Peloil Zdenk Masopust

POLITOLOGIE
A

Eurolex Bohemia

Obsah

Markovi a Robinovi

Strun informace
Pojmy
Tmata
Politit myslitel
Pedmluva
Podkovn
ST 1 RZN TEORIE POLITIKY
1. Co je politika?
Definovn politiky

Politika jako umn vldnout

Politika jako vci veejn
Politika jako kompromis a konsens
Politika jako moc
Studium politiky
Pstupy ke studiu politiky
Filozofick tradice
Empirick tradice
Vdeck tradice
Nejnovj vvoj
Me bt studium politiky vdeck?
Pojmy, modely a teorie
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

2. Vldy, systmy a reimy

Tradin systmy klasifikace
Pro klasifikovat politick systmy?
Klasick typologie
Typologie t svt"
Reimy v modernm svt
Zpadn polyarchie
Nov demokracie
Vchodoasijsk reimy
Islmsk reimy
Vojensk reimy
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

Veker prva vyhrazena; publikace ani jej sti nesmj bt reprodukovny a pevdny
jakmkoli zpsobem elektronicky, mechanicky, v podob fotokopi, zznam nebo jinak
bez pedchozho psemnho svolen nakladatelstv EUROLEX BOHEMIA s. r. o.
Andrew Heywood
Translation Zdenk Masopust
I. vydn
ISBN 80-86432-95-5

3. Politick ideologie
Co je politick ideologie?
Liberalismus
Abeceda liberalismu
Klasick liberalismus
Modern liberalismus
Konzervatismus
Abeceda konzervatismu
Paternalistick konzervatismus
Nov pravice
Neoliberalismus
Neokonzervatismus

23
23

45
45
46
47
49
50
52
54
56
58
59
59
60
60
61
61
63
63
65
65
66
67
68
69
69
70

Socialismus
Abeceda socialismu
Marxismus
Abeceda marxismu
Ortodoxn komunismus
Modern marxismus
Sociln demokracie Tet
cesta
Dal ideologick tradice
Faismus Anarchismus
Feminismus Environmentalismus
Nboensk fundamentalismus
Konec ideologie? Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura
4. Demokracie
Definovn demokracie
Kdo je lid?
Jak by ml lid vldnout?
Kam a by mla vlda lidu sahat?
Modely demokracie
Klasick demokracie
Demokracie jako ochrana
Demokracie jako nstroj rozvoje
Lidov demokracie
Demokracie v praxi: rzn pohledy
Pluralistick pohled
Elitistick pohled
Korporatistick pohled
Pohled Nov pravice
Marxistick pohled
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura
5. Stt
Co je stt? Rzn
teorie sttu
Pluralistick stt
Kapitalistick stt
Stt Leviathan
Patriarchln stt
loha sttu
Minimln stty
Stty jako nstroj rozvoje
Sociln demokratick stty
Zkolektivizovan stty
Totalitn stty
Vyprzdnn" stt?
Globalizace
Pebudovvn sttu
Sprva vc veejnch na ni rovni
Shrnut

70
71
72
73
75
76
77
78
79
79
80
81
82
83
84
84
85
85
87
87 88
89 90
91 91
93 94
96 97
98 99
101 102
103
104
104
105
106
106
108
109
111
113
114
116
116
117
118
118
119
119
120
121
121
122

122
123

Doporuen literatura
ST 2 NRODY A GLOBALIZACE
6. Nrody a nacionalismus
Co je nrod?
Nrody jako kulturn spoleenstv
Nrody jako politick spoleenstv
Rzn druhy nacionalismu
Liberln nacionalismus
Konzervativn nacionalismus
Rozpnav nacionalismus
Protikoloniln nacionalismus
Multikulturalismus
M nrodn stt budoucnost?
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

127
127
128
130
132
133
135
137
139
141
143
145
146
146

7. Globln politika
Jak porozumt svtov politice
Idealismus
Realismus
Pluralismus
Marxismus
Mnc se svtov d
Potek a konec studen vlky
Svtov d 21. stolet
Dynamika globalizace
Globalizan tendence
Globalizace: teorie a diskuse
Regionalizace
Evropsk unie
Smujeme ke svtov vld?
Organizace spojench nrod
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura
8. Politika mstn a regionln
Centralizace nebo decentralizace?
Vztahy mezi centrem a periferi
Federace

Unitrn systmy
Etnick a komunitrn politika
Nstup etnick politiky
Spas ns komunitrn politika?
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

147
147
148
149
151
152
153
153
155
159
159
161
165
168
171
173
176
177
177

Pro federalismus?
Rysy federalismu
Zhodnocen federalismu
Vlda v mstech
Devoluce

179
179
181
181

187
191
191
194
195
195
196

9. Ekonomika a spolenost
Ekonomick systmy
Rzn druhy kapitalismu

Odrdy socialismu

199
199
201

Podnikatelsk kapitalismus
Sociln kapitalismus
Kolektivn kapitalismus
zen nebo nezen kapitalismus?

Existuje v ekonomice njak tet cesta"?

Struktura spolenosti a dlc ry
Spoleensk tda

Sttn socialismus
Trn socialismus

Vzestup a pd politiky td
Kdo tvo underelass"?

207
210
212
213

Rasa
Gender
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

216
217
218
219
219

10. Politick kultura, komunikace a legislativa

Politika v hlav: kultura a komunikace
Obansk kultura nebo ideologick hegemonie
Masov mdia a politick komunikace
Zmenuje se sociln kapitl?
Legitimita a politick stabilita
Legitimizovn moci
Krize legitimity
Pro dochz k revolucm?
Marxistick teorie revoluce
Nemarxistick teorie revoluce
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

221
221
222
225
229
232
232
235
237
237
239
241
242
242

11. Reprezentace, volby a hlasovn

243

Reprezentace
Rzn teorie reprezentace
Model sprvce
Model delegta
Model mandtu
Model podobnosti
Volby
Rzn funkce voleb
Volebn systmy: diskuse i spory
Co vlastn volby znamenaj?
Volebn chovn
Rzn teorie voliskho rozhodovn
Model identifikace s politickou stranou
Sociologick model
Model racionln volby
Model dominantn ideologie
Shrnut
Otzky k diskusi

12. Politick strany a systmy politickch stran

265

Politika stran
Typy politickch stran
202 stran
Funkce politickch
203
Zastupovn
204
Formovn a doplovn
elity
205
Formulovn
cl
Artikulovn a agregace zjm
208
Socializace a mobilizace
Organizovn vldy 209
Vnitrostranick uspodn: kdo m v rukou moc?
Systmy politickch stran
Systmy jedn strany
214
Systmy dvou stran
215 stranou
Systmy s dominantn
Multipartijn systmy
Kles vznam politickch stran?
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

265
267
269
270
271
272
272
273
273
274
276
277
278
280
282
284
285
286
286

13. Skupiny, zjmy a hnut

287

Politika skupin
Rzn typy skupin
Komunln skupiny
Institucionln skupiny
Skupiny typu sdruen
Modely politiky skupin
Pluralistick model
Korporatistick model
Model Nov pravice
Jak probh politika skupin?
Jak dleit jsou zjmov skupiny?
Jak uplatuj skupiny svj vliv?
Spoleensk hnut
Nov spoleensk hnut
Shrnut
243
Otzky k diskusi
244
Doporuen literatura
244
ST 4 MECHANISMUS245
VLDNUT
14. stavy, prvo, soudy a247
soudci
247
stavy
248
Klasifikace stav
250
K emu slou stava?
251
Udlen pravomoc
256 a cl
Stanoven hodnot
Zajiovn stability vldy260
Obrana261
svobody
261
Legitimizace
reim
262
Zle na stavch?
262
Prvo
Prvo, morlka263
a politika
263
Soudy a soudci
264

287
288
288
289
289
291
291
293
294
295
295
298
302
302
304
305
305
309
309
310
315
315
316
316
317
317
317
319
319
321

Jsou soudci politit?

Tvo soudci politiku?
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

322
324
327
327
328

15. Shromdn
loha shromdn
Parlamentn a prezidentsk systmy
Rzn funkce shromdn

329
329
330
334

Struktura shromdn
Jedna komora nebo dv?
Systmy vbor
Vkonnost shromdn
Tvo shromdn politiku?
Pro kles vznam shromdn?

Jsou shromdn na vzestupu?

Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura
16. Politick exekutivy
loha exekutivy
Kdo je kdo v exekutiv
Rzn funkce politickch exekutiv

17. Byrokracie
Rzn teorie byrokracie
Model racionln sprvy
Model mocenskho bloku
Model nadmrn nabdky byrokracie
loha byrokraci
Funkce byrokraci

Pijmn zkon
Reprezentace
Kontrola
Vbr a pprava talent
Legitimizace

338
338
340
342
342
346

Disciplinovan politick strany

Velk" stt
Nedostatek vdcovstv
Moc zjmovch skupin a mdi

348
348
349
349
351
351
351
353

Ceremoniln funkce
Vedouc loha pi tvorb politik
Kadodenn politick veden
Byrokratick zen
Reagovn na krize
Moc v exekutiv: kdo vel?
Prezidenti
Premii
Kabinety
Politika vdcovstv
Rzn teorie vdcovstv
Rzn vdcovsk styly
Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

375
375
376
377
379
380
380

Organizace byrokraci
Moc byrokracie: vymkla se kontrole?
Zdroje moci byrokracie
Jak kontrolovat byrokraty?

334
Shrnut
335
Otzky k diskusi
336
Doporuen literatura
33o
337
18. Armda a policie
Armda a politika
loha armdy

346
Kontrola nad armdou
Kdy se armda chpe 347
moci?
Policie a politika
347
Rzn lohy policie

Politick poradenstv
Artikulace zjm
Udrovn politick stability

383
387
387
389

Politick odpovdnost
Zpolitizovn
Alternativn byrokracie
394
395
395
397

Nstroj vlen
Zruka vnitnho podku a stability
Zjmov skupina
Alternativa civiln vldy
347

Politick kontrola a odpovdnost

Shrnut
Otzky k diskusi
Doporuen literatura

381

Zajiovn veejnho podku

Plnn politickch kol
Policejn stty

397
398

404
406
409
410

414
416
417
417

ST 5 POLITICK OPATEN A JEJICH PROVDN

353 a vkonnost systmu
19. Proces tvorby politiky
421
354
Proces tvorby a354
realizace politiky
421
Rzn teorie rozhodovn354
422
355
Modely racionlnho aktra
355
Inkrementalistick modely
356
Modely byrokratick organizace
360
Modely systmu nzor
Jednotliv stadia procesu tvorby politiky
364
426
Iniciace
366
Formulace
367
Implementace
370
Evaluace
372
Vkonnost systmu
433
373
Udrovn stability
434
373
Zajiovn materilnho blahobytu
435
Posilovn obansk sounleitosti
437
Prohlubovn demokracie
438
Shrnut
439
Otzky k diskusi
440
Doporuen literatura
440
Slovnk politologickch termn
Bibliografie

443
465

Pojmy
Absolutismus
Antisemitismus
Autonomie
Autorita
Autoritarismus
Bezpenost kolektivn
Byrokracie
Coup tat
Dlba moci
Demokracie liberln
Demokracie parlamentn
Demokracie plebiscitn
Demokracie pluralitn
Demokracie stranick
Demokratizace
Devoluce
Diktatura
Ekologie, ekologismus
Elita, elitismus
Etatismus
Etnicita
Etnocentrismus
Exekutiva
Exekutivn jdro
Federalismus
Fordismus a postfordismus
Frakce, frakcionstv
Fundamentalismus
Gender
Globalizace
Hegemonie
Hnut spoleensk
Charisma
Ideltyp
Ideologie
Imperialismus
Individualismus a kolektivismus
Internacionalismus
Koalice
Kolonialismus
Komunismus
Komunitarismus
Konfucianismus
Konsens
Konvence
Korporatismus
Kosmopolitismus

48
139
438
25
58
174
377
407
333
50
96
90
98
275
100
189
401
82
99
119
190
425
352
365
183
214
266
83
217
160
223
302
234
38
63
152
212
148
282
140
55
194
56
30
311
293
134

Laissez-faire
Legitimita
Listina prv
Lobby
Mandt
Mdia masov
Moc
Militarismus
Multikulturalismus
Nacionalismus kulturn
Nrod
Neomarxismus
Neopluralismus
Neutralita
Nov levice
Nov veejn sprva
Obansk neposlunost
Obansk spolenost
Obansk svoboda
Obanstv
Obchod voln (svobodn)
Odpovdnost
Odpovdnost (pocit odpovdnosti)
Odpovdnost ministersk
Ombudsman
Oslabovn identifikace s politickou stranou
Oslabovn identifikace se spoleenskou tdou
Paradigma
Parlamentarismus
Patriarcht
Patriotismus
Plnovn
Pluralismus
Politick kultura
Politick linie a politick opaten (polici)
Politick rovnost
Politick s
Politick strana
Polyarchie
Pomrn zastoupen
Populismus
Podek, d
Pospolitost
Postmaterialismus
Postmodernismus, postmoderna
Prva lidsk
Prvo mezinrodn
Prezidentsk systm
Primrky
Rasa

205
232
316
299
247
225
27
400
141
129
127
112
110
322
303
385
301
28
403
437
173
414
336
390
391
261
262
40
331
114
136
208
97
222
422
88
428
266
52
251
372
409
193
232
84
319
175
356
272
216

Relativismus
Represe
Reprezentace
Resortismus
Revoluce
Rovnost
Skupina zjmov
Sociln kapitl
Sociln trn hospodstv
Sprva
Sprva vc veejnch (governance)
Spoluprce mezivldn a nadsttnost
Stt
Stt nrodn
Status
Subsidiarita
Suverenita
Suverenita parlamentu
Svoboda
Teokracie
Terorismus
Totalitarismus
Tradice
Trestn in
Trh
Tet cesta
Tda spoleensk
Tdn vdom
stava
stavnost
stavnost, soudn kontrola
Utilitarismus
Utopie, utopismus
Vlka
Vlka studen
Vda, scientismus
Veejn volba (teorie)
Veejn zjem
Vlda (vldnut)
Vlda parlamentu
Vlda prva
Vlda stran
Vdcovstv (veden)
Zpad
Zkorumpovanost

434
407
244
384
237
436
290
230
204
381
26
170
106
143
213
171
150
318
317
57
402
49
234
410
201
79
213
238
310
314
324
423
47
398
153
36
294
259
45
331
320
279
366
53
383

Tmata
Bikameralismus: pednosti a slabiny
Dilema vznnch
Evropsk integrace: pro a proti
Globln zen ekonomiky
Hlava sttu
Humanitrn intervence
Jak funguje Evropsk unie
Kodifikovan stava: pednosti a slabiny
Konfrontan politika: pro a proti
Model jdra a periferie
Monarchie v zrcadle diskuse
Oteven vlda: pro a proti
Politick spektrum
Pm a zastupitelsk demokracie
Quango: vhody a nevhody
Referenda: pro a proti
Regionln ekonomick uskupen
Rozdlen na Sever a Jih
Rzn tve" moci
Teorie spoleensk smlouvy
Vlda kabinetu: vhody a nevhody
Vlda ministerskho pedsedy: klady a zpory
Volebn systmy: dvoukolov systm
Volebn systmy: jeden penosn hlas
Volebn systmy: prvn na psce"
Volebn systmy: smen systm
Volebn systmy: alternativn a dodaten hlas
Volebn systmy: systm stranickch kandidtek
Vbory: pednosti a stinn strnky
Welfare v zrcadle diskuse
Zjmov skupiny: pro a proti
elezn zkon oligarchie

239
36
172
174
352
156
171
313
344
192
360
433
270
90
386
246
167
163
31
110
365
362
254
258
253
257
255
259
341
435
295
274

Pedmluva
Hannah Arendtov (1906-1975)
Aristotels (384-322 p. Kr.)
Jeremy Bentham (1748-1832)
Isaiah Berlin (1909-1997)
Eduard Bernstein (1850-1932)
Edmund Burke (1729-1797)
Robert Dahl (nar. 1915)
Betty Friedanov (nar. 1921)
Milton Friedman (nar. 1912)
Francis Fukuyama (nar. 1952)
John Kenneth Galbraith (nar. 1908)
Marcus Garvey (1887-1940)
Antonio Gramsci (1891-1937)
Jrgen Habermas (nar. 1929)
Alexander Hamilton (1755-1805)
Friedrich von Hayek (1899-1992)
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)
Johann Gottfried Herder (1744-1803)
Adolf Hitler (1889-1945)
Thomas Hobbes (1588-1679)
Samuel P. Huntington (nar. 1927)
Noam Chomsky (nar. 1928)
Thomas Jefferson (1743-1826)
Immanuel Kant (1724-1804)
John Maynard Keynes (1883-1946)
Naomi Kleinov (nar. 1970)
Vladimr Ilji Lenin (1870-1924)
John Locke (1632-1704)
Nicoll Machiavelli (1469-1527)
James Madison (1751-1836)
Mao Ce-tung (1893-1976)
Herbert Marcuse (1898-1979)
Karel Marx (1818-1883)
Giuseppe Mazzini (1805-1872)
John Stuart Mill (1806-1873)
Jean Monnet (1888-1979)
Charles-Louis de Secondat Montesquieu (1689-1775)
Friedrich Nietzsche (1844-1900)
Robert Nozick (nar. 1938)
Michael Oakeshott (1901-1990)
Thomas Paine (1737-1809)
Platn (427-347 p. Kr.)
Pierre-Joseph Proudhon (1809-1865)
Robert D. Putnam (nar. 1940)
John Rawls (1921-2002)
Jean-Jacques Rousseau (1712-1778)
Fritz Schumacher (1911-1977)
Joseph Schumpeter (1883-1950)
Adam Smith (1723-1790)
Josef Vissarionovi Stalin (1879-1953)
Alexis de Tocqueville (1805-1859)
Lev Davidovi Trockij (1879-1940)
Max Weber (1864-1920)
Mary Wollstonecraftov (1759-1797)

29
27
93
142
78
67
292
305
207
51
215
191
224
236
184
70
107
129
80
321
168
157
283
149
206
304
97
65
26
338
239
76
73
134
66
169
330
367
117
231
246
33
182
230
79
95
211
248
202
75
240
378
233
81

Tato kniha podv ucelen a aktualizovan vod do studia politiky. Je

koncipovna tak, aby poslouila studentm vech politologickch obor i
bnmu zainteresovanmu teni.
Politika se porn (a chvatn) brn nehybnosti. Pedstava, e djiny se
zrychluj, nebyla jen symptomem zkosti provzejc fin de siecle; v jistm
smyslu se djiny skuten zrychluj. Napklad posledn desetilet XX.
stolet se stala svdkem zhroucen komunismu, konce studen vlky,
nstupu globln ekonomiky, technologick revoluce ve vrob i v
komunikacch a vzestupu politickho islmu. ijeme vskutku v jakmsi
post-svt"; ideje jako postmodernismus, postfordismus, postso-cialismus
a postindustrialismus vzjemn soupe, aby nzorn pedvedly, kolik a co
vlastn u zmizelo ze svta, kter jsme dvrn znali. Pesto nen vechno
jen ustavin pohyb a zmatek. Tempo zmn se mon zvilo, nkter
aspekty spoleensk existence a nkter vznamn rysy politickho ternu
se vak ukzaly pozoruhodn odoln. Akoli tedy tato kniha dv
modernm vvojovm tendencm, jakmi jsou napklad globalizace, slc
feminismus a zelen politika", vzestup etnickho nacionalismu a nstup
novch spoleenskch hnut ve, co jim pat, nepehlej se v n tradin
pstupy ani to, m pispli klasit myslitel typu Platna, Aristotela,
Marxe a Milla.
V tomto druhm vydn se ada tmat probr obrnji a objevuje se v
nm i nkolik novch rmek a graf. K tmto tmatm pat charakter
globalizace, vliv masovch mdi a nstup novch forem komunikace,
tet cesta" jako ideologick projekt, regionalizace, demokratizace a posun
od vldnut ke sprv vc veejnch. Kniha vak nadle vyuv celostn,
holistick pstup, kter se sna zdraznit, co je pznan pro politologii
jako celek, a upozornit na problmy, jimi se zabvaj vichni, kdo se o ni
zajmaj. Ve snaze peklenout dlc ru mezi politickou vdou a
politickou filozofi ukazuje provzanost normativn a empirick teorie a
ped postupem po jednotlivch zemch nebo systmech upednostuje
pohled skuten internacionln.
Kniha je postavena na pti stednch tmatech. V 1. sti, vnovan
teorim politiky, se probraj pojmoslovn a metodologick otzky, ze kterch studium politiky vychz; tato st je tud vodem k teorim a idejm,
o nich se v knize hovo. st 2 o sttech a globalizaci pojednv o loze a
vznamu nrodnho sttu, a to zejmna vzhledem k internacionalizaci a
nstupu globln politiky. st 3 o politick interakci se zamuje na vazby
mezi svtem politickm a svtem nepolitickm a na komunikan kanly
mezi vldnoucmi a ovldanmi. st 4 o mechanismu vldnut je
vnovna vahm o institucionlnch a politickch procesech, kter
ovlivuj povahu vldy, resp. sttu a jejich fungovn. st 5 se zamuje
na politick opaten a na vsledky, kterch se jimi dosahuje; analyzuje, jak
se tato opaten pijmaj a jak lze posuzovat vkonnost politickch
systm; tm tedy navazuje na teoretick a ideologick otzky, o nich byla
e v sti 1.
Kad kapitola zan strunm pehledem hlavnch problm a sru
otzek, jimi se charakterizuj klov tmata, kter se v pslun kapitole
probraj. Zvr kad kapitoly tvo shrnut, otzky k diskusi a literatura
doporuen k dalmu studiu. K textu je prbn piazovn do-

a tmaty". Nejvznamnjm politickm myslitelm a politikm jsou vnovny strun ivotopisy s krtkm vkladem o jejich teoretickm pnosu
nebo vznamu. V pojmech" se podrobnji probraj dleit politick
termny a koncepce, zejmna ty, kter jsou vznamov sloit nebo sporn.
Tmata" podrobnji osvtluj jednotliv teorie i pstupy nebo podvaj
pehled diskus o nich a argument v tchto diskusch pedkldanch. Tyto
rmeky jsou opateny odkazy na rmeky jin; tm se podtrhuje provzanost celho oboru. Zvr knihy tvo slovnk obsahujc definice vech dleitch termn a koncepc, zmnnch v textu. Bibliografie rovn v zvru pin bli daje o pracch, na kter se strun odkazuje v textu (s
vjimkou tch, o nich je e pouze v rmecch), jako i o dalch relevantnch dlech. Od prvnho vydn se toto vydn li tak webovou strnkou, jej adresa je www.palgrave.com/foundations/heywood. Na n lze nalzt dal uiten adresy, jako i poznmky k jednotlivm kapitolm, otzky (s odpovdnu) a pdavn materily.
Rd bych projevil svou upmnou vdnost recenzentm z akademickho prosted, kte se vyjadovali k jednotlivm verzm rukopisu tto
knihy. Jsou to zejmna John Greenaway, Wyn Grant, Chris Brown a Ger-ry
Stoker. Jejich rady a kritick poznmky byly konstruktivn i trefn a knize v
ad ohled nepochybn prosply. Projasnn zde pedkldanch mylenek
a argument zcela jist napomohly i diskuse s kolegy a pteli, zejmna s
Karon a Dough Woodwardovmi. Moji vydavatel Frances Arnold, Steven
Kennedy a Suzannah Burywoodov mne soustavn podporovali a
povzbuzovali, dokonce - s radost to km - i s trplivost, bylo-li j
zapoteb. M nejpmnj dky vak jako vdy pat m en Jean. Nejen
e na sebe vzala vlunou odpovdnost za pepis, ale tak mi radila pokud
lo o formu i obsah; to mi pomhalo zejmna v situacch, kdy hrozilo, e
jednotliv pase na sebe nebudou navazovat. Tuto knihu vnuji svm
synm Markovi a Robinovi.
Andrew Heywood, 2002

Autor a vydavatel dkuj vem, kdo svolili k pouit materil, chrnnch autorskm prvem. Jsou to:
Associated Press; Board of Trustees of the National Museums and
Galleries on Mersey side (Walker Art Gallery, Liverpool); Columbia University Press; National Museum of Labour History; Duckworth; Harvard
University; Hulton Archive; Jane Reedov s laskavm svolenm Harvard
University Office; Jerry Bauer; Macmillan Archive; Martha Stewartov;
Donna Coveneyov/MIT; Polity Press; Rex Features; Roger-Viollet; Sidney Harris (fotograf) a nkter fotografie s laskavm svolenm The Harald/Gordon Terris SMG Newspapers Ltd.; Topham Picturepoint; Ullstein Bild a Yale University Office of Public Affairs.
Svdomit jsme se snaili vyptrat vechny majitele autorskch prv.
Pokud snad nkte byli v dsledku nepozornosti pehldnuti, vydavatel
rdi co nejdve uin ve potebn.

ST 1 RZN
TEORIE POLITIKY

23

KAPITOLA 1
Co je politika?
lovk je bytost pirozen uren pro ivot v obci."
Aristotels, Politika
Politika je vzruujc, protoe lid maj rzn nzory. Maj rzn nzory na to, jak by mli t. Kdo by ml co dostvat? Jak by se mla rozdlovat moc a dal zdroje? Mla by se spolenost zakldat na spoluprci
nebo na konfliktu? Atd. Lid maj rzn nzory i na to, jak by se mly
tyto vci eit. Jak by se mla pijmat spolen rozhodnut? Kdo by ml
do toho mluvit? Jak velk vliv by kad ml mt? Atd. Prv proto je
politika podle Aristotela nejdleitj vdou, tj. innost, kterou se lid
sna zlepit svj ivot a vytvoit dobrou spolenost. Politika je pedevm innost spoleensk. Vdy je to dialog a ne monolog. Osamocen
jedinci typu Robinsona Crusoe mohou jednodue hospodait, vytvet
umleck dla apod., nemohou se vak zapojovat do politiky. Politika zan teprve ve chvli, kdy se na scn objev Ptek. Rznost nzor, kter
je jdrem politiky, se vak tk i povahy politologie a toho, jak by se
mla provozovat. Lid maj rzn nzory nejen na to, co in spoleenskou interakci politickou", ale i na to, jak by se mla analyzovat a vysvtlovat.
V 1. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Jak jsou definitorick rysy politiky jako lidsk innosti?
- Jak chpali politiku" rzn myslitel a jak se j rozumlo a rozum
v rmci rznch tradic?
- Odehrv se politika ve vech spoleenskch institucch nebo jen v nkterch?
- Jak se pistupovalo a pistupuje k politologii jako vdnmu oboru?
- Me bt studium politiky vdeck?
- Jakou roli hraj v politologii pojmy, modely a teorie?
Definovn politiky
Nejobecnji vzato, je politika innost, jejm prostednictvm lid
tvo, chrn a mn obecn pravidla, ktermi se spravuj ve svm ivot. I kdy politika je i vdnm oborem (nkdy se to naznauje tm, e se
slovo politika v anglitin pe s velkm P" nebo e se hovo o politologii), je to evidentn pod studium tto innosti. Politika je tud neoddliteln spjata s konfliktem a spoluprac. Na jedn stran sama existence odlinch nzor, rznch hodnot, konkurujcch si poteb a proti
sob stojcch zjm zaruuje neshodu i o pravidlech, jimi se lid d.
Na druh stran lid uznvaj, e maj-li tato pravidla ovlivnit nebo
maj-li zabezpeit jejich dodrovn, mus spolupracovat s jinmi lidmi;
na tom je zaloena definice politick moci jako jednn ve shod, se kterou pichz Hannah Arendtov (viz str. 29). Proto se asto k, e jdrem politiky je een spor, tedy proces, kdy se protichdn nzory ne-

24

Konflikt (conflict).
Svr proti sobe stojcch sil, ve kterm
se projevuje rozdlnost nzoru, preferenc, poteb a zjm.
Kooperace (cooperation). Spoluprce;
dosahovn cl
spolenm postupem.

bo konkurujc si zjmy sladuj. O politice v tomto irokm slova smyslu je vak vhodnj uvaovat jako o hledn een spor ne jako o jeho dosahovn; ne vechny spory se toti vye a ne vechny mohou bt
vyeeny. Nicmn: nevyhnuteln ptomnost rznosti (nejsme vichni
stejn) a nedostatku (nikdy nen veho dost pro vechny) nutn vede k tomu, e politika je jednm z tch rys lidsk existence, ped ktermi nelze uniknout.
Kad pokus objasnit vznam politiky se vak mus vypodat se
dvma velkmi problmy. Prvnm je mnostv asociac, kter toto slovo
vyvolv v bn ei; politika je prost slovo nabit skrytmi" vznamy. Zatmco dejme tomu o ekonomii, historii, zempisu a biologii lid
uvauj jednodue jako o vdnch oborech, k politologii jen mlokdo pistupuje nepedpojat. Mnoho lid m nap. automaticky za to, e ti, kdo
politologii studuj nebo pednej, mus bt tak i onak v zajet pedsudk a sotva jsou ochotni uvit, e k politice lze pistupovat nestrann a
nezaujat. Vc je o to hor, e samo slovo politika se asto bere jako
neslun a sama politika jako pinavost: poj se s pedstavou trampot,
poruch a dokonce nsilnost na jedn stran a klamn, manipulace a lha-n
na stran druh. Takov asociace rozhodn nejsou nim novm. U v
roce 1775 zavrhl Samuel Johnson politiku jako pouh nstroj, jak se ve
svt prosadit, zatmco americk historik 19. stolet Henry Adams se o
politice vyjdil jako o soustavnm podncovn nenvisti. Kad pokus
definovat politiku tud znamen i snahu toto slovo od tchto a podobnch asociac oprostit. Nezdka to znamenalo pokouet se toto slovo
zbavit jeho odporn pchuti tvrzenm, e politika je innost hodnotn,
dokonce chvlyhodn.
Druh a jet vnj problm spov v tom, e ani uznvan autority se nemohou shodnout, co vlastn zkoumaj. Politika se definuje rzn: jako vykonvn moci i uplatovn autority, jako pijmn kolektivnch rozhodnut, jako pidlovn, resp. rozdlovn zdroj, kterch je
omezen mnostv, jako klamn a manipulovn atd. Definice podvan v tomto textu, toti vytven, ochrana a mnn obecnch spoleenskch pravidel", m tu pednost, e je natolik irok, aby zahrnula vtinu definic ostatnch, ne-li vechny. Problmy ovem vyvstanou ve chvli,
kdy se tato definice rozbal" a zane se upesovat, co vlastn znamen.
Nap. vztahuje se politika na njak konkrtn zpsob tvorby, ochrany
a zmny pravidel (tj. pokojnou cestou, diskus) nebo na vechny? Podobn: praktikuje se politika ve vech spoleenskch souvislostech a institucch nebo jen v nkterch (tedy ve vld a ve veejnm ivot)?
Z tohoto hlediska lze s politikou zachzet jako s pojmem ve sv podstat" spornm (viz str. 38), toti v tom smyslu, e m adu pijatelnch
i legitimnch vznam. Na jedn stran mohou tyto rzn pohledy vychzet z rznho pojmn tho, by nutn vgnho pojmu. A u pracujeme s konkurujcmi si pojmy i s alternativnmi koncepcemi nebo ne,
m diskuse na tma co je politika" svou cenu, protoe odhaluje nkter
velmi hlubok intelektuln a ideologick neshody, kter ve vdeckm
studiu tto vci panuj. Zde probrme tyto rzn pohledy na politiku:
- politika jako umn vldnout,
- politika jako vci veejn,
- politika jako kompromis a konsens,
- politika jako moc a rozdlovn zdroj.

25

Politika jako umn vldnout

Pojem

Politika nen vda..., ale umn", prohlsil dajn kancl Bismarck v

nmeckm skm snmu. Bismarck ml na mysli umn vldnout,
vykonvat kontrolu ve spolenosti, a to pijmnm a vynucovnm kolektivnch rozhodnut. Toto je nejsp klasick definice politiky, odvozen z
pvodnho vznamu, kter toto slovo mlo v antickm ecku.
Slovo politika je odvozeno od slova polis, kter pesn vzato znamen
mstsk stt. V antickm ecku se spolenost dlila na mnoho nezvislch
mstskch stt, z nich kad ml svj vlastn systm vldnut. Nejvtm
a nejvlivnjm z tchto stt byly Athny, o kterch se asto hovo jako o
kolbce demokracie. V tomto svtle lze politiku chpat jako zleitost polis
- tud jako to, co se tk polis". Modern podoba tto definice tedy zn co
se tk sttu" (viz str. 106). Tento pohled na politiku se jasn projevuje v
tom, jak toto slovo bn uvme: o lidech kme, e jsou v politice",
jestlie zastvaj njakou veejnou funkci, nebo e vstupuj do politiky",
jestlie usiluj o to, njakou veejnou funkci zastvat. Je to tak definice,
kterou pomohla zvnit akademick politick vda.
Nzor, e politika rovn se to, co se tk sttu", je v mnoha smrech
tradinm nzorem tohoto oboru, projevujcm se v tom, e vdeck vzkum m sklon zamovat se na mechanismus vldnut a na osoby s nm
spojen. Studovat politiku v podstat znamen studovat vldnut nebo
obecnji uplatovn autority. Tento pohled zastv ve svch dlech vlivn
americk politolog David Easton (1979,1981), kter politiku definoval jako
autoritativn alokaci hodnot". Tm chtl ci, e politika zahrnuje postupy,
ktermi vlda, resp. stt reaguje na tlaky ze strany spolenosti, a to zejmna
tm, e alokuje (rozdluje, udl) vhody, odmny nebo tresty.
Autoritativnmi hodnotami" jsou tud ty, kter spolenost v rozshl me
akceptuje a kter masa oban pokld za zvazn. Z tohoto pohledu se
politika spojuje s politickmi opatenmi, policies" (viz str. 422), tj. s
formalizovnmi ili autoritativnmi rozhodnutmi, ktermi se stanov, jak
bude urit spoleenstv postupovat.
Na tto definici ovem zar jej znan zen pohled na politiku.
Politika je to, k emu dochz uvnit polity, systmu spoleensk organizace, jeho jdrem je mechanismus vldnut. Politika se tud praktikuje
ve vldnch kabinetech, v parlamentnch komorch, na ministerstvech apod.
a angauj se v n poetn omezen zvltn skupiny lid, zejmna
politikov, sttn ednci a lobbist. Na vtinu lid, instituc a
spoleenskch innost se tud hled, jako by byli vn" politiky. Podniky,
koly a dal vchovn a vzdlvac instituce, skupiny oban, rodiny atd.
jsou v tomto smyslu nepolitick", protoe nejsou zapojeny do zen
zem". Vydvat politiku za innost vzanou v podstat na stt znamen
tedy tak ignorovat to, jak modern ivot ovlivuj mezinrodn nebo
globln faktory, jakmi jsou nap. dopady nadnrodnch technologi a
nadnrodn spolenosti. V tomto smyslu je tato definice politiky
pozstatkem dob, kdy se nrodn stt (viz str. 143) mohl stle jet
povaovat za nezvislho aktra ve svtovch zleitostech. Nadto stle
astji se uznv, e koly spojen s zenm sloitch spolenost dvno u
nepln jen vlda, resp. stt, ale e se do jejich plnn zapojuje irok
spektrum orgn jak veejnho, tak i soukromho sektoru.

Autorita
Autoritu (authority)
lze nejjednodueji
definovat jako legitimn moc. Zatmco
moc je schopnost
ovlivovat chovn
jinch lid, autorita
je prvo ho ovlivovat. Autorita se
tud zakld spe
na uznvan povinnosti poslouchat ne
na jakmkoli donucovn nebo manipulovn. V tomto
smyslu je autorita
moc odn do legitimity ili oprvnnosti. Weber (viz str.
233) rozliil ti
druhy autority, zaloen na rznch dvodech, pomoc nich si lze zjednat
poslunost: tradin
autorita m sv koeny v historii, charismatick autorita
vyvr z osobnosti a
prvn-racionln
autorita se opr o
soubor neosobnch
pravidel (viz oddl o
legitimizaci moci,
str. 232)

Polis {ecky): mstsk stt; ve starovkm ecku se tak

automaticky oznaovala i nejvy a
nejdoucnej
forma organizace
spolenosti.
Polity: politicky organizovan spolenost. Spolenost organizovan pomoc
uplatovn politick autority; u Aristotela vlda mnohch v zjmu vech.

28
Pojem
Obansk spolenost
Termn obansk
spolenost (civil
society) byl definovn rzn. Pvodn
znamenal politick spoleenstv",
tedy spolenost, ve
kter vldne prvo
pod autoritou sttu.
astji se od sttu
odliuje a uv se
k popisu instituc,
kter jsou soukrom v tom smyslu,
e jsou nezvisl
na vld a jednotlivci je vytvej pi
sledovn svch
vlastnch cl.
Obanskou spolenost" se tedy
m na mysli sfra
autonomnch skupin a sdruen:
podniky, zjmov
skupiny, kluby, rodiny atd. Hegel
(viz str. 107) vak
mezi rodinou a obanskou spolenost vidl rozdl, jeliko obanskou
spolenost chpal
jako prostor egoismu a sobectv.

Graf 1.1 Dvoj pohled na rozlieni

soukromho a veejnho

sdruen apod., kter jsou soukrom" v tom smyslu, e je vytvej a financuj jednotliv oban, aby uspokojili sv vlastn zjmy, nikoli zjmy
spolenosti. Pi tomto dlen na veejn" a soukrom" se politika omezuje na innost samotnho sttu a na povinnosti, kter poprvu pln veejn orgny. Ty oblasti ivota, kter jednotlivci mohou spravovat a tak
spravuj pro sebe (vci ekonomick, sociln, domc, osobn, kulturn,
umleck atd.), jsou tud evidentn nepolitick".
Jin dlen na soukrom a veejn se nkdy provd pomoc dalho
a jemnjho rozliovn mezi politickm" a osobnm" (viz graf 1.1).
Obanskou spolenost lze sice odliit od sttu, pesto vak zahrnuje i adu instituc povaovanch za veejn v irm slova smyslu, toti v tom,
e jde o instituce oteven, kter psob veejn a ke kterm m veejnost pstup. To m nkter zvan dsledky, z nich jeden spov
v tom, e nae chpn politina se tak roziuje, jeliko zejmna ekonomika se zde pevd ze sfry soukrom do sfry veejn. Jistou formu politiky tud meme objevit i na pracoviti. I kdy ale tento pohled povauje instituce typu podnik, komunitrnch skupin, klub a odbor za
veejn, jde pesto o chpn, podle nho politika m sv meze. V tto
perspektiv politika nezasahuje a nesm zasahovat do osobnch zleitost a instituc.
Zejmna feministky upozorovaly, e podle tohoto nzoru politika
fakticky kon u domovnch dve; neexistuje v rodin, doma, ani v osobnch vztazch. Tento nzor je dokumentovn nap. tm, e politikov maj
sklon vst jasnou dlc ru mezi svm profesionlnm chovnm a
svm osobnm ivotem nebo chovnm doma. To, e nap. podvdj
svho partnera nebo e nedobe zachzej se svmi dtmi vydvaj za sv
soukrom zleitosti"; politick vznam takovho chovn popraj
s poukazem na to, e se nijak nedotk jejich postup tam, kde jde o vci veejn.

Veejn
Stt:
mechanismus vldnut

Soukrom
Obansk spolenost:
autonomn tvary: podniky,
odbory kluby, rodiny apod.

Veejn
Sfra veejn:
politika, obchod, prce, umn,
kultura atd.

Soukrom
Sfra osobn: rodina
a ivot doma

Pohled na politiku jako na innost v zsad veejnou" vyvolval

pedstavy pozitivn i negativn. Podle star tradice, sahajc a k Aristotelovi, se na politiku hledlo jako na innost vzneenou a osvcenou
prv pro jej veejn charakter. Tento postoj vrazn podpoila Hannah
Arendtov, kter ve sv prci Stav lovka (1985) tvrdila, e politika je
ze vech lidskch innost nejdleitj, protoe jej soust je interakce svobodnch a rovnch oban. Teoretikov typu Jeana-Jacquesa

29

Hannah Arendtov (1906-1975)

Nmeck teoretika politiky a filozofka. Hannah Arendtov vyrstala ve stedostavovsk idovsk rodin. V r. 1933 uprchl ped nacismem z Nmecka a nakonec se usdlila v USA,
kde tak vznikla jej hlavn dla. Jej asto velmi temperamentn psan o irok kle tmat
ovlivnil existencialismus Heideggerv (1889-1976) a Jaspersv (1883-1969); sama svj styl
charakterizovala jako mylen bez barir a mez. K jejm nejvznamnjm spism pat
Pvod totalitarismu (1951), Stav lovka (1958), O revoluci (1963) a Eichmarm v Jeruzalme (1963); o tto naposled uveden knize Arendtov ekla, e je to studie o banalit zla".

Rousseaua (viz str. 95) a Johna Stuarta Milla (viz str. 66), kte politickou participaci lili jako dobro samo, dospli k podobnm zvrm.
Rousseau tvrdil, e jedin pmou a trvalou participac vech oban na
politickm ivot lze stt svzat s obecnm dobrem ili, jak kal, s
obecnou vl" (viz str. 94). Podle Millova nzoru m ast na veejnch" vcech vchovn vznam, protoe napomh osobnmu, morlnmu a intelektulnmu rozvoji jednotlivce.
Politika jako veejn innosti byla ovem tak lena jako jedna z forem nedoucho zasahovn. Zejmna liberln teoretikov dvali ped
sttem pednost obansk spolenosti, a to s odvodnnm, e soukrom" ivot je volby, osobn svobody a individuln odpovdnosti,
Nejzetelnji se to projevuje snahami zit sfru politina", bn prezentovanmi jako pn nechat politiku za dvemi" takovch soukromch aktivit, jakmi jsou podnikn, sport a rodinn ivot. Takto nazrno, je politika nedouc a kodliv, protoe lidem brn jednat tak, jak
se sami rozhodnou. Me nap. zasahovat do toho, jak funguj firmy, jak
a s km sportujeme nebo jak vychovvme sv vlastn dti.
Politika jako kompromis a konsens
Tet pojet politiky se netk ani tak sfry, v n se politika provozuje, jako zpsobu, jm se pijmaj rozhodnut. Konkrtn: na politiku
se hled jako na jeden ze zpsob een spor, tj. spe kompromisem,
smrm zenm a vyjednvnm ne silou a holou moc. Pesn to se m
na mysli, kdy se o politice hovo jako o umn monho". Prv z tto
definice vlastn vychzme, kdy slovo politika bn uvme. )kme-li napklad, e een njakho problmu je politick", fakticky tm
kme, e je teba ho eit pokojn a njakm rozhodm zenm; opakem by pak bylo een vojensk". Jet jednou pipomeme, e tento
pohled na politiku se datuje u od spis Aristotelovch, konkrtn od jeho pesvden, e to, emu kal politeia", je ideln systm vldnut,
jeliko je to systm smen", kter kombinuje rysy aristokratick i demokratick (viz str. 47). Jednm z elnch modernch stoupenc tohoto
nzoru je Bernard Crick. Ve svm dnes ji klasickm dle Na obranu politiky Crick pedloil tuto definici: Politika je innost, jejm prostednictvm se sladuj rzn zjmy v rmci urit jednotky, ve kter se vldne, a to tak, e se jim poskytne podl na moci, mrn jejich vznamu
pro blaho a samo peit spolenosti jako celku." (Crick, 1962; cit. podle vydn z r. 2000, str. 21).
Klem k politice je podle tohoto nzoru tedy irok disperze (rozptyl) moci. Crick souhlasil s tm, e konfliktu se nelze vyhnout; zrove
ale tvrdil, e maj-li sociln skupiny a zjmy moc, je teba je smiovat;

30

Pojem
Konsens
Konsens (consensus) znamen shodu; obvykle se vak
tmto slovem oznauje shoda ponkud
zvltnho typu. Jde
za prv o shodu irokou, s jejm obsahem se ztotouje
rozshl spektrum
jedinc a skupin.
Za druh jde o
shodu tkajc se
dleitch nebo vchozch princip,
nikoli o naprostou
shodu v detailech.
Konsens, jinak eeno, pipout neshodu v podrobnostech nebo v drazech. Termn konsensuln politika",
resp. politika konsensu" se uv ve
dvojm vznamu.
Procedurln konsens je ochota dospvat k rozhodnut
konzultacemi a vyjednvnm a u
mezi politickmi
stranami nebo mezi
vldou a hlavnmi
zjmovmi skupinami. Materiln
konsens znamen,
e ideologick stanoviska dvou nebo
vce politickch
stran se zsti kryj
a e tento pekryv
se odr ve shod
o zkladnch politickch clech. Pkladem je sociln
demokratick konsens ve Spojenm
krlovstv po r.
1945 a nebo konsens o sociln trnm hospodstv v
Nmecku.

nelze je jednodue potlaovat. Proto tak politiku chpal jako takov een problmu podku, kter ped nsilm a donucovnm dv pednost
smiovn" (str. 50). V takovm pohledu na politiku se projevuje vrnost
liberln-racionalistickm principm. Opr se o pevnou vru v innost
debaty a diskuse a o pesvden, e spolenost se vyznauje spe konsensem ne nesmiitelnm konfliktem. Jinak eeno, existujc neshody
lze eit, ani by se sahalo k zastraovn a nsil. Kritikov vak poukazuj na to, e Crickovo pojet politiky je siln pedpojat: upednostuje
tu jej formu, kter existuje v zpadnch pluralitnch demokracich. Crick
vlastn politiku ztotonil s voliskm vbrem a se sout politickch
stran. Vsledkem pak je, e jeho model nm sotva co ekne dejme tomu
o systmech jedn strany nebo o vojenskch reimech.
Tento pohled na politiku je nepochybn pozitivn. Politika rozhodn
nen dnm utopickm eenm (kompromis znamen, e stupky in
vechny strany a e tud zcela uspokojena nen dn), je vak nade vi
pochybnost lep ne alternativy, toti krveprolit a brutalita. V tomto
smyslu lze politiku chpat jako slu civilizovanou a civilizan. Lid by
se mli mt k tomu, aby politiku jako innost respektovali a mli by se
ochotn zapojovat do politickho ivota tam, kde ij. Crick vak tak
chpal politiku jako innost nronou a asto opomjenou. Hlavnho jejho neptele spatoval v touze po jistot za kadou cenu a upozoroval,
e tato touha se projevuje v mnoha podobch, k nim pat svdiv vliv
politickch ideologi, slep vra v demokracii, dsledky zbsilho nacionalismu a psliby vdy, e odhal objektivn pravdu.
Politika jako moc
tvrt definice politiky je nejir a zrove nejradiklnj. V n se
politika neomezuje jen na njakou konkrtn oblast (vldu, stt, veejnou sfru"), ale chpe se jako nco, co je ptomno ve vech spoleenskch innostech a v kadm koutku lidsk existence. Adrian Leftwick
to ve sv knize Co je politika? Aktivita a jak ji studovat (1984: 64) formuloval takto: Politika je u koene veker kolektivn spoleensk innosti, formln i neformln, veejn i soukrom, a je ptomna ve vech
skupinch, institucch a spolenostech". V tomto smyslu se politika odehrv na vech rovnch spoleensk interakce; lze ji objevit v rodinch
a v malch skupinch ptel, stejn jako mezi nrody a na svtov scn. Co je ale pro politickou aktivitu pznan? Co odliuje politiku od
vech ostatnch forem spoleenskho chovn?
V nejirm slova smyslu se politika tk produkce, distribuce a vyuvn zdroj v prbhu sociln existence lid. Politika je v podstat
moc: schopnost doshnout poadovanho vsledku, a to jakmikoli prostedky. Toto pojet vyjdil Harold Lasswell u v nzvu sv knihy Politika: Kdo, co, kdy a jak dostane? (1963), Vidno takto, politika je dna
rznost a konfliktem. Jej nejdleitj podmnkou a slokou je vak
nedostatek: prost fakt, e lidsk poteby a tuby jsou neomezen, zatmco dostupn zdroje, kter je mohou uspokojit, jsou vdy omezen. Na
politiku lze tud pohlet jako na boj o nedostatkov zdroje a na moc jako na nstroj, pomoc nho se tento boj vede.

31

Rzn tve" moci

Lze ci, e moc se uplatuje vude tam. kde A pimje B uinit nco. co by jinak neuinil. A vak me ovlivovat B rzn. To nm umouje rozliit rzn dimenze ili "tve" moci:
> Moc jako rozhodovn. Moc v tto podob spov ve vdom innosti,
kter tak i onak ovlivuje obsah rozhodnut. Klasick popis tto formy moci
nachzme v knize Roberta Dahla Kdo vldne? Demokracie a moc v jednom
americkm mst (1961), kde se na otzku kdo m moc odpovd analzou
rozhodnut ve svtle znmch preferenc zastnnch aktr. Tato rozhodnut
lze vak ovlivovat nejrznjmi zpsoby. Kenneth Boulding ve sv prci Ti
podoby moci (1989) rozliuje mezi pouitm sly nebo pohrkou silou (hl),
spnm handlovnm, ze kterho maj prospch ob strany (dohoda) a
navozovnm loajality a zavzanosti (hubika).
> Moc jako nastolovn agendy. Druhou podobou moci, jak uvdj Bachrach a Baratz (1962), je schopnost zabrnit pijet rozhodnut. Jde tedy v podstat o nerozhodovn". K tomu je nezbytn schopnost nastolovat nebo kontrolovat politickou agendu, a tak odvrtit pedevm to. e se o uritch otzkch vbec bude jednat. Nap. soukrom podnikatel mohou uplatovat moc
jak tm, e vedou kampa, aby navren zkon na ochranu spotebitel byl
smeten se stolu (prvn podoba), tak tm, e budou u politickch stran a politik
lobbovat. aby zabrnili, e otzka prv spotebitel se vbec bude veejn
projednvat (druh podoba).
> Moc jako kontrola nad mylenm. Tet podobou moci je schopnost nkoho ovlivnit formovnm toho, co si mysl, co chce nebo co potebuje (Lukes,
1974). Zde jde o moc projevujc se ideologickou indoktinac nebo psobenm
na psychiku. Pkladem by mohla bt schopnost reklamnch agentur zlikvidovat tlaky na psnj ochranu spotebitele pesvdovnm spotebitel, e
podnikatel u jejich zjmy oetili" (nap. e vyrbj vci k ivotnmu prosted ohledupln"). Uplatovn tto podoby moci lze v politice spatovat ve
vyuvn propagandy a obecnji v dsledcch, kter m ideologie (viz str. 63).
Mezi zastnce tohoto pohledu na moc pat feministky (resp. femi-nist)
a marxist. Zvlt modern feministky se o ideu politina" zajmaj.
Vyplv to ze skutenosti, e modern definice politiky fakticky vyluuj
eny z politickho ivota.
eny byly tradin omezovny na soukromou" sfru, jej tit bylo
v rodin a pi o domcnost. Naopak mui v tradin politice a v dalch
oblastech veejnho" ivota vdy dominovali. Radikln feministky proto
napadly dlen ivota na veejn" a soukrom" a vystoupily s tvrzenm,
e osobn je politick". Toto heslo velmi srozumiteln vyjaduje nzor
radiklnch feministek, e to, co se odehrv v domcnosti, v rodin a v
osobnm ivot je navsost politick a e prv zde je zklad vech
ostatnch politickch boj. Je jasn, e tento nzor vychz z radiklnjho
pojet politiky. To shrnula Kate Millettova ve sv knize Politika pohlav
(1969: 23), kde politiku definovala jako mocensky strukturovan vztahy,
jako uspodn, v dsledku nho je jedna skupina lid kontrolovna
druhou". O feministkch lze tud ci, e jim jde o politiku vednho dne".
Podle jejich nzoru jsou vztahy v rodin,

32

mezi manely a mezi rodii a dtmi stejn politick jako vztahy mezi zamstnavateli a dlnky nebo mezi vldami a obany.
Marxist uvali slovo politika" ve dvojm vznamu. Marx (viz str.
73) ho na jedn stran uval v bnm smyslu na oznaen sttnho apartu. V Komunistickm manifestu (1848) tud hovoil o politick moci jako o pouh organizovan sle jedn tdy k potlaovn tdy druh". Pro
Marxe je politika spolu s prvem a kulturou soust nadstavby", kter se
li od ekonomick zkladny", je je skutenm zkladem ivota spolenosti. Ekonomickou zkladnu" a prvn a politickou nadstavbu" vak
nechpal jako zcela oddlen. Byl pesvden, e nadstavba" povstala
z ekonomick zkladny" a je jejm odrazem. Na druh stran m politick moc podle tohoto nzoru tud koeny v systmu td: podle Leninova
(viz str. 97) vyjden politika je nejkoncentrovanjm vrazem ekonomiky". Na rozdl od tch, kdo si mysl, e politiku lze omezit na stt a na
zkou veejnou sfru, o marxistech lze ci, e podle jejich nzoru ekonomick je politick". Takto vidno, je jdrem politiky obansk spolenost, kterou podle nzoru marxist charakterizuje tdn boj.
Tyto a podobn nzory l politiku jako nco pevn negativnho.
Politika se, strun eeno, rovn utlaovn a ujamovn. Radikln feministky tvrd, e spolenost je patriarchln, jeliko eny jsou vystavovny a podizovny moci mu. Marxist tradin hlsali, e v kapitalistick spolenosti se politika vyznauje vykoisovnm proletaritu
buroazi. Tyto negativn dsledky na druh stran vyvauje skutenost,
e na politiku se hled tak jako na nstroj, pomoc nho lze nespravedlnost a nadvldu napadnout a zlikvidovat. Marx nap. pedpovdal, e
vykoisovn jedn tdy druhou odstran proletsk revoluce. Je ovem
jasn, e je-li politika prezentovna jako moc a nadvlda, nen teba v n
vidt nutn a nevyhnuteln rys spoleensk existence. Feministky vzhlej ke konci politiky sex", jeho se doshne vybudovnm nesexistick spolenosti, ve kter se lid budou hodnotit podle sv osobn ceny
a ne podle socilnch dsledk pohlav (gender). Marxist v, e politika td" skon nastolenm beztdn komunistick spolenosti. To povede k odumen sttu", kdy tak skon politika v tradinm slova
smyslu.

Studium politiky
Pstupy ke studiu politiky
Neshodm pokud jde o povahu politick innosti odpovdaj neshody
o povaze politiky jako vdnho oboru, tedy v povaze politologie. Na politologii jako vlastn na jednu z nejstarch oblast intelektuln prce se
pvodn hledlo jako na st filozofie, historie nebo prva. Jejm hlavnm kolem bylo odhalit principy, na nich by mla stt lidsk spolenost. Od konce 19. stolet byl vak tento filozofick akcent postupn nahrazovn snahou petvoit politologii v samostatn vdn obor. Tento vvoj vyvrcholil v 50. a 60. letech 20. stolet otevenm odmtnutm pedchoz tradice jako metafyziky bez jakhokoli smyslu a vznamu. Od tto
doby ale naden pro psnou vdu o politice vyprchalo a znovu se zaal
uznvat trval vznam politickch hodnot a normativnch teori. By-lo-li
do znan mry oputno tradin" hledn univerzlnch hodnot,
pijatelnch kadmu, bylo stejn tak oputno i zarputil setrvvn na

33

Platn (427-347 p. Kr.)

eck filozof, pvodem z aristokratick rodiny. Pipojil se k Sokratovi, kter je t hlavn

postavou jeho etickch a filozofickch dialog. Zaloil vlastn kolu, Akademii, ve kter se
mela vzdlvat nov vldnouc tda Athn. Platn uil, e hmotn svt se skld z nedokonalch kopi abstraktnch a vnch idej" Jeho filozofie politiky, vyloen ve spisech
stava a Zkony, je pokusem popsat v kategorich teorie spravedlnosti ideln stt. Platnovo dlo mlo dalekoshl vliv na kesanstv a na evropskou kulturu jako celek.

tom, e jedin vda, resp. prodn vda (viz str. 36) je nstrojem odhalovn pravdy. Vdn obor, kter z toho vzeel, je dnes plodnj a dobrodrunj prv proto, e vyuv celou klu teoretickch pstup a
nejrznj analytick metody.
Filozofick tradice
Analza politiky m sv potky v antickm ecku a v tradici, kter se
obvykle oznauje jako filozofie politiky". Ta se vnovala otzkm v
podstat etickm, preskriptivnm ili normativnm; lo j tedy spe o to,
co by mlo", co m" nebo mus" bt ne o to, co je". Za zakladatele
tto tradice se zpravidla povauj Platn a Aristoteles. Jejich mylenky se
znovu objevily v dlech stedovkch teoretik, jakmi byli nap.
Augustinus (354-430) a Tom Akvinsk (1225-1274). Hlavnm tmatem
nap. Platnova dla byla snaha popsat ideln spolenost, kterou je podle
jeho nzoru umrnn diktatura, ve kter vldne tda filozof na trnu.
Podobn dla se stala zkladem toho, emu se dnes k tradin"
pstup v politologii. Jeho soust je analza idej a doktrn, kter tvoily
jdro politickho mylen. Ta nejastji nabvala podoby djin politickho
mylen, kter se zamuje pedevm na urit soubor klovch"
myslitel (sahajc nap. od Platna k Marxovi) a na urit knon
klasickch" text. Tento pstup m povahu literrnho rozboru: jde v nm
pedevm o zkoumn toho, co vznamn myslitel ekli a jak ke svm
nzorm dospli nebo jak je zdvodovali, a intelektulnho kontextu, ve
kterm tvoili. I kdy lze takovou analzu provdt kriticky a velice
peliv, neme bt ve vdeckm smyslu objektivn, protoe se zabv
normativnmi otzkami, nap. Pro bych ml poslouchat stt?", Jak se
mly rozdlet odmny?" a Jak by mly bt meze svobody jednotlivce?".
Empirick tradice
Tebae se tila men prestii ne normativn teoretizovn, lze
deskriptivn (popisnou) i empirickou tradici vysledovat u v prvopot
cch politickho mylen. Lze ji spatovat v Aristotelov pokusu o klasifi
kaci stav (viz str. 47), v Machiavelliho realistickm vylen sttnictv
a v Montesquieuov (viz str. 330) sociologick teorii sttu a prva. Spisy
tchto a podobnch autor jsou dnes v nejednom smru zkladem toho,
emu se dnes k srovnvac politologie a vedly ke zrodu v podstat in
stitucionlnho pstupu v politologii. V USA a zejmna ve Spojenm
krlovstv z toho vzela tradice, kter v analze politiky pevld. Empi- i
rick pstup k analze politiky se vyznauje snahou lit politickou realitu nezaujat a nestrann. Tento pstup je deskriptivn" v tom, e se
sna analyzovat a vysvtlovat; normativn pstup je naopak preskriptivn" v tom, e vyn soudy a pedkld doporuen.

Objektivn (objectiv). Ve vztahu k

pozorovateli
vnj, prokazateln; pocity, hodnotami nebo pedpojatostmi nezkalen.
Normativn {normative). Pedepisujc hodnoty a standardy (normy) chovn; nikoli to, co
je", ale to, co m
bt".

34

Deskriptivn analza politiky byla filozoficky podepena empirismem,

kter se ponaje 17. stoletm il dky dlm takovch teoretiku, jakmi
byli John Locke (viz str. 65) a David Hume (1711-1776). Empirismus piel
s nzorem, e jedinm zkladem vdn je zkuenost a e tud veker
hypotzy a teorie je teba ovovat pozorovnm, Zhruba v 19. stolet se z
tchto a podobnch mylenek vyvinulo to, emu se zaalo kat
pozitivismus, intelektuln hnut spojovan zejmna s dlem Augusta Comta
(1798-1857). Tato doktrna prohlaovala, e vechny spoleensk vdy a
konec konc veker filozofick zkoumn by se mly dsledn pidrovat
metod prodnch vd. Jakmile se vda zaala chpat jako jedin spolehliv
nstroj odhalovn pravdy, tlaku na vybudovn politick vdy nebylo
mono odolat.
Vdeck tradice
Prvnm teoretikem, kter se pokusil popsat politiku vdecky, byl Karel
Marx. S pouitm tzv. materialistickho pojet djin (viz str. 73) se Marx
snail odhalit hnac slu djinnho pohybu. To mu umoovalo vyslovovat
pedpovdi o budoucnosti, open o zkonitosti", kter mly co do prkaznosti stejn status jako zkonitosti v prodnch vdch. Zlibu ve vdeck analze si v 19. stolet osvojili i vdci tzv. hlavnho proudu. V 70.
letech 19. stolet se kurzy politick vdy" objevily na oxfordsk a pask
univerzit a na Columbia University v USA a v r. 1906 vylo prvn slo
asopisu American Political Science Review. Naden pro vdu o politice
vyvrcholilo v 50. a 60. letech 20. stolet, kdy se na scn, nejvraznji v
USA, objevila forma politologickho studia, kter v rozshl me erpala z
behavioralismu. Ta poprv vystavila politologii vysvden vdeck
spolehlivosti, protoe j poskytla to, co dve postrdala: objektivn a
kvantifikovateln data, jimi lze provovat hypotzy. Politologov typu
nap. Davida Eastona prohlaovali, e politologie by mohla pevzt metodologii prodnch vd. Vsledkem bylo, e vzkum se orientoval pedevm na ty oblasti, kde se dalo kvantitativnch vzkumnch metod nejlpe
vyut, nap. na volebn chovn, na chovn len zkonodrnch sbor a
na chovn komunlnch politik a lobbist.
Od konce 60. let se vak behavioralismus dostval pod stle vt tlak.
Pedevm se tvrdilo, e vrazn omezil pedmt politologickho studia,
jeliko brnil, aby zalo dl, ne kam sah to, co lze pmo pozorovat.
Tebae behaviorln vzkum nepochybn pinesl a nadle pin
neoceniteln pohledy do takovch oblast jako je nap. studium voleb a
hlasovn, existuje nebezpe, e zkoprs posedlost kvantifikovatel-nmi
Behavioralismus
daty z cel obor na jen mloco jinho. Jet vce znekliduje skutenost,
(behaviouraiism).
Nzor, e teorie o
e celou jednu generaci politolog piml otoit se zdy k cel tradici
spolenosti by se
mly vytvet pou- normativnho politickho mylen. Pojmy jako svoboda", rovnost",
ze na zklad pozorovatelnho cho- spravedlnost" a prva" se obas odhazovaly jako bezobsan, protoe
vn (behaviour),
nejsou empiricky oviteln. Nespokojenost s behavioralis-mem narstala
kter vzkumu
skt kvantifikova- v 70. letech, kdy znovu oil zjem o normativn otzky. To se projevuje v
teln data.
dlech teoretik typu Johna Rawlse (viz str. 79) a Roberta Nozicka (viz str.
Empirick (empi- 117).
rical). Open o
Nadto se zaaly objevovat otaznky nad samou vdeckost behaviopozorovni a experiment; empiric- ralismu. Tvrzen, e behavioralismus je objektivn a spolehliv, se opr o
k poznn se odjeho nrok na bezhodnotovost, tj. na to, e nen poskvrnn etickmi nebo
vozuje ze smyslovch daj a ze
jinmi normativnmi nzory. Jestlie se vak analza zam jen na chovn,
zkuenosti.
kter lze pozorovat, sotva me dospt dl ne jen k popisu st-

35

vajcho politickho uspodn; to ovem nutn znamen, e legitimizu-je

status quo. Tato konzervativn hodnotov pedpojatost se projevila v tom,
e demokracie" byla konec konc definovna v kategorich pozorovatelnho chovn. Msto aby znamenala samosprvu lidu" (doslova
vldu lidem, lidovldu), zaala znamenat boj mezi konkurujcmi si elitami
o to, kdo se prostednictvm veobecnch voleb dostane k moci. Jinak
eeno, demokracie zaala znamenat to, co se dje v tzv. demokratickch
politickch systmech vysplho Zpadu.
Nejnovj vvoj
K nejnovjm teoretickm pstupm k politice pat to, emu se k
formln politick teorie, rzn oznaovan jako ekonomie politiky",
teorie veejn volby" (viz str. 294) a teorie racionln volby". Tento
pstup t zejmna z pkladu ekonomick teorie, konkrtn z toho, jak
vytv modely oprajc se o procedurln pravidla, obvykle o racionln
egoistick chovn zastnnch jednotlivc. Formln politick teorie,
nejrozenj v USA a spojovan zejmna s tzv. virginskou kolou, skt
pinejmenm uiten analytick nstroj, kter me pomoci porozumt
jednn voli, lobbist, byrokrat a politik i chovn stt v
mezinrodnm systmu. Politologickou analzu tento pstup nejvce
ovlivnil v tom, emu se k teorie institucionln veejn volby. O tom,
jak autoi typu Anthonyho Downse, Mancura Olsona a Williama Niskenena tuto techniku pouili v takovch oblastech, jako je sout politickch
stran, chovn zjmovch skupin a vliv byrokrat na tvorbu politiky se
bude podrobn hovoit v dalch kapitolch. Tento pstup byl vyuit i v
podob teorie her, kter ovem vzela spe z matematiky ne z ekonomie.
Zde jde mj. o vyuit zkladnch princip k analze zhad, kter v sob
obsahuje individuln chovn. Nejznmjm pkladem z oblasti teorie
her je dilema vznnch" (viz graf 1.2).
Rozhodn vak neplat, e by pstup k politologick analze, kter
teorie racionln volby pedstavuje, byl obecn pijmn. Zatmco jeho
zastnci tvrd, e do diskuse o politickch fenomnech vn vt rigorznost, kritikov jeho vchoz pedpoklady zpochybuj. Je nap. mon,
e lidskou racionalitu peceuje, protoe pehl skutenost, e lid jen
zdka maj jasn soubor cl, kter upednostuj, a jen vzcn kdy se
rozhoduj pod vlivem dokonalho a pesnho poznn. Nadto tm, e
postupuje od abstraktnho modelu k individuu, teorie racionln volby
nedostaten zohleduje sociln a historick faktory, jeliko mj. dostaten nerespektuje, e preference vlastnho zjmu, kterou se lid vyznauj,
nemus bt jen vrozen, ale i sociln podmnn. Vsledkem je, e v
politologii jako vdnm oboru se dnes uplatuje cel kla pstup.
Modern politologie se tak obohatila a rozrznila. K tradinmu pstupu
normativnmu, institucionlnmu a behavioralistickmu pibyla nejen teorie
racionln volby, ale i ada novjch idej a tmat. Feminismus, zejmna
od 70. let, probudil vt zjem o dleitost rozdl mezi pohlavmi
(gender) a o patriarchln struktury, a tm postupn zpochybnil vit pedstavy o politinu". Tzv. nov institucionalismus" zase od formlnch,
strukturlnch aspekt instituc obrtil pozornost nap. na vznam instituc
v irm kontextu, na jejich skuten chovn a na vsledky politickho
procesu. Zelen politika" zpochybnila antropocentrick (lov-kostedn)
charakter etablovan politick a spoleensk teorie a bojovala

Instituce {institution). Etablovan

tvar (orgn), kter
m uritou formahzovanou roli a status; v irm smyslu
soubor norem zajiujcch pravideln
a pedvdateln
chovn, pravidla
hry".

Pojem
Vda, scientismus
Vda (angl. slovo
science je odvozeno
od lat. scientia,
vdn, uenost) je
urit oblast vzkumu, kter se sna
dospt ke spolehlivm vysvtlenm
pomoc opakovatelnch experiment,
pozorovn a deaukc. Ve vdeck", resp. prodovdeck" metod,
kdy se hypotzy verifikuj konfrontac
s dostupnmi dkazy, se tud spatuje
cesta k odhalovn
hodnotami nezaten a objektivn
pravdy. Karl Popper
(1902-1994) vak
vystoupil s nzorem,
e vda me
hypotzy pouze falzmkovat, prokzat
jejich nepravdivost,
jeliko fakta" lze
nkdy vyvrtit dalmi experimenty.
Scientismus (scientism)je nzor, podle
nho (prodo)vdeck metoda je jedinm zdrojem spolehlivho poznn a
mla by se tud
aplikovat nejen v
prodnch vdch,
ale i nap. ve
filozofii, historii a
politologii. Doktrny typu marxismu,
utilitarismu (viz str.
423) a rasismu (viz
str. 138) jsou v
tomto smyslu
scientistick.

Dilema vznnch
Dva zloinci, vznn v oddlench celch, stoj ped volbou, zda na sebe budou prskat" nebo ne. Pokud se jeden pizn, avak zrove poskytne dkazy, kter umon odsoudit druhho, vyvzne bez trestu, zatmco jeho partner vechno odnese a dostane deset let. Piznaj-li se oba, dostane
kad est let. Nepizn-li pln ani jeden, budou odsouzeni za njak drobnj delikt a kad dostane rok. Varianty jsou znzornny v grafu 1.2.
Vzhledem k dilematu, ped kter jsou postaveni Je pravdpodobn, e se
piznaj oba, a to ze strachu, e pokud se nepiznaj, druh ve prskne" a
prvn dostane nejvy trest. Hra vak ukazuje, a to je ironie, e racionln
chovn me vystit v nejmn pzniv vsledek (vzov dohromady
strv ve vzen 12 let). Jsou tedy vlastn trestm za to, e nespolupracovali
a e si navzjem v. Pokud se ovem hra nkolikrt zopakuje, vzov se
mon nau, e egoistick zjem se prosad spoluprac, co oba povzbuGraf . 12 Varianty v dilematu vznnch

za holistick pstupy k chpn politina a socilna. Kritick teorie, jej

koeny jsou v neomarxismu (viz str. 112) frankfurtsk koly, vznikl v r.
1923, rozila pojem kritiky na veker sociln praktiky; pitom tila z
ady vliv, vetn S. Freuda a M. Webera (viz str. 233). Postmodernismus
(viz str. 84) zpochybnil ideu absolutn a univerzln pravdy a pomohl mj.
znan rozit teorii diskursu. Obecnm, avak nanejv zvanm
posunem je konen i to, e na politickou filozofii a politickou vdu se
nejsp u mn hled jako na odlin zpsoby zkoumn a jet mn jako
na rivaly. Naopak: zaaly se pijmat prost jako rzn cesty, jak dospvat k
politologickmu poznn.
Me bt studium politiky vdeck ?

Diskurs
(discourse). Interakce, zejmna komunikace mezi lidmi; diskurz me
odhalovat
nebo
ilustrovat mocensk vztahy.

I kdy se m tm veobecn za to, e studium politiky mus bt v irokm slova smyslu vdeck, toti peliv a kritick, nkte autoi tvrdili,
jak o tom u byla e, e me bt vdeck i v jakmsi um smyslu, tj. e
me pouvat metodologii prodnch vd. S tmto tvrzenm pichzeli
marxisticky a pozitivisticky orientovan pedstavitel spoleenskch vd a
bylo tak jdrem behaviorln revoluce" 50. let 20. stolet. Pitalivost
jaksi (prodn) vdy o politice je jasn. Slibuje nestrann a spolehliv
nstroje, jak odliit pravdu" od nepravdy", a tm otevt pstup k
objektivnmu poznn svta politiky. Klem, jak toho doshnout, je
odlien fakt" (empirickch dkaz) a hodnot" (norma-

37

tivnch nebo etickch nzor). Fakta jsou v tom smyslu objektivn, e je lze
spolehliv a zpsobem pro vechny pijatelnm prokzat. Naopak hodnoty
jsou samou svou podstatou subjektivn, tj. vc nzoru.
Kad snaha o vybudovn vdy o politice se vak mus vypodat s
troj obt. Prvn je problm dat. Lid rozhodn nejsou pulci, kter lze
penst do laboratoe, ani buky, kter lze pozorovat pod mikroskopem.
Nememe vstoupit dovnit" lidsk bytosti ani provdt opakovateln
experimenty tkajc se lidskho chovn. To, co se meme o individulnm chovn dozvdt, je tud omezen a povrchn. V situaci, kdy pesn
data nejsou k dispozici, nemme dn spolehliv prostedek, jak provit
sv hypotzy. Jedinou cestou, jak tento problm obejt, je myslc subjekt
zcela ignorovat, a to tak, e se pihlsme k determinismu. Pkladem
budi behaviorismus (nezamovat s behavioralismem), psychologick
kola spojovan se jmny Johna B. Watsona (1878-1858) a B. F. Skinnera
(1904-1990). Ta u, e lidsk chovn lze konec konc vysvtlit jako
podmnn reakce ili reflexy. Dalm pkladem je dialektick
materialismus", primitivn forma marxismu, kter ovldala vdeck
vzkum v SSSR.
Za druh jsou zde obte vyplvajc z existence skrytch hodnot. Nzor, e politologick modely a teorie jsou naskrz bezhodnotov, lze pi
blim zkoumn tko dret. Fakta a hodnoty jsou navzjem natolik propojeny, e je mnohdy obtn je oddlit. Je tomu tak proto, e teorie se buduj na zklad pedpoklad o lidsk pirozenosti, lidsk spolenosti, roli
sttu atd., kter maj skryt politick a ideologick dsledky. Pedpojatost
ve prospch konzervativnch hodnot lze nap. objevit v behavioralismu, v
teorich racionln volby a v teorii systm (viz str. 40). Podobn feministick politick teorie maj sv koeny v uritch pedpokladech tkajcch se povahy a vznamu rozdlen lid na mue a eny.
Za tet existuje mtus neutrality ve spoleenskch vdch. Zatmco
prodovdci mohou pistupovat ke svm vzkumm objektivn a nestrann, ani by si o tom, co objev, pedem cokoli mysleli, doshnout
neho takovho v politilogii je obtn a patrn nemon. A politologii
definujeme jakkoli, zabv se otzkami, kter se tkaj struktury a fungovn spolenosti, ve kter ijeme a ve kter jsme vyrstali. Rodinn
zzem, spoleensk zkuenost, ekonomick postaven, osobn sympatie
apod. vytvej v kadm z ns uritou soustavu pedem innch zvr o
politice a svt, kter ns obklopuje. To znamen, e (prodo)vdeck
objektivita ve smyslu naprost nestrannosti i neutrality (viz str. 322) nutn
zstv v politologick analze nedosaitelnm clem, a jsou nae
vzkumn metody seberigorznj. Nashromdn spolehlivho poznn
tud patrn nejvc ohrouje nikoli sama pedpojatost, ale nepiznn
pedpojatosti, kter se projevuje v podob falench nrok na politickou
neutralitu.
Pojmy, modely a teorie
Pojmy, modely a teorie jsou nstroje politologick analzy. Stejn jako
vtinu jinch vc v politice, i tyto analytick nstroje je teba uvat
opatrn. Zamysleme se nejprve nad pojmy. Pojem (concept) je obecn
pedstava neho, obvykle vyjden jednm slovem nebo krtkm souslovm. Pojem je vc ne podstatn i vlastn jmno. Existuje nap. rozdl
mezi tm, mluvme-li o njak koce (konkrtn koce, koim je-

Determinismus
(determinism). Nzor, e lidsk jednn a rozhodovn
je bezezbytku podmnno vnjmi
faktory; determinismus vysuje v
zvr, ze svobodn
vle je mtus.
Pedpojatost
(bias). Sympatie
nebo pedsudky,
kter (asto ani si
to lid uvdomuj)
ovlivuj to, co si
lid o nem mysl; pedpojatost vede ke zkreslenm

38

Pojem
Ideltyp

Ideltyp (idel type,

pure type) je
mylenkov konstrukce, pomoc n
se sname dobrat
smyslu jinak tm
nekonen sloit
skutenosti, a to
pedloenm
jakhosi logickho
extrmu. Ideltypy
byly poprv
pouity v ekonomice; lo nap. o
pojem dokonal ',
pln", nim
neruen" konkurence. Ideltypy,
kter ve spoleenskch vdch prosazoval Max Weber, jsou vysvtlujc nstroje, nikoli
aproximace reality.
Ani nevyerpvaj
realitu", ani nestanov njak etick
idel. Pkladem
ideltyp, s nimi
piel Weber, jsou
typy autority (viz
str. 25) a byrokracie (viz str. 377).

dinci) a mme-li pojem koka" (ideu koky). Pojem koka nen vc", ale
idea", sloen z rznch atribut, kter dodvaj koce jej zvltn, ji od
ostatnch zvat odliujc povahu: savec s hebkou srst", mal",
zdomcnl", chytajc myi" atd. Pojem rovnost" je tud princip nebo
idel. Je to nco jinho ne kdy toto slovo pouijeme ke sdlen, e njak
bec vyrovnal" svtov rekord nebo e dva brati budou ddit rovnm
dlem". Podobn pojem prezident" neodkazuje na dnho konkrtnho
prezidenta, ale na uritou soustavu idej o organizaci vkonn moci.
V em tedy tkv hodnota pojm? Pojmy jsou nstroje, pomoc nich
myslme, kritizujeme, argumentujeme, vysvtlujeme a analyzujeme. Pouh
vnmn vnjho svta nm samo o sob vdn o tomto svt nedv.
Mme-li svt objasnit, musme mu v jistm smyslu dodat vznam, smysl, a
to dlme tm, e vytvme pojmy. Zkrtka a dobe, mme-li s kokou
zachzet jako s kokou, musme mt nejprve pojem toho, co koka je.
Pojmy nm tak pomhaj pedmty klasifikovat, a to poznnm, e maj
dejme tomu podobn (nebo naopak odlin) tvary nebo vlastnosti. Nap.
urit koka je prvkem, lenem mnoiny koek. Pojmy jsou tud obecn":
mohou se vztahovat na urit poet pedmt, vlastn na kad pedmt,
kter odpovd charakteristikm samotn obecn ideje. Bez pehnn lze
ci, e nae poznn svta politiky postupn vznik a dle narst
vytvenm a upesovnm pojm, kter nm pomhaj tomuto svtu
porozumt. Takto nazrno, jsou pojmy stavebnmi kameny poznn a
vdn.
Pracovat s pojmy nen ovem vdy snadn a pojmy se mohou obas
chovat i jako hoi. Za prv, politick realita, kter se sname porozumt,
je nesmrn sloit a neustle se mn. Vdy existuje nebezpe, e pojmy
typu demokracie", lidsk prva", kapitalismus" apod. budou ucelenj a
budou mt jasnj kontury ne asto beztvar skutenosti, kter se sna
popsat. Tento problm se snail pekonat Max Weber, a to tm, e urit
pojmy prohlsil za ideltypy". Tm je nepmo eeno, e pojmy, kter
uvme, jsou vytveny tak, e se soustedme pedevm na urit
zkladn, nepominuteln rysy danho jevu; to ovem znamen, e jin jeho
rysy odsuneme do pozad nebo zcela ignorujeme. V tomto smyslu lze za
ideltyp povaovat nap. pojem revoluce", protoe obrac nai pozornost
na proces zsadn a obvykle nsiln politick zmny. Pomh nm tud
objasnit dejme tomu francouzskou revoluci v r. 1789 i revoluce ve
vchodn Evrop v letech 1989-1991, a to tm, e upozoruje na dleit
paralely mezi nimi. Pojem je ovem teba uvat opatrn, protoe me tak
zakrvat zvan rozdly a tm nae porozumn vci deformovat, zde
napklad pokud jde o ideologickou a sociln povahu revoluce. Je proto
lep uvaovat o pojmech nebo ideltypech nikoli jako o pravdivch" i
nepravdivch", ale jako o vce i mn uitench".
Dalm problmem je, e politologick pojmy jsou asto pedmtem
zsadnch ideologickch stet. Politika je zsti bojem o legitimn vznam
termn a pojm. Neptel se sv, bojuj spolu nebo dokonce vl;
vichni pitom prohlauj, e brn svobodu", obhajuj demokracii" nebo
e spravedlnost je na jejich stran". Jde o to, e pojmy jako svoboda",
demokracie" a spravedlnost" maj pro rzn lidi rzn vznam. Jak
stanovit, co je skuten" demokracie, skuten" svoboda

39

nebo skuten" spravedlnost? Prost odpov zn, e to stanovit nelze.

Stejn jako pi pokusu definovat politiku" (viz ve) se musme smit
s tm, e mnoho politologickch pojm m rzn vznamy, kter si
konkuruj. Nejlpe udlme, budeme-li takov pojmy povaovat za ve
sv podstat sporn" (Gallie, 1955/56), jeliko polemika o nich je tak zsadn, e nikdy nedospjeme k neutrln a vemi pijman definici. Jeden jedin termn tak me vlastn vyjadovat adu vzjemn si konkurujcch pojm, z nich ani jeden nelze pijmout jako jeho skuten"
vznam.

Graf 1.3 Politick

systm

Je nap. stejn legitimn, definujeme-li politiku jako to, co se tk sttu, jako zen veejnho ivota, jako diskusi a slaovn stanovisek nebo jako rozdlovn moci a zdroj.
ir ne pojmy jsou modely a teorie: nezahrnuj jen jednu ideu, ale
adu idej. O modelu (model) zpravidla uvaujeme jako o znzornn neho, obyejn ve zmenenm mtku, jako je tomu u domeku pro panenku nebo u letadlka, se kterm si hraj dti. V tomto smyslu poslnm
modelu je co nejvrnji se podobat pvodnmu pedmtu. Pojmov modely se ovem pvodnmu pedmtu nemus podobat ve vem. Bylo by
nap. absurdn chtt, aby se potaov model ekonomiky fyzicky podobal ekonomice. Pojmov modely jsou analytick nstroje; jejich hodnota
je v tom, e s jejich pomoc meme dodvat vznamu tomu, co by jinak
bylo matoucm a neuspodanm sebrnm fakt. Vc je prost: fakta
jednodue nemluv sama za sebe", je teba je vyloit a uspodat. Pi
tom nm pomhaj modely, protoe jejich soust je s vztah, kter
osvtluj smysl a vznam pslunch empirickch dat.
Nejlpe tomu porozumme pomoc pkladu. V politologick analze
je jednm z nejvlivnjch model model politickho systmu, kter vypracoval David Easton (1979, 1981). Tento model lze vyjdit graficky
(viz Graf 1.3).
Tento sml model chce vysvtlit cel politick systm i psoben
hlavnch politickch aktr pomoc tzv. systmov analzy. Systm je
uspodan sloit celek, je to soubor vzjemn propojench a vzjemn
na sob zvislch st, kter dohromady vytvej jeden celek. V politickm systmu existuje propojen mezi tm, co Easton nazv vstupy" {imputs) a. vstupy" (outputs). Vstupy do politickho systmu spovaj v poadavcch a podpoe veejnosti. Poadavky mohou znamenat
ve ponaje tlakem na vy ivotn rove a vt poet pracovnch
mst pes tdej sociln dvky a k vt ochran prv menin a jednotlivc. Podporu zase tvo ve, m veejnost do politickho systmu

Model (model).
Teoretick vyjden empirickch dat,
kter se sna
umonit lep porozumn vci tm, e
upozoruje na
dleit vztahy a
souvislosti.

40

Pojem
Paradigma (paradigm) je, obecn
eeno, vzorec nebo model, kter
podobn jako teba
ideltyp zdrazuje
podstatn rysy njakho konkrtnho
jevu. U Kuhna
(1962) je to vak
intelektuln rmec,
tvoen vzjemn
spjatmi
hodnotami, teoriemi a pedpoklady,
ve kterm se usiluje o poznn. Bn", etablovan vda se tud provozuje v bnm,
etablovanm intelektulnm rmci;
vda revolun",
novtorsk, se sna nahradit star
paradigma novm.
Z tto teorie vyplv jeden zcela zsadn zvr: pravdu" a nepravdu"
nelze stanovit jednou provdy. Oboj
je pouze soubor
doasn platnch
soud, kter funguje uvnit pijmanho paradigmatu;
to ovsem bude jednou nahrazeno novm.

Teorie (theory).
Systematick objasnn empirickch dat, oovykle
(na rozdl od hypotzy) pedkldan
jako spolehliv poznn.

pispv placenm dan, pipravenost k zachovvn jistch pravidel

chovn a ochotou astnit se veejnho ivota. Vstupy se skldaj z
rozhodnut a postup vldy, resp. sttu vetn pijmn politickch
opaten, schvalovn zkon, ukldn dan a alokace veejnch prostedk. Je zejm, e tyto vstupy vyvolvaj zptnou vazbu" (feedback), kter sama zase produkuje dal poadavky a podporu. To hlavn,
co Eastonv model pin, je pochopen skutenosti, e politick systm
thne k dlouhodob vyvenosti neboli politick stabilit, jeliko jeho
peit zvis na tom, aby vstupy odpovdaly vstupm.
Nesmme ovem ztrcet ze zetele, e pojmov modely jsou v nejlepm ppad zjednoduenm skutenosti, kterou se sna vysvtlit.
Jsou to pouh nstroje, pomoc nich lze dospvat k poznn, nikoli spolehliv vdn. Nap. v Eastonov modelu se politick strany a zjmov
skupiny prezentuj jako filtry" (gatekeepers), jeliko jejich hlavn funkc
je regulovat tok vstup do politickho systmu. I kdy to mon je jednou
z jejich dleitch funkc, politick strany a zjmov skupiny tak
ovlivuj to, co a jak veejnost vnm, a tak pomhaj utvet podobu poadavk, se ktermi veejnost pichz. Strun eeno, jsou to ve skutenosti instituce zajmavj a sloitj, ne model naznauje. Podobn
se Eastonovu modelu daleko vce da pi vysvtlovn, jak a pro politick systmy reaguj na tlaky ze strany veejnosti, ne pi vysvtlovn,
pro pouvaj donucen a potlaovn, co, jak mnoz souhlasn uvdj, dlaj vechny.
Termny teorie (theory) a model se asto pouvaj promiskue, tj. zamuj se. Teorie i modely jsou pojmov konstrukce, kter se uvaj jako nstroje politologick analzy. Pesn vzato teorie je tvrzen, vpov. Nabz urit systematick vysvtlen uritho objemu empirickch
dat. Naopak model je pouh nstroj k vysvtlovn; je to spe hypotza,
kterou je jet teba ovit. V tomto smyslu lze v politologii mluvit o
tom, e zatmco teorie jsou vce i mn pravdiv", modely jsou pouze
vce i mn uiten". Je samozejm jasn, e teorie a modely jsou
asto vzjemn spjaty: dalekoshl a ponkud vgn politologick teorie
lze vysvtlit pomoc srie model. Nap. soust teorie pluralismu (probran v kapitolch 4 a 5) je model sttu, model volebn soute, model
politiky skupin atd.
Prakticky ve vech pojmovch nstrojch, teorich a modelech jsou
ale ptomny skryt hodnoty nebo pedpoklady. Proto je obtn vybudovat teorie ist empirick; hodnoty a normativn stanoviska do nich
vstupuj vdy a bezvjimen. U pojm se pro projevuje tm, e lid maj
sklon uvat urit termny bu jako hurslova" (napklad demokracie",
svoboda" i spravedlnost") nebo jako fujslova" (napklad konflikt",
anarchie", ideologie" a dokonce i politika"). Podobn jsou zateny"
i modely a teorie, protoe i v nich je obsaena ada pedpojatost. Tko
lze napklad souhlasit s tvrzenm, e teorie racionln volby (hovoili jsme
o nich ve) jsou hodnotov neutrln. Jeliko se zakldaj na pedpokladu, e lid jsou v zsad egoist, kte mysl pedevm na sebe, zejm nepekvap, e asto vystily v zvry politicky konzervativn. Stejn tak
klasick teorie politiky td, prosazovan marxisty, jsou zaloeny na irch
teorich djin a spolenosti a vzato do dsledku zvisej na sprvnosti cel
sociln filozofie.

41

Pojmy
Modely nebo mikroteorie
Makroteorie
Ideologick tradice/paradigmata

Pklady: moc, spoleensk tda, subjektiv- Graf 1.4 rovn

n prva, prvo
pojmov analzy
Pklady: systmov analza, veejn volba,
teorie her
Pklady: pluralismus, elitismus, funkcionalismus
Pklady: liberalismus, marxismus, feminismus

V jistm smyslu jsou tedy analytick nstroje typu model nebo mikroteori konstruovny na zklad irch makroteori. Tyto nejvznamnj teoretick nstroje politologick analzy se zamuj na problmy
moci a lohy sttu: sem pat pluralismus (viz str. 97) elitismus (viz str.
99), tdn pstup atd. O tchto teorich pojednvme v kapitolch 4 a 5.
Zkoumme-li ovem vc jet hloubji, zjiujeme, e v tchto makroteorich se odrej pedpoklady a stanoviska nkter z velkch ideologickch tradic. Tyto tradice tak vlastn pln funkci podobnou tomu, co Thomas Kuhn ve svm dle Struktura vdeckch revoluc (1962) nazval paradigmaty. Paradigma je navzjem propojen soubor princip, doktrn
a teori, kter pomhaj strukturovat proces vdeckho poznvn. Paradigma vlastn vytv rmec, v nm se poznv. V ekonomice to lze vidt na vystdn keynesinstv monetarismem (a nejsp na nslednm
obratu zpt k neokeynesinstv); v dopravn politice je dokladem toho
nstup zelench" mylenek.
Podle Kuhna ovld prodn vdy vdy jen jedeno paradigma; prodn vdy se vyvjej cestou revoluc", ve kterch je star paradigma
nahrazovno novm. Politologick a vbec spoleenskovdn vzkum
vak vypad jinak. Je toti vdy jakmsi bojitm vzjemn proti sob
stojcch a konkurujcch si paradigmat. Tato paradigmata nabvaj podoby rozmchlch socilnch filozofi, kterm se obvykle k politick
ideologie: liberalismus, konzervatismus, socialismus, faismus, feminismus atd. Kad z nich pedkld sv hodnocen sociln existence; kad nabz njak konkrtn pohled na svt. Hovome-li o tchto ideologich jako o teoretickch paradigmatech, nekme tm ale, e politick
analza je pevn nebo zcela zce ideologick v tom smyslu, e prosazuje zjmy njak konkrtn skupiny nebo tdy. Pouze se tm uznv,
e politologick analza se obvykle uskuteuje na zklad njak konkrtn ideologick tradice. Nap. znan st akademick politick vdy
byla budovna na liberln-racionalistickch pedpokladech a nese tud
pee toho, co j liberalismus vtiskl.
Rzn rovni pojmov analzy jsou zobrazeny grafem 1.4.

Shrnut
> Politika je innost, jejm prostednictvm lid tvo, chrn a mn pravidla, ktermi se spravuj ve svm ivot. Je to tedy nutn innost spoleensk, neoddliteln spjat jednak s existenc rznosti a konfliktu,
jednak s odhodlnm spolupracovat a jednat jako kolektiv. Politikuje lpe chpat jako snahu konflikty eit ne jako jejich spn vyeen,
protoe ne vechny konflikty se vye a mohou vyeit.
> Rzn myslitel politiku chpali a v rmci rznch tradic se politika
chpala rzn. Pohlelo se na ni jako na umn vldnout nebo jako na

42

to, co se tk sttu", na uspodvn a zen veejnch zleitost, na

een konflikt diskus a kompromisem a jako na produkci, distribuci
a vyuvn zdroj v prbhu sociln existence.
> Existuje rozshl diskuse o sfe politina". Bn se politika chpala zen jako nco, co se tk instituc a aktr, fungujcch ve veejn" sfe, kde jde o kolektivn organizovn sociln existence. Chpe-li
se vak politika jako mocensky strukturovan vztahy, lze dospt k zvru, e existuje i ve sfe soukrom".
> Ke studiu politiky jako vdnmu oboru se pistupovalo rzn. Do irok
kly pstup pat politick filozofie neboli analza normativn teorie,
empirick tradice, kter jde zejmna o studium instituc a struktur, pokusy
o uplatnn psn (prodo)vdeckch metod prostednictvm analzy
chovn, a cel ada modernch pstup, nap. teorie racionln volby.
> Studium politiky je vdeck do t mry, do n rozliovnm mezi fakty a hodnotami doke dospvat k objektivnm poznatkm o svt politiky. Tento kol vak stuj obte pi pstupu ke spolehlivm datm,
hodnoty, kter jsou zabudovny do politologickch model a teori,
a pedpojatost, od kter se dn politolog neme zcela oprostit.
> Pojmy, modely a teorie jsou nstroje politologick analzy, kter nm
slou jako stavebn kameny poznn. Jsou to ale pouze analytick nstroje. I kdy pomhaj nae poznn rozit, jsou ucelenj a maj jasnj kontury ne asto beztvar skutenosti, kter se sna popsat. Konec konc veker politologick a vbec spoleenskovdn zkoumn
probh uvnit njakho konkrtnho intelektulnho rmce neboli ideologickho paradigmatu.

Otzky k diskusi
- Jestlie je politika nutn spoleensk, pro nen veker spoleensk
innost politick?
- Pro politika tak asto vyvolvala negativn asociace?
- Jak byste hjili politiku jako innost hodnotnou a povznejc?
- Lze se politice vyhnout? Me se vbec nkdy s politikou skoncovat?
- Pro byla idea vdy o politice vdy tak lkav?
- Lze politiku studovat objektivn a nepedpojat?

Doporuen literatura
Ball, A. a B. Guy Peters, Modern Politics and Government (5. vyd., Basingstoke: Palgrave a New York: Chatham House Publishers, Inc., 2000.
Populrn strun vod do politologie, zabvajc se irokou klou tmat
a problm.
Crick, B., In Defence of Politics (pepracovan vydn, Harmondsworth
a New York: Penguin, 2000). Hlubok a inspirujc pokus o obranu jednoznan liberln chpan politiky proti jejm odprcm.
Heywood, A. Key Concepts in Politics (Basingstoke: Palgrave, 2000). Srozumiteln napsan prvodce hlavnmi mylenkami a koncepcemi, se ktermi se setkvme pi studiu politiky.
Leftwich, A. (ed.), What is Politics? The Activity and Its Study (Basingstoke: Palgrave, 2002). Uiten soubor stat, kter se zabvaj rznmi pohledy na politiku a politologii.

43

Marsch, D. a G. Stoker (eds), Theory and Methods in Political Science (2. vyd.,
Basingstoke: Palgrave, 2000). Pstupn, iroce pojat a promylen
vklad charakteru a pedmtu politologie.

45

KAPITOLA 2
Vldy, systmy a reimy
Nejlep je vlda, kter vbec nevldne."
Henry David Thoreau, Civil Disobedience (1849)

Klasifikovn rznch forem vldnut bylo po cel stalet jednm

z hlavnch tmat, kterm se pi analze politiky vnovala pozornost. Potky lze nalzt u ve 4. stolet p. Kr., kdy Aristoteles uinil prvn psemn zaznamenan pokus popsat tehdy existujc politick reimy pomoc termn typu demokracie", oligarchie" a tyranie", tedy termn,
kter se bn uvaj dodnes. Od 18. stolet se stty stle astji dlily
na monarchie a republiky nebo na reimy autokratick a konstitun. Ve
20. stolet se toto dlen dle zpesovalo. Dlen politickch systm na
ti svty", kter bylo v md zejmna v asech studen vlky, navodilo
pedstavu, e svtovou politiku ovld boj mezi demokraci a totalitarismem. Ve svtle nejnovjho vvoje, charakterizovanho nap. zhroucenm komunismu, vzestupem vchodn Asie a vznikem politickho islmu se vak vechna takov dlen zdaj zastaral. Nen ovem zcela jasn, co tyto posuny znamenaj. Nkte je vykldaj jako nepm dkazy
triumfu zpadn liberln demokracie; jin v nich spatuj dkaz, e modern svt se stv politicky rozptlenjm a fragmentovanjm.
Ve 2. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Jak je rozdl mezi stty, politickmi systmy a reimy?
- Pro se systmy vldnut klasifikuj?
- Podle eho se klasifikovaly a mly by se klasifikovat politick reimy?
- Jak jsou hlavn reimy v modernm svt?
- Triumfovala zpadn liberln demokracie v celosvtovm mtku?

Tradin systmy klasifikace

Ne budeme zkoumat, jak se rzn systmy vldnut klasifikovaly,
musme se zamyslet nad tm, co se vlastn klasifikuje a pro se vbec
klasifikovaly. Za prv, co je to stt" a m se stty li od politickch
systm" nebo reim"? Slovem stt" (v originle government; strun vysvtlen zdnliv nesprvnho, resp. nepesnho pekladu viz
v hesle Vlda" na okraji strany - pozn. pekl.) oznaujeme institucionalizovan postupy pijmn kolektivnch a zpravidla zvaznch rozhodnut; jeho rzn instituce jsou pedmtem vkladu v sti 4 tto knihy. Politick systm nebo reim jsou termny ir: tkaj se nejen sttnho mechanismu, ale i struktur a proces, prostednictvm nich se
uskuteuje interakce tohoto mechanismu se spolenost jako celkem.

Pojem

Vlda
V nejirm slova
smyslu vldnout znamen ovldat jin ne
bo mt nad nimi kontrolu. Slovu vlda
(govemment) lze ted
rozumt tak, e zahrnuje vechny mechanismy, prostednictvm nich se realizuje spodan vldnuti
jeho hlavnmi rysy
jsou schopnost pijmat kolektivn
roznod-nut a
monost je vynucovat. Jistou formu
vldy lze tud
objevil v tm vech
spoleenskch
institucch: v
rodinch, kolch,
podnicch, odborech
atd. Pod slovem vld
(na rozdl od sprvy
vc veejnch" - go
vernance - viz str.
26) se vak astji rozumj formalizovan
a institucionalizovan
postupy, kter probhaj na nrodn, resp.
statn rovni s clem
udret veejn podek a usnadnit kolektivn jednn. Hlavnmi funkcemi, kter
vlda" (v tomto
smyslu tedy vlastn
cel sttn mechanimus, resp. stt pozn. pekladatele)
pln, je tvoit prvo
(legislati-va),
realizovat prvo
(exekutiva) a aplikovat, resp. vykldat
prvo (soudnictv).
V nkterch ppadech (je to i ppad
etiny, pozn. prekl.)
se slova vlda pouv jen na oznaen
politick exekutivy
(viz str. 352). Vlda
se pak rovn sboru
ministr (cabinet),
resp. administrativ
(aaministration)
v prezidentskch
systmech. (K tomu
jen mal dodatek: v
anglicky psan politologick literatue se
slovo stt" - stat
objevuje pomrn
zdka, a to prv
pro-to, e v
politologic-km
kontextu ie jeho
ekvivalentem
fakticky slovo
vlda" - government. Tam, kde
bychom my ekli vlda, tedy sbor ministr, stoj ve Velk Britnii cabine,v
USA the
Administration"
Pekldat je tud teba vdy podle smysli
Pozn. pekladatele)

46

Politick systm je jednm z podsystm rozsahem irm systmu

socilnho (spoleenskho). Systm" je to proto, e v nm jako ve sloitm celku existuj vzjemn vztahy st. Politick" pak je proto, e
tyto vzjemn vztahy se tkaj distribuce moci, bohatstv a zdroj ve
spolenosti. Politick reimy lze tedy stejn dobe charakterizovat organizac ekonomickho ivota jako procesy sttnho vldnut, prostednictvm nich tyto reimy funguj. Reim je tud systm vldnut", resp.
zpsob vldnut", kter petrvv, i kdy jednotliv sousti sttnho
mechanismu pichzej a odchzej. Zatmco jednotliv sousti sttnho
mechanismu se mohou mnit v dsledku voleb, dynastick sukcese, sttnch pevrat (viz str. 407) atd., reimy lze mnit pouze ozbrojenm zsahem zven nebo takovou i onakou revoluc zevnit.
Pro klasifikovat politick systmy?

Politick systm
(political systmy.
S vztah, prostednictvm nich vlda
(v irm slova
smyslu) produkuje
vstupy" (politick
opateni, policies),
ktermi reaguje na
vstupy" (poadavky nebo podporu ze
strany veejnosti).
Znehybnn sttnho mechanismu
(government gridlock). Paralyzovn,
kter je dsledkem
rivality instituc v
rmci sttnho
mechanismu nebo
snah reagovat na
protichdn poadavky veejnosti.

Zjem o klasifikovn je dn dvma vcmi. Za prv, klasifikace je

jednm z dleitch nstroj, jak porozumt politice a vldnut. Jako ve
vtin spoleenskch vd, i v politologii se dospv k porozumn pevn srovnvnm, zejmna tam, kde v podstat nelze experimentovat.
Nen nap. mon vymyslet a navrhnout experimenty, jimi by se ovilo, zda Spojenm sttm by znehybnn sttnho mechanismu hrozilo
mn, kdyby se zekly dlby moci (viz str. 333) nebo zda komunismus
v SSSR by bval mohl pet, kdyby se s reformami zaalo o generaci
dve. Poohlme se proto po srovnvn, aby nm pomohlo. Tm, e odhaluje podobnosti a rozdly mezi jinak teba matoucm nakupenm fakt, nm srovnvn pomh odliit, co je dleit a m njak vznam
a co dleit a vznamn nen. Pi srovnvn meme vypracovvat teorie, hypotzy a pojmy a do urit mry je i ovovat. Jak to vyjdil Alexis de Tocqueville (viz str. 240): Kdyby nemohla srovnvat, lidsk mysl
by nevdla, kudy dl." Klasifikovn systm vldnut je tud pouhm
nstrojem, jak srovnvn uinit metoditjm a systematitjm.
Druhm dvodem klasifikace je snaha ulehit nikoli analzu, ale hodnocen. Ponaje Aristotelem (viz str. 27) lo tm, kdo se snaili porozumt
politickm reimm, stejn tak o zlepen" sttu jako o jeho pochopen.
Jinak eeno, popisn porozumn je tsn spjato s normativnm posouzenm: otzky tkajc se toho, co je, jsou spjaty s otzkami tkajcmi se toho, co by mlo bt. Ve sv extrmn podob me bt soust tohoto procesu i hledn jakhosi idelnho" systmu vldnut, dokonce i utopie; to
lze vidt na takovch dlech, jakmi jsou Platnova (viz str. 33) stava,
Utopie (1516) Thomase Mora nebo Pole, tovrny a dlny (1912) Petra
Kropotkina. Ve skromnj podob umouje tento typ klasifikace vynet
kvalitativn soudy o politickch strukturch a formch sttu. Jedin srovnvac pstup nm nap. umouje zabvat se otzkami typu ml by se
pechod k liberln demokracii v Rusku a dalch bvalch komunistickch sttech vtat a podporovat?", mla by Indie odhodit federativn
uspodn a dt pednost unitarismu nebo nezvislm regionm?" nebo
mla by se ve Spojenm krlovstv pijmout psan stava?"
Vechny klasifikan systmy maj ovem sv nevhody. Za prv, je
zde, jako u vech analytickch nstroj, nebezpe zjednoduen. Zaadme-li reimy do te pihrdky", upozorujeme tm na podobnosti
mezi nimi; riskujeme vak, e pehldneme nebo podcenme rozdly. Po-

47

dobn mon nezaznamenme, e jeden a t jev me mt v rznch Pojem

souvislostech pokad jin vznam. Nap. v Japonsku a v cel vchodn Utopie, utopismus
(z ec. ouAsii me bt stt" co do druhu a vznamu jin ne stt", jak se mu Utopie
topia = nikde nebo
z
ec.
eutopia
bn rozum v kontextu Zpadu. Srovnvac analza je tud vystavena dobr msto) je- doneustlmu nebezpe etnocentrismu. Za druh, do klasifikovn asto slova idel nebo
spolenost.
vstupuj hodnotov pedsudky. To je vidt na tendenci klasifikovat ko- dobr
Lze si samozejm
munistick i faistick reimy jako totalitn", z eho by vyplvalo, e pedstavit nejrzutopie; pro
za studen vlky i za druh svtov vlky bojovaly zpadn liberln de- nj
vtinu z nich je
vak
pznan
odmokracie proti tmu nepteli. Konen, vechny systmy klasifikace strann nedostatku,
maj tu nevhodu, e jsou nutn vzny na stty: s jednotlivmi zemmi neptomnost
a neuzachzej jako s koherentnmi nebo nezvislmi tvary, kter jsou zcela konfliktu
platovn nsil a
samostatn a vzjemn na sob nezvisl. Na tom sice nen nic samo tlaku. Utopismus
je
o sob nesprvnho, ve svtle globalizace se to vak dnes velmi asto (utopianism)
urit styl politickho teoretizochpe jako nepln.
vn, kdy se stvaKlasick typologie
Nejvlivnj typologi je nepochybn ta, se kterou ve 4. stolet p. Kr.
piel Aristoteles a kter se oprala o jeho analzu 158 tehdy existujcch
eckch mstskch stt. Aristotelova typologie ovldala mylen o tto
vci po dalch zhruba 2500 let. Aristoteles tvrdil, e stty lze adit do
jednotlivch skupin na zklad dvou otzek: kdo vldne?" a kdo m
z vldnut prospch?" Aristoteles byl pesvden, e vldnut me bt
vloeno do rukou jednoho lovka, mal skupiny nebo mnoha lid. Ve
vech tech ppadech lze ovem vldnout v sobeckm zjmu vldnoucch nebo ku prospchu cel obce. Takto dospl k esti formm sttu,
znzornnm v grafu 2.1.

jc uspodn kritizuje pomoc konstrukce modelu

ideln ili dokonal alternativy. Pkladem jsou marxismus a anarchismus. Utopick teorie obvykle vychzej z pedpokladu
neomezench monost lidskho vvoje. Slovo utopismus se asto uv
pejorativn na
oznaen mylen
plnho sebeklam
a fantazi i vry v
njak nerealisticky a nedosaiteln cl.

Kdo vldne?

Vldci

Jeden

Nkolik

Mnoz

Tyranie

Oligarchie

Demokracie

Monarchie

Aristokracie

Politeia

Graf 2.1. Aristotelovch est forem

sttu

Kdo m
prospch?
Vichni

Aristotelovm zmrem bylo normativn zhodnotit formy sttu v nadji, e se tak objev ideln" stava. Tyranie, oligarchie a demokracie
byly podle jeho nzoru poklesl, zvrcen formy sttu, ve kterch jeden
lovk, mal skupina lid nebo masy vldnou ve vlastnm zjmu a tud
na kor ostatnch. Naopak monarchii, aristokracii a politei je teba dt
pednost, protoe v nich jednotlivec, mal skupina nebo masy vldnou
v zjmu vech. Tyranii oznail Aristoteles za nejhor ze vech monch
stav, protoe z oban in otroky. Monarchie nebo aristokracie je zase
nepraktick, protoe jejm zkladem je jaksi pmo bosk ochota nadadit dobro obce vlastnm zjmm vldc. Politeia (vlda mnohch v zjmu vech) byla vyhodnocena jako ze vech stav nejvhodnj. Podle

Etnocentrismus
(ethnocentrism).
Aplikace hodnot a
teori odvozench z
vlastn skupiny na
jin skupiny nebo
nrody; etnocentrismus nutn
znamen i pedpojatost a zkreslovn
skutenosti.

48

Pojem
Absolutismus
Absolutismus (absolutism) je teorie
nebo praxe absolutnho sttu, nejastji spojovanho s
absolutn monarchi
(viz str. 360).
Absolutn" je v
tom smyslu, e m
nim neomezenou
moc: me ho
omezit jen nco, co
je vi nmu vnj. Absolutistick
princip tkv ovem
spe v nrokovn
si prva (nap. boskho) na neomezenou moc ne ve vkonu nim neomezen moci. Racionalistick teorie absolutn moci obvykle tvrd, e jedin
absolutn, absolutistick stt me zaruit d a spoleenskou stabilitu.
Absolutismus se ale
mus odliit od autokracie a diktatury
(viz str. 401). Jeliko se opr o nrok zaloen na njakm principu, a
u nboenskm
nebo racionlnm,
nedv sttu moc
svvolnou a bezbehou.

Demagog (demagogue). Politick

vdce, kter ovld
masy tm, ze v nich
doke vzbudit
hysterick naden.
Republiknstv
{republicanism).
Princip, podle kterho politick autorita vyvr konec
konc ze souhlasu
lidu; odmtnut monarchistickch a
dynastickch
princip.

tradice, kter petrvala a do 20. stolet, Aristoteles pesto kritizoval vldu lidu, a to s odvodnnm, e masy budou rozezleny na bohatstv nemnohch a a pli snadno podlehnou njakmu demagogovi. Proto se
stavl za smenou stavu", kter by spojila prvky demokracie a aristokracie a vldnut ponechala v rukou stednch td", kter nejsou bohat ani chud.
Aristotelv systm pozdji rozvjeli myslitel typu Thomase Hobbese (viz str. 321) a Jeana Bodina (1530-1596). Ti se soustedili zejmna
na otzku suverenity (viz str. 150), ve kter spatovali zklad vech stabilnch politickch reim. Podle nich suverenita znamen nejvy
a trvalou" moc, kter jedin me zaruit spodan vldnut. Bodinv
spis est knih o sttu (1576) nabdl rozshl zhodnocen msta suverenity
v soudobch i antickch politickch reimech. Bodin ho uzavel konstatovnm, e absolutismus je ze vech reim nejobhajitelnj, protoe vytv suverna, kter zkony tvo, ale nen jimi vzn. Svit suverenitu do rukou jednoho lovka m tu pednost, e suverenita je pak nedln: bude promlouvat jedinm hlasem, kter o sob me prohlsit, e
je nejvy autoritou. Bodin nicmn tvrdil, e absolutn panovnky omezuje existence vyho zkona v podob bo vle nebo pirozenho prva. Naopak Hobbes ve svm Leviathanovi (1651) definoval suverenitu
jako monopol donucovn; tm nepmo kal, e suvern nen omezen
absolutn nim.
Tyto pedstavy pozdji revidovali ran liberlov, nap. John Locke
(viz str. 65) a Montesquieu (viz str. 330), kte se stavli za stt zaloen
na stav. Locke ve svch Dvou pojednnch o vld (1690) dokazoval,
e suvernem je lid, nikoli monarcha, a prosazoval systm omezenho
sttu, kter by chrnil lidsk prva, zejmna prvo na ivot, prvo na
svobodu a prvo na majetek. Montesquieu se ve svm rozshlm dle
Duch zkon (1748) pokusil o vdeck" pohled na lidskou spolenost
s clem odhalit stavn mechanismy, kter by nejlpe chrnily svobodu
jednotlivce. Jako tvrd kritik absolutismu a obdivovatel anglick tradice
parlamentarismu navrhl systm brzd a vyven v podob dlby moci"
mezi institucemi zkonodrnmi, exekutivnmi a soudnmi. Tento princip byl vtlen do stavy USA (1787) a pozdji se v nm zaal spatovat
jeden z definitorickch rys liberln demokratickho sttu.
Rozvoj modernch stavnch systm, probhajc od konce 18. stolet, odsouval klasick" dlen reim, vychzejc z Aristotela, stle vce
do pozad. Republiknstv open o stavu, kter se po americk vlce
za nezvislost z let 1775-1783 prosadilo v USA, demokratick radikalismus, kter ve Francii spustila revoluce roku 1789 a forma vldy parlamentu, je se postupn zformovala ve Spojenm krlovstv, vystily kad po svm - v politick reality podstatn sloitj, ne jak zpotku myslitel pedvdali. Tradin systmy klasifikace tud nahradil stle
vt draz na stavn a institucionln aspekty politickho vldnut.
Ten v mnoha smrech navazoval na dlo Montesquieuovo, a to v tom
smyslu, e se zvltn pozornost zaala uprat na vztahy mezi rznmi
vtvemi" (branches) sttn moci. Tm se monarchie odliily od republik, parlamentn systmy (viz str. 331) od prezidentskch (viz str. 356)
a unitrn stty od federac (viz str. 183).

49

Typologie t svt"
Historick vvoj bhem 20. stolet znovu zmnil zklad klasifikace politickch systm. Skutenost, e v mezivlenm obdob se objevily nov formy autoritarismu (viz str. 58), zvlt ve stalinskm Rusku, faistick Itlii a nacistickm Nmecku, poslila nzor, e svt je rozdlen na reimy dvojho druhu: na stty demokratick a stty totalitn. Ostr kontrast
mezi demokraci a totalitarismem dominoval vem pokusm o klasifikaci
reim po vtinu 50. a 60. let, a to navzdory tomu, e faistick a nacistick reimy se koncem 2. svtov vlky zhroutily. Pesto narstalo
vdom, e tento pstup byl ovlivnn antagonismy studen vlky a e by
mohl bt chpn jako jaksi odrda studenovlen ideologie; to podncovalo hledn hodnotov neutrlnjho a ideologicky nestrannjho
klasifikanho schmatu. Vsledkem byla rostouc obliba tzv. modelu
t svt", nzoru, e politick svt lze dlit na ti rozdln bloky:
- kapitalistick prvn svt",
-komunistick druh svt",
- rozvojov tet svt".
Klasifikace zaloen na modelu t svt" mla dimenzi ekonomickou, ideologickou, politickou i strategickou. Prmyslov vyspl zpadn reimy byly prvn" ekonomicky, tj. jejich obyvatelstvo se tilo nejvy masov prosperit. V roce 1983 vytvely tyto zem 63 % svtovho hrubho domcho produktu (HDP), a to pi pouhch 15 % svtovho obyvatelstva (Svtov banka, 1985). Komunistick reimy byly
druh", jeliko byly znan industrializovan a schopn uspokojovat
zkladn materiln poteby obyvatelstva. Tyto zem, zahrnujc 33 %
svtov populace, vytvely 19 % svtovho HDP. Mn rozvinut zem
Afriky, Asie a Latinsk Ameriky byly tet" v tom smyslu, e byly ekonomicky zvisl a asto trply masovou chudobou. S 52 % svtovho
obyvatelstva vytvely 18 % svtovho HDP.
Prvn a druh svt dlilo i neltostn ideologick soupeen. Prvn
svt byl zaloen na kapitalistickch" principech jako je nap. poteba
soukromho podnikn, materilnch stimul a volnho (svobodnho) trhu; druh svt vychzel z komunistickch" hodnot jako je nap. sociln
rovnost, kolektivn sil a poteba centrlnho plnovn. Tyto ideologick rozdly se markantn projevovaly i v politice. V reimech prvnho
svta se provdla liberln demokratick politika zaloen na volebnm
boji o moc. Reimy druhho svta byly monopartijn, tj. vldly" v nich
komunistick strany. Reimy tetho svta byly zpravidla autoritsk vldli v nich tradin monarchov, dikttori nebo prost a jednodue armda. Podporu dlen na ti svty sktalo bipolrn uspodn svta, kde
proti Zpadu, v nm dominovaly USA, stl Vchod, ovldan Sovtskm svazem. Toto uspodn bylo posleno vznikem dvou konkurujcch si vojenskch uskupen v podob NATO a Varavskho paktu. Nezastnn" tet svt byl pomrn asto bojitm, na nm se tento geopolitick zpas odehrval; to samo znan napomhalo snahm udrovat
tet svt" v trval politick a ekonomick podzenosti.

Pojem
Totalitarismus
Totalitarismus (totalitarianism) je
vezahrnujc
systm politickho
vldnuti, typicky
nastolovan masivn ideologickou
manipulac a neskrvanm terorem
a brutalitou. Od autokracie i autoritarismu se odliuje
tm, e usiluje o
totln", naprostou
moc, a to zpolitizovnm veker
spoleensk i individuln existence.
Autokratick a autoritsk reimy
maj cl skromnj: je jm monopol
politick moci, jeo se obvykle dosahuje vylouen
mas z politiky. Totalitarismus tud
znamen i naprostou likvidaci obansk spolenosti: odstrann
soukromho". Totalitn reimy se
nkdy identifikuj
pomoc syndromu
esti bod' (Friedrich a Brzezinski,
1963):
- oficiln ideologie,
- stt s jednou politickou stranou,
obvykle vedenou
vemocnm vdcem,
- systm teroristickho policejnho
dohledu,
- monopol masovch sdlovacch
prostedk,
- monopol ozbrojench sil,
- sttn kontrola
nad vemi strnkami ekonomickho
ivota.
Obansk spolenost {civil society).
Sfra autonomnch
skupin a sdruen;
soukrom sfra nezvisl na veejn
autorit.
Hrub domc
produkt (gross domestic producty.
Celkov v penzch
vyjden hodnota
vech finlnho vrobk a slueb, kter urit ekonomika
vyprodukuje za jeden rok.

50

Pojem
Liberln demokracie
Liberln demokracie (liberal democracy) je jednou z forem demokratickho vldnut, ve kter je princip omezenho sttu vyvaovn idelem souhlasu lidu. Jej liberln" rysy se promtaj do st vnitnch i vnjch brzd vi sttu, kter jsou vytvoeny k tomu, aby zajiovaly svobodu a obanm sktaly ochranu ped sttem. Jej
demokratick" povaha se opr o systm pravidelnch a konkurennch voleb na
zklad veobecnho volebnho prva a politick rovnosti (viz str. 88). Termn liberln demokracie" me slouit i k popisu uritho politickho principu, astji se
vak uv k popisu uritho typu reimu. Definitorickmi rysy tohoto typu reimu
jsou:
- vldnut na bzi stavnosti, oprajc se o formln, zpravidla prvn pravidla,
- zruky obanskch svobod a individulnch prv,
- institucionln fragmentace a systm brzd a vyven,
- pravideln konan volby, respektujc zsadu jeden lovk, jeden hlas; jeden hlas,
jedna hodnota",
- sout politickch stran a politick pluralismus,
- nezvislost organizovanch skupin a zjm na sttu,
- trn hospodstv zaloen na soukromm podnikn.

Udret tuto typologii je vak od 70. let 20. stolet stle obtnj. Nov formy a modely ekonomickho rozvoje pinesly materiln blahobyt
i do sti tetho svta, konkrtn do stt Blzkho vchodu, bohatch
na ropu a do nedvno industrializovanch zem vchodn Asie, jihovchodn Asie a do jist mry i Latinsk Ameriky. Naopak v nkterch stech subsaharsk Afriky, kter dnes tvo jaksi tvrt svt", se chudoba nejsp jet prohloubila. Krom toho postupujc demokratizace (viz
str. 100) v Asii, Latinsk Americe a Africe vedla zejmna v 80. a 90. letech k tomu, e reimy tetho" svta u nejsou vechny autoritsk.
Souslov tet svt" se tud z mnoha mst odmt jako zlehujc, resp.
poniujc, protoe u samo nepmo znevhoduje. Obvykle se dv
pednost oznaen rozvojov svt".
Ranou, kter nejvc otsla modelem t svt, byly ovem nepochybn revoluce, k nim v letech 1989-1991 dolo ve vchodn Evrop. Ty pivodily zhroucen ortodoxn komunistickch reim v SSSR i jinde a zahjily proces politick liberalizace a trnch reforem. Francis Fukuyama
dokonce prohlsil, e tento vvoj se rovn konci djin" (Fukuyama,
1989). Tm chtl ci, e celosvtovm triumfem zpadn liberln demokracie cel tato ideologick diskuse fakticky skonila. Reimy druhho
i tetho svta se jednodue hrout v dsledku poznn, e vyhldky na
ekonomickou prosperitu a politickou stabilitu skt jedin kapitalistick
prvn svt.

Reimy v modernm svt

Od konce 80. let se div ne masov produkce rznch typologi reim prakticky zastavila. Star typologie, zvlt pak dlen na ti svty", se nepochybn peily, politick obrysy novho svta se vak zdaleka neprojasnily. Nadto scn konce djin" (end of history) byl lkav
jen doasn: plul takkajc na vln demokratizace konce 80. a potku
90. let a svou dynamiku erpal pedevm z pdu komunismu. Tento liberln demokratick triumfalismus byl v jistm smyslu odrazem petrvvajcho zpadostednho vidn a mon i peitkem z as studen vlky. Pedstava svta liberlnch demokraci" naznaovala superioritu specificky zpadnho modelu rozvoje, openho nejsp zejmna o USA,
a nepmo z n vyplvalo, e takov hodnoty, jakmi jsou nap. individu-

51

Francis Fukuyama (nar. 1952)

Americk sociln analytik a politick komenttor. Fukuyama se narodil v Chicagu jako

syn protestantskho kazatele. Ne se stal konzultantem Rand Corporation, psobil jako
len pracovn skupiny pro politick plnovn pi Ministerstvu zahrani USA. Mezinrodn vhlas zjednal tomuto zarytmu republiknovi lnek Konec djin?" (1989), kter Fukuyama pozdji rozil na knihu Konec djin a posledn lovk (1992). V obou tchto pracch se tvrd, e djiny idej skonily ve chvli, kdy liberln demokracie byla uznna za definitivn formu lidskho vldnut". V dlech Trust (1996) a The Great Disruption (1999) Fukuyama probr vztahy mezi ekonomickm rozvojem a spoleenskou soudrnost. Jeho mylenky znan ovlivnily Novou pravici.

alismus, prvo a monost volby jsou celosvtov aplikovateln. Jednm z

dsledk toho byla neschopnost uznat vznam nap. islmskch nebo
konfucinskch politickch forem, kter byly odmtny jako pouh chylky nebo jako dkaz odporu proti jinak nepochybnmu postupu liberln
demokracie.
Jedna z obt, s nimi je spojeno zavdn njak nov typologie,
spov ovem v tom, e neexistuje obecn shoda pokud jde o kritria, o
kter by se takov typologie mla oprat. dn klasifikace nestoj jen na
jednom jedinm vevysvtlujcm faktoru. V konkrtnch typologich se
obvykle zdrazuj rzn soubory kritri. K parametrm, jich se pouv
nejastji, pat:
- Kdo vldne? Omezuje se politick participace jen na njak elitn sbor
nebo privilegovanou skupinu nebo zahrnuje veker obyvatelstvo?
- Jak se dosahuje poslunosti? Poslouchaj lid ty, kdo vldnou, v dsledku pouit sly nebo hrozby silou nebo proto, e se o vcech vyjednv a dospv se ke kompromism?
- Je sttn moc centralizovan nebo fragmentarizovan? Jak brzdy a jak
vyven v politickm systmu funguj?
- Jak se moc vldnout zskv a jak se pen? Je reim oteven a zaloen na souti nebo je to monolit?
- Jak je vyvenost mezi sttem a jednotlivcem? Jak jsou rozdleny prva
a povinnosti mezi sttn orgny a obany?
- Jak je rove materilnho rozvoje? Jak materiln bohat je spolenost
a jak je toto bohatstv rozdleno?
- Jak je organizovn ekonomick ivot? Smuje ekonomika k trhu nebo k
plnovn?
- Jakou roli v ekonomice hraje stt?
- Jak stabiln je reim? Vydrel reim po uritou dobu? Je schopen reagovat na nov poadavky a problmy?
stavn-institucionln pstup ke klasifikaci, ovlivnn klasickmi"
typologiemi, se uval v 19. a na potku 20. stolet. Zamoval se nap. na
rozdly mezi kodifikovanmi a nekodifikovnmi stavami, mezi
parlamentnmi a prezidentskmi systmy a mezi systmy federa-tivnmi a
unitrnmi. Strukturln-funkcionln pstup se zrodil z teorie systm,
kter se dostala do poped v 50. a 60. letech 20. stolet. Pli se nezajmal
o institucionln uspodn, ale soustedil se na to, jak politick systmy
prakticky funguj, zejmna jak se vstupy" petvej ve vstupy".
Typologie t svt" byla svm zamenm ekonomicko-ideolo-gick;
zvltn pozornost se zde vnovala materiln rozvinutosti jednot-

52

Pojem
Polyarchie
Polyarchie (polyarchy, doslova vlda
mnohch!) oznauje obecn instituce a politick procesy modern zastupitelsk demokracie. Jako typ reimu
lze polyarchii odliit
od vech nedemokratickch
systm i od demokratickch systm
malho rozsahu,
kter jsou zaloeny
na klasickm neboli
athnskm modelu
pm asti. Polyarchii lze chpat jako nejbli mon
piblen se demokracii, a to v tom
smyslu, e funguje
prostednictvm instituc, kter vldnouc nut pihlet
k zjmm a pnm
volistva. Hlavn
rysy polyarchie
jsou (Dahl, 1989:
211):
-Vldnut je v rukou volench funkcion.
- Volby jsou svobodn a spravedliv.
- Prvo volit maj
prakticky vichni
dospl.
- Prvo uchzet se
o volenou funkci
nen omezeno.
- Existuje svoboda
projevu a prvo kritizovat a protestovat.
- Oban maj pstup k alternativnm
zdrojm informac.
- Skupiny a sdruen jsou pinejmenm relativn nezvisl na sttu.

Liberalizace (liberalizatiori). Zavdn vnitnch i

vnjch brzd sttn
moci a, resp. nebo
pechod k
soukrommu
podnikn a trhu.

livch systm a jejich celkov ideologick orientaci. Pstup pouvan

zde se ale v nkterch smrech od tchto t pstup odliuje. Sna se
vzt v vahu ti klov faktory jakhokoli reimu: jeho aspekty politick, ekonomick a kulturn. Pitom vychz z pedpokladu, e to, m se
reimy vyznauj, nejsou ani tak konkrtn politick, ekonomick a kulturn faktory, ale to, jak jsou tyto faktory v praxi propojeny a jak do sebe zapadaj (viz graf 2.2).
Graf 2.2 Hlavn rysy reimu

Vznam tohoto pstupu spov v tom, e zdrazuje, nakolik odlin mohou politick a ekonomick uspodn fungovat v zvislosti na
kulturnm kontextu, v jeho rmci existuj. Nap. volby s ast vce politickch stran a trn hospodstv mohou mt zcela jin dsledky v zpadnch liberlnch spolenostech a ve spolenostech nezpadnch.
Vzhledem k hlubokm politickm zmnm konce 20. stolet by vak bylo poetil naznaovat, e jakkoli typologie me bt vc ne jen provizorn. Samy reimy jsou ostatn v neustlm pohybu a sil o jejich klasifikaci se neustle vemon sna dret krok s vn se mnc politickou realitou. Pesto lze v modernm svt identifikovat pt typ reim:
- zpadn polyarchie,
- nov demokracie,
- vchodoasijsk reimy,
- islmsk reimy,
- vojensk reimy.
Zpadn polyarchie
Zpadn polyarchie jsou zhruba tot co reimy oznaovan jako liberln demokracie" nebo jednodue demokracie". Jejich domovinou"
je tud severn Amerika, zpadn Evropa a Austrlie. Huntington (viz
str. 168) tvrdil, e tyto reimy jsou produktem prvnch dvou vln" demokratizace: prvn probhla v letech 1828-1926 a tkala se takovch zem, jako jsou USA, Francie a Spojen krlovstv; druh probhla v letech
1943-1962 a zahrnula nap. Zpadn Nmecko, Itlii, Japonsko a Indii.
I kdy se polyarchie vyvinuly do znan mry dky posunm smrem k demokratizaci a liberalizaci, je vhodnj oznaovat je jako polyarchie" ne
jako liberln demokracie", a to ze dvou dvod. Za prv, liberln demokracie se nkdy uv na oznaen uritho politickho idelu a zahrnuje tud v sob i obecnj normativn dsledky. Za druh, hovomeli o polyarchii", uznvme tm, e tyto reimy jet v mnoha vznamnch ohledech cle demokracie nedosahuj.
Termn polyarchie" pouili k popisu uritho systmu vldnut
Dahl (viz str. 292) a Lindblom v knize Politika, ekonomika a prosperita

53

(1953) a v rozvinutj podob pak Dahl ve sv samostatn napsan knize

Polyarchie: Participace a opozice (1971). Podle tchto autor se polyarchick reimy vyznauj kombinac dvou obecnch rys. Za prv,
existuje v nich relativn vysok tolerance opozice, dostaten siln, aby
pinejmenm brzdila sklony k svvolnmu vldnut. To je prakticky zaruovno systmem soutcch politickch stran, institucionln garantovanmi a chrnnmi obanskmi svobodami a ilou a zdravou obanskou spolenost. Druhm rysem polyarchie je to, e pleitosti k
asti na politice jsou natolik irok, aby zaruovaly spolehlivou rove
odpovdnosti vi lidu. Zde je klovm faktorem existence pravideln
konanch a na konkurenci zaloench voleb, kter funguj jako nstroj,
pomoc nho me lid sv vldce kontrolovat a v ppad poteby i
zbavovat funkc. V tomto smyslu polyarchie znan pipomnaj formu
demokratickho elitismu, kterou popsal Joseph Schumpeter (viz str. 248)
ve sv knize Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942). Jak Lindblom (1977), tak Dahl (1985) ovem uznvali, e na polyarchie m vliv
nepimen velk moc velkch firem. Proto nkdy radji uvali oznaen
deformovan polyarchie".
Definujeme-li polyarchii takto, lze tento termn ut k popisu znanho a
nadto rostoucho potu reim na celm svt. Vechny stty, kde se konaj
volby s ast vce politickch stran, maj rysy polyarchie. Vyznauj se
nejen zastupitelskou demokraci a kapitalistickou ekonomikou, ale i
kulturn a ideologickou orientac, kter je do znan mry odvozena od
zpadnho liberalismu. Nejdleitjm aspektem tohoto ddictv je irok
akceptace liberlnho individualismu. Individualismus (viz str. 212), ve
kterm se asto spatuje hodnota pro Zpad nejpznanj, zdrazuje
jedinenost kad lidsk bytosti; vyplv z nj, e spolenost mla bt
organizovna tak, aby co nejvce odpovdala potebm a zjmm
jednotlivc, kte ji tvo. Politick kultura zpadnch polyarchii je
liberlnm individualismem ovlivnna v ad smr. Liberln
individualismus je nap. zdrojem zven citlivosti na prva jednotlivc
(kladen mon i nad povinnosti), celkovho poznn a piznn, e volba a
konkurence (v ivot politickm i ekonomickm) jsou zdrav, a tendence
obvat se vldy a stt pokldat za pinejmenm potenciln hrozbu
svobod.
Zpadn polyarchie ovem nejsou vechny stejn. Nkter maj sklon
upednostovat centralizaci a vldu vtiny, jin thnou k fragmentaci a
pluralismu. Na to poukzal Lijphart (1990, 1999), kdy rozliil demokracie
majoritrn" a demokracie konsensuln". Majoritrn demokracie
vychzej z dlcch ar probhajcch parlamentem a jsou organizovny
podle tzv. westminsterskho modelu. Nejzetelnjm ppadem toho je
systm Spojenho krlovstv; v nkterch smrech vak tento model
pevzaly i Nov Zland, Austrlie, Kanada, Izrael a Indie. Majoritrn demokracie jsou spojovny s nkterm z tchto rys (ppadn se vemi):
- politicky jednobarevn kabinet,
- neptomnost dlby moci mezi exekutivou a shromdnm (parlamentem) ,
- systm dvou politickch stran,
- jednokolov vtinov volebn systm s jednomandtovmi obvody
(prvn na psce" - viz str. 253),

Pojem
Zpad
Slovo Zpad {the
West) m dva vznamy, kter se
zsti pekrvaj. V
irm smyslu
oznauje kulturn a
filozofick ddictv
Evropy, asto v
minulosti en
migrac nebo kolonialismem. Koeny
tohoto ddictv tkv
v idovsko-kestanskm nboenstv a
v uen klasickho" ecka a ma,
dotvenm v modern dob idejemi a
hodnotami liberalismu. Slovo Vchod (the East)'
oznauje obecn
Asii, specificky pak
Orient. V um
smyslu, kter byl v
md v asech
studen vlky, se
slovem Zpad
oznaoval Spojenmi stty ovldan
kapitalistick blok
jako protiklad Sovtskm svazem
ovldanho Vchodu. I kdy vchodn
Evropa u k takto
chpanmu Vchodu nepat, nikdy
nebylo jasn, zda k
Zpadu v irm
smyslu pat Rusko.

Westminstersk
model (Westminster model). Britskm vzorem
ovlivnn systm
vldnut, kde se
nositel vkonn
moci rekrutuje ze
shromdni ili
parlamentu a (teoreticky) Je mu odpovdny.

54

Konsocian demokracie (consociational democracy)

Jedna z forem demokracie, kter
funguje tak, e na
moci se v tsnm
spojenectv podl
nkolik politickch
stran nebo uskupeVjimenost (excegtionalism). Rysy
uritho politickho
systmu, kter jsou
jedinen, jen pro nj
pznan, a omezuj
tud pouit njakch
obecnjch katego-ni.
Movem vjimenost,
resp. excepcionalismus se
oznauje tak zdrazovn (vlastn)
vjimenosti.

- unitrn a centralizovan stt,

- nekodifikovan stava a suvernn shromdn (parlament). Naopak
jin zpadn polyarchie se vyznauj tm, e moc je rozptlena jak ve
stt, tak v systmu politickch stran. Americk model pluralitn
demokracie je do znan mry zaloen na institucionln fragmentaci,
zakotven v samotnch stavnch ustanovench. Jinde, zejmna na
evropskm kontinent, je konsens podpoen systmem politickch stran
a tendenc vyjednvn a podlen se na moci. V zemch typu Belgie,
Rakouska a vcarska se vyvinul systm konsocian demokracie, kter se obzvlt hod pro spolenosti rozdlovan hlubokmi nboenskmi, ideologickmi, regionlnmi, kulturnmi i jinmi rozdly. Konsensuln ili pluralistick tendence jsou asto spojovny s tmito rysy:
- koalin vlda (viz str. 282),
- rozdlen moci mezi exekutivu a shromdn (parlament),
- fungujc bikameralismus,
- systm vce politickch stran,
- pomrn zastoupen (viz str. 251),
- federalismus nebo devoluce,
- kodifikovan stava a listina prv.
Jinak nahleno je samozejm kad polyarchick reim a vlastn
kad reim jedinen a tud vjimen. Excepcionalismus (vjimenost,
pp. pocit vjimenosti) USA se nap. asto spojuje s tm, e nemaj
feudln minulost a naopak e maj zkuenost s osdlovnm a roziovnm
svho zem. To mon vysvtluje americkou nanejv indi-vidualistickou
politickou kulturu, do kter se jednodue nevejde, a to je mezi zpadnmi
polyarchiemi vc zcela uniktn, dn socialistick strana nebo
socialistick hnut. USA jsou tak ze vech zpadnch reim zeteln
nejnboentj a jsou jedinou zem, kde se nap. kesan-sk
fundamentalismus stal vznamnou politickou slou.
Indie je ppad jet sloitj. Nepochybn nen soust Zpadu ve
smyslu kulturnm, filozofickm nebo nboenskm. V protikladu k vysplm"
polyarchim zpadn Evropy a severn Ameriky jej obyvatelstvo ije z velk
sti na venkov a gramotnost v Indii nedosahuje mon ani 50 %. Od zskn
nezvislosti v roce 1947 vak Indie fungovala prakticky jako polyarchie a
dokzala se vyrovnat i s vjimenm stavem", kter koncem 70. let vyhlsila
Indra Gndhov. Politick stabilit Indie nepochybn napomohla skutenost,
e Kongresov strana byla pijman pslunky vech kast, stejn jako j
napomohla i mystika, kter obklopovala dynastii Nehr a Gndh. Pokles
vznamu Kongresov strany a konec dynastie" mon ale petvoily Indii 90.
let v cosi, co se bl konsocian demokracii.
Nov demokracie
Tet vlna demokratizace zaala podle Huntingtona (1991) v roce
1974. Pznan pro ni bylo svren pravicovch diktatur v ecku, Portugalsku a panlsku, stup latinskoamerickch generl ze scny a pedevm zhroucen komunismu. Zhroucen komunismu bhem revoluc,
ke kterm ve vchodn Evrop dolo v letech 1989-1991, uvedlo do pohybu demokratizan proces, kter se vrazn inspiroval liberlnm mo-

55

Pojem
Komunismus
Komunismus (communism) v nejprostm slova smyslu znamen pospolit organizovanou sociln existenci, zaloenou na spolenm vlastnictv. Jako teoretick idel
se nejastji spojuje s dly Karla Marxe, pro kterho komunismus znamenal beztdn spolenost, ve kter existuje spolen vlastnictv, produkce je orientovna na poteby lid a stt odumel", a tak uvolnil msto spontnn harmonii a seberealizaci.
Slovo komunismus se tak uv k popisu spolenost, kter se opraj o principy
marxismu, zsadn pozmnn leninismem a stalinismem. Hlavnmi rysy ortodoxnho" komunismu jako uritho typu reimu jsou:
- marxismus-leninismus jako oficiln ideologie";
- monopol politick moci m komunistick strana organizovan na zsadch demokratickho centralismu",
- komunistick strana vldne tak, e ovld sttn mechanismus, m vytv vzjemn propojen apart sttostrany";
- komunistick strana m vedouc a dc roli" ve spolenosti, kterou uskuteuje
tak, e ovld vechny instituce vetn ekonomickch, vzdlvacch a vchovnch, kulturnch i tch, kter jsou spjaty s trvenm volnho asu;
- ekonomick ivot je zaloen na sttn kolektivizaci a organizovn prostednictvm
systmu centrlnho plnovn (viz str. 208).

delem Zpadu. Tento proces se vyznaoval pedevm zavedenm voleb

za asti vce politickch stran a trn reformou ekonomiky. V tomto
smyslu lze tvrdit, e vtina bvalch komunistickch reim (podle nkterch vechny) prochz transformac, kter povede k tomu, e nakonec budou od zpadnch polyarchi k nerozeznn. Pinejmenm prozatm vak existuj dvody, abychom k tmto systmm pistupovali jako
k emusi odlinmu. Za prv, ddictv jejich komunistick minulosti se
nelze zbavit pes noc, zejmna jestlie (jako tomu bylo v Rusku) komunistick systm existoval vce ne 70 let. Za druh, sama transformace
uvolnila sly a zrodila problmy odlin od tch, kterm el zpadn poly archie. Proto mon udlme lpe, budeme-li tyto systmy klasifikovat jako nov demokracie nebo polodemokracie.
Jednm z rys postkomunistickch reim je poteba vypodat se
s politicko-kulturnmi dsledky komunistickho panstv, zejmna s dsledky stalinskho totalitarismu. Bezohledn cenzura a potlaovn opozice, na nich stl mocensk monopol komunistickch stran, byly zrukou, e nevznikne obansk kultura zdrazujc participaci, vyjednvn
a konsens. V Rusku je vsledkem slab a fragmentovan systm politickch stran, evidentn neschopn artikulovat nebo agregovat hlavn
zjmy rusk spolenosti. Komunistick nebo bval komunistick strany proto asto dle slouily jako jaksi oprn bod. Nap. v Rumunsku
a Bulharsku peily instituce z komunistick minulosti a do postkomunistickho obdob, zatmco v takovch sttech jako je nap. Maarsko,
Polsko a Rusko se komunistick strany, hlsc se nyn - by s rznou
pesvdivost - k principm sociln demokracie, vrtily prostednictvm voleb znovu na scnu.
Druh skupina problm vyplv z ekonomick transformace. Pechod od centrlnho plnovn ke kapitalismu laissez-faire cestou okov terapie", prosazovan Mezinrodnm mnovm fondem, vyvolal rs-

Nov demokracie
{new democracies).
Reimy, ve kterch
demokracie nen
dosud zcela zkonsolidovna; demokracie nen to jedin, s m se v tchto reimech setkPolodemokracie
(semi-democracy).
Reim, ve kterm
se v urit stabiln
kombinaci vedle
sebe uplatuj rysy
demokratick a rysy autoritaristick.

56

Pojem
Konfucianismus
Konfucianismus
(confuncianism) je
etick soustava
zformulovan Konfuciem (551-479
p. Kr.) a jeho ky
a soustavn vyloen v tzv. klasickch knihch konfucianismu, zejmna v Hovorech.
Konfucinsk mylen se zamilo
pedevm na dv
zce spolu souvisejc tmata mezilidskch vztah a kultivace lidskho
j". Zdrazovn
zen (lidskosti, lsky) se zpravidla
vykld iako podpora tradinch idej a hodnot, zejmna poslunosti k
rodim, cty,
loajality a shovvav dobroty. Zdrazovni junzi
(ctnostnho lovka) ukazuje, e
lovk je schopen
se rozvjet a dospvat k dokonalosti, a
to zejmna vzdlnm a vchovou.
Spolu s taoismem a
buddhismem je
konfucianismus
povaovn za jeden
ze t hlavnch
nskch mylenkovch smr;
mnoz vak maj za
to, e mylenky
konfucianismu se
prakticky kryj s
nskou civilizac
jako takovou.

tem nezamstnanosti a inflac znanou nejistotu a vrazn prohloubil i

spoleenskou nerovnost. Od opojnch dn z potku 90. let se tempo
ekonomick liberalizace v dsledku odporu proti trnm reformm, projevujcm se asto narstajc podporou komunistickch nebo nacionalistickch stran, nkdy znan zvolnilo. Posledn skupina problm vyvr
ze slabosti sttn moci, zejmna je-li stt vystaven odstedivm silm, kter
byly za komunistickch as inn potlaovny. To se nejmarkantnji
projevilo narstnm etnickch a nacionalistickch napt. Zhroucen
komunismu v SSSR bylo provzeno rozpadem nkdejho sovtskho
impria a vznikem novch nezvislch stt, z nich nkter (vetn
Ruska) jsou i nadle rozdrny etnickmi konflikty. eskoslovensko
pestalo existovat v roce 1992; vznikla esk republika a Slovensk
republika. Etnick konflikt byl nejmarkantnj v Jugoslvii, kde vystil ve
vlku mezi Srbskem a Chorvatskem v roce 1991 a v obanskou vlku v
Bosn v letech 1992-1996.
Mezi postkomunistickmi stty lze tak zaznamenat vznamn rozdly.
Z nich nejdleitj je rozdl mezi prmyslov vysplmi a westernizovanmi zemmi stedn" Evropy jako je esk republika, Maarsko a Polsko, a zaostalejmi vchodnmi" stty jako je Rumunsko,
Bulharsko a v nkterch smrech i Rusko. V zemch prvn skupiny probhly trn reformy rychle a pomrn hladce; v zemch druh skupiny byly
bu vhav a nepln nebo vedly k vyostenmu politickmu napt. Prvn
skupina se tak sna co nejdve vstoupit do Evropsk unie, samozejm
za pedpokladu, e bude schopna doloit svou demokratickou
zkonsolidovanost. Dal rozdl je mezi stty, do nich komunismus v zvru 2. svtov vlky dosadila" sovtsk Rud armda a tmi, kter bvaly soust SSSR. S vjimkou pobaltskch zem (Estonska, Lotyska a
Litvy) se nkdej sovtsk republiky vyznauj jak delm trvnm komunistickho panstv, tak tm, e soust ruskho impria byly za carsmu i za sovtsk ry. Existuj rovn pdn argumenty ve prospch rusk
vjimenosti. Ta se me zakldat jak na imperiln minulosti Ruska a
sklonu ruskho nacionalismu k autoritstv a rozpnavosti, tak na tom, e
u od Petra Velikho probhaly v Rusku stety mezi zpadn identitou a
identitou slovanskou; kulturn ddictv Ruska je tud nejist a nejist je i
jeho dal politick osud.
Vchodoasijsk reimy
asem se me ukzat, e vzestup vchodn Asie, k nmu dolo
koncem 20. stolet, byl jako svtodjn udlost jet dleitj ne
zhroucen komunismu. Jist je, e tit svtov ekonomiky se bhem
tohoto obdob vrazn posunulo na vchod. V poslednch dvou desetiletch 20. stolet byla tempa rstu na asijskm behu Tichho ocenu dvakrt
a tyikrt vy ne ve vysplch" ekonomikch Evropy a severn
Ameriky. O skutenosti, e existuje jaksi vrazn vchodoasijsk forma
politiky, se vak v daleko mn. Existoval znan rozen pedsudek, e
modernizace rovn se westernizace. To v politick mluv znamen, e
prmyslov kapitalismus je vdy provzen liberln demokraci. Zastnci
tohoto nzoru se dovolvaj nap. spchu japonsk stavy z roku 1946,
kterou po sob zanechaly odchzejc Spojen stty, a zaveden voleb s
vce politickmi stranami v zemch typu Thajska, Jin

57

Koreje a Tai-wanu v 80. a 90. letech. Tento vklad vak nebere v vahu, Pojem
nakolik rozdln funguj polyarchick instituce v asijskm kontextu Teokracie
(theoca v kontextu zpadnm. Jet zvanj je, e ignoruje rozdl mezi kul- Teokracie
racy, doslova vlda
Bo")
je
printurami ovlivnnmi idejemi a hodnotami konfucianismu a kulturami for- cip, podle nho
movanmi liberlnm individualismem. To vedlo k pedstav, e existu- nboensk autorita
mla mt vrch
je urit specifick soubor asijskch hodnot, kter jsou odlin od hod- by
nad autoritou politickou. Teokracie je
not zpadnch.
reim, ve
Charakteristick rysy vchodoasijskch reim jsou obvykle vem tud
kterm se sttn
funkce
na
spolen. Za prv, tyto reimy jsou orientovny spe na ekonomick ne zkladobsazuj
toho, jak
na politick cle. Jejich vrcholnou prioritou je podncovat rst a zajitbvat msto ta i ona
zaujm v
prosperitu, nikoli roziovat individuln svobodu ve smyslu zpadn ob- osoba
nboensk hieansk svobody. Tento v postat praktick zjem je zjevn u ekonomickch rarchii. To je naprotiklad setygr" jin a jihovchodn Asie (Jin Korea, Tai-wan, Hong-kong, Sin- prost
kulrnho sttu, ve
jsou politicgapur a Malajsie); projevil se tak pi budovn spn trn ekonomiky kterm
k a nboensk
v n koncem 70. let, a to navzdory stle jet existujcmu komunistick- funkce oste oddTeokratick
mu mocenskmu monopolu. Za druh, siln stt" m irokou podporu. leny.
vldnut je nelibeMocn vldnouc" strany jsou obvykle tolerovny a existuje celkov cta rln ve dvojm
Za prv,
ke sttu. V systmech, kde dan jsou nzk a kde relativn nzk (zpravidla smyslu.
naruuje rozlien
sfrou soupod 30 % HDP) jsou i veejn vdaje, je ovem mal prostor pro sociln mezi
kromou a sfrnou
stt zpadnho typu; pesto se obecn pijm, e stt by ml jako otec" veejnou, jeliko
pravidsmrovat rozhodnut soukromch i veejnch orgn a vytyovat strategie nboensk
la a pikzn chrozvoje zem. Tento charakteristick rys je provzen - za tet - veobecn pe jako vd zsajak osobnho isdlenou ochotou respektovat vdce, a to vzhledem k drazu, kter konfu- dy
vota, tak politickcianismus klade na loajalitu, kze a povinnost. Vidno zpadnma oima, ho chovn. Za
druh, politickou
prv to vchodoasijskm reimm nepmo a nkdy i pmo dodv rysy autoritu vybavuje
neomeautoritarismu. Konen znan draz se klade na pospolitost a spoleen- potenciln
zenou moc; je-li
skou soudrnost, projevujc se v klov roli pisuzovan rodin. Z toho toti asn moc odod duchovveho vyplvajc draz na to, emu Japonci kaj skupinov mylen", vozena
n moudrosti, neobvykle omezuje prostor pro asimilaci idej typu individualismu a lidskch me se v takovm
reimu oprat o
prv, pinejmenm v t podob, jak se jim rozum na Zpad.
souhlas lidu a nebt tak nMezi vchodoasijskmi reimy vak existuj i rozdly. To zsti plyne me
leit omezovna
z kulturnch odlinost mezi pevn any obydlenmi stty, jakmi stavnm rmcem.
jsou Tai-wan, Hong-kong a na, a stty s pevn japonskm nebo etnicky smenm obyvatelstvem, jakmi jsou Singapur a Malajsie. Nap.
od zmru zavst do singapurskch kol zsady konfucianismu bylo
uputno z obavy, e by se to mohlo dotknout obyvatel malajskho nebo
indickho pvodu. Podobn malajsk rozvoj se opral o vdomou snahu
omezit nsk vliv a zdraznit osobit islmsk charakter malajsk kultury. Dalm faktorem je, e pijet kapitalismu v n sice ponkud setelo
rozdly mezi nou a ostatnmi vchodoasijskmi zemmi, veker rozdly to vak nepochybn neodstranilo. To se projevuje nap. pkrm kontrastem mezi trnm stalinismem" pevldajcm v n a pevn etablovanou a spnou volebn demokraci v Japonsku. Nadto zatmco ostatn
Asijsk hodnoty
vchodoasijsk reimy jsou dnes prmyslov vyspl a stle vce urbani- (Asian values).
ve ktezovan, na je dosud pevn zemdlsk. To do jist mry vysvtluje Hodnoty,
rch se dajn odi rzn styly ekonomickho rozvoje. V Japonsku a u ekonomickch tyg- rej djiny, kultua nboensk
r", jakmi jsou Tai-wan a Singapur, se rst nyn opr do znan mry ra
zklady asijskch
o technologick inovace a draz kladen na vzdln a odborn vcvik, spolenosti; pklajsou sociln
zatmco na v nkterch smrech stle jet spolh na svou neobyejn dem
harmonie, respektovn
autority a
poetnou venkovskou populaci, kter je zdrojem obrovskho mnostv vra v rodinu.
levnch pracovnch sil.

58

Pojem

Islmsk reimy

Autoritarismus
Autoritarismus
(authoritarianism)
je vra ve vldnut
shora", resrj. praktick uskuteovn
takovho vldnut.
Autorita se zde
uplatuje bez
ohledu na souhlas
lidu. Autoritarismus je tud nco
jinho ne autorita.
Autorita se opr o
legitimitu (viz str.
232) a v tomto
smyslu vychz
zdola". Autoritsk reimy proto
zdrazuj, ze autorita m pednost
ped individuln
svobodou. Autoritarismus se vak
obvykle odliuje od
totalitarismu. Pi
vldnut shora",
spojovanm s
monarchickm
absolutismem, tradinmi diktaturami
a vtinou vojenskch reim
jde spe o potlaen opozice a politick svobody ne
o daleko radiklnj cl, jm je
seten rozdlu mezi sttem a obanskou spolenost.
Autoritsk reimy tud nkdy toleruj pomrn irokou klu nboenskch a jinch
svobod.

Vzestup islmu jako politick sly vrazn ovlivnil politiku v severn Africe, na Blzkm vchod a v nkterch stech Asie. V nkterch
ppadech se militantn islamistick skupiny postavily proti stvajcm
reimm; asto tak vyjdily zjmy mstsk chudiny, kter od 70. let zavala rozarovn z marxismu-leninismu. V jinch ppadech byly
ovem reimy konstruovny nebo rekonstruovny v duchu islmu. Saudsk Arbie je islmskm sttem od svho vzniku v roce 1932. rnsk revoluce z roku 1979 vedla ke zrodu islmsk republiky ovldan ajatollhem Chomejnm (1900-1989); tento ppad byl pozdji nsledovn v Sdnu a v Pkistnu. V zemch typu Kaddafho Libye byly do politick
praxe promtnuty vstednj a spornj interpretace islmu.
Islm vak nen a nikdy nebyl jen nboenstvm. Je to spe ucelen
ivotn zpsob, kter definuje sprvn morln, politick i ekonomick
chovn jak jednotlivc, tak nrod a stt. Cesta islmu" se zakld na
uen proroka Muhammada (570-632), jak je vyjdeno v Kornu, muslimy povaovanm za zjeven slovo bo, a v sunn, upraven cest",
tradinch zvycch oddanmi muslimy stle dodrovanch, kter -jak se
tvrd - se opraj o vlastn Prorokv ivot. Politick islm tud usiluje
o vybudovn teokracie, ve kter jsou politick i jin zleitosti utveny ve shod s vymi" nboenskmi zsadami. Politick islm ovem
nabyl forem znan rozdlnch, sahajcch od fundamentalistickch extrm k extrmm pluralistickm.
Fundamentalistick varianta islmu se obvykle spojuje s rnem.
Chomejn a do sv smrti v r. 1989 pedsedal systmu institucionalizovan vldy duchovnch, uskuteovan prostednictvm Islmsk revolun rady, sloen z patncti vznamnch duchovnch. Lidem volen
parlament v podob Islmskho poradnho shromdn byl sice ustaven, vechny zkkony vak ratifikovala Rada na ochranu stavy, zajiujc jejich soulad s principy islmu. I kdy v 90. letech byl za Him
Rafsandnho nastoupen pragmatitj a mn ideologick kurz, nboensk prvo ara se v celm islmu nadle psn vynucuje jako kodex
norem prvnch i morlnch. Sly revolunho fundamentalismu se vak
znovu dostaly ke slovu v podob reimu Talibanu v Afghnistnu v letech 1997-2001, pro kter bylo pznan nastolen psn teokratick
vldy a vylouen en ze kol, ekonomiky a veejnho ivota vbec.
Fundamentalismus (viz str. 83) je pznan rovn pro Sadskou Arbii, kde m podobn absolutistick dsledky, i kdy celkov ladn v
podstat konzervativnho sunnitskho reimu v Sadsk Arbii se vrazn li od revolunho populismu (viz str. 372) itskho rnu.
Sami muslimov ale asto protestovali, aby se kterkoli islmsk reim oznaoval za fundamentalistick"; poukazovali pitom na to, e se
tak pokrauje v dvno nashromdnch zpadnch pedsudcch vi
exotickmu" nebo utlaovatelskmu" Vchodu. Dkazy, e islm lze
slouit s uritou formou politickho pluralismu, lze nalzt v Malajsii.
Tebae islm je v Malajsii sttnm nboenstvm a Nejvy vldce je
tam zrove nboenskm pedstavitelem i hlavou sttu, urit forma
zen" demokracie, ve kter m vedouc lohu Celosttn organizace
sjednocench Malajc v ele s premirem dr. Mahathirem, se uskuteuje v rmci systmu vce politickch stran. Mahathirova vlda sledovala od roku 1981 zce islmskou a promalajskou strategii, skloubenou
s nepokryt japonskm modelem ekonomickho rozvoje. Autoritaristic-

ara (shari).
Islmsk prvo,
dajn zaloen na
bom zjeven a vyvozen z Kornu,
hadth (Muhammadova uen) a
dalch pramen.

59

k tendence se vak pesto znovu objevily, a to ponaje rokem 1988,

kdy po vln politicky motivovanho zatkn a po uvalen cenzury pestala fakticky existovat nezvisl justice.
Vojensk reimy
Zatmco vtina reim je utvena kombinac politickch, ekonomickch, kulturnch a ideologickch faktor, nkter se udruj uplatovnm pedevm vojensk moci a soustavnou repres. V tomto smyslu
se vojensk reimy zaazuj do ir kategorie autoritarismu. Vojensk
autoritarismus byl ast zejmna v Latinsk Americe, na Blzkm vchod, v Africe a v jihovchodn Asii, po roce 1945 se vak objevil i ve
panlsku, Portugalsku a ecku. Vojensk reim se vyznauje pedevm tm, e vedouc msta ve sttnm apartu se obsazuj podle toho, jak
msto ta i ona osoba zaujm v hierarchii vojenskho velen. Normln
politick a stavn mechanismy jsou obvykle (doasn) zrueny a
instituce, prostednictvm nich se me projevovat opozice, nap. volen shromdn a svobodn tisk, jsou bud oslabeny nebo zlikvidovny.
I kdy vechny formy vojensk vldy jsou nanejv represivn, zahrnuje
tato kategorie adu rznch typ. Klasickou formou vojenskho reimu
je vojensk junta, se kterou se nejastji setkvme v Jin Americe. Jde
o formu kolektivnho vojenskho vldnut, jeho jdrem je velc vbor
(rada) dstojnk, zpravidla zastupujcch ti ozbrojen sloky: pozemn
armdu, nmonictvo a letectvo. Junty se asto vyznauj rivalitou mezi
jednotlivmi ozbrojenmi slokami a elnmi pedstaviteli; to m za
nsledek, e formln definovan mocensk pozice pomrn asto
mn sv faktick dritele.
Druhou formou vojenskho reimu je o armdu open osobn diktatura (viz str. 401). V takovch ppadech se v rmci junty nebo reimu vyine do poped jeden lovk, nezdka pomoc kultu osobnosti
(viz str. 369), kter m vyrobit" charismatickou autoritu. Pkladem
jsou plukovnk Papadopulos v ecku v letech 1974-1980, generl Pinochet v Chile po vojenskm pui v roce 1973 a generl Abach v Nigrii
v letech 1993-1998. Ve tet form vojenskho reimu je armda rozhodujcm faktorem, kter reim udruje, armdn pedstavitel se vak
spokoj s tm, e v pozad tahaj za nitky". To se stalo nap. v Brazlii
po roce 1945. Ozbrojen sly dosply k zvru, e legitimita reimu
vzroste, bude-li se i nadle udrovat dlc ra mezi politickmi a vojenskmi funkcemi a pedstaviteli. Takov dlc ra ovem me podncovat touhu po stavn politice a zastupitelskch orgnech a zuovat
prostor pro pm vojensk zsah. asem tak sl tendence k polyarchii.
Podrobnji se o povaze vojenskch reim hovo v kapitole 18.

Shrnut
> Vldou je kad mechanismus, prostednictvm nho se uspodan
vldne. Jejm hlavnm rysem je schopnost pijmat a vynucovat kolektivn rozhodnut. Politick systm nebo reim vak nezahrnuje jen mechanismy vldnut a sttn instituce, ale i struktury a procedury, prostednictvm nich jsou tyto mechanismy a instituce v interakci se spolenost jako celkem.
> Klasifikovn politickch systm m dvoj el. Za prv, pomh vci pochopit tm, e umouje srovnvat a odhalovat podobnosti a rozd-

Junta, doslova rada. Urit (zpravidla vojensk) klika, kter se revoluc nebo pevratem
chop moci.

60

ly v rmci jinak beztvarho nakupen fakt. Za druh, pomh zhodnotit

efektivitu neboli spnost rznch politickch systm.
> Reimy se klasifikovaly podle rznch kritri. Klasick" typologie,
pochzejc od Aristotela, se zamovaly na stavn uspodn a institucionln struktury, zatmco pstup pomoc t svt" upozoroval zejmna
na materiln a ideologick rozdly mezi systmy v kapitalistickm prvnm
svt", v komunistickm druhm svt" a v rozvojovm tetm svt".
> Zhroucen komunismu a postupujc demokratizace vedly k tomu, e
pojmenovat politick obrysy modernho svta je daleko obtnj. Konvenn typologie tud zastaraly. Pesto lze stle jet mezi reimy rozliovat na zklad toho, jak do sebe v praxi zapadaj jejich politick, ekonomick a kulturn rysy, s tm ovem, e vechna klasifikan schmata
jsou doasn.
> Teoretikov konce djin" hlsali, e djiny skonily nebo nutn skon
celosvtovm triumfem zpadn liberln demokracie. Pravda je, e
nejbnjm typem reimu je dnes v modernm svt njak forma demokracie. Existuj vak dkazy, e typy reim jsou dnes sloitj a rozmanitj. Vznamn rozdly lze zaznamenat mezi zpadnmi polyarchiemi, novmi demokraciemi, vchodoasijskmi reimy, islmskmi
reimy a vojenskmi reimy.

Otzky k diskusi
- M Aristotelovo tdn politickch systm v modernm svt vbec
njak vznam?
- Existuje jet nco jako tet svt"?
- Nakolik se postkomunistick reimy oprostily od sv komunistick minulosti?
- Pro se liberln demokratick struktury projevily jako tak inn a spn?
- Nakolik demokratick jsou zpadn polyarchie?
- Pokud jde o zklad modernho reimu, nabz konfucianismus a islm
schdnou alternativu zpadnho liberalismu?

Doporuen literatura
Brooker, P, Non-Democratic Regimes: Theory, Government and Politics
(Basingstoke: Macmillan a New York: St Martin's Press, 2000). Uiten,
materilov bohat pehled rznch podob nedemokratickho reimu.
Calvocoressi, P, World Politics 1945-2000 (8. vyd., London a New York:
Longman, 2001). Srozumiteln a ucelen pohled na politick vvoj po roce 1945.
Hadenius, A. (ed.), Democracy's Victory and Crisis (New York a Cambridge: Cambridge University Press, 1997). Vynikajc tanka, kter osvtluje
celosvtov postup demokracie a jeho dsledky.
Hague, R. a M. Harrop, Comparative Government and Politics: An Introauction (5. vyd., Basingstoke: Palgrave, 2001); americk vydn: Political Science: A Comparative Introduction (3. vyd., New York. Palgrave).
Strun a inspirativn vod do srovnvac politologick vdy, vyznaujc se skuten internacionlnm pstupem.
Lijphart, A., Patterns of Democracy: Government Forms and Performance
in Thirty Six Countries (New Haven, CT: Yale University Press, 1999).
Aktualizovan verze dnes ji klasickho a vlivnho pokusu rozliit
rzn formy demokratickho vldnut.

61

KAPITOLA 3
Politick ideologie
Filozofov svt jen rzn vykldali, jde vak o to jej zmnit."
Karel Marx, Teze o Feuerbachovi (1845)

Nikdo nevid svt takov, jak je. Vichni pohlme na svt zvojem
teori, pedpoklad a domnnek. Pozorovn a interpretace jsou tedy tsn
propojeny: hledme-li na svt, dvme mu zrove vznam. To m pro
zkoumn politiky zvan dsledky. Zejmna to ukazuje, jak je nutn
odhalovat pedpoklady a domnnky, kter do nho vnme. Tyto
pedpoklady jsou samy soust irch politickch krd nebo tradic, kterm se obvykle k politick ideologie". Kad z ism" (liberalismus,
socialismus, konzervatismus, feminismus, faismus atd.) vytv urit
osobit intelektuln rmec ili paradigma, a kad z nich nabz vlastn
vidn a hodnocen politick reality, vlastn svtov nzor. Pesto neexistuje shoda ani pokud jde o povahu ideologie, ani pokud jde o roli, kterou politick ideologie - tak i onak - v politickm ivot hraje.
Ve 3. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Co je politick ideologie?
- Jakmi tmaty, teoriemi a principy se kad z hlavnch ideologi vyznauje?
- Jak konkurujc si tradice kad z ideologi zahrnuje a jak vnitn napt jsou v n obsaena?
- Jak se hlavn ideologie mn v ase?
- Jak vysvtlit vzestup a pd jednotlivch ideologi?
- Dospla ideologie ke svmu konci? Me ideologie dospt ke svmu
konci?

Co je politick ideologie?
Ideologie je jednm z nejkontroverznjch pojm, s nimi se pi analze politiky setkvme. I kdy dnes se tento termn obvykle uv neutrln na oznaen rozvinut sociln filozofie nebo svtovho nzoru,
v minulosti vyvolval asociace vrazn negativn. Bhem sv obas
strastipln kariry se pojem ideologie bn uval jako politick zbra,
pomoc n se zavrhovaly nebo kritizovaly nzory nebo doktrny, se ktermi mluv nesouhlasil.
Termn ideologie" poprv v roce 1796 pouil francouzsk filozof
Destutt de Tracy (1754-1836), a to k oznaen nov vdy o idejch"
(doslova idea-logie), kter mla odhalit pvod vdomho mylen i jednotlivch idej. De Tracy doufal, e jednoho dne bude mt ideologie stejn status jako etablovan vdy typu zoologie nebo biologie. Daleko trvalej vznam dostalo toto slovo v 19. stolet ve spisech Karla Marxe

62

Racionalismus
(rationalism). Pesvden, e svt je
mono pochopit a
vysvtlit lidskm
rozumem, zaloen
na pedpokladu racionln struktury
svta.
Pragmatismus
(pragmatism). Teorie
nebo praxe, kter
zdrazuje pedevm praktick
okolnosti a cle;
pragmatismus znamen i nedvru k
abstraktnm idejm.

(viz str. 73). U Marxe ideologie rovn se ideje vldnouc" tdy, tj. ideje,
kter pomhaj udret tdn systm a zvnit vykoisovn. Ve svm
ranm dle Nmeck ideologie Marx a Engels napsali: Mylenky vldnouc tdy jsou v kad epoe vldnoucmi mylenkami, tj. tda, kter
je vldnouc materiln silou spolenosti, je zrove jej vldnouc duchovn silou. Protoe vldnouc tda m k dispozici prostedky materiln produkce, disponuje zrove prostedky duchovn produkce..."
(Marx a Engels (1946)).
Definitorickm znakem ideologie v marxistickm smyslu je to, e je
falen: podzen tdy mystifikuje a mate tm, e ped nimi skrv rozpory, na nich jsou zaloeny vechny tdn spolenosti. Za kapitalismu
ideologie tdy vlastnk (buroazn ideologie) mezi vykoisovnm
proletaritem iluze ili falen vdom", kter mu brn poznat, e je
vykoisovn. Marx si pesto nemyslel, e ideologick charakter maj
vechny politick nzory. Tvrdil, e jeho vlastn dlo, kter se sna proces
tdnho vykoisovn a tlaku odhalit, je vdeck. Podle jeho nzoru je
mezi vdou a ideologi, pravdou a nepravdou zejm rozdl. Ten byl vak
pozdji ponkud zatemovn v dlech dalch marxist, jakmi byli nap.
Lenin (viz str. 97) a Gramsci (viz str. 224). Ti toti hovoili nejen o
buroazn ideologii", ale i o socialistick ideologii" nebo prole-tsk
ideologii". Takov termny by Marx povaoval za absurdn.
Jinak pouvali tento termn liberlov a konzervativci. Nstup totalitnch diktatur v mezivlenm obdob podntil autory typu Karla Pop-pera
(1902-1994), J. L. Talmona a Hannah Arendtov (viz str. 29), aby na
ideologii pohleli jako na nstroj sociln kontroly, kter m zajistit
konformn chovn a podzenost. Tito liberlov z as studen vlky,
kte se asto dovolvali pkladu faismu a komunismu, pouvali termn
ideologie na oznaen uzavenho" mylenkovho systmu, kter si sice
nrokuje pravdivost, ale odmt tolerovat opozin mylenky a
konkurujc nzory. Naopak liberalismus, kter zstv vren individuln
svobod, stejn jako doktrny typu konzervatismu a demokratickho
socialismu, kter v rozshl me sdlej liberln principy, evidentn
ideologiemi nejsou. Tyto doktrny jsou oteven", jeliko pipoutj a
dokonce dsledn poaduj svobodou diskusi, opozici a kritiku.
S vrazn konzervativnm pouitm termnu ideologie" pili myslitel
typu Michaela Oakeshotta (viz str. 231). V jejich pohledu se projevuje pro
konzervatismus pznan skepticismus pokud jde o hodnotu racionalismu,
vychzejc z pesvden, e lidsk mysl svt z velk sti vbec nedoke
obshnout. Oakeshott to vyjdil slovy, e pi politick innosti se lid plav
po moi, kter je bezbeh a bezedn". Z tohoto hlediska jsou ideologie
abstraktn mylenkov systmy", tj. soubory mylenek, kter politickou
realitu pekrucuj, protoe tvrd, e vysvtluj nco, co vlastn vbec vysvtlit
nelze. Proto tak konzervativci tradin odmtali, e by sami podlhali njak
ideologii; konzervatismus radji l jako uritou dispozici nebo
mylenkov postoj" a hls se k pragmatismu, k tradici (viz str. 234) a k
djinm.
Vechna tato uit maj ovem jednu nevhodu: jeliko jsou bu negativn nebo pozitivn, pouit slova ideologie omezuj. Jinak eeno, urit politick doktrny jsou z kategorie ideologi" vyloueny. Marx napklad trval na tom, e jeho ideje jsou vdeck, nikoli ideologick, liberlov odmtali, e by se na liberalismus mlo pohlet jako na ideologii

63

a konzervativci tradin tvrdili, e jsou pro politick styl spe praktick Pojem
ne ideologick. Nadto kad z tchto definic je zatena hodnotami ZIdeologie
hlediska spolea orientac na njakou konkrtn politickou doktrnu. Vezahrnujc defi- enskch vd je
ideologie
nice ideologie" (definice, kter by pokrvala vechny politick tradice) {ideology) vce i
tud nutn mus bt neutrln: mus odvrhnout pedstavu, e ideologie mn sklouben
idej, kter
jsou dobr" nebo patn", pravdiv nebo nepravdiv, osvobozujc ne- soubor
jsou zkladem orpoliticbo ujamujc. To je pednost modernho, spoleenskovdnho vznamu ganizovan
aktivity, a u
tohoto termnu, kdy ideologie se chpe jako nzorov systm zamen tato aktivita m
systm
na akci, jako vzjemn propojen soubor mylenek, kter njak orientuje stvajc
mocenskch vztah
zachovat,
zmnit
nebo inspiruje politick jednn.
nebo svrhnout.
Vechny ideologie

Liberalismus
Kad pehled politickch ideologi mus zat liberalismem, a to
proto, e liberalismus je v podstat ideologi prmyslov vysplho Zpadu a obas je vydvn i za jakousi metaideologii, kter do sebe doke
zahrnout irokou klu vzjemn si konkurujcch hodnot a nzor. V
podob rozpracovanho politickho krda se liberalismus objevil teprve
potkem 19. stolet; teorie a principy, kter jsou pro liberalismus pznan, se vak postupn formovaly u v pedchozch 300 letech. Liberalismus byl produktem zhroucen feudalismu a rstu trn neboli kapitalistick spolenosti, kter feudalismus vystdala. V ranm liberalismu
se nepochybn odrazily aspirace nastupujc prmyslov stedn tdy.
Od t doby jsou liberalismus a kapitalismus tsn (podle nkterch autor neoddliteln) spjaty. Ve sv nejranj podob byl liberalismus politickou doktrnou. toil proti absolutismu (viz str. 48) a feudlnm privilegim a msto nich prosazoval stavn a pozdji zastupitelsk stt. Potkem 19. stolet se zformovalo vrazn liberln ekonomick krdo,
kter vychvalovalo ctnosti pznan pro kapitalismus laissez-faire (viz
str. 205) a odsuzovalo jakkoli sttn zsahy. Koncem 19. stolet se vak
objevila urit forma socilnho liberalismu s pozitivnjm vztahem
k socilnm reformm a k zsahm do ekonomiky. Jejich zdrazovn
se stalo charakteristickm tmatem modernho liberalismu ili liberalismu 20. stolet.

roto (a) nabzej

pcho
hodnocen stvajdu, obvykle

v podob svtovho nzoru", (b)

pedkldaj model
douc budoucnosti, tedy vizi
Dobr spolenosti,
(c) ukazuj, jak by
se politick zmna
mohla a mla pivodit. Ideologie
ovem nejsou mylenkov soustavy
hermeticky uzaven: jsou to spe
promnn soubory
idej, kter se nadto v ad bod vzjemn pekrvaj.
Na fundamentln" rovni pipomnaj ideologie politick filozofie; na
rovni operativn"
nabvaj podoby
irokch politickch hnut (Seliger, 1976).

Abeceda liberalismu
- Individualismus: Individualismus (viz str. 212) je stednm principem liberln ideologie. Odr se v nm vra v zsadn vznam lidskho individua, kter je dleitj ne jakkoli sociln skupina nebo kolektiv. Na lidi se hled pedevm jako na jednotlivce. Z toho vyplv, e
morln vzato maj vichni lid stejnou hodnotu a kad m v sob nco osobitho, m se odliuje od ostatnch. Liberalismus si tud klade za
cl vybudovat spolenost, ve kter se vichni jednotlivci mohou rozvjet
a vem se me dait, a ve kter jde kad podle svch nejlepch schopnost za dobrem", kter si sm definuje. To pisplo k nzoru, e liberalismus je morln neutrln, jeliko stanov soubor pravidel, v jeho
rmci mohou jednotlivci init vlastn morln rozhodnut.
- Svoboda: Individuln svoboda (viz str. 317) ili volnost (ob slova anglicky freedom a liberty - znamenaj tot) je stedn hodnotou liberalismu; dv se j pednost dejme tomu ped rovnost, spravedlnost nebo autoritou. To pirozen vyplv z vry v jednotlivce a z pn zajistit,

Metaideologie
imeta-ideology).
Ideologie vyho
stupn neboli druhho du, kter
formuluje zklad,
na kterm me
probhat ideologick diskuse.

64

Pokrok (progress)
Postup kupedu;
pesvden, podle
nho djiny se vyznauitim,ena
zaklade nashromdnho vdn
a moudrosti jde
lidstvo vped.
Meritokracie (mentocracy). Vlda
nadanch;zsada, ze
odmny a funkce by
se mly rozdlet
podle schopnost.

aby kad mohl jednat, jak se mu zlb nebo jak si zvol. Liberlov nicmn hlsaj svobodu v rmci zkona", jeliko uznvaj, e svoboda
jednoho me ohroovat svobodu druhch a me se zmnit v libovli.
Proto prosazuj mylenku, e jednotlivci by se mli tit co nejvt svobod, kterou lze sladit se stejnou svobodou vech. - Rozum: Liberlov
v, e struktura svta je racionln a e lidsk rozum a kritick zkoumn
ji dok odhalit. To je vede k ve, e jednotlivci mohou sami dospvat k
moudrm zvrm, jeliko jsou - ve vtin ppad - nejlepmi soudci
svch vlastnch zjm. To liberly podncuje rovn k ve v pokrok a v
to, e rozdly mezi sebou dok lid eit spe diskus a argumentac ne
prolvnm krve a vlkou. - Rovnost: Z individualismu vyplv i vra v
zsadn rovnost, tedy pesvden, e jednotlivci se rod sob rovni"
pinejmenm co do sv morln hodnoty. To se projevuje v pozitivnm
postoji liberl k rovnm prvm, zejmna v podob prvn rovnosti
(rovnost ped zkonem") a rovnosti politick (jeden lovk, jeden hlas;
jeden hlas, jedna hodnota"). Jeliko vak jednotlivci nemaj stejn nadn
a nejsou ochotni stejn pracovat, liberlov neprosazuj sociln rovnost
neboli rovnost vsledk. Spe upednostuj rovnost pleitost (stejnou
startovac ru"), kter dv vem rovnou anci uplatnit jejich nerovn
potencil. Liberlov se proto stav za princip meritokracie; zsluhou
(merit) se zde rozum zhruba talent plus usilovn prce.
- Tolerance: Liberlov v, e tolerance (tj. snenlivost: ochota dovolit
ostatnm, aby mysleli, mluvili a jednali zpsobem, kter sami tolerujc
neschvaluj) je jak zrukou svobody jednotlivce, tak prostedkem, pomoc
nho se spolenost obohacuje. Jsou pesvdeni, e pluralismus (viz str. 97)
v podob morln, kulturn a politick rozmanitosti je pozitivn a zdrav:
zajiuje, e vechny nzory se prov na volnm trhu idej, a tak
podncuje diskusi a intelektuln pokrok. Nadto liberlov v, e existuje
jist rovnovha ili pirozen harmonie mezi konkurujcmi si nzory a
zjmy, a proto obvykle odmtaj samu pedstavu nesmiitelnho konfliktu.
- Konsens: Podle nzoru liberl by se autorita a spoleensk vztahy
mly vdy zakldat na dobrovolnm konsensu ili souhlasu. Vlda se tud mus oprat o souhlas ovldanch". Tato doktrna vede liberly
k upednostovn zastupitelskho principu (viz str. 244) a demokracie.
Obdobn spoleensk tvary a sdruen vznikaj na zklad smluv, dobrovoln uzavranch jednotlivci, kte zamlej sledovat kad svj
vlastn zjem. V tomto smyslu vychz autorita zdola" a jejm zkladem
je vdy legitimita (viz str. 232).
- Konstitucionalismus: Na vldu, resp. na stt liberlov sice pohlej
jako na ivotn dleitou zruku du a stability ve spolenosti, zrove
si vak jsou stle vdomi, e vlda se me zmnit v tyranii zamenou
proti jednotlivci (moc m tendenci korumpovat" - lord Acton). Proto
v v omezenou vldu. Tohoto cle lze doshnout fragmentac (rozdrobenm) sttn moci, vytvoenm brzd a vyven mezi rznmi sttnmi
orgny a pijetm kodifikovan ili psan" stavy, jej soust bude
listina prv, kter definuje vztahy mezi sttem a jednotlivcem.

65

John Locke (1632-1704)

fordsk univerzit studoval medicnu. V roce 1661 se stal tajemnkem Anthonyho Ashleye Coopera, prvnho hrabte ze Shaftsbury. Lockovy politick nzory se formovaly na po
zad anglick revoluce a asto se chpou jako ospravedlnn Slavn revoluce, kter v Bri
tnii skoncovala s absolutismem a nastolila konstitucn monarchii Vilma Oranskho. Ve
vvoji ranho liberalismu sehrl Locke jednu z klovch rol, zejmna svm zdrazovnm pirozench" ili Bohem danch prv: prvo na ivot, prva na svobodu a prva
na majetek. Jeho nzory, jimi prosazoval zastupitelsk princip a toleranci, vrazn ovlivnily americkou revoluci. Nejdleitjmi Lockovmi dly o politice jsou Dopis o toleranci (1689) a Dv pojednn o vld (1690).

Klasick liberalismus
Hlavnm tmatem klasickho liberalismu je dsledn individualismus.
Na lidi hled jako na egoistick bytosti, kter sobecky sleduj svj zjem a
spolhajc se pevn samy na sebe. V rmci toho, emu C.B.
Macpherson (1962) kal posesivn individualismus", se chpou jako
vlastnci svch osobnost a schopnost, kte nic nedlu ani spolenosti,
ani jinm jednotlivcm. Tento atomistick pohled na spolenost je podloen vrou v negativn" svobodu, kter znamen nezasahovn do sfry
jednotlivce. Z toho nutn plyne v zsad odmtav postoj ke sttu a k
jakmkoli sttnm zsahm.
Slovy Torna Paina (viz str. 246) eeno, je stt nutn zlo". Je zlo
nutn" pinejmenm proto, protoe nastoluje d a bezpenost a zajitUje
vymahatelnost smluv. Nicmn je zlo", jeliko vnucuje spolenosti
jakousi kolektivn vli a tak omezuje svobodu a odpovdnost jednotlivce.
Idelem klasickho liberalismu je proto minimln stt, stt non hlda",
jeho kolem je pouze chrnit obany ped zsahy spoluoban. V podob
ekonomickho liberalismu je tento nzor zaloen na pevn ve v
mechanismy volnho trhu a na pesvden, e ekonomika funguje nejlpe
tehdy, kdy si j stt nevm. Idelem je tud kapitalismus laissez-faire,
kter garantuje prosperitu, stvrzuje svobodu jednotlivce a zajiuje sociln
spravedlnost, jeliko umouje vzestupy i pdy jednotlivc podle jejich
schopnost.
Modern liberalismus
Modern liberalismus se vyznauje smlivjm postojem ke sttnm
zsahm. V USA se dokonce slovu liberln" rozum tak, e v sob zahrnuje podporu spe velkho" sttu ne sttu minimlnho". Tento
posun zpsobilo uznn skutenosti, e prmyslov kapitalismus pinesl
jen nov formy nespravedlnosti a masy obyvatelstva nechal v podru
rozmar trhu. Ovlivnni dlem J. S. Milla prosazovali tzv. nov liberlo-v
- lid jako T. H. Green (1936-1882), L. T. Hobhouse (1864-1929) a A.
Hobson (1858-1940) - ir, pozitivnj" vidn svobody. V tto
perspektiv svoboda neznamen jen nechat lovka na pokoji; to me bt
tak svobodou hladovt. Svoboda se spojuje spe s rozvojem osobnosti a s
rozkvtem jednotlivce, tj. se schopnost jednotlivce dospt k pln
seberealizaci.

Atomismus (atomism). Pedstava,

e spolenost ie
soubor jednotlivc,
kte jsou do znan mry sobstan,
nebo tendence k
rozbit spolenosti
a k izolovanosti.
Ekonomick liberalismus (economic liberalism).
Vra v trh jako samoregulan mechanismus, pirozen smujc k
tomu, aby se
kadmu dostalo
prosperity a rovnch pleitost.
Velk" stt (big
governmen). Stt
intervenujc, obvykle regulujc i
ekonomiku a sociln vci.

66

John Stuart Mill (1806-1873)

Britsk filozof, ekonom a politik. Jeho otec, teoretik utilitarismu James Mill (1773-1836),
ho podrobil velice psnm vchovnm metodm a pinutil jej k neobyejn intenzivnmu
studiu. Vsledkem bylo, e mlad Mill se ve dvaceti letech nervov zhroutil. Pak vypracoval humnnj filozofii ovlivnnou Coleridgem a nmeckmi idealisty. Millova hlavn dla, mj. O svobod (1859), vahy o zastupitelsk vld (1861) a O poddanstv zen
(1869), mla znan vliv na vvoj liberlnho mylen. Mliovy etn a sloit prce
v mnoha smrech straj hranice mezi klasickm a modernm liberalismem. Jeho nedvra
ke sttnmu intervencionismu byla pevn zakoenna v principech 19. stolet. Jeho draz
na kvalitu ivota (projevujc se angaovanost ve prospch individuality") a jeho
sympatie pro takov vci, jakmi jsou volebn prvo en a dlnick drustva, vak u zeteln pedznamenvaly vvoj 20. stolet.

Tento nzor se stal zkladem sociln orientovanho liberalismu (liberalismu sttu blahobytu). Pro nj je pznan uznn, e sttn zsahy,
zejmna v podob socilnho zabezpeen (viz str. 435), mohou rozit
svobodu, jeliko ochrn jednotlivce ped socilnmi zly, kter kal jeho
existenci. Britsk Beveridgova zprva z roku 1942 charakterizovala tato
zla jako pt obr", jimi jsou nemajetnost, nevdomost, nepohyblivost,
neistota a nemoc. Modern liberlov rovn odhodili vru v kapitalismus laissez-faire. To vyplynulo do znan mry z poznn, k nmu dospl J. M. Keynes (viz str. 206); podle nho lze rst a prosperitu udret
jedin systmem zenho neboli regulovanho kapitalismu, ve kterm
hlavn odpovdnost za ekonomiku m stt. Souhlas modernch liberl
s kolektivnm zabezpeenm a sttnmi zsahy byl ovem vdy jen podmnn. Liberlm lo o nedobrou situaci, ve kter se ocitaj slab a zraniteln, ti, kdo si skuten nemohou pomoci sami. Modern liberlov
chtj povznst jednotlivce na takovou rove, kdy budou opt schopni
pebrat odpovdnost sami za sebe a pijmat vlastn morln rozhodnut. Z pokus smit principy liberalismu s politikou socilnho zabezpeen a perozdlovn ml nejvt vliv pokus, kter podnikl John Rawls
(viz str. 79).

Konzervatismus

Perozdlovn
{redistribution).
Zmenovn materilnch rozdl
kombinac progresivnho zdann a
poskytovn socilnch slueb a dvek.
Ancien rgime
(jranc) .Doslova
star podek; obvykle se tento termn spojuje s absolutistickmi strukturami z doby ped
francouzskou revoluc.

Konzervativn ideje a doktrny se ponejprv objevily koncem 18.

a potkem 19. stolet, a to jako reakce na zrychlujc se tempo ekonomickch a politickch zmn, v mnoha smrech symbolizovan francouzskou revoluc. V tomto smyslu se konzervatismus vracel k ancien
rgime. Ve snaze elit tlakm, kter pinesl rst liberalismu, socialismu
a nacionalismu vystoupil konzervatismus s obranou tradinho spoleenskho du, vystavovanho stle vtmu ohroen. Od potku vak bylo
zejm, e konzervativn mylen nen vude stejn. Na evropskm
kontinent se objevila forma konzervatismu, pro kterou bylo pznan
dlo takovch myslitel jako byl nap. Joseph de Maistre (1753-1821).
Tento konzervatismus byl vyhrann autokratick a reakn, protoe ze
zsady odmtal by jen pomylen na reformu. Opatrnj, prunj a nakonec spnj forma konzervatismu se objevila ve Spojenm krlovstv a v USA; pro ni byl pznan nzor Edmunda Burka, e ke konzervovn je zapoteb zmny". Tento postoj konzervativc umonil, aby
si pod paternalistickm praporem jednoho nroda" prisvojili vc sociln reformy. Ve Spojenm krlovstv vyvrcholila tato tradice v 50. letech

67

Edmund Burke (1729-1797)

V Dublinu narozen britsk sttnk a politick myslitel, asto prezentovan jako zakladatel angloamerick konzervativn tradice. Jeho dodnes petrvvajc proslulost se opr
o adu dl, zejmna o vahy o revoluci ve Francii (1790), ve kterch Burke kritizoval
francouzskou revoluci. Americkou revoluci pijmal se sympatiemi, snahy utvet francouzskou politiku na bzi abstraktnch princip typu volnosti, rovnost a bratrstv vak zsadn odmta. Moudrost pramen podle Burka pedevm ze zkuenost, z tradice a z djin.
Burke ovem zastval nzor, e francouzsk monarchie si svj osud zavinila do znan
mry sama, protoe zarputile odmtala, e m-li se nco zachovat, mus se to mnit. Na stt
pohlel Burke se skeps. Uznval sice, e me zabrnit zlu, zdka vak, tvrdil, doke
nastolit dobro. Trn sly povaoval za pirozen prvo".

20. stolet, kdy se Konzervativn strana smila s povlenm uspodnm a zaala hlsat vlastn variantu keynesinsk sociln demokracie.
Ponaje 70. lty se vak tyto mylenky zaaly ocitat pod stle vtm tlakem, kter nakonec vedl k nstupu Nov pravice. Radikln antietatistick a antipaternalistick varianta konzervatismu, pznan pro Novou
pravici, rozshle erp z klasickch liberlnch tmat a hodnot.
Abeceda konzervatismu
- Tradice: Hlavn tma konzervativnho mylen, toti touha konzervovat", je tsn spjato s domnlmi hodnotami tradice a s ctou k zavedenm zvykm a institucm, kter petrvaly dlouh as. Podle tohoto nzoru se v tradici odr nashromdn moudrost minulosti a instituce
a postupy proven asem"; toto ve je teba zachovat k dobru nyn ijcch i tch, kte se teprve narod. Pednost tradice je i to, e pin stabilitu a bezpenost, protoe jednotlivcm dodv vdom sociln a djinn sounleitosti.
- Pragmatismus: Konzervativci tradin zdrazovali meze lidsk racionality, je jsou dny nekonenou sloitost svta, ve kterm ijeme.
Proto nev abstraktnm principm a mylenkovm soustavm, ale spe
zkuenosti, djinm a pedevm pragmatismu: nzoru, e jednn je
teba pizpsobovat relnm okolnostem a clm, tj. ohledm na to, co
funguje". Sv pesvden tud konzervativci neprezentuj jako ideologii, ale jako urit stav mysli" nebo postoj k ivotu"; pitom ovem popraj, e by lo o bezzsadov oportunismus.
- Nedokonalost lovka: Konzervativn pohled na lidskou pirozenost
je vcelku pesimistick. Lidsk bytosti maj sv meze, jsou zvisl, tou
po jistot, vb je to, co je jim dvrn znm, vyzkouen a oven,
a maj potebu t ve stabilnch a uspodanch spoleenstvch. Jednotlivci jsou nadto morln naruen, poznamenan sobectvm, zvist a touhou po moci. Koeny zloinnosti a nepodk jsou tud spe v lidskm
jedinci ne ve spolenosti. Zachovn du (viz str. 409) proto vyaduje
siln stt, vynucovn psnch zkon a tvrd tresty.
- Organick pojet spolenosti: Msto aby spolenost brali jako arte
fakt, kter je vsledkem tvoiv vynalzavosti lid, konzervativci ji tra
din chpali jako jaksi organick celek nebo iv organismus. Spole
ensk struktura s jejmi rozmanitmi institucemi a s celm pedivem
pospolitost" (rodiny, mstn spoleenstv, nrod atd.), je tedy vsledkem
pirozen nezbytnosti a pispv ke zdrav a stabilit spolenosti. Celek

68

je vc ne soubor jednotlivch st. Pro zachovn pospolitosti (viz str.

193) a udren spoleensk soudrnosti jsou nanejv dleit i sdlen
(asto tradin") hodnoty a spolen kultura.
- Hierarchie: Podle nzor konzervativc je odstupovn spoleenskho postaven a statusu pirozen a v organick spolenosti nevyhnuteln.
Odr se v rznch rolch a povinnostech napklad zamstnavatel
a zamstnanc, uitel a k a rodi a dt. Hierarchie a nerovnost pesto pr nevedou ke konfliktm, protoe vzjemn zvazky a povinnosti
dr spolenosti pohromad. Jeliko msto na slunci", kter ten i onen
lovk zaujm, je do znan mry dlem tst a nhody zrozen, vci se
ve skutenosti maj tak, e bohatm a privilegovanm pipad zvltn
povinnost peovat o ty, kdo byli obatnni mn.
- Autorita: Konzervativci zastvaj nzor, e autorita je vdy do jist
mry uplatovna shora"; skt toti veden (viz str. 366), orientaci
a podporu tm, kterm se nedostv vdomost, zkuenosti nebo vchovy, aby mohli ve vlastnm zjmu moude jednat (pkladem je autorita rodi ve vztahu k dtem). Kdysi mla znan vliv mylenka pirozen
aristokracie; dnes se vak autorita a veden (vdcovstv - leadership)
chpe spe jako dsledek zkuenost a odborn ppravy. Autorita m tu
pednost, e je zdrojem spoleensk soudrnosti; dv toti lidem jasn
na srozumnou, kdo jsou a co se od nich oekv. Svoboda tud mus
jt ruku v ruce s odpovdnost; do znan mry tedy spov v ochotnm
pijmn zvazk a povinnost.
- Majetek: Za nanejv dleit pokldaj konzervativci vlastnn majetku, protoe skt lidem bezpenost a jistou nezvislost na sttu a m
je k tomu, aby ctili prvo a majetek ostatnch. Majetek je tak prodlouenm lidsk osobnosti, a to v tom smyslu, e lid se vid" v tom, co
vlastn: ve svch domech, autech atd. K vlastnictv ovem nepat jen
prva, ale i povinnosti. Podle tohoto nzoru jsme vlastn v jistm smyslu pouhmi strci, spravovateli majetku, kter byl bu zddn po pedcch (rodinn stbro" - the family silver) nebo me mt cenu pro ty,
kte teprve pijdou.
Pirozen aristokracie (natural
aristocracy). Idea,
podle n talent a
vdcovstv jsou
vlastnosti ddin,
resp. vrozen a
nelze je zskat
vlastnm silm nebo sebeprosazovnm.
Noblesse oblige
(franc). Doslova
lechtictv zavazuje: obecn povinnost vst nebo
chrnit mn obastnn a mn
privilegovan.
Toryovstv (toryism). Ideologick
postoj v rmci konzervatismu, vyznaujc se vrou v
hierarchii, zdrazovnm tradic
a povinnost a organickm chpnm spolenosti.

Paternalistick konzervatismus
Paternalistick proud v rmci konzervativnho mylen vychz dsledn z princip, jakmi jsou organick vidn spolenosti, hierarchie
a povinnosti, a lze ho tud chpat jako produkt tradinho konzervatismu. Patemalismus, jeho potky se asto spatuj v ranch dlech Benjamina Disraeliho (1804-1881), pichz s kombinac obezelosti a principilnosti. Kdy varoval ped nebezpem, e Spojen krlovstv se
rozdl na dva nrody: bohat a chud", Disraeli vyjadoval iroce pocitbvan obavy ze sociln revoluce. Toto varovn ho vedlo k apelu na
sobeck zjem privilegovanch, kte mus pochopit, e reforma shora"
je lep ne revoluce zdola". Toto sdlen bylo podprno poukazem na
zsady povinnosti a sociln zavzanosti, vyjden v neofeudlnch idejch typu noblesse oblige. Podle tohoto nzoru je povinnost vlastn cenou, kterou se plat za privilegium; na lidi mocn a obdaen vlastnictvm pechz povinnost postarat se o ty, kterm se tak dobe neda, a to
v irm zjmu soudrnosti a jednoty spolenosti. Vsledn princip jednoho nroda, jdro toho, emu se oprvnn d ci toryovstv, nen ani
tak odrazem idelu sociln rovnosti jako spe viz organick vyvenosti, toti soudrn a stabiln hierarchie.

69

Tradice jednoho nroda zahrnuje nejen sklon k sociln reform, ale

tak v podstat pragmatick postoj k hospodsk politice. To je zcela
jasn vidt na pstupu stedn cesty", kter si v 50. letech 20. stolet
osvojili britt konzervativci typu Harolda Macmillana (1894-1986), R. A.
Butlera (1902-1982) a Iaina MacLeoda (1913-1970). Tento pstup se
vyhbal dvma ideologickm modelm hospodsk organizace: kapitalismu laissez-faire na jedn stran a sttnmu socialismu a centrlnmu
plnovn na stran druh. Kapitalismus laissez-faire byl odmtn s
odvodnnm, e vysuje v naprostou volnost, kter znemouje spoleenskou soudrnost a trest slab a zraniteln. Druh extrm byl zase
odmtn s poukazem na to, e vytv jaksi monolitn stt a ni vekerou
samostatnost a podnikavost. eenm je tud urit sms, spojen trn
konkurence a sttn regulace (soukrom podnikn bez sobeckos-ti" - H.
Macmillan), v jeho rmci lze vyvenost sttu a jednotlivce pragmaticky
uzpsobovat podle toho, co funguje". K velmi podobnm zvrm
dospvali po roce 1945 i konzervativci na evropskm kontinent, kte
pevzali principy kesansk demokracie, nejzevrubnji rozpracovan v
rmci sociln-trn" filozofie (viz str. 204) nmeckch kesanskch
demokrat (Christlich Demokratische Union - CDU). Tato filozofie se
hls k trn strategii tm, e vyzvedv pozitiva soukromho podnikn a
konkurence; sociln je pak ve svm pesvden, e takto dosaen
prosperita by se mla vyut k irmu prospchu spolenosti.
Nov pravice
Nov pravice pedstavuje v rmci konzervativnho mylen odchylku,
kter se fakticky rovn kontrarevoluci, a to jak proti pklonu ke sttnmu
intervencionismu, ke ktermu dolo po roce 1945, tak proti en liberlnch nebo pokrokov socilnch hodnot. Zrod idej Nov pravice lze zaznamenat v 70. letech 20. stolet, v situaci, kdy zjevn nespch keynesinsk sociln demokracie, signalizovan skonenm povlenho boomu,
provzely rostouc obavy ze zhroucen spolenosti a padku autority. Ideje
Nov pravice se nejvraznji projevily ve Spojenm krlovstv a v USA,
kde v 80. letech nabyly podoby thatcherismu a reaganismu. Mly ale i
dopad ir, dokonce celosvtov: pivodily toti celkov odklon od
organizanch forem orientovanch na stt a pklon k organizanm
formm orientovanm na trh. Pesto je Nov pravice spe pokusem o propojen dvou odlinch tradic, nazvanch obvykle neoliberalismus" a
neokonzervatismus" ne njakou ucelenou, v jeden systm sevenou filozofi. Akoli mezi neoliberalismem" a neokonzervatismem" je urit
politick a ideologick napt, lze oboj zkombinovat k podpoe silnho,
ovem (svmi funkcemi) minimlnho sttu; Andrew Gable to v roce 1981
vyjdil slovy svobodn ekonomika a siln stt".
Neoliberalismus
Neoliberalismus je aktualizovan verze klasick politick ekonomie,
rozpracovan v dlech ekonom hlasatel volnho trhu, jakmi jsou nap.
Friedrich Hayek a Milton Friedman (viz str. 207), a filozof typu Roberta
Noika (viz str. 117). Hlavnmi pili neoliberalismu jsou trh a jednotlivec.
Hlavn snahou neoliberl pak posunout zpt hranice sttu" (roll back the
frontiers of the state), a to v nadji, e neregulovan trn kapitalismus
zajist efektivitu, rst a veobecnou prosperitu. Mrtv ruka" (dead hand)

70

Friedrich von Hayek (1899-1992)

Rakousk ekonom a filosof politiky, vdec, kter penel na London school of
Economics a na univerzitch v Chicagu, Freiburgu a Sazburgu.V roce 1974 zskal
Nobelovu
cenu za ekonomiku. Jako eln pedstavitel tzv. rakousk koly pevn vil v
individualismus a trn hospodstv a byl nesmiitelnm kritikem socialismu. Kniha Cesta k
nevolnictv (1948) byla jednm z prvnch vpad proti ekonomickmu
intervencionismu: ve
svch pozdjch dlech , nap.stava svobody (1960) a Prvo, zkonodrstv a svoboda (1979) se Hayek se zamil na problematiku filosofie politiky. Hayekovo dlo
mlo
znan vliv na formujc se Novou pravici.

sttu podle tohoto nzoru krt iniciativu a odrazuje od podnikn; stt, by

veden sebelepmi mysly, nutn lidskm vcem kod. To se odr v
liberlnm zjmu Nov pravice o otzku vlastnictv a v tom, e ped sttnmi
podniky nebo znrodovnm upednostuje soukrom podnikn; strun a
jasn, soukrom je dobr, veejn je patn" private, good; public bad.
Tyto mylenky jsou spjaty s jednou z forem tvrdho individualismu,
vyjdenho ve slavn vt Margaret Thatcherov: Nic takovho jako
spolenost neexistuje; existuj jedin jednotlivci a jejich rodiny." O
peovatelskm sttu se k, e plod kulturu zvislosti a podrv svobodu,
chpanou jako svobodn volba na trhu. V se naopak ve svpomoc,
individuln odpovdnost a podnikatelstv. asto se m za to, e tyto ideje
dle posiluje proces globalizace (viz str. 160); nkte proto hovo o
neoliberln globalizaci.
Peovatelsk stt
(nanny state). Stt
nadmrn sociln
odpovdn, berouc
na sebe pli
mnoho socilnch
zvazk; z pouit
tohoto termnu nutn vyplv, e sociln programy jsou
neodvodnn a pro
jednotlivce poniujc a kodliv.

Neokonzervatismus
Neokonzervatismus opakuje sociln principy konzervatismu 19. stolet.
Konzervativn Nov pravice chce pedevm obnovit autoritu a vrtit
spolenost k tradinm hodnotm, zejmna k tm, kter jsou spjaty s rodinou,
nboenstvm a sttem. V autorit se spatuje zruka sociln stability, protoe
vede k discipln a ct. Sdlen hodnoty a spolen kultura dajn zaruuj
spoleenskou soudrnost a umouj civilizovanou existenci. Nepteli
neokonzervatismu jsou tud permisivita, kult vlastnho j" a mylenky typu
Permisivita (pera si kad dl, co chce" - doing one's own thing; o tom vem se soud, e
missiveness). Pojsou to hodnoty 60. let. Faktem je, e mnoz z tch, kdo se v USA prezentuj
volnost. Ochota
dovolit lidem, aby se jako neokonzervativci, jsou liberlov, rozarovan pokrokskmi reformami
v otzkch morlky
rozhodovali sami;
z as prezident Kennedyho a Johnsona. Dalm aspektem neokonzervatismu
permisivita
je sklon pijmat s obavami nstup multikulturnch a multireligioznch spolenaznauje, e neexistuj dn autonost, kter jsou pr thotn konflikty a ze sam sv podstaty nestabiln. Toto
ritativn hodnoty.
stanovisko jde asto ruku v ruce s jakmsi zkoprsm nacionalismem,
skeptickm jak vi multikulturalismu (viz str. 141), tak vi rostoucmu vlivu
nadnrodnch tvar typu OSN nebo Evropsk unie. Socialismus
Socialistick mylenky lze sice vysledovat u u leveller a digger 17.
stolet, v Utopii (1516) Thomase Mora nebo dokonce v Platnov stav.
Jako politick krdo se vak socialismus zformoval teprve potkem 19.
stolet. Vznikl jako reakce na prmyslov kapitalismus. Zprvu vyjadoval
zjmy emeslnk a malovrobc, ohroovanch to-

71

vrn vrobou. Brzy se vak zaal spojovat s narstajc prmyslovou

dlnickou tdou, fabrickm kannenfutrem" zanajc industrializace.
Ve svch potench podobch byl socialismus obvykle fundamentalistick (viz str. 83), utopick a revolun. Jeho clem bylo odstranit kapitalistickou ekonomiku, zaloenou na trn smn, a nahradit ji kvalitativn jinou socialistickou ekonomikou, konstruovanou zpravidla na principu spolenho vlastnictv. Nejvlivnjm pedstavitelem tto varianty
socialismu byl Karel Marx, jeho mylenky se staly zkladem komunismu 20. stolet.
U koncem 19. stolet se vak objevila i linie reformistickho socialismu, v n se odrazilo postupn zaleovn pracujcch do kapitalistick
spolenosti, psoben zlepujcmi se pracovnmi podmnkami a rostoucm vlivem odbor a socialistickch politickch stran. Tato varianta socialismu hlsala pokojn, postupn a legln pechod k socialismu, uskutenn parlamentn cestou". Reformistick socialismus erpal ze dvou
zdroj. Prvnm byla humanistick tradice etickho socialismu, spojen
s takovmi mysliteli jako byli Robert Owen (1771-1858), Charles Fourier (1772-1837) a William Morris (1854-1896). Druhm byl revizionistick marxismus, rozvinut pedevm Eduardem Bernsteinem (viz
str. 78.).
Po velkou st 20. stolet bylo tud socialistick hnut rozdleno na
dva tbory. Revolun socialistick, dc se pkladem V. I. Lenina (viz
str. 97) a bolevik, se oznaili za komunisty, zatmco reformistit socialist, kte sledovali vcemn stavn politiku, se piklonili k tomu, emu se pak zaalo kat sociln demokracie. Tato rivalita se netkala jen
nejvhodnjch prostedk, jak dospt k socialismu, ale i sam podstaty
socialistickho cle. Sociln demokrat se otoili zdy k fundamentalistickm principm typu spolenho vlastnictv a plnovn, a socialismus
zaali definovat v pojmech socilnho zabezpeen, perozdlovn a zen ekonomiky. Ob formy socialismu vak proly koncem 20. stolet
kriz, kter inspirovala nkter autory, aby hovoili o smrti socialismu"
a o nstupu postsocialistick spolenosti. Nejdramatitj udlost celho tohoto procesu bylo zhroucen komunismu ve vchodn Evrop v dsledku revoluc z let 1989-1991. Od tradinch princip se ale neustle
odklnla i sociln demokracie, kter podle nzor nkterch autor u
je k nerozeznn od modernho liberalismu.
Abeceda socialismu
- Pospolitost: Jdrem socialismu je pedstava, e lid jsou spoleent
tvorov, spjat spolenm lidstvm. Bsnk John Donne to vyjdil takto:
nikdo nen ostrov sm pro sebe, kad je kouskem kontinentu, soust
pevniny". Tm se poukazuje na dleitost pospolitosti (viz str. 193) a
zdrazuje se, nakolik je lidsk identita utvena spoleenskou interakc a lenstvm ve spoleenskch skupinch a kolektivnch tvarech.
Socialist maj tendenci zdrazovat spe vchovu ne pirozenost a
lidsk chovn vysvtlovat poukazem spe na spoleensk faktory ne
na vrozen kvality.
- Bratrstv: Jeliko vem lidskm bytostem je spolen lidstv, jsou
k sob poutny soudrustvm neboli bratrstvm (nikoli ovem ve smyslu
pbuzenskm, ale ve smyslu pinleitosti k jednomu a tmu lidskmu

Revizionismus (revisionism). Pozmovn pvodnch

nebo obecn pijmanch
nzor.
Revizionismus me znamenat i odhozen urit zsady nebo ztrtu uritho pesvden.

