LIBOR

KUNTE

ENCYKLOPEDIE
KAKTUS

Obsah

vod

Kaktusy a jejich domov

Kaktusy pod drobnohledem

Pstovn kaktus v kostce

11

Choroby a kdci

12

Kaktusy ve svtle ochrany prody

12

Kaktusy ve slubch lovka

12

1. Mexiko

15

2. Spojen stty americk

125

3. Peru

139

4. Bolvie

175

5. Argentina

199

6. Brazlie

219

7. Chile

235

8. Okrajov oblasti

251

9. Kulturn hybridy a kaktussk zvltnosti

267

Vbr literatury

283

Rejstk

284

vod
Cel kniha, kterou prv drte v ruce, se vnuje
jedin eledi rostlin - kaktusovitm (Cactaceae).
Toto tma, nahleno z psn botanickho hle
diska, se me zdt velmi zk a mlo obsan,
ovem vzhledem ke zpsobu ivota uvedench
rostlin, k jejich tvarov vjimenosti a tak vzhle
dem k jejich popularit, pat kaktusovit mezi ne
smrn zajmav a svrzn eledi rostlinn e.
Vezmeme-li v vahu souasn botanick lenn,
meme v rmci eledi Cactaceae napotat pi
blin 300 rod s asi 2 500 druh kaktus. Uvst
zcela pesn poet rod a druh by bylo ponkud
neserizn. Jednak proto, e vdy zle na tom,
jak chpeme botanick pojet dan eledi, rodu i
druhu, a tak proto, e se stle popisuj nejen nov
druhy, ale dokonce i nov rody kaktus, v po
sledn dob nap. Geohintonia, Cintia nebo Yavia.
Prvn zmnky o kaktusech pochzej ze 16. stol.,
kdy se vracely objevitelsk vpravy z Novho
svta zpt do Evropy. Tehdy se ve starch kroni
kch objevuj zznamy o melounovitch kvti
nch", kter se nepodobaly ani jedn z doposud
znmch rostlin. Jednou z prvnch zprv o kaktu
sech, kter se objevila po conquist, je zmnka
v dle Historia generl y natural de las Indias"
(1535), kde v kapitole XXVI. autor Hernndez de
Oviedo y Valds popisuje kaktus jako rostlinu udi
vujc svmi bodlky", ale tak zajmavmi
plody, kter domorodci denn konzumuj.
U Evropan vzbudily kaktusy pirozen velk z
jem, protoe se svm tvarem zcela vymykaly
vemu tehdy znmmu. Podle popis lze usuzovat,
e do Evropy pivezli objevitel novch svt nej
dve kaktusy rodu Melocactus a teprve pozdji se
zaaly importovat i dal rody a druhy. Nejprve si
kaktusy naly sv msto v zmeckch zahradch.
Mt ve sbrce tehdy njak kaktus bylo dopno
opravdu jen tm nejbohatm a touha vlastnit n
kter exotick kvtiny vyvolala doslova horeku,
kter vybiovala ceny tchto rostlin do zvratnch
vek. V druh polovin devatenctho stolet bylo
v Evrop ji nkolik velkch firem, kter se zab
valy prv pstovnm, ale tak dovozem kaktus
z prody. Tm se staly kaktusy dostupnj a ji na
potku dvactho stolet existovalo velk mno
stv specializovanch sbrek se stovkami a tisci
exempl. Dnes bychom asi tko hledali domc
nost, kde se nepstuje nebo nepstoval njak ten
kaktus. Tyto nenron a krsn rostliny se ji na
trvalo zabydlily na parapetech naich oken, na bal
knech i ve sklencch. A prv vm, milovnkm
tto trnit krsy, je urena nae kniha.

Kaktusy a jejich domov

Kaktusy pochzej ze vech t americkch sub
kontinent. Pouze nkolik odrodilc" z rodu
Rhipsalis m pvodn domov mimo Nov svt.
Ovem pro se nkolik mlo druh vyskytuje jako
pvodn sloka flry na Madagaskaru a na Sr
Lance, zstv doposud zhadou. Samozejm, e
dnes se dky lovku setkvme s kaktusy po ce
lm svt. Najdeme je prakticky ve vech sttech
s tropickm a subtropickm klimatem, pedevm
v parcch a na zahradch, ale kaktusy jako nep
vodn druhy lze najt i ve voln prod, jako je
tomu na dlouhch secch podl pobe Stedo
zemnho moe. Je zajmav, e se kaktus (zejm
Opuntia ficus-indica) z voln krajiny v Evrop
stal soust obrazu Zahrada v Jauja", kter na
maloval Pieter Brueghel roku 1565 pi svch
cestch po Itlii. To svd o tom, e se kaktusy
v jin Evrop zabydlely velmi brzy pot, co byly
na Star kontinent importovny. Ovem kaktusy
v Evrop lze nalzt k velkmu pekvapen objevi
tele i na mn pznivch lokalitch, ne jsou It
lie, panlsko, Portugalsko i ecko. Pkladem
me bt kopec Lovo v eskm stedoho nebo
neivn svah okolo dlnice smrem z Prahy na
Hradec Krlov, kde byly kaktusy v blzkosti e
lkovic vyszeny ji v osmdestch letech 20.
stolet a dodnes bez problm rostou a pevaj.
Domnvme se vak, e experimentovn s vysa
zovnm kaktus do voln prody se nevyplc,
o em se mohli pesvdit obyvatel Austrlie,
kde se Opuncie zcela jednoznan vymkly lidsk
kontrole a v nejpznivjch podmnkch zcela
vytlaily pvodn spoleenstvo rostlin. Tot dnes
hroz na jihozpad Madagaskaru, kde zavleen
Opuncie a cereusy naly ty nejlep podmnky
k ivotu.
Podvme-li se podrobnji na msta, kde maj kak
tusy pvodn rozen, zjistme, e zdaleka neros
tou jen na poutch, jak se vtina lid myln do
mnv. Ba naopak - v pravch poutch roste
piblin jen jedna tvrtina z celkovho potu
druh. Ostatn daly pednost mn drsnm pod
mnkm polopout, suchch step, opadavch
les i travinnch spoleenstev. Ovem s kaktusy
(zhruba 5 % druh) se lze setkat i v korunch pralesnch velikn, v tropickch detnch lesch.
Podrobnj informace o ivotnch podmnkch
na nalezitch kaktus jsou uvedeny na zatku
jednotlivch kapitol tto knihy.

vlevo: Eulychnia spinibarbis

Kaktusy pod drobnohledem

Krtce o stonku
Anatomick a morfologick stavba stonku kaktusu
odr podmnky, ve kterch tyto rostliny rostou.
Kaktusy pat mezi sukulentn rostliny, co je ter
mn zahrnujc v sob obrovsk mnostv druh
a rod z mnoha eled. Kad rostlina, kter je
schopna ve svm stonku poutat zsobu vody, je su
kulent; podle toho, kde si rezervu tvo, rozdlujeme
sukulenty na listov (nap. Aloe, Agave, Crassula,
Haworthia, Kalanchoe i Lithops), koenov (nap.
Ibervillea, Kedrostis nebo nkte zstupci rodu
Euphorbia) a stonkov, z nich netypitj a nej
znmj jsou prv kaktusy. Do tto skupiny vak
pat ada dalch eled a rod, nap. Pachypodium,
Stapelia, Trichocaulon, nebo nkte zstupci rodu
Euphorbia. Jinmi slovy tedy, kad kaktus je su
kulent, ale kad sukulent nen kaktus. Sukulence
(od slova succus = va) vznikla jako jedna z reakc
rostlin na nepzniv klimatick podmnky v oblas
tech, kde je limitujcm faktorem voda, respektive
jej nedostatek. Pedky kaktus byly pravdpo
dobn opadav nebo poloopadav listnat deviny,
kter si meme sten pedstavit jako dnes exis
tujc nejpvodnj kaktusy z podeledi Pereskioi
deae, jako jsou rody Pereskia nebo Maihuenia.
Nejzajmavjm na kaktusu je zvltn tvar
stonku, ktermu kaktusi s oblibou kaj tlo",
co je slangov vraz, kter botanit odbornci
sly jen velmi neradi. K vvoji sukulentnho
stonku dolo postupn, a to pedevm vlivem ne
pznivch klimatickch podmnek, kter se vy
znaovaly nedostatkem vody. Rostlina si nutn
potebovala zajistit zsobu vody, kter by j
umoovala bez problm pet i nejnepzni
vj obdob sucha. K tomu se u kaktus vyvinul
prv sukulentn stonek s pletivy schopnmi zadr
ovat v sob vt objem vody. Nutno vak podo
tknout, e voda je vzna ve form bunnch
v. Kdo si mysl, e po rozkrojen kaktusu z nj
vytee lahodn douek vody, ten je na velkm
omylu. Jiste kaktus me v poutnch podmn

kch zachrnit ivot na smrt vyznnmu poutn

kovi, ale to, co z kaktusu vytee, rozhodn nelze
pirovnat k osvujcmu npoji.
Kaktusy tedy postupem asu vytvoily stonky nej
rznji utven (viz tvary uveden v zhlav
u jednotlivch druh), ale majc spolen zklad
- velk objem pletiv schopnch udret zsobu
vody. K peit v aridnch podmnkch se vak
kaktusy vyzbrojily tak odlinm metabolismem,
kter jim dovoluje otevrat prduchy bhem
chladnj noci, nikoliv za slunnho a horkho
dne. Potebn C 0 2 tedy kaktus pijm v noci, do
ke ho uskladnit" ve vakuolch a teprve bhem
dne jej vyuv pi fotosyntze.
Trnit vzbroj
Nejbizarnjm orgnem kaktus jsou bezesporu
trny. Tady bychom mohli poopravit ast omyl, e
kaktus m ostny. Nikoliv, trn je toti pemnn
orgn, u kaktusu to je list, kdeto osten je vychlpenina pokokovch nebo podpokokovch vrs
tev. (Ostny m napklad re, o kter se zase ne
sprvn tvrd, e jej stonek je porostl trny!) Trny
u kaktusu se vyvinuly jednak jako mechanick
ochrana ped bloravci, ale tak jako ochrana
proti nadmrnmu slunenmu zen. Trny mohou
bt velmi tvrd, devit a pchav, nebo naopak
nesmrn jemn a pekovit. Nejobvanjmi
trny jsou drobn glochidie, vyskytujc se u z
stupc podeledi Opuntioideae. Ty jsou toti vy
baveny zptnmi hky, take se po zapchnut do
pokoky jen velmi obtn odstrauj. Dokonce
existuj ppady, kdy glochidie nesen pi bouch
vtrem zpsobily nepjemn, velmi bolestiv on
znty. Zptn hky na velkch trnech u opunci
maj jet jednu funkci. Snadno odlomiteln
lnky, nap. u Opuntia tunicata, se po zapchnut
do ke vtho savce odlom a ten je penese na
jin msto, kde zakoen a vytvo novou rostlinu.
Trny nkterch kaktus {Discocactus horstii) jsou
dokonce schopny v omezen me pijmat i vodu,
kter se na nich sr ve form rosy."

Schma vvoje bradavky a areoly: A) Z labnho pupenu (1) se zan tvoit areola, z bze apku listu (2) se u nkte
rch druh tvo bradavka. B) List se redukuje, bze se zvtuje. C) Na bradavce (3) se vytvo areola (4), ze kter rostou
trny a nkdy i kvty. D) Jindy kvty vyrstaj z axily (5), kter vznik v pad bradavky - Mammillaria.

Pklady extrmnch forem trn: A) siln devit, pn rhovan - Echinocactus texensis - horn okrajov (1), spodn
okrajov (2), stedov (3), B) jemn okrajov, vyrstajc z podlouhl sekyrkovit areoly - Mammillaria pectinifera

Nkter kaktusy se nejmn pznivm podmn

km pizpsobily tak vrstvou krystalickch
vosk na povrchu pokoky, kter vytvej ty
pick edav zabarven, jako je tomu nap. u n
kterch zstupc rodu Copiapoa. ada druh e
problm nedostatku vody velkm pemnnm
koenem (Peniocereus greggii, Gymnocactus sub
terraneus), kter slou jednak jako zsobrna
vody, ale zrove jako rezervn orgn, schopn po
ztrt nadzemn sti (uschnut, spasen, odlomen apod.) stonek znovu obnovit.
Podvme-li se na stonek kaktusu pozornji, zjis
tme, e trny vyrstaj ve skupinkch. Mstm,
odkud rostou, kme areoly a v podstat se jedn
o labn pupeny. U kaktus se tyto labn pu
peny posunuly na pici tzv. podaria, kter vzniklo
zakrnnm a zbytnnm spodn sti listu. U n
kterch kaktus se areola rozdlila na dv sti:
spodn, nejastji umstn v pad bradavky, nese
kvty a plody a nazv se axila.
Podarium vznikl pemnou listu dle mohutnlo,
a vytvoilo ony typick bradavky, nkdy t na
zvan marnily nebo tuberkule. U rodu Mammil
laria zvolil autor popisu rodu nzev prv podle
marnil. U mnoha rod, nap. u sloupovitch kak
tus nebo u rodu Astrophytum, netvo podaria
bradavky, ale prodluuj se smrem vzhru a dol,
m vytvej dal typick tvar pro kaktusy,
ebra.

pinovit sepaly podobn kalichu a vnitn barevn

petaly, pipomnajc korunu. Podle tvaru rozliu
jeme ti zkladn typy kvt - trychtovit, trub
kovit a zvonkovit. Naprost vtina kaktus m
kvty oboupohlavn, tj. se sammi i samimi po
hlavnmi orgny. Sami pohlavn orgny (blizna,
nlka, semenk) jsou uloeny uprosted kvtu,
sam (nitky a pranky) jsou umstny v nkolika
kruzch okolo nich. Vtina kaktusovch druh
m kvty pravideln neboli aktinomorfn (kvt lze
rozdlit nkolika rovinami soumrnosti). Men
poet druh m kvty soumrn neboli zygo
morfn (kvt lze rozdlit pouze jednou rovinou
soumrnosti na dv stejn poloviny). Typit z
stupci jsou nkter druhy rodu Matucana, Oreo
cereus, Schlumbergera aj. Prv tyto zygomorfn,
asto esovit prohnut kvty jsou obvykle navt
vovny kolibky, kte zajiuj jejich opylen.
Kaktusov kvty se pevn otevraj ve dne,
ale kvty nkterch rod jsou pizpsobeny
nonm opylovam (Discocactus, Echinopsis,
Neobinghamia aj.). Tyto kvty se zanaj otev
rat za soumraku, jsou vtinou bl a asto p
jemn von, co napomh liajm nebo jinm
nonm motlm i netoprm pi jejich vyhleEriosyce villosa

Kvty - eln krsa

Kvty jsou jednak vznamnm orgnem, kter
zajiuje reprodukci, ale tak tm, co pout pozor
nost kadho laika i odbornka. Jejich krsa a ba
revn pestrost je opravdu jen tko popsateln
a domnvme se, e kvetouc kaktus mus nad
chnout i toho nejvtho karohlda. Jak ji bylo
eeno, kvty vyrstaj z areoly nebo axily a ne
vytvej dn kvtn stonek, ale vyrstaj pi
sedle. Nkter nzvy kaktus jsou ponkud zav
djc, jako nap. Gymnocalycium (s holm
kalichem), protoe u kaktus nen kvt rozlien na
kalich a korunu, ale vytv nerozlien okvt.
Kvt kaktusu m vak vnj nazelenal nebo u-

Tvary kvt kaktus: A) trubkovit - Echinopsis kermesina, B) trychtovit - Gymnocalycium calochlorum, C) iroce
trychtovit (zvonkovit) - Pediocactus peblesianus

dvn. Kvty kaktus kvetou pomrn krtce,

co je dokladem jejich spornho reimu s vo
dou. Oteven kvt vypauje velk mnostv
vody, a tak ji za nkolik hodin po oteven nebo
druh den uvad. Zajmav je, e neopylen
kvt vydr dle erstv a oteven ne kvt
opylen. U Leuchtenbergia principis vydr ne
opylen kvt rozkvtat i tyi pt dn, kdeto
opylen kvt se teba dal den ji neoteve. Spl
nil sv posln a funkci a nen proto poteba dl
rostlinu vyerpvat.
Aby dolo k oplozen, je teba u vtiny kaktus
dvou jedinc stejnho druhu, tzn. e velk pro
cento kaktus je cizospranch. V prod pen
pyl vtinou hmyz, mn asto kolibci nebo ne

topi. Ve sbrce se o penos pylu z rostliny na

rostlinu star sm kaktus pomoc tteku nebo
vatovho tamponu. Existuj vak tak druhy Sa
mospran, nap. nkte zstupci rodu Rebutia
nebo Notocactus. K jejich opylen a oplozen po
sta vlastn pyl. Zcela zvltnm zpsobem sa
moopylen je tzv. kleistogamie; pi n k opylen
a oplozen dojde jet v poupti, take kvt se ne
rozvine a rovnou se vyvj plod. Kaktus je tedy
ochuzen o krsn kvt, ale m zarueno, e se
druh nespril s jinm, za vzniku nedoucho
hybridu. Tuto vlastnost lze pozorovat pedevm
u zstupc rodu Frailea.
Oplozen kvt, resp. semenk se mn v plod
a oplozen vajka se mn v semena, kter jsou

Schma kvtu kaktusu: A) iroce trychtovitho, B) trubkovitho - semenk (1), nlka s bliznou (2), tyinky (3), okvtn
lstky (4)

vlastn novou generac rostlin. Plodem u kaktus

jsou bu dunat nebo vyschav bobule. Mnoh
plody jsou velmi chutnm ovocem a nkter
Opuncie se pro plody dokonce pstuj jako kul
turn rostliny. Plody z polek s vyszenmi
Opuntia ficus-indica jsou asto jedinm zdrojem
pjmu domorodch obyvatel v suchch oblastech
Mexika.

Pstovn kaktus v kostce

Kaktusy jsou v podstat velmi nenron rostliny,
kter potebuj k ivotu minimum vody, dostatek
slunce a urit teploty bhem vegetace i v pr
bhu vegetanho klidu. Zkladn nvody jsou
tedy obsaeny ve form grafickch ikon u ka
dho druhu. V na knize nechceme popisovat de
tailn metody pstovn kaktus a je proto vhodn
zvolit pruku, kter se zabv vhradn tmto t
matem. Dleit je objasnit nkter termny, tka
jc se pedevm rozmnoovn kaktus, s nimi
kniha operuje v textu.
Vegetativn rozmnoovn kaktus je pomrn
jednoduch metoda, kdy k vypstovn novho
jedince pouijeme uritou st z matesk rost
liny - zek, odno, st trsu. Zvltnm zpso
bem nepmho vegetativnho rozmnoovn je
roubovn kaktus, kter pouvme pede
vm u obtn pstovatelnch druh nebo

u druh, kter nevytvej chlorofyl. Pro tento

el pouvme podnoe, spolehliv rostouc
druhy kaktus, na kter rouby dobe pirstaj
a dobe na nich vegetuj. Ze zkladnch pod
no lze jmenovat Myrtillocactus geometri
zans, Trichocereus pasacana, Eriocereus jus
bertii nebo Echinopsis eyriesii a pro roubovn
semenk s vhodou pouvme letorosty Pe
reskiopsis sp.
Generativn rozmnoovn kaktus m urit
specifika, kdy musme klcm rostlinkm vy
tvoit podmnky k rstu a pedevm prosted
bez patogennch hub a plsn. Jako optimln se
v tomto ppad nabz tzv. Fleischerova me
toda. Do zavaovac sklenice nasypeme asi 3 cm
vsevnho substrtu a tento nechme v troub i
v hrnci s vodou vysterilizovat. Po vychladnut
rozprosteme na povrch substrtu semena namoen vhodnm fungicidem. Ihned uzaveme
a umstme bu pod zivkov vsevn apart
nebo za okno, kam nedopad pm slunen z
en. Toto je velmi dleit faktor, protoe v ma
lm uzavenm prostoru me bhem krtk
chvle dojt vlivem slunenho zen k peht
a znien semenk. Teprve kdy semenky
doshnou dostaten velikosti a narstaj jim
prvn trny, meme zat opatrn vtrat, snio
vat vzdunou vlhkost a za njak as, kdy se
semenky zanaj tsnit, pistupujeme k prv
nmu pikrovn.

Amatrsk sbrka kaktus

11

Choroby a kdci
I kdy kaktusy nepochzej z Evropy, kdc
a chorob, kter na nich dok parazitovat, je i u ns
pomrn mnoho. Houbov choroby a bakterizy se
velmi rychle a jedinou innou pomoc je od
stranit zasaenou st stonku a pokusit se rostlinu
zachrnit bu zakoennm, nebo roubovnm.
kdci, kte se na kaktusech vyskytuj, pat mezi
sav kdce a zejm nejastjm nevtanm hos
tem ve sbrce je sav rozto Sviluka - v naich
podmnkch nejastji erven Sviluka chmelov
(Tetranychus urticae). Doke napchat obrovsk
kody a pletiva pokozen snm regeneruj jen
velmi pomalu. Na rostlinch se nejprve vytvo
edav, pozdji hndnouc povrch, kter v po
sledn fzi zane korkovatt. Sviluka je velmi ne
bezpen proto, e kdce nen prakticky vidt
a vtinou zaregistrujeme a prvn pznaky po
kozen rostlin. Zsah nesmme odkldat a m
vasnj aplikace insekticidu, tm vt ance na
zchranu rostlin. Dleit je pesn dodret nvod
vrobce a postik aplikovat nkolikrt po sob,
aby dolo k likvidaci vech vvojovch stadi.
ervci - vlnatka (Pseudococcus sp.) a koenovka
(Rhizoecus falciferi) -jsou tak nepjemnmi n
vtvnky, ale jimi zpsoben kody nejsou vti
nou tak rozshl jako u sviluky. Poznme je a od
halme vtinou vas, a to tak, e se na stoncch i
koenech objev mlo pohybliv, voskovm oba
lem potaen tlka tchto kdc. ervci mo
hou rostliny velmi oslabit pedevm bhem vege
tanho klidu. Jakmile zjistme jejich ptomnost
na koenech i na stoncch kaktusu, musme za
moen kaktus individuln oetit.
Proti vem kdcm je vhodn provst preven
tivn jednou i dvakrt aplikaci nkterho insekti
cidu v cel sbrce a vnovat zvenou pozornost
vskytu kdc pi zimovn kaktus.

Kaktusy ve svtle ochrany prody

Ochrana kaktus na jejich pirozench stanovi
tch je stle diskutovanm tmatem, kter prv
v poslednch letech nabr na aktulnosti.
Kaktusy se ve velkm dovely do Evropy, USA,
Austrlie, ale i do Japonska, kde byly pedmtem
pomrn vhodnho obchodu, ovem tento ne
kontrolovan sbr a vvoz skonil prakticky ped
druhou svtovou vlkou.
Vtina zem, kde kaktusy rostou, maj jejich v
voz striktn zakzn vlastnmi zkony o ochran
prody t kter zem. Nekontrolovanmu ob
chodu s kaktusy zabrauje tak fakt, e jsou
vechny druhy zahrnuty do I. a II. dodatku CITES
- mezinrodn mluva o obchodu s voln ijcmi
druhy rostlin a ivoich.
Bohuel, souasn situace je natolik patn, e
12

populace kaktus jsou ohroovny nikoliv sbrem

amatrskch pstitel a nadenc, ale pedevm
zvyujcm se tlakem lovka na stanovit, kde
kaktusy rostou. Zven potu obyvatel a jejich
uiven, vstavba silnic, tebn prmysl - to jsou
opravdov rizika, kter kaktusy v prod ohrouj
vc ne cokoliv jinho.
Zkaz sbru semen kaktus, nap. v Mexiku, je
hysterickm vyvrcholenm snahy nkterch
ochrnc" prody. Pitom sesbrn plod z n
kolika rostlin na jedn lokalit je pouhm a nepa
trnm zlomkem produkce semen druhu na danm
stanoviti. Jak ale ukazuje zkuenost z minulch
desetilet, je jasn, e prv semena pivezen do
Evropy dala zklad mnoha generacm novch
rostlin, m se pirozen snila poptvka po im
portnch rostlinch. Semena zskan z rostlin
s udanou lokalitou jsou zkladem botanicky hod
notnho materilu, o kterm v na knize hovo
me jako o rostlinch s ovenm pvodem.
Zskat v souasn dob povolen k vvozu kak
tus z jakkoliv americk zem je takka neei
teln problm, proto se mnoz kaktusi sna udr
ovat rostliny ve sbrkch s udnm lokality,
odkud pvodn materil pochzel. Jak se zd,
tento zpsob zachovn botanicky hodnotnho
materilu se u mnohch rod da, ale zle na
pelivosti kaktuse, zda opravdu nespr Thelo
cactus bicolor z Parras de la Fuente, Coahuila
s Thelocactus bicolor, kter vypstoval ze semen
v katalogu oznaench jako Huizache, San Luis
Potos.
Domnvme se, e tato situace bude muset vystit
v rozumn kompromis, kdy alespo pro studijn
a sbrkov ely bude mon zskat povolen
k dovozu semen, jejich sbr v dnm ppad
neme ohrozit stabilitu populace na lokalit.

Kaktusy ve slubch lovka

V oblastech, kde kaktusy rostou, domorodci do
k vyuvat tyto rostliny jako jeden z prodnch
zdroj, kter se v jinak pomrn chud krajin
nachz. Plody nkterch druh jsou vtanm
zpestenm jdelnku, jm si nahrazuj mn do
stupn ovoce. Nakysl bobule nkterch echino
cereus, ferokaktus nebo sloupovitch kaktus
(nap. Myrtillocactus geometrizans) i mamilri
sbraj domorodci pleitostn v krajin, jako my
sbrme v lese borvky i ostruiny. Jin je situ
ace s opunciemi, kter zmrn pstuj na pol
kch a jejich plody neslou pouze rodin, ale
jsou pro mnoh z vesnian i zdrojem pjmu,
protoe je prodvaj na trzch. Z opunciovch
plod, tzv. tuna, se vyrb i docela chutn dem,
nazvan qeuso de tuna". V kuchyni se vak vy
uvaj tak mlad lnky, nopalitos, kter se po
oitn upravuj nejrznjm zpsobem: sma

se, dus nebo nakldaj do sladkokyselho nlevu

jako nae okurky.
S opunciemi se dokonce experimentovalo jako
s krmivovou zkladnou pro skot. Kvli nevhod
nmu biochemickmu sloen jejich stonk vak
bylo od dalch pokus uputno a pro souasn
farme pedstavuj Opuncie pouze doplkov typ
krmiva, nikoliv zkladn zdroj, jak si to pedsta
vovali zemdlt odbornci.
Opuncie slouily jako ivn rostliny pro kdce
ervce noplovho (Dactylopius coccus), kter
byl odchovvn pedevm na Opuntia ficus-in
dica a na O. tomentosa. Z nj se zskvalo p
rodn erven barvivo koenila, pouvan
v mnoha odvtvch chemickho, kosmetickho
a potravinskho prmyslu. S vrobou syntetic
kch barviv zjem o koenilu ustal, ale v souas
nosti, kdy se lovk vrac k prodnm ltkm, za
n poptvka po tomto typu barviva opt stoupat.
Doba, kdy se ze semen kaktus, nap. z Carnegiea
gigantea, pipravovala mouka na vaen a peen,
je ji nenvratn pry, protoe ji nahradila vude
dostupn mouka kukuin nebo penin. S kak
tusy v podob kandovanho ovoce je ale mon se
potkat na tritch ve stedomexickch sttech do
posud pomrn asto. Mkk sti stonk Echino
cactus platyacanthus domorodci vykrajuj z rost
lin, proslazuj je nasycenm roztokem cukru
a prodvaj pod nzvem acitrn" nebo tak
dulce de visnaga".
Devnat stonky kaktus, resp. jejich zdevnatl
svazky cvn, slou i jako stavebn materil nebo

jako mnohdy jedin zdroj topiva. V minulosti se

hkovit trny kaktus pouvaly k lovu ryb, rovn
trny slouily jako jehly. To vak u je dvno mi
nulost, stejn jako trik pouvan rybi na Baja
California. Rozdrcen stonky Machaerocereus
gummosus nahzeli do vody, kde se z- nich uvol
nilo mnostv ltek omamujcch ryby, kter podle
svdk nehybn sbrali z hladiny.
Kapitola o halucinogennch a livch incch
kaktus by mohla vydat na samostatnou knihu,
a tak jen pipomeme, e v Mexiku a USA je nej
znmjm kaktusem pouvanm v minulosti
k ritulnm obadm Lophophora williamsii, na
zvan tak peyote nebo peyotl. Dky vysokmu
obsahu halucinogennch alkaloid je v Jin Ame
rice podobnm zpsobem vyuvn Trichocereus
pachanoi, ktermu tamn obyvatel pezdvaj San
Pedro.
Kaktusy jsou dnes ve vech subtropickch a tro
pickch sttech svta vyuvny jako nenron
a efektn rostliny do park a zahrad. V zemch je
jich pvodnho vskytu je vesnian pouvaj
tak jako iv ploty, kter vytvo neproniknutel
nou barira kolem domku nebo polka. Nasekan
stonky nap. Stenocereus marginatus i rznch
opunci velmi snadno zakoen a bhem nkolika
mlo let slou jako iv, kvetouc a nerezavjc
oplocen.
Pro kaktuse existuje jet jedno a snad hlavn
vyuit kaktus: je to celoivotn npl a ule
chtil hobby, sktajc nejen radost a uspokojen,
ale tak velk poznn prody.

Opuntia ficus-indica s plody sloucmi jako krmivo pro dobytek

13

1. Mexiko
Mexiko je z kaktusskho pohledu jakousi Mek
kou vech milovnk kaktus. Na jeho zem se
nachz nejvt poet druh a jsou mezi nimi
mnoh miniatury, endemick rody a pstitelsky
nejpitalivj kaktusy vbec.
Mexiko je na vchod i na zpad ohranieno vel
kmi masvy, kter se thnou severojinm sm
rem. Mezi nimi je centrln ploina, kter je po
kaktussk strnce tak velmi zajmav. Sierra
Madre Oriental, thnouc se od hranice s USA na
vchod Mexika, m mnoho zajmavch lokalit
a snad nejzajmavj msta lze nalzt v oblasti
Galeana, Rayones nebo Aramberri. Sierra Madre
Occidental je mn prozkoumna, ale pedevm
jej vchodn bo jsou mstem vskytu mnoha
zajmavch rod. Nhorn ploina, rozdlen do
ady malch poho, skt velk plochy, kde do
posud nebyl proveden tm dn botanick v
zkum a v souasn dob, s rozvojem vstavby no
vch cest a silnic, se stvaj i tyto kdysi mlo
pstupn oblasti dostupnj. Zcela zvltn a sa
mostatnou kapitolkou jsou oblasti jin od hlav
nho msta, kter se od severnho Mexika vrazn
li. Objevuj se zde rody kaktus, kter na severu
nenajdeme a nap. ve spolkovm stt Oaxaca
meme nalzt velmi zajmav zstupce rodu
Mammillaria. Stejn tak je zcela svrznm ze
mm poloostrov Baja California, kter jako by ani
k Mexiku nepatil. Ndhern scenrie hndoervench hor a blankytn modrho moe, doplnn
mohutnmi kaktusy a jinmi sukulenty, vytvej
dal kaktussk rj. Na tomto poloostrov a na
blzko lecch ostrovech rostou nejzajmavj
zstupci rodu Ferocactus a tak skvosty rodu
Echinocereus.
Kaktusy se v Mexiku rozily pedevm v polopoutnch oblastech ve spoleenstvech, kterm v
vod nejrznj sukulentn a suchomiln druhy.
Tyto zvltn rostlinn formace se nazvaj matorral" a podle polohy a zastoupen rostlinnch druh
se dl na matorral micrfilo", matorral rosetfilo" a matorral crasicaule". Kaktusy vak v Me
xiku rostou i v dalch rostlinnch formacch, jako
jsou nap. spoleenstva travin (pastizal") nebo po
loopadav such lesy (bosque subcaudicifolio").
Mexick kaktusy jsou v souasn dob pod ps
nou ochranou jak zkon zem, tak pod velmi
psnou ochranou mezinrodn. Bohuel, jejich
nalezit jsou dosti vrazn niena, take mnoh
ochransk opaten se mjej inkem, protoe
zvolna miz pirozen prostor, ve kterm kaktusy
rostly.
vlevo: Cephalocereus hoppenstedtii

Ancistrocactus megarhizus

Ancistrocactus

megarhizus

KULOVIT
Jeho zaazen na rove samostatnho druhu bylo
nkolikrt zpochybnno, ale podle naich pozoro
vn v prod a podle studia populac pbuznch
taxon se zd bt opodstatnn. esk kaktus
a cestovatel Alberto Vojtch Fri v nm dokonce
vidl natolik zvltn rostlinu, e pro nj vytvoil
samostatn rod a neplatn ho pojmenoval jako
Roseia castanedai. Vytv kulovit stonek irok
5-8 cm, asto i s nkolika odnoemi. Zdunatl
koen vytv pod zem pomrn mohutn zsobn
orgn. Spirlovit uspodan ebra jsou rozd
lena na knick bradavky, vysok asi 0,5 cm. Are
oly nesou vce ne 20 okrajovch trn a tyi trny
stedov, z nich jeden je nejdel, postaven sm
rem vzhru a asto hkovit zakonen. Kvt je
zelenolut, asi 2 cm irok.
V prod roste na mnoha lokalitch v mexickm
stt Tamaulipas, ale jaksi centrum rozen je
na rovinatch plochch v blzkm okol Ciudad
Victoria a tak na znm lokalit u Estancin Calles, kde roste spolen s Astrophytum asterias. Je
liko vytv pomrn velk dunat koen, je
dosti citliv na zlivku v nevhodnou dobu.
Snadno pak zahnv a bhem nkolika dn odu
mr. Jako nevhodn se jev plin zlivky b
hem chladnch dn a tak bhem letnch veder,
kdy kaktusy vtinou stagnuj a nerostou. Mn
zkuenm kaktusm je vhodn doporuit psto
vn roubovanch exempl, zkuenj pstitel
pak jist zvldnou kulturu pravokoennch rostlin
v propustnm a mrn zsaditm substrtu.

15

Ancistrocactus uncinatus

Ariocarpus

agavoides

KULOVIT

Ancistrocactus

uncinatus

SLOUPKOVIT
Stonek tohoto kaktusu je vtinou sloupovit,
me dosahovat vky a 15 cm, piem ka
nepesahuje 8 cm. Zajmav je svmi npadn
tmavmi kvty, kter jsou u uritch nalezitnch
forem tm hnd.
Vyskytuje se v centrlnch oblastech Mexika,
obv pevn kopcovit tern, ale lze ho nalzt
i v rovinch ve stt San Luis Potos. Ve sbrkch
se daleko astji ne nomintn varieta pstuje A.
uncinatus var. wrightii, vyznaujc se velmi dlou
hmi stedovmi trny, kter mohou u nkterch
jedinc dosahovat a 15 cm dlky. astji bv
zastoupena nejen kvli svmu ndhernmu otr
nn, ale tak kvli snazmu pstovn. Chcemeli roubovat, volme bu Myrtillocactus geometri
zans nebo Echinopsis cv. Jestlie jsme se rozhodli
pro pravokoennou kulturu, musme volit hodn
propustn substrt a zlivku aplikovat po rnu i
naveer, vdy jen za teplho poas.
Ancistrocactus uncinatus var. wrightii

Jedn se o jeden z nejzajmavjch druh rodu.

Stonek dorst ky a 5 cm, ale jeho vt st je
ukryta pod povrchem pdy. Nadzemn st stonku
je rozlenna na zk, asi 4 cm dlouh bradavky
se zelenoedou pokokou. Vlnat areoly jsou
umstny 1,5 cm od pice bradavky a vynikaj ob
zvlt na kulturnch rostlinch. Pokud jsou v p
rod rostliny seschl, bradavky jsou nahlouen
k sob a mrn stoen do stedu rostliny; v tako
vm stavu je prakticky vylouen je na lokalit
objevit. Po detch je vak bezpen prozrad n
padn ervenofialov kvty, irok a 5 cm, kter
se vyvjej na areolch mladch bradavek, take
rostliny kvetou jakoby z vegetanho stedu.
A. agavoides se vyskytuje v mexickm stt Ta
maulipas nedaleko msteka Tula, kde jsou po
sledn zbytky lokalit velmi ohroeny lidskou in
nost (skldka odpadk, pastva dobytka). Ne
dvno byla nalezena nov lokalita tohoto druhu ve
stt San Luis Potos, ale je velmi psn utajo
vna z obavy ped znienm. Jeho pstovn je po
mrn obtn a ve sbrkch ho kaktusi udruj
vtinou jako roubovan na vhodnou podno,
nap. na Myrtillocactus geometrizans. Samozej
m je mon pstovat ho i na vlastnch koenech,
a to v perfektn propustnm substrtu s pdav
kem drcen cihly, keramzitu, perlitu i trku.
Mnome prakticky jen vsevem semen, ale n
kdy i roubovnm odno.

Ariocarpus

bravoanus

KULOVIT
Zaazen tohoto druhu do botanickho systmu
v rmci rodu je problematick; nkdo jej povauje
za poddruh A. fissuratus, jin v nm vid spojo
vac lnek k A. kotschoubeyanus. Svm stonkem
se asi nejvce podob A. fissuratus ssp. hintonii,
ale jeho bradavky smuj vce nahoru. Velk fialovoerven kvt se objevuje na sklonku podzimu
a semena dozrvaj v beznu ptho roku.
Mstem vskytu tohoto vzcnho druhu je ne
smrn mal oblast v mexickm stt San Luis Po
tos; je pekvapiv, e se toto msto nachz pi
blin 1 km od hlavn silnice spojujc Mexico D.
F. a San Luis Potos. Roste na plochch vyve
nch mstech v hrubm kamenitm substrtu v
pencovho pvodu. Stonky jsou velmi dobe mas
kovny v pd a objevit tuto mikrolokalitu bez
pesn znalosti je pedem ztracen prce. S nej
vt pravdpodobnost roste i na jinch mstech,
ale bohuel, doposud se je nepodailo objevit. P
stovn je v tto fzi velmi omezen pro absolutn

Ariocarpus agavoides

Ariocarpus confusus

nedostatek jak rostlinnho, tak semennho mate

rilu. Velmi psn ochransk nazen a exi
stence zkona CITES nedovoluj vvoz rostlin ze
zem, co je v tomto ppad racionln opaten.
Na druhou stranu by bylo dobr leglnmi pro
stedky nasytit trh a poptvku, m se nejv
znamnji zabrn drancovn prodnch nalezi.

Tvar bradavek, stejn jako jejich postaven na

stonku, je nesmrn variabiln a li se rostlinu od
rostliny, lokalitu od lokality. Rov barva kvt
byla jednou z hlavnch a viditelnch odlinost od
druh A. retusus a A. trigonus.
Vskyt v prod je znm u mnoho let a sledo
van populace jsou pomrn poetn a stabiln,
nevykazujc v prbhu poslednch 10 let dn
dramatick bytek (co se o nkterch jinch dru
zch ci ned). Roste na nkolika lokalitch
v okol msteka Aramberri v mexickm stt Nu
evo Leon, kde osdluje roviny a mrn svait te
rny. Vude, kde se vyskytuje, je povrch zem po
kryt kameny vpencovho pvodu a jednotliv
rostliny rostou vtinou na otevench prostran
stvch, spe ne ve skrytu vy vegetace. Tak
kaktusi tento druh pstuj ji dlouh lta; spor
o jeho systematick zaazen vak zejm pinese
a podrobnj vzkum v ternu. Podle doposud
znmch daj se zejm jedn o rostlinu blzce
pbuznou A. retusus, s nm se i shodn pstuje.

Ariocarpus

confusus

KULOVIT
Platn popsan, ale velmi problematick taxon.
Autoi popisu sice jmno confusus = zmaten na
vrhli proto, e se jedn o zvltn, variabiln a do
posud nezhodnocen populace rostlin, ale zrove
je mon tvrdit, e zaazen druhu do systmu
rodu je takt zmaten. Rostliny jsou pomrn
velk - dorstaj pes 20 cm ky - a nadzemn
st m charakteristickou edozelenou barvu.
Ariocarpus bravoanus

17

Ariocarpus fissuratus

Ariocarpus fissuratus var. hintonii

Ariocarpus

dal dv variety, a to A. fissuratus var. lloydii a A.

fissuratus var. hintonii. Prvn vytv mohutn po
lokulovit stonky o ce a 20 cm a roste v poho
Sierra de Parras, druh m mal zplotl stonek,
kter nen vt ne 6 cm a v kamenitm ternu
s dkm porostem trav je velmi dobe maskovn.
Pro vechny ti taxony plat stejn pstitelsk z
sady. Pstujeme-li pravokoenn rostliny, musme
bt na potku a na konci vegetace velmi opatrn
se zlivkou. Pstebn substrt mus bt dobe vy
sychav a propustn. Roubovat je mon na
vechny bn pouvan podnoe. V ppad ariokarpus se vborn osvdily tak semenky
Echinopsis sp. velikosti vlaskho oechu, na kte
r roubujeme semene s prvnmi bradavkami.

fissuratus

KULOVIT
Stonek je rozdlen stejn jako u ostatnch ariokarpus na nadzemn st, v tomto ppad tvoenou
stechovit uspodanmi bradavkami, a pod
zemn st, kter plynule pechz v mohutn e
povit koen. A. fissuratus dorst velikosti a
15 cm a v dosplosti Vykvt na podzim a 5 cm
irokm, rovofialovm kvtem.
Vyskytuje se v severnch oblastech Mexika, ale
tak v Texasu. Tam je velmi populrn; pro jeho
originln vzhled mu Amerian kaj living
rock" neboli iv kmen. V Mexiku rostou jet
Ariocarpus fissuratus var. lloydii

18

Ariocarpus kotschoubeyanus

Ariocarpus

kotschoubeyanus

DISKOVIT

Stavbou stonku pat bezesporu mezi nejzajma

vj kaktusy. Mexit domorodci mu kaj pezuna de venado", co v pekladu znamen jelen
kopyto, spe vak pipomn mnohacpou hvz
du. Vt st stonku je ukryta pod povrchem
zem, proto v prod spatme jen vrchn ploky
bradavek. I tento druh se doke velmi dobe mas
kovat. Jeho stonek nedorst velkch rozmr
a exemple irok 7 cm jsou u podnmi obry.
Podobn jako ostatn zstupci rodu nem v dosp
losti dn trny. Pekrsn fialovoerven kvty
se vytvej na nejmladch bradavkch v blz
kosti vegetanho stedu a jsou a 3,5 cm irok,
take mnohdy zakryj celou rostlinku.
A. kotschoubeyanus je druh s obrovskm arelem
vskytu a s velkou promnlivost. Vyskytuje se na
severu Mexika a svm rozenm zasahuje a do
stt San Luis Potos, Quertaro a Zacatecas. Jako
typov lokalita bylo stanoveno msto nedaleko
msta Matehuala (San Luis Potos). V prod ne
daleko msta Tula v mexickm stt Tamaulipas
roste tak blokvt forma, uvdn jako varieta

A. k. var. albiflorus, nktermi autory povaovan

za samostatn druh. Pstovn obou zmnnch
taxon pat mezi dosti velk oky a kvetouc
pravokoenn rostliny jsou vdy skvlm sp
chem kaktuse.
Ariocarpus kotschoubeyanus var. albiflorus

19

Ariocarpus retusus z prody

Ariocarpus

retusus

KULOVIT

Nejznmj a nejastji pstovan zstupce rodu.

Druhov jmno retusus znamen tup, ve smyslu
nepchav, protoe nem dn trny. Jeho stonek
dorst velikosti a 25 cm, piem horn st je
tvoena trojbokmi bradavkami s edav zelenou
pokokou. Ze stedu rostliny vyrstaj na podzim
bl kvty se lutou bliznou a syt lutmi pra
nky. Kvty jsou pi plnm rozvit a 4 cm irok.
A. retusus je rozen na velikm arelu na severu
Mexika, kde roste na mrnch svazch kopc i na
vpencovch pahorcch, vdy vak na plnm
Ariocarpus retusus z kultury

20

slunci. Domorodci pouvaj jeho vymakanou

vu jako livo, ale tak jako halucinogenn
drogu s pomrn silnm inkem. Ve sbrkch se
setkme pedevm s roubovanmi rostlinami, ale
pi zven opatrnosti lze pstovat i rostliny na
vlastnch koenech. Druh mnome vsevem se
men. Po vyklen doporuujeme semenky rou
bovat na vrcholek rostlin rodu Pereskiopsis
a teprve po jedn i dvou seznch podno sez
nout a zapustit ji zcela do pstebnho substrtu.

Ariocarpus

scapharostrus

KULOVIT

Jen mlo kaktus se doke maskovat na lokalit

stejn dobe jako A. scapharostrus. Nen to dn
trpaslk, nebo dorst a 9 cm ky, ovem obje
vit ho na bidlicovch kopcch nen vbec snadn,
nebo v maskovn je skutenm mistrem. Jeho
beztrnn, tup zakonen bradavky maj edoze
lenou pokoku a jen sten n nad povrch bid
lin drt, kter pokrv jeho nalezit. Na prvn
pohled jsou rostliny k nenalezen. Perfektn je
vak prozrad 4 cm irok, ervenofialov kvty
s velkm mnostvm ziv lutch prank.
Druh se vyskytuje na velmi omezenm arelu
v tsn blzkosti msteka Rayones, lecho v me
xickm stt Nuevo Leon. Bohuel, vyhldky na
jeho peit v prod jsou pomrn mal. Tak ve

Ariocarpus scapharostrus z prody

sbrkch se vyskytuje pomrn vzcn a sbrkov

rostliny se jen mlo podobaj rostlinm z prody.
Roubov exemplre vak rostou bez vtch pot.

Ariocarpus

trigonus

KULOVIT
Na rozdl od ostatnch ariokarpus vytv kvty
na starch areolch, co m za nsledek, e asto
Vykvt celm vnekem blch kvt okolo te
mena. Jmno trigonus jasn poukazuje na trojbok bradavky, kter jsou piat a odstvaj od
stonku, kter me dorst do ky a 25 cm.

Druh se vyskytuje na pomrn velkm arelu na

severovchod Mexika, ovem oproti nkterm
ostatnm ariokarpusm osdluje msta s nzkou
nadmoskou vkou do 500 m n. m. Pstovn je
obdobn jako u druhu A. retusus. Dosplosti, kdy
tyto ariokarpusy ji bezpen kvetou, dosahuj
rostliny na vlastnch koenech piblin za deset
let, kdeto roubovanci mohou kvst ji tetm ro
kem po vsevu.
Ariocarpus trigonus

Ariocarpus scapharostrus z kultury

21

Astrophytum asterias

Astrophytum

asterias

DISKOVIT

Tento beztrnn kaktus upout svm vzhledem na

prvn pohled. Jeho ploch stonek dorst velikosti
asi 8 cm a m velmi elegantn a pravideln le
nn, dan plochmi ebry, ale tak plstnatmi
areolami. V neposledn ad se na jeho krse po
dlej i pravideln rozmstn bl vloky. Do
osudu tohoto druhu zashl i esk kaktus Al
berto Vojtch Fri, kter ho v Mexiku znovu obje
vil a v roce 1925 dovezl opt do Evropy.
A. asterias roste v ninnch oblastech vchodn
Astrophytum capricorne

22

sti mexickho sttu Tamaulipas. Dodnes exis

tuje nkolik lokalit tak v Texasu. Bohuel, obsa
zuje lokality vhodn svou polohou a pdou tak
k pstovn zemdlskch plodin. Proto pat
k velmi ohroenm kaktusm. Kaktusi mno
tento druh v pomrn znanm mnostv, pesto
se vak jedn o pomrn choulostivou rostlinu,
kter jen neochotn toleruje zvan pstitelsk
chyby.

Astrophytum

capricorne

SLOUPKOVIT
Druhov jmno capricorne znamen v pekladu
kozorohy, co se vztahuje k zakroucenm trnm,
kter autorovi popisu zejm pipomnaly rohy
kozoroha. Stonek tohoto druhu je v prod krtce
sloupkovit (vka 60 cm, ka 15 cm), i kdy ve
sbrkch m spe kulovit charakter. Epidermis
je vlokovan a v nejmlad, rstov zn maj
vloky hndavou barvu, kter se postupn mn
v blou. A 7 cm dlouh trny mohou z nejstarch
areol odpadvat, nebo se lmou. Krsn leskl,
ziv lut kvty jsou a 7 cm irok a maj
tmav erven jcen.
V prod je druh rozen v jin sti mexickho
sttu Coahuila a tak se objevuje v sousednm
stt Nuevo Leon. Mezi pstiteli je nesmrn obl-

Astrophytum capricorne var. crassispinum

ani na jednom z navtvench mst jsme rostliny

podobn tomuto druhu neobjevili. Ve sbrkch se
vyskytuje vtina rostlin, kter vbec neodpov
daj popisu a mnoz kaktusi se myln domnvaj,
e prv oni vlastn prav A. capricorne var. cras
sispinum. Pro tento ppad je zejm, e nejcen
nj rostliny odpovdajc popisu pochzej z ov
enho zdroje, kdy znme pvod semen, ze
kterch byly dan rostliny vypstovny. I o rost
lin na obrzku mme jist pochybnosti, jeliko
ani u n nen mon prokzat pvod semen.

Astrophytum
ben a nechyb asi v dn sbrce. Pi dodren z
kladnch pravidel - vysychav substrt, zlivka po
dokonalm proschnut a zimovn za naprostho
sucha - nejsou s pstovnm problmy.

myriostigma

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Tm zhadami a mty opeden rostlina. Jej

popis hovoil o hrubotrnnm A. capricorne bez
vloek a s kvtem, kter je ist lut, bez erve
nho jcnu. Dlouho se nedailo tento kaktus v p
rod objevit a dnes vme, e se asi opt jedn
o pouhou selekci vyhrannch forem rostlin
s takto popsanm habitem. Je vak docela mon,
e rostliny, podle kterch byl popis uskutenn,
opravdu pochzej ze zapomenut lokality, kterou
dn z kaktusskch cestovatel v poslednch
letech neobjevil.
Vskyt je udvn ze dvou mst, vdy vak z me
xickho sttu Coahuila. Jeden daj hovo o okol
msta Parras de la Fuente, druh o poho Sierra
de Ovejas nedaleko msta Cuatro Cienegas. Po
pulace v obou mstech jsou nm dobe znmy, ale

Pokoka je poseta obrovskm mnostvm blch,

vatovitch vloek, co jist vedlo autora popisu
k druhovmu jmnu myriostigma, co v pekladu
znamen s mnoha body. Tento beztrnn kaktus
dorst pomrn znan velikosti. V mld roste
kulovit, ve st vytv sloupkovit stonek
o ce 15 cm a o vce pes pl metru. Krsn
lut kvty jsou pi plnm oteven a 6 cm irok.
Vechna astrofyta vytvej zajmav semena, asi
3 mm dlouh, hnd, zvltnho miskovitho
tvaru.
Tento druh obv prakticky celou nhorn ploinu
stednho Mexika a velmi asto roste v pistnn
ke i trav. U ns vak vyaduje stanovit na pl
nm slunci. Mno se snadno vsevem semen,
kter erstv vborn kl. Semenkm v po
ten fzi vvoje dopejeme mrn pistnn.
Prakticky vechny druhy astrofyt vytvej mezi
sebou kence, kte bvaj tvarov velmi rozma
nit. Nutn je vak vst pesnou evidenci o poku
sech, aby nedochzelo k nechtn zmn hybrid
nho jedince s botanickm druhem. Kaktusi ps
tuj tak A. myriostigma zcela bez vloek; dlou
holetou snahou o vbr tchto holch rostlin se
podailo tuto odchylku ustlit a dnes bv ozna
ovna jako A. myriostigma f. nudum.

Astrophytum myriostigma

Astrophytum myriostigma f. nudum

Astrophytum capricorne
var. crassispinum
KULOVIT

23

Astrophytum myriostigma f. quadricostatum

Astrophytum myriostigma
var. strongylogonum
KULOVIT
lenn na variety a formy je u astrofyt mon
peceovno, ovem A. myriostigma var. strongy
logonum si statut variety pln zaslou. Jedn se
o rostliny z oblasti okolo msteka Guadalcazar
v mexickm stt San Luis Potos, kter se v
razn odliuj plom rstem, oblmi ebry a po
mrn velkmi kvty. Ve sbrkch je tato varieta,
bohuel, pomrn asto zkena s jinmi ekotypy
A. myriostigma, take rostliny mnohch kaktu
s, veden pod tmto oznaenm, jsou botanicky
zcela bezcenn.

Astrophytum

ornatum

SLOUPOVIT

Podle latinskho nzvu quadricostatum je zejm,

e se jedn o tyebernou formu, kter je mnoha
autory povaovna za varietu i dokonce samo
statn druh. V prod se vak tyto tyebern
rostliny vyskytuj na lokalit spolen s norml
nmi ptiebernmi, a pouze dlouholetou snahou
lovka dolo k vyselektovn lini, kter maj t
m vhradn tyebern potomstvo. Dnes se
proto ve sbrkch vyskytuj tyto rostliny zcela
bn. Snaha pstitel jde jet dl a nyn se za
naj objevovat i trojebern rostliny A. myrios
tigma forma tricostatum. Ty vak doposud nikdo
v prod neobjevil, a proto jde o podchycen od
chylky vznikl v kultue.

Bezesporu nejvt zstupce rodu, kter me do

rstat do metrov vky pi ce stonku asi 30 cm
(nejvt obi v prod m tm 2 m!). Na ost
rch hranch eber jsou plstnat areoly, z nich
vyrstaj 5-7 cm dlouh trny, zbarven lut a
hnd. Podle utven eber, podle barvy pokoky,
dlky trn, velikosti kvt a tak podle mnostv
vloek bylo popsno mnoho variet, kter vak
ztrcej smysl. A. ornatum je velmi promnliv
druh a na jedn lokalit lze najt snad vechny do
posud popsan variety pohromad. Odbornci
proto rozliuj vechna astrofyta (a nejen je) pe
devm podle msta vskytu. Dnes je znmo nko
lik typickch lokalit tohoto druhu, z nich asi nej
znmj je v okol msteka Metztitln ve stt
Hidalgo. A. ornatum je ve sbrkch velmi roz
eno a skupina kvetoucch rostlin je opravdovou
pastvou pro oi, a to nejen pro krsu kvt, ale
tak kvli variabilit otrnn, vlokovn a dalch
znak. Bohuel, prvnch kvt se u tohoto kaktusu
dokme za vce ne 15 let od vsevu semen.

Astrophytum myriostigma f. tricostatum

Astrophytum myriostigma var. strongylogonum

Astrophytum myriostigma
f. quadricostatum
KULOVIT

24

Astrophytum ornatum

Aztekium hintonii z prody

Aztekium hintonii
KULOVIT
Kdy se v roce 1992 objevil v mexickm kaktusskm asopise popis tohoto druhu, nikdo ne
chtl vit, e se nejedn o aprlov ert. Takto v
znamn objev mezi kaktusy nebyl toti uinn ji
adu let (spolu s tmto aztekiem autoi popsali
i nov, zcela svrzn rod Geohintonia). Kaktu
si znali mnoho destek let miniaturn A. ritteri,
jeho je A. hintonii nkolikansobnou zvteninou. V prod toti dorst 30 cm vky pi ce
stonku piblin 20 cm - a to jsme mli monost
pozorovat jedince jet vt. Je zajmav tak

svmi pn rhovanmi ebry. Trny se udruj

pouze na temenu, kter je vyplnno jemnou edolutou plst. Z vrcholu vyrstaj a 3 cm irok
ervenofialov kvty.
A. hintonii roste v mexickm stt Nuevo Len
v poho Sierra Tapias. Nalezit je sice vrazn
omezen, ale hustota populace je natolik velk, e
nehroz jej ohroen. Vyhledv kolm stny se
sdrovcovm podkladem, kde roste spolen
s Geohintonia mexicana. Ve sbrkch se objevuj
prvn semenky. Zkuenost s pstovnm A. hin
tonii nen zatm mnoho, ale obecn plat tot
jako v ppad A. ritteri.

Aztekium hintonii z kultury

25

Aztekium ritteri z kultury

mch bidlicovch stnch v hlubokch kaonech

masvu Sierra Madre Oriental. Bohuel, jeho na
lezit jsou velmi omezen a doposud jsou znma
pouze z okol Rayones v mexickm stt Nuevo
Leon. Natst vak le v mstech pro lovka
nepstupnch, a tak snad nehroz znien tohoto
pekrsnho kaktusu v prod. Mezi kaktusi je
nesmrn populrn. V naprost vtin ppad se
pstuj roubovanci, protoe tato miniatura s pra
chovmi semeny velmi pomalu pirst. Jako nej
vhodnj postup se jev pechodn roubovn na
Pereskiopsis a teprve po urit dob peroubovn
na trvalou podno. Samozejm lze pstovat i pra
vokoenn rostliny, to vak vyaduje mnoho zku
enost. Krom vsevu semen tzv. Fleischerovou
metodou (viz kapitola Pstovn kaktus) lze druh
rozmnoovat i vegetativn - roubovnm odno.

Backebergia

militaris

SLOUPOVIT

Aztekium

ritteri

DISKOVIT
Jeliko tento donedvna jedin zstupce rodu pi
pomnal stavbou svho stonku plastiky mexic
kch Aztk, pojmenoval autor popisu tento
zvltn rod Aztekium. Pat mezi nejmen me
xick kaktusy vbec a jeho ploe kulovit stonek
dorst ky sotva 5 cm a vky 3 cm. Trny se
udruj pouze na nejmladch stech u temena
kaktusu a jsou maximln 0,5 cm dlouh. Rovobl kvty se objevuj na potku lta a jejich
ka pi plnm rozvit nepesahuje 1 cm.
A. ritteri obv extrmn typ stanovit na kolAztekium ritteri z prody

26

Cel rod byl pojmenovn na poest jednoho z nej

vtch odbornk na ele Cactaceae, nmec
kho profesora Curta Backeberga. Rod je mono
typick (obsahuje pouze jedin druh). Stromovit
Backebergia militaris

kaktus B. militaris dorst vky a 6 m a na kon

cch vtv nese zlatolut terminln ceflium.
Rostlina se v prod vyskytuje na velmi omeze
nm zem v mexick stt Michoacn. Kvli
svm rozmrm pat mezi mlo atraktivn kak
tusy, i kdy svm habitem a ndhernm cefliem
si pozornost kaktus jist zaslou. Ve sbrkch
se skoro vbec nevyskytuje; jeho vzcnost je dna
tak tm, e je zaazen do prvnho dodatku listiny
CITES (ne vdy vak odpovd reln zaazen
rostliny mezi takto ohroen druhy).

Cephalocereus

Cephalocereus senilis

hoppenstedtii

SLOUPOVIT
Velmi krsn druh, dorstajc vky a 10 m pi
prmru stonku a 30 cm. Nen tak porostl trny
jako jeho populrnj pbuzn (viz ne), ale se
menky jsou tak velmi pkn. Ve vysokm st
vytv bon ceflium, ze kterho vyrstaj a
8 cm irok bl kvty.
Druh je rozen v jinm Mexiku ve stt Puebla,
kde porst svahy v Tehuaknskm dol. Ps
tovn je stejn jako u C. senilis, kter je ve sbr
kch zastoupen astji ne C. hoppenstedtii.
Cephalocereus hoppenstedtii

Cephalocereus

senilis

SLOUPOVIT
Velmi populrn staeek", kter kadho zau
jme svmi dlouhmi blmi, vlasovitmi trny.
Obzvlt elegantn vypad jako nkolikaron
semenek, ale i velk exemple jsou ozdobou
kad sbrky. Dorst vky a 10 m a nap.
v Barranca Venados i v Barranca de Metztitlan
(Hidalgo, Mexiko) vytv pekrsn scenrie.
Proto je toto msto tak poeticky nazvno dol
starc".
Na Kanrskch ostrovech jsou velk plochy n
kterch pstren oszeny prv tmto druhem, je
mu se zde vborn da. Proto se odtud dov na
kontinent obrovsk mnostv semenk i semen.
Pstovn nen nijak sloit, jen zimn teploty by
nemly dlouhodob klesnout pod 10 C. Druh je
i pes sv hust otrnn pomrn choulostiv na
prvn slunen paprsky, kter mohou po zim zp
sobit poplen pokoky.

27

Coryphantha bowringii

Coryphantha

bowringii

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Ve st vytv mrn sloupky, vysok asi 10 cm

a irok okolo 7 cm. Vrazn bradavky maj zele
noedou pokoku, stedov trn je mrn hkovit
ohnut smrem k bzi rostliny. Kvt je pomrn
velk, a 6 cm irok, syt lut barvy s ervenm
jcnem. Druh pat do taxonomick komplikova
nho okruhu rostlin okolo C. difficilis.
C. bowringii najdeme v severomexickm stt
Coahuila na skalnatch vpencovch vrcch. TyCoryphantha bumamma

28

pov lokalita nen pesn znma. Mezi pstiteli je

tato koryfanta rozena, vtinou je pstovna
pravokoenn, nesn dlouhodob pemoken,
na kter reaguj pedevm star rostliny ztrtou
koen. Ty se pak obnovuj dosti obtn.

Coryphantha

bumamma

DISKOVIT - KULOVIT

Ploch nebo i kulovit stonek (pedevm v kul

tue), irok a 20 cm. Ploch hrbolce, na kter je
rozdlen, nesou pouze okrajov trny a v pad bra
davek se vytv dosti velk mnostv bl vaty.
Rostlina je tak charakteristick svmi silnmi,
tm epovitmi koeny, kter vytvej ji i mal
semenky. Kvt vyrst z bl vaty na temenu
rostliny, je lut a pln rozvit me bt a 5 cm
irok. Plodem je zelen dunat bobule vlcovi
tho tvaru, kter obsahuje a 4 mm dlouh, hnd
semena.
Jej arel rozen je irok a meme ji objevit na
mnoha lokalitch nkolika mexickch stt (Morelos, Michoacn, Guerrero a Oaxaca). Je blzce p
buzn s C. elephantidens, od kter se li barvou
a men velikost kvt. Mezi kaktusi je velmi
rozena, ale v posledn dob se v nabdkch mn
objevuj semena. Vsev nen obtn, ale je vhod-

Coryphantha elephantidens

Coryphantha erecta

nj ji od potku pstovat rostlinky v hlub n

dob pro lep rozvoj koenovho systmu. Po
dobn jako vtina koryfant je tak asto napadna
svilukou, kter doke rostliny okliv pokodit.
Zimovn v chladnu a nejlpe na svtle je zrukou
bohat nsady kvt v pt sezn.

km stt Hidalgo, kde je soust bohatho spo

leenstva kaktusov flry. Roste jednak na oteve
nch plochch, ale tak ve stnu pod prutnatmi
kei. Pstovn je podobn jako u ostatnch z
stupc rodu. Nutn je umstn na plnm slunci
a propustn substrt s mrn alkalickou reakc.
Chladn zimovn me bt i ve tm.

Coryphantha

elephantidens

DISKOVIT - KULOVIT
Ploch a ploe kulovit stonek roste vtinou
jednotliv a jen vjimen ve st zane tvoit od
noe. Nejvt jedinci dorstaj ky a 25 cm.
Vrazn bradavky nesou areolu, z n vyrst nej
astji 5-9 okrajovch trn lutohnd barvy.
V pad bradavek se tvo velk mnostv bl
vaty. Ozdobou druhu jsou vak kvty, kter bvaj
nejastji rovofialov se svtlejm jcnem.
Druh pochz ze stednho Mexika, kde osdluje
pedevm travn spoleenstva na dobe vyvinu
tch pdch. I pes to, e kvete a za mnoho let
(obvykle 10 let a vce), pat dky svm kvtm
mezi velmi atraktivn kaktusy. Pstovn nen ob
tn; pedpokladem spchu jsou vyvinut, kl
iv semena. Pozor, stejn jako u vech koryfant,
na napaden svilukou, kter na rostlinch zane
ch jen zt napraviteln kody.

Coryphantha

Coryphantha georgii
KULOVIT
Ploe kulovit a mrn sloupovit rostliny, jejich
stonek je rozdlen do uch bradavek, zakone
nch mrn elipsoidn areolou, ze kter vyrst 8-9
okrajovch trn a jeden jehlovit stedov trn. Kvt
je svtle lut a smetanov, piem vnj okvtn
lstky maj ervenohnd stedov prouek.
V prod se lze s touto koryfantou setkat v me
xickm stt San Luis Potos, kde roste v nad
moskch vkch okolo 2 000 m. Ve sbrkch
pat k mn pstovanm druhm, ale jej kultura
nen nijak nron a neli se od dalch koryfant.
Coryphantha georgii

erecta

SLOUPKOVIT
Sloupkovit stonky dorstaj vky okolo 30 cm
a ky 6-8 cm. Rozpadaj se na kuelovit bra
davky, na jejich pici je areola, ze kter vyrst
8-14 okrajovch a 2-4 stedov trny. Vechny
maj lutohndou barvu a rostlinu tm zahaluj.
Svtle lut kvty se objevuj bhem pozdnho
jara a na potku lta a jsou a 6 cm irok.
Druh roste napklad v dol Metztitlan v mexic-

29

Coryphantha longicornis

Coryphantha pallida

Coryphantha longicornis

Coryphantha neglecta

KULOVIT

KULOVIT

Jeden z pekrsnch zstupc rodu, kter tvo

jednotliv stonky, dorstajc v evropskch pod
mnkch spe kulovitch rozmr, v prod jsou
nejstar exemple i mrn sloupkovit, 20 cm
vysok a 10 cm irok. Knick bradavky nesou
na pici kruhovit areoly, ze kterch vyrst nej
astji 12 krtkch okrajovch trn a 3 siln,
tmav trny stedov, z nich nejspodnj je a
2,5 cm dlouh. Kvt vyrst z vlnatho temene,
m 3,5 cm ku, je cel lut, stejn jako tyinky
a nlka s bliznou.
I kdy jsme po tto koryfant v prod ptrali, ni
kdy nebyla nae vprava spn. Podle literatury
se m vyskytovat v mexickm stt Durango
v okol eky Rio Nazas, ale bli daje o vskytu
druhu nm nejsou znmy. Zklady pstovn jsou
stejn jako u ostatnch koryfant. Pozor na poko
zen svilukou. Ve sbrkch se nevyskytuje asto,
co je zejm zpsobeno malou nabdkou semen,
jimi se vhradn rozmnouje.

Vtinou roste jednotliv, teprve ve vym st

me vytvoit od bze nkolik mlo odno. Sto
nek je kulovit, v kultue se nkdy protahujc do
mrnho sloupku, nepesahuje vak ku 6-7 cm.
ebra se rozpadaj na bradavky vysok a irok
necel 1 cm. Ovln nebo i kruhovit areoly ne
sou blou pls a z n vyrst 15-17 okrajovch trn
a 1 trn stedov, dosahujc dlky asi 1,5 cm.
Kvty jsou u dosplch exempl velk a 4 cm.
Vnj okvtn lstky maj hndav stedn prou
ek, vnitn okvtn lstky jsou ist lut. Kvty
se objevuj v srpnu a po jejich oplozen se vyvj
olivov zelen plod, ukrvajc svtle hnd, asi
1 mm dlouh semena.
Domovem tto koryfanty jsou severn oblasti Me
xika, ale jej arel vskytu je nespojit a rostlina se
objevuje na nkolika mstech, vzdlench od sebe
nkolik set kilometr. Roste jednak v okol msta
Monclova ve stt Coahuila, ale tak nedaleko
Monterrey u msteka Higueras, kde jsme ji tak
pozorovali. Typovou lokalitou je vak Cuesta de la
Muralla v Coahuila, piblin na 151. km silnice
Mex. 57 mezi Monclova a Piedras Negras. Ve sbr
kch je to pomrn vzcn a mlo rozen kory
fanta. Dlouho unikala pozornosti kaktus a tak
nebyla v minul dob pli asto pozorovna v p
rod. Je vak nesmrn elegantn, snadno pstovateln a nenron. Jej nroky lze srovnat s ostat
nmi zstupci rodu, nutn je vak chrnit ji ped
svilukou, kter ji s oblibou napad.

Coryphantha neglecta

Coryphantha

pallida

KULOVIT
Vtinou roste solitrn, ale ve starm vku me
vytvet i odnoe, v prod asto vytv skupiny
tajc a deset jedinc. Epidermis je zelenoed

30

a spirln ebra se rozpadaj do vraznch brada

vek. Okrajovch trn bv 20, stedov trny nej
astji 3, vdy vak siln a nejastji hndoern.
Velik kvt m ku okolo 7 cm, okvtn lstky
jsou lut, stejn jako blizna i nlka. Krsn kon
trastn jsou erven nitky a oranov pranky.
Plod je zelen bobule, kter dozrv tm a po
jednom roce.
Druh pochzejc ze stedomexickch stt Pu
ebla a Oaxaca, kde roste na mnoha lokalitch,
vdy s vpencovm podkladem. Doprovodn ve
getace se mn, ale msta jejho vskytu vtinou
pat k druhov nejbohatm spoleenstvm su
chomilnch rostlin. Pozorovali jsme ji v ternu
mnohokrt, ale asi habitem a otrnnm nejkrs
nj populace se vyskytuj v okol msta Tehuacn. Propustn a mrn zsadit substrt je zkla
dem spnho pstovn. Sesazenm nkolika
jedinc do misky vznikne pekrsn skupina rost
lin a zrove jim poskytneme dostatek prostoru
pro vytvoen velkho koenovho systmu. Mno
en vsevem semen je podobn jako u ostatnch
koryfant, musme ale potat s tm, e tento druh
roste pomalu a e se prvnch kvt dokme
zhruba a za deset let.

Coryphantha

palmeri

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Solitrn rostouc kaktus, kter vytv kulovit
nebo mrn sloupkovit stonek, 6 cm irok
a o mlo vy. Je rozdlen do spirlovit uspo
danch kuelovitch hrbolc, na jejich pici je
areola, ze kter vyrst 11-14 okrajovch trn
a obvykle jeden trn stedov. Ten je silnj
a tmav zbarven. lut kvty vyrstaj z vlnatho
stedu rostliny a maj pi plnm oteven ku asi
3 cm. Zelen plod rostlina uchovv tm deset
msc ve stonku, teprve pak vytla zelenou, ku
elovitou bobuli plnou hndch semen.
M nesmrn irok arel vskytu a proto je tak
Coryphantha palmeri

Coryphantha pseudoechinus

tak variabiln. Vyskytuje se v mexickch sttech

Durango, Zacatecas, Coahuila, Nuevo Leon a Ta
maulipas, kde roste jak ve vych nadmoskch
vkch, tak i v nich rovinatjch oblastech.
Dky variabilit meme sestavit velmi zajmavou
kolekci tohoto druhu z raznch lokalit. Samotn
vsev semen nen obtn a rostliny za 5-7 let spo
lehliv kvetou. Snej pln slunce, chladn zimo
vn i ve tm, ale musme dvat bedliv pozor na
sviluku, kter rostliny velmi rda napad.

