Len hladovkou

J.C.Nikolajev E.I.Nilov

Ureno zjemcm a pznivcm metod alternativn medicny,

racionln vivy, zdravho zpsobu ivota a len prodnmi
prostedky.
Eko-konzult 1996
ISBN 80-88809-16-9
Podle zkon prody
Moudrost spov
v poznn veho,
co proda vytvoila."
Hippokrats

1. O jedn vdeck diskusi

Kdybychom do jedn posluchrny shromdili stoupence a odprce metody lebnho hladovn,
jejch vroky byly uveejnny ve svtovm tisku, byli bychom svdky zajmav diskuse. Musme pi
pustit, e se tato diskuse skuten odehrla... Byla iv a rozproudila se po pednce o metod len
hladovkou. Jako prvn vystoupil znm profesor.
Chci uvst nkolik poznmek o znmm pokusu dlouhho hladovn. Za prv, je-li tomu tak, je to
asn. Za druh, tento pokus je nerozumn a za tet by bylo nesmysln a riskantn, kdyby se
popularizoval. Nepokldm za potebn jednat o tom, zda se celch 36 dn lovk skuten obeel bez
jakkoliv potravy. Nepochybuji ani trochu o pravdivosti svch slov a tvrdm, e jde o le."
Projev peruily vkiky z obecenstva: arlatnstv! Mli bychom si ho prohldnout!" A tak: To je
nesmysl! Pokus lkai ovili!" Prosm, vezmte na vdom, e netvrdm, e tento ppad je podvod," rychle poznamenal profesor, km jen, e je-li to pravda, potom je to jedinen, protoe to odporuje
tvrzen vech, kte jsou v tto oblasti autoritami. Nejdle toti me lovk hladovt 9 a 10 dn.
Myslm si, e lovk, kter hladovl se zachoval nerozumn (smch v obecenstvu). Nen nutn o tom
pochybovat. Polom otzku, na kterou tento lovk po urit dob tko odpov. Jak vliv bude mt
hladovka na innost jeho srdce, na podvyivenou krev, na nervov systm, na zavac orgny, kter
dlouhou dobu nemly vivu?
Dokonce nm kaj, e se tento lovk kad den vnoval gymnastice, pracoval jako obvykle a pitom
36 dn nejedl. Je to ohromn! Doufm vak, e se nenajdou nsledovnci. To se me stt, bude-li tto
problematice tisk dlat reklamu. O kolik se mu podailo snit vhu a jak si zlepil celkov zdravotn
stav? Mnoz mohou cel ivot zstat invalidy. Jestlie se podrob by jen ptin zkouek, kter tento
lenec vydrel, mohou to zaplatit ivotem. Nememe bojovat proti prod a ignorovat jej zkony."
Touto vtou profesor svj projev skonil.
S odpovd vystoupil mlad biolog. Ven profesore," ekl: Nememe jt proti zkonm prody.
Vdy jsme je zatm vechny nepoznali. Proda sv tajemstv chrn. Musme se jet hodn uit. Co se
tk hladovky, znme mnoho pklad, kdy dlouhodob nepijmn stravy zdrav nejen nepokodilo, ale
vrtilo ho. Sta uvst pklad ze ivota zvat: "Onemocn-li zve, hled pedevm trvu, kter ist
aludek a pak dlouhou dobu (a do uzdraven) neere. A zimn spnek? V zim, kdy v prod panuje
klid, mnoh zvata upadaj do nehybnho stavu. Meme ci do potencilnho ivota. S pizpsobivost
lidskmu rozumu nepochopitelnou, se ivot mnoha zvat d jednotlivmi slunenmi fzemi. Jakmile
se objev jarn slunko, zvata se z letargickho spnku znovu probouzej. V dob zimnho spnku,
kter v nkterch ppadech trv nkolik msc, zvata ij ze svch zsob. K ltkov viv vyuvaj
nejen tuk, ale i blkoviny a uhlohydrty svho organismu. Medvdice jsou v dob zimnho spnku
dokonce thotn. Jak vidte, maj zvltn kurz hladovky". Nememe je obviovat, e se nepodizuj

zkonm prody a podezvat je ze li kvli reklam."

Po tomto enkovi na tribunu vystoupil mlad lovk v blm turbanu. Ven kolega m pravdu. Ve
skutenosti jet dostaten neznme zkony prody. Pokud je znme, ne vdy se jimi dme. Jogni
kaj, e se prod musme podrobit. Meme ji ovldnout jen tehdy, poznme-li jej zkony a
vezmeme-li je na vdom. Jogni se bez stravy obejdou dlouho. Mnohdy pekrauj 36denn pokus, o
kterm se zde hovoilo. Jogni dok snet t fyziologick stavy.
Chci vm vyprvt o jednom pokusu, kter provedl Sing Radi v Indii. Bohuel, tento experiment nebyl
vdecky sledovn. Vme o nm pouze nsledujc: jeden fakr byl 40 dn pochovn v hrobce. Nejdve
vak absolvoval speciln dvacetidenn ppravu. Celou dobu ho sledovali. Pil pouze mlko a uval
znan mnostv projmadel. V uren den, za ptomnosti mnoha svdk, se nejdve nkolikrt
hluboce nadechl, potom si lehl na zem a znehybnl. Uloili ho do rakve a pochovali do zvltn hrobky.
Jej dvee uzaveli vrohodn lid a hldali ji. Po 40 dnech rakev vynesli a vko odstranili. Fakr se
nezmnil. Byl pouze bled. Hned ho zaal obsluhovat lovk, jeho si k tomuto elu vybral. Nejdve
mu na hlavu poloil poloviny erstv upeenho chleba. Zejm proto, aby zvil teplotu mozku a oivil
v nm cirkulaci krve. Fakr brzy vstal.Tent veer se zastnil recepce na svou poest. Ctil se
normln."
Indick vdec jet nedokonil svj projev, kdy na tribunu vystoupil star pastor. Byl velmi rozhoen.
To je svatokrde! Dotkte se tajemstv smrti! Urazili jste Boha!" vykikoval, obraceje se na Inda.
Kdy se trochu uklidnil, uznal blahodrn inek hladovky. Jeden crkevn otec o pstu napsal: Krot
smyslnost a hnv, probouz soucit, mylenkm dodv ivost a jasnost.Tlo in prunm, odhn non
vidiny, l bolesti hlavy a blahodrn psob na oi." Pak pastor vyprvl nkolik pbh ze ivota
svatch, kte dlouhm pstem a modlitbami doshli duchovn dokonalosti.
Dal enk - lka - ekl: Po cel stalet rzn nboenstv pedepisovala zachovvn psnho pstu.
Lidstvo se od nboenskch dogmat oprostilo, zapomnlo vak i na to uiten, co nboenstv pinelo - na
poadavek zdrenlivosti. Nyn lkai znovu objevili" pst jako lebn prostedek. Nelze se divit, e tento
objev vyvolv pobouen."
Profesor vyslovil pochybnosti o vrohodnosti ppadu s hladovkou. Mohl bych uvst mnoho ppad.
Myslm si vak, e nejlep bude popsat pokus, jemu se v roce 1880 v Americe podrobil Dr.Tanner. Pod
lkaskm dozorem hladovl 40 dn. Chtl dokzat, e hladovka lovku nekod. Dokumentan hodlal
zachytit, e len hladovkou si zaslou vt pozornost. Pravdou je, e i v danm ppad se nkte
ptomn pokoueli hovoit o arlatnstv. Kontroln komise lka vak byla dvryhodn. Proto ppad,
kter dnes probrme, nen dnou novinkou. Tvrzen profesora o devti a deseti dnech ped kritikou
neobstoj. My, lkai, mme dostatek klinickch poznatk dokazujcch vynikajc inky lebn
hladovky u mnoha nemoc.

Smrt msto vylen

Urit znte i nespn ppady lebn hladovky. Pro o nich nemluvte?" - ozval se z publika hlas.
O slovo se pihlsil vysok star lovk v ernm aketu. Stl mlky a prohlel si publikum. Potom z
kapsy vythl njak papry, pomalu je rozloil a ekl: Chci pest ryvky z materilu, jen na dost
spolenosti lka poslal profesor dr. Lochte - pedseda soudn lkask komise. Tato komise byla
vytvoena po smrti lovka, kter absolvoval takzvan kurz hladovn. Poslouchejte!"
2. bezna 1925 - 521et obchodnk N., siln postavy, zdrav, sportovec, kter hodn cestoval do
zahrani, piel do sanatoria. Jeho prim organizoval tzv. kurzy hladovky. Ped cestou za hranice, si
chtl podobn kurz ovit. Chtl vst zdrav a bezhonn ivot. Lkai si stoval na tlak v hlav a
navu.Ten mu neudlal zkladn fyziologick vyeten. Nemocnho uznal klinicky zdravm. Zdraznil
vak, e to neznamen zdrav v biologickm smyslu. Bhem kurzu hladovky - trval 45 dn - nemocn
zhubl o 17 kg, co pedstavovalo 30 % jeho hmotnosti.
Druh den po nvratu ke strav zaalo nemocnmu kubat ve svalech. tvrt den u mluvil z cesty".
est den se dostavila dezorientace.V tchto dnech dostval mlnou polvku, vajka, suchary a
smetanu. Osm den se objevila ospalost. Pacient ml zk zorniky, zchvaty pocen, pot na tvi,
zervenal mu nos. Dest den, po krtkm zlepen, zemel. Lka, kter jeho smrt neekal, poskytl
svdectv. Hovoilo se v nrn o ndoru na mozku. Nevyluoval vak ani monost otravy.
Soudn lkask pitva zjistila stav vyerpn v dsledku hladovky. Lka byl obvinn ze zabit"
nedostatenm dozorem. V expertize, kterou jsem udlal, bylo nutn odpovdt na otzky: Na co zemel
N.? Zpsobilo smrt vyerpn hladovkou? lo o nedbalost lkae, byla pinou smrt?

Zasedn komise zahjil obvinn sdlenm svho nzoru na kurz hladovky. Pozorovnm dospl k
zvru, e souasn medicna je ve spatnm stavu. Zejmna v otzce vivy lovka. Pirozenou
stravou je ovoce a zelenina. lovk se vak tko svch nvyk zk. Je nutn, aby se obnovily jeho
pirozen instinkty, aby upustil od souasnho stravovn. Prav to kurz hladovn poskytuje.
Je pravda, e bhem nho dochz i k smutnm ppadm. Ostatn i pod rukama chirurga me
nemocn pi tk operaci zemt. Zane-li se s kurzem hladovn, mus se dokonit. Pedepisuje to
organismus, nikoliv vedouc kurzu. Pedasn peruen v obdob krize je nebezpen a pokld se za
velkou chybu.
Pak enk peetl vroky profesora Loechta, kter metodu hladovn podrobil ostr kritice. Jestlie
lka za njakch okolnost souhlas s omezenm potravy, co nkdy odstrauje nervozitu, neme vst
kurz hladovn, kter by organismus mohl pinutit spotebovat vlastn kapitl," konstatoval prof.
Loecht.Tvrzen lkae o nebezpe peruen kurzu, hlavn v dob krize, je nesprvn. Lkask vda
nezn krizi" v dob hladovn. Rozumn viva pro nemocnho nikdy nebude nebezpen.
Jedin, co me smrt skuten odvrtit, je peruen kurzu ve sprvn chvli a nasazen potebn vivy.
To vak nebylo uinno. V tom spov chyba tohoto len. Porovnn innosti lkae - zastnce
lebnho hladovn - s innost chirurga, je nevhodn. Chirurgick lba skrv nebezpe u ped
operac. Jinak ovem postienmu nelze pomoci.
Fakt, e obchodnk zemel v dsledku hladovky, jasn vyplv z vsledk pitvy a expertizy odbornka
na patologii a anatomii. Chemick zkoumn dokzalo neptomnost jakchkoliv rostlinnch nebo
minerlnch jed ve vnitnch orgnech. Z protokolu o pitv lze vyvozovat, e smrt byla zpsobena
hladem v dsledku ztrty tukovho obalu ke, neptomnosti tuku v pednm meziplic, v srdci, v
tukov kapsli ledvin. bytek sil byl tak velk, e smrteln konec, nebereme-li v vahu vivu, nebylo
mon odvrtit. Z toho plyne, e smrt N. nastala z hladu. (1) Dnen klinick zkuenosti piny smrti
vysvtluj: nemocn zemel v dsledku patn vivy po nvratu z len. Po dlouhm hladovn mu
okamit dali stravu bohatou na tuky a blkoviny - smetanu a vajka.
Zbv urit mru zavinni oetujcho lkae. Podle jeho slov nepedepsal kurz lebnho hladovn,
protoe ho N. o radu nedal. Dokonce nebyl ani nemocn. Lka neme vystavovat lidi nebezpe
onemocnn nebo je zdrav dovst do stavu nebezpe ivota. 45denn kurz hladovn nepochybn nen
bezvznamn. Je ovem velmi vnm zsahem. Proto nemocn zemel. Lka nedokzal nezbytnou
pelivost pi lb, s n na klinikch a v nemocnicch nejsou dostaten zkuenosti. Nzory expert se
shoduj v tom, e:
1) kurz hladovn byl pinou smrti;
2) obvinn lka jednal nedbale, protoe u zdravho nebo jen mlo nemocnho lovka pouil
nebezpen kurz;
3) v jeho prbhu neprojevil potebnou obezetnost
Podle patinho paragrafu zkona," hovo dle profesor, byl lka potrestn pokutou 300 marek, co
odpovd jednomu msci vzen." Na zvr zdrazuje: ... je nutn, aby vechny stavy, v nich kurzy
hladovkou probhaj, byly pod kontrolou mstnch lka. Jakmile se zjist jakkoliv nedostatky, je nutn
je okamit zavt. Kurzy veden nekriticky, jsou velice nebezpen pro tlesn a psychick stav
nemocnch. Skonil jsem. Kad si na zklad tchto fakt me udlat sudek. Myslm, e nen nutn
pochybovat o tom, jak bude." lovk v ernm aketu odeel z tribuny. Sl ztichl.

Pro i proti
Ticho peruil hlasit epot. Ne, nesmme mlet. Musme o tom informovat." Nkdo ekl: To je nae
povinnost." Potom k tribun vykroili ti lid. Jeden z nich ekl: Nejsme lkai ani vdci. Jsme prost
oban, vylen hladovkou. Me jeden ppad smrti tolik zmnit, kdy jsou znmy destky, stovky
ppad vylench? Napklad j.()
Po tetm infarktu myokardu a katastroflnm zhoren zdrav po uvn lk, kter jsem dostval,
jsem se obrtil na znmho profesora. ekl mi: Dali vm to nejlep, m dnen medicna disponuje.
Ani to vm nepomohlo." Neml co dodat a smutn pokril rameny. To pokren jsem si vysvtlil jako
lehni a zemi!
Pak jsem se dozvdl o len hladem. Po 31 dennm hladovn a tolika dnech lebnho stravovn
jsem ctil, e jsem se zbavil nsledk infarktu, srdench a revmatickch bolest, je mne pivedly do
takovho stavu, e profesor musel pokrit rameny. Zkrtka, uzdravil jsem se! Uplynuly ji ti roky a

jsem zdrv!"
()Tento a dal dva vroky jsou vybrny z knihy zpis nemocnch, kte se lili v Moskv v Balneologickm stavu u
doktora H. Narbekova.

Ml jsem vysok krevn tlak, cukrovku, tuberkulzu ptee, kardiosklerzu, spastick znt tlustho
steva, emfyzm plic - prost pytel nemoc," vyprvl druh zastnce metody len hladem. Trpl
jsem rznmi nemocemi. Oteven km, nedoufal jsem, e jet budu prceschopn. Pokldal jsem se
za odsouzenho k pomalmu umrn. Po len hladem cukrovku vbec nectm, vysok tlak zmizel,
ztratila se nava. Dve jsem byl tuberkulzou ptee upoutn na lko. Nyn jsem zaal chodit, 5 a
7krt denn.Toto zzran uzdraven mi poskytla hladovka."
Budu hovoit o sob a o dalch pti lidech, kte se se mnou podrobili len hladovkou," ekl tet,
kdy vystoupil na tribunu. Dlouho jsme se lili z tkch nemoc v nemocnicch a sanatorich. Nic
nepomhalo. Nyn jsme zdrav a prceschopn. Lze tedy ci o len, kter m takov vsledky, e je
nebezpen a kodliv? Je nutn zavt vechna sanatoria, kde ho uplatuj? Ve jmnu vech trpcch,
nemocnch, jim lkai nemohou pomoci, protestuji. Mon, e metoda len hladem nen jet
dostaten prozkoumna. Pomh vak, zachrnila a jet zachrn adu trpcch. Obracm se na vs,
lkai, vdci, neodmtejte tuto metodu po nkolika nespch. Nezavrejte oi ped stovkami kladnch
vsledk!"
Tento nepipraven projev vylench nladu v sle zmnil. Dal i enk - vdec, lka - znovu zasel
do du poslucha pochybnosti. Hovoil o tom, e v dob hladovky se rozvj acidza (vyerpn
alkalickch zsob krve), analogick diabetick. Zvyuje se kyselost krve a tkaniv, zhoruje se funkce
jater a jejich schopnost syntetizovat moovinu. Organismus ztrc cenn blkoviny, jejich mnostv je
omezeno. Hladovjc nem dostatek minerlnch ltek a vitamin. To vechno zpsobuje poruchu
ltkov vmny a me vyvolat rozpad tkaniva a v konenm dsledku pivodit dystrofii. ekl tak, e
odvolvat se na zimn spnek zvat je nemstn, protoe organismus zvat je k dlouhmu spnku a
hladovn pizpsoben.
Jet neskonil, kdy se na pdium tlail star lovk. Ml neobyejn pkn vzhled a lehk pohyby.
Zaal (Bragg 1967): Jak objev naeho stolet je podle vs nejvznamnj? To, e v Mongolsku nali
vejce dinosaura, o nm vdci napsali, e je star 10 milion let? Nebo radioaktivn hodiny, s jejich
pomoc profesor Lojn uril st Zem na
l 250 000 000 let? Proudov letadla? Televize, rdio? Atomov energie? Vodkov bomba? Ne. Ani
jeden z nich! Podle mne je nejvtm objevem umn tlesn, duevn a duchovn se racionlnm
hladovnm omladit! v
Vdeckm hladovnm meme na svj vk zapomenout. Hladovnm me lovk pedasn strnut
oddlit. Je mi 85 let a jsem hrd na pohyblivost svch kloub. Mohu snadno cviit jgu, stt na hlav.
Pouze mlo lid tak me cviit bez ohledu na svj vk. S hladovnm mm velk zkuenosti - 501et.
Nedlal jsem rekordy v hladovn, ale stle na sob pracuji. Jm dvakrt denn. Kad tden hladovm
24 hodin a 7 a 10 dn tikrt a tyikrt db roka. Vechno zle na lovku, na jeho zpsobu ivota,
na stravovacch zvyklostech. Vm, e se lovk me dot 120 let a nkdy i vce. Protoe je vak
nerozumn, nestdm v jdle a pit, umr. Nedoije se ani poloviny ivota, kter by mohl prot. I
zvata, nebrnme-li jim, mohou t dlouho. lovk je jedinou vjimkou, zatmco divok zvata
instinktivn ct, jak maj t, co maj jst a pt, konzumuje lovk vechno - nejhe Straviteln jdla,
kter zapj jedovatmi npoji. Pak se div, pro neije 100 let.Teoreticky vichni toume po dlouhm
ivot, prakticky si ho co nejvc zkracujeme.
Tlesnou slabost jsem vdy pokldal za provinn, za nejvt urku takovho nstroje, jakm je nae
tlo. Abychom byli zdrav, musme na sob pracovat! Meme dlat zzraky. Pamatujte si, na svm
zdrav muste pracovat!
Ctm v sob energii, slu.Tm se dobrmu zdrav, protoe jsem studoval zkony prody a chovm se
podle nich. Pirozen strava, oista organismu hladovkou, tlesn cvien - to vechno vede k dlouhmu
ivotu. Hladovn - to je kl ke zdrav. ist kadou buku tla. Jsem pesvden, e 99 % nemocnch
trp z dvodu nesprvn vivy. Lid nechpou, jak tlo zneiuj konzumovnm nepirozen masit
potravy, tak bohat na jedovat ltky, kter se v jejich tle hromad.
Chcete-li mt tlesnou slu, dobr zdrav a nervy, chcete-li, aby vae tlo bylo v dobrm stavu, zante
na sob okamit pracovat spolen s prodou. Ne proti n." m dle enk hovoil, tm vt naden
v posluchach probouzel. Byla radost ho poslouchat. Byl pln energie. Sm na sob ukazoval vsledky

doporuovanho zpsobu ivota.

Dal enk proti hladovn oste vystoupil. Hovoil natolik pesvdiv, e se mnoz znovu zamysleli
a zapochybovali. V posledn dob," ekl, se my, lkai, asto setkvme s ppady, kdy se doporuuje
len hladem. Podstatou tchto doporuen je nzor, e se v dob hladovky organismus zbavuje
pebytench zsob tuku a odpadnch ltek v tkanivu. Pedpokld se, e je v dsledku toho vmna
ltek normln, zlepuje se chemick sloen a funkce tkaniv. To vechno m na nemocnho psobit
pzniv. Tato doporuen vychzej z kladnch klinickch zkuenost. Neberou se pitom v vahu rzn
zmny vmny ltek u hladovjcch. Ignoruj se metabolick reakce organismu na obnovu vivy.
Myslm si, e tato metoda m i nepzniv nsledky. Pi zvaovn, zda ji doporuit i nikoliv, se
nesta dit pouze daji klinickch pozorovn. Je nezbytn je dkladn experimentln provit.
Zskan vsledky umonily objasnit rozmanit strnky vlivu hladu na rzn tkn fyziologick
soustavy. V dob hladovn se rychle spotebuj rezervy uhlohydrt, je jsou v organismu. Proto se
posiluje mobilizace tuk z tukov zsoby. To vede k odchylkm od normln cesty pemny tuk a
uhlohydrt. Na tto pestavb procesu ltkov pemny se astn ada orgn. Pechod ltkov
vmny na intenzivn vyuvn tuk je v nkterch ppadech doprovzen naruenm tolerance ke
glukze (hladov cukrovka). Obnoven vivy po hladovce asto zpsobuje intenzivn ukldn tuk v
jtrech. Tak v nich vznikaj degeneran zmny. Tot me nastat v srdci, ledvinch a jinch orgnech.
Stejn proces probh na stnch krevnch cv, co zpsobuje aterosklerotick poruchy. Analogick
zmny probhaj v tkni nadledvin. Tak zmny v metabolismu uhlohydrt a tuk vyvolvaj tukovou
degeneraci. Snaha hladovkou odstranit patologick stavy me vst k vzniku jinch."
eknte, prosm, na jakch objektech jste dlali porovnvn?" ozval se ze slu hlas. Experimentln
materil jsme zskvali na mych," odpovdl enk. A doba hladovn?" Uvedl dobu, tm
smrtelnou pro my. Zkoumali jste stav my v smrtelnm nebo tm smrtelnm obdob, kdy u
dochz ke zmnm v jejich organismu. Liv hladovn se doporuuje na krat dobu. Jak je potom
mon porovnvat dv rzn stadia procesu?"
V tom okamiku na pdium vystoupil dozorce lkaskho stavu,v nm dolo k tto diskusi. Na stl
postavil klec s blmi mykami. Za nm piel vdeck pracovnk, kter ukzku zorganizoval.
Obecenstvo se domnvalo, e myi pedvd coby potvrzen teze pednejcho. Vdeck pracovnk se
vak k nmu obrtil a ekl: Promite, kolego, chci trochu doplnit vae vodn slova a seznmit vs s
tmito exponty.Tady, (ukzal na skupinu my, kter byly v prav sti klece) jsou myi, kterm jsme
omezili psun potravy. Hladovly.Tyto (ukzal na levou st klece) jsou kontroln. Dostvaj dokonce o
nco vce normln stravy. Ob skupiny jsou stejn star, ale pitom..."
Myi se skuten liily zevnjkem i chovnm. Kontroln sedly se sklonnou hlavou, najeen,
psobily tupm dojmem. Myi, kter hladovly, byly iv, vypadaly sve, ile. Jak vidte, nae pokusy
se rozchzej s vam pozorovnm. Po skonen experimentlnho provovn budu rd, budete-li si
chtt porovnat nae vsledky."
Po tto ukzce diskuse skonila. Dal enci se nepihlsili. A my? Jak zvr udlme, kdy jsme se v
duchu tto zinscenovan diskuse zastnili? kolem tto knihy je rozebrat otzku, o n se u stalet
diskutuje. Proto se s n seznmme podrobnji. Zaneme vznikem mylenky lebnho hladovn a
skonme poslednmi pozorovnmi vdc.

Od stolet ke stolet
J. C. Nikolajev a E. I. Nilov
Lba hladem se v souasnosti pokld za jeden ze zpsob len. Tato metoda se ddila ze stolet do stolet jako
moudr ddictv lka minulosti. Ve foliantech prastarch myslitel, v lkaskch knihch z doby renesance, ve
vdeckch pracch vzkumnk pozdj doby nalzme vahy a rady spojen s pouvnm metody dvkovanho
hladovn k lebnm elm.
Spisovatel fantastickch romn sv hrdiny asto poslaj do budoucnosti nebo minulosti. Pouvaj pitom jaksi

"stroj asu". Pro bychom v takovm vozidle tedy nemohli putovat, abychom prozkoumali vvoj mylenek len
hladem "ze stolet do stolet"?
Dejme se na cestu! Uctili jsme lehk pohyb. Na panelu naeho vozidla se rozsvtil npis: "15 stolet ped nam
letopotem - Egypt". Vozidlo asu peletlo nad behy Nilu. Opustilo bval hlavn msto Egypta a zastavilo se u
novho - Acetonu, zaloenho faranem Echnatem. Uprosted msta stoj palc se spoustou sl, pokoj, galeri, s
obrovskm sadem a nkolika menmi zahradami. Stny, stropy a podlahy palce jsou pomalovny scnami ze ivota
faraon a obrazy prody. Vude jsou sochy pedstavujc Echnata a jeho enu - krasavici Nefertity.
V jednom sle, na lku ozdobenm kvty, odpovala krsn ena. Nad ni se sklnla sluka. V ruce drela i s
dvivm npojem. Egypan se podle svdectv Herodota domnvali, e zkladem zdrav zachovn mld je
systematick(ti dny v msci) hladovn a oitn aludku za pomoci dvivch prostedk a klystru.
"Egypan,"napsal Herodot,"jsou nejzdravj ze vech smrtelnk."
Vz asu let dle a za chvli se na ploin objev npis. "6, stolet ped nam letopotem - ecko." Ocitli jsme se v
proslaven filozofick kole, zaloen eckm filozofem a matematikem Pythagorem. Velk Pythagoras sedl v kruhu
student a jednoho z nich napomnal, e nedodrel pedepsan reim hladovky. Podle svdectv starovkch historik
sm Pythagoras hladovl dokonce 40 dn, prooe byl pesvden, e to zvyuje rozumov chpn. Nutil hladovt i sv
ky. Tento nzor mli i et filozofov Sokrates a Platon. Oba systematicky dreli 10 denn hladovku, kter podle
jejich nzoru pispv k dosaen vyho stupn rozumov bystrosti.
Pichzme do Tibetu 4, stolet ped nam letopotem. Vidli jsme hory a snh. - Hodn snhu. Nakonec se ped nmi
objevila budova. Kdy jsme se podvali do jedn mstnosti, spatili jsme starce v mniskm odvu, stojcho nad
obrovskou knihou lec na kamenm podstavci. Kniha mla nzev Zkladn smrnice lkask vdy Tibetu - ud - i.
Staec obrtil strnku. etli jsme: "O len vykrmovnm a o lenm hladem."
Rdi bychom si peetli celou knihu bez ohledu na jej objem. Vz asu ns vak odvezl do domu slavnho lkae
starovku Hippokrata(460 - 377 p.n.l.). Hippokrates besedoval s knzem chrmu mytologickho boha zdrav Asklpia,
kter se zabval lenm. Kult Asklpia se rozil ve starm ecku v epoe helnismu. Na jeho zklad vznikaly koly.
Nejvznanj z nich byla kola v Kose.
"Zvyovat psun potravy, kal Hippokrates, "je nutn zdka. astji je uitenj ji zcela odebrat. Pokud nemoc
nedoshne vrcholu, nemocn to vydr." "J si myslm tot, uiteli, odpovdl Askpios. Svou lebnou metodu jsem
nazval metazinkrize a rekorporace. Souasn s hladovkou nemocnm pedepisuji lzn, cvien, masti."
lovk v sob nos lkae,"poznamenal Hippokrates. Je potebn mu v jeho prci pomoci. Nen - li tlo vyitno a
budeme - li ho vce ivit, ukodme mu. Krm - li se nemocn vydatn, krm tak nemoc. Pamatujte - kad pebytek je
proti prod." Zdreli jsme se zde del dobu. Poslouchali jsme Hippokratova ponauen. Stroj asu se vak znovu
vydal na cestu. Bez zastvky minul Plutarcha(36 - 16 n.l.), Aula Cornelia Celsa, kter za nmi stihl zakiet: "Msto
toho abychom brali lky je lpe jeden den hladovt." Stroj asu se penesl do 11, stolet naeho letopotu.
Abu - Ali Ibn Snu (Avicenna - 980 - 1037) jsme dohonili na cest Rd cestoval. V mnoha zemch Vchodu ho povauj
za svho vdce. Na svch cestch Avicenna navtvoval pbytky chudch i palce bohatch emr. Vude doporuoval
sv oblben len - dvou a ptidenn hladovku, pohyb, tlocvik, lzn, mase. Jestlie to nemocn vydr - i parn
lzn. V chatrch chudk se toto len setkvalo se souhlasem: vdy hladovn je nejlevnjm lkem. V palcch
metoda oblibu nenala. Navzdory tomu byla uiten, protoe emi, i kdy s tkm srdcem se museli poddit. Lk
pece pedepsal slavn Avicenna!
Po Avicennovi jsme se penesli do epochy renesance. Vynechali jsme stedovk( ten nm zajmav fakta neposkytl nkolik stolet byly mylenky hygieny stravovn a len hladem zapomenuty, znovu se zaaly objevovat v 16, stolet).
Stro asu se zastavil v Bentkch. V jednom palci jsme vidli ilho starce v ernm starobylm sametovm odvu.
Psal nco husm brkem. Byl to Ludvigo Kornaro (1465 - 1566) - autor nkolika traktt cch mylenky maximln
stdmosti.
Kdy ns Kornaro uvidl, zamrmlal svj oblben vrok: "Kdo j mlo, ten j mnoho." Pohybem nm ukzal,e nem
as. Mus hodn pst. My jsme vak chtli dovdt podrobnosti o jeho ivot a tak jsme stiskli knoflk zptnho chodu.
Stroj ns vrtil do mld Kornat. Vidli jsme tent rodinn palc. Byl pepychov vyzdoben. Stl, za nm jsme
Kornat vidli v kruhu ptel, ns pekvapil hojnost dobrot a pit. Kornaro, bez ohledu na svj chorobn vzhled, ped
nmi spodal mnoho jdla a pit. Proto jsme se nedivili, kdy jsme ho spatili na nemocninm lku. Kolem nho stli
lkai a oetovatelky. Dvali mu spoustu rznch lk. Bohuel nepomhaly. Jeho dny byly seteny.
Z ivotopisu Kornat je znmo, e od 35 do 40 let trpl adou nemoc. Potom se objevil lka, kter se mu navzdory
pedsudkm t doby, rozhodl pedepsat psnou dietu. Zpotku se nucen zdrenlivost jevila nesnesiteln. Jak sm k,
"vracel se k starm hchm". To mu pinelo nov muka. Aby si zachrnil ivit, byl nucen dodrovat nejpsnj
dietu. Postupn nael zalben v suchm chlebu. Ke konci prvnho roku stdmosti se Kornaro zbavil vech nemoc a v
83 letech napsal prvn prci o radikln zmn stravy - Traktt o skromnm ivot. Pe:
"Uboh, neastn Itlie! Copak nevid, e mrtnost na nenaranost si ron vyd vce obyvatel, ne pohltil stran
svtov mor nebo niiv vlka? To hanebn hodovn, kter pin mda a kter se vyznauje takovou neproduktivn
marnotratnost, e se nenajde dost irok stl pro vechny dobroty - opakuji, se nsledky rovnaj ztrtm v mnoha
vlkch." Napsal jet mnoho traktt. Posledn v 95 letech. Ludvigo Kornaro pouoval: Pamatujte si, e prostedky k
boji s nestdmost mme vdy po ruce. Rovn prostedky, po nich kad me shnout bez ciz pomoci. Sta t
podle jednoduchch pravidel, kter diktuje proda - nauit se uspokojit se s mlem, sv jednn poddit bomu
rozumu a zvyknout si jst jen tolik,kolik je nutn k zachovn ivota. Vechno, co je navc, vede k nemocem a smrti.

Pin pouze chvilkov uspokojen pocitu chuti. Za to musme platit adou nemoc, kter tlo a dui ubjej.
.I kdy vichni souhlas, e nestdmost v jdle a pit je dttem oberstv a stdm ivot dttem zdrenlivosti, pece
se vichni na prvn dvaj jako na hrdinstv a znak urozenosti a na druh jako na potupn znak charakteru a pznak
lakoty. patn nzory maj tak pvod ve zvyku, kter vznikl na smyslnost a nespoutanmi choutkami. Lidsk rozum
to zatemnilo tak, e jsme opustili cestu ctnosti a mravn upadli. To nepozorovan vede k pedasnmu strnut a
zaten pohromami." Kornaro zemel stolet v Padov. Tie usnul v kesle.
Z Bentek ns stroj asu unel k Albionu. Zde jsme navtvili anglickho lkae Chaina (1671 - 1743). Vyprvl nm o
svch pracch. Dokazoval v nich, e je uiten bt stdm v jdle i pit. V ppad nemoci je potebn pedepsat
dvkovan hladovn. Protoe Chabne vyprvl pomalu, rozhodli jsme se podvat, jak dospl k svm vdeckm
zvrm. Opt jsme pouili zptnho chodu.
Doktora Chaina jsme mezi nvtvnky hospody zpotku nemohli nalzt. Potom v rysech tlustho lovka, kter
zpval starou skotskou pse, zpozorovali nco znmho.. Bylo tk pedstavit si, e je to mlad Chabne. Po zhldnut
historie jeho ivota jsme se pesvdili, e na zatku sv lkask kariry strvil pi hledn klient mnoho asu v
rznch zbavnch podnicch. Zde konzumoval spoustu jdla apit. Dlal to, dokud ho obezita, stdav horeka, astma a
muiv bolen hlavy nepivedly k naprostmu vyerpn sil.
Kadou chvli Chabne oekval smrt a odeel na vesnici. Zde zaal v osamn pemlet o nerozumnosti ivota, kter
hodn lid vede. Dky psn zdrenlivosti a innmu ivotu se mu zdrav zlepilo. V t dob byl u znmm lkaem a
po uzdraven zaal stejn metody pouvat pi len svch pacient. Doktor Chabne napsal nkolik knih o prospnosti
hladovn, rostlinn viv a o dalch zpsobech zachovn a obnoven zdrav. V posledn prci Pirozen metoda
len tlesnch nemoc a psychologickch poruch, kter vznikly z tlesnho stavu napsal: " Nevm, jak v jinch
zemch a nboenstvch, ale u ns - pravch protestant - zdrenlivost a stdmost (alespo ve strav) se vbec
nepokldaj za ctnosti, ale za zcela opan vlastnosti - za nedostatky. Meme si myslet, e nedostatkem je kdy se lid
nepejdaj vydatnou stravou. Ped takovmi chybami nai ptel a lkai souhlasn a horliv varuj."
O lkach, kte tyto sklony podporuj napsal: "Takov lkai nemaj odpovdnost ped spolenost, ped svmi
nemocnmi, ped svm svdomm i Stvoitelem za kadou hodinu a minutu ivota svch pacient, o n je zkracuj
svm nemorlnm a kodlivm psobenm. Pacienti si toti neuvdomuj, e podobn samopokozovn je ze vech
smrtelnch hch trestem nejvtm."
Stroj asu nm dle umonil seznmit se z jinmi lkai 17. - 18. stolet. Jeden z nich - Fridrich Hofmann (1686 - 1742)
uplatoval lebn hladovn a domnval se, e se nejvc osvduje pi hyperemii, podagrovch, revmatickch a
katarlnch pznacch, pi apoplexi (mrtvici), skorbutu, konch nemocech, zhoubnch vedech a kataraktu (edm
zkalu). Prvnm jeho pravidlem je: " U kadho onemocnn je nejlep, kdy nemocn nic nej." Toto pravidlo
propagoval i zakladatel racionln hygieny Ch. Hugeland (1762 - 1836), kter napsal knihu Makrobiotika - umn
prodlouit lidsk ivot. Nemocnm doporuoval nic nejst "protoe proda sama odporem lovka k jdlu v nemoci
ukazuje, e ho v t dob neme strvit."
Dlouh pobyt za hranicemi zaal vyvolvat zchvaty nostalgie. Proto jsme se potili, kdy jsme spatili budovu
Moskevsk univerzity. Na panelu svtilo datum - rok 1769. Zde jsme se dostali na pednku profesora Petra
Venisminova, kter prv vyprvl" " Lid slab konstrukce jsou v dobrm stavu - jde-li o zdrav - ct-li slabost,
odebraj postupn ze sv stravy. V lepm stavu bvaj, kdy po njakou dobu - podle monost nejed vbec. Je to
urit druh dohody s aludkem. Ten po takovm oddechu zskv vce sil a potravu lpe pijm a trv.
li jsme po chodb univerzity. Na dvech jednoho kabinetu jsme spatili tabulku s datem r. 1834. V kabinet jsme nali
besedujc vdce - profesora Moskevsk university P.G. Spasskho a prof. Jurjevsk university I.A. Strveno. Hovoili o
publikovanm lnku prof. Spasskho. "Hlad tm, e omezuje a mn vivu v rstovm procesu organismu vyrovnv
mnoho poruch. V kadm ppad pedstavuje vborn prostedek pi rznch chronickch onemocnnch," etl ryvek
prof. Struve. - Jak vstin! J tak dvm pednost lebnmu hladovn. spn ho pouvm u ady onmocnn."
Opustili jsme vdce rozebrajc podrobnosti uplatovan metody len a beli k stroji asu. Penesl ns na druh
konec na zem - do Alma Aty. Pesnji do msta Verbuje. - jmno Alma Aty v polovin minulho stolet. Zde rusk
lka N.L. Zland zkoumal dvkovan hladovn na ptcch, zvatech a na sob. Dsledn analyzoval jeho inek v
rznch smrech. Napsal, e v dsledku hladovn "nejene nedoel k radikln zmn ve stavb nervov soustavy a v
nlad. V celkovm stavu bylo dokonce viditeln zlepen doasn tlum ivotnch proces nemocnho obnovuje
jejich energii. Odebrn obvykl vivy se stv stimulem, dky nmu se sloky tkaniv upevuj a obohacuj
blkovinamipokusy jsem doel k zvru, e hladovn nen jen innm lebnm prostedkem, ale e si pozornost
zasluhuje i jako metoda vchovy."
Polovina 19, stolet byla dobou rozkvtu vegetarinstv, vodolby ajinch metod "pirozenho len". Na prvn pohled
jsou tyto zpsoby len vzdleny principm len hladem. Jak se vak pesvdme, zastnci hladovn je vyuvali,
doplovali a usmrovali.
Seznmili jsme se pedevm s Teodorem Gallem - prvn v djinch pirozenho lkastv k len pouil mlnrostlinnou dietu a postavil ji na rove vodolby. "Zatmco voda m oistn a obnovujc inek na ki," ekl,
"vegetarinsk strava psob na krev a vy, tj. na vnitn orgny lovka." Gall nejene pouval vegetarinskou dietu
k len vech nemoc a vech nemocnch ( zcela z denn dvky pacient svho sanatoria vylouil masitou potravu),
dokonce ji dlouhou dobu po lb doporuoval k profylaxi onemocnn.
Ped Gallem v medicn neplatily tak psn dietn pedpisy. Rozil pouvn vodolby a jejch variant, rozpracoval
mylenky vegetarinstv a konzumace syrov stravy. Navc pidal len sluncem, tlocvik, mase a psychoterapii. Je

pravda, e dietn lba a vodolba zstaly zkladnmi formami vech druh pirozen terapie.
V Gallovch pracch Ztracen a znovu vrcen rj pro zdrav, Pruka pirozenho zpsobu ivota, je mnoho pokyn,
jak si pirozenmi metodami lby udret zdrav. " Lka mus pouvnm vody, svtla, vzduchu a tepla, stravy,
pohybu nebo klidu povzbudit ivotn o pirozen obrann sly. Prostedky, s jejich pomoc meme nemoc ihned
odstranit, neexistuj. Organick ivotn sly mohou samy nemoc potlait. Metoda mus bt jednoduch a jasn. Takov,
aby ji mohli pouvat nejchud a obyejn lid. Syntetick lky, sloit aparty a metody lby pi pirozenm len
odpadaj. Len poskytuje sama proda."
Pot jsme se seznmili s Ch. Balcarem, zakladatelem prvnho spolku vegetarin. Sv nzory formuloval takto: "S
rozvojem kultury lidstva vznikaj nov nemoci. Poet pirozench mrt (nap. vkem) se sniuje, zatmco poet mrt
nsledkem pedchzejcho dlouhho onemocnn se zvyuje. Zchrana lidstva je v nvratu k pirozenmu zpsobu
ivota a zeknut se masa. Dieta, v n nen maso, vede lidsk rod k zdokonalen. Nastoluje harmonii tla, due a ducha
Medicna u nen schopna lit lovka vce a vce zatenho nemocemi. Je nezbytn vrtit se k prod. Psn
vegetarinsk strava - pirozen dieta - psob blahodrn na tlo, dui i ducha. Dodv slu, krsu a dlouhovkost.
Navozuje dobrou nladu, podncuje zjem o vechno, prceschopnost. Odstrauje deprese, nespokojenost, podrdn a
nladovost."
Podvali jsme se do dalho plnu na cesty a vidli jsme v nm seznam stdmosti a vegetarinstv: Montaine,
Lamartin, Milton. Voltair, Rousseau, Lin, Schiller, Byron atd. Rozhodli jsme se neodchylovat od cle - sledovat rozvoj
mylenek lebnho hladovn a odebrali jsme se k jednomu ze zakladatel tto metody - doktorovi Eduardovy jujovi.
Ten zaal tuto metodu pouvat v roce 1877.
"U bhem studia lkaskch vd jsem zaal pochybovat o inku lk. Po jeho dokonen jsem zpotku lil
obvyklmi metodami," zaal sv vyprvn juj. "Mezi mmi pacienty bylo dve nemocn tyfem. Instinktivn
poadovalo, aby mu bylo umonno hladovt, protoe kad jdlo se mu protiv. Vechno, co sndlo, vyvolvalo
zvracen. Musel jsem mu dovolit hladovt. Dve se uzdravilo. Tento ppad mne podntil pouvat hladovn i u jinch
nemocnch. Dal pokus mne pesvdil o livch vlastnostech hladovn. Stle vce jsem zaal spolhat na hladovku.
Ze sv praxe jsem vypoutl lky."
V vodu sv knihy jsem napsal: "Tato kniha je histori toho, co se v dui jednoho lkae vystupovalo bhem jeho
praxe. Svou praxi jsem zaal v nevdomosti, zahalen mlhou lkaskho mudrlantstv. Nakonec jsem se pesvdil, e
pouze proda me nemoci lit. Hygienick metoda popsan v tto knize je originln a revolun. Kad dek knihy
je napsn v hlubokm pesvden, e ppravky podkopvajc zdrav a strava nemocnch obvykl v naem stolet, se
vbec neosvdily
J nechvm hladovt a 45 dn. Uplatuji dva druhy hladovn - rann a pln. Pi plnm hladovn se pije jen voda.
Jakkoliv jdlo je zakzno. Rann hladovn, kter pedepisuji rd, se skld z vynechn sndan. Oba tyto druhy
hladovn uplatuji u aludench a stevnch nemoc, u obezity, vodnatosti, rznch zntlivch proces, k odstrann
tlesn slabosti a celkov ochablosti, k zlepen nlady a jako prostedek proti depresi. Moje zsada je: nikoliv jdlo,
nbr klid obnovuje nervovou soustavu. Potrava vyaduje tm takovou spotebu energie jako prce."
juj o jedn sv pacientce ekl: "Vdy, kdy ji vidm, raduji se a obdivuji metodu hladovn." Lkai jujovi jsme nic
neekli a potichu jsme stroj asu pepojili na obdob nemoci a len tto pacientky. Miss Stela Kancel, 22 let, dve
nezvikle citliv a taktn. Narodilo se, aby ilo v ervnu a ne v beznu - tak svou pacientku charakterizoval doktor juj.
Duevn onemocnlo, ztratilo chu do ivota a jeho jedinm clem bylo ukonit ivot.
Estelu jsme vidli tyictho tvrtho dne hladovky. Od rna se zabvala domc prac. Pak se sestrou odela na
vstavu. Zde strvila nkolik hodin. Vrtila se tramvaj - na jedin voln msto si sedla sestra, kter byla unaven a
nevdla, e Stela, kter si na navu nestovala, u 44 dn nejedla. Od 23. dne hladovky hodn chodila na prochzky.
Nectila pitom dnou navu. Lehce ula 9-10 mil. Navtvovala ptele, chodila do divadla, kostela
Kdy jsme se pesvdili na vlastn oi - o vsledcch len metodou doktora juje, vrtili jsme se k peruenmu
rozhovoru: "m jsem se dil, kdy jsem tuto metodu pouval, tebae cel lkask svt bojoval proti mn a
odsuzoval moje jednn?" ekl juj. "Uvaoval jsem: hlava - to je stedn elektrrna nemocnho zvodu v lidskm tle.
Mozek je genertor - pramen lidsk energie. Myslme, milujeme, nenvidme, tme se, pracujeme rukama.
Poslouchme, vidme, uvdomujeme si to vechno dky naemu mozku. Za zvl dleit mechanismus je nutn
pokldat aludek. Trven dokonce malho kousku potravy je pro mozek zatenm.
Jak se vlastn energie udruje? Veobecn plat nzor, e energii organismu udruje potrava. Pro zachovn ivotn
innosti tlo mus nco trvit. Jestlie zdrav lovk potebuje potravu k podpoe sil, potom ji nemocn potebuje
vce Je-li sprvn tvrzen, e potrava udruje slu, potom energii musme ztrcet na nai ivotn innost - nava by
zejm nemla vznikat. Ale skutenost zstv skutenost - od rna, kdy vstaneme, a do veera, stle ztrcme sly
nezvisle na tom, kolik jme, ani na tom, jak aktivn je nae trven a kolik jsme schopni strvit.Potom nastane as, kdy
musme jt spt a ne si sednout ke stolu, aby se nae energie zaala obnovovat.
Pro tedy jme? Proto, e mme hlad, ale mlokdy se ubrnme tomu, abychom nejedly hodn. Zanme bt mlsn.
Pochutnvme si na pamlscch, kter ns lkaj jst vce, ne jsme schopni strvit. Ve skutenosti potebujeme jen mal
mnostv potravy jako nhradu toho, co spotebujeme v procesu innosti.
Dal nesporn fakt - ztrta schopnosti strvit potravu a zhoren podmnek pro trven jsou v protikladu stupni
vnho onemocnn.Soudme-li podle toho, jak patn se ctme, jak mme jst, kdy nemme hlad nebo jsme unaveni
i rozlen, tko si pedstavme,e v dob nemoci potrava lovku pomh. Nikdo si nepoloil otzku:nepidme ke
vem trpenm nemocnho dal, budeme-li organismus nutit jst, tebae se dostaneme do rozporu se zkony prody?
Protoe se ivotn energie koncentruje v mozku, mme vbec prvo krmit lovka a pitom nesledovat zjmy mozku?