72

rodu). To vede socialisty k upednostovn spoluprce ped konkurenc

a kolektivismu ped individualismem (viz str. 212). Spoluprce podle tohoto nzoru lidem umouje vyuvat kolektivn energii a upevuje pouta
sounleitosti; naopak konkurence stav lidi proti sob a je zdrojem
nevraivosti, konflikt a vzjemnho neptelstv.
- Sociln rovnost: Rovnost (viz str. 436) je stedn hodnotou socialismu. Socialismus je nkdy prezentovn jako jedna z forem rovnoststv,
tj. vry v primt rovnosti ped ostatnmi hodnotami. Socialist zdrazuj
zejmna sociln rovnost, tedy rovnost nikoli anc, ale vsledk. V,
e jist mra sociln rovnosti je hlavn zrukou stability a soudrnosti
spolenosti; lidi toti vede k tomu, aby se identifikovali se spolulidmi". Je tak zkladem vyuvn osobnch i politickch prv.
- Zdrazovn poteb: V pznivm pohledu na rovnost se rovn odr socialistick nzor, e materiln dobra by se mla rozdlovat spe
podle poteb ne podle zsluh nebo prce. Klasickou formulac tto zsady je Marxv princip rozdlovn za komunismu: kad podle svch
schopnost, kadmu podle jeho poteb". Projevuje se v n pesvden,
e uspokojen zkladnch poteb (jdla, pit, pbytku, zdrav, osobn bezpenosti atd.) je nutnm pedpokladem hodnotn lidsk existence i asti
lovka na veejnm ivot. Je ovem jasn, e rozdlovn podle poteb
vyaduje, aby lid byli motivovni stimuly spe morlnmi ne materilnmi.
- Spoleensk tda: Socialismus se vdy spojoval s uritm druhem
politiky td. Za prv, socialist obvykle analyzovali spolenost z hlediska distribuce pjm i bohatstv a v td tud spatovali dleit (vtinou nejdleitj) zdroj spoleenskch rozpor. Za druh, socialismus
se tradin vzal na zjmy utlaovan a vykoisovan dlnick tdy
(jakkoli definovan) a dlnickou tdu pokldal za strjce spoleenskch
zmn, dokonce i sociln revoluce (viz str. 237). Rozdlen spolenosti
na tdy lze vak odstranit: socialistickm clem je odstrann ekonomick a sociln nerovnosti nebo jej podstatn zmrnn.
- Spolen vlastnictv: Vztah mezi socialismem a spolenm vlastnictvm byl pedmtem velkch spor. Nkte chpou spolen vlastnictv
jako cil socialismu, jin v nm spatuj pouh prostedek k nastolen
obecnji definovan rovnosti. Argument socialist ve prospch spolenho vlastnictv v podob bu kolektivizace ve prospch sttu po vzoru
Sovtskho svazu nebo vbrov provedenho znrodnn (smen
ekonomiky") spov v tom, e spolen vlastnictv je cestou, jak vyut
materilnch zdroj ke spolenmu prospchu; soukrom vlastnictv vede podle nich naopak k sobectv, nenasytnosti a k rozdlen spolenosti.
Modern socialismus se vak tto zk koncentraci na otzky vlastnictv
vzdlil.
Marxismus
Jako teoretick systm pedstavoval marxismus hlavn alternativu liberlnho racionalismu, kter v modern dob ovldal zpadn kulturu
a vdeck bdn. Jako politick sla byl marxismus - v podob mezinrodnho komunistickho hnut - chpn pinejmenm v letech 19171991 tak jako hlavn protivnk zpadnho kapitalismu. Zde se ukazuje
hlavn problm, se kterm se v pstupu k marxismu musme vy-

73

Karel Marx (1818-1883)

Nmeck filozof, ekonom a politick myslitel, zpravidla prezentovan jako otec komunismu 20. stolet. Krtkou dobu pednel Marx na univerzit, pak se zaal zabvat urnalistickou a stle vce se angaovat v socialistickm hnut. V r. 1843 pesdlil do Pae.
Po vypovzen z Pruska se nakonec usadil v Londn a zbytek ivota strvil jako aktivn
revolucion a spisovatel, finann podporovan svm ptelem a celoivotnm spolupracovnkem Bedichem Engelsem. Marx pomhal zaloit I. internacionlu. Ta vak v dsledku narstajcch rozpor mezi Marxovmi stoupenci a anarchisty ukonila v roce
1871 svou innost. Mnoho z etnch Marxovch spis zstalo a do autorovy smrti v rukopise. Klasickm Marxovm dlem je tsvazkov Kapitl (1867, 1885,1894). Jeho dlem nejznmjm a nejpstupnjm je vak Komunistick manifest (1848).

podat: rozdl mezi marxismem jako sociln filozofi, vyvozenou z klasickch dl Karla Marxe a Bedicha Engelse (1820-1895), a fenomnem
komunismu 20. stolet, kter se od klasickch princip v mnoha smrech
odklonil a revidoval je. Zhroucen komunismu, k nmu dolo v zvru 20.
stolet, nemus tud nutn znamenat konec marxismu jako politick
ideologie; marxismu, nyn oprotnmu od pozstatk leninismu a stalinismu, me dokonce vdechnout nov ivot.
Tento problm vyplv do jist mry i z tmatick e a sloitosti
vlastnch Marxovch dl. Oboj umoovalo, aby nkte Marxe interpretovali jako ekonomickho deterministu, jin jako humanistickho socialistu. Hledaly se tak rozdly mezi jeho dly ranmi a pozdnmi. To se
asto prezentuje jako rozdl mezi mladm" a zralm" Marxem. Jist
ovem je Marxova vra, e vytvoil nov druh socialismu, kter je vdeck
v tom smyslu, e v nm jde pedevm o odhalen podstaty spoleenskho a
historickho vvoje, nikoli jen o dal v podstat etickou kritiku
kapitalismu. Marxovy ideje a teorie zskaly ir publikum teprve po
Marxov smrti, a to do znan mry dky spism Marxova celoivotnho
spolupracovnka B. Engelse, nmeckho socialistickho vdce Karla
Kautskho (1854-1938) a ruskho teoretika Georgije V. Plechanova (18561918). Zrodila se tak forma ortodoxnho marxismu, obvykle oznaovan
jako dialektick materialismus (s tmto oznaenm ovem nepiel Marx,
ale Plechanov), kter byla pozdji vyuita jako zklad sovtskho
komunismu. Tento vulgrn" marxismus kladl vt draz na
mechanistick teorie a na historick determinismus ne sm Marx ve svch
spisech.
Abeceda marxismu
- Historick materialismus: helnm kamenem marxistick filozofie je eeno Engelsovmi slovy - materialistick pojet djin". To zdraznilo
pedevm vznam hospodskho ivota a okolnost, za nich lid
produkuj a reprodukuj to, m uspokojuj sv ivotn poteby. Marx tvrdil,
e ekonomick zkladna", kterou tvo pedevm vrobn zpsob" ili
ekonomick systm, podmiuje ili determinuje ideologickou a politickou
nadstavbu". Z toho vyplv, e historick vvoj spolenosti lze vysvtlit
pomoc ekonomickch a tdnch faktor. Pozdj marxist to prezentovali
jako vztah mechanick, ze kterho dovozovali, e ekonomick
zkonitosti" (ve sv podstat nemnn) pohnn djiny bez ohledu na
lidskho initele.

Dialektick materialismus (dialectical materialism).

Primitivn deterministick forma
marxismu, kter
ovldala intelektuln ivot v ortodoxnch komunistickch zemch.

74

Odcizen (alienatior). Odosobnn,

resp. odosobovn. Vzdlen se
vlastn skuten
pirozenosti.
Tdn vdom
(class consciousness). Marxistick
oznaen jasnho
uvdomn si tdnch zjm a odhodlanosti je prosazovat. Tda s
tdnm vdomm
(uvdoml tda)
je tdou pro se-

- Dialektick zmna: Po vzoru Hegelov (viz str. 107) Marx vil, e

hnac silou djinnch promn je dialektika, proces vzjemnho psoben
protichdnch sil, jeho vsledkem je vy vvojov stadium. Ve sv
materialistick verzi tento model vlastn k, e djinn zmna je dsledkem antagonistickch rozpor v rmci vrobnho zpsobu", kter
se odrej v antagonismu td. Ortodoxn marxismus (dialektick materialismus") prezentoval dialektiku jako jakousi neosobn slu, kter
utv procesy prodn i lidsk.
- Odcizen: Odcizen bylo klovm pojmem ranch Marxovch dl. Je
to proces, jm se za kapitalismu pracovn sla redukuje na pouh zbo
a prce se mn v odosobnnou innost. Takto nazrno, dlnci se odcizuj produktu sv prce, pracovnmu procesu, spoludlnkm a nakonec
i sob samm jako tvoivm a spoleenskm bytostem. Neodcizen pr
ce je tud hlavnm zdrojem sebenaplovn a seberealizace lovka.
- Tdn boj: Hlavn rozpor kapitalistick spolenosti pramen ze sou
kromho vlastnictv. Soukrom vlastnictv od sebe oddluje buroazii i
li tdu kapitalist, vlastnky vrobnch prostedk", a proletarit, kter
nem dn majetek a iv se prodejem sv pracovn sly (nmezdn ot
roci"). Buroazie je tda vldnouc. Nejen e m ekonomickou moc, je
liko vlastn majetek, ale prostednictvm sttnho mechanismu vykon
v i moc politickou; nadto m i moc ideologickou, protoe jej mylen
ky jsou v dan dob mylenkami vldnoucmi".
- Nadhodnota: Mezi buroazi a proletaritem je vztah nesmiitelnho
konfliktu, kter plyne z toho, e proletarit je za kapitalismu nutn a neustle vykoisovn. Marx zastval nzor, e veker hodnota je vsledkem prce vynaloen na vrobu zbo. sil o zisk kapitalistick podniky nut dmat z dlnk nadhodnotu, a to tak, e jim plat mn ne
kolik in hodnota jejich prce. Kapitalismus je proto ze sam sv podstaty nestabiln, protoe proletarit neme bt navky smen s vykoistbvnm a tlakem.
- Proletsk revoluce: Marx vil, e kapitalismus je odsouzen k z
niku a proletarit e je jeho hroba". Podle Marxovy analzy bude ka
pitalismus zavat stle vnj krize z nadvroby. To proletarit pive
de k revolunmu tdnmu vdom. Marx prohlaoval, e proletsk
revoluce je nevyhnuteln a pedpovdal, e k n dojde spontnnm po
vstnm, jeho clem bude zmocnit se vrobnch prostedk. V pozdj
ch letech vak uvaoval o monosti pokojnho pechodu k socialismu.
- Komunismus: Marx pedpovdal, e proletsk revoluce vyst v pe
chodn socialistick" obdob, kdy bude zapoteb sttu diktatury proletaritu", aby se potlaila kontrarevoluce, kterou rozpout vyvlastnn
buroazie. Jakmile vak zmiz tdn antagonismus a nastoup spolenost
plnho komunismu, tento proletsk stt jednodue odume". Komu
nistick (viz str. 55) spolenost bude beztdn v tom smyslu, e bohat
stv budou vichni vlastnit spolen a systm zbon vroby" bude na
hrazen systmem tvorby uitkovch hodnot", jeho hnac silou bude
uspokojovn skutench poteb lid. Tm skon prehistorie lovka"
a lidem se umon utvet sv vlastn osudy a pln realizovat veker
svj potencil (svobodn rozvoj kadho je podmnkou svobodnho
rozvoje vech" - K. Marx).

75

Josef Vissarionovi Stalin (1879-1953)

Politick vdce SSSR v letech 1924-1953. Stalin (toto pvodn kryc jmno znamen doslova lovk z ocele") byl syn obuvnka. Za revolun innost byl vylouen z knskho
semine a v roce 1903 se pidal k bolevikm. V roce 1922 se stal generlnm tajemnkem rusk Komunistick strany. Zvtzil v boji o moc, kter nsledoval po Leninov smrti,
a postupn nastolil stle brutlnj diktaturu, podporovanou propracovanm kultem
osobnosti. Stalinovo ideologick ddictv je tsn spjato s teori socialismu v jedn zemi", kter industrializaci i kolektivizaci zemdlstv zdvodovala nutnost elit kapitalistickmu obklen a kulaky (bohat rolnky) zlikvidovat jako tdu. Pseudomarxistick
pojet tdnho boje tak Stalin spojil s apely na rusk nacionalismus.

Ortodoxn komunismus
Marxismus v praxi je neoddliteln spjat se zkuenost sovtskho
komunismu, zejmna s tm, m k nmu pispli prvn dva sovtt vdcov - V. I. Lenin (viz str. 97) a J. V. Stalin. Komunismus 20. stolet nejlpe pochopme tehdy, budeme-li v nm vidt uritou podobu marxismuleninismu, tj. ortodoxn marxismus modifikovan adou teori a doktrn
Leninovch. To hlavn, m Lenin k marxismu pispl, byla jeho teorie
revolun ili avantgardn strany. V n se projevila Leninova obava, e
buroaznmi idejemi a nzory obluzovan proletarit nevyuije svj revolun potencil; sm toti nedoke vykroit nad rmec tradeunionistickho vdom", tedy pn spe zlepit sv pracovn a ivotn podmnky
ne svrhnout kapitalismus. Je tud zapoteb marxismem vyzbrojen
revolun strany, kter by plnila funkci avantgardy dlnick tdy". Takov strana mus bt stranou novho typu: nesm to bt masov strana,
ale naopak pevn stmelen strana oddanch profesionlnch revolucion, kte dok ideologicky vst. Jej organizan vstavba se mus zakldat na principu demokratickho centralismu, tedy na ve, e svoboda
diskuse se mus pojit s akn jednotou. Z diktatury proletaritu se tak
v praxi stala diktatura komunistick strany (strana bolevik byla v roce
1918 pejmenovna na komunistickou), kter v sovtskm monopartijnm sttu psobila jako vedouc a dc sla".
Sovtsk svaz byl ovem ovlivnn daleko vc Stalinovou druhou revoluc" 30. let ne bolevickou revoluc roku 1918. V prbhu petven
sovtsk spolenosti Stalin vytvoil model ortodoxnho komunismu,
kterm se po roce 1945 dily i mnoh dal zem jako nap. na, Severn Korea, Kuba a cel vchodn Evropa. Vechny Stalinovy zmny
vyplynuly do znan mry z jeho nejzvanj ideologick inovace, toti
teorie socialismu v jedn zemi", kter hlsala, e SSSR doke vybudovat socialismus" sm, ani by k tomu bylo zapoteb revoluce v mezinrodnm mtku. Tzv. ekonomick stalinismus zaal v roce 1928,
kdy byla zahjena prvn ptiletka; jejm vsledkem byla rychl a totln
likvidace soukromho podnikn. V roce 1929 pak nsledovala kolektivizace zemdlstv. Vechny zdroje byly postaveny pod kontrolu sttu
a byl vytvoen systm centrlnho plnovn v ele se Sttnm plnovacm vborem (GOSPLAN).
Politick zmny, kter pivodil Stalin, byly nemn dramatick. V prbhu 30. let petvoil Sovtsk svaz v osobn diktaturu, a to pomoc ady
istek, kter v komunistick stran zlikvidovaly ve, co jet zbvalo
z opozice a diskuse; tot se stalo ve sttnm apartu a v armd. Sovtsk
svaz se pod Stalinovm vedenm stal totalitn diktaturou, fungujc dky
soustavnmu zastraovn, represm a teroru. Tebae nejbrutlnj rysy

76

Herbert Marcuse (1898-1979)

Nmeck politick filosof a sociln teoretik, spoluzakladatel franfurtsk koly. Po tku z hitlerovskho Nmecka il od 1934 v USA. Rozpracoval jednu z forem, neomarxismu, kter hodn pevzala z Hegela a Freuda. Proslulost si Marcuse zskal v 60.le-tech
jako eln myslitel Nov levice a "guru" studentskho hnut. Vysplou industriln
spolenost vylil jako systm veobecnho tlaku, kter brn vcnm sporm a diskusm a dus opozici. Svou nadji nevkldal do prolektaritu, ale do marginalizovanch sku-pin,
jakmi jsou nap. studenti , etnick meniny, eny a zem Tetho svta. Mezi jeho
nejvznamnj dla pat Rozum a revoluce (1941), Eros a civilizace (1958) a Jednodimenzionln lovk :Studie a iedeologii vyspl industriln spolenosti (1964)

ortodoxnho komunismu nepeily Stalinovu smrt (1953), zkladn principy

leninsk strany (hierarchick vstavba a kze) i ekonomickho stalinismu
(kolektivizace a centrln plnovn) porn vzdorovaly reformnm tlakm.
Jasn to ukzala Gorbaovova perestrojka (1985-1991), reformn proces,
jeho jedinm spchem bylo odhalen naprostho selhn systmu
plnovn a piputn dlouho potlaovanch politickch sil. Ty nakonec
poslaly sovtsk komunismus - zde pouijeme formulace, kterou za zcela
jinch okolnost uil Trockij (viz str. 378) - do propadlit djin"
Modern marxismus

Perestrojka (rus.).
Doslova pestavba"; heslo vztahujc se k pokusu liberalizovat a demokratizovat sovtsk
systm v rmci komunismu.

Sloitj a subtilnj forma marxismu se vyvinula v zpadn Evrop. Na

rozdl od mechanistickm a domnle vdeckch koncepc sovtskho
marxismu byl zpadn marxismus vtinou ovlivnn Hegelem a v ranch
Marxovch dlech objevenm drazem na lovka-tvrce". Jinak eeno, na
lidi se zaalo hledt jako na tvrce djin a nikoli jen jako na loutky ovldan
neosobnmi materilnmi silami. Zpadn marxist neustle opakovali, e
ekonomika a politika, stejn jako materiln podmnky, ve kterch lid ij, a
schopnost lid utvet vlastn osud se navzjem ovlivuj; tak se dokzali
vymanit ze svrac kazajky zkladny a nstavby". Jejich mylenky se proto
obas charakterizovaly jako neomarxistick (viz str. 112). Neomarxist
odmtali brt tdn boj jako nco, u eho sociln analza zan i kon.
Jednm z prvnch, kdo pedstavil marxismus jako humanistickou filozofii,
byl maarsk marxista Georg Lukcs (1885-1971). Lukcs zdrazoval
zejmna proces zvcovn", jm kapitalismus dlnky dehu-manizuje a
redukuje na pasivn objekty ili na zbo, voln smniteln na trhu. Antonio
Gramsci (viz str. 224) zase ve svch Seitech z vzen (psanch v letech 19291935) poukazoval na to, e tm, co kapitalismus udruje pi ivot, nen jen
ekonomick panstv, ale i faktory politick a kulturn. V tto souvislosti hovoil
o ideologick hegemonii". Jet nepo-krytji hegelovskou variantu marxismu
rozpracovala tzv. frankfurtsk kola, jejmi elnmi pedstaviteli byli Theodor
Adorno (1903-1969), Max Horkheimer (1895-1973) a Herbert Marcuse.
Frankfurtt teoretikov pili s tzv. kritickou teori", kter msila marxistickou
politickou ekonomii, hegelovskou filozofii a freudovskou psychologii a v 60.
letech znan ovlivnila Novou levici. K mlad generaci frankfurtsk koly patil
mj. Jrgen Habermas (viz str. 236).

71

Sociln demokracie
Sociln demokracie postrd teoretickou dslednost, kterou se vyznauje dejme tomu klasick liberalismus nebo fundamentalistick socialismus. Klasick liberalismus stoj ideologicky na stran trhu, fundamentalistick socialismus zase prosazuje spolen vlastnictv; sociln demokracie vak usiluje o uritou vyvenost trhu a sttu, jednotlivce a spolenosti. Jdrem sociln demokracie je jist kompromis mezi schvalovnm
kapitalismu jako jedinho spolehlivho mechanismu vytven bohatstv a
pnm rozdlet bohatstv na principech spe morlky ne trhu. Pro socialisty byl tento obrat k trhu obtnm a obas i bolestnm procesem, diktovanm vce praktickmi okolnostmi a oekvanm volebnm ziskem ne
ideovm pesvdenm. Na potku 20. stolet bylo mono tento proces
vidt na reformistickch krocch nap. nmeck sociln demokracie
(Sozialdemokratische Partei Deutschlands - SPD), ovlivnnch zejmna
revizionistickmi marxisty typu Eduarda Bernsteina. Na svm sjezdu v
Bad Goderbergu v roce 1959 se SPD formln zekla marxismu a pijala
zsadu konkurence tam, kde je mon, plnovn tam, kde je nezbytn".
Obdobn proces probhl ve stranch eticky i utopicky" socialistickch,
kter se nikdy neopraly o jistoty marxismu. Nap. britsk Labour Party,
pro kterou byla od potku pznan vra v nevyhnutelnost gradualismu", prezentovala ponaje 50. lty svj socialismus jako vc spe
rovnosti ne znrodovn (Crosland, 1956).
Hlavnm charakteristickm rysem modernho sociln demokratickho
mylen je zjem o lidi ve spolenosti prohrvajc" (underdogs), tedy o
slab a zraniteln. V jistm smyslu lze vak sociln demokracii sotva
spojovat jen se socialistickmi tradicemi. Neerp pouze ze socialistick
vry v soucit a spolen sdlen lidstv, ale i z liberln vrnosti pozitivn
pochopen svobod a rovnm pleitostem, dokonce i z konzervativnho
smyslu pro rodiovskou povinnost a pi. A jsou vak jej zdroje jakkoli,
zpravidla se definovala na zklad takovch princip, jakmi jsou smysl
pro sociln stt, perozdlovn a sociln spravedlnost.
V podob keynesinsk sociln demokracie, iroce akceptovan v prv
nch letech po 2. svtov vlce, byla spojovna s jasnm pnm huma
nizovat" kapitalismus zsahy ze strany sttu. Vilo se, e keynesinsk
ekonomick politika zajist plnou zamstnanost, e smen ekonomika
pome sttu regulovat ekonomickou aktivitu a e rozshl sociln
ochrana a pe, financovan z progresivnch dan, z propast mezi bo
hatmi a chudmi. Klesajc mra hospodskho rstu a skutenost, e
v prmyslov vysplch spolenostech se objevila alespo spokojen
vtina" (Galbraith, 1992), vak vedly k dalm revizm.
Socialistick charakter sociln demokracie byl do jist mry zpochybovn u dlouho. Pro nkter socialisty byla slova sociln demokracie" bezmla nadvkou a synonymem bezzsadovho kompromisme tv nebo dokonce zrady. Jin, nap. Anthony Crosland (1918-1977), zase
tvrdili, e socialist se mus pizpsobit mnc se historick situaci a rdi
tud shnou po idejch liberlnch teoretik typu nap. Johna Rawlse.
V 80. a 90. letech se vak sociln demokracie dala na stup u zeteln
ji. Stalo se tak z ady dvod. Za prv, zmny tdn struktury, zejmna
nrst potu lid zamstnanch v svobodnch povolnch a v kancelch
znamenaly, e sociln demokratick politika, zamen pedevm na
zjmy tradin dlnick tdy, nebyla u volisky schdn. Za druh, glo-

78

Eduard Bernstein (1850-1932)

Nmeck socialistick politik a teoretik. Jako jeden z prvnch len nmeck sociln demokracie (SPD) se Bernstein stal zrove jednm z prvnch propagtor revizionismu, tedy
pokusu o revizi a modernizaci ortodoxnho marxismu. Pod vlivem britskho fabinstv a
filozofie I. Kanta (viz str. 149) rozvinul Bernstein o empirii openou kritiku, kter poprala
existenci tdnho boje a hlsala pokojn pechod k socialismu. To ve Bernstein vyloil v dle
Evolun socialismus (1898). Na protest proti 1. svtov vlce Bernstein z SPD vystoupil,
pozdji se vsak znovu stal jejm lenem. Bernstein je asto hodnocen jako jeden z otczakladatel modern sociln demokracie.

balizace (viz str. 160), jak se zdlo, vytlaovala na okraj vechny specificky
nrodn formy zen ekonomiky, nap. keynesinstv. Za tet, projevila se
neefektivnost znrodnnch odvtv a ekonomickho plnovn, zejmna v
rozvinutch zemch. Za tvrt, zhroucen komunismu podlomilo
intelektuln a ideologickou dvryhodnost nejen sttn kolektivizace, ale i
vech socialistickch model, orientovanch na postupy shora". Politikov
a politit myslitel se za tchto okolnost zaali stle vraznji piklnt k
mylence tet cesty".
Tet cesta
Termn tet cesta je nepesn a lze ho interpretovat nejrznjm zpsobem. Je tomu tak proto, e politika tet cesty erp z rozmanitch ideologickch tradic vetn modernho liberalismu, konzervatismu jednoho
nroda" a modernizovan sociln demokracie. V rznch zemch se tak
objevily rzn projekty tet cesty - viz nap. projekty spojen s tzv. novmi
demokraty a Billem Clintonem v USA a s novmi labouristy a Tony
Blairem ve Spojenm krlovstv a ty, kter se zrodily v zemch typu
Nmecka, Nizozem, Itlie a Novho Zlandu. Pesto lze pojmenovat urit
tmata, kter jsou pro tet cestu pznan. Prvn z nich je pesvden, e
socialismus, pinejmenm v podob spojovan se sttnmi zsahy shora",
je mrtev: k tomu, co se v 1. oddlu programu britsk La-bour Party,
pepracovanho v roce 1995, charakterizuje jako dynamick trn
hospodstv", neexistuje alternativa. Ruku v ruce s tm jde celkov pijet
globalizace a pesvden, e kapitalismus se pemnil ve znalostn
ekonomiku", kter oceuje informan technologii, kvalifikaci jednotlivce a
flexibilitu jak pracovnch sil, tak podnikn. Druhm rysem politiky tet
cesty je, e na rozdl od neoliberalismu uznv ivotn dleitou
ekonomickou a sociln roli sttu. Tato role je vak clenj a zamuje se
zejmna na zvyovn mezinrodn konkurenceschopnosti, a to vtm
drazem na vzdln a odbornou ppravu a posilovnm jednotlivch
spoleenstv a obansk spolenosti vbec, aby bylo mono lpe odolvat
tlakm trnho kapitalismu. V tomto smyslu je postoj zastnc tet cesty
uritou odrdou liberlnho komunitarismu (viz str. 194); jejich nov
individualismus" vol po rovnovze mezi prvy a podnikavost na jedn
Podnikavost (ent- stran a povinnostmi a odpovdnost vi spolenosti na stran druh.
repreneurialism).
Rysem politiky tet cesty je konen i to, e opustila socialistick
Hodnoty nebo postupy souvisejc s
rovnoststv
(kter se chpe jako jedna z forem glajchaltovn") a
podniknm, mezi
kter pat pijosvojila si liberln ideje rovnosti pleitost a meritokracie. Politikov
mn obchodnch
rizik a orientace na tet cesty obvykle prosazuj reformu socilnho zabezpeen. Odmtaj jak
zisk.
neoliberln teze, e lovk mus pedevm stt na vlastnch no-

79

John Rawls
Americk vdec a filozof politiky. Jeho hlavn dlo Teorie spravedlnosti (1970) je povaovno za nejdleitj prci z oblasti filozofie politiky, kter byla od konce 2. svtov vlky
v anglitin napsna. Ovlivnila jak modern liberly, tak sociln demokraty. Rawls piel s
teori spravedlnosti jako slunosti" (fairness), kter vychz z teze, e spoleenskou
nerovnost lze ospravedlnit jedin tehdy, je-li ku prospchu nejmn zvhodnnch (tm toti,
e je motivuje k prci). Tento pedpoklad, kter upednostuje rovnost, vyvr z Rawlsovy
vry, e vtina lid, kte si nejsou vdomi svho talentu a schopnost, by radji ila ve
spolenosti rovnostsk ne nerovnostsk. Jeliko strach z chudoby u vtiny lid pevauje
nad touhou po bohatstv, lze perozdlovn a sociln zabezpeen obhjit slunost.
Univerzalistick pedpoklady svho ranho dla Rawls ve sv pozdj prci Politick
liberalismus (1993) ponkud modifikoval.

Pojem
hou", tak sociln demokratick prosazovn socilnho zabezpeen od
kolbky do hrobu"; piklnj se naopak k nzoru modernch liberl, e
lidem se mus pomoci", aby si pomohli sami, neboli, slovy bvalho
prezidenta Clintona, e lidem je teba podat pomocnou ruku", ne je za
ruku vodit. To je dovedlo k podpoe tzv. workfare state", ve kterm se
sttn pomoc v podob dvek nebo vzdln ve na to, e jednotlivec sm
hled prci a zan se spolhat sm na sebe. Kritikov tet cesty naopak
argumentuj, e tato politika je kontraproduktivn, protoe se na jedn
stran stav za dynamiku trhu, na druh stran varuje ped jeho tendenc k
desintegraci spolenosti, nebo e vbec nejde o projekt stedole-vicov, ale
fakticky o posun doprava. Politika tet cesty byla napklad kritizovna, e
akceptuje rmec neoliberalismu, a to zejmna tm, e podporuje globln
kapitalismus a napomh plivmu autoritarismu, protoe pr papoukuje
komunitaristick hesla o posilovn rodiny a zasazuje se o psn" zkony
a podek.

Dal ideologick tradice

Faismus
Zatmco liberalismus, konzervatismus a socialismus jsou ideologie 19.
stolet, faismus je plodem stolet dvactho. Nkdo by ekl, e je to jev
specifick pro mezivlen obdob. I kdy lze faistick nzory vysledovat
ji koncem 19. stolet, tm, co je spojilo v jeden celek a m byly
formovny, jsou 1. svtov vlka a roky bezprostedn po n, zejmna
vbun sms vlky a revoluce, kter je pro cel toto obdob pznan.
Hlavnmi projekty faismu byly Mussoliniho faistick diktatura v Itlii
(1922-1943) a Hitlerova nacistick diktatura v Nmecku (1933-1945).
Rzn formy neofaismu a neonacismu se vynoily i v poslednch letech
20. stolet; vyuily ekonomick krize a politick nestability po pdu
komunismu.
V mnoha smrech byl faismus revoltou proti idejm a hodnotm, kter
ovldaly zpadn politick mylen od francouzsk revoluce. Heslo
italskch faist to vyjdilo jednodue: rok 1789 je mrtev". Hodnoty jako
racionalismus, pokrok, svoboda a rovnost tak byly odhozeny ve jmnu boje,
vdcovstv, moci, heroismu a vlky. V tomto smyslu m faismus povahu
jist antiideologie": je definovn pevn tm, proti emu se stav. Je
uritou formou antikapitalismu, antiliberafismu, antiindi-vidualismu,
antikomunismu atd. Faismus je vak prostoupen jednm pro

Tet cesta
Tet cesta" (third
way) chce bt alternativou jak kapitalismu, tak socialismu. Upozoruje
na ideologick postoj, kter vbil
politick myslitele
z rznch ideologickch tradic
vetn faismu, sociln demokracie a
v posledn dob i
postsocialismu. Ve
sv modern podob
je vak tet cesta"
alternativou
sociln demokracie
starho stylu a
neoliberalismu.
Star sociln demokracie se odmt, protoe je spjata
se statickmi strukturami, kter se nehod do modern
znalostn trn ekonomiky. Neoliberalismus se odmt,
protoe probouz
touhu po naprost,
nim neomezen
svobod, kter
podrv morln
zklady spolenosti. Hlavnmi hodnotami tet cesty"
jsou pleitost, odpovdnost a pospolitost. Tet cesta"
se nkdy vydv za
novou", modernizovanou sociln
demokracii; jej
odprci vak tvrd,
e svm pklonem
k trhu a k soukrommu sektoru se
socialistick tradici
zcela vzdlila.

80

Adolf Hitler (1889-1945)

Nmeck nacistick dikttor. Syn rakouskho celnka. V roce 1919 se Hitler stal lenem
Nmeck dlnick strany (pozdji zvan Nazionalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP, resp. nacistick strana) a v roce 1921 jejm pedsedou. V roce 1933 byl jmenovn nmeckm kanclem. O rok pozdji se Hitler prohlsil Vdcem (Fhrer) a nastolil
diktaturu jedn strany. Hlavnm rysem Hitlerova svtovho nzoru, pedstavenho v dle
Mein Kampf z roku 1925, byla snaha zformulovat spojenm rozpnvho nmeckho nacionalismu a zuivho antisemitismu teorii, podle n jsou djiny neustlm bojem mezi
Nmci, kte pedstavuj sly dobra, a idy, kte pedstavuji sly zla. Hitlerova politika
rozhodujc mrou pispla k vypuknut 2. svtov vlky a k holokaustu.

nj podstatnm tmatem, jm je organicky sjednocen nrodn spoleenstv. To se projevuje vrou v slu, kter je vsledkem jednoty". Jednotlivec, vzato doslova, nen nim; identita jednotlivce mus bt zcela
pohlcena identitou spoleenstv, sociln skupiny. Idelem faismu je
nov lovk", hrdina, motivovan povinnost, ct a ochotou k sebeobtovn, odhodlan zasvtit svj ivot slv svho nroda nebo rasy, a bez
pemlen poslun nejvyho Vdce.
Ne vichni faist vak sml stejn. Pvodn byl faismus uritou
formou etatismu (viz str. 119), oprajcho se o slepou ctu a absolutn loajalitu vi totalitnmu sttu". Faistick filozof Gentile (1875-1944) to
vyjdil slovy ve pro stt, nic proti sttu, nic mimo stt". Nmeck nacionln socialismus naopak stl pevn na rasismu (viz str. 138). Jeho
stednmi teoriemi byly rijstv (vra, e nmeck lid je vy rasou",
a tud peduren vldnout svtu) a zlostn a ton antisemitismus (viz
str. 139), prezentujc idy jako samou svou podstatou zl, a usilujc
o jejich likvidaci. Projevem zuivho antisemitismu byla politika konenho een" tzv. idovsk otzky.
Anarchismus
Anarchismus je zjev mezi politickmi ideologiemi neobvykl: dn
anarchistick stran se toti nikdy nepodailo dostat se k moci, pinejmenm ne na sttn rovni. Anarchistick hnut vak mla jet na potku 20. stolet silnou pozici nap. ve panlsku, v Rusku a v Mexiku,
a anarchist dodnes pispvaj k politick diskusi zpochybovnm bnho nzoru, e prvo, vlda a stt jsou prospn a nezbytn. Hlavnm
tmatem anarchismu je vra, podle n politick autorita ve vech svch
formch, zvlt v podob sttu, je zlem a e vbec nen nutn (anarchie
doslova znamen bezvld"). Anarchistick upednostovn jaksi
bezsttn spolenosti, kdy svobodn jednotlivci sami spravuj sv zleitosti na zklad dobrovoln uzaven dohody a ve spoluprci, pesto
vzniklo na bzi dvou konkurujcch si tradic: liberlnho individualismu
a socialistickho komunitarismu. Anarchismus lze tud povaovat za jaksi prsek liberalismu a socialismu, za jakousi formu jak ultraliberalismu" tak ultrasocialismu".
Liberln argumentace proti sttu stoj na individualismu a na pn
maximalizovat svobodu a volbu. Na rozdl od liberl byli anarchist typu nap. Williama Godwina (1756-1836) pesvdeni, e svobodn a racionln uvaujc lid dok spravovat sv vci pokojn a spontnn,
zatmco vlda je pouze jednou z forem nedoucho donucovn. Pi objasovn toho, jak by byla spolenost regulovna, kdyby autority sttu

81

Mary Wollstonecraftov (1759-1797)

Britsk sociln teoretick a feministka. Siln ovlivnna Rousseauovm demokratickm

radikalismem, Wollstonecraftov rozvinula prvn soustavnou feministickou kritiku, a to
zhruba o 50 let dve, ne se na scn objevilo hnut za volebn prvo en. Na jej nejvznamnj dlo Obrana prv zen z roku 1792 zapsobil i Lockv liberalismus. Pomoc pojmu osobnost" (personhood) se v nm zdrazovalo rovn prvo en na vzdln. V tomto dle je vak podna i zevrubnj analza enstv, ze kter erp i souasn feminismus.
Wollstonecraftov byla provdna za anarchistu Williama Godwina; jej dcera Mary Shelleyov je autorkou Frankensteina.

nebylo, se modern individualist obvykle ohleli po trhu. Formulovali

tud jakousi formu anarchokapitalismu, jakousi extrmn podobu ekonomiky volnho trhu. Respektovanj anarchistick tradice vak stav
na socialistickch idejch, jakmi jsou spoleenstv, spoluprce, rovnost
a spolen vlastnictv. Kolektivistit anarchist tud zdrazuj lidskou
schopnost sociln solidarity, kter vyplv z pospolit, stdn a v zsad kooperativn pirozenosti. Nap. francouzsk anarchista Pierre-Joseph
Proudhon (viz str. 182) formuloval na tomto zklad tzv. mutualismus,
tedy nzor, e mal spoleenstv nezvislch rolnk, emeslnk a drobnch vrobc by mohla spravovat svj ivot pomoc systmu spravedliv a poctiv smny, a tak se vyhnout nespravedlnostem a vykoisovn,
pznanm pro kapitalismus. Jin anarchist, nap. Rus Petr Kropotkin
(1842-1921), hlsali jaksi anarchokomunismus, jeho hlavnmi principy byly spolen vlastnictv, decentralizace a samosprva.
Feminismus
I kdy feministick tuby byly vyjadovny u ve star n, zevrubnj politickou teori byly podloeny teprve od chvle, kdy vyla Obrana
prv zen (1792) z pera Mary Wollstonecraftov. irho obsahu se jim
vak dostalo teprve ve 40. a 50. letech 19. stolet, kdy se na scn objevilo hnut za volebn prvo en; v tto souvislosti se hovo o prvn vln feminismu". Zaveden volebnho prva en ve vtin zpadnch zem, k nmu dolo na potku 20. stolet, pipravilo ensk hnut o jeho hlavn cl
a organizan princip. V 60. letech 20. stolet ovem zan druh vlna feminismu". Projevila se v podob radiklnjch, nkdy i revolunch poadavk narstajcho Hnut za osvobozen en (Women's Liberation Movement). Feministick teorie a doktrny jsou rzn; jejich spolenm rysem je vak pn nejrznjmi monmi cestami rozit a poslit spoleenskou roli en. Zkladnmi tmaty feminismu tud jsou za prv, e spolenost se vyznauje nerovnost pohlav (gender) a za druh, e tato struktura moci mu se me a mus od zkladu zmnit.
Lze rozliit ti rzn a asto protikladn feministick tradice. Liberln feministky jako Wollstonecraftov a Betty Friedanov (viz str. 305)
hodnotily podzenost en obvykle z hlediska nerovn distribuce prv
a pleitost ve spolenosti. Tento feminismus rovnch prv" je v podstat reformistick. Jde mu sp o reformu veejn" sfry, tj. o zlepen
prvnho a politickho postaven en a o zven jejich vyhldek co do
vzdln a kariry ne o pebudovn soukromho" nebo rodinnho ivota. Naopak socialistick feministky se zpravidla zamuj na souvislosti mezi podzenm postavenm en a kapitalistickm vrobnm zpsobem a upozoruj, jak to m ekonomick vznam, jsou-li eny ome-

82

Pojem
Ekologie, ekoloismus Ekologie
(ecology, z ec.
slova oikos a logos,
kter dohromady
znamenaj studium
toho, co tvo
domov) studuje
vztahy mezi ivmi
organismy a jejich
ivotnm
prostedm. Upozoruje tud na
soubor vztah, kter vechny formy
ivota udruj a na
to, jak je v prod
vechno navzjem
propojeno. Ekologii (poprv pouil
toto oznaen v roce 1873 Ernst Haeckel) lze povaovat za prodn vdu, za popisn
princip nebo dokonce za morln
hodnotu. Ekologismus (ecologism) je
politick doktrna
ci ideologie, vybudovan na zklad
ekologickch pedpoklad, a zabvajc se zejmna ivotn dleitm
vztahem mezi lidstvem a svtem
prody: lid jsou
soust prody,
nikoli jejmi pny". Nkdy se rozlisuje ekologismus
a environmentalismus; rozdl se spatuje v tom, e ekologismus pedpokld biocentrick
nebo ekocentrick
vidn, zatmco environmentalismu
jde o ochranu prody konec konc
ku prospchu lid.

Antropocentrismus (anthropocentrism), lovkostednost. Nzor,

e morln a filozoficky jsou nejdleitj zjmy a
poteby lovka;
opak ekocentrismu.

zovny pouze na ivot doma nebo v rodin: mue tak zbavuj bemene
domcch prac, vchovy pt generace kapitalistickch dlnk a asti
na jejich vzdlvn, a zrove funguj jako rezervn armda pracovnch
sil.
To, co dodv druh vln" feminismu jej zvltn ndech, je ovem
pedevm vsledkem feministick kritiky, kter u nevychz ze vitch
politickch doktrn, toti radiklnho feminismu. Radikln feministky
zastvaj nzor, e rozdlen na pohlav (gender) je hlavnm a politicky
nejvznamnjm rozdlenm ve spolenosti. Vechny spolenosti, minul i souasn, se podle radiklnch feministek vyznauj patriarchtem
(viz str. 114), tedy instituc, kdy - jak to formulovala Kate Millettov
(1969) - ensk polovina obyvatelstva je pod kontrolou poloviny musk". Radikln feministky tud hlsaj nutnost sexuln revoluce, kter
pedevm od zkladu zmn strukturu osobnho a rodinnho ivota. Pro
radikln feminismus je proto pznan heslo osobn je politick". Jedin extrmn radikln feminismus ale prezentuje mue jako neptele" a hls, e eny se mus zcela vymanit z musk spolenosti; tento
postoj se nkdy projevuje v podob politickho lesbismu.
Environmentalismus
Na environmentalismus se bn pohl jako na novou ideologii,
spjatou s nstupem ekologickho hnut ili hnut Zelench, k nmu dolo koncem 20. stolet. Jeho koeny lze vak sledovat a k revolt proti
industrializaci v 19. stolet. V environmentalismu se proto projevuje znepokojen nad kodami, kter svtu prody psob zrychlujc se tempo
ekonomickho rozvoje (zjiten ve 2. polovin 20. stolet objevenm jadern technologie, kyselho det, nien oznu, globlnho oteplovn
atd.) a starost o klesajc kvalitu lidsk existence a nakonec i o samo peit lidskho rodu. Nkdy se tyto starosti vyjaduj prostednictvm bnch ideologi. Nap. ekosocialismus vysvtluje destrukci ivotnho prosted nenasytnou touhou po zisku, kter je pznan pro kapitalismus.
Ekokonzervatismus spojuje tma zachovn (pznivho) ivotnho prosted s pnm zachovat tradin hodnoty a vit instituce. Ekofeminismus pak pvod ekologick krize ve na systm moci mu; v tto krizi
se dajn odr skutenost, e vi prodnm procesm a svtu prody
jsou mui mn citliv ne eny.
Environmentalismu dodv jeho radikln vyhrocen skutenost, e
pichz s alternativou antropocentrickho ili lovkostednho vidn, kter vechny ostatn ideologie pebraj: na svt prody nepohl
prost jako na phodn zdroj, z nho lze uspokojovat lidsk poteby.
Tm, e upozoruje na dleitost ekologie, environmentalismus nebo
ekologismus (nkte dvaj pednost druhmu z obou oznaen) vytv
jaksi ekocentrick svtov nzor, kter prezentuje lidsk rod jako pouhou soust prody. Jednou z nejvlivnjch teori v tto oblasti je hypotza Gaia, s n piel James Lovelock (1979). Planeta Zem je v n
zobrazena jako iv organismus, jemu jde pedevm o vlastn peit.
Jin autoi zase dvali najevo sv sympatie pro vchodn nboenstv,
kter -jako nap. taoismus nebo buddhistick kola zen - zdrazuj jedinenost ivota (Capra, 1983). Umrnn" ekologov ili bledzelen", nap. lenov nkterch environmentalistickch ntlakovch sku-

83

pin, zastvaj nzor, e apely na nejvlastnj zjmy a zdrav selsk ro- Pojem
zum pimj lidstvo, aby si osvojilo ekologicky rozumnou politiku a eko- Fundamentalisms
logicky zdrav ivotn styl. Naopak tvrd" ekologov ili tmavozele- Fundamentaiismus
(fundamentalism, z
fundamentm,
n" trvaj na tom, e peit planety i lidstva zaru pouze a jedin zsad- lat.
tj. zklad) je sty
n peskupen priorit a ochota nadadit zjmy ekosystmu zjmm kter- mylen, v nm se
principy
hokoli z jednotivch druh v nm. leny obou skupin lze objevit v pro- urit
povauj za zcela
tistranicky" zamench stranch Zelench, kter se ponaje 70. lety za- zsadn pravdy",
jejich autorita je
aly objevovat v Nmecku, v Rakousku i jinde v Evrop.
nezpochybniteln a
Nboensk fundamentaiismus
Nboenstv a politika se pekrvaj v mnoha bodech, mimo jin i
v rozvjen nejvznamnjch ideologickch tradic. Nap. etick socialismus se opral o celou klu nboenskch vyznn; vsledkem byly
rozmanit formy kesanskho socialismu. Protestantismus pomhal formovat mylenky zpasu o sebeprosazovn a individuln odpovdnosti,
jejich politickm vrazem se stal klasick liberalismus. Nboensk
fundamentalismus je vak nco jinho: politiku (a fakticky vechny
strnky osobn a sociln existence) toti chpe jako nco, co je ve vztahu ke zjeven pravd" nboensk nauky msi sekundrnm. Takto
chpan politick a spoleensk ivot by se ml organizovat na zklad
nboenskch princip, vydvanch za prvotn a svm vznamem zsadn; s tm jde zpravidla ruku v ruce vra v doslovnou pravdivost posvtnch text. Jeliko tyto principy lze rozvinout v ucelen svtov nzor, meme k nboenskmu fundamentalismu pistupovat jako ke svbytn ideologii.
Odkud nboensk fundamentalismus pochz a m lze vysvtlit, e
se koncem 20. stolet znovu objevil? Pedloena byla dv protichdn
vysvtlen. Jedno vid ve fundamentalismu v podstat chylku, jeden
z prvodnch jev, kter ve spolenosti probhaj, kdy si lid maj zvyknout na modern a sekularizovanou kulturu. Druh naznauje, e fundamentaiismus je msi trvalm a spatuje v nm dsledek toho, e sekularismus nedokzal uspokojit vnou touhu lovka po vy", duchovn pravd.
Formy nboenskho fundamentalismu se objevily v rznch stech
svta. Napklad v USA vzrostl od 70. let vznam kesanskho fundamentalismu; na scnu toti vstoupila Nov kesansk pravice", kter
vede kampan proti potratm, za zaveden modliteb do americkch kol
a za nvrat k tradinm rodinnm hodnotm. V Izraeli zase vzrostl vznam idovskho fundamentalismu, dlouho reprezentovanho nkolika
drobnmi nboenskmi stranami, a to v dsledku snah zabrnit odstoupen nkterch st zem, povaovan za domovinu id, rodcmu se
palestinskmu sttu. V Indii se objevil hinduistick fundamentaiismus,
kter chce elit en zpadnho sekularismu a vlivu jinch nboenstv,
jakmi jsou napklad sikhismus a islm.
Politicky nejvznamnj je dnes nepochybn fundamentalismus islmsk. Ohlas mu zjednala rnsk revoluce roku 1979, kter vystila
v zaloen prvnho islmskho sttu, vedenho jatollhem Chomejnm
(1900-1989). Pozdji se rozil po Blzkm vchod, v severn Africe
a sten v Asii. Tebae itsk rnsk fundamentaiismus podntil (
krajn fanatickou oddanost svch stoupenc, byl islm obecn vzato n-

nade ve poven,
bez ohledu na
jejich obsah.
Jednotliv
fundamentalismy
maj tud jen mlo
pokud vbec nco
spolenho, nepotme-li to, e jejich stoupenci se
vyznauj smrtelnou vnost a zpalem, pramencm
z doktrnami jistoty. Fundamentalismus se zpravidla
spojuje s nboenstvm a s vrou v
doslovnou pravdivost posvtnch
text; lze se vsak s
nm setkat i u politickch vyznn.
Dokonce i o liberlnm skepticismu
lze tvrdit, ze obsahuje fundamentalistick pesvden, podle nho o
vech teorich
(krom vlastn) by
se mlo pochybovat. Tebae termn
fundamentalismus
se asto pouv
hanliv na oznaen neprunosti,
dogmatismu a autontstv, me
bt i vrazem nesobeckosti a zsadovosti.

Sekularismus (secularism). Nzor,

e nboenstv by
nemlo zasahovat
do sekulrnch
(svtskch) zleitost, projevujc se
obvykle pnm
oddlit crkev od
sttu.

84 strojem, jak skrze antipatii k

neokolonialismu zpadnch mocnost vyjdit protizpadn postoje a pokusit
Postmodernismus,
se brnit en svobodomyslhosti, tolerance a materialismu. To se
postmoderna
Postmodernismus
nejzetelnji projevilo v ppad reimu Talibanu v Afghnistnu v letech
ipostmodemism) je Pojem 1997-2001. Islmsk fundamentalis-mus dokzal vyjdit zejmna tuby
sporn a matouc, kter
mstsk chudiny rozvojovch zem, kter a do 70. let thla spe k
byl popr-v pouit k
socialismu a u v islmsk nebo marxis-ticko-leninsk podob.
Pojem

popisu novtorskch
hnut v zpadnm umn
architektue a kulturnm
vvoji vbec Jako nstroj
sociln a politologick
ana-lzy upozoruje zejmna na posun od
industrializac a tdn
solidaritou
strukturovanch spolenost ke stle
fragmentovanjm a
pluralistitjim informanm spolenostem
{tedy k post- -modern postmo- dernity), ve
kterch se jednotlivci z
pro- ducent mn v
kon-zumenty a na msto
tdn, nboensk a
etnick loajality nastupuje
individua- lismus. V tto
perspektiv se dosavadn ideologie, nap.
marxismus a liberalismus, stle astji
pokldaj za irelevantn metavypr-vn",
zrozena z pro- cesu
modernizace
postmodernist tvrd ze
neexistuje dn Jistota;
ideu absolutn a
univerzln
pravdy je teba
od- hodit jako arogantn
k
lam. V tomto smys- lu je
postmodernis- mus
pkladem odpo- ru
proti
jakmkoli
zkladm. Draz se
tud klade na dis- kurs,
diskusi a demokracii.

Sociln reflexivita
(social
reflexivity)
Imerakce mezi lidmi
tcmi se rozshl
autonomii, uskuteovan na bzi reciprocity a vzjemn
zvislosti.

Konec ideologie?
Znan st diskus o ideologii se koncem 20. stolet soustedila na
pedpovdi jejho zniku nebo pinejmenm klesajcho vznamu. Zadalo se
hovoit o diskusi o konci ideologie". Zapoala v 50. letech a zro-iilo ji
zhroucen faismu v zvru 2. svtov vlky a stup komunismu la
vysplm Zpad. Americk sociolog Daniel Bell ve sv knize Konec
ideologie? O vyerpn politickch idej v 50. letech (1960) prohlsil, e
zsoba politickch idej byla vyerpna. Etick a ideologick otzky jsou
podle jeho nzoru dnes u irelevantn, jeliko politick strany ve vtin
zpadnch spolenost sout o moc jednodue tak, e slibuj vy tempa
ekonomickho rstu a hmotn blahobyt. Strun eeno, ekonomika
triumfovala nad politikou. Proces, na kter Bell upozornil, ovem nebyl ani
tak koncem ideologie, jako spe nstupem irokho ideeologickho
konsensu (viz str. 30) hlavnch politickch stran, kter na-as odsunul
ideologick diskuse do pozad. Ideologie, kter pevldla v 50. a 60. letech,
byla jednou z forem sociln orientovanho kapitalis-mu, kter ve Spojenm
krlovstv i jinde nabyl podoby keynesianismu; lo tedy o konsens na bzi
socilnho sttu.
Nedvno pispl do tto diskuse Francis Fukuyama (viz str. 51) svm
esejem Konec djin?" (1989). Fukuyama netvrdil, e se politick ideologie
stala irelevantn; tvrdil, e jedna ideologie, toti liberln de-mokracie,
triumfovala nad vemi svmi konkurenty a e tento triumf je definitivn.
Tento esej byl napsn na pozad zhroucen komunismu ve vchodn Evrop,
kter Fukuyama interpretoval jako doklad konce mar-xismu-leninismu
jakoto ideologie svtov djinnho vznamu. Antho-ny Giddens (1994)
naopak tvrdil, e konvenn ideologie na levici i pra-vici jsou stle
zbytenj ve spolenosti, vyznaujc se globalizaci, stupem od tradice a
expanz sociln reflexivity. Alternativn interpre-taci tohoto vvoje nabz
postmodernismus, kter naznauje, e hlavn ideologie neboli velk
vyprvn" (grand narratives) jsou ve sv pod-tat produkty obdob
modernizace, kter je dnes za nmi. Na druh s tran sama tvrzen o konci
ideologie, konci djin nebo konci modernity lze povaovat za ideologick.
Spe ne zvstovateli definitivnho stupu ideologie jsou mon dokladem
toho, e ideologick diskuse trv a dle vzkvt a e vvoj ideologie je
proces, kter pokrauje a mon nikdy neskon.

Shrnut
Ideologie je sporn politick termn, ktermu se asto pikldal
nega-tivn vznam. Z hlediska spoleenskch vd je politick
ideologie vce i mn provzan soubor idej, kter se stv
zkladem politick in-

85

nosti. Jeho hlavnmi rysy jsou hodnocen stvajcch mocenskch pomr,

model douc budoucnosti a vytyen cesty, jak by se politick zmna
mohla a mla pivodit.
> Ideologie spojuj politickou teorii s politickou prax. Na jedn rovni
pipomnaj rzn filozofie politiky, jeliko jsou souborem hodnot, teori a
doktrn, tedy svho druhu svtovm nzorem. Na druh rovni vak
nabvaj podoby irokch politickch hnut a dvaj o sob vdt prostednictvm innosti politickch vdc, stran a skupin.
> Kad ideologii lze piadit urit pro ni pznan soubor princip a
idej. Tyto ideje dr pohromad" v tom smyslu, e na sebe uritm
zpsobem navazuj; systematizovan i logicky provzan jsou vak pouze
relativn. Vechny ideologie tud ztlesuj klu konkurujcch si tradic a
vyznauj se vnitnm naptm. Konflikty uvnit jednotlivch ideologi jsou
proto obas vnivj ne mezi rznmi ideologiemi navzjem.
> Ideologie rozhodn nejsou hermeticky uzaven a nemnn systmy. V
ad bod se pekrvaj, asto jim jde o tot a uvaj i spolen slovnk.
Vdy tak podlhaj politickm nebo intelektulnm promnm, a to nejen
proto, e jsou v kontaktu s jinmi ideologiemi a ovlivuj jejich vvoj, ale i
proto, e se v ase mn, jeliko jsou aplikovny na mnc se historick
okolnosti.
> Vznam jednotlivch ideologi roste a kles mrn tomu, jak je ta i
ona ideologie relevantn ve vztahu k politick, sociln a ekonomick situaci a jakou schopnost teoretick inovace vykazuje. Ideologick konflikt
pinutil ve 20. stolet vznamn ideologie, napklad liberalismus,
konzervatismus a socialismus, aby znovu provily sv tradin principy, a
podntil vznik relativn novch ideologi jako jsou nap. feminismus,
ekologismus a nboensk fundamentalismus.
> Diskuse o konci ideologie mla adu podob. Bezprostedn po 2. svtov
vlce navazovala na klesajc pitalivost faismu a komunismu a na nzor,
e ekonomick tmata nahradila tmata ideologick. Teze o konci djin"
naznauje, e liberln demokracie v celosvtovm mtku triumfovala.
Postmodernismus mj. znamen, e tradin ideologie jsou irelevantn,
jeliko jsou to ve sv podstat produkty ran fze modernizace.

Otzky k diskusi
- Pro pojem ideologie tak asto vyvolval negativn asociace?
- Lze jet od sebe odliit liberalismus a socialismus?
- Nakolik mylenky Nov pravice odporuj idejm tradinho konzervatismu?
- Je tet cesta" smyslupln a ucelen ideologick postoj?
- M marxismus njakou budoucnost?
- Jak okolnosti jsou pro vzestup faismu nejpznivj?
- daj anarchist nemon?
- Pro vzrostl vznam feminismu, ekologismu a fundamentalismu? Jsou
schopny nahradit tradin politick krda?
- Lze se obejt bez ideologie?

Doporuen literatura
Heywood, A.: Political Ideologies: An Introduction (2. vyd., Basingstoke

86

a New York: Palgrave 1997). Pstupn, aktualizovan a obsan prvodce

hlavnmi ideologickmi tradicemi. McLellan, D.: Ideology (Milton Keynes:
Open University Press; Minneapo-lis: University of Minnesota Press, 1980).
Strun a srozumiteln pojednn o tomto mlhavm pojmu.
Dobrmi vody do jednotlivch ideologi jsou Arblaster (1984) o liberalismu, O Sulfivan (1976) o konzervatismu, Wright (1987) o socialismu,
Giddens (2001) o tet cest, Marshall (1990 o anarchismu, Dobson
(1990) o ekologismu a Marty a Appelby (1993) o nboenskm fundamentalismu.

87

KAPITOLA 4
Demokracie
Demokracie je tou nejhor formou vldnut, nepotme-li vechny
ostatn, kter se as od asu zkouely."
Winston Churchill, Projev v Doln snmovn (1947)
To, e se politikov a politit myslitel masov piklonili k demokracii,
bylo jednou z nejdramatitjch a nejvznamnjch udlost politickch
djin. I v antickm ecku, asto povaovanm za kolbku demokratick
ideje, bvala demokracie hodnocena zpravidla negativn. Myslitel jako
nap. Platn a Aristoteles pohleli na demokracii jako na systm, kde masy
vldnou a moudrost a majetek trp. Hluboko do 19. stolet vyvolvalo samo
slovo demokracie negativn asociace, jako by lo o vldu davu". Nyn
jsme ale vichni demokrat. Liber-lov, konzervativci, socialist,
komunist, anarchist, dokonce i faist opekot vychvaluj pednosti
demokracie a pedvdj, jac jsou demokrat. A kdy se koncem 20. stolet
zachvly a zhroutily velk ideologick systmy, zdlo se, e o to v leh
plamen demokracie. Ve chvli, kdy pohasla pitalivost socialismu a zaaly
se zpochybovat zsluhy kapitalismu, vynoila se demokracie jako mon
jedin stabiln a trval princip na postmodern politick scn.
Ve 4. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Jak se termn demokracie" uval?
- Na kter otzky se pedevm soustedila diskuse o povaze demokracie?
- Jak modely demokratickho vldnut byly pedloeny?
- Jak jsou siln a slab strnky kadho z nich?
- Jak funguj demokratick systmy v praxi?
- Zaruuje demokracie skuten vldu lidu?

Definovn demokracie
Slovo demokracie pochz u z antickho ecka. Stejn jako jin slova
konc na kracie" (nap. autokracie, aristokracie a byrokracie) je i slovo
demokracie sloeninou, ato z eckch slov kratos", tj. moc nebo vldnut,
a dmos", tj. lid (Rekov ovem slovem dmos pvodn oznaovali
chud" nebo mnostv"); demokracie je tud stav, kdy vldne dmos. S
jednoduchm zvrem, e jde o vldu lidu", ovem daleko nedojdeme.
Problmem demokracie byla sama jej popularita, kter hrozila, e
demokracie" se jako smyslupln politologick, resp. politick pojem zcela
zlikviduje. Jeliko se mlem obecn povauje za oznaen ehosi
dobrho", slovo demokracie se zaalo uvat tm ja-kofheslo, vkik,
kter vyvolv automatick souhlas s uritm soubo-

.- . ...... .
88

Pojem
Politick rovnost
Obecn politick
rovnost {political
equality) znamen
rovn rozdlen
(rovnou distribuci)
politick moci
a vlivu. Politickou _
rovnost lze tedy
chpat jako hlavn
princip demokra
cie, jeliko zajitli
je, e a lid" defi-
nujeme jakkoli, m
kad jednotlivec
stejnou vhu:
_
vechny hlasy zn
stejn hlasit. To lzeo
chpat dvojm _
zpsobem. V liberaln-demokratick
teorii znamen politick rovnost rovn
rozdlen poli
tickch prv: prva
volit, prva byt volen
atd. To se asto _
zkrcen vyjaduje
zsadou jeden lovk,
jeden hlas; jeden hlas,
jedna hodnota"
{pneper-son, one vote;
one vote, one value).
Naopak socialist krom jinch - v
politick vliv na takov
faktory, jakmi jsou
kontrola nad
ekonomickmi zdroji a
pstup k masovm
sdlovacm prostedkm. Pohlme-li na
politickou rovnost
takto, neznamen
pouze rovn volebn
prvo, ale i znanou
mru sociln rovnosti.

rem idej nebo systmem vldnut. Bernard Crick (1993) to formuloval

takto: demokracie je slovo, kter m ve svt veejnch vc zejm nejmlhavj vznam". Termn, kter me kadmu znamenat cokoli, je v
nebezpe, e nebude znamenat vbec nic. Se slovem demokracie se
spojovaly nap. tyto vznamy:
- systm, ve kterm vldnou chud a znevhodnn,
- forma vldy, kdy lid si pmo a neustle vldne sm, ani by k tomu
poteboval profesionln politiky nebo funkcione,
- spolenost, jejm zkladem je spe rovnost pleitost a individuln
zsluha ne hierarchie a privilegium,
- systm socilnho zabezpeen a perozdlovn, jeho clem je zmenit
sociln nerovnosti,
- systm rozhodovn, v nm zkladem je princip vldy vtiny, systm
vldnut, kter tm, e omezuje moc vtiny, zajitlije prva a zjmy
menin,
- obsazovn veejnch funkc na zklad konkurennho boje o hlasy lid,
- systm vldnut, kter zjmm lidu slou bez ohledu na to, zda se
astn nebo neastn politickho ivota.
Pi uvaovn o podstat demokracie nm mon vc pome, zaneme-li projevem, kter Abraham Lincoln proslovil v Gettysburgu v roce
1864, kdy vrcholila americk obansk vlka. Lincoln vychvaloval pednosti toho, co oznail jako vldu lidu, lidem a pro lid". To jasn ukazuje,
e demokracie spojuje vldnut s lidem, e vak toto spojen obou lze
rzn konkretizovat: jde toti o vldu lidu, lidem a pro lid (of, by and for
the people). Jak pesn je povaha demokratickho vldnut, o tom se
vedla porn ideologick a politick diskuse. V tomto oddlu zkoumme
jednotliv roviny, ve kterch se tato diskuse o demokracii" vedla, resp.
vede. V zsad jde o snahu zodpovdt ti hlavn otzky:
-Kdo je lid?
- V jakm smyslu by ml lid vldnout?
- Kam a by mla vlda lidu sahat?

Kdo je lid?
Jednm z hlavnch rys demokracie je princip politick rovnosti, tj.
koncepce, e politick moc by mla bt co neje a co nejrovnji rozdlena. V jakm tvaru nebo v jak skupin by vak mla bt tato moc rozdlena? ili: kdo tvo lid"? Na prvn pohled je odpov prost: dmos"
ili lid" znamen vichni lid, tedy veker obyvatelstvo dan zem. V
praxi ale kad demokratick systm politickou participaci omezil, nkdy i
drasticky.
Jak u ve bylo eeno, sta Rekov uvali slovo dmos na oznaen
mnoha lid", tj. znevhodnnch a asto nemajetnch mas. Demokracie
tud neznamenala politickou rovnost, ale upednostnn chudch. V
eckch mstskch sttech byla politick participace omezena na nepatrnou
st populace, na musk obyvatelstvo star dvaceti let; vyloueni z n byli
eny, otroci a cizinci. Psn omezen volebnho prva existovala i ve
vtin zpadnch stt a do 20. stolet a asto i po jeho nemalou st, a to
obvykle v podob majetkovch cenz nebo vylouen

89

en. Ve Spojenm krlovstv bylo veobecn volebn prvo zavedeno

teprve v roce 1929, kdy volebn prvo zskaly bez omezen i eny.
V USA bylo zavedeno teprve potkem 60. let, kdy mohli v ad jinch
stt poprv volit Afroamerian, ve vcarsku pak v roce 1971, kdy se
konen dostalo volebnho prva enm. Ve vech demokratickch
systmech vak jedno zvan omezen nadle existuje: z politick participace jsou vyloueny dti, i kdy vk, kdy se dosahuje zletilosti, klesl
z 21 rok dokonce a na 15 let (nap. pi prezidentskch volbch v rnu). Technick omezen se asto tkaj nap. lid prokazateln duevn
chorch nebo osob ve vkonu trestu.
Pestoe se dnes pijm, e lid" v podstat znamen vichni dospl
oban, lze to rzn vykldat. Na lid lze napklad pohlet jako na soudrn tleso, spjat njakm spolenm neboli kolektivnm zjmem:
v tomto smyslu je lid jeden a je nedliteln. Z takovho pohledu obvykle
vyplv ten model demokracie, kter - jako je tomu v teorii J. J. Rousseaua (viz str. 95), o n budeme hovoit v nsledujcm oddlu - se sousteujeme spe na obecnou vli" ili vli kolektivn ne na soukromou
vli" kadho jednotlivce. Jeliko vak vechna spoleenstv jsou njak
rozdlena a nzory v nm se rzn, lze na lid" pohlet i jinak: v praxi me
bt chpn jako vtina". Demokracie se tak me nakonec rovnat
stroh aplikaci vtinovho principu, kdy vle vtiny nebo nejpoetnj
sti pev nad vl meniny. To vak me znamenat, e demokracie
zdegeneruje v tyranii vtiny". Konen lze o lidu uvaovat jako o souboru svobodnch a vzjemn si rovnch jednotlivc, z nich kad m
prvo rozhodovat se autonomn. Tento nzor nen jen v evidentnm rozporu s jakmkoli zdrazovnm vtin (majoritarismem), ale tak znamen, e konec konc pouze jednomysln rozhodnut mohou bt pro dmos zvazn, m se pouit demokratickch princip drasticky omezuje.
Jak by ml lid vldnout?
Vtina koncepc demokracie je zaloena na principu vldy lidem"
(by the people). To znamen, e lid vlastn vldnou sami sob, tedy e
se podlej na pijmn rozhodnut, kter utvej jejich ivoty a ovlivuj osud jejich spolenosti. Tato participace me ovem nabvat ady
forem. V ppad pm demokracie znamen bezprostedn a stl zapojen do rozhodovn, a to pomoc takovch nstroj, jakmi jsou referenda, masov shromdn nebo dokonce interaktivn televize. Jinou
a obvyklej formou demokracie je vkon volebnho prva, tedy hlasovn, kter je hlavnm rysem toho, emu se bn k zastupitelsk demokracie. Kdy oban hlasuj, nepijmaj rozhodnut, kter utvej jejich ivoty, ale vybraj ty, kdo budou tato rozhodnut pijmat za n. Tm,
co in hlasovn demokratickm, je to, e - jde-li ovem o volby konkurenn - veejnosti umouje vykopnout darebky" a vede tud
k odpovdnosti politik vi veejnosti.
Existuj tak modely demokracie, kter stavj na zsad vldy pro
lid" a ponechvaj tak jen mal prostor pro participaci veejnosti, a u
pmou nebo nepmou. Nejgrotesknejsi pklad byl k vidn v tzv. totalitnch demokracich, kter vznikly za faistickch dikttor, jakmi
byl nap. Mussolini nebo Hitler. Demokratick mandt tchto reim se
opral o tvrzen, e jedin vdce" vyjaduje skuten zjmy lidu; z toho

Vlda vtiny
{majoritarianism).
Teorie nebo praxe,
ve kter se na prvn msto stav vle
vtiny; to s sebou
nese necitlivost k
meninm a jednotlivcm.
Totalitn demokracie (totalitarian
democracy). Vyloen diktatura, kter se vydv za demokracii a opor se
zpravidla o vdcv
nrok na monopol
ideologick moudrosti.

90

Pojem
Plebiscitn demokracie
Plebiscitn demokracie {piebiscitary
democracy) je jednou z forem demokratickho vldnut
fungujc pomoc
nezprostedkovan
vazby mezi vldnoucmi a ovldanmi, i se dosahuje plebiscity (referendy). Ty veejnosti umouj pmo vyjadovat svj
nzor na politick
otzky. Jde tedy o
druh pm ili
participativn demokracie. Tento
typ demokracie se
vsak asto kritizuje
za to, e dv prostor demagogii
(vld politickch
vdc, kte zmanipuloyvaj masy
rennm a psobenm na jejich pedsudky a city). Tento
typ demokracie je v
praxi vlastn
systmem masov
aklamace, kter
dodv populistick (viz str. 372)
ntr diktatue. Je
vak rozdl mezi
plebiscitn demokraci a vyuvnm referend jako
doplku systmu
zastupitelsk demokracie.

Tma
Pm a zastupitelsk demokracie
Pm demokracie (direct democracy) nkdy zvan tak participativn demokracie" (participatory democracy) je zaloena na pme, nezprostedkovan a trval participaci oban na kolech spojench s vldnutm. Pm
demokracie tak: str rozdl mezi vldnoucmi a ovldanmi a mezi sttem
a obanskou spolenost; je to systm lidov samosprvy. Ve starovkch
Athnch seji doshlo tk, e se vldlo prostednictvm masovch shromdn; jejm nejbnjm modernm projevem je vyuvn referenda
(viz str. z46j. K pednostem pm demokracie pat:
- zdrazuje kontrolu oban nad jejich vlastnmi osudy, jeliko je jedinou
istou formou demokracie;
- vytv lpe informovan a politicky vysplej obanstvo a pispv tud
k jeho vzdlanosti;
- umouje, aby veejnost vyjadovala sv vlastn nzory a zjmy, ani by
pitom byla odkzna na politiky, kte m^sl svami na sebe;
- zajitije legitimitu vldnut: lid toti spise pijmou ta rozhodnut, kter
uinili sami.
Zastupitelsk demokracie (representative democracy) je demokracie omezen a nepm. Omezen je v tom, e participace veejnosti na vldnut je jen
obasn a krtkodob, jeliko se omezuje na volebn akt jednou za nkolik
let. Nepm je v tom, ze veejnost sama moc nevykonv, ale pouze vybr
ty, kdo budou vldnout za ni a jejm jmnem. Tato forma vldnut je demokratick pouze natolik, nakolik reprezentace (viz str. 244) vytv spolehlivou a innou vazbu mezi vldnoucmi a ovldanmi. To se nkdy vyjaduje
pojmem mandtu (viz str. 247) vzelho z voleb. K silnm strnkm zastupitelsk demokracie pat:
- nabz prakticky uskutenitelnou formu demokracie (pm participace veejnosti lze doshnout jen v malch spoleenstvch);
- zbavuje adov obany bemene rozhodovn a v politice tak umouje
dlbuj>rce;
- umouje vloit vldnut do rukou tch, kdo jsou vzdlanj a maj vt
odborn znalosti a zkuenosti;
- udruje stabilitu, jeliko adov obany dr dl od politiky, a tak je vede
k tomu, aby akceptovali kompromis.
ovem vyplv, e skuten", prav" demokracie se me rovnat absolutn diktatue. V takovch ppadech byla vlda lidu pouhm ritualizovnm podrobenm se vli vemocnho vdce, okzale projevovanm
masovmi shromdnmi, pochody a manifestacemi. Nkdy se to vydvalo za plebiscitn demokracii. Totalitn demokracie jasn prokzaly, e
jsou vsmchem bnmu pojet demokracie; ukazuje se vak na nich, e
me existovat jist napt mezi vldou" lidem (ili participac veejnosti)
a vldou pro lid" (ili vldnutm ve veejnm zjmu). Zastnci
zastupitelsk demokracie nap. chtli omezit participaci veejnosti na
volebn akt prv z obav, e veejnost nen dost moudr, vzdlan a
zkuen, aby sama rozumn vldla.
Kam a by mla vlda lidu sahat?
Nyn, kdy jsme posoudili, kdo je lid a jak by ml vldnout, je teba
zvit, kam a by jeho vlda mla sahat. Co je tou pravou sfrou demokracie? Kter otzky jsou vhodn k tomu, aby o nich rozhodoval lid, a
kter by se mly ponechat jednotlivm obanm? Takov otzky znovu v
mnoha smrech otevraj diskusi o nleitm vztahu mezi veejnou sfrou a
sfrou soukromou, kterou jsme probrali v kapitole 1. Modely demokracie,
kter byly konstruovny na zklad liberlnho individualismu, obvykle
navrhovaly omezit demokracii jen na politick ivot

91
a politiku nadto definovat zce. Vidno takto, elem demokracie je prostednictvm njakho procesu, kterho se astn veejnost, stanovit zkonn rmec, ve kterm se mohou jednotlivci zabvat svmi vlastnmi
vcmi a sledovat sv soukrom zjmy. Demokratick een se tedy hod
pouze pro ty vci, kter se konkrtn dotkaj spoleenstv; v jinch
vcech je demokracie omezovnm svobody. Dosti asto se tento strach z
demokracie projevuje odmtnm forem pm (participativn) demokracie.
S jinm pstupem k demokracii nezdka pichzej nap. socialist a
radikln demokrat. V rmci radikln demokracie se demokracie
nechpe jako zpsob, jak stanovit rmec, v nm mohou jednotlivci eit
sv soukrom zleitosti, ale spe jako obecn princip, kter lze
vzthnout na vechny oblasti sociln existence. Podle tto koncepce maj
lid zkladn prvo participovat na pijmn vech rozhodnut, kter
ovlivuj jejich ivot, a demokracie je pouze kolektivn procedura, j se
tak dje. Toto stanovisko se jasn projevuje v socialistickch poadavcch
na kolektivizaci majetk a zaveden samosprvy pracujcch; v obou
tchto krocch se spatuj cesty k demokratizaci ekonomickho ivota.
Msto aby prosazovali pouze politickou demokracii, socialist proto volali
po sociln" i prmyslov" demokracii. Podobn feministky poadovaly demokratizaci rodinnho ivota, chpanou jako prvo vech
podlet se na rozhodovn v domc i soukrom sfe. Vidna takto, demokracie se povauje za ptele, nikoli neptele svobody. tisku a vykostbvn se me dait jedin tehdy, jestlie se tyto principy ignoruj.

Modely demokracie
A pli asto se k demokracii pistupuje jako k jednoduchmu a jednolitmu jevu, kter nevyvolv dn pochybnosti. Mnohdy se soud, e
to, co se za demokracii povauje ve vtin zpadnch spolenost (systm
pravidelnch a konkurennch voleb a obecnho volebnho prva), je jedinou nebo jedin legitimn formou demokracie. Tato pojet demokracie se
obas upesuje adjektivem liberln"; tak vznik pojem liberln demokracie (viz str. 50). Ve skutenosti vak existuje cel ada konkurujcch si
teori neboli model demokracie, z nich kad pichz s vlastn verz vldy lidu. To ukazuje nejen rznost demokratickch forem a mechanism,
ale tak - a to je jet zvanj - rznost dvod, jimi lze demokratick
vldnut ospravedlnit. I liberln demokracie je termn matouc; lze toti
objevit rozdln nzory na to, jak demokracii chpat a organizovat.
Uveme tyi navzjem odlin modely demokracie:
-

klasick demokracie,
demokracie jako ochrana,
demokracie jako nstroj rozvoje,
lidov demokracie.

Klasick demokracie
Klasick model demokracie se opr o poli ili mstsk stt antickho
ecka a zejmna o systm vldnut, kter se vyvinul v nejvtm a
nejmocnjm eckm mstskm stt, v Athnch. Forma pm demokracie, pouvan ve 4. a 5. stolet p. Kr. v Athnch, se asto pre-

Radikln demokracie (radical democracy). Jedna z

forem demokracie,
kter upednostuje decentralizaci a participaci
a co nejvt rozptyl politick moci.

92

zentuje jako jedin ist i ideln systm participace lidu. I kdy tento
model vrazn ovlivnil pozdj myslitele, nap. Rousseaua (viz str. 95)
a Marxe (viz str. 73), athnsk demokracie vytvoila velmi osobit typ
pm vldy lidu, kter bylo mono jen ve velice omezen me aplikovat v modernm svt. Athnsk demokracie byla v podstat vldou lidovho shromdn. Vechna vznamn rozhodnut pijmalo Shromdn ili ecclesia, jeho se mohli astnit vichni oban. Schzelo
se pinejmenm tyicetkrt do roka. Pokud bylo zapoteb funkcion
na pln vazek", vybrali se losem a ve funkci se stdali, aby se zajistilo, e budou jakmsi vzorkem obyvatelstva; funkn obdob nadto byla zpravidla krtk, aby se umonila co nejir participace. Rada, sloen z 500 oban, psobila jako vkonn i dc vbor Shromdn;
nvrhy pedkldal Rad padestilenn Vbor. Pedseda Vboru zastval svj ad jen jeden den a dnmu Athanovi se nesmlo tto pocty dostat vc ne jedenkrt v ivot. Poteba odbornosti a zkuenosti vedla
k jedin vjimce: nejvy vojent velitel mohli bt - na rozdl od
ostatnch funkcion - voleni optovn.
To, m se athnsk demokracie vyznaovala pedevm, byla vysok
aktivita oban. Pravideln se astnili zasedn Shromdn a mnoz
byli tak ochotni nst bm veejn funkce a rozhodovn. Nejvlivnjm soudobm kritikem tto formy demokracie byl filozof Platn (viz
str. 33). Proti principu politick rovnosti vystoupil s odvodnnm, e
masa nen dost moudr ani zkuen, aby mohla rozumn vldnout. Sv
een pedloil v stav: vldnut by se mlo svit td krl - filozof, jejich vlda by byla vlastn jakousi osvcenou diktaturou. V praxi
bylo ovem hlavn slabinou athnsk demokracie to, e mohla fungovat
jedin dky vylouen vtiny obyvatel z politick aktivity. Participace se
omezovala pouze na mue narozen v Athnch a star dvaceti let. Otroci (vtina obyvatelstva), eny a cizinci nemli dn politick prva.
Athnt oban mohli politice vnovat tolik asu jedin proto, e otroci
je zbavovali nutnosti soustavn pracovat. To, e soukrom sfra zstala
vyhrazena enm, je nadto osvobozovalo od domcch povinnost. V
tomto svtle lze ovem athnskou poli hodnotit jako pm protiklad
demokratickho idelu. Pesto byl tento klasick model pm a soustavn participace lidu na politickm ivot udrovn v nkterch stech svta pi ivot, nap. v podob mstskch shromdn v americk
Nov Anglii a obecnch shromdn v mench vcarskch kantonech.
Je rovn zkladem irho vyuvn referend, zejmna v stavnch
otzkch, a novch demokratickch experiment jako jsou napklad lidov panely a elektronick demokracie.

93

Jeremy Bentham (1748-1832)

Britsk filozof, prvn reformtor a zakl

litick systm zaloen na mylence, 2
osobnm zjmu il maximaliztoi uil
chzet prvn a politick reformy. Vyu
jeho nsledovnci ~ filozofit radiklov<
sprvy, prva, vldnut a ekonomiky ve
penec ekonomiky laissez-faire se v pozd
politick demokracie. Sv utilitaristick
a podrobnji v vodu do princip mord

Demokracie jako ochrana

V 17. a 18. stolet oily demokratick ideje znovu, v podob ovem
znan odlin od klasick demokracie antickho ecka. lo zejmna
o to, e demokracie se nechpala pedevm jako mechanismus, jeho
prostednictvm by mohla veejnost participovat na politickm ivot,
ale spe jako nstroj, pomoc nho by se oban mohli chrnit ped zsahy ze strany sttu. Proto se hovo o demokracii jako ochran, resp.
o ochrann demokracii (protective democracy). Tento nzor pitahoval
zejmna pedstavitele ranho liberalismu, kterm lo pedevm o co
nejir sfru individuln svobody. Pn chrnit jednotlivce ped vemocnm sttem bylo vyjdeno v mon prvnm ze vech demokratickch provoln, toti v odpovdi, kterou Aristoteles adresoval Platnovi,
a kter (v pozdjm latinskm pekladu) zn Quis custodiet custodes? ",
ili kdo bude strit strce?".
Stejn znepokojen nad nim nebrzdnou moc vyjdil v 17. stolet
John Locke (viz str. 65), kter tvrdil, e zkladem volebnho prvaje existence pirozench prv, zejmna prva vlastnit majetek. M-li stt
moc majetek prostednictvm dan vyvlastovat, jsou oban oprvnni
se chrnit, a to tm, e budou mt pod kontrolou sloen orgnu, kter dan
stanov, toti zkonodrnho sboru. Jinak eeno, demokracie zaala
znamenat systm vldnut se souhlasem ovldanch", fungujc prostednictvm reprezentativnho shromdn (zastupitelskho sboru).
Podle modernch kritri Locke sm ovem demokrat nebyl, jeliko zastval nzor, e volit by se mli jedin ti, kdo vlastn urit majetek; jen
oni toti maj pirozen prva, do nich by mohl stt zasahovat. S radiklnjm projetm obecnho volebnho prva vystupovali od konce 18. stolet utilitarist jako napklad Jeremy Bentham a James Mil (1773-1836).
Rovn utilitaristick (viz str. 423) argument ve prospch demokracie se
opr o potebu chrnit nebo prosazovat individuln zjmy. Jeliko
vem jednotlivcm jde o to, doshnout tst a uchrnit se bolesti, dospl
Bentham k nzoru, e jedinou cestou, jak zajistit co nejvt tst pro
co nejvt poet lid" je veobecn volebn prvo (v t dob chpan jako volebn prvo mu).
Ospravedlovat demokracii jen poukazem na to, e chrn, ovem
znamen prosazovat demokratick vldnut s uritou vhradou. Strun
eeno, demokracie jako ochrana je demokraci pouze omezenou a nepmou. V praxi se souhlas ovldanch (consent ofthe governed) dv
najevo hlasovnm v pravideln konanch konkurennch volbch. Tm
se zaruuje odpovdnost vldnoucch. Politick rovnost se tud chpe
ryze technicky a rozum se j rovn volebn prvo. Nadto zde jde pede-

Uitek {utility).
Uitn hodnota,
uspokojen vyplvajc z materiln
spoteby.
Pirozen prva
(ntural rights).
Bohem dan prva,
kter jsou pro
vechny lidi zkladn, a tud nezruiteln (nemohou bt odata).
Souhlas (consent).
Pivolen nebo dovolen; v politologii obvykle souhlas
s tm, bt ovldn
neboli nechat nad
sebou vldnout.

94

vm o systm konstitun demokracie, kter funguje v rmci uritho souboru formlnch nebo neformlnch pravidel, omezujcch vkon sttn
moci. Je-li prvo volit nstrojem ochrany individuln svobody, mus bt
svoboda zajitna tak dslednou dlbou moci, uskutennou tak, e se
vytvo od sebe navzjem oddlen exekutiva, legislativa a soudnictv, a e
se budou dodrovat zkladn prva a svobody jako je nap. svoboda projevu, svoboda pohybu a svoboda od svvolnho vznn. Clem demokracie
jako ochrany je tedy konec konc dt obanm co nejvt prostor k tomu,
aby ili tak, jak se sami rozhodnou. Lze ji tud slouit s kapitalismem laissez-faire (viz str. 205) i s nzorem, e jednotlivci by mli bt pln odpovdni za ekonomickou a sociln situaci, ve kter se ocitnou. Demokracie
jako ochrana lkala tud pedevm klasick liberly; v modern politice
lk pedevm stoupence Nov pravice.
Demokracie jako nstroj rozvoje

Obecn vle {generl will). Skuten zjmy uritho

kolektivu, ekvivalent obecnho dobra; pokud nikdo
nejedn sobecky, je
to vle vech.

Tebae ran demokracie se sousteovala na potebu chrnit individuln prva a zjmy, brzy si nala jin zamen: pi o rozvoj individua
a lidskho spoleenstv. To vedlo ke vzniku zcela novch model demokratickho vldnut, o nich lze obecn hovoit jako o systmech rozvojov demokracie (developmental democracy). Nejnovtortj a nejradikinj z tchto model vypracoval Jean-Jacques Rousseau. Rousseauovy
mylenky znamenaj v mnoha ohledech odklon od pevldajc liberln
koncepce demokracie; pozdji ovlivnily marxisty a anarchisty, jet pozdji pak Novou levici. Pro Rousseaua byla demokracie konec konc nstrojem, pomoc nho mohou lid doshnout svobody (viz str. 317) ili
autonomie ve smyslu poslunosti zkonu, kter si lovk sm stanov".
Jinak eeno, oban jsou svobodni" jedin tehdy, jestlie se bezprostedn a neustl podlej na formovn ivota obce, ve kter ij. Tato
mylenka jde daleko nad rmec bnho pojet volebn demokracie a stv
se oporou radiklnjho idelu pm demokracie. Rousseau tak energicky kritizoval anglickou volebn praxi. Ve Spoleensk smlouv (1762)
argumentoval takto: Anglian si mysl, e jsou svobodni; naprosto se
ml: jsou svobodni jedin tehdy, kdy vol sv poslance. Jakmile jsou
zvoleni, lid je zotroen. To nic nen. V krtkm okamiku svobody uvaj
Anglian svobody tak, e si zaslou o ni pijt."
Rousseauovu modelu dodv novosti neustl opakovn mylenky, e
svoboda konec konc znamen bt posluen obecn vle. Rousseau vil,
e obecn vle je skutenou" vl kadho obana, kter se li od jeho
vle soukrom" ili sobeck. Tm, e jsou poslun obecn vle, jsou tud oban posluni pouze sv vlastn skuten" pirozenosti, jeliko
obecn vle je tm, co by jednotlivci chtli, kdyby nejednali sobecky.
Systm radikln demokracie jako nstroje rozvoje podle Rousseauova nzoru nevyaduje jen politickou rovnost, ale i pomrn vysokou mru rovnosti ekonomick. Tebae nebyl zastncem spolenho vlastnictv, Rousseau vystoupil s nzorem, e dn oban nesm bt natolik bohat, aby
si koupil jinho, ani natolik chud, aby se musel sm prodvat" (1762).

95

Jean-Jacques Rousseau (1712-1778)

Francouzsk moralista a filozof politiky, naroze

tuln ovlivnil francouzskou revoluci. Rousseau
e a dvrn se sptelil s francouzskmi osvcei
kter pojednvaj o vchov, umn, vd, lite
v dobrotu prodnho lovka*' a pesvden
Rousseauovo politick uen, shrnut v Emilovi i
v (1762), stran radikln demokracii, kter ovl
k a podle nkterch autor i faistick uen.
(1770), l Rousseau svj ivot s pozoruhodno
krvat sv chyby a slabosti.

Rousseauovy mylenky pomohly formovat modern ideu participativn demokracie, kter se v 60. a 70. letech 20. stolet chopili myslitel Nov levice. Ti naden hovo o pednostech participativn spolenosti", tj.
spolenosti, v n kad oban se me rozvjet tm, e se podl na rozhodnutch, kter ovlivuj jeho ivot. Tohoto cle lze doshnout jedin stle vt otevenost, odpovdnost (viz str. 414) a decentralizac vech hlavnch spoleenskch instituc: rodiny, pracovit a spolenosti v mst, stejn
jako politickch" instituc jako jsou strany, zjmov skupiny a zkonodrn sbory. Jdrem tohoto modelu je koncepce demokracie dole"
(grass-roots democracy), tedy pesvden, e politick moc by se mla
vykonvat na co mono nejni rovni. Rousseauovy teorie vak byly kritizovny, e rozliuj mezi skutenmi" vlemi oban a jejich vlemi
pocitbvnmi" ili subjektivnmi. V em je zde nebezpe? Nelze-li toti
obecnou vli zjistit tm, e se jednodue budeme ptt oban, co si pej
(mohou bt toti zaslepeni sobectvm), pak je zde prostor, aby obecn vle byla definovna shora", teba i dikttorem, kter tvrd, e jedn
v opravdovm", skutenm zjmu spolenosti. V Rousseauovi se proto
nkdy spatuje duchovn otec tzv. totalitn demokracie (Talmon, 1952).
Byla vak vypracovna i skromnj forma rozvojov" demokracie,
kterou lze sladit s liberlnm modelem zastupitelsk vldy. Takov pohled na demokracii jako nstroj rozvoje m sv koeny v dlech Johna
Stuarta Milla (viz str. 66). Podle Milla je hlavn pednost demokracie, e
pomh maximln a zrove harmonicky" rozvjet schopnosti jednotlivce. Svou ast na politickm ivot oban hloubji vci chpou, stvaj se vnmavjmi a dosahuj vy rovn svho osobnho rozvoje.
Demokracie, strun eeno, je v podstat vchovn zkuenost. Proto
Mil navrhoval participaci lid rozit; tvrdil, e s vjimkou negramotnch by volebn prvo mli mt vichni. Jeho uvaovn ho dovedlo a
k nvrhu (v jeho dob radiklnmu!) rozit volebn prvo i na eny.
Krom toho byl pro siln a nezvisl mstn orgny. Vil toti, e vce
lidem se tak umon zastvat veejn funkce.
Mil si vak byl - spolu s ostatnmi liberly - vdom, e s demokraci jsou spjata i urit nebezpe. Millovy nzory vybouj z hlavnho
proudu liberlnho mylen v tom, e odmtal pedstavu formln politick rovnosti. Podobn jako Platn si ani Mil nemyslel, e vechny politick nzory maj stejnou hodnotu. Proto navrhoval systm, kdy ve volbch by se hlasy vily": nekvalifikovan dlnci by mli po jednom
hlasu, kvalifikovan po dvou, absolventi vysokch kol a osoby vykonvajc tzv. uen povoln po pti nebo esti hlasech. Mliova hlavn vhrada vi demokracii vak vyplvala z obavy - pro liberly pznanj-

96
Pojem

Parlamentn demokracie
Parlamentn demokracie (parliamentary democracy) je
jednou z forem demokratickho vldnut, kter funguje
prostednictvm lidem volenho rokujcho shromdn, kter vytv
nepm spojen mezi
vldou a ovldanmi.
Demokracie v tomto
pojet znamen odpovdnou a reprezentativn (zastupitelskou) vldu.
Participaci veejnosti
tak parlamentn
demokracie vyvauje
vldou elity: vlda
nen odpovdna
pmo liu, ale lidem
volenm zstupcm.
Pednost tohoto
systmu je, e zstupci - jak se m za
to - mohou vzhledem
ke svmu vymu
vzdln a k monostem, kter jsou jim
dny, aby zvaovali a
diskutovali, lpe ne
sami oban
definovat skuten
zjmy oban. V
klasick parlamentn
demokracii,
spojovan s J. S.
Millem a s E. BurDemokracie
kem (viz str.dis67), se
kutujc
(deliberapo poslancch
chce,
tive
abydemocracy),
uvaovali v
resp.
demokracie
zastoupen
a jmnem
jako
diskuse.
svch
voli.Jedna
zModern
forem demokrastranick
cie,
kde se
zdrazpolitika
vak
spojila
uje
disdv poteba
pedstavy
- pedkursu
a
diskuse
jastavu parlamentn
ko
cest k definovdemokracie
a pednstavu
veejnho
zjmu.
demokracie
mandtov {mandte
democracy -viz str.
247).

- ped tm, co Alexis de Tocqueville (viz str. 240) ve sv slavn formulaci

popsal jako tyranii vtiny". Jinak eeno, demokracie v sob vdy
obsahuje hrozbu, e svobodu jednotlivce a prva menin bude mono
zardousit ve jmnu lidu. Millovi zejmna leelo na srdci, e podncovnm
lidu, aby vli vtiny pijal za svou, by demokracie mohla vn naruit, neli zlikvidovat diskusi, kritiku a intelektuln ivot vbec, a tak nastolit
uniformitu a tup konformismus. Zkrtka a dobe, vtina nem vdy pravdu
a jenom z potu zvednutch rukou nelze usoudit, kdo je moudr. Millovy
mylenky tud podporuj pedstavu demokracie diskutujc ili
parlamentn.
Lidov demokracie

Termn lidov demokracie" (people's democracy) je odvozen z ortodoxnch komunistickch reim, kter se po sovtskm vzoru objevily po
skonen 2. svtov vlky. Zde je vak pouit v irm smyslu, toti na
oznaen rznch demokratickch model, kter vzely z marxistick
tradice. Tyto modely, i kdy navzjem odlin, jsou jasnm protikladem
znmjch model liberln demokratickch. Liberln ili parlamentn
demokracii marxist obvykle odmtali, protoe v n spatovali jednu z forem
demokracie buroazn" ili kapitalistick". Sm pojem i idel demokracie vak marxisty pitahoval, a to pro sv zejm egalitsk dsledky. Slovo demokracie uvali pedevm na oznaen cle sociln
rovnosti, kter se doshne pomoc spolenho vlastnictv; lo jim tedy
vlastn o sociln demokracii" v jejm pvodnm vznamu, na rozdl od
politick" demokracie, kter rovnost pedstr.
Marx vil, e svren kapitalismu umon rozkvt skuten demokracie. Podle jeho nzoru zane spolenost plnho komunismu existovat
teprve po pechodnm obdob, pro kter bude charakteristick revolun
diktatura proletaritu". Systm buroazn" demokracie tak bude nahrazen
zcela odlinm systmem demokracie proletsk". Marx se sice zdrhal
podrobn popsat, jak bude tato pechodn spolenost organizovna, jej
hlavn obrysy vak lze vyvodit z obdivu, kter ml pro Paskou komunu
z roku 1871, tento krtkodech experiment s nm, co se blilo pm
demokracii. Marx ovem pedpovdal, e a tdn antagonismy zmiz a
nastoup spolenost plnho komunismu, proletsk stt jednodue
odume". Tm nejen pomine poteba vldy, prva a dokonce i politiky;
tak sama demokracie se vlastn stane zbytenou.
Formu demokracie, kter se vytvoila v komunistickch sttech 20.
stolet, vak ovlivnily spe mylenky V. I. Lenina ne mylenky Karla
Marxe. Leninovo heslo vechnu moc sovtm" (radm dlnk, rolnk a
nmonk), se kterm Lenin vystoupil v roce 1917, sice oivovalo
koncepci demokracie typu Komuny, ve skutenosti vak moc v Sovtskm
Rusku pela rychle do rukou bolevick strany (brzy pejmenovan na
komunistickou). Podle Leninova nzoru byla bolevick (komunistick)
strana avantgardou" (pedvojem) dlnick tdy. Strana vyzbrojen
marxismem tvrdila, e doke vnmat skuten zjmy proletaritu a vst
tud proletarit k naplnn jeho revolunho potencilu. Tato teorie se stala
zkladem leninsk demokracie" v SSSR a jako jeden z rys marxismuleninismu byla pijata vemi ostatnmi komunistickmi reimy. Slabinou
tohoto modelu vak je, e Lenin do

97

1917 a. stEi se prv

-S 1
nj nezabudoval dn mechanismus, kter by drel na uzd moc komunistick strany (zejmna jejch vdc) a kter by zajioval, e strana
bude i nadle naslouchat proletaritu a skldat mu ty. Vyjdeno parafrz Aristotelova vroku: Kdo bude hldat komunistickou stranu?"

Demokracie v praxi: rzn pohledy

I kdy nadle pokrauje spor, kter forma demokracie je nejvhodnj,
velk st souasn diskuse se zamuje na otzku, jak demokracie funguje
v praxi a co to vlastn je demokratizace" (viz str. 100). To je odrazem
skutenosti, e jedna konkrtn forma demokracie, zpravidla nazvan
liberln demokracie, je dnes iroce, dokonce celosvtov pijmna. I kdy
v rmci takto obecn definovan kategorie existuj rzn tendence, kter
spolu navzjem sout, nkter hlavn rysy jsou zejm:
- Liberln demokracie je demokraci nepmou a zastupitelskou v tom
smyslu, e politick funkce se zskv v dsledku spchu v pravideln
konanch volbch, provdnch na bzi formln politick rovnosti.
- Liberln demokracie je zaloena na konkurenci a voliskm vbru.
Toho se dosahuje politickm pluralismem, tolerovnm irok kly
konkurujcch si nzor a existenc soupecch socilnch filozofi, politickch hnut a politickch stran.
- V liberln demokracii je stt jasn odlien od obansk spolenosti.
Toto odlien se udruje existenc autonomnch skupin a zjm a trn
neboli kapitalistickou organizac ekonomickho ivota.
Pesto panuje znan neshoda, co liberln demokracie znamen a jak
je jej vznam. ZajitUje napklad skuten a zdrav rozptyl politick
moci? Pinej demokratick procedury opravdu dlouhodob zisk nebo
jsou kontraproduktivn? Me politick rovnost existovat vedle
ekonomick nerovnosti? Krtce eeno: rzn teoretikov vykldaj tuto
formu demokracie rzn. S nejdleitjmi z tchto vklad pichz:
-pluralismus
- elitismus
- korporatismus
- Nov pravice
-marxismus.

Pojem
Pluralismus
Slovo pluralismus
(pluralism) se uv ve dvojm
smyslu, irm a
um. V irm
smyslu oznauje
vru v rozmanitost
i mnohost (existenci mnoha vc)
a respektovn tto
rozmanitosti. Jako
termn deskriptivn
me pluralismus
znamenat existenci
soute politickch
stran (politick
luralismus), mnoosti etickch hodnot (morln pluralismus) nebo etnosti kulturnch
norem (kulturn
pluralismus). Jako
termn normativn
(preskriptivn) naznauje, e rozmanitost je zdrav a
douc, a to
zpravidla proto,
protoe zaoezpeue individuln
svo->odu a
podncuje diskusi,
polemiku a
porozumn.
V um smyslu je
pluralismus teori
distribuce politick
moci. Podle n je
moc ve spolenosti
spe rozshle
a rovnomrn rozptlena ne soustedna v rukou
njak elitynebo
vldnouc tdy.
V tomto vznamu
se na pluralismus
ob vy Kle pohl ja
ko na teori politi
ky skupin", kdy
jednotlivci jsou re
prezentovni pe
devm v dsledku
svho lenstv
v organizovanch
skupinch a toho,
e tytov skupiny
maj pstup k procesu tvorby a realizace politiky.

98

Pojem

Pluralitn demo- Pluralistick pohled

kracie
Termn pluralitn
Pluralistick mylenky lze sledovat u od politick filozofie ranho
demokracie (pluralist^ democracy) se liberalismu, zejmna od idej Lockovch a Montesquieuovch (viz str. 330).
obas uv jako
synonymum libe- Jejich prvn soustavn rozveden meme objevit v lncch, jimi do
rln demokracie, sbornku Listy federalistovy (Hamilton, Madison, Jay, 1787-1789) pispl
tedy na oznaen
James Madison. Pi vahch nad transformac Ameriky z voln konfederace
demokratickho
systmu zaloenho stt do federativnch USA ho znepokojoval zejmna problm frakc".
na volebn souti
vce politickch
Spolu s vtinou liberl Madison tvrdil, e demokratick vldnut,
stran. V um
smyslu je oznaenm neomezen dnmi brzdami, me klidn vst k majoritaris-mu, k popen
formy demokracie, individulnch prv a k vyvlastovn ve jmnu lidu. Ma-disonovo dlo je
kter funguje dky
vak pozoruhodn pedevm pro draz, jen je v nm poloen na mnohost
tomu, e organizovan skupiny zjm a skupin ve spolenosti, a pro to, s jakou nalhavost Madison znovu
a zjmy mohou
tlumoit poadavky a znovu opakoval, e stabilita a d nebudou mon, nebude-li mt kad z
veejnosti a zajitbvat tak responzivitu tchto skupin v politice svj hlas. Proto navrhoval systm dlenho
vldy. Lze ji tud
vldnut, zaloen na dlb moci, bikamera-lismu a federalismu (viz str.
chpat jako alternativu parlamentn 183), nabzejcch konkurujcm si skupinm a zjmm celou adu vstup. O
demokracie a vech vldnut systmem mnoha menin, kter z toho vyplynul, se asto hovo
forem majoritarismu. K pedpokladm jako o madisonovsk demokracii". Jeliko se v nm uznv jak existence
zdrav pluralitn
demokracie pat mj.: rozmanitosti i mnohosti ve spolenosti, tak to, e takov mnohost je
- politick moc je douc, je Madisonv model prvn rozvinutou formulac pluralistickch
iroce rozptlena
mezi konkurujc si zsad.
skupiny; neexistuj
Nejvlivnjm modernm pedstavitelem teorie pluralismu je Robert
zejmna dn elit
n skupiny;
Dahl (viz str. 292). Dahl uskutenil empirick vzkum distribuce moci ve
- existuje vysok
mst New Haven v americkm stt Connecticut, kter pozdji popsal ve
mra vnitn responzivity, jeliko
sv knize Kdo vldne? Demokracie a moc v jednom americkm mst
vdci skupin jsou
(1961). Dospl k zvru, e politicky privilegovan a ekonomicky siln sice
odpovdni jejich
lenm;
vykonvaj vt moc ne adov oban, e vak neexistuje dn vldnouc
- existuje neutrln
sttn mechanismus, i stl elita, kter by dokzala ovldnout cel politick proces. Podle Dahla
kter je dostaten
ragmenta-rizovn, aby je tud New Haven bez jakchkoli pkras pkladem demokratickho
sktal radu vstupu.
systmu" (str. 311). Dahl uznval, e modern demokracie se vrazn li od

Bikameralismus
(bicameralism),
dvoukomorovost.
Rozdlen zkonodrn moci v dsledku existence
dvou vzjemn si
rovnch komor zkonodrnho sboru; jeden z nstroj, jak zajistit omezenou vld

klasickch demokraci antickho ecka. Spolu s Charlesem Lindblomem

razil termn polyarchie" (viz str. 52), kter ml oznaovat vldu mnohch
na rozdl od vldy vech. Hlavnm rysem takovho systmu pluralitn
demokracie je, e volebn sout politickch stran a monost zjmovch ili
ntlakovch skupin svobodn vyjadovat sv nzory vytv spolehlivou
vazbu mezi vldou a ovldanmi a umouje komunikaci mezi nimi. To je
mon hodn vzdlen idelu samosprvy lidu; stoupenci polyarchie vak
tvrd, e mra odpovdnosti a vnmavosti vi lidu, kterou to zajitije, je
natolik vysok, abychom mohli takov systm pokldat za demokratick.
Vztah mezi pluralismem a demokraci ale nemus bt bezproblmov.
Jednm z cl, kter se madisonovskm systmem sledoval, dajn bylo
napklad to, e demokracie se v nm omez v nadji, e se tak zabezpe
vlastnictv. Jinak eeno, systm vldnut prostednictvm mnoha menin
me bt jednodue nstrojem, jak vtin (nemajetnm masm) zabrnit
ve vykonvn politick moci. Dalm problmem je nebezpe tzv.
pluralistick stagnace". K n dochz ve chvli, kdy organizovan skupiny
a ekonomick zjmy zanaj bt natolik mocn, e vyvolaj navren
polen v propusti", tedy situaci, jejm vsledkem je peten, zahlcen
vldy (government overload"). V takov situaci se plu-

99
ralistick systm me stt neovladatelnm. Konen je zde problm, na
kter Dahl upozornil ve svch dalch dlech, nap. v Pedmluv k ekonomick demokracii (1985), toti e nerovn rozdlen vlastnictv ekonomickch zdroj m tendenci sousteovat politickou moc do rukou nkolika mlo lid a mnoho lid j zbavovat. Tato argumentan linie m
zhruba stejnm smrem, jako bn marxistick kritika pluralitn demokracie, a vedla ke zrodu neopluralismu (viz str. 110).
Elitistick pohled
Elitismus vznikl jako kritika rovnostskch idej typu demokracie a
socialismu. Upozoruje, e tm, kdo vldne, je elita, a u se tato skutenost chpe jako nevyhnuteln a douc rys sociln existence, nebo
jako jej rys nedouc a odstraniteln. Klasikov elitismu, napklad
Vilfredo Pareto (1848-1923), Gaetano Mosca (1857-1941) a Robert Michels (1876-1939), se zpravidla piklnli k prvnmu z obou nzor. Demokracie je pro n pouhou poetilou iluz, protoe politickou moc vdy
vykonv privilegovan menina, tj. elita. Napklad Mosca ve svm dle
Vldnouc tda (1896) prohlaoval, e ve vech spolenostech nachzme dv tdy - tdu, kter vldne, a tdu, kter je ovldna". Zdroje
ili atributy, je jsou k vldnut nezbytn, jsou podle jeho nzoru rozdleny vdy nerovnomrn, a soudrn menina doke vdy masy zmanipulovat a ovldnout, a to i v parlamentn demokracii.
Pareto zase vystoupil s nzorem, e kvality nezbytn k vldnut jsou
kvalitami jednoho ze dvou psychologickch typ: liek" (kter vldnou
klamnm a podvdnm a dok zmanipulovat souhlas mas) nebo lv"
(kte si nadvldu obvykle zajitlij donucovnm a nsilnostmi). Michels
vak piel s jinou argumentac, vychzejc z toho, e ve vech organizacch, navenek sebedemokratitjch, existuje spe tendence k soustedn moci v rukou mal skupiny dominantnch osobnost, kter dok
organizovat a rozhodovat, ne k ponechn moci v rukou apatickch
adovch len. Michels ji pojmenoval elezn zkon oligarchie" (viz
str. 274). Tuto koncepci moci byrokracie dle rozvinul James Burnham,
kter ve svm dle Manaersk revoluce (1941) tvrdil, e ve vech industrlnch spolenostech, kapitalistickch i komunistickch, vldne tda
manaer", a to proto, protoe disponuje technickmi a vdeckmi znalostmi a administrativnmi dovednostmi.
Zatmco klasit elitist se snaili dokzat, e demokracie je vdy
mtus, modern elitist spe ukazovali, nakolik jsou jednotliv politick
systmy vzdleny demokratickmu idelu. Pkladem je vlivn zhodnocen mocensk struktury USA, se kterm se setkvme v C. Wrighta
Millse. Na rozdl od pluralistickho pojet znan a rozshl demokratick
disperze moci Mills ve sv Mocensk elit (1956) nartl obraz USA,
ovldanch navzjem propojenmi vdmi skupinami. Touto elitou
moci" je podle jeho nzoru jaksi triumvirt tvoen velkmi podniky
(zejmna odvtvmi spjatmi s obranou), ozbrojenmi silami apolitickmi
klikami kolem prezidenta. Vyuvajc kombinace ekonomick moci,
byrokratick kontroly a pstupu k nejvym rovnm administrativy,
mocensk elita je s to rozhodujcm zpsobem ovlivnit jak zsadn
historick" rozhodnut, zejmna na poli obrany a zahranin politiky, tak
strategii ekonomick politiky. Model mocensk elity naznau-

Pojem
Elita, elitismus
Slovem elita (elit)
se pvodn oznaovali - a mohou
oznaovat nadle ti nejvy, nejlep, nejskvlej.
Pouije-li se vak v
neutrlnm i
empirickm smyslu, oznauje meninu, v jejch rukou
se sousteuje moc,
bohatstv nebo
privilegia, a ji
odvodnn nebo
ne. Elitismus (elitism) je nzor, e
tm, kdo vldne, je
elita nebo menina,
ppadn praxe,
kdy tomu tak je.
Normativn elitismus naznauje, e
vlda elity je douc: politick
moc by mla bt
svena moudr iliosvcen menin.
Klasick elitismus
(rozvjen Moscou,
Paretem
aJVIichelsem) o sob prohlaoval, e
je emmrick (i
kdy asto obsahoval i normativn
prvky) a vldu elity
prezentoval jako
nevyhnuteln, nezmniteln fakt sociln ^existence.
Rovn modern
elitismus pichz s
empirickou analzou, je vak kritij
tj a nuancovanji pokud jde o dvody, pro vldne
elita. Modern elitist jako napklad
C.Wright Mills
(1916-1962)se
asto snaili nadvldu elity upozorovat v nadji, e jej
vldu objasn a zrove zpochybn.

100
Pojem
Demokratizace
Demokratizace
(democratization)
je pechod od autoritarismu k liberln
demokracii. K
nejdleitjm
rysm tohoto procesu pat poskytnut zkladnch
svobod, zejmna
politickch prv,
konn veobecnch konkurennch voleb a (zejmna v postkomunistickch ei- v
mech) uskutenn
trnch reforem.
Demokratizace zahrnuje ti nkdy
vzjemn se pekrvajc procesy.
Za prv, star reim se zhrout; to s
sebou obvykle nese
ztrtu legitimity (viz
str. 232), spojenou
vtinou s ekonomickou nespnost a slbnouc
loajalitou oolicie a
armdy. Za druh,
pechod k demokracii" (democratic
transition)JQ obdobm vytven novch liberln-demokratickch
struktur a procedur.
Za tet, bhem
konsolidace demokracie" (democratic
consolidatior) se
tyto nov struktury
a procedury natolik
promtnou do mysl
elit a mas, e jejich
odstrann je uz nemysliteln. Demokracie se tak stv
jedinou hrou, kter
se ve mst hraje"
(Przeworski, 1991).

je, e demokracie v USA je do znan mry pouh humbuk. Volebn tlaky

jsou obvykle stednmi rovnmi moci" (Kongres, vldy jednotlivch
stt atd.) absorbovny a skupiny typu odbor, malch podnik a
organizac spotebitel dok ovlivovat leda okraje politickho procesu.
Elitist nadto tvrdili, e empirick studie podporuj zvry plura-list
jedin dky tomu, e Dahl a jin autoi pehlej vznam nerozhodovn
(viz str. 31) jako jednoho z projev moci.
Nkte teoretikov elit pesto tvrdili, e jistou mru demokratick odpovdnosti lze s vldou elity sladit. Zatmco model mocensk elity vydv
elitu za kompaktn celek, spjat spolenmi i pekrvajcmi se zjmy,
konkurenn elitismus (competitive elitism), zvan nkdy demokratick
elitismus, poukazuje na rivalitu uvnit elity (viz graf 4,1). Jinak eeno
elita, sloen z elnch osobnost ady navzjem si konkurujcch skupin a
zjm, je elita fragmentarizovan. Tento nzor se asto spojuje s
realistickm" modelem demokracie, kter ve sv knize Kapitalismus,
socialismus a demokracie (1942) pedloil Joseph Schumpeter (viz str.
248): Demokratick metoda je takov institucionln uspodn politickho rozhodovn, ve kterm jednotlivci zskvaj moc rozhodovat
prostednictvm konkurennho boje o hlasy lid."
Volistvo me rozhodovat, kter elita vldne, neme vak nic zmnit
na tom, e vdy je to njak elita, kdo moc vykonv. Tento model
konkurennho elitismu rozpracoval Anthony Downs (1957) do podoby
ekonomick teorie demokracie". Volebn konkurence podle n pedstavuje jaksi politick trh, na nm si politikov ponaj jako podnikatel,
kterm jde o zskn sttn moci, a jednotliv volii jako spotebitel, kte
hlasuj pro tu politickou stranu, jej politika nejvrnji odr jejich
vlastn preference. Downs tvrdil, e systm otevench a konkurennch
voleb zaruuje demokratick vldnut, jeliko svuje vldnut t politick
stran, jej filozofie, hodnoty a politick linie nejlpe odpovdaj
preferencm nejvt skupiny voli. Jak to napsal Schumpeter:
demokracie je systm, kde vldne politik".
Jako model demokratick politiky m konkurenn elitismus minimln tu pednost, e v podstat odpovd tomu, jak funguje liberlndemokratick politick systm. Faktem je, e se objevil spe jako pokus
popsat, jak demokratick proces funguje, ne jako vraz touhy njak
hodnoty a principy - politickou rovnost, participaci veejnosti, svobodu i
cokoli jinho - pedepsat. Na demokracii se tud hled jako na politickou
metodu: jako na zpsob politickho rozhodovn, kdy ten, kdo rozhoduje,
se vystavuje konkurennmu boji o hlasy lid. Je-li je tento model pesn,
pak jeho pednost tkv v tom, e vytv znan prostor pro politick
vdcovstv, a to tm, e rozhodovn vkld do rukou nejinformovanjch, nejkvalifikovanjch a politicky nejaktivnjch len
spolenosti. Na druh stran pestoe sout o moc nepochybn plod
uritou mru odpovdnosti, lze konkurenn elitismus povaovat v
nejlepm ppad za slabou demokracii. Nejde jen o to, e jednu elitu lze
odstranit jedin jejm nahrazenm elitou jinou; je tak pravdpodobn, e
role vymezen veejnosti jako celku (tj. jednou za pr let rozhodovat, kter
elita bude jejm jmnem vldnout) povede k apatii, nezain-teresovanost a
dokonce odcizen.

101

Korporatistick pohled
Koeny korporatismu (viz str. 293) sahaj k pokusu faistick Itlie
vybudovat tzv. korporativn stt", a to tak, e manaei i dlnci se zapoj do
proces vldnut. Teoretikov korporatismu ovem upozorovali, e podobn
vvoj probh i v hlavnch prmyslov vysplch zemch svta. V podob
neokorporatismu ili liberlnho korporatismu to vedlo ke vzniku cel kly
tripartitnch vld", kdy se vldne prostednictvm organizac, je umouj
sttnm adm, skupinm zamstnavatel a odborm pmo mezi sebou
komunikovat a dohadovat se. Tato tendence zalenit ekonomick zjmy do
mechanismu vldnut (po roce 1945 bn a zvlt markantn napklad ve
vdsku, Norsku, Nizozemsku a Rakousku) byla do znan mry dsledkem
posunu smrem k zen ekonomiky a ke sttnmu zasahovn do n. Stt se
snail dit ekonomick ivot a zajiovat stle ir spektrum veejnch
slueb; uznval proto potebu institucionlnho uspodn, kter by zajistilo
souinnost a podporu vznamnch ekonomickch zjm. Kde se objevily
pokusy zbavit ekonomickou politiku sttnch zsah a posunout ji smrem k
volnmu trhu (nap. ve Spojenm krlovstv od roku 1979), tam se vliv
korporatismu vrazn snil.

Model mocensk elity: jedna

kompaktn elita

tni elita

Graf 4.1
Modely elity

Model kunkurujcch si elit: elita fragmentarizovan

mentarizovan

Vznam korporatismu z hlediska demokratickch procedur je evidentn

znan. Existuj lid, nap. britt cechovn socialist", kte tvrd, e
korporatismus umouje funkn reprezentaci, v n jsou nzory a zjmy
jednotlivc artikulovny spe skupinami, k nim tito jednotlivci pat, ne
prostednictvm konkurennch voleb. Vtina komenttor vak pohl
na korporatismus pedevm jako na ohroen demokracie.

Neokorporatismus (neocorporatism). Jedna z tendenc, se kterou se

setkvme v zpadnch polyarchiich a podle kter
m byt organizovanm zjmm zajitn privilegovan a
institucionalizovan pstup k
tvorb politiky

102

Za prv, korporatismus zvhoduje pouze ty skupiny, kterm je piznn

privilegovan pstup k vld. Skupiny, kter jsou uvnit" (insider
groups), tud politick hlas maj, zatmco skupinm, kter zstvaj
vn" (outsider groups) se politick hlas upr. Za druh, korporatismus
me pinet prospch spe sttu ne vznamnm ekonomickm zjmm, a to tm, e stechov organizace, se ktermi se vlda rozhodne
jednat, lze vyut k tomu, aby ukzovaly sv leny a brnily radiklnm
poadavkm v proniknout na veejnost. Konen je zde hrozba, e korporatismus zsadnm zpsobem naru procedury volebn ili parlamentn
demokracie. Politika se dl spe vyjednvnm mezi vldnmi ednky
a elnmi pedstaviteli mocnch ekonomickch zjm ne rokovnm a
diskus v zastupitelskm sboru. Vdci zjmovch skupin mohou tud
uplatovat znanou politickou moc, i kdy nejsou sebemn odpovdni
veejnosti a jejich vliv neme veejnost kontrolovat.
Pohled Nov pravice

Stechov organizace (peak association). Skupina,

kterou vlda (stt)
uznv za pedstavitele spolench
ili kolektivnch
zjm podnikatel
nebo pracujcch.

Nstup Nov pravice, k nmu dolo ponaje 70. lty, s sebou pinesl ponkud zvltn kritiku demokratick politiky. Ta se zamila zejmna na nebezpe tzv. demokratick zte" (democratic overload),
tj. paralyzovn politickho systmu, vystavenho nim neomezovanmu tlaku skupin a voli. Jeden z aspekt tto kritiky poukzal na nechutnou tv korporatismu. Teoretikov Nov pravice jsou zancenmi
propagtory volnho trhu. Jsou toti pesvdeni, e ekonomika funguje
nejlpe tehdy, kdy ji vlda (stt) nech na pokoji. Z tohoto hlediska spov nebezpe korporatismu v tom, e dlm skupinm a ekonomickm
zjmm umouje poadovat na vld zven mezd, investice do veejn
sfry, subvence, sttn ochranu atd. Tm korporatismus vlastn umouje
sprvn umstnm skupinm ovldnout vldu a diktovat j. Vsledkem
je pak podle Nov pravice tlak na sttn zsahy, ktermu lze st odolat,
a nsledn stagnace ekonomiky (Olson, 1982).
Petenost" vldy lze chpat i jako dsledek volebnho procesu. To
ml na mysli Samuel Brittan (1977), kdy hovoil o ekonomickch dsledcch demokracie". Politika zaloen na volbch je podle tohoto nzoru proces ve sv podstat kontraproduktivn, kdy politikov jsou vedeni k tomu, aby soutili o moc tm, e budou volim dvat stle mn
reln sliby. Z toho je teba vinit jak volie, tak politiky. Volii jsou
vbeni sliby stle vych veejnch vdaj, protoe potaj s tm, e nklady (zven daov zaten) se rozlo na veker obyvatelstvo. Politikov, zcela ovldnut touhou po moci, se sna jeden druhho petrumfnout slibovnm stle vych a vych veejnch vdaj. Ekonomickmi dsledky nim nekorigovan demokracie jsou podle Brittana
vysok mra inflace, stimulovan sttnmi pjkami, a daov zt, kter
ni podnikn a ochromuje rst. Podle Davida Marquanda (1988) zastv
Nov pravice nzor, e demokracie je pro dospl tot, co okolda pro
dti - neustl pokuen, kter v malch dvkch nekod, v nadmrnch
vak psob nemoc". Teoretikov Nov pravice maj proto sklon pohlet na
demokracii z hledisek vlun ochrannch; v jdru ji povauj spe za
obranu proti arbitrrnmu vldnut ne za nstroj, pomoc nho lze pivodit sociln transformaci.

103

Marxistick pohled
Jak jsme ji ukzali v souvislosti s lidovou demokraci, marxistick
pohled na demokratickou politiku je tdn. Podle tohoto nzoru nelze
politickou moc chpat jen z hlediska prv voli nebo z hlediska toho,
nakolik mohou skupiny artikulovat sv zjmy lobbovnm nebo kampanmi. Ve sv hlub rovin je politick moc spe odrazem rozdlen ekonomick moci a zejmna nerovnho vlastnictv vrobnch prostedk.
Marxistick kritika liberln demokracie se proto zamuje pedevm na
nutn napt mezi demokraci a kapitalismem, tj. mezi politickou rovnost, kterou proklamuje liberln demokracie a sociln nerovnost, kterou nutn plod kapitalistick ekonomika. Liberln demokracie se tud
chpou jako demokracie kapitalistick" ili buroazn', ktermi jsou
manipuluje a kter ovld pevn etablovan moc vldnouc tdy.
Marxismus proto pichz se svrznou kritikou demokracie. Moc neme bt ve spolenosti rozshle a rovnomrn rozdlena do t doby, dokud nebude rovnomrn rozdlena tdn moc. V mnoha ohledech odpovd marxistick pohled elitistick kritice pluralismu. Oboj poukazuje
na to, e moc je konec konc soustedna v rukou malho potu lid.
Rozdl je pak v tom, zda se tento mal poet lid chpe jako mocensk
elita" nebo jako vldnouc tda". Lze ovem objevit i rozdly skuten
zvan. Za prv, zatmco elitist naznauj, e moc me vyplvat
z rznch zdroj (vzdln, sociln status, byrokratick pozice, politick vazby, bohatstv atd.), marxist zdrazuj rozhodujc vznam ekonomickch faktor, zejmna vlastnictv vrobnch prostedk a disponovn s nimi. Krom toho elitist se nevyjaduj zcela jasn pokud jde
o vznam vldy elity; uznvaj napklad, e tam, kde v rmci fragmentarizovan elity existuje konkurence, mohou politiku do jist mry ovlivovat i demokratick tlaky. Marxist naopak obvykle tvrd, e vldnouc tda nutn sleduje sv vlastn ekonomick zjmy a stupky jinm tdm in jedin proto, aby stabilizovala kapitalismus a zvnila systm
nerovn tdn moci.
Modern marxist se vak ponkud zdrhali odbt volebn demokracii jako pouh klam. Eurokomunist napklad pestali myslet na revoluci a msto toho se piklonili ke koncepci pokojn, legln a demokratick cesty k socialismu". Neomarxist jako Jrgen Habermas (viz str.
236) a Claus Offe (1984) pesto upozorovali na rozpornost a mon
nutnou nestabilitu kapitalistick demokracie. Podle jejich nzoru na jedn stran demokratick proces nut vldu reagovat na poadavky veejnosti, co nevyhnuteln vede k rstu veejnch vdaj a k neustlmu
roziovn funkc sttu, zejmna v ekonomice a socilnch vcech. Na
druh stran je dlouhodob peit kapitalismu ohroovno fiskln kriz, kdy vysok dan odrazuj od podnikn a neustl rst sttnch pjek vede k trvale vysok inflaci. Kapitalistick demokracie, nucen elit
demokratickm tlakm nebo riskovat ekonomick kolaps, bude podle
Habermase (1973) stle obtnji udrovat legitimitu. O tchto otzkch
se podrobnji hovo v kapitole 10.

Vldnouc tda
(ruling class).
Marxistick termn
oznaujc tdu,
kter v dsledku
vlastnictv vrobnch prostedk
ovld ostatn tdy
a spolenost vbec.
Eurokomunismus
(eurocommunism).
Jedna z forem komunismu, oprotn od radikalismu
a snac se spojit
marxismus s liberlndemokratickmi principy.

104

Shrnut
> Sama popularita demokracie hrozila, e demokracie pestane bt politologickm termnem, kter by vbec nco znamenal, a stane se pouhm
sloganem. Vznam tohoto termnu sahal od systmu vldy mas a formy
vldy zaloen na pm a stl participaci mas a k vld vtiny a
systmu soute politickch stran prostednictvm pravidelnch velidovch voleb.
> Diskuse o povaze demokracie se obvykle zamovaly na ti hlavn tmata. Za prv, kdo je lid a nakolik by mla bt politick moc distribuovna? Za druh, mli by si lid skuten vldnout sami nebo by se vldnut mlo ponechat v rukou politik a politickch stran, kter tvrd, e lidi reprezentuj? Za tet, o em je vhodn rozhodovat kolektivn s vyuitm demokratickch procedur?
> Existuje ada rznch model demokracie, z nich kad pedkld
vlastn variantu vldy lidu. Jsou to: klasick demokracie, kter je zaloena na principu samosprvy lidu; demokracie jako ochrana, kter vychz z individualistickch pedpoklad liberalismu; demokracie jako
nstroj rozvoje, kter jde o roziovn prostoru pro participaci lidu; lidov demokracie, kter vnuje zvltn pozornost distribuci tdn moci.
> Klasick demokracie, kter se opr o politick systm, jak v antickm ecku existoval v Athnch, se hj poukazem na to, e jedin ona
zaruuje vldu lidu. Demokracie jako ochrana dv lidem nejvt prostor t, jak sami chtj. Demokracie jako nstroj rozvoje m tu pednost,
e roziovnm participace roziuje svobodu a napomh rozvoji osobnosti. Lidov demokracie se sna doshnout spe ekonomick emancipace ne jen rozen politickch prv.
> V praxi se iroce pijm jeden konkrtn model demokracie, ktermu
se bn k liberln demokracie. Vyznauje se pedevm tm, e jde
o demokracii nepmou a zastupitelskou, kter se opr o pravideln volby. Funguje prostednictvm soute politickch stran a vbru voli
a respektuje rozdl mezi sttem a obanskou spolenost, m umouje existenci autonomnch skupin a soukrom vlastnictv.
> Existuje rozshl diskuse, jak liberlndemokratick systmy funguj
v praxi. Pluralist vychvaluj jejich schopnost zaruit responzivitu a odpovdnost vi veejnosti. Elitist upozoruj, e politick moc m sklon
soustedit se v rukou privilegovan meniny. Korporatist vyzvedvaj
zapojen skupin do vldnut. Nov pravice se zamuje na nebezpe
nadmrn zte", vyvolvan demokraci. Marxist obracej pozornost
na napt mezi demokraci a kapitalismem.

Otzky k diskusi
Pro se demokracie t tak velk oblib?
Je pm demokracie v modernch situacch vbec pouiteln?
Jak jsou hlavn pednosti demokracie?
Jak jsou negativa a nebezpe demokracie?
Kter model demokracie je nejpitalivj a pro?
Zaslou si modern formy zastupitelsk demokracie, aby se charakterizovaly jako demokratick?
- Co v modern spolenosti nejvc ohrouje demokracii?
-

105

Doporuen literatura
Arblaster, A.: Democracy, (2. vyd., Milton Keynes: Open University Press; Minneapolis: University of Minnesota Press, 1994). Strun, avak mylenkov bohat
vod do teorie demokracie.
Dahl, R.: Democracy and its Critics (New Haven, CT: Yale University Press, 1889).
iroce pojat a dkladn pojednn o demokratickm idelu a demokratickch
praktikch.
Gill, G. (2000): The Dynamics of Democratization: Elite, Civil Society and the Transition Process (Basingstoke: Palgrave). Jasn a pstupn pehled rozsahu, dosahu a povahy demokratizace v souasnm svt.
Held, D.: Models of Democracy, (2. vyd., Oxford: Polity Press; Stanford: Stanford
University Press, 1996). Psn a podntn kritika konkurujcch si model demokracie a souasnho stavu teorie demokracie.
Macpherson, C. B.: The Life and Times of Liberal Democracy (Oxford: Oxford University Press, 1977). Strun, jasn a s porozumnm napsan pojednn o dleitch tmatech teorie liberln demokracie.

106
Pojem
Stt

Stt (state) je politick organizace,

kter zakld svrchovanou (viz str.
150) jurisdikci uvnit pesn stanovench zemnch
hranic a prostednictvm soustavy
stle fungujcch
instituc vykonv
autoritu. Tyto instituce jsou jasn a
zeteln veejn" v
tom smyslu, e
odpovdaj za
kolektivn organizaci ivota spolenosti a jsou financovny z veejnch
zdroj. Stt tud
zahrnuje jak rzn
vldn instituce, tak
soudy, znrodnn
podniky, systm
socilnho
zabezpeen atd.;
mezi stt a cel
politick tleso" lze
poloit rovntko. Pro
nmeckho
sociologa Maxe
Webera (viz str.
233) byl definitorickm rysem sttu
monopol nstroj
legitimnho donucovn".

KAPITOLA 5
Stt
el sttu je stle stejn: omezit jednotlivce, zkrotit ho, poddit si ho,
ujamit ho." Max Stirner,
Jedinec a jeho vlastnictv (1845)
Stn sttu dopad na tm kadou lidskou innost. Od kolstv po zen ekonomiky, od socilnho zabezpeen po zdravotnictv, od vnitnho
podku po vnj bezpenost stt tvo a kontroluje; kde netvo nebo
nekontroluje, tam reguluje, dohl, povoluje nebo zakazuje. I ty
strnky ivota, kter pokldme za osobn nebo soukrom (manelstv,
rodina, potrat, modlitba atd.) podlhaj konec konc sttn autorit. Nepekvapuje tud, e politologi se asto rozum studium sttu, analza
jeho institucionlnho uspodn, hodnocen jeho vlivu na spolenost
apod. Ideologick diskuse i politika jednotlivch stran se asto to kolem toho, jak by ml stt sprvn fungovat: co by ml zajiovat stt a co
by se mlo ponechat jednotlivcm a sdruenm jako soukromm subjektm. Charakter a sama podstata sttn moci se proto staly jednm z hlavnch tmat politologickch zkoumn. Tato diskuse (tzv. diskuse o sttu") se dotk jedn z nejzvanjch a nejpornji udrovanch dlcch ar, kter v teorii politiky existuj.
V 5. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
Co je stt a m se li od vldy, resp. od vldnut?
Jak se sttn moc analyzovala a vysvtlovala?
Je stt silou, kter prosazuje dobro nebo silou, kter prosazuje zlo?
Jak funkce se sttu pisuzovaly? Jak se povinnosti dlily mezi stt a
obanskou spolenost?
- Je modern stt v ohroen? Pokud ano, jak o sv pravomoci pichz?
Co je stt?
-

Slovo stt" se pouvalo na oznaen nejrznjch vc, jejich

mnohost je a zarejc: souboru instituc, zemn jednotky, filozofick
ideje, nstroje donucovn a tisku atd. Tento zmatek sten vyplv
z trojho navzjem odlinho chpn sttu, toti z perspektivy idealistick, funkcionln a organizan. Idealistick pstup ke sttu se nejvraznji projevuje v dlech G. W. F. Hegela. Hegel pojmenoval ti momenty" sociln existence, jimi jsou rodina, obansk spolenost a stt.
V rodin, tvrdil, panuje jaksi zvltn altruismus", kter lidi nabd,
aby vlastn zjmy poddili dobru svch dt nebo zestrlch pbuznch.
Na obanskou spolenost naopak pohlel jako na sfru univerzlnho
egoismu", v n jednotlivci nadazuj sv zjmy zjmm jinch lid. Stt
Hegel chpal jako etick spoleenstv, jeho zkladem je vzjemn sympatie - univerzln altruismus". Stinnou strnkou idealismu vak je, e

107

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)

Nmeck filozof, zakladatel modernho idealismu. Hegel piel s mylenkou, e vdomi i

hmotn pedmty tvo ve skutenosti jeden jedin celek. Ve Fenomenologii ducha
(1807) se snail vypracovat racionln systm, kter by nahradil kesanstv, a to tm e
by cel proces lidskch djin a fakticky i sm vesmr vyloil jako postup absolutnho ducha k objektivizaci. Djiny jsou podle Hegela v podstat pochodem lidskho ducha ke konenmu bodu,kter je bodem urujcm.Vesvm hlavnm politickm dle Filozofie
prva (1821) Hegel vylil stt jako etick idel a vrcholn projev lidsk svobody.
Hegelovo dlo siln ovlivnilo Marxe a tzv. mladohegelovce a bylo jednm z faktor, kter
formovaly vvoj liberlnho i faistickho mylen.

v lidech probouz nekritickou ctu ke sttu, a tm e stt definuje v pojmech etiky, nedoke jasn odliit instituce, kter jsou soust sttu
a instituce, kter jsou vn sttu.
Funkcionalisticky pstup ke sttu se zamuje na lohu i el sttnch instituc. Hlavn funkce sttu se pravideln spatuje v udrovn
spoleenskho podku (viz str. 409), piem stt se definuje jako soubor
instituc, kter zajiuj podek a stabilitu spolenosti. Tento pstup
pevzali napklad modern marxist, kte mli tendenci pohlet na stt
jako na mechanismus, pomoc nho se mrn tdn boj, aby se zajistilo
dlouhodob peit kapitalistickho systmu. Slabinou funkcionalistickho pstupu ke sttu ovem je, e jakoukoli instituci, kter udruje podek (nap. rodinu, hromadn sdlovac prostedky, odbory a crkev),
zpravidla ztotouje se samotnm sttem. Proto se tak - nen-li vslovn
eeno nco jinho - v cel knize vychz pi definovn sttu z organizanho pstupu (viz ne).
Organizan pstup definuje stt jako apart vldnut v nejirm slova
smyslu, tj. jako soubor instituc, kter jsou jasn a zeteln veejn" v tom
smyslu, e odpovdaj za kolektivn organizaci sociln existence a jsou
financovan z veejnch zdroj. Pednost tto definice je, e jasn
rozliuje mezi sttem a obanskou spolenost (viz str. 28). Stt zahrnuje
rozmanit instituce, pomoc, resp. prostednictvm nich se vldne:
byrokracii, armdu, policii, soudy, systm socilnho zabezpeen atd.;
mezi stt a cel politick tleso" (body politics) lze poloit rovntko. To
umouje ztotonit potky modernho sttu s nstupem systmu centralizovanho vldnut, k nmu v Evrop dolo v 15. a 16. stolet, kdy se
podailo poddit tomuto systmu vechny ostatn duchovn i svtsk instituce a skupiny. Modern koncepce suvernn sttnosti byla formln
vyjdena v mrov smlouv z roku 1648, uzaven ve Vestflsku. Organizan pstup nm nadto umouje hovoit o rozvjen" i o zavjen"
sttu, tj. o roziovn i o zuovn okruhu sttnch funkc a o bujen i naopak
zethlovn jeho institucionlnho mechanismu.
V tomto svtle lze identifikovat pt hlavnch rys sttu: - Stt je
suvernn (svrchovan). Vykonv absolutn a neomezenou moc v
tom smyslu, e stoj nade vemi ostatnmi sdruenmi a skupinami ve
spolenosti. Thomas Hobbes (viz str. 321) vyjdil tuto mylenku tm,
e stt zpodobil jako Leviathana", giganta, kterho si lid obvykle
pedstavuj jako moskho netvora. - Sttn instituce jsou jasn a
zeteln veejn", na rozdl od soukromch" instituc obansk
spolenosti. Veejn orgny odpovdaj za pijmn a prosazovn
kolektivnch rozhodnut, zatmco tvary sou-

108

krom, nap. rodiny, privtn podniky a odbory existuj proto, aby

uspokojovaly zjmy jednotlivc. - Stt se apriorn" t legitimit. Sttn
rozhodnut se obvykle (i kdy nikoli nutn) pijmaj jako pro leny
spolenosti zvazn, jeliko -jak se tvrd - jsou pijmna ve veejnm
zjmu neboli k obecnmu dobru; stt dajn odr trval zjmy
spolenosti. - Stt je nstrojem ovldn. Autorita sttu je podporovna
donucovnm; stt mus bt schopen zajistit dodrovn svch zkon a
trestn tch, kdo jednaj v rozporu s nimi. Monopol legitimnho donucovn" je proto praktickm projevem sttn suverenity. - Stt je zemn
organizace. Jurisdikce sttu je geograficky definovna i a vztahuje se na
vechny, kdo ij uvnit sttnch hranic, a jsou obany danho sttu nebo
nikoli. Na mezinrodn scn je tud stt (pi-nejmenm teoreticky)
povaovn za autonomn jednotku. Stt nen jen oddlen od obansk
spolenosti, ale je i vnitn diferencovn; obsahuje orgny rznch vtv"
(branches) ili druh, resp. skupin. Soust sttnho mechanismu jsou tedy
politick exekutiva ne- a boli vlda v um smyslu, pokud mono
shromdn ili parlament, orgny soudn moci, byrokracie, armda,
policie, mstn a regionln instituce atd. Nejdleitj je vak rozdl mezi
sttem" a vldou"; pitom tyto termny se asto pouvaj jako div ne
synonyma. Tento rozdl zdaleka nen pedmtem jen akademickho zjmu.
Dotk se samho jdra ideje omezenho vldnut na bzi stavnosti.
Strun eeno, moc vldy me bt drena na uzd jedin tehdy, jestlie
se momentln vld brn, aby zasahovala do absolutn a neomezen
autority sttu. Mezi vldou a sttem jsou tyto hlavn rozdly:
- Stt je ir ne vlda. Stt je veobshl organizace, kter zahrnuje
vechny instituce veejn sfry a vztahuje se na vechny leny spole
nosti (jakoto obany). Vlda je st sttu.
- Stt je entita trvajc, dokonce stl. Vlda je doasn; vldy pichzej
a odchzej a systmy vldnut lze reformovat a petvet.
- Vlda je nstroj, jeho prostednictvm se uplatuje autorita sttu. Pi
tvorb a realizaci sttn politiky je vlda mozkem" sttu a zvuje"
existenci sttu.
- Stt vykonv neosobn autoritu. Pracovnci sttnch orgn se vybra
j a odborn pipravuj jako byrokrat. Oekv se (obvykle) od nich,
e budou politicky neutrln a sttnm orgnm tak budou pomhat e
lit ideologickmu zpalu vldy, kter je prv u moci.
- Stt (pinejmenm teoreticky) reprezentuje trval zjmy spolenosti,
tedy spolen dobro neboli obecnou vli. Naopak vlda reprezentuje
stranick sympatie tch, kdo jsou momentln u moci. Rzn teorie

sttu

Vldnut na bzi
stavnosti (constitutional government). Vldnut v
rmci soustavy
prvnch a institucionlnch zbran
Kter omezuj moc
vldnoucch a chrn svobodu jednot-

Snaha shodnout se na tom, o em vlastn mluvme, kme-li stt",

ns vede k zamylen nad hlub otzkou: jakou povahu m sttn moc a
jak zjmy stt reprezentuje? Z tohoto hlediska je stt" pojem bytostn
kontroverzn". Existuje ada vzjemn si konkurujcch teori sttu, z
nich kad pichz se svm vysvtlenm pvodu sttu, jeho vvoje i
vlivu na spolenost. Spory o povahu sttn moci stle vce ovldaly

109

modern politologii; dotkaj se toti samho jdra ideologickch a teoretickch neshod, kter v tomto vdnm oboru panuj. Tyto neshody souvisej napklad s otzkou, zda je stt autonomn a na spolenosti nezvisl nebo zda je v podstat vtvorem spolenosti, odrazem obecnj distribuce moci nebo zdroj. Krom toho: slou stt obecnmu ili kolektivnmu dobru nebo stran privilegovanm skupinm i njak vldnouc
td? Podobn: je stt faktorem pozitivnm ili konstruktivnm, jeho
koly (funkce) by se mly rozit, nebo je msi negativnm ili destruktivnm, co je teba omezovat, ne-li zcela zlikvidovat? Lze identifikovat tyi zsadn odlin pojet sttu, a to:
-

pluralistick stt,
kapitalistick stt,
stt Leviathan,
pluralistick stt.

Pluralistick stt
Pluralistick teorie sttu m jasn liberln rodokmen. Vyvr z pesvden, e stt psob ve spolenosti jako rozhod" i soudce". Byl to
prv tento nzor, kter ovldal hlavn proud politologick analzy; na
konto tohoto nzoru pad tak sklon - patrn pinejmenm v rmci angloamerickho mylen - stt a sttn organizace ponkud pehlet a soustedit se naopak na vldu". V tto tradici vru nen nim neobvyklm
stt" jako abstrakci odmtat a na instituce typu soud, sttn sluby a armdy pohlet sp jako na nezvisl aktry, z nich kad jedn po svm a
z hlediska svch vlastnch zjm, ne jako na sousti njakho irho
sttnho mechanismu. Tento pstup je ovem mon jedin dky tomu, e
se opr o zkladn a asto nepiznan pedpoklad neutrality sttu. Stt lze
ignorovat jedin proto, e se na nj hled jako na neutrlnho arbitra ili
rozhodho, kterho lze svzat vl momentln vldy.
Potky tto teorie sttu lze sledovat a k dlm teoretik spoleensk
smlouvy, pcch v 17. stolet, jakmi byli nap. Thomas Hobbes a John
Locke (viz str. 65). Snahou tchto myslitel bylo pedevm prozkoumat, z
eho plyne politick zavzanost, tedy pro je jednotlivec povinen stt
poslouchat a ctt. Tvrdili, e stt povstal z dobrovoln uzaven dohody ili
ze spoleensk smlouvy, k n pistoupili jednotlivci, kte si uvdomili, e
jedin ustaven svrchovan moci je me ochrnit ped nejistotou,
nepodkem a brutalitou pirozenho stavu. Bez sttu se jednotlivci
vzjemn napadaj, vykoisuj a zotrouj; existuje-li stt, je zajitn
podek a civilizovan existence a chrnna svoboda. eeno slovy J.
Locka: kde nen prvo, nen svoboda" (where there is no law there is no
freedom).
V teorii liberalismu se tud pohl na stt jako na neutrlnho rozhodho mezi skupinami a jednotlivci, kte si ve spolenosti konkuruj; stt
je rozhodce", arbitr", kter doke kadho obana ochrnit ped zsahy
a toky spoluoban. V neutralit sttu se odr skutenost, e stt jedn v
zjmu vech oban a reprezentuje tud spolen dobro ili veejn zjem.
Podle Hobbese lze stabilitu a podek zajistit jedin ustavenm absolutnho
a nim neomezenho sttu, jeho moc nelze ani zpochybovat, ani se proti
n stavt. Jinak eeno, oban si podle Hobbese

Politick zavzanost (political obligatior). Obanova

povinnost ke sttu,
ze kter vyplv,
e stt je oprvnn
vldnout.
Pirozen stav
(state of nature).
Spolenost bez politick autority a
formlnch (prvnch) omezeni jednotlivce; zpravidla
se chpe jako ryze
teoretick konstruk-

110

Pojem

Tma

Neopluralismus
Neopluralismus
{neopluralism) je
styl uvaovn o
spolenosti, kter
zstv vren pluralistickm hodnotm, zrove vak
uznv, e klasick
pluralismus je teba revidovat nebo
aktualizovat, a to
napklad ve svtle
teori elitismu,
marxismu a Nov
pravice. Neopluralismus zahrnuje celou klu pohled
a stanovisek, nkter tmata jsou
vak pro nj urujc. Za prv, pokou se zohlednit modernizan tendence postindustriln
a postkapitalistick
spolenosti. Za
druh, kapitalismus
sice jednoznan
upednostuje ped
socialismem, ekonomick doktrny
volnho trhu vak
zpravidla pokld
za pekonan. Za
tet, zpadn demokracie chpe jako deformovan
polyarchie", ve
kterch maj nepimen velk vliv
velk korporace.

Teorie spoleensk smlouvy

Spoleensk smlouva socil contract) je dobrovoln uzaven dohoda mezi
jednotlivci, v jejm dsledku zan existovat organizovan spolenost ili
stt. Jako teoretick nstroj tuto teorii uvali mysliteln typu Hobbese,
Locka a Rousseaua (viz str. 95]; modern teoretikov, nap. John Rawls (viz
str. 79), ji znovu oivili. Jen zdka se spoleensk smlouva povauje za historickou udlost. Spise se pouv jako konstrukce, pomoci n lze demonstrovat, jakou hodnotu m vlda a z eho plyne obanova politick zavzanost, tedy jeho povinnosti vi n; teoretikov spoleensk smlouvy chtj,
aby obane jednali tak, jako by sami tutosmlouvu uzaveli. Ve sv klasick
podob m teorie spoleensk smlouvy ti prvky:
- Prvnm |e pedstava hypotetick bezsttn spolenosti (pirozenho stavu"). Nim neomezen svoboda vede k tomu, e lid ij osamle, nuzn, stsnn, jako zvata a jejich ivot je krtk" - life is soitary, poor, nastx, brutish and short - (Hobbes).
- Z pirozenho stavu se jednotlivci sna uniknout uzavenm spoleensk
smlouvy. Tm uznvaj, e jedin suvernn (svrchovan) moc me zajistit
d a stabilitu.
- Spoleensk smlouva obany zavazuje mt stt v ct a poslouchat ho, konec konc z vdnosti za stabilitu a bezpe, kter me poskytnout jedin systm politickho vldnut.

mus vybrat: bu absolutismus (viz str. 48) nebo anarchie. Naopak Locke
pedloil pro liberalismus pznanj obranu omezenho sttu. Podle nj
je el sttu zcela konkrtn: omezuje se na obranu uritho souboru pirozench" i Bohem danch prv, konkrtn prva na ivot, svobodu a
majetek". Tm se odliuje odpovdnost sttu (v podstatn udrovn
vnitnho podku a ochrana vlastnictv) a odpovdnost jednotlivch oban (zpravidla chpan jako vc obansk spolenosti). Nadto: jeliko
stt me pirozen prva stejn snadno ohroovat jako je brnit, mus mt
oban v rukou i nco, co by je chrnilo proti sttu, a to jim, jak byl Locke pesvden, mohou dt jedin mechanismy konstitun a reprezentativn
vldy.
Tyto mylenky byly ve 20. stolet rozvinuty do podoby pluralistick teorie sttu. Jako teorie spolenosti pluralismus (viz str. 97) tvrd, e v liberlnch demokracich je moc iroce a rovnomrn rozptlena. Jako teorie
sttu pak tvrd, e stt je neutrln v tom smyslu, e je oteven vlivm rznch skupin a zjm a vech spoleenskch td. Stt apriori nestran dnm partikulrnm zjmm a skupinm a nem dn vlastn zjem, kter
by byl odlin od zjm spolenosti. Schwarzmantel (1994: 52) to vyjdil
tak, e stt je sluebnk spolenosti", nikoli jej pn. Stt si lze tud
pedstavit jako jaksi jehelnek", kter pasivn absorbuje tlaky, kter
jsou na nj vyvjeny. Tento nzor vychz ze dvou zkladnch pedpoklad. Prvnm je to, e stt je fakticky vld podzen. Nevolen sttn orgny
(sttn sluba, soudy a soudci, policie, armda atd.) jsou psn nestrann a
podzen autorit svch politickch pn. O sttnm apartu se tud m
za to, e se d principy veejn sluby a politick odpovdnosti (viz str.
414). Druhm pedpokladem je pak to, e demokratick procedury maj
svj smysl a jsou efektivn. Jinak eeno, sout politickch stran a innost
Anarchie
zjmovch skupin zaruuj, e momentln vlda naslouch veejnmu
(anarchy). Doslova
mnn a reaguje na n. Stt je tud konec konc pouhou korouhvikou,
bezvld; slovo
anarchie se asto
kter se ot vemi smry, kter j veejnost vnucuje.
uv pejorativn k
vyvolan pedstavy
Modern pluralist si vak asto osvojili ponkud krititj pohled na
nestability nebo
stt, ktermu se k neopluralistick teorie sttu. Teoretikov typu Rodokonce chaosu.

111

berta Dahla (viz str. 292), Charlese Lindbloma a J. K. Galbraitha doli k

zvru, e modern prmyslov vyspl stty jsou sloitj a mn pstupn tlakm veejnosti, ne naznaoval klasick pluralismus. Neopluralist napklad uznali, e podnikatelsk sfra je vi vld v privilegovanm postaven", ve kterm se s n jin skupiny evidentn nemohou
mit. Ve sv knize Politika a trhy (1977) Lindblom upozornit na skutenost, e podnikatelsk sfra jako hlavn investor a zamstnavatel m
nutn znan vliv na kadou vldu, a se ideologicky nebo programov
klon kamkoli. Krom toho neopluralist uznali, e stt me sledovat a
tak sleduje i sv vlastn dl zjmy. Na sttn elitu, kterou tvo vysoc
sttn ednci, soudci, policejn prezidenti, vysoc armdn initel atd. lze
tedy pohlet jako na subjekt, kter prosazuje zjmy bu svho resortu
nebo klientelistickch skupin. Pokud ovem lze na stt pohlet jako na
svbytnho politickho aktra, pak ho lze tak chpat jako mon
nejmocnj zjmovou skupinu, jak ve spolenosti existuje. Tato argumentan linie vedla Erica Nordlingera (1981) k vypracovn modelu
liberln demokracie, v jejm centru je stt; zkladem tohoto modelu je
autonomie demokratickho sttu".
Kapitalistick stt
Jasnou alternativu pluralistick pedstavy sttu jako neutrlnho arbitra
nabz marxistick pojet kapitalistickho sttu. Marxist bn tvrdili, e
stt nelze chpat oddlen od ekonomick struktury spolenosti. Tomuto
nzoru se obvykle rozumlo ve smyslu klasick formulace, podle n stt
je pouhm nstrojem tdnho tlaku: vyrst z tdn spolenosti a v
jistm smyslu je jejm odrazem. V poslednch letech vak probhla v rmci
marxistick teorie bohat diskuse, kter marxistickou teorii sttu znan
tto klasick formulaci vzdlila. Prostor k revizi marxistickch postoj ke
sttu je v mnoha smrech dsledkem nejasnost, kter lze objevit v dlech
samho Marxe.
Marx nevypracoval dnou soustavnou teorii sttu. Obecn byl pesvden, e stt je soust nadstavby", kter je determinovna ili urovna ekonomickou zkladnou", v n lze spatovat reln zklad ivota
spolenosti. Nen ovem jasn, jak je pesn vztah mezi zkladnou a
nadstavbou, v tomto ppad tedy mezi sttem a kapitalistickm vrobnm
zpsobem. V Marxovch spisech lze objevit dv teorie sttu. Prvn je
vyjdena v jeho asto citovan vt z Komunistickho manifestu (1848):
Modern stt je jen vbor, kter spravuje spolen zleitosti cel
buroazn tdy." Takto chpn, je stt evidentn zvisl na spolenosti a
pln zvisl na jej ekonomicky vldnouc td, kterou je za kapitalismu
buroazie. Lenin proto charakterizoval stt zcela vcn jako nstroj,
pomoc nho je utlaovna vykoisovan tda".
Druhou, komplexnj a propracovanj teorii sttu lze objevit v
Marxov analze revolunch udlost ve Francii v letech 1848-1851, toti
v dle Osmnct brumaire Ludvka Bonaparta (1852). V nm Marx
naznail, e stt by mohl bt na tdnm systmu relativn nezvisl";
Napoleonv stt toti dokzal vnucovat spolenosti svou vli a jednat
pitom jako orgn a dsn parazitn". Pokud vyjadoval zjmy vbec
njak tdy, pak to nebyly zjmy buroazie, ale zjmy tdy ve Francii
nejpoetnj, toti drobnho rolnictva. Marx, pravda, tento nzor po-

Buroazie (bour-

g eoisie).
Marxistic-

oznaeni vldnouc
tdy kapitalistick
spolenosti,
vlastnk vrobnch
prostedk.

112

Pojem
Neomarxismus
Jako neomarxismus (nazvan nkdy modern marxismus) se oznauj snahy revidovat
nebo nov formulovat klasick Marxovy mylenky a
zrove podret
urit marxistick
principy nebo
aspekty marxistick metodologie.
Pro neomarxist y je
pznan odmtan
nzoru, e marxismus m monopol
na pravdu; proto se
poohleli po hegelianismu, anarchismu, liberalismu,
feminismu a dokonce i po teorii
racionln volby.
Pesto lze u nich
zaznamenat dv
zkladn tmata.
Za prv, neomarxist se snaili
pedloit alternativu mechanistickch a deterministickch idej ortodoxnho marxismu;
odmtali akceptovat primt ekonomiky a piznat proletaritu privilegovanou roli. Za druh, snaili se vysvtlit, pro se nenaplnila Marxova
proroctv; pitom
se zamovali zejmna na analzu
ideologie a statn

drobn nerozvedl; z toho, co bylo naznaeno, je vak zejm, e autonomie

sttu je pouze relativn, a to v tom smyslu, e jako zprostedkovatel mezi
antagonistickmi tdami vystupuje stt pouze navenek, zatmco ve
skutenosti udruje pi ivot tdn systm jako takov.
Ob tyto teorie se vrazn li od liberlnho a pozdji i pluralistickho
modelu sttn moci. Zdrazuj toti, e sttu lze porozumt jedin v
kontextu nerovn moci td, e stt vyrst z kapitalistick spolenosti a e
tuto spolenost odr, a u vystupuje jako nstroj utlaovn, kter ve
svch rukou tm vldnouc tda nebo - nenpadnji - jako mechanismus,
pomoc nho jsou tdn antagonismy zmrovny. Marxv postoj ke sttu
nicmn nebyl zcela negativn. Marx tvrdil, e pi pechodu od kapitalismu
k socialismu by se stt dal konstruktivn vyut, a to v podob revolun
diktatury proletaritu". Svren kapitalismu by znamenalo likvidaci
buroaznho sttu a vytvoen jinho sttu proletskho.
Kdy lil stt jako diktaturu" proletaritu, Marx vyuil prvn teorii
sttu, protoe na stt tu pohlel jako na nstroj, pomoc nho by ekonomicky panujc tda (nyn proletarit) mohla potlaovat ostatn tdy a
podizovat si je. Takto vidny, jsou vechny stty diktaturou njak tdy.
V diktatue proletaritu" se spatoval prostedek, jak zajistit vdobytky
revoluce; byl by toti prevenc proti kontrarevoluci, rozpoutan
vyvlastnnou buroazi. Marx vak nechpal stt jako spoleensk tvar
nutn i vn. Pedpovdal, e jakmile pominou tdn antagonismy, bude
stt odumrat"; spolenost plnho komunismu bude tud tak spolenost bezsttn. Jeliko stt vznikl a pot, co se spolenost rozpadla na
tdy, pak ve chvli, kdy bude tdn systm odstrann, jednodue ztrat
dvod sv existence.
Marxovo ne zcela jasn ddictv dalo modernm marxistm ili neomarxistm znan prostor k dal analze sttn moci. Tu podncovaly i
spisy italskho marxisty Antonia Gramsciho (viz str. 224), kter zdrazoval mru, v n vldnouc tda dosahuje svho panstv nikoli otevenm tlakem, ale ideologickou manipulac. Podle tohoto nzoru je
panstv buroazie do znan mry udrovno hegemoni" (viz str. 223), tj.
intelektulnm vedenm i kulturnm ovldnm, ve kterm stt hraje
dleitou roli. V 60. letech a potkem 70. let 20. stolet kralovaly marxistickmu teoretizovn o sttu vzjemn si konkurujc postoje Ralpha
Milibanda a Nicose Poulantzase (1936-1979). I kdy diskuse mezi nimi
prola adou fz, bhem nich oba autoi sv stanoviska revidovali, jde v
n v podstat o protichdn instrumentalistick a naopak strukturalis-tick
pohledy na stt.
Miliband vylil ve sv knize Stt v kapitalistick spolenosti (1969)
stt jako agenta i nstroj vldnouc tdy; pitom zvlt zdraznil mru, v
n se sttn elita rekrutuje z ad privilegovanch a bohatch. Pedpojatost
sttu ve prospch kapitalismu je tud dsledkem toho, e pvod sttnch
zamstnanc a dalch veejnch funkcion na jedn stran a bank,
podnikatel a kapitl prmyslu na stran druh je v podstat t. Jinak
eeno, ob skupiny zpravidla tvo pedstavit tdy kapita-list.
Poulantzas ve sv knize Politick moc a spoleensk tdy (1968) tento
sociologick pstup odmtl a zdraznil naopak mru, v n autonomii sttu
omezuje sama struktura ekonomick a spoleensk moci. Tento nzor
naznauje, e stt nutn postupuje tak, aby zvnil spoleensk systm, v
jeho rmci funguje. kolem kapitalistickho sttu je slouit

113
dlouhodobm zjmm kapitalismu, i kdy sti samotn tdy kapitalis-t
se mohou proti takovm postupm stavt. Pkladem je roziovn
demokratickch prv nebo reformy socilnho zabezpeen; v obou ppadech jde o stupky dlnick td, kter ale svazuj dlnickou tdu s
kapitalistickm systmem.
Vsledkem vvoje v rmci modernho marxismu je znan konvergence mezi pluralistickmi a marxistickmi teoriemi. Pluralist stle vce
uznvali dleitost moci korporac a neomarxiste byli nuceni odhodit
pedstavu, e stt je pouhm odrazem tdnho systmu. Neomarxist za
prv piznali, e v modernch spolenostech je model dvou td (buroazie
a proletaritu) zjednoduujc a e nen k niemu. Neomarxist -a v tom
jdou ve stopch Poulantzasovch - zpravidla uznvaj, e i v rmci
vldnouc tdy existuj vznamn rozdly (nap. mezi kapitlem finannm
a kapitlem prmyslovm) a e pchod volebn demokracie zvil moc
zjm a skupin vn vldnouc tdy. Nadto stle vce pohleli na stt jako
na tern, na nm probh boj mezi rznmi zjmy, skupinami a tdami.
To je zvlt zejm u Boba Jessopa (1982), kter ke sttu pistupuje z
hlediska strategickch vztah". Podle Jessopa stt nen ani tak nstrojem
zvovn kapitalismu cestou zmrovn napt mezi tdami, jako spe
krystalizac politickch strategi", tj. souborem instituc, prostednictvm
nich konkurujc si skupiny a zjmy bojuj o nadvldu i hegemonii.
Podle tohoto nzoru stt tedy nen instrumentem" v rukou njak
dominantn skupiny nebo vldnouc tdy. Je to spe dynamick entita,
odrejc mocenskou rovnovhu, kter v dan okamik ve spolenosti
existuje, a tedy i momentln vsledek neustlho boje o hegemonii.
Stt Leviathan
Pedstava sttu jako Leviathana" (tedy jakhosi netvora, kter mysl
konec konc jen na sebe a usiluje o expanzi a zvten) se v modern
politice spojuje s Novou pravic. Tato pedstava m sv koeny v ranm
ili klasickm liberalismu a zejmna v radiklnmu individualismu (viz
str. 212). Pro Novou pravici nebo alespo jej neoliberln kdlo je pznan vrazn antipatie vi sttnm zsahm do ekonomickho a spoleenskho ivota, vyvrajc z pesvden, e stt je parazit, kter ohrouje jak individuln svobodu, tak ekonomickou bezpenost. Msto aby
byl nestrannm soudcem i rozhodcem, jak tvrd pluralist, je stt podle
tohoto nzoru a pli starostlivm peovatelem", kter se vemon
sna zasahovat ili vmovat se do vech strnek lidsk existence. Stt,
vidn takto, se vyznauje pedevm tm, e sleduje jin zjmy, ne zjmy spolenosti (tm se tento pohled odliuje od marxismu), a e tyto zjmy vyaduj neustl rst lohy ili funkc sttu. Teoretikov Nov pravice proto tvrd, e tendence ke sttnmu intervencionismu, pznan pro
20. stolet, nen projevem tlaku veejnosti na ekonomickou a sociln
bezpenost nebo poteby stabilizovat kapitalismus zmrovnm napt
mezi tdami, ale spe projevem vnitn dynamiky sttu.
Expanzi sttn moci vysvtluj teoretikov Nov pravice poukazem na
tlaky ze strany jak poptvky, tak nabdky. Tlaky ze strany poptvky
vyvraj ze spolenosti a projevuj se zpravidla prostednictvm volebn
demokracie. Nov pravice, jak jsme o tom v kapitole 4 ji hovoili, ar-

114

Pojem
Patriarcht
Patriarcht (patriarchy) znamen
doslova otcovldu", nadvldu
manela-otce v rodin a podzenost
manelky a dt.
Tento termn se
vak obvykle uv
v obecnjm vznamu vldy mu", kdy pozornost
se obrac na veker tlak a vykoisovn, kterm jsou
eny vystaveny.
Pouiti termnu
patriarcht tak naznauje, e systm
spoleensk moci
mu je odrazem a
zrove plodem
nadvldy otce v rodin. Patriarcht je
klovm pojmem
radikln feministick analzy, jeliko zdrazuje, e
nerovnost mezi pohlavmi (gender) je
soustavn, institucionalizovan a
vepronikajc.
Socialisticky orientovan feministky
naopak upozoruj
na souvislosti mezi
nerovnost pohlav
a soukromm
vlastnictvm; patriarcht a kapitalismus jsou podle
nich systmy ovldn, kter oba m jednm smrem.

gumentuje tm, e sout o volisk hlasy nut politiky vzjemn se pebjet" sliby rostoucch vdaj a stle velkorysejch vldnch program,
a to bez ohledu na kody, kter takov politika dlouhodob psob ekonomice stle vymu danmi, stle vy inflac a stle vtm vytsovnm" investic. Naopak tlaky ze strany nabdky jsou vlastn samotnmu sttu. Lze je tedy vysvtlit poukazem na instituce a personl sttnho apartu. Ve sv nejvlivnj podob je tato argumentace znma pod oznaenm
nadmrn nabdka ze strany vldy" (government oversupply).
Teze o nadmrn nabdce se zpravidla spojuje s teoretiky veejn volby (viz str. 294), kte pi zkoumn, jak se pijmaj veejn rozhodnut,
vychzej z pedpokladu, e zastnn jednotlivci jednaj racionln ve
vlastnm zjmu. Napklad William Niskanen (1971) tvrdil, e rozpotov kontrola v zkonodrnch sborech, kupkladu v Kongresu USA, je
obvykle slab, a e tvorbu rozpotu do znan mry ovlivuj zjmy exekutivnch orgn a vysoce postavench byrokrat. Jeliko z toho vyplv, e vlda je ovldna sttem (tedy e sttn elita je schopna ovlivovat mylen volench politik), jsou zde paralely mezi modelem veejn
volby a marxistickm pohledem, o nm jsme hovoili ve. Oba pohledy se vak rozchzej pokud jde o zjmy, kterm sttn apart slou. Zatmco marxist tvrd, e stt odr obecnj tdn a jin spoleensk zjmy, Nov pravice l stt jako tvar nezvisl ili autonomn, kter sleduje sv vlastn zjmy. Podle tohoto nzoru stoj sobeck zjem byrokrat vdy na stran velk", tj. mnoho funkc plnc vldy (big government) a na stran sttnch zsah, protoe to vede k nrstu samotn byrokracie, kter pomh zajiovat pracovn pleitosti, zvyovat mzdy,
zahajovat nov projekty a upevovat postaven sttnch ednk. Tato
pedstava sobecky jednajcch byrokrat evidentn odporuje pluralistickmu chpn sttn mainerie, ovldan etikou sluby veejnosti a dsledn podzen politick kontrole.
Patriarchln stt
Modern uvaovn o patriarchlnm stt mus pihlet k dsledkm
teorie feminismu. To samozejm neznamen, e existuje njak soustavn feministick teorie sttu. Jak jsme zdraznili v kapitole 3, teorie
feminismu zahrnuje mnostv rznch tradic a pohled a vysuje tud
do cel kly navzjem znan rozdlnch postoj ke sttn moci. Nadto
feministky obvykle nepokldaly podstatu sttn moci za hlavn politologick tma a spe se soustedily na hlub strukturu moci mu, a to zejmna pokud jde o takov instituce jako jsou rodina a ekonomick
systm. Nkter feministky, pravda, zpochybuj bn definice sttu;
tvrd napklad, e mylenku, podle n stt realizuje monopol legitimnho donucovn zpochybuje bn pouvn nsil a zastraovn v rodinnm a domcm ivot. Pesto feministky - nepmo a nkdy i pmo
- pomohly diskusi o sttu obohatit, a to tm, e pily s novmi a zajmavmi pohledy na sttn moc.
Liberln feministky, kter v, e rovnost pohlav nebo odstrann
kulturnch rozdlnost mezi mui a enami (gender) lze pivodit postupnmi reformami, obvykle akceptuj v podstat pluralistick vidn sttu.
Uznvaj, e je-li enm uprna prvn a politick rovnost, zejmna volebn prvo, znamen to, e stt upednostuje mue. Jejich vra v cel-

115

kovou neutralitu sttu se projevuje v pesvden, e kad takov pedpojatost me bt a bude pekonna reformami. V tomto smyslu sdlej
liberln feministky nzor, e vechny skupiny (vetn en) maj potenciln stejn pstup ke sttn moci a e sttn moc lze vyuvat nestrann k nastolovn spravedlnosti a obecnho dobra. Liberln feministky
proto obvykle hodnotily stt pozitivn a ve sttnch zsazch spatovaly
cestu, jak zmrnit nerovnost mezi enami a mui a zvit lohu en. To
lze vidt na kampanch ve prospch zkon o rovn mzd, legalizaci potrat, zajitn jesl a mateskch kol, rozen socilnch dvek atd.
S krititjm a negativnjm pstupem ke sttu se setkvme u radiklnch feministek, kter tvrd, e sttn moc je projevem hlub struktury tlaku v podob patriarchtu.
Mezi marxistickm a radikln feministickm pohledem na stt je ada podobnost. Ob skupiny nap. popraj, e stt je autonomn tvar,
ktermu jde o sledovn vlastnch zjm. Stt naopak chpou a jeho
pedpojatost vysvtluj poukazem na hlubinnou strukturu" moci ve spolenosti jako celku. Zatmco marxist vazuj stt do ekonomickho kontextu, radikln feministky ho zaleuj do kontextu nerovnosti mezi mui a enami a trvaj na tom, e je ve sv podstat instituc moci mu.
Spolen s marxismem je tak i to, e i toto feministick stanovisko existuje ve verzi instrumentalistick a ve verzi strukturalistick.
Instrumentalistick argumentace spatuje ve sttu bezmla jen agenta" i nstroj", kter vyuvaj mui, aby obhjili sv zjmy a zachovali
patriarchln struktury. Tato argumentan linie navazuje na pesvden, kter je pro feminismus zkladn a podle nho rozdlen spolenosti na navzjem odlin sfry ivota, toti veejnou" a soukromou",
udruje patriarcht. Podzenosti en se tradin dosahovalo tm, e eny byly omezovny na soukromou" sfru rodinnch a domcch povinnost, e se z nich dlaly hospodyn a manelky a vyluovaly se z veejn" sfry, jejm jdrem je politika a ekonomika. Zkrtka a dobe, stt
podle tohoto nzoru funguje skrze mue a ve prospch mu.
Zatmco instrumentalistick argumentace se zamuje pedevm na
personl sttu a zejmna na sttn elitu, strukturalistick argumentace
obvykle zdrazuje, nakolik jsou sttn instituce zakotveny v irm
systmu patriarchtu. Modern radikln feministky vnovaly zvltn
pozornost nstupu socilnho sttu, ve kterm spatovaly projev jakhosi novho druhu patriarchln moci. Sociln zabezpeen (viz str. 435)
me udrovat patriarcht tm, e vytv jaksi pechod od soukrom
zvislosti (kdy eny jako tvrkyn domova" jsou zvisl na much jako ivitelch") k systmu zvislosti veejn, kdy eny jsou pod stle
vt kontrolou instituc rozkoatlho sttu. eny se nap. dostaly do
vt zvislosti na sttu jako klientky nebo konzumentky sttem poskytovanch slueb (nap. jesl, mateskch kol a soustavy socilnch pracovnic, resp. pracovnk) a jako zamstnankyn, zejmna v tzv. peovatelskch" povolnch (jako jsou nap. zdravotn sestry, sociln pracovnice a uitelky). Dle: rozen funkc sttu do sfr tradin enskch, jakmi jsou nap. vchova dt a pe o n, asto jen vytvoilo nov formy podzenosti. Zejmna to obvykle poslilo lohu en jako rezervn armdy pracovnch sil, kdy zamstnavatel se stle astji poohlej po ench, aby prv ony se staly zdrojem prun, mlo placen
a obvykle poddajn pracovn sly.

Radikln feminismus (radical feminism). Jedna z

forem feminismu,j>odle n dlc ra mezi pohlavmi (gender) je ze
vech socilnch
dlcch ar a stet
politicky nejvznamnj, a kter
zastv nzor, e
tato djc ra m
sv koeny ve
struktue ivota doma (v rodin).
Rezervn armda
pracovnch sil (reserve army of labour). Dostupn
nabdka pracovnch
sil, kterch se lze v
ase recese snadno
zbavit; tato armda" nen nijak
zajitna a na trhu
je prakticky bezmocn.

116

loha sttu
Z rznch interpretac sttn moci vyplvaj i rzn dsledky pokud jde
o douc lohu neboli funkce sttu. Co by ml stt dlat? Jak funkce by
ml plnit nebo jak povinnosti by ml na sebe vzt, a jak by se mly naopak ponechat v rukou soukromch jednotlivc? Toto jsou otzky, kolem
kterch se asto to boj o volie a sout politickch stran. S vjimkou
anarchist, kte stt odmtaj jako bytostn patn a zbyten, povaovali
vichni politit myslitel stt za v jistm smyslu douc. Dokonce i revolun socialist, inspirovan leninskm heslem rozbit sttnho mechanismu, souhlasili, e je zapoteb doasnho proletskho sttu, aby v podob diktatury proletaritu" pedsedal pechodu od kapitalismu ke komunismu. Pesto existuj zsadn neshody, jakou roli by pesn ml stt
hrt, a tud jak by mla vypadat nleit vyvenost mezi sttem a obanskou spolenost. Vznikly rzn podoby sttu. Pat mezi n:
-

minimln stt,
stt jako nstroj rozvoje,
sociln demokratick stt,
zkolektivizovan stt,
totalitn stt.

Minimln stty

Prva (rights).
Prvn nebo morln nroky na to,
aby lovk jednal
nebo aby se s nm
jednalo uritm
zpsobem; obansk prva se li od
lidskch prv.

Minimln stt (minimal state) je idelem klasickch liberl, jejich

snahou je zajistit, aby se jednotlivci tili co nejir svobod. Tento nzor vyplv z teorie spoleensk smlouvy, pesto je ale jeho pohled na
stt v zsad negativn". Hodnota sttu spov podle nj v tom, e stt
doke vykazovat lidsk chovn do uritch mez a jednotlivcm tak
brnit v zasahovn do prv a svobod jinch. Stt je pouze nstrojem
ochrany a jeho hlavn funkc je vytvoit rmec mru a spoleenskho podku, v nm oban mohou provat sv ivoty tak, jak to sami povauj za nejlep. Podle slavnho pirovnn Lockova si stt pon jako
non hlda, o jeho sluby je zjem jedin tehdy, kdy je ohroena spodan existence. Minimlnmu" sttu neboli sttu - nonmu hldai"
vak pesto zstvaj ti zkladn funkce. Za prv a pedevm, stt existuje proto, aby udroval vnitn podek. Za druh, zajiuje vynutitelnost smluv nebo dobrovoln uzavench dohod mezi soukrommi obany a za tet, skt ochranu ped tokem zven. Institucionln apart
minimlnho sttu se tud omezuje na policii, soudy a armdu. Ekonomick, sociln, kulturn, morln a jin povinnosti nleej jednotlivcm
a jsou tud nepochybn soust obansk spolenosti.
Argumentace ve prospch minimlnho sttu se v modern politick diskusi chopila Nov pravice. Navazujc na ran liberln ideje a zejmna na
teorie volnho trhu ili klasick politick ekonomie hlsala, e je zapoteb
zatlait hranice sttu zpt". To se ve spisech Roberta Nozicka rovn obnovenmu lockovskmu liberalismu, zaloenmu na obran individulnch,
zejmna vlastnickch prv. Ekonomov volnho trhu, nap. Friedrich von
Hayek (viz str. 70) a Milton Friedman (viz str. 207), chpou sttn zsahy jako mrtvou ruku", kter omezuje konkurenci a sniuje efektivitu a produktivitu. Z pohledu Nov pravice by se ekonomick role sttu mla omezovat
na udrovn stabilnch prostedk smny ili zdravch penz" (nzk

117

Robert Nozick (1938-2002)

Americk vysokokolsk uitel a filozof politiky. Nozickovo hlavn dlo Anarchie, stt
a utopie (1974) je velmi asto hodnoceno jako jeden z nejdleitjch souasnch spis
z oblasti filozofie politiky, kter vrazn ovlivnil teorie a nzory Nov pravice. Nozick
rozpracoval jednu z forem libertarianismu, kter se bl nzorm Lockovm a na kterou
mli nepochybn vliv i amerit individualist 19. stolet, nap. Spooner (1808-1887)
a Tucker (1854-1939). Nozick tvrdil, e je teba dsledn respektovat vlastnick prva,
pokud byl ovem majetek spravedliv nabyt prvnm vlastnkem nebo pozdji dn peveden z jedn osoby na druhou. Tento postoj se rovn podpoe minimlnho sttu a minimlnch dan a podrv argumenty ve prospch socilnho sttu a perozdlovn. Nozickov teorie spravedlnosti, vychzejc z prv, byla odpovd na mylenky Johna Rawlse
(viz str. 79). V pozdjch letech Nozick svj extrmn libertarianismus zmrnil.

nebo nulov inflace) a na podporu konkurence, a to kontrolou nad monopoly, stanovenm cen atd. Asijsk zem jako nap. Tai-wan, Singapur
a Malajsii mnoz vydvaj za modern pklady minimlnho sttu. Pitom se vak pehl mra, v n se tyto stty zapojuj do zen ekonomiky, a to tm, e smruj investice a zdrazuj vzdln a odbornou ppravu.
Stty jako nstroje rozvoje
Nejlepmi historickmi pklady minimlnch stt byly stty v takovch zemch, jakmi byly Spojen krlovstv a USA v prvnch fzch
industrializace 19. stolet. Obecn vak plat, e m pozdji se zem industrializuje, tm rozshlej bude ekonomick role sttu v n. Nap. v Japonsku a v Nmecku se stt chpal aktivnj rozvojov" role od samho potku. Stt jako nstroj rozvoje (developmental state) je stt, kter
zasahuje do ekonomickho ivota s konkrtnm clem napomoci rstu
prmyslu a ekonomickmu rozvoji. Pitom samozejm nejde o nahrazovn trhu njakm socialistickm" systmem plnovn (viz str. ...)
a kontroly; jde spe o snahu nastolit partnerstv mezi sttem a hlavnmi
ekonomickmi zjmy, asto podloenou konzervativnmi a nacionalistickmi prioritami.
Klasickm pkladem sttu jako nstroje rozvoje je Japonsko. V obdob Neidi v letech 1868-1912 navzal japonsk stt tsn vztahy se
zaibutsu, velkmi rodinnmi prmyslovmi imprii, kter a do 2. svtov vlky ovldala japonskou ekonomiku. Po roce 1945 pevzalo rozvojovou roli sttu japonsk Ministerstvo zahraninho obchodu a prmyslu, kter spolu s Japonskou bankou pomh formulovat investin
zmry soukromch subjekt a orientovat japonskou ekonomiku na mezinrodn konkurenceschopnost. Podobn model sttnch zsah s clem
podntit rozvoj existoval ve Francii, kde levicov i pravicov vldy zpravidla uznvaly potebu ekonomickho plnovn a sama sttn byrokracie se pokldala za strce nrodnho zjmu. V zemch typu Rakouska
a do jist mry i Nmecka se hospodskho rozvoje doshlo budovnm
sttu zaloenho na partnerstv" (partnership state), ve kterm se zdrazuje poteba navazovat a udrovat tsn vztahy mezi sttem a hlavnmi ekonomickmi zjmy, zejmna vznamnmi prmyslovmi odvtvmi
a odbory. Ekonomick globalizace (viz str. 160) pozdji vedla k nstupu
stt zamench na konkurenci" (competition states); pklady takovch stt nachzme mezi tzv. ekonomickmi tygry v Jihovchodn

Ekonomit tygi" (tiger economies). Rychle se rozvjejc a na export

orientovan ekonomiky po vzoru Japonska; nap. Jin
Korea, Tai-wan a
Singapur.

118

Asii. Tyto stty maj za kol vypracovat strategie vnitrosttn prosperity

v kontextu slc nadnrodn konkurence.
Sociln demokratick stty
Zatmco stty, kter funguj jako nstroj rozvoje, intervenuj s clem
podntit ekonomick pokrok, sociln demokratick stty intervenuj s clem uskutenit e chpanou sociln pestavbu, a to obvykle v duchu takovch princip, jakmi jsou slunost, rovnost (viz str. 436) a sociln
spravedlnost. V zemch typu Rakouska a vdska se sttn zsahy uskuteovaly ve jmnu priorit jak rozvojovch, tak sociln demokratickch.
Draz na rozvoj vak nejde vdy ruku v ruce se sociln demokraci. David Marquand (1988) upozornil na to, e bezprostedn po 2. svtov vlce
se ve Spojenm krlovstv stt sice vrazn co do svch funkc pozmnil v duchu sociln demokracie, neperostl vak ve stt orientovan
na rozvoj. Klem k porozumn sociln demokratickmu sttu (socialdemocratic state) je skutenost, e v nm dochz k posunu od negativnho" pohledu na stt, kter ve sttu vid sotva vc ne jen nutn zlo, k pohledu pozitivnmu", kdy se na stt hled jako na nstroj roziovn svobody a nastolovn spravedlnosti. Sociln demokratick stt je tud idelem jak modernch liberl, tak demokratickch socialist.
Msto aby jen stanovil podmnky spodan existence, je sociln demokratick stt aktivnm astnkem, kter pedevm pomh korigovat nevyvenost a nespravedlnost trn ekonomiky. M tud tendenci
zamovat se ani ne tak na vytven bohatstv jako spe na to, co povauje za jeho slun nebo spravedliv rozdlovn. V praxe jde konec
konc o snahu vykoenit bdu a zmenit sociln nerovnost. Keynesinsk ekonomick politika usiluje o zen", regulovn" kapitalismu
s clem stimulovat rst a udret plnou zamstnanost. I kdy soust tohoto sil me bt i jist plnovn, klasick keynesinsk strategie
pedpokld usmrovn poptvky" pomoc zsah na poli fiskln
politiky, tj. v oblasti veejnch vdaj a dan. Pijet politiky sociln pe vedlo ke vzniku tzv. stt blahobytu, jejich funkce zahrnuly i starost
o zabezpeen oban. V tomto smyslu je sociln demokratick stt sttem opravujcm", resp. umoujcm" (enabling state), kter vyznv zsadu, e jednotlivcm je teba k jejich rozvoji napomhat.
Sociln spravedlnost (socil
justice). Morln
zdvodniteln distribuce materilnch statk; o sociln spravedlnosti
se asto k, e
thne k rovnoststv.
Kolektivizace
(collectivization).
Likvidace soukromho vlastnictv a
jeho nahrazen
vlastnictv spolenm nebo veejnm (celospoleenskm).

Zkolektivizovan stty
Zatmco stty chpan jako nstroj rozvoje i stty sociln demokratick zasahuj do ekonomickho ivota s clem orientovat nebo podporovat ekonomiku do znan mry soukromou, zkolektivizovan stty
(collectivized states) podizuj veker ekonomick ivot sttn kontrole.
Exemplrnmi pklady byly stty v ortodoxnch komunistickch zemch, nap. v SSSR a v zemch vchodn Evropy. Snaily se zcela zlikvidovat soukrom podnikn a vytvoit centrln plnovan ekonomiky, spravovan soustavou hospodskch ministerstev a plnovacch vbor. Proto vznikly tzv. pkazov ekonomiky, organizovan prostednictvm centrlnho plnovn, konec konc kontrolovanho nejvymi
orgny komunistick strany. Ospravedlnn sttn kolektivizace, resp.
zesttnn vychz v podstat z toho, e socialist ze zsady upednostuj spolen vlastnictv ped soukromm. Vyuit sttu k tomuto cli je

119

vak projevem jet pozitivnjho vztahu ke sttn moci ne s jakm se Pojem

setkvme v klasickch dlech K. Marxe a B. Engelse (1820-1895).
Etatismus
franc. taMarx a Engels rozhodn znrodovn nevyluovali a zejmna En- (statism,
tism) je nzor,
gels uznval, e za diktatury proletaritu" se kontrola ze strany sttu podle nho nejcestou
roz i na tovrny, banky, dopravu atd. Oba vak pedpokldali, e pro- vhodnj
jak eit politick
nebo stiletsk stt bude jen doasn" a e odume", jakmile pominou tdn problmy
mulovat ekonomicantagonismy. Zkolektivizovan stt v SSSR se vak stal sttem trvalm, k a sociln rozvoj
sttn zsahy.
stle mocnjm a stle zbyrokratizovanjm. Za Stalina (viz str. 75) se jsou
Tento nzor se
socialismus fakticky rovnal etatismu a postup na cest k socialismu se opr o pevnou a
i slepou vru
projevoval roziujcmi se funkcemi a pravomocemi sttnho apartu. mon
ve stt jako
poTeprve pot, co Chruov v roce 1962 oznmil, e diktatura proletaritu mechanismus,
moc nho lze oriskonila, byl stt formln ztotonn se zjmy veho sovtskho lidu". entovat kolektivn
Totalitn stty
S nejintenzivnjm a nejrozshlejm intervencionismem se setkvme v totalitnch sttech (totalitarian states). Podstatou totalitarismu (viz
str. 49) je vytvoen vemocnho sttu, kter ovlivuje vechny strnky
lidsk existence. Sv pm kontrole nepodizuje jen ekonomiku, ale
i kolstv, kulturu, nboenstv, rodinn ivot atd. Nejinstruktivnjmi
pklady totalitnch stt jsou hitlerovsk Nmecko a stalinsk Sovtsk
svaz; podobn charakteristick rysy vak zejm vykazuj i nkter modern reimy jako nap. Irk za Saddma Husajna. Hlavnmi pili tchto
reim jsou vezahrnujc dohled, terorizujc vkon policejnch pravomoc a vudyptomn systm ideologick manipulace a kontroly. V
tomto smyslu totalitn stty zcela likviduj obanskou spolenost a
soukromou" sfru ivota vbec. Jedin faist, kte chtj individualitu
rozpustit v celku spolenosti, jsou ochotni hlsat tento cl oteven.
Nkdy se tvrd, e Mussoliniho koncepce totalitnho sttu byla vyvozena z Hegelova nzoru, podle nho stt je jakmsi etickm spoleenstvm", ve kterm se projevuje altruismus a vzjemn sympatie jeho len. Dvme-li se na stt takto, meme pokrok lidsk civilizace nepochybn spojovat s posilovnm sttu a roziovnm jeho funkc.

Vyprzdnn" stt?
Tebae stt byl tradin pokldn za hlavn jev politickho ivota,
vvoj, kter byl koncem 20. stolet stle zjevnj a vraznj, jeho lohu a vznam ohrouje. To se v nejdramatitj podob projevilo v nkterch postkomunistickch zemch a v sti rozvojovho svta, kde byl
fragmentarizovan nebo rozpadvajc se sttn apart vystaven nepokojm nebo rostoucmu ohroen ze strany organizovanho zloinu. To mlo za nsledek, e se na scn objevily nrody, kmeny a klany bez sttu;
nechvaln znmmi pklady jsou eenci v Rusk federaci, etnit Albnci v Kosovu, Kurdov, Tamilov a v Nigrii lbov. Jinde byl pokles
vznamu sttu mn patrn, pesto vak znan. Spoval v tom, co Jessop (1990) nazval vyprazdovn" (hollowing ou), tj. v zludnm procesu, kdy se funkce, kter kdysi patily sttu, postupn pevdly na jin
instituce a orgny. K tomuto procesu vedl troj - navzjem odlin, vzjemn vak spolu souvisejc - vvoj: globalizace, zatlaovn" a pebudovvn sfry sttu a nrst sprvy vc veejnch na ni ne sttn
rovni.

jednn a dosahovat spolench cl. Stt je tud

chpn jako etick
idel (Hegel) nebo
jako sluebnk
obecn vle" i
veejnho zjmu.
Nejvraznji se
etatismus projevuje
v politickch opatench vld v oblasti regulace a
kontroly ekonomickho ivota.
Tato opaten sahaj
od vbrov provdnho znrodovn a ekonomickho zen (tomu se nkdy k
dirigismus) a po
korporatismus v liberln nebo faistick podob (viz
str. 293) a sttn
kolektivizaci po
vzoru SSSR.

120

Globalizace
Patrn nejvnjm ohroenm sttu nebo pinejmenm nrodnho
sttu je proces globalizace (podrobnji o nm bude e v kapitole 7).
Globalizace, nejobecnji vyjdeno, je proces, v jeho dsledku zaaly
udlosti a rozhodnut v jedn sti svta ovlivovat lidi ve zcela jin jeho
sti. Jednm z projev tohoto procesu je nstup globln ekonomiky, ve
kter je stle obtnj a mon nemon, aby kterkoli zem regulovala mezinrodn tok kapitlu. Pro stty m tento vvoj velice zvan
dsledky. Znamen napklad, e je omezena schopnost jednotlivch
stt dit ekonomick ivot a zajiovat celkovou prosperitu, jeliko
nrodn" ekonomick strategie jako napklad keynesinstv v globlnm kontextu prakticky nefunguj. Podobn vedl tento proces k celkovmu stupu od praxe socilnho sttu, protoe vt konkurence si vynucuje ni dan a ni nklady na pracovn slu. Dalm projevem globalizace je skutenost, e pro stty je stle obtnj regulovat mnohonrodn spolenosti, kter dok velice snadno pemsovat vrobu i investice. Nemn zvan dsledky m globalizace politick, projevujc
se rostoucm vznamem mezinrodnch a nadnrodnch tvar, jakmi
jsou nap. Organizace spojench nrod, Evropsk unie (EU), NATO
a Svtov obchodn organizace (WTO). Je jasn, e napklad lenstv
v EU ohrouje moc sttu, jeliko stle ir klu rozhodnut (tkajcch
se napklad mnov politiky, zemdlstv a rybolovu i obrany a zahraninch vc) nepijmaj lensk stty, ale orgny EU.
Nkte autoi tvrd, e globalizan tendence fakticky zpsobily pestavbu sttu v jeho tradinm chpn. Suverenita, definitorick rys sttu,
nepochybn kon, pinejmenm pokud se j rozum moc nejvy a
vlun. Stty nyn funguj v situaci, kterou lze charakterizovat jako
postsuvernn", tj. v kontextu vzjemn zvislosti a prostupnosti. To
ovem nemus nutn vst k soumraku sttu, ale spe ke vzniku sttu jinho
druhu. Sociln demokratick stejn jako zkolektivizovan stty jsou
mon odsouzeny k pdu na smetit djin, na jejich mst se vak
objevily stty zaloen na konkurenci" (competition states), kter jsou
lpe uzpsobeny poadavkm globalizovan ekonomiky. Mezi vci, o
kter takovm sttm jde, pat napklad vt draz na vzdln a odbornou
ppravu jako na hlavn metodu, jak zajiovat ekonomickou spnost v
nov, na technologii zvisl ekonomice, vt schopnost reagovat na
poadavky trhu podporou podnikavosti i flexibility pracovnch sil, boj proti
vyluovn ze spolenosti a upevovn jejch morlnch zklad. Rovn
politick globalizace me ance sttu stejn tak rozit jako zmenit. To
je vyjdeno v pedstav sdlen suverenity" (pooled sovereignty), tj. v
pochopen, e stty, kter by byly slab a neefektivn, kdyby postupovaly
samostatn, by mohly nabt vtho vlivu, kdyby prostednictvm
mezinrodnch a regionlnch instituc postupovaly spolen s jinmi. To lze
vidt napklad na tom, e Rada ministr EU, nejmocnj orgn Unie pokud
jde o tvorbu politiky, je do znan mry vtvorem lenskch stt EU a
skt frum, kter nrodnm politikm dovoluje pijmat rozhodnut na
regionln rovni.

121

Pebudovvn sttu
Osmdest a devadest lta 20. stolet se stala - zejmna v USA a ve
Spojenm krlovstv - svdkem clenho toku na stt, podnikanho vldami,
kter se inspirovaly prioritami a nzory Nov pravice. To vedlo k
zatlaovn" hranic sttn moci pomoc takovch politickch opaten,
jakmi jsou deregulace, privatizace a zavdn trnch reforem v oblasti
veejnch slueb. Podobn opaten byla vak pijata i jinde. Mon s
nejvtm nadenm je pijmaly postkomunistick reimy ve stedn a
vchodn Evrop, kter se tak snaily rozbt aparty nkdejch zkolektivizovanch stt. Zethlovn" sttu probhalo rychleji tam, kde mla
znan vliv protrn a protietatistick filozofie typu soukrom je dobr,
veejn je patn"; toto zethlovn bylo vak diktovno i silami obecnj
povahy, kterm bylo tak obtnj vzdorovat. K nim pat tlaky vyvolvan
slc celosvtovou konkurenc a poteba vytvet efektivnj a prunj
zpsoby, jak formulovat veejnou politiku a zajiovat veejn sluby, tedy
zpsoby, kter si d posun od vldnut ke sprv vc veejnch
(govemance; viz str. 26). V tto naposled uveden mylence se odr
skutenost, e ve chvli, kdy se spolenost stv komplexnj a
promnlivj, bylo teba vymlet a realizovat nov metody vldnut, kter
tolik nespolhaj na hierarchicky uspodan sttn instituce, a strat tak
rozdl mezi sttem a spolenost. Obrat ke sprv vc veejnch", ke
ktermu v politice dolo, se jasn projevil v ad tendenc. Mezi n pat stle
astj financovn veejnch program prostednictvm soukromch
investic, optn vynalezen" vldy posunem od pmho poskytovn
slueb k roli umoujc" nebo regulan", ir vyuvn kvazivldnch
a soukromch organizac pi poskytovn veejnch slueb a nstup nov
veejn sprvy", kdy vldy stle vce a astji pouvaj techniky zen,
znm ze soukromho sektoru.
Sprva vc veejnch na ni rovni
Vzvou sttu je i tlak na decentralizaci, tendence penet povinnosti
z celosttnch neboli centrlnch orgn na mstn neboli komunln
rove. Tyto procesy nepochybn neprobhaj vude; v mnoha stech
svta vak nrst vznamu politiky v mstech a v mtcch etnik vedl
k poadavkm poslit mstn nebo regionln orgny. Ustavenm Skotskho parlamentu a Velskho shromdn v roce 1999 se Spojen krlovstv piadilo k nkterm dalm evropskm zemm, napklad panlsku, Francii a Itlii, kde m vldnut na nich ne celosttnch rov(privanch znan vznam. V ppad Skotska jde o pomrn znanou samo- Privatizace
tization). Pevdn
sttnho
majetku
sprvu, o n lze tvrdit, e se rovn jakmusi kvazifederalismu". Od- veejnho do z
stediv sly v rmci EU nadto vystily v pedstavu Evropy region". soukromho sektojde o jeden z
To znamen, e regionln instituce a skupiny stle vce usiluj o pstup ru;
projevu omezovan
k orgnm EU, kterm by tak obchzely nrodn vldy. To vedlo v EU funkc sttu.
ke vzniku rznch model vcerovov sprvy vc veejnch, na Vcerovov
vc veejkter se podlej tvary substtn, sttn a nadsttn; vechny tyto modely sprva
nch (multi-level
lze sotva sladit s tradinm chpnm sttnosti. Ve sv nejdramatitj governance). Sloit politick propodob vak odstediv sly vedly k rekonstrukci sttn moci nebo k
ces, zahrnujc
ni ne
plnmu rozbit sttu. Slc etnick nacionalismus vystil napklad v rovn
sttn, sttn i nadrozpad eskoslovenska a vznik samostatnch stt eskho a slovensttn a aktry
skho. Potkem 90. let se rozpadla Jugoslvie, a to v dsledku oban- vldn i nevldn.

122
sk vlky, na jejm potku stla a kterou ivila smsice nacionalistickch
ambic a etnick rivality. Podrobnji o tchto silch hovome v kapitole 8.

Shrnut
> Stt je politick organizace, kter v jasn stanovench zemnch hranicch vykonv svrchovanou (suvernn) jurisdikci. Na rozdl od vldy,

kter je pouze jednou z jeho soust, zahrnuje stt vechny veejn orgny a
neosobn autoritu uplatuje na zklad pedpokladu, e reprezentuje trval
zjmy spolenosti, nikoli jen stranick zjmy kterkoli skupiny politik.
> Existuje ada vzjemn soupecch teori sttu. Pluralist zastvaj nzor,
e stt je neutrln orgn, kter rozhoduje mezi konkurujcmi si zjmy
spolenosti. Marxist tvrd, e stt udruje rozdlen spolenosti na tdy, a
to bu tm, e podzen tdy utlauje nebo tm, e tlum tdn boj. Nov
pravice l stt jako sobeckou obludu, kter m zjem na vlastn expanzi a
zvtovn. Radikln feministky poukazuj na to, e zkladem sttu jsou
patriarchln pedstavy, kter podporuj systm moci mu.
> Ti, kdo stt podporuj, v nm spatuj nstroj obrany jednotlivce ped
zsahy spoluoban nebo mechanismus, pomoc nho lze organizovat
kolektivn innost. Kritikov zase obvykle naznauj, e stt je odrazem
bu zjm vldnoucch socilnch skupin nebo zjm spolenosti vzdlench nebo neptelskch.
> Stty pln velmi rozmanit funkce. Minimln stty pouze vytvej
podmnky spodan existence. Stty, kter jsou nstrojem rozvoje, se sna
podporovat rst a ekonomick rozvoj. Sociln demokratick stty chtj
napravovat nevyvenosti a nespravedlnosti trn ekonomiky. Totalitn
stty politizuj vechny oblasti ivota a fakticky likviduj obanskou
spolenost.
> Modern stt je vystaven ad hrozeb. Hlavn jsou tyto: globalizace v
podob vzjemn ekonomick zvislosti a vznikn nadnrodnch tvar;
zatlaovn hranic" sttu ili vyprazdovn" sttu v dsledku toho, e
koly pechzej na soukrom instituce; decentralizace uskuteovan tak,
e koly se ze sttnch instituc pevdj na orgny v regionech,
provincich nebo mstech.

Otzky k diskusi
- Byl by ivot v pirozenm stavu skuten osaml, nuzn, stsnn a
krtk"?
- Kontroluje vlda stt nebo stt vldu?
- Lze stt chpat jako tvar ve vztahu ke konkurujcm si spoleenskm
zjmm neutrln?
- Je pedpojatost sttn elity nutnm dsledkem jejho charakteru, jejho
pvodu, pedchoz ppravy atd.?
- Jak vztah mezi sttem a obanskou spolenost povaujete za sprvn?
- Nakolik me bt stt vyprzdnn", ne vbec pestane bt sttem?
- Znamen globalizace, e stt ztratil veker vznam?

123

Doporuen literatura
Dunleavy, P.a B. O'Leary, Theories of the State (London: Palgrave,1987).
Peliv utdn a srozumiteln napsan vod do pti hlavnch pstup
ke sttu a do politiky liberln demokracie.
Jessop, B.: State Theory: Putting Capitalist States in Their Place (Oxford:
Polity Press, 1990). Nron, avak cenn soubor stat, ve kterch Jessop
rozvij vlastn pstup k teorii sttu.
Pierre, J. a B. Guy Peters: Governance, Politics and the State (Basmgstoke:
Palgrave, 2000). Uiten pojednn o fenomnu sprvy vc veejnch
a o jeho dsledcch pokud jde o lohu a podstatu sttu.
Poggi, G.: The State (Cambridge: Polity Press, 1990). Rozbor podstaty, vvoje a vyhldek sttu, zvlt uiten ve vztahu ke krizi sttu".
Schwarzmantel, J.: The State in Contemporary Society: An Introduction
(London a New York: Harvester Wheatsheaf, 1994). Srozumiteln a uiten vod do studia politiky, kter se zamuje pedevm na rzn pohledy na sociln demokratick stt.

ST 2
NRODY A GLOBALIZACE

127

KAPITOLA 6
Nrody a nacionalismus
Nacionalismus je dtsk nemoc. Jsou to spalniky lidstva."
Albert Einstein, Dopis (1921)

Celch poslednch 200 let se nrod povaoval za nejpimenj

(a mon jedinou pimenou) jednotkou, v n lze uskuteovat politick
panstv. Samo mezinrodn prvo se pece zakld na pedpokladu, e
nrody maj stejn jako jednotlivci neporuiteln prva, zejmna prvo
na politickou nezvislost a sebeuren. Nikde se vak vznam nroda neprojevil dramatitji ne ve sklonu k nacionalismu jako politickmu nzoru. Byl to nacionalismus, co v mnoha smrech formovalo pesnj
a soustavnj ideologie, o kterch jsme hovoili v kapitole 3. Spolu s jinmi faktory stl u zrodu vlek a revoluc. Byl pinou vzniku novch
stt, rozpadu i vytyovn novch hranic; slouil jako nstroj petven stvajcch reim i jejich likvidace. Pesto existuj dvody si
myslet, e vk nroda se mon bl svmu konci. Nrodn stt, cl, jeho se snaily doshnout cel generace nacionalistu, je vystaven stle
vtm tlakm, a to vnitnm i vnjm.
V 6. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
Co je nrod?
m se li kulturn nacionalismus od nacionalismu politickho?
Jak vysvtlit zrod a rst nacionalismu?
Jakch politickch forem nacionalismus nabyl? Jak snahy a cle se
v nm projevovaly?
- V em tkv pitalivost i sla nrodnho sttu?
- M nrodn stt budoucnost?
-

Co je nrod?
Mnoho spor a diskus o fenomnu nacionalismu koen v rznch
nzorech na to, co je nrod. Idea nroda je pijmna natolik iroce, e
jen zdka se zkoum, m se vlastn nrod vyznauje: nrod se jednodue bere jako hotov vc. Nejasnost je pesto spousta. Slovo nrod"
se uv znan nepesn a asto se jm, jako by lo o synonyma, nahrazuj slova stt, zem, etnick skupina, rasa apod. Organizace spojench
nrod m evidentn nesprvn nzev; jde pece o organizaci stt, nikoli o organizaci lid, kte tvo jejich obyvatelstvo. m se tedy nrod
vyznauje? m se li od vech ostatnch socilnch skupin i zdroj kolektivn identity?
Obte spojen s definovnm slova nrod" plynou z toho, e vechny nrody jsou smsic objektivnch i subjektivnch rys, charakteristik
kulturnch i politickch. Objektivn jsou nrody kulturn entity: skupiny
lid, kte hovo stejnm jazykem, vyznvaj stejn nboenstv, jsou

Pojem
Nrod
Nrody (nations, z
lat. nasci, tj. bt
zrozen) jsou sloit
jevy, utven celm souborem kulturnch, politickch
a psychologickch
faktor. Kulturn je
nrod skupina lid,
kte jsou spjati
spolenou e, nboenstvm, histori
a tradicemi; nrody
vak mohou bt i v
rzn me kulturn
heterogenn.
Politicky je nrod
skupina lid, kte se
povauj za
pirozen politick
spoleenstv. Klasickm projevem
toho je touha zskat, vytvoit nebo
uchovat sttnost;
tato touha vak tak me nabt podoby obanskho
vdom. Psychologicky je nrod skupina lid, kter se
od jinch li sdlenou loajalitou i citovmi pouty v podob patriotismu
(viz str. 136). Takov citov vazba
vak nen nutnou
podmnkou pinleitosti k nrodu; i
ti, u nich se nrodn hrdost neprojevuje, mohou
uznvat, e pat"
k nrodu.