Coryphantha

pseudoechinus

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Vrazn a zajmav druh, kter se do kultury vce
rozil teprve v poslednch letech. Vytv jednot
liv, mrn sloupkovit stonky, vysok asi 9 cm
a irok okolo 5 cm. Pad bradavek je v horn po
lovin tla vyplnno blou vatou. Okrajovch trn
bv 18-25 a jsou 1-1,5 cm dlouh. Stedov trn
vyrst z areoly pouze jeden, je katanov hnd
a pes 2 cm dlouh. Kvty vyrstaj pobl temene,
maj svtle nebo tmav rovofialovou barvu a je
jich ka je a 3 cm. Plodem je zelen dunat bo
bule, pln drobnch svtle hndch semen.
Arel vskytu je pomrn irok, ale nespojit.
Rostlina se nachz na izolovanch lokalitch a za
jaksi centrum vskytu lze povaovat poho
Sierra de La Paila, kde ji lze objevit v dosti hust
keovit vegetaci. Osdluje vak mn zastnn
msta. Dal lokality se krom mexickho sttu
Coahuila nachzej i ve stt Zacatecas, kde ji sb
ral Ch. Glass na 71. km silnice . 49. Vsev semen
a nsledn kultivace semenk nen nijak n
ron, jen je nutn rostlinm dopt dostatek
slunce a bhem lta i pomrn hodn vody. Mal
rostlinky jsou vak choulostiv na nevhodnou z
livku bhem chladnch dn a stejn jako ostatn
koryfanty bvaj asto pokozovny svilukou.
Kvete bhem pozdnho lta a do konce vegetan
sezny.

31

Coryphantha retusa

Echinocactus grusonii f. albispinus

Coryphantha retusa

Echinocactus

KULOVIT - SLOUPKOVIT

KULOVIT

Blzce pbuzn druh ke C. bumamma, charakte

ristick kulovitm i mrn sloupkovitm ston
kem, irokm 4-10 cm. Stonek je rozdlen na bra
davky uspodan do 8 a 13 spirlnch ad. Pad
bradavek je smrem k temenu vyplnno blou va
tou. Z eliptick areoly vyrst 6-12 okrajovch
trn. Nkte autoi rozliuj vce otrnnou vari
etu, kterou nazvaj C. retusa var. melleospina, se
17-19 okrajovmi trny v jedn areole. Kvt je
lut, asi 4 cm irok. Plodem je zelenav kyjovit
bobule, obsahujc hnd, podlouhl semena.
V prod se s tmto druhem setkme na pomrn
irokm arelu v mexickch sttech Puebla a Oa
xaca, kde roste v spoleenstvu trav, kter se na
zv pastizal. Pstovn je stejn jako u ostatnch
koryfant. I tento druh je s oblibou napadn svilu
kou. Obzvlt pi teplm zvru sezny se jej
kalamitn vskyt me projevit nepknmi postmi msty na pokoce rostlin, kter jen obtn
odrstaj. Druh rozmnoujeme vsevem semen,
piem semene kvetou poprv za 5-7 let.

Tato zlatotrnn koule je bezesporu jedenm z nej

znmjch kaktus vbec. Lze ji spatit prakticky
v kad sbrce kaktuse a je ozdobou kad bo
tanick zahrady v oddlen se suchomilnmi rost
linami. Dorst velikosti pes 1 m, piem stonek
je rozdlen do vce ne ticeti eber, kter nesou
zlatolut trny, dlouh a 7 cm. Pomrn mal
kvty (irok jsou pouze 5 cm) se objevuj a po
mnoha desetiletch.
V prod se E. grusonii vyskytuje ji pomrn
vzcn, akoli v evropskch sbrkch a pstrnch
pat k nejrozenjm druhm vbec. Obrovsk
plante" lze spatit na Kanrskch ostrovech,
kde kaktusm svd nejen sloen pdy a prbh
teplot, ale tak ist vzduch a od zahradnk do
staten zvlaha a obasn pihnojen. Krom
formy lutotrnn existuje jet forma s blmi trny
(E. grusonii f. albispinus) a tak zcela beztrnn.
S pstovnm tohoto kaktusu nejsou dn pro
blmy. Mno se vhradn vsevem semen, kter
velmi ochotn kl i po nkolika letech. Pes lto

Echinocactus grusonil

Echinocactus grusonii, beztrnn forma

32

grusonii

meme vydatn zalvat, ale bhem zimy nesm

rostliny dostat ani kapku vody. Dnes je mon
koupit ve specializovanch obchodech kvetouc
jedince, dovezen z Kanrskch ostrov. Vzhle
dem ke sv bizarnosti dostal tento kaktus ponkud
hanlivou pezdvku - idle pro tchni.

Echinocactus

horizonthalonius

KULOVIT
Je nejmenm zstupcem rodu - jeho stonek do
rst ky maximln 20 cm. I kdy nkter eko
typy mohou bt vysok a 40 cm, obvykle roste
kulovit i dokonce diskovit. Variabilita otrnn
je obrovsk a najdeme formy jak krtkotrnn, tak

rostliny s neproniknuteln hustmi trny. Kvete

pekrsnmi, a 5 cm irokmi ervenofialovmi
kvty, kter maj svtlej i tmav odstn.
V prod je tento druh rozen na obrovskm
arelu. Svou severn hranic rozen zasahuje a
do nkterch stt USA (Arizona, Nov Mexiko,
Texas). V Mexiku se s nm meme setkat prak
ticky na celm severu, kde je msty velmi hojn,
a po stty stednho Mexika. Akoliv se jedn
o jeden z nejbnjch kaktus v prod, jeho
pstovn ve sbrkch je provzeno adou pro
blm. Semena patn kl, semenky pomalu
rostou a jsou mlo tolerantn k pstitelskm pe
hmatm. Doporuujeme roubovat alespo v prv
nm roce ivota na Pereskiopsis, ovem pravoko
enn rostliny jsou daleko krsnj a vce se
podobaj jedincm z prody.

Echinocactus horizonthalonius

33

Echinocactus platyacanthus

Echinocactus

platyacanthus

KULOVIT - SUDOVIT
Pat mezi nejvt tzv. sudovit kaktusy. Dorst
vky ke 2 m pi ce stonku a 1 m. Takovto
ob exemple dosahuj hmotnosti pes jednu
tunu. Poet trn v areole kols od 1 do 7, vdy
jsou vak rovn a velmi tvrd. A 8 cm irok
lut kvty vyrstaj z hust vaty na temeni rost
liny. E. platyacanthus m nkolik forem, kter
jsou dnes mnohmi odbornky povaovny za
shodn.
V Mexiku roste na pomrn velkm arelu od
sttu Coahuila a po Puebla. V prod pat k vEchinocactus texensis

34

raznm dominantm. Domorodci mu kaj vis

naga" a dodnes vyuvaj mkk sti stonk
k vrob proslazovanch kousk duiny, kter lze
v Mexiku zakoupit pod nzvem dulce de vis
naga" nebo acitrn". Ve sbrkch pat mezi
bn pstovan druhy. Zpotku roste velmi
dobe, pozdji sn mn dobe ast pesazo
vn. Pozor na snadn piplen prvnm jarnm
sluncem! Vsevy jsou bez problm, semena si
udruj klivost po dlouhou dobu.

Echinocactus

texensis

DISKOVIT

Dve byl tento druh uvdn jako jedin zstupce

samostatnho rodu Homalocephala, ale v souas
n dob ho adme do rodu Echinocactus. Roste
ploe a prmr jeho stonku me dosahovat pes
30 cm. Kvli silnm stedovm trnm na plo
chm stonku, kter jsou opravdu velmi tvrd, ho
dve povaovali farmi za plevelnou rostlinu,
kter mohla zmrzait jejich dobytek. Kvete pe
krsnm, nejastji svtle rovofialovm kvtem
s tmavm stedem, jeho vnj okvtn lstky
jsou tsnit (barva kvtu vak me bt od kr
mov a po tmav rovou).
V prod se vyskytuje na obrovskm arelu od
jihu USA a po stedn Mexiko. Pstovn je tro
chu zvisl na tom, odkud dan ekotyp rostliny

pochz. Jinak se budou pstovat rostliny z Oklahomy, jinak rostliny z Tamaulipasu. V kadm
ppad velmi propustn substrt, zcela such zi
movn nejlpe na svtle a bhem lta dostatek
slunce. Prakticky jedin mon zpsob rozmno
ovn je vsev semen, kter velmi dobe kl
i po deseti letech.

Echinocereus
ssp. lindsayi

Echinocereus grandis

ferreirianus

SLOUPKOVIT
Jeden z nejkrsnji otrnnch echinocereus v
bec a zrove rarita, kterou v prod spatilo do
posud jen nkolik astlivc. Sloupkovit stonek
me dorst vky okolo 25 cm pi ce asi 8 cm.
8-13 eber nese velk plstnat areoly a trny z nich
vyrstajc jsou hust a divoce pokroucen. Ste
dov trny mohou dorstat dlky i pes 5 cm. Kv
ty se objevuj v horn tetin stonku a jsou trych
tovit, a 5 cm dlouh, rovofialov s tmavm
jcnem a svtle zelenou bliznou.
Jak jsme ji pedeslali, objevit druh v prod je
velice nesnadn a pesn lokalita je znma jen
velmi zkmu okruhu kaktus. Vyskytuje se
v pomrn drsnch podmnkch mexickho polo
ostrova Baja California, kde roste na mrnch
kopcch v dkch populacch. Jet ped deseti
lety byl nesmrn cennou vzcnost a ve sbrkch
amatr se prakticky nevyskytoval. S nabdkou
semen se jeho poty vrazn zvily a dnes se
druh produkuje v tiscch exempl v pstrnch
na Kanrskch ostrovech. Jeho pstovn vak
rozhodn nen snadn; roubovn lze doporuit na
pomaleji rostouc podnoe. Zkuenj pstitel
se mohou pokusit o pravokoennou kulturu, ale je
nutn rostlin zajistit pln slunce, mrn zsadit
substrt a teplej zimovn mezi 12-15 C.
Echinocereus ferreirianus ssp. lindsayi

Echinocereus grandis
SLOUPOVIT
Jeho vzpmen stonky, vysok pes 0,5 m, ho
ad k nejvtm sloupovit rostoucm zstup
cm celho rodu Echinocereus. Jednotliv v
hony dosahuj ky 8-12 cm a jsou rozdleny na
21-25 eber. Z velkch, hust k sob nahlouench areol vyrst 15-25 krtkch okrajovch
trn a asi 8-12 trn stedovch, velmi podob
nch okrajovm. Blorov kvt s vnjmi
okvtnmi lstky asto do zelena se objevuje
v horn sti stonku a je irok piblin 5 cm.
Po uzrn se semenk mn v dunatou bobuli,
kter je porostl hustm otrnnm.
Velmi zajmav kaktus, kter roste na nkolika
ostrovech v Kalifornskm zlivu. Jako typov lo
kalita je udvn ostrov San Esteban. Znalec kak
tusov flry poloostrova Baja California, ame
rick botanik George Lindsay, ho nael tak na
ostrov San Lorenzo - zde ovem rostliny kvetly
nejrznji zbarvenmi kvty od bl pes rovou
a pr a po lutavou. Nen doposud mnoho sbrek,
kde se lze s tmto kaktusem setkat. Dky mal na
bdce semen a pomrn nron kultue je pro
kaktuse stlou raritou. Vtinou se pstuje rou
bovan; pravokoenn rostliny vyaduj velmi
propustn substrt, opatrnou a nrazovou zlivku,
co nejvce slunce a zimovn radji pi teplotch
okolo 15 C.

35

Echinocereus knippelianus ssp. reyesii

Echinocereus
ssp. reyesii

knippelianus

KULOVIT
Rostlina byla pvodn, zhruba ped dvaceti lety,
popsna jako varieta zkladnho druhu, ale podle
novho taxonomickho pojet rodu je azena na
rove poddruhu. Rostlina odnouje a jednotliv
stonky maj ku od 2 do 6 cm a piblin stejnou
vku. Stonek je rozdlen na 5-7 vraznch eber,
kter na svch hranch nesou mal areoly. Z tch
vyrst 1-4 trny s dlkou od 0,8 cm do 2,5 cm.
Kvt tohoto poddruhu se zakld velmi blzko te
mena a m ku piblin 5 cm. Barva varruje od
svtle po tmav rovou.
Nalezit poddruhu se nachzej vysoko v horch
a cesta k nim je pomrn velkm dobrodrustvm.
Typovou lokalitou jsou oblasti mezi Siberia a Encantada v mexickm stt Nuevo Leon. Roste
v lese na otevench svtlinch, asto zapadan
listm a jehlim. Vzhledem k jeho epovitmu ko
enu musme v kultue pamatovat na snadn
uhnit po nesprvn naasovan zlivce. Je proto
vhodn provdt zlivku astji, ale mn vydat
nou. Roubovn samozejm pichz v vahu, ale
rostliny na podnoch narstaj do nepirozench
rozmr.

Echinocereus

leucanthus

TRSOVIT
Nktermi kaktusi bv doposud azen do rodu
Wilcoxia, ale z hlediska pbuznosti a novho po
jet rodu je zejm vhodnj adit ho do rodu
Echinocereus. Keovit, od spodu devnatjc
stonek, se rozvtvuje ji od bze a jednotliv v
hony nedorstaj vce ne 30 cm vky pi ce
stonku do 1 cm. Velmi jemn otrnn se skld asi
z 15 okrajovch a 3 stedovch trn, kter jsou
vechny jen 1-2 mm dlouh. Pekrsn bl kvty
jsou pi plnm oteven a 4 cm irok, existuj
i rostliny s mrn rovm ndechem vnitnch
okvtnch lstk.

36

Lokalit, kde se tento druh vyskytuje, neznme p

li mnoho a vechny se nachzej v severomexickch sttech Sonora (Guayamas) a Sinaloa (Los
Mochis). Druh vyhledv mal nadmosk vky
pobench zn (okolo 50 m n. m.), kde roste na
loukch porostlch kei, v jejich spoleenstvu jej
meme tak nejastji objevit. V prod je velmi
nenpadn a nejsnze ho objevme v dob kvtu.
Kvli koenm, vytvejcm jaksi podzemn ko
enov hlzy, je jeho kultivace ponkud obtnj,
jeliko nesnese dlouhodob pemoken substrtu.
Naroubovan rostliny zase velmi bujn rostou
a ztrcej svj pirozen habitus. Vsev semen
nen obtn, ale v juveniln fzi je rst seme
nk relativn pomal, protoe rostlina si nej
prve buduje soustavu mohutnch koen a tvorbu
nadzemn sti ponkud opomj".

Echinocereus

morricalii

PLAZIV
Tento druh popsal v roce 1975 esk znalec kak
tus Jan ha. Podle taxonomickch studi, kter
provedl N. P. Taylor, je azen jako E. viereckii ssp.
morricalii, ale jeho vyhrannost dovoluje, aby byl
uznvn jako samostatn druh. Od bze Odnoujc
rostlina vytv polhav stonky, dlouh a 50 cm
a irok piblin 4 cm. 5-8 zvlnnch a svraskalch eber nese mal plstnat areoly, kter nesou
nepatrn, asi 1 mm dlouh trny, nebo jsou zcela
beztrnn. Trychtovit kvty se zakldaj v horn
Echinocereus leucanthus

tetin stonk, maj prmr 7-9 cm a jejich barva

je syt rovofialov. Zelenoerven bobule s opa
davmi trny jsou pln drobnch ernch semen
(1 mm v prmru).
Pvodn nalezit se nachz v mexickm stt
Nuevo Leon blzko pehrady La Boca, jihov
chodn od hlavnho msta Monterrey. Druh roste
v mrnm stnu dkho dubovho lesa na vpen
covch skalkch v nadmoskch vkch 300400 m. Krom manel Morricalovch, kte jej
objevili, vidla tento druh v prod ada dalch
kaktus. Do evropskch sbrek byl v 80. letech
roziovn semeny s polnm oznaenm L 1221.
Rozmnoovn a pstovn nein v evropskch
podmnkch dn pote. Druh je velmi tole
rantn i ke zvenm dvkm zlivky, ale reaguje
na n nemrnm nrstem. Je proto vhodn do
pt mu vt misku s propustnm, teba i humu
sovm substrtem, pln slunce nebo i mrn pi
stnn, v kadm ppad ale chladn zimovn,
s teplotami okolo 5 C.

Echinocereus

pectinatus

SLOUPKOVIT
Urit jeden z nejznmjch kaktus mezi psti
teli vbec. Ovem velk promnlivost rostlin na
lokalitch a obrovsk arel vskytu dlaj z tohoto
komplexu jeden z nejvtch ok pro taxonomy. Vtinou jednotliv sloupkovit stonek
me ve st odnoovat. Dorst do vky a

Echinocereus morricalii

30 cm pi ce stonku 5-9 cm. Druhov jmno

pectinatus zskal dky hebnkovit uspodanm
okrajovm trnm (tzv. pektintn otrnn). Kvtn
trubka je porostl blmi sklovitmi trny a kvt
me bt pi plnm rozeven a 12 cm irok.
Okvtn lstky maj rovofialovou barvu se svt
lejm jcnem kvtu, kdy jeho barva pechz a
do lut. Plodem je kulovit bobule porostl cho
mky drobnch trn.
V prod se nachz na obrovskch zemch
mnoha severomexickch stt. Zde roste jak na
volnch plochch na plnm slunci, tak ve stnu
ke a trav. Nejradji osdluje ploch kopce nebo
mrn svahy s vpencovm podkladem. Ve sbr
kch je zastoupen naprosto bn, kvete vak po
nkud mn ochotn a semenky dospvaj asi za
7 let. Vyaduje propustn substrt, nejlpe s p
davkem minerln drene (antuka, keramzit).
Vdy je nutn rostliny uchrnit ped zlivkou za
chladnho poas, jinak mohou zhy shnt.

Echinocereus pectinatus

37

Echinocereus pectinatus f. castaneus

Echinocereus
f. castaneus

pectinatus

SLOUPKOVIT

Se zaazenm tto rostliny je doposud obrovsk

pot; jak se zd, m mon ble k Echinocereus
reichenbachii, ne jak ji uvdme v na knize. Pro
vtinu kaktus je vak toto oznaen znmj.
Sv jmno zskala podle nahndlch pektintnch
trn. Kvty tto formy jsou ndhern, a 10 cm i
rok, asto jich Vykvt na jedn rostlin vce na
jednou.
Fotografovan rostlina pochz z jinch oblast
mexickho sttu Coahuila, kde se protnaj nale
zit obou druh; o to komplikovanj je rostlinu
sprvn zaadit. Pstovn pod tm nebo onm
oznaenm nen a tak dleit, mme-li semnka
nebo rostlinky s urenm zdrojem pvodu. Na
tst se v katalozch firem objevuj nabdky, kter
udvaj lokalitu, kde byla semnka kdysi sbrna.

Echinocereus

pentalophus

TRSOVIT
Pat do skupiny plazivch, trsovitch echinocere
us, a v prod tvo ponkud nevzhledn, asto
mechanicky ponien trsy. Jednotliv stonky mo
hou dosahovat a 30 cm dlky pi sle 3 cm. Trny
nejsou nijak vrazn, zato obrovskou ozdobou
jsou kvty. Jejich purpurov erven barva s kon
trastnm smetanov blm jcnem upout z velk
dlky. Velk zelen blizna a lut pranky pouze
dopluj perfektn barevnou kombinaci.

38

V prod tento kaktus nachzme na skalnatch vyveninch, na pkrch srzech a od San Luis Po
tos smrem na Rio Verde lemuj jeho trsy mnoh
seky silnic. Pstovn nen obtn, jen s kvetenm
bvaj problmy. Aby E. pentalophus vykvetl, mu
sme mu zajistit chladn zimovn na svtle.

Echinocereus pentalophus
ssp. procumbens
PLAZIV

Toto zaazen odpovd nejmodernjmu pojet

rodu, proto mon vtina kaktus zn tento
kaktus pod samostatnm druhovm nzvem E.
procumbens. Kekovit rostouc polhav kakEchinocereus pentalophus

Echinocereus pentalophus ssp. procumbens

tus, jeho jednotliv vhony dorstaj dlky

20 cm' pi ce stonku okolo 2 cm. Okrajovch
trn bv 4-6 a stedov trn bu chyb, nebo je
pouze jeden, rzn dlouh, od 0,5 do 6 cm. Poup
m otrnnou kvtn trubku, ze kter se rozvj
7 cm dlouh a 8 cm irok kvt rovofialov
barvy se svtlm jcnem. Zelen plod dozrv za
3-4 msce a obsahuje velk mnostv ernch se
men s bradavitm povrchem.
Jeho vskyt lze zaznamenat jak v severnm Me
xiku ve stt Tamaulipas, tak tak na zem USA
v Texasu. Vyhledv plo rovinatj terny
s nzkou nadmoskou vkou a existuje z minu
losti ada sbrovch poloek, pod ktermi dodnes
koluje ve sbrkch - uveme namtkou SB 0860,
SB 1023 nebo HK 1281 i Rep 0408. Pstovn je
shodn jako u zkladnho druhu. Vhodnou psEchinocereus poselgeri

tebn ndobou je velk plo miska. V lt neet

me vodou a nkolikrt bhem vegetace prove
deme pihnojen komplexnm typem hnojiva. Zi
mujeme za absolutnho sucha a pokud mono na
svtle.

Echinocereus

poselgeri

TRSOVIT
Keovit rostouc kaktus vytv rozvtven rost
liny. Jednotliv vhony jsou tenk asi jako tuka,
ale dlouh i pes jeden metr. Vytv zvltn hl
zovit koeny podobn hlzm jiin. Nevrazn
ebra nesou nahlouen areoly, ze kterch vyrst
obvykle 12 okrajovch a 1 stedov trn. Vechny
jsou drobn, pouze stedov trn me bt a 1 cm
dlouh. Kvete v hornch partich stonk velkm
fialovorovm kvtem.
V prod se tento kaktus patn hled, jeliko je
velmi dobe maskovn ve spleti ke a ostatn do
provodn vegetace. Teprve kdy rozvine sv
kvty, je npadn ji z dlky. Roste pedevm
v mexickch sttech Coahuila, Tamaulipas a Nu
evo Leon, ale tak na zem USA ve stt Texas.
Vyhledv hlub, psit pdy. Dky svm koe
nm je pomrn choulostiv na zlivku provede
nou v nevhodnou dobu. Proto jej kaktusi asto
roubuj, ale takto pstovan rostliny pli bujn
pirstaj. Pravokoenn rostliny je dleit psto
vat v hlubch ndobch s dreni na dn. Substrt
volme s dostatkem minerlnho podlu, pro
pustn a zlivku provdme vdy po jeho dokona
lm proschnut. Zimujeme v chladnu a radji na
svtle.

39

Echinocereus poselgeri ssp. kroenleinii

Echinocereus pulchellus

Echinocereus poselgeri
ssp. kroenleinii

druhy, nebo osdluje lokality, kter se vtinou

hod pro zemdlskou innost. I kdy jeho arel
vskytu je pomrn irok, sah od sttu Puebla
a do stt Quertaro Hidalgo, dnes se s nm set
kvme pouze na izolovanch lokalitch. Zajma
v je jeho geofytick rst, jen mu dovoluje pe
vat such obdob se zcela zataenm stonkem
pod rove substrtu. Teprve s prvnmi deti se
stonek vysouv nad povrch; tehdy tak kvete
a plod. Bezesporu jeden z nejatraktivnjch z
stupc rodu, kter ve sbrkch pat k ndhern
kvetoucm miniaturm. Kvete ji pomrn brzy
po vsevu, pi ce stonku asi 2 cm. Kvli svmu
specificky utvenmu stonku s velkou podzemn
st a epovitm koenem se ponkud obtnji
pstuje. Dleit je hlubok kvtin naplnn
perfektn propustnm substrtem, na dn s dre
nn vrstvou. Doporuuje se tak roubovn na
nejrznj podnoe, ale rostliny pak dorstaj
mnohem vtch rozmr a mohou dosti odnoo
vat - nap. na podnoi Pereskiopsis. Mnome v
sevem semen. Sn such a chladn zimovn.

TRSOVIT
Vzrstem ponkud ni poddruh, dorstajc
vky maximln 0,5 m. Tak vytv rozvtven
keky, kter maj koeny ve tvaru srditch hlz.
Trny jsou jemn a v hornch partich stonku pro
dukuj areoly krom trn i blou vatu. Kvt m
krsnou rovofialovou barvu a je obvykle jen
5 cm irok.
Zatm je jeho lokalita znma pouze z jedinho
msta v mexickm stt Coahuila v blzkosti ves
nice El Amparo, kde roste v hlubch psitch
pdch. Ve sbrkch nen pli rozen, zvlt
ne pod tmto nzvem. Mnoz kaktusi vedou tuto
rostlinu pod sbrovm oznaenm HK 0379.
O pstovn plat tot co pro zkladn druh.

Echinocereus

pulchellus

KULOVIT
Pat mezi nejmen zstupce rodu; nadzemn st
stonku vtinou nedorst vc ne 4 cm ky
a 3 cm vky. Zato podzemn krek me bt
dlouh a 8 cm a pechz v epovit koen. Ne
patrn okrajov trny jsou pouze nkolik mm
dlouh a bv jich 3-5. Rostlina na snmku m
trny ponkud robustnj. Ndhern fialovoer
ven kvty vyrstaj z bonch areol, jsou iroce
nlevkovit a pi plnm oteven a 5 cm irok.
Existuj vak i formy, kter kvetou ble (rostliny
z lokalit v okol Pachuca (Hidalgo, Mexiko).
Tento echinocereus pat mezi pomrn ohroen

40

Echinocereus pulchellus var. amoenus

Echinocereus pulchellus
var. amoenus

Echinocereus pulchellus ssp. sharpii

KULOVIT
Pesn klasifikace tto variety a jej zaazen do
komplexu druhu je od samho potku problema
tick, rostlina vak ve sbrkch koluje, proto se o n
zmiujeme. Oproti zkladnmu druhu m tato vari
eta robustnj stonek a je trnitj. Velk variabilita
panuje tak ve vybarven kvt, kter pechzej od
svtle rov a po tmav rovofialovou.
Tento kaktus roste v mexickm stt San Luis Po
tos, kde vyhledv travnat lun spoleenstva.
Bhem obdob sucha se jeho stonek velmi zmen
uje a tm se zatahuje pod zem, co velmi zne
snaduje jeho hledn. Pstovn je shodn jako
u zkladnho druhu, protoe i tato varieta m e
povit koen.

Echinocereus
ssp. sharpii

pulchellus

KULOVIT
Poddruh se od zkladnho druhu li ponkud
jemnjm, ale delm otrnnm, vtm potem
eber a trn a pedevm velkmi smetanov b
lmi kvty, kter mohou mt nkdy jemn rov
ndech.
Nalezit bylo do nedvn doby tajeno, ale dnes
je jasn, e se jedn o kopcovit louky v nadmo
sk vce kolem 2 000 m ve stt Nuevo Leon. Do
kaktusskch sbrek se rozil pomrn rychle,
ale pesto je stle jet vzcnost, kterou je hodn
udrovat roubovanou, ne bude dostatek semen
pro experimentovn.

a pemnny na neivn polka. Ve sbrkch

nen sice pli vzcn, ale rozhodn nepat mezi
bn pstovan kaktusy. Choulostiv epovit
koeny nutn vyaduj propustn minerln sub
strt s mrn zsaditou reakc. Pravokoenn se
menky kvetou ji za pt let a jsou velikou ozdo
bou kad kolekce echinocereus. Chladn
a svtl pezimovn je podmnkou bohat nsady
kvt v ptm roce.
Echinocereus pulchellus ssp. weinbergii

Echinocereus pulchellus
ssp. weinbergii
KULOVIT
Velmi atraktivn rostlina, kter upout svm po
nkud robustnjm stonkem, ne maj ostatn z
stupci komplexu a tak silnjm a mohutnjm
otrnnm. Ploch i ploe kulovit stonek dorst
do ky a 13 cm a m vrazn vpadl temeno.
irok trychtovit kvt rov barvy bv a
4 cm irok a vyrst z bonch areol ble k ve
getanmu stedu.
Z celho komplexu se jedn o nejzpadnji ros
touc taxon; jeho nalezit se nachzej v mexic
km stt Zacatecas, kde osdluje rovn travnat
plochy. To je tak pinou jeho vraznho ohro
en, protoe tyto plochy jsou zemdlsky zaj
mav a vechny jsou dve nebo pozdji zorny
41

Echinocereus rigidissimus

chodn Sonoe, zpadn sti sttu Chihuahua, ale

tak v jihovchodn Arizon a v jihozpadnm No
vm Mexiku. Ve sbrkch pat k velmi rozenm
druhm; mnoz kaktusi ho mon vedou pouze
pod polnmi sly, z nich jsou nejznmj L 096,
SB 0155, SB 0246 nebo SB 1777. Pstovn je
shodn jako u vtiny echinocereus. Dekorativn
psob sesazen skupina tchto rostlin ve vt
misce, kde vborn rostou a prospvaj.

Echinocereus rigidissimus
ssp. rubispinus
SLOUPKOVIT

Opt jeden z pomrn variabilnch echinocereus.

Vytv sloupkovit stonky, vysok obvykle
20 cm, ale byly pozorovny i rostliny vysok bez
mla 0,5 m. ka stonku je maximln 10 cm, ale
vtinou je men. Z ovlnch areol vyrst 15-23
okrajovch trn pitisknutch k rostlin; jejich
dlka nepesahuje 1 cm a barva se mn od lutav
pes okrovou a po ervenohndou. Stedov trny
zcela chybj. Kvtn trubka je porostl drobnmi
trny. Kvt se vytv v hornch partich stonku a je
asi 8 cm irok. Typick rovofialov barva
okvtnch lstk pechz v jcnu kvtu do smeta
nov bl. Pranky jsou lut, blizna zelen.
Vyskytuje se v Mexiku i v USA. Roste v travna
tch oblastech s vpencovm podkladem ve v-

I tento taxon proel sloitmi kombinacemi, ale

kaktusi i nabdkov katalogy ho dodnes spe
znaj pod pvodnm polnm slem L 088. Sloup
kovit, jednotliv stonek dorst do vky a
18 cm s kou asi 5 cm. Npadn je svm pektintnm otrnnm, kter zejmna na mladch are
olch m vrazn ervenou barvu. To je tak
jeden z hlavnch dvod jeho samostatnho zaa
zen. Kvt je ndhern, svtle purpurov erven
se smetanovm jcnem a zelenou bliznou.
Dalm dleitm faktem, kter se zaslouil
o jeho taxonomick vylenn, je izolovanost je
dinho nalezit, kter se nachz na zpad me
xickho sttu Chihuahua ve velmi nepstupnm
poho Sierra Obscura v dol Canon de Barbarocas. Kdy ho Alferd Lau poprv sbral, bylo jasn,
e se jedn o krsnou novinku, kter rozhodn
vzbud zjem pstitel. Dnes je ve sbrkch po
mrn rozen a v poslednch letech se dokonce
na trhu objevily i rostliny pochzejc z velkopstren na Kanrskch ostrovech. Pstovn je po
dobn jako u ostatnch pektintnch" echinocere
us. Dleit je propustn substrt, chladn svtl
zimovn a pes lto dostatek vody a erstvho
vzduchu.

Echinocereus rigidissimus ssp. rubispinus

Echinocereus scheeri ssp. gentryi

Echinocereus

rigidissimus

SLOUPKOVIT

42

Echinocereus scheeri
ssp. gentryi

Echinocereus stramineus

PLAZIV

Polhav kaktusy vytvejc nzk keky s jed

notlivmi stonky dlouhmi a 30 cm, rozdle
nmi na 4-7 eber. Kraounk okrajov trny maj
dlku okolo 1 mm, ale jsou znm i rostliny s trny
a 5 mm dlouhmi. Stedov trn vtinou chyb.
Kvt je vrazn prothl, trychtovit, a 13 cm
dlouh. M syt rovou barvu a nkdy oranov
jcen.
Roste v nepstupnch horch Sierra Obscura, kde
byl tak sbrn A. B. Lauem, kter ho do sbrek
rozil pod sbrovm slem L 087. Dle se vy
skytuje na hranici mexickch stt Sonora a Chi
huahua v Canon Saucito. Obv skalnat vchozy
a velmi exponovan msta. Ve sbrkch pat k po
mrn astm zstupcm rodu, pro svj zvltn
habitus a pomrn snadn pstovn. Bhem lta
potebuje dostatek slunce, sn i vydatnj z
livku a velmi dobe prospv, pokud je pstovn
v ni misce, kde dobe vysych substrt a zro
ve je dostatek prostoru pro rozvoj koenovho
systmu.

Echinocereus

schereri

SLOUPKOVIT
Vtinou solitrn rostouc, sloupkovit stonek
me dorst a do vky 20 cm pi ce rostliny
od 6 do 10 cm. eber bv nejastji 11-16 a jsou
hust pokryta areolami, ze kterch vyrstaj okra
jov trny, jich bv 13-22. Vyrstajc poupata
Echinocereus schereri

jsou pokryta chomky vaty a drobnmi ernmi

trny. Kvt je pi plnm rozeven a 10 cm irok,
purpurov rov.
Druh byl popsn teprve nedvno a je vlastn znm
pouze z nkolika mlo lokalit, kter se nachzej
v mexickm stt Durango nedaleko Mina Navidad, kde roste na loukch v nadmoskch vkch
okolo 1 700 m. Zkuenosti z kultury doposud uka
zuj, e se pomrn snadno pstuje a pi dodren
zkladnch podmnek me vykvst asi za 7 let.
Nutn je chladn a svtl zimovn za absolutnho
sucha.

Echinocereus

stramineus

TRSOVIT
Vytv velk trsy, mnohdy pes 0,5 m irok. Jed
notliv stonky jsou asi 30 cm dlouh a a 8 cm i
rok. Otrnn je velmi promnliv a nejdel trny
u extrmn otrnnch jedinc mohou bt a
10 cm dlouh. Vtinou maj edavou barvu, u vr
cholu jsou barevnj. Druh Vykvt na jae
a v lt velkmi, a 12 cm dlouhmi a irokmi
kvty purpurov rov barvy s lutmi pranky
a zelenou bliznou.
E. stramineus se vyskytuje prakticky ve vech
aridnch oblastech severnho Mexika, kde vytv
adu forem a ekotyp. Proto je dleit znt p
vod semen, ze kterch zakldme sbrkov rost
liny. Pstovn nen obtn, rostliny velmi dobe
reaguj na pihnojen, po nm vytvej mohutn
a krsn otrnn stonky. Kvetou a vt rostliny
a stejn jako vechny mohutnj echinocereusy
potebuj prostor. Z toho dvodu doporuujeme
pstovn v msch.

43

Echinocereus subinermis

Echinocereus

subinermis

KULOVIT
Nezamniteln druh s dnm jinm echinocereusem, zvlt v dob kvtu. Jeho stonek je kulo
vit, irok 7-10 cm, ve sbrkch se vytahuje i do
mrnho sloupku. Pokoka je edozelen, na n
kterch mstech vlivem plinho oslunn i er
venajc. Stedov trny chybj a dlka i poet
okrajovch jsou pomrn variabiln; bv jich
5-20, s dlkou od 2 do 10 mm. Pekrsn kvty
rozkvtaj nedaleko od vrcholu, maj syt lutou
barvu, blizna jako u vtiny echinocereus je ze-

len a kvt m pi plnm oteven ku a neuv

itelnch 12 cm.
Druh se vyskytuje na mnoha izolovanch lokalitch,
kter zasahuj na zem mexickch stt Sonora,
Chihuahua a Sinaloa. Roste v nadmoskch vkch
mezi 500 a 1 200 m. V kultue je velmi oblben,
jednak kvli sv nenronosti, ale tak kvli atrakti
vit kvt, kter jsou v rmci rodu zcela vjimen.
Vypstovn kvetoucch rostlin vyaduje uritou tr
plivost, ale nen nijak obtn. Semena se nejlpe
vysvaj do vsevnch apart a teprve kdy jsou
rostlinky vt, penej se do sklenku. Tomuto
kaktusu nevad mrn pistnn bhem letn vege
tace, pezimovn me bt velmi chladn.

Echinocereus subinermis var. aculeatus

Echinocereus subinermis
var. aculeatus
KULOVIT

Taxon nesmrn podobn zkladnmu druhu,

asto je dokonce azen jako jeho synonymum.
Li se snad jen vraznjm otrnnm a v prod
kulovitjm vzrstem, co ve sbrkch nemus
platit. Materil pro popis byl sbrn v okol ves
nice La Bufa, lec na zpad mexickho sttu
Chihuahua v nadmoskch vkch okolo 700 m.
Pstovn je zcela shodn jako u zkladnho
druhu.

44

Echinocereus subinermis
ssp. ochoterenae

Echinocereus subinermis ssp. ochoterenae

KULOVIT
Jedn se o vrazn otrnnou rostlinu se sklonem
k bohatmu odnoovn, jinak podobnou zklad
nmu druhu. Poup je stejn jako u zkladnho
druhu zabaleno ve vat a kvtn trubka je porostl
drobnmi trny.
Typovou lokalitou tohoto poddruhu je podle uve
ejnnho popisu Cerro de la Cobriza, lec
v provincii Concordia v mexickm stt Sinaloa.
Pstovn je shodn se zkladnm druhem.

Echinofossulocactus

arrigens

KULOVIT
Cel rod pat k systematicky nejobtnjm
v cel eledi. Je nesmrn variabiln a i rostliny na
jedinm mst vypadaj odlin. Dnes jsou
vechny druhy botaniky opt azeny do rodu Ste
nocactus, kter byl platn ustanoven v roce 1935.
Vtina kaktus vak operuje se starm rodo
vm jmnem Echinofossulocatus, kter jsme pro
nsledujc druhy pouili i my. E. arrigens vytv
stonky 7-8 cm irok i vysok, piem poet e
ber kols mezi 24-55. Stedov trny bvaj 3-4,
okrajovch je 6-8. Kvt je 2-3 cm irok, okvtn

pltky bl s fialovoervenm proukem upro

sted.
daje o lokalit se podle kaktus, kte druh po
zorovali v prod, velmi li. My se domnvme, e
typick rostliny tohoto druhu se nachzej v blz
kosti mexickho msta Pachuca ve stt Hidalgo,
kde roste v rovinatjm ternu s vpencovm pod
kladem. Pstovn je podobn jako u ostatnch
druh rodu. Mal semenky je vhodn pstnit
a bhem vegetace obas pihnojit, aby v prvn se
zn pezimovaly ji co nejvt rostlinky.

Echinofossulocactus arrigens

45

Echinofossulocactus coptonogonus z kultury

Echinofossulocactus erectrocentrus

Echinofossulocactus
coptonogonus
KULOVIT

Stonek je nejastji kulovit, jednotliv a epider

mis na prodnch nalezitch m zelenoedou
barvu. eber m ze vech zstupc rodu nejmn,
jen 15-20, a jsou mlo zvlnn. Z areol vyrst
3-5 trn naervenal barvy, piem jejich dlka
me kolsat od 1 do 5 cm. Kvty se objevuj brzy
zjara, okvtn lstky jsou bl s fialovoervenm
proukem uprosted.
Ploch roviny v okol msta San Luis Potos (Me
xiko) jsou na nkterch mstech pln tchto kak
tus, ale jejich osud je velmi nejasn, jeliko
rostou na pomrn vhodnch plochch pro ze
mdlskou innost. Nkter populace jsou tvo
eny rostlinami, kter maj stonek zsti ukryt pod
zem, jin tvo obrovsk rostliny se stonkem a
20 cm irokm. Ve sbrkch se jedn o bezpen
rozpoznateln druh, a tak je vtinou pstovn
jako nepoken. Vyaduje svtl zimovn s tep
lotami okolo 10 C, substrt radji mrn zsadit,
propustn a pes lto co nejslunnj umstn.
Nkte pstitel dokonce doporuuj letnn pod
stkou (nap. z polykarbontu).
Echinofossulocactus coptonogonus z prody

Echinofossulocactus
erectocentrus
KULOVIT

Kulovit stonek dorst velikosti obvykle do

7 cm a poet zvlnnch eber se pohybuje okolo
50. Stejn jako ostatn druhy rodu je i tento druh
nesmrn variabiln. Dlka trn me dosahovat
a 5 cm, ale z prody znme jedince s trny dlou
hmi pes 15 cm. Kvty jsou bl a jednotliv
okvtn lstky maj fialovoerven prouek.
V prod se jedn o jeden z nejkrsnjch z
stupc rodu, protoe jeho stedov trny mohou
bt velmi dlouh, asto i pokroucen. Vyskytuje
se v rovinatjch oblastech sttu Nuevo Leon.
Pstovn je shodn s ostatnmi echinofosulokaktusy. Ji mal semenky dok vytvoit
krsn trny a je proto vhodn mt rostliny s ure
nm pvodem. Vechny druhy tohoto rodu se to
ti po dlouh desetilet pstovaly bez ohledu na
to, zda se jedn o hybridy, i nikoliv. Vzhledem
k tomu, e se velmi snadno k, je nutn udro
vat jednotliv druhy pi spraovn v urit
izolaci.

Echinofossulocactus

lloydii

KULOVIT
Tento druh vytv kulovit stonek, irok asi
12 cm. Poetn zvlnn ebra nesou svtl areoly,
ze kterch vyrst asi 8 okrajovch a 3 stedov
trny, z nich prostedn a nahoru smujc je a
10 cm dlouh, asto i pokroucen. Bl kvty maj
uprosted okvtnch lstk fialov prouek. Plo-

46

Echinofossulocactus lloydii

rostliny s urenm pvodem. Jen tak me mt

sbrka i velkou botanickou hodnotu. Tyto rostliny
pak nesmme spraovat ani s jinmi zstupci
druhu z odlinch lokalit.

Echinofossulocactus
multicostatus
KULOVIT

dem je zelen, pozdji ervenajc bobule, kter

ukrv ern kulovit semena.
F. E. Lloyd sbral poprv tuto rostlinu 7. srpna
1908 na lokalit nedaleko msta Zacatecas ve
stejnojmennm mexickm stt. Druh roste
v ploch ternech, asto ve stnu doprovodn ke
ov vegetace. Pstovn je podobn jako u ostat
nch zstupc rodu. Vzhledem k obrovsk pro
mnlivosti je dleit do sbrky umstit pouze

Jestlie je E. coptonogonus typick svm malm

potem eber, E. multicostatus je charakteristick
prv opakem - velkm potem eber. Kulovit
stonek je irok a 10 cm a poet vraznch, zvl
nnch eber me dosahovat a 100. Trny jsou
velmi rozmanit, od krtkch a po 5 cm dlouh,
vtinou lut barvy. Kvty se objevuj na vrcholu
rostliny a bl okvtn lstky maj ervenofialov
prouek.
Druh se vyskytuje v horch na pomez mexickch
stt Coahuila a Nuevo Leon, ale existuj tak
zprvy o jeho nlezu ze sttu Durango. Osdluje
mrn zastnn msta a paseky v dkch boro
vch lesch. Bhem lta mu meme dopt pln
slunce, ale nekod mu ani mrn pistnn (po
koka je pak svtleji zelen). Substrt me bt
i mrn kysel, dobe propustn a bhem lta
snese pomrn dost vody. Semena je vhodn vy
svat brzy na jae, aby ji prvn zimu byly seme
nky dostaten narostl.

Echinofossulocactus multicostatus

47

Echinofossuloactus phyllacanthus

Echinofossulocactus
phyllacanthus
KULOVIT
Variabilita tohoto druhu nezn mez a najt na lo
kalit jednotn vypadajc populaci je takka ne
mon. Rostliny vytvej jednotliv, neodnoujc, ploe kulovit stonky, irok a 8 cm, kter
jsou' v prod asto z jedn tetiny zataeny
v zemi - pedevm v obdob vegetanho klidu,
kdy je pjem vody rostlinou minimln. Star
exemple maj stonek rozdlen na piblin 35
eber se zvlnnmi hranami. Kruhovit areoly
produkuj blou vatu, kter se udruje hlavn
v blzkosti temene. Poet i dlka trn jsou ne
smrn variabiln. I kdy peklad druhovho n
zvu phyllacanthus znamen s plochmi trny nebo
s trny ve tvaru listu, nemus to bt vdy pravda.
Vtinou vak z jedn areoly vyrstaj 1-3 ste
dov, silnj ploch trny hndav barvy a 2-5 b
lch trn okrajovch. Kvt je lut, asi 2 cm i
rok, asto s tmavm proukem uprosted. Plod
obsahuje asi 30 drobnch, tmav hndch a er
nch semen.
Arel rozen druhu je pomrn irok a na
jdeme jej pedevm v plochch ternech mexic
kch stt San Luis Potos, Zacatecas, Hidalgo
a Guanajuato. Je velmi dleit zskat sbrkov
materil s urenm pvodem. V souasn dob se
nabdka semen z rostlin s ovenm pvodem roz

48

ila, co vznamn pispv k tomu, e takto za

loen sbrka m tak svou velkou botanickou
hodnotu. Samotn kultura druhu se neli od p
stovn ostatnch zstupc rodu Echinofossulo
cactus.

Echinofossulocactus
sulphureus
KULOVIT
Ploe kulovit stonek je irok asi 8 cm a jeho po
koka je syt zelen. Poet eber opt velmi ko
ls (26-40), stejn jako poet a dlka trn. SteEchinofossulocactus sulphureus

Epithelantha micromeris

erven, zce kyjovit, a 2 cm dlouh bobule.

Arel vskytu tohoto druhu je v prod velmi i
rok; najdeme jej jak na jihu USA, tak v severnch
oblastech Mexika. Vyhledv ponejvce kamenit,
skalnat tern. Na nalezitch je velmi promnliv.
Ve sbrkch se nachz asto a v kolekci mexic
kch kaktus snad nechyb nikdy. Pstovn je
shodn s ostatnmi zstupci rodu. Plat pro n pe
devm chladn zimovn a vysychav substrt
s mrn zsaditou reakc. Mon je samozejm
i roubovn, ale habitus takto pstovanch rostlin
ztrc svj typick charakter.

Epithelantha
var. greggii

micromeris

KULOVIT
dov jsou obvykle 3-4, stejn jako trny okrajov.
Kvty jsou lut, objevuj se brzy zjara.
Asi nejznmj lokality tohoto druhu se nachzej
v Barranca de Tolimn v mexickm stt Hidalgo,
kde jej v minulosti sbrala ada vznamnch osob
nost, jako nap. Felipe Otero i Jorge Meyrn.
Druh roste v nadmoskch vkch 1 300-1 400 m.
V kultue se svou vraznou barvou kvt odliuje
od pbuznch druh. Jeho kultivace je vak shodn
s ostatnmi echinofosulokaktusy.

Od zkladnho druhu se li ponkud vt veli

kost (a 8 cm na vku) a hustjm otrnnm,
kter je charakteristick ptomnost nkolika del
ch stedovch trn sklovit bl barvy. Kvty
jsou takt o mlo vt, astji tmavorov.
Varieta roste v mexickm stt Coahuila. Ve sbr
kch je vedena vtinou jako samostatn druh. P
stovn je shodn jako u pedelho taxonu.

Epithelantha aff.
Epithelantha

micromeris

KULOVIT

unguispina

KULOVIT

Kulovit rostlinka, patc mezi miniatury, nejvt

exemple dosahuj maximln 6 cm ky. Stonek
je rozdlen do drobnch bradavek, na kterch vy
rstaj z areol jemn ttinovit trny bl barvy, je
jich dlka vtinou nepesahuje 2 mm. Z hust
vaty na temeni vyrstaj na jae a bhem lta
drobn, asi 1 cm irok rov kvty (svtl, rovobl a tmav rov). Ozdobn jsou i plody -

Pedstavujeme rostlinu, kter ve sbrkch po

dlouh lta nahrazovala pravou Epithelantha un
guispina. Ta nebyla v prod nkolik destek let
nalezena a teprve v zvru 90. let byla opt obje
vena v okol Saltillo v mexickm stt Coahuila.
Rostlina na obrzku vytv typick stedov trny
ern barvy jen v okol vegetanho vrcholu a po
zdji je opt ztrc. E. unguispina je typick prv
svm smoln ernm, a 1 cm dlouhm stedo
vm trnem.

Epithelantha micromeris var. greggii

Epithelantha aff. unguispina

49

Escobaria asperispina

Escobaria

asperispina

KULOVIT

Matn zelen, kulovit stonky mohou dorst ky

a 6 cm. Stonek je lenn na kuelovit bradavky,
na jejich konci jsou drobn areoly, nesouc pi
blin 10 mkkch okrajovch trn. Kvty se ob
jevuj zatkem lta, jsou a 3 cm irok a maj
lutou barvu, kter me pechzet do mrn r
ov. Na vnjch okvtnch lstcch se u nkte
rch rostlin objevuje i tmav stedn prouek.
Nalezit druhu jsou pomrn mal oblasti v me
xickm stt Coahuila, kde roste ve vych nad
moskch vkch. E. asperispina se pevn
pstuje roubovan; do nedvna byly ve sbrkch
Escobaria chaffeyi f. viridiflora

vtinou zken rostliny, kter nemly typick

druhov znaky. Vyaduje minerln, propustn
substrt a pln slunce.

Escobaria chaffeyi f. viridiflora

SLOUPKOVIT

Od zkladnho druhu se li hustm otrnnm

a tak zelenou barvou kvt, kter se vyvjej z vr
cholovch areol. Taxonomick zhodnocen tto
rostliny doposud nebylo uinno, a tak nzev uve
den v knize je nzvem provizornm, naznauj
cm specifickou barvu kvt.
V prod roste jako okrajov forma v mexickm
stt Chihuahua u Flores Magon, kde osdluje v
pencov skly a kamenit vchozy. Ve sbrkch
nen pli zastoupena, ale jej pstovn je po
dobn jako u ostatnch zstupc rodu.

Escobaria

grata

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Druh byl popsn teprve v roce 2001 a jeho nlez

vzbudil zaslouenou pozornost, protoe se jedn
o pekrsn kaktus, jak tak napovd druhov
jmno grata - pjemn, pvabn, mil. Stonek je
zpotku vejit, pozdji mrn sloupkovit, pi
bzi vytvejc nkolik odno. Pouze okrajov

50

trny jsou dlouh a 14 mm a jsou velmi hust,

take prakticky zakrvaj pokoku rostliny. Kvt
se objevuje bhem lta a m ku a 3 cm. Vnj
okvtn lstky maj chmit roztepen okraj,
vnitn jsou rovofialov.
Typovou lokalitou druhu je poho Sierra el Burro
v severomexickm stt Coahuila, kde roste, na
vpencovch kopcch v nadmosk vce okolo
1 200 m. S pstovnm nejsou prakticky dn
zkuenosti, nebo nen mezi pstiteli pli roz
ena. Je vak zejm, e j vyhovuje chladn,
svtl pezimovn a bhem nejteplejch letnch
msc velmi opatrn zlivka, protoe rostlina ne
sn zapaen v dsledku velkho mnostv vody
a nadmrnho tepla.

Escobaria

Escobaria grata

zilziana

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Ferocactus

Rostlina na obrzku nen zcela typick a snad

spe pipomn tm ji neznmou a zhadami
zahalenou E. robertii. Stonek mrn odnouje a ve
st roste do mrnho sloupku. Okrajov trny jsou
jehlikovit, svtl, kdeto trny stedov (nejas
tji 1-3) jsou a 3 cm dlouh, cel tmav nebo jen
s tmavou pic. Kvt je asi 2,5 cm irok, bled r
ov s tmavm stedovm proukem.
O mst vskytu tto eskobrie vme z poslednch
przkum vcelku dost, ale je jasn, e mnoh lo
kality doposud nebyly objeveny. Znme msta
z mexickho sttu Coahuila, ale tak ze sttu Du
rango, kde ji sbral Steven Brack (SB 602 a SB
603). Roste vtinou na vpencch ve skalnch
sprch. Pstovn je podobn jako u ostatnch z
stupc rodu a kultura tohoto druhu pat podle na
ich zkuenost ke snadnjm.

SUDOVIT

Pat urit mezi nejkrsnji otrnn kaktusy

(chrysacanthus = zlatotrnn). Jeho stonek me
dorst vky a 1 m s kou okolo 35 cm. Barva
trn se vak mn od lut po cihlov ervenou;
tato forma byla v minulosti navrhovna dokonce
na rove variety (var. rubispinus). lut kvty,
asto s oranovm proukem na vnitnch okvt
nch lstcch, se objevuj po mnoha letech.
Mal arel vskytu dl z tohoto druhu endemita
nkolika mlo ostrov u Baja California (San Benito a Cedros). Kvli mal nabdce semen se vy
skytuje ve sbrkch pomrn vzcn a ani psto
vn nen snadn. Dleit je vy teplota bhem
zimy a svtl pezimovn. asto se pstuje rou
bovan na pomalu rostouc podnoe.

Escobaria zilziana

Ferocactus chrysacanthus

chrysacanthus

51

Ferocactus echidne var. victoriensis

in okolo mst Jaumave, San Antonio i Ciuadad

Victoria v mexickm stt Tamaulipas. Ve sklen
cch se pstuje velmi asto a mlad exemple
pat k bezproblmovm rostlinm ve sbrce ka
dho kaktuse.

Ferocactus flavovirens
TRSOVIT

Vlcovit stonek tohoto kaktusu dorst obvykle

50-60 cm vky a 30 cm ky. thlch ostrch
eber nebv vce ne 15, co je tak hlavn roz
liovac znak od zkladnho druhu. Trny jsou
slab, blo- i lutohnd. Kvt je lut a pi pl
nm oteven je a 40 mm irok.
Tato varieta roste na vchodnch svazch Sierra
Madre Oriental a nejznmj populace jsou z n-

Podle znalce rodu Ferocactus N. P. Taylora pat

tento druh k vvojov nejprimitivnjm typm,
od nich vvoj smoval k nejodvozenjm sudovitm zstupcm rodu. Trsovit rostouc kaktus
vytv shluky a 2 m irok, jeho jednotliv
stonky dorstaj obvykle vky 30-40 cm a ky
asi 20 cm. Vraznch eber je 11-13, podle st
rostliny. 12-20 okrajovch trn je mkch, m
spe ttinovit charakter, stedov trny (4-6)
jsou svtle hnd a nejdel z nich dosahuj dlky
a 8 cm. Kvt se objevuje na nejmladch areo
lch, je asi 3,5 cm irok a m ervenooranovou
barvu. Eliptick, ve zralosti erven plod je po
kryt hndmi upinami a obsahuje tmav hnd
semena.
Druh byl pro vdu poprv sbrn nkdy v letech
1828-1832, ale jako typov materil se nezacho
val. Proto v roce 1955 provedl G. Lindsay sbr
neotypovho materilu, kter pochzel nedaleko
od osady Zapotitlan de Salinas z mexickho sttu
Puebla. Zde je tak druh nejvce rozen, ale jeho
lokality se z jihovchodn sti sttu Puebla th
nou a do severnch oblast sttu Oaxaca, kde
roste na rovinatjch mstech s vpencovm pod
lom. Ve sbrkch bv pstovn ponkud mn
asto, piem jeho kultura nen sloit. Potebuje
stejnou pi a vyaduje stejn podmnky jako
ostatn pevninsk ferokaktusy (ferokaktusy z Baja
California a z pilehlch ostrov tvo toti pon
kud odlinou skupinu).

Ferocactus flavovirens

Ferocactus glaucescens z kultury

Ferocactus
echidne
var. victoriensis
SLOUPKOVIT

52

Ferocactus glaucescens z prody

Ferocactus

glaucescens

KULOVIT
Vytv jednotliv i trsovit stonky, dorstajc
a 70 cm vky. Je velmi elegantn svou modro
edou, voskem ojnnou epidermis, kter nd
hern kontrastuje se slmovmi trny a svtle lu
tmi kvty.
Oblast rozen tohoto druhu je pomrn irok
a zasahuje do mexickch stt Hidalgo, Quertaro
a San Luis Potos, kde vyhledv vpencov pod
lo a pomrn skalnat tern. Mezi pstiteli je
velmi oblben a nyn se z Kanrskch ostrov do
vej kvetouc jedinci za pijateln ceny. Jeho p
stovn nein dn pote a stejn jako vechny
zstupce rodu Ferocactus rozmnoujeme i tento
druh vlun vsevem semen.

Ferocactus

Vskyt druhu je udvn ze Sierra San Miguel na

Baja California, kde roste v minerlnm substrtu
na ulovm podkladu. Pstovn nar na potebu
teplejho, svtlho zimovn. Star rostliny sn
ej velmi patn jakkoliv extrmy; asto je vi
dme roubovan teba na Pereskiopsis.
Ferocactus gracilis

gracilis

SUDOVIT

Nejvt jedinci v prod dorstaj vky a

2,5 m pi ce stonku 35 cm. Dospl exemple
maj piblin 24 eber a npadn je vrazn otr
nn erven barvy. Nejdel trny jsou a 7 cm
dlouh, smuj k pat rostliny a mohou bt i h
kovit zahnut. Kvete asi 4 cm irokmi kvty
erven barvy. Plod je lut, avnat bobule.

53

Ferocactus hamatacanthus

okrajov trny vtinou zcela chybj. st arelu

sdl s druhem F. peninsulae, ktermu bvaj pe
chodov populace tak velmi podobn. Typovou
lokalitou jsou jin oblasti od Laguna Chapala na
Baja California.

Ferocactus
gracilis
var. coloratus

Ferocactus

SUDOVIT

SUDOVIT

Habitem i vskytem je velmi podobn zklad

nmu druhu. Odlin je vak men vzrst, velmi
variabiln a hustj otrnn, piem vlasovit

Vlcovit robustn stonek me dorst u nejvt

ch exempl vky pes 1 m pi ce stonku
okolo 40 cm. Jak peklad druhovho nzvu napo-

Ferocactus haematacanthus

54

haematacanthus

Ferocactus histrix

Ferocactus latispinus lut kvetouc

vd, jedn se o rostlinu s krvav ervenmi trny.

Barva obzvlt novch trn je opravdu vrazn,
pozdji vak na intenzit ztrc. Velkou ozdobou
jsou fialov" erven kvty, kter se objevuj a
u starch jedinc v blzkosti vegetanho stedu.
Vskyt je omezen na relativn mal zem, lec
u hranic dvou mexickch stt Puebla a Veracruz,
kde osdluje vpenat kopce v nadmosk vce
okolo 2 500 m. Mezi kaktusi je druh skoro ne
znm a teprve v posledn dob se pomalu do
stv i do evropskch sbrek.

Druh roste v centrlnch a severnch oblastech

Mexika a nejsevernji rostouc populace zasahuj
a do jinch oblast USA. Ve sbrkch se da lpe
mladm jedincm, star rostliny patn snej
ast pesazovn.

Ferocactus

hamatacanthus

SLOUPKOVIT
Mnoz kaktusi znaj tento druh spe pod rodo
vm jmnem Hamatocactus. Hkovit trny zap
inily jeho druhov jmno hamatacanthus; u nej
vraznji otrnnch exempl me dlka
stedovho trnu dosahovat vce ne 15 cm (obvy
kle jsou vak krat). Velikost stonku je tak velmi
promnliv a nejvt exemple dorstaj vky
okolo 75 cm. A 8 cm irok, pjemn vonn
lut kvt se v kultue objevuje a po mnoha le
tech pstovn.
Ferocactus latispinus

Ferocactus

histrix

SUDOVIT

Krtce sloupovit stonek me dorst pes 1 m

vky, ale obvykle nachzme jedince nepevyu
jc 70 cm. Poet eber je velmi promnliv, od 20
do 40, piem spodn stedov trny jsou dlouh
a 6 cm. Tmav lut kvt m ku jen 35 mm.
Arel rozen druhu je pomrn irok a zasa
huje do nkolika stedomexickch stt (Aguascalientes, Durango, Guanajuato, Hidalgo, Quer
taro a dal). Pstovn nein dn pote, jen je
dleit rostliny brzy zjara pistnit, jeliko jsou
velmi choulostiv na splen.

Ferocactus

latispinus

DISKOVIT
Roste spe ploe i ploe kulovit a maximln
ka stonku bv a 40 cm. Pokoka m temn ze
lenou barvu. Stonek rozdluje piblin 20 eber
a z eliptickch areol vyrstaj siln devit trny.
Obzvlt siln a ploch stedov trn je vrazn
a pro tento druh charakteristick. Me bt a
6 cm dlouh, hkovit zahnut. Krsn kvty maj
tmav purpurovou barvu, ale na stanoviti jsme
vzcn pozorovali tak lut kvetouc jedince.
Na lokalitch v prod ve stednch oblastech
Mexika roste ervenotrnn a lutotrnn forma,
asto na spolenm stanoviti. Pstovn v kultue
je bezproblmov. Z pstren na Kanrskch ost
rovech se dnes dovej krsn kvetouc exem
ple za pijateln ceny.

55

Ferocactus peninsulae

Ferocactus pilosus

Ferocactus

fornia. Zde roste ve stedn sti poloostrova na

jeho vchodnm pobe. V poslednch letech se
rozila nejen nabdka semen, ale tak dovoz vy
pstovanch rostlin z Kanrskch ostrov. Druh
vak nen vhodn pro pln zatenky. Seme
nky sice rostou pomrn bezproblmov, ale
star exemple ji vtinou patn toleruj ne
vhodn pstitelsk zkroky. Pamatujme na tep
lej pezimovn s teplotami nad 10 C.

peninsulae

SUDOVIT
Sloupovit stonek me v prod dosahovat
vky a 2,5 m a ka vtinou nepesahuje
40 cm. Okrajov trny jsou pomrn siln, devit,
ovem nejsilnj je nejne postaven stedov
trn, dlouh a 15 cm, hkovit zakonen. U te
mena jsou vechny trny vrazn zbarveny do er
vena. A 6 cm irok kvty se objevuj bhem
lta, jsou oranov erven s tmavm proukem
uprosted.
Jak u druhov jmno peninsulae napovd, jedn
se o poloostrovn druh, pochzejc z Baja CaliFerocactus pilosus, detail kvt

56

Ferocactus

pilosus

SUDOVIT
esk peklad druhovho jmna znamen chlu
pat, co vyjaduje ptomnost jemnch blavch
ttinovitch trn v areolch starch exempl.
Druh pat mezi velk ferokaktusy; nejvt exem
ple mohou doshnou vky pes 2 m pi ce
stonku 50 cm. Tvo velk skupiny stonk, kter
maj i nkolik metr v prmru. Ozdobn jsou
erven siln devit trny, kter vyrstaj spolen
s blmi vlasovitmi trny z pomrn velkch,
eliptickch areol. Kvty jsou asi 4 cm dlouh
a maj barvu od tmav lut a po oranov er
venou. Plody jsou upinat, velmi kysel a obsa
huj a 1 000 semen.
V Mexiku roste na dosti irokm arelu pes San
Luis Potos, Durango a po Nuevo Leon a Coahuilu. Kaktusi pstuj tento druh velmi asto

Ferocactus recurvus

Ferocactus robustus

kvli jeho bezproblmovmu rstu a krse. Kve

touc exemple se dnes dovej ze stedomo
skch pstren.

Ferocactus

Ferocactus

recurvus

SLOUPKOVIT
Sloupovit stonek me dosahovat vky okolo
0,5 m a jeho ka je piblin 20 cm. Npadn, a
5 cm vysok ebra nesou ovln areoly, ze kte
rch vyrstaj trny. Nejnpadnj je stedov plo
ch trn s hkovitm zakonenm. A 5 cm irok
kvty vyrstaj pobl vrcholu a jejich barva se
mn od rov a po starorovou, asto s tmav
m stedovm pruhem.
Druh roste v jihomexickch sttech Puebla a Oa
xaca na vyveninch s vpencovm podlom.
Mezi pstiteli pat mezi pomrn bn rozen
druhy ferokaktus, jejich pstovn na vlastnch
koenech nein obvykle dn pote. Dv vak
pednost svtlmu a ponkud teplejmu zimovn
(teplota by nemla klesnout pod 12 C).

Ferocactus

robustus

TRSOVIT
Jeden z mla trsovit rostoucch ferokaktus, je
ho shluky stonk mohou dosahovat i nkolika
metr v prmru. Vka takovto skupiny je
mnohdy pes metr a napotali bychom na n
stovky jednotlivch hlav". Hlubok ebra maj
vrazn areoly, z nich vyrstaj jemnj okra
jov a velmi siln, devit stedov trny. Kvty
jsou syt lut a objevuj se asi patnctm rokem
od vsevu.
Druh se vyskytuje v jinm Mexiku, v okol msta
Tehuacan ve stt Puebla a tak v severnch ob
lastech sttu Oaxaca. V kultue nein jeho psto
vn zpotku problmy, ale star rostliny reaguj
citliv na pstitelsk pehmaty. Dleit je teplej
zimovn na svtle, co plat zejmna o kvtuschopnch jedincch, kte jinak nekvetou.
Ferocactus reppenhagenii

reppenhagenii

KULOVIT
Nejvt exemple rostou mrn do sloupku, ale
vtina rostlin v prod i v kultue je kulovit.
ka stonku obvykle nepesahuje 50 cm. Vrazn
otrnn je znsobeno dlkou stedovch trn, a
8 cm dlouhch. 3 cm irok kvt m nejastji
lutou, mn asto a oranovou barvu.
Setkn s tmto kaktusem v prod je dosti
vzcn, jeliko roste v kaktussky mn v
znamn oblasti v mexickch sttech Colima a Mi
choacn. Pro pstitele se jedn o dosti velk o
ek, a to hned z nkolika dvod. M velmi jemn
semena, kter se prakticky nenabzej. Semenky
pomalu rostou a vyaduj teplej pezimovn.

57

Ferocactus setispinus

Ferocactus setispinus
SLOUPKOVIT
Vtina kaktus ho stle zn a ve sbrkch vede
pod nesprvnm rodovm jmnem Hamatocac
tus. I kdy nedorst zdaleka tak velkch rozmr
jako jin zstupci rodu, je F. setispinus vrazn
druh jednak npadnm otrnnm, ale tak vel
kmi, a 5 cm irokmi lutmi kvty. Ozdobou
mohou bt i erven plody, kter dozrvaj asi 3
msce po odkvtu. Kvty se objevuj ji asi v p
tm roce po vsevu.
Druh obv rozlehl oblasti na severu Mexika, pi
em nkter populace zasahuj a na zem USA
(Texas). Mezi kaktusi pat F. setispinus k nej
bnjm kaktusm. Je zajmav, e jeho pyl bv
Ferocactus wislizeni var. herrerae

asto pouvn ke stimulaci blizny kaktusu jinho

druhu i rodu. Po tomto podrdn me dojt
k samooplozen danho druhu vlastnm pylem.

Ferocactus wislizenii
var. herrerae
SUDOVIT

Men poet eber (obvykle okolo 13), ni

vzrst a hlavn stedov trn mn zplotl a siln
- to jsou hlavn rozdly od zkladnho druhu.
Tato varieta se vyskytuje na zpadnch svazch
masvu Sierra Madre Occidental v Mexiku a do
vky 1 200 m n. m.

Gymnocactus beguinii
KULOVIT

Problematika celho tohoto komplexu je neustle

diskutovna; uveden nzev je mezi pstiteli nej
bnj. Dal uvan synonyma jsou nap. Neo
lloydia smithii nebo Thelocactus beguinii. Mrn
sloupovit stonek dorst vky a 15 cm pi
ce okolo 7 cm. Variabilita otrnn je nesmrn
velk a na jejm zklad bylo popsno nkolik
spornch variet. Obvykle m kvt fialov rovou
barvu a ku 3-4 cm.
V prod se s tmto kaktusem setkme na velikm
arelu, kter se thne od severomexickho sttu

58

Coahuila pes Nuevo Leon a po San Luis Potos.

Roste jak v rovinatjch oblastech, tak v horch,
vdy vak ve vych nadmoskch vkch.
Mezi pstiteli panuje zbyten obava z jeho n
rok, a proto se s nm setkme vtinou jako
s roubovanm. Tento zkrok je zcela zbyten pi
dodren nkolika zsad. Jsou to: pln slunce,
chladn zimovn, zlivka po perfektnm pro
schnut substrtu a pi pikrovn semenk je
dleit nechat vdy zaschnou ranky na koenech.

Gymnocactus beguinii

Gymnocactus beguinii
var. senilis
KULOVIT
Taxon, kter nebyl doposud platn popsn a jeho
jmno je oznaovno jako nomen nudum (jmno
hol, bez platnho popisu). Uvdme jej zde proto,
e mnoho kaktus m ve sbrce takto oznaen
rostliny, kter se od zkladnho druhu li hustm,
mnohdy jemnjm otrnnm tmav barvy. Je vak
nutn podotknout, e se jedn o pouh stanovitn
formy a takto otrnn jedinci jsou dokladem piro
zen variability taxonu na rznch lokalitch.

Gymnocactus

horripilus

KULOVIT

pencovm podlom. Ndhern pravokoenn

rostliny lze dopstovat pi dodren zkladnch
pravidel, z nich zsadn je vysychav substrt
s mrn zsaditou pdn reakc.
Gymnocactus beguinii var. senilis

Kulovit rostlina dorstajc ky a 10 cm vy

tv asto mohutn trsy. Piblin 15-18 eber se
rozpad do hust nahlouench bradavek, kter
maj epidermis temn zelen barvy. Okrajovch
trn bv 15, stedov trn je obvykle jeden a bv
3 cm dlouh. Velmi elegantn je fialov erven
kvt, irok 3 cm, kter se objevuje v pozdnm
jaru i v lt.
Barranca de Metztitlan v mexickm stt Hidalgo
je hlavn a nejznmj lokalitou tohoto druhu.
Roste tu na svazch a skalnatch vchozech s vGymnocactus horripilus

59

Gymnocactus knuthianus

lib pro jeho snadn pstovn. Choulostiv fze

je pouze dopstovn semenk do velikosti cca
1 cm, jinak m bn nroky jako vtina mexic
kch kaktus.