Tvrdm, e krmen v dob nemoci je zt, kter potlauje ivotn energii, zatmco je tato energie potebn v boji s
nemoc."
Po rozhovoru s jujem jsme se potkali s jeho kyn a nsledovnic - lkakou Lindou B. Chazerdovou (vydala v Anglii
a Americe knihu Hlad jako lk proti nemocem), jujovu metodu doplnila. Poukzala na nutnost pout klystr, vodn
procedury, mase, tlocvik a vegetarinskou dietu po lb. V t dob to vak jet vyvolvalo odpor.
V poslednch desetiletch 19.stolet zjem o lbu hladem vzrostl. Nali se odbornci- profesionlov, tzv. Misti
hladovn, kte se dlouh hladovce podrobili pouze proto, aby zmnnou metodu vyzkoueli a pedvedli sami na sob.
Stroj asu nm nabdl, e nm takovho mistra uke.

Misti hladovn
V lacinm, pinavm pokoji paskho hotelu, na stole zakrytm starm sametovm ubrusem, leela tropick helma,
nbojnice, n v pouzde z bizon ke, fleret a njak barevn amulety. U stolu pohodln sedl asi ticetilet lovk.
Jeho lebka byla nesoumrn, s velkou jizvou na levm uchu. Levou rukou zejm po zrann patn pohyboval.
Proti nmu sedl star, velmi dstojn lovk s tv vdce. Star mu nco tvrdil, mlad ln rozhazoval

rukama a skrz zuby cedil: Ne, s men sumou nesouhlasm. Mohu se na vae vdeck vann vykalat.
Ml byste sm zkusit hladovt... V Africe jsem to nejednou musel pekonat... Kdybych s hladovnm
neml zkuenosti, urit bych pi posledn expedici nezstal naivu." Star lovk zaal znovu nco
pesvdiv dokazovat. Mlad ho vak oste peruil: Pro tak ette. Udlme placenou ukzku. Lid
se na premiru pohrne. Vydlte a zrove si ovte sv vdeck vzkumy."
Nakonec se besedujc dohodli: mladk dostal sumu, za kterou me bezstarostn t alespo rok.
Najednou oil. Zaal bt laskav a navrhl, e zane hladovt hned. Z nmonho kufru, stlho
prvodce svho tulckho ivota, vythl njakou lhev a ekl: To je mj talisman. Bez nho bych tko
hladovl..." Vdec chtl vdt, co v lhvi je. Mladk vak odmtl sv tajemstv prozradit. Po dlouhm
pemlouvn a za doplatek nakonec prozradil, e je to sms opia, indickho konop a chloroformu.
Vdec ho pemlouval, aby istotu pokusu nekazil. Mladk vak bez svho arodjnho prostedku"
hladovt odmtl. 1 Rozhovor, jeho jsme byli svdky, se odehrl v roce 1886. Vedl ho vdec-lka a
jaksi Sui, dobrodruh, cestovatel po Africe, nruiv" lovk a mistr hladovn". (Sui byl uritou
dobu prvodcem slavnho cestovatele po Africe - Stendela. Jeho popis a charakteristika se zachovaly v
protokolech o jeho hladovn.) Hladovku udlal svm zamstnnm. Od r. 1886 do r. 1904 se v rznch
mstech Evropy a Ameriky pod dozorem mnoha lka podrobil 10 experimentm hladovky v rozmez
od 20 do 45 dn. Jeho rekord vak pekonal mistr hladovn" Marletti, kter nkolikrt hladovl a 50
dn.
V t dob existovali tak nadenci vdy, kte osobnm pkladem pesvdovali o kladnm inku
hladovn. Na obranu tto metody v Americe vystoupil lka Tanner. Nezkuenm v tto oblasti chtl
ukzat podstatu hladovn. Pod kontrolou lkask akademie se podrobil 40dennmu hladovn. Doktor
Tanner hladovn nazval elixrem ivota". Opakoval ho pravideln. Doil se 91 let a souasn si
udrel ilost a radost ze ivota. Stroj asu ns seznmil jet s jednm stoupencem metody hladovn.
Znovu jsme se ocitli v polotmavm, pinavm pokoji lacinho paskho hotelu. Do pokoje veel staec
bez klobouku a kabtu. Dklad
n za sebou zavel dvee, posadil se do pinavho kesla a zamyslel se. Pak vstal, pomalu pistoupil k
plynovho hoku a otevel kohoutek... Kdo byl ten lovk? Jak se dostal do paskch brloh? O em
v poslednch minutch ivota pemlel?
Tm lovkem byl rusk emigrant Alexej Suvorin.Toto jmno je dnenmu pokolen mlo znm nebo
ho nezn vbec. V pedrevolunm Rusku se vak tilo popularit. Emigrantv otec A. S. Suvorin byl
nejvtm vydavatelem knih v Rusku. A.A. Suvorin byl jako emigrant v Jugoslvii. Zde se dostal do
vzen v Polarovici a zaal hladovku, kter trvala 32 dn. Chci omldnout a obnovit si sly,"
vysvtloval
sv hladovn a se zpalem vyprvl o podstat len hladem. Pot, co vsledky hladovn vidli
velitel vznice, jeho pomocnk a dozorce, zaali tak s hladovkou. Tato historka mla velk ohlas...
Kdy Suvorin vyel z vzen, pokraoval v lb hladem a propagoval tuto metodu. Vydal knihy Praxe
hladovn a Len hladem. Dostaly se i k nm. Je v nich hodn naivity, nevdeckosti. Nememe je
pokldat za uiten, protoe metodu diskredituj. Dchaj vak vrou v jej innost a uvd se v nich
mnoho dokumentrn potvrzench ppad vylen. Nen divu, nechvali-li se lid Suvorinovou vrou
ztrhnout. Proto ml hodn nsledovnk.

Suvorin nebyl lkaem. Pro lkaskou innost bez diplomu byl pronsledovn a sedl ve vzen. Pak
odcestoval do Nmecka a pokraoval v propagovn lby hladem. Ze zem byl vypovzen, Ocitl se v
Pai bez jakchkoliv prostedk na ivobyt. Znechucen nespchy spchal sebevradu.
Zastnci a propagtory metody len hladovkou dlouho zstvali nikoliv lkai, nbr vtinou lid,
kte se touto metodou vylili. O jednom takovm nadenci vm povme. V roce 1911 v Americe vyla
kniha Len hladovkou, kter byla oblbena. Vyla tm ve vech zemch svta. Autorem byl americk
spisovatel Upton Sinclair, kter byl znm na celm svt nejen jako autor zajmavch romn, ale tak
jako lovk, kter se neboj mluvit pravdu.

Pbh spisovatele V. Sinclaira

Kdy se Sinclair vylil metodou hladovn, pokldal za svou povinnost o tom lidem vyprvt. Napsal:
Vborn zdrav! Mte vbec ped
stavu, co tato vta znamen? Pravdpodobn si vzpomenete na dny mld, kdy jste rno vstvali brzy a
li pky s pocitem, e paprsky vychzejcho slunce vm pronikaj do krve. Jdete jet rychleji a
dchte hloubji. Smjete se a radujete se z krsnho ivota. Nyn jste zestrli. Co byste dali za ten
pocit, bodrosti, za jeho tajemstv. Co byste ekli, kdybyste se dozvdli, e existuje zpsob, jak se do
tohoto stavu vrtit nejen rno, ale i ve dne, veer, ne jako nco mystickho, neobyejnho, ale jako jev,
kter lovk tvo sm?
Nen to vod k novmu objevu v medicn. Nic neprodvm, ani nemm patent. Jednodue jsem v
prbhu 10 let zkoumal sv zdrav a zdrav mnoha mu a en. Nalezl jsem pinu a prostedek k
odstrann naich obvyklch neduh. Zskal jsem dobr, dokonce vborn zdrav. Nalezl jsem nov stav
byt. Nov ivot, pocit svtla, istoty a radosti, jak lidsk bytost nepozn...
Nabzm vm historii svho objevu zdrav. Nebudu ztrcet as omlouvnm pbhu. Je nepjemn
hovoit o bolen hlavy nebo diskutovat o nemocnm aludku. Nemohu vm vyprvt jin pbh ne
svj. Abych si byl jist, e mne pochopte, nebudu pouvat veobecn, zahalen slova. V tom ppad by
historka ztratila svj vznam. Sv vyprvn bych mohl napsat a nepodepsat se. Mnoho lid vak m
knihy u etlo a uv tomu, o em budu vyprvt.
ten uvid, e je to typick pbh. Dlal jsem tyt chyby, jako ostatn lid a zkouel jsem vechno,
jak ze situace vyjt. Star i nov. Vechno, co mi kdokoliv poradil... Okolnosti se vyvinuly tak, e jsem
se setkal s jednou enou, kter na sebe upoutala pozornost vjimenou barvou pleti a neobvyklm
zdravm. Divil jsem se, kdy jsem slyel, e ped deseti lety byla pipoutna na lko jako invalida.
Mela ischias a prudk revmatismus. Trpla chronickmi stevnmi problmy, kter lkai nazvali
zchvatov znt pobinice (peritonitida). Dle nervovou slabost, depres, chronickm katarem, kter
vyvolval nmotu. Tato ena na koni dokzala v siln bouce a deti zdolat horu Hamilton v Kalifornii
vzdlenou 28 mil. Stalo se to ped tymi dny.Tady byl kl k jejmu uzdraven - lila se hladem.
Nejedla 8 dn a vechny nemoci se jakoby zzrakem ztratily.
U pedtm jsem slyel o len hladem, ale te jsem se s tm setkal - poprv. Proto jsem zaal hladovt
i j. Postupn jsem si zvykal. Domnvm se, e pro tene je to nco novho. Dovolm si proto popsat
sv pocity v onch dnech.
Prvn den jsem pocioval hlad. Byl to nezdrav, nenasytn pocit, kter znaj vichni, kdo trp poruchou
trven. Druh den rno jsem pocit hladu neml, emu jsem se divil. Pozdji jsem hlad nectil vbec. O
jdlo jsem neml zjem. Jako kdybych dve vbec nepoznal jeho chu. Ped hladovkou jsem kad den
trpl bolestmi hlavy, kter trvaly dva a ti tdny. Prvn den hladovky jsem bolest ctil, ale potom se
ztratila a u se nevrtila. Druh den jsem ctil slabost. Pi chzi slab zvra. Byl jsem hodn na
vzduchu, leel jsem a vyhval se na slunci, Tot tet den. tvrtho dne se objevila velk tlesn
slabost. Pitom jsem ml nezvykle jasn rozum. Ptho dne jsem se ctil lpe. Hodn jsem chodil a
zaal jsem trochu pst. Nejvce m pekvapila jasnost a aktivita rozumu. etl a psal jsem vce, ne v
minulch letech... Bhem hladovky jsem dobe spal. Kad den kolem obda jsem ctil jistou slabost,
ale mas a studen sprcha mi hned vrtily sly. Dvanctho dne jsem hladovku skonil. Pil jsem
pomeranovou vu. M pocity v t dob byly tm tak zajmav, jako bhem hladovky Ctil jsem
pedevm neobvykl pocit klidu a mru. Kad nerv mho tla se ctil jako kocour na peci. Druhm
neobvyklm jevem byla dlouhotrvajc aktivita rozumu - stle jsem etl a psal. A nakonec se objevila
velk touha po tlesn prci. V pedchzejcch dnech jsem chodil na dlouh prochzky, lezl na kopce,
ale vdy s nechut a z donucen. Nyn, po oistn hladovce, chodm do tlocviny a dlm takov cviky,
kter by mi pedtm zlomily vaz. Cvim je s poitkem a s pekvapujcmi vsledky. Svaly mi pmo

skou a objevuji v sob monost stt se atletem. Vdy jsem byl huben a ml jsem chorobn vzhled zduchovnl", jak kali m ptel. Nyn jsem kulat jako m a barva m tve je tak dobr, e kvli
n asto musm poslouchat erty." Sinclair uvd i mnoho ppad len hladovkou, kter sm poznal
nebo kter probhly podle jeho nvodu. Dokonce tm, kte se hladovce podrobili, poslal anketu s celou
radou otzek a sestavil seznam nemoc, je se touto metodou podailo vylit. Prozkoumal 277 ppad
s prmrnm estidennm hladovnm. Byly mezi nimi i ticetidenn ppady hladovn. Ze 109 lid,
kte na anketu odpovdli, 100 lidem hladovka pomohla.
Zajmav je, co Sinclair pe o nebezpe pi hladovn. Za prv je to nebezpe strachu. Nen to ert.
Nikdo nesm zat hladovt, pokud si o tom nco nepeetl a nev, co je nutn dlat. Je-li to mon, je
dobe, aby u nho byl lovk, kter u hladovl. Nesm bt kolem nho kruh znepokojench tetiek a
sestenic, kter by mu kaly, e je bled jako smrt, jeho puls je pod 40 a e srdce se me kdykoliv
zastavit. Hladovl jsem v Kalifornii ti dny.Tetho dne jsem uel 15 mil bez odpoinku a ctil jsem se
lpe. Po pchodu dom jsem si peetl o zemtesen v Mesinu a o tom, jak zachraovali lod, jak lid,
kte zstali na ivu, se hlady zuiv.prali jako divok zv. Noviny straily, e lid byli bez jdla 72
hodin. J jsem tak 72 hodin nejedl. Rozdl byl jen v tom, e oni si mysleli, e hlady umraj. Jestlie v
dob hladovky dojde k podobn krizi, budete se od nervovho vypt ctit slab a nejist. Lid, kte jsou
duevn silnj ne vy, mohou vai nladu zvednout a pochybnosti se ztrat."
Druhm nebezpem je nesprvn chovn v dob po ukonen hladovky. V t souvislosti Sinclair
poskytuje mnoho pokyn a uvd pklady nespch. Na konci tto kapitoly pe: ten si me
myslet, e za sv naden pro lbu hladem dkuji svmu temperamentu. Mohu prohlsit jedin - jet
jsem nepotkal lovka, kter by o tomto zpsobu len napsal nco jinho."
Sinclair kon veselm pouenm pro hladovjc: Pamatujte si, jestlie se rno probudte a zjistte, e
mte snenou teplotu, pulz kolem 40, vae ruce jsou jako vata, nohy vs nemohou nst a vai ptel,
kte se kolem vs shromdili kaj, e vypadte jako mumie ze sarkofgu 17. dynastie, usmjte se a
eknte, e nebudete jst, dokud se vm nevrt pocit hladu." Upton Sinclair se doil devadesti let.A
do konce svho ivota se ctil zdrv. Byl vesel a energick.

A jde se dl
Znan se lebn hladovn rozilo na zatku 20. stolet. V medicn se objevilo reformtorsk
hnut, kter vnovalo pozornost pirozenm metodm len. Hlavn lebn viv. Nejznmjmi
pedstaviteli tohoto hnut byli: Jejg, Biercher-Benner, Noorden, Lmn, Platon, Nelleg a jin. Od t doby
bylo len hladem uznno za metodu pirozenho len. Rychle se zaala it v Evrop a Americe.
Velkm stoupencem lebnho hladovn byl A. Eret. Zmnnou metodu pouval v Nmecku,
vcarsku a Francii. V tchto zemch a v Americe byla na zatku 20. stolet otevena prvn speciln
sanatoria, v nich se lebn hladovn pouvalo v rznch formch. V roce 1914 vyla kniha F.
Zehessera Liv hladovn, kter ve skutenosti byla prvn klinickou monografi vnovanou dan
problematice. Od druh poloviny naeho stolet byla metoda len dvko-vnm hladovnm posilnna
adou novch vdeckch vzkum. Ty zjistily zmny probhajc v organismu pi jejm pouit i dobu
lby bezpenou pro lidsk organismus. Objevilo se mnoho publikac, kter shrnovaly vsledky
klinickch pozorovn. Nejvt pozornost zasluhuj monografie A. de Wriese, G. eltona, I. Viviniho,
E. enka, Ch. Majera, O Buchingera, G. Krauze, K. Hartmanna, E. Chojna, M. Imamury, K. Deffriho,
L Groteho a dalch.
Velkm pnosem pro rozvoj metody byl sbornk Problmy livho
hladovn, kter vyel v Moskv v roce 1969. Pispli do nho vdci Sovtskho svazu - lauret
Leninovy ceny akademik AV SSSR R K.Anopchin, akademici ALV SSSR A. A. Pokrovsk a N.A.
Fedorov, profesor J. C. Nikolajev. Dnes lebn hladovn u mnoha nemoc kladn potvrdily tisce
pacient celho svta. Statistiky jsou vrohodn. Napklad doktor G.elton uspodal kolem 30 000
kurz len, doktor .Veger uvd seznam 5 000 pacient. Kraus a Hartmann popisuj pozorovn 9000
nemocnch.
Poet lka, stoupenc lebnho hladovn, den ode dne roste. Zvil se rovn poet lebnch
stav, v nich se metoda dvkovanho hladovn pouv. Speciln sanatoria, ozdravovny, koly
livho hladovn" pracuj v rznch zemch Evropy, Ameriky i Asie. O nkterch z nich se zmnme
pozdji. Nyn se seznmme s podstatou metody livho hladovn.
Poznmka: Ciz jmna jsou v dle uvedena pouze ve form transkripce z azbuky. vydavatel

3. Vnitn lka
Hlad!... Muiv, bolestn pocit byl od prvnch dn existence lovka jeho vrnm prvodcem. Popis
hladovch muk jsme mnohokrt etli v rznch pbzch o polrnch badatelch, o zbloudilch
geolozch, o ztroskotancch. Hlad je vdy stranm, nemilosrdnm neptelem lovka. Me vak bt i
ptelem, uzdravujcm prvkem, kter adu tkch nemoc vyl. Podobn jako se jedy stvaj livmi
prostedky, jako speciln naokovan mikroby zabrauj onemocnn, me bt vyuit tak hlad.
lovku se me stt pomocnkem.
Sml dialektik - proda - um stejnmi prostedky zabjet i lit. Protichdnost jejch postup si lovk
tko osvoj. Nov tajemstv nenachzej vdy pochopen. Bylo tomu tak i s metodou hladovn. Jej
zastnci za jej uznn museli bojovat. K objevu livho hladovn lkai dospli intuitivn. Ze svch
klinickch pozorovn nebo z osobnch zkuenost vyvodili zvry. Teprve v druh polovin 19. stolet
se medicna zaala pipojovat k prodnm vdm". Od slepho empirismu se obrtila k faktm. Od
kliniky - k fyziologii. K n se obrtili i stoupenci metody livho hladovn.
Znm patofyziolog, profesor Vojensk lkask akademie V. V. Pautin byl prvn, kdo mechanismus
inku hladu zaal zkoumat. Zkoumn hladu vnoval spoustu let sv vdeck innosti. Napsal hlavn
dlo o vlivu rznch variant hladovn na organismus zvete a lovka. Podle Pautinovy definice je
hladovn stav organismu, kdy se ztrty zcela nebo sten nenahrazuj zven a tak je nucen t na
kor vlastnch zsob."
Pokusy na zvatech dokzaly, e pocit hladu a nasycen se vyvolv podrdnm zvltnch zn
hypotalamick oblasti mozku, tzv. centra hladu a nasycen. Poruen centra hladu vede k pln ztrt
chuti a smrti vyerpnm. Poru-li se centrum nasycen, zve se stane nenaranm, tloustne. Co je to
vlastn pocit hladu? Pro chceme jst? Pro proda tmto pocitem lovka vybavila? Na tyto otzky
byly pi experimentech fyziolog dny pesn odpovdi. Ukzaly, jak moude a racionln proda
vechno zorganizovala.
Vme, e zkladem biologickho ivota je nepetrit ltkov vmna. Aby organismus sv vnitn
ukazatele udrel na stejn rovni, mus bt pesvden o ztku". O tom, e se zsoby jeho vivnch
ltek budou stle doplovat a nevyerpaj se. Pocit hladu slou k fungovn zajiovacch" funkc
organismu. Proto vznik dlouho pedtm, ne budou vechny jeho vnitn zsoby vyuity. V Prvnm
lkaskm stavu Seenova, pod vedenm akademika P. K. Anochina a profesora L. V Sudakova udlali
adu zajmavch experimentlnch vzkum, umoujcch uvaovat o fyziologickch mechanismech
hladu.
V lkask praxi existuje speciln narkotizan prostedek - uretan. M selektivn inek na centrln
nervovou soustavu. Uretan uspv zvata, viditeln neovlivuje vzruen z jdla. Pokus provedli na 283
kokch. Syt i hladov koky po aplikaci uretanu usnaly. U hladovch zvat pstroje zaregistrovaly
aktivitu bioproud elnch st kry Aktivita se ztrcela, kdy kokm nalvali do tlamy mlko (uretan
paralyzoval centrum polykn).Tot pozorovali, kdy do krve zvat zavdli glukzu. Aktivita elnch
st kry ustala, kdy naruili centrum hladu k hypotalamu.Tak dokzali, e podncovatelem pocitu
hladu je centrum hladu. Przdn aludek a tzv. hladov krev" (to je krev zbaven dostatenho
mnostv vivnch ltek). Jak je jejich posln? aludek i krev centrum pouze informuj o naruen
hladiny vivnch ltek v organismu.
Dostalo-li centrum hladu zprvu", podizuje se a ovlivuje eln sti kry hlavnho mozku, je jsou
za vivu zvete odpovdny. Z podkrovho centra - hypotalamu - se podrdn postupn roziuje
na jin dleit sti mozku, pedevm na jeho kru. Jak tento proces probh? To ukzal druh pokus.
Krlkovi do centra hladu a rznch st kry hlavnho mozku zavedli elektrody. Podrdn centra
slabm proudem u zvete vyvolvalo oiven, zjem o vechno, Potravy, kter leela vedle nho, se
vak nedotklo. Bylo syt. Stailo proud zvit a krlk zaal hltav rt. Jak je vidt, pi slabm
podrdn pen centrum hladu vzruen jen do tzv. star" mozkov kry spojen s emocemi.Tento
typ podrdn je u zvete charakterizovn neuritou zamenost, neuritm hlednm. Krlk jakoby
nevdl, co chce. Pi silnjm podrdn se vzruch pen na kru hlavnho mozku a stanov
uvdoml" hlad. Krlk pochopil", e chce jst. Jeho hledn je uvdoml. Pch-li lovka pod
ebry, znamen to, e przdn aludek vysl impulzy do centra hladu - do hypotalamu, kter vyvolv
bouliv nervov podrdn.Tento vzruch je nestl. Je mon se od nho odpoutat a na jdlo

zapomenout. V takovm ppad zan psobit silnj faktor - organismus blokuje" vechny zsoby v
jtrech, svalech, podkonm tuku.V krvi se vyerpv zsoba vivnch ltek.Vznik trval podrdn
a stl pocit hladu vyadujc nasycen.
Nem-li jdlo, co organismus udl? Dv do obhu" sv vnitn zsoby, zan vnitn" (endogenn)
vyivovn. Prv zde se objevila vjimen dleit fakta: erpn zsob" rznmi orgny a tknmi
je nerovnomrn - nejmen ztrty m tkanivo nervovch center a srdce (Viz tabulka).
Tuk 97
Slezina 60
Jtra 53,7
Svaly 30
Krev26
Ledviny25,9
Ke 29,6
Steva18
Plce 17,7
Slinivka 17
Kosti 13,9
Nervov soustava3,9
Srdce 3,6
%
Ztrta vhy jednotlivch orgn a tkaniv v procentech ve srovnn s poten vhou hladovjcho
zvete (psa), co vedlo a k smrti - podle Alberta.
Jako mus armda v dobch vlench akc chrnit sv velen, spojovac sluby, mus se starat tak
proda o ochranu hlavnho vedoucho apartu ve sloitm organismu lovka. U Pautin hovoil o boji
orgn hladovjcho tla, o existenci silnch" orgn na kor slabch". Poukazoval na to, e tkanivo
nervovch center a smyslov orgny vydatn vyuvaj zsoby jinch st tla a svj status quo udruj
do poslednch okamik hladovn... Tento apart je uren k rozvoji zvltnch sil. S jejich pomoc d
innost tm vech st tla. Proto je pirozen, e pi tak dleit funkci tohoto apartu nem dn
jin, tak kajc ist vyivovac koly, ne je zsobovn krve njakmi ltkami.
Objevil i velice zajmav jev: centrum potravy se ve stavu zven vzruivosti, v souvislosti se vznikem
zven chuti, nalz jen prvn den hladovn. Pak vzruivost slbne, ztrc se.Toto brdn" inkuje
dokud organismus nespotebuje vechny vnitn zsoby. Kde jsou vlastn muka hladu, kter tak iv
popsali nkte spisovatel? Kad den, soud podle popis, se zvyuj. Zpsobuj nesnesiteln utrpen,
je lidi nut ztrcet lidskou tv a pojdat sv ptele.
Vichni, kdo kurz livho hladovn prodlali, vd, e pocit hladu" se projevuje pouze v prvnch
dnech. Pak tm zmiz. Fyziologov se o tom pi pokusu pesvdili a poskytli vdeck vysvtlen
tohoto jevu: velikost zsob, je tlo me pi hladovn do stavu naprostho vyerpn vyut, tvo 4045 % jeho vhy. Dle bylo zjitno, e pi plnm hladovn se ztrtou tlesn vhy do 20-25 %, nejsou
v orgnech a tkanivech zvat dn nenvratn patologick zmny pozorovny.
Tot lze ci o naruen tukov a blkovinov vmny bhem hladovn. dn dystrofick pznaky
pi sprvnm len dvkovanm hladovnm nebyly pozorovny. Dynamick vzkumy detoxikan a
moovinotvorn funkce jater nemocnch v prbhu livho hladovn a nsledujcho nvratu k
normln strav dokzaly plnou kompenzaci tchto funkc, Vichni vdci, zkoumajc pi livm
hladovn vmnu konstatuj, e se v mezch ppustn doby zcela zachovv kompenzace blkovinov
vmny. Poteba blkovin se pitom nahrazuje bez ztrty pro ivotn dleit funkce organismu na kor
zsob blkovin.
Zde je odpov enkovi, kter diskutoval o pemn rznch orgn bhem hladovn. Problmem je,
jak se zd, dlka hladovn. Nemla by pekroit bezpenou hranici ztrty vhy organismu - 20 a 30
%. Pi dnes pouvanch metodch dvkovanho hladovn bhem 25-35 dn ztrta vhy obvykle
pedstavuje 12-18 %, tj. je znan ni ne bezpen norma. Jak dle uvidme, velk vznam m
rovn odstraovn odpadnch ltek z organismu.

Co tedy pedpojat vztah k len hladem vyvolv? Pro k nmu mnoz lkai zaujmaj negativn
stanovisko? Toto odmtn nejastji vyvolvaj asociace s nucenm hladovnm. Nucen hladovn
vyvolvan ivelnmi pohromami, vlkami, nerodou, katastrofami souvis s neuvitelnmi trapami.
Je pinou mnoha tkch chronickch onemocnn a smrt. Nucen hladovn se vak li od livho
prv tak, jako n bandity od chirurgickho skalpelu.
Dokud fyziologov podstatu proces probhajcch pi dvkovanm hladovn nevysvtlili, jevila se
vechna tvrzen o jeho livm inku jako absurdn. Nemoc hladu" - tak nazvali alimentrn
dystrofii. Bylo j vnovno hodn rozshlch prac. Podrobn byly popsny vechny zmny, kter v
lidskm tle probhaj a nemoci vznikajc pi dystrofii - tuberkulza, dyzenterie, otoky, poruchy
metabolismu, poruchy psychiky (hladov psychza) a dal.
To vechno byla pravda a vyvolala velkou nedvru k len hladovnm. Zastnce len dvkovanm
hladem dokonce zaali obviovat ze arlatnstv nebo negramotnosti. Odprci metody vak zapomnali,
e len dvkovanm hladovnm vyuv fyziologick stadium procesu odebrn potravy organismu,
kdy jet nedochz k dnm patologickm zmnm (zptn stadium).Vdy dostvaj-li nemocn v
podob lku mikrodvku jedu, nevyvolv to u lka mylenku na jejich otrven.
Vzkumy I. P. Pavlova a jeho koly dokzaly, e sedm nebo devt den plnho hladovn aluden
trvic sekrece zcela ustv a msto n nastupuje tzv. spontnn aluden sekrece. Tvoc se sekret
obsahuje znan mnostv blkovin, kter se aluden sliznic opt vstebvaj do krevnho
obhu.Tvoen a vyuvn spontnn aluden sekrece pi hladovn je dleitm adaptanm
mechanismem, jen sniuje ztrtu blkovin a zabezpeuje stl psun aminokyselin nutnch k
regeneraci blkovin nejdleitjch orgn.
Jet jeden charakteristick jev je zajmav. Z prac fyziolog a biochemik (Pautin, aternikov,
Hefter) vme, e v dob nucenho dlouhodobho hladovn organismus zvat a lovka zahyne dve,
ne doshne vysokho stupn vyerpn, v dsledku autointoxikace odpadnmi zplodinami. Odstran-li
se procedurami pi lebnm hladovn tyto produkty z organismu (klystry, lzn, mase, hlubok
dechov , prochzky), doke tlo nemocnho bez jakchkoliv projev Autointoxikace hladovt 30 a
40 dn. Souasn lze poukzat na jednu zvltnost - bude-li lovk v obdob pedepsanho hladovn jst
jakoukoliv jednostrannou potravu, by v minimlnch dvkch, rozvinou se u nho pznaky dystrofie.
Vysvtluje se to tak, e periodick pvod malho mnostv potravy do aludku vyvolv jeho
peristaltiku. Nepotlauje se tm innost trvicch lz a zachovv se pocit hladu. Rovn se naruuje
normln proces ltkov vmny. Organismus vas nepechz na endogenn vivu. Dochz k velkm
zmnm v bukch. Jejich dezorganizace me zat dve, ne jsou vyuity jeho vlastn zsoby.
plnm hladovn, kdy nemocn dostv jen vodu, dn dystrofick pznaky nenastvaj. Organismus
se na uritou dobu pizpsob vnitn viv, tj. viv ze svch tukovch zsob, zsob blkovin,
uhlohydrt, vitamin a minerlnch ltek.Tato viva, zd se, uspokojuje vechny poteby tla a je
plnohodnotn.
Je znm jet jeden nemn dleit faktor: psychick stav nemocnho se bhem hladovn podstatn
li od stavu lovka hladovjcho| nucen. Pi livm hladovn nemocn v, e hladov proto, aby se
vylil. Je pod lkaskm dozorem (pitom m veker komfort). V, e se po skonen urit doby bude
znovu plnohodnotn stravovat. Toto vdom radikln mn jeho pocity. Odr se to na vech
fyziologickch funkcch jeho organismu.
Tak lkai a fyziologov postupn poodhalili zclonu tajemstv" hladovn. Tajemstv je, jak se
ukzalo, spousta. Endogenn viv se organismus pizpsobuje postupn. K peorientovn dochz
obvykle est a dest den hladovn.
Biochemici znaj vraz tuky se spaluj v ohni uhlohydrt". Na zatku hladovn, kdy jsou v tle
jet zsoby ivoinho tuku - glykogenu, tuky v ohni uhlohydrt zcela sho. Jakmile se zsoby
glykogenu vyerpaj (k tomu obvykle dochz prvn a druh den hladovn), zanou se v krvi
hromadit kysel produkty nedokonalho spalovn tuk (kyseliny mslov, acetonu). Jej zsadit
zsoby se zmenuj. Odzrcadluje se to na nlad nemocnho: mohou se projevit bolesti hlavy, tkosti,
pocit slabosti, celkovho onemocnn.To je vsledkem nahromadn jedovatch odpadnch ltek v krvi.
Sta, aby lovk vyel na vzduch, zhluboka dchal, proistil steva klystrem, osprchoval se a tyto
symptomy zmiz.
Pznaky lehk autointoxikace kyselmi zplodinami rozpadu tuk - v lkaskm jazyce pznaky acidzy

- mohou postupn narstat a do 6.-10. dne hladovn. Pak bhem krtk doby rychle (nkdy i jedn
hodiny) zmiz a nemocn se ct dobe.Tento kritick as acidotick krize" vznik v dsledku
pizpsoben se organismu reimu autogenn vivy. Pizpsobovn spov hlavn v tom, e je tlo
vystaveno tkm podmnkm a zan z vlastnho tuku a blkovin vyrbt cukr. V dsledku tohoto
cukru se tuk zcela spaluje. Acidotick pemna se zmenuje. Mnostv cukru v krvi stoup a nemocn
lehce sn hladovn, dokud jsou v jeho tle zsoby tuku a blkovin a lze je vyut.
Zrove s tukem mus tlo pro svou existenci tak vyut blkoviny potebn k innosti mozku, srdce,
nkterch lz vnitn sekrece, krve apod. U lebnho hladovn se potebn blkoviny erpaj ze zsob
v tkanivech orgn pro organismus mn dleitch.
V t souvislosti se odhalilo jet jedno tajemstv" hladovn. Byl uinn dleit objev - v dob
vyuvn blkovinovch zsob se vyuv pedevm oslaben, nemoc zmnn tkanivo a ndory,
otoky, srsty atd. Tento proces se v lkastv nazv autolza. (Slovo autolza doslovn znamen
samotrven).
Odbornk na lbu hladovnm, doktor A. de Wries, poukazuje na to, e ...dve se pipoutlo, e
autolza je obyejn ivotn jev. Myslelo se, e se tento proces neme podizovat kontrole lovka a
pouvat v praxi. Vdlo se, e se patologick novotvary v organismu mohou ztratit pi samotrven.
Domnvali jsme se, e hlubok zmny v ltkov vmn, potebn k autolze, mohou nastat jen zdka
(po tkm vyerpn, v obdob po porodu nebo v dob pechodu).Tyto stavy neumouj autolzu
kontrolovat a usmrnit podle pn. Zkoumn hladovn pisplo k pevratu v tchto tradinch
nzorech," pe de Wries.
,,Tm, e hladovn vytv hlubok zmny v metabolismu organismu, spje pmm stimulem autolzy
a me tak psobit na zen tohoto procesu." (de Wries 1963). Len hladovnm se k vnitn
operace bez noe. Proda operuje jemnji ne kterkoliv chirurg. et zdrav a odstrauje vechno
nemocn.
Dr. O. Buchinger, jeden z nejvtch soudobch odbornk lebnho hladovn, hovo o mechanismu
jeho inku. Upozoruje na to, e pi hladovn je organismus v novch podmnkch reimu poteby"
a vnitn lka" - liv sly organismu, kter jsou postaveny ped nutnost udrovat normln ltkovou
vmnu, vyuvaj vlastn deponovan blkoviny, pedevm patologick novotvary. Liv hladovn je
podle Buchingerovy definice vyluovn, oistn len vech tkaniv s v organismu. Zplodiny
blkovinovho rozpadu pitom stimuluj vegetativn nervovou soustavu. Lebn hladovn je nejlep
biologickou metodou len - autoproteinoterapi",je probh pi nejvy vnitn kontrole.
Pi pechodu na endogenn vivu organismus na podporu sv existence erp a spaluje nejen
nahromadn zsoby, ale i odpad ltkov vmny. Je to jeden z podstatnch mechanism lebnho
inku hladovn. Dochz k intenzivnmu vyluovn jedovatch ltek z organismu, je se
nahromadily v dsledku naruenho metabolismu, pekonanch onemocnn, dlouhho uvn liv,
nesprvn vivy, pit alkoholu, kouen a jinch kodlivch vliv, je mohly v organismu vytvoit
skladit choroboplodnch jedovatch ltek. Pi plnm zastaven psunu potravy dochz k otesu"
v organismu (reakce stresu), je probouz jeho skryt sly a mobilizuje je k boji za co nejlep
podmnky existence. Hladovn je v tomto ppad specifickm podntem. Organismus na nj odpovd
komplexem obrannch reakc vypstovanch v procesu evoluce.
| Zmny v organismu vznikajc v prbhu lebnho hladovn nepesahuj hranice tchto
kompenzanch monost.Tj. v t dob nedochz k zlomu" regulace.Velice sloit kybernetick
soustava, j je ivoin organismus, se nenaruuje. Obrann sly tla se obvykle posiluj od momentu
acidotick krize. J. enk a Ch. Majer, kte zkoumali reakce tla na rzn mikroby, tvrd, e procesy
sebeobrany a zven obrannch sil proti mikrobm zanaj pouze po uplynut aci dotick krize.
Projevuje se to tendenc k rychlmu hojen ran, zvenm bakteriocidity organismu.Tm se vysvtluje
blahodrn vliv hladovn na mnoho septickch onemocnn.
Znovu se setkvme s jednm z protiklad prody - souasn se stresem" organismu zan lebn
hladovn potlaovat probhajc fyziologick procesy a zejmna funkce centrln nervov soustavy. Zven
se to projevuje celkovm tlumem, snenm pulzu, poklesem teploty, ospalost. I. P Pavlov tento stav
definuje jako ochrann tlum",kter centrln nervov soustav pi hladovn poskytuje klid.To je dleit
pi len nervovch psychickch onemocnn.
O tlumovch procesech v centrln nervov soustav I. P Pavlov pe: Po kad vznik tlum, jen vemu
automaticky uruje msto. Jedno rozhbe, druh brzd. Ochrann tlum hraje roli organiztora
plnohodnotnho fyziologickho klidu nervovch bunk. Zrove likviduje ohniska petrvvajcho vzruchu a

tlumu v centrln nervov soustav.

Hladovn et vechny orgny tla. Proto je uiten pedevm pro trvic orgny, jim umon
regeneraci. Hladovn prospv i krevnmu obhu. V przdnm aludku a stevech nevznikaj v bin dutin
dn pekky cirkulace krve a jej sloen se zlepuje. Stzov jevy v bin dutin a jtrech se odstrauj.
Mnoho vzkum dokzalo, e se sloen perifern krve podstatn nemn. Zachovv se normln mnostv
erytrocyt a hemoglobinu, leukocyt a trombocyt.
Dleit je, e se neporuuje tzv. zsadit zsoba" krve. V prvnm stadiu hladovn se trochu sniuje. Pak po acidotick krizi - se znovu zvyuje a na konci lby se zcela obnovuje.
Je pirozen, e pi hladovn kles tlesn hmotnost. Nejvt ztrta hmotnosti je pozorovna na zatku
hladovn. Pak se postupn sniuje. Charakter tohoto procesu ovlivuj vnj a vnitn faktory: teplota,
vlhkost a istota vzduchu, stav nervov soustavy, tlesn zaazen atd. Plat pravidlo - m je organismus
mlad, tm intenzivnji ztrc pi hladovn vhu.