128
spjati stejnou minulost atd. Takov faktory nepochybn formuj nacionalistickou politiku. Nap. nacionalismus v Kanad ijcch Quebean se
do znan mry opr o jazykovou odlinost francouzsky mluvcch
Quebean a anglicky mluvcch ostatnch Kanaan. Nrodnostn napt v
Indii vyvraj vdy z rozdlnosti nboenstv: pkladem je boj sik-h v
Padbu za samostatnou vlast (Khalistan) i snahy kamrskch muslim o
zalenn Kamru do Pkistnu. Nrod vak nelze definovat jen
objektivnmi faktory. Vechny nrody pece vykazuj uritou mru kulturn,
etnick i rasov rozmanitosti. vcarsk nrod, jak se ukzalo, je trval a
ivotaschopn, i kdy se ve vcarsku mluv temi jazyky (francouzsky,
nmecky a italsky) a adou ne. Rozdlen na katolky a protestanty,
kter vedlo ke vzniku vyostenho nacionalismu v severnm Irsku, je ve
zbytku Spojenho krlovstv v podstat irelevantn a v zemch typu
Nmecka m jen okrajov vznam.
To ukazuje, e nrody lze konec konc definovat jedin subjektivn, tj.
tmi, kdo k nim pat. Nrod je tedy konec konc vtvor psychopoli-tick.
Od ostatnch skupin oddluje nrod to, e jeho lenov se za nrod
povauj. Co to znamen? Znamen to, e nrod se sm pokld za
samostatn, zvltn, od jinch odlin politick spoleenstv. Tm se nrod
li od etnick skupiny. Etnick skupina m nepochybn spolenou identitu
ve smyslu urit kulturn hrdosti; na rozdl od nroda vak nem kolektivn
politick aspirace. Tyto aspirace tradin nabvaly podoby touhy udret si
politickou nezvislost neboli sttnost i snahy ji zskat. Na skromnj
rovni me samozejm jt i o touhu doshnout jist autonomie, nap. v
podob sousti federace nebo konfederace stt.
Zde ovem sloitost nekon. Nacionalismus je obtn uchopiteln
politick fenomn zsti proto, protoe v rznch tradicch nacionalismu se
rzn pohl na pojem nroda. Zvltnho vznamu nabyly dv navzjem
odlin koncepce. Jedna prezentuje nrod jako spoleenstv primrn
kulturn a zdrazuje vznam etnickch vazeb a loajalit. Druh na nrod
hled jako na spoleenstv v podstat politick a sousteuje se zejmna na
dleitost obanskch pout a obansk vrnosti. Tyto konkurujc si nzory
nejen rzn vysvtluj pvod nrod, ale spojovaly se tak s velmi
odlinmi podobami nacionalismu.
Nrody jako kulturn spoleenstv
Idea, e nrod je primrn entita etnick i kulturn, se prezentovala
jako prvotn" koncepce nroda (Lafont, 1968). Jej koeny lze hledat v
Nmecku 18. stolet a v dlech takovch osobnost, jakmi byli Herder a
Etnick skupina
(ethic group). Sku- Fichte (1762-1814). Pro Herdera byla vrozenost charakteru kad nrodn
pina lid sdlejcch skupiny dna konec konc prodnm prostedm, ve kterm nrod ije, a
kulturn a historicklimatem a fyziklnm zempisem, kter formuj ivotn styl, pracovn
kou identitu, obvykle vzanou na
nvyky, postoje a tvr sklony lidu. Herder zdrazoval pedevm
vru ve spolen
pedky.
vznam jazyka, kter, jak byl pesvden, je ztlesnnm osobitch tradic a
historick pamti nroda. Kad nrod m tud podle Herdero-va nzoru
Duch nroda
(nm. Volksgeist,
svho uritho ducha", Volksgeist, kter se projevuje v psnch, mtech a
doslova duch lipovstech, a je zdrojem tvoivosti nroda. Herderv nacionalismus je proto
du"). Organick
jednota nroda,
rojevujc se v je-o jakmsi kulturalismem, kter klade draz na uvdomovn si a oceovn
kultue a zejmna nrodnch tradic a kolektivn pamti, nikoli na nepokryt politick sil o
jazyce.
sttnost. Takov mylenky mly dalekoshl

129

Johanu Gottfried Herder (1744-1803)

Nmeck bsnk, kritik a filozof, asto uvdn jako otec" kulturnho nacionalismu. Uitel
a luternsk pastor Herder procestoval celou Evropu, ne se v roce 1776 usadil ve Vmaru a
stal se nejvym crkevnm pedstavitelem tamnho velkovvodstv. Zpotku na nj mli
vliv Kant (viz str. 149), Rousseau (viz str. 95) a Montesquieu (viz str. 330); pozdji se
Herder stal pednm intelektulnm odprcem osvcenstv a zsadnm zpsobem ovlivnil
vvoj romantickho hnut v Nmecku. Herderv draz na nrod jako organick uskupen
vyznaujc se zvltnm jazykem, kulturou a duchem" pispl ke vzniku djin kultury jako
vdnho oboru a pomohl vytvoit svrznou podobu nacionalismu, zdrazujc
nezamnitelnost nrodn kultury.

vliv na probouzen nrodnho vdom v Nmecku 19. stolet, projevujc Pojem

Kulturn nacionase znovuobjevovnm prastarch mt a legend, jak to znme nap. z po- lismus
Kulturn nacionahdek brat Grimm a z oper Richarda Wagnera (1813-1883).
(cultural
Z Herderova kulturalismu vyplv, e nrody jsou entity pirozen" lismus
nationalism) je jedili organick, jejich koeny sahaj do dvn minulosti a kter tud bu- na z podob naciodou existovat stejn dlouho, jako sama lidsk spolenost. S podobnm nalismu, kter kladraz na regenzorem vystoupili modern sociln psychologov, kte poukazovali na de
neraci nroda jako
to, e lid maj tendenci vytvet skupiny, aby zskali pocit bezpe, iden- pedevm svbyttity a pinleitosti. Takto nahleno je rozdlen lidstva na nrody pou- n civilizace, nikoli
svbytnho
ze odrazem pirozenho lidskho thnut ke sbliovn se s lidmi, kte jako
politickho spolemaj podobnou kulturu, pvod a ivotn styl jako oni. Takov psycholo- enstv. Nacionagick postehy ovem nevysvtluj nacionalismus jako historick jev, tj. list tohoto typu
asto pohlej
jako jev, kter se objevil na scn v konkrtnm ase a na konkrtnm dost
na stt jako na enmst, tedy na potku 19. stolet v Evrop.
titu okrajovou, ne-li
Ernest Gellner ve sv knize Nrody a nacionalismus (1983) zdraz- cizorodou. Zatmco
nauje, nakolik je nacionalismus spjat s modernizac a zejmna s procesem politick
cionalismus je raciindustrializace. Gellner ukzal, e zatmco pedmodern agrogramotn" onln a obvykle
spolenosti byly strukturovny soustavou feudlnch pout a loajalit, ro- vychz z jasnch
kulturn
dc se industriln spolenosti podncovaly sociln mobilitu, touhu jed- princip,
nacionalismus je
notlivc se prosadit a uspt v souti, a tud potebovaly njak nov mystick", tj. opzdroj kulturn soudrnosti. Ten dodal nacionalismus. Nacionalismus se r se o romantickou
v nrod jako
tedy objevil proto, aby vyhovl potebm konkrtnch podmnek a situ- vru
celek uniktn,
ac, ve kterch spolenost ila. Gellnerova teorie zrove stran nazna- historick a oivlastnm
uje, e dnes u je nacionalismus nevykoeniteln, jeliko nen myslitel- vovan
duchem". Pro kuln, e by se spolenost vrtila k pedmodernm loajalitm a identitm. turn nacionalismus
Anthony Smith ve sv knize Etnick potky nrod (1986) vak zpo- je vcelku pznae je jakousi
chybnil pedstavu, e existuje souvislost mezi nacionalismem a moder- n,
pevrcenou" ponizac. Upozornil toti na kontinuitu mezi modernmi nrody a pedmo- dobou nacionalisdernmi etnickmi spoleenstvmi, kter pojmenoval ethnies". Podle to- mu, ivenou spe
rituly,
hoto nzoru jsou nrody ukotveny v djinch: jejich koeny tkv ve spo- lidovmi"
tradicemi a povstlenm kulturnm ddictv a v jazyce, piem oboj me bt daleko mi ne kulturou
star ne dosaen sttnosti nebo i sil o nrodn samostatnost. Smith elity, tedy kulturou
I kdy je
ovem uznval, e jakkoli je etnicita pedchdcem nacionalismu, mo- vy".
svou povahou asto
dern nrody zaaly existovat teprve pot, co se ji existujc ethnies" antimodernistic-k,
spojila s vynoujc se doktrnou politick svrchovanosti (viz str. 150). kulturn naciome bt
K tomuto spojen dolo v Evrop koncem 18. a potkem 19. stolet, nalismus
i nstrojem moderv Asii a v Africe ve stolet dvactm.
nizace, protoe lidu
Bez ohledu na to, jak nrody povstaly, maj nkter podoby naciona- umouje se
lismu spe osobit kulturn ne politick charakter. Kulturn naciona- obrazovat".
lismus obvykle nabv podoby nrodnho sebeuvdomovn: je nstrojem, pomoc nho me lid nabt jasnjho vdom sv identity silm

130

o zven nrodn hrdosti a sebedvry. Pkladem je velsk nacionalismus, kter se zamuje spe na snahu zachovat velsk jazyk a velskou
kulturu vbec ne na sil o politickou nezvislost. Rovn ernosk nacionalismus v USA, v Zpadn Indii a v mnoha stech Evropy m vrazn kulturn charakter. Zdrazuje rozvjen svbytn ernoskho vdom
a nrodn hrdosti; to se v dlech Marcuse Garveye (viz str. 191) a Malcolma X (1926-1965) spojuje se znovuobjevenm Afriky jako duchovn
a kulturn vlasti". Podobn proces meme pozorovat v modern Austrlii a v urit me i na Novm Zland. Nap. v republiknskm hnut
v Austrlii se odr touha pojmout nrod jako politickou a kulturn jednotku, vylennou ze Spojenho krlovstv. Jde o proces sebeafirmace,
kter rozshle t z mt spojench s australskm a novozlandskm armdnm sborem v 1. svtov vlce (Anzac), ze vztahu k domorodmu
obyvatelstvu a ze zvovuobjeven lidov kultury nkdejch osadnk.
Nmeck historik Friedrich Meinecke (1907) el jet dl a rozlioval kulturn nrody" a politick nrody". Kulturn" nrody se vyznauj vysokm stupnm etnick homogenity; nrodn identita se u nich
prakticky kryje s identitou etnickou. Jako pklady kulturnch nrod
uvdl Meinecke eky, Nmce, Rusy, Angliany a Iry; popis by se vak
stejn dobe hodil na takov etnick skupiny, jakmi jsou Kurdov, Tamilov a eenci. Tyto nrody lze povaovat za organick" v tom
smyslu, e jsou utveny silami spe prodnmi a djinnmi ne politickmi. Kulturn nrody maj tu pednost, e jsou zpravidla stabiln a dr
pi sob, jeliko jejich pslunky k sob ve siln a histori oven
pocit nrodn jednoty. Na druh stran maj asto tendenci pojmat se jako skupiny vlun. Pinleitost k nrodu je chpna jako vsledek nikoli politick loajality, kterou lovk dobrovoln pebr, ale etnick
identity, kterou jaksi zddil. Kulturn nrody maj tud tendenci pohlet na sebe jako na skupiny vzdlench pbuznch", kter se od jinch
skupin odliuj spolenmi pedky. V tomto smyslu se Nmcem, Rusem
nebo Kurdem nelze stt" jednodue tm, e si lovk osvoj jazyk a nzory pslunho lidu. Takov exkluzivita asto plodila do sebe zahledn zptenick nacionalismus a strala rozdl mezi nrodem a rasou (viz
str. 216).
Nrody jako politick spoleenstv
Nzor, podle nho nrody jsou v podstat politick spoleenstv,
klade draz spe na obanskou loajalitu a politickou vrnost ne na kulturn identitu. Nrod je pak skupina lid spojench pedevm spolenm
obanstvm, bez ohledu na jejich kulturn, etnickou i jinou loajalitu.
Tento pohled na nrod se asto spojuje u s dly Jeana-Jacquese Rousseaua (viz str. 95), kter je obas povaovn za otce" modernho nacionalismu. Tebae Rousseau se otzkou nroda konkrtn nezabval a
o fenomnu nacionalismu vslovn nepsal, jeho draz na suverenitu lidu,
vyjden ideou obecn vle" (tedy fakticky obecnho dobra spolenosti), byl semenem, z nho za francouzsk revoluce (1789) vypuely nacionalistick doktrny. Svm tvrzenm, e vlda by se mla oprat
o obecnou vli, pedloil Rousseau innou kritiku monarchistick moci a lechtickch privilegi. Za francouzsk revoluce se tento princip radikln demokracie projevil tvrzenm, e Francouzi jsou oban", na-

131

dan nezadatelnmi a nezcizitelnmi prvy a svobodami, nikoli jen

poddan" koruny. Svrchovan moc tud nle francouzskmu nrodu". V nacionalismu, kter vzeel z francouzsk revoluce, se takto ztlesnila pedstava lidu i nroda, kter vldne sm sob; nacionalismus
byl tedy nerozlun spojen s principy svobody, rovnosti a bratrstv.
Ideu, e nrody jsou spoleenstv politick, nikoli etnick, podpoila
adu teori nacionalismu. Nap. Eric Hobsbawn (1983) upozornil, e nrody jsou do znan mry vynalezen tradice". Hobsbawn se neztotonil s pedstavou, e modern nrody se vyvinuly z dvno ji existujcch
etnickch spoleenstv a tvrdil, e vra v djinnou kontinuitu a kulturn
istotu je vdy mtus, nadto mtus vytvoen samotnm nacionalismem.
Podle tohoto nzoru nrody vytv nacionalismus, nikoli naopak. Obecn vdom pinleitosti k nrodu (nkdy nazvan lidov nacionalismus) se napklad objevilo teprve koncem 19. stolet a u jeho zrodu mon stl vynlez nrodnch hymen a nrodnch vlajek a tak rozmach zkladnho vzdln. Idea matetiny", kter se pedv z generace na generaci a v n je ztlesnna nrodn kultura, je jist nanejv sporn.
Nadto lze tvrdit, e sm pojem nrodnho" jazyka je absurdn u proto,
protoe jet v 19. stolet vtina lid psanou podobu svho jazyka vbec
neznala a hovoila obvykle krajovm nem, kter mlo jen mlo spolenho s jazykem vzdlan elity.
Rovn Benedikt Anderson (1983) vylil modern nrod jako artefakt, v tomto ppad spoleenstv existujc jen v pedstavch". Anderson poukzal na to, e nrody existuj spe jako obrazy v mysli" ne jako skuten spoleenstv, ve kterch je k udren pedstavy spolen
identity zapoteb urit mry interakce z o do o". V rmci jednotlivch nrod se lid bezprostedn setkvaj jen s malm zlomkem tch,
s nimi dajn sdlej nrodn identitu. Existuj-li nrody, existuj jako
imaginrn tvary, kter pro ns vytvoily vchova, masov mdia a proces politick socializace (viz str. 225). Zatmco podle Rousseaua je nrod oivovn idejemi demokracie a svobody, koncepce, e nrody jsou
spoleenstv vynalezen" nebo imaginrn", se bl spe marxistickmu nzoru, podle nho je nacionalismus jednou z odrd buroazn ideologie. Podle ortodoxnho marxismu je nacionalismus nstrojem, pomoc nho vldnouc tda el hrozb sociln revoluce; tvrd toti, e loajalita k nzoru je pevnj ne tdn solidarita, a tak dlnickou tdu svazuje se stvajc mocenskou strukturou.
A u nrody vznikly z touhy po svobod a demokracii nebo jsou
pouhmi podvodnmi vynlezy politickch elit i njak vldnouc tdy, nkter nrody politick charakter nepochybn maj. Podle Meinecka
lze tyto nrody klasifikovat jako politick". Politick nrod je ten, ve
kterm m obanstv vt politick vznam ne etnick identita; politick nrody pomrn asto zahrnuj adu etnickch skupin a vyznauj
se tedy kulturn heterogenitou. Jako klasick pklady politickch nrod se asto uvdly Spojen krlovstv, USA a Francie. Spojen krlovstv je ve skutenosti uni ty kulturnch" nrod: Anglian, Skot,
Velan a severnch Ir (i kdy naposled jmenovan zahrnuj mon dva
nrody: protestantsk unionisty a katolick republikny). Pokud existuje
njak svbytn britsk nrodn identita, je zaloena na takovch politickch faktorech, jakmi jsou vrnost Korun, cta k parlamentu ve
Westminsteru a vra v historick prva a svobody britskho lidu. USA ja-

132

ko zem pisthovalc" maj vrazn multietnick a multikulturn charakter, kter znemouje vytven njak nrodn identity na bzi spolench kulturnch a djinnch vazeb. Vdom pinleitosti k americkmu nrodu bylo naopak clevdom vytveno vzdlvac soustavou
a pstovnm cty k souboru spolench hodnot, zejmna tch, o nich
se hovo v Deklaraci nezvislosti a v stav USA. Podobn francouzsk nrodn identita je tsn spjata s tradicemi a principy francouzsk revoluce roku 1789.
Tyto nrody maj spolen to, e - teoreticky - byly zaloeny na dobrovolnm pijet nikoli existujc kulturn identity, ale spolenho souboru princip nebo cl. Nkdy se tvrd, e pro nacionalismus, kter se v takovch spolenostech formuje, je pznan tolerance a demokratismus.
Je-li nrod entitou prvoad politickou, je skupinou otevenou, tj. v tom
smyslu, e lenstv v n se neomezuje na ty, kdo vyhov konkrtnm jazykovm, nboenskm, etnickm apod. kritrim. Klasickm pkladem jsou USA, kter si o sob vytvej obraz tavcho kadlubu", a nov Jin Afrika, na kterou se pohl jako na duhovou spolenost". Na
druh stran nemvaj politick nrody pocit organick jednoty a djinn
zakoennosti, se kterm se setkvme u kulturnch nrod. Tm lze
mon vysvtlit napklad relativn slabost specificky britskho nacionalismu ve Spojenm krlovstv, na rozdl od nacionalismu skotskho a
velskho a od ponkud zkoprsho nacionalismu anglickho, ktermu se
nkdy k nacionalismus malch anglickch lid".
Stty rozvojovho svta se ve svm boji za nrodn identitu setkvaly se zcela specifickmi problmy. Tyto nrody lze oznait za politick" ve dvojm smyslu. Za prv, v mnoha ppadech doshly sttnosti
teprve po boji proti koloniln nadvld (viz str. 140). V tomto ppad je
identita nroda hluboce poznamenna sjednocujcm silm o svobodu.
Nacionalismus tetho svta mv proto vrazn antikoloniln charakter.
Za druh, tyto nrody byly asto formovny geografickmi hranicemi
zddnmi po jejich bvalch kolonilnch vldcch. Tak tomu bylo zejmna v Africe. Africk nrody" asto zahrnuj irok spektrum etnickch, nboenskch a regionlnch skupin, kter spojuje sotva nco vc
ne jen spolen koloniln minulost. Na rozdl od vytven klasickch
evropskch kulturnch nrod, kter usilovaly o sttnost na zklad ji
existujc nrodn identity, byl v Africe podniknut pokus vybudovat"
nrody na zkladech existujcch stt. Nevhodn spojen politickch
a etnickch identit, kter z toho povstalo, vak plodilo nov napt, jak
jsme to vidli napklad v Nigrii, Sdnu, Rwand a v Burundi. Takov
konflikty vak rozhodn nejsou jen projevem nkdejho tribalismu".
Do znan mry jsou dsledkem politiky rozdl a panuj, kter se v koloniln minulosti uvala.

Rzn druhy nacionalismu

Politick charakter nacionalismu je pedmtem mnoha spor a diskus. Na jedn stran se nacionalismus me jevit jako sla pokrokov
a osvobozujc, kter pin vyhldky na nrodn jednotu nebo nezvislost. Na druh stran me bt krdem iracionlnm a reaknm, kter
politickm vdcm umouje sledovat ve jmnu nroda politiku expanze a vlky. Nacionalismus skuten vykazuje znmky jakhosi politic-

133

kho ekvivalentu syndromu rozpadu osobnosti. V rznch dobch byl

pokrokov i reakn, demokratick i autoritsk, osvobozujc i ujamujc, levicov i pravicov. Proto je mon lep nechpat nacionalismus jako jev jednotn a bezrozporn, ale spe jako jakousi srii nacionalism", tj. jako urit komplex tradic, kter spojuje jen jedno: kad
po svm uznv zsadn politick vznam nroda.
Tento zmatek vyplv zsti ze spor, o nich byla e ve a kter
se vedou o to, jak by se ml nrod chpat a zda pi jeho definovn rozhoduj kritria kulturn nebo politick. Na povahu nacionalismu m vak
vliv tak situace, ve kter vznikaj nrodn aspirace, i politick problmy
a zmry, se ktermi je nacionalismus spojovn. Je-li napklad nacionalismus reakc na zkuenosti s ciz nadvldou nebo kolonilnm panstvm,
je obvykle silou osvobozujc, spjatou s cli svobody, spravedlnosti a demokracie. Je-li produktem socilnho peskupen a demografick zmny,
je asto zkoprs a vyluujc a me se stt odrazovm mstkem k rasismu (viz str. 138) a xenofobii. Na nacionalismus maj konen vliv
i politick nzory jeho vyznava. K nacionalismu thli - kad po svm
- liberlov, konzervativci, socialist, faist a dokonce i komunist (ze
vech vznamnch ideologi je to mon jen anarchismus, kter je s nacionalismem zcela nesluiteln). V tomto smyslu je nacionalismus ideologi prezovou, jsouc nap prakticky celm politickm a ideologickm spektrem. Hlavn politick projevy nacionalismu jsou:
-

liberln nacionalismus,
konzervativn nacionalismus,
rozpnv nacionalismus,
protikoloniln nacionalismus.

Liberln nacionalismus
V liberlnm nacionalismu lze spatovat klasickou formu evropskho
liberalismu; svmi potky sah a k francouzsk revoluci a ztlesuje
adu jejch hodnot. Na evropskm kontinentu prost v polovin 19. stolet platilo, e bt nacionalista znamenalo bt liberl a naopak. Napklad
v revolucch roku 1848 se boj za nrodn nezvislost a sjednocen spojoval s volnm po omezen a konstitun vld. Nikde to nebylo vidt jasnji ne na obrozeneckm" italskm nacionalistickm hnut (Risorgimento), zejmna na t jeho podob, v jak se projevuje u proroka" sjednocen Itlie Giuseppe Mazziniho (viz str. 134). Podobn principy formuloval Simon Bolivar (1783-1830), kter potkem 19. stolet stl
v ele hnut za nezvislost Latinsk Ameriky a vznamn pispl k vypuzen panl z tohoto subkontinentu. Patrn s nejistm projevem liberlnho nacionalismu se setkvme ve trncti bodech" americkho
prezidenta Woodrowa Wilsona. Wilson je formuloval v roce 1918 a mly bt zkladem obnovy Evropy po 1. svtov vlce. Staly se vchodiskem rozshlch zemnch zmn, uskutennch prostednictvm versailleskho smluvnho systmu (1919).
Stejn jako jin formy nacionalismu vychz i liberln nacionalismus z pedpokladu, e lidstvo se pirozen rozpad na soubor nrod,
z nich kad m svou osobitou identitu. Nrody jsou tud spoleenstv
pirozen a organick, nikoli uml vtvory politickch vdc nebo vldnoucch td. Pro liberln nacionalismus je ovem pznan, e ideu n-

Xenofobie (xenophobia). Strach z

cizinc nebo nenvist vi nim;
patologick etnocentrismus.

134

Pojem

Giuseppe Mazzini (1805-1872)

Kosmopolitismus
Kosmopolitismus
Italsk nacionalista a apotol liberlnho republiknstv.Mazzini se
{cosmopolitanism)
znamen doslova vru
narodil v Janov v rov kosmopolis ili
din lkae. Jako len tajnho vlasteneckho spolku Carbonari se dostal
svtov stt"
Znamen tud mj
do styku s revoseten nrodnch
identit a nstup
spolen politick
vrnosti, ve kter se
lun politikou. Dsledkem bylo vznn a francouzsk exil. Po vypovzen z
sjednot veker
Francie se
lidstvo. Tento termn
se vak obvykle uv
Mazzini odebral do Britnie. Za revoluc roku 1848 se nakrtko vrtil do Itlie a
k oznaen
stanul
skromnjho cle,
toti dosaen mru a
v ele msk republiky.Tak vak mla jen krtk trvn.Po jejm pdu vliv tohoto
harmonie mezi nrody
odna zklad
vzjemnho porodnho republikna postupn slbl.Dal nacionalitit vdcov vetn
zumn, tolerance a
Garibaldiho
pedevm vzjemn
(1807 - 1882) se poohleli po savojsk dynastii, kter mla podle jejich nzoru
zvislosti.
Manchestert liuskutenit
berlov" 19. stolet - roda spojuje s vrou v suverenitu lidu, odvozenou konec konc z Rousseaua.
sjednocen Itlie. I kdy se u nikdy oficiln nevrtil, Mazzini ovlivoval svm
Richard Cob-den
K tomuto
spojen
dolo proto,
mnohonrodn
e, proti vkterm
(1804-1865) a John
liberrnm
nacionalismem
lidi protoe
v cel Evrop
i skupiny pisthovalc
USA.
Bright (1811-1889)- evropt nacionalist 19. stolet bojovali, byly autokratick a despotick.
prosazovali kosmopolitismus ve snaze o
Nap. Mazzinimu nelo jen o sjednocen italskch stt, ale i o jejich
voln obchod, a to s
vymann z vlivu autokratickho Rakouska. Hlavnm tmatem tto formy
odvodnnm, e
povede k
nacionalismu je tud vrnost zsad sebeuren nroda. Jejm clem je
mezinrodnmu
vytvoen nrodnho sttu (viz str. 143), tj. sttu, jeho hranice se pokud
dorozumn a ke
vzjemn ekonomick mono kryj s hranicemi oddlujcmi jednotliv nrody. J. S. Mill (1861)
zvislosti a tak
nakonec uin vlku to formuloval takto: Kde existuje pocit pinleitosti k nrodu, tam je
nemonou.
ipso facto dvod snait se o sjednocen vech pslunk tohoto nroda pod
Kosmopolitn idel
i nadnrodn
jednou vldou, a to vldou jen tohoto nroda samho. Tm se vlastn
tvary, kter se sna
k, e o otzce vldy mus rozhodnout sami ovldan.
spe posilovat
spoluprci mezi
Liberln nacionalismus je pedevm nacionalismus zsadov. Znrody ne nahrazovat
jmy jednoho nroda nestav proti zjmm jinch nrod. Naopak hls, e
nrodn stt.

Sebeuren nroda
{national selfdetermination). Zsada, e nrod je
svrchovan (suvernn) tvar; sebeuren zahrnuje jak
nezvislost, tak demokratickou vldu

prvo na svobodu a sebeuren m kad nrod. V tomto smyslu jsou si

vechny nrody rovny. Konenm clem liberlnho nacionalismu je tud
vybudovn svta suvernnch nrodnch stt. Proto Mazzini zaloil
tajn spolek Mlad Itlie, aby podpoil mylenku sjednocen Itlie; zaloil
vak tak Mladou Evropu, a to v nadji, e bude it nacionalistick
idely na celm evropskm kontinentu. Na pask mrov konferenci, ze
kter vzeel soubor tzv. versailleskch smluv, Woodrow Wilson prosazoval
zsadu sebeuren nrod nikoli proto, e rozbit evropskch impri
odpovdalo nrodnm zjmm USA, ale protoe byl pesvden, e i
Polci, ei, Jugoslvci a Maai maj prvo na politickou nezvislost,
kter se u t Amerian.
Z tohoto hlediska nacionalismus nen jen nstrojem, pomoc nho lze
rozit politickou svobodu, ale i mechanismem k zajitn mrovho a
stabilnho svtovho uspodn. Napklad Wilson byl pesvden, e
pinou 1. svtov vlky bylo to, e star d44, v nm dominovaly autokratick a militaristick e, byl svzn s expanzionismem a vlkou.
Demokratick nrodn stty budou podle jeho nzoru zsadn mrumilovn: jeliko u doshly kulturn a politick jednoty, nemaj dvod rozpoutvat vlku nebo si podrobovat jin nrody. Nacionalismus se tud
nechpe jako zdroj nedvry, podezravosti a rivality. Spe je silou, kter je
s to upevnit jednotu v kadm nrod a bratrstv mezi nrody, a to na
zklad vzjemnho respektovn nrodnch prv a charakteristickch
zvltnost.
V jistm smyslu ovem liberalismus hranice nroda pesahuje a hled
dl. Je tomu tak ze dvou dvod. Za prv, z vrnosti individualismu
vyplv, e podle liberl jsou si vichni lid (bez ohledu na rasu, nboensk vyznn, pvod, nrodnost apod.) rovni, protoe maj stejnou mo-

135

rln hodnotu. Liberalismus je tud univerzalistick: souhlas s tez, e

vude maj jednotlivci stejn status a stejn oprvnn. To se dnes bn
vyjaduje pojmem lidskch prv. Tm, e jednotlivce stav nad nrod,
liberlov pipravuj pdu pro naruovn nrodn svrchovanosti; tak tomu bylo napklad v ppad mezinrodn kampan, kter mla donutit
blosk" reim v Jin Africe, aby se zekl apartheidu. Druhm dvodem je obava liberl, e svt suvernnch nrodnch stt by mohl zdegenerovat v jaksi pirozen stav" v mezinrodnm mtku. Stejn jako jednotlivcm neomezen svoboda umouje, aby jeden druhho zneuvali a zotroovali, me bt suverenita nroda vyuita jako pltk
rozpnavosti (expanzionismu) a dobyvanosti. Svoboda mus bt vdy
podzena prvu, a to jak pokud jde o jednotlivce, tak pokud jde o nrody. Liberlov stli tud v prvnch adch kampan za prosazen systmu mezinrodnho prva (viz str. ...), nad jeho dodrovnm by bdly
nadnrodn tvary typu Spolenosti nrod, OSN a Evropsk unie. Nacionalismu, pohlme-li na vc takto, se tud nikdy nesm dovolit, aby
se stal zkoprsm a rozpnavm; proto mus bt vyvaovn drazem na
kosmopolitismus.
Kritikov liberlnho nacionalismu se obvykle dl na dv skupiny.
Podle prvn lze liberln nacionalisty vinit z naivity a romantismu. Vid
pokrokovou a osvobozujc tv nacionalismu, jejich nacionalismus je
tolerantn a racionln. Nejsp vak pehlej stinnou strnku nacionalismu, tj. iracionln pouta tribalismu, kter ns" oddluj od nich",
kte jsou nm ciz a ohrouj ns. Liberlov pojmaj nacionalismus jako jaksi univerzln princip, mn vak chpou emocionln silu nacionalismu, kter za vlky doke lidi pesvdit, e maj bojovat, zabjet
a umrat za svou" zemi, prakticky bez ohledu na to, zda vc jejich nroda je nebo nen spravedliv. Takov postoj je vyjadovn vtou a je
v prvu nebo ne, je to moje vlast" (my country, right or wrong).
Za druh, cil liberlnho nacionalismu (vybudovn svta nrodnch
stt) me bt v samm svm zkladu falen a nemstn. Wilsonovsk
nacionalismus, na zklad nho byly pekreslena mapa velk sti Evropy, chyboval tm, e se opral o pedpoklad, podle nho nrody ij na
zemch, kter jim vyhovuj a s zemm jinch nrod se nepekrvaj,
a e tud stty lze vybudovat tak, aby se s tmito zemmi kryly. V praxi
ovem vechny tzv. nrodn stty" zahrnuj adu jazykovch, nboenskch, etnickch a regionlnch skupin, z nich nkter se ppadn
povauj za nrody". Nikde se to neprojevilo v dramatitj podob
ne v bval Jugoslvii, na kterou mrotvorci ve Versailles pohleli jako na zemi Slovan". Ve skutenosti byla tato zem splet rznch etnickch spoleenstv, nboenstv, jazyk a navzjem odlinch histori.
Nadto, jak prokzal rozpad Jugoslvie na potku 90. let, kad z republik, kter ji tvoily, byla sama o sob jakmsi etnickm propletencem. Byli to nacist a pozdji bosent Srbov, kdo nakonec uznal, e jedinou spolehlivou cestou k politicky sjednocenmu a kulturn homogennmu nrodnmu sttu jsou etnick istky.
Konzervativn nacionalismus
Historicky vzato se konzervativn nacionalismus objevil o nco pozdji ne nacionalismus liberln. A do druh poloviny 19. stolet ch-

Lidsk prva (human rights). Prva,

na kter maj lid
nrok proto, protoe jsou lidmi; univerzln a zkladn
prva (viz str. 319).
Tribalismus (tribalism). Pocit
kmenov pslunosti. Skupinov
chovn vyznaujc se izolovanost,
zkoprsost a pocitem vlunosti, typicky iven neptelstvm vi
konkurujcm skupinm.
Etnick istka
(ethnic cleansing).
Nsiln vyhnn
nebo likvidace pslunk cizch
nrod"; asto eufemistick oznaen genocidy.

136

Pojem

pali konzervativn politikov nacionalismus jako doktrnu podvratnou,

ne-li revolun. Postupn se vak stle vraznji projevovala propojenost
konzervatismu a nacionalismu: viz napklad Disraeliho idel jednoho
nroda", Bismarckovu ochotu vyut nmeckho nacionalismu k poslen
a zemnmu rozen Pruska, i podporu, kterou panslavistickmu nacionalismu poskytoval car Alexander III. V modern politice se nacionalismus stal lnkem vry vtiny, ne-li vech konzervativc. Ve Spojenm krlovstv to tm hmatateln demonstrovala Margaret Thatcherov svou triumfalistickou reakc na vtzstv ve vlce o Falklansk ostrovy
v roce 1982; nemn zejm je to i na urputnm euroskepticismu"
konzervativn pravice, zejmna ve vztahu k tomu, co uv jako neustl
strak, toti k federativn Evrop". Obdobn forma nacionalismu
byla znovu rozdmychna v USA v podob asertivnj zahranin politiky, kterou sledoval R. Reagan invaz do Granady a bombardovnm Libye a G. Bush st. invaz do Panamy a vlkou v Zlivu v roce 1991.
Konzervativnmu nacionalismu nejde ani tak o zsadov nacionalismus univerzlnho sebeuren jako o pslib sociln soudrnosti a veejnho podku, ztlesnn v pocitech nrodnho vlastenectv. Konzervativci
chpou nrod pedevm jako organickou entitu vyvrajc z elementrn
touhy lid thnout k tm, kdo maj stejn nzory a zvyky, kdo vyznvaj
stejn ivotn styl a tak vypadaj stejn jako oni. Lid prost hledaj
bezpe a identitu a k tomu jim slou pslunost k nrodnmu spoleenstv. Vlasteneck loajalita a vdom pslunosti k nrodu jsou, hledme-li
na vc takto, zakoenny pedevm v pedstav spolen minulosti; nacionalismus se tak mn v obranu hodnot a instituc, za nimi stoj djiny.
Nacionalismus se tm stv jednou z forem tradicionalismu. To dodv
konzervativnmu nacionalismu vrazn nostalgick charakter, projevujc
se v neustlm ohlen se do minulosti. V USA se tak dje zdrazovnm Otc poutnk a vbec starousedlk, vlky za nezvislost, filadelfskho konventu atd. V ppad britskho (nebo pesnji anglickho) nacionalismu se nrodn patriotismus opr o symboly spojen s monarchi.
Sttn hymnou Spojenho krlovstv je God Save the Queen a krlovsk
rodina hraje prominentn roli pi nrodnch oslavch typu Dne pm a
sttnch aktech typu zahajovacho zasedn parlamentu.
Konzervativn nacionalismus se obvykle objevuje spe v nrodnch
sttech u etablovanch ne v tch, kter se teprve rod. Bv typicky iven pocitem, e nrod je v ohroen a u zevnit nebo zvnjku. Tradinm neptelem ve vlastnch adch" byl tdn boj a nebezpe sociln
revoluce na jeho konci. V tomto ohledu chpali konzervativci nacionalismus jako protiltku proti socialismu: je-li loajalita k vlasti silnj ne
tdn solidarita, je dlnick tda fakticky vlenna do nroda. Proto se v
konzervativnm mylen znovu a znovu objevuje voln po jednot nroda
a pesvden, e nepokryt vyznvan patriotismus je obanskou
ctnost. Ke vnjm" neptelm, kte ohrouj identitu nroda, pat
pisthovalectv a tendence k nadsttnosti.
Pisthovalectv je podle tohoto nzoru hrozbou proto, protoe m
tendenci oslabovat etablovanou nrodn kulturu a etnickou identitu a vyvolvat tak neptelstv a konflikty. Ve Spojenm krlovstv to v 60. letech vyjdil Enoch Powell, kter varoval, e pokraujc pisthovalectv
ze zem Commonwealthu povede k rasovm nepokojm a k nsilnostem. Podobnho tmatu se v roce 1979 chopila Margaret Thatchero-

Patriotismus (pat
riotism), z lat. patrici,
vlast". Vlastenectv,
pocit psychick
vzanosti na vlastn
nrod a pi-nleitosti
k nmu. Termny
nacionalismus a
patriotismus se asto
zamuj. Nacionalismus m charakter
doktrinrn a zahrnuje
v sob pesvden, e
nrod je jaksi
zkladnm principem
politick organizace.
Patriotismus dodv
tomuto pesvden
citovou podporu.
Patriotismus je tud
podlom vech forem
nacionalismu; sotva si
lze pedstavit njakou
nrodn skupinu, kter
by poadovala dejme
tomu politickou
nezvislost, ani by se
mohla vykzat aspo
jistou mrou patriotick loajality nebo
nrodnho vdom. Ne
vichni patrioti,
vlastenci, jsou vak
nacionalist. Ne
vichni, kdo se ztotouj se svm nrodem a dokonce ho
miluj, spatuj v
nrodu prostedek k
artikulovn politickch poadavk.

137

v, kter hovoila o nebezpe, e pisthovalci Spojen krlovstv pevlcuj". Rovn kampan proti pisthovalectv veden britskou Nrodn
stranou, francouzskou Le Penovou Nrodn frontou a ultrapravicov-mi
skupinami (nap. republikny) v Nmecku se inspiruj konzervativnm
nacionalismem. Nrodn identitu a spolu s n zdroj na bezpenosti a
pinleitosti ohrouje stejn tak i rst nadnrodnch tvar a kulturn
globalizace. V odporu proti jednotn evropsk mn, kter se projevil ve
Spojenm krlovstv i v dalch lenskch sttech EU, se odr nejen
obava ze ztrty ekonomick svrchovanosti, ale i vra, e nrodn mna
m zsadn vznam pro zachovn svbytn nrodn identity.
Akoli se konzervativn nacionalismus spojoval s vojenskmi dobrodrustvmi a s expanz, to, m se vyznauje pedevm, je vak jeho sebestednost a uzavenost. Pokud konzervativn vldy vyuily zahranin politiku jako nstroj, aby ve veejnosti rozncovaly vn, lo spe o akt politickho oportunismu ne o dsledek toho, e by konzervativn nacionalismus byl zaryt agresivn nebo samou svou podstatou militaristick. To
vede ke kritice, podle n je konzervativn nacionalismus v zsad formou
manipulace ze strany elity nebo formou ideologie vldnouc tdy. Z tohoto hlediska nrod" vynalzaj a nepochybn definuj politit vdcov
a vldnouc elity s clem vyrobit" konsens a navodit politickou pasivitu.
eeno bez pkras, jakmile se dostanou do svzeln situace, vechny vldy hraj nacionalistickou kartou". Vnj je vak kritika, e konzervativn nacionalismus plod netolerantnost a slep fanatismus. Sebestedn
nacionalismus t z zce kulturnho pojet nroda, tj. z pesvden, e nrod je vlun etnick spoleenstv, v zsad podobn jaksi ir rodin.
Velmi jasn dlc ra se proto vede mezi tmi, kdo k nrodu pat, a tmi, kdo jsou mu ciz. Konzervativci, kte neustle opakuj, e je teba
uchovvat kulturn istotu a dodrovat zaveden tradice, mohou prezentovat pisthovalce a vbec cizince jako hrozbu, a tak prosazovat nebo pinejmenm legitimizovat rasismus a xenofobii.
Rozpnav nacionalismus
Tet forma nacionalismu m povahu agresivn, militaristickou a rozpnavou (expanzionistickou). V mnoha smrech je pmo protikladem
zsadov vry v lidsk prva a sebeuren, kter je jdrem liberlnho nacionalismu. Agresivn tv nacionalismu se projevila poprv koncem 19.
stolet, kdy se ve jmnu slvy nroda a jeho msta na slunci" evropsk
mocnosti pustily do rvaky o Afriku". Evropsk imperialismus 19. stolet (viz str. 152) se od koloniln expanze dvjch obdob liil tm, e
byl iven ovzdum lidovho nacionalismu, ve kterm se presti nroda
stle vraznji spojovala s vlastnictvm impria a kad vtzstv v boji
o kolonie bylo vtno manifestacemi a nadenmi projevy hurvlastenectv. Ob svtov vlky 20. stolet byly do znan mry vsledkem prv takovho rozpnavho nacionalismu. Kdy v srpnu 1914 vypukla 1. svtov
vlka, kterou pedchzely dlouh zvody ve zbrojen a opakujc se mezinrodn krize, vyvolvala vidina dobytch zem a vojensk slvy v hlavnch mstech pednch evropskch zem spontnn projevy naden. Druh svtov vlka byla do znan mry vsledkem nacionalismem inspirovanch program imperiln rozpnavosti Japonska, Itlie a Nmecka.
Nejdestruktivnjm modernm pkladem tto formy nacionalismu v Evrop byla snaha bosenskch Srb vytvoit Velk Srbsko".

Hurvlastenectv
(jingoism). Veejn
projevovan naden nebo oslavn nlada
vyvolan
ozbrojenou expanz
nebo imperilnmi
vboji.

138

Pojem
Rasismus
V anglitin existuj vrazy racialism a racism, kter
se asto uvaj
zamniteln; v bnm jazyce vak
zdomcnl sp vraz racism. Pod rasismus lze podadit
vechny nzory a
doktrny, kter z
toho, e lidstvo se
dl na biologicky
se odliujc rasy,
vyvozuji politick
nebo sociln
zvry. Rasistick
teorie se tedy opraj o dva pedpoklady. Za prv, genetick rozdly
ospravedluj, zachz-li se s lidstvem jako se souborem ras (rasa zde
tedy vlastn znamen druh). Za
druh, kulturn, intelektuln a morln rozdly v rmci
lidstva vyplvaj z
tchto zsadnjch
rozdl genetickch. Politicky
se rasismus projevuje volnm po
rasov segregaci
(apartheidu) a
doktrnami o lep a
hor krvi" (nap.
rijstv a antisemitismus). Slovo rasismus lze ut
i v um smyslu na
oznaen pedsudk
nebo neptelskch
postoj vi lidem
na zklad jejich
rasovho pvodu;
zda je s tm spojena
njak rozpracovanj rasistick teorie nebo ne, zde
prakticky nehraje
roli.

Ve sv krajn podob je tento nacionalismus dsledkem proitku intenzivnho, dokonce hysterickho nacionalistickho naden, o kterm se nkdy hovo jako o integrlnm nacionalismu. Oznaen integrln nacionalismus razil francouzsk nacionalista Charles Maurras (1868-1952), vdce
pravicov Action Francaise. Jdrem Maurrasovy politiky bylo neustl
zdrazovn klovho vznamu nroda: nrod je vm, jednotlivec nen
nim. Existence i vznam nroda tud pesahuje ivot kterhokoli jednotlivce a individuln existence m smysl jedin tehdy, je-li zasvcena jednot nroda a jeho peit. Takov fanatick patriotismus je obzvl pitaliv pro lidi odcizen, izolovan a bezmocn, jim se nacionalismus
stv cestou k optnmu nabyt hrdosti a sebecty. Integrln nacionalismus vak zpetrhv u dve vytvoen pouto mezi nacionalismem a demokraci. Integrln" nrod je etnick spoleenstv vlun, kter dr pohromad spe jaksi elementrn loajalita ne politick vrnost, kterou
lovk prokazuje dobrovoln. Jednota nroda nevyaduje svobodnou
diskusi a oteven konkurenn boj o moc; vyaduje kze a poslunost
jedinmu nejvymu vdci. To vedlo Maurase k tomu, e demokracii lil jako zdroj slabosti a zkorumpovanosti a vyzval k jejmu nahrazen
obnovenm monarchistickm despotismem.
Tento militantn a vybiovany nacionalismus je vdy spojen s ovinistickmi nzory a doktrnami. ovinismus - nzev je odvozen od jmna Nicolase Chauvina, francouzskho vojka, kter byl znm svou fanatickou oddanost Napoleonovi a vci Francie - je iracionln vra v nadazenost nebo vd roli vlastn skupiny nebo vlastnho lidu. Nacionln
ovinismus tud odmt mylenku, e vechny nrody jsou si rovny
a nahrazuje ji pesvdenm, e nrody maj kad sv charakteristick
rysy a kvality a tud i znan odlin osudy. Nkter nrody se hod
k tomu, aby vldly, ostatn k tomu, aby byly ovldny. Tato forma nacionalismu se zpravidla projevuje v doktrnch etnick i rasov nadazenosti; nacionalismus se tu tud ms s rasismem. ovinista chpe svj
nrod jako jedin a zvltn, jako nrod tak i onak vyvolen". Pro ran nmeck nacionalisty, jakmi byli nap. Fichte a Jahn, byli jedin
Nmci skuten Volk (organick nrod). Pouze oni si zachovali istou
krev a zabrnili znevaen svho jazyka. Pro Maurrase byla Francie zzrak, kter nem sob rovnho, pokladnice vech kesanskch a klasickch ctnost.
Pro tento typ nacionalismu je ovem nemn dleit, e kad jin
nrod nebo rasu l jako hrozbu nebo neptele. Tv v tv nepteli se
nrod stmeluje a intenzivnji prov vlastn identitu a vznamnost; jde
tedy o jakousi negativn integraci". ovinistick nacionalismus proto
oste rozliuje mezi oni" a my". Mus zde bt njac oni", kter lze
zesmovat i nenvidt, a tak posilovat vdom, e existujeme my".
Svt je tud rozdlen, obvykle pomoc rasovch kategori, na skupiny,
kter jsou in " a na skupiny, kter jsou out". Skupina, kter je ou"
slou jako obtn bernek, na kter se svdj vechny nezdary a frustrace skupiny, kter je in". To se nejvraznji projevilo v podob zuivho antiseminismu, na nm stavl nmeck nacismus. Hitlerv Mein
Kampf (1925) lil djiny jako manichejsk boj rijc a id, tj. sil svtla a tmy, dobra a zla.
Tmatem, kter se v rozpnavm nacionalismu znovu a znovu vrac,
je idea znovuzrozen ili regenerace nroda. Tato forma nacionalismu

139
bn t z mt o nkdej nrodn velikosti i slv. Mussolini a italt
faist se ohleli po asech csaskho ma. Nmet nacist, kte svj
reim vydvali za Tet i", se ohleli jak po Bismarckov druh i",
tak po prvn i" Karla Velikho, zakladatele Svat e msk. Takov
mty zjevn orientuj rozpnv nacionalismus na minulost; hled vak i
do budoucna, jeliko rsuj dal osud nroda. Je-li nacionalismus
nstrojem, jak obnovit velikost nroda a zajistit jeho novou slvu, m
vdy militaristick a rozpnav charakter. Strun eeno, vlka se stv
ternem, na nm se nrod zkou a provuje. Jdrem integrlnho
nacionalismu je proto asto projekt impria: sil o expanzi nebo snaha
zskat kolonie. To lze vidt na rznch formch pannacionalismu.
Vmluvnm dokladem je i zde nacistick Nmecko. V Hitlerovch spisech je nartnut program expanze o tech etapch. Za prv, Nmci se
snaili vytvoit Velk Nmecko", a to zalennm etnickch Nmc z
Rakouska, eskoslovenska a Polska do rozen e. Za druh, usilovali
o zskn ivotnho prostoru" (Lebensraum), a to vytvoenm Nmci
ovldanho impria, jeho soust by bylo i Rusko. Za tet, Hitler snil o
tom, e nakonec budou svtu vldnout rijci.
Protikoloniln nacionalismus
Rozvojov svt zrodil rzn formy nacionalismu, vechny se vak tak
i onak inspirovaly bojem proti koloniln nadvld. Je jistou ironi, e
nauky a zsady zrozen pvodn v procesu vytven nroda" v Evrop
obrtila tato podoba nacionalismu proti samotnm evropskm mocnostem. Jinak eeno, kolonialismu se podailo uinit z nacionalismu politick krdo celosvtovho vznamu. V Africe a v Asii pomhal vzbuzovat
pocit pinleitosti k nrodu, na kter mla rozhodujc vliv touha po nrodnm osvobozen". Politick mapa velk sti svta se bhem 20. stolet
skuten zmnila, a to v dsledku protikolonialismu. Hnut za nezvislost,
kter zaala v mezivlenm obdob, dostala po skonen 2. svtov vlky
nov impuls. A pli velk impria Britnie, Francie, Nizozemska a
Portugalska se pod tlakem slcho nacionalismu zhroutila.
Indii byla nezvislost slbena za 2. svtov vlky; nakonec ji zskala v
roce 1947. na doshla skuten jednoty a nezvislosti teprve po komunistick revoluci roku 1949; pedtm byla osm let ve vlce s Japonskem. V Indonzii byla republika po ti roky trvajc vlce s Nizozemskem
vyhlena v roce 1949. Vojensk povstn pinutilo v roce 1954 Francouze, aby se sthli z Vietnamu; plnho osvobozen, provzenho sjednocenm Severnho a Jinho Vietnamu, vak bylo dosaeno teprve v roce
1975, a to po 14 let trvajc vlce proti Spojenm sttm. Nacionalistick
boje v jihovchodn Asii inspirovaly obdobn hnut v Africe: v Ghan stl
v ele osvobozeneckho hnut Nkhrumah, v Nigrii dr. Azikiwe, v Tanganjice (pozdj Tanzanii) Julius Nyerere, v Njasku (pozdjm Malawi)
Hastings Banda. Od konce 50. let se tempo dekolonizace v Africe zaalo
zrychlovat. Nigrie zskala nezvislost na Spojenm krlovstv v roce
1960; Alrsko ji po dlouhotrvajc vlce proti Francouzm zskalo v roce
1962. Nezvisl Kea vznikla v roce 1963, Tanzanie a Malawi o rok
pozdji. Posledn africk kolonie, Jihozpadn Afrika, zskala u jako
Namibie nezvislost v roce 1990.
Antikolonialismus ve svch ranch podobch erpal z klasickho"
evropskho nacionalismu a byl inspirovn mylenkou sebeuren nro-

Pojem
Antisemitismus
Podle tradice jsou
semit potomky
Semovmi, kter
byl synem Noemovm. Pat k nim
vtina nrod
Blzkho vchodu.
Antisemitismus
(anti-semitism)
jsou pedsudky nebo nenvist vi
idm. Ve sv prvn systematick podob ml antisemitismus charakter
nboensk. Odrel se v nm neptelsk postoj kesan k idm, zakldajc se na
dajn spoluvin
idu na poprav Jeov a na jejich
odmtn uznat Jee za syna boho. Ekonomick
antisemitismus se
zaal formovat ponaje stedovkem
a projevovala se v
nm nechu k idm jako profesionlnm lichvm,
zastavrnkm a
obchodnkm. id
nemohli vstupovat
do emeslnickch
cech a nesmli
vlastnit pozemky.
V 19. stolet se v
dlech R. Wagnera
a H. S.
Chamberlaina
(1855-1929) zrodil
rasov antisemitismus, kter odsuzoval idy jako lidi
svou podstatou zl
a destruktivn. Tyto
mylenky se staly
ideologickm zkladem nmeckho
nacismu; jejich
nejlenjm projevem byl holokaust.

Pannacionalismus
(pan-nationalism).
Urit typ, styl nacionalismu, zamujc se na sjednocovn dosud nesjednocenho lidu
expanzionismem
nebo politickou solidaritou (pan"
znamen celkov,
veobecn, totln).

140

da. Rodc se africk a asijsk nrody se vak nachzely v situaci znan

odlin od t, v n byly nov stty, kter se v 19. stolet vytvoily v EvKolonalismu rop. sil africkch a asijskch nrod o nezvislost bylo neoddliteln
spjato s pnm sociln se rozvinout a skoncovat s podzenost prs je teorie
myslov vysplm sttm Evropy a USA. Cl nrodnho osvobozen"
nebo praxe ovldni
cizho zem kter se
ml tedy dimenzi ekonomickou i politickou. To pomh vysvtlit, pro
stv koloni.
Kolonialis-mus je tud se protikoloniln hnut zpravidla nepoohlela po liberalismu, ale po sojednou z forem impecialismu a zejmna po marxismu-leninismu, chtla-li vyjdit sv naciorialismus (viz str. 152).
Obvykle se vyznauje
nalistick ambice. Nacionalismus a socialismus se zdnliv je v jako pozakldnm osad a
ekonomickm panstvm litick krda navzjem nesluiteln. Socialist tradin hlsali internaciVldu v kolonich - v
onalismus (viz str. 148), protoe na lidstvo pohlej jako na jeden jedin
typick podob se to
projevilo v Africe a v
celek a tvrd, e rozdlen lidstva na nrody plod jedin podezravost a
jihovchodn Asii
vykonvalo spoleenstv neptelstv. Zejmna marxist zdrazovali, e pouta tdn solidarity
osadnk z matersk
jsou silnj ne vazby k nrodu; Marx to v Komunistickm manifestu
zem" kte se etnicky
(1848) vyjdil slovy dlnci nemaj vlast".
odlisovali od domorodho" obyvatelstva.
Pro rozvojov svt je socialismus pitaliv tm, e hodnoty spoleFrancouzsk
kolonialismus pokldal enstv a spoluprce, kter ztlesuje, jsou hluboce zakoenny v kultukolonie za soust
matesk zem; to mlo rch tradinch, pedindustrilnch spoleenstv. V tomto smyslu existuj
znamenat, e lidu koloni mezi nacionalismem a socialismem styn body, jeliko jak nacionase formln dostvalo
obanskch prv. Naopak lismus, tak socialismus klade draz na sociln solidaritu a kolektivn
neokolonialis-mus je
pedevm ekonomick jednn. Takto nahleno, me bt nacionalismus jednodue jakousi
fenomn, jeho zkladem slab formou socialismu: nacionalismus aplikuje sociln" princip na nje vvoz kapi-tlu z
rod, zatmco socialismus ho roziuje na cel lidstvo. Budeme-li konkrtvyspl zem do zem
mn vyspl, jak jsme nj, socialismus a zejmna marxismus pin analzu nerovnosti a vytoho svdky nap-klad v
ppad tzv. dolarovho koistbvn, pomoc n lze porozumt koloniln zkuenosti a zpochybnit
impe-ralismu" USA v
koloniln nadvldu. Stejn jako vidl utiskovan a vykoisovan proleLatinsk Americe.
tarit, e k osvobozen lze dospt revolunm svrenm kapitalismu, nacionalist tetho svta vidli, e cestou k politick i ekonomick emancipaci
je ozbrojen boj"; cl politick nezvislosti tak splynul s clem sociln
revoluce. V nkterch zemch se protikoloniln hnut oteven pihlsila k
marxismu-leninismu: napklad v n, Severn Koreji, Vietnamu a
Kambodi. Jakmile se chopila moci, zabavila tato hnut ciz majetky,
znrodnila ekonomick zdroje a tak zaloila plnovan hospodstv sovtskho typu. Africk a blzko vchodn stty vytvoily mn ideologickou
formu nacionalistickho socialismu, kter se praktikoval v Alrsku, Libyi,
Zambii, Irku, Jinm Jemenu i jinde. Socialismus", kter byl v tchto
zemch vyhlen, obvykle nabv podoby jakhosi dovolvn se sjednocujc
vci nroda nebo sjednocujcho nrodnho zjmu, zvstovanho zpravidla
silnm charismatickm" vdcem.
Nacionalist v rozvojovm svt se vak nespokojili vdy tm, e svj
nacionalismus vyjadovali e socialismu nebo marxismu, vypjenou od
Zpadu. Zvlt od 70. let byl marxismus-leninismus asto vystdvn
rznmi formami nboenskho fundamentalismu (viz str. 83), zejmna
islmskho. To dalo hlasu rozvojovho svta specificky nezapadni, ba dokonce protizpadn tn. Pinejmenm teoreticky se islm sna podncovat a posilovat nadnrodn politickou identitu, kter vechny, kdo uznvaj
cestu islmu" a uen proroka Muhammada, sjednocuje v rmci islmskho nroda". rnsk revoluce roku 1979, kter pivedla k moci jatollha Chomejnho (1900-1989), vak ukzala, e islmsk fundamentalismus me bt tak zkladem nrodn a duchovn obnovy. Vytvoen islmsk republiky" mlo zbavit rn korumpujcho vlivu zpadnho mate-

141

rialismu obecn a velkho Satana" (USA) zejmna, a to nvratem k tra- Pojem

dinm hodnotm a principm vtlenm v arju ili bosk islmsk pr- Multikulturalismus
vo. Islmsk nacionalismus vak rozhodn nen jednotn. Nap. v Sdnu Termn multikultu(multicula v Pkistnu se islamizace uvala v podstat jako nstroj sttnickho ralismus
turalism) se uv
umn, pomoc nho se mla zkonsolidovat moc vldnoucch elit. ve smyslu jak
tak
V Egypt a Alrsku ale vznikla revolun islmsk hnut, kter po morl- deskriptivnm,
presknptivnm
(normativnm). Ve
n obnov a politick oist volaj ve jmnu mstsk chudiny.

Multikulturalismus
Ponaje 60. lty 20. stolet byla idea nroda jako kulturn a politicky
sjednocenho celku stle vce zpochybovna slcm multikulturalismem.
Nacionalismus byl vdy pkladem politiky zaloen na identit, kdy lidem se v podstat k, co a kdo jsou: nacionalismus dv lidem djiny,
posiluje sociln pouta a kolektivnho ducha a vytv smysl pro osud, kter
sah daleko za individuln existenci. Rovn multikulturalismus je jednou
z forem politiky zaloen na identit; draz vak klade spe na politiku
vychzejc z rozdlnosti. Podtrhv toti mnohotvrnost kulturn rozrznnosti a rozmanitost identit v mnoha modernch spolenostech. Tato
rozmanitost se, pravda, me tkat vku, pslunosti ke spoleensk td,
genderu nebo pohlav; obvykle se vak multikulturalismus spojuje s rozrznnost kulturn, jejm zkladem je rasa (viz str. 216), pinleitost
k uritmu etniku (viz str. 190) i jazyk. Multikulturalismus kulturn rozrznnost nejen uznv, ale tak tvrd, e rozdly mezi lidmi je teba respektovat a veejn se k nim hlsit. USA jako spolenost pisthovalc sice
dlouho multikulturn spolenost byly, otzka multikulturalismu ve ve
uvedenm smyslu se zde vak nastolila teprve pot, co se v 60. letech
objevilo hnut za povznesen ernoskho vdom. Austrlie se oficiln
pihlsila k multikulturalismu potkem 70. let; uznala tak vlastn svou
postupnou asiatizaci". Na Novm Zland je tento proces spjat s uznnm
lohy maorsk kultury pi vytven osobit nrodn identity, v Kanad
pak se snahami o smr mezi francouzsky mluvcmi Quebeany a anglicky
mluvc vtinovou populac a s uznnm prv domorodho inuitskho
obyvatelstva. Ve Spojenm krlovstv multikulturalismus uznv existenci
vznamn ernosk a asijsk komunity a zk se poadavk na asimilaci
tchto komunit do blosk spolenosti. Tot plat v Nmecku pokud jde
o skupiny Turk.
Vztah mezi multikulturalismem a nacionalismem je sloit. Z nacionalistickch tradic se s multikulturalismem me vyrovnat nejsp liberln a protikoloniln nacionalismus. Je tomu tak proto, e v obou tchto
tradicch je ptomen v podstat inkluzivn" model nroda jako entity
spe politick i obansk" ne kulturn i etnick". Pslunky nroda
spojuje spe spolen obanstv a spolen sdlen vrnost ne spolen
kultura. O liberalismu lze mt za to, e multikulturalismu stran ze
zsady. Liberln multikulturalismus je hluboce zakoenn v oddanosti
svobod a toleranci. J. S. Mil (viz str. 66) to ve svm dle O svobod
(1859) klasicky formuloval tak, e tolerance m zsadn vznam jak pro
jednotlivce, tak pro spolenost. Monost zvolit si vlastn morln nzory, kulturn praktiky a ivotn zpsob bez ohledu, zda to ostatn schvaluj
nebo ne, je pro jednotlivce nejdleitj zrukou svobody a vlastnho
rozvoje. Tato obrana tolerance, kterou lze oznait jako negativn", odvoduje pinejmenm multikulturalismus typu t a nechat t", jinak
eeno politiku vlanosti, ppadn lhostejnosti. Mills pesto vil, e to-

smyslu deskriptivnm oznauje kul-turn rozrznnost,

kter vyplv z toho, e ve spolenosti existut
skupiny - dv nebo
vce -, jejich nzory a praktick
postupy dvaj
vzniknout pocitu
zvltn kolektivn
identity. Multikulturalismus znamen
vdy rozrznnost
skupinovou, vyvrajc z rasovch,
etnickch a jazykovch odlinosti. Ve
smyslu preskriptivnm vyplv z multikulturalismu kladn postoj ke skupinov rozrznnosti
a jej podpora, vychzejc bu z prva rozmanitch
kulturnch skupin
na ctu a uznn
nebo z dajnho
prospchu, kter z
morln a kulturn
rozrznnosti m
cel spolenost. V
tomto smyslu
multikulturalismus
uznn vznam nzor, vr, hodnot a
ivotnch styl pi
vytven jak vzjemnho pozorumn, tak sebevdom a
sebedvry jednotlivc i skupin.
Kritikov multikulturalismu tvrd, e
multikulturn spolenosti jsou v sam
sv podstat potenciln konfliktn
a nestabiln a v
preskriptivnm
(normativnm) multikulturalismu spatuj jeden z pkladu
politick korektnosti.

Isaiah Berlin ( 1909-1997)

Britsk historik ide a filozof. Berlin se narodil v lotysk Rize a do Britnie piel v roce 1921. Rozpracoval jednu z forem liberlnho pluralismu, zaloenou na empirismu, jemu zstal Berlin po cel svj ivot vrn, a ovlivnou mylenm protiosvcenskchautor, ajkmi byli nap. Vico1668-1744, Herder a Alexandr Gercen 1812-1870.
Zkladem Berlinova filozofickho postoje byla vra v morln pluralismus,mylenka, e
stetvn
hodnot je neodmyslitelnou soust lidskho ivota. Jeho nejznmjm dlem jsou tyi
eseje o
svobod 1958, ve kterch ve ne "pozitivn" svobodu hodnot svobodu
"negativn".Berlinovy

spisy jsou obranou zpadnho liberalismu proti totalitarismu.

lerance m jet jednu vhodu: podporou rozrznnosti pispv k energii a zdrav spolenosti a napomh pokroku, jeliko podncuje vcnost,
diskusi a debatu. Tato obhajoba pozitivn" tolerance se bl modern
etice multikulturalismu, v n se skupinov rozrznnost nejen pijm,
by zdrhav, ale tak vt jako zdroj vitality a pnos pro vechny.
Liberalismus a multikulturalismus vak nejsou sluiteln bezezbytku. Za
prv, individualismus (viz str. 212), stedn princip liberalismu, protie
multikulturalismu tm, e osobn ili individuln identitu stav ve ne
jakoukoli identitu kolektivn, zaloenou na etnick pslunosti, rase,
jazyce nebo emkoli jinm. V tomto smyslu jde liberalismus dl ne
multikulturalismus i ne nacionalismus, protoe stojina stran internacionalismu (viz str. 148). Za druh, liberalismus je univerzalistick v
tom smyslu, e upednostuje soubor klovch hodnot, mezi nimi maj
sv pevn msto svoboda a tolerance. Jinak eeno, liberalismus pichz se
zcela specifickm pojetm dobrho ivota", v nm se na autonomii
jednotlivce a svobodnou volbou hled jako na nezbytn pedpoklady vvoje
lidsk osobnosti. Liberlov maj tud tendenci tolerovat toho, kdo sm
toleruje; je vak pro n daleko obtnj tolerovat nco, co se jim me
jevit jako nzory a praktiky neliberln i netolerantn, jako jsou nap.
smluven manelstv, pedpisy, jak se maj oblkat eny nebo
diskriminace homosexul a lesbiek. Multikulturalist zase asto pokldaj
liberln toleranci za pouh kulturn imperialismus, tj. za pokus vnucovat
zpadn nzory, hodnoty a jemnocit ostatnmu svtu.
Pevnj oporu teorie multikulturalismu lze objevit v mylence hodnotovho pluralismu. Isaiah Berlin (viz str. 142) rozpracoval teorii pluralismu,
kterou mnoz multikulturalist vyuili k ospravedlnn politiky rozmanitosti.
Podle Berlina neexistuje jedna koncepce dobrho ivota", kter by dominovala
vem ostatnm. Existuje ada konkurujcch si koncepc; jinak eeno, lid se v
otzce cle a smyslu ivota nutn rozchzej. Existuje-li konflikt hodnot,
vyznauje se dl lovka nutn etickm konfliktem. Pokud jde o jednotlivce,
ti mus nalzat urit kompromis mezi konkurujcmi si hodnotami a cli.
Pokud jde o spolenost, je teba nalzat cesty, jak lidem s odlinmi
morlnmi a kulturnmi nzory umonit, aby obvali jeden a t politick
prostor a ili pitom v mru a vzjemn ct. Tebae Berlin nerozpracoval
svj pluralismus s ohledem na multikulturn spolenosti, je tento pluralismus
zkladem pinejmenm t formy multikulturalismu, kterou jsme
charakterizovali heslem t a nechat t". Pesto existuje urit napt i mezi
Berlinovmi mylenkami a multikulturalismem. Berlin, pravda, zstal
liberlem pokud jde o vru, e etick pluralismus lze zvldat jedin ve
spolenosti, kter respektuje individuln svobodu; neukzal vak, jak v jedn
a te spo-

143

lenosti mohou liberln kulturn nzory harmonicky koexistovat s neli- Pojem

berlnmi. S alternativnm zkladem multikulturalismu vystoupil Bhikhu Nrodn stt
stt (natiParekh (2000). Podle Parekha je kulturn rozrznnost v podstat odra- Nrodn
on- state) je forma
politick
organizazem dialektickho vzjemnho psoben lidsk pirozenosti a kultury. ce a politick
idel,
I kdy jsou lid prodn tvorov, kte maj spolenou druhovou fyzic- v prvnm ppad je
to
autonomn
kou a mentln strukturu, jsou tak produktem kultury, a to v tom smys- spoleenstv, spjat
lu, e jejich postoje, chovn a zpsob ivota jsou utveny skupinami, vzjemn se pepouty
ke kterm pat. Uznn sloitosti lidsk pirozenosti i skutenosti, e krvajcmi
obanstv a pslunosti
k
nrodu.
Je
kad kultura vyjaduje pouze st toho, co znamen bt skuten lo- to tud alternativa
vkem, skt zklad politiky uznvn (politics of recognition) a tud jak mnohonrodnch impri, tak
i schdn formy multikulturalismu.
mstskch stt. Ve
Je ovem jasn, e multikulturalismus je nesluiteln s konzervativ- druhm ppad je
stt princip
nm nacionalismem a rozpnavm nacionalismem. Je tomu tak proto, nrodn
i ideltyo (viz str.
jeho odrazem
protoe ob tyto nacionalistick tradice vychzej z vlunho", resp. 38),
je cl vytyen
vyluujcho" pojet nrodn identity, kter klade draz na kulturn ho- Mazzinim: co
to stt, co
mogennost a v nkterch ppadech i na rasovou istotu. Konzervativci nrod,
stt, to nrod". Tm
se
uznv,
e dn
proti multikulturalismu namtaj, e stabiln a spn spolenosti se mus
stt nen a
oprat o sdlen hodnoty a spolenou kulturu. Podle tohoto nzoru jsou modern
neme bt
homogenlid tvorov omezen a zvisl, kte jsou pirozen puzeni k jinm sob kulturn
n. Existuj dva
podobnm, kte se vak prv proto obvaj lid, kte se od nich tak i rozdln pohledy na
stt. "Pro
onak odliuj, nebo jsou vi nim nedviv. Multikulturn spolenosti nrodn
liberly a vtinu
jsou tud fragmentarizovan a nos v sob zrodky konflikt: podezra- socialist je nrodn
do znan mry
vost, neptelstv a dokonce i nsilnosti mezi rznmi etnickmi spole- stt
utven obanskou
enstvmi nejsou vsledkem netolerantnosti, nevdomosti nebo sociln loajalitou a
vrnost. Pro
nerovnosti, ale jednodue socilnpsychologickm faktem. Konzervativ- konzervativce a innacionaisn nacionalist proto doporuuj omezit kulturn rozrznnost omezov- tegrln
tv je jeho zkladem
nm pisthovalectv, jak o tom u byla e ve, nebo trvaj na strategii etnick ili orgaasimilace, kdy se meninov spoleenstv maj k tomu, aby pijala hod- nick jednota.
noty, postoje a loajalitu vtinov spolenosti.
Expanzionistit i ovinistit nacionalist jednodue dovdj tyto
argumenty do krajnosti: sla nrodnho spoleenstv" je vdy vsledkem jeho etnick a kulturn jednoty. Tuto mylenku vyuvali faist, aby
ospravedlnili repatriace, vyhnn nebo jin odstraovn minoritnch
skupin. V nacismu vedla neskrvan rasistick varianta antimultikulturalismu k programu genocidnho antisemitismu. Konzervativn a extrmn pravicov nmitky proti multikulturalismu maj ale pinejmenm dvoj slabinu. Za prv, i kdy nejsou oteven rasistick, mohou bt
rasistick ve svch dsledcch, pokud toti slou k legimitizaci neptelstv vi odlinm etnickm spoleenstvm, ppadn pokud toto neptelstv podncuj. Za druh, vysoce si cen sociln, morln a kulturn homogenity, kter v modernch spolenostech u dvno neexistuje
a kterou lze znovu nastolit jedin rozshlou repres.

M nrodn stt budoucnost?

V prbhu 20. stolet se stle astji objevovala tvrzen, e vk nacionalismu skonil, a to nikoli proto, e by nacionalismus byl vystdn njakou vy" nadnrodn loajalitou, ale protoe nacionalismus svou lohu splnil: svt se stal svtem nrodnch stt. Nrod byl tak fakticky pijat za jedinou legitimn jednotku politickho vldnut. Je nepochybn
pravda, e po roce 1789 byl svt od zkladu petvoen podle pedstav na-

144

cionalist. V roce 1910 existovalo pouhch patnct ze 159 stt, kter

byly v roce 1989 uznvny za plnoprvn leny OSN. Jet hluboko ve
20. stolet byla vtina nrod svta kolonilnmi poddanmi t i on
evropsk e. V roce 1910 existovaly pouze ti z dnench 65 blzko vchodnch a africkch stt. Jen po roce 1959 pibyly na svt 74 stty.
Motorem tchto zmn bylo do znan mry sil o zskn nrodn nezvislosti: vechny tyto nov stty se bez jedin vjimky halily do plt
nrodnho sttu.
Djiny, jak se zd, jsou na stran nrodnho sttu. Kad ze t velkch geopolitickch pevrat, ke kterm ve 20. stolet dolo (1. svtov
vlka, 2. svtov vlka, zhroucen komunismu ve vchodn Evrop), vrazn podpoil pojet nroda jako principu politick organizace. Po roce
1991 vzniklo pinejmenm 18 novch stt (z toho 14 v dsledku rozpadu Sovtskho svazu) a vechny o sob tvrdily, e jsou to stty nrodn. Znan sla nrodnho sttu tkv v tom, e skt vyhldky jak na kulturn soudrnost, tak na politickou jednotu. Jakmile lid, kte sdlej spolenou kulturn i etnickou identitu, zskaj prvo si vldnout, spoleenstv i obanskost se okamit pid. Proto tak jsou nacionalist pesvdeni, e sly, kter vytvoily svt nezvislch nrodnch stt, jsou
pirozen, e je marn jim elit a e dn jin sociln skupina nedoke vytvoit smyslupln politick spoleenstv. V, e nrodn stt je konec konc jedinou ivotaschopnou politickou jednotkou. Z tohoto nzoru mj. vyplv, e nadnrodn tvary, napklad Evropsk unie, se nikdy
nebudou s to vyrovnat nrodnm vldm pokud jde o schopnost zskat legitimitu a vyprodukovat vrnost a loajalitu lid. Proces evropsk integrace
je tud teba dret v jasnch mezch, protoe lid rznch jazyk,
kultur a djin se nikdy nebudou povaovat za leny njakho sjednocenho politickho spoleenstv.
Nicmn: stejn jako se principu nrodnho sttu dostalo irok podpory, objevily se i velice mocn sly, kter hroz, e nrodn stt uin
zbytenm. Kombinace vnitnch tlak a vnjch hrozeb zplodila to, emu se bn k krize nrodnho sttu". Uvnit byly nrodn stty vystaveny odstedivm tlakm, je jsou vsledkem rozmachu politiky etnik a region. V tomto zvenm zjmu o etnicitu se mon odr skutenost, e v kontextu ekonomick a kulturn globalizace (viz str. 160)
nrody u nedok poskytovat smysluplnou kolektivn identitu nebo vyvolvat pocit sociln pinleitosti. Jeliko ve vech nrodnch sttech
je urit kvantum kulturn rozmanitosti, je politika etnick soudrnosti
nutn pro princip nroda vzvou i hrozbou. Na rozdl od nrod nejsou
etnick i regionln skupiny samy o sob ivotaschopn politick entity
a ohlej se proto po rznch formch federace (viz str. 183) a konfederace, kter se pro n maj stt alternativou politickho nacionalismu.
V rmci, kter skt Evropsk unie, zskaly napklad belgick regiony
Flandry a Valonsko takovou mru samosprvy, e dnes je Belgie nrodnm sttem u jen v ryze formlnm smyslu. O povaze tchto odstedivch sil budeme obrnji hovoit v kapitole 8.
Ohroen nrodnho sttu zvnjku m adu podob. Za prv, pokroky
ve vojensk technologii a zejmna nstup jadernho vku vyvolaly poadavky, aby nad svtovm mrem dohlely nadnrodn a mezinrodn
orgny. To vedlo ke vzniku Spolenosti nrod a pozdji OSN. Za druh, ekonomick ivot se stle vce globalizoval. Z trh jsou dnes svto-

145

v trhy, z podnik se ve stle vt me stvaj nadnrodn korporace

a kapitl se pemsuje po svt mrknutm oka. M nrodn stt budoucnost ve svt, v nm dn nrodn vlda nem v rukou svj ekonomick osud? Za tet, nrodn stt me bt neptelem ivotnho prosted a ohroenm globln ekonomick rovnovhy. Nrodm jde pedevm o vlastn strategick a ekonomick zjmy a vtina z nich si pramlo vm ekologickch dsledk svho jednn. Jak je to poetil,
ukzala emobylsk jadern havrie na Ukrajin v roce 1986, v jejm
dsledku se uvolnila vlna jadernho zen, kter zashla celou severn
Evropu; odhaduje se, e nsledkem tto havrie v Evrop bhem ptch
50 let zeme na rakovinu zhruba 2000 lid.
Konen, rozmanit nrodn kultury a tradice, zdroj soudrnosti, kter
odliuje nrodn stt od jinch forem politick organizace, byly oslabeny nstupem nadnrodn, ba dokonce globln kultury. Napomhaly
tomu mezinrodn turistika a dramatick rozvoj komunikanch technologi od satelitn televize po informan dlnici". Jestlie se lid na celm svt dvaj na americk filmy a televizn poady, jestlie indick
a nsk jdla jsou v Evrop stejn oblben jako jdla domc, a lid se
mohou dorozumvat s lidmi na opanm konci svta stejn snadno jako
s lidmi v sousednm mst, je nrodn stt jet entitou, kter m smysl?
0 tchto a podobnch otzkch budeme podrobnji hovoit v kapitole 7.

Shrnut
> Nrody jsou definovny kombinac kulturnch a politickch faktor.
Kulturn jsou to skupiny lid spjatch spolenm jazykem, nboenstvm, djinami a tradic. Nrody se vak samy definuj konec konc existenc spolenho obanskho vdom, kter se nejvraznji a nejastji
projevuje v pn zskat nebo udret sttnost.
> Lze rozliit rzn kulturn a politick podoby nacionalismu. Kulturn
nacionalismus klade draz na obrozen nroda jako svbytn civilizace,
a to na zklad vry v nrod jako v celek uniktn, historick a organick. Naopak politick nacionalismus vychz z toho, e nrod je samostatn politick spoleenstv; tento nacionalismus je tud spjat s idejemi
typu svrchovanosti a sebeuren.
> Nkte politit myslitel l nacionalismus jako jev modern, souvisejc s industrializac a nstupem demokracie; jin hledaj jeho koeny
v pedmodernch etnickch loajalitch a identitch. Povaha nacionalismu nabvala znan rozdlnch podob. Ovlivovala ji jak historick situace, ve kter nacionalismus vznikl, tak politick zmry, se ktermi
byl spojovn.
> Existovala ada navzjem znan odlinch projev politickho nacionalismu. Liberln nacionalismus se zakld na ve v univerzln prvo na sebeuren. Konzervativn nacionalismus oceuje, e nrodn patriotismus doke produkovat sociln soudrnost a vst k politick jednot. Rozpnav nacionalismus je motorem agrese a imperilnch vboj. Protikoloniln nacionalismus je spjat s bojem za nrodn osvobozen, kter asto splv s silm o sociln rozvoj.
> Sc se multikulturalismus pedstavuje pro nacionalismus adu vzev.
Z liberlnho hlediska lze tmto vzvm elit, je-li identita nroda vytvena na zklad spe obansk a politick vrnosti a loajality ne na
zklad etnick i kulturn homogenity. Za kulturn rozrznnost vak

146
mus stt tolerance a osobn svoboda. Konzervativci naproti tomu tvrd, e
multikulturalismus oslabuje nrodn jednotu, protoe plod podezravost,
neptelsk postoje a dokonce nsil.
> Formou politick organizace, kter se na svt dostv nejirho uznn,
je nrodn stt, ve kterm se asto spatuje jedin legitimn jednotka
politickho vldnut. Jeho sla tkv v tom, e nabz vyhldky jak na kulturn soudrnost, tak na politickou jednotu; tm, kdo sdlej spolenou
kulturn nebo etnickou identitu, tak umouje vyuvat prvo na samostatnost a sebeuren.
> Ped nrodnm sttem dnes stoj ada problm a otzek. Nrodn stty
jsou vystavovny odstedivm tlakm, jejich zdrojem je vzestup politiky
etnik. Vnj hrozby vyplvaj z narstajc moci nadnrodnch orgn, z
postupu ekonomick a kulturn globalizace a z poteby nachzet
mezinrodn een environmentln krize.

Otzky k diskusi
- Kde se vzaly nrody? Jsou to tvary pirozen nebo uml?
- Pro se cenila nrodn hrdost a loajalita k vlasti?
- Je pravda, e kulturn nacionalismus dl z nroda vzn jeho vlastn
minulosti?
- Pro se nacionalismus projevil jako tak mocn politick sla?
- Vede nacionalismus nutn k uzavenosti a ke konfliktm?
- Obohacuje multikulturalismus spolenost nebo ohrouje sociln stabilitu?
- Je nrodn stt jedinou legitimn jednotkou politickho vldnut?

Doporuen literatura
Alter, R, Nationalism (London: Edward Arnold, 1989). tiv a velmi uiten vod do rznch forem nacionalismu.
Gellner, E., Nations and Nationalism (Ithaca, NY: Cornell University Press,
1983). Velice vlivn vylen nstupu a povahy nacionalismu.
Hobsbawn, E., Nations and Nationalism Since 1870 (2. vyd., Cambridge:
Cambridge University Press, 1993). Analza fenomnu nacionalismu z
pozic modernho marxismu.
Hutchinson, J. a A. D. Smith, eds, Nationalism (Oxford a New York: Oxford
University Press, 1994). Obsahov bohat a autoritativn sbornk, v nm
se analyzuj nedvn diskuse o nacionalismu.
Parekh, B., Rethinking Multiculturalism: Cultural Diversity and Political
Theory (Basingstoke: Palgrave a Cambridge, MA: Harvard University
Press, 2000). Obshl obrana pluralistickho pstupu ke kulturn rozmanitosti, v n se hovo i o praktickch problmech multikulturnch spolenost.

147

KAPITOLA 7
Globln politika
V naem vdeckm vku znamen vlka dve i pozdji
celosvtovou smrt."
Bertrand Russell, Nepopulrn eseje (1950)
Konec 20. stolet dosvdil, e svt se stal - eeno slovy Marshalla
McLuhana - globln vesnic". Fenomn globalizace od zkladu zmnil nae chpn politiky i podstaty politick interakce. V centru tradinho pohledu na politiku byl stt: stt se chpal jako hlavn politick aktr a pozornost se sousteovala na innost spojenou s vldnutm na nrodn rovni. Z toho vyplvalo, e je zsadn rozdl mezi vnitn a zahranin politikou, tedy tm, co se odehrv uvnit nrodnho sttu a tm,
co se dje za jeho hranicemi. Dn za hranicemi sttu se dokonce stalo
pedmtem novho samostatnho oboru mezinrodnch vztah. Globalizace vak rozdl mezi vnitnm" a zahraninm" oslabila a mon zlikvidovala, protoe, jak nkte autoi tvrd, vedla ke vzniku svtov spolenosti. Pestoe i nadle jsou nrodn stty nejdleitjmi aktry na
svtov scn, nelze popt, e vzrst vliv nadnrodnch tvar i mezinrodnch uskupen a organizac.
V 7. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-Jak se analyzovala a vysvtlovala mezinrodn i svtov politika? Bude se svtov d 21. stolet vyznaovat mrem a harmoni nebo
chaosem a rozvratem?
- Co je globalizace? Jak ovlivuje nrodn stt?
- Je globalizace prospn nebo kodliv?
- Jak vyhldky maj nadnrodn regionln tvary?
- Me se nkdy uskutenit idea svtov vldy?

Jak porozumt svtov politice

Uznn, e politologie m i svou mezinrodn dimenzi, je star jako
tento obor sm; u v antickm ecku se psalo o konfliktech a vlkch
mezi mstskmi stty. Modern mezinrodn systm vak existuje teprve
od 16. a 17. stolet, kdy se objevily centralizovan stty. Tento proces byl
zavren Vestflskou smlouvou (1648), kter ukonila ticetiletou vlku
a kterou evropsk mocnost uznaly svrchovanost a nezvislost vech stt. Systm evropskch stt se pak rozil o Spojen stty, kter po
svm vtzstv nad panlskem v roce 1898 byly uznny za velmoc,
a o Japonsko, ktermu se tho uznn dostalo po jeho vtzstv nad Ruskem z let 1904-1905. Imperialismus (viz str. 152) a zejmna evropsk
rvaka o kolonie" v Africe a Asi z konce 19. stolet dodaly mezinrodnmu systmu skuten globln rozmr.
Dvact stolet se tak stalo svdkem vzniku svtov politiky, a to
v tom smyslu, e modely konflikt a spoluprce mezi stty a mezin-

148

Pojem
Internacionalismus
Internacionalismus
(internationalism)
je politick teorie
nebo praxe, zaloen na mezinrodn
nebo celosvtov
spoluprci. Vychz
z univerzalistic- o
kch pedpoklad o
lidsk pirozenosti,
jim odporuje
politick nacionalismus, kter
zdrazuje, e politick identita je do
znan mry
utvena pslunost k nrodu.
Hlavn internacionalistick tradice
vychzej z liberalismu a socialismu.
Liberln internacionalismus se opr
0 individualismus.
To se projevuje napklad v nzoru, ze
lidsk prva maj
konec konc
vy" status ne
suvernn autorita
nroda. Socialistick internacionalismus je zaloen na
ve v mezinrodn
tdn solidaritu
(proletsk internacionalismus),
podporovanou
pedpoklady o spolenm lidstv.
1 v rmci feminismu a environmentalismu existuj iroce rozpracovan
internacionalistick
stanoviska.

Studen vlka
(cold war). Obdob
rivality mezi Zpadem, ovldanm
USA, a Vchodem,
ovldanm SSSR,
kter trvalo od roku
1945 a do
zhroucen komunismu v revolucch
let 1989-1991 (viz
str. 153).

rodnmi organizacemi se rozily na celou planetu. To se nejdsivji

projevilo v podob 1. svtov vlky (1914-1918), 2. svtov vlky
(1939-1945) a studen vlky. S blcm se koncem 20. stolet narstalo vdom, e se zmnily samy parametry politickho ivota. To od zkladu zpochybnilo tradin rozliovn vnitn a mezinrodn politiky.
O tchto sloitch a mnohostrannch zmnch se stle astji hovoilo
jako o globalizaci" (viz str. 160).
Mme-li vak tento i dal vvoj analyzovat, musme nejprve prozkoumat, z jakch hledisek se mezinrodn a svtov politika tradin
analyzovala. Hlavn teoretick koly" mezinrodn politiky jsou tyto:
-idealismus, realismus, pluralismus, marxismus.
Idealismus
Definitorickm znakem idealismu je, e na mezinrodn politiku pohl z hlediska morlnch hodnot a prvnch norem. Jeho stoupencm
nejde ani tak o empirick rozbor (tedy o to, jak se akti na mezinrodn
scn skuten chovaj), jako o normativn soudy (tedy o to, jak by se
akti na mezinrodn scn mli chovat). Proto se idealismus nkdy
chpe jako odrda utopismu (viz str. ...). Byla vypracovna cel kla
idealistickch teori. Nap. Tom Akvinsk (1224-1274) psal ve stedovku o tom, co je spravedliv vlka"; snail se tak jednn vldc na
mezinrodn scn zaadit do kontextu morlky. Tvrdil, e vlku lze
ospravedlnit pouze za splnn t podmnek. Za prv, vlku mus vyhlsit vldce, kter je k tomu oprvnn. Za druh, pina, kvli n se vlka vede, mus bt spravedliv, tj. vlka mus bt odplatou za zpsobenou
kivdu. Za tet, spravedliv vlka mus bt vedena s myslem doshnout
dobra nebo pedejt zlu, nikoli dt prchod chtivosti nebo krutosti. Immanuel Kant jako jeden z prvnch dospl k ideji svtov vldy. Podle jeho nzoru morlka i rozum vel, aby nebylo vlek; budoucnost lidstva je
podle nj spjata s perspektivou veobecnho a trvalho mru".
Zkladem vtiny forem idealismu je internacionalismus, tedy pesvden, e uspodn lidskch vc se mus dit univerzlnmi a nikoli
jen nrodnmi principy. To se obvykle odr v pedpokladu, e lidsk zleitosti se na domc i mezinrodn rovni vyznauj harmoni a spoluprc. Jedna z nejvlivnjch podob idealismu je obsaena v liberalismu.
Liberlov sice tradin souhlasili, e hlavn jednotkou politick organizace
je nrod, zdrazovali vak tak vznam vzjemn zvislosti a volnho
obchodu. Argumentovali prost tm, e vlka se nevyplc". Takov internacionalismus se odr i ve ve v kolektivn bezpenost (viz str. 174)
a v mezinrodn prvo (viz str. 175), vtlen do organizac typu Spolenosti nrod a OSN. Nap. americk prezident Woodrow Wilson tvrdil, e
1. svtov vlka byla dsledkem star politiky" militarismu a expanzionismu, kterou sledovaly mnohonrodn e. Nejlepm lkem proti vlkm bylo podle nho vybudovn svta demokratickch nrodnch stt,
pipravench spolupracovat v oblastech spolenho zjmu a nim nemotivovanch k tomu, aby se poutly do vboj a nien.

149
Immanuel Kant (1724-1804)

Nmeck filozof Kant proil cel svj ivot v Knigsbergu (esky Krlovci) v tehdejm
Vchodnm Prusku. V roce 1770 se stal profesorem logiky a metafyziky na tamn univerzit.
Poznn nen podle jeho kritick filozofie" pouhm nakupenm smyslovch vjem; zvis na
pojmovm apartu lidskho rozumu. V oblasti politickho mylen pisuzoval Kant klov
vznam morlce. Byl pesvden, e ze zkon rozumu vyplvaj kategorick imperativy, z
nich hlavnim je povinnost zachzet s lidmi jako s cli" a nikdy jen jako s prostedky". Ke
Kantovm nejvznamnjm dlm pat Kritika istho rozumu (1781), Kritika praktickho
rozumu (1788) a Kritika soudnosti (1790).

Po letech vysmvn a oerovn, kterho se mu dostvalo ze strany

teoretik realismu, byl idealismus znovu oiven koncem 20. stolet. V tom,
emu se obvykle k neoidealismus, se odr rozarovn z nemorln
mocensk politiky vku supervelmoc. Jednm z prvnch pklad
neoidealismu byl pokus prezidenta Cartera ze 70. let, kter ml vst k
obnov morlnho rozmru zahranin politiky USA, a to zdrazovnm,
e hospodsk a vojensk pomoc by mla zviset na vsledcch, ktermi
se pijmajc reimy vyk v oblasti lidskch prv. Tmatu mezinrodn
spoluprce a spolen bezpenosti se v 80. letech jet smle-ji chopil
sovtsk prezident Michail Gorbaov, kter mluvil o spolenm
evropskm dom" a tvrdil, e doktrna lidskch prv stoj nad ideologickou rivalitou komunismu a kapitalismu.
Perspektiva jadern smrti (produkt lta trvajcho neustlho zvyovn
zbrojnch vdaj na Vchod i na Zpad) dodala idealistickm teorim v
mnoha smrech jet vt impuls. Jeho projevem byl nstup mrovho
hnut, openho o znan internacionalistickou filozofii, asto spojovanou
s pacifismem, a vyznaujcho se zsadnm odmtnutm vlky a vech
forem nsil jako jev zlch v sam sv podstat. Neoidealis-tick postoje
se uplatovaly i ve vztahu k pojmu svtov spolenosti", spojovanmu
obvykle s australskm diplomatem a vdcem Johnem Bur-tonem (1972).
Perspektiva svtov spolenosti odmt jako obsoltn pojem
svrchovanch nrodnch stt a zdrazuje msto nj model provzanosti a
vzjemn zvislosti, kter Burton demonstroval na pkladu pavuiny.
Takov pohled naznauje, e star mocensk politika do znan mry
ustoupila systmu, kdy se mezinrodn konflikty e pokojnmi
prostedky a ve spoluprci.
Realismus
Realistick tradice, zvan nkdy politick realismus", se me vydvat za nejstar teorii mezinrodn politiky. Jej zrodky lze objevit u v
Thukydidovch Djinch peloponnsk vlky (431 p. Kr.) a v Sun-co-v
klasickm dle O vojenskm umn, kter pojednv o strategii a kter
vzniklo v n zhruba ve stejn dob jako eck dlo Thukydidovo.
Dalmi vznamnmi pedstaviteli realistick tradice jsou Machiavelli (viz
str. 26) a Thomas Hobbes (viz str. 321). Jako pohled na mezinrodn
politiku vak realismus pevldl teprve ve 20. stolet. Vznamnmi
podnty tu byly 1. a 2. svtov vlka. Zatmco idealismus zdrazuje, e
mezinrodn vztahy by se mly spravovat morlkou, zkladem realismu je
draz na mocenskou politiku a sledovn nrodnch zjm. Jeho vchozm pedpokladem je, e hlavnm aktrem na mezinrodn nebo sv-

Neoidealismus
(neo-idealism). Jeden z pohled na
mezinrodn politiku, kter zdrazuje praktickou hodnotu morlky a zejmna ctyo k lidskm prvm a nrodn nezvislosti.
Mocensk politika
(power pohtics)o.
Jeden z pstup k
politice, kter se
opr o pedpoklad,
e snaha zskat
moc je hlavn snahou lid; nkdy se
tento termn pouv ve smyslu popisnm.

*-"*

:'1i

150

Pojem
Suverenita
Suverenita ili svrchovanost (sovereignty) je, jednodue
vyjdeno, princip
absolutn a neomezen moci.
Zpravidla se ale
rozliuje suverenita
prvn a politick a
suverenita dovnit a
navenek. Prvn
suverenita je
nejvy prvn
autorita, tj. nezpochybniteln prvo
poadovat prvem
definovanou poslunost. Politick
suverenita je zase
neomezena politick moc, tj. schopnost poslunost nadit, zpravidla dky
monojpolu donucovaci moci.
Vnitn suverenita
znamen nejvy
moc/autoritu uvnit
sttu, jejm nositelem je orgn, kter pijm rozhodnut zvazn pro
vechny obany,
orgny a instituce
uvnit geografickch hranic sttu.
Vnj suverenita
souvis s mstem,
kter m stt v mezinrodnm du a s
jeho schopnost
jednat jako tvar
nezvisl a autonomn.

Mocensk rovnovha (balance of

power). Model vzjemnch vztah
mezi stty, kter
obvykle brn agresi
nebo rozpnavosti
tm, ze je in
neuskutenitelnVelmoc (great power). Stt, o kterm
se m za to, e pat
mezi stty k nejmocnjm. To se
odr v jeho vlivu
na meni stty.
Neorealismus
{neo-realism\. Jeden z pohled na
mezinrodn politiku, kter model
mocensk politiky
modifikuje poukazem na strukturln
meze mezinrodnho systmu.

tov scn je stt, kter, jeliko je suvernn, doke jednat jako autonomn jednotka. Nadto: vzestup nacionalismu a nstup modernch nrodnch stt (viz str. 143) petvoily stt v kompaktn politick spoleenstv, v jeho rmci jsou vechny ostatn loajality a vazby podzeny
loajalit a vazbm k nrodu.
Realist jako nap. E. H. Carr (1939) a Hans Morgenthau (1948) byli
zravmi kritiky zejmna idealistick vry v internacionalismus a pirozenou harmonii. Carr dokonce tvrdil, e to byla naivn vra v mezinrodn prvo a kolektivn bezpenost, kter v mezivlenm obdob zabrnila sttnkm na obou stranch Atlantiku porozumt nmeck expanzi a na zklad toho j elit. Realist naopak zdrazuj, e mezinrodn politika - jeliko dn autorita vy ne suvernn stt neexistuje
- probh v pirozenm stavu" a nevyznauje se tud harmoni, ale
anarchi. V anarchickm mezinrodnm systmu je kad stt nucen pomhat si sm a upednostovat svj nrodn zjem, definovan v podstat jako peit sttu a obrana jeho zem.
Proto realist kladou takov draz na lohu moci v mezinrodnch
zleitostech a proto tak maj tendenci chpat moc v kategorich vojensk kapacity i sly. Mezinrodn anarchie vak rozhodn neznamen neustl konflikty nebo nikdy nekonc vlku. Naopak. Model konflikt
a spoluprce v rmci systmu stt podle realist do znan mry odpovd poadavkm mocensk rovnovhy. To znamen, e stty pi zajiovn nrodn bezpenosti vstupuj do alianc, kter jsou-li vzjemn
vyven, mohou zajiovat dlouh obdob mru a mezinrodn stability.
Takov mezinrodn systm je ovem ze sam sv podstaty dynamick:
jestlie mocensk rovnovha pomine, vsledkem je nejsp vlka.
Realist vdy uznvali, e mezinrodn d nen klasickm pirozenm stavem", jeliko moc, bohatstv a zdroje nejsou mezi stty rozdleny rovnomrn. Vznamnm aktrm se tradin piznval status velmoc (za studen vlky supervelmoc). Vsledn hierarchie stt vn
do mezinrodnho systmu jist d, v nm se odr kontrola, kterou
nad podzenmi stty vykonvaj velmoci prostednictvm obchodnch
uskupen, sfr vlivu" nebo oteven kolonizace (viz str. 140). Za studen vlky to vedlo ke vzniku bipolrnho uspodn, v nm se rivalita
mocenskch blok USA a SSSR rozila tm na cel svt. Realist byli
ovem ochotni tvrdit, e bipolarita pomhala udret mr, jeliko neustle rostouc zbrojn vdaje nastolily inn systm jadernho odstraovn, a to zejmna pot, co se v 60. letech uznala podmnka zaruenho vzjemnho znien (mutually assured destruction - MAD). Stabiln
hierarchie, open o pijat pravidla a uznvan postupy, tak anarchii drela v patinch mezch a realisty vedla k akceptaci modifikovan pedstavy toho, co Hedley Bull (1977) oznail za anarchickou spolenost".
V 80 .letech vznikl pod vlivem Waltzovm (1979) a dalch autor
neorealismus (nkdy zvan nov" ili strukturln realismus). Neorealist sice nadle uznvaj klov vznam moci, udlosti vak obvykle
vysvtluj spe strukturou mezinrodnho systmu ne cli a povahou
jednotlivch stt.
Realismus i neorealismus ovem vyvolal i ostrou kritiku. Zejmna se
proti nmu namt, e oddlenm politiky od morlky legitimizuje stupovn zbrojen a hegemonistick ambice velmoc. Takto vidno, mo-

censk
politika mr
neudrela;
spe
udrovala svt
na
pokraji
jadern

151

katastrofy. S druhou kritikou realismu pichzej teoreticky (resp. teoretikov) feminismu. V sil o moc a v posedlosti nrodn bezpenost
a vojenskou silou se podle nich me odret celosvtov nadvlda mu - politik, jejich priority jsou ze sam sv podstaty agresivn a zamen na vtzstv v konkurennm boji. Hlavn empirickou slabinou
realistickch teori je, e pro soustedn pozornosti na stty jako dominantn aktry na mezinrodn scn pehlely pluralistick tendence,
kter koncem 20. stolet zmnily tvnost mezinrodn politiky. Na msto klasickho" realismu tud do znan mry nastoupil neorealismus.
Pluralismus
Pluralistick pohled na mezinrodn politiku se objevil v 50. a 60. letech 20. stolet, zejmna v USA. Vychzel z idej a hodnot liberalismu.
Ve svm tradinm vznamu je pluralismus (viz str. 97) socilnpolitick teorie, kter zdrazuje rozptlen moci mezi adu konkurujcch si
orgn nebo skupin. Jako teorie mezinrodn politiky se sousteuje zejmna na permeabilitu (prostupnost) sttu a je alternativou modelu, kter do centra stav stt. Meze sttostednho" pstupu ilustroval John
Burton (1972) pirovnnm k biliru. Jm chtl naznait, e stty, podobn jako bilirov koule, jsou podle realist nepropustn, do sebe uzaven tvary, kter se navzjem ovlivuj tak, e na sebe zvnjku tla. Suvernn stty se tud v systmu mezinrodn anarchie vi sob chovaj
jako koule, kter se pohybuj po biliru a narej na jin. Toto pirovnn podle pluralist mezinrodn politiku zkresluje, protoe pehl stle
vt vliv nadnrodnch aktr typu nadnrodnch korporac a nevldnch
organizac, a nedoceuje vzjemnou zvislost stt, zejmna pokud jde o
ekonomiku.
Vsledn pluralistick pohled tud pichz se smenm modelem
s aktry rznho druhu: nepehl nrodn vldy, zdrazuje vak, e
mezinrodn politiku utv daleko ir kla zjm a skupin. V tto perspektiv je pinejmenm teba nahradit draz na vnj suverenitu, pro
realismus stedn, skromnjm pojmem autonomie. Dky tomu lze organizace a tvary typu Greenpeace, Organizace pro osvobozen Palestiny, firmy Coca-Cola a papeskho stolce uznat za mezinrodn aktry ve
stejnm smyslu, jako jimi jsou stty Francie nebo Argentina. Vzhledem
k drazu, kter klade na rozptyl moci, pluralismus fakticky zpochybuje sm pojem autonomnho aktra; drazn toti upozoruje, e vichni
akti (vldn i nevldn) operuj v systmu brzd a omezen, kter brn,
aby se cokoli pohybovalo samostatn a nezvisle. Tak mohl nap. Allison (1971) dospt pi rozboru kubnsk raketov krize z roku 1962 k zvru, e rozhodnut jsou astji utvena byrokraticko-politickm kontextem ne njakm racionlnm" sledovnm nrodnho zjmu.
Jednm z dleitch dsledk pluralistickho pstupu k mezinrodn
politice je konen i to, e upozoruje na odklon od mocensk politiky
a od snah o zvten" nroda. V nm se projevuje ani ne tak idealistick vra v abstraktn principy jako spe uznn, e je-li moc iroce distribuovna, konkurence se pomalu stv kontraproduktivn. Proto pluralist obvykle tvrd, e ve svt, v nm sl vzjemn zvislost, se nakonec uke, e tendenci ke spoluprci a integraci (projevujc se mon
nejvraznji v Evrop) nebude mono elit.

152

Pojem

Marxismus

Imperialismus
Imperialismus (imperialism) je obecn vzato politika
roziovan moci
nebo panstv sttu
za jeho hranice.
Dve se toto slovo
uvalo k oznaen
ideologie, kter
podporuje vojenskou expanzi a imperiln zisky a
erp pitom
zpravidla z nacionalistickch a rasistickch doktrn.
Dnes se uv spe
k popisu systmu
politickho ovldn nebo ekonomickho vyuvn,
kterho se mlo
sledovnm takovch cl doshnout. V marxistick
tradici se imperialismus chpe jako ekonomick iev,
kter je obvykle
vsledkem tlaku na
vvoz kapitlu.
Neomarxiste vak
upozoruj na jemnj formu imperialismu, obvykle
zvanou neoxolonialismus, pomoc
n prmyslov vysple zem kontroluj ciz zem tak,
e ho sice ekonomicky ovldaj, zrove vak respektuj jeho formln
politickou nezvislost. Teoretikov
realismu pohlej
na imperialismus
jako na jev spe
politick; spatuj v
nm snahu sttu o
zskn moci a
strategickch vhod za pomoci expanze a dobyvanch vlek.

Pohled na mezinrodn politiku, kter nabz marxismus, oste kontrastuje s bnmi paradigmaty. Marxistick pstup se vyznauje zdrazovnm ekonomick politiky a lohy mezinrodnho kapitlu. Marxovi
(viz str....), pravda, lo pedevm o analzu antagonismu mezi buroazi a
proletaritem; mezinrodn perspektiva byla vak implicite v jeho dle
ptomna. Jasnm projevem toho bylo Marxovo uznn, e tdn loajalita
pekrauje nrodn hranice. To mu umonilo, aby v zvru Komunistickho manifestu (1848) zvolal Proleti vech zem, spojte se!"
Jinak eeno: zatmco podle liberlnch a realistickch teori je moc organizovna vertikln, v em se projevuje rozdlen svta na nezvisl
stty, marxismus pichz s teori horizontlnho uspodn, kter se opr
o tvrzen, e tdy jsou mezinrodn. Co ovem z tohoto pohledu na
kapitalismus jako mezinrodn systm vyplv, ukzal teprve Lenin ve sv
prci Imperialismus jako nejvy stadium kapitalismu (1917). Lenin (viz
str. 97) tvrdil, e v imperiln expanzi se odr vnitrosttn snaha
kapitalismu vvozem nadbytenho kapitlu udret rove zisk, a zeje to
prv tato snaha, kter dovd velk kapitalistick mocnosti ke vzjemnm
konfliktm; vsledn vlka (1. svtov) je tud v podstat vlkou
imperialistickou, protoe jejm smyslem a clem je ovldnut koloni v
Africe, Asii i jinde.
Modern marxist ili neomarxiste (viz str. 112) vak uznvaj omezenost klasickho marxisticko-leninskho modelu. Mj. se ukzalo, e
imperialismus potku 20. stolet nebyl nejvym" (tj. poslednm) stadiem kapitalismu; naopak pedpoklad, podle nho je politika sttu pouhm odrazem kapitalistickch zjm, se ukzal jako znan zen.
Uznnm relativn autonomie" sttu se neomarxiste fakticky piblili
pluralistickmu nzoru, podle nho se na svtov scn projevuje vliv
rznch orgn a tvar (subnrodnch, nadnrodnch a mezinrodnch).
Neomarxistick pohled se vak vyznauje tm, e zatmco klasick marxismus zdrazoval rivalitu samostatnch nrodnch kapitalism, neomarxismus upozoruje, e v prbhu 20. stolet se vyvinul globln kapitalistick systm.
Podle neomarxist se tento systm vyznauje pedevm tm, e tdn
zjmy jsou organizovny mezinrodn, a to v dsledku vzniku nadnrodnch korporac. Nadnrodn korporace podle tohoto nzoru nenahradily jen
suvernn stty jako hlavn aktry na svtov scn; tyto korporace - stejn
jako stty a mezinrodn organizace - tak funguj v rmci strukturlnch
omezen, kter zajitlij dlouhodob zjmy globlnho kapitalismu.
Neomarxiste u, e tato globln struktura vroby a smny je organizovna
hierarchicky, tj. e rozdlila svt na jdro" a periferii" (viz str. 192).
Oblasti tvoc jdro (core), nap. vyspl Sever, t z technologickch
inovac a trvale vysok rovn investic, zatmco perifern oblasti (peripheral areas), napklad mn rozvinut Jih, jsou zdrojem levnch pracovnch sil a asto jsou zvisl na trnch plodinch. V tchto globlnch nerovnostech se odrej nerovnosti, se ktermi se na regionln rovni setkvme v nrodnch ekonomikch. Zatmco regiony tvoc jdro jsou zalenny do globln ekonomiky, regiony tvoc periferii jsou fakticky marginalizovny a stvaj se ivnou pdou etnickho nacionalismu. Ekonomick globalizace jde tud ruku v ruce s nrodn desintegrac.

153

Mnc se svtov d

Pojem
Studen vlka
Studen vlka"

(Cold war tento

Potek a konec studen vlky
poprv pouDne 9. listopadu 1989 vzali jsajc vchodonmet demonstrante termn
il Walter Lippmann
v
roce 1944)
tokem Berlnskou ze a to, co se asem stalo hlavnm symbolem ry je stav dlouhodostuden vlky, zaali rozebrat. Na jae 1990, bhem kuvajtsk krize, za bho vystupovanapti mezi
kter vznikla irok mezinrodn koalice odporu proti irck agresi, vy- nho
stty nebo proti sob
stojcmi
aliancemi,
hlsil americk prezident Bush potek novho svtovho du". V lismlem
topadu 1990 se v Pai seli pedstavitel Varavskho paktu a NATO, kter
perst v oteve(horkou")
vojenskch podob konfrontace Vchodu a Zpadu, aby vyhlsili, e nou
vlku. Zpravidla se
skonilo neptelstv, a oficiln tak pochovali studenou vlku. Jak vak toto oznaen spos obdobm povlastn studen vlka zapoala? Co zpsobilo, e zstala studenou" juje
litick, ekonomick,
a nezmnila se v horkou"? A co vlastn konec studen vlky pinesl? kulturn a vojensk
rivality mezi
Zvtzil v n nkdo?
kapitalistickm"
blokem a
Diskuse, jak studen vlka zaala a z eho povstala, je zce spjata s zpadnm
socialistickm"
rivalitami a s ideologickm vidnm, kter pomhaly studenou vlku blokem vchodnm,
tud mezi
ivit. Tradin ili ortodoxn" vysvtlen vin jednoznan Sovtsk asupervelmo-cemi
svaz. Ve smrtcm seven, v nm Sovtsk svaz drel vchodn Evro- USA a SSSR. Jeho
potek se obvykle
pu, spatuje projev dvnch ruskch imperilnch ambic, kterm mar- klade do roku 1947,
byla vyhlena
xsticko-leninsk doktrna celosvtovho tdnho boje dodala jen nov kdy
tzv. Tru-manoya
impulz. S tmto nzorem vystoupil u v roce 1947 George Kennan ve doktrna; nkte
vak spojuj
slavnch lncch pana X", kter sovtsk komunismus lily jako by- autoi
potek studen
u s
tostn agresivn; v 80. letech byl tento nzor znovu oiven, kdy prezi- vlky
Postupimskou
dent Reagan popsal SSSR jako i zla" (evil empire). Takto vidno, konferenc v roce
i dokonce se
problmem byla komunistick rozpnavost, komunistick expanzionis- 1945
zpadn intervenc
mus, a politika USA se ponaje Trumanem soustedila na jeho zadro- proti bolevikm za
vlky v
vn zprvu hospodskou obnovou Evropy pomoc Marshallova plnu obansk
Rusku (1918-1921).

kdy
lo
(1946), nsledn pak vytvoenm vojensk aliance v podob Organizace studenou",o vlku
kdy se
Severoatlantick smlouvy (NATO).
rivalov vyhbali
pm
konfrontaci,
Objevil se vak i revizionistick" vklad studen vlky, kter si za pznan pro cel
vietnamsk vlky zskal rostouc podporu takovch vdc, jako je nap. toto obdob byly
operace a vlGabriel Kolko (1988). Ten lil sovtskou politiku jako spe defenzivn tajn
ky v zastoupen".
O
novm
napt
ne agresivn a tvrdil, e jejm hlavnm motivem byla. touha po jakmsi mezi supervelmonraznkovm psmu mezi SSSR a neptelskm Zpadem, a zjem na cemi, spojovanm
zintenzivnnm
tom, aby Nmecko zstalo navdy oslabeno. Tento nzor upozoroval se
vyzbrojovnm USA
rovn na rozpnavou politiku USA. Podle nj bylo clem americk po- za Ronalda
se asto
litiky nastolit americk mr", Pax Ameriana, kter by zaruil oteve- Reagana,
hovo jako o drustuden vlce"
nost svtovch trh americkmu kapitalismu. Touhu USA po ekono- h
(1981-1990).
mickm ovldnut svta inn zakrval fanatick antikomunismus obdob maccarthismu. Slabinou jak ortodoxnho, tak revizionistickho len vak je, e ob pedkldaj jednostrann pohled, ve kterm se spe
projevuje touha rozloit vinu za studenou vlku ne pispt k historickmu porozumn. Proto se tak objevila ada vysvtlen postrevizionistckch".
Nkter z nich pipisuj hegemonistick ambice obma supervelmocem a tvrd, e studen vlka byla nevyhnutelnm dsledkem mocenskho vakua, kter vzniklo porkou Nmecka a Japonska a vyerpnm Rozpnavost (exSpojenho krlovstv (Yergin, 1980). Jin vysvtlen spe zdrazuj nedorozumn a promarnn pleitosti (McCauley, 1983). Prvn znmky
nadje co do uspodn po 2. svtov vlce byly fakticky zejm ve ve
ansionism).
prezidenta Roosevelta v mrovou spoluprci pod patronac prv vyPolitika
ozbrojen agrese, kter m zajistit
zemn zisky; jev
zce spjat s imperialismem.

Bipolanta (bipola
nty), dvouplovost. Tendence
mezinrodnho
systmu rotovat
kolem dvou pl
(velmocenskch
bloku); bipolarita
vede k rovnovze a
stabilit.
Dtente (franc),
doslova uvolovn,
uklidovn;
zmrovn napt
mezi dosud antagomstickmi stty

154 tvoen Organizace spojench

nrod i ve Stalinov pstupu k Titovi v Jugoslvii a k Maovi v n,
evidentn prostmu jakhokoli naden. Jakmile se vak na Vchod i
na Zpad ujala mentalita bomb, dolar a doktrn", byl pd do
vzjemn podezravosti a zarytho neptelstv nevyhnuteln.
Prvn fze studen vlky byla vybojovna v Evrop. Rozdlen Evropy,
kter bylo dsledkem porky Nmecka (sovtsk Rud armda postupovala z vchodu, Spojen stty, Spojen krlovstv a jejich spojenci ze
zpadu), se brzy stalo trvalm: eeno slovy Winstona Churchilla, mezi
Vchodem a Zpadem byla sputna elezn opona" (iron curtain). Tento
proces byl dovren v roce 1949, kdy vzniklo dvoj Nmecko" a kdy se
zrodila dv proti sob stojc vojensk uskupen - NATO a po nm v roce
1955 Varavsk smlouva. Pot se studen vlka globalizovla. Korejsk
vlka (1950-1953) spolu s nskou revoluc v roce 1949 znamenala
rozen studen vlky na Asii. V prbhu 60. a 70. let se mezinrodn krize
od Blzkho vchodu do Latinsk Ameriky a od Afriky do Indony staly
soust boje mezi SSSR a USA, kter byl sm o sob projevem jet
irho stetu mezi komunismem a kapitalismem. Bipo-lrn model
studen vlky pozbval vak od 60. let na jasn vyhran-nosti. Stalo se
tak v dsledku za prv postupujc fragmentace (ttn) komunistickho
svta (zejmna narstajc nevraivosti mezi Moskvou a Pekingem) a za
druh nvratu Japonska a Nmecka na scnu jako ekonomickch
supervelmoc". Jednm z dsledk tto rodc se multi-polarity byla dtente
mezi Vchodem a Zpadem. To se odrazilo v historick nvtv prezidenta
Nixona v n v roce 1972 a v rozhovorech o omezen strategickch
zbran v letech 1967-1979, kter vystily ve smlouvy SALT I a SALT II.
Diskuse o konci studen vlky zabedla do zhruba stejnch ideologickch
stet jako diskuse o jejm potku. Jedna verze pipisuje konec studen vlky
Ronaldu Reaganovi, kter potkem 80. let zahjil nov zbrojn sil
Spojench stt, zejmna v podob Strategick obrann iniciativy (SDI,
oznaovan rovn jako hvzdn vlky") z roku 1983, kterou dal podnt ke
druh studen vlce". Vsledkem bylo, e Sovtsk svaz byl zataen do
zbrojnch zvod, kter jeho beztak u kehk ekonomika nemohla vydret.
V jaksi ir podob bylo toto vysvtlen rozvinuto, mj. Fukuyamou (1992),
do podoby triumfalistick teze o konci djin". Podle n Zpad vyhrl"
studenou vlku konec konc dky tomu, e liberln demokracie americkho
stylu nabzela jedin ivotaschopn ekonomick i politick systm. Jin
varianty vak spe zdrazuj strukturln slabiny sovtsk ekonomiky a
katastrofln chybn zen reformnho procesu Michailem Gorbaovem.
Nahleno takto, ne vkonnost systmu centrlnho plnovn a to, e
reformy neprobhly u dve, podkopaly legitimitu komunistickch reim v SSSR a ve vchodn Evrop, kter nedokzaly uspokojit rostouc
poptvku po spotebnm zbo a politickch svobodch zpadnho stylu.
Gorbaovovy reformy, zahjen v roce 1985, pivodily pouze zhroucen
nevkonnho, le stle jet fungujcho ekonomickho systmu, a tm,
e zmrnily seven komunistickou stranou, uvolnily odstediv sly, kter
koncem roku 1991 pivodily likvidaci samotnho SSSR. Nkte dokonce naznauj, e studen vlka a zejmna obnoven neptelstv za
Reagana pomohly prodlouit ivot Sovtskho svazu. Tm, e udrova-

155

la pi ivot ideu kapitalistickho" ohroen zvnjku, tam studen

vl-ka pinejmenm navozovala jistou mru vnitn konsolidace.
Je ovem sporn, zda udlosti tak zsadnho historickho vznamu,
jakmi potek i konec studen vlky nepochybn jsou, lze vbec vysvtlit jen jednou pinou. Je napklad jasn, e udlosti 80. let byly
zsti pokraovnm procesu, kter v 70. letech zahjila dtente. Vznm dtente spoval v tom, e na obou stranch zahjila provrku strategickch priorit, kter pomohla nastolit otzku, zda je pokraujc neptelstv nutn nebo douc. Z tohoto hlediska i oiven mrovho hnut potkem 80. let pisplo k poklesu domc podpory pokraujcho
konfliktu supervelmoc. Obecnji lze ovem konec studen vlky chpal
jako odraz posunu v globln mocensk rovnovze. ra supervelmocensk bipolarity se zrodila z mocenskho vakua, kter vedlo k tomu, e jako dominantn akti zbyly na svtov scn USA a SSSR. Nen vak
jasn, zda se ra po studen vlce bude vyznaovat unipolatitou, ve kter dominuj Spojen stty, nebo njakm novm multipolrnm uspodnm svta.
Svtov d 21. stolet
Zrod svta po studen vlce byl provzen vlnou optimismu a idealismu. ra supervelmoc se vyznaovala rivalitou Vchodu a Zpadu, kter
zashla cel svt a vedla k nahromadn jadernch zbran, je hrozily
zkzou planety. Ve chvli, kdy se ve vchodn Evrop hroutil komunismus a sovtsk moc byla jak doma, tak na mezinrodn scn na stupu,
se zdlo, e se rod jeden svt", kter bude hovoit jednm hlasem".
Nov svtov d", pinejmenm v t podob, jak si ho pedstavoval
prezident George Bush st., se ml oprat nikoli o ideologick konflikt
a rovnovhu teroru, ale o spolen uznvan mezinrodn normy a standardy morlky. Zkladem tohoto rodcho se svtovho du mlo tedy
bt uznn, e spory je teba eit pokojn, e je teba elit agresi a expanzionismu, kontrolovat a sniovat zsoby zbran a respektovnm lidskch prv zaruit, e s obyvatelstvem vech stt se bude zachzet spravedliv. Nadto se zdlo, e po studen vlce svtov d snadno pekonal prvn srii svch velkch zkouek.
Irck anexe Kuvajtu v srpnu 1990 vedla ke vzniku irok aliance zpadnch i islmskch stt, kter bhem vlky v Perskm zlivu (1991)
(uniirck ozbrojen sly z Kuvajtu vypudila. Rozpad Jugoslvie v roce Unipolarita
polarity),jednop1991, kter pedchzel vlku mezi Srbskem a Chorvatskem, vedl k to- lovost. Mezinrodsystm, ve ktemu, e Konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop (CSCE), v pro- n
rm existuje jen jeden
sinci 1994 pejmenovan na Organizaci pro bezpenost a spoluprci stt; dominantn
existence pouv Evrop (OSCE), byla poprv pouita jako mechanismus een mezi- ze jedn velmoci.
nrodnch kriz; vsledkem byla mj. nadje, e tato organizace ppadn Multipolarita
nahrad jak Varavsk pakt, tak NATO. I kdy neptelstv mezi super- (multipolarity),
mnohoplovost.
velmocemi tuto organizaci po jejm vytvoen na Helsinsk konferenci Mezinrodn
ve kterm
(1975) fakticky postavilo na vedlej kolej, bylo to zasedn f vld systm,
existuj ti nebo vCSCE v Pai v listopadu 1990, kter vystilo ve smlouvu, je formln ce center moci,
se vytv urukonila studenou vlku. Brzy se vak ukzalo, e pslib harmonie a m
it pedpojatost ve
promnlispoluprce, vysloven na samm potku, je iluzorn; na povrch toti prospch
vosti a mon i nevypluly nov podoby neklidu a nestability.
stability.

156

Tma
Humanitrn intervence
Humanitrn intervence (humanitarian intervention) je vojensk intervence podnikan se zmry spe humanitrnmi ne strategickmi. V rstu
potu humanitrnch intervenc se projevuje ir pijet univerzalistickch
doktrn typu lidskch prv jviz str. 319) i skutenost, ze demokratickou podporu vlcem lze ve stale vet me zajistit jen poukazem na morln dvod
k nmu. Ti, kdo humanitrn intervenci podporuj, v n spatuj dkaz, e v
globlnm vku nemohou stty omezovat svou morln odpovdnost jen na
vlastn lid.
Humanitrn intervence se povaovala za odvodnnou za tchto okolnost:
- v ppad hrubho poruovn lidskch prv (jakm je napklad vyhnn
nebo likvidace znanho potu bezbrannch lid),
- ohrouje-li takov poruovn bezpenost sousednch stt,
- oslabuje-li neptomnost demokracie princip sebeuren nroda,
- byly-h vyerpny diplomatick nstroje a je-li lidsk cena za intervenci
men nez za neintervenci.
Ti, kdo humanitrn intervenci kritizuj, vak upozoruj na to, e
-kad naruen sttn svrchovanosti oslabuje zaveden pravidla svtovho
du,
- agrese byla tm vdy legitimizovna humanitrnmi dvody (mezi pklady figuruj i Mussofini a Hitler),
- ozbrojen intervence vdy vede k tomu, e po n nejsou vci lep, ale hor,
nebo vyst v dlouhodobou angaovanost intervenujcch mocnost.
Svornkem kenho novho svtovho du byly v mnoha smrech
Spojen stty: na msto bipolrnho uspodn svta nastoupilo uspodn
unipolrn, ve kterm USA, jedin mocnost, kter disponuje vojenskou
kapacitou a politickou autoritou, aby inn intervenovala, hraj roli svtovho etnka". To ukzala operace Poutn boue, ozbrojen vypuzen
Irku z Kuvajtu, to ukzala role, kterou USA sehrly pi humanitrn intervenci" NATO v roce 1999, jejm clem bylo vypudit srbsk ozbrojen
sly z Kosova, to ukzalo leteck bombardovn Afghnistnu, po nm se
v roce 2001 zhroutil reim Talibanu. Nadto USA - na rozdl od hegemonistickch mocnost dvjch dob - byly spjaty s principy liberln demokracie a vce jim tud zleelo na en politick svobody a trnho kapitalismu ne na plenn a dobvn. Tento nzor podporovala Spojenmi
stty podncovan tendence k demokratizaci v takovch stech svta, jakmi jsou napklad Latinsk Amerika a Asie, ve kterch dve panoval autoritarismus. Strun eeno, globln hegemonie (viz str. 223) USA slibovala zajistit mezinrodn mr a politick a ekonomick rozvoj.
Je vak nkolik dvod, pro toto mezinrodn bratrstv a svtov mr
pod patronac USA zpochybnit. Za prv, existuj lid, napklad Noam
Chomsky (1994), kte odmtaj, e USA jsou nezainteresovanou svtovou
mocnost a vyslovuj pochybnosti, zda je na novm svtovm du vbec
nco novho". Napklad protiirck koalice z let 1990-1991 byla mon
pouhm odrazem skutenosti, e americk a ir zpadn zjem o dodvky
ropy se shodoval s regionlnmi obavami z Velkho Irku", kter se
zmocnily islmskch mocnost, napklad Srie a Saudsk Arbie. Jinak
eeno, kzn o mezinrodnm prvu a suverenit nroda bylo pouhou kamufl mocensk politiky a sledovn nrodnho zjmu. Podobn intervence v Kosovu mon jen vystupovala krutosti a nsilnosti a dle oslabila
ctu ke svrchovanosti nroda. Sama idea novho svtovho du je mon
soust historickho inenrstv, kter m ochrnit zjmy Spojench stt
a zachovat kontrolu USA nad globln ekonomikou.

157
Americk jazykovdec a radikln intelektul. Narodil se ve Filadelfii v rodin pisthovalc
z vchodn Evropy. Zprvu se proslavil studiemi o jazyce. Jeho spis Syntaktick struktury
(1957) znamenal revoluci v jazykovd; teorie trasormacn gramatiky", kter je vnovn,
hlsala, e schopnost osvojit si jazyk je lidem vrozena. Bhem vietnamsk vlky
n politiky. Sv nzory na ni vyloil v dlech Americk moc a nov mandarni (1969) a Nov
vojensk humanismus (1999). Spolu s Edwardem Hermanem napsal knihu Vroba konsensu
(1988). ve kter podrobil radikln kritice hromadn sdlovac prostedky a ukzal, jak se
vytv lidov podpora imperialistick agrese.

Existuj tak pochybnosti, zda USA jsou vbec s to roli svtovho

etnka hrt, i kdyby se to pokldalo za douc. Za prv, jadern pevaha
neznamen vdy automaticky innou vojenskou kapacitu, jak to demonstroval nespch USA ve Vietnamu v 70. letech a rozpait stup
USA ze Somlska v roce 1995. Na jet hlub rovni je sporn, zda
USA maj ekonomick zdroje nezbytn k udren sv globln role, zejmna v kontextu relativnho poklesu, kter demonstrovalo ekonomick
zmrtvchvstn Japonska a Nmecka. To, jak o tom jet pohovome,
me bt dkazem, e USA propadaj tendenci, u dvjch velmoc
bn, k nadmrn expanzi. Jednm z projev toho byla nov vlna izolacionismu. Jak dlouho budou Amerian ochotni platit za to, e USA
jsou jednika"? Stejn jako po 1. svtov vlce je mylenka, e USA by
se mly vyvzat z mezinrodnch zleitost (nechme svt, aby si to vydil sm"), i dnes v USA znan lkav. Dokladem toho bylo zvolen
George W. Bushe v roce 2000 a jeho rozhodnut odstoupit od ady mezinrodnch smluv o kontrole zbrojen a od Kjtskho protokolu o globlnch zmnch klimatu. Niiv teroristick toky na Svtov obchodn
centrum a na Pentagon z 11. z 2001 vak natolik demonstrovaly
zranitelnost USA udlostmi kdekoli na svt, e mon navdy skoncovaly s tradinm izolacionismem.
Dal napt v rmci novho svtovho du bylo dsledkem toho, e
do pohybu se daly tenze a konflikty, kter studen vlka pomhala dret
pod kontrolou. Existence ohroen zvnjku (a u je jm mezinrodn
komunismus nebo kapitalistick obklen) vede k vnitn soudrnosti
a dodv spolenostem vdom elu a identity. Napklad Zpad se do
urit mry definoval antagonismem vi Vchodu a vce versa. Existuj
dkazy, e odpadnut vnjch hrozeb pomohlo v mnoha sttech rozpoutat odstediv tendence, zpravidla v podob rasovch, etnickch a regionlnch napt. Dolo k tomu v mnoha stech svta, zejmna vak ve
vchodn Evrop, jak se ukzalo dlouhm krveprolvnm mezi Srby,
Chorvaty a muslimy v bval Jugoslvii a vlkou mezi Ruskem a odpadlickou republikou v eensku, kter propukla v roce 1994. Takov
konflikty jsou zdrojem vyhldek na svt stle nebezpenj, vyznaujc
se etnickm nacionalismem a regionlnmi svry. Mezinrodn spoleenstv zdaleka nenastolilo svtov d zaloen na ct ke spravedlnosti a lidskm prvm; v bval Jugoslvii - a do kosovsk krize - naopak stlo stranou a Srbsku tak dovolilo vst dobyvanou vlku a pchat
genocidu, podobnou t, k jak dochzelo za 2. svtov vlky.
Na rozdl od svta, nad kterm se policejn dohl a kter je spodan, se nov mezinrodn scna vyznauje, jak se zd, pedevm neptomnost prva a neinnost; z nkterch hledisek pipomn spe no-

Nadmrn expanze {imperil overreach). Tendence k

nadmrn, pehnan imperiln
expanzi, kdy rostouc vojensk angaovanost pesahuje monosti dan
rstem domc
ekonomiky.
Izolacionismus
{isolationism). Politika vyvaovn
se z mezinrodnch
zleitost, zejmna
vyhbn se politickm nebo vojenskm zvazkm
vi jinm sttm.

158

v svtov ned. Je docela dobe mon, e sama idea stabiln unipolarity byla vdy pouhm mtem, jeliko jedin hegemon probouz v ostatnch sttech z a neptelstv a jeliko role svtovho etnka je konec
konc trvale neudriteln. Unipolarita je mon tud jen doasn. Existuj pdn dvody, e svtov d 21. stolet bude multipolrn, e se vyno pt nebo mon i vce vznamnch aktr, nemluv u o asymetrickch hrozbch, kter pedstavuj tzv. zlotil" stty (rogue states)
a mezinrodn terorismus (viz str. 402). Vedle USA, kter si evidentn
udruj vedouc lohu v oblastech nekodn" moci, jako jsou intelektuln kapitl a vyspl technologie, budou mezi vznamn aktry patit na,
Nmeckem ovldan EU, Japonsko a Rusko; v podob Brazlie a Indie se
objev i vznamn mocnosti regionln. Nrokuje-li si na status velmoci, souvis to s jejm rychlm ekonomickm rstem po zaveden trnch reforem v 70. letech, s jejm nesmrn poetnm obyvatelstvem a s jej stle
vt vojenskou kapacitou. Svtov banka pedpovdla, e budou-li
souasn tempa rstu pokraovat, bude na v roce 2020 disponovat nejvt ekonomikou na svt. Nmecko a Evropsk unie od 50. let soustavn rostly a po skonen studen vlky projevovaly stle vt asertivitu
a nezvislost na USA a NATO. To se ozejmilo urychlovnm mnov
a politick unie, roziovnm EU a budovnm obrannch kapacit. Japonsko m druhou nejvt ekonomiku na svt a t z vazeb s tygry" vchodn a jihovchodn Asie. Rusko, pravda, pilo o kontrolu nad vchodn
Evropou a mon u nebude ekonomickou supervelmoc (pokud j kdy
bylo); jeho jadern arzenl vak zaruuje, e zstane vznamnou diplomatickou silou. Poetnost jeho obyvatelstva a prodn zdroje jsou evidentn zkladem jeho ekonomickho pokroku v budoucnu.
Jak dsledky bude multipolrn svtov d mt, je ovem nejist.
Svtov d 21. stolet bude mon nakonec pipomnat klasick systm
rovnovhy moci, kter v Evrop fungoval v 19. stolet. Tehdy Evropa zavala obdob stability, peruovan vlkou ve chvli, kdy se mocensk
rovnovha hroutila. Pesimistick pohled na multipolaritu prav, e je nestabiln ze sam sv podstaty. Zatmco bipolatita je strukturovan, by
vzjemnm neptelstvm, multipolarita vytv situace promnlivj
a mn prediktabiln, za nich si vznamn akti nejsou jisti, jak jsou
jejich role a jak je jejich odpovdnost. Nestabilita bude zejm o to vt, o rovnj si velk mocnosti budou; kad z nich m pak dvod, aby
usilovala o moc a mon i o status hegemona. Tak me vzniknout
systm jakchsi tekutch", mncch se alianc, kdy se me klidn objevit rivalita mezi nkdejmi spojenci (nap. mezi USA a EU), stejn jako me dochzet k paktm mezi nkdejmi rivaly (nap. mezi USA
a Ruskem nebo Japonskem a nou). Takov peskupovn me vystit
i v novou bipolaritu, objev-li se dva velk systmy zaloen na aliancch. Schopnost teroristickch skupin a zlotilch" stt zpsobit vlen kody, je se zcela vymykaj jejich ekonomick a politick sle, jen
dle pispv k pedstav multipolrn nestability.
Optimistick pohled na multipolaritu spov prv v tom, e je apriorn naklonna mru a stabilit. Pluralistitj svtov d me vystit
ve stav, kdy se sny o globln hegemonii budou jevit jako zcela nereln, a existence ady autonomnch aktr a mncch se alianc me napomoci zachovn mocensk rovnovhy. Pesto bude mezinrodn
systm 21. stolet nutn jin ne vechny mezinrodn systmy pedcho-

159
z, a to v jednom zcela zsadnm smru. Vechny stty, dokonce i velmoci a supervelmoci, dnes funguj v pedivu vzjemn provzanosti
a vzjemn zvislosti; prv to dky postupu globalizace a rostoucmu
vznamu mezinrodnch organizac sniuje jejich schopnost jednat autonomn.

Dynamika globalizace
Globalizan tendence
Globalizace je pojem tko uchopiteln a tko definovateln. Navzdory zjmu o fenomn globalizace, kter od 80. let neustle vzrst,
se tento pojen stle uv na oznaen tu procesu, tu politiky, tu marketingov strategie, tu jaksi krizov situace, tu dokonce i ideologie. Problm s globalizac tkv v tom, e nejde ani tak o singulr, jako o plurl:
nen to jeden proces, ale cel komplex proces, nkdy se pekrvajcch
a vzjemn na sebe navazujcch, obas vak tak rozpornch a protichdnch. Je tud obtn zredukovat globalizaci na jedno jedin tma.
Patrn nejlepm pokusem o to byla idea svta bez hranic" (borderless
world), se kterou vystoupil Kenichi Ohmae (1989). Nejde pitom jen
o to, e tradin politick hranice, zaloen na hranicch nrod a stt,
se postupn stvaj prchodnmi; jde i o to, e tak dlc ry mezi lidmi, kdysi oddlovanmi asem i prostorem, pozbyly znan na vznamu
a obas jsou zcela irelevantn. Scholte (2000) proto tvrdil, e globalizace
je spjata s nrstem nadzemnch" vztah mezi lidmi, s pestavnm
socilnho prostoru, v nm na zem stle mn zle, jeliko se neustle roziuje spektrum spojen, kter maj povahu celosvtovou" nebo
peshramn". Napklad elektronick penze se dnes v obrovskm
mnostv pemsuj sem tam po svt stiskem potaovho tlatka; to
zajitiije, e devizov a jin finann trhy reaguj na ekonomick udlosti
tm bezprostedn, ak nim dojde kdekoliv. Podobn kabelov a satelitn technologie umouje, aby se telefonick sdlen a televizn poady penely do celho svta tm vmiku.
Vzjemn provzanost, navozen globalizac, m mnoho dimenz.
Lid si asto globalizaci pedstavuj jako proces shora dol", jako vytven jakhosi jedinho globlnho systmu, kter se promt do vech
st svta. Podle tohoto nzoru je globalizace spjata s homogenizac, jeliko kulturn, sociln, ekonomick a politick rozrznnost je niena ve
svt, ve kterm se vichni dvme na tyt televizn programy, kupujeme tot zbo, jme t jdla, fandme tm pikovm sportovcm
a sledujeme kapaice tch celebrit. Globalizace vak asto jde ruku
v ruce s lokalizac, regionalizac a multikulturalismem (viz str. 141). Je
tomu tak z nejrznjch dvod.
Za prv, klesajc schopnost nrodnho sttu smyslupln organizovat
ekonomick a politick ivot vede k tomu, e moc se vsakuje dol i vzln vzhru. Jeliko loajality zaloen na nrodu a politickm nacionalismu v dsledku toho slbnou, nastupuj na jejich msto asto loajality
spjat s mstnm spoleenstvm i regionem nebo s nboenskou a etnickou identitou. Napklad na nboensk fundamentalismus lze pohlet
jako na jednu z reakc na globalizaci. Za druh, strach z homogenizace,
ppadn hrozba homogenizace, zvlt je-li vnmna jako forma imperialismu, vyvolv kulturn a politick odpor. Ten me vst k novmu

160

Pojem
Globalizace
Globalizace (globalization) je vznikn sloitho pediva vzjemn provzanosti; kter
znamen, e nae ivoty jsou ve stle vt me ovlivovny udlostmi, ke kterm dochz, a rozhodnutmi, kter jsou pijmna velmi daleko od ns. Hlavnm rysem globalizace je tud to, e zempisn vzdlenosti ztrcej na vznamu a e zemn hranice, napklad hranice mezi nrodnmi stty, pozbvaj na dleitosti. Globalizace vak rozhodn neznamen, e lokln" a nrodn" je podzeno globlnmu". Globalizace spe
zdrazuje, e politick proces se prohlubuje a roziuje v tom smyslu, e lokln, nrodn a globln udlosti (nebo mon udlosti lokln, regionln, nrodn, mezinrodn
a globln) jsou v neustlm vzjemnm vztahu a propojenosti. Vzjemn zvislosti
v rmci systmu, kter z toho vyplvaj, jsou znzornny grafem 7.1.

globln
Graf 7.1 Vzjemn zvislosti v
rmci systmu

nrodn

nrodn

mstn ------------------------- mstn

zjmu o mizejc jazyky a meninov kultury, stejn jako ke stavn se
proti globalizaci, nejviditelnji projevovanmu nstupem novch spoleenskch hnut, smujcch proti kapitalismu" nebo proti svobodnmu
obchodu. Za tet, msto aby jednodue pinela jakousi globln monokulturu, globalizace vytv sloitj vzorce sociln a kulturn rozmanitosti, a to ve sttech jak rozvinutch, tak rozvojovch. V rozvojovch
sttech se zpadn spotebn zbo a zpadn pedstavy a obrzky" zalenily do tradinjch kulturnch praktik, a to prostednictvm procesu
zvanho indigenizace. Ani rozvinut zem se vak nevyhnuly irm dsledkm kulturn vmny; opltkou za Coca-Colu, McDonals a MTV
jsou ve stle vt me ovlivovny nezpadnmi nboenstvmi, lky
a terapeutickmi postupy, stejn jako nezpadnm vtvarnm umnm,
hudbou a literaturou.
Lze tak hovoit o nkoliker globalizaci: ekonomick, kulturn a politick. Ekonomick globalizace je vyjdena mylenkou, e dnes u dn
nrodn ekonomika nen ostrovem." vechny ekonomiky byly vce i mn
zalenny do vzjemn provzan ekonomiky globln. OECD (1995)
proto globalizaci definovala jako posun od svta typicky nrodnch ekonomik ke globln ekonomice, ve kter produkce je internacionalizovna
a finann kapitl se voln a v miku pelv ze zem do zem". Mocn impulz dalo ekonomick globalizaci zhroucen komunismu, protoe umonilo
zalenit do globlnho kapitalistickho systmu posledn vznamn
Indigenizace (indi- blok stt, kter zstvaly mimo. Ekonomick globalizace pomohla
genization), zale- ovem tak zhroucen komunismu urychlit, jeliko ni obchodn bariry,
ovn do vlastnho
(domorodho")
skoncovn s devizovmi omezenmi a volnj pohyb investinho kapikontextu. Proces,
jm se zbo nebo tlu ponaje u 80. lty pisply k prohlubovn ekonomick propasti mez
postupy odjinud
pebraj tak, e se kapitalistickm Zpadem a ekonomicky stagnujcm komunistickm
pizpsobuj mst- Vchodem. Jednm z nejdleitjch dsledk ekonomick globalizace
nm potebm a
je snen schopnost nrodnch vld dit sv ekonomiky a zejmna brokolnostem.
nit jejich trn transformaci.

161

Kulturn globalizace je proces, dky nmu informace, zbo a obrazy

vyprodukovan v jedn sti svta vstupuj do globlnho toku, kter
vlcuje" kulturn odlinosti mezi nrody, regiony a jednotlivci. To se
obas prezentovalo jako proces macdonaldizace. Kulturn globalizace,
nesen zsti rstem nadnrodnch spolenost a nstupem globlnch
produkt, je pohnna tak tzv. informan revoluc, enm satelitn komunikace, telekomunikanch st, informan technologie a internetu,
jako i globlnmi korporacemi v oblasti mdi. Jak jsme na to ji poukzali, kultura silm globalizace nejen slou, ale tak je omezuje. Prodvat zbo po celm svt, k tomu nesta jen vudyptomnost hollywoodskch film, sportovn obuvi Nike a kavrniek Starbucks; k tomu
je zapoteb i citlivosti vi mstnm kulturm a socilnm praktikm.
Politick globalizace se nejzetelnji projevuje rstem vznamu mezinrodnch organizac. Jsou to organizace nadnrodn v tom smyslu, e
vykonvaj jurisdikci nikoli v rmci jednoho sttu, ale v rmci mezinrodnho prostoru zahrnujcho nkolik stt. Vtina tchto organizac se
objevila po roce 1945. Pat k nim OSN, NATO, Evropsk hospodsk
spoleenstv a jeho rzn nstupci, ES, EU, Svtov banka, Mezinrodn
mnov fond (IMF), Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj
(OECD) a Svtov obchodn organizace (WTO). Podd-li se principm
mezivldn spoluprce (viz str. 170), sktaj tyto organizace mechanismus, kter sttm umouje (pinejmenm teoreticky) sladn
postup, ani by obtovaly nrodn svrchovanost (viz str. 150). Naopak
nadnrodn orgny jsou schopny nrodnm sttm svou vli vnutit. Draz na mezisttnost odliuje politickou globalizaci od konkurujcch j
koncepc globalizace ekonomick a kulturn, kter se zamuj pedevm na lohu aktr nesttnch a trnch. Politick globalizace, nakolik
se v n projevuje idealistick vrnost internacionalismu a njak form
svtov vldy, nadto vrazn za ekonomickou a kulturn globalizaci zaostv. Zatmco globln stt zstv velmi vzdlenou budoucnost, globln obansk spolenost, jejm zkladem je innost nadnrodnch korporac, nevldnch organizac a mezinrodnch ntlakovch skupin, je u
do znan mry skutenost.
Globalizace: teorie a diskuse
Globalizace se stala velmi kontroverznm tmatem. Zatmco vtina
vld a hlavnch politickch stran se ze vech sil sna vyut pnos nov
globalizovan ekonomiky, objevilo se i antiglobalistick hnut, nejvraznji v rozvinutch sttech, ale tak ve sttech rozvojovch. Rzn postoje ke globalizaci do jist mry nahradily tradinj rozdlen na levici
a pravici, zaloen na ideologickm boji mezi kapitalismem a socialismem. V jistm smyslu je vak diskuse mezi stoupenci a odprci globalizace pouze novou variantou starho a dvrn znmho sporu o ideologie. Je tomu tak proto, e vzjemn propojenost, kter je jdrem globalizace, je dosud stle neoddliteln spjata s roziovnm trn smny
a obchodnch praktik. Globalizace m tud vrazn neoliberln ideologickou povahu, stranc volnmu trhu. Strun eeno, i nadle jde o kapitalismus. Ti, kdo globalizaci podporuj a kterm se nkdy k globalist, obvykle tvrd, e kapitalismus smuje ke veobecn prosperit
a ke stle vtm ancm; globln kapitalismus tud umon, aby se z to-

Macdonaldizace
(McDonaldization). Proces, v jeho dsledku zaaly globln vrobky a marketingov
praktiky, spojen s
prmyslem rychlho oberstveni
ovldat stle vce
odvtv ekonomiky.

162

ho plynoucm vhodm tilo vce lid ve vce zemch. Naopak odprci

globalizace obvykle spojuj kapitalismus s nerovnost a vykoisovnm;
z toho pak vyvozuj, e globln kapitalismus prost povede k nov bd
a k novm nespravedlnostem. V jednom dleitm smru je vak diskuse o globalizaci nov: probh v postsocialistickm rmci, kter u neuznv, e by zde byly njak schdn alternativy trnch struktur a kapitalistickch organizac. Volba je tud mezi globalizaci neoliberln a
globalizaci regulovanou, nikoli mezi globlnm kapitalismem a njakou
kvalitativn odlinou alternativou.
Prvn soubor diskus probh mezi dvivci a skeptiky a tk se toho, zda skuten dochz ke globalizaci, a pokud ano, jak sly ji pohnj. Ti, kdo v, e globalizace existuje, a jsou mezi nimi jak stoupenci, tak odprci globalizace, tvrd, e globalizace obrac pozornost k hlubokmu, dokonce revolunmu souboru ekonomickch, kulturnch, technologickch a politickch posun a pohyb, kter se od 80. let zintenzvnily.
K nejvznamnjm z nich pat mnohem vt objem svtovho obchodu
a zejmna dramatick nrst finannch a devizovch transakc; dle je to
nstup novch informanch a komunikanch technologi, kter umouj
okamit pstup k obrazm a sdlenm kdekoli na svt, jako i objeven se globlnch komodit, kter jsou dostupn tm vude. Ve sv nejextrmnj variant, oznaovan jako hyperglobalismus, se tento nzor
hls k jakmusi technologickmu determinismu, ze kterho by vyplvalo,
e novm, globalizovanm kulturnm a ekonomickm vzorcm a modelm se jednodue nebude mono vyhnout, jakmile se iroce zpstupn
technologie typu komputerizovnch finannch slueb, satelitnch komunikac, mobilnch telefon a internetu. Existuj vak dkazy, e tempo globalizace se od 90. let zpomaluje a e toto zpomalovn se jet zvilo
v dsledku udlost z 11. z 2001 a jejich dopadu napklad na svtovou
ekonomiku a mezisttn bezpenost opaten.
Skeptikov, kte asto sdlej tradin ili starolevicov" postoj ke
kapitalismu, naopak tvrd, e bu globalizace vlastn nim a tak novm nen nebo e jej dsledky se z politickch dvod zveliuj. Karel
Marx (viz str. 73), ktermu se dnes dostv sluchu, nikoli ovem jako
hlasateli tdnho boje, ale spe jako teoretikovi globalizace, ji v 19.
stolet poukzal na mezinrodn charakter kapitalismu. J. A. Hobson
(1858-1940) i V. I. Lenin (viz str. 97) ji potkem 20. stolet upozorovali na bytostn sept kapitalismu s imperialismem. Navzdory tomu, e
svtov obchod od konce 19. stolet nepochybn vzrostl, skeptikov nadto
zdrazuj, e pevn vtina ekonomickch aktivit se stle jet
odehrv uvnit nrodnch hranice, nikoli pes n. Jinak eeno, nrodn
ekonomiky nejsou tak irelevantn, jak teoretikov globalizace obvykle
naznauj. Z tohoto hlediska se globalizace asto chpe ani ne tak jako
ekonomick i technologick revolun sla, ale spe jako ideologick
nstroj, kter uvaj politikov a teoretikov podporujc neoliberln
ekonomiku a snac se prosadit zjmy korporac (Hirst a Thompson,
1999). Z tohoto hlediska m teze o globalizaci dvoj pednost. Za prv,
urit tendence - posuny smrem k vt flexibilit pracovnch sil, slabm odborm, kontrole nad veejnmi vdaji a zejmna nad rozpotovmi polokami urenmi na sociln zabezpeen a k oslabovn regulace podnikn - vydv za nevyhnuteln, jim nelze vzdorovat. Za druh, naznauje, e tyto posuny jsou soust jakhosi neosobnho procesu

163
Tma
Rozdlen na Sever a Jih
Mylenku, e svt je rozdlen na Sever a Jih, zpopularizovaly zprvy tzv.
Brandtovy komise: Program pro peit (1980) a Spolen krizej Spoluprce
Severu a Jihu k ozdravn svta (1983). Tebae rozdlen svta na Sever a
Jih (the North - South divide) vychz z tendence ke koncentraci prmyslovho rozvoje na severn polokouli a chudoby a zneyhodnnosti na polokouli jin (s vjimkou Austrlie), m cel tento problm povahu spe konceptualn ne geografickou. Koncepce rozdlen na Sever a Jih obrtila pozornost na to, jak mezinrodn pomoc, zadluenost tetho svta i mnohonrodn korporace pomhaj udrovat strukturln nerovnosti mezi industrializovanm Severem kde lid dostvaj vysok mzdy a hodn se investuje, a
Jihem, kter je pevn zemdlsk a kde mzdy i investice jsou nzk.
Zprvy Brandtovy komise upozornily rovn na vzjemnou zvislost Severu a Jihu; zdraznily toti, ze dlouhodob prosperita Severu zvis na tom,
jak se bude rozvjet Jih.
a tud nesouvisej s dnm konkrtnm aktrem, jakm jsou teba velk
podniky, jeho zjmy globalizan tendence pohnj a jeho zjmm
slou.
Nejintenzivnj diskuse o globalizaci se vak tk jejch dsledk z
hlediska rovnosti a chudoby. Kritikov globalizace upozornili, e se objevily nov a dnes u pevn zakoenn modely nerovnosti a e globalizace je tud hrou, v n jedni vyhrvaj a druz prohrvaj. Za vtze jsou
vdy oznaovny mnohonrodn korporace a prmyslov vyspl stty
obecn, zvlt pak Spojen stty; poraen se naopak nachzej v rozvojovm svt, kde jsou nzk mzdy, kde je slab nebo dn regulace a kde
produkce se stle vce d globlnmi trhy ne domcmi potebami. Zatmco americk a evropsk ekonomika v 80. a 90. letech dky globalizaci a
technologickmu pokroku vrazn rostla, v nejchudch stech svta,
zejmna v subsaharsk Africe, kde 40 % populace ije pod hranic chudoby, se absolutn ivotn rove snila. Wallerstein (1984), navazujc na
marxistick hodnocen kapitalismu jako systmu bytostn vykoistbvatelskho, upozornil zejmna na strukturln piny nerovnomrnho politickho a ekonomickho rozvoje, kter vedl k prohlubujc se nerovnosti mezi jdrem" a periferi" (viz str. 192) svtovho ekonomickho systmu.
K naptm ve svt se dnes tud pistupuje spe z hlediska rozdlen na
Sever a Jih ne z hlediska rozdlen na Vchod a Zpad.
Globalist vak poukazuj na to, e bohat se mon stali bohatmi, ale
e i chud jsou dnes vtinou chud mn. Z hlediska liberlnho pluralismu
je nstup globln ekonomiky nutno vtat, jeliko voln obchod (viz str.
173) kad zemi umouje specializovat se na produkci zbo a slueb,
kter j nejvce vyhovuj. To vede k mezinrodn specializaci a ke vzjemnmu prospchu. Pen-li se napklad vroba z rozvinutch zem do zem rozvojovch, maj z toho prospch jak rozvinut zem, jeliko vrobn
nklady a tud i ceny zstvaj nzk, tak zem rozvojov, protoe mzdy by z pvodn nzk rovn - rostou; to podnt domc ekonomiku a
podpo podnikn. Pohl-li se na vc takto, pak jedinmi stmi svta,
kter z globalizace neprofituj, jsou ty, je zstvaj mimo.
Globalizace byla kritizovna i za svou tendenci k riziku, nejistot a
nestabilit. Globalist nepochybn uznvaj dynamismus, kter je vlastn
kadmu trnmu uspodn, zaloenmu na konkurenci; v duchu zsad
klasick ekonomie vak poukazuj na to, e trhy thnou k dlouhodob
vyvenosti, kdy nabdka se nakonec slad s poptvkou. Podle

164

tohoto nzoru je pravdpodobn, e nejistota a nestlost, spojen s nstupem globln ekonomiky, se bude sniovat, jeliko postupn se vytvo stabilnj vzorce ekonomick innosti. Pesto byla globalizace
spojovna s vtm rizikem a nejistotou, a to pinejmenm ve tech hlubch rovinch. Za prv, ekonomick rozhodovn je stle vce ovlivovno globlnmi finannmi trhy, kter jsou ze sam sv podstaty nestl. Pina zde spov v tom, e velk st jejich aktivit je spekulativn
a d se krtkodobmi ekonomickmi ohledy. Osud spolenost, prmyslovch odvtv, nrodnch ekonomik a dokonce celch st svta je tud
vystaven vrtochm finannch trh. Mexick finann krize roku 1995
a asijsk finann krize let 1997-1999 jsou mon jen prvnmi pedzvstmi ke krizm nchyln a neprediktabiln svtov ekonomiky. George Soros (1998) tvrdil, e takov krize ohrouj otevenou spolenost
a e jim lze pedchzet daleko vt regulac, kter m dostat spekulativn finann toky pod kontrolu.
Druh forma nejistoty je shrnuta v pedstav rizikov spolenosti"
(risk society), se kterou piel Ulrich Beck (1992). Rizikov spolenost se
vyznauje tm, e individualismus sl a tradice, pospolitost a etablovan
instituce zrove slbnou. Nejistota v tomto chpn je vc ne jen zrychlujc se tempo a klesajc prediktabilita ekonomickch a socilnch
zmn; m toti i osobn, dokonce psychickou dimenzi. Jakmile jsou podkopny vechny pevn body, jsou zpochybovny zkladn hodnoty lid
a dokonce sama jejich identita. Jak to napsal Marx v Komunistickm manifestu (1848): Vechny pevn pomry ... se rozkldaj." Tet formou nestability je dajn smovn globalizace k environmentln krizi a destrukci. Ekosocialist to vysvtluj tm, e kapitalismus je oslepen starost
o zisk a necitliv k ekologickm problmm. Radikln ekologov si zase
mysl, e globalizace je pouhm pokraovnm industrialismu, ekonomickho systmu vyznaujcho se velkovrobou, akumulac kapitlu
a neustlm rstem. Tm, e materialismus a absolutn v ve vdu
a technologii, industrialismus naruuje lidsk hodnoty a otupuje cit pro ivotn prosted. Jak vak ukazuj nezdary na cest k naplnn Kjtskho
protokolu o zmnch klimatu z roku 1997, je velice tk doshnout zde
sladnho postupu stt; ekonomicky by toti musely nco obtovat.
Nejdleitj st politick diskuse spojen s globalizac se tk jejho vlivu na demokraci. Stoupenci globalizace tvrdili, e globalizace je
vznamn faktor, kter podporuje tendenci k demokratizaci (viz str.
100). V nejoptimistitj variant, se kterou vystoupil Fukuayma (1989,
1992), se naznauje, e globalizace povede ke konci djin" v tom smyslu,
e rozen trnho kapitlu vyst v celosvtov pijet demokratickch
princip a struktur. Ekonomick svoboda je nutn spjata se svobodou
politickou, jeliko sloit a rozmanit tlaky rozpoutan trnmi ekonomikami lze dret na uzd jedin v rmci otevench a demokratickch
spolenost. Na globalizaci lze vak tak pohlet jako na nco, co demokracii oslabilo, a to ve dvojm zvanm smru. Za prv, zkoncentrovala ekonomickou, a tud i politickou moc v rukou mnohonrodnch
korporac (multinational corporations - MNCs), kter produkuj ve vce
ne v jednom stt. Ty dnes ovldaj vtinu svtovch trh. Markantnmi pklady jsou General Motors, Ford, Esso, Shell, BP, McDonals, AT
& T a News Corporation. Ron pjem Generals Motors - abychom vzali
jen jeden pklad - se tm rovn hrubmu domcmu produktu Irska,

165

Novho Zlandu, Uruguaye, Sr Lanky, Keni, Namibie, Nikaraguy a adu

dohromady. Takov ekonomick a finann moc je spojena i se schopnost
manipulovat vkusem zkaznk a vyvjenm novch znaek it a
upevovat v lidech materialistick hodnoty (Klein, 2000). Rozhodujc
vhodu ped nrodnmi vldami vak mnohonrodnm korporacm skt
jejich schopnost pemsovat kapitl a vrobu prakticky kamkoli na svt; to
jim fakticky umouje unikat demokratick kontrole. V tomto smru jsou
obzvl zraniteln stty rozvojovho svta, protoe prv ony zajiuj
mnohonrodnm korporacm levn pracovn sly a nzk vrobn nklady,
ani by zrove byly s to je zavzat k dlouhodobm investicm nebo k
penesen jejich rozhodovac moci z domc" zem do zem hostitelsk".
Za druh, demokracii ohrouje, e ekonomick globalizace postupuje
mnohem rychleji ne globalizace politick. Zatmco ekonomick innosti
ve stle vt me prakticky ignoruj nrodn hranice, politika funguje i
nadle do znan mry v jejich rmci, piem existujc mezinrodn
organizace jsou pli slab, ne aby mohly hnt globln kapitalismus k
odpovdnosti. To vedlo k voln po kosmopolitn koncepci demokracie
(Held, 1995). K tomu, aby se demokratick formy a procedury rozily
pes zemn hranice, by bylo zapoteb nejen poslit organizace typu
Evropsk unie a OSN, ale tak zmenit demokratick deficit, jm dnes
tyto organizace trp. Nadto instituce, kter dnes d globln ekonomiku
a jsou tedy nstrojem sprvy vc veejnch (governance) na poli
ekonomiky (viz str. 26), napklad MMF, Svtov banka, OECD a G
7, se mus stt do jist mry nezvislmi na zjmech mnohonrodnch
korporac a mus vnovat vt pozornost takovm problmm, jakmi
jsou napklad lidsk prva, ekonomick spravedlnost a ochrana ivotnho
prosted.

Regionalizace
Podle jednoho z nzor je globalizace pzniv spoluprci a harmonii; stle vce st svta se tud bude zaleovat do systmu vzjemn
ekonomick a politick zvislosti. Podle jinho nzoru vak tendence ke
globalizaci plod nov napt a nov konflikty. Jeliko kles innost nrodnch vld, tato napt se zpravidla projevuj rostouc regionalizac. Lid
vid, e nrodn stt, omezen na urit zem, je pi zajiovn bezpenosti, stability a prosperity mn efektivn, a proto se tchto cl stle
vce sna doshnout spoluprac se stty sousednmi a geograficky
blzkmi. Vztah mezi globalizaci a regionalizac je pesto nejasn. Regionalizace je mon pouze krokem na cest ke globalizaci: narstn vzjemn ekonomick zvislosti m mon zprvu charakter regionln, jeliko regionln organizace se dok vypodvat se vztahem mezi nrodnmi stty a globlnmi silami. Regionalizace vak me mt i povahu
antiglobalizan, me bt formou odporu proti globalizaci. Tento nzor
se me dovolvat jednoho historickho precedentu, kter je svou
povahou zlovstn: je jm eroze a destrukce otevenho mezinrodnho
ekonomickho systmu, k n dolo koncem 19. stolet a kterou zpsobil
c se ekonomick nacionalismus. Narstajc protekcionismus, spojen s ekonomickou rivalitou, vrazn pispl ke stupovn mezinrodnho napt, kter nakonec vystilo v 1. svtovou vlku. Pokud nrod u

Demokratick deficit (democratic

deficit). Nedostaten odpovdnost
vkonnch orgn
shromdnm zstupc lidu nebo
nedostaten prostor pro participaci
veejnosti.
Protekcionismus
iprotectionism),
ochranstv. Omezovn dovozu nap. cly a kvtami,
kter maj chrnit
domc vrobce.

166
nen innm nstrojem ochrany nebo prosazovn ekonomickch i jinch zjm, me v budoucnu tato role pipadnout regionm.
Motorem regionalizace byly faktory strategick, ekonomick a mon i kulturn. Brzy po roce 1945 se objevily regionln obrann organizace, do nich se promtla nov strategick napt vyvolan studenou
vlkou. Z tchto organizac nejvznamnj byly NATO a Varavsk
pakt (Organizace Varavsk smlouvy); vznikly vak i dal tvary, napklad Organizace smlouvy jihovchodn Asie (SEATO). A do zhroucen
komunismu v letech 1989-1991 vak NATO a Varavsk pakt dokzaly
v podstat zajistit jedin vojensk pat mezi USA ovldanm Zpadem
a Sovtskm svazem ovldanm Vchodem. Bylo tomu tak proto, e
kad z obou stran respektovala sfru vlivu druh strany (nap. NATO
mlky pihlelo, kdy Varavsk pakt v roce 1956 potlail povstn
v Madarsku; Sovtsk svaz se naopak nezapojil do vlky ve Vietnamu),
a e mezi obma stranami existovala piblin vojensk parita: ob toti
vlastnily jadern zbran. Skonen studen vlky vedlo k zsadnm zmnm lohy a elu NATO jako jedin vznamn regionln obrann organizace, kter zbyla. Pesto se budou hranice NATO nejsp posouvat,
protoe lenstv se domhaj nkdej stty Varavskho paktu, zsti
aby zajistily svou vojenskou a politickou nezvislost na Rusku. Nadto se
zd, e loha NATO jako ochrnce bezpenosti byla nahrazena drazem
na humanitrn intervence a udrovn mru. Jak vak v roce 1999 ukzala vojensk intervence v Kosovu, kter mla skoncovat se srbskou
okupac, i zde je zapoteb schopnosti vst vlku.
Nejvznamnj impulz k mezinrodn regionalizaci je ale nepochybn ekonomick. Mezinrodn obchod me pomhat zjmy sladovat, me vak vyvolvat i podezravost a z. Jednotlivm zemm jde
vdy o proniknut na trhy jinch zem; stejn tak jim jde ale i o ochranu
vlastnch trh ped zahranin konkurenc. Volnho obchodu se tradin
dovolvaly ekonomiky dominantn mocnosti (v 19. stolet Spojen krlovstv, od poloviny 20. stolet USA), kter se snaily pimt slab stty, aby otevely sv trhy; samy se toti nemusely obvat zahranin konkurence. To ale me ivit protekcionismus, jeliko mn vyspl stty
maj snahu chrnit se ped tm, co chpou jako nekalou konkurenci. Napklad vzestup ekonomickho nacionalismu koncem 19. stolet byl
zsti reakc na pevahu prmyslu Spojenho krlovstv. Jakmile se nrodn protekcionismus ili protekcionismus v jedn zemi" u nepovauje za schdnou variantu jako nstroj, pomoc nho lze usnadovat
mezinrodn obchod a chrnit se proti slc globln konkurenci, stv se
stle pitalivj regionln ekonomick spoluprce.
Nkter regionln obchodn uskupen, nap. EHS, vznikla brzy po
skonen 2. svtov vlky, vtina z nich vak vznikla a po roce 1990
a byla reakc na ekonomickou globalizaci. Klasickmi pklady jsou
NAFTA, APEC a navrhovan FTAA. Ji dnes probh vce ne tetina
svtovho obchodu ve tyech regionech, jimi jsou Severn a Jin
Amerika, Evropa, Asie a Ocenie a Afrika plus Blzk vchod. Jak bude mt ekonomick regionalizace dsledky, zvis evidentn na tom, zda
se tyto obchodn bloky stanou do sebe zahlednmi ekonomickmi
pevnostmi" vzdorujcmi globalizaci, nebo zda se pemn v uskupen
zamen i navenek, napomhajc zaleovn svch region do globln
ekonomiky a zrove podporujc spoluprci s vnjkem. Vliv zde bu-

167

Tma
Regionln ekonomick uskupeni
- Severoamerick dohoda o volnm obchodu (North American Free Trade Agreement - NAFTA). Tuto dohodu podepsaly Kanada, Mexiko a USA
v roce 1993, zsti v reakci na zrychlujc se evropskou integraci. M se stt
zkladem irho ekonomickho partnerstv, kter zahrne celou zpadn po
lokouli.
-Evropsk unie (European Union - EU) byla vytvoena v roce 1993. Vyvinula se z Evropskho hospodskho spoleenstv (EHS), zaloenho v roce
1957. Z pvodnch esti len se rozrostla na patnct; m se rozit smrem
na vchod a zahrnout adu nkdejch komunistickch stt. EU je nejvysplej regionln organizac na rovni ekonomick i politick (viz str. 168).
- Asijskopacifcka ekonomick spoluprce (Asia-Pacific Economic Cooperation - APEC). Toto neformln frum bylo vytvoeno v/oce 1989 a ze
12 lenskch stt se rozilo na 18 (mj. Austrlie^ Kanada, na, Japonsko
a USA). Dohromady na tyto stty pipad 40 % svtov populace a vce ne
50 % svtovho HDP.
- Sdruen nrod jihovchodn Asie (Association of South-East Asian
Nations - ASEAN). Toto sdruen vytvoily v roce 1967 Brunej, Indonsie,
Malajsie, Filipny, Singapur a Thajsko; nsledn se pipojil Vietnam. ASEAN se snail podpoit znu volnho obchodu, kter by sttm jihovchodn
Asie pomohla zachovat si ekonomickou nezvislost,
-Mercosur. Sdruuje Argentinu, Brazlii, Paraguay a Uruguay, pidruenmi leny jsou Chile a Bolvie. Jde o nejvt obchodn uskupeni v Latinsk
Americe, kter chce do unie volnho obchodu zahrnout i tzv. Andskou skupinu (Kolumbie, Ekvdor, Peru a Venezuela).
- Prostor volnho obchodu Amerik (Free Trade Area of the Amercas FTAA). Jde o dohodu uzavenou v roce 1994 na summitu (obou) Amerik
v Miami s clem vytvoit prostor volnho obchodu, kter by v roce 2005 za
hrnul celou zpadn polokouli. Zatm m 25 lenu; hlavni roli v nm hraj
Spojen stty a Kanada.
de mt i to, nakolik se globlnm ekonomickm organizacm, zejmna
WHO a IMF, poda prosadit liberalizaci obchodu.
Dal dimenze regionalizace je kulturn. Kulturn globalizace je sice silou homogenizujc, kter pomh it hodnoty konzumnho kapitalismu
a podle Fukuyamy (1992) navozovat konvergenci k liberln demokracii,
me ale tak vyvolvat odpor v podob obnovenho zjmu o nrodn kultury, domorod jazyky atd. Nadto globalizace sice omezuje schopnost politickho nacionalismu probouzet smysluplnou loajalitu a pocity pinleitosti, na mst politickho nacionalismu se ale asto objevuj rzn formy
nacionalismu etnickho, kulturnho nebo nboenskho. Tuto tezi nejradiklnji rozvinul Samuel Huntington (1996), kter varoval ped stetem civilizac". Svou prognzu opral o pesvden, e konflikt 21. stolet bude
ani ne tak ideologick i ekonomick, jako zejmna kulturn, a e tedy pjde o konflikt mezi nrody a skupinami patcmi k odlinm civilizacm".
Huntington tvrdil, e hlavn civilizace (zpadn, nsk, japonsk, hinduistick, islmsk, buddhistick, latinskoamerick a pravoslavn) se v reakci
na globalizaci stanou klovmi aktry svtovch zleitost. Pt svtov
vlka, prorokoval, nebude vedena mezi stty, ale mezi civilizacemi, nejspe
mezi nou a Zpadem, ppadn mezi Zpadem a islmem. Ve vyhlen
vlky proti terorismu", se kterm vystoupil George W. Bush po tocch
na New York a Washington ze z 2001, nkte spatovali dkaz, e vlka
mezi Zpadem a islmem skuten zan. Huntingtonov tezi se nej-astji
vytk, e pehl mru, v n globalizace ji nyn v mnoha stech svta
setela kulturn rozdly, e kulturn odlinosti neodvodnn spojuje s
antagonismy (nap. k vtin vlek dochz mezi stty te civilizace, nikoli
civilizac rozdlnch) a e konflikt mezi civilizacemi je vrazem spe
vnman ekonomick a politick nespravedlnosti ne kulturn rivality.

168

Samuel P. Huntington (nar. 1927)

Americk vdec, vysokokolsk uitel a politick komenttor. Intelektuln vznamn

zashl do t oblast: vojensk politiky, strategie a vztah mezi vojky a civilisty, do
stu-dia americk a srovnvac politiky a do politiky mn vysplch spolenost. V knize
Tet vlna (1991) zavedl pojem vlny demokratizace" a demokratizan proces po roce
1975 v n propojil s dvjmi dvma vlnami v letech 1828-1926 a v letech 1943-1962.
V d-le Stet civilizac s podtitulem Boj kultur a promna svtovho du (1996) kter je
pedmtem rozshlch diskus, hlsal spornou tezi, e konflikt mezi hlavnmi svtovmi
civilizacemi, k nmu dojde ve 21. stolet, vyst ve vlky a v mezinrodnch chaos.

Evropsk unie
Evropsk idea" (obecn tedy vra, e bez ohledu na historick, kulturn a jazykov rozdly pedstavuje Evropa jedno politick spoleenstv) se zrodila dvno ped rokem 1945. Ped reformac 16. stolet spolen vrnost mu dodvala papestv nadnrodn autoritu ve vtin
Evropy. I pot, co se zrodil evropsk systm stt, zde byli myslitel, napklad Rousseau (viz str. 95), Saint-Simon (1760-1825) a Mazzini (viz
str. 134), kte hlsali evropskou spoluprci a v nkterch ppadech tak prosazovali vytvoen celoevropskch politickch instituc. A do
druh poloviny 20. stolet -jak se ukzalo - byly vak takov tuby beznadjn utopick. Po 2. svtov vlce absolvovala Evropa historicky
bezprecedentn proces integrace; v nm, jak nkte tvrd, lo o vytven toho, co Winston Churchill v roce 1946 oznail za Spojen stty evropsk". Nkdy se dokonce naznauje, e evropsk integrace je modelem politick organizace, kter bude jednou pijat na celm svt, jeliko
nedostatenost nrodnho sttu je stle zjevnj.
Tento proces byl nepochybn urychlen adou vznamnch historickch okolnost, kter v Evrop vyvstaly po roce 1945 a kter nejsp nebylo mon pejt. Nejzvanjmi z nich byly:
- poteba hospodsk obnovy vlkou rozdlen Evropy za pomoci spoluprce a vytvoen vtho trhu, a tud zabrnn jakmukoli nvratu
k protekcionismu a ekonomickmu nacionalismu;
- touha udret mr tm, e se jednou provdy odstran trpk francouzskonmeck rivalita, kter byla dsledkem sjednocen Nmecka v roce 1871
po vlce mezi Franci a Pruskem (1870-1871), a kter v roce 1914 a znovu v roce 1939 vedla k vlce;
- uznn skutenosti, e nmeckou otzku" (strukturln nestabilitu systmu evropskch stt zpsobenou nstupem mocn a ambicizn stedoevropsk mocnosti) lze eit jedin zalennm Nmecka do ir Evropy;
- pn ochrnit Evropu ped hrozbou sovtsk rozpnavosti a dt j nezvislou roli a identitu v bipolrnm svt;
- pn USA vytvoit prosperujc a sjednocenou Evropu, a to jako trh pro
americk zbo i jako hrz proti en komunismu a sovtskho vlivu;
- irok (zejmna na evropskm kontinentu) pijet teze, e svrchovan
nrodn stt je neptelem mru a prosperity a mus tud bt nahrazen
nadsttnmi strukturami.
Posun k evropsk integraci byl do jist mry iven i idealistickou vrnost internacionalismu a vrou, e mezinrodn organizace jsou ztlesnnm vy morln autority, ne jakou disponuj nrodn stty. To bylo zjevn ve federalistickm" (viz str. 183) snu o jaksi integrovan Evrop,

169

Jean Monnet (1888-1979)

Francouzsk ekonom a organiztor. Monnet byl pevn samouk. Za 1. svtov vlky

koordinoval britsk vlen dodvky do Francie. Pozdji se stal nmstkem generlnho
tajemnka Spolenosti nrod. Stl u zrodu Churchillova nvrhu na unii Velk Britnie a
Francie, pedloenho v roce 1940; po ustaven Ptainova vichystickho reimu vak tato
mylenka padla. V roce 1945 byl Monnet postaven do ela de Gaulem inspirovanho
programu modernizace Francie a v roce 1950 formuloval Schumanv pln, kter poslze
vystil ve zzen Evropskho spoleenstv uhl a oceli a Evropskho hospodskho spoleenstv. Tebae ped mezivldn spoluprac upednostoval nadsttn organizaci, nebyl
striktn vzato stoupencem federalizovan Evropy.

kter vyznvali nap. Jean Monnet a Robert Schuman (1886-1963). Poten mlhav pedstavy o federln" Evrop, v n suverenitu evropskch nrod nahrad suverenita spolen sdlen", vak vyly naprzdno. Napklad plny z roku 1948 na vytvoen Evropskho parlamentu vystily pouze ve vznik Rady Evropy. Ta je dnes sotva vc ne jen
debatnm spolkem, tvoenm nikoli volenmi leny, ale leny jmenovanmi nrodnmi vldami. Namsto federalistick cesty k jednot byla
sledovna cesta funkcionalistick. Proto se evropsk projekt zamoval
spe na nstroje, jak nastolit a podpoit ekonomickou spoluprci, ve kter stty spatuj nejmn spornou, zato nejpotebnj formu integrace.
Z iniciativy Jeana Monneta, poradce francouzskho ministra zahraninch vc Roberta Schumana, bylo v roce 1952 zaloeno Evropsk spoleenstv uhl a oceli (ESUO, angl. ECSC). Na zklad msk smlouvy
(1957) vzniklo pozdji Evropsk hospodsk spoleenstv. Clem bylo
vytvoit spolen evropsk trh, v irm smyslu pak stle u spojen
evropskch nrod". Po funkcionalismu se nejvlivnj teori evropsk vskutku regionln - integrace stal neofunkcionalismus.
V roce 1967 dolo k formlnmu splynut ESUO, EHS a Euratomu
a k vytvoen toho, emu se pak dostalo nzvu Evropsk spoleenstv
(ES, angl. EC). Tebae pvodn spoleenstv estky" (Francie, Nmecko, Itlie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko) se v roce 1973 rozilo (pistoupenm Spojenho krlovstv, Irska a Dnska), byla 70. lta
obdobm stagnace. Teprve podpisem Jednotnho evropskho aktu
(1984), kter pedpokldal, e do roku 1993 se zavede voln pohyb zbo, slueb a osob po cel Evrop (jednotn trh"), byl integran proces
uveden znovu do pohybu. Smlouva o Evropsk unii (Maastrichtsk
smlouva), kter byla sjednna v roce 1991, podepsna v roce 1992
a innosti nabyla v roce 1993, znamenala vytvoen Evropsk unie. Patnct len EU (ecko se k ES pipojilo v roce 1981, Portugalsko a panlsko v roce 1986 a Rakousko, Finsko a vdsko v roce 1995) se zavzalo vytvoit politickou a mnovou unii. Jdrem tohoto zvazku bylo zaveden spolen evropsk mny, eura, k nmu dolo v roce 1999; pslun mince a bankovky byly uvedeny do obhu v roce 2002.
Evropsk unie je politick organizace, kterou je obtn zaadit do
njak kategorie. Striktn vzato to u nen konfederace nezvislch stt, fungujc na bzi mezivldn spoluprce (jakou bylo EHS a ve svch
potcch tak ES). Svrchovanost lenskch stt byla vyjdena v tzv.
Lucemburskm kompromisu z roku 1966. Jm byla schvlena praxe, e
v Rad ministr se bude rozhodovat na zklad jednomyslnosti s tm, e
kad lensk stt me uplatnit veto ve vcech, kter ohrouj ivotn
dleit nrodn zjmy. Praxe, kdy se rozhoduje kvalifikovanou vti-

Funkcionalismus
(functionalism).
Teorie, podle n
vlda, resp. stt reaguje pedevm na
poteby lid; jako
teorie regionln
integrace pedpokld, e tu jde o
proces pomal,
postupn (inkrementln) a motivovan pragmatickmi hledisky.
Neofunkcionalismus (neofunctionalism). Urit revize
funkcionalismu,
kter uznv, e regionln integrace v
jedn oblasti vyvolv prostednictvm tzv. pelvn
(spillover) tlak na
dal integraci jinde.
Veto {veto). Pravomoc zabrnit uritmu rozhodnut
nebo jednn odepenm souhlasu s
nm.

170

Pojem
Mezivldn spoluprce a nadsttnost
Mezivldn spoluprce {intergovernmentalism) je kad
souinnost stt, ke
kter dochz na
zklad svrchovan
nezvislosti. Sem
pat smlouvy, aliance (pakty), ligy a
konference, iako
napklad Spolenost nrod nebo
EHS. Svrchovanost
je zachovna, jeliko se rozhoduje na
zklad jednomyslnosti, take kad
stt disponuje, pinejmenm ve vcech ivotnho nrodnho vznamu,
prvem veta.
Nadsttnost (supranationalism) je
existence autority
vy" ne autorita
nrodnho sttu, tedy autority, kter je
schopna vnutit svou
vli nrodnmu sttu. Lze se s n setkat ve federacch,
kde se o suverenitu
dl" stedn orgny a orgny periferii. Evropsk unie
je tud jakousi
smsic prvk mezivldn spoluprce
a nadsttnosti.

Rozhodovn kvalifkovanou vtinou (qualified majority voting).

Systm hlasovn v
EU, kdy se o
rznch politickch otzkch rozhoduje vznamnmi vtinami a hlasy stt jsou zhruba" veny na zklad potu obyvatel.

nou a kdy i nejvt stt me tud bt pehlasovn, se vak aplikovala

na ir klu politik; prostor pro nrodn veto se tak zil. Tato tendence byla podtrena skutenost, e prvo EU je pro vechny lensk stty
zvazn a e pravomoc nkterch orgn EU se rozila na kor nrodnch vld. Vsledkem je tvar, kter m rysy jak mezivldn spoluprce,
tak nadsttnosti; mezivldn spoluprce se zeteln projevuje v Rad ministr, nadsttnost pedevm v Evropsk komisi a v Soudnm dvoru. EU
federln Evropu zejm dosud nevytvoila; jeliko vak evropsk prvo
m pednost ped nrodnm prvem lenskch stt, lze snad hovoit
o federalizujc se" Evrop.
I kdy kategorizovat Evropskou unii je i nadle obtn, jde nepochybn o experiment, kter na poli regionln organizace doel ve svt
nejdl. Jako ekonomick, mnov a do znan mry i politick unie, vytvoen na zklad dobrovoln spoluprce stt, je EU politickm tvarem vskutku uniktnm. Pechod od Spoleenstv k Unii, jeho se doshlo Jednotnm evropskm aktem, nejen rozil mezivldn spoluprci do takovch oblast, jakmi jsou zahranin a bezpenostn politika,
zleitosti vnitra a spravedlnosti, pisthovalectv a vkon policejnch
slueb, ale pinesl tak koncepci Evropy oban, na zklad n lze t,
pracovat a bt politicky aktivn v ktermkoli lenskm stt. Tato integrace byla mon dky mocn - a podle nkterch vjimen - kombinaci tlak, kter v Evrop existovaly po roce 1945 a kter pomohly veejnost posunout od nacionalismu ke spoluprci a elity pesvdit, e nrodnm zjmm se konec konc lpe poslou sladnm postupem ne
nezvislost. Kde byly tyto pedpoklady slab, jako nap. v ppad Spojenho krlovstv, pezdvanho asto trapn partner" (awkward partner) Evropy, tam byla ast na integranm procesu zpravidla bu vhav nebo jen obasn (pozvn ke vstupu do EHS Spojen krlovstv v roce 1957 odmtlo, v roce 1991 pak dohodlo, e se nemus pipojit k mnov unii a k Sociln chart Evropsk unie).
Pestoe EU vykonala mnoh, aby naplnila cl stanoven mskou
smlouvou, toti poloit zklady stle uho spojen evropskch nrod", a tud vykroila vrazn nad rmec vize Evropy jako konfederace
nezvislch stt, jak si ji pedstavovali Charles de Gaulle i Margaret
Thatcherov, zdaleka nenaplnila sny ranch federalist o njakm evropskm supersttu". Bylo to vsledkem zsti respektovn zsady
subsidiarity, vtlen do Smlouvy o Evropsk unii, zsti pragmatickho pstupu k integraci, kter si osvojily velk stty jako napklad Francie a Nmecko. V rmci nov" Evropy se stle vce rozhoduje na zklad multilevel governance", tedy vcerovov sprvy vc veejnch, kde politick proces m sv vzjemn propojen rovn, toti subnrodn, nrodn, mezivldn a nadnrodn, jejich vzjemn proporce se
mn v zvislosti na rznch politickch problmech a oblastech. Takov pedstava sloit tvorby politiky nm pomh vc ne obas steriln
obraz jakhosi boje mezi nrodn svrchovanost a nadvldou EU.

171

Tma
Jak funguje Evropsk unie
Evropsk komise je exekutivn-byrokratickou pa" EU. Skld se z 20
len - komisa (po dvou z velkch stt a po jednom z malch) a z pedsedy (funkn obdob pedsedy Romana Prodiho zaalo v roce 2000). Komise pedkld nvrhy prvnch pedpis, zabezpeuje provdn smluv a
akt EU a celkov odpovd za realizaci politik EU. Rada ministr
(Rada) je rozhodovacm orgnem EU; jejmi leny jsou ministi z lenskch
sttu, odpovdn svm parlamentm a vldm. Pedsednictv v Rad
rotuje" mezi lenskmi stty vdy po 6 mscch. Zvan rozhodnut se
pijmaj jednomysln, o ostatnch vcech se rozhoduje kvalifikovanou
vtinou nebo vtinou prostou.
Evropsk rada je frum na nejvy rovni; fov vld, ppadn hlavy
stt, doprovzen ministry zahraninch vc a dvma leny Komise na nm
debatuj o celkovm zamen innosti Unie. Evropsk rada se na svch pravideln konanch zasednch vnuje strategickmu zen EU. Evropsk
parlament je tvoen poslanci (ped rozenm v roce 2004 je jich 626)
volenmi na 5 let v pmch volbcn. Je to orgn kontrolujc a debatujc,
nikoli zkonodrn. Jeho hlavn pravomoci (zamtat rozpoet EU a
odvolvat Komisi) jsou a pli dalekosh, ne aby se daly uplatovat.
Evropsk soudn dvr vykld prvo EU a rozhoduje podle nj. Je sloen
z 15 soudc (po jednom z kadho lenskho sttu) a z 8 generlnch advokt, kte Soudnmu dvoru pomhaj. Jeliko prvo EU m pednost ped
nrodnm prvem lenskch stt, me Soudn dvr odmtnout" nrodn
prvo aplikovat. Soud prvnho stupn rozhoduje nkter spory fyzickch
i prvnickch osob.
Navzdory dosaenmu pokroku stoj EU ped adou problm. Nejstar z nich je zejm spolen zemdlsk politika (SZP, angl. CAP), v
rmci n se velk st fond EU stle jet uv k subvencovn nekonkurenceschopnho zemdlstv. I kdy se iroce akceptuje, e SZP je
zapoteb reformovat, je nutn vypodat se s mocnmi ntlakovmi
skupinami zemdlc v takovch zemch, jako jsou Francie, Nmecko a
stty jin Evropy. Druhm problmem je tzv. demokratick deficit".
Jm se obvykle rozum nedostaten demokratick odpovdnost v rmci
EU, kter se projevuje slabost jejho jedinho pmo volenho orgnu,
Evropskho parlamentu. Za tet: jsou zde vzvy spojen s dalm rozenm, kdy se pedpokld, e leny EU se do roku 2008 stane 12 novch
stt. Rozen me zpsobit znanou napjatost rozpot EU na pomoc
rozvoji mn prosperujcch bvalch komunistickch zem a dle komplikovat rozhodovac proces, jeho neefektivnost se prokzala ji v souvislosti s Amsterodamskou smlouvou z roku 1997 (pokud jde o politickou unii) a se smlouvou z Nice z roku 2000 (pokud jde o opaten spjat s
roziovnm). Za tvrt, schopnost EU zachovat si svou ekonomickou
slu je dnes tsn spjata s spchem projektu jednotn mny, kter mimo
jin vyaduje, aby spolen smnn kurzy vyhovovaly sttm, kter se
budou mon muset vyrovnvat s rznmi ekonomickmi podmnkami.
Konen vt nezvislost a prbojnost EU na svtov scn me vst k
uritm modifikacm jejch vztah s dalmi vznamnmi mocnostmi. To
je jasn vidt napklad na tom, e USA jsou zneklidnny vytvenm
evropsk sly rychl reakce a dsledky, kter to me mt pokud jde o
status a postaven NATO.
Smujeme ke svtov vld?
Mylenka svtov vldy vychz z tch princip jako klasick liberln ospravedlnn sttu, toti z teorie spoleensk smlouvy (viz str. 110).
Stejn jako je vytvoen svrchovanho sttu jedinou cestou, jak zajistit

Pojem
Subsidiarita
Subsidiarita (z lat.
subsidiarii, vojensk zlohy) znamen obecn penen rozhodovn z
centra na ni
rovn. Chpe se
ovem dvojm zsadn odlinm zpsobem. Ve federacch, napklad
v Nmecku, se pojm jako politick
princip, ze kterho
vyplv decentralizace a participace
lidu, a tud i podpora instituc v
mstech a provincich". Ve
Smlouv o Evropsk unii je to vyjdeno zvazkem,
ze rozhodovat se
m co nejble
obanovi". Subsidiarita {subsidiarity) se vak - obvykle ze strany antifederalist - vykld i jako stavn
princip, kter brn
nrodn svrchovanost ped zsahy
orgn EU. Ve
Smlouv o Evropsk unii je to vyjdeno ustanovenm, podle nho
v oblastech, kter
nespadaj do jeho
vlun psobnosti,
vyvj... Spoleenstv innost jen
tehdy a potud, pokud cle navrhovan innosti nemohou bt uspokojiv
dosaeny lenskmi stty...".

172
Tma
Evropsk integrace: pro a proti
K argumentm pro evropskou integraci pat mj.:
-podporou kosmopolitismu vede evropsk nrody k tomu, aby se vymanily z zkoprsho a izolujcho nacionalismu;
- hospodsk, mnov a politick unie vytv jistou rove vzjemn z
vislosti stt, kter vlku nebo velk konflikt v Evrop in nemysliteln
mi;
- vytvoen trhu zahrnu jcho cel kontinent se stv oporou prosperity
a rstu a Evrop skt bezpe uprosted globln ekonomiky;
- sdlen" suverenity je jedinou cestou, jak mohou mt evropsk stty znan
a nezvisl vliv na svtov scn;
- politick ume jde ruku v ruce s uni hospodskou, jeliko jednotn trh
mus bt regulovn spolenm systmem pravidel a rozhodnut;
- evropsk obanstv nabz jednotlivcm ir a nkdy i lpe zajitn soubor prv, svobod a anc.
K argumentm proti evropsk integraci pat mj.:
- eroze nrodn suverenity znamen, e pi rozhodovn se nepihl ke specifickm nrodnm potebm a zjmm;
- oslabuj se nrodn identity, jejich koeny tkv v djinch; to nkdy vyvolv nevraivost a nacionalistick reakce;
- vzhledem k nrodnm, jazykovm a kulturnm rozdlm nemohou orgny
EU probouzet skutenou politickou loajalitu;
- vzhledem ke vzdlenosti oddlujc instituce EU od lid, kte v Evrop ij,
nelze demokratick deficit nikdy pekonat;
- hnac silou integrace byly zejmna elity a korporativn zjmy, ktermi ml
bt lid Evropy manipulovn k podpoe Nov Evropy;
- integrace prospv pedevm velkm a ekonomicky silnm sttm a me vst i k tomu, e Evropu ovldnou Nmci.

Autarkie {autarfy), sobstanost,

doslova sebesprva. Obvykle je tento termn spojovn
s ekonomickou sobstanost, kter
je vsledkem koloniln expanze nebo vylenn se z
mezinrodnho
obchodu.

d a stabilitu mezi jednotlivci s rznmi zjmy, je i vytvoen nejvy

svtov moci jedinou cestou, jak zabrnit mezinrodnm konfliktm,
plynoucm z toho, e kad stt sleduje svj vlastn nrodn zjem. Bhem 20.
stolet se tato logika stala jet nalhavj ne dve. Za prv, 1. svtov vlka
ukzala, e pokroky v technologii vlen vedou k neustlmu rstu lidsk a
ekonomick ceny, kterou je teba za vlku platit, a kter se u nedotk jen
vojsk, ale i civilnho obyvatelstva. Bezprostednm dsledkem 1. svtov
vlky bylo zaloen Spolenosti nrod (1919), kter se stala prvn
mezinrodn organizac s celosvtovou jurisdikc. Spolenost nrod bohuel
svmu nzvu nikdy nedostla. Navzdory sil prezidenta Wilsona americk
Kongres zablokoval lenstv USA ve Spolenosti nrod. Nmecko, kter bylo
v 1. svtov vlce poraeno, bylo pijato za lena teprve v roce 1926 a pot, co
se v roce 1933 Hitler chopil moci, na sv lenstv rezignovalo. Sovtsk svaz,
zprvu odmtan, se stal lenem a v roce 1934, tedy a potom, co Nmecko a
Japonsko leny bt pestaly. Druhm faktorem, kter podporoval mezinrodn
spoluprci, byla touha po ekonomick stabilit. Tzv. velk krize 30. let
vyvolala vlnu protekcionismu, kter prohloubila ekonomickou nestabilitu a
pivodila rivalitu a vzjemnou nevraivost mezi nrody. Ekonomick
nacionalismus tak zplodil nacionalismus politick. Za tchto okolnost se ily
sny o autarkii a o ch; nejkiklavjm, rozhodn vak nikoli jedinm
pkladem byl Hitlerv program vlen expanze. V roce 1944 se 44 stty,
bojujc proti mocnostem Osy, sely v americkm Bretton Woods ve stt New
Hampshire, aby vytvoily nov pravidla a instituce, kter by dily systm
mezinrodnho obchodu a mnov systm po vlce.

173

Clem Brettonwoodskho systmu" bylo vytvoit stabiln a na spo- Pojem

luprci zaloen mezinrodn mnov systm, kter by podpoil nrodn Voln obchod
obchod (free
svrchovanost a zabrnil ptm finannm krizm. K regulaci globln Voln
trade) je systm,
kdy
obchod
mezi
ekonomiky byly vytvoeny ti instituce: Mezinrodn mnov fond (In- stty nen omezoternational Monetary Fund - IMF), Veobecn dohoda o clech a obcho- vn cly a jinmi
protekciodu (General Agreement on Tariffs and Trade - GATT) a Svtov banka. formami
nismu. Zpravidla
I kdy se tento nov mnov systm snail vytvoit otevenou mezin- se uvd, e voln
je vhodn
rodn ekonomiku, akceptoval rovn vznamnou roli stt pi zen eko- obchod
ekonomicky i politicky.
Ekonomicky
nomiky; ta se promtala do teori Johna Maynarda Keynese (viz str. 206), vzato sttm
kter stl v ele britsk delegace. V tomto smyslu Brettonwoodsk umouje, aby se
na prosystm odpovdal spe mylenkm merkantilismu ne mylenkm ob- zamily
dukci zbo a sluchodnho liberalismu, hlsanm klasickou ekonomi. Jdrem Brettonwo- eb, pro kterou maj
pedodsk dohody byl nvrh zavst systm pevnch smnnch kurz, zalo- nejlep
poklady; vsledje specializace
en na pedstav, e promnliv kurzy jsou ze sam sv podstaty ne- kem
a vzjemn vhodstabiln a znemouj nrodn ekonomick plnovn.
nost. Politicky vzapodporuje vzBrettonwoodsk systm se vak potkem 70. let zhroutil, kdy se to
jemnou zvislost a
USA rozhodly uvolnit kurz dolaru; to zlikvidovalo reim pevnch smn- kosmopolitismus
str. 134); konnch kurz a pipravilo IMF o jeho hlavn roli. Stalo se tak proto, proto- (viz
flikty a vlky jsou
e USA, svornk povlenho mnovho systmu a hlavn garant pev- tud mn pravda snad i
nch smnnch kurz, musely elit rostoucm ekonomickm obtm, podobn
nemon. Kritikov
upozoruj,
plynoucm zsti z nklad, je si vydala vojensk intervence ve Viet- e voln obchod
namu, zsti z nstupu novch rival, napklad Nmecka a Japonska. prohlubuje ekononerovnosti,
Pohybliv kurzy zahjily vznamn politick a ideologick posun. Poli- mick
protoe dominantticky daly prostor trnm silm a zily prostor pro sttn zsahy. Nap- nm mocnostem
pstup na
klad stty zavajc ekonomick obte budou vystaveny poklesu hod- otevr
trhy slabch stt,
piem
noty svch mn, co teoreticky napome ozdraven, jeliko zlevn v- n stty sedominantsotva
voz a podra dovoz. Ideologicky se IMF, GATT a Svtov banka bhem mus obvat ciz
e
70. let piklonily k mylence mezinrodnho ekonomickho podku za- konkurence,
ekonomiky orienloenho na principech volnho trhu a volnho obchodu. Nrst neoli- tuje spe na glotrhy nez na
beralismu v 80. letech - v USA za R. Reagana a ve Spojenm krlovstv bln
mstn poteby a e
jmnu zisku
za M. Thatcherov - byl jednak projevem tohoto posunu ve svtov eko- ve
penl stabilitu
nomice, jednak mu sm dal dal ideologick impulz. Nahrazen GATTu mstnho spoleenprva pracujSvtovou obchodn organizac, k nmu dolo v roce 1995, poslilo stv,
cch a kody na iagendu volnho obchodu a pomohlo urychlit tempo ekonomick globa- votnm prosted.
volnho
lizace. Nkte spatuj ve WTO rodc se globln ekonomickou vldu. Problm
obchodu je jdrem
oadoucStoupenci WTO tvrd, e odbourvnm cel a dalch pekek obchodu diskus
nosti a dsledcch
WTO pomh rozvoji a prosperit na celm svt. Odprci ji vak kriti- globalizace.
zuj, e je hlsnou troubou korporac a necitliv pokud jde o environmentln a sociln problmy.
Organizace spojench nrod
Organizace spojench nrod, vzel z konference, kter se uskutenila v San Francisku na samm sklonku 2. svtov vlky (duben-erven
1945), je experiment, kter pokud jde o svtovou vldu zatm pokroil
nejdl. OSN se snaila vyhnout evidentnm selhnm Spolenosti nrod, kter jen pihlela, kdy Nmecko, Japonsko a Itlie ve 30. letech
uskuteovaly sv expanzivn zmry. Na jedn stran bylo nepochybnou vhodou, e spojenectv USA, SSSR a Spojenho krlovstv, namen pvodn proti Ose, se podailo zachovat a do povlenho obdob.
Na druh stran existovala znan oekvn, nejvraznji formulovan

Merkantilismus
(mercantilism).
Jedna ze kol ekonomickho mylen, kter zdrazovala lohu sttu pi
zen mezinrodnho obchodu a zajitbvn prosperity.

174

Pojem

Tma Globln zen ekonomiky

Kolektivn bezpenost
- Mezinrodn mnov fond IMF: IMF byl zzen s clem dozrat nad globlnmi finannmi
Kolektivn bezpenost
pravidly a
{collective se-curity) se
zakld na mylence,
prostenictvmsystmu pevnch smnnch kurz udrovat mnovou stabilitu. Ponaje rokem
e -nejjednodueji eeno - agresi lze
1971 si IMF
nejlpe elit spolenm
postupem uritho
osvojil neoliberln ekonomick model a po zemch poaduje
potu sttu. Teorie
kolektivn bezpenosti
provdn
se opr o pedpoklad,
ze vlky a mezinrodn
psnch trnch norem, na kter je vzno poskytovn pomoci. Z
konflikty maj svj
pvod v nejistot a
pvodnch
vratkosti mocensk
politiky Z tohoto
29 len se IMF rozrostl na 182 leny. Sdlem IMF je Washington.
pedpokladu vyplv,
e stty, kter se zava- Svtov banka, dve mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj ,
zuji ke vzjemn
obran, jsou schopny
byla zzena
bud od agrese odstrait
nebo naruitele
mezinrodnho podku s clem snit mru rizika pi pjkch do zahrani a podpoit tak
potrestat. Kolektivn
ekonomickou
bezpenost me mt
spch jedin za
stabilitu. Ponaje 80.lty banka orientovala sv pjky pedevm
splnn tri podmnek.
Za prv, stty si mus
na strukturln zmny
bt v zsad rovny nebo aspo dn nesm
tedy pevdn ekonomiky na trn principy a na jejich zapojovn
ostatn mocensky
pevyovat. Za druh,
do globln
vechny stty mus bt
ochotny plnit
ekonomiky. Sdlo svtov banky je Washington.
povinnosti a nst
nklady se vzjemnou Franklinem D. Rooseveltem, e pro toto obdob bude pznan odmt- Svtov
obchodn
byla
zaloena
1995.a meobranou spojen. Za
nut
mocensk
politikyorganizace
minulosti, WTO
take se
oteve
cesta vkroce
e mru
tet, mus existovat
zinrodn
spoluprce.
Nahradila
mezinrodn orgn,
Charta OSN stanovila psn standardy, ktermi se v mezinrodnm
kter disponuje morln
veobecnou
dohodu
clech
a obchodu
GATT. pipojit.
Vznik WTO
bylk nim
autoritou a vojenskou ivot
mus dit
stty, oje
se chtj
k Organizaci
Patilo
kapacitou, aby podnikl
vsledkem
jednn
inn opaten.
zeknut se pouit sly (vyjma v sebeobran), een mezinrodnch

spor
pokojnmi
prostedky, spoluprce
zajiovn cty
k lidskm
v rmci
tzv. Uruguajskho
kola 1986 -pi
1994.Pravomoci
WTO
jsou
prvm
a uznn svrchovan rovnosti vech
i nea zkladnm
pravomoci svobodm
GATT
lenskch stt a prva na sebeuren. Jdrem celho tohoto pstupu
WTO jekolektivn
liberalizovat
svtov obchod
a vytvoite
oteven
je Poslnm
vrnost principu
bezpenosti
a pesvden,
systm
globlnho
obchodovn.
kolektivn postup se me stt alternativou star politiky", zaloen na
sledovn nrodnho zjmu a udrovn mocensk rovnovhy. Tebae
OSN (na rozdl od Spolenosti nrod) se nepochybn prosadila jako
organizace skuten svtov a vtinou se bere za neodmyslitelnou
soust mezinrodn politick scny, lze ovem sotva tvrdit, e naplnila i e vbec me naplnit - oekvn svch zakladatel.
V centru struktury OSN je Valn shromdn, kter se skld ze
vech lenskch stt, z nich kad m jeden hlas. Valn shromdn
me jednat a pijmat rezoluce o vech vcech, kter spadaj do rmce
Charty. Zvan rozhodnut mus bt schvlena dvoutetinovou vtinou;
tato rozhodnut jsou doporuenmi, nikoli vynutitelnm mezinrodnm
Sdlem
je eneva..
prvem
(vizWTO
str. 175).
Valn shromdn je arnou propagandy, nikoli
efektivnm parlamentem a m tendenci bt ovldno velkm potem
rozvojovch zem. Nejvznamnjm orgnem OSN je Rada
bezpenosti, kter m zkladn odpovdnost za udrovn mezinrodnho
mru a bezpenosti a odpovd tak za lohu OSN jako vyjednavae,
pozorovatele, udrovatele a konec konc vynucovatele mru. Rada m 15
len. Velkou ptku" pedstavuj stl lenov, vetujc mocnosti", z
nich kad me zabrnit pijet rozhodnut schvlench ostatnmi
leny Rady. Zbylmi deseti leny jsou lenov nestl, volen Valnm
shromdnm na dobu dvou let. Sloen Rady bezpenosti je vak pedmtem stle vt kritiky. Zejmna prvo Spojenho krlovstv a Francie na
status stlho lena bv zpochybovno poukazem na rostouc v-

175

znm Japonska a Nmecka; rovn rozvojov zem usilovaly o stl za- Pojem
Mezinrodn prstoupen, obvykle v podob stlho lenstv Indie nebo Brazlie.
vo
Soudn pa" OSN je Mezinrodn soudn dvr (Svtov soud"), Mezinrodn
prvo
(internationat
law)
kter nahradil nkdej Stl dvr mezinrodn spravedlnosti. Skld se ie syjstm pravidel,
z 15 soudc, volench na dobu devti let prostou vtinou len Rady Kter jsou pro stty
a upravuj
bezpenosti a Valnho shromdn. Jeho slabinou je, e me rozhodo- zvazn
tud vztahy mezi
vat jedin tehdy, jestlie se stty rozhodnou sv spory Soudu pedloit; nimi. (Prvo - viz
-je soubor
jurisdikci Soudu v jakkoli oblasti je ochotna uznat jen zhruba tetina str.319
veejn vyhlench
a
vynutitellenskch stt OSN. Vkonnm orgnem OSN je Sekretarit, v jeho nch pravidel.)
ele stoj generln tajemnk OSN (od prosince 1996 je jm Kofi Annan). Protoe neexistuje
celosvtov
V otzkch bezpenosti postupuje generln tajemnk v zk souinnos dn
prvotvorn orgn,
ti s Radou bezpenosti. Jako funkcion, kter se nejvce bl prezi je mezinrodn probsaeno v rad
dentu svta" me do znan mry ovlivovat status a zamen cel or vo
pramen, jimi jsou
obyeje,
ganizace. Tebae OSN je znma pedevm svmi operacemi na udre smlouvy,
principy (nap. ren mru, kterm se dostv znan publicity, na jej povst m vliv prce spektovn uzemn
a nedotady odbornch organizac, koordinovanch Hospodskou a sociln ra celistvosti
knutelnosti) a prvn
vty
formulovadou. K nim pat napklad Svtov zdravotnick organizace (WHO),
postupn meziMezinrodn fond pro pomoc dtem (UNICEF), Mezinrodn organiza n
nrodn soudy. Idetradin
ce pro vchovu, vdu a kulturu (UNESCO) a Vysok komisa OSN pro alist
kladli draz na meuprchlky (UNHCR).
zinrodn prvo, ve
spatovali
Schopnost OSN pemnit se v jakousi svtovou vldu vrazn ome- kterm
cestu, jak respektozuje skutenost, e je v podstat vtvorem svch len: neme init vc, vnm morlnch
nastolit d a
ne co j lensk stty a zejmna stl lenov Rady bezpenosti dovol. zsad
umonit tak poV dsledku toho se jej role omezila v podstat na to, e skt mecha kojn een mezinrodnch spor.
nismus usnadujc pokojn een mezinrodnch spor. Vsledky, ji Realist naopak
stami se v tomto smru me vykzat, vak nejsou vdy stejn kvalitn. zpochybovali
tus mezinrodnho
Byly zde nesporn spchy, napklad pi sjednvn pm mezi Indi prva s tm, e nevynutiteln,
a Pkistnem v roce 1959, pi udren mru v roce 1960 v Belgickm n-li
nen prvem", ale
Kongu (nynjm Zairu) pot, co se Katanga pokusila o odtren, a pi pouhm souborem
zprostedkovn mezi Nizozemci a Indonzany v roce 1962 ve vci Z morlnch princip.
padnho Irianu (Nov Guinea). Po vtinu svch djin byla OSN doslo
va paralyzovna rivalitou supervelmoc. Studen vlka byla zrukou, e
ve vtin otzek zaujmou USA a SSSR opan stanoviska; Rad bez
penosti se tak brnilo podniknout rozhodn opaten.
Intervence OSN v Koreji v roce 1950 byla mon jedin dky tomu,
e SSSR na as (na protest proti vylouen komunistick ny) odeel
z Rady bezpenosti; tak jako tak ale tento zsah pouze poslil obavy, e
OSN je ovldna Zpadem. Kdy se za kubnsk raketov krize v roce
1962 ocitl svt na pokraji jadern vlky, OSN bezmocn pihlela. Nedokzala zabrnit sovtskm vpdm do Maarska (1956), do eskoslovenska (1968) a do Afghnistnu (1979) a mla jen velmi omezen
vliv na to, co nsledovalo po arabsko-izraelskch vlkch z let 1948,
1956,1967 a 1973. Nelze vak popt, e bez ohledu na praktick vliv na
bh svtovch zleitost si OSN dokzala vydobt znanou morln autoritu jako hlavn nstroj prosazovn mezinrodnho prva. To se jasn ukzalo v roce 1982, kdy za vlky o Falklandsk ostrovy Spojenmu
krlovstv velice zleelo na tom, aby zajistilo, e jeho postup bude
v souladu s rezolucemi OSN; stejn tak se to ukzalo v roce 1991, kdy
za vlky v Perskm zlivu se USA rozhodly, e nebudou prchajc irck vojska pronsledovat do Irku, a to z obavy, e by mohly postupovat
vn autority OSN.