Gymnocactus

mandragora

KULOVIT

Gymnocactus

knuthianus

KULOVIT
Solitrn, zdka trsovit rostlina s kulovitm, a
10 cm irokm stonkem. Jasn zelen epidermis
je hust kryta zpotku sklovit blmi, pozdji
ednoucmi trny. Okrajovch bv piblin 20,
stedov trn je nejastji jeden. Zjara Vykvt r
ovmi kvty, irokmi asi 3 cm, kter se objevuj
u temena.
Nalezit v prod nejsou rozshl a omezuj se
na mexick stt San Luis Potos. Krsn rostliny
lze pozorovat v blzkosti msteka Guadalcazar,
kde rostou v horskch loukch a asto i v podro
stu dkho lesa. Pstitel maj tento kaktus v obGymnocactus mandragora

Jedna z nejvtch kaktusskch zhad Mexika,

jej znovuobjeven je vsledkem przkumu te
rnu poslednch let. Jedn se o edozelen kulo
vit rostlinky, jejich ka je obvykle 4-6 cm.
Charakteristick je epovit koen velkch roz
mr, dky nmu dostal tak sv druhov jmno
mandragora. Z areol na nahlouench bradav
kch vyrst asi 12 paprskovit rozloench okra
jovch trn a 2 trny stedov, 2 cm dlouh a tma
vji zbarven ne trny okrajov. Kvty o prmru
2-2,5 cm vyrstaj z temene rostliny. Vnj
okvtn lstky maj typicky zelenoblou barvu
s hndavm stednm proukem, piem vnitn
okvtn pltky jsou bl.
Rostlinu popsal A. V. Fri, ale ji se nev, jestli ji
tak sm objevil, nebo ji dostal v zsilce, kterou
obdrel v roce 1925. Nalezit bylo tajuplnou
zhadou, protoe ho nikdo neobjevil mnoho de
stek let. Lokalita na kter druh roste, je
i v dnen dob velmi vzdlena od civilizace
a jej znovuobjeven bylo opravdovou detektivn
prac mnoha kaktus. Nachz se nkolik des
tek kilometr od msta Parras de la Fuente v me
xickm stt Coahuila. Zde druh roste na zvlt
nch, rozbrzdnch kopcch (asto i na kolmch
stnch). Obv pouze nkolik mlo kopc se
specifickm podkladem s vystupujc lomkovitou bidlic; jinde v okol jej nen mon nalzt.
Ve sbrkch se vtinou objevuj nejrznj hyb
ridy, ale jen mlokdo se me pochlubit
pravm G. mandragora. V poslednch letech se
vak zanaj objevovat i prvn roubovan seme
ne a jeliko semena dobe kl, lze pedpokl
dat, e v naich sbrkch zase brzy zdomcn.
Pstovn pravokoennch rostlin je dosti ob
tn a v tto dob, kdy nen dostatek rostlinnho
materilu, doporuujeme roubovn na pomalu
rostouc podnoe.

Gymnocactus

subterraneus

KULOVIT
Jedna z velkch rarit mezi kaktusy, zajmav jed
nak svou morfologi, ale tak strategi rstu. Sto
nek na zkm krku vyrst z pomrn velk ko
enov hlzy, nejprve je zk tykovit a teprve
pozdji zane vytvet typickou hlaviku s tuhmi

60

Gymnocactus subterraneus

trny. Tuto strategii zvolil zejm proto, e roste

v trsech trav, ktermi mus rychle prorst ke
svtlu. Maximln 5 cm irok stonek je zahalen
do sklovit blch okrajovch trn, z nich tr
dva stedov trny ern barvy. Velkou ozdobou je
fialov erven kvt, irok obvykle okolo 3 cm.
Hledn druhu v prod je ono povstn hledn
jehly v kupce sena. Vyskytuje se toti na omeze
nm arelu ve stt Nuevo Leon a jet se velmi
obtn nachz, dky skvlmu maskovn v tr
sech trav. Ani ve sbrkch nebv vidt asto
a jeho pstovn je opravdov oek. Semenky
rostou zpotku rychle, ale jsou nchyln na pe
lit. V dob tvorby podzemn hlzky se rst zpo
maluje. Roubovan rostliny zcela ztrcej na
efektu, ale roubovanci se snze udr v kultue.
Gymnocactus subterraneus ssp. zaragosae

Gymnocactus
ssp. zaragosae

subterraneus

KULOVIT

Kyjovit stonky jsou v nejirm mst a 4 cm i

rok (ve sbrkch i vce), u bze maj pouze zk
krek. V kolmch stnch je pichycen dlouhmi
hlzovitmi koeny. Z areol vyrst 21-25 blch
okrajovch trn a asi 3 trny stedov, kter jsou
tu, vdy s tmav pikou. Jejich dlka dosa
huje 2 cm. Rostlina na obrzku m ponkud nety
picky svtl kvt; kvty maj vtinou tmav lu
tou barvu s tmavm rovohndm stednm
proukem.
Lokalita, kde se tyto rostliny nachzej, dala to
muto poddruhu i nzev. Rostou toti na sdrovco
vch stnch v okol msteka Zaragosa v mexic
km stt Nuevo Leon. Spolu s vranekem
Selaginella lepidophylla je asto jedinou rostli
nou, kter na tomto podkladu roste. Tento kaktus
nelze doporuit plnm zatenkm, protoe
jeho koeny jsou pomrn nchyln na pelit
v nevhodnou dobu. Vyaduje zsadit, propustn
substrt, dostatek slunce a erstvho vzduchu. Zi
movn v chladnu a pokud mono na svtle. Vsev semen a dopstovn pravokoennch rostlin
me init problmy, protoe semenky nejprve
vytvej podzemn orgny a nadzemn st v prv
nch letech pirst jen pomalu. Roubovn lze
doporuit na Eriocereus jusbertii nebo Myrtillo
cactus geometrizans, ale rostliny na nich dorstaj
pli velkch rozmr.
61

Gymnocactus viereckei

Gymnocactus

Gymnocactus viereckei, L 1159

viereckei

Gymnocactus

ysabelae

KULOVIT

KULOVIT

Byl pojmenovn na poest Hanse Vierecka, kter

sbral ve 30. letech 20. stolet kaktusy pro firmu
Haage Erfurt. Rostlinka nen velk, vtinou ku
lovit stonek nepeshne ku 7 cm. Elegantn
otrnn, bl vata na temenu rostliny a falovorov kvty vytvej krsnou kompozici barev.
Byl sbrn na mnoha lokalitch, ale jako typov
nalezit je udvno msteko Jaumave v mexic
km Tamauhpasu. Rostlina na druhm snmku je
sbr Alfreda Laua, oznaovan polnm slem
L 1159, kter se nepatrn li otrnnm a men
velikost kvtu. Druh pat mezi mn nron z
stupce rodu a pi troe trplivosti lze dopstovat
kvtuschopn rostliny na vlastnch koenech ji za
ti a pt let.

Pvodn byl popsn jako Thelocactus, ale jeho za

azen mezi gymnokaktusy je zejm sprvn (n
kte autoi se toti domnvaj, e jde o zstupce
rodu Turbinicarpus). Ploe kulovit stonek dorst
ky a 9 cm a jeho temeno je zakryt blou vatou.
Spirln uspodan bradavky nesou eliptick are
oly, ze kterch vyrst 16-20 okrajovch trn a je
den trn stedov, zahnut k vrcholu rostliny. Zvon
kovit kvty jsou asi 1,5 cm dlouh a 1 cm irok.
Maj smetanov blou barvu a objevuj se na rostli
nch na jae. Plodem je vysychav bobule, kter ve
zralosti podln puk a uvoluje kulovit ern se
mena, velk asi 1 mm.
Lokalita byla v minulosti dlouho hledna. Od n
lezu ve tictch letech 20. stolet do konce osm
destch let rostliny v prod nikdo nevidl. Au
torka popisu udala msto nlezu patn. Rancho
El Vergel a jeho okol bylo mnohokrt prohle
dno, ovem bez spchu. Lokalita tohoto druhu
byla nhodn objevena a eskmi kaktusi
v okol msta Tula v mexickm stt Tamaulipas.
Tady roste na vpencovch kopcch nedaleko za
mstem a posledn przkumy ternu ukzaly, e je
znan ohroen psobenm vodn eroze. Nen
tomu tak dvno, kdy byl hledanou vzcnost, ale
v poslednch letech se dky dostaten nabdce se
men opt a snad ji natrvalo zabydlil v naich
sbrkch. Meme jej pstovat jako pravokoen
nou rostlinu, ovem nedoporuujeme tuto pstitel
skou techniku zatenkm. Roubovn je mon
doporuit na pomalu rostouc podnoe a jak se

Gymnocactus ysabelae z kultury

62

Gymnocactus ysabelae z prody

V prod roste v horkch oblastech mexickho

sttu Guerrero, kter je na kaktusovou flru jinak
pomrn chud. Tam tvo spe keov patro mezi
mlo zapojenmi vymi kei a stromy. Z jeho
prodnho stanovit vyvr i jeho poteba teplej
ho pezimovn s teplotami okolo 15 C. Bhem
lta je vhodn dopt mu maximum slunka, po
mrn vydatnou zlivku a obasn pihnojen.

Isolatocereus

dumortieri

SLOUPOVIT

ukzalo, nejkrsnji otrnn rostliny bez defor

mace rstu jsou na podnoch Trichocereus pasa
cana. Ostatn nroky m stejn jako vtina gymnokaktus bez epovitho koenu.

Hertrichocereus

beneckei

SLOUPOVIT
Ve sbrkch jej znme spe jako sloupovitou rost
linu, ale star exemple v prod mohou i polhat. Jednotliv stonky m a 3 m. Pozoruhodn
je pedevm barva nejmladch st, kter je
dky voskm vrazn edomodr a vynik nejen
v prod, ale i v kad sbrce. Okrajovch trn
bv zpravidla 5-6, stedov trn je ern a vti
nou pouze jeden. Smetanov bl, a 6 cm dlouh
kvty se otevraj naveer.
Hertrichocereus beneckei

Nkdy bv tak veden pod rodovm jmnem Le

maireocereus. Jedn se o stromov druh, jeho
vka me peshnout i 15 m. Jednotliv stonky
mohou bt i ir ne 15 cm a kmen, kter se vtv
asi 1 m nad zem, me dosahovat dokonce dvoj
nsobn ky. Star vtve tvo pouze drobn
trny, semenky maj jemn, elegantn otrnn.
Kvty vyrstaj z hust nahlouench areol v a
dch tsn pod sebou, jsou a 5 cm dlouh
a 2,5 cm irok, lutav barvy, vnj okvtn
lstky mohou bt hndoerven.
Mexick stty Puebla, Oaxaca, Morelos a nkter
dal jsou mstem vskytu tohoto zajmavho ce
reusu. Kvli svm rozmrm se ve sbrkch pli
nepstuje, to vak nic nemn na skutenosti, e
mlad rostliny jsou velmi dekorativn. Rostou bez
nejmench problm a bhem nkolika let vytv
ej efektn dominantu sklenku. Nutn je teplej
zimovn.

Isolatocereus dumortieri

63

Lemaireocereus chende

Lemaireocereus hollianus

Lemaireocereus

hollianus

SLOUPOVIT

Lemaireocereus

chende

SLOUPOVIT
Dve byl azen do samostatnho rodu Heliabravoa, nazvanm po mexick botanice pan Helia
Bravo, kter se cel ivot profesionln zab
vala vzkumem kaktus. Dorst vky asi 4 m,
piem kmnek me mt prmr a 25 cm.
Jednotliv stonky jsou rozdleny na 7-8 vraz
nch eber, kter nesou kruhovit areoly s 5-6
krtkmi okrajovmi trny hnd, pozdji ed
barvy. Kvty se objevuj na areolch v blzkosti
vrcholu, jsou asi 5 cm dlouh a a 6 cm irok,
rov barvy. Zajmav je jejich neobvykl,
sladk vn. Plodem je kulovit, purpurov er
ven bobule.
Nalezit tohoto druhu se nachzej ve stednm
a jinm Mexiku ve sttech Oaxaca a Puebla, kde
roste v rovinatjch ternech s vpencovm pod
kladem. Ve sbrkch bv zastoupen jen zdka
kdy, a to i pesto, e jeho pstovn nen nron.
Vyaduje pezimovn pi teplotch okolo 12 C,
piem by teploty v zim nemly dlouhodob
klesnout pod 10 C. Aby dobe rostl, je vhodn
dopt mu vt pstebn ndobu a tak ho b
hem vegetace asi dvakrt pihnojit komplexnm
hnojivem.

64

Sloupovit kaktus dorst vky a 4 m, piem

jednotliv od zem se vtvc stonky jsou irok
5-8 cm a nesou 8-10 vraznch eber. Nov se vy
vjejc trny maj ziv ervenou barvu, kter se
brzy ztrc a pechz v edivou. Okrajov trny
jsou pomrn krtk (asi 2 cm), zato 3-4 trny ste
dov maj dlku a 10 cm. Bl, ve dne se otevra
jc kvty m v prmru asi 10 cm. Kulovit
plody jsou jedl a maj sladkou chu.
V prod se tento kaktus vyskytuje na pomrn
omezenm arelu ve stedomexickm stt Puebla
v Tehuaknskm dol, kde roste na rovinatjch
plochch. Ve sbrkch rozhodn nepat mezi
ast zstupce, i kdy jeho pstovn nen obtn.
Vyaduje mrn zsadit substrt, vt pstebn
ndobu, obasn pihnojen komplexnm typem
hnojiva a ponkud teplej zimovn, s teplotami
neklesajcmi dlouhodob pod 12 C.

Leuchtenbergia

principis

SLOUPKOVIT
Na prvn pohled se zd, jakoby tento druh ani
mezi kaktusy nepatil. Obzvlt pak v prod je
dokonale podobn trsu uschl trvy, ve sbrkch
spe pipomn njak agve. A 50 cm vysok
stonek je toti rozlenn na dlouh trojbok bra
davky, kter mohou bt a 12 cm dlouh, zakon-

Leuchtenbergia principis

sbrkch se dokonce povedlo vypstovat meziro

dov hybrid mezi Ferocactus a Leuchtenbergia,
oznaovan jako x Ferobergia 'Gil Tegelberg'.
Hybrid je ovem neplodn, a tak, na rozdl od
obou rodi, kde nejlpe funguje rozmnoovn
vsevem semen, je nutn jej mnoit pomoc tk
ovch kultur metodou in vitro".

Lophophora diffusa
KULOVIT

en areolou, ze kter vyrst asi 6 okrajovch

a 1-2 stedov trny. Vechny jsou velmi mkk,
paprovit a u nkterch ekotyp vytvej hustou
sple. Ndhern jsou jasn lut, a 7 cm irok
kvty, kter rozkvtaj na zatku lta.
Objevit tuto rostlinu v prod nen snadn. Pes
toe obv rozlehl arel, nikde nepat k hojnm
druhm. Centrem vskytu je mexick stt Coa
huila, kde roste v kopcovitm ternu, piem se
velmi rda maskuje v ricch bromli rodu
Hechtia a v trsech agvovit rostliny rodu Dasyli
rion nebo v trsech trav. Tento unikt nechyb snad
v dn sbrce. Jednak proto, e se jedn o opra
vdovou raritu (co se habitu te) a tak proto, e
se pi dodren zklad pstebnch technik pro
mexick kaktusy pomrn snadno pstuje. Ve

Zprvu solitrn, ve st vtinou trsovit stonek

s edozelenou epidermis, asto se zvltnm luta
vm zabarvenm. Beztrnn stonek je velmi
mkk, dunat, irok 12-14 cm, pod zem pe
chzejc tak v mohutn epovit koen. Z areol
v prolklm temenu vyrstaj kvty, kter jsou
nejastji bl, ale mohou mt i ndech do luta i
do rova. Jejich ka obvykle nepesahuje 2 cm.
Druh se nachz v psito-jlovitch naplaveninch ve stt Quertaro (Mexiko), kde vytv
pedevm pod prutnatmi kei velk mnoha
hlav" skupiny, kter maj mnohdy ku vce ne
0,5 m. Pstovn tohoto druhu je ponkud obt
nj vzhledem k mkkmu stonku, kter velmi
snadno podlh hnilobm. Pozor pi manipulaci
s tmito rostlinami, protoe jejich bezbrann sto
nek je v siln nevhod oproti siln trnitm kak
tusm. Zimujeme radji na svtle pi teplotch
okolo 10 C.

Lophophora diffusa

65

Lophophora

fricii

Lophophora fricii

DISKOVIT

Druh byl pojmenovn na poest eskho kaktu

se, cestovatele a etnologa A. V. Frie, kter rost
liny sbral v roce 1923. Jedn se zejm o nejvt
ho zstupce rodu, jeho jednotliv stonek me
dosahovat ky a 18 cm. Roste vtinou soli
trn, ale v prod najdeme i velmi star, odnoujc exemple. Nzkch plochch eber je maxi
mln 14 (nejastji 9-12) a pokoka je naloutle
edozelen. Autor popisu uvedl, e rostliny kve
tou karmnov ervenm kvtem, ale dnes vme,
e L. fricii m v prod i kvt bl, narovl, ale
tak svtle fialov.
V prod se tento druh vyskytuje na pomrn ma
lm arelu v okol msteka Viesca v mexickm
stt Coahuila, kde roste v blzkch horch, asto
ve sprch skal. Mezi kaktuse se rozil, avak
pod nzvem L. fricii neustle kolovaly jin kak
tusy. I zde plat, e velmi dleit je pvod rost
linnho materilu, kter chcete do sv sbrky za
adit. Pstitelsky se ad mezi nronj druhy nutn je velmi propustn a vysychav substrt,
zalvme vdy po jeho dokonalm proschnut.

Lophophora

williamsii

DISKOVIT

Nadzemn st rostliny je ploch a ploe kulo

vit, dosahujc ky piblin 10 cm. Pozvolna
pod zem pechz v siln epovit koen. Na rost
linch se nejastji tvo 5-10 eber, z vlnatch
areol nevyrstaj dn trny. Pouze pln mal se
menky maj asi 1 mm dlouh tenk trny, kter
Lophophora williamsii

vak zhy opadvaj a ve vym vku se pest

vaj tvoit pln. Kvty vyrstaj z prolklho ve
getanho vrcholu zahalenho v hust vat a maj
blorovou barvu.
Domorodci v Mexiku znaj tento kaktus pod n
zvem peyote" nebo peyotl" a pedevm v mi
nulosti slouil jako podprn prostedek pi medi
tacch, slavnostnch obadech a pi rozmlouvn
s duchy pedk. Tento halucinogenn druh je
opeden nejrznjmi mty a povrami, ze kte
rch zbylo pro Evropana mnoho svdectv a z
itk cestovatel. Dnes je jeho sbrn a uvn
zakzno a rostliny vypstovan v umlch pod
mnkch nedosahuj zdaleka takovch ink
jako rostliny z prody. Tento kaktus roste na iro
km arelu od Texasu a Novho Mexika v USA
pes mexick stty Coahuila, Chihuahua, Nuevo
Leon, San Luis Potos, Zacatecas a po Durango.
Obv jak rovinat, tak skalnat oblasti, kde roste
pedevm v pistnn drobnolistch ke.
Rod Lophophora je pro kaktuse natolik pita
liv, e existuj dokonce sbrky specializovan
pouze na nj a ve sklenku nem podle tchto sb
ratel dn jin rostlina msto. Pstovn nen
obtn, jen je nutn pamatovat na mkk stonek
a siln epovit koen uvnit substrtu.

Lophophora williamsii
var. koehresii
DISKOVIT

Zelen st stonku dorst asi 4 cm ky a 2-3 cm

vky. Podzemn nezelen st me bt dlouh
a 10 cm a zvolna pechz v epovit koen. Druh
m matnou edozelenou pokoku, je zcela bez
trn, ale vrazn jsou kvty, kter mohou bt a
35 mm irok.
Tato varieta obv pomrn malou plochu neda
leko msta Las Tablas v San Luis Potos v Me
xiku, kde roste na plochch dnech bezodtokovch
lagun. Pstovn se neli od zkladnho druhu,
dleit vak je udret nehybridn potomstvo i ve
sbrce.

66

Lophophora williamsii var. koehresii

Machaerocereus eruca

Machaerocereus

tv velmi hust porosty, doprovzen rozmani

tou sukulentn vegetac. Objevit tento druh ve
sklenku vak nen zcela bn, jeliko pro svou
prostorovou nronost je vyhledvn jen opravdo
vmi specialisty a znalci. Pstovn ze semen ani
ze zakoenlch odno nen nron. Dleit je
teplej zimovn.

eruca

PLAZIV
Jedn se bezesporu o velmi zajmav kaktus s pla
zivm typem stonku, ktermu domorodci tak n
kdy pezdvaj plaziv bel". Jednotliv stonky
mohou dorst dlky a 3 m, prbn zakoeuj
a u bze po ase odumraj, m se jakoby posu
nuj. Vrazn trny maj edavou barvu; stedov,
dkovit utven trn me dorst a 7 cm dlky.
Jedn se o endemit mexickho poloostrova Baja
California, kde roste na psitch a chudch p
dch velmi omezenho arelu u zpadnho po
be. Teprve v poslednch letech se zan dost
vat do sbrek specializovanch kaktus. Ped
pr lety byl jet nedostinou raritou. Ze zpsob
rozmnoovn pichz v vahu jak vegetativn
zpsob mnoen (odnoemi, zkovn), tak gene
rativn zpsob vsevem semen, kter dobe kl
i po mnoha letech. Zimovn vyaduje za vy
teploty, neklesajc dlouhodob pod 12 C.

Machaerocereus

Machaerocereus gummosus

gummosus

SLOUPOVIT
Bohat vtven stonek vytv hust kee, vysok
a 2 m. Jednotliv vhony maj ku 4-7 cm a ob
vykle jsou asi 1 m dlouh. Tmav zelen epidermis
na starch stech korkovat. Trny jsou pomrn
krtk, piem nejdel stedov dosahuj asi 5 cm.
Ndhern jsou vak kvty, dlouh asi 15 cm a i
rok okolo 8 cm. Plody domorodci nazvaj pitahaya agria" a s velkou oblibou je konzumuj.
Mexick Baja California je tmto cereusem po
rostl od severu k jihu. Na nkterch mstech vy-

67

Mammillaria albilanata

ten stnn, i kdy v dobe vtranm sklenku

mohou rostliny bt celou vegetan seznu na pl
nm slunci. Rozmnoujeme bu oddlovnm
odno, nebo vsevem semen. Zimovn chlad
n, pokud mono na svtle.

Mammillaria

bocasana

KULOVIT

Mammillaria

albilanata

SLOUPKOVIT
Stonek tto mamilrie roste nejprve kulovit, po
zdji mrn sloupkovit a ve st i odnouje.
Drobn bradavky nesou mnostv krtkch okra
jovch trn a u nkterch rostlin se vyskytuj i 2,
maximln 4 trny stedov, kter vak nejsou n
padn ani dlkou, ani odlinou barvou. Karmno
v erven kvty jsou irok asi 1 cm a vyrstaj
ve vneku okolo temena. Pozdji se z nich vyv
jej erven kyjovit plody.
Nejpesnj daje o vskytu tohoto druhu jsou
udvny jako 214. kilometr silnice Oaxaca - Me
xico D. E, ovem roste i v okol msta Tlatizapn
v mexickm stt Morelos. Kaktusi tuto mami
lri pstuj asto i pod jinm oznaenm, nkdy ji
zamuj s podobnou M. supertexta. V kultue vy
aduje slunn msto, propustn substrt a pezi
movn pi teplotch okolo 10 C.

Mammillaria

baumii

TRSOVIT
Rychle rostouc druh, kter zan v dosplosti
odnoovat. Jednotliv stonky bvaj asi 5 cm i
rok a vytvoen trsy mohou mt prmr a
20 cm. Svtle zelen barva stonku bv asto za
kryta hustmi blmi trny. Okrajov i stedov
trny maj shodnou barvu a jsou i skoro stejn
dlouh (1-2 cm). Ndhern jsou jej citrnov
lut, pomrn velk kvty, kter se objevuj na
potku lta a otevraj se bhem dne.
Pochz z mexickho sttu Tamaulipas, kde roste
v nadmoskch vkch mezi 700 a 1 500 m.
Roste asto pistnna doprovodnou vegetac
a pozorovatel, kte ji nali nedaleko San Vin
cente, hovo o tom, e je asto zcela zastnna
hustmi kei. Tak proto j ve sbrce dopejeme
bhem nejparnjch letnch dn alespo s-

68

Jeden z druh, se ktermi se vtinou zan. Je

toti nesmrn elegantn a pitom nenron.
Upout svm kulovitm stonkem, kter je a
5 cm irok a zahalen do jemnch vlasovch
trn. Tyto trny vyrstaj z areoly jako okrajov
a krom nich z kad areoly vyrst 1 nebo 2 trny
stedov, ervenohnd barvy, kter maj na konci
hek. Kvty jsou svtle lut s ervenm prou
kem uprosted a objevuj se pravideln kad lto.
Rostlina vytv v dosplosti mnohahlav" trsy,
kter vypadaj opravdu velmi efektn.
Je paradoxn, e v prod nepat k hojnm dru
hm a jeho nalezit se nachzej na nepoetnch
lokalitch v mexickm stt San Luis Potos, kde
roste na plochch vpencovch kopcch. Jak u
bylo pedeslno, meme tuto mamilri objevit
i u naprostch laik, kte se kaktusy nijak vn
nezabvaj. Jej pstovn a rozmnoovn je
snadn, vyaduje vak chladnj zimovn. Roz
mnoujeme ji dlenm trs, piem oddlen
skupinky rostlin szme po dokonalm zaschnut
eznch ploch.
Mammillaria baumii

Mammillaria bocasana

Mammillaria

Mammillaria candida

bombycina

TRSOVIT

adme ji mezi tzv. hkovit mamilrie a nzev

bombycina (hedvbn, leskl) nebyl vybrn nho
dou - jej okrajov trny jsou opravdu velmi jemn
a leskl. V dosplosti vytv trsovit stonky, pi
em jednotliv rostliny mohou bt tm 20 cm
vysok a piblin 8 cm irok. Z areoly vyrst
a 40 stbit lesklch okrajovch trn, kter do
sahuj obvykle dlky 5-10 mm. Stedov trny b
vaj a tyi, ale jeden prostedn, smujc od
stonku, je ervenohnd a a 25 mm dlouh
s hkovitm zakonenm. Rov, asi 15 mm i
rok kvty se objevuj a na starch rostlinch;
tato mamilrie kvete pomrn neochotn.
Mammillaria bombycina

Dlouhou dobu nebylo znmo jej nalezit

a mnoz se domnvali, e je v prod ji vyhu
bena. V devadestch letech minulho stolet
vak byla znovu nalezena. Jej stanovit se na
chzej ve stt Aguascalintes v centrlnm Me
xiku a thnou se a na hranin oblasti se sttem
Jalisco do poho Sierra de Laurel. U kaktus
je nesmrn oblbena pro svj elegantn vzhled
a vtinou se ve sbrkch pstuje jako pravoko
enn, i kdy je dosti choulostiv na dle trvajc
vlhkost, obzvlt za chladnjho poas zjara i
na podzim. Zimujeme ji na svtle a pi teplotch
okolo 12 C.

Mammillaria

candida

KULOVIT

Nesmrn elegantn a oblben mamilrie, jej

historie sah a do roku 1838, kdy byla platn po
psna. Kulovit stonek dorst nejastji do ky
10 cm, ale existuj v prod populace s jedinci
vtmi. Takt dlka, mnostv a barva trn je ne
smrn rozmanit. Najdeme populace krtkotrnn,
dlouhotrnn, s blmi i tm hndmi trny.
Kvty jsou pomrn uniformn a maj blorovou
barvu s tmavm proukem uprosted okvtnch
lstk. Velmi dekorativn jsou rostliny s dozrlmi
plody. A 2 cm dlouh, kyjovit, jasn erven
bobule se objevuj ve vneku nedaleko stedu na
jae dalho roku.
V prod najdeme tuto mamilri v mnoha st
tech stednho a severnho Mexika a vude kde
roste, vytv ponkud odlinou formu. Nesmrn
zajmav, hnd otrnn rostliny lze objevit u Noria de las Flores, miniaturn, Odnoujc rostliny
v okol msteka Guadalcazar (San Luis Potos).
Nechyb asi v dn sbrce, protoe se jedn o tra
din druh. Je vak nutn znt pvod pstovanch
rostlin, aby kolekce zskala skutenou botanickou
hodnotu. Pstovn je stejn jako u bnch me
xickch druh.

69

Mammillaria capensis

Mammillaria

carmenae

KULOVIT

Mammillaria

capensis

TRSOVIT
Jedna z mamilri vytvejc sloupkovit trsy. Nej
prve roste solitrn, ale v dosplosti zane od bze
odnoovat. Dorst vky okolo 25 cm pi ce
stonku 4-5 cm. Okrajovch trn napotme obvy
kle 13-16, stedov trn je vtinou jen jeden s er
nohndm, nkdy hkovit zahnutm hrotem.
Elegantn blorov kvty jsou pomrn velk, asi
2 cm irok, nkter oktn lstky maj rov nebo
zelenorov stedov prouek. Plodem je kyjovit
bobule oranov a erven barvy.
Tento druh pochzejc z poloostrova Baja Cali
fornia byl sbrn mnohokrt, ale variabilita a pe
chodov formy z nj dlaj stle ponkud tajemn
kaktus. Jako typov lokalita je udvno msto Puerto de Bahia de los Muertos, ale tam jsme dn
rostliny tohoto typu nenali. Ve sbrkch je nutn
vnovat zvenou pozornost pemoken sub
strtu, zvlt v chladnjch dnech. Umstn na
plnm slunci a svtl zimovn okolo 10 C jsou
nutnou podmnkou kveten v ptm roce.
Mammillaria carmenae

70

Jet nedvno byla tato mamilrie snem kadho

kaktuse a nedostupnou raritou. Rostliny vytv
ej nkolikahlav" drobn trsy, kdy kad sto
nek m ku piblin 4 cm a dvakrt takovou
vku. Z areol vyrst 120-180 drobnch mk
kch trn lut barvy, kter zcela zakrvaj sto
nek. Nedaleko stedu se objevuj vtinou jednot
liv, nikoli ve vneku, nejastji bl (vzcnji
lutav i narovl) kvty, irok asi 1,5 cm.
Drah byl popsn teprve v roce 1953, ale do roku
1977 tm nikdo netuil, kde tento kaktus sku
ten roste. Teprve vprava A. B. Laua a W. Repehagena nala znovu jeho lokalitu. Ta se nachz
v Sierra Madre Oriental ve stt Tamaulipas, kde
tato mamilrie osdluje nepstupn kolm stny.
Jej vjimen vzhled zpsobil mezi kaktusi
opravdovou mnii, spojenou s horenm shn
nm krsn rarity. Kdo ji zskal, ve strachu ji na
rouboval, a proto je mon vidt ve sbrkch
mnoho starch exempl roubovanch. Dnes,
kdy je rostlinnho materilu dostatek a M. carme
nae pat mezi bn dostupn druhy, nen nutn
sahat k roubovn. Pravokoenn rostliny maj
mnohem pirozenj vzhled a ochotnji kvetou.
Pi vsevu semen je nejvt skal prvn plrok
ivota klenc. Rozmnoovn je t mon od
noemi. Sn velmi chladn zimovn s poklesy
teplot a k nule.

Mammillaria
coahuilensis
ssp. albiarmata
KULOVIT

Nkte kaktusi ji mon znaj pod starmi n

zvy M. albiarmata, M. coahuilensis var. albiflora
nebo Porfiria schwarzii var. albiflora. Roste soli
trn a jej kulovit stonek je irok asi 5 cm. Na
vrcholu bradavek jsou velk vlnat areoly, ze kte
rch vyrst 20-25 okrajovch trn bl nebo na
rovl barvy. Kvty vyrstaj nedaleko vrcholu
rostliny a maj krmov blou barvu, piem
vnj okvtn lstky maj uprosted zelenohnd
nebo zelenoerven prouek. ka kvtu pi pl
nm oteven je asi 2 cm. Plodem je dlouh zk
bobule erven barvy, kter obsahuje drobn
tmav hnd a ern semena.
Pochz z mexickho sttu Coahuila, kde roste
nedaleko hlavnho msta Saltillo. Tento poddruh
pedstavuje nejvchodnj rozen rostlin
z okruhu M. coahuilensis. Vzhledem k tomu, e
rostlina vytv siln dunat koeny, musme pro
vdt zlivku velmi opatrn. Opt plat zsada, e
je lpe zalt tikrt mlo, ne jednou hodn. Toto

Mammillaria coahuilensis ssp. albiarmata

Mammillaria compresa

je nutn dodret pedevm v dob letn stagnace

rstu. Substrt s mrn zsaditou reakc, velmi
propustn. Zimujeme v chladnu a pokud mono
radji na svtle.

Mammillaria

compresa

TRSOVIT
Typick pedstavitel zelench" mamilri, jeho
stonek v dosplosti siln odnouje a tvo nahlou
en, stsnan trsy (odtud tak jmno compresa =
stlaen, smkl), a 1 m irok! Otrnnm ne
smrn variabiln druh; obvykle z areoly vyrs
t 2-6 blch okrajovch trn, kter jsou dlouh
2-7 cm. Kvty vyrstaj ve vneku okolo stedu,
maj rovou barvu se svtlejm okrajem okvt
nch lstk.
Prodn populace lze objevit ve stedomexickch
sttech San Luis Potos, Hidalgo a Quertaro, kde
roste na vpencovch kopcch mezi kameny, asto
v pistnn drobnolistch ke. Sbrkov rostliny
bvaj pokeny s blzkmi taxony a teprve v po
slednch letech se do kolekc dostvaj rostliny
s pesnm pvodem. Jedn se o pstitelsky bez
problmov druh, kter lze doporuit kadmu
zatenkovi.

Mammillaria

Druh nebyl na stanoviti pli asto pozorovn.

Vme bezpen, e se vyskytuje na pomez me
xickch stt Puebla a Oaxaca, kde roste na v
pencovm podlo. Rozen ve sbrkch je otz
kou poslednch 25 let, kdy se na trhu objevil
dostatek semen. Zhy se zjistilo, e se jedn
o pstitelsky nenron druh, vyadujc pln
slunce, minerln, propustn substrt a zimovn
okolo 12 C.
Mammillaria crucigera

crucigera

SLOUPKOVIT
Rostlina vytv nejprve solitrn stonky, kter se
vak brzy zanou dlit a rostlina tak vytvo nko
lik vrchol (dichotomick dlen). Stonek je
krtce sloupkovit, a 7 cm vysok a 5 cm irok,
s mrn prolklm temenem. V axilch se tvo
krtk hust vata a z areol vyrst piblin 25
okrajovch trn, dlouhch pouze 1-2 mm, a tyi
stedov, do ke postaven trny, dlouh maxi
mln 3 mm. Kvt je erven a ervenofialov,
asi 8 mm v prmru.

71

Mammillaria deherdtiana

Mammillaria

deherdtiana

KULOVIT

Dal hit sv doby, azen mezi tzv. velkokvt

mamilrie. Kulovit rostliny vytvej ve st od
noe, piem jednotliv stonky dorstaj ky asi
6 cm. Kuelovit bradavky, dlouh asi 1 cm, maj
na konci areolu, z n vyrst asi 30 okrajovch,
sklovit blch trn. Stedov trny bu chybj,
nebo jich naopak me bt pomrn velk mno
stv (a osm), co jasn dokld velkou variabilitu
otrnn tohoto taxonu. Ndhern kvty lkaly ka
dho kaktuse a touha mt tuto rostlinu ve sbrce
Mammillaria deherdtiana var. dodsonii z prody

zpsobila, e se za ni v dob ped 30 lety platily

pomrn velk sumy. Kvty se objevuj v asnm
lt. Jsou a 7 cm dlouh a 5 cm irok, svtle
karmnov barvy s dlouhmi blavmi nitkami
a syt lutmi pranky, ndhern kontrastujcmi
s barvou kvtu.
Nalezit tto mamilrie bylo dlouho tajeno a do
konce bylo nktermi znalci zmrn uvdno
zcela nesprvn. Nakonec se ukzalo, e osdluje
mkk vpence severn od msta Mitla v mexic
km stt Oaxaca. Star rostliny ve sbrkch b
vaj roubovny, dnes se vak pstitel sna tento
druh pstovat na vlastnch koenech. Substrt
me bt mrn kysel. Dleit je ponkud tep
lej zimovn mezi 12-15 C. Rozmnoovn se
meny je jedin cesta k zskn vtho mnostv
rostlin, ale semena pomrn patn kl.

Mammillaria
var. dodsonii

deherdtiana

KULOVIT

Od zkladnho druhu se li pedevm otrnnm,

kter je ponkud divoej", co je dno vtm
mnostv delch stedovch trn a menm
mnostvm hrubch okrajovch trn. Urit od
linosti se daj nalzt i u semen a zajmav je tak
vrazn vynvajc bl nlka.

72

Mammillaria deherdtiana var. dodsonii z kultury

Mammillaria densispina

Nalezit je pomrn izolovan a le na sever od

msta Oaxaca ve stejnojmennm mexickm stt.
Rostliny osdluj kapsy ve skalch s vpencovm
podkladem, zhruba v nadmoskch vkch 3 000 m.
V kultue je tato varieta pomrn citliv. Zalv
me radji v mench dvkch, avak astji. B
hem vegetace vyaduje pln slunce, v dob vege
tanho klidu by teploty nemly klesnout pli
hluboko a dlouhodob pod 10 C.

en, piem jich bv nejastji 20. Stedov

trny jsou dva (vjimen a 5) a jsou lut. Kvt
je arlatov erven, asi 15 mm irok. Ele
gantn jsou i 15 mm dlouh, vlcovit plody v
razn erven barvy. I kdy se pe o rostlin se
lutmi stedovmi trny, existuj v prod po
pulace se stedovmi trny ervenmi. Tyto rost
liny byly tak popsny jako M. dixanthocentron
var. rubrispina, ale toto lenn je ponkud zby
ten, jeliko existuj i mnoh smen popu
lace, kde lze nalzt spolen rostouc lutotrnn
i ervenotrnn rostliny.
Tato mamilrie roste v Tomelin Canon v mexickm
stt Oaxaca, pi pat kopc v nadmoskch v
kch okolo 600 m. Nepat ani k vrazn choulos
tivm, ani k bezproblmovm druhm. Nutn je
provdt zlivku po dokonalm vyschnut substrtu
a tak je dleit teplej zimovn; teploty nemaj
dlouhodob klesnout pod 10 C.

Mammillaria

densispina

KULOVIT
Kulovit stonek je rozdlen do kuelovitch bra
davek, kter jsou hol, zakonen areolou. Z t
vyrstaj piblin stejn dlouh (1-2 cm) i stejn
zbarven okrajov a stedov trny, kter stonek
dokonale zakrvaj. Okolo temena se v lt obje
vuj lut, iroce trychtovit kvty.
Objevit ji lze na skalnatch vchozech vpenco
vch kopc v mexickch sttech San Luis Potos,
Quertaro, Guanajuato a Zacatecas. Objevuje se
pedevm ve sbrkch specialist, ovem jej p
stovn nen zvl obtn. Vyaduje dostatek
slunce, zlivku radji vcekrt v mench dvkch
a svtl pezimovn pi teplotch mezi 5-10 C.

Mammillaria dixanthocentron

Mammillaria
dixanthocentron
SLOUPKOVIT
Vstin druhov nzev dixanthocentron dv
tuit, pro autoi popisu zvolili jmno, kter
v pekladu znamen se dvma lutmi stedo
vmi trny. Rostliny z prody jsou mn sloupo
vit, ve sbrkch vytvej vrazn, a 30 cm vy
sok kyjovit sloupky. V pad axil i na areolch
se vytv jemn hust vata. Okrajov trny vyr
staj z areoly rovnomrn kruhovit rozprost-

73

Mammillaria duwei

Mammillaria

elongata

TRSOVIT

Mammillaria

duwei

KULOVIT
Svm vzrstem pat mezi mexick miniatury,
protoe jej kulovit stonek m v prmru ne vc
ne 5 cm. Z areol vyrst asi 35 jemnch, pekovitch okrajovch trn a nejastji dva ste
dov, asi 5 mm dlouh trny, asto s hkovitm
zakonenm. Kvt bv piblin 1,5 cm irok,
blolut barvy a efektn vypadaj i erven kyjo
vit plody.
Severovchod msta San Luis de la Paz (Guanajuato) je typick pro vskyt mnoha druh kak
tus, vetn tto mamilrie. Roste v nadmosk
vce piblin 1 000 m, kde osdluje vpencov
skly, na nich tvo nkolikahlav" trsy. Jej p
stovn ponkud komplikuj epovit koeny,
kter pomrn snadno zahnvaj, zvlt pi pe
moken. Nicmn je doporuiteln i pro zate
nky, kte jsou schopni vnovat rostlinm dosta
tenou pozornost. Kvty se objevuj bu na
podzim, nebo bhem asnho jara. Rozmnoovn
semeny nen obtn a rostliny kvetou ji ve dru
hm roce ivota.
Mammillaria

74

elongata

Dky mnostv nejrznjch vyselektovanch fo

rem, kter se dnes pstuj v komernch zahrad
nictvch jako kultivary, pat k nejrozenjm
kaktusm. Stonek je trsovit, asi 3 cm irok a a
15 cm dlouh, v prod asto pevisajc a del.
Z areol vyrstaj pevn okrajov trny, ale prv
u vyselektovanch typ je mon nalzt jedince,
u kterch pevauj trny stedov. Tato variabilita
se netk pouze dlky, ale tak barvy trn; nej
astji bvaj slmov lut, ale znme i rostliny
s trny tmav hndmi. Kvty jsou ve vtin p
pad lut, irok asi 15 mm a vyrstaj v blz
kosti temena.
Rostlinu lze objevit na skalnatch vchozech
v mexickm stt Hidalgo, kde tvo asto hust
pevisl zvoje. Dky komernm pstrnm a tak
dky sv nenronosti bv trvalou soust nejen
sbrek pstitel, ale tak ozdobou oken laik. D
leit je snad jen chladnj zimovn, aby rostlina
v ptm roce kvetla.

Mammillaria elongata
var. echinaria
TRSOVIT
Podob se zkladnmu druhu, ale jej stonek je
mnohem divoeji otrnn. Vrazn jsou pedevm
stedov trny. Dnes je vak postaven tto variety
zpochybovno a nktermi autory je vedena
pouze jako extrmn forma zkladnho druhu.

Mammillaria

fitthaui

TRSOVIT
Byla popsna teprve nedvno, v roce 1971, a to
americkmi kaktusi Glassem a Fosterem. Rost
lina vytv pomrn velk trsy, ale jednotliv
stonky maj maximln 10 cm vku a 5 cm ku.
Stonek je zcela bez vaty a bl areoly nesou okra
jov i stedov trny. Okrajovch trn bv obvykle
7-10, stedov jsou nejastji 4, piem jeden
bv hkovit zakonen. Svtle rov kvty se
objevuj nedaleko vrcholu a rostlina jich produkuje
velk mnostv, take je schopna kvst cel lto.
Tato mamilrie se vyskytuje v kaktussky mn
zajmavm mexickm stt Jalisco, proto asi byla
tak dlouho pro botaniky neznm. Jej pstovn
nen obtn a kulturu bez pot zvldnou i za
najc kaktusi. Dleit je poskytnout rostlin
dostatek svtla, ale pozor na prudk jarn slunce,
kter ji doke nepjemn poplit. Rozmnouje-

Mammillaria elongata var. echinaria

Mammillaria

me ji vsevem semen, v men me vak lze

k mnoen pout i odnoe, kter asto zakoeuj
ji na matesk rostlin.

ov kvty, jejich okvtn lstky maj tmav

prouek uprosted.
V prod roste na pomrn rozlehlm arelu,
kter se thne v mrn kopcovitm mexickm te
rnu ze San Luis Potos a po Nuevo Leon. Ame
rick kaktus Charles Glass udval nalezit tto
mamilrie dokonce a ze sttu Zacatecas. Zde
roste v oteven krajin na ploch nvrch i na
patch kopc. Kaktusi ji maj v oblib, protoe
i kdy nekvete, je pro sv jemn a elegantn otr
nn velkou ozdobou sbrky. Sn pln slunce,
chladn zimovn a bhem lta pomrn vydatnou
zlivku. Semenky rostou bez problm v mrn
zsaditm substrtu s dostatkem minerln sub
stance (antuka, bidlice apod.).

Mammillaria

formosa

KULOVIT
Kulovit, ve st mrn do sloupku protaen sto
nek nese krtk pyramidln, velmi hust nahlou
en bradavky. V axilch se tvo krtk vlna
a z areol vyrstaj drobn okrajov a krtk ste
dov trny, kter dohromady zcela pokrvaj rost
linu. Bhem lta se objevuj asi 1,5 cm irok r

fitthaui

Mammillaria formosa

75

Mammillaria geminispina

Mammillaria

geminispina

TRSOVIT
Velmi elegantn druh v prod i ve sbrce. Stonek
dorst maximln 20 cm vky a bv irok
okolo 8 cm, vytv mnohahlav" trsy. Bl vl
nat axily i areoly dotvej spolu s blmi trny
krsnou rostlinu, a jak druhov jmno napovd,
byl pojmenovn podle dvou stedovch trn (geminispinus = s trny v pru). Kvty vyrstaj ve v
neku pobl temena a jsou fialovoerven,
vnitn okvtn lstky maj svtlej okraj. I do
zrl plody, kter po uzrn rostlina vysouv
z pad bradavek, jsou erven a ndhern kontra
stuj s blou barvou stonku.
V dol Metztitlan (Hidalgo, Mexiko), kde roste
Mamillaria glassii var. ascensionis

na vpencovch skalch ve spolenosti mnoha

dalch kaktus, vytv velk trsovit polte.
Jej arel je vak mnohem vt a najdeme ji
i v dalch dolch, nap. v Barranca de Venados i
na strnch podl eky Rio Amajaque. Aby vy
nikla krsa otrnn tohoto kaktusu, musme jej
umstit na nejsvtlejm mst ve sklenku. Dky
velk variabilit v dlce a hustot otrnn jsou ve
sbrkch asto pstovny vyselektovan dlouhotrnn klony. Pi rozmnoovn vsevem se objev
velk kla semenk, ze kter meme provst
vbr tch nejkrsnjch jedinc.

Mammillaria
glassii
var. ascensionis
KULOVIT
Tato varieta vytv pouze miniaturn Odnoujc
stonky, velk jen mlo pes 2 cm, a je npadn
svm blm a jemnm otrnnm. Kvt je pomrn
velik, rov a pi plnm oteven me mt
ku a 1,5 cm. Ozdobn je vak i plod, kter je
tak dosti velk, asi 1,5 cm dlouh, pechzejc
od zelenav a po zelenoervenou barvu.
Vyskytuje se jak v jihovchodnch oblastech me
xickho Nuevo Leon, tak i ve stt Tamaulipas
v okol msta Jaumave. Dve patila k velkm
vzcnostem a jej objevitel ji popsali dokonce
jako samostatn druh. Dnes se rozila do evrop
skch sbrek natolik, e nen problm ji zskat
z kad kvalitn nabdky rostlin i semen. Roz-

76

mnouje se dobe generativn i vegetativn cestou.

Pi pstovn pozor na poplen prvnmi jarnmi
slunenmi paprsky.

Mammillaria guelzowiana

Mammillaria grusonii
KULOVIT
Pat mezi vt druhy mamilri, protoe jej ku
lovit i mrn sloupovit stonek me dorstat
vky a 25 cm. Trny jsou zpotku rovohnd,
pozdji edav. Kvete bhem lta pomrn vel
kmi, asi 3 cm irokmi kvty, kter maj bled
rovou barvu, u nkterch ekotyp i s tmavm
proukem uprosted vnitnch okvtnch lstk.
Mstem vskytu tto mamilrie je mexick stt
Coahuila, kde vyhledv mrn zvlnn a rovi
nat tern. Nejastji roste v krytu njak byliny
i deviny. Ve sbrkch vak vyaduje pln slunce,
mrn zsadit substrt a zcela bn oetovn.

Mammillaria

guelzowiana

KULOVIT

musme bhem 10 let ve sbrce nahradit novmi

semeni. Ty rostou bez vtch problm, ale
star rostliny jsou dosti choulostiv na pemok
en. Kvty se objevuj na konci kvtna a pat
k nejkrsnjm ozdobm kad sbrky.

Mammillaria
haageana
ssp. conspicua
KULOVIT - SLOUPKOVIT

Ve sbrkch bv stonek nejastji jednotliv, v

jimen Odnoujc, irok jako vysok piblin
7-9 cm. Vlcovit bradavky jsou hol, stejn jako
pad axil, z areol vyrst asi 70 okrajovch,
velmi jemnch vlasovitch trn bl barvy. Ste
dov trny maj ervenohndou nebo lutou barvu
a jsou zakoneny hkem. Ndhern trychtovit
kvty maj vraznou ervenofialovou barvu
a upoutaj i svou velikost, protoe pi plnm otev
en mohou bt a 6 cm irok.
Nalezit tto mamilrie, kterou mnoz kaktusi
jist znaj pod starm rodovm nzvem Krainzia,
se nachz v mexickm stt Durango, na lokalit
Puente Rio Nazas. Roste na skalnatch vchozech
vpencovch kopc, vtinou ve trbinch mezi
kameny. Jedn se o krtkovkou rostlinu, kterou

Dve byla azena jako samostatn druh, ale jej

veden jako poddruhu M. haageana je zejm ro
zumnj. Od nsledujcho poddruhu se li pe
devm hrubm otrnnm, kter je dno ptom
nost nkolika hndch stedovch trn a tak
celkov mohutnjm stonkem, kter me dosa
hovat vky a 15 cm a ky okolo 11 cm.
Vyskytuje se ve stedomexickch sttech Puebla,
Oaxaca a Morelos, kde roste na vpencovm pod
kladu v rozdlnch nadmoskch vkch od 600
do 2 600 m n. m. Pstovn je stejn jako u nsle
dujcho poddruhu. Pamatujme na pozvolnj
rst semenk, je proto vhodn vsevy uskute
nit brzy na jae nebo v zvru zimy, do vsevnch
apart, aby pezimovaly co nejvt rostlinky.

Mammillaria grusonii

Mammillaria haageana ssp. conspicua

77

Mammillaria haageana ssp. elegans

Mammillaria

hahniana

KULOVIT

Mammillaria
ssp. elegans

haageana

Kulovit, a 10 cm irok stonek je rozdlen na

mal, asi 5 mm dlouh bradavky, na jejich konci
jsou areoly produkujc vlasovit trny, dlouh asi
4 cm. Mnoh rostliny bvaj ve st do tchto
trn zcela zahaleny. U nkterch se vyskytuje
i krtk stedov trn. M. hahniana Vykvt v blz
kosti vrcholu vnekem fialovoervench kvt,
kter jsou pln lutch prank. Pi porann ron
bl latex.
Najt tuto mamilri v prod nen obtn, pro
toe jej nalezit jsou na mnoha mstech v Sierra
de Jalpan (Guanajuato, Quertaro), kde porst
skalnat svahy a srzy. Ve dvactch a tictch
letech minulho stolet byla snad nejastji sbra
nm kaktusem v Mexiku vbec. Dnes ji kaktusi
s spchem pstuj ze semen a pi dodren b
nch zsad nein v kultue dn problmy.

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Mammillaria

hernandezii

Tento kaktus byl v minulosti roziovn tak pod

nesprvnm nzvem M. collina. Velmi elegantn
poddruh, kter nedorst velkch rozmr. Jeho
stonek je obvykle irok 6-7 cm a pouze o nco
mlo vy. Odnouje jen vjimen a krsn je
pedevm jemnm, elegantnm otrnnm. 16-18
okrajovch trn m blou barvu a jejich dlka se
pohybuje od 1 do 5 mm. Stedov trny jsou maxi
mln dva nebo zcela chybj. Tmav erven
kvty vyrstaj ve vneku v blzkosti vrcholu.
Plodem je erven drobn bobule s hndmi se
meny.
Rozen je ponkud omezenj a zaruen
zprvy potvrzujc vskyt v prod pochzej od
sbratel, kte se s tmto kaktusem setkali mezi
mstem Tehuacan a Los Combres v mexickm
stt Puebla. Roste v nadmoskch vkch asi
2 300 m, kde osdluje skalnat terny s vpenco
vm podkladem.

Pekrsn zstupce rodu, kter pat mezi velko

kvt miniatury. Stonek nedorst obvykle vt
ch rozmra ne 4,5 cm ky. V axilch se tvo
velmi krtk vlna pouze v kvtn zn. Okrajo
vch trn je 17-25, jsou 1,2-2,2 mm dlouh, pavoukovit uspodan na ovln areole. Ndhern
purpurov fialov kvt je asi 2 cm dlouh a stejn
tak i irok. Tyinky i nlka s bliznou jsou lut.
Plod obsahuje pouze nkolik ernch semen.
Objevit druh v prod mlo doposud tst jen pr
vprav za kaktusy, protoe lokalita je dosti psn
utajovna. Nachz se v mexickm stt Oaxaca
v nadmoskch vkch 2 300 m. Roste na v
pencovch kopcch v Sierra Mixteca nedaleko
San Miguel Astatla a San Antonio Abad. V dob
sucha je velmi dobe maskovna a vt st

Mammillaria hahniana

Mammillaria hernandezii

78

KULOVIT

stonku bv bhem tto periody zataena pod

zem. Velk vtina pstovanch rostlin je ve sbr
kch udrovna jako roubovanci, ale nkte i
kovn pstitel jsou schopni jich napstovat
stovky na vlastnch koenech. Pravokoenn kul
tura u tchto rostlin vak vyaduje velkou psti
telskou zkuenost. Dleit je upozornit na siln
dunat koeny a na fakt, e rostliny asto kvetou
a v pozdnm lt. Dolo li k opylen a oplozen,
peneste rostlinu ped zimovnm do teplej mst
nosti, kde kvt stihne zaschnout a nezane hnt,
co m vtinou zniujc nsledky pro celou rost
linu.

Mammillaria

herrerae

KULOVIT

Kdy se rostliny tohoto druhu dostaly poprv do

Evropy, vyvolalo to mezi kaktusi opravdovou
senzaci. Drobn, jen asi 4 cm irok stonky jsou

zprvu kulovit, pozdji rostou do mrnho

sloupku, ale jsou velmi npadn otrnnm, kter je
tvoeno mnostvm jemnch blch nepchavch
trn. Z jedn areoly jich vyrst okolo stovky.
Pekrsn jsou vak i ervenofialov kvty, irok
a 2,5 cm, s velkm mnostvm lutch prank
a zelenavou bliznou.
Druh je v prod velmi dobe maskovan, protoe
roste na vpencovch strnch s mnostvm blch
kamen, kde se jeho stonek dokonale ztrc. Na
lezit se nachz nedaleko msta Cadereyta
v mexickm stt Quertaro. Vidt ve sbrkch
vt mnostv pravokoennch rostlin je velk
vzcnost, co dv tuit, e se jedn o velmi chou
lostiv druh. Roubujeme vtinou na pomalu ros
touc podnoe a jeliko i rst semenk je pro
blematick, rozmnoujeme odnoemi z matenic,
kter jsou k tomuto elu speciln pstovny.
Pozor vak - neustlm vegetativnm rozmnoo
vnm vrazn kles genetick variabilita, co
me ve svm dsledku vst a k degeneraci
klonu.

Mammillaria herrerae

79

Mammillaria herrerae var. albiflora

Mammillaria
var. albiflora

herrerae

KULOVIT
Tato varieta se velmi podob zkladnmu druhu,
ale li se blmi kvty a tak mstem vskytu,
kter se nachz stovky kilometr od nalezit z
kladnho druhu.
Znovuobjeven tto variety v prod pinesl spe
cialista na rod Mammillaria, rakousk kaktus
W. Reppenhagen. Nroky na pstovn jsou zcela
shodn jako u zkladnho druhu.

Mammillaria

huitzilopochtli

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Pomrn vrazn a nezamniteln druh jednak
habitem, ale tak mstem zakldn kvt. Stonek
je vysok a 15 cm a jeho ka vtinou nepesa
huje 8 cm. Roste vtinou solitrn a ve st se
me dichotomicky dlit. Poetn okrajov trny
(15-30) jsou sklovit bl, pravideln rozprosten
kolem areoly, 3-4 mm dlouh. Centrln trn me
chybt nebo naopak bt velmi dlouh; tak jeho
barva se mn od hnd a po smoln ernou.
Kvty se zakldaj na boku rostliny a tm je druh
tak velmi typick a npadn. Karmnov vty
maj prmr jen asi 1,5 cm. erven kyjovit plod
obsahuje velmi drobn hnd semena.
Mstem vskytu tto mamilrie jsou hranin ob
lasti mezi mexickmi stty Puebla a Oaxaca na

80

kopcch Tomelinskho dol. Velk je vak rozdl

nadmoskch vek dvou krajnch nalezi, a to
500 a 2 300 m n. m. V kultue nen nron a jej
pstovn nen obtn. Dv pednost plnmu
slunci ped pistnnm a velmi dobe sn i vy
sok letn teploty. Je vak teba dvat pozor na
podpaen rostlin nevhodnou zlivkou bhem letn
stagnace, kdy vtina kaktus zastavuje rst.

Mammillaria laui f.

subducta

KULOVIT
Zkladn druh byl pojmenovn na poest znalce
kaktusov flry A. B. Laua, forma subducta pak
byla vylenna dky svmu prothlejmu stonku.
Ten bv asi 5 cm irok, ve st mrn sloupkoMammillaria huitzilopochtli

vit. Z kad areoly vyrst asi 30 trn, tm ne

rozliitelnch na okrajov a stedov. Vechny jsou
slmov lut, dlouh asi 1 cm. arlatov erven
kvty, irok asi 1,2 cm, vyrstaj pobl temena.
Jako typov lokalita je udvna oblast Minas de
Asbestos (Tamaulipas, Mexiko), odkud tak po
chz fotografovan rostlina. Nejastji ji lze na
lzt na skalnch vchozech nebo ve sprch mezi
kameny. Nroky na pstovn m stejn jako
bn pstovan mamilrie. Je poteba ji umstit
na svtl stanovit a bhem lta vydatn zalvat.
Druh Vykvt v pozdnm lt i brzy zjara.

Mammillaria

Mammillaria laui f. subducta

longiflora

KULOVIT

Nkte kaktusi ji maj ve sbrce vedenou pod

starm rodovm nzvem Krainzia. Dnes je vak
azena mezi mamilrie a vyznauje se, jak dru
hov jmno longiflora napovd, dlouhm kv
tem. Stonek odnouje velmi vzcn, roste kulo
vit, nejvt jedinci dosahuj prmru okolo
7 cm. V pad asi 1 cm dlouhch bradavek se ne
tvo dn vata a rostlinu zdob 20-30 okrajovch
trn a asi 3 trny stedov. Jeden z nich smuje
vtinou k pat rostliny a je hkovit zakonen.
Ndhern, svtle fialov kvty s tmavm sted-

nm proukem se vytvej nedaleko vrcholu

a vtinou rozkvtaj ve vlnch.
Paseky a svtliny v dubo-borovch lesch jsou
mstem vskytu tohoto druhu v prod. Obv
pomrn mal zem v mexickm stt Durango
a nejbli daje hovo o okol msteka Santiago
de Papasquiaro. Jeliko se jedn o horsk druh, je
mu v naich sklencch pes lto horko. Vyaduje
proto slunn stanovit s proudnm vzduchu, ni
koli vak msto na stlm prvanu. Rostliny dosa
huj kvtuschopn velikosti ji tetm rokem od
vsevu a jejich kvty jsou opravdovou ozdobou
kad sbrky.

Mammillaria longiflora

81

Mammillaria longimamma

Mammillaria

marksiana

KULOVIT

Mammillaria
longimamma

Svm habitem pomrn nezamniteln mamil

rie, protoe m vrazn lut otrnn a mrn
vpadl temeno pln blolut vaty. Vtinou roste
kulovit, ve st se mrn protahuje do sloupku
a zane tvoit i odnoe. Druh m zajmav, iroce
nlevkovit kvty citrnov lut barvy, irok asi
1,5 cm.
Mstem vskytu tto mamilrie jsou kopce hor
skho masvu Sierra Madre Occidental, thnouc
se severojinm smrem na zpad Mexika. Druh
je udvn ze stt Sinaloa a Durango. Ve sbrkch
pat k bezproblmovm zstupcm rodu a na roz
dl od nkterch jinch mamilri nevyaduje
umstn na nejsvtlejm mst ve sklenku. Roz
mnoujeme ji semeny, piem do dosplosti do
rst za 5-6 let.

TRSOVIT

Jeden z druh, kter byl dky svm kvtm

a zvltn utvenmu stonku v minulosti azen
do rodu Dolichothele. Ploch stonek dorst ky
5-10 cm a vcelku bohat odnouje, take pozdji
vytv nzk poltovit trsy, irok a 30 cm.
Dlouh kuelovit bradavky maj na konci malou
areolu, ze kter vyrstaj pomrn mkk lut
trny. Okrajovch bv 8-10 a stedov nejastji
1, dlouh a 3 cm. Podlouhl lut kvty jsou pi
oteven irok 4-6 cm a po opylen a oplozen se
mn ve lutav plod s hndmi semeny.
Pochz z mexickch stt Hidalgo a Quertaro, kde
roste v nadmoskch vkch 1 000 a 2 200 m.
Osdluje skalnat dol a stre, ale roste tak v rovi
natjch ternech. Urit pat mezi kaktusy, kter
by si pro svj zajmav habitus i krsn lut kvty
zaslouily vt pozornost pstitel. Pstitelsk tech
nika je velmi jednoduch, rostlina vcelku dobe sn
i mrn pehmaty. Pro rozmnoovn lze pout od
noe, ale je mon tak vysvat semena, kter jako
erstv vborn kl.
Mammillaria marksiana

Mammillaria

melanocentra

KULOVIT
Kulovit rostouc mamilrie, kter je mezi psti
teli velmi oblben pro sv vrazn a npadn
kvty. Stonek dorst vky i ky piblin
20 cm, ale v prod me bt i vt. Okrajov
trny jsou asi 0,5 cm, spodn okrajov trny a 2 cm
dlouh. Jedin stedov trn je dlovit, tmav
zbarven a dlouh piblin 5-6 cm. Kvty vyr
staj ve vneku v blzkosti vrcholu rostliny a maj
rovou barvu s tmavm i svtlejm odstnem.
Pi plnm oteven jsou a 2,5 cm irok.
Vskyt tto mamilrie je udvn z nkolika me
xickch stt (Coahuila, Nuevo Leon a Durango).
Nejradji roste ve sprch skal a na kamenitch
vchozech v rovinatjm ternu. V kultue nevy
aduje nejsvtlej msto ve sklenku, a tak nepo
hrdn ani mrnm pistnnm. Pro pstovn je
vhodn zvolit misku, aby rostlina mohla rozth
nout svj mlk koenov systm a aby substrt
co nejdve vyschl. Chladn zimovn me bt
i ve tm. Mnome vsevem semen.

Mammillaria
melanocentra
ssp. rubrograndis
KULOVIT
Od zkladnho druhu se tento poddruh li pede
vm hustjmi, ale jemnjmi okrajovmi trny,
plom stonkem a ponkud jinm tvarem poupat.
Vskyt je udvn z mnoha lokalit v mexickch
sttech Nuevo Leon a Tamaulipas, kde roste pe
devm v rovinatjch ternech, ovem nejve

82

Mammillaria melanocentra

poloen lokality pochzej z nadmoskch vek

a 2 500 m. Pstovn je stejn jako u pedchozho
druhu.

Stonek nedorst velkch rozmr a jeho ka

a vka vtinou nepesahuje 5 cm. Nkter rost
liny odnouj a vytvej mal trsy. Kuelovit
bradavky jsou zakoneny kruhovitou areolou, ze
kter vyrst asi 30 okrajovch trn a obvykle
4-7 tmavch trn stedovch, z nich jeden je
nejdel a zakonen hkem. Svtle rov kvty

jsou u tchto rostlin nejastj, ale znme z kul

tury tak jedince s kvty tm blmi. Hezky p
sob na rostlin erstv, asi 2 cm dlouh vlcovit
plody erven barvy.
Nalezit Cerro de Mercado, podle kterho byla
tak pojmenovna, se nachz nedaleko msta Du
rango ve stejnojmennm stt Mexika. M. merca
densis je endemit vzan na pdy vulkanickho
pvodu, a tak je jej vskyt velmi omezen a ohra
nien. V kultue vak nevyaduje zvltn pod
mnky, i kdy v prod pat mezi rostliny s po
nkud specifickmi nroky. Pezimovn chladn,
pokud mono svtl, bhem vegetace vyaduje
pln slunce, a jeliko jde o rostlinu z poloh okolo
2 000 m n. m., je nutn dostatek vzdunho prou
dn, aby se pli nepehvala.

Mammillaria melanocentra ssp. rubrograndis

Mammillaria mercadensis

Mammillaria mercadensis
KULOVIT

83

Mammillaria microhelia

iroce nlevkovit a zvonkovit, asi 1,5 cm i

rok i dlouh kvty vyrstaj pobl vrcholu.
Okvtn lstky maj lutozelenou barvu, uvnit
jsou pln lutoblch prank a mezi nimi n
lutozelen blizna.
Mstem vskytu tto mamilrie jsou kamenit
svahy v Sierra San Moran ve stt Quertaro, kde
roste v nadmosk vce 1 600-2 000 m. Ve sbr
kch se asto pstuje a je oblben pro svou nen
ronost a toleranci k pstitelskm zsahm.
Dobe se j da v mrn zsaditm minerlnm
substrtu a starm rostlinm prospje alespo
jednou za seznu pihnojen minerlnm hnojivem
s obsahem stopovch prvk.

Mammillaria

mystax

KULOVIT

Mammillaria

microhelia

TRSOVIT
Jeden z dalch velmi variabilnch taxon, u kte
rho bylo zejmna v posledn dob vyselektovno nkolik klon, kter jsou jakmisi extrm
nmi formami a kaktusi je s oblibou roz
mnouj. Stonek bv a 15 cm dlouh a 4 cm
irok. Vytv trsy s nkolika odnoemi a me
se stt, e pvodn matesk rostlina dokonce
polh. Stedov trn me zcela chybt, nebo
naopak jsou a 4, vtinou tmav a do erna.
Mammillaria mystax

84

Nesmrn variabiln druh, kdy na jedn lokalit

meme nalzt rostliny s krtkm otrnnm,
s dlouhmi trny, rostliny solitrn i Odnoujc.
Vtinou vak rostou jednotliv a nejvt exem
ple mohou dosahovat ky a 15 cm. Z axil vy
rstaj bl nepchav, mnohdy pokroucen trny,
kter spe pipomnaj jaksi ttiny. Okrajov
trny jsou krtk, rovn, dlouh 4-8 mm, zato nej
del stedov trn me dorst bezmla 10 cm.
Rostlina Vykvt ve vneku arlatov ervenmi
kvty, pi plnm oteven 2 cm irokmi.
M. mystax se bn vyskytuje v rovinatjch ob-

lastech sttu Puebla (Mexiko), kde jsme ji pozo

rovali nap. nedaleko osady Zapotitlan de Salinas.
Jej arel rozen je vak ir a thne se vlastn
celm Tehuaknskm dolm a na sever sttu
Oaxaca. Pstovn v kultue nen problematick;
miluje slunn stanovit a bhem lta i vydatnj
zlivku. Vsev semen je velmi snadn a zrove
poskytuje monost vybrat si do sbrky ty nejkrs
nji otrnn jedince.

Mammillaria orcutii
DISKOVIT - KULOVIT

Ploe rostouc kaktus, kter vytv stonky irok

okolo 15 cm. Bradavky jsou knick, axily sm
rem k vrcholu vyplnn krtkou hustou vatou.
Z areol vyrstaj jen 2 mm dlouh okrajov trny

a nejastji 4 edoern trny stedov. Fialovorov kvty se objevuj v prbhu lta v okol ve
getanho vrcholu. Plody jsou erven kyjovit
bobule s hndmi semeny.
Pochz z pomrn ohraniench lokalit v mexic
km stt San Luis Potos. Hlavn msta vskytu
jsou vpencov svtliny mezi hust keovitou ve
getac v dol Valle de los Fantasmas. Roste
v nadmoskch vkch 1 200-2 200 m. Do sbrek
byla zavedena jet v obdob ped drahou svto
vou vlkou a dodnes pat k astm zstupcm
rodu. Svm pomrn robustnm a impozantnm
vzhledem upout na prvn pohled a rovn tak p
sobiv jsou jej velk kvty. V kultue pat mezi
snadno pstovateln druhy a krom chladnho zi
movn potebuje zsadit, propustn substrt
a v lt pln slunce a obasn pihnojen. Vyho
vuje j vt plo pstebn ndoba, rozmnou
jeme ji vsevem semen.

Mammillaria orcutii

85

Mammillaria pectinifera

se nkdo rozhodne pstovat ji jako pravokoen

nou, pak jedin v mrn zsaditm minerlnm
substrtu s umstnm na plnm slunci. Snese
chladn zimovn, ale nutn je pezimovn na
svtle, protoe kvete v asnm jarnm obdob.

Mammillaria
perezdelarosae
KULOVIT

Mammillaria

pectinifera

KULOVIT
Peripetie se zaazenm tto mamilrie se thnou
u od jejho prvnho popisu, kdy byla zaazena do
rodu Pelecyphora - zejm podle prothlch areol
a hebnkovit uspodanch trn. Pozdji pro ni
byl vytvoen samostatn rod Solisia, ale nakonec
byla zaazena mezi mamilrie. Jej stonek je soli
trn, pouze 5 cm irok a je rozdlen na bra
davky, zakonen podlouhlou areolou (a 4 mm).
Okrajov trny jsou pravideln rozmstny okolo
podln osy areoly a vytvej hust otrnn, zcela
zakrvajc pokoku. Kvty se objevuj v horn
tetin stonku a maj blavou a svtle rovou
barvu, u vnitnch okvtnch lstk vdy s tmav
m proukem.
Nalezit tto skvostn mamilrie se nachzej na
pomrn malm zem jin od msta Tehuacan
v mexickm stt Puebla a izolovan msta s touto
mamilri se thnou na hranice se sttem Oaxaca.
Vude osdluje paty vych kopc nebo nzk ko
peky s vpencovm podkladem. V prod pat
mezi velmi ohroen kaktusy. Na vlastnch koe
nech se pstuje pomrn obtn, a tak vtina
kaktus pistupuje k roubovn na pomalu ros
touc podnoe. Je zajmav, e si zachovv svj
autentick vzhled a ani pli neodnouje. Pokud
Mammillaria perezdelarosae

86

Tato ndhern mamilrie byla popsna teprve ne

dvno (1985) a sv ponkud neobvykl jmno do
stala po editeli lesnickho vzkumnho stavu ve
mst Gaudalajara (Jalisco), A. Perezovi de la
Rosa. Vtinou solitrn, kyjovit stonek dorst
v prod vky asi 7 cm a ky u vrcholu pi
blin 4 cm. Pekrsn otrnn je zpsobeno vel
km mnostvm jemnch, do kruhu okolo areoly
rozprostench okrajovch trn a tak tmavm
ervenoernm stedovm trnem. Blolut a b
lorov kvty se objevuj nedaleko vrcholu a vy
rstaj z vlnatch axil na jae. Plod je svtle fialovorov, asi 1,5 cm dlouh.
I kdy je za typovou lokalitu pokldno okol prsmyku Cuarenta v mexickm stt Jalisco, obje
vili jsme ji tak nedaleko hlavnho msta stejno
jmennho sttu Aguascalientes. Zde osdluje
kamenit vchozy na vrcholech pomrn prud
kch, ale nzkch skal, kde roste v kapsch vypl
nnch organo-minerlnm substrtem. Pstovn
je podobn jako u M. bombycina, s n je tak nej
pbuznj; je ponkud nronj na svtl pezi
movn a potebuje opatrnji zalvat, zvlt b
hem chladnjch dn.