Zmny zsadit rezervy" krve u lebnho hladovn

Prudk pokles hmotnosti v prvnch dnech se vysvtluje aktivnm vyrvnm vody z tla a vyuvnm
bezduskatch - hlavn uhlohydrtovch zsob - pedevm glykogenu jater. Po vyuit uhlohydrtovch
zsob se intenzita ztrt hmotnosti sniuje. Hladovn je prvn etapa len. Druhou - nemn dleitou - je
nvratn dieta. Proto nzev liv hladovn zcela neodpovd skuten strnce vci. Sprvn je nazvat
metodu hladovkov-regeneran nebo hladovkov-dietn terapi. Existuj veobecn biologick zkonitosti,
kter spovaj v tom, e po skonen kadho procesu potlaen eba tlumu vznik proces vzestupu,
poslen. Tuto zkonitost prozkoumal I. P. Pavlov a jeho kola a formuloval ji v tezi: m je proces erpn
(tlumu) intenzivnj a hlub, tm intenzivnj a vt je proces regeneran." M to pm vztah k
mechanismu livho inku dvkovanho hladovn. Hladovn vytv stav vyerpanosti - tlumu. Po
ukonen hladovn se pozoruje intenzivnj regenerace.
Zkuenosti zahraninch lka dokzaly, e pacienti trpc takovmi nemocemi jako anmie s nedostatkem
ervench krvinek nebo pebytkem blch, se obvykle dobe l hladem. V nkterch ppadech hladovn
vyvolalo zven mnostv erytrocyt z jednoho milionu na normlnch pt milion.
De Wries pozoroval, e lidem trpcm chronickou nedostatenou hmotnost (nehled na bohatou stravu)
se po hladovce asto zvyuje vha na normln rove, i kdy nejedli vce. Zlepen asimilace
organismu pomh produktivnji vyuvat pijatou potravu. Nemocn, kte hladovli proto, aby se
zbavili nadbytench kilogram, po hladovce dosahuj normln vhy (jestlie se po lb stravuj
sprvn). Proto tm, kte mli asimilaci vysokou nebo nzkou, pomh lebn hladovn, bhem nho
v podstat dochz k normalizaci asimilace.
V dob nvratu po skonen hladovn, v organismu dochz k prudkmu zintenzivnn proces
samoobnovy, omlazen" organismu. Anglick vdec Maksley dlal pokusy s alami: kolonii krmil
obyejnou potravou. Jednu alu izoloval a podrobil ji periodickmu hladovn. Izolovan ala
peila 19 pokolen erv ijcch v kolonii.
Univerzitn profesor Childe tak dlal pokusy s ervy. Ve sv prci Strnut a omlazovn pe:
Obasn hladovn brn strnut. Hladovjc jakoby se vracel ze starho vku k potenmu obdob
postembryonlnho ivota". Jakoby se znovu narodil." Profesor S. Morgulis ve sv experimentln
prci se zvaty pozoroval souvislost mezi hladovnm a omlazovnm: Vyjdm-li se biologicky,"
pe, organismus, i kdy nedostv nov aktiva, se stv silnjm tm, e se zbavil pasiv...
Cytoplazmojdrov pomr se zmnil ve prospch jdra. Morfologick buky, z nich se skld
organismus, se omlazuj, jsou v tomto smyslu podobnj embryonlnm bukm."
Jednou ze zvltnost starho vku je snen ltkov vmny. Hladovn tm, e zpsobuje vy
ltkovou vmnu, organismus omlazuje. Profesor V N. Nikitin tento proces pedstavuje na molekulov
rovni: Tato zkonitost spov v tom, e kad fyziologicky normami a zrove intenzivn rozpad
protoplazmy doprovz nsledn, posilnn, dokonce nadbyten syntza (obnova) rozpadlch ltek...
...Jednm z nejkrajnjch projev pebyten kompenzace" je tzv. provokovan syntza blkovin tla
po pedchzejcm hladovn (plnm nebo pouze blkovinovm). Laboratorn zkoumn biologickho
mechanismu tohoto druhu provokovan syntzy ky profesora A. V Nagornova dokzalo, e jde o

zvltn zlepen soustavy protoplazmy syntetizujc blkovinu. Hlavn v strukturnch blkovinch se

sniuje mnostv lipoidnho fosforu a tzv. balastnch blkovin a zvtuje se obsah
nukleovch kyselin (dezoxiribonukleov a ribonukleov). Vzjemn pomr mezi komponenty
strukturnch blkovin se mn tak, e zan pipomnat sloen strukturnch blkovin u mladch zvat.
Jinak eeno, biochemick pruina" syntzy se bhem hladovn jakoby silnji zatahovala.
Zdokonaluje se a pak pi nsledujcm krmen projevuje svou vy slu v intenzivnjm zven
mnostv blkovin v organismu." (Nikitin 1958).
Je pravda, e u lovka nenastv omlazen v takovm stupni, jako u nzce organizovanch ivoich.
Jist efekt omlazen vak mnoz vzkumnci pozorovali. Jestlie zane pvodn hmotnost klesat a pi
normlnm stravovn se obnovuje, potom buky regenerovanho organismu dostvaj novou
protoplazmu. V tom spov omlazen. De Wries zdrazuje, e zvl viditeln je efekt omlazen ke
-ostr linie a vrsky jsou mn viditeln. Skvrny, bezbarv msta a vyrky se postupn ztrcej. Podle
tvrzen doktora G. eltona se ke omlazuje, zskv lep barvu a zlepuje se struktura tkaniva.
Rozjasuj se oi a stvaj se vraznjmi. lovk vypad mlad. Vnj vrazn omlazen ke
odpovd zjevnm projevm tho, avak neviditelnho omlazen celho organismu."
Tak liv hladovn nebo jak jsme ho nyn nazvali hladovkov-regeneran terapie vyvolv zmny v
organismu. Pispv k norm biochemickch proces a sekreci lz. Vyvolv obrann tlum nervov
soustavy, vyluovn jed a odpadu (detoxikac). Mobilizuje odolnost organismu, zlepuje ltkovou
vmnu a pispv k normalizaci asimilace, omlazen tkaniv, autolze patologickch novotvar.
Zlepuje trven a obh krve a tlesnm orgnm poskytuje fyziologick klid. Liv hladovn nen
specifickou metodou len nkterch druh onemocnn, nbr skupiny nemoc. Je to veobecn
ozdravujc metoda, kter mobilizuje obrann sly organismu. Proto m irok pouit. Nen mon ji
vak pokldat za univerzln lk vech nemoc", tj. za takovou lbu, kter je vhodn pro vechna
onemocnn. Jsou nemoci (radji o nich budeme hovoit pozdji), je jsou absolutn kontraindikovny
na len hladem. Existuj onemocnn, je maj relativn kontraindikace, tj. len hladem se u nich
me pouvat jen v nepln form nebo v nkter modifikaci.
U mnoha onemocnn, jestlie nejsou celkem zanedbateln, se hladovkov-dietn terapie me vyuvat
pouze v podob krtkodobho hladovn nebo v podob hladovkovch dn, kdy nemocn mohou
pijmat pouze ovoce, zeleninu nebo vy. Len syrovou stravou - zeleninou nebo ovocnzeleninovmi vami - je inn u ady onemocnn. Zejmna tch, kter souvisej s poruchou ltkov
vmny.
Do komplexu lebnho hladovn nebo hladovkov-dietn terapie pat cel ada opaten, kter
pomhaj vyluovat kodliv produkty z organismu a tak probouzej aktivitu obrannch sil
organismu. Pat k nim tlocvik, pohybov hry, tlesn prce, dechov cvien, vodn procedury,
psychoterapie, autogenn trnink (trnink autosugesce). Pouvn tohoto terapeutickho komplexu v
rznch Variantch meme pokldat za ppustn u vtiny onemocnn, protoe zlepuje zdravotn
stav organismu jako celku.
Vyuit prodnch vd v medicn - chemii, biochemii, fyzice a jinch vdch - poskytlo ohromn
monosti poznn hlubokch tajemstv fyziologickch proces. V posledn dob jsme svdky toho, jak
se zkoumn metody hladovkov-dietn terapie dostv na nov stupe vzkumu. Na klinice livho
hladovn je shromdn bohat materil. Byly zaznamenny mnoh experimentln prce v oblasti
neurofyziologie hladu a nasycen. Zkoum se patofyziologie a biochemie hladovn. Dal etapou je
zkoumn procesu livho dvkovn hladovn na molekulrn rovni.Tato etapa umon proniknut do
ivota buky, sledovat, jak proda d organismus, nauit se ji napodobovat a nauit se ovldat sv tlo.

vahy lkae
lovk nen vrcholem prody? Nen nejvym obnnm monost nekonen prody? Nen uskutennm
mohutnch, jet nepoznanch zkon?"
L P.Pavlov

Nae vc mus t
Jak zanal autor
Je veer. Slyme, jak slubukonajc sestra k nemocnm: Dobrou noc! Spte tvrd, a se vm
zdaj pkn sny!" Rozsvt modr svtlo. Nastane ticho. Sestra odchz do svho pokoje. Piln pracuji v

kabinetu. Bl se noc, ale nepin, ani neme pinst klid. K nm, lkam, se spnkem pacient
pichz zamylen. Jak nazval sv zpisky N. M. Amosov? Mylen a srdce. Jak mme my, lkai
kliniky experimentln terapie psychz, nazvat sv? Mylen a mozek? Mylen a due? Na na klinice
se l nemocn s poruchami psychiky. S nemocnou du, jak se dve kalo. Pichzej sem lid
poznaen nepznivmi podmnkami ivota, zaten ddinost, tragickmi ppady. Vzpomnm na
historii nemoc lid, kte jsou u ns na len. Mme 70 lek, konstatuji s uspokojenm, ale vzdychm jen 70! Vechno jsou ppady psychickch onemocnn a v oblasti somatiky?... Tolik bych si chtl
povdat s lovkem, kter u nen mezi ivmi, kter mohl bt vedle mne, s doktorem Narbekovem.
Vzpomnky mne vedou do let naeho mld. Vidm Majkop - provinn msteko na severnm Kavkazu,
provonn na jae kvetoucmi vinmi, akty, katany a| merukami. Pede mnou jsou pzemn
domeky obklopen ovocnmi sady. Ulice v lt stnn koatmi akty. Slym skpn dvoukolk
naloench koky jablek, vestek, rvy, kik prodava kolem hromady rajat, um mstskho trhu.
V zim se za okenicemi brzy rozsvcovaly lampy. V t dob se v naich domovech mluvilo o mnoha
zajmavch problmech. Hlavn o livm hladovn. Velkm nadencem a populariztorem tohoto
druhu len byl Grigorjevi Sutkov. Podobal se trochu Antonovi Pavloviovi echovovi echovovsk bradka, cvikr ve staromdnm rmu. Moudr a dobr pohled pes brle... Sutkov ml
prvnick vzdln, ale prvo ho nezajmalo. Msto soudnch zkon zaal studovat zkony prody. Byl
zamilovn do prodnch vd. Vyzval k nsledovn hlasu prody. Nikolaj Grigorjevi pednel, psal
lnky. Zpravidla tmaty jeho pednek byly spojen lovka s prodou, pirozen zpsob ivota.
Sutkov tvrdil:
Lidstvo se jet nikdy tak nevzdlilo od prody, neporuilo tak hrub jej zkony jako nyn. Prvnm
trestem je spousta nemoc a rychle rostouc neduivost pechzejc do hlubok degenerace. Dokonce do
vymrn lidskho pokolen. Zkostnatl vda vechno svaluje na infekce a vechny sly zamuje na boj
se kodlivmi mikroby. To nm vak brn pochopit zkladn pinu zla. Proda se neml. Nen v n
r zbyten. Mikroby byly vdy a nepekely ivotu a zdokonalovn se ani zvatm ani lidem. Spe
pomhaly. Zdravmu tlu toti vbec nekod. Jejich koist je jen to, co se odchlilo od pirozenho
ivota. Proto je u odsouzeno k zniku, samo podlh rozkladu.Je na ase, abychom pochopili, e
pina nen v mikrobech,, nbr v naich vlastnch chybm. Na to musme zamit veker nae sil.
Nejvce jsme se od prody odchlili ve viv. Vechna zvata konzumuj potravu v takov podob, v
jak vznikla. Shnj ji obvykle velmi tko a asto hladovj.Tak se mnoho tiscilet ivil i lovk. Nyn
si potravu obstarvme lehce. Mnoz bez jakkoliv prce. Nauili jsme se pipravovat z n tisce
lkavch jdel a stle vce, tm bez mry a odpoinku j petujeme aludek.
V tom je hlavn pina vech nemoc. Hladovn je nejjednodum a nejmocnjm prostedkem k
obnov zdrav. Obvykl pejdn, kter kadodenn zatuje aludek a srdce, je hlavn pinou mnoha
nemoc, nav, zestrnut a pedasn smrti."
Tyto nzory Sutkov vyslovoval vude, kde mohl. Pedevm u svch ptel. Jednm z nich byl
zvrolka Pavel Vasiljevi Narbekov, druhm uitel Sergej Dmitrijevi Nikolajev. J a mj ptel
Nikolaj jsme vdy poslouchali se zjmem besedy t ptel. Mylenky, kter vyslovovali, se nepodobaly
obvyklm rozhovorm jinch dosplch lid. Mj otec byl stoupencem Henryho Georga. Na zklad
nzor tohoto americkho vdce, jeho dla peloil do rutiny, uvaoval o pozemkovch reformch,
kritizoval situaci v Rusku. Pavel Vasiljevi Narbekov rozvjel mylenku antropozofie a vyprvl o
schopnostech jogn, pro ns vrostky tajemnch. Okouzleni a nadeni jsme naslouchali vemu, co se u
ns kalo. S velkm zjmem jsme poslouchali vechno o len nemoc hladem.Tato mylenka tak
njak vyplvala z pesvden vech ptel. Uplatovali ji i skutky. V naich rodinch se zaaly
organizovat psty a hladovn bhem nemoc.
J a Nikolaj Narbekov jsme li pod vlivem tchto mylenek studovat na lkaskou fakultu: on do
Charkova, j do Moskvy. Nae cesty se rozely jen v tom, e j se stal psychiatrem a Narbekov
internistou. Oba jeme, kad ve svm oboru, zstali vrni mylence naich otc a jejich ptele Sutkovho.Ve sv lkask praxi jsme se snaili pivolvat na pomoc prodn sly. V m skni jsou
mezi mnoha fascikly dva, z nich v jednom jsou zpisy o mch prvnch pacientech, ve druhm
materily Narbekova. Nejdve otevrm prvn, tu zpisy z rznch obdob: "..V roce 1934jsem jako
lka na velitelsk lodi vedl spn boj se aludenmi a stevnmi nemocemi pedepisovnm
lebnho
hladovn od 24 hodin do 3 dn. Doel jsem k tomuto zvru: v dob hladovni neme vzniknout

avitaminzn nervov-dystrofick proces. Napadla mne mylenka vytvoit komplexn metodu celkov
biologick pestavby organismu nemocnho lovka.
...Pozoroval jsem hodn nemocnch a provedl jsem celou adu experimentlnch prac. Postupn se
objevil pekvapujc obraz samoregulace organismu v dob lebnho hladovn, ...Pochopil jsem, e
hlad lovku nemus jen kodit. Kdy tce nemocnm lidem nepomhaj lky a existujc lebn
metody a dokonce jim hroz smrt, prv hlad je z jejch drp vysvobozuje. Vracm jim vechny radosti
ivota. Proto je hlad nejsilnjm livm faktorem cel ady tkch onemocnn, kter se nedaj lit
jinm zpsobem."
Zde jsou dopisy, kter psal Nikolaj z Krymu v roce 1947: Poprv jsem oteven podal nvrh, v tkch
ppadech, kter se nedaj lit obvyklmi lebnmi metodami a kter jsou spojeny s poruchou ltkov
vmny, pouvat metodu celkov biologick pestavby organismu dlouhodobm hladovnm a nslednou
lebnou a racionln vivou. Vhodn je rovn vyut vzjemn psoben lzeskch procedur... Lkask
veejnost mne vak nepijala dobe..." Narbekov bojoval za potebnou a uitenou mylenku. Chpu pinu
jeho nespchu: Metodika byla zcela nov. Vyvracela ustlen pojmy. Bylo tk uvit, e hlad, jm trpli
a v souasnosti pod trp chud vech kapitalistickch zem a kter pin tk onemocnn a smrt, by
mohl lit.
Je potebn pipomenout i obdob, v nm Nikolaj Pavlovic na Krymu pednel. Byla to povlen lta.
Lkai zpasili s povlenou dystrofi. Spisovatel a bsnic popisovali utrpen vz trpcch hladem ve
faistickch koncentranch tborech a vzench. Hlad v nepteli okupovan vlasti. Svt obdivoval
vytrvalost hrdinnch Leningraan, kte peili blokdu. Jet nedvno se obyvatel mst, vzdlench od
fronty, snaili ivit uprchlky. Pokldali to za svou obanskou a vlasteneckou povinnost.A najednou mlad
lka propaguje hlad jako livou slu! Jak absurdn, tm vsmch, rouhn. Narbekovo upmn
pesvden nenalzalo zastnce.
A pece prce Nikolaje Pavlovice Narbekova o pouvn lebnho hladovn dokzala irok perspektivy
terapeutickho pouit. Lkai si toho nemohli nevimnout. Nikolaji pomohli a tak odjel do Moskvy. Zde
zaal v novch podmnkch pracovat na problmu lebnho hladovn.

Prvn pozitivn vsledky

Prvnmi lkai, kte ho'podporovali, byli - vedouc oddlen Lebn-profylaktickho stavu Dmitrij
Dmitrijevi Fedotov a ministr zdravotnictv SSSR Jefim Ivanovic Smirnov. Na faktickm materilu se
pesvdili o kladnch vsledcch len hladovnm. Nebli se novmu smru v lkastv otevt cestu.
Vzpomnm si, jak jsem se potil, kdy bylo v roce 1952 poprv v SSSR uvolnno 25 lek v
Balneologickm stavu na len metodou dvkovanho hladovn somaticky nemocnch. Prce
pokraovala. Vyprvj o tom zpisy pacient.
Byla jsem invalidn u 5 let (I. sk.). Velice jsem trpla srdenm a prdukovm astmatem. Devtkrt jsem
mla zpal plic, tromboflebitidu, znt lunku. Trpla jsem obezitou. Vila jsem 120 kg.V stavu jsem
leela s tkm zntem mnch koen. Ne jsem
la do stavu, leela jsem doma jako paralyzovan dva msce, 3. z 1951 jsem nastoupila do stavu na
len. Zpotku mne na oddlen lili radonovmi obvazy. Pomohlo to, ale pak dolo k prudkmu zhoren
a j jsem definitivn nadji na uzdraven ztratila. M lkaka vynaloila mnoho sil, aby mne pevezla na
speciln oddlen k doktoru Narbekovi. tvrtho dne hladovn ustaly ostr bolesti. Destho dne hladovn
jsem u chodila bez berl, hladovla jsem celkem 26 dn. Vsledek byl vborn. Znovu jsem se zapojila do
ivota jako kad zdrav lovk. Zapomnla jsem, co jsou to srden zchvaty, pekeln bolesti v srdci,
dusnost. Vylil se znt mnch koen.
3. nor 1953 - N. K."
Deset let jsem trpla neurodermatitidou. V tch letech jsem mnohokrt leela na klinikch, v ozdravovnch.
Lila se rznmi metodami a lky ve zdravotnickch zazench v Moskv. Obas nastalo zlepen. Ne vak
na dlouho. Pak se mj stav znovu zhoril. Koncem srpna 1952 se nemoc prudce zhorila. Neurodermatitida
a lokln a loiskov rozila. Zmnila se ke:prun se stala tvrdou, suchou, staenou, mla purpurovou
barvu. Svdni bylo nesnesiteln. Leela jsem pod prostradlem jako prkno, protoe mi kad pohyb
zpsoboval muka. ivot se pro m stal peklem. V takovm stavu jsem se dostala na oddlen doktora
Narbekova. Zlepen se projevilo u druh den hladovn. Za nkolik dn jsem mohla normln chodit a
hbat rukama. Hladovla jsem 26 dn. Snela jsem to lehce. Svdni se pln ztratilo a 12. dne po
pechodu na stravu. Souasn se vylila i ke. Dostala normln barvu, zprunla. Obnovila se volnost
pohyb. Tk sen byl za mnou. Vrtila se mi radost ze ivota a pn pracovat.
E.U." "Onemocnl jsem tkm chronickm zntem ledvin. Od roku 1945 do roku 1952 jsem se lil na
rznch klinikch: 4x v stedn vojensk nemocnici (pak jsem byl demobilizovn a stal jsem se invalidou ///.

skupiny), 2x na klinice Ostroumova a Ix na klinice MMI. Krom toho mne lil homeopat. dn zkrok mne
vak nevylil W. Dokonce se nezastavil ani postupujc vvoj nemoci, V prosinci roku 1952 jsem se dostal
na speciln oddlen stavu balneologie. Po 50dennm len metodou livho hladovn, kterou
propracoval vedouc oddlen doktor N. P. Narbekov, vechny pznaky nemoci zmizely a ctil jsem se
znovu prceschopnm.
Odb. vdeck pracovnk T-ko."
Byla jsem nemocn od roku 1940. Mla jsem zven krevn tlak a angnu pectoris. Celou dobu jsem
se lila na poliklinice. Leela jsem v nemocnicch, sanatorich, ale ke zlepen nedochzelo. Byla jsem
invalidou II. skupiny. asto jsem trpla srdenmi zchvaty. Po kadm jsem msc leela. Dva roky
jsem nepracovala. Potom jsem se dostala na len do stavu balneologie na speciln oddlen k
doktorovi N. P. Narbekovi.Jeho len metodou hladovnmi vrtilo zdrav.
13. listopadu 1952, R-u."
V roce 1947 jsem pekonal mrtvici. O dva roky pozdji infarkt srdenho svalu. V roce 1952 mi
stanovili diagnzu: vysok tlak ve stadiu vraznch sklerotickch zmn. Od bezna 1952 se u m ve
velmi tk form zaal objevovat anginzn spasmus mozkovch cv. Lil jsem se v mnoha lebnch
stavech. Od 12. prosince 1952 jsem se zaal lit na specilnm oddlen stavu balneologie. Piel
jsem ve velmi patnm stavu. Sotva jsem se drel na nohou. Chybla mi sebedvra. Trpl jsem
zvratmi a umnm v hlav.
Prodlal jsem kurz dlouhodobho hladovn. Po 20dennm hladu a dob, kdy jsem jedl syrovou stravu,
jsem ctil zlepen zdravotnho stavu. Zmizely posledn pznaky levostrannho ochrnut. Zlepil se mi
zrak, umn v hlav zmizelo a s nm i zvrat. Zaal jsem s jistotou chodit. Ne jsem piel k doktorovi
N. I. Narbekovi, pokldal jsem se za prceneschopnho. Nyn se ctm dost siln. Mohu zat pracovat.
ada ppad, jich jsem byl svdkem na specilnm oddlen, mne opravuje ci, e leni
dlouhodobm hladovnm si zaslou velkou pozornost. Dkazem toho jsou mnoz ptel, zachrnn a
uzdraven touto metodou.
Generl V-v"

Bylo vechno tak skvl a spn, jak bychom si podle tchto svdectv mohli myslet? Ne. Ani
jedna nov vc neme probhnout bez chyb, nespchu, nepjemnch nhod. Bylo tomu taky u
Narbekova.
Tebae jsme oba chpali potebu vdeckho podloen metody livho hladovn, Nikolaj
pospchal. Chtl pomoci co nejvtmu potu trpcch: Nemm as se zabvat teori. Je teba lit,
lit," kval asto. Vdy metoda se sama potvrzuje. To nemohou vidt jen slep. a
konzervativci! Meme ulevit stovkm nemocnch, kterm nepomohla ani jedin terapeutick
metoda. Ode mne daj, abych len odloil, dokud nebude rozpracovna teorie." Narbekov
nedbal na vznikl spory a nmitky. Vytrvale ve sv cest pokraoval. Prce probhala a do roku
1953, kdy bylo speciln oddlen Balneologickho stavu zaveno.
V t dob jsem tak j nkolik let uplatoval lbu hladovnm. Jako psychiatr jsem se zabval
problmem vyuit livho hladovn v psychiatrii. Vidl jsem, jak schizofrenici v katatonickm
ztuhnut odmtaj jst. Jin nai pacienti se brnili krmen pod vlivem pedstav nebo halucinac.
Vidl jsem i nsiln krmen, kter nkte psychiati uplatuj, kdy nemocn odmtaj stravu. Nen
snad odmtn jdla obrannou pudovou reakc nemocnho organismu? Analyzoval jsem metody
len pouvan v psychiatrii a porovnval je s pedpokldanm inkem hladovkov-dietn
terapie. Schizofrenii asto lme metodou oku (elektrick oky, inzulnov oky). Dochz pitom
k prudkm zmnm v mozku. Hladovn v dob acidotick krize tak vyvolv biochemick zmny
v bukch. Pouze pravdpodobn neprobhaj tak tce. Vnitn lka" se sm star o to, aby
pivedl struktury do nejpirozenjho, zdravho stavu. Znamen to, e lze
z tto strany ekat kladn efekt.
I.P. Pavlov se dotkl principu len schizofrenik, kdy zdrazoval, e potebuj klid. Klid velkho
mozku. Je to nejdleitj terapeutick zpsob boje proti tomuto procesu. Pi hledn metody
vytvejc takov klid, lkai dospli ke zpsobu len - k umle vyvolanmu obrannmu tlumu.
Vdy pechod organismu na vnitn vivu poskytuje klid cel nervov soustav. Mus inkovat
stejn jako obrann tlum. Proto v sob metoda hladovn spojuje dva protiklady - duevn otes a
tlum. Zde je nutn hledat een kolu, kter jsme si pedsevzali.

Pi zkoumn elnosti lebnho hladovn jsem tehdy nevdl, jak formy tto nemoci se budou
lit snadnji, ani to, jak jej zvltnosti budou proces hladovn ovlivovat a jak se na nemoci
odzrcadl. Vechno pilo pozdji. Hladovnm jsem psychicky nemocn zaal lit v roce 1948 na
Psychiatrick klinice Korzakova s povolenm akademika Michala Osipovie Gurjevie. Otvrm svj fascikl.
Zde jsou moji prvorozen".
Zpotku jsem lil ti nemocn. Prvn byl 66let plukovnk, kter trpl strachem a znepokojoval se o svou
rodinu. Stle pemlel o tom, e jeho a celou jeho rodinu nkdo zni. patn spal, v noci stnal. Druh
nemocn byl dstojnk trpc schizofreni s mni pronsledovn. Tet nemocn - zmaten, neorientujc se
v prostoru ani v ase, nepoznvala sv blzk. Byla ve stavu nevrazn excitace. Vichni byli se souhlasem
svch pbuznch pijati k len. Pacienti nemohli dt souhlas, protoe se za nemocn nepovaovali.
Je nutn piznat, e prvn pokus selhal". iv se mi v pamti zachovaly prvn nespchy! Plukovnk...
sedl nadurdn, naepen jako nemocn ptk. Mlel. Neprotestoval, nechtl jdlo. Kdy mu ho vzali
nereagoval. Pinutit ho vak jt na prochzku, udlat nutn procedury, nebylo mon. Brnil se tak divoce, e
bylo nutn pout nsil. Byl to prvn nespch^ kter na klinice vyvolal nespokojenost. Personl odsuzoval
pouvn nsil". Mn vytali nesmysln" poadavky, znevaovn lovka".
Druh nemocn se naopak jdla domhal. Hdal se, kiel: Co je to za len. Jen faisti tak l!" Ostatn
nemocn se zaali znepokojovat. Jednou, 7. den hladovky, se mj nemocn na prochzce odtrhl od lkae.
Bel do bufetu, vzal chlb a zaal ho hltav jst. M nemocn byli z lby hladovnm odvolni.
Administrativa kliniky se polekala nsledk.
M prvn pokusy tedy skonily nespchem, odsouzenm. Sm jsem se zaal obviovat a trpit
pochybnostmi... Pesto se mi zdlo, e to musm jet zkusit. Nen mon, abych se mlil, e hladovn
duevn nemocnm prospv.'Podporoval mne akademik Michal Osipovi Gurjevi a profesor Ivan
Vasiljevi Streluk. Pomohli mi obnovit pokusy v jin psychiatrick nemocnici.
Vybrali v n nkolik mladch nemocnch trpcch schizofreni. Jeden z nich leel nehybn ve stavu
katatonickho ztuhnut. Odmtal jst, stle mlel. Nechtl se astnit procedur. Nm se vak dailo istit mu
stevn trakt a vynet ho na prochzky. Bylo dosaeno prvnho spchu! Po acidotick krizi nemocn
najednou promluvil. V ivot
jsem se tolik netil, jako z tohoto nesouvislho mrmln! ekl, e jst a mluvit mu zakazovaly Hlasy"
(sluchov halucinace). Znamen to, e v jeho mozku dolo v dsledku hladovky k zmnm. Velk pavlovsk
uen o spojitosti, jednot celho organismu, se znovu potvrdilo. Celkov vliv na organismus se odrazil i na
prci mozkovch bunk. Ze dne na den bylo nemocnmu lpe. Zaal sm vstvat, zastoval se procedur.
Dokonce zaal mluvit s jinmi nemocnmi. Za msc se uzdravil. Jak velik radost, velik zzrak! Ne, ne,
zzrak, nbr logick vsledek dvno promylen metody len. Nyn jsem j vil. svm silm!
Stav dalch dvou schizofrenik (jeden si stoval na rzn nepjemn pocity v tle), jejich mylenky se
upnaly pouze k nim, se dky len tak zlepil. Dokonce nemocn s velmi starm onemocnnm se zaal
ctit lpe.Tehdy jsem pochopil, jak velkou pekkou pi len lid s poruenou psychikou je to, e se nect
bt nemocn a nechtj se lit hladovnm. Vle uzdravit se, uvdoml vztah k metod hladovkov-dietn
terapie, m na spch lby nesmrn vliv. Pesvdil sem se o tom, kdy jsem porovnval prbh nemoc
somaticky nemocnch a naich pacient.
Dal skupinu - tyi nemocn - jsem lil v bval preobraensk psychiatrick nemocnici. Prvn pacientka,
kter onemocnla brzy po porodu, byla trudomysln. Domnvala se, e ji nkdo mus zabt. Vinila z velkho
hchu. dajn kvli n zaala vlka a proto vichni zahynuli- jej brati i matka. kala, e je odsouzen k
vnm mukm. Kadou noc slyela hlas sv mrtv matky. Nemocn hladovla 15 dn. Od sedmho dne
hladovn byla klidnj, mn podrdn. Pestala slyet matin hlas. Sprvn se orientovala v ase a
prostoru. Vtinou se vak snaila zstat v posteli.
Ptho dne po nvratu k diet si nemocn ochotn zaala povdat s pacienty v pokoji. Rychle se tlesn
zotavila. Dom ji poslali s vraznm zlepenm. Zdlo se, e vechno je v podku. Nemocn snila o tom, e
se vrt k manelovi, k dtti, e se jej ivot uprav. Za msc po odchodu odcestovala do Saratova. Mu ji
nepijal, dt j vbec neukzali. Zapsobilo to na ni tak siln, e se jej psychick stav znovu zhori1.
Nemocnou dali do tamn psychiatrick lebny. Tak nkdy ivot ni prci lkae. Naruuje kehk apart
lidskho mozku. Druh nemocn byla katatonik. Lkaka-rentgenoloka, jet mlad ena. Znovu tyt
pznaky - mlen, odmtn potravy, odpor k tlesnm procedurm. U mne to nemtlo. Nevmal jsem
si jejch poznmek o m nehumnnosti", o nsil pchanm na lovku. Len to vyadovalo.
Dopoutli jsme se nsil nehled na odpor nemocn. Patnctho dne hladovn se sama po koupeli
zaala oblkat. Mlela, nevydala ani hlsku. Oi hledly pmo, nebyl v nich ani zblesk mylenky.
Najednou jsem zpozoroval, e nkdy jakoby se probouzela. V och jsem uvidl chpav pohled.

Dokonce jsem v nich zaal pozorovat zjem o okol. Uvaoval jsem, e domc prosted by mohlo
vyvolat aktivitu. Skuten. Destho dne nvratn stravy nemocnou pokusn propustili dom. Zaala
znovu mluvit s matkou. Ptala se, kde jsou jej knihy, jej aty. Hrla na klavr. Po nvratu do nemocnice
odpovdala na otzky sen. Byla uzaven a mlo pstupn. Jej stav se postupn zlepoval. Stvala
se pstupnj a aktivnj. Msc po hladovce byla uznna jako zdrav.
Tet nemocn - zlostn, nepstupn. Pod leela v posteli se zakrytou hlavou. Domnvala se, e lid v
okol na ni psob pohledem. Jedla z donucen z rukou personlu nebo sama v sed v posteli s hlavou
zakrytou pikrvkou. Ke konci msnho hladovn odpovdala na otzky. Uvedla daje o sv
minulosti. Stle vak tvrdila, e lid v okol na ni psob pohledem. V dob nvratn diety se jej stav
znovu zhoril a byl stejn jako ped lenm.
Pro vlastn k zhoren dolo? Pro u jednch uzdraven probh rovnomrn, postupn a u jinch
skoky", krizemi"? Pro se jedni uzdravuj au jinch pozorujeme jen doasn zlepen? Pro? Destky
pro" se objevovaly v mm mozku. Pouze na nkter jsem nalzal odpov.Vdy jsem vdl jet tak
mlo! Hodn z toho, co bylo napsno v kapitole Vnitrn lka, nebylo tehdy vbec znmo nebo se ne
vdy sprvn chpalo.
A pece jsem doshl cle. Nkdy povzbuzen nadj, jindy zahnn do zoufalstv, vystaven posmkm
nebo podporovn stejn smlejcmi. Nyn, kdy mm s metodou lebnho hladovn v psychiatrii
251et zkuenosti, kdy mm shromdn klinick a experimentln materil, nejsou pro" pro mne
tak stran. Vm, e je pede mnou jet spousta prce. Jet je co vysvtlit, provit. S jistotou mohu
ci: Nae vc mus t, nae vc bude t!"

2 Hladovjte pro zdrav

Jednou ve tvrtek - pijmac den na kliniky - piel nemocn, kter se pedstavil jako lka. Chtl se
poradit o lb hladem. Hodn o n slyel a etl.Jak sm ekl, nev dost ani jako lka ani jako pacient.
Kdy proud nvtvnk ustal a ekrna byla przdn, zstal v m pracovn. Zaali jsme se bavit. Dva
lkai maj vdy o em hovoit. Nae beseda hned pela na lbu hladovnm. kte, e dvkovanm
hladem se me lit jen v nemocnicch. Ale v zahrani tento zpsob vyuvaj i soukrom lkai v
domcm prosted," ekl doktor S. "Soukrom lkai? Chytaj se veho, co jim poskytuje honor. Ale
nechme Zpad. Podvejme se, zda lze u ns zmnnou metodu pouvat ambulantn. Myslm, e ano. U
se dlaly pokusy s ambulantn lbou a byly spn. Avak na takov zpsob lby se kladou velk
poadavky. Je nutn udlat vechny kontroln analzy, rentgen, elektrodiagram. Dle je teba vyut
fyzioterapeutick procedury a celou dobu sledovat krevn tlak, sloen krve. Hlavn podmnkou vak je,
aby byl lka v tto oblasti odbornkem. Hladovkov-dietn lbu mus poznat stejn dobe jako
medikamentzn nebo fyzioterapeutickou. A to jet nen vechno. Mus tak zabezpeit dozor u
nemocnho doma. Mus se o nj postarat on a zdravotn sestra. Kad vedlej zsah (kritika, soucit,
posmky, pemlouvn) me v dob pestavby organismu zpsobit nenapravitelnou kodu. Proto mus
lka psobit nejen na nemocnho, ale i na lidi, kte jsou v jeho blzkosti. Lkae ek hodn starost,
jestlie se ujme ambulantnho len hladem. Je nutn vzt na vdom i tuto skutenost: izolovanmu
nemocnmu chyb jeden dleit faktor - styk s druhmi lidmi, kte se jako on l hladem. Nae
pozorovn dokzala, jak vznam m spolen zjem, porozumn, vzjemn podpora v dob
hladovn a nvratu ke strav. To vechno nemocnin len m.
Sla na metody je takov, e nemocn, kte se k nm na kliniku dostanou, se rychle stvaj stoupenci a
nadenci tto terapie. Jdte na oddlen. Promluvte s prvnm, koho potkte a na lbu dvkovanm
hladovnm uslyte sam kladn posudky. dn deprese, optimistick nlada. Psychologicky je to
mon vysvtlit nsledovn: Kad, kdo se rozhodne hladovt, pekonv pirozen odpor vdom, je
je zaloeno na zkladn mylence, e jst je normln, dobr, ale hladovn je patn, nebezpen,
stran. Jestlie si nemocn tuto metodu lby vybral, ct se jako hrdina a ten si nesm stovat, nesm
plakat a nakat. Proto se kad nemocn sna dret se jako chlap. Vichni si dodvaj odvahy,
vzjemn se podporuj.To m blahodrn inky."
Najednou na tvi S. vidm smv. Nesml a provinil, kter se k jeho munmu zevnjku a naemu
rozhovoru nehod. Nen to vak smv, tesou se mu rty. Co je s nm? Dostv se mi okamit
vysvtlen: Vm tto metod. Chci se lit, ale musm se piznat, e se nectm hrdinou.Je to hanba.
Bojm se pocitu hladu, hladovch muk."

Kdy vidl, e jsem zpozornl, uvil mmu zjmu a pokraoval: Vc se m tak, e jsem Leningraan.
Bylo mi 9 let, kdy zaala vlka. Otec zahynul na front v prvnch mscch. Postupn umrali m
pbuzn - dda, strek. Umrali soused. Byly jsme 4 dti. Ti zemely. Nejdle se drela matka a j.
Pak zemela i ona. Mne s tkou dystrofi dali do nemocnice. Jak vidte, peil jsem. Nepokldejte mne
za zbablce. Nebojm se dn nmahy, nedostatku, bdy. Naopak. Lkaj mne tkosti, mobilizuj. Ale
hlad..."
Mnoz, stejn jako u ns, lebn hladovn spojuj s nucenm hladovnm, s leningradskou blokdou
a jejmi tkmi nsledky - dystrofi. Vme, e v kapitalistickch a ekonomicky slab rozvinutch
zemch hladem umraj tisce lid. Nucen hladovn se vak li od lebnho. Jet jednou zdrazuji,
e dvkovan hladovn v organismu lovka nevyvolv dn dystrofick a reverzibiln patologick
zmny. Mete se o tom pesvdit na zklad naich vzkum, s nimi vs seznmm. Co se te muk
hladovnm, nejsou tak stran. Promluvte si s naimi pacienty a poslechnte si, co kaj! Hlad nen
ertv bratr, nbr matka." Doktora S. jsem seznmil s naimi pacienty a vyprvl mu o podstat a
metodice len hladem.To je ve zkratce vechno, co podle mne mus kad, kdo se chce dvkovanm
hladovnm lit, vdt. Prvn podmnkou spnosti metody je dostaten informovanost nemocnho.
Potom z tohoto druhu terapie nem strach.
Nemocn je pi nstupu vyeten. Internistou, hematologem a adou dalch odbornk. Udlaj
biochemick analzy (krve, moi, stolice), elektrokardiogram, elektroencefalogram, m krevn tlak,
pulz, hmotnost apod. Po celkovm vyeten nemocnho pozvou na
pohovor s lkaem. Na jeho zklad se stanov pedpokldan as hladovn. Jeho dlka se dvkuje
individuln podle vku, zvltnost onemocnn, ukazatel vyeten. Obvykle je kurz hladovn 25-30
denn. Pouze ve vjimench ppadech trv 35-40 dn. Nemocn bhem hladovn ztrcej piblin
kolem 12-18 % pvodn vhy. Rozhodujc krok je uinn. Nemocn je na hladovn psychologicky
pipraven. Nyn zan tlesn pprava. Spov v nepjemnm itn zavacho traktu velkou
dvkou hok soli. Sl se dv na noc a od t chvle pacient pestv jst a uvat lky.
Prvn den rno zan klystrem. Zdlo by se, e projmadlo a klystr ze aludku a stev odstran
vechny zbytky. Nen to pravda. Bhem hladovn nemocn klystr dostv kad den a kad den se z
tla odvd odpad. Nemocn se tomu obvykle div, ale my u vme, e od okamiku nstupu spontnn
sekrece v organismu, kter peel na endogenn vivu, probh trven z vlastnch zsob a vytv se
stolice, podobn stolici novorozence.
Dal procedurou prvnho dne je koupel a mas. Mas se dv zvl, tzv. tlac, pi n dochz k
hyperemii (pekrven) ke. Pedevm v oblasti ptee, v sti hrudnku a je. Vzpomnte si na
Pukinv popis slavnch tifliskch lzn, v nich masr na svm pacientovi doslova tancuje"? K nemu
podobnmu dochz i pi tlac masi, Mas, lze (nebo sprcha) skonily. Lze sndat". Nemocn
piji odvar pkovho aje. Pak po vydatn sndani" 20-30 minut odpovaj a jdou na prochzku.V zim
musej bt teple obleeni, protoe v dob hladovn ct vt chlad.
Na prochzce se vnuj dechovmu a gymnastickmu cvien. Prochzka trv do 13-14 hodin. Pak je
obd".Tvo ho pkov aj nebo obyejn voda. V nkterch ppadech minerlka. V lt, kdy je
teplo, si nemocn na prochzku berou lhev s vodou. Z n se obas napij. Denn celkem vypij 1,5-2 L
vody, tebae jej spoteba nen omezena, Obden se na doporuen lkae, s pihldnutm k
doprovodnm Chronickm somatickm onemocnnm, podrobuj fyzioterapeutickm procedurm
(diatermie, skotsk stiky, perlikov lzn atd.)
Voln as je nutn, krom spnku, procedur a vychzek, vnovat pracovn terapii, ten, stolnm hrm.
Zde se projevuj individuln sklony - nkdo hraje rd achy, jin te, maluje, vyv. Veer se pacienti
dvaj na televizi, mlad tan.
Vee znovu pkov aj. Na noc opt pij, ist si zuby, vyplachuj krk (hygiena st je v dob hladovn
velmi dleit). Sp podle monosti pi maximlnm vtrn, ale teple pikryt. V poslednch dnech
hladovn, kdy se pocit chladu zvyuje, dostvaj nemocn na noc ohvae.
Takov reim dne se zachovv celou dobu hladovn. Co lidi udivuje, je, e nemocn neslbnou,
nesna se leet. Naopak, ha konci lby dokonce maj vc energie ne na zatku hladovn. V prvnch
3-5 dnech hladovn nemocn obvykle ztrcej chu, slbnou vechny pirozen, pokrmov podmnn
reflexy. Pohled a vn jdel u pacienty nevzruuje. Vzpomnky na jdlo vak zstvaj. Hlavn kdy se
nemocn od takovch mylenek nemohou odpoutat. I zde m velk vznam clevdomost, zamen
nemocnho na len a dvra k lkai. \ Pomocnkem lka, realiztorem jejich pedpis jsou

zdravotn sestry. Stl dozor, vysvtlovn, soucit a asto dobr rada jsou pro nemocn nezbytn.Ti se
dostvaj do neobvyklch podmnek. Musej si odkat obvykl akt, jm je jdlo. I lky a tabletky proti
nespavosti, valerinsk kapky, pamlsky, suenky, tedy vechno, co v jinch nemocnicch dovoluj, je u
ns zakzno. Pokud to lka nevysvtl, me dojt k nedorozumn a pochybnostem. A proto je zde
zdravotn sestra. Velk psychologick vznam m tak kontakt nemocnho s tmi, jim len
hladovnm pomohlo.
Klinickmi ukazateli skonen lebnho hladovn jsou - obnova chuti a sv barva tve, ist jazyk
bez povlaku, ztrta nepjemnho zpachu z st a tm pln zastaven vyluovn stolice klystrem.
Nkdy, podle okolnost, je nutn dt nemocnm jst dve, ne se tyto ukazatele objev. Kladn vsledky
len to ovem nevyluuje.
Pechod k nvratu se vdy pijm jako vtzstv, jako svtek. vy, ovoce, lehk strava jsou pro
mnoh neobvykl. Po hladovn chutnaj a vyvolvaj pochvalu, erty, smch.V na jdeln je vdy
ivo, veselo. Sprvn organizovan nvratn doba m vt vznam ne hladovn. I v tomto ppad je
nutn dkladn pozorovn ze strany lkae a dobe vypracovan individuln dietoterapie.
Prvn den nvratu k jdlu nemocn dostvaj vy zedn vodou. Pak jen vy. Na jdelnm lstku se
postupn zanaj objevovat
mln-rostlinn vrobky (na zatku rozmakan syrov ovoce a zelenina, pozdji kefr, kae atd.)
Kuchysk sl se celou prvn polovinu nvratn doby zcela vynechv, protoe jej uit v tomto obdob
me vyvolat poruchu vmny a otoky. Nesm se tak jst maso a vrobky z nho, houby, vajka.
Psn je zakzn alkohol a kouen. Nvratn obdob trv stejn dlouho, jako hladovn. Nemocnm se
dl doporuuje dret rostlinn-mlnou dietu. Jej vznam, krom velkho obsahu vitamin a
minerlnch ltek, spov v tom, e zabezpeuje zsaditou reakci krve, potebnou k normlnmu ivotu
organismu. Denn program nemocnho v dob nvratu je piblin stejn (prochzky, fyzioterapeutick
procedury, pracovn terapie, aktivn odpoinek). Pouze v prvnch dnech nvratu nemocn obvykle ct
slabost, maj promnlivou nladu a vtinu asu jsou v posteli.