176
I

Konec studen vlky znamenal pro OSN zatek nov kapitoly.

OSN, po dlouhou dobu marginalzovan antagonismem supervelmoci,
rzem zskala nov vznamn postaven nstroje, prostednictvm nho
lze dospt k jednomu svtu". Intervence OSN v letech 1990-1991, jejm clem bylo vypudit Irk z Kuvajtu, se zdla dokladem jej nov
schopnosti plnit sv povinnosti pi odstraovn od agrese a udrovn
mru. Tyto ran nadje vak byly brzy zklamny. Udrovatel mru",
vyslan OSN, byli pi genocidnm vradn ve Rwand v roce 1994 sotva
vc ne pouhmi divky. Americk intervence v Somlsku, podporovan
OSN, vystila v roce 1995 v ponen a odchod; konflikt mezi mstnmi
dikttory pak neruen pokraoval. Nov boje v bval Jugoslvii
ukzaly, jak neinn jsou pm sjednan OSN, i sankce, kter byly s
podporou OSN uvaleny na Srbsko. Pro k tomu vemu dolo?
Pina je prost: sama OSN byla jednou z obt nejistoty a neustle-nosti
zpsoben zhroucenm starho" svtovho uspodn. Msto aby vstoupila
do centra dn jako jaksi zrodek svtov vldy, musela se vy- rovnvat s
adou novch problm a konflikt. Pat mezi n zdrhavost stt, jejich
bezpenost u nen ohroovna rivalitou Vchodu a Zpa- du, uvolnit zdroje
pro vc kolektivn bezpenosti nebo na obranu stt na opanm konci
svta. Tento nov izolacionismus" byl jednm z fakto- r, kter
znemonily spolen postup lenskch stt EU v Bosn a kte- r tak USA
odradil od toho, aby se do vci zapojily dve. Nadto jsou zde vn
problmy spojen s rozdlenm odpovdnosti a bemen v rmci
mezinrodnho systmu. Napklad: zatmco schopnost USA plnit roli
svtovho etnka je oslabena jejich relativnm ekonomickm poklesem,
dnen ekonomick supervelmoci - Japonsko a Nmecko - nechtj tuto roli
pevzt z obav, e to naru jejich prosperitu a sn mry jejich rs- tu.
Konen samo tit mezinrodn politiky se posunulo. kolem OSN
bvalo udrovat mr ve svt ovldanm konfliktem komunismu a
kapitalismu. Nyn mus nalzt novou roli ve svt, jeho strukturu uruje
dynamika globlnho kapitalismu a v nm konflikty jsou stle as-tji
vsledkem nerovn distribuce bohatstv a zdroj. To, e OSN postrd
ekonomick vliv, je v tomto smru obzvltn slabinou, zejmna ve svtle
rostouc moci WHO, IMF a G 7, tedy organizac hlavnch svtovch
ekonomickch mocnost. Tyto okolnosti vak mon jen podtrhuj uniktn
roli a morln autoritu OSN, uznanou v roce 2001, kdy byla OSN a jejmu
generlnmu tajemnkovi Kofmu Annanovi udlena Nobelova cena mru.

Shrnut
> Mezinrodn politika byla analyzovna rzn. Perspektiva idealismu
se opr o morln hodnoty a prvn normy. Realismus zdrazuje vznam mocensk politiky. Neorealismus upozoruje na strukturln meze
mezinrodnho systmu. Pluralismus prosazuje model mnoha rznch
aktr a klade draz na stle vt rozptyl moci. Marxismus upozoruje
na ekonomick nerovnosti v systmu globlnho kapitalismu. > Rovn
svtov d 21. stolet se vykldal rzn. Nkte pozorovatel tvrd, e
konec bpolrnho uspodn svta umouje pejt od hluboce
zakoennho antagonismu studen vlky k ir spoluprci zaloen na
vzjemn zvislosti. Jin varuj, e bipolarita byla alespo stabiln,

177

zatmco multipolarita me plodit jedin nov a nepedvdateln formy

mezinrodnch konflikt.
> Globalizace je sloitm pedivem vzjemn provzanosti, kter znamen, e nae ivoty jsou stle vce utveny rozhodnutmi a innostmi
kdesi daleko od ns. V ekonomick globalizaci se odr rst transnacionlnch tok kapitlu a zbo, kter likviduj pedstavu ekonomick suverenity. Kulturn globalizace je silou homogenizujc. To ve ale neznamen, e globalizace je procesem smujcm vlun jen shora dol".
> Globalizace je nanejv diskutabiln soubor proces. Diskutuje se jak
o tom, zda k n vbec dochz, tak o silch, kter ji pohnj. Stoupenci
globalizace tvrd, e podncuje demokratizaci, pomh prosperit a rozvoji, roziuje monost volby a otevr nov ance. Odprci ji in odpovdnou za prohlubujc se nerovnost, za to, e korporace se dok vymknout demokratick kontrole a za bdn stav ivotnho prosted.
> Protivhou globalizace mohou bt tendence k regionln integraci.
Nkte tvrd, e regionalismus me nahradit nacionalismus. Evropsk
unie je experiment, kter v regionln integraci dospl nejdl; je toti pkladem unie jak politick, tak ekonomick. I kdy pokroila na cest ke
sdlen suverenit", od evropskho supersttu" je zatm hodn daleko.
> Ve prospch svtov vldy se argumentuje tm, e neexistuje-li svtov stt, bude mezinrodn systm fungovat jako pirozen stav". Schopnost OSN tuto roli hrt je vak omezen, jeliko stty nejsou ochotny
uvolovat zdroje pro vc kolektivn bezpenosti, jeliko povinnosti jsou
v novm mezinrodnm systmu rozdleny nerovnomrn a jeliko je
obtn nalzt pro OSN novou roli ve svt, jeho struktura u nen urovna rivalitou Vchodu a Zpadu.

Otzky k diskusi
- Kter z pohled na mezinrodn politiku umouje lpe chpat, co se
v souasnosti odehrv?
- Je multipolm uspodn svta nutn nestabiln?
- Je globalizace mtus nebo realita?
- Pin globalizovan ekonomika vt anci pro vechny nebo vt
nejistotu a hlub nerovnost?
- Je Evropsk unie msi vjimenm nebo se stane vzorem regionln
integrace?
- Jakou roli by mohla nebo mla v novm mezinrodnm systmu pevzt Organizace spojench nrod?
-Je pro vs svtov vlda lkavou vyhldkou?

Doporuen literatura
Burchill, S. et al Theories of International Relations (Basingstoke: Palgrave, 2001). Seven podan a informativn vod do kly teoretickch tradic na poli mezinrodnch vztah.
Chomsky, N., World Order, Old and New (London: Pluto Press, 1994). Pronikav analza novho svtovho du, kter upozoruje zejmna na hegemonistick ambice USA.
Hettne, B., A. Inotai a O. Sunkel (eds), Globalism and the New Regionalism
(London: Palgrave, 1999). Prvn svazek ptisvazkov monografie o vztahu mezi regionalistimem a globalizaci.

179

KAPITOLA 8
Politika mstn a regionln
Veker politika je mstn."
Oblben ren bvalho pedsedy Snmovny
reprezentant Thomase (Tipa) 0'Neilla ml.
Pokud jde o mezinrodn politiku, pistupuje se k nrodnm sttm
jako k tvarm celistvm a jednolitm; uvnit kadho sttu se vak setkvme s rozdlenm a rovnmi moci. Nejdleitj je rozdlen zemn, kde je na jedn stran vlda stedn ili nrodn, na druh vldy provinn, vldy lenskch stt a vldy mstn. Toto rozdlen je dno pedevm stavn strukturou zem, tj. tm, zda jde o federaci nebo o unitrn stt. Kad z tchto systm zavd zvltn zemn dlbu vldn
moci a vytv tak rmec, v nm se mohou realizovat vztahy mezi centrem a periferi. Vechny modern stty byly tak - byv rzn me - vystaveny nejrznjm tlakm. Ekonomick, mezinrodn a dal faktory
vedly na jedn stran k tendenci k centralizaci, kter zdnliv nebylo
mono elit. Na druh stran slily, zejmna koncem 20. stolet, tendence odstediv: na vzestupu byla toti politika etnick, regionln a komunitami.
V 8. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Jak pozitiva pin centralizace a jak decentralizace?
- V em se federace li od unitrnch systm a jak spn se ten i
onen systm vyrovnv s zemnmi a jinmi rozdly?
-Pro existovala tendence k vt centralizaci?
- Kter faktory vysvtluj vzestup etnick politiky? Jak vn ohroen
nrodnho sttu tato politika pedstavuje?
- Nakolik me v modernch spolenostech jako hlavn tit politiky
komunita nahradit nrod?

Centralizace nebo decentralizace?

Vechny modern stty jsou zemn rozdleny a ve vech existuj instituce stedn (nrodn) a perifern (regionln, provinn i mstn).
Konkrtn podoba tohoto rozdlen je vak znan rozmanit. Li se
stavnm rmcem, v nm se vztahy mezi centrem a periferi odehrvaj,
dlbou funkc a povinnost mezi jednotlivmi rovnmi vldnut, politickmi, ekonomickmi, sprvnmi a jinmi pravomocemi, kter me
centrum k ovldn periferie ut, i nezvislost, j se t perifern orgny. Zejm je pouze to, e bez stednch ani bez perifernch orgn to
jednodue nejde.
Kdyby nebylo stedn vldy, stt by prost nebyl schopen fungovat
jako aktr na mezinrodn nebo svtov scn. Neml by potebn mechanismus, aby mohl vstupovat do strategickch alianc, sjednvat obchodn dohody, bt zastoupen na vrcholnch mezinrodnch setknch

180

pntaliza
(centralization)
^oustredn politick moci nebo vldni autority na celosttn rovni.
Decentralizace
Kdecentralization)
roziovn autonomie mst penenm pravomoci a
odpovdnosti
z celosttnch oma
B
nu dol"

nebo se stt lenem nadnrodnch tvar. Proto je to vdy stedn vlda, kdo odpovd za vnj vztahy sttu; projevuje se to tm, e m pod
svou kontrolou zahranin a obrannou politiku a diplomacii. stedn
vlda v takov nebo onak podob je nezbytn tak ke zprostedkovvn
mezi perifernmi orgny, nutnmu k zajitn spoluprce v oblastech
spolenho zjmu. To ve vtin ppad znamen, e stedn vlda pebr celkovou kontrolu nad ekonomickm ivotem sttu a dozr nad takovmi vcmi jako jsou vnitn obchod, doprava a spoje. Existuj ovem
pdn dvody, aby se na kor perifernch instituc stedn vlda dle posilovala.
Ve prospch centralizace lze uvst: - Nrodn jednotu. Jedin
stedn vlda vyjaduje zjmy spe celku ne jeho jednotlivch st, tj.
spe zjmy nroda ne zjmy etnickch, regionlnch a jinch skupin.
Siln centrum je zrukou, e vlda se vnuje spolenm zjmm cel
pospolitosti; slab centrum vede k rivalit a disharmonii.
- Uniformitu. Jedin stedn vlda me zavdt jednotn zkony a zajitbvat jednotn veejn sluby, kter lidem umouj snadno se pemsovat z jedn sti zem do druh. Pemsovn bude nejsp omezeno, jestlie v zemi existuj rzn daov reimy a rzn systmy prva,
kolstv a socilnho zabezpeen.
- Rovnost. Nevhodou decentralizace je, e nut perifern instituce spolhat se na zdroje, dostupn v jejich mst nebo regionu. Jedin stedn
vlda me napravovat nerovnosti, kter plynou z toho, e oblasti s nejvtmi socilnmi potebami maj vdy zrove nejmen potencil dan
vybrat.
- Prosperitu. Ekonomick rozvoj a centralizace jdou vdy ruku v ruce.
Napklad jedin centrln vlda me spravovat jednotnou mnu a mt
pod kontrolou daovou a vdajovou politiku schopnou zajistit udriteln rst, a v ppad poteby tak infrastrukturu v podob silnic, elezninch trat, leti atd.
Na druh stran m mra mon nebo douc centralizace sv meze.
Sama pedstava, e by modern stt, zahrnujc destky i dokonce stovky
milion obyvatel, byl zcela ovldn z centra, je prost absurdn. Kdyby se
napklad vechny sluby a funkce modern vldy mly zajitbvat z
centra, vedlo by to k naprost ne vkonnosti a k byrokratickmu chaosu;
vsledkem by byla situace, kterou ekonomov oznauj termnem
neekonominost mtka". Obecn eeno, perifernm institucm se svuj
koly, kter jsou v tom smyslu domc", e se tkaj poteb domc (tj.
mstn) populace; jde napklad o kolstv, zdravotnictv, sociln
zabezpeen a plnovn. Existuje ovem znan tlak, aby se z centra
penely na perifern orgny i dal koly a rozhodovac pravomoci. Ve
prospch decentralizace lze uvst:
- Participaci. Mstn nebo regionln vlda je nepochybn innj ne
vlda centrln pi poskytovn monost k asti oban na politickm
ivot jejich pospolitosti. K vhodm, kter roziovn prostoru pro politickou participaci pin, pat mj. skutenost, e to napomh vytven vzdlanjho a lpe informovanho obanstva.

181

-Responsi vitu. Perifern instituce jsou obvykle bli" lidem a vnmavj k jejich potebm. To posiluje demokratickou odpovdnost a zaruuje, e vlda nebude reagovat jen na obecn zjmy spolenosti, ale i na
dl, konkrtn poteby jednotlivch komunit.
-Legitimitu. Fyzick vzdlenost od vldy m vliv na pijatelnost nebo
sprvnost jejch rozhodnut. Rozhodnut pijman na mstn" rovni
maj vt anci, e budou pokldna za rozumn, a tud legitimn (viz
str. 232). Naopak stedn vlda se me jevit vzdlen jak geograficky,
tak politicky.
-Svobodu. Jeliko moc m tendenci korumpovat, existuje nebezpe, e
centralizace pemn vldu v tyranii, zamenou proti jednotlivci. Decentralizace chrn svobodu tm, e rozptyluje vldn moc, a tak vytv
soustavu brzd a vyven. Perifern orgny brzd centrln vldu i sebe
navzjem.

Vztahy mezi centrem a periferi

Na to, jak je ve stt vyvena centralizace a decentralizace, m vliv
cel kla historickch, kulturnch, geografickch, ekonomickch i politickch faktor. Na prvnm mst je to stavn struktura sttu, zejmna
umstn suverenity (viz str. 150) v politickm systmu. stavn struktura, i kdy je dalmi faktory modifikovna, skt pinejmenm rmec, v
nm se odehrvaj vztahy mezi centrem a periferi. Dv nejbnj
formy zemnho uspodn, se ktermi se v modernm svt setkvme,
jsou federace a unitrn stt. Tet forma, konfederace, se celkov projevila jako neudriteln. Jeliko konfederace vytvej jen velice volnou a
nanejv decentralizovanou politickou unii, nikterak nepekvapuje, e
jejich hlavnmi zastnci byli anarchist jako napklad Pierre-Joseph
Proudhon (viz str. 182). Princip konfederace se proto nejastji realizuje
v podob mezivldn spoluprce (viz str. 170), se kterou se setkvme v
mezinrodnch organizacch typu napklad NATO, OSN, Organizace
africk jednoty a Britskho spoleenstv nrod. Konfederace na rovni
nrodnho sttu jsou daleko vzcnj. USA byly pvodn konfederac:
zprvu v podob Kontinentlnch kongres (1774-1781), pozdji na zklad lnk konfederace (1781-1789). Z modernch konfederac je nejdleitj Spoleenstv nezvislch stt (SNS), kter v roce 1991 formln nahradilo Sovtsk svaz. SNS zaloilo jedenct z patncti nkdejch svazovch republik (pouze Gruzie a ti pobaltsk republiky odmtly se k nmu pipojit). Postrd vak exekutivn autoritu, a proto je
sotva vc ne jen pleitostnm diskusnm frem a mstem een spor.
Existuj pesvdiv dkazy, e nen-li po ruce inn stedn orgn,
konfederace bu perostou ve federace, jako tomu bylo v USA, nebo se
stanou obt odstedivch tendenc a zcela se rozpadnou, jako tomu vce
i mn bylo v ppad SNS.
Federace
Federace byly vdy daleko astj ne konfederace. Vce ne tetina
lidstva dnes ije ve sttech, kter jsou v t i on podob federacemi. K nim
pat napklad USA, Brazlie, Pkistn, Austrlie, Mexiko, Nigrie,
Malajsie a Kanada. I kdy neexistuj dn zcela toton federace,
vechny se vyznauj tm, e suverenita se v nich dl mezi instituce

Konfederace (confederation). Jeden

z typ unie, v nm
si kad stt
podruje nezvislost, zpravidla
zaruenou rozhodovnm na zklad jednomyslnosti
konfederovanch
stt.

Graf 8.1 Federace

Pierre-Joseph
Proudhon (1809-1865)
Francouzsk anarchista, pvodn tiska a pevn samouk. Zprvu vystudoval jako radikln politik v Lyonu, v roce 1847 se usadil v Pai. Jako len stavodrnho
shromdn v roce 1848 se proslavil tm, e hlasoval proti stav, protoe to byla stava. Pozdji byl ti roky vznn. Rozarovn aktivn politikou, vnoval se po svm
proputn
pemlen a psan. Ve svm nejznmjm dle Co je vlastnictv? 1840 piel s prvnm
soustavnm zdvodnnm anarchismu, kter opel o zsadu mutualismu. V tomto dle
se tak setkme se slavnou vtou, vlastnictv je krde. V knize Princip federace 1863
Proudhon modifikoval svj anarchismus s poukazem na nezbytnost minimlnho sttu,
kterho je zapoteb, aby se vci uvedly do pohybu. Pod oznaenm federace ml
Proudhon ovem na mysli politick spojen samosprvnch obc, tedy ve skutenosti
konfederaci.

stedn a perifern. To pinejmenm teoreticky zajitije, e dn z

tchto dvou rovn vldnut nebude zasahovat do pravomoc druh (viz
graf 8.1). V tomto smyslu je federace jakousi stedn, pechodnou, mezitmn formou politick organizace mezi konfederac (v n jsou nosite- i
lem suverenity perifern orgny) a unitrnm sttem (kde moc je v rukou
stednch orgn). Federace vychzej z kompromisu mezi jednotou I
a regionln rozmanitost, mezi potebou siln stedn moci a potebou
tuto moc brzdit a omezovat.

Pro federalismus ?
Podvme-li se peliv na seznam federac (nebo stt, kter maj nkter rysy federace), objevme urit charakteristick vlastnosti, kter
jsou jim spolen. To naznauje, e princip federace lze na nkter stty
uplatnit vc, na nkter mn. Za prv, lze odhalit urit historick podobnosti. Napklad federace se asto vytvely spojenm nkolika u
existujcch politickch spoleenstv, kter si vak i nadle chtla uchovat
svou zvltn identitu a do jist mry i svou autonomii. To je zcela
zejm v ppad prvn federace na svt - USA. Tinct bvalch britskch koloni v Americe sice brzy poznalo, e konfederace nepostauje,
kad z nich vak mla svou vlastn politickou identitu a sv tradice, kter
si i v novm, centralizovanjm stavnm rmci chtla podret. Kolonie
spravovan na zklad krlovsk charty, nap. Rhode Island a Connecticut, kupkladu natolik pivykly jist sv nezvislosti na britsk Korun, e jim jejich koloniln charty pnnejmenm v prvnch letech slouily i jako stavy.
Neochota nkdejch koloni nastolit silnou nrodn vldu se jasn
projevila na stavnm konventu ve Filadelfii, kter v roce 1787 pipra-

183

vil nvrh stavy USA, i v nsledn diskusi o jej ratifikaci. Stanovisko Pojem
nacionalist", kte prosazovali ratifikaci, bylo formulovno v tzv. Lis- Federaiismus
slovem federatech federalistovch, uveejovanch v letech 1787-1789. Jejich autory Pod
iismus (federalism
z
lat.
foedus -pakt,
byli Alexander Hamilton, James Madison (viz str. 338) a John Jay mluva)
zpravidla
(1745-1829), kte psali pod spolenm pseudonymem Publius. Zdraz- rozumme prvn a
struktury,
ovali vznam vytvoen siln stedn vldy a zrove i zachovn svo- politick
kter distribuuj
bod stt a jednotlivc. V roce 1789 se nakonec podailo ratifikace do- moc ve stt podle
y souladu s
shnout, ovem jedin dky pijet Listiny prv a zejmna 10. dodatku, zem,
jeho pvodnm vznamem
se vak
kter zaruoval, e pravomoci, kter stava vslovn nepiznv Spo- tomuto slovu
rozujenm sttm, ani je neupr sttm, nleej jednotlivm sttm nebo li- mlo tak, e zahrrovn vzdu". To se stalo stavnm zkladem americkho federalismu. Podobn nuje
jemnost ili mutuaproces probhl v Nmecku. Ve sjednocen z roku 1871 se sice projevila litu (Proudhon) nee je - jako narostouc moc Pruska, federativn uspodn vak pomohlo rozptlit oba- bo
pklad ve spisech
Hamilvy ostatnch 38 nmeckch stt, kter se po dlouhou dobu tily poli- Alexandra
tona a Jamese Matick nezvislosti a tud se obvaly centralizace. Tato tradice regionln disona (viz str.
soust ir
autonomie, krtce peruen za nacismu, byla zakotvena i v stav Spol- 338)
ideologie pluraliskov republiky Nmecko z roku 1949, kter kad z 11 Lnder (spolko- mu. Jako politick
federaiismus
vch zem) povolila vlastn stavu. Znovusjednocenm Nmecka v roce forma
vyaduje existenci
dvou navzjem od1990 se poet spolkovch zem zvil na estnct.
dlench rovn
Druhm faktorem, kter ovlivuje utven federac, je existence vldnut, z nich
jedna nen druvnjho ohroen nebo touha po vraznj roli v mezinrodnch zlei- ani
h prvn nebo potostech. Napklad mal, strategicky zraniteln stty jsou siln motivo- liticky podzena.
rysem fevny ke vstupu do irch politickch uni. Bylo tud jednou ze slabin Hlavnm
deralismu je tud
americkch lnk konfederace, e sttm, kter prv zskaly nezvis- sdlen suverenita.
z tto
lost, nedvaly jasn diplomatick hlas a ztovaly jim tak sjednvn Vyjdeme-li
definice, je klasickch"
federac
msmluv, uzavrn spojenectv atd. To, e nmeck stty byly v 19. stolet lo: USA, vcarochotny vstoupit do federace a fakticky tm akceptovat prusifikaci", by- sko, Belgie, Kanaa Austrlie. Stlo do znan mry dsledkem slc rivality velmoc a zvlt pak hroz- da
t, kter maj nby, kterou pedstavovaly Rakousko a Francie. Podobn posun k vytven kter rysy federace,
vak mnohem
federativn Evropy, kter zapoal ustavenm Evropskho spoleenstv je
vc.
uhl a oceli v roce 1952 a Evropskho hospodskho spoleenstv v roce 1957, byl zsti dsledkem obav ze sovtsk agrese a pocitu, e ve
vynoujcm se bipolrnm uspodn svta ztrc Evropa vliv.
Tetm faktorem je velikost zem. Nen nhodou, e pro federativn
uspodn se rozhodlo mnoho zemn nejvtch stt svta. Bylo tomu
tak v ppad USA, ale tk se to i Kanady (federalizovala se v roce
1867), Brazlie (1891), Austrlie (1901), Mexika (1917) a Indie (1947).
Stty s rozshlm zemm jsou obvykle kulturn rozmanit s asto silnmi tradicemi regionalismu. To vytv vt tlak na decentralizaci a na
rozptyl moci, ktermu zpravidla nelze elit v rmci unitrnho sttu. Faktorem, kter napomh pijet federativnho uspodn, je konen i kulturn a etnick rozrznnost. Strun eeno, federaiismus byl zhusta institucionln reakc na rozdlen uvnit spolenosti a na jej mnohotvrnost. Napklad v deseti kanadskch provincich se neodrej jen hluboce zakoenn regionln tradice, ale i jazykov a kulturn rozdly mezi oblastmi, kde se mluv anglicky, a oblastmi, kde se mluv francouzsky.
Ptadvacet samosprvnch lenskch stt Indie se definovalo pedevm jazykov; v nkterch - plat to napklad o Padbu a Kamru se vak pihl i k odlinostem nboenskm. Podobn stava federativn Nigrie s 19 lenskmi stty respektuje vznamn kmenov a nboensk rozdly, zejmna mezi severn a jihovchodn st zem.

184
Alexander Hamilton (1755-1805)

Americk sttnk, spolu s Jamesem Maisonem a Johnem Jayem autor List federalistovch. Hamilton se narodil v Zpadn Indii. Bojoval v americk revoluci a v letech 17771781 byl pobonkem George Washingtona. Po ukonen prvnickch studi se v roce 1782
stal znovu lenem Kongresu. V letech 1789-1795 byl prvnm ministrem financ USA.
Zaloil a do sv smrti vedl Stranu federalist. Zemel v souboji se svm rivalem Aaronem
Burrem. Hamiltonv federalismus se vyznaoval hlubokou nedvrou v demokracii,
podporou aktivn stedn vldy a snahou pomoci zpracovatelskmu prmyslu federln
fiskln a ekonomickou politikou. Hamiltonismus" vstoupil do djin jako teorie stedn
vldy se silnou exekutivou, schopnou podpoit rodc se ekonomiku Spojench stt.

Rysy federalismu

Exekutiva (executiv), vkonn

moc. Skupina sttnch orgn odpovdajcch za implementaci nebo
aplikaci prva a
politickch opaten.
Legislativa (legislative), zkonodrn moc. Ta st
sttnho mechanismu, kter m pravomoc tvoit prvo
cestou formln
upravenho pijmn zkonu.

Kad federace je jedinen v tom smyslu, e vztahy mezi federln

(nrodn) vldou a vldami lenskch stt (region) nejsou urovny jen
stavnmi pravidly, ale i komplexem politickch, historickch, geografickch, kulturnch a socilnch okolnost. Napklad systm politickch
stran me bt v jistm ohledu stejn vznamnou determinantou vztah
mezi federac a stty jako jsou j pravomoci, kter stava kad z obou
rovn vldnut stanov. Federativn uspodn SSSR, kde - na rozdl od
USA - mla kad z patncti svazovch republik prvo z federace
vystoupit, bylo tud naprostou frakou vzhledem k navsost centralizovan vldnouc" komunistick stran, nemluv u o psn hierarchickm systmu stednho plnovn. S nm podobnm se meme
setkat v Mexiku, kde dominantn Revolun institun strana psobila zcela
v rozporu s federativnm uspodnm, vdom konstruovanm po vzoru
USA. V USA, Kanad, Austrlii a Indii byl naopak decentralizovan
systm politickch stran zrukou pravomoc stt a region.
Dal vrazn rozdl je mezi federacemi, kter funguj na bzi dlby
moci" (viz str. 333) mezi exekutivou a legislativou (typickm pkladem je
prezidentsk systm USA), a systmy zaloenmi na principu
parlamentarismu, kde exekutivn a legislativn pravomoci splvaj".
Systmy zaloen na dlb moci zpravidla zajiuj, e moc je rozptlena
zemn i funkn, tedy e mezi obma rovnmi vldnut existuje mnoho
stynch bod. To vede ke sloitmu modelu vzjemnho pronikn
vldnut na rovni federace a na rovni stt; setkvme se s nm jak v
USA, tak ve vcarsku. Parlamentarismus naopak asto vede k tzv.
exekutivnmu federalismu", kter je nejpatrnj v Kanad a v Austrlii. V
takovch ppadech je federativn vyvenost do znan mry urovna
vztahy mezi exekutivami na obou rovnch vldnut.
Existuj vak urit rysy, kter jsou vtin, ne-li vem federacm
spolen:
- Dv relativn autonomn rovn vldnut. Jak stedn vlda (federln
rove), tak vlda regionln (rove stt) m adu pravomoc, do kterch
druh z obou rovn neme zasahovat. Pat k nim pinejmenm urit
mra vkonn a zkonodrn moci a monosti vybrat dan, a tud jist
fiskln nezvislosti. Konkrtn oblasti, na kter se jurisdikce kad z obou
rovn vldnut vztahuje a schopnost kad z obou rovn druhou ovlivnit,
se vak v rznch federacch vrazn li. Napklad v Nmecku a
Rakousku funguje systm sprvnho" federalismu, kde stedn vlda je
hlavnm tvrcem politiky a provinn vlda odpovd za podrobnosti jejho
naplovn.

185
- Psan stava. Pravomoci kad z obou rovn vldnut jsou definovny
v kodifikovan ili psan stav. Vztahy mezi centrem a periferi se tud
odehrvaj v uritm formlnm prvnm rmci. Autonomie kad z obou
rovn je obvykle garantovna tm, e ani jedna z nich neme
jednostrann mnit stavu: napklad k pijet dodatku k stav USA je
zapoteb, aby dodatek podpoila dvoutetinov vtina v kad z obou
komor Kongresu a ti tvrtiny z padesti zkonodrnch sbor stt. V
Austrlii a Rakousku mus bt zase dodatky k stav, resp. jej novely
ratifikovny referendem (viz str. 246).
- Rozhod v stavnch otzkch. Formln ustanoven stavy vykld
(interpretuje) nejvy soud, kter je tak arbitrem ve sporech mezi federln
a sttn rovn vldnut. Pi pesnm urovn oblast, na kter se vztahuje
jurisdikce kad z obou rovn, je soudn moc ve federacch schopna urit,
jak bude federalismus fungovat v praxi; soudn moc je tak pmo vtaena
do politickho procesu. Centralizace, ke kter dolo ve 20. stolet ve vech
federacch, probhala bez vjimky se sankc soud.
- Propojen instituc. V zjmu lep spoluprce a vtho porozumn
mezi federln a sttn rovn vldnut je zapoteb, aby regiony a pro
vincie mohly mluvit do tvorby politiky v centru. Toho se dosahuje zpra
vidla prostednictvm dvoukomorovho zkonodrnho sboru, ve kterm
je druh ili horn snmovna reprezentantem zjm lenskch stt. Na
pklad australsk Sent m 76 len: kad ze esti stt m 12 zstup
c, Australian Territory m 2 zstupce a Northern Territory rovn dva.
Vjimkou je slab federln uspodn v Malajsii, kter pipout, aby
vtinu len sentu (Dewan Negara) jmenoval monarcha.
Zhodnocen federalismu
Jednou z hlavnch pednost federalismu je to, e na rozdl od unitrnch systm nabz regionlnm a mstnm zjmm stavn zaruen politick hlas. Stty i provincie vykonvaj adu autonomnch pravomoc a
maj urit zastoupen v stedn vld, obvykle, jak u zmnno, prostednictvm druh snmovny federlnho zkonodrnho sboru. Na druh
stran se federalismus nedokzal vyhnout tendenci k centralizaci, pznan pro 20. stolet. Navzdory zrukm prv stt a provinci, kter federace
sktaj, pravomoci stednch vld narstaly, do znan mry v dsledku
slcch zsah do ekonomick a sociln sfry a vt schopnosti stedn
vldy zskvat prostednictvm dan vlastn vy pjmy.
Napklad americk systm zpotku fungoval na zsadch dulnho
federalismu" (dualfederalism), kdy jak federln vlda, tak vldy stt
disponovaly samostatnmi a zdnliv nenaruitelnmi sframi moci pi
tvorb a realizaci politiky. Od konce 19. stolet nastupoval na jeho msto
kooperativn federalismus" (cooperative federalism), jeho zkladem
byl rst finann pomoci (grants in aid"), kterou federln vlda
poskytuje sttm a mstm. Vldy ve sttech a mstech se tud dostvaly do stle vt zvislosti na tocch federlnch fond, a to zejmna
po dramatickm rozen ekonomickch a socilnch program, ke
ktermu dolo ve 30. letech za tzv. Novho dlu (New Deal). Od poloviny 60. let byl vak kooperativn federalismus, zaloen na jakmsi
partnerstv mezi federln vldou a stty, vystdn tzv. ntlakovm federalismem {coercive federalism). V tomto ppad jde o systm, kdy si

Psan stava
(written constitution). Samostatn
autoritativn dokument, kter sttnm
orgnm pidluje
povinnosti, pravomoci a funkce a
pedstavuje tak
vy prvo".

186

Separatismus (separatism). Snaha

vystoupit z
njakho
politickho tvaru
s clem vytvoit
nezvisl stt.

federln vlda stle astji vynucuje poslunost stt pijmnm zko- n,

kter jejich pravomoci omezuj, a vydvnm pkaz, kter stty a msta
svazuj.
Druh pednost federalismu spov v tom, e rozptylovnm vldn moci
vytv^ soustavu brzd a vyven, kter pomh chrnit svobodu
jednotlivce. eeno slovy Jamese Madisona, je teba to zadit tak, aby
proti jedn snaze psobila druh". Navzdory celosvtovmu thnut k
centralizaci byly federace - napklad americk, australsk a kanadsk - pi
omezovn politik na nrodn rovni obvykle vkonnj ne unitrn
systmy. Struktury vytven k tomu, aby v systmu vldnut vytvely
zdrav napt, mohou vak tak vyvolvat frustrace a vst k pa-ralyzaci. Je
jednou ze slabin federac, e omezovnm autority sted ] ztuj realizaci
smlch ekonomickch nebo socilnch program. Na- pklad americk
New Deal F. D. Roosevelta byl vrazn oslaben roz- hodnutmi Nejvyho
soudu, kter mla zabrnit zsahm federln vl- dy do pravomoc stt. V
80. letech pouil Ronald Reagan zcela vdom federalismus jako zbra proti
velk" vld, zejmna proti rostoucm rozpotovm vdajm na sociln
zabezpeen. Pod heslem novho federalismu" se Reagan pokusil zbrzdit
sociln vdaje tm, e odpovdnost za sociln zabezpeen pesunul z
federln vldy na mn bohat vldy stt. Naopak v Nmecku kooperativn
federalismus nevedl k podvzn, ale spe k vybudovn komplexnho a
finann krytho systmu socilnho zabezpeen.
Konen: federalismus poskytl institucionln mechanismus, pomoc
nho si fragmentovan spolenosti zachovaly jednotu a soudrnost. V
tomto smru se federativn een me hodit jen omezenmu potu etnicky
rozdlench a regionln rozrznnch spolenost; v nich vak me
sehrt zcela rozhodujc roli. Vjimenost napklad americkho
federalismu mon netkv v tom, e se stal zkladem jednoty pvodnch 13
stt, ale spe v tom, e vybavil USA institucionlnm mechanismem, jen
jim umonil vyrovnat se s tlaky, kter s sebou ponaje polovinou 19. stolet
neslo pisthovalectv. Nebezpenost federalismu je vak v tom, e
navozovnm situace, kdy je vlda rozdlena, me posilovat odstediv
tendence a vystit tak nakonec v desintegraci. Nkte autoi proto tvrdili,
e federace jsou v sam sv podstat nestabiln a thnou bu k zaruen
jednot, kterou mohou nabdnout jedin unitrn systmy, nebo k vt
decentralizaci a ke konenmu zhroucen.
Je napklad mon, e kanadsk federalismus je odsouzen k nespchu,
jeliko ml vytvoit politickou unii, ve kter me v harmonii vedle sebe t
obyvatelstvo mluvc francouzsky a obyvatelstvo mluvc anglicky. V
reakci na nrst separatismu v pevn frankofonnm Qube-ku se
Kanada pustila koncem 80. let do (zatm) bezvslednho hledn stavn
formule, kter by Qubec smila s lenstvm v kanadsk federaci. Dohoda
z Meech Lake z roku 1987, kter se snaila vyjt vstc poadavku
autonomie tm, e Qubeku pisoudila zvltn status" v rmci federace, po
tech letech zkrachovala, kdy Manitoba a Nov Foundland odmtly princip
asymetrickho federalismu". Dohoda, uzaven v roce 1992 v
Charlottetown, nabdla jin model; ten vak propadl v celosttnm
referendu, zsti protoe Qubeku se zdlo, e nenabz dost autonomie,
zatmco anglofonn Kanadan se obvali, e ohrouje celistvost kanadskho
sttu. Nicmn varianta zcela nezvislho Qubeku, kterou tvrd prosazuje
separatistick Parti Qubecoise, byla rovn - by ne-

187

velkou vtinou - odmtnuta, a to lidem Qubeku, kter se k n koncem roku

1995 vyjadoval v referendu.
Unitrn systmy
Pevn vtina soudobch stt m unitrn systm vldnut. V takovm systmu je suverenita svena jedn nrodn (celosttn) instituci.
Ve Spojenm krlovstv je touto instituc Parlament, kter - pinejmenm
teoreticky - m nikm nezpochybnitelnou zkonodrnou autoritu, j
rovn nem nikdo jin. Parlament me vydvat nebo ruit zkony jak
chce a o em chce; jeho pravomoci nejsou omezovny dnou kodifikovanou ili psanou stavou; ve Spojenm krlovstv neexistuj dn
Parlamentu konkurujc zkonodrn sbory, kter by se mohly postavit
proti jeho autorit a zkony jm vydan stoj ve ne vechny ostatn
formy anglickho a skotskho prva. Jeliko stavn nadazenost je v
unitrnm systmu svena centru (viz graf 8.2), jakkoli systm perifernch i mstnch vld existuje jen z vle centra. To zdnliv vysuje v
pzrak nim nebrzdn centralizace V praxi jsou ovem v unitrnm
systmu vztahy mezi centrem a periferi stejn sloit jako ve federacch,
stedn
vlda
suverenita
Graf 8.2 Unitrn
systmy
Vlda
v mstech

Regionln, resp.
v dsledku
devoluce vznikl
regionln orgny/

jeliko politick, kulturn a historick faktory jsou stejn dleit jako

formlnj faktory stavn. V unitrnch sttech pesto existuj dv navzjem odlin formy perifern autority: vlda v mstech a shromdn
vznikl na zklad devoluce. Kad z nich dv vztahm mezi centrem a
periferi odlinou podobu.
Vlda v mstech
Vlda v mstech v nejprostm slova smyslu je vlda vlastn urenm
mstm, napklad vesnici, okresu, mstskmu obvodu, mstu nebo
hrabstv. Konkrtnji je to vlda, kter se nijak nepodl na suverenit a
je tud podzena stedn autorit nebo ve federativnm uspodn
autorit (lenskho) sttu nebo regionu. Tato rove vldnut je fakticky
vudyptomn, jeliko se s n setkvme jak v konfederacch a federacch, tak v unitrnch systmech. Napklad v USA existuje vce ne 86
000 jednotek vldy v mstech, kter zamstnvaj 11 milion lid; pro
srovnn: na federln rovni a na rovni stt jde celkem o necelch 8
milion lid. V unitrnch systmech je vak vlda v mstech zvlt dleit, jeliko je to ve vtin ppad jedin vlda vn centra.

188

Pesto by bylo chybn se domnvat, e stavn podzenost vldy v

mstech znamen, e tato vlda je politicky bezvznamn. V samotn
vudyptomnosti vldy v mstech se odr skutenost, e je jak ze
sprvnho hlediska nezbytn, tak -jeliko je blzk" lidem - e je snadno
srozumiteln. Nadto volen politikov v mstech maj jistou mru demokratick legitimity (viz str. 232), kter jim dovoluje jejich formln
pravomoci a funkce roziovat. To asto znamen, e vztahy mezi centrem a mstem se realizuj spe v procesu vyjednvn a smlouvn ne
dikttem shora. Na vyvenost mezi centrem a periferi maj vliv i takov
faktory, jako jsou politick kultura (zejmna tradice mstn autonomie a
regionln rozrznnosti) a podoba systmu politickch stran. Napklad
tendence ke stle vt politizaci" mstn politiky, tedy ke stle vtmu
vlivu nrodnch (celosttnch) politickch stran na politiku v ms- tch,
vedla zpravidla i ke stle vt centralizaci. Neexistuje-li urit stavn
rmec, kter s sebou nese federalismus, zvis udren autonomie mst
pedevm na tom, nakolik zdrenliv si v tomto smru centrum pot. To
ovem znamen, e v unitrnch systmech se mra decentralizace v
jednotlivch ppadech stle astji vrazn li jak v ase, tak v
prostoru, tj. v jednotlivch zemch. To lze ilustrovat znan odlinmi
zkuenostmi Spojenho krlovstv a Francie.
Spojen krlovstv mlo tradin relativn decentralizovan systm
vldy v mstech, kdy se mstn orgny tily znan diskreci v mezch
Parlamentem stanovenho prvnho rmce. cta k mstn demokracii
byla dokonce dlouho povaovna za jeden z rys tamn nepsan stavy. V
duchu J. S. Milla (viz str. 66) spatovaly stavn orgny ve vld v
mstech obvykle jak brzdu moci centra, tak nstroj, pomoc nho lze
roziovat participaci veejnosti, a tud i politicky vychovvat. Roziovn
ekonomick a sociln lohy sttu po roce 1945 vak znamenalo, e na mstn
orgny byla stle astji penena odpovdnost za zajitbvn veejnch
slueb jmnem stedn vldy. Tento partnersk pstup ke vztahm mezi
msty a centrem rzn odhodily konzervativn vldy 80. a 90. let, kter v
mstnch orgnech - podobn jako v jinch tvarech stojcch mezi msty a
stedm - spatovaly pekku uskuteovn sv radikln trn politiky.
Zavedenm systmu centrlnho stanoven sazeb", k nmu dolo v
roce 1984, byly mstn orgny zbaveny sv nejdleitj pravomoci
urovat vi mstnch dan, tud i vi svch vlastnch vdaj. Mstn
orgny, kter konkurovaly centru, byly zrueny (nap. Rada Velkho
Mstn demokra- Londna a rady londnskch mstskch st) a jejich koly byly pevecie (local democa deny na rady mench obvod a na adu nov vytvoench tzv. quango.
cy). Zsada zahrnujc jak ideu au- Rovn byly omezeny pravomoci mstnch orgn, napklad zavedenm
tonomie mst, tak celosttnch uebnch osnov a schvlenm zkon, kter umonily konutnost respektovat
lm vymanit se z kontroly mstnch orgn. Konenm clem tchto
vli veejnosti.
Quango, zkratkov opaten bylo systm vldy v mstech zsadn pebudovat vytvoenm
slovo oznaujc
tzv. zmocujcch rad (enabling councils), jejich kolem nen sluby
quasi-autonomous
non-governmental poskytovat, ale dozrat nad jejich poskytovnm soukrommi subjekty,
organization, tedv
vzniklmi privatizac; zmocujc rady" uzavraj s tmito subjekty
kvaziautonomn
nevldn organizaci; smlouvy, na zklad nich se veejn sluby zajiuj. Takov postupy se
veejn orgn, fnoz asto vykldaly jako tok na mstn demokracii. Na jedn stran byla
personl netvoi
moc penesena z mstnch vld na vldu stedn, na druh stran byly
politikov ne-bo
pracovnci sttn
sluby, ale osoby do mstn orgny vystaveny stle vtm trnm tlakm len mstnch ponj jmenovan (viz spolitost, vystupujcch nyn v rolch zkaznk" a klient".
str. 386)

189
Ve Francii se v te dob postupovalo zcela jinak. V clevdom snaze
zmnit povahu francouzsk spolenosti, zejmna peruit tradici centralizace, kterou Pt republika zddila po jakobnech a Napoleonovi, zahjil prezident Mitterand program politick decentralizace, jeho uskuteovatelem se v letech 1982-1986 stal ministr vnitra a decentralizace
Gaston Defferre. Vztahy mezi stedm a msty tradin ve Francii uroval
systm tuh sprvn kontroly, realizovan pedevm prostednictvm
prefekt (jmenovanch ministerstvem vnitra a tomu tak bezprostedn
odpovdnch), kte byli hlavnmi nositeli vkonn moci v 96 francouzskch departmentech. Zaveden francouzsk systm fungoval tedy v
podstat jako hierarchick etzec velen. Defferrovy reformy oivily
regionln orgny a poslily pravomoc a odpovdnost vld v mstech. lo
zejmna o to, e vkonn pravomoci prefekt byly pevedeny na pedsedy
volen v mstech a e prefekty nahradili komisai republiky"
(Commissaires de la Rpublique), kte se zabvaj pedevm hospodskm plnovnm. Mstn orgny byly nadto zbaveny povinnosti nechvat
si sv sprvn rozhodnut a rozhodnut tkajc se vdaj pedem
schvalovat; tato rozhodnut napt podlhala pouze nsledn prvn a
finann kontrole. Tmito reformami Francie zskala decentralizovanj
strukturu, ne jakou kdy po revoluci z roku 1789 mla.
Devoluce
Devoluce - pinejmenm ve sv legislativn podob - vytv maximln decentralizaci, kter je v unitrnm systmu vldnut mon, nem-li se pemnit ve federaci. Shromdn vznikl devoluc byla zpravidla reakc na slc odstediv tendence ve stt a zejmna pokusem
zmrnit stupujc se regionln a nkdy i nacionalistick tlaky. Tato
shromdn nemvaj pevn stanoven pravomoci; jakmile si vak vytvo vlastn politickou identitu a zskaj uritou demokratickou legitimitu,
je velmi tk je oslabit a za normlnch okolnost nemon je zruit.
Severoirsk tzv. Stormontsk parlament byl v tomto smru vjimkou. V
roce 1972 byl doasn zruen a nahrazen pmou pravomoc westminsterskho Parlamentu. Stalo se tak ale teprve pot, co vylo najevo, e se
vzhledem k pevaze protestantskch unionistickch stran nedoke vyrovnat s rstem nsil v Severnm Irsku, kter hrozil perst v obanskou
vlku.
Jednou z nejstarch tradic vldnut na zklad devoluce, s n se lze v
Evrop setkat, je tradice panlsk. Tebae u od 70. let 16. stolet bylo
unitrnm sttem, je panlsko rozdleno na 50 provinci, z nich kad
m jistou mru regionln samosprvy. V rmci pechodu k demokracii, k
nmu dolo po smrti generla Franka v roce 1975, byl v roce 1979
proces devoluce rozen: vzniklo 17 autonomnch spoleenstv. Tato nov rove vldy v mstech se opr o volen shromdn, kter vykonvaj adu pravomoc v oblasti vnitn politiky. I kdy clem tto reformy
mlo bt vyhovt dvnm poadavkm na autonomii Katalnska a Baskicka, vedla v podstat jen k nov vln terorismu ze strany separatistickho hnut ETA (Euskadi Ta Askatasuna). Rovn francouzsk vlda
pouila devoluci k tomu, aby pomoc n reagovala na petrvvajc identitu nkterch region i na objevujc se projevy etnickho nacionalismu, pinejmenm v Bretani a v Languedoku. Jdrem Defferrovch re-

Pojem
Devoluce
Devoluce^ (devolution) je penos pravomoc z stedn
vldy na podzen
regionln instituce
{to devolve znamen penet pravomoci nebo koly z
njakho vyho
organu na njak
orgn ni). Orgny vznikl devoluci
jsou tud jakousi
stedn rovn
vldnut mezi
stedn vldou a
vldami v mstech.
Devoluce se od
federalizace li
tm, e orgny
vznikl devoluc,
jakkoli jejich
zemn jurisdikce
me byt podobn
jako u jednotek
tvocch federaci,
se nepodlej na suverenit; jejich pravomoc a odpovdnost je odvozena
od pravomoci a odpovdnosti sted
a je na n tak
stedm pevedena. Ve sve nejmrnj podob
sprvn devoluce
znamen devoluce
jen to, e regionln instituce realizuj opaten, o kterch bylo rozhodnuto jinde. Jde-li o
legislativn devoluci (nkdy se o n
hovo jako o politick samosprv"
- home rule), je
soust devoluce
ustaven volench
regionlnch
shromdn, kterm je svena pravomoc pijmat politick rozhodnut a
dna tak jist mra
finann nezvislosti.

Etnick nacionalismus (ethnic nationalism). Jedna z

forem nacionalismu, iven pedevm intenzivn
provanm vdomm etnick odlinosti a touhou ji
zachovat.

190

Pojem
Etnicita
Etnicita (ethnicity)
je pocitbvan loajalita k vlastnm, od
jinch se odliujcm lidem, kulturn skupin nebo
zem. Termn je to
sloit, jeliko se
na nj v vznamy jak rasov,
tak kulturn. Na
leny etnick skupiny se asto sprvn i nesprvn -hled jako na
potomky spolench pedk a skupiny se tud chpou jako jaksi ir
rodiny, spjat
poutem pokreynho
pbuzenstv. astji se etnicita chpe jako urit kulturn identita, tebae fungujc na
hlub emon
rovni. Soust
etnick" kultury
jsou hodnoty, tradice a zpsoby jednn; nejdleitj
pro ni vsak je, e
lidem skt spolenou identitu a pocit
jinakosti, a to zpravidla tm, e obrac
pozornostna jejich
pvody a pedky.
Nkte autoi chpou nrody (viz str.
127)jednodue jako
jaksi ir etnick
skupiny; jin
zdrazuj, e zatmco etnick skupiny jsou pedevm kulturn a
uzaven (lenem
etnick skupiny se
nememe stt"
tm, e se k n pihlsme), nrody
jsou otevenj a
konec konc politicky definovan.

forem ve Francii byl pechod od sprvn devoluce k devoluci legislativn.

V rmci strategie funkcionlnho regionalismu" bylo v roce 1972
ustaveno 22 regionlnch orgn, kter mly poslit administrativn koordinaci mstnch rozhodnut v oblasti investic a plnovn. Tyto orgny
vak postrdaly demokratickou oporu a mly jen omezen pravomoci.
V roce 1982 byly pemnny v plnoprvn regionln vldy s pmo volenmi radami. Ve snaze utlumit separatismus a vypodat se s narstajcm terorismem byl zvltn status udlen Korzice, kter tak fakticky
zskala autonomii. Tendence k decentralizaci byla v Evrop posilovna
i vvojem v EU, zejmna mylenkou Evropy region", kter se vynoila
koncem 80. let. Regionln a provinn vldy tily z finannch pspvk rozdlovanch Evropskm fondem regionlnho rozvoje; jejich
reakc bylo jednak sil o pm zastoupen v Bruselu, jednak stle vt
zapojen do hospodskho plnovn a rozvoje infrastruktury.
Ve Spojenm krlovstv, kter je tradin jednm z nejcentralizovanjch unitrnch stt, se devoluce prosazovala pomaleji. Oiven skotskho a velskho nacionalismu koncem 60. let uinilo z devoluce politick tma a vystilo i v devolun nvrhy, se ktermi pila meninov
labouristick vlda v roce 1978 a znovu pak v roce 1979. Tyto nvrhy se
vak nepodailo prosadit a devoluci vznikl orgny byly ustaveny teprve
v roce 1999. Nejvznamnj z nich je Skotsk parlament, kter z nich
tak disponuje nejirmi pravomocemi, mezi ktermi figuruje i monost
mnit dan (da z pjmu me snit nebo zvit o 3 pence na libru)
a vydvat pvodn (neodvozen) prvn pedpisy v oblasti vnitn politiky. stavn problmy, obrana, zahranin vci, nrodn bezpenost a
vztahy s EU jsou ovem i nadle vyhrazeny Parlamentu ve Westminsteru. Velsk shromdn je pkladem sprvn devoluce, protoe jeho
pravomoc se vbec netk dan a protoe me vydvat pouze odvozen, sekundrn" prvn pedpisy. Shromdn Severnho Irska bylo
ustaveno jako jeden z vsledk probhajcho mrovho procesu" v rmci
tzv. Velkopten dohody; m jistou legislativn pravomoc pokud jde o
primrn prvn pedpisy, nem vak dn pravomoci daov. Jeho
pravomoci se vak maj roziovat na principu postupujc devoluce",
pokud se proke, e ast na moci mla spch. Stoupenci devoluce
tvrd, e poskytnut jist autonomie" Skotsku a zejmna Walesu oslab
odstediv sily vyvolan separatistickm nacionalismem a povede ke
konsolidaci mnohonrodnho britskho sttu. Kritikov naopak varuj,
resp. - v ppad Skotsk nrodn strany (SNP) a Plaid Gymru - doufaj, e devoluce nakonec povede k rozpadu Spojenho krlovstv.
Devoluce ve Spojenm krlovstv m pesto u jaksi kvazifederln" charakter, kter se projevuje v tom, e skotsk, velsk a severoirsk
orgny sice nejsou stavn zakotveny, disponuj vak demokratickou legitimitou a jsou tud zakotveny politicky; jsou to toti lidov shromdn ustaven na zklad referend. Asymetrinost britsk devoluce nadto
produkuje dynamick tlaky, kter mohou vst k roziovn pravomoc
devoluci vzniklch orgn, jeliko jeden orgn se bude snait napodobit" druh: velsk a severoirsk shromdn bude aspirovat na pravomoci Skotskho parlamentu, kter ovem bude zase motivovn, aby si
zachoval sv vjimen postaven. Daleko vznamnj je vak nco jinho: v me, v n se nov zkonodrn sbory stanou ohnisky politick
a vlasteneck loajality, me devoluce dle oslabovat kehk pocit brit-

191

Marcus Garvey (1887-1940)

Jamajsk politick myslitel a aktivista, jeden z prvnch hlasatel ernoskho nacionalismu. V roce 1914 zaloil Sdruen pro celkov povznesen ernoch (Universal Negro Improvement Association - UNIA). V roce 1914 pesdlil z Jamajky do New Yorku, kde pro
sv mylenky o ernosk hrdosti a ekonomick sobstanosti zskval stle vce stoupenc, zejmna v ghettech, napklad v Haarlemu. I kdy jeho ernosk podniky krachovaly a jeho vzvy k nvratu ernoch do Afriky byly pevn ignorovny, Garveyovo zdrazovn poteby ernosk hrdosti a jeho vidina Afriky jako domoviny*' se staly zkladem pozdjho hnut ernosk moci (Black Power). Rovn rastafarinnstv
v mnohm vychz z jeho mylenek. Za zpronevru na pot byl Garvey v roce 1923 posln do vzen. Nsledn byl deportovn a zcela zapomenut zemel v Londn.

skosti", jen je oporou zemn celistvosti britskho sttu; tlaky na federalizaci tak mohou slit a zhroucen sttu, ped nm mnoz varovali, se
me stt neodvratnm.

Etnick a komunitami politika

Nstup etnick politiky
Za politickou decentralizac a v krajnch ppadech i za fenomnem
zhroucen sttu stoj stle astji a ve stle vt me nstup novho politickho stylu: politiky etnick loajality a regionln identity. Nstup etnick politiky koncem 20. stolet byl v nkterch smrech paralelou nstupu nacionalistick politiky koncem 19. stolet a me mt ppadn
i podobn dalekoshl dsledky. Zatmco nacionalismus vystil v obdob vytven novch stt a likvidace mnohonrodnch , etnick politika me zpochybnit samo dlouhodob peit nroda, resp. sttu, jinak
eeno, nacionalismus me bt nahrazen multikulturalismem (viz str.
141). Co nstup tohoto novho politickho stylu zpsobilo a jakou politickou povahu m?
Narstajc vznam etnickho vdom na Zpad je jevem ryze povlenm; jeho koeny lze sledovat do 60. let 20. stolet. Pesto obnoven vznam etnicity v politice vtinu komenttor pekvapil. Obecn se
toti mlo za to, e modernitu bude provzet strn etnickch rozdl, jeliko en liberln demokratickch hodnot povede k odhozen atavistickch rivalit a vcelku primitivn solidarity. Koncem 60. let a potkem
70. let se vak v mnoha stech Evropy a severn Ameriky vynoily secesionistick skupiny a objevily se rzn formy etnickho nacionalismu.
Nejzetelnj to je v kanadskm Qubeku, v britskm Skotsku a Walesu, v Katalnsku a Baskicku ve panlsku, ve Francii na Korzice a v belgickch Flandrech. Vsledkem byly poadavky politick decentralizace,
perstajc nkdy i v zsadn stavn zmny. V Itlii se dal tento proces
do pohybu teprve v 90. letech, kdy se v Lombardii zaala dostvat do poped Liga severu. Podobn projevy etnick asertivity se objevily mezi
pvodnm obyvatelstvem Kanady a USA, mezi domorodci v Austrlii
a mezi Maory na Novm Zland. Pinejmenm v poslednch dvou ppadech to vedlo k vraznmu pehodnocen nrodn identity.
Pedchdce tohoto novho politickho stylu a mon i jeho prototyp
lze v mnoha smrech spatovat v nstupu ernoskho nacionalismu.
Hnut, zdrazujc vdom ernosk identity, vzniklo potkem 20.
stolet, kdy se na scn objevilo hnut zpt do Afriky" inspirovan aktivisty typu Marcuse Garveye (viz str. 191). ernosk politika vak nabyla vtho vznamu teprve v 60. letech, kdy se vrazn zaktivizovlo

192
Tma
Model Jdra a periferie
Model jdra a periferie (core - periphery model) je nstroj, pomoc nho se
sname demonstrovat, jak a pro dochz k, regionlnm nevyvenostem
ekonomickho rozvoje. Lze ho aplikovat bud na ne vy venosti v rmci uritho sttu (jako teorii vnitnho kolonialismu) nebo na nevyvenosti v
rmci globln ekonomiky (jako teorii svtovho du). asto je vak vidt,
e jedno se pekrv s druhm. Napklad jdrem jsou asto oblasti lpe
zalenn do globln ekonomiky. Model jdra a periferie upozoruje na
systm nerovn smny, kdy region, kter je soust jdra, prosperuje a
rozvj se zejmna dky vykoisovn periferie, kterou tak dostv do situace nedostaten rozvinutosti. Jdro se tud vyznauje vysokmi mzdami, vysplou technologi a diverzifikovanou produkc, zatmco pro periferii
jsou pznan nzk mzdy, daleko mn vyspl technologie a zk spektrum produkovanho zbo.
jak jej reformistick, tak jej revolun kdlo. Reformistick kdlo se
projevilo bojem za obansk prva, kter nabyl v USA celonrodnho
vznamu pod vedenm Martina Luthera Kinga (1929-1968) a Nrodn
asociace za povznesen barevnho obyvatelstva (National Association for
the Advancement of Colored People - NAACP). Strategii protest a
nensiln obansk neposlunosti vak odvrhlo rodc se hnut ernosk
moci (Black Power), kter se vyslovovalo za ernosk separatismus a pod
vedenm Strany ernch panter, zaloen v roce 1966, hlsalo fyzick
nsil a ozbrojenou konfrontaci. Trvalejho vznamu vak v americk
politice nabyli ern muslimov, kte prosazuj separatistick nzory
vychzejc z pedstavy, e amerit ernoi jsou potomky jakhosi
dvnho muslimskho kmene. Hnut ernch muslim vzniklo v roce
1929 a vce ne 40 let stl v jeho ele Elijah Muhammad (1897-1975); k
jeho nejznmjm stoupencm patil v 60. letech militantn ernosk
vdce Malcolm X (1925-1965). Pod novm nzvem Nrod islmu a pod
vedenm Louise Farrakhana m toto hnut dodnes v USA urit vliv.
Na ernoskm nacionalismu lze demonstrovat jeden ze zdroj etnick
politiky, toti touhu postavit se ekonomick a sociln marginalizaci a
nkdy i rasovmu tlaku. V tomto smyslu byla etnick politika cestou k
politickmu osvobozen; jejm neptelem44 bylo strukturln znevhodovn a hluboce zakoenn nerovnost. Prosazen etnick identity bylo
pro ernochy v severn Americe a v zpadn Evrop nstrojem, pomoc
nho bylo mono elit dominantn blosk kultue, k jejm tradinm
znakm patily jak zdrazovn ernosk inferiority, tak poadavky, aby
se ernoi blochm poddili. Obnoven regionln loajality koenily asto
v systmu vnitnho kolonialismu44, kdy oblasti pedstavujc periferii44
jsou vykoisovny jdrem44 neboli centrem44. Napklad nacionalistick
ctn ve Skotsku a Walesu je zsti vsledkem ekonomick podzenosti
tchto region Anglii, zejmna Anglii jihovchodn. Ta se projevuje v
tradin zvislosti tchto region na tkm44 prmyslu, ve vy
nezamstnanosti v nich i v nich mzdch a platech. Prakticky tot lze
ci o Bretani ve Francii a o Katalnsku a Baskicku ve panlsku. V
takovch ppadech m etnick nacionalismus asto levicov charakter a
jeho nositeli jsou obvykle strany a hnut vyznvajc obecn eeno
socialistickou filozofii.
Pokud se naopak regionln loajality zintenzivovaly v oblastech, kter
pat k jdru44 a ocitly se pod tlakem rostoucho vznamu oblast
perifernch44, etnick politika tam nabyla povahy spe pravicov. To se
stalo napklad v belgickch Flandrch, kde ekonomick vzestup pe-

193

vn francouzsky mluvcho Valonska vystil v rostouc podporu neofaistickch hnut. Oteven rasistick Vlmsk blok, volajc po masov deportaci pisthovalc, si v prmyslovch oblastech a zejmna v Antverpch v 90. letech volebn znan polepil. Podobn se v trn filozofii Ligy severu v italsk Lombardii zsti odr pn ekonomicky vysplho
Severu (tzv. Padanie) oddlit se od spe zemdlskho a chudho Jihu.
Strukturlnmi nerovnostmi a vnitnm kolonialismem pesto nelze nstup
etnick a regionln politiky vysvtlit bezezbytku. Pro se napklad
etnick a regionln identita stala tak dleitou koncem 20. stolet, kdy
nerovnosti, kter se mly pomoc n zmrnit, trvaly u cel generace, ne-li
cel stalet? Odpovd zde me bt fenomn postmodernismu (viz str.
84). Tvrdil-li Gellner (1983), e nacionalismus se objevil proto, aby se stal
zdrojem kulturn soudrnosti v modernch, industrializovanch
spolenostech, je mon, e etnick vdom se stv nezbytnou integrujc
silou v rodcch se spolenostech postmodernch. Problm postmodernismu tkv v tom, e podporuje rozmanitost a oslabuje tradin sociln identity. Napklad vt sociln mobilita a c se trn individualismus podryly jak tdn solidaritu, tak zait politick loajality.
Schopnost nroda navodit silnou a stabiln sociln identitu byla zrove
oslabena globalizac (viz str. 160) v jej ekonomick, kulturn a politick
podob. Za tchto okolnost me bt etnicita nhrakou pinleitosti k
nrodu jako hlavnho zdroje sociln integrace; zatmco nrody jsou dreny pohromad civilnmi" loajalitami a civilnmi" vazbami, m etnicita
tu pednost, e doke navodit hlub vdom identity organick". Ke
vzestupu etnickho vdom rozhodn nedolo jen na Zpad. I kdy v
etnick rivalit (asto prezentovan jako tribalismus") se mnohdy
spatuje jaksi endemick choroba africk a asijsk politiky, uinme lpe,
budeme-li ji chpat jako jev souvisejc s kolonialismem. Napklad boj
proti koloniln nadvld pomhal posilovat etnick vdom, kter se
zhusta vyuvalo jako zbra antikolonialismu. Politika rozdl a panuj",
pznan pro koloniln obdob, vak po sob v nov nezvislch sttech
asto zanechala hokost a z. To se v mnoha ppadech odrazilo ve snaze
vtinovch etnickch skupin konsolidovat svou pevahu pod praporem
budovn nroda". Takov napt vystila napklad ve vlku v nigerijsk
Biafe v 60. letech, ve vleklou obanskou vlku v jinm Sdnu a v
situaci, kde se pevn kesant Tamilov ve Sr Lance uchlili k
terorismu. Nejhorm nedvnm pkladem etnickho nsil byla Rwanda
v roce 1994, kde pi povstn militantnch Hutu byl zmasakrovn zhruba
milion Tutsi a umrnnch Hutu.
Rovn zhroucen komunismu ve vchodn Evrop vyvolalo dsiv
pzrak etnick rivality a regionlnch konflikt. Napklad v bvalm
Sovtskm svazu, v eskoslovensku a v Jugoslvii to vedlo k rozpadu
sttu a ke vzniku ady novch nrodnch stt. Pin bylo mnoho. Za prv, komunistick reimy se sice snaily vyeit nrodnostn otzku"
zformovnm socialistickho lovka", existuj vak dkazy, e etnick
a nrodn loajality pouze zacementovaly, jeliko je zametly pod koberec". Za druh, etnick a nboensk nacionalismus byl bezpochyby jednm ze zpsob, jm se vyjadoval antikomunismus nebo antisovtismus. Za tet, politick nestabilita a ekonomick nejistota, kterou zhroucen komunismu pivodilo, byla ivnou pdou politiky, kter nabzela
organick" vdom kolektivn identity. Samy nov vytvoen nrody
vak byly vystaveny silnm etnickm rivalitm a naptm. To se proje-

Pojem
Pospolitost
V hovorovm jazyce se pod slovem
pospolitost (community) rozum
soubor lid na danm zem, tj. vesnice, mstys, msto
nebo i hrabstv,
resp. okres. Jako
sociln nebo politologick princip je
spoleenstv oznaenm sociln skupiny, kter se vyznauje silnou kolektivn identitou,
jejm zkladem
jsou pouta ptelstv, loajality a
vzjemn zavzanosti. Ferdinand
Tnnies
(1855-1936) rozlioval Gemeinschaft
ili pospolitost",
se kterou se typicky setkvme v
tradinch spolenostech a kter
se vyznauje pirozenou nklonnost
a vzjemnou ctou,
a Gesellschaft ili
spoleenstv", tj.
volnj,i uml a
smluvn" zaloen vztahy, se ktermi se typicky setkvme v urbanizovanch a industrializovanch
spolenostech.
Emile Durkheim
(1858-1917) kladl
draz na to, nakolik se spolenost
opr o sdlen a
zachovvan sociln a morln
normy. Jsou-li
oslabeny, vznik
anomie", tj. pocity
izolovanosti,
osamlosti a ztrty
smyslu.

Tribalismus (tribalism), pocit kmenov pslunosti.

Skupinov chovn
vyznaujc se izolovanost, zkoprsost a pocitem vlunosti, typicky
iven neptelstvm vi konkurujcm skupinm.

194

Pojem
Komunitarismus
Komunitarismus
(communitarianism)
je nzor, podle nho je ego utveno spoleenstvm v
tom smyslu, e
jednotlivci jsou
formovni pospolitostmi, ke kterm
pat a kterm jsou
tud povinovni
ctou a ohledy; lid
prost nejsou
bytosti prost jakchkoli zvazk".
Komunitarismus ,v
kter se evidentn
nesrovnv s liberlnm individualismem, m politicky adu podob. Levicov komunitarismus tvrd, e pospolitost vyaduje
neomezenou svobodu a sociln
rovnost (anarchistick pohled).
Centristick komunitarismus tvrd, e
zkladem pospolitosti je uznn vzjemnch prv a povinnost (pohled
toryovskno paternalismu a sociln
demokracie). Pravicov komunitarismus tvrd, e pospolitost vyaduje
respektovan autority a ustlench
hodnot (pohled
Nov pravice).

Komuna (commune). Mal kolektiv

lid, zaloen na
sdlen majetku a
moci, a to teba i
nad vcmi rodinnmi a osobnmi.

vilo povstnm eenc v Rusku a rozpadem bval jugoslvsk republiky

Bosny na etnicky ist" sti muslimskou, srbskou a chorvatskou.
Spas ns komunitami politika?
Zatmco etnick politika vychzela zdola a mla podobu populistickho (viz str. 372) hnut, o komunitami politiku se obvykle zajmaly politick elity. Jinak eeno, komunitami politika byla asto hjemstvm
politik a vdc, kte zhroucen a fragmentaci spolenosti interpretovali
jako soust jakhosi irho padku pospolitosti". V zpadn politologii
vystupovalo toto tma do poped od 60. let a v 90. letech doshlo bodu,
kdy hrozilo, e tzv. komunitarismus se stane jakousi vezahrnujc
politickou filozofi, kter tradin dlen na levici a pravici odsune a uin
ho zbytenm. Jdrem komunitaristick teorie je tvrzen, e za prv,
vdom pospolitosti je pro zdravou spolenost ivotn dleit a za druh,
e v modern dob se pouta pospolitosti neustle oslabovala.
Zjem o komunitaristickou politiku a znovuobjeven mstnho" ly
ruku v ruce s postupem globalizace, o n jsme podrobn hovoili v kapitole 7. V tomto smyslu lze globalizaci a lokalismus pochopit jako dv
vzjemn spjat reakce na pokles vznamu nrodnho sttu. Ideologick
strnka komunitarismu souvis s tradinm anarchistickm zdrazovnm
samosprvy a spoluprce. Klasikov anarchismu jako napklad Proudhon,
Petr Kropotkin (1842-1921) a Gustav Landauer (1870-1934) vychvalovali
pednosti malch, decentralizovanch pospolitost ili komun, v nich
lid mohou spontnn organizovat svj ivot a problmy eit osobn
komunikac. Obdobn cle motivovaly zakldn kibuc v Izraeli. Podle
nzoru souasnch anarchist, napklad Murraye Book-hina (1989), je
dnes zdrazovn komunity daleko nalhavj ne v 19. stolet, protoe
modern ivot ve mstech je neradostn a odosobnn. Bookhinovo
poukazovn na dleitost pirozen vzniklch skupin, ve kterch se
sdruuj lid vzjemn si blzc (affinity groups), jako zkladnch jednotek
nov spolenosti stle vce ovlivovalo urbanisty, kte se zaali odklnt
od pedstav obrovskch prostranstv a nemn obrovskch staveb a zaali
upednostovat budovn jakchsi mstskch vesnic". Podobnou
mylenku hlsal nmeck ekonom a environmentalista Fritz Schumacher
(viz str. 211), kter ve sv prkopnick knize Mal je krsn, s podtitulem
Ekonomika s lidskou tv (1973) psal, e je teba se posunout k
ekonomice a spoleensk organizaci lidskch rozmr", zaloen na
mench pracovnch uskupench, na komunlnm vlastnictv a na
regionlnch firmch, v nich se vyuvaj mstn pracovn sily a zdroje.
Ideje pospolitosti se chopili i vdci typu Michaela Sandela (1982) a
Alisdaira Maclntyra (1981), kte pomoc n poukazovali na selhn liberlnho individualismu. Komunitarist tvrdili, e liberalismus, kter
jednotlivce logicky pedadil pospolitosti a vylenil ho z n, pouze legitimizoval sobeck, egoistick chovn a snil vznam ideje obecnho
dobra. Prostednictvm Amitaie Etzioniho (1995) tyto nzory ovlivnily jak
Clintonovu administrativu v USA, tak labouristickou i konzervativn
stranu ve Spojenm krlovstv. Etzioni tvrdil, e sociln fragmentace a
spoleensk poruchy jsou do znan mry vsledkem posedlosti individualism prvy a jejich neochotou uznat prvm odpovdajc povinnosti
a mravn zvazky. Jasnm dokladem toho je tzv. deficit rodiovstv,

195

tj. situace, kdy otcov a matky odhazuj bemena rodiovsk pe, protoe jim vce zle na vlastn karie a ivotnm stylu. Kritikov ovem
poukazuj na to, e vyzvedvnm povinnost ped prvy jsou komunitarist mon pedstaviteli tendence, kter m k autorit a vzdaluje se individuln svobod. Zjem o pospolitost m nadto obvykle konzervativn dsledky, jeliko bv spojovn s pokusy poslit stvajc spoleensk
instituce typu napklad rodiny. Komunitarismus v tto podob se sna
legitimizovat status quo a - pokud jde o rodinu - zachovat tradin roli
en jako matek, peovatelek a en v domcnosti.

Shrnut
> Centralizace i decentralizace maj kad sv pednosti. K pednostem
centralizace pat, e sttu dovoluje bt aktrem na mezinrodn scn,
umouje innj organizovn ekonomickho ivota a pomh udret
nrodn jednotu a vypodat se s nerovnostmi mezi regiony. Ve prospch
decentralizace hovo, e roziuje prostor pro politickou participaci,
pibliuje" vldu lidu, in politick rozhodnut srozumitelnjmi a posiluje brzdy a vyven uvnit vldy.
> Nejbnjmi formami zemn organizace jsou federace a unitrn
systmy. Federalismus vychz z pojmu sdlen suverenity, kdy moc je
rozdlena mezi stedn a perifern rove vldy. Unitrn systmy naopak svuj suvernn moc jedn nrodn instituci; centru se tak umouje stanovit zemn organizaci sttu.
> K dalm faktorm, kter maj vliv na zemn rozdlen, pat systm politickch stran, politick kultura, ekonomick systm, rove materilnho
rozvoje a etnick a nboensk rozrznnost. Ve vtin systm, ne-li ve
vech, existovala tendence k centralizaci. Je to pedevm projev skutenosti, e jedin stedn vlda disponuje zdroji a strategickmi monostmi, aby dila ekonomick systm a zajiovala komplexn sociln zabezpeen.
> Za politickou decentralizac stlo posilovn etnickho vdom a regionlnch identit. Vzestup etnick politiky souvis se schopnost etnicity
vytvet vdom organick" identity, kter je silnj ne obansk loajalita a ne vazby typicky spojovan s nrodnm vdomm. Vzestup etnickho nacionalismu je v jistm smyslu dsledkem globalizace.
> V poslednch letech se stle astji hovoilo o tom, e se vytrc vdom pospolitosti a e je teba znovu objevit mstn" dimenzi. Komunitarismus se spojoval s poadavky radikln decentralizace a samosprvy,
s koncepc vzjemnch prv a povinnost a s volnm po respektu k autorit a po posilovn tradinch hodnot a tradin kultury.

Otzky k diskusi
- Jak by mla bt vyvenost mezi centralizac a decentralizac?
- Lze princip federace aplikovat na vechny stty nebo jen na nkter?
- Jak jsou pednosti federativnho uspodn a jak jsou pednosti devoluce?
- Lze v modernch sttech elit tendenci k centralizaci?
- Je vzestup etnick politiky projevem stupu obanskho nacionalismu?
- Jsou pokusy o poslen komunity vdy bytostn konzervativn?

196

Doporuen literatura
Bookhin, M.: Remaking Society (Montreal: Black Rose, 1989). Pedn modern anarchista hovo o poteb decentralizace a udritelnch komunit zpsobem, kter nut k pemlen.
Burgess, M. a A.-G. Gagnon (eds): Comparative Federalism and Federation
(London a New York: Harvester Wheatsheaf, 1993). Uiten pehled federac, vyznaujc se irokm zbrem.
Glazer, N. a D. Moynihan: Etnicity: TJneory and Experience (Cambridge, MA:
Harvard University Press, 1975). vod do problematiky rstu etnick politiky a jejho vznamu.
Norton, A.: International Handbook of Local and Regional Government (Aldershot a Brookfield, VT: Edward Elgar, 1994). Uiten pruka, kter
probr mstn sprvu devti zem.
Wachendorfer-Schmidt, U. (ed.): Federation and Political Performance (London a New York: Routledge, 2000). Kritick pohled na fungovn federalismu, kter vnuje pozornost i vkonnosti federac a unitrnch systm.

ST 3
POLITICK INTERAKCE

199

KAPITOLA 9
Ekonomika a spolenost
Jde o ekonomiku, hlupku." Npis, kter si Bill Clinton
vyvsil v roce 1992 ve sv kanceli, aby ho ml pi prezidentsk
volebn kampani neustle na och
Tm na kad rovni je politika propojena s ekonomikou a spolenost. Ideologick spory a diskuse se tradin tkaly boje dvou konkurujcch si ekonomickch filozofi: kapitalismu a socialismu. Na volebn
chovn a systmy politickch stran maj znan vliv dlc ry a stety
ve spolenosti. Strany se pedhnj v boji o moc za pomoci slib vyho
ekonomickho rstu, ni inflace, boje s chudobou apod. Jak to nakonec
uznal i prezident Clinton: volebn vsledky jsou asto ovlivnny stavem
ekonomiky. Kdy ekonomika vzkvt, vldy ve volbch vtz, kdy je v
recesi nebo kles, nejsp prohraj. Ortodoxn marxist jdou jet dle a
tvrd, e politika je pouhou soust nadstavby", kter je urovna neboli
determinovna ekonomickou zkladnou" a e politick proces je
pouhm odrazem systmu td. I kdy takto zjednoduen nzor zastv
dnes jen mlokdo (marxisty nevyjmaje), nikdo nepope, e sociln
ekonomick faktory hraj v analze politiky znan dleitou roli.
Strun eeno, jedin v ekonomickm a socilnm kontextu lze politice
porozumt.
V 9. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Jak a nakolik ekonomika podmiuje politiku?
- Jak jsou hlavn ekonomick systmy souasnho svta? V em jsou
jejich siln strnky a v em jejich slabiny?
- Nakolik vldy mohou a mly by dit ekonomiku?
- Jak jsou hlavn ekonomick a sociln dlc ry v modernch spolenostech?
- Do jak mry tda, rasa a gender strukturuj politick ivot?

Ekonomick systmy
Ekonomick systm je organizan forma produkce, distribuce a smny
zbo a slueb. Marxist hovo o ekonomickm systmu jako o
vrobnm zpsobu". Obt, kter se neustle vrac, je dna smovnm
systm ekonomick organizace a idej a doktrn, jimi byly tyto systmy
obhajovny. Napklad o kapitalismu se obas nehovo jen jako o
ekonomickm systmu, ale i jako o osobit ideologii, konkrtn jako o
ideologii, kter obhajuje soukrom vlastnictv, zdrazuje klady
konkurence a naznauje, e obecn blahobyt vznik tehdy, kdy kad
sleduje svj vlastn zjem. V ppad socialismu je toto zmaten jet
markantnj. Termnem socialismus se oznauje jak specifick soubor
hodnot, teori a nzor, tak systm ekonomick organizace, prostednictvm nho se dajn tyto hodnoty budou realizovat. I kdy se v tto kapitole uvauje tak o nkterch silnch strnkch a slabinch ekonomic-

200

kch systm a o tom, jak byly obhajovny a jak byly kritizovny, tm

hlavnm, o v n jde, je spe socilnekonomick organizace ne normativn politick teorie. Podrobnj pehled pslunch ideologickch
spor lze nalzt v kapitole 3.
Tm 200 let se diskuse o ekonomick organizaci tkala sporu dvou
konkurujcch si systm: kapitalismu a socialismu. Volba mezi nimi se
zdla natolik zsadn, e strukturovala samo politick spektrum. Politick
nzory redukovala toti na otzku, jak se lovk stavl a stav k ekonomick organizaci. O levicovch nzorech se mlo za to, e upednostuj socialismus, v pravicovch se odrela sympatie ke kapitalismu.
Skutenost, e konkurujc si systmy se zdly bt zsadn rozdln, pomhala tuto dichotomii dle upevovat.
S kapitalistickou ekonomikou se zpravidla spojovaly tyto hlavn rysy:
- Je zcela zaloen na zbon vrob; zbo nebo sluba se produkuje pro
smnu a m trn hodnotu.
- Produktivn bohatstv (vrobn prostedky") je pevn v soukromch rukou.
- Ekonomick ivot je organizovn podle trnch zsad: podle poptvky a
nabdky.
- Materiln zjem a maximalizace zisku motivuj k podnikvosti a usilovn prci.
O socialistickch
ekonomikch se naopak mlo za to, e vychzej z
tchto
zsad:
- Existuje systm produkce za elem uit, pohnn - pinejmenm
teoreticky - snahou uspokojovat poteby lid.
- Pevld veejn neboli spolen vlastnictv produktivnho bohatstv,
jeho soust jsou nepochybn i velc piky" ekonomiky.
- Zkladem ekonomick organizace je plnovn, domnle racionln
proces alokace zdroj.
- Prce je v zsad kooperace, kter je vsledkem touhy po veobecnm
blahobytu.
Kategorizovat ekonomick systmy bylo vak v praxi vdy daleko
sloitj a obtnj. Za prv, bylo chybou naznaovat, e vbec kdy
existoval jeden jedin, univerzln pijman model a u kapitalismu nebo
socialismu. V praxi si spolenosti vytvely vlastn modely kapitalismu a
socialismu podle sv konkrtn ekonomick a politick situace a svho
kulturnho a historickho ddictv. Je tedy daleko rozumnj hovoit o
kapitalismech a socialismech. Dle: zjednoduen pedstava, podle n v
ekonomick organizaci jde o kontrapozici kapitalismus versus socialismus",
pekrucuje (asto v dsledku rivality bhem studen vlky) pravdu
nadmrnm zdrazovnm rozdl mezi obma modely. Nhl oputn
centrlnho plnovn po revolucch ve vchodn Evrop v letech 1989-1991
nebylo jen koncem systmu sttnho socialismu; zlikvidovalo tak iluzi, e
vbec kdy existoval njak ist" socialismus nebo njak ist"
kapitalismus. dn kapitalistick systm nen zcela prost socialistickch"
pms jako je napklad pracovn zkonodrstv nebo aspo zchrann
sociln s, stejn jako nikdy neexistoval socialistick systm, ve kterm by
se nevyskytovaly kapitalistick" pmsi jako napklad trh pracovnch sil
nebo urit forma ern"
Statn socialismus
{stat socialism).
Jedna z forem socialismu, kdy stt
ovld ekonomick
ivot a d ho (teoreticky) v zjmu lidu.

201

Pojem
Trh
Trh (market) je systm obchodn smny, jen kupujc, kte chtj urit zbo nebo
slubu zskat, uvd ve styk s prodvajcmi, kte toto zbo nebo slubu nabzej. Na
vech trzch, krom nejprimitivnjch, se pi smn pouv spe platidla, penz,
ne jinho zbo nebo slueb. Trhy jsou neosobn mechanismy v tom smyslu, e jsou
regulovny pohyby cen, ve kterch se odr vyvenost poptvky a nabdky, tedy
tzv. trnmi silami. Stoupenci trhu tvrd, e m tyto pednosti:
- napomh efektivit, jeliko motivuje ziskem;
- podporuje inovace v podob novch vrobk a lepch vrobnch postup;
- producentm i konzumentm umouje, aby sledovali sv vlastn zjmy a svobodn se rozhodovali;
- smuje k vyvenosti, jeliko koordinuje tm nekonen poet individulnch
preferenc a rozhodnut.
Kritikov vak poukazuj na to, e trh m zvan stinn strnky:
-plod nejistotu, jeliko lidsk ivoty jsou utveny silami, kter lid nemohou ovldat;
- prohlubuje materiln nerovnost a plod chudobu;
- zvyuje mru zvisti a sobectv a ignoruje ir spoleensk poteby;
-periodickmi vzestupy a poklesy navozuje nestabilitu.

ekonomiky. Nadto existovaly pokusy vytvoit ekonomick systmy, kter by se vymykaly jak kapitalistickmu, tak socialistickmu modelu; tm
se obvykle k tet cesty". Takto byl popisovn korporatismus ve faistick Itlii, pernismus v Argentin a sociln demokratismus ve
vdsku. S vlastn kritikou vystupuj environmentalist, podle nich si
kapitalismus a socialismus jsou v podstat podobn, protoe v obou ppadech jde o ekonomick systm orientovan na vrobu a posedl rstem. Ekonomika Zelench vol po radiklnm posunu ekonomickch
priorit smrem k udritelnosti a ekologick vyvenosti.
Rzn kapitalismy ve svt
Kapitalistick ekonomick formy se poprv objevily v 16. a 17. stolet
v Evrop, kde vznikly v ln pevn feudlnch spolenost. Pro feudalismus byla pznan pevaha zemdlsk vroby uspokojujc poteby
pozemkovch vlastnk, jasn sociln hierarchie a ustlen model zvazk a povinnost. Kapitalistick praktiky se nejprve prosadily v podob trn orientovan zemdlsk zbon vroby a opraly se spe o nmezdn
pracovnky ne o poddan pipoutan k pd. Trn mechanismus, jdro
vznikajcho kapitalistickho systmu, vyvolal zven tlak na technologick inovace a zpsobil podstatn rst vrobnch kapacit.
Nalhav poteba zvit produkci i produktivitu se odrazila v tzv. agrrn revoluci, kdy dolo k ohrazovn obecnch pastvin, k irmu vyuvn hnojiv a kdy se zaalo hospodait podle vdeckch zsad. Zhruba
v polovin 18. stolet zaala prmyslov revoluce nejprve ve Spojenm
krlovstv, brzy pot ale i v USA a v cel Evrop. Industrializace spolenost od zkladu petvoila. Nastoupila strojov velkovroba a obyvatelsko se zaalo postupn sthovat z venkova do mst. Kapitalismus a industrializace byly natolik spjaty, e prmyslov kapitalismus se bn
pokld za klasickou formu kapitalismu. V modernm svt lze vak rozliit ti typy kapitalismu:

ADAM SMITH 1723-1790

Skotsk ekonom a filozof, obvykle povaovan za zakladatele nevesel vdy (
politick
ekonomie). Psobil jako profesor logiky a etiky na univerzit v Glasgov,
pozdji se stal
vychovatelem vvody z Buccleunu, kter mu umonil navtvit Francii a
enevu i pravat na jeho ekonomickch teorich. Ve svm dle Teorie mravnch cit 1759
Smidth rozpracoval
teorii motivace,
ve kter se snail sladit lidsk sobectv s
- podnikatelsk
kapitalismus,
neregulovanmspole- sociln kapitalismus,
enskm
uspodnm.
Smidthovo neslavnj dlo Bohatstv nrod 1776
- kolektivn
kapitalismus.
bylo prvnm
soistavnm pokusem vysvtlit fungovn ekonomiky pomoc trhu a dlby
Podnikatelsky
kapitalismus
prce. Tebae je
astoPodnikatelsk
chpn jako teoretik
volnho trhu,se
Smidth
vdl, evtrhangloamerickm
m sv
kapitalismus
asto,tak
zejmna
svmeze.
t,
povauje za ist" kapitalismus, tj. za idel, k nmu jin kapitalismy

nutn smuj. Pesto je zcela zejm, e ve vtin svta, s vjimkou USA

(domova podnikatelskho kapitalismu) a - navzdory krtkmu flirtu s keynesinskou sociln demokraci krtce po roce 1945 - Spojenho krlovstv, byl tento model odmtnut. Podnikatelsk kapitalismus je zaloen na
mylenkch klasickch ekonom, napklad Adama Smitha a Davida Ricarda (1772-1823), aktualizovanch modernmi teoretiky jako jsou napklad Milton Friedman (viz str. 207) a Friedrich von Hayek (viz str. 70). Jeho hlavnm rysem je vra v nim neomezovan vliv konkurence, zrozen
z pesvden, e trh se reguluje sm (e jde, slovy Adama Smitha, o neviditelnou ruku"). Tuto mylenku vyjaduje slavn vta Adama Smitha:
e se meme naobdvat, to nen z dobr vle eznka, sldka nebo pekae, nbr proto, e dbaj svch vlastnch zjm." Tyto principy volnho
trhu pomhaly v USA udrovat veejn vlastnictv na minimln rovni
a zajiovat, e sociln zabezpeen je sotva vc ne jen zchrannou st.
Americk podniky jsou povtinou pohnny touhou po zisku a zvlt se
v nich cen vysok produktivita a flexibilita pracovnch sil. Odbory jsou
zde obvykle slab: panuje toti obava, e siln odbory by brnily maximalizaci zisku. Zdrazovn rstu a kapitalistickho podnikn tohoto typu vyplv i z toho, e velk st produktivnho bohatstv je majetkem finannch instituc, jako jsou napklad pojitbvny a penzijn fondy, kter
poaduj vysokou nvratnost svch investic.
Nepochybn ekonomick moc USA je dokladem vitality a prbojnosti podnikatelskho kapitalismu. Navzdory zejmmu relativnmu poklesu (v roce 1945 pipadala na USA polovina svtov prmyslov produkce, v roce 1990 jen ptina) je prmrn produktivita USA stle vy
ne produktivita Nmecka a Japonska. USA maj nepochybn mnoh
pirozen vhody, kter jim umouj tit z aplikace trnch princip:
jejich domc trh m velikost kontinentu, disponuj bohatmi prodnmi
zdroji a v lidu se udruje kultura tvrdho individualismu, chpanho jako ideologie prkopnk". Americk spch nelze ovem pipisovat jen
trhu. USA maj napklad znan siln a vyhrann vdom nrodnho
posln a disponuj celou st regulativnch orgn, schopnch elit nejhorm vstelkm konkurennho chovn.

203

V dsledku ekonomick globalizace (viz str. 160) se principy podnikatelskho kapitalismu rozily daleko za hranice USA. Globalizace
nejrznjmi zpsoby napomohla marketizaci. Napklad slc mezinrodn konkurence pimla vldy, aby deregulovaly sv ekonomiky a
sniovaly dan, a to v nadji, e pilkaj zahranin investory a zabrn
tomu, aby mnohonrodn korporace pesouvaly vrobu jinam. Vznikl
rovn siln tlak na sniovn veejnch vdaj, zejmna rozpotovch
poloek urench na sociln zabezpeen; kontrola inflace jako hlavn cl
ekonomick politiky toti nahradila udrovn pln zamstnanosti. Nutnost
podpoit flexibilitu produkce i pracovnch sil asto vedla k legislativn i
jin kontrole nad innost odbor. Takov tlaky pomohly zformovat to,
emu se asto k nov" politick ekonomie, tedy odpolitizovan zen
ekonomiky, kdy se omezuj pm zsahy sttu a trh se stv centrem
ekonomickho ivota. Tato nov" politick ekonomie m vak
pinejmenm dva dal rysy. Prvnm je zdrazovn technologickch
inovac a technologickho rozvoje, zejmna irho vyuvn informanch a komunikanch technologi. Technologick vysplost zejmna USA vedla k tomu, e v 90. letech vyvstal pzrak turbokapitalismu". Druhm rysem je, e vldy se stle vce zamovaly na investice
do lidskho kapitlu; inily tak ve ve, e vy vzdln a lep odborn
pprava zdokonal ty rysy ekonomiky, kter souvisej s nabdkou, a e
oban se stanou flexibilnj a budou se vce spolhat sami na sebe.
Podnikatelsk kapitalismus m vak i zvan nedostatky. Z nich patrn
nejdleitjm je tendence ke znan materiln nerovnosti a sociln
fragmentaci. V USA jsou toho dokladem takov rovn absolutn chudoby,
se ktermi se napklad v Evrop nesetkme, jako i nrst nedostaten
vzdlan a na sociln pi zvisl spodiny (underclass). Napt, kter tyto
problmy plod, lze tlumit mrou rstu, kter udr pi ivot vyhldky na
sociln mobilitu. Ve spolenostech, kter -jako napklad britsk nedisponuj takovmi kulturnmi a ekonomickmi zdroji jak maj USA,
me ale podnikatelsk kapitalismus plodit tak velk sociln napt, e
me bt dlouhodob neudriteln. Dal problm spov v tom, e
turborysy" podnikatelskho kapitalismu souvisej mon mn s
dynamikou trhu a s technologickmi inovacemi, zato vce s ochotou
spotebitel utrcet a t na dluh a s ochotou podnikatel investovat. Tento
ekonomick model me bt tud obzvl citliv na vr-tochy finannch
trh a vkyvy spotebitelsk a podnikatelsk dvry.
Sociln kapitalismus
Pod socilnm kapitalismem rozumme tu formu kapitalismu, kter se
vyvinula ve znan sti zpadn a stedn Evropy. Jejm pirozenm domovem je Nmecko, ovem principy socilnho kapitalismu byly v rznch podobch pevzaty v Rakousku, Beneluxu, Francii, vdsku i v nkterch jinch skandinvskch zemch. Tato forma ekonomiky vychzela
spe z prunch a pragmatickch idej ekonom typu napklad Friedricha
Lista (1789-1848) ne z psn trnch zsad klasick politick ekonomie
formulovanch Smithem a Ricardem. List, eln propagtor nmeck
celn unie (Zollverein), ovem zdrazoval ekonomick vznam politiky a
politick moci; tvrdil napklad, e sttn intervence by

Marketizace (marketization), rozen trnch princip.

Rozen na smn
a soukromch materilnch zjmech
zaloench trnch
vztah na celou
ekonomiku a pokud mono i na celou spolenost.

Pojem

204

se daly vyut k ochran teprve se rodcho prmyslu ped tvrdou zahranin

Sociln trh
Idea sociln-tr- konkurenc. Hlavnm tmatem tohoto modelu je idea socilnho trhu, tj.
nino hospodstv" snaha skloubit ukzujc slu trn konkurence s potebou sociln
{socil market) se soudrnosti a solidarity.
zrodila v 50. letech
V Nmecku se tento systm opr o propojen prmyslovho a fi20. stolet v Nmecku.
Z ekonom
nannho
kapitlu v podob tsnho vztahu mezi obchodnmi firmami a
^Prosazoval napklad
Alfred Mullerregionlnmi bankami, kter jsou asto i vznamnmi akcioni. Toto bylo
Armack; brzy se i ale
chopili kresthn-sko- jdro, na kterm nmeck ekonomika od 2. svtov vlky spovala a kter ji
demokratit
orientovalo spe na dlouhodob investice ne na krtkodobou ziskovost.
politikov, zejmna
Organizace podnikn v rmci tzv. rnsko-alpskho kapitalismu se li od
Ludwig Erhard.
^ocialne-trn hosanglo-americkho kapitalismu rovn tm, e se opr o sociln partnerstv.
podstv, strukturovan trnmi
Odbory jsou zastupovny radami pracujcch a podlej se na kadoronm
principy, je do znan
mry prost sttnch mzdovm vyjednvn, kter zpravidla probh v rmci celho prmyslovho
zsah; runeuje vak odvtv. Oporou tohoto partnerstv je rozshl a dostaten financovan
ve spolenosti, v n
se soudrnost udruje systm socilnho zabezpeen, kter dv dlnictvu a dalm zranitelnm
komplexnm
systmem socilnho skupinm sociln zruky. Tak vznikl jaksi depozitsk kapitalismus",
zabezpeen a
kter zohleduje i zjmy pracujcch a spolenosti vbec. Tm se zsadn
fungujcmi veejnmi
odliuje od akcionskho kapitalismu", se kterm se setkvme v USA a v
slubami,
/rh nen
tud c-Je.mJe spe
Britnii (Hutton, 1995).
prostedkem, jak pro
VUJVW,
Jasnm dkazem sily socilnho kapitalismu je ekonomick zzrak",
7,
> jitK produkovat bohatstv v
kter vlkou znien Nmecko u v 60. letech zmnil v pedn ekonomickou
zjmu dosaen
mocnost. Stabiln vysok rove investic spolu s jasnm zdrazovnm
sirsich socilnch
clu. Od volnho 11 vzdln a odborn ppravy Nmecku umonily doshnout nejvych rovn
trhu se sociln-^i
produktivity prce v Evrop. Pednosti sociln-trnho hospodstv ale
hospodstv lis
drazem na
rozhodn nejsou pijmny vude. Jednou z jeho stinnch strnek je tendence
partnerstv, spoluprac a subsidiaritu podporovat neprunost i to, e ztuje pizpsobovn podnik mncm se
(vizstr. 171).Soci- pomrm na trhu (napklad ekonomick globalizaci a vt konkurenci ze
alne-trn strategie
Nmecku umouje strany vchodn Evropy, Latinsk Ameriky a vchodn Asie). Problmy psob i
dosahovat polipomrn znan sociln vdaje, nezbytn k udren vysokho standardu
tickho konsensu
kter konzervativn socilnho zabezpeen. Ty vedou k rstu dan a zatuj tak zamstnavatele i
pohledy spojuje se zamstnance. Stoupenci sociln-trnho hospodstv trvaj na neoddlitelnosti
socialistickmimnoho lenskch socilnho a trnho, jeho kritikov zase tvrd, e sociln kapitalismus je
statuEUjinapodo- pouhopouh contradictio in adjecto. Za financovn stle rozshlejch

socilnch program se podle nich plat ni konkurenceschopnost v

mezinrodnm mtku a oslabovnm ekonomick zkladny, kter produkuje
bohatstv.

Kolektivn kapitalismus
Zkladem tet formy kapitalismu je pklad povlenho Japonska. Tento
model naden pevzali vchodoasijt tygi" (Jin Korea, Tai-wan,
Singapur atd.) a ovlivnil i rodc se nsk kapitalismus. Kolektivn
kapitalismus se vyznauje drazem na vztahy dlouhodob spoluprce. Ty
umouj dit ekonomiku nikoli neosobnm mechanismem cen, ale pomoc
tzv. relanch trh". Pkladem toho je model vzjemnho vlastnictv akci,
kter je v Japonsku zrukou tsnho vztahu mezi prmyslem a finann
sfrou. Zhruba 40 procent akci obchodovanch na tokijsk burze je v dren
prmyslovch uskupen, kter vytvej s sesterskch firem, tzv. kigyo
shudan. Dalch 30 procent pedstavuj tzv. keiretsu, st kovho vlastnictv
akci, kter prmyslov koncerny svazuj s jejich

205

rznmi subdodavateli. Tato stabilita vlastnictv skt japonskm firmm dostatek kapitlu, kter jim umouje volit strategie zaloen na Pojem
koli na krtkodobm nebo stedndobm zisku, ale na dlouhodobch in- Laissez-faire
Laissez-faire (franc.
vsticch.
doslova necht vcem
Socilnm jdrem japonskho ivota jsou firmy. Pracujc (zejmna mui ve voln prbh") je znezasahovn
velkch podnicch) jsou jejich leny" zpsobem, se kterm se ani v USA. sada
sttu do ekonomi- ky.
Je
to
jdro doktrny,
ani v trnm hospodstv v Evrop nesetkme. Opltkou za svou loajalitu,
podle n ekonomika
emocionln sept s firmou a tvrdou prci tradin oek-vli doivotn funguje nejlpe tehdy,
si j vlda
zamstnn, dchody, sociln ochranu a pstup k zazenm sloucm k kdy
nevm. Vyraz
rekreaci a k trven volnho asu. Zvltn draz se klade na tmovou prci a laissez-faire se
objevil u
na formovn kolektivn identity, jej oporou jsou i mal rozdly v pjmech poprv
francouzskch
fyziokrat
18. stolet,
manaer a dlnk. Zdrazovn prce, vznamu pra-covnch sil a
jejich hlavn zsadou
dleitosti spoluprce vedlo k tomu, e japonskmu systmu se dostalo bylo Jais-sezfaire,
passer" (a si
oznaen populistick". Soust tohoto ekonomickho mixuje ovem i vlda. laissez
lid dlaj, co chtj, a
I kdy veejn vdaje i dan jsou ve vchodn Asii v mezinrodnm srovnn zbo a obh, jak
Po Adamu
relativn nzk (asto nedosahujc ani 30 procen HDP), stt hraje zsadn chce).
Smithovi se tohoto
tmatu
chopili
roli ve smrovn" investic, vzkumu a obchodnch rozhodnut. V tomto
ekonomov, napklad
smyslu je nepochybn vzorem Ministerstvo zahraninho obchodu a David Ricardo a
Marshall (1842prmyslu, kter i nadle (i kdy u ne tak oteven jako v 50. a 60. letech) Alfred
1924). Vchoz tez
dohl nad japonskou ekonomikou, kterou ovld pomoc systmu laissez-faire je, e
hospodstv, do
indikativnflio" plnovn (viz str. 208). trn
kterho se nesazahuje,
smuje piPed 2. svtovou vlkou mla japonsk ekonomika mnoho rys podrozen k rovnovze.
nikatelskho kapitalismu, vetn posedlosti maximalizac zisku a mylen v To se obvykle
pomoc
krtkodobch horizontech. Ekonomick pestavba, kter zapoala u ped vysvtluje
teorie dokonal
konkurence". Z tohoto
vlkou a zintenzvnila se po n, mla ale pmo spektakulrn spch.
se vldn
Japonsk ekonomick zzrak" zrodil ekonomickou velmoc, kter - udr-li hlediska
zsahy chpou jako
kodliv, ledae se
se souasn mry investic - me bt v roce 2005 druhou svtovou
omez na opaten,
ekonomikou. spch Japonska vak me bt brzy zastnn rostouc moc kter maj konkurenci
na trhu podpoit; tak je
Cny, kter vykazuje jet vy mry rstu ne vchodoasijt tygi". Za
tomu napklad v psvj spch vak muselo Japonsko platit. Odvrcenou tv spoluprce a
pad antimonopolnch
a opaten,
souinnosti jsou znan poadavky, kter m japonsk ekonomick model opaten
jejich clem je
stabilita cen.
na pracovnky a jejich rodiny. Dlouh pracovn doba a vysok pracovn
kze mohou znamenat potlaen individuality a vst k tomu, e cel
existence lovka se bude toit kolem prce. Nadvlda komunitrnch"
firem v japonsk spolenosti tak udrovala pi ivot jaksi neofeudln
smysl pro za vzanost, kdy vdom povinnosti m pednost ped
respektovnm prv. Kritikov proto tvrd, e kolektivn kapitalismus je
vdy provzen autoritarismem (viz str. 58) a e nejkiklavjm pkladem
autoritskho kapitalismu je nsk sms racho kapitalismu a
etablovanho systmu vldy jedn strany. Ostatn dramatick ekonomick
propad vchodn Asie v letech 1997-1999 ukzal, jak kehk me bt
ekonomick spch, jsou-li jeho zkladem nestabiln finann praktiky.
zen nebo nezen kapitalismus?
Jak ukazuje tento strun pehled ve svt existujcch kapitalism,
hlavnm problmem ekonomick politiky je nleit vyvenost politiky a
ekonomiky, tedy sttu a trhu. Funguje kapitalistick ekonomika nejlpe,
kdy ji vlda nech na pokoji nebo lze stlho rstu a celkov prosperity
doshnout jedin pomoc njakho systmu jejho zen? Prakticky jde
konec konc o zhodnocen dvou konkurujcch si ekonomic-

Multipliktor:
nsobitel,
mechanismus,
v dsledku nho
m
zmna agregtn
poptvky
zven vliv na
sttn
sttn pjmy,
jeliko se
postupn projev i
v cel
ekonomice.
Monetarismus:
monetarism,
teorie
podle n
pinou inflace
je rostouc
nabdka penz
kdy pli mnoho
penz hon
pli mlo zbo.

206

John Maynard Keynes (1883-1946)

Britsk ekonom. Proslulost si zajistil u svou kritikou versailskho smluvnho
systmu,

se kterou vystoupil v knize Ekonomick dsledky mru 1919.

Keynesovo hlavn dlo Obecn teorie zamstnanosti, roku a penz 1936 znamenalo
rozchod s teori ekono- mickho neoklasicismu a vrazn krok k ustaven novho
vdnho oboru, znmho dnes pod oznaenm makroekonomika. Zpochybnnm
princip laisses-faire poloil teoretick zklady politiky usmrovn poptvky, kterou
zpadn vldy pijaly za svou v prvnch letech po skonen 2. svtov
vlky.Keynesinstv hluboce ovlivnilo modern liberalis-mus a sociln demokracii.

kch strategi: keynesinstv a monetarismu. Hlavnm Keynesovm argumentem proti klasick politick ekonomii bylo odmtnut pedstavy
pirozenho ekonomickho du, zaloenho na trhu, kter se sm reguluje. Ve svm dle Obecn teorie zamstnanosti, roku a penz (1936)
Keynes tvrdil, e vsledkem politiky Jaissez-faire (viz str. 205), kter
vldu oste oddlila od trhu, byla jedin nestabilita a nezamstnanost,
kter se nejosteji projevila tzv. Velkou kriz 30. let.
Podle Keynesova nzoru se kapitalistick ekonomiky spirlovit tily
do krize, kter se ve 30. letech stle vce prohlubovala. Za narstajc
nezamstnanosti vedly toti trn sly ke krcen mezd, co jen dle sniovalo poptvku po zbo a slubch. Proti ortodoxii volnho trhu Keynes
argumentoval tvrzenm, e rove ekonomick aktivity vysuje v tzv.
agregtn poptvku", tj. v celkov objem poptvky, kter vlda ovem
me svou daovou a vdajovou politikou ovlivovat. Roste-li
nezamstnanost, vlda by mla ekonomiku korigovat reflaxf', a to bu
zvenm vdaj nebo snenm dan. Rozpotov deficit, kter by tm
vznikl, by byl podle Keynese udriteln, jeliko takto navozen rst by
vedl k vtm daovm pjmm a vlda by se nemusela tolik zadluo-vat.
Nadto kad takov stimul by narostl v dsledku multipliktoro-vho
efektu.
Nstup keynesinskho zen poptvky, k nmu dolo v prvnch povlench letech, zsadnm zpsobem ovlivnil ekonomickou politiku; zdlo
se, e vldm se tak dostalo spolehlivho nstroje, jm bude mono zajistit
stl rst a prosperitu, zasahujc stle ir vrstvy. Podle ady autor bylo
keynesinstv klem k dlouhodobmu boomu" 50. a 60. let, kter byla
nejdelm obdobm ekonomickho rstu, jak svt dosud zail. Intelektuln
dvryhodnost keynesinstv vak v 70. letech naruil nstup stagflace"
(souasnho rstu nezamstnanosti i inflace). To byla situace, kterou
Keynesovy teorie nepedvdaly a nedokzaly vysvtlit. Politicky ukodilo
Keynesovm teorim jejich sept s politikou zdanit a utratit" {tax and
spend), kter podle stoupenc volnho trhu podvzala podnikavost a
iniciativu a navozenm soustavn vysok inflace (celkovho rstu cenov
rovn) ohrozila rst. Za tchto okolnost se znovu - zejmna na politick
pravici - dostaly ke slovu ideje pedkey-nesovskch monetarist.
Vzestup monetarismu, zpsoben zejmna dly takovch ekonom
jako Friedrich von Hayek (viz str. 70) a Milton Friedman, znamenal pesun ekonomickch priorit od omezovn nezamstnanosti ke kontrole
nad inflac. V rmci linie, kterou v 80. letech sledovala vlda Margaret
Thatcherov ve Spojenm krlovstv a administrativa Ronalda Reagana v
USA, se za hlavn ekonomickou funkci vldy zaalo povaovat zajitn
zdravch penz". kolem vldy bylo mrnit inflaci, zatmco rst,

207

Milton Friedman (nar. 1912)

Americk ekonom, teoretik a vysokokolsk uitel, od roku 1948 profesor ekonomie na

Chicagsk univerzit a zakladatel tzv. chicagsk koly. Friedman byl rovn pravidelnm
komenttorem tdenku Newsweek a poradcem prezident. V roce 1976 zskal Nobelovu
cenu za ekonomii. Jako eln pedstavitel monetarismu a trn ekonomiky je Friedman
ostrm kritikem keynesinstv a politiky zaloen na principu zdanit a utratit". Jeho
hlavn dla Kapitalismus a svoboda (1962) a Svobodn volba (1980; spoluautorkou je Friedmanova ena Rose) vrazn ovlivnila ekonomick my lem Nov pravice.

zamstnanost a produktivita se mly ponechat pirozen sle trhu. Podle

monetarismu, jak napsal Friedman, inflace je vdy a vude monetrn
fenomn". Z monetarismu vyplv, e keynesinsk politika, kter mla
podncovat produkci a sniovat nezamstnanost, pouze ivila inflaci,
jeliko vldu mla k tomu, aby se zadluovala a tud tiskla penze". Alternativou je pestat s politikou zamenou na poptvku a podncujc
spotebitele, aby konzumovali, a piklonit se k politice zamen na nabdku, kter producenty podncuje, aby produkovali. To podle monetarist nutn znamen deregulovat a sniovat dan.
Modern ekonomika se vak u do znan mry vymanila z pedstav
o jednoduchch velcch, spojovanch s keynesinstvm i monetarismem
a vyvinula dmyslnj ekonomick strategie a dokonce i novou" politickou ekonomii. Monetarismus pinejmenm pesvdil stoupence keynesinstv, jak vznam m inflace a jak je dleit nabdkov strnka ekonomiky. Ekonomick zen ve stylu 50. a 60. let, zaloen na existenci nespojitch nrodnch ekonomik, bylo v dsledku ekonomick globalizace
vystdno stylem, kter nahradil hrub", zjednoduen keynesinstv. Na
druh stran vak bylo obtn dret se nadle pedstavy neregulovan trn ekonomiky, zejmna z toho dvodu, e tato ekonomika thne k nzkm
investicm a k mylen v krtkodobch horizontech a vede tud k sociln
fragmentaci a ke krachm. Jak ukzal Francis Fukuyama (1996), vytven
jakhokoli bohatstv zvis na socilnm kapitlu, kterm je dvra, a ne
pouze na neosobnch trnch silch. Objevilo se tud nov keynesinstv",
kter odmt ekonomick zen shora", kter vak tak uznv, e fungovn trhu kod nejistota, nerovnost a rzn rovn vdn.
Odrdy socialismu
Modern socialist zaujmali stle vstcnj postoj k tezi, e kapitalismus je jedinou spolehlivou cestou k vytven bohatstv. Proto u nemli ped oima odstrann kapitalismu, ale jeho reformovn neboli
zlidtn". To zpravidla znamenalo pklon k mylenkm keynesinstv
ili sociln trnho hospodstv. Tradin se vak socialist snaili vytvoit jakousi alternativu trnho kapitalismu a v socialismu spatovali ekonomickou formaci kvalitativn odlinou od kapitalismu. Takov pokusy
vychzely z pedpokladu, e socialismus stoj ve ne kapitalismus, a to
jak morln, tak produkn. I kdy v socialistick literatue nachzme
mnoho ekonomickch model (od technokratickho industrialismu Saint-Simonova (1760-1825) k decentralizovan samosprv Petra Kropotnika
(1842-1921)), nejvt vliv mly modely vytven v rmci marxistick
tradice. Vechny socialistick modely vak spojuje vra, e trn mechanismus me a ml by bt nahrazen tou i onou formou hospodskho
plnovn.

Sociln kapitl
{socil
capital).
Kulturn a morln
zdroje, kter pomhaj nastolit sociln soudrnost, politickou stabilitu a
prosperitu.

208

Pojem
Plnovn
Plnovni (planning) je systm ekonomick organizace, kter pot s racionlnm
umsovnm zdroj podle jasn definovanch cl, kterch se dosahuje stenou
nebo kompletn koordinac vroby, rozdlovn a smny. V praxi se vak systmy
plnovan vrazn liily. V reimech sttnho socialismu vznikl systm direktivnho
plnovn, zamenho na vrobn ukazatele, stanoven pro vechny podniky a centrln administrovan prostednictvm hierarchie sttn-stranickch instituc. Tzv. indikativnplnovn se uvalo napklad ve Francii, v Nizozem a v Japonsku; mlo
bt doplkem nebo vodtkem pro fungovn kapitalistick ekonomiky a uvalo se
pi nm spe nstroj ekonomickho ne sttnho zen. K silnm strnkm
plnovn pat:
- ekonomika
seale
neponechv
nalidskch
pospas neosobnm
a obas i nevypoitatelnm vrtrhu,
vkldspe
se do
rukou;poteb
- tochm
usmruje
ekonomiku
na uspokojovn
lid ne na maximalizaci soukromho
zisku;
- mn ne trh je vystaveno nestabilit a krizm;
- me zajistit vysok stupe materiln rovnosti.
plnovn
vak vypodat
zdrazujse
toto:
-Odprci
plnovn
se nedoke
sloitost modern industrializovan ekonomi
ky;
-je pmo nebo ve svch dsledcch autoritsk, jeliko stednm orgnm umouje
mt ekonomiku pod svou kontrolou;
- nereaguje na poptvku spotebitel, ale vnucuje masm nzory elity;
- nepodncuje a neodmuje podnikvost a thne k byrokratick stagnaci.

Marx (viz str. 73) bohuel nevypracoval dn model ekonomick

organizace budouc socialistick spolenosti, ale omezil se jen na nkolik
obecnch zsad. Nepochybn pedpokldal likvidaci soukromho
vlastnictv a jeho nahrazen systmem kolektivnho neboli spolenho
vlastnictv, kter umon, aby ekonomika nepodlhala dikttu vemocnho
trhu, ale slouila materilnm potebm spolenosti. Tm, e se stavl za
irokou participaci veejnosti na vech rovnch spolenosti a
pedpokldal, e po nastolen plnho komunismu stt odume", se vak
distancoval od sttn kolektivizace a centrlnho plnovn, jimi se pak
vyznaovala
sovtskdva
ekonomika
20. stolet.
Byly vypracovny
vrazn odlin
modely socialistick ekonomiky:
- sttn socialismus,
- trn socialismus.
Sttn socialismus
Po bolevick revoluci roku 1917 se SSSR stal prvn spolenost, kter
pevzala model ekonomick organizace, vslovn oznaen jako socialistick. Tento model se zplna rozvinul a za Stalinovy (viz str. 75) tzv.
druh revoluce 30. let; za Leninovy nov ekonomick politiky" 20. let
pevaly toti jet nkter vznamn aspekty trn organizace. Model,
kter byl pozdji exportovn do vchodn Evropy a kter po 2. svtov
vlce ovldl ortodoxn komunismus, lze proto oznait za ekonomick
stalinismus. Zkladem tohoto systmu byla sttn kolektivizace, kter
vechny ekonomick zdroje poddila kontrole apartu sttostrany.
Systm direktivnho plnovn" vloil v SSSR kontrolu nad ekonomickou
politikou do rukou nejvych orgn komunistick strany, kter
prostednictvm soustavy plnovacch agentur a vbor dozraly nad
stanovenm vrobnch ukazatel (v podob ptiletch pln). Hlavnm
orgnem byl Gosplan, Sttn plnovac komise Rady ministr SSSR, kte-

209
r uroval vrobn ukazatele pro celou ekonomiku, kadmu podniku
pidloval zdroje, kontroloval obchod a stanovoval pevn ceny, mzdy,
dan a subvence. Za realizaci tchto pln odpovdala mocn ekonomick
ministerstva, kter dila jednotliv ekonomick odvtv i fungovn
sovtskch podnik - bank, tovren, obchod, sttnch statk a zemdlskch drustev.
Dramatickho zhroucen modelu sttnho socialismu, ke ktermu ve
vchodn Evrop a v SSSR dolo v revolunch letech 1989-1991, bylo
rozshle vyuito k demonstraci bytostnch slabin stednho plnovn a
do znan mry i k diskreditaci samotn mylenky plnovn. To ovem
znamen pehlet nepochybn spchy sovtskho plnovn, napklad
pi budovn tkho" prmyslu. Tento systm tak vybavil do roku 1941
Sovtsk svaz mohutnou prmyslovou zkladnou, kter mu umonila pet nacistick vpd. Krom toho plnovn sice totln selhalo ve sv snaze
produkovat spotebn zbo zpadnho stylu, pomohlo vak Sovtskmu
svazu a velk sti vchodn Evropy zlikvidovat bezdomovectv, nezamstnanost a absolutn chudobu, tedy problmy, ktermi dodnes trp mstsk centra nkterch vysplch kapitalistickch zem. Navzdory sv chronick ekonomick zaostalosti napklad Kuba doshla vce ne 98 procentn gramotnosti a vybudovala systm zkladn zdravotn pe, kter
snese srovnn se systmy v mnoha zpadnch zemch, ppadn je ped.
Nelze ovem pehlet stinn strnky centrlnho plnovn. Z nich
mon hlavn je jeho bytostn neefektivnost, kter vyplv z toho, e
plnovai, by by byli sebeschopnj a sebevce jim na vci zleelo, jsou
zaplavovni obrovskm mnostvm informac, jejich sloitost jednodue
nemohou zvldnout (Hayek, 1948). Odhaduje se napklad, e ped
plnovai je i v relativn malm systmu centrlnho plnovn vc
variant, ne je atom ve vesmru. Nzk ekonomick vkonnost komunistickch systm se vysvtluje i tm, e sociln jistoty, kter jsou do
centrlnho plnovn zabudovny, a relativn rovnostsk systm distribuce pramlo podncuj podnikvost a podporuj efektivitu. Zkrtka a
dobe, vichni sovtt pracujc byli sice zamstnni, velice obtn bylo
vak zajistit, aby skuten pracovali. Konen: ruku v ruce s centrlnm
plnovnm lo vytven novch dlcch ar ve spolenosti, jejich
zkladem bylo politick nebo byrokratick postaven. Jak napsal Milovan
Djilas (1957), vznikla nov tda" stranicko-sttnch byrokrat, kte se
tili statusu a privilegim srovnatelnm s tmi, kter m tda kapitalist
v zpadnch spolenostech. Vsledkem sovtskho plnovn byl podle
nzoru levicovch kritik vlastn jen systm sttnho kapitalismu.
Trn socialismus
Ve snaze vytvoit alternativu vrazn centralizovanho sovtskho
ekonomickho modelu byly podniknuty pokusy smit socialismus s dynamikou trn konkurence. Takov model byl zaveden v Jugoslvii pot,
co v roce 1949 dolo k roztrce mezi jugoslvskm prezidentem Titem a
Stalinem; kdy Sovtsk svaz potlail politick povstn roku 1956,
pevzalo ho Maarsko. Podobn mylenky se aplikovaly v SSSR bhem
Gorbaovovy perestrojky v letech 1985-1990. Perestrojka - zahrnujc i
pestavbu ekonomiky" - vznikla jako postupn se vyvjejc program:
zpotku umonil vytven drustev drobnch podnik, kter by dopl-

Sttn kapitalismus (state capitalism). Systm sttnho vlastnictv,

kter tm, e ekonomickou moc
sousteuje v rukou stranicko-sttn elity, kopruje
kapitalistick tdn
vztahy.

nila systm centrlnho plnovn, postupn vak dovolil sovtskm

podnikm zcela se vymanit ze systmu plnovn a pejt na samofinancovn a vlastn samostatn zen. Hlavnm rysem socialistick trn
ekonomiky je tud snaha dospt k jaksi rovnovze mezi samostatnm
zenm a trn konkurenc. Pitom nejde o nvrat ke kapitalismu, jeliko
firmy vlastn a kontroluj ti, kdo v nich pracuj; neexistuje tedy trh prce
a tud ani vykoisovn. Tento systm se vak od sovtskho modelu
zsadn li tm, e samosprvn podniky nefunguj podle tyranskch
pkaz plnova", ale v trnm prosted, vytvenm konkurenc, stimuly a ziskem.
Pitalivost trnho socialismu je dna tm, e zdnliv vyrovnv
mnoh z nejzvanjch slabin centrlnho plnovn. Trn prosted
nen jen zrukou toho, e produkce bude efektivn a bude reagovat na poadavky spotebitel, ale i toho, e se bude elit nebezpe byrokratick
moci. To ovem neznamen, e by socialistick trh byl zcela neplnovan a
neregulovan. Vtina pokus o ivotaschopnost" a schdn" odrdy
socialismu (Nove, 1983, Breitenbach, Burden a Coates, 1990) pot s tm,
e i nadle bude zapoteb uritho rmce danho plnem, by takovho,
kter vyuv spoluprce a interakce. Zrove nelze popt, e trh vyaduje
psnou kze, i kdy samosprva podncuje ke kooperaci a zajiuje
vysokou rove materiln rovnosti. Nespn podniky krachuj a
neziskov odvtv ustupuj do pozad; to vak, v dlouhodobm horizontu,
je cena, kterou je teba zaplatit za kypc a prosperujc ekonomiku.
Ani jugoslvsk, ani maarsk ekonomika, tebae to zpotku slibovaly, vak neprokzala, e by byla spnj a trvalej ne sovtsk
systm centrlnho plnovn. Pro perestrojku byla proto pznan spe jej
loha pi odstraovn stvajcho neefektivnho ekonomickho systmu,
ne jej schopnost zajistit Sovtskmu svazu ivotaschopnou alternativu.
Jednou z hlavnch slabin trnho socialismu je to, e samosprva odporuje
trn kzni. Vyplv z n toti, e podniky reaguj pedevm na poteby
svch pracovnk. Stoupenci trn ekonomiky proto obvykle tvrdili, e jedin
hierarchicky organizovan soukrom podniky jsou s to zajistit optimln
efektivitu, jeliko jen ony dok soustavn reagovat na diktt trhu; pede
vemi ostatnmi zeteli toti upednostuj maximalizaci zisku.
Existuje v ekonomice njak tet cesta"?
Pedstava njak ekonomick tet cesty" (viz str. 79) jako alternativy
kapitalismu i socialismu lkala politick myslitele rznch tradic. Jako tma
se napklad neustle vracela ve faistickm mylen: poprv ji naznail
Mussolini v podob korporatismu (viz str. 293), pak se j chopil napklad
Moseley ve Spojenm krlovstv a Pern v Argentin. Faistick
korporatismus, na rozdl od liberln varianty konzervatismu, vychz z
pesvden, e podnikatelsk sfra vytv spolu s pracujcmi organick
duchovn sjednocen celek. V praxi byl vak italsk korporatismus sotva
vc ne jen nstroj, pomoc nho faistick stt zlikvidoval nezvisl
odbory a snail se zastrait hlavn nositele zjm podnik.

212

Pojem
Individualismus a kolektivismus
Individualismus (individualisni) vychz z pednosti individua ped jakoukoli sociln
skupinou nebo kolektivem; podle toho mus kad politick teorie a kad vysvtlovn ehokoli ve spolenosti vychzet od jednotlivce. Tento nzor bval spojovn s klasickm liberalismem a v modernm obdob se spojuje s Novou pravic. Z
hlediska individualismu se ve, co se k o spolenosti, mus tkat jednotlivc,
kte ji tvo; psn vzato, dn spolenost neexistuje" (Margaret Thatcherov).
Tento nzor je zpravidla podprn vrou, e lid jsou od pirozenosti egoist, kte se
do znan mry spolhaj sami na sebe a za svj talent a dovednosti spolenosti nic
nedlu.
Kolektivismus (collectivism) zdrazuje schopnost lid jednat kolektivn; vychz tedy z toho, e lid jsou ochotni a schopni dosahovat cl spe spolen ne jen
individulnm silm. Zkladem je zde pesvden, e lidsk pirozenost m jaksi
spoleensk jdro; z toho se pak vyvozuje, e spoleensk skupiny (vetn spolenosti" jako takov) jsou politick entity, kter maj svj vznam. Tento nzor se projevuje nap. v socialistickm zdvodovn tdnosti, ve feministickm uvn kategorie genderu, stejn jako se projevuje ve vech nacionalistickch nebo rasistickch
doktrnch. Kolektivismus se nkdy spojuje s etatismem (viz str. 119); tento vztah
vak rozhodn nen pro kolektivismus podstatn.

Sociln struktura a dlic ry

Uebnice obvykle naznauj, e politika se uskuteuje v socilnm
kontextu; tm se vak k jen velice mlo o tom, jak tsn spolu politika
a sociln ivot souvisej. Politika je samou svou podstatou spoleensk
innost a mnoz v n nevid nic ne proces, kterm se artikuluj a
snad i e spoleensk konflikty. V tomto smyslu nen spolenost jen
kontextem", ale samou npln a podstatou politiky. Pojmy socilno"
a politino" vak oznauj tak rozdln (byneoddliteln spjat) sfry
innosti. Co mme na mysli, kme-li spolenost"? Nejobecnji vzato
je to soubor lid, obvajcch urit zem. Ne kad skupina lid vak
vytv spolenost. Spolenosti se vyznauj pravidelnmi vzorci sociln
interakce. Z toho vyplv, e existuje jaksi sociln struktura, tj.
zpravidla stabiln souhrn vzjemnch vztah mezi uritm potem prvk. Soust spoleenskch" vztah je krom toho i vdom pinleitosti a alespo urit mra spoluprce. Napklad kmeny, kter spolu vl, psn vzato spolenost" netvo, i kdy teba ij blzko sebe a jsou
v pravideln interakci. Spolenosti se tak obvykle vyznauj uritm
rozdlenm, ve kterm maj skupiny a jednotlivci znan odlin postaven, odrejc skutenost, e status, bohatstv a/nebo moc jsou distribuovny nerovnomrn. Povaha tohoto rozdlen ili dlcch ar (cleavages) ve spolenosti i politick vznam kad z nich (tda, rasa, gender, vk, nboenstv atd.) se vak v jednotlivch spolenostech li.
Ve vech ppadech lze vak tvrdit, e spolenost politiku utv, a to
nkolika zpsoby, z nich kad m svj vznam:
- Distribuce bohatstv a ostatnch zdroj ve spolenosti podmiuje charakter sttn moci (jak jsme o tom hovoili v kapitole 5).
- Spolenost ovlivuje mnn a politickou kulturu (o tom se hovo
v kapitole 10).
- Rozdlen spolenosti a spoleensk konflikty napomhaj politick
zmn cestou reforem a revoluc (i o tom se hovo v kapitole 10).
- Struktura spolenosti ovlivuje politick chovn, tj. to, kdo vol, jak
hlasuje, kdo vstupuje do politickch stran atd. (o tom se pojednv
v kapitolch 11-13).

213

Pojem
Spoleensk tda
Obecn je tda (class, social class) skupina lid, kte maj podobn spoleensk
a ekonomick postaven. Marxist spojuj tdu s ekonomickou moc, definovanou
vztahem jednotlivce k vrobnm prostedkm. Takto nazrno, je rozdlen na tdy
rozdlenm na kapitl" a prci", tedy na vlastnky produktivnho bohatstv (buroazii) a na ty, kdo se iv prodvnm sv pracovn sly (proletarit). Nemarxistick
definice td obvykle vychzej z rozdl co do pjmu a statusu (viz str....), kter existuj mezi jednotlivmi povolnmi a zamstnnmi. Pkladem je dlen na stedn"
tdu, bl lmeky" (nemanuln pracovnky) a na dlnickou tdu" (modr lmeky"), tedy manuln pracovnky. Nkdy se jemnji rozliuje mezi odbornky (tda
A), manaery (B), ednky (Cl) kvalifikovanmi manulnmi pracovnky (C2),
polokvalifkovanmi a nekvalifikovanmi pracovnky (D) a nezamstnanmi, resp.
lidmi, kte pracovat nechtj nebo nemohou (E).

Podstata spolenosti je vak jednm z nejkonverznjch tmat politologickch a ideologickch diskus, stejn jako jm je dejme tomu podstata lidsk pirozenosti. Zatmco napklad marxist a jin tvrd, e spolenost se vyznauje nesmiitelnmi konflikty, liberlov zpravidla zdrazuj harmonii mezi konkurujcmi si zjmy a skupinami. Obdobn zatmco liberlov maj sklon chpat spolenost jako artefakt, kter vytvoili jednotlivci, aby uspokojovali sv rozmanit poteby, konzervativci
tradin lili spolenost jako organismus, utven konec konc pirozenou nutnost. Patrn nejzvanj diskuse se vak tk vztahu jednotlivce a spolenosti a toho, zda takov entita jako spolenost" vbec existuje. Jdrem je zde rivalita mezi dvma zsadn odlinmi modely toho, jak spolenost chpat: individualismem a kolektivismem.
Spoleensk tda
Od nstupu modernch industrilnch spolenost se na tdu zpravidla
hledlo jako na nejhlub a politicky nejvznamnj dltko, kter ve
spolenosti existuje. Jedin v tradicionalistitjch spolenostech se
i nadle projevovaly ustlen spoleensk hierarchie a dsledky pedindustrilnch systm stratifikace. Napklad v Indii vznam kastovnictv
sice poklesl, nicmn prjov (tradin oznaovan jako nedotknuteln")
jsou nadle vznamnou politickou silou. V rozdlen na tdy se odrej
ekonomick a sociln rozdly ve spolenosti; toto rozdlen se tud zakld na nerovn distribuci bohatstv, pjm a/nebo socilnho statusu. Spoleenskou tdou je pak skupina lid, kte maj obdobn ekonomick a spoleensk postaven a jsou tedy spjati spolenm ekonomickm zjmem. Kad analza vztahu mezi tdou a politikou vak nar na adu problm. K nim pat napklad obte spojen s pesnm urenm dlcch ar mezi tdami a s pojmenovnm vztah mezi tdami
Pojem
Status

Status (status) je msto, kter lovk zaujm v njakm hierarchickm systmu. Je

charakterizovno rol lovka a jeho prvy a povinnostmi vi ostatnm lenm
systmu. Jeliko status je sms takovch faktoru jako jsou pocty, presti, spoleensk postaven a moc, je jet obtnj definovat status ne tdu, kter je v podstat
kategori ekonomickou. Jeliko status je uritm mtkem spoleenskho respektu
(tj. mtkem toho, zda nkdo stoj na spoleensk stupnici ve" nebo ne"), je
nadto tak subjektivnj. Zatmco v tradinch spolenostech je hierarchie co do
statusu zpravidla jasn a pevn, v modernch industrilnch spolenostech, v nich
asto, by nepesn, status koreluje s bohatstvm a povolnm, resp. zamstnnm,
jsou hierarchie pohyblivj. Statusov hierarchie presto i nadle funguj ve vztahu
k takovm faktorm jako jsou rodinn pvod, vzdln, gender, rasa a etnicita.

Pojem

i v jejich rmci. Dalm problmem je otzka, zda vznam td poklesl, a

pokud ano, pro. Zkladem vech tchto problm jsou vak neshody, jak
by se pesn mla spoleensk tda mla definovat. Vzestup a pd
Termny fordismus a politiky td
postfordismus
Fordism, posteln pedstavitel teorie politiky td vzeli z marxistick tradice.
ordism) se pouvaj
k osvtlen
Marxist pokldaj tdu za zkladn a politicky nejdleitj spoleenekonomick, politick
skou skupinu. Marx to v vodu Komunistickho manifestu (1848) vyjdil
a kulturn
transformace modern vtou, podle n djiny vech dosavadnch spolenost jsou djinami
spolenosti a to
poukazem na mnc tdnch boj". V tom se odrelo pesvden, e spolen s takovmi
se formu a organizaci strnkami ivota jako jsou prvo, kultura, umn a nboenstv je politivroby. Fordismus
oznauje metody
ka soust nadstavby", urovan neboli determinovan ekonomickou i
tovrn velkovroby,
zkladnou". To zhruba znamen, e politick proces je pouhm dsledkter poprv v
americkm
Det-roitu
kem napt nebo boj mezi tdami. Tdn boje maj zase svj zklad ve
opral
o
uplatnilaHenry
Ford.
mechanizaci
vrobnm zpsobu a konec konc v institutu soukromho vlastnictv.
Ford se do
podrobnosti
regulovanou pasovou
Podle tohoto nzoru vldnouc" tda vlastnk (buroazie) v kapitavrobu jejm
listickm systmu ovld a vykoisuje tdu nmezdnch otrok (prolevsledkem byly
standardizovan a
tarit). Tak povstal pro prmyslov kapitalismus pznan model dvou td,
relativn levn
vrobky. Je-no metody zdrazujc konflikt a postupnou polarizaci. Podle Marxe jsou tdy hlavn
byly v rozshl me akti na politick scn, schopn tvoit djiny. Proletarit, tvrdil Marx, je
napodobovny a do
peduren stt se hrobaem" kapitalismu. Toto sv posln bude schopen
60- let 20.stolet
Zkladem fordisplnit teprve pot, co si osvoj tdn vdom" (viz str. 238) a uvdom si
stickch spolenosti
byla do znan mry sv skuten tdn zjmy, konkrtn tedy e je vyko-istovn. Proletarit se
solidaristick loajalita tak z tdy o sob" (z ekonomicky definovan kategorie), zmn ve tdu
td. Post-fordismus
vznikl v dsledku
pro sebe" (v revolun slu). Podle Marxe se tak stane v dsledku
zavedeni
flexibilnjch stroj prohlubujcch se kriz kapitalismu a zhorujc se materiln situace ili
vyuvajcch
zbdaovn dlnick tdy.
mikroelektroniky. Tyto
Marxv model dvou td byl vak zdiskreditovn tm, e se Marxovy
stroje sktaly jednotlivm dlnkm vti
pedpovdi
nenaplnily a e i dkaz o tdnm boji, pinejmenm ve vysamostatnost a
splch kapitalistickch spolenostech, bylo stle mn. Ji koncem 19.
umoovaly rzn
inovace typu napklad stolet se ukazovalo, e tdn struktura prmyslovch spolenost je stle
subdoda-vatelstv a
dvkovan vroby.
sloitj, e se systm od systmu li a e se tak mn v ase. Max Weber
Post-rordismus
(viz str. 233) zaznamenal tento posun jako jeden z prvnch; vypracoval
souvisel s
decentralizac na
teorii stratifikace, kter sice uznvala ekonomick ili tdn rozdly,
pracoviti, se sociln a
politickou fragmentac pihlela vak i k vznamu politickch stran a spoleenskho statusu.
a s vtm drazem na Tm, e obrtil pozornost na status jako sociln projevovanou ctu", kter
volbu a individualitu.
se projevuje ivotnm stylem t i on skupiny, pomhal Weber pipravit
pdu pro modern pojet tdy dan povolnm, resp. zamstnnm, kter
pedstavitel spoleenskch vd vetn politolog v rozshl me uvaj
dodnes. Tak modern marxist se pokoueli propracovat a zjemnit
zjednoduujc model dvou td. I kdy nadle zdrazovali vznam
vlastnictv, byli ochotni akceptovat vznik mezitdy" manaer a technik i
vnitn lenn v rmci buroazie i proletaritu. Existuje napklad rivalita
mezi finannm a prmyslovm kapitlem, mezi velkmi firmami a
drobnmi podnikateli i mezi dlnky, kte nad nkm dozraj a nkoho
kontroluj a tmi, kte jsou pouze pedmtem dozoru a kontroly.

Fordismus
a post-

215

John Kenneth Galbraith (nar. 1908)

Kanadsk ekonom a sociln teoretik. Za 2. svtov vlky byl editelem americkho orgnu pro vyhodnocovn vsledk strategickho bombardovn, pozdji se stal profesorem ekonomie na Harvardov univerzit. V letech 1961-1963 byl velvyslancem USA
v Indii. Galbraith je vyhrann stoupenec Demokratick strany a dnes zejm hlavn- nepochybn nejtvoivj - zastnce keynesinsk ekonomiky. Stal se tak jednm z nejvznamnjch americkch komenttoru veejnho ivota. K jeho hlavnm dlm pat Spolenost nadbytku (1958), Nov prmyslov stt (1967) a Kultura spokojenosti (1992).

Pro konec 20. stolet bylo podle nkterch autor pznan to, e politika td skonila. V 60. letech si neomarxist typu napklad Herberta
Marcuse (viz str. 76) stskali, e mstsk proletarit ztratil radikalismus;
poohleli se proto spe po revolunm potencilu student, en, etnickch skupina tetho svta. Tradinho sept socialismu s dlnickou tdou se formln zekl napklad Andr Gorz, a to ve sv knize Sbohem,
dlnick tdo (1982). Ve stejn dob upozornily vzkumy volebnho
chovn na proces rozvolovn tdnch vazeb (viz str. 262), tedy na
oslabovn vztahu mezi spoleenskou tdou a podporou urit politick
strany. Ukzalo se, e hlasovn se stle vce ve na urit konkrtn
problmy a e v tomto ponn se spe ne smysl pro tdn solidaritu
odr to, jak jednotlivec spekuluje s vcmi, na kterch je materiln sm
zainteresovn.
Vtina komenttor se shoduje v zvru, e pokles politickho vznamu tdy souvis s postupujc deindustrializac. Deindustrializac
rozumme pokles vznamu tradinch prmyslovch odvtv vyadujcch mnostv lidsk prce, napklad tby uhl, ocelstv a stavby lod.
Tato odvtv se zpravidla vyznaovala solidaristickou kulturou zaloenou
na vyhrannch politickch loajalitch a obvykle i vysokou organizovanost v oborech. Neustle se roziujc sektory slueb naopak
podncuj postoje indivudualistitj a pragmatitj. Piore a Sabel ve
sv knize Druh prmyslov dlc ra: Monosti, jak zajistit prosperitu
(1984) naznaili, e tyto zmny jsou soust pechodu z ry fordis-mu
do ry postfordismu. padek systmu masov vroby a masov
spoteby, hlavnho charakteristickho rysu fordismu, vedl k pluralistitjmu tdnmu uspodn. V politick sfe se to projevilo poklesem
vznamu politickch stran oprajcch se o urit tdy a v nstupu novch spoleenskch hnut, kter vyjaduj zjem napklad o feminismus,
svtov mr, prva zvat a ochranu ivotnho prosted.
Kdo tvo underclass "?
Zvsti o smrti td byly ovem pehnan. Pichzej-li s nimi socialist, jsou vrazem trpkho zklamn; pichzej-li vak s nimi liberlov a konzervativci, jsou pouhm zbonm pnm. Modern prmyslov
a dokonce postfordistick spolenosti nejsou beztdn ani v marxistickm smyslu, e by toti majetek byl v kolektivnm vlastnictv, ani ve
smyslu liberlnm, e by toti v nich existovala skuten rovnost pleitost. Napklad ve Spojenm krlovstv vlastnilo v roce 1990 nejbohatch 10 % obyvatelstva 51 % vekerho bohatstv, zatmco 12 milion lid (22 % obyvatelstva) ilo v rodinch, jejich celkov pjem nedosahuje ani 50 % celosttnho prmru (Social Trends, 1993). Dolo ovem
k tomu, e na mst starho dlen na tdy se objevily nov typy deprivace a znevhodnn.

Deindustrializace
(deindustrialization
). Zuovn vrobn zkladny ekonomiky, projevujc
se klesajcm podlem tkho' prmyslu.

Pojem
Rasa
Slovo rasa (race)
oznauje tlesn
nebo genetick
rozdly, ktermi s<
dajn jedna skup
na lid odliuje od
jin biologickmi
znaky jako jsou na
pklad barva pleti
a vlas, stavba tla
a podoba oblieje
Rasa je tud sku-'
pina lid, kte maj
spolen pedky a
krev". Termn ra
sa je ale diskutabil
n z hlediska jak
vdeckho, tak po
litickho. Vdeck
dkazy naznauj
e nic jako rasa"'
ve smyslu druho
vho rozlien mezi
lidmi neexistuje.
Politicky se dlen
na rasy obvykle
opr o kulturn
stereotypy a je
v nejlepm ppa
d zjednoduujc
v nejhorm nebez
pen. Nkdy se
dv pednost ter
mnu etnicita (viz
str. 190), protoe
ten se vztahuje ke
kulturnm a socilnm odlinostem,
jejich koeny nejsou nutn biologick.

216
210

S jednm z nejvlivnjch pokus o vysvtlen tohoto posunu a jeho

politickch dsledk se setkvme v knize J. K. Galbraitha Kultura spokojenosti (1992). Galbraith (viz str. 215) ukzal, e v modernch spolenostech se pinejmenm mezi lidmi politicky aktivnmi objevila spo-kojen vtina", kterou jej materiln bohatstv a ekonomick zajist- nost
pivd k politickmu konzervatismu. Tato spokojen vtina je napklad
voliskou oporou politiky smujc proti socilnmu zabezpeen a
prosazujc sniovn dan, kter je v md od 70. let. Soustedn
chudoby a znevhodnnosti na stran meniny obyvatelstva se odr ve
formovn tzv. dvoutetinov a tetinov spolenosti" nebo - jak to po- i
kud jde o Britnii pesnji formuloval Will Hutton (1995) - spolenosti
tptinov a dvouptinov". Diskuse o povaze sociln nerovnosti se
tud stle vce zamila na to, emu se dnes mdn k underclass".
Termn underclass" je velmi vgn definovan a politicky sporn. V
nejirm slova smyslu oznauje ty, kdo trp nkolikerou deprivac z- roven
(nezamstnanost nebo nzkmi mzdami, patnm bydlenm, nedostatenm vzdlnm atd.) a jsou sociln marginalizovni, tj. vyloueni"
ze spolenosti. Pravicov komenttoi jako napklad Charles Mur-ray (1984)
vak vysvtluj vznik underclass" pevn zvislost na socilnm
zabezpeen a osobn nedostatenost. Z tohoto pohledu se sociln
zabezpeen jev jako pina znevhodnn, nikoli jako lk na n. Podle
tohoto nzoru se mezi lidmi klasifikovanmi jako nezamstnan,
znevhodnn i handicapovan vyvinula kultura zvislosti", kter pod'azuje individuln iniciativu a zbavuje tyto lidi sebecty a osobn od- |
povdnosti. Murray tak tvrdil, e sociln zabezpeen osvobozuje eny d
zvislosti na much - ivitelch" a e je tud hlavn pinou roz-adu
\ rodin; underclass" tvo proto stle astji osaml matky s dtmi
vyrstajcmi bez otce. V knize Gaussova kivka: Inteligence a tdn
struktura v ivot Ameriky (1995), kterou napsal spolen s Richardem
Herrnsteinem, el Murray jet dle: sociln deprivaci spojil toti s donle vrozenou inferioritou zejmna americkch ernoch. Levicov
komenttoi naopak underclass obvykle definuj v kategori- strukturlnho
znevhodnn a mnc se rovnovhy globln ekono-ky. Z jejich hlediska
je hlavnm problmem dlouhodob nezamstna-st a zjevn neschopnost
mnoha modernch ekonomik, vystavench technologickm zmnm a
tvrd mezinrodn konkurenci, zajistit pracovn msta pro znanou st
svch oban. Pro Galbraitha underclass je funkn underclass", kter je
vsledkem toho, e ve vech modernch spolenostech je zapoteb
armdy patn placench pracovnk, kte budou vykonvat prce, kter
ti, kdo maj vt tst, odmtaj jako od-l a poniujc. Jeliko tuto
potebu asto uspokojuj etnick meni-i pisthovalci, je underclass
pomrn asto znevhodnna dvojn-protoe trp jak vylouenm ze
spolenosti, tak rasovmi pedsudky. Rasa
Rozdlen na rasy a etnika je vznamnm rysem mnoha modernch
spolenost. Vztahy mezi rasou a politikou nejsou ovem nim
novm. Prvn nezakryt rasistick (viz str. 138) politick teorie byly
formulovny stolet na pozad evropskho imperialismu. Dla jako
Gobineauova a o nerovnosti lidskch ras (1855) a Zklady
devatenctho stolet

217

z pera H. S. Chamberlaina (1899) se pokusila pedloit pseudovdeck Pojem

zdvodnn nadvldy blch" evropskch a severoamerickch ras nad Gender
I kdy v hovoroernm", hndm" a lutm" lidem Afriky a Asie. Antisemitsk (viz vm jazyce se mezi
gender (genstr. 139) politick strany a hnut se objeviny koncem 19. stolet napklad slovy
der) a pohlav (sex)
v Nmecku, Rakousku a Rusku. S nejabsurdnjm projevem rasismu bylo zpravidla nerozlipro sociln a
mono se ve 20. stolet setkat v nmeckm nacismu, kter se pomoc uje,
politickou teorii m
tzv. konenho een" snail zcela vyhladit evropsk idovstvo. Podsta- jejich rozlien
vznam.
tou apartheidu (v afrikntine oddlenosti") v Jin Africe byla psn se- zsadn
Zde uvme slovo
gender
na
gregace blch a neblch v dob mezi volebnm vtzstvm Nacionalistic- socilnch oznaen
a kulturk strany v roce 1948 a vytvoenm nerasistick demokracie pod vedenm nch rozdl mezi
muskho
Africkho nrodnho kongresu v roce 1994. Jinde ivily rasismus kampa- osobami
a osobami enskn proti pisthovalectv, organizovan napklad Britskou nacionalistic- ho pohlav, zatmco
pohlav
kou stranou (BNP) a francouzskou Le Penovou Nacionln frontou (FN). slovem
oznaujeme bioloa tud nePostupn vznikly rzn formy rasov nebo etnick politiky. Byly v- gick,
odstraniteln rozdsledkem nejen boje proti kolonialismu, ale i produktem rasov diskrimi- ly mezi mui a eGender je tenace a rasovho znevhodovn vbec. Etnick meniny v mnoha z- nami.
dy sociln konstrukt,
kter se obpadnch spolenostech jsou nedostaten zastoupeny mezi politickmi
opr o steelitami a trp vy mrou nezamstnanosti a sociln deprivace ne mstn vykle
reotypy feminna maskulinnblosk populace. Napklad 31,9 % Amerian ern pleti ije pod ho"
ho" chovn. Femioficiln rovn chudoby; mezi Ameriany bl pleti je to pouze 8,8 % nistick teorie na
rozdl upo(Peele et al., 1994: 260). Tento soubh rasovho a socilnho znevhod- tento
zoruj zejmna
aby demonstrovaly,
ovn vystil v rozvinut podoby politickho aktivismu.
fyzick a bioloV 60. letech se v USA zrodilo jak hnut za obansk prva, kter pod e
gick odlinosti
vedenm Martina Luthera Kinga (1929-1968) vyuvalo nensilnho (odlinosti co do
pohlav) nemusej
protestu, tak militantn hnut Black Power, kter hlsalo revolun boj, znamenat, e eny
mui mus mt
ppadn -jako tomu bylo u Malcolma X (1926-1965) a hnut ern aodlin
sociln romuslimov - rasovou segregaci. Dal organizace se pokouely vyvolat le a pozice (rozdly
do genderu).
antirasismus a vzestupu faistickch hnut se snaily elit pochody, pro- co
Strun eeno, ve
testy a jinmi demonstracemi. Ve Spojenm krlovstv se tohoto kolu snahch o rovnost
se odr
chopila Protinacistick liga. Ta byla vytvoena v 70. letech, aby bojova- gender
pesvden, e
mezi pohlala proti Nrodn front, a v 90. letech se reformovala jako protivha Brit- rozdly
vmi nemaj dny
sk nacionalistick strany. Ve Francii vzniklo v 80. letech hnut SOS Ra- sociln nebo polivznam. Zcisme, kter mlo obdobn elit francouzsk Nacionln front. Tyto ak- tick
kladem antifemi-o
nistickch
nzor
ce zpravidla podnikaj organizace stojc vn bnho systmu politicasto poprn
kch stran; hlavn politick strany se toti obvykle bly, e by otevenm je
rozdlu mezi gena pohlavm;
bojem proti rasismu zily svou voliskou zkladnu. V souasnosti se cl derem
tm se chce fakticetnick a rasov harmonie zpravidla prosazuje prostednictvm ideje ky ci, e biologie
je osud".
multikulturalismu (viz str. 141).
Gender

Socilnch rozdl na zklad genderu nebo pohlav si tradin lid

vmali mn ne napklad rozdl na zklad pslunosti ke spoleensk td. Vzkumn pracovnci a vysokokolt uitel - pevn mui bu nedostaten zastoupen en ve svch adch a na vech rozhodujcch mstech ve spolenosti nebrali na vdom nebo jednodue pedpokldali, e je pirozen a nevyhnuteln. Nstup druh vlny"
feminismu v 60. letech vrazn pispl k tomu, e tyto skutenosti se
dnes pehlej mn, i k tomu, e lid jsou si dnes vce vdomi
politickho vznamu genderu. Tebae od 60. let byly podnikny kroky
ke zmnn nerovnosti na zklad genderu, odhady OSN ukazuj, e v
celosvtovm mtku

218

pipad na eny 66 % odpracovanch hodin, 10 % vyplcench mezd

a pouze 1 % majetku. V Britnii pedstavuj eny necel 4 % len sprvnch rad velkch firem. Tebae volebn prvo zskaly eny ji v roce
1918, v Doln snmovn zasedalo v roce 1996 pouze 9 % (zhruba 60) en,
V tradicionalistitjch spolenostech, napklad v Japonsku, existuj
j sice neformln (nkdy ovem i formln), ovem velmi psn pravidla, podle nich ena mus opustit zamstnn a vrtit se do domcnosti,
jakmile se vd, othotn nebo doshne vku 30 let. V islmskch zemch
se po ench chce, aby nosily zvoj a podrobovaly se i dalm pravidlm
upravujcm odvn. Obas jsou dreny doma i nsilm a lze je zcela vylouit z politickho ivota. I v pokroil Skandinvii, kde eny pokud
jde o politick zastoupen doshly nejvznamnjch vsledk, zased v
parlamentech jen tetina a nkdy jen tvrtina poslanc enskho
pohlav.
Podle radiklnch feministek jako jsou napklad Kate Millettov
(1970) a Mary Dalyov (1978) je rozdlen na zklad genderu nejzvanjm a politicky nejvznamnjm socilnm dlenm. Tyto autority
tvrd, e pro vechny souasn i minul spolenosti je pznan patriarcht (viz str. 114), tj. nadvlda mu a poddanstv en, piem oboj
vyvr z role manela a otce v rodin. Takto vidno, me s nerovnost
pokud jde o gender skoncovat jedin sexuln revoluce", kter od zkladu petvo jak kulturn a mezilidsk vztahy, tak ekonomick a politick struktury.
Vtina enskch politickch organizac vak pijala liberln reformistickou linii. Za svj cl si stanovily eit odstraniteln nerovnosti ve
veejnm ivot, napklad nedostaten zastoupen en ve vedoucch
politickch, manaerskch a profesionlnch funkcch, a nespravedlnosti
vyvraj z protipotratovho zkonodrstv, z nedostatenho zajitn
pedkoln pe a z nevyhovujcch socilnch dvek urench enm.
V tom se projevuje jejich pesvden, e tchto cl lze doshnout spe
postupnmi, inkrementlnmi reformami ne njakou sexuln vlkou"
mezi enami a mui. Nejvznamnj takov organizace vznikly v
USA. Jsou to National Organization for Women (NOW), zaloen v
roce 1966, National Women's Political Caucus (NWPC), Emily's Political Caucus (NWPC) a Emily's List. K jejich taktice patily snahy vyut tzv. gender gap (rozdln volisk chovn mu a en) ke zvolen
vtho potu en do Kongresu a zkonodrnch sbor lenskch stt
USA. Tebae zde pli neusply, podailo se jim nicmn doshnout toho, e zjem o problematiku prv en vrazn vzrostl. Napklad v 80.
a 90. letech dokzaly spn elit snahm Nejvyho soudu oklestit nel zcela zlikvidovat potratov zkony.

Shrnut
> Ekonomika ovlivuje politiku na vech rovnch. Strany sout o moc
tm, e se vzjemn pebjej sliby vyho rstu, omezen inflace atd. Na
volisk chovn maj znan vliv rozdlen na tdy i dal dlc ry ve
spolenosti. Volebn vsledky jsou vdy ovlivnny stavem ekonomiky.
Otzek vlastnictv a organizace ekonomiky se tradin tkaly i ideologick spory.
> Na kapitalismus a socialismus se tradin hledlo jako na vrazn odlin ekonomick formace. Kapitalismus se vyznaoval vudyptomnou

219
zbon vrobou, soukromm vlastnictvm a trnm hospodstvm. Socialismus znamenal systm veejnho nebo spolenho vlastnictv, zaloen
na plnovn, jeho clem dajn bylo uspokojovat spe lidsk poteby
ne poptvku na trhu.
> Kapitalismus ani socialismus vak nikdy neexistoval v njak ist"
podob. Na svt existuj kapitalistick systmy, kter kladou draz na
podnikn a trn individualismus, systmy, kter uznvaj vznam sociln spravedlnosti i systmy zaloen na dlouhodob spoluprci. Socialistick systmy bu praktikovaly sttn kolektivismus nebo se snaily o
jaksi smen s trhem v podob zenho ili regulovanho kapitalismu.
> Vechny trn systmy jsou do urit mry regulovan. Stoupenci regulace tvrd, e zen ekonomiky je nezbytn, m-li se elit nevyhnuteln
tendenci k nestabilit, kter me vst k prudkm poklesm, krizm a
masov nezamstnanosti. Jej odprci zase varuj, e zen ekonomiky
me ohrozit kehkou rovnovhu trhu, naruit konkurenci, snit vkonnost a vystit v nekontrolovatelnou inflaci.
> Struktura spolenosti a zejmna jej rozdlen ovlivuj politiku mnoha
zpsoby. Distribuce bohatstv podmiuje charakter sttn moci. Spolenost ovlivuje veejn mnn a politickou kulturu. Sociln konflikty
pomhaj navozovat zmnu bu reformou nebo revoluc. Struktura spolenosti m vliv na politick chovn a politickou participaci.
> V modern spolenosti jsou ze socilnch konflikt nejvznamnj ty,
kter vyvraj z tdnch, rasovch a genderovch rozdl. Nstup postfordismu sice politiku td oslabil, ta vak zejmna v dsledku vlivu tzv. underclass stle jet existuje. Vzestup hnut zamench na obansk prva
a vzestup hnut en vedl k tomu, e kdysi pehlen rasov a genderov
rozdlen se dnes uznvaj za stejn dleit jako rozdlen tdn.

Otzky k diskusi
- Pro se politick diskuse tak asto sto na ekonomick problmy? Je
to zdrav?
-Jak typ kapitalismu bude nejsp ve 21. stolet nejvhodnj?
- Jsou trn ekonomiky ze sv podstaty nestabiln a thnouc k nerovnosti?
- Maj dnes socialistick ekonomick modely jet vbec njak vznam?
- m se bude vyznaovat ekologicky udriteln hospodstv?
-Byly tdn konflikty v modernch spolenostech vyeeny nebo jen potlaeny?
-Nakolik vedlo uznn rasovch a genderovch rozdl k vznamn politick zmn?

Doporuen literatura
Balaam, D. N. a M. Veseth, Introduction to International Political Economy
(London: Prentice Hall, 2001). Obrn uveden do souvislost mezi ekonomikou a politikou v globlnm vku.
Brown, M. B., Models in Political Economy: A Guide to the Arguments (2.
vyd. Harmondsworth: Penguin, 1995). Pstupn komplexn obraz rznch ekonomickch systmu a ekonomickch faktor, kter se skrvaj za
socilnmi a politickmi problmy.

221

KAPITOLA 10 Politick kultura,

komunikace a legitimita
Ani ten nejsilnj nen dost siln, aby byl vdy pnem, nepemn-li
svou moc v prvo a poslunost v povinnost." Jean-Jacques
Rousseau, O spoleensk smlouv (1762)
Velk st politiky se uskuteuje v naich hlavch; maj toti na ni
vliv nae ideje a hodnoty, nae pedstavy, jak by spolenost mla bt organizovna, i nae oekvn, nadje a obavy pokud jde o vldu. Co si
myslme o spolenosti, ve kter ijeme, me bt obas i dleitj ne
jej skuten mocensk struktura a distribuce zdroj a pleitost v n.
Dojmy nejen mohou mt vt vznam ne realita; vidno prakticky, dojmy mohou bt realitou. To jasn ukazuje, jak zsadn roli hraje to, emu
kme politick kultura. Nzory, symboly a hodnoty lid strukturuj jak
jejich postoje k politickmu procesu, tak - a to je ze veho nejdleitjtak to, co si mysl o reimu, ve kterm ij, zejmna zda ho povauj
za oprvnn ili legitimn nebo ne. Legitimita je tud klem k politick stabilit a fakticky zkladem toho, zda reim peije a uspje.
V 10. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-Jak jednotlivci a skupiny zskvaj sv politick postoje a hodnoty?
- Zvisej demokratick reimy na existenci jaksi zvltn obansk
kultury"?
- Je pro modern spolenosti pznan voln sout hodnot a idej nebo
njak dominantn kultura"?
- Jak si reimy udruj legitimitu?
- Stoj modern spolenosti ped kriz legitimity?
- Co se stane, jestlie legitimita pomine? Pro dochz k revolucm?

Politika v hlav: kultura a komunikace

Politit myslitel vech dob uznvali vznam postoj, hodnot a nzor. V minulosti je vak nepokldali za soust politick kultury". Napklad Burke (viz str. 67) psal o zvyklostech a tradici, Marx (viz str. 73)
o ideologii a Herder (viz str. 129) o duchu nroda. Vichni se vak shodovali, e hodnoty a nzory hraj klovou roli pi zajiovn stability
a dalho trvn reimu. Zjem o politickou kulturu se mezi politology
objevil v 50. a 60. letech 20. stolet, kdy nov techniky behaviorlnho
vzkumu nahradily pstupy tradinj, toti institucionln. Klasickm
dlem v tomto smru byla Obansk kultura (1963), ve kter jej autoi
Almond a Verba vyuili przkum veejnho mnn k analze politickch postoj a demokracie v pti zemch: v USA, Britnii, Zpadnm
Nmecku, Itlii a Mexiku. Podntem byla zsti i snaha vysvtlit, pro
se zhroutily zvolen vldy v mezivlen Itlii, Nmecku i jinde a pro
selhaly demokracie v mnoha rozvojovch zemch, kter po roce 1945

222 zskaly nezvislost. Tebae zjem o

politickou
kulturu
v
70.
a
80.
letech
I ponkud ochabl, u na potku 90. let
Politick kultura
Kultura znamen v se o n znovu zaalo iv diskuto- 1 vat, a to v dsledku snah vchodn
nejobecnjm
slova smyslu, zp- Evropy vybudovat demokracii na I troskch komunismu i rostoucch obav
sob ivota. Sociologov a antropolo- z evidentnho poklesu socilnho I kapitlu a obansk angaovanosti,
gov obvykle rozlikter se objevily ve vysplch demokracich, napklad v USA. Debatuje
uj kulturu" a
pirozenost,prv-n
se ovem tak o tom, zda poli- I tickou kulturu utvej nebo neutvej
zahrnuje ve,co se
uenm pedv z ideje a zjmy elit. To zase souvi- 1 si s rznmi nzory na masov mdia a
generace na generaci, druh to co na to, nakolik me dnes politickou komunikac vlda manipulovat.
Obansk kultura nebo ideologick hegemonie?
Politologov ale
Diskuse o povaze politick kultury se asto sousteovala na ped- j
ra v um smyslu
na oznaen psy- stavu obansk kultury, spojovanou obvykle s dly Almonda a Verby
chick orientace li- l963,1980). Almond a Verba se pokusili zjistit, jak politick kultura
tura (political cul- nejinnji chrn a udruje demokratickou politiku. Identifikovali pitom ti hlavn typy politick kultury: participan (astnickou), poddanture) je pro n
.vzorec", model"
skou a patriarchln.
orientac k takoV participan politick kultue vnuj oban politice znanou povm pedmtm jako
jsou strany vlda a
zornost
a participaci veejnosti pokldaj za douc a innou. Poddn- j
stava, kte-r se
projevuje v nzorech, sk politick kultura se vyznauje vt pasivitou oban, kte poznvasymbolech a hodnotch. j e jejich schopnost ovlivnit vldu je znan omezen. Pro patriarOd veejnho
chln politickou kulturu je pznan neptomnost obanskho vdom:
kultura li tm, e j
lid se identifikuj spe s mstem, kde ij, ne s nrodem a nemaj chu
tvo se dlouhodob
hodnoty ne jen
ani monost podlet se na politice. Almond a Verba sice souhlasili, e
reakce lid na
konkrtn poliparticipan politick kultura je demokratickmu idelu nejbli,
na konkrtn polizro-ve vak tvrdili, e obansk kultura" je sms vech t kultur,
tick problmy
kter participaci (ast) oban na politickm procesu sladuje s
nezbytnm poadavkem, e vlda mus vldnout. Demokratick
stabilita se podle jejich nzoru zakld na politick kultue, pro kterou je pznan, e aktivita oban se poj s jejich pasivitou a e existuje jist vyvenost meza tm, co je vlda povinna init a co skuten in Ve sv prvn
prci 1963 dospli Almond a Verba k zvru, e nej-

Pojem

vc
e se obansk kultue bl Spojen krlovstv, kde se setkvme s rysy
participanmi i poddanskmi. Jinak eeno, Britov jsou pesvdeni, e
mohou vldu ovlivovat, jsou vak zrove ochotni tak poslouchat
autoritu. Dobe si podle nich stoj i Spojen stty; jejich slabinou vak
je, e participan postoje pevauj nad poddanskmi a e Amerian
pli nerespektuj prvo. Jak je obtn obanskou kulturu vybudovat, resp.
znovu vybudovat se ukazuje na pkladech Zpadnho Nmecka a Itlie.
Zhruba patnct let po pdu faismu se zdlo, e ani jedna z tchto zem
nem silnou participan kulturu: v Nmecku pevaovala kultura
poddansk, v Itlii se udrovaly postoje patriarchln. Pozdj
Almondova a Verbova studie (1980) poukzala na adu zmn, zejmna
na klesajc nrodn hrdost a dvru v Britnii a v USA a naopak na narstajc obansk vdom v Nmecku.
Studium politickch postoj a hodnot pomoc kategorie obansk
kultury bylo ovem tak pedmtem rozshl kritiky. Nanejv diskutabiln je pedevm v tomto pstupu obsaen model psychologickch
dispozic, kter jsou zkladem stabiln demokracie. Ti, kdo tvrd, e zkladem demokratickho vldnut je politick participace, krizizovali ze-

223

jmna zdrazovn pasivity a tezi, podle n cta k autorit stejn jako Pojem
respekt ped n je zdrav. V souvislosti s demokratickou kulturou ped- Hegemonie
{hegeloili Almond a Verba teorii spcch ps", podle n nzk participace je Hegemonie
mony, z eckho
projevem obecn spokojenosti s vldou a politikov budou dlat vech- hegemonie, pedveden)
no mon, aby tuto nzkou participaci zachovali. Jestlie vak se k vol- sednictv,
znamen obecn
ili
bm neobtuje jt ani polovina dospl populace, jako je tomu pravi- nadazenost
dominanci jednoho
deln v USA, me to znamenat i obecn rozen odcizen a hluboce prvku systmu nad
ostatnmi (pklazakoenn znevhodnn.
dem me ot peZa druh: teze o existenci obansk kultury se opr o nedokzan vaha uritho sttu
svazu stt
pedpoklad, e chovn je ovlivovno postoji a hodnotami, nikoli opa- virmci
konfederace). V
marxistick
teorii
n. Strun eeno, je docela dobe mon, e obansk kultura nen p- se tento termn
inou demokracie, ale jejm dsledkem. Je-li tomu tak, politick kultura uv v um,
vme bt ukazatelem zdrav demokracie, nelze v n vak spatovat nstroj, konkrtnjm
znamu. Antonio
jak stabiln demokratick vldnut nastolit nebo poslit. Pstup, kter Al- Gramsci (viz str.
oznauje slomond a Verba zvolili, m nadto sklon chpat politickou kultura jako cosi 224)
vem hegemonie
schopnost
vldnouhomogennho, tj. jako sotva vc ne jen ifry oznaujc nrodn kulturu c tdy vykonvat
a nrodn charakter. Proto si mlo vm politickch subkultur a jev ten- moc zskvnm
tch, ktedenci pezrat fragmentaci a sociln konflikt. Radikln pstupy k politick souhlasu
r si podmauje;
kultue naopak zpravidla poukazuj na vznam socilnch rozdl, na- nemus tud uvat
donucen. Jako forpklad co do tdn pslunosti, rasy a genderu (viz kapitolu 9).
ma tdnho panstv
Vrazn jin pohled na lohu a povahu politick kultury vznikl a roz- bez pouit donuceni se hegemonie
vinul se v rmci marxistick tradice. I kdy Marx lil kapitalismus jako chpe obvykle jako
i ideolosystm tdnho vykoisovn a tlaku, jeho zkladem je vlastnictv v- kulturn
gick proces, kter
robnch prostedk, pesto uznval slu idej, hodnot a nzor. V Nmec- funguje tak, e
hodnoty
k ideologii (1846) to Marx a Engels formulovali takto: Mylenky vld- buroazn
a nzory se v
nouc tdy jsou v kad epoe mylenkami vldnoucmi, tj. tda, kter cel spolenosti.
vak i dimenzi
je vldnouc materiln moc spolenosti, je souasn jej vldnouc du- M
politickou a ekonomickou:
souhlas lze
chovn moc. Podle Marxe jsou ideje a kultura soust nadstavby", manipulovat
kter je urovna ili determinovna ekonomickou zkladnou", vrob- napklad zvyovnm mezd nebo ponm zpsobem.
litickmi i socilZ tchto idej se zrodily dv marxistick teorie kultury. Podle jedn nmi reformami.
je kultura svou podstatou tdn: jeliko pslunci te tdy maj stejn
zkuenosti a stejn ekonomick postaven a zjmy, budou mt nejsp
zhruba stejn ideje, hodnoty a nzory. eeno Marxovmi slovy, nen
to vdom lid, co uruje jejich existenci, ale je to jejich sociln existence, co uruje jejich vdom". Lze tedy oekvat, e proletsk kultura
a proletsk ideje se budou vrazn liit od kultury a idej buroaznch.
Druh teorie kultury zdrazuje mru, v n ideje vldnouc tdy (kter
Marx oznaoval slovem ideologie") pronikaj spolenost a stvaj se
vldnoucmi mylenkami" dan epochy. Politick a dokonce i obansk
kultura je tud pouhou buroazn ideologi. Zde je teba ci, e podle
tohoto nzoru jsou kultura, hodnoty a nzory formou moci. Funkc ideologie je podle marxist smiovat podzen tdy s jejich vykoisovnm a tlakem, a to propagovnm mt, iluz a nepravd (podle Engelse
falenho vdom"). Pozdj marxist vysvtlovali tento proces pomoc Buroazn ideologie (bourgeois idehegemonie" buroazie.
Marxistick
Modern marxist brzy uznali, e vldnouc mylenky" buroazie ology).
oznaen idej a tekter slou
rozhodn nemaj v intelektulnm a kulturnm ivot monopoln posta- ori,
zjmm buroazie,
ven, kter by vechny ostatn mylenky vyluovalo. Souhlas s tm, e a sice tm, e zarozpory kaexistuje kulturn, ideologick a politick sout; zdrazuj vak, e je to krvaj
pitalistick spolesout nerovn. Zkrtka a dobe, ideje a hodnoty, kter kapitalistick d nosti.

224

podporuji a udruj, jsou jednoznan zvhodovny na kor idej a hodnot, kter ho zpochybuj nebo m proti nmu. Takov ideologick hegemonie me mt spch dky tomu, e funguje na pozad iluze svobody slova, voln soute a politickho pluralismu, tedy tomu, co Herbert
Marcuse (viz str. 76) nazval represivn tolerance".
Nejvlivnjm stoupencem tohoto nzoru byl ve 20. stolet Antonio
Gramsci. Gramsci upozornil, nakolik je tdn systm udrovn nejen nerovnou ekonomickou a politickou moc, ale tak buroazn hegemoni.
Jej podstatou je duchovn a kulturn nadvlda vldnouc tdy, navozen
enm buroaznch hodnot a nzor obanskou spolenost", tedy prostednictvm mdi (viz str. 225), crkv, hnut mldee, odbor atd. Zludnost tohoto procesu je dna tm, e jde nad rmec formlnho uen a
vchovy a zasahuje do obecnho vdom doby. Gramsciho analza vede k
zvru, e m-li se dospt k socialismu, je teba svst ideologickou bitvu",
ve kter proletsk principy, hodnoty a teorie nahrad nebo alespo
zpochybn ideje buroazn.
Marxistick pohled na kulturu jako na ideologickou moc je zaloen na
rozliovn mezi subjektivnmi neboli domnlmi zjmy (tm, co si lid
mysl, e chtj) a objektivnmi neboli skutenmi zjmy (tm, co by lid
chtli, kdyby se mohli rozhodnout samostatn a na zklad dostatench
informac). Dostvme se tak k tomu, co Stephen Luke (1974: 27) nazval
radikln pohled na moc (viz str. 27): A m moc nad B, jestlie ovlivn B v
rozporu s jeho zjmy." Tento pohled na politickou kulturu vak vyvolal
znanou kritiku. Nkte tvrdili, e je neodvodnn poveneck
naznaovat, e obyejnm lidem byly jejich hodnoty a nzory vnuceny
manipulac a indoktrinac. To, e dlnick tda akceptuje kapitalistick
hodnoty a nzory, me bt napklad pouhm odrazem toho, e podle
jejho nzoru kapitalismus funguje.
Je ovem mon, e i chpn politick kultury prismatem vldnouc
ideologie zveliuje mru hodnotov a nzorov homogenity modernch
spolenost. Vldnouc" ideologie me, pravda, dodvat vldnouc td
sebedvru a vru ve vlastn posln; mn jasn vak je - jak tvrdili
Abercrombie, Hill a Turner (1980) -, e podzen tdy byly do tohoto
hodnotovho systmu spn zalenny. Marxistick nzor, kter se sna
objevit spojitost mezi nerovnou tdn moc a kulturn a ideologickou
pedpojatost, mon jen popisuje uritou tendenci mocnch skupin propagovat
ideje, kter jim slou, tedy tendenci, se kterou se setkvme ve vech
spolenostech. Zda se tak vytv dominantn systm hodnot, v nm se
prostednictvm masovch mdi, crkv atd. jaksi ucelen a navzjem
provzan poselstv, je ponkud diskutabilnj.

225

Masov mdia a politick komunikace

Pojem

Politick vznam masovch mdi se uznv u od konce 19. stolet,

kdy zmasovla gramotnost a nastoupil masm uren tisk. Veobecn se
vak pijm, e v dsledku kombinace socilnch a technologickch
zmn vznam mdi jako politickch aktr znan vzrostl a mdia se
v jistm smru stala pmo soust politickho procesu. Zvlt je teba
upozornit na ti faktory, kter tomu napomhaly. Za prv je to pokles vznamu tzv. primrnch" agent politick socializace jako jsou rodina
a spoleensk tda. Zatmco kdysi lid zskvali v pokroilejm dtstv
a zejmna v adolescenci jaksi rmec svch politickch sympati a sklon, kter pak jejich zkuenosti v dosplosti obvykle modifikovaly nebo
prohlubovaly, zdka kdy vak radikln mnily, v modern spolenosti
byl tento proces oslaben vt sociln a prostorovou mobilitou a enm
individualistickch a konzumnch hodnot. Stl politick preference
a navykl volisk postoje ustoupily instrumentlnjmu pstupu k politice, kdy se lid politicky rozhoduj podle konkrtnch problm a nabzench politickch een, kter pomuj svmi osobnmi zjmy. Tm
se zase roziuje prostor pro politick vliv mdi, kter jsou hlavnm mechanismem, prostednictvm nho se informace o problmech a nabzench politickch eench - tud i o rozhodnutch, kter maj lid uinit
- prezentuj veejnosti.
Za druh: vytven masovho televiznho divctva ponaje 50. lty
a rst potu televiznch kanl a mediln produkce v dob jet nedvnj spolu s novmi" mdii vrazn zvil mru, v n masov mdia
vnikaj do kadodennho ivota lid. To znamen, e veejnost se dnes
spolh na masov mdia vc ne kdykoli dve: napklad televize je daleko dleitj zdroj zprv o kadodennch udlostech ne politick
schze; daleko vce lid sleduje dnes sport v televizi ne ho provozuje;
dokonce i nakupovn se ve stle vt me dje prostednictvm teleshoppingu" a internetu. Za tet: mdia se stala daleko silnjmi ekonomickmi aktry. Nejde jen o to, e velk mediln spolenosti jsou dnes
mocnmi globlnmi hri; jde i o to, e kdysi samostatn sfry vydavatelstv, nakladatelstv, televize, filmu, hudby, pota a telekomunikac
se celou adou fz zaaly vleovat do obrovskho jednotnho prmyslu
informac jako zbavy", ili infotainment" (Scammel, 2000). Mediln
firmy jako Microsoft, AOL-Time Warner, Disney a News Corporation
Roberta Murdocha tak zskaly obrovskou ekonomickou a trn moc,
take dn vlda si neme dovolit je ignorovat.
Jen mlo autor zpochybuje schopnost mdi utvet politick postoje a hodnoty nebo pinejmenm politick a volisk rozhodovn
ovlivovnm toho, jak lid vnmaj povahu, a tud i dleitost jednotlivch tmat a problm. iroce se zato diskutuje o politickm vznamu
tohoto vlivu. Existuje ada konkurujcch si teori, kter k politickmu
vlivu mdi zaujmaj rzn a asto protikladn postoje. Z nich nejdleitj jsou pluralistick model, model dominantn ideologie, trn model
a model vychzejc z hodnot elit. Pluralismus (viz str. 97) obecn upozoruje zejmna na rznorodost a mnohost. Pluralistick model l mdia jako jaksi ideologick trh, na kterm se probr cel kla politickch nzor a diskutuje se o nich. Neodmt sice pedstavu, e mdia
mohou ovlivovat politick nzory a sympatie, naznauje vak, e jejich

Masov mdia
K mdim pati
spoleensk instituce, kter se zabvaj produkc a distribuc vech forem vdn, informac a zbavy.
Masovost" masovch mdi je dna
tm, e sdlen
zprostedkuj irokmu a nediferencovanmu tenstvu, divctvu a
posluchastvu, a to
pomoc relativn
vyspl technologie. Gramaticky a politicky jsou
masov mdia
(mass media) plurl. Odlin sdlen
lze komunikovat
prostednictvm
vyslacch" mdi
(televize a rozhlas)
nebo titnch"
mdi (noviny a asopisy). Podobn
mohou bt rozmanit politick sympatie eny bulvrnm tiskem a letky.
Nstup tzv. novch" medi (kabelov a satelitn televize, internet atd.)
pojem masovch
medi vrazn posunul, protoe vedl
jak ke zmnoen
vstup", tak k
vti fragmentaci
adrest a recipient.

Politick socializace (political socialization). Proces, jeho prostednictvm si lid

osvojuj politick
nzory a hodnoty a
jm se tyto nzory
a hodnoty
penej z generace na generaci.

226

vliv je v podstat neutrln, jeliko v mdich se pouze odr celkov

rozloen politickch sil ve spolenosti.
Pluralistick nzor nicmn prezentuje mdia ve svtle vrazn po
zitivnm. Ve snaze zajistit informovan obanstvo" masov mdia zvysuj kvalitu demokracie a garantuj kontrolu vldn moci. loha hldacho psa" se klasicky prokzala v roce 1974, kdy Washington Post zaal
soustavn sledovat skandl Watergate; toto sledovn nakonec vedlo k
rezignaci Richarda Nixona na funkci americkho prezidenta. Nkte
autoi nadto tvrd, e nstup novch" mdi, zejmna internetu, pluralismus a politickou sout poslil, jeliko protestnm skupinm, a to i
antikapitalistickm" dal do rukou pomrn levn a vysoce inn nstroj en informac a organizovn kampan. Pluralistick model m
vak vn nedostatky. Napklad slab a neorganizovan skupiny jsou
z pstupu k bnm publikanm a vyslacm monostem vyloueny,
co znamen, e mediln ideologick tit thne k relativn zuenosti a
celkov upednostuje establishment. Nadto soukrom vlastnictv I a
formln nezvislost na vld nemusej bt dostatenou zrukou opozinosti mdi, jeliko mezi vldou a (v irokm smyslu) novini exis- |
tuj vztahy stle vt symbizy.
Model dominantn ideologie l mdia jako slu politicky konzervativn, spjatou se zjmy ekonomickch a spoleenskch elit a slouc en poslunosti nebo politick pasivity v masch. Ve sv marxistick variant, spojovan nap. s Gramscim a podobnmi teoretiky naznaujeme
,e mdia propaguj buroazn ideje a udruj kapitalistickou hegemonii,
jeliko jednaj v zjmu velkch korporac a medilnch magnt. Jinak eeno, je to konec konc vlastnictv, co uruje politick a jin nzory, kter
mdia , piem vlastnictv se stle vce koncentruje v rukou malho
potu globlnch medilnch firem. estici nejvtch tvo AOL-Ti- me
Warner, News Corporation, Viacom, Disney, Vivendi Universal a
Bertelsmann AG. Z tohoto hlediska hraj mdia vznamnou roli v globalizaci (viz str. 160), jeliko maj tendenci propagovat ideje, obrazy
a hodnoty sluiteln se zpadnm konzumerismem; tm pomhaj otevrat nov trhy a do celho svta podnikn.
Jednou z nejvlivnjch a nejpropracovanjch variant modelu dominantn ideologie pedloili Noam Chomsky (viz str. 157) a Ed Herman
ve spolen prci Vroba souhlasu (1994), a to v podob modelu propagandy". Pojmenovali pt filtr", pomoc nich jsou zprvy a politick informace pekrucovny strukturou samotnch mdi. Jsou to:

Propaganda (propaganda). Informace en se zmrem formovat

nzory a pokud
mono podncovat
k politick akci;
komunikace jako
manipulace.

- podnikatelsk zjmy firem, kter mdia vlastn,

- vnmavost vi nzorm a zjmm inzerent a sponzor,
- erpn zprv a informac od mocnch agent" jako jsou vldy a intelektuln centra, podporovan podnikatelskmi kruhy,
- kritika urnalist nebo tlak na n, vetn pohrek alobami,
- nezpochybovan dvra v blahodrnost trn konkurence a konzumnho kapitalismu.
Chomsky ve sv analze zdrazuje, nakolik mohou mdia podrvat
demokracii, napklad tak, e v USA pomhaj mobilizovat podporu pro
cle imperialistick zahranin politiky. Pesto je i model dominantn ideologie vystaven kritice. Proti nmu se napklad namt, e podceuje,
kolik pozornosti tisk a vyslatel, zejmna veejnoprvn, vnuj pokro-

227

kovm, socilnm, rasovm a rozvojovm tmatm. Pedpoklad, podle

nho mediln vstupy utvej politick postoje, je nadto deterministick a pehl roli, kterou pi filtrovn medilnch informac a mon
i pi vzdorovn jim hraj vlastn hodnoty lid.
Model hodnot elit pesouv pozornost od vlastnictv medilnch firem
k mechanismu, prostednictvm nho jsou kontrolovny mediln
vstupy. Podle tohoto nzoru maj redaktoi, urnalist a vyslatel znanou profesionln nezvislost a dokonce i nejintervencionistitj mediln magnti dok pouze vytyit obecnou politickou linii, nikoli vak
kontrolovat kadodenn rozhodovn redaktor. V politick pedpojatosti
mdia se tud odrej hodnoty skupin, kter jsou mezi jeho ve postavenmi zamstnanci zastoupeny poetnji ne by odpovdalo jejich
skuten sle. Existuje vak ada variant tohoto modelu, a to v zvislosti
na charakteristickch rysech povaovanch za politicky vznamn. Podle jedn verze vyplvaj antisocialistick a politicky konzervativn nzory vtiny novin, asopis a televiznch stanic hlavnho proudu" z toho, e jejich funkn nejve postaven pracovnci maj vysok platy
a obvykle pochzej ze stedostavovskho prosted. Se zcela jinou verz
pichzej konzervativci, kte zastvaj nzor, e mdia odrej nzory
vysokokolsky vzdlanch liberlnch intelektul, jejich hodnoty a
zjmy se vrazn li od hodnot a zjm masy obyvatelstva. Ve sv feministick variant tento model upozoruje na pevahu mu mezi fredaktory a vyslateli a tvrd, e tm se vysvtluje nedostaten pozornost, kterou masov mdia vnuj nzorm a problmm en, i konfrontan styl, kter vyslatel a urnalist obas pouvaj pi rozhovorech
apolitickch diskusch. I kdy model hodnot elit pomh vysvtlit, pro
je kla masovmi mdii vyjadovanch nzor asto znan u ne
naznauj pluralist, i on m sv meze. Z nich hlavn je to, e zplna nepihl k tlakm, kterm jsou nejve postaven pracovnci mdi vystaveni a mezi n pat napklad nzory a zjmy vlastnk a komern
ohledy, pedevm aktuln rating".
Trn model masovch mdi na rozdl od ostatnch nepracuje s pedstavou pedpojatosti mdi: noviny a televize podle nj nzory veejnosti
spe odrej ne utvej. Je tomu tak proto, protoe bez ohledu na osobn nzory vlastnk mdi a jejich nejve postavench pracovnk jsou
soukrom mdia pedevm byznys, kde jde o maximalizaci zisku a vt podl na trhu. Mdia tud dvaj to, co lid chtj", a nemohou si dovolit odcizit se stvajcm nebo potencilnm divkm i tenm tm,
e by prezentovala politick stanoviska, se ktermi oni ppadn nesouhlas. Takov ohledy mon mn t veejnoprvn stanice, napklad
BBC, kter jsou obchodnm a reklamnm tlakm vzdlenj; i zde se
ovem stle vce projevuje tyranie rating".
Trn model sice opout pedstavu, e masov mdia jsou politick
instituce, pesto vak vrh zajmav svtlo na modern tendence v politice: ukazuje toti, jak me mediln prezentace ovlivnit, na co se zam
politick diskuse a jak probhne. Jednm z aspekt zde byl rostouc zjem
o osobn ivot politik a jejich chovn v soukrom, kter zsti zatlail
do pozad politick a ideologick otzky. Pinou toho je i posedlost
mdi, zejmna televize, spe obrazy ne tmaty a spe osobnostmi ne
politickmi problmy a navrhovanmi opatenmi. Ve Spojenm
krlovstv a dalch parlamentnch systmech se to jasn projevuje ten-

228
denc politiku prezidentizovat" i amerikanizovat". V takovch dencch
se odr ani ne tak pedpojatost mdi jako snaha prodv politiku
masm, kter politick problmy a navrhovan een daj pli nezajmaj.
Podobn vahy vedly k tomu, e volby se mn v d stihy", kde ve stedu
pozornosti je spe to, kdo vyhraje ne jak vznam volebn vsledek m, a
vystily i v celkov pokles objemu vnli zpravodajstv a politickch
diskus. Tyto tendence lze, pravda, brt j nodue jako reakci na tlaky trhu;
pomhaj vak pedevm tyto tlaky vy volvat. Napklad to, e politick
argumentace se redukuje na kontury jc si slogany a vkiky", neodrazuje
jen od smlho a strategickho pemlen, ale tak oslabuje zjem o
politiku, jeliko politikov jsou prezentovni jako povrchn tvorov, posedl
touhou dostat se do mdi. Krom politickch pedpojatost, kter se
projevuj v mdich i prostednictvm nich, byl pedmtem stle vtho
znepokojen i tsn vztah, kter v modern politice existuje mezi vldou a
mdii a to, jak ho kad z obou stran vyuv ke svm clm. To vedlo k
urit zmn stylu a obsahu politick komunikace, kter ovlivnila jak
veejn mnn, tak nejsp i politickou kulturu. Vldy mly k pravd vdy
vztah, na kter se nedalo spolhat. Politikm jde pedevm o zskn a
udren moci, a proto jim stle vce zle na tom, aby si zachovali podporu
veejnosti. Touze zdrazovat pozitivn a zamlovat negativn se tud
tko odolv. V liberln demokratickm prosted, ve kterm existence
svobodnch mdi vyluuje oficiln" propagandu a nezastenou
ideologickou manipulaci, zaaly vldy ovlivovat, o em a jak mdia
informuj, po- moc novch technik kontroly a en informac, kterm se
asto k zen zprv" (news management) nebo politick marketing".
Prezentace informac a politickch opaten v pznivm svtle, tedy to, co
asem dostalo nzev spin", se tak stala jednou z hlavnch starost moder- \
nch vld.
PatUmn
k nim:spinu", provozovan tzv. spin-doctors", m mnoho podob.
- peliv
mdi, proklepvn" informac a argument dve, ne se pust" do I
- kontrola
nad zdroji
informac, aby se zajistilo, e bude pedkldna
pouze
oficiln
linie",
- vyuvn
briefing"
nebo nik" (leaks), jejich pvodce zstv v
anonymit",
- dodvn informac pouze tm mdim, kter jsou pzniv naklonna vld,
- uvolovn informac tsn ped uzvrkou, aby se zabrnilo jejich
ovovn a nalzn protiargument,
- vypoutn patnch" zprv v dob, kdy se hlavn pozornost veejnosti
zamuje na jin zvanj vci.
Takov zen zprv" pokroilo nejdl v USA, kde je od jist doby
bn, e volebn stratgov a manaei pedvolebnch kampan nastupuj
na vznamn msta v apartu Blho domu, jestlie je jejich kandidt
zvolen prezidentem. O Clintonov administrativ se asto tvrdilo, e spin"
a umn prezentovat politiku pozvedla na novou, vytbenj a
rafinovanj rove. Tak britsk Blairova vlda vnovala znanou
pozornost prezentaci politiky; mnoz ji tud kritizovali, e j vce zle

Spin, fale", posun. Pedkldn

informac takovm
zpsobem, aby se
vyvolala douc
reakce; eten"
pravdou (being
economical with
tne truth)

229

na form ne na obsahu. Za Blaira dolo mj. k tomu, e komunikace vldy s mdii se poddila tiskovmu adu pedsedy vldy a vi urnalistm se postupovalo metodou cukru a bie": pzniv referovn se odmovalo informacemi, kritika byla trestna"; tiskov odbory jednotlivch ministerstev byly postaveny pod kontrolu Downing Street (adu
pedsedy vldy).
Bylo by vak myln se domnvat, e v procesu zen informac" byla mdia povolnm nebo pasivnm aktrem. Mdia potebuj vldu stejn jako vlda potebuje mdia. Vlda byla vdy vznamnm zdrojem
zprv a informac; jeliko se vak znan rozil poet mdi - televiznch kanl, webovch strnek, novin a asopis -, tato jej role jet
vzrostla; zeslil toti tlak na zskvn novch pbh", kter stoj za
zveejnn". Vydavatel, fredaktoi a redaktoi v nkterch ppadech
pmo s vytvei fal" konspiruj, a to k oboustrannmu prospchu.
V Britnii se to tvrdilo pokud jde o vztah Blairovy vldy k Murdochovu
tisku. Napklad vlda znan zvolnila pi prosazovn zkon na ochranu
soukrom prv ve chvli, kdy Sun, nejvt bulvrn denk ve Spojenm
krlovstv, a pak i The Times zaaly podporovat labouristy. To, e na sc
n se objevily vldy s tsnmi vztahy k mdim, mlo krom poklesu ra
zance a men nezvislost mdi i adu dalch dsledk. Nkte nap
klad tvrd, e se tak posiluje demokracie, protoe vlda me bt v ilej
m kontaktu s veejnost a innji reagovat na jej nzory a problmy. Ji
n v tom vak vid ohroen demokratickho procesu, jeliko se tak rozi
uje prostor pro manipulaci a nepoctivost a oslabuje se role zastupitelnch
instituc jako jsou parlament a dal shromdn. Me to rovn zvyo
vat apatii a oslabovat zjem o bn formy politick aktivity jako jsou ze
jmna ast na volbch a lenstv v politickch stranch. K tomu dochz
proto, protoe do centra mediln pozornosti se dostv fale", styl a pre
zentace a ve veejnosti sl pedstava, e vlda je jeden obrovsk stroj na
publicitu, odcizen ivotu a problmm obyejnch lid.
Zmenuje se sociln kapitl?
Politick a ekonomick transformace v bvalch komunistickch sttech po roce 1990 znovu zvila zjem o problematiku politick kultury.
Vudyptomn kontrola sttu nad nkolika generacemi zde toti oslabila
nebo zcela zlikvidovala sociln vazby i smysl pro obanskou odpovdnost, kter je obvykle oporou demokratick politiky. Jinak eeno, bylo
evidentn zapoteb opt vybudovat obanskou spolenost, tj. sfru autonomnch organizac a sdruen vetn podnik, zjmovch skupin, klub
atd. Tyto mylenky lze sledovat a k Alexisovi de Tocqueville (viz str.
240), kter v 19. stolet vysvtloval egalitsk instituce a demokratick
praktiky USA poukazem na ochotu Amerian participovat a vytvet obansk sdruen. Pokud jde o postkomunistick stty, objevil se tento obnoven zjem o politickou kulturu teprve pot, co se obdobn zaalo pistupovat k problmm pociovnm ve vysplch demokracich.
Nap. Robert Putnm (1993) tvrdil, e rzn kvalita mstn sprvy
v italskch regionech je dna ptomnost nebo naopak absenc tradic obansk angaovanosti, projevujc se rznou volebn ast i rznm potem ten novin a len zpvckch spolk a fotbalovch klub.
V knize Kuelky hraje kad sm (2000) Putnam upozornil, e v USA

230

Robert D. Putnam (nar. 1940)

Americk politolog a komenttor. Putnamovo dlo vyvolalo novou vlnu zjmu o politickou kulturu a upozornilo na vznam socilnho kapitlu": mry dvry a spoluprce ve
spolenosti, kter j" petv v my". Ve sv nejvlivnj knize Kuelky hraje kad
sm: zhroucen a oiven americk obce (2000) pouil pmru lovka, kter je ve he,
kterou hraje, odkzn sm na sebe, msto aby byl lenem drustva. Jm chtl ilustrovat pokles komunitrnch aktivit a politick angaovanosti v USA. Mezi jeho pinami Putnami
uvd slc vliv televize, zmny ve struktue rodiny a stle vt prostorovou mobilito.

se zmenuje sociln kapitl" a vyslovil nzor, e podobn tomu asem

bude i v dalch prmyslov vysplch zemch. Podle nho se rod post
obansk" generace. Projevem toho je skutenost, e poet klub a dobrovolnch sdruen se od roku 1965 snil o 25-30 %, e vrazn poklesla ast na veejnch, mstskch a kolnch schzch a znan se
zmenil poet len politickch stran i objem prce, kterou lid pro politick strany konaj. Putnam, ovlivnn komunitarismem (viz str. 194),
vysvtluje zmenen socilnho kapitlu nkolika faktory. K nim pat
vt zjem o ivot na pedmstch, kdy postupn odpadaj cesty za prac
do mst, rst potu rodin, ve kterch mui i eny maj vlastn profesn
kariru a ve kterch tud kles zjem o plnn rodiovskch povinnost
i tendence televize privatizovat voln st, posouvat vnmn spoleenskho dn a sniovat intelektuln a sociln vkonnost dt. Z jinho, sociln demokratickho hlediska se pokles obansk angaovanosti vysvtluje triumfem spotebitelskho kapitalismu a rozenm materialistickch a individualistickch hodnot.
Konzervativn myslitel u dlouho prosazovali svj vlastn pohled na
sociln kapitl v podob tradice (viz str. 234) a zejmna tradinch hodnot". Jimi jsou hodnoty a nzory, kter byly dajn pedny dvjmi generacemi a vytvej tud jaksi kulturn podlo. Konzervativn politikov zpravidla volaj po tom, aby se tyto hodnoty poslily" nebo brnily",
protoe jsou podle nich zkladem spoleensk soudrnosti a politick stability. V Britnii napklad Margaret Thatcherov v 80. letech vyzvala ke
vzken toho, emu sama kala viktorinsk hodnoty"; v 90. letech se
prakticky o tot pokouel John Major v nedobe zahjen kampani nvratu k zkladm" (back to basics). V USA se Ronald Reagan chopil pojmu pionrsk ideologie", pomoc nho chtl oivit ducha osidlovn
americkho Zpadu a ctnosti sebedvry, usilovn prce a dobrodrunosti, kter -jak se domnval - se tehdy projevily pmo pkladn. asto se
tyto ctnosti spojuj s rodinou, crkv a nrodem, tj. se zavedenmi institucemi, ve kterch se dajn ztlesuj hodnoty kontinuity a odolnosti.
Pojem
Sociln kapitl
Pod slovem kapitl mme na mysli hodnoty, jich se pouv pi produkci zbo a
slueb. Pojem sociln kapitl" {social capital) byl vytvoen v 70. letech 20. stolet.
Ml upozornit na sociln a kulturn faktory, na nich je zaloeno vytvej bohatstv. Pozdji se zaal uvat na oznaen socilnch vazeb tvoench vztahy, normami a dvrou, podporujcmi obanskou angaovanost. Sociln kapitl je tud
pedpokladem spchu obc a dobr sprvy vc veejnch (viz str. 26). Stejn jako
ekonomick zdroje me sociln kapitl narstat nebo se zmenovat, zpravidla v zvislost na vzdln, vchov a drazu na aktivn obanstv. dajn zmenovn socilnho kapitlu v modern spolenosti se spojovalo tu s deficitem rodiovsk pe", tu se vzestupem individualismu, tu s rstem sociln i geografick mobility. Kritikov toho termnu argumentuj tm, e sociln kapitl nen pinou, ale dsledkem
demokratickho vldnut, nebo e tento termn ignoruje roli, kterou pi posilovn
obansk vrnosti hraje materiln blahobyt.

231
Michael Oakeshott (1901-1990)

Britsk politick filozof. Od r. 1951 a do svho pensionovn v r. 1968 byl Oakeshott

profesorem politick vdy na London School of Economics. Soubor jeho esej Racionalismus v politice a jin stat (1962) a jeho systematitj pojednn o filozofii politiky
0 lidskm chovn (1975) jsou asto cenny jako vznamn pspvky ke konzervativnmu tradicionalisrnu. Zdrazovnm vznamu obanskch sdruen a opakovanmi poukazy na to, e sfra politiky m sv meze se Oakeshott vyslovoval i k tmatm tsn spjatm s liberlnm mylenm. Tebae je asto chpn jako stoupenec neideologick politiky, Oakeshott ovlivnil mnoho myslitel Nov pravice.

Ve svm eseji Racionalismus v politice (Oakeshott, 1962) Michael Oakeshott pedloil ve prospch kontinuity a tradice dal argumenty. Tvrdil,
e tradin hodnoty a ustlen zvyky je teba zachovvat a respektovat, jeliko jsou dobe znm a pomhaj tud navozovat pocity jistoty, stability
a bezpe. Tm se naznauje, e lid celkov upednostuj tradici ped
novotrstvm, zaveden ped novm. Bt konzervativcem znamen podle
Oakeshotta dvat pednost dvrn znmmu ped neznmm, vyzkouenmu ped nevyzkouenm, hmatatelnmu ped tajemnm, relnmu
ped monm, omezenmu ped nevzanm, blzkmu ped vzdlenm,
dostatenmu ped nadbytenm, vyhovujcmu ped dokonalm, smvu
dnes ped dokonalou radost v utopii" (Oakeshott, 1962: 169).
Obrana tradinch hodnot a zavedench vr byla jednm z stednch
tmat neokonzervatismu, prosazovanho v USA takovmi teoretiky jako
Daniel Bell (1976) a Irving Kristol (1983), kte varovali ped destrukc
duchovnch hodnot, zpsobovanou tlaky trhu a enm plin tolerance
a shovvavosti. Tento postoj je vak problematick. Je to dno tm, e se
zde pedpokld jaksi autoritativn systm morlky, na kterm lze zaloit
d a stabilitu. Holm faktem ale je, e v modernch multikulturnch a multinboenskch spolenostech lze sotva njak systm hodnot pokldat za
autoritativn. Definovat urit hodnoty jako tradin", zaveden" i vtinov" me jednodue znamenat snait se urit systm morlky zbytku
spolenosti vnutit. Empirick dkazy toti, jak se zd, podporuj nzor, e
politick kultura je stle fragmentovanj a e modern spolenosti se vyznauj stle vt morln a kulturn rozrznnost.
Jin pohled na diskusi o socilnm kapitlu naznauje, e nedolo k poklesu obansk angaovanosti nebo k oslaben socilnch vazeb, ale e se
zmnily jejich formy. Podle Ingleharta (1977, 1990) souvisej tyto zmny
s cm se blahobytem a s tm, e zejmna mezi mlde nabvaj na vznamu postmateriln" hodnoty (viz str. 232). Od 60. let dosply nov generace, kter - pinejmenm v prmyslov vysplch zemch - pivykly
ekonomick zajitnosti a materilnmu blahobytu a tradin" nzory napklad na sex, manelstv a individuln chovn vystdaly pedstavy liberlnj" i tolerantnj". Tradin politick postoje a loajality byly zrove oslabeny a nkdy i nahrazeny rostoucm zjmem o problmy feminismu, jadernho odzbrojen, prv zvat a ochrany ivotnho prosted.
lenstv v politickch stranch a volebn ast mon klesly, vzrostl vak
zjem o protestn politiku, zamenou na nkter konkrtn tma, a o skupiny, kter organizuj kampan a podlej se na nich. Teoretikov postfordismu (vz str. 214) tvrd, e takovm kulturnm zmnm nelze brnit, protoe souvisej s celkovou zmnou ekonomick a politick organizace, kter s sebou nese pokles cty a poddajnosti a vzestup individualismu.

232

Pojem
Postmaterialismus
Postmaterialismus (postmaterialism) je teorie, kter povahu toho, o co se lid v politice zajmaj i hodnot, kter vyznvaj, vysvtluje poukazem na rove ekonomickho rozvoje. Voln navazuje na hierarchii poteb", s n piel Abraham Maslow
(1908-1970) a kter ve ne materiln ili ekonomick poteby stav sebehodnocen a seberealizaci. Postmaterialismus vychz z pedpokladu, e materiln nedostatek plod egoismus a hrabivost; vsledkem je, e politice dominuj ekonomick tmata. V situaci obecn prosperity vak jednotlivci projevuj vt zjem o tmata
postmateriln", kter souvisej s kvalitou ivota". Typicky jde o morlku, politickou spravedlnost a osobn naplovn; sem pat feminismus, svtov mr, mezrasov harmonie, ekologie a prva zvat. Postmaterialismem se vysvtlovalo uvolovn tdnch vazeb (viz str. 262) a nstup novch spoleenskch hnut.

Legitimita a politick stabilita

Tma legitimity, oprvnnosti reimu ili systmu vldnut souvis
s jednou z nejstarch a zrove nejdleitjch politickch diskus, toti
s diskus o problmu politick povinnosti. Pro by mli oban ctit
povinnost uznvat autoritu vldy? Jsou povinni respektovat stt a dit se
jeho zkony? V modern politick diskusi se vak legitimita chpe z hlediska spe politickho chovn a politickch nzor ne morlnch povinnost. Jinak eeno, nezabv se tm, pro by oban abstraktn vzato
mli stt poslouchat, ale pro urit stt nebo systm vldnut skuten
poslouchaj. Jak podmnky nebo procedury je dovdj k tomu, e
autoritu pijmaj jako oprvnnou a e tud podporuj stabilitu reimu?
V tom se projevuje posun od filozofie k sociologii; odr se v tom vak
i spornost pojmu legitimity.
Legitimizovn moci
Klasickm pspvkem k chpn legitimity jako sociologickho fenomnu je dlo Maxe Webera. Weberovi lo o kategorizaci jednotlivch
systm panstv" a o identifikovn, na zklad eho se v nich dosahuje
legitimity. K tomu vytvoil ti ideltypy (viz str. 38) ili pojmov modely, kter, jak doufal, pomohou objasnit znan sloitou podstatu politickho vldnut. Zkladem tchto ideltyp jsou ti druhy autority:
- tradin autorita,
- charismatick autorita,
- prvn-racionln autorita.

Pojem
Legitimita
Legitimita (legitimity, z lat. legitimare, prohlsil za oprvnn") znamen zhruba
oprvnnost. Legitimita tud uritmu du nebo pkazu propjuje autoritativn
neboli zvaznou povahu, a tak promuje moc v autoritu (vz str. 25). Od legality se
li tm, e legalita nen nutn zrukou, e vlda se respektuje nebo e oban uznvaj svou povinnost poslouchat. Politit filozofov chpou legitimitu jako morln
nebo racionln princip, na zklad nho mohou vldy po obanech poadovat poslunost. Nrok na legitimitu je tud dleitj ne fakt poslunosti. Politologov
vak obvykle chpou legitimitu sociologicky, toti jako ochotu podrobovat se systmu vldnut bez ohledu na to, jak se tto ochoty dosahuje. Podobn jako u Webera
se legitimita podle tohoto nzoru rovn ve v legitimitu, tj. ve v prvo vldnout".

233

Max Weber (1864-1920)

Nmeck politick ekonom a sociolog. V roce 1898 se nervov zhroutil a ukonil svou
univerzitn kariru; i nadle vak vdecky pracoval a psal. Stal se jednm ze zakladatel
modern sociologie, ve kter prosazoval vdeckost a bezhodnotovost. Poukazoval tak na
vznam mylen a vdom v socilnm jednn. Zabval se sociln stratifikac, prvem,
moc, organizacemi a nboenstvm. K jeho nejvlivnjm dlm pat Protestantsk etika
a duch kapitalismu (1902), Sociologie nboenstv (1920) a Ekonomika a spolenost
(1922).