Mammillaria

pottsii

SLOUPKOVIT
zce vlcovit stonek (a 20 cm vka a piblin
3 cm ka) odnouje jak od bze, tak ve vych
partich. Vytv pkn skupinky vrazn otrn
nch sloupk, kter velmi hezky kvetou. Variabi
lita otrnn je znan, stedovch trn je maxi
mln 7, okrajovch nejvce 35. Barva je tak
velmi promnliv, od lut pes hndou a po e
divou. Kvty se objevuj ve vrcholovch stech
stonku, jsou zvonkovit, vrazn tmavoerven
barvy, nkdy mohou bt i svtlej.
Roste na obrovskm arelu, kter sah od Texasu
a po stedomexick stty Zacatecas a Durango,
ale meme ji nalzt i v Nuevo Leon i v Tamau
lipas. Vtinou vak vyhledv skalnat terny,
kde asto obsazuje nejexponovanj msta. Ve
sbrkch se pstuje ada rznch vyselektovanch
klon, ale pro uritou variabilitu je vhodn mno-

Mammillaria pottsii

it tak vsevem semen. Druh nepat mezi chou

lostiv, jen je poteba vnovat zvenou pi se
menkm, kter asto hynou nsledkem pesa
zen a brzkho zalit substrtu.

Mammillaria rekoi
ssp. leptacantha
KULOVIT
Popsna byla pvodn jako varieta zkladnho
druhu, ale nkte odbornci na rod Mammillaria ji
dokonce uvdj jako samostatn druh M. lepta
cantha. Kulovit stonek me v dosplosti i odno
ovat a jednotliv stonky dorstaj vky okolo
10 cm a jejich ka je jen o mlo men. Pad
areol je vyplnn blou vatou, kter se na starch
stech rostliny postupn ztrc. Jak u peklad
jmna leptacantha napovd, jedn se o rostlinu
s jemnmi trny, a to jak okrajovmi, tak stedo
vmi. Okrajovch trn bv nejastji 27-30, jsou
vtinou bl, nepchav. Trny stedov jsou hnd
barvy, mrn pokroucen, dorstaj dlky 2,53,5 cm a z jedn areoly jich vyrst 4-6. Zvonko
vit kvty vyrstaj vtinou ve vneku nedaleko
temene rostliny, maj rovou a ervenou barvu.

Taxon byl objeven pomrn nedvno mezi me

xickmi msty Mitla a Oaxaca, piblin na
118. km panamerick silnice. Zde roste na prud
kch stnch v prohlubnch a kapsch na hornin
z vpence. Nejpesnj daje o mstech vskytu
jsou informace o lokalitch v okol vesnic El Camaron, Las Animas a jinde. Pstovn nen ob
tn a rostliny pomrn brzo kvetou. Opatrn se
zlivkou bhem letn stagnace rstu, v zim udr
ujeme rostliny v prosted, kde dlouhodob ne
klesaj teploty pod 10 C. Rozmnoujeme vse
vem semen.
Mammillaria rekoi ssp. leptacantha

87

Mammillaria saboae f. haudeana

1 600 metr a jsou zde zimy, kdy pad snh a po

nkolik dn i mrzne. Rostlina vyhledv mlk
kapsy ve skalch, naplnn humusovm substr
tem. Citliv dunat koeny maj nejvt podl na
obtnm pstovn tohoto kaktusu. Pi delm
obdob vlhka doprovzenho chladnm poasm
rostliny podlhaj velmi snadno zkze. Roubo
van rostliny zase vytvej pli bujn rostouc
shluky. Mnoen odnoemi me postupem asu
vst k degeneraci klonu. Vsev semen je mnohem
pirozenj, le obtnj metoda. Pozor na svi
luku, kter cel komplex tchto mamilri s obli
bou napad.

Mammillaria

schiedeana

DISKOVIT

Mammillaria
f. haudeana

saboae

KULOVIT
Drobn mamilrie, kter roste vtinou trsovit.
V prod dorst maximln 3 cm ky, piem
vt st stonku je ukryta pod povrchem pdy.
Jemn bl trny jsou pravideln uspodny kolem
areoly a bv jich 15-45. Prvem ji adme do
skupiny tzv. velkokvtch mamilri, jeliko kv
ty jsou dlouze trubkovit, a 5 cm dlouh a pi
plnm rozkvtu a 6 cm irok. Maj svtlej i
tmav rovofialovou barvu.
Jihovchodn st mexickho sttu Sonora, kde se
tato mamilrie nachz, le v nadmosk vce
Mammillaria schiedeana

88

Ploe kulovit stonek dorst v prod do ky

asi 6 cm. Ve sbrkch me bt obvykle vt.
Stv se tak, e vytv trsy. Dlouh bradavky
s holmi axilami jsou zakoneny areolou, ze kter
vyrst asi 70 jemnch krtkch trn, nejastji
zlatolut barvy. Kvty jsou smetanov bl, asi
2 cm irok.
Na stanoviti se s touto mamilri setkme ve
skalnatch vpencovch ternech. Extrmnm
mstem vskytu jsou kolm sdrovcov stny
v okol msteka Xich v mexickm stt Guanajuato. Rozhodn nepat mezi bezproblmov
mamilrie. Vyaduje velmi propustn substrt
s mrn zsaditou pdn reakc (pdavek v
pence), pln slunce a dostatek vody - vdy vak
po dokonalm proschnut substrtu. Rostlinu lze
mnoit jak vsevem, tak odnoemi.

Mammillaria

schwarzii

TRSOVIT
Zajmav, poltovit rostouc mamilrie, kter
me vytvoit polte a 20 cm irok, piem
jednotliv stonky nejsou obvykle ir a vy ne
3 cm. 35 okrajovch jemnch trn bl barvy po
mrn snadno splv se stedovmi trny, kter
jsou jen o mlo silnj, asto s naervenalou
pikou. Asi 1 cm irok bl kvt se objevuje ne
daleko vegetanho stedu a jeho vnitn okvtn
lstky maj vtinou svtle rov prouek.
Donedvna nebylo potvrzeno nalezit, kter udal
nlezce tto mamilrie, Fritz Schwarz, kter rost
liny sbral na severu mexickho sttu Gaunajuato.
Tyto daje jsou v souasn dob potvrzeny a rost
lina v prod doposud roste. Osdluje skalnat
vchozy skal s kvalitnm organo-minerlnm sub
strtem, v nadmoskch vkch okolo 1 200 m.
Drive se rostliny pomrn asto roubovaly, ale pi

dnench znalostech by nemlo mnoen init

velk problmy. Dleit je zlivka v menm
mnostv, ale v astjch periodch.

Mammillaria

Mammillaria

schwarzii

sempervivi

DISKOVIT - KULOVIT

Ploe kulovit, a 15 cm irok stonek je rozdlen

na kuelovit bradavky, v jejich pad se vytv
bohat bl vata. Okrajov trny jsou nepatrn, jen
2-3 mm dlouh, v potu 3-7. Stedov trny se vy
vjej nejastji dva a jsou jen 4 mm dlouh. Asi
1 cm irok kvty maj smetanov blou barvu,
asto s narovlm proukem uprosted okvt
nch lstk. Kyjovit podlouhl bobule m er
ven oplod a uvnit obsahuje hnd semena.
Roste ve stedomexickch sttech Hidalgo, Que
rtaro, Guanajuato, San Luis Potos a Nuevo
Leon, a tak jej arel rozen zaujm dosti vel
kou plochu. Nejastji ji objevme v mrnm pi
stnn metlovitch, drobnolistch ke. Z mnoha
sbrovch poloek, kter jsou jako semena nab
zeny adou firem, je mon sestavit velmi zajma
vou kolekci tchto elegantnch mamilri. Psto
vn nen nron, jen je poteba dvat pozor na

dunat koeny, kter za letnch veder nebo b

hem podzimnch chladnch dn ve vlhku snadno
zahnvaj. Vsev semen je snadn, semenky
rychle pirstaj, ale kvetou a v pozdjm vku.

Mammillaria sempervivi

89

Mammillaria sheldonii

len do drobnch bradavek kruhovitho prezu,

z nich kad nese asi 25 okrajovch, ke stonku
pitisklch trn, stedov trny zcela chybj.
Kvty se objevuj ze starch axil a nejastji maj
lutavou, vzcnji blorovou barvu.
Dve byla tato mamilrie asto zamovna
s pbuznou M. pectinifera, od n se vak odli
uje v nkolika znacch a tak nalezitm. Jedin
znm msto vskytu tohoto druhu bylo vdy ud
vno jako okol msta Petlatzingo ve stt Puebla.
Jedinec na snmku nen zcela typick svou barvou
kvt, ale semena, ze kterch byl vypstovn, po
chzej ze sbr semen v prod (70. lta). M. so
lisioides je bezesporu pstitelsky nron, proto
ve sbrkch nen tm zastoupena a pkn je
dince lze objevit jen u opravdovch specialist.
Vtinou se pstuje jako roubovan, a to nejlpe
na pomalu rostoucch podnoch; zd se, e j
velmi vyhovuje Myrtillocactus geometrizans, na
nm si udruje svj vrn tvar a velikost. Mno
se vsevem semen, nebo je mon rozroubovvat
odnoe z rostlin, kterm odstranme vrchol.

Mammillaria sp.
KULOVIT

Mammillaria

sheldonii

SLOUPKOVIT
Rostlina na obrzku byla pvodn popsna
jako M. alamensis, ale podle souasnho taxono
mickho pojet rodu se jedn o synonymum M.
sheldonii. Vytv sloupkovit stonky, vysok a
15 cm pi ce 3-6 cm. Okrajovch trn bv
9-24, stedov trn 1-4, hkovit zahnut. Z axil
bez vlny vyrstaj ndhern kvty; mohou bt
cel svtle rov, tmav rov, ale nejastji
maj okvtn pltky tmav rov sted a tm
bl okraje, co in kvty nesmrn efektnmi.
Arel vskytu se rozprostr na severozpad Me
xika, na pomez stt Coahuila a Sonora. Tato ma
milrie byla mnohokrt sbrna a dky pomrn
velk ploe, na kter roste, existuje ada rznch
typ rostlin, kter se li charakterem rstu i bar
vou kvt. Pstovn nen nron. Dleit je
umstit ji na oslunn msto, ale bhem letnch ve
der je nutn potat se stagnac rstu; v tto dob
je dleit omezit zlivku, aby rostliny nezahnily.

Mammillaria

solisioides

KULOVIT

Podle velikosti meme tento kaktus oznait za

mexickou miniaturu, protoe jednotliv stonky
nedorstaj vt ky ne 6 cm. Stonek je rozd-

90

Zvltn a doposud taxonomicky nezhodnocen

rostlina, kter je jakousi pechodovou formou
od M. carmenae k M. laui. Vykazuje charakteris
tiku obou rostlin, ale rozhodn se nejedn o hyb
ridn rostlinu vzniklou v kultue.
Mli jsme monost pozorovat zajmav populace
tchto rostlin v mexickm stt Tamaulipas, severo
zpadn od msta Ciudad Victoria, kde rostou
v Canon de Novillero na skalnatch terasch a v
chozech. Pstovn je obdobn jako u M. carmenae.
Mammillaria solisioides

Mammillaria sphaerica

Mammillaria sp.

Mammillaria

sphaerica

TRSOVIT
Mnoz kaktusi ji doposud vedou pod rodovm
nzvem Dolichothele, ale jej zaazen mezi ma
milrie je podle naeho nzoru sprvn. V prod
roste trsovit a vytv nzk poltovit trsy
o prmru a 50 cm. Jednotliv stonky jsou kulo
vit, irok asi 5 cm a na dlouhch bradavkch
vyrst z kruhovitch areol 12-14 okrajovch trn
a obvykle i jeden stedov, dlouh asi 5 mm.
Z pad bradavek - axil - vyrstaj a 7 cm irok,
citrnov lut kvty. Plodem je zelen, pozdji
rovjc bobule, kter obsahuje drobn ern
semena.
Mammillaria spinosissima

Asi hlavnm mstem vskytu jsou oblasti okolo

Corpus Christi (Cameron County) v americkm
stt Texas, ale daje od cestovatel, kte rostlinu
sledovali v prod, pochzej i z mexickch
zem, kde roste v okol Ciudad Mier a severn od
Victoria. Urit by si zaslouila vt rozen ve
sbrkch kaktus ne doposud. Najdeme ji vt
inou jen v kolekcch specialist, ale jej snadn
pstovn a krsn kvty z n dlaj i pro sbrky
zatenk ideln rostlinu. Bhem sezny j do
pejte dostatek svtla a erstvho vzduchu. Rost
lina je nchyln k napaden svilukou.

Mammillaria

spinosissima

SLOUPKOVIT

Zprvu jednotliv, pozdji Odnoujc stonek je v

razn vlcovit; rostliny pi vce 30 cm maj
ku stonku asi 10 cm. Druhov nzev v pekladu
znamen nejtrnatj, co je zejm dno pomrn
hustmi a od stonku njcmi trny, nejastji
lut barvy. Kvty se vyvjej nedaleko temena,
rozkvtaj ve vneku a jsou karmnov erven,
piblin 1,5 cm irok.
Druh je mon objevit na skalnatch vchozech
kopc, ve trbinch mezi kameny, avak vdy na
horninch vpencovho charakteru. Vskyt je
udvn ze stedomexickho sttu Guerrero. Je
velmi nenron, v souasn dob se pstuje ve
velkm mnostv tak v komernch pstrnch.
Rostliny rychle pirstaj, maj elegantn vzhled
a jsou pomrn tolerantn k pstitelskm pehma
tm. Nutn je vak pezimovn pi teplotch
okolo 10 C, m zajiujeme zaloen kvt na
pt seznu.

91

Mammillaria surculosa

Mammillaria

Tyto kvty jsou vak pozoruhodn tak svou jem

nou vn, kter je ctit pedevm v pozdnm od
poledni.
Velk poltovit trsy tto mamilrie lze objevit
u Miquihiuany v mexickm stt Tamaulipas, kde
je tak udvno typov nalezit. Roste vak
i o nkolik set kilometr jinji ve stt San Luis
Potos. I kdy dve patila k nejbnji pstova
nm kaktusm, dnes je ve sbrkch vidt zdka
kdy. I pes svoji obyejnost" by si zaslouila
vt rozen. Pro snadn pstovn ji lze dopo
ruit kadmu zanajcmu pstiteli. Pozor vak
na dlouhodob pemoken, kter me zpsobit
zahnvn dunatch koen. Rozmnoovn se
meny nen nutn, velmi snadno ji toti lze mnoit
dlenm trs.

surculosa

TRSOVIT

Mammillaria

Stle bv ve sbrkch vedena pod starm rodo

vm nzvem Dolichothele. Jednotliv stonky jsou
mal a nedorstaj vtch rozmr ne 5 cm
vky a 3 cm ky. Npadn je svm hkovit
zakonenm stedovm trnem, kter bv asi
2,5 cm dlouh. Ndhern jsou vak i citrnov
lut kvty, objevujc se ji u mladch jedinc.

KULOVIT

Mammillaria theresae

92

theresae

Dal miniaturn zstupce rodu, v tomto ppad

navc velkokvt. Proto tak vyvolal jeho objev
mezi kaktusi patinou senzaci a proto tak je
dodnes vyhledvanou raritou. Stonek v prod
rostoucch rostlin je vtinou jednotliv, vzcn

Odnoujc, maximln 4 cm vysok, a 2,5 cm i

rok. M siln epovit koeny a nadzemn st je
rozdlena do 0,5 cm dlouhch vlcovitch brada
vek. Okrajovch, velmi jemnch, tzv. pekovitch trn napotme v kad areole piblin 25,
stedov zcela chybj. Pekrsn trychtovit
kvty s dlouhou trubkou vyrstaj ze starch axil
a maj rovofialovou a purpurov fialovou
barvu.
Vysokohorsk druh, kter roste i v nadmoskch
vkch okolo 2 500 m. Nalezit jsou velmi mal
a lokalit, kde se podailo potvrdit vskyt, znme
opravdu mlo. Nejkonkrtnj daje hovo o ho
rch u Coneto Pas v mexickm stt Durango. N
hodn objev tto mamilrie v roce 1966, resp. jej
popis v americkm kaktusskm asopise v roce
1967, vyvolal obrovsk zjem kaktus. Neoby
ejn vzhled a nevedn krsa kvt ji ad na
pedn msta jako pomyslnou krlovnu krsy. Ov
em pstovn nen snadn. Na vlastnch koenech
roste velmi neochotn a vtina semenk brzy
hyne. Neustle se neda napstovat dostatek se
men pro mon experimentovn, a tak se vtina
kaktus smila s tm, e rostliny bude roubovat.
Bohuel, rostliny na podnoch, by sebe pomaleji
rostoucch, ponkud ztrcej svj charakteristick
tvar, velikost a dokonce mnohem astji odnouj.
Mezi kaktusi je rozena tak blokvt forma
oznaovan nkdy jako M. theresae f. albiflora.
Stanoven tto formy je vak problematick, pro
toe v prod existuj smen populace na jed
nom stanoviti s obrovskou barevnou klou
kvt. Nicmn tato rarita je tak vyhledvanm
kaktusskm bonbnkem".

Mammillaria
ssp. gracilis

Mammillaria theresae f. albiflora

eny ji za pr tdn, je tolerantn ke sloen sub

strtu i k hrubm pstitelskm pehmatm. Aby
v dal sezn kvetla, je nutn chladn zimovn
za sucha. Kaktusi vypstovali dokonce nkolik
klon, kter jsou si dosti nepodobn, ale nejedn
se o nov druhy, nbr o vyselektovan extrmn
formy.
Mammillaria veluta ssp. gracilis

veluta

SLOUPKOVIT

Nzk Odnoujc stonky vytvej postupem asu

bohat trsy. Jednotliv stonky mohou bt pes
10 cm vysok a 1-3 cm irok. Blch okrajovch
trn je 11-16 a jsou piblin 5 mm dlouh. Ste
dov trny bu chybj, nebo jich je mal poet
s dlkou okolo 1 cm. Pomrn mal kvty o pr
mru asi 1,2 cm jsou lut nebo svtle rov
a jejich vnj okvtn lstky maj asto i tmav
prouek.
V prod se vyskytuje na malm arelu v mexic
kch sttech Hidalgo a Quertaro v nadmoskch
vkch od 1 200 do 1 850 m. Konkrtn daje
o mstech vskytu jsou z okol mst Ixmiquilpan,
Metztitlan nebo cestou do msta Joaquin. Pat
mezi kaktusy, kter najdete i za okny laik, pro
toe jej nroky jsou opravdu minimln. Bez pro
blm roste i v mrnm stnu, velmi snadno se
mno oddlovnm odno, kter vytvej ko93

Mammillaria winterae

Mammillaria
zephyranthoides
KULOVIT

Mammillaria

winterae

KULOVIT

Pomrn promnliv druh, kter vak vdy vy

tv ploch nebo ploe kulovit stonek. Dorst
ky 20-30 cm, je rozdlen na zplotle kuelo
vit bradavky, kter maj ve vym st pad
axil vyplnn blou vatou. Trny jsou nejastji 4,
piem nejdel me dosahovat dlky 3 cm. Blolut kvty vyrstaj ve vneku nedaleko vege
tanho stedu a jejich vnj okvtn pltky maj
tmav prouek. Plod je erven kyjovit bobule
s hndmi semeny.
M. winterae roste v horch nedaleko msta Mon
terrey v mexickm stt Nuevo Leon a tak v sou
sednm stt Coahuila. Jej lokality se thnou
mnoho destek kilometr vchodozpadnm sm
rem mezi obma zmiovanmi stty; proto tak
existuje cel ada polnch sel od nejrznjch
pozorovatel. V kultue pat k mn obtnm
druhm. Dobe se j da v ploch misce, kter do
staten rychle vysych. Druh sn pln slunce
a chladn zimovn i ve tm. Doporuit jej lze
i zanajcm kaktusm.
Mammillaria zephyranthoides

94

Rostliny rostou spe ploe a kulovit a stonek

m ku a 10 cm. Je rozdlen na pomrn velk
bradavky, kter jsou 2-2,5 cm dlouh, vlcovit,
na vrcholu s kruhovitou areolou. Z t vyrst 1520 okrajovch trn bl barvy a obvykle 1, maxi
mln 2 stedov trny ervenohnd barvy. Kvt
m vnitn okvtn lstky blolut barvy a ka
kvt je pi plnm oteven a 4 cm. Dlouh er
ven plod je ozdobou pedevm na jae, kdy rost
lina uvoluje zral semena.
Dal z horskch kaktus, kter obv vy po
lohy nkterch mexickch stt v nadmoskch
vkch pes 2 000 m. Nalzt ho je mon nap.
ve sttech Quertaro, Hidalgo, Guanajuato, Pu
ebla a Oaxaca. Protoe pochz z vych oblast,
je vhodn jej umstit na stanovit, kde je dobr
proudn vzduchu. Dobe roste jak na plnm
slunci, tak v mrnm pistnn. Po zimovn je
nutn opatrn probouzen, proto doporuujeme
pi prvnm zalvn velmi mal dvky vody.

Melocactus

dawsonii

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Pekrsn zstupce mexickch melokaktus, kter
byl popsn teprve v roce 1965. Jeho stonek je jed
notliv, zpotku kulovit, teprve ve vysokm st
se protahuje do mrnho sloupku. eber je pi
blin 14 a jejich epidermis m svtle zelenou
barvu. Okrajovch trn bv 9-11, jsou tuh
a devnat. Trny stedov jsou obvykle 4, siln, p
chav, nejdel a 3,5 cm. Terminln ceflium m
obvykle ku 7 cm a vku 5 cm a je sestaveno
z bloed vaty a ttinovitch trn. Z nj vyrstaj
pomrn velk, a 4 cm irok, karmnov erven
kvty. Kyjovit, a 3,5 cm dlouh plod je v horn
sti erven a u bze pechz do bla. Obsahuje
hndoern, asi 2 mm dlouh semena.
Na rozdl od nsledujcho melokaktusu, kter
roste na vchodnm pobe Mexika, obv M.
dawsonii zpadn pobe ve stt Jalisco. Ame
rick botanik Yale Elmer Dawson jej poprv sbral
nedaleko Barra de Navidad, pozdji byl vak obje
ven i na dalch lokalitch v pobench znch
sttu Jalisco, nap. u Baha de Tenacatita, Playa de
Cuixmala nebo u Playa de Careyes. Jako pedstavi
tel mexick flry nepotebuje tak tepl pezimovn
jako ostatn melokaktusy, ale pesto by teploty b
hem zimy nemly poklesnout pod 15 C. Rozmno
ujeme jej vsevem semen, kter ochotn kl.
Mal rostlinky vak pirstaj dosti pomalu a prv
nch kvt se dokme zhruba a za dvacet let.

Melocactus delessertianus

Melocactus dawsonii

Melocactus

delessertianus

KULOVIT

I tento melokaktus vytv kulovit stonek o ce

nepesahujc 10 cm. Stonek je rozdlen na 15 e
ber, nesoucch areoly s trny. Otrnn je vrazn
a npadn. Okrajov i stedov trny jsou tuh, de
vit a velmi pchav. Purpurov rov kvty se
objevuj bhem lta a jsou asi 2 cm irok. Cef
lium, ze kterho kvty vyrstaj, je asi 5 cm irok
a stejn tak i vysok a krom droboukch ttin
a vlny se na jeho stavb podlej i silnj trny.
Jeden z mla mexickch melokaktus, roste ve
stt Oaxaca. Pstovn nen tak nron jako
u pobench druh. Dleit je teplo pes zimu
(piblin 15 C), posta umstn na skni i po
lici a mon jednou za dva msce mrn zlivka.

Mitrocereus

hem sezny pihnojit. Ve sbrkch se vzrostl

exemple vid pomrn vzcn, ale i men rost
liny jsou velmi ozdobn. Kvt se v naich pod
mnkch dokme a za nkolik destek let. Vya
duje ponkud teplej pezimovn s teplotami
mezi 12-15 C.
Mitrocereus fulviceps

fulviceps

SLOUPOVIT
Sloupovit kaktus, kter me dorst vky a
k 18 metrm. asto vytv nzk zdevnatl
kmen, ze kterho vyrstaj jednotliv vtve, irok
a 30 cm. Stonky jsou rozdleny na vrazn ebra
s plstnatmi areolami, z nich vyrst asi 10 okra
jovch a 3 stedov trny, kter jsou a 15 cm
dlouh. Smetanov bl kvty, dlouh a 8 cm, se
otvraj na noc.
Druh se vyskytuje v teplch oblastech centrlnho
Mexika ve sttech Puebla a Oaxaca, kde na nkte
rch lokalitch tvo nepehldnuteln dominanty
krajiny. Pro rst potebuje dostatek slunce, tepla
a vt pstebn ndobu. Je vhodn nkolikrt b-

95

Mitrocereus

ruficeps

SLOUPOVIT

Myrtillocactus
geometrizans
SLOUPOVIT

Krsn sloupovit kaktus, kter tvo svrzn

dominanty, vysok a 15 m. Nkte kaktusi ho
mon budou znt pod starm nzvem Neobux
baumia macrocephala. Jednotliv stonky jsou
u bze asi 30 cm irok a hlavn kmen me mt
prmr a 40 cm. Vytv piblin 26 eber, z je
jich areol vyrstaj pouze 1-3 trny, dlouh 5 cm.
Na vrcholech vytvej hust sple trn, jaksi ne
prav ceflium, ze kterho vyrstaj kvty blor
ov barvy o prmru 5 cm. Rozkvtaj bhem
letnch noc.
Druh roste ve stednm Mexiku v Tehuaknskm
dol ve stt Puebla. Najdeme jej pedevm na
vpencovm podlo, v boch mrnch svah.
Ve sbrkch se s nm setkme pomrn vzcn,
pedevm kvli jeho vtm rozmrm. Je to
ovem koda, protoe do vtch velikost doroste
a za mnoho let a svou krsu odhal ji jako men
rostlina. Vyaduje pln slunce, chladn pezimo
vn a vt pstebn ndobu.

Stromovit rostouc kaktus, kter dosahuje bn

vky okolo 4 m. Pokoka nov narostlch vtv
je modrozelen, kontrastujc s ernmi krtkmi
trny, kter vyrstaj z velkch svtlch areol.
Kvty se objevuj v rznch obdobch roku, jsou
mal, piblin 3 cm irok, a po oplozen se mn
v ervenofialov plody, kterm domorodci kaj
garambullo".
M. geometrizans lze spatit v celm stednm Me
xiku; nejjinj hranice arelu vskytu sah a do
Guatemaly. Na lokalitch me tvoit pomrn
hust porosty. Kaktusi si jej v posledn dob ob
lbili jako jednu z nejlepch podno, kter roubovance nedeformuje pli bujnm vzrstem.
Druh se hod pedevm do vtch prostor, jeli
ko rychle narst, a tak se s nm setkme vti
nou ve sklencch botanickch zahrad i ve vt
ch sbrkch.

Mitrocereus rufceps

Neobuxbaumia euphorbioides

96

Myrtillocactus geometrizans

Neobuxbaumia
euphorbioides
SLOUPOVIT

Podobnost stonku tohoto kaktusu s nktermi

stromovmi africkmi pryci dala vznik druho
vmu jmnu euphorbioides. Rostliny dorstaj
do vky asi 5 m a jednotliv stonky jsou irok
maximln 10 cm. Vrazn ebra, kterch je
nejastji 8-10, nesou na svch hranch areoly,
z nich vyrstaj tmav ed a ern trny sm
ujc od stonku rostliny. Jejich dlka obvykle

nepesahuje 3 cm. Tmav erven, vzhru sm

ujc kvty jsou zce trubkovit a dorstaj do
dlky a 8 cm.
V rovinatch a pomrn hust zarostlch oblas
tech mexickho sttu Tamaulipas roste N. euphor
bioides zpotku ve stnu keovho patra. Teprve
star exemple perstaj doprovodnou vegetaci.
Ve sbrkch se nepstuje asto; vtinou se s n
setkme v kolekcch cereusovitch rostlin bota
nickch zahrad. Jej pstovn nen obtn a pistnme-li vyklen semenky, brzy se dokme
elegantnch rostlin. Kvtuschopn velikosti vak
v naich sbrkch dosahuj opravdu mlokdy.

97

Neobuxbaumia mezcalensis

Neobuxbaumia polylopha

zahrady v Hamburku. Ve sbrkch je vcelku ele

gantn u jako nkolik destek centimetr vysok
semenek. S pstovnm druhu nejsou dn po
te, je vak teba uvst, e ve stedoevropskch
podmnkch rostliny prakticky nevykvtaj, pro
toe pro dosaen kvtuschopn velikosti pote
buj velk prostor a vysok vk. Aby dobe pir
staly, je nutn poskytnout jim velkou pstebn
ndobu a tak je asi dvakrt za seznu pihnojit.

Neobuxbaumia

mezcalensis

SLOUPOVIT
Vrazn prvek kaktusov flry stednho Mexika,
jeho sloupovit stonky dorstaj vky a 7 m,
piem prmr jednotlivch vtv" je piblin
30 cm. Okrajov trny (6-7) jsou vzhledem k veli
kosti stonku pomrn krtk a dorstaj dlky asi
1 cm. Stedov trn je jen o mlo del a silnj.
Kulovit poupata se rozvjej v 3,5 cm irok a asi
6 cm dlouh trubkovit kvty bl barvy, jejich
vnj okvtn lstky jsou zahaleny do hndav
vaty. Karmnov erven plod obsahuje velk
mnostv drobnch ernch semen.
Druh se vyskytuje v mexickm stt Puebla a Oa
xaca. Typov lokalita je udvna z oblast u Mezcala. Roste vak i na jinch mstech, nap. v Ca
non de Zopilote, kde ji pozoroval tak Curt
Backeberg, kter odtud pivezl v padestch le
tech nkolik dvoumetrovch kus do botanick

98

Neobuxbaumia

polylopha

SLOUPOVIT
Velmi vysok kaktus, jeho stonky dorstaj do
vky ke 13 m a jsou a 40 cm irok. Poet e
ber velmi kols podle st jedince, a tak na mlad
ch rostlinch napotme nap. jen 20 eber
a u starch jedinc se jejich poet pohybuje okolo
50. Z ovlnch blch areol vyrstaj krtk okra
jov trny a jedin, a 7 cm dlouh stedov trn;
vechny maj lutou barvu. Trubkovit zk kvty
arlatov erven barvy se otevraj k veeru a jsou
a 5 cm dlouh.
Druh se vyskytuje na strnch nkolika dol
v mexickm stt Hidalgo, kde tvo jaksi domi
nanty, kter dvaj okoln krajin svrzn vzhled.
Semenky rostou vtinou ve stnu ke a trav,
teprve dospl rostliny perostou okol a jejich te
mena jsou na plnm slunci. Ve sbrkch rostou se-

Neolloydia conoidea

liny z horskch oblast a ze severnji poloench

lokalit velmi dobe snej i venkovn kulturu
s pstekem ze skla. Pro pstovn je nutn pou
t velmi propustn a vysychav substrt s pdav
kem vpence. Mnome vsevem, ale semenky
rostou pomalu a jejich bytek je v prvnch letech
ivota znan.

Neolloydia

grandiflora

SLOUPKOVIT

menky pi mrnm pistnn pomrn rychle.

Ovem kvtuschopn velikosti dosahuj a po
mnoha letech a v naich sbrkch vtinou nekve
tou vbec. Je vhodn dopt jim dostatek prostoru
na rozvoj koenov soustavy, bu velkm kontej
nerem, nebo volnou kulturou ve sklenku.

Neolloydia

conoidea

SLOUPKOVIT

Druhov nzev conoidea = kuelovit napovd,

e rostlinky jsou utven do mrnch sloupk.
Pi bzi asto odnouje, ale a ve vym vku,
kdy nejvt rostliny dorstaj vky 15 cm a ky
5-8 cm. Okrajovch trn me bt 15-18, ste
dov jsou nejastji 3-5, dlovit, do erna zbar
ven a dlouh a 3 cm. Pekrsn kvt m pi pl
nm oteven ku a 5 cm a barva okvtnch
lstk je rovofialov s tmavm i svtlejm od
stnem.
Roste v severomexickch sttech Coahuila, Nue
vo Leon, Tamaulipas, San Luis Potos, Hidalgo,
Zacatecas a Quertaro, ale jej arel vskytu zasa
huje a do sttu Texas v USA. Vyskytuje se na
rznch nalezitch, ve vtin ppad vak na
lokalitch s vpencovm podlom. I kdy v p
rod rozhodn nepat k mexickm vzcnostem,
jej pstovn v kultue je ponkud obtnj. Vy
aduje pln slunce nejlpe blzko pod sklem, rot-

Sloupkovit stonek roste vtinou samostatn, n

kdy me i mrn odnoovat. Jeho vka obvykle
nepesahuje 15 cm a ka 7 cm. Kuelovit bra
davky, je maj na horn stran rhu vyplnnou
vatou, vytvej spirln ady a na pici nesou vlnatou areolu. Z t vyrst a 25 okrajovch trn
s dlkou 3-6 cm. Stedov trny vtinou chybj,
ale existuj populace rostlin, kter maj 1-2 ste
dov trny ern barvy. Bhem lta se objevuj
velk nlevkovit kvty, irok pi plnm oteven
a 4 cm. Okvtn pltky maj ervenofialovou
barvu, tyinky a blizna jsou lut.
Tato neoloydie se vyskytuje na pomrn malm
arelu, ohranienm dolm Jaumave a thne se
dle na jih a k Tule v mexickm stt Tamauli
pas. Jeliko druh je v prod pomrn variabiln
a ada kaktus si ho plete s jet variabilnjm
druhem N. conoidea, je jeho rozen v ad pub
likac udvno nesprvn. Roste v rovinatjch
ternech na psito-jlovitch nplavch, asto
v mrnm stnu keovit vegetace. V kultue pat
k obtnjm druhm; rostliny obas bez zjev
nch znmek pedchozho strdn bhem nko
lika dn zajdou na nkterou z hnilob. Zkuenj
kaktusi ji pstuj v mrn zsaditm substrtu na
plnm slunci, mn zdatn pstitel a zatenci
by mli radji volit roubovn. Rostliny na podno
ch vak narstaj do nepirozench rozmr.
Neolloydia grandiflora

99

Nopalea nuda

Msto vskytu je neznm a ve vech literrnch

pramenech se uvd pouze Mexiko. Pstovn
nen nron a lze ho porovnat s kulturou z
stupc rodu Epiphyllum.

Obregonia

denegrii

DISKOVIT - KULOVIT

Nopalea

nuda

KEOVIT
Zajmav a kvtem pozoruhodn Opuncie, kter
dorst obvykle vych rozmr ne udv p
vodn popis. Najdeme rostliny vysok i 2 m, kter
jsou sloeny z lnk, dlouhch asi 15 cm a iro
kch piblin 5 cm. Velk plstnat areoly nenesou dn trny a pouze na mladch lncch se
objevuj dunat palstky, kter zhy opadvaj,
stejn jako u vtiny ostatnch opunci. erven
kvt m vdy vrazn del nlku ne jsou
okvtn lstky, co je tak jeden z rozliovacch
znak tohoto druhu.
N. nuda se vyskytuje v severnm Mexiku; typov
exemple jsou uloeny ve specializovan bota
nick zahrad Pinya de Rosa lec v tsn blz
kosti panlskho letoviska Blanes. Za pedpo
kladu dostatku vody v lt a dostaten zsoby
ivin v pd rostliny pirstaj velmi rychle a za
mn ne deset let se meme dokat kvetoucch
exempl. Jedinm vraznm nedostatkem je
velk nronost na prostor.

Nopalxochia
phyllanthoides
PEVISL
Zaazen tto rostliny do botanickho systmu je
dosti obtn a existuj velmi racionln dvody
pro jej veden v rodu Epiphyllum. Rod Nopalxo
chia zde uvdme zcela zmrn proto, e se pod
tmto nzvem pstuj krsn rovofialov kve
touc kaktusy, o jejich pvodu a taxonomickm
zaazen se vedou neustle odborn diskuse. Pat
mezi kaktusy s plochmi stonky, kterm se ne
sprvn k listov kaktusy".

100

Rod, kter doposud obsahuje pouze jedin druh

(tzv. monotypick rod) byl objeven eskm cesto
vatelem a kaktusem A. V. Friem ji v roce
1923. Byl popsn v roce 1925. Sm Fri jej pova
oval za svj nejvt botanick objev. Ploch sto
nek je rozlenn do spirlovit uspodanch bra
davek, kter na pici nesou vlnatou areolu, z n
vyrstaj 3-4 prun trny, dlouh 5-15 mm. Bl
nebo blolut kvt vyrst z vegetanho vr
cholu, zahalenho do hust lutohnd vaty. Vy
sychav bobule obsahuje asi 40 ernch semen.
Nalezit bylo zpotku velmi psn tajeno a le
nov mnohch vprav jet ped nkolika dest
kami let nevdli, kde se rostliny pesn vysky
tuj. daj o lokalit byl toti velmi nepesn
a hovoil jen o dol Jaumave. V souasn dob je
lokalita dobe znma, ale velmi bedliv steena
domorodci. I kdy je rostlina zaazena mezi nej
vce ohroen druhy kaktus, jej stavy v prod
jsou doposud velmi uspokojiv a nejvtm ne
bezpem je velk vodn eroze, zpsobovan na
dmrnou pastvou. Pstovn O. denegrii je spo
jeno s uritmi obtemi; dve se vtinou
pstovala jako roubovan. Vzhledem k tomu, e
v prod roste v mrnm stnu vy vegetace, je
nutn i ve sbrkch zajistit sten pistnn,
zvlt u malch semenk. Propustn substrt
a nrazov zlivka vdy po dokonalm proschnut
je zkladem spn kultivace. I tak pat obrego
nie k velkm kaktusskm okm a pedevm
dospl exemple dovedou pstitele dn potr
pit astou ztrtou koen.
Nopalxochia phyllanthoides

Obregonia denegrii

Opuntia

Opuntia auberi

auberi

KEOVIT

Vysok, stromovit druh, jeho stonek me do

rst a 8 m vky. Skld se z dlouze eliptickch
lnk, a 0,5 m dlouhch a jen 8 cm irokch.
Velmi snadno opadvaj a zakoeuj vedle mate
sk rostliny. Vytv drobounk glochidie a 2-3
trny. Kvty vyrstaj na dvouletch a starch
lncch, jsou rovoerven a vdy z nich pe
nv blizna a soubor tyinek.
Tato Opuncie roste od jinho Mexika po Guate
malu a Honduras. Ve sbrkch se takka nevysky
tuje, pedevm kvli velkm nrokm na prostor.
Jinak je jej pstovn snadn, je vhodn i do zim
nch zahrad, protoe pes zimu sn i vy tep
lotu okolo 15 C.

Opuntia azurea
KEOVIT
Pat mezi ni keovit Opuncie, kter vtinou
vytvej nzk kmnek nad zem a pak se vtv.
Zajmav je svou vrazn edomodrou epidermis,
Opuntia azurea

kter ndhern kontrastuje s kvty. Jednotliv plo

ch lnky jsou elipsoidn a a 15 cm dlouh.
Z areol vyrstaj drobounk glochidie a 1-3 trny,
kter dorstaj dlky maximln 3 cm. Kvty vy
rstaj obvykle na dvouletch lncch; maj syt
lutou barvu s oranovoervenm jcnem, v pr
mru m asi 4 cm a po oplozen se mn ve vej
it, karmnov plod, hust poset areolami s mi
niaturnmi glochidiemi.
Tato Opuncie roste na mnoha mstech v mexickm
stt Zacatecas a jej, nmi nepotvrzen vskyt je
udvn i ze sttu Durango. Roste v nich nad
moskch vkch na kopcch s vpencovm pod
kladem. Pstovn je jako u vtiny opunci po
mrn snadn. Je nutn zajistit dostatek
slunenho zen, nejlpe vt kontejner nebo
volnou pdu ve sklenku, kde pak vytv mo
hutn rostliny. Bohuel, stejn jako ostatn Opun
cie, je i tento druh pomrn nron na msto
a m-li kvst, je nutn ho pezimovat za chlad
nch teplot na svtle. Rozmnoovn je snadn
oddlenmi lnky; nechvme je alespo 3 tdny
na teplm, ale stinnm mst zaschnout a teprve
pot szme do lehkho substrtu na zakoenn.

101

Opuntia

durangensis

Opuntia

imbricata

KULOVIT

KEOVIT

Nedorst vtinou ve ne 1,5 m, piem vy

tv vtven kek. Eliptick lnky jsou po
mrn velk a dosahuj dlky a 20 cm. Z areol
vyrst 3-5 trn a velk mnostv lutch nebo
hndch, mikroskopickch glochidi. Kvt je
lut nebo oranov a do ervena. Plod je v do
movin jedl a m domorod oznaen tuna
blanca", stejn jako plody nejbli pbuzn, kte
rou je O. spinulifem.
Roste v severnm Mexiku v aridnch oblastech
sttu Durango, ale nen jeho endemitem. Dnes se
dky tomu, e je domorodci pstovna pro plody,
rozila i do mnoha jinch oblast. Nejsou z n
vak zakldna velk polka, tzv. nopalerias",
a slou spe jako doplnk jinch druh opunci,
pstovanch pro plody. S pstovnm nejsou pro
blmy, velmi snadno se mno vegetativnm zp
sobem - zakoennm oddlench lnk. Proto,
aby rostlina vytvoila mohutnj trs, je nutn ji
pstovat ve vt ndob nebo pmo ve voln
pd. Jen pak je nadje, e ve vym vku vy
tvo tak kvty a plody.

Keovit i nzce stromkovit kaktus, u nho

bylo v minulosti popsno mnoho variet a forem.
Zkladn druh me dorstat a do 3 m vky
a obvykle vytv krtk, devnatjc kmnek.
Vlcovit lnky jsou rozdleny do pravidelnch
hrbolc, na jejich pici jsou areoly s menm po
tem glochidi a s nkolika piatmi a pchavmi
trny se zptnmi hky. Pomrn velk kvty jsou
nejastji purpurov erven, ale znmy jsou i od
stny do ervena a oranova, pi plnm oteven
vdy o prmru 4-8 cm.
Rostlina se vyskytuje v severomexickch sttech
Chihuahua a Coahuila, ale zasahuje tak do jinch
stt USA. Krsnmi vtvory prody jsou vypre
parovan odumel sti kaktus, ze kterch zst
vaj na nalezitch sovit strukturovan vlce
zdevnatlch svazk cvnch. Kaktusi obas tuto
opunci pstuj kvli zpesten uniformn sbrky,
nap. kulovitch kaktus. Pozor vak pi manipulaci
s n - piat trny s harpunovitm zakonenm se
jen nepjemn dostvaj z ke. Pstovn je stejn
jako u ostatnch mn nronch opunci.

Opuntia durangensis

102

Opuntia imbricata

Pomrn velk arel vskytu tohoto druhu se

thne od Texasu a po stedn Mexiko. Nachz se
prakticky na vech typech lokalit i ve velmi odli
nch nadmoskch vkch, co jasn svd
o plasticit taxonu. Pi pstovn plat obecn z
sady jako u ostatnch opunci. Pro vyniknut krsy
rostliny je poteba urit prostor.

Opuntia

leptocaulis

KEOVIT

Taxonomov adili tento druh do pomrn poet

nho rodu Cylindropuntia, kam patily pedevm
druhy s zkmi vlekovitmi lnky. Stonek to
hoto kaktusu se keovit vtv a u bze devnat.
Dorst maximln vky 3 m a jednotliv lnky
jsou 5-15 cm dlouh a asi 1-2 cm irok. Z areol
vyrstaj drobn glochidie a nejastji jedin trn,
dlouh obvykle 5 cm. Kvty se objevuj bhem
lta, otevraj se ve dne a maj arlatov ervenou
barvu, ovem jsou znm i rostliny s kvty oranovolutmi.

Keovit rostouc Opuncie pomrn promnlivho

habitu; nkde vytv rostliny do metru vysok,
jinde jsou jej porosty a dvoumetrov. Jednotliv
lnky jsou tenk s kou do 1 cm, ale mohou bt
a 15 i 20 cm dlouh. Z areol vyrstaj jak dro
bounk okrov glochidie, tak tak 1-3 velmi p
chav, maximln 5 cm dlouh trny. Blolut
kvty jsou asi 2 cm irok a vykvtaj bhem let
nch dn. Mn se po oplozen v plody, kter maj
vrazn ervenou barvu oplod a povrch plodu je
pokryt velmi pchavmi, ale mikroskopickmi
glochidiemi.
O. leptocaulis se vyskytuje na velkch plochch se
vernho Mexika a v jinch sttech USA. Zde roste
v rovinch i v horskch ternech a pat k nejodol
njm kaktusm vbec. Prchod tmto keem v te
rnu bez zrann je prakticky nemon. Jej nebez
pe tkv pedevm v tom, e roste velmi dobe
maskovan v drobnolistch, prutnatch kech
a jej ptomnost poctte teprve se zapchlmi trny
a odlomenmi lnky pevn uchycenmi na tle.
Nen asi mnoho pstitel, kte se zabvaj kulti
vac tto rostliny v kulturnch podmnkch. Pitom
se jedn o vcelku elegantn a vrazn odlin druh
od bnch" kaktus. Semena kl pomrn neo
chotn, ale odlomen lnky zakoeuj a rostou
velmi dobe. Je nutn velmi chladn zimovn, b
hem vegetace pln slunce a vt ndoba pro dosta
ten rozvoj koenovho systmu.

Opuntia kleiniae

Opuntia leptocaulis

Opuntia kleiniae
KEOVIT

103

Opuntia leucotricha

vou ozdobou. Potebuje bu volnou pdu, nebo

velkou pstebn ndobu, jinak nedoroste do poa
dovanch rozmr a za as zcela zakrn. Pstov
n je velmi snadn a rozmnoovn stejn jako
u vech nenronch opunci.

Opuntia

microdasys

KEOVIT

Opuntia leucotricha
KEOVIT

Stromovit rostouc Opuncie, jej stonky mohou

dorst vky a 5 m. Ve spodn sti vytv dev
natjc kmen, kter se asi 1 m nad zem bohat
vtv. Ovln lnky jsou dosti velk, a 25 cm
dlouh a asi 5 cm irok. Z areol vyrstaj na nej
mladch lncch bl vlasy, lutav glochidie
a tak 1-3 devit, dlouh trny. Krsn lut kvty
se objevuj bhem lta a jejich ka pi plnm
oteven je a 8 cm. Plodem je velk ervenajc
bobule, pln svtlch a tvrdch semen.
Arel rozen tto Opuncie je dosti irok a zahr
nuje velkou adu aridnch oblast stednho Me
xika. Sami jsme byli svdky, jak pi katastrofl
nm suchu, kter postihlo urit oblasti sttu San
Luis Potos v roce 2000, pastevec pikrmoval hla
dov kozy rozsekanmi lnky tto Opuncie. A
se to p zdravmu rozumu, kozy tyto trnit
kousky pijmaly s velkou chut. Bv asto p
stovna jako dominanta ve vtch sklencch, kde
jsou jej krsn kvty i zajmav habitus opravdoOpuntia microdasys

104

Urit lze tento druh zaadit mezi nejpopulrnj

kaktusy, protoe jeho vejit i kulovit lnky
poset velkm mnostvm glochidi jsou skuten
krsn. Rostlina nedorst velkch rozmr metrov exempl je u velmi vzrostl jedinec.
V prod existuje mnoho nalezitnch forem,
kter byly v minulosti popsny a kter se od sebe
li velikost, barvou glochidi, mstem vskytu
i celkovm charakterem rstu. Kvty tto Opuncie
jsou syt lut, 4-5 cm irok.
Vyskytuje se na mnoha lokalitch v severnm
a stednm Mexiku, kde roste jak na rovinch, tak
v horch. Ve sbrkch se pstuje velmi asto, i kdy
zachzen s n nen vbec pjemn; pi kad sebeopatrnj manipulaci se zapchne do pokoky
velk mnostv glochidi, kter se odstrauj jen
s velkmi obtemi. I pes tuto nectnost je tato
Opuncie velmi oblbenm druhem ve velkopstrnch, a tak bylo dky snaze zahradnk vyselekto
van mnostv kultivar, kter se produkuj ve vel
km. Kaktusi ji dodnes pstuj pod mnoha nzvy
a rostliny s barevn odlinmi glochidiemi jsou
oznaeny nap. O. microdasys var. albispina (bl
glochidie), O. microdasys var. pallida (thlej
lnky a lut glochidie), O. microdasys var. rufispina (ervenohnd glochidie). Pstovn a roz
mnoovn je velmi snadn, ve sbrkch vak kvete
pomrn vzcn.

Opuntia

stanlyi

TRSOVIT

Asi 30 cm vysok trsy se skldaj z jednotlivch

ovlnch lnk, kter mohou dorstat a 15 cm
dlky, vtinou jsou vak men, jen okolo 5 cm
dlouh. Vytvej jaksi hrbolce, na jejich vrcho
lech jsou vlnat areoly s mnostvm drobnch
glochidi, nesou vak i dlouh a pevn trny, kter
dorstaj dlky 3-6 cm. Kvty jsou a 5 cm irok,
nejastji lut barvy, nkdy s rznm tmavm i
svtlejm odstnem. Plod je lut, vejit.
Velmi promnliv druh, kter se vyskytuje na
mnoha lokalitch na severu Mexika a na zem
USA. Roste pedevm v rovinatjch oblastech
a jednotliv populace se mohou liit jednak svou
velikost, jednak otrnnm. Znme rostliny ze se-

Opuntia stanlyi

Opuntia

stenopetala

KEOVIT

veru Sonory, kter maj nov trny zbarven v

razn erven. Pstitelsky nen tato Opuncie ob
tn a mezi kaktusi je pomrn hojn rozena.
Existuje ada nalezitnch forem, kter mohou vy
tvoit pknou kolekci a ukzat tak na obrovskou
varian i tohoto druhu. Vyaduje pln slunce,
chladn pezimovn a tak astj pesazovn.
Rostlina na obrzku je pstovna v mlk misce
jako pokojov bonsaj, u kter je nadmrn rst
nedouc.

Dky nzkmu vzrstu ji meme adit do skupiny

mench opunci. Jej lnky spe porstaj zem
a jen vjimen rostou v nkolika patrech nad
rovn ternu. Jednotliv ploch lnky jsou kru
hovit nebo vejit a dorstaj dlky a 20 cm.
Z areol vyrstaj 2-4 trny, dosahujc dlky 5 cm,
a zrove velk mnostv glochidi, kter se udr
uj pedevm na mladch lncch. Kvty vyr
stajc z areol na obvodu lnk, jsou oranov
a 3-4 cm dlouh. Pozdji se mn v kulovit plod,
ve kterm jsou pomrn velk semena.
Na mnoha lokalitch pat k nejbnjm kaktu
sm a stv se, e projt hustm porostem tto
Opuncie je takka nemon. Roste od severu Me
xika a po stty Hidalgo a Quertaro. Ve sbrkch
se s n setkme o poznn mn. Pestoe pat
mezi men Opuncie, vyaduje dostatek prostoru
a o ten vtina kaktus neustle zpas. Jej p
stovn vak nen sloit, a tak ji meme doporu
it i plnm zatenkm. Stejn jako vechny
Opuncie je vhodn ji pstovat ve voln pd, ni
koli v kvtini.

Opuntia stenopetala

105

Opuntia tunicata

a obasn pihnojen pak dvaj nadji, e rostlina

vykvete. Kvty se toti v evropskch podmnkch
objevuj velmi zdka a jen na starch rostlinch.

Ortegocacus
macdougalii
KULOVIT

Opuntia

tunicata

KEOVIT

Pat do podrodu Cylindropuntia, ale v poslednch

taxonomickch dlech je ji mon nalzt pod dru
hovm oznaenm O. rosea. Vytv nzk rozvt
ven keky, vysok jen asi 30 cm. Jednotliv
lnky nesou ovln areoly 7 mm dlouh a 2 mm
irok, ze kterch vyrstaj velmi pchav, a
3,5 cm dlouh trny, potaen blou blanitou po
chvou. Stejn jako ostatn Opuncie m i tento druh
zptn hky na trnech. Kvty jsou trychtovit,
a 6 cm irok a okvtn lstky maj rovou
barvu.
Vyskytuje se na mnoha lokalitch v severnm Me
xiku a podle literatury zasahuje a na zem USA.
Bli kontakt s touto opunci je vdy velmi ne
pjemn a jej trny dok bez problm propch
nout i podrku sportovn obuvi. Uvzl trn pak
me zpsobit zntliv loisko, kter se v pol
nch podmnkch patn hoj. Ve sbrkch pat
k druhm pstovanm mn asto, ale rozhodn
se svou krsou vyrovn mnoha jinm kaktusm.
Nutn je dopt j vt pstitelskou ndobu a co
nejsvtlej msto ve sklenku. Chladn zimovn
Ortegocactus macdougalii z kultury

106

Doposud vzcn druh, jedin zstupce rodu. e

dozelen epidermis pokrv mal, jen 3-4 cm i
rok, Odnoujc stonek. Bl drobn areoly nesou
asi 8 okrajovch a obvykle i 1 stedov trn.
Vechny maj zprvu ernoervenou barvu, kter
se postupn mn na tmav edou a blou. Z nej
mladch areol vyrstaj lut, 2-3 cm irok
kvty se zelenolutou bliznou.
Jen mlo nadenc vidlo tento druh v jeho piro
zenm prosted v horch nedaleko San Jose Lachiguir v mexickm stt Oaxaca. Roste ve patn
pstupn oblasti na skalnatch plotnch. Jeho p
stovn rozhodn nen snadn; vtina kaktus jej
m ve sbrkch jako roubovan, a to nejastji na
Myrtillocactus geometrizans. Pak roste vcelku bez
problmov, jen pozor na poplen jarnm sluncem
a na sviluku, kter si ho s velkou oblibou vybr.
Podmnkou spn kultivace je pezimovn pi
vych teplotch, jeliko podchlazen rostliny na
Ortegocactus macdougalii z prody

Pachycereus pecten-aboriginum

po pti letech, kdy ji mohou bt pes 25 cm vy

sok. Vyaduj lehk propustn, ale ivn sub
strt, pln slunce a radji ponkud teplej zimo
vn, kdy teploty neklesaj dlouhodob pod 12 C.

Pachycereus

pringlei

SLOUPOVIT

Vysok sloupovit kaktus, jeho stonky dorstaj

i pes 12 m. Kmen vtvc se asi 1 m nad zem
me mt prmr a 60 cm. edozelen stonky
jsou rozdleny na 10-16 zaoblench eber. Okra
jovch trn vyrst z areoly asi 20 a vzhledem
k velikosti kaktusu jsou pomrn krtk - m to
ti obvykle jen asi 2 cm. 1-3 stedov trny jsou jen
o mlo del. V noci se otevrajc kvty maj b
lou barvu a jejich ka i dlka je piblin 8 cm.
Plodem je kulovit bobule, velk asi jako pingpongov mek, porostl lutmi trny. Druh m
jedny z nejvtch semen v cel eledi.
Vyskytuje se jak na poloostrov Baja California,
tak i v mexickm stt Sonora, kde roste v plo
ch ternech a tvo vrazn dominanty krajiny.
Semenky rostou neobyejn rychle a ji po vy
klen jsou dostaten velk, aby je bylo mon
v ppad nutnosti pikrovat. Teplota pi zimovn
by nemla dlouhodob klesnout pod 12 C.
sob vytvej hnd skvrny a postupn odumraj.
Mnoen je mon jednak vsevem, po nm na
roubujeme vyklen semenky na podno Peres
kiopsis s nslednm peroubovnm, nebo zakoe
nnm roubu. V vahu pichz i roubovn i
zakoeovn odno.

Pachycereus pringlei

Pachycereus
pecten-aboriginum
SLOUPOVIT

Stromovit rostouc kaktus, vysok a 8 m; vy

tv asi metrov devnatjc kmen, kter se po
slze vtv. Jeho ka me bt a 30 cm, pi
em jednotliv vhony jsou obvykle 10-15 cm
irok. Velk ediv areoly nesou obvykle 8 okra
jovch trn a dva del trny stedov. 8-9 cm
dlouh trubkovit kvty se otevraj ve dne a maj
blou barvu. Zajmav jsou i plody, pi dozrvn
porostl hust nahlouenmi slmov lutmi
trny. Uvnit obsahuj velk ern semena.
Druh porst pben zny pi tichomoskm
pobe na mexick pevnin a je tak rozen na
poloostrov Baja California. Vtinou roste roz
trouen v porostech dkch les nebo v kovinatm pate. Semenky rostou ve sbrkch ne
smrn rychle a jejich rst se zvoluje teprve asi

107

Pachycereus weberi

Pelecyphora strobiliformis z kultury

Pelecyphora

aselliformis

KULOVIT

Pachycereus

weberi

SLOUPOVIT

Symbol jinho Mexika, kde vytv ohromn, a

10 m vysok rostliny, jejich siln kmen se vtv
asi metr nad zem. Jednotliv vtve maj ku asi
10 cm a jsou rozdleny do pmch, vraznch
eber. Areoly na hranch eber nesou ernohnd,
2-3 cm dlouh okrajov trny. Krsn, uvnit lu
tav kvty nlevkovitho tvaru se otevraj bhem
noci a po oplozen se mn v kulovit plod pln
drobnch ernch semen.
Pomrn rozshl zem na jihu mexickho sttu
Puebla a tak plochy ve stt Oaxaca jsou porostl
hust suchomilnou vegetac, ve kter dominuje
jako jeden ze sloupovitch druh prv P. weberi.
Na pstovn nen nron, potebuje zimovn
s teplotami dlouhodob neklesajcmi pod 12 C.
Semenky jsou jako mlad rostlinky velmi pkn
a jejich rst nen pekotn, take se nikdo nemus
obvat, e by tento Cereus brzy perostl bn
sklenkov podmnky.
Pelecyphora aselliformis

108

Pelecyphora je velmi populrn rod, kter dodnes

t jen dva druhy, piem P. aselliformis pat
k dle znmm a mon i astji pstovanm.
Stonek je sten ukryt pod zem a dorst vky
a 10 cm pi ce do 5 cm. Je pokryt sekyrkovitmi bradavkami, na nich rostou jemn bl trny,
kter maj hebenovit uspodn. Kvt je a
4 cm irok, fialovoerven barvy.
V prod roste velmi dobe maskovna a jej ob
jeven je vdy otzkou tst. Roste na nzkch v
pencovch kopcch v mexickm stt San Luis
Potos a v souasn dob je dosti ohroena v
stavbou silnic a tbou vpence. Stejn jako n
sledujc druh pat mezi skvosty kad sbrky, ale
jej obtn kultura zejm nikdy nedovol vt
rozen mezi kaktusi. Pstovn je shodn s P.
strobiliformis. Pozor, oba druhy jsou velmi n
chyln na napaden svilukou.

Pelecyphora

strobiliformis

KULOVIT

Tento kaktus je doposud mezi kaktusi znm

spe pod rodovm nzvem Encephalocarpus.
Drobn ploe kulovit stonek nedorst vtch
rozmr ne 7 cm vky. upinovit bradavky d
vaj rostlin zcela nezamniteln charakter a jej
podobnost s ikou vyjaduje i druhov nzev
strobiliformis. Drobn bloed trny se udruj jen
na nejmladch stech rostliny v okol vegeta
nho vrcholu. ervenofialov kvty maj nejrz
nj odstny od svtl a po tmavou a jsou pi
oteven asi 4 cm irok.
Vyskytuje se v mexickch sttech Nuevo Leon
a Tamaulipas, kde obv mrn svait kopce
s vpencovm podkladem. Je kaktusskou rari
tou a pstovn je pomrn obtn. Jedinm efek-

Pelecyphora strobiliformis z prody

Puebla na rovinatch plochch v doprovodu

mnoha dalch zajmavch kaktus. Pro pstovn
je vhodn poskytnout mu stanovit s co nejvt
m slunenm osvitem, hlub a objemnj ps
tebn ndobu. Teprve po vytvoen mohutnho ko
enovho systmu a vtch vhon meme
oekvat kvty i v kultue.

Pilosocereus

tehuacanus

SLOUPOVIT

tivnm zpsobem rozmnoovn je vsev semen

a nsledn roubovn klenc na podno Pereski
opsis. Pravokoenn rostliny se ve sbrkch ps
tuj jen vjimen. Sn chladn zimovn, pod
10 C.

Peniocereus viperianus
KEOVIT
Nkte odbornci se domnvaj, e je soust
rodu Wilcoxia. Jedn se o velmi zajmav a sv
rzn kaktus, kter pekvap nejen stonkem, ale
pedevm kvty. Roste keovit a je tvoen
mnoha edozelenmi tenkmi vhony, kter se
pnou v okolnch kech. Jejich dlka me bt a
3 m pi ce stonku pouh 2 cm. Nevrazn ebra
a mal ern areoly nesou drobn, jen asi 4 mm
dlouh trny. V prod velmi nenpadn druh je
zdlky vidt, jakmile se na nm objev krsn er
ven kvty dlouh 8 cm a irok asi 4 cm.
Nkolikrt jsme druh pozorovali v prod, ale
jeho objeven v nekvetoucm stavu je dosti ob
tn, a to i pesto, e se nejedn o dnou minia
turu. Jeho prutnat stonky jsou v okoln vegetaci
velmi dobe maskovny. Roste v mexickm stt

Velmi vysok sloupovit kaktus, dorstajc a

9 m vky. Vytv devnatjc kmen, kter se
vtv. Jednotliv stonky maj ku asi 6 cm a jsou
svtle zelen, na nejmladch stech je pokoka
zbarvena do modra. Vlnat areoly nesou pede
vm v kvtn zn trny spolen s mnostvm
vlas a vaty, co bud dojem jakhosi nepravho
ceflia. Kvty jsou 4-5 cm dlouh, trubkovit
a maj svtle rovou nebo i blou barvu. Plodem
je kulovit modrozelen bobule s velkm mno
stvm drobnch ernch semen.
Podle druhovho nzvu je jasn, e druh roste
v blzkosti msta Tehuacan, ale jeho rozen je
daleko ir a zasahuje do mnohch mst celho
Tehuaknskho dol v mexickm stt Puebla.
Pro tento Cereus je dleit ponkud teplej pe
zimovn a bhem lta dostatek erstvho vzdu
chu a slunce. Vsev semen nen obtn a ji t
let semenky jsou velmi dekorativn. Bohuel,
kvt se v naich podmnkch dokme a za
mnoho let.
Pilosocereus tehuacanus

Peniocereus viperianus

109

Ritterocereus pruinosus

zskal v Mexiku domorod nzev organo comn". Jednotliv vtve maj nejastji 5-7 vraz
nch, pmch eber s nahlouenmi areolami.
Z nich vyrstaj okrajov, hndav krtk trny
a jeden trn stedov, vechny vak zhy opadvaj.
Bl, asi 5 cm dlouh kvty rozkvtaj bhem dne.
Rostlina na snmku dokumentuje bohatost nsady
kvt na rostlinch.
Roste v Mexiku a dnes je rozen i v mnoha ob
lastech, kde nen pvodnm prvkem. Domorodci
z nj toti asto vysazuj iv ploty kolem p
bytk, a jak udvaj literrn prameny, jet v sou
asnosti se extrakty z jeho stonk pouvaj v kos
metickm prmyslu jako pdavky pi vrob
specilnch druh mdel ke zvlnn ke. Kak
tusi v Evrop tento druh ve sbrkch pli nep
stuj, pedevm pro jeho velkou vku, co je
ovem koda, protoe ne kaktus doroste do ob
rovskch rozmr, trv to nkolik destek let.
Jeho pstovn je neobyejn jednoduch a ji
mal semenky jsou pomrn efektn.

Stenocereus

treleasii

SLOUPOVIT

Ritterocereus

pruinosus

SLOUPOVIT

Nkter pruky ho uvdj tak pod rodovm

jmnem Lemaireocereus. Roste stromovit, do
rst vky okolo 7 m. Bohat vtven stonek vy
tv siln devnatjc kmen. Jednotliv vtve
jsou rozdleny na 6 eber, na kterch jsou kulat
areoly nesouc 5-7 okrajovch a jeden stedov
trn, asi 3 cm dlouh. Dlouh trubkovit kvty jsou
a 7 cm dlouh a po oplozen se mn v plod, po
kryt plstnatmi areolami a trny.
Arel rozen je pomrn irok a je udvn ze
stedo- a jihomexickch stt Oaxaca, Puebla
a Guerrero. Zde roste v horch i v rovinatjch
zemch. Ve sbrkch se s nm pli asto neset
kme, protoe pro svj rst potebuje dostatek pro
storu. Kvetou a rostliny vysok okolo 3 m, take
se dok jen trpliv kaktus s velkm sklenkem.
Pstovn je velmi snadn a druh vyaduje zcela
zkladn podmnky pro nejmn nron kaktusy.

Stenocereus

marginatus

SLOUPOVIT

Sloupovit kaktus, dve znm tak pod rodo

vm nzvem Marginatocereus, dorst obvykle
vky 3-7 m. Svou podobnost s palami varhan
110

Stromovit rostouc, sloupovit kaktus, dosahu

jc vky kolem 7 m. Poet eber na stoncch je
promnliv (12 -20) v zvislosti na st. Z ma
lch vlnatch areol vyrst 7-9 krtkch lutch
Stenocereus marginatus

Stenocereus treleasii

Strombocactus

disciformis

DISKOVIT - KULOVIT

okrajovch trn, piem se pozdji me objevit

i jeden del, tu trn stedov. Kvt m erven
okvtn lstky a rozkvt ve dne. Jeho dlka se po
hybuje od 4 do 5 cm.
Roste v mexickm stt Oaxaca, kde na mnoha
mstech tvo nepehldnutelnou dominantu. Kak
tusi se jeho pstovnm pli nezabvaj, vti
nou je na okraji jejich zjmu. Pstovn je po
mrn jednoduch, ale vyaduje ponkud teplej
pezimovn.

Jeden z nesmrn zajmavch kaktus, kter je

zvltn jednak svm stonkem, ale tak mstem v
skytu. Ploch, a diskovit stonek, kter je vidt
nad povrchem, pozvolna pechz v dosti velkou
a objemnou st podzemn. I kdy je azen mezi
mexick miniatury, ka jeho stonku me bt a
15 cm. Koeny vak nejsou epovit, ale dlouh,
drtovit, aby rostlinu dobe udrely na kolmch
stnch, kde roste. Spirlovit ebra se rozpadaj na
hrbolky zakonen areolou, z n vyrst 4-5 edi
vch trn, dlouhch maximln 4 cm. Trny se udr
uj na mladch stech rostliny a poslze opad
vaj. Kvt me bt a 4 cm irok, bl nebo
lutav, asto s rovm jcnem. Plodem je po
dln pukav tobolka, kter obsahuje velk mno
stv velmi drobnch, hndavch semen.
Nalezit jsou ve sttech Hidalgo a Quertaro,
kde roste na velmi prudkch a kolmch stnch
z mkk, rozpadav bidlice. Hustota nkterch
populac je velk a na jedinm metru tverenm
lze napotat nkolik destek jedinc od seme
nk a po velk kvetouc exemple. Pravoko
enn kvetouc rostliny jsou pchou kadho kak
tuse. Vypstovat semenky do velikosti 1 cm,
odkdy u rostou lpe, je velk kaktussk umn
a pstitel, kte tuto metodu zvldli, nen mnoho.
Vsev je nejlpe provst tzv. Fleischerovou meto
dou a pak semenky zkusit udret jako pravoko
enn, nebo je naroubovat na Pereskiopsis. V ka
dm ppad se vak jedn o pomrn nron
druh. Tot plat o nedvno popsanm erven
kvetoucm Strombocactus disciformis ssp. esperanzae. Jak se zd, jeho kultura je snad jet t
ne pstovn zkladnho druhu.

Strombocactus disciformis z kultury

Strombocactus disciformis z prody

111

Thelocactus bicolor

vpencovch kopek, kde roste s mnoha dalmi

druhy kaktus. Nvtva tto lokality je opravdo
vm kaktusskm zitkem, protoe se na relati
vn mal ploe vyskytuje velk mnostv kaktuso
vch druh a tak mnoho ostatnch sukulentnch
rostlin, nap. Ibervillea sonorae. Pstovn je ku
podivu ponkud t ne u zkladnho druhu.
Vt rostliny z neznmch pin asto hynou,
a to i pes vekerou pi, kterou jim pstitel v
nuje. Tak pro tuto varietu plat, e botanicky hod
notn materil by ml bt s pvodem, protoe jen
tak mme zruku, e se nejedn o kence s ji
nmi formami nebo varietami.

Thelocactus bueckii
KULOVIT

Thelocactus bicolor
SLOUPKOVIT

Nejvy exemple mohou dosahovat vky pes

pl metru pi ce stonku a 15 cm. Variabilita otr
nn je ohromn a spolu s dalmi odchylkami dala
vznik ad variet. Z taxonomickho hlediska me
bt jejich opodstatnnost sporn, ale vrazn jin
vzhled z nich dl opravdu svrzn rostliny.
Vechny kvetou pekrsnm lesklm, karmnov
rovm kvtem, kter je pi plnm oteven a
8 cm irok. Variabilita v habitu rostlin je odrazem
obrovskho arelu vskytu T. bicolor. Roste od
jinch oblast USA prakticky v celm severnm
Mexiku. Ve sbrkch se jedn o velmi rozen
druh. Nutn je znt pvod semen, ze kterch
chceme vypstovat zkladn sbrkov rostliny. Po
zor pi pikrovn a pesazovn semenk na ne
opatrnou, pli brzkou zlivku, po n vtina rost
lin me za nevhodnho poas shnt.

Thelocactus bicolor
var. bolansis
KULOVIT - SLOUPKOVIT
Od zkladnho druhu pomrn dobe odliiteln
varieta, kter se li pedevm vrazn kuelovitmi stonky a trsovitm rstem, kdy rostliny od
bze odnouj a vytvej mohutn skupiny. Ba
revn kla trn tto variety nen tak pestr jako
u zkladnho druhu a vtina rostlin na stanoviti
je otrnna svtlmi a blmi trny. Kvt je tak
velmi elegantn, fialovoerven, leskl.
Vskyt tto variety je udvn z jihozpadn sti
mexickho sttu Coahuila. Nzev variety byl dn
bu podle poho Sierra Bola, ve kterm roste,
nebo podle zanikl vesniky Cerro Bola, kde jsme
kaktus pozorovali tak my. Obv mrn svahy

112

Epidermis plochho a ploe kulovitho stonku je

nejastji zbarvena hndozelen i doervena.
Kaktus dorst ky a 18 cm. Nzk ebra jsou
rozloena do vraznch bradavek. Poet a dlka
trn jsou velmi promnliv. Kvty maj ku pi
plnm oteven a 5 cm a jsou syt purpurov,
svtle ervenofialov i dokonce rov. Otevraj
se bhem teplch letnch dn.
Arel vskytu druhu je pomrn irok a najdeme
ho v kopcovitm ternu stedomexickch stt
Nuevo Leon, Tamaulipas a San Luis Potos. Kvli
variabilit doporuujeme pstovat rostliny se znThelocactus bicolor var. bolansis

Thelocactus bueckii

Thelocactus conothelos

mm pvodem. Vsev semen nen obtn, druh

pstujeme jako vtinu mexickch kaktus. Vya
duje pln slunce, ovem pozor na jarn poplen.