Stadia lby ,
Kdy jsem doktoru S. o metod lebnho hladovn vyprvl, seznmil jsem ho s naimi klinickmi
pozorovnmi. Ta umouj jasnji |si pedstavit cel proces, kter lze formln rozdlit na 6 stup - 3
stadia hladovn a 3 stadia nvratu.

I. Doba hladovn
1. stadium (pokrmovho drdni)
V prvnm stadiu trvajcm 2-3 dni, nemocn rozru rzn vzpomnky na jdlo: vzhled, chu, vyprvn o
jdle, zvuk ndob apod.To vyvolv tvorbu slin, kruen v bie, pocit pchn pod ebry, zhoruje se
spnek, zvyuje se podrdn, patn nlada. Nkdy u nemocnch pozorujeme psychologick zhoren.
Tlesn hmotnost obvykle kles -. a o l kg denn. ze nen velk. Arteriln tlak vtiny nemocnch
je beze zmn. Pulz se trochu zrychluje.
'

2. stadium (zvten acidzy)

3.-4. dne hladovn se pocit hladu obvykle zmenuje a nkdy se zcela ztrc. ze se zvtuje. U
vtiny nemocnch pozorujeme narstajc tlum. Nkte, pedevm rno, si stuj na bolesti hlavy,
zvrat,pocit slabosti.Tyto projevy po prochzce, pit alkalickch vod slbnou nebo zcela zmiz. Bl
nebo ediv povlak na jazyku a v stech se zvtuje. Na zubech se tvo sliz. Z st je ctit zpach
acetonu. Ke je such, bled. Krevn tlak postupn kles, pulz je pomalej, dchn hlubok. U
nkterch nemocnch pozorujeme men zhoren pznak doprovodnch somatickch onemocnn.
Hmotnost rychle kles. Ztrta pedstavuje 300-500 g za 24 hodin.Vechny tyto pznaky se projevuj
rznou intenzitou do 6. a 10. dne hladovn. Potom se kritick" stav nemocnho rychle mn. Dochz
k 3. stadiu.

3. stadium (kompenzace)
Nkdy v prbhu jednoho dne nebo dokonce nkolika hodin, asto i v noci, v pacientov stavu nastv
prudk pechod, tzv. acidotick krize. Zlepuje se nlada, zmenuje se nebo zcela miz pocit tlesn
slabosti, slbnou zhoren doprovodn somatick onemocnn. U nkterch pacient toto zlepen
probh hladce. Svtl okamiky bvaj zpotku krtk, avak pozdji se stle prodluuj. Od tohoto
okamiku se jazyk nemocnch ist, zlepuje se barva tve, slbne zpach acetonu z st. Srdce bije
tieji, pulz je normln. Ztrta vhy je minimln - za 24 hodin 100 a 200 g. Psychick stav nemocnch
se vrazn zlepuje. Zmiz neklid, zmenuje se napt, deprese, hypochondrie a jin symptomy

psychickch onemocnn. Dlka tohoto stadia je u kadho pacienta individuln.

Stadium obvykle kon vlm" hladem. Jazyk je zcela ist, bez povlaku. V t dob maj pacienti hor
spnek, sn o dobrch jdlech. Nkdy jsou trochu podrdn, zvtuje se slabost, nkdy se tak zvyuje
krevn tlak. Zrychluje se pulz. V tto chvli zan stravovn nemocnch, nastupuje nvratn doba.

n. Doba nvratn regeneran

1. stadium (astenick)
Pacienti, kte dve ctili silnou chu, maj po prvnm pozen men porce jdla (100-120 g vy) pocit
nasycen. Ale u za krtkou dobu (20-30 minut) znovu pociuj siln hlad a netrpliv ekaj na kad
jdlo. V tto dob se u mnoha nemocnch znovu zvtuje slabost a rdi le na posteli. Nlada asto
bv promnliv, prudce kols. U nkterch pacient pozorujeme men, krtkodob zhoren
psychotick symptomatiky.
ze se pln uhas mnostvm vypit vy. Stolice obvykle pichz po dvou a tech dnech jeden.
Pulz se zrychluje, je nestl. Dchan je astj a nen tak hlubok. Tlesn vha prvn a druh den
nvratn doby kles (100 a 200 g za 24 hod.)

2. stadium (intenzivn regenerace)

Ve druhm stadiu, je nastupuje 4.-6. den, se chu rychle zvtuje. K nasycen nemocn potebuj velk
mnostv potravy. Jejich tlesn vha rychle stoup, pimen ve stejnm pomru, v jakm v dob
hladovky klesala. U vtiny pacient dosahuje poten rovn za dobu
rovnajc se dob obdob hladovky. Nkdy dokonce rychleji. Souasn se zlepuje i tlesn sla. Rychle
se zlepuje nlada. Pacienti se ct dobe. Psychotick symptomatika vtinou miz. Arteriln tlak
dosahuje normln hladiny, pulz se stabilizuje. Rovn stolice je normln.Velkou chu a povznesenou
nladu maj pacienti 2-3 tdny, pak toto stadium pechz do poslednho.

3. stadium (normalizace)
Pacientova chu slbne. Otzky jdla pestvaj bt stedem pozornosti vdom. Nlada se stabilizuje.
Pacienti jsou klidn. Nkte psychicky nemocn dokonce kriticky hodnot sv minul vroky.
Vechny popsan symptomy se objevuj individuln. Zle na pacientovi. Na zpsobu jeho reakce na
lbu. Reaktivita nkterch pacient je dobr. Vechna stadia jsou vrazn a nastvaj v pravou chvli.
Len tchto pacient pin nejlep terapeutick efekt. U nkterch pacient jsou stadia tak dost
vrazn, avak opouj se nebo se dostavuj v prav as, ale nevrazn. Jde o pacienty pasivn nebo s
nestlmi zkladnmi nervovmi procesy. Efektivnost jejich lby je snena. Kladn vsledky se
projev pomalu nebo vbec. Jsou i takov pacienti, u nich uveden stadia nepozorujeme. Maj snenou
reaktivitu. Jejich lba dvkovanm hladovnm poskytuje mal a krtkodob efekt. Vsledky se
vbec nedostavuj.
Meme prohlsit, e vraznost stadi a innost lby dvkovanm hladovnm pmo souvis se
stavem reaktivity, s charakteristickou celistvost obrannch sil organismu, je pi lb hladem
mobilizujeme. Reaktivita je urena zkladnmi vlastnostmi nervovch proces, jejich silou,
vyrovnanost a prunost. V ppadech, kdy pevld pasivita, kdy jsou reakce sneny nebo pevld
podrdn, se innost lby sniuje.
A nyn," navrhl jsem doktoru S. se podvejme do mozku" na kliniky - do jejch vzkumnch
laborato. Uvidme, jak se potvrzuj nae klinick pozorovn. Zde komplexn zkoumme pacienty,
odhalujeme vechny procesy, je vnitn lka" bhem livho hladovn v organismu organizuje. Na
zklad tchto vzkum a analzy klinickch pozorovn, stejn jako cel ady biologickch faktor,
jsme udlali urit zvry, umoujc vysvtlit mechanismus terapeutickch ink lebnho
hladovn. Vystihuj jist zkonitosti pi lb rznch onemocnn. Odhaluj kontroln ukazatele",
kter do znan mry umouj pedpovdat terapeutick .spch lby kadho pacienta."
Tato zkoumn umonila tak vdecky se postavit proti negativnm nzorm nu fyziologick inek
lebnho hladovn, kter nkte odbornci asto hlsaj. ada lka se pedevm obv toho, e pi
lebnm hladovn dojde k poruchm blkovinov vmny, je vedou k dystrofii. Zkoumn
blkovinov vmny ukzalo, e vyluovn produkt duskat vmny mo v dob hladovn se
postupn zmenuje. Svd to o tom, e k patologickmu rozpadu blkovinovch struktur nedochz.
Veobecn je znmo, e jevy alimentrn dystrofie jsou charakterizovny zejmna snenm obsahu
blkoviny v krevnm sru. Vzkum naopak dokazuje zven jejho obsahu v krevnm sru bhem
celho hladovn v porovnn s vchoz hladinou.
Biochemick vzkumy odhaluj spojitost mezi rychlost adaptace na hladovn (rychlost pestavby

vmnnch systm na vnitn vivu) a efektivitou terapie. Len nemocnch, u nich k tto
pestavb dochz rychle (bhem 3-5 dn hladovn), m obvykle dobr terapeutick inek.Ale tam,
kde pestavba probhla pozdji (12.-15.den),se nepozoruje podstatn zlepen stavu.
Stejn charakteristick pznaky byly pozorovny pi zkoumn oxidanch proces a pi zkoumn
zmn hladiny krevnho cukru, aluden sekrece a cel ady jinch ukazatel. Charakteristick jsou
hlavn ukazatele nepodmnnch sekrench reflex: u pacient, kte vykazovali dobrou reaktivitu a
kte doshli lepch vsledk len, bylo zjitno vrazn zven sekrench reflex, zatmco u
pacient s nzkou reaktivitou, u nich nebylo len spn, bylo charakteristick, e zcela chyblo
kolsn hodnoty sekrench reflex ve vech stadich hladovn. Stejn charakter zmn byl
zaznamenm i pi zkoumn podmnn reflexn potravinov leukocytzy, pi zkoumn vmny plyn,
rychlosti pohybovch reakc na podmnn impulz. Zkoumn vech tchto ukazatel, zjitn jejich
spojen s reaktivitou, umonilo lit organismus ne naslepo", empiricky, ale na zklad vdecky
podloench zkuenost. Mnoh jet nevme. Je nutn dal vzkum, dkladn prozkoumn proces
probhajcch v organismu nemocnho.

Mon komplikace
Kdy jsme se seznmili s normlnm prbhem hladovn a nvratu k viv," ekl jsem doktorovi S.,
jako lkai, bych vm chtl vyprvt o nkterch komplikacch, s nimi se meme v na praxi setkat.
Mohou bt zkonit i nhodn. Zanu prvnmi." Ve stadiu narstajc acidzy se nkdy objev
zvracen, bolesti hlavy, srden oblasti, pocity, velk slabosti. Nejastji se tyto jevy pozoruj u tce
nemocnch. Zejmna rno. V nkterch ppadech, pi delm hladovn (30-40 dn), obvykle po
nkolikansobnm zvracen. Mohou se dostavit i t tonick kee. Nejdve se stahuj prsty rukou,
objevuj se kee ltkovch sval a pozdji vkacch. Tyto kee vznikaj v dsledku odvodnn
organismu a nedostatku chloridu sodnho.
Pi rychl zmn polohy z horizontln na vertikln me u pacient dojt k ortostatickmu kolapsu
(stav bezvdom pi zmn tlesn polohy). Proto se doporuuje z postele, z vany vstvat pomalu.
V dob hladovn se mlokdy objevuj nkter infekn onemocnn i z podchlazen. Vjimkou je
katarln angna, kter nkdy u nemocnch, kte j trp, zan dve. Zhoren angny bhem hlado vn
se vysvtluje tm, e zejm chyb istn mandl jdlem. Proto m zvltn vznam hygiena nosohltanu.
U pacient, kte trp aludenmi vedy nebo vedy dvancternku,v dob acidotick krize nebo na zatku
zptn vivy mohou vedy zat krvcet. Nemocn s ledvinovmi kameny maj nkdy koliky vyvolan
prochzenm kamen.
Neekan komplikace se vyskytuj i v nvratnm obdob. Napklad kdy (ale jen zdka) pacienti nedbaj na
psn zkaz a bhem hladovky tajn kou. Vsledkem je kolaps s prudkm blednutm, poklesem srden
innosti a zmnou kardiogramu nebo loutenka doprovzen zvracenm.
astji se komplikace objevuj v nvratnm obdob. Vznikaj hlavn v souvislosti s poruenm diety,
pejdnm, s konzumovnm blkovin. Projevuj se nestrvenm pozenho jdla (zcpa, bolesti bicha).
Na pacientech s mniodepresivn schizofreni lze 5.-7. den nvratu k viv, kdy obvykle zanaj jst
blkovinovou stravu, pozorovat zhoren psychick symptotnatiky v podob vzruen, halucinac a
blouznn. Je nutn obezetnost a postupn, pomalej pechod na blkovinovou stravu. V ppad prudkho
zhoren je nezbytn pouvat psychofarmakologick preparty, ovem ve snench dvkch.
Tyto komplikace nenastvaj asto. Nemocn obvykle proces hladovn a nvratu pekonvaj lehce.
Dochz-li ke komplikacm, lkai na kliniky u vd, jak opaten k jejich odstrann maj podniknout.
Tm jsem besedu s doktorem S. ukonil. Jet jsem dodal: Co se tk vaeho len, nerozhodujte se, pokud
pevn nevte, e vm pome." Doktor S. se vak u rozhodl s hladovnm zat. Hladovjte pro zdrav!"
popl jsem mu. km to vem, kte toto len potebuj. Ale pamatujte: lit dlouhm hladovnm
meme jen v nemocnicch pod dozorem odbornch lka.Jestlie se tato podmnka nedodr..."

Zpov mladho dobrodruha

Zaklepal. Sm vak klepn neslyel. V uch mu znovu huel prochzejc vlak. Ble... ble. Kolbal se z
boku na bok a bl se, e upadne. Chytal se stny kup, kter tam nebylo. Kup ani vlak neexistovaly. Kdy
jsem mu otevel a sestra ho zachytila, kdy padal, vdom se mu vyjasnilo: je v Moskv, v nemocnici, kde
l hladem, je tam, kde
m bt. Sestra okamit bela za profesorem. Slubukonajc lka pospchal k novmu pacientovi. Ten se
usmval, pod se usmval, kdy nad sebou uslyel laskav hlas: Samozejm, hladovl sm! Hladovl bez
lkaskho dozoru a pomoci. Jen se podvejte, do eho se tento
lovk dostal!"

Bylo mu 20 let. Jmenoval se Voloa. Doopravdy hladovl. A skuten vypadal jako pacient s dystrofi.
Vyhubl, popelav tv, horenat pohled. Vyschl, splen rty, nesouvisl e... Volou pijali na kliniku
lebnho hladovn. Pedepsali mu nvratnou dietu. Zaalo klinick vyetovn a len. Pedevm vak
bylo nutn si s nm promluvit. Ped lkaem stoj svtlovlas, svtlook mladk. U me sedt, chodit,
prochzet se, jst. V uch mu pestalo umt, mitky z o zmizely. Ale jet trp a bude trpt bolestmi
aludku. Nen nijak pjemn vzpomnat na pokus samostatnho len hladem. Len? Z eho? m tento
Sibian onemocnl? Jak se k takov tk terapii dopracoval? Jak ji dlal? Tyto otzky zajmaj lkae. Svou
vpov Voloa nazval zpovd: Vdy jsem byl dobrodruhem." Jde tedy o zpov mladho dobrodruha.
Narodil jsem se a vyrstal v sibisk vesnici. Sibi je zem velkch protiklad: obrovsk hlun msta,
novostavby, pehrazen eky, kanly,mamut podniky, univerzity, pcha sovtsk vdy - sibisk fililka
akademie vd. Vedle tchto zzrak je jet nedoten tajga, medvd brlohy, vesniky v tajze. Takovou
vesnikou je i m rodit. Mon, e by bylo lep si vybrat osud zimujc zve" - tie, klidn si lzat
tlapku. Stromy rostou hned za plotem,pod oknem je zahrada, v pokoji teplo.V lese dost jahod, hub, drobn
zve. Sta vzt otcovu loveckou puku a lovk se nasyt. A tak zde ije hodn maminka, kter o syna
ustavin peuje, kter um vechno dlat svma rukama. Nakrmit, oblct, oht...Ale kola, komsomol mne
pedurily k jinmu osudu: uit se, pracovat, jt vped. V rdiu vyprvli o hrdinnch lidech. Co jsem si mohl
v sedmncti letech vybrat? Cestu hrdiny.
Po ukonen desetilet koly jsem odeel do Omska. Udlal jsem zkouku na univerzitu, na fakultu fyziky.
Zaaly pednky. Sice zajmav, ale dn hrdinstv to nebylo. Spolen se mnou studovali prost chlapci a
dvata. Jene to nikoho neudivovalo. J jsem chtl ohro movat. Vdy kdosi objevil meziplanetrn lodi,
ltal do kosmu, kdosi uinil objevy ve fyzice, v chemii! Tito lid ij plnm, ndhernm ivotem. Je
nutn si pospit, vytrhnout se ze vednosti. Ale jak? Knihy mu porad.
Hodn jsem etl. Nechodil jsem na pednky. Ml jsem resty. Dostal jsem se do studentskch novin.To
mne urazilo a rozlilo. Pesto jsem pod etl. Lbil se mi pedevm Balzac. Obdivoval jsem jeho
spisovatelskou plodnost. Dozvdl jsem se, e si vypstoval zvyk spt jen tyi hodiny. Proto jsem se
rozhodl udlat tot. Kdy jsem tm doshl balzakovskho rekordu, nastaly komplikace. Onemocnl
jsem. Msto toho, abych skldal zkouky, dostal jsem se do omsk nemocnice.
Po nemoci jsem se vrtil dom. Matka mne litovala a netrvala na tom, abych ve studiu pokraoval. Na
podzim jsem pece jen njak do druhho ronku proklouzl. Bylo nutn sloit vechny zpoty a
zkouky za semestr.Vechno zaalo znovu: ern kva, siln aj,kouen. Znovu jsem trpl nespavost.
Abych se vyspal, zaal jsem se ohlupovat vnem. Mlo jsem jedl. Resty" stle narstaly. Pochopil jsem,
e se z akademickch dluh nemohu dostat a studia jsem zanechal.
Co jsem ml dlat? Rozhodl jsem se odejt z domu. el jsem pracovat na jednu mldenickou
stavbu.Tady jsem se tlesn vyerpal. Zaalo mne bolet bicho, svjel jsem se bolestmi, schovval jsem
se za brnu. Snail jsem se pemoci bolest. V tomto stavu jsem se dostal do Ermite.V slech
holandskho a flanderskho umn jsem se zastavoval ped obrazy zti - hiv barvy, trhy, obchody,
rov unky, smaragdov hromady zelen, zlatist ovoce, purpurov vna... Vzpomnl jsem si na
jednoho choromyslnho, kter v Trejakovsk galerii noem sekl po Rjepinov obrazu. Chpal jsem ho.
Chtl jsem zniit tu oslavu nenasytnosti. Z Ermite jsem utekl.
Mrzlo. Zaalo mne bolet v krku, na prsou. Mj spolucestovatel se velice lekl a pinesl mi krabiku
njakch tablet. Zaal jsem je hltat - jednu, dv. Uil jsem jich pt.Tentokrt jsem se poprv polekal i j.
Ne toho, v jakm jsem stavu, ale toho, e mne daj do leningradsk nemocnice a j nebudu moci
dokzat, e se podrobuji experimentu. M mohli pochopit jen na klinice Nikolajeva.Tak jsem odcestoval
do Moskvy.
Kufr jsem nechal nkde na ndra. Neml jsem slu ho nst. Tak jsem se dostal na vai kliniku.
Pospchal jsem, protoe jsem vdl, e
pe zde m pochop a zachrn."Voloovo vyprvn a jeho stav by mly bt kolou pro druh. Stejn
fanatiky jako on. Nestl, netrpliv, zbrkl. Oteven eeno, pro lidi ne dost inteligentn, kulturn a
seznmen s otzkami elementrn medicny.

Omyl Jurije M.
Volov pbh nen ojedinl. Nedvno na na klinice zazvonil uprosted noci telefon. Vystraen
ensk hlas ekl: Pomozte, pomozte..Jurijovi je moc patn. pln jsem ztratila hlavu. Co mm dlat?"
S jakm Jurijem?" zeptal se slubukonajc lka. Zmlila jste si slo. Jeli u vs nkdo nemocn,
zavolejte prvn pomoc." Pak nkdo zvedl druh telefon. Promite,profesore,"ozval se musk hlas.-

Jurij (ekl neznm pjmen) hladovl 36 dn. Je mu moc patn. Vyvd jak zbsil. k nesmysly.
Doopravdy. Blouzn. Je tak rozruen, e jsme ho museli svzat. Pomozte, profesore, je mi jich lto,
nedvno se vzali." Mluvte se slubukonajcm lkaem, volejte profesora Nikolajeva dom, Jurij
Sergejevi vm pome." Kdy jsem slyel, e nemocnho zavezli na psychiatrick oddlen Botkinsk
nemocnice, rychle jsem tam zatelefonoval, aby nasadili psnou nvratnou dietu. Chtl jsem tak pedejt
monm komplikacm...
Jurij zaal hladov sm. Ml k tomu sv dvody: jeho mlad sestra od dtstv trpla cukrovkou. Ruce,
tlo i tv mla erven, ke ji svdila. Bratrovi bylo tko, kdy vidl, jak se dve potaj, aby to druz
nevidli, krabe a ki si rozdr do krve. Lila se, ale nic j nepomhalo. Mlad uitelka murmansk
zkladn koly byla velice neastn. Ctila se zbyten.Tento pocit se vyostil, kdy se jej jedin bratr
oenil a odcestoval do Moskvy.
Jurij chtl seste pomoci. Zaal st lkaskou literaturu. Nhodou objevil popis terapeutick metody
dvkovanho hladovn. Dozvdl se o spnm len konch a jinch nemoc touto metodou.
Uvil, e lebn hlad seste pome.Jurij se ve 33 letech nectil dobe a to ho zlobilo. Je to vborn
pleitost vyzkouet na sob nov lebn prostedek, upevnit si zdrav a nalzt zpsob sestina len.
Jurij se se zpalem pustil do experimentu. tyicet dn bude hladovt a dalch 40 dn vracet k viv.
Vzal si dovolenou. Nejlep by bylo experimentovat na klinice pod dozorem lka, ovem dostat se tam
je tk. Mus se dlouho ekat a on je netrpliv. Copak si kulturn lovk, inenr majc popis tto metody
nedovede sm poradit?
- uvaoval.
Proces neprobhal podle klasickho schmatu, jak se experimenttor vyjdil. Krize nenastala.Tictho
estho dne, kdy se podle jeho vpot mla dostavit chu, ji nectil. Jeho stav byl velice patn, musel
okamit pejt k viv. Pit v stav nezlepilo. Napadaly ho absurdn mylenky. Jurijovi se zdlo, e
hladovl 40 dn a kdy svj pokus.spn dokonil, myslel, e je zcela zdrav, siln, vysok blondn. Byla
to myln pedstava. Ve skutenosti byl stedn postavy, brunet, astenick, huben. Vbec nevypadal zdrav a
siln tak nebyl.
Blouznn zaalo prvn den nvratu k jdlu. Bylo bouliv. Podrdn rostlo. Jurij sebou zaal hzet, kiel,
pokouel se nkam bet. Domc ho svzali a zavolali pohotovost...
Po nkolika dnech nvratu k strav v Botkinsk nemocnici psychick podrdn ustoupilo. Nemocnmu
stanovili diagnzu hladov psychza v dsledku alimentrn dystrofie.
V em vlastn spovaly chyby tchto dvou nadenc hladovn"? Pro se pokus lby hladem ukzal jako
nespn? Voloa hladovl a zcela opomjel hygienick procedury (pit vody, istic klystry, mase,
dechov cvien). Zplodiny - metabolick jedy se v jeho tle hromadily a vsledkem byla autointoxikace.
Jurij naopak, jak by se zdlo, vechna pravidla dodroval. Pehnal to vak. Projmadla uval 21 dn,
systematicky drdil peristaltiku aludku. Naruila se tvorba spontnn sekrece - zkladu endogennho
vyivovn. V dsledku toho organismus neml monost' sv zsoby vyut. Nastal proces vnitn
dezorganizace, kter probh pi alimentrn dystrofii. Vsledkem byla tk hladov psychza.
Tyto dva ppady je mon shrnout do jednoho zvru: hladovnm se nelze lit doma, s pouitm literatury,
bez lkaskho dozoru. Voloa a Jurij mli tst. Dostalo se jim rychl pomoci. Jsou jet mlad. Nemaj
vn poruchy srdcov-cvnho a endokrinnho systmu. V opanm ppad by to mohlo skonit tragicky.
Nedivme se, e mnoz pacienti monost vylen svch neduh hledaj v hladovn.Nae zdravotn osvta
propaguje otzky medicny, proto se v tisku objevuj i lnky o metod lebnho hladovn. V Sovtskm
svazu neexistuje lkask vrchnost. Nic nen pro nemocn tajemstvm. Cel zdravotnick systm je
postaven na vchov k uvdomlmu vztahu oban ke svmu zdrav.
Mrz mne vak, e se hladov tak barbarsky, e se nevyuij vechny monosti modernho zdravotnictv.
Vdy mme bezplatn len, polikliniky, kliniky, poradny, stavy zdravotn osvty. Prostednictvm
zdravotnickho tisku, rdia, televize mme monost objasnit jakoukoliv otzku, kter se tk zdrav. Pro se
mme vystavovat nebezpe a diskreditovat metodu lebnho hladovn?
Uveden ppady samolen mohou slouit jen jako pklad nekulturnosti a lehkomyslnosti. Ped 40-50 lety
vak lkai se zjmem studovali analogick pokusy. Vzpomnm si na jeden z nich. Tehdy jsem byl
posluchaem lkask fakulty. Osobn jsem ho znal.

Pokus spisovatele D.- fanatika hladovn.

Problmem hladovn se zabval od mld. Ze zatku ho tato otzka pitahovala instinktivn. Obas
krtkodob hladovl, co mu vdy pineslo ulehen. Zmizela nava, apatie, vbuchy podrdn, patn
nlada. Sv hladovn nazval oistou, radostnm svtkem. Po nm vak neml vdr. Znovu zaal hodn jst
a pt. Za njak as se znovu dostavily nemoci. D. se domnval, e dlka jeho hladovn nen dostaten. Bez

dozoru lkae se ji bl prodlouit. Dlouho se domhal toho, aby mohl dret hladovku v nemocnici. Nakonec
se dostal na Fakultn kliniku 1. moskevsk sttn univerzity. Pidlili mu zvltn pokoj. Vedle se ubytoval
lka, kter ho soustavn pozoroval a kontroloval analzy. Mm jeho zpisy nazvan Denk hladovjcho.
Jsou to jeho pocity a vahy napsan bhem experimentu.
1. den hladovni. Dnes naposledy jm dietu a vstupuji do Zem hladu". Musm si tuto cestu pesn
uvdomit. Program, jej cle a koly. M cle a koly spovaj v ozdraven a osven mho tla. Jako
biologick stroj upinn v pracovnm procesu odvdm sv tlo do jakhosi depa-kliniky". Poskytuji mu
as a klid k oitn od vech kodlivin, od vech neistot a rzi.
Druh cl je agitan - jestlie bude tento pokus pro mne nekodn, bude nekodn i pro ostatn. Pokud mi
hladovn prospje, pak me pomoci i milionm lid pejcm si zlepit si zdrav. Prvn den pokusu probhl
hladce, ani jsem to nezpozoroval. Nectm dn muiv trpen z neuspokojen chuti. ,
2. den hladovn. Je chladno. Mrzne. Je mi zima. Lehk gymnastika a hlubok dchn mi pomh bojovat s
nepjemnmi pocity. Proto cvim. Dobr je vechno, co je zajmav.
3. den hladovn. Pokus se mn na dost nepjemn putovn: pedepsali mi pit vody - 5 sklenic, studen
voda se mi jako prostedek k dven protiv. Ti lkai mi berou krev. Prsty m bol od pchn. Vechno ale
zvyuje dleitost experimentu.Trpliv ekm. Pichzej nejzajmavj zitky ze Zem hladu" - pechod
nlady od lehk chorobnosti k vesel vzruivosti! Je veer. Vrtil jsem se z prochzky. Proel jsem s lkaem
asi 2-3 versty. Prochzka byla pjemn. Nakonec jsem ctil slabou navu. Ohlauje se mrn hlad.
4. den hladovn. Spal jsem dobe. Sniuji hmotnost. Nkdy ctm stesk, nespokojenost, ale rychle to
pekonvm.
5. den hladovn. Rozhodl jsem se bojovat se zimou.Vyskoil jsem, umyl se do pasu studenou vodou.
Zacviil jsem si... Kapituloval jsem ped zimou. Lehl jsem si do postele. V posteli je bjen. Pjemn teplo,
neobvykl jasnost v hlav a celkov radostn nlada. Chci pst, pst a pst. Nakoukl profesor: - Tak jak, jet
jste neumel? - ekl ertovn.
- Pro, profesore, ctm se vborn, pu, pu, jak vidte - mlokdy se mi psan tak lb.
- Zvltn! Dovolte, zmm vm pulz.
- Nyn je zven po tlocviku.
- Coe? Tlocvik? Ne, to je u pli!
- To nevad, profesore, zahv a zlepuje nladu.
- Zvltn! - ekl jet jednou profesor.
6. den hladovn. Dnes jsou Velikonoce, jedin Velikonoce v mm ivot, kdy mj organismus nen zaten
jdlem. Ctm se vborn. Budu agitovat za to, aby kad uvdoml lovk takov odpoinek tlu dopval
aspo jednou ron. Takov svtek itn svho vnho pracovnka - organismu. M lkai vak na tento
pokus nemaj stejn nzor. Nemohu pochopit jejich nevdomost! Myslm si, e stejn jako ostatn lid, tento
pokus vid v tmavch barvch. Nemohou se smit s mm dobrodrustvm, s radost ze ivota. Tm celou
dobu mm takovou nladu.
Dnes m navtvil jeden z naich lka. ekal, stejn jako druz, e m uvid vyerpanho pstem",
podobnho stnu.Viml jsem si, e se divil, kdy m vidl veselho, astnho, sedcho za psacm stolem. Podvejte se, on je schopen sedt a pst! Vbec nevypad jako hladovjc! kte, e se k hladovn chystte
jako k domcmu lkai? Jak se potom vyrovnvte s tmi fakty, kter pozoruji v hladovch rocch, s fakty
bolestivch, zhoubnch otok, nafouknutch bich atd.? Zkrtka se moc divil.
11. den hladovn. Vrtil jsem se ze hbitova. Pochovvali jednoho profesora kliniky. Poslouchal jsem
pohebn e a vidl slzy blzkch. Pocit smutku, patn nlada, patn prceschopnost.
12. den hladovn. Neml jsem nejlep nladu. Pinou byli dva neptel - zima a pna v mm pokoji,
kterou musm trpt. U tet tden se nemohu koupat, prdlo se mn mlokdy. Piji vodu jako odporn lk.
Potebnou normu jsem znan snil.
| 13. den hladovn. Zan se ustalovat vyrovnan klidn nlada, Pedtm jsem nehladovl tak dlouho,
proto je tento stav tla pro m pln novot a novch dojm. Zd se, e stl rovnovha, bezbolestn pjemn
pocit v tle, pichz 8.-10. den hladovn. Doposud to byl pocit nestl rovnovhy,-jako kdyby lovk el
po kluzk cest a kadou minutu riskoval, e uklouzne a... pros o jdlo. Jsem naden, uchvcen radost.
Mylenky, city, fantazie, jako mkk oblaka se zlatmi okraji plavou v bezednch, svtlch, przranch
hloubkch vdom. Pipomnaj jasn, tich rno po deti. Kdyby se tento stav podailo udret navdy, jak
lehce by se ilo, pracovalo, uilo! 14. den hladovn. Dnes hladovn kon - ztra se vracm k strav. S
profesorem jsme hovoili o diet. Navrhl slepici, vajka a vno. ekl jsem, e krom chutnch npoj nic
nepotebuji, protoe na zklad pedchzejcch pokus jsem se pesvdil, e organismus dnou jinou
vivu nepijm tak dobe a lehce. Ovocnou vu nemli a tak mi nabdli aj s cukrem... 14. den nvratu
ke strav. Vil jsem se. Zajmav pozorovn - ta

dieta, pi n jsem denn ztrcel 400 g, nyn dv prstek kolem 700 g. Znamen to, e hladovn istc
organismus, zvyuje jeho trvic funkce.To vede k. zmenen denn normy jdla. Opoutm kliniku.Tlo je
pstem osveno. Dychtiv d potravu i prci. Mozek se vak podob kvtu pkovho kee, kter
rozvil sv lupnky jednoho slunenho, zarosenho rna. Co vlastn tento pokus dal mn osobn a co
dal vd? Pro m byl cenn v tom, e se zlepil mj celkov zdravotn stav. A co vda?
Nyn, kdy uplynulo tm pl stolet, mohu tomuto nadenci hladov terapie odpovdt. Ano, jeho
pokus byl pro vdu potebn a uiten. Vdy tehdy se o procesech probhajcch v hladovjcm
organismu vdlo jen mlo. Kad informace byla pnosem pro vytvoen nov terapie.
Rozeberu tento ppad z hlediska praxe lebnho hladovn. Experiment autora neprobhal pod
lkaskm dohledem. Pouze ho pozorovali. Je pirozen, e se vyskytlo mnoho chyb. D., stejn jako
jeho lkai, kte ho pozorovali, neznali mnoh potebn pravidla. Experimenttor systematicky
neistil zavac trakt, nekoupal se, nepodroboval se masm. Pil mlo vody, v pokoji nebylo udrovno
teplo potebn pro hladovjc tlo. Cviil pouze pro zaht. Nemocnho nechrnili ped nepjemnmi
emocemi (nvtva hbitova). Pi nvratu k viv D. nedostval vy a dietn jdlo. (Poteba toho
veho tehdy nebyla znma. Dozvdli jsme se o n sten i z tohoto pokusu.) I kdy myslel, e se
uzdravil, ukzalo se, e to- bylo jen iluzorn. Dobe, e pokus netrval dle - celkem 14 dn. Jinak by mu
chyby, kterch se dopustil pi lb, mohly pokodit zdrav.
Pokad, kdy dojdeme k otzce vyuvn lebnho hladovn, je v kadm konkrtnm ppad nutn
si ujasnit, zda je teba hladovt a zda je to mon. Na nae dvee klepe hodn lid. Chtj tuto metodu na
sob vyzkouet. Jsou mezi nimi nemocn, kte bezvsledn vyuili jin terapie nebo takov, pro n je
lebn hladovn vhodn.
Ped lkaem napklad stoj zdrav, tlust ena, kter sn o vrcen krsn postavy. Nechce se omezit v
jdle, podrobit se tlesnmu trninku. Nebude dlat to ani ono. Ani po kurzu len. Obasn hlad je pro
ni snadnj, ne zeknut se dobrho jdla. Mysl si, e kdy trochu zhubne, doke si tuto vhu udret.
Vdy existuje," k, takov zpsob jako projmadla, klystry." Dma se piznv, e je pouv,
kdy jde na nvtvu. Po nvratu vyvolv zvracen. Vdy ve starm m to dlali patriciov,"
vehol novopeen manka. Jak jinak? Zc se banket, recepc, restaurac, pijt o poitek dobe se
najst? Takov lid se nemusej lit hladem, nebo ztracenou hmotnost znovu naberou.
Mli jsme i jin ppad: piel k nm osmapadestilet pacient. Diagnza: cerebrln (mozkov)
aterosklerza, neurastenick syndrom, chronick koronrn insuficience (nedostatenost), poinfarktov
kardiosklerza, fibrilace pedsn, enfyzm (rozedma) plic, pneumosklerza. Z chorobopisu
nemocnho jsme se dozvdli, e v prbhu 40 let periodicky podstupoval samostatn hladovn,
snioval vhu, zlepoval celkov stav. A pece v padesti osmi letech trpl celou adou nemoc. Bylo
nutn se zamyslet, pro metoda hladovn nepomohla udret zdrav tohoto lovka. Kdy jsme se
seznamovali s histori jeho ivota, dozvdli jsme se, e obas krtkodob hladovl 3 a 8 dn. Pak
pechzel na obvyklou stravu - jedl hodn masa, ostrch jdel, pil alkohol. Zkrtka jeho reim vivy
nebyl zamen na udren zdrav, ale na jeho nien. Pot byla v tom, e D. cel ivot pracoval jako
vrchn v restauraci, v n jeho manelka byla kuchakou. Bylo tu mnoho lkadel, jich se nedokzal
zci.
Ve skutenosti byl ivot tohoto lovka tragdi vivy". Zastnce metody livho hladovn se snail
bojovat za sv zdrav, ale nepochopil podstatu metody. Osvojil si pouze jej polovinu (potebu etapy
hladovn). Neuvdomil si vznam druh sti (zachovn psn diety). Tento neastn nadenec bude
hladovt zbyten.

Kdo nesm hladovt?

Praxe len hladem, nae i zahranin, vypracovala spolehliv seznam nemoc, u nich je len
hladem zakzno. Jsou to: plicn tuberkulza v akutnm stavu, Basedowova nemoc ve vrazn form
(zvten ttn lzy a zven jej funkce, projevujc se prudkm zvenm ltkov vmny,
zrychlenm pulzu, vypoulenma oima - exophthalmus), adisonismus a nkter jin onemocnn
centrln nervov soustavy, rada akutnch onemocnn, kdy je nutn chirurgick zkrok - akutn znt
slepho steva, zauzlen stev, rzn cysty, novotvary
vnitnch orgn a samozejm hlubok stupe vyerpn, hlavn u starch osob. Lebn hladovn je
tak neppustn u kojcch matek. U psychickch nemoc je zakzno touto metodou lit syndromy,
kdy se neda doshnout kontaktu s nemocnm, zskat jeho uvdoml vztah k lb. Zcela vyloueno
je len slabomyslnch pacient.

3. Nai pacienti
Dnes jsem v jdeln u obda slyel rozhovor dvou pacientek. Nemocn K., kter mla bt proputna
nsledujcho dne, pouovala novou pacientku, kter byla na pedbnm vyeten. Nae nemocnice,"
kala, je pro blzny, takov jako j a ty. Vichni jsme blzni. Ale ta nov, co pila, kejte si co chcete,
nen blzen. M aluden vedy. To nen nae pacientka!"
Usml jsem se. Ne nai nemocn." Kolikrt jsem tento vrok musel vyslechnout. Co se zlobte?" kali
mi ve spolenosti. Vdy to nen n nemocn. A odmtli ho pijmout. Ne n pacient," kaj asto i
spolupracovnci na klinice o vedach, hypertonicch a jinch somaticky nemocnch, kte se k nm na
len sna dostat. Oznaen Ne nai" znamen lidi netrpc nervovmi, psychickmi onemocnnmi,
lidi s postienmi vnitnmi orgny, s nemocemi kloub, ke, konetin. Po vyslechnut rozhovoru jsem
se zamyslel nad chorobopisy shromdnmi za 25 let praxe v lebnm hladovn. Je jich vce ne 7
000. Jsou to pozorovn pacient s rznmi poruchami: v oblasti psychiky. Kolik je vak v nich daj o
innosti lebnho hladovn u vedovch nemoc, obezity, poruch cvn soustavy, u bronchilnho
astmatu, onemocnn kloub, zavacch orgn. Pi len psychiky nemocnch jsme po cel ta lta
velice pozorn sledovali jejich somatick stavy. Zjistili jsme, e pi hladovkov-dietn terapii se
souasn lili doprovodn nemoci, jimi nai pacienti trpli.
Lkai dobe vd, e mezi naimi" a nenaimi" jsou hranin", tj. nemocn nalzajc se mezi
somatickmi a psychickmi nemocemi. Jsou to napklad pacienti s aterosklerzou cv velkho
mozku. asto ji doprovz hypertonie, stenokardie, angina pectoris.Tito pacienti si obvykle stuj na
rychlou navu, ast zchvaty, bolesti hlavy, zhoren pamti (zpravidla si patn zapamatovvaj
nejnovj udlosti), tko si zapamatuj peten. Tito pacienti zapomnaj jmna, pjmen znmch
osob. Nepamatuj si, kam odloili rzn vci. Zapomnaj si vzt drobn u pokladny apod. Krom toho
slbne jejich vle. Jde o tzv. slabou vli, kter se projevuje v nchylnosti k pli pi citovm nvalu.
Nemohou bez slz st nebo se dvat na film s dojmavm pbhem. Krom toho u nich lze pozorovat
podrdn a nezdka i popudlivost. Pi lb dvkovanm hladovnm se vechny vyjmenovan jevy
mohou zmrnit nebo zcela odstranit.
Psychick traumata asto zpsobuj nebo zhoruj rzn somatick nemoci. Dokonce takov, kter jako
kdyby pmo nesouvisely s poruchami psychiky. Napklad na funkcch aludku a stev se siln odr
vzruen, hnv a vbec vechny druhy emocionlnch napt. Zhusta vyvolvaj vedy, kee a jin
chorobn stavy. Jedna nae pacientka se najednou dozvdla, e jej mu m jet druhou rodinu. Toto
psychick trauma na ni tak zapsobilo, e dostala tkou formu neurzy a ved na dvancternk.
Len hladem pomohlo vylit ob
onemocnn.
Nejednou jsme pozorovali obrcenou situaci. Dlouh somatick onemocnn siln ovlivuje psychiku
nemocnho. U nemocnch s tkou formou obezity se napklad postupn zhoruj pznaky deprese,
skleslosti, ospalosti. Nechtj se stkat se spolupracovnky, ztrcej zjem o prci, pbuzn, o
spoleensk udlosti, umn. Oslab se jejich rozumov schopnosti. Len dvkovanm hladovnm
nejen pomh zbavit se nadvhy, navc odstrauje tak vechny pznaky psychickch depres.
Tk psychick stavy mohou rovn nastat i v souvislosti a konmi onemocnnmi. Jednou na
psychiatrickou kliniku pivezli mladou enu, kter se pokusila o sebevradu.Tento pokus vyvolalo
nesnesiteln svdni a odpuzujc vzhled tve a tla. Nelo o psychickou nemoc v pravm slova
smyslu. Nemocn jednala pod vlivem afektu. Dlouh trpen jakmkoliv somatickm onemocnnm
me urit postupn vyvolat vn psychick poruchy.
Klasick medicna u v dobch Matvje Moudrho uila lit nikoliv nemoc, nbr nemocnho. Bylo
nutn brt v vahu nejen somatiku, ale tak nervov a psychick stav. Proto nem lka prvo uzavrat
se do zk odbornosti. Proto nesmme kat nai" a ne nai" nemocn. Obma skupinm musme
pomhat, ob musme lit dvkovanm hladovnm. Hlavn v ppadech, kdy nic jinho nemocnm
nepomh. O nkterch zajmavch ppadech len hladem nemocnch trpcch psychickmi a
somatickmi nemocemi budu vyprvt v tto kapitole. Zanu svmi pacienty s nervovmi a psychickmi
nemocemi, z nich vce ne polovinu tvoili nemocn schizofreni rznch forem.

Schizofrenie
...jet nedvno slovo nahnjc strach, spojen s pedstavou lutho domu", s tpajcmi stny
slabomyslnch lid, kte navdy odeli ze ivota. Tragdie osobnosti. Tragdie v rodin. Ddinost, strach o
osud potomk. Nijak se to nesrovnv se souasnou pedstavou o schizofrenii! Za posledn desetilet se

terapeutick arzenl psychiatrie obohatil o spoustu zcela novch psychofarmakologickch prostedk.