Kad z nich se vyznauje uritm zdrojem politick autority a tud

uritmi dvody, kter lid mohou vst k poslunosti reimu. Pitom se
Weber snail porozumt transformaci samotn spolenosti: postavil toti
proti sob systmy panstv v relativn jednoduchch tradinch spolenostech a ty, se ktermi se obvykle setkvme ve spolenostech industrializovanch a byrokratizovnch.
Weberv prvn typ politick legitimity se opr o zaveden zvyky
a tradice. Tradin autorita se tud pokld za legitimn proto, protoe
existuje odevdy"; byla posvcena djinami, jeliko ji akceptovny dvj generace. Je pro ni pznan, e funguje podle uritho souboru
konkrtnch pravidel, tj. pevn zakotvench a nezpochybovanch obyej, kter nen teba ospravedlovat; v nich se toti odr to, jak se vci vdy mly. S nejmarkantnjmi pklady tradin autority se setkvme u kmen nebo malch skupin, a to v podob patriarchtu (panstv otce
v rodin nebo pna" nad otroky) a gerontokracie (vldy starc, projevujc se bn v podob autority vesnickch starch"). Tradin autorita je tsn spjata se systmy, ve kterch se moc a privilegia dd; vidme to napklad na dodnes existujcch dynastich v Saudsk Arbii,
Kuvajtu a Maroku. Ve vysplch industrilnch spolenostech je jej vznam okrajov. Monarchie (viz str. 360), kter jet - by v konstitun
podob - petrvv napklad ve Spojenm krlovstv, Belgii, Nizozemsku a panlsku, ovem pomh formovat politickou kultura, jeliko
udruje pi ivot hodnoty typu cty, respektu a povinnosti.
Druhou formou legitimnho panstv je podle Webera charismatick
autorita. Ta se opr o slu jednotlivcovy osobnosti, tj. o jeho resp. jej
charisma". Charismatick autorita, kter se neve na status, sociln
postaven i funkci dan osoby, funguje jedin dky vdcov schopnosti
pmo ovlivovat stoupence jako jaksi hrdina nebo svtec. Modern politit vdcov, napklad de Gaulle, Kennedy a M. Thatcherov sice nepochybn uplatovali autoritu i prostednictvm svch osobnch kvalit
a sv schopnosti probouzet v lidech loajalitu, jejich legitimitu vak nelze oznait za charismatickou, jeliko se v podstat oprala o formln
pravomoci spjat s funkcemi, kter zastvali. Jako pklady se spe hod Napoleon, Mussolini, Hitler, ajtolh Chomejn, Fidel Castro a plukovnk Kaddf.
Charismatick autorita vak nen jen dar nebo pirozen sklon. Systmy osobn moci jsou vdy podprny kultem osobnosti" (viz str. 369),
jeho zejmm smyslem je vyrbt" charisma. To, e legitimita vyvr
zsti nebo zcela z moci a sly vdcovy osobnosti, m zpravidla dvoj
dsledek. Za prv: charismatick autorita, prv proto, e se neopr
o formln pravidla nebo postupy, je asto bezbeh. Vdce je jaksi Mesi, neomyln a nezpochybniteln; z mas se stvaj stoupenci i ued-

234

Pojem
Tradice
Soust tradice (traditiori) je ve, co se z minulosti pedv nebo pen do ptomnosti (ustlen zvyky a obyeje, instituce, sociln a politick systmy, hodnoty,
nzory atd.) Psn vzato je tradice nco jinho ne reakce; znamen toti spe kontinuitu s minulost ne snahu otoit kolem djin zpt" a minulost optn nastolit. Tato
kontinuita se zpravidla chpe jako spojnice mezi generacemi, i kdy hranice mezi
tradinm a pouze mdnm je asto nezeteln. Termn tradice se uv i ke kontrapozici tradinch" a modernch" spolenost. O tradinch spolenostech se obecn mlo za to, e jsou strukturovny statusem (viz str. ...) a dajn organickmi hierarchiemi, zatmco modern spolenosti jsou strukturovny dohodami a demokratickmi procedurami.

nci, po nich se d jedin podroben a poslunost. Za drah: autorita

je natolik spjata s konkrtnm jednotlivcem, e systm osobn moci jen
st peije svho zakladatele. To se nepochybn tkalo reimu Napo- |
leonova, Mussoliniho i Hitlerova.
Tetm typem politick legitimity je u Webera prvn-racionln autorita, kter se ve na jasn stanoven soubor prvnch pravidel. Podle
Webera je prvn-racionln autorita pznan pro vtinu modernch
stt. Moc prezidenta, pedsedy vldy nebo lena kabinetu je konec konc
dna formlnmi, stavnmi pravidly, kter vymezuj, co me init ten,
kdo danou funkci zastv. Ve srovnn s tradin a charismatickou
autoritou m tu pednost, e spe ne s osobou je spjata s funkc, e je
men pravdpodobnost jejho zneuit a e v mn ppadech vyst
v nespravedlnost. Prvn-racionln autorita tud zachovv omezenou
vldu a racionln dlbou prce; nadto zvyuje vkonnost. Weber vak
uznval, e i tento typ politick legitimity m svou odvrcenou tv. Cenou za vt innost me bt, jak se obval, odosobnnj a nelidsk
sociln prosted, pro kter je pznan neustl rst byrokratickch
(viz str. 377) forem organizace.
Weberova klasifikace typ legitimity je dodnes povaovna za vznamnou. I ona vak m sv meze. Jednou z nich je, e se zamuje na legitimitu politickho reimu i systmu vldnut a k tud jen velmi mlo
o situacch, kdy je politick autorita zpochybovna a u v dsledku
nepopulrnch politickch opaten nebo proto, e vdce nebo vlda se
zdiskredituje. Napklad kampa proti dani z hlavy, kter v Britnii probhla v roce 1990, byla nepochybn projevem irokho lidovho nesouhlasu
s tmto krokem a pispla k tomu, e v listopadu tho roku padla premirka Margaret Thatcherov. Nevystila vak ve ztrtu legitimity v tom
smyslu, e by zpochybnila oprvnnost celho politickho systmu. Vt
vznam m to, na co upozornil Beetham (1991): spatovat v legitimit stejn jako Weber pouhou vra v legitimitu" znamen pehlet, jak takov
Pojem
Charisma
Charisma byl pvodn termn teologick a znamenal milost". Ta byla zdrojem Jeovy moci nad jeho uednky i moci, kter se v katolick crkvi pisuzuje svtcm
a svticm. Jako sociln politick fenomn vak charisma oznauje jaksi arm nebo slu osobnosti: schopnost zajistit si veden (viz str. 366) psychologickm ovldnutm jinch. Charismatick autorita m tud povahu mlem mystickou a zahrnuje
schopnost inspirovat k loajalit, citov zvislosti a dokonce i k jakmusi zboovn.
I kdy se obvykle chpe jako pirozen", vichni politit vdcov podpraj sv
charismatick vlastnosti propagandou, ennm, tm, e se dovedn pedvdj
apod. Weber rozlioval individuln charisma (spjat s konkrtn osobou) a charisma adu (spjat s funkc).

235

legitimita vznikne. To me vst k zvru, e odpov na otzku, zda nco je i nen legitimn, zstv v rukou mocnch, kte mohou oprvnnost
vyrbt" pomoc kampan ve stylu public relations apod.
Podle Beethama se o moci d ci, e je legitimn, jedin za splnn
t podmnek. Za prv, moc mus bt vykonvna v souladu se zavedenmi pravidly, a u jsou tato pravidla vtlena do zkon nebo maj podobu neformlnch zvyklost. Za druh, tato pravidla mus bt ospravedlnna sdlenmi nzory vldnoucch i ovldanch. Za tet, legitimita
mus bt vyjadovna projevem souhlasu ovldanch. Napklad v roce
1990 zstala legitimita britskho systmu zachovna, jeliko veejnost
uznvala, e jak politick opaten, tak vdcov se sice mohou znelbit,
samy vldy jsou vak pivdny k moci volbami a volbami mohou tak
bt moci zbavovny. To ns upozoruje na dva nesmrn dleit rysy
procesu legitimizace. Prvnm je existence voleb a soute politickch
stran, tedy systmu, prostednictvm nho me lid projevit svj souhlas (o tom se hovo v kapitolch 11 a 12). Druhm je existence stavnch pravidel, kter zhruba odrej nzory lid na to, jak by se jim mlo
vldnout (o tom je e v kapitole 14).
Krize legitimity
S alternativou weberovskho pstupu k legitimit pili teoretikov
neomarxismu (viz str. 112). Zatmco ortodoxn marxist legitimitu obvyk-le odmtali jako pseudoproblm a spatovali v n v podstat jen buroazn mtus, modern marxist, nsledujc v tom Gramsciho, uznali, e
kapitalismus se udruje zsti i dky tomu, e si doke zajistit politickou podporu. Neomarxist - napklad Jrgen Habermas (viz str. 236)
a Claus Offe (1984) - si tud nevmali jen tdnho systmu, ale i mechanismu, pomoc nho se udruje legitimita (demokratick procedury,
sout politickch stran, sociln zabezpeen, sociln reformy atd.).
Poukzali ovem i na to, co oznaili za neodmysliteln znak politickho
systmu zaloenho na nerovn moci jednotlivch td, toti na obte
spojen s jeho legitimizac. V knize Krize legitimity (1973) Habermas
pojmenoval adu krizovch tendenc" v kapitalistickch spolenostech,
kter psob, e tyto spolenosti jen obtn udruj politickou stabilitu
pouze pomoc souhlasu. Toto napt, tvrdil, vyvr z rozpor a konflikt
mezi logikou kapitalistick akumulace na jedn stran a demokratickou
politikou vyvolvanmi tlaky lidu na stran druh.
Takto se dospv k zvru, e kapitalistick ekonomiky jsou nuceny
k neustl expanzi, kterou jim diktuje touha po zisku. Roziovn politickch a socilnch prv, kter mla dodat tmto systmm legitimitu,
vak vystilo v protitlaky. Jde zejmna o to, e demokratick proces vedl
ke stupovn poadavk co do socilnho zabezpeen, vt participace
lidu a sociln rovnosti. Roziovn funkc sttu do oblasti ekonomick
a sociln a z toho vyplvajc neustl rst dan a veejnch vdaj
vak omezuj kapitalistickou akumulaci, protoe sniuj mru zisku a
odrazuj od podnikn. Podle Habermase nemohou kapitalistick demokracie trvale uspokojovat poadavky lidu pokud jde o sociln zabezpeen a hospodsk prva a souasn poadavky trnho hospodstv
zaloenho na soukromm zisku. Tyto spolenosti, nucen bu elit tlakm veejnosti nebo riskovat ekonomick zhroucen, zjiuj, e udret
legitimitu je stle t, ne-li dokonce nemon.

Fiskn krize soci-

lnho sttu
(fisical crisis of

the welfa-state).
Krize statnch
financ, ke
nedochz v situaci,
kdy stle
vy sociln vdaje
jsou provze-

236. Jrgen Habermas nar.1929.

sem daovch pj-

Velice podobn problm byl identifikovn v 70. letech v podob tzv.

nadmrn zte vldy (overload). Autoi jako Anthony King (1975) a
Richard Rose (1980) tvrdili, e pro vldy je stle obtnj vldnout,
jeliko jsou vystaveny pli velk poptvce. Stalo se tak proto, protoe
politikov a politick strany se ve snaze dostat se k moci museli vzjemn pebjet" volebnmi sliby, a protoe ntlakov skupiny dokzaly
obklit" vldy neustle vznenmi a vzjemn se vyluujcmi poadavky. Schopnost vldy tyto poadavky uspokojovat byla oslabena i celkovm posunem ke korporatismu (viz str. 293), kter vedl ke stle vt
vzjemn zvislosti vldnch resort a organizovanch skupin. Zatmco
vak neomarxist byli pesvdeni, e krizov tendence" identifikovan v
70. letech nedok kapitalistick demokracie zvldat, volali teoretikov
nadmrn zte" zpravidla po vraznm posunu politickch a
ideologickch priorit odhozenm koncepce velkho", tj. tm do veho
zasahujcho sttu.
V politickch opatench 80. a 90. let lze v mnoha smrech spatovat reakci
na tuto krizi legitimity i na tuto situaci nadmrn zte". Voln po zmn
priorit nejhlasitji zaznvalo ze strany Nov pravice. Teoretikov jako Samuel
Brittan (1977) se zaali intenzvn zabvat fiskln kriz socilnho sttu a
psali o ekonomickch rozporech demokracie". V 90. letech se vldy napklad Reaganova v USA a M. Thatcherov v Britnii - snaily omezit
oekvn, se ktermi se lid na vldu obracej. Dlaly to tak, e se snaily
penet odpovdnost ze sttu na jednotlivce. Sociln zabezpeen se
napklad prezentovalo jako vc pevn individuln odpovdnosti a
jednotlivci se vedli k tomu, aby se sami zabezpeovali usilovnou prac,
spoenm, vlastnm penzijnm zabezpeenm a zdravotnm pojitnm atd. V
nezamstnanosti u vlda nespatovala nco, za co odpovd stt: existuje
jaksi pirozen mra" nezamstnanosti, kterou lze ovlivovat jedin tak, e
svmi nadmrnmi poadavky se nenasytn dlnci sami piprav o pracovn
msta".
Nov pravice vak pila s jet radiklnjm pokusem, toti zpochybnit a ppadn vytsnit teorie a hodnoty, kter dve legitimizovaly
postupn roziovn sttnch funkc. V tomto smyslu Nov pravice fakticky dospla k jakmusi hegemonistickmu projektu", kter se snail
zavst soubor hodnot a teori, jen na rozdl od dosavadnch jednoznan
stran jednotlivcm a trhu. Vznikla tak jaksi filozofie veejnho ivota,
kter velebila tvrd individualismus a oerovala peovatelsk stt"
(nanny state). spnost tohoto projektu dokld skutenost, e podobn
cle a hodnoty v podstat akceptovaly i socialistick strany, a to i v
zemch tak odlinch jako Spojen krlovstv, Francie, panlsko,
Austrlie a Nov Zland. Politickou kulturu, kter kdysi zdrazovala

Nmeck filozof a sociln teoretik. Vyrstal za nacismu. Pod vlivem

Norimberskho pro-

cesu a informac o koncentranch a vyhlazovacch tborech, postupn

zveejovanch po

vlce, se

druh generace" frankfurt-

zpolitizoval. Pod

sk koly kritick teorie. Habermasovy prce se tkaj teorie poznn, dynamiky

vedenm

vyspl-

Adornovm 1903-

ho kapitalismu, povahy racionality a vztahu mezi spoleenskou vdou a filozofi. V

1969 a

70.

Horkheimerovm

letech se jet vce vzdlil od ortodoxnho marxismu a kritickou teorii zaal

1895-1973 zaal

rozpracov-

studovat a stal se

vat do podoby teorie komunikativnho jednn. K jeho hlavnm dlm pat Teorie a

elnm

praxe

pedstavitelem"

1974, Na cest k racionln spolenosti 1970 a Teorie komunikan kompetence

1984.

237

sociln spravedlnost, sociln a hospodsk prva a odpovdnost veej- Pojem

n sfry, nhle vystdala politick kultura, v n do poped vystoupily Revoluce
Slovem revoluce
volba, podnikavost, konkurence a individuln odpovdnost.
(revolution, z lat.
Pro dochz k revolucm?
Jestlie legitimita pomh zajistit politickou stabilitu a petrvn reimu, pak v okamiku, kdy se legitimita zhrout, je pravdpodobnm vsledkem bu shnut k represi (viz str. 407) nebo dalekoshl politick
zmna. Zmna je jednm z nejvznamnjch rys politickho ivota.
Mnoz z tch, kdo se kdy angaovali v politice, budou nepochybn souhlasit s mylenkou, kterou Marx formuloval ve svch Tezch o Feuerbachovi (1845): Filozofov svt jen rzn vykldali, jde vak o to jej zmnit!' Postoje, kter politit myslitel zaujmali ke zmn, se vak vrazn
rozchzely. Zatmco konzervativci obvykle projevovali pn konzervovat" a ve jmnu kontinuity a tradice se zmn brnili, liberlov a
socialist obvykle zmnu jako projev pokroku vtali. Ve ve v pokrok je
hluboce zakoenna vra v lidsk rozum a ve schopnost lid pohnout
djinami vped a dky nashromdnmu rozumu a poznn vytvoit jakousi lep spolenost.
Zmna, a u znamen progres nebo regres, vzestup nebo padek, je
vsledkem jednoho ze dvou proces: evoluce nebo revoluce. Evolun
zmna se obvykle chpe jako reforma, postupn zdokonalovn v rmci
uritho socilnho nebo politickho systmu. Reforma je tud zmna pi
zachovn kontinuity, je to reorganizace nebo pestavba napklad njak
instituce, nikoli jej odstrann a nahrazen jinou. Revoluce je naopak
zmna zsadn. Revoluce zcela mn politick uspodn, a to zpravidla
nhlm a asto nsilnm rozchodem s minulost. Probhaly a probhaj
etn diskuse jak o povaze revoluce, tak o historickch, socilnch
apolitickch okolnostech, za kterch k revolucm nejsp dochz.
Marxistick teorie revoluce
Marxist uvali slovo revoluce" velmi zvltnm zpsobem. Uznvaj
sice, e revoluce jsou politick udlosti zsadnho vznamu, jejich
soust je nahrazen star vldy novou nebo nastolen zcela novho reimu, tyto zmny vak vykldaj jako projev jaksi hlub sociln transformace. V tomto pojet je podstatou revoluce zsadn sociln zmna: likvidace jednoho ekonomickho systmu ili vrobnho zpsobu" a jeho
nahrazen jinm. Marxista tud nejsp odmtne pedstavu, e Americk
revoluce (1776) pivodila revolun zmnu; vystila sice v nezvislost
nkdejch britskch koloni a vedla ke vzniku konstit^n republiky,
systm vlastnictv a sociln strukturu vak ponechala nedoten. Vtina
marxist pesto prezentuje anglickou, americkou a francouzskou revoluci
jako revoluce buroaznf \ protoe byly pelomem v postupnm pechodu
od feudlnho vrobnho zpsobu ke kapitalistickmu. Takto nahleno,
revoluce nejsou pouze obdobmi nhlch a dramatickch politickch
zmn, ale delmi obdobmi hlub spoleensk pemny. V jistm
smyslu napklad Rusk revoluce zaala sice v roce 1917, pokraovala
vak a do zhroucen SSSR v roce 1991: jejho cle, toti vybudovn
komunismu" nebylo toti stle jet v pln me dosaeno.

revolutio, pohyb v
kruhu) se drive
oznaovala cyklick zmna; viz napklad nvrat k
dnmu"Politickmu uspodn v
tzv. Slavn revoluci (1688) v Anglii. Francouzsk revoluce (1789) pinesla modern pojet revoluce jako
procesu zsadnch
a dalekoshlch
zmn, kdy se star
d hrout a je nahrazen novm. Revoluce jsou lidov
povstn, kdy masy
postupuj i extralegln; asto, ne
vak vdy, jsou nsiln. Lis se od
pevrat (coup tat, viz str. 407), ve
kterch se moci
chpe mal skupina. Od rebeli a revolt se revoluce li
tm, e ne vy stuj v
pouhou zmnu
politiky nebo nahrazen jedn vldnouc elity jinou,
ale ve zmnu zsadn (samho politickho systmu).

Podle marxistick teorie jsou revoluce dsledkem rozpor existujcch

Pojem:
na sociln-ekonomick rovni. Revoluce jsou v podstat projevem
Tdn vdom,
rozporu mezi utlaovateli a utlaovanmi, vykoisovateli a vykoisovje subjektivn
nmi. Vechny tndn spolenosti jsou proto odsouzeny k zniku. Marx byl
uvdomn si obpesvden, e revoluce budou bodem, kdy tdn boj peroste v oteven
jektivn situace
konflikt, ve kterm jedna tda svrhne a nahrad druhou. Zatm co
a zjm urit tfrancouzsk revoluce byla vykldna jako revoluce buroazn, na ruskou
dy. V nm se tud
revoluci se pozdji hledlo jako na revoluci proletskou", kter zahjila
projevuje zsadn
proces, jen vy vrchol nastolenm socialismu a ppadn i plnho
rozdl, kter podle
komunismu. Podle Marxe zapone etapa urit sociln revoluce ve chvli,
marxist existuje
mezi tdou o sob. kdy vrobn vztahy" se stanou brzdou dalho rozvoje technolo- gi a
inovac, tedy tzv. vrobnch sil". Marx byl pesvden, e to vyhrot tdn
a tdou pro sebe.
antagonismus a pivede vykoisovanou tdu (v kapitalismu proletarit) k
Tda pro sebe dajn
tdnmu vdom". Jakmile proletarit k tomuto tdnmu vdom
znamen tda
dospje, stane se revolun silou a spontnn povstane.
solidrn
Podle Marxe je revolun zmna soust zkonitho procesu, kter
kter aktivn
psob, e djiny prochzej adou epoch, na jejm konci je beztdn spoprosazuje sv spolenost, tj. spolenost, ve kter neexistuj dn vnitn rozpory. Revoluce
len a skuten
vak neprobhly tak, jak Marx pedpovdal. K revoluci nedolo, jak pedzjmy. Tdn vpokldal, ve vysplch kapitalistickch zemch zpadn a stedn Evropy.
dom je tud proti- Kapitalismus se nestal brzdou dalho rozvoje vrobnch sil, ale projevil
kladem falenho
zdnliv neuspokoj telnou chu po technologickch inovacch a vedl tak k
vdom, mylnho
soustavnmu, i kdy obas nerovnomrnmu rstu ivotn rovn. Prochpn, kter ped letarit zstal v dsledku toho politicky pasivn. Tam, kde ve 20. stolet
porobenmi tdamarxistick revoluce probhly, stalo se tak podle vzorce zcela jinho.
Rusk bolevick revoluce z roku 1917, veden Leninem (viz str. 97),
mi skrv skuteposunula marxistickou teorii revoluce vped ve dvojm dleitm smyslu.
nost, e jsou vykoZa prv, zatmco klasick marxismus prezentoval revoluci jako jaksi neisovny a vede
vyhnuteln zhroucen tndn spolenosti, ke ktermu dojde ve chvli, kdy pro
tak k politick pan dozraj objektivn podmnky, Lenin si osvojil mylenku, e revoluce se mus
sivit. Marx vil,
Bolevici se chopili moci v jnu 1917, akoli k buro-azn" revoluci dolo
e tdn vdomudlat.
se
teprve
v
noru tho roku a rusk proletarit byl velmi nepoetn a politicky
v dsledku zintennevyspl.
Za druh, Lenin dospl k zvru, e je zapoteb politickho veden v
zvujcho se tdpodob avantgardn strany". Tto role se chopili prv bolevici (pozdji
nho boje vytvo
pejmenovan na Komunistickou stranu). Rusk revoluce byla psn vzato spe
nutn, Lenin vak
pevratem ne lidovm po- vstnm. V jnu 1917 - na rozdl od situace v noru,
tvrdil, e proletarikdy padl carismus -se moci nechopily masy, ale velmi zk skupina revolucion
t mus bt k tdjednajcch jejich jmnem. Mnoz proto tvrdili, e komunistick reimy, kter ve
nmu vdom dove20. stolet vznikly pod praporem marxismu-leninismu, byly deformac
den avantgardoumarxistickho revolunho idelu.
ili revolun stra-Dalm vznamnm posunem v marxistick teorii bylo nahrazen proletaritu
rolnictvem jako revolun tdou". Lenin to naznail v roce 1917, kdy hovoil
nou, kter proletao svazku mstskho proletaritu a rolnictva. Jasnji to vak vyjdila a
rit vede a d.
uskutenila nsk revoluce (1949) pod veden Mao Ce-tungovm. nsk
revoluce byla rolnickou revoluc, uskutennou spe na venkov ne ve
velkch mstech. Pozdji se tohoto modelu chopili marxist v Latinsk
Americe, Africe a jinch asijskch zemch. Mar-xismus-leninismus tak vlastn
neslouil jako filozofie sociln revoluce, ale v praxi se uval spe jako
ideologie modernizace a industrializace, pitaliv zvlt pro rozvojov zem.

239
MaoCe-tung (1895-1976)

nsk marxistick teoretik a v letech 1949-1976 nejvy pedstavitel nsk lidov republiky. Mao byl syn rolnka z Hunanu. Zpotku pracoval jako knihovnk a uitel. V roce 1921 pomhal zaloit Komunistickou stranu ny a v roce 1935 stanul v jejm ele. Jako politicky teoretik pizpsobil marxismus-leninismus potebm pevn zemdlsk
a stle jet tradicionalistick spolenosti. Jeho odkaz se asto spojuje s Kulturn revoluc
(1966-1970), radiklnm rovnostskm hnutm, kter odsuzovalo elitismus a ty, kdo
jdou kapitalistickou cestou", vystilo ve velk spoleensk zmatky a pineslo masov
tlak a smrt. Maoismus se obvykle chpe jako jaksi antibyrokratick forma marxismu,
kter sz na radikalismus mas.

Nemarxistick teorie revoluce

Nemarxistickch teori revoluce byla vypracovna ada. S marxismem
maj spolen zdrazovn vznamu socilnch konflikt. Ve dvou
dleitch smrech se vak s marxismem rozchzej. Za prv, politick
udlosti se v nich nevysvtluj jen jako odraz hlubho ekonomickho
nebo spoleenskho vvoje. Revoluce se v nich chpe jako transformace
spe politickho ne socilnho systmu. Za druh, revoluce se v nich
nepojm jako proces nutn a nevyhnuteln (tj. jako vsledek psoben
logiky djin), ale spe jako dsledek uritho souboru politickch a
socilnch okolnost. Existuje vak rozshl diskuse, o jak okolnosti se
jedn a jak soubor sociln politickch faktor pomh revoluci
uskutenit.
Jedna z nejvlivnjch teori revoluce byla vypracovna na zklad toho
pstupu k politice, kter je spojovn s teori systm. Z tohoto pstupu
vyplv, e politick systm thne k dlouhodob stabilit, jeliko vldn
vstupy" se pizpsobuj vstupm" ili tlakm, kter jsou na vldu
vyvjeny. V tomto smyslu lze revoluce chpat jako jakousi nevyvenost", kterou v politickm systmu zpsobuj ekonomick, sociln,
kulturn a mezinrodn zmny, na n systm nedoke reagovat. Nap.
Chalmers Johnson v knize Revolun zmna (1966) tvrdil, e k revolucm
dochz v situaci mnohonsobn disfunkce", kdy se politick systm
hrout pod tlakem takovch poadavk na zmnu, kter se vzjemn
vyluuj. Napklad autokratick caristick reim v Rusku se projevil jako
neschopn reagovat na smsici tlak vyvolanch ponajc industrializac
a mobilitou a demoralizac zpsobenou 1. svtovou vlkou. Podobn lze
tvrdit, e koncem 20. stolet si ortodoxn komunistick reimy v SSSR a
vchodn Evrop nedokzaly poradit s naptm, vyvolanm rstem
pevn mstskho, vzdlanjho a politicky vysplejho obyvatelstva.
Systmov analza vak asto pehl dleit subjektivn i
psychologick faktory, kter pomhaj revoluci urychlit.
Druh teorie revoluce byla vypracovna na zklad pouen vyplvajcch ze sociln psychologie; mon poprv ji vak pouil Alexis de
Tocqueville pi svm pokusu vysvtlit propuknut francouzsk revoluce
roku 1789. Tyto mylenky byly rozvinuty do podoby modelu revoluce
narstajcch expektac". Ve sv prci Star reim a revoluce (1856) Tocqueville ukzal, e revoluce je zdka vsledkem absolutn chudoby a
znanho zbdaen, tedy podmnek, kter jsou asto spojeny se zoufalstvm, rezignac a politickou inerc (netenost). K revolucm obvykle
dochz spe tehdy, kdy po dlouhm obdob tlaku vlda sv seven
uvoln. Podle Tocquevilla nejnebezpenj moment pro patnou vldu je
obvykle ten, kdy se zan reformovat". Napklad ve Francii k tomu

Teorie systm
(systems theory).
Teorie, kter chpe
politick systm
jako samoregulan
mechanismus, reagujc na vstupy"
(poadavky a projevy podpory) pijmnm autoritativnch rozhodnut
ili vstup" (politickch opaten).

240

Alexis de Tocqueville (1805-1859)

Francouzsk politik, politick teoretik a historik. Po francouzsk revoluci roku 1830 navtvil USA, dajn aby studoval tamn vzestv. Vsledkem byla rozshl prce Demokracie v Americe (1835-1840). Jeho politickou kariru ukonil pevrat Ludvka Napoleona v roce 1849, kter tak TocqueviUovi vlastn umonil pln se vnovat historickm pracm, mezi nimi na prvnm mst stoj Star reim a revoluce (1856). Tocqueville byl ptelem J. S. Milla a dopisoval si s nm. Tocquevillova dla odrej znan rozporn autorovo stanovisko k postupu politick demokracie. Jeho ideje ovlivnily jak liberln a konzervativn teoretiky, tak i sociology na univerzitch.

dolo tehdy, kdy Ludvk XVI. svolal Generln stavy (1788). Lze tvrdit, e ve vchodn Evrop dolo k revolucm v dsledku Gorbaovovch reforem z konce 80. let. Msto aby vyhovla poptvce po radikln
zmn, me reforma vystupovat oekvn lidu a podntit revolun
naden.
Klasickou formulaci tto teorie nalezneme v knize Teda Gurra Pro
se lid bou (1970). Podle Gurra je vzpoura (rebelie, povstn) vsledkem relativn deprivace", kter vznikne v dsledku propasti mezi tm,
co lid oekvali (mezi jejich hodnotovmi expektacemi") a tm, co
skuten dostanou (jejich hodnotovou zpsobilost"). K revoluci dojde
s nejvt pravdpodobnost tehdy, kdy obdob ekonomickho a socilnho rozvoje, kter vyvolalo znan oekvn, nhle vystd opak. To
vytvo propast" mezi expektacemi a zisky, kter me vst k revoluci.
V knize Kdy lid revoltuj a pro (1971) to James Davies objasnil pomoc teorie revoluc, kter vyuv kivky tvaru psmene J". Tmto tvarem je znroznno obdob stoupajcch expektac, kter nhle kon. Dleit je zde pojem relativn deprivace; upozoruje toti, e vt vznam
m to, jak lid sv postaven vnmaj ne jak objektivn je. Pitom rozhoduje, jak lid svou situaci hodnot, a u ve vztahu k nedvn minulosti nebo k tomu, co maj jin. Napklad lidov nespokojenost a nestabilita ve vchodn Evrop koncem 80. let byly nepochybn zsti iveny vnmnm toho, jak jsou materiln zabezpeeni a jakm politickm
svobodm se t obyvatel kapitalistickho Zpadu.
Tet teorie revoluce se nesousteuje na tlaky v rmci politickho
systmu, ale na siln a slab strnky samotnho sttu. V jistm smyslu
me stt vydret jakkoli vnitn tlak, pokud disponuje donucovac moc, aby udrel kontrolu, a pokud m politickou vli tuto moc pout.
V tomto smyslu je dsledkem ztrty legitimity bu revoluce nebo represe. Reimy typu Hitlerova Nmecka, Stalinova Sovtskho svazu nebo
Husajnova Irku nepochybn pevaly tak dlouho proto, protoe dokzaly terorem a repres potlait a zlomit vnitn opozici. V takovch reimech dojde k politick zmn spe cestou vzpoury v rmci politick nebo vojensk elity ne cestou lidov revoluce.
Pomoc srovnvac analzy francouzsk revoluce, revoluce v Rusku
a revoluce v n dospla Theda Skocpolov (1979) k sociln-strukturlnmu vysvtlen revoluc, je poukazuje pedevm na mezinrodn
slabost a vnitn neefektivnost reimu, kter se zhrout. Napklad vlka
a ciz invaze byly asto v pprav a zrychlen revoluce rozhodujc: bylo
tomu tak v n v letech 1911 a 1949 i v Rusku v letech 1905 a 1917.
Pokud jde o vnitn politiku, stty se stvaj zraniteln revoluc ve chvli,
kdy u nemohou potat s loajalitou svch ozbrojench sil nebo kdy u
nejsou odhodlny shnout k rozshl represi. Dokladem toho je srov-

241

nn brutlnho, avak spnho potlaen povstn nskch student

na nmst Tchienanmen v ervnu 1989 a rychlho a v podstat nekrvavho zhroucen komunistickch reim ve vchodn Evrop na podzim
a v zim tho roku. Rozhodujcm faktorem v tomto druhm ppad
bylo to, e za Gorbaova nebyl Sovtsk svaz odhodln ani souhlasit
s repres, ani sm zashnout a ponajc revoluce potlait, jako to dve
uinil ve Vchodnm Nmecku (1949), Maarsku (1956) a eskoslovensku (1968).
Shrnut
> Politick kultura je psychologick orientace lid vi politickm objektm jako jsou strany, vlda a stava, vyjden v politickch postojch, nzorech, symbolech a hodnotch. Od veejnho mnn se politick kultura li tm, e je tvoena spe dlouhodobmi hodnotami ne reakcemi na konkrtn politick opaten, problmy i osobnosti.
> Jednotlivci a skupiny zskvaj sv politick postoje a hodnoty v procesu politick socializace. Tu lze chpat bu jako indoktrinaci, ke kter
dochz po cel lidsk ivot, nebo jako pedvn hodnot z jedn generace na druhou, kter se uskuteuje zejmna v dtstv. Hlavnmi agenty
socializace jsou rodina, kola, nboenstv, masov mdia a vlda.
> 0 obansk kultue se iroce diskutovalo. Pomoc obansk kultury se
vysvtlovaly psychologick orientace, napklad participace a cta k vld, kter pispvaj k udren stabilnho demokratickho vldnut. Obansk kultura je vak spe dsledkem ne pinou demokracie. Pli
se v n mon zdrazuje hodnota poslunosti a nedoceuje se mra kulturn heterogenity. Radiklov a marxist tvrd, e dominantn" kultura
je vnucovna shora v zjmu privilegovanch skupin.
> V dsledku kombinace socilnch a technologickch zmn vzrostl politick vznam masovch mdi. Pluralist l mdia jako jaksi ideologick trit, kter podncuje diskusi a volim usnaduje rozhodovn.
Spatoval se v nich vak tak nstroj en propagandy vldnouc tdy
nebo hodnot profesionlnch pracovnk elit i zase odraz nzor a vkusu
veejnosti.
> asto se m za to, e modern spolenosti trp poklesem socilnho kapitlu, kter se projevuje ni obanskou angaovanost. V tom se spatoval dsledek sociln a kulturn zmny, produkt stle vtho individualismu nebo odraz prohlubujc se nerovnosti.
> Legitimita podporuje politickou stabilitu, protoe zakld prvo reimu vldnout a podpr tak autoritu reimu ped jeho lidem. Legitimita se
me oprat o autoritu tradin, charismatickou nebo prvn-racionln.
V modernch spolenostech je zkladem legitimity nejastji prvn-racionln autorita; souvis toti s chovnm, kter je regulovno pravidly,
vytvenmi na zklad stavnosti a volebn demokracie.
> Strukturln nevyvenosti modern spolenosti mohou vst k tomu, e
udret legitimitu je stle obtnj. Krize legitimity mohou vznikat na
jedn stran z konfliktu mezi tlakem na sociln a ekonomick intervencionismus, vyvolvanm demokraci, nebo na druh stran z poteby stimul, podnikavosti a cenov stability, kter si d trn ekonomika.
>
Revoluce jsou lidov povstn, jejich podstatou je extralegln
akce
mas, kter m zmnit politick systm. Revoluce se vysvtlovaly rzn.

242

Byly vydvny za symptom jaksi hlub sociln transformace, za

znmku nerovnovhy v politickm systmu, za dsledek zklamn narstajcch expektac a za vsledek klesajc efektivity sttu. Otzky k

diskusi
- Je obansk kultura pinou efektivnho demokratickho vldnut ne
bo jeho dsledkem?
- Odrej masov mdia veejn mnn nebo ho utvej?
- Jde
modernm vldm spe o politick marketing nebo o politick vsledky?
-- Poklesla
obansk aby
angaovanost
nebo pouze
nabyla novch
eho je zapoteb,
se v modernch
spolenostech
udrelaforem?
legitimita?
- Jsou kapitalistick systmy nutn vystaveny krizm legitimity?
- M
se o revolucch uvaovat jako o socilnch jevech nebo jako o jevech
politickch?

Doporuen literatura
Almond, G. A. a S. Verba (eds), The Civc Culture Revisited (Boston, MA:
Little, Brown, 1980). Aktualizovan verze klasick prce z roku 1963, v
n se analyzuj podmnky, kterch je zapoteb, m-li bt demokracie
stabiln.
Bartle, J. a D. Griffiths (eds), Political Communications Transformed: Front
Morrison to Mandelson (London: Palgrave, 2001). Uiten soubor lnk analyzujcch zmnny vztah mezi mdii, politickmi stranami a volii
ve Spojenm krlovstv.
Cohen, A., Theories of Revolution: An Intrpduction (London: Nelson, 1975).
Jasn a srozumiteln analza rznch pstup k chpn revoluce.
Philo,
G. (ed.),Message Received (London: Longman, 1999). Analza masovch
Group. mdi z radiklnch pozic, zaloen na vzkumech Glasgow Media
Putnam, R., Bowling Alone: The Collapse and Revival of American Community (New York: Simon and Schuster, 2000). Znan vlivn rozbor poklesu obansk angaovanosti a spoleensk participace v USA.

243

KAPITOLA 11
Reprezentace, volby a hlasovn
Kdyby volby nco mnily, zruili by je."
Nzev knihy Kea Livingstona (1987)
Volby jsou asto povaovny za samo jdro politickho procesu.
V politice mon neexistuj dleitj otzky, ne jak vybrme politiky,
kte nm vldnou, a podle jakch pravidel se tento vbr uskuteuje.
Na volby se pohl jako na demokracii v praxi. Jsou nstrojem, pomoc
nho mohou lid kontrolovat svou vldu, tj. konec konc tak, e ty darebky vykopnou". Pro tuto koncepci je nejdleitj princip reprezentace. Je to prv tento princip, kter - zjednoduen eeno - l politiky jako sluebnky lidu a dv jim prvo jednat za ty a jmnem tch, kdo
je vol. Je-li demokracie v klasickm vznamu pm a soustavn participace lidu pokldna za naprosto neuskutenitelnou, reprezentace me
bt cestou, jak se vld lidu co nejvce piblit. Pesto existuj rzn nzory, jak v praxi reprezentace doshnout, jak by se mli politikov volit
a co volebn vsledky vlastn znamenaj.
V 1l. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-Co je reprezentace? Jak me jeden lovk reprezentovat" druhho?
- Jak lze reprezentace v praxi doshnout?
-K emu jsou volby? Jak jsou jejich funkce?
- m se li jednotliv volebn systmy? Jak jsou jejich pednosti a slabiny?
- Co znamenaj volebn vsledky?
-Pro lid vol tak, jak vol? m lze vysvtlit volebn chovn?

Reprezentace
Tma reprezentace vyvolalo zsadn politick spory, kter neustle
pokrauj. I od nkdejch absolutnch monarch se oekvalo, e budou
pi vldnut vyhledvat rady stav" (vysok lechty, duchovenstva
atd.). Obansk vlka, kter v 17. stolet propukla v Anglii a v n proti
sob stli krl a Parlament, propukla v dsledku pokusu upt reprezentaci hlavnm skupinm a zjmm. Rovn diskuse o roziovn demokracie, kter probhaly v 19. a 20. stolet, se do znan mry soustedily
na otzku, kdo by ml bt reprezentovn. M se reprezentace omezit na
ty, kdo se v nem vyznaj, maj vzdln a mon i dost asu k tomu,
aby jednali moude a vn se nad politikou zamleli (na to se odpovdalo rzn: jednou to byli mui, po druh ti, kdo vlastn njak majetek,
jindy zase urit rasov i etnick skupiny) nebo se m reprezentace rozit na vechny dospl obany?
Dnes jsou tyto otzky u do znan mry zodpovzeny, jeliko byl tm obecn pijat princip pinejmenm formln politick rovnosti (viz
str. 88) v podob veobecnho hlasovacho prva a zsady jeden lovk,

244

Pojem
Reprezentace
V hovorovm jazyce reprezentovat
znamen pedstavovat", zptomovat"; napklad
obraz pedstavuje
uritou krajinu nebo osobu. Jako politick princip je
reprezentace (representatiori)
vztah, pomoc nho urit jednotlivec nebo skupina
pedstavuje, zastupuje njak vt
kolektiv lid nebo
jedn jeho jmnem.
Reprezentace
(zastupovn) se od
demokracie li
tm, e v prvnm
ppad se uznv
existence rozdlu
mezi vldou a
ovldanmi, zatmco ve druhm
ppad - pinejmenm pokud jde
o demokracii v jejm klasickm
smyslu - se tento
rozdl dajn likviduje, take vznik
samosprva lidu.
Reprezentativn
(zastupitelsk) demokracie (viz str.
90) je pesto demokracie, i kdy omezen a nepm,
pokud ovsem reprezentace vytv
mezi vldou a
ovldanmi takovou vazbu, e nzory lidu jsou artikulovny nebo jeho
zjmy zabezpeovny.

jeden hlas". Napklad to, e nkte lid disponovali vce hlasy, bylo ve
Spojenm krlovstv zrueno v roce 1949, enm se ve vcarsku dostalo volebnho prva v roce 1971 a rasov kritria, kterch se pouvalo pi volbch v Jin Africe, padla v roce 1994. Tento pstup k reprezentaci je vak zjednoduujc, jeliko reprezentaci ztotouje s volbami
a s hlasovnm a politiky m za reprezentanty" jedin proto, e byli
zvoleni. Pehl se zde dleit otzka, jak se o jedn osob d ci, e
reprezentuje jinou a co vlastn tato osoba reprezentuje. Jsou to nzory reprezentovanho, jeho nejvlastnj zjmy, skupiny, ze kterch reprezentovan pochzej nebo co vlastn?
Rzn teorie reprezentace
Neexistuje dn teorie reprezentace, na kter by se vichni shodli.
Existuje mnoho rznch vzjemn spolu soutcch teori, z nich kad vychz z uritch ideologickch a politickch pedpoklad. Jestlie
napklad vyslovme slova reprezentativn vlda", znamen to, e vlda
nco v lpe" ne lid, e lid ji njak instruoval", co m dlat a jak m
postupovat, nebo e vypad jako" lid", protoe zhruba zrcadl to, m se
lid vyznauje a jak m rysy? To nejsou otzky jen akademickho vznamu. Z jednotlivch model reprezentace vyplvaj znan odlin
poadavky na chovn reprezentant. Napklad mli by bt zvolen politikov vzni politickmi postoji a nzory, se ktermi pedstupovali
ped volie a kter volii podpoili nebo je na nich, aby veejn mnn
vedli", a tak pomhali definovat veejn zjem? Nadto nen nim neobvyklm, e v rmci jednoho a tho politickho systmu pichz ke
slovu vc ne jen jeden model reprezentace, co by mon naznaovalo,
e dn sm o sob k zajitn reprezentativn vldy nepostauje.
Byly pedloeny tyi hlavn modely reprezentace:
-

model sprvce,
model delegta,
model mandtu,
model podobnosti.

Model sprvce
Sprvce je osoba, kter byla formln svena odpovdnost za n
majetek nebo zleitosti. S klasickm popisem reprezentace jako sprvcovstv se setkvme v projevu, jm se Edmund Burke (viz str. 67) v roce 1774 obrtil na volie v Bristolu: Vy, pravda, volte poslance; jakmile
ho vak zvolte, nen u poslancem Bristolu, ale poslancem parlamentu...
V reprezentant je vm povinovn nejen svou pl, ale i sudkem; nejen
e vm nebude slouit, ale naopak vs zrad, kdy svj sudek obtuje
vaemu" (Burke, 1975: 157).
Pro Burka podstatou reprezentace bylo slouit svm volim uplatovnm zdravho sudku" a osvcenho svdom". Reprezentace je strun eeno - morln povinnost: ti, kdo byli obastnni vzdlnm
a rozumem, maj jednat v zjmu tch, kterm se tak nevedlo. Zvry z takovho pohledu na vc jsou vrazn elitistick, jeliko se zde zdrazuje,
e zstupci, jakmile byli jednou zvoleni, by mli myslet vlastn hlavou a
vci posuzovat samostatn, protoe masa lid nev, co je v jejm

245

nejvlastnjm zjmu. S obdobnm nzorem vystoupil J. S. Mil (viz str.

66) ve sv liberln teorii reprezentace. Ta vychzela z pedpokladu, e
vechny politick nzory nemaj stejnou hodnotu, i kdy vichni jednotlivci maj prvo bt zastoupeni. Mill proto navrhoval systm, v nm by
nkte volii mli vce ne jeden hlas: tyi nebo pt hlas by mli lid s
akademickmi tituly, dva nebo ti kvalifikovan dlnci nebo misti; jeden
hlas by pak mli obyejn dlnci. Mill rovn tvrdil, e rozumn
uvaujc volii maj podporovat ty politiky, kte dok jejich jmnem
jednat moude, nikoli ty, kdo pouze papoukuj nzory voli. Sprvcovsk teorie reprezentace tud chpe politiky jako reprezentanty jen
tehdy, jsou-li pslunky vzdlan elity. Vychz z pesvden, e znalosti a rozum nejsou ve spolenosti rozdleny rovnomrn a e tud ne
vichni oban vd, co je pro n nejlep.
Tato burkovsk koncepce reprezentace vyvolala ovem i ostrou kritiku. Zd se napklad, e m jasn nedemokratick dsledky. Kdyby politikov mli myslet vlastn hlavou proto, protoe veejnost je hloup,
nedostaten vzdlan nebo protoe podlh svodm, bylo by jist pedevm chybou veejnosti dovolovat, aby si sv zstupce volila. Za druh,
souvislost mezi reprezentac a vzdlnm je sporn. Vzdln jist me
pomoci chpat sloit politick a ekonomick problmy; podstatn mn
jasn vak je, zda politikm pomh vynet sprvn morln soudy o
zjmech jinch lid. Existuje napklad pramlo dkaz, e vzdln plod
altruismus a dv lidem lep smysl pro spoleenskou odpovdnost.
Konen je zde obava, tradin vyjadovan radiklnmi demokraty jako
Thomas Paine (viz str. 246), e pokud se politikm dovol jednat podle
vlastnho rozumu, jednodue toho vyuij ke sledovn vlastnch
sobeckch zjm. Reprezentace by tak snadno mohla nahradit
demokracii. Ve sv broue Zdrav rozum (1776) se Paine piblil zcela
jin, konkurenn pedstav o reprezentaci, toti modelu delegta, a to
kdy tvrdil, e zvolen by si nikdy nemli vytvet zjem nezvisle na
volich".
Model delegta
Delegt je osoba vybran k tomu, aby jednala za nkoho jinho, kdo ji
povede nebo j bude dvat jasn instrukce. Jinak eeno, od delegta se
oekv, e bude vystupovat jako jaksi posel, kter pen nzory jinch, zatmco vlastn nzory nebo preference me uplatovat jen mlo
nebo vbec ne. Pkladem jsou dejme tomu obchodn zstupci nebo velvyslanci, z nich ani jeden nem psn vzato prvo myslet vlastn hlavou.
Rovn odborov funkcion, kter se astn njak konference a je
vybaven pokyny, jak m hlasovat a co m kat, jedn jako delegt, nikoli
jako burkovsk reprezentant. Ti, kdo upednostuj model reprezentace
jako delegace, se obvykle stav za mechanismy, kter zaruuj co nejvt
vzanost politik nzory tch, kter reprezentuj. Mezi n pat to, co
Paine oznail za ast prniky" reprezentant a jejich voli v podob
pravideln konanch voleb a krtkch funknch obdob.

Altruismus
(altruism). Zjem a
pe o blaho druhch, motivovan
osvcenm egoismem nebo uznnm, e vichni
jsme lid.

246

Thomas Paine (1737-1809)

Spisovatel a revolucion, narozen v Britnii. Vyrstal v kvakersk rodin. V roce 1774

odeel do Ameriky a na stran koloni se astnil boje za nezvislost. Po nvratu do Anglie (v
roce 1789) byl obvinn z velezrady. Jako republikn uprchl do Francie, kde za teroru mlem
skonil pod gilotinou. Vrnost politick svobod se v Painov radikalismu pojila s upmnou
vrou v suverenitu lidu. Z Paina proto erpali liberln republikni i rov-nostt socialist. K
jeho nejvznamnjm dlm pat Zdrav rozum (1776), Prva lovka (1791-1792) a Vk
rozumu (1794).

Radikln demokrat nadto prosazovali vyuvn iniciativy a monosti

odvoln jako zpsob, jak veejnosti umonit, aby vce kontrolovala
politiky. I kdy delegace nen v pravm slova smyslu pmou demokraci,
jej stoupenci jsou pesto obvykle pro referenda, kter by reprezentaci
doplnila.
Pednost tzv. delegtsk reprezentace je, e skt vt monosti pro
participaci lidu a brzd sklony profesionlnch politik myslet jen na sebe.
Tm se reprezentativn vlda maximln pibliuje idelu suverenity lidu.
Evidentn jsou vak i jej stinn strnky. Za prv, tm, e zajiuje sept
zstupc se zjmy jejich volistva, m tendenci plodit jistou z-koprsost a
konfliktnost. Prv toho se Burke obval, budou-li zstupci postupovat
spe jako velvyslanci, jednajc podle instrukc svch voli, ne jako
pedstavitel nroda. Svou mylenku formuloval takto: Parlament je
debatn shromdn nroda, sledujc jedin zjem, toti zjem celku".
Druh stinn strnka spov v tom, e delegovn zuuje prostor pro
vdcovstv (viz str. 366) a sttnictv. Profesionlnm politikm se toti
nev, e budou jednat podle vlastnho rozumu; proto jsou nuceni vyjadovat nzory svch voli nebo se jim dokonce podbzet a nejsou tud s
to lidi mobilizovat pedkldnm urit vize a inspirovnm.

Iniciativa {initiative). Jeden z druh

referenda, jeho
prostednictvm
me veejnost
pedkldat nvrhy
zkon.
Odvoln (recall).
Proces, kterm volii mohou volat k
odpovdnosti veejn funkcione, s
nimi nejsou spokojeni, a nakonec je
i zbavovat funkc.
Suverenita lidu
(popular sovereignty). Zsada,
podle n neexistuje
dn vy autorita
ne vle lidu
(zklad klasick
koncepce demokracie).

Referenda: pro a proti

Referendum (referendum) je hlasovn, jm volii mohou vyjdit svj nzor na konkrtn otzku veejn politiky. Od voleb se li tm, e volby jsou
t zpsobem obsazovni urit veejn funkce, nikoli pmou a spo-metodou
ovlivovn obsahu politickch opaten. Referendum je nm z nstroj
pm demokracie (viz str. 90). Zpravidla nem za-: orgny nahradit, ale
doplnit. Referenda jsou poradn nebo zvazku tak nastolovat tmata k
diskusi (iniciativy) nebo rozhodovat ch otzkch (plebiscity).
K pednostem referend pat:
- Jsou brzdou vi moci zvolench vld, jeliko zaruuj, e vldy budou
v souladu s veejnm mnnm. -Napomhaj politick participaci a
tm pispvaj k vytven vzdlanjho a informovanjho volistva.
- Posiluj legitimitu, jeliko veejnosti nabzej zpsob, jak se vyjdit ke
nm problmm.
se nstrojem een dleitch stavnch otzek nebo zjiovn vemnn ve vcech, na kter se nedostane ve volbch, protoe hlavick strany jsou v nich zajedno.
K nevhodm referend pat:
- Ponechvaj politick rozhodnut na tch, kdo maj nejni vzdln a nezkuenost a jsou nejsnze ovlivniteln mdii i jinak, V nejlepm
ppade jsou pouhm momentlnm obrazem veejnho minuj
politikm manipulovat s tm, o em se bude v politice jednat a
vyhbat se odpovdnosti za zvan politick rozhodnut, Maj
tendenci zjednoduovat a pekrucovat politick problmy, jeliko je
j na otzky typu ano-ne.

247

Model mandtu
Model sprvce i model delegta vznikly dve, ne se na scn objevily
modern politick strany; oba modely proto chpou reprezentanty jako v
podstat nezvisl aktry. Dnes se vak kandidti zdka vol pro sv
osobn kvality a svj talent: daleko astji se na n hled jako na stranick
pky, kte zskvaj podporu kvli povsti a politickmu programu politick strany. Proto vznikly nov teorie reprezentace. Z nich nejvlivnj
je tzv. teorie mandtu. Ta vychz z pedstavy, e strana, kter vyhrla volby, dostala od lidu mandt, jen ji opravuje realizovat veker opaten
nebo programov prohlen, kter ve volebn kampani naznaila nebo vyhlsila. Jeliko skutenm reprezentantem je spe strana ne jednotliv
politikov, odvoduje model mandtu jednotu strany a stranickou kze.
Politikov tak fakticky neslou svm volim tm, e by mysleli vlastn
hlavou nebo e by fungovali jako jaksi mdium, kter pen" jejich nzory, ale tm, e zstvaj loajln sv stran a jej politice.
Sla doktrny mandtu tkv v tom, e respektuje nepochybn politick vznam stranickch jmenovek a stranick politiky. Krom toho skt
nstroj, jak aspo zsti objasnit smysl volebnch vsledk, a zrove
zpsob, jak mt politiky k tomu, aby dodrovali, co ekli. Tato doktrna
vak vyvolala tak ostrou kritiku. Za prv, vychz z nanejv spornho
modelu volebnho chovn, kter naznauje, e volii vybraj strany
podle jejich politik a tmat, se ktermi vystupuj. Volii ale nejsou vdy
tak racionln a informovan tvorov, jak tento model naznauje. Mohou
bt ovlivnni adou iracionlnch" faktor, napklad osobnostmi vdc i povst strany, nebo mohou volit ze zvyku i pod tlakem prosted,
ve kterm se pohybuj.
Za druh, i kdy volii byli ovlivnni skutenmi politickmi opatenmi a kroky, je pravdpodobn, e nkter zvazky, obsaen v programu, je budou pitahovat, zatmco o jin budou mt men zjem a nkter budou mon i odmtat.
Hlas pro stranu nelze tud chpat jako podporu celho jejho programu, dokonce ani ne jako podporu kterhokoli z jejch pedvolebnch
slib. Za tet, tato doktrna nasazuje jakousi svrac kazajku. Politick
opaten, kter vlda in, omezuje stanovisky, kter strana zaujala a nvrhy, kter strana pedloila ve volbch, a neponechv prostor pro pizpsobovn politick linie mnc se situaci. Jak vodtko sktaj mandty pro ppad dejme tomu mezinrodnch nebo hospodskch kriz?
Konen (budeme o tom jet v tto kapitole podrobnji hovoit) doktrnu mandtu lze pout jedin v ppad vtinovho systmu, piem
i tam se mus jej aplikace jevit absurdn, pokud vtzn strana nezsk
nad padest procent voliskch hlas.

Pojem
Mandt
Mandt {mandate)
je pokyn nebo pkaz njakho vyho subjektu, ktermu je teba vyhovt. Idea lidovho mandtu m svj
pvod v tvrzen
strany, kter ve
volbch zvtzila,
e tomu, co ve
svm programu slbila, se dostalo
podpory a e tato
skutenost ji
opravuje, aby tyto
sliby promtla do
vldnho programu. Doktrna mandtu tak garantuje
odpovdnou vldu
stran, ve kter strana, kter je u moci,
mue jednat jedin
v rmci mandtu,
kter dostala. Toto
pak je politick
mandt. Obas se
objevily i prunj
koncepce mandtu k vldnut" nebo
- pokud jde o jednotlivho vdce osobnho mandtu"; nen vak vbec jasn, jak to
omezuje politiky,
jakmile jsou jednou u moci.

Model podobnosti
Posledn teorie reprezentace nevychz z toho, jak jsou zstupci vybrni, ale z toho, zda se podobaj skupin, kterou dajn reprezentuj,
neboli zda jsou pro ni typit". Tato koncepce je obsaena v pedstav
reprezentativnho vzorku", se kterm se pracuje pi przkumu trhu nebo zjiovn veejnho mnn. Podle tto koncepce by reprezentativn
vlda mla bt jakousi spolenost v malm, jakmsi mikrokosmem, ve
kterm jsou zastoupeni pslunci vech spoleenskch vrstev a skupin

Program (manifeste). Dokument

pedstavujc (vce
ci mn podrobn)
politiku nebo linii,
kterou strana zaml sledovat, dostane-li se volbami
k moci.

248

Joseph Schumpeter (1883-1950)

Americk ekonom a sociolog, narozen na Mc

uitele, krtce byl ministrem financ rakousk v
1932 se stal profesorem ekonomie na Harvarde
rozvinut v dlech Teorie ekonomickho vvoje
movalo pedevm na dlouhodobou dynamiki
n riskujcch podnikatel". V knize Kapitali
Schumpeter - opraje se o ekonomickou, socio
svou slavnou tezi, e zpadn kapitalismus se v
petvo v jakousi formu socialismu.

(co do spoleensk tdy, genderu, nboenstv, etnicity, vku atd.), a to v

potu mrnm velikosti dan vrstvy nebo skupiny. Mylenku typov
odpovdajc reprezentace, resp. reprezentace v podob mikrokosmu"
tradin prosazovali socialist a radiklov. Tvrd, e nedostaten zastoupen" skupin, jakmi jsou napklad dlnci, eny a rasov meniny, v
dleitch funkcch klovch instituc nutn vede k marginalizovn nebo
naprostmu pehlen jejich zjm.
Model podobnosti vychz z pedstavy, e jedin lid, kte z urit
skupiny pochzej a maj stejn zkuenosti, jak m tato skupina, se mohou
zcela ztotonit s jejmi zjmy. Je pece rozdl, kdy se nkdo do situace
nkoho jinho vije" nebo kdy m vlastn, osobn zkuenost s tm, co jin
zavaj. Homo novus" (nov lovk") nebo aktivista sympatizujc s
feminismem me mt napklad pochopen pro zjmy en a prosazovat
zsadu rovnosti pohlav; nikdy vak nebude brt problmy en tak vn,
jak je berou samy eny, protoe to nejsou jeho problmy. Na druh stran
mylenka, e zstupci by se mli podobat zastupovanm, nepochybn
vyvolv adu problm.
Jeden z nich tkv v tom, e tento model chpe reprezentaci zen a
exkluzivn: m se v nm toti za to, e jedin ena me reprezentovat
eny, ernoch ernochy, pslunk dlnick tdy dlnickou tdu atd. Pokud
by vichni zstupci prosazovali zjmy skupin, ze kterch pochzej,
vsledkem by bylo rozdlen spolenosti a konflikt, jeliko by zde nebyl
nikdo, kdo by dokzal hjit spolen dobro nebo prosazovat ir spolen
zjem. Krom toho vlda, kter by byla mikrokosmem spolenosti, by
odrela stejn tak jej slab, jako jej siln strnky. Jakou by to napklad
mlo vhodu, kdyby se vlda podobala spolenosti, je-li vtina obyvatelstva apatick, neinformovan nebo nedostaten vzdlan. Konen:
idelu mikrokosmu lze doshnout tak, e se vrazn omez vbr a osobn
svoboda voli. Ve jmnu reprezentace by se nutily politick strany, aby na
kandidtky zaazovaly urit poet (kvtu) en nebo pedstavitel menin,
aby se vytvely zvltn volebn obvody pro kandidty uritho pvodu
nebo - co by bylo jet drastitj - aby se volii rozdlovali do skupin
podle tdn pslunosti, genderu, rasy atd. a umoovalo by se jim hlasovat
jedin pro kandidty z ad vlastn skupiny.

Volby
Volby (electiori).
Nstroj obsazovn
adu nebo funkce
vbrem, kter
provd k tomu uren soubor lid,
volistvo.

Spory o povaze reprezentace sice pokrauj, v jednom se vak vichni

shoduj: proces vytven reprezentace je neoddliteln spjat s volbami a
hlasovnm. Samy o sob volby nejsou dostaujc podmnkou politick
reprezentace, sotva lze vak pochybovat, e jsou podmnkou nutnou.
Nkte myslitel li dokonce jet dle a volby prezentovali jako

249

samo jdro demokracie. Tento nzor rozvinul Joseph Schumpeter v knize

Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942), v n se demokracie
charakterizuje jako institucionln uspodn", jako nstroj obsazovn
veejnch ad prostednictvm soute o hlasy voli. Schumpeterovmi slovy eeno, demokracie znamen jedin to, e lid maj monost pijmout nebo odmtnout mue (sic!), kte jim maj vldnout". Kdy
Schumpeter lil demokracii jako pouhou politickou metodu, fakticky ji
ztotooval s volbami, konkrtn pak s volbami soutivmi. Jen mlo
modernch teoretik demokracie bylo ochotno redukovat demokracii na
soutiv volby; vtina z nich pesto jde v Schumpeterovch lpjch v
tom, e demokratick vldnut chpou jako pravidla a mechanismy, jimi
se spravuj volby. Pozornost se tak sousteuje na rzn formy, jich
mohou volby nabt.
Za prv, kter ady nebo funkce se volbou obsazuj? I kdy voleb se
iroce uv k obsazovn veejnch ad, ve kterch ti, kdo je zastvaj,
odpovdaj za tvorbu politiky (zejmna v legislativ a exekutiv), nejdleitj politick instituce se nkdy z tohoto pravidla vyjmaj. To se
tk napklad druhch komor zkonodrnch sbor v zemch jako jsou
Spojen krlovstv a Kanada, a tam, kde funkci hlavy sttu v rmci konstitun monarchie zastvaj monarchov.
Za druh, kdo m aktivn volebn prvo, jak irok je okruh oprvnnch voli? Jak jsme ji uvedli, omezen aktivnho volebnho prva
(prva volit) z titulu napklad majetku, vzdln, pohlav a rasovho pvodu bylo ve vtin zem zrueno. Mohou ovem existovat i neformln
omezen, jako je tomu v praxi dejme tomu v USA, kde je registrace voli
zcela na obanech; v dsledku toho se mnoho lid nezaregistruje a tud
nehlasuje. Naopak napklad v Austrlii, Belgii a Itlii je hlasovn
povinn.
Za tet, jak se hlasuje? V SSSR bylo veejn hlasovn povaovno za
normln a do roku 1989 a v malch organizacch se veejn hlasuje
dodnes, kupkladu zvednutm ruky; v politickch volbch se vak v modern dob hlasuje tajn (nkdy se hovo o australskm hlasovn", jeliko tajn se hlasovalo poprv v Jin Austrlii v roce 1856). V tajnm
hlasovn se obvykle spatuje zruka korektnch" (fair) voleb, jeliko
sniuje riziko korupce a zastraovn. Korektnost voleb vak nelze omezit
jen na to, jak se hlasuje. M na ni vliv i pstup voli ke spolehlivm a
vyvenm informacm, kla vbru, kter se jim nabz, okolnosti, za
nich probh volebn kampa a konen i to, jak peliv a svdomit se
staj hlasy.
Za tvrt, jsou volby soutiv nebo nesoutiv? V tom se zpravidla
spatuje rozdl nejzvanj, jeliko jen zhruba polovina zem, v nich se
vol, nabz volim skuten vbr kandidt i politickch stran. Napklad v ortodoxnch komunistickch zemch byly pravidlem volby s
jednotnou kandidtkou. To znamenalo, e veejn ad byl fakticky obsazovn jmenovnm, kter mla pod kontrolou komunistick strana. Volebn sout je problm nanejv sloit a asto diskutabiln. Netk se jen
prva lid uchzet se o zvolen a monosti politickch stran jmenovat
kandidty a legln vst volebn kampa; souvis i s irmi faktory, kter
ovlivuj vsledek, jeho strana doshne, jako jsou napklad jej finann
monosti a pstup k mdim. Z tohoto hlediska me mt povaha
stranickho systmu pro skutenou sout stejn vznam jako pravidla

250

o tom, kdo me usilovat o zvolen a kdo me volit. Konen: jak se volby

provdj? Jak jet ukeme, existuje znan irok kla volebnch
systm, z nich kad m konkrtn politick a stavn dsledky, je jsou
pro nj pznan.
Rzn funkce voleb
Jeliko existuj rzn volby a rzn volebn systmy, je vdy obtn
vynet zobecujc soudy, jakou maj volby lohu nebo jak funkce pln.
Pesto byl postup demokratizace (viz str. 100) v 80. a 90. letech, zsti
podncen zhroucenm komunismu, spojovn s pijetm liberln demokratickch volebnch systm, kter se vyznauj veobecnm volebnm
prvem, tajnm hlasovnm a volebn sout. Urit, jak maj tyto systmy
vznam, je ovem t. Jak ukzali Harrop a Miller (1987), existuj dva
protichdn nzory na funkci soutivch voleb.
Podle bnho nzoru jsou volby mechanismem, pomoc nho lze
politiky volat k odpovdnosti a mt je k tomu, aby sledovali takovou politickou linii a pijmali takov politick opaten, v nich se njakm
zpsobem odr veejn mnn. Zde se tedy zdrazuj ty funkce voleb,
kter m zdola nahoru: vbr politik, reprezentace, formovn vldy,
ovlivovn politick linie atd. Radikln nzor, zastvan napklad
Ginsbergem (1982), naopak l volby jako nstroj, pomoc nho mohou
vldy a elity vykonvat kontrolu nad obyvatelstvem, kter se tak zkliduje a
stv se tvrnm a nakonec ovladatelnm. Tento nzor klade draz na
funkce, kter m shora dol: vytven legitimity, ovlivovn veejnho
mnn a posilovn elit. Ve skutenosti ale volby dnou jedinou funkci
nemaj: nejsou ani jen mechanismem, prostednictvm nho se realizuje
odpovdnost vi lidu, ani jen nstrojem, jak si zajiovat politickou
kontrolu. Stejn jako veker politick komunikace jsou i volby
obousmrnou ulic", kter vld i lidu, elit i masm, skt anci
ovlivovat se navzjem. K hlavnm funkcm voleb pat:
- Nbor politik: V demokratickch sttech jsou volby hlavn metodou
politickho nboru (recruitment), pi n se pihl i k procesm, jimi
strany kandidty nominuj. Proto maj politikov obvykle schopnosti a
dovednosti, souvisejc s volbami a s vedenm volebnch kampan, jakmi
jsou napklad charisma (viz str. 234), enick umn a pjemn vzezen,
tedy nikoli nutn ty, kter budou potebovat pi plnn svch povinnost
vi volim, pi sv prci v rznch vborech, pi zen ministerstev atd.
Volby se zpravidla neuvaj k obsazovn mst, kde se vyaduj odborn
znalosti nebo zkuenosti, jako je tomu teba ve sttn slub nebo v
soudnictv.
- Sestavovn vld: Volby pmo vytvej vldy jedin ve sttech, v nich
se exekutiva bezprostedn vol, napklad v USA, Francii i Venezuele. V
daleko astjch parlamentnch systmech volby sestavovn vld
ovlivuj, a to nejvraznji tam, kde volebn systm zpravidla umouje
dospt k jasn jednobarevn parlamentn vtin. Pouv-li se systmu
pomrnho zastoupen (viz str. 251), me to znamenat, e vldy se vytvej povolebnm dohadovnm a e je lze sestavovat a mnit i bez voleb.
- Zajiovn reprezentativnosti: Jsou-li korektn a soutiv, jsou volby
nstrojem, pomoc nho se vld sdluj" poadavky veejnosti. Po-

252

Obecn lze vechny mon systmy rozdlit do dvou hlavnch skupin, a to podle toho, jak hlasy transformuj v kesla. Na jedn stran existuj vtinov systmy (majoritarian systems), ve kterch velk politick strany obvykle zskaj vt procento kesel ne hlas ve volbch. Tm
se zvyuje monost, e jedna strana bude mt v parlamentu vtinu a bude moci vldnout sama. Napklad v Britnii je velice siln tradice jednobarevnch vld, i kdy od roku 1935 dn strana ve volbch absolutn vtinu nezskala. Na druh stran existuj systmy pomrnho zastoupen(proportional systems), kter zaruuj spravedliv nebo alespo
spravedlivj pomr mezi kesly, kter strana obdr a hlasy, kter zskala ve volbch. V istm systmu pomrnho zastoupen obdr strana,
kter zskala 45 % voliskch hlas, pesn 45 % kesel. Systm pomrnho zastoupen tedy vede k tomu, e jednobarevn vlda je daleko nepravdpodobnj; tento systm je bn spojovn se systmem vce politickch stran a s koalinmi vldami. V rmecch nadepsanch Tma" se popisuj volebn systmy sahajc od systmu nejvce vtinovch" a k nejistmu systmu pomrnho zastoupen.
Zatmco v nkterch zemch vyvolv volebn systm mal zjem nebo malou diskusi, v jinch je otzkou zsadnho politickho a stavnho
vznamu. Napklad ve Francii se volebn systm tolikrt mnil, e a
o nm ekneme cokoli, riskujeme, e budeme hovoit u o minulosti. V roce
1985 bylo v parlamentnch volbch zrueno druh kolo, protoe Francie
pela na systm regionlnch kandidtek; ve volbch roku 1993 vak bylo
opt zavedeno. Ve Spojenm krlovstv se pi veobecnch volbch sice
nadle uv vtinov systm prvn na psce" (first past the past), pi
volbch do devoluc vzniklch zastupitelskch sbor ve Skotsku, Walesu a
Severnm Irsku, stejn jako pi volbch do Shromdn Velkho
Londna a do Evropskho parlamentu se vak uvaj rzn systmy spe
pomrnho zastoupen. Pokud jde o diskusi nad volebn reformou, nejvce
mate skutenost, e posuny, ke kterm dolo, neodpovdaj dn
konzistentn ablon. V roce 1994 byl na Novm Zlandu systm prvn
na psce" nahrazen systmem pomrnho zastoupen; Itlie se vak ve
stejnm roce vydala opanm smrem, kdy msto stranickch kandidtek
zavedla mn proporn" systm dodatenho poslance (75 % poslanc
doln snmovny se vol systmem prvn na psce").
Zjem a pozornost vyvolvaj volebn systmy zsti proto, protoe
zsadnm zpsobem ovlivuj chovn politickch stran, zejmna jejich
vyhldky na zskn moci nebo podlu na n. Bylo by tud poetil poprat, e postoje k volebnmu systmu jsou do znan mry ovlivovny
zjmem tu i onu politickou stranu zvhodnit. Kroky sem a tam", kter
v 80. a 90. letech dlal prezident Mitterand, byly diktovny pedevm
jeho snahou poslit v Nrodnm shromdn zastoupen socialist. Podobn zjem britsk labouristick strany na volebn reform od 80. let slil
a slbl podle toho, jak vyhldky tato strana mla v rmci systmu
prvn na psce". To, e se pi volbch do orgn vzniklch devoluc piklonila k systmu pomrnho zastoupen a v roce 1997 se zavzala uskutenit referendum o volebn reform pokud jde o volby do Doln snmovny, bylo zsti zpsobeno tm, e 18 let strvila v opozici. Stoj za
povimnut, e drtiv vtzstv labourist v letech 1997-2001 provzel
pokles jejho zjmu na zmn parlamentnch voleb a e slben referen-

253

dum se neuskutenilo. Je ovem teba vzt v vahu i dvody mn cynick

a vcnj. Problm toti tkv v tom, e dn nejlep volebn systm"
neexistuje.
Diskuse o volebn reform je v podstat diskus o tom, jakou vldu si
pejeme a o principech, na nich me dobr" vlda spovat. Je napklad
reprezentativn vlda lep ne vlda inn? Je teba dt pednost
kompromisu a konsensu nebo pevnmu pesvden a zsadm? To jsou
normativn otzky, kter nelze objektivn zodpovdt. Nadto volby vzhledem ke sloit loze, kterou pln - lze posuzovat podle rznch kritri, kter si nezdka odporuj. Ten i onen volebn systm lze tedy podpoit pouze s vhradou, tj. tak, e zvaujeme jeho pednosti i nevhody a
jeho relativn slu ve srovnn s jinmi. Tato kritria se rozpadaj do dvou
skupin: jedna se tkaj kvality reprezentace, druh efektivity vldy.
Tma
Volebn systmy: jednomandtov obvod + prost vtina (prvn na
psce")
Pouv se: napklad ve Spojenm krlovstv (Doln snmovna), v USA,
Kanad a Indii.
Typ: vtinov
Rysy:
-Zem je rozdlena na zpravidla stejn velk jednomandtov obvody.
- Volii vybraj jednoho z kandidtu, a to zpravidla tak, e na hlasovacm
lstku ozna jeho jmno kkem.
- Ke zvolen mus kandidt zskat prostou vtinu hlas (prvn na psce").
Pednosti:
- Systm vytv jasnou vazbu mezi zstupci a volii a zajiuje tak plnn
povinnost vi volim.
-Volim dv monost vybrat si stranu, kter bude vldnout.
- Umouje vznik vld s jasnm volebnm mandtem, i kdy je asto podporuje jen prost (nikoli absolutn) vtina voli.
- Chrn ped extremismem, protoe malm radiklnm stranm ztuje zskn kesel a dvryhodnosti.
- Napomh vzniku siln a inn vldy, jeliko jedna strana obvykle m ve
shromdn vtinu.
- Vede ke stabiln vld, jeliko jednobarevn vldy zdka zkolabuj v dsledku nejednoty nebo vnitnch tenic.
Nevhody:
- Systm promarn" mnoho (mon vtinu) hlas, odevzdanch a u pro
kandidty, kte neuspj, nebo pro vtzn kandidty nad rmec nezbytn
relativn vtiny.
- Zkresluje volisk preference, jeliko vede k tomu, e mal strany nebo
strany s geograficky nevyvenou voliskou podporou jsou nedostaten
zastoupeny' (efekt tet strany").
- Skt jen omezen vbr, jeliko thne k bipartismu (systmu dvou velkch stran).
- Podrv legitimitu vldy, protoe za vldou stoj asto jen menina voli,
a tud vldne jen prost vtina".
- Vytv nestabilitu, protoe zmna vldy me vst k radikln zmn politick linie
- Vede k vld, kter nen nikomu odpovdn. Zkonodrn sbor je toti obvykle podzen exekutiv, jeliko vtina jeho poslanc vldnouc stranu
podporuje.
- Znesnaduje vbr kandidt ze sociln irokho spektra a naopak upednostuje kandidty pitaliv pro velkou skupinu voli.

254

O vtinovch systmech se obvykle m za to, e jejich nejvt slabina

vychz najevo tehdy, jsou-li hodnoceny z hlediska toho, jak zaji-tuj
reprezentativnost volenho sboru. Kad vtinov systm vce nebo mn
zkresluje preference voli, jeliko stranick reprezentace neodpovd
volisk podpoe, kterou strana m. To je nejzejmj na jejich
nekorektnosti" {unfairness) vi malm stranm a stranm s geograficky
rovnomrn rozloenou podporou a na jejich nadmrn korektnosti" (overfairness) vi velkm stranm s geograficky koncentrovanou podporou.
Napklad ve Spojenm krlovstv zskala v roce 2001 Labouris-tick strana
63 % parlamentnch kesel za 41 % hlas, Konzervativn strana 25 %
parlamentnch kesel za 31 % hlas a Liberln strana pouhch 8 %
parlamentnch kesel za 18 % hlas. Takov disproporce co do
reprezentativnosti nelze odvodnit, zvlt proto ne, e neastnmi tetmi" stranami jsou asto stedov strany, nikoli strany extremistick s
populrnm image".
Systmy dvou politickch stran a jednobarevn vlda jsou tak umlmi
produkty" vtinov pedpojatosti volebnho systmu a neodr se v nich
distribuce lidovch preferenc. Nadto skutenost, e strany mohou pichzet
k moci na zklad sotva dvou ptin voliskch hlas (napklad v jnu 1974
zskala ve Spojenm krlovstv Labouristick strana v Doln snmovn
vtinu na zklad 39,3 % hlas), dostv pod tlak legitimitu celho
politickho systmu a vytv situace, kdy u moci mohou del dobu
setrvvat radikln siln ideologick strany, ani by byly pli nuceny zvyovat svou pitalivost. Britt konzervativci mohli tud v 80. a 90. letech
realizovat program trnch reforem, tebae nikdy ve volbch nezskali vc
jak 43 % hlas. Jestlie se vtina voli stav proti stran, kter je u moci,
lze obtn tvrdit, e tato strana m od veejnosti mandt k emukoli.
Tma
Volebn systmy: dvoukolov systm
Pouv se: tradin ve Francii (i kdy francouzsk volebn systm se asto
mnil). Typ: vtinov. Rysy:
- Existuj jednomandtov volebn obvody a voli oznauje jen jednoho
kandidta (stejn jako v systmu prvn na psce").
- K vtzstv v prvnm kole mus kandidt zskat nadpolovin vtinu odevzdanch hlas.
- Pokud dn kandidt nadpolovin vtinu odevzdanch hlas v prvnm
kole nezsk, kon se rozhodujc" druh kolo, do kterho postupuj dva
nejspnj kandidti.
Pednosti:
- Systm roziuje voliv vbr: v prvnm kole me hlasovat srdcem"
pro kandidta, Ktermu dv pednost, ve druhm hlavou" pro kandidta
mn patnho".
- Jeliko kandidti mohou zvtzit jedin zskaj-li nadpolovin vtinu hlas, mus se uinit pitalivmi pro co nejir okruh voli.
- Stejn jako v systmu prvn na psce", i zde je mon siln a stabiln vlda.
Nevhody:
- Akoli je tento systm pomrnj ne systm prvn na psce", zkresluje
preference a je nekorektn vi tetm" stranm.
-Kandidti, kte postoup do druhho kola, jsou povzbuzovni, aby odhodili sv zsady ve snaze zskat krtkodobou popularitu nebo se dohodnout
s poraenmi kandidty.
- Konn druhho kola me bt tokem na trplivost voli a na jejich z
jem o politiku.

255

Tma
Volebn systmy: alternativn hlas (AH), dodaten hlas (DH)
Pouv se: Austrlie (AH - Snmovna reprezentant), Spojen krlovstv
(DH - starosta Londna). Typ: vtinov. Rysy:
- Existuj jednomandtov obvody.
- Existuje preferenn hlasovn. V systmu AH volii seazuj kandidty
odle preferenc: 1 prvn preference, 2 druh preference atd. V systmu DH
existuje jen jeden dodaten" hlas.
- K vtzstv mus kandidti zskat nadpolovin vtinu odevzdanch hlas.
- Hlasy se staj podle prvnch preferenc. Pokud dn kandidt nedoshne
50 %, posledn kandidt se vylou a hlasy pro nj se rozdl podle druhch
preferenc. Takto se pokrauje, dokud jeden kandidt nem absolutn
vtinu. V systmu DH vypadvaj vichni kandidti s vjimkou prvnch
dvou.
Pednosti:
- Promarn" se mn hlas ne v systmu.prvn na psce".
- Na rozdl od dvoukolovho systmu neme bt vsledek ovlivnn dohodami mezi kandidty.
- I kdy vtzn kandidt mus zskat alespo padestiprocentn podporu,
jednobarevn vtinov vlda nen vylouena.
Nevhody:
- Systm nen propornj" ne systm prvn na psce", a tud i on znevhoduje men strany.
- Vsledek me bt uren preferencemi tch, kdo podporuj mal, mon
extremistick strany.
- Vtzn kandidti mohou mt malou podporu pokud jde o prvn preferenci
a jedinou jejjch pednost je, e ze vech kandidt, mezi nimi se vybr,
jsou nejmn nepopulrn.

Pohlme-li na vc takto, zdaj se systmy pomrnho zastoupen

evidentn reprezentativnj (viz str. 244). Je vak mon naivn klst
jednodue rovntko mezi volebn korektnost a pomrn zastoupen. Napklad velk st kritiky, kter se sn na systmy pomrnho zastoupen,
vyvr z toho, e za nich nejsp vznikne koalin vlda (viz str. 282). I
kdy lze argumentovat tm, e koalice, na rozdl od jednobarevnch vld,
maj podporu minimln 50 % voli, pznan pro n je, e jejich
politick linie se v povolebnch jednnch oklest natolik, e ji nepodporuje
vlastn dn soubor voli. Nadto je zde nebezpe, e strany, kter
koalin vldu spoluvytvej, mohou mt vliv, kter neodpovd jejich
volebn sle. Klasickm pkladem jsou situace, kdy mal stedov strany
(nap. Svobodn demokrat v Nmecku) mohou vtm stranm (v
Nmecku CDU nebo SPD) diktovat vhrukami, e se piklon ke druh
stran. Pak fakticky ocas vrt psem".
Vtinov systmy se astji obhajuj poukazem na funkce vldy, zejmna na to, e mohou umonit stabiln a inn vldnut. Jinak eeno,
neproporcionalita me bt jednodue cenou za silnou vldu. Pedsudek ve
prospch jednobarevn vldy, kter se v tchto systmech projevuje,
znamen, e volistvo si me zpravidla vybrat mezi dvma stranami, z
nich kad je schopna dostt svm volebnm slibm, protoe zvazky
obsaen v jejm volebnm programu me penst do programu vldnho.
Podporovny soudrnou vtinou ve shromdn dok tyto vldy
obvykle vydret po cel funkn obdob. Naopak koalin vldy jsou slab a
nestabiln v tom smyslu, e mus neustle slaovat rozdln nzory

256

a v dsledku vnitnch neshod a rozpor se mohou kdykoli rozpadnout.

Klasickm pkladem je povlen Itlie, kde se v letech 1945-2001 vystdalo 59 vld.
Zastnci systmu pomrnho zastoupen naopak argumentuj tm, e mt
silnou vldu, tj. vldu, kter je schopna prosadit svou politickou linii, nen
vdy nutn vhoda, protoe takov vlda me (a jsme toho svdky) mt
tendenci omezovat veejnou kontrolu i svou odpovdnost vi parlamentu.
Dospvaj tak spe k zvru, e pod silnou" vldou je teba rozumt vldu,
kter se t siln podpoe lidu a kterou jsou oban ochotni poslouchat a
respektovat. irok koalice mohou mt tuto pednost ve vt me ne vldy
jednobarevn. Podobn by stabiln" vlda mohla spe konzistentn
rozvjet vldn politiku po nkolik funknch obdob ne vlda, kter
doke pet jen jedno funkn obdob. Toho mohou snze doshnout
koalin vldy (kdy pro nkolik funknch obdob je u moci vce
politickch stran, i kdy se teba sloen vldy zsti mn) ne vldy
jednobarevn, kde zmn-li se strana, kter je u moci, jsou drastitj
zmny co do personlnho sloen i priorit nevyhnuteln.
Pi diskusch o volebn reform se vak neustle riskuje, e se vznam
volebnch systm pecen. V praxi jsou volby pouze jednm z ady faktor,
kter utvej politick proces, a to mon nikoli nejdleitjm. Dsledky
uritho volebnho systmu jsou do znan mry podmnny jinmi
okolnostmi, zejmna politickou kulturou, charakterem stranickho systmu
a ekonomickm a socilnm kontextem, ve kterm se politika provd.
Napklad generalizace o povaze koalinch vld jsou vdy nanejv
podezel. Zatmco v Itlii byly koalice obvykle slab a krtkodob, v
Nmecku z nich zpravidla vznikaly vldy stabiln a efektivn. Podobn i
kdy vtinov systmy mohou vst k vznamnm politickm posunm pi
stdn vld, vzcn nen ani irok politick konsens. Napklad v Britnii
se v 50. a 60. letech stdali u moci konzervativci a labourist a vldn
politika byla pesto pozoruhodn konzistentn, jeliko ob strany se
piklnly ke keynesinskmu socilde-mokratismu. Nadto nen zdaleka
jasn, jak kody mohou volebn systmy zapinit. Navzdory proslaven
italsk politick nestabilit, asto svdn na (dnes u neexistujc) systm
stranickch kandidtek, se po 2. svtov vlce pinejmenm sever zem
til stlmu hospodskmu rstu, dky nmu se Itlie stala v 90. letech
tet nejbohat zem EU.
Co vlastn volby znamenaj?
O dleitosti voleb nelze pochybovat. Pinejmenm sktaj veejnosti
nejzetelnj formln anci ovlivovat politick proces a pomhaj - pmo
nebo nepmo - urit, kdo bude mt v rukou vldn moc. Tm hlavnm, o ve
volbch jde, jsou z tohoto hlediska vsledky, tedy to, kdo vyhraje a kdo
prohraje. Tento pohled je umocovn tm, co o volbch sdluj mdia:
prv to za pomoci przkum veejnho mnn stle vce mn volby v
dostihy. Ani politikov se vak nezdrhaj tvrdit, e vznam voleb je ir a
hlub. Na volby se tak pohl jako na viditeln projev zjmu o politiku:
strun eeno veejnost promluvila" (the public has spoken). Rovn
politit komenttoi vyjaduj sv nzory - tvrd napklad, e ve volbch se
projevil posun v nladch veejnosti". Problm je vak v tom, e vechna
tato tvrzen a vechny takov inter-

257

pretace jsou znan arbitrrn: kad pokus dodat volbm smysl" je vystaven jistm nebezpem. Je mon, e lid promluvil, je vak a k uzoufn tk zjistit, co vlastn ekl.
Zdrojem mnoha tchto problm je obtn definovateln pojem veejn zjem". Pokud nco jako veejn zjem" existuje, nepochybn se v
tom odr spolen ili kolektivn zjem vech oban. Pesn tento smysl
dal ideji obecn vle" (generl will) J. J. Rousseau (viz str. 95), kter ji
chpal jako vli vech oban, pokud ovem kad z nich jedn
nesobecky. Je zejm, v em je zde problm. Strun eeno, v praxi jednotlivci nejednaj nesobecky v souladu s njakou obecnou ili kolektivn
vl: nic takovho jako nedliteln veejn zjem neexistuje. Ke vem
generalizacm o veejnosti" nebo volistvu" je tud teba pistupovat s
nejvt opatrnost. dn volistvo jako takov" neexistuje, existuj jen
jednotliv volii, z nich kad m sv dl zjmy, sympatie, citov vazby
atd. Ve volebnch vsledcch se nanejv projevuj preference absolutn a
mon i relativn vtiny voli. I pak ale jsou zde mon nepekonateln
problmy rozhodnout, co tyto hlasy znamenaj".
Tma
Volebn systmy: smen systm
Pouv se: Nmecko, Itlie, Rusko (Sttn duma), Nov Zland, Spojen
krlovstv (Skotsk parlament a Velsk shromdn).
Typ: pomrn zastoupen + vtinov systm.
Rysy:
- Urit poet kesel (50 % v Nmecku, vce napklad v Itlii, Skotsku a
Walesu) se obsazuje systmem prvn na psce" v jednomandtovch volebnch obvodech.
- Ostatn kesla se obsazuj systmem stranickch kandidtek (popsn v rmeku vnovanm systmu stranickch kandidtek na str. 259)
- Volii odevzdvaj dva hlasovac lstky: jeden pro kandidta v jednomandtovm volebnm obvodu, druh pro politickou stranu.
Pednosti:
- Hybridn povaha tohoto systmu vyvauje potebu zajistit reprezentaci volebnho obvodu a potebu korektnosti ve volbch. Proces vyuvajc stranickch kandidtek zajiuje pomrnou reprezentativnost celho shromdni.
- Tebae systm je co do vsledku v podstat pomrn, je zde stle jet
monost vytvoit jednobarevnou vldu.
- Volim se umouje zvolit reprezentanta volebnho obvodu z jedn politick strany a pesto podpoit jinou stranu, aby vytvoila vldu.
- Pihl ke skutenosti, ze zastupovat volebn obvod a zastvat funkci ministra jsou dv znan rozdln vci, kter vyaduj i rozdln nadm a zkuenosti.
Nevhody:
- Zachovn jednomandtovch obvod brn doshnout vysokho stupn
proporcionality.
- Systm vytv dv skupiny representant, z nich jedni jsou vystaveni nejistot a obtkni povinnostmi vi volebnmu obvodu, zatmco druz maj vy status a vyhldku stt se ministry.
- Zastupovn volebnho obvodu nen snadn, protoe jednomandtov obvody jsou pomrn velk (zpravidla dvakrt vet ne v systmu prvn na
psce').
- Politick strany se za tohoto systmu centralizuj a posiluj, protoe rozhoduj nejen o tom, kdo bude mt jistotu plynouc ze zaazen na kandidtku a kdo naopak bude muset bojovat ve volebnm obvodu, ale tak o tom,
na kter msto na kandidtce bude kdo zaazen.

jet obtnj problm tkv v tom, e

mon dn volebn mechanismus nen s to vyjdit rozmanit preference voli. Americk ekonom Kenneth Arrow popsal tento problm
pomoc sv pouky o nemonosti" (impossibility theorem). Ve sv prci
Spoleensk volba a individuln hodnoty (1951) upozornil na problm
tranzitivnosti", ke kter dochz ve chvli, kdy se volim umon
vyjdit spe uritou klu preferenc co do kandidt nebo politickch
alternativ ne jen vhodit do urny jedin hlasovac lstek. Nevhodou
vhozen jedinho hlasovacho lstku nen jen to, e jde o hrub nstroj typu
vechno nebo nic, ale i to, e dn jednotliv kandidt nebo dn
jednotliv politick alternativa nemus zskat vtinovou podporu. Nap.
kandidt A me zskat 40 % hlas, kandidt B 34 % a kandidt C 26 %.
Daleko zmatenj situace vak me nastat ve chvli, kdy se bude pihlet ke druhm preferencm.
Pedpokldejme napklad, e druh preference vech, kdo podporuj
kandidta A, smuj ke kandidtu C, druh preference kandidta B upednostuj kandidta A a druh preference kandidta C plat kandidtu B.
Vznik tak situace, kdy vichni kandidti mohou tvrdit, e je preferuje vtina voli. Prvn a druh preference ve prospch kandidta A dvaj dohromady 74 % (40 % plus 34 % od kandidta C). Kandidt B me tvrdit,

Tma
Volebn systmy: systm stranickch kandidtek
Pouv se: Izrael, vtina evropskch zem vetn Belgie, Lucemburska
a vcarska, volby do Evropskho parlamentu.
Typ: pomrn zastoupen.
Rysy:
- Bu je cel zem jednm volebnm obvodem nebo - existuj-li regionln
stranick kandidtky -Je rozdlena na urit poet velkch vcemandtovch volebnch obvodu.
- Strany sestavuj seznamy kandidt (kandidtn listiny, kandidtky), kter
volim pedlo; kandidti jsou na nich uvedeni v poad, v jakm je
samy strany preferuj.
- Volii hlasuj za strany, nikoli za kandidty.
- Stranm se kesla pidluj v pomru k poctu hlas, kter ve volbch zskaj. Tato kesla strany obsazuj osobami ze sv kandidtky.
- Lze stanovit prh" (v Nmecku 5 %), aby se ze zastoupen vylouily
mal, mon extremistick strany.
Pednosti:
- Je to jedin potenciln ist systm pomrnho zastoupen a je tud
korektn vi vem politickm stranm.
- Systm posiluje jednotu,protoe podncuje volie, aby se spe ne s volebnm obvodem identifikovali se svm sttem nebo regionem.
- Systm usnaduje zvolen en a kandidt menin, pokud samozejm
figuruj na stranick kandidtce.
- Zastoupen znanho potu malch stran zajiuje, e se bude klst draz
na vyjednvn, dolidovn a konsens.
Nevhody:
- Existence mnoha malch stran me vst ke slab a nestabiln vld.
- Sept poslanc s volii se zcela likviduje.
Nepopulrn kandidty s dobrm umstnm na kandidtce nelze zbavit
funkce.
- Strany se znan centralizuj protoe kandidtky sestavuj vdcov
a mn vznamn lenov jsou motivovni k loajalit v nadji, e pt
na kandidtce pov.

Pojem

Veejn zjem
Veejn zjem
(public interest) se
skld z obecnch
neboli kolektivnch
zjm urit pospolitosti, tj. z toho, co
je dobr pro spolenost jako celek. Lze
uvst dv protichdn koncepce
veejnho zjmu.
Siln varianty jasn
rozliuj mezi veejnmi a soukrommi zjmy, mezi
zjmy veejnosti jako jakhosi kolektivnho tlesa a sobeckmi ili osobnmi zjmy kadho
jednotlivce. Podle
Rousseauova
nzoru a nzoru
mnohch socialist
jsou zjmy veejnosti vy" ne
zjmy jednotlivce,
ppadn jsou zjmm jednotlivce
morln nadazeny.
Slab varianty
uznvaj pouze soukrom zjmy a ve
veejnm zajmu tud spatuj pouh
soubor individulnch zjm, tj. zjmy, kter Jako pro
sebe dobr uznvaj
vichni jednotlivci.
Liberln individualist asto samu
pedstavu jakhosi
veejnho" zjmu
odmtali jako absurdn.

260

e m podporu 60 % (34 % plus 26 % od kandidta C) a kandidt C me

tvrdit, e ho podpoilo 66 % voli (26 % plus 40 % od kandidta A).
Tento problm cyklickch" vtin upozoruje na skutenost, e tak nemus bt mon vyznait spolehlivou vazbu mezi individulnmi preferencemi a kolektivnm vbrem. Jinak eeno, volebn vsledky nemluv
samy za sebe" a politikov a politit komenttoi, kte tvrd, e se dobrali jejich smyslu, postupuj do jist mry svvoln. Nicmn prostor, kter
to politikm skt, nen neomezen, protoe vd, e pi dalch volbch
budou volni k odpovdnosti. Z tohoto pohledu je mon nejdleitj
funkc voleb stanovit meze arbitrrn vld; zajituj toti, e politikov,
kte o sob tvrd, e mluv za veejnost, mus nakonec od tto veejnosti
dostat vysvden.

Volebn chovn
Rst vdeckho zjmu o volebn chovn el ruku v ruce s pokrokem
behaviorln politologie. Jako nejrozenj a nejsnze kvantifikovateln forma politickho chovn se volby rychle dostaly do centra pozornosti uivatel novch technik, pracujcch s peliv sestavenmi vzorky a se statistickou analzu. Prce Americky voli (Campbell et. al.,
1960), produkt velice pelivho vzkumu provdnho Michiganskou
univerzitou, se stala v tomto oboru klasickou a podntila mnostv podobnch studi, napklad Butlerovu a Stokesovu prci Politick zmna
v Britnii (1969). V dob, kdy behaviorln revoluce kulminovala, se
mlo za to, e hlasovn a volby vbec jsou klem, kter otevr vechna tajemstv politickho systmu a mon i cestu k formulovn zkon
politick psychologie mas. Tyto pemrtn nadje se sice nenaplnily,
avak vdeckmu studiu volebnho chovn (oznaovanmu nkdy termnem psephology) stle pat v politologii eln msto. Dvodem je, e
hlasovn a jeho vsledky jsou jednm z nejvydatnjch zdroj informac o interakci mezi jednotlivci, spolenost a politikou. Bdn nad zhadami volebnho chovn nm toti me ci mnoho zvanho o povaze politickho systmu a dt nm nahldnout do procesu socilnch
a politickch zmn.
Volebn chovn je evidentn utveno vlivy krtkodobmi i dlouhodobmi. Krtkodob vlivy jsou pznan pro jednotliv konkrtn volby
a neumouj vyvozovat zvry o vzorcch volebnho chovn vbec.
Hlavnm krtkodobm vlivem je stav ekonomiky; je to odraz skutenosti, e popularita vldy zpravidla zvis na takovch ekonomickch promnnch jakmi jsou nezamstnanost, inflace a pjmov strnka sttnho rozpotu. Jako obzvl dleit se zde ukazuje optimismus co do
vlastn materiln situace (tzv. faktor dobrho pocitu"). asto se dokonce tvrd, e vldy se sna vytvet jakousi pedvolebn konjunkturu
v nadji, e si tak zv ance za znovuzvolen. ance, e se poda doshnout konjunkce politickch a ekonomickch cykl jsou evidentn
vy tam, kde je termn voleb flexibiln a vldy samy mohou tud rozhodnout, kdy se obrt k lidu".
Dalm krtkodobm vlivem jsou osobnosti stranickch vdc a jejich rating" ze strany veejnosti. To je obzvlt dleit, protoe mdia
prezentuj vdce jako znaku", resp. vintu" jejich politick strany.
Znamen to, e strana se me pokusit vylepit si svou veejnou pod-

261

pru tm, e vymn vdce povaovanho za volebn pt; v Britnii se

tak stalo v roce 1990, kdy konzervativci nahradili Margaret Thatchero-vou,
v Austrlii v roce 1991, kdy Labouristick strana uinila tot s Bobem
Hawkem. Dalm faktorem je styl a innost volebn kampan, kterou
strana vede. U voleb s pesn stanovenm termnem (napklad u
prezidentskch voleb v USA) me volebn kampa trvat a dva roky, u
voleb s flexibilnm termnem teba jen ti tdny. Za dleit v tomto smru
se povauj i przkumy preferenc - ty bud' daj kampani, kandidtovi i
stran dal impuls nebo mezi volii navod deziluzi a nkdy naopak i
spokojenost.
Krtkodob mohou psobit rovn mdia. Masov mdia (viz str. 225)
vak mohou bt i faktorem psobcm dlouhodob, pokud se v jejich
stranc nebo pedpojat prezentaci odrej strukturln, a tud trvale
psobc faktory jako je napklad to, kdo mdia vlastn. Postup mdi se
vak me tak od voleb k volbm mnit. Napklad Labouristick strana
se pod vedenm Tonyho Blaira soustavn snaila nadbhat zejmna
Murdochovu tisku; to pomh vysvtlit, pro se v roce 1997 vrtila k moci.
Vechny takov vahy ale funguj v kontextu psychologickch,
sociologickch, ekonomickch a ideologickch vliv, kter chovn voli
spoluuruj. To si nejlpe ukeme, budeme-li zkoumat jednotliv modely
hlasovn. Z nich nejvznamnj jsou:
-

model identifikace s politickou stranou,

sociologick model,
model racionln volby,
model dominantn ideologie.

Rzn teorie voliskho rozhodovn

Model identifikace s politickou stranou
asov prvn teorie volebnho chovn, toti model identifikace s politickou stranou, vychz z psychologickho pouta, kter lidi ve k politick stran. Volii se pojmaj jako lid, kte se identifikuj se stranou
tak, e ji dlouhodob podporuj a pokldaj za svou". Hlasovn je tud
projevem stranictv, nikoli vsledkem kalkulace ovlivnn takovmi
faktory jako jsou konkrtn politick kroky, osobnosti, volebn kampa
nebo mediln prezentace. Tento model klade velk draz na politickou
socializaci v ranm vku a v rodin spatuje hlavn nstroj, jeho prostednictvm se vytv politick loajalita. Ta se ve vtin ppad v pozdjm vku dle posiluje lenstvm ve skupin a sociln zkuenost.
Postoje k politickm stranm a vdcm i to, jak lovk vnm skupinov a osobn zjmy, se podle tohoto modelu zpravidla vytvej na zklad
identifikace s politickou stranou. Udlosti se tud interpretuj tak, aby
zapadly do ji existujcch loajalit a vazeb. Tato identifikace se stranou
obvykle vytv stabilitu a kontinuitu, zejmna co do navyklch model
volebnho chovn, kterch se lovk pidruje nezdka po cel svj ivot.
Z tohoto hlediska by mlo bt mon vypotat normln" volebn
vsledek strany z mry sept s n, kter se ve spolenosti projevuje.
Odchylky od tto normln" rovn jsou pak nejsp dsledkem psoben
krtkodobch faktor. Jednou ze slabin tohoto modelu je, e z ady zem
pichz stle vce dkaz o tom, e identifikace s politickou stranou
slbne. To naznauje celkov pokles ztotoovn se se stranami a men
vznam navyklch vzorc volebnho chovn. V USA se osla-

Pojem
Oslabovn identifikace s politickou
stranou
Oslabovn identifikace s politickou
stranou (partisan
dealignment) je
sniovn mry, v
n se lid k urit
politick stran
piazuj tm, e se
s n ztotouj. Jak
slbne loajalita k
politick stran,
volebn chovn se
s vysokou pravdpodobnosti stv
nestlejm; to vede k vet nejistot
a mon i k nstupu novch stran
nebo k padku starch. Tzv. normln" podpora politickch stran
slbne a stle vce
voli zan pebhat" nebo volit
jednou tu, po druh
jinou stranu. Hlavn pinou oslabovn identifikace s
politickou stra-nou
je vy vzdln,
rst geografick i
sociln mobility a
stle vt
spolhn na televizi jako hlavn zdroj
politickch informac. Nkte autoi tvrd, e v poklesu identifikace se
odr vzrstajc
rozarovn voli
tradin politikou a
neschopnost stranickho systmu
reagovat na poteby
postindustriln
spolenosti.

262

Pojem
Oslabovn identifikace se spoleenskou tdou
Oslabovn identifikace se spoleenskou tdou (class
dealignment) je
slbnut vztahu
mezi spoleenskou
tdou a podporou
urit politick
strany. Spoleensk
tda (viz str. 213)
me i nadle bt
dleitm (mon
nejdleitjm)
faktorem
ovlivujcm voliovo rozhodnut. V
dsledku oslabovn identifikace
slbly tradin strany s jasnou tdn
zkladnou, zejmna dlnick levicov; to vedlo k peskupovn uvnit
stranickho systmu. Pi vysvtlovn tohoto ievu se
pozornost obvykle
zamuje na zmny
sociln struktury,
kter oslabily solidaristickou povahu
identifikace s tdou. Sem pat
zburoaznen dlnick tdy psoben zvyujcm se
blahobytem, pesun
tit od vroby
ke slubm a
rostouc vznam
tpnch lini mezi
jednotlivmi odvtvmi, Kde se do
poped dostv
rozdlen na sektor
veejn a sektor
soukrom.

bovn identifikace s politickou stranou projevuje klesajcm potem lid,

kte se registruj jako demokrat nebo republikni, a rstem potu
nezvislch (z 9 % v roce 1920 na zhruba 30 % v 80. letech). V Britnii se
to projevuje slbnutm vrnosti konzervativn a labouristick stran: velmi
siln" identifikace s nkterou z tchto dvou stran klesla ze 43 % v roce
1966 na 16 % v roce 1997.
Sociologick model
Sociologick model uvd volebn chovn do souvislosti s lenstvm ve
skupin a tm naznauje, e volii maj tendenci hlasovat tak, jak to
odpovd ekonomickmu a socilnmu postaven skupiny, ke kter nleej.
Psychologick svzanost s politickou stranou nen chpna jako vsledek
psoben rodiny, ale jako dsledek socilnch vazeb - projevuj se v n tud
rzn dlc ry ve spolenosti a rzn napt v n. Z tchto dlcch ar
jsou nejvznamnj tda, gender, etnicita, nboenstv a region. Dsledky
socializace tento model nepehl, do vysvtlovn volebnho chovn
socilnmi faktory vak zakalkulovv i racionalitu, jeliko skupinov
zjmy mohou pomhat utvet vazby k politick stran. Nejzetelnj to
zejm bylo ve vztahu ke spoleensk td.
Na systmy politickch stran se dost asto pohlelo jako na odraz
tdnho systmu, kdy stedn tdy pedstavuj voliskou zkladnu pravicovch stran a tdy manuln pracujcch voliskou zkladnu stran levicovch. Pesn tak se tradin chpal systm dvou politickch stran ve
Spojenm krlovstv, tvoen labouristy a konzervativci. Peter Pulzer
(1967: 98) se dokonce proslavil tvrzenm, podle nho zkladem britsk
stranick politiky je tda; vechno ostatn jsou okrasy a detaily". Sociologick model byl vak kritizovn s poukazem na to, e se sousteuje
na sociln skupiny a v dsledku toho pehl jednotlivce a lohu jeho
osobnho zjmu. Nadto je stle vce empirickch dkaz, e v modernch
spolenostech zeslblo pouto mezi sociologickmi faktory a podporou politickch stran. Pozornost se pitom zamila zejmna na jev oznaovan
jako oslabovn identifikace se spoleenskou tdou. Dkazy pro to lze
nalzt ve vtin zpadnch spolenost. Napklad ve Velk Britnii pokleslo hlasovn v absolutn shod s tdn pslunost (tedy procento voli
podporujcch pirozenou" stranu sv tdy), a to ze 66 % v roce 1966 na
47 % v roce 1983. V roce 1997 dostala Labouristick strana poprv vc
hlas od pracovnk nemanulnch ne manulnch.
Model racionln volby
Modely racionln volby si vce vmaj jednotlivce ne socializace a
chovn socilnch skupin. Voliovo rozhodnut se zde chpe jako racionln akt: o jednotlivch volich se m za to, e o tom, kterou stranu
podpo, se rozhoduj na zklad svho ryze osobnho zjmu. Volii tud
nehlasuj nvykov, svou volbou neprojevuj nkter ir vazby a citov
pouta, ale hlasuj v podstat instrumentln: volba je prostedek, pomoc
nho se m doshnout uritho cle. Existuj rzn modely racionln
volby: nkte autoi, napklad V. O. Key (1966), chpou hlasovn jako
jaksi retrospektivn koment ke stran, kter je u moci a k tomu, jak jej
ponn ovlivnilo voliv vbr, zatmco jin, napklad Himmelveit,
Humphreys a Jaeger (1985), prezentuj volie jako v tom smyslu aktivn, e
se chovaj jako spotebitel a dvaj najevo volbu mezi politickmi
alternativami, kter jsou k man.

263

Druh z prv uvedench nzor zdrazuje vznam tzv. hlasovn

podle konkrtnch tmat" a naznauje, e strany mohou sv volebn vsledky vrazn ovlivnit tm, e pezkoumaj a zmn svou politiku. Obecn
se pijm, e jednm z dsledk oslabovn identifikace s politickou
stranou a se spoleenskou tdou bylo stle astj hlasovn podle
konkrtnch tmat" (issue voting). Napomohl tomu i pluralismus a
individualismus, posilovan postmodernou (viz str. 84). Slabinou teori
racionln volby je, e individulnho volie vyleuj z jeho socilnho a
kulturnho kontextu. Jinak eeno, schopnost hodnotit konkrtn tmata a
kalkulovat se svm zjmem (co je podstata instrumentlnho hlasovn) je
do jist mry strukturovna irmi vazbami k urit politick stran a
loajalitou k urit skupin.
Mo
del dominantn ideologie
Radikln teorie hlasovn se asto sousteuj na to, nakolik je individuln rozhodnut utveno procesem ideologick manipulace a ideologickho ovldn. V nkterch ohledech se tyto teorie podobaj sociologickmu modelu, protoe i podle nich je volba odrazem postaven lovka
v rmci sociln hierarchie. Od sociologickho modelu se vak li drazem
na to, e zpsob, jakm skupiny a jednotlivci sv postaven vykldaj,
zvis na tom, jak jim to bylo prezentovno kolou, vldou a zejmna mdii.
Dunleavy a Husbands (1985) napklad tvrdili, e v dob, kdy upad vliv
tdy na to, jak kdo ve Spojenm krlovstv hlasuje, je sout politickch
stran a politick diskuse stle vce ovlivovna mdii.
Na rozdl od dvjho nzoru, podle nho masov mdia pouze posiluj u dve existujc preference, se zde naznauje, e mdia dok
deformovat tok politick komunikace jak tm, e nastoluj tmata, o kterch
se bude diskutovat, tak tm, e preference a sympatie pmo ovlivuj. To
m za nsledek, e odpovdaj-li postoje voli hlavnm tezm dominantn
ideologie, strany si nebudou moci dovolit pichzet s politikou, kter z tto
ideologie vybouje. Volebn proces tak stvajc distribuci moci a zdroj ve
spolenosti nejen nezpochybuje, ale naopak m tendenci ji podpoit a
zachovat. Slabinou modelu dominantn ideologie je, e nadmrnm
zdrazovnm procesu socilnho podmiovn vlastn zcela vyluuje
individuln kalkulaci a autonomii osobnosti.

Shrnut
> Reprezentace je vztah, v nm jednotlivec nebo skupina zastupuje njak
vt soubor lid nebo jedn jeho jmnem. Toho lze doshnout tak, e
vzdlan elita bude uplatovat svou moudrost, e delegtovi budou dvny
instrukce i rady, e zsk mandt lidu nebo e reprezentanti budou vybrni
ze skupin, kter reprezentuj.
> V modern politice je reprezentace vdy spojena s volbami. Pro politickou reprezentaci volby mon nejsou podmnkou dostaujc, jist jsou
vak podmnkou nutnou. Aby ovem mohly clm reprezentace slouit,
mus volby bt soutiv, svobodn a korektn a mus se konat na zklad
veobecnho volebnho prva dosplch.
> Volby pln adu funkc. Na jedn stran pln funkce typu zdola nahoru"
jako je nbor politickch elit, reprezentace, vytven vld a ovlivovn
politickch lini. Radikln teoretikov naopak zdrazuj jejich

264

funkce typu shora dol", ke kterm pat vytven legitimity, formovn

veejnho mnn a pomoc pi posilovn elit.
> Volebn systmy se asto dl na vtinov a systmy pomrnho zastoupen. Ve vtinovch systmech velk politick strany zpravidla zskvaj vt procento kesel ne hlas, a tak zvyuj sv ance na vytvoen
jednobarevn vldy. V systmech pomrnho zastoupen existuje pm
nebo pinejmenm pmj vztah mezi procentem kesel a zskanch
hlas; tm vzrst pravdpodobnost koalin vldy.
> Vtinov systmy jsou obvykle obhajovny s odvodnnm, e sktaj
volim jasn vbr potencilnch vld, dvaj vtznm politickm
stranm politick mandt a pomhaj nastolit silnou a stabiln vldu. Naopak systmy pomrnho zastoupen jsou obhajovny s odvodnnm, e
zpravidla dvaj vld vt voliskou oporu, vedou ke konsensu a
spoluprci mezi adou politickch stran a nastoluj zdravou rovnovhu mezi
exekutivou a shromdnm.
> Vznam voleb zce souvis s faktory, kter ovlivuj volebn chovn.
Mezi rznmi teoriemi volebnho chovn jsou modely, kter zdrazuj
vznam identifikace s politickou stranou a navyklch nklonnost, modely,
kter vychzej z racionlnho rozhodovn a kalkulac s osobnmi zjmy a
modely, kter naznauj, e individuln rozhodnut jsou utvena
ideologickou manipulac a kontrolou.

Otzky k diskusi
- Je reprezentace pouhou nhrakou demokracie?
- Jak podmnky nejvce napomhaj vzniku reprezentativn vldy?
- Jsou volby dleitj proto, protoe volaj politiky ke skldn t nebo
protoe zajiuj dal trvn reimu?
- Je mezi korektnost voleb a silnou a stabiln vldou vztah, kter by se dal
oznait jako nco za nco"?
- Jak se volbm da definovat veejn zjem?
- Nakolik je volebn chovn innost racionln, kdy zkladem jsou tmata
a problmy?

Doporuen literatura
Birch, A. H., Representation (London: Macmillan; New York: Praeger, 1972).
Srozumiteln napsan zevrubn pojednn o pojmu reprezentace a o podmnkch, za kterch vznik reprezentativn vlda.
Farrell, D. M., Electoral Systems: A Comparative Introduction (London: Palgrave, 2001). Jasn podan vod do esti hlavnch volebnch systm, kter se dnes uvaj.
Harrop M. a W. L. Miller, Elections and Voters: A Comparative Introduction
(Basingstoke: Palgrave, 1987). Pstupn a velice informativn rozbor lohy
voleb a diskus o volebnm chovn.
Katz, R., Democracy and Elections (Oxford a New York: Oxford University
Press, 1997). Uiten pehled tmat souvisejcch s demokraci a volbami.
LeDuc, L., R. Niemi a P. Norris (eds), Comparing Democracies: Elections
and Voting in Global Perspective (London: Sage, 1996). Rozbor povahy volebn demokracie i jejho zdrav a vznamu volebnch systm.

265

KAPITOLA 12
Politick strany a systmy politickch stran
V politice je spolen nenvist tm vdy zkladem ptelstv."
Alexis de Tocqueville, Demokracie v Americe (1835)
Pro fungovn modern politiky jsou politick strany natolik dleit,
e se jejich loha a vznam asto berou jako samozejmost. Zapomn se
napklad, e strany jsou vynlez pomrn nedvn. Jako politick nstroje
k vyhrvn voleb a zskvn vldn moci se objevily teprve potkem 19.
stolet. Dnes se vak s nimi setkvme prakticky vude. Neexistuj jedin v
tch stech svta, kde jsou potlaovny diktaturou nebo vojenskou
vldou. Politick strana je zkrtka hlavn organizan princip modern politiky. A u jako mocn nstroj demokracie nebo zdroj tyranie a tlaku,
politick strany jsou ivotn dleit pojtko mezi sttem a obanskou spolenost, mezi vldnmi institucemi a skupinami a zjmy ve spolenosti.
Pesto se na strany a stranick systmy stle astji toilo. Vytkalo se
jim, e nedok artikulovat nov a stle diferencovanj cle, kter se
v modernch spolenostech vynoily a e nedok eit a mon ani registrovat mnoh z jejich nejvnjch problm.
Ve 12. kapitola hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy:
-

Co je politick strana? Jak lze politick strany klasifikovat?

Jak jsou hlavn funkce politickch stran?
Jak jsou strany organizovny a kdo v nich m moc?
Jak existuj druhy systm politickch stran?
Jak systm politickch stran ovlivuje celkov politick proces?
Jsou politick strany na stupu a je tento stup definitivn?

Politika stran
S politickmi stranami se setkvme v pevn vtin zem a ve
vtin politickch systm. Strany mohou bt autoritsk nebo demokratick; o moc mohou usilovat volbami nebo revoluc; mohou vyznvat
ideologii levicovou, pravicovou nebo stedovou a dokonce mohou politick ideje zcela odmtat. Nicmn: strany, a u takov nebo onak, existuj v Brazlii i v Burundi, v Norsku i na Novm Zland. To, e vzniknou politick strany a zformuje se urit systm politickch stran, se
dnes chpe jako znmka politick modernizace. Koncem 50. let 20. stolet vldly politick strany zhruba v 80 % zem svta. V 60. letech a na
potku let sedmdestch vak zaal jejich vznam klesat: v rozvojovm
svt se ily vojensk reimy. Politickm stranm se zaalo pedhazovat, e spolenost rozdluj a e nee nejzvanj problmy chudoby
a etnick a kmenov rivality. Vzedmut vlna demokratizace (viz str. 110)
vak v 80. a 90. letech vedla k novmu rozkvtu stran. V Asii, Africe
a Latinsk Americe bylo slbnut nebo hroucen vojenskch reim vesms provzeno novm nstupem politickch stran. Vldu jedn strany

266

Pojem
Politick strana
Politick strana (political party) je skupina lid organizovanch s clem zskat vldn
moc, a to volbami i jinak. Politick strany se asto zamuj se zjmovmi skupinami (viz str. 290) nebo se spoleenskmi hnutmi (viz str. 302). tyi
charakteristick rysy zpravidla odliuj politick strany od jinch skupin:
- Strany usiluj o vkon vldn moci, a to zsknm politickch funkc (mal strany
ovem mohou vyuvat volby k tomu, aby spe ne moc zskaly uritou politickou
platformu).
- Strany jsou organizovan tvary s formlnm lenstvm, demonstrovanm stranickou legitimac". To je odliuje od irch a vgnjch spoleenskch hnut.
- Strany se obvykle zamuj na ir klu problm a zabvaj se vemi hlavnmi
tmaty vldn politiky (mal strany se vak mohou zamit jen na jedno tma; pak se
podobaj zjmovm skupinm).
- Strany jsou vnitn sjednoceny - i kdy v rzn me - spolenmi politickmi preferencemi a celkovou ideologickou identitou.

v bvalch komunistickch sttech vystdaly systmy zaloen na souti politickch stran.

Pesto by bylo omylem si myslet, e strany ns provzely odevdy.
Politick strany jsou soust struktur masov politiky, kter nastoupila
spolu s reprezentativn vldou a s tm, jak se bhem 19. stolet postupn
roziovalo volebn prvo. To, emu se kalo frakce" nebo strany",
bylo do t doby sotva vc ne jen skupiny stejn smlejcch politik,
sdruench obvykle kolem njakho vdce nebo njak rodiny. V absolutnch monarchich asto vznikaly napklad tzv. dvorn" strany, kter
byly vsledkem boje o moc mezi pslunky spoleensk smetnky
a mezi poradci. Kdy tedy kupkladu Edmund Burke (viz str. 67) koncem 18. stolet lil stranu jako uskupen lid sdruench kolem njak
konkrtn zsady, na kter se vichni mohou shodnout", ml na mysli
vgn a neformln uskupen jako whigov a toryov, nikoli organizovan a stle ukznnj mainrie, ve kter se mla tato uskupen pozdji
pemnit.
Strany modernho typu se poprv objevily v USA. I kdy Otcov zakladatel", kte stli u zrodu americk stavy, se stran dsili, v prbhu
prezidentskch voleb v roce 1800 se vynoila strana federalist (pozdji
whig a jet pozdji - od roku 1860 - Republiknsk strana), kter mla v masch irokou podporu. Mnoho konzervativnch a liberlnch stran
vzniklo z parlamentnch frakc. Teprve pozdji, kdy musely oslovovat
roziujc se volistvo, si v jednotlivch volebnch obvodech vytvoily
Pojem
Frakce, frakcionstv
Termny frakce a strana se pvodn uvaly promiscue, jako synonyma. Dnes se termnem frakce (faction) bnji oznauje st nebo skupina v rmci njakho irho
tvaru, obvykle politick strany. Tebae frakce mohou bt stabiln, existovat po
dlouhou dobu a mt i formln organizaci a lenstv, jsou jejich cle a organizan status sladiteln s cli a organizanm statusem strany, v jejm rmci existuj. Pokud
sladiteln nejsou, pak se na takovou skupinu hled jako na stranu ve stran". Obas
se rozliuje mezi frakcemi a tendencemi (platformami); platformy jsou v tom ppad volnj a spe neformln skupiny, kter se odliuj pouze sdlenmi politickmi
nebo ideologickmi sklony. Frakcionstv (factionaism) oznauje bu rostouc poet frakc nebo ostrost jejich rivality. Termn frakce se asto uv ve vznamu pejorativnm; termn frakcionstv je pejorativn vdy - znamen vlastn vnitn boj,
kter oslabuje.

267

mimoparlamentn mainrii; zaaly pracovat s agenty" v mstech atd.

Naopak socialistick strany a strany reprezentujc nboensk, etnick a
jazykov skupiny vesms povstaly ze spoleenskch hnut nebo ze zjmovch skupin fungujcch vn sttnho apartu. Teprve nsledn se
petvoily v plnohodnotn parlamentn strany, a to v nadji, e si volbami
zajist formln zastoupen a budou spoluvytvet veejnou politiku.
Potkem 20. stolet se strany a stranick systmy staly v podstat politickm vrazem socilnch a jinch konflikt, jimi ila spolenost kolem
nich. Vsledn formy politickch stran se vak znan liily.
Typy politickch stran
Politick strany byly klasifikovny rzn. Nejdleitj dlen jsou
tato:
-

strany kdrov a strany masov,

strany reprezentativn a strany integrativn,
strany stavn a strany revolun,
strany levicov a strany pravicov.

Nejbnj je rozliovn mezi stranami kdrovmi a stranami masovmi. Termn kdrov strana (cadre party) pvodn znamenal strana
notbl", ovldan neformln skupinou vdc, kte nepikldali pli
velk vznam budovn njak masov organizace. V dob, kdy volebn
prvo bylo omezen, se takov strany rodily jedin z parlamentnch frakc
nebo klik. Dnes se vak termn kdrov" astji (napklad v komunistickch stranch) uv na oznaen strany tvoen pedevm vykolenmi a profesionlnmi stranky, od kterch se oekv, e budou
projevovat vysokou mru politick angaovanosti a doktrnami ukznnosti. V tomto smyslu byly kdrovmi stranami napklad Komunistick
strana Sovtskho svazu, nacistick strana v Nmecku a faistick strana v
Itlii; dnes jsou jimi napklad nsk komunistick strana a v jistm ohledu
i Indick kongresov strana. Pro tyto strany je pznan, e se opraj o
politicky aktivn elitu (obvykle podlhajc polovojensk kzni), kter je
schopna nabdnout masm ideologick veden. I kdy se do tchto stran
pijm na zklad psnch politickch kritri, silnm motivem ke vstupu
do nich je asto karirismus a snaha opatit si vhody, jak to ostatn zjistili
jak sovtt komunist, tak nacist.
Masov strana (mass party) klade naopak znan draz na poetn
lenstvo a vytven irok volisk zkladny. Rozen volebnho prva
sice pinutilo i liberln a konzervativn strany, aby se snaily oslovit masy,
prvnmi pklady masovch stran vak byly evropsk socialistick strany
jako napklad sociln demokracie v Nmecku a Labouristick strana ve
Spojenm krlovstv, kter si vybudovaly organizan strukturu, jejm
kolem bylo pedevm mobilizovat podporu dlnictva. Hlavnm rysem
tchto stran je, e zdrazuj spe zskvn len a organizaci ne
ideologii a politick pesvden. I kdy jsou tyto strany asto organizovny
formln demokraticky, lenstvo - s vjimkou meniny aktivist - se na
jejich innosti obvykle podl jen mlo a na principech a clech se shoduje
jen obecn.
Vtina modernch stran pat do kategorie, kterou Otto Kirchheimer
(1966) pojmenoval catch-all parties", tedy strany s irokm zbrem,

268

Racionln volba
(rational choice).
Jeden z pstup k
politice, kter
vychz z
pedpokladu, e
jednotlivci jsou racionln uvaujc
akti sledujc
vlastn prospch;
ekonomick" teorie politiky.

pokud mono vezahrnujcm. Jde o strany, kter vrazn omezuj svou

ideologickou vbavu, aby mohly oslovit co nejvt poet voli. Kirchheimer ml na mysli zejmna nmeckou Kesanskodemokratickou unii
(CDU); nejlepm pkladem stran typu catch-all" jsou vak republikni a
demokrat v USA. Tak modern deideologizovan socialistick strany jako
napklad nmet sociln demokrat nebo britt labourist odpovdaj
tomuto popisu. Od klasick masov strany se odliuj tm, e zdrazuj
spe veden a jednotu ne lohu jednotlivch len. Msto aby se opraly o
njakou konkrtn spoleenskou tdu nebo skupinu chtj pedevm
vytvet rozshl koalice podpory.
Druh klasifikace politickch stran, se kterou piel Sigmund Neumann
(1956), rozliuje mezi tzv. reprezentativnmi stranami a stranami
integrativnmi. Reprezentativn strany (parties of representation) spatuj
svou hlavn funkci v zajiovn voliskch hlas. Veejn mnn se proto
sna spe odret ne utvet. V tomto smyslu si osvojuj strategii catchall" a pragmatismus tud kladou nad principy a przkumy veejnho
mnn nad mobilizovn lidu. To, e prv tyto strany v modern politice
pevauj, znan podpoilo argumenty zaloen na modelu politickho
chovn, oznaovanho racionln volba. Z tohoto modelu vychzej
napklad Joseph Schumpeter (viz str. 248) a Anthony Downs, kte politiky
l jako bytosti usilujc o moc, ochotn sledovat jakoukoli politiku, kter
jim me pinst volebn spch.
Strany integrativn {parties of integration) naopak sleduj strategie spe
aktivn ne reaktivn; chtj spe masy mobilizovat, vychovvat a inspirovat ne jen reagovat na jejich problmy. I kdy Neumann typickou
mobilizujc stranu chpal jako ideologicky ukznnou stranu kdrovou,
mobilizujc tendence se mohou projevovat i u masovch stran. Dokud je
volebn nespch neodrad, socialistick strany se napklad sna zskat"
volistvo pro vru v prospnost veejnho vlastnictv, pln zamstnanosti,
perozdlovn, socilnho zabezpeen atd. Tento pstup - tak trochu
kupodivu - si za Margaret Thatcherov v 80. letech osvojili i britt konzervativci. Thatcherov odhodila tradin nechu tto strany k ideologii (viz
str. 63) a abstraktnm principm a pustila se do politiky zaloen na
pesvden" (conviction politics): zaala sledovat mobilizan strategii,
jejm zkladem byly rozhodn podpora daovch krt a podnikn, zvyovn individuln odpovdnosti, omezovn moci odbor atd.
Tet typ klasifikace rozliuje mezi stranami stavnmi a revolunmi.
Ustavn strany respektuj prva a nroky ostatnch stran a funguj tud v
rmci pravidel a omezen. Uznvaj, e nco jinho je strana a nco jinho
stt. Uznvaj rozdl mezi stranou, kter je u moci (kter momentln
vldne) a mezi sttnmi institucemi (byrokraci, soudci a soudy, polici
apod.), kter jsou formln nezvisl a politicky neutrln. stavn strany
zejmna uznvaj a respektuj pravidla volebn soute. Uznvaj, e stejn
snadno mohou bt volbami k moci pivedeny jako od moci odstaveny. V
liberlnch demokracich maj tuto stavn povahu vechny strany
hlavnho proudu".
Naopak revolun strany (revolutionary parties) jsou protisystmov
nebo protistavn, a stoj nalevo nebo napravo. Sna se uchopit moc a
rozbt stvajc stavn strukturu, a to za pouit taktiky sahajc od
otevenho povstn a lidov revoluce ke kvazilegalismu, kter praktikovali
nacist a faist. V nkterch ppadech jsou revolun strany for-

269
mln zakazovny, a to tak, e jsou oznaovny za extremistick" nebo
antidemokratick"; tak tomu bylo napklad v Nmecku po 2. svtov
vlce. Kdy se vak tyto strany dostanou k moci, bez vjimky se z nich
stvaj strany vldnouc" nebo reimn, kter potlauj konkurenn strany
a vytvej si trval vztah se sttnm mechanismem. V systmech jedn
strany, nastolench a u pod praporem komunismu, faismu, nacionalismu
nebo jakmkoli jinm, byl rozdl mezi stranou a sttem natolik seten, e
vldnouc" strana se fakticky dosadila na msto vldy a vytvoila jaksi
splynuv apart sttostrany". Napklad v SSSR bylo zcela bn, e
generln tajemnk KSSS vystupoval jako nejvy pedstavitel vkonn
moci nebo hlava sttu, ani by se obtoval formln sttn funkci
zaujmout.
Konen se politick strany klasifikuj podle ideologick orientace:
rozliuj se zejmna strany oznaovan za levicov a strany oznaovan za
pravicov (viz str. 270). Strany povaovan za soust levice" (pokrokov, socialistick a komunistick strany) se vyznauj zjmem o zmnu
a u formou sociln reformy nebo celkov ekonomick transformace.
Tyto strany tradin nachzely podporu v adch chudch a
znevhodnnch (v urbanizovanch spolenostech pslunk td
pracujcch, resp. dlnickch td). Strany, o nich se m za to, e tvo
pravici" (ze-jmna konzervativn a faistick) vcelku podporuj stvajc
spoleensk d a v tomto smyslu jsou silou usilujc o kontinuitu. Mezi
jejich stoupence obvykle pat podnikatel a materiln saturovan stedn
tdy. Koncepce vychzejc z jasnho rozdlen na strany levicov a strany
pravicov je vak v nejlepm ppad zjednoduujc, v nejhorm zcela
zavdjc. Nejen e levice i pravice se asto len podle kritri
reformistick - revolun a stavn - povstaleck; jde i o to, e vechny
strany, a strany stavn zejmna, maj tendenci bt irokmi crkvemi",
jeliko i ony maj sv levicov a pravicov kdla. Nadto volebn sout
vede k zamlovn ideologickch identit, kdy je bn, e kdysi uctvan
ideologick zsady se ve snaze zskat hlasy odhazuj. Napklad britsk
Labouristick strana se ve snaze zskat podporu tzv. ste-dostavovsk
Anglie posunula do ideologickho stedu; pitom si dokonce obstarala i
novou nlepku novch" labourist. Ostatn i odklon od starch tdnch
polarit a pklon k novm politickm tmatm jako napklad ivotn
prosted, prva zvrat a feminismus vedl k tomu, e konvenn pedstavy o
levici a pravici u jsou mon zcela k nepoteb (Giddens, 1994).
Funkce politickch stran
Politick strany jsou sice definovny svm hlavnm elem (obsazen
politickch funkc a pevzet vldn moci), jejich vliv na politick systm je
vak podstatn ir a mnohostrannj. Samozejm jakkoli generalizace
pokud jde o funkce politickch stran jsou nebezpen. stavn strany
fungujc v rmci volebn soute jsou obvykle prezentovny jako baty
demokracie a v sam jejich existenci se asto spatuje dokonce rozhodujc
dkaz ptomnosti zdravho demokratickho systmu. Naopak reimn
strany, kter maj monopol politick moci, jsou, a to jet astji,
prezentovny jako nstroje manipulace a politick kontroly. Pesto lze adu
obecnch funkc identifikovat. Hlavnmi funkcemi jsou:

270

Pravolev politick spektrum (political spectrum) je jaksi samoznak,

nm popisujeme politick ideje a nzory, a to tak, e souhrnn oznaujeme

ideologick stanoviska politk, stran a hnut. Vznikl

za francouzsk revolu-ce a souvis s msty, kter
jednotliv skupiny zaujaly na prvnm zasedn
francouzskch
Generlnch stav v roce 1789 Termny levice a pravice vak dn jasn
definovan vznam nemaj Linern oolitick snektrum (viz graf 12.1)
shrnuje rzn postoje k ekonomice a k loze sttu, levicov nzory
upednostuj sttn zsahy a kolektivismus, pravicov trh a individualismus.
V tom se dajn projevuj hlub ideologick a hodnotov rozdl a to: levice,
pravice
svoboda, autorita
rovnost, hierarchie
bratrstv, d
prva, povinnosti
pokrok, tradice
reforma, reakce
internacionalismus, nacionalismus.
Alternativn podkovitov politick spektrum bylo vypracovno po 2. svtov vlce, aby jasn upozornilo na totalitn a monistick
antipluralistick tendence jak faismu, tak komunismu a postavilo je do
protikladu dajn tolerantnosti a otevenosti tch pesvden, kter pedstavuj hlavn proud. Autoi, kte jako nap. Hans Eysenc 1964navrhli dvoudimenzionln politick spektrum, se primitivnost a nedslednost tradinho levopravho spektra snaili napravit tm, e
k nmu pidali spektrum vertikln, sahajc od autoritstv ke svobodomyslnosti. To umouje oddlit postoje k organizaci ekonomiky od postoj
k obansk svobod.

reprezentace,
formovn a doplovn elity,
formulovn cl,
artikulace a agregace zjm,
socializace a mobilizace,
organizovn vldy.

Reprezentace
V reprezentaci (viz str. 244) se asto spatuje hlavn funkce politickch
stran. Jde tu o schopnost stran reagovat na nzory len i voli a
artikulovat je. eeno jazykem teorie systm, politick strany jsou
hlavnmi dodavateli vstup", kter zajiuj, e vlda bude mt na zeteli
poteby a pn spolenosti. Tuto funkci lze evidentn plnit nejlpe -a podle
nkterch jedin - v otevenm systmu, kter je zaloen na souti a kter
nut strany reagovat na preference lid. Teoretikov racionln volby,
napklad Anthony Downs (1957), vysvtluj tento proces poukazem na to,
e politick trh se podob trhu ekonomickmu, toti v tom smyslu, e
politikov si pi shnn voliskch hlas v podstat ponaj jako
podnikatel, tedy e strany se chovaj v podstat jako podniky. Moc maj
tud konec konc spotebitel, tj. volii. Tento ekonomick model" lze
vak kritizovat s tm, e strany se sna nejen na veejn mnn reagovat,
ale tak ho utvet" ili mobilizovat, e pedstava voli jako
informovanch, racionlnch a na problmy zamench konzument je
sporn a e kla spotebitelskho (nebo voliskho) vbru je asto zk.

271
Linern spektrum
| ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1

komunismus socialismus liberalismus konzervatismus

faismus

Graf 12.1 Linern

politick spektrum

Podkovovit spektrum
komunismus

faismus
Graf 12.2 Podko-

socialismus

konzervatismus

vovit politick
spektrum

liberalismus
Dvoudimenzionln spektrum
autorita
stalinismus
Nov pravice
, .
.
levice, pravice --------------------------------------- tick spektrum

sociln
demokracie
anarchokapitalisms
svoboda

Formovn a doplovn elity

Vechny strany odpovdaj za to, e stty vybav politickmi vdci.
Jednou ze vzcnch vjimek z tohoto pravidla byl generl de Gaulle, kter
se v roce 1944 Francii nabdl jako nad stranami stojc spasitel" sm.
Strany typu Unie za novou republiku byly jeho vtvorem, nikoli on jejich.
Daleko astji se politikov dostvaj k funkcm v dsledku svho
postaven ve stran: v prezidentskch volbch se obvykle utkvaj stranit
vdcov, zatmco v parlamentnch systmech se normln vdce nejsilnj
strany v parlamentu stv premirem. Msta ve vldch se obvykle obsazuj
vznamnmi stranickmi pedstaviteli. V prezidentskch systmech,
napklad v USA, vak existuj vjimky, jeliko tyto systmy umouj
dosazovat do funkc nestranky. Ve vtin ppad jsou tud strany
hitm, na kterm politikov trnuj; strany je vbavu-

Graf 123 Dvoudimenzionln poli-

272

Pojem
Primrky
Primrky (primty
election, primaries)
jsou vnitrostranick
volby, v nich se
vybraj kandidti,
kte budou
nasazeni do boje v
nslednch
oficilnch" volbch. V prbhu
20. stolet se primrky staly hlavnm nominanm
mechanismem v
USA, kde se uvaj
iok vbru delegt
stranickch
konvenc ao stranickch vdc. Ve
vtin lenskch
stt USA se Konaj
uzaven" primrky, jich se
mohou astnit jen
registrovan stoupenci strany (co
nen tot co lenov); otevench" primrek se
mohou astnit
vichni volii bez
ohledu na stranickou pslunost nebo stranick sympatie. Vznam primrek spov v
tom, ze sktaj
adovm volim
vt hlas ve stranickch zleitostech a vedou k politice orientovan
spe na kandidty
ne na strany. spch v primrkch
kandidtovi umouje zskat kontrolu
nad stranickm
apartem; vci se
tud neponechvaj jen v rukou samotn strany.

j dovednostmi, znalostmi i zkuenostmi a sktaj jim i jaksi karirn d,

by odvisl od toho, jak uspje strana. To, e strany maj vldn funkce v
podstat ve svch rukou, lze ovem i kritizovat. Tak se toti zajiuje, e
politit vdcov pichzej z relativn zkho okruhu talent, z ad elnch
pedstavitel hrstky politickch stran. V USA se vak toto smrtc seven"
politickch stran uvolnilo rozshlm pouvnm primrek, kter oslabuj
kontrolu strany nad vbrem a nominovnm kandidt.
Formulovn cl
Politick strany byly tradin jednm z nstroj, pomoc nich si spolenosti vytyuj spolen cle a v nkterch ppadech i zajiuj jejich
dosahovn. Strany pln tuto roli proto, protoe v boji o moc formuluj
vldn programy (na konferencch, sjezdech, konventech, ve volebnch
programech atd.), kter jim maj zskat podporu veejnosti. To neznamen
jen e strany jsou hlavnm zdrojem iniciativy v politice; stranu to tak
podncuje prezentovat provzan soubory praktickopolitickch alternativ,
kter volim umouj vybrat si mezi realistickmi a dosaitelnmi cli.
Tuto funkci nejzetelnji pln strany v parlamentnch systmech, kter
mohou tvrdit, e jsou-li volbami pivedeny k moci, zskaly k realizaci sv
politick linie mandt (viz str. 247). K tomu ovem me dojt i v
prezidentskch systmech s politickmi stranami, kter jinak obvykle dn
jasn program nemaj; napklad pi americkch volbch do Kongresu v
roce 1994 vystoupili republikni s programovm dokumentem Smlouva s
Amerikou". Tendence k deideologizovanm stranm typu catch-all" i
skutenost, e ve volebnch kampanch se klade stle vt draz spe na
osobnosti a image ne na politick opaten a problmy, vak vliv stran na
formulovn politick linie a konkrtnch politickch opaten celkov
snily. Nadto stranick programy jsou tm vdy ovlivovny tlaky ze
strany sttn sluby a zjmovch skupin a pizpsobuj se situaci na domc
i mezinrodn scn. Realizace politickch opaten je naopak zpravidla v
rukou spe byrokraci ne stran, nepo-tme-li monopartijn systmy typu
tch, kter existovaly, resp. existuj v ortodoxnch komunistickch zemch,
kde je sttn apart na vech rovnch pod dozorem vldnouc" strany.
Artikulovn a agregace zjm
Pi vypracovvn kolektivnch cl pomhaj strany rovn artikulovat
a agregovat rozmanit zjmy, kter ve spolenosti existuj. Strany se
fakticky asto mn v mechanismy, pomoc nich podnikatelsk organizace,
organizace pracujcch, odborov svazy, nboensk, etnick i jin
skupiny prosazuj nebo obhajuj rzn sv zjmy. Napklad britsk
Labouristick strana byla vtvorem odborovho hnut, ktermu lo o to,
zajistit politickou reprezentaci dlnictva. Jin strany zase zjmy a skupiny k
sob fakticky lkaly, a to ve snaze rozit svou voliskou zkladnu;
americk politick strany si tak ve vztahu ke skupinm pisthovalc ponaly koncem 19. a potkem 20. stolet.
Skutenost, e vechny strany, kter v rmci jednotlivch zem psob,
artikuluj poadavky mnoha skupin, vede strany k tomu tyto zjmy
agregovat, tedy zaleovat do jakhosi soudrnho a vzjemn provza-

273

nho celku, a tud jedny zjmy vyvaovat jinmi. Strany operujc v

stavnm systmu tak evidentn in pod tlakem volebn soute. Zjmy ale
artikuluj a agreguj i monopolistick strany, a to dky tsn propojenosti se
sttem a v systmech centrlnho plnovn zejmna s ekonomikou. Ani
tam, kde strany spolu sout, vechny zjmy ovem artikulovny nejsou;
plat to zejmna o zjmech tch, kte mohou nejvc trpt vyazovnm ze
spolenosti.
Socializace a mobilizace
Ve stranch se diskutuje, strany vedou volebn kampan a strany sout
ve volbch - tm vm jsou dleitmi agenty politickho vzdlvn,
vchovy a socializace. To, na kter tmata se strany rozhodnou zamit,
pomh nastolovat problmy, o kter v politice pjde, a hodnoty a postoje,
kter vyznvaj a dvaj najevo, se stvaj soust ir politick kultury
(viz str. 222). Monopolistick strany oteven piznvaj, e propagovn
oficiln" ideologie (a jde o marxismus-leninismus, naci-onln
socialismus nebo prost o mylenky charismatickho vdce) je jejich
dleitou, ne-li vbec nejdleitj funkc.
V stavnch systmech psobc strany hlavnho proudu, kter vedou
skupiny k tomu, aby jednaly v rmci pravidel demokratick hry a mobilizuj tak podporu pro reim jako takov, hraj roli nemn vznamnou.
Napklad vznik socialistickch stran koncem 19. a potkem 20. stolet byl
dleitm nstrojem integrace dlnick tdy do industriln spolenosti.
Schopnost politickch stran mobilizovat a socializovat vak v mnoha
zemch zpochybnily dkazy o slbnouc politick identifikaci (viz str. 261)
a narstajc znechucenosti bnmi prosystmovmi stranami. Problm,
kter ped stranami stoj, spov do jist mry v tom, e samy jsou
socializovny (nkdo by ekl korumpovny) vldn zkuenost, kter vede,
jak se zd, k tomu, e se jim stle mn da probouzet stranick sympatie a
budovat k sob citov vazby.
Organizovn vldy
asto se tvrd, e bez politickch stran by se v modernch spolenostech
nedalo vldnout. Za prv, strany pomhaj pi vytven vld, a to v
parlamentnch systmech natolik, e lze hovoit o vld stran" (viz str.
279). Strany rovn dodvaj vldm jistou stabilitu a semknutost, zvlt
pochzej-li lenov vldy z jedn politick strany a jsou-li tud spjati
spolenmi sympatiemi a citovmi pouty. Dokonce i koalin vldy, tvoen zstupci rznch politickch stran, se spe sjednot a shodnou ne
vldy sestvajc z nezvislch jednotlivc, z nich kad m sv priority.
Strany dle usnaduj spoluprci dvou hlavnch moc, resp. jejch nositel: shromdn a exekutivy. V parlamentnch systmech se to inn
zajiuje tm, e vlda je tvoena zstupci strany nebo stran, kter maj ve
shromdn vtinu. Avak i v prezidentskch systmech me nejvy
pedstavitel exekutivy vykonvat jist vliv, ne-li kontrolu, m-e-li se
dovolat jednoty strany. Konen, strany - pinejmenm v systmech, kde
existuje politick sout - jsou ivotn dleitm zdrojem opozice a kritiky,
a to jak ve vld, tak mimo ni. To roziuje politickou diskusi, vychovv
volistvo a pomh zajistit, e vlda bude dslednji a do vt hloubky
hodnocena a e tud bude mon funknj.

Tma:
elezn zkon oligarchie
0ligarchie je vlda mal skupiny lid. elezn zkon oligarchie (iron
law of
oligarchy), kter formuloval Michels {1911), naznauje, e politick a fakticky veker organizace nevyhnuteln thnou k oligarchinosti. Participan neboli demokratick struktury nedok tendencm k oligarchii elit; mo
hou je pouze maskovat.
Na podporu tohoto zkona pedloil Michels nkolik
argument:
- Skupiny elit jsou dsledkem nezbytn specializace. Pslunci elity maj
vti odborn znalosti a lep organizan schopnosti ne adov lenov.
- Vdcov vytvej kompaktn skupiny, jeliko vd, e tm vzrstaj jejich
ANCE NA SETRVN U MOCI.

- Radovi lenov organizace maj sklon bt apatit, a jsou tud vcelku

ochotni akceptovat svou podzenost a uctvat vdce.
Vnitrostranick uspodn: kdo m v rukou moc?
Vzhledem k tomu, jak neobyejn dleitou roli strany hraj, byla
znan pozornost vnovna otzce, kdo m v nich v rukou moc. Organizace
a struktura je toti jistm vodtkem i k tomu, jak je distribuovna moc v
cel spolenosti. Mohou strany fungovat jako demokratick tvary, kter
roziuj participaci a pstup k moci? Nebo jen utvrzuj nadvldu vdc a
elit?
Jednm z prvnch pokus zkoumat vnitrostranickou demokracii byla
Ostrogorskho prce Demokracie a organizace politickch stran (1902), ve
kter se tvrdilo, e zastupovn jednotlivch zjm ustoupilo narstajcmu
vlivu stranickch apart a kontrole vykonvan skupinou nejvych
stranickch initel stran. Tento nzor ve zhutn podob formuloval
rovn Robert Michels ve sv knize Politick strany (1911), a to jako
elezn zkon oligarchie", podle nho -jak se vyjdil Michels -kdo k
organizace, k oligarchie". Michels (1876-1936), eln teoretik elit,
zamlel analyzovat mocenskou strukturu Nmeck sociln demokracie
(SPD); dospl k zvru, e bez ohledu na formln demokratickou
strukturu, kterou tato strana vykazuje, je moc soustedna v rukou zk
skupiny stranickch vdc.
Michelsovi byl tento zkon" vysvtlenm nevyhnutelnho selhn
demokratickho socialismu; zrove rozbil mtus politick demokracie.
Kritikov vak poukazuj na to, e Michelsovy zvry jsou zobecnnm
situace v jedn konkrtn stran v jednom konkrtnm ase, a e nadto
vychzej z psychologickch teori, o nich lze diskutovat. V praxi se toti
ukzalo, e stranick elity jsou asto spe rozdleny na frakce a e i lensk
masa je mn lhostejn a odevzdan, ne jak Michels naznaoval.
Modernj verzi tto teorie pedloil Robert McKenzie v prci Britsk
politick strany (1955). McKenzie se postavil proti bnmu nzoru, e
Konzervativn strana je elitistick a ovldan vdci, zatmco Labou-ristick
strana vykazuje vysokou mru vnitrostranick demokracie. I kdy se ob
strany li strukturou i hodnotovm systmem, McKenzie dospl k zvru,
e distribuce moci v nich je v podstat stejn: ob jsou ovldny skupinou
parlamentnch vdc.
Byly podniknuty pokusy demokratick a participan rysy strany reformami poslit. K jednomu z nejznmjch dolo v 70. a 80. letech v
USA. Americk politick strany se od svch evropskch protjk v
mnohm odliuj. Jsou to voln koalice nkdy konfliktnch zjm, kter dr
pohromad sotva vc ne jen poteba zvldnout prezidentsk volby; jsou
tud znan decentralizovan a v podstat neprogramov. Stra-

275

nit bossov ve lenskch sttech nebo ve mstech (ddictv main- Pojem

ri" z potku 20. stolet) tradin vystupovali jako zprostedkovatel Stranick demokracie
moci a na nominanch konvencch mli rozhodujc vliv. Po protestech Stranick
demokracie
democraa stetech na celosttn demokratick konvenci v Chicagu v roce 1968 cy) (party
je jednou z fovak vzniklo reformn hnut, kter se snailo oslabit moc mstnch stra- rem vldy lidu,
uskuteovan pronickch vdc a poslit roli adovch len.
stednictvm polistrany jako
Toho se doshlo pedevm irm vyuvnm nominanch primrek tick
demokratick instia kaukus. Kaukusy a primrky vedly - nejprve u demokrat a pak i tuce. Na to, jak todoshnout, exisu republikn - k tomu, e do stranick politiky bylo vtaeno vc akti- ho
tuj dva nzory.
vist a e nakonec byli nominovni tak ideov profilovanj kandid- Podle prvnho (kladraz na
tu jako George McGovern v roce 1972 za demokraty a Ronald Reagan doucho
vnitrostranickou
- intrav roce 1980 za republikny. Tyto tendence vak vyvolaly znepokojen, demokracii
party democracy)
zejmna u demokrat, kte se obvali, e otevenj struktury, umo- jsou strany demosubjekty v
ujc ir participaci, povedou k nominaci ne volitelnch outsider. Ob kratick
tom smyslu, e moc
velk strany v USA na to reagovaly modernizac a poslenm struktury je v nich rozshle a
svch vbor, zejmna na celosttn rovni a na rovni volebnch obvo- rovnomrn
distribuovna. Z tonapklad vypld a u kongresovch nebo sentnch. To se vydvalo za ohroovn ho
v, e by v nich
stran"; ve skutenosti to sp dokazuje, e strany chtj zajistit jednotli- mla existovat iroparticirjaceo na
vm kandidtm vt voliskou podporu ne e by jim lo o pechod k
volbch vdc a
k volbm evropskho typu, ve kterch v centru pozornosti nejsou jednot- vbru kandidt a
e pi tvorb poliliv kandidti, ale strany.
tiky by mly hlavn
hrt stranick
Podobn kroky smrem k demokratizaci byly potkem 80. let patr- roh
sjezdy, konference a
n i v britsk Labouristick stran. Narstajc nespokojenost aktivist konvence. Podle
nzoru deve volebnch obvodech, motivovan pocitem, e parlamentn vdcov druhho
mokracie ke, aby
zradili socialismus", naplno propukla po volebn porce strany v roce moc tvoitpolitiku
soustedna v
1979. Reformistm, v jejich ele stl Tony Benn, se podailo poslit byla
rukou volench, a
tud
odpovdnch
stranu za zdmi parlamentu", a to zavedenm povinnho novho vb- strank.
Rozshl a
ru" poslanc, uchzejcch se o znovuzvolen a tm, e se zaalo pou- rovnomrn rozptyl
by podle
vat shromdn volitel, kter vol vdce strany a jeho zstupce. le- moci
tohoto nzoru mohl
nm strany z jednotlivch volebnch obvod i z pidruench odboro- vst k tyranii
aktivisvch svaz se tak poprv umonilo podlet se na volbch stranickho ve- nevolench
t z ad voli.
den. Poslenm vnitrostranick demokracie se vak pouze prohloubily
rozpory ve stran; to pisplo k rozkolu, kter v roce 1981 vystil ve Politika mainri
politics).
vznik Sociln demokratick strany a v zaten strany neucelenm vo- (machine
Politick styl, kdy
stranit bossov"
lebnm programem z roku 1983.
masovou
Na opakovan volebn porky reagovala Labouristick strana n- ovldaj
organizaci klientelismem
a
poskytovratem k centralizaci. Nvrat k pyramidln mocensk struktue lze spatovat v revizi politiky, kterou v letech 1987-1989 inicioval tehdej vd- vnm vhod.
{caucus).o
ce labourist Neil Kinnock, v oslaben vlivu odbor, a to zavedenm Kaukus
Shromdn len
politick
strany,
principu jeden len, jeden hlas" v roce 1993, kdy stranu vedl John kter m jmenovat
Smith, v peformulovn lnku 4 labouristickch stanov (podle nho kandidty do voleb
prodiskutovat
strana podporuje veejn vlastnictv), je bylo spchem Tonyho Blaira, nebo
legislativn nvrhy
a v prohlen z roku 1997, e strana vldne jako nov" labourist. Pe- jet dve, ne se
o nich zane forchod od hegemonie levicovch aktivist z potku 80. let k optnmu mln jednat.
upevnn pozic stranickho veden mnoh piml znovu vzksit oligar- Sbor volitel
college).
chickou tezi Roberta McKenzie z 50. let, ze kter vysvtalo, e mocen- (electoral
Mechanismus nesk struktury Labouristick i Konzervativn strany si jsou v podstat po- pmch voleb; ortvoen voliteli
dobn. Na tomto procesu je vak zajmav to, e oligarchizan tenden- gn
povenmi zajistit
ce -jak se ukazuje - nevyplvaj z dynamiky organizace, ale z poteby obsazen stranick
nebo veejn funkstrany udret jednotu a obnovit dvru voli.
ce volbou.
Pi zodpovdn otzky, kdo m ve stran v rukou moc, je existence
frakc a nzorovch proud stejn vznamn jako formln organizace.

276

Vechny strany, a to i strany navenek monolitn, vykazuj jistou mru

vnitn politick a ideologick rivality; mme-li zjistit, jak je autorita
stranickch vdc, je nanejv dleit odhalit, nakolik se tato rivalita
projevuje konfliktem mezi organizovanmi a soudrnmi skupinami.
V nkterch ppadech se frakce od stran odtrhnou: evropsk komunistick strany vznikaly mnohdy tak, e st socialistickch stran se po jnov revoluci roku 1917 osamostatnila. Frakcionstv zvis asto na
vze, kterou strany pikldaj idejm a ideov orientaci. Zatmco pragmatick pravicov strany mus protichdn tendence pouze vyvaovat
nebo usmiovat, ideologitj levicov strany se mus potkat s otevenm nesouhlasem a institucionalizovanou rivalitou. Pipoteme-li k tomu sklon tchto stran prosazovat vnitrostranickou demokracii, vsledkem je, e vst tyto strany je celkov obtnj ne vst strany liberln
i konzervativn.
Dleitj je ovem mon to, nakolik je moc ve stranch skuten
zajitna. V jistm smyslu je frakcionstv luxus, kter si mohou dovolit
jen strany, kter jsou dlouhodob vldn. Monopolistick komunistick
strany proto mohly dret frakcionstv na uzd jedin tuhou kzn,
vynucovanou za pomoci svrac kazajky demokratickho centralismu.
Tm se tak vysvtluje navsost frakcionsk povaha dominantnch"
stran typu italsk Kesanskodemokratick strany nebo japonsk Liberln demokratick strany. Britsk Konzervativn strana je pkladem
strany, jej tos kdysi zdrazoval zejmna uctivou podzenost a loajalitu, kter se vak v dsledku posilovn svho ideologickho charakteru
a opakovanho volebnho spchu po roce 1979 v 80. a 90. letech stle
vce drobila na frakce. Tlaky zdola tak stran dodaly demokratitj
povahu ne jak by naznaovala jej formln struktura, ve kter dominoval vdce. Nejmarkantnjm pkladem negativnch dsledk, k nim
tento proces me vst, byla Margaret Thatcherov, kter byla v roce
1990 zbavena stranickho vdcovstv navzdory tomu, e strana pedtm
tikrt po sob vyhrla veobecn volby. T jev bylo mono jasn pozorovat i v letech 1992-1997, kdy vdce konzervativc John Major byl
v neustl bojov pohotovosti".

Systmy politickch stran

Demokratick
centralismus (democratic centralism). Leninsk
princip vstavby
strany, zaloeny na
dajn vyvenosti
svobodn diskuse a
naprost akn
jednoty.

Politick strany jsou dleit nejen pro funkce, kter pln (reprezentace, formovn a doplovn elity, agregace zjm atd.), ale i proto, protoe sloit vztahy mezi nimi maj zsadn vznam pi utven praktickho fungovn politickch systm. Tomuto propletenci vztah se k
systm politickch stran. Nejbnj zpsob, jak popsat rzn typy
systmu politickch stran, je poukzat na poet stran soutcch o moc.
Podle toho rozliil Duverger (1954) systmy jedn strany", dvou
stran" a vce stran". Tebae se tato typologie bn uv, nelze stranick systmy redukovat jen na hru s sly".
Stejn dleit jako poet stran soutcch o moc je relativn velikost
stran, projevujc se jejich voliskou silou a zastoupenm v zkonodrnm sboru. Jak ukzal Sartori (1976), ze veho nejdleitj je zjistit
relevanci" (resp. koalin potencil") stran pi vytven vldy a zejmna to, zda jim jejich velikost skt vyhldky na zskn vldn moci
nebo aspo podlu na n. Tento pstup se asto projevuje rozliovnm

277

mezi stranami hlavnmi" (major) ili zamenmi na vldnut, a stranami spe okrajovmi, menmi" (minor); ani jednu z tchto kategori nelze pitom definovat s matematickou pesnost. Tetm hlediskem je vzjemn vztah relevantnch" stran. Vyznauje se systm politickch stran
spoluprc a konsensem nebo konfliktem a polarizac? To zce souvis
s ideologickou tvnost stranickho systmu a s tradicemi a djinami
stran, kter ho tvo.
Pouh existence stran nen ovem zrukou existence systmu stran.
Model vztah mezi stranami vytv systm jedin tehdy, vyznauje-li se
stabilitou a jistou mrou uspodanosti. Kde nen stabilita ani d, me
se systm stran teprve utvet nebo se me nachzet na pechodu od
jednoho stranickho systmu ke druhmu. To lze ci napklad o postkomunistickm Rusku. Zhroucen komunistick moci v roce 1991 i poten zkaz KSSS musely nutn vst k tomu, e proces vznikn stranickho systmu zaloenho na souti byl obtn, komplikovan a pln odboek. Problmem Ruska byl prudk rst potu stran a politickch
uskupen, z nich dn se ani vzdlen nepiblilo stavu, kdy by si zajistilo poetn lenstvo a celosttn organizaci. Parlamentnch voleb
v prosinci 1995 se astnily 43 strany, z nich nejvt, Rusk komunistick strana, zskala pouze 22 % hlas. Nkte autoi vak tvrd, e v dob, kdy stranick loajalita slbne a mnoho voli hlasuje pokad jinak,
stranick systmy celkov ztrcej svj systmov" charakter, take odliit jeden od druhho je stle obtnj. Nadto tam, kde maj znan
vliv orgny na ni ne celosttn rovni, mohou v rmci politickho
systmu fungovat na rznch rovnch rzn systmy politickch stran.
Pesto se v modern politice setkvme s nkolika hlavnmi systmy politickch stran. Jsou to:
-

systmy jedn strany,

systmy dvou stran,
systmy s dominantn stranou,
multipartijn systmy (systmy vce politickch stran).

Systmy jedn strany

Termn systm jedn strany" (one-party systm, monopartijn
systm, monopartismus) je psn vzato protimluv, protoe systm"
nutn znamen interakci mezi uritm potem prvk. Tento termn nm
pesto pomh rozliovat mezi politickmi systmy, ve kterch jedna
strana m mocensk monopol dky tomu, e (politicky nebo stavn)
vechny ostatn strany vylou, a systmy, kde sout urit poet politickch stran. Jeliko monopolistick strany funguj fakticky jako stl
vldy a jeliko neexistuje dn mechanismus (nepotme-li pu nebo
revoluci), jak je moci zbavit, vytvej si tyto strany vude, bez vjimky,
tsn vztah ke sttnmu mechanismu. To nm umouje kvalifikovat takov stty jako stty jedn strany", ve kterch je sttn mechanismus jakmsi v jedno splynuvm apartem sttostrany". Nicmn lze odliit
dva rzn typy systmu jedn strany.
Prvn typ se vyskytoval v reimech sttnho socialismu, kde vldnouc" komunistick strany dily a kontrolovaly prakticky vechny instituce a vechny sfry spolenosti. Tyto strany jsou v souladu s poukami marxismu-leninismu podzeny psn ideologick kzni a maj jasn

278

strukturovanou vnitn organizaci, kter odpovd principm demokratickho centralismu. Jsou to strany kdrov, a to v tom smyslu, e lenstv v
nich je omezovno zeteli politickmi a ideologickmi. leny Komunistick strany ny jsou zhruba 4 % nskho obyvatelstva, leny
Komunistick strany Sovtskho svazu (KSSS) bylo kolem 9 % sovtskho
obyvatelstva. Jdro tchto stran vytvej dobe placen profesionln
funkcioni, apartnci, kte zajiuj chod stranickho apartu a dohlej
nad sttnm mechanismem i nad spoleenskmi institucemi. Hlavnm
nstrojem, pomoc nho komunistick strany ovldaj stt, ekonomiku a
spolenost a zajiuj podzenost nich" orgn vym", je systm
nomenklatury. Je to systm jmenovn na zklad kdrovn, systm, ve
kterm jsou prakticky vechny vy funkce obsazovny stranou
schvlenmi (prokdrovanmi") kandidty. Mocensk monopol strany i
jej dohled nad sttnmi i spoleenskmi institucemi je zdvodovn
Leninovu tez, podle n strana psob jako avantgarda proletaritu", kter
skt pracujcm masm ideologick veden a zen nezbytn k tomu, aby
se zajistilo splnn jejich revolunho posln. Avantgardnost byla vak
kritizovna, e je navsost elitistick a e je podhoubm, ze kterho pozdji
povstal stalinismus. Trockij (1937) ale piel s jinou interpretac: naznail
toti, e vldnouc" strana zdaleka sovtsk vvoj ned, ale e jej
formln mocensk monopol pouze maskuje prudce narstajc vliv sttn
byrokracie.
Druh typ systmu jedn strany je spjat s protikolonilnm nacionalismem a s konsolidac stt rozvojovho svta. Napklad v Ghan, Tanznii a Zimbabwe vznikla vldnouc" strana z osvobozeneckho hnut,
kter hlsalo, e ze veho nejvc je zapoteb budovat stt a rozvjet ekonomiku. V Zimbabwe se vlda jedn strany ustavila teprve v roce 1986
(est let po zskn nezvislosti), a to v dsledku slouen dvou hlavnch
stran ZANU a ZAPU, dve partyznskch skupin. V jinch ppadech se
takov strany vytvoily v podstat jako nstroje, pomoc nich se nrodn
vdce snail konsolidovat moc - pkladem byla Lidov strana generla
Ershada v Bangladi a Lidov revolun hnut prezidenta Mobutu v Zaire.
Systmy jedn strany v Africe a Asii stly zpravidla na dominantn roli
charismatickho vdce, z jeho nzor tak vytvely svou ideologickou
identitu. Jako modelov typ takovho vdce je asto brn Kwa-me
Nkhrumah, do svho svren v roce 1966 vdce ghansk stavn lidov
strany; dalmi pklady jsou Julius Nyerere v Tanznii a Robert Mugabe v
Zimbabwe. Tyto strany jsou nezdka slab organizovan (to pslun stty
vrazn odliuje od monopartijnch komunistickch stt, ve kterch se
vldnouc strana vyznauje tuhou kzn) a v procesu tvorby politiky hraj
asto roli pouze okrajovou. Jejich monopoln postaven pesto pomh
upevovat autoritarismus (viz str. 58) a zvyovat riziko korupce.
Avantgardnost
(vanguardism). Leninsk mylenka,
podle n je k veden a zen proletaritu pi plnn
jeho revolunho
posln zapoteb
strany.

Systmy dvou stran

Systm dvou stran (two-party system, bipartijn systm, bipartismus) je
systm dvouplov, a to v tom smyslu, e je ovldn dvma hlavnmi"
politickmi stranami, kter maj zhruba stejn vyhldky na zskn vldn
moci. Ve sv klasick podob lze systm dvou stran identifikovat podle t
kritri:

279

- kdy me existovat ada mench" stran, pouze dv strany maj do- Pojem
statenou volebn slu a dostaten zastoupen v zkonodrnm sboru, Vlda stran
Vlda stran (party
aby mly relnou anci zskat vldn moc.
governmen) je
ve kterm
- Vt strana je schopna vldnout sama (obvykle proto, e m v zko- systm,
jsou jednotliv
nodrnm sboru vtinu), druh je vi n v opozici.
strany schopny
sama vytvoit
- Tyto strany se stdaj u moci; ob jsou zvoliteln", opozice vytv kad
vldu a realizovat
svj volebn
stnovou vldu".
program. V syst-

zaloench na
Jako pklady stt se systmem dvou politickch stran se nejastji mech
souti neexistuje
uvdj Spojen krlovstv a USA; tento systm vak existuje i v Kana- vlda strany nikde v
podob; m
d, v Austrlii a na Novm Zland. ist" ppady politiky dvou stran ist
tud smysl hovoit
vt nebo men
jsou vak vzcn. Napklad Spojen krlovstv, asto prezentovan ja- ome
vldy strany,
ko vzor systmu dvou stran, vyhovovalo vem tem ve uvedenm kri- nikoli o tom, zda
strany existuje
trim jen v krtkch (podle nkterch dokonce netypickch) obdobch vlda
i neexistuje. Hlavn
rysy
vldy
stran
svch djin. I zdnliv bipartismus labourist a konzervativc bezprojsou:
stedn po 2. svtov vlce (v letech 1945-1970 dolo ke tvermu st- - Hlavn politick
dn u moci) byl peruen tincti lety nepetrit vldy konzervativc strany maj jasn
programov cha(1951-1964), kdy se hovoilo o tom, zda labourist jsou vbec jet zvo- rakter a nabzej
volistvu
liteln. Nadto navzdory tomu, e v britsk Doln snmovn mla jedna ze tud
smyslupln vbr
stran vdy vtinu, lze mt pochybnosti, zda po roce 1974 existoval mezi potencilnvldami.
systm dvou stran v zemi", tj. mimo parlament. Naznauje to pokles - mi
Vldnouc strana
me
e m
volisk podpory, kter se spolen dostvalo labouristm a konzerva- od lidutvrdit,
mandt a
tivcm (od vce ne 95 % potkem 50. let k nepetrit pod 75 % po ro- e je dostaten
ideologicky
ce 1974) i vrazn pevaha bu jedn nebo druh strany po roce 1979.
seven
Dokonce i zdnliv nezpochybniteln bipartismus USA, kde napklad a organizan
aby
vechna kesla ve Snmovn reprezentant i v Sentu pat bu re- sjednocen,
splnila, co ve svm
volebnm
publiknm nebo demokratm, lze zpochybnit. Jednak prezidentsk programu slbila.
systm umouje, aby jedna strana ovldla Bl dm (obsadila funkci - Responzivita se
tm, e
prezidenta), zatmco druh ovld Capitol Hill (Kongres), jako tomu bylo udruje
vlda prostednic
po roce 1984, co znamen, e vst jasnou dlc ru mezi vldou a tvm svho man
odpovd vo
opozic nemus bt vdy mon. Jednak i kandidti tetch" stran maj dtu
listvu a e exis
hodnovrn
nkdy urit vznam. estnct procent hlas, kter v roce 1992 pi- tujeopozice,kter
se
padlo v prezidentskch volbch Rossu Perrotovi nejen e jasn cnov jako vyvaukzalo pokles jak republiknsk,tak demokratick strany, ale mon i ujc sila.
rozhodujcm zpsobem pisplo k vtzstv Billa Clintona.
Politika dvou politickch stran se kdysi prezentovala jako nejjistj
zpsob, jak citlivost a vnmavost sladit s podkem, tedy reprezentativn
vldu s vldou efektivn. Jej hlavn pednost je, e umouje systm
vldy strany, kter se dajn vyznauje stabilitou, vbrem a odpovdnost. Dv hlavn strany jsou schopny nabdnout volistvu jasn vbr
mezi konkurujcmi si programy a alternativnmi vldami. Volii mohou
stranu podpoit s vdomm, e zvtz-li ve volbch, bude schopna plnit
sv volebn sliby, ani by musela vyjednvat s koalinmi partnery a uzavrat s nimi kompromisy. V tom se nkdy spatuje jeden z lkavch rys
vtinovch volebnch systm, kter nadsazuj podporu velkch stran.
Systmy dvou stran byly vychvalovny i za to, e umouj silnou, zrove vak odpovdnou vldu, a to v dsledku vytrval konkurence mezi
stranou vldnouc a stranou opozin. Vlda sice vldne, nikdy vak
neme spoinout v klidu nebo propadnout sebeuspokojen, jeliko je
soustavn konfrontovna s opozic, kter si pon jako vlda, kter je
v oekvn a na ad. Bipartismus nadto vytv pznivou pdu pro

280

umrnnost, jeliko dv o moc usilujc strany mus bojovat o volie

pebhajc" od jedn k druh. To se projevilo napklad v podob tzv.
sociln demokratickho konsensu, kter v 50. a 60. letech pevil ve
Velk Britnii.
Od 70. let se vak politika dvou stran ani vlda strany tak pozitivn
nehodnot. Msto aby garantovaly umrnnost, systmy dvou stran - napklad britsk - vykazovaly pravideln se vracejc tendenci ke konfrontan politice (viz str. 344). To se odr v ideologick polarizaci
a ve zdrazovn spe konfliktu a neshod ne konsensu a kompromisu. Ve Spojenm krlovstv se to potkem 80. let jasn projevilo posunem zthatcherizovan" Konzervativn strany doprava a zradikalizovan Labouristick strany doleva, i kdy brzy vyvstal nov postthatcherovsk" konsens. Konfrontan bipartismus se asto vysvtloval
tdn povahou podpory jednotlivch stran (kdy se konflikt stran konec
konc chpal jako odraz tdnho boje) nebo jako dsledek demokratizace stran a vlivu ideologicky orientovanch aktivist dole".
Dal problm systmu dvou stran spov v tom, e dv v podstat
stejn siln strany jsou nuceny soutit o hlasy tm, e se vzjemn trumfuj volebnmi sliby, m mon zapiuj rst veejnch vdaj a iv inflaci. To se fakticky bezmla rovn neodpovdn vld strany, protoe strany se dostvaj k moci na zklad volebnch program, kter absolutn nejsou s to naplnit. Slabinou systm dvou stran je konen i to,
e evidentn omezuj volebn a ideologick vbr. V e jasnch a pevnch stranickch vazeb a tdn solidarity mon stailo vybrat z pouhch dvou program, jak se bude vldnout; v obdob vtho individualismu a sociln rozrznnosti to vak rozhodn nesta.
Systmy s dominantn stranou
Systmy s dominantn stranou (dominant-party systems) nelze zamovat se systmy jedn strany, i kdy mohou as od asu podobn rysy
vykazovat. Systm s dominantn stranou je soutiv v tom smyslu, e
o moc v pravidelnch velidovch volbch sout ada politickch
stran; je vak ovldn jedinou vznamnou stranou, kter je nepetrit po
dlouh obdob u moci. Tato zdnliv jasn definice vak nar na problmy, m-li se stanovit, o jak dlouh" obdob mus jt, aby se o stran
dalo ci, e je dominantn". Jako klasick pklad systmu s dominantn
stranou se obvykle uvd Japonsko. Do svho propadu v roce 1993 byla
Liberln demokratick strana u moci 38 let; absolutn vtinu ve Snmovn reprezentant (doln komoe japonskho parlamentu, zvanho
Diet) se j nepodailo zskat pouze v letech 1976,1979 a 1983. Zkladem
pevahy tto strany byl japonsk hospodsk zzrak". Projevovala se
na n i znan pitalivost neokonfucinskch princip povinnosti a zavzanosti na stle jet tradicionalistickm venkov i pevn vazby strany s podnikatelskmi elitami. I kdy Liberln demokratick strana je
i nadle v Japonsku nejsilnj, pi formovn vld se mus stle vce spolhat na dal strany.
Indick Kongresov strana byla od chvle, kdy Indie zskala v roce
1947 nezvislost, u moci nepetrit 30 let. Do roku 1989 proila v opozici pouh ti roky, a to v letech 1975-1977, kdy platil vjimen stav
vyhlen Indrou Gndhovou. Podobn Africk nrodn kongres

281

(ANC) byl od ukonen apartheidu v roce 1993 dominantn stranou v Jin

Africe. Jeho postaven bylo zaloeno na vznamn roli, kterou tato
strana sehrla v dlouhotrvajcm boji proti blosk nadvld. V Evrop
jsou nejlepmi pklady systmu s dominantn stranou vdsko, kde Sociln demokratick dlnick strana byla s vjimkou dvou let u moci od
roku 1951 do roku 1993 (bu sama nebo jako silnj partner v koalici)
a Itlie, kde Kestknskodemokratick strana ovldla po 2. svtov vlce
vech 52 vld v zemi; teprve v letech 1992-1994 v dsledku mnocch
se obvinn z korupce fakticky zkolabovala.
Nejvznamnjm rysem systmu s dominantn stranou je to, e tit politickho ivota se ze soute politickch stran pesouv do
fraknho boje uvnit samotn dominantn strany. Napklad italsk
Kestknskodemokratick strana fungovala v podstat jako koalice privilegovanch skupin a zjm v italsk spolenosti, tedy vlastn jako jaksi
zprostedkovatel mezi rznmi frakcemi. Z tchto skupin nejmocnj
byly katolick crkev (uplatujc svj vliv pomoc takovch organizac
jako je nap. Katolick akce), zemdlsk komunita a prmysl. Kad z
nich byla schopna si zskat loajalitu voli, posilovat ji a ovlivovat
kestknskodemokratick poslance italskho parlamentu.
Frakce jsou neodmyslitelnou soust politickho procesu i v Japonsku. V Liberln demokratick stran probhal neustl boj o moc, protoe kolem nastupujcch nebo u mocnch jednotlivc vznikaly rzn
podskupiny a vytvely mezi sebou koalice. Na mstn rovni je toto
frakcionstv iveno tm, e lid, kte stoj v ele frakc, jsou s to zajitbvat svm stoupencm politick vhody, na parlamentn rovni pak
rozdlenm vych vldnch a stranickch funkc. V boji, kter z toho
vznik, lze spatovat nstroj, jak v systmu, kde jsou mal strany obvykle
marginalizovny, zaruit diskusi a nzorov stety; v Japonsku se vak
frakcionstv zpravidla to spe kolem osobnch rozdl ne kolem
rozdl politickch nebo ideologickch. Jednm z pklad toho byl v 70.
a 80. letech konflikt mezi frakc Fukudovou a frakc Tanakovou; ten trval jet dlouho pot, co oba protagonist odeli ze scny.
Zatmco jin na souti zaloen systmy politickch stran maj kad sv stoupence i alespo apologety, tch, kdo jsou ochotni vystoupit
na obranu systmu s dominantn stranou, je mlo. Odhldneme-li od tendence ke stabilit a pedvdatelnosti, je systm s dominantn stranou obvykle chpn jako jev nezdrav a politovnhodn. Za prv, m tendenci
nahlod vat dleit stavn rozdl mezi sttem a stranou u moci. Kde
vldy u nepichzej a neodchzej, dochz k zken politizaci, kdy se
sttn ednci a instituce pizpsobuj ideologickm a politickm prioritm dominantn strany. Napklad zhruba tvrtinu poslanc japonskho
parlamentu za Liberln demokratickou stranu pedstavuj bval pracovnci sttn sluby; to vytv jaksi propojen strany a sttu, kter se
obvykle spojuje se systmy jedn strany.
Za druh, dlouh setrvvn u moci me v dominantn stran plodit
sebeuspokojen, aroganci a dokonce zkorumpovanost. Normln chod
napklad italsk a japonsk politiky byl pravideln naruovn skandly,
ve kterch se obvykle objevovala naen z platkstv. Ostatn pokles
vznamu jak Liberln demokratick strany v Japonsku, tak Kestknskodemokratick strany v Itlii v 90. letech zce souvisel prv s takovmi naenmi. Kde se strany pestanou strachovat" ped volebn ur-

282

Pojem
Koalice
Koalice (coalition)
je uskupen soupecch politickch
subjekt, kter
svedlo dohromady
bu vdom spolenho ohrozen
nebo uznn, e
svch cl nemohou
doshnout, bu-douli o n usilovat
oddlen. Volebn
koalice jsou spojenectv, kdy se strany dohodnou,e si
nebudou vzjemn
konkurovat; zmrem je doshnout co
nejvtho zastoupen. Parlamentn koalice
vznikaj dohodou
mezi dvma nebo
vce stranami, jejm clem je podpora uritho nvru zkona nebo uritho programu.
Vldni koalice jsou
formln uzavran
dohody dvou nebo
vce stran, v nich
jde mj. o rozdlen
vldnch resort.
Zpravidla jsou motivovny potebou
zajistit vtinovou
podporu ve shromdn (parlamentu). Velk koalice" nebo vldy
nrodn jednoty"
zahrnuji vechny
vznamn politick
strany; obvykle
vak vznikaj pouze
v krizovch dobch
nebo za mimodn
tiv ekonomick
situace.

nou, tam je vysok pravdpodobnost, e pestanou reagovat na okol a

ideologicky se zabarikduj'. Napklad dlouh vlda britskch konzervativc po roce 1979 vedla k tomu, e strana se evidentn nedokzala
oprostit od svho thatcherovskho ddictv, zejmna odhodit svj euroskepticismus nebo zpochybnit dogma trhu.
Za tet, systm s dominantn stranou se vyznauje slabou a neinnou
opozic. Kritika a protesty se snze ignoruj, pichzej-li od stran, kter u
nejsou pokldny za skuten konkurenty v boji o moc. Konen, existence
strany, kter je permanentn" stranou vldnouc, me na-hlodvat
demokratickho ducha, protoe nabd volie, aby se bli zmny a dreli se
pirozen" vldn strany. Systmy s dominantn stranou se tud mohou u
psychologicky zvovat". Lze tvrdit, e skuten demokratick politick
kultura vyaduje veejnost vyznaujc se zdravou nedvrou vi vem
stranm, jako i - a to je ze veho nejdleitj -ochotou a odhodlnm
zbavovat se vld, kter selhaly.
Multipartijn systmy

Pro multipartijn systm {multiparty system) je pznan, e spolu

sout vce ne jen dv politick strany; pravdpodobnost jednobarevn
vldy tak kles a pravdpodobnost koalic vzrst. Multipartijn systm lze
vak tko definovat potem velkch stran, protoe tyto systmy nkdy
funguj tak, e vznikaj koalice mench stran, kter maj vytsnit vt
strany z vldy. Pesn to se pihodilo Francouzsk komunistick stran
(PCF) v 50. letech a pesn to se stvalo Italsk komunistick stran (PCI)
po celou dobu jej existence. Je-li pravdpodobnost koalin vldy
ukazatelem multipartismu, m tato kategorie adu subkategori. Napklad
Nmecko mlo do 90. let zejm systm dvou a pl" stran. CDU/CSU a
SDP se tily volisk podpoe zhruba stejn jako Konzervativn a
Labouristick strana ve Velk Britnii. V dsledku smenho volebnho
systmu (viz str. 252) vak musely vytvet koalice s malou Stranou
svobodnch demokrat. Italsk multipartismus tradin zahrnuje vt poet
relativn malch stran. Dokonce i Kesanskodemokratick stran se jen
zdka dailo zskat 40 % hlas. Sartori (1976) rozliil dva typy
multipartijnho systmu, kter nazval umrnn pluralitn systm a
polarizovan pluralitn systm. Podle tohoto lenn existuje umrnn
pluralismus napklad v Belgii, Nizozemsku a Norsku, kde mezi vtmi
politickmi stranami jsou jen mal ideologick rozdly a kde pevld
tendence vytvet koalice a posouvat se ke stedu. Naopak polarizovan
pluralismus existuje tam, kde vraznj ideologick rozdly hlavn strany
rozdluj a kde nkter z vtch stran zaujmaj an-tisystmov postoje.
Dokladem polarizovanho pluralismu byla a do 90. let existence volisky
silnch komunistickch stran napklad ve Francii, Itlii a panlsku, nebo
vznamnch faistickch hnut jako bylo napklad Movimento Sociale
Euroskepticismus
Italiano (MSI), kter se v roce 1995 vrtilo na scnu jako postfaistick"
(Euroscepticism).
Odpor proti pokra- Alleanza Nazionale.
ujc evropsk inPednost multipartijnch systm je to, e ve vld vytvej vnitn
tegraci, vychzejc
zpravidla z jejch
brzdy
a vyven a e upednostuj diskusi, slaovn postoj a komdsledk pokud jde
o suverenitu a npromisy. Proces vytven koalic a dynamika jejich udrovn zajiuj
rodn identitu.
znanou responzivitu, kdy se mus zohledovat protichdn nzory a
soupec zjmy. V Nmecku napklad maj liberln svobodn demo-

283

Thomas Jefferson (1743-1826)

Americk politick myslitel a sttnk. Jefferson, bohat virginsk plantnk, byl v letech
1779-1781 guvernrem sttu Virginia, v letech 1789-1794 prvnm ministrem zahrani
USA a v letech 1801-1809 tetm americkm prezidentem. Byl hlavnm autorem Deklarace
nezvislosti (1776) a napsal tak adu vznamnch projev a dopis. Rozvinul teorii
agrrn demokracie, v n se vra ve vldu pirozen aristokracie mla spojovat s oddanost principm omezen vldy a laissez-faire. Projevoval rovn sympatie pro sociln reformu, prosazoval rozvoj veejnho kolstv a zruen otroctv a vyslovoval se za vt
ekonomickou rovnost.

krat umrujc vliv jak na konzervativn CDU/CSU, tak na socialistickou SPD. V tch spolkovch zemch (Lnder), kde vznikly koalice SPD
a Zelench, napomhala ptomnost Zelench tomu, e se na poad politickch jednn a na seznam politickch opaten dostvala problematika ivotnho prosted. Podobn multipartijn rysy vdskho systmu,
v jejich dsledku jsou koalin vldy daleko pravdpodobnj ne vldy nekoalin, vedly k tomu, e se vdsk sociln demokracie snaila
dospvat k irokmu konsensu o socilnch otzkch a provozovat umrnnou politiku, kter nepehl zjmy podnikatel. Zapshle zsadov
politika a ideologick radikalismus, jejich pkladem byl britsk thatcherismus 80. a 90. let, by tud byly v multipartijnm systmu naprosto
nemysliteln.
Kritika multipartijnch systm se zamuje pedevm na obte
a lky spojen s vytvenm koalic. Povolebn vyjednvn a handly, ke
kterm dochz tam, kde dn strana nen natolik siln, aby mohla sama vldnout, se nkdy mohou vlci cel tdny nebo (jako napklad v Izraeli a Itlii) cel msce, ne dospj k zvru. Daleko zvanj je, e
koalin vldy mohou bt vnitn rozpolcen a nestabiln, protoe vnuj
vt pozornost rozmkm mezi koalinmi partnery ne kolm spojenm s vldnutm. Jako klasick pklad se zde obvykle uvd Itlie: povlen vldy se tam dovaly prmrn pouhch deseti msc. Pesto
by bylo chybou naznaovat, e s koalicemi jde vdy nestabilita -jasnm
dokladem opaku jsou stabiln a efektivn koalin vldy v Nmecku a ve
vdsku. Italsk zkuenost je dokonce v nkterch ohledech netypick:
podepisuje se toti na nijak dynamika multipartismu, tak politick kultura tto zem a ideologick tvnost jejho stranickho systmu.
Problmem je konen i to, e tendence k umrnnosti a kompromisu
me znamenat, e multipartijn systmy jsou natolik ovldny politickm stedem, e nedok nabzet jasn ideologick alternativy. Politika koalic pirozen thne spe k vyjednvn, usmiovn a hledn
spolenho jmenovatele ne k zsadovosti a k politice, v n jsou na prvnm mst principy. Tento proces lze kritizovat, e je ze sam sv podstaty pohnily a prodejn, protoe strany jsou jm motivovny, aby ve
snaze dostat se k moci odhazovaly sv zsady a zkaly se sv politick
linie. Tento systm me rovn vst k nadmrnmu zastoupen stedovch stran a stedovch zjm, zvlt kdy -jako je tomu v Nmecku
- je mal stedov strana jedinm schdnm koalinm partnerem vtch konzervativnch a socialistickch stran. V tom se nkdy spatuje
jedna z nevhod volebnch systm pomrnho zastoupen, kter tm, e
zajiuj, aby sla stran v parlamentu odpovdala jejich sle volisk,
upednostuj multipartijn politiku a koalin vldu.

284

Kles vznam politickch stran?

Protistranick
strany (antiparty
parties). Strany bojujc proti zsadm
bn stranick
politiky. Za cl si
kladou likvidaci
tradin politiky
politickch stran, a
to odmtnm
parlamentnch
Kompromis a zdrazovnm mobilizace veejnosti.

Kritika politickch stran rozhodn nen nim novm. Samo objeven

se politickch stran bylo obvykle pijmno se znanou podezravost a
kritikou. Napklad Thomas Jefferson, stejn jako dal Otcov - zakladatel", kte sepsali stavu USA, byl ostrm kritikem stran a frakc;
byl toti pesvden, e povedou ke konfliktm a podryj samu jednotu
spolenosti. Nzor, e existuje jaksi nedliteln veejn i nrodn zjem, vyuvaly v modern dob rovn systmy jedn strany, aby zdvodnily potlaen konkurujcch stran. Vyuvali ho tak vojent vldci,
aby zdvodnili potlaen vech politickch stran. Dal problm, s nm
pili liberlov typu napklad J. S. Milla (viz str. 66), spoval v tom,
e strany jako kolektivn tvary nutn potlauj svobodu mylen a politiku, v n je na prvnm mst svdom jednotlivce. V modern dob vyvolvaj znepokojen nad politickmi stranami zejmna dkazy, e jako
initel reprezentace a jako inn vazba mezi vldou a lidem ztrcej na
vznamu.
Dkazy krize politiky stran" lze nalzt v poklesu vznamu jak stranickho lenstv, tak stranick angaovanosti, projevujcm se oslabovnm vazeb ke stranm. Napklad od potku 50. let, kdy poet strank
doshl ve Spojenm krlovstv vrcholu, pila Labouristick strana zhruba o dv tetiny len a Konzervativn strana o vce ne polovinu. Stejn signifikantn je i zejm nezadriteln strnut len politickch stran:
v roce 1998 inil prmrn vk len Konzervativn strany 63 let. Dramatick odklony voli od vldnoucch stran toto znepokojen poslily.
Ke zvl pozoruhodnm dokladm v tomto smru pat hlubok propad
francouzskch socialist v roce 1993 (z 282 parlamentnch kesel klesli
na pouhch 70) a faktick likvidace kanadskch pokrokovch konzervativc, kte rovn v roce 1993 pili o vldn moc a podreli si pouh 2
kesla. Ilustrac klesajc schopnosti stran zskvat voliskou podporu je
rovn pokles volebn asti. Napklad ve Spojenm krlovstv klesla
v roce 2001 ast ve veobecnch volbch ze 71 % (co samo bylo povlen minimum) na 59 %.
Vedle tchto zmn existuj rovn dkazy o tzv. antipolitice", tj. o nrstu politickch hnut a organizac, jejich jedinm spolenm rysem se
zd bt antipatie vi tradinm centrm moci a opozice vi etablovanm
vldnm stranm. To se odrazilo ve vzniku novch politickch hnut, kter jsou pitaliv pedevm dky tomu, e se neposkvrnila moc. Klasickmi pklady byla devatenctiprocentn volisk podpora, kter se dostalo
miliardi Rossu Perotovi, kdy se v roce 1992 jako nezvisl uchzel o
funkci prezidenta USA, a dramatick spch, kter v roce 1994 zaznamenala nov strana Forza Italia, zaloen medilnm magntem Silviem
Berlusconim. Soust tho jevu je i vzestup novch spoleenskch hnut
(viz str. 302), jakmi jsou napklad hnut en, mrov hnut a hnut na
ochranu ivotnho prosted. I tam, kde sv nzory vyjaduj prostednictvm stranick organizace, jako napklad stran Zelench, maj tato hnut
tendenci nabvat podoby protistranickch stran.
m lze pokles vznamu politickch stran vysvtlit? Jednm z problm, ktermi strany trp, je jejich skuten nebo domnl oligarchinost. Strany jsou vnmny jako zbyrokratizovan politick stroje, jejich
adov lenov jsou bu neinn nebo pln otupujc a rutinn koly (cho-

285

zen na schze, lenstv v rznch komisch atd.). Naopak monotmatickm protestnm skupinm se lpe dailo zskvat lenstvo i podporu, zejmna mezi mlde, zsti jeliko maj volnj organizaci a jejich zklad je v mstech, zsti jeliko kladou vt draz na participaci a aktivismus. Povst stran ve veejnosti nadto dle pokozovalo jejich sept
s vldou a profesionlnmi politiky. Jako politit zasvcenci" jsou strany poznamenny moc, ambicemi a zkorumpovanost, kter se asto spojuj s vysokmi funkcemi. Jinak eeno, na strany se nehled jako na soust lidu, kter lidu pat"; asto se zdaj bt zcela pohlcen politickmi
arvtkami a tahanicemi o moc; tm se vzdaluj starostem a problmm
obyejnch lid.
Existuje i jin vysvtlen poklesu vznamu politickch stran. To v
nm spatuje pznak skutenosti, e ve sloitch modernch spolenostech je stle obtnj vldnout. Rozarovn a cynismus narst, jeliko strany usiluj o moc prohlenmi, e dok eit problmy a vci
zlepovat, nic vak nepedvedou", jakmile se ocitnou ve vld. V tom se
odrej rostouc obte, se ktermi se mus vyrovnvat kad vldnouc
strana: jde o narstajc moc zjmovch skupin a o stle globalizovanj
ekonomiku. Je zde konen i vysvtlen, e vznam politickch stran kles
mon proto, protoe zaaly mizet sociln identity a tradin loajality,
kter stly u jejich zrodu. To lze evidentn pozorovat na poklesu politiky
td, kter souvis s postfordismem (viz str. 214). Nadto star sociln, nboensk a jin solidarita ztrc na vznamu a na poad dne se v politice
dostvaj nov aspirace a nov problmy, zejmna ty, je jsou spjaty s postmaterialismem (viz str. 232). Zatmco irokm programovm stranm se
kdysi dailo artikulovat cle vznamnch segment volistva, k artikulaci
takovch tmat jako je rovnost mu a en, jadern energetika, prva zvat a zneiovn ivotnho prosted je mon zapoteb politickch formac novch a rozmanitch. Je docela dobe mon, e monotematick
skupiny a spoleensk hnut tud zanaj jako hlavn spojnice mezi vldou a spolenost postupn strany nahrazovat.

Shrnut
> Politick strana je skupina lid organizovanch za elem zskn vldn moci, obvykle v jist me ideov seven. V hlavnch systmech klasifikace politickch stran se rozliovaly strany kdrov a strany masov
nebo (pozdji) strany typu catch-all", strany reprezentujc a strany integrujc, strany stavn neboli strany hlavnho proudu" a strany revolun ili antisystmov, a strany levicov a strany pravicov.
> Strany pln v politickm systmu adu funkc. Jsou mechanismem reprezentace, formovn politickch elit, zapojovn do politiky, formulovn cl a vldn politiky, artikulace a agregace zjm, mobilizace a socializace volistva a organizovn proces vldnut a vztah mezi institucemi.
> Organizace a struktura stran zsadnm zpsobem ovlivuje distribuci
moci ve spolenosti. Stranickou demokracii lze podporovat bu znanm rozptlenm moci ve stran nebo koncentrovnm moci v rukou volench a veejnosti odpovdnch len strany. Tendence k oligarchii jsou
mon nevyhnutelnm prvodnm jevem organizace; mohou tak vznikat z poteby jednoty strany a jej dvryhodnosti ped volii.

286

> Systm politickch stran je soustava vztah, pomoc nich strany spolu
jednaj a ovlivuj politick proces. V monopartijnch systmech funguje
vldnouc" strana fakticky jako parlamentn vlda. V systmu dvou stran
se u moci stdaj dv hlavn" strany. V systmech s dominantn stranou se
u moci po del dobu dr jedna hlavn" strana. V mul-tipartijnch
systmech nen dn strana dostaten siln, aby vldla sama; to vede k
systmu koalin vldy.
> Stranick systmy utvej ir politick proces rznmi zpsoby.
Ovlivuj klu a povahu vbru, kter m volistvo k dispozici a maj vliv
na soudrnost a stabilitu vld. Strukturuj vztahy mezi exekutivou a
shromdnm, vytvej sklon bu ke konfliktu nebo ke konsensu a
modeluj celkovou podobu politick kultury.
>Dkazy krize politiky stran lze spatovat v poklesu potu len stran a
jejich angaovanosti i v nrstu protistranickch" skupin a hnut. To lze
vysvtlit pocity, e strany jsou poznamenny moc, ambicemi a zkorumpovanost, a tm, e je oslabila celkov deziluze zpsoben rostouc
neschopnost vld plnit sv sliby. O stranch tak panuje mnn, e nedokzaly artikulovat aspirace a problmy spjat s postmaterialismem nebo
vyvolan postmodernou.

Otzky k diskusi
-

Jsou vechny modern strany v podstat stranami typu catch-all"?

Mohly by vldy za souasn situace fungovat bez politickch stran?
Jak a nakolik strany napomhaj demokracii?
Pro maj politick strany tak asto sklon bt ovldny vdcem?
Podle jakch kritri by se mly hodnotit systmy politickch stran?
Jak se modern strany pizpsobuj poklesu vznamu politiky td a
oslabovn tradinch loajalit?

Doporuen literatura
Castles, F. a R. Wildmann (eds), The Future of Party Government, sv. 1
(Berlin: Gruyter, 1986). Rozbor oodmnek, za nich me existovat vlda
stran, a s tm spojench problm.
Graham, B. D., Representation and Party Politics: A Comparative Per spec tive (Oxford: Blackwell, 1993). Rozshl pojednn o vztahu mezi stranami, reprezentac a demokraci.
Mair, R, The West European Party System (Oxford: Oxford University
Press, 1990). Komplexn a ucelen pehled stran a stranickch systmu v
zpadn Evrop.
Sartori, G., Parties and Party Systems: A Framework for Analysis (Cambridge: Cambridge University Press, 1976). Klasick, i kdy diskutabiln
analza role stran a povahy stranickch systm.
Wolinetz, S. (ed.), Political Parties (Aldershot a Brookfield VT: Ashgate,
1997). Soubor lnk zkoumajcch rzn aspekty fungovn a vznamu
politickch stran.

287

KAPITOLA 13
Skupiny, zjmy a hnut
Deset mluvcch nadl vt hluk ne deset tisc mlcch."
Napoleon I., Maximy
Charakter politick interakce se ve 20. stolet zmnil, protoe vzrostl
vznam organizovanch skupin a zjm. V 50. a 60. letech, kdy naden
nad politikou skupin" kulminovalo, se z mnoha stran tvrdilo, e podnikatelsk zjmy, odborov svazy, farmsk lobby apod. nahradily v roli
hlavnch politickch aktr shromdn a politick strany. Ponaje
60. lty se vesmr zjmovch skupin dle rozil, jeliko na scn se
ve stle vtm mnostv zaaly objevovat monotmatick skupiny, kter
se zamily na takov otzky jako je ochrana spotebitele, prva zvat,
rovnost pohlav a ivotn prosted. Tyto skupiny se asto spojovaly s
irmi spoleenskmi hnutmi (hnut en, hnut za lidsk prva, hnut
Zelench atd.) a vyznaovaly se tm, e si osvojily nov typy aktivit
a veden kampan, asto oznaovan termnem nov politika". O povaze a vznamu skupin, zjm a hnut se dodnes iroce diskutuje, zejmna
pokud jde o jejich vliv na demokratick proces.
Ve 13. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Co jsou zjmov skupiny a jakch forem nabvaj?
- Jak byly hlavn teorie politiky skupin?
- Napomhaj skupiny demokracii a efektivnmu vldnut nebo jim jsou
na pekku?
- Jak uplatuj zjmov skupiny svj vliv?
- Na em zvis, zda zjmov skupiny budou nebo nebudou mt spch?
- Pro vznikla nov spoleensk hnut a jak je jejich vznam?

Politika skupin
Zjmov skupiny jsou stejn jako politick strany v modernch spolenostech jednm z hlavnch pojtek mezi vldou a ovldanmi. Jejich vznik
se v nkterch smrech podob vzniku stran: zrodil je nov vk reprezentativn vldy a vznikly proto, aby vyjdily stle vt diferenciaci nastupujc industriln spolenosti i stety, ke kterm v n dochz. Zatmco politick strany, kterm lo o spch ve volbch, se snaily vytvet na svou
podporu koalice a zvyovat svou voliskou pitalivost, zaujmaly zjmov skupiny obvykle jasnj a vyhrocenj postoje, jak to odpovdalo specifickm aspiracm a hodnotm lid, kter zastupovaly.
Tko ci, kter z tchto skupin vznikla jako prvn. Nkter vznikly
jet ped pchodem reprezentativn vldy. Pkladem je Abolition League. Byla zaloena roku 1787 v Britnii a stavla se proti obchodovn
s otroky. Tzv. Anti-Corn Law League, zaloen v roce 1839, se asto
uvd jako vzor pozdjch britskch skupin, protoe byla vytvoena

288

s konkrtnm clem vykonvat tlak na vldu. Pot, co ve 30. letech 19.

stolet navtvil Spojen stty, oznmil Alexis de Tocqueville (viz str....), e
to, emu kal sdruen, se stalo mocnm nstrojem", jak psobit. Mlad
Itlie, kterou v roce 1831 zaloil italsk vlastenec Giuseppe Maz-zini (viz
str. 134), se stala prototypem sesterskch nacionalistickch organizac, je
pozdji vznikaly po cel Evrop. Spolenost pro ensk prva, zaloen v
roce 1866 ve Francii, zase podntila vznik celosvtovho hnut za volebn
prvo en. Koncem 19. stolet existovaly ve vtin industrilnch
spolenost mocn zjmov organizace zemdlc a podnikatel, a vedle
nich narstajc odborov hnut. Vtina dnes existujcch zjmovch
skupin vznikla ovem daleko pozdji. Jsou pedevm produktem
explozivnho rstu ntlakov a protestn politiky po roce 1960. Jako takov
jsou mon soust irho procesu, kter vystil v pokles vznamu
politickch stran a ve stle vt zdrazovn organizovanch skupin a
spoleenskch hnut (viz str. 302) jako faktor mobilizovn a reprezentace.
Rzn typy skupin
Pi definovn a klasifikovn skupin narme na problmy, kter
vyplvaj z jejich ne zcela jasn povahy a z mnohosti jejich forem. Jde nm,
abychom uvedli pklad, o skupiny nebo o zjmy? Jinak eeno: spatujeme
ve skupinch pouh spolky vyznaujc se jistou soudrnost a
organizovanost nebo soubory lid, kte irou nhodou maj njak
spolen zjem, ani by si to teba uvdomovali? Podobn: jde skupinm
jen o sobeck a materiln zjmy nebo mohou sledovat tak zjmy
obecnj i veejn? Je zde tak obtn problm vztahu mezi zjmovmi
skupinami a vldou. Jsou zjmov skupiny vdy autonomn a vyvjej tlak
zvnjku nebo mohou psobit i ve vld a jejm prostednictvm i dokonce
bt soust samotnho sttnho mechanismu?
Ruku v ruce s tmto zmatkem jde skutenost, e politologov, kte se
touto problematikou zabvaj, dosud nevypracovali dnou obecn pijatou
terminologii. Napklad ve Spojench sttech i leckde jinde se termnem
zjmov skupina" oznauj vechny organizovan skupiny, ve Spojenm
krlovstv vak obvykle jen ty, kter prosazuj nebo hj zjmy svch len.
Proto se ve Spojenm krlovstv dv zpravidla pednost termnu
ntlakov skupina", zatmco zjmovmi skupinami" se vtinou rozumj
jen ty, kter pedstavuj jednu ze subkategori tohoto irho souboru.
Skupiny lze v zsad rozdlit do t typ:
Sdruen {associatiori). Skupina
vznikl na zklad
dobrovolnosti a
uznn spolench zjmu a cl.

- komunln skupiny,
- institucionln skupiny,
- skupiny typu sdruen.

Zjem (interest).
To, z eho m prospch jednotlivec
nebo skupina; zjmy (na rozdl od
pn nebo preferenc) se obvykle
chpou jako objektivn, reln", nikoli jen jako pociovan".

Komunln skupiny
Hlavnm charakteristickm rysem komunlnch skupin je jejich zasazenost do sociln struktury, a to v tom smyslu, e lenstv v nich je dno
spe narozenm ne vstupem do nich. Pkladem jsou rodiny, kmeny, kasty
a etnick skupiny. Na rozdl od bnch zjmovch skupin, do kterch
lenov vstupuj proto, e se vstoupit rozhodnou, a kter maj formln
organizan strukturu, jsou primrn skupiny zaloeny na spole-

289

nm ddictv a na tradinch postupech a loajalitch. Tyto skupiny nadle

hraj vznamnou roli v rozvojovch zemch. Napklad v Africe jsou
etnick, pbuzensk a kmenov vazby asto nejdleitj oporou artikulace zjm. Primrn skupiny vak existuj a uplatuj svj vliv i ve
vysplch zemch; je to vidt napklad na obrod etnickho nacionalismu
a na vznamu katolickch skupin v Itlii, Irsku apod.
Institucionln skupiny
Institucionln skupiny jsou soust sttnho mechanismu, v nm a
jeho prostednictvm se sna uplatovat svj vliv. Od zjmovch skupin
se li tm, e nejsou autonomn ani nezvisl. Nejmarkantnjm pkladem
institucionlnch skupin jsou byrokracie a armda, zahrnujc ovem adu
konkurujcch si zjm. V autoritskch a totalitnch sttech, kter
autonomn skupiny a hnut obvykle potlauj, se institucionln skupiny
mohou stt hlavn formou artikulace zjm. Napklad vysoce
centralizovan stalinsk systm SSSR byl z velk sti pohnn pevn
etablovanmi byrokratickmi a ekonomickmi zjmy, zejmna zjmy
soustednmi kolem tkho prmyslu. Podobn za zdnlivou
monolitnost nmeckho hitlerovskho sttu z let 1933-1945 se skrvala
realita vnitnho boje v rmci byrokracie, protoe v neutuchajcm boji o
moc si nacistit pohlavi vytveli sv vlastn e", kter se neustle
rozpnaly.
Institucionln skupiny nejsou dleit jen v nedemokratickch reimech. Nkte autoi dokonce tvrd, e byrokratick elity a zjmy jejich
pslunk na ministerstvech a v jinch sprvnch orgnech a institucch ve
skutenosti zsadnm zpsobem ovlivuj cel politick proces; brzd
volen politiky a z voleb vzel vldy nebo jim dokonce diktuj. Tyto
skupiny nepochybn tak navazuj spojenectv s bnmi zjmovmi
skupinami - viz napklad povstn vojenskoprmyslov komplex". O
vznamu byrokracie a armdy i o vznamu zjm, kter se v nich a
prostednictvm nich prosazuj, hovome v kapitolch 17 a 18.
Skupiny typu sdruen
Jde o skupiny, je tvo lid, kte se spojuj k prosazovn spolench,
avak omezench zjm. Skupiny typu sdruen se vyznauj dobrovolnost
a existenc spolench zjm, snah nebo postoj. Klasickm pkladem
takovch skupin jsou ty, kter se maj na mysli, mluv-li se o zjmovch
nebo ntlakovch skupinch. Rozdl mezi skupinami typu sdruen a
skupinami komunlnmi je vak nkdy dost nezeteln. Jsou-li napklad
tdn loajality siln a maj-li solidaristick charakter, je lenstv ve skupin
typu sdruen asto spe vyjdenm vrazn sociln identity ne
pragmatickm inem, jeho clem je doshnout njakho konkrtnho cle.
Akoli vznam skupin typu sdruen v rozvojovch zemch narst, hled
se na takov skupiny asto jako na charakteristick rys industrilnch
spoleenstv. Industrializace nepin jen sociln diferenciaci v podob
sloitho propletence konkurujcch si zjm; podporuje tak egoistick a
individualizovan modely chovn, kter nastupuj na msto model
utvench zvyklostmi a tradic. Je-li hlavn funkc tchto skupin jednat s
vldou a jinmi veejnmi orgny a institucemi, kme jim obvykle
zjmov skupiny.
Zjmov skupiny se vyskytuj v rznch podobch a velikostech. Zabvaj se nesmrn irokm spektrem otzek, problm a spornch bod

290

Pojem
Zjmov skupina
Zjmov skupina interest group (nebo ntlakov skupina - pressure
group) je organizovan sdruen, kter
se sna ovlivnit
politickou linii neopolitick opaten
vldy. Od politickch stran (viz
str. 266) se zjmov
skupiny li tm, e
se sna spe
zvnjku ovlivovat
vldn moc ne ji
zskat nebo uplatovat. Zjmov
skupiny se dle obvykle zamuj na
zkou problmovou
oblast: zpravidla
jim jde o njakou
Konkrtn vc nebo
o zjmy njak
konkrtn skupiny;
zdka maj ir
programov nebo
ideologicky zbr,
spojovan bn s
politickmi stranami. Od spoleenskch hnuti se zjmov skupiny li
vt organizovanost. Ne vechny
zjmov skupiny
vsak maj leny ve
formlnm slova
smyslu. Proto nkte autoi dvaj
pednost vbnjmu oznaen organizovan zjmy
(organized interests).