Msta vskytu v prod jsou velmi omezen

a tuto lut kvetouc varietu lze nalzt pouze se
verovchodn od mexickho msteka Aramberri. Zajmav vak je, e jsme pozorovali
smsn populace T. conothelos, kde st rostlin
kvetla typicky fialov a nkolik jedinc lut.
Kaktusi maj zstupce rodu Thelocactus ve
velk oblib tak proto, e jejich pstovn nen
obtn. Telokaktusy nen teba roubovat; pravo
koenn rostliny jsou mnohem kompaktnj
a maj krsnj otrnn.

Thelocactus

conothelos

KULOVIT

Asi nejrobustnj zstupce tohoto komplexu. Ku

lovit stonek me bt a 25 cm irok, rozdlen
do bradavek. Epidermis m asto ervenajc
barvu. Trny jsou vrazn rozdleny na sklovit
bl okrajov a stedov, kter jsou ervenohnd
a hndoern. Kvt se objevuje v asnm lt
a m obvykle ervenofialovou, purpurovou, ale
i oranovou nebo dokonce rovoblou barvu.
V prod vyhledv mrn svait a kamenit
tern, nejastji v nadmoskch vkch okolo
1 500 - 2 000 m. V Mexiku se vyskytuje ve sttech
Nuevo Leon, Tamaulipas a San Luis Potos. P
stovn ve sbrkch nen snadn. K velkm ztr
tm dochz pedevm pi pikrovn a p pesa
zovn. Po vyjmut z pdy je nutn nechat konky
dn zaschnout a teprve pot szet do mrn z
saditho, vysychavho substrtu.

Thelocactus conothelos var. aurantiacus

Thelocactus conothelos
var. aurantiacus
KULOVIT

Kulovit rostouc stonek obvykle nepesahuje

ku 15 cm. Okrajov trny jsou sklovit bl a pimkl ke stonku, kdeto stedov trny maj hndou
barvu a jsou vytrnn. Nzev variety znamen
v pekladu zlatav - podle lut barvy kvtu,
kter nen pro T. conothelos pli typick.
113

Thelocactus conothelos var. macdowellii

Thelocactus conothelos
var. macdowellii
KULOVIT
Se systematickm zaazenm tohoto kaktusu byly
problmy - znme ho tak jako Echinocactus,
Echinomastus i Neolloydia. Je to pekrsn, do
mrnho sloupku rostouc kaktus, kter je obvykle
vy ne 15 cm pi ce stonku okolo 8-9 cm.
Hust bl trny obaluj stonek tak, e pokoka
nen prakticky vidt. ervenofialov kvty nd
hern kontrastuj s barvou otrnn.
Jeho domovinou je pomrn mal zem v mexic
kch sttech Coahuila a Nuevo Leon, kde roste na
vpencovch masivech ve trbinch skal. Pes
toe vidt ho dnes ve sbrkch nen nic vjime
nho, skupinka pravokoennch, kvetoucch rost
lin je chloubou kadho kaktuse.

Thelocactus flavus
KULOVIT
Teprve nedvno popsan druh, o kterm se vedou
stl spory, zda je opravdu dobrm druhem, i
pouhou formou T. tulensis, co se domnvme my.
Nkte autoi dokonce uvauj, e vykazuje ur
it pbuzensk rysy ke skupin T. conothelos,
ale jak se zd z pozorovn v prod, ani tato
vaha nen opodstatnn.
Kaktus pochz zatm z jedin znm lokality
v okol msteka Santa Rita v mexickm stt
Nuevo Leon, kde roste na strnch s vpencovm
podkladem. Pstovn shodn jako u ostatnch
bnch druh rodu Thelocactus, vyaduje pln
slunce a chladn zimovn.

114

Thelocactus flavus

Thelocacus hastifer
SLOUPKOVIT

V prod vytv vtinou trsovit rostliny, ve

sbrkch odnouje mn. Dorst a 30 cm vky
pi ce stonku 4-5 cm. Otrnn je vtinou velmi
hust, obzvlt pak na rostlinch v prod. Jeden
ze stedovch trn vrazn odstv od stonku,
Thelocactus hastifer

proe byl tento druh pojmenovn hastifer = ne

souc kop. Ndhern fialovorov kvt m pi
plnm oteven ku a 5 cm a vidt kvetouc
rostliny v prod je opravdov zitek.
T. hastifer obv pomrn mal arel a dky sv
vyhrannosti je povaovn za jeden z nejohroe
njch taxon v rmci rodu. Roste na vpenco
vch, mrn sklonnch strnch u Vista Hermosa
(Quertaro) i na prudch svazch hor v Sierra del
Doctor. I kdy se jedn o pekrsn kaktus, ve
sbrkch je jen mlo rozen. Pinou je nedosta
tek rostlinnho materilu i semen v nabdkch fi
rem a mon tak ponkud nronj pstitelsk
technika. Dleit je msto na plnm slunci, z
livka v astjch periodch, ale v menm objemu
vody, a chladn zimovn na svtle, pi teplotch
okolo 15 C.

Thelocactus

Thelocactus hexaedrophorus

heterochromus

KULOVIT
Kulovit, nkdy a zplotle rostouc kaktus,
kter byl pojmenovn bu dky krsn zbarve
nmu otrnn, kdy se vtinou pn stdaj
rzn odstny erven, nebo dky pekrsnm
kvtm, kter maj barvu od svtle rov a po
tmav erven fialovou.
Objevit v prod populaci kvetoucch rostlin je
Thelocactus heterochromus

fascinujc zitek, protoe tento druh m beze

sporu jedny z nejkrsnjch kvt mezi kaktusy
vbec. Roste na pomrn velkm arelu v mexic
kch sttech Durango a Chihuahua. Bohuel,
mezi kaktusi koluje ada hybridnch rostlin,
kter pipomnaj typick T. heterochromus jen
vzdlen. Je proto dleit znt zdroj semen pro
vypstovn sbrkovch rostlin.

Thelocactus

hexaedrophorus

DISKOVIT - KULOVIT

Ploch, ve st a kulovit stonek m vrazn e

domodrou epidermis, kter ho npadn odliuje
od dalch zstupc rodu, stejn jako zvltn
a promnliv otrnn. Kvli tomu bylo tak po
psno velk mnostv variet a poddruh, piem
se vtinou jedn o nalezitn formy. Druh kvete
smetanov blm kvtem, irokm piblin 5 cm,
znme vak i populace kvetouc dokonce syt r
ov.
Mnostv odlinch nalezitnch forem je zpso
beno tak velkm arelem vskytu druhu, kter
sah od mexickho sttu San Luis Potos, pes Nu
evo Leon, Coahuila, Tamaulipas a kamsi po Du
rango a Zacatecas. Vyhledv vtinou plo, ro
vinatj lokality s vpencovm podkladem, kde
roste jak na plnm slunci, tak tak asto ve stnu
prutnatch ke rod Larrea i Prosopis. Bota
nicky cenn jsou rostliny, u kterch zn pstitel
pvod, m udruje i ve sbrce nezken popu
lace z vrazn odlinch oblast. Semena jsou
dnes nabzena ve velkm mnostv a nkter firmy
je nabzej prv z rostlin s ovenm pvodem.
Pstovn je bez problm, pozor vak na poplen
epidermis rostlin prvnmi jarnmi paprsky.

115

Thelocactus laussen

km stt Qurtaro. Ve sbrkch se s n setkme po

mrn bn a nkte kaktusi ji mon maj ure
nou pod nzvem T. sanchezmejoradai. Pstovn je
shodn s ostatnmi bnmi telokaktusy.

Thelocactus

rinconensis

KULOVIT

Thelocactus lausseri
KULOVIT - SLOUPKOVIT
Podobn jako T. hastifer pat ve sbrkch k nej
vzcnjm zstupcm rodu. Jeho krtce sloupko
vit stonek nedorst vtch rozmr ne 10 cm
vky a 7 cm ky. Asi 10 eber je rozdleno na
nevrazn hrbolce, z nich kad je zakonen are
olou, ze kter vyrst a 25 okrajovch trn a nej
astji 5 stedovch trn, a 10 cm dlouhch.
Ndhern kvt je tvoen okvtnmi pltky, kter
jsou bl s ervenofialovm proukem uprosted.
Velmi patn pstupn lokalita v poho Sierra de
Ovejas nedaleko msta Cuatro Cienegas v mexic
km stt Coahuila je doposud jedinm znmm
mstem vskytu tohoto druhu. Roste na vslun
nch vpencovch strnch, kter jsou obas
velmi prudk. Kaktusi jej povauj za velkou
vzcnost, protoe byl objeven pomrn nedvno
(1985). Semnka jsou nabzena mlokdy a vegeta
tivnm zpsobem se tyto rostliny prakticky ne
mnoz. Nutn je chladn a svtl zimovn. T.
lausseri se vtinou pstuje jako roubovan na po
malu rostouc podnoe.

Thelocactus leucacanthus
var. schmollii
TRSOVIT

Odnoujc vlcovit stonky vytvej a 0,5 m i

rok trsy, kter jsou sloeny z jednotlivch rostlin,
jejich vka dosahuje obvykle a 15 cm a ka 710 cm. Hrbolnat ebra nesou mal areoly, ze kte
rch vyrstaj pravideln rozloen okrajov trny
(8-10) a asto bv ptomen i jeden a 3 cm dlouh
stedov trn, smujc od stonku. Krsn fialovo
erven kvty se objevuj u vegetanho vrcholu
a pi plnm rozeven maj ku a 5 cm.
Tato varieta je rozena na pomrn malm zem
severn od msta Cadereyta des Montes v mexic

116

Ploe kulovit stonek dorst ky a 20 cm a m

epidermis edozelen barvy. Je rozdlen na 20-25
eber, kter jsou rozpadl na jednotliv hrbolce,
na jejich pici je ovln areola pokryt plst. Z t
vyrst 4-5 tuhch devitch trn, kter mohou
dosahovat 8 cm dlky. Kvt vyrst z temena rost
liny a m blorovou barvu.
Vesnice La Rinconada, u kter byl sbrn a podle
kter zskal tak druhov jmno, le v mexickm
stt Nuevo Leon. Druh zde roste na mrnch v
pencovch svazch, asto mezi kameny nebo
v mrnm stnu ke i trav. Jedn se o krsn telokaktus, kter se pomrn snadno pstuje, s jedi
nou nevhodou pozdnho kveten a ve st okolo
10 let. Rozhodn pat mezi stlice ve sbrkch; je
vak nutn dt velk pozor na poplen prvnm
jarnm sluncem, protoe takto pokozen rostliny
velmi patn regeneruj a splen msta odrstaj
jen velmi pomalu.

Thelocactus schwarzii
SLOUPKOVIT
Velmi se podob druhu T. bicolor a je tak mnoha
autory povaovn za jeho varietu. Na rozdl od nj
mu chyb stedov trn a jeho vskyt je zcela mimo
arel T. bicolor. Vyskytuje se toti pouze v me
xickm stt Tamaulipas a nae konkrtn pozoro
vn tohoto druhu se uskutenilo nedaleko ms
teka Estancin Calles. Rostliny vytvej krsn
Thelocactus leucacanthus var. schmollii

Thelocactus rinconensis

Turbinicarpus alonsoi

skupinky kompaktnch stonk. Ndhern a leskl,

fialovoerven kvty jsou opravdovou pastvou
pro oi. Jeho pstovn je shodn jako u T. bicolor
a ve sbrkch je hojn rozen.

nho vatou vyrstaj ervenofialov kvty, irok

a 3 cm.
Druh byl objeven a popsn teprve v nedvn dob
a msto vskytu bylo velmi bedliv steeno. Dnes
vak vme, e se vyskytuje nedaleko msteka Xich, kter le v hlubokm dol mezi horami ve
stedomexickm stt Guanajuato. Tento turbinikarpus obv extrmn stanovit na pkrch sva
zch s bidlinm substrtem. Spolu s nm roste ve
stejn dob objeven, do t doby neznm pro
vdu Strombocactus disciformis ssp. esperanzae.
Bohuel, s jeho pstovnm v kultue jsou neu
stl problmy, jeliko neexistuje povolen k jeho
vlastnn v evropskch sbrkch. Byl toti obje
ven a popsn po pijet zkona CITES, ale prav
dou zstv, e ve sbrkch je rozen. Nejedn
se o pstitelsky pli nron druh, i kdy jeho
semena jsou men a semenky he pirstaj
ne u jinch zstupc rodu. Proto se vtinou p
stuje jako roubovan, ale jist se brzy ve sbrkch
objev i exemple na vlastnch koenech.

Turbinicarpus alonsoi
KULOVIT

hav novinka a velk objev poslednch cest ame

rickho kaktuse, kter il v Mexiku, Ch. Glasse.
Druh pojmenovali autoi popisu na poest jeho
nlezce, malho mexickho chlapce Garcia
Alonso. Kdy se v literatue objevila fotografie
tohoto kaktusu, bylo jasn, e se jedn opt o pa
rdn nlez velmi vyhrannho druhu. Jeho stonek
je kulovit, na turbinikarpusy pomrn velk, a
7 cm irok a rozdlen na pyramidln bradavky.
Z areoly vyrst 3-5 korkovitch trn, kter jsou
asi 2 cm dlouh. Z vegetanho vrcholu vyplnThelocactus schwarzii

117

Turbinicarpus flaviflorus

Turbinicarpus

Turbinicarpus krainzianus ssp. minimus

flaviflorus

SLOUPKOVIT

Sloupkovit rostouc druh, kter pat svm roz

mrem tak mezi miniatury. V prod dorst ob
vykle vky do 3 cm a ky do 2 cm, ve sbrkch
se setkme s rostlinami mohutnjmi, zvlt
pak, jsou-li naroubovny. Epidermis m edozele
nou a modrozelenou barvu a kuelovit bra
davky jsou zakoneny areolou, ze kter vyrstaj
korkovit, a 3 cm dlouh hnd trny, kter po
zdji ednou a asto i opadvaj. Barva kvtu je
vyjdena ji druhovm nzvem flaviflorus =
lut kvetouc. Kvt je jen asi 1,5 cm dlouh
a stejn tak i irok.
Druh byl objeven Alfredem Lauem, kter jej ozna
il jako sbrovou poloku L 1185. Lokalita, kde se
Turbinicarpus hoferi

118

vyskytuje je nedaleko vesniky Santa Rita ve v

chodn oblasti mexickho sttu San Luis Potos.
Osdluje skaln trbiny a pukliny mezi horninami
vpencovho charakteru. Kdo m zjem tento turbimkarpus vlastnit, velmi snadno jej zsk z mnoha
nabdek semen i rostlin, protoe dnes pat k velmi
rozenm zstupcm rodu ve sbrkch. Jeho p
stovn nen zvl nron, jen je nutn potat
s vtmi ztrtami malch semenk pi vsevu.
Star semenky pak rostou dobe a kvetou ji pi
ce stonku okolo 1 cm. Substrt a zimovn stejn
jako pro ostatn turbinikarpusy.

Turbinicarpus hoferi
KULOVIT
Pomrn nedvno (r. 1991) objeven a popsan
druh. Vytv zplotl stonky, kter u roubova
nch jedinc ztrcej svj charakteristick rst
a vzhled. irok je 3-4 cm a m edozelenou epi
dermis. Trny edav barvy vyrstaj z drobnch
vlnatch areol v potu 1-7, jsou jehlikovit a je
jich dlka se pohybuje od 0,3 do 2 cm. Bl kvty
rostou z vrcholovch areol a maj obvykle ku
okolo 2,5 cm.
Psn endemit, vyskytujc se na velmi omeze
nm arelu v dol Aramberri v mexickm stt
Nuevo Leon, kter je znm vskytem velmi zaj
mavch kaktus. Obv pkr sdrovcov stny
nedaleko Lampacitos, kde roste pouze s nkolika
dalmi doprovodnmi druhy rostlin, z nich nej
astj je asi vraneek Selaginella lepidophylla
a Thelocactus bueckii. Rozhodn nepat mezi
bn kaktusy a vtinou se s nm setkme jen ve

Turbinicarpus pseudomacrochele, ble kvetouc

K zkladnm poadavkm pat substrt s mrn

zsaditou reakc, obasn zlivka a chladn zimo
vn pokud mono na svtle.

Turbinicarpus
pseudomacrochele
KULOVIT - SLOUPKOVIT

sbrkch specialist. V kultue potebuje mine

rln substrt mrn zsadit reakce, opatrnou, n
razovou zlivku a umstn na plnm slunci. Dobe
prospv na nejrznjch podnoch, ale vtinou
na nich ztrc svj pirozen vzhled. Je vhodn
erstv vyklen semenky roubovat na piku
Pereskiopsis, kter pozdji zkrtme a zakoe
nme, nebo se meme pokusit zakoenit pmo
samotn roub, nejlpe na istm perlitu v mrnm
zastnn.

Turbinicarpus
ssp. minimus

krainzianus

SLOUPKOVIT

Velmi mal, asi jen 1 cm irok a 2 cm vysok

kaktus, jeho nadzemn st plynule pechz
v epovit, a 6 cm dlouh koen. Okrajov trny
jsou drobn, mkk, ale horn okrajov trny jsou
pomrn dlouh, nepchav a pokroucen. Asi
1 cm irok kvty maj lutou barvu, podobnou
jako u zkladnho druhu. Ovem plod je velmi
mal, obsahujc jen asi 10 semen.
Nalezit tohoto miniaturnho poddruhu bylo
dlouh as peliv utajovno a neexistovaly
pesn informace o jeho vskytu v prod. Teprve
ped nkolika lety se podailo objevit izolovan
populace nedaleko msteka Ixmiquilpan v me
xickm stt Hidalgo. Roste na vpencovch plot
nch ve trbinch skal a asto bv poet rostli
nek tak velk, e zcela zapln celou spru. Stejn
jako vechny turbinikarpusy, pat i T. krainzianus
ssp. minimus k pomrn nronjm kaktusm
a jen neochotn toleruje pstitelsk pehmaty.

Jeden z bnji pstovanch turbinikarpus. Sto

nek vytv pomrn malou nadzemn st, kter
pechz ve velkou st podzemn a v mohutn e
povit koen. Stonky jsou obvykle irok 3 cm,
ale sbrkov rostliny bvaj i vt. tybok bra
davky, do kterch se rozpadaj neznateln ebra,
jsou zakoneny areolou, produkujc asi 8 splete
nch, mkkch trn nejastji hndolut barvy.
Kvty jsou irok 3-4 cm, maj nejastji blou
barvu s jemn rovm proukem, ale existuj
i formy s kvty syt rovmi, tak jak to zachy
cuje druh snmek rostliny.
Arel vskytu byl zprvu udvn ponkud myln
jako San Luis Potos, ale nae ternn pozorovn
potvrdila, e druh se vyskytuje pedevm v mexic
km stat Quertaro nedaleko osady Peon de Bernal a dle se jeho nalezit thnou vchodnm sm
rem do sttu Hidalgo, kde roste nedaleko msteek
Cardonal a Ixmiquilpan. Vyhledv ni kopeky
s vpencovm podlom, na nich obsazuje kapsy
a spry vyplnn zem. Pro udren pravokoen
nch rostlin v kultue je nutn jim dopt velmi
propustn substrt mrn zsadit reakce a vhodn
je sesadit nkolik rostlin do misky z plen hlny.
Tm se vytvo dostaten velk koenov systm
a rostliny tak lpe prospvaj. Nrst semenk je
zpotku pomalej a prvnch kvt se lze dokat
asi za 5 let. Roubovnm sice kvtuschopnost pi
blme, ale rostliny ztrcej svj typick vzhled.
Chladn zimovn a vegetan sezna na plnm
slunci dvaj zruku bohat nsady kvt.
Turbinicarpus pseudomacrochele, rov kvetouc

119

Turbinicarpus pseudopectinatus

Turbinicarpus
schmiedickeanus
DISKOVIT - KULOVIT

Turbinicarpus
pseudopectinatus
KULOVIT

Obas se ve sbrkch objev jet pod rodovm

nzvem Pelecyphora nebo mn asto jako Nor
manbokea. Velikost stonku se ad mezi mexick
miniatury a nedosahuje obvykle vt ky ne
5 cm. ebra jsou rozdlena na zk sekyrkovit
bradavky, na jejich vrcholech jsou podlouhl
areoly, ze kterch vyrstaj hebenovit seazen,
krtk bl trny. Brzy na jae se objev u vrcholu
poupata, z nich se vyvinou bl kvty, asto
s tmavm proukem, ale jsou znmy i ekotypy,
kter maj kvty rov nebo tmav fialovoer
ven. Tato odchylka bv nkdy nazvan Turbi
nicarpus pseudopectinatus var. rubriflorus.
I kdy se pvodn myslelo, e druh se nachz
pedevm v mexickm stt Tamaulipas, dnen
przkumy ternu ukzaly, e toto msto je pou
hm okrajovm arelem. Centrum vyskytuje pe
devm ve stt Nuevo Leon a sten i v San
Luis Potos. Druh obv nzk vpencov kopce,
pokryt xerofytn vegetac a lokality ve vych
nadmoskch vkch porstaj asto dkm z
pojem borovic. Je mon jej pstovat i na vlast
nch koenech, ale plat jet zostenj zsady
ne pro ostatn zstupce rodu. Obzvlt nchyln
je na shnit po vydatn zlivce v obdob letn stag
nace. Sn nejslunnj msto ve sklenku, ale m
rd i dostatek erstvho vzduchu. Pro roubovn
doporuujeme jako podno Pereskiopsis, kter po
roce sezneme, zakoenme a zapustme do kvti
nku. Pamatujme, e druh Vykvt velmi asn
zjara. Chceme-li se dokat semen, musme rost
liny vas probudit a uvst do vegetace. I tak bv
problm s nsadou plod, protoe kvli patnm
svtelnm a teplotnm pomrm bv pyl asto
steriln.

120

Velmi pkn, miniaturn druh. Jeho ploe kulovit

stonek dorst obvykle do ky jen 2,5 cm a je
rozpadl do vraznch hrbolc. Z plstnat areoly
vyrstaj 2-4 stedov korkovit trny, 1,5-2,5 cm
dlouh. Z nejmladch areol na vrcholu vyrstaj
hezk kvty s zkmi okvtnmi pltky s rovm
proukem. ka kvtu je asi 2,5 cm. Plodem je
edozelen podln pukajc bobule s nkolika de
stkami matn ernch semen.
Nalzt tento druh v prod nen snadn; dosud je
znmo jen nkolik kopc v blzkosti osady Miquihuana v mexickm stt Tamaulipas, na kterch
bezpen roste. Obsazuje tam spry ve vpenco
vch skalch, nebo roste v suovch polch na ji
nch svazch kopc. Ve sbrkch se jedn, v jeho
nepoken podob, o pomrn vzcn druh.
Jeho nedostatek je zpsoben jednak pomrn ob
tnm pstovnm a tak nedostatkem semen.
Mlo semen tvo tento druh proto, e velmi asn
kvete a pyl v kvtech je nedostaten vyvinut, co
znemouje oplozen. Proto doporuujeme druh
co nejdve probudit, umstit na nejslunnj msto
a pivst do vegetace jet v pedja.
Turbinicarpus pseudopectinatus, var. rubriflorus

Turbinicarpus schmiedickeanus

velikost. Vhodnj je zvolit pomalej kulturu

pravokoennou, pi kter jsou rostliny mnohem
efektnj. Potebuj mrn zsadit substrt, b
hem vegetace pln slunce, chladn pezimovn
a zlivku vdy po dokonalm proschnut sub
strtu. Trvaleji zamoken substrt zpsob vdy
uhnit rostliny.

Turbinicarpus schmiedicheanus
var. klinkerianus
KULOVIT

Teprve v roce 1982 popsan varieta turbinikar

pusu jej jmno bylo vybrno na poest texask
kaktusky Shirley Dickinson, kter jej objevila.
Kulovit stonek dorst maximln 3 cm ky.
V prod je vtinou men, v kultue se pak
asto vytahuje do sloupku a i rozmry jsou vt.
Okrajovch trn je 18-23, jsou jen 2,5 mm dlouh
a mkk. Stedov trny jsou 1-3, tmav a do
erna, asto pokroucen, nejdel z nich je 2,5 cm
dlouh. Kvt je asi 2 cm dlouh, bl se lutmi
pranky a svtlou bliznou.
dol Aramberri, kde se tento kaktus vyskytuje, je
velmi navtvovanm mstem, kter je pln kak
tusskch skvost. Na pomrn malm zem tu
rostou ti druhy turbinikarpusy ariokarpusy, thelokaktusy a jin zajmav kaktusy. Zmiovan va
rieta se vyskytuje v prohlubnch vpencov skly
v tsn blzkosti msteka Aramberri. V mlkch
miskch skly lze napotat nkolik destek seme
nk tsncch se vedle sebe. Z nich pozdji do
roste jen nkolik mlo dosplch rostlin, kter
pinej kvty a plody. V minulosti se tento kak
tus pstoval vtinou roubovan, ale takto kultivo
van exemple dorstaj vtinou nepirozench

Pvodn byl popsn jako samostatn druh, ale

dnes je vtinou udvn jako varieta velmi plas
tickho okruhu okolo T. schmiedickeanus. Mrn
stlaen, ploe kulovit stonek je asi 3 cm irok,
m temeno pokryt blou vatou. Stonek je rozd
len do knickch bradavek; kad bradavka m na
vrcholu vlnatou areolu, ze kter vyrstaj nejas
tji 3 trny, 1-2 vak zhy opadvaj. Bl kvty,
asto s rovm stedovm proukem, vyrstaj
z nejmladch areol a m v prmru 1,5 cm.
Mal bobule obsahuje nkolik destek drobnch
ernch semen.
Autor popisu se domnval, e rostliny pochzej
z mexickho sttu Tamaulipas, ale jak ukzala po
zorovn v prod, vyskytuj se v okol Entronque
Huizache ve stt San Luis Potos. Rostou na v
pencovch kopecch, asto ve trbinch mezi
kameny nebo na plochch plotnch a terasch
kopc. Spolen s nm roste vtinou velmi bo
hat doprovodn vegetace, tvoen adou dalch
druh kaktus a rznch drobnolistch ke.
Tento kaktus lze doporuit i mn zkuenm ps
titelm. Nkdy se stv, e vsevy jsou napadny
plsnmi, ale ze sbrek vme, e semena zapadl
do kvtinku vykl a nov jedinci z nich vyros
tou pmo ve sklenku. Tento zpsob rozmnoo
vn m samozejm tak velk ztrty, ale seme
ne vypstovan touto metodou jsou odoln,
otuil a je mon je piblin za rok pesadit
a dle dopstovat.

Turbinicarpus schmiedickeanus var. dickinsoniae

Turbinicarpus schmiedickeanus var. klinkerianus

Turbinicarpus schmiedickeanus
var. dickinsoniae
KULOVIT - SLOUPKOVIT

121

Turbinicarpus schmiedickeanus var. macrochele

Turbinicarpus schmiedickeanus
var. panarottoi
DISKOVIT - KULOVIT

Turbinicarpus schmiedickeanus
var. macrochele
KULOVIT

Mal, vtinou neodnoujc kulovit stonek do

rst ky piblin 4 cm a v zemi pechz
v siln epovit koen. V prod n nad zem jen
men st stonku, vt st je ukryta pod povr
chem. ebra jsou rozloena na bradavky, kter ne
sou asi 2 mm velk areoly, z nich vyrst 3-5
korkovitch trn. Star trny opadvaj a vtina
se jich udruje pedevm v okol temene. Kvty
jsou bl nebo narovl. Plodem je rozpadajc
se bobule, kter uvoluje drobn ern semena.
Vskyt druhu je udvn z nkolika lokalit v okol
msta Matehuala v mexickm stt San Luis Po
tos. Zde roste na plochch terasch vpencovch
kopc, asto ukryt pod doprovodnou vegetac
nebo v trsech trav a mezi kameny. Je velmi blzce
pbuzn variet klinkerianus a tvo dokonce pe
chodov populace, jejich piazen k jednomu
nebo druhmu taxonu je velmi obtn. Tyto
zvltn rostliny je mon pozorovat nap. mezi
Huizache a Matehuala v nadmoskch vkch
okolo 1 600 m. Pi pstovn vech turbinikarpus
je velmi dleit dbt na to, aby rostliny zaazo
van do sbrky mly pokud mono oven p
vod. To plat i pro tento taxon. Jen tak zsk ko
lekce tak botanickou hodnotu. Dnes je mon
v nkterch seznamech zskat semena s udanou'
lokalitou, co je velmi dleit daj. Samotn
pstovn nen sloit a zkuenj pstitel zvld
nou bez problm i pravokoennou kulturu. Za
najcm kaktusm meme doporuit naroubo
vat semenky na Pereskiopsis a po jejich nrstu
se pokusit rostliny seznout a zakoenit. Vyaduj
pln slunce, mrn zsadit, propustn substrt
a zlivku vdy po dokonalm proschnut.

122

Taxon popsan teprve v roce 1996 eskm znalcem

kaktus Janem hou, kter jej pojmenoval na po
est italskho odbornka Paolino Panarotto, kter
lokalitu tto variety objevil. Jednotliv stonek je i
rok asi 5 cm a dlouh piblin 6 cm, z toho vak
dv tetiny jsou ukryty v zemi. Nadzemn st
stonku je zelenoed, asimilujc. U starch exem
pl vyrst z areoly pouze 1 stedov, korkovit
trn, ale i ten po ase opadv. Kvty se vyvjej
z nejmladch areol na vegetanm vrcholu rostliny,
jsou asi 2,5 cm irok, trychtovit a jejich barva
je nejastji svtle rov s tmavm proukem
uprosted okvtnch lstk.
Podle naich pozorovn v prod lze usuzovat,
e arel druhu je pomrn omezen na malou ob
last jin od msta Tula v mexickm stt Tamau
lipas. Zde roste na mrnch kopecch ve vpen
cov suti mezi kameny s dkou doprovodnou
vegetac. Prvn rostliny se ve sbrkch pstovaly
jako roubovan, ale vzhledem k tomu, e druh
roste bez vtch pot i na vlastnch koenech,
zanaj se ve sbrkch objevovat i rostliny pravo
koenn, kter se svm habitem vce podobaj
rostlinm v prod. Pro zven spnosti v
sev doporuujeme vyklen semenky narou
bovat na letorosty Pereskiopsis a po ronm psto
vn rouby zakoenit a dle pstovat jako
pravokoenn.
Turbinicarpus schmiedickeanus var. panarottoi

Turbinicarpus schwarzii var. rubriflorus

Turbinicarpus

valdezianus

KULOVIT

Turbinicarpus schwarzii
var. rubriflorus
KULOVIT

Rostlina kolovala ve sbrkch ji del dobu pod

oznaenm erven kvetouc T. schwarzii. Teprve
v roce 1993 byla varieta platn popsna tak, jak
ji uvdme v na knize. Rostlina dorst ky
3-4 cm a na rozdl od zkladnho druhu m mt
o troku del trny (2,5 cm), co se vak nepotvr
dilo zdaleka u vech jedinc. Kvt je obvykle r
ov, s tmavm stedovm proukem, ale jedinci
na lokalit kvetou od bl a po tmav rovou,
jako je tomu u exemple na snmku.
Pvodn stanovit, kde byl sbrn typov mate
ril tto variety, oznail autor popisu H. J. Bonatz
jako okol Cerros Blancos v mexickm stt San
Luis Potos. Rostliny rostou na mrnch svazch
vpencovch kopc v nadmoskch vkch
okolo 1 300 m. Domnvme se vak, e tato vari
eta je zbyten nadhodnocena, protoe populace
v prod nejsou zdaleka tak uniformn, jak se
o nich nkte autoi zmiuj. Mezi kaktusi ko
luje velk ada nejrznjch hybrid a je proto
poteba zskat semena z ovenho zdroje. Psto
vn je stedn obtn, protoe semenky rostou
pomrn pomalu a jsou citliv na pstitelsk pe
hmaty. Toto choulostiv obdob je vhodn pekle
nout roubovnm na Pereskiopsis a poslze rost
linu zakoenit. Pokud ji nechme rst dle na tto
podnoi, me dorst zcela nepirozench roz
mr a deformovat se. Vyaduje pln slunce,
chladn zimovn a mrn zsadit, velmi pro
pustn substrt.

Dal z mexickch miniaturek, dve azen do

rodu Pelecyphora, jej kulovit stonek dorst
ky maximln 2,5 cm a v pd voln pechz
v epovit koen. Povrch stonku je rozlenn na
pravideln, tyhrann bradavky, na jejich pici
je areola nesouc velmi jemn, pekovit trny,
uspodan do pravidelnho hebnku. Rostliny
v prod jsou jimi zcela pokryty a zelen epider
mis proto nen vbec vidt. Kvt je asi 2,5 cm i
rok a vnitn okvtn lstky maj fialovoervenou
barvu. V roce 1960 byla platn popsna rovn
Pelecyphora valdeziana var. albiflora, ovem po
staven tto variety je dnes oprvnn zpochybo
vno, jeliko barva kvtu je nesmrn plastick
znak s velkou variabilitou. Plodem je podln pu
kav, zelenohnd bobule, kter obsahuje men
mnostv ernch semen.
Jak se lze domnvat na zklad vsledk ternnch
vzkum z poslednch let, arel vskytu druhu ne
bude zdaleka tak mal, jak se pvodn pedpokl
dalo. Autor popisu udal obecn daj Coahuila, ale
jak je dnes zejm, druh se vyskytuje tak v mexic
km stt Zacatecas, kde se nedaleko Cedros na
chz jeho blokvt forma. Vznamnmi naleziti
jsou pak oblasti severn od msta Saltillo a tak
v okol Mondova. Vude zde roste mezi vpenco
vmi kameny, vtinou bez jakhokoliv stnu do
provodn vegetace. Druh lze rozmnoovat prak
ticky jen generativn cestou, vyloume-li
roubovn odno z matenic, kterm byl zmrn
odstrann vrchol. Pravokoenn kultura nen v d
nm ppad jednoduch, ale rostliny na vlastnch
koenech se pi sprvn kultue velmi podobaj
rostlinm v prod. Nutn je propustn substrt
s pdavkem minerln substance, chladn zimo
vn, pln slunce bhem vegetace. Kvli choulosti
vm koenm drazn upozorujeme na neopatr
nou zlivku bhem letnho vegetanho klidu.
Turbinicarpus valdezianus

123

2. Spojen stty americk

Rozen kaktus ve Spojench sttech americ
kch je soustedno pedevm na jih a jihozpad
zem. Samozejm, e se kaktusy vyskytuj i v ji
nch oblastech USA a jejich lokality zasahuj do
konce a na zemn Kanady. Ovem tento vskyt
je mon povaovat za rozen do okrajovch ob
last a krom nkolika mlo druh opunci tak da
leko na severu dn jin kaktusy nenajdeme. Zato
jih a jihozpad je na kaktusy nesmrn zajmav.
V USA se vyskytuj nkter endemick rody, kter
ji nezasahuj do Mexika (Sclerocactus, Toumeya,
Navajoa), ale je zde tak mnoho druh, jejich v
skyt plynule pechz z Mexika a na zem Te
xasu, Novho Mexika i Arizony. Jakmsi symbo
lem jihozpadu USA jsou jedny z nejvych
kaktus svta Carnegiea gigantea, kterm se li
dov k Saguara, a kter jsou neodmysliteln
spojeny s ivotem pvodnch indinskch kmen,
jim poskytovaly vestrann uitek.
Kaktusy rostou na zem USA v polopoutnch
a poutnch oblastech a velmi zajmav lokality se
nachzej tak na zem nkolika chrnnch
park. Z nejznmjch lze pipomenout arizonsk Organ Pipe Cactus National Monument nebo
kalifornsk Joshua Tree National Monument.
Vskyt kaktus je zde v daleko menm druho
vm spektru ne v Mexiku, ale zdej kaktusy jsou
opravdov skvosty. Pitaliv jsou pro kaktuse
jednak pekrsnm otrnnm, jako nap. zstupci
rodu Sclerocactus, nebo tak tm, e je mon po
kusit se u nkterch druh o celoron pstovn
pod irm nebem, jin druhy snesou zase pezi
movn v nevytpnm sklenku. Skalka s opunci
emi, echinocereusy, nebo s nejrznjmi for
mami Coryphantha vivipara je ndhernm
zpestenm na zliby a kaktusy pstovan tmto
zpsobem mohou v mnohm pipomnat rostliny
na stanoviti. Dleit je vak zajistit u ns pezimujcm kaktusm podobn podmnky jako jsou
na prodnch stanovitch, to je pedevm velmi
chladn, mraziv zima, ale s minimem srek.
Nejhor je pro Pezimujc kaktusy neustl roz
mrzn a zmrzn pdy s vysokm mnostvm
srek, velmi asto zpsobujc uhnit rostliny.
Jihozpad USA je specifick tak vskytem dal
ch zajmavch suchomilnch a sukulentnch
druh, ze kterch je mon na lokalitch obdivo
vat pekrsn zstupce rod Agave a Yucca. Nej
vtm zitkem pro kaktuse je vak urit nlez
nkterho z endemickch druh, jako jsou z
stupci rodu Sclerocactus nebo Pediocactus, nap.
Pediocactus winkleri v pouti Navajo nebo Scle-

rocactus wrightiae v Abajo Mountains (Utah) pod

korunami borovice tk (Pinus ponderosa).
Tak v USA jsou kaktusy velmi psn chrnny
a vtinou jsou tto ochran vystavena i msta,
kde kaktusy rostou. Poutn a polopoutn oblasti
USA jsou svrznm svtem, kter uaroval ad
pstitel, specializujcch se na severoamerick
kaktusy, z nich mnoh pezimuj i v naich
evropskch podmnkch na skalkch pod irm
nebem.

Ancistrocactus

scheeri

KULOVIT

Kulovit a mrn sloupovit stonek tohoto kak

tusu bv ve sbrkch ponkud vt ne v p
rod, kde dorst jen asi 10 cm vky. Krsn
zbarven trny vytvej hustou sple, piem ste
dov mohou bt rzn zahnut nebo naopak d
lovit i zahnut smrem ke stonku. Tento druh
Vykvt zajmavm lutozelenm kvtem, dlou
hm jen 2 cm.
Roste v jinch oblastech Texasu, ale hlavn
v Mexiku, kde jsou jeho nalezit poetnj
a plon rozshlej. Ve sbrce jej umstme na co
nejsvtlejm mst, ale vdy musme dt pozor na
poplen pokoky prvnmi slunenmi paprsky.
Zkuenj kaktusi jej vtinou pstuj pravokoenn, ale vzhledem k jeho nronosti doporuu
jeme i roubovn. Ve sbrkch se dle vyskytuj
vzcnji tak A. crassihamatus a A. tobuschii.
Ancistrocactus scheeri

vlevo: Carnegiea gigantea, vpedu semenek

125

Ancistrocactus tobuschii

Ancistrocactus

tobuschii

Carnegiea

gigantea

KULOVIT

SLOUPOVIT

Nejmen zstupce celho rodu, kter vytv ku

lovit stonek, velk jen asi 5 cm. Povrch je rozd
len na kuelovit bradavky, na jejich pici je ku
lat areola se lutou vatou. Z n vyrst 7-12
lutch okrajovch trn a asi 3 trny stedov; nej
del me bt i hkovit zakonen. lut kvty
jsou asi 3 cm irok a vyvjej se z nejmladch
areol na vrcholu rostliny. Plodem je zelen, po
zdji mrn ervenajc bobule, obsahujc ern,
asi 1,5 mm dlouh semena.
Vzcn rostlina, vyskytujc se v prod na velmi
omezenm arelu. Roste na vpencovm pod
kladu ve vkch okolo 500 m n. m., na Edwards
Plateu nedaleko Vanderpool (Bandera County)
v Texasu. Vtina rostlin ve sbrkch je pstovna
roubovan na pomalu rostouc podnoe, z nich
nejvce vyhovuje nap. Myrtillocactus geometri
zans nebo Trichocereus pasacana. Pravokoenn
kultura je dosti obtn; vyaduje nrazovou z
livku po dokonalm proschnut, propustn, mine
rln substrt, pln slunce bhem lta a velmi
chladn zimovn.

Jeden z nejznmjch kaktus vbec, znm tak

pod indinskm nzvem saguaro". Proslavil se
jednak svou vkou a tak nezamnitelnm habi
tem. Udv se dokonce, e se svmi vce ne 18 m
je nejvym kaktusem z cel eledi. Svcnovit
vtven stonek je pro tento druh charakteristick
a porosty sagur v prod vypadaj velmi impo
zantn. Prvn kvty se objevuj v prod na jedin
cch starch piblin 75 let a odhaduje se, e nej
star exemple jsou star piblin 250 let. Bl
kvty se otevraj v noci a jejich opylen zajiuj
netopi a hmyz.
Rostliny sagur objevme v prod pedevm
v Arizon, Kalifornii a men lokality zasahuj
tak do Sonory v Mexiku. Akoliv se jedn o zn
mou a efektn rostlinu, kaktusi ve sbrkch s n
nemaj pli dobr zkuenosti. Roste toti velmi
pomalu a patn sn pstitelsk pehmaty. Vya
duje pln slunce, velmi propustn substrt s dre
ni na dn a teploty pi zimovn okolo 10 C.

126

Carnegiea gigantea

Carnegiea gigantea, detail

Coryphantha

vivipara

KULOVIT
Kulovit rostouc stonky vytvej asto mohutn
trsy, tajc i 200 stonk. Jednotliv rostlinky jsou
5-15 cm vysok a 2-10 cm irok. Z areol vyrst
12-20 okrajovch trn a nejastji 4 trny stedov,
dlouh a 2 cm. Ndhern jsou vak i kvty pur
purov barvy, kter maj ku a 4 cm. Plodem je
zelen bobule s hndmi semeny.
Jedn se zejm o nejrozenj kulovit kaktus
na zem USA, protoe jeho arel rozen zau
jm obrovskou plochu a tak hustota populac na
nkterch lokalitch je velk. Na severu zasahuje
a k jihokanadskm provincm Alberta a Manitoba, na jihu USA roste v Arizon pes Nov Me
xiko a po Texas. Nkter typy tto koryfanty m
eme adit k nejodolnjm kaktusm z hlediska
pekn zim v naich podmnkch. Na odvodn
nch skalkch s dobrou dreni vydr spolehliv
i nejvt mrazy a kad lto pak pekrsn kvete.
Venkovn kultura vyhovuje tomuto druhu snad
lpe ne prosted pehtho sklenku. Je vak
nutn pro celoron pstovn zvolit vhodn rost
liny se znmm pvodem.
Coryphantha vivipara

127

Echinocereus chloranthus

Echinocereus davisii

Kvt vyrst z boku rostliny, m svtle lutou a

zelenavou barvu a je asi 2 cm irok.
Druh je endemitem vyskytujcm se na pomrn
malm arelu USA. v Texasu (Brewster Co.) jin
od msta Marathon. Pstovn je podobn jako
u E. viridiflorus, nesn vak zimovn venku.

Echinocereus
Echinocereus

chloranthus

SLOUPKOVIT
Pat mezi men druhy echinocereus s vlcovi
tm stonkem. Roste vtinou solitrn nebo s n
kolika mlo odnoemi. Dosahuje vky a 20 cm
a ky a 7 cm. Otrnn je velmi promnliv a z
le na tom, odkud rostlina pochz. Dodnes se
rozliuj ti variety a velk mnostv nalezitnch
forem. Kvty vyrstaj piblin v polovin
stonku a maj velmi promnliv zbarven od lu
tav zelenho a po hnd.
Jeliko se druh vyskytuje i v klimaticky mn
pznivch oblastech vysoko poloench mst na
jihozpad USA (Texas, Nov Mexiko), existuj
ekotypy rostlin snejc pezimovn i ve ste
doevropskch podmnkch. Nutn je vak zajistit
jim co nejsu stanovit pes zimu.

Echinocereus davisii
SLOUPKOVIT

Dnes je azen jako samostatn druh, ale v minu

losti byl nejastji uvdn jako varieta blzce p
buznho E. viridiflorus. Stonek je vtinou samo
statn nebo s nkolika mlo odnoemi a dorst
vky pouze 3-4 cm pi ce stonku 1,5-2,5 cm.
Poet trn, barva a tak jejich dlka jsou dosti va
riabiln. Nejastji jsou vak 5-13 mm dlouh.

128

fendleri

SLOUPKOVIT
Dal z velmi promnlivch druh, kter upout
pi blim studiu klou nejrznjch forem.
Vka vtinou solitrnho, sloupkovitho stonku
se pohybuje od 8 do 20 cm pi ce 5-8 cm. Z kru
hovitch areol vyrst 5-10 okrajovch trn a nejEchinocereus fendleri

astji jeden trn stedov, dlouh a 4 cm. Tento

stedov trn je na rozdl od svtlch okrajovch
trn zbarven edoern nebo zcela ern. Trych
tovit kvt se vyvj ze piatho zelenho pou
pte s otrnnou kvtn trubkou. Pi plnm roz
kvtu m ku 6-8 cm, jeho barva je purpurov
erven a lut pranky kontrastuj se zelenou
bliznou, rostouc na dlouh bl nlce.
Velk variabilita odpovd obrovskmu arelu v
skytu. Druh je mon objevit jednak v americkch
sttech Texas, Nov Mexiko, Colorado, Arizona,
Utah, ale svm rozenm zasahuje tak do me
xickch stt Chihuahua a Sonora. Nesmrn
mnostv sbrovch poloek z nj dl velmi
atraktivn druh pro naden kaktuse, kte se
sna zaznamenat a ve sbrce ukzat jeho promn
livost. Nkter typy rostlin z nejchladnjch lo
kalit snej dokonce i nae nzk teploty bhem
zimy. Nutn je vak chrnit rostliny pedevm
ped plinm vlhkem. Nap. sbrov poloka
SB 0134 z Bernalillo County (Nov Mexiko) teo
reticky sn mrazy vt ne -20 C.

Echinocereus x

lloydii

SLOUPKOVIT

Zvltn rostlina, kter vykazuje znaky dvou rodi

ovskch druh, a to E. dasyacanthus a E. coccineus.
Vyskytuje se v USA v Pecos County blzko Tuna Springs (Texas), odkud ji dovezl v roce 1909 F. E.
Lloyd. Doposud se jedn o taxonomicky nezhodno
cen populace s tetraploidnm potem chromozm.
Echinocereus x lloydii

Echinocereus nichollii

Kenci jsou nesmrn variabiln. Rostlina na ob

rzku pochz ze semen sbranch koncem 60. let;
jej typ otrnn spe odpovd E. coccineus.

Echinocereus nichollii
SLOUPKOVIT
Pat mezi nejbli pbuzn k E. engelmannii,
k nmu byl tak dve azen jako varieta nebo
poddruh. Vytv skupiny tajc a 30 stonk,
z nich nejvt dorstaj vky a 70 cm, pi pr
mru 4-7 cm. Z kruhovitch areol vyrst 8-12
okrajovch trn s dlkou 0,5-2,5 cm a 4-8 trn
stedovch s dlkou 3-7 cm. Jejich barva varruje
od bl pes lutou a po svtle hndou. Kvt m
rovofialovou barvu, asto s tmavm proukem
uprosted okvtnch lstk a je pi plnm oteven
a 7 cm irok.
Nalezit se nachzej pedevm v Sonorsk pou
ti a zasahuj jak na zem USA, tak Mexika.
V USA roste v Pima County v Arizon, v Mexiku
pak je jeho nejjinj okraj vskytu na severu sttu
Sonora. Ve sbrkch tento kaktus nejastji koluje
pod sbrovmi polokami, kter sbral Steven
Brack, a kter maj zkratky SB 0148 a SB 1786.
Pstovn je podobn jako u ostatnch echinocere
us tto skupiny. Dopejme mu co nejvce svtla,
erstv vzduch a bhem letn stagnace rstu opa
trn se zlivkou. Vyaduje minerln propustn
substrt a chladn zimovn za absolutnho sucha.
Mnome vsevem semen a i u tohoto druhu je
vhodn vysvat semena se znmm pvodem.

129

Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi

Vskyt je udvn ze dvou stt USA, z Texasu

a Oklahomy, kde roste ve Wichita Mts. Ve sbr
kch se pstuje asto, ale jednotliv rostliny si
jsou jen mlo podobn. Proto je nutn i v tomto
ppad pstovat rostliny s prokzanm pvodem
a dodnes se daj v nabdkch firem objednat se
mena, kter jsou oznaena polnmi sly DJF
1308, DJF 1327, HK 1448, nebo SB 0211.

Echinocereus

triglochidiatus

TRSOVIT

Echinocereus
ssp. baileyi

reichenbachii

SLOUPKOVIT

Dal z nesmrn variabilnch taxon, kter byl

v minulosti azen jako samostatn druh. Vtinou
solitrn, sloupkovit stonek dorst do vky a
25 cm pi ce okolo 5 cm. Je rozdlen na piblin
15 eber, kter nesou ovln areoly. Z nich vyr
staj okrajov trny, varrujc v barv od bl po hn
dou. Stejnou variabilitu vykazuj i trny stedov.
Dokonce existuj i formy, kter stedov trny vbec
nemaj. Velik kvty maj pi plnm oteven ku
a 10 cm a jsou purpurov erven. Plod uzrv asi
dva msce po oplozen, m zelenou barvu a obsa
huje velk poet drobnch ernch semen.
Echinocereus triglochidiatus

Vytv trsovit rostouc, v prod mrn pol

hav stonky, kter mohou bt a 70 cm dlouh
a a 10 cm irok. Otrnn je velmi rozmanit,
druh m adu nalezitnch forem, kter se mohou
vrazn odliovat. Obvykle maj vak men poet
trn, kolsajc mezi 2-5 v jedn areole. Kvt vy
rst v hornch partich stonku, je asi 7 cm dlouh,
obvykle 5 cm irok a m vraznou ervenooran
ovou barvu.
Nalezi je v prod cel ada, piem tm
vechna se nachzej na uzem USA, jen nepatrn
st jich zasahuje do severnch oblast mexickho
poloostrova Baja California. Obv skalnat
zem a horsk masvy v nadmoskch vkch
1 300-2 100 m. Pro svou velkou variabilitu je ob
lbenm druhem, kter kvete a ve vym vku.
Nkter ekotypy jsou mrazuvzdorn a pi dodr
en uritch zsad mohou pevat na skalkch
i nai zimu.

Echinocereus

viridiflorus

TRSOVIT
Krtce sloupkovit stonek roste trsovit nebo jed
notliv a me dorstat do vky a 15 cm pi
ce stonku asi 6 cm. Otrnn bv velmi rozma
nit a li se podle stanovit; vtina okrajovch
trn (a 20) vak bv pisedlch ke stonku, pra
videln pavoukovit rozprostench kolem areoly.
Stedov trn me chybt, nebo bv pouze je
den. Kvty vyrstaj piblin v polovin stonku
a jak nzev viridiflorus napovd, maj zelenka
vou, resp. zelenolutou barvu.
Typick zstupce kaktusov flry USA je zrove
nejsevernji se vyskytujcm echinocereusem v
bec. Je rozen v mnoha sttech USA na jihoz
pad a stedozpad zem (Nov Mexiko, Texas,
Colorado, Oklahoma, Kansas, Dakota a Wyoming). Vtinou se vyskytuje v travnatch spo
leenstvech nebo roste tak v mrnm stnu hor
skch les. Pro svou znanou promnlivost
a pstitelskou nenronost je mezi kaktusi velmi
oblben. Existuj specialist na rod Echinocereus,

130

Echinocereus viridiflorus

Echinomastus intertextus

kte vnuj zvltn pozornost prv tomuto kom

plexu. Nkter ekotypy snej zimovn i pi tep
lotch pod bodem mrazu, ale vyaduj v t dob ab
solutn sucho. U tohoto druhu velmi zle na jeho
pvodu, proto jsou botanicky velmi cenn rostliny,
o kterch vme odkud pochzej.

Vskyt v Mohavsk pouti na jihozpad USA

pedstavuje pomrn irok arel, kde se tento
kaktus vyskytuje. Jedn se vak o lut kvetouc
varietu, kter se podle poslednch pozorovn v
prod nems s erven kvetoucmi populacemi
nomintnho poddruhu. Kaktusi pstuj tento
kaktus vtinou roubovan na Pereskiopsis, na
kter ho roubuj velmi brzy, jen pr dn po vykl
en. Asi rok pot se sname podno maximln
sesadit, m se roubovanec jev jako pravoko
enn rostlina.

Echinomastus

intertextus

SLOUPKOVIT

Vlcovit stonek me dorst do vky a 15 cm

pi polovin ce. Trny prakticky zahaluj po
koku stonku, proto se tak jmenuje intertextus
(propleten). Asi 3 cm irok kvty maj promn
livou barvu okvtnch lstk, kter me bt jak
smetanov bl, tak svtle rov i lutav.
Setkat se s nm v prod meme na mnoha lo
kalitch na zem Spojench stt i v Mexiku.
Prv rostliny pvodem z nkterch oblast USA
snej mrz, a jsou li naroubovny na mrazuvzdornou podno, meme E. intertextus pes
zimu pstovat v nevytpnm sklenku. Pravoko
enn rostliny jsou stle pomrn vzcn a vtina
kaktus dv pednost roubovancm.

Echinomastus johnstonii var. lutescens

Echinomastus johnstonii
var. lutescens
SLOUPKOVIT
Obvykle solitrn rostouc kaktus, jeho stonek
nen podle popisu vy ne 25 cm, pi ce okolo
12 cm. Vrazn okrajov i stedov trny hnd
barvy dvaj u tto variety obzvlt vyniknout
zelenolutm kvtm, obvykle s tmavm prou
kem, kter se objevuj na zatku lta.

131

Echinomastus mariposensis

barvy a asi 7 stedovch, edoernch trn. Nlevkovit kvt je okolo 3 cm irok, plodem je vy
sychajc nebo podln se otevrajc bobule.
Za typovou lokalitu je povaovn jihozpadn v
bek Brewster Co. v americkm Texasu, kde
rostliny obvaj nzk pahorky v nadmoskch
vkch 1 000-1 200 m. Arel vskytu vak sah
a po Cuatro Cienegas v mexickm stt Coahu
ila. Mezi kaktusi je tento druh vce roziovn
teprve v poslednch letech, kdy je na trhu dostatek
semen. Jedn se vak o raritu, kterou je vhod
nj naroubovat, protoe pravokoenn rostliny
jsou citliv na jakoukoliv pstitelskou chybu. Jeli
ko nasazuje poupata ji v beznu, je nutn
chladn a svtl zimovn.

Escobaria

minima

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Vejit stonek v prod nepesahuje ku 6 cm

a vku 10 cm. Piblin 20 eber je rozdleno do
hrbolc. Na konci kadho z nich je velk vlnat
areola, z n vyrst asi 25 okrajovch trn bl

Miniaturn vzrst tto rostliny j dal i druhov

jmno. Kaktusi ji vak stle znaj pod nzvem
E. nelliae. Jednotliv vejit stonky nejsou vy
ne 5 cm pi ce 2-3 cm. Rostlina od bze odno
uje. Trny jsou zpotku narovl, pozdji ed
nou a blaj. Kvty objevujc se ze stedu rost
liny jsou svtle purpurov rov, asi 25 mm
irok.
Objevit tuto rostlinu v prod je velik vzcnost,
jeliko roste pouze na nkolika vpencovch kop
cch jin od msta Marathon v americkm Te
xasu. Stonky jsou v prod tak velmi dobe mas
kovny. Vypstovat tuto miniaturu na vlastnch
koenech je velk pstitelsk oek, a tak je vt
ina rostlin roubovna na pomalu rostoucch pod
noch. I pesto je habitus rostliny jin ne u pra
vokoennch exempl.

Escobaria minima

Escobaria sneedii var. leei

Echinomastus

mariposensis

KULOVIT

132

Escobaria sneedii var.

leei

Ferocactus cylindraceus

TRSOVIT
Opt jeden miniaturn zstupce rodu, jeho
drobn stonky vytvej bohat Odnoujc trsy.
thle vlcovit stonek, vysok asi 75 mm a i
rok asi 35 mm, roste zprvu jednotliv, pozdji
vytv vcehlav skupinky odno. Drobn okra
jov i silnj stedov trny jsou blav. Stonek je
rozdlen na mal bradavky, zcela skryt pod
hustm blm otrnnm. Velmi zajmav je barva
kvt, u nejvyhrannjch typ a hndorov,
asto s tmavm stedovm proukem uprosted
okvtnch lstk.
Zstupce flry USA, kde roste na ohranienm
arelu v Novm Mexiku. Na naleziti se jedn
o velmi vzcn druh a cel arel vskytu se ome
zuje pouze na nkolik str lecch zpadn od
msta Carlsbad (Eddy Co.). V naich podmnkch
vyaduje umstn na plnm slunci, co nejble
pod sklem a dostatek erstvho vzduchu. Pokud
se rozhodnete pro roubovn, je nutn volit po
malu rostouc podnoe, ale i na nich narst do
nepirozench rozmr. Mnoen je vhodnj se
meny, ale v vahu pichz i vegetativn rozmno
ovn odnoemi. Ty po odznut od matenice
nechme asi tden zaschnout a pak pokldme na
ist perlit, kde rostliny snadno zakoen.

Ferocactus

cylindraceus

SUDOVIT

Sloupovit stonek me vjimen dorst a 3 m,

jeho ka nepesahuje 40 cm. Poet trn, stejn
jako jejich dlka, je velmi varibiln. Okrajov moFerocactus cylindraceus var. eastwoodiae

hou bt a vlasovit, stedov trny jsou siln, de

vit a nkdy dosahuj tm 20 cm. A 6 cm i
rok lut kvty se objevuj zjara.
Druh je nejastji k nalezen na mnoha lokalitch
poloostrova Baja California, ale svm arelem
rozen zasahuje a do jihozpadn Arizony a do
Sonory. Pro pstovn je nutn volit propustn
substrt s mrn zsaditou reakc. Druh je choulos
tiv na poplen jarnm slunkem. Zimovn po
kud mono na svtle, zcela bez vody.

Ferocactus
cylindraceus
var. eastwoodiae
SUDOVIT
Sudovit kaktus, vysok v extrmnch ppadech
a 3 m, me mt ku stonku pes 40 cm. Od z
kladnho druhu se li jednak menm potem
okrajovch trn, jejich poet se v jedn areole
pohybuje mezi 12-14. Nejspodnj stedov trn
dosahuje dlky a 8 cm a m tak slmov lutou
barvu. Kvt je citrnov lut.
Na rozdl od zkladnho druhu roste pouze na
zem USA, kde se s nm meme setkat v Ari
zon, nap. v zpadn sti Pima Co., Gila Co.
nebo v horch nad Queen Creek. Pstovn je
shodn jako u ostatnch kontinentlnch druh
rodu Ferocactus.

133

Ferocactus viridescens

Mammillaria wilcoxii

Ferocactus

Ferocactus

viridescens

wislizenii

SUDOVIT

SUDOVIT

adme ho mezi stedn velk ferokaktusy, pro

toe jeho tlo dorst ky piblin 30 cm
a vka vzrostlch exempl je maximln 1 m,
vtinou vak men. Vrazn, do ke postaven
stedov trny jsou devit, siln a mohou dorstat
do dlky a 15 cm. Kvty se objevuj u u po
mrn mladch jedinc (okolo 10 let), jsou luto
zelen, pi plnm rozeven asi 5 cm irok.
Roste jednak na zem jihozpadn Kalifornie, ale
osdluje tak velmi such severozpadn oblasti
mexickho sttu Baja California. Ve sbrkch se
s nm meme v souasn dob setkat mnohem
astji, jeliko je tak pedmtem komernho p
stovn na Kanrskch ostrovech. Dleit je tep
lej zimovn, pln slunce, avak a po pivyknut
na prvn jarn paprsky (jinak hroz nebezpe po
plen).

Sudovit druh, jeho nejvy jedinci mohou mt

a 2 m vku a 80 cm ku. Z areol na ebrech
vyrstaj trny, z nich nejspodnj stedov me
dosahovat dlky pes 10 cm. lutooranov kvty
jsou pi plnm rozvinut a 6 cm irok. Po opy
len a oplozen se mn na vejit, a 5 cm dlouh
plod.
Jeho domovem jsou poutn a polopoutn oblasti
USA od nejzpadnjho Texasu po jin Arizonu,
zasahuje vak tak do severnch oblast Mexika.
Semena jsou nabzena snad kad rok, a tak je ne
ustl dostatek zdravch semenk. Vyaduj
nejsvtlej msto ve sklenku a obasnou zlivku,
ale vdy a po plnm proschnut substrtu.

Ferocactus wislizeni

KULOVIT

Mammillaria

wilcoxii

Pat do blzkho pbuzenstva M. wrightii, pod

kterou ji tak nkte autoi ad jako podruh.
V prod kulovit stonek me ve sbrkch do
rstat i tvaru mrnho sloupku. M ku piblin
5 cm a z blch kulovitch areol vyrst 14-16 asi
1 cm dlouhch okrajovch trn a jeden stedov
trn hnd barvy, zakonen hkem, dlouh a
2 cm. Pekrsn kvty se otevraj bhem letnch
dn a vtinou jich je na rostlin mn. Bvaj
3-4 cm irok, rovofialov se lutmi pranky
a svtlej bliznou.
Dal druh, kter lze objevit jak na zem USA, tak
Mexika. Obv jednak jin sti Novho Mexika
a Arizony, ale tak ji meme objevit v Sonoe a ve
stt Chihuahua. Roste vtinou v rovinatch oblas
tech v mrnm stnu trav a jin doprovodn vege
tace. Ve sbrkch pat mezi ponkud choulostivj
druhy a je proto nutn zvolit sprvn substrt s do
statkem minerln substance, kter zajist patinou

134

propustnost. Sn bez problm pln slunce, ale

h odolv velkm letnm teplotm v pehtm
sklenku. Vsev semen nen nron, ale nkte
kaktusi vyklen semenky roubuj na Pereski
opsis a teprve po dostatenm nrstu roubovanc
provedou jejich zakoenn.

Opuntia

Pediocactus bradyi

phaeacantha

PLAZIV

Polhav kee vytvej velk polte, ale nkter

formy mohou dorstat i do vky tm 1 m. V mi
nulosti bylo popsno mnostv variet, ve kterch
se dnes vyzn opravdu jen mlo odbornk na pro
blematiku tohoto obshlho rodu. lnky jsou
10-15 cm dlouh, trn je promnliv poet. Kvty
se objevuj na dvouletch a starch lncch, jsou
a 5 cm irok a maj citrnov lutou barvu.
Vskyt tto Opuncie je udvn ze stt Nov Me
xiko a Texas, kde roste vysoko v horch. Ve form
nejrznjch variet se vyskytuje v dalch ame
rickch sttech - Coloradu, Kalifornii a Arizon.
Z tohoto nesmrn irokho arelu vskytu vy
plv zmiovan velk variabilita tohoto taxonu.
Nkter formy jsou velmi odoln vi nzkm
teplotm a bez vtch problm snej i po
mrn siln mrazy kontinentln Evropy. Proto
jsou vybran ekotypy pouvny jako podnoe pro
choulostiv mrazuvzdorn druhy, nap. z rod
Echinocereus, Sclerocactus i Pediocactus. Ps
tovn je nesmrn jednoduch: na zhonech
s propustnou zem obohacenou antukou a pskem,
celoron bez jakhokoliv krytu. Rozmnoujeme
oddlenm ji zakoennch lnk nebo oddle
nm lnk, kter nechme zakoenit v mnorn.

Pediocactus

bradyi

KULOVIT
Velmi mal, zdkakdy Odnoujc stonek je zprvu ku
lovit, ve vym st a vejit, piblin 5 cm i
rok a 6 cm vysok. Je rozdlen do nevraznch bra
davek, na jejich pici jsou okrouhl areoly. Z kad
vyrst piblin 15 krtkch, blch nebo lutohn
dch okrajovch trn, trny stedov zcela chybj.
Kvt vyrst z nejmladch areol na vrcholu, je asi
2 cm irok a m blou nebo lutoblou barvu.
P. bradyi pat ke kaktusm, jejich pstovn je
mon bhem celho roku venku. Jeliko se vy
skytuje v severn Arizon v USA, sn velmi
dobe i mrazy, ale je nutn ho bhem zimy ochr
nit ped vlhkost. Nejvce trp pedjarnmi vkyvy
teplot a astmi srkami, kter dok rostlinky
zcela zniit. Ten, kdo si netrouf jej umstit natr
valo do velmi dobe odvodnn skalky s dostate
nou vrstvou drene, me se pokusit pezimovat
rostliny v nevytpnm sklenku, kde je spnost
tm stoprocentn. Druh rozmnoujeme vsevem
semen, ale v minulosti se asto roubovaly odnoe
z matench rostlin, kterm se odzl vrchol, aby
zaaly odnoovat.

Opuntia phaeacantha

135

Pediocactus paradinei

Pediocactus peeblesianus
var. fickeiseniae
KULOVIT - SLOUPKOVIT

Pediocactus

paradinei

DISKOVIT - KULOVIT

Ploe kulovit stonek dorst maximln 8 cm

ky a 5 cm vky, piem spodn st plynule
pechz v mohutn epovit koen. Asi 20 blch
okrajovch trn m dlku okolo 2 cm, u starch
jedinc i vt. Trny stedov se vytvej tak pe
devm na starch jedincch a mohou bt a 7 cm
dlouh. Elegantn blolut kvty se objevuj
v blzkosti vegetanho vrcholu a jsou irok
okolo 2,5 cm. Vysychav bobule v sob ukrv
pomrn mlo velkch, a 3 mm dlouhch semen.
Lokalit, kde byl objeven, je velmi mlo; dodnes je
asi nejznmjm mstem vskytu Coconino
County v americkm stt Arizona. Roste zde jed
nak v jalovcovo-borovm lese (2 100 m n. m.), ale
tak na travnatch plnch v nich nadmoskch
vkch okolo 1 500 m. Stejn jako ostatn z
stupci rodu je ve sbrkch vtinou pstovn jen
jako roubovanec, nejlpe na Eriocereus jusbertii
nebo Trichocereus pasacana. Pravokoenn kul
tura je nesmrn obtn a vzhledem k mal do
stupnosti semen i velmi riskantn. Zimovat m
eme ve velmi chladnm prosted, bhem rstov
sezny vyaduje pln oslunn a vborn mu vy
hovuj vrazn teplotn rozdly mezi dnem a noc.
Pediocactus peeblesianus var. fickeiseniae

136

Pomrn mal, sloupkovit rostlinky dorstajc

vky 7-8 cm a ky piblin 4 cm. Npadn je
jejich otrnn, tvoen mkkmi korkovitmi trny.
Stedov trn je pouze jeden a me mt rznou
dlku, maximln vak 6 cm, okrajovch je 5-7,
dlouhch asi 0,5 cm. Kvete z vrcholovch areol
lutmi kvty, irokmi a 2,5 cm. Plodem je ze
lenav kulovit bobule, obsahujc mlo nepravi
delnch, obvejitch semen ern nebo ernoed
barvy.
Arel vskytu tohoto kaktusu nen pli rozshl
a rozprostr se podl eky Little Colorado v se
vern sti Grand Canyon v Arizon. Vyhledv
psit pdy se spoleenstvem trav, ve kterch je
velmi dobe maskovn. Opt jeden z pstitelskch
ok, kter se ve sbrkch vtinou vyskytuje
jako roubovan. Semena patn kl a je proto
vhodn provst jejich mechanick naruen pi
kou skalpelu (skarifikace). Po vyklen doporu
ujeme ihned roubovat na Pereskiopsis a jakmile
rostlinky doshnou velikosti okolo 1 cm, je
vhodn je peroubovat na pomalu rostouc trval
podnoe. Je tak mon pokusit se o jejich sesa
zen a zakoenn, to je ovem otzka ji urit
kaktussk zkuenosti a praxe. Jinak je cel
okruh P. peeblesianus v naich podmnkch mra
zuvzdorn a v ppad, e je naroubovn na stejn
odoln typ Opuncie i echinocereusu, meme ho
zimovat v netopenm sklenku.

Pediocactus

simpsonii

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Mrn sloupkovit kaktus, kter me dorst
vky a 20 cm pi ce stonku okolo 12 cm. Nej
astji 12 spirlovit uspodanch eber je roz
dleno na pyramidln hrbolce, kter nesou elip
tickou areolu. Z n vyrstaj blav okrajov trny
a tmav, hndav i ervenohnd trny stedov.
Variabilita v otrnn a barv kvtu je u tohoto
druhu velk, co je dno obrovskm arelem v
skytu. Kvty m v prmru 1,5-3 cm a barva
me bt od svtle fialov pes rovou a po b
lou, tak jak je tomu u rostliny na obrzku.
Jedn se o typickho pedstavitele kaktusov flry
USA. Centrum vskytu druhu jsou stty Utah
a Colorado, ale roste i v jinm Oregonu, severn
Arizon a tak napklad v severnch oblastech
Novho Mexika i ve vchodn Nevad. Aridn
oblasti jihozpadu USA jsou rozmanit lenn,
a tak i tento pediokaktus najdeme na nejrznj
ch stanovitch od rovinatch prri a po skal-

Pediocactus simpsonii

Toumeya

Papyracantha

SLOUPKOVIT

nat dol. Tento kaktus me za vhodnch pod

mnek bez vtch problm pekat i nae zimy
bez hony. Nutn je vak dostaten zasuen
rostliny ped pchodem mraz; vc ne teskut
mrazy mu vad v dob pezimovn vzestup teplot
a vlhko. Proto je vhodn jej zimovat v netopenm
sklenku, nebo zkusit jeho pstovn na skalce
s vrstvou drene. Pstitelsky se vak ad k n
ronm kaktusm, nebo m nzkou toleranci
k velkmu teplu a ponkud zmnn rstov cy
klus, kdy pirst nejvce brzy zjara a na podzim.

Mnoz taxonomov se dnes piklnj k zaazen

tto rostliny do rodu Pediocactus, ale vtina kak
tus rostlinu zn pod rodovm nzvem, kter
uvdme v knize. V prod vytv vtinou jedno
tliv stonky, v kultue u roubovanch jedinc bn
Odnoujc. Sloupkovit kaktus, kter dorst ob
vykle do vky okolo 10 cm pi ce stonku 3 cm.
Areoly nesou 8-9 okrajovch, pravideln paprsit
rozmstnch trn a a 4 mkk, ohebn, paprovit
trny stedov, dlouh i pes 3 cm. Odtud tak dru
hov nzev Papyracantha, co v pekladu znamen
s paprovitmi trny. Blolut kvty vyrstaj z te
mene a jsou a 3 cm dlouh.
Typick pedstavitel kaktusov flry USA, rostouc
v travnatch rovinch jinch stt (Nov Mexiko
a Arizona). Je to opt jeden z pstitelskch ok,
obzvl kdy se rozhodneme pro pravokoennou
kulturu. Optimln cesta k zskn vtho potu
rostlin je vsev semen a vasn roubovn klenc
na Pereskiopsis. Pak je mon rostlinky peroubo
vat a nebo zkusit jejich sesazen z podnoe a po za
koenn je dle pstovat na vlastnch koenech.
Vyaduj vak velmi propustn, nejlpe minerln
substrt, umstn na plnm slunci a bhem zimo
vn velmi nzk teploty. Dokonce existuj rostliny
z oblast, kde jsou zimy mraziv, a proto nkte
kaktusi zkouej experimenty s jejich zimovnm
v nevytpnm sklenku. Tvrd pstovan a na
podzim dobe zasuen" rostliny pak snej po
klesy teplot a k -20 C.