Podstatn se zmnil profil psychiatrickch nemocnic. Pobyt v nich se stal snesitelnj. Doba len se
zkrtila. Zmnil se i nzor na nemocn. Bylo jim vrceno prvo na ivot ve spolenosti. Na sloitou pracovn
innost, na tvoivou prci, ztrtu nemoci.
Lkai vak, nehled na nepochybn spch medikamentznho len, zaali pochybovat o jeho vemohouc
sle. inek byl rychl, ale krtk. Tlo si na dvkovn zvyklo. Jeho reaktivita se sniovala. V dsledku
toho rovn klesala monost len tmto zpsobem prodlouit. Nemocnmu pomhaly u jen vysok
dvky.To mlo pro organismus pi dlouhodobm uvn nsledky. Vsledkem byly komplikace a somatick
onemocnn. Zaaly se hledat nov zpsoby lby.
Ty m pivedly k mylence - pout metody zamen na mobilizaci obrannch sil a zven reaktivity
organismu. Je-li tomu tak, pak je pirozenm zvrem pouvn mocnho biologickho faktoru - hladovn
uritou dobu s nsledujc dietn vivou. Pomrn dobe se dvkovanm hladovnm l nemocn s
hypochondrickou formou schizofrenie. Tato forma se asto spojuje se syndromem dysmorfofobie. Pod
pojmem syndrom je nutno chpat skupinu symptom, vzjemn spojench nejastjmi projevy.
Dysmorfofobie znamen strach nebo chorobnou fantazii tlesnho nedostatku, nepjemnho pro okol.
Nemocnmu se zd, e je okliv, e m njak nedostatky nebo si mysl, e nepjemn zpach a
podobn.
U tto formy onemocnn se obzor nemocnho zuuje. Znepokojuje ho pouze stav jeho zdrav. Utk od
ivota a zabv se medicnou.
; te pslunou literaturu, konzultuje s lkai rznch obor. asto m nmitky proti jejich diagnze a
nedvuje jim. Povauje se za informovanjho. Nemocn m podezen, e m tkou nemoc. Okol
i obviuje z neptelskho vztahu k nmu. Nkdy se objev mnie
| pronsledovn.
Po 10 a 15 dnech hladovn obvykle pestanou mt chorobn
pedstavy. Ztrcej toti aktulnost. Nemocn o nich s lkaem pestvaj hovoit. Zapojuj se do okolnho
ivota, zanaj se zajmat o osudy blzkch. Po skonen nvratn doby se vtina nemocnch uzdrav.
vracej se do prce. Kritick vztah k minulosti nepociuj. Tvrd, e ped lenm se vyhbali spolenosti
kvli defektm svho vzhledu, kdeto nyn, po lb, tyto defekty zmizely.

Astrolog
Historii tohoto pacienta budu vyprvt od konce. Jednou jsem v sle Moskevskho muzea slyel hlas, kter
se mi zdl povdom. Vyprvl prvodce. Kolem nho stli nvtvnci. Pozorn poslouchali. Nkdo se na
nco zeptal. On odpovdl - pod kal nco vtipnho.Vichni se smli. Pak je zavedl k jinmu expontu.
Schoval jsem se za zda nvtvnk, aby m prvodce nepoznal. Nechtl jsem mu pipomnat, e se znme.
Prochzel jsem se sly a pak jsem odeel na kliniku.V pracovn tu historii nemoci lovka, kterho jsem
potkal. Zaalo to v estncti letech. Ve kole probrali anatomii a fyziologii lovka. Nov pedmt
vbornho ka osm tdy zaujal. Dostal lebku. Zaal mit kosti a setkal se s pojmem akromegalie. Valerij
ovoval na sob, co se nauil. Zpozoroval, e jeho spodn elist trochu vynv. Jak to, e jsem si toho dve
neviml?" divil se. Nezpozorovali to pbuzn, znm, dvata a kamardi ze koly?" Napadlo ho: Dvno to
zpozorovali. Jenome se tvili, e moji oklivost nevid." Valerij zaal st lkask knihy, hledat popisy
akromegalie. Ustavin se pesvdoval o sv nemoci. Ctil jej dal pznaky. Musm se lit," rozhodl se.
Internist a endokrinologov kali, e nem dnou odchylku od normy. Ptel se jeho chovn divili a ptali
se, co s nm je. Zdlo se mu, e chtj ci - pro si tak kared? Ze strachu, e to usly se jim zaal vyhbat.
Zanechal sportovnch her, spolench nvtv divadel a kin. Ze koly chodil pmo dom. Kdy za nm
spoluci pili, prosil matku, aby ekla, e nen doma. Tak ubhly ti roky. Bylo nutn ukonit kolu a
uskutenit dvno vytouen sen - studovat na filozofick fakult.
Sv 18. narozeniny Valerij pivtal se strachem v dui, s mylenkami na svou ohyzdnost bez vyhldek do
budoucna. kolu skonil vborn. Udlal zkouku na dlkov studium na univerzitu (na dlkov proto, e se
chtl co nejmn setkvat s lidmi.) Lid! Jejich oi, vraz tve, smvy, smch - vechno se obracelo v
utrpen a strach. Hled na nho - vid jeho oklivost. Smutn vraz tve spolubesedujcho - litovn,
urliv soucit. smv - posmek, zjem o nho - zvdavost, posmch.
Valerij zanechal studia na univerzit. Rozhodl se, e se bude z knih a pednek uit sm. Sedl doma, bl se
ulice. Pestal chodit k holii. Copak me svj obraz vidt v zrcadle vedle druhch lid, kte nejsou kared?
Ne.To nen mon!
Zpotku se zbavoval strachu mezi blzkmi. Matka, soused - znaj ho od dtstv.To nejsou ciz, lhostejn
lid... Pak vak jejich vztah k nmu pehodnotil. Soused? eptaj si, kdy se objev. Dvaj se mu na zda.
Dvno se chtj zeptat: Co se stalo s tvou tv, pro si tak okliv?" Sm v, jak je okliv s ochablm rtem,
vynvajc opi elist. Je to snad jeho vina? Ona ho takovho porodila a nelila ho od dtstv. Tak lkai

jsou vinni, e ho nechtj lit. Nenvid matku, nenvid sousedy...Tak se trhala posledn pouta Valerije s
rodinou, s blzkmi lidmi. Zamyk se ve svm pokoji a ne z nho vyjde, stoj dlouho za dvemi a s
chvjcm srdcem ek, a v byt zmlknou hlasy a chodba bude przdn. Potom probhne kolem cizch dve
a vyr na schody. I zde se ho zmocuje strach, aby cestou nkoho nepotkal! Valerij zved lmec, na tv si
stahuje epici. Zakrv se lou, krade se podl stny.
Nkdo si s nm na ulici chce povdat. Uskakuje. B dom do 4. poschod. ZAVT dvee, zakryje okno... Ne!
Siluetu je i pesto z ulice vidt. Mus zhasnout svtlo a sedt po tm. Noc, tma...Valerij svou ohyzdnost
ukryl. Spnek. Doasn uklidnn. Rno matka klepe na jeho pokoj. Nechce se setkat s lidmi. Nesnese to.
Radji smrt. Neovld se - divok kik, kletby, vyhrky... V takovm stavu piel na psychiatrii. Souhlas s
tm, e se bude lit hladovnm, protoe stejn nem co ztratit".
Valerij se nepokld za psychicky nemocnho. k, e nsledkem velice sloitho a lkai nepochopenho
endokrinnho onemocnn mu kosti tve rostou patn. Tlesn tento rst ct. Pedevm rozrstn spodn
elisti.To mu zpsobuje nepjemnosti - m nesprvn skus, okliv, odpuzujc zevnjek. Mnoho stnost s
chovnm nemocnho oste kontrastovalo. O sv tragdii vyprvl bez zjmu. Monotnn. Pestoe piel
sm, choval se ostrait a upjat. Pozorn jsem se na nho dval.Tehdy mu bylo 22 let. Stedn Postava,
pimen iven. Okliv? Ne, sp hezk. Pouze spodn elist lehce, zcela nepatrn vynv. Ano. Jsou
viditeln slab akromegeloidn rty. Spisovatel podobn vzhled asto popisuj. Umlci a maski touto rtou
vyjaduj slu charakteru. Ale pesvdovat nemocnho o opaku nem smysl. Dost ho pesvdovali intern
lkai i endokrinologov. Bez vsledk. ekl jsem mu: Pokud se nyn pokldte za nemocnho a souhlaste
s lbou hladem, budu vs lit a doufat, e vm pomohu." Tak se stal nam pacientem. Bylo to v roce
1953 .tu jeho anamnzu. ada nepznivch faktor! Od narozen slab, z dvojat. V dtstv prodlal hodn
nemoc - kivici, tuberkulzu, spalniky, asto ml chipku, dyzenterii. Babika z matiny strany trpla
psychickou poruchou. Ale to nen vechno. Od dtstv byl chlapec svdkem hdek mezi otcem a matkou.
Rodie se rozvedli, ale dlouho spolu ili v jednom pokoji.
Ve zdravotn kart ka se uvd sklon k fantazrovn, zven vzruivost, non strach, kee. Ve kolnch
letech dostal pezdvku astrolog. Chlapeck pezdvky jsou vdycky vstin. Nebyl pizpsoben k een
praktickch ivotnch problm. Uil se vak vborn, psal vere. Hodn etl. Ml rd produ, umn. Rd
se o sv vdomosti dlil s kamardy. Astrolog byla lichotiv pezdvka. Neklidn ivot nsledkem
rodinnch hdek, pemlen o svm stavu - akromegalii - zmnily jeho charakter. V obdob pohlavnho
dospvn se jeho hlavn rtou stv nedvivost, kter perst do hypochondrie s chorobnm vkladem
svho stavu i vztahu blzkch k nmu. Hlavnm psychickm stavem je zmna vnmn tlesnho a duevnho
J. Valerij se znovu vrtil k studiu na univerzit. Ukonil filozofickou fakultu a odeel pracovat do jednoho
moskevskho muzea jako teoretik umn. Meme tedy udlat teku a ci, e metoda hladovn l
schizofrenii hypochondrick formy? To bohuel nememe ani na takovm, zdlo by se,klasickm
pkladu. Co uke budoucnost? Co bude dl?... ivotn cesta Valerije se vyvjela. Pokraovali jsme v
jeho pozorovn. Vechno lo spn a do roku 1964, tj. 11 let.
S prac v muzeu si n svenec poradil. Za ten as udlal dokonce vce, ne mnoz jeho zdrav
spolupracovnci. Napsal dizertan prci, stal se odbornm vdeckm pracovnkem. V ivot ale
zstval onm astrologem, nepraktickm, lehce zranitelnm snlkem. Dtsk trauma - rozklad rodiny, ho
stle trpilo. Rodie ili kad jinde. Pod bhal mezi nimi. Kdy otec zemel, Valerij odcestoval na
poheb a vrtil se sklen. Nco se ve vztahu k matce petrhlo. Obvioval ji z lehkomyslnosti a
nenvisti k otci, z jeho pedasn smrti. Nahromadily se negativn emoce. Pestal nalzat radost v prci,
ve styku s lidmi. Trpil ho strach, hnv, podezen.
Znovu onemocnl. Nemoc se vak projevila zcela jinak. Bez pznak syndromu dysmorfofobie.
Objevilo se chorobn podezvn, nedvivost. Zaaly ho napadat absurdn mylenky - jedna
spolupracovnice mu vzala cenn vynlez z oblasti vtvarnho umn. Spolupracovnk muzea onemocnl
leprou a vdl, e Valerij to v. Snail se ho oernit, obvinit z antisovtskch nlad, doshnout jeho
zaten. On zase obviuje, podezv matku - to ona zavinila otcovu smrt. Ona je organiztorkou
jakhosi spiknut... Podivn chovn Valerije zaalo vyvolvat konflikty se spolupracovnky. Doma
spory s matkou. To chorobn stav zhorovalo. Nemoc postupovala. Dalm zhorenm bylo, e se
obral mylenkou na sebevradu. Jednou, kdy nikdo nebyl doma, pezl si ly na zpst. Jen nhodn
matin nvrat ho zachrnil. Pivezla syna k nm na kliniku.
. N bval pacient je opt mezi nmi. Mezi jeho uzdravenm a nvratem ubhlo 14 let. 11 let proil
plodn, astn. Prospl rodin, vd i spolenosti. Zbvajc ti roky byly tk, temn. Byla to lta
postupnho rozvoje nemoci. tu zpisy o jeho psychickm stavu - smutn, nepstupn. Prvn dny se
pokouel zranit. Cigaretou si plil vka. Vinil matku z antisovtismu. Snail se dokzat, e mezi tmto

obviovnm a jeho pedchzejcmi pocity existuje pm spojen.Jak, to nevysvtlil. kal: To je

zakzno." Dlouho nechodil na prochzky a tvrdil: Ne
vm, zda mm na to prvo." Zaalo len hladem. Nemocn postupn oval. Stval se drunjm. Hodn
vyprvl o umn. Rozumn, zajmav ukazoval hlubok
vdomosti, neporuen svm stavem. Valerij hladovl 30 dn. Po dnech nvratu ztratily patologick pocity
intenzitu. Nemoc nekritizoval. Matka ho pevezla dom. Smil se s n. Jeho stav se nadle zlepoval, brzy
nastoupil do prce.
Potkal jsem ho v muzeu dva roky po proputn z nemocnice. Opakovan len hladem ho znovu vrtilo do
ivota. Na jak dlouho? Tko ci. Zle na tom, jak se vyvine jeho dal ivot. Zda se doke zci vna,
tabku, zda bude dret dietu, dodrovat pedepsan reim apod. Zle jet na mnoha dalch okolnostech.
Tko je lze pedv
Podle monost se sname nemocnmu pomoci. Lka se setkv se svmi bvalmi pacienty, vsledky
len zkoum s odstupem. Neomezuje se na registraci stavu nemocnho. Poskytuje tak konkrtn pomoc,
je-li nutn a povzbuzujc rady. Pln-li se tyto rady pesn, vsledky len se zachovvaj dlouh lta. Znme
hodn takovch ppad.

Sla vytrvalosti
Nemocn B. k nm piel s diagnzou - schizofrenie, hypochondrick forma. Problmy - bolen hlavy, pocit
przdnoty v hlav, buen
srdce, pocit chybjc lev poloviny hrudnho koe spolen se srdcem a rukou, nepracuje aludek, pocit
chladu nebo horeky v nohou, celkov slabost. Nkdy m pocit, e nohy nejdou, ale plavou ve vzduchu
ped nm. Pak neme chodit a d, aby ho nosily. Obas ct nepekonateln pn tkat jako pes.
V takovm stavu se nemocn v prbhu t let dostv do psychiatrick nemocnice. Zde bez spchu
prodlal vechny druhy psychiatrickch terapi. Nakonec byl pijat na kliniku lebnho hladovn. |
Nemocn hladovl 29 dn. Dvanctho dne nvratn doby jsme ho na Matinu prosbu propustili dom.
Doma pokraoval v nvratn diet,
chodil na prochzky, bruslil. Jeho stav se stle zlepoval, stnosti se neopakovaly. Ctil se zdrv.
Pozdji B. pokraoval ve studiu na prvnick fakult. Po jejm ukonen nastoupil jako referent na jednom
ministerstvu. Je uznvanou autoritou mezi spolupracovnky. Zajm se tak o spoleenskou prci. Je enat,
v rodinnm ivot astn. V nemocninm len nebyl ani jednou. Je pravda, e obas trp pocitem neklidu.
Mnoz vak tvrd, e to nen tak hrozn. Netrp u lhostejnost. Kdy se o nho pokou hypochondrie, B.
proti n bojuje sni. Pravideln se podrobuje dvkovanmu hladovn. Kad rok jezd na dovolenou,
zachovv pedepsanou dietu. Alkohol a kouen ze-svho ivota vylouil. S lkai, kte ho lili, soustavn
konzultuje. Dobr rodinn a pracovn prosted, zdrav ivotn podmnky, dietn reim a vytrvalost, jsou
dobrmi pomocnky lkae-psychiatra.
Na len hladem asto pichzej nemocn s tzv. patologickm rozvojem osobnosti. Od jinch se li tm, e
pod vlivem njakch nepznivch okolnost v prbhu del doby, jako kdyby se mnil jejich charakter.
Zpsobuj problmy v rodinnm souit, v pracovnm kolektivu. Mohou mt zmaten mylenky. V
diagnostickm vztahu pedstavuj tyto ppady velk problmy, protoe maj hodn spolenho se
schizofreni. Li se vak tm, e nemaj poruchy v mylen, charakteristick pro schizofreniky a maj
monost se zcela uzdravit bez jakchkoliv zmn osobnosti.Takovm nemocnm byl i N.

erven nos
Byl to spoleensk, iv, bystr chlapec. Vechno ho zajmalo a vbilo - lid, stroje, psi. O vem, co vidl,
doma vyprvl. Dnes jsem vidl," a nsledovalo vyprvn. Pinel dom zatoulan tata a trpliv se o
n staral. Nosil velijak soustky, z nich cosi dlal. Nejradji ml pohdky. Pedstavoval si, e je jejich
hrdinou. On - Ivan - carevi sed na edm vlkovi, hled ptka ohnivka atd.
kola chlapci otevela nov svt - uitel, kamardi. Na kad hodin bylo nco novho. Bel dom: Dnes
nm uitelka vyprvla," nsledovalo len toho, co slyel. Chlapcv ivot byl pjemn, radostn. dn
deprese, uren. Uil se snadno a proto, e se mu vechno zdlo zajmav.Ale jednou... Jak se to stalo?
Nenauil se. Uitelka se divila a hnvala.Jak pklad pro ostatn! Dala mu ptku a dlouho ho napomnala.
Chlapec se stydl. Zervenal. Cel tv mu hoela. Spoluci kali: Jak byl erven, a za uima, na nose!"
Tak do jeho ivota poprv vstoupila slova erven nos.
Ptka, kterou dostal, zmnila chlapcv charakter. Uil se dobe, chybla mu vak dvj radost. Byl
rozpait, stsnn, neklidn. Odpov patn, znovu se zaerven. Jakoby si pipomnal slova dt o tom, e
mu zervenal nos. Zaal uvaovat: Zerven mi nos!" Ctil, e kdy je rozlen, zerven mu pedevm
nos.
Co dlat? Zaal se mn stkat s pteli. Odmtal chodit na nvtvy, do kina. Zanedbval koln povinnosti.
Petrhval bval ptelsk vztahy. N. zstval sm. Ne. Nebyl sm. Doprovzel ho strach: Zervenm.

Zerven mi nos. Bude to hrozn." Brzy vichni kali: je hrd, podivn, domliv. Zaali se mu vyhbat.
tyi koln roky ubhly v trznivm strachu a odlouen. kolu ukonil s vbornm prospchem. Proto si
nikdo z dosplch neviml jeho tkho stavu. N. se rozhodl sloit pijmac zkouky na univerzitu. Zskal
ubytovn na koleji. um, smch, hdky, mlad hlasy..A on na chodb stoj sm. Strach ho neopout. Je zde
trochu tma. Nevmaj si ho. V pokoji ovem hned uvid jeho hrozn zevnjek.
Dv dvky jdou kolem. Nahlas se smj. To se smj mn," mysl si N. Odejdi s dlouhm nosem," k
njak neznm student prochzejc kolem. N. nevydr a utk... Zkouky udlal a odcestoval dom.
Rozhodl se jt pracovat. Dozvdl se, e ve vrob potebuj dlnky el. Pijali ho. V dln jsou vichni
pinav. Jak leva! Jeho nos nepout pozornost. Nevnmaj ho.
A zase pohroma. Zpsob ji vedouc vroby: M desetiletku, pejdi na kvalifikovanj msto do druh
dlny, dle od saz." Ze zvodu mus utci. Pak ho napadlo: Je nutn se lit. Internist, dermatologov,
neuropatologov, znovu internist, homeopate... Nikdo ho neuznv nemocnm. Nos? Co m s nosem?
Jedni se smj, druz zlob. Zase ten nemocn s nosem? Prost nechce pracovat!"
Najednou se rozhodl. Chci lkam a rodin dokzat, jak je dleit, aby m vylili z m oklivosti. Radji
ztratm ruku, nohy, jen abych se zbavil ervenho nosu. Ztrtu nohy mohu vdycky zakrt protzou, ale nos
je na tvi.Ten lovk nezakryje. N. jde do kuchyn, bere sekeru. Zamyk dvee, z prav nohy stahuje
ponoku, dv se na prsty Velmi opatrn a pesn do nich sekne. Bolest rychle vystzlivl, vykikl. Udlalo
se mu patn. Zabouchal na dvee.
Vechno zaalo znovu. Prsty jsou uaty. No a co? A nos? Okliv, natekl zstal na tvi. Doshl pouze toho,
e ho dali na psychiatrii. Za pt msc z nemocnice odeel v jet horm stavu a pevn rozhodnut skonit
se ivotem. Dvakrt se pokouel o sebevradu. Otrvil se. Pezl si ly. Domc ho zachrnili. Hldali ho,
schovvali ostr pedmty. V lt se mu povedlo sehnat loveckou puku. Strach ze smrti neml. Til se zbavm se ervenho nosu! Matka to vyctila, pibhla, zakiela. Puku mu vzali. Znovu psychiatrick
lebna.... Lid jako stny. Kad se svm trpenm. Choromysln. Ale j pece nejsem blzen," k si N.
Neblouznm, ani nemm halucinace. Mm nenormln vyvinutou kapilrn s. Avak lkai mm
tkostem nevnuj dnou pozornost."
N. poslali na lbu hladovnm.
tu zpisy lka:
4. den hladovky: N. je trochu klidnj, chod na prochzky, nkdy si povd s pacienty na pokoji. Pozoruje,
e pocit nateklho nosu tm zmizel. Nect hlad.
7. den hladovn: od rna si stuje na patnou nladu. Na bolesti hlavy, slabost, zvra. Odpoledne tyto jevy
zmizely. K veeru si myslel, e erven nos nen defektem, kter by v ivot mohl bt rozhodujcm
faktorem.
12. den hladovn: mylenky o oklivosti nosu se tm ztratily. M dobrou nladu. Mluv s pacienty. Hodn
a rd chod na prochzku. Dostv zptnou dietu.
14. den nvratu: stnosti dn. Hodn te. Nlada vborn. Svou nemoc hodnot jako njak
nedorozumn: Pro ta nesmysln mylenka zaujala tolik asu v mm ivot? To nechpu." Sp dobe, jdlo
mu chutn. Dlouho se prochz. Po skonen len plnuje studium na lkask fakult. Hodn hovo s
nemocnmi. ertuje, smje se.
Nemocn byl proputn zdrav. Zde je jeho katamnza - kontrola stavu nemocnho po dlouh dob po
len. Po roce - zcela zdrv, oenil se, pracuje jako pomocnk opertora na plynovm zazen. S prac
si porad, chod do kina, divadla, na koncerty. Zabv se lkastvm a biologi. Podle zprv pbuznch
nebyly v chovn pozorovny dn odchylky od normy. Za rok. Pracuje a studuje na lkask fakult.
V danm ppad jsme oprvnni doufat, e se nemoc nebude opakovat.
Praxe dokzala, e velkho terapeutickho efektu lby dvkovanm hladovnm lze doshnout u
nemocnch se syndromem, kter se projevuje utkvlmi mylenkami, idejemi, celkovm strachem,
pochybnostmi, nutkavou snahou vyvjet njakou innost. Nemocn ct, e nebudou-li se touto innost
zabvat, stane se jim nco hroznho, osudnho. Pronsleduje je strach, starosti, neklid. Od chorobnch
mylenek se nutkav stavy li tm, e si nemocn zachovv kritick vztah ke svm proitkm.
Nutkav stavy bvaj asto velmi siln.Tko se l, i kdy v leh form se mohou pi nav nebo
nejistch okolnostech vyerpvajcch nervovou soustavu projevit tak u zdravch lid. Jin trp utkvlou
pedstavou, bez jakhokoliv smyslu soustavn potaj pedmty (okna v dom, rmy, poliky ve sknch),
odetaj nebo staj sla kolemjedoucch dopravnch prostedk. Nemocn s fixnmi idejemi maj nkdy
mylenky nepjemnho nebo dokonce neslunho obsahu. Mozek je nepovoluje vyslovit. Zanou se bt:
Co kdy najednou nevydrm a slova sama od sebe vyhrknou?" Z toho vyplv nedostatek sebedvry,
nesmlost, plachost.

Host z Murmanska

Na klinice mme hosta. Nemocn S. picestoval z Murmansk. Zastavil se u ns. Jede do sanatoria v Soci.
Vypad vborn: upraven, energick. Vyprv o prci v rybsk flotile.Trochu se vytahuje. Kdy S.
odchz, vzpomeneme si na nmonka na nemocninm lku. Stuje se na utkvl mylenky a
neodolateln pn udlat nco nedovolenho, zakzanho, patnho. Pitahuje ho propast, oteven okna,
vka. Skoit." V, e to neudl. Nebo se potichu pikrst, nemilosrdn njak stvoen uhodit: dt, starce
nebo nemocnho. Jde po ulici, cestuje autobusem, sed v klubu - oi hledaj ob: udeit, nabt, stisknout. V,
e to neudl.Ten pocit je vak muiv. "Je to hor ne pocit hladu," ekl nm S. tvrtho dne hladovky.
,,Nyn chci jst a to je dobe, protoe patn mylenky ustoupily. Nkam se ztratily" S. hladovl 35 dn. Drel
se staten, ani jednou si nestoval na nepjemn pocity. Vechno je lep ne moje stran pn,"
vysvtloval.
Len hladem pin v podobnch ppadech vjimen dobr vsledky. Viditeln jsou vak a v nvratn
dob nebo dokonce po dvou a tech mscch po skonen lby, kdy se zcela obnovuje nejen vha, ale i
vechny funkce centrln nervov soustavy.
Paliv tajemstv
Vzpomnm si na Zweiga, na jeho jemn prnik do psychologie malho chlapce v okamiku, kdy pozn
paliv tajemstv" - otzku pohlavnho vztahu. My psychiati se asto setkvme s chorobnou reakc na toto
paliv tajemstv". Dkladn ho analyzujeme, upozorujeme rodie na dleitost pozorovat syny v
kritickm vku - v obdob nstupu pohlavnho dozrvn.
Objevilo se to ve tincti letech. Pohlavn vvoj zaal brzy. Mozek jet nebyl dostaten vyvinut. Chlapec
nechpal, co se s nm stalo. Lekl se, ale rodie nic nezpozorovali. Serjoa se stydl zeptat starch lid. Do
veho chtl vniknout sm. Pemlel a pemlel. Pestal dlat koly. Zamekval vyuovn. Matku zavolali
do koly. Chlapci vynadala a stovala si: Serjoa se pln zmnil. Je hrub, nedtkliv, uzaven. Vbec o
sob nemluv."
A bylo o em hovoit. kolk se nestaral o uen. Objevil, e svt je rozdlen na mue a eny. eny ho
vzruovaly, pedstavy o nich ho trpily. Chlapce ovldla apatie.Vechno mu bylo jedno.Vechno, krom
pedstav o zakzanm, kter vstoupilo do jeho ivota. Star kamardi ho pemluvili k pomru se enou,
Stalo se to, kdy mu bylo 17 let. Styk byl bez lsky. Zstal po nm rozpait pocit, stud, strach. Napt
nepovolilo. Na zklad pohlavn impotence se objevil komplex mncennosti. Kdy mu bylo 19 let, el se
poprv lit do psychiatrick lebny. Ped lkaem sedl vysok, pkn mldenec. Na pohled byl zdrv.
O ddinm zaten se nedalo hovoit. Rodina byla v podku. Otec rozvn, klidn, strojn inenr. Matka
upovdan, star se o dti a domcnost. Bratr a sestra jsou zdrav. A najednou takov netst: syn
onemocnl. Poprv zaznlo slovo schizofrenie. Polekan rodie se ptali, co je to za nemoc, zda je nadje na
uzdraven, zda Serjoa me dl studovat. Matka vzpomn: V nich roncch se uil dobe. Byl vesel,
iv." Pi tto vzpomnce se usmv. Pak smutn k: V esti letech spadl, rozbil si hlavu, ztratil vdom.
Mon, e to je pina." Nejist pokrauje: Prodlal plavici... no, a jin dtsk nemoci. Od eho by to
mohlo bt?"
Matka je v rozpacch, nechpe, co ona a jej mu v synov ivot zanedbali. Co bylo pravou pinou jejich
netst. Popudem Serjoovy nemoci bylo jeho brzk dospvn. Pak nsledn trauma zpsoben sexem.
Postupn se dostavila apatie, lhostejnost, maltnost - stav charakteristick pro schizofrenii jednoduch
formy. Diagnza zn: jednoduch schizofrenie, s pomalou vzestupnou formou.
Vznik obvykle u mladch lid v dob pohlavnho dospvn. Zpotku vypadaj jako ln, vchovn tko
zvldnuteln dti. Kdy si postup a houevnatost chorobnho stavu vynut pozornost rodi a koly, rodie s
nemocnm navtv internistu, kter nic nenajde. Pole je k neuropatologovi. Ten, protoe m podezen na
psychickou nemoc, je nasmruje k psychiatrovi. Proto se tato forma onemocnn asto dlouho nepozn.
Nezdka se nemocn na len dostvaj a po nkolika letech od jeho vypuknut.Tak tomu bylo i u Serjoi.
Dv msce specilnho medikamentznho len v psychiatrick nemocnici pinesly urit zlepen. Po
proputn zaal studovat na jedn technick fakult v Moskv. Uil se bez naden, formln. Jen tak aby ho
nevylouili. Co mm v devatencti letech vlastn dlat, krom uen?" Neml ptele.Zstval sm, uzaven
ped vemi. Zmocovala se ho pesimistick nlada. Pemlel o nesmyslnosti ivota, o sebevrad.
Nepokusil se vak o ni.
Sm hledal len. Znovu el do nemocnice. Lil se treftazinem, inzulinem...Vzal si akademick volno. K
pprav na zkouky mu chybly sly. A znovu do nemocnice. Tentokrt na Kliniku lebnho hladovn.
Sergej se stal nam pacientem. Je mu 24 let. M za sebou pt let obasnch pobyt na psychiatrii, len
medikamentznmi preparty.
Na snen svho intelektu nemocn
reaguj rzn: jedni si s lhostejnost a nedostatkem kritiky sotva uvdomuj, co se v nich zmnilo. Druz,

nejmn poruen, se aktivn sna zbavit pznak. Pros, abychom jim vrtili bvalou nladu, jemnost
ztracenho vnmn, prceschopnost.Tito nemocn se ochotn nechvaj lit hladovnm. Pesn pln
vechny lkask poadavky bhem hladovn i v dob nvratu ke strav.
Sergej patil ke druh skupin. Len hladem vil. Chtl bt zdrav. Ml plny, tebae nestl,
promnliv. Jednou pemlel o prci geologa, jindy se chtl stt energetikem. To vechno ho probouzelo z
apatie. Byl to krok vped.Tento pohyb vak v sob skrv i nebezpe: terapeutick nespch me vyvolat
tkou depresi. Takov ppady vedou k pokusm o sebevradu. Pokus ukzal, e efektivnost lby hladem
jednoduch, bn formy schizofrenie onemocnn starho nejve dva roky, ve vtin ppad kon
uzdravenm. U dlouhodobjch nemoc (vce ne 5 let) jsou vsledky pirozen hor.
Onemocnn Sergeje bylo velmi star. U kadho tak mohou existovat skryt monosti podmiujc spch.
U naeho pacienta se ukzaly. Prvn hladovn mlo kladn efekt. Pacient vak nebyl dost pevn. Jet
nedokzal kriticky pistoupit ke svmu onemocnn. To bylo pinou neodpovdnho pstupu k reimu
dalho ivota. Pznaky nemoci se brzy znovu objevily. Jednm z nich bylo maximln zhoren chpn
diagnzy schizofrenie, o nm se nhodou dozvdl.
Mon, e Sergej ml njak dvody se domnvat, e mu tato diagnza uzavr cestu k velik ivotn karie.
Soustavn vahy o tom u nho vyvolaly siln hnut mysli. Ocitl se na hranici recidivy. Pokus prvnho
hladovn vsak chlapci ukzal cestu k uzdraven. Znovu piel na kliniku, aby se podrobil kurzu hladovn.
Chci bt plnohodnotnm lovkem, musm se dt do podku" kal. Nemoc to byla dve. Jsem
pesvden, e pokud z n snad nco zstalo, dky len to zmiz. Hlad vechno vyjasn." U tet den
hladovn byl nemocn klidnj. Pestal se motat po chodb, jako v prvnch dnech. kal, e kad den
hladovn do mysli pin podek. Cel dny etl, hrl achy, lutil kovky. V nvratn dob prohlsil, e
se ct zcela dobe. Po proputn se pipravoval na zkouku na fakult. Propustili ho zdravho. Me se uit,
me pracovat.

Nerelnost
Nemocn K. byl jednm z tch, kte se na nai kliniku dostali bez pedbnho len. Neprodlal dnou
speciln medikamentzn lbu. K. kal, e je nemocn pt let. Vechna ta lta sm zpasil se svm
neduhem, kter nazval nerelnost.
Nerelnost k nmu pichzela najednou. Poprv to bylo na volejbalovm hiti. Jednou veer, kdy bez
pestvky hrl asi ti hodiny, uctil nco neobvyklho. Vechno bylo jako jindy - spoluhri, hit, veer,
prach, stejn zpsob hry. Najednou uctil jaksi podivn strnuti, polospnek. Mozek se soustavnm vyptm
unavil, ale tlo nauen pohyby dlalo do omrzen. Okamit po he tento stav zmizel. Trval 5-10 minut.
Pak dolo k udlosti, kter K. otsla. k vyho ronku se zubil pi jzd na kolejk se to stalo, K.
nevidl, jen se dozvdl, e Petr vyjel na silnici. Nevidl nkladn auto a spadl pod jeho kola. Tuto udlost K.
popisuje ve svm denku: Otsla mnou pedevm mylenka, e jsem mohl bt na jeho mst. Nikdy
pedtm jsem o ivot a smrti nepemlel.Takov dleit otzka m dve nezajmala, protoe jsem se smrt
doposud nic neml. Njak jsem si nedovedl pedstavit, e i j jsem smrteln. Rozlila m krutost ivota.
Pro patnctilet chlapec, jedin syn rodi, kter ml jen t a t, zahynul tak stran a tak hloup? Pro
jsou lid tak klidn, pro tk mlo plou? Jak si mohou tak klidn povdat?
Na vechny tyto muiv otzky jsem hledal a nemohl nalzt odpov. V mch ivotnch zkuenostech
takov nebyla. Rozlil m klid astnk pohbu. Davy vulgrnch povale a upovdanch staenek.
Posledn kapkou do peplnnho dbnu byla nsledujc scna: pohebn prvod "zatoil na hlavn cestu.
Pede mnou projelo auto se smutenm npisem.Vedle ocelov pyramidy sedl Petrv ddeek. Pohled na
tohoto shrbenho starce vedle portrtu mladho kvetoucho vnuka mnou otsl. Bel jsem dom, padl na
postel a leel tak asi pl hodiny. Jedin mylenka, kter m tehdy napadla i slova, kter jsem tlumen
opakoval byla: Nechpu to, nechpu"
Za pl hodiny m zavolali. Pomalu jsem vyel z tmavho pokoje. Slunen svtlo m oslepilo njakou
podivnou z. Pochopil jsem, e se se mnou nco stalo: bolestiv vydrdn, ivotn nezkuenost a duevn
slabost vyvolaly nepjemnou psychickou poruchu. Jak pesnji popsat tento stav?
Nejvhodnjm slovo je nerelnost. Jin nemohu nalzt. Nejde o pocit, nbr o naprost nedostatek
jakchkoliv pocit. Je to stav vel mi podobn opilosti. Polospnkov stav. Vechno m bylo absolutn
jedno. Nic m nevzruovalo. lovk v takovm stavu ije podle pslov: ...postrili ns - spadli jsme.
Zvedli ns - li jsme." Potebn pohyby dl pln mechanicky. Nemysl na n. Jsem zbaven nejvtho
lidskho bohatstv - cit, pocit. Obrazn eeno, ze 100 % bohatch ivch pocit normlnho
zdravho lovka zstaly jen drobky - 5 a 10 %. Nic vc. Vichni kolem vypadaj normln jako dve.
Dostavuje se jaksi neurit pocit apatie, przdnoty, vnitn lhostejnosti. Dalo by se o tom hodn
vyprvt. J jsem si vak vybral nejcharakteristitj rty tohoto stavu.
Prvn rok po zcvoknut" (jak jsem tento pbh nazval) se do hlavy vkrdaly mylenky o nenvratnosti

asu. Dve jsem o tom nikdy nepemlel, ale nyn jsem zaal myslet na to, e to, co odelo, se u
nikdy nevrt. Zaal jsem ctit zrmutek nad proitmi lty, nad nenvratnosti asu (v 17 letech!). Tento
stav alu, zdumivosti byl pro tuto dobu charakteristick. Ale bojoval jsem. Mj boj m pivedl do
Moskvy na kliniku lebnho hladovn. Pijali m."
K. hladovl 23 dn. Na klinice zanechal zpis o dnech hladovn a nvratn dob. K hladu jsem se
odhodlal smle, s chut a pesvdenm, e se uzdravm. Optimismus a oekvn uzdraven m
neopoutly ani pi hladovn, ani pi nvratu ke strav.
Prvn tyi dny - beze zmn (hladina nerelnosti jako dve). Ptho a estho dne dolo k zhoren,
hlava pln neklidu, apatie, skleslosti.
Devtho a destho dne - dal zhoren. Bylo to nco jako uml zhoren. Sm jsem se pokouel
uvolnit se, zapomenout na sebe. Ctil jsem, e sta, abych usnul. Ztratil jsem vdom a najednou jsem
se probudil zdrav, nerelnost se ztratila.
Od jedenctho dne a do konce se dobr stav ustlil. Nerelnost se trochu zmenila.Tento stav se
nezmnil a do nvratn doby. Asi od 8. dne zptn doby se stav soustavn zlepoval, relnost se
zvtovala. Vrcholem zlepen se stal zblesk reality (trnctho dne nvratn doby, bhem patncti
minut jsem byl tm zdrv, reln lovk.) Tm" proto, e pro m tento (v podstat pirozen) stav
byl jaksi neobvykl, ciz. Tento zblesk mi pinesl tolik radosti, natolik mne povzbudil v pesvden, e
se zcela uzdravm, e se kvli takovm chvlm vyplatilo dva roky ekat a tm msc hladovt.
Kdy cel kurz hladovn hodnotm, mohu prohlsit, e mi dal hodn. Stav nerelnosti se zmenil. M
pocity, i kdy nejsou zcela reln, se bl k norm. Jsem pln pesvden i nadje, e se pi dalm
hladovn tto otravn nerelnosti zbavm. Paranoidn forma schizofrenie je charakterizovna jinmi
symptomy: nemocn jsou pomrn pstupn. Ze zatku nemaj viditelnou snenou vli, emoce. Je pro
n charakteristick chorobn fantazie, pronsledovn, ntlak. Kdosi jim chce udlat nho patnho,
kodlivho, z neho je podezv a podobn. V procesu nemoci jsou uzavenj, roste odcizen,
nedvra. Nkdy pechz do agresivit)'. Vsledky lby tto formy schizofrenie dvkovanm
hladovnm nejsou ve srovnn s hypochondrickou a jednoduchou formou tak efektivn. V mnoha
ppadech vak bylo pozorovno urit uzdraven a znan zlepen. Dokonce u dlouhodobho
onemocnn. Zde je pklad.

Zlodjka
Nemocn K. - tyicet jedna let. Diagnza: schizofrenie, paranoidn forma. Dve se nespn lila na
Psychiatrick klinice Solovjova. Drobn, thl, bojcn. Nkdy a nepochopiteln bezbrann, slab,
Mluvila tie, trhan a nkdy najednou rozlen. Anamnza: matka trpla psychickou nemoc, bratr byl
uzaven, lhostejn. V dtstv ztratila rodie. Byla vychovna v dtskm domov, Vyvjela se
normln.Uila se he. Dokonila sedmou tdu zdravotn koly, kurzy pro etn. Ve dvaceti dvou
letech se vdala, mla dv dti. Psychicky onemocnla, kdy j bylo 37 let.
Choroba zaala normln, obyejn: stla ve front v obchod. Nhodou zavadila o taku vedle stojc
eny. Najednou se j zdlo, e si ta ena pomyslela: Udlala to schvln, chtla mi ukrst kabelku."
Dlouho a zoufale pemlela. Potom to la ci sousedce. Ta se j vysmla, uklidnila ji. Po nkolika
dnech se ta hloup mylenka, e ji mohli pokldat za zlodjku, zaala vracet. la k sousedce a ta prv
brala ze stolu penze.Z legrace ekla: Je nutn je odnst, nebo je Ta ukradne." Byl to ert. Mon
hloup, ale pece jen ert," kala si zpotku Ta. Stle astji si vak myslela, e nejde o ert, e ji
skuten podezraj. Celou noc ji tato mylenka nemilosrdn pronsledovala. Rno se Ta pokusila
obsit na komn. Provaz se petrhl. Spadla, nkolik minut byla v bezvdom. Pak vstala, provaz
schovala, aby ho dti nevidly a njak se uklidnila.
Mylenky se vak zaaly vracet. Stailo, aby Tna slyela, e nkdo mluv o ztrt, o krdei. Hned se
ervenala, zneklidnla, namlouvala si, e ji mohou podezrat. Tak ubhly ti roky. Byl to etzec dn, v
nich se minuty klidu stle astji stdaly s hodinami starost, mylenek na ostudu nebo jinch
mylenek, kter ji dohnly k muiv bolesti hlavy.
Manel nemocn se obrtil na psychiatra. Ten pedepsal lk, ale nepomohl. Bylo to jet hor. Chodila
na polikliniku. Dostvala vitaminov injekce. Uvala uspvai a uklidujc lky. Nesmysln mylenky
vak nemizely. Ozvaly se stle silnji a silnji. Nutily Tanu vykikovat je. Potom si zakrvala hlavu a
cel hodiny leela, nevdla si rady.
A zase v obchod dolo k incidentu. Dti ztratily 5 rubl. Vichni kupujc je hledali. Hovoili o
tom.Ta stla v kout, cel erven, se strnulma oima a pemlela: Vdy j nemm v tace 5 rubl,

znamen to, e nejsem zlodjka, a si nemysl..."Tn se udlalo patn. Zvedli ji a odvedli dom. Od
toho dne pestala vychzet na ulici. Nemohla se donutit nm se zabvat. Mylenky znovu mluvily
nahlas.Tlaily se do hlavy, nedaly pokoj.
Byly to hloup mylenky. Jednou musela bez jakhokoliv smyslu vybrat rzn rmy. Jindy pi pohledu
na podlahu pemlela, z eho je udlna, zda ji nateli nebo ne. Nkdy zase uvaovala o tom, e ji
pokldaj za zlodjku. Najednou ji napadlo, e j tyto mylenky nkdo nsilm vnucuje do hlavy (mon
njak paprsky nebo rdio). Mylenky v hlav zvon. Pod je sly jako zvony nebo hlasy: ensk,
musk. Jednou znm, jindy neznm. Mylenky nkdy napovdaj, co mus dlat nebo za ni kony
opakuj, registruj je.Ty mylenky ji vbec neopoutj. Obas jakoby trochu ztichly. Ukrvaj se, ale
ona v, e se vrt. ek. Celou tu dobu je neklidn.
Mon e je to njak hypnza?" k lkai. Nemohu to pochopit." Pros o pomoc.To je prvn faktor
dvajc nadji na mon zlepen jejho stavu. Lebn hladovn mus bt uvdoml,
dobrovoln.Ta hladovla 21 dn. Zlepen nenastalo najednou. Zpotku nedvovala okol. Vechno
ji lekalo, tsnilo - vysok, velk pokoje, ciz lid. Hlasy" ji pod pronsledovaly. Nemocn se
zamykala. S nikm si nepovdala. Ovala, jen kdy hovoila s lkaem.
tvrtho dne hladovn Ta se stydlivm smvem ekla: V hlav mi tichne, hlasy m trp mn." A
sedmho dne: Hlasy klesaj n, je
mi mnohem lpe." Tden ped koncem prvn etapy len se hlasy zcela ztratily: M hlasy zmlkly,
propadly se do zem," ekla radostn lkai.Tajana K. byla po nvratnm obdob proputna v
uspokojivm stavu.
Ubhlo pt let. Navtvili jsme ji. ije doma. Hospoda. Domc prce dl dobe. Hlasy se nevracej, neklidn
mylenky nem.Ale vyhb se lidem. Kdy se u nich v rodin objev nkdo ciz, sna se utct. Neukazuje se.
Dodruje pedepsan reim.