Pm akce (direct
action). Politick
akce vymykajc se
stavnmu rmci;
me znamenat cokoli od pasivnho
odporu k terorismu.

a jejich taktika sah od lenstv ve veejnch institucch a pomoci pi realizaci vldnch program a k organizovn kampan obansk neposlunosti (viz str. 301) a lidovch protest. Do tto kategorie vak nepat
skupiny protistavn a polovojensk. Skupiny typu ernch panter a Irsk
republiknsk armdy (IRA) nelze piazovat k zjmovm skupinm,
protoe jejich hlavnm clem je zsadn zmna politickho systmu, nikoli
jen jeho ovlivovn, a protoe nepouvaj metody ntlakov politiky, ale
terorismu (viz str. 402) a pm akce. Nicmn je teba se pokusit
identifikovat rzn typy zjmovch skupin a njak zdnliv beztvar
vesmr zjmovch skupin utdit. Nejastji se skupiny td na:
- skupiny sledujc dl zjem (sectional groups) a skupiny sledujc
obecn zjem (promotional group),
- skupiny vnitn (interna! groups) a skupiny vnj (external groups).
Skupiny sledujc dl zjem (nkdy nazvan tak skupiny ochrann
nebo funkcionln) existuj k prosazovn nebo chrnn (obvykle materilnch) zjm svch len. Hlavnmi pedstaviteli takovch skupin jsou
odbory, podnikatelsk svazy, obchodn komory a profesn sdruen. Jejich
dl" charakter je dn pedevm tm, e reprezentuj uritou vse
spolenosti: dlnky, zamstnavatele, spotebitele, njakou etnickou nebo
nboenskou skupinu atd. Psn vzato lze vak za skupiny sledujc dl
zjem povaovat pouze skupiny, kter se angauj v odvtvch produkce,
distribuce nebo smny zbo a slueb. V USA se takov skupiny asto
oznauj termnem soukrom zjmov skupiny", aby se zdraznilo, e tm
hlavnm, o jim jde, je zlepen situace, resp. vbec prospch jejich len,
nikoli cel spolenosti.
Naopak skupiny sledujc obecn zjem (nkdy se jim k tak skupiny
problmov nebo postojov) se vytvej s clem propagovat sdlen
hodnoty, idely nebo zsady. Monost je zde spousta. Pat sem skupiny
pro uml peruen thotenstv nebo naopak proti nmu (anglicky
oznaovan asto jako skupiny pro-choice" a pro-life"), kampan za
obansk svobody nebo proti sexu a nsil na televiznch obrazovkch,
protesty proti zneiovn ivotnho prosted a krutmu zachzen se
zvaty nebo na obranu tradinch i nboenskch hodnot. V USA se takov skupiny oznauj termnem veejn zjmov skupiny", aby se zdraznilo, e prosazuj spe dobra kolektivn ne dobra jen n. Tyto skupiny
se tud vyznauj snahou prospvat nkomu jinmu ne svm lenm.
Napklad organizace Safe the Whales je organizac na ochranu velryb,
nikoli organizac velryb. Nkter organizace maj samozejm rysy jak
sektorov, tak propagan. Napklad Nrodn asociace za povznesen
barevnho obyvatelstva (National Associationfor the Advancement of
Colored People - NAACP) se zamuje na sektorov" zjmy americkch
ernoch (tm, e bojuje proti diskriminaci a za rozen pracovnch
pleitost); jde j vak i o jin otzky jako je napklad sociln
spravedlnost a mezirasov harmonie.
Jin klasifikace vychz z toho, jak status maj skupiny ve vztahu k
vld a jakou strategii sleduj pi vykonvn ntlaku. Vnitn skupiny
(insider groups) maj bn pednostn a obvykle institucionalizovan
pstup k vld, a u v dsledku rutinnch konzultac nebo dky zastoupen
ve vldnch orgnech. Sektorov a vnitn skupiny se leckdy pekrvaj. Je
to zpsobeno tm, e hlavn ekonomick zjmov skupiny,

291
napklad podnikatelsk i odborov svazy, dok uplatovat tvrd sankce,
pokud vlda jejich nzory ignoruje. I vldy maj asto sklon radit se se
skupinami, je disponuj odbornmi znalostmi a informacemi, kter
pomhaj pi formulaci schdnch politickch opaten. Status skupiny,
kter se nachz uvnit", vak nen vdy jen pozitivum, protoe se ho
dostv jen tm skupinm, jejich cle jsou vcelku sluiteln s cli vldy, a
kter jsou evidentn schopny zajistit, e jejich lenov dodr, co bylo
dohodnuto.
S vnjmi skupinami (outsider groups) vlda naopak nekonzultuje
nebo s nimi konzultuje jen nepravideln, a to ne vdy na vysok rovni. V
mnoha ppadech je status vnj" skupiny symptomem slabosti: jeliko
nemaj formln pstup k vld, mus se tyto skupiny obracet na veejnost" a doufat, e se jim tak poda ovlivnit politick proces nepmo. Je
pak nezdka jistou ironi, e veejn vnmn takov skupiny je pevrcenou hodnotou vlivu, jak ve skutenosti m. Radiklnm skupinm v
takovch oblastech jako je teba ochrana ivotnho prosted nebo prva
zvat pak sotva zbv co jinho, ne stt mimo". Nejene jejich cle jsou
asto v rozporu s prioritami vldy, ale jejich leny a stoupence asto lk
prv to, e se tsnm stykem s vldou neposkvruj. V tomto smyslu si
tyto skupiny pmo mohou pt, aby vn" zstaly, a tak si zachovaly svou
ideologickou istotu a uchrnily si sv decentralizovan mocensk
struktury.
Modely politiky skupin
Nkte autoi, kte o tto problematice p, jsou pesvdeni, e
modely politiky skupin i vznam, kter tato politika m, zcela zvisej na
faktorech vlastnch jednotlivm politickm systmm. V loze, kterou
skupiny hraj, se tud projevuje urit specifick politick kultura, systm
stran, institucionln uspodn atd. To znamen, e o povaze politiky
skupin nelze init dn zobecujc zvry. Na druh stran vak m na
chpn politiky skupin asto vliv to, co obecnji pedpokldme o
charakteru politickho procesu a rozdlen moci ve spolenosti. Tyto
pedpoklady zce navazuj na protichdn teorie sttu, kter jsme probrali
v kapitole 5. Tmi, kter jsou z nich jako modely politiky skupin
nejvlivnj, jsou:
-pluralismus, korporatismus, Nov pravice.
Pluralistick model
Pluralistick teorie pinej nejpozitivnj pohled na politiku skupin.
Zdrazuj schopnost skupin hjit jednotlivce ped vldou a podporovat
demokratickou responzivitu. Hlavn tez pluralismu (viz str. 97) je, e
politick moc je rozttn a iroce rozptlen. K rozhodnutm se dospv
sloitm dohadovnm a interakc, kter zajiuj, e se pihldne k
nzorm a zjmm znanho potu skupin. Jeden z prvnch a zrove
jeden z nejvlivnjch pokus rozpracovat pluralistickou teorii skupin
podnikl Arthur Bentley ve sv prci Proces vldnut (The Process of Government - 1908). Bentleyv draz na organizovan skupiny jako zkladn
stavebn kameny politickho procesu je jasn shrnut v jeho slav-

292

Robert Dahl (nar. 1915)

Americk politolog. V roce 1946 byl jmenovn profesorem politick vdy na Yaleov univerzit. V nsledujcch letech se vypracoval na jednoho z pednch americkch politolog. V roce 1951 zavedl (spolu s Ch Lindblomem) termn polyarchie
(vlda mnohch), aby modern spolenosti odliil od klasick demokracie. Dahlova
ran dla byla ovlivnna pozitivismem a behavioralismenr v 50 letech a potkem
let edestch rozvjel tradin pluralistick teze Od konce 60 let vak spolu s
Lindblomem a Galbraithem (viz str. 215) rozpracovat radiklni podobu liberalismu, tzv. neopluralismus, v n se projevuj vzrstajc obavv z moci velkch kapitalistickch firem. K Dahlovm hlavnm dlm pat Pedmluva k teorii demokracie
(1956), Kdo vldne? (1961) a Dilemata pluralistick demokracie 1982.

n vt jsou-li ureny skupiny, je ureno ve". Kniha Davida Trumana

Proces vldnut {The Governmental Process - 1951) se zpravidla povauje za pokraovn v tto tradici, i kdy Trumanovy zvry se zamuj
spe na politick proces v USA.
Naden pijet skupin jako hlavnch faktor artikulace a agregace
zjm bylo podpoeno rozenm behavioralismu, k nmu dolo v 50.
letech a potkem let edestch. Nap. systmov pstup prezentoval
zjmov skupiny jako vrtn" (gatekeepers), kte etn poadavky adresovan vld pefiltrovvaj" do podoby zvldnutelnch, resp. zpracovatelnch soubor. Ve stejn dob se objevily prce vnovan mocenskm pomrm v mench pospolitostech: jejich autoi, napklad Robert
Dahl (1961) a Nelson Polsby (1963) tvrdili, e nalezli empirick dkazy
podporujc pluralistickou tezi, e dn mstn elita nen s to sama zcela
ovldnout rozhodovac procesy v mstech.
Z hlediska pluralismu je politika skupin jdrem a podstatou demokratickho procesu. V 60. letech se dokonce bn tvrdilo, e pluralitn
demokracie (viz str. 98) nahradila bnj volebn demokracii, a to v
tom smyslu, e skupiny a organizovan zjmy nahradily v roli hlavn
spojnice mezi vldou a ovldanmi politick strany. Tato teorie se opr
pedevm o pedpoklad, e vechny skupiny a zjmy jsou s to se zorganizovat a zskat pstup k vld, e jsou vnitn responzivn, tj. e vdcov vcelku vyjaduj zjmy nebo hodnoty jejich len a e politick
vliv skupin zhruba odpovd jak jejich velikosti, tak intenzit podpory,
kter se t. Dsledkem toho je, e politick moc je natolik fragmentarizovan, e dn skupina nebo dn zjem neme nikdy doshnout
dominantnho postaven. Dahl (1956: 145) to vyjdil takto: vechny
aktivn a legitimn skupiny, kter v populaci existuj, mohou v uritm
klovm stadiu rozhodovacho procesu doshnout toho, e je jejich hlas
slyet". Pedstava vyvaujcch se moc", kterou ve svch ranch dlech
rozvinul Galbraith, zase naznauje, e mezi konkurujcmi si skupinami
se pirozen nastol jaksi dynamick rovnovha, jeliko napklad spch podnikatelsk sfry podnt vechny oponenty - napklad odbory
nebo spotebitele -, aby se zorganizovali a tomuto spchu elili. Politika
skupin se tud vyznauje piblinou rovnovhou moci.
Tento nanejv optimistick pohled na politiku skupin oste kritizovali elitist a marxist. Elitist zpochybuj empiricky podloen tvrzen
pluralist poukazy na to, e pluralist uznvaj pouze jednu tv" moci,
toti schopnost ovlivnit rozhodovn (viz str. 31). Proti pedstavm,
podle nich je moc iroce a rovnomrn rozdlena, se teoretikov elit
stav tak, e upozoruj na existenci mocensk elity", zahrnujc eln

293

pedstavitele velkch podnik, politick vdce a nejvy armdn velitele

(Mills, 1956). Marxist zase tradin zdrazovali, e politick moc je zce
spjata s vlastnictvm produktivnho bohatstv (vrobnch prostedk) a e
tud existuje vldnouc tda" kapitalist. Podle neomar-xist jako je
napklad Ralph Miliband (1969) se to projevuje nerovnou sout" mezi
skupinami podnikatel a skupinami pracujcch; v tto souti podnikatel
ovldaj ekonomick zdroje a t se takovmu statusu na veejnosti a
takovmu pstupu k vld, se ktermi se pracujc nemohou mit. Nstup
globalizace (viz str. 160) tyto argumenty znovu oivil. Nkte autoi proto
naznaovali, e zven mobilita kapitlu a mezinrodn systm volnho
obchodu vystily ve stav, kdy korporace vzaly vldu do svch rukou",
take dolo k tzv. corporate takeover" (Hertz, 2001), ili k uchopen
moci korporacemi". Pod vlivem tto kritiky se objevila krititj nebo
nuancovanj forma pluralismu - neo-pluralismus (viz str. 97). Patrn
nejvraznji se to projevilo v dle Charlese Lindbloma Politika a trhy
(1977), ve kterm autor jednak upozoruje na privilegovan postaven
podnikatelskch skupin v modernch polyarchich, jednak uznv, e se tm
vn zpochybuje tvrzen, podle nho jsou tyto spolenosti
demokratick.
Korporatistick model
Korporatistick modely politiky skupin se od pluralismu li tm, e se
sna zjistit, jak dsledky maj tsnj vazby mezi skupinami a sttem,
kter se vytvoily v industrializovanch spolenostech. Korporatis-mus je
spoleensk teorie zdrazujc privilegovan postaven, kter ve vztahu k
vld maj nkter skupiny a kter tmto skupinm umouje ovlivovat
formulovn a realizaci veejn politiky. Nkte autoi povauj
korporatismus za fenomn, kter je pznan jen pro nkter stty a kter
vznik pod vlivem specifickch historickch a politickch okolnost.
Spojuj ho s takovmi zemmi, jako jsou napklad Rakousko, vdsko,
Nizozemsko a do jist mry i Nmecko a Japonsko, ve kterch vlda bn
uplatovala uritou formu zen ekonomiky.
Jin autoi vak povauj korporatismus za jev obecn, kter je vsledkem tendenc vlastnch ekonomickmu a spoleenskmu vvoji; zastvaj tud nzor, e se v t i on podob projevuje ve vech prmyslov
vysplch zemch. Dokonce i Spojen stty, kter jsou obvykle vydvny
za vzor pluralistick demokracie, vybavily sv regulativn orgny
kvazizkonodrnmi pravomocemi a napomohly tak vzniku formlnch
vazeb mezi vldou a hlavnmi zjmy. Dvme-li se na vc takto, jsou
tendence ke korporatismu mon pouhm odrazem symbizy mezi
skupinami a vldou. Skupiny se sna zskat status skupin vnitnch, protoe ten jim zjednv pstup k formulaci politiky, jen jim umouje lpe
hjit zjmy jejich len. Vlda zase skupiny potebuje jako zdroj informac;
potebuje je i k tomu, e vyhovt vznamnm zjmm je nutn, m-li bt
politick linie realizovateln. Ve stle rozrznnjch a sloitjch
industrilnch spolenostech neustle vzrst poteba konzultac a
vyjednvn; dsledkem, mon nevyhnutelnm, je pak vznik
institucionlnch mechanism, kter to usnaduj.
Posun ke korporatismu, ke ktermu ve vysplch kapitalistickch zemch dolo zejmna v 60. a 70. letech, vyvolal pochybnosti o loze a moci
zjmovch skupin. Za prv, korporatismus vrazn omezil poet a z-

Pojem
Korporatismus
Korporatismus
(corporatism) v
nejirm slova
smyslu je zapojovn organizovanch skupin do
Eroces vldnut,
existuje ve dvou
podobch. Autoritaristick korporatismus je ideologie
neboekonomick
uspodn tsn
spjat s italskm
faismem. Vyznaoval se politickm
zastraovnm prmyslov sfry a likvidac nezvislch odbor. Liberln korporatismus (korporatismus sociln",
spoleensk" neboli neokorporatismus") oznauje
tendenci, se kterou
se setkvme ve
vyzrlch liberlnch demokracich
a kter se projevuje
tm, e organizovanm zjmm se v
dostv zvhodnnho a institucionalizovanho pstupu k formulovn politiky. Mechanismy, ktermi se
tak dje, seznan
rzn, stejn jako
se znan rzn mra zapojen skupin
do rozhodovni. V
protikladu ke sve
autoritaristick
variant liberln
korporatismus posiluje skupiny ve
vztahu k vld, nikoli vldy ve vztahu ke skupinm.

294

Pojem
Veejn volba
Teorie veejn volby (public choice)
je pododvtv teorie
racionln volby,
zaloen na
pedpokladech neoklasick ekonomiky. Jej hlavn tez
je, e politick
problmy dokeme nejlpe analyzovat tehdy, budeme-li zkoumat
chovn jednotliv
c jako racionln
egoisticky jednajcch aktr, kte
usiluj o uspokojovn vlastnho zjmu. Veejnost"
teorie veejn volby
vyplv z toho, e
se zamuje na
obstarvn tzv.
veejnch statk, tj.
statk, kter obstarv spe vlda
ne trh a v jejich
uvn (stejn jako
je tomu v ppad
istho vzduchu)
nelze zabrnit jednotlivcm, kte se
rozhodnou k jejich
obstarvn nepispvat. Teoretikov
veejn volby se
zpravidla soustedili na to, jak vlda
v tomto smru selhv nebo jakch
chyb se dopout.
Zvltn pozornost
pitom vnovali jakovm problmm
jako jsou vliv byrokracie na proces
pijmn a realizace politickch
opaten a dsledky
lobbovn a politiky
zjmovch skupin.

il klu skupin, kter maj pstup k vld. Korporatismus vdy a vude

upednostuje ekonomick i funkcionln skupiny a vede tak k t i on
form tripartismu, kter svazuje vldu s podnikatelskou sfrou a organizacemi pracujcch. Spotebitelsk nebo jin skupiny obecnho zjmu
vak me nechvat za dvemi; institucionalizovan pstup se nadto nejsp omez jen na tzv. stechov sdruen", kter hovo jmnem ady
organizac a skupin. V Rakousku takovou roli hraj Obchodn komora a
Federace odborovch svaz, ve Velk Britnii Konfederace britskho
prmyslu (CBI) a Kongres odborovch svaz (TUC), v USA Nrodn
sdruen vrobc a Americk federace pracujcch - Kongres prmyslovch
organizac (AFL-CIO).
Druh problm spov v tom, e na rozdl od pluralistickho modelu
korporatismus vid zjmov skupiny jako hierarchicky uspodan a
ovldan vdci, kte nejsou pmo odpovdni lenm. Nkdy se dokonce
tvrd, e za privilegovan pstup k vld plat vdci skupin slibem zajistit
poslunost len. Z tohoto hlediska vldnut prostednictvm konzultac"
me bt pouh vindl, kter zakrv skutenost, e korporatismus je
vlastn mechanismus sociln kontroly. Za tet, bylo vyjdeno
znepokojen nad hrozbou, kterou korporatismus pedstavuje pro
zastupitelskou demokracii. Zatmco podle pluralismu politika skupin
zastupitelsk proces dopluje, korporatismus pin nebezpe, e se bude
rozhodovat mimo dosah demokratick kontroly a nadto cestou mluv a
handl, do kterch veejnost nevid. Konen byl korporatismus spojovn s
problmem petenosti" vldy (overload), kdy vlda je v podstat
zajatcem skupin", se ktermi konzultuje, a nen tud s to elit jejich
poadavkm. S touto kritikou nejsoustavnji vystupovala Nov pravice.

Model Nov pravice

Odpor Nov pravice k zjmovm skupinm vyplv z individualismu,
kter je jdrem neoliberln ekonomie. Na vechny sociln skupiny a kolektivn tvary se tud hled podezrav. To se jasn projevuje upednostovnm trnho hospodstv, jeho hnacmi silami - podle Nov pravice jsou spolhn sama na sebe a podnikatelstv. Nov pravice je vak zvlt
znepokojena dajnou souvislost mezi korporatismem a neustlm rstem
veejnch vdaj a s tm spojenmi problmy nadmrn aktivistick vldy.
Antikorporatismus Nov pravice byl ovlivnn teori veejn volby,
zejmna knihou Mancura Olsona Logika kolektivn akce: veejn statky a
teorie skupin (1968). Olson tvrdil, e lid se stvaj leny zjmovch skupin
jedin proto, aby si zajistili veejn statky", tj. statky, kter jsou do urit
mry nedliteln; jednotlivcm, kte k jejich obstarn nepispvaj, tud
nelze zabrnit, aby z nich mli prospch.
Zven mezd je tud veejn statek v tom smyslu, e pracujc, kte
nejsou leny odborov organizace a za prosazen svch mzdovch poTripartismus (triadavk nestvkovali, maj z vsledku stejn prospch jako odbori a ti,
partitism). Vytven orgnu zastupu- kdo stvkovali. Jednotlivcm se tak umouje stt se ernmi pasary"
jcch vldu, podni- (free riders), kte shrbnou, co to vynese", ani by museli nst rzn
katele a odbory,
nklady, kter mohou z lenstv ve skupin vyplvat. Tento pohled je
kter maj institucionalizovat kondleit: plyne z nj toti neexistence sebemen zruky, e spolen zjem
zultace mezi skupipovede ke vzniku skupiny, kter by ho prosazovala nebo obhajovala.
nami.
Pluralistick pedpoklad, e vechny skupiny maj v politice njak

295
Tma:
Zjmov skupiny: pro a proti
Ve prospch zjmovch skupin se uvdj mj. tyto argumenty:

- Posiluj reprezentaci, protoe artikuluj zjmy a vystupuj s nzory, kter

politick strany pehlej, a protoe jsou nstrojem ovlivovn vlaay mezi
volbami.
- Podporuj diskusi a vytvej tak informovanj a vzdlanj volistvo
a zkvalituj veejnou politiku.
Roziuj prostor pro politickou participaci, protoe sktaj alternativu
bn politiky stran a anci pro aktivitu dole.

- Jsou brzdou vi moci vldy a brn tak svobodu, jeliko zajiuj vyven
ost mezi sttem a zdravou a ilou obanskou spolenost.
- Pomhaj udrovat politickou stabilitu, jeliko umouj komunikaci me
zi vldou a lidem a vstupy tak sladuj se vstupy.
Proti zjmovm skupinm se uvdj mj. tyto argumenty:
- Upevuj politickou nerovnost, protoe zesiluj hlas bohatch a privilegovanch, kte maj pstup k finannm, vzdlvacm, organizanm a jinm
zdrojm.
Sociln a politicky rozdluj, protoe jim jde o to, co je dl, nikoli o to,
co je obecn, a protoe zjmy meniny prosazuj na kor zjm cel spolenosti.
Vykonvaj nelegitimn moc, protoe jejich vdci- na rozdl od politik
nejsou veejn odpovdni a jejich vliv obchz zastupitelsk proces.
Maj tendenci uzavrat a utajovat politick proces, protoe svj vliv uplatuj dohodami a handly, kter veejnost neme kontrolovat.
in spolenosti neovladatelnmi, protoe vytvej irokou klu institucionalizovanch zjm, schopnch blokovat iniciativy vld a znefunkovat politiku.

hlas, se tak znan zpochybuje. Olson tak tvrdil, e politika skupin me

asto posilovat mal skupiny na kor velkch. Vt poet len je
pobdkou bt ernm pasarem"; jednotlivci mohou toti kalkulovat s
tm, e efektivit skupiny to pramlo ukod, kdy oni sami se na jej
innosti nebudou podlet.
Tuto analzu Olson dle rozvinul ve sv pozdj knize Vzestup a
padek nrod (1982), kter je sravou kritikou aktivity zjmovch
skupin, v n je spatovn hlavn faktor prosperity nebo naopak ekonomick
nespnosti jednotlivch stt. Napklad o Britnii a Austrlii se hovo
jako o zemch trpcch institucionln sklerzou". Jej pinou byl vznik
mocnch st zjmovch skupin, obvykle ovldanch koalicemi zkch
dlch zjm, tvoench mj. odbory, podnikatelskmi svazy a profesnmi
sdruenmi. Zvr, e existuje nepm mra mezi silnmi a dobe
organizovanmi zjmovmi skupinami na jedn stran a ekonomickm
rstem a prosperitou zem na druh stran, znan ovlivnil politickou linii,
praktick politick opaten a priority Nov pravice. Nejmarkantnjm
projevem toho byl prudk odpor proti korporatismu v 80. letech, v jeho
ele stli v USA R. Reagan a ve Spojenm krlovstv M. Thatcherov. V
USA nabyl tento odpor podoby pokusu deregulovat ekonomiku oslabenm
regulanch orgn, ve Spojenm krlovstv margi-nalizac a pozdji i
likvidac korporativnch orgn typu Nrodn rady hospodskho rozvoje
{National Economic Development Council - NEDC ili Neddy) a
rozhodnm taenm proti moci odborovch svaz.
Jak probh politika skupin?
Jak dleit jsou zjmov skupiny?
Mnoho autor se shoduje na tom, e aktivita zjmovch skupin zce
souvis s ekonomickm a socilnm rozvojem. Zatmco agrrnm neboli

296
tradinm spolenostem zpravidla dominovalo jen nkolik mlo zjm,
vyspl industriln spolenosti jsou sloit a nanejv diferencovan.
Zjmovm skupinm tud pipad hlavn loha pi zprostedkovn mezi
sttem a stle fragmentarizovanj spolenost, zejmna za situace, kdy
c se vzdlanost zvyuje politickou uvdomlost a posiluje organizan
dovednosti. To se stalo napklad v 70. letech v SSSR, kde navzdory
petrvvajcmu formlnmu politickmu monolitismu musela vtina
komenttor akceptovat existenci toho, co se chpalo jako institucionln
pluralismus". Role a vznam organizovanch zjm se vak li jak v
prostoru, tedy systm od systmu a stt od sttu, tak v ase. Hlavnmi
faktory, kter vliv skupin uruj, jsou:
-

Monismus (monisn). Vra v pouze jednu teorii nebo hodnotu; politicky se monismus
projevuje ve vynucovan poslunosti
jedin a jednotn
moci a je tud samou svou podstatou totalitn.

politick kultura,
struktura instituc,
povaha systmu politickch stran,
povaha a styl veejn politiky.

Politick kultura je klov ze dvou dvod. Za prv, je to politick

kultura, co uruje, zda jsou zjmov skupiny povaovny za aktry legitimn nebo nelegitimn a zda jejich vytven a vliv jsou nebo nejsou dovolen a usnadovan. Za druh, politick kultura m vliv na to, zda jsou
lid ochotni organizovan zjmy vytvet nebo se k nim pipojovat a zapojovat se do politiky skupin. Z jedn strany se reimy mohou v praxi
pidrovat monismu a vechny formy dobrovoln spolkov innosti potlaovat, aby tak pojistily existenci jedinho a nezpochybnitelnho centra
sttn moci. I kdy dnmu sttu se v minulosti ani dnes nepodailo
veker formy skupinov i frakn aktivity totln zlikvidovat, monis-tick
reimy alespo zahnj skupinovou aktivitu do podzem nebo zajiuj, e
probh v rmci apartu sttostrany a tud je provzen s politickmi a
ideologickmi cli reimu.
Naopak pluralistick reimy politiku skupin nejen dovoluj, ale i povzbuzuj a v nkterch ppadech i vyaduj. Po skupinch se me chtt,
aby participovaly na tvorb politiky nebo aby byly zastoupeny ve veejnch
orgnech nebo kvaziautonomnch nevldnch organizacch (quan-gos" viz str. 386). Jednou z pin celkov vysok aktivity skupin, se kterou se
setkvme v USA, je napklad to, e v americk politick kultue je
uznvno prvo soukromch skupin, aby byly slyeny. Toto prvo je
zakotveno v stavnch garancch svobody projevu, svobody tisku, svobody
shromaovac atd. Neptomnost jasnch hranic mezi veejnou a
soukromou sfrou vedla v Japonsku ke zformovn politick kultury, ve
kter se - ped nastolenm demokracie i po nm - tsn vztah mezi vldou a
podnikovou sfrou bral jako neprost samozejmost.
V nkterch evropskch sttech se naproti tomu hled na organizovan
zjmy podezrav. Tak tomu tradin bylo ve Francii, kde se pod vlivem
jakobnsk ideologie skupiny povaovaly za nco, co podrv obecnou
vli" lidu a zpochybuje slu a jednotu francouzskho sttu. Napklad v
roce 1975, kdy lenstv v odborech dosahovalo vrcholu, patilo jen 24 %
francouzskch pracujcch k njak odborov organizaci; v roce 1989 toto
procento kleslo na tinct. Soust francouzsk politick kultury je vak
tak tradice pmch akc, projevujc se napklad tm, e francouzt
rolnci obas blokuj silnice a dokonce pepadvaj a unej kamiony;
demonstrovaly to ostatn i studentsk a odborsk protesty za politickch
nepokoj v kvtnu 1968.

297

Institucionln struktura vldy je z hlediska innosti skupin evidentn dleit v tom smyslu, e vytv msta, kde lze vstupovat do politickho procesu. Unitrn a centralizovan politick systmy, jako napklad britsk, maj tendenci sfru politiky skupin zuovat a sousteovat
ji kolem orgn vkonn moci. Politiku skupin to sice nemarginalizuje,
znan draz je vak kladen na to, maj-li skupiny status skupin vnjch" nebo vnitnch"; vlda tud me snze rozhodnout, zda na tlak
skupin zareaguje nebo nezareaguje. Ve Velk Britnii se to nejmarkantnji projevilo v 80. letech za M. Thatcherov, kdy znan klesl vznam
korporativnch orgn a odbory byly vykzny do politick divoiny".
Podobn ve Francii je aktivita zjmovch skupin zamena pedevm na
konzultace s administrativou, zejmna od t doby, co za Pt republiky,
vznikl v roce 1958, dolo k poslen prezidentskho systmu a k oslaben Nrodnho shromdn.
Vlda Spojench stt je naproti tomu fragmentizovan a decentralizovan. Je to dsledek bikameralismu, dlby moci, federalismu a soudn
kontroly stavnosti. Spektrum vstupnch mst", kter se tak zjmovm
skupinm skt, vede k tomu, e systm USA je tlaky zjmovch skupin
obzvlt zraniteln. Skupiny napklad vd, e bitva, prohran v Kongresu, me pokraovat ped soudy, na rovni lenskch stt, na rovni
mst atd. I kdy to nepochybn podncuje k zakldn skupin a poet vlivnch skupin to zcela jist zvyuje, vsledek me bt i kontraproduktivn,
protoe skupiny se mohou navzjem vyruit". Organizovan zjmy tak
mohou ppadn psobit jedin jako vetujc skupiny".
Vztah mezi politickmi stranami a zjmovmi skupinami je vdy sloit. V nem jsou to nepochybn rivalov. Zatmco politick strany
chtj agregovat zjmy a formulovat politick programy, kter zpravidla
vychzej z iroce ideologicky pojmanch cl, zjmovm skupinm jde
o u a konkrtnj soubor problm a cl. Pesto se zjmov skupiny
asto sna uplatovat svj vliv i ve stranch a prostednictvm stran, nkdy dokonce tak, e se pokouej strany zakldat, aby tm zskaly pm
pstup k moci. Mnoho politickch stran -jako napklad britsk Labouristick strana - bylo fakticky vtvorem odborovch svaz a institucionln i finann pouta mezi nimi, by v modifikovan podob, petrvvaj
dodnes.
Na politiku zjmovch skupin m vliv tak systm stran. Systmy
s dominantn stranou maj pirozen tendenci zuovat prostor pro uplatnn politiky skupin a orientovat tuto politiku na vldnouc stranu. Vznamn prmyslov a obchodn zjmy v Itlii a Japonsku se proto snaily vyvjet tlak prostednictvm vldnoucch stran", napklad Kesansk demokracie nebo Liberln demokratick strany, kter se ovem zase snaily dret frakn tendence na uzd. Naopak multipartijn systmy
jsou pro aktivitu zjmovch skupin ivnou pdou; monosti pstupu
k mstm, kde se formuluje politika, toti roziuj.Vliv zjmovch skupin na legislativu je mon nejvt v tch stranickch systmech, ve kterch -jako je tomu v USA-jsou politick strany slab jak organizan,
tak co do disciplinovanosti. To koncem 70. let jasn prokzala schopnost
obchodnch zjm fakticky zlikvidovat energetick program prezidenta
Cartera, dokonce navzdory demokratick vtin jak ve Snmovn reprezentant, tak v Sentu.
Konen: rove aktivity skupin kols v zvislosti na posunech ve
veejn politice, zejmna co do mry, v n stt zasahuje do ekonomiky

298

a ivota spolenosti. Intervencionismus je zpravidla provzen korporatismem, i kdy se diskutuje o tom, co je zde pinou a co nsledkem. Nut
intervencionistick politika vldu, aby navazovala vztahy s organizovanmi
skupinami, a to v nadji, e tak zsk informace, rady a spoluprci? Nebo
skupiny vyuvaj svho pstupu k vld, aby na n vymohly pro sv leny
subvence, podpory a dal vhody? A odpovme jakkoli, jasn je, e
zapojovn organizovanch zjm, zejmna funkcionlnch, do politickho
ivota dolo v zpadnch sttech nejdl tam, kde se sledovala sociln
demokratick politick linie.
Klasickm pkladem je zde vdsk systm. Zjmov skupiny jsou
nedlnou soust vdsk politick scny na vech rovnch. Existuj tsn,
ne-li institucionalizovan vztahy mezi odborovmi svazy a Sociln
demokratickou dlnickou stranou. Legislativn proces v Riksdagu
(parlamentu) je orientovn na rozshl konzultace se zjmy, kter jsou
pslunou prvn pravou doteny, a sttn ednci uznvaj stechov"
organizace typu vdsk konfederace odborovch svaz a Konfederace
zamstnavatel za sociln partnery". Podobn systm korporativn
reprezentace se vyvinul v systmu komor", kter existuje v Rakousku a
kter u ze zkona zajiuje zastoupen nejvznamnjch zjm jako jsou
obchod, zemdlstv a odbory. V Nmecku jsou hlavn ekonomick
skupiny jako Federace nmeckch svaz zamstnavatel, Federace
nmeckho prmyslu a Nmeck odborov federace do procesu formovn
politiky vtaeny natolik, e vsledn systm byl popsn jako systm
polyarchickho elitismu".
Jak uplatuj skupiny svj vliv?
Zjmov skupiny maj k dispozici irokou klu taktik a strategi. Je
fakticky tm nemysliteln, e by se skupina mla omezit jen na jednu
jedinou strategii nebo e by se mla pokouet uplatovat svj vliv jen
jednm zpsobem. Metody, kter skupiny uvaj, se rzn, a to v zvislosti
na ad faktor. Pat k nim napklad problm, na kter se skupina
zamuje, i to, jak se v dan oblasti utv politika. Napklad ve Spojenm
krlovstv vtinu politickch postup tkajcch se obanskch svobod a
politickch prv vypracovv Home Office (ministerstvo vnitra). Proto se
skupiny jako Liberty (dve Nrodn rada pro obansk svobody) mus
snait zskat status skupin vnitnch"; o to uveden skupina tak usiluje a
sice zdrazovnm svch odbornch znalost a sv politick ctyhodnosti.
Dleitmi faktory, kter uruj politickou strategii skupiny, jsou rovn
jej charakter a zdroje, ktermi disponuje. Mezi tyto zdroje pat:
Intervencionismus
{interventionism).
Sttn politika, kter m regulovat nebo ovldat veejn
ivot; obecnji politika angaovanosti
nebo zasahovn.

sympatie, kterm se skupina a jej cle t ve veejnosti,

poet len a aktivist skupiny,
finann sla a organizan schopnosti skupiny,
schopnost skupiny pout sankce, kter vldu njak pokod nebo naru,
osobn nebo institucionln vazby skupiny s politickmi stranami nebo
sttnmi orgny.

Podnikatelsk skupiny budou astji najmat profesionln lobbisty

nebo organizovat nkladn kampan k zskn veejnosti ne dejme to-

299
mu odborov svazy nebo organizace spotebitel, a to ze zcela prostho
dvodu: maj na to vc finannch prostedk. Na metody, kter zjmov
skupiny pouvaj, m vliv i to, jakmi cestami (kanly) svj vliv uplatuj. K hlavnm pat:
-

byrokracie,
shromdn,
soudy,
politick strany,
masov mdia,
nadnrodn orgny.

Ve vech sttech m aktivita zjmovch skupin tendenci zamovat se

pedevm na byrokracii jako na instituci, kter m klov postaven v
procesu formulovn politickch opaten. Pstup prostednictvm tohoto
kanlu" se do znan mry omezuje na vznamn ekonomick a
funkcionln skupiny jako jsou velk korporace, zamstnavatelsk svazy,
odbory, organizace zemdlc a hlavn profesn sdruen. V Rakousku,
Nizozemsku a skandinvskch zemch se napklad vytvoily korporativn
instituce, jejich smyslem je zejmna usnadovat konzultace a kter
stechovm" organizacm zamstnavatel a zamstnanc zpravidla
zajituj jist formln zastoupen. Jet bnj je, e proces konzultac
je sice neformln, ale institucionalizovan. Dochz k nmu prostednictvm setkn i pravidelnch kontakt, o kterch se jen zdka informuje a kter jsou mimo kontrolu veejnosti.
Hlavn je zde obvykle vztah mezi byrokraty a pednmi zjmy prmyslu
nebo obchodu. Podnikatelsk skupiny maj v tomto smru rzn vhody,
mezi n pat vznamn role, kterou hraj v ekonomice jako vrobci,
investoi a zamstnavatel, podobn sociln pvod a politick monosti
elnch podnikatel, ministr a vysokch sttnch ednk a iroce sdlen
nzor, e zjmy podnikatel odpovdaj nrodnmu zjmu (co je dobr pro
General Motors, je dobr pro Ameriku"). Tento vztah se asto upevuje
systmem turniketu", kter spov v tom, e po svm penzionovn
nastupuj byrokrat na dobe placen msta v soukromm sektoru. V
Japonsku se tato praxe natolik ustlila, e se pro ni vil nzev
amakudari", tedy doslova sestoupen z nebes". Kontrolu velkho
byznysu nad ministry a byrokraty jet dle poslily dva faktory, toti e
velk korporace mohou v globln ekonomice stle snadnji pemstbvat
vrobu a investice, a nstup nov" veejn sprvy, kdy vldy pi
zajiovn veejnch slueb i pi investovn stle vce zvisej na
soukromm sektoru (Monbiot, 2001).
Jinou vznamnou formou aktivity zjmovch skupin je ovlivovn
shromdn (parlamentu), asto oznaovan slovem lobbovn. Jednm z
jeho projev je rst potu profesionlnch lobbist: ve Washingtonu,
hlavnm mst USA, jich bylo v roce 1990 registrovno vce ne 11 000.
Vznam, kter shromdn neboli zkonodrn sbor v tomto smru m,
zvis na dvou faktorech: za prv na roli, kterou v politickm systmu hraje
a na tom, do jak mry me utvet politiku, za druh na sle a disciplinovanosti stranickho systmu. Aktivita zjmovch skupin, kter
obklopuj americk Kongres, se obvykle povauje za nejintenzivnj na
svt. V tom se odr sla Kongresu pokud jde o jeho stavn nezvislost a
obrovsk vliv vbor, i to, e decentralizovan systm americkch

Pojem
Lobby
Termn lobby je
odvozen z anglickho oznaen parlamentnchj)rostor
(kulor, pedsn
atd.), kde se veejnost me setkvat
se zkonodrci a
obracet se na n se
svmi dostmi, a
kde, se tak shromauj politikov,
aby probrali politick zleitosti. V
anglitin dnes toto
slovo (lobby)
figuruje jako podstatn jmno i jako
sloveso. Lobbovat
znamen pichzet
do pmho styku s
politikem, argumentovat a pesvdovat. Jako
podstatn jmno je
lobby zhruba tot
co zjmov skupina: jak lobby, tak
zjmov skupina se
toti sna ovlivnit
veejnou politiku vizjnapnklad farmskou lobbyo,
lobby ochrnc ivotnho prosted i
teba dlnin lobby. Podle praxe
bn v USA se
slovem lobbista"
oznauje profesionln premlou va",
tedy lovk, kterho si nkdo najme,
aby prezentoval argumenty tch, kter
zjmov skupina
zastupuje. Profesionln lobbovn se
kritizovalo, protoe
se nkdy rovn
kupovn" politickho vlivu.

300

politickch stran umouje snadn lanaen" poslanc nebo sentor

zjmovmi skupinami. Znan st vlivu se pitom uplatuje formou finannch pspvk na volby, pedvanch prostednictvm politickch
aknch vbor (Political Action Committees - PAC). V roce 1990 vnovalo vce ne 4000 tchto aknch vbor na volebn kampan poslanc a sentor celkem zhruba 1,5 miliardy dolar.
Dky institucionalizovanm kontaktm mezi zkonodrci (zejmna
klovmi osobnostmi v legislativnch vborech) a pslunmi" skupinami a zjmy se vytvoily i cel politick st (viz str. 428). V USA pedstavuj dva vrcholy (tetm jsou vysok sprvn orgny) tzv. eleznch
trojhelnk", kter ovldaj velkou st tvorby a realizace vnitn politiky. Lobbistick aktivity smrem ke shromdn jsou mn rozshl
a mn vznamn v zemch jako Kanada nebo Spojen krlovstv, kde
existuje siln stranick disciplna a parlamenty zpravidla podlhaj kontrole exekutivy. Pesto se v 80. letech v Britnii rozil lobbistick
prmysl" po vzoru USA a objem finannch prostedk vydvanch na
profesionln lobbovn, obvykle prostednictvm konzultanch firem,
pracujcch pro parlament, se vrazn zvil. Zsti to bylo dsledkem
likvidace korporatismu ve Spojenm krlovstv. To ovem vyvolalo znepokojen nad padkem mrav ve veejnm ivot obecn a mezi poslanci zejmna, kter v roce 1995 vystilo v ustanoven Nolanova vboru
pro morln standardy ve veejnm ivot.
V systmech, kde soudy nemohou pezkoumvat stavnost zkon
a jen zdka se stvaj brzdou proti postupm exekutivy, m na soudy orientovan innost zjmovch skupin jen omezen vznam. To plat napklad pokud jde o Spojen krlovstv a Nov Zland, a to navzdory celkovmu posunu k soudnmu aktivismu, k nmu zde dolo v 80. a 90. letech a kter piml zejmna skupiny zabvajc se obanskmi svobodami a ochranou ivotnho prosted, aby sv kampan zamily na soudy.
Kde vak kodifikovan stava dv soudcm formln pravomoc soudnho pezkumu stavnosti, jako je tomu napklad v Austrlii a v USA,
je soudn soustava pedmtem daleko vt pozornosti zjmovch skupin. Klasickm pkladem bylo pelomov rozhodnut Nejvyho soudu
USA ve vci Brown v. Board of Education z roku 1954, kterm byly prohleny za nestavn segregan zkony. Organizace NAACP nkolik let
lobbovala prvnickou obec USA, aby doshla zmny postoje v otzkch
rasy a segregace a veden sporu tak sten sponzorovala. Podobn
byla v 80. a 90. letech energie americk pro-life" (protipotratov) lobby orientovna do znan mry na Nejvy soud, pedevm s myslem
zvrtit rozhodnut ve vci Roe v. Wade, kterm v roce 1974 Nejvy
soud prohlsil uml peruen thotenstv za stavn.
Svj tlak uplatuj zjmov skupiny asto tak prostednictvm politickch stran. V nkterch ppadech jsou strany a skupiny historickmi,
ideologickmi a dokonce i institucionlnmi vazbami natolik propojeny,
e je lze prost povaovat za dv odnoe jednoho a tho spoleenskho
hnut. Tak vznikly labouristick strany ve Spojenm krlovstv a v Austrlii, a tak - by v men me - funguj dodnes, toti jako soust odborovho hnut v irm smyslu. Agrrn strany jako napklad strany
stedu v Norsku a vdsku jsou dodnes soust ej chpanho hnut
zemdlc a dokonce i na kesanskodemokratick strany ve stedn Evrop lze pohlet jako na sousti obecnji definovanho katolickho

301

hnut. V jinch ppadech je vak vztah mezi stranami a skupinami prag- Pojem
Obansk nepomatitj a instrumentlnj.
slunost
Tm hlavnm, m skupiny strany ovlivuj, jsou finann pspvky Obansk neposlunost
{civil disna volebn kampan. eho tm chtj doshnout, je jasn: kdo plat, to- obedienc)
je poruovn
prva
ospraho pse hraj". Vude na svt jsou konzervativn nebo pravicov stravedlovan j^oukany a kandidti financovni do znan mry z prostedk, kter formou zem na vyss" nmorln
pspvk poskytuj podnikatel, zatmco podpora socialistickch nebo boensk,
nebo politick
levicovch kandidt a stran tradin pichz pedevm od odbor. Na- principy. Obansk
je akt
pklad prezidentsk kampa, kterou v roce 2000 vedl George W. Bush neposlunost
zjevn a veejn:
jejm
clem
je
byla nejen nejnkladnj kampan v djinch Spojench stt, ale tak ruovat prvo spockampan, kterou ve znan me financovaly nejvt korporace a podni- lem na nco uponikoli prkatelsk zjmov skupiny. Skupiny vak tak mohou mt pdn dvody, zornit",
vo zruit. Jej moaby se pli tsnmu sept s politickmi stranami vyhbaly. Za prv, jeli rln sla dokonce z
sti vyvr z
jejich" strana v opozici, me momentln vlda pohlet na jejich zjmy velk
dobrovoln akceptace
s menmi sympatiemi; za druh, oteven strann" me bt na kter posankc,
poruen
pekku zskvn len v adch stoupenc jinch stran. Proto si tak prva nsleduj. To
jen podtrhuje zsankter skupiny, ve Velk Britnii napklad Shelter a Child Poverty Ac- dovost takovho
i to, e je
tion Group, pozorn hldaly svou nadstranickost. Existuj rovn ppa- jednn
diktovno svdody, kdy se politick strany chtly se zjmovmi skupinami rozvst". mm, a je to dkacitov hloubky
Britsk Labouristick strana omezila v 90. letech na vech rovnch vliv zem
a oddanosti vci,
pidruench odborovch svaz, a to ve snaze skoncovat s pedstavou, kter je za nm.
charakter
zeje pouhou loutkou odborovho hnut. Jakmile se to vak podailo, za- Morln
obansk neposluse za normlhjila strana ofenzvu smv", jejm clem bylo zskat podporu pod- nosti
nch okolnost pronikatel. spch tto ofenzvy pomohl stvrdit posun labourist do ideo- jevuje dslednm
vyhbnm se nsilogickho stedu.
l; klasickm pje zde GnZnan odlinch metod pouvaj skupiny, kter se sna vldu kladem
dhho (1869-1948)
ovlivovat nepmo prostednictvm masovch mdi (viz str. 225) nebo pojem satjgrha
dsledn
kampan vedench s myslem zapsobit na veejn mnn. Taktika zde (doslova
trvn na pravd"),
sah od petic, protest a demonstrac a po obanskou neposlunost kter znamen neodpor. Dala dokonce i nsil s taktickmi zmry. Tyto metody pouvaj zjmov nsiln
mi propagtory
obansk
skupiny ze dvou dvod. Bu jsou projevem jejich vnjho" statusu nosti byli neposlunapklad
a toho, e si nedok zjednat pm pstup k politikm, nebo mohou vy- D. H. Thoreau
a
plvat z povahy aktivist, ktermi skupina disponuje i z povahy jejch (1817-1862)
Martin Luther King
(1929-1968).
ideologickch cl. Tradin tuto formu politiky praktikovaly odbory,
kter vyuvaly sv tovrn sly" ve stvkch, piketech a pochodech.
Spektakulrn rozmach problmovch", veejn zjem sledujcch
skupin, jeho jsme svdkem od 60. let, vak pinesl nov metody aktivistick politiky, kter praktikovali lobbist za ivotn prosted, mrov
hnut, skupiny ochrnc prv zvat, ti, kdo protestovali proti dlnicm
atd. Hlavn snahou tchto skupin je zskat si pozornost mdi, ovlivnit
veejn mnn a vzbudit sympatie. Skupiny jako Greenpeace nebo Ptel Zem byly obzvl vynalzav pi organizovn a rerovn protest proti jadernm zkoukm, zneiovn vod a ovzdu, hromadnmu kcen les a vyuvn neobnovitelnch zdroj energie. Charakter
a vznam tchto aktivit ve vztahu k novm socilnm hnutm probrme
v nsledujcm oddlu tto kapitoly.
Ponaje poslednmi desetiletmi 20. stolet se innost zjmovch
skupin stle vce pizpsobovala dsledkm globalizace a posilovn
nadnrodnch orgn. Ke skupinm, kter dok tchto zmn nejlpe
vyuvat, pat dobroinn organizace a ochrnci ivotnho prosted (jako Greenpeace a Ptel Zem), kter jsou u dnes organizovny na nad-

302

Pojem
Spoleensk hnut
Spoleensk hnut
(social movemen)
je zvltn forma
Kolektivnho jednn motivovanho
pevn postoji a
aspiracemi len,
jednajcch zpravidla v rmci velice
vgn organizan
struktury. K tomu,
aby se lovk stal
soust spoleenskho hnut, je
zapoteb spe jist
mry oddanosti vci
a politickho
aktivismu ne lensk legitimace; konec konc, hnut
pedevm hbaj.
Hnut je nco jinho ne spontnn
akce mas (jako teba povstn nebo
rebelie), protoe
pedpokld uritou
dvku zmrnho a
plnovanho
jednn zamenho
na dosaen
uritho uznvanho spoleenskho
cle. Soust spoleenskho hnut
jsou nezdka
zjmov skupiny a
dokonce i politick
strany. Napklad
odborov svazy a
socialistick strany
lze chpat jako
soust irho
dlnickho hnut.

nrodn rovni a maj sv leny po celm svt. Napklad Greenpeace,

zaloen v roce 1971, si otevel kancele ve vce ne 30 zemch a zajistil si pjem ve vi 50 milion dolar ron. Mnoh z tchto organizac
zskaly formln zastoupen jako nevldn organizace (nongovernmental
organizations - NGOs). Stalo se tak v roce 1992 v Brazlii na Konferenci
OSN o ivotnm prosted a rozvoji. Nevldn organizace s vtm finannm zajitnm maj dnes stl kancele ve Washingtonu a v Bruselu, kter monitoruj innost OSN a EU a pravideln organizuj lobbistick kampan.
V lenskch zemch EU se zjmov skupiny sledujc dl zjmy pizpsobily i tomu, e dnes se v ad oblast nepijmaj zsadn rozhodnut v nrodnch orgnech, ale v orgnech EU. To se tk zejmna zemdlstv, obchodnch dohod, soutn politiky a socilnch prv. Finann nejsilnjmi a nejlpe organizovanmi skupinami psobcmi na
rovni EU jsou nepochybn ty, kter reprezentuj zjmy podnikatel.
Svj vliv uplatuj rzn: pmm lobbovnm provdnm velkmi
korporacemi, prostednictvm nrodnch obchodnch organizac a stechovch sdruen" i prostednictvm ady novch stechovch sdruen" na rovni EU jako jsou napklad Evropsk kulat stl prmyslnk
a Unie evropskch prmyslovch a zamstnavatelskch konfederac
(UNICE). Britsk odborov hnut, zejmna Kongres odborovch svaz
(TUC) zase dokzaly svou marginalizaci na nrodn rovni kompenzovat tm, e sv kampan za sociln prva orientovaly na orgny EU.

Spoleensk hnut
K oiven zjmu o spoleensk hnut pispl vznik tzv. novch spoleenskch hnut", k nmu dolo ponaje 60. lty. lo napklad o hnut
en, hnut ochrnc ivotnho prosted ili Zelench, mrov hnut
apod. Spoleensk hnut lze vak vysledovat u na potku 19. stolet.
Mezi prvn patilo dlnick hnut, kter usilovalo o zlepen postaven
roziujc se dlnick tdy, rzn nrodn hnut, obvykle bojujc za nezvislost na mnohonrodnch evropskch imprich a - zejmna v sti
stedn Evropy - katolick hnut, kter bojovalo za emancipaci, je mla
spovat v tom, e katolkm se dostane prvnch a politickch svobod.
Ve 20. stolet se i na faistick a pravicov autoritsk skupiny bn
hledlo jako na hnut, nikoli jako na politick strany.
Nov spoleensk hnut
Co je novho" na spoleenskch hnutch, kter se objevila v poslednch desetiletch 20. stolet? Pedevm to, e zatmco jejich tradinj protjky byly hnutmi utlaovanch nebo znevhodnnch, souasn spoleensk hnut pitahuj spe lidi mlad, vzdlanj a lpe situovan. To souvis s druhm rozdlem: nov hnut maj obvykle zamen postmateriln (viz str. ...), protoe jim jde spe o problmy kvality ivota" ne o vzestup na spoleenskm ebku. Napklad ensk
hnut se sice zamuje na materiln problmy jako jsou rovn mzda
a rovn pleitosti, erp ovem ze irho souboru hodnot souvisejcch
s rovnost sociln definovanho pohlav (gender) a s odporem proti
patriarchtu". Za tet, zatmco tradin hnut mla navzjem mlo spo-

303

lnho a jen zdka spolupracovala, nov spoleensk hnut se hls Pojem

k urit spolen, by ne vdy jasn definovan ideologii.
Nov levice
Nov levici
Jejich ideologick postoj zhruba eeno souvis s Novou levic: zpo- K
(New Left) pat
myslitel
chybuje bn pijman sociln cle a politick styly a hls se k li- tuln hnuta intelek(vbertarinskm clm jako jsou sebevyjden a seberealizace. Nepekva- znamn v 60. lea potkem let
puje proto, e stoupenci tchto hnut se asto pekrvaj a e tato hnut tech
sedmdestch) snak sob pociuj vzjemn sympatie, a u jde o hnut en, ochrnc i- c se oivit sociamylen
votnho prosted, bojovnk za prva zvat, za mr nebo proti dlnicm, listick
vypracovnm radikln
kritiky
vyspo hnut antikapitalistick", antiglobalistick apod.
l industriln spoMezi tradinmi a novmi spoleenskmi hnutmi je rozdl konen lenosti. Nov leodmtla ob
i v tom, e organizan struktura novch hnut akcentuje decentralizaci vice
starolevicov" alsttn soa irokou ast na rozhodovn a e pila rovn s novmi formami po- ternativy,
cialismus sovtsklitickho aktivismu. Provozuj tud to, emu se obas k nov politi- ho typu i zpadn
demokraka" (new politics), je se odvrac od etablovanch stran", zjmovch sociln
cii, kter pestaly
skupin a zastupitelskch procedur a pikln se k novtortjm a tak bt radikln. Noteorie,
teatrlnjm formm procesn politiky. Nejdramatitjmi pklady by- volevicov
ovlivnn humadly
ly v tomto smru tzv. Bitva o Seattle" v roce 1999, kdy se masov de- nistickmi
mladho" Marxe,
monstrace proti Svtov obchodn organizaci zvrhly v nsiln stety mezi anarchismem a ravariantapolici a skupinami protestujcch, a dal podobn antikapitalistick" i diklnmi
mi fenomenologie
existencialismu,
antiglobalistick" protesty napklad v roce 2000 v Praze nebo v roce abyly
asto znan
2001 v Janov. Na tchto demonstracch se podl znan nesourod nevyhrann a rozKe spolesms environmentalist, bojovnk za rozvoj, etnickch nacionalist, plizl.
nm tmatm vak
patilo
zejmna zanarchist a revolunch socialist a hlavnmi komunikanmi prostedodmtnut
ky jsou pi nich internet a mobiln telefony. Ideje rodcho se antigloba- sadn
konvenn spole(systmu")
listickho hnut formulovali ve svch dlech nap. Noam Chomsky (viz nosti
jako spolenosti
utlaovatelsk, vrstr. 157) a Naomi Kleinov (2000).
autonomii jedNstup nov generace spoleenskch hnut vyuvajcch novch fo- nost
notlivce a seberealizaci
v podob
rem politickho aktivismu vedl k vrazn zmn nzor na povahu a v- osvobozen",
znam hnut vbec. Zkuenosti s totalitarismem (viz str. 49), zskan zklamn rol dltdy jako rev mezivlenm obdob, dovedly teoretiky masov spolenosti jako nick
volunho aktra a
jsou napklad Erich Fromm (1900-1980) a Hannah Arendtov (viz str. upednostnn
decentralizace a
29) k vrazn negativnmu pohledu na hnut. Z hlediska masov spole- participativn denosti jsou spoleensk hnut projevem tku ped svobodou" (Fromm, mokracie.
1941), pokusem odcizench jedinc dospt k bezpenosti a identit fanatickou oddanost njak vci a poslunost njakmu (obvykle fais- Masov spole(mass societickmu) vdci. Nov spoleensk hnut jsou naopak zpravidla interpre- nost
ty). Spolenost vytovna jako akti racionln a vcelku uiten; uvaj-li neformlnch znaujc se atoa kulturn
a nekonvennch metod, pak jen proto, e jinmi zdroji nedisponuj mismem
a politickou nezakoennost,
resp.
(McCarthy a Zald, 1973). V nstupu novch spoleenskch hnut se velvykoennost; tenmi asto spatuje dkaz, e v postindustrilnch spolenostech je moc to pojem upozorna negativn
stle rozptlenj a fragmentarizovanj. Nkdej politiku, oprajc se uje
tendence v modero tdy, tak vlastn nahradila nov politika oprajc se o to, co Laclau nch spolenostech.
a Mouffe (1985) nazvali demokratick pluralismus". Nov hnut nena- Postindustriln
(postinbzej jen nov konkurenn centra moci, ale moc tak innji rozptylu- spolenost
austrial society).
j, protoe se stavj proti byrokratizaci a vytvej spontnnj, citov Spolenost, kter
u nen zvisl na
podbarvenj a decentralizovanj organizan formy.
zpracovatelskm
Dopad spoleenskch hnut lze vak zhodnotit daleko obtnji ne prmyslu, ale opr
spe o znalosti a
dopad politickch stran nebo zjmovch skupin. Pinou je vt e je- se
komunikace; inspolejich cl a do jist mry i to, e svj vliv uplatuj mn hmatatelnmi forman
nost".
kulturnmi strategiemi. Jasn vak je, e napklad hnut en a hnut na
ochranu ivotnho prosted doshla zsadnch politickch zmn, jeliko

304

Naomi Kleinov nar.1970

Kanadsk novinka, spisovatelka a bojovnice proti velkm korporacm. Jej kniha Bez loga: zaosteno na darebky s Kainovm znamenm (2000) je rozshlou kritikou nien ivotnho stylu a zneuvn pracujcch i pojednnm o rodcm se odporu proti globalizaci a nadvld korporac. Hovoilo se o nijako o knize, kter se stala soust hnut". Jej
vznam vak byl daleko vt: vyvolala vahy o povaze konzumnho kapitalismu a o tyranii kultury znakovch vrobk. Kleinov je astou a vlivnou komenttorkou a vystupuje v rznch mdich. ije v Torontu, asto vak cestuje po Severn Americe, Asii, Latinsk Americe a Evrop, kde vude zaznamenv nrst antikorporativnho aktivismu.

bhem let dolo k posunm na poli kulturnch hodnot a morlnch postoj. Teba Hnut za osvobozen en (WLM) se v 60. letech vynoilo jako soubor skupin a organizac zmobilizovanch prv se rodcmi mylenkami feminismu druh vlny", formulovanmi v dlech takovch autorek jako jsou Betty Friedanov, Germaine Greerov (nar. 1939) a Kate Millettov (nar. 1934). Akoli ensk hnut usplo i v takovch konkrtnch oblastech, jakmi jsou rovn mzda a legalizace umle navozench potrat, jeho mon nejvznamnjm spchem je vt povdomost o problmech genderu a pokles podpory patriarchlnch postoj
a instituc. To je kulturn zmna, kter mla na mnoha rovnch zsadn
by nekvantifikovateln dopady na veejnou politiku.
K obdobnm politicko-kulturnm zmnm vedlo hnut na ochranu ivotnho prosted. Vldy nebyly jen vystaveny kampanm, organizovanm Greenpeace, Pteli Zem, Svtovm fondem prody a podobnmi
skupinami; ovlivnily je i obecnji pociovan obavy o ivotn prosted,
jejich projevem zdaleka nen jen lenstv v tchto organizacch. Ponaje 70. lty artikulovaly tyto obavy i strany Zelench. Ty si zpravidla
osvojily mylenku nov politiky", prezentovaly se jako strany antisystmov" a znan draz poloily na decentralizaci a lidov aktivismus. Vliv environmentalistickho hnut se rozil i na bn ili\,ed"
strany, z nich mnoh zareagovaly na znepokojen veejnosti tm, e se
samy snaily vystupovat jako strany zelen". Naopak antikapitalistick" hnut nebo pesnji voln koalice skupin, kter sblil spolen odpor proti globalizaci a s n spojenm konzumnm hodnotm a volnotrnm" praktikm, mlo dosud men spch. I kdy zorganizovat mezinrodn summity je dnes daleko obtnj, existuje jen mlo nznak, e
by vldy a strany hlavnho proudu revidovaly sv pozitivn postoje k volnmu trhu (viz str. 173) a k deregulaci ekonomiky.

Shrnut
> Zjmov neboli ntlakov skupina je organizovan sdruen, kter se
sna ovlivnit politickou linii nebo politick kroky vldy. Skupiny sledujc dl zjem se sna prosazovat nebo hjit zpravidla materiln zjmy
svch len, zatmco skupiny sledujc obecn zjem stav na spolench hodnotch, idelech nebo zsadch. Zatmco vnitn skupiny maj
zvhodnn pstup k formulovn politiky, vnj skupiny pstup k vld
nemaj a jsou proto nuceny obracet se na veejnost".
> Politika skupin se chpe rzn. Pluralismus klade draz na rozptyl moci
a na schopnost skupin garantovat demokratickou odpovdnost. Korporatismus se zamuje pedevm na privilegovan postaven ve vztahu
k vld, kter maj nkter skupiny. Nov pravice upozoruje na hrozbu,

305

Betty Friedanov (nar. 1921)

Americk feministka a politick aktivistka, obas prezentovan jako matka" hnut za

osvobozen en. Jej knize Mystika zenstv(1963) se asto pisuzuje zsluha na vyvoln
druh vlny" feminismu. Friedanov v n zkoumala problm dosud nepojmenovan
pocity frustrace a zoufalstv, kter zachvacuj americk eny ijc na bohatch
pedmstch.
V roce 1966 pomhala zaloit Celostt-

n organizaci en (National Organization of

Women - NOW) a stala se jej prvn pedsedkyn. V knize Druh fze (1983) upozornila
na to, e snaha rozvjet vlastn osobnost me eny dovdt a k poprn vznamu dt.
domova a rodiny. Z pozdjch dl uveme knihu The Fountain of Age (1993).

kterou skupiny pedstavuj pokud jde o nadmrn rst funkc sttu a ekonomickou ne vkonnost.
> Organizovan skupiny prospvaj politickmu systmu tm, e posiluj
zastoupen, napomhaj diskusi, roziuj politickou participaci a vystupuj
jako brzda vi vldn moci. Mohou ovem politick systm i ohroovat
tm, e prohlubuj politickou nerovnost, sociln a politicky rozdluj,
vykonvaj nelegitimn a nikomu neodpovdnou moc a in politick
proces uzavenjm a mn transparentnm.
> Zjmov skupiny uplatuj svj vliv rznmi cestami, jimi jsou mj.
byrokracie, shromdn, soudy, masov mdia, strany a mezinrodn instituce. To, jak velk vliv skupiny v konkrtnm systmu maj, zvis ale
na tom, jak se systm s aktivitou skupin vyrovnv a jak vstupn msta
pokud jde o distribuci moci tvoit politiku skupinm nabz.
> Zjmov skupiny disponuj irokou klou taktik a politickch strategi.
K jejich zdrojm me patit sympatie, kterou skupin a jejm clm
projevuje veejnost, poet len nebo aktivist, kter skupina m, jej finann sla a organizan schopnosti, to, jak doke uplatovat vi vld
sankce a jej osobn i institucionln vazby s politickmi stranami a
sttnmi orgny.
> Spoleensk hnut je kolektivn formace vyznaujc se vysokm stupnm oddanosti vci a politickho aktivismu, kter nutn nesouvis s formln organizovanost. Nov spoleensk hnut se od starch li schopnost pitahovat lidi mlad, vzdlanj a relativn dobe situovan, a to
svou celkov postmateriln orientac a vyuvnm novch forem politickho aktivismu, zvanho nkdy nov politika".

Otzky k diskusi
- Pro je nkdy tk odliit zjmov skupiny od politickch stran?
- Jsou organizovan skupiny hlavnm nstrojem, pomoc nho se v modernch spolenostech artikuluj zjmy?
- Pomh korporatismus spe skupinm nebo vld?
- Pomhaj zjmov skupiny demokracii upevovat nebo oslabovat?
- Pro maj nkter zjmov skupiny vt moc ne jin?
- Jak ovlivnila nov spoleensk hnut veejnou politiku?

Doporuen literatura
Cigler, C. a B. Loomis (eds), Interest Group Politicso(Washington, D. C:
Congressional Quarterly Press, 1998). Pojednn o rznch aspektech politiky skupin v USA.
Richardson, J. (ed.), Pressure Groups (Oxford a New York: Oxford University Press, 1993). Uceleny soubor lnk srovnvacm zpsobem analyzujcch politiku ntlakovch skupin.

306

Smith, N., Pressure Groups (Manchester: Baseline Books, 1995). vod do

lohy a fungovn ntlakovch skupin ve Velk Britnii.
Tarrow, S., Power in Movement: Socil Movements and Contentious Politics
(Cambridge a New York: Cambridge University Press, 1998). Uiten
uveden do povahy a vznamu spoleenskch hnut.
Wilson, G., Interest Groups (Oxford: Blackwell, 1990). Srozumiteln napsan komplexn pojednn o loze skupin v liberlnch demokracich.

ST 4

MECHANISMUS VLDNUT

309

KAPITOLA 14
stavy, prvo, soudy a soudci
Vlda bez stavy je moc bez prva."
Thomas Paine, Prva lovka (1795)
V 50. a 60. letech vychzelo studium stav a stavnch problm zcela
evidentn z mdy. Politologov zamili svou pozornost na to, co chpali
jako hlavn politick skutenosti: na politickou kulturu, distribuci
ekonomick a politick moci apod. Zajmat se o stavy znamenalo pokraovat v peilm legalistickm a vlastn nudnm pstupu k politice,
znamenalo to soutedovat se spe na to, jak se politick systm sm
prezentuje ne na to, jak ve skutenosti funguje. Ponaje 70. lty se vak
ustavn tmatika znovu dostala do centra politologick scny. Vyspl i
rozvojov stty pijaly nov stavy a politick konflikty se stle ast-ji
projevovaly volnm po stavn reform. To se vrazn odrazilo na loze
prva a na postaven soudc. I kdy teoreticky jsou soudy a soudci od
politiky striktn oddleni, v praxi se v mnoha stech svta postupn
zmnili v klov politick instituce, jejich schopnost ovlivovat veejnou
politiku neustle vzrst.
Ve 14. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-

Co je stava a jakou podobu me mt?

Co je smyslem stavy?
Nakolik stavy ovlivuj praktickou politiku?
Jak je vztah mezi prvem a politikou?
Jak politick vznam maj soudy?
Mohou bt soudci vzdleni od politiky? Mli by bt?

stavy
stavy se tradin pokldaly za dleit, a to ze dvou dvod. Za prv
se vilo, e je v nich obsaen popis vldy, tedy e jsou jakmsi pehlednm vodem do instituc a jejich lohy. Za druh se povaovaly za
svornk liberln demokracie, dokonce za jej definitorick rys. Ani jedno
nebyla bohuel pravda. stavy se sice mohou snait bt rmcem, v nm
se vldne a v nm probh politick innost, dn stava vak v tomto
smru zcela neuspla. Ve vech se meme setkat s nepesnostmi,
pekrucovnm i opomenutmi. Podobn idea konstitucionalismu (viz str.
314) je sice tsn spjata s liberlnmi hodnotami a cli, neexistuje vak nic,
co by brnilo, aby stava byla nedemokratick nebo autori-taristick.
stavy komunistickch i nkterch rozvojovch stt byly vru navsost
neliberln. Pro se tedy stavami zabvat? Pro zanat popis a hodnocen
sttnho mechanismu pojednnm o stavch? Je tomu tak proto, protoe
clem stav je stanovit urit metapravidla politickho systmu. Jsou to v
podstat pravidla, kter ovldaj samu vldu. Stejn jako vlda je zde od
toho, aby ve spolenosti nastolovala uspodan vldnut, poslnm stavy
je vnet stabilitu, prediktabilitu a d do toho, jak si vlda bude ponat.

310
Pojem
stava

Obecn vzato je
stava
(constitution) souborem psanch nebo nepsanch pravidel, kter maj
stanovit povinnosti,
pravomoci a funkce
rznch sttnch
orgn, upravit
vztahy mezi nimi a
definovat vztahy
mezi sttem a
jednotlivcem. Pomr mezi psanmi a
nepsanmi pravidly,
tedy mezi pravidly
formln
zakotvenmi a pravidly zvykovmi
ili obyejovmi, se
systm od systmu
li. Termn stava
se uv i v um
smyslu, a to na
oznaen jednoho
autoritativnho
dokumentu (psan
stavy"), jeho
clem je kodifikovat
hlavn stavn
ustanoven; takov
stava je nejvym
zkonem zem.
Jeliko vechna
dleit ustanoven
nelze zahrnout do
jednoho
dokumentu, stava
v tomto slova
smyslu nen tot
co stavn prvo.

Mylenka kodexu pravidel, ktermi se maj spravovat postupy vldy, je

velice star. Tyto kodexy tradin navazuj na pedstavu jaksi vy
morln moci, svou povahou obvykle nboensk, j, jak se mlo za to, se
svtsk zleitosti maj poddit. Egyptt faranov uznvali autoritu
Ma'at" ili spravedlnosti". nt csaov byli poddanmi ti-en" ili
nebe". idovt krlov jednali v souladu s mojskm zkonem a islmt kalifov ctili prvo ara. Nezdka se vy" principy zakotvovaly i
v bnm prvu; je to vidt napklad na tom, e athnsk stava
rozliovala mezi nomoi (zkony, kter bylo mono mnit jen zvltnm
postupem) a psephismata (prvem, kter bylo mono pijmout usnesenm
shromdn). Tyto star kodexy se vak nerovnaly stavm v modernm
smyslu slova, jeliko zpravidla neobsahovaly dn zvltn ustanoven o
pravomocch a povinnostech jednotlivch instituc a jen zdka vytvely
autoritativn mechanismy k vynucovn pravidel a trestn in, kter
zkladn zkon poruovaly.
Proto udlme nejlpe, kdy budeme stavy povaovat za zleitost
relativn modern. Vvoj britsk stavy se sice nkdy sleduje ji od Listiny
o prvech (Bili of Rights) z roku 1689 a Zkona o nstupnictv na trnu
(Act of Settlement) z roku 1701, ppadn u od Velk listiny svobod
(Magna Charta Libertatum) z roku 1215, vhodnj je vak chpat stavy
jako produkt konce 18. stolet. Na potku vku stav" stlo pijet
prvnch psanch" stav: americk stavy v roce 1787 a francouzsk
Deklarace prv lovka a obana v roce 1789. USA a revolun Francie
nedodaly jen formu a obsah modelu, kterm se dili pozdj sta-vodrci;
ukzaly tak, pro a jak vlastn stavy vznikaj.
Pijet stavy je vraznm zlomem v politick kontinuit, protoe je
zpravidla vsledkem njakho zsadnho zvratu jako napklad vlky, revoluce nebo zskn nezvislosti. stavy jsou pedevm cestou, jak zaloit
nov politick uspodn pot, co star d byl odmtnut, zhroutil se nebo
selhal. Obnoven zjem o stavy, kter se zaal objevovat ponaje 70. lty
20. stolet (tehdy byly pijaty nov stavy napklad v Portugalsku,
panlsku, Kanad, vdsku a Nizozemsku a problematika stavn reformy
se dostala do poped pozornosti napklad ve Spojenm krlovstv, Indii a
Austrlii), je z tohoto pohledu vrazem rostouc nespokojenosti se
stvajcm politickm systmem, ba dokonce zklamn, kter stvajc politick systm vyvolal. Vcelku lze ci, e politick rozpory nabvaj stavnho rozmru jedin tehdy, kdy ti, kdo usiluj o zmnu, chtj od zkladu
zmnit, nikoli jen poopravit pravidla politick hry. stavn zmna sleduje
tud cl perozdlit jak moc, tak politickou autoritu.
Klasifikace stav
stava lze klasifikovat rzn. Klasifikovny mohou bt napklad:
- podle formy stavy a podle statusu v n obsaench pravidel (zda je
stava psan nebo nepsan, kodifikovan nebo nemodifikovan),
-podle toho, jak snadno lze stavu mnit (zda je rigidn nebo flexibiln),
- podle toho, nakolik je stava v praxi dodrovna (zda jde o stavu skuten psobc, o stavu jen podle jmna nebo o stavu - fasdu),
- podle obsahu stavy a struktury instituc, kterou zakld (zda jde napklad o monarchii i republiku, o federaci i unitrn stt nebo o systm
prezidentsk i parlamentn).

311 Tradin se kladl velk draz na

rozdl mezi stavou psanou a nepsanou. Psan jsou teoreticky stavy,
kter maj formu zkon, zatmco nepsan jsou dajn ty, kter jsou
Pojem
vtleny do obyej nebo tradice (viz str. 234). Psan stavy jsou
Konvence
lidskmi dly v tom smyslu, e byly vytvoeny", zatmco stavy
V bn ei znamen konvence
nepsan se pokldaj za entity organick, vznikl v prbhu djin. Tato
(convention) formaln politick
klasifikace vak byla dnes u do znan mry oputna. Za prv,
setpevn vtina stt m dnes psan zkladn dokumenty, kter
kn, schzi, snm
nebo
i dohodu, ke
obsahuj nejdleitj stavn ustanoven. Jen ti liberln demokracie
Kter se dosplo
diskus a vyjedn(Izrael, Nov Zland a Spojen krlovstv) maj nadle stavy
vnm. Ustavn
nepsan; nepsan stavy m i hrstka nedemokratickch zem jako
konvence je vak
pravidlo
chovn
napklad Bhtn, Saudsk Arbie a Oman. Tato klasifikace byla
oprajc se nikoli o
nadto vdy zavdjc. dn stava nen cel psan v tom smyslu, e zkon, ale o zvvk a
precedent. Tyto neprvn
by vechna jej pravidla byla vyjdena formln a byla vynutiteln.
normy udruje bu
Pro ustavn
Napklad jen mal poet stav pesn vymezuje lohu politickch stran smysl
korektn co je sprv-n )
a zjmovch skupin nebo se o nich aspo zmiuje. Podobn nen
nebo ohled na
situaci (co
dn stava zcela nepsan v tom smyslu, e by dn jej ustanoven Praktickou
funguje"). Ta-kov
konvence existuj ve
nemlo formln-prv-n zklad a vechna byla obsaena jen ve
vech stavnch systzvyklostech, obyejch nebo tradicch, resp. konvencch.
mech a sktaj vodtko
tam, Kde jsou
Kad stava je tud smsic pravidel psanch a nepsanch, i kdy obvykle
formln Pravidla
jejich vzjemn pomr se vrazn li. V zemch jako Francie a Nmec- nejasn nebo nepln.
dleit jsou
ko, kde stavn dokumenty funguj jako kodexy, kter dosti detailn Obzvlt
v nepsanch ustavch
upravuj pravomoci a odpovdnost politickch instituc, je draz evi- jeliko vymezuj
a povinnosti
dentn na psanch normch. stava Spojench stt (prvn psan stava pravomoci
hlavnch instituc a tak
nahrazuj neexistujc
na svt) m ale sotva 7000 slov, je se omezuj v podstat jen na
dokument
hlavn zsady; vytv tud pouze vgn rmec vldnut. Americk in- kodifko-an
asto modifikuj
stituce nepochybn stavnho vznamu, jako jsou napklad vbory Pravomoci, stanoven
stricto
Kongresu, primrky (viz str. 272) a byrokracie, se jednodue postupn zkonem
sensu".
vyvinuly. Jin stavy, i kdy ne zcela nepsan, kladou znan draz na
zvyklosti. Napklad monost britskch ministr vykonvat pravomoci
Koruny (Royal Prerogativ), vcn vzato tedy pravomoci monarchovy,
se stejn jako jejich kolektivn a individuln odpovdnost Parlamentu
zakld na konvenci.
Celosvtov trend vak smuje k pijmn psanch pravidel vyjdench stanovenou formou. Poet nepsanch stav vrazn poklesl, a i
tam, kde existuj, se stle vce spolh na pravidla vyjden v podob
zkona. cta k te, idovskmu sepsn posvtnho prva, Izraelcm sice
umonila zaloit v roce 1948 nezvisl stt bez autoritativnho stavnho
dokumentu, o dva roky pozdji vak Knesset odhlasoval, e za uritou
pedem nestanovenou dobu vvojem vzniklou stavu pijme. To, e ve
Spojenm krlovstv byly vydny dokumenty typu napklad Qu-estions of
Procedure for Ministers, znamenalo, e postupm, kter byly dve
upraveny nejasn definovanmi konvencemi, se dostalo podrobnho
formlnho vyjden. To, e na Novm Zlandu byl v roce 1986
schvlen Constitution Act (kter shrnul dosud rozptlen zkony a zsady)
a e v roce 1990 tam byla schvlena Listina prv (viz str. 316), pijalo
mnoho autor jako nznak, e Nov Zland nebude mon nadle adit ke
sttm s nepsanou stavou.
Uitenj a pesnj ne dlen na psan a nepsan stavy je dlen
na stavy kodifikovan a nekodifikovan. Kodifikovan stava je ta, ve
kter jsou hlavn stavn normy sebrny do jednoho prvnho aktu,
bn zvanho psan stava" nebo stava". Jak u jsme ekli, mezi

312

Common law
(common
law),
obecn prvo".
Prvo zaloen na
obyejch a precedentech; prvo domnle vem spolen".
Volen diktatura
(elective dictatorship). Ustavn nevyvenost,
kdy
vkonn moc je drena na uzd jedin
zjmem
vyhrt
dal volby.

psan stavy lze zaadit vtinu stav, i kdy se mohou navzjem liit
podrobnost a tm, kolik ostatnch ustanoven zstv nadle nepsanch.
Vznam kodifikace je pesto znan.
Za prv, v ppad kodifikovan stavy je autoritativn sm stavn
dokument, a to v tom smyslu, e pedstavuje vy" prvo, resp. nejvy prvo zem. stava zavazuje vechny instituce, vetn tch, kter
vydvaj bn zkony. Existence kodifikovan stavy tak vytv hierarchii zkon. V unitrnch sttech existuje dvourovov prvn d,
ve kterm stava stoj ve ne prvo obsaen v zkonech tvoench
zkonodrnm sborem zem. Ve federacch je prvn d tstupov:
tet rove v nm pedstavuj ne stojc" zkony lenskch stt. Za
druh, status kodifikovan stavy je pojitn tm, e alespo nkter v n
obsaen ustanoven jsou rigidn v tom smyslu, e je lze jen tko mnit
nebo ruit. Postup pijmn stavy a jejho nslednho revidovn mus
bt tud v jistm smyslu sloitj a obtnj ne postup, jm jsou pijmny bn zkony. Konen, z logiky kodifikace vyplv, e stavy,
kter takto stanov povinnosti, pravomoci a funkce sttnch orgn, se
lze dovolat ped soudy a e tud vechny politick orgny se mus poddit autorit soud, zejmna soudu nejvyho nebo stavnho. To vrazn zvyuje vznam soudc nebo alespo soudc nejvych soud,
kte se tak stvaj fakticky konenmi arbitry stavy a zskvaj pravomoc pezkoumvat stavnost (judicial review - viz str. 324).
Nekodifikovan stavy, i kdy je jich mlo, maj charakteristick rysy zcela odlin. Britsk stava, oprvnn povaovan za nekodifikovanou, i kdy sten psanou, erp z rznch pramen. Z nich hlavn
jsou statutrn (zkonn) prvo tvoen Parlamentem, common law,
konvence a rzn autoritativn dla, kter objasuj a vysvtluj nepsan
sti stavy. Z neptomnosti kodifikovanho dokumentu zejmna vyplv, e autorita zkonodrnho sboru je svrchovan ili nezpochybniteln. M prvo pijmat a ruit jakkoli zkon a dn orgn nem prvo tyto jm pijat zkony anulovat nebo jich nedbat. V dsledku sv zkonodrn svrchovanosti a nadazenosti mohou orgny typu britskho
Parlamentu a izraelskho Knessetu fungovat jako vrcholn arbiti stavy:
stava znamen to, co tyto orgny prohls, e znamen.
To podntilo zejmna na Spojenm krlovstv zsadn spory a rozshlou kritiku. Svrchovanost Parlamentu (viz str. 318) byla vinna z toho, co lord Hailsham (1976) oznail jako volenou diktaturu, tj. schopnost vldy jednat, jak se j zlb, pokud m na sv stran vtinu Doln
snmovny. Koncentrace moci v rukou exekutivy, ke kter to vede, a nsledn hrozby, kter to pokud jde o prva a svobody jednotlivce pedstavuje, dovedly mnoh autory k tvrzen, e Spojen krlovstv vbec
dnou stavu nem. Mohou-li jednou zvolen vldy postupovat zcela
podle sv vle, mohou nepochybn zcela podle sv vle tak roziovat sv pravomoci a nejsou tud omezeny dnmi stavnmi pravidly.
Jak to formuloval Grifith (1991): stavou Spojenho krlovstv je to, co
se stane". Obavy tohoto druhu ivily v 80. a 90. letech slc kampa za radikln stavn reformu, kter spolu s dlouhm setrvvnm Labouristick
strany v opozici (1979-1997) nakonec vedla k tomu, e se Labouristick
strana pidala k reformistm. Ponaje rokem 1997 petvoila Blairova vlda mnoho vznamnch rys stavnho ternu Spojenho krlovstv. Ve

313

Tma
Kodifikovan stava: pednosti a slabiny
K pednostem kodifikovan neboli psan stavy pat:
- Hlavn principy a hlavn stavn ustanoven jsou pevn zakotveny; to je
chrn ped zsahy momentln vldy.
- Pravomoc zkonodrnho sboru je omezena; to znamen, e jeho svrchovanost m sv meze.
- Nepolitit soudci mohou dozrat nad dodrovnm stavy; zajiuj tak, e
ostatn orgny veejn moci dodruj jej ustanoven.
- Svoboda jednotlivce je innji chrnna; autoritarismu jsou lak kladeny
jasn hranice.
- Kodifikovan dokument m vchovn vznam, protoe formuluje vd
hodnoty a hlavn cle politickho systmu.
Ke slabinm nebo nevhodm kodifikace pat:
- Kodifikovan ustvaje rigidnj a me bt tud mn pizpsobiv a mn
responzivn ne stava nekodifikovan.
- Moc vldy lze innji omezoval pravidelnmi volbami ne stavn listinou.
- V ppad kodifikovan stavy jsou stavn svrchovan spe nevolen soudci
ne veejnosti odpovdn politikov.
- Ustavn ustanoven zakotven v obyejch a konvencch mohou bt e respektovna, protoe nebyla ..vynalezena", tj. umle vytvoena", ale oprali
se o djiny.
- stavn listiny jsou nutn pedpojat, protoe jeden soubor hodnot nebo
princip prosazuj na kor jinch; mohou vc konflikt vyvolvat ne eit.
Skotsku, Walesu a Severnm Irsku dolo k devoluci (viz str. 189), v rozshlej me se zaala uvat referenda a volebn systmy pomrnho zastoupen. Zkonem o lidskch prvech (Human Rights Act) z r. 1998 byla
do britskho prva vlenna Evropsk mluva na ochranu lidskch prv a
zkladnch svobod, ddin peerov byli vypuzeni ze Snmovny lord a
byla uzkonna svoboda informac. Akoli tento program nevystil v
kodifikaci, podle nkterch autor pivodil posun od suverenity parlamentu
k suverenit lidu (Hazell, 1999).
Jin klasifikace rozliuje mezi stavami rigidnmi a flexibilnmi. Jakm
postupem lze stavu mnit? Jak snadno se stava pizpsobuje zmnnm
okolnostem? Kodifikovan stavy jsou ze sam sv podstaty obvykle
relativn mn flexibiln, jeliko jejich ustanoven jsou soust vyho"
prva. Nekodifikovan stavy se pak jev jako flexibiln a pizpsobiv,
jeliko zkony stavnho vznamu lze mnit bnm legislativnm
postupem, zatmco konvence se u ze sv podstaty opraj o skuten
chovn a praxi. Vztah mezi psanmi stavami a rigiditou, stejn jako mezi
nepsanmi stavami a flexibilitou vak nen tak jednoduch.
Existuj rzn stupn flexibility a flexibilita stavy - kupodivu - nen
pmo mrn formlnosti postup s stavou spojench a pravidel v n
obsaench. Zatmco stava USA vydrela - by s dodatky - od roku 1787,
Francie zaila za stejnou dobu u 17 stav. Podobn postup pijmn
dodatk a zmn me bt vce i mn sloit nebo obtn. Napklad v
Austrlii, Dnsku, Irsku a panlsku se uvaj referenda (viz str. 246), aby
veejnost odsouhlasila stavn zmny nebo ratifikovala zmny, kter
schvlil zkonodrn sbor. V jinch ppadech je v zkonodrnm sboru
zapoteb zvltn kvalifikovan vtiny - viz napklad ustanoven
Zkladnho zkona SRN, podle nho stavn zmnu mus podpoit
minimln dvoutetinov vtina ve Spolkovm snmu i ve Spolkov rad.
V USA se k pijet stavnho dodatku vyaduje dvoutetinov vtina v
obou komorch Kongresu a nadto ratifikace minimln

314

Pojem

stavnost
stavnost (constitutionalism) v zkm slova smyslu
znamen praxi
omezen vldy,
kterou zajiuje
existence stavy. O
stavnosti v tomto
smyslu lze tud
ci, e existuje
tam, kde jsou sttn
orgny a politick
procesy inn
omezovny
stavnmi pravidly.
Obecnji je stavnost (konstitucionalismus) souborem politickch
hodnot a clu, ve
kterch se projevuje prni chrnit
svobodu, a to tm,
e vldn moc bude
vystavena vnitnm
i vnjm brzdm.
Typickm projevem toho je forma
podpory, j se dostv tem stavnm
normm, kter tento cl sleduj; tmi
jsou napklad kodifikovan stava,
listina prv, dlba
moci, bikameralismus a federace nebo decentralizace.

temi tvrtinami stt. Tento poadavek zapinil, e dosud bylo schvleno pouhch 26 dodatk, piem prvnch deset (tzv. Bill of Rights) bylo
pijato v prvnch dvou letech existence stavy.
Rigidita, ke kter to na prvn pohled vede, je vak jen zdnliv. Slova
americk stavy a dalch kodifikovanch dokumentm se sice mn mlo,
jejich smysl a vznam je vak vystaven neustlm zmnm a aktualizacm,
uskuteovanm cestou soudn interpretace a reinterpretace. loha, kterou
pitom soudy a soudci hraj, je pedmtem zvrenho oddlu tto
kapitoly. Stejn jako psan ustanoven mohou pipoutt flexibilitu,
nepsan mohou bt nkdy rigidn. Ve Spojenm krlovstv se ukzalo, e
zatmco konvence tkajc se ministersk odpovdnosti jsou natolik
pizpsobiv, e mohou vyhovt potebm kad momentln vldy, jin
konvence jsou natolik pevn zasazeny do politick kultury a jsou natolik
soust toho, co lid oekv, e odhodit je nebo zmnit je tm
nemysliteln. Rozhodn to plat pokud jde o konvence, kter omezuj
politickou roli monarchovu a kter monarchovi brn zpochybovat
autoritu Parlamentu.
Tet klasifikace pihl ke vztahu mezi stavnmi pravidly a principy
na jedn stran a vldn prax (fungujc" stavou) na stran druh. Ji v
roce 1867 rozlioval Walter Bagehot ve svm dle Anglick stava mezi
uctvanmi" soustmi stavy (monarcha a Snmovna lord), kterch si
lid v, kter vak maj jen malou relnou moc, a jejmi stmi innmi"
(kabinet a Doln snmovna). inn je stava, kter vyhovuje dvma
kritrim. Za prv, praktick postupy vldy odpovdaj, alespo v hlavnch
ohledech, stavnm ustanovenm. Za druh, je tomu tak proto, protoe
stava doke - a u jakkoli - chovn vldy omezovat.
K tomu, aby stava byla inn, nesta tud pouh existence stavnch
pravidel; k tomu je tak zapoteb, aby tato pravidla dokzala omezovat
vldu a nastolovat stavnost. Jak vak jet uvidme, vce i mn se
poruuj vechny stavy. Skutenm problmem tud je, jak moc jsou
poruovny a jak pravideln k poruovn dochz. Nkter stavy lze
oznait za nominln: jejich texty a principy sice mon chovn vldy
pesn popisuj, nedok ho vak omezovat. Napklad komunistick stty
- dejme tomu SSSR - mly stavy, kter mimo jin uznvaly mocensk
monopol pslun komunistick strany. Ty vak byly politicky zcela
irelevantn, jeliko soudn moc, kter mla stavu interpretovat, byla pod
stlou stranickou kontrolou. Jin stty maj stavy zdnliv ili stavy fasdy. Ty se vrazn rozchzej s politickou prax a v nejlepm ppad
pln jen propagandistickou funkci. Tak tomu je zejmna v dikttorskch
nebo autoritskch reimech, kde vrnost prvm a svobodm jednotlivce
jde sotva za text stavnch listin.
stavy se klasifikovaly tak podle svho obsahu a konkrtn podle
institucionln struktury, kterou zakotvuj. To umouje dospt k ad
rozdl. stavy se napklad tradin dlily na monarchick nebo republiknsk. Teorie je takov, e prvn vkldaj svrchovanost do rukou dynastickho vldce, zatmco podle druhch vychz politick moc z lidu.
Vznik konstitunch monarchi (viz str. 360), ve kterch moc fakticky
pela na zastupitelsk sbory, vak vedl k tomu, e - odhldneme-li od
dosud existujcch absolutnch monarchi napklad v Neplu a Saudsk
Arbii - rozdl mezi monarchiemi a republikami u pozbyl zsadnho
vznamu. astji se proto rozliuj stavy unitrnch stt a stavy fe-

315

derac (podrobnji o tom hovome v kapitole 8), tj. stavy, kter koncentruj svrchovanost v jednom nrodnm tvaru a stavy, kter ji dl
mezi dv rovn vldnut.
Existuje jet jeden pstup, kdy se rozliuje mezi stavami parlamentaristickmi a stavami prezidentskmi. Hlavn roli zde hraje vztah mezi
exekutivou a shromdnm. V parlamentnch systmech je exekutiva odvozena od shromdn a jemu je tak odpovdna, zatmco v prezidentskch systmech existuj dv vtve" (branches) vldnch funkc, kter
funguj na sob nezvisle, a to na zklad dlby moci (viz str. 333). Oba
tyto systmy probrme v kapitolch 15 a 16. Konen lze proti sob stavt
stavy pluralistick a stavy monopolistick. Pluralistick stavy jsou
pznan pro liberln demokracie: zajiuj toti rozptlen moci, obvykle zrukami prva podlet se na rozhodovn a zrukami soute politickch stran. stavy monopolistick nachzme astji v komunistickch i
autoritrnch sttech, kde je formln zakotvena nezpochybniteln autorita
vldnouc" strany nebo nejvyho vdce. Je to jeden z doklad, e stava
a liberln demokracie nejdou nutn ruku v ruce.
K emu slou stava?
Neplat jen, e valn vtina stt m stavu; rovn vtina instituc a
organizovanch skupin m pravidla, kter maj v jistm smyslu stavn
charakter. To se tk mezinrodnch tvar jakmi jsou napklad
Organizace spojench nrod nebo Evropsk unie, plat to vak i o
regionlnch a provinnch vldch, politickch stranch, zjmovch
skupinch, korporacch, crkvch, klubech atd. Obliba tchto stavnch
pravidel je pro ns pipomnkou, e stavy hraj ve fungovn organizac v
jistm smyslu velice dleitou roli. Pro je tak obtn, ne-li nemon, aby
stty a jin organizovan tvary fungovaly bez stavy? Problmy se
zodpovdnm tchto otzek vyplvaj z toho, e stavy ani nemaj jen
jeden el, ani nemaj el jednoduch. Pln spe nkolik funkc a
nkolikermi zpsoby se jich tak vyuv. K nejdleitjm funkcm
stav pat:
-

udlen pravomoc,
stanoven sjednocujcch hodnot a cl,
zajiovn stability vldy,
obrana svobody,
legitimizace reim.

Udlen pravomoc
Lid si mysl, e stavy pedevm omezuj moc vldy; jet dleitj
jejich funkce vak spov v tom, e jsou znakem existence stt a e
vymezuj nroky, kter si stty in pokud jde o sfru, ve kter uplatuj
svou nezvislost. Vytven novch stt (a ji svrenm koloniln
nadvldy, rozpadem vtch stt nebo spojenm mench) je vdy provzeno pijetm stavy. Lze dokonce tvrdit, e stty existuj jedin tehdy,
maj-li stavu, jeliko bez stavy postrdaj formln jurisdikci nad
uritm zemm nebo sttn apart, kter me tuto jurisdikci inn vykonvat.
Lze tedy ci, e indick stt se rodil v dob od poskytnut nezvislosti
v roce 1947 do pijet federln stavy v roce 1950: bhem tohoto

316
Pojem
Listina prv
Listina prv (Bill of
rights) je stavn
dokument, kter
konkrtn vyjmenovv prva a
svobody jednotlivce a definuje tak
prvn rozsah obansk svobody
(viz str. 403). Listinu prv jako soust stavy lze odliit od obdobnch
seznam obsaench v bnch zkonech. Listina
prv jako soust
stavy pedstavuje
vy' prvo a je
tud oporou pi
soudnm pezkumu
stavnosti (viz str.
314). Listina prv
obsaen v bnch
zkonech, tedy
standardn listina
prv me bt
mnna nebo ruena stejnm postupem jako jin bn zkony. Stoupenci Listin prv
tvrd, e tyto Listiny jsou jedinm
innm nstrojem,
jak obanm
poskytnout prvn,
ppadn i ustavn
ochranu proti sttu,
a e maj i vchovn vznam, jeliko
f)osiuj kulturu
lidskch prv".
Odprci poukazuj
na to, e pouze posiluj autoritu soudc na kor volench politik, e
jsou neprun a
umle vykonstruovan, a ze podporuj kulturu sudistv.

obdob nadle vykonval vrchn dozor generln guvernr, kterho jmenovalo Spojen krlovstv. Podobn americk Deklarace nezvislosti zahjila v roce 1776 proces, jm USA dosply ke sttnosti; tento proces byl
vak zavren teprve ratifikac americk stavy v roce 1789. Poteba zskat
pravomoci se tk i nadnrodnch tvar a tvar na ni ne sttn
rovni. Ve federacch maj sv vlastn stavy lensk stty nebo provincie,
kter jim zaruuj, e v urit sfe disponuj ve vztahu k stedn vld
vlastn autoritou. stava" EU, kterou tvo rzn smlouvy a dohody,
napklad msk smlouva (1957), Jednotn evropsk akt (1987) a
Smlouva o Evropsk unii ili Maastrichtsk smlouva (1992), dv orgnm
EU pravomoc rzn zasahovat do zleitost lenskch stt.
Stanoven hodnot a cl
Krom toho, e stanov rmec, v nm se vldne, stavy vdy tak zakotvuj urit ir soubor hodnot, idel a cl. Proto nemohou bt neutrln: vdy jsou - vce i mn explicitn - proniknuty ideologickmi prioritami. Tvrci stav se tud sna dodat svmu reimu soubor sjednocujcch hodnot, smysl pro ideologick el i slovnk, kter lze pout pi
provdn politiky. V mnoha ppadech se tyto zmry vslovn vyhlauj v
preambulch stavnch listin a tyto preambule asto pln funkci deklarac
nrodnch idel. Idely to mohou bt rzn - od vrnosti demokracii a
svobod, pes pihlen se ke sttu blahobytu a po vru v socialismus,
federalismus nebo islm. stava SSSR z roku 1977 napklad prohlaovala,
e Sovtsk svaz je vyspl socialistick spolenost", zatmco Zkladn
zkon SRN vyjaduje odhodln slouit svtovmu mru".
Jindy jsou vak tyto hodnoty a ideologick priority pevn implicitn.
Napklad Charles Beard (1913) tvrdil, e ustanoven americk stavy byla
v podstat vrazem ekonomickch zjm, zejmna pn hjit majetek proti
rostouc moci nemajetnch mas. Obdobn lze tvrdit, e 13. a 14. dodatek k
americk stav sice uznvaj dleitost rasovch rozdl, stava jako celek
vak maskuje rozdly, kter jsou dsledkem pslunosti ke spoleensk
td nebo genderu. Pokud jde o britskou stavu, byla teorie svrchovanosti
Parlamentu interpretovna jako nstroj, pomoc nho lze omezovat,
ppadn diskriminovat mimoparlamentn politickou aktivitu.
Zajiovn stability vldy
Tm, e rznm vldnm institucm sktaj pravomoci, ukldaj povinnosti a svuj rzn koly, stavy funguj jako organizan schmata",
vodtka" nebo institucionln modely". Formalizuj a upravuj tak vztahy
mezi politickmi tvary a sktaj mechanismus rozhodovn a een
konflikt. Napklad indick stava obsahuje podrobn popis pravomoc
rznch instituc a vztah mezi nimi, a to v podob obshlho dokumentu
o tm 400 lncch. Vechny stavy, tebae se li mrou sv
konkrtnosti i svou faktickou innost, pln ivotn dleitou funkci: do
fungovn vldy vnej toti jistou mru stability, uspodanosti a
prediktability. Z tohoto hlediska je protikladem stavn vldy vlda pln
nahodilost, svvole a arbitrrnho rozhodovn. Prv proto jsou stavy
prvodnm jevem organizovanosti. Sloit propletence spoleenskch
vztah lze udret a zachovat jedin tehdy, pokud vichni zastnn znaj
pravidly hry", a tud i to, co se od koho d ekat.

317

Obrana svobody
V liberlnch demokracich se asto automaticky pedpokld, e
hlavnm smyslem stavy je v zjmu obrany svobody jednotlivce omezovat
vldu. Proto se k stavm obvykle pistupuje jako k nstroji, pomoc nho
lze nastolit a udret omezenou vldu. Nepochybn plat, e stavy
upravuj vztahy mezi sttem a jednotlivcem, a to tak, e vyznauj sfry
vldn autority a osobn svobody (viz str. 403). in to do znan mry
definovnm obanskch prv a svobod, asto v njak Listin prv. Vliv
liberlnho konstitucionalismu v mnoha ppadech zajistil, e klasick"
ili tradin obansk svobody (viz str. 403) jako jsou svoboda projevu,
svoboda nboenskho vyznn, svoboda shromaovac a svoboda
pohybu se uznvaj za zkladn", tj. stavn zaruen. Tato tzv. negativn
prva jsou liberln v tom smyslu, e sttu se jimi brn zasahovat do sfry
jednotlivce; vymezuj tud sfru vldn neinnosti.
Stle vt poet stt nadto zakotvil adu hospodskch, socilnch a
kulturnch prv jako jsou prvo na zdravotn pi, prvo na vzdln a
dokonce i prvo na prci. Tato pozitivn prva vak vedla k zsadn
diskusi, protoe souvisej nikoli s omezovnm, ale s roziovnm vldy a
protoe jejich reln zajitn zvis na ekonomickch a socilnch
zdrojch, ktermi pslun stt disponuje. Lze tato prva povaovat za
zkladn", jestlie prakticky neexistuje zpsob, jak jejich naplovn
zaruit? V indick stav se tato skutenost uznv napklad tak, e prvo
na prci je provzeno vhradou, e se zajiuje podle monost danch
ekonomickm potencionlem a ekonomickm rozvojem".
Legitimizace reim
Jednou z funkc stavy je tak pomhat vytvet legitimitu (viz str.
232). Tm se vysvtluje, pro se stavy tak asto pouvaj a pro je pouvaj i stty, kde je stava ryze nominln nebo kde je pouhou fasdou.
Tento proces legitimizace m dv dimenze. Za prv, existence stavy je
tm pedpokladem lenstv sttu v mezinrodnm spoleenstv a jeho
uznn jinmi stty. Jet dleitj vak je, e stavu lze pouvat k budovn legitimity doma, a to zvyovnm respektu a povolnosti na stran
obyvatelstva. Je to umonno tm, e stava jednak symbolizuje, jednak
hodnoty vldnouc elity a systm vldnut kryje legalitou. Aby byla
stava v tomto smyslu jet innj, in se asto pokusy posilovat ctu k
samotn stav, a to bu jako k dokumentu historickho vznamu nebo
jako k symbolu nrodnho posln a identity.
Zle na stavch?
To, e stavy maj svou cenu a vznam, se asto bere jako samozejmost. Pedpokld se, e existence stavy nm skt takov dobra, jakmi
jsou teba politick stabilita, omezen vlda, zaruen prva a zaruen
svobody. Nikde nen tato vra v stavu rozena vc ne v USA, kde, jak
napsal Louis Hartz (1955), m podobu kultu stavy". Tato vra byla
samozejm vystavena mnoha krutm zkoukm, v neposledn ad v ase
afry Watergate, kdy se prezidentovi Nixonovi pedhazovalo, e bhem
volebn kampan v roce 1972 pomhal krt protiprvn postupy vysoce
postavench ednk Blho domu. Nixonova rezignace v roce 1974 vak
jeho nstupci Geraldu Fordovi umonila prohlsit, e nae stava

Pojem
Svoboda
Slovem svoboda
(freedom nebo liberty) oznaujeme
obecn schopnost
myslet nebo jednat
podle vlastni vle.
asto se ale rozliuje mezi svobodou negativn" a
svobodou pozitivn", tj. mezi tm,
kdy je lovk svoboden od neho a
tm, kdy je svoboden k nemu
(Berlin, 1958). Negativn svoboda
znamen nezasahovn: neptomnost
vnjch omezen
jednotlivce. Pozitivn svoboda souvis s dosahovnm
uritho identifikovatelnho cle nebo
zskvnm uritho identifikovatelnho prospchu,
jm je obvykle
rozvoj osobnosti,
seberealizace nebo
vlda lovka nad
sebou samm.
Rozliovn svobody od" a svobody k" je vak zavdjc: a vezmeme
kterkoli pklad
svobody, lze ho popsat tak i onak.
Napklad bt svoboden od nevdomosti znamen mt
svobodu zskvat
vzdln.

Omezen vlda
{limited governmen). Vlda, resp.
stt fungujc v
rmci omezen
danch zpravidla
prvem, stavou
nebo soustavou institucionlnch brzd
a vyven.
Negativn prva
(negative rights).
Prva vymezujc
sfru neomezovanho jednn a
omezujc
tud
sfru, do kter me stt zasahovat.
Pozitivn prva
{positive rights).
Prva , kter poaduj nco od vldy,
resp. sttu, a to co
do zajitn zdroj
nebo podpory; roziuj tak koly sttu.

318

Pojem
Suverenita parlamentu
Pod suverenitou
parlamentu (parliamentary sovereignty) rozumme absolutn a neomezenou
moc parlamentu
neboli zkonodrnho sboru, projevujc se v tom, e
mue pijmout,
zmnit nebo zruit
kad zkon kter
pijmout, zmnit
nebo zruit chce. V
suverenit parlamentu se obvykle
spatuje hlavn
princip britsk
stavy. Vyplv z
neexistence kodifikovan stavy, z
nadazenosti statutrnho prva
(zkon) ostatnm
formm prva, z
neptomnosti
konkurujcch zkonodrnch sbor
a z konvence, podle
n dn (momentln zvolen)
parlament neme
zavazovat sv nstupce. Jej stoupenci tuto zsadu
vychvalovali s
odvodnnm,e
stavn nejv
podle n stoji zastupitelsk instituce, nikoli umle
vytvoen sbor
vldc nebo nevolench soudc.
Kritikov poukazuj na to, e jde o
zsadu bytostn
autoritaristickou,
kter vede k volen diktatue", resp.
diktatue omezovan (pouze) volbami", kdy parlamentu vldne exekutiva.

funguje", a tak vlastn zopakovat klasickou mylenku konstitucionalismu: mme vldu zkon, nikoli mu". Sama ptomnost stavy vak
nezaruuje, e se podle stavy vldne. Existuje fakticky pramlo dkaz, e by stava byla hlavn zrukou proti tyranii nebo e by dokonce byla
jakousi vstupenkou do Utopie".
stavy funguj" v uritch situacch. Jinak eeno, tomu, emu maj
slouit, slou jedin tehdy, jsou-li podepeny adou dalch kulturnch,
politickch, ekonomickch a socilnch okolnost. stavy mus
pedevm odpovdat politick kultue a ta jim tak mus bt oporou: spn stavy jsou stejn tak produktem politick kultury jako jejm tvrcem. Proto tolik vzorovch liberln demokratickch stav, kter odchzejc koloniln vldcov odkzali rozvojovm zemm, nezapustilo
v tchto zemch koeny. stavn normy zaruujc prva jednotlivc
a politickou sout mohou bt absolutn k niemu ve spolenostech, kter se pidruj kolektivistickch hodnot a tradic, zejmna v dob, kdy bojuj o elementrn ekonomick a sociln rozvoj.
Obdobn rzn sovtsk stavy zakotvovaly socialistick hodnoty",
kter byly zcela ciz lidovm masm; dokonce se jim ani za 74 let existence SSSR nepodailo zajistit, aby si lid tyto hodnoty osvojil. stavn
zruky obanskch prv ernch Amerian, mj. prva volebnho, zakotven v americk stav po skonen obansk vlky, se kvli znan
rozenmu a institucionalizovanmu rasismu a do 60. let 20. stolet
v jinch sttech Unie asto nerespektovaly. Naopak japonsk stava
z roku 1947 byla pozoruhodn spn, pestoe ji jako okupan mocnost naoktrojovaly Spojen stty a pestoe msto tradinho japonskho
drazu na povinnosti jednotlivce zdrazovala jeho prva; stala se pevnm rmcem povlen obnovy a politickho rozvoje Japonska. Podobn jako stava povlenho Nmecka, i ona mla ovem tst, e za n
stl hospodsk zzrak".
Druhm velice dleitm faktorem je, zda stavu respektuj nebo nerespektuj ti, kdo vldnou a zda odpovd nebo neodpovd zjmm
a hodnotm dominantnch skupin. Napklad nmeck Vmarsk stava
sice zakotvovala impozantn soubor prv a svobod, ve 30. letech, kdy
Hitler zanal budovat nacistickou diktaturu, vak byla snadno odsunuta
na vedlej kolej. Na politick souti zaloen demokracie Vmarsk republiky pekela ambicm nacist a konzervativnch elit v podnikov sfe
i v armd; nadto obyvatelstvo elc hospodsk krizi a nepivykl reprezentativn vld j bylo pramalou oporou. V Indii za Indry Gndhov
(1975-1977) a v Pkistnu za generla Zia ul-Haka (1977-1981) byla klov stavn ustanoven derogovna vyhlenm vjimenho stavu".
V tchto ppadech se ukzalo, e podpora nejvych vojenskch kruh je
daleko dleitj ne respektovn stavnch jemnstek". O nekodifikovan stav Spojenho krlovstv se asto k, e nabz neobyejn irok prostor ke svmu zneuit, protoe tolik spolh na sebekze vldy, kter je momentln u moci. To se ozejmilo zvlt v 80. a 90. letech 20. stolet, kdy prunosti, kter je vlastn suverenit parlamentu,
konzervativn vldy vyuily ke zmn stavn role takovch instituc, jakmi jsou sttn sluba, mstn samosprva a odbory a - jak mnoz tvrdili - k podstatnmu naruen obanskch svobod (Graham a Prosser,
1988).

319

Pojem
Lidsk prva
Lidsk prva (human rights) jsou prva, na kter lid maj nrok, protoe jsou lidmi;
jsou modern a sekulrn verz prv pirozench. Lidsk prva jsou univerzln" v
tom smyslu, e pat vem lidem, nikoli jen pslunkm uritho sttu nebo tm,
kdo pat k njak rase, nboenstv, genderu nebo jinak definovan skupin. Jsou tak
zkladn" a tud nezciziteln a nezadateln: na rozdl od obanskch prv nezvis
na svobodch nebo statusu poskytovanch obanm v konkrtnch spolenostech.

Je zde konen jet jeden faktor, a tm je pizpsobivost stavy a jej

schopnost zstat relevantn navzdory mncm se politickm okolnostem. dn stava neodr politick reality a jen mlo stav si nco takovho vslovn nrokuje. Obecn jsou spn stavy natolik prun,
aby zmnu zalenily do irokho a trvale relevantnho rmce; jsou-li
nekonen" prun, pak to psn vzato vbec dn stavy nejsou.
Z tohoto hlediska je obzvl zajmav stava USA. Jej genialita" se
projevuje v tom, e se zamuje na obecn zsady a ponechv tud dostaten prostor k nprav svch vlastnch slabin. Vlda USA se tak mohla vyvjet v reakci na nov problmy a nov poadavky. Napklad proces formlnho pijmn dodatk umonil demokratizaci americkch instituc a soudn vklad ve 20. stolet umonil rst prezidentskch pravomoc, pesun moci ze stt na federaci a - v nkterch ohledech - i rozen individulnch prv.
O tchto zmnch lze ovem ci, e probhly v rmci stavy, jeliko
zkladn zsady jako dlba moci, federalismus a svoboda jednotlivce se
nadle respektovaly, by v nov podob. Tot plat pokud jde o reformy,
kter po roce 1997 vnesla do nekodifikovan stavy Spojenho krlovstv Blairova vlda. Naopak stava francouzsk 4. republiky se ukzala
jako nefunkn: draz, kter kladla na Nrodn shromdn, ml tendenci produkovat jednu slabou a nestabiln vldu za druhou. Jeliko
stava nenabzela dn een tto bezvchodn situace, vsledkem byla nov stava, kter v roce 1958 zahjila epochu 5. republiky a rozila
prezidentsk pravomoci, a to podle modelu, se kterm piel generl de
Gaulle.

Prvo
Prvo, morlka a politika
Vztah mezi prvem a morlkou je jednm z nejoehavjch problm teorie politiky. Zdnliv jsou prvo a morlka vci znan odlin.
Prvo je zvltn forma sociln kontroly, podporovan donucovacmi
prostedky; definuje co je dovolen a co je nedovolen. Morlka se naproti tomu zabv etickmi otzkami a rozdlem mezi sprvnm" a
nesprvnm"; pedepisuje, co by se mlo dlat a co by se dlat nemlo.
Krom toho zatmco prvo m povahu objektivn, tj. je to sociln
fakt, k morlce se obvykle pistupuje jako k entit subjektivn, tj. jako
k vci nzoru neboli osobnho mnn. Pirozenoprvn teorie, znm u
od Platna (viz str. 33) a Aristotela (viz str. 27), vak naznauj, e koeny prva jsou nebo by mly bt v uritm systmu morlky. Na potku
modernity se tyto teorie asto opraly o pedstavu Bohem danch pirozench prv". Tvrzen, e existuje urit vazba mezi prvem a morlkou,
velo v prbhu 20. stolet znovu do mdy a obvykle se spojovalo s idejemi obanskch svobod nebo lidskch prv.

Prvo (law). Soubor veejn vyhlench a vynutitelnch pravidel platnch v uritm politickm spoleenstv; prvo se zpravidla uznv za z-

320

Stoupenci doktrny lidskch prv prezentuj lidsk prva jako univerzln aplikovateln morln principy, kter stoj nad tradinmi dlcmi arami mezi ideologiemi. Naopak podle jejch odprc je nesmysln tvrdit, e jednotlivci maj prva, kter nezvis na tradicch, kulturch
a spolenostech, k nim pat.
Nstup vdy pozitivnho prva", k nmu dolo v 19. stolet, vak
pinesl zcela odlin pohled na vztah prva a morlky. Clem jednodue
bylo oprostit chpn prva od morlnch, nboenskch a mystickch
pedpoklad. John Austin (1790-1859) vypracoval teorii prvnho pozitivismu", kter prvo nedefinovala jeho souladem s vymi morlnmi
nebo nboenskmi principy, ale faktem jeho pijet a vynucovn: prvo je prvem proto, protoe lid se jm d. Tento pstup dle rozvinul
H.L.A. Hart ve sv knize Pojem prva (1961). Naznail, e prvo vznik
z jednoty primrnch" a sekundrnch" pravidel, ve kter kad z
tchto skupin pln svou specifickou funkci. Primrn pravidla upravuj
spoleensk chovn a lze je chpat jako obsah" prvnho du: pkladem je trestn prvo. Sekundrn pravidla svuj vldnm institucm
pravomoci. Stanov, jak se primrn pravidla tvo a vynucuj a jak je
soudy aplikuj; tm tak stanov jejich validitu.
Protoe prvo hraje klovou roli pi regulaci spoleenskho chovn, lze sotva pochybovat o jeho obrovskm politickm vznamu. Otzky
skutenho i doucho vztahu mezi prvem a politikou dotkajc se
podstaty prva, jeho funkc a toho, na co vechno se m vztahovat vak
vyvolaly znan spory. Velk st naeho chpn prva vyplv z teorie
liberalismu. Podle n je prvo hlavn zrukou civilizovan a spodan
existence. Tento pohled je vrazn ovlivnn teori spoleensk smlouvy
(viz str. 110). Neexistuje-li stt a prvn d, tj. za pirozenho stavu",
me kad kadho libovoln zneuvat nebo ohroovat. kolem prva
je tud chrnit kadho lena spolenosti ped jejmi ostatnmi leny a
brnit tomu, aby se zasahovalo do jeho prv a svobod.
Jeliko se tato ochrana vztahuje na celou spolenost a kadho jejho
lena, je prvo podle nzoru liberl svou povahou neutrln. Stoj tud
nad" politikou a psn oddlen prva od politiky je teba zachovat,
protoe jedin tak se zabrn, aby upednostovalo stt ped jednotlivcem, bohatho ped chudm, mue ped enami, blochy ped ernochy
atd. Proto kladou liberlov takov draz na univerzln autoritu prva,
vtlenou do zsady vldy prva. Tento pohled na prvo m vznamn
dsledky i pokud jde o soudy a soudce, jejich kolem je prvo vykldat
a rozsuzovat podle nj sporn strany. Soudci mus bt pedevm nezvisl, tj. mus stt nad" mechanismem vldnut, resp. vn" tohoto mechanismu, a nesm bt vystavovni politickm vlivm.
Pojem
Vlda prva
Vlda prva (rule of law) je zsada, podle n prvo mus vldnout", a to tak, e vytvo rmec, jemu se mus pizpsobit veker jednn a chovn; tento rmec se pitom vztahuje rovnou mrou na vechny leny spolenosti, a ji jde o soukrom obany nebo o vldn funkcione i ednky. Vlda prva je tud klov liberln
demokratick princip, kter v sob zahrnuje i ideje konstitucionalismu a omezen vldy. Na evropskm kontinentu je asto vyjadovn nmeckm vrazem Rechtsstaat, tedy prvn stt. V USA vlda prva tsn souvis se statusem stavy jako vyho prva" a s doktrnou due process" (dnho procesu). Ve Spojenm krlovstv se m za
to, e koeny vldy (panstv) prva jsou v common law a e jde o alternativu kodifikovan stavy (Dicey, 1885).

321

Thomas Hobbes (1588-1679)

Anglick politick myslitel. Hobbes byl syn niho duchovnho. Svou rodinu vak brzy
opustil, stal se vychovatelem exulanta Karla Stuarta, prince z Walesu, a il pod ochranou
rodiny Cavendish. Psal v neklidn dob pln obanskch svr, vyvolanch anglickou
revoluc. Hobbes vypracoval prvn ucelenou teorii lidsk pirozenosti a lidskho chovn po
Aristotelovi. Ve svm klasickm dle Leviathan (1651) rozebr otzku, pro se lid podizuj
sttu, resp. vldci. Dlo je nepochybn ovlivnno obanskou vlkou. V Leviat-hanovi
obhajoval Hobbes absolutismus; poukazovnm na rozumov dvody vak zklamal i zastnce
boskho prva.

Je-li ovem hlavnm poslnm prva chrnit svobodu, mus bt tak

omezena sfra, do kter prvo zasahuje. Jinak eeno, prvo by se mlo
prosazovat jedin pokud svobodu neomezuje, ale roziuje. Jedna z nejjasnjch formulac tto zsady pochz z pera Johna Stuarta Milla (viz
str. 66), kter ve svm dle O svobod (1859) napsal: Pokud jde o nho
samho, o jeho vlastn tlo a rozum, je suvernem jednotlivec." Legitimitu byl Mill ochoten piznat prvu jedin tehdy, m-li brnit psoben
kody druhm". Teoretikov morlky tomu kaj princip kody" (harm
principle). Pouije-li se ho jako kritria, pozbvaj vekerho opodstatnn zkony paternalistick, kter se sna brnit sebepokozovn: napklad zkony zakazujc uvn drog nebo nutc lidi, aby se v autech
pipoutvali, stejn jako ho pozbvaj zkony, kter dajn lidi vedou
k mravnosti, napklad zkony proti sebevradm a prostituci.
S alternativnm pstupem k prvu pili teoretikov konzervatismu.
Ten se opr spe o pedstavu, podle n prvo souvis s podkem, dokonce natolik, e prvo a podek" (law and order) splvaj v jeden pojem. Tento nzor vyvr ze dvou zdroj. Jednm je zcela pesimistick,
pmo hobbesovsk pedstava o lidsk pirozenosti. Ve svm dle Leviathan (1651) Thomas Hobbes za zkladn lidskou touhu oznail neustl
a nenavn baen po moci, kter ustv jedin ve chvli, kdy lid
umraj". Takto nazrno, je zdrojem spoleenskho nedu samo lidsk
individuum. Tento nzor se nkdy uvd do souvislosti s kesanskm
uenm o ddinm hchu". Podek, resp. d lze tud navodit a udret jedin psnmi zkony, kter se dsledn vynucuj a jejich poruovn se tvrd trest. Podle Hobbese je prvo tm jedinm, co me zabrnit pdu do chaosu a barbarstv.
Druhm zdrojem tohoto konzervativnho pstupu k vznamu prva
je pesvden, e stabilita spolenosti zvis na existenci sdlench hodnot a spolen kultury. Klasickou formulaci tohoto stanoviska nalezneme v dle Patricka Devlina Vynucovn morlky (1968). Jeho autor tvrd,
e spolenost je oprvnna pomoc prva vynucovat veejnou morlku". Tento postoj jde evidentn nad rmec Millova libertarinstv.
Pedpokld toti mj., e spolenost m prvo se brnit obecn nepijmanm" praktikm jako jsou napklad homosexualita a uvn drog.
Velice podobn postoj zaujala v 80. a 90. letech Nov pravice: vzvala
ctnosti tradin morlky" a rodinn hodnoty" a zastvala nzor, e tyto ctnosti a hodnoty je teba podpoit autoritou prva.

Soudy a soudci
Soudnictv je tou vtv" vldy, kter je nadna pravomoc rozhodovat spory. Hlavn funkc soudc je tud autoritativn stanovit, co prvo

Bosk prvo (divine rignt). Doktrna, podle n jsou

pozemt vldci
vyvoleni Bohem, a
tud nadni nezpochybnitelnou
autoritou; obhajoba
monarchickho absolutismu.
Libertarinstv
{libertarianism).
Nzor, podle nho
by se mla maximln rozit sfra
individuln svobody, spojen obvykle se snahami minimalizovat sfru veejn autority.

322

Pojem
Neutralita
Neutralita (neutrality) je neptomnost vekerho
strann i zavzanosti; jej podstatou
je odmtn
kohokoli upednostovat". V mezinrodnch vztazch je neutralita
prvn podmnkou,
aby stt prohlsily
e nen uasten njakho konfliktu
nebo vlky a vyjdil mysl dnou
ze stran nepodporovat ani j
nepomhat. Jako
zsada chovn
jednotlivce - aplikujeme-li ji na
soudce, sttn zamstnance, vojky
a jin veejn funkcione - znamen
psn vzato neptomnost politickch
sympati a
ideologickch
preferenc. Neutrln akti jsou tud politit eunuchov. V praxi se
obvykle pracuje s
mn nronm
poadavkem nestrannosti (impartiality). Podle nho
lze mt politick
sympatie, nesmj
vsak zasahovat do
plnn profesionlnch povinnost nebo do veejn odpovdnosti ani s
nimi nesmj bt v
rozporu.

k", tj. vykldat neboli konstruovat" {to construcf) prvo. To, jak
vznam tato funkce m, se stt od sttu a systm od systmu li. Zvlt dleit je vak ve sttech s kodifikovanou stavou, kde se vztahuje
i na samu stavu a soudcm tud umouje rozhodovat spory mezi
hlavnmi sttnmi orgny nebo spory mezi sttem a jednotlivcem.
K dleitosti soudnictv vrazn pispl i narstajc vznam mezinrodnho prva (viz str. 175). Mezinrodn soudn dvr v Haagu (asto
nazvan svtov soud") je soudnm orgnem OSN. Je to frum, na
kterm lze eit spory mezi stty; jeliko vak mezinrodn prvo uznv zsadu svrchovanosti ili suverenity sttu (viz str. 150), mus s jeho
rozhodovnm souhlasit vechny sporn strany. Mezinrodn trestn soud
{International Criminal Court -ICC) navzal na ideu Norimberskho tribunlu, kter v letech 1945-1946 soudil vlen zloiny neboli zloiny
proti lidskosti". Mezinrodn trestn soud u obaloval a vzal do vazby
adu osob, vinnch z pchn masovch zloin, mj. - v roce 2001 bvalho jugoslvskho prezidenta Slobodana Miloevie. Krom toho
existuj mezinrodn soudy s regionln psobnost, nap. Evropsk
soudn dvr v Lucemburku, kter je orgnem EU, a Evropsk soud pro
lidsk prva ve trasburku, kter je orgnem Rady Evropy.
Jednm z hlavnch charakteristickch rys soudnictv a v liberln
demokratickch systmech jeho rysem definitorickm je to, e soudci
jsou zcela nezvisl a nepolitit. V tom, e soudci mohou stt nad politikou", se dokonce bn spatuje hlavn zruka oddlenosti prva a politiky. Tato pedstava o soudnictv je vak vdy zavdjc. Soudnictv
nen instituc jen prvn, ale tak politickou. Soudci jako hlavn postavy
soudnho procesu hraj klovou roli pi nepopirateln politickch innostech, jakmi jsou een spor a udrovn autority sttu. I kdy soudci
jsou evidentn politit v tom smyslu, e jejich rozhodnut nesporn
maj politick dsledky, diskuse o politickm vznamu soudnictv se
sousteuje pedevm na dv otzky, kter u tak nesporn nejsou. Za
prv, jsou soudci politit v tom smyslu, e na jejich postupy maj vliv
politick ohledy nebo tlaky? Za druh, tvo soudci politiku v tom smyslu, e by zasahovali do vc, za kter nepochybn odpovdaj politikov?
Jsou soudci politit?

Vlen zloiny
(war crimes). Jednn v rozporu s
mezinrodnmi
mluvami o veden
vlky, mj. veden
agresivn vlky a
krut zachzen s
civilnmi osobami
nebo s vlenmi
zajatci.

Nkter politick systmy nepedstraj, e soudci jsou neutrln nebo nestrann. Napklad v ortodoxnch komunistickch systmech zsada
socialistick zkonnosti" mj. znamenala, e soudci vykldaj prvo v
duchu marxismu-leninismu, tedy v souladu s autoritativn ideologi komunistick strany. Soudci se tak stvali pouhmi funkcioni, sledujcmi politick a ideologick cle reimu. Nejmarkantnjm projevem toho
byly inscenovan procesy", ke kterm dochzelo ve 30. letech v SSSR.
Rovn nmeck soudy byly za nacismu obdobn vyuvny jako nstroje ideologick represe a politick perzekuce. V jinch sttech se vak
od soudc oekv, e budou dsledn politicky neutrln. Ve sttech,
kter vyznvaj nkterou z podob liberlnho konstitucionalismu, je autorita prva vzna na jeho nepolitinost, kter zase spov na zsad,
e prvo vykldaj nezvisl a nestrann soudci.

323

Soudci mohou bt politit ve dvojm smyslu: mohou bt vystaveni

vnj pedpojatosti nebo pedpojatosti vnitn. Vnj pedpojatost (external bias) je dsledkem tlaku, kter mohou na soudnictv vyvjet politick orgny, napklad politick strany, shromdn (parlament) a vlda. Vnitn pedpojatost (internal bias) vyplv z pedsudk a sympati
samotnch soudc, zejmna z tch, kter zasahuj do procesu soudcovskho rozhodovn. Vnj pedpojatost je dajn drena na uzd respektovnm zsady soudcovsk nezvislosti. Ve vtin liberlnch demokraci je soudcovsk nezvislost chrnna pevn stanovenm funknm obdobm nebo definitivou (tedy tm, e soudci nelze dt padka")
a omezenmi co do kritiky soudc a soudnch rozhodnut. V praxi ovem
me bt nezvislost soud oslabovna vznamnou rol politickch orgn pi obsazovn soudcovskch mst a pi povyovn soudc.
V USA se vychz z toho, e soudci vykonvaj svou funkci bez asovho omezen, pokud se dn chovaj". Soudce Nejvyho soudu
USA vak jmenuje prezident a jejich jmenovn potvrzuje Sent. Tato
procedura - od doby, kdy F. D. Roosevelt ve 30. letech vlil se soudy"
- vedla k nezakryt politickm jmenovnm. Prezident vybr budouc
soudce Nejvyho soudu na zklad jejich stranickch vazeb a ideologickch preferenc; ze stejnch dvod je me Sent odmtnout, jak se
to v 80. letech stalo napklad Robertu Bokovi. Liberln sklony Warrenova soudu (1954-1969) a konzervativnj sklony soudu Burgerova
(1969-1986) a nsledn Rehnquistova byly tedy do znan mry dsledkem politickho tlaku zvnjku. Rovn britt soudci jsou jmenovni
vldou, piem soudce vych soud jmenuje premir po porad s Lordem kanclem. Navzdory konvencm, podle nich se m pi tchto jmenovnch postupovat nestrann, politick ohledy asto do hry vstupuj;
stalo se tak napklad v roce 1980, kdy vrchnm archivem" (Master of
the Rolls), v Anglii ovem i vysoce postavenm soudcem, byl jmenovn
lord Donaldson, bval konzervativn advokt a znm stoupenec zkonnho omezovn odborskch aktivit.
Francouzsk Conseil Constitutionnel (stavn soud), kter je oprvnn
zkoumat stavnost zkon a omezovat tud parlament i exekutivu, je vystaven zvlt zetelnm politickm vlivm. Jeho leny jsou pevn nikoli profesionln soudci, ale bval zkuen politikov. Po tetin je ustanovuje francouzsk prezident, pedseda Nrodnho shromdn a pedseda Sentu, a politick pslunost bv pi tom asto dleitm faktorem.
V Japonsku je Nejvy soud fakticky jmenovn vldou; vy soudce jmenuje csa na nvrh vldy. Skutenost, e po 2. svtov vlce byla dlouhou
dobu u moci Liberln demokratick strana ovem znamenala, e prv
ona obsadila soud svmi stoupenci, a tak zajistila jeho naprostou podzenost parlamentu. To mlo mimo jin za nsledek, e navzdory rozshlmu
vyuvn volebn geometrie (gerrymandering), kter zejmna na venkov vrazn napomhala prv tto stran, nebyl Nejvy soud nikdy
ochoten anulovat volebn vsledky, a to ani v roce 1983, kdy volby byly
prohleny za nestavn, protoe mandty se rozdlily v naprostm nepomru k volebnm vsledkm (Eccleston, 1989).
Nezvislost soudnictv nen jedinm problmem; pedpojatost nemus bt dsledkem jen vtch tlak, ale i hodnot a kultury samotnch
soudc. Z tohoto hlediska klovm faktorem nen ani tak to, jak se
soudci ustanovuj, ale kdo je ustanovovn. Socialistick kritika odedv-

Soudcovsk nezvislost (judicial independence).

Ustavn princip
psn oddlenosti
soudnictv od
ostatnch sttnch
orgn (legislativnch a exekutivnch); jedna z aplikac dlby moci.
Volebn geometrie
{gerrymandering).
Manipulace s hranicemi volebnch
obvod s clem politicky zvhodnit
uritou stranu nebo
uritho kandidta.

324

Pojem
Soudn kontrola
stavnosti
Pod oznaenm
soudn kontrola
stavnosti (judicial
review) rozumme
pravomoc soudn
moci pezkoumvat" zkony, nazen a dal prvn
akty jinch sttnch
orgn, zejmna
orgn zkonodrn a vkonn moci,
a ppadn ie ruit.
Ve sv klasick
podob je princip
soudn kontroly
stavnosti dsledkem existence kodifikovan stavy a
soudm umouje
prohlsit za nestavn" postupy a
akty, kter podle
nich stav odporuj. Skromnj
forma soudn kontroly stavnosti, se
kterou se setkvme v systmech bez
kodifikovan
stavy, se omezuje
na pezkoumvn
aktu exekutivy z
hlediska bnch
zkon,a to s pouitm zsady ultra
vires (pekroen
pravomoci), kdy se
zkoum, zda vkonn moc nevyboila z pravomoc,
kter jsou j
sveny.Mnoz autoi spatuj v
soudn kontrole
stavnosti klov
institut liberlnho
konstitucionalismu,
zaruujc vldu
zkona"; tento institut ovem tak
vybouje ze systmu dlby a oddlenosti moc, jeliko a u s jakmiko-li
dsledky - vede k
nadazenosti
soudnictv.

na tvrd, e soudci vyjaduj hodnoty, kter ve spolenosti dominuj a obhajuj tud stvajc politick a spoleensk uspodn. Tuto tendenci
posiluje sociln vlunost soudc a zvltn status a cta, kter jsou se
soudcovskm stavem bn spojovny. Griffith (1991) tvrdil, e tato
konzervativn pedpojatost je zvlt vrazn u soudc britskch vych
soud a e jejm zdrojem je npadn homogenita sboru vych soudc,
jeho pevnou vtinu tvo mui bl pleti, pslunci vy stedn tdy, kte sv vzdln zskali na soukromch stednch kolch a na nkter z nejrenomovanjch univerzit, zejmna v Oxfordu nebo Cambridge (Oxbridge). Podobn se argumentovalo ve snaze naznait, e
soudci jsou zaujat vi enm, rasovm meninm, ppadn vi kad
skupin, kter je v soudcovskm sboru slab zastoupena.
Mezi soudci Nejvyho soudu USA je sice u od 50. let ernoch
a dnes jsou mezi nimi i dv eny, celkov se vak d ci, e v nm vdy
pevaovali anglosast protestante bl pleti, pochzejc z americk
stedn tdy. Nkter zem, napklad Austrlie, se snaily naopak tako
vm tendencm elit a usilovaly o to, aby se soudnictv stalo sociln re
prezentativnjm. Ponaje 80. lty se v Austrlii neustanovovali na
msta soudc jen praktit prvnci, ale i prvnci z ad univerzitnch pro
fesor. I kritikov vak uznvaj, e snaha uinit soudcovsk sbor soci
ln reprezentativnjm m i sv meze. K tomu, aby se soudnictv stalo
jakousi zmeneninou spolenosti, by se pi jmenovn soudc musela
zcela odhodit takov kritria, jakmi jsou odbornost a ivotn zkuenos
ti.
Tvo soudci politiku?
Pedstava, e soudci prvo pouze aplikuj, patila vdy do e mt.
Soudci nemohou aplikovat tzv. literu zkona", protoe dn zkon,
dn prvn termn a dn prvn princip nem jen jeden vznam, kadmu na prvn pohled zejm. V praxi soudci do zkona vznam vkldaj, a to v procesu jeho konstruovn", jen je nut volit mezi rznmi
monmi vznamy neboli interpretacemi. V tomto smyslu je veker
prvo prvem soudcovskm, tedy soudci tvoenm. Pesto evidentn
plat, e jak mra diskrece, kterou soudci v tomto smru disponuj, tak
dleitost zkon, kterm dodvaj vznamu, se znan li. Zsadn roli
zde hraj dva faktory. Prvnm je jasnost a detailnost zkonnch formulac. Celkov lze ci, e obecnji formulovan zkony nebo stavn principy sktaj vt prostor soudnmu vkladu. Druhm faktorem je ptomnost kodifikovan neboli psan" stavy. Existence takovho dokumentu vznamn status soudnictv umocuje, jeliko mu umouje kontrolovat stavnost.
Nkdy se tvrd, e soudn kontrola stavnosti vzela z anglickho
prva a e existuje u od roku 1610, kdy byl rozhodnut ppad dr. Bonhama\ nejlpe j vak porozumme, pochopme-li ji jako vsledek americkho vvoje, na jeho potku stla prvn psan stava na svt. stava USA se o soudn kontrole stavnosti nezmiuje; lze vak tvrdit, e jej
vznik logicky vyplynul z stavnho textu. Jeliko stava zakotvila
prvn normy upravujc chovn vldnch instituc, bylo evidentn zapoteb, aby nkdo nad dodrovnm tchto norem tak bdl a soudnictv
(konkrtn Nejvy soud) bylo tm jedinm, kdo byl k tomu vyba-

325
ven. Pravomoc soudnho pezkumu byla poprv uplatnna v rozhodnut ve
vci Marbury v. Madison (1803), kter formuloval pedseda Nejvyho
soudu John Marshall. Nejvy soud zde vyhlsil, e Zkon o soudnictv z
roku 1789 odporuje nejvymu prvu" zem - stav Spojench stt. Z
Nejvyho soudu se tak stala, jak to formuloval Robert Da-hl (1956),
politick instituce, tj. instituce, kter m rozhodovat ve spornch otzkch
sttn politiky".
Vznam Nejvyho soudu jako tvrce politiky byl zejm po cel
americk djiny. Napklad koncem 19. a potkem 20. stolet Nejvy soud,
vrn zsadm laissez-faire, uil doktrnu dnho procesu" (due process),
aby prohlsil za nestavn sociln zkony; potkem 30. let zejmna
zablokoval podstatnou st Rooseveltova programu, znmho pod oznaenm
Nov dl (New Deal). Teprve po tzv. soudn revoluci" z roku 1937, kter
nsledovala po jmenovn Novmu dlu naklonnch soudc, napklad
Hugo Blacka a Williama 0'Douglase, zaaly soudy sttn zsahy do
ekonomick a sociln sfry podporovat. V 50. a 60. letech vynesl Nejvy
soud za pedsednictv Earla Warrena adu zsadnch liberlnch rozhodnut
typu napklad Brown v. Board of Edu-cation (1964), kter prohlsilo za
nestavn segregaci ve kolch, a Baker v. Carr (1962), podle kterho obvody,
ve kterch se v USA vol do zkonodrnch sbor, mus bt stejn velk.
V mnoha ppadech Nejvy soud pedbhl Kongres i prezidenta a asto razil
cestu pozdj legislativ, napklad v polovin 60. let reformnm zkonm na
poli obanskch prv. Podobn Nejvy soud potvrdil stavnost umlho
peruen thotenstv, a to rozhodnutm ve vci Roe v. Wade (1961), pijatm v
dob, kdy se volen orgny odmtaly tmto nanejv kontroverznm problmem
zabvat. I kdy soudcovsk aktivismus pozdji ochabl, a to v dsledku pchodu
konzervativnch soudc jmenovanch republiknskmi prezidenty Nixonem,
Reaganem a Bushem seniorem, Soud nadle svj vliv uplatoval, napklad
piputnm postupnho znovuzavdn trestu smrti a omezenm prva na uml
peruen thotenstv. Politicky patrn nejvznamnj rozhodnut Nejvyho
soudu vak pila v prosinci 2000, kdy Soud zruil rozhodnut Nejvyho soudu
sttu Florida a sporn prezidentsk volby vyeil ve prospch George W. Bushe.
Nkte lid tvrdili, e Nejvy soud se tak ve skutenosti povil nad americk
lid.
Bylo by ovem chybou dovozovat, e v t podob, jak se uplatuje v USA,
soudn kontrola stavnosti garantuje nadvldu soudnictv. Za prv, soudn
kontrola stavnosti inn funguje jedin tehdy, jsou-li soudci skuten zcela
nezvisl na ostatnch vldnch institucch. To se vak, jak ji ve jsme na to
poukzali, v praxi stv jen zdka. Stoj napklad za zmnku, e pi
stanoven vsledk prezidentskch voleb z roku 2000 byl Nejvy soud
stranicky rozdlen, a to tak, e vtinu tvoili soudci jmenovan
republiknskmi prezidenty. Nadto soudci mohou zkony a dokonce i stavu
sice vykldat, nemohou vak ovlivovat jejich znn a rozhodovat o nm.
Soudn rozhodnut tak mohou bt zmnna stavnmi dodatky; kupkladu 17.
dodatek zvrtil dvj rozhodnut Nejvyho soudu, kterm byla za Soudcovsk aktivismus (judicial
nestavn prohlena federln da z pjmu. Patrn nejvt slabinou soudc activism). Ochota
rozhodovat
a soud je vak to, e nedisponuj donucovacmi prostedky a mus tud soudc
o vcech, o kterch
spolhat na orgny dalch dvou moc. To se jasn ukzalo v roce 1958, kdy s? vede politick
diskuse, protiklad
prezident Eisenhower musel pouhho vyslovovan se o tom, co
k zkon

326

vyslat do Little Rocku ve stt Arkansas jednotky federln armdy, aby

tamn koly pinutil poddit se desegreganmu rozhodnut z roku 1954,
kter se do t doby nerespektovalo.
Jestlie soudci tvo politiku, mus fungovat jako soust irho mechanismu vldnut a v mezch vytyench politickou kulturou a veejnm mnnm. Obte, s nimi se pi plnn lohy strce stavy me
soudnictv setkvat, se jasn ukzaly na bitv, kterou v 70. letech vedla
s indickmi soudy Indra Gndhov. Indie m sice psanou stavu, nikdy
se tam vak nedosplo k vyvenosti soudn kontroly stavnosti po vzoru USA a suverenity parlamentu po vzoru Westminsteru. V ovzdu slc kritiky autokratickho vdcovstv premirky Gnhov dospl v ervnu 1975 Vrchn soud Indie k zvru, e Gndhov se dopustila volebnch machinac a na pt let j zakzal politickou innost. Nejvy soud
Indie sice zkaz politick innosti a do rozhodnut o odvoln pozastavil, Gndhov vak bhem nkolika dn vyhlsila vjimen stav",
kter j umonil poslat do vzen stovky jejch politickch protivnk
a zavst psnou cenzuru. Pot, co byl v beznu 1977 vjimen stav odvoln, indick soudnictv dokzalo sice svou autoritu obnovit, od t doby si vak ponalo daleko umrnnji a zdrhalo se znovu momentln
vldu tak oteven napadnout.
Kde kodifikovan stava neexistuje, nzor, e soudci tvo politiku,
vyznv mn pesvdiv. Pi nepsan stav postrdaj soudci prvn
standard, kterm by mohli pomovat stavnost politickch akt a rozhodnut. Proto je britsk parlament svrchovan a proto je mu soudnictv
podzeno. Ped Slavnou revoluc roku 1688 byli soudci Spojenho krlovstv ochotni ruit akty parlamentu, jestlie odporovaly principm
common law. Tak tomu bylo v ppadu dr. Bonhama (1610). Revoluce
vak nastolila primt statutrnho prva (zkon pijmanch Parlamentem) a dn soudy pozdji tento princip nikdy nezpochybnily.
Soudn kontrolu stavnosti lze ovem aplikovat i v um smyslu, a to
v ppad exekutivnch pravomoc odvozench ze zmocovacch zkon. Pak lze pout princip ultra vires a akty napklad ministr prohlsit
za nezkonn. V tomto smru se 80. a 90. lta stala ve Spojenm krlovstv svdkem vzestupu soudcovskho aktivismu jako projevu rostoucho politickho vznamu soudc. Napklad v roce 1984 Snmovna lord potvrdila rozhodnut Odvolacho soudu, jm byl za nezkonn prohlen systm subvenc londnsk hromadn doprav, na kterm se
usnesla Rada Velkho Londna. Podobn byl v roce 1995 oznaen za nezkonn postup tehdejho britskho ministra zahrani Douglase Hurda, kter v rozporu se zkonem pouil penze z rozpotov kapitoly zahranin pomoc" na podporu vstavby pehrady Pergau v Malajsii. V letech 1992-1996 byl ministr vnitra Michael Howard na soudech poraen
dokonce desetkrt. V narstajcm aktivismu se projevuje jednak to, e
mezi britskmi soudci se kultura lidskch prv", jednak rostouc
obavy ze zneuvn moci exekutivou, kter vyvraj z toho, e ve Spojenm krlovstv neexistuj inn stavn brzdy a vyven. Zkon
o lidskch prvech (1988), kter nabyl innosti teprve v roce 2000, nepochybn tuto tendenci jen posl: zajiuje toti, e ppady, kter se dve mohly dostat ped Evropsk soud pro lidsk prva, budou moci nyn
levnji a rychleji projednvat britsk soudy.

329

KAPITOLA 15
Shromdn
Parlament nen nic jinho ne mnohohlav sbor vtch
nebo mench lenoch."
Walter Bagehot, Anglick stava (1867)
Shromdn (nkdy zvan parlamenty nebo zkonodrn sbory)
zaujmaj klov postaven v mechanismu vldnut. Tradin se tily
zvltnmu respektu a statusu jako veejn, dokonce demokratick tv
vldy. Napklad v psanch stavch se jim tradin dostv estnho
msta, protoe se o nich pojednv ped exekutivou a soudnictvm. Shromdnm se prokazuje cta, protoe jsou sloena z politickch laik, kte
o sob tvrd, e zastupuj lid, nikoli ze zvl odborn pipravench nebo
vc znalch vldnch ednk. Nadto funguj jako komory, ve kterch
diskutuje nrod, jako veejn fra, kde se ped oima veejnosti projednv
vldn politika a rozebraj se hlavn tmata dne. Ve vtin ppad se jim
svuje zkonodrn pravomoc, kter jim umouje formulovat nebo
pinejmenm ovlivovat veejnou politiku. Pesto se z mnoha stran ozvaj
hlasy, e ve 20. stolet moc parlamentu postupn slbne a vznam
shromdn kles. I kdy nkter shromdn nadle hraj v politickm
procesu vznamnou roli, mnoh se zmnila v pouh va-nrny" a v
podstat jen raztkuj" rozhodnut, uinn fakticky nkde pln jinde.
V 15. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- Co je shromdn?
- m se parlamentn systmy odliuj od systm prezidentskch?
- Jak jsou hlavn funkce shromdn?
- Jak jsou shromdn organizovna a jak se rzn jejich vnitn uspodn?
- m zejmna je dno, jakou maj parlamenty moc?
- Pro poklesl vznam shromdn? Zle na tom?

loha shromdn
V praxi se pouv cel kla termn, jimi se oznauj politick tvary
s velice podobnmi funkcemi: Kongres (USA), Nrodn shromdn
(Francie), Snmovna reprezentant (Japonsko), Parlament (Singapur),
Kongres poslanc (panlsko) atd. Ti, kdo se zabvaj srovnvac
politologi, obvykle tyto orgny oznauj slovem shromdn, zkonodrn sbor nebo parlament. V nejbnjm slova smyslu je shromdn
soubor nebo setkn lid; viz napklad koln shromdn. Jako odborn
politologick termn se slovo shromdn vilo jako oznaen neho, co
souvis s reprezentac (zastoupenm) a vldou lidu; shromdn - tak to
pinejmenm odpovd francouzsk tradici - se chpe jako jaksi nhraka
lidu. Proto se toto oznaen nkdy vyhrazuje doln, lidem

330

Charles-Louis de Secondat Montesquieu (1689-1775)

Francouzsk politick myslitel. Montesquieu pochzel ze lechtick rodiny a stal se advoktem. Literrn proslulost mu pinesly Persk listy (1721). V roce 1726 se usadil v Pai. V nsledujcch letech cestoval po Evrop a studoval politick a spoleensk instituce.
Hlavn Montesquieuovo dlo Duch zkon (1748) je rozshl a dosti neurovnan pojednn o otzkch politiky a prva, iroce vyuvajc srovnvac metody. Montesquieu
prosazoval jaksi parlamentrn liberalismus. Pitom vychzel z dl Lockovch (viz str.
65) a do jist mry i z anglickch politickch zkuenost, kter ale nechpal zcela sprvn. Zdrazoval, e je teba elit tyranii, a to fragmentac ili dlbou sttn moci.

volen komoe dvoukomorovho systmu (tak je tomu napklad v Pkistnu a ve Francii) nebo jedin komoe systmu jednokomorovho (napklad v Egypt nebo v Turecku). V tto knize pouvme termn shromdn v souvislosti s obma komorami ili snmovnami, a pouvme ho
jako synonymum termn zkonodrn sbor a parlament.
Chpeme-li shromdn jako zkonodrn sbory, znamen to, e je
hodnotme podle jejich zkladn funkce, tedy jako orgny legislativn,
zkonodrn. Z tohoto hlediska - podle zkladn funkce - lze toti vylenit
ti skupiny, resp. vtve" (branches) sttnch orgn:
- orgny moci zkonodrn: pijmaj zkony;
- orgny moci vkonn: provdj zkony;
- orgny moci soudn: autoritativn zkony vykldaj.
Dlen na orgny moci zkonodrn, orgny moci vkonn a orgny
moci soudn vychz z teorie dlby moci (viz str. 333) a od as Montesquieuovch je zkladem analzy sttnho mechanismu. Tento pohled je
vak znan zavdjc. Instituce, kter formln adme mezi orgny moci
zkonodrn, si jen zdka monopolizuj pravomoc tvoit prvo. Napklad i
exekutivy (viz str. 352) maj uritou prvotvornou pravomoc, realizovanou
napklad nazenmi nebo vyhlkami, a mohou tak zpravidla ovlivovat,
ne-li pmo usmrovat zkonodrn proces. Nadto pijmn zkon je
pouze jednou z funkc, kter zkonodrn sbory pln, dokonce ne vdy
funkc nejdleitj.
Nkdy se dv pednost termnu parlament (z francouzskho parler, tj.
mluvit"), jeliko se jm pekonv omezenost slova shromdn i
nejasnosti, kter mohou bt dsledkem pouit termnu zkonodrn sbor.
Termn parlament nicmn naznauje, e tyto orgny maj velmi zvltn
povahu. Vyplv z nj toti, e jejich definitorickm rysem je, e jsou to
orgny, ve kterch se diskutuje. Odhldneme-li od jejich legislativnch
pravomoc a od toho, e jsou to orgny zastupitelsk, dospvme k zvru,
e jde o komory pedevm debatn: jsou toti frem, na kterm se mohou
projednvat a veejn hodnotit rzn politick opaten (policies).
Parlamentn a prezidentsk systmy
Jednm z hlavnch rys kadho politickho systmu je vztah mezi
shromdnm a vldou, tj. mezi moc zkonodrnou a moc vkonnou.
Vjimen se me vyvinout urit forma vldy shromdn", kdy
shromdn je nadno moc zkonodrnou i moc vkonnou, take dn
samostatn exekutivn orgn neexistuje. Takov systm se bhem
francouzsk revoluce nakrtko objevil za Robespierra a jakobn, a to pod
vlivem Rousseauova (viz str. 95) radiklnho demokratismu. Jindy,

331

Pojem
Parlamentarismus
Parlamentarismus (parliamentary government) je systm vldnut (viz graf 15.1), ve
kterm vlda vldne ve shromdn ili parlamentu a skrze nj, take legislativa a
exekutiva splvaj". Moc zkonodrn a moc vkonn jsou formln sice dv rzn
moci, shromdn a exekutiva (kterm se asto souhrnn k vlda") jsou ale
natolik spjaty, e to jasn protie teorii dlby moci. Tm se parlamentn systmy vrazn odliuj od systm prezidentskch (viz str.356).
Parlamentn systm se vyznauje tmito hlavnmi rysy:
- sloen vldy je vsledkem voleb do shromdn a je dno silou jednotlivch politickch stran; neexistuje zvl volen exekutiva;
- vldy se sestavuj z osob, kter jsou leny shromdn; zpravidla jde o eln pedstavitele strany nebo stran, kter pedstavuj vtinu;
- vlda je odpovdna shromdn v tom smyslu, e mus mt jeho dvru a e me bt obvykle doln snmovnou donucena k rezignaci, pokud tuto dvru ztrat;
- vlda me ve vtin ppad shromdn rozpustit"; to znamen, e termn konn voleb lze pi respektovn uritho nejzazho data prun mnit;
- jeliko v ele vldy (zpravidla jako premir) je len shromdn, existuje zvltn
hlava sttu: konstitun monarcha nebo prezident, kter nen soust exekutivy.

zejmna v ortodoxnch komunistickch reimech, byly zkonodrn

i vkonn orgny podzeny nezpochybniteln autorit vldnouc" strany. Obvykle vak vztahy mezi shromdnm a exekutivou odpovdaj
nktermu ze dvou institucionlnch model: parlamentn nebo prezidentsk form vldy.
Vtina liberlnch demokraci pevzala uritou formu parlamentarismu (viz graf 15.1). asto jde o systmy westminsterskho typu, jeliko
vychzej z modelu Parlamentu Spojenho krlovstv. Potky westminsterskho Parlamentu - mnohdy prezentovanho jako matka parlament" - sahaj do 13. stolet, kdy se leny krlovskho dvora stali ryti
a mtan. V prbhu 14. stolet byly vytvoeny samostatn komory
(Snmovna obc a Snmovna lord), ve kterch byli zastoupeni v jednom ppad ryti a man, ve druhm baroni a pslunci duchovenstva. Nadvlda (supremacy) parlamentu nad krlem je vak plodem teprve Slavn revoluce roku 1688, a monost, aby parlament volal vldu
k odpovdnosti, byla uznna teprve v dsledku postupnho zavdn demokratickho volebnho prva bhem 19. stolet.

Graf 15.1 Parlamentn forma vldy

personln sloen

odpovdnost

volistvo
Obdobn parlamentn systmy vznikly v Nmecku, vdsku, Indii,
Japonsku, na Novm Zland, v Austrlii a v dalch zemch. Jejich hlav-

332

Odpovdn vlda
(responsible governmen). Vlda,
kter skld ty
neboli je odpovdna volenmu shromdn a jeho
prostednictvm lidu.
Znehybnlost (immobitism). Paralyzovanost vyplvajc z neptomnosti
siln exekutivy, zapinn mnoha
dlcmi arami ve
shromdn (parlamentu) a patrn i
ve spolenosti.
Brzdy a vyven
(checks and balances). Vnitn pnut
ve sttnm mechanismu, kter je dsledkem institucionln fragmentace.

nm rysem je splynut moci zkonodrn a moci vkonn: vlda je v tom

smyslu parlamentn, e je sloena z len parlamentu a parlamentu
(shromdn) je tak odpovdna. Pednost tohoto systmu je to, e jeho
vsledkem je efektivn, avak odpovdn vlda. Vlda je efektivn v
tom smru, e m dvru parlamentu a ve vtin ppad me tud
zaruit schvlen svho legislativnho programu. Vldy, strun eeno,
si mohou bt jisty, e to, s m pijdou, se tak stane. Vlda je vak nadle vldou odpovdnou, protoe me vldnout jen tak dlouho, dokud
m dvru shromdn. Shromdn m teoreticky pevahu; je to toti
ono, kdo m posledn slovo: me vldu sesadit".
Praxe parlamentnch systm vak ne vdy odpovdala tmto vysokm oekvnm. Nepochybn existuj ppady, napklad vdsko, kde
shromdn (Riksdag), oprajc se o psn normy tkajc se konzultac
a partnerskch vztah, m znan politick vliv, ani by fungovn
vldy bylo vystaveno jakmukoli nebezpe. Parlamentarismus je ovem
asto spojovn s problmem nadvldy exekutivy. Tak je tomu ve Spojenm krlovstv, kde psn stranick kze spolu s nepropornm (jednokolovm vtinovm) volebnm systmem vld bn umouje, aby
pomoc soudrn a spolehliv vtiny v Doln snmovn kontrolovala
parlament. Lorda Hailshama to vedlo (1976) k zvru, e vlda Spojenho krlovstv je fakticky volenou diktaturou". Parlamentn systmy
mohou tud kupodivu vystit v situaci, kdy se parlamenty stanou pouhmi vanrnami" a poslanci pouhmi teri lobbist".
Parlamentn systmy byly tak spojovny se slabou vldou a s politickou nestabilitou. K tomu dochz obvykle tehdy, je-li stranick systm
rozpolcen, co jde asto ruku v ruce s volebnmi systmy s vrazn pomrnm zastoupenm. Napklad za 4. Francouzsk republiky se v letech
1945-1958 vystdalo 25 vld. dn francouzsk vlda nemla tehdy za
sebou stabiln parlamentn vtinu, protoe jak komunist na levici, tak
gaullist na pravici stli v nesmiiteln opozici proti samotnmu reimu.
Podobnmi problmy trpla po 2. svtov vlce rovn italsk politika.
Polarizovan systm mnoha politickch stran vedl k tomu, e v letech
1945-2001 se vystdalo 59 vld. Takov zdnliv znehybnlost me
ovem mlit. Napklad v Itlii znamenaj zmny vldy obvykle pouh
personln pesuny v ele resort, nikoli zsadn politick obrat a jen obas vedou ke veobecnm volbm.
Hlavn alternativou parlamentarismu je prezidentsk forma vldy
(viz graf 16.1). Prezidentsk systmy jsou zaloeny na dslednm respektovn teorie dlby moci (viz str. 333). To je zrukou, e shromdn a exekutivy budou formln na sob nezvisl a nezvisle na sob budou tak voleny. Klasick pklad tohoto systmu nachzme v
USA, kde tzv. Otcm - zakladatelm" lo zejmna o to, aby zabrnili
vzniku pli siln exekutivy; obvali se toti, e funkce prezidenta by
se mohla piodt do hvu britsk monarchie. Systm, kter tak vznikl,
obsahuje tud celou soustavu brzd a vyven. Kongres, prezident a
Nejvy soud jsou od sebe oddleny v tom smyslu, e je vyloueno,
aby jedna a t osoba psobila v rmci vce ne jen jedn moci"; i
proto jsou tyto orgny schopny se vzjemn omezovat. Napklad
Kongres je oprvnn pijmat zkony, prezident je vak me vetovat;
Kongres nicmn me dvoutetinovou vtinou v jedn i druh
komoe toto veto pehlasovat. Podobn je prezident oprvnn jme-

334

Rzn funkce shromdn

ekneme-li, e shromdn jsou zkonodrn orgny, komory, ve
kterch se diskutuje, nebo e jsou to zastupitelsk sbory, sten tm jejich
skuten vznam zatemujeme. Je pravda, e loha shromdn se stt od
sttu a systm od systmu li, ve vech ppadech vak shromdn pln
adu funkc. Jsou pedevm spojnic mezi vldou a lidem a komunikanm
kanlem, kter me jak podporovat vldu a napomhat zachovn reimu,
tak tak vldu nutit, aby reagovala na poadavky a obavy veejnosti.
Hlavnmi funkcemi shromdn jsou:
-

pijmn zkon,
reprezentace,
kontrola,
vbr a pprava talent,
legitimizace.

Pijmn zkon
V pjmn zkon se asto spatuje hlavn funkce shromdn. To
vyplv u z toho, e jsou bn charakterizovna jako zkonodrn sbory.
Shromdn neboli parlamenty maj obvykle zkonodrnou pravomoc;
pitom se m za to, e jimi pijman zkony budou chpny jako autoritativn a zvazn. Je tomu tak ze dvou dvod. Za prv, shromdn je
frem, na kterm se mohou nvrhy zkon veejn zkoumat a projednvat.
Za druh, shromdn jsou utvena tak, aby vznikl dojem, e zkony
pijm sm lid (resp. - ped nstupem demokracie - hlavn zjmov skupiny
ve spolenosti). Idea, e shromdn maj zkonodrnou pravomoc, je vak
asto znan zavdjc. Jak jsme ji ve zdraznili, jen zdka si
shromdn zkonodrnou pravomoc monopolizuj. Ustavn prvo je
nezdka vn psobnosti shromdn. Napklad v Irsku se stava mn
referendem, v Belgii ji mn zvltn stavodrn sbory. Vysoc funkcioni
exekutivy, napklad francouzsk prezident, mohou asto vydvat zkony
ve form dekret, ppadn mohou -jako napklad americk prezident zkony po jejich schvlen vetovat. Evropsk parlament vbec
zkonodrnm sborem nen, jeliko prvo EU tvo pevn Rada ministr.
Dokonce i ve Spojenm krlovstv, kde je Parlament formln svrchovan
(viz str. 318), ministi bn tvo prvo, a to v podob pramen, nad
ktermi m parlament ve skutenosti jen nepatrnou kontrolu.
Jet dleitj je, e parlamenty uplatuj pramalou pozitivn zkonodrnou pravomoc. Vtina nvrh a legislativnch zmr pichz z
exekutivy, kter je organizan jasn uspodan a m pstup k odbornm
znalostem a informacm, jich je zapoteb k formulovn politik. Napklad
britt poslanci maj stle jen nepatrnou monost iniciovat pijmn zkon
poslaneckmi nvrhy; o nich se nadto jedn jedin tehdy, kdy je vlda
ochotna vedle svch vlastnch nvrh pro n vyhradit as. Zhruba 80 %
nvrh, o nich jedn americk Kongres - nejnezvislej a nejmocnj
shromdn vysplho svta - dnes pochz od prezidenta. Omezen je
rovn negativn zkonodrn pravomoc shromdn, tj. jejich monost
navrhovan zkony zamtat nebo pozmovacmi nvrhy korigovat. Nkde,
napklad v prvn komoe nizozemskch Generlnch stav, se v dsledku
parlamentnch debat vrazn zmn tm polovina vech navrench
zkon. Ve Spojenm krlovstv jsou

335

vak situace, kdy je vlda v Doln snmovn pehlasovna, vzcn, dokonce vjimen. A pli asto jsou zkony pijmny prostednictvm
shromdn, nikoli shromdnmi.
Reprezentace
Shromdn hraj vznamnou reprezentativn, zastupitelskou roli,
jeliko jsou spojnic mezi vldou a lidem. V 18. stolet se to vyjadovalo
heslem, je si pisvojilo 13 americkch koloni, kter povstaly proti
britskmu panstv: dn zdaovn bez zastoupen" (no taxation without representation). V dsledku postupnho roziovn volebnho prva, kter vystilo ve veobecn volebn prvo zletilch, se ze shromdn stala lidov fra, tedy orgny, kter jednaj za sm lid". Pravomoc,
kterou m v politickm systmu shromdn, se proto obvykle chpe jako dleit ukazatel a mtko demokratickho vldnut. Mn jasn
vak je, jak se tato reprezentativn funkce realizuje v praxi.
Reprezentace (viz str. 244) je princip sloit, kter m adu asto protichdnch dsledk. Napklad parlamentn systmy westminsterskho
typu, vychzejc z britskch tradic, asto vydvaly reprezentanty (zstupce) za zmocnnce, jejich hlavnm kolem je, aby ve jmnu svch
voli postupovali podle svho vlastnho rozumu. Toto burkovsk pojet
reprezentant jako nezvislch aktr vak oste kontrastuje s tuhou
stranickou krn, se kterou se dnes ve shromdnch setkvme, a to zejmna v parlamentnch systmech. Alternativn teorie reprezentace - teorie mandtu (viz str. 247) - nespatuje hlavn mechanismus zastupovn
ve shromdnch, ale v politickch stranch.
V jinch sttech m idea reprezentace volistva estn msto. To plat
pedevm o americkm Kongresu a je to dsledek relativn slabho
americkho systmu politickch stran a neobvykle krtkho - dvouletho
- funknho obdob len Snmovny reprezentant. Hlavn starost jak
reprezentant, tak sentor je pinst nco dom". Kongres je tud
zpravidla ovldn tm, emu se k pork barrelpolitics"', tedy stylem
urvi pro sv volie, co urvat me"; pro politiku jsou tud pznan
opaten, kter maj pinst prospch konkrtnm volebnm obvodm.
Toho se dosahuje tm, e jednotliv zkonodrci spolupracuj ve stylu j
na brchu, brcha na m" (log rolling"). Ve sv funkci reprezentanta je
Kongres natolik efektivn, e k tvorb politiky se pli nehod: je pro nj
snaz blokovat program, se kterm pijde prezident, ne pedloit vlastn
ucelenou alternativu.
V SSSR a jinch komunistickch sttech, kde voli neml z eho vybrat a neexistovala sout politickch stran, byla zkladem reprezentace asto mra, v n se shromdn podobala cel spolenosti. Nejvy
sovt tak pipomnal spe jakousi zmeneninu sovtsk spolenosti co
do pohlav, zamstnn, nrodnosti atd.; v tom ho shromdn vysplho Zpadu nikdy nemohla pedstihnout a tak nepedstihla. Konen
jsou shromdn asto frem reprezentace zjm. Tak je tomu zejmna
tehdy, kdy se v nich spatuje subjekt se znanm politickm vlivem
a kdy systmy politickch stran jsou natolik benevolentn, e umouj
vstup zjmovch skupin. I zde jsou pkladem pedevm USA, kde
zhruba tvrtinu nklad spojench s volbami do Kongresu hrad Vbory
pro politickou innost (Political action committees - PACs). Prudk rozmach profesionlnho lobbovn ve Spojenm krlovstv, ke ktermu do-

336

Pojem

Odpovdnost
Odpovdnost (responsibility) lze
chpat dvojm navzjem protikladnm zpsobem. Za
prv,jednat odpovdn znamen
jednat citliv, rozumn nebo morln sprvn, asto
tvi v tv tlaku
jednat jinak. Vlda
tud o sob me
tvrdit, e je odpovdn", el-li tlakm volistva a
riskuje-li, e se
stane nepopulrn,
sleduje-li politiku,
jejm clem je
uspokojit dlouhodob zjmy veejnosti. Za druh,
odpovdnost znamen skldn t
{accountability -viz
str. 414). To
pedpokld existenci njak vy
autority, j je jednotlivec nebo orgn
podzen a kterou
me bt kontrolovn. V tomto
smyslu je vlda
odpovdn"tehdy,
me-li jej postupy kontrolovat a
kritizovat shromdn, kter m
tak pravomoc ji
odvolat. Termn
odpovdnost",
chpe-li se takto,
m i vznamn
morln rozmr:
vyplv z nj, e
vlda je ochotna
akceptovat kritiku a
strpt pslunou
sankci.

lo v 80. a 90. letech, vyvolal obavy, e tradin loajalita poslanc k volebnm obvodm bude oslabena rostoucm vlivem podnikatelskch zjm
(Leigh a Vulliamy, 1997).
Kontrola
Zatmco vznam zkonodrn a zastupitelsk funkce shromdn
poklesl, draz kladen na schopnost shromdn omezovat neboli brzdit
pravomoci exekutivy zeslil. Shromdn se stle vraznji mn v
kontroln orgny, jejich hlavn funkc je produkovat odpovdnou vldu ili
vldu, kter je nucena skldat ty ze sv innosti. Vtina shromdn si
vytvoila institucionln mechanismy, kter maj plnn tto funkce
usnadnit. V parlamentnch systmech jsou napklad ministrm pravideln
adresovny stn nebo psemn dotazy. Klasickm pkladem je zde tzv.
question time - doba vyhrazen dotazm - v britsk Doln snmovn.
Jednou tdn je tak premir podrobovn kovmu vslechu a zhruba
jednou msn jsou takov procedue vystaveni i klov ministi. V
Nmecku a ve Finsku se pouv interpelac, tj. stnch dotaz, po jejich
zodpovzen shromdn hlasuje, zda je s odpovmi spokojeno. Jeliko
kladen otzek a diskuse v plnu snmovny maj nutn tendenci
generalizovat, probh vtina kontroln innosti shromdn ve vborech
k tomu vytvoench. V tomto smru byly pro mnoh shromdn vzorem
mocn stl vbory americkho Kongresu.
Pi voln exekutiv k odpovdnosti se vak shromdnm neda bt
vdy efektivn. Napklad kontrola monopoln stranou, kter existuje v
n, vedla k tomu, e shromdn - Vensk shromdn lidovch
zstupc - se zmnilo v pouh propagandistick nstroj, kde je vldn
politika tm vdy jednomysln schvlena. I v jinch zemch omezuje
parlamentn kontrolu stranick disciplna. Lze napklad tvrdit, e v
systmech westminsterskho typu je hlavn funkc shromdn dret u
moci a podporovat vldu, protoe vtina len shromdn je z ad
vldnouc strany. Kontroln funkce pipad tud opozinm stranm; ty
vak nemohou vldu odvolat, pokud si vlda udruje ve shromdn
kontrolu nad vtinou.
Dalm dleitm faktorem je schopnost shromdn obstarat si od
exekutivy informace. Vdn je moc (knowledge is power): bez plnch a
pesnch informac je smyslupln kontrola nemon. Napklad v USA,
Francii, Nizozemsku, Kanad a Austrlii byly pijaty zkony o svobodnm
pstupu k informacm, podle nich m veejnost prvo na pstup k
vldnm informacm a dokumentm. Dohled nad exekutivou tak vyaduje,
aby poslanci disponovali nleitmi zdroji a mli pstup k vdeckm
stavm a odbornm expertizm. V tom existuj dramatick rozdly - od
tdrho financovn a rozshlho personlu, kterm disponuj amerit
kongresmani a sentoi a k mn placenm, nedostatenmi zdroji
disponujcm a obas pepracovanm poslancm britskho parlamentu.
Vbr a pprava talent
Shromdn jsou asto vznamnmi nstroji vbru talent - jsou
jakmsi rezervorem schopnch lid, ze kterch vyrstaj osobnosti pijmajc dleit politick rozhodnut. V autoritskch zemch to plat
mn: shromdn, kter pouze schvaluj, co se jim pedlo, zdka pi-

338
338

James Madison (1751-1836)

Americk sttnk a politick myslitel. Na stavnm konventu v roce 1787 zastupoval stt
Virginia. Madison byl rozhodnm zastncem americk sttnosti a jednm z tch, kdo se aktivn zasazovali o ratifikaci stavy USA. Za Jeffersonova prezidentstv byl ministrem zahraninch vc (1801-1809), pot tvrtm prezidentem USA (1809-1817). Madison, obvykle povaovan za pednho stoupence pluralismu a odprce koncentrace moci, prosazoval federalismus, bikameralismus a dlbu moci. Kdy se vak ocitl ve vld, snail se posilovat pravomoc stednch orgn. Z jeho spis jsou nejznmj Listy federalistovy
(1787-1789), kter napsal spolu s Alexandrem Hamiltonem (viz str. ) 84) a Johnem Jayem.

ve v roce 1989, krtce pot, co se poprv objevily v sovtskm parlamentu.

Struktura shromdn
Shromdn se rzn v ad smr. Jejich lenov mohou bt napklad
voleni, jmenovni nebo mohou zskvat mandt ddnm; me se tak
vyuvat jakkoli kombinace tchto metod. Jsou-li lenov voleni, mohou
bt voleni obyvatelstvem (ve stejn velkch volebnch obvodech) nebo se
tak me dt prostednictvm region nebo lenskch stt. Volebn prvo
me bt omezen nebo veobecn a me se vyuvat rznch volebnch
systm (viz str. 251). Znan se li tak velikost shromdn. Malik
tichomosk republika Nauru m shromdn tvoen 18 leny, z nich
kad zastupuje zhruba 440 lid. Opanm extrmem je Vensk
shromdn lidovch zstupc - kad z jeho 2 000 len zastupuje vce
jak 350 000 lid. Hlavn strukturln rozdlnosti vak spovaj v tom, zda je
shromdn jednokomorov nebo dvoukomorov a v tom, jak vypad
systm jeho vbor a jakou roli tyto vbory hraj.
Jedna komora nebo dv?
Jugoslvie kdysi experimentovala s ptikomorovm shromdnm a v
Jin Africe existovalo v letech 1984-1994 shromdn trojkomoro-v;
pevn vtina shromdn vak m bu jednu komoru nebo komory
dv. Jednokomorov (unikamerln) shromdn byla bn ve vtin
africkch zem a v komunistickch zemch jako je na; rovn nkter
postkomunitick zem se pidrely tradic svho nkdejho unikameralismu. Obdob po 2. svtov vlce se dokonce vyznaovalo tendenc
k jednokomorovmu shromdn. Napklad Izrael ustavil v roce 1948
jednokomorov parlament (Knesset) a druh komory byly zrueny v roce
1950 na Novm Zland, v roce 1954 v Dnsku a v roce 1970 ve vdsku.
Tento vvoj posiluje nzor, e jednokomorov shromdn jsou
praktitj, spornj a innj ne dvoukomorov, zejmna pokud jde o
reagovn na poteby malch a relativn soudrnch spolenost. Abb
Siys vyslovil v roce 1789 vtu, kter se stala slavnou: Jestlie druh
komora souhlas s prvn, je zbyten; jestlie s n nesouhlas, je nebezpen
a kod." Pesto si zhruba polovina stt podruje shromdn
dvoukomorov ili bikamerln.
Pokud jde o posilovn brzd a vyven jak ve shromdnch, tak mezi
exekutivami a shromdnmi, spatoval se v bikameralismu zpravidla
jeden z stednch princip liberlnho konstitucionalismu (viz str. 64).
Bylo tomu tak i v diskusch mezi Otci - zakladateli", kte v roce 1787
koncipovali stavu USA. Zatmco dvj druh komory, nap.

339

Tma
Bikameralismus: pednosti a slabiny
Bikameralismus m tyto hlavn pednosti:
- Drah komory brzd moc prvnch komor a zabrauj vld vtiny.
- Dvoukomorov shromdn innji brzd moc exekutivy, jeliko jsou
zde dv komory. kter poukazuj na to, kde vlda selhala.
- Dvoukomorov shromdn roziuj zkladnu reprezentace, jeliko
umouj, aby jednotliv komory artikulovaly rzn zjmy a reagovaly na
poteby rznch skupin voli.
Existence druh komory me zajistit pelivj provovn pijmanch
zkon, jeliko me pebrat st legislativn zte prvn komory a napravovat jej omyly a pehldnut.
Druh komory mohou fungovat jako stavn pojistka, protoe prodluuj
pijmn spornch zkon a umouj, aby se dle debatovalo a vedly se
veejn diskuse.
Ke slabinm bikameralismu pat:
Jednokomorov shromdn jsou efektivnj, protoe ptomnost druh
komory me legislativn proces zbyten komplikovat a ztovat.
Druh komory asto funguj jako brzda demokratickho vldnut, zejmna jsou-li jejich lenov nevolen nebo nejsou-li voleni nepmo.

- Dvoukomorov shromdn jsou pobdkou k institucionlnm konfliktm

tm, e konen rozhodnut svuj spolenm dohodovacm vborm.
- Druh komory navozuj situace konzervativn politick pedpojatosti, jeliko udruj stvajc stavn uspodn a nkdy stran zjmm spoleenskch elit.

britsk snmovna lord, se vyvinuly jako nstroj vldn reprezentace

mocnch ekonomickch a socilnch zjm, v americkm Sentu spatovali
delegti typu Jamese Madisona nstroj fragmentace zkonodrn moci a
pojistku proti nadvld exekutivy.
Vhody bikameralismu pokud jde o reprezentaci jsou dleit zejmna
ve federacch (viz str. 183), kde sdlen suverenita vytv neustl
nebezpen nesmiitelnho konfliktu mezi centrem a periferi. Ve vech 16
federacch, kter dnes ve svt existuj, jsou zkonodrn sbory
dvoukomorov a ve 14 z nich druh komora reprezentuje provincie nebo
lensk stty. Ty mohou bt zastoupeny bu stejn, jako je tomu v
Austrlii, vcarsku nebo USA, nebo podle potu obyvatel, jako je tomu v
Rakousku a Nmecku. V nkterch nefederativnch sttech se druhch
komor vyuv i k een problm vyplvajcch z rozdlnosti mezi
regiony. Ve Francii se vtina len druh komory, v Nizozemsku vichni
vol nepmo, a to orgny mst.
Vtina druhch komor je stavn a politicky podzena prvnm, na n
se zpravidla hled jako na msto, kde pebv autorita lidu. Tak je tomu zejmna v parlamentnch systmech, ve kterch je vlda obecn odpovdna
doln komoe; z ad poslanc doln komory tak pochzej vichni jej lenov, resp. jejich vtina. V Norsku, Nizozemsku a na Fidi mus bt
vechny nvrhy zkon pedkldny v prvn komoe; v Indii, Kanad a
Spojenm krlovstv mus bt v prvn komoe pedkldny nvrhy vech
finannch zkon. Druhm komorm me bt rovn upeno prvo veta.
Napklad japonsk prvn komora, Snmovna reprezentant, me
dvoutetinovou vtinou pehlasovat Snmovnu poradc. Britsk Snmovna
lord me pouze o rok odloit schvlen zkon, a to jet jen jinch ne
finannch; me vak vetovat odvoln soudc a odklad parlamentnch
voleb.
Tyto slab varianty bikameralismu jsou nezdka odrazem omezen

reprezentativ
nosti
horn
snmovny.
Napklad v
Nmecku,
Rakousku

Nvrh zkona
{bili). Text, kter je-li schvlen, stv se zkonem.

340

a Itlii se do nich vol nepmo, v Belgii, Malajsii a Irsku se do nich zsti

vol, zsti jmenuje. Kanadsk Sent a britsk Snmovna lord se cel
ustavuj jmenovnm; do roku 1999 tvoili vtinu len Snmovny
lord ddin peerov, teprve v roce 1999 jim bylo odato prvo astnit se zasedn snmovny. Se silnj variantou bikameralismu se setkvme tam, kde maj ob komory zhruba stejn pravomoci. V Itlii - abychom uvedli pklad - jsou poslanci i sentoi voleni na zklad veobecnho volebnho prva a ob snmovny maj stejn zkonodrn pravomoci. Prezident je volen sborem volitel, ve kterm jsou zastoupeny
ob komory; premir i lenov Ministersk rady jsou odpovdni celmu
shromdn. Americk Kongres je nejsp jedinm pkladem shromdn, ve kterm m dominantn postaven horn snmovna. Nvrhy vech
daovch zkon se sice mus pedkldat ve Snmovn reprezentant,
pravomoc ratifikovat smlouvy a potvrzovat jmenovn vak vykonv
jedin Sent.
Jednou z nejvtch nevhod fragmentace zkonodrnho sboru je
monost konfliktu mezi snmovnami. Maj-li ob snmovny zhruba stejn
pravomoci, je zapoteb mechanismu, pomoc nho by se eily konfliktn situace a pedchzelo se znehybnn cel instituce. Nejbnjm mechanismem jen ten, kter se pouv v americkm Kongresu, kde existuje
zvltn spolen vbor, sloen z vznamnch osobnost obou komor,
kter dospv ke kompromisnm zvrm. V Nmecku m doln komora
(Bundestag) dominantn roli ve vtin zkonodrnch innost, horn komora (Bundesra) vak disponuje vznamnm prvem veta v otzkch
stavy a ve vcech tkajcch se zem (Lnder). Ppadn spory se postupuj spolenmu dohodovacmu vboru Spolkovho snmu a Spolkov rady, do kterho vyslaj ob snmovny stejn poet len. Bikameralismus
je kritizovn i za to, e thne ke konzervativn politick pedpojatosti. Pokud druh komory hj stavn strukturu tm, e ztuj pijmn radiklnch nebo spornch opaten, hodnot se tato tendence zpravidla pozitivn.
Pokud ovem mohou blokovat nebo zdrovat zkony schvlen demokraticky zvolenmi prvnmi komorami, mohou pouze napomhat tomu, e se
politick a spoleensk elity zabarikdovvaj ped tlaky veejnosti. Je jistou ironi, e situace se me vyvinout i opan. Americk Sent je dnes
stejn liberln, ppadn liberlnj ne Snmovna reprezentant a ve
Spojenm krlovstv byla v 80. letech Snmovna lord innj brzdou
vldy M. Thatcherov ne Doln snmovna.
Systmy vbor
Tm ve vech shromdnch existuje njak systm vbor. Tendence k vyuvn vbor - a to jak ve shromdnch, tak i jinde - se
dokonce asto hodnot jako jeden z charakteristickch rys modern politiky. Systmy vbor se stle astji prezentovaly jako mocensk jdra
shromdn, jako samo centrum legislativnho procesu: zatmco parlamentn komory jsou od toho, aby se v nich mluvilo, vbory jsou od toho, aby se v nich pracovalo. Woodrow Wilson (1885) to formuloval takto: Vlda Kongresu je vlda vbor. Zasedajc Kongres je Kongres
pedvdjc se veejnosti. Kongres v mstnostech svch vboruje Kongres pracujc." Nepekvapuje proto, e shromdn se asto klasifikuj
podle svch vbor. eeno bez obalu, siln shromdn maj siln vbory, slab shromdn maj slab vbory.

341

Tma
Vbory: pednosti a stinn strnky
Vbor je mal pracovn skupina sloen z len, vybranch njakho
vtho orgnu a povench konkrtnmi koly. Zatmco vbory ad hoc se
vytvej ke splnn njakho konkrtnho kolu a pot. co ho spln, se rozpoutj, stle vbory pln dlouhodob kol) a jejich role je institucionalizovna. Systm vbor zaujm stle vznamnj msto v orgnech jak moci
zkonodrn, tak moci vkonn; jejich kolem je o vcech diskutovat a
nkdy i rozhodovat.
K pednostem vbor pat mj.:
- Umouje prezentaci irok kly pohled, nzor a zjm.
- Nabzej monost komplexnjho, delho a zevrubnjho projednn vci.
- Tm, e zuuji spektrum protikladnch nzor, vedou k tomu. aby se rozhodovalo innji a rychleji.
- Umouj dlbu prce a podncuji soustedn odbornch znalosti.
Vbory jsou vak tak kritizovny, a to z tchto dvod:
- Snadno jimi mohou manipulovat ti. kdo je vytvej a obsazuj.
- Podncuj centralizaci, jeliko umouj, aby pod roukou konzultac je
pedsedajc ovldal -Zuuj spektrum nzor a zjm, ke kterm se pi
rozhodovn pihl.
- Vyleuj sv leny z vtho orgnu a vytvej tak jistou formu zdnliv
reprezentace.
Vbory, ktermi shromdn disponuje, pln zpravidla jednu ze t
funkc. Za prv, mohou podrobnji zvaovat legislativn opaten a finann
nvrhy. Tm nejen pomhaj odlehit snmovnm v jejich zkonodrn
prci, ale tak vci zkoumaj podrobnji a nronji, ne je lze zkoumat v
plnech. Tento kol obvykle pln stl vbory, kter mohou bt obecnji
zamen a promnn, jako je tomu ve Spojenm krlovstv a ve Francii,
nebo vysoce specializovan a stl, jako je tomu v Nmecku a v USA. Za
druh, vbory se mohou vytvet k tomu, aby sledovaly vldn
administrativu a dozraly nad vkonem exekutivn moci. Tyto vbory mus
bt stl a specializovan; maj-li toti bt inn, mus se svmi
podrobnmi znalostmi a odbornost vyrovnat exekutiv. Napklad v
americkm Kongresu odpovdaj za legislativu a kontrolu stl vbory,
zatmco v britskm Parlamentu a ve francouzskm Nrodnm shromdn
se k tmto elm vytvej zvltn specializovan vbory nebo vbory
kontroln. Za tet, vbory vytven ad hoc mohou vyetovat vci
veejnho zjmu. S nktermi nejvznamnjmi pklady vyetovacch
vbor jsme se mohli setkat v USA- lo mj. o Irvinv Vbor pro
vyetovn afry Watergate nebo snmovn Vbor pro neamerickou
innost, kter se v 50. letech stal nstrojem meccarthismu.
Je-li pravda, e siln vbory znamenaj siln shromdn, m to je, e
vbory jsou siln"? Existuje obecn shoda, e americk Kongres disponuje nejsilnjmi vbory na svt a e prv tyto vbory se mnoho
shromdn snailo napodobit. Jejich moc nepochybn vyplv z jejich
specializace, stlho lenstv v nich i ze tdr podpory, kter se jim dostv, a to jak pokud jde o finance, tak pokud jde o pstup k odbornm
radm. To jim umouje vyrovnat se odbornm znalostem byrokracie.
Nadto jejich loha v legislativnm procesu je zcela zsadn. Zatmco ve
Spojenm krlovstv, Francii a Japonsku se nvrhy zkon postupuj vborm teprve pot, co se o nich debatovalo a co byly v zsad schvleny ve
snmovnm plnu, v Kongresu se nejprve projednvaj ve vborech. To
znamen, e mnoho nvrh se od zkladu pedl a jin vbec nikdy jako
zkony nespat svtlo svta.

Mccarthismus
(McCarthyism\.
Vyuvn hon na
arodjnice a bezskrupolznho vyetovn, praktikovanch v 50. letech
americkm sentorem Josephem
McCarthym proti
komunistm".

340

a Itlii se do nich vol nepmo, v Belgii, Malajsii a Irsku se do nich zsti

vol, zsti jmenuje. Kanadsk Sent a britsk Snmovna lord se cel
ustavuj jmenovnm; do roku 1999 tvoili vtinu len Snmovny
lord ddin peerov, teprve v roce 1999 jim bylo odato prvo astnit se zasedn snmovny. Se silnj variantou bikameralismu se setkvme tam, kde maj ob komory zhruba stejn pravomoci. V Itlii - abychom uvedli pklad - jsou poslanci i sentoi voleni na zklad veobecnho volebnho prva a ob snmovny maj stejn zkonodrn pravomoci. Prezident je volen sborem volitel, ve kterm jsou zastoupeny
ob komory; premir i lenov Ministersk rady jsou odpovdni celmu
shromdn. Americk Kongres je nejsp jedinm pkladem shromdn, ve kterm m dominantn postaven horn snmovna. Nvrhy vech
daovch zkon se sice mus pedkldat ve Snmovn reprezentant,
pravomoc ratifikovat smlouvy a potvrzovat jmenovn vak vykonv
jedin Sent.
Jednou z nejvtch nevhod fragmentace zkonodrnho sboru je
monost konfliktu mezi snmovnami. Maj-li ob snmovny zhruba stejn
pravomoci, je zapoteb mechanismu, pomoc nho by se eily konfliktn
situace a pedchzelo se znehybnn cel instituce. Nejbnjm mechanismem jen ten, kter se pouv v americkm Kongresu, kde existuje
zvltn spolen vbor, sloen z vznamnch osobnost obou komor,
kter dospv ke kompromisnm zvrm. V Nmecku m doln komora
(Bundestag) dominantn roli ve vtin zkonodrnch innost, horn komora (Bundesra) vak disponuje vznamnm prvem veta v otzkch
stavy a ve vcech tkajcch se zem (Lnder). Ppadn spory se postupuj spolenmu dohodovacmu vboru Spolkovho snmu a Spolkov rady, do kterho vyslaj ob snmovny stejn poet len. Bikameralismus
je kritizovn i za to, e thne ke konzervativn politick pedpojatosti. Pokud druh komory hj stavn strukturu tm, e ztuj pijmn radiklnch nebo spornch opaten, hodnot se tato tendence zpravidla pozitivn.
Pokud ovem mohou blokovat nebo zdrovat zkony schvlen demokraticky zvolenmi prvnmi komorami, mohou pouze napomhat tomu, e se
politick a spoleensk elity zabarikdovvaj ped tlaky veejnosti. Je jistou ironi, e situace se me vyvinout i opan. Americk Sent je dnes
stejn liberln, ppadn liberlnj ne Snmovna reprezentant a ve
Spojenm krlovstv byla v 80. letech Snmovna lord innj brzdou
vldy M. Thatcherov ne Doln snmovna.
Systmy vbor
Tm ve vech shromdnch existuje njak systm vbor. Tendence k vyuvn vbor - a to jak ve shromdnch, tak i jinde - se
dokonce asto hodnot jako jeden z charakteristickch rys modern politiky. Systmy vbor se stle astji prezentovaly jako mocensk jdra
shromdn, jako samo centrum legislativnho procesu: zatmco parlamentn komory jsou od toho, aby se v nich mluvilo, vbory jsou od toho, aby se v nich pracovalo. Woodrow Wilson (1885) to formuloval takto: Vlda Kongresu je vlda vbor. Zasedajc Kongres je Kongres
pedvdjc se veejnosti. Kongres v mstnostech svch vbor je Kongres pracujc." Nepekvapuje proto, e shromdn se asto klasifikuj
podle svch vbor. eeno bez obalu, siln shromdn maj siln vbory, slab shromdn maj slab vbory.

341

Tma
Vbory: pednosti a stinn strnky
Vbor je mal pracovn skupina sloen len, vybranch njakho
vtho orgnu a povench konkrtnmi koly. Zatmco vbory ad hoc se
vytvej ke splnn njakho konkrtnho kolu a pot. co no spln, se rozpoutj, stale vbory pln dlouhodob kol a jejich role je institucionalizovna. Systm vboru zaujm stle vznamnj msto v orgnech jak moci
zkonodrn, tak moci vkonn: jejich kolem je o vcech diskutovat
nkdy i rozhodovat.
K pednostem vbor pat mj.
Umouje prezentaci irok kly pohled, nzor a zjm.
Nabzej monost komlexnjho, delho a zevrubnjho projednn vci.
Tm, e zuuj spektrum protikladnch nzor, vedou k tomu, aby se rozhodovalo innji a rychleji.
Umouj dlbu prce a podncuj soustedn odbornch znalost.
Vbory jsou vak tak kritizovny, a to z tchto dvod:
Snadno jimi mohou manipulovat ti, kdo je vytvej a obsazuj.
Podncuj centralizaci, jeliko umouj, aby pod roukou konzultac je
pedsedajc ovldal.
Zuuj spektrum nzor a zjm, ke kterm se pi rozhodovn pihl.
Vyyleuj sv leny z vtho orgnu a vytvej tak jistou formu zdnliv
reprezentace.
Vbory, ktermi shromdn disponuje, pln zpravidla jednu ze t
funkc. Za prv, mohou podrobnji zvaovat legislativn opaten a finann
nvrhy. Tm nejen pomhaj odlehit snmovnm v jejich zkonodrn
prci, ale tak vci zkoumaj podrobnji a nronji, ne je lze zkoumat v
plnech. Tento kol obvykle pln stl vbory, kter mohou bt obecnji
zamen a promnn, jako je tomu ve Spojenm krlovstv a ve Francii,
nebo vysoce specializovan a stl, jako je tomu v Nmecku a v USA. Za
druh, vbory se mohou vytvet k tomu, aby sledovaly vldn
administrativu a dozraly nad vkonem exekutivn moci. Tyto vbory mus
bt stl a specializovan; maj-li toti bt inn, mus se svmi
podrobnmi znalostmi a odbornost vyrovnat exekutiv. Napklad v
americkm Kongresu odpovdaj za legislativu a kontrolu stl vbory,
zatmco v britskm Parlamentu a ve francouzskm Nrodnm shromdn
se k tmto elm vytvej zvltn specializovan vbory nebo vbory
kontroln. Za tet, vbory vytven ad hoc mohou vyetovat vci
veejnho zjmu. S nktermi nejvznamnjmi pklady vyetovacch
vbor jsme se mohli setkat v USA - lo mj. o Irvinv Vbor pro
vyetovn afry Watergate nebo snmovn Vbor pro neamerickou
innost, kter se v 50. letech stal nstrojem mccarthismu.
Je-li pravda, e siln vbory znamenaj siln shromdn, m to je, e
vbory jsou siln"? Existuje obecn shoda, e americk Kongres disponuje nejsilnjmi vbory na svt a e prv tyto vbory se mnoho
shromdn snailo napodobit. Jejich moc nepochybn vyplv z jejich
specializace, stlho lenstv v nich i ze tdr podpory, kter se jim dostv, a to jak pokud jde o finance, tak pokud jde o pstup k odbornm
radm. To jim umouje vyrovnat se odbornm znalostem byrokracie.
Nadto jejich loha v legislativnm procesu je zcela zsadn. Zatmco ve
Spojenm krlovstv, Francii a Japonsku se nvrhy zkon postupuj vborm teprve pot, co se o nich debatovalo a co byly v zsad schvleny ve
snmovnm plnu, v Kongresu se nejprve projednvaj ve vborech. To
znamen, e mnoho nvrh se od zkladu pedl a jin vbec nikdy jako
zkony nespat svtlo svta.

Mccarthismus
(McCarthyism\.
Vyuvm hon na
arodjnice a bezskrupolzniho vyetovn, praktikovanch v 50. letech
americkm sentorem Josephem
McCarthym proti
komunistm".

342

Jet vt vznam m ovem to, e stranick systm v Kongresu je

velice slab. To vborm umouje bt znan nezvisl na prezidentovi. Tam, kde se uplatuje tu stranick disciplna, napklad v Austrlii, na Novm Zland a ve Spojenm krlovstv, jsou vbory prakticky
neutralizovny tm, e vtina jejich len je loajln pedevm k momentln vld. Nmecko je v tomto smru vjimkou. M sice inn
stranick systm, m vak tak siln legislativn vbory, zejmna v dsledku toho, e koalin vlda mus se shromdnm jednat konciliantn, aby si udrela podporu dvou nebo vce politickch stran.
Ve snaze poslit britsk Parlament vi exekutiv, byl v roce 1979 zaveden systm zvltnch vbor, koprujcch vldn resorty. Tyto vbory
byly vytveny podle americkho vzoru a jejich systm ml nastolit
otevenou vldu (viz str. 433), a to tm, e umon provovat vldn dokumenty a podrobovat kovmu vslechu ministry a vysoce postaven
pracovnky sttn sluby. inilo se tak v nadji, e se tyto vbory stanou
skutenmi hldacmi psy, kte budou s to ovlivovat politiku vldy. Cel
pokus vak selhal, a to z nkolika dvod. Za prv, ken mn stranick charakter vbor se nedostavil, jeliko vlda se postarala, aby stranick kze poznamenala i innost vbor. Za druh, zvltn vbory
jsou nedostaten finann zajitny a maj omezen pravomoci. Mohou
sice obeslat osoby, dokumenty a cel spisy", nemohou vak konkrtn
ednky nebo ministry pinutit, aby se dostavili a nemohou tak zajistit,
e vechny dotazy len vboru budou v plnm rozsahu zodpovzeny.
Za tet, kolem vbor se nevytvoila dn alternativn karirn struktura: poslanci se nadle sna pomoci sv pt karie tm, e budou mt
msta ve vld a jsou proto na stranick tlaky obvykle citlivj ne na
tlaky parlamentn. Nkte kritikov dokonce tvrdili, e zvltn vbory
Doln snmovnu nejen neposlily, ale dokonce ji oslabily, jeliko odvdly pozornost od snmovnho plna, kter jedin me zajistit odpovdnou vldu.

Vkonnost shromdn
Tvo shromdn politiku?
Hodnotit vkonnost shromdn je obtn, a to z toho dvodu, e
shromdn pln znan irokou klu funkc. Maj se posuzovat podle
kvality zkon, kter schvaluj, podle toho, jak se jim da mobilizovat
souhlas, v jak me reprezentuj veejn mnn nebo podle eho? Nejvt
politick problm souvis ovem s politickm vlivem shromdn, tj. s
jejich schopnost utvet nebo alespo ovlivovat to, co vldy skuten
dlaj. Maj shromdn moc v tom smyslu, e mohou ovlivovat obsah
toho, co se v politice dje, nebo jsou to pouh vanmy, kter odvdj pozornost od mst, kde se skuten a doopravdy vldne? Klovm problmem je zde charakter vztah mezi shromdnm a exekutivou a distribuce moci mezi dvma hlavnmi skupinami sttnch orgn. Na zklad toho lze ve svt existujc shromdn rozdlit zhruba do t kategori:
- shromdn, kter politiku tvo; ta se t znan autonomii a aktivn psob na politiku;
- shromdn, kter politiku ovlivuj; politick opaten mohou pozmovat, ale pouze v reakci na iniciativy exekutivy;

343

- shromdn, kter jsou ovlivovna exekutivou; jejich vliv je bu

zcela okrajov nebo pouze automaticky schvaluj, co exekutiva rozhodne.
Shromdn, kter politiku tvo, jsou vzcn. K tomu, aby shromdn pozitivn ovlivovalo politick proces, mus vyhovt tem podmnkm. Za prv, mus mt znanou stavn autoritu a tit se znanmu
respektu. Za druh, mus bt politicky velmi nezvisl na exekutiv. Za
tet, mus bt dostaten pevn, aby mohlo postupovat sladn. Britsk
parlament sploval tyto ti podmnky mon jen za tzv. zlatho vku",
tj. v obdob mezi Zkonem o velk reform z roku 1832 a Druhm reformnm zkonem z roku 1867. Parlament, jeho autoritu poslilo rozen volebnho prva a nstup efektivn stranick kzn ji jet neoslabil,
tehdy mnil vldy, vynucoval si odchod jednotlivch ministr, zamtal
vldou navrhovan zkony a inicioval vznamn opaten.
V modern dob je nejlepm (a podle nkterch jedinm) pkladem
shromdn, kter tvo politiku, americk Kongres. Kongres je nejsp
jedinen tm, e vykazuje neobvyklou kombinaci pednost. Dlba moci skt Kongresu stavn nezvislost a impozantn klu nezvislch
pravomoc. Relativn nesoudrnost politickch stran zbavuje prezidenta
obvyklch nstroj, jak dostvat legislativu pod svou kontrolu. Systm
silnch vboru je zrukou organizan innosti Kongresu. Zejmna po
vydn Zkona o reorganizaci legislativnch prac (1946) m Kongres
nadto takov personln vybaven a takov informan zdroje, aby mohl
fungovat ani by pitom zvisel na pomoci ze strany exekutivy.
Navzdory tmto vhodm Kongres pesto v prbhu 20. stolet o uritou st svho vlivu piel. Od as Novho dlu se americk veejnost a dokonce i sm Kongres stle astji poohlely po Blm dom
(prezidentskm adu), od nho oekvaly politick vdcovstv (viz str.
366). Tm hlavnm, co Kongres dl, je tud pezkoumvn prezidentova legislativnho programu. To oslabilo roli Kongresu jako inicitora
politiky a vystilo v situaci, kdy prezident navrhuje a Kongres zavrhuje" (the president proposes and Congress disposes). Rostouc obavy
z podzenosti Kongresu se projevily v 60. letech, kdy se zaalo znepokojen hovoit o vzniku tzv. imperilnho prezidentstv". V prbhu
afry Watergate vak Kongres znovu zvedl hlavu, zaal k prezidentskm
pravomocem pistupovat s vt asertivitou a inicioval adu reformnch
opaten tkajcch se vbor a systmu seniority. Tyto reformy pravomoci Kongresu fragmentarizovaly, jeliko oslabily pozici pedsed jednotlivch vbor a poslenm stranickho vlivu na jmenovn upevnily
soudrnost politickch stran. Nejvmluvnjm pkladem, jak se Kongres chopil kontroly nad veejnou politikou, bylo to, k emu dolo po
volbch v roce 1994: republikny ovldan Kongres, veden pedsedou
Snmovny reprezentant Newtem Gingrichem, tehdy pijal radikln
program daovch a vdajovch krt Smlouva s Amerikou".
Rovn zhroucen komunismu v SSSR a vznik postkomunistickch reim zdraznily, bynakrtko, vznam moci parlamentu. V rmci politickch reforem konce 80. let prezident Gorbaov nahradil poslun Nejvy
sovt dvouslokovm parlamentem, kde Sjezd lidovch zstupc, vzel
z konkurennch voleb, volil stl shromdn, stle jet zvan Nejvy sovt. Pot, co se KSSS v roce 1990 zekla svho mocenskho mo-

344

Tma
Konfrontan politika: pro a proti
Konfrontan politika (adversary politics) je politick styl. kter se vyznauje antagonismem hlavnch politickch stran a z politickho ivota in nepetrit volebn
boj. Parlamentn debata se tak stv ustavinou polemikou" ped soudnou stolic
veejnho mnn". Konfrontan styl byl obhajovn tmito argumenty:
- Nabz volim jasn alternativy a posiluje tak volisk vbr a demokratickou odpovdnost.
- Je brzdou vldn moci, protoe je zrukou, e je zde opozice a kontrola.
Konfrontan styl m ovem i sv rizika:
- Odrazuje od klidn a racionln diskuse a brn kompromism.
- Napomh polarizaci, kter pi stdn vld vede k politick nestabilit.
nopolu, byly obdobn parlamenty zvoleny v 15 sovtskch republikch,
poprv v podmnkch politickho pluralismu. Kdy konzervativci zosnovali v srpnu 1991 vojensk pu, kter ml svrhnout Gorbaova, Boris
Jelcin se usadil v ruskm parlamentu (v Blm dom), kter se okamit
stal ohniskem odporu proti snahm armdy o pevzet moci.
To, e pu se nezdail a Sovtsk svaz se v prosinci zhroutil znamenalo, e proti prezidentovi Jelcinovi stl nhle parlament z velk sti
nenaklonn liberlnm reformm, kter se Jelcinova administrativa snaila
prosadit. Jelcin byl donucen odvolat klov ministry a zpomalit hlavn
ekonomick reformy, resp. zvolit pmo opan kurs. Toto obdob skuten
parlamentn vldy vak zhy za dramatickch okolnost skonilo, kdy se
stoupenci tvrd linie postavili proti Jelcinovu rozhodnut parlament
rozpustit. V jnu 1993 byl proto Bl dm obsazen vojskem a moci se ujal
prezident. Podle nov stavy, kterou v roce 1993 Jelcin naoktro-joval, byl
parlament nahrazen Federlnm shromdnm, tvoenm Sttn dumou
(doln komora) a Radou federace (horn komora). Shromdn se sice
postupn propracovalo k vznamn zkonodrn roli, jeho reprezentativnost i to, jak pln kontroln funkci, jsou vak nadle slab.
V parlamentnch systmech shromdn obecn politiku spe
ovlivovala ne tvoila. Kde existovaly vjimky, napklad v ppad
italskho shromdn a Nrodnho shromdn francouzsk Tet republiky, lo obvykle o dsledek slab koalin vldy (viz str. 282) a fragmentarizovanho systmu politickch stran. Nejzjevnj je to tam, kde
vtinov nebo nedostaten proporcionln volebn systm umouje, aby
jedna politick strana zskala ve shromdn vtinu. Tak tomu tradin
bylo ve Spojenm krlovstv, na Novm Zland a v Austrlii. V takovch
ppadech je hlavnm hybatelem parlamentnho systmu antagonismus mezi
vldou a opozic, obvykle zvan konfrontan politika". Vlda vldne v
tom smyslu, e odpovd za formulovn legislativnho programu a jeho
nsledn naplovn, zatmco shromdn hraje roli v podstat reaktivn.
Prostor, ve kterm za tchto okolnost me parlament ovlivovat poPolitick pluralis
litiku,
zvis do znan mry na dvou faktorech: na zastoupen vldnouc
mus (political plurc
lism). Existence
strany ve shromdn a na tom, nakolik je tato strana schopna postupovat
spektra politickch
jednotn. Blairova vlda ovldala britskou Doln snmovnu dky obrovhodnot, filozofi
a hnut, zejmna
skm parlamentnm vtinm, kter zskala v letech 1997 a 2001, a dky
systmu politickch
tomu, e Labouristick stran se jet ped jejm nvratem k moci podaistran, kter spolu
sout.