Toumeya Papyracantha

137

3. Peru
Pmosk niny se prudce zvedaj v dlce celho
2
pobe. Tmto sttem (rozloha 1 285 tis. km ) pro
chz od severu k jihu horsk masv Perunskch
And, jeho nejvy vrchol dosahuje vky 6 768 m
(Huascarn). Hradba hor postupn kles smrem
na vchod, od vysokohorskch a horskch poloh
a po oblasti pokryt travnatmi savanami.
Pmosk oblasti jinho Peru jsou charakteristick
podobnm klimatem, jak panuje v severnm Chile.
Jedn se o podneb horkch pustin, pro n jsou cha
rakteristick prmrn ron teploty 18 C. Nejtep
lej msc m teploty nad 26 C a teploty v nej
chladnjch mscch se pohybuj mezi 10-22 C.
I kdy Peru le pomrn blzko rovnku, kaktusy
vyskytujc se v tchto oblastech snej velmi
dobe chladn zimovn, protoe vtina z nich se
vyskytuje ve vych nadmoskch vkch.
Pouze nkter ninn druhy je nutn pezimovat
pi vych teplotch (nap. rod Melocactus).
Kaktusy rostouc na zem Peru jsou velmi pestr
a vrazn se od sebe odliuj dv hlavn skupiny.
Do prvn pat druhy rostouc na pobe, resp. na
zpadn stran Kordiller {Islaya, Eriosyce, Neoraimondia), do druh kaktusy rostouc na vchod
nch svazch Kordiller, resp. na vchod Peru
(Cleistocactus, Espostoa, Oroya).

vlevo: Espostoa lanata

Pstitelsky jsou velmi dobe zvldnut a peru

nsk kaktusy pat neodmysliteln do kad
vt sbrky. Dky ad zajmavch vysokohor
skch druh a rznm sloupovitm kaktusm je
mon vytvoit z nich velmi psobivou kolekci.
V Peru se vyskytuje tak nkolik endemickch
rod (Neobinghamia, Mila, Morawetzla), kter
jsou bezesporu zajmavm zpestenm sbrky.
V posledn dob se do Peru vydv ada kaktu
s, kte tam odjdj zkoumat doposud ne
probdan oblasti.

Acanthocalycium

violaceum

KULOVIT
Stonek je nejastji kulovit i mrn sloupkovit
s vkou okolo 20 cm. Tenk okrajov (12-15)
i silnj stedov trny (3-5) maj slmov lutou
barvu a ndhern kontrastuj s jemn fialovou bar
vou kvt, kter se objevuj bhem pozdnho jara
i zatkem lta.
V prod se lze s tmto druhem setkat v provincii
Crdoba v jihoamerickm Peru. Pro snadn p
stovn je mezi kaktusi velmi rozen. Kvt
se vak dokme a za pomrn dlouho, asi za de
set let. Pro zaloen kvt je nutn tak chladn
a svtl pezimovn.

Acanthocalycium violaceum

139

Akersia roseiflora

Armatocereus cartwrightianus

Akersia

kter nechme asi ti tdny po odznut v teple

a ve stnu. Szme teprve po dokonalm zaschnut
ezn rny.

roseiflora

SLOUPOVIT
Sloupovit kaktus, vytvejc stonky asi 1 m vy
sok a 5 cm irok. Je hust poset ovlnmi are
olami, ze kterch rostou slmov lut trny.
V mstech, kde se vytvej kvty, jsou trny del
ne na ostatnch stech stonku. Ndhern ro
voerven kvty jsou mrn prohnut do tvaru ps
mene S. Pat mezi tzv. kvty zygomorfn neboli
soumrn (daj se rozdlit jednou rovinou) a jejich
dlka je a 6 cm.
Druh se vyskytuje na ad lokalit v severnm Peru,
kde vytv hust keky. V naich sbrkch by si
zaslouil vt rozen, protoe je nenron.
Roste pomrn pomalu, proto jej kaktusi rou
buj; nen to vak k spnmu pstovn nutn,
protoe kvete ji pi vce stonku 40 cm. Roz
mnoujeme semeny nebo vrcholovmi zky,
Arequipa erectrocylindrica

Arequipa

erectrocylindrica

SLOUPOVIT

Podobn jako ostatn druhy tohoto mlo poet

nho rodu nen A. erectrocylindrica mezi kaktu
si pli znm. Ve sbrkch se vyskytuje jen v
jimen. Tvo vlcovit stonky, a 70 cm dlouh,
s atraktivnmi trny zvlt v sti, kde se tvo
kvty. Ty jsou soumrn (zygomorfn), dlouh a
10 cm a arlatov erven, uzpsoben k Opylo
vn kolibky.
Stejn jako i ostatn zstupci rodu roste ve vyso
kohorskch oblastech jinho Peru a severnho
Chile, kde vytv hust keky. Ve sbrkch ji
umstme na slunnm stanoviti, piem pes lto
j nejlpe vyhovuje pstovn venku pouze pod
stkou, kter ochrn rostliny ped dlouhotrvaj
cmi deti. Zimujeme v chladnu za absolutnho
sucha.

Armatocereus
cartwrightianus
SLOUPOVIT
Nepravideln se vtvc kaktus, kter vytv a
5 m vysok kee. Jednotliv stonky jsou rozdleny
na 7-8 eber. Nov vytvoen letorosty jsou jen
mlo otrnn a od loskho vhonu jsou oddleny
zakrcenm, co je typick znak pro cel rod.

140

Star letrosty maj stedov trn a 12 cm dlouh.

Kvt je zce trychtovit, 7-9 cm dlouh, bl
barvy. Kulovit plod je pokryt lutohndmi trny
a uvnit duiny jsou ukryta ern, leskl semena.
Druh se vyskytuje jednak v severnch oblastech
Peru, ale svm rozenm zasahuje tak na jih
Ekvdoru, kde roste nap. v dol Catamayo, ne
daleko stejnojmennho sprvnho msteka.
Osdluje pomrn prudk svahy orientovan
k jihu, jihozpadu i jihovchodu. Ve sbrkch
pat k pomrn zdkakdy pstovanm kaktusm,
jednak kvli minimln nabdce semen, ale tak
proto, e rostliny vyaduj dostatek prostoru. P
stovn samo je pomrn snadn; druh vyaduje
pouze stedn tepl zimovn s teplotami okolo
15 C, co plat pedevm pro rostliny pochze
jc z Ekvdoru.

Armatocereus

laetus

SLOUPOVIT

Vysok sloupovit kaktus vytvejc stromovit

rostliny, dorstajc a 6 m. Jednotliv vtve s e
dozelenou epidermis jsou irok a 10 cm a jsou
rozdleny na 6-8 eber. Stejn jako u ostatnch z
stupc rodu jsou i v tomto ppad letorosty za
krcovny a nzorn tm ukazuj dlku prstk
t kter sezny. Trny jsou v mld dlouh asi jen
2 cm a jejich poet rostouc z jedn areoly se po
hybuje okolo 12. Kvty se otevraj v noci, uvnit
jsou bl barvy a vnj okvtn lstky jsou zele
noerven. ka kvt je piblin 5 cm.
Spolehlivch informac o jeho nalezitch neexis
tuje mnoho, a tak uvdme nejznmj lokalitu,
kde byl opakovan sbrn. Je to okol perunsk
Armatocereus laetus

Armatocereus matucanensis

eky Rio Huancabamba mezi Pucara a Jaen, kde

roste v nadmoskch vkch mezi 1 000-1 200 m.
Mlokter pstitel zaadil druh do sv sbrky, pro
toe pat mezi rostliny vyadujc pomrn velk
ivotn prostor. Pstovn nein problmy, ale do
kat se v naich podmnkch kvtuschopnch rost
lin trv mnoho let. Pedpokladem spchu je ivn
substrt, dostaten velk pstebn ndoba, ob
asn pihnojen a chladn zimovn, nejradji na
svtle. Bhem vegetace je vhodn mrn pistnn.

Armatocereus

matucanensis

SLOUPOVIT

iroce rozloit, keovit rostouc kaktus, kter je

zajmav tm, e jednotliv ron prstky vlcovi
tho tvaru jsou od sebe oddleny jakmsi zakrce
nm. Samotn stonky jsou rozdleny pouze na 5-8
eber, kter maj tmav zelenou a edozelenou
epidermis. Trn vyrst z areoly nejastji 8, n
kdy i vce; nejdel z nich mohou dosahovat a
10 cm. Kvty se objevuj v hornch stech stonk,
maj blou barvu a zce trychtovit tvar. Po oplo
zen se mn v hust otrnn zelenobl plod.
Vskyt je udvn ze stednch oblast Peru v okol
msta Matucana, kde roste v nadmoskch v
kch 2 200-2 800 m. Mlokter kaktus me
dopt tomuto druhu dostatek msta, a proto se
s nm setkme pouze ve sbrkch specialist nebo
v expozicch sukulentn flry v botanickch za
hradch. Jeho pstovn vak nen obtn. Druh
velmi dobe sn letnn a dleitm pedpokla
dem pro dobrou kondici je velk pstebn ndoba
s dostatkem substrtu a obasn pihnojen kom
plexnm hnojivem.

141

Armatocereus oligogonus

asto ohbaj k zemi, ale jejich terminly rostou

opt vzhru, take maj jaksi esovit prohnut.
Zajmav je odlin otrnn kmnku: rostou na
nm a 15 cm dlouh trny, zatmco trny na vtvch
koruny jsou krtk. Kvete rovoblmi, a 12 cm
dlouhmi kvty, kter se otevraj naveer a rno
uvadaj.
Typov lokalita druhu se nachz v nadmosk
vce 2 700 m mezi Tacna a Arequipa. Rostliny
vak meme objevit i na mnoha dalch mstech
jihozpadnho Peru a po severn oblasti Chile.
Mezi evropskmi kaktusi se jedn o pomrn
neznm druh, kter se svmi rozmry pli ne
hod do malch sklenk. Ve sbrce vak nikdy nedoroste takovch rozmr jako v prod. Jeho
vzcnost ve sbrkch je tak zpsobena tm, e se
prakticky vbec nenabzej semena, jimi se roz
mnouje nejsnadnji.

Cereus peruvianus
SLOUPOVIT

Armatocereus

oligogonus

SLOUPOVIT
Je velmi podobn druhu A. laetus, od nho se li
pedevm menm potem eber, kterch je nej
astji 5. Jsou velmi vrazn a dosti vysok, s ost
rmi hranami, na kterch jsou rozmstn areoly.
Stejn jako ostatn zstupci rodu m ron p
rstky oddleny jakmsi zakrcenm. 8-12 trn je
pomrn krtkch, piem jeden z nich je a
10 cm dlouh. Bl kvty jsou asi 10 cm dlouh,
po opylen a oplozen se pemuj v kulovit
plod, pokryt hustmi hndmi trny.
Nalezit druhu se nachzej v severnch oblas
tech Peru u Olmos v dol Huancabamba, kde
roste i na prudkch svazch kopc. Druh byl po
zorovn mnoha cestovateli a v katalozch bv n
kdy nabzen pod sbrovm oznaenm KK 306.
Mlokter pstitel zaad druh do sbrky; proto se
s nm vtinou setkme jen ve specializovanch
kolekcch botanickch zahrad nebo v soukromch
sbrkch specialist. Na pstovni nen nron,
jen je nutn dopt mu vt pstebn ndobu,
nebo jej umstit pmo do voln pdy. Kvt se
vak dokme a za mnoho let.

Browningia

candelaris

SLOUPOVIT

Stromovit kaktus dorstajc vky a 5 m; kmen

m ku a 50 cm. Ve vce piblin 2 m nad
zem se stonek vtv, piem jednotliv vtve se

142

Sloupovit rostouc druh, jeho stonky dorstaj

do vky a 3 m. Ke je iroce rozkladit a me
bt a 5 m irok. Kvete velkmi blmi trubkovi
tmi kvty a jeho plody domorod obyvatel s ob
libou pojdaj.
Druh pat k velmi rozenm a nesmrn variabil
nm kaktusm, take urit pesn pvodn vskyt
Browningia candelaris

Cereus peruvianus

je skoro nemon. Vyskytuje se dnes na velkch

plochch v Jin Americe, ale byl zavleen teba
i na Madagaskar. Kaktusi jej pouvaj jako pod
no pro roubovn choulostivch kaktus. Pro
okrasu se spe pstuj rzn monstrzn formy
nebo klony se spirlovit zatoenmi ebry.

Corryocactus

Corryocactus apiciflorus

apiciflorus

TRSOVIT
Druh bv tak asto roziovn pod rodovm
jmnem Erdisia, i pod nejstarm rodovm
jmnem Cereus. Plaziv nebo mrn vystoupav
stonky dorstaj 50 cm dlky a jejich tlouka
nen vt ne 3 cm. Trychtovit kvty maj
arlatov ervenou barvu a objevuj se v blz
kosti temena.
Druh pochz z provincie Huari v Peru, kde roste
V nadmoskch vkch okolo 2 500 m. Mezi ps
titeli nen prakticky rozen, ale nkte specia
list na perunsk kaktusy jej ve sbrce maj. Nen
pli nron, dleit je vak chladn svtl pe
zimovn. Rostliny kvetou ji za est i sedm let.

143

Corryocactus ayacuchoensis

Corryocactus

ayacuchoensis

SLOUPOVIT

Dnes bv astji azen do rodu Erdisia, ale pro

nai knihu jsme ponechali pvodn W. Rauhem
a C. Backebergem vytvoen nzev. Druh vytv
pes metr vysok hust kee s rzn pokroucenmi vhony. Jejich barva je svtle zelen
a z areol vyrst 9-10 okrajovch trn a 3 trny
stedov, dlouh a 3,5 cm. Krsn oranovoer
ven kvty jsou irok 3-4 cm a otevraj se bhem
dne. Plodem je kulat bobule.
Pochz z jinho Peru, kde roste na kameni
tch kopcch se sporou doprovodnou vegetac. Do
Corryocactus brevistylus

144

Evropy se kdysi rozioval pod sbrovm slem

KK 1072. Jedn se o sbr Karla Knete z oblasti
nedaleko Ayacucho. Do sbrek pronikl velmi mlo
a meme ho vidt pouze ve specializovanch ko
lekcch amatr i botanickch zahrad. S pstov
nm nejsou tedy velk zkuenosti, ale druh nevy
aduje dn speciln podmnky a meme jej
pstovat podobn jako ostatn mn nron kak
tusy z Jin Ameriky.

Corryocactus

brevistylus

TRSOVIT

Keovit rostouc kaktus, dorstajc vky a

3 m, piem jednotliv exemple dosahuj pr
mru a 4 m. Kad stonek m 6-7 eber. Areoly
jsou vrazn, a 3 cm od sebe, s hustou vlnou.
Vjimenou ozdobou jsou a 25 cm dlouh, hn
dav trny (obvykle vak nedorstaj vce ne
5 cm). lut kvty vyrstaj v hornch partich
stonk. Po opylen a oplozen se mn v kulovit,
avnat bobule pln drobnch ernch semen.
C. brevistylus roste v jinch oblastech Peru
v nadmoskch vkch okolo 2 000 m. Mezi
kaktusi nen dn zstupce rodu Corryocactus
pli rozen, hlavn kvli nedostupnosti rostlin
nho materilu. S pstovnm nejsou pote.

Corryocactus

puquiensis

Corryocactus puquiensis

TRSOVIT - SLOUPOVIT
Mlo znm a pomrn rozporupln rostlina, jeli
ko nkter prameny uvdj vku a 5 m, co se
nm u tohoto druhu nikdy nepodailo objevit. Vt
inou se jedn o keovit rostouc, sloupovit
druh, vysok maximln 2,5 m, vznan svmi
dlouhmi stedovmi trny, kter mohou v ojedi
nlch ppadech dosahovat dlky a 20 cm. Ele
gantn je tak ist lut velk kvt, dosahujc pi
plnm oteven ky a 6 cm. Plodem je krtce
otrnn, vejit bobule.
Kdo chce vidt tento kaktus v prod, mus absol
vovat nron vstup na perunskou sopku Volcan
Chachani a ke hranici 3 000 m n. m. Rozhodn
nepat mezi kaktusy, kter by byly ve sbrkch
hojn rozeny. Jeho pstovn nen nron, ale
urit specifika s sebou nese. Pedevm proto, e
druh jen nerad sn plin sklenkov horko
a zlivku bhem letn stagnace rstu.

Espostoa

lanata

SLOUPOVIT

Sloupovit stonky vytvej bohat vtven ke,

vysok a 4 m. ebra i areoly jsou zcela pokryty
hustou splet trn, kter jsou sloeny z krtkch

okrajovch trn bl a naervenal barvy a z vla

sovitch trn, kter zahaluj nejmlad sti
stonk. Bl kvty se otevraj za soumraku a vy
rstaj z bonho ceflia. Ozdobou rostliny jsou
i velk erven plody.
Na stanoviti ji najdeme na mnoha lokalitch
v jinm Ekvdoru a v severnch oblastech Peru,
kde tvo pomrn hust porosty. Semenky to
hoto druhu jsou pro sv npadn otrnn ozdobou
kad sbrky. Rostliny v mld nejsou pod mno
stvm jemnch vlasovitch trn ani vidt, proto
jsou mezi kaktusi tolik oblben. Pstovn nen
nron, snej bn podmnky sklenkov kul
tury, ale nemaj rady zlivku bhem parnho dne.

Espostoa lanata

145

Espostoa lanata var. sercata

Espostoa lanata var.

Espostoa melanostele

sericata

SLOUPOVIT
Vzhledem k velk promnlivosti zkladnho
druhu povauj nkte autoi tuto varietu pouze
za krajn nalezitn formu, kter se odliuje tm,
e nem vrazn stedov trny. Pat mezi sloupo
vit kaktusy, dorstajc vky a 5 m, piem
me mt jednotliv vtve irok a 15 cm. Okra
jov trny vyrstajc z areol jsou velmi krtk
(5-10 mm), stedov trny jsou jen 5 mm dlouh,
tm ukryt v hust vat. Asi 7 cm dlouh blo
lut kvty mohou mt i rov ndech a po oplo
zen se mn v karmnov erven, dunat plod.
Vlnat bon ceflium m blolutou barvu a bv
obvykle 0,5 m dlouh.
Vskyt tto variety v prod je udvn autorem
popisu pomrn konkrtn u Huancabamba v se
vernm Peru. Existuj vak i jin daje o jejch na
lezitch, napklad sbrov poloka, sbran u 01mos v nadmosk vce 1 000 m, kterou ve svm
katalogu uveejnil K. Kne pod slem KK 293.
Pstovn je stejn jako u zkladnho druhu. I tady

146

jsou semenky mnohdy krsnj ne vzrostlej

sbrkov rostliny, jejich bl vata trp zlivkou
bohatou na minerly a kontaminovanm ovzdu
m.

Espostoa

melanostele

SLOUPOVIT

Nkte kaktusi ad tento druh do rodu Pseudoespostoa, ale domnvme se, e pvodn zaazen
je sprvn. Sloupovit, mn vtven kaktus do
rst vky piblin 2 m, piem jednotliv
stonky dosahuj ky asi 10 cm. eber bv okolo
25 a jsou pedevm u semen zcela zahalena
do bl vaty. Trny jsou a 4 cm dlouh. Smetanov
bl kvty, obas s rovm ndechem, vyrstaj
z bonho ceflia, kter je velmi Vlnat, ir
a kompaktn. Plodem je lutobl dunat bobule,
obsahujc ern leskl semena.
V prod se s E. melanostele meme setkat ve
stednch oblastech Peru, kde roste napklad ne
daleko Chosica, u Huinco v dol Eulalia a jinde.

Nachzme ji ve vkch 1 000-2 000 m n. m. P

stovn ve sbrkch nen obtn a semenky ros
tou zpotku velmi ochotn. Star rostliny vak
obas ztrcej koeny, co vede k zastaven rstu,
ppadn a ke smrti jedince. Vhodn je zalvat
spodn zlivkou, aby se co nejvce zachovala
krsn bohat vata. Pes lto snej pln slunce,
ale prvn jarn paprsky dok rostliny okliv po
plit. Mme-li ve sbrce ji star jedince, je
vhodn jim dopt vt, nepli hlubokou ps
tebn ndobu a obasn pihnojen.

Espostoa mirabilis

Espostoa melanostele
var. nana
SLOUPOVIT
V prod dorst obvykle vky do 2 m, piem
tvo kee s malm potem postrannch silnjch
vhon, kter se vtv ji skoro od zem. Cel
rostlina je tak zahalena do hustch vatovitch
trn. Kvty vyrstaj z bonho ceflia a otevraj
se v noci.
Espostoa melanostele var. nana

Tato varieta se vyskytuje tak v Peru. Ve sbr

kch je zastoupena stejn asto jako zkladn
druh, se kterm m tak shodn nroky na p
stovn.

Espostoa mirabilis
SLOUPOVIT
Stromovit rostouc, sloupovit kaktus, kter se
od ostatnch zstupc rodu li menm mnostv
vaty, nahrazen zejmna u semenk drsnjmi
vlasovitmi trny. Vytv tak vrazn stedov
trny, kter odstvaj od stonku, jsou devit a p
chav.
Lokality E. mirabilis jsou udvny autorem po
pisu velmi obecn jako severovchodn Peru.
Znme vak msta na Rio Maraon u Balsas, kde
rostou v nadmoskch vkch 1 200-1 500 m
a kde je sbral K. Kne pod sbrovm oznaenm
KK 295. Pstovn je shodn jako u ostatnch z
stupc rodu, jen s tm rozdlem, e semenky nepirstaj tak rychle.

147

Eulychnia ritteri
SLOUPOVIT

Keovit kaktus dorstajc vky maximln

3 m; jednotliv stonky nepesahuj ku 6-8 cm.
Okrajovch trn bv 12, stedov jsou jen 4, zato
a 6 cm dlouh, ern. Kvt se objevuje v hornch
partich stonku, je rovoerven, dlouh asi 2 cm
a oteven vydr jen nkolik hodin.
Druh pochz z Peru, z provincie Arequipa. Ve
sbrkch se vyskytuje jen velmi sporadicky a vt
inou jej vlastn jen specialist na kaktusy Jin
Ameriky.

vnitn okvtn lstky. Kvt je pln lutoblch

prank, kter produkuj obrovsk mnostv pylu.
Zstupce perunskch kaktus, kter se vyskytuje
nedaleko osady Santa Clara v nadmoskch v
kch 400-600 m. Roste zde na velmi suchch
a vslunnch mstech, emu je tak nutn pi
zpsobit pstovn v kultue. Vyaduje umstn
na plnm slunci s proudnm vzduchu. Ke zdr
nmu vvoji potebuje bn kaktusov substrt
a astj pesazovn do vtch ndob. Kaktusi
pstuj zstupce tohoto rodu jen v omezen me.

Haageocereus

aureispinus

KEOVIT

Haageocereus

acranthus

SLOUPOVIT

Robustn cereusovit rostlina odnouje ji od bze

a vytv men, asi 1 m vysok kee. Hust sple
okrajovch trn a dva trny stedov pokrvaj sto
nek, na nm je vidt po blim prozkoumn 14
eber s areolami. Bl trubkovit kvt se objevuje
ve vrcholovch partich stonku. Asi 7 cm dlouh
kvtn trubka m zelenoblou barvu a stejn jsou
Eulychnia ritteri

Keovit rostouc Cereus, jeho jednotliv stonky

dorstaj okolo 80 cm vky pi ce 5-8 cm.
lut okrajov trny m 1-2 cm a jeden trn ste
dov me dosahovat dlky a 4 cm. V noci se
otevrajc bl kvty jsou zce trubkovit, a 7 cm
dlouh a jen 3 cm irok. Plodem je erven ku
lovit bobule, pln drobnch ernch semen, i
rok asi 5 cm.
Druh se vyskytuje nap. u Rio Chillon v Peru, kde
roste v nadmoskch vkch 1 200-1 400 m. Ve
sbrkch je k vidn jen ojedinle a spe ho m
eme spatit ve vtch komplexech botanickch
zahrad. Pi pstovn mu vyhovuje bn substrt,
chladn pezimovn a vt ndoba nebo voln
pda, kde me dorst vtch rozmr a ukzat
tak svou eleganci.

Haageocereus

chosicensis

SLOUPOVIT
Sloupovit, od bze Odnoujc druh, dorstajc
vky necel 2 m, piem ka stonku nepesa
huje 10 cm. eber bv 20. Areoly jsou irok
Haageocereus acranthus

148

Haageocereus chosicensis

Haageocereus aureispinus

4 mm a nesou pes 30 okrajovch jemnjch trn

a 3-4 trny stedov, kter jsou 2 cm dlouh, jehlo
vit a maj lutoedou barvu. Kvty se objevuj
v tsn blzkosti vegetanho vrcholu. Vnj
okvtn lstky a trubka jsou zelenav, vnitn pur
purov erven, co vrazn kontrastuje s lutoblou barvou pranku a blizny. Barva kvt vak je
velmi promnliv a na lokalitch lze objevit i rost
liny s kvty rovmi i rovoblmi.
Pi silnici vedouc z hlavnho msta Peru do msta
Oroya le msteko Chosica, podle kterho byl
tento kaktus pojmenovn. Pat opt do skupiny
rostlin, kterou se zabvaj pedevm specialist,
nebo kaktusi, kte maj ve sklenku dostatek
msta. Vborn vak sn bhem lta volnou kul
turu a nevad mu chladn zimovn beze svtla.

Haageocereus

chrnn stnem dn vy vegetace. Dky svmu

drsnmu zpsobu ivota v prod je tento Haa
geocereus velmi nenron v kulturnch podmn
kch. U jako semenky vypadaj rostliny velmi
elegantn a nen proto nutn ekat dlouh roky,
ne dospj.
Haageocereus chrysacanthus

chrysacanthus

SLOUPOVIT

Jeden z velmi elegantnch zstupc rodu pro sv

vrazn zlat otrnn (chrysacanthus). Dorst
vky okolo 1 m a rostliny odnouj ji od bze.
Hust okrajov trny a del stedov trny na vr
cholovch stech stonk vytvej efektn zlat
hlavy". Kvty jsou a 5 cm irok a 6 cm dlouh.
Vnj sti okvt jsou zelenav, vnitn okvtn
lstky ervenozelen. Velk zelenoerven kulo
vit plod mv prmr okolo 4 cm.
Lokalita, kde je mon se s tmto druhem setkat,
le severn od hlavnho perunskho msta
Lima, a to pmo na 266. km panamerick silnice.
Roste na pustch kamenitch rovinch, kde nen

149

Haageocereus repens

Haageocereus

repens

Islaya

grandiflorens

PLAZIV

KULOVIT

Polhav stonek vytv plaziv kee, kter dok

tzv. cestovat. Stonek roste do dlky a stv se, e
spojen s pvodn mateskou rostlinou se asem
peru. Mlad st rostliny vak zakoenila z po
strannch adventivnch pupen a dostala se od ma
tesk rostliny dl", piem asem sama zalo
dal klonln namnoen potomstvo. Nejdel
stonky dosahuj dlky asi 2 m pi ce 8 cm.
Dlouze trubkovit kvty jsou asi 7 cm dlouh,
3-4 cm irok a vykvtaj bhem noci; maj ist
blou barvu. Plodem je kulat dunat bobule,
pln drobnch ernch semen.
Severn oblasti Peru pobl moe jsou velmi spoe
porostl a psit krajina je na prvn pohled ja
koby bez ivota. Zde roste prv tento druh; jeho
nalezit se konkrtn nachzej jin od msta
Trujillo. Ve sbrkch se s nm setkme opravdu jen
vjimen, nejastji ve specializovanch sbr
kch nebo jako s raritou v kolekcch botanickch
zahrad. Pstovn je nutn v minerlnm, dobe
propustnm substrtu na plnm slunci. Zimujeme
pi bnch teplotch kolem 10 C.

Souasn pojet celho rodu je ponkud nejasn

a nkte taxonomov jej povauj jen za jakousi
severn vtev rodu Neoporteria. Pro pehlednost
se pidrme lenn, kter uznv islaje jako sa
mostatn rod. Sloupkovit stonek dorst a
20 cm vky a ka stonku se pohybuje okolo
8 cm. Otrnn je pomrn variabiln a z toho d
vodu byly v minulosti popsny jet dv variety
(/. grandiflorens var. tenuispina a /. grandiflorens
var. spinosior). Kvt, jak ji druhov nzev gran
diflorens napovd, je pomrn velk, a 4 cm i
rok, trychtovitho tvaru a syt lut barvy. Vl
covit plod m erven oplod a uvnit ern, asi
1 mm dlouh semena.
/. grandiflorens je pestavitel perunsk flry, je
ho typov lokalita je udvna z 697. km transamerick silnice, jin od msta Atico. Roste
v pbench poutnch oblastech ve velmi nz
kch nadmoskch vkch mezi 100-200 m.
Mstem vskytu jsou nzk pahorky s vtmi
psky, kde se srky vyskytuj jen zcela vjimen
a vtinu vody tak rostliny pijmaj ve form

150

Islaya grandiflorens

Islaya islayensis

Islaya maritima
KULOVIT - SLOUPKOVIT

hust mlhy. Vzhledem k svmu vskytu m urit

specifika, kter je nutn dodret i v kultue. Velmi
dlouh, drtovit koeny jsou zvykl pijmat
i minimln deov srky z vrchnch vrstev
pdy, proto mus bt zlivka velmi opatrn, v ma
lch dvkch a radji astj. Pro mn zkuen
pstitele doporuujeme druh roubovat nap. na
Eriocereus jusbertii. Pezimovn je nutn na
svtle a pi teplotch okolo 10 C.

Islaya

islayensis

KULOVIT

Vzhledem k urit systematick nepehlednosti,

kter panuje v rodu Islaya, je i se zaazenm tto
islaje ponkud pot. Nkte ji povauj za shod
nou s /. grandiflorens, jin ji uznvaj jako samo
statn druh. Mrn sloupkovit stonek dorst
vky a 25 cm pi ce stonku okolo 12 cm.
Svtle hnd trny v prod zcela zakrvaj po
koku, u sbrkovch rostlin je edozelen. lut
kvt je asi 3 cm irok a po oplozen se mn ve
vlcovit plod s ervenm oplodm.
Roste stejn jako vtina zstupc rodu pi pobe,
konkrtn jin od perunskho msta Atico a se
vern od msta Chala. Pstovn je shodn s I.
grandiflorens. Rostliny nemaj rdy letnn a skle
nkov kultura na plnm slunci jim vyhovuje.
Islaya maritima

Stonek je vtinou jednotliv, neodnoujc, v p

rod kulovit, ve sbrkch mrn sloupkovit, a
10 cm vysok a 5-7 cm irok. Na hranchl9-25
eber jsou umstny ovln plstnat areoly v roze
stupech 2-4 mm. Vyrst z nich 8-22 okrajovch
trn a 4-7 trn stedovch, 1,5-2 cm dlouhch.
Kvty jsou men, asi 2,5 cm irok, jasn lut
a nkdy maj vnj okvtn lstky naervenal.
Podobn jako ostatn zstupci rodu se vyskytuje
tak v nich nadmoskch vkch v tsn blz
kosti moe. Jej lokality le v nadmoskch v
kch 100-400 m, ve velmi suchch oblastech ji
nho Peru. Tato islaja byla opakovan sbrna
v perunsk provincii Islay nedaleko Matarani,
nap. pod sbrovm slem KK 1078. Pstovn je
stejn jako u ostatnch zstupc rodu; ani tento
druh nememe doporuit plnm zatenkm.

151

Lobivia aurea

Lobivia

jajoana

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Lobivia

aurea

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Velmi promnliv druh, kter byl tak azen do
rodu Echinopsis. U zkladnho druhu je stonek
vtinou jednotliv, pouze vjimen s nkolika
odnoemi. Vka nepesahuje 15 cm a ka
stonku je vtinou okolo 10 cm. Stonek je lenn
na 11-16 eber, kter na svch hranch nesou ku
lat areoly. Z nich vyrst 8-16 okrajovch trn
a vtinou 4 trny stedov, kter jsou silnj a od
stvaj od stonku. Ndhern lut kvty se zakl
daj na bonch areolch a maj prmr a 7 cm.
Dky velkmu arelu vskytu bylo popsno mnoho
variet, kter jsou si jen mlo podobn. Z nejzn
mjch meme uvst L. aurea var. callochrysea, L. aurea var. fallax (velk skupiny rostlin)
nebo ble kvetouc L. aurea var. albiflora. Vechny
zmiovan variety vetn zkladnho druhu se vy
skytuj v poho Sierra Chica de Crdoba a v Sierra
San Luis v Peru. Pat mezi druhy, kter se snadno
pstuj. Vsev semen nen obtn a podobn jako
vtin vysokohorskch kaktus je tto lobivi
v lt lpe na volnm stanoviti ne ve sklenku.
Lobivia jajoana

152

Nesmrn variabiln druh, kter byl pojmenovn

na poest eskho kaktuse a male z Brna, Bed
icha Jaj. Stonek je asi 6 cm irok, v kultue ros
tou star exemple do mrnch sloupk, eber je
12-16. Ovln areoly nesou 9-11 okrajovch trn,
dlouhch 1-2 cm, a 1-3 trny stedov. Ty jsou ob
vykle dlouh 3 cm a maj tendenci u nkterch
rostlin piku nejdelho trnu hkovit stet.
Kvt m asi 6,5 cm v prmru a slab von. Jeho
barva je karmnov erven s fialovoernm jc
nem. Nitky tyinek jsou tmav erven, pranky
vrazn lut, krtk nlka nese svtle lutou
bliznu. Ovem barva kvtu je v rmci okruhu rost
lin kolem L. jajoana velmi promnliv. Plodem je
vejit bobule, ukrvajc leskl ern semena.
Dky obrovskmu arelu vskytu byla popsna
tak ada variet, kter byly a jet jist budou
rzn klasifikovny. Namtkou uveme nap. L.
jajoana var. fleischeriana s tomatov oranovm
kvtem a dlouhmi hkovit zahnutmi stedo
vmi trny, nebo L. jajoana var. nigrostoma kve
touc lutm kvtem s ernm jcnem. Vskyt z
kladnho druhu je udvn od Volcan Chni z dol
Quebrada de Humahuaca v Peru. Tento kaktus
v njak sv form nechyb v dn sbrce. Pro
jednoduch pstovn a pekrsn kvty v cel
kle barev si nael adu pznivc, a to jak mezi
zatenky, tak i zkuenmi pstiteli. Zkladem
je, stejn jako u ostatnch vysokohorskch lobivi,
dostatek svtla, erstvho vzduchu a chladn zi
movn. Pi teplm zimovn se rostliny pedasn
probud, m dochz k deformacm stonk.

Lobivia

pampana

KULOVIT
Odnoujc kulovit stonek obvykle dorst ky
asi 5-7 cm, piem je rozdlen na 17-21 mrn
zvlnnch eber. Vlna z areol postupn miz. Trny
se patn odliuj na okrajov a stedov a z kad
areoly jich vyrst 15-20, jsou hndav a zahnut
smrem ke stonku. Kvt je asi 6 cm dlouh
a okvtn lstky maj lutavou bzi, jinak jsou cel
ziv erven. Kulovit plod je porostl blmi
jemnmi vlasy.
Druh byl pojmenovn podle jihoperunskho
msta Pampa de Arrieros, lecho v nadmoskch
vkch okolo 4 000 m, jeho okol je tak typo
vou lokalitou druhu. Rostliny vtinou rostou
mezi kameny a na skalnatch vchozech s velmi
sporou doprovodnou vegetac. Jeliko se jedn
o dal z vysokohorskch zstupc rodu, plat zde
stejn podmnky jako pro ostatn zstupce ze stej-

Lobivia pampana

nch poloh - v lt je vhodnj umstn pod i

rm nebem s pstekem proti dlouhotrvajcm
dem, nutn je velmi chladn zimovn a brzk
probuzen na jae, aby se vlivem vych teplot
a mal intenzity svtla v zimoviti nezaala defor
movat.
Lobivia wrightiana

Lobivia

wrightiana

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Stonek roste solitrn, zpotku kulovit, pozdji
se protahuje do mrnho sloupku. Je rozdlen na
13-19 eber. Poet a dlka okrajovch trn jsou
velmi promnliv. Stedov trn me bt a 6 cm
dlouh a nkdy mv dokonce hkovitou pici.
Kvt vyrst z boku rostliny, m svtle rovofia
lovou barvu a je asi 5 cm dlouh s npadn zkou
a dlouhou kvtn trubkou.
Lokalit, kde byla tato lobivie sbrna, je znmo
hodn a tak proto vykazuje velkou variabilitu
v otrnn i v barv kvtu. Asi nejastji udvan
msta vskytu jsou u La Mejorada a u La Esmaralda v perunskm departamentu Huancavelica.
Obv nadmosk vky 2 500-2 800 m. Dal
z druh, kter se ve sbrkch vyskytuje pomrn
asto, jednak kvli snadnmu pstovn, jednak
kvli krse svch kvt. V lt m radji paenitn kulturu nebo stanovit pod irm nebem
ne peht klima sklenku.

153

Loxanthocereus flavispinus

stuje ani mnoho praktickch zkuenost s jeho p

stovnm. Dleit je umstn na plnm slunci,
ivn substrt a zimovn pi teplotch neklesaj
cch dlouhodob pod 10 C.

Loxanthocereus lanatus
SLOUPOVIT

Loxanthocereus

clavispinus

SLOUPOVIT
Od bze se vtvc stonky rostou nejprve jednot
liv a dosahuj vky okolo 50 cm a ky do
10 cm. Stonek je rozdlen asi na 14 eber. Okra
jovch trn je v jedn areole piblin 30 a jsou
velmi tuh, a 1,5 cm dlouh, stedov trny jsou
2-3, jehlovit a dosahuj dlky 3 cm. Mrn zygo
morfn kvty jsou a 7 cm dlouh, ziv erven.
Nalezit tohoto druhu jsou ve stednm Peru
v dol Nazca, kde roste v nadmoskch vkch
mezi 500 a 700 m. Je k vidn jen v mlo sbrkch
a spe jej objevme ve specializovanch kolek
cch botanickch zahrad. S jeho pstovnm ne
jsou velk problmy, ale kvt se dokme a po
mnoha letech. Jeho mal zastoupen ve sbrkch
je zpsobeno pedevm malou nabdkou semen.

Loxanthocereus

eriotrichus

SLOUPOVIT - PLAZIV
Stonky vzpmen, sloupovit, nkdy i mrn polhajc, rozdlen na piblin 16 eber. Temeno je
pokryto jemnmi vlasovitmi trny, ze spodnch
areol vyrst 12-15 okrajovch, 1 cm dlouhch trn
a 3-6 trn stedovch, a 3 cm dlouhch. Kvty jsou
ohniv erven, mrn zygomorfn a objevuj se ve
vrcholovch partich kaktusu. Plod je velk asi jako
tee a obsahuje drobn ern semena.
Vskyt tohoto druhu je udvn z Peru, konkrtn
od msta Matucana a tak z okol eky Rio Rimac,
kde roste v nadmoskch vkch okolo 1 600 m.
Vidt jej ve sbrkch je velmi vzcn, a tak neexi-

154

Vtina kaktus zejm toto jmno doposud ne

slyela, jeliko je pouito jako provizorn oznaen
pro rostlinu, kterou ve svch sbrech identifikoval
K. Kne a oznail ji jako sbrovou poloku KK
1897. Stonky jsou od bze Odnoujc, trsovit
pouze do 40 cm dlouh a asi 6 cm irok. Druh
pat zejm do pbuzenstva L. eriotrichus a je za
jmav svm mrn zahalenm temenem. Nev
razn zygomorfn kvty jsou svtiv erven a ob
jevuj se v hornch partich stonku.
Jako lokalita bylo udvno okol Rio Lurin v Peru,
kde roste v nadmoskch vkch asi 2 200 m.
S pstovnm nejsou doposud velk zkuenosti, ale
d se pedpokldat, e bude stejn nron jako
dal zstupci rodu.
Loxanthocereus eriotrichus

Loxanthocereus

seniloides

Loxanthocereus seniloides

SLOUPOVIT

Tento nzev je jakmsi pracovnm oznaenm pro

zajmav, pomrn robustn a maximln 1 m vy
sok cereusovit kaktusy, kter maj vrchn st
stonku zahalenou do jemnch blch vlas. Krsn,
ohniv erven zygomorfn kvty se objevuj neda
leko vrcholu stonku a jsou a 7 cm dlouh.
Doposud existuj jen spor daje o vskytu tohoto
kaktusu a nebt sbr z okol Rio Lurin v Peru,
asi by se o nm nevdlo takka nic. Mezi specia
listy bv roziovn pod sbrovm slem KK
1896 a ve sbrkch prakticky chyb. Avak plat
pro nj stejn pstitelsk zsady jako pro ostatn
zstupce rodu.

Loxanthocereus

sulcifer

PLAZIV
Plaziv, mrn vystoupav stonek, jeho dlka
me bt a ke dvma metrm. ka stonku je
obvykle 8 cm a 8 je tak eber, kter jsou rozpadl
do hrbolc. Okrajov trny jsou krat, asi do 1 cm
dlky, a z areoly jich vyrst piblin 9. Stedov
trny nejastji 4 postaven do ke, z nich nej
del m a 4 cm. Zygomorfn erven kvty
mohou dosahovat dlky okolo 5 cm.
Lokality tohoto druhu se nachzej u eky Rio
Fortaleza v nadmoskch vkch 2 400-3 000 m.
Tvo asto velk plochy s propletenmi vtvemi
a stv se, e dlouh stonky porstaj i okoln
kee. Najt tento Cereus ve sbrkch je pomrn
obtn, pestoe pat mezi bezesporu zajmav,
ale bohuel, mn atraktivn kaktusy. Pro jeho p-

stovn je nejlep letnn pod irm nebem,

chladn pezimovn a vt pstebn ndoba, aby
byl schopen narst dostatench rozmr.
Loxanthocereus sulcifer

Loxanthocereus lanatus

155

Matucana aurantiaca

vyrst 8-10 okrajovch a 1-4 stedov trny, kter

jsou vtinou u bze tmav a ke pice svtlaj.
Velk lut kvt je uzpsoben k Opylovn hmy
zem, kdeto ostatn matukany opyluj vtinou
kolibci. Svrzn stavba krtkch kvt zpso
bila, e F. Ritter tuto matuknu zaadil do samo
statnho rodu Incaia. Hndozelen nebo purpu
rov zbarven, asi 1,5 cm irok plod ukrv
ern semena.
Lokality M. aureiflora se nachzej v severnch ob
lastech Peru, kde roste nedaleko msta Cajamarca,
typov lokalita je Banos del Inca v nadmoskch
vkch 2 700-3 000 m. Zde roste ve spoleenstv
trav na plnm slunenm osvitu. Dostatek slunce
a erstv vzduch jsou dva zkladn pedpoklady s
pn kultury. Druh tak velmi dobe prosv pi
letn voln kultue. Pozor vak na prvn jarn pa
prsky, kter dok rostliny okliv poplit. Pezi
movn radji na svtle, pi teplotch okolo 10 C.
Rozmnoujeme vsevem semen, piem mlad
semenky je vodn mrn pistnit.

Matucana

formosa

SLOUPKOVIT

Matucana

aurantiaca

KULOVIT

Ponkud sporn a tak velmi variabiln druh, uv

dn ve star literatue jako druh rodu Submatu
cana. Kulovit stonek me dorst ky a 15 cm
a obvykle vytv 15-18 eber. Trny jsou dosti va
riabiln, nkdy hndav, jindy lut, u nkterch
rostlin odstvaj od stonku, jinde jsou pitiskl.
Kvty se objevuj na zatku lta a jsou oranov
lut, kvtn trubka porostl vraznmi upinami.
Lokality tohoto druhu se nachzej v severnm
Peru v nkolika departamentech, nap. Cajamarca
i Huancabamba. Roste v nadmoskch vkch
od 2 200 do 3 600 m a K. Kne jej sbral u Hualgayoc (KK 455-2 200 m n. m.), jin sbratel mezi
Chota a Hualgayoc. Pstovn tto matukany nen
obtn, jej nroky jsou shodn s bn pstova
nmi druhy. M vak pekrsn kvty, kter upou
taj na prvn pohled svou barvou.

Matucana

aureiflora

DISKOVIT - KULOVIT

Ploe kulovit stonek me v prod dorst ky

okolo 20 cm a o nco mlo men vky. Stonek
je rozdlen asi na 18 plochch eber, kter se roz
padaj do hrbolc zakonench areolou, ze kter
156

Nejprve kulovit, ve vym vku sloupkovit ros

touc kaktus, jeho ka je obvykle do 15 cm
a vka asi dvojnsobn. Rozpad se na nev
razn ebra dlen do spirlovit uspodanch
hrbolc, na jejich vrcholu je kruhovit areola,
z n vyrst 5-8 trn, dlouhch 2-3 cm. Nkte
specialist dokonce rozliuj i dlouhotrnnou vari
etu M. formosa var. longispina, ale variabilita
Matucana aureiflora

Matucana formosa

Matucana formosa var. longispina

v dlce otrnn je na jedinm stanoviti tak velik,

e toto lenn pokldme za neopodstatnn, co
dokld snmek dvou rostlin ze stejnho stano
vit. Kvete asi 5 cm dlouhm ervenm, mrn
zygomorfnm kvtem.
M. formosa se vyskytuje na svazch v okol Rio Maraon v nadmoskch vkch 1 200-1 500 m, neda-

leko Baqua, v mstech, kde roste tak Matucana

madisoniorum. Pstovn a kultura nejsou nron
a potebuje stejnou pi jako ostatn matukany, jen je
poteba respektovat, e nepat k vrazn vysokohor
skm. Ovem poteba erstvho vzduchu a dodren
obdob letn stagnace plat i v tomto ppad.

Matucana haynei var. erectipetala

Matucana haynei
var. erectpetala
KULOVIT - SLOUPKOVIT
Nejprve kulovit, pozdji a sloupkovit stonek
me dorstat vky 50 cm a ky okolo 15 cm.
Okrajovch trn bv 25-35 a jsou dlouh asi
2 cm. Silnj a pchavj trny stedov jsou ob
vykle 2-3 a jejich dlka dosahuje a 5 cm. Zygo
morfn, ziv erven kvty maj dlku a 7 cm
a prv tato varieta se od zkladnho druhu li
jemnjm otrnnm a kvty se vztyenmi vnit
nmi okvtnmi lstky.
Vskyt tto matukany odpovd vskytu zklad
nho druhu, tj. okol msta Matucana vchodn od
Limy, a to v nadmoskch vkch 2 000-2 700 m.
Rostlinm dopejme co nejvce slunce a zrove
erstv vzduch. Velmi dobe prospvaj v paeni
tch a v teplejch a mn detivch oblastech sn
ej dobe volnou kulturu pod irm nebem. Dle
it je chladn pezimovn na svtle. Druh
rozmnoujeme tm vhradn vsevem semen.

157

Matucana herzogiana

proto byla tak dve azena do rodu Submatu

cana.
F. Ritter objevil tento druh u Puente Crisnejas,
kter le severn od msta Cajamarca v Peru.
Svj sbr oznail jako FR 693 a pod tmto ozna
enm se tak prvn semena dostala do Evropy. K.
Kne nalezl dal stanovit, na kterch identifi
koval pbuzn rostliny, kter jsou doposud nepo
psan (KK 1153, KK 1316, KK 1054). Stejn
jako mnoh jin jihoamerick druhy kaktus po
tebuje M. intertexta pro dobrou kondici pede
vm dostatek erstvho vzduchu, pln slunce
a mrn kysel, propustn substrt. Mnoen v
sevem semen nen obtn, ale semenky je prvn
roky poteba mrn pistnit. Do kvtuschopn ve
likosti dorstaj zhruba za 7 a 10 let.

Matucana krahnii
KULOVIT - SLOUPKOVIT

Matucana

herzogiana

KULOVIT
Pomrn komplikovan taxon, kter byl v minu
losti mnohokrt zamovn a dodnes nen zcela
jasn, jak maj vypadat typick exemple tohoto
druhu. Rostlina na snmku je mon typick svm
otrnnm, ale kvty jsou ponkud zvltn, jeliko
podle pozorovatel v prod maj bt men. Do
konce bylo uvedeno, e na jedn lokalit jsou
rostliny s nejrznjmi odstny kvt.
Jak uvd K. Kne, rostliny tohoto druhu pozoro
val v Cordillera Negra v Peru v nadmoskch v
kch kolo 3 200 metr. S pstovnm nen mnoho
zkuenost, ale d se pedpokldat, e rostliny bu
dou stejn nron jako ostatn vysokohorsk
druhy tohoto komplexu.

Kulovit, zpotku jednotliv stonek me ve st

rst do sloupku a odnouje. Nejvy rostliny maj
asi 15 cm na vku a ka nepesahuje 10 cm. Kru
hovit areoly s blou plst nesou 8-15 okrajovch
trn a nejastji 1-4 trny stedov. Vrazn zygo
morfn, ohniv erven kvt vyrst poble vege
tanho vrcholu a je npadn dlkou a 9 cm.
Jako typov lokalita byla urena oblast lec pi
blin 16 km od osady Balsas v perunsk pro
vincii Chachapoyas. Vyhledv vtinou rozpt
len stn doprovodn vegetace na skalch v okol
eky Maraon. M. krahnii pat mezi velmi obl
ben kaktusy, kter vtinou pstuj i mn zku
en kaktusi. Je nutn dopt rostlinm dostatek
svtla a pes lto i pomrn hodn vody. Zima by
nemla bt ve znamen pli nzkch teplot optimum je okolo 12 C. Semena dobe kl, se
menky rychle pirstaj a kvst mohou ji tetm
rokem.
Matucana intertexta

Matucana

intertexta

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Zpotku kulovit, ve st a mrn sloupkovit

stonek dosahuje ky 7-18 cm a me dorst a
dvojnsobn vky. Okrajov trny vyrstaj
z eliptickch plstnatch areol a bv jich asi 20.
U mladch rostlin jsou krtk, teprve u velkch
exempl rostou do dlky a maj tendenci se a
propltat. Stedov trny jsou pevn, a 3 cm
dlouh, jejich poet kols od 1 do 4. Kvty se ob
jevuj pobl temene a jsou 7,5-10 cm dlouh pi
ce od 5 do 8 cm. Maj luotooranovou a er
venooranovou barvu. Kvtn trubka bv vce
ochlupen, ne je tomu u rostliny na obrzku,

158

Matucana

madisoniorum

Matucana madisoniorum

KULOVIT

Zpotku kulovit stonek se v dosplosti zane

protahovat do mrnho sloupku. Kadho vak
upout na prvn pohled, protoe z nkter areoly
vtinou zcela beztrnnho, edozelenho stonku
tr obvykle jeden dlouh, ernoed, mrn za
hnut trn. Kvty se objevuj v lt a vyrstaj
z nejmladch areol. Jsou dlouze trubkovit
a kvtn trubka je porostl edoblmi chlupy.
Cel kvt je mrn zygomorfn a okvtn lstky
maj syt ervenou barvu.
Hledte-li tento druh v prod, muste zavtat do
perunsk oblasti departementu Ancash v provin
cii Huari, kde se vyskytuje v nadmoskch v
kch okolo 2 000 m. Pstovn tto matukany ve
sbrkch nen velk problm; rostliny pivtaj
mrn rozptlen stn a mrn kysel substrt,
kter v sezn pravideln zalvme.

Matucana

myriacantha

KULOVIT
Mn znm zstupce rodu, dve azen do rod
Borzicactus a Submatucana. Kulovit, jednotliv
stonek dorst ky i vky asi 10 cm, rozpad se
na piblin 25 eber a je npadn vraznm, ttinovitm otrnnm lut barvy. patn odliiteln
okrajov a stedov trny vyrstaj z areoly v potu
25-30 a jsou a 2,5 cm dlouh. Krsn, mrn zy
gomorfn kvty se objevuj blzko vegetanho vr
cholu a maj lutooranovou barvu, asto s nde
chem do rova. Kvty jsou a 6 cm dlouh
a 4-5 cm irok.

Vskyt je udvn z oblasti Amazonas v Peru. Nej

znmj lokalitou, kterou uvedl K. Kne, je Balsas, kde osdluje oblasti v nadmoskch vkch
1 500 m. Sbry tto matukany byly oznaeny pol
nm slem KK 457. Pstovn je stejn jako
u ostatnch zstupc rodu. Nutn je vak vt
opatrnost na nevhodnou zlivku v dob letn stag
nace rstu. Druh by si zaslouil ve sbrkch vt
rozen, jeliko se jedn o rostlinu velmi pso
biv otrnnou i kvetouc. Vhodn zimovn pi
teplotch okolo 15 C.

Matucana krahnii

Matucana myriacantha

159

Matucana paucicostata

a znme ji proto pod nkolika polnmi sly, nap.

KK 791 nebo FR 597. Roste v provincii Huari
v Peru. Typov lokalita druhu se nachz v blz
kosti Rahuapampa, ve vce 2 000-2 500 m n. m.
Pro spn pstovn musme rostlinm zajistit
dostatek slunce, ale nejvt letn vedra nesnej
dobe. V t dob je vhodn alespo mrn pist
nit. Semenky velmi rychle pirstaj a ji 4.-5.
rokem kvetou. Rozmnoovat lze tak odnoemi,
kter opatrn oddlme, tak aby nedolo k poko
zen matenice ani odno.

Matucana

variabilis

SLOUPKOVIT

Matucana paucicostata
KULOVIT - SLOUPKOVIT

Kulovit i mrn sloupkovit stonek je zpotku

jednotliv, ve st asto Odnoujc. Mal poet
eber (7-11) dal nzev druhu paucicostata = mloebern. ebra jsou obl; z areol na hrbolech
vyrst 4-8 okrajovch trn a obvykle i jeden trn
stedov. Zygomorfn erven kvt je dlouh a
6 cm a krsn kontrastuje se lutmi pranky.
Plodem je zelenav bobule, otevrajc se nkolika
postrannmi otvory.
M. paucicostata byla sbrna v prod nkolikrt
Matucana variabilis

160

Ve st sloupkovit stonek dorst vky asi

15 cm a ky okolo 8 cm, piem je zcela zaha
len do blch trn. Poetn okrajov trny jsou asi
8 mm dlouh, 1-3 stedov trny jsou a 2 cm
dlouh, tak bl, ale s hndnouc pikou. Kvt je
vrazn zygomorfn, ziv erven a velmi kon
trastuje s blm otrnnm.
Vskyt tohoto druhu v prod je udvn z oblast
stednho Peru, kde byl nkolikrt sbrn, a to
konkrtn na lokalit vzdlen 10 km severn od
msta Churin ve vkch okolo 2 500 m n. m.
Pstovn nen pli obtn, ale rozhodn se jed
n o choulostivjho zstupce rodu. Lpe sn
podmnky dobe vtranho paenit ne vysok
letn teploty pehtho sklenku. Bn substrt,
v lt obasn zlivka a umstn na plnm slunci.
Zimujeme v chladnm a svtlm prosted.

Melocactus

bellaristensis

SLOUPKOVIT

Krtce sloupovit stonek me dorst vky t

m 40 cm pi ce okolo 25 cm. Vechny trny
jsou drpovit zahnut smrem ke stonku a velmi
zajmav je velk variabilita v hustot otrnn
u jednotlivch rostlin. Terminln ceflium se ob
jevuje a po mnoha letech a u nejstarch exem
pl dosahuje vky a 10 cm. Rovofialov
kvt je pouze 1 cm irok, ale ozdobou vech me
lokaktus jsou tak erven kyjovit plody, kter
po uzrn vynvaj z ceflia.
Druh roste ve velmi teplch oblastech v jinm
Ekvdoru a v severnm Peru, kde teploty neklesaj
pod 20 C. Tomu mus bt pizpsobeno i zimo
vn v naich podmnkch, bhem kterho by se
teploty mly pohybovat okolo 15 C. Mal seme
nky rostou dosti patn, stejn tak i dospl
rostliny. Lze doporuit roubovn na pomalu ros
touc podno. Ceflium se zane tvoit piblin
za 15 let.

Melocactus bellavistensis

Melocactus peruvianus

Melocactus

jen do 10 cm), menmi kvty a kratm pisedlm

otrnnm.
Tato varieta se vyskytuje v nadmoskch v
kch okolo 1 000 m na skalnatch terasch mezi
kameny v perunskm dol Lurin a po dol
Eulalia. Pstovn je shodn jako u zkladnho
druhu.

peruvianus

SLOUPKOVIT

Rostliny vytvej v dosplosti krtce pyramidln

stonek, kter nepesahuje vku 20 cm. Trny jsou
hust, propleten, velmi tuh, piem 1-2 ste
dov trny dlovit odstvaj od rostliny. Ceflium
se tvo po mnoha letech, bv asi 6 cm irok
a maximln 8 cm vysok. Kvty jsou ervenofi
alov, asi 1 cm irok.
Druh pat do ponkud komplikovanho kom
plexu, kter nen dobe zvldnut, protoe se jeho
arel vskytu thne mnoho set kilometr podl
pobe Tichho ocenu, od severn a po jin
hranici Peru. M. peruvianus pat mezi melokak
tusy k pstitelsky nronm. Je pro nj velmi d
leit svtl a tepl zimovn. Mnome vsevem
semen. Semenky rostou vtinou bez problm,
proto doporuujeme roubovat a star rostlinky
na trval podnoe.

Melocactus peruvianus var. lurinensis

Melocactus peruvianus
var. lurinensis
KULOVIT
Tento kaktus je platn popsanou varietou, i kdy
jej opodstatnnost je neustle zpochybovna
a nktermi autory je chpna pouze jako syno
nymum zkladnho druhu. Krom jinho msta
vskytu se od zkladnho druhu li menm
vzrstem (kulovit stonek dosahuje ky a vky
161

Mila caespitosa

Peru, kde roste nedaleko Ayacucho a Huanta v nad

moskch vkch 2 500 m. Ve sbrkch nkdy ko
luje pod sbrovm slem KK 342. Vtinou se
s nm setkme pouze ve sbrkch specialist nebo
v kolekcch botanickch zahrad. Kaktusi jej p
li nepstuj, hlavn kvli velmi mal nabdce se
men. Pstovn je pomrn snadn a d se srovnat
s nroky zstupc rodu Oreocereus.

Neobinghamia
climaxantha
SLOUPOVIT

Mila caespitosa
SLOUPKOVIT
Trsovit rostouc kaktus s krtce vlcovitmi
stonky, kter jsou asi 15 cm dlouh a 3-5 cm irok.
Z hust nahlouench areol vyrst asi 20 okrajo
vch a 1-3 stedov trny. Kvty vyrstaj pede
vm v horn tetin stonku, jsou lut, nkdy a
ervenav, po oplozen se z nich vyvjej lutoze
len dunat bobule, tak jak je to patrn u rostliny
na snmku. Semena jsou asi 1 mm dlouh.
Rostliny se vyskytuj ve stednm Peru nedaleko
Chosica, kde je v minulosti sbralo mnoho kaktu
s. Nadmosk vka je udvna 800-1 200 m.
S tmto druhem se vtinou setkme ve sbrkch
specialist na jihoamerick kaktusy, ale obecn
plat, e nepat mezi pli nron kaktusy. D
leit je opatrn zlivka vdy po dokonalm pro
schnut substrtu, stanovit na plnm slunci
a mlk misky s dostatkem substrtu, kter nko
likrt za seznu zalijeme hnojivm roztokem. Zi
movn chladn, pokud mono na svtle.

Morawetzia

doelziana

SLOUPOVIT
Pomrn mlo znm druh, mnohmi piazo
van do rodu Oreocereus, ktermu je opravdu
velmi blzce pbuzn nejen habitem, ale tak generativnmi orgny a plody. Hlavnm rozdlem je,
e kvty vyrstaj z malho terminlnho ceflia.
Druh vytv asi 1 m vysok a 8 cm irok v
hony, vtvc se ji od zem s 10-11 ebry. Z elip
tickch areol vyrst asi 20 okrajovch a 4 ste
dov trny, jejich dlka je piblin 4 cm, ale tak
dlouh vlasovit trny, podobn jako u rodu Oreo
cereus. Trychtovit kvt vyrst z ceflia na vr
cholu rostliny, je asi 10 cm dlouh, karmnov
erven se lutou a zelenou bliznou.
Domovem tohoto kaktusu jsou hory ve stednm

162

Sloupovit rostouc kaktus, jeho stonky dorstaj

vky pes 1 m. Jsou irok a 8 cm a rozdlen
na 19-27 eber. Eliptick areoly nesou 50-70
okrajovch trn a 1-3 trny stedov, dlouh pes
2 cm. Druhov nzev climaxantha vyjaduje stup
ovit uspodn kvt na stonku. Ty se vyvjej
z nepravch cefli, kter se zakldaj v rznch
vkch na stonku, take kvty vyrstaj patrovit
v kvtnch znch nad sebou. Otevraj se bhem
noci, maj blou a blorovou barvu a jsou asi
4 cm dlouh, trubkovit.
Vyskytuje se v dol Chosica v Peru, kde v nad
moskch vkch okolo 1 000 m vytv sloupo
vit rostouc, keovit porosty. Druhov jmno
climaxantha, bv v katalozch a nkterch publi
kacch zmnno na climaxacantha, co je chybn.
Ve sbrkch se nevyskytuje pli asto, ale ji
mal semene pi vce 10-15 cm jsou velmi
efektn svm hustm, hndav lutm otrnnm.
Zimn teploty by nemly dlouhodob klesnout
pod 12 C.
Morawetzia doelziana

Neobinghamia climaxantha

Neoraimondia

Neoraimondia roseiflora, detail

roseiflora

SLOUPOVIT
Dorst vky mlo pes 2 m a jednotliv vtve
jsou lenny na pt vraznch eber, na jejich
hranch jsou areoly s bradavicovitmi vrstky,
sloenmi ze ttinek a vaty. Tyto zvltn tvary
se nachzej pedevm na kvtnch areolch kak

tusu; vyrstaj z nich trny (nkdy dlouh a

10 cm) i kvty. Ty jsou zk nlevkovit, pi pl
nm rozeven a 5 cm irok a maj tmav ro
vou barvu.
N. roseiflora se vyskytuje v Peru, kde tvo dosti
hust porosty. Elegantn habitus z n in pomrn
vraznou dominantou krajiny. Ve sbrkch je p
stovna velmi sporadicky a plat pro ni stejn z
sady jako pro pedchoz druh.

Neoraimondia roseiflora

163

Opuntia pachypus

vak od okrajovch rozliuj pomrn obtn.

Z nejmladch areol na vrcholu vyrstaj citr
nov lut kvty, dlouh asi 2 cm a irok 1 cm.
Typick vysokohorsk druh, kter meme obje
vit v pohoch Cordillera Blanca a Cordillera Ne
gra v severnm Peru, kde obv nehostinn oblasti
v nadmoskch vkch 3 400-4 000 m.
Pstovn je podobn jako u ostatnch vysokohor
skch druh. V minulosti se vtinou roubovala,
ale tvrd pstovan rostliny vypadaj mnohem
efektnji ne roubovanci, kte dorstaj nepiro
zench rozmr. Nutn je zajistit chladn pezi
movn a dostatek erstvho vzduchu bhem ve
getan sezny. I tento kaktus vborn sn
letnn pod irm nebem.

Oroya

laxiareolata

KULOVIT

Opuntia pachypus
SLOUPOVIT
Tato Opuncie bvala azena do rodu Austrocylin
dropuntia, kter doposud nkte kaktusi ve
svch sbrkch vedou. Jej stonek dorst a 1 m
vky pi ce 5-8 cm. Do spirly postaven are
oly nesou trny dlouh 5-20 mm a tak velk
mnostv drobnch lutch glochidi. arlatov
erven kvty m v prmru pi plnm oteven
6-7 cm. Snadno odlomiteln plod obsahuje men
mnostv semen, ne je bn u ostatnch opunci.
Pomrn vzcn druh, vyskytujc se na nkolika
znmch lokalitch nad Chosica v dol Santa
Eulalia. Ve sbrkch se s nm setkme velmi zd
kakdy, a jen ve sbrkch specialist. Rozmnoo
vn pichz v vahu pedevm generativnm
zpsobem, mn pak vegetativn odnoemi. Zi
mujeme pi bnch teplotch okolo 10 C.

Oroya

borchersii

KULOVIT
Byla pojmenovna po sbrateli kaktus Dr. Borchersovi, kter ji objevil ji v roce 1932. Kulovit
stonek dorst obvykle ky do 20 cm a je rozd
len na piblin 30 nevraznch eber, rozpadaj
cch se na hrbolce. Z areol vyrst a 25 okrajo
vch trn a obvykle i ti trny stedov, kter se

164

Pekrsn otrnn druh, jeho kulovit stonek je

a 15 cm irok. Nevrazn ebra a svtle zelen
epidermis jsou tm zakryt splet trn, kter
maj bu slmov lutou, rezavou nebo erveno
hndou barvu. Okrajovch trn bv a 30, ste
dov trn je bu jeden, nebo zcela chyb. Kvty
vyrstaj nedaleko vegetanho vrcholu a maj
dvojbarevn okvtn lstky - horn dv tetiny jsou
ervenofialov a tetina smrem k bzi je smeta
nov bl i lutav.
Pedstavitel perunsk flry, kter se vyskytuje ne
daleko msta Oroya ve stednm Peru. Podle pozo
rovatel, kte navtvili lokalitu v prod, osdluje
nzk vpencov vchozy ve vysokch horch
okolo 3 500 m n. m. Dky extrmnm podmnkm
na stanoviti sn i ve sbrkch velmi drsn zach
zen. Dleit je slunn stanovit s pohybem
vzduchu, a jak je mon vysledovat, tmto vysokoOroya borchersii

horskm druhm velmi prospv bhem lta

i bn evropsk klima bez sklenkovho prosted.
Je vak teba zajistit psteek chrnc rostliny
ped dlouhotrvajcmi deti bhem chladnch dn
na jae a na podzim. Mnome vsevem semen.

Oroya

Oroya laxiareolata

neoperuriana

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Je nejbli pbuznou O. peruviana a nkte autoi

ji pokldaj za pouhou varietu tohoto druhu. Jej
stonek je kulovit i mrn sloupkovit (hlavn ve
sbrkch), a 40 cm vysok a 25 cm irok. Od z
kladnho druhu se li hustjm a ke stonku vce
pitisklm otrnnm. Trny vtinou slmov lut
s odstny a do hnd barvy. Okrajovch trn bv
20-30, stedovch 5 a vce, asi 2-3 cm dlouhch.
Kvt je krsn vybarven dky promnliv barv
okvtnch lstk, kter jsou pi bzi svtle lut
a smrem ke pici rov karmnov.
Vyloen vysokohorsk druh, kter sn v p
rod velmi drsn podmnky. Jeho lokality le
v nadmosk vce okolo 4 300 m, co je zrukou
nesmrn studench zim a celkov pomrn vlh
ho klimatu. Konkrtnm mstem vskytu je
okol horskho prsmyku pi silnici z perun

skho msteka Oroya do Tarma. Rostliny se vy

skytuj na volnch plochch bez zastnn ostatn
vegetac. Pstovn je podobn jako u ostatnch
oroj. Zd se, e j nejlpe vyhovuje voln kultura
pod irm nebem s pstekem proti dlouhotrva
jcm dem. Nkte kaktusi si pochvaluj tak
kulturu v paenitch, kde tyto oroje vytvej
krsn otrnn a plo stonky.

Oroya neoperuviana

165

Oroya peruviana

Oroya

peruviana

KULOVIT

Habitem dosti podobn pedchozmu druhu s tm

rozdlem, e jej stonky jsou jednak men, ale tak
mn otrnn, piem trny vtinou vce odstvaj
od stonku. Trn vyrst z jedn areoly maximln
Pygmaeocereus rowleyanus

166

20, ale tento poet se tk rostlin vyskytujcch se

v prod, zatmco jedinci pstovan v kultue m
vaj trn mnohem mn. Kvt je stejn krsn vy
barven jako u pedchozho druhu.
Vyskytuje se ve stejn oblasti jako O. neoperuviana. Jedn se o lokality roztrouen v okol stedoperunskho msta Oroya. Pstovn je stejn
jako u ostatnch oroj a v kadm ppad d ped
nost paenitn kultue nebo letnn bhem sezny
na plnm slunci ped pehtm prostedm skle
nku. Roubovn nen nutn, protoe rostliny
dobe rostou na vlastnch koenech. Star rostliny
mohou ve spodnch partich tzv. korkovatt, ale
tento jev se bohuel ned pli ovlivnit a je v p
inn souvislosti pedevm se stm rostliny.

Pygmaeocereus

rowleyanus

SLOUPKOVIT
Nkte pstitel jej znaj spe pod rodovm jm
nem Arthocereus, ale jeho vyhrannost si mon
zaslou statut samostatnho rodu. Roste trsovit,

Tephrocactus crispicrinitus

Tephrocactus

dimorphus

TRSOVIT

stonky jsou dlouh do 10 cm, irok 3 cm. Okra

jov trny jsou ediv a jedin stedov trn vti
nou hndoern. A 6 cm dlouh bl kvt je zce
trychtovit a Vykvt bhem letnch noc.
Autor popisu C. Backeberg udal msto vskytu
velmi obecn - Peru. Ani dnes nejsou informace
o jeho naleziti nijak dostupn a vme jen, e roste
v nzkch nadmoskch vkch okolo 400 m na
jihu zem. Z pstitelskho hlediska ho meme
zaadit do kategorie obtn pstovatelnch kak
tus, a proto se vtinou setkvme s jedinci rou
bovanmi na silnch, pomalu rostoucch podno
ch. Vyaduje pln slunce a erstv vzduch,
zimovn vyhovuje chladn, s teplotami pohybuj
cmi se okolo 10 C.