Mnio-depresivn psychzu
Znan rozenm psychickm onemocnn je tzv. mnio-depresivn psychza. Jej ni forma se
jmenuje cyklotymie. Je to nemoc, u n m velk vznam ddin dispozice. Vznik obvykle u osob
spoleenskch, veselch, nchylnch k snadn zmn nlady.Ta je spojena s nktermi vnjmi
udlostmi. asto zcela nepodstatnmi. Ti to nemocn nkdy bvaj v depresivnm stavu. Maj
pesimistickou, smutnou nebo povznesenou nladu. Jestlie nemocnm tyto projevy v ivot nepekej,
nejsou okol na obt. Mohou se pokldat za projevy v mezch normy.Jestlie se vak nlada nemocnho
ve stavu deprese dostv do takovho stupn, e se tce pohybuje, hovo, e se domnv, e je
nepotebn a jeho ivot marn, ve stavu maniaklnho vzruen pli mluv, zpv, bez konce ertuje,
tan, mus jt hned k lkai. Nemocn mohou ve stavu maniaklnho vzruen pchat nepromylen a
nesmysln iny - vydvat se za absolutn nemonho lovka, uzavrat zcela nereln obchodn
smlouvy, kupovat nepotebn vci, za pakatel prodvat cenn vci apod. Hroz-li nebezpe sebevrady,
mus jt nemocn, hlavn ve stavu deprese, bezpodmnen na psychiatrii. Zde se vtinou pomrn
spn l medikamentzn. V uvedenm ppad pomh i nae metoda.
Zlepen stavu deprese obvykle nastv od sedmho do destho dne hladovn. Postupn se zanaj
objevovat nznaky dobr nlady. Zpotku velmi krtk a slab. Kolem 20.-25. dne hladovn se
nemocn deprese obvykle zbav. V ppad chronickch depres zlepen nastv a v nvratnm obdob.

Krlovna
Marii Grigorjevn nemocn pezdvali krlovna. Na klinice ji dobe znaj. Objev-li se, vdy ji vtaj
pokikem: , Marie Grigorjevna! Zase u ns! Jak se mte?" Ona se se vemi zdrav.Vechny zn
jmnem a pjmenm. Sestrm k dvky. O zleitosti nemocnice se zajm stejn jako o sv vlastn.
Prvn den se Marie doke seznmit se vemi novinkami, potebami, nedostatky. Za svou povinnost
pokld mchat se do ivota celho enskho oddlen, do osudu kad pacientky. Jednu, mysl si, je
nutn chrnit, druhou - okiknout, vychovvat. A mluv bez pestn. Jej e je bystr, intonan bohat.
Marie Grigorjevna je vzdlan, duchapln. M rda erty. Sama vtipkuje. Nem rda oficiln tn,
odmenost, formalismus. Pokud v jej ptomnosti nkdo hovo, zan bojovat, to, zlob se. Kdyby
byl vyprav jakkoliv zajmav a talentovan, Marie Grigorjevna e nkoho jinho nesnese.
Mluvcho peruuje zdvoilou vtou: Promite, j vs perum," a zan vyprvt sama. Tato ena
chce bt vdy stedem pozornosti a mt vedouc postaven. Nkte ji nemaj rdi, odsuzuj ji. Mnoz si j

v. Tm nikdo se k n nechov lhostejn.

Marii Grigorjevn je 70 let. Podle ivosti, pohyblivosti j lze hdat nanejv 50 a jet s dodatkem:
Doopravdy 50? Jak je zachoval!" Je vdy upraven, dobe obleen. I nemocnin pl na n vypad
jako svten aty. Jej diagnza - cyklotymie. Stuje si na pravideln stav deprese, kterou tko
prov. Stavu vzruen si dlouho nevmala. Chovala se k sob nekriticky. Poprv do na nemocnice
pila po dlouh depresi. Hladovla dv obdob 6 a 10 dn. Po zlepen stavu byla proputna. Kdy
lebnmu dvkovanmu hladovn uvila a ctila, e nen ve form, asto se na vlastn pn stvala
na pacientkou. Pichzela hladovt. Je zajmav, e v posledn dob pichzela dokonce ve stadiu
menho vzruen. Pla si vyrovnat nladu. Vdy odchzela v lepm zdravotnm stavu. k:
Hladovt, hladovt, hladovt." Doma Marie Grigorjevna dodruje diety. Svou nemoc popisuje kriticky.
Z eho deprese zaala? Rno, kdy jsem se probudila, jsem uctila naprost odcizen. Najednou mi
mu i dcera byli lhostejn. N pokoj se zdl netuln jako sklep (ve skutenosti je pokoj velice tuln).
Zaalo tk, velmi tk obdob mho ivota. Rno jsem odchzela, toulala se. Nkam jsem odjela a
dom jsem se vracela pozd veer. Nic se mi nechtlo dlat. O domcnost jsem se nestarala. Rodina si
na mou nevmavost postupn zvykla.Tento stav trval nkolik msc. Uzdravila jsem se tak neekan,
jako jsem onemocnla. Rno jsem se probudila s pocitem plnm ivota a radosti.Vechno se vrtilo do
normlnch kolej.
Za 6 let jsem znovu prodlala depresi. Znovu mi vechno bylo lhostejn, zdlo se mi nepotebn.
Vlivem tto nlady jsem zaala vyhazovat a za babku prodvat cenn vci. Z domu zmizelo pianino,
fotoapart, starobyl bronz, obrazy. Na smetit jsem vyhodila nov vysava. Pestala jsem uklzet byt,
vait, starat se o rodinu. Mu a dcera m prosili, abych la k lkai. Nechtla jsem. Pesvdovali m,
abych odjela do njakho sanatoria. Jednou jsem na stole nala lebn poukaz do Rigy. Tebae jsem
se brnila, mu s dcerou m nsilm posadili do vlaku. Byla jsem z toho zoufal. Stran jsem se bla
neznmch lid. A najednou, zcela bez piny jsem ctila, e jsem zdrav. Na msc proit v Rize
vzpomnm jako na jedno z nejsvtlejch obdob mho ivota.
Ubhlo asi 6 let a znovu deprese! Tentokrt pomohlo lebn hladovn. Z kliniky jsem odela klidn,
bez smutku a zoufalstv. Tato klinika se stala mm domovem. Pokad, kdy se m zmocn deprese, se
jdu lit oblbenou metodou.Vdy mi pomh. Pomh mi i pi nvalu drsavch mylenek. Pin
uklidnn."

Trvalost lby
Trval vsledky lby dvkovanm hladovnm u psychickch onemocnn ovlivuj hlavn dva
faktory:
1) zachovvn psnho ivotnho reimu, tk se to stravovn (mln-rostlinn dieta) i ivotnch a
pracovnch podmnek.
2) stejn dleit je tempo prbhu nemoci a dlka jejho trvn. erstv" nemoci probhaj rychle.
Dobr stav se udr del dobu. Za pznivch okolnost se nemoc nevrac. m je onemocnn star,
tm del dobu se nemocn l rznmi metodami. Dobr vsledky lebnho hladovn jsou o to
men a nemoc se me dve vrtit. Je to pochopiteln. Kdy organismus del dobu trp, kdy nemoc
probh intenzivn, pirozen sly jeho odporu jsou podlomeny. Monosti vylen a zachovn tohoto
stavu jsou tedy men.
U ady neuropsychickch onemocnn rodina hned nezpozoruje odchylky v psychice nemocnho. Proto se
opaten nepodnikaj vas. Mnoz z njak piny nepokldaj za vhodn navrhnout svm blzkm,
ptelm, spolupracovnkm, aby se poradili s psychiatrem. Za zdy takovho lovka nezdka oznauj za
blzna, msto aby mu pomohli vas se lit.Tmto lidem je nutn ci: Bute k sob pozorn, navzjem si
pomhejte!"

Somatick onemocnn
Vyuvn hladovkov-dietn terapie poskytuje kladn efekt i pi len somatickch onemocnn,
protoe tato metoda vykazuje celkov uzdravujc inek. Zvyuje reaktivnost celho organismu,
normalizuje jeho ivotn procesy a zabezpeuje doasn klid centrln nervov soustavy.
Na na klinice jsme nemli monost clevdom a hloubji zkoumat psoben hladovn na somatick
nemoci. Proto nememe poskytnout speciln doporuen. Nememe se tak domnvat, e ve vech
ppadech jsme pomoc hladovn doshli uspokojivch vsledk pi lb doprovodnch somatickch
onemocnn. Svou roli mohla v tchto ppadech sehrt i doba onemocnn i nedostaten kurz len,
uren hlavn k likvidaci psychick nemoci a nepesn dodrovn nsledujcho doporuovanho

reimu. Katamnzu jsme v podstat dlali, abychom zjistili, jak jsou vsledky len psychickho
onemocnn. Ve vech ppadech bez vjimky jsme mohli konstatovat zlepen celkovho somatickho
stavu naich nemocnch. Ani jednou se nestalo, e bychom na zdrav nemocnho zpozorovali njak
kodliv vliv kurzu.
V praxi hladovkov-dietn terapie jsme se v na klinice pirozen nesetkali se vemi somatickmi
nemocemi. Proto nemme pln zkuenosti. Seznam somatickch onemocnn doporuen zahraninmi
odbornky k len dvkovanm hladovnm je ir. V nkterch ppadech je vak nutn k tmto
dajm pistupovat opatrn, protoe se meme setkat s pehnnm kladnho efektu lby. To je
pravdpodobn zpsobeno snahou pilkat nemocn do soukromch sanatori a klinik. Budu vyprvt o
nkterch ppadech len hladovnm tch somatickch nemoc, s nimi jsme se asto u naich
pacient setkvali.

Velk systm
Zanu u srdcov-cvnch onemocnn. Kdy jsem se jako student seznamoval se sloitou prac srdcovcvnho systmu lidskho organismu kdosi z ptel ekl: Velk systm, ale jak je tk ho opravit. Pro
proda, kter vechno tak clevdom sestrojila, nepedpokldala vmnu jeho st?'' Mon, e to
jde, ale my nevme, jak na to," namtl jin.
Ubhlo pl stolet. Chirurgov stle odvnji pronikaj do velkho systmu, u se ho opravovat, u se
vymovat jeho sti. Existuje ale jin cesta - donutit produ, aby se sama postarala o uveden tohoto
sloitho systmu do podku. Aby organismus nauila opravovat se vlastnmi silami.Touto cestou jdou
zastnci metody lebnho hladovn. Hlad nut produ pracovat.
Napklad pi hypertonii si hlad bere na starost jej hlavn symptom - krevn tlak. Ten se sniuje
zpravidla od prvnch dn hladovn a dokonce pi houevnatch dlouhodobch onemocnnch dosahuje
obvykle normln vku po 10 a 15 dnech hladovn. Vtinou tlak krve na konci lebnho hladovn
kles n ne je normln. V nvratnm obdob se trochu zvyuje a dosahuje normy. Jen tehdy, kdy se
hypertonie spojuje s aterosklerzou, krevn tlak vystupuje asto ve ne normln.
Ale i v tchto ppadech je mon pozorovat celkov zlepen stavu nemocnch. V zjmu udren
kladnho terapeutickho efektu naim pacientm radme podrobovat se pravidelnm krtkodobm
kurzm lebnho hladovn - prmrn 3 dny za msc nebo 10 dn za tvrt roku.
Mnohm se zd paradoxn, e lba hladovnm pomh u hypotonie (snenho krevnho tlaku). Praxe
vak dokazuje, e po menm snen tlaku na potku hladovn, v obdob po lb tm pokad
stoup na hodnotu vt ne ped lbou.To je v souladu s dobe znmm normalizujcm inkem
hladovn. Velmi vysok a velmi nzk
krevn tlak se pivede k norm stejnou metodou. V dob hladovn se stny cv stvaj elastitjmi.
Hlad sniuje obsah cholesterolu v krvi.To sniuje monost novch aterosklerotickch usazenin.
Dodrovn psn mln-rostlinn diety s omezenm kuchysk soli, po ukonen kurzu lebnho
hladovn pomh zskan vsledky udrovat.

Hypertonik
Ovem jen kdy onemocnn nen zanedbno. Mm zde dopis nemocnho (vedoucho, katedry vysok
koly), kter se u ns lil na hypertonii a aterosklerzu: Mj stav a nlada se vrazn li od tch, s
nimi jsem el na len. Bolesti hlavy zmizely, tlak se snil ze 170/100 na stlou hladinu 110/70,
zlepila se mi pam i zrak. Jsem inorodj. Celkov zdravotn stav i nlada: jsou dobr. Na kurz
lebnho hladovn jsem piel poprv. Chci upozornit na velk komplexn lebn efekt tto metody."
A zde je dal pacientka, kterou jsme propustili zcela uzdravenou. N. byla na na klinice 3 msce.
Znovu tu historii jej nemoci. Matka i otec trpli hypertoni. Oba zemeli na mozkovou mrtvici. ivot
na nemocn plynul klidn. Mla astn manelstv, dobr hmotn zzem, prci, kter ji bavila. Pro
onemocnla? N. - je po nemoci od r. 1968 invalidou II. skupiny. Nemocnou se ctila od roku 1963, kdy
se objevilo podrdn, tvrdojn bolesti hlavy, nespavost. S tmito tkostmi la k lkai. Dostala se do
stavu, kdy nemohla pracovat. asto dala neschopenku. Jednou ji lka odmtl uznat.Tehdy dolo k
vbuchu". Vyvolala scnu, na lkae napsala stnost. Dom pila siln rozruen. Projevilo se to v jej
ei i pohybech. Trpla nespavost. Pozdji se dostala do deprese. N. dali do psychiatrick lebny.
Pozdji 2x za rok ti msce leela v nemocnici. Zlepen nenastalo.Vdy ped zhorenm psychickho
stavu se stupovaly bolesti hlavy, trpla zvratmi, mla mitky ped oima, krevn tlak se zvyoval.
Protoe medikamentzn terapie nebyla inn, pevezli nemocnou na nai kliniku. Zvr lkask
zprvy, s n k nm pila: Nemocn je ve stavu vrazn deprese, s chorobnmi mylenkami

sebeobviovn. Stnosti na bolesti,hlavy, zvrat, nespavost. Kritick vztah k onemocnn je

snen.Tlak 180/110. Diagnza - hypertonick nemoc s psychickou poruchou (depresivnparanoidn
syndrom)." N. se lila dvkovanm hladovnm, kter vechny symptomy odstranilo.
Pichz se se mnou rozlouit. Vypad dobe - jasn pohled, klidn ohyby, smv na tvi, v hlase
potlaovan radost. Tak jsem se bla loven," kala. Dlouho jsem s lenm nesouhlasila. Vbec jsem
nevila, e se uzdravm. Zdlo se mi, e nikdy nebudu mt pokoj a nikdy nebudu chtt pracovat.
Nehladovla jsem dlouho - celkem 15 dn. Jsem velmi vdn, e m lkai pemluvili na lbu va
metodou. Nyn se ctm zcela zdrva. Vracm se dom jako hospodyn, ena, matka a babika - v rodin
m potebuj. Sami vte, e bez hospodyn je dm jako sirotek."
Vzpomnm si jet na jednu nemocnou. Je to vak pbh trochu sloitj. Sedla v m pracovn napjat, nervzn, neklidn, se smutn prosebnm vrazem tve. Celou dobu se ohlela, chvla se.
Rozruen, se slzami v och "vyprvla: Cel mj ivot je hotov netst, tragdie - bratra zabili
zbojnci. Sestra z toho psychicky onemocnla. Otec se ze zrmutku pestal jst a umel... Mj syn si v
dtstv zranil krk, pokodil si hlasivky. Mue liv obvinili ze zpronevry, div ho neodsoudili..."
Vypotvn trap peruuje pl.
To vechno je pravda. Pravdou je tak fakt, e na front jako sestra zachrnila dstojnka. Odnesla ho z
bojit. Dvakrt utrpla vnitn zrann. Mla omrzliny, onemocnla endarteriitidou (zpal vstelky
tepen).Ve vlce vynikala odvahou, rozhodnost, vynalzavost. M nkolik vojenskch vyznamenn.
Te jen ple. Stuje si: Bolesti hlavy jsou hrozn, nohy nesnesiteln bol. Nechce se mi t... a
hlavn vidiny - pichz ke mn kostra mho syna, mluv na m. Syn vak ije a ta
kostra... Stran!"
Je dost tk rozhodnout, mezi jak onemocnn tento ppad zaadit - psychick nebo somatick.
Natolik tsn se propltaj: na zklad psychickho traumatu se rozvj hypertonick nemoc a ta
zpsobila psychzu s halucinanmi vidinami a strachem.Tk ppad. Presto jsme j pomohli:
hladovla 23 dn .Krom toho jsme ji lili akupunkturou a hypnzou. Osm den dolo"k acidotick
krizi, buen srdce, ztuhnut konetin, zvratm, slabosti. Zase se objevil strach. Po krizi se stav zaal
zlepovat: tlak klesl, spnek se upravil, vidiny zmizely. V nvratn dob se znovu objevily bolesti, lo o
posledn vzplanut, Hned pot se stav prudce zlepil. Bolesti hlavy zcela pestaly, nohy byly teplej a
pestaly bolet. Oscilogram ukzal, e je v nich normln
pulz. Zkrtka, nae nemocn byla proputna dom v dobrm stavu a mohla pracovat.

Infarkt myokardu
S hypertonickou nemoc a aterosklerzou bv asto spojen infarkt myokardu. Aterosklerza postihuje
krevn cvy, je zsobuj srdce krv. Pi infarktu myokard dochz k ucpn jedn z tchto cv. Neoekvan
se peruuje vyivovn srdenho svalu.
U ns bylo na len nkolik nemocnch, kte v minulosti prodlali infarkty myokard s pslunmi
zmnami na elektrokardiogramu. Dky absolvovn kurzu hladovn se stav nemocnch zlepil. Byli
pohyblivj. Mohli snst velkou zt. Elektrokardiogramy ukzaly zlepen pekrven srdenho svalu.

Obezita
Na klinice fakultn chirurgie pouili akademik A. Y Bakulov a P.A. Kolesnikov, CSc., nai metodu k len
otylch nemocnch s chronickou koronrn nedostatenost. Doli k zvru, e zlepen stavu vtiny
pacient nastv zsluhou znanho zhubnut, co vede k normalizaci nemoci srdce a ke zlepen
koronrnho krevnho obhu.
Srden chyby nejsou obvykle kontraindikac k lb hladovkov-dietn terapi. Doba hladovn vak nesm
bt pli dlouh. V nkterch ppadech je nutn nemocnm pedepsat pololkov reim a prochzky
nahrazovat astm vdechovnm kyslku z bomby.
Metodika lby dvkovanm hladovnm u vtiny obznch pacient je obyejn - jednorzov pln
hladovn bez omezen vody v trvn od 25 do 40 dn s nslednou dietn vivou. Dost asto, kdy je
onemocnn star a pvodn vha 120-200 kg a vce, nen adaptace na vnitn vivu" okamit. Po deseti
dnech hladovn se dostavuj tkosti, zvracen, pulz je nepravideln. Pacient je slab, trp zvratmi, tlesn
hmotnost nekles. V tchto ppadech pouvme tzv.frakn (peruovanou) metodu hladovkov-dietn
terapie. Po prvnm hladovn (10-15 dn) zan stejn dlouh nvrat. Nsleduje druh hladovn (10-30 dn)
a stejn dlouh nvrat, tet kurz hladovn atd. Pacient prodl 10-12 cykl hladovn a vivy s pestvkou
3-4 msce po 6-8 fraknch kurzech. Dlka kadho kurzu je individuln a zle na zdravotnm stavu,
hmotnosti, vku a jinch ukazatelch nemocnho.Takov kyvadlov" (kolsav) cyklus hladovn umouje
snit tlesnou hmotnost o 80-100 kg.

Souasn se snenm hmotnosti se nemocnm, kte len prodlali, npadn zlepila srdcov-cvn
innost, arteriln tlak se snil na norml. Zmizelo bronchiln astma (zducha), nepravidelnost pulzu,
srden ozvy byly zvunj. enm se obnovil pravideln menstruan cyklus, mum se zlepila potence. U
nemocnch s psychickmi poruchami se pln ztratila psychopatologick symptomatika.
Dal pozorovn nemocnch bhem patncti let ukzala, e v ppad zachovvn doporuovanho reimu
viv)', se hmotnost nemocnch stabiln udruje na rovni blzk hmotnosti zskan lenm. (viz grafick
tabulka zmny hmotnosti nemocnho).
Obezita je nsledkem rznch odchylek od normln innosti organismu. Mezi nimi je hlavn zven
psun potravy neodpovdajc energetick spoteb. Mon je rovn nedostaten vyuvn tuk ze zsob,
jako pramene energie a vy tvorba tuku z uhlohydrt. Nejlpe se spch dosahuje v prvnm ppad.
Daleko t je to u ostatnch.
U my s tzv. genetickou obezitou, kter zahynuly hladem, byly zjitny neporuen zsoby tuk.To vedlo k
mylence, e vnitn" viva podobnch zvat (a tak lid) je pi hladovn zajitna ze zsob tuk jako
obvykle, ale zejmna vyuvnm uhlohydrt a blkovin. Z toho plynou tkosti lby tohoto druhu obezity.
Nkdy vak navzdory tomu doshneme pomrn dobrch vsledk. Ml jsem jeden ppad -dva bratiT..

Obzn brati
Jednou jsem u vchodu do kliniky potkal sestru. ekla mi: ekaj na vs bichi. Dva brati, kte
picestovali s otcem." Pomyslel jsem si - ti bichi. Kdy jsem piel do vestibulu, uvidl jsem dva mlad
lid ohromnch rozmr a za jejich irokmi zdy malikho, hubeoukho lovka. Obezita nen ddin,
nen geneticky vyvolna," pomyslel jsem si. Ale pece tet tlusoch existoval. Jejich matka byla velice
obzn, porodila dv zrdy," vyprvl drobouk lovek. Na sv obrovsk syny se dokonce dval s uritm

strachem.

Ukzal se tak tvrt tlusoch - babika. Pak se stopa ztrcela. Brati T. byli neobvykle obzn: star 221et vil 211 kg, mlad - l6let - 174 kg. Aby se mohli zvit, bylo nutn pout decimlky, protoe
osobn vhy by takovou zt nevydrely. Oba byli z dvodu obezity invalidy II. skupiny.
Dlouho jsme se jimi zabvali.Absolvovali 9 kurz hladovkov-dietn terapie. Star bratr zhubl 86 kg,
mlad 70. Pi pchodu byli oba sklesl. Jejich apatie, lhostejnost, bolesti hlavy, nkdy podrdn
se.zvtovaly. Po lb vechny symptomy zmizely. Brati byli vesel pohybliv, spoleent. Dnes
dodruj dietn reim a netloustnou.
|, V ppad rychlho zhubnut, k nmu asto dochz v dsledku
rznch chronickch onemocnn, zvyuje lebn hladovn asimilaci organismu. V nvratnm stadiu
umouje zlepit absorbovn pijmanch potravin a rychle zvit vhu. V ppadech, s nimi jsem se
v praxi setkal, nebylo dokonce nutn ani dlouhodob hladovt, aby se
podmnky zmny asimilan schopnosti organismu vytvoily U po
nkolika dnech plnho hladovn se objevovala trval chu k jdlu, kter zabezpeovala rychl zven
vhy p nvratu. Opakovn kurzu bylo dalm popudem procesu. Nzorn je to vidt na diagramu
pacientky C., kter trpla tkm chronickm aludenm onemocnn a prudkm poklesem vhy. Po
krtkodobm kurzu hladovn a, nvratu se celkov stav pacientky zlepil. Vha stoupala. Jak ukzala
dal
pozorovn, postupn se zvyovala i po skonen lby.
Zmny hmotnosti pacientky C. pi hladovkov-nvratn terapii
Kdy se mluvilo o aluden-stevnch onemocnnch, vzpomnl jsem si na jednoho z prvnch
stoupenc hladovn, profesora Moskevsk univerzity Petra Veniaminova: ...lid Jsou v dobrm stavu,
kdy njak as nejed a se aludkem uzavraj urit zpsob pm, "
Ano, pm. Lpe nelze to, co se dje pi lb hladovnm nemoc, jako jsou rzn druhy gastritid
(aluden katar), kolitid (znt tlustho steva), vedovch onemocnn aludku, dvancternku atd. vyjdit.
Jestlie tyto orgny dostanou del oddech, l se v nich znty, sceluj se vedy. Vnitnm lebnm silm
se dv monost obnovit normln innost tchto orgn a ty pracuj svdomit. Nzorn to vidme na
pkladu len vedovch onemocnn.
Mezi naimi pacienty bylo asi 100 5 vedovou nemoc aludku nebo dvancternku. Mohl bych uvst hodn
pklad prbhu tto nemoci. Chci se vak omezit pouze na jeden, velice typick. U vech naich pacient
jsme ped lenm rentgenovm vyetenm zjistili symptom tzv. epu. Rentgen objevil prohlouben
aluden sliznice nebo dvancternku, zpsoben vedem. Rentgenov vyeten po skonen hladovn
ukzalo, e ep zmizel.Tj. nemocn se uzdravil.
Len hladovnm nemocn obvykle sneli snadno. Bolesti aludku vtinou zmizely tetho a ptho dne
hladovn. Patnctho a 25. dne si nemocn na vedovou nemoc vbec nestovali. Kladnch vsledk se
nkdy dosahuje i v ppad zastaralho onemocnn. U ns se lil nap. pacient S. - 521et. Tinct let trpl
vedy dvancternku. est let se lil v rznch sanatorich. Nemoc se opakovala. Posledn rok byl 120 dn
prceneschopn. Z toho se 90 dn lil v nemocnici. Za patnct dn lebnho hladovn se ved zcela
vylil. Ubhly u dva roky a nemoc se neobnovuje.
Ze vech nemocnch aludenmi vedy, kte se na na klinice lili, pouze u t dolo k recidiv nemoci za
1-3 roky. Nae pozorovn dokzala, e velk vliv na dal prbh nemoci m kouen, povn alkoholu,

poruen dietnho reimu, konfliktn situace doma a v prci. To vechno recidivu onemocnn z velk sti
zpsobuje.
Nemoci jater a lunku se v praxi na kliniky zkoumaly nkolikrt. Problm je v tom, e mnoz nai
pacient v dsledku dlouhodobho uvn psychofarmakologickch lk (takovch jako aminazn a dal),
tmito onemocnn asto trp. Len hladovnm vedlo ve vech podobnch ppadech ke kladnm
vsledkm. Vysvtlen je jednoduch. Protoe po pechodu na vnitn vivu nastv intenzivn vyluovn
toxickch produkt nahromadnch v organismu, jtra, kter jsou jimi nejvce zatena, jsou odlehena".
U nkolika naich nemocnch se znt lunku spojoval se lunkovmi kameny. Nemocn asto pi
vychzen kamen dostvali velice bolestiv zchvaty.Ani jednou vak nebylo nutn operovat. Po len se
celkov stav zlepil.
K vjimenm vsledkm lebn hladovn vede pi akutnm
I chronickm zntu podaluden lzy (slinivka). V tchto ppadech obvykle sta 10-15 dn hladovn.
Hlavnm principem lby
u slinivky je odstrann chorobnho syndromu, likvidace oku, kolapsu, zabezpeen funknho klidu
podaluden lzy, odstrann intoxikace a poruch krevnho obhu. To vechno se doshne v dob
hladovn.
Zvl m t, kdy nae pozorovn somatickch onemocnn pacient potvrzuje prce internch lka.Tak
tomu bylo hlavn u slinivky. Na intern klinice pod vedenm akademika A. N. Bakuleva hladovnm lili
275 nemocnch s akutn slinivkou. Vichni byli v uspokojivm stavu proputni. Na zklad tto
zkuenosti jsme dospli k zvru o elnosti vyuvn hladovn pi len slinivky. Nae metoda se v t
souvislosti hodn pouv.
Protoe cukrovka je nemoc nervovho a endokrinnho charakteru, mus len dvkovanm hladovnm i v
tomto ppad pinst spch. Zahranin autoi proto diabetes zahrnuj mezi nemoci, kter lze lit
hladovnm. S tmto onemocnnm jsme se vak v praxi naeho oddlen setkvali mlo.Tch nkolik
ppad, kter jsme mli, nebylo tkch. Nemocn neuvali inzuln.
Bhem len dvkovanm hladovnm se obsah cukru v krvi snioval. V dob nvratu se znovu zvyoval,
ale normu nepekraoval. Celkov stav nemocnch se zlepoval. Slabost, svdni, ze mizely. Ztrcela se
zven chu. V jednom ppad zanajcho diabet na spolupracovnice, byla po 10 dnech lebnho
hladovn zcela vylena. Recidivu nepozorujeme u vce ne 15 let.
Mm radost z toho, e nae metoda je spn u diabet tk formy s gangrnou chodidla. Tyto daje
uvd Dr. G. Sarkisjan z kliniky endokrinnch nemoc z Jerevanu. Po dvojitm kurzu hladovn se vechny
diabetick ukazatele (cukr v moi, krvi a dal) rychle zlepily, gangrnn znt se zcela ztratil. Nutnost
amputace odpadla, nemocn zaal chodit.

Dynamika artertlnho tlaku v procesu terapie hladovkou pi hypertonii a hypotonii

Malomocn
Jednou ke mn do kabinetu pily dv plac eny. Jsem jako malomocn. Vichni lid jsou jako lid, i
nemoci maj lidsk. Ale j - podvejte se na m, copak lze s takovou tv t?" hystericky vykikovala

jedna z nich. Pomyslel jsem si - zase ppad dysmorfofobie (mnie tlesnho nedostatku). Dve
rozmotalo l, kter mu zakrval tm celou tv, sthlo rukavice a j pochopil - kon nemoc.
Mence bylo pouhch 17 let. Byla by pomrn hezk, kdyby ji nehyzdily arlatov, natekl vedy a
strupy od pedchzejcch znt, kter pokrvaly jej tv a ruce. Svd tak, e to u nemohu vydret!
Zblznm se!" Plakala a krbala si tv i ruce. Plakala i matka, kter s n pila. Vyprvla, jak se nemoc
vyvjela. Zaala malou vyrkou. Mysleli jsme, e jde o diatzu.Asi sndla nco patnho, jak to dti
dlvaj. Vyrky se vak mnoily. U pokrvaj cel tlo. Len lky ze zatk trochu pomhalo. Pak
se nemoc zhorovala. Ma skonila 10. tdu. Musela zanechat studia, odmtala chodit ven. St jsem
ji sem pivedla."
Dve jsem uklidnil: Pomeme vm. Urit. Kon nemoci lze lit hladovnm." Nemocn s
konmi chorobami obvykle nepijmme. Mu jsem umstil do izolaky a zaal ji lit.Vdy to byl
prv ten ppad,kdy hrozilo, e somatick onemocnn pejde v psychick.To jsem nemohl dopustit.
U po 10-12dennm hladovn jsem se pesvdil, e nemoc ustupuje. Vyrky uschly. Strupy zaaly
odpadvat. Pln se uzdravila teprve opakovanm kurzem hladovn. Ten to jev jsme zmnili i v jinch
ppadech.,Nemoc se nevyl najednou. Obvykle jsou potebn 2-3 opakovn kurzu v prbhu roku
nebo dvou.
Zkuenosti z lby konch nemoc jsme pedali do nadjnch rukou. Na kon klinice stavu Patrika
Lumumby a v I. Lkaskm stavu pod vedenm profesora Babajance byla zaloena speciln oddlen
uren k len konch nemoc hladem. Prce se jim da. Je to pochopiteln. Lebn hladovn
pedstavuje pestavbu vmny ltek a tm vyvolv trval terapeutick inek.
-'

Nemohu dchat
Alergi rozumme symptom nadmrn zven citlivosti (vrozen nebo zskan) na nkter ltky, tzv.
alergeny. K alergickm onemocnnm pat bronchiln astma, senn rma, kopivka, alergick otoky
obvykle miz stejn jako symptomy nemoci.
Tak v tomto ppad je nutn brt v vahu tlesnou konstituci a nchylnost k nemoci.Vyaduje to
zachovvn uritho reimu a opa-kovn kurz lebnho hladovn. Pi hladovkov-dietn terapii
alergickch onemocnn je dleit psychoterapie, protoe loha psychogennho komponentu je u
tchto onemocnn neobvykle velk. Len bronchilnho astmatu dvkovanm hladovnm je vhodn
spojit s dechovm cvienm.
Vzpomnm si na nae nemocn astmatiky. Bylo jich kolem dvaceti, ve vku od 28 do 70 let.Vichni na
svou nemoc reagovali zporn. Steovali si, e je unavila, e nemohou dchat. patn spali. Hlavn v
noci se astmatick dusnost zhorovala. V minulosti se vichni nai pacienti nejednou lili
bronchilnmi a hormonlnmi lky. Vtina z nich je invalidy II. a III. skupiny. tu historii jejich
nemoci.
Nemocn K., 41 let, idi, invalida III. skupiny. Popudem k vzniku nemoci byly ostr konfliktn vztahy v
prci i doma. Nlada se zhorila. Byl zamraen, podrdn. V noci patn spal. Jednou, kdy se rozzlobil,
zaal se dusit. Zadchval se, tv mu zervenala. Ml pocit, e umr. K. se lekl.Vzpomnl si, e jeho
dvacetilet bratr zemel na bronchiln astma.
Od toho dne il K. pod thou tohoto strachu. Dusnost se vracela nejen kdy se rozlil. Dokonce i bez
jakkoliv piny. Stal se invalidou. K nm se dostal, protoe se zhoroval jeho astenicko-depresivn stav.
Sedl pede mnou natvan zamraen. Na otzky sotva odpovdal. Odmtav mval rukou. J jsem
odepsan lovk. Stejn zemu, astma m udus."
Ticet dn jsme ho lili hladovkou. V prvnch dnech pekonal nkolik zchvat. V dob nvratu se
neopakovaly. Dokonce ani po proputn z nemocnice. Oil. Ml normln, klidnou nladu. Strach zmizel,
podrdnost se ztratila. Rovn konflikty, kter se jevily jako neodstraniteln, samy ustaly.
Druhm ppadem byl nemocn A. Ve svch 60 letech vypadal na 80. Cel se kroutil, ohbal se, trpily ho
siln zchvaty dusnosti. A. zaal chraptiv vyprvt o sv nemoci. Souasn se dusil. Dopad na m
proklet. Hlavn na jae, kdy je prce.Vdy jsem zahradnk. Jakmile se zanu dusit, padm pmo do dk.
Trpm vce ne 10 let. Musm se s tm smit. Co se m u nalili a nic nepomh."
Na zatku len ml astmatick zchvaty kad den. Bylo nutn nasadit lky. Od ptho dne hladovn
ustaly a tak jsme lky vysadili. V dob nvratu k viv se neobjevily. Nemocnho jsme propustili v
uspokojivm stavu. Zjitn daje ukazuj, e zchvaty astmatu neml. A. pravideln krtkodob hladov
doma.

Pohyb - to je ivot!"

Pohyb - to je ivot!" kvaj lkai, kdy pacientm rad, aby cviili. Jenome kdy kad pohyb vyvolv
bolesti? Jak potom t, kdy klouby natekly a ztratily pohyblivost? Mezi nemocnmi pacienty s tzv.
hraninm onemocnnm, se na nai kliniku dostali i nemocn s psychickmi poruchami, vyvolanmi
infekn nespecifickou deformujc polyartritidou.Vtinou mli stsnnou nladu. Byl na nich vidt neklid,
sklon k pli. Trpli nespavost. Na tvi se jim zrailo utrpen, zoufalstv a beznadj. Tito nemocn'tak
nkdy hovo o sebevraednch myslech.Tm vdy se stran spolenosti. Vichni nemocn, kte se na
klinice kloubovch nemoc lili, byli invalidy II. a III. skupiny. Nkte z nich se ani nedokzali o sebe
postarat. Jejich vk se pohyboval od 25 do 70 let. Dlka nemoci od 2 do 18 let. Pedtm se vichni 3x a 5x
lili v nemocnicch pro somatick nemoci vemi dostupnmi prostedky. ,
Kurz hladovn trval 18-25 dn. Zlepen byl pozorovna ve druhm a tetm stadiu hladovn. Bolesti v
kloubech se zmenovaly, lepila se jejich pohyblivost, otoky se mrnily. Souasn se zlepoval psychick
stav nemocnch, spnek se upravoval. Trudomyslnost zpsoben chorobou se ztratila. Nedvno jsme jednu
takovou nemocnou pedvdli na konferenci. Nemocn, invalidn, kter k nm kdysi pila s ciz pomoc a
oprala se o berle, protoe st zvedala nohy, se dky hladovce zmnila ve zdrav dve, kter zaalo
pracovat. Pede mnou le historie jej nemoci. _
Nemocn K. je 26 let. Diagnza - astenicko-depresivn stav, infekn nespecifick deformujc polyartritida.
Stnosti na soustavn tup bolesti v zpstnch, loketnch, kolennch a kotnkovch kloubech. Nedtklivost,
nespavost, velk slabost. Omezen pohyblivost, deformace kloub. Nemoc trvala ti roky. Pacientka 2x
absolvovala kurz medikamentznho len. Ale 3-5 dn po jeho skonen se bolesti v kloubech objevily
znovu,
Men, huben, bled a ed, s vrazem smutku na tvi. Mohla by bt zosobnnm netst, jak ho
zobrazuj umlci. Vyplvalo to z jejho psychickho stavu. Nic se j v ivot nelbilo. Ve 26 letech! Takovch
je mi zvl lto. Zaali jsme ji lit hladovnm, tebae jsme se bli, protoe nemocn byla podvyiven.
Jak bude hladovn snet? Zde je dynamika jejho stavu:
1. den hladovn - stuje si na bolesti kloub, nlada je promnliv, podrdn, v noci tm nespala.
4. den hladovn - bolesti kloub se zmenily, zhubla 2,5 kg, vtinu asu proleela v posteli, nervzn,
patn spnek.
10. den hladovn - bolesti se zmrnily, rda chod na prochzku bez ciz pomoci. Nlada se zlepila,
zastuje se pracovn terapie, v noci spala 6-7 hodin.
25. den hladovn - posledn - zhubla 9 kg. Nlada vyrovnan, zlepila se pohyblivost kloub. Bolesti
ustoupily, nemocn chod na prochzky, tm nekulh, spnek je dobr.
Na konci nvratnho obdob se stav jet zlepil. Bolesti ustaly. Zmenila se leukocytza, sedimentace
ervench krvinek klesla na normu. Katamnza po esti mscch - nemocn pracuje, terapeutick efekt
se udruje na rovni dosaen ped proputnm.
Zlepen stavu nemocnch infekn nespecifickou deformujc polyartritidou je zejm podmnno
normalizac procesu vmny a oslabenm alergickho faktoru vlivem hladovkov-dietn terapie.Velkou
roli sehrv fakt, e organismus se hladovnm zbavuje nahromadnch sol a jinho metabolickho
odpadu.
Vzpomnm si na ppad z na rodinn kroniky. Jedna nae pbuzn, velice citliv a emocionln
nestl osoba adu let trpla tkou deformujc polyartritidou. Len, pouvan v t dob, j
nepomhala. V zoufalstv se pokusila vzt si ivot. Chtla se otrvit. Mj otec ji navtvil a ekl j, e
ulechtilej a spolehlivj je zemt hladem. Nic nepotebuje. Sta nejst. Nemocn toto doporuen
pijala s pihou vnost. Mla vdy men chu k jdlu a s tm to v posledn dob bylo patn.
Hladovla 15 dn a zaala se ctit lpe. Dobe spala, bolesti pely. Pak hladovla jet asi 10 dn a
nemoc tm zmizela. Nae sebevrahyn u na smrt nemyslela. S velkou radost zaala jst. Rychle se
zvyovala jej vha. Ctila se zdrav. Pozdji, vdy, kdy se objevily symptomy polyartritidy, zaala
hladovt.Tak jsme pacientm, kte u ns absolvovali kurz lebnho hladovn doporuovali, aby pi
prvnm objevu bval nemoci samostatn krtce, 3-5 dn hladovli.
Mnohem vnj je to s lenm revmatick polyartritidy. Streptokokov infekce souasn postihuje
klouby i srden chlopn. Pramen nkazy je v mandlch nebo v jinch loiscch. I v tchto ppadech
hladovn prospv. Je nutn hovoit o velk efektivnosti lby hladovnm tzv.'metabolick
polyartritidy (dna), vyvolan uloenm kyseliny moov v kloubech. Stav nemocnch se rychle
zlepuje, zejmna nen-li nemoc zanedban.

Jet jeden vzkum psychiatra

Na zvr tto kapitoly chci vyprvt jet o jednom smru pouvn dvkovanho hladovn - o lb
alkoholismu. Existuje ada instituc sttnho a spoleenskho apartu zamench na profylaxi a len

tohoto onemocnn. Nehled na to zelen had" (opjen do nmoty) dle v zemi kraluje, ni dtstv,
svm dechem otravuje mlde, naruuje zdrav, seje zloiny a lenstv.
Dleit a zajmav pokus v boji s tmto zlem udlala lkaka - psychiatr V M. Nikolajevov. Na
zklad dobrch teoretickch a praktickch vdomost o hladovkov-dietn metod se rozhodla
vyzkouet ji pi len chronickho alkoholismu a alkoholick halucinace. Pestrost medikamentznch
prepart, kter se v danm ppad obvykle pouvaj, souvis s houevnatost halucinace. Zdrav
spnek! Ten alkoholik se sklonem k halucinacm potebuje. Aby se spnek u takovch nemocnch
dostavil, je potebn velk mnostv uspvach prostedk.Ty zvyuj intoxikaci. Len spnkem se
tedy neosvdilo. Pi alkoholick halucinaci, krom ztrty spnku, velkou roli hraje rovn porucha
ltkov vmny a snen detoxikan funkce jater. Nkte autoi dvaj vznik onemocnn do
souvislosti s poruchou normlnho zsobovn mozku krv. Protoe m ve vech tchto ppadech
lebn hladovn kladn inek, mohlo by jeho vyvn poskytnout pi alkoholick halucinaci dobr
vsledky. Prvn pokusy len dvkovanm hladovnm ty lid s chronickou alkoholickou halucinac
udlala V M. Nikolajevov v Moskevsk psychiatricko-neurologick nemocnici . 6, kde se setkaly s
kladnm stanoviskem profesora I.V. Streluka. Pro ilustraci uvedu nkolik pozorovn.