'

345

lo pekonat hlubok ideologick rozpory. Je ovem zapoteb, aby vldy

v parlamentnch systmech neustle citliv sledovaly morlku svch adovch poslanc (backbenchers). O tom se nap. Margaret Thatcherov ke
sv kod pouila v listopadu 1990, kdy byla z nieho nic zbavena funkce
pedsedkyn Konzervativn strany a tud i premirky, tebae konzervativci mli i nadle v Doln snmovn znanou vtinu. Nkte komenttoi, napklad Norton (1993), dokonce tvrd, e dlouhodob se projevuje
tendence k obrod moci parlamentu, jejm projevem je posilovn nezvislosti zkonodrc a oslabovn jednoty stran. Ke shromdnm, kter
maj znan vliv na politiku, pat rovn nmeck Bundestag a vdsk
Riksdag. V obou tchto ppadech vyplv vliv parlamentu ani ne tak
z konfrontan politiky, jako z hluboce zakoennch nvyk vyjednvat
a dospvat ke kompromism; tyto nvyky pitom posiluje jak politick
kultura, tak dlouhodob zkuenost s koalinmi vldami.
V parlamentnch systmech, kter pivykly dlouhodob nadvld jedn strany, asto existuj shromdn slab nebo ovldan exekutivou. Za
francouzsk Pt republiky byl podniknut clen pokus oslabit moc parlamentu a vyhnout se tm konfliktm a obstrukcm, kter podkopaly
tvrtou republiku. Tak vznikl systm racionalizovanho parlamentarismu. Francouzskmu prezidentovi to umonilo opanovat vldu nejen dky jeho kontrole nad stranou, ale tak dky pravomoci rozpustit Nrodn
shromdn s clem zskat novou vtinu. Pesn to uinil de Gaulle
v letech 1962 a 1968 a Mitterand v letech 1981 a 1988. De Gaulle rovn omezil kontroln pravomoci Nrodnho shromdn a vytvoenm
stavn rady i jeho pravomoc zkonodrnou: kolem stavn rady je toti zajitbvat, e zkony, kter schvl Nrodn shromdn, budou
v souladu s stavou. Konec nadvldy gaullist v roce 1981 vak otevel
anci na vt vliv parlamentu, zejmna pot, co socialist ztratili kontrolu nad shromdnm a Mitterand byl donucen kohabitovat s gaullistickou vldou, v jejm ele stl Jacques Chirac.
Jinm pkladem tradin podzenho shromdn je japonsk Diet
(Kokkai). Do 80. let se po parlamentu v podstat chtlo, aby ratifikoval
rozhodnut exekutivy. Byl to jeden z dsledk toho, e od roku 1955 byla
nepetrit u moci Liberln demokratick strana (LDS). Ostatn politick strany byly vnmi outsidery a frakn rozdly, kter v LDS existovaly, se v podstat dailo dret ped branami parlamentu. Postupn
oslabovn vtin, ktermi liberlov disponovali, vak v 70. letech vedlo k tomu, e LDS zaala k parlamentn opozici pistupovat mn konfrontan a vce smliv. Liberln demokratick strana postupn uvolovala klet, ve kterch dosud parlamentn postupy svrala; to se projevilo napklad zvenm potu len stlch vbor, do kterch se tak
dostaly i meninov strany. Po porce liberl ve volbch v roce 1993
se nakonec dosplo k plnokrevn parlamentn kontrole.
Daleko prkaznj pklady shromdn, jejich role byla okrajov,
se objevovaly v komunistickch reimech a v rozvojovch zemch.
V komunistickch reimech to byly tuh kontrola ze strany vldnoucch" komunistickch stran a bn konan nekonkurenn volby, co zaruovalo, e shromdn budou vlastn jen formln schvalovat vldn
program. Jakmile se tato kontrola uvolnila, mlo to pro reim asto zniujc dsledky. Napklad to, e v polskch parlamentnch volbch zvtzila na cel e Solidarita, vedlo k okamitmu pdu komunistick

346

vldy, kter byla u moci od roku 1945. V rozvojovch zemch Asie a

Afriky hrla shromdn spe roli integrativn, ne aby ovlivovala
politiku. Jejich hlavnm kolem bylo posilovat legitimitu a napomhat tak
formovn nroda. Je vlastn dodatenou poklonou tmto shromdnm,
e nastolen vojenskho reimu bylo obvykle provzeno pozastavenm
jejich innosti nebo jejich likvidac. V 70. letech se tak stalo v Chile, v
Pkistnu a na Filipnch, v 80. letech v Turecku a v Nigrii.
Pro kles vznam shromdn?
Diskuse o poklesu vznamu shromdn" nejsou nim novm. U od
konce 19. stolet se vyjadovaly obavy, e na kor shromdn dochz k
posilovn exekutiv a zejmna byrokraci. Tyto obavy umocovala
skutenost, e od as Lockovch a Montesquieuovch se na shromdn
hledlo jako na hlavn mechanismy, kter mohou zajistit odpovdnou a
reprezentativn vldu. Mylenka, e k dobr vld je zapoteb mocnho
parlamentu, je vak sporn. Moc shromdn nepochybn me bt i
nadmrn", zejmna vede-li ke znehybnn a k politickmu patu.
Napklad model americkho Kongresu m stejn mnoho kritik jako
obdivovatel. Pesto panuje obecn shoda, e ve 20. stolet se moc
shromdn a jejich status mnily, a to obvykle k hormu. Zda se to rovn
celkovmu padku shromdn" nebo zda to znamen spe posun v
jejich elu nebo funkci, je vc jin. Hlavnmi faktory, kter tyto zmny
pivodily, jsou:
-

nstup disciplinovanch politickch stran,

rst velkho sttu",
organizan slabost shromdn
posilovn moci zjmovch skupin a mdi.

Disciplinovan politick strany

Nstup masovch politickch stran, k nmu dochzelo u koncem 19.
stolet, oslabil shromdn v ad smr. Za prv, pechod od ne-pevnch
frakc (viz str. 266) k disciplinovanm poslaneckm klubm omezil
monosti jednotlivch poslanc zastupovat volebn obvody jako jejich
zmocnnci a jednat podle svho vdom a svdom. Spe ne shromdn
se tak hlavnmi subjekty reprezentace staly strany, fungujc na zklad
teorie mandtu. Stranick loajalita rovn oslabila shromdn v jejich
funkci debatujcch komor. Parlamentn enn sice me bt pohotov,
plamenn i pesvdiv, stranami ovldan shromdn vak ovlivuje
mlo nebo vbec ne, a debata se tud stv steriln nebo nabv podoby
ritulu. Na adresu britsk Doln snmovny vyslovil Richard Cobden (18041865) tento posteh: Vyslechl jsem v tto snmovn nejednu e, kter by
lidi pimla k slzm - nikdy jsem vak neslyel e, kter by zvrtila
vsledek hlasovn." Jet dleitj vak je, e stranick jednota m
tendenci ulehovat exekutiv jej nadvldu. Zejmna v parlamentnch
systmech znamen loajalita ke stran pro vtinu poslanc loajalitu k
momentln vld, jejmi leny jsou konec konc jejich pedn
spolustranci. Mnoh shromdn tud nejen vldu ani v nejmenm
nebrzd a neznepokojuj, ale zaala fungovat jako jej ochotn komplicov
nebo chrab obhjci.

347

Velk" stt
Roziovn funkci sttu, zejmna v oblasti socilnho zabezpeen a
zen ekonomiky, provzel obvykle pesun moci ze shromdn na
exekutivu. Dochz k nmu ze t dvod. Za prv, roziovn funkc sttu
vede ke zvtovn objemu a k posilovn statusu byrokraci, kter
odpovdaj za administrativn zajiovn vldn politiky a za dohled nad
stle ir klou veejnch slueb. Za druh, roziovn funkc sttu klade
vt draz na iniciovn a formulovn politickch opaten. Jednotliv
lenov shromdn sice mohou iniciovat politick opaten v jednotlivch
konkrtnch oblastech, koly spojen s vypracovvnm rozshlch a
ucelench vldnch program jsou vak zcela mimo jejich dosah. Bhem
20. stolet se vtina shromdn tud pizpsobila ztrt pozitivn
legislativn role tm, e za svou stedn roli pijala nikoli utven politiky,
ale jej peliv sledovn a kritizovn. Za tet, velk" stt znamen, e
vldn politika je stle komplexnj a komplikovanj. To zase vedlo k
tomu, e vce se cen odbornost, tedy nco, m v daleko vt me
disponuj profesionln" byrokrat ne amatrt" politikov.
Nedostatek vdcovstv
Jeliko funguj jako reprezentativn fra a debatn komory, vykazuj
shromdn adu organizanch nedostatk. Pedevm maj zpravidla
nkolik set len, kte si jsou formln rovni v tom smyslu, e vichni
mohou hlasovat a astnit se diskuse. Rovnostsk povaha shromdn a
jejich rozttnost m sice i sv vhody, jejich schopnost bt vdcem a
postupovat sladn to vak oslabuje. Tento problm se vyhrocuje zejmna v
asech, kdy veejnost od vld oekv een socilnch problm a
zajitn trval prosperity a kdy stty se volky nevolky mus astnit
mezinrodnch zleitost a podlet se na globln politice. Stranicky
organizovan shromdn jsou nepochybn zpsobilej pijmat jasn a
ucelen vnitropolitick i zahraninpolitick opaten; v takovch ppadech
vak vdcovstv obvykle sktaj politick strany a shromdn zde
vystupuj spe jako prostednci. Obecn plat, e na tuto potebu
vdcovstv dokzaly reagovat spe politick exekutivy ne shromdn, a
to proto, e jsou lpe organizovan, sevenj, a e v jejich ele stoj
jednotlivec, zpravidla prezident nebo premir.
Moc zjmovch skupin a mdi
Neplat jen, e od shromdn se na exekutivy pesunula moc a pozornost veejnosti; plat tak, e shromdn byla vystavena zjmm a
skupinm mimovldn povahy. Vzestup zjmovch skupin ohrooval
shromdn ve dvou dleitch smrech. Za prv, skupiny nabdly veejnost alternativn mechanismy reprezentace. K tomu byly tak asto vytvoeny a pi tlumoen stnost veejnosti a vyjadovn zjm a tueb
jednotlivch jejch skupin jsou obvykle efektivnj ne shromdn. Napklad monotmatick skupiny se dnes astn prv tch veejnch diskus, ke kterm dve dochzelo vlun na pd parlamentu, a prv takov diskuse podporuj. Druhm faktorem je, e zatmco shromdn byla
stle vce vytlaovna z procesu formulovn politiky, organizovan zjmy
zaaly hrt stle vznamnj roli nejen jako pedstavitel dotench
skupin", ale i jako zdroj informac a odbornch znalost. Rovn masov

348

mdia, zejmna televize a nov formy elektronick komunikace, pispla

k tomu, e shromdn se jev stle zbytenj. Stalo se tak proto, e noviny a televize nahradily shromdn jako hlavn fra politickch diskus
a e politit vdcov chtj stle vce komunikovat s veejnost pes mdia ne nepmo prostednictvm shromdn.
Jsou shromdn na vzestupu?
Mnoz autoi tvrd, e analza, jej vsledky jsme prv shrnuli, vylistuje v zvry a pli pochmurn. Do urit mry je teze o poklesu
vznamu shromdn" nadmrn generalizujc, jeliko zakrv skutenost mon jet zvanj, toti e loha shromdn v politickm
procesu se od zkladu zmnila. O tom, e jejich vznam jako zkonodrnch sbor a orgn tvocch politiku kles, lze sotva pochybovat;
mnoz jsou vak zajedno s Blondelem (1973), e pinejmenm v jednom
smru jsou dnes shromdn dleitj, toti jako mechanismy komunikace". Ochota stle vtho potu shromdn zpstupnit sv jednn
televiznm kamerm nepochybn napomohla tomu, e pro veejnost jsou
dnes itelnj", a jako diskusn arny a nstroje dozoru je poslila. Jinak eeno, masov mdia mohou shromdn stejn tak posilovat jako
oslabovat. Obdobn je zde tendence k profesionalizaci prce shromdn: po vzoru americkho Kongresu se zaaly vytvet a posilovat specializovan vbory a zlepila se vybavenost jednotlivch len shromdn personlem i jejich zajitnost finannmi zdroji.
Obecnji existuj dkazy, e ve Spojenm krlovstv i jinde se zvila kritinost a nezvislost shromdn, a to v dsledku poklesu vznamu stran, resp. stranickch klub jako psn disciplinovanch uskupen. Informovanj volii maj na jednotliv leny shromdn stle vt poadavky a jednotliv lenov shromdn jsou vzdlanj a zdroji
lpe vybaven, tud mon mn ochotn podizovat se stranick linii
a jednat jako iv tere lobbist". Minimln plat, e uznv-li veejnost politick systm za legitimn a stabiln, souvis to i s tm, jak vnm
efektivitu shromdn; pak ovem tak plat, e oslab-li se moc shromdn, ozvou se protestn hlasy. douc rovnovha mezi shromdnm a exekutivou je vak konec konc dsledkem normativnho soudu
o potebnosti na jedn stran reprezentace a odpovdnosti, na druh stran vdcovstv a siln vldy.

Shrnut
> Termny shromdn, zkonodrn sbor a parlament se obvykle uvaj
jako synonyma. Termn shromdn naznauje, e tento orgn je jakousi
nhrakou lidu, jeliko je sloen spe z politickch laik, kte o sob
tvrd, e zastupuj lid, ne z odborn pipravench a vc znalch vldnch
ednk. Termn zkonodrn sbor je matouc, protoe shromdn si
nikdy nemonopolizuj prvotvornou pravomoc. Termn parlament upozoruje na to, jak dleit je ve shromdn debata a diskuse.
> Parlamentn systm je systm, ve kterm vlda vldne ve shromdn
(parlamentu) a skrze n; exekutiva se toti rekrutuje ze shromdn a
jemu je tak odpovdna. Prezidentsk systm je zaloen na dlb moci
mezi shromdnm a exekutivou. To vytv vztahy, kter vyznauj
kombinac nezvislosti a vzjemn zvislosti obou moc.

349
> Shromdn jsou spojnic mezi vldou a lidem, tj. komunikanm kanlem, kter me podporovat vldu a napomhat zachovn reimu,
stejn jako me vldu nutit, aby reagovala na poadavky veejnosti.
Hlavnmi funkcemi shromdn jsou pijmat zkony, fungovat jako zastupitelsk sbor, dozrat nad exekutivou a kontrolovat ji, vybrat a pipravovat politiky a pomhat udrovat legitimitu politickho systmu.
> Shromdn maj obvykle jednu nebo dv komory. Pednost bikameralismu je, e posiluje brzdy a vyven a roziuje reprezentaci; to je
uiten zejmna ve federacch. Nevhodou je, e takov systm thne ke
znehybnn a paralyzovn sttnho mechanismu. Vznam vbor v
legislativnm procesu neustle vzrst; siln shromdn maj obvykle
siln vbory, slab shromdn slab.
> Shromdn jen zdka tvo politiku. astji politiku ovlivuj nebo
jsou ovldna exekutivou. To, kolik moci shromdn m, je dno rznmi faktory. Pat k nim e stavn autority, kterou shromdn pov,
mra jeho politick nezvislosti na exekutiv, povaha stranickho systmu
a organizan sevenost nebo nesevenost shromdn.
> Pokles vznamu shromdn vyvolv obavy, jeliko souvis s tm,
nakolik existuje a v jakm stavu se nachz odpovdn a reprezentativn
vlda. Vznam shromdn poklesl proto, protoe se objevily disciplinovan politick strany, poslila se role vldy, zvila se schopnost exekutivy formulovat politiku a sktat vdcovstv a protoe vzrostla sla zjmovch skupin a masovch mdi.

Otzky k diskusi
- Je irok pijet parlamentarismu dsledkem spnosti a efektivnosti
tohoto systmu?
- Pro se dlba moci povauje za dleit liberln demokratick princip?
- Jak podmnky nejlpe napomhaj nastolen a udren odpovdn vldy?
- Jsou dv komory vdy lep ne jedna?
- Jsou ve sloitch modernch spolenostech shromdn odsouzena v
boji s exekutivou podlhat?
- Vede pokles vznamu shromdn nutn k oslaben reprezentace a odpovdnosti?

Doporuen literatura
Davidson, R. a W. Oleszek, Congress and its Members (Washington, DC:
Congressional Quarterly, 1999). Uiten pojednn o loze americkho
Kongresu a o tom, jak se mnila a mn jeho moc.
Lijphart, A. (ed.), Parliamentary Versus Presidential Government (Oxford:
Oxford University Press, 1992). Rozshl soubor stat vnovanch pednostem parlamentarismu a prezidentskho systmu.
Olson, D., Legislative Institutions: A Comparative View (Armonk, NY: M.
E. Sharpe, 1994). Dobr, srozumiteln podan srovnvac vod do problematiky shromdn.
Norton, P. (ed.), Parliaments and Governments in Western Europe (London,
Frank Cass, 1998). Zevrubn analza vkonnosti zpadoevropskch shromdn.

351

KAPITOLA 16
Politick exekutivy
Vlada se mus nauit nebt dobrk."
Niccol Machiavelli, Vlada (1513)
Exekutiva je jdro vldy, bez kterho se nelze obejt. Politick systmy mohou fungovat bez stav, bez shromdn, bez soudnictv, dokonce
i bez politickch stran; nemohou vak fungovat bez exekutivy, kter by
formulovala vldn politiku a zajiovala jej realizaci. Mocensk potencil exekutiv je tak velk, e znanou st politickho vvoje tvoily
snahy exekutivy omezit nebo jm elit, a to bu tm, e budou nuceny
psobit v njakm stavnm rmci nebo e budou muset skldat ty
lidovmu shromdn i demokratickmu volistvu. Politick
exekutivy a zejmna ti, kdo stoj v jejich ele, pedstavuj nepochybn tu
tv politiky, kterou zn veejnost nejlpe. Je tomu tak proto, protoe
exekutivy jsou zdrojem politickho vdcovstv. K poslen tto role
znan napomohlo roziovn funkc sttu ve vnitropolitick i
mezinrodn oblasti; napomohla k nmu i tendence mdi prezentovat
politiku prostednictvm osobnost. Me se vak tak ukzat, e nadje
a expektace spojen s exekutivami mohou bt pro exekutivy zhoubn.
V mnoha politickch systmech vdcov zjiuj, e zajistit dobra" je
stle obtnj. Tento problm souvis s narstajcm rozarovnm
politikou a zejmna politiky.
V 16. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-

Co je exekutiva? Kdo k n pat?

Jak jsou hlavn funkce politickch exekutiv?
m se prezidentsk exekutivy li od exekutiv parlamentnch?
Kdo m v politickch exekutivch moc?
Jak by se mlo chpat a vysvtlovat politick vdcovstv?
Zav modern politika krizi vdcovstv?

loha exekutivy
Kdo je kdo v exekutiv
Formln vzato, je exekutiva tou st sttnho mechanismu, kter
odpovd za realizaci ili implementaci politiky. V praxi je vak jejch
kol podstatn vce a jsou sloitj. Jejich sloitost ovlivuje i sloen
exekutivy. Ti, kdo exekutivy tvo, se td dvojm zpsobem. Za prv,
asto se rozliuje exekutiva politick" a exekutiva byrokratick". Zde
vystupuje do poped rozdl mezi politiky a pracovnky sttn sluby a obecnji - mezi politikou a administrativou (viz str. 381). Za druh,
v rmci exekutiv se rozliuj rzn rovn statusu a odpovdnosti. Zatmco shromdn maj sklon uznvat pinejmenm formln rovnost
svch len, pro exekutivy je pznan pyramidln struktura, tj. uspodanost podle toho, kdo je komu nadzen, resp. podzen.

352

Pojem
Exekutiva
Nejobecnji vzato
je exekutivou (executive) ta st sttnho mechanismu,
kter odpovd za
realizaci shromdnm^schvlench
zkon a politickch opaten. Sah
od hlavy sttu a k
pslunkm
donucovacch (silovch) sloek jako
jsou napklad policie a armda, a
pat k n jak ministi, tak pracovnci sttn sluby.
Bnji se tento
termn dnes uv v
um smyslu a
oznauje se jm
men uskupen
tch, kdo rozhoduj
a odpovdaj za
celkov zen a
koordinaci vldn,
resp. sttn politiky.
Tomuto jdru
vysoce postavench
osobnost se asto
k politick
exekutiva (je to
zhruba synonymum
momentln
vldy" nebo -v
prezidentskch
systmech - administrativy"), na
rozdl od ednick
exekutivy ili byrokracie (viz str.
377). Termnem
exekutivn, jdro"
(viz str. 365) se
nkdy oznauj lid
a orgny, stojc na
vrcholu sttn mo-

Tma
Hlava sttu
Hlava sttu (head of stat) je zosobnnm moci a autority sttu. Jako eln
pedstavitel sttu se hlava sttu t nejvymu statusu v zemi. asto je to
ovem osobnost v podstat jen syr;
o neboli formlnho vznamu; skuten moc je v rukou fa vldy" (ob funkce me pitom zastvat jeden a t
lovk). Hlavy stt pln adu ceremonilnch funkc - napklad udlej vyznamenn, podpisuj zkony a smlouvy a pijmaj jin hlavy stt pi jejich
nvtvch. Pravomoc jmenovat pedsedu vldu (kter hraje \ parlamentnch
systmech vznamnou roli) jim nicmn me sktat jistou mim politickho
vlivu. Hlavou statuje obvykle prezident nebo monarcha (viz str. 36D).
Rozdl mezi funkcemi politickmi a byrokratickmi ili ednickmi je
nejzetelnj u exekutiv v parlamentnch systmech, kde lze mezi nimi
zaznamenat odlinosti co do nboru, odpovdnosti, statusu a politick
orientace. V parlamentnch systmech jsou soust politick exekutivy
volen politikov, ministi, vybran ze shromdn a jemu tak odpovdn:
jejich kolem je tvoit politiku podle politickch a ideologickch priorit
jejich strany a dohlet na jej uvdn do ivota. ednickou exekutivu
tvoi jmenovan pracovnci sttn sluby, profesionlov, jejich kolem je
radit a administrativn zajiovat provdn politickch opaten, a to pi
respektovn poadavk politick neutrality (viz str. 322) a loajality k
pslunm ministrm.
V parlamentnch systmech (viz str. 331), jak existuj napklad v
Austrlii, Kanad, Indii a Spojenm krlovstv, je vak rozdl mezi politickou a byrokratickou exekutivou zsti seten, jeliko vysoce postaven
pracovnci sttn sluby asto vznamn pispvaj k tvorb politiky a
jeliko se bn vyuv politicky jasn profilovanch poradc, kte v
exekutiv psob vdy jen po uritou dobu. V prezidentskch exekutivch
je pekrvn politick a ednick exekutivy zpravidla jet vt.
Napklad v USA je jedinm volenm politikem v exekutiv prezident.
lenov kabinetu jsou fakticky jmenovan ednci a vichni pracovnci
sttn sluby psobc na vysok a stedn rovni jsou stranit a doasn. V
komunistickch exekutivch, napklad v n a v bvalm Sovtskm
svazuje rozdl mezi politickou a ednickou exekutivou doista smazn, a to
vepronikajc vedouc lohou vldnouc" komunistick strany. nt
byrokrat jsou tud politit" v tom smyslu, e jsou to vesms ideologicky
jasn profilovan stoupenci a zpravidla i lenov Komunistick strany ny.
Hierarchick rozdly v exekutivch lze identifikovat snze ne rozdly
mezi exekutivou politickou a ednickou. Za prv, exekutivy maj tendenci
sousteovat se kolem jednoho lovka, kter je vede. Montesquieu (viz
str. ...) to vyjdil takto: Tato skupina sttnch ednk mus jednat rzn
a operativn. Proto je lpe, kdy ji spravuje jednotlivec ne kdy ji d
mnoho lid." Pesto lze odliit dv rzn funkce, i kdy ob me zastvat
jeden a t lovk. Na jedn stran je tu funkce hlavy sttu ili funkce s
autoritou formln a vznamu do znan mry symbolickho. Na druh
stran je to funkce hlavy vldy ili fa exekutivy, spojen s tvorbou
politiky a plnnm politickch kol. Zatmco exekutivn prezidenti,
napklad v USA, Rusku a Francii, sed na dvou idlch", v parlamentnch
systmech jsou ob funkce obvykle oddleny. Premir je fem exekutivy,
zatmco funkci hlavy sttu obvykle zastv figura nestra-nick, resp.
nadstranick.

353

Pod vedenm fa exekutivy pracuje ada ministr, resp. tajemnk,

kte odpovdaj za ppravu nebo realizaci politickch opaten v jednotlivch oblastech. Mezi fy jednotlivch resort existuje nezdka urit
hierarchie, dan vznamem resort, v jejich ele stoj (eln postaven
maj zpravidla ekonomit ministi a ministi zahraninch vc), nebo
oprvnnm astnit se zasedn kabinetu nebo nejdleitjch komis
a vbor. Kabinety - jak o tom jet budeme hovoit - mohou plnit adu
funkc sahajcch od asti na pijmn politickch rozhodnut, tedy
podlen se na kolektivnm veden, a po poskytovn rad a po celkovou
koordinaci exekutivnch opaten. Na ni rovni psob mnostv byrokrat a sprvnch ednk (hovome o nich v kapitole 17), kte se vnuj - pinejmenm teoreticky - spe realizaci politickch opaten ne
jejich formulovn. Konen jsou zde i silov sloky jako napklad policie a armda (o nich je e v kapitole 18) a spousta nevldnch nebo polo
vldnch tvar, kterm se bn k quangos" ili kvaziautonomn
nevldn organizace (viz str. 386). Soust exekutivy jsou v t me,
v n pomhaj pi realizaci vldn politiky; tvo je vak lid, kte jsou
alespo formln nezvisl na vld.
Rzn funkce politickch exekutiv
Zjednoduen lze ci, e kolem politick exekutivy je sktat vdcovstv (viz str. 366). V tomto smyslu funguje exekutiva jako velitelsk
stanovit" sttnho apartu, tedy jako samo jdro sttu. Tato loha zasahuje do nejrznjch oblast. To znamen, e pslunci, pracovnci
politick exekutivy (members of the political executive) mus plnit - nkdy i souasn - rzn funkce. Z nich nejdleitj jsou:
-

ceremoniln funkce,
vedouc loha p tvorb politik,
kadodenn politick vdcovstv,
byrokratick zen,
reagovn na krize.

Ceremoniln funkce
Hlavy stt (viz str. 352), fov exekutiv a v men me i nejvznamnj ministi nebo tajemnci zastupuj" neboli reprezentuj" stt.
Tm, e zosobuj autoritu sttu, reprezentuj tak celou spolenost a
symbolizuj - nleit nebo nenleit - jej jednotu. Tato role je do
znan mry formln a tk se napklad sttnch svtk, zahraninch
nvtv, mezinrodnch konferenc, ratifikace smluv a podepisovn zkon. Tyto v jdru protokolrn funkce se asto svuj prezidentm, kte
nejsou zrove fy exekutivy, a konstitunm monarchm; jinm
funkcionm exekutivy to uvoluje ruce, aby se mohli vnovat kadodennmu vldnmu provozu. Pesto m i tato role svj ir vznam, a to
ze dvou dvod. Za prv, vytv jaksi ohnisko jednoty a politick loajality a pomh tak budovat legitimitu (viz str. 232). Za druh, umouje tm, kdo stoj na vrcholu exekutivy, aby se prezentovali jako vdcov nroda"; to je nanejv dleit, aby se udrela podpora veejnosti
a zachovala dvryhodnost v och voli.

354

Vedouc loha pi tvorb politik

Hlavn funkc politick exekutivy je dit a kontrolovat politick proces.
Strun eeno, od exekutivy se oekv, e bude vldnout". Bhem 20.
stolet se tato role znan rozila, a to v reakci na roziujc se funkce
sttu. Po politick exekutiv se zejmna poaduje, aby formulovala ucelen
hospodsk a sociln programy, kter odpovdaj potebm sloitjch a
politicky vysplejch spolenost a aby mla pod kontrolou nejrznj
vnj vztahy sttu ve stle provzanjm svt. To mlo mj. jeden velice
zvan dsledek, a sice nrst legislativnch pravomoc exekutivy a jej
stle ir zasahovn do tradinch kol shromdn.
Politick exekutivy zpravidla nejen iniciuj legislativn programy a
pomhaj zajiovat - pesvdovnm nebo zenm - prbh legislativnho
procesu; v mnoha ppadech tak vykonvaj adu legislativnch pravomoc
a vydvaj dekrety, nazen, vyhlky a jin prvn normativn akty. Bylo
by vak chybn z toho vyvozovat, e politick exekutiva hraje v politickm
procesu vdy vd roli. Mnoho politickch opaten napklad iniciuj
politick strany a zjmov skupiny. Klovou roli pi formulaci politiky
mohou nadto vzhledem ke svm zvltnm znalostem a zkuenostem hrt
byrokrat neboli pracovnci sttn sluby; na politick exekutiv se pitom v
nejlepm ppad ponechv celkov zen vldn politiky.
Kadodenn politick veden
Popularita politick exekutivy - vce ne popularita kterkoli jin
sousti politickho sytmu - m zsadn vznam pokud jde o povahu a
stabilitu reimu jako celku. V rovin praktick politiky je to schopnost
politick exekutivy mobilizovat podporu, co zajiuje poslunost a spoluprci veejnosti. Vc je prost: bez podpory veejnosti nebo jejch
hlavnch skupin je obtn, ne-li nemon uvdt politick opaten v ivot.
Jet dleitj je, e s popularitou politick exekutivy souvis legitimita
reimu. Nepopulrnost konkrtn vldy nebo administrativy sama o sob
podporu politickho systmu neohrouje; me ji vak ohroovat, nen-li
po ruce mechanismus, jak vldu odstranit a nahradit jinou. To do urit
mry vysvtluje, pro se tak iroce vyuv pravidelnch a na souti
zaloench voleb. Tm se samozejm nek, e nepopulrn exekutivy,
kter nelze vyhodit ze sedla, jsou vdy symptomem zhroucen systmu.
Takov reimy mohou existovat dl, ovem jedin tak, e shnou k
autoritarismu (viz str. 58), tedy e poslunost veejnosti navod repres a
ideologickou manipulac.
Byrokratick zen
Je-li kolem politick exekutivy dozrat na realizaci politickch opaten, znamen to, e politick exekutiva m velice vznamn funkce byrokratick a sprvn. V tomto smyslu tvo fov exekutivy, ministi a tajemnci jaksi vrcholov management", jeho kolem je udrovat v chodu
mechanismus vldnut. Tato innost je do znan mry organizovna resortn, tedy tak, e vznamn ministi odpovdaj za konkrtn oblasti, ve
kterch se politick opaten realizuj, a za byrokraty, kte maj tyto oblasti
spravovat. Na vy rovni je nutno politick opaten koordinovat; to se
zpravidla dje prostednictvm uritho systmu kabinetu.

355

Byly vak vysloveny pochybnosti, nakolik je toto byrokratick zen

efektivn. Za prv, jeliko personl politickch exekutiv tvo politikov,
postrdaj tyto exekutivy asto odborn znalosti, dc zkuenosti a
sprvn dovednosti, aby mohly inn kontrolovat rozshlou a byrokratickou mainrii. Za druh, jednotliv vldn resorty mohou postupn
dospvat k vlastnm zjmm, zejmna nav-li spojen s mocnmi klientskmi skupinami. Za tet, zjmy byrokracie jako celku se mohou liit od zjm politick exekutivy a byrokracii mohou mt k tomu, aby se
vzprala kontrole svch nominlnch politickch pn. Tmto problmm se podrobnji vnujeme v kapitole 17, a to v souvislosti s moc byrokracie.
Reagovn na krize
Hlavn pednost politick exekutivy ped shromdnm je, e me
rychle a rozhodn reagovat. Propuknou-li krize a u vnitropolitick nebo mezinrodn, je to vdy exekutiva, kdo reaguje. Je tomu tak z toho dvodu, e m hierarchickou strukturu a e vytv znan prostor pro
osobn vdcovstv. Proto za vlky shromdn obvykle politickm exekutivm svuj tm dikttorsk pravomoci a proto exekutivy sahaj
k vjimenm stavm", maj-li elit vnitropolitickm krizm typu napklad prodnch katastrof, teroristickch hrozeb, rozshlch stvek
a obanskch nepokoj. Je ovem jasn, e pravomoci vyhlsit vjimen stav" a fakticky tak nastolit vldu exekutivy se d zneut. Nezdka j vldy vyuily k tomu, aby pod roukou stavnosti oslabily nebo zlikvidovaly politickou opozici.

Moc v exekutiv: kdo vel?

Jak jsme ji uvedli, k rstu lohy a funkc politick exekutivy vrazn pisply nstup demokratick politiky, rostouc sttn intervencionismus a politick a ekonomick globalizace. V prbhu 20. stolet zskvaly politick exekutivy stle ir pravomoci v tvorb politiky a v legislativ, pebraly velen nad stle poetnjm byrokratickm apartem
a stle vce se dostvaly do centra lidem vnman politiky a pozornosti
mdi. Tento vvoj zase vrazn ovlivnil vnitn organizaci exekutivn
sloky sttnho mechanismu a distribuci moci v n. Panuje shoda, e tm,
kdo z tohoto procesu vytil nejvc, je f exekutivy. fov vld dnes
bn maj institucionln pravomoci, politick status a veejn profil",
kter je jasn nadazuj jejich kabinetm nebo ministerskm kolegm.
Tato pedstava o narstajc centralizaci a o posilovn osobn moci vak
oste kontrastuje s dkazy, kter svd o selhvajcm vdcovstv a
o rostouc neschopnosti f vld realizovat to, k emu je lid zvolili.
Sloitou dynamiku vkonn moc lpe poznme, podvme-li se ble na
roli prezident, premir a kabinet.
Ve vech tchto ppadech musme vak mt ped oima ti dimenze
moci:
- formln dimenze moci: stavou stanoven role a povinnosti funkcion vkonn moci a institucionln rmce, ve kterch psob;
- neformln dimenze moci: loha osobnosti, politick dovednosti a zkuenosti a vliv takovch faktor jako jsou politick strany a masov mdia;

356

Pojem
Vlda prezidenta (prezidentsk systm)
Prezidentsk systm vldnut (presidential government - viz graf 16.1) se vyznauje
stavn a politickou dlbou moci (viz str. ...) mezi legislativou a exekutivou. Vkonn moc je tud svena samostatn volenmu prezidentovi, kter nen pmo odpovdn shromdn a nen jm ani odvolateln.
K hlavnm rysm prezidentskho systmu pat:
- Exekutiva a legislativa jsou voleny kad zvla kad je svena ada samostatnch na druh moci nezvislch pravomoc.
- Funkce hlavy sttu a pedsedy vldy (fa exekutivy) jsou spojeny ve funkci prezidenta.
- Vkonn moc je soustedna v rukou prezidenta; kabinet i ministi jsou pouhmi
poradci, odpovdnmi prezidentovi.
- Mezi exekutivou a legislativou (s vjimkou poloprezidentskch systm) existuje
inkompatibilita, tj. nikdo neme bt lenem, resp. funkcionem obou moc zrove.
- Existuj pevn stanoven funkn obdob. Prezident neme rozpustit zkonodrn
sbor a zkonodrn sbor neme prezidenta zbavit funkce (nepotme-l monost,
e se tak stane prostednictvm impeachmentu).

- vnj dimenze moci: politick, ekonomick a diplomatick kontext,

ve kterm vlda funguje, a vbec tlaky, kter na vkonnou moc pso
b.

Impeachment.
Pravm upraven
procedura zbavovn funkcione
jeho veejn (sttn) funkce v ppade zvanho
osobnho nebo profesionlnho provinn.
Poloprezidentsk
system Isemi-presidential system).
Systm vldnut,
ve kterm prezident, pmo volen
obany, stoj v ele
vldy odvozen od
shromdn a
shromdn odpovdn.

Prezidenti
Prezident je formln hlavou sttu (head of state); v jinch zemch m
titul hlavy sttu monarcha. Je vak dleit rozliovat mezi prezidenty
stavnmi a prezidenty exekutivnmi. Ustavn ili neexekutivn prezidenti,
s jakmi se setkvme napklad v Indii, Izraeli a Nmecku, jsou pznan pro parlamentn systmy, a funkce, kter vykonvaj, se do znan mry omezuj na ceremoniln kony. Za tchto okolnost je prezident pouhou figurou a vkonn moc je svena premirovi plus, resp. nebo kabinetu. V tomto oddlu hovome o exekutivnch prezidentech, v nich se
formln povinnosti hlavy sttu poj s politickou moc fa exekutivy. Takov prezidenti jsou zkladem tzv. prezidentskho systmu (viz graf 16.1),
kter je protikladem systmu parlamentnho (viz graf 15.1 na str. 331).
Prezidentsk exekutivy (presidential executives) mohou bt omezen
nebo neomezen. Omezen prezidentsk exekutivy funguj v mezch danch stavou, politickou demokraci, sout politickch stran nebo uritou formou dlby moci (viz str. 333). Pedevm jsou prezidentsk pravomoci vyveny pravomocemi lidu odpovdnho shromdn. Nejznmj pklad omezenho prezidentskho systmu nachzme v USA;
tomuto modelu vak odpovdaj i poloprezidentske systmy, napklad
ve Francii. Naopak v neomezench prezidentskch exekutivch je prezident nadn pravomocemi, kter nejsou tm nim omezeny; takov reimy se pak prakticky rovnaj diktatue (viz str. 401). Obvykle se s nimi
setkvme v zemch s jednou politickou stranou, kter znan spolhaj
na podporu armdy. Neomezen exekutivy existuj nap. v Libyi, Irku
a Indonsii.
Prezidentsk systm americkho typu byl napodobovn v celm svt, zejmna v Latinsk Americe, v posledn dob pak v postkomunistickch zemch, napklad v Polsku, Maarsku a Rusku; vtina postkomunistickch prezident - s vjimkou Ruska - vak funguje v rmci systmu v podstat parlamentnho. Kdy svovali vkonnou moc preziden-

357

tovi, byli si tvrci americk stavy vdomi, e ve skutenosti vytvej

jakousi volenou monarchii". Aby pedeli zneuit moci, ke ktermu
podle jejich nzoru dochzelo za vldy Britsk Koruny, vytvoili dmysln systm dlby moci mezi legislativou, exekutivou a soudnictvm. Richard Neustadt (1964) ho popsal pesnji; hovoil o oddlench institucch, kter pravomoci sdlej". Prezident byl sice nadn funkc hlavy sttu, fa exekutivy, vrchnho velitele ozbrojench sil a hlavnho diplomata
a byly mu sveny irok pravomoci pokud jde o udlen milosti a vetovn zkon, Kongres byl vak vybaven rozshlmi vyvaujcmi pravomocemi. Kongres mohl vyhlaovat vlku a pehlasovvat prezidentova
veta a Sentu byla dna pravomoc schvalovat jmenovn a ratifikovat

Graf 16.1 Prezidentsk systm vldnut (omezen

prezdencialismus),

smlouvy. Jet na potku 20. stolet byl prezident instituc celkov druhoadou; nezbytn politick vdcovstv sktal Kongres.
K transformaci prezidentsk funkce v USA napomohly dv vci. Za prv, vznikla celosttn ekonomika, kter vyadovala, aby vlda opustila
svou tradin linii laissez-faire a zaujala k hospodskmu a socilnmu ivotu intervencionistitj postoj. Za druh, USA byly donuceny skoncovat se svou izolacionistickou politikou a zat hrt svtovou roli, jeliko po
2. svtov vlce zskaly v rmci bipolrnho (dnes, jak nkte tvrd, unipolrnho) svtovho systmu status supervelmoci. Od Novho dlu prezidenta Franklina D. Roosevelta, tedy od 30. let, hrli amerit prezidenti
roli hlavnho zkonodrce (chief legislator), a po roce 1945 se piodli
pltkem vdce svobodnho svta". Znepokojen snadnost, s n prezidenti Johnson a Nixon vystupovali vlku ve Vietnamu, ani by Kongres
vlku formln vyhlsil, Arthur Schlesinger (1974) dokonce ohlsil nstup
imperilnho prezidentstv" (imperil presidency), tedy vznik prezidentsk funkce, kter se vymanila z stavnch pout a kter hroz, e zcela opanuje zbyl dv sousti sttnho mechanismu.
Prezidentovy pravomoci jsou pesto nezdka slab a iluzorn. Neustadtv klasick text Presidential Power (1964) stle plat: hlavn pravomoc americkho prezidenta je pravomoc pesvdovat" (power to persuade), tj. schopnost vyjednvat, doporuovat a ppadn i nco z nkoho
mmit, nikoli vak diktovat. To, nakolik se amerit prezidenti prosad, zvis na tverm jejich vztahu, kter m zsadn vznam, a to na vztahu
-

s Kongresem,
s federln byrokraci,
s Nejvym soudem,
s masovmi mdii.

358

Prezidentv vztah s Kongresem je nepochybn nejdleitj. Napklad to, nakolik jednotliv prezidenti uspj, se asto kvantifikuje ratingem" jejich spnosti v Kongresu, tj. dajem, jak velk st jejich legislativnho programu peije diskusi i hlasovn v obou snmovnch.
Po vlce ve Vietnamu a afe Watergate museli vak prezidenti elit asertivnji vystupujcmu Kongresu, kter se sna zskat zpt nkter z pravomoc, o kter pedtm piel. To se projevilo u v roce 1974, kdy Kongres schvlil zkon o vlench pravomocch (War Powers Ac), podle
nho lze americk vojska vyslat do zahrani jedin se souhlasem Kongresu. Jet dleitj je, e relativn slabost americkho systmu politickch stran pipravuje prezidenta o vznamn nstroj kontroly zkonodrnho sboru, kterm disponuj parlamentn exekutivy, tj. o monost
apelovat na jednotu strany, resp. stranickho klubu. Co to znamen, zjistil
prezident Jimmy Carter v 70. letech: prezident me bt Kongresem
poraen i tehdy, kdy m v obou snmovnch vtinu jeho vlastn strana.
Jet slab mohou bt prezidenti v situaci, kdy je Kongres kontrolovn stranou opozin. Tento problm zail na sv ki prezident Clinton
pot, co z voleb v roce 1994 vzeel Kongres s republiknskou vtinou.
Rovn vliv George W. Busche na Kongres vrazn zeslbl, kdy potkem roku 2001 - jeden republiknsk sentor tehdy peel k demokratm - ovldla Sent Demokratick strana. Obt, se kterou se prezident
mus vyrovnat, tkv i v tom, e bez ohledu na to, ke kter stran pat, jde
lenm Snmovny reprezentant i sentorm v prvn ad o lidi doma",
tedy v jejich volebnm obvodu nebo v jejich stt. Jejich takto vynucen
zjem o vnitn politiku piml dokonce nkter komenttory, e hovo
o dvojm prezidentstv" (two presidencies). Podle nich existuje domc", resp. do USA zamen prezidentstv, pro kter jsou bn pznan politick nezdary a paralyzace a ze kterho se vtina prezident stahuje, a zahranin", resp. do zahrani zamen prezidentstv, ke ktermu je to thne, protoe na nm, jak doufaj, budou moci prokzat, e jsou
skutenmi vdci. Dokonce ani prezident Clinton, zvolen na zklad
slibu, e se jak laserov paprsek" zam na ekonomiku, se nedokzal
vyhnout -jak to formuloval Rose (1987) - svmu zmezinrodnn". Teroristick toky na New York a Washington z 11. z 2001 tuto tendenci
dle poslily.
Federln byrokracie existuje teoreticky k tomu, aby slouila prezidentovi; v praxi je vak asto koul na jeho nohou. Prezidenti sice pmo
nebo nepmo jmenuj zhruba 3 000 vysokch a stedn vysokch funkcion sv administrativy, to je vak jen zlomek celkovho potu byrokrat, pracujcch pro USA, kterch lze napotat vce jak 2 miliony.
Nadto se asto tvrd, e tito byrokrat nezdka naslouchaj zjmm, kter
jsou v pkrm rozporu s prioritami administrativy. Jet jako ministr
vlenho nmonictva v administrativ Woodrowa Wilsona se F. D. Roosevelt vyjdil, e ovlivovat toto ministerstvo je jako ouchat do pov matrace: ouch a ouch, a ona je pod stejn". Prezident
Truman hovoil o nem podobnm, kdy komentoval, co ek jeho nstupce generla Eisenhowera: Bude tady sedt, bude kat 'udlej tohle,
udlej tamto' - a nic. Chudk Ike; ani za mk se to nebude podobat armd."
Obdobn obte existuj ve vztahu k Nejvymu soudu. Od 50. let
hrl Nejvy soud v politickm ivot USA vznamnou roli, mj. tm, e

359
prezidenty nutil, aby formovali politickou agendu, a to zejmna jejm
ovlivovnm. Prezidenti sice jmenuj soudce Nejvyho soudu, Sent
vak (jak Nixon zjistil dvakrt a Reagan jednou) me jmenovn zamtnout. Nadto soudce, jakmile byli jednou jmenovni, nelze kontrolovat,
protoe maj sv msto jist. V 30. letech Nejvy soud blokoval valnou
st programu Nov dl; teprve soudn revoluc" z roku 1937 dokzal
F. D. Roosevelt jeho ideov postoje zvrtit. Eisenhower zase jmenoval
pedsedu Nejvyho soudu Earla Warrena a teprve nsledn zjistil, e
thne k soudcovskmu aktivismu a k liberlnmu vkladu stavy.
Konen je zde jet jeden vztah zsadnho vznamu, a to mezi americkm prezidentem a masovmi mdii. Pro prezidenty, kte potebuj
promlouvat pes hlavu Kongresu" pmo k americk veejnosti, jsou
mdia ivotn dleit. V tomto smru byli nkte prezidenti, napklad
bval herec a novin Ronald Reagan, pozoruhodn spn: dailo se
jim dit, emu se budou mdia vnovat, a dailo se jim zajiovat pzniv komente. Prezidenti, kte z mdi ij, mohou ovem na mdia tak zhynout. Masov mdia se asto prezentuj jako tvrt vtev" americk vldy; tm se oceuje jejich politick nezvislost i jejich povst hleda pravdy. Pozornost, kterou list The Washington Post upel na afru
Watergate, vedla nakonec k tomu, e prezident Nixon v roce 1974 rezignoval. Obdobn nenavn informovn o afe Whitewater oslabilo potkem 90. let administrativu Billa Clintona.
To, jak existuje v prezidentskch systmech potencil pokud jde
o konflikty mezi institucemi, se ukzalo v postkomunistickm Rusku
v prvnch mscch jeho existence, kdy se parlament dostval pod slc
tlak stoupenc tvrd linie, kte chtli brnit reformnmu balku", obsahujcmu okovou terapii" prezidenta Jelcina. Jelcin si udrel prezidentskou funkci jedin dky tomu, e za pomoci armdy zlomil v jnu
1993 odpor parlamentu a nsledn nastolil prezidentsk systm. Proti
monosti, e by v Rusku vznikla neomezen prezidentsk exekutiva,
vak stla Jelcinova poteba vyvaovat neustle se mnc protikladn
tlaky v ruskm politickm systmu. Obklen radiklnmi reformtory,
konzervativnmi stoupenci tvrd linie a nekompromisnmi nacionalisty
se Jelcin zuby nehty snail zachovat si dvryhodnost ped volistvem
a zajistit efektivnost svho vldnut. Na ruskou tradici silnho exekunho vdcovstv pesto po roce 2000 navzal prezident Putin: nastolil hegemonistick prezidentstv, zaloen - jeho slovy eeno - na diktatue zkona" a posilovan popularitou, kterou si zskal vlkou proti eensku a tm, jak elil regionlnmu separatismu.
S odlinou formou prezidentskho vldnut se setkvme v poloprezidentskch systmech jak existuj napklad ve Francii, Rakousku,
Finsku a Portugalsku. Jsou to systmy hybridn, smen. Tvo je - stejn jako v prezidentskch systmech - v samostatnch pmch volbch
volen prezident, jemu je svena ada exekutivnch pravomoc, a stejn jako v parlamentnch systmech - vlda, zpravidla sloen z premira a dalch len kabinetu, vzelch ze shromdn a shromdn
tak odpovdnch. Napklad ve Finsku a Rakousku tyto systmy funguj do znan mry na zklad rozdlen exekutivnch kol, kdy prezident se me soustedit na mezinrodn otzky a na obecnj stavn
problmy, zatmco premir a kabinet se zabvaj vnitn politikou.
Systm, kter vytvoila francouzsk Pt republika a kter byl dovren v roce 1962 zavedenm pmch prezidentskch voleb, je vak dle-

360

Tma
Monarchie v zrcadle diskuse
Monarchie (monarchy) je systm vldnut, jemu dominuje jedna osoba
(monarchie doslova znamen vlda jednoho"). Bn se vak tmto slovem oznauje instituce, kde funkce hlavy sttu se obsazuje na principu ddinosti ili dynastickho nstupnictv. V absolutnch monarchich si monarcha nrokuje i kdy jen zdka vykonv - monopol politick moci (k
pkladm pat Saudsk Arbie, Nepal a Maroko). V konstitun monarchu
pln monarcha funkci do znan mry jen ceremoniln, kter je politicky
tm bezvznamn
(k pkladm pat panlsko, Nizozemsko a Spojen
krlovstv-).
Konstitun monarchie m tyto pednosti:
- Je odpovd na potebu mt politicky neangaovanou hlavu sttu, kter sto
j nad" politikou stran.
- Monarcha je ztlesnnm tradin autority, a tud symbolem loajality
k vlasti a nrodn jednoty.
- Monarcha je studnic zkuenost a moudrosti, zejmna v stavnch vcech,
ze kter mohou erpat zvolen vldy.
Ke stinnm strnkm konstitun monarchie pat:
- Poruuje principy demokracie, jeliko politick autorita se nezakld na
souhlasu lidu a nen nijak veejnosti odpovdn.
- Monarcha symbolizuje (a mon i posiluje) tradin hodnoty jako jsou hierarchie, poddanost a cta ke zddnmu bohatstv a spoleenskmu postaven.
- Monarchie svazuje stty se zastaralmi zpsoby a symboly minulosti
a brn tak pokroku.
ko sloitj. Na jedn stran jde o to, e krom plnn povinnost, kter
americk prezident pln jako hlava sttu, f exekutivy a automat na
jmenovn", maj francouzt prezidenti sedmilet funkn obdob a jet k
tomu jsou s to srazit zkonodrn sbor na kolena vyuitm sv pravomoci
Nrodn shromdn rozpustit. Na druh stran je vak vrazn omezuje
skutenost, e jejich vldy si mus udret podporu parlamentu a veejnosti.
Prezidenti jako de Gaulle v letech 1958-1969, Pompidou v letech 19691974 a Giscard Estaing v letech 1974-81 tud erpali svou slu pevn z
pevahy, kterou mla v Nrodnm shromdn gaullick uskupen. Prvo
vypsat veobecn volby vak nen vdy zrukou, e urit strana ovldne
Nrodn shromdn. O tom se pesvdil socialistick prezident Mitterand
v roce 1986 a znovu v roce 1993; v obou ppadech byl donucen ke
kohabitaci s gaullistickou vldou, v jejm ele stl nejprve Chirac a pozdji
Balladur. Obdobn je ppad de Gaullv: tebae formlnmi pravomocemi
se rovnal volenmu monarchovi, jeho prezidentovn skonilo v roce 1969
rezignac, kterou pedchzely studentsk nepokoje z kvtna 1968 a finann
krize. Kehkost prezidentovy moci vyjevily i tlaky na prezidenta Chiraca,
zejmna pot, co v roce 1997 nastoupila socialisty veden Jospinova vlda.
Premii
Vtinu politickch exekutiv souasnho svta lze piadit k exekutivm parlamentnm (parliamentary executives). Struktura a podoba exekutivn (vkonn) moci, se kterou se setkvme v parlamentnch systmech, se vrazn li od toho, co nachzme v systmech prezidentskch.
Za prv, jeliko je vkonn moc odvozena od shromdn a jeliko je
tsn spjata s politikou stran, od hlavy sttu - a u j je konstitun
monarcha nebo prezident bez exekutivnch pravomoc - se oek-

361
v, e bude plnit ceremoniln povinnosti a vystupovat jako ohnisko vlasteneck loajality. Za druh, to, e politick moc je odvozena od shromdn znamen, e v parlamentnch systmech neexistuje nutn oddlen personlu zkonodrn a vkonn moci (imkompatibilita), kter
znme z prezidentskch systm. Za tet, exekutiva je pmo odpovdna shromdn nebo alespo jeho doln komoe; setrvv tedy u moci
jedin dokud m dvru shromdn.
Vnj dynamika vkonn moci v parlamentnch systmech se tedy
vrazn li od jej vnj dynamiky v prezidentskch systmech. Strun eeno, parlamentn exekutivy mus vldnout ve shromdnch a
prostednictvm shromdn, zatmco prezidentsk exekutivy se obvykle opraj o osobn mandt a na shromdn nezvisl soubor stavnch pravomoc. To m nepochybn vliv i na vnitn dynamiku moci.
Parlamentn exekutivy to zejmna nut rozhodovat spe kolektivn a
spolupracovat; i v dsledku toho je v tchto systmech status kabinetu
vy. Mnoho komenttor vak tvrd, e v dsledku rstu premirovch
pravomoc se z premir fakticky stali napl prezidenti.
Premii (napklad v Nmecku zvan kancli, v Nizozemsku ministert pedsedov, jinde oznaovan tradinmi mstnmi tituly jako Taoiseach v Irsku) jsou fy vld a jejich pravomoc se odvozuje od toho, e
jsou vdci strany, resp. koalice, kter m ve shromdn vtinu. Spektrum formlnch pravomoc, kter jsou s funkc premira spojeny, je ve
srovnn s pravomocemi exekutivnch prezident obvykle pomrn zk. Nejdleitj je zde pravomoc rozhodovat v personlnch otzkch,
tedy pravomoc pijmat a propoutt ministry, resp. je povyovat, ppadn peazovat na ni funkci. Napklad v Nizozemsku a v Austrlii
vak i tuto pravomoc vykonv shromdn nebo politick strana, kter v nm m vtinu. Jeliko premirskou funkci lze v stav popsat jen
v hrubch rysech, nepehnme, ekneme-li, e jde o funkci, kter je takov, jakou se ji rozhodne udlat ten, kdo ji zastv nebo - pesnji - jakou ji udlat doke.
V praxi to znamen, e rozhodujc jsou dvoj vztahy, ve kterch vystupuje premir. Prvn skupinu tvo jeho vztahy s kabinetem, jednotlivmi ministry a vldnmi resorty, druhou jeho vztahy s vlastn politickou
stranou a prostednictvm n se shromdnm a veejnost. Podpora kabinetu m zsadn vznam zejmna u premira, kter je ustanovovn jako
prvn mezi rovnmi (primus inter pares); tak je tomu napklad ve Spojenm krlovstv, v Indii a v Austrlii. Tento status nut premiry pracovat za
pomoci kolektivn vldy kabinetu (viz str. 365). Jejich moc je tud odrazem mry, v n jsou s to zajistit - rozhodovnm v personlnch otzkch,
zenm kabinetu a tm, jak a nakolik ovldaj vldn mainrii - aby ministi slouili pod nimi. Naopak nmeckm kanclm svuje i. 65 Zkladnho zkona pravomoc urovat zkladn smry politiky. T lnek
vak jejich pravomoc zrove omezuje, jeliko stanov, e kad ministr
vede svj resort samostatn a na vlastn odpovdnost.
Nen pochyb, e klem k moci a vlivu premira je jeho postaven stranickho vdce. Ve sv modern podob je premirsk funkce vskutku do
znan mry dsledkem toho, e na scn se objevily disciplinovan politick strany. Nejde jen o to, e se premirsk funkce svuje vdci strany;
jde i o to, e postaven stranickho vdce dv premirovi do rukou nstroj, pomoc nho me ovldat shromdn, a zrove mu skt zkladnu, z n lze budovat obraz vdce nroda. Dleitmi determinantami

362

Tma
Vlda ministerskho pedsedy: klady a zpory
Vlda ministerskho pedsedy (prime-ministerialgovermnent) se vyznauje
dvma hlavnmi rysy. Za prve. funkce pedsedy vld) je h l a v n spojnic mezi
legislativou a exekutivou, a ten, kdo j zastv, pochz ze snromdn a je
tak shromdn odpovdn; pln zrove funkci fa exekutivy a d jej
byrokratick apart. Za druh, ve vld ministerskho pedsedy se odr
soustedn vkonn moci v rukou pedsedy vldy a to, ze mu jsou v podstat
podzeni jak kabinet, tak resortn ministi. V tom se podob prezidentskmu
systmu. Vlda ministerskho pedsedy byla kritizovna z tchto dvod:
- Posiluje centralizaci, jeliko oslabuje meze, kter j dve kladly kabinet a
vldn resorty.
- Zuuje politickou diskusi a oslabuje kontrolu, jeliko vyluuje kritiku a alternativn hlediska.
Vldu ministerskho pedsedy lze vak obhajovat s poukazem na tyto dvody:
- Je odrazem osobnho mandtu, kter premir zskv ve veobecnch volbch.
- Dv vldn politice jasnj smr, protoe el odstedivm tlakm, kter
s sebou nese resortismus (viz str. 384), a zdlouhavosti a amatrismu kolektivnho rozhodovn.
premirovy moci jsou tud mra stranick jednoty, sla premirovy strany v
parlament (zde jde zejmna o to, zda tato strana vldne sama nebo v koalici) a autorita shromdn nebo alespo jeho prvn komory. Napklad
frakn rivalita v Liberln demokratick stran vedla k tomu, e po vtinu
povlenho obdob zastvali japont premirov svj ad jen krtce (v
letech 1974-1982 se vystdalo pt premir) a e asto dochzelo k rekonstrukci kabinetu. Obdobn fragmentarizovan systm politickch stran
v Itlii obvykle nut premiry hrt roli jakhosi prostednka, resp. usmiovae v obvykle kehkch koalinch vldch. Nmeck kancle zase dr
na uzd nezvislost zem (Lnder), pravomoci druh komory (Bundes-ra),
autorita stavnho soudu a autonomie Spolkov banky (Bundesbank).
Panuje nicmn shoda, e postaven ministerskho pedsedy - navzdory
tomu, e jeho stavn a politick status mohou bt rzn - se v poslednch
letech poslilo. Je to zsti dsledek toho, e mdia maj tendenci zamovat
se pedevm na osobnosti, take premii se stvaj jakousi visakou",
obchodn znmkou svch politickch stran. Rovn vt etnost
mezinrodnch summit a zahraninch nvtv premirm umouje
soustavn it a pstovat pedstavy o svm sttnictv a prezentovat se jako
vdci nroda. To nkdy vedlo a k tvrzenm, e premii se v podstat
vymanili ze seven kabinet a nastolili svho druhu vldu ministerskho
pedsedy. Napklad v Indii se za Indry Gndh-ov a jejho syna Rdva
zformovalo premirstv bezmla imperilnho typu, kter kulminovalo za
vjimenho stavu v letech 1975-1977. Umonily to pevn parlamentn
vtiny, ktermi tehdy Kongresov strana disponovala, brutln kontrola
nad apartem stedn vldy a obrovsk nklonnost, kterou tehdy dynastii
Gndh stle jet projevovaly vznamn sloky indick veejnosti.
S pedhzkami existence vldy ministerskho pedsedy se bylo mono
asto setkvat i ve Spojenm krlovstv. Pichzeli s nimi komenttoi typu
napklad Crossmana (1963) a Mackintoshe (1977). Nezvykle velk moc
ministerskch pedsed m rzn zdroje. Jsou to mj.:

363
- rozsah a dosah jejich jmenovac pravomoci;
-jejich kontrola nad kabinetem, zejmna monost vytvet pi kabinetu
vbory a komise a personln je obsazovat;
-jejich schopnost z titulu vdce nejsilnj politick strany ovldat shromdn, a to zejmna v situacch, kdy m tato strana v doln komoe
vtinu;
-jejich postaven v ele sttn sluby a kontrola nad byrokratickm apartem, kterou jim toto postaven skt;
- jejich pm pstup k mdim, kter jim umouje obracet se pmo
k volim.
Podle Crossmana premii stoj na samm vrcholu sprvnho a politickho ramene" (arm) vldy; to znamen, e kabinet se zmnil v poradn orgn americkho typu, kter u fakticky neodpovd za tvorbu politiky. Teze o vld ministerskho pedsedy se ve Spojenm krlovstv
stala skutenost v 80. letech, kdy Margaret Thatcherov tm od zkladu zmnila charakter a autoritu premirsk funkce. Tony Blair jako
ministersk pedseda na tchto zkladech v mnoha ohledech po roce
1997 stavl.
Vznanm rysem premirstv M. Thatcherov byla skutenost, e
sama Thatcherov se chpala jako premirka s jasnm nzorem" (conviction prime minister), jejm poslnm je ideov vst a v duchu idej,
kterm se postupn zaalo kat thatcherismus, zajiovat kompaktnost
politiky. Obdobn Blair vrazn spojil sv vdcovstv v Labouristick
stran s prosazovnm modernizanch" projekt, podle nich se strana
zmn ve stranu novch" labourist a star socialistick priority budou
nahrazeny ideologickmi prioritami tet cesty". Podle Michaela Foleye (2000) tento vvoj pouze ukzal, nakolik u zaalo existovat autentick britsk prezidentstv". K rysm prezidencialismu, kter se u parlamentnch exekutiv zaaly projevovat, pat:
- vdcovstv na dlku" - tendence premir vzdalovat se svm stranm a kabinetm tm, e se prezentuj jako lid stojc mimo" (outsiders) nebo e si postupn formuluj vlastn ideologickou pozici;
- uchylovn se k populismu - snaha premir navazovat pm kontakt s veejnost tvrzenm, e vyjaduj jej nejniternji pociovan nadje a obavy;
- personalizovan volebn kampan - obsedantn zamenost novch
mdi na osobnosti a tendence prezentovat vdce politickch stran jako visaky" jejich stran i vld;
- osobn mandty - tendence premir dovolvat se z voleb vzel autority a sebe chpat jako ideologick svdom svch stran i vld;
- zvltn poradci - tendence premir spolhat se spe na politick
poradce, kter si sami vyberou, ne na kabinety, ministry i vysoce postaven pracovnky sttn sluby.
I kdy premii, kte maj za sebou kompaktn parlamentn vtiny,
mohou disponovat moc, kterou by jim mohl zvidt leckter prezident,
i oni jsou vystaveni vznamnm omezenm. Napklad pi jmnovn a odvolvn rozhodn nemaj zcela voln ruce. Zvanmi brzdami premirovy moci je nutnost zachovat jednotu strany, a tud zajistit, aby v kabinetu byly zastoupeny rzn frakce a rzn ideov platformy strany, stejn
jako tlaky - v zemch typu nap. Kanady -, aby zajistili zastoupen rz-

Thatcherismus
(Thatcherism). Ideologick postoj,
kter zaujala Margaret Thatcherov
a kter se vyznauje drazem na voln trh a siln stt;
britsk varianta politickho projektu
americk Nov
pravice.
Prezidencialismus
(presidentialism).
Stav, kdy vdcovstv je soustedno
v jedn osob, kter nen vzna na
politick strany nebo na jin sttn orgny; cosi na zpsob situace, kdy
prezident je zrove fem exekutivy.

364

nch region a jazykovch skupin. Nakonec jsou tedy premii siln jen
tak, jak jim to dovol jejich kabinety, strany a politick okolnosti. To je jasn vidt v Indii: po excesech, ke kterm dolo za vjimenho stavu v 70.
letech, nastoupili do ela vtinovch nebo koalinch vld premii Dsai, Sing a Ro. Ti vrazn omezili poet pracovnk premirova adu,
byli ochotni respektovat autonomii resort a mn zasahovali do zleitost vld jednotlivch lenskch stt indick federace.
Zajmav tak je, e moc, kter se ve Spojenm krlovstv tila Margaret Thatcherov, byla mon spe odrazem nebval pznivch okolnost, v nich se ocitla, ne dsledkem jej nezdolnosti a ideovho odhodln. Z tchto okolnost hlavn byly slabost a rozttnost labouristick
opozice, vtzstv ve vlce o Falklandsk ostrovy v roce 1982, oiven svtov ekonomiky v polovin 80. let a zsti jako dsledek faktor prv vyjmenovanch schopnost konzervativc vyhrt pod jejm vedenm troje
volby za sebou. Jej sesazen z funkce vdkyn strany, ke ktermu dolo
v listopadu 1990, vak znovu ukzalo, jak je premirova moc vratk.
Relativn slabost premirstv Johna Majora, obzvlt v letech 19921997, nevyplvala ani tak z toho, e by na svou funkci nestail, jako spe
z vtch obt, kterm jeho vlda musela elit. K nim patilo pomal
zotavovn Spojenho krlovstv z recese potku 90. let, oslabovn
parlamentn vtiny konzervativc po roce 1992, prohlubujc se roztrka
ve stran v souvislosti s evropskou integrac a to, e vlda musela elit
volisky dvryhodnj a efektivnji zen opozici labourist. Naopak
Tony Blair netil jen ze svch velkch vtin a z volebnch nespch
Konzervativn strany, ale i z toho, e po 18 letech v opozici
Labouristick strana dokzala lpe zareagovat na voln po silnm vdcovstv a jednot. V prvnch Blairovch letech ve funkci tuto responzivitu posiloval trval rst provzen nzkou inflac.
Kabinety
Ve vech politickch exekutivch existuje njak kabinet. Ve Francii
se mu k Ministersk rada, v SSSR se mu kalo politbyro. Kabinet je
sbor ve postavench ministr, reprezentujcch jednotliv vldn resorty ili ministerstva. Tento termn nelze zamovat se slovem kabinet
ve vznamu, v jakm se uv ve Francii a v EU, kde se jm oznauj
skupiny poradc, kte stoj za jednotlivmi ministry. V irokm uvn
kabinet se odr politick a administrativn poteba kolektivnch postup v rmci politick exekutivy. Za prv, kabinety vld umouj kolektivn se prezentovat ped shromdnm a veejnost. Bez kabinetu by
se vldy mohly jevit jako nstroj v rukou jednoho lovka. Za druh, kabinety jsou administrativnm mechanismem vytvoenm s clem zajiovat innou koordinaci vldn politiky. Zkrtka a dobe, bez kabinetu by
se z vldy mohl stt soubor vzjemn si konkurujcch byrokratickch , z nich kad se ze vech sil sna rozit svou vlastn moc; ostatn
pesn to se stalo za Hitlera v nacistickm Nmecku.
To, jakou roli kabinety hraj a jak je jejich politick vznam, se
systm od systmu a stt od sttu li. V prezidentskch systmech - napklad v USA - kabinety existuj proto, aby spe slouily prezidentovi jako politick poradce ne aby byly tvrcem politiky. V druh polovin 20.
stolet dokonce dochzelo k rstu exekutivy v USA pedevm vn kabinetu, toti vytvoenm Vkonnho adu prezidenta (hovome o nm v ka-

365
Tma
Vlda kabinetu: vhody a nevhody
Vlda kabinetu (cahinet govemment) se vyznauje dvma hlavnmi rysy. Za
prv. hlavn spojnic mezi legislativou a exekutivou je kabinet. Jeho lenov
pochzej ze shromdn a jemu jsou tak odpovdni; jsou ale tak politickmi hlavami jednotlivch ministerstev. Za druh: kabinet je nejvym vkonnm orgnem a o odpovdnost za tvorbu politiky se jeho lenov dli: premir - prvn ministr - je prvnm jen podle jmna. Tento systm zpravidla provz i kolektivn vystupovn: po vech ministrech, kte jsou leny kabinetu,
se poaduje, aby ..mluvili jednou e" a podporovali oficiln politiku vldy.
K pednostem vldy kabinetu pat:
- Demokratinost zasedn kabinetu, na kterch se zevrubn projednvaj
pedloen nvrhy, podporuje plnokrevnou a otevenou politickou diskusi,
- Zaruuje jednotu a soudrnost vldy, jeliko kabinet rozhoduje ve sboru a jako sbor tak za svmi rozhodnutmi stoj.
Vlda kabinetu byla vak tak kritizovna, a to z tchto dvod:
- Funguje jako zstrka premirovy moci, protoe nesouhlasc ministry nut,
aby na veejnosti podporovali dohodnutou vldn politiku.
- Znamen, e vldn politika se stv neucelenou a nekonzistentn, jeliko
rozhodnut jsou zaloena na kompromisech mezi konkurujcmi si zjmy
ministr a resort.
pitole 17). Naopak ve sttech, kter respektuj princip vldy kabinetu, stoj
kabinet - pinejmenm teoreticky - na samm vrcholu exekutivy; tak je
tomu ve Spojenm krlovstv, ve vtin zem Commonwealthu a v
nkolika zemch evropskch, napklad v Itlii, vdsku a Norsku.
Pesto je tk objevit praktick pklady kolektivnch exekutiv fungujcch prostednictvm kabinetu nebo kabinetu na roven postavenho
orgnu. Urit forma kolektivnho veden teoreticky existovala v SSSR, a
to v dsledku marxisticko-leninskho postultu, e vedouc a dc silou
sovtsk spolenosti nen jeden vdce, ale komunistick strana. V praxi
ovem generln tajemnci Komunistick strany, Stalinem ponaje,
ovldali politbyro a jemu odpovdajc sttn orgn - Prezidium Rady
ministr - natolik, e s vjimkou Chruova, kter se stal v roce 1964 obt
stranickho pue, a Gorbaova dokzali setrvat ve funkci a do sv smrti. V
Nmecku a na evropskm kontinentu prakticky vude vede resortn
specializace k tomu, e ministi brn vekerm tendencm k vld
kabinetu. Dokonce i ve Spojenm krlovstv, jeho systm je dajn
prototypem vldy kabinetu, lze kabinet sotva chpat jako orgn skuten
rozhodujc; jet t je vidt v nm njak demokratick frum.
Nejde jen o to, e rst premirovy moci zsadnm zpsobem naruil
kolektivnost vldy Spojenho krlovstv; problm je i v tom, e roziovn
oblast, do kterch vldn politika zasahuje, i sloitost tto politiky
vytvoily situaci, kdy vtina rozhodnut se fakticky in nkde pln jinde
a do kabinetu se dostv jako tm hotov vc. To obrac pozornost na
dleitou roli, kterou pi tvorb politiky hraj resorty, stejn jako na vliv
komis a vbor nebo spe subkomis a podvbor, kter pi vld existuj.
Kabinetn plnum je ve Spojenm krlovstv i jinde pouze viditelnou
hlavou uritho kabinetnho systmu, jeho soust jsou komise a vbory,
sloen z odbornk, schopnch provovat nvrhy politickch opaten
podrobnji a hloubji ne doke kabinet. Tento systm kabinet oslabuje, a
to jak proto, protoe posiluje kontroln pky, jimi disponuje premir, kter
komise a vbory vytv a obsazuje, tak proto, protoe plenrn zasedn
kabinetu obvykle nemaj dost asu ani odborn zpso-

Pojem
Exekutivn jdro
Exekutivn jdro
(core executive) je
soubor instituc a
osob, kter hraj
klovou roli v celkovm zen a koordinovn vldn
politiky. Obvykle k
nmu pat premir,
hlavn politit
poradci, pedn
lenov kabinetu,
vbory, resp.
komise kabinetu a
personl strategicky
dleitch vldnch
resort. Model
exekutivnho jdra
m ve srovnn se
svmi konkurenty,
tedy vldou
kabinetu a vldou
ministerskho
pedsedy, adu
pednost. Za prv,
spn se
vypodv se
zjednoduujc diskus na tma premir versus kabinet", a to tak, e
ob tyto instituce
funguj v uritm
institucionlnm
kontextu. Za druh,
uznv, e politick
vliv se do znan
mry uplatuje tak,
e se vytvej
spojenectv a podprn koalice. Za
tet, otevr prostor
vlivu irch faktor
jako jsou napklad
vvoj ekonomiky a
vvoj na
diplomatick scn;
tyto faktory maj
toti vliv na zdroje,
ktermi mohou
akti pedstavujc
exekutivn jdro
disponovat.
Konen, tento
model umouje,
aby se msto, v
nm se vkonn
moc sousteuje,
prun mnilo v
zvislosti na tom,
jak se v ase mn
vztahy mezi jednotlivmi zdroji a jak
jsou zdroje distribuovny.

366

bilosti, aby se na nich probraly, zkoumaly a ppadn odmtaly nvrhy,

kter z komis a vbor pichzej. Sloit vztahy, ke kterm to vede, objasovali nkte komenttoi pomoc teorie exekutivnho jdra"
(Rhodes a Duncan, 1995); ble viz str. 365.
Na druh stran by bylo chybou mvnout nad kabinety rukou a oznait je za pouh uctvan" instituce. Mnoz premii napklad tce doplatili za to, e pehleli kolektivn prvek modernch vld. O nmeckch
kanclch se zpravidla m za to, e jsou jet mocnj ne britt premii, protoe je lze zbavit funkce jedin cestou konstruktivnho vysloven nedvry"; to znamen, e Bundestag me odvolat vldu jedin
tak, e schvl vldu novou, tedy e se neomez jen na vysloven nedvry vld stvajc (jako je tomu ve Spojenm krlovstv). Pesto byl
kancl Schmidt nucen v roce 1982 odstoupit pot, co mal politick
strana Svobodn demokrat (FDP) vystoupila ze socilnmi demokraty
veden koalice a pidala se ke kesanskm demokratm v ele s Helmutem Kohlem. Rovn koalice nepochybn ztuj zen kabinetu, jak
pravideln zjiovali pedsedov italskch vld; i jednobarevn kabinety
vak mohou dlat fm vld problmy.
Rezignace Margarety Thatcherov v roce 1990 byla do znan mry
dsledkem jej klesajc podpory v kabinetu. Ve sv verzi udlost z listopadu 1990 Thatcherov dokonce tvrdila, e ji o moc pipravil kabinetn pu, protoe ve chvli, kdy se j nepodailo doshnout hned v prvnm
kole svho znovuzvolen do ela strany, ji ministi pestali podporovat
(Thatcher, 1993). Tezi, e parlamentn vdci dlouho nevydr bez podpory kabinetu, podporuje odstrann Boba Hawka z funkce australskho
premira v roce 1991. Hawkv nmstek Paul Keating se tehdy - potkem lta - pokouel strhnout vdcovstv na svou stranu; Hawke se snail obnovit svou autoritu odvolnm federlnho ministra financ Johna
Kerina. Marn: v prosinci ho Keating na druh pokus porazil.

Politika vdcovstv
Problematika vdcovstv se zd bt z uritho hlediska zastaral
a pekonan. Dlen spolenosti na vdce a veden je plodem peddemokratick kultury slep poslunosti a respektu, v n se m za to, e vdci
Pojem
Vdcovstv
Vdcovstv (leadership) lze chpat jako urit vzorec chovn nebo jako uritou
vlastnost lovka. Jako vzorec chovn je to vliv, kter m jednotlivec nebo skupina
na njak ir kolektiv a kter vyuv k tomu, aby smroval nebo organizoval jeho
sil, jm se m doshnout doucch cl. Jako vlastnost lovka je vdcovstv
oznaenm povahovch rys, kter vdci umouj, aby ovlivoval jin; vdcovstv
je tak prakticky tot co charisma (viz str. 234).
Vdcovstv m mj. tyto pednosti:
- Mobilizuje a inspiruje lidi, kte by jinak byli neinn nebo by nevdli, kudy se
dt.
- Vede k jednot a m leny skupiny k tomu, aby se ubrali tm smrem.
- Posiluje organizace, jeliko nastoluje hierarchii povinnost a rol.
Nebezpe vdcovstv jsou mj. tato:
- Koncentruje moc a vede tud ke zkorumpovanosti a k tyranii; demokracie proto
vyaduje, aby vdcovstv bylo vyvaovno odpovdnosti.
- Plod servilitu a uctivou podzenost; lidi tak odrazuje od toho, aby pebrali odpovdnost za svj vlastn ivot.
- Zuuje diskusi a polemiku, protoe zdrazuje, e mylenky teou" spe shora
dol ne zdola nahoru.

367

Friedrich Netzsche (1844-1900)

Nmeck filozof. Ve svch 24 letech se sta] profesorem etiny v Basileji. Ped teologi
dal pednost filozofii a zaal se intenzvn zabvat mylenkami A. Schopenhauera
(1788-1860) a hudbou Richarda Wagnera (1813-1883). Od roku 1889 trpl stle astjmi a vnjmi chorobami a duevnmi poruchami. Pi o nj pevzala jeho sestra Albta, kter tak pipravila k vydn (a v mnohm pokivila) jeho spisy. Nietzscheova ambicizn a tensky nron dla zdrazovala vznam vle, zejmna vle k moci",
a asto opakovanou tez, e lid si vytvej vlastn svty a formuluj vlastn hodnoty,
pedjmala modern existencialismus. K jeho nejznmjm dlm pat Tak pravil Zarathustra (1883-1884), Mimo dobro a zlo (1886) a Genealogie morlky (J887).

vd vechno nejlpe" a lid e je teba vst, mobilizovat nebo usmrovat. Demokratick politika potebu vdc mon neodstranila, rozhodn
vak vdcovstv znan omezila, zejmna tm, e vdce uinila veejn
odpovdnmi a e vytvoila institucionln mechanismus, jm lze vdce
odstraovat. Jinak ovem je politika vdcovstv stle dleitj; to pomohlo ustavit zvltn vdn obor - politickou psychologii, resp. psychologii politiky -, k jejm hlavnm pedmtm pat studium psychologickho ustrojen a motivac politickch vdc (Kressel, 1993).
Tento rst zjmu o vdcovstv ml nkolik pin. Napklad sama
demokracie do jist mry podtrhla vznam osobnosti, protoe politick
vdce fakticky nutila zviditelovat" se v nadji, e si tak zajist podporu
voli. Tuto tendenci nepochybn dle poslily modern sdlovac
prostedky (zejmna televize), kter obvykle zdrazuj spe lidi ne
politick nzory, linie a opaten a dvaj vdcm do ruky mocnou zbra,
pomoc n mohou umle vytvet vlastn obraz (image) na veejnosti.
Nadto spolenosti jsou stle sloitj a stle vce se fragmentarizuj; lid se tud nejsp stle astji poohlej po osobnch vizch jednotlivch vdc, kter by vnesly smysl a vznam do svta, v nm ij. Je tedy jistou ironi, e vdcovstv mon nikdy nebylo dleitj, ale zrove i obtnj ne dnes.
Rzn teorie vdcovstv
Problm politickho vdcovstv je pedmtem mnoha spor. Nakolik
lze vdcovstv sladit se svobodou a demokraci? Pin vdcovstv motivaci a inspiraci nebo vyvolv slepou poslunost a vede k tlaku? Mme se silnch vdc obvat nebo je mme obdivovat? Jdrem tchto
spor jsou rozdln nzory na podstatu politickho vdcovstv. V em
tento fenomn spov a z eho se skld? Jak vdcovstv vznik? Meme uvst tyi rzn teorie vdcovstv:
vdcovstv jako osobn nadn,
vdcovstv jako sociologick fenomn,
vdcovstv jako organizan nezbytnost,
vdcovstv jako politick dovednost.
Tradin se vdcovstv chpalo jako nadn- vzcn, ale pirozen.
Aristoteles (viz str. 27) to formuloval tak, e od chvle svho narozen
jsou lid pedureni, aby bu vldli nebo byli ovldni". Vidno takto, je
vdcovstv veskrze individuln vlastnost, kter se objevuje u osobnost,
jim se odedvna kalo lid uren osudem". S nejextrmnj variantou tto teorie se setkvme ve faistickm vdcovskm principu"
(Fuhrerprinzip), kter vychz z pedstavy, e existuje nejvy vdce
(vdy je to mu), jen doke vst masy k tomu, k emu jsou pedure-

368

ny. Tato idea byla zsti vyvozena z Nietzscheovy pedstavy nadlovka

(bermensch), kter je povznesen nad stdn pudy" konvenn morlky a
stv se sm sob pnem. V mrnj verzi je tato teorie vdcovstv
obsaena v pedstav charismatu, bn chpanho jako sla osobnosti. Na
klasick pklady charismatickch vdc se zpravidla hled jako na siln
osobnosti (napklad Hitler, Castro, Nsir nebo Thatcherov); projevem
charismatickch kvalit - pravda skromnjm, avak nemn innm - ale
byly i hovory u krbu" F. D. Roosevelta a je jimi i obratnost, kterou tm
vichni modern vdcov pedvdj v televizi. Vdc, kte maj
opravdovou morln autoritu jako napklad Nelson Man-dela a dalajlma
(viz obr. 16.2), je vak bohuel velice mlo.

Obr. 16.2 Prezident Nelson Mandela s dalajlmou

v jihoafrickm
Kapskm Mst
(1996).

Obdobn pohl na vdcovstv modern psychologie politiky; analyzuje

ho toti v kategorich osobnosti. Jednm z prvnch pokus o takovou
analzu byla kontroverzn studie o prezidentovi Woodrowu Wilsonovi, na
kter se koncem 20. let autorsky podleli Sigmund Freud (1856-1939) a
William C. Bullitt (Freud a Bullitt, 1967). Prkopnick prce Harolda
Lasswella Psychopatologie a politika (1930) naznaila, e vdce motivuj
pevn osobn, tm patologick konflikty, kter se pak racionalizuj
aktivitami ve veejnm zjmu. S jednou z nejnovjch analz politickho
vdcovstv, o kter se iroce diskutovalo, piel James Barber (1988). Barber se zamil pedevm na to, co sm pojmenoval prezidentsk osobnost" (presidential character), a americk prezidenty charakterizoval na
zklad dvou hlavnch promnnch: za prv, zda meno energi, kterou do
vkonu sv funkce vkldali, byli aktivn" nebo pasivn", a za druh, zda
byli pozitivn" nebo negativn" z hlediska toho, jak se v politick funkci
ctili. Vylenil tak tyi typy:

369
-

aktivn - pozitivn,
aktivn - negativn,
pasivn - pozitivn,
pasivn - negativn.

Pkladem aktivnch pozitivnch prezident mohou bt Kennedy, George Bush st. a Clinton, pkladem aktivnch negativnch Harding a Reagan.
Nixon je pkladem prezidenta pasivnho - pozitivnho, zatmco Coolidge
a Eisenhower byli pasivn - negativn. Meze Barberovy analzy se vak
ukazuj na tom, jak se v dsledku teroristickch tok na USA z 11. z
2001 z pasivnho - pozitivnho prezidenta George W. Bushe stal prezident
daleko asertivnj a aktivnj.
Nkte autoi chpou vdcovstv jako fenomn spe sociologick
ne psychologick. Jinak eeno, podle tohoto nzoru vdce vytvej"
zvltn sociohistorick sly. Nejde tedy o to, e by vdcov svtu svou
vli vnucovali; spe jsou nstrojem, prostednictvm nho se prosazuj
djinn faktory. S tm se nepochybn ztotouj marxist, podle nich je
historick vvoj formovn pedevm ekonomickmi initeli, kter se
projevuj v podob tdnho boje. Osobnosti jednotlivch vdc jsou tud mn dleit ne tdn zjmy, kter tito vdcov vyjaduj. Pesto
Marx uznal, e bonapartismus je vjimka. lo o jev, kter se objevil
v dsledku pue {coup etat), provedenho v roce 1851 ve Francii Ludvkem Bonapartem. Za situace, kdy buroazie ztratila moc, ale proletarit nebyl jet dostaten vyspl, aby se j chopil, byla nastolena osobn
diktatura. I v tomto ppad - tvrdil Marx - odrela bonapartistick diktatura zjmy tdy ve Francii nejpoetnj, toti drobnho rolnictva. Obdobn Trockij (viz str. 378) pi analze stalinismu v SSSR zdrazoval,
e Stalinova moc se oprala o nadvldu sttn byrokracie (Trockij, 1937).
Sociologick faktory se staly zkladem i znan odlin pedstavy, podle n je politick vdcovstv do znan mry produktem kolektivnho
chovn. Ve svm originlnm dle Psychologie dav (1895) analyzoval
Gustav Le Bon dynamiku davov psychologie a dovozoval, e vdci
jsou pohnni kolektivnm chovnm mas, nikoli opan.
Tet teorie chpe vdcovstv pevn instrumentln jako nstroj
racionln ili byrokratick. Podle tohoto nzoru je vdcovstv v podstat organizan nezbytnost, kter plyne z toho, e kad sloit instituce
potebuje sladnost, jednotu a smrovn. Vdcovstv jde tud ruku
v ruce s byrokraci (viz str. 377). Modern velk organizace vyaduj specializaci a dlbu prce; toto oboj s sebou zase nese hierarchii funkc
a odpovdnosti. Takov vdcovstv se tak bl tomu, emu Weber (viz
str. 233) kal legln-racionln autorita; je toti v podstat neosobn
a opr se o formln vyjden, zpravidla psan pravidla. stavnost nepochybn dodala politickmu vdcovstv vrazn byrokratickou povahu,
jeliko vedla k tomu, e moc je spojena spe s politickou funkc ne
s jednotlivm funkcionem. To se vak dostv do rozporu s demokratickmi tlaky, kter politick vdce nut, aby v zjmu zskn a udren
moci pstovali sv charisma a zdrazovali sv osobn kvality.
Posledn z vyjmenovanch teori l vdcovstv jako do znan mry artefakt, tj. jako politickou dovednost, kter se lze nauit a kterou lze
praktikovat. Politick vdcovstv v tomto smyslu se bl umn manipulovat, kter je ve vku masov komunikace nejsp nevyhnutelnm ry-

Pojem
Kult osobnosti
Kult osobnosti
(cult of
personality) neboli
kult vdcovstv je
propagandisticky
trik, pomoc nho
je politick vdce
rezentovn jako
hrdina nebo bostvo. Tm, e k
vdci pistupuje
jako ke zdroji veker politick
moudrosti a k neomylnmu hodnotiteli nrodnho zjmu, kult nepmo
naznauje, ze kad
jeho kritika nebo
opozice vi nmu
je zradou nebo
blznovstvm. Kult
osobnosti obvykle
vznikal v totalitnch
reimech (poprv
tak postupoval
Stalin); pi jeho
budovni se
vyuvaly monosti
modernch komunikanch prostedk a jimi se - za
pouit sttnho donucovn - vytvela atmosfra ritualizovanho uctvn perstajcho
pmo v modlstv.
V praxi ovem
nemus bt vdy
jasn, kdy se z
bn propagandy
(se kterou se
setkvme ve vech
systmech) stv u
v pravm slova
smyslu kult".

Bonapartismus
(Bqnapartism).
Zpsob vldnut,
kdy osobn vdcovstv se poj s
konzervativnm
nacionalismem;
podle marxist je
bonapartismus projevem relativn samostatnosti sttu ve
vztahu k vldnouc
td.

370

sem demokratick politiky. To je nejlpe vidt na kultech osobnosti, kter

byly budovny s clem podept dikttorsk vdcovstv osobnost typu Mao
Ce-tunga, plukovnka Kaddfho a Saddma Husajna. Na mnoho
klasickch pklad charismatickho vdcovstv lze skuten pohlet jako
na vdcovstv umle navozen. Napklad Stalin posiloval svou popularitu
tm, e ve 20. letech budoval dmysln kult V. I. Lenina
- dval stavt jeho sochy, pojmenovval po nm ulice a msta a Lenino
vo balzamovan tlo nechal umstit do mauzolea na Rudm nmst. Ve
30. letech, pot, co se promylen prezentoval jako Leninv ddic, vzt
hl tento kult sm na sebe.
Podobn i Hitlerova vystoupen na shromdnch v Norimberku byla
peliv pipravovna; jejich dramaturgem byl Albert Speer. Kad slovo a
kad gesto se zkouelo a kad muselo zapadat do choreografic-kho
plnu; vechno bylo zaranovno tak, aby se vytvoilo citov napt, kter
se uvoln ve chvli, kdy se objev Hitler. Poteba modernch
demokratickch politik zviditelovat sebe i sv vize nen o nic men;
dovednosti, kter si d vk televize, jsou vak skromn a zjemnl v
srovnn s tmi, kter se hodily pro davov shromdn a manifestace pod
irm nebem. Pesto vdcovstv artefaktem zstv: jen se pesunul draz
na to, co me zprostedkovat televize, na pouvn zvukovch efekt a na
pomoc medilnch poradc ili tzv. spin doctors.
Rzn vdcovsk styly
Vdcovsk styl {style of leadership) je pojmenovnm strategi a vzorc
chovn, ktermi se vdce sna doshnout svch cl. Vdci prost nejsou
vichni stejn a vdcovstv lze uplatovat mnoha raznmi zpsoby. Faktor,
kter uruj volbu toho nebo onoho vdcovskho stylu i t nebo on
strategie, je samozejm mnoho. K tm, kter lovka napadnou nejdv,
pat vdcova osobnost, jeho cle, institucionln rmec, v nm psob,
politick mechanismy, ktermi se zskv a udruje moc, prostedky
masov komunikace, jimi lze disponovat, i povaha politick kultury,
uprosted n vdce existuje. Byly identifikovny a pojmenovny ti typick
vdcovsk styly (Burns, 1978):
- vdcovstv laissez-faire,
- vdcovstv transakn,
- vdcovstv transforman.
Hlavnm rysem vdcovstv ve stylu laissez-faire je vdcova zdrha-vost
zasahovat do vc, za kter osobn nezodpovd. Takov vdci dvaj ruce
pry" od zen kabinetu a ministerskch resort. Pkladem by nm mohl
bt Bl dm za R. Reagana a relativn mal Reaganv zjem o
kadodenn fungovn administrativy. Podobn George W. Bush ml silnou
tendenci penet odpovdnost na klov poradce; tzv. vlka proti
terorismu, zahjen v roce 2001, ho vak pimla osvojit si razantnj styl.
Vdcovstv ve stylu laissez-faire nen samo o sob v rozporu s ideovm
vedenm, nepochybn vak vyaduje, aby jako ideov cle byly
prezentovny pouze obecn formulovan strategick vize. K pednostem
tohoto stylu pat, e svuje vt odpovdnost podzenm a e tud me
navozovat harmonii, iniciovat tmovou prci a vdcm umoovat, aby se
soustedili na vci politick a volebn, protoe je zbavuje bemene
manaerskch kol. Na druh stran me ale tak vst k ma-

371

l koordinovanosti vldn politiky, jeliko ministrm a ednkm se jm

vytv a pli velk prostor ke sledovn vlastnch zjm a zmr.
Napklad afra Irn - kontra ukzala, jak mlo byl prezident Reagan
obeznmen s innost funkcion stedn zpravodajsk sluby (CIA)
a pracovnk Blho domu, za kter dajn odpovdal.
Naopak pi vdcovstv transaknm si vdce daleko vc nam
vlastn prsty". Transakn vdcov se stav pozitivn k tvorb politiky
a k zen vldy; tm, co je motivuje, jsou vak cle a vahy v podstat
pragmatick. Je pravdpodobn, e k hlavnm budou patit udren jednoty strany a soudrnosti vldy, zskvn stle vt podpory veejnosti a posilovn dvryhodnosti ped volistvem. Takov vdci si ponaj jako
makli, kterm jde o zachovn kolegilnho vzezen vldy; sjednvaj
proto kompromisy a vyvauj konkurujc si jednotlivce, frakce a zjmy.
V USA lze za transakn vdce oznait Lyndona Johnsona a George Bushe st, ve Spojenm krlovstv Harolda Wilsona a Johna Majora. Jde o vdcovsk styl pevn manaersk, dokonce technokratick, kter m tu
pednost, e je drav a nepokryt praktick a vytv prostor pro taktick
manvrovn. Hlavnm jeho zporem ovem je, e takov vdci mohou bt
chpni jako oportunistit achri, kte postrdaj pevn zsady i vlastn nzory. To ilustrovala phoda, k n dolo bhem prezidentsk kampan v roce 1992 v USA: George Bush se tehdy piznal - a velmi si tm ublil -, e nev, o em je e, kdy nkdo mluv o vizch".
V ppad transformanho vdcovstv je vdce spe inspirtorem
a vizionem ne koordintorem nebo manaerem. Takov vdci nejen e
jsou motivovni jasnmi a pevnmi ideologickmi postoji, ale jsou tak
dostaten odhodlan a maj dostatenou politickou vli, aby je uvedli do
praxe. Msto aby usilovali o kompromisy a konsens, sna se zskvat
podporu ve vld, ve sv stran a ve veejnosti, aby svou vizi uskutenili. Howard Gardner (1996) napsal, e vdce je jedinec, kter vytv cel
pbh". innost takovho vdce zvis na tom, nakolik je zosobnnm" pbhu a nakolik pbh souzn s irokou veejnost.
Napklad generl de Gaulle petvoil politick vdcovstv ve Francii
jak tm, e se prezentoval jako otec" a vdce nroda", tak tm, e v podob Pt republiky nastolil v zemi prezidentsk systm. Velmi podobn
styl si ve Spojenm krlovstv osvojila Margaret Thatcherov, jejm zmrem, se kterm se pi nstupu do funkce nijak netajila, bylo dit vldu,
zaloenou na jasnm nzoru". To, e se termn jako gaullismus a thatcherismus dodnes uv, svd o petrvvajcm vlivu ideologickch viz
tchto vdc. Tak Tony Blair zaujal transforman postoj; nejprve petvoil Labouristickou stravu v nov" labouristy, pak se postaral o to, aby
jeho vlda nela cestou tradinch socialistickch priorit, ale tet cestou",
a konen si pstoval obraz svtovho sttnka. Nen vjimkou, e transforman vdcovstv se poj s populismem -je to projev touhy tchto vdc
jasn demonstrovat, e vyjaduj zjmy lidu" a e maj ped oima to,
m lid" ije. Sla transformanho vdcovstv spov v tom, e se stv
vchodiskem k prosazovn radiklnch program socilnch, ekonomickch nebo politickch reforem; me vak tak podncovat tendence k autoritstv a vst k ideov nekompromisnosti. Na M. Thatcherovou lze tud pohlet i jako na jednu z obt thatcherismu: v roce 1990 doplatila na
svj pnovit vdcovsk styl a na svou neochotu zmnit politick priority
dokonce i v situaci, kdy se staly volisky nepopulrn.

372

Pojem
Populismus
Slovem populismus
(populism, z lat.
populus, lid) se
oznaovala nkter
politick hnut a
oznaovaly se jm
nkter tradice
politickho mylen. Hnut nebo strany uvdn jako
populistick se vyznaovaly tm, e
se prezentovaly jako zastnci obyejnch" lid ped
zkaenmi" ekonomickmi nebo
politickmi elitami
. Jako politick
tradice je populismus projevem nzoru, e instinkty a
pn lidu jsou
hlavnm legitimnm
vodtkem politickho konn. Populistit politikov
se tud obracej
pmo k lidu a tvrd, e vyjaduj jeho
nejvlastnj pn a
nadje; dnm
zprostedkujcm
institucm se pitom
nev. Tebae
populis-mus me
bt spjat s
jakmkoli problmem i s jakoukoli
ideologii, obvykle
se hodnot jako samou svou podstatou autoritask, a
populisticka"
demokracie se chpe jako neptel demokracie pluralitn" (viz str. 98).

Bez ohledu na vdcovsk styl, kter si osvoj, si lze dvodn myslet,

e modern politit vdci mus elit vtm problmm a vzvm ne jejich pedchdci. To je velice dleit, jeliko postoje k vdcm i to, jak
je innost vdcovstv vnmna, vrazn ovlivuj celkov pohled lid
na politick proces. Prvnm problmem, ped kterm vdcov stoj, je to,
e modern spolenosti jsou u natolik sloit a vpleten do globlnch vliv, e pro politiky je tm nemon zajistit, aby se vbec nco udlalo.
Vdcov jsou tud pmo odsouzeni, aby zklamvali a nesplovali oekvn, kter s nimi lid spojuj. Za druh, vdcov doplcej na to, e se
hrout star ideov a morln jistoty; je tud daleko obtnj produkovat
psobiv vyprvn, kter se mezi lidmi setkaj s irokm ohlasem.
Za tet, modern spolenosti jsou stle rznorodj a fragmentovanj. Politit vdci tud zjituj, e je stle t zskat si politickou oblibu vyplvajc ze spolen kultury a sdlench hodnot. Konen za
tvrt, mezi svtem politiky a svtem mimo politiku nejsp vznikla kulturn propast. Politickmi vdci jsou stle astji karirn politikov, jejich ivotn styl, vnmn a dokonce i jazyk se vzdaluj tomu, co le na
srdci soukromm obanm. Modern vdci u rozhodn nejsou pijmni
jako zdroj inspirace a jako vyjadovatel nadj a tueb lidu, ale spe
jako sebestedn sobci, kte maj ped oima jen vlastn zjmy a ztratili
kontakt s lidmi. Jestlie a nakolik tomu tak je, lid zanaj bt odcizeni
bn politice a po zdroji politickho vdcovstv se mon poohlej
i nkde jinde.

Shrnut
> Exekutivn st sttnho apartu - exekutiva - odpovd za provdn
politickch opaten. Politickou exekutivu tvo jdro ve postavench
funkcion a je to zhruba tot co momentln vlda" nebo administrativa". Rozdl mezi exekutivou politickou a byrokratickou je vak asto
strn znanou sloitost procesu tvorby politiky.
> Politick exekutiva funguje jako velitelsk stanovit" sttnho apartu a pln adu kol spjatch s vdcovstvm. Pat mezi n reprezentace
sttu pi ceremonilnch pleitostech, poskytovn politickho vdcovstv ve vztahu ke strategickm prioritm, zskvn lidov podpory
pro vldu i administrativu, dozor nad byrokratickou mainri a pebrn iniciativy pi vnitropolitickch nebo mezinrodnch krizch.
> V prezidentskch exekutivch se vkonn moc sousteuje v rukou
prezidenta, kter je zrove hlavou sttu a hlavou (fem) vldy, stoj
vak proti shromdn, kter je stavn a politicky nezvisl. Premii
v parlamentnch systmech psob prostednictvm dvou hlavnch soubor vztah: za prv se svmi kabinety, ministry a ministerstvy, za druh
se svmi politickmi stranami a shromdnmi, od nich jejich moc
pochz.
> Moc f exekutivy byla znan poslena tendenc mdi i veho, co
souvis s volbami, soustedit se na osobnosti a na image", ancemi, kter nabzej mezinrodn udlosti a rzn setkn na nejvy rovni a kter
umouj stavt na odiv sttnictv, i potebou politickho a ideovho
veden v exekutiv, kter je stle rozshlej a sloitj. Tm, co vak jejich moc brzd, je dleitost jednoty vldy a politick strany, poteba zachovat si podporu ve shromdn a obte spojen s kontrolovnm rozpnajc se byrokratick mainrie.

373

> Politick vdcovstv se chpalo rzn. Interpretovalo se jako osobn

nadn, jeho zkladem jsou vlastnosti jednotlivce, napklad charisma,
jako sociologick fenomn, kdy se vdci stvaj vrazem uritch konkrtnch spoleenskohistorickch sil, jako organizan nezbytnost vyvrajc z poteby dslednho a jednotnho zen a jako politick dovednost,
kter se vdci mohou nauit, chtj-li manipulovat svmi kolegy a masami.
> K dosahovn svch cl si vdci osvojuj nejrznj postupy (strategie).
Vdcovstv typu laissez-faire se sna posilovat harmonii a tmovou prci,
a to roziovnm odpovdnosti podzench. Transakn vdcovstv
vdcm umouje postupovat jako makli a vyvaovat konkurujc si
frakce a zjmy. Transforman vdcovstv klade znan draz na mobilizaci podpory vdcovou schopnost inspirovat a prosazovat vlastn vizi.

Otzky k diskusi
Za jakch okolnost mohou hlavy stt hrt vznamnou politickou roli?
Je moc pesvdovat jedinou moc, kterou f exekutivy disponuje?
Jsou mocnj prezidenti nebo premii?
Je kolektivn vlda kabinetu zsadou, kterou stoj za to zachovat?
Mme siln vdce obdivovat nebo se jich mme obvat?
Je kult osobnosti rysem vech politickch systm nebo jen systm
dikttorskch?
- Je pravda, e mme takov politick vdce, jak si zasloume?
-

Doporuen literatura
Elgie, R., Political Leadership in Liberal Democracies (Basingstoke: Palgrave, 1995). Kvalitn a tiv analza dynamiky politickho vdcovstv.
Gardner, H., Leading Minds (London: Harper Collins, 1996). Strhujc sonda do podstaty vdcovstv a do dovednost a strategi, kter vdci pouvaj.
Rhodes, R. a P. Dunleavey (eds), Prime Minister, Cabinet and Core Executives (Basingstoke: Palgrave, 1995). Soubor lnk, ve kterch se zkoum, kdo m ve Spojenm krlovstv exekutivn moc.
Rose, R., The Postmodern Presidency: The White House and the World (2.
vyd., New York: Chartham House, 1991). Stimulujc analza, kter provuje teorii prezidentsk moc zaloenou na tezi, podle n nikdo ne vyhrv".
Wright, V., B. Guy Peters a R. Rhodes (eds), Administering the Summit: Administration ofthe Core Executive in Developing Countries (Basingstoke:
Palgrave, 2000). Vhodn komparativn uvedeni do lohy premiru a do
sloen exekutivnch jader".

375

KAPITOLA 17
Byrokracie
Byrokracie je ob mechanismus, kter udruj v chodu trpaslci."
Honor de Balzac, Epigramy
Ve mnoha lidech vyvolv slovo byrokracie pedstavy nevkonnosti
a zbytench formalit, kter lovka jen zdruj: je to prost edn iml".
V politologii oznaujeme slovem byrokracie sprvn apart sttu, tedy
poetn zstupy pracovnk sttn sluby a ednk, kterm jsou sveny prce spojen s vldnutm. Jin jdou ve lpjch Maxe Webera a byrokracii chpou jako uritou formu organizace, se kterou se setkvme
nejen ve vld, ale ve vech oblastech modern spolenosti. Je vak mimo jakoukoli pochybnost, e soubn s tm, jak se rozrostla vlda a rozily se jej koly, hraje byrokracie v politickm ivot stle vznamnj roli. Nad pracovnky sttn sluby u nelze mvnout rukou jako nad
pouhmi administrtory neboli uskuteovateli politickch opaten:
v politickm procesu jsou to klov figury, kter nkdy sv zem fakticky d. Za fasdou reprezentace a demokratick odpovdnosti se me skrvat vlda ednk". Organizace a kontrola moci byrokracie je
tud jednm z nejzvanjch problm modern politiky, jeho een
nen v dnm politickm systmu snadn.
V 17. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-

Co je byrokracie?
Jak jsou hlavn teorie byrokracie?
Jak funkce byrokracie pln?
Jak jsou a jak by mly bt byrokracie organizovny?
Pro jsou byrokrat tak mocn a pro moc byrokracie vzrostla?
Jak a s jakm spchem jsou byrokracie kontrolovny?

Rzn teorie byrokracie

Otzka byrokracie vyvolv mocn politick vn. V modernm obdob to byly vdy vn negativn. Liberlov byrokracii kritizuj, e nen
transparentn a odpovdn. Socialist, zejmna marxist, ji odsuzuj
jako nstroj tdnho tlaku. Nov pravice zase l byrokraty jako lidi,
kte sleduj jen vlastn zjem a jsou bytostn nevkonn. Za tmito protichdnmi nzory se skrv zsadn neshoda pokud jde o samu podstatu
byrokracie. Slovo byrokracie se prost uvalo toliko rznmi zpsoby,
e od pokusu vypracovat njakou souhrnnou definici meme mon
zcela upustit. Albrow (1970: 84-105) zaznamenal dokonce sedm modernch koncepc byrokracie:
- byrokracie jako racionln organizace,
- byrokracie jako organizan nevkonnost,
- byrokracie jako vlda ednk,

376

byrokracie jako veejn sprva,

byrokracie jako sprva uskuteovan ednky,
byrokracie jako organizace,
byrokracie jako modern spolenost.

V tchto rznch koncepcch a kontextech se do jist mry odr

skutenost, e na byrokracii pohlely rzn vdn obory rzn. Napklad
politologov tradin chpali byrokracii tak, jak samo slovo byrokracie to
naznauje, tj. jako vldu kancel", tedy jako vldu jmenovanch
ednk. J. S. Mil (viz str. 66) proto ve svch vahch o zastupitelsk
vld (1861) byrokracii postavil do protikladu se zastupitelskou,
reprezentativn vldou, jinak eeno s vldou volench a odpovdnch
politik. V sociologii se byrokracie obvykle chpala jako zvltn typ organizace, jako systm spe sprvy ne vldnut. V tomto smyslu se s byrokraci setkvme nejen v demokratickch i autoritrskch sttech, ale
tak v obchodnch firmch, v odborech, v politickch stranch atd. Naopak
ekonomov nkdy pokldaj byrokracie za specificky veejn" organizace.
Pro byrokracie je tud pznan, e jsou financovny z dan a proto je
neukzuje ani motiv zisku, ani nutnost reagovat na tlaky trhu. Abychom si
tyto rzn pohledy na byrokracii alespo trochu ozejmili, pojednme o
tech rznch teorich byrokracie:
- byrokracie jako racionln-sprvn mainrie,
- byrokracie jako konzervativn mocensk blok,
- byrokracie jako zdroj nadmrn nabdky ze strany vldy.
Model racionln sprvy
Vdeckmu studiu byrokracie dominovalo dlo Maxe Webera (viz str.
233). Pro Webera byla byrokracie ideltypem" (viz str. 38) vldnut na
zklad nikoli tradice nebo charismatu, ale systmu racionlnch pravidel.
Weber identifikoval soubor zsad, ktermi se byrokratick organizace
dajn vyznauje. Z nich nejdleitj jsou:
- sfry jurisdikce jsou jasn a pevn vymezeny zkony nebo pravidly;
- existuje pesn stanoven hierarchie, kter zajiuje, e ne postaven
ady jsou v rmci etzce velen" kontrolovny ady vymi;
- vci se vyizuj psemn a za pouit spisovho systmu;
- autorita ednk je neosobn a je zcela dna funkc, kterou zastvaj,
nikoli jejich osobnm statusem;
- byrokratick pravidla jsou dostaten pesn, aby prostor pro voln
uven (diskreci) byl co nejmen;
- jmenovn a povyovn v rmci byrokracie se opr o profesionln
kritria jako jsou odborn pipravenost, odborn znalosti a zpsobilost k
administrativn prci.
Podle Webera je hlavnm rysem byrokracie jej racionalita, jeliko v
byrokratizaci se odr rst spolehlivch, pedvdatelnch a pedevm
innch nstroj organizovn spolenosti. Pro Webera byla byrokracie
formou organizace, kter je pznan pro modern spolenost a jej neustl expanze je nezvratn. To nen jen vsledek odborn pevahy byrokracie nad jinmi druhy sprvy, ale i dsledek znan ekonomick, politick a kulturn rozvinutosti. Byrokratizace tsn souvis se vznikem

377

kapitalistickch ekonomik, zejmna s vtm tlakem na ekonomickou Pojem

vkonnost, a s nstupem velkch podnikatelskch firem. Rovn vvoj Byrokracie
(buremodernho sttu a jeho stle ir zasahovn do sociln a ekonomick Byrokracie
aucracy, doslova
vlda
rad"
resp.
sfry vedly k rstu mocnch vldnch byrokraci.
vlda ednku")
Podle Webera k byrokratizaci pispla i demokratizace, jej tlak je v bnm jazyce
hanliv,
oslabil takov ideje jako jsou tradice (viz str. 234), privilegium a povin- termn
jm se oznauje
nost, kter nahradil vrou v otevenou sout a meritokracii. Weber vil, nesmysln adrutina
e proces racionalizace" povede k tomu, e vechny industriln spo- ministrativn
ili edn iml"
tan). Ve spolenosti - a u se nazvaj kapitalistick nebo komunistick - si budou (red
leenskch vdch
stle podobnj, jakmile si osvoj byrokratick formy organizace. Tuto se tento termn uve vznamu
teoretickou variantu, pozdji pojmenovanou teorie konvergence, dle v
konkrtnjm a
rozvinul James Bumham (1905-1987), a to v dle Manaersk revoluce neutrlnejm,
se vak na
(1941). Podle tohoto zakladatelskho dla manaerismu vldne ve vztahuje
jevy tk rzn jako
vlda nikm
vech prmyslov vysplch spolenostech - bez ohledu na ideologick jsou
nevolench ednrozdly mez nimi - tda manaer, technokrat a sttnch ednk, je- k, sprvn maivldnut a rajich moc tkv v jejich odbornch znalostech a sprvnch dovednostech. nrie
cionln zpsob orWeber si vak uvdomoval, e byrokracie nen jen poehnnm. Za ganizace. Navzdory
kde
prv, za organizan vkonnost se zaplat demokratickou participac. By- neshodm,
vude se s n setkrokratizace posl tendence k hierarchizaci, i kdy zaloen na zsluhch, vme a v em tkv
podstata, se
tedy na schopnostech; to bude znamenat, e shora budou velet" vysoce jej
obecn pijm, e
k
rysm
byrokracie
postaven ednci, nikoli zdola masy. Tm bude rozbit socialistick sen pat abstraktn
o diktatue proletaritu, kter, jak Weber pedpovdl (pozdji se ukza- (neosobn) organia profesionln
lo, e sprvn), se zmn v diktaturu ednictva". V tomto smyslu vy- zace
sprva podle stavodil Weber obdobn zvry jako jeho ptel Robert Michels (1878- novench pravidel.
problm Je s
1936), kter na zklad studia politickch stran zformuloval elezn Mn
pouitm terminu
byrokracie ve srovzkon oligarchie (viz str. 274).
nvac politologii.
Pokud jde ale o vyhldky liberln demokracie, byl Weber men pe- Zde se jm oznauje
apart sttu
simista ne Michels. I kdy uznval e byrokrat maj tendenci usilovat sprvn
a byrokraty se
o zvnn byrokracie a o rozen jejch sprvnch funkc, byl pesvd- rozum nevolen
ednci neen, e tomu lze pinejmenm elit vyuvnm liberlnch nstroj ty- sttn
boli pracovnci
sluby (civil
pu volebn konkurence a institucionln fragmentace. Weber upozornil sttn
servants).
i na dal potenciln nebezpe, kter by nadvlda byrokratickho idelu mohla pivodit, toti na rozkatulkovn ducha", k nm by mohlo
dojt v dsledku odosobnnjho a zmechanizovanjho socilnho
prosted. Rozum a byrokracie by se tud mohly zmnit v eleznou
klec", kter omez nejen lidsk vn, ale i svobodu jednotlivce.
Teorie konvergenModel mocenskho bloku
Pohled na byrokracii jako na mocensk blok je do znan mry produktem socialistick analzy, zejmna marxismu. Marx (viz str. 73) sice
nevytvoil dnou ucelenou teorii byrokracie typu teorie Weberovy, v jeho dlech lze vak snadno objevit nbhy k n. Marx nepojmal byrokracii jako dsledek vzniku sloit industriln spolenosti, ale spojoval ji
spe se zvltnmi potebami kapitalismu. Vc ho proto zajmala tdn
loha sttn byrokracie ne byrokratizace jako ir spoleensk fenomn. V byrokracii spatoval pedevm mechanismus, pomoc nho se
prosazuj zjmy buroazie a obhajuje se kapitalistick systm.
Tuto analzu tdn pedpojatosti sttn byrokracie dle rozvinuli neomarxist napklad Ralph Miliband (1969). Zvltn pozornost byla pitom zamena na schopnost vysoce postavench pracovnk sttn sluby vystupovat jako konzervativn vetujc skupina a okleovat, ba do-

ce {convergence
thesis). Teorie, podle n politickoekonomick faktory
nutn zpsob, e
kapitalistick a socialistick stty si
budou stle podobnj.

Manaerismus
(managerialism).
Teorie, podle n
tdn rozdly byly
v modern spolenosti nahrazeny
rozdly zaloenmi
na postaven v dcm apartu a na
byrokratick moci;
technokracie (vlda
expert ili specialist).

378

Lev Davidovi Trockij (1879-1940)

Rusk marxistick politick myslitel a revolucion. Byl jednm z prvnch kritik
Leninova uen o stran. Jako pedseda petrohradskho sovtu z roku 1905 se Trockij v roce 1917 pidal k bolevikm a stal se komisaem zahraninch vc a pozdji
komisaem obrany. Po Leninov smrti v roce 1924 byl nejprve politicky izolovn,
pozdji zcela vymanvrovn a v roce 1929 vypovzen ze Sovtskho svazu. V roce
1940 byl v Mexiku na Stalinv pokyn zavradn. Trockho pspvek k marxismu
spov v teorii permanentn revoluce", v soustavnm zdrazovn internacionalismu a v analze stalinismu jako jedn z forem byrokratick degenerace".

konce blokovat radikln nvrhy socialistickch ministr a socialistickch

vld. Podle Milibanda jsou vrcholn pracovnci sttn sluby konzervativn
v tom, e v jim pidlen oblasti jsou vdommi nebo nevdommi
spojenci stvajcch ekonomickch a spoleenskch elit" (str. 123). Tak je
tomu z nkolika dvod. Z nich nejevidentnj je ten, e navzdory formln poadovan politick neutralit (viz str. 322) maj vysoce postaven
pracovnci sttn sluby stejn vzdln a stejn spoleensk pvod jako
prmyslnci a manaei firem, a proto tak maj tendenci sdlet jejich ideje,
pedsudky a celkov pohled na svt. Proti monosti, e by pracovnci sttn
sluby, stojc na prahu sv kariry, projevili sympatie k radikalismu nebo
socialismu, se stav i pedpisy upravujc jejich nbor a povyovn, kter
maj zajistit jejich ideovou rozumnost".
Miliband byl pesvden, e nejdleitjm faktorem, kter posiluje
konzervativn postoje vych sttnch ednk, je jejich neustle narstajc blzkost svtu velkho kapitlu. Je to dsledek stle irch sttnch
zsah do ekonomiky, zajiujcch trval vztahy mezi podnikatelskmi
uskupenmi a pracovnky sttn sluby, kte nakonec definuj nrodn
zjem" v souladu s dlouhodobmi zjmy soukromch kapitalistickch
firem. Tento vztah je dle posilovn neustlou vmnou personlu mezi
vldou a podnikovou sfrou (asto se zde hovo o turniketu"), kdy se
sttn byrokracie rekrutuje ze soukromho sektoru, kter zase pracovnkm
sttn sluby pi jejich penzionovn nabz lukrativn msta. Z tto analzy
vyplv jedin: jestlie jsou vysoce postaven byrokrat provzni se zjmy
kapitalismu, je to vznamn pekka kadho pokusu o nastolen
socialismu stavn cestou.
Jednou z vnch slabin marxistick teorie demokracie je, e si mlo
vm problmu byrokratizace socialistickch systm. Pro Marxe a
Engelse byl tento problm zprovozen ze svta pedpokladem, podle nho
jakmile vznikne beztdn komunistick spolenost, odume" spolu se
sttem i byrokracie. Proto musel marxismus elit kritice pedstavitel
spoleenskch vd, kte - jako napklad Weber a Michels -tvrdili, e
byrokracie je obecnj spoleensk jev, kter socialistick draz na
spoleensk vlastnictv a plnovn me jenom posilovat. Po
zkuenostech s komunismem 20. stolet u marxistit myslitel nemohou
tento problm ignorovat.
Nejvlivnj marxistickou analzu postkapitalistick byrokracie podal
Lev Davidovi Trockij. V knize Zrazen revoluce (1937) upozornil
zejmna na problm byrokratick degenerace". Kombinace rusk zaostalosti a politick nezkuenosti proletaritu vystila podle jeho nzoru v
situaci, kdy sttn byrokracie mohla rst, zasahovat do stle irho okruhu
problm a blokovat pokrok na cest k socialismu. Stalinsk diktatura tak
byla pouze politickm vrazem tchto zkladnch zjm byro-

379

kracie, zcela odtren od zjm mas. Zatmco Trockij povaoval byrokracii za spoleenskou vrstvu, kterou lze odstranit politickou revoluc,
jugoslvsk disident (a nkdej spolupracovnk marla Tita) Milovn
Djilas (1911-1995) ji zpodobil jako novou tdu". Podle Djilase (1957)
moc byrokracie v ortodoxnch komunistickch reimech vyvr z toho,
e vldne produktivnm bohatstvm; proto se komunistick systmy stle
vce podobaly jakmusi sttnmu kapitalismu.
Model nadmrn nabdky byrokracie
Pedstavu, e kritikov byrokracie pichzej vlun zleva, vyvrtil
nstup teorie racionln volby a teorie veejn volby (viz str. 294). Ob tyto teorie vrazn ovlivnily Novou pravici a pomohly zformovat zejmna
jej nzory na podstatu sttu a na vznik velk vldy", resp. velkho sttu". Pro tento model byrokracie m zkladn vznam jeho zamen na zjmy a motivace samotnch byrokrat. Teorie racionln volby vychz ze
stejnch pedpoklad o povaze lovka jako neoklasick ekonomie, toti
z toho, e lid jsou rozumn uvaujc tvorov, usilujc o vlastn prospch
ili maximalizto uitku. Teorie veejn volby, kter hraje vznamnou
roli zejmna v USA a je spojovna s virginskou politologickou kolou,
aplikuje tento model ekonomickho rozhodovn na veejn sektor.
Ve sv knize Byrokracie a reprezentatitn vlda (1971) tvrdil William
Niskanen, e vysoce postaven byrokrat, navzdory pedstav, kter
o nich panuje, toti e jsou to sluebnci veejnosti, jsou motivovni pedevm svm sobeckm karirnm zjmem, a proto se sna roziovat
svou agendu a posilovat rozpotov stky, kter se na ni vyleuj. Pinou je, e rst byrokracie dv pracovn jistotu, skt vt ance na
poven, zvyuje mzdy a ednkm na nejvych pozicch pin vt
moc, intenzivnj zjem klient a vy presti. V byrokracich je tud
skryta znan vnitn dynamika, kter vede k rstu samotnho sttu a k
roziovn jeho funkc. V och Nov pravice pomh schopnost
jmenovanch ednk diktovat volenm politikm politick priority do
znan mry vysvtlit, pro k rstu sttu dochzelo za vld i znan rozdlnho ideovho profilu. Obdobn zvan dsledky m pro Novou pravici pedstava, e byrokrat jsou od prody" sociln demokrat; posiluje toti zmr Novou pravic inspirovanch vld zatlait hranice sttu
zpt". Tyto vldy jsou toti pesvdeny, e - zjednoduen eeno nepoda-li se zbrzdit nebo obejt moc byrokracie, jsou vechny snahy
o sledovn politik volnho trhu odsouzeny k nezdaru.
Kritika Nov pravice upozoruje tak na netrn charakter sttnch
byrokraci a vyvozuje pro n nelichotiv zvry ze srovnn orgn soukromho sektoru na jedn stran a veejnho sektoru na stran druh.
Podle jejho nzoru jsou orgny soukromho sektoru, napklad podnikatelsk firmy, strukturovny kombinac vnitnch a vnjch faktor.
Hlavnm vnitnm ovlivovatelem podnikn je snaha o maximalizaci
zisku, kter soustavnm tlakem na sniovn nklad ene firmy ke stle
vt hospodrnosti a vkonnosti. Pokud jde o vnj faktory, firmy
funguj na konkurennm trhu, kter je nut reagovat inovac produkt
a cenovmi pravami na tlaky ze strany spotebitel.
Byrokracie vak motivem zisku ukzovny nejsou. Jestlie nklady
pev pjem, je zde vdy daov poplatnk, aby et vyrovnal. Sttn
byrokracie jsou nadto zpravidla monopoly, a tud nejsou sebemn nu-

380

ceny reagovat na tlaky trhu. Vsledkem je, e byrokracie (stejn jako

vechny ostatn orgny veejnho sektoru) jsou nutn rozhazovan a ze
sam sv podstaty nevkonn. Nadto jejich sluby jsou vdy nekvalitn
a neodpovdaj potebm nebo pnm konzument. Z tto filozofie Nov pravice, shrnovan do hesla co je soukrom, je dobr, co je veejn,
je patn", nutn vyplv, e sttn byrokracie je teba omezit, a e vude, kde je omezit nelze, je teba uplatnit techniky zen znm ze soukromho sektoru.
Kritikov obvykle tvrd, e tato teorie je chybn, jeliko vytrhuje jednotlivce z jeho socilnho prosted. Pedpoklad, e lid jsou vdy racionln uvaujc sobci, kterm jde o vlastn zjem, do n vn - pokrauje
jejich argumentace - konzervativn pedsudky. Jin ale vyvodili z teorie
veejn volby zvry zcela odlin. Napklad Dunleavy (1991) tvrdil,
e jsou-li jednotliv byrokrat opravdu racionln uvaujc akti,
budou nejsp upednostovat strategie, kter vedou k pizpsobovn
ad, nikoli, jak bn teorie veejn volby naznauje, strategie, kter
vedou k maximalizaci rozpot.
Posilovn sttu jde nepochybn ruku v ruce s prioritami, kter m
k maximalizaci rozpot, zejmna schzej-li trn sly, kter by psobily
jako ukzujc faktor. Podniknout kolektivn akci, kter by s tm nco
udlala, je vak velice obtn a vysoce postaven ednci maj zpravidla
vt zjem na pozitivnch vsledcch souvisejcch s jejich prac ne na
pozitivnch vsledcch zce finannch. Dunleavy naznail, e byrokrat
budou svou nejvy prioritu spatovat spe v tom, aby si zajistili prci,
kter odpovd jejich schopnostem, a prun a lkav pracovn
prosted. Je tomu tak jednak proto, protoe ve postaven pracovnci
sttn sluby jsou obzvl zainteresovni na tom, aby vci, kter dlaj,
byly zajmav a dleit, jednak proto, protoe zamstnn ve veejnm
sektoru jim sice dv mal ance na vy platy, na druh stran vak
znamen zajitn msto a vyhldky na poven. Je jasn, e nejve
postaven ednci, kterm zle na tom, jak budou vypadat jejich
ady, budou pracovat zcela jinak ne budovatel podle dmonologie Nov pravice.

loha byrokraci
Funkce byrokraci
Byrokracie zdnliv pln jen jednu, ovem neobyejn dleitou
funkci. Jejich hlavnm kolem je realizovat a vynucovat zkony, kter
schvl legislativa, a politick opaten, o kterch rozhodne politick
exekutiva. Zatmco jin funkce vldy (jako jsou napklad reprezentace,
tvorba politiky a artikulovn zjm) pln nejrznj instituce, realizace
politickch opaten je vc vlun pracovnk sttn sluby, i kdy pracujcch pod vedenm svch politickch pn. Weberovsk model byrokraci jako racionlnch a objektivnch mainri nadto jako by oddloval svt sprvy od svta politiky. V souladu s tmto nzorem se na byrokraty hled jako na pouh strojov koleka, jako na spolehliv a vkonn sprvce, kte funguj v rmci pevn hierarchie a podle jasn stanovench pravidel. Realita je vak znan odlin. Tebae jsou formln nkomu podzeni a tebae jsou nestrann, byrokrat vrazn ovlivuj politick proces a v kadm politickm systmu tud pln adu dleitch
funkc. Z nich nejdleitj jsou:

381

vykonvn sprvy,
poskytovn politickch rad,
artikulovn a agregovn zjm,
udrovn politick stability.

Pojem

Sprva
Termn sprva (administration) se uv
mnoha zpsoby. Lze
Sprva
ho ut na oznaen
souboru vysoce
Hlavn funkc byrokracie je implementovat neboli uvdt v ivot zkony postavench
pracovnk exekutivy:
a politick opaten: je j tud sveno spravovn veho, co souvis s
v USA se tak
vldnutm. Proto se o byrokracii nkdy hovo jako o sprv, administrativ napklad hovo o
Clintonov sprv
(administration), zatmco o politick exekutiv se hovo jako o vld
(Clinton
(government). Z tohoto rozliovn vyplv, e lze jasn odliit roli politik, administration")
se jm
kterou je politiku tvoit, a roli byrokrat, kterou je politiku realizovat, uvdt astji
oznauje kol spovajc
v koordiv ivot, implementovat. Pevn vtina pracovnk sttn sluby, kte ve
novn a provdn
svt psob, nepochybn pln tm vlun administrativn koly, sahajc politickch opateni
U samotnm
od realizace socilnch program po regulovn ekonomiky, udlen licenc a (policy).
slovem administrativa
se naznauje, e jde o
poskytovn informac i rad obanm doma i v cizin. Rozsah byrokraci
nebo slubu
tud zce souvis s celkovmi koly vldy. Poet pracovnk britsk sttn pomoc
jinm (latinsk
sloveso
mi-nistrare
sluby narstal po cel 20. stolet mrn slc roli vldy. V 70. letech doznamen mj.
shl vrcholu (tehdy lo o 735 000 osob), v dsledku neoliberlnch pstup, posluhovat a tak
V tomto
kter se zaaly uplatovat od 80. let, se vak snioval a v roce 1996 doshl obstarvat)
smyslu jsou vichni
sla 499 000. Americk federln byrokracie se vrazn rozrostla v
pracovnci sttn sluby soust admidsledku Novho dlu a dnes t vce jak 2,5 milionu osob. V SSSR si
nistrativy. V um
systm stednho plnovn vydal a 20 milion sttnch ednk, kte smyslu spravovat
znamen nakldat s
ho administrovali.
informacemi a
kontrolovat; zde
Pedstava, podle n byrokrat jsou pouhmi funkcioni, kte aplikuj
tedy jde o dc
pravidla a provdj pkazy vydan nkm jinm, vak me velmi mlit. Za funkce vysoce postavench ednku,
prv, jeliko mnoho sprvnch podrobnost je nutn ponechno na edncch, na rozdl od
kadodennho prome bt pracovnkm sttn sluby zachovna znan diskrece, aby
vdn. Veejn
rozhodovali, jak pesn se maj politick opaten realizovat. Za druh, mra sprva (public administration) znapolitick kontroly nad byrokraci se v jednotlivch zemch znan rzn.
men bu mechanismy a instituce
Zatmco v n jsou sttn ednci vystaveni neustl a psn stranick
prostednictvm nikontrole, ve Francii a v Japonsku jim jejich vysok status i povst, kter se ch se veejn politika uvd v ivot,
dky sv odbornosti t, zaruuj znanou autonomii. Za tet, jako politit nebo vdn obor
kter tyto mechaporadci maj vysoce postaven pracovnci sttn sluby monost
nismy studuje

pinejmenm spoluovlivovat politick opaten, kter pozdji budou muset

administrativn zajiovat. Politick poradenstv
Politick vznam byrokracie je dn do znan mry tm, e byrokracie je
hlavnm zdrojem politickch informac a rad, ktermi vlda disponuje. Tato
politick role pomh odliit nejve postaven pracovnky sttn sluby,
kte jsou s politiky v kadodennm styku a od kterch se oekv, e budou
vystupovat jako politit poradci, od pracovnk stednch a nich, kte se
zabvaj rutinnmi sprvnmi zleitostmi. Diskuse o politickm vznamu
byrokraci se tud zpravidla tk prv tto elitn skupiny vysokch sttnch
ednk. Teoreticky lze oddlit politickou odpovdnost byrokrat a
politickou odpovdnost politik. Politiku -policy - ve smyslu politickch
opaten (viz str. 422) dajn dlaj politikov, zatmco byrokrat jenom rad.
Politick role pracovnk sttn sluby se tak redukuje na dvoj funkci:
prezentovn politickch

382

alternativ, kter ped ministry stoj, a -za druh - hodnocen navrhovanch

politickch opaten co do jejich pravdpodobnch vsledk a dopad.
Politick vliv vysokch ednk dle omezuje skutenost, e se bu po
nich poaduje politick neutralita, napklad ve Spojenm krlovstv,
Japonsku a Austrlii, nebo e spadaj pod systm politickch jmenovn,
napklad v USA.
Existuj vak dvody k domnnce, e politick role pracovnk sttn
sluby je vznamnj, ne jak bylo prv naznaeno. Neexistuje napklad
jasn rozdl mezi dlnm" politiky a poskytovnm politickch rad.
Rozhodnut se prost pijmaj na zklad dostupnch informac; to
znamen, e na obsah jednotlivch rozhodnut m vdy vliv rada, kter se
dostane tomu, kdo rozhoduje. Nadto byrokrat jako hlavn zdroj informac,
ktermi politikov disponuj, fakticky tok informac kontroluj: politikov
vd to, co jim sttn ednci eknou. Informace lze tud zatajovat nebo
pinejmenm upravovat", aby odrely preference sttn sluby. Pesto je
hlavnm zdrojem moci byrokracie odbornost, tedy suma odbornch
znalost, kter je v byrokracii akumulovna. Paraleln s roziovnm
sttnch funkc a s narstajc sloitost politiky jsou politit amati"
tm nutn stle zvislej na svch profesionlnch" byrokratickch
poradcch.
Artikulace zjm
I kdy to k jejich formln vymezenm funkcm rozhodn nepat,
byrokrat asto pomhaj agregovat a nkdy i vyjadovat zjmy. Do kontaktu se zjmovmi skupinami se byrokracie dostvaj dky tomu, e implementuj politick opaten, e se podlej na formulovn politik a e
poskytuj rady. Tendence ke korporatismu (viz str. 293), kter setely
hranice mezi organizovanmi zjmy a sttnmi orgny, to jet poslily.
Lkai, uitel, zemdlci, podniky apod. se tak stali klientskmi skupinami", kterm pslun sttn orgny slou. Tyto skupiny jsou rovn
neocenitelnm zdrojem informac a rad. Politickmu systmu me takov
klientelismus prospvat, jestlie - a nakolik - pomh dospvat ke konsensu.
Mohou-li se tyto organizovan zjmy podlet na formulovn politiky,
budou nejsp tak zaujmat kooperativn postoje k politice vldy.
Klientelismus ale me rovn nevhodn zasahovat do veejnch kol a
povinnost pracovnk sttn sluby. Pokud se zjmy skupin kryj se zjmy
byrokracie, me vzniknout politick pouto, kter demokratit politikov
nejsou s to zpetrhat.

Klientelismus
(clientelism).
Vztah, kdy sttn
orgny zanaj
slouit zjmm
skupin, kter maj
regulovat nebo
kontrolovat.

Udrovn politick stability

Funkc byrokraci je konen i to, bt v politickm systmu jednm z
ohnisek stability a kontinuity. To se nkdy povauje za zvl dleit v
rozvojovch zemch, kde existence sboru odborn pipravench kari-rnch
ednk me bt jedinou zrukou spodanho a spolehlivho vldnut.
Stabilita zvis do znan mry na statusu byrokrat jako stlch a
profesionlnch pracovnk sttn sluby: zatmco ministi a vldy
pichzej a odchzej, byrokracie zstv. Zkladem Northcotovch a
Trevelyanovch reforem z roku 1870, kter vedly ke vzniku modern
britsk sttn sluby, byly zsady nestrannho vbru, politick neutrali-ty,
definitivy a anonymity. Dokonce i v USA, kde jsou vysoce postaven sttn
ednci jmenovni podle politickch kritri (hovo se o tzv.

383

systmu koisti - spoils systm"), tvo vtinu federlnch byrokrat

karirn pracovnci sttn sluby.
Kontinuita vak me mt i nevhody. Kde neexistuje inn veejn
kontrola a odpovdnost, me nepochybn vst i ke zkorumpovanosti,
resp. ke korupci. S tm se setkvme v mnoha rozvojovch zemch, kde se
korupce snoub s masovou chudobou a diskriminac. V jinch ppadech
me definitiva vyvolvat u pracovnk sttn sluby sklony k arogantnmu
chovn a vlunosti nebo konzervativn pedpojatost. Karirn pracovnci
sttn sluby si mohou zat myslet, e dok lpe definovat spolen
dobro neboli obecnou vli ne volen politikov. Mohou se tud domnvat,
e maj pravdu, kdy el radiklnm nebo reformistickm politickm
tendencm; povauj se toti za strce nrodnch zjm.
Organizace byrokraci
Weberova teorie byrokracie - a v tom je jedna z jejch slabin - naznauje, e sil o efektivitu a racionalitu povede k tomu, e na celm svt se
prosad v zsad obdobn byrokratick struktury. Weberv ideltyp" tud
pehl skutenost, e byrokracie mohou bt rzn organizovny a e
rozdly mohou vyplvat i z politickho, socilnho a kulturnho kontextu,
ve kterm funguj. To, jak jsou byrokracie organizovny, je dleit ze
dvou dvod. M to vliv na sprvn innost vldy a ovlivuje to tak mru, v n lze doshnout veejn odpovdnosti a politick kontroly. Problm
organizace vak nabyl jet hlubho vznamu: ponaje zejmna 80. lty
se toti zaalo nalhat na sniovn veejnch vdaj. Zsti se v tom
projevuje rostouc obliba mylenek Nov pravice. Je to vak i jeden z
dsledk ekonomick globalizace. Mnoho stt tud usilovalo o
zracionalizovn sv administrativn mainrie; nkdy se v tto souvislosti
hovoilo o znovuvynalzn vldy". Tento proces m ovem zvan
politick a dokonce i stavn dsledky.
Vechny sttn byrokracie jsou tak i onak organizovny podle el a
funkc. Toto se dosahuje vytvenm ministerstev a jinch sprvnch
orgn (agentur), kter maj odpovdat za jednotliv oblasti politiky:
kolstv, bytovou vstavbu, obranu, boj proti drogm, dan atd. Poet
ministerstev a agentur se pochopiteln stt od sttu li a li se i v ase, a to
podle toho, jak se v tchto orgnech dl nebo naopak sluuje odpovdnost
za jednotliv oblasti. Napklad v USA se roziovn funkc sttu odrazilo
ve vytvoen Ministerstva zdravotnictv a socilnch slueb (1953) a
Ministerstva pro bytovou vstavbu a rozvoj mst (1965). Ve Spojenm
krlovstv se v dsledku roziovn funkc sttu vytvoilo v roce 1997
Ministerstvo kultury, mdi a sportu a Ministerstvo zamstnanosti bylo v
roce 2001 nahrazeno Ministerstvem prce a dchodovho zabezpeen.
Nejdleitjm rysem tchto funkn definovanch byrokraci je mra
jejich centralizace nebo decentralizace. Systmy, se ktermi se setkvme
v dosud existujcch komunistickch reimech, napklad v n, a kter na
vech rovnch podlhaj psnmu stranickmu dozoru a veden, pat k
nejcentralizovanjm byrokracim na svt. I v rozshlch a sloitch
komunistickch byrokracich se vak vytvoil znan prostor pro
nezvislost jednotlivch byrokratickch tvar a ministerstev. Napklad
sovtsk byrokracie, navzdory formlnmu veden komunistic-

Pojem
Zkorumpovanost
V nejirm slova
smyslu hovome
o zkorumpovanosti
(corruption) jako i
morln zkaenosti,
resp. poskvrnnosti. Proto se
tak k, e moc
korumpuje: vyvolv v lovku touhu panovat a in
ho necitlivm k
utrpen druhch.
V um slova
smyslu jde o polopravnick termn,
kterm oznaujeme
stav, kdy lovk
sv povinnosti, ze
jmna veejn, ne
pln dn", jeli
ko sleduje njak
osobn prospch.
Ve vtin ppad
m zkorumpova
nost povahu mate
riln nebo pmo
finann a v politi
ce je jejm nejb
njm projevem
platkstv (bribery) neboli podmazvn" (sleaze").
Mra zkorumpova
nosti instituce nebo
systmu je dna a
dou rznch fakto
r, mj. innost
brzd zvnjku,
rovn administra
tivn kzn, tm,
nakolik psob
vnitn morln ko
dexy a normy
a celkovou rovn
ekonomickho rozvoje.

384

Pojem
Resortismus
Slovem resortismus
(departmenta-lism)
oznaujeme
odstediv tendence
v rmci byrokratick struktury,
kter zvraznm
identitu jednotlivch ministerstev a
agentur. Agentury
tud mohou sledovat vlastn dl
zjmy a elit politick kontrole a
obecnj sprvn
kzni. Osobitou
kulturu vldn
agentury utvej
takov faktory, jakmi jsou napklad
odpovdnost za
uritou oblast
politickch opaten, kolektivn zjmy jejho ednictva a zjmy skupin
klient, kterm
slou. Snahy
vzdorovat resortismu pevdnm
ednk z jedn
agentury do druh
nebo posilovnm
politickho dozoru
nad nimi jsou spojeny s riziky, e
poklesne odbornost
a oslab se specializace. Takov pokusy mohou bt tak
naruovny tendenc ministru a vysoce postavench
ednk se pizpsobit" {to go
native), tj. osvojit si
kulturu pslunch
ministerstev a
nechat se j pohltit.

kou stranou, fungovala tak jako mechanismus agregace a artikulace zjm; podobajc se labyrintu, byla dokonce jakousi formou institucionlnho pluralismu" (Hough, 1977). Ve Spojenm krlovstv byla sttn
sluba tradin centralizovan. d se jednotnmi pravidly pokud jde
o zskvn novch pracovnk a jejich povyovn a m jednotn karirn a platov d. Fultonova zprva z roku 1966 do jist mry idel jednotn sttn sluby pmo poslila, protoe vedla k likvidaci jejho dlen na
zklad ednickch, exekutivnch a administrativnch hodnost, kter se
fakticky rovnalo dlen na tdy". Jeliko vak poloila men draz na
obecn zamen" pracovnky ve vych funkcch (generalists") a naopak podtrhla vznam specializace a zce odbornch znalost, fakticky
poslila resortismus". Nadto zzenm Ministerstva pro sttn slubu
(pozdji zrueno), kter mlo odpovdat za nbor pracovnk, povyovn
a pracovn podmnky, poslila rovn autonomii byrokracie.
Nejcentralizovanj liberln demokratick byrokracie existovala
tradin ve Francii. Zatmco v zemch typu Spojenho krlovstv a Nmecka se byrokracie utvely v procesu reforem a pizpsobovn, francouzsk systm byl budovn na zklad sprvnho modelu vytvoenho
Napoleonem. Ten kladl draz na vysoce centralizovan a hierarchicky
uspodan sbor expert na jednotliv oblasti, bytostn spjatch s dlouhodobmi zjmy francouzskho sttu. Nejvym sprvnm orgnem ve
Francii je Sttn rada (Conseil Etai), kter poskytuje rady v legislativnch a sprvnch vcech a funguje i jako nejvy sprvn soud. Ecole
Nationale Administration a Ecole Polytechnique kol pracovnky sttn sluby a tzv. grands corps (vysokm funkcionm sttn sprvy a odbornkm) dodvaj jedinenou presti. Do jist mry vak plat, e napoleonsk model psn kzn a uniformity nebyl nikdy zplna realizovn. Nadle petrvvaj rozdly mezi generalisty" a specialisty, mezi
grands corps a nim ednictvem a mezi konkurujcmi si ministerstvy
a jinmi ady, zejmna mezi ministerstvem financ a vznamnmi ministerstvy, kter sttn penze utrcej.
Spojen stty jsou naopak pkladem decentralizovan byrokracie.
Federln byrokracie formln funguje pod vedenm americkho prezidenta jako fa administrativy. Je vak natolik rozshl a rozptlen, e
koordinovat ji a usmrovat jej innost je pro vechny prezidenty obrovsk oek. Jednou z pin jej fragmentace je to, e funkce federln
vldy se zsti pekrvaj s funkcemi orgn stt a mst, se ktermi je
teba spolupracovat, m-li se zajistit inn implementace. Druhou pinou jsou dsledky dlby moci (viz str. 333). Zatmco ministerstva
a agentury pracuj pod vedenm prezidentovm, kter prezident uskuteuje prostednictvm ministr (tajemnk) a editel, existuje spousta nezvislch regulanch komis, kter ustavil a financuje Kongres. Prezidenti sice pedsedy tchto komis jmenuj, nemohou je vak odvolvat
a nemohou ani zasahovat do jejich Kongresem stanovench pravomoc.
Tet pinou je napt mezi pracovnky s definitivou, kte jsou ustanovovni na zklad konkurzu a zaazovni do nkter z hodnostnch td,
a mnohem menm potem osob jmenovanch na zklad politickch
kritri do funkc, kde pichzej do styku s utajovanmi skutenostmi
(Schedule C posts"). Zatmco od nich lze oekvat, e jejich prioritou
bude loajalita k prezidentov administrativ, pracovnci zmnn ve
mohou bt zainteresovni spe na rstu svch ad, na vlastnm setr-

386

Tma
Quango: vhody a nevhody
Quango je zkratkov slovo, kter oznauje kvaziautonomn nevldn organizac'{quasi-autonomous nongovernmental organization). Je to termn evidentn vgn a matouc. Obecn znamen jakkoli orgn, kter pln funkce
vldy a je obsazen spe lidmi jmenovanmi ne ministry nebo pracovnk)
sttn sluby. K takovm orgnm pat tvary, kter pln nejrznj exekutivn funkce, stejn jako k nim pat poradn vbory a tribunly. Jejich kvaziautonomni status znamen, e jsou soust prodlouen ruky" vldy; jejich nevldn povaha znamen, ze jsou sousti nevolenho sttu".
K vhodm tchto organizac pat:
- Umouj vld vyuvat zkuenost a odbornch znalost poradc zvnjku".
- Sniuj pracovn zaten oficilnch" ministerstev a vldnch agentur.
Kritizovny byly z tchto dvod:
- Roziuj sfru, ve kter mohou ministi uplatovat svj patront a pisp
vaj tak k centralizaci politick moci.
- Oslabuj demokratickou odpovdnost, jeliko omezuj monosti zastupi
telskch orgn dozrat nad fungovnm vldy.
- Napomhaj balkanizacit jeliko vedou k tomu, e veejn sprva je roz
ttnj a nesystematitj.

Baikanizace (balkanization). Fragmentace il droben uritho politickho celku na zm

antagpnistickch
tvar (jako tomu
asto bylo na Balkn).

stv od implementace politickch opaten, se jet roz. sil o reorganizaci sprvy, o vt efektivitu a o snen nklad ale politiky tak
nco stoj. Z tchto politickch nklad" nejevidentnj jsou oslaben
odpovdnosti vi veejnosti a nstup demokratickho deficitu". Jednou z pednost jednotn sttn sluby je to, e dodv na vrohodnosti
a sle teorii ministersk odpovdnosti (viz str. 390), kter je zrukou, e
jmenovan ednci budou konec konc odpovdni volenm politikm
a jejich prostednictvm veejnosti. Vytven polonezvislch exekutivnch agentur a pedevm tzv. quangos vede vlastn k tomu, e ministi
u neodpovdaj na bn vkon sprvy ili za operativu. Stoupenci reorganizace naopak argumentuj, e tomu se d elit zpevovnm dodacch standard", a to cestou smluvnch podmnek nebo stanoven vkonnostnch cl, kterch m bt dosaeno.
Druh problm spov v tom, e vyuvn technik zen, struktur
a ve stle vt me i lid ze soukromho sektoru me oslabit ducha
sluby veejnosti, kterho se sttn byrokracie po lta snaily pstovat.
Kulturu sttn sluby v zemch tak odlinch jako jsou Japonsko, Indie,
Francie a Spojen krlovstv lze kritizovat za blazeovanost a teba i aroganci, je vak pinejmenm spjata spe s idejemi typu sluby veejnosti
a nrodnmu zjmu ne s privtnm ziskem a podnikatelstvm. Kultura
sluby veejnosti mimo jin ve vtin pluralitnch demokraci pomhala
dret korupci v patinch mezch. Tet nevhodou je, e reorganizace
tohoto typu se sice asto spojuje se zatlaovnm, resp. omezovnm
sttu, v praxi vak me vystit ve vt centralizaci a kontrolu ze strany
vldy. Pina bv prost: vlda sice pestv bt pmo odpovdna za
poskytovn slueb, mus vak vytvet irokou klu orgn, kter pln
funkce spjat s financovnm a regulovnm. To zase umouje
politikm, aby uplatovali svj vliv cestou rznch patront a vytyovn doucch cl, co je pravomoc, kterou dve vykonvali profesionln byrokrat (Jenkins, 1995). Konen jsou zde i problmy souvisejc se zkonem nezamlench vsledk. Snahy zvit hospodrnost
a vkonnost mohou tud v praxi vst ke koncm prv opanm. Na-

387

pklad superracionln" systmy plnovn, zaloen na clech, jich se

m doshnout, mohou, jak ukzal SSSR, konit chybnm umsovnm
zdroj a totln blam.

Moc byrokracie: vymkla se kontrole?

Zdroje moci byrokracie
stavy sice byrokraty l jako loajln sluebnky veejnosti, kte jsou
oporou sttu, mnoho lid vak na n hled jako na osoby mocn a vlivn,
kter ve svm souhrnu pedstavuj jakousi tvrtou moc" ve stt. I teoretikov tak rzn jako Weber, Burnham a Trockij upozorovali na fenomn
moci byrokracie a na to, nakolik jsou j politikov podzeni. Pracovnci japonsk sttn sluby, zvlt ti, kte pracuj v prestinm Ministerstvu zahraninho obchodu a prmyslu, jsou obecn povaovni za politiky s definitivou", kte byli hlavnmi architekty japonskho ekonomickho zzraku" 50. a 60. let. Kellner a Crowther-Hunt (1980) pektili sttn slubu Spojenho krlovstv na britskou vldnouc tdu". Tento pohled poslily pamti nkterch bvalch ministr jako byli napklad Richard
Crossman (1979), Barbara Castle (1980) a Brian Sedgemore (1980). Podobn panuje dojem, e hnac silou EU, kter stoj za mnovou a politickou uni, je sprvn apart bruselsk Evropsk komise, tzv. eurokrat.
Moc byrokracie vyvolvala znepokojen zejmna u tch, kdo - a u
na levici nebo na pravic - odmtali bn pedstavy o neutralit sttn
sluby. Marxist, jak jsme ji o tom hovoili, tradin tvrdili, e byrokracie prosazuje tdn zjmy a e j jde zejmna o to, edit" politick
iniciativy socialistickch vld. Nov pravice zase neustle opakuje, e
sttn ednci, sledujc vlastn zjem, podporuj rst sttu a maj tud
sklon stavt se na odpor neoliberlnm opatenm inspirovanm filozofi
volnho trhu. Nelze vak zapomnat, e podstata moci byrokracie je - nejsp nevyhnuteln - obklopena tajemstvmi a dohady. Je tomu tak za prv
z toho dvodu, e uplatuj-li pracovnci sttn sluby moc, in tak formou privtnch jednn s ministry, kter veejnost neme kontrolovat, za
druh proto, protoe vliv pracovnk sttn sluby nelze pesn kvantifikovat, a to vzhledem k obrovsk spoust jinch tlak, kterm jsou ministi
vystaveni. Pesto lze identifikovat ti zdroje moci byrokracie:
- strategick pozice byrokrat v politickm procesu,
- logistick vztah mezi byrokraty a ministry,
- status byrokrat a jejich odbornost.
Ve vech modernch sttech je politick proces strukturovn tak, e
vytv znan prostor pro vliv sttn sluby. Nejvt vznam m skutenost, e jako politit poradci maj pracovnci sttn sluby pstup
k informacm a mohou kontrolovat, kolik a jak se jich dostane k jejich
ministerskm fm. Na ministerstvech nepochybn plat, e vdn je
moc; pitom to jsou prv ednci, kdo rozhoduje, co budou ministi vdt a co vdt nebudou. Politick varianty lze tud vybrat, hodnotit
a pedkldat tak, aby se doshlo doucho rozhodnut. To samozejm
nemus nutn znamenat, e byrokrat zmrn manipuluj nebo e jsou
nezakryt politit; me to vak znamenat, e jejich preference - a u
vdom nebo nevdom - vrazn strukturuj politickou diskusi a mohou mt tud vliv na obsah pijatch rozhodnut.

388

Tuto jejich pozici dle posiluj vazby, kter se vytvej mezi byrokraci a organizovanmi zjmy. Jako hlavn spojovac lnek mezi vldou a skupinami podnikatel, pracujcch, pslunk svobodnch povoln atd. mohou byrokrat vytvet mocn aliance a hrt nesmrn dleitou roli pi formulovn a vyhodnocovn politickch alternativ. To
vedlo ke vzniku politickch st" (viz str. 428), tj. k navzn sloitch
vztah mezi vysoce postavenmi byrokraty a pedstaviteli zjmovch
skupin, kter asto pomrn spn odolvaj vlivu veejnosti nebo volench politik. Neteba ani kat, e moc byrokracie nepomj a nepestv se uplatovat ani ve chvli, kdy u byla politick rozhodnut pijata.
Politikov sice mohou vyhledvat alternativn zdroje politickch rad,
implementaci politiky jsou vak nuceni ponechat v rukou byrokracie, organizovan a u do jednotnho celku nebo do ady kvazinezvislch
agentur. Kontrola nad implementac umouje pracovnkm sttn sluby, aby dvali obsahu politickch opaten nov vklad a aby odsouvali
nebo dokonce maili jejich uvdn do ivota.
Druhm zdrojem moci byrokracie jsou pracovn vztahy a distribuce
prospchu mezi ministry a pracovnky sttn sluby. Zdnliv se vci
maj tak, e ministi jsou politit fov a jmenovan byrokrat loajln
podzen. Existuj vak dvody se domnvat, e v praxi tomu me bt jinak, dokonce opan. Prvnm dvodem je, e elnch byrokrat je daleko
vc ne politik. Vezmme pklad USA: i kdy potme jen osoby v nejvych funkcch, kter podle politickch kritri jmenuje prezident (a jejich jmenovn mus potvrdit Sent), dospvme k zvru, e proti prezidentovi, ktermu pomh kabinet sloen z necelch dvaceti tajemnk
(ministr), stoj vce ne 600 vysoce postavench sttnch ednk. Ve
Spojenm krlovstv je mezi ministry a vysoce postavenmi pracovnky
sttn sluby - ve funkc minimln podtajemnka - pomr 2 : 13. Monosti, aby politikov kontrolovali, jsou tud znan omezen. To znamen, e pracovnci sttn sluby nutn disponuj znanou diskrec pi plnn
svch politickch a sprvnch povinnost.
Dalm faktorem jsou odlin karirn vyhldky pracovnk sttn
sluby a volench politik. S vjimkou zem, kde - jako napklad v
USA - existuje systm koisti", maj pracovnci sttn sluby definitivu;
oni tud zstvaj, zatmco vldy pichzej a odchzej. Naopak
ministi funguj jen po uritou dobu a v parlamentnch systmech, kde jako napklad ve Spojenm krlovstv - asto dochz ke zmnm v obsazen jednotlivch funkc, mohou bt v ad prmrn zhruba dva roky. V dob, kdy zskvaj administrativn zkuenosti a odborn znalosti,
kter jsou k efektivnmu veden jejich resort nezbytn, mohou bt nastupujc ministi vi vlivu ednk obzvlt vnmav. Jakmile svj
kol zvldnou, mohou bt ovem zase klidn pemstni jinam. Naopak
pracovnci sttn sluby si mohou bt vce mn jisti, e nesympatickho politickho pna peij.
Tet vhodou pracovnk sttn sluby je, e jsou politickmi poradci
na pln vazek, zatmco ministi jsou fy svch ministerstev pouze na
vazek sten. Soubn s tm, jak narstal objem a jak se zvyovala
sloitost vldnch zleitost, rostlo i pracovn zaten, se kterm se
ministi mus vypodat a kter je stle nronj na jejich as a energii.
Mus se astnit zasedn kabinetu i komis, resp. vbor, kter pi kabinetu existuj, maj sv parlamentn povinnosti i povinnosti vi voli-

389

m, mus se objevovat v mdich, zastovat se rznch ceremonilnch a veejnch akc, jezdit do zahrani, pijmat zahranin nvtvy
a podlet se na nejrznjch vrcholnch setknch. Krtce: a se ministi
sna sebevc, a jsou sebehouevnatj a a jsou jejich zdroje sebevt, jejich loha se omezuje na strategick zen; vd, e vtinu detail, kter jsou s politickmi opatenmi a s operativou spojeny, je teba
ponechat jmenovanm ednkm.
Zdrojem moci byrokracie je konen i jej status a cta, kter se pracovnci sttn sluby asto t. Oboj vyvr pedevm z odbornch
znalost a zkuenost. V mnoha systmech jsou vysoce postaven byrokrat chpni jako jaksi rneritokratick elita a svuje se jim odpovdnost za nrodn zjem. To se bezpochyby odr i v drazu, kter se pi
zskvn a odborn pprav pracovnk sttn sluby klade na osobn
kvality a pracovn vsledky. Napklad v Nmecku se nejve postaven
pracovnci sttn sluby pijmaj na zklad konkurznch zkouek a rekrutuj se z ad absolvent univerzit, zejmna prvnickch fakult; pak absolvuj nronou tletou odbornou ppravu, po kter nsleduje druh
sttn zkouka. Ve Francii byla zzena Ecole Nationale Administration konkrtn pro to, aby zskvala a kolila vrcholn obecn zamen
pracovnky sttn sluby a doplnila tak koly typu Ecole Polytechnique,
kter produkuj specialisty. Elitn status japonskch byrokrat je podporovn systmem zkouek, pi kterch uspje jen kad tyict uchaze;
mezi uchazei pitom pevauj absolventi Tokijsk univerzity, kter dodv 70 procent vysoce postavench pracovnk sttn sluby, z nich dv
tetiny maj prvnick diplomy. Jejich status znan zvila odpovdnost,
kterou japonsk byrokracie - v podstat neprol istkami - mla za rekonstrukce po 2. svtov vlce, zejmna pi zavdn plnovanho trnho hospodstv. Podobn status britsk sttn sluby tsn souvisel s
tm, jak mnoho se spolhalo na kandidty z ad absolvent Oxbridge"
(univerzit v Oxfordu a Cambridge), a s psnost sice rychlho, ale nronho pijmn.
Naopak vldy a ministi asto nastupuj do funkc bez dostaten ppravy a odkzan na rady a pomoc. Vldy se sice sestavuj na zklad
stranickch program, zvisej vak na edncch, kte obecn formulovan politick cle rozpracuj do podoby prakticky pouitelnch a
schdnch program legislativnch. Tento problm obzvl vyostuje
skutenost, e kvality a dovednosti, kterch je zapoteb k vtzstv ve
volbch, nejsou stejn jako kvality a dovednosti, kterch je zapoteb
k zajitn efektivnho fungovn sprvy. Zejmna v parlamentnch
systmech se ministi jmenuj z velmi zkho okruhu talentovanch lid
(len strany, kter m ve shromdn vtinu, resp. len stran, kter
dohromady vytvej vldn koalici). Tito lid maj jen velice zdka odborn znalosti toho, m se zabv pslun ministerstvo nebo zkuenosti s zenm njak velk organizace.
Jak kontrolovat byrokraty?
K tomu, e se ct poteba moci byrokracie elit, vede ada problm.
Z nich nejzvanj je skutenost, e moc byrokracie, kter se neel, je
znmkou rezignace na reprezentativn a odpovdnou vldu. M-li mt
politick demokracie smysl, mus bt jmenovan ednci njak odpo-

390
Pojem
Ministersk odpovdnost
Teorie ministersk
(individuln")
odpovdnosti (ministerial, resp. individual responsibility) definuje
vztahy mezi ministry a jejich resorty a
zdnliv zaruuje
odpovdnost sttn
sluby veejnosti.
Tato teorie se dodruje ve vtin parlamentnch systm, nejvraznji ve
Spojenm krlovstv, a m dva
hlavn rysy. Za prv, ministi odpovdaj za konn a
opomenut svch
ministerstev, take
se vytv fikce, e
jsou to sami ministi, kdo pijm
veker rozhodnut,
kter se in jejich
jmnem: u
ministra veker
legrace kon"
(with the minister
the buck stops").
Za druh, ministi
jsou odpovdni
shromdn v tom
smyslu, e na jejich
hlavu pad ve, co
se na jejich
ministerstvech dje
a e mohou bt
zbaveni funkce,
pokud se jim podzen pracovnci
sttn sluby doust proheku neo neho, co
svd o jejich neschopnosti. Ministersk odpovdnost
tak teoreticky vytv jaksi odpovdnostn etzec:
pracovnci sttn
sluby odpovdaj
veejnosti prostednictvm ministr a
shromdn. V
praxi se tento etzec asto pizpsobuje vli momentln vldy.

patn sprva
(maladministratior). Nesprvn vyuvn, resp. zneuvn pravomoc,
pedpojat aplikace
pravidel, nedodrovn stanovench
postup i prost
nekompetentnost.

vdni politikm, kte sami jsou zase odpovdni veejnosti. Liberln demokracie je u dvno kritizovna mj. za to, e za fasdou soute politickch stran a odpovdnosti vi veejnosti se skrv pevn zabarikdovan moc byrokrat, kte nejsou odpovdni nikomu. Je tud zapoteb
vytvoit zruky proti korupci, patn sprv a libovli pi uplatovn
vldn moci.
Politick kontrola je douc i proto, protoe v byrokracii, kter se
mon zamuje jen na zachovn svho profesionlnho pohodl a materilnch vhod, je teba nastolit a zvit vkonnost a protoe je zapoteb
administrativu koordinovat a elit tak odstedivm tlakm resortis-mu.
Byrokrat sami budou teba tvrdit, e kontrola zvnjku nutn nen, jeliko
funguje sebekze, ke kter vedou psn standardy profesionality a
hluboce zait tos sluby veejnosti, zejmna v tch sttnch slubch, kde
- jako napklad v Nmecku, Francii, Indii a Spojenm krlovstv - existuje
definitiva. Na druh stran sama tato kultura sttn sluby me bt sp
soust problmu ne soust jeho een: me vst k povznesenosti a
aroganci na zklad pesvden, e byrokrat vd vechno nejlp".
Hlavn formy kontroly nad byrokraciemi lze rozlenit takto:
- vytvoen mechanism politick odpovdnosti,
- zpolitizovn sttn sluby,
- vytvoen alternativnch byrokraci.
Politick odpovdnost
Sttn byrokracie lze uinit odpovdnmi (viz str. 414) politick exekutiv, shromdn, soudn moci nebo veejnosti. Z tchto tles je nesporn nejdleitj politick exekutiva, protoe za sttn sprvu celkov
odpovd a protoe m se sttn slunou nejtsnj pracovn vztahy. Nejpropracovanj systm exekutivn kontroly existoval v systmech sttnho
socialismu, napklad v n a v SSSR, kde hierarchicky strukturovan
systm stranickch orgn fakticky koproval sttn sprvu, na kterou dozral. Sttn mechanismus byl vak v tchto reimech natolik sloit a rozshl, e ani vudyptomn vliv strany, vykonvajc vedouc lohu", nedokzal komunistickm byrokracim zabrnit, aby si zformulovaly vlastn
zjmy a fungovaly jako jaksi potrub, jeho prostednictvm bylo mono
vyjadovat ekonomick, sociln a regionln zjmy.
V liberlnch demokracich, zejmna v tch, kde existuje exekutiva
parlamentnho typu, zvis politick kontrola zejmna na respektovn
teorie ministersk odpovdnosti. Podle n jsou to jedin ministi, kdo
shromdn odpovd za postupy svch ednk a za politiku, kterou
jejich ministerstva sleduj. Ministersk odpovdnost se v nejextrmnj
podob zformovala ve Spojenm krlovstv, kde se z n vyvozuje, e pracovnci sttn sluby odpovdaj pouze svmu ministrovi a tud momentln vld. Existuj vak ti faktory, kter brn, aby tato teorie vedla k
politick kontrole. Za prv, jak jsme o tom ji hovoili, je to skutenost, e
v dsledku odbornosti, velikosti a sloitosti modernch byrokraci je inn
kontrola ze strany ministra fakticky nemon. Za druh, ministi nebvaj
ochotni obtovat svou politickou kariru tm, e by odstoupili kvli
kopancm svch ednk" (nebo svm), a premii se zdrhaj nalhat na
rezignaci, kter by vyvolala nedouc pozornost ve-

392
en vn naruovat kultura utajovn, kterou je sttn sprva obvykle
prostoupena, a netransparentnost vldy (viz str. 433).
Zpolitizovn
Jednm z nejbnjch zpsob, jak vykonvat politickou kontrolu,
je vthnout vy vrstvy byrokracie do politickho entuziasmu momentln vldy. Tm se fakticky setou rozdly mezi politikou a sprvou
a mezi politiky a sttnmi ednky. Navenek se tato kontrola realizuje
systmem politickch jmenovn. Tomu se zaalo kat systm koisti"
(spoils systm). V USA ho v 19. stolet institucionalizoval Andrew Jackson, kter zhruba 20 procent pracovnk federln sluby nahradil vlastnmi lidmi. S kadm novm americkm prezidentem se mn administrativa. Zhruba 3 000 vrcholnch funkc se obsazuje lidmi jmenovanmi na
zklad politickch kritri, vtinou ve spchu mezi listopadovmi volbami a lednovou inaugurac novho prezidenta. Sm prezident obsazuje
nejsp necelch 200 funkc; zbyl obsazuj vysoce postaven initel
exekutivy a prezident nsledn jimi jmenovan funkcione potvrzuje.
V Nmecku je sice prostor pro jmenovn provdn ministry formln omezen, systm zvan Berufsverbot (doslova zkaz vkonu povoln") vak novm ministrm a vldm umouje nedouc ednky
propustit - tj. s plnm platem je penzionovat - a na jejich msto jmenovat lidi sympatitj. Rozenj je vak politizace skryt. Zruen britskho Ministerstva pro sttn slubu, ke ktermu dolo v roce 1981, vyvolalo dohady, e vysoce postaven pracovnci sttn sluby byli thatcherizovni". Kritika se oprala o intenzivn zjem, kter Margaret Thatcherov projevovala o nov systm jmenovn do vysokch funkc a
o jej dobe znm kritrium upednostovn: je to nainec"? Tony
Blair byl kritizovn za to, e dovolil zpolitizovat tiskov oddlen ministerstev a umonil jejich kontrolu z Downing Street. Plivou politizac se zaala vyznaovat i francouzsk sprva. Zhruba 500 vedoucch
funkc se nyn obsazuje zcela podle uven elnch pedstavitel vldy
a od 80. let jsou jmenovni lid bu s vyhrannm stranickm profilem
nebo lid osobn i politicky spjat s pednmi politiky. Vrcholy francouzsk sttn sluby dnes tud pipomnaj spe jaksi mima zpolitizovanch klan ne jednotn tleso stojc nad politikou stran.
Zpolitizovan vysok byrokracie m evidentn tu pednost, e zajituje vy mru loajality a vrnosti, ne s jakou by se jinak bylo mono setkat mezi politicky nestrannmi pracovnky sttn sluby. Pozorovatel,
kte jsou pesvdeni, e neutralita je vdy jen mtus, nadto obvykle tvrd, e politizovat nepokryt je lep ne politizovat ve skrytu. Politick zavzanost a vrnost m vak i vn nevhody. Za prv, politizace zasahuje rnu samotnmu jdru pedstavy o profesionln a petrvvajc sttn
slub. Ve chvli, kdy byrokraty vybr podle politickch kritri momentln vlda nebo kdy jsou byrokrat vedeni k tomu, aby s n sdleli jej politick sympatie, jsou jejich jmenovn stejn doasn jako jsou doasn
ustanovovn jejich politickch pn. To pak zase znamen, e znalosti
a zkuenosti se neakumuluj bhem ady vld a e - jako je tomu v USA
- zmna administrativy zpsobuje znan zlom v kontinuit vldnut.
Nadto je obtn mt ve sttn slub zrove politickou oddanost
a meritokracii. Nejde jen o to, e ve zpolitizovan slub se jmenuje spe na zklad politick pslunosti a osobn loajality ne na zklad

393
schopnosti a odborn pipravenosti; jde i o to, e me bt problm zlkat lid skuten tkho kalibru", aby pracovali v doasnch funkcch,
kter nesktaj sebemen jistotu. Jedno nebezpe je jet zrdnj: ideov entuziasmus me zpsobit, e pracovnci sttn sluby nebudou s to
nahldnout slabiny a nevhody navrhovanch politickch opaten. Z tohoto hlediska je pednost neutrality, e vytv jist odstup mezi byrokraty a politiky, kter byrokratm umouje vidt slab i siln strnky
politickch alternativ, je maj provovat. Je to mon napklad snadnost, se kterou byla koncem 80. let ve Spojenm krlovstv zkonstruovna katastrofln da z hlavy", co svd o me, v n za Margaret
Thatcherov pracovnci sttn sluby pestali alespo obas kat ale pane ministe...".
Alternativn byrokracie
Mechanismem politick kontroly jsou konen i struktury, kter maj
politikm pomhat nebo je podporovat i kter maj psobit jako protivha oficiln byrokracie. Nejjednodum takovm systmem je vyuvn politickch poradc neboli lid zvnjku" {outsiders), kter je
nyn pznan pro tm vechny modern stty. Jet dleitj je, e
byly zzeny nejrznj instituce, kter se maj s ministry podlit" o jejich prci a zajistit jim tb osobnch poradc. Ve Spojenm krlovstv se
tak dlo ad hoc. Edward Heath ustavil v roce 1970 Central Policy Review Staff (CPRS), Harold Wilson vytvoil v roce 1974 Policy Unit.
Margaret Thatcherov rozila v 80. letech funkce adu pedsedy vldy a zskvala expertzy i od pravicovch intelektulnch center (think
tanks) typu Centre for Policy Studies a Adam Smith Institute. Blair poslil v roce 1997 ad vldy a expertzy zskval od instituc jako jsou
kupkladu Institute of Public Policy Research a Demos. Obecnj pouit m institut zvan cabinet ministriel. Takov kabinety" existuj u
dlouho ve Francii a pevzaly je jak nkter zem, nap. Itlie a Rakousko, tak EU. Kabinety" jsou tmy osobnch poradc ministr (ve Francii je to obvykle 15-20 osob), kter pomhaj formulovat politick opaten, spolupsob pi dohledu nad innost ministerstva a spolupracuj
s ministry pi plnn jejich dalch funkc.
Na mylence alternativn byrokracie se nejusilovnji pracovalo v
USA, kde nabyla podoby Vkonnho adu prezidenta (Executive Office
of the President - EOP). Pot, co Brownlowv vbor dospl k zvru,
e prezident potebuje pomoc", ho zdil prezident Roosevelt. EOP je
osobn prezidentova byrokracie. Tvo ji stle narstajc poet rad a
ad a zamstnv asi 1 400 osob. Jeho hlavnmi soustmi jsou ad
Blho domu, zahrnujc prezidentovy nejbli politick poradce, ad
pro zen a rozpoet, kter pomh pipravovat nvrhy rozpotu a
zkon, Rada pro nrodn bezpenost, kter rad ve vcech obrany a
zahranin politiky, a Rada ekonomickch poradc, kter zsobuje prezidenta odbornmi expertzami z oblasti hospodsk politiky.
Smyslem alternativnch byrokraci je napravovat nevyvenost ve
vztazch mezi amatrskmi, po omezenou dobu fungujcmi a v poetn
menin se nachzejcmi politiky a jejich odbornmi znalostmi disponujcmi, ve svch funkcch setrvvajcmi a profesionlnmi ednky.
Tato forma politick kontroly m ovem i sv nevhody. V ppad EOP
vede ke zdvojovn vldnch agentur; tm psob konflikty jurisdikc

394

a vyvolv i urit boj uvnit byrokracie. To bylo zvl vidt na asto

napjatch vztazch mezi Radou pro nrodn bezpenost a Sttnm departmentem (Ministerstvem zahraninch vc).
Dal problm spov v tom, e alternativn byrokracie mohou problm politick kontroly spe komplikovat ne eit. Napklad Margaret
Thatcherov zruila v roce 1983 Central Policy Review Staff, jeliko byla
pesvdena, e bhem volebn kampan, kter toho roku probhala,
odtamtud unikaly informace, kter ji pokozovaly. Obdobn personl
Rady pro nrodn bezpenost - vetn plukovnka Olivera Northa - se
ocitl v centru afry rn-kontra, kter v 80. letech otsala Reaganovou
administrativou. Konen: jestlie se politikm dovol, aby se obklopili
poradci, kter si sami vyberou, vznik nebezpe, e se odtrhnou od politick reality a bude se jim kat jen to, co chtj slyet. Na tento problm
upozornila jak afra Watergate, tak afra rn-kontra, kdy se oba prezidenti - Nixon a Reagan - dostali do nadmrn zvislosti na poradcch
z EOP, a to zsti protoe si mysleli, e federln byrokracii, v podstat
neptelsk, ani nemohou dvovat, ani ji nemohou ovldnout.

Shrnut
> Termn byrokracie se uval rzn. Pvodn oznaoval vldu ednk
na rozdl od vldy volench politik. Ve spoleenskch vdch se byrokracie zpravidla chpe jako forma organizace. Modern politologov
vak termn byrokracie pouvaj na oznaen sprvn mainerie sttu;
byrokrat jsou pak nevolen sttn ednci neboli pracovnci sttn sluby, kte mohou, ale nemus bt pod politickou kontrolou.
> Objevily se ti hlavn teorie byrokracie. Weberovsk model naznauje,
e byrokracie je racionln-sprvn mainerie a forma organizace, kterou
se vyznauje modern spolenost. Model konzervativnho mocenskho
bloku zdrazuje mru, v n je byrokracie odrazem obecnjch tdnch
zjm a v n doke vzdorovat politick kontrole. Model nadmrn nabdky byrokracie klade draz na tendenci k velkmu" sttu, kterou vyvolv sledovn sobeckch karirnch zjm pracovnk sttn sluby.
> Hlavn funkc byrokracie je prostednictvm administrovn vldnch
zleitost provdt ili implementovat zkony a politick opaten. Pracovnci sttn sluby vak hraj vznamnou roli i tm, e rad ministrm,
artikuluj a agreguj zjmy (zejmna v dsledku svch vazeb na skupiny
klient) a udruj politickou stabilitu a kontinuitu, dojde-li je zmn vldy nebo administrativy.
> Byrokracie byly tradin organizovny podle el a funkc; proto se
dl na ministerstva, jin stedn ady a agentury. Mra centralizace nebo decentralizace byrokraci se znan rzn. Modern tendence vak
smuj k oddlen tvorby politiky od jej implementace a k vyuvn
metod zen ze soukromho sektoru, ne-li pmo k privatizaci.
> Moc byrokracie vyvolv znepokojen, protoe ohrouje demokratickou odpovdnost. K hlavnm zdrojm moci byrokracie pat schopnost
pracovnk sttn sluby kontrolovat tok informac a urovat, co se jejich
politit nadzen dozv, logistick vhody, kterm se jako sttn ednci
s definitivou a na pln vazek t a jejich status odbornk a strc
nrodnch zjmu.
> Kontrola nad byrokraciemi se vykonv rzn. Lze vytvoit mecha-

395

nismy veejn odpovdnosti ministrm, shromdnm, soudm nebo

ombudsmanm. Sttn slubu lze zpolitizovat, aby sdlela ideov naden
momentln vldy. Je mono vybudovat alternativn byrokracie, aby se
staly alternativnm zdrojem rad a poslily volen politiky.

Otzky k diskusi
Opravdu byrokrat sv zem d"?
Lze vst jasnou dlc ru mezi tvorbou politiky a udlenm rad pi n?
Mohou vbec bt pracovnci sttn sluby politicky neutrln?
Jsou veejn byrokracie ze sam sv podstaty nevkonn?
Pokud sttn sluba nkomu politicky stran, pev vhody nad nevhodami?
- Jak jsou nejinnj mechanismy, jimi lze omezovat moc byrokracie?
-

Doporuen literatura
Beetham, D., Bureaucracy (Milton Keynes: Open University Press, 1987).
Srozumiteln a vstin pojednn o modelech byrokracie a o teorich jej
moci.
Bekke, H., J. Perry a T. Toonen, Civil Service Systems in Comparative Perspective (Bloomington, Ind.: Indiana University Press, 1996). iroce zaloen a zevrubn studie o sttn slub v rznch stech svta.
Guy Peters, B., The Politics of Bureaucracy (White Plains, NY: Longman,
2001). Encyklopedick pehled politick role byrokraci a jejich lohy pi
tvorb politiky.
Self, P, Government by the Market? The Politics of Public Choice (Basingstoke: Palgrave, 1994). S porozumnm napsan pojednn o pebudovn
vldy podle zsad trn konkurence, hospodrnosti a vkonnosti.
Verheijes, T. a D. Coombes (eds), Innovations in Public Management: Perspectivesfrom East and West Europe (Cheltenham a Northampton, MA:
Edward Elgar, 1998). Srovnvac analza pedstav o nov veejn sprv
a jejich dsledcch.

397

KAPITOLA 18
Armda a policie
Politick moc vyrst z hlavn puky." Mao
Ce-tung, Otzky vlky a strategie (1938)
dn reim nezstv u moci jen dky politick legitimit nebo administrativn vkonnosti. Vechny systmy vldnut se vce nebo mn
opraj o donucovn, vykonvan prostednictvm armdy a policie. Donucovac moc armdy a policie me ovem slouit rznm politickm
clm. Armdy mohou bt pouhm nstrojem zahranin politiky nebo
hrt rozhodujc vnitropolitickou roli, napklad tm, e potlauj obansk nepokoje nebo svrhvaj nepopulrn reimy. Mohou psobit jako
mocn zjmov skupiny nebo mohou - prostednictvm vojenskch reim - nabzet alternativu vldy civilist. Stejn tak policie me bt nstrojem udrovn veejnho podku a obanskch svobod nebo nstrojem politick represe, kter v krajnch ppadech me perst i v policejn stt. Potenciln moc tchto instituc je tak velk, e otzky, jak je
lze kontrolovat nebo uinit veejn odpovdnmi, maj trval politick
vznam.
V 18. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
- m se vyznauje armda jako politick instituce?
- Jak me armda zasahovat do politiky?
- Jak to zadit, aby armda podlhala politick kontrole?
- m se li bn vkon policejnch pravomoc od innosti politick
policie?
- Jakch mechanism se uv, aby se zajistilo, e policie bude odpovdna veejnosti?

Armda a politika
Modern armdy se datuj od potku novovku, kdy evropsk mocnosti zaaly vytvet standardn organizaci ozbrojench sil, jejm zkladem byla zpravidla stl armda. V prbhu 19. stolet se z armdy
stala specializovan instituce s profesionlnm velenm, oddlen od
ostatn spolenosti. Evropsk kolonialismus zajistil celosvtov pijet
tohoto modelu a z armdy uinil tm vudyptomnou soust sttn organizace. O Portoriku se v tto souvislosti nkdy hovo jako o psloven vjimce, kter potvrzuje pravidlo: samo armdu nem jedin dly
tomu, e mu bezpenost zaruuje armda USA.
Armda je velmi specifick politick instituce. tyi faktory ji odliuj od jinch instituc a sktaj armd osobitou a nkdy i zcela zsadn
pednost ped civilnmi organizacemi. Za prv, armda jako nstroj vlen m fakticky monopol na zbran a znanou donucovac slu. Jeliko
je schopna reim stejn nastolit jako svrhnout, je pro trvn sttu loajalita armdy vc naprosto klovou. Za druh, armda je tleso psn organizovan a ukznn, vyznaujc se hierarchi hodnost a kulturou na-

398

Pojem
Vlka
Vlka (war) je stav
otevenho ozbrojenho konfliktu
mezi dvma nebo
vce stranami (obvykle stty). Slovo
vlka se uv rovn metaforicky,
napklad v ppad
studen vlky' (viz
str. 153) nebo
obchodn vlky".
V anglitin se hovo i o tdn vlce" (class war); je
to ekvivalent termnu tdn boj".
Vlka jako organizovan innost
provozovan za uritm clem je dsledkem vzniku evropskho systmu
stt v potcch
modernity. Vyhlen vlenho
stavu" (state of
war) nemus bt
nutn provzeno
propuknutm otevenho (ozbrojenho) neptelstv; v
tom se projevuje
jaksi formln,
resp. kvaziprvn
charakter vlky.
Proti tezi, e vlka
legitimizuje jakkoli zvrstva, stoj
obas zpochybovan pojem vlench zloin. Obansk vlka (civil
war) je ozbrojen
stet politicky organizovanch skupin v rmci uritho sttu, jeho clem je zpravidla
zskat (i dret)
kontrolu nad sttem
nebo vytvoit stt
nov.

prost poslunosti. Je tud jakmsi krajnm ppadem byrokracie (viz str.

377) ve weberevskm smyslu. To j dv neobvykle vysokou mru
organizan efektivity; me to vak tak plodit neprunost a brnit iniciativ a inovacm. Za tet, pro armdu je vdy pznan osobit kultura a
osobit soubor hodnot i jaksi esprit de corps, kter pipravuje jej
pslunky na to, aby bojovali, zabjeli a teba i umrali. Kultura armdy se
nkdy prezentuje jako bytostn pravicov a znan autoritsk (v dsledku
drazu, kter se v n tradin klade na vdcovstv, povinnost a est); me
se vak oprat i o takov ideologie jako jsou revolun socialismus
(napklad v n) nebo islmsk fundamentalismus (nap. v rnu). Za
tvrt, na armdu se asto hled - a armda se sama obvykle chpe - tak, e
stoj nad" politikou, a to v tom smyslu, e zajiujc bezpenost a
celistvost sttu, je pmo jakmsi ztlesnnm nrodnho zjmu. To vtin
armd garantuje zvltn status a ctu. Armdu to vak tak me pobzet k
zasahovn do politiky, zejmna tehdy, kdy podle jejho nzoru jsou
ohroeny nrodn zjmy.
Na druh stran je omyl chpat armdu jako organizaci, jej politick
rysy jsou ve vech spolenostech stejn. Existuj i dlc ry uvnit
armdy, kter maj nkolik pin. Za prv, mohou vznikat konflikty mezi
celkov konzervativnmi vymi dstojnky, kte asto pochzej z
elitnho prosted, a nimi dstojnky, kte bu netrpliv ekaj na
poven nebo jsou pstupnj pokrokovm i radiklnm mylenkm.
Obdobn me vznikat napt mezi dstojnickm sborem, sociln i profesionln privilegovanm, a vojky zkladn sluby, tj. lidmi, kte jsou do
armdy povolvni a bn se rekrutuj z dlnick tdy nebo z rolnictva.
Jednotliv druhy vojsk i jednotliv tvary me rozdlovat i rivalita a
sout o presti a nedostatkov zdroje. Svj vznam mohou mt i etnick a
nboensk rozdly.
Na povahu konkrtn armdy maj vliv vnitn a vnj faktory. Mezi n
pat djiny a tradice armdy i jednotlivch pluk a dalch jednotek,
povaha politickho systmu, politick kultura a hodnoty reimu. Napklad
politick orientace nsk lidov osvobozeneck armdy je vrazn
ovlivnna rozhodujc rol, kterou tato armda sehrla pi nastolovn
komunistickho reimu v roce 1949, i nekompromisn stranickou kontrolou
na vech armdnch rovnch. V zpadnm Nmecku byla armda
vystavena soustavn politick indoktrinaci, kter mla vykoenit sympatie
k nacismu i nacistick hodnoty a zrove zajistit podporu zsadm
politick demokracie. Konen je tak obtn co do povahy armd a jejich
vznamu jakkoli generalizovat, protoe v politickm ivot me armda
hrt role znan rozdln. K nejdleitjm pat, e armda je:
-

nstrojem vlen,
zrukou vnitnho podku a stability,
zjmovou skupinou,
alternativou civiln vldy.

loha armdy
Nstroj vlen
Hlavnm poslnm armdy je slouit jako nstroj vlky, kterou lze v
ppad poteby vst proti jinm politickm spolenostem. Vytven
armdy jako samostatn a stl instituce proto tak lo na potku mo-

399
dernch evropskch djin ruku v ruce s vytvenm systmu stt. Zsadn vznam m ovem to, e armdu lze vyut jak k toku, tak k obran. Prv schopnost armdy brnit zemi ped ohroenm zvnjku vede
k tomu, e armdu maj vechny stty a e armda se povauje za nco
pro modern stt stejn dleitho a podstatnho jako policie, soudy nebo pota. Dsledky tto obrann role pokud jde o velikost a povahu armdy jsou vak rozporn.
Na jedn stran mus bt armda natolik siln, aby se pinejmenm
vyrovnala moci potencilnch agresor a aby - pokud mono - pedevm od agrese odradila. Takov kalkulace nezdka vedly k zvodm ve
zbrojen a vystily ve vlku: zbrojen na obranu vyvolalo toti mezinrodn napt, jeliko sousednm zemm se zdlo, e hroz tokem. To se
nepochybn stalo v ppad zvod ve zbrojen mezi Spojenm krlovstvm a csaskm Nmeckem, kdy tsn ped vypuknutm 1. svtov
vlky se ob zem snaily vybudovat co nejsilnj vojensk nmonictvo. Zvody ve zbrojen, konc faktickou mocenskou rovnovhou, vak
mohou od ozbrojen agrese tak odrazovat; dokladem je studen vlka.
Na druh stran m-li armda pouze obrannou roli, vsledkem mohou bt dlouh obdob jej neinnosti, kdy se armda mus udrovat ve
stavu nikdy nevyuit pipravenosti. Nadto spch v odrazovn od agrese
me oslabit veejnou podporu vojenskch vdaj, jeliko ta se obvykle
ve na skuten nebo vnman ohroen. Skonen studen vlky tak
vedlo k mrov dividend", kter spovala v peveden sti zdroj z
el vojenskch na ely vnitropolitick. To se stalo jak na kdysi
komunistickm Vchod, tak na kapitalistickm Zpad. Ve vcarsku,
kter m dlouhou historii nezasahovn a neutrality, se z armdy stal
pouh symbol celistvosti sttu. Po skonen studen vlky byla loha armdy tak vrazn pedefinovna. Jde napklad o vyuvn armdnho
personlu a armdnch zdroj pi humanitrn intervenci (viz str. 156) jako tomu bylo napklad v ppad angaovanosti NATO v bval Jugoslvii, a o elen hrozb terorismu (viz str. 402), zejmna po tocch na
New York a Washington ze z 2001.
Vznam armdy podstatn narst v situacch, kdy se armda vyuv k tonm ili expanzionistickm clm. K veden vlky proti jinm
sttm je zapoteb, aby armda byla schopna a ochotna jako agresor vystupovat a aby veejnost jej ton akce vrazn podporovala. Expanzionistick stty se tud zpravidla vyznauj vysokmi vojenskmi vdaji,
zapojovnm elnch pedstavitel armdy do procesu tvorby politiky a
rstem militarismu ve smyslu en idej a hodnot bn spojovanch s
armdou v cel obansk spolenosti. Klasickm pkladem militaristickho reimu byla Hitlerova nmeck Tet e.
Nacistick totalitarismus (viz str. 49) fungoval zsti dky tomu, e
byl zcela seten rozdl mezi armdnmi a civilnmi institucemi, take dolo ke zmilitarizovn politickho ivota. Nacistick strana byla organizovna po vojensku. Jej vysoc pedstavitel nosili uniformy a strana si
osvojila armdn kulturu a pevzala i vojensk hodnosti. Ve stran tak
vznikly ozbrojen organizace, konkrtn SA (Sturmabteilung) a SS
(Schutzstqffel). Po Hitlerov pevzet moci v roce 1933 nsledovalo roziovn armdy a budovn aliance s armdnmi veliteli; tu poslila istka v SA za tzv. noci dlouhch no v ervnu 1934. Soustavn agitace
a propaganda, neustle upozorujc na domnlou nespravedlnost Versa-

400

Pojem
Militarismus
Termn militarismus (militarism)
lze uvat dvojm
zpsobem. Za prv
se jm oznauje dosahovn cl
ozbrojenou silou. V
tomto smyslu lze za
militarismus
oznait kad pokus eit problmy
za pomoci armdy.
Za druh a bnji
je militarismus kulturn i ideologick
fenomn, pi kterm armdn priority, idely a hodnoty zanaj prostupovat celou spolenost. Typickou
soust tohoto
procesu je glorifikace armdy, zjiten vlasteneck
ctn, uznn vlky
za legitimn nstroj
politiky a atavistic vra v heroismus a sebeobtovn. Nkdy, nikoli vak vdy, je
pro militarismus
pznan, e armda zneuv
svch legitimnch
funkc a pisvojuje
si koly, kter se
normln svuj
civilnm politikum.

illesk smlouvy (1919) pomhala pipravovat nmeck lid na program

ozbrojen agrese, kter vedl k vypuknut 2. svtov vlky v roce 1939.
Militarismus vak nelze ztotoovat s upednostovnm zjm armdy a
s pevahou armdnch pedstavitel nad civilnmi. Ve 30. letech byl
nmeck militarismus do urit mry cestou, jak si armdu poddit a
pemnit ji v nstroj dosahovn ideologickch cl nacismu. Neptelstv
mezi Hitlerem a elnmi generly, pesvdenmi, e Hitler zathl
Nmecko do vlky, kter Nmecko i armdu nakonec zni, vystilo v
nezdaen atentt na Hitlera v roce 1943.
Zruka vnitnho podku a stability
Samo sebou se rozum, e donucovac sla a operan vkonnost armdy
nehraj vznamnou roli jen v mezinrodn politice. Sla armdy sice obvykle m proti jinm politickm spolenostem, me vak bt rozhodujcm faktorem i ve vnitn politice. Okolnosti, za nich se armda pouije, i
cle, pro kter se tak stane, se pochopiteln systm od systmu a stt od
sttu rzn. Jednm z nejmn kontroverznch kol, k jejich plnn lze
armdu povolat, je pomhat v mimodnch situacch za prodnch nebo
jinch katastrof. Takov zapojen do vnitnch vc je vjimen a nem
obvykle dn politick vznam. To vak nelze ci o situacch, kdy se armda uv k potlaen obanskch nepokoj nebo tenic.
Napklad americk ozbrojen sly byly pouity k realizaci federlnch
nazen smujcch k likvidaci rasov segregace, a to bhem boj za obansk prva v 50. a 60. letech. Podobn ve Spojenm krlovstv byla v 70.
a 80. letech povolna armda, aby zajistila protiporn a zdravotnickou
slubu pi pracovnch sporech. Takov akce vyvolvaj kritiku nejen proto,
e armda se pouv zpsobem zasahujcm do vc, kter jsou normln v
pravomoci policie, ale i proto, protoe zpochybuj tradin neutralitu (viz
str. 322) armdy. Na tom se ukazuje, jak obtn je vst jasnou dlc ru
mezi vnitropolitickm pouitm armdy jako veejnho" nstroje
sloucho nrodnmu zjmu a jejm pouitm jako politick zbran" k
prosazen zce politickch zjm momentln vldy. Tento rozdl se stv
jet nejasnj ve chvli, kdy se armda pouije k potlaovn obanskch
nepokoj nebo aby elila lidovmu povstn.
Nkter stty zavaj takov politick napt a takov politick nepokoje, kter policie absolutn nen s to zvldnout. K tomu dochz zejmna pi vnch nboenskch, etnickch nebo nrodnostnch konfliktech. V takovch situacch se armda me stt jedinm garantem celistvosti sttu a me bt proto vtaena i do neho, co se u bl obansk
vlce. V roce 1969 byla britsk vojska vyslna do Severnho Irska,
zpotku aby brnila obleenou katolickou meninu; postupn se vak jejm
kolem stalo zadret kampa sektskho teroru, rozpoutanho Irskou
republiknskou armdou (IRA) a elit loajalistickm skupinm" jako je
napklad Sdruen na obranu Ulsteru (UDA) a Ulstersk obrana (UDF).
Indick armda byla nkolikrt pouita, aby elila obanskm nepokojm a
obnovila politick podek (viz str. 409). lo mj. o nsiln vypuzen
sikhskch separatist ze Zlatho chrmu v Amritsaru v roce 1984, a to za
cenu 1 000 lidskch ivot a o zsah proti hindskm fundamentalistm v
roce 1992, kter nsledoval po znien starobyl meity Babri Masjid.
Rusk jednotky byly v roce 1994 vyslny do eenska s clem zlomit tamn
sil o nezvislost; lo o operaci, kter perostla ve skutenou vlku a v
partyznsk boj, kter probh dodnes.

401

V ppadech plnho zhroucen politick legitimity se armda me Pojem

stt jedinou oporou, kter reim chrn ped lidovou revoltou nebo re- Diktatura
(dictavoluc. Pokud k tomu dojde, miz ovem jakkoli zdn stavnosti (viz Diktatura
torship) v zkm
str. 314) a souhlasu ovldanch a vlda se mn v otevenou diktaturu. slova smyslu je
vldy, Kde je
Napklad v kvtnu 1989 se nsk komunistick reim udrel jedin d- forma
jednomu lovku
absolutn
ky ozbrojenmu zsahu na pekingskm nmst Tienanmen, kter fak- svena
moc; v tomto vticky neutralizoval slc hnut za demokracii. V takovch situacch zna- znamu je diktatura
auton stoupaj poavadky na loajalitu dstojnk a poslunost adovch vo- synonymem
kracie. Pvodn se
jk, kte mus nsiln zakroovat proti demonstrantm. Proto se peli- toto slovo spojovas neomezenmi
v dbalo na to, aby v Pekingu byly nasazeny jen takov jednotky nsk lo
vjimenmi prakter se
osvobozeneck armdy, kter jsou jinak rozmstny na venkov a s je- vomocemi,
v prvnch stoletch
jich politickou loajalitou lze potat. Naopak v Rumunsku pelo vojsko msk republiky
nejvypovolan k potlaen lidovch nepokoj v prosinci 1989 na stranu de- udlovaly
mu ednkovi; tak
vznikla forma jakmonstrant; to fakticky pivodilo zhroucen Ceauseskova reimu.
si doasn stavn
Zjmov skupina
Armda se pevn chpala jako pedevm politick nstroj, tj. jako nstroj, pomoc nho me vlda dosahovat svch zahraninpolitickch nebo vnitropolitickch cl. Armdy vak nejsou neutrln tlesa, kter pi sledovn politickch cl, pi jejich dosahovn maj psobit, nemaj dn vlastn zjmy. Armdy, stejn jako byrokracie, mohou vystupovat tak jako zjmov skupiny, kter se sna utvet nebo
ovlivovat sm obsah politiky. V tomto smru m armda adu jasnch
vhod. Za prv, disponuje znanmi odbornmi znalostmi a zkuenostmi. I kdy jsou armdy zpravidla omezovny formln podzenost civilnm politikm a poadavky politick neutrality, je ve vcech strategie,
obrany a obecnji zahranin politiky pro vldy obtn radm vysoce
postavench pslunk armdy nenaslouchat a asto se jimi dokonce
nedit.
Za druh, armda je skupina zasvcen", kter do vc vid" (insider), a to v tom smyslu, e je zastoupena v orgnech, kter tvo politiku" a m tud institucionln mocenskou zkladnu. Napklad americk
armda me uplatovat svj vliv prostednictvm Ministerstva obrany
(Pentagonu") a Rady pro nrodn bezpenost, i prostednictvm svch
vystoupen ped vbory Kongresu, kter se zabvaj ozbrojenmi silami.
Za tet, armda t ze svho statusu garanta nrodn bezpenosti a celistvosti sttu a z vznamu, kter veejnost bn pikld otzce obrany. Vldy tud mohou potat s tm, e posilovn armdy a zvyovn
vdaj na obranu pinese hlasy.
Stejn jako podle teoretik veejn volby (viz str. 294) jde pracovnkm sttn sluby v podstat o vlastn zjmy, kter souvisej s jejich karirou, lze tak tvrdit, e vysoc pedstavitel armdy budou nejsp prosazovat politiku, kter povede k rstu armdy a jejho statusu nebo kter
zaru jej nezvislost. Podle tohoto nzoru je armda lobbistick skupina, kter prosazuje pedevm rst armdnho rozpotu, nebo soubor
konkurujcch si druh vojsk i jednotek, kter bojuj o co nejvt podl
na nm. V tom armd pomh ada mocnch spojenc, kte dohromady vytvej to, co ve svm projevu na rozlouenou, proslovenm v roce
1961, oznail prezident Eisenhower termnem vojenskoprmyslov
komplex. Mnoho lid se napklad domnv, e studen vlka byla zsti
ivena zjmy vojenskoprmyslovho komplexu jak americkho, tak

diktatury. V modern dob se za

dikttory povauj
osoby, kter jsou
nad zkonem" a
jednaj mimo rmec" stavnch
omezen. Pkladem
starovkch,
dikttor byli v m Sulla, Julius
Caesar a Augustus,
z nov doby jsou
mezi dikttory azeni teba Hitler,
Mussolini a Saddm Husajn. Diktatura v irm slova smyslu se vyznauje svvolnm
a nim neomezenm vkonem moci; hovo se tak
napklad o diktatue tdy", diktatue strany" o "vojensk diktatue"
nebo o "osobn
diktatue".

Revolta (rebellion). Lidov povstn proti etablovanmu du, smujc (na rozdl od
revoluce)k vmn
spe vldnoucch
ne samotnho politickho systmu.
Vojenskoprmyslov komplex
{military-industrial
complex). Symbiza mezi ozbrojenmi silami a zbrojnm
prmyslem,
zaloen na spolen touze zvit vojensk vdaje.

402

Pojem
Terorismus
Slovem terorismus
(terrorism) obecn
oznaujeme pouit
teroru k prosazovn politickch cl;
teror m navodit
ovzdu strachu,
obav a nejistoty.
Nejbnjmi projevy teroristickch
aktivit jsou vrady,
bombov toky,
bran rukojmch a
nosy letadel.
Nstup globlnho
terorismu, jak to
ukzaly toky na
USA z 11. z
2001, vak znamenal hrozbu, e fenomn terorismu
bude nov definovn. Pesto je termn terorismus velice sporn a diskutabiln. Za prv,
rozdl mezi terorismem a jinmi formami uplatovn
nsil nebo veden
vlky je zamlovn
skutenost, e i clem vlky me bt
zasvat strach do
irokch vrstev
obyvatelstva. Za
druh, jeliko termn terorismus je
navsost pejorativn, uv se nezdka selektivn a
podle subjektivnch
kritrii (kdo je pro
nkoho terorista",
je pro jinho
bojovnk za svobodu"). Za tet, terorismus se sice
obvykle chpe jako
innost protivladn,
teror vak mohou
uvat i vldy, a to
jak proti vlastnmu
obyvatelstvu, tak
proti obyvatelstvu
jinch stt; v takovch ppadech
jde o sttn terorismus".

sovtskho, kdy oba mly siln motiv zveliovat strategickou hrozbu

i obranyschopnost na stran svho protivnka. Nkter odhady sovtskch vdaj na armdu a nklad souvisejcch s obranou v 80. letech
dospvaj a ke tyiceti procentm hrubho domcho produktu (HDP)
a vysuj v zvr, e sovtsk zbrojn prmysl (porai eleza", jak se
vyjdil Chruov) je jedin vkonn odvtv upadajc ekonomiky. Jeliko americk vdaje na obranu pedstavovaly ve stejn dob zhruba jen
6 % HDP, lo tud v reln hodnot o stku nejsp o bezmla 10 %
ni ne vdaje sovtsk.
Podobn se naznaovalo, e jednm z faktor, kter v roce 1991 stly
za propuknutm vlky v Perskm zlivu, byla touha vysokch armdnch
pedstavitel a pednch zbrojnch firem v USA zdvodnit vysok investice do armdy, a to tm, e se proke innost novch technologi jako
jsou napklad bombardovac letouny Stealth a rakety Cruise a Patriot. Na
druh stran by bylo myln charakterizovat armdu vdy jako vlenho
tve. Colin Powell, nejve postaven vojensk poradce prezidenta Bushe, patil po ponen ve vietnamsk vlce k tm, kdo se nejvce zdrhali
podpoit vojensk een krize v Perskm zlivu, a to z obavy, e ozbrojenm silm ukod operace, kter postrd jasn a dosaiteln politick cle. Podobn u jako ministr zahraninch vc v administrativ George W.
Bushe Powell spolu s nejvymi armdnmi pedstaviteli tvrdil, e vlka
proti terorismu" (war on terrorism) se mus vst proti jasn definovanm
a strategicky konkrtnm clm, aby se zabrnilo situaci, kdy USA by byly
zavleeny do dlouhodob angaovanosti.
Po zhroucen komunismu v roce 1991 hrla rusk armda v rusk zahranin a bezpenost politice roli do jist mry vt ne ped nm. Za
trvn SSSR byly armdn zjmy, i kdy vdy vlivn, celkov dreny na
uzd vedouc lohou" KSSS. Kombinace politick nestlosti a strategick nezajitnosti vak v postkomunistickm Rusku vytvoila podmnky, za kterch me mt armda vt vliv a me bt i nezvislej. tok
elitnch vsadkovch jednotek na budovu ruskho parlamentu, kter
v jnu 1993 ukonil revoltu stoupenc tvrd linie jen zdraznil, e prezident Jelcin se v jistm smyslu stal vazalem armdy. Volebn slabost reformtor a skutenost, e Jelcinovi se nepodailo zskat podporu Dumy
(parlamentu), ovldan nacionalisty a komunisty, to jen podtrhly. Rusk
armda, psobc prostednictvm Ministerstva obrany, tak zaala hrt
rozhodujc roli ve formovn politiky vi jak blzkmu", tak vzdlenmu" zahrani.
Nejvy pedstavitel rusk armdy byli sice pipraveni sthnout
vojska z Pobaltskch stt, podailo se jim vak Jelcina pesvdit, aby
si osvojil politickou linii, kdy se k hranicm Spoleenstv nezvislch
stt pistupuje jako k jakmsi dle posunutm hranicm Ruska. To vedlo
k tsnjmu vojenskmu sblen Moskvy s nkdejmi svazovmi republikami, kter hrani s islmskou Stedn Asi, napklad s Gruzi
a Tdikistnem. Posun v rusk politice vi vzdlenmu" zahrani se
vrazn projevil v roce 1995, kdy byl za bosensk krize pijat tvrd
prosrbsk postoj, kter fakticky zmail snahu NATO vyeit konflikt vojenskm ntlakem. Byla to vak vlka v eensku, kter se stala dosud
nejjasnjm dkazem vlivu rusk armdy a jejho pn udret celistvost
Rusk federace pot, co byla v roce 1989 vyklizena vchodn Evropa
a co se v roce 1991 odtrhly nerusk sovtsk republiky.

403

Alternativa civiln vldy

Pojem
Armda se pochopiteln nespokoj vdy jen s tm, e psob jako z- Obansk svoboda
svoboda
jmov skupina, kter vykonv ntlak na civiln politiky a jejich prosted- Obansk
(civil liberty) oznanictvm. To, e disponuje zbranmi a donucovac silou, j umouje pmo uje sfru jprivfn
exiszasahovat do politickho ivota; toto zasahovn vede v krajnch ppadech (soukrom)
tence, kter pat
nikoli
a k nastolen vojensk vldy. Stejn jako me armda nepopulrn vl- obanovi,
sttu. Sousti obdu nebo reim podpoit, me tak vldnouc elitu odstranit a nahradit, ne- ansk svobody je
urit kla
bo svrhnout i sm reim. Situace a okolnosti, za kterch se armda chpe tud
negativnch" prv,
moci, budeme jet v tto kapitole zkoumat; forma vldy, kterou nastol, zpravidla podloench teori lidskch
m vak nkolik charakteristickch rys. Definitorickm rysem vojensk prv (viz str. 319),
kterch vlda
vldy je, e civiln politikov jsou nahraeni pslunky ozbrojench sil; do
(stt) nesm
to znamen, e eln funkce ve vld se obsad podle mst, kter ty i ony zasahovat. Mezi
klasick obansk
osoby zaujmaj v etzci armdnho velen.
svobody se obvykle
svoboda
Jednou z variant vojensk vldy je vojensk junta (pa. junta zna- ad
projevu, svoboda
men rada nebo vbor). Vojensk junta, se kterou se nejastji setkv- tisku, svoboda sva nboenme v Latinsk Americe, je forma kolektivn vojensk vldy, jejm jd- dom
skho vyznn,
svoboda
pohybu a
rem je rada velcch dstojnk, ve kter jsou obvykle zastoupeny hlavsvoboda spolovac.
n druhy vojsk (pozemn armda, vojensk nmonictvo a vojensk le- Tyto klov
se obecn
tectvo). V ppad klasick junty, napklad v Argentin v letech svobody
chpou jako zcela
1978-1983, jsou civilist z vldnouc elity vyloueni a odborov organi- nezbytn pro funliberln
zace i ir politick innost jsou zakzny. Rivalita mezi jednotlivmi govn
demokratickch
spolenost,
protoe
druhy vojsk a elnmi pedstaviteli je vak zpravidla zrukou relativn jednotlivci sktaj
astho stdn osob v oficilnch mocenskch funkcch. Jindy nabv ochranu ped
vldnuvojensk diktatura podoby jedinovldy, kdy urit jednotlivec zsk svvolnm
tm. V mnoha pv rmci junty jasn vedouc postaven - napklad plukovnk Papadopu- padech se zsad
obansk svobody
los v ecku v letech 1974-1980, generl Pinochet v Chile po pevratu dostv stavnho
v dokuz roku 1974 a generl Abacha v Nigrii v letech 1993-1998. Zejmna vyjden
mentech typu listiny
prv'.
v Africe se nkdy chopili moci i ni dstojnci nebo poddstojnci. Tak
tomu bylo v roce 1979 v Ghan, kde se moci chopil kapitn vojenskho
letectva Jerry Rawlings, a v Librii, kde coup etat z roku 1980 pivedl
k moci poddstojnka Samuela Doa.
Vojensk vlda ovem tko me existovat v njak stabiln a trval
podob. Vojent vdcov sice dok poukzat na chronick slabiny, petrvvajc nejednotu a celkovou zkorumpovanost (viz sr. 383) civiln vldy, je vak nepravdpodobn, e vojensk vlda tyto problmy vye nebo e bude vnmna jako legitimn, leda v krtkch obdobch krize nebo
mimodn tsn. Proto se vojensk reimy zpravidla vyznauj doasnou
likvidac obanskch svobod a potlaenm vech potencilnch zdroj
zapojen lidu do politiky. Protesty a demonstrace se drasticky omezuj, politick strany a odbory se zakazuj a mdia se vystavuj psn cenzue.
Vsledkem je, e armda asto radji vldne za scnou a uplatuje svou
moc skryt prostednictvm veden, na kterm se podlej civiln osoby. To
se stalo v Zaire: Mobutu, kter se vojenskm puem dostal v roce 1965
k moci, pozdji dovolil, aby se armda z aktivn politiky postupn sthla Cenzura (censorKontrolovn
a vldla prostednictvm Lidovho revolunho hnut, zaloenho v roce ship).
nebo potlaovny
publikac,
projev
1967. V 60. a 70. letech se v Egypt uskutenil pechod od vojensk vljinch veejdy k autoritativn civiln vld pod vedenm Gamla Nsra a Anwara Sa- nebo
nch
kon;cenme bt fordata, kte oba byli pslunky armdy. Jmenovn kabinet sloench zura
mln nebo neforz civilnch osob, vznik politickch stran a nstup politiky zjmovch sku- mln.
pin nejen poslily legitimitu reimu, ale Nsrovi i Sadatovi tak poskytly vt nezvislost na jejich vlastnm armdnm okol.