Tephrocactus

Nzk, jen asi 20 cm vysok, bohat rozvtven trs,

skldajc se z jednotlivch vejitch lnk, dlou
hch asi 3 cm. lnky jsou pomrn hust pokryty
velkmi plstnatmi areolami, kter nesou jednak
velmi drobn glochidie a tak lut a hndav
trny, kterch je obvykle v jedn areole 6-8 a jejich
dlka nepesahuje 2 cm. Vykvt ziv lutmi
kvty, irokmi pi plnm oteven 4-5 cm. Plod je
pokryt drobnmi glochidiemi i krtkmi trny. Se
mena jsou svtl s tvrdm osemenm.
Lokality tohoto tefrokaktusu se nachzej v ji
nch oblastech Peru, kde stoup vysoko do hor
a vytv poltovit trsy mezi skupinkami trav.
Pro spn pstovn je nutn pln slunce, v lt
monost letnn, nebo je vhodn pstovn v pae
niti. Zimujeme pi teplotch okolo 5 C a Chce
me-li se dokat kvt, je vhodn rostliny zimovat
na svtle a po zim co nejdve probouzet. Roz
mnoovn je snadn pomoc oddlench lnk,
kter snadno zakoeuj.
Tephrocactus dimorphus

crispicrinitus

TRSOVIT
Druh vytv velk poltovit skupiny sloen
z mnoha vejitch lnk, kter jsou asi 7 cm
dlouh a 4-5 cm irok. Z areol vyrst velk
mnostv dlouhch vlasovitch trn, kter zcela
zahaluj stonek. Jimi prorstaj asi 3 cm dlouh,
jehlovit trny rzn barvy, od slmov lut pes
hndou a po ervenohndou. Kvty jsou iroce
trychtovit, nejastji erven barvy.
Tento vysokohorsk druh roste na mnoha mstech
v perunskch horch. Nejznmj msta nlezu
jsou Cordillera Negra, Punta Caillan ve vkch
okolo 4 200 m a Cordillera Blanca, Quebrada
Qeushque v nadmoskch vkch 4 000 m (od
tud byl popsn T. crispicrinitus subv. flavicomus).
Pstovn tohoto kaktusu rozhodn nen snadn.
Plat podobn zsady jako pro ostatn tefrokaktusy s tm, e kultura pod irm nebem, tzv. let
nn, je pro tento druh nezbytnost - hork klima
sklenku bhem letnch dn mu nedl vbec
dobe. Rostliny v naich sbrkch nedosahuj ta
kov krsy jako na prodnch nalezitch a prak
ticky vbec nekvetou.

167

Tephrocactus floccosus

Tephrocactus floccosus
TRSOVIT

Poltovit rostouc druh, kter vytv v prod

pzemn trsy, irok a 2 m. Jednotliv vlcovit
lnky jsou asi 10 cm dlouh, porostl blmi vla
sovitmi trny. Kvty vyrstaj u vrcholu lnk,
maj nejastji lutou nebo dokonce oranovou
barvu a jsou 3-4 cm irok.
T. floccosus tvo krsn prvek vysokohorsk flry
Peru a Bolvie. Jeho lokality se nalzaj v nad
moskch vkch od 3 500 do 4 500 m. V nej
vych polohch se jedn o msta, kde se objevuj
i mrazy a snh. I pes to, e se v poslednch letech
objevila semena tohoto tefrokaktusu na evropskm
trhu, spch s jejich vsevem ml, bohuel, jen
mlokdo. Velk semena s tvrdm osemenm kl
velmi neochotn, a to i tehdy, pouij-li se nejrz

168

nj metody, napklad oeten semen chladem

nebo mechanick naruen osemen (skarifikace).
Matench rostlin, ze kterch lze odebrat odnoe,
zase nen dostatek. A tak i pes pomrn hojn roz
en v prod pat tento pekrsn kaktus ve
sbrkch pstitel k velkm vzcnostem. Vykvt
a po vce letech (minimln 10), a to pouze za
pedpokladu chladnho zimovn, piem bhem
vegetan sezny mu nejlpe vyhovuje msto pod
otevenm nebem.

Tephrocactus

ignescens

TRSOVIT

Vytv poltovit a polokulovit trsy, vysok

maximln 20-25 cm, asto a se stem velmi du
natch, asi 10 cm dlouhch lnk. Vrazn otr-

Tephrocactus ignescens

nn zpsobuj dlouh trny hndolut barvy,

kter mohou dosahovat dlky pes 6 cm. Druhov
jmno ignescens (v pekladu ohniv erven) se
bezesporu vztahuje k barv kvt, kter jsou
opravdu ziv erven a pomrn velk. Plodem
je bobule, porostl drobnmi glochidiemi. Seme
na jsou svtl, asi 3 mm dlouh.
Vyskytuje se v horch na pomez Peru a Chile,
kde roste ve spoleenstvu trav. Jeho vskyt je nej
astji udvn z jihoperunsk Sumbay. Ve sbr
kch se nepstuje asto. Jeho otrnn je sice velmi
atraktivn, ale rostliny z evropskch sbrek nedo
sahuj zdaleka takov krsy jako rostliny na p
rodnch stanovitch. V kulturnch podmnkch
kvetou velmi neochotn.

Tephrocactus
kuehnrichianus
KEOVIT

Nzk keky tvoen pouze nkolika patry na

sob rostoucch kulovitch lnk. Vraznm
rozliovacm znakem je typicky edozelen barva
epidermis, kter se obzvl vybarvuje na slun
nm stanoviti. Glochidie rostouc z plstnatch
areol jsou asi 0,8 mm dlouh a trny jsou maxi
mln 3-4 cm dlouh, ed, piat a velmi p
chav. lut kvt napovd, e rod je blzce p
buzn opuncim.
Nalezit druhu se nachzej nedaleko hlavnho
perunskho msta Lima pobl Chosica, kde
roste v nadmoskch asi 1000 m. K pstovn je
nutn nejslunnj stanovit ve sklenku i jet
lpe pod irm nebem, dostaten velk pstebn
ndoba a chladn zimovn na svtle. Jedin pak
je mon dokat se kvt. Rozmnoujeme odlomenm lnk, kter nechme na teplm a stin
nm mst cca 1 msc. Za tu dobu vtinou vyra
tzv. ekac konek a teprve pak szme do sub
strtu, kter je uren pro zakoenn.

Tephrocactus kuehnrichianus

Tephrocactus

sphaericus

TRSOVIT

Nzk polhav, keovit rostouc kaktus, kter je

tvoen mnostvm vlcovitch a kulovitch
lnk, asi 4 cm irokch. Velmi variabiln taxon
v potu a dlce trn. Nejastji vak bvaj dlouh
4 cm a maj edou barvu. Glochidie jsou krtk
a velmi poetn. lut a lutooranov kvty se
objevuj na pici starch lnk a pemuj se
v plod, porostl velkm mnostvm glochidi. Se
mena jsou pomrn velk, a 4 mm dlouh.
Dky obrovskmu arelu vskytu byly popsny
dal variety (nap. T. s. var. unguispinus nebo T. s.
var. rauppianus), kter se li pedevm otrnnm.
Zkladn druh m typovou lokalitu nedaleko Arequipa v Peru, kde roste v nadmoskch vkch
od 2 000 do 2 800 m. Pstovn rostlin nen pli
sloit za pedpokladu vt pstebn ndoby a b
hem sezny umstn pod irm nebem, ovem
donutit rostlinu kvst je znan problm. Roz
mnoovn stejn jako u T. kuehnrichianus.
Tephrocactus sphaericus

169

Trixanthocereus blossfeldiorum

Rozen druhu je udvno z perunskho departe

mentu Ancash, kde roste ve stednch polohch
v okol San Marcos (nadmosk vka piblin
2 500 m). Ve sbrkch bv nkdy patn oznaen
jako Thrixanthocereus senilis, ale existuj tak
sbrky, kde je dodnes veden pouze pod sbrovm
slem KK 1524. Je ovem mlo kaktus, kte ho
vlastn. Pstovn je sice velmi snadn, ale zsad
nm problmem je dostatek msta a velk pstebn
ndoba. Rozmnoujeme jej semeny, kter ochotn
kl, ale v nabdkch se objevuj zdkakdy.

Weberbauerocereus
horridispinus
Trixanthocereus
blossfeldiorum

SLOUPOVIT - TRSOVIT

SLOUPOVIT

Dky otrnn s mnostvm vlasovch trn a tvaru

kvt i plod byl tak v minulosti azen do rodu
Espostoa. Roste vtinou jako jedin nerozvt
ven stonek, dosahujc vky a 4 m s prmrem
pes 10 cm. Hust nahlouen Vlnat areoly nesou
asi 25 okrajovch trn, kter jsou mkk a maj
blou barvu. Stedovch trn je asi 6, jsou p
chav, erven a hnd a dlouh obvykle do
3 cm. Bon ceflium se vyvj ji na rostlinch
vysokch 1 m a z nj vyrstaj smetanov bl
kvty, asto s rovm ndechem.
V prod se vyskytuje na nkolika lokalitch
a podle daj pozorovatel v prod existuj rost
liny vraznji a mlo otrnn. Obecn se udv,
e roste v kopcovitm ternu severnho Peru, na
lokalitch Huancabamba (KK 1569) a Pucara, kde
roste mn otrnn typ (KK 1218). Pat mezi
krsn sloupovit druhy, kter jsou zpestenm
sbrky kulovitch kaktus a relativn vasn kve
ten ho in jet atraktivnjm. Vyaduje zimo
vn pi teplotch okolo 12 C a umstn na pl
nm slunci.

Weberbauerocereus

albus

SLOUPOVIT

Mohutn, a 5 m vysok kaktus, kter vytv im

pozantn skupiny ble otrnnch sloup. Rozvt
vuje se ji v doln sti. Jednotliv stonky vytv
ej 16-20 eber a z hndch areol vyrst
piblin 20 mkkch a vlasovitch okrajovch
trn a 4-7 silnjch trn stedovch. Oba typy
trn maj blou barvu. V kvtn zn jsou a 4 cm
dlouh, naloutl. Kvty jsou dlouh a 10 cm
a piblin stejn irok, vydr oteven nkolik
dn a noc. Maj blou nebo svtle rovou barvu.

170

Od bze vtven, do 2 m vky rostouc kaktus,

jeho nejsilnj vhony mohou bt a 15 cm i
rok. Stonky jsou rozdleny asi na 18 eber
a z velkch vlnatch areol vyrst 5-7 silnch
a do rznch stran vyfrench trn a ada drob
nch, kter rovnomrn obklopuj areolu. Kvty
se objevuj v horn sti stonku, jsou zelenav,
vnj lstky jsou asto zbarveny dohnda, stejn
jako jemn vlasy, kter zabaluj poupata a pozdji
kvtn trubku. Plodem je olivov zelen bobule,
irok asi 2 cm.
Druh roste v jinm Peru na lokalitch spolen
s druhy rod Browningia a Corryocactus ve velmi
suchch, poutnch oblastech s minimln dopro
vodnou vegetac. dol Chala, kde se nachz, je
asi 800 m n. m. Ve sbrkch byl roziovn tak
pod sbrovm slem KK 545. I kdy se jedn
o zajmav a elegantn kaktus, jeho zastoupen ve
sbrkch nen pli ast. Aby mohl dorst vt
ch rozmr, potebuje patin velkou pstebn
ndobu, pln slunce, chladn zimovn, propustn
substrt a velmi mu prospv pihnojen komplex
nm typem hnojiva, proveden 2-3 x za seznu.
Trixanthocereus blossfeldiorum, detail kvtu

Weberbauerocereus

raubii

Weberbauerocereus albus

SLOUPOVIT
Pomrn vysok kaktusy s vkou a 5 m, kter
se vtv z nzkho kmnku. U bze jsou jednotliv
vhony a 15 cm irok a na pici maj prmr jen
asi 8 cm. Otrnn je edav, na nejmladch s
tech a doluta. Okrajov trny jsou krtk (1 cm),
stedov trny mohou dorstat dlky a 6 cm. Kv
ty jsou zce nlevkovit, 10 cm dlouh, okvtn
lstky krmov hnd, vnj okvtn lstky fia
lov. Zral plod m ervenohndou barvu.
Druh se vyskytuje v jinch oblastech Peru, neda
leko msta Nazca, kde roste v nadmoskch v
kch 1 000-2 000 m. V minulosti byla popsna
jet jedna varieta, a to W. rauhii var. laticornus,
co je ovem pouh synonymum zkladnho
druhu, jeliko tyto rostliny nevykazuj dostaten
odlin znaky pro uznn statutu variety. Ve sbr
kch se s tmto kaktusem setkme velmi vzcn,
co nen zpsobeno njak obtnou kulturou, ale
menm zjmem ze strany kaktus a tak mini
mln nabdkou semen, jimi se druh nejlpe roz
mnouje. Men rostliny ve sbrkch toti zprvu

netvo tolik odno, aby se dalo potat s inten

zivnjm vegetativnm rozmnoovnm. To pi
chz v vahu pouze tehdy, odstranme-li maten
rostlin vrchol; potom se na porannm mst vy
tvo nkolik odno.

Weberbauerocereus horridispinus

Weberbauerocereus rauhii

171

Weberbauerocereus seyboldianus

Weberbauerocereus
seyboldianus
SLOUPOVIT
Jak se zd podle poslednch pozorovn z prody,
d se tento druh adit do tsnho pbuzenstva
s W. weberbaueri. Stonky i otrnn jsou si po
mrn podobn. Li se jen ve stavb kvtu, kter
m jen 1 cm zkou kvtn trubku. Cel kvt je
dlouh a 8 cm, svtle karmnov erven.
Dokonce i dokldan lokalita je pomrn blzko
nalezit W. weberbaueri. Tento druh se m vy
skytovat u sopky Chachani tak nedaleko Are
quipa v Peru. S pstovnm je to stejn jako
u ostatnch zstupc rodu, ale zd se, e tento
druh existuje spe jen jako vsledek taxonomick
prce pn C. Backeberga a W. Rauha, ne jako
realita.

Weberbauerocereus weberbaueri

172

Weberbauerocereus
weberbaueri

Weberbauerocereus weberbaueri, detail kvtu

SLOUPOVIT
Keovit rostouc kaktus s maximln vkou
okolo 4 m a kou jednotlivch stonk 6-10 cm.
Jsou rozdleny na 15-22 ostrch eber. Stonky
jsou vrazn otrnn zpotku ervenavmi, po
zdji lutohndmi trny. Z nich 6-8 stedovch
trn dorst dlky do 6 cm a trny okrajov, tch je
piblin 20, jsou dlouh asi 3 cm. Velk trycht
ovit kvty jsou pokryty upinami a tmavmi
chlupy, okvtn pltky maj zvltn blohndou
barvu. Plodem je 4 cm irok lutooranov bo
bule se zelenmi upinami.
V prod lze tento kaktus objevit v jinm Peru,
na lokalitch ve vkch 2 400-3 000 m n. m. ne
daleko sopky Misti u msta Arequipa. Kvli svm
rozmrm nepat mezi asto pstovan kaktusy.
Jinak je jeho kultura pomrn nenron a vya
duje podobn oetovn jako ostatn vysokohor
sk druhy z Jin Ameriky. Velmi dobe prospv
ve vt pstebn ndob nebo pmo vysazen do
voln pdy ve sklenku. I tak ale kvete a ve vy
sokm vku.

Wittia amazonica
PEVISL

Epifyticky rostouc druh. M listovit ploch

stonky, kter vytvej rozloit keky, jejich v
hony asto i pevisaj. Tyto vhony jsou obvykle

do 0,5 m dlouh a asi 5-8 cm irok s mrn zvl

nnmi okraji. Rovofialov kvty se objevuj na
konci nejmladch vhon a vyrstaj bhem ce
lho lta a do pozdnho podzimu. Jsou 2-3 cm
dlouh a zstvaj oteven pes den i v noci.
V prod pomrn vzcn druh, kter se vysky
tuje v tropickch lesch Peru, kde roste ve stnu
korun strom pichycen pmo na ke nebo v roz
sochch. Nen mnoho kaktus, kte by se jm
mohli pochlubit. Je to koda, protoe se jedn
o elegantn a netradin kaktus. Pi kultivaci mu
sme vychzet z podmnek, kter m v prod,
a proto mu vyhovuje mrn kysel substrt a po
nkud stinnj stanovit. Teploty pes zimu ne
maj klesat pod 15 C.

Wittia amazonica

173

4. Bolvie
Druhov pestrost bolvijskch kaktus v ledasem
snese srovnn s Mexikem. Bolvie je sice rozlo
hou jen asi polovin, ale z hlediska kaktusov
flry je neobyejn pestr. M rozlohu piblin
2
1 098 tis. km , zatmco Mexiko se rozkld na
2
ploe 1 972 tis km , a jej vysok nadmosk
vka je zpsobena ptomnost masvu Cordillera
Rel s nejvy horou Illimany (6 882 m n. m.).
Vchodnm smrem se nadmosk vka po
stupn sniuje, a nakonec pad do oblasti Gran
Chaco. Kaktusy rostouc v Bolvii vykazuj neu
vitelnou pestrost a variabilitu v rmci druhu,
resp. populac na jednotlivch lokalitch. Tento
fenomn je charakteristick pro mnoho rod po
chzejcch prv z Jin Ameriky, ale bolvijsk
rod Sulcorebutia je typickm pkladem. Na jed
nom jedinm kopci je mon spatit rostliny dlou
hotrnn, krtkotrnn, erven, oranov i do
konce lut kvetouc - a to vechno jsou zstupci
jednoho jedinho druhu. Nen proto divu, e se
v minulch letech vytvela cel ada neopodstat
nnch popis, kdy autoi neznali pomry na sta
noviti a popis uinili pouze podle materilu za
slanho do Evropy i USA. Krom sulkorebuci je
pro Bolvii typick ada dalch zajmavch rod,
kter jsou v tto zemi zastoupeny mnoha druhy.
Konkrtn se jedn o rody Echinopsis, Lobivia,
Parodia, Weingartia. Rostou zde i krsn sloupo
vit kaktusy z rod Cleistocactus, Corryocactus
nebo Oreocereus.
Bolvijsk kaktusy se vyskytuj asto v nadmo
skch vkch okolo 3 000 m a pat tedy k typic
km vysokohorskm druhm (s tm je tak nutn
potat pi pstovn v kultue). Na tchto lokali
tch rostou vtinou s velmi sporou doprovodnou
vegetac, vystaveny intenzivnmu slunenmu z
en a dosti nzkm teplotm, pedevm v dob ve
getanho klidu. Jejich kultura v evropskch pod
mnkch je pomrn dobe zvldnuta a jsou to
typick kaktusy snejc letnn nebo paenitn
kulturu. Kaktusy pochzejc z nhorn ploiny Altiplano rostou asto v mrnm stnu trav i jin do
provodn vegetace a teplotn rozdly v tchto ob
lastech nejsou tak velk jako ve vysokch horch.
Zstupci kaktus pochzejcch z Bolvie jsou ne
dlnou soust kad vt kolekce. Jejich neoby
ejn pestrost otrnn, habitu a tak barevn kla
kvt jsou asi hlavnm dvodem, pro jsou stle
astjm zjmem mnoha pstitel. K jejich roz
en ve sbrkch pispv tak pomrn snadn
kultivace a rozmnoovn.

Cintia knizei
KULOVIT
Rostliny byly pomrn dlouho znm, ale k po
pisu dolo teprve v roce 1996, kdy byl ustanoven
cel nov rod Cintia, tajc doposud pouze je
din druh. Jeho stonek je mal, kulovit, jen
3-5 cm irok, lenn do vraznch, boulovitch
hrbolc. V zemi pechz v dlouh klovit koen.
Dospl exemple jsou zcela bez trn a epider
mis se na plnm slunci zabarvuje do ervena a do
bronzova. 1-2 cm irok kvty se objevuj na vr
cholu rostliny a jejich zk okvtn lstky maj
syt lutou barvu. Plodem je mal, vysychav bo
bule, dozrvajc bhem nkolika tdn. Obsahuje
1 mm velk, leskl ern semena.
Tento kaktus pochz z bolvijsk provincie Nor
Cinti, podle kter tak dostala rodov jmno.
Druhov jmno zvolil autor popisu Jan ha na
poest eskho kaktuse ijcho v Peru, K. Kn
ete. Vyskytuje se na nkolika lokalitch v blz
kosti msta Lecori ve vkch 3 000-4 000 m n.
m. Rostliny bvaj z vt sti zataeny do ka
menit zem, asto jsou i pekryty nnosy jem
nch prachovch a jlovitch stic, take jejich
objeven nen vbec jednoduch. Jeliko se druh
do kultury dostal vlastn nedvno, vtina seme
nk se pstuje na nejrznjch podnoch.
V poslednch letech se objevuj i rostliny na
vlastnch koenech; u tch musme kvli silnm
dunatm koenm potat tak s uritmi nroky
na propustnost substrtu. Vzhledem k vysokohorskhu pvodu vyaduj slunn, ale dobe vtran
stanovit. Bhem nejvtch letnch veder rost
liny vykazuj vraznou stagnaci rstu. Lze je
mnoit jak semeny, tak i zakoennm odno,
kter po oddlen z maten rostliny vytla ko
eny bhem dvou msc.
Cintia knizei

vlevo: Neocardenasia herzogiana

175

Echinopsis arachnacantha

Kvtn trubka je porostl tmavmi, jemnmi

vlasy.
Bolvijsk departament Tarija je mstem prod
nho stanovit tohoto druhu. Obv pomrn nz
kou nadmoskou vku, okolo 600 m. V souasn
dob se pstuje stle astji, ale pedevm jako
vborn podno, na ni se velmi dobe roubuje.
Ovem i jako sbrkov rostlina je velmi oblben
pro svj vrazn a nezamniteln habitus a tak
pro krsn, vonn kvty.

Frailea

chiquitana

KULOVIT

Echinopsis

arachnacantha

KULOVIT
Nkdy je tak znm pod rodovm jmnem Lobivia.
Odnoujc rostlinky rostou kulovit a do ky
jednotlivch stonk asi 4 cm, epidermis bv
tmav zelen, nkdy a nafialovl. Trny jsou pi
sedl, pavoukovit rozprosten (odtud tak dru
hov nzev arachnacantha = s trny ve tvaru pa
vouka). Kvt je zce trubkovit, piblin 5 cm
dlouh. Barva kvtu se mn u jednotlivch rostlin
od svtle lut a po tmav lutooranovou.
V prod se lze s tmto kaktusem setkat u Samaipata v departamentu Santa Cruz v Bolvii, kde
osdluje skalnat bo hor v nadmoskch v
kch okolo 2 500 m. Jeho snadn pstovn, brzk
kvtuschopnost a variabilita vzhledu z nj dl
vdn objekt zjmu kaktus. K rozmnoovn
lze pout etnch odno, ale stejn dobe rostou
i semenky z vsev.

Echinopsis

subdenudata

KULOVIT
Stonek jednotliv, ploe kulovit, dorstajc
vky asi 8 cm a ky a 12 cm. Vrazn ebra
nesou bl, vlnat areoly a z tch vyrstaj trny
pedevm v juvenilnm stadiu, dospl exemple
ji trny vbec neprodukuj. Kvt je velk, v noci
se otevrajc, vonn a m blozelenou barvu.

176

Nejastji solitrn kulovit, zdka Odnoujc

stonek, kter nedorst obvykle vtch rozmr
ne 3 cm. Je rozdlen na 24 eber, nesoucch na
hranch plstnat, tmav hnd, eliptick areoly.
Z nich vyrst 8-10 okrajovch trn a obvykle 3
trny stedov. Temeno rostliny je prolkl a v nm
se vyvjej kvty o prmru 2 cm. Cel kvt je vn
pokryt blmi vlasy a okvtn pltky maj jasn
lutou barvu. Vysychav bobule je na pici za
konena suchm zbytkem okvt.
Pvodn zmiovan nalezit je hora Divi Miserato, ale pozdji, v roce 1962, byla uveejnna dal
msta, napklad Robor a Santigo de Chiquitos
jin od San Jos v jihovchodn Bolvii. Podle
daj z nalezit vypluje rostlina spry v pskovci
a hematitovch skalch. Jeliko druh nen zcela
Echinopsis subdenudata

Frailea chiquitana

kleistogamn, vytv jen omezen mnostv se

men, co je pinou jejho malho rozen ve
sbrkch. Jeho pstovn rozhodn nen snadn.
Nutn je propustn, mrn kysel substrt a tak
pistnn v dob nejvtch letnch veder a na za
tku vegetace. Chladn zimovn za absolutnho
sucha je dal podmnkou spnho pstovn.

Stejn jako vtina gymnokalyci pat v kultue

k bezproblmovm kaktusm. Dleit je pekle
nout prvn rok od vsevu semen, kdy jsou mlad
semenky opravdu drobn. Kvtuschopn veli
kosti dorstaj za vce ne 10 let. Snej chladn
a tmav pezimovn.
Gymnocalycium cardenasianum

Gymnocalycium
cardenasian um
KULOVIT - SLOUPKOVIT

Ndhern gymnokalycium, kter je snad krsnj

jako semenek, ale i velk dospl rostliny vyni
kaj ndhernm divokm otrnnm. Vtinou do
rstaj do mrnch sloupk, vysokch asi 20 cm.
Variabilita v potu eber a otrnn je rozshl,
proto je ve sbrkch i na nalezitch mnoho zaj
mavch extrm. Vtina stedovch i okrajovch
trn bv zakivena smrem ke stonku a nejdel
stedov trny mohou dorstat a 8 cm. Blorov
kvty rostou pobl vrcholu, jsou a 5 cm dlouh
a mnohdy se patn prodraj hustm otrnnm. Po
opylen a oplozen vznik kulovit plod pokryt
drobnmi upinami, kter je pln asi 1 mm vel
kch semen.
V prod pat mezi nesmrn promnliv druhy,
proto bylo popsno tolik variet a forem. Nachz
se na mnoha lokalitch v bolvijsk provincii
Mendez v okol msta Carrizal. Roste na vyso
kch kopcch ve vkch okolo 1 200 m n. m.
177

Gymnocalycium pflanzii

Helianthocereus tarijensis

KULOVIT
Ploe kulovit stonek dorst piblin 30 cm
ky a m temn zelenou epidermis. Ploch ebra
jsou rozdlena na hrbolce, piem na kadm je
velk areola s 8 okrajovmi a jednm stedovm
trnem. Na pikch bvaj tmav, jinak maj e
dou barvu. Kvt je asi 4 cm dlouh a stejn tak i
rok. M blou barvu a ervenav jcen. Kvt je
pln fialovch nitek a lutch prank s velkm
mnostvm pylu.
V prod byl objeven na mnoha lokalitch, pi
em za typovou lokalitu lze pokldat poben
oblasti na Rio Pilcomayo u Pala Marcedo v Bol
vii. Tady toti objevil prvn rostliny Karl Pflanz,
nmeck konzul v Bolvii, kter pleitostn sb
ral rostliny a poslal je do Evropy. Dnes vak
znme lokality jak z nin, tak z hor, a to nejen
v Bolvii, ale tak v Argentin a Paraguayi.

Helianthocereus

tarijensis

SLOUPOVIT

Sloupovit kaktus, kter dorst obvykle vky

pes 1,5 m a jeho stonky maj ku a 25 cm. e
ber bv piblin 15 a nesou plstnat areoly, ze
kterch vyrst 10-17 trn, 4 stedov a ostatn
okrajov. Nejdel stedov trny dorstaj a 7 cm.
Nlevkovit kvty jsou asi 10 cm dlouh, kvtn
trubka je zabalen v hndav vat a okvtn lstky
maj svtle ervenou barvu. Plodem je kulovit
bobule, a 4 cm irok, jej duninu domorodci
pojdaj.
Vskyt tohoto kaktusu je udvn z bolvijskho
departementu Tarija (odtud tak druhov nzev),
kde roste nedaleko Escayachi v nadmoskch
vkch okolo 3 000 m. Vsev semen nen ob
tn a mlad rostlinky zpotku velmi dobe pi
rstaj. Vt rostliny je vhodn letnit a poskytnout
Gymnocalycium pflanzii

178

jim dostaten velkou pstebn ndobu. Velmi

dobe prospvaj, pokud jim nkolikrt bhem
roku doplnme iviny komplexnm typem hnojiva.

Hildewintera

aureispina

PEVISL
U bze Odnoujc kaktus, jeho stonky pevisaj.
Mohou bt a 1,5 m dlouh a pouze 2,5 cm i
rok. Zlatav lut trny jsou velmi hust, zvlt
pak v kvtn zn, take skoro zakrvaj 16 eber
i svtle zelenou barvu pokoky. Kvty vyrstaj
z mladch parti stonku a jsou mrn zygomorfn.
Okvtn lstky maj ndhernou rovofialovou
barvu, stejnou jako tyinky, ze kterch n lut
blizna.
V prod byl nalezen pomrn nedvno (1958).
Roste na kolmch stnch a skalnch pevisech
u Agua Clara v bolvijsk provincii Florida. Oblibu
pstitel si bezesporu zskal ponkud odlinm
charakterem rstu, ale tak krsnm otrnnm,
kter je ve vraznm kontrastu s barvou kvt. P
stovn nedl problmy. Je vhodn rostlin dopt
monost pevisat, umstit ji do zvsnho kvtine
pod polici ve sklenku nebo pes lto ven. Mnoen
jak semeny, tak i vegetativn zkovnm.

Hildewintera aureispina

v prmru a po oplozen se mn v kulovit, asi

8 mm irok plod.
Dr. Erich Werderman udal jako lokalitu ni po
lohy v okol hlavnho bolvijskho msta La Paz,
konkrtn dnes ji soust msta Challapampa.
Tuto lobivi lze doporuit vem pstitelm. Za
tenky pekvap svm jednoduchm pstovnm
a zkuen kaktuse pot krsou svch kvt.
Nutn je chladn pezimovn s teplotami nimi
ne 10 C. Pokud by se teploty pehouply nad tuto
hranici, me dojt, zvlt pak v pedja, k de
formaci rostlin vlivem rstu bez dostatku svtla rostliny maj tendenci se velmi brzy probouzet,
co plat obecn pro cel rod.

Lobivia ferox
KULOVIT

Pkn a zajmav lobivie, jej stonek vtinou

odnouje, ale vzcn me bt i jako solitra;
bv a 5 cm irok, kulovit, se svtle zelenou
pokokou, ve st se mrn vytahujc do sloupku.
Vraznch eber je 13-15 a z malch areol vy
rst 3-7 okrajovch trn, u nkterch exempl
se objevuje i jeden trn stedov, a 4 cm dlouh.
Rov nebo svtle karmnov kvt m asi 4,5 cm

Jeden z nesmrn variabilnch taxon, kter se ve

sbrkch pstuje pod nejrznjm oznaenm,
mimo jin tak jako Lobivia ducis-pauli. Stonek
je pomrn velk, 30-50 cm vysok pi ce
okolo 25 cm. Ve st maj nejvt exemple
25-30 eber. Z areol vyrst 10-14 okrajovch
trn, dlouhch 3-7 cm a 2-5 stedovch trn,
kter u nejkrsnji otrnnch jedinc dorstaj
dlky neuvitelnch 18 cm! Kvt vyrst
z boku rostliny, je 9-11 cm dlouh a pi plnm
oteven a 8 cm irok. Barva me bt ist
bl, ale nejastji je s rovm ndechem nebo
svtle rov. Plodem je kulovit bobule, irok
asi 2 cm.
Promnlivost tto lobivie je do znan mry dna
obrovskm arelem vskytu, thnoucm se z bol
vijsk provincie Oruro a po msto Tupiza v sou
sedn provincii Potos. Je pro ni vhodnj mrn
pistnn stanovit ne pln slunce a v kadm
ppad d pednost paeniti nebo letnn ped
pehtm prostedm sklenku. Vsev semen nen
obtn, ale semenky dorstaj do kvtuschopn
velikosti pomrn pozd, zhruba za 10 let.

Lobivia backebergii

Lobivia ferox

Lobivia

backebergii

KULOVIT

179

Lobivia tiegeliana

Lobivia

tiegeliana

KULOVIT

Kulovit stonek roste vtinou solitrn, ale exis

tuj i rostliny, kter mrn odnouj. Maximln
velikost bv okolo 7 cm a odnoe jsou vtinou
men ne matesk rostlina. Okrajovch, pileh
lch trn bv a 15, stedov obvykle 1-3, vti
nou tmav ne trny okrajov. zce trychtovit
kvt m dlouhou trubku a je irok asi 4 cm. Jeho
barva varruje od purpurov pes fialovoervenou
a vzcn se vyskytuj i rostliny s kvty blmi.
Neocardenasia herzogiana

Oblast vskytu, kde lze tento kaktus najt, se na

chz v okol msta Tarija v jin Bolvii. Zde
roste v nadmoskch vkch 2 000-2 500 m.
Pstovn v kulturnch podmnkch je velmi
snadn. Rostlina dobe prospv na vlastnch ko
enech a lze ji rozmnoovat jak odnoemi, kter
koen u na matesk rostlin (u typ vytvej
cch odnoe), tak vsevem. Semenky velmi
dobe rostou a kvetou ji za 3-5 let. I dospl
rostliny maj radji mrn pistnn ne slu
nen pal.

Neocardenasia

herzogiana

SLOUPOVIT

A 10 m vysok sloupovit kaktus, vytvejc

v dosplosti siln devnat kmen. 6-7 eber je na
hranch porostlch velkmi areolami a z nich tr
a 18 cm dlouh devit trny. Kvtn areoly pipo
mnaj Vlnat beztrnn areoly u rodu Neo
raimondia, ale podle autora popisu se od nj li
u a dlouze otrnnou kvtn trubkou. Kvt je asi
7 cm dlouh, okvtn lstky erven, soubor tyi
nek smetanov bl barvy. Plodem je vejit du
nat bobule, dlouh a 6 cm.
Druh se v prod vyskytuje ve dvou bolvijskch
provincich Cochabamba a Chuquisaca, kde roste
na strnch kopc v nadmoskch vkch okolo
2 000 m. Ve sbrkch se kvli svm rozmrm p
stuje pouze vjimen. Mal semenky vak vy
padaj velmi pkn a nikdo nemus mt strach, e
by ho 20 let star rostliny vytlaily ze sklenku.
Nutn je chladnj pezimovn a dostaten
velk pstebn ndoba.

180

Neocardenasia herzogiana, mlad rostlina

podivu mn, i kdy je pomrn nenron. Ke

zdrnmu rstu a vvoji potebuje dostatek slunce
a erstvho vzduchu, take mu vyhovuje i letnn
s pstekem proti vytrvalm dem, pichzej
cm ke konci vegetan sezny. Vsev semen je je
din zpsob zskn dostatku novch jedinc. V
sevy je vak nutn chrnit ped plinm palem.

Oreocereus

celsianus

SLOUPOVIT

Neowerdermannia

vorwerhii

KULOVIT

Rod byl vytvoen pro tento, doposud jedin

znm drah, ovem nkte autoi jej ad do rodu
Weingartia. Kulovit stonek bv a 8 cm irok
a je rozdlen na obvykle 16 eber, rozdlench na
hrbolce. Areoly jsou umstny v zezech mezi hrbolci a vyrst z nich 10 okrajovch a jeden ste
dov, hkovit zakonen trn. Kvty vyrstaj
v tsn blzkosti vrcholu a maj blou nebo svtle
rovofialovou barvu. Plod obsahuje jen mal
mnostv semen.
Typicky vysokohorsk druh z bolvijskch hor,
kde roste v nadmoskch vkch tsn pod hra
nic 4 000 m. Roste v kamenitm ternu bez krytu
doprovodn vegetace. Ve sbrkch se pstuje ku

Sloupovit rostouc druh se stonky vysokmi

okolo 2 m, pi ce jednotlivch vtv 8-12 cm.
Nevytv vrazn kmen a rozvtvuje ji od bze.
Z ovlnch areol vyrstaj jednak okrajov trny
(7-9), stedov trny (1-4), ale tak dlouh bl
vlasy, kter rostlinu tm zahaluj. Kvty se ob
jevuj v blzkosti vrcholu a maj rovoervenou
barvu. Plodem je vysychav bobule, ve kter jsou
semena voln uloena.
Vyskytuje se na jihu Bolvie a jeho arel rozen
zasahuje i na argentinsk zem. Roste pomrn
vysoko v horch a jeho nejblim pbuznm je
zejm O. trollii, kter se mu podob nejen habi
tem, ale i generativnmi orgny. Rozmnoovn
a pstovn je velmi snadn a neli se od jinch
cereus z Jin Ameriky. Dky blm dlouhm
vlasm jsou semenky ji druhm rokem od v
sevu velmi dekorativn. Kvt se ve sbrkch do
kme jen vjimen.
Oreocereus celsianus

Neowerdermannia vorwerkii

181

Oreocereus neocelsianus

lutou bliznu. Plodem je kulovit bobule otevra

jc se pi bzi.
Lokalit, kde je mon druh najt, existuje cel
ada a thnou se od jin Bolvie a po severn Ar
gentinu. Pstovn nen nron; jeliko se jedn
o vysokohorsk rostliny, lze jim dopt letnn
pod irm nebem, pouze s pstekem chrncm
je ped dlouhotrvajcmi deti. Vsev semen je
vhodn provdt brzy na jae do vsevnch apa
rt pod zivky, aby rostliny mohly ji beze ztrt
pezimovat v chladnm prosted.

Parodia

gracilis

SLOUPKOVIT

Oreocereus

neocelsianus

SLOUPOVIT

Od bze vtven, a 1 m vysok kaktus, jeho jed

notliv vtve dorstaj ky 8-12 cm, zpotku
svtle, pozdji tmav zelen barvy epidermis.
10-17 eber nese vystoupl, eliptick areoly,
z nich vyrst 9 okrajovch a 1-4 stedov, siln
trny a velk mnostv jemnch vlasovitch trn.
Kvty jsou zce trubkovit, arlatov erven,
dlouh 7-9 cm. Npadn je dlouh nlka nesouc
Parodia gracilis

Druhov nzev gracilis znamen v pekladu

jemn nebo nn a vztahuje se k zajmavmu
otrnn a zejm i ke krsnm kvtm. Neodnou
jc stonek je zpotku kulovit, pozdji zan
rst do niho sloupku, kter je 5-10 cm irok
a 25 cm vysok. U vrcholu s blou vatou je 13-19
do spirly utvench eber. Z areol vyrst pro
mnliv poet trn - okrajovch je 14-22, jsou
5-20 mm dlouh, tenk, asto vlskovit. Ste
dov trny jsou silnj, nejastji 4-10 a maj
dlku 7-10 mm. 3-3,5 cm irok kvty maj oran
ovou nebo oranovolutou barvu. Plodem je ku
lovit bobule, obsahujc mnostv malch,
0,5 mm irokch ernch semen.
Bolvijsk departament Tarija je doposud jedinou
znmou oblast, kde se druh vyskytuje. Konkrtn
daje pak hovo o Kondom prsmyku nedaleko
samoty Alto de Espana. Zde byla sbrna nap. F.
Ritterem (FR 740) a tak A. B. Lauem (L 935).
Rozmnoovn tto parodie semeny je asi nej
vhodnj provdt Fleischerovou metodou do zavaovacch sklenic, kde maj semenky vhodn
podmnky k tomu, aby narostly do velikosti
vhodn k prvnmu pikrovn. S odrostlmi se
menky pak nen v kultue dn problm. Pro
pstovn plat stejn zsady jako u ostatnch z
stupc rodu.

Parodia

maassii

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Z mnostv rznch forem tto parodie, co jich

jen ve sbrkch koluje, by bylo mon zaloit sa
mostatnou efektn a velmi rozshlou kolekci. Sto
nek dorst do sloupku, kter je asi 20 cm vysok
a 10 cm irok. Z vraznch areol, a 4 mm v pr
mru s mnostvm bl vaty, vyrst 10-15 okra
jovch trn a 3-4 trny stedov, z nich je doln a
7 cm dlouh, ohnut, nkdy tm s hkem na
konci. Asi 3 cm irok kvty jsou sloeny z z-

182

Parodia

Parodia

maassii

kch okvtnch lstk, kter maj ervenoorano

vou barvu. Velmi jemn semena jsou irok jen
0,8 mm.
P. maassii je typicky vysokohorsk druh, rostouc
v Bolvii i v Argentin v nadmoskch vkch
okolo 3 500 m. V minulosti ji sbralo velk mno
stv kaktus a dodnes jsou v katalozch firem
uvdny semena nebo mlad rostlinky pod sbro
vmi sly FR 46, KK 957, P 237 aj. Stejn jako
vtinu parodi ji musme rozmnoovat vsevem
velmi drobnch semnek, kter sice vborn kl,
ale semenky nepirstaj nijak pekotn. Pozor
na poplen jarnm sluncem (i bhem lta sn
lehk pistnn). Vykvt zhruba a po 10 letech,
sn chladn zimovn, ale radji na svtle.

Parodia

schwebsiana

slabaiana

nho sloupku. Je obvykle 6 cm irok a 12-15 cm

vysok. Z areol roste piblin 10 okrajovch trn
a jeden trn stedov, smujc dol, asto s h
kovitm zakonenm. 2 cm irok kvty maj syt
ervenou barvu a vyvjej se na vrcholu rostliny.
V prod tuto parodii objevme na mnoha nale
zitch mezi bolvijskmi msty Sucre a Cochabamba, kde roste v nadmoskch vkch 2 0003 000 m. Osdluje kamenit svahy se trkovitmi
vchozy, kde roste vtinou ve spoleenstvu trav
a dalch suchomilnch rostlin. Mezi kaktusi je
oblbena hned z nkolika dvod. M atraktivn
kvty, piem kvtuschopn velikosti dosahuje
ji zhruba 4. rokem, a na rozdl od vtiny parodi
je vsev bezproblmov a semenky pomrn
dobe pirstaj. Podobn jako ostatn vysokohor
sk druhy d bhem sezny pednost letnn ped
nevtranm sklenkem.

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Jako mlad rostlinka se zpotku formuje kulo

vit, teprve zhruba po deseti letech zane, pede
vm v kulturnch podmnkch, narstat do mrParodia

schwebsiana

Parodia

slabaiana

KULOVIT

Velmi se podob druhu P. occulta, od n se li

menmi kvty a lutm nebo bled rovm
okvtm. Ploe kulovit stonek je irok pouze
3-7 cm a je rozlenn na 12-15 nevraznch e
ber, kter jsou rozpadl na vrazn hrbolce. 8-14
okrajovch trn je edivch, krtkch a 1-4 trny
stedov jsou dlouh do 1 cm. Kvty maj prmr
asi 1 cm a vrazn von po hokch mandlch. Vy
obrazen rostlina pat k extrmn krtce otrnnm exemplm.
Druh byl popsn teprve v nedvn minulosti
a o jeho opodstatnnosti se ji nyn vedou diskuse.
Je to promnliv taxon, kter roste nedaleko
Cieneguillas v Bolvii. Rostliny rostou v rozdrobe
nm bidlicovm podkladu, kde doprovodnou ve
getaci tvo pouze Weingartia fidaiana. Do sbrek
zatm pli nepronikla, ale d se pedpokldat, e
v kultue nebude odlin od bnch parodi.

183

Quiabentia pflanzii

ovem nen nijak nron, jen musme potat

s teplejm pezimovnm a tak s obasnou zliv
kou i bhem zimnch msc.

Rebutia

albiareolata

KULOVIT

Quiabenta pflanzii
KEOVIT

Velmi pbuzn rod rodu Pereskia, ze kterho byl

tak pozdji vylenn. Z hlediska vvoje eledi
Cactaceae stoj kdesi na pomyslnm zatku.
Roste keovit, doposud m zachovny dunat
listy, dlouh asi 4 cm, a z areol vyrstaj a 6 cm
dlouh edobl trny. Kvty jsou a 5 cm irok,
rov.
Q. pflanzii se vyskytuje v keovitch formacch
Bolvie, a jak udvaj autoi, typovou lokalitou
jsou msta 50 km po proudu eky z Villamontes.
Ve sbrkch pat spe k raritm. Jej kultura
Rebutia albiareolata

184

Mezi rebuciemi pomrn nov druh, kter byl po

jmenovn podle ble plstnatch areol, typickch
pro tyto rostliny. Vtinou vytv jednotliv
stonky, ale stv se, e v kultue i mrn odnouje.
Okrajov trny vyrstajc z areol pokrytch krtkou
vatou jsou 6-10 mm dlouh a je jich obvykle 10-14.
Stedov trn je tu a dlouh 8-15 mm. Kvty vy
rstaj ze spodn sti rostliny, maj dlouhou kvtn
trubku a pi plnm oteven jsou a 3 cm irok.
Plodem je vysychav bobule, kter se pozdji zcela
rozpad a uvoluje drobn ern semena.
Byla nalezena v Bolvii Mezi Arque a Patcaya
a v evropskch sbrkch ji kaktusi znaj nap. pod
polnm slem FR 761. Pstovn je stejn snadn
jako u ostatnch rebuci. Snese i pln slunce, ale
mrn stn j tak nevad. Vyaduje propustn,
mrn kysel substrt. Mnoen semeny je jedno
duch a semenky kvetou ji tet rok od vsevu.

Rebutia heliosa
SLOUPKOVIT
Pekrsn kaktus, jednak svm otrnnm, ale tak
ndhernmi kvty. Vytv sloupkovit, mrn Od
noujc stonky s epovit vyvinutm koenem.
Stonky jsou asi 2 cm irok a 4-5 cm vysok, po
naroubovn i vy. Nenpadn ebra jsou rozd
lena na mal bradavky, zakonen podlouhlou
areolou s hndou plst. Rostliny vytvej pouze
jemn, okrajov trny, dlouh 1 mm, pimknut
ke stonku (tzv. pektintn otrnn). Asi 4 cm i
rok kvty maj oranovou barvu a autor popisu
Werner Rausch zvolil nzev heliosa prv podle
barvy kvt, protoe barvou pipomnaj vychze
jc slunce (heliosus znamen v etin slunen).
Rostlina byla objevena v roce 1968. Roste mezi
bolvijskmi msty Tanja a Narvaez, ve vkch
okolo 2 500 m n. m. Od zkladnho druhu byly
popsny jet dv variety z izolovanch nalezi R. heliosa var. condorensis a R. heliosa var. caja
sensis. Pravokoenn rostliny nerostou pli
rychle, ale podobaj se svm habitem vce rostli
nm v prod. Roubovanci vytvej mohutn,
hodn Odnoujc trsy, kter jsou ponkud nety
pick. Doporuujeme tedy pravokoennou kulturu
v propustnm substrtu, chladn zimovn na
svtle a brzk probuzen rostlin do vegetace. Kv
tuschopn velikosti dosahuj za 3-5 let.

Rebutia heliosa

Rebutia heliosa
var. condorensis
SLOUPKOVIT
Taxon podobn zkladnmu druhu, v prod tvo
c poltovit trsy. V kultue tak odnouje
a jednotliv stonky jsou 3-4 cm vysok a stejn
tak irok. Od zkladnho druhu se li delm
a hustjm otrnnm a kvty s obvykle krat
kvtn trubku a zbarven spe do ervena.
Tato varieta byla objevena v okol prsmyku Abra
Condor, kter se nachz v bolvijsk provincii
Rebutia heliosa var. condorensis

Rebutia mixticolor

Tarija, v nadmosk vce piblin 2 500 m.

Podle jmna nalezit zskala varieta tak nzev
condorensis. Jeliko rostlina vytv epovit,
dunat koeny, je nchyln na uhnit pedevm
bhem letn stagnace rstu. Mnome jak vse
vem semen, tak oddlovnm odno, kter snad
no zakoeuj na istm perlitu po asi tdennm
zaschnut na stinnm mst. Roubovan rostliny
dorstaj nepirozench rozmr. Nejkrsnj
jsou tvrd pstovan pravokoenn rostliny, kter
se velmi podobaj exemplm z prody.

Rebutia

mixticolor

KULOVIT
Nkte pstitel vedou tento druh pod rodovm
nzvem Mediolobivia. Ploe kulovit stonek je
v mld solitrn, teprve pozdji vytv odnoe.
Rozpad se na 11-13 nevraznch eber, dle
nch na bradavky zakonen areolou, ze kter ob
vykle vyrst 11 stedovch trn, dlouhch 37 mm. Kvt se zakld v bonch areolch a je
zajmav tm, e okvtn pltky vtinou maj
mrn svtlej okraje ne sted. Kvtn trubka je
stejn dlouh (3-4 cm) jako je ka pln rozvinu
tho kvtu.
Lokalita tohoto druhu se nachz v bolvijsk pro
vincii Tarija mezi Mendez a San Antonio, kde roste
ve spoleenstvu trav na kamenitch vchozech.
V kultue nejsou problmy s pstovnm, jen je
nutn zajistit si semena z nehybridnch rostlin.
Proto i v tomto ppad plat, e m-li bt sbrka
rostlin botanicky hodnotn, je nutn mt materil
z ovench zdroj. V evropskch sbrkch dodnes
koluje pod sbrovm oznaenm FR 1108.

185

Rebutia perplexa

Rebutia muscula
KULOVIT - SLOUPKOVIT
Mon, e ji kaktusi vedou jet pod starm ro
dovm zaazenm Aylostera muscula (Aylostera je
dnes chpna jako podrod rodu Rebutia). Pat
mezi velmi krsn kaktusy jednak svm otrnnm,
ale tak kvty. Mrn odnouje a jej jednotliv
stonky jsou zprvu kulovit, pozdji mrn sloup
kovit, irok 3-4 cm. 25-40 nevraznch eber se
rozpad na drobn bradavky, na jejich pici je
ovln vlnat areola, ze kter vyrst 30-50 trn.
Nelze je rozliit na okrajov a stedov, protoe
vechny jsou stejn dlouh (2-4 mm), maj blou
barvu a jsou nepchav. Z boku vyrstaj nd
hern svtle oranov kvty, dlouh asi 3,5 cm
a 3 cm irok.
Byla nalezena na bolvijskm zem v okol Ta
nja, Arque a Padcaya. K. Kne ji sbral u Piedra
Larga v nadmoskch vkch piblin 2 800 m;
v seznamech bv nabzena pod polnm slem
KK 842. Jej pstovn lze doporuit vem za
tenkm, kter jist neodrad pstitelskm nes
Rebutia muscula z prody

186

pchem. Po chladnm a suchm zimovn brzy

zjara vykvete ndhernmi kvty, kter kontrastuj
se sklovit blmi trny.

Rebutia

perplexa

TRSOVIT
Jedna z velmi krsnch rebuci, ale jej osud je po
nkud sloit a podle toho tak dostala druhov
jmno perplexa, kter v pekladu znamen zamo
tan, spletit. Odnoujc stonek vytv mal trsy,
piem jednotliv rostliny maj vtinou ku
2 cm. ebra se rozpadaj do nenpadnch hrbolc,
na nich jsou asi 1 mm velk areoly s 10-16 rezavolutmi trny, kter nelze rozliit na okrajov
a stedov. Krsn kvty o prmru asi 3 cm maj
rovofialovou barvu. Plodem je vysychav bo
bule s ernmi semeny.
Rostlinu objevil A. B. Lau v bonch kaonech
ptok Rio Pilaya v bolvijsk provincii Tarija.
Roste zde jednak ve sprch skal, ale tak na ka
menitch vchozech a plotnch ve spoleenstvu

Rebutia

pygmea

elegantula"

trav a mech. Cizospran druh, kter se snadno

k s jinmi rebuciemi. Je proto nutn kvty
poctiv opylovat a mt vdy minimln dv, ra
dji vak vce rostlin na opylen. Semena
ochotn kl, semenky dobe rostou a ji te
tm rokem krsn kvetou. Mnome samozejm
i oddlovnm odno. Roubovn nen nutn.
Zimovn chladn. Rostliny je poteba brzy pro
budit do vegetace, jeliko kvetou v asnch jar
nch mscch.

Rebutia

pygmea

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Nesmrn variabiln a pestr okruh rostlin, do nj

se snailo vnst podek" mnoho botanik a taxonom, ale proda v tomto ppad stle vtz.
Zaadit jednotliv rostliny do katulek" botanic

Rebutia pygmea haagei"

kho systmu je prost pli sloit. Vtinou se

jedn o rostliny s mrn sloupkovitm stonkem,
kter dorst i 8 cm pi ce obvykle 2 cm. Exis
tuj vak i men a kompaktnj typy. Tak otr
nn je velmi rozdln, stejn jako barevn kla
kvt, varrujc od svtle rov pes arlatovou
a po svtiv lutou, a co vc, asto s rozdlnou
barvou jcnu kvtu, ne jakou maj vrchn sti
okvtnch lstk.
Vechny tyto rebucie se snadno pstuj a vzhle
dem k tomu, e jejich mnoen formou odno
zcela zachovv vlastnosti matesk rostliny, do
poruujeme zaloen kolekce tchto rostlin.
Kad kaktus, kter m njak zajmav typ, se
jist rd o odno podl. Pro informaci uveme ti
odlin typy rostlin, tak jak koluj ve sbrkch.
Byly dokonce samostatn popsny, ale o jejich ta
xonomickm zaazen lze s spchem pochybo
vat: Rebutia pygmea eos", Rebutia pygmea ele
gantula", Rebutia pygmea haagei".

Rebutia pygmea eos"

187

Rebutia steinmannii

O naleziti se zmiuje Werner Rausch a uvd

jako nejkonkrtnj msto bolvijsk departement
Potos mezi msty Potos a Cucho Ingenio.
Nenron a snadno pstovateln taxon. Vhodnj
je mrn pistnn ne pln slunce, velmi dobe
sn letnn a nebo paenitn kulturu. Rozmno
ovn je mon jednak semeny, ale tak odno
emi, kter mnohdy zakoeuj ji na maten
rostlin.

Rebutia

torguata

SLOUPKOVIT

Rebutia

steinmannii

SLOUPKOVIT
Nesmrn variabiln taxon, kter si je ve svch kraj
nch formch mlo podobn. Rostlina na obrzku
svm habitem pomrn dobe odpovd popisu z
kladnho druhu. Stonky rostou sloupkovit do
vky 3-5 cm pi ce 1-2 cm. eber je 8-10. Trny
pouze okrajov, v potu 8-11, asi 1 cm dlouh. ervenooranov kvt m v prmru asi 2 cm.
Vyskytuje se v Bolvii mezi Oruro a Cochabamba, a to i v nadmoskch vkch okolo
4 000 m. Ve sbrkch se vyskytuje pomrn asto
a jej pstovn je velmi snadn. Dodnes koluj
mezi kaktusi rostliny oznaovan jako R. euca
liptana (FR 340, KK 971), kter je tak pouhou
nalezitn formou R. steinmannii.

Rebutia steinmannii
f. costata
SLOUPKOVIT
Tento taxon byl pvodn popsn jako samostatn
druh R. costata, ale podle naeho mnn se jedn
o velmi pbuznou rostlinu, kter se li jen vraz
njmi ebry, vce stlaenm stonkem a kvty
s vtinou kulat zakonenmi okvtnmi pltky.
Stonky jsou asi 2 cm vysok, Odnoujc a po ase
mohou vytvoit mal poltovit trs. Z areol vy
rstaj pouze okrajov trny, tenk a nkdy i zpro
hban. erven kvt m pomrn dlouhou
trubku (2 cm), irokou a 3 cm. Plodem je vysy
chav bobule, kter se po ase rozpad a uvoluje
drobn hndoern semena.

188

Mal, elegantn rostlinka sloupkovitho vzrstu,

jej jednotliv stonky dorstaj obvykle 3-4 cm
vky (ve sbrkch vce) pi ce asi 1,5 cm. Vy
tv mal trsy, piem kad stonek je rozdlen
na 8-10 nevraznch eber. Z hustch areol vy
rst 6-10 drobnch trn, dlouhch jen 2 mm.
Ndhern oranovolut kvt je irok a 3 cm.
Rostlina byla roziovna pod polnm slem
FR 1117, kterou do kultury zavedl F. Ritter. Tyto
rostliny se vyskytuj v bolvijsk provincii Potos
u Sud Chicos a Mal Paso. Mezi kaktusi nen p
li rozena, co je velk koda. Rozmnoovat ji
lze jak vsevem semen, tak tak odnoemi. Vya
duje chladn pezimovn a vasn probuzen.

Stetsonia coryne
SLOUPOVIT

Dal z velkch stromovch kaktus, kter ve sv

domovin dorst vky a 8 m. Vtv se ji od
bze a devnatjc kmen me mt prmr a
Rebutia steinmannii f. costata

Rebutia torguata

40 cm. Modrozelen nebo zelenoed stonky jsou

irok asi 10 cm a rozpadaj se na piblin 9 hrbolnatch eber. Z areol vyrst 6-9 okrajovch,
asi 3 cm dlouhch trn a jedin trn stedov, kter
dosahuje dlky a 8 cm. Vykvt dlouhm kvtem
s upinatou trubkou; otevr se v noci. Pozdji se
mn v plod, pln drobnch ernch semen.
Vskyt druhu je udvn z pomez argentinsko-bolvijsk hranice, z pomrn nich nadmoskch
vek mezi 1 200-1 500 m. Jako lokality jsou ud
vny Yacuiba v severn Argentin nebo Palos
Blancos v Bolvii. Roste na kamenitch svazch
hor se sporou doprovodnou vegetac. Jedn se
o velmi znm sloupovit kaktus, protoe jeho se
menky, ale i star rostliny jsou velmi atraktivn.
Pat tak ke stlmu sortimentu velkopstren,
kter je dodvn do obchod. Pro sv nenron
pstovn, rychl rst a elegantn vzhled je roz
en ve sbrkch vce ne jin a mnohdy zajma
vj sloupovit kaktusy. Kvt se v evropskch
podmnkch dokme jen zcela vjimen
u velmi starch rostlin.

Stetsonia coryne

189

Sulcorebutia alba

k epovitmu koenu jsou nchyln na zlivku

provedenou v nevhodnou dobu. Vyhovuje jim let
nn s pstekem proti dlouhotrvajcm dem.
Vhodn je i paenitn kultura. Zimujeme v chlad
nu, radji na svtle a rostliny probouzme co nej
dve na jae, jak to dovol nae pstitelsk pod
mnky.

Sulcorebutia

breviflora

KULOVIT

Sulcorebutia

alba

KULOVIT

Ndhern kaktus, jeho stonek dorst ky asi

3,5 cm. Nevrazn ebra, stejn jako edozelen
nebo ervenofialov epidermis, bvaj zcela za
kryta elegantnm blm otrnnm. Odtud tak dru
hov nzev alba = bl. Pouze okrajov trny pi
lhajc ke stonku vyrstaj z podlouhlch areol
v potu 20-25 a jsou dlouh piblin 3 mm. Kvt
vyrst z boku stonku, m intenzivn ervenofia
lovou barvu a je irok asi 3 cm. Brzy dozrvajc
plod obsahuje pomrn mlo drobnch ernch
semen.
Nalezi tto sulkorebucie bylo v poslednch le
tech objeveno velmi mnoho a odtud tak pramen
jej velk variabilita. Typov lokalita se nachz
nedaleko silnice ze Sucre do Los Alamos v bol
vijsk provincii Chuquisaca. M stejn nroky
jako ostatn sulkorebucie. Jedn se o vysokohor
sk rostliny, kter nemaj rdy prosted peh
tch sklenk bhem letnch veder. Vzhledem
Sulcorebutia breviflora

190

Zpotku roste jednotliv, teprve a star exem

ple vytvej nkolik mlo odno. Kulovit sto
nek je piblin 6 cm irok a stejn vysok,
i kdy existuj daje o rostlinch vysokch a
10 cm, nebo o opan extrmnch s vkou pouze
do 2 cm, jak uvd Crdenas. Dospl exemple
maj dunat a epovit koeny dlouh i 15 cm.
Okrajovch trn je 10-16 s variabiln dlkou od
2 do 15 mm. Stedov trn me chybt, ale mo
hou bt a 4 s dlkou okolo 1 cm. Kvty vyrstaj
z boku a jsou 2-3 cm irok. Vnj okvtn lstky
maj asto stedov prouek zbarven do ervena
i do hndozelena, ostatn okvtn lstky maj jas
nou tmav i svtle lutou barvu.
Dal z bolvijskch kaktus, kter roste v depar
tementu Cochabamba v kopcch v okol Rio Caine, piblin 10 km jihovchodn od msta Capinota v nadmoskch vkch asi 2 000 m. Typov
sbr pochzejc od Crdenase byl oznaen jako
Crd. 6140 a takto se rozil i do sbrek. Mezi
kaktusi pomrn mn rozen druh, pitom
jeho pstovn nen nijak sloit a v zsad se ne
odliuje od ostatnch zstupc rodu.

Sulcorebutia candidae

Sulcorebutia

candidae

KULOVIT
Ploe kulovit, pomrn mlo Odnoujc kaktus.
Jednotliv stonky jsou irok a 5 cm, piem
odnoe bvaj men ne matesk rostlina. Sto
nek s tmav zelenou lesklou pokokou je rozdlen
na hrbolce zakonen podlouhlou areolou, ze
kter vyrstaj okrajov trny (15-20), pitiskl pavoukovit ke stonku. Asi 2 cm irok, trychto
vit kvty se vyvjej z boku rostliny zpravidla ve
vtm mnostv.
Nalezit tto sulkorebucie jsou roztrouena ve
vchodn sti Bolvie v provincii Ayopaya, kde
roste ve vkch od 2 500 do 2 800 m n. m. na ka
menitch svazch kopc. Vy doprovodn vege
tace tm chyb; najdeme ji vtinou ve spole
enstvu nzkch trav. Pat k mn asto
pstovanm sulkorebucim. Jej nroky se neli
od ostatnch druh. Bhem letnch veder je nutn
dkladn vtrat sklenk a omezit zlivku, aby
v dsledku letn stagnace rstu rostliny neuhnily.
Meme ji pstovat i jako roubovanou, ale rost
liny dorstaj pli velkch rozmr, netypickch
pro tento druh.

Sulcorebutia

tak tm, e m v zemi masit a epovit koeny.

Ndhern je vak jeho otrnn, sloen z jemnch
vlasovitch blch trn, o dlce a 3,5 cm. Fialo
voerven kvt vyrst z boku rostliny a jeho
ka pi plnm rozvit dosahuje piblin 4 cm.
Rostlinu je mon objevit v bolvijsk provincii
Zudaez, v blzkosti stejnojmennho msta, kde
roste na kamenitch plotnch kopc v nadmo
skch vkch okolo 2 600 m. Tato sulkorebucie
je neobyejn krsn, ale jej pstovn nen jed
noduch. Vzhledem ke svm mohutnm koenm
me po nevhodn zlivce snadno shnt, pede
vm v dob letn stagnace rstu. Tehdy jsou ve
sklencch nepjemn vysok teploty a po zalit
me dojt k podpaen rostlin. Vyhovuje j lpe
paenitn kultura anebo voln letnn s pste
kem proti trvalejm dem. Pstuje se dodnes
vtinou jako roubovan, ale jsou pstitel, kte
zvldli i jej pravokoennou kulturu.
Sulcorebutia gerosenilis

gerosenilis

KULOVIT

Pomrn dlouho znm, ale teprve v roce 2001

platn popsan druh. Jeho stonek je kulovit, do
rstajc ky asi 4 cm, Odnoujc. V prod vy
tv krsn nzk poltovit trsy. Je zajmav

191

Sulcorebutia krahnii

snait pstovat ji jako pravokoennou rostlinu,

protoe po naroubovn ztrc sv charakteristick
vlastnosti, nap. ploch rst.

Sulcorebutia rauschii
KULOVIT

Sulcorebutia

krahnii

DISKOVIT - KULOVIT
Byla popsna teprve v roce 1970 a pat mezi
velmi pkn zstupce rodu. Stonek je vtinou
jednotliv, ploe kulovit, s vkou okolo 3 cm
a kou stonku a 8 cm. Je rozdlen na 32 spirl
nch eber, kter se rozpadaj na areoly vysok
4 mm a irok 3 mm. Nerozliitelnch okrajovch
a stedovch trn je piblin 24 a maj dlku
okolo 1 cm. Jejich barva je pomrn variabiln, od
blav lut a po lutohndou. Kvtn trubka je
pokryta zelenoervenmi upinami, okvtn lstky
jsou syt lut. Asi 3 cm irok kvty vyrstaj
z boku rostliny.
Nalezit druhu se nachz v bolvijsk provincii
Caballero nedaleko msteka Comarapa, kde
roste v severn sti na Cerro Tukiphalla v nad
moskch vkch 2 300-2 500 m. Na pstovn
m stejn nroky jako ostatn sulkorebucie,
mon pat k obtnjm, ale mli bychom se
Sulcorebutia rauschii

192

Kdy byl v roce 1969 uveejnn popis tohoto

druhu, rozpoutala se pmo honba za netradin
sulkorebuci a kad ji chtl ve sv sbrce mt.
Jedn se toti o zajmavou rostlinku, kter dorst
malch rozmr, jej stonek bv obvykle jen
3 cm irok a stejn tak vysok, asto i Odnou
jc. Eliptick areoly nesou asi 10 okrajovch trn,
dlouhch 1-2 mm, pavoukovit rozprostench
a pilhajcch ke stonku. Tmav rovofialov
kvt je asi 3 cm irok, stejn tak dlouh a roz
kvt bhem dne.
Tuto sulkorebuci objevil vysoko v horch Bolvie
znm rakousk odbornk na jihoamerick kaktusy
W. Rausch, na jeho poest byl druh tak pojme
novn. Rostlinka osdluje nadmosk vky kolem
2 500 m na kopcch kolem msta Zudafiez v bol
vijsk provincii Chuiquisaca, kde roste ve spole
nosti trav a drobnch ke. V minulosti se kvli po
mrn velk vzcnosti nabzely rostliny vhradn
roubovan, dnes se naopak vtina kaktus sna
pstovat tyto sulkorebucie jako pravokoenn. Ty
sice pomaleji rostou, ale zachovvaj si svj piro
zen vzhled a neodnouj tolik jako roubovanci.
Svd jim letnn pod irm nebem, propustn
substrt a chladn pezimovn na svtle.

Sulcorebutia

steinbachii

KULOVIT
Kulovit, nkdy i Odnoujc rostlina, irok
pouze 3-4 cm. Okrajov trny jsou hebenovit
uspodny na elipsoidn areole a maj hndoer
venou barvu. Stedov trny bvaj maximln 2
a smuj od stonku. Kvty vyrstaj z boku rost
liny a jsou nlevkovit, piblin 2,5 cm irok.
Jejich barva je karmnov erven a do fialova.
Takto kvetouc rostliny byly dokonce pojmeno
vny jako S. steinbachii f. violaciflora, ale vzhle
dem k tomu, o jak promnliv druh se jedn a pi
zven faktu, e roste na stejn lokalit jako z
kladn druh, je tato klasifikace zejm zbyten.
Bolvijsk kaktus rostouc v departementu Cochabamba nedaleko msta Arani v nadmoskch v
kch okolo 3 000 m. Pstovn je podobn jako
u ostatnch vysokohorskch sulkorebuci, to zna
men pln slunce, dostatek erstvho vzduchu
a bhem lta letnn. Rozmnoovn bu vsevem
semen, nebo zakoeovnm odno.

Sulcorebutia tuberculata-chrysantha

Sulcorebutia steinbachii

Sulcorebutia

swobodae

KULOVIT
Ploe kulovit stonek dorst obvykle ky okolo
4 cm a je rozdlen na 20 spirlovitch eber. Are
oly jsou pokryt lutohndou plst a vyrstaj
z nich trny, kter nelze rozliit na okrajov a ste
dov. Jejich poet se pohybuje okolo 30 a dlka
kols od 1,2 cm do 2 cm. 3-5 cm dlouh kvt se
zakld na bonch areolch, m rovou i ro
vofialovou barvu.
Lokality se nachzej v bolvijskm departementu
Cochabamba v provincich Mizque a Campero,
kde roste v nadmoskch vkch 2 800 m mezi
msty Aiquile a Mizque. Pro pstovn plat tot,
co pro ostatn vysokohorsk druhy sulkorebuci.
Nutn je svtl stanovit, dostatek erstvho
vzduchu, emu vborn odpovd paenitn kul
tura. Mon je i letnn pod irm nebem, ale je
nutn ji chrnit ped dlouhotrvajcmi deti stSulcorebutia swobodae

kou ze skla nebo polykarbontu. Substrt mus

bt dostaten propustn, minerln, neutrln i
mrn kysel. Chladn a absolutn such zimo
vn radji na svtle je zrukou bohat nsady
kvt v pt sezn. Mnome vsevem semen.

Sulcorebutia
tuberculata-chrysantha
KULOVIT
Vyobrazen rostlina je vlastn extrmn for
mou Sulcorebutia steinbachii, co je nesmrn
variabiln taxon, kter doposud prochz taxonomickm hodnocenm bez valnho spchu.
Rostliny jsou variabiln nejen v morfologickch
znacch, ale tak generativn orgny jsou dosti
promnliv. Rostlina na obrzku je specifick
tm, e m id otrnn a pedevm tm, e
kvete lut. V minulosti byl tento typ vyprepa
rovn z nkterch populac a byl popsn jako sa
mostatn druh Sulcorebutia tuberculata-chry
santha. To ovem neodpovd realit na
jednotlivch stanovitch, kde rostliny kvetou
celou barevnou klou. V knize ho uvdme sa
mostatn proto, e se doposud v nkterch sbr
kch vede pod tmto oznaenm.
Tuto sulkorebuci najdeme asi 50 km vchodn od
msta Cochabamba v Bolvii, odkud se jej arel
thne jihovchodnm smrem cca 150 km. Ve
sbrkch pat k pomrn rozenm kaktusm.
Plat pro ni tot, co pro ostatn zstupce rodu.
V souasn dob zanaj vznikat kolekce specia
lizovan pedevm na sulkorebucie s ovenm
pvodem. Prv u tchto taxon je udan msto
vskytu mnohdy dleitj ne nzev piazen
botanickou vdou.

193

Sulcorebutia verticillacantha

Teprve pak m kolekce i patinou botanickou

hodnotu, protoe rzn pojmenovan rostliny
zdaleka nemus odpovdat jejich botanickmu za
azen a pvodu. Pstovn shodn jako u ostat
nch vysokohorskch zstupc rodu.

Tephrocactus

bolivianus

TRSOVIT

Sulcorebutia

verticillacantha

KULOVIT
Velmi variabiln taxon, z jeho nalezitnch forem
lze vytvoit pestrou kolekci miniaturnch kaktus.
Stonek je v prod kulovit, ve sbrkch se mrn
vytahuje do sloupku, v kadm ppad je vak
mal, jen asi 3 cm irok. M tmav zelenou epi
dermis a vytv nkolik odno. Z podlouhlch,
asi 4 mm dlouhch areol vyrst 12-14 pouze
okrajovch trn, kter pilhaj ke stonku. Z bo
nch areol vyrstaj olivov zelen nebo hnd
poupata. Kvty jsou 4 cm dlouh i irok a jejich
vnitn okvtn pltky maj ervenou, fialovou, ale
i oranovou barvu. Plodem je 4-6 mm velk, vej
it bobule.
Nalezit zkladnho druhu jsou udvna z bol
vijskho departamentu Cochabamba, z provincie
Arque, kde roste mezi Estacin de Bombeo a Sayari na kamenitch svazch s velmi sporou dopro
vodnou vegetac, v nadmoskch vkch 3 6003 900 m. Tato sulkorebucie byla pozorovna
v prod ji mnohokrt, ale typov exemple ne
sly sbrov oznaen FR 752a. Ve sbrkch pat
k velmi astm zstupcm a stejn jako u ostat
nch sulkorebuci plat, e je velmi vhodn do
sbrky zaazovat rostliny se znmm pvodem.
Tephrocactus bolivianus

Dve uznvan druh je dnes azen jako pouh sy

nonymum k T. pentlandii. Jedn se o krajn, kom
paktn formu s krsnmi zlatooranovmi kvty.
Jeho nleitost ke zmiovanmu druhu je vak ne
zpochybniteln. Tak jeho arel vskytu je to
ton s rozenm T. pentlandii.
V na knize uvdme tento nzev proto, e ada
kaktus m druh dodnes azen pod tmto ozna
enm.