Spisovatel
Nemocn B., 44 let, spisovatel. Diagnza - chronick alkoholick halucinace, petrvvajc pznaky
pokozen hlavnho mozku, alkoholick znt jater (hepatitda), umn v uch, sluchov klamy: sly
hudbu, hlasy matky, sestry. V alkoholickm opojen bv 7 a 10 dn. Jak si tento zvyk vypstoval? - B.
vyprv: Prvn skleniku jsem vypi1 ve dvaceti. Pak jsem nepil. Nebyla pleitost a nelkalo m to. Pt
jsem si zvykl na front. Kad den jsem vypil 2 deci. Tam se to zdlo pirozen. Po demobilizaci jsem
tento zvyk nedokzal pekonat. Pil jsem 2 a 3x tdn. Nectil jsem dn zmny v pamti ani na zdrav.
Vichni chlapi pij, piju i j.Tak tomu bylo 33 let. Ped jedencti lety se objevily nepjemn pznaky.
Nemohl jsem spt, ml jsem stsnnou nladu. M pam se zhorila. Nkdy jsem byl podrdn. Vinil
jsem z toho enu. Nezdka jsem vak uznal, e jsem vinen sm. Byl jsem smutn. Zaal jsem pt jet vce.
Pod vlivem alkoholu jsem byl 14-16 dn. Denn jsem vypil pl litru.
Pestvky mezi pitm byly krat a krat. V podnapilm stavu jsem ml keov zchvaty provzen ztrtou
vdom. Dostal jsem se do alkoholickho deliria. Vidl jsem hmyz, slyel zpv, hudbu." Po nemocninm
medikamentznm len se zrakov klamy ztratily. Sluchov halucinace vak nemocnho muily dalch
est let. I kdy nepil rok a pl, neuklidnil se.Trpl nespavost a sluchovmi klamy.To vechno mu pekelo
v prci. Uspvai lky spnek nepinely. Aby usnul, zaal na noc pt vodku.
B. dali na psychiatrickou kliniku, kde ho zaala Nikolajevov lit hladovkou. Prvn dny si stoval na
nespavost a sluchov klamy. Z lev strany slym umy, hudbu a ensk hlasy, kter zpvaj. Rad mi, asto
opakuj m mylenky, chrn m, hovo se mnou. Z prav strany slym hrub musk vytav hlasy. Zlob
se, hovo spolu, hroz mi." Ped hlasy" nen kam utci. Nemocnho pronsleduj. Pi hluku sl. Sly je i v
klidu.
Lebn hladovn trvalo 14 dn. Mlo rychl inek. U tet den nemocn usnul bez uspvach
prostedk. Hlasy" utichly. Jedenctho dne se ctil vborn. Ani jako kdybych nebyl nemocn," tak
charakterizoval svj stav. Kladn zmny nastaly nejen v psychickm stavu, ale i v oblasti somatiky.
trnctho dne hladovn byla jtra nemocnho normln, zatmco ped lbou byla o 2 prsty zvtena.
Zlepily se daje EKG. Po nvratu k dietn strav se nemocn zcela uzdravil. Na nic si nestoval. Za dva
roky byl zkontrolovn. B. nepije, nem dn sluchov ani zrakov halucinace. Je prceschopn.
Kladnho vsledku bylo lenm dvkovanm hladovnm dosaeno tak u dvou jinch pacient s
alkoholickou halucinac. U tvrtho pacienta se podailo doshnout pouze doasnho zlepen. Byl to
tyicetilet soustrunk-drb. Diagnza - chronick alkoholick
halucinace, hypertonick nemoc prvnho stupn, emfyzm plic.

drb
Ml tk dtstv. Konflikty kvli otcovu opilstv. Pacient zaal pt, kdy mu bylo 16 let. Po vojensk slub
kadou vplatu oslavoval pitm. ,,Jinak to nelo. Dlali to vichni." Opil spadl se schod a rozbil si hlavu.
Vdom vak neztratil. Zaala ho bolet hlava, ztratil chu k jdlu.Ctil thu, chvly se mu ruce. Pil 2x msn
7 dn. Pracoval necel dva tdny v msci. Dom nosil mlo penz. Opakovala se historie z jeho dtstv hdky, spory, nadvky - jako u rodi. Jen s tm rozdlem, e opilm otcem byl on a neastnm dttem jeho
syn. V opilosti byl hrub, hned se rozlil. Dostal se na milici a na zchytku. Byl souzen, Dostal se do
nemocnice. Jeho stav se nezlepil. Nebyla nadje, e pestane pt. Kdy ho propustili z nemocnic, samou
radost se el opt. ena ho nechce, omlouv se. Denn vypil l litr.Vsledek? Opilstv, absence, nespavost,
sklesl nlada... Mm zpis sten sestaven z jeho slov v okamiku, kdy byl stzliv. st tvo

vyprvn jeho pbuznch. Nkte v tomto zpisu poznaj sami sebe. U kadho to vak nejde tak daleko,
jako u K. Jednou mu nkdo ekl: Nepij!" Podval se, ale nikoho nevidl. Siln panovan hlas opakoval:
Nepij!" A najednou kiely rzn hlasy. Vzjemn se pekikovaly: Nepij, zabijeme t," Bl se z polte
zvednout hlavu, Ml dojem, e nkdo vechno narafiil (urit ena). Vdl, e existuj ,,hlasy", ale ne
takov. Hlavu schoval do polte. Kad slovo vak bylo jet hlasitj, zetelnj.
Vinen, vinen" kiel nkdo v jeho hlav, v n mu zaalo huet. Za zd odpovdal hluch, ciz hlas.
Pestoe nevychzel z hlavy a brnil ho, byl mu protivn, copak lovka nkdo chpe? Nechpe! Nejlep
je obsit se! Obsit se! On se obs! Pak uvidte." K. spustil nohy Sedl si na postel. Hlavu ml jako zvon.
Divn bylo, e navzdory hdce a kiku hlas, ctil v pokoji ticho. Bylo i za oknem. Na schodech uslyel
kroky. Ozvalo se klepn na dvee. Hlasy" zaaly zpvat, pesnji opile kiet. Vytil se z pokoje. Hlavu si
namoil do vody. Nakapal si valerinsk kapky. Zblznil jsem se!" napadlo ho. Copak by lovk z takov
eny nezelel? Opilec je vinen. Do blzince ho pivedla vodka." A najednou zase klidn hlas: Nathl si
hodiny? Jak hodiny? Opilec je prodal, propil...,, Pestoe nkolik dn nepil, chodil jako opil.V noci
nespal. Pod slyel hlasy". Zaal znovu pt a mchat se^do debaty". Nadval. Odpovdli mu kikem.
Bylo to nesnesiteln. Zaal se lit v nemocnici. Sedm msc nepil. Sedm msc hlasy"
neustupovaly, neopoutly ho. Znovu el do nemocnice.
Lili ho, jako prvn ti pacienty, dvkovanm hladovnm. Nejedl 12 dn. Zaal spt, psychick stav se
zlepil, hlasy" byly ti, klidnj. Obas nco zaeptaj, tm nepekej. Nemocnho vak
neopoutj. Zcela se neuzdravil.
daje za rok - po proputn el nemocn pracovat. Doma ho etili, nedlali mu scny. Vztahy mezi
nm'a enou se urovnaly. Hlasy" se vak poad ozvaly.Tieji, nco nesrozumitelnho eptaly a
nevyhrazovaly. Netrvalo to vak dlouho. Pronikav ostr tny se mchaly do tlumenho tnu hlas.
Znovu v hlav huely hrozby. K. se uzavel, byl zamraen.Touil se opt.A znovu nemocnice...
Bohuel, kurzy len hladem se neopakovaly. Je pravdpodobn, e by pi jejich opakovn (l-2x) lkai
doshli spchu a pacient by se uzdravil. Kad kurz toti zvyuje reaktivitu organismu, zabezpeuje
odpoinek potebn pro nervovou soustavu. Pokus udlan na tyech nemocnch je nedostaten. Jeho
vsledky vak rozhodn dvaj nadji. V prci v tto oblasti se mus pokraovat.

Leh ppady
Len lehch ppad chronickho alkoholismu tento zvr tak potvrzuje. V tomto smru existuje vce
ppad. K len bylo pijato 25 nemocnch s uvedenou diagnzou. Vichni navc trpli rznmi
somatickmi nemocemi. Osm trplo hypertoni, est mlo poruchu tukov vmny, pt stenokardii, tyi
ekzm, dva kopivku. Vichni si stovali na patn spnek. Vtina mla tup ozvy srdce a rozen
jeho hranic. Nkte ctili bolest v oblasti jater. Vichni se nadmrn potili, chvly se jim prsty na rukou.
Stav tchto pacient nedovoloval lit je prostedky vyvolvajcmi dviv reakce na alkohol. Tato
okolnost hovoila ve prospch vyuvn hladovn. Krom toho vichni vybran pacienti trpli
poruchou ltkov vmny. Len hladovnm, pokud si pamatujete, se u tchto poruch osvdilo.
Zde jsou vsledky. Bolesti v oblasti srdce se u pacient se stenokardi zmenily nebo se zcela ztratily.
Ekzematiky a lidi s kopivkou pestalo trpit svdni, kon projevy nemoci zmizely. Obzn znan
snili svou hmotnost, ozvy srdce se zlepily, bolest v oblasti jater byla men. Arteriln tlak
hypertonik doshl normln hladiny. Pi nvratn viv stoupal optimizmus. Tm vem se upravil
spnek, stav se dle
zlepoval.
Kdy se dky dvkovanmu hladovn zlepily somatick nemoci, nemocn si zaali kriticky
uvdomovat sv postaven. Z nemocnice odchzeli rozhodnuti vce nept! Prodlali rovn potebnou
psychoterapii
Pozorovn tchto nemocnch ukzala: 5 z nich u est let nepije, vborn pracuje, vrtilo se do
normlnho rodinnho a pracovnho ivota. U ostatnch dvaceti dolo v rznch obdobch k recidiv.
Dva nepij tyi roky. Pt zaali v dsledku nepznivch okolnost. tyi to vydreli ti roky. Devt
zaalo pt po dvou stzlivch rocch. Pt nevydrelo ani rok.
Na prvn pohled nen katamnza velmi potiteln. Pouze mal st lench hladovnm se vrtila do
normlnho ivota. Co kdyby len mlo charakter systematick profylaxe? Nezachrnilo by to dal
lidi? Copak jeden a ti roky normlnho ivota, kter ostatn nemocn zaili, nesvd ve prospch
metody lebnho hladovn, kter by mohla zachrnit stovky, tisce lid, kte nsledkem tohoto neduhu
hynou?

Povinnost lkae
Kad ppad v praxi lkae a hlavn psychiatra, je histori, kter vyaduje, aby se o n psalo. Je to
vyprvn nejen o nemoci, ale i o lidskm alu, o nch chybch, o tkostech s pizpsobenm se
existennm podmnkm, o sloitch vzjemnch vztazch v rodin, v prci, ve spolenosti.Tyto pbhy
pe nejpravdivj spisovatel - ivot.
Povinnost lkae v tchto ppadech je zashnout do dan situace, bt spoluautorem" korigujcm
tvrdost autora.A dopsat sv dky Dojt ke astnmu konci. Vdy na ns ve velk me zle, jak
odehrvajc drama skon. Metoda lebnho hladovn je v uvedenm ppad nam nadjnm
pomocnkem. Zkuenosti dokzaly, e jsme na sprvn cest. Znovu se vracm k naim sporm se
starm ptelem, doktorem Narbekovem: Neml snad pravdu, kdy ekl: Nemohu ekat, musm lit?"
Nedvno jsem etl o doktoru Botkinovi a jeho nzorech na povinnosti lkae. Jak jsou hlubok a
sprvn! Botkin pe: Abychom nemocnho zbavili nhod, sebe zbytenho ernho svdom a lidstvu
skuten prospli, musme jt vdeckou cestou. M-li bt praktick medicna zalenna do prodnch
vd. Je pochopiteln, e metody slou v praxi ke zkoumn, pozorovn a len nemocnho, musej bt
metodami prodovdce, kter zvry dl na co nejvtm potu fakt.Ta musej bt psn vdeck."
Znamen to, e jsem ml pravdu, kdy jsem kal, e pedevm musme uskutenit experimentln
vzkumy a nai metodu teoreticky podloit.
U Botkina jsem nael i tato slova: Kdy lka pi shromaovn fakt dojde na konec a nezsk jich
dost, aby mohl udlat zvry, nem, na rozdl od prodovdce, prvo ci: Tento objekt nemohu
dostaten prozkoumat, nemm dost fakt, abych uinil zvry. Radji se toho zkm." Lka nepracuje
s objektem, nbr se subjektem, ktermu je povinen pomoci... a pln si vdom nedostatenosti svho
zkoumn, nem prvo ci: Tato nebo jin opaten nemohu pijmout."
To je rozdl mezi prodovdcem a lkaem. Prodovdec me ekat, neme dlat svvoln zvry.
Lka vak diagnzu mus urit... Jak tyto nzory na diagnostiku rozit? Jestlie lka v, e urit
metoda len me vylit nebo aspo ztlumit utrpen nemocnho, m na zklad svch klinickch
pozorovn prvo pouit tto metody odloit, dokud nebude dkladn prozkoumna a podloena?
Nedopustme se zloinu na lidech, kte u nemohou ekat, kter je nutn ihned zachrnit?
Odprci metody lby hladovnm kaj, e potebuje experimentln vzkumy a teoretick
opodstatnn. Zklad je pece uren - bez obav o ivot a zdrav nemocnho me bt pouita. Meme
bt klidn, pouijeme-li ji. Hippokratovu psahu - nekodit, neporume!

4. Nco o profylaxi
O povinnosti kadho obana starat se o sv zdrav i zdrav ostatnch len spolenosti, nebo zdrav
lovka je bohatstvm sttu, ns u Kodex zdrav, kter byl v SSSR uzkonn v ervnu 1970. Podle
tohoto zkona je nutn zkoumat nejen lebn opaten, ale tak celkovou profylaxi, kter se stala
majetkem kadho sovtskho obana a kter pevn zakotvila v naem ivot. Profylaxe je vechno, co
podporuje udren zdrav lovka, kter pedstavuje nejvt hodnotu, vechno, co je pro mnoh, avak
mus bt pro vechny, ivotnm pravidlem. Jsou to normy chovn lovka, reim jeho prce,
odpoinku, vivy. Tuto kapitolu adresuji nejen svm bvalm pacientm, kte absolvovali kurz
lebnho hladovn. Prospje i tm, kte se o sv zdrav skuten staraj. Zejmna starm lidem a tm,
kdo jsou nchyln k obezit, kdo trp rznmi chronickmi nemocemi.
Clem terapeutickho hladovn je obnovit normln funkce organismu a odstranit dvody nemoci
vznikajc pedevm z nesprvnho zpsobu ivota. Pokud lovk takov ivot vede i po lb, rychle
obnov podmnky, kter mohou znovu onemocnn vyvolat.
Proto je nutn zajistit sprvn zpsob ivota. Tento pojem zahrnuje celou adu veobecn
hygienickch faktor - sprvnou vivu, tlocvik, erstv vzduch, vodn procedury, slunen svtlo,
normln pracovn a ivotn podmnky. Nezbytn je zbavit se kodlivch zvyk a tradic. Hovoit
podrobn o kadm z tchto faktor nememe.Vdy je to tma pro samostatnou velkou knihu. Proto
se omezme jen na nkter otzky. O dalch si meme pest v rznch knihch, brourch, lncch
vychzejcch kadoron.
Zaneme otzkami vivy. Ty jsou v literatue dostaten osvtleny. Zdlo by se, e musej bt dobe
znmy kadmu gramotnmu lovku.V tomto smru vak lid nkdy projevuj podivuhodnou
nedslednost. Odbornice na dietetiku, populrn propagtorka syrov stravy v Americe a Evrop - Dr.
Alice Chase ve sv knize o problmech vivy pe: Nevdomost lid v tto oblasti je obrovsk.

Souasn vysoce vzdlan lovk me bt virtuosem v technickm oboru, vd a umn, ale jak mlo
v o tom, jak se starat o sv tlo, co jst k sndani, obdu, veei...
Nov poznatky o viv se vyuvaj dslednji, pokud jde o zvata. Leckter farm na zklad
vdeckch pravidel a metod pesn dodruje dleit princip krmen dobytka. Zkladn vdeck
vdomosti o viv lovka lid tm ignoruj. Je to vidt v kadodenn praxi vivy dt i dosplch."
Nemoci, je postihuj srdce a dchac cesty, jsou zpsobeny chemickm ochuzenm tkn, jako dsledek
tzv. kyselinotvorn diety. Typick strava se skld z chleba, peiva a vaench jdel. Syrov potraviny se
konzumuj nedostaten. Tak se poruuje normln stav krve v tknch, co se te nejdleitjch
chemickch prvk. Nervov soustava se ni nesprvnm sloenm krve a bunk. lovk je nchylnj
k nemocem, jich se mohl vyvarovat...
Nemoci, kter postihuj dospl i starce, napklad aterosklerza, srden nemoci, artritidy, diabetes,
nemoci jater a dal, mohou bt zmrnny sprvnm reimem stravovn. Jsme to, co jme," - prav star
ren. Lka mus bt dostaten tvrd, aby pouil vdomost o dietetice k lb nemoci nebo k jej
profylaxi.
V potrav je potenciln obsaeno vce livch prostedk ne v nejsilnjch lcch. Biochemie nm
poskytuje pesn daje o pinch degradace a poruchch v nemocnm organismu. Vimli jste si toho,
e krev - nositel ivota, odevzdv vivn ltky tknm a odn z nich odpadn ltky? Navzdory tomu
si zachovv obvykl chemick vlastnosti i ve velmi pozdnch stadich nevylitelnch nemoc. Pina
zachovn normlnho chemickho sloen je v procesu, spovajcm v samotn podstat ivota a
uzdravovn organismu. Kdy v krvi v dsledku nesprvn vivy chyb vitaminy nebo jin vivn
ltky, bere si je z kost, sval a jinch st tla. Abychom udreli normln sloeni krve, je nutn
nemocnmu dvat ivotn potebnou, erstvou, snadno stravitelnou vivu. Ta zabrn vyerpn tkn,
anmii, samovolnm zlomeninm kost, vzniku bolestivch ved a gangrn pi diabet a podobn.
Absolvovn kurz lebnho hladovn v mnoha ppadech umouje zbavit se nsledk tkho
hchu - mlsnoty. Reim vivy pomh zachovat vsledky prodlanho len. Je nutn mt stle na
pamti - len hladem obnovuje zdrav, vdecky podloen racionln viva ho ve spojen s jinmi
hygienickm faktory podporuje.
Akademik Y A. Pokrovsk v knize Besedy o viv pe: ...Racionln viva pamatuje na zsobovn
organismu potebnm mnostvm stavebnch materil, nutnch k jeho vvoji - na blkoviny, minerln
soli, lipidy. Zabezpeuje plynul obnovovn orgn, tkn a ptok energie, kter odpovd
energoterapii organismu. Rovn se star
o vasn psun vitamin, mikroprvk a jinch jemnch regultor ady vmnnch proces, kter jsou
pro normln ivotn innost nezbytn.
Racionln viva vyaduje urit reim stravovn, tj. rozdlen pjmu potravy v prbhu dne.
Zachovn vhodn teploty jdla atd. Zkrtka, pi racionln viv musej buky lidskho organismu
dostvat potebn mnostv blkovin, tuk, uhlovodan, vitamin a minerlnch ltek."

Racionln viva
Blkoviny jsou zkladnm strukturlnm prvkem bunk a tkaniv. zce s nimi souvis nejdleitj projev
ivota - ltkov vmna. Proto musej bt blkoviny obsaeny v kadodenn potrav lovka. Jejich
poteba souvis s individulnmi zvltnostmi organismu a se spotebou energie. V prmru na jeden kg
tlesn hmotnosti pipad 1,1-1,3 g blkovin za 24 hodin (u tce pracujcch vce). Vtina dietolog
pokld za nutn organismu dvat blkoviny ivoinho i rostlinnho pvodu. Zastnci psn
vegetarinsk vivy se domnvaj, e potebu blkovin lze pokrt pouze blkovinami rostlinnmi. My
naim pacientm pedepisujeme rostlinn-mlnou dietu s pevahou syrov zeleniny a ovoce, co
organismu zabezpeuje i rostlinn i ivoin blkoviny (z mlnch vrobk).
Mnoho vzkum dokzalo, e dodvn blkovin vrobky z masa vyvolv nkter nemoci. Nkte
odbornci se napklad domnvaj, e pakostnice, aterosklerza, artritida atd. jsou ve znan me
zpsobeny konzumac masa. To v organismu zvyuje obsah kyseliny moov, sniuje zsaditost krve,
kter je nutn k sprvnmu metabolismu. mnoha ppadech je zeknut se masit stravy rozhodujc
podmnkou k zachovn zdrav. Uvedu jeden piklad. Byla u ns pacientka N. K. Pila k nm po
mnoha lench. Nikdo Nedokzal urit jej diagnzu. Rozhodli jsme se vyzkouet lebn hladovn s
nslednou nvratnou mln-rostlinnou dietou. Zde je ryvek z jejho dopisu.
Nemocn jsem od dtstv. Stejnou nemoc trpla matka, sestra, trp j tak moje dcera. V na rodin jsme
zvykl na vydatnou masitou potravu - masov polvky, karbantky, pelmen, rzn peen maso, syrov

uzeniny. Nevidli jsme v tom nic patnho. Nepokldali jsme to za pinu naeho tkho onemocnn.
Nemoc zaala vysokou teplotou, zimnic jako u malrie.Tlo se pokrylo boulemi a ztvrdlinami, kter bolely.
Za 12 let nemoci jsem byla u mnoha profesor v Moskv, Vilniusu, Kamnasu. Vichni kali tot: Takovou
nemoc vidm poprv." Lila jsem se u internist, urolog, onkolog. Nemoc se nelepila. Dovdla jsem se
o lb hladem. Poprv jsem hladovla 36 dn. Vtina ztvrdlin zmizela, bolesti tm ustaly. Po
opakovanm hladovn a dlouhm dietnm reimu zstaly jen men, drobn hrbolky, kter se postupn
ztrcej. Divila jsem se, kdy se zjistilo, e pinou m nemoci byla masit strava. Nyn cel nae rodina
dv pednost vegetarinsk kuchyni."
Tento ppad nen ojedinl. V na praxi lby psychickch onemocnn jsou recidivy asto vyvolny
zejmna nvratem k pedchoz strav - ostrm masitm pokrmm.
Tuky v organismu pln hlavn funkci energetick rezervy. Jsou tak soust tkaniv. Spotebu tuk v
organismu souasn dietologov stanovili na 0,5-0,6 g na l kg hmotnosti. Zvl dleit je spoteba
rostlinnch tuk. Polynenasycen kyseliny, kter se v nich nalzaj, jsou nenahraditelnmi sloueninami,
protoe maj hlavn roli v ltkov vmn. Podporuj pemnu cholesterolu na rozpustn formy. Brn tomu,
aby se jtra peplnila tukem. Upevuj stny krevnch cv. Zvyuj jejich prunost, sniuj propustnost, maj
protisklerotick inek. V rostlinnch tucch obsaen fosfatidy maj tak antisklerotick inek stimulujc
cholesterolovou pemnu.
Funkci zsobovn organismu energi pln i uhlovodany. Jejich poteba souvis s energetickou spotebou
organismu. Uhlovodany - to jsou cukr, chlb, kroupy. Lid nchyln k obezit se musej vyvarovat tchto
potravin. Buniina a pektin, kter jsou ve vtin potravin rostlinnho pvodu, jsou balastnmi ltkami nestravitelnmi. Tyto ltky jsou vak potebn, protoe pln dleitou lohu pi trven.Jsou jakmsi
regultorem pohybu stev.
inek vitamin pro organismus je rznorod. Zvltn vznam maj vitaminy jako katalyztory oxidanreduknch proces zpomalujcch se v dsledku rznch onemocnn a v pozdjm vku v souvislosti s
oslabenm funknch schopnost vech orgn a soustav.
Pro udrovn normlnho stavu srdcov-cvn soustavy m velk vznam vitamin C - kyselina askorbov.
Sniuje propustnost cvnch
stn, zvyuje jejich prunost a pevnost. Pomh pi regulac cholesterolu. Ovlivuje stabilitu fyziologick
rovnovhy mezi vrobou cholesterolu a jeho vyuitm v tknch. Zdroji vitaminu C jsou zelenina a ovoce ern rybz, ern plody jeabin, pky, jahody, zelen cibule, kvtk, zel, rajata, pomerane, citrony,
angret a dal.
Vitaminy s protisklerotickm inky jsou tak inozit (vitamin skupiny B) a vitamin B,2. Inozit je v
pomeranch, zelenm hrku, dnch. Pzniv ovlivuje nervovou soustavu. Podl se na regulaci motorick
funkce aludku a stev. Vitamin B,2 stimuluje tvorbu metioninu a cholinu - antisklerotickch ltek. Podl se
rovn na syntze nukleovch kyselin a zabezpeuje obnovu blkovin v organismu.
Vitamin B, se podl na vmn uhlovodan. Jeho hlavnm zdrojem je celozrnn chlb a kroupy (obilniny).
Vitamin B?se podl na procesu dchn tkn, zskvn energie. Jeho nedostatek zpsobuje zpomalen rstu.
Je v mlku, tvarohu, sru, kvasnicch.
Vitamin PP (kyselina nikotinov) je nezbytn pro biologick okysliovn. Je-li ho v organismu mlo,
dostav se nava, slabost, podrdn. Zdrojem PP vitaminu jsou chlb, kroupy, fazole, brambory, zel a
kvasnice.
Vitamin A potebujeme k rstu a innosti zraku. Hodn ho obsahuje ryb tuk, mlko, ada druh zeleniny,
hlavn mrkev. K stimulaci svalov innosti a pedchzen nadmrn tvorby jedovatch ltek v organismu
slou vitamin E. Dky nmu tkn lpe vyuvaj kyslk. Roziuje kapilry. Je v celozrnnm chleb,
rostlinnch tucch, zelen zelenin - petrel, cibule, penin klky. m je lovk star, tm vce se u nho
projevuje tzv. mineralizace nahromadn minerlnch ltek. V nkterch tknch se tyto ltky shromauj, v
jinch se jejich obsah sniuje. V dsledku toho mus organismus zsoby doplovat.

Ve starm vku prudce stoup spoteba vpnku. Je to vyvolno jeho velkmi ztrtami, nezdka
zpsobujcmi osteoporzu - dnut kost. K doplnn zsob vpnku v potrav je nutn mlko nebo sr.
Mlko tak pomh absorbovat vpnk, kter obsahuj jin potraviny.
Jinm dleitm prvkem je hok. Je obsaen v chlebu, kroupech. Hodn ho maj mandle a suen
ovoce, nap. meruky. Hok oslabuje kee hladkho svalstva, zabrauje kem cv.
Draslk podporuje vyluovn vody a chloridu sodnho z organismu a posiluje srden stahy. Zskvme
ho z brambor.
V posledn dob se pe, e na normln innost organismu maj dleit vliv takov minerln prvky,

jako jsou sra (obsahuje ji esnek, cibule, fky, brambory, mrkev, kvtk), zinek - obsahuje ho med,
pent, oechy; fosfor (ryb tuk, penice, hrch, sja, houby, fazole), elezo, nikl a dal.
V mnoha potravinch je kuchysk sl.Jej spoteba je obvykle vt ne organismus potebuje.Tomu
sta mlo soli. Pebyten sl v tle zadruje velk mnostv vody a tm zbyten zatuje srdce a
ledviny.V dsledku toho natkaj tkaniva. Krom toho nadmrn pouvn kuchysk soli v tle
poruuje rovnovhu jinch minerlnch sol. Proto se doporuuje ji drazn omezovat. Plat to zejmna
pro pacienty se srden nedostatenost, s nemocemi ledvin a s jinmi chorobami, kter souvisej s
poruchou vmny tekutin. V nvratnm obdob kurzu hladovkov terapie se vyaduje dodrovat
psnou neslanou dietu. Po len rovn podle monosti pedepisujeme minimln uvn soli (1-2 g
na den).

Syrov strava
Zastavili jsme se podrobnji u vitamin zajiujcch normln chod organismu. Chtli jsme zdraznit
dleitost mln-rostlinn diety a nutnost konzumace ovoce a zeleniny - zdroje jednoho z hlavnch
vitamin - vitaminu C.Ten je nestl. Snadno se likviduje tepelnou pravou jdla. Stojme ped otzkou,
o n se hovo stle astji.Tk se syrov stravy.
Syrov strava nen nim novm. Stravovali se tak u nai pedci. Jej zastnci tvrd, e objevem ohn
lid ztratili zkladn pramen zdrav. Syrovou stravu pouvaj kmeny ijc jako v prvobytn pospoln
spolenosti. V Indii, v dolin Chunza, nazvan ozou mld, nedvno objevili kmen. Dlka ivota jeho
obyvatel je 100-120 let.Tm nikdy nejsou nemocn, vypadaj mlad. Podle zprv vdc, kte
zkoumali jejich ivot, se iv hlavn syrovm ovocem a ovm srem. Zajmav je jet jeden fakt. V
tto dolin provaj obdob, kdy ovoce jet nedozrlo. kaj mu hladov jaro. V t dob lid nic
nejed. Pouze jednou denn pij npoj ze suench merunk. Meruky jsou toti nejrozenjm
ovocem. Maj zde pslov: Tvoje ena s tebou nepjde tam, kde nerostou meruky." Zajmav je, e
reim stravovn tohoto kmene je poven na kult. Psn se dodruje.
Vjimenou dleitost syrovch potravin pro organismus v souasnosti uznvaj i vechny autority v
otzce vivy. V syrov strav jsou zachovny vechny vitaminy, kter se ve znan me vysokou
teplotou pi pprav ni. Stoupenci syrov stravy dokonce pokldaj za nutn zcela se zci jakkoliv
zpracovan stravy. V knize naturopata-dietologa K. Jeffriho Pirozen zdrav, je tento dialog se
tenem: Prvn otzka, kterou je nutn poloit:
- Jak druhy potravy jsou pro lovka nejhodnotnj?
- Odpov je prost: - Syrov plody a oechy.
- To je vechno? - Ano, to je vechno.
- Nememe jst nic jinho? - Mete, ale bute si vdomi toho, e ostatn potraviny, co do kvality,
jsou mn hodnotn ne plody a oechy. Pipustme-li kompromis, odmna je stejn.
Problm syrov stravy zabr v otzkch dietetiky dleit msto. V tto knize jsme se j nechtli
vnovat. Naim pacientm pedepisujeme hlavn rostlinnou dietu. Nememe tedy nezmnit
konzumaci syrov stravy, je nutn si pamatovat, e syrov strava nen zcela nekodn. Pechod k n
mus bt opatrn. Tlo si na nov druh stravy mus zvykat postupn. Slou mu jdlo ze syrovch a
vaench rostlinnch a mlnch potravin.

Ideln stravovac reim

Mnoz dietetit odbornci doporuuj tento ideln denn reim: 25 % syrov listov a koenov
zeleniny podle sezny v podob salt, 25 % syrovho erstvho ovoce nebo namoenho
suenho, 25 % listov a koenov zeleniny upraven tepeln,
10 % blkovin - erstv ryby, vajka, oechy, tvaroh, mln-kysan potraviny; 5 % tuk - mslo, margarn,
rostlinn oleje.
Nepouvat koen, ocet. Sl omezovat na 1-2 g za den.
K; Jeffri doporuuje:
normln lovk mus denn dostat 1130-1140 g potravy.
Jestlie pracuje duevn, m snst 570-620 g erstvho ovoce, 320-360 g zeleniny, 110-140 g krobovin,
56-85 g koncentrt.
Tlesn pracujcm jsou ureny ponkud jin normy: 450-570 g erstvho ovoce, 340-420 g zeleniny,
330-280 g krobovin, 110-140 g koncentrt.
Do skupiny krob Jeffri zaazuje chlb a vrobky z krup, do skupiny koncentrt rostlinn tuky, med,
oechy, sr, mslo, vajka atd.

Krom nutnosti dodrovat dietu doporuenou lkaem, je potebn , zachovvat kvantitativn normy a
denn reim stravovn.

Jednodenn hladovn
Nezbytnm pravidlem reimu vivy nemocnch, jako lebn opaten, i zdravch, jako prevence, je
jednodenn hladovn. Dkladn nebo se vami. Metodiku tohoto druhu hladovn poznaj v kadm
sanatoriu. Proto ho bez obav meme vyut i doma. Veer je nutn aludek proistit a 24 hodiny nejst.
Pi plnm hladovn se za tu dobu vypije neomezen mnostv vody. Pi hladovn na v - 1,5 litru
vy. Prospn jsou tak tzv. ovocn dny, mln dny atd.

Jin druhy hladovky

Odbornci na dietetiku a lebn hladovn doporuuj i jin druhy hladovky slouc k prevenci.
Uvedeme nkter z nich:
Rann hladovn. Prvn jdlo se konzumuje 4-5 hodin po probuzen. Rno se pouze vypije sklenice tepl
vody nebo vy. V poledne se konzumuje mln-rostlinn strava. Kurz trv msc. Me bt rovn
nepetrit.
Hladovn se vou: 3-4 dni se nic nej. Pije se jen va (1,5 litru za den). Pi tvrdm reimu se va
nahrad pkovm ajem. Na zatku hladovn se uv projmadlo, dvaj se oistn klystry.
Hladovn se syrovtkou. 3-4 dni se msto jdla pije 0,5-1 sklenice syrovtky.
S pijmnm potravy po takovch kurzech se mus zat velice opatrn. Nejdve se servruj lehce
straviteln potraviny. Jejich mnostv se zvtuje postupn. Krtkodobch variant hladovn je hodn.
Opakuj se jednou msn nebo jednou za 3-4 msce. Kterkoliv druh krtkodobho hladovn je
uiten. V t dob se toti organismus zbavuje toxickho zneitn, stedn nervov soustava a trvic
orgny odpovaj.

Nutnost pohybu
Kad kulturn lovk v, e bez tlesnho cvien, bet rytmicky organizovan prce, nen mon elit
nemocm, zachovat si zdrav a prceschopnost a bojovat proti pedasnmu strnut. Pouh hladovn a
nsledn dietn len neposkytuje sprvn efekt. Nezbytn je i svalov innost. Zejmna u duevn
pracujcch osob a u tch, kdo maj mlo pohybu. Nedostatkem pohybu se sniuje intenzita cirkulace
krve, zhoruje se dodvka vivnch ltek a kyslku do rznch orgn a tkaniv. Mozek trp. Existuj
choroby svalov neinnosti - hrbatost, zk, vpadl hrud', postien ptee apod. Mnoho chronickch
onemocnn v uritm stupni je nsledkem svalov neinnosti. Napklad chronick kolitida, zcpa,
hemoroidy, pakostnice, znt lunku, ledvin atd.
Klinick pozorovn nejednou potvrdila dsledek neinnosti na rozvoj chorobnch zmn organismu.
Pedevm na srdcov-cvn soustavu. Nzornm pkladem je syndrom netrnovanho srdce bvalch
sportovc. A nlada? Tlesn cvien psob na mozkovou kru. Podkrov centra vyvolvaj pocit
radosti, optimistick a vyrovnanj nervov-psychick stav.
Stdnm duevn prce s lehkou tlesnou prac pechz proces excitace do bunk kry, kter ovld
svalovou innost. V oblasti mozkov kry spojen s duevn prac se zrove tvo ohnisko tlumu, tj.
tato oblast odpov. I. M. Seenov ve sv prci Mozkov reflexy zdrazoval vznam svalovho
pohybu na rozvoj mozkov innosti. Objevil pozoruhodnou schopnost svalov prce - nabjet nervov
centra". I. P. Pavlov dokzal, e tlesn prce je nejinnjm prostedkem v ppad poruchy vy
nervov innosti". Sm Pavlov jezdil v 80 letech na kole, hrl gorodky, rd istil cestiky na zahrad. Pocit
uspokojen, ilosti, kter ctil pi tlesn prci, nazval svalovou radost.
Dve se lid domnvali, e pi tlocviku je hlavnm bodem psoben vznikajcch vliv nervov-svalov
apart. Zmny ltkov vmny, obhu krve, dchn a jinch soustav pokldali za vedlej. Posledn
vzkumy vak dokzaly, e svalov innost ovlivuje naprosto pesn uren vnitn orgny.Tento vliv je
natolik vrazn, e dovoluje dvat se na tlesn cvien jako na pku, svaly psobc na hladinu ltkov
vmny a innost nejdleitjch funknch soustav organismu. To umouje pochopit mechanismus cel
ady poruch, kter vznikaj v organismu pi omezenm pohybovm reimu.
Amerit vdci udlali zajmav pokus. Sedm tdn nechali v sde v posteli nkolik mladch lid. Stravu
dostvali dobrou. Co do kvality i mnostv. Pokusy se tkaly biologickho vzkumu. Zjistilo se, e v moi se
v porovnn s normou vyskytlo vt mnostv dusku, vpnku, fosforu, sry, draslku a sodku. Na konci
pokusu kad ze zkoumanch neinnost ztratil prmrn 1700 g iv protoplazmy a souasn
nahromadnm tuku ztloustl o 500-700 g.
Po sedmi tdnech sdru odstranili. Mlad lid dal tyi tdny vnovali tvrd gymnastice, piem dostvali
stejnou stravu jako dve. Vyluovn vech uvedench prvk mo se prudce snilo. Bylo dokonce ni ne

normln. Zaal cyklus regenerace, kter zpsobil syntzu novch blkovin.

Druh pokus: Krlkm nedovolili se hbat. Jednu konetinu jim dali do sdry. A co se stalo? Zvatm se
znan zmenily ivotn dleit orgny - jtra, ledviny, slezina a dokonce srdce. Bylo 2x men ne u
normln se pohybujcch krlk.
Jestlie se odbornci dve domnvali, e procesy regenerace v organismu probhaj automaticky, samy od
sebe, jen aby se organismus ivil, pak tyto a dal experimenty daly podklad k tvrzen, e zmnn procesy
regenerace jsou podmnny excitac, funknm zatenm. Proto se v procesu lebnho hladovn
nedoporuuje leet v posteli. Povinn jsou dlouh prochzky na erstvm vzduchu, lehk tlesn cvien.
Pomh to prci vnitnho lkae", zintenzivuje ltkovou vmnu, zvyuje pvod kyslku a zajiuje
spalovn odpadu" - produkt ivotn innosti bunk.
Nkdo si mysl - absolvoval jsem kurz hladovn, uzdravil jsem se. Mohu se tedy vrtit k starm zvykm:
dlouho se vlet v posteli, lebedit si s knkou v rukou na gaui, pohyb nahrazovat spnkovou terapi".
Prodlan kurz hladovn dv organismu asnou lekci - otes".Takov nboj energie, kter lovku
pomh nepodlhat lenosti a depresi. Nut ho vytvoit si sprvn pohybov reim ivota.

Tradice a zvyky
Nyn si promluvme o tradicch a zvycch. Nai mlde vychovvme podle slavnch dobrch tradic. Mnoho
vypstovanch zvyk nm pomh pekonat tkosti. Existuj vak tak kodliv tradice a zvyky. Je mon v
takovm ppad plavat proti proudu, omlouvat se, e jsme si zvykli jednat prv tak, protoe tak jednali u
nai otcov a ddov?
Vztahuje se to pedevm k zpsobu slaven svtk. V dvnch dobch se na kad nboensk svtek
pipravovalo bohat jdlo. Vnoce bez husy nejsou Vnoce," - kali nai ddov. Na Velikonoce zabjeli
prasata, pekly se pirohy a jedlo se a k prasknut". A masopust? Tradin szky, kdo sn vc lvanc, hazard
nenasytnosti. Nai pedci mli vce dvod ne my, zasytit se k vlastn kod. V t dob se toti pejdn
stdalo s dlouhmi psty. Pst uzkonn crkv, vit tradic, je ve skutenosti vyjdenm lidov moudrosti
- nutnosti pravideln oisty tla diktovan instinktem.
Z eho plyne snaha naich hospodynk na dny sttnch svtk chystat mnostv dobrot, nakrmit hosty a
rodinu? Z obyejn tradice, kter nem dn opodstatnn. Ze starch zvyk jsme vyhodili prospn psty.
Zstalo nm jen kodliv pejdn. Svtky meme oslavo vat, ale ne pejdnm. Dokzali jsme se zci cel
ady nepotebnch a kodlivch tradic. Vzpomeme si, jak dlouho se u ns udroval zvyk - o svtcch, po
vydatnm jdle a pit, vychzela ulice proti ulici". Vyvolvaly se divok hdky, asto konc mrzaenm
lid. Dnes ho povaujeme za barbarstv, je se nesm opakovat. Lkai pohotovostn sluby vm prozrad,
kolik vjezd maj bhem svtk. V dsledku pejdn a pit.
Jestlie jednorzov pit alkoholu v organismu nevyvolv trval zmny, jeho stl povn vede k trvalm
chorobnm pznakm - k nervovm poruchm, snen schopnosti pro duevn prci, pohlavn slabosti,
slepot, cirhze jater, stranm alkoholickm psychzm, pedasn smrti.

kodliv zvyky
Jet s jednm kodlivm zvykem je teba bojovat - s kouenm. Rakovina hrtanu a plic vtinou postihuje
kuky. Nikotin je jednou z pin tuberkulzy. Psob na srdce. Naruuje jeho rytmus a funkci, ztenuje
koronrn cvy. Nsledkem je stenokardie. Nikotin me tak vyvolat gangrnu prst chodidel, bt pinou
peruovn chze v dsledku nedokrven sval dolnch konetin apod.
U v 17. stolet, na pkaz cara Alexeje Michajlovie, za kouen bili, za prodej tabku trhali nozdry a
odezvali jazyk.Tak psn reim nebyl jen u ns. V Anglii v 16. stolet za kouen nechvali useknout hlavu
i s fajfkou v stech a vystavovali ji k veobecnmu odsouzen. V Turecku za to napichovali na kl.Tyto
zpsoby boje s kouenm se pouvaly ve starovku.
Dnen lovk mus mt dostatek rozumu a vle, aby pochopil jejich zhoubn inek a zekl se jich. Lkask
vda mu pome. Existuj speciln instituce, v nich l alkoholiky. stav vivy a dietn jdelny lidem
pomhaj dodrovat pslunou dietu.V na zemi je rozvinuta zdravotn-osvtov prce, kter vychz ze
stovek knih o otzkch diety, boje s alkoholem, kouenm apod.
Dvkovan hladovn je jednm z innch prostedk k odbourvn kodlivch zvyk. Pi lb hladem se
psn zakazuje alkohol a kouen. Bhem len jim organismus odvykne, ztrc potebu se k nim vrtit.
Jedinm kolem v budoucnu je - nepodlehnout jim znovu. V na praxi jsme se pesvdili, e alkohol,
nikotin a nedodren diety jsou jednou z pin recidivy mnoha psychickch onemocnn. Proto po vylen
dvkovanm hladovnm dme zachovn pedepsanho reimu.
Mnoz tak zneuvaj tic a uspvai lky, e jsou na nich zvisl. Kurz lebnho hladovn organismu
pomh odstranit vechny kodliv jedovat ltky. V dob nvratu k viv se spnek obvykle uprav.
Ztrcej se muiv bolesti, normalizuj se funkce nervov soustavy.
To vechno vyluuje nutnost povzbudit se nebo uklidnit medikamentznmi prostedky. Hladovkov-dietn

terapie pomh zbavit se tohoto zvyku, kter naruuje zdrav a rozum.

kodliv jsou tak dal rozen zvyky. Nkte star lid jed tun, ostr pokrmy, pij siln aj, ernou
kvu, jed tsn ped spanm. Chod pozd spt, boj se erstvho vzduchu v pokoji. Zabal se a tou v
posteli. Zkrtka dlaj vechno, co jejich zdrav kod. Tm se sniuje odolnost, ivotn eln, dostavuj se
rzn choroby. Dsledek? Lkai, polikliniky, prvn pomoc...
asto zdrav ztrcme vlastn vinou. V na zemi se udlalo hodn
pro to, aby byl lovk a do st zdrav, siln. Mus se ovem sm zci kodlivch zvyk. Kurz lebnho
hladovn mu v tom pomh.