404

Vojensk reimy mohou ovem konit i dramatitji, a to tak, e se

zhrout nebo jsou svreny ve chvli, kdy armda ztrat vekerou autoritu,
obvykle v dsledku vojensk porky. Me k tomu dojt i tehdy, kdy
vojent vldci jsou vystaveni lidov opozici, kterou u nelze zvldnout
pouhou repres (viz str. 407). Pkladem situac uvedench na prvnm mst
jsou pd eckch generl v roce 1974 pot, kdy Turecko obsadilo severn
st Kypru, a zhroucen vojensk junty v Argentin v roce 1983, rok pot,
co se j nepodailo zvtzit ve vlce o Falklandsk (Mal-vnsk) ostrovy. Na
druh stran svren armdou podporovan Marcoso-vy diktatury na
Filipnch, k nmu dolo v roce 1986, bylo vsledkem kombinace
vnitnch tlak na demokratickou reformu, jejich mluvm byla Corazn
Aquinov, a diplomatickho tlaku USA. Jakmile ovem armda jednou
okus, co to je pmo zasahovat do politiky, me j bt zatko vrtit se
znovu natrvalo do kasren. I to se ukzalo na Filipnch, kde bhem
prvnch 18 msc, kdy byla ve funkci prezidentka Aquinov, dolo ke tem
nezdaenm pokusm o pu.
Kontrola nad armdou
Nepochybn moc armdy by mohla vst k zvru, e armda je v politice vdy faktorem velice dleitm, ne-li rozhodujcm. Skutenost je
vak podstatn odlin. Pm zsahy armdy do politiky, zejmna je-li
jejich clem nahradit civiln vldu, jsou v mnoha stech svta vzcn a
omezuj se vtinou na Latinskou Ameriku, Afriku a zsti na Asii. Jak v
zpadnch liberlnch demokracich, tak v ortodoxnch komunistickch
sttech se vojensk pue - a u spn i nespn - v podstat nevyskytovaly. Po roce 1945 byly v zpadn Evrop jedinmi vjimkami
Francie v letech 1958 a 1961 (v prvnm ppad se zhroutila tvrt republika, druh pokus byl nespn), Portugalsko, kde se armda v roce
1974 chopila moci, aby uchrnila nrod vlky" a panlsko, kde v roce
1981 skonil pokus o vojensk pevrat nespchem. V komunistickm
svt jsou vjimkami nezdaen pokus o pu v n v roce 1971, kdy se
moci snail chopit Lin Piao, pevzet moci generlem Jaruzelskm v Polsku
v roce 1981 a pu stoupenc tvrd linie v srpnu 1991, kter nakrtko zbavil
moci M. S. Gorbaova.
Jak se v jinch situacch dosahuje civiln kontroly nad armdou? Mechanismy a metody, jimi se civiln kontrola uplatuje, byly rozdleny
zhruba na dva typy. Samuel Huntington (1957) psal o metodch objektivnch" a metodch subjektivnch", zatmco Eric Nordlinger pouil
oznaen metody liberln" a metody penetran". Liberln ili objektivn model vztah mezi civilnm sektorem a armdou je nejlpe vidt na
zpadnch polyarchich. Tato forma kontroly se vyznauje pedevm tm,
e jsou jasn oddleny role a koly politick a armdn; strun eeno, armda je drena mimo politiku. Toho se dosahuje mnoha zpsoby.
Za prv, armda je prvn podzena civilnm vdcm, kte obvykle
odpovdaj shromdn nebo veejnosti. Za druh, tvorba politiky, a to i ve
sfe armdy a obrany, je vc civilnch politik, zatmco po armd se
pouze chce, aby jim radila a zajiovala implementaci. I kdy v praxi me
armda politiku vrazn ovlivovat, je jen jednou z mnoha zjmovch
skupin a omezuje ji uznn, e j nepslu zpochybovat rozhodnut, kter
pijmaj civiln vdci. To je podpoeno tetm poadavkem,

405

a to poadavkem psn politick neutrality (nepolitinosti) ozbrojench

sil, kter je zrukou, e armda zstane loajln bez ohledu na to, kter
strana i vlda je momentln u moci.
Pkladem politick podzenosti ozbrojench sil jsou Spojen stty.
Vzhledem k loze armdy pi zrodu republiky bhem americk vlky za
nezvislost v letech 1775-1783 to me pekvapovat. Tato podzenost
byla zajitna tm, e prezidentu USA byla svena pravomoc vrchnho
velitele ozbrojench sil, a e George Washington (zprvu jako velitel
americkch vojsk bojujcch za nezvislost, pozdji jako prvn americk
prezident) nestrpl, aby vojsko zasahovalo do civilnch zleitost. Tento
liberln model vztah mezi civilnm sektorem a armdou pozdji
odolal tlakm krvav obansk vlky (1861-1865) i zkoukm prvn
i druh svtov vlky, dokonce navzdory tomu, e povaha americk angaovanosti v obou svtovch vlkch byla pedmtem mnoha politickch diskus a spor. I v situaci, kdy americkm prezidentem (v letech
1953-1961) byl bval vojensk velitel a vlen hrdina Dwight Eisenhower, uznvaly ozbrojen sly USA rozhodujc vliv civilnch politik.
Civiln kontrola vak neznamen, e armda je politicky impotentn.
Americk ozbrojen sly se sice nikdy nepokouely pmo zasahovat do
politickho procesu, jejich zsahy jako strategicky umstnch a vlivnch lobbist vak americkou obrannou a zahranin politiku obvykle
znan ovlivovaly.
S podobnm modelem vztah mezi civiln sfrou a armdou se meme setkat ve Spojenm krlovstv. Armda Spojenho krlovstv je
v posledn instanci odpovdna Korun, v praxi tedy premirovi a kabinetu, a to prostednictvm Ministerstva obrany. Nikdy od obansk vlky a vldy Olivera Cromwella, vojka a sttnka v jedn osob, armda
britsk politick ivot pmo neovlivovala. Stejn jako ve vtin ostatnch liberlnch demokraci je i ve Spojenm krlovstv profesionalismus armdy zaloen do znan mry na jejm odhodln zstat mimo politiku. Toto sebeomezen bylo jen velice zdka vystaveno zkoukm.
Napklad za 1. svtov vlky vyuil vojk a organiztor lord Kitchener
svho jmenovn ministrem vlky k tomu, aby podntil vytvoen poetn armdy. Sir Douglas Haig, vrchn velitel Britsk expedin armdy,
zsadnm zpsobem ovlivnil pouit nkladn a vyerpvajc taktiky zkopov vlky na Zpadn front. Svj vliv dokzal uplatnit dky tomu, e
podle nzoru premira H. H. Asquitha bylo veden vlky vc generl,
a e krl Ji V. armdu v jejch konfliktech s civilnmi politiky obas
podpoil. Za 2. svtov vlky, kdy premirem byl W. Churchill, se dn podobn problmy neobjevily. Naopak pevilo obecn pravidlo,
kter vedlo k tomu, e zpadn stty se staly zemmi stavn stabilnmi
a pevn zakoenn demokratick kultura nemla dn vt pote
s udrenm liberlnho modelu vztah mezi civilisty a vojky.
Znan odlin podoba civiln kontroly se pouvala ve sttech dikttorskch nebo monopartijnch. Msto aby se spolhalo na objektivn"
mechanismy, jak doshnout pevahy civiln autority, je armda kontrolovna metodami subjektivnmi", kter ji s civilnm vedenm svazuj, a to
tm, e do armdy implantuj jeho hodnoty a idely. Zatmco liberln
model funguje tak, e se ozbrojen sly z politiky vytsuj, penetran
model pouv postup zcela opan, kdy se armda soustavn naveskrz
politizuje. Toho se dosahovalo rznmi zpsoby a s rznm spchem.

407

Pojem
Coup tat
Coup tat (franc. sttn pevrat", pu) je nhl a nsiln uchopen sttn moci protiprvn a protistavn akc. Pevraty obvykle uskuteuje armda, ppadn se uskuteuj za pomoci armdy; asto se pitom pouije nsil. Pouit nsil vak me bt
omezen a vjimkou nejsou ani pevraty nekrvav. Pevraty se li od revoluc (viz str.
237), a to ve dvou smrech. Za prv, provdj je zpravidla relativn zk skupiny lid, obvykle pochzejcch z hlavnch sttnch instituc (napklad z ad byrokracie, policie nebo armdy) a nedochz tud pi nich k vystoupen mas. Za druh, je pro n
zpravidla pznan, e usiluj o nahrazen vldy, resp. vldnouc skupiny, ani by nutn mnily reim nebo prosazovaly njakou zsadnj spoleenskou zmnu.

se me chopit moci bu aby nahradila civiln veden a nastolila uritou

formu pm armdn moci nebo aby jednu skupinu civilnch vdc nahradila jinou, jejm prostednictvm me vldnout nepmo. Jindy lze
fakticky vojenskou vldu nastolit ani by ozbrojen sly formln o moc
usilovaly; to se stvalo napklad na Filipnch za prezidenta Marcose,
zejmna pot, co bylo v roce 1972 vyhleno stann prvo. V nkterch
stech svta se zsahy armdy do politiky staly msi zcela bnm
a vojensk reimy dosahovaly takov stability, e se u nedalo hovoit
o jevech vjimench nebo pechodnch. Vojensk pu se tak mn
v hlavn nstroj pechodu sttn moci z jedn skupiny vdc na druhou.
V 19. stolet k tomu pravideln dochzelo v Latinsk Americe (zejmna
v Mexiku, Peru a Chile), ve panlsku a v balknskch zemch. Ve 20.
stolet se zsahy armdy omezovaly pevn na rozvojov zem Afriky,
Latinsk Ameriky a sten Asie. Zd se, e vojensk pue jsou spjaty
se zcela specifickmi okolnostmi. Nejdleitj z nich jsou:
-

ekonomick zaostalost,
ztrta legitimity civilnch vldc,
konflikt mezi armdou a vldou,
pzniv mezinrodn kontext.

Existuje zejm souvislost mezi vskytem vojenskch pevrat a

ekonomickou nerozvinutost. Pinkney (1990) upozornil, e pevn
vtina z 56 zem, kter od roku 1960 zaily vojenskou vldu, se nachz
ve tetm svt. Napklad ke svren civiln vldy v Nigrii, kter byla u
moci tyi roky, dolo v roce 1983 pot, co se v dsledku poklesu cen
ropy zhorila ekonomick situace v zemi. Rst prosperity se tud jev
jako inn obrana proti armdnm zsahm do politiky; pkladem
Pojem
Represe
Represe irepression) v politickm smyslu slova je stav ujamenosti navozen soustavnm zastraovnm nebo otevenm nsilm. Podob se ovldnut, resp. potlaen, od nich se vak li stupnm, resp. mrou; je toti obvykle spe aktivn ne reaktivn (jej snahou je opozici spe omezit, zadret, nikoli vykoenit"). Clem represe je podept reim nebo vldnouc elitu, a to tm, e masy budou dreny mimo
politiku a e jim bude odata monost se projevit. Toho se dosahuje nstroji politickmi i psychologickmi. Represivn (utlaovatelsk) reimy oslabuj nebo likviduj
mechanismy zastupitelsk politiky (volby, strany, odbory, svobodn tisk atd.) a soustavnm sledovnm a silou vytvej ovzdu strachu.

408

byla situace v Latinsk Americe, kde ponaje 70. lty mla armda tendenci vracet se do kasren. Veobecn chudoba a ostr sociln rozdly
evidentn hraj vznamnou roli, protoe oslabuj podporu, kter se dostv momentln vld a armd sktaj zminku, aby vystoupila se slibem, e zajist ekonomick rozvoj. Samy ekonomick faktory vak nedok vojensk pevraty vysvtlit. Napklad Indie trp velice vnou
materiln deprivac, jej ozbrojen sly vak vdy dsledn respektovaly
svou politickou neutralitu a autoritu civilnch vld nikdy oteven nezpochybnily.
Na otzku, pro dochz k vojenskm pevratm, lze zsti odpovdt tak, e k nim dochz proto, protoe k nim dojt me. Jinak eeno,
armda do politiky nejsp zashne jedin tehdy, m-li dojem, e legitimita (viz str. ..) stvajcch instituc a vldnouc elity je zpochybnna a
pot-li s tm, e jej zsah bude mt spch. Proto ozbrojen sly zdka
pmo zasahuj do politiky, byla-li spn nastolena demokratick
kultura. Je tomu tak proto, protoe vojensk vlda me fungovat jedin
prostednictvm urit mry soustavn represe (viz str. 407), kterou vak
me bt obtn udret, jeliko klade vysok nroky na jednotu a disciplnu samotn armdy. Nepekvapuje proto, e vtina spnch vojenskch reim byla nastolena v tch stech svta, kter mly za sebou
dlouhou historii koloniln nadvldy - v Latinsk Americe, na Stednm
Vchod, v Africe a v jihovchodn Asii. Politick slabost a labilita, z nich se armda sna tit, je nepochybn nejvraznj v relativn novch sttech. To plyne nejen z neobeznmenosti s demokratickou politikou, ale souvis to i s nadmrnmi expektacemi, kter s sebou pin nezvislost, s neusazenost novch politickch instituc a nkdy i s regionlnm a etnickm naptm zddnm z koloniln minulosti.
Jako pklad lze uvst Nigrii, kter po zskn nezvislosti na Spojenm krlovstv v roce 1960 zaila jen krtk obdob civiln vldy. Koloniln vlda se snaila nacionalistick hnut oslabit a rozdlit zpolitizovnm dlcch ar mezi nrody a etniky, zejmna mezi Hausy na severu, Joruby na zpad a Iby na vchod. Nigerijsk elita byla tud rozdroben, regionalizovan a neschopn navodit spoleensk konsens, kter
je pro politickou stabilitu nezbytn. Narstajc obansk nepokoje,
dsledek stupujcho se napt, vedly k tomu, e moci se v roce 1966
chopila armda. O rok pozdji vak vyosten rivalita mezi regiony vystila v obanskou vlku: vchodn oblast, pejmenovan na Biafru, usilovala o to, vymanit se z moci federln vldy a osamostatnit se. Armda tedy problmy Nigrie nejen nevyeila, ale naopak prodlouila. Stejn etnick, nboensk a regionln konflikty, kter suuj nigerijskou
spolenost, se dnes projevuj i v samotn armd a armda je soustavn
vyuv k poslen sv moci v zemi.
Tetm faktorem, kter souvis s politickou angaovanost armdy, je
mra, v n se hodnoty, cle a zjmy ozbrojench sil rozchzej s hodnotami, cli a zjmy reimu jako takovho. Pkladem me bt Indie: navzdory obecn chudob a hlubokm nboenskm, jazykovm a regionlnm rozdlm byla indick armda ochotna ponechat politiku politikm, protoe mla hluboce zakoennou ctu k principm liberlnho
konstitucionalismu. Postav-li se armdy proti vldm, in tak bu v domnn, e jejich zjmy nebo hodnoty jsou ohroeny nebo protoe si mysl, e jejich ponn je dvodn a spravedliv. V mnoha rozvojovch

409

zemch, kter nedvno zskaly nezvislost, se armda chopila moci, aby Pojem
zachrnila nrod"; sebe povaovala ze pozpadujc" i modernizu- Podek, d
bnm jazyce
jc" slu, kter el tradicionalistick, venkovsk, hierarchicky uspo- V
oznaujeme slovem
dan a asto vnitn rozdlen politick elit. To byl ppad Nigrie, In- podek resp. d
(order) njak
donsie a Pkistnu.
pravideln, obvyksprvn, resp.
Jinde se autoritsk a konzervativn vojensk elita, asto jednajc ve l,
slun vzorce chosvazku s velkmi podniky a za podpory stednch td, postavila proti au- vn; kme nape lovk je
torit reformistickch nebo socialistickch vld. Nekrvav pu v Brazlii klad,
dn obleen .
politick prinv roce 1964 byl do znan mry dsledkem toho, e armda podezrala Jako
cip znamen rad
prezidenta Goularta z levicovch sklon. Chilsk prezident Salvador stabiln a pedvdaformy chovAllende, prvn demokraticky zvolen marxistick hlava sttu na svt, teln
n, pedevm ty,
byl v roce 1973 svren a zabit armdou, vedenou generlem Pinochetem. kter zajiuj
bezpenost.
Armda se sice zpravidla vemon sna dt najevo, e jej zsah do po- osobn
Nepodek, resp.
ned
(disorder)
litiky je motivovn napklad pnm skoncovat s korupc, odstranit d- tud znamen chalc ry v nrod nebo nrod brnit, zce sobeck motivy vak nikdy os a nsil. I kdy
podek
zcela nechybj. Vojensk pue jsou asto pokusem, jak zachovat privi- d,resp.
se veobecn cen,
vyvolv
znalegia, nezvislost a presti ozbrojench sil, ppadn mohou bt nstro- n odlindv
politick
jem sledovn politickch ambic.
asociace. Obvykle
spojuje s politicNa rozhodnut armdy chopit se moci mohou mt konen vliv i me- se
kou autoritou a m
zinrodn zetele. Je jen mlo zem, kde vojensk pevrat nem dn se za to, e ho lze
jedin
dsledky pro sousedn zem, regionln a mezinrodn organizace a ir doshnout
tehdy, navozuje-li
se
shora"
promezinrodn spoleenstv. V nkterch ppadech zahranin tlaky ne- stednictvm prvsporn armdu povzbuzuj. Tak tomu evidentn bylo v ppad Pinoche- nho du. O pra podku" (law
tovapue v Chile. stedn zpravodajsk sluba USA (CIA) vidla v Al- vu
and order) se tud
jako o jelendovi prokubnskho komunistu, jeho hospodsk reformy ohrouj uvauje
dinm pojmu. Jin
zjmy Ameriany ovldanch nadnrodnch korporac v Chile i v jinch nzor spojuje d,
podek s
jihoamerickch zemch. Pinochetovi se potaj dostvalo od CIA rad a po- resp.
rovnost a sociln
spravedlnost
a
vzbuzen a po nastolen jeho novho vojenskho reimu mu byla rovn
zdrazuje, e
zaruena diplomatick podpora USA.
stabilita a bezpemohou piroV jinch ppadech perspektiva negativn diplomatick reakce ar- nost
zen vychzet
mdn puisty odradila. Napklad ve vchodn Evrop zstaly pi hrou- zdola jako dslespoluprce a
cen komunistickch reim armdy pevn pasivn s ohledem na ma- dek
vzjemnho respektovn.
sov demonstrace a tlak veejnosti. Komunistick veden ztratilo politickou vli a ozbrojen sly dobe vdly, e prezident Gorbaov a SSSR
akci armdy nepodpo a Spojen stty a Zpad ji oste odsoud. Bylo by
vak omylem zveliovat citlivost vojenskch reim na diplomatick
tlak. Na Saddma Husajna pramlo zapsobila mezinrodn kritika jeho
vojenskho potlaovn Kurd a itskch muslim po vlce v Perskm
zlivu v roce 1991. Podobn nigerijskho generla Abachu neovlivnil
v roce 1995 tlak ze strany Commmonwealthu, kter ml zabrnit poprav Ken Saro-Wiwy a dalch obrnc lidskch prv.

Policie a politika
Stejn jako armda je i policie soust donucujcho sttu. Zatmco
vak hlavn funkc armdy je nrodn obrana, hlavnm kolem policie je
udrovat vnitn podek. Policejn tvary vznikaly v 19. stolet, pevn v reakci na zintenzivujc se sociln nepokoje a slc politickou nespokojenost, vyvolan industrializac. Napklad ve Spojenm krlovstv
zaloil v roce 1829 Robert Peel prvn policejn tvar, sloen z placench, na pln vazek pracujcch a speciln vycviench pslunk po

410

Pojem
Trestn in
Trestn in (crim)
je poruen norem
trestnho prva, tedy prva, kter vymezuje vztahy mezi
sttem a jednotlivcem, a vytv
tak podmnky
uspodan a pokojn sociln interakce. Obvykle se
m za to, ze osoby,
kter se dopustily
trestnho inu
(resp. osoby za
trestn in odsouzen), jsou motivovny spe
vlastnm prospchem ne njakmi
obecnjmi politickmi i morlnmi hledisky, jako je
tomu v ppad obansk neposlunosti (viz str. 301).
Na trestn in se
zpravidla hled jako
na symptom
celkov rovn sociln neuspodanosti a osobn nejistoty. O pinch
kriminality a zpsobech, jak j celit,
se vak vniv
diskutuje. V zsad
jsou zde ti, kdo
zdrazuj zkaenost jednotlivce a
spolhaj na trest, a
ti, kdo za kriminalitou vid deprivaci a sna se ji
tud omezovat socilnmi reforma-

masakru, ke ktermu dolo v roce 1819 v Manchesteru, kdy poetnou,

avak pokojnou dlnickou demonstraci rozehnala ozbrojen jzda. V celm Spojenm krlovstv byl tento systm policie zaveden v roce 1856.
Pozdji ho pijalo mnoho dalch zem. Tebae policie a armda si jsou
podobn tm, e jsou disciplinovan, uniformovan a (by v rzn me)
ozbrojen, lze mezi nimi objevit i zvan rozdly.
Za prv, zatmco armda je v zsad zamena navenek, tzn. je povolvna k akci pouze zdka, napklad za vlky, v situaci ohroen sttu nebo pi prodnch pohromch, zamenost policie na vnitn podek znamen, e se do veejnho ivota zapojuje bn a kadodenn. Policie je
tak tsnji ne armda zalenna do spolenosti: jej pslunci i se svmi rodinami ij ve spoleenstvch, ve kterch pracuj, tebae -jak o tom
bude jet e - se asto vytv zvltn kultura policie. Dle: policie obvykle uv nevojensk postupy: jeliko alespo sten spolh na konsens a legitimitu, jej pslunci jsou bu bn neozbrojen (jako napklad ve Spojenm krlovstv) nebo maj zbran pedevm k sebeobran.
V modern dob vak vvoj zsti smoval k seten rozdlu mez polici
a armdou. Nejene armda byla povolvna pi vnitnch nepokojch, napklad pi masovch vtrnostech v Los Angeles v roce 1992; tak policie nabvala stle vce polovojenskho charakteru. To se projevuje napklad v tom, e stle astji disponuje dokonalejmi zbranmi a v mnoha
zemch si osvojuje jaksi polovojensk metody a postupy.
Rzn lohy policie
Existuj ti rzn pstupy k podstat policejn innosti a k loze policie ve spolenosti: pstup liberln, pstup konzervativn a pstup radikln. Z liberlnho pohledu je policie sloka v podstat neutrln, jejm
kolem je chrnit individuln prva a svobody, a tak udrovat veejn podek. Podle tohoto nzoru policie psob v rmci celkovho konsensu
a t se vysok me legitimity, zaloen na pedstav, e vkonem policejnch innost (policing) se udruje stabilita spolenosti a chrn se bezpenost osob. Hlavnm kolem policie je chrnit obany mezi sebou, jednoho ped druhm. Jeliko pitom jde o dsledn dodrovn vldy prva
(viz str. 320), policie dnou ir politickou funkci nem.
Konzervativn pohled zdrazuje roli policie pi udrovn autority
sttu a pi zajiovn, e se jurisdikce sttu uplatn v cel spolenosti.
Tento nzor, vychzejc z pesimistitjho pohledu na lidskou pirozenost, podtrhuje vznam policie jako donucovac sloky, schopn zvldat
spoleensk neklid a vypodvat se s ruenm veejnho podku. Policie se tak nutn chpe jako mechanismus politick kontroly.
Radikln pohled pichz s mnohem krititjm postojem k moci
policie. Policii prezentuje jako nstroj tlaku, kter se uv v zjmu spe sttu ne lidu a kter slou spe elitm ne masm. Marxistick varianta tto teorie chpe policii konkrtn jako ochrnce vlastnictv a prosazovatele zjm tdy kapitalist.
Na roli policie m rovn vliv povaha politickho systmu, v jeho
rmci policie psob, a to, jak vlda policii pouv. Obvykle se rozliuje zajiovn veejnho podku (civil policing) a plnn politickch
kol (political policing) a shledvajc se rozdly mezi liberlnmi stty
a tzv. stty policejnmi.

411

Zajiovn veejnho podku

Zajiovn veejnho podku je tou rol policie, kter se vztahuje
k vynucovn trestnho prva. Je to ta strnka jej innosti, se kterou je
veejnost zpravidla nejlpe obeznmena a kter dominuje tomu, co si veejnost o policii mysl: policie existuje proto, aby bojovala se zloinnost". Je ovem jasn, e zajiovn veejnho podku je nco zcela jinho dejme tomu na indickm venkov a v modernch mstech jako jsou
New York, Pa nebo Petrohrad. Prakticky vichni souhlas s tm, e mal
a relativn homogenn spoleenstv se vyznauj znanou sebekontrolou;
to se vak mn ve chvli, kdy se spolenosti fragmentarizuj (sociln a
kulturn) a kdy velk organizace vztahy a interakce depersonali-zuj.
Roziovn industrializace ve 20. stolet vedlo tud ke sbliovn
organizace a postup policie v rznch stech svta. Policie se dnes
vude zan setkvat s podobnmi problmy: jde napklad o poruovn
dopravnch pedpis, krdee automobil, vloupn, poulin zloinnost
a organizovan zloin.
Pesto se pi zajiovn veejnho podku postupuje rzn. Na jedn stran existuje idea innosti policie v mstech. Zde se spolh na to,
e policie je v mstech neustle ptomna, aby zajistila spoluprci a podporu veejnosti pi vyetovn trestn innosti a pispvala k formovn
hodnot a postoj, kter pomhaj pedevm poruovn prva pedchzet. Tradinm vzorem zde bylo Spojen krlovstv s jeho koncepc
strnka na pochzce" (bobby on the beai). Tento systm byl dle rozpracovn zejmna v Japonsku. Od japonskho policisty se oekv, e
bude znt a navtvovat rodiny a pracovit ve svm obvodu a e bude
ptomen jak v policejnch budkch (koban), tak na strnicch v obytnch tvrtch (chuzaisho). spnost tto metody je ovem dna tm, e
policist jsou venmi leny mstn spolenosti a e veejnost souhlas
s tm, e bude soustavn sledovna. Tlak na efektivitu a sniovn nklad vedl k tomu, e tento druh policejn innosti ve Spojenm krlovstv v 60. a 70. letech postupn slbl, i kdy po nepokojch ve mstech,
k nim dochzelo potkem 80 let, byl znovu v omezenm mtku zaveden.
Na druh stran existuje to, emu se k haen" (fire brigade policing). Zde se zdrazuje schopnost policie reagovat na protiprvn jednn pot, co k nmu dojde; pitom se douf, e efektivita policejn reakce bude nstrojem prevence zloinnosti. Takov haen" ili reaktivn
policejn prce vyaduje pijet tvrdch, dokonce polovojenskch metod a
hlade vt draz na technologii a vzbroj. Tento pstup byl evidentn
pijat v autoritaskch a totalitnch sttech, do urit mry se vak s nm
meme setkat i v liberlnch demokracich. Ve snaze odstrait potenciln pachatele jsou newyort policist vyzbrojeni velkornmi pistolemi a obuky. Pat policist maj poloautomatick malorn pistole, obuky a neprsteln vesty, khirt automatick puky nebo samopaly.
Plnn politickch kol
Prce policie me bt politick" ve dvojm smyslu. Za prv, me
bt konna v souladu s politickmi nebo socilnmi pedsudky i pedpojatostmi, kter upednostuj urit skupiny nebo zjmy ped jinmi.
Za druh, tato innost me jt nad rmec civilnch zleitost a ovlivo-

412

vat spory bytostn politick. S prvnm problmem tradin pichzeli radiklov a socialist, kte odmtaj pedstavu, e policie (stejn jako kterkoli jin sttn orgn, resp. sloka) postupuje nezaujat a nestrann.
Podle tohoto nzoru u sama pprava policie a jej kze, stejn jako povaha jej prce m tendenci plodit kulturu sociln autoritskou a politicky konzervativn. Pracujc tdy, stvkujc, astnci protest, eny
a pslunci rasovch menin budou tud nejsp patit ke skupinm, ke
kterm policie pistupuje s menmi sympatiemi.
Navzdory mechanismm veejn odpovdnosti a navzdory ujiovn o nestrannosti nepochybn existuj dkazy, kter takov tvrzen podporuj, pinejmenm za nkterch konkrtnch okolnost. Napklad Federln poradn vbor pro problematiku obanskch nepokoj, kter
v USA vytvoil Lyndon Johnson k vyeten mstskch bou, kter propukly bhem dlouhho horkho lta" roku 1967, dospl k zvru, e
mnoh z tchto nepokoj souvisely se stnostmi ernoskch obyvatel
ghett na zneuvn pravomoci ze strany policist a na diskriminan postupy policie. tok na Rodneye Kinga, kterho se v roce 1992 v Los Angeles dopustili tyi policist bl pleti, nsledn soudem osvobozen,
rozpoutal dva dny trvajc poulin boue a vtrnosti, tento obraz jenom
piivil. Podobn ppad se vyskytl ve Spojenm krlovstv: Scarmanova zprva o nepokojch, ke kterm dolo v roce 1981 v Brixtonu, konstatovala, e rasismus policie byl jednm z dvod zhroucen vztah mezi
polici a mstnmi obany. Zprva mj. doporuila pijmout opaten,
kter by identifikovala a z policie vylouila rasisty a naopak pispla
k tomu, aby se k policii hlsilo vce oban ern pleti.
Mra plnn politickch kol, tedy vyuvn policie jako spe policejnho ne obanskho nstroje, narstala soubn s tm, jak se spolenosti stvaly sloitjmi a fragmentovanjmi. Nkte autoi zpochybuj samo rozliovn mezi civiln a politickou oblast prce policie
a tvrd, e veker kriminalita je politick" v tom smyslu, e vyvr
z distribuce majetku, moci a dalch zdroj ve spolenosti, a e tud veker innost policie je politick", jeliko policie stvajc distribuci
zdroj chrn. Neutrlnost policie v och veejnosti je zvlt naruena
tehdy, jestlie se policie vyuv ke zvldn stvek, demonstrac a obanskch nepokoj vyvrajcch z hlubok spoleensk nerovnosti. To se
nepochybn vztahuje na innost policie v oblastech zasaench vnmi
etnickmi nebo nrodnostnmi spory jako jsou napklad Baskicko v severnm panlsku a Severn Irsko, kde vznamn st obyvatelstva povauje policii za slu nelegitimn.
V mnoha ppadech byly vytvoeny speciln cvien polovojensk policejn sloky, aby provdly politicky citliv operace. Klasickm pkladem je obvan francouzsk Compagnie Rpublicaine de Securit (CRS),
kter je organizovna po vojensku a jej pslunci bydl v kasrnch. Ve
Spojenm krlovstv byla k podobnm elm vytvoena Special Patrol
Group (SPG). Krom toho prakticky vechny stty maj zpravodajsk i
sttn bezpenost sluby, kter jsou obvykle obesteny tajemstvm. Jejich
loha je navsost politick, jeliko zahrnuje sledovn a nkdy i destabilizovn skupin hodnocench jako ohroen sttu nebo jako oponenti stvajcho spoleenskho uspodn. K tmto agenturm pro vnitn bezpenost pat mj. Zvltn zpravodajsk oddlen (Special Branch) a MI5 ve
Spojenm krlovstv, FBI a CIA v USA a KGB v Rusku.

413

Policejn stty
Termnem policejn stt" (police state) oznaujeme formu vldnut,
pi kter je zcela odhozena liberln vyvenost mezi pravomocemi policie a obanskmi svobodami a je umonn vznik systmu, kdy policie
postupuje arbitrrn a nevybrav. Policie tud funguje vn prvnho
rmce a nen odpovdna soudm ani veejnosti. Policejn stty maj totalitn rysy (viz str. ..), kter spovaj v tom, e nadmrn a dn regulaci nepodlhajc pravomoc, sven policii, m nastolit ovzdu strachu, kdy vechny strnky sociln existence jsou podzeny politick
kontrole. Policejn stt ovem nen zen polici na zpsob armdou zenho vojenskho reimu. Policie jedn spe jako jaksi soukrom armda, kter je kontrolovna vldnouc elitou a v zjmu vldnouc elity tak
vystupuje.
Tak tomu evidentn bylo v ppad nacistickho Nmecka, kter vybudovalo obrovsk apart politickho zastraovn a tajnho piclovn.
SA ili hnd koile" fungovaly jako politit zastraovatel a poulin
bojovnci, Gestapo byla tajn policie, SD (Sicherheitsdienst) provdl
zpravodajsk a bezpenost operace a z SS se za Himmlera stal jaksi
stt ve stt. Rovn SSSR se do znan mry opral o innost tajn policie. Lenin vytvoil v roce 1917 eku, aby pomoc n likvidoval sv politick protivnky; z Ceky se pozdji vyvinulo OGPU (kter mj. odpovdalo za nsilnou kolektivizaci), pozdji NKVD (nstroj Stalinova osobnho teroru) a nakonec v roce 1953 KGB. Vedle politicky zamen innosti pevzala KGB i ostrahu hranic, celkovou bezpenost a tbory nucench prac. K dalm pkladm komunistick tajn policie patily Stasi ve Vchodnm Nmecku a Securitate v Rumunsku. Ob tyto organizace psobily jako nstroje politick represe, budovaly rozshl st civilnch informtor, pronikaly do vech sfr spolenosti a na podn
neutralizovaly" odprce reimu.
Systmy, kter zajituj plnn politickch kol policie vak mohou
postupovat i s vyuitm ortodoxnjch" metod a mechanism policejn
prce. Napklad v Nmecku i za nacismu nadle - tebae v nepli
dobrm postaven - existovala tak bn mstn policie, kter odpovdala za svttj", mn politick strnky vynucovn prva. Sovtsk
milice, oddlen od KGB a podzen ministerstvu vnitra, mla na starosti odhalovn trestnch in, zajiovn pachatel, agendu vnitrosttnch pas a celkov udrovn vnitnho podku.
Zrove i nkter stty obvykle oznaovan za liberln" naly pro
tajnou policii uplatnn. Americk CIA se nepochybn angaovala v ad
utajench zahraninch operac jako byl napklad Pinochetv pu v Chile,
pokus o atentt na kubnskho vdce Fidela Castra a dodvky zbran
contras" v El Salvadoru. Byla vystavena i obvinnm ze zasahovn do
vnitnch vc Spojench stt, a to i v podob stle nedoloenho tvrzen,
e hrla roli v atenttu na prezidenta Kennedyho v roce 1962. Urit forma teroristick policejn innosti byla koncem 60. let pouita v Severnm
Irsku v podob tzv. B-Specials. lo o pomocnou jednotku Krlovsk ulstersk policie (Royal Ulster Constabulary), vytvoen k tomu, aby dozrala nad obanskmi demonstracemi a bojovala proti IRA. Pslunci BSpecials se podleli na politicky clenm i bnm zastraovn katolick
komunity; rozputni byli v roce 1969, ovem teprve pot, co vraznj
roli pi policejnm zvldn problm" pevzala britsk armda.

414

Pojem

Politick kontrola a odpovdnost

Odpovdnost
Odpovdnost
Problm kontroly nad polici se asto klade v podob u Aristotelem
(accountability)
poloen otzky quis custodiet ipsos custodesl" (kdo bude steit strznamen povinnost
skldat cty (ansce?). Tma politick kontroly je nanejv citliv a spojuj se v nm dv
werability), tj. povinnost vysvtlovat navzjem protikladn pedstavy. V pozitivnm smyslu naznauje odpovlastn chovn a bt vdnost, dohled a peliv sledovn, policii omezovanou dn nastoleoteven kritice ze
strany nkoho jinho. nou autoritou a vi tto autorit loajln. V negativnm smyslu vak
Odpovdnost
znamen politizaci a monost, e policie bude spjata s potebami movyaduje, aby
povinnosti, pravomoci mentln vldy.
a koly jednotlivch
Hlavnm faktorem pi praktickm stanoven vyvenosti mezi odpoorgnu, resp. sloek
byly stanoveny zp- vdnost a politizaci je to, zda policie je centralizovan nebo decentralisobem, kter
zovan. Decentralizace m tu pednost, e umouje zdravou nezvislost
umouje inn
monitorovat a hodpolicie na stedn vld, a pitom nastoluje situaci, kdy policie doke
notit ponn podreagovat na mstn poteby a zjmy. Proto se decentralizovan, mstn
zench. V tomto
smyslu me odpo- odpovdn policie asto povauje za idel. Tlaky na centralizaci jsou
vdnost fungovat
vak znan a je nezdka tk jim odolat. Centralizace nejen lpe odjedin v rmci
stavnosti a dodrpovd potebm nrodnch vld, ale tak skt vyhldky na vt provoovn pravidel; bt
zuschopnost a politickou innost.
odpovdn neznamen bt podzen
Vtina stt evropskho kontinentu m celosttn policii, kontroloarbitrrn moci nebo
vanou z centra; klasick pklad tohoto modelu se asto spatuje ve franbt vystaven
nepedvdatelnm
trestm. Odpovdnost couzsk policii. Francie m dv celosttn policejn sloky: Policii, kter
se vak me tak
je pod civiln kontrolou ministerstva vnitra, a Gendarmerie, kter je pod
rovnat jaksi slab"
armdn kontrolou ministerstva obrany: prvn jmenovan odpovd za
form trestn
odpovdnosti
dodrovn veejnho podku (law and order) ve mstech, druh pe(responsibili-ty, viz
str. 336); plyne z n devm za vkon policejnch innost na venkov; jurisdikce obou se
sice povinnost skldat vak z velk sti pekrv. Z toho odedvna vznik vlka polici".
ty a vysvtlovat,
Zvltn znepokojen se obvykle vyjaduje pokud jde o rove politick
nikoli nutn vak
povinnost nst vinu a kontroly nad Polici. Ministi vnitra osobn odpovdaj za jmenovn vypijmout trest.

sokch policejnch dstojnk; prefekti, kterm podlhaj policejn tvary

v kadm z 96 dpartments, vystupuj fakticky jako prodlouen ruka
Ministerstva vnitra. Policejnm nelnkm zstv tud jen velmi omezen operan autonomie.
Tyto problmy vyhrocuje relativn slabost francouzskho Ministerstva
spravedlnosti, kter vede k tomu, e odpovdnost policie soudn moci je
tradin slab. V Policii se tud asto spatoval pouh nstroj vldy,
necitliv k obanskm svobodm a ke spravedlnosti, s vysokmi
dstojnky ochotnmi veejn vyjadovat sympatie pravicovm stranm
jako jsou Rassemblement pour la Rpublique (RPR) a Union pour la Dmocratie Francaise (UDF). Kdy vak po zvolen prezidenta Mitteranda
vznikla v roce 1981 socialistick vlda, byly provedeny dalekoshl
zmny. Na vych rovnch dolo k personlnmu zemtesen: byl jmenovn i nov prefekt policie a nov generln editel policie, a byly vrazn omezeny pravomoci policie zasahovat do prv oban napklad
odposlouchvnm telefonnch hovor.
Na druh stran je zde zkuenost skandinvskch zem, kter ukazuje, e jednotnou policii lze zkombinovat s vysokou mrou odpovdnosti
vi veejnosti. V Dnsku vlda jmenuje Komisae policie, kter m irokou celkovou odpovdnost; mstn policejn nelnci, kterch je 72,
samostatn disponuj jim svenm personlem a zdroji. Ve vdsku existuje celonrodn spravovan policie od roku 1965; soustava mstnch policejnch vbor je vak zrukou, e pedstavitel mstnch sprv, resp.

415

samosprv mohou kontrolovat rozpoty policie a o otzkch politick linie i operativy jednat s policejnmi nelnky.
Patrn nejdecentralizovanj systm policie na svt existuje v USA.
Mnohorovov systm americk federace vede k tomu, e existuje pt
hlavnch typ policejnch orgn. Pat k nim federln tvary napojen
na Ministerstvo spravedlnosti (nap. FBI, Finann policie a Sprva pro
boj s drogami), policie padesti lenskch stt USA, erifov a zstupci
erif na rovni hrabstv, policie mst a malch zemnch jednotek
(townships) a konen systm policejnch slueben na vesnicch a v malch obcch, resp. mstskch stech (boroughs). Pednost tohoto systmu je, e zajiuje vysokou schopnost reagovat na mstn poteby; policie je toti organizovna a funguje podle poteb zemnch obvod, kterm slou. Mezi hlavn nevhody pat, e tento systm vede k pomrn znanmu zdvojovn a pekrvn mezi zhruba 40 000 rznch policejnch orgn a e je velice obtn udret rovnovhu mezi odpovdnost vi veejnosti a neoprvnnm politickm zasahovnm do jejich
innosti.
Ve velkch americkch mstech jako jsou New York a Los Angeles
jsou politick tlaky na bn rozhodovn policejnch sloek tm nevyhnuteln, jeliko policejn komisae, obvykle karirn policisty, jmenuj na dobu uritou starostov, a jeliko policejnm komisam za normlnch okolnost velice zle na optnm jmenovn. Jinde vak byly
decentralizovan systmy zcela oputny. V Zpadnm Nmecku a Japonsku byl posun k vt decentralizaci pokud jde o organizaci policie
jednm z vraznch rys demokratick rekonstrukce po roce 1945. Neefektivnost a zmatky, kter z toho povstaly, vak brzy vedly k tomu, e
politick linie se v tto vci obrtila. V roce 1950 Zpadn Nmecko obnovilo policie zem (Lnder) a krtce nato vytvoilo celosttn - spolkov
- orgny jako jsou ad federln kriminln policie a Pohranin policie.
V Japonsku byly v roce 1954 vechny policejn tvary zalenny do
jedn celosttn policie; ta je odpovdna Komisai pro nrodn veejnou
bezpenost, nadle je vak spravovna na rovni prefekty zench
zemnch celk.
Tak Spojen krlovstv se zpravidla uvd jako pklad zem s decentralizovanou polici, protoe celosttn policii nikdy nemlo. S vjimkou londnsk Metropolitn policie, kter je pmo odpovdn ministru vnitra (Home Secretary), jsou policejn tvary organizovny a odpovdny mstn, a to prostednictvm svch nelnk (chief constables)
komism pro policii, jejich leny jsou smr soudci (magistrates) a
mstn radn. Tento model doporuenhodn decentralizace vak asto
nen v praxi naplnn. Za prv, pravomoci ministra vnitra jdou daleko nad
rmec Metropolitn policie a zahrnuj ve, co souvis s vynucovnm prva (law enforcement). Prostednictvm smrnic a obnk i prostednictvm legislativy, kterou prosad v parlamentu, m ministr vnitra trval
vliv jak na policejn orgny, tak na policejn nelnky. Krom toho vytvoen celosttnch systm ukldn a vyhledvn dat jako jsou National Police Computer a National Reporting Center, kter se pouvaly
pi koordinaci celosttnch operac za hornickch stvek v letech 1984
1985, znamenalo tendenci k vt centralizaci. Centralizaci v 90. letech
napomohlo i omezen vlivu volench len tch orgn, kter se problematikou policie zabvaj. Nadto mnoho politicky citlivch aktivit poli-

416

cie je vystaveno mal, resp. nedostaten demokratick kontrole. To plat

zejmna o MI5, jej vcn psobnost byla v roce 1996 rozena; spad do
nijak zpravodajsk innost souvisejc s kriminalitou a vynucovnm prva,
tak nrodn bezpenost". Veker operace MI5 jsou tajn, rozpoet MI5
nepodlh parlamentn kontrole a MI5 jako jedin z bezpenostnch slueb
Spojenho krlovstv me kolovat sama sebe". To znamen, e
teoreticky se me zamit kdy chce na koho chce.

Shrnut
> Armda je politick instituce zvltnho druhu. Vyznauje se faktickm
monopolem co do vybavenosti zbranmi, velmi znanou donuco-vac silou,
vysokou vnitn kzn, psn hierarchickou organizac, souborem hodnot a
kulturou, kter se li od hodnot a kultury civiln spolenosti, i tm, e je
vnmna jako ztlesnn nrodnho zjmu a stoj tud nad" politikou.
> Hlavnm elem armdy je bt nstrojem vlky, kter lze obrtit proti
jinm politickm spolenostem. Armda vak me psobit i jako mocn
zjmov skupina, kter ovlivuje zejmna obrannou a zahranin politiku.
Nadto me pomhat udrovat vnitn podek a stabilitu, jestlie civiln
mechanismy nedok nebo nejsou ochotny jednat, a ve zvltnch situacch
me namsto civiln vldy dosadit njakou formu vldy vojensk.
> K vkonu kontroly nad armdou se uvaly dva navzjem odlin mechanismy. Liberln ili objektivn" metody spolhaj na to, e armda
bude drena stranou politiky, a to tak, e se zajist jej podzenost a odpovdnost civilnm vdcm. Penetran ili subjektivn" metody se naopak
sna svzat ozbrojen sly s civilnm vedenm tm, e jim naoku-j
politick hodnoty a ideologick cle veden.
> Vojensk pevraty jsou obvykle spjaty se zvltnmi okolnostmi.
Z nich nejdleitj jsou ekonomick zaostalost (kter oslabuje podpo
ru projevovanou stvajc vld), ztrta legitimity dosavadnch instituc
a vldnouc elity, konflikt zjm nebo politickch hodnot armdy a ci
vilnho veden a mezinrodn kontext, kter nstupu vojenskho reimu
napomh nebo ho alespo toleruje.
> Hlavnm kolem policie je vynucovat trestn prvo a udrovat veejn
podek. Policie me mt i politick charakter, psob-li v n sociln a jin
pedsudky, pouv-li se pi obanskch nepokojch i politickch sporech
nebo jde-li o policejn stt, ve kterm se policie mn v soukromou armdu
slouc jedin zjmm vldnouc elity.
> Kontrola nad polici se opr o nleitou vyvenost odpovdnosti a
politizace, kter sama zase zvis na tom, zda je policie centralizovan nebo
decentralizovan. Decentralizovan policie je zdrav nezvisl na stedn
vld a vyznauje se tm, e do znan mry reaguje na mstn poteby.
Centralizace vak lpe vyhovuje potebm nrodnch vld a skt lep
vyhldky pokud jde o sprvn vkonnost a innost policejn prce.

419

ST 5
POLITICK OPATEN A JEJICH
PROVDN

421

KAPITOLA 19
Proces tvorby politiky a vkonnost systmu
Mou politikou je dnou politiku nemt."
Abraham Lincoln svmu tajemnkovi (1861)

V jistm smyslu jsou politick opaten, resp. politick linie (policies)

tou strnkou politiky, kter se dotk nejvtho potu lid a o kterou se tak nejvc lid zajm. eeno zjednoduen, policies" jsou vstupy" politickho procesu. Projevuje se v nich vliv (dopad) vldy na spolenost.
V 60. a 70. letech se dokonce objevila nov oblast zkoumn, kter se k
policy analysis". Sna se zkoumat, jak se politick opaten iniciuj,
jak se formuluj a jak se realizuj, i jak by se dal politick proces zlepit.
Policy analysis" - studium pijmn a realizace politickch opaten se vak nezabv jen problmy hospodrnosti (efficiency) a innosti
(effectiveness), tedy tm, co by se v souvislosti s tvorbou politiky dalo
shrnout do otzky jak". Zabv se i tm, co by bylo mono shrnout do
otzky co", tedy povahou vldnch vstup" a tm, co z nich vyplv" pro spolenost. Jdrem policy analysis" jsou normativn otzky
typu K emu je vlda?" a Jak vypad dobr spolenost?" Pi kadm
pokusu o zhodnocen vkonnosti vldy nebo politickho systmu je tud zapoteb uvaovat o nkterch z nejzsadnjch politickch a ideologickch otzek, kter cel tento vdn obor rozdluj.
V 19. kapitole hovome zejmna o tchto problmech:
Hlavn problmy
-Co je policy"?
- Jak se pijmaj rozhodnut? Jak teorie byly vytvoeny, aby se vysvtlilo rozhodovn?
- Jak jsou hlavn stadia politickho procesu a jak je jejich vznam?
- Jak jsou douc vsledky" politickho procesu?
- Jak jsou jednotliv stty a politick systmy pokud jde o tyto vsledky" vkonn?

Proces tvorby a realizace politiky

Proces tvorby a realizace politiky {polky proces) souvis s mechanismy, pomoc nich se tvo a realizuje veejn (vldn) politika. Jde o proces, a to ve dvojm smyslu. Za prv, jeho soust je srie vzjemn na
sebe navazujcch akc i udlost. Na jeho potku je zrod pedstav
a pedkldn nvrh; nsledn pokrauje diskus, analzou a hodnocenm a kon pijetm rozhodnut a jejich realizac pedem urenou innost. Policy-making" se tud podob procesu zavn v lidskm tle:
urit vstupy" spojuje s uritmi vstupy". Za druh, je to proces
v tom smyslu, e ty aspekty, je lze shrnout pod otzku jak", odliuje
od tch, je lze shrnout pod otzku co", tj. zamuje se spe na zpsob,

422

Pojem
Politick linie
Politick linie (polky) je obecn program innosti, kter
si stanov napklad
jednotlivec,
skupina, firma nebo
vlda. Abychom
nco mohli oznait
za politickou linii,
resp. soubor politickch opaten,
mus bt pijato
formln (edn,
oficiln) rozhodnut, kter njakmu konkrtnmu
postupu dv oficiln poehnn".
Pod pojmem veejn politika (public
policy) meme tedy rozumt uritm
stanovenm
postupem pijat
rozhodnuti sttnch
orgn. Je vak
vhodnj chpat
policy' jako urit
spojen, etzec
zmr, postup a
vsledk.
V rovni zmr
(intentons) se poli
tika projevuje
v postoji vldy (v
tom, co vlda k,
e uin).
V rovni postup
(actions) se projevuje v chovan vldy (v tom, co vlda
skuten in).
V rovni vsledk
(results) se projevuje v dsledcch
toho, co vlda in
(ve vlivu vldnut
na spolenost).

jak se politika dl (na proces), ne na substanci, resp. materil" politiky a jeho dsledky (produkt). Konec konc, politiku - ve smyslu policy" - lze hodnotit jedin z hlediska jejch dsledk, tedy podle toho, co
se skuten stane", a u dobrho nebo patnho. V prvnm oddlu tto
kapitoly uvaujeme o tom, jak se pijmaj rozhodnut a zkoumme vznam jednotlivch stadi politickho procesu, resp. politickho cyklu.
Rzn teorie rozhodovn
Pijmn rozhodnut a zejmna celch soubor rozhodnut je nepochybn jdrem politickho procesu. Tvorba politiky se sice tk i akt
inicianch a aplikanch, pijmn rozhodnut a dospvn k zvrm se
vak obvykle chpe jako jej klov rys. Pesto me bt obtn jasn
urit, jak a pro se rozhodnut pijmaj. Bezpochyby jinak je pijmaj
jednotlivci a jinak skupiny, jinak se pijmaj v malch tvarech a jinak
ve velkch organizacch, stejn jako jinak se pijmaj ve strukturch demokratickch a jinak v autoritskch. Pesto byla pedloena ada obecnch teori politickho rozhodovn. Z nich nejdleitj jsou:
-

modely racionlnho aktra,

inkrementalistick modely,
modely byrokratick organizace,
modely systmu nzor.

Modely racionlnho aktra

Modely rozhodovn, kter kladou draz na lidskou racionalitu, byly
obvykle budovny na zklad ekonomickch teori, kter samy byly vyvozovny z utilitarismu. Takov pedstavy jsou zkladem teori veejn
volby (viz str. 294), kter rozvjel napklad Anthony Downs (1957) a kterch se naden chopila Nov pravice. Jejich jdrem je pojem tzv. ekonomickho lovka", tedy urit model lidsk pirozenosti, kter klade draz na egoistick, vlastnm zjmem motivovan sledovn materilnho
uspokojen, menho uitenost, resp. uitkem (utility). Pistupujeme-li
k vci takto, meme ci, e k rozhodnut se dospv tmito kroky:
- Identifikuje se povaha problmu.
- Na zklad uspodn individulnch preferenc se zvol cl, tedy to,
eho se m doshnout.
- Dostupn prostedky, jak tohoto cle doshnout, se vyhodnot z hlediska jejich efektivity, spolehlivosti, nklad atd.
- Na zklad volby prostedk, kter nejsp poadovan cl zajist, se
pijme rozhodnut.

Rozhodnut (decision). Akt volby;

urit vbr ze kly monost.

Takov proces pedpokld, e jasn, resp. jasn stanoviteln cle existuj a e lid jsou s to je racionln a dsledn sledovat. Aby se tak stalo,
uitek mus bt homogenn, stejnorod: objem uspokojen (blaha ili tst), kter kad z innost pinese, mus bt mon srovnat s objemem
uspokojen, kter by bylo vsledkem jakkoli innosti jin. S nejlepm
pkladem takovho pstupu k rozhodovn se setkvme pi pijmn
rozhodnut v podnikatelsk, resp. obchodn sfe, kde se pouv analza
nklad a vnos (cost-benefit analysis).
Model racionlnho aktra je lkav tm, e se v nm odr nzor
vtiny lid na to, jak by se mla rozhodnut pijmat. Politikov i jin lid maj nepochybn znan sklon prezentovat sv jednn jako clen

423

(goal-oriented) a zrove jako vsledek pelivho pemlen a zvaovn.

Zkoumme-li ji vak pelivji, racionln kalkulace se nemus jevit jako
zvl pesvdiv model rozhodovn. Za prv, tento model se aplikuje
snze na jednotlivce, kte mohou mt uspodan soubor preferenc, ne na
skupiny, v nich bude nejsp existovat mnoho vzjemn si odporujcch
cl. O organizacch lze tud ci, e racionln rozhoduj jedin jsou-li
vysoce centralizovan a maj-li pesn definovanou strukturu velen.
Druh problm spov v tom, e v praxi se asto rozhoduje na zklad
nedostatench a obas i mylnch informac a e pozitivn vsledky
rznch postup vbec nemus bt srovnateln. Lze napklad srovnvat
nklady" spojen se zvenm dan a nklady spojen se snenm plateb
na zdravotn pojitn? Herberta Simona (1983) dovedly takov problmy k
vypracovn koncepce omezen racionality" (bounded rationality). Jeho
koncepce vychz z toho, e nelze analyzovat a ani vyjmenovat vechny
mon zpsoby, resp. postupy jednn, a tud e rozhodovn je v podstat
nachzenm jakhosi kompromisu mezi rzn cennmi a nepesn
odhadnutmi vsledky. Tento proces Simon oznail slovem uspokojovn"
(satisfying). Slabinou model racionlnho aktra je konen i to, e
pehlej lohu vnmn, resp. dojm, tj. mru, v n je jednn ovlivovno
spe nzory na realitu a pedstavami o n ne realitou samou. Mal vznam
se tud pikld hodnotm a ideovm orientacm tch, kdo rozhodnut in,
ppadn se jim nepikld vznam vbec dn.
Inkrementalistick modely
Inkrementalismus se obvykle prezentuje jako hlavn alternativa racionlnho rozhodovn. David Braybrooke a Charles Lindblom (1963)
oznaili tento model termnem nespojit inkrementalismus" (disjointed
incrementalism); Lindblom (1959) pouil v tto souvislosti trefn pojmenovn protloukn se", resp. salmov taktika" {science of mudd-ling
through). Podle tohoto nzoru se zpravidla rozhoduje na zklad nedostatench informac a nedostatenho poznn; ty, kdo rozhoduj, to
odrazuje od smlch a novtorskch postup. Tvorba politiky je tud jakmsi neustlm przkumem: jeliko nemaj dn zsadn pedem stanoven cle a postrdaj pesn pedstavy, kam chtj dospt, ti, kdo politiku
tvo, zpravidla postupuj v rmci njakho stvajcho modelu i rmce, a
ve svtle zptn vazby v podob informac o dsledcch dvjch
rozhodnut sv stanovisko uzpsobuj, resp. mn. Inkrementalismus je tedy
vlastn strategie vyhbn se problmm i jejich obchzen, kdy tvrcov
politiky maj sklon spe ped problmy utkat ne se pokouet je eit.
Lindblomovy argumenty ve prospch inkrementalismu jsou normativn i
deskriptivn. Lindblom nepichz jen s pesnjm vylenm toho, jak se v
relnm svt rozhoduje; tvrd tak, e pednost toho pstupu je, e
pipout prunost a vyjadovn rozdlnch, ppadn proti-kladnch
nzor. V tomto smyslu je vrazn antiutopick a odpovd tvorb politiky
v pluralitnch demokracich: salmov taktika", resp. politika malch
krok" pinejmenm znamen responsivitu a flexibilitu, konzultace a
kompromisy. Tento model byl vak tak kritizovn jako bytostn
konzervativn, jeliko ospravedluje zaujatost vi novtorstv a
upednostovn setrvanosti. Tvrci politiky, kte se hls k inkre-

Pojem
Utilitarismus
Utilitarismus (utilitarianism) je filozofie morlky, kterou vypracovali Jeremy Bentham (viz
str. 93) a J. S. Mill
(1773-1836).Tato
teorie o sobe prohlaovala, e pin spolehlivou, dokonce vdeckou
etiku, jeliko klade
rovntko mezi
dobrem a blahem"
ili tstm a mezi
zlem a bolest" ili netstm. O jednotlivcch se tud
m za to, e jednaj
tak, aby maximalizovali blaho a minimalizovali bolest;
pitom blaho i
bolest se vypotvaj pomoci uitku ili uitn hodnoty, obvykle chpan jako uspokojen vyplvajc z
materiln spoteby. Princip obecnho ili spoleenskho uitku lze
ut k hodnocen
zkon, instituc a
politickch systmu v podob co
nejvtho tst
co nejvtho potu lid". Politicky
se utilitarismus
spojoval s liberalismem a ekonomikou volnho trhu a
sktal tak teoreticky zklad egoistickmu individualismu.

Inkrementalismus
(incrementalism).
Teorie, podle n
rozhodnut se nepijmaj ve svtle
pesn a jasn stanovench cl, ale
cestou malch krok diktovanch
mnc se situac.

424

mentalismu, se budou spe vnovat problmm, kter pin den a nebudou mudrovat nad dlouhodobmi vizemi. Jejich energie se zam na to,
jak pi plavb udret smr, nikoli na vahy, kam se pluje.
Dal problm spov v tom, e inkrementalismus pramlo osvtluje
politick rozhodnut svou povahou radikln nebo dokonce revolun.
Napklad Stalinovo rozhodnut zahjit v roce 1928 prvn sovtskou ptiletku, Castrovo rozhodnut chopit se v roce 1959 na Kub moci a dokonce
i rozhodnut M. Thatcherov ve Spojenm krlovstv v 80. letech radikln
zmenit roli sttu" lze sotva lit jako inkrementln korekce. Vzhledem k
tmto problmm piel Amitai Etzioni (1967) s mylenkou smenho
snmn" (mixed scanning), kter m peklenout propast mezi racionlnm
pstupem a inkrementalismem. Smen snmn umouje, aby
rozhodovn probhalo ve dvou zeteln odliitelnch fzch. Za prv, ti,
kdo pijmaj rozhodnut, obecn zkoumaj a hodnot, ili snmaj" vechny
dostupn politick alternativy z hlediska toho, zda a jak inn vyhovuj
pedem stanovenm clm. Pak pichz zenj a inkrementlnj
postup, kdy se zkoumaj podrobnosti zvolen alternativy. Napklad obecn
rozhodnut omezit veejn vdaje mus bt provzeno adou u pesnji
clench rozhodnut, tkajcch se konkrtnch oblast i program, kterch
se dotkne.
Modely byrokratick organizace
Jak modely racionlnho aktra, tak modely inkrementalistick jsou pokud jde o rozhodovn - ve sv podstat teoriemi ern schrnky" (black
box): nevmaj si toti vlivu, kter m na vsledn rozhodnut struktura
procesu tvorby politiky, tedy politickho cyklu. Naopak modely
byrokratick ili organizan se sna do tto ern schrnky proniknout,
jeliko kladou draz na to, jak proces ovlivuje produkt. Prvnm
propagtorem tohoto pstupu byl Graham Allison (1971), kter zkoumal
rozhodovn Spojench stt a Sovtskho svazu za kubnsk raketov
krize roku 1962. Vsledkem jeho sil byly dva protikladn, ovem
spznn modely. Prvn, ktermu se obvykle k model organizanho
procesu", se sousteuje na vliv, kter na rozhodnut maj hodnoty, pedpoklady a obvykl vzorce chovn, kter shledvme v kad velk organizaci. Rozhodnut nejsou ani tak vsledkem racionln analzy a objektivnho hodnocen, ale spe odrazem, resp. projevem hluboce zakoenn kultury ministerstva nebo agentury, kter pslun rozhodnut
pijmaj. Druh teorie, model byrokratick politiky", klade draz na vliv,
kter m na rozhodnut dohadovn mezi agenturami a v nich pracujcmi
lidmi, kdy kad sleduje jin zjmy. Tento pstup opout pedstavu, podle
kter je stt monolit, jednolit seskupen okolo jednoho nzoru nebo
jednoho zjmu, a naznauje, e rozhodnut vychzej spe z jakhosi ringu,
kde se situace neustle mn a pevahu m tu jedna, tu druh strana.
I kdy tyto modely nepochybn upozoruj na dleit aspekty rozhodovn, i ony maj sv slabiny. Za prv, model organizanho procesu
ponechv mal prostor k uplatnn politickho vdcovstv (viz str. 366)
shora. Bylo by napklad poetil tvrdit, e veker rozhodnut jsou utvena tlaky a dojmy organizac; znamenalo by to toti zcela pehlet osobn
roli napklad F. D. Roosevelta pi iniciovn Novho dlu nebo vliv A.
Hitlera na rozhodnut Nmecka pepadnout Polsko. Za druh, je

425

zjednoduenm naznaovat, jak to in model byrokratick politiky, e Pojem

Etnocentrismus
politit akti jednodue zastvaj nzory zaloen na jejich vlastnm Etnocentrismus
postaven a na zjmech organizac, ve kterch pracuj. Aforismus, podle (ethnocentrism) m
vznamy, kter
nho za m stojte, zvis na tom, kde sedte" (where you stand de- dva
spolu souvisej. Za
prv,
oznauje urpends on where you sit), me bt asto namst, od ostatnch sympati
osobnostn typ,
a individulnch cl vak nelze zcela odhlet. Konen, vysvtlovat it
pro kter je
dogmarozhodnut vlun pomoc teorie ern schrnky znamen nepikldat pznan
tick, tud nutn
dn vznam vnjm tlakm, kter vychzej z irch ekonomickch, autoritsk vra v
nadazenost vlastn
politickch a ideologickch souvislost.
skupiny nebo
Modely systmu nzor
Modely rozhodovn, kter zdrazuj lohu nzor a ideologie (viz
str. 63), upozoruj na to, nakolik je chovn strukturovno vnmnm.
Co lid vid a chpou, je do znan mry dno tm, co jim jejich pojmy
a hodnoty vidt nebo chpat dovoluj nebo k vidn a chpn eho je vedou. Tato tendence je hluboce zakoenn, jeliko ve vtin ppad je
z valn sti nevdom. Ti, kdo pijmaj rozhodnut, si sice mohou myslet, e jsou racionln, nekompromisn a dsledn nestranit, jejich sociln a politick hodnoty vak mohou fungovat jako mocn filtr, kter
jim definuje, co je mysliteln, co je mon a co je douc. Urit informace a urit varianty se tud nevyhodnocuj a dokonce ani nezvauj,
zatmco jin informace a jin varianty jednn zaujmaj v kalkulaci, kter je s rozhodovnm spojena, vznamn msto. Na znan, doslova rozhodujc vznam tohoto procesu upozornil Kenneth Boulding (1956);
ukzal toti, e bez uritho mechanismu, kter informace filtruje, by ti,
kdo rozhoduj, byli jednodue zavaleni obrovskm mnostvm daj, se
ktermi by se mli vypodat.
Na to, odkud toto filtrovn pochz a jak je jeho povaha, se vak nzory rzn. Napklad Robert Jervis (1968) upozornil na fakta, kter
svd o tom, e ti, kdo rozhoduj o mezinrodnch otzkch, soustavn
vnmaj skutenost chybn. Podle jeho nzoru je pinou do znan mry etnocentrismus. To, e Anthony Eden a vlda Spojenho krlovstv
mli za suezsk krize v roce 1956 sklon pohlet na generla Nsira jako
na druhho Hitlera" a tendence USA vidt v roce 1956 ve Fidelu
Castrovi marxistickho revolucione mohou slouit jako pklady tohoto
fenomnu. Irving Janis (1972) zase naznail, e mnoh rozhodnut na
poli mezinrodnch vztah lze vysvtlit pomoc toho, co pojmenoval
skupinov mylen" (groupthink). Jde o jev, kdy kombinace psychologickch a profesionlnch tlak vede skupinu lid, kte rozhoduj, k zaujet uritch spolench, jednotnch stanovisek; opan nebo nepohodln nzory se pitom automaticky pomjej.
O spojen rznch pstup k rozhodovn, pi nm by se pihldlo
k vlivu systm nzor, se pokusil Paul Sabatier (1988). Sabatier se pedevm snail vysvtlit, jak dochz ke zmnm politickch opaten,
resp. politick linie. Upozornil zejmna na lohu subsystm", kter se
na tvorb politiky podlej, tj. soubor lid, kte politiku v urit konkrtn oblasti njak ovlivuj. Soust systmu tvorby politiky (policy
system) nemusej bt jen navzjem propojen kolektivy politik, pracovnk sttn sluby a len zjmovch skupin; mohou j bt i vzkumn pracovnci, uitel vysokch kol a urnalist, kte se pslunou
oblast zabvaj. Sabatier tvrdil, e v rmci tchto subsystm vznikaj

vlastnho nroda. V
tomto smyslu se
etnocentrismus
pekrv s rasismem (viz str. 138).
Za druh oznauje
urit zpsob chovn, kdy iny a
mysly jinch
skupin nebo nrod
se chpou na
zklad aplikace
hodnot a teori vyvozench z kultury
toho, kdo je pozoruje. V tomto
smyslu je etnocentrismus jakousi (obvykle podvdomou)
pedpojatost,
vyvrajc z neschopnosti ocenit
vznam kulturn
rozrznnosti. Etnocentrismus vn
komplikuje zejmna srovnvac
vzkum a mon i
znemouje pln
docenit i pochopit
jin kultury nebo
vypracovat obecn
platn teorie.

426

koalice stoupenc", resp. prosazovatel (advocacy coalitions), tvoen

jednotlivci, kte maj zhruba stejn nzory a hodnoty. Tyto nzory vak
vstupuj do hry na tech rznch rovnch:
- nzory zsadn (klov morln i politick principy),
- nzory tm zsadn (politick preference),
- nzory odvozen (nzory na aplikaci nebo implementaci).
Vznam tchto nzor spov v tom, e tvo Sebatierovm slovem
eeno tmel" (glue) politiky, jeliko k sob pipoutvaj lidi na zklad
sdlench hodnot a preferenc. Je ovem teba vidt, e zatmco zsadn
nzory (core beliefs) jsou vi zmn znan odoln, u nzor tm zsadnch (near-core beliefs) a odvozench (secondary beliefs) obvykle
zjiujeme vy mru neshody a prunosti. Na zklad tohoto rmce piel
Sabatier s nvrhem, e zmny politick linie lze do znan mry vysvtlit
mnc se rovnovhou sil ve zmnnm subsystmu, zejmna tm, e jedna
koalice stoupenc pevldne nad jinmi. Tento proces lze nicmn chpat
jako proces racionln, jeliko diskuse v rmci uritho systmu nzor a
rivalita mezi tmito systmy vede k uen zamenmu na tvorbu politiky"
(policy-orientated learning) a podporuje ho.
Marxist a feministky vak mohou z takovch tez vyvodit zvry
znan rozdln (Hann, 1995). Marxist tvrdili, e na zsadn nzory v
jakmkoli subsystmu tvorby politiky a fakticky vbec mezi tvrci politiky
a osobami, kter ovlivuj veejn mnn, m rozhodujc vliv vldnouc
ideologie, a e tud upednostuj zjmy dominujcch ekonomickch
subjekt. Feministky zase mohou tvrdit, e v dsledku pevahy mu mezi
tvrci politiky jsou tmelem" politiky patriarchln ideje a hodnoty.
Vsledkem je pak politick pedpojatost, kter pomh udrovat systm
moci mu.
Jednotliv stadia procesu tvorby politiky
Proces tvorby politiky nelze pochopit jen pomoc toho, jak se rozhoduje.
Soust politiky, resp. politick linie a politickch opaten (poli-cy) nejsou
jen soubory rozhodnut ve smyslu uritho potu vzjemn spolu
souvisejcch rozhodnut tkajcch se urit oblasti; jsou j i rzn druhy
rozhodnut. Napklad jsou zde, za prv, rozhodnut rozhodnout". Takov
rozhodnut jsou vsledkem poznn, e existuj urit problmy, kter je
teba eit, a tmata, na kter je teba se zamit, strun eeno, e nco se
mus udlat". Proces pak pechz k dalmu souboru rozhodnut, kter se
tkaj toho, co se m udlat, jak se to m udlat a kdy se to m udlat. Ani
tady vak vc nekon. I kdy se u nco" udlalo a rozhodnut se promtla
do praxe, vyvstvaj dal otzky a je teba uinit dal rozhodnut. Ta se
tkaj toho, zda vsledky odpovdaj zmrm a zda obsah politiky i proces
rozhodovn lze v budoucnu zlepit. Cel proces tvorby politiky - politick
cyklus - lze tud rozlenit na tyi zeteln odlin stadia:
-

iniciace,
formulace,
implementace,
evaluace.

427

Iniciace
Odkud politick linie, resp. politick opaten pichz? Pedevm:
jak se pslun nzory rod? Tyto otzky maj vznam nejen proto, e
politika (policy) nkde zanat mus (bez iniciace neme bt formulace,
implementace atd.), ale i proto, e toto stadium strukturuje veker nsledn diskuse, spory i rozhodnut. Iniciace je tud vc zsadn dleitosti v tom smyslu, e stanov, vytyuje politickou agendu, tedy e urit
vci definuje jako problmy a e uruje, jak je teba se na tyto problmy
zamit. Pro se napklad ochrana ivotnho prosted, do t doby
prakticky pehlen, stala v 80. letech soust politick agendy a jak
k tomu dolo? Nebo: pro se nezamstnanost, v 50. a 60. letech chpan
tak, e to jedin, co z n vyplv, je poteba zvit veejn vdaje, zaala
spojovat s takovmi pedstavami jako jsou flexibilita pracovnch sil a
oslabovn moci odbor? Pro se z jinch variant (napklad z rozen
dlnickch samosprv) vbec problmy nestanou?
Studium iniciace politiky nar na to, e politika me vzchzet doslova z kterkoli sti politickho systmu. Me pichzet shora", tj.
od politickch vdc, kabinet, vldnch agentur atd., nebo me pichzet zdola", tedy prostednictvm tlaku veejnho mnn, masovch
mdi (viz str. 225), politickch stran (viz str. 266), zjmovch skupin
(viz str. 290), vzkumnch center apod. V podob politickho vdcovstv spov iniciace politiky v mobilizovn podpory iniciativm vychzejcm z vdcovch osobnch priorit nebo z ideologickch priorit njak vldnouc strany nebo skupiny. To je nejmarkantnj v ppadech
transformanho vdcovstv (pkladem jsou Lenin a bolevici v Rusku,
Hitler a nacist v Nmecku a dokonce i Thatcherov a konzervativci ve
Spojenm krlovstv), kdy se vdci sna pijt s vyprvnm", kter m
irokou odezvu v lidu, aby prosadili njakou zsadn pemnu spolenosti.
Politit vdcov jsou vak jen zdka originln myslitel a jen vzcn jsou zdrojem skutench politickch inovac. Prv v procesu iniciace
politiky mohou hrt zsadn roli od svta praktick politiky zdnliv odtren spisovatel, profesoi a filozofov, kte formuluj klov" hodnoty
a teorie, je vdcov a strany nsledn rozpracuj do podoby konkrtnch
nvrh politickch opaten. Mnoh z ekonomick politiky, kterou vyspl
zpadn zem sledovaly v prvnch letech po skonen 2. svtov vlky,
vzelo z mylenek Johna Maynarda Keynese (viz str. 206). Podobn politika Nov pravice, jejm clem bylo omezen funkc sttu", snen dan,
adresn sociln dvky atd., mla svj pvod v dlech napklad Friedricha
von Hayeka (viz str. 70) a Miltona Friedmana (viz str. 207).
Iniciace politiky zdola" je dleit ve vech politickch systmech.
Na otzku, kter faktory jsou v politickm ivot rozhodujc, Harold
Macmillan odpovdl: Udlosti, chlape, udlosti". K tmto udlostem
mohou patit stvky, nepokoje, prodn pohromy, burzovn krachy v cizch zemch i to, kam a jak se rozhodnou investovat nadnrodn spolenosti. Zpravidla vak plat, e m je politick systm demokratitj
a pluralistitj, tm vt vliv maj na iniciaci politiky tlaky zdola. Lze
dokonce tvrdit, e demokracii lze chpat tak, e nastolovn politick
agendy spe zdola" ne shora" z n pmo vyplv.
Dleitou roli hraje v tomto procesu veejn mnn, jeliko pravideln a na souti zaloen volby nut uchazee o vdcovstv, aby formulovali politick nvrhy, kter pihlej k tomu, co lidi znepokojuje

Problm (issue).
Vc uznan za soust politick agendy, o kter se veejn diskutuje nebo na kterou se nzory rozchzej.

428

Pojem

Politick s
Politick s (policy
network) neboli
politick spoleenstv (policy community) je uspodan soubor vztah
mezi politickmi
aktry, kte maj v
urit oblasti
spolen zjem nebo spolenou celkovou orientaci.
Tyto vztahy se vyznauj zpravidla
tm, e pesahuj
formln institucionln uspodn a
dlc cry mezi
vldnmi a nevldnmi orgny a
tvary. Soust
politick st mohou tud bt sttn
ednci, vznamn
poslanci, lobbist
na sprvnch mstech, vci naklonn profesoi, eln
urnalist apod.
Uznn existence
politickch st
upozoruje na vznam, kter pi
tvorb a zejmna
iniciaci politiky
maj neformln
postupy a vztahy.
Politick st byly
kritizovny za relativn uzavenost
ped tlaky zvnjku
a za omezovni
vlivu, kter na politick proces m
prostednictvm zastupitelskch instituci veejnost.

Nastolovn agendy (agenda setting). Schopnost

strukturovat politickou diskusi vykonvnm kontroly nad tm, o kterch problmech se
bude jednat nebo
stanovenm priorit
mezi nimi.

a po em lid tou. To, co lidi znepokojuje a po em lid tou, je vak

asto vgn a neuspodan, dokud to neartikuluj skupiny, kter se prezentuj jako pedstavitel uritch st veejnosti. K tomuto procesu
bezpochyby vznamn pispvaj i masov mdia, tedy noviny, asopisy,
rozhlas a zejmna televize, a to jak tm, e vybraj a podle priorit seazuj informace, kterch se veejnosti dostane, tak tm, e je ve svch redakcch excerpuj, uspodvaj a interpretuj. Napklad v Itlii a v Japonsku se politick korupce stala problmem z valn sti dky publicit, kterou j zajistila titn mdia.
Politick strany a zjmov skupiny hraj klovou roli rovn v nastolovn agendy. Napklad opozin strany se neomezuj jen na kritiku vldn politiky; vypracovvaj rovn alternativn soubory politickch opaten, aby se jevily jako schopn strany vldn. Zjmov skupiny zase upozoruj na irokou klu vc, kter vyvolvaj znepokojen
a pocity ukivdnosti, pichzej s konkrtnmi ppady a idejemi a vyjaduj zjmy rznch spoleenskch skupin a vrstev. Pokud jde o vzkumn tmy, resp. mozkov trusty" (think tanks), jde o zjmov skupiny, kter byly pmo vytvoeny k tomu, aby vypracovvaly politick
nvrhy a zskvaly pro jejich pijet klov aktry politickho procesu.
Od 70. let vdci obvykle umenovali roli formlnch, zastupitelskch
instituc a zdrazovali spe neformln procesy iniciace a rozpracovvn politickch opaten. Upozoruj tak na dleitost politickch st,
tj. spoleenstv politickch aktr, kter jdou nap veejnm i soukromm sektorem.
Z technickho hlediska - tj. z hlediska efektivity politickho procesu, nikoli z hlediska kvality jeho vstup - me iniciace mt dv navzjem protikladn slabiny. Za prv, me bt oslabovna malm potem nmt, nvrh a novtorskch mylenek; jinak eeno, me se nedostvat politickch vstup". To bylo mono pozorovat na systmech
sttnho socialismu v SSSR a v zemch vchodn Evropy. Jeliko neexistovaly konkurenn volby, svobodn tisk, opozin strany a autonomn
skupiny, byla iniciace politickch opaten do znan mry v rukou st
ednk a funkcion apartu sttostrany. Ti, kdo politiku iniciovali,
byli napklad sami zainteresovni na zachovn systmu centrlnho
plnovn; vsledkem bylo, e problm ekonomick reformy se stal soust politick agendy teprve ve chvli, kdy samotnmu systmu u nebylo pomoci. Kupkladu Gorbaovovy reformy konce 80. let byly jednodue pli mal a pli opodn.
Druh slabina iniciace souvis s opanm problmem. Politick proces me bt zvanost a rozmanitost politickch vstup" zahlcen;
vsledkem je stagnace a paralyzovn. Tomu se kalo petenost" vldy (overload). Jde o jev, kter jde ruku v ruce s intervencionistickmi
opatenmi; od vldy se prost oekv pli mnoho. Veejnost i zjmov skupiny poaduj mnohem vc, ne me vlda zajistit. Samuel Beer
(1982) tento problm pojmenoval pluralistick stagnace". Vldy inspirovan Novou pravic se proto v 80. a 90. letech snaily omezit oekvn lid pokud jde o to, co me stt uinit, a tak si do jist mry znovu
zajistit kontrolu nad iniciovnm politiky.
Formulace
Jakmile je problm nebo soubor problm soust politick agendy,
mus se peliv analyzovat a propracovat, aby se dosplo k usoustavn-

429

nm politickm nvrhm. Formulace politiky, kter se bn chpe jako

nejdleitj stadium politickho procesu, neznamen pouh peveden
obecnch nvrh do podoby konkrtnch a podrobnch doporuen, ale
i pefiltrovn" nvrh a nkdy i zsadn pepracovn problmu, o
nm se uvauje. Ve svm rozboru politickho cyklu popsali Hogwo-od
a Gunn (1984) nkolik fz formulace od iniciace k rozhodnut rozhodnout". Prvn je rozhodnut o tom, jak se bude rozhodovat, tj. rozhodnut, jak mechanismy nebo postupy budou uity a kte politit akti
budou zapojeni do analzy a rozpracovn politiky. Maj danou politiku
formulovat ednci nebo ministi? M se tak stt s vyuitm stvajcch
(obvyklch) procedur nebo se m ustavit njak zvltn vbor i komise? M se konzultovat se zjmovmi skupinami a vzkumnmi centry?
Pokud ano, se ktermi? Tato rozhodnut jsou zcela jist dleit, jeliko
uruj, jac sympatizanti a jak zjmy se zapoj, jakmile se politika zane rozpracovvat a zane se o n diskutovat.
Do druh fze spad definovn problmu a prognzovn. Tato fze
skt znan prostor pro reinterpretaci, jeliko ti, kdo politiku formuluj, se mohou na problm" dvat podstatn jinak ne ti, kdo s nm poprv pili. Ve tet fzi jde o vytyen cl a stanoven priorit. Jeliko na
vytyovn cl bude nejsp mt vliv veejn mnn a jeliko na n budou mt vliv i takov subjekty jako jsou mdia, politick strany a zjmov skupiny, nen samozejm zarueno, e priority, k nim dospj ti, kdo
je stanov, budou stejn jako priority, kter mli na mysli ti, kdo politiku
iniciovali.
Konen jsou zde analza a hodnocen variant, jejich vystnm je
vbr t varianty, kter se dv pednost. To fakticky znamen, e bylo
uinno autoritativn rozhodnut. V tto fzi formulace politiky budou nejsp vzaty v vahu rzn faktory; pitom politick a volebn souvislosti
jednotlivch variant nejsou o nic mn zvan ne ohledy na sprvn
zvldnutelnost a innost. Je ovem teba poznamenat, e konen rozhodnut, kterm se proces formulace uzavr, me bt v podstat pouhou
formalitou, protoe k zsadn diskusi u dolo a rozhodujc argumenty byly
pedloeny u mnohem dv. Kabinety, zkonodrn sbory i mezinrodn setkn na nejvy rovni tud asto ratifikuj ili odkvvaj" rozhodnut, kter byla ve skutenosti uinna nkde jinde.
Bylo by poetil si myslet, e formulace probh v rznch systmech a v rznch sttech stejn. Richardson (1984) se pokusil objasnit
odlin postupy pi formulovn politiky pomoc rznch nrodnch politickch styl" (policy styles). Upozornil zejmna na dv hlavn dimenze: zda se pi formulovn politiky konzultuje nebo koluje a zda vldy
dlouhodob plnuj nebo vcemn jen ze dne na den reaguj. Z tohoto
hlediska lze vdsko a Japonsko nejsp oznait za stty, jejich politick styl vcelku upednostuje jak konzultace, tak dlouhodob plnovn.
V obou existuje propracovan a formalizovan systm skupinovch
konzultac, kter stoj na souboru politickch cl a priorit, o nich panuje irok shoda. Na druh stran v USA sice fragmentovanost federln vldy vyaduje vysokou mru konsensu, aby byla urit politika akceptovna, prakticky vak tak vyluuje dlouhodob plnovn a zvtuje tak reaktivn, hasisk" politick styl.
Spojen krlovstv je pkladem toho, jak se politick styl me asem mnit. Ve stylu, na kter upozornil Richardson, poznvme jak brit-

430

skou zlibu v konzultacch, tak tendenci spe na problmy reagovat ne

je pedjmat. V 80. letech za Margaret Thatcherov byl vak stanoven daleko jasnj soubor dlouhodobch politickch cl, a to v podob naplovn toho, co Andrew Gamble (1988) popsal formul voln ekonomika a siln stt" (the free economy and the strong state). Sledovn tchto cl provzel posun od konzultovn k kolovn. Projevem toho byl
napklad rst reln premiriny moci. V letech 1990-1997 si vak John
Major osvojil kolektivnj a konsensulnj styl, kdy se kabinet na
svch zasednch znovu skuten radil. Tony Blair se ale znovu vrtil
k centralizovanmu veden, pi kterm se spe spolhal na zvltn poradce a na bilaterln jednn s jednotlivmi ministry ne aby kabinetu
umooval hrt vznamnou politickou roli.
Hlavnm rysem formulovn je bez ohledu na rozdly mezi jednotlivmi nrodnmi politickmi styly to, e vrazn redukuje klu aktr zapojench do politickho procesu. Zatmco pi iniciovn politiky me hrt
svou roli irok kla zjm, skupin a hnut, formulace politiky je vc
tch, kdo jsou uvnit" (sttnch ednk, hlavnch poradc, politik
a skupin, se ktermi se konzultuje), tedy tch, kdo jsou bu soust sttnho mechanismu nebo k nmu maj institucionalizovan pstup. Proto se
na formulovn snesla ada kritik. Jedna je zaloena na nedoucm vlivu,
kter dajn uplatuj pracovnci sttn sluby psobc v roli poradc. Politikov nanejv stanov celkov politick priority, zatmco konkrtn cle
i provovn variant ponechvaj do znan mry v rukou sttnch ednk. Z pozic teorie veejn volby se tvrdilo, e v politickch opatench
se tud zpravidla odrej zjmy profesionlnch pracovnk sttn sluby,
zatmco marxist poukazovali na to, e k radiklnm alternativm se zpravidla nepihl, jeliko neodpovdaj socilnmu pvodu ve postavench ednk a tomu, v em byli vzdlvni.
Jin kritiky souvisej s rstem konzultac, a tud s potem skupin
a aktr, kte jsou do formulovn politiky zapojeni. Zejmna teoretikov Nov pravice tvrdili, e v dsledku posunu ke korporatismu je politika ovlivovna spe silnmi dlmi zjmy ne irm veejnm dobrem
(Olson, 1982). Z tohoto hlediska lze na korporatismus pohlet jako na
prlom do dlc ry mezi iniciac a formulac, kter skupinm, kter by
mly pouze nastolovat politickou agendu, umouje utvet obsah vldn
politiky. Existuje i kritika, kter vychz z celkovho demokratickho
deficitu" pi formulaci politiky. Volen politikov sice v demokratickch
systmech nad politickm procesem dozraj a pijmaj konen
rozhodnut, samy procedury jsou vak zrukou, e jejich pispn je minimln. Formulovn politiky je asov i vcn nron: vyaduje profesionalitu, odborn znalosti a pelivost pokud jde o detaily. To ve jsou
kvality, ktermi politikov - demokratit i jin - jen zdka oplvaj.
Implementace
Jednm z nejvtch krok vped, kter analza politiky uinila, bylo
zdraznn vznamu stadia implementace. Implementace se tradin
chpala jako nco, co se rozum samo sebou a pohlelo se na ni jako na
jeden z aspekt sprvy (viz str. 381), nikoli jako na jeden z rys
politiky. Analzy americkho programu Velk spolenosti z poloviny 60.
let rozbily iluze o dlc e mezi politikou a administrativou a nzorn
doloily, jak vrazn se vstupy politiky mohou rozchzet se zmry
jejch

431

tvrc. Wildavsky (1980) se proto o analze politiky vyjdil, e v n jde

o to, kat moci pravdu". Podmnky, kterch je zapoteb, aby se doshlo
dokonal" implementace, tj. aby se zajistilo, e z politiky vzejde
pesn to, co se zamleno, popsal Hood (1976) takto:
- jednotn administrativn systm s jednou lini moci, aby se zajistila
kontrola z centra;
-jednotn normy a pravidla pro cel systm,
- naprost poslunost nebo dsledn kontrola,
- vyerpvajc informace, dokonal komunikace a perfektn koordinace,
- dost asu na mobilizovn administrativnch zdroj.
Vzhledem k tomu, jak je tk kterkoli z tchto podmnek - tm spe vem - vyhovt, sebemn nepekvapuje, e propast mezi rozhodnutm a tm, co z nho vzejde, je asto podn hlubok. Vdy uvame: napklad kontrola z centra a naprost poslunost nejen nemus bt mon,
ale nemus bt ani douc. Ti, kdo politiku tvo, se sice mohou tit demokratick legitimit, ovem ti, kdo tuto politiku implementuj (pracovnci sttn sluby, funkcioni na rovni mst, uitel, lkai, policist atd.)
mohou zase lpe - oima a hlavou lovka z ulice" - vidt a chpat, co
bude fungovat a co fungovat nebude. Takov vahy vedly ke zcela novmu, pevrcenmu" pstupu k analze politiky, kter zdrazuje nezbytnost flexibility i hodnotu toho, jestlie se ponech urit mra volnho uven tm, kdo politiku realizuj. To je pm opak tradinho pstupu, kdy
se na implementaci pohl systmem shora dol" a zdrazuje se uniformita a kontrola. Vtina komenttor dnes ovem uznv, e vyvenost mezi kontrolou z centra a flexibilitou pi aplikaci je v oblasti implementace politiky velkm dilematem (Barrett a Fudge, 1981).
I kdy dokonal implementace nemus bt mon a nemus bt ani
douc, zjem pokud jde o implementaci politiky se vtinou soustedil
na nebezpe plynouc z flexibility pi aplikaci. Pressman a Wildavsky
(1973) ve sv prkopnick prci o implementaci, kter m podtitul Jak
se washingtonsk velk oekvn v Oaklandu totln rozplynou aneb
pro ns udivuje, e federln programy vbec funguj... prv na to upozornili. Flexibilita me mt adu pin. Jednou z nich je, e ti, kdo politiku provdj, nemus ze vech sil myslet jen na to, aby s vyuitm
svch zkuenost a poznatk lovka z ulice" zajistili innou implementaci; me jim, jak teoretikov veejn volby zdrazuj, jt tak
o to, aby chrnili svou kariru a brnili sv profesn zjmy. Lid ze sttn sluby a profesionlov z veejnho sektoru tak budou mt zcela evidentn motiv, aby odfiltrovvali" i interpretac mnili ty strnky veejn politiky, kter, jak se domnvaj, je ohrouj nebo jim nejsou vhod.
Dal problmy v souvislosti s implementac politiky vyvstvaj ani
ne tak z nedostaten kontroly shora jako z neexistence tlaku spotebitel
zdola. Takto vidno, je nedostaten implementace, zejmna pokud jde
o zajiovn socilnch slueb, dsledkem toho, e vlda se zpravidla
pohybuje vn trnch mechanism a na dodvn svho zbo" m
obvykle monopol. Pracovnci sttn sluby, funkcioni v mstech i zamstnanci veejnho sektoru si vcelku mohou dovolit lajdait a ponat
si nehospodrn, protoe - na rozdl od soukromch podnikatel - nemus dlat vechno pro spokojenost svch zkaznk.

432

Jednou z vznamnch reakc na tuto situaci byl nstup nov veejn

sprvy (viz str. 385). Ta umouje soukromm subjektm pevzt vt
odpovdnost za poskytovn slueb, a to privatizac, uzavrnm pslunch smluv a testovnm trhu". Nov veejn sprva vedla i k irmu vyuvn ukazatel vkonnosti, kter v veejn sluby na urit
soubor dodacch podmnek", je fakticky napodobuj trn konkurenci,
jeliko penalizuj vkony, kter danm standardm neodpovdaj. Tchto
idej se s nejvtm nadenm chopili na Novm Zland, ve Spojenm
krlovstv, v USA a ve Skandinvii. Nkte autoi tvrd, e vkonnost
a hospodrnost se tm zvila. Jin vak varuj, e odpovdnost a tos
sluby veejnosti byl obtovn prvoadmu zjmu na omezovn vdaj
a sniovn dan.
Evaluace
Politick proces vrchol evaluac, hodnocenm politiky, kter - pinejmenm teoreticky - vede k tomu, e se rozhoduje, zda danou politiku sledovat dl nebo s n skoncovat. Toto stadium politick cyklus uzavr, a to
v tom smyslu, e evaluac zskan informace se mohou optn pout ve
stadich iniciace a formulace. To me vystit v nov politick nvrhy
a napomoci doladn a zkvalitnn stvajcch politik (viz graf 19.1).
Krom toho, e se zamuje na vcn otzky vhodnosti nebo innosti veejn politiky, me evaluace osvtlovat i procedurln otzky,
napklad jak je organizovno stadium formulace, s km a kdy se konzultuje a jak je kontrolovna implementace. Bohuel vldy se ale obvykle
zdrhaj uvolovat zdroje na evaluaci politiky, a to navzdory jej zejm
dleitosti. To, e americk prezident Carter koncem 70. let trval na
tom, e jedno procento fond urench na kad projekt mus jt na evaluaci, bylo mon sml novtorstv; vedlo to vak k nesmrnmu paprovn, ani by vsledkem bylo njak postehnuteln zkvalitnn politickho procesu nebo jeho produkt. Jedinmi stty, kter berou evaluaci
vn, jsou neetn - obvykle konsensuln - demokracie, kter se
orientuj na dlouhodob plnovn.
O evaluaci se zajmali spe vdci, a to ve svch pracch zamench
na politick vstupy; ty se od konce 70. let objevovaly pedevm v
USA. Metody empirickho vzkumu se pouvaj jak ke studiu toho,
co vlda pokud jde o zkony, dan, programy atd. (vstupy) dl, tak pokud jde o to, jak dsledky (vsledky) pslun politiky maj. Dye
(1995) to vyjdil tak, e tato analza politiky se zabv tm, kdo co dostane" (who gets what).
Je jasn, e vsledky, ke kterm politick proces vede, se asto znan rozchzej se zmry tch, kdo politick rozhodnut formulovali nebo
pijmali. Pklad je mnostv. Sociln politiky, kter mly zmrnit chudobu a vem obanm umonit aktivn se podlet na ivot spolenosti,
vedly podle Le Granda (1982) k tomu, e stedn tda se ctila jako v bavlnce a e podle Murraye (1984) vzrostl poet pslunk nejchudch
vrstev, kte jsou zvisl na socilnch dvkch. Ve sv studii o britsk dani
z hlavy pedloili Butler, Adonis a Travers (1994) jaksi katalog selhn
a nedopaten vldy a Parlamentu, kter zpsobila, e politika, je mla
omezit vdaje mstnch orgn, vystila v rozshl obansk nepokoje.
Ty pisply k pdu M. Thatcherov a k rzn zmn politiky za jejho
nstupce Johna Majora. Podobn tomu bylo se kolnm na univer-

433
433

zitch, kter v roce 1997 zavedla Blairova vlda. To mlo vytvoit pedpoklady pro rozen vysokokolskho vzdln, jeho nevhodou vak
bylo, e mn majetn studenty odrazovalo od toho, aby se na univerzity
hlsili. Podle mnoha lid takov selhn ukazuj, jak je dleit vldnout
transparentn a jak velk vznam m odpovdnost vi veejnosti (viz str.
414). M-li politick proces inn pevdt vstupy do nleitch vstup,
mus bt vdy oteven pezkumu a kritice. Kultura utajovn a pli asto
zakrv neschopnost a vytv prostor pro arbitrrn a sobecky motivovan
jednn.
Iniciace
Graf 19.1 Politick zptn vazba
Formulace

Implementace
Evaluace

Vkonnost systmu
Zatm jsme politick proces analyzovali pevn z hlediska manaerskho". Jak se pijmaj rozhodnut? Jak stadia m politick proces? Jak
efektivn a hospodrn je tvorba politiky? Za tmito otzkami se vak
skrv ada hlubch problm politickch". Pi nich nejde ani tak o to, co
vlda dl, ale spe o to, co by mla dlat, jinak eeno od eho" vlda je.
Problm tkv v tom, e se zde dotkme obtn zodpov-ditelnch
normativnch otzek, kter jsou jdrem politiky. Nememe vdt, od
eho" vlda je, ani bychom porozumli takovm problmm jako jsou
podstata spravedlnosti a douc vyvenost svobody a autority, jinmi
slovy ani bychom mli uritou vizi dobr spolenosti".
Tma
Oteven vlda: pro a proti
Oteven vlda (open government) je zsada, e ve, co se odehraje ve vld, mus bt dostupn veejn kontrole a kritice, a to dky volnmu toku informac od vldnch orgn k zastupitelskm sborm, masovm mdim a
spolenosti vbec. Obecn se pijm, e nkter informace je teba utajovat
(s ohledem na bezpenost sttu, soukrom atd.); oteven vlda, resp.
oteven, transparentn vldnut se vak bn chpe tak, e znamen uritou preferenci prva veejnosti vdt" (right to know). To se zpravidla zakotvuje v podob prva na informace, kter mj. znamen, e nutnost utajen
mus vlda ppadn obhajovat ped soudy.
K pednostem oteven vldy pat:
-Je uritou brzdou proti neodbornosti, zkorumpovanosti a tyranii.
- Usnaduje politick diskuse a polemiky a vede ke kvalitnjm vsledkm
politiky a k informovanjmu volistvu.
K jejm stinnm strnkm pat:
- Ztuje tvorbu politiky, protoe vystavuje proces formulace zrakm veejnosti.
- Odrazuje od zvaovn nepopulrnch, pesto vak zvanch mylenek a
nvrhu.

434

Pojem
Relativismus
Relativismus (relativism) je nzor, e
neexistuj dn
objektivn i absolutn" mtka a
e tud vechna
tvrzen lze hodnotit
jedin v souvislostech. Morln relativismus odmt
koncepci, podle n
existuj nebo mohou existovat autoritativn etick
principy, a to zpravidla z toho dvodu, e jednotlivec
je bytost morln
autonomn. Poznvac ili epistemologick relativismus tvrd, e rzn
zpsoby posuzovni jsou stejn platn
a tud odmt
univerzalistick nroky napklad vdy (viz str. 36). Relativismus byl kritizovn za to, e
oslabuje morln
pojtko spolenosti
(vytv pou', po
kter nevede cesta)
a za to, e
intelektuln sm
sebe vyvrac (samo
popen objektivnch mtek je relativn). Relativismus je naprostm
protikladem vech
forem fundamentalismu (viz str. 83).

Jeliko nzory na tyto a podobn vci se zsadn rozchzej, rzn se

i standardy, pomoc nich lze vldy a politick systmy posuzovat. Pesto lze identifikovat tyi standardy, kterch se mnoho lid pidruje. Kad z nich vrh urit svtlo na vkonnost systmu. Jsou to:
-

stabilita a d,
materiln blahobyt,
obanstv,
demokratick vldnut.

Udrovn stability
Lze rozumn tvrdit, e udrovn stability a du (viz str. 409) je nejzkladnj funkc vldy. S vjimkou anarchist, kte kaj, e spoleensk d vzejde z ivelnho jednn svobodnch jednotlivc, prosazovali
vichni politit myslitel a filozofov vldu jako jedin nstroj, jak omezovat chaos a nestabilitu. Thomas Hobbes (viz str. 321) to vyjdil tak, e
bez vldy lid ij osamle, nuzn, stsnn, jako zvata, a jejich ivot je
krtk". Z tohoto hlediska je hlavnm elem vldy vldnout, tedy uplatovnm autority zajiovat stabilitu. To ovem zase vyaduje, aby vlda
dokzala zachovat svou vlastn existenci a zajistit dal byt samotnho politickho systmu. Vkonnost systmu lze tedy posuzovat na zklad takovch kritri jako jsou jeho petrvvn a odolnost; vdy u samo dlouh byt uritho reimu naznauje, e doke dret konflikty v mezch nebo je smiovat. Existuj vak rzn nzory, jak toho nejlpe doshnout.
Tyto nzory se rozpadaj na dv velk skupiny. Prvn je dsledkem
v podstat liberlnho nzoru, e stabiln vlda se mus oprat o konsens
a souhlas. Tm, co zajiuje dlouhodob pevn reimu, je podle tohoto nzoru jeho schopnost reagovat na poadavky a tlaky obyvatelstva.
V jazyce teorie systm se to vyjaduje tak, e jde o schopnost slaovat
vstupy" vldy s rozmanitmi vstupy". V tom, jak se asto kalo a k, je zvltn sla zpadnch liberlnch demokraci. Zastnci liberln
demokracie (viz str. 50) zdrazuj, e liberln demokracie, jeliko je
zaloena na konsensu, v sob obsahuje mechanismy, kter zajiuj jej
responzivitu, a tud jsou zrukou vysokho stupn vyvenosti celho
systmu. Vldn moc se zskv v konkurennm boji o hlasy lid a lze
o ni pijt, kdy takto zskan podpora klesne. Aktivn obansk spolenost umouje, aby prostednictvm autonomnch skupin a sdruen oban uplatovali svj vliv.
Je to do jist mry schopnost liberln demokracie vytvet politickou
stabilitu, co vysvtluje, pro v postkomunistickm i rozvojovm svt
byly pomrn iroce pijaty takov liberln demokratick postupy jako
svobodn volby a sout politickch stran. Liberln demokracie m
vak v tomto smru i sv nevhody. Z nich hlavn je, e responzivita me plodit nestabilitu, jeliko pispv k rstu toho, co lid od vldu oekv, a pstuje iluzi, e politick systm me uspokojit vechny poadavky a vyrovnat se se vemi vstupy". Hlavnm dilematem, ped kterm
stabiln demokracie stoj, je z tohoto hlediska to, e responzivitu je teba
vyvaovat efektivitou. Vlda mus citliv reagovat na vnj tlaky, mus
vak bt tak schopna vtisknout spolenosti svou vli ve chvli, kdy tyto
tlaky hroz vyvolat konflikt, ve kterm nebude smr mon.
Z tto obavy vyplv jin pohled na stabilitu a d. Konzervativn
myslitel tradin spojuj stabilitu a d nikoli s responzivitou, ale s au-

435

Tma
Welfare v zrcadle diskuse
Welfare v nejirm slova smyslu znamen tst, prosperitu a blahobyt: nejen pouh
fyzick pevn, ale i uritou mru zdrav a spokojenosti. Jako politick zsada se
vak pojeni welfare zaal spojovat s uritmi nstroji, jak celkov tlesn a duevn
cilnm zabezpeenm, kter zajituje vlda prostednictvm mechanismu tzv. sttu
blahobytu (welfare state).
Stoupenci welfare tvrd, e k jeho pednostem pat:
Zvyuje vkonnost nroda, protoe vsledkem jsou zdravj a vzdlanj pracovn sly.
Podporuje rozvoj osobnosti, jeliko jednotlivce chrn ped sociln deprivac.
Posiluje soudrnost spolenosti, jeliko zajiuje, e kad bude na spolenosti
interesovn.
Kritikov se vak proti welfare stav, a to z tchto dvod:
Plod zvislost, jeliko omezuje strach z chudoby a sniuje tud motivaci k prci.
Podkopv hospodsk rst, protoe zvyuje daovou zt.
Zmruje strdn a chudobu, ani by se zabval strukturlnm znevhodovnm
a nerovnost.

toritou. Thomas Hobbes prezentoval tuto mylenku v podob jasn volby mez absolutismem a anarchi, mezi pijetm nezpochybniteln a svrchovan moci a pdem do chaosu a zmatk pirozenho stavu. Konzervativci ovem tak kladli obzvltn draz na to, nakolik je politick autorita podepena sdlenmi hodnotami a spolenou kulturou. Z tohoto
hlediska jsou stabilita a d do znan mry produktem sociln a kulturn soudrnosti, schopnosti spolenosti vyvolvat ctu k autorit a zajitbvat trvalou podporu stvajcch instituc.
Zejmm projevem tohoto stanoviska jsou obavy neokonzervativc
z permisivity (nadmrn tolerantnosti) a z morlnho a kulturnho relativismu (viz str. 434), kter vedou k voln po obnov tradinch", rodinnch" a kesanskch" hodnot. Takto vidno, lze dospt i k zvru,
e vchodoasijsk zem, kter se hls k t i on variant konfucianismu (viz str. 56), stejn jako islmsk stty maj vt schopnost udret
politickou stabilitu ne zpadn liberln demokratick reimy. Tento
pstup ke stabilit m vak jednu slabinu: jeliko spolh na autoritu,
kter se uplatuje shora, nemus bt schopen inn omezovat vkon
vldn moci. Chpe-li se stabilita samoeln, tj. nezvisle na takovch
ohledech jako jsou demokratick legitimita, sociln spravedlnosti a dodrovn lidskch prv, me jednodue vst k tyranii a tlaku. Konec
konc Saddm Husajn dokzal zajistit dlouh trvn svho irckho reimu, a to navzdory hospodskm sankcm, vojenskm tokm i opozici ze strany itskch muslim a Kurd, ovem do znan mry soustavnm terorem a brutln repres.
Zajiovn materilnho blahobytu
Mylenka, e politick systmy mohou a mly by bt posuzovny
podle toho, jak dok zajistit materiln blahobyt, je vem dobe znm.
Ve volbch bez vjimky dominuj ekonomick tmata a vbec ve, co
souvis s tm, jak dobe" se lid ct. Mandt vld se obvykle potvrzuje
v asech rstu a c se prosperity, zatmco v asech recese a hospodsk krize o nj vldy pichzej. Podobn lze sotva pochybovat, e s-

436

Pojem
Rovnost
Rovnost (equality)
je zsada rovnho
rozdlovn, neznamen vak totonost nebo stejnost. Termn rovnost m rzn dsledky v zvislost
na tom, co se rozdluje. Formln
rovnost znamen
rovnou distribuci
osobnch a politickch prv a obvykle se opr o pedpoklad, ze vichni
lid se rod" rovni. Rovnost pleitost znamen, e
vichni stoj na
stejn startovn e neboli e maj v
ivot stejn ance;
me vsak
ospravedlovat
spoleenskou nerovnost, protoe
nadn a pracovitost jsou distribuovny nerovn.
Rovnost vsledk
(nejkontroverznj
projev rovnosti)
znamen stav, kdy
se rozdluj rovn
pjmy, bohatstv a
jin sociln dobra.
Jej stoupenci tvrd,
e nastoluje
spravedlnost a pomh vytvet spoleenstv (viz str.
71); ti, kdo ji zlehuj, v n spatuj
rovnoststv"
smrem dol a uritou formu socilnho inenrstv.

pch politickho systmu jako takovho souvis s tm, nakolik je schopen

dodvat dobra". Veobecn chudoba a nzk rovn rstu v rozvojovch
zemch prohloubily napt ve spolenosti, ivily korupci a zapinily krach
pokus o nastolen stavnch a reprezentativnch vld. Rovn zhroucen
reim sttnho socialismu ve vchodn Evrop a v SSSR souviselo s
krachem centrlnho plnovn a zejmna s tm, e tyto reimy nedokzaly
zajistiti tu rove materilnho blahobytu a tu klu spotebnho zbo,
kter byly dostupn na kapitalistickm Zpad. Nadto nen nhoda, e
prmyslov vyspl zem se tily jak nejvt politick stabilit, tak
nejvy ivotn rovni na svt; proto se tak o nich hovo jako o
reimech prvnho svta.
O tom, jak cesty nejspolehlivji vedou k vytven bohatstv a k dosahovn materilnho blahobytu, se iroce diskutovalo. V tto diskusi se v
jistm smyslu odr tradin ideologick dltko mezi kapitalismem a
socialismem: kapitalismus v v trh (viz str. 201) a v konkurenci, socialismus se spolh na znrodovn a plnovn (viz str. 208). Revoluce
ve vchodn Evrop, kter probhly v letech 1989-1991, vak vrazn
pozmnily meze a podmnky tto diskuse, jeliko (oividn) podryly
oprvnnost jakkoli formy socialismu kvalitativn odlinho od trnho
kapitalismu. Jinak eeno, i socialist zaali souhlasn pijmat, e trh nebo
alespo njak forma trn konkurence jsou tm jedinm spolehlivm
mechanismem, jak doshnout bohatstv. Diskuse na tma kapitalismus nebo
socialismus se tak postupn zmnila v diskusi na tma jak kapitalismus".
Pitom nejde jen o to, jak lze bohatstv produkovat; jde tak o to, jak je
bohatstv rozdlovno, tj. o to, co kdo dostane. To zce souvis s
vyvenost mezi trhem a sttem a s tm, nakolik vlda me a mla by
modifikovat, co z trhu vzejde, a to systmem welfare" (viz str. 435) a
perozdlovnm.
Uijeme-li materiln blahobyt jako ukazatel vkonnosti, vyplyne jedno
velk dilema: rst je teba vyvaovat korektnost (fairness). Jde o to, e nm
mus jt jak o velikost kole, tak o to, jak se tento kol porcuje. Lze
zaznamenat dva protichdn pohledy na tento problm. Z pohledu volnho
trhu, kter prosazuj teoretikov typu Hayeka a Fri-edmana, vyplv, e
celkov prosperity se nejspe doshne systmem neregulovanho
kapitalismu. Titmuss (1968) v tto souvislosti hovoil o vkonnostnm
modelu zaloenm na tom, eho dosahuje prmysl. Z tohoto hlediska
nejvce podporuj ekonomick rst materiln stimuly, kter podncuj k
podnikn a k usilovn prci a postihuj lenost. Stt blahobytu by tud ml
fungovat pouze jako jaksi zchrann s, kter chrn jednotlivce ped
absolutn chudobou spovajc v tom, e postrdaj zkladn prostedky k
existenci. Tebae tento systm spoleenskou nerovnost nejsp prohloub,
podle uveden teorie z nj profituj i lid mn zmon: dostvaj sice
men dl, ovem kole daleko vtho, take nakonec jsou na tom lpe.
Ekonomov piklnjc se k volnmu trhu hovo v souvislosti s touto teori
o dotanm efektu". Tmito politickmi prioritami se ponaje 70. lty
dily vldy Nov pravice, kter se snaily odpoutat od fiskln krize sttu
blahobytu". Nabobtnvajc sociln rozpoty vedly podle tohoto nzoru k
rstu daov zte, kter vytven bohatstv jen brzd.
Opan sociln demokratick nzor, kter Titmuss popsal jako model
institucionln redistributivn", zdrazuje pedevm morln

437

a ekonomick vhody rovnosti. Neregulovan konkurence se jednak od- Pojem

suzuje za to, e plod zvist a konflikty, jednak se hodnot jako neinn Obanstv
(citia neproduktivn. Pednost sociln spravedlnosti je, e distribuci bohat- Obanstv
zenship) je vztah
stv neve na rozmary trhu; zajiuje tud, e vichni jsou na spole- mezi jednotlivcem
sttem, ve kterm
nosti osobn zainteresovni, a tak je kad motivovn, aby spolenosti ajsou
ob strany
vzjemnmi
pispval. Politiky volnho trhu toleruj znanou sociln nerovnost a ris- spjaty
prvy a povinnostkuj tud vt vyluovn ze spolenosti, kter se projev rstem potu mi. d poddanch
cizinc se oban
vyddnc (underclass); ti se stvaj ivnou pdou kriminality a socil- aodliuj
tm, e jsou
nho neklidu. K dlouhodob a udriteln prosperit je tud zapoteb, plnoprvnmi
cleny svho poliaby materiln stimuly psobily v irm rmci spravedlivho rozdlovn tickho spoleenstv nebo sttu, a to
a skuten zajitnosti lid.
dky tomu, e maj
Posilovn obansk sounleitosti
Mylenka, e nleitm clem vldnut je obanstv, se objevila u
v politickm mylen antickho ecka. Ve sv slavn ei nad padlmi,
pronesen v roce 431 p. Kr., Perikls uvedl: Athnt oban se dok starat jak o zleitosti veejn, tak i o sv vlastn, a vnuj-li se nkte
pedevm svmu zamstnn, nechyb ani jim znalost politickho ivota. My jedin toti lovka, kter se nezajm o politiku, povaujeme
ne za lovka drcho se stranou, ale pmo za neuitenho; sami rozhodujeme rzn otzky nebo o nich alespo patinm zpsobem uvaujeme..."
Oban je len politickho spoleenstv neboli sttu, nadan souborem
prv a povinnost. Obanstv je tud veejn" tv individuln existence. Lid se mohou podlet na ivot svch obc dky tomu, e maj
prva a za nco jsou odpovdni. Sama obansk participace zase souvis
s pokrokem na poli stavn vldy, kter se projevuje roziovnm politickch prv a obanskch svobod (viz str. 403).
Ve sv klasick prci vnovan problematice obanskch prv T. H.
Marshall (1950) rozliil ti soubory prv" (bundles of rights): obansk
prva, politick prva a sociln prva. Obansk prva (civil rights) definoval jako prva nezbytn ke svobod jednotlivce". Pat k nim svoboda projevu, svoboda shromaovac, svoboda pohybu, svoboda svdom, prvo na rovnost ped zkonem a prvo na vlastn majetek. Obansk prva jsou tud prva, kter se vykonvaj v obansk spolenosti; jsou to prva negativn" v tom smyslu, e brzd neboli omezuj
vkon sttn moci. Politick prva (political rights) umouj jednotlivci
aktivn se podlet na politickm ivot. Hlavnmi politickmi prvy jsou
tud prvo volit, prvo bt volen a prvo zastvat veejnou funkci. K
tomu, aby politick prva bylo mono uplatovat, je evidentn zapoteb
veobecnch, tj. vem dostupnch voleb, politick rovnosti (viz str. 88) a
demokratick vldy. Konen - a to vyvolvalo a vyvolv nejvt
spory - Marshall tvrdil, e obanstv pedpokld sociln prva (social
rights), kter jednotlivci zaruuj urit minimln sociln status a
jsou tud zkladem uplatovn obanskch i politickch prv. Marshall tato pozitivn" prva definoval - ponkud vgn - jako prvo t
ivotem civilizovan bytosti podle standard, kter ve spolenosti pevauj".
Sm pojem obanstv se zpravidla chpe jako vynlez veskrze zpadn. Nepekvapuje proto, e vkonnost zpadnch demokraci je prv
v tto oblast velk. Z obanskch a politickch prv evidentn vyplv

zkladn prva.
Existuj rzn pohledy na obanstv
v zvislosti na tom,
zda tm, co obanstv utv, je individualismus (viz
str. 212) nebo komunitarismus (viz
str. 194). Individualismus, kter jde
ruku v ruce s liberalismem, prosazuje zsadu obanstv spjatho s prvy" {citizenship of
rights) zvlt
zdrazuje soukrom oprvnn a
status jednotlivce
jako autonomnho
aktra. Komunitarismus existuje v
socialistick a
konzervativn variant; ob vak
prosazuj zsadu
obanstv spjatho
s povinnostmi" (citizenship of duty);
ob tak zdrazuj
lohu sttu Jako
morlnho initele a
dleitost sociln
existence ili
existence v obci.

438

Pojem
Autonomie
Autonomie (autonomy) doslova znamen samosprva;
eck vraz, od
kterho je tento
termn odvozen,
oznauje ,zkon",
kter lovk dv
sm sob. O sttech, institucch
nebo skupinch lze
ci, e jsou autonomn, jestlie se
t vysok me
nezvislosti, i kdy
slovu autonomie se
v tto souvislosti
rozum obas tak,
e oznauje spe
znanou mru samosprvy ne naprostou nezvislost.
Aplikujeme-li ji na
jednotlivce, je
autonomie tsn
spjata se svobodou
(viz str. 317). Jeliko vak autonomie
neznamen jen bt
nechn na pokoji"
(being left alone),
ale spise racionln
se dit vlastn vl,
hovo se o n jako
o jist form
pozitivn svobody.
O jednotlivci
kme, e je
autonomn, jestlie
reaguje na sv nitern ili skuten", nefalovan
popudy a dosahuje
tak autentinosti.
Autonomie se asto
spojuje s demokraci; me vak
tak sfru demokracie omezovat,
jeliko klade draz
spe na individualitu ne na vldu
kolektivu i vtiny.

stavn a reprezentativn vlda, se kterou se bn setkvme v prmyslov

vysplch zpadnch zemch. Idea socilnch prv vak podntila znan
diskuse; pedpokld toti uritou rove socilnch slueb a perozdlovn, kter klasit liberlov stejn jako Nov pravice pokldaj za neospravedlniteln a ekonomicky kodliv. Rovn marxist a feministky kritizovali ideu obanstv: marxist z toho dvodu, e pehl nerovnou tdn
moc, feministky proto, e nepihl k patriarchlnmu tlaku.
Ti, kdo obanstv berou za kritrium vkonnosti, vak stoj ped vnm
problmem: potebou vyvit prva a povinnosti, a tud rozdlit
odpovdnost mezi jednotlivce a spoleenstv. Od potku 80. let se tento
problm stal tmatem slc diskuse mezi liberalismem a komunitaris-mem.
Teoretikov komunitarismu - napklad Alisdair Maclntyre (1981) a
Michael Sandel (1982) - odhodili pedstavu nim neomezenho jednotlivce
a tvrdili, e politika zaloen na prvech" by mla bt nahrazena
politikou zaloenou na spolenm dobru". Podle tohoto nzoru psob
liberln individualismus destruktivn. Tm, e jednotlivci dv prva a
nroky, plod atomismus a odcizen a oslabuje tak pouta, kter dr
spolenost pohromad. Takto nazrno se me zdt, e nezpadni
spolenosti jsou sice nevkonn pokud jde o ukazatele souvisc s obanstvm (vykazuj vrazn nedostatky napklad pokud jde o lidsk prva),
pesto vak mohou dosahovat spch pokud jde o navozovn smyslu pro
pinleitost ke spolenosti a k obci.
Prohlubovn demokracie
Zatmco stabilita, materiln blahobyt a obanstv jsou vesms vsledky
ili produkty vldnut, v ppad demokracie jde v podstat o sm proces,
tedy spise o to, jak se rozhoduje ne jak rozhodnut se pijmaj. Demokracie je vlda lidu, ili - zjednoduen - co nejvt rozptyl politick
moci a vlivu. Z hlediska demokracie je smyslem politiky roziovat moc
jednotlivce a vytvet vt prostor pro rozvoj osobnosti. V autonomii se
spatoval cl a zrove i prostedek, jak tohoto cle doshnout. Klasikov
teorie demokracie jako J.-J. Rousseau (viz str. 95) a J. S. Mill (viz str. 66)
chpali politickou participaci jako zdroj rozvoje a seberealizace lovka.
Demokracie je tud zkladem i projevem svobody, kdy, eeno s Rousseauem, svoboda znamen bt svm vlastnm pnem".
Dovedena do nejzazch logickch dsledk, mylenka samosprvy lidu
pedpokld odstrann rozdlu mezi sttem a obanskou spolenost, a to
nastolenm urit formy pm demokracie (viz str. 90). Napklad athnsk
demokracie, o n jsme hovoili v kapitole 4, se fakticky rovnala vld
lidovho shromdn, kdy oban byli vedeni k tomu, aby se bezprostedn a neustle podleli na ivot sv polis ili mstskho sttu. Modern koncepce demokracie se vak od tto utopick vize odvrtily a demokracii chpou spe jako prostedek k dosaen uritho cle. Obecn
znm mechanismy zastupitelsk demokracie (viz str. 90) - veobecn volebn prvo, tajn hlasovn a konkurenn volby - se napklad zpravidla
obhajovaly poukazem na to, e volebn prvo brn zneuvn sttn moc a
e sout politickch stran pomh vytvet spoleensk konsens. To, e lid
me ty darebky vykopnout" {kick the rascals out), tud pomh zajistit,
e vlda je ve svch pravomocch omezen a e existuje pinejmenm
urit mra odpovdnosti vi veejnosti.
Mena osobn autonomi a vldou lidu, vtina politickch systm ale
nedopad zrovna dobe. To, emu jsme v modernm svte ochotni -

439

kat demokracie, je zpravidla demokracie omezen a nepm, tj. liberln

demokracie. To, jak funguje, jde sotva nad rmec toho, o em Joseph
Schumpeter (viz str. 248) napsal, e jde o institucionln mechanismus
dospvn k politickm rozhodnutm, ve kterm jednotlivci zskvaj
moc rozhodovat konkurennm bojem o hlasy lidu" (Schumpeter, 1942:
269). Tento institucionln mechanismus" radikln demokrat kritizovali s poukazem na to, e participaci lidu redukuje na tm bezvznamn ritul: vhozen hlasovacho lstku jednou za nkolik let, a to za politiky, kte mohou bt zbaveni svch funkc jedin tak, e na jejch msta
pijdou jin politikov. Strun eeno, lid nevldne nikdy a prohlubujc se propast mezi vldou a lidem se projevuje v c se inerci (ochablosti), apatii a padku pospolitosti.
S tmto hodnocenm jde tud voln po radikln, dokonce revolun
politick a spoleensk zmn. Napklad: sttn moc je teba decentralizovat, aby se moc piblila" lidu. K tomu by bylo napklad zapoteb rozbt nrodn stt; je toti obtn si pedstavit, jak by se spoleenstv
o velikosti modernho sttu mohlo samo spravovat prostednictvm bezprostedn a soustavn participace. Obdobn hovo-li se v modernch
spolenostech o principu demokracie, vztahuje se jen na zce politick"
rozhodnut. Chpe-li se demokracie jako samosprva, resp. sebesprva,
jako schopnost utvet rozhodnut, kter se dotkaj naeho vlastnho ivota, nepochybn mus bt demokratizovna i moc ekonomick, nejsp
pomoc mechanismu kontroly a samosprvy pracujcch.
I demokracie - stejn jako kritria vkonnosti, o nich jsme hovoili
ve - ped ns klade urit dilemata. Z nich nejdleitj je poteba nalezen rovnovhy mezi dvma cli, resp. v rmci clu dvojjedinho: vldou
lidem a vldou pro lid. Zde jsme u napt mezi dvma konkurujcmi si
pednostmi: participac lidu a vldnutm ve veejnm zjmu. Nejzsadnj
nmitka proti participaci, a tud proti vem formm pm demokracie je,
e obyejn lid jednodue nemaj dost asu, vyzrlosti a odbornch
znalost, aby sami moude vldli ve svj vlastn prospch. S tmto argumentem piel u Platn (viz str. 33), kter zastval nzor, e vldnout by
mli ctnostn a spravedliv, tj. krlov - filozofov. V tto podob se argumentace ve prospch vldy pro lid fakticky rovn argumentaci ve prospch osvcenho despotismu. Se znepokojenm pokud jde o schopnosti
obyejnch lid lze vak nakldat zdrenlivji, toti zavedenm zastupitelskch procedur, kter v politickm ivot umouj jakousi dlbu prce.
Dal problm je v tom, e vt moc jednotlivc je teba vyvit vt moc
spoleenstv. Upednostnit autonomii jednotlivce nutn znamen stanovit
meze veejn autorit. Vzvat pednosti vldy lidu vak znamen riskovat
podzen jednotlivce vld veejnosti i vtiny. Napt mezi jednotlivcem
a spolenost ovem nevede jen k velkm praktickm obtm; nalhav
tak upozoruje na to, co - podle nzoru nkterch - vdy bylo a i
nadle je stednm problmem teorie politiky.

Shrnut
> Veejnou politiku pedstavuj oficiln a sdln formulovan rozhodnut sttnch orgn. O tvorb politiky jako o procesu lze uvaovat ve
dvojm smyslu. Za prv, tvo ho srie na sebe navazujcch innost, jimi se politick zmry petvej v politick vstupy. Za druh, tvorba

440

politiky se tk pedevm toho, jak vldy rozhodnut pijmaj ne eho

se tato rozhodnut obsahov tkaj.
> Rozhodnut je akt volby jedn ze kly monost. Rozhodnut se vysvtlovala clenm chovnm racionlnch aktr, inkrementlnm pizpsobovnm se mncm se okolnostem, byrokratickmi i organizanmi faktory ovlivujcmi proces rozhodovn a nzory a hodnotami,
kter vyznvaj ti, kdo rozhoduj.
> Politick proces lze rozlenit na tyi stadia. Ve stadiu iniciace se zanaj formulovat politick nvrhy a sestavuje se politick agenda. Ve
stadiu formulace se politika rozpracovv, tj. obecn nmty se petvej v konkrtn a podrobn doporuen. Stadium implementace sestv
z proces, jimi se politick rozhodnut uvdj v ivot. Stadium evaluace m podobu kritick reflexe politickch vstup, kter m zlepit politick proces v budoucnu.
> Politiku lze konec konc hodnotit jedin podle toho, jak dopady (dobr i nedobr) m na spolenost jako celek. Jeliko to vak klade normativn otzky, neexistuje dn konsens, co to douc dopady" vldnut
jsou. Mezi nejastji uvan ukazatele vkonnosti vldy i systmu pat
schopnost udrovat stabilitu a d, zajiovat materiln blahobyt, posilovat obanskou sounleitost a prohlubovat demokracii.
> Hodnotit politick systmy je obtn, jeliko kad ukazatel vkonnosti vede k problmm a sloitostem. Stabilitu lze udrovat konsensem
a reagovnm na poteby lid nebo spolenou kulturou a ctou k autorit.
Vytven bohatstv mohou znesnadovat politiky, kter maj zajistit jeho
rovnj rozdlovn. Roziovn obanskch prv me podrvat
obansk povinnosti a pocit pinleitosti k obci. Roziovn demokratickho vldnut me vst k omezovn svobody jednotlivce a osobn
autonomie.

Otzky k diskusi
- Rozhoduj lid obvykle racionln a promylen?
- Kter stadium politickho procesu je nejdleitj a pro?
- Existuj njak morln i ekonomick dvody, pro by mla existovat
vt sociln rovnost?
- Me politika zaloen na prvech" ohroovat politiku zaloenou na
obecnm dobru"?
- Existuje nutn napt mezi demokraci a svobodou?
- Jsou lid nejlepmi soudci toho, co je pro n dobr?
- Kter politick systm se nejvce pibliuje dobr spolenosti"?

Doporuen literatura
Bertsch, G., R. Clarke a D. Wood, Comparing Political Systems: Power and
Policy in Three Worlds (4. vyd. New York: Macmillan, 1992). Podrobn
analza politickho procesu v rznch stech svta.
Heidenheimer, A., H. Heclo a C. T. Adams, Comparative Public Policy (3.
yyd., New York a Basingstoke: Palgrave, 1990).Kvalitn pojednn o veejn politice a o vkonnosti politickch systm.
Hogwood, B. a L. Gunn, Policy Analysis for the Real World (Oxford: Oxford
University Press, 1984). Velice uiten vod do pojm pouvanch pi
analze politiky.

443

Slovnk politologickch termn

Pokud se o uritm termnu podrobn hovo v nkterm rmeku, kter
je soust hlavnho textu, nsleduje po definici odkaz na pslunou stranu.
Absolutism, absolutismus. Teorie nebo praxe absolutnho vldnut, oprajcho se obvykle o tvrzen, e prvo vldnout nen nim omezeno (viz
str.48).
Accountability, odpovdnost. Povinnost objasnit a vysvtlit vlastn chovn a poddit se sledovn a hodnocen ze strany njak vy autority.
Administration, sprva, spravovn. innost spovajc v koordinaci nebo
provdn politickch opaten; v um smyslu nakldn s informacemi a
finann kontrola (viz str. 381).
Administrative Iaw, sprvn prvo, Prvo upravujc uplatovn vkonn
moci a realizaci politickch opaten.
Adversary politics, konfrontan politika. Politika vyznaujc se ideoloickm antagonismem a neustlm volebnm soupeenm hlavnch politicch stran ( viz str. 344).
Agenda setting, nastolovn agendy. Schopnost strukturovat politickou diskusi vykonvnm kontroly nad tm, o kterch problmech se bude jednat
nebo stanovenm priorit mezi nimi.
Alienation, odcizen. Vzdlen se vlastn skuten pirozenosti; u marxist
redukovn prce na pouh zbo.
Altruism, altruismus. Zjem a pe o blaho druhch, motivovan ulechtilm egoismem nebo uznnm, ze vichni jsme lid.
Anarchism, anarchismus. Ideologie smujc k odstrann sttu a naprosto
odmtajc politickou autoritu, zaloen na bezvhradn ve ve svobodu a
rovnost.
Anarchy, anarchie. Doslova bezvld; slovo anarchie se asto uv pejorativn k navozen pedstavy nestability nebo dokonce chaosu.
Ancien rgime (franc), doslova star podek; obvykle se tento termn spojuje s absolutistickmi strukturami z doby ped francouzskou revoluc.
Anomie, anomie. Oslaben hodnot a normativnch pravidel, jdouc ruku v
ruce s pocity izolovanosti, osamlosti a ztrty smyslu.
Anthropocentrism, antropocentrismus, lovkosednost. Nzor, e morln a filozoficky jsou nejdleitj poteby a zjmy lovka; protiklad ekocentrismu.
Antiparty parties, protistranick strany. Strany bojujc proti zsadm bn stranick politiky. Za cl si kladou likvidaci tradin politiky politickch
stran, a to odmtnm parlamentnch kompromis a zdrazovnm mobilizace veejnosti.
Anti-politics, antipolitika, odmtn (oficiln) politiky. Zklamn, rozarovn
formlnmi a zabhanmi politickmi postupy, projevujc se neast na
nich, podporou antisystmovych stran nebo uchylovnm se k pm akci.
Anti-Semitism, antisemitismus. Pedsudky nebo nenvist vi idm; antisemitismus me nabvat podob nboenskch, ekonomickch nebo rasovch (viz str. 139).
Asian values, asijsk hodnoty. Hodnoty, ve kterch se dajn odrej djiny, kultura a nboensk zklady asijskch spolenost; pkladem jsou sociln harmonie, respektovn autorit a vra v rodinu.
Association, sdruen. Skupina vznikl na zklad dobrovolnost a uznn
spolench zjm a cl.
Athenian democracy, athnsk demokracie. Forma pm demokracie, ve
kter vldne shromdn oban a funkce jsou obsazovny losem nebo se
v nich lid stdaj na zklad rotace.
Atomism, atomismus. Pedstava, e spolenost je soubor jednotlivc, kte
jsou do znan mry sobstan, nebo tendence k rozbit spolenosti a k izolovanosti.
Autarky, autarkie, sobstanost. Doslova sebesprva; obvykle je tento termn spojovn s ekonomickou sobstanost, kter je vsledkem koloniln
expanze nebo vylenn se z mezinrodnho obchodu.

444

Authoritarianism, autoritarismus, autoritstv. Pedstava nebo praxe vldnut shora"; uplatovn autority bez ohledu na souhlas ovldanch (viz str.
58).
Authority, autorita. Prvo ovlivovat chovn jinch lid na zklad jimi
uznan povinnosti poslouchat; autorita me bt tradin, charismatick nebo prvn - racionln (viz str. 25).
Autonomy, autonomie, samosprva. Autonomn osobnost se racionln
spravuje vlastn vl, protoe je nezvisl na vnj autorit (viz str. 438).
Balance of power, mocensk rovnovha. Model vzjemnch vztah mezi
stty, kter obvykle brn agresi nebo rozpnavosti tm, e je in prakticky
neuskutenitelnmi.
Balkanization, balkanizace. Fragmentace ili droben uritho politickho
celku na zm antagonistickch tvar (jako tomu asto bylo na Balkn).
Behaviquralism, behavioralismus. Nzor, e teorie o spolenosti by se mla
vytvet pouze na zklad pozorovatelnho chovn (behaviour), kter vzkumu skt kvantifikovateln daje.
Bias, pedpojatost. Sympatie nebo pedsudky, kter (asto ani si to lid
uvdomuj) ovlivuj to, co si lid mysl; pedpojatost vede ke zkreslenm
zvrm.
Bicameralism, dvoukomorovost. Rozdlen zkonodrn moci v dsledku
existence dvou (vzjemn si rovnch) komor zkonodrnho sboru; jeden z
nstroj, jak zajistit omezenou vldu (viz str. 339).
Big government,velk" (siln) stt. Stt intervenujc, obvykle regulujc i
ekonomiku a sociln vci.
Bill, nvrh zkona. Text, kter je-li schvlen, stv se zkonem.
Bill of rights, listina prv. stavn dokument, kter vypotv prva a svobody jednotlivce a definuje tak prvn meze obansk svobody.
Bipolarity, bipolarita, dvouplovost. Tendence mezinrodnho systmu rotovat kolem dvou pl (velmocenskch blok); bipolarita vede k rovnovze a
stabilit.
Bonapartism, bonapartismus. Zpsob vldnut, kdy se osobn vdcovstv
poj s konzervativnm nacionalismem; podle marxistu je bonapartismus projevem relativn samostatnosti sttu ve vztahu k vldnouc td.
Bourgeois ideology, buroazn ideologie. Marxistick oznaen idej a teori, kter slou zjmm buroazie tm, e zakrvaj rozpory kapitalistick
spolenosti.
Bourgeoisie, buroazie. Marxistick oznaen vldnouc tdy kapitalistick
spolenosti, vlastnk vrobnch prostedk.
Bureaucracy, byrokracie. Doslova vlda ad, resp. ednk; sprvn apart sttu, resp. - e - racionln organizace fungujc na zklade pravidel.
Cabinet, kabinet, vlda. Sbor ministr, kter se formln a pravideln schz a v jeho ele stoj pedseda, premir, resp. f exekutivy. Kabinety maj
funkci rozhodovac nebo poradn.
Cabinet government, vlda kabinetu. Systm vldnut, kdy vkonn moc
je svena kabinetu, jeho kad len ma (teoreticky) stejn vliv a podlh
kolektivn odpovdnosti (viz str. 365).
Cadre, kdr, jdro". Skupina elitnch len politick strany vyznaujc se
ideologickou pevnost a tm vojenskou kzn.
Capitalism, kapitalismus. Systm spoleensk zbon vroby, ve kterm je
bohatstv v soukromch rukou a ekonomick ivot je organizovn na trnch
principech.
Caucus, kaukus. Shromdn len politick strany, kter m nominovat
kandidty do voleb nebo prodiskutovat legislativn nvrhy jet dve, ne se
o nich zane formln jednat.
Censorship,cenzura. Kontrolovn nebo potlaovn publikac.projev nebo
jinch veejnch kon; cenzura me bt formln nebo neformln.
Centralization, centralizace. Soustedn politick moci nebo vldn autority na celosttn rovni.

445

Charisma, charisma. Osobn kouzlo nebo moc; schopnost probouzet v lidech loajalitu, citovou zvislost nebo nadenou oddanost (viz str. 234).
Chauvinism, ovinismus. Iracionln pesvden o nadazenosti nebo pevaze vlastn skupiny nebo vlastn vci.
Checks and balances, brzdy a vyven. Vnitn pnut ve sttnm mechanismu, kter je dsledkem institucionln fragmentace.
Christian Democracy, kesansk demokracie. Jedna z ideologickch tradic v rmci evropskho konzervatismu, kter se vyznauje prosazovnm sociln trn ekonomiky a omezenho intervencionismu.
Citizenship, sttn obanstv, sttn pslunost. Vztah mezi jednotlivcem a
sttem zaloen na vzjemnch prvech a povinnostech (viz str. 437).
Civic culture, obansk kultura, kultura obanskosti" .'Kultura, ve kter
se participace lid spojuje s efektivnm vldnutm; dajn zklad stabiln
demokracie.
Civil liberty, obansk svoboda. Sfra privtn (soukrom) existence, kter
pat obanovi, nikoli sttu; svoboda od" sttu (viz str. 403).
Civil society, obansk spolenost. Sfra autonomnch skupin a sdruen;
soukrom sfra nezvisl na veejn autorit (viz str. 28).
Civil war, obansk vlka. Ozbrojen konflikt mezi organizovanmi politickmi skupinami ve stt, kdy se obvykle bojuje o ovldnut sttu nebo za
vytvoen sttu novho.
Class consciousness, tdn vdom, tdn uvdomlost. Marxistick oznaen jasnho uvdomovn si tdnch zjm a odhodlanosti je prosazovat. Tda
s tdnm vdomm (uvdoml tda) je tdou pro sebe' (viz str. 238).
Class dealignment, oslabovn identifikace se spoleenskou tdou, oslabovn tdnho vdom. Oslabovn vztahu mezi spoleenskou tdou a politickou stranou (viz str. 262).
Clientelism, klientelismus. Vztah, kdy vldn orgny zanaj slouit zjmm skupin, kter maj regulovat nebo kontrolovat.
Coalition, koalice. Uskupen konkurujcch si politickch aktr, kter
svedlo dohromady vdomi spolenho ohroen nebo nutnosti vyvinout spolen sil.
Coalition government, koalin vlda. Vlda, ve kter se moc dl mezi dv
nebo vce politickch stran, kter si rozdluj vldn resorty.
Cohabitation, kohabitace, spoluit. Uspodn, kdy v poloprezidentskm
systmu prezident spolupracuje s vldou a parlamentem ovldanmi konkurujc stranou, resp. Konkurujcmi stranami.
Cold War, studen vlka. Obdob rivality mezi Zpadem, ovldanm USA,
a Vchodem, ovldanm SSSR, kter trvalo od roku 1945 do zhroucen komunismu v revolucch z let 1989-1991 (viz str. 153).
Collective responsibility, kolektivn odpovdnost. Doktrna, podle n v systmu vldy kabinetu jsou vichni ministi povinni na veejnosti podporovat vldn
politiku.
Collective security kolektivn bezpenost. Teorie nebo praxe elen agresi
sladnmi postupy ady stt (viz str. 174).
Collectivization, kolektivizace. Likvidace soukromho vlastnictv a jeho
nahrazen vlastnictvm spolenm nebo veejnm (celospoleenskm).
Collectivism, kolektivismus. Vra v lidskou schopnost postupovat nikoli sobecky, ale spolen na zklad spoluprce; kolektivismus mj. znamen, e
spoleensk uskupen maj svj smysl a vznam (viz str. 212).
Colonialism, kolonialismus. Teorie nebo praxe kontroly nad cizm zemm,
zpravidla jeho osdlenm a ekonomickm ovldnutm (viz str. 140).
Committee, vbor. Mal pracovn skupina, sloen z len vtho uskupen
(orgnu) a poven konkrtnmi koly (viz str. 341).
Common law, obecn prvo". Prvo zaloen na obyejch a precedentech; prvo domnle vem spolen".
Commune, komuna. Mal kolektiv lid, zaloen na sdlen majetku a moci, a to teba i nad vcmi rodinnmi a osobnmi.
Communism, komunismus. Princip spolenho vlastnictv majetku; asto
se tmto slovem oznauj hnut a reimy oprajc se o marxistick zsady
(viz str. 55).

446

Communitarianism, komunitarismus. Nzor, e individualita ili osobnost je

utvena spolenost, ili e neexistuj dn spolenost neovlivnn" osobnosti (viz str. 194).
Community, pospolitost. Princip nebo pocit zaloen na kolektivn identit
urit spoleensk skupiny; pouta ptelstv, loajality a vzjemn zavzanosti (viz str. 193).
Concept, pojem. Obecn pedstava neho, obvykle vyjden jednm slovem nebo krtkm souslovm.
Confederation, konfederace. Jeden z typ unie, v nm si kad stt podruje nezvislost, zpravidla zaruenou rozhodovnm na zklad jednomyslnosti konfederovnch stt.
Conflict, konflikt. Svr prati sob stojcch sil, ve kterm se projevuje rozdlnost nzor, preferenc, poteb a zjm.
Confucianism, konfucianismus. Etick soustava, vyvozen z Konfuciovy
filozofie. Zdrazuje ctu a loajalitu v mezilidskch vztazch a kultivaci
osobnosti kadho lovka (viz str. 56).
Consensus, konsens. irok shoda o zkladnch principech, pipoutjc
neshodu v podrobnostech nebo drazech (viz str. 30).
Consensus politics, konsensuln politika. Politick styl, jeho zkladem je
kompromis a urovnvn neshod; rovn me jt o pekryvy politick linie
a ideologickch priorit jednotlivch stran.
Consent, souhlas. Pivolen nebo dovolen; v politice obvykle souhlas s tm,
bt ovldn nebo nechat nad sebou vldnout.
Conservatism, konzervatismus. Ideologie vyznaujc se podporou tradic,
povinnost, autority a vlastnictv. Sah od toryovskho paternalismu a k
Nov pravici.
Consociational democracy, konsocian demokracie. Jedna z forem demokracie, kter funguje tak, e na moci se v tsnm spojenectv podl nkolik
politickch stran nebo uskupen.
Constitution, stava. Soubor pravidel stanovcch povinnosti, pravomoci a
funkce sttnch orgn a vymezujcch vztahy mezi sttem a jednotlivcem
(viz str. 310).
Constitutional government, vldnut na bzi stavnosti. Vldnut v rmci
soustavy prvnch a institucionlnch zbran, kter omezuj moc vldnoucch a chrn svobodu jednotlivce.
Constitutional law, stavn prvo. Prvo upravujc vztahy mezi orgny
jednotlivch moc ve stt a mezi sttem a jednotlivci.
Constitutionalism, konstitucionalismus, stavnost. Teorie nebo praxe vldnut omezenho existenc stavy a dlbou moci (viz str. 314).
Contested concept, sporn pojem. Pojem vyvolvajc teoretick nebo politick diskuse; pojmy jsou svou podstatou" sporn tehdy, nelze-li nikdy
vypracovat jejich obecn pijatou definici.
Contract, smlouva. Dobrovoln uzaven dohoda morln a nkdy i prvn
zvazn.
Convention, zvyklost. Ustlen pravidlo chovn; neprvn stavn pravidlo
(viz str. 311).
Convergence thesis, teorie konvergence. Teorie, podle n politickoekonomick faktory nutn zpsob, e kapitalistick a socialistick stty si budou
stle podobnj.
Cooperation, kooperace. Spoluprce; dosahovn cl spolenm postupem.
Core executive, exekutivn jdro. S instituc a aktr hrajcch klov role
v celkovm zen a koordinovn vldn (sttn) politiky; centrum" (viz
str. 365).
Corporatism, korporatismus. Zapojen organizovanch zjm do proces
vldnut; korporatismus me mt charakter liberln nebo faistick (viz str.
293).
Corruption, korupce, zkorumpovanost. Selhn pi dnm plnn povinnost v dsledku sledovn soukromho (a obvykle materilnho) prospchu
(viz str. 383).

447

Cosmopolitanism, kosmopolitismus. Doslova vra v celosvtov stt, astji snaha o soulad a porozumn mezi nrody, resp. stty (viz str. 134).
Coup ta (franc.), pevrat. Nsiln uchopen moci protiprvn a protistavn akc, kterou (na rozdl od revoluce nebo povstn) uskuten njak
mal skupina (viz str. 407).
Cult of personality, kult osobnosti. Propagandistick nstroj, pomoc nho
se politick vdce prezentuje jako postava heroicka nebo polobosk (viz
str. 369).
Cultural nationalism, kulturn nacionalismus. Jedna z forem nacionalismu,
zdrazujc pedevm obrozen nroda jako svbytn civilizace (viz str.
Culture, kultura. Postoje, nzory, symboly a hodnoty lid. Obecnji ve, eho se nenabv ddinost, ale uenm.
Decentralization, decentralizace. Roziovn autonomie mst penenm
pravomoci a odpovdnosti z celosttnch orgn dol".
Decision, rozhodnut. Akt volby; urit vbr ze kly monost.
Deindustrialization, deindustrializace. Zuovn vrobn zkladny ekonomiky, projevujc se klesajcm podlem tkho" prmyslu.
Deliberative democracy, demokracie diskutujc demokracie jako diskuse.
Jedna z forem demokracie, kdy se zdrazuje poteba diskursu a diskuse jako cesty k definovn veejnho zjmu.
Demagogue, demagog. Politick vdce, kter ovld masy tm, e v nich
doke vzbudit hysterick naden.
Democracy, demokracie. Vlda lidem, resp. skrze lid; k demokracii pat
participace veejnosti i vldnut ve veejnm zjmu. Demokracie me mt
radu forem (viz "kapitola 4).
Democratic centralism, demokratick centralismus. Leninsk princip vstavby strany, zaloen na dajn vyvenosti svobodn diskuse a naprost
akn jednoty.
Democratic deficit, demokratick deficit. Nedostaten odpovdnost vkonnch orgn shromdnm zstupc lidu nebo nedostaten prostor pro
participaci veejnosti.
Democratization, demokratizace. Prosazovn liberln demokratickch
reforem, zahrnujcch zejmna piznn zkladnch svobod a roziovn
participace veejnosti a monosti vbru ve volbch.
Departmentalism, resortismus. Tendence sttnch orgn ke sledovn
vlastnch zjm a k brnn se politick kontrole nebo i irm sprvnm hlediskm (viz str. 384).
Dtente (franc), doslova uvolovn, uklidovn; zmrovn napt mezi
dosud antagonistickmi stty.
Determinism, determinismus. Nzor, e lidsk jednn a rozhodovn je
bezezbytku podmnno vnjmi faktory; determinismus vystuje v zvr, ze
svobodn vle je mtus.
Devolution, devoluce. Penen pravomoci z centrlnch orgn na podzen orgny v regionech, kter ovsem (na rozdl od federalizace) nevede ke
sdlen suverenity (viz str. 189).
Dialectic, dialektika. Vzjemn psoben dvou protikladnch sil, kter vysuje ve vy vvojov stadium.
Dialectical materialism, dialektick materialismus. Primitivn deterministick forma marxismu, kter ovldala intelektuln ivot v ortodoxnch komunistickch zemch.
Dictatorship, diktatura. Vlda jednotlivce; arbitrrn (jasnmi pravidly se
nespravujc) a nekontroloval uplatovn moci (viz str. 401).
Dictatorship of the proletariat, diktatura proletaritu. Marxistick oznaen pechodnho obdob mezi zhroucenm kapitalismu a nastolenm plnho
komunismu.
Direct action, pm akce. Politick akce vymykajc se stavnmu rmci;
me znamenat cokoli od pasivnho odporu k terorismu.
Direct democracy, pm demokracie.o Lidov samosprva vyznaujc se
bezprostedn a soustavnou ast oban na kolech (na plnn funkc) sttu.

448

Discourse, diskurs. Interakce, zejmna komunikace mezi lidmi; diskurs me odhalovat nebo ilustrovat mocensk vztahy.
Divine right, bosk prvo. Doktrna, podle n pozemt vldci jsou vyvoleni Bohem a tud nadni nezpochybnitelnou autoritou; obrana monarchickho absolutismu.
Ecocentrism, ekocentrismus. Teoretick orientace, kter dv udren ekologick rovnovhy pednost ped uspokojovnm zjm lid.
Ecologism, ekologismus. Ideologie zaloen na nzoru, e existuje ivotn
dleit sept mezi lidstvem a prodou a e zdrav ekosystmu ma pednost
ped zjmy lid.
Ecology, ekologie. Studium vztah mezi ivmi organismy a jejich prostedm; ekologie upozoruje, e v prod spolu vechno souvis a je navzjem
propojeno.
Economic liberalism, ekonomick liberalismus. Vra v trh jako samoregulan mechanismus pirozen smrujc k tomu, aby se kadmu dostalo prosperity a rovnch pleitost.
Economic man, ekonomick lovk, homo oeconomicus. Jeden z model lidsk pirozenosti, kter zdrazuje sobeck sledovn materilnho uspokojen
a na jednotlivce pohl jako na maximaliztory uitku.
Egalitarianism, rovnostrstv. Teorie nebo praxe zaloen na touze nastolit
rovnost, resp. nzor, e rovnost je prvoadou politickou hodnotou.
Election, volba, resp. volby. Nstroj obsazovn adu nebo funkce vbrem,
kter provd k tomu uren soubor lid, volistvo.
Elective dictatorship, volen diktatura, diktatura omezovan volbami. stavn
nevyvenost, kdy vkonn moc je drena na uzd jedin zjmem vyhrt
dal volby.
Electoral college, sbor volitel. Mechanismus nepmch voleb; orgn tvoen voliteli povenmi zajistit obsazen stranick nebo veejn funkce volbou.
Elit, elita. Menina, v jej rukou je soustedna moc, bohatstv nebo presti.
Elitism, elitismus. Nzor, e vldnout m elita, resp. jeho praktick realizace. Teorie, e politick moc je soustedna v rukou nkolika mlo lid (viz
str. 99).
Empire, imprium, e. Jedna ze struktur politickho panstv, kdy rzn
kultury, etnick skupiny nebo nrody jsou dreny pohromad pohrkami
silou nebo pouitm sly.
Empirical, empirick. Oprajc se o pozorovn a experiment; empirick
poznn se zskv ze smyslovch dat a zkuenosti.
Empiricism, empirismus. Nzor, e zkuenost je jedinou oporou poznn a e
tudiz vechny hypotzy a teorie je teba provovat pozorovnm a experimenty.
Entrepreneurialism, podnikavost. Hodnoty nebo postupy souvisejc s podniknm, mezi kter pat pijmn obchodnch rizik a orientace na zisk.
Environmentalism,environmentalismus. Pe o ochranu nebo zachovn
prody, konec konc (na rozdl od ekologismu) ku prospchu lidstva.
Equality, rovnost. Zsada spe rovnho rozdlovn ne stejnosti"; o rovnosti mono hovoit v souvislosti s prvy, pleitostmi nebo vsledky (viz
str. 436).
Ethnic cleansing, etnick istka. Nsiln vyhnn nebo likvidace pslunk
cizch" nrod; asto eufemistick oznaen genocidy.
Ethnic group, etnick skupina. Skupina lid sdlejcch kulturn a historickou
identitu, obvykle vzanou na vru ve spolen pedky.
Ethnic nationalism, etnick nacionalismus. Jedna z forem nacionalismu, iven pedevm intenzvn provanm vdomm etnick odlinosti a touhou
ji zachovat.
Ethnicity, etnicita. Pocitbvan loajalita k vlastnm, od jinch se odliujcm lidem, kulturn skupin nebo oblasti; pouta spe kulturn ne rasov (viz str.
190).
Ethnocentrism, etnocentrismus. Aplikace hodnot a teori odvozench z
vlastn skupiny na jin skupiny nebo nrody; etnocentrismus nutn znamen i pedpojatost a zkreslovn skutenosti.

449

Eurocommunism, eurokomunismus. Jedna z forem komunismu, oprotn

od radikalismu a snac se spojit marxismus s liberln demokratickmi
principy.
Euroscepticism, euroskepticismus. Odpor proti pokraujc evropsk integraci, vychzejc zpravidla z jejch dsledk pokud jde o suverenitu a nrodn identitu.
Exceptionalism, vjimenost. Rysy uritho politickho systmu, kter
jsou jedinen, jenpro nj pznan, a omezuj tud pouit njakch obecnjch kategori. Slovem vjimenost, resp. excepcionalismus se oznauje
tak zdrazovn (vlastn) vjimenosti.
Executive, exekutiva, vkonn moc. Skupina sttnch orgn odpovdajcch
za implementaci nebo aplikaci prva a politickch opaten (viz str. 352).
Expansionism, expanzionismus, rozpnavost. Politika ozbrojen agrese,
kter m zajistit zemn zisky; jev zce spjat s imperialismem.
Fact, faktum. Pravda oven zkuenost nebo pozorovnm; nco, o em se
v, e se to stalo nebo e to tak je.
Faction, frakce. st lenstva nebo skupina uvnit njakho irho tvaru,
obvykle politick strany; frakce se odlisuje vrnost spolen politick linii
nebo spolenmi ideologickmi sklony (viz str. 266).
Factionalism, frakcionstv. Nrst potu frakc v politick stran nebo
sttnm mechanismu, vystupovan rivalita frakc nebo vyhrocen boje uvnit frakcemi zasaenho uskupen.
False consciousness, falen vdom. Marxistick oznaen klam a mystifikac, kter brn ujamenm tdm poznat, e jsou vykoistbvny.
Fascism, faismus. Ideologie vyznaujc se odmtnm racionalismu, vrou
v boj a v charismatick vdcovstv, ehtismem a extrmnm nacionalismem.
Slovem faismus se oznauje i Mussoliniho reim v Itlii.
Federalism, federalismus. Vertikln (zemn) dlba moci na zklad sdlen suverenity centrlnmi (obvykle celosttnmi) orgny a orgny federaci
tvocch jednotek (viz str. 183).
Feminism, feminismus. Ideologie usilujc o poslen lohy en ve spolenosti a vtinou sledujc cl rovnosti pohlav (gender).
Feudalism, feudalismus. Systm vroby oprajc se o zemdlstv a vyznaujc se ustlenou spoleenskou hierarchii a pevn stanovenmi povinnostmi.
Fiscal crisis of the welfare state, fiskln krize socilnho sttu. Krize sttnch financ, ke kter dochz v situaci, kdy stle vy sociln vdaje jsou
provzeny reces a poklesem daovch pjm.
Fiscal policy, fiskln politika. Sttn daov a vdajov politika usilujc
pedevm o ovlivnn agregtn poptvky.
Franchise, hlasovac prvo. Prvo volit, aktivn volebn prvo.
Fraternity, bratrstvo; penesen pouta sympati a ptelstv (soudrustv)
mezi lidmi.
Free market, voln trh. Zsada nebo praxe nim neomezen konkurence
na trhu, nenaruovan zsahy ze strany sttu.
Free trade, voln (svobodn) obchod. Systm, kdy obchodovn nen omezovno cly nebo jinmi ochranskmi opatenmi.
Freedom (nebo liberty) svoboda, Monost myslet nebo jednat podle vlastnho pn; svoboda znamen bud nezasahovn - negativn svoboda - nebo
rozvjen vlastn osobnosti - pozitivn svoboda (viz str. 317).
Functionalism, funkcionalismus. Teorie, podle n vlda, resp. stt reaguje
pedevm na poteby lid; jako teorie regionln integrace pedpokld, ze
tu jde o proces pomal, postupn (inkrementln) a motivovan pragmatickmi hledisky.
Fundamentalism, fundamentalismus. Hnut nebo styl mylen, podle nho
urit zsady jsou absolutn pravdy", kter nesmj bt zpochybovny
(viz str. 83).
Gemeinschaft (nm.), pospolitost. Sociln svazky zaloen na organickch
vazbch a vzjemnm respektu.

450

Gender, gender. Kulturn rozdlnost mezi enami a mui, vyplvajc z jejich rznch socilnch rol a rznho postaven ve spolenosti (viz str. 217).
General will, obecn vle. Skuten zjmy uritho kolektivu, ekvivalent
obecnho dobra; pokud nikdo nejedn sobecky, je to vle vech.
Gerrymandering, volebn geometrie. Manipulace s hranicemi volebnch
obvod s clem politicky zvhodnit uritou stranu nebo uritho kandidta.
Gesellschaft (nm.), spolenost. Umle vytvoen a dohodnut sociln
svazky, jejich zkladem je uznn pekrvajcch se zjm.
Glasnos(rusky), doslova otevenost; zmrnn cenzury a kulturnho tlaku.
Globalization, globalizace. Sloit vzjemn propojenost, v dsledku n je
ivot stle vce utven rozhodnutmi nebo udlostmi, ke kterm dochz
kdesi daleko (viz str. 160).
Governance, sprva vc veejnch. Obecn rzn zpsoby koordinace ivota spolenosti; vldnut je pouze jednm z nich.
Government, vlda, vldnut. Mechanismus, jeho prostednictvm je nastolovn a udrovn na pravidlech zaloen rd; mechanismus pijmn a
prosazovn kolektivnch rozhodnut ve spolenosti i jinde (viz str. 65).
Government gridlock, znehybnn sttnho mechanismu. Paralyzovn,
kter je dsledkem rivality instituc v rmci sttnho mechanismu nebo snah
reagovat na protichdn poadavky veejnosti.
Great power, velmoc. Stt, o kterm se m za to, e pat mezi stty k nejmocnjm. To se odr v jeho vlivu na men stty.
Gross domectic product (GDP), hrub domc produkt (HDP). Celkov v
penzch vyjden hodnota vech finlnch vrobk a slueb, kter urit
ekonomika vyprodukuje za jeden rok.
Head of state, hlava sttu; eln pedstavitel sttu, obvykle prezident nebo
monarcha; titul v podstat symbolickho vznamu (viz str. 352).
Hegemony, hegemonie. Pevaha nebo nadvlda jednoho prvku uritho
systmu nad jinmi; podle marxist hegemonie v sob zahrnuje ideologick
ovldn (viz str. 223).
Hierarchy, hierarchie. Stupovitost socilnch pozic nebo status; z hierarchie vyplv strukturln nebo formln zakotven nerovnost, kdy pozice
nezvisej na schopnostech jednotlivc.
Historical materialism, historick materialismus. Marxistick teorie, podle n materiln neboli ekonomick pomry konec konc uruj prvo, politiku, kulturu a dal aspekty sociln existence.
Human nature, lidsk pirozenost. Zkladn a nemnn povaha vech lidskch bytost; to, co je lidstvu spe vrozeno ne co je sociln nebo kulturn podmnno.
Human rights, lidsk prva. Prva, na kter maj lid nrok proto, e jsou
lidmi; univerzln a zkladn prva (viz str. 319).
Humanitarian intervention, humanitrn intervence. Ozbrojen zsah proveden s cli spe humanitrnmi ne strategickmi.
Ideal type, ideltyp . Mylenkov konstrukce, kter se sna dobrat smyslu
sloit skutenosti pedloenm jakhosi logickho extrmu.
Idealism, idealismus. Jeden z nzor na politiku, kter zdrazuje vznam
morlky a idej; z filozofickho realismu me vyplvat, e ideje jsou relnj' ne materiln svt.
Ideology, ideologie. Vce nebo mn ucelen soubor idej, kter se stv zkladem uritho organizovanho politickho postupu (viz str. 63).
Immobilism, znehybnlost. Politick paralyzovanost vyplvajc z neptomnosti siln exekutivy, zapinn mnoha dlcmi arami ve shromdn (v parlamentu) a (patrn) i ve spolenosti.
Impartiality, nestrannost. Nepedpojatost; schopnost zabrnit tomu, aby
politick sympatie ovlivovaly plnni profesionlnch nebo politickch povinnost.
Imneachment obvykle se nepekld. Prvem upraven procedura zbavovn funkcione jeho veejn (sttn) funkce v ppad zvanho osobnho
nebo profesionlnho provinn.

451

Imperial overreach, nadmrn mocensk expanze. Tendence k nadmrn,

pehnan imperiln expanzi, kdy rostouc vojensk angaovanost pesahuje
monosti dan rstem domc ekonomiky.
Imperialism, imperialismus. Politick linie nebo praxe roziovn moci nebo panstv uritho sttu za jeho hranicemi; imperialismus me bt ideologi expanzionismu (rozpnavosti). (Viz str. 152).
Incrementalism, inkrementalismus. Teorie, podle n rozhodnut se nepijmaj ve svtle pesn a jasn stanovench clu, ale cestou malch kroku diktovanch mnc se situac.
Indigenization, indigenizace, zaleovn do vlastnho (domorodho")
kontextu. Proces, jm se zbo nebo postupy odjinud pebraj tak, e se pizpsobuj mstnm potebm a okolnostem.
Individual responsibility, individuln odpovdnost. Viz ministerial responsibility.
Individualism, individualismus. Nzor, e lidsk individuum (jednotlivec)
je daleko dleitj ne jakkoli sociln skupina nebo kolektivn tleso,
resp. orgn (viz str. 212).
Industrialism, industrialismus. Ekonomick teorie nebo systm oprajc se
o tovrn velkovrobu a soustavnou akumulaci kapitlu.
Initiative, iniciativa. Jeden z druh referenda, jeho prostednictvm veejnost me pedkldat nvrhy zkon.
Institution, instituce. Etablovan tvar (orgn), kter m uritou formalizovanou roli a status; v irm smyslu soubor norem zajiujcch pravideln
a pedvdateln chovn, pravidla hry".
Integral nationalism, integrln nacionalismus. Intenzvn provan, asto
i hysterick nacionalistick entuziasmus, kdy identita jednotlivce je pohlcovna identitou nroda.
Interest, zjem. To, z eho m prospch jednotlivec nebo skupina; zjmy (na
rozdl od pn nebo preferenc) se obvykle chpou jako objektivn, reln ', nikoli jen jako pociovan".
Interest group nebo pressure group. Zjmov skupina nebo ntlakov skupina. Organizovan sdruen snac se ovlivnit politickou linii nebo postupy vldy, resp. sttu; zjmov skupiny mohou mt povahu frakn nebo podprnou.
Intergovernmentalism, mezivldn spoluprce. Interakce mezi jednotlivmi stty na zklad svrchovan nezvislosti (viz str. 170).
International law, mezinrodn prvo veejn. Soubor norem, kter zavazuje stty a vymezuje tak formln styky mezi nimi (viz str. 175).
Internationalism, internacionalismus. Politick teorie nebo praxe zaloen
na nadnrodn nebo globln spoluprci; nzor, e stty jsou tvary uml a
nedouc (viz str. 148).
Interventionism, intervencionismus. Sttn politika, kter chce regulovat
nebo ovldat ekonomick ivot; obecnji politika angaovanosti nebo zasahovn.
Iron triangle, elezn trojhelnk. S politickch subjekt (obvykle demonstrovan na pkladu USA), kterou tvo orgny exekutivy, parlamentn
vbory a zjmov skupiny.
Isolationism, izolacionismus. Politika vyvaovn se z mezinrodnch zleitost, zejmna vyhbn se politickm nebo vojenskm zvazkm vi jinm sttm.
Issue, problm, tma, otzka. Vc uznan za soust politick agendy, o kter se veejn diskutuje nebo na kterou se nzory rozchzej.
Jingoism, hurvlastenectv. Veejn projevovan naden nebo oslavn nlada vyvolan ozbrojenou expanz nebo imperilnmi vboji.
Judicial activism, soudcovsk aktivismus. Ochota soudc rozhodovat o vcech, o kterch se vede politick diskuse; protiklad vyslovovn se o tom, co
k zkon.
Judicial independence, soudcovsk nezvislost. stavn princip psn oddlenosti soudnictv od ostatnch sttnch orgn (legislativnch a exekutivnch); jedna z aplikac dlby moci.

452

Judicial review, soudn kontrola stavnosti. Pravomoc soud pezkoumvat

zkony, nazen a postupy ostatnch sttnch orgn a prohlaovat je za neplatn (viz str. 324).
Judiciary, soudnictv. Sttn orgny, kter jsou oprvnny rozhodovat spory a autoritativn vykldat (interpretovat) prvo.
Junta, doslova rada. Urit (zpravidla vojensk) klika, kter se revoluc nebo pevratem chop moci.
Justice, spravedlnost. Morln zdvodniteln (ospravedlniteln) rozdlen
odmn a trest, kdy kadmu se dostane, co mu pat".
Keynesianism, keynesinstv. Teorie (jejm autorem je John Maynard Keynes) nebo politika zen ekonomiky, obvykle spojovan s clem pln zamstnanosti.
Laissez-faire (franc), doslova necht vcem voln prbh"; zsada nezasahovn sttu do ekonomickho ivota (viz str. 205).
Law, prvo. Soubor veejn vyhlench a vynutitelnch pravidel platnch
v uritm politickm spoleenstv; prvo se zpravidla uznv za zvazn.
Leadership, veden, resp. vdcovstv. Ovlivovn urit vt skupiny nebo orgnu, ppadn osobn kvality, kter v jinch lidech vyvolvaj ochotu
poslouchat (viz str. 366).
Left, levice, resp. levicovost. Celkov ideologick orientace vyznaujc se
sympati pro takov principy, jakmi jsou svoboda, rovnost, bratrstv a pokrok (viz str. 270).
Legislature, zkonodrn moc. Ta st sttnho mechanismu, kter m pravomoc tvoit prvo cestou formln upravenho pijmn zkon.
Legitimacy, legitimita, oprvnnost. Kvalita, kter dodv pkazu autoritativnosti neboli zvaznosti, z n vyplv povinnost poslouchat (viz str. 232).
Leninism, leninismus. Leninv teoretick pnos marxismu, zejmna jeho
pesvden o nutnosti revolun ili avantgardn strany.
Liberal democracy, liberln demokracie. Jedna z forem demokracie zahrnujc jak omezenou vldu, tak systm pravidelnch voleb zaloench na
konkurenci; liberln demokracie je jeden z typ reim (viz str. 50).
Liberalization, liberalizace. Zavdn vnitnch i vnjch brzd sttn moci
a, resp. nebo pechod k soukrommu podnikn a trhu.
Liberalism, liberalismus. Ideologie zaloen na vrnosti individualismu,
svobod, toleranci a konsensu; modern liberalismus se li od liberalismu
klasickho.
Libertarianism, libertarinstv. Nzor, podle nho by se mla maximln
rozit sfra individuln svobody, spojen obvykle se snahami minimalizovat sfru veejn autority.
Liberty, viz freedom.
Licence, svvole, zvle. Nadmrn svoboda; zneuvn nebo nedbn jinch lid i prva.
Limited government, omezen vlda. Vlda, resp. stt fungujc v rmci
omezen danch zpravidla prvem, stavou nebo soustavou institucionlnch brzd a vyven.
Lobby, jako sloveso: lobbovat, zastupovat nkoho u tch, kdo tvo politiku; jako podstatn jmno: lobby, urit zjmov skupina, kter ovlivuje politick proces (viz str. 299).
Local democracy, mstn demokracie, resp. demokracie v mstech. Zsada
zahrnujc jak ideu autonomie mst, tak nutnost respektovat vli veejnosti.
Machiavellianism, machiavellismus. skon a obojetn chovn, zpravidla veden snahou o dosaen osobnch nebo politickch vhod (viz str. 26).
Machine politics, politika mainri. Politick styl, kdy stranit bossov"
ovldaj masovou organizaci klientelismem a poskytovnm vhod.
Majoritarianism, vlda vtiny. Teorie nebo praxe, ve kter se na prvn
msto stav vle vtiny; to s sebou nese necitlivost k meninm a jednotlivcm.

453

Maladministration, patn sprva. Nesprvn vyuvn, resp. zneuvn

pravomoc, pedpojat aplikace pravidel, nedodrovn stanovench postup nebo prost nekompetentnost.
Managerialism, manaerismus. Teorie, podle n tdn rozdly byly v modern spolenosti nahrazeny rozdly zaloenmi na postaven v dicm apartu a na byrokratick moci; technokracie (vlda expert ili specialist).
Mandate, mandt. Autoritativn pokyn nebo pkaz; me jt o pkaz prvn zvazn nebo o morln povinnost (viz str. 247).
Manifesto, manifest, program. Dokument pedstavujc (vce i mn podrobn) politiku nebo linii, kterou politick strana zaml sledovat, dostane-li se volbami k moci.
Market, trh. Systm smny ovlivovan poptvkou a nabdkou a regulovan mechanismem cen (viz str. 201).
Market socialism, trn socialismus. Ekonomick systm zaloen na samosprvnch drustevnch podnicch fungujcch v prosted trn konkurence.
Marketization, marketizace, rozen trnch princip. Rozen na smn
a soukromch materilnch zjmech zaloench trnch vztah na celou
ekonomiku a pokud mono i na celou spolenost.
Marxism, marxismus. Teoretick soustava vypracovan Karlem Marxem,
vyznaujc se vrou v historick materialismus, dialektickou zmnu a tdn
pstup.
Mass media, masov mdia, hromadn sdlovac prostedky. Sociln instituce v oblasti tisku, elektronick komunikace a vysln, kter penej informace rozshlmu a nediferencovanmu tenstvu, divctvu nebo posluchastvu (viz str. 225).
Mass society, masov spolenost Spolenost vyznaujc se atomismem a
kulturn a politickou nezakoennost, resp. vykoenenost; tento pojem
upozoruje na negativn tendence v modernch spolenostech..
Materialism, materialismus. Zdrazovn materilnch poteb a materilnho uspokojovn; filozoficky vra, e pouze hmota je reln" nebo e p
vysvtlovni historickch skutenost nebo dj jsou zkladem ekonomick
faktory.
McCarthyism, mccarthismus. Vyuvn hon na arodjnice a bezskrupulznho vyetovn, praktikovan v 50. letech americkm sentorem Josephem McCarthym proti komunistm".
McDonaldization, macdonaldizace. Proces, v jeho dsledku zaaly globln
vrobky a obchodn a marketingov praktiky spojen s prmyslem rychlho
oberstven ovldat stle vce odvtvi ekonomiky.
Mercantilism, merkantilismus. Jedna ze kol ekonomickho mylen, kter
zdrazovala lohu sttu pi zen mezinrodnho obchodu a zajiovn
prosperity.
Meritocracy, meritokracie. Vlda nadanch; zsada, e odmny a funkce by
se mly rozdlet podle schopnost.
Meta-ideology, metaideologie. Ideologie vyho stupn neboli druhho du, kter formuluje zklad, na kterm me probhat ideologick diskuse.
Militarism, militarismus. Dosahovn cl vojenskmi prostedky; rovn
en vojenskch idej a hodnot ve spolenosti civilist (viz str. 400).
Military-industrial complex, vojenskoprmyslov komplex. Symbiza
mezi ozbrojenmi slami a zbrojnm prmyslem, zaloen na spolen touze
zvit vojensk vdaje.
Military regime, vojensk reim. Reim, ve kterm jsou politick funkce
obsazovny podle toho, jak si kdo stoj v rmci vojensk hierarchie.
Minimal state, minimln stt. Stt, jeho funkce se omezuj na udrovn
vnitnho podku a ochranu majetku; stt non hlda".
Ministerial responsibility nebo tak individual responsibility, ministersk
(neboli individuln) odpovdnost. Zsada, e ministi odpovdaj za jednn (a pochyben) svch ednk (viz str. 390).
Model, model. Teoretick vyjden empirickch dat, kter se sna umonit
lep porozumn vci tm, ze upozoruje na dleit vztahy a souvislosti.

454

Monarchy, monarchie. Instituce, ve kter se funkce hlavy sttu obsazuje ddnm nebo dynastickm nstupnictvm; monarchie me bt absolutn nebo konstitun (viz str. 360).
Monetarism, monetarismus. Teorie, podle n pinou inflace je rostouc
nabdka penz, kdy tedy pli mnoho penz hon pli mlo zbo".
Monetary policy, penn, mnov politika. Vliv sttu na nabdku penz a
poptvku po nich, uskuteovan zejmna mechanismem rokovch mr.
Monism, monismus. Vra v pouze jednu teorii nebo hodnotu; politicky se
monismus projevuje ve vynucovan poslunosti jedin a jednotn moci a je
tud samou svou podstatou totalitn.
Multi-level governance, vcerovov sprva vc veejnch. Sloit politick proces, zahrnujc rovn ni ne sttn, sttn i nadsttn a aktry
vldni i nevldn.
Multiplier, multipliktor, nsobitel. Mechanismus, v dsledku nho m
zmna agregtn poptvky zven vliv na sttn pjmy, jeliko se postupn projev v cel ekonomice.
Multipolarity, multipolarita, mnohoplovost. Mezinrodn systm, ve kterm existuj tri nebo vce center moci, m se vytv urit pedpojatost ve
prospch promnlivosti a mon i nestability.
Nanny state, peovatelsk stt. Stt nadmrn sociln odpovdny, berouc
na sebe pli mnoho socilnch zvazk; z pouit tohoto terminu nutn
vyplv, e sociln programy jsou neodvodnn a pro jednotlivce poniujc a kodliv.
Nation, nrod. Skupina lid, kte sdlej spolen kulturn ddictv a povauj se za pirozen politick spoleenstv (viz str. 127).
Nation-state, nrodn stt. Suvernn (svrchovan) politick sdruen, ve
kterm se sttn obanstv kryje s nrodnost; jeden nrod v jednom stt
(viz str. 143).
National self-determination, sebeuren nroda. Zsada, e nrod je suvernn (svrchovan) tvar; sebeuren zahrnuje jak nezvislost, tak demokratickou vldu.
National Socialism nebo Nazism, nacionln socialismus ili nacismus.
Jedna z forem faismu, uplatovan v hitlerovskm Nmecku a vyznaujc
se totalitrnm terorem, genocidnm antisemitismem a dobyvanm rasismem.
Nationalism, nacionalismus. Ideologie, podle n stednm principem politick organizace je pslunost k nrodu; nacionalismus me bt spojovn
s celou klou idej a cl (viz Kapitolu 6).
Natural aristocracy, pirozen aristokracie. Idea, podle n talent a vdcovstv jsou vlastnosti ddin, resp. vrozen a nelze je zskat vlastnm silm nebo sebeprosazovnm.
Natural law, pirozen prvo. Soustava morlnch pravidel, kterm odpovdaj nebo by mly odpovdat lidsk zkony; pirozen prvo stanov univerzln (veplatn) standardy chovn.
Natural rights, pirozen prva. Bohem dan prva, pro vechny lidi zkladn a tud nezruiteln.
Negative freedom, negativn svoboda. Nezasahovn, neptomnost vnjch omezen jednotlivce; nkdy chpan jako svoboda od".
Negative rights, negativn prva. Prva vymezujc sfru neomezovanho
jednn a omezujc tud sfru, do kter mue stt zasahovat.
Neocolonialism, neokolonialismus. Kontrola nad cizm zemm realizovan spe jeho ekonomickm (a nkdy kulturnm) ovldnm ne formlnm
politickm zenm.
Neoconservatism, neokonzervatismus. Aktualizovan verze socilnho
konzervatismu, kter zdrazuje potebu obnoven autority a nvratu k tradinm hodnotm.
Neocorporatism, neokorporatismus. Jedna z tendenc, se kterou se setkvme v zpadnch polyarchich a podle kter m bt organizovanm zjmm
zajitn privilegovan a institucionalizovan pstup k tvorb politiky.

456

Pan-nationalism, pannacionalismus. Urit typ, styl nacionalismu, zamujc se na sjednocovn dosud nesjednocenho lidu expenzionismem nebo
politickou solidaritou (pan" znamen celkov, veobecn, totln).
Paradigm, paradigma. Intelektuln rmec sestvajc ze vzjemn na sebe
navazujcch hodnot, teori a pedpoklad, ve kterm se usiluje o poznn
(viz str. 40).
Parliament, parlament. Frum pro diskuse a zvaovn; parlament znamen tot co shromdn nebo zkonodrn sbor.
Parliamentary democracy, parlamentn demokracie. Jedna z forem demokracie, kter funguje prostednictvm lidem zvolenho shromdn (parlamentu) a kter zdrazuje dleitost zvaovn a dohadovn (viz str. 96).
Parliamentary government, parlamentarismus. Systm, ve kterm vlda
vldne ve shromdn (parlamentu) a skrze nj, m legislativa a exekutiva
splvaj" (viz str. 331).
Parliamentary sovereignty, svrchovanost parlamentu. Absolutn a nim
neomezen autorita parlamentu ili shromdn, projevujc se tm, e parlament me pijmout, zruit nebo zmnit jakkoli zkon (viz str. 318).
Partisan dealigment, oslabovn politick identifikace. Pokles intenzity a
rozsahu identifikace s politickou stranou, projevujc se rostouc peltavos-t
voli.
Party democracy, vnitrostranick demokracie. Zsada rozshl a rovn distribuce moci v rmci urit politick strany nebo soustedn moci v rukou
jejch volench len.
Party government. Vlda (jedn) strany. Systm, ve kterm jedna politick
strana me sama vldnout a plnit svj politick program. Party systm,
systm politickch stran. Relativn stabiln pedivo vztah mezi
politickmi stranami, strukturovan jejich potem, velikost a ideologickou
orientac.
Paternalism,paternalismus. Pstup nebo politika demonstrujc zjem a pi
o ty, kte si nemohou pomoci sami, pipomnajc (pedpokldan) vztah
mezi otcem a dttem.
Patriarchy, patriarcht. Doslova otcovlda; systm, kdy mui ve spolenosti dominuj a eny jsou v podzenm postaven (viz str. 114).
Patriotism, doslova lska k vlasti. Psychologick vazba na vlastn nrod nebo zemi a loajalita k nim (viz str. 136).
Peak association, stechov organizace. Skupina, kterou vlda (stt) uznv za pedstavitele spolench ili kolektivnch zjm podnikatel nebo
pracujcch.
Perestrojka (rus.), doslova pestavba, Slogan, heslo vztahujc se k pokusu
liberalizovat a demokratizovat sovtsk systm v rmci komunismu.
Permissiveness, permisivita, povolnost. Ochota dovolit lidem, aby se v
otzkch morlky rozhodovali sami; permisivita naznauje, e neexistuj
dn autoritativn hodnoty.
Plannning, plnovn. Systm organizace hospodstv, kter stoj na racionlnm pidlovn (alokaci) zdroj v souladu s jasn definovanmi cli;
plnovni me bt direktivn nebo indikativn (viz str. 208). Plebiscitary
democracy, plebiscitn demokracie. Jedna z forem demokracie, kter
funguje skrze nezprostedkovanou vazbu mezi vldnoucmi a ovldanmi a
realizuje se plebiscity (referendy). (Viz str. 90). Pluralism, pluralismus.
Vra v rozmanitost nebo mnohoetnost a oddanost jim; nebo teorie, e v
modernch spolenostech je moc iroce a rovnomrn rozdlena (viz str.
97).
Pluralist democracy, pluralitn demokracie. Jedna z forem demokracie,
kter funguje dky schopnosti organizovanch skupin artikulovat (vyjadovat) poadavky veejnosti a zajiovat responzivitu vldy, tj. jej schopnost
a ochotu na tyto poadavky reagovat (viz str. 98).
Plurality, prost vtina. slo z uritho potu sel nejvy, relativn"
vtina.
Police state, policejn stt. Forma vldnut, pro kterou je pznan svvoln a teroristick vyuvn policie a ve kter si policie pon jako soukrom armda kontrolovan vldnouc elitou.

457

Policy, politick opaten, politick linie. Formln rozhodnut veejnch orgn; vstupy vldy" (viz str. 422).
Policy network, politick s Systematizovan, uspodan soubor vztah
mezi politickmi aktry, kte v njak dan oblasti maj spolen zjmy nebo spolenou celkovou orientaci (viz str. 428).
Polis (ec), mstsk stt; v antickm ecku se tak oznaovala i nejvy a
nejadoucnj forma organizace spolenosti.
Political culture, politick kultura. Vzorce psychologickch orientac na
politick objekty; politick postoje, nzory, symboly a hodnoty lid (viz str.
222).
Political equality, politick rovnost. Rovn distribuce politick moci a vlivu; mezi jej znaky se obecn ad i principy jeden lovk, jeden hlas" a
kad hlas m stejnou vhu" (viz str. 88).
Political obligation, politick zavzanost. Obanova povinnost ke sttu, ze
kter vyplv, e stt je oprvnn vldnout.
Political party, politick strana. Skupina lid organizovanch s clem zskat
politick zastoupen nebo sttn moc; strana se obvykle vyznauje jistou mrou ideologick soudrnosti (viz str. 266).
Political philosophy, filozofie politiky, politick filozofie. Systematick
analza normativnch a metodologickch aspekt studia politiky.
Political pluralism, politick pluralismus. Existence spektra politickch
hodnot, filozofi a hnut, zejmna systmu politickch stran, kter spolu sout.
Political science, politick vda. Studium vldnut, sttu a politiky; v um
smyslu aplikace empirick teorie a vdeckch metod na analzu politickch
vc.
Political socialization, politick socializace. Proces, jeho prostednictvm
si jednotlivci osvojuj politick nzory a hodnoty a jm se tyto nzory a
hodnoty penej z generace na generaci.
Political systm, politick systm. S vztah, prostednictvm nich vlda
(v irokm slova smyslu) produkuje vstupy" (politick opaten,policies),
ktermi reaguje na vstupy" - poadavky nebo podporu ze strany veejnosti.
Politics, politika. innost, jejm prostednictvm lid tvo, udruj a mn
obecn pravidla, ktermi se spravuj ve svm ivot (viz Kapitolu 1).
Polity, politicky organizovan spolenost. Spolenost organizovan pomoc
uplatovn politick autority; u Aristotela vlda mnohch v zjmu vech.
Polyarchy, polyarchie. Doslova vlda mnohch; piblen se k demokracii,
zakldajc se na tom, e dritel moci se zodpovdaj v pravidelnch konkurennch volbch (viz str. 52).
Popular sovereignty, suverenita lidu. Zsada, podle n neexistuje dn
vy autorita ne vle lidu (zklad klasick koncepce demokracie).
Populism, populismus. Nzor, e instinkty mas jsou v politice jedinm spolehlivm vdcem nebo hnut, kter se sna psobit na instinkty, negativn
postoje nebo nadje lidu (viz str. 372).
Positive freedom, pozitivn svoboda. Svoboda jako rozvjen osobnosti, seberealizace nebo zvldnut sama sebe; nkdy chpan jako svoboda k".
Positive law, pozitivn prvo. Systm vynutitelnch pkaz, kter psob
bez ohledu na jejich morln obsah.
Positive rights, pozitivn prva. Prva, kter se dovolvaj neho od vldy
(sttu), a to co do zajitni zdroj nebo podpory; roziuji tak koly sttu.
Positivism, pozitivismus. Teorie, podle n by se spoleenskovdn a fakticky
jakkoli vzkum ml striktn dret metod prodnch vd.
Post-Fordism, postfordismus. Transformace modern spolenosti v dsledku odklonu od tovrnch vrobnch postup produkujcch ve velkm (viz
str. 214).
Postindustrial society, postindustriln spolenost. Spolenost, kter u nen zvisl na zpracovatelskm prmyslu, ale opr se spe o znalosti a komunikace; informan spolenost".
Postmaterialism, postmaterialismus. Teorie, podle n s cm se materilnm blahobytem jsou ekonomick problmy a starosti postupn nahrazovny problmy a starostmi souvisejcmi s kvalitou ivota".

458

Postmodernism, postmodernismus, postmoderna. Intelektuln hnut odmtajc pedstavu absolutn a univerzln pravdy a obvykle zdrazujc diskurs, diskusi a demokracii (viz str. 84).
Power, moc. Schopnost ovlivovat chovn jinch lid, typicky pravomoc
odmovat nebo trestat (viz str. 27).
Power politics, politika moci, mocensk politika. Jeden z pstup k politice, kter se opr o pedpoklad, e lid se sna pedevm zskat moc; nkdy se tento termn pouv ve vznamu popisnm.
Pragmatism, pragmatismus. Teorie nebo praxe, kter zdrazuje pedevm
praktick okolnosti a cle; pragmatismus znamen i nedvru k abstraktnm
idejm.
President, prezident. Formln hlava sttu, v republikch ekvivalent monarchy. V prezidentskch systmech jsou prezidenti rovn fy vld.
Presidential government prezidentsk systm. Systm vldnut, ve kterm
je vkonn moc soustedna v rukou prezidenta, jeho ad je politicky i
stavn oddlen od zkonodrnho sboru (viz str. 356).
Presidentialism, prezidencialismus. Stav, kdy vdcovstv je soustedno v
jedn osob, kter nen vzna na politick strany a jin statn orgny; cosi
na zpsob situace, kdy prezident je zrove fem exekutivy.
Pressure group, viz interest group.
Primary election, primrn volby, primrky. Volby v rmci jedn politick
strany, ve kterch se vybr kandidt, kter bude postaven do nslednch
skutench" voleb (viz str. 272).
Prime minister, prvn ministr, premir, pedseda vldy. f vldy, jeho
moc je odvozena z vedoucho postaveni nejsilnj strany (nebo koalice
stran) v parlamentu.
Prime-ministerial government, vlda ministerskho pedsedy. Systm
vldnut, kde v dsledku potlaen kolektivnho vldnut kabinetu je vkonn
moc soustedna v rukou pedsedy vldy.
Privatization, privatizace. Pevdn sttnho majetku z veejnho do soukromho sektoru; jde o jeden z projev omezovn funkc sttu.
Progress, pokrok. Postup kupedu; pesvden, podle nho djiny se vyznauj tm, e na zklade nashromdnho poznan a moudrosti jde lidstvo
vped.
ProIetariat,proletarit. Marxistick termn oznaujc tdu, kter je iva z
prodeje sv pracovn sly; pesn vzato, proletarit nen tot co dlnick
tda.
Propaganda, propaganda. Informace en se zmrem formovat nzory a
pokud mono podncovat k politick akci; komunikace jakoto manipulace.
Proportional representation, pomrn zastoupen. Zsada nebo systm,
podle nich strany jsou v parlamentu zastoupeny v pomru ke svm celkovm volebnm ziskm (viz str. 251).
Protectionism, protekcionismus, ochranstv. Omezovn dovozu napklad cly a kvtami, kter maj chrnit domc vrobce.
Public choice theory, teorie veejn volby. Jeden z podobor teorie racionln volby, zabvajc se zaopatovnm veejnch statk (viz str. 294).
Public goods, veejn statky. Zbo a vhody, z jejich uvn nebo povn nemohou bt vyloueni ani ti, kdo nepispvaj na jejich obstarni.
Public interest, veejn zjem. Obecn ili kolektivn zjmy uritho spoleenstv; to, co je dobr pro spolenost jako celek (viz str. 259).
Qualified majority voting, rozhodovn kvalifikovanou vtinou. Systm
hlasovn, kter se pouv v EU a pi kterm se v rznch oblastech politiky
rozhoduje rznmi vtinami; hlasy jednotlivch stt jsou veny' na zklad potu jejich obyvatel.
Quango, zkratkov slovo pro quasi-autonomous nongovernmental organization. Kvaziautonomn nevldn organizace; veejn orgn, jeho personl netvo politikov nebo pracovnci sttn sluby, ale osoby do nj jmenovan (viz
str. 386).

459

Race, rasa. Skupina lid, kter se (dajn) od jinch skupin odliuje tlesnmi nebo biologickmi charakteristikami.
Racialism (nebo racism), rasismus. Doktrna, podle n by politick a sociln organizace mla bt zaloena na rasovch kategorich; rasismus me tak
znamenat pedsudky nebo neptelsk postoj vi pslunkm jinch ras (viz
str. 138).
Radical democracy, radikln demokracie. Jedna z forem demokracie, kter vyzvedv decentralizaci a participaci a co nejvt rozptlen politick
moci.
Radical feminism, radikln feminismus. Jedna z forem feminismu, podle
n dlc ra mezi pohlavmi (gender) je ze vech socilnch dlcch ar a
stet politicky nejvznamnj, a kter zastv nzor, e tato dlc ra
m sv koeny ve struktue ivota doma (v rodin).
Radicalism, radikalismus. Angaovanost ve prospch totln, naprosto zsadn zmny, kter zpochybuje zkladn, hlubinn struktury, nikoli jen
struktury povrchn.
Rational choice, racionln volba. Jedna z pstup k politice, kter vychz
z pedpokladu, e jednotlivci jsou racionln uvaujc akti, kte sleduj
svj prospch: ekonomick" teorie politiky.
Rationalism, racionalismus. Pesvden, e svt je mono pochopit a vysvtlit lidskm rozumem, zaloen na pedpokladu racionln struktury svta.
Realism, realismus. Jeden z pohled na politiku, kter zdrazuje dleitost
moci a prosazovn vlastnch zjm a do pozad odsouv vahy morln a
normativn.
Rebellion, revolta. Lidov povstn proti etablovanmu du, smujc (na
rozdl od revoluce) spe k vmn vldnoucch ne ke zmn samotnho
politickho systmu.
Recall, odvoln. Proces, kterm volii mohou volat k odpovdnosti veejn funkcione, s nimi nejsou spokojeni, a nakonec je i zbavovat funkc.
Redistribution, perozdlovn. Zmenovn materilnch rozdl kombinac
progresivnho zdann a poskytovn socilnch slueb a dvek.
Referendum, referendum. Hlasovn, jm volistvo me vyjdit svj nzor na uritou otzku veejn politiky; referenda mohou byt konzultativn
(poradn) nebo zvazn (viz str. 246).
Reform, reforma. Zmna uskutenn v rmci systmu, obvykle pokojn a
postupn; v pojmu reforma je obsaeno zlepeni.
Regime, reim. Systm vldnut; politick systm.
Representation, reprezentace, zastupovn. Kandidovn jmnem njak
ir skupiny lid nebo jednn za ni; reprezentace me znamenat spravovn
neho jmnem nkoho, vkon zmocnn nebo to, e nkdo je nkomu v
nem podoben.
Representative democracy, reprezentativn, zastupitelsk demokracie.
Omezen a nepm forma demokracie zaloen na (zpravidla volbou uskuteovanm) vbru tch, kte budou vldnout jmnem lidu.
Repression, represe, ovldnut, potlaen. Stav ujamenosti navozen soustavnm zastraovnm nebo otevenm nsilm (viz str. 407).
Republicanism, republiknstv. Princip,podle kterho politick autorita vyvr konec konc ze souhlasu lidu; odmtnut monarchistickch a dynastickch princip.
Reserve army of labour, rezervn armda pracovnch sil. Dostupn nabdka pracovnch sil, kterch se lze v ase recese snadno zbavit; tato armda"
nen nijak zajitna a na trhu je prakticky bezmocn.
Responsibility, odpovdnost, pocit odpovdnosti. Rozumn nebo morln
sprvn jednn; nebo odpovdnost vi vy autorit (viz str. 336).
Responsible government, odpovdn vlda. Vlda, kter skld ty neboli je odpovdna zvolenmu shromdn a jeho prostednictvm lidu.
Revisionism, revisionismus. Pozmovn pvodnch nebo obecn pijmanch nzor; revisionismus me znamenat i odhozen urit zsady nebo
ztrtu uritho pesvden.

460

Revolution, revoluce. Lidov povstn, jeho soust je mimoprvn akce

mas, kterou se usiluje o zmnu politickho systmu, nikoli jen vldnouc elity
(viz str. 237).
Rhetoric, rtorika. Umn pouvat jazyk k pesvdovn nebo ovlivovn; rtorika me tak znamenat pouvn silnch, v podstat vak przdnch slov.
Right, pravice, resp. pravicovost. Celkov ideologick orientace vyznaujc
se sympatiemi pro takov principy, jakmi jsou autorita, d, hierarchie a
povinnost (viz str. 270).
Rights, prva. Prvn nebo morln nroky na to, aby lovk jednal nebo aby
se s nm jednalo uritm zpsobem; obansk prva se li od lidskch prv.
Rule of law, vlda prva, prvn stt. Zsada, e vldnout m prvo", toti
v tom smyslu, e stanov rmec, v nm se uskuteuje veker jednn nebo chovn (viz str. 320).
Ruling class, vldnouc tda. Marxistick termn oznaujc tdu, kter v
dsledku vlastnictv vrobnch prostedku ovld ostatn tdy a spolenost
vbec.
Science, (prodn) vda. Oblast vzkumu, kter se sna dospt ke spolehlivmu objasnn jev pomoc opakovatelnch experimentu, pozorovn a
dedukce (viz str. 36).
Scientism, scientismus. Nzor, e prodovdeck metoda je jedinm zdrojem spolehlivho poznn a e se da pout ve vech vdnch oborech.
Secularism, sekularismus. Nzor, e nboenstv by nemlo zasahovat do
sekulrnch (svtskch) zleitost, projevujc se obvykle pnm oddlit
crkev od sttu.
Semi-democracy, polodemokracie. Reim, ve kterm se v urit stabiln
kombinaci vedle sebe uplatuj rasy demokratick a autoritaristick.
Semi-presidential systm, poloprezidentsk systm. Systm vldnut, ve
kterm prezident, volen prmo obany, stoj v cele vldy odvozen od shromdn a shromdni odpovdn.
Separation of powers, oddlen moc. Zsada, e moc zkonodrn, moc
vkonn a moc soudn maj bt oddleny tm, e se vytvo ti na sob nezvisl soustavy sttnch orgn (viz str. 333).
Separatism, separatismus. Snaha vystoupit z njakho politickho tvaru s
clem vytvoit nezvisl stt.
Shari'a, arja. Islmsk prvo, dajn zaloen na bom zjeven a vyvozen z Kornu, hadth (Muhammadova uen) a dalch pramen.
Socil capital, sociln kapitl. Kulturn a morln zdroje, kter pomhaj
nastolit sociln soudrnost, politickou stabilitu a prosperitu (viz str. 230).
Social class, spoleensk tda. Skupina lid, kte maj stejn spoleensk
postaven a ekonomick zjmy; ve tdch se me projevovat nerovn ekonomick moc a nerovn status co do povoln, resp. zamstnn (viz str. 213).
Social contract, spoleensk smlouva. Dobrovoln uzaven dohoda, v jejm dsledku (dajn) vznik organizovan spolenost nebo stt; zpravidla
se chpe jako teoretick konstrukce (str. 110).
Social democracy, sociln demokracie. Umrnn neboli reformistick odrda socialismu, vyslovujc se nikoli za odstrann kapitalismu, ale za jakousi vyvenost mezi trhem a sttem.
Social justice,, sociln spravedlnost. Morln zdvodniteln distribuce materilnch sttu; o sociln spravedlnosti se asto k, e thne k rovnoststv.
Social market, sociln trn hospodstv. Ekonomika zaloen na principech trhu, doplnn ovem innm socilnm zabezpeenm, kter m udrovat spoleenskou soudrnost (viz str. 204).
Social movement, spoleensk hnut. Kolektivn tvar vyznaujc se vysokou angaovanost a politickou aktivitou, postrdajc vak asto jasnou organizaci (viz str. 302).
Social reflexivity, sociln reflexivita. Interakce mezi lidmi tcmi se rozshl autonomii, uskuteovan na bzi reciprocity a vzjemn zvislosti.

461
Socialism, socialismus. Ideologie vyznaujc se vrou v pospolitost, spoluprci, rovnost a spolen vlastnictv; socialistickch teori je mnoho od komunismu k sociln demokracii.
Sovereignty, suverenita, svrchovanost. Absolutn a neomezen moc; suverenita mue znamenat bud nejvy prvn autoritu nebo nezpochybnitelnou
politickou moc (viz str. 150).
Spin, fale",posun. Pedkldn informac takovm zpsobem, aby se vyvolala douc reakce; eten pravdou".
Stalinism, stalinismus. Ekonomick a politick struktury pipomnajc ty,
kter v SSSR vytvoil Stalin, zejmna centrln plnovan a tuh politick
kze.
State, stt. Politick organizace zavdjc suvernn, svrchovanou jurisdikci
v rmci jasn vymezenho zem, vyznaujc se monopolem legitimnho
nsil (viz Kapitolu 5).
State capitalism, sttn kapitalismus. Systm sttnho vlastnictv, kter tm,
e ekonomickou moc sousteuje v rukou stranicko-sttn elity kopruje kapitalistick tdn vztahy.
State of nature, pirozen stav. Spolenost bez politick autority a formlnch (prvnch) omezen jednotlivce; zpravidla se chpe jako ryze teoretick konstrukce.
State socialism, sttn socialismus. Jedna z forem socialismu, kdy stt ovld ekonomick ivot a d ho (teoreticky) v zjmu lidu.
Statism, etatismus. Nzor, podle nho nejvhodnj cestou, jak eit politick problmy nebo stimulovat ekonomick a sociln rozvoj jsou sttn zsahy
(viz str. 119).
Status, status. Postaven v rmci njakho hierarchickho uspodn; role,
kterou osoba hraje a jej prva a povinnosti k jinm (viz str. 213).
Subjective, subjektivn. Vi pozorovateli vnitn; tkajc se nebo vyvrajc z pocitu, hodnot a nzor lovka.
Subsidiarity, subsidiarita. Penen rozhodovn z stednch orgn na orgny periferijn; zsada, e rozhodovat se m na co nejni vhodn rovni
(viz str. 171).
Suffrage, aktivn volebn prvo, pp. vkon tohoto prva (hlasovn).
Superpower, supervelmoc. Stt, kter svou kapacitou jadernch zbran a
svm globlnm vlivem pevyuje jin; supervelmoc je vc ne velmoc.
Supranationalism, nadsttnost. Schopnost uritch orgn nadanch nadnrodn nebo globln jurisdikc vnucovat svou vli nrodnm sttm (viz
str. 170).
Sustainability, udritelnost. Schopnost uritho systmu zachovat se ve stavu zdrav" a nadle existovat; stedn princip zelen" ekonomiky.
Systems theory, teorie systm. Teorie, kter chpe politick systm jako
samoregulan mechanismus reagujc na vstupy' (poadavky a projevy
podpory) pijmnm autoritativnch rozhodnut ili vstup" (politickch
opaten).
Thatcherism, thatcherismus. Ideologick postoj, kter zaujala Margaret
Thatcherova a kter se vyznauje drazem na voln trh a siln stt; britsk
varianta politickho projektu americk Nov pravice.
Theocracy, teokracie. Doslova bohovlda; zsada, e nboensk autorita
by mla stt nad autoritou politickou, a to v dsledku nadvldy crkve nad
sttem (viz str. 57).
Theory, teorie. Systematick objasnn empirickch dat, obvykle (na rozdl
od hypotzy) pedkldan jako spolehliv poznn.
Think tank, mozkov trust. Zjmov skupina vytvoen za tm elem, aby
pedkldala a rozpracovvala nvrhy politickch opaten a propagovala je
mezi tmi, kdo utvej veejn mnn a pijmaj politick rozhodnut.
Tiger economies, ekonomit tygi". Rychle se rozvjejc a na export orientovan ekonomiky, utven po vzoru Japonska; nap. Jin Korea, Taiwan a Singapur.
Toleration, snenlivost, tolerance. Shovvavost, ochota dovolit lidem, aby
mysleli, mluvili a jednali zpsobem, kter tolerujc neschvaluje.

462

Toryism, toryovstv. Ideologick postoj v rmci konzervatismu, vyznaujc

se vrou v hierarchii, drazem na tradice a povinnosti a organickm chpnm spolenosti.
Totalitarian democracy, totalitn demokracie. Vyloen diktatura, kter se
vydv za demokracii a opr se zpravidla o vdcv nrok na monopol ideologick moudrosti.
Totalitarianism, totalitarismus. Vezahrnujc systm politickho panstv
nastolenho pomoc mohutn ideologick manipulace a neskrvan brutality; likvidace obansk spolenosti (viz str. 49).
Tradition, tradice. Kontinuita s minulost, projevujc se penenm instituc, hodnot a praktik z jedn generace na druhou (viz str. 234).
Tribalism, tribalismus, pocit kmenov pinleitosti. Skupinov chovn
vyznaujc se izolovanost, zkoprsost a pocitem vlunosti, typicky iven neptelstvm vi konkurujcm skupinm.
Tripartism, tripartismus. Vytven orgn zastupujcch vldu, podnikatele
a odbory, kter maj institucionalizovat konzultace mezi skupinami.
Underclass, tda nejchudch. Oznaen lid, kte jsou v dsledku materiln i kulturn deprivace sociln a politicky marginalizovni (vytlaeni na
okraj spolenosti).
Unicameralism, jednokomorovost. Soustedn zkonodrn pravomoci do
jednokomorovho shromdn (parlamentu).
Unipolarity, jednoplovost. Mezinrodn systm, ve kterm existuje jen jeden dominantn stt; existence pouze jedn velmoci.
Utilitarianism, utilitarismus. Etika (morln filozofie), kter klade rovntko
mezi radost a dobrem" na jedn stran a mezi bolest a zlem" na stran
druh a sna se doshnout co nejvtho tst pro co nejvt poet lid (viz
str. 243).
Utility, uitek. Uitn hodnota, uspokojen vyplvajc z materiln spoteby.
Utopia, utopie, doslova msto, kter nen nikde. Dobr msto; ideln nebo
dokonal spolenost (viz str. 47).
Utopianism, utopismus. Jeden ze styl politickho teoretizovn, kter kritizuje stvajc uspodn vytvenm modelu jaksi ideln nebo dokonal
alternativy.
Value, hodnota. Morln princip, kter ped jednotlivce nebo skupiny stav
njak akceptovan standard.
Vanguardism, avantgardnost. Leninsk mylenka, podle n je k veden a
zen proletaritu pi plnn jeho revolunho poslan zapoteb strana.
Veto, veto. Pravomoc zabrnit uritmu rozhodnut nebo jednn odepenm
souhlasu s nm.
Volksgeist (nm.), doslova duch lidu (nroda). Organick jednota nroda
projevujc se v jeho kultue a zejmna jazyce.
War, vlka. Stav otevenho konfliktu mezi dvma nebo vce stranami,
zpravidla stty (viz str. 398).
War crimes, vlen zloiny. Jednn v rozporu s mezinrodnmi mluvami
o veden vlky, mj. veden agresivn vlky a krut zachzen s civilnmi osobami nebo s vlenmi zajatci.
Welfare, blahobyt. Celkov zajitnost; politicky je tento termn obvykle
spojovn s hromadn poskytovanou sociln pi, distribuovanou prostednictvm mechanismu socilnho sttu (viz str. 435).
Westminster model, westminstersk model. Britskm vzorem ovlivnn
systm vldnut, kdy nositel vkonn moci se rekrutuje ze shromdn
(parlamentu) a (teoreticky) je mu odpovdn.
Written constitution, psan stava. Samostatn autoritativn dokument, kter sttnm orgnm pidluje povinnosti, pravomoci a funkce a pedstavuje
tak vy" prvo.
Xenophobia, xenofobie. Strach z cizinc nebo nenvist vi nim, patologick etnocentrismus.

Zionism, sionismus.
s obranou zjm a

463

Zionism, sionismus. Hnut za zzen idovsk domoviny, nyn spojovan s

obranou zjm a zemn celistvosti Izraele.