Tephrocactus

pentlandii

TRSOVIT
Kaktus vytv kupovit, hust nahlouen stonky
sloen z jednotlivch pomrn drobnch, kulovi
tch lnk, dlouhch jen asi 3 cm. Glochidie jsou
nepatrn, trny mohou bt a 8 cm dlouh, obvykle
jsou vak krat. Krtce trychtovit kvty maj
lutou barvu a jsou tsn pisedl, take ze shluku
lnk takka nevystupuj. Nkte cestovatel po
pisuj i erven kvetouc jedince z lokalit.
Nalezit se nachzej vysoko v bolvijskch ho
rch, nap. nedaleko Tupiza v nadmoskch v
kch okolo 4 000 m, i kdy existuj lokality z v
razn nich oblast, nap. sbry oznaen KK
1556 Tupiza - Villazon 2 800 m n. m. Z pstova
nch tefrokaktusu se tento objevuje nejastji. Sa
motn pstitelsk technika a rozmnoovn vege
tativnm zpsobem nein velk pote, ale
pinutit rostliny ke kveten je dosti sloit. Zejm
jedinm zpsobem jak toho doshnout je poskyt
nout rostlin co nejvce pmho slunenho z
en v lt pod irm nebem, velmi chladn pezi
movn a dostaten velkou pstebn ndobu pro
vytvoen bohatho koenovho systmu.

Trichocereus

tacaquirensis

SLOUPOVIT
Sloupovit rostouc kaktus, jeho nejvy stonky
jsou a 2,5 m vysok. Okrajov trny jsou krat
ne stedov, kter dorstaj dlky a 8 cm. Kvty
maj dlku piblin 20 cm, jsou bl a rozkvtaj
bhem dne.

194

Tephrocactus pentlandii

Vyskytuje se v Bolvii nedaleko Tacaquira, kde ho

tak sbral K. Kne a mezi pstitele ho rozil
pod sbrovm slem KK 1092. Jeho sbry po
chzej z nadmoskch vek okolo 3 000 m. Pat
mezi vzcn pstovan cereusovit kaktusy
a v kultue ho spe uvidme ve sbrkch botanic
kch zahrad ne v kolekcch amatrskch psti
tel. Rozmnoovn semeny nein problmy,
v vahu pichz i zakoeovn odno. Zimovn
v chladnu a je mono i beze svtla.

otrnnm, sloenm z vtho mnostv jemnch

lutohndch trn, kter vyrstaj z kad areoly.
V sti stonku, kter produkuje kvty, se formuje
hnd, a 40 cm dlouh laterln ceflium z jem
nch rezavch ttin. V noci se otevrajc kvty
maj smetanov blou barvu a jsou irok asi 6 cm.
O mst vskytu panuj mrn dohady, ale daje,
kter zveejnil C. Backeberg, jsou zejm sprvn.
V. guentheri se m vyskytovat na pomrn malm
arelu v dol Rio Grande, nedaleko osady El Oro
v Bolvii (provincie Chuquisaca). Nepstuje se
pli asto, pitom je velmi pkn ji jako tlet
semenek. Pro jej kulturu je nutn dostatek pro
storu, ivn substrt a umstn na plnm slunci.
Sn chladn zimovn i v tmav mstnosti.
Kvt se v evropskch podmnkch dokme a
u starch rostlin, a to asi za dv destky let.
Vatricania guentheri

Vatricania guentheri
SLOUPOVIT

Nkte autoi ad tento kaktus do rodu Espostoa,

ale vtina kaktus ho zejm zn pod rodovm
jmnem Vatricania. Roste sloupovit a rozvtvuje
ji u bze. Nejvt jedinci dorstaj vky pes 2 m
pi ce stonku okolo 10 cm. Zajmav je svm
Trichocereus tacaquirensis

195

Weingartia knizei

a srky v tto oblasti dosahuj prmrnho ro

nho hrnu 800 mm. Ovem K. Kne zmiuje
jako oblast nlezu Bolvii mezi Aiquile a Saipina
v nadmoskch vkch piblin 2 800 m. Svj
sbr oznail jako KK 1756; takto tak koluje ve
sbrkch. Pstovn se neli od ostatnch vysoko
horskch jihoamerickch druh. Pozor na pop
len rostlin prvnm jarnm sluncem, v tto dob je
proto vhodn pstnit, ale pozdji snej pln
slunce. Vcelku vborn sn i venkovn letnn
nebo paenitn kulturu.

Weingartia

mairanana

KULOVIT

Weingartia knizei
KULOVIT
Drah byl popsn na poest eskho kaktuse K.
Knete ijcho v Pera, znalce tamn kaktusov
flry, kter je zrove objevitelem tohoto druhu.
Kulovit rostlina, kter je velmi blzce pbuzn
s W. westii. Stonek me bt a 15 cm irok, roz
dlen do okrouhlch hrbolc. Okrajovch trn
vyrstajcch z eliptickch bradavek je 10-20, pi
em patn odliiteln stedov trny jsou maxi
mln 3.
Nalezit jsou udvna mezi Tiraque a Comarapa
v bolvijskm departamentu Cochabamba, kde
roste v nadmoskch vkch 2 200-2 500 m.
Roste v porostech trav nebo v poltch mech
Weingartia mairanana

196

Systematick zaazen tohoto druhu je problema

tick, rozhodn vak pat do okruhu rostlin p
buznch s W. pulquinensis. Stonek je kulovit,
trny vyrstaj v potu 12-15 z plstnatch areol.
Ziv lut kvty se objevuj v blzkosti temene.
Tento okruh rostlin je velmi promnliv; typov
nalezit se nachz nedaleko Pulquina v Bolvii.
Informace o rostlin na obrzku jsou dosti rozpo
rupln. Jde o nlez eskho kaktuse K. Knete
a vce informac o rostlin se nepodailo zjistit.
Kne ji ve svm katalogu uvd jako W. maira
nana nom. nud. KK 1521. Pstovn je stejn jako
u ostatnch weingarti.

Weingartia

neocumingii

KULOVIT
Nesmrn variabiln okruh rostlin, kter je pro
mnliv snad ve vech morfologickch znacch.
Vtinou roste kulovit i ploe kulovit a nkter
rostliny v prod mohou dorst ky a 30 cm
(ve sbrkch vtinou men). Pchav lut trny
odstvaj od stonku, okrajovch trn bv pi
blin 20 a poet stedovch velmi kols.. Jsou
znm rostliny bez stedovho trnu a na druh
stran rostliny, kter maj stedovch trn a 12
v jedn areole. lut kvty se objevuj nedaleko
vegetanho stedu a vtinou vyrstaj ve v
neku ve vtm potu, ne je vidt u rostliny na
snmku.
Nalezit rostlin, podle kterch byl druh popsn, se
nachz pouze pr kilometr jihozpadn od bol
vijskho msta Sucre ve vkch 2 300-3 300 m
n. m. Rostliny zde rostou v kamenitm ternu
s velmi sporou okoln vegetac. Pro tyto kaktusy je
velmi vhodn paenitn kultura nebo i letnn
v nejteplejch mscch roku. Pomrn patn sn
ej peht sklenk s plnm slunenm palem.
Vsev semen je vcelku jednoduch, ale mal se
menky je nutn chrnit mrnm pistnnm.

Weingartia neocumingii

Weingartia neumanniana ssp. kargliana

Weingartia
neumanniana
ssp. kargliana

se rozpad na vrazn hrbolce, kter nesou velmi

vlnat okrouhl areoly. Okrajovch trn je 10-16
s dlkou okolo 3 cm, stedov trny 3-6, dlouh asi
4,5 cm. Kvty se objevuj jak v blzkosti temene,
tak i z areol vzdlenjch od vegetanho stedu,
jsou syt lut a jejich ka je piblin 3 cm.
Plod je hol, pokryt upinami.
Druh se vyskytuje na pomrn malm arelu v n
innch oblastech kolem eky Rio Chico v Bol
vii. Pstovn je podobn jako u ostatnch z
stupc rodu, jen s tm rozdlem, e nesn tak
chladn zimovn jako rostliny z vysokohorskch
oblast.

KULOVIT
Taxonomicky nesmrn sloit okruh rostlin. Ros
tou ploe kulovit, maj npadnou barvu epider
mis a od ostatnch zstupc rodu se li svm otr
nnm. epovit koen je mnohem vt ne
nadzemn st rostliny sam. Trny odstvaj od
stonku a jejich poet a dlka nesmrn varruj.
Tot plat o kvtech. Zkladn druh kvete lut,
oranov, ale i erven, zmiovan poddruh m
kvty lut.
Cel okruh rostlin zkladnho druhu se vyskytuje
v jin Bolvii a v severn Argentin. Roste ve vy
sokch nadmoskch vkch v mstech se sporou
doprovodnou vegetac. Mlo sbrek se me po
chlubit vzrostlmi exempli tohoto taxonu.
Teprve v poslednch letech se zvtila nabdka se
men a rostliny se zanaj ve sbrkch objevovat.
Z hlediska pstitelsk techniky pat k nejobt
njm zstupcm rodu, hlavn kvli epovitm
koenm. Vyhovuje jim hlub miska s velmi pro
pustnm substrtem, v lt dostaten zlivka
a pes vegetan seznu paenit nebo letnn.
Rozmnoovn pouze vsevem semen, pi kterm
je vhodn semenky mrn stnit.

Weingartia

Weingartia riograndensis

riograndensis

KULOVIT
Kulovit nebo mrn sloupkovit rostouc druh,
kter vytv odnoe jak v prod, tak star rost
liny i v kultue. Jednotliv stonky jsou v dosp
losti asi 10 cm irok a 10-15 cm vysok. Stonek

197

5. Argentina
2

Druh nejvt jihoamerick stt (2 780 tis. km ),

kter vykazuje velmi irokou paletu nejrznjch
prosted od velehor (Aconcagua 6 959 m n. m.)
pes horsk pampy a llanos a po tepl niny,
kudy ln tee eka Pran.
Z kaktusskho hlediska jsou velmi zajmav ob
lasti severn Argentiny, kter tvo hranici s Bol
vi a Paraguayi. ada kaktus se vyskytuje v pro
vincii Jujuy a velmi bohat na kaktusovou flru
jsou vchodn i zpadn bo And. Kaktusy vy
skytujc se v nich polohch jsou asto soust
travnatch spoleenstev. Zde meme objevit
adu druh rodu Gymnocalycium, kter svm v
skytem zasahuj a na zem Uruguaye a Para
guaye. Tyto ni polohy maj zvltn klima,
oznaovan jako klima virginsk. V Argentin je
typick pro provincie Misiones, Corrientas, Entre
Rios a Buenos Aires. Vldne zde tepl lto s tep
lotami nad 22 C a pomrn chladn zimy, kdy
teplota me klesat i pod 0 C. V podneb subtro
pickch step v zpadn sti Patagonie, zahrnu
jc i podh And, panuj tak vysok letn teploty
dosahujc a 35 C, ale teploty v chladnch s
tech roku se pohybuj jen mezi 2-15 C. Tyto ob
lasti jsou charakteristick pomrn hojnm za
stoupenm rznch druh opunci a tak zde
rostou zstupci rodu Pterocactus, kte maj roz
en od nejjinjch st Patagonie a po severo
zpadn argentinskou provincii Salta. Zajmavm
vlevo: Sbrkov kolekce rodu Parodia
Acanthocalycium klimpelianum

argentinskm rodem je Tephrocactus (sensu

stricto), kter je rozen od provincie Salta po
stedoargentinskou provincii Mendoza.
Kaktusy Argentiny jsou velmi zajmavou a psti
telsky vdnou skupinou; asi nejvt oblibu si
prvem zskal rod Gymnocalycium. V souasn
dob se do poped pstitelskho zjmu dostvaj
nejrznj Opuncie, tefrokaktusy a dal zstupci
podeledi Opuntioidae.

Acanthocalycium
klimpelianum
KULOVIT

Velmi blzce pbuzn s dalm druhem, od nj se li

pedevm blou barvou kvt. Stonek m kulovit, a
10 cm irok. Je rozdlen na 19 ostrch eber, ne
soucch kulat areoly, ze kterch vyrst 6-8 okrajo
vch a 2-3 stedov tmy. Nejdel z nich m dlku a
3 cm, vechny jsou tuh a pchav. Kvty bl barvy
vyrstaj z areol v blzkosti temene a maj kvtn
trubku porostlou vlasy a tuhmi hndmi ttinami.
Pi plnm rozeven dosahuj ky a 5 cm.
Druh se nachz na lokalitch ve svaitch strnch
nedaleko argentinskho msta Crdoba ve stejno
jmenn provincii. Zde osdluje nadmosk vky
okolo 1000 m. Jeho pstovn ve sbrkch je bezpro
blmov a pi dodren obecnch zsad se dokme
za 8-10 let kvetoucch rostlin. Vyaduje pln slunce,
velmi chladn zimovn a ze zkuenosti vme, e let
nn pod irm nebem mu dl velmi dobe.

199

Blossfeldia liliputana

Blossfeldia

liliputana

KULOVIT
Prvenstv celho rodu spov v rekordn malm
stonku. Dospl exemple toti zanaj kvst pi
ce stonku okolo 1 cm. Nejinak tomu je i u B. li
liputana. Na lokalitch zan kvst u pi ce
stonku asi 0,7 cm a drobn lut kvty maj pi
blin stejnou ku. Areoly produkuj jemnou b
lou vatu, trny zcela chybj.
V prod osdluje kolm stny s jlovcovm pod
kladem, na nich vytv drobouk trsy sloen
z mnoha odno. B. liliputana roste na severu Ar
gentiny v provincii Jujuy, ovem objevit ji v p
rod nen snadn, protoe drobn stonky jsou pe
devm v dob sucha perfektn maskovny
a splvaj s okolm. Kaktusi pstuj tak druh B.
minima; oba taxony udruj vesms jen jako rou
bovan. Rostliny sice ponkud ztrcej svj cha
rakteristick vzhled, ale pravokoenn kultura je
natolik obtn, e se j zabvaj jen ti nejzkue
nj pstitel. Roubujeme pokud mono na po
malu rostouc podnoe, aby roubovanci nebyli
pli napumpovni". Jako vhodn se proto jev
nap. semene Trichocereus pasacana.

200

Cereus forbesii

Chamaecereus silvestrii

pat mezi nejastji pstovan kaktusy a na

jdeme ho nejen u kaktus, ale i za okny byt,
domk a vude mezi milovnky kvtin. Pat to
ti mezi nejmn nron kaktusy, nejen proto,
e snadno roste, ale tak se vborn mno od
noemi, kter asto vytvej koeny ji na ma
tesk rostlin. Proto tak vzniklo pomrn velk
mnostv kulturnch hybrid, kter jsou psto
vny pro sv rznobarevn kvty, mohutnj
a kompaktnj stonky a pro absolutn nenro
nost. Vyaduje chladn pezimovn, aby na jae
nasadil dostatek poupat. Snad jedinou nepjem
nost je to, e ho s velkou oblibou napad sav
rozto Sviluka.

Cleistocactus
Cereus

SLOUPOVIT

forbesii

SLOUPOVIT

Sloupovit kaktus s nkolika vzpmenmi vt

vemi, dorstajc a 4 m vky. Jednotliv vtve
jsou dleny obvykle do 6 vraznch eber, kter
nesou kulat plstnat areoly. Epidermis je modro
zelen a zvlt u mladch prstk velmi inten
zvn zbarven. Okrajov trny bvaj 1-2 cm
dlouh a z areoly jich vyrst 5-7, stedov trny
jsou maximln 2 a jsou a 5 cm dlouh. A
25 cm dlouh trubkovit kvty bl barvy se ote
vraj na noc. Plodem je erven dunat bobule,
kter v dob zralosti pn puk.
Druh se vyskytuje na mnoha lokalitch v Argen
tin, kde roste v polohch od 800 do 1500 m n. m.
Ve sbrkch se vtinou pstuje vjimen, kvli
svmu poadavku na prostor. Jinak je jeho psto
vn velmi nenron a uplatn se i jako zajmav
penosn rostlina na terase, i u letnho posezen
na zahrad. Zimovn chladn, svtl a pro s
pn pstovn je nutn velk pstebn ndoba
s dostatkem ivnho substrtu.

Chamaecereus

jujuyensis

asto se s nm setkme pod jmnem C. strausii

var. jujuyensis. Zkladnmu druhu je tak dosti
podobn a li se od nj pedevm barevn pro
mnlivm otrnnm. Kvete asi 3,5 cm dlouhm
zygomorfnm kvtem jasn erven barvy.
Nalezit v prod se nachz v severn Argentin
v provincii Jujuy, podle kter m oznaen variety
tak nzev. U tchto variabilnch rostlin je vhodn
dbt pedevm na to, aby vysvan semena byla
ze zdroj s udanm pvodem. Jen tak lze spoleh
liv zaruit botanickou hodnotu sbrkovch je
dinc. Pstovn je stejn jako u C. strausii.
Cleistocactus jujuyensis

silvestrii

TRSOVIT
I kdy je v souasn dob azen specialisty do rodu
Lobivia, uvdme ho pod nzvem, kter je vem
kaktusm dobe znm, protoe Ch. silvestrii pat
mezi nejastji pstovan kaktusy. Jeho polhav
stonky dorstaj obvykle velikosti asi 15 cm pi ce
okolo 1 cm a jsou pokryty drobnmi trny. Vykvt
elegantnmi kvty a pro zkladn druh je charakte
ristick ziv erven barva.
O jeho vskytu v prod toho mnoho nevme,
ale pvodn byl objeven v severnch oblastech
Argentiny v provincii Salta. Ve sbrkch vak

201

Cleistocactus

smaragdiflorus

Cleistocactus strausii

SLOUPOVIT

Odnoujc, nejprve vzpmen, pozdji polhav

stonek je rozdlen na 12-14 eber. M sve zele
nou barvu epidermis a na hranch eber mal,
plstnat areoly. Okrajov trny maj vtinou svtle
hndou a rezavou barvu, stedov trny odstvaj
od stonku, jsou del a tu. A 5 cm dlouh kvt
m zajmav zbarven - kvtn trubka je purpu
rov erven a nevrazn, upinovit okvtn
lstky maj zelenou barvu (odtud tak druhov n
zev smaragdiflorus - se smaragdov zelenmi
kvty). erven dunat bobule o prmru asi
1,5 cm obsahuje 1 mm dlouh, hnd semena.
Vyskytuje se na pomrn velkm zem v severn
Argentin, v provincich Jujuy, Catamarca, Salta
a La Rioja. Svm arelem vskytu zasahuje a do
Paraguaye. Roste v nadmoskch vkch okolo
1 500 m. V kultue pat mezi mlo nron kak
tusy. Dleit je pstovat ho ve vt ndob
anebo pmo ve voln pd, kde vytv siln
a krsn otrnn vhony s bohatou nsadou kvt.
Rozmnoujeme ho bu semeny, nebo oddlov
nm odno i stonkovmi zky. Zakoeuj po
mrn snadno po zhruba dvoutdennm zaschnut
na stinnm mst.

Cleistocactus

strausii

SLOUPOVIT
Sloupovit kaktus Odnoujc od bze dorst
v prod vky kolem 1 m; ve sbrkch bv ob
vykle ni. Jednotliv stonky jsou pokryty hustou
splet trn, piem z areoly rostou jak tenk t
tinovit, tak pm jehlovit trny. Z ervench zy
gomorfnch kvt vynv blizna a tyinky.
Roste v severn Argentin a tak v jinch oblas
tech Bolvie, kde vyhledv kamenit svahy s d
kou vegetac. Druh pat mezi asto produkovan

kaktusy ve velkopstrnch po celm svt. Svou

oblibu si vyslouil kvli snadnmu pstovn i pro
krsn otrnn. Nechyb v dn vt sbrce.
I u ns dobe kvete a plod. Mno se nejlpe v
sevem, ale star rostliny lze mnoit tak oddlky.
Jednotliv odznut stonky snadno zakoen
a brzy kvetou.

Cleistocactus smaragdiflorus

Denmoza

rhodacantha

SLOUPOVIT

Vrazn vlcovit stonek, irok a 20 cm, do

rst maximln vky 1,5 m. Nov trny jsou ba
revnj ne star na odrstajcch areolch, pi
em intenzita barvy a dlka otrnn se li
rostlinu od rostliny. Nejastji najdeme rostliny
s osmi okrajovmi a jednm stedovm trnem;
vechny jsou asi 3 cm dlouh. Trubkovit kvty
rostlina vytv v blzkosti vegetanho vrcholu.
Jsou a 7 cm dlouh, erven barvy a jet ped
plnm rozvitm n z kvtu blizna i pranky.

202

Denmoza rhodacantha

raj se bhem dne, nikoli veer, co byl tak jeden

z hlavnch dvod, pro nkte autoi chtli pe
adit tento okruh rostlin do samostatnho rodu
Pseudolobivia.
Vyskytuje se v horskch oblastech severn Argen
tiny. Ve sbrkch se pstuje asto. Jeho kultura je
zcela nenron a bhem lta je pro tyto vysoko
horsk druhy vhodn letnn pod irm nebem,
pouze s monost psteku pi dlouhodobjch
detch za chladnho poas. Zimovn chladn,
do 10 C.

Gymnocalycium

andreae

KULOVIT

Typovou lokalitou druhu jsou oblasti v okol

msta Mendoza v Argentin, ale nalezit se th
nou a na San Juan a La Rioja. Pat mezi asto
pstovan jihoamerick kaktusy, obzvlt v po
slednch letech, kdy se mezi kaktusi rozila se
mena z pvodnch rostlin. Drah nem zvltn n
roky na pstovn, ale je nutn mu zajistit
maximum svtla a vasn pesazen do vtch n
dob. Bohuel, kvty se objevuj a na starch
rostlinch, piblin po dvaceti letech pstovn.

Echinopsis mamillosa
var. kermesina
KULOVIT
Nejprve kulovit, ve st mrn sloupovit sto
nek, dorstajc vky piblin 15 cm. Okrajov
i stedov trny jsou dlovit a ponkud odstvaj
od rostliny. Velice zdobn jsou pekrsn rovo
erven kvty, dorstajc a 20 cm dlky. Otev-

Jedno z mla gymnokalyci, kter na prvn pohled

upoutaj svou netradin barvou kvt, je se
v rmci rodu nevyskytuje pli asto. Rostlina
vytv vtinou mnohahlav" trsy, tvoen jed
notlivmi stonky irokmi obvykle jen 5 cm.
Tmav zelen pokoka kontrastuje se svtlmi
pisedlmi trny, kter jsou a 1 cm dlouh. Ka
nrkov lut kvt je mezi gymnokalyci pomrn
vzcn, a tak rozkvetl G. andreae rozz kadou
kolekci specializovanou na tento rod.
Typick rostlina lunch spoleenstev, ve kterch
vytv nahlouen ostrvky stonk. Roste v mr
nm stnu trav v poho Sierra Crdoba nedaleko
Cerro Los Gigantes v nadmoskch vkch do
2 000 m n. m. Ve sbrkch vynikne G. andreae
tehdy, je-li pstovno v miskch, kter mu umo
uj vytvoit vt skupinu. Dleit je tak mrn
pistnn a nepravideln zlivka, kterou prove
deme vdy a po dokonalm proschnut substrtu.
Rozmnoovat lze snadno odnoemi nebo tak v
sevem semen, pi kterm zskme vdy zajmav
otrnn formy.
Gymnocalycium andreae

Echinopsis mamillosa var. kermesina

203

Gymnocalycium bruchii

Gymnocalycium bruchii

Gymnocalycium

TRSOVIT

KULOVIT

Kaktusi ho znaj tak pod nzvem G. lafandense. Mrn sloupkovit stonek je asi 6 cm vy
sok a 4-5 cm irok a bohat odnouje. Odnoe
vtinou nedorstaj takovch rozmr jako p
vodn matesk rostlina. Tento druh mv pouze
mkk okrajov trny svtl barvy, ale nkter eko
typy mohou mt i jeden rovn stedov trn. Nd
hern jsou kvty rov barvy se svtle lutmi
pranky.
Tento argentinsk druh je mon objevit v poho
La Falda, kter je soust mohutnho masvu Si
erra de Crdoba, v nadmoskch vkch okolo
2 000 m. Rostliny vyhledvaj skaln trbiny,
kter dok zcela vyplnit mnohohlavmi" trsy.
Pat k nejsnadnji pstovatelnch zstupc rodu
Gymnocalycium. Rozmnoovn odnoemi, kter
poutj koeny ji na matesk rostlin, je jedno
duch a porad si s nm i pln zatenk.

Odnoujc stonek bv ploe kulovit, asi 6 cm

irok a 4 cm vysok, rozdlen na 10-12 plo
chch eber. Ovln areoly nesou a 9 okrajovch
trn, kter jsou pitiskl ke stonku a mohou bt
rzn dlouh. Jedinec na snmku pat spe mezi
dlouhotrnn rostliny, obvykle jsou trny krat
a jemnj. Kvtn trubka je zelen s rovmi
okraji upin, okvtn pltky maj blou a svtle
rovou barvu. ka kvt se pi plnm oteven
pohybuje okolo 5 cm. Vejit, asi 1,2 cm dlouh
plod obsahuje velk mnostv asi 1 mm velkch
semen.
Typov nalezit autor popisu neuvedl, ale z mi
nulosti mme mnoho sbr od cestovatel, ze kte
rch je mon usoudit, kde se druh vyskytuje.
Jedn se o lokality v argentinsk provincii Crdo
ba, v nadmoskch vkch 600-1 200 m. Ve sbr
kch pat toto gymnokalycium k bn pstova-

204

calochlorum

Gymnocalycium calochlorum

Gymnocalycium horridispinum

nm druhm a jeho kultura nein dn pro

blmy. Mrn kysel substrt a lehk pistnn
jsou zkladnmi pedpoklady spnho psto
vn. Teplota pi pezimovn me klesnout a
na 5 C. Rozmnoujeme bu vsevem semen,
nebo odnoemi, kter vytvej koeny ji na ma
tesk rostlin.

velmi drobn semnka. Vtinou vborn kl,

a je-li vsev proveden hust, je nutn brzy pi
stoupit k pikrovn, pi nm se s malinkatmi
semenky velmi patn manipuluje. Proto je
vhodn vechna gymnokalycia podrodu Microsemineum vysvat ideji, ne je obvykl u ostat
nch druh. Jinak nen pstovn obtn - rostliny
maj radji mrn pistnn a pes lto teploty ne
pesahujc 35 C. Zimovn chladn, rostliny ne
mus bt na svtle.

Gymnocalycium
carminanthum
DISKOVIT - KULOVIT
Ploe kulovit stonek nedorst obvykle vt ky
ne 10 cm a vky okolo 7 cm. Je rozdlen na asi
10 mlo vraznch eber, kter se rozpadaj na ze
teln hrbolce. Okrajovch trn bv 5-9, stedov
bu chybj, nebo jsou u hornho okraje areoly
a smuj vzhru. Kvt se objevuje na temenu rost
liny, a jak druhov nzev carminanthum napovd,
m ndhernou karmnov ervenou barvu.
V prod se vyskytuje v argentinskm poho
Sierra Ambato v provincii Catamarca, kde osd
luje ploch svtliny v opadavch lesch, v na
dmoskch vkch okolo 1 500 m. Pi pstovn
mohou mn zkuenm pstitelm init problm
Gymnocalycium carminanthum

Gymnocalycium
horridispinum
KULOVIT
Zajmav zstupce rodu, charakteristick zplo
tle kulovitm stonkem, irokm a 8 cm a vytv
ejcm 10-13 eber, kter se rozpadaj na vrazn
hrboly. Trny vyrstaj z podlouhlch areol a m
eme je rozdlit na okrajov a stedov podle je
jich postaven, ale vechny jsou pomrn pevn
a pchav. Nejdel stedov trny mohou dosaho
vat dlky a 4 cm. Ndhern, iroce nlevkovit
kvty vyrstaj z nejmladch areol v blzkosti ve
getanho stedu a maj syt rovou barvu. Pi pl
nm oteven me jejich prmr dosahovat a
6 cm. Dunat podlouhl bobule pokryt upi
nami jsou pln ernch semen.
Vskyt rozen druhu je udvn z argentinsk
provincie Crdoba, kde roste v nadmoskch v
kch okolo 1 000 m. Vyhledv mrn svait te
rny s jin i jihozpadn expozic, porostl spo
leenstvem trav a nzkmi prutnatmi kei.
Stejn jako vtina gymnokalyci vyaduje coby
mlad rostlina pistnn, ale star exemple
snej i pm slunce. Pro jeho pstovn je tak
dleit propustn substrt s mrn kyselou re
akc, kterou zajistme pidnm menho podlu
raeliny. Zimujeme v chladn mstnosti pi teplo
tch okolo 10 C, mono i v tmav mstnosti.
Kvete pi ce stonku 4-5 cm.

205

Gymnocalycium kurtzianum

Gymnocalycium

Gymnocalycium ochoterenai

kurtzianum

DISKOVIT - KULOVIT

Zajmav a pomrn variabiln taxon, blzce p

buzn G. mostii, k nmu byl tak azen jako vari
eta. Ploe kulovit, solitrn stonky mohou dorstat
a 15 cm ky pi vce okolo 8 cm. Jsou rozd
leny asi na 18 eber a z eliptickch plstnatch areol
vyrstaj siln okrajov trny (8-10) a obvykle jeden
trn stedov. A 8 cm irok kvty jsou sloeny
z okvtnch lstk bl barvy s ervenou bz, pi
em vnj okvtn lstky maj nazelenalou barvu,
stejn jako upiny na kvtn trubce.
Nalezit tohoto druhu se nachzej v argentinsk
provincii Crdoba. Roste na kamenitch svazch
ve spolenosti trav a pomrn bohat doprovodn
vegetace. V kultue pat mezi pomrn hojn roz
en zstupce rodu. S jeho pstovnm nejsou
velk problmy a plat pro nj stejn zsady jako
pro ostatn gymnokalycia. Do kvtuschopn veli
kosti vak dorst pomrn pozd, zhruba a za
deset let.

Gymnocalycium

ochoterenai

DISKOVIT - KULOVIT
Nzk, ploe kulovit stonek dorst 8-10 cm
ky, epidermis je tmav zelen, nkdy a s od
stnem dohnda. 16 plochch eber je lenno na
hrbolce, oddlen pnou rhou. Z areol vyrst
obvykle 3-5 trn, pouze nkolik mm dlouhch.
Kvt je a 3,5 cm dlouh, kvtn trubka zelen,
okvtn lstky bl s narovlm jcnem.

206

O naleziti vme jen to, e se nachz v Argentin,

kde roste ve spoleenstvech trav. Pstovn je
zcela bez problm. Stejn jako ostatn gymnoka
lycia vyaduje mrn kysel substrt s pdavkem
raeliny a vyhovuje mu spe mrn stn ne pm
slunen pal. Mnome vsevem semen, kter
ochotn kl. Semenky vdy pistiujeme.

Gymnocalycium
oenanthemum
KULOVIT
Mrn stlaen stonek dorst do 15 cm ky a je
vysok maximln 10 cm. Mlo vrazn ebra
jsou rozdlena na hrbolce, kter nesou velkou
ovlnou areolu. Z n vyrstaj okrajov trny, jich
bv vce ne u rostliny na obrzku, protoe na
snmku je zachycen jedinec s extrmn mlo trny.
Stedov trny chybj. Kvt m rovou barvu
rzn intenzity, kter se li nejen u jednotlivch
rostlin, ale tak se vrazn mn se stm kvtu.
Nejintenzivnji jsou zbarveny erstv oteven
kvty, s postupnm odkvtnm barva bledne.
Druh roste v horch u argentinskho msta Cr
doba, kde ho nejastji najdeme v lunch spole
enstvech a v mrnm pistnn keov vegetace.
Jeliko m velmi drobn semena, je specialisty
zaazovn do podrodu Microsemineum. Jimi ho
lze tak s spchem rozmnoovat, co je tak je
din efektivn zpsob vypstovn novch rostlin.
Ve sbrkch je vdn za lehk pistnn, mrn
kysel, propustn substrt, vydatnou letn zlivku
a sn i tmav zimovn. Dospv zhruba po de
seti letech.

Gymnocalycium

ragonesei

Gymnocalycium oenanthemum

DISKOVIT
Je zejm nejmen ze vech miniaturnch z
stupc rodu. Jeho ploch stonek dorst maxi
mln ky 5 cm a vky asi 2,5 cm. Zajmav je
hndoerven barva jeho pokoky a tak drobn
a jemn okrajov trny, kter jsou pimknuty ke
stonku. Kvt je zce nlevkovit a vzhledem k ve
likosti stonku i pomrn velk. Dorst toti
dlky a 5 cm, je bl a vnj upiny kvtu jsou
edozelen.
Hranin oblasti dvou argentinskch provinci Catamarca a Crdoba v nadmoskch vkch okolo
400 m jsou pvodn znmou lokalitou tohoto
druhu. Podle poznmek cestovatel roste v p
dch bohatch na NaCl (chlorid sodn), piem
stonky jsou zcela zaputny do zem. Pro svj
originln vzhled, kter je v rmci celho rodu
Gymnocalycium zcela ojedinl, se asto pstuje.
Nesn vak substrt, kter zadruje dlouho vodu
a nevysych. Jedinm innm zpsobem roz-

mnoovn je vsev semen. Dobe pstovan se

menky mohu kvst ji druhou seznu po dosa
en velikosti tsn nad 1 cm.

Gymnocalycium ragonesei

207

Gymnocalycium saglionis

Gymnocalycium schuetzianum

DISKOVIT
Zprvu kulovit, neodnoujc stonek me dorst
vce ne 30 cm ky a ve st se zan dokonce
protahovat. Nkte jedinci pak nabvaj opravdu
ctyhodnch rozmr. Ploch ebra jsou rozd
lena na tup hrboly, z jejich pomyslnho vrcholu
vyrstaj z velk plstnat areoly trny. Jsou rzn
dlouh, vtinou ohnut ke stonku a po pokropen
vodou se vybarv do tmav erven barvy. Kvt je
ji od bze velmi irok (pi plnm oteven a
4 cm) a jeho trubka je mlo znateln. M svtle
rovou barvu a produkuje obrovsk mnostv
svtle lutho pylu. Rostliny s tmavji zbarve
nmi kvty jsou obas povaovny za samostat
nou varietu G. saglionis var. roseiflorum, ale do
mnvme se, e toto taxonomick zaazen je
neopodstatnn.
Arel vskytu tohoto kaktusu zaujm velkou plo
chu v severozpadn Argentin, kde obv skal
nat zem s nzkou doprovodnou vegetac. Dky
rozlehlosti arelu pat mezi nesmrn variabiln
druhy. To se v minulosti projevilo popisem no
vch forem, variet, ba dokonce druh, kter jsou
dnes povaovny za synonyma. Po vsevu semen
a jejich nslednm vyklen se na substrtu ob
jev nepatrn kuliky, kter obzvlt u hustch
vsev mohou padnout za ob nkter plsni. Po
vypikrovn ji nen pstovn obtn, jen je po
teba pipravit mrn kysel substrt.

kou elipsoidn areolou. Jeden stedov trn se vy

skytuje u starch jedinc, jinak je v areole nejas
tji 7 svtlch okrajovch trn. Variabilita barvy
kvtu je velik, od svtlounce rov a po tmav
rovou.
Druh se vyskytuje v argentinsk provincii Cr
doba a konkrtn msto vskytu je v literatue ud
vno jako Cruz del Eje. Byl pojmenovna po
est brnnskho kaktuse B. Schutze, ale jedn
se o ponkud sporn druh. Jeho pstovn vak
nedl problmy. Semena se maj vyst nejlpe
v noru pod zivkov aparty, aby pezimovaly
ji vt semene. Ostatn nroky jsou stejn jako
u ostatnch gymnokalyci.

Gymnocalycium

spegazzinii

DISKOVIT - KULOVIT

Gymnocalycium
schuetzianum
DISKOVIT - KULOVIT

Ploch nebo ploe kulovit stonek me dorst

ky a okolo 15 cm a ve st obas, ale mlo od
nouje. ebra, kterch je u starch jedinc a 17,
jsou rozdlena na ploch hrbolky, zakonen velGymnocalycium saglionis

208

Ndhern a dosti promnliv taxon, jeho ploe

kulovit stonky dorstaj ky a 14 cm. Barva
epidermis je edav zelen, u nkterch jedinc
s odstnem a do hnda. Nzk ploch ebra, jich
bv 10-15, nesou a 1 cm dlouh areoly, z nich
vyrstaj pouze okrajov trny, nejastji 5-7, ale
znme rostliny napklad ttmn i jedenctitrnn. Trny jsou obvykle pitiskl ke stonku nebo
mrn pokroucen. Kvty vyrstaj z nejmladch
areol a maj blou barvu s rovm jcnem. Vnj
okvtn lstky maj zelenav stedov prouek.
Prothle kulovit plod obsahuje hndoern se
mena irok jen 1 mm.
V poslednch letech navtvilo v Argentin loka
lity tohoto kaktusu velk mnostv pozorovatel,
kte se shoduj na tom, e arel jeho vskytu je
velk a thne se v dlce 300 km severojinm
smrem. Vyskytuje se v horskm kamenitm te
rnu ve vych nadmoskch vkch s velmi
chudou doprovodnou vegetac. Dr. Carlos Spegazzini, po kterm je druh pojmenovn, byl edi
telem biologickho institutu a muzea v La Plata
v Argentin. Ten tak druh v roce 1905 popsal
jako Echinocactus loricatus, nae ho Briton

Gymnocalycium spegazzinii

a Rose v roce 1922 peadili do rodu Gymno

calycium a pejmenovali na G. spegazzinii. Z rost
lin, kter jsou extrmnmi formami druhu, je
mon vytvoit pekrsnou kolekci. Je douc
vysvat semena se znmm pvodem. Druh sn
jak pln slunce, tak i mrn pistnn, ale pozor na
ztrtu koen bhem letn stagnace rstu, kdy se
rostliny nevhodnou a vydatnou zlivkou snadno
podpa.

trny. Jejich dlka obvykle nepesahuje 4 cm. Pi

blin 5 cm dlouh i irok kvty maj blou barvu
uvnit s rovm ndechem.
V prod se s tmto kaktusem lze setkat na nko
lika znmch lokalitch, kter se nachzej v blz
kosti msta Capilla del Monte v argentinsk pro
vincii Crdoba. Zde roste na plochch ulovch
kopcch ve sprch s humusem. Mezi kaktusi se
jedn bezesporu o velmi oblben taxon, kter
meme doporuit i zanajcm pstitelm. Je
pro nj vhodn mrn pistnn stanovit, b
hem vegetace vydatn zlivka, substrt s pdav
kem raeliny a mlk miska. Zimovn chladn,
bez pot sn i zimovn tmav. Semene kve
tou ji ve vku 5-7 let.

Gymnocalycium

vatteri

DISKOVIT - KULOVIT

Zkladn druh byl popsn podle exemple s jed

nm stedovm trnem, ale jak nsledn studie v te
rnu prokzaly, vtina jedinc na nalezitch m
vce stedovch trn, a tak lpe odpovdaj popisu,
kter byl uveejnn jako G. valnicekianum var.
polycentralis. Rostliny jsou vtinou kulovit,
zpotku solitrn, pozdji s nkolika mlo odno
emi. Piblin 12 eber je rozdleno na tup hr
bolce, zakonen velkou plstnatou areolou eliptic
kho tvaru, dlouhou a 12 mm. Okrajovch trn
bv nejastji 9-15, vjimen a 20, stedovch
trn 4-6, ale jsou exemple i s 11 stedovmi

Ploch a ploe kulovit stonek dorst ky a

10 cm. 11 eber je rozdleno pnmi lbky
a areoly se nachzej v mrnch prohlubnch na
vrcholech hrbolk. Z kad areoly roste 1 trn, ale
astji jsou ve sbrkch rostliny se temi nebo do
konce s 5 trny v areole. Kvt vyrst pobl vege
tanho vrcholu a jeho olivov zelen trubka je
porostl upinami. Okvtn lstky jsou bl, u bze
asto rovjc.
V severn Argentin nedaleko msta Crdoba
roste na nkolika nesouvislch lokalitch v poho
Sierra Grande. Zde osdluje travnat svahy v nad
moskch vkch okolo 1 000 m. Typov rost
lina, podle kter provedl A. F. H. Buining v roce
1950 popis, byla sbrna v tsn blzkosti osady
Nono ve zmnnm poho, a to v nadmosk
vce 800 m. Pat mezi pomalu rostouc gymno
kalycia, ale jeho nroky v kultue jsou minimln.
Snese i pln oslunn, nutn je mrn kysel sub
strt a chladn zimovn. Mal semenky je
vhodn mrn pistnit. Jako mlad rostliny sne
sou vydatnj zlivku, vykvtaj asi za 8 let.

Gymnocalycium valnicekianum var. polycentralis

Gymnocalycium vatteri

Gymnocalycium
valnicekianum
var. polycentralis
KULOVIT

209

Helianthocereus grandiflorus

Helianthocereus

Lobivia chrysantha

grandiflorus

SLOUPOVIT

Sloupovit rostouc kaktus, jeho jednotliv

stonky jsou asi 40 cm dlouh a 6 cm irok, jasn
zelen a rozdlen na piblin 14 vraznch e
ber. Z areol vyrst 12-14 okrajovch trn a ob
vykle i jeden stedov trn, kter je stejn jako
ostatn trny dlouh jen asi 1 cm. Ndhern, syt
karmnov erven kvty vyrstaj pobl vrcholu
a jsou asi 10 cm dlouh.
Nalezit jsou v argentinsk provincii Catamarca,
kde obv skalnat zem a kde roste vtinou bez
doprovodu ostatn vegetace. Jeden z velmi odol
nch druh, kter peije mnoh pstitelsk pe
hmaty. Sn velmi chladn pezimovn, a to i ve
tm, bhem vegetace m rd pln slunce a dosta
tek vody. Lpe se mu da v paeniti nebo pod i
rm nebem na chrnnm stanoviti. K rozmno
ovn lze pout odnoe, ale bn je i vsev
semen. Bhem vegetace se doporuuje jej nkoli
krt pihnojit komplexnm hnojivem se snenou
dvkou dusku.

Lobivia

chrysantha

SLOUPKOVIT
Dal z variabilnch taxon, kter nabv mnoha
stanovitnch forem, habitueln jen mlo si po
dobnch. Dorst vky a 20 cm p ce stonku
asi 5 cm. Okrajovch trn bv 8-10, stedov
jehlovit trny, dlouh asi 1,5 cm, jsou nejastji
2-3. iroce trychtovit kvt je asi 6 cm dlouh
a 5 cm irok, syt lut, stejn jako tyinky,
nlka a blizna.
Roste v severnch oblastech Argentiny ve vysoko
horskch polohch, v kamenitm ternu se sporou
doprovodnou vegetac. Pstovn je stejn snadn
jako u ostatnch vysokohorskch lobivi. Dleit
je velmi chladn pezimovn, pokud mono na

210

svtle, teploty nesm ped zatkem vegetace

stoupnout nad 10 C, jinak se rostliny probud
a zanou se deformovat prodluovacm rstem za
svtlem. Pozor na nevhodnou zlivku bhem letn
rstov stagnace.

Lobivia ferox var.

longispina

KULOVIT

Tato varieta byla pvodn popsna jako samo

statn druh a teprve v roce 1975 byla pevedena
na rove variety. Kulovit stonek dorst ky
a 25 cm a vka bv jen o mlo vt. Epider
mis m edomodr odstn a na vraznch ebrech
jsou pomrn velk areoly, nesouc a 15 okrajo
vch trn, kter mnohdy bud dojem trn stedo
vch. Nejdel trny mohou bt a 8 cm dlouh
Lobivia ferox var. longispina

a odtud tak nzev variety - longispina = dlouho

trnn. Trychtovit kvty s kvtn trubkou po
rostlou edmi vlasy jsou a 10 cm dlouh a pi
plnm oteven a 7 cm irok.
Pochz z pomrn vysokch nadmoskch v
ek, 2 500-4 000 m. Roste v severn Argentin
mezi Tilcara a La Quiaca. Aby rostlina vytvela
co nejdel trny, kter jsou jej nejvt ozdobou,
musme j zajistit dostatek svtla a proudn er
stvho vzduchu. Mon je tak letnn pod irm
nebem; v kadm ppad j vce vyhovuje voln
kultura ne uzaven prosted sklenk. Na sub
strt ani zimovn nen nron, ale nutn je ji zi
movat v chladnu a na svtle, aby se pedasnm
probuzenm nezaala deformovat.

Opuntia

clavaroides

KEOVIT
Bohat vtven stonek vytv pzemn kek,
sloen z nestejn velkch, vlcovitch lnk,
kter jsou u bze u a na pici ir, take vytv-

ej dojem malho kyje. Odtud tak druhov n

zev clavaroides, co v pekladu znamen kyjo
vit. lnky maj zvltn tendenci vytvet asto
kristtn (hebenov) formy. Na hnd pokoce je
pedevm u vrcholu lnk velk mnostv areol,
nesoucch asi 10 jemnch, ke stonku pitisklch
trn. lut kvty maj ku a 6 cm a po oplozen
se pemuj v kuelovit plod, dlouh asi 3 cm.
O vskytu tto Opuncie v prod neexistuje
mnoho ovench zprv, jeliko roste ve vyso
kch, nepstupnch polohch nedaleko argentinsko-chilsk hranice v provincii Mendoza (Argen
tina). Mezi kaktusi je nesmrn oblben, i kdy
se zd, e v poslednch letech se ze sbrek z ne
znmch dvod zaala vytrcet. Jej pstovn
vak nen zcela jednoduch, protoe m siln e
povit koeny, kter pi nadmrn zlivce uhn
vaj. Mnoz praktici doporuuj tuto opunci rou
bovat na nkterou z osvdench opunciovch
podno (nap. O. tomentosa). Chladn pezimo
vn, pes lto dostatek slunce a erstvho vzdu
chu - to jsou zkladn podmnky spnho p
stovn. I pes dodren vekerch doporuen
a zsad, jen velmi neochotn kvete.

Opuntia clavaroides

211

Opuntia subulata

Opuntia

subulata

KEOVIT
Stonek je vrazn vtven a vytv rozloit ke,
vysok a 3 m. Je lenn na vlcovit lnky, kter
maj dlku asi 10 cm a ku 2-3 cm. Dlouh ste
dov trny, kter vyrstaj z areol s nkolika glochi
diemi, jsou velmi pchav a snadno se odlamuj,
asto s celm lnkem. Oranovoerven kvty vy
rstaj z mladch lnk na pici a brzy se pem
uj v plod, vyzbrojen drobnmi glochidiemi.
Opuntia subulata, detail

Tento druh obv velmi rozshl zem nkolika ji

hoamerickch stt (Argentina, Peru, Chile), kde
roste v horch na velmi exponovanch lokalitch.
Mezi kaktusi je pomrn rozen, jako urit
zpesten sbrky kulovitch kaktus. Aby doshla
sv krsy, je nutn tto opunci dopt dostaten
velk prostor, a to nejen pro nadzemn st, ale tak
pro koenov systm. Rozmnoovn je velmi
snadn zakoennm odlomench lnk.

Parodia

nivosa

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Neodnoujc stonky rostou ve st do mrnho
sloupku, a 15 cm vysokho a 8 cm irokho.
Mlad areoly jsou vrazn porostl blou vatou,
u starch areol pozdji vata ubv. Okrajovch
trn bv 20 i vce, jsou sklovit bl, jehlovit,
stedn trny stejn barvy bvaj 4 a jsou tenk a lmav. Dky otrnn a bl plsti na areolch dostala
tato parodie druhov jmno nivosus = zasnen.
Kvty vyrstaj na temenu, maj nejastji inten
zivn ervenou barvu, ale jsou znmy i typy s bar
vou kvt, kter pechz dooranova.
Typovou lokalitou je Quebrada del Tro, v pe
kladu B dol, lec nedaleko argentinskho
msta Salta, kde roste ve vkch okolo 2 500 m

212

Parodia nivosa

Parodia schuetziana

n. m. ve trkovitm podkladu. Aby rostliny dosa

hovaly svm hustm a snhoblm otrnnm co
nejvt krsy, je nevhodn jejich roubovn a dle
it je tvrd" kultura na vlastnch koenech. Je
teba se vyvarovat polvn rostlin shora, po nm
se brzy ztrc bl vata z areol. Jinak je pstovn
bezproblmov a podobn jako u ostatnch parodi.

dlouh, asto hkovit zahnut. Krvav erven

kvty {sanguinifora) vyrstaj z nejmladch
areol, jsou a 4 cm irok a vtinou jich rozkvt
vce najednou.
Vznamn esk kaktus A. V. Fric objevil
v roce 1928 tuto parodii mezi msty Tucmn
a Catamarca v severn Argentin. Jej nalezit
jsou vak mnohem poetnj a arel vskytu je
velmi irok. Tato parodie nechyb snad v dn
sbrce. Jej krvav erven kvty jsou obrovskou
ozdobou a pipoteme-li velkou nenronost pi
pstovn, figuruje na pednch pkch pomysl
nho ebku nejpopulrnjch kaktus".
Pouze vsev drobnch semen je mrnm okem,
ale odrostl semenky ji rostou bez problm.

Parodia

sanguiniflora

KULOVIT
Pat mezi velmi variabiln a tradin druhy kak
tus. Kulovit stonek bv nejastji 8 cm vysok
a jen o mlo u, prakticky cel zahalen do trn,
vyrstajcch z areol na bradavkch. Stedovch
trn bl barvy je nejastji 20, erven stedov
trny jsou obvykle 4, piem nejdel je asi 2,5 cm
Parodia sanguinifora

Parodia

schuetziana

KULOVIT
Kulat a mrn sloupkovit kaktus, jeho stonek
m ponkud zplotl temeno. Cel je zahalen do
blch ttinovitch a propletench trn. Nejdel
okrajov trny maj dlku a 2 cm, stejn jako je
den stedov trn, kter vak me bt zakonen
i hkem. Z temena, kter je zahaleno do vlny, vy
rstaj ve vtm potu erven kvty, asto s od
stnem do fialova. Jedn se tak o velmi variabiln
druh a jsou znmy i formy s hndm otrnnm.
Autor nlezu H. Blossfeld uvd jako msto v
skytu tto parodie provincii Jujuy v Argentin, ale
od cestovatel znme msta s daleko pesnj lo
kalizac, jako nap. Volcan nebo Quebrada de Humahuaca. Stejn jako vtina parodi je i P. schuet
ziana nejchoulostivj ve stadiu semenk.
I kdy jej semnka jsou pomrn velk (v prmru
pes 0,5 mm), semenky rostou zpotku pomalu.
Pozor na poplen jarnm sluncem, obzvl pokud
zimujeme na mn svtlm stanoviti.

213

Pterocactus australis

a na skalnatch vchozech kopc. Stejn jako

pedchoz druh nepat ve sbrkch k rozenm
kaktusm a vtinou se s nm setkme pouze v ko
lekcch specialist na danou oblast i na podele
Opuntioideae.

Pyrrhocactus

bulbocalyx

KULOVIT

Pterocactus

australis

TRSOVIT
Kaktus s mohutnm epovitm koenem, dlou
hm a 10 cm a irokm a 3 cm. Vzhledem k p
buznosti s opunciemi m lnkovan stonek, pi
em jednotliv lnky jsou vlcovit. Okrajov
trny jsou velmi krtk, do 0,5 cm, stedov vak
a 2 cm dlouh (na starch lncch). Kvt je lutobl s velkm mnostvm syt lutch prank.
V prod roste na jihu Argentiny mezi Rio Santa
Cruz a Magellan. Ve sbrkch pat k velmi vzc
nm druhm a jeho pstitelsk technika je pon
kud obtn. Kvetouc rostliny jsou v evropskch
podmnkch velkou vzcnost. Rozmnoovat
tento druh lze jak oddlenmi lnky, kter po
mrn dobe zakoeuj, tak i semeny, ale ta kl
jen velmi neochotn.

Pterocactus

tuberosus

TRSOVIT
zk vlcovit stonky jsou dleny do rzn dlou
hch lnk. Nkter jsou jen 5 cm dlouh, jin
dorstaj tm 0,5 m a jejich ka vtinou ne
pesahuje 1,5 cm. Barva pokoky je temn zelen,
asto s ndechem dohnda. Trny jsou bl, jen n
kolik mm dlouh, vlasovit. Zajmav je i stavba
koenovho systmu, kter vytv pomrn mo
hutn neprav hlzy. Asi 3,5 cm irok lut kvty
s ervenou bliznou se otevraj bhem letnch dn
a jejich stavba dv tuit blzkou pbuznost s ro
dem Opuntia.
P. tuberosus obv vysokohorsk oblasti v Argen
tin v provincii Mendoza, kde roste mezi kameny

214

Taxonomick prce se dnes sna zahrnout n

kter jihoamerick rody do pvodn nejstarho
rodu Eriosyce, co je i ppad rodu Pyrrhocactus.
P. bulbocalyx vytv kulovit, ve sbrkch
i mrn sloupkovit stonek, vysok a 20 cm.
Ovln areoly na oblch hrbolcch mohou bt
pes 2 cm dlouh a vyrst z nich asi 12 trn lutoed barvy, smrem vzhru vzpmench. Citr
nov lut kvty s ervenooranovm jcnem vy
rstaj vtinou ve vneku v blzkosti temene
a pi plnm oteven maj ku a 5 cm.
Roste v argentinsk provincii Jujuy, v nadmo
skch vkch pod 1 000 m. Typov lokalita se
nachz nedaleko msta Marayes. Osdluje mrn
kamenit svahy s dkou suchomilnou vegetac.
Mlokdo se pout do pstovn tchto pomalu
rostoucch kaktus na vlastnch koenech. Vti
nou se s nimi setkme jako s roubovanci na pod
noch rodu Trichocereus, na kterch rostou po
malu a jsou pkn otrnn. Prakticky jedinm
monm zpsobem rozmnoovn je vsev se
men, kter nekl pli ochotn. Bhem sezny
druh potebuje pln slunce, dobr vtrn a obas
nou, mn vydatnou zlivku.
Pterocactus tuberosus

Pyrrhocactus bulbocalyx

Pyrrhocactus villicumensis

Pyrrhocactus

a drobnjch trn okrajovch, kterch je v jedn

areole 15-20 a tak z trn stedovch. Ty jsou pev
nj, tmav a pes 1 cm dlouh, u starch rostlin
mohou bt vrazn del. Kvty vyrstaj z boku
rostliny a u zkladnho druhu maj oranovolutou
barvu. Naproti tomu popsan varieta R. aureiflora
var. kesselringiana m kvty svtle fialov rov
a R. aureiflora var. sarothroides kvete zlatolut.
Zkladn druh se vyskytuje v severn Argentin
v provincii Salta, v dol Quebrada del Tro
v okol Chorillos a Yacones. Zde roste v travna
tch spoleenstvech v mrnm stnu doprovodn
vegetace. Do sbrek byl roziovn pod polnmi
sly FR 407, WR 158 a tak WR 680. Pstovn
nen obtn a jeho nroky jsou stejn jako
u ostatnch zstupc rodu. Dleit je propustn
substrt, chladn zimovn pokud mono na svtle
a vasn probuzen do vegetace.

villicumensis

KULOVIT

Posledn taxonomick prce ad tento kaktus do

rodu Neoporteria, ale pro pehlednj lenn
jsme ponechali jeho pvodn a podle ns doposud
sprvn rodov zaazen. Pat mezi mal z
stupce, dorst velikosti asi 10 cm. Zajmav je
jeho ed i edozelen epidermis. Na nzkch
zaoblench ebrech jsou ovln plstnat areoly, ze
kterch vyrst 8 tmav edch a edoernch
okrajovch trn a obvykle 1-2 trny stedov.
Barva kvt je dosti promnliv, nejastji rovohnd se svtlejm nebo tmavm odstnem.
O lokalit zatm nevme mnoho, jen snad to, e
roste v Argentin, v Sierra Villicum, podle kter
dostal tak sv druhov jmno. Sbrn byl tak
u Baos la Laja v nadmosk vce 950 m. Ve
sbrkch nen pli rozen a vtinou ho na
jdeme jen v kolekcch specialist. V posledn
dob se objevila v nabdkovch katalozch i se
mena, take je mon, e u kaktus vce zdo
mcn". Jeho pstovn je stedn nron a se
menky pirstaj pomrn pomalu. Proto jej
vtinou roubujeme a pak je mon dokat se
kvt piblin za 5 let.

Rebutia

Rebutia aureiflora

aureiflora

KULOVIT
Drah, kter byl postupn azen do raznch rod,
napklad Lobivia a Mediolobivia, a podle posled
nch taxonomickch prac skonil mezi rebuciemi.
Stonek je vtinou solitrn, nkdy vak i Odnou
jc. Vrazn otrnn se skld jednak z mkch

215

Rebutia huasiensis

Rebutia marsoneri

Rebutia huasiensis

zskat semena, musme vlastnit vce rostlin,

ovem nepbuznch! Pozor na piplen prvnm
jarnm sluncem, co ostatn plat pro vechny z
stupce rodu, stejn tak jako to, e rebucie jsou
asto napadny savm roztoem svilukou.

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Sloupkovit rostouc rebucie, kter je zprvu soli
trn a teprve v pokroilejm vku zane vytvet
odnoe. ka stonku je asi 3 cm, vka okolo
5 cm (u roubovanc je vy). Barva epidermis se
mn s intenzitou slunenho zen od tmav ze
len po fialovoervenou. Z kad areoly vyrst
3-7 krtkch trn tmav barvy. Trychtovit
kvty vyrstaj z boku rostliny, jsou svtle lut
barvy a vnj okvtn lstky maj tmav rovohnd prouek. Plodem je ernohnd bobule se
zelenmi upinami.
Druhov jmno zskala podle osady Huasi, kter
le v severn Argentin a v jej blzkosti se na
chzej jej nalezit. Roste na suchch kopcch
s pomrn sporou doprovodnou vegetac, v nad
moskch vkch piblin 2 600 m. Ve sbrkch
nen pli rozena a kaktusi ji neznaj. V ka
talozch bv nkdy uvdna R. huariensis
KK 1922, kterou Karel Kne neplatn pojmeno
val. Tato rostlina nem s R. huasiensis spolenho
nic ne podobn nzev.

Rebutia

marsoneri

DISKOVIT - KULOVIT
Ploe kulovit stonek odnouje jen mlo nebo ne
odnouje vbec a dorst ky 4-5 cm. Na pi
cch drobnch bradavek jsou mal areoly, z nich
vyrst asi 30 mkkch svtlch trn. Kvt se za
kld z boku rostliny brzy na jae a m lutou
barvu.
Rostlinu najdeme na mnoha mstech v provincii
Jujuy v severn Argentin, kde roste ve spoleen
stvu trav a nzk vegetace. Pstitelsky pat mezi
velmi nenron druhy, kter lze doporuit i za
najcm kaktusm, protoe kad jaro, po chlad
nm zimovn, vyra z boku rostliny mnoho nd
hernch kvt. Druh je cizospran a chceme-li

216

Soehrensia bruchii
var. nivalis
KULOVIT - SLOUPKOVIT
Tuto varietu popsal A. V. Fri, ale dnes je jej
opodstatnn zpochybovno. V na knize ji uv
dme proto, e ji mnoz kaktusi maj uvedenou
ve sbrce. Zejm se jedn pouze o ble otrnn je
dince S. bruchii, kte na stanoviti rostou i s jinak
barevn otrnnmi rostlinami. Mohou bt a
50 cm vysok a jen trochu mn irok. Velmi po
etn ebra nesou blzko sebe nahlouen areoly,
z nich vyrst 9-15 blch trn, kter ndhern
kontrastuj se ziv ervenmi kvty.
Kaktus roste v severnch oblastech Argentiny, kde
vytv populace rznobarevn otrnnch jedinc.
Pstitel jej znaj i ze sbrek jako velmi variabiln
taxon a nkte jej vedou tak pod rodovm n
zvem Echinopsis. Pstovn je pomrn snadn,
jen musme mt na pamti, e tento kaktus pote
buje dostatek erstvho vzduchu bhem lta. V
born sn paenitn kulturu nebo chrnn sta
novit pod irm nebem. Vsev semen je jedinm
efektivnm zpsobem rozmnoovn, ale dopsto
vn kvtuschopnch exempl trv mnoho let.

Tephrocactus
var. inermis

articulatus

TRSOVIT

Zkladn druh pat mezi nesmrn variabiln kak

tusy; rostliny tto variety jsou vak nezamni
teln, jeliko na jejich lncch prakticky chybj
pro zkladn druh charakteristick ploch, papro-

v trny. T. articulatus var. inermis vytv nzk

keky s jednotlivmi lnky asi 5 cm dlouhmi
a piblin 3 cm irokmi, existuj ovem exrmn formy s lnky dlouhmi a 20 cm! Bl,
a 5 cm irok kvty se lutmi pranky se obje
vuj na nejmladch lncch a kvetou bhem letnch dn. piem vydr 2-3 dny.
vyskytuje se v severnch oblastech Argentiny a
k Mendoze, roste vtinou ve vych oblastech.
Pstitel rozmnouj tento kaktus pomrn snadno zakoennm jednotlivch odlomench lnk.
Po asi tdennm zaschnut pod stolem ve sklenku
nebo na jinm stinnm a suchm mst meme
szet do psku s raelinou nebo do istho perlitu,
kde rostliny bhem dvou msc zakoen. Teprve
potom meme pesazovat do kvtin se substrtem. Vyaduje chladn zimovn a pomrn
vasn probuzen na zatku sezny. Pivst rostlinu do kvtu je ovem velk umn a zkladem
spchu je zejm velk pstebn ndoba a obasn pihnojen bhem vegetace.

Trichocereus poco
SLOUPOVIT

Vtina kaktus tento druh zn nejspe jako

Heliathocereus poco, jak bv uvdn ve star literatue. Je to sloupovit rostlina, jej vka
Tephrocactus articulatus var. inermis

Soehrensia bruchii var. nivalis

bn pesahuje 2 m a ka stonku se pohybuje

mezi 25-35 cm. Otrnn je na prvn pohled hro
ziv, jednotliv trny dosahuj dlky a 4 cm
a prakticky obaluj stonek. erven, bhem dne se
otevrajc kvty jsou a 12 cm dlouh a asi 10 cm
irok.
Tento kaktus roste na mnoha lokalitch v Argentin
a v Bolvii. Zde vyhledv mrnj svahy hor a na
mnohch mstech tvo jakousi ekologickou domi
nantu. Kaktusi se s nm setkvaj nejen jako se
sbrkovm druhem, ale tak jako s podno, kter
m stejn pzniv vlastnosti jako blzce pbuzn
T. pasacana, na kter roubujeme kaktusy, pro kter
je vhodnj pomalej rst. Pstovn je velmi
snadn a nevyaduje dn speciln zsahy.
Trichocereus poco

217

6. Brazlie
Nejvt jihoamerick stt, rozprostrajc se na
2
neuviteln ploe 8,5 mil km . Z velk sti je
dodnes pokryt pvodnm ekosystmem tropic
kho detnho lesa, kter vak pomalu ustupuje
neprosnmu tlaku lovka. Tropick detn les
pokrv amazonskou ninu, kter se rozprostr
na severu a severozpad Brazlie. Kaktusy se
v nm vyskytuj tak, ale vtinou jen velmi okra
jov, pedevm nkter rody epifytickch kak
tus, nap. Rhipsalis, Schlumbergera nebo lino
vit rostouc kaktusy rodu Hylocereus. V Brazlii
se kaktusy vyskytuj pedevm v podneb perio
dicky suchch savan, kter panuje na ploinch
stedn a vchodn Brazlie. Mezi kaktussky
nejzajmavj brazilsk stty se ad zejmna
Mto Grosso, Bahia, Minas Gerais, So Paulo
nebo Rio Grande do Sul sousedc s Uruguayi.
Brazlie je charakteristick vskytem nkterch
vznamnch rod, jako je nap. Discocactus nebo
Uebelmannia. Roste zde tak ada zstupc rodu
Notocactus a Brazlie skrv nepebern mnostv
ndhernch a zajmavch sloupovitch, i keovi
tch druh kaktus, kter teprve ekaj na sv ob
jeven" pstiteli. Brazlie je, dky sv obrovsk roz
loze, kaktussky doposud mlo prozkoumanou
oblast a je zcela bez pochyb, e zde roste ada kak
tus, kter doposud unikaj botanickmu zhodno
cen. V posledn dob vyjd do Brazlie stle vce
botanickch vprav, co se zan projevovat i na
mnostv novch popis kaktus z tto oblasti.
Vzhledem k vysokm teplotm, panujcm po cel
rok na vtin brazilskch nalezi kaktus, je
zejm, e i jejich nroky na zimn teploty v naich
podmnkch budou vy, ne maj ostatn kaktusy
pochzejc napklad ze subtropickch oblast Me
xika i Argentiny. To plat zejmna o ji zmiova
nm rodu Discocactus nebo Uebelmannia, ale
i o dalch rodech a druzch pochzejcch z tchto
stanovi. Tato nronost na vysok zimn teploty
me bt vhodnm dvodem, pro zaadit tyto
rostliny do sbrky. Zdaleka nen nutn vytpt cel
sklenk na 18-20 C, ale na zimu sta tyto nro
nj rostliny penst do bytovch prostor, kde
zimn msce pekaj ve vynikajc kondici. Druhy
pochzejc z jihu zem, konkrtn ze sttu Rio
Grande do Sul, ji nejsou na vysok zimn teploty
tak nron. Brazilsk kaktusy, pedevm zstupci
rod Uebelmannia a Discocactus, ji proly jednou
vraznou mdn vlnou. Jak se zd, v blzk bu
doucnosti se stanou opt stedem kaktusskho
zjmu, pedevm pro jejich pezimovn v teplch
bytovch podmnkch.

Arrojadoa

eriocaulis

SLOUPOVIT
Druhov jmno eriocaulis znamen v pekladu
s vlnatm stonkem, co pesn vystihuje charak
teristiku druhu. Keovit stonek dorst vky
pes 50 cm (na pznivch lokalitch i ve sbr
kch je mnohdy i vy), ale vhony jsou velmi
tenk - maximln 2 cm. Z areol vyrstaj krom
tvrdch devitch trn tak bl vlasovit chlupy,
kter stonek zahaluj. Trubkovit, oranovolut
kvty vyrstaj na temenu rostliny. Zajmav jsou
koeny, kter vytvej jaksi podzemn hlzy. Sto
nek kadoron na zimu usych a rostlina pev
prv dky mohutn koenov soustav, ze kter
regeneruj nov letorosty.
A. eriocaulis roste v okol osady Mato Verde
v Brazlii, na mrnch svazch s hlubokou psitou
pdou. Pstitel druh prakticky neznaj, nebo
v nabdce nejsou ani semena, ani rostlinn mate
ril. Jeliko jde o druh z tropickch oblast, je
nutn jej celoron umstit v teplm prosted
a i pes zimu vyaduje teploty dlouhodob nekle
sajc pod 15 C. Hlzovit koeny v naich pod
mnkch snadno zahnvaj, proto se doporuuje
roubovn na pomalu rostouc podnoe. Rostliny
pak rostou bez problm, ale mrn ztrcej svj
typick vzhled.

Arrojadoa eriocaulis

vlevo: Discocactus sp.

219

Austrocephalocereus dybowskii

si dobe znm. Rostlina me dorst do vky

a 6 m pi ce stonku asi 15 cm. Stonek je dlen
na 37-42 eber, na jejich hranch jsou areoly ne
souc 11 okrajovch a 4 stedov trny. Vrazn je
bon (laterln) ceflium, sloen z hust vaty,
blch vlas a lutoervench ttin. Z nj vyr
staj asi 3,5 cm dlouh kvty bl barvy. Plodem je
dunat, kulovit bobule.
Druh pochz z teplch oblast brazilskch stt
Goias a Minas Gerais, kde roste v dk vegetaci.
V mld je proto pomrn zastnn a teprve kdy
peroste okoln rostliny, dostv se na pln slunce.
U ns sn pln slunce, jen mal semenky
chtj mrn pistnn. Vyaduje propustn sub
strt s pdavkem raeliny, obasn pihnojen
komplexnm hnojivem (3x za vegetaci) a tepl zi
movn. Ve sbrkch pat doposud k vzcnostem
a spe se s nm setkme ve sbrce sukulent v n
kter z botanickch zahrad.

Brasilicactus

graessneri

KULOVIT

Austrocephalocereus
dybowskii
SLOUPOVIT
Cel rod zahrnuje jen asi deset druh, z nich
pedstavovan A. dybowskii je zejm nejzn
mj. Sloupovit stonek dorst vky pes 4 m
pi ce jen asi 10 cm. Je hust pokryt trny a na
temeni vytv ceflium, z nho vyrstaj vonn
kvty.
Vyskytuje se na nevelkm arelu v brazilskm
stt Bahia, v nzkch kovinatch lesch. V po
slednch letech se rozil i do evropskch sbrek,
protoe v pstrnch na Kanrskch ostrovech se
produkuje velk mnostv tohoto druhu. Pro ps
titele je dleit zajistit pro nj tepl zimovn,
kdy teploty dlouhodob neklesaj pod 15 C.
Vzhledem k podmnkm, ve kterch roste v p
rod, sn bez problm i rozptlen slunen z
en, nikoli vak stn.

Austrocephalocereus
estevesii
SLOUPOVIT

Dnes je azen do nov vytvoenho rodu Siccobaccatus, jeho nzev se vbec nevil; proto
v knize pouvme nzev star, ale mezi kaktu220

Stejn jako nejbli pbuzn B. haselbergii byl

systematicky azen do mnoha rod. Jeho kulovit,
ve st a sloupkovit tvar stonku upout na prvn
pohled zajmavm otrnnm, protoe cel rostlina
je zahalena do drobnch okrajovch trn. Stejn
jako trny stedov maj svtle slmov lutou
barvu a jsou mkk, nepchav. Kvty jsou jakoby
ladny do barvy trn a maj lutozelenou, svtlej
i tmav barvu. Pi plnm rozvit jsou a 2 cm i
rok. Mal kulovit plod je pokryt jemnmi blolutmi trny.
Pochz z brazilskho sttu Rio Grande do Sul.
V travnatch spoleenstvech na severovchod
Austrocephalocereus estevesii

Brasilicactus graessneri

Discocactus horstii

tohoto sttu osdluje skalnat pahorky a vchozy

hornin. Druh se vyskytuje i v oblastech, pro kter
je typick nkolikadenn ptomnost snhu bhem
zimnch msc. Proto je vhodn druh zimovat pi
nich teplotch. Bhem vegetace zalvme vydatnji a v ppad, e je umstn na mn oslunnm stanoviti (co mu vyhovuje), musme vdy
pokat s dal zlivkou na dokonal proschnut
substrtu. Vsev semen nein dn pote a pi
stnn semenky dobe pirstaj, take za pt
let jsou schopny produkovat kvty.

V prod ho meme nalzt v severovchodnch

oblastech brazilskho sttu Rio Grande do Sul na
skalnatch vyveninch a kamennch vcho
zech podkladovho substrtu. Pat mezi velmi
oblben kaktusy a jeho pstovn lze doporuit
i zatenkm, kter pilk ndhernm kontras
tem kvt a trn. Dleit je mrn kysel sub
strt, umstn v polostnu a tak erstv vzduch.

Discocactus

horstii

DISKOVIT - KULOVIT