5. Na rznch poledncch
S jistotou meme ci, e metoda lebnho hladovn je uznvna. I kdy m jet hodn odprc, zskala
a zskv dal stoupence, kte jej zdnliv protiklady pochopili a stali se jejmi propagtory. Metoda byla
uznna ze dvou dvod:
1. nahromadily se experimentln zkuenosti a
2. prohloubilo se teoretick zdvodnn metody. V prbhu let se nejen odhalily rzn formy a varianty
psychickch onemocnn, kter lze lit metodou dvkovanho hladovn, ale byly tak provedeny dleit
pokusy odhalujc podstatu zmnnho procesu na klinick a biologick rovni. Zrove byl shromdn
obshl materil, kter se tk somatickch onemocnn. Tyto rznorod, bohat zkuenosti odkrvaj
nepoznan monosti. Nepoznan! Ale u poznvan! Na zkuenostech profesora R. S. Babajence s lenm
konch onemocnn se jet nyn pesvdujeme, jak skvl vsledky metoda dvkovanho hladovn
poskytuje, jsou-li vytvoeny speciln podmnky.
Je potiteln, e len a hromadn experimentlnho materilu probh nejen v Moskv, ale i v cel ad
nemocnic jinch mst. Vechno zaalo lebnami, kter vznikly v Rotov na Donu, v Novoerkasku a
Taganrogu v 60. letech. V tchto mstech, krom osvden praxe l en schizofrenie s hypochondrickm
syndromem, zaali hladem lit tak jin psychick onemocnn - sekundrn encefalitidu, epilepsii,
chronick alkoholismus, revmatick onemocnn mozku. Prce je tvr, serizn. Vzkum pokrauje.
V nkterch ppadech se metody hladovn zavdj za asti pedstavitel na kliniky. N odborn
vdeck pracovnk G. K. Zairov byl na dva roky vysln do Uln-Bataru. Zde zorganizoval len
hladem nemocnch schizofreni. V tto prci pokrauj lkai, kte prodlali speciln ppravu. k se,
e mylenky se penej vzduchem. Skuten. Mylenka lebnho hladovn se dostv do dalch
mst na zem. Z nich k nm pichzej nalhav prosby - pijmte nemocn na len, podporujte
iniciativu mstnch lka v souvislosti s uvedenou metodou, postarejte se o veden novch lebnch
stedisek.
Mezi prkopnky lebnho hladovn na venkov na obrovsk zem pat rovn Dr.V.V. Lobkov,
CSc. Je neurologem v okresn nemocnici Kustanaje. Jako mlad lka odeel do legendrnho kraje, o
nm v tch letech mlde snila. Sem utkaly tisce mladch lid.Tak doktor sem piel. Povlen
tkosti ustoupily, avak naden prvnho objevitele dl usmruje jeho innost.
Mlad neuropatolog hledajc prostedky k ulehen utrpen nemocnch, projevil zjem o Instruktn
metodick smrnice hladovkov-dietn terapie nervovch a psychickch chorob naeho Vzkumnho
stavu psychiatrie, kter se mu nhodou dostaly do rukou. Rozhodl se hladovn vyzkouet v praxi. Jako
kad vzkumnk dlal prvn pokusy sm na sob. Subjektivn pocity experimentu spojil s metodickmi
nvody. Brzy do nemocnice pijali pacientku s tkou formou hypertonie. Peovatelka po pouen
pochopila podstatu lby a ochotn souhlasila s pokusem, kter byl v t dob riskantn a tk. Za rok
tato pacientka pila se stejnou nemoc a za dal rok dva astmatici. Vechny tyi ppady skonily
dobe. Bylo nutn lbu hladovkov-dietn terapi prodlouit, nebo ti, kdo o n slyeli, zaali pichzet
do okresn nemocnice za lkaem, kter l hladem. Ostatn, co je na tom divnho. Lkai nemocnice
se, bez ohledu na vsledky lby, postavili proti. Zaaly bouliv schze, spory, vitky. Lobkova osoili
z experiment na lidech, metodu odsuzovali a pokldali ji div ne za arlatnstv.
Pro vlastn klid dr. Lobkov ustoupil. Jako hlavn neuropatolog v okrese ml dost jin prce. Metoda si
vak sama klestila cestu. Do nemocnice pichzeli pacienti z okresu - dali konzultace. Prosili, aby jim
o tto metod pednel. Lobkov se rozhodl pro zajmav een - hlavn prci penst do
ambulantnch podmnek. Vybudoval speciln ambulanci, v n se nemocn seznamovali s podstatou
metody dvkovanho hladovn, s histori jejho vvoje, se zvltnostmi a vsledky jejho inku. Po
dkladn psychoterapeutick pprav skupiny nemocnch jim doktor Lobkov dval Pouen pro
hladovjcho, sestaven podle naich instruktn-metodickch smrnic a zaal lit.
Nemocn kad den pichzeli do ambulance, kde je sestra, zvl pidlen, vila, mila jim tlak,

brala krev a mo na rozbor, dila oistn procedury, poskytovala rady nebo je poslala k lkai. Kadou
sobotu Lobkov svolval vechny pacienty, i ty, kte len prodlali a tak lidi, kte se o lebn
hladovn zajmali. Nemocn vyprvli o svch
pocitech a subjektivnch stavech. On vysvtloval, radil.Tyto besedy vely do praxe a propagovaly
zpsoby uvdomlho vztahu k jeho realizaci. Z nevelkho pokusu v Kustanajch vzelo uiten dlo.
Mli jsme
radost, kdy jsme se dozvdli, e ve vech ppadech len hladem, kter doktor Lobkov provedl,
nenastala ani jedna komplikace. O existenci Bordska (je to mal msteko, ale s velkou budoucnost,
v blzkosti Novosibirsk) jsem nevdl, dokud jsem se neseznmil s lkakou L. N. Panochovou a
nedostal od n zajmavou odpov na pouvn lebnho hladovn na terapeutickm oddlen tamn
nemocnice. Lilo se v nemocnici i ambulantn. Metoda se pouvala komplexn, s medikamentzn
lebnou a speciln dechovou gymnastikou. spn se zde lili vedai, nemocn s bronchilnm
astmatem, hypertoni, revmatismem, chronickou neuritidou, obezitou, lupnkou, ekzmy, roztrouenou
sklerzou. Vsledkem bylo zlepen nebo pln uzdraven. .
Doktor G. Sarkisjan spn l hladem obezitu a cukrovku na klinice endokrinnch onemocnn v
Jerevanu. Pidlili mu tam dva zvltn pokoje. Kurzem hladovn proly destky lid. U vtiny
zaznamenali dobr vsledky - trval ztrta hmotnosti od 10 do 15 kg, celkov ozdravujc inek,
Zajmav jsou prce Roztovan - profesora M. P Nvskho, docenta O. J. Selenkova a dalch v oblasti
psychickch onemocnn. Moskvan - G. Bikjan-Borodinov, A. S.Tarasovov, P. I. Ostrin, E.A.
Kantinovov, M. A. Javunovsk p o svch klinickch pozorovnch somatickch nemoc (obezit,
hypertonii, akutn slinivce, Kvinskho otoku).
V ernovicch je Rusk ulice, tak ji nazvali Ukrajinci ha poest sptelenho nroda. Z tto ulice u
nkolik let na nai adresu pichzej dopisy. Pe je socha a lka Opanas Jevgenijevi evukjevi.
k, e umn je rliv: vyaduje celho lovka. Ale Opanas, i kdy sochastv velice miloval, vdu
neopustil a zstal lkaem. Byl vytrval, pracovit a pemohl vechny pote. Bylo jich vce ne dost.
Bukovina byla okupovna. evukjevi se ve vlasti dostal do vzen. Mon, e socha, kter se dostal
do tkch podmnek, kter piel o jedno oko, by nevydrel, zahynul by, stejn jako jin. Jako lka
evukjevi vechno vydrel. Pomohly mu vdomosti o livch silch hladovn.
Po osvobozen vlasti byl Opanas Jevgenijevi jmenovn editelem stavu zdravotnick osvty. Pozdji
se stal asistentem katedry farmakologie. A pracoval kdekoliv, vdy nachzel monost rozvjet pro
lebn ely teorii o hladovn. Takovch nadenc nen mnoho. Vdy mme radost, kdy se dovme o
iniciativ z venkova. Sname se navzat co neju kontakt s lkai, kte hromad zkuenosti z len
hladovnm.
Opaten, kter udlalo ministerstvo zdravotnictv, dala monost lkam na zem seznmit se s
podstatou metody dvkovanho hladovn a s jejmi vsledky. Na zklad rozhodnut ministerstva byl
zorganizovn odborn semin o hladovkov-dietn terapii nervovch a psychickch onemocnn, jeho
se zastnili lkai z padesti nemocnic z rznch mst zem. Byl vydn sbornk vdeckch prac o
problmech lebnho hladovn. Ministerstvo nadilo poslat k nm na praxi lkae rznch obor.
Metodu si osvojovali nejen psychiati, ale i neuropatologov, endokrinologov, kardiologov a jin.

Odezvy ze zahrani
Tmto problm se zabvali tak lkai v dalch zemch. Z dopis, jich dostvme hodn, soudme, e
je tam ada nadenc len hladem. Hladovn je formou pirozen terapie, kter pat k nejsnadnjm
a nejmn kodlivm, uv'-li se sprvn," pe prezident asociace ivot a in z Pae.
Prostednictvm paskho asopisu Svobodn rozum ho podporuje Andr Mischeau. Hladovn
pokldme za nejlep zbra proti chorobm, jimi lidstvo trp."
Jsem primem psychiatrick nemocnice. est let se zabvm lebnm pstem duevn nemocnch,"
pe doktor Zikmund z NSR. Dvno se vnuji lebnmu hladovn pacient se somatickmi
chorobami," pe v dopise profesor G. Kraul z Berlna.
O vyuvn hladovn v Pensylvnii pe Dr. S. Docham z Filadelfie. Profesor E. Heun z NSR nm
poslal svou knihu Pst jako zitek a udlost. Sv knihy o hladovn nm poslal i profesor G. Sheltton z
USA.
Profesor Allan Kot dvakrt navtvil nai kliniku. Podrobn prozkoumal metodiku lby hladovnm a
zaal ji spn vyuvat u nemocnch schizofreni na klinice v New Yorku. Napsal nm, e bohuel,
cena kurzu na jejich klinice je vysok. Vce ne 5000 dolar. Zkrtka problm lebnho hladovn je

stle stedem pozornosti pokrokovch lka civilizovanho svta.

Klestit cestu novm mylenkm v kapitalistickch sttech, kde osud vdeckch objev nezdka zle
na postojch soukromch osob, je velmi tk. Len hladovnm nar na odpor soukromch lka.
Na odpor se stavj i farmaceutick firmy zainteresovan na odbytu sv produkce. Lkai, zastnci
pirozench metod lby, asto musej svdt boj. Ve sv knize o tom pe Alice Chase z Kanady.
Takzvan sprvn lkai sed vysoko na svch postech. Kterhokoliv lovka nebo kteroukoliv skupinu
si dovoluj obviovat, jestlie se jej nzory rozchzej s nzory, kter povauje za nejlep a populrn
mezi vedoucmi autoritami v oblasti medicny. Nov koly terapie - to je vsledek pokroku. Ve
skutenosti nejlep mezi zdrav uvaujcmi lkai kaj, e proda je jedin lka, kter je schopen
vylit. Vemocn medicna je nafoukan. Vdy jej pedstavitel prohlauj, e pouze j, profesionln
medicn nle vjimen prvo lit a uzdravovat nemocn. Ve ostatn nespravedliv a neuctiv
oznauj za arlatnstv. Boj novtor v oblasti ochrany zdrav je stejn urputn jako ped sto lety.
Taktika konzervativc v medicn spov v izolovn novtor. Takov ponn je ve vztahu ke
spolenosti stejn nespravedliv jako ve vztahu k vd."
Stejn nzory vyslovuje i doktor IvesVivini (Francie) v dopise, kter mi poslal: ...ve Francii
nen,bohuel,tato metoda pli znma.Konzervativn zpsob mylen oficilnch lka brn rozen
tto zzran metody, kter nemocnm me pinst jen to nejlep..." Pe o tom ve sv knize o len
hladem. .Jestlie irok veejnost a lkai asto patn smlej o nkterch aspektech medicny, nen
snad pirozen snait se rozehnat pedsudky, kter se jich tkaj?"
Jist. Je mon souhlasit s tm, e lka, kter nikdy o tto metod len neslyel, ji neme svm
pacientm doporuovat. T je vak pochopit, e lka, kter o n slyel, se nepokou nco se o n
dovdt. Kdysi jsem jednomu lkai ekl, e se lebnm hladovnm dosahuje vbornch vsledk.
Nabdl jsem mu knihu a lnky, aby si mohl udlat vlastn nzor. ekl mi: Vte, j mm mlo asu na
to, abych etl." Tehdy jsem pochopil, e lenost je tak pekkou praxe len hladovkou. Existuje tak
druh kategorie lka, kte zmnnou metodu kritizuj, vyjaduj se o n patn, pitom o n nic nevd.
Bylo by to smn, kdyby to nebylo tuk smutn.
Dr. Alice Chase a Dr. Ives Vivini mj vlastn sanatoria, v nich l hladem. Setkvaj se s mnoha
potemi. Napklad doktor Vivini pe o jedn pacientce, jej stav se zlepil, tle lbu nemohla
dokonit. Ta ena by mohla bt zcela zdrav, kdyby mla as a monosti." (Podle francouzskho
zkona so. zabezpeen me placen len trvat jen 21 dn). Kurz hladovn vak mus trvat 20-30
dn. Stejn tak nvratn doba. V tkch ppadech se kurz mis opakovat. Je pochopiteln, e kdy je
sociln zabezpeen omezeno na dobu 21 dn, lkai nemohou lbu dovst do konce a doshnout
trvalho vylen.
Existuje i jin, nemn zvan pekka. Dr. Vivini o n pe ve sv knize: ...odpor ze strany
lkaskho spolku, co se te nevdomosti, lenosti, sektstv, je velice nebezpen. Osobm, kter jsou
sociln zabezpeeny, mus dt po pchodu ni kliniku souhlas lkask komise. Jak ho me dt, kdy
lkai metodu len hladem ignoruj? Nemocn m pak dv monosti - bu hndit vechny vdaje
spojen s lenm hladem a nedbat na sankce socilnho zabezpeen, nebo se znovu vrtit k jinm
terapeutickm metodm, o nich nechce slyet, protoe mu nepomohly. Len hladem je tedy jen pro
ty, kdo na to
maj prostedky. Jde o sociln nespravedlnost, protoe lidsk utrpen nezn ani sociln tdu ani
finann pomry."
Nechme sociln otzky a vrame se k medicn. Dr. IvesVivini v knize uvd mnoho pklad kladnho
inku lby hladem. Nememe pst o vech vylench. Zabralo by to spoustu msta. Zastavme se
jen u nkterch chorob, kter v na praxi chybly a kter dopluj seznam tch, kter se pro danou
lbu hod.

Tuberkulza tak?
.Tuberkulza je klasickou absolutn kontraindikac k lb hladem, ale tato otzka se mus upesnit,"
pe dr. Vivini. Kontraindikace souvis pouze s progresivn formou plicn tuberkulzy. Vbec se netk
jinch forem tto nemoci. Znamen to, e nemocn s neprogresivn formou tuberkulzy nebo ledvin,
kost, stev, mohou za znmch podmnek hladovt, aby se uzdravili.
Co se te progresivn tuberkulzy, jsou nutn ve vztahu ke kontraindikaci nkter omezen. Mezi
pacienty s tuberkulzou velkou skupinu tvo otyl (trpc obezitou). Obezita nen vyvolna nemoc, ale
chemoterapeutickm a antibiotickm lenm trvajcm pli dlouho. To vede k intoxikaci jater.

Medikamentzn intoxikace se pipojuje k mikrobn infekci, kter sniuje obrann schopnosti

organismu.
Jako pklad Vivini uvd historii nemoci M. L.: Tuberkulza pravho plicnho hrotu byla zjitna v
listopadu 1961. Lkai pouili klasickou terapii: PAS, rimifon, streptomycin. Za est msc zaznamenali
tm pln uzdraven. Dl pedepisovali antibiotika. Kaverna se vak zvtila. Tomorentgenografie
ukzala, e stav je podobn jako na zatku. Rozbor hlen bacily neprokzal. Pacient byl len stejn,
dostval vak vy dvky lk. Stav se nelepil. Nemocnmu navrhli operaci - odstrann plicnho
hrotu. Protoe se bl, piel se poradit na kliniku. Krom chorobnho stavu plicnho laloku trpl tkou
poruchou zavacho traktu, dvenm, zcpou, bolestmi v oblasti lunku, nespust, depresemi.
Dlouh hladovn, podle nzoru Viviniho, by pro nho bylo osudn nikoliv v dsledku oslaben, ale
proto, e uvoluje velk mnostv toxin kter organismus nedovede vylouit. Krtk, avak astji se
opakujc hladovn, umonila postupnou detoxikaci organismu, m se zvila jeho obranyschopnost.
Za dva msce po lb bez antibiotik ctil M. L. zlepen. Rok po n bylo na klinice dokzno, e m
vborn trven, normln pulz, stolici. Jeho duevn stav je vborn. Nekalal, neml hleny.
Tomorentgenogram svdil o zvpenatn kaverny pravho hrotu.

Thotenstv a vk
Zajmav je monost hladem lit thotn eny. Cel svt v, e thotn ena mus jst za dva. Jde o
pedsudek, kter se hluboce zakoenil!" pe Ives Vivini a uvd pklad nemocn, kter kurz hladovn
absolvovala v prvnm msci thotenstv, ...zatmco jej prvorozen dt pi narozen vilo 3,3 kg,
dve, kter se narodilo po hladovce, vilo 4,25 kg. Bylo klidn, neplakalo. Tilo se vbornmu
zdrav a vyznaovalo se vynikajcm intelektem. Je to pochopiteln. Organismus matky byl zbaven
vech kodlivch toxin. Mme se bt nutit hladovt thotnou enu a nemme mt strach dvat j
chemick lky nebo ji ivit nepirozenou stravou?"
Je zajmav, e vk nen podle Viviniho pekkou len hladem: Je to dleit otzka, protoe existuje
mnoho pedsudk. Pro mne to nen problm. Hladem lm mal dti, dokonce kojence a tak
osmdestilet starce. Star jsem nelil, protoe jsem takov ppad neml. Jsem vak pesvden, e
pro zmnn len nen vkov hranice."
V sti o poruchch moov-pohlavnho stroj Dr. Vivini zdrazuje, e co se te pohlavn sfry, m
hladovn na pohlavn lzy regulujc a omlazujc inek. Hladovn m hormonln inek, a u
pmm psobenm na hypofzu nebo na pohlavn lzy, nebo nepmo prostednictvm regulanho
inku jater!'

Jin nemoci
Hladovn psob pzniv na adenom prostaty. Jde o onemocnn mu uritho vku s nepjemnmi
nsledky. inek hladovn je kladn tak u nefritid (znt ledvin), hydroneurz, cystitid (znt
moovho mche), metritid (znt dlohy) a podobn. Chorobn rozen cv, tkost v nohch,
kee a otoky cv, cvn ekzmy, varikzn vedy, flebitidy (znty il) atd. - ve vech tchto ppadech
hladovn poskytuje trval vynikajc vsledky," k Vivini.
Co se te chirurgickch onemocnn, pe: Nechci tvrdit, e lebn hladovn vytlauje chirurgii.
Vdy budou onemocnn vyadujc chirurgick zkrok. Pravdou je, e mnoz chirurgov hrav
odstrauj apendixy, lunky, aludky, hemeroidy a nestaraj se o to, zda existuje i jin metoda.
Napklad v ppad chronickho zntu apendixu, kter nen nim jinm ne podrdnm slepho
steva, operace me jen ukodit, protoe se vytvo vedlej srsty." Vivini uvd pklad nemocn,
kter pila s nervovm onemocnnm. Ctila znt apendixu. Po nkolika dnech hladovn se jeho
symptomy ztratily, stejn jako poruchy trven, trvajc lta. Lebn hladovn m, podle pozorovn
Viviniho, kladn vsledky tak u akutnch onemocnn. Dvojnsobn i nkolikansobn pomh zkrtit
chorobn stav. Dr. Vivini je zastncem dlouhodobho hladovn, 30-40 a dokonce i 50dennho, pi
nm lze dokonce podle jeho nzoru doshnout radiklnho vylen zastaralch chronickch
onemocnn. Souasn s pizpsobenm se poadavkm soustavy socilnho zabezpeen hled cestu k
urychlen lebnho procesu.Takovou cestou je spojovn metody hladovn s pirozenmi metodami,
kter pispvaj k intenzivnmu vyluovn toxin uvolnnch hladem. Vivini se domnv, e tyto
metody jsou natolik efektivn, e doba hladovn se nezdka dvojnsobn zkrt. Omez se na 20 dn. Z
pouvanch metod sloucch k urychlen lebnho procesu vyjmenovv nsledujc: bahenn
aplikace, hydroterapie, ozonoterapie, vibroterapie, sugesce a hypnza, akupunktura, mas ptee,
homeopatie, aerosoly, diatermie, ultrazvuk. U kadho jednotlivce mohou bt, podle charakteru nemoci

a stavu nemocnho, nkter z tchto metod pouity.

Znm odbornk na lbu hladovnm A. de Wries uvd zajmavou statistiku len somatickch
onemocnn danou metodou. Podle nho je procento uzdraven neobvykle vysok a pevyuje vsledky
vech jinch terapeutickch metod. Mnoz pacienti," pe de Wries, trpc cel lta tzv.
nevylitelnmi nemocemi, se zcela uzdravili. Vichni lkai, kte pouvali lebn hladovn,
zdrazuj jeho neobvyklou efektivnost. Dr. Shelton napklad oznmil, e 95 % pacient jeho stavu se
vylilo nebo se jejich zdrav zlepilo. Jin lkai, kte jeho pacienty prohldli, potvrdili, e je toto
len vysoce inn."
Ve zprv Dr. de Wriese jsou uvedena zajmav fakta o lb dvkovanm hladovnm nemoc, kter
jsme jet nezmnili: zastaral ed zkal, hypertomie (prokrven), znt spojivek, glaukom (zelen
zkal), keratitida (znt rohovky), jen zrno. Katarakty (ed zkal) v potenm stadiu po 21 dnech
hladovn zcela miz. Vechny formy zntu spojivek lze uzdravit hygienou a hladovnm. U akutnch
forem je krtk, u chronickch del. Zven nitroonho tlaku (glaukom, zelen zkal) postupn
ustupuje v prbhu 2-3 tdn hladovn. Zajmavou zprvu poskytuje i dr. Mac Etchen z Kalifornie.
Prmrn procento ppad zlepen nebo uzdraven po livm hladovn in podle jeho daj 88,4 %.
Vyleny byly tyto nemoci: vysok krevn tlak, kolitida, (znt tlustho steva), anmie
(chudokrevnost), hemoroidy, artritida (znt kloub), bronchitida (znt prduek), nemoci ledvin,
benign ndor (nezhoubn ndor), otoky, nemoci srdce, astma, aluden vedy, senn rma, struma
(Basedowova nemoc), paradentza, lunkov kameny, rakovina, roztrouen sklerza, katarakta (ed
zkal). Obdivuhodn jsou ppady vylen roztrouen sklerzy. Je mon, e to byla onemocnn v
ranm stadiu.Autor se o tom nezmiuje.
Dr. Viliam de Ester podal statistick zprvy o lb 31 druh onemocnn. Dlka kurzu hladovn se
pohybovala od 5 do 55 dn. Zcela se uzdravilo 71 %, sten 20 %, bez zlepen zstalo 9 %
nemocnch.

Zkuenosti z Japonska
Nyn se peneseme do Japonska a podvme se, jak se metoda lebnho hladovn rozvj tam. Mme
vpov japonskho vdce, doktora lkaskch vd, Imamury Motoo. V Japonsku se hladovn jako
nboensk kult pouvalo u v poslednm tiscilet. Nboent asketov, kte odmtali potravu, se
pesvdili, e hlad zlepuje duevn, ale tak tlesn stav lovka. Zjistili, e jm lze lit.Tak se v
Japonsku zaalo lit hladem.
Ve znmm buddhistickm chrmu blzko Tokia se hladovn u vce ne 300 let podrobuj mnoz
vc. Na zatku epochy Hejdzi, piblin ped 100 lety, zaala do Japonska pronikat evropsk
medicna. Od t doby bylo lebn hladovn, spolu s jinmi metodami vchodn medicny
(akupunktura, lba vypalovnm, nsk lky), potlaovno. Evropsk medicna si dobe poradila s
infeknmi nemocemi, avak mnoho evropskch chorob se lilo patn. To nutilo znovu si vzpomenout
na zapomenut prodn metody medicny, k nim pat len hladem.
Ve tictch letech v Tokiu zorganizovali pt Center lebnho hladovn (Dandziki Bodzio). Dnes jsou
v Japonsku destky tzv. kol lebnho hladovn, kter maj 20-60 lek. Ron l asi 10 000 lid. Na
rozdl od nemocnice nebo polikliniky je poet jejich lek zkonem omezen. Nkter maj tm 100
lek. kolu takovho typu obsluhuj pouze 3-4 pracovnci s vedoucm. Poradci-lkai jsou vedeni jen
paprov. Oficilnm clem kol je upevnn zdrav a duevn trnink. I kdy vtina tch, kdo do kol
pichzej, trp chronickmi nemocemi, jsou stavy registrovny jako nboensk organizace nebo
hotely. Nejsou tedy pod kontrolou ministerstva zdravotnictv.
Stv se, e vedoucm koly je lovk, kter nem potebn vdomosti ani zkuenosti. S vjimkou
faktu, e kurzem lebnho hladovn proel. Ale vtina tch, kdo kurz v podobnch stavech
absolvovali, je ctyhodn a do koly posl dal nemocn.Tak jsou bez jakkoliv reklamy vechny
koly peplnny a majitel vydlvaj velk penze. Nen tedy divu, e se asto vyskytuj i neastn
ppady.
V Japonsku bez diplomu nelze dlat mase nebo akupunkturu, ale z neznmch pin neexistuje dn
kontrola, pokud jde o len hladem, tebae prv to vyaduje vce odbornch vdomost ne zmnn
dv metody. Dnes se len hladem uplatuje na dvou sttnch univerzitch (v Tokiu a Kjusju) pevn
u neurzy. Krom univerzity se lebnm hladovnm zabv asi 10 lka. Patm k nim i j."
V roce 1941 Imamura na univerzit v Kjusju obhjil doktort na tma Klinick pozorovn. V prbhu
30 let, kter od t doby uplynuly, pouil tuto metodu lby asi u 400 nemocnch. Kombinoval ji s

metodami souasn medicny. V jedn kapitole sv knihy Lebn hladovn Imamura odpovd na
otzku, pro se rozhodl svj ivot zasvtit prv tto metod.
Kdy jsem byl studentem lkask fakulty, onemocnl jsem chronickou nefritidou (znt ledvin).Ani
jedna metoda evropsk medicny mi nepomhala. Zklamn souasnou medicnou jsem se rozhodl jt do
koly hladovn, kter byla tak ve mst Fukuoka, kde jsem se narodil. Navzdory ostrm nmitkm
rodi jsem se hladem lil 8 dn. Vsledek byl obdivuhodn. Blkoviny v krvi a moi - albuminurie a
hematurie, kter trvaly mnoho let, se zcela ztratily. Nepjemn pocit hladu, jeho jsem se ped lbou
tak bl, byl mnohem men, ne jsem pedpokldal. Bylo to v roce 1931. V ptm roce jsem do koly
hladu el znovu .Tentokrt s otcem, kter tak trpl tkou formou chronick nefritidy a hypertoni.
Pedepsali nm desetidenn hladovn. Dky tomu jsem se zcela uzdravil. Tak nemoc otce se zlepila.
Po proputn z lebnho stavu otec kad 2 a 3 msce nkolik dn hladovl. Arteriln tlak se mu
snil z 200 na norml. Albuminurie ustoupila. Dalch 20 let byl otec zdrv. Pracoval do poslednho dne
ivota. Doil se 72 let.
Ve kole hladovn jsem se seznmil s mnoha nemocnmi. Udroval jsem s nimi styky i po skonen
lby. V 80 % ppad jsem dostal kladnou odpov.Tak jsem se znovu o innosti tto metody
pesvdil. Zaal jsem ji doporuovat kadmu nemocnmu trpcmu chronickm onemocnnm.
V roce 1937 jsem piel na Lkaskou fakultu univerzity v Kjusju, kde jsem pro dizertan prci dostal
tma o tuberkulze. Poad jsem vak pemlel o lebnm hladovn. Nakonec jsem se, po bezesnch
nocch, obrtil na profesora Cochire s prosbou, zmnit dan tma. Chtl jsem pst o lebnm
hladovn. V Japonsku nebylo zvykem, aby na prosbu svho ka profesor zmnil tma.Tak se splnilo
m vroucn pn. Nov tma mlo nzev Klinick pozorovn procesu hladovn.
Pak jsem 16 let vykonval soukromou praxi. Lil jsem hladem nemocn, jim dn lky nepomhaly.
Koupil jsem kolu hladovn v Ikom, otevel jsem vlastn nemocnici. Pi nkupu jsem ale neml tst.
Podvedli m. Ztratil jsem vechno jmn. Nyn pracuji na poliklinice v Gosikna ostrov Avadzi. Je zde
ndhern proda a mrn pjemn podneb. Je to ideln msto k lb hladovnm. Mm monost
vechny sly soustedit na oblbenou metodu len."
Imamura v tto souvislosti pihl k individulnm a vkovm zvltnostem pacient. Doporuuje tyto
varianty:
- psn hladovn - nemocnm se dv celou dobu jen voda
- psn hladovn jen dva dny, od tetho dne se servruje zelenina, ovoce - 200 g dvakrt denn
- prvn dny vy, od 5. dne kysel mlko - 400-600 g.
V ppravnm obdob se bhem dvou dn omezuje mnostv potravy. Nemocn dostv lehce straviteln
jdla. Prvn den hladovn a pak kad dva a ti dny se uvaj projmadla nebo se dvaj klystry. Lky se
zpravidla nepedepisuj. Doba hladovn 7-10-14 dn, nkdy a 21. Nemocn se z nemocnice propoutj po
10-15 dnech od ukonen hladovn. Osobn jsem pesvden," kon knihu Dr. Imamura, e pi pouvn
hladovn se nemus vyskytnout ani jeden ppad zhoren nemoci."
Tak s indickmi vdci mme zk kontakty. V Indii jsem byl dvakrt. K nm na kliniku pichzeli
profesoi Santa Kumer, V. N. Bagadia a doktor arda Menon.V Iridii len hladem praktikuj na tech
klinikch pro duevn nemocn. V ombaji ji vede profesor Bagadia, v Kalkat profesor Santa Kumer a
v Madrase arda Menon. Vdomosti o prospnosti hladu Indov naerpali z stnho podn z
minulosti. Jak mi indit vdci ekli, Sovtsk svaz jim je vrtil obohacen vdou.
Mohli bychom vyprvt jet o mnoha smrech lebnho hladovn. V rznch zemch, na rznch
poledncch m sv zvltnosti. Dleit je vak jedno - vude m nsledovnky a vude nemocnm
pomh.

Zvr
Jak vlastn jsou hlavn metody lebnho hladovn? Spovaj v pomoci v tch ppadech chronickch
onemocnn, kdy u dn medikamenty nepomhaj. Co hlad nevylet, nikdo nevyl." Tato slova
vcarskho lkae Bertola byla v praxi nejednou potvrzena.
Druhou zvltnost tto metody je skutenost, e nehroz nebezpe, e lme-li jedno onemocnn,
vyvolme jin, jak se to nkdy stv pi len lky. Naopak tm, e m lebn hladovn celkov
ozdravn inek, dv do podku cel lidsk organismus.
Hodn jsem pemlel o smrech, jimi by se tato metoda mla rozvjet. Myslm, e jsou dva preventivn a lebn. Dnes se na vasn pedchzen nemocm klade velk vznam. Lebn hladovn

v tom me sehrt dleitou roli. Systematick krtkodob kurzy lebnho hladovn zvyuj reaktivitu
organismu a sily jeho odporu k nemoci. Mohou mt znan ozdravujc efekt. Zvl uiten je podat
tyto kurzy pro obyvatele velkch mst, je jsou zneiovna vfukovmi zplodinami, kouem
vrobnch podnik apod. Zd se, e tuto zleitost musme brt vn/Opaten jsou nutn, jako
prevence rozvoje rznch chronickch onemocnn, pedasnho strnut. Mohli bychom tak zachovat
zdrav pokolen. Pi hromadnch infekcch mohou krtkodob kurzy lebnho hladovn zkrtit dlku
nemoci, lpe se s n vypodat.
Zaveden kurz do sanatori pome v mnoha ppadech doshnout vbornch vsledk. Prospj
hlavn lidem se aludenmi a stevnmi chorobami, lidem nchylnm k obezit i tm, kte maj
oslabenou nervovou soustavu. Rovn je nutn vybudovat samostatn sanatoria lebnho hladovn,
protoe pro len mnoha druh chronickch nemoc nejsou nezbytn kliniky a nemocnice. Mnohem
spnji se l v sanatorich. Nemocn'je toti na erstvm vzduchu. Me se prochzet, chodit na
vodn procedury, tlocvik. Jsou zde zkrtka vborn podmnky a veker pohodl.
Uvdm popis sanatoria lebnho hladovn Belveder zaloenho v roce 1959 doktorem Vivinim:
tuln zazen pokoje, alounn nbytek, spoleensk hala, knihovna, pjemn vesnick kraj."
Nemocn maj k dispozici vechny prostedky prodn medicny. Poprv ve Francii na sebe vzal lka
riziko a zaloil centrum; v nm se vyuv pirozen prodn len a pirozen strava a kde probhaj
kurzy hladovn a jinch druh naturopatie (alternativn medicny)."
Domnvm se, e i u ns by se takov sanatoria mohla vybudovat. Podmnkou vak je pkn kraj, sad,
lesy, eka, jezera a podobn. Pi zizovn sanatori na hladovn by se mlo pamatovat na zahradnick,
sadask a tak na sklenkov hospodstv. Cel rok by v nvratnm obdob zsobovaly nemocn
erstvm ovocem a zeleninou. Starat se o n vtinou mohou pacienti. Hladovn u nich obvykle
probouz zjem o tlesnou prci. Dobrovolnk se vdy najde dost.
Velice dleit je organizovat sanatoria lebnho hladovn zamen na prevenci. Urena by mla bt
pedevm lidem pracujcm ve zdravotn zvadnch provozech, co me vyvolat chronickou
intoxikaci nebo organismus zashnout radioaktivnm zenm. V na praxi jsme mli i takov ppady
(zmny na organismu byly velk). Len
hladovnm pineslo viditeln zlepen celkovho stavu tchto pacient. Procesy, kter pitom probhaj,
jet ekaj na vzkum na biologick a molekulrn rovni. Je vak jist, e detoxikan inek
hladovn a tak jm vyvolan mobilizace obrannch sil organismu udl sv.
Jak jsou jet dal monosti len dvkovanm hladovnm? Vidli jsme, e mnoho zahraninch
lka jm lilo choroby, kter se dve pokldaly za kontraindikaci pro takovou lbu (tuberkulza,
rakovina atd.). K tto otzce pistupujeme opatrn. Zatm doporuujeme hladem lit pouze nemoci, s
nimi u mme dostaten zkuenosti podloen statistikou. Zhusta se objevuj zprvy lka naich
klinik o spnm vyuit tto metody pi len chorob, s nimi jsme se v na praxi nesetkali.
Uplatovn metody je stle astj.
O kombinovn dvkovanho hladovn s medikamentznm lenm v podstat moc nevme. Je nm
znmo jen to, e po ukonen kurzu hladovn se mnostv uvanch lk me prudce snit a pesto
terapeutick efekt zstv stejn. Vysvtlen je jednoduch. Lebn hladovn vyvolv aktivitu vech
zkladnch ivotnch proces, zvyuje reaktivitu organismu a dky tomu je nsledn medikamentzn
len innj. Coby ppravu organismu na lbu je vhodn pout stimultory, jako nap. komplexy
vitamin.
V chirurgii hladovn znan zkracuje hojen jizev a zlepuje celkov stav operovanho. Zven
reaktivity vyvolan hladem organismu pomh operace lpe snet.
Zvl vznamn je pouit hladovkov-dietn terapie v geriatrii.Ve st dochz v dsledku oslaben
ltkov vmny a celkov reaktivity organismu k zmnm. Nai gerontologov se zamuj hlavn na
to, aby starmu organismu pomohli pizpsobit se zmnnm podmnkm vnjho i vnitnho prosted.
Pouvaj se rzn pirozen stimultory - vitaminy, hormony, vlkniny a dal. Reaktivita se lebnm
hladovnm stupuje. Omlazovac inky hladovkov terapie - tohoto pirozenho stimultoru, jsou
dokzny prax.
inek lebnho hladovn na citov vzruen, tedy na vyvoln dobr nlady lid, je prozkoumn
nedostaten. Vmaj si ho vichni odbornci, kte kurzy hladovn organizuj. Sledujeme ho tak na
na klinice. Odpovajc funkce nervov soustavy, vylouen drdivch toxickch ltek z organismu,
zven ivotnho elnu - to vechno se na nlad projevuje. Zde jsou zajmav monosti naich psycholog a
pedagog. Dleit je, aby se s problmem lebnho hladovn seznmili nejen lkai, ale vichni, kdo se

musej setkvat s nezvyklmi ivotnmi podmnkami - nai kosmonauti, letci, nmonci, geologov, polrn
badatel, horolezci, speleologov.
Co o praxi hladovnm potebuj vdt? To, e lovk bez potravy vydr 30 a 40 dn, ani by se organismus
pokodil. Souasn me pracovat s plnm nasazenm, udret si jasnou mysl a dobrou nladu. Bez tchto
poznatk, v tkch podmnkch, bez stravy, mohou lid dostat strach, propadnout zoufalstv, ztratit
odolnost.
Dnen vvoj vdy jde cestou diferenciace vdeckch poznatk a vzjemnho prolnn, cestou syntzy
vd.Takov mus bt i nae cesta - cesta rozvoje metody lebnho hladovn. Je nutn ji ve vztahu k
jednotlivm onemocnnm zkoumat, udlat celkov vzkumy, experimentln ji studovat, stejn jako jej
vliv na fyziologii a patologii lovka. Nejednou jsem si pedstavil centrum lebnho hladovn. Vidm
hezkou blou budovu, ve stinnm sadu na behu eky. Pesnji dv budovy. Jedna je vdeckm centrem,
druh klinikou.
Ve vdeckm centru se zkoumat bude na biologick a molekulrn rovni. Je nutn velk vivrium pro
experimentln zvata. Nesmj chybt laboratoe vybaven nejnovjmi aparaturami - biochemick,
chemick, imunologick, genetick, patofyziologick, biofyzikln, vivy, motorickho reimu,
psychoterapie atd. Klinika mus bt experimentln. Jakmi hlavnmi smry by se mla zabvat? Pedevm
psychoneurologi, srdenmi a cvnmi onemocnnmi, alergiemi, chorobami sval, aluden-stevnmi a
mon tak konmi, onmi a onkologickmi. Zkrtka, klinika mus bt terapeutick, s irokm profilem. V
kombinaci s dobe vybavenmi laboratoemi mus umonit do hloubky zkoumat vechny procesy probhajc
v naem organismu bhem obdob livho hladovn, mus rozpracovat reimy vivy, vyzkouet rzn
monosti kombinace metody lebnho hladovn s jinmi terapeutickmi metodami.
Na klinice je nutn plnovat vechny metody fyzioterapeutickho inku jako lzn, elektroprocedury. Mus
tam bt sprcha, tlocvina, oddlen na lbu bahnem apod. Klinika mus bt zazena tak, aby se
vylouily vechny nepzniv faktory vnjho vlivu, aby se pacienti lili v klidu a v pohodl.
Ve vdeckm centru by se mly organizovat speciln pednky slouc k zvyovn kvalifikace lka, k
osvojen metody lebnho hladovn. Domnvm se, e kurz lebnho hladovn mus bt zapracovn do
osnov lkaskch fakult a zdravotnickch kol.Tak zdravotnicky personl mus bt s danou problematikou
seznmen. Velice dleit je tak organizace informac. Vdeck centrum lebnho hladovn mus mt
monost dlat zdravotn-osvtovou prci. Zd se vm e jsem se nechal unst fantazi? Nikoliv.To vechno
je zcela reln.Takov vdeck centra u v na zemi existuj (nap. stav gerontologie v Kyjev).

Obsah
I. Podle zkon prody .............................
1. O Jedn vdeck diskusi ................................... 3
- zkuenosti jogn ...................................... .4
Smrt msto vylen....................................... .6
Pro i proti ............................................. .8
2. Od stolet ke stolet ..................................... .12
- Egypt, ecko ......................................... .12
- Hippokrats, Avicenna ................................. .13
-Anglie .......................................... .....16
-Cb.Balcer ............................................17
Misti hladovn ....................................... .21
Pbh spisovatele U.Sinclaira .............................23
A jde se dl ............................................26
3. Vnitn lka........................................... .28
- ztrta hmotnosti vnitnch orgn pi hladovn........... .30
-Jak jsou muka hladu? .................................31
- spontnn aluden sekrece ............................ .32
- pznaky autointoxikace ............................... .33
- co je autotza? ....................................... .3-4
- ochrann tlum ...................................... .36
-pokles tlesn hmotnosti ............................... .37
- omlazovac efekt hladovn............................. .39
JT. vahy lkae ....................................... .41
Nae vc mus t .......................................41
Jak zanal autor .......................................41
Prvn pozitivn vsledky ............. .'. .................. .44

- tak zklamn ........................................48

2. Hladovjte pro zdrav ................................... .51
-je mon pout metodu ambulantn? ....................52
- podrobn informujte pacienta ...........................52
- popis terapeutickho postupu ............................53
- na co nesmte zapomenout............................. .54
- nvratn obdob ......................................55
Stadia lby ........................................... 55
Mon komplikace ..................................... .55
Zpov mladho dobrodruha ............................ .60
Omyl Jurije M. ......................................... .63
Pokus spisovatele D. .................................... .65
Kdo nesm hladovt? ..................................... 69
3. Nai pacienti ........................................... 70
Schizofrenie ............................................ 72
Astrolog ............................................... 73
Sla vytrvalosti. ...................;.....................77
erven nos ........................................... .78
Host z Murmansk ..................................... .81
Paliv tajemstv ....................................... .82
Nerelnost ............................................ .84
Zlodjka ...............................................87
Mnio-depresivn psychza .............................. .89
Krlovna ............................................. .90
Trvalost lby.......................................... .91
Somatick onemocnn ................................. .92
Velk systm .......................................... .93
Hypertonik. . ..'........................................ .94
Infarkt myokardu ...................................... .96
Obezita (frakn terapie) .............. ^ ................. .96
Obzn brati.......................................... .97
Pm. ........................................ .......99
- nemoci aludku, lunku, jater, dvancternku ............ 100
- slinivka, diabetes .................................... l Ol
Malomocn (kon onemocnn) ........................ .102
Nemohu dchat (alergie, bronchiln astma) .............. .103
Pohyb to je ivot (polyartritida) ......................... -104
- dlejte krtk hladovky! .............................. -105
- dna ...............................................-106
Jet jeden vzkum psychiatra (alkoholick halucinace) ..... .107
Spisovatel ......................................'-- -107
drb .............................................-109
Leh ppady ...........................-110
Povinnost lkae .......................... 111
(...............................................Obsah..........:.....................................)
4. Nco o profylaxi ...................................... .113
- rostlinn-mln dieta ....................... f........ .114
- kodlivost masa ......................................114
Racionln viva ...................................... .115
- vitaminy ........... ^............................... .117
- vpnk, hok, draslk, kuchysk sl................... .118
Syrov strava ......................................... .118
Ideln stravovac reim ................................ .119
Jednodenn hladovn.................................. .120
Jin druhy hladovky ....................................120
- rzn reimy krtkodobho hladovn ................. ^. 120
Nutnost pohybu, nemoci z nedostatku pohybu ............. .121

Tradice a zvyky .................................. . ..... 723

- hazard pejdn ..................................... 123
- prospnost crkevnch pst ........................... 123

kodliv zvyky ......................................... 124

- zhoubnost alkoholismu a kouen ....................... 124
5. Na rznch poledncch .....................".......... .125
- zkuenosti s ambulantn lbou ........................ .127
Odezvy ze zahrani .................................... 128
- vjimen prvo lit? ................................. 129
- bylo by to smn, kdyby to nebylo tak smutn ............ 129
Tuberkulza tak? ............................ 7 .........131
Thotenstv a vk ........................ ... ............ 132
Jin nemoci ........................................... 132
- nemoci moov-pohlavnch orgn ...................... 132
- len onch onemocnn.............................. 134
- statistika vylen .................................... 134
Zkuenosti z Japonska ................................. .134
Zvr .......................................;....... .-. .137
- co hlad nevyl, nikdo nevyl ........................ .137
- zvyovat kvalifikaci lka a osvta ..................... 138
Obsah ..................................................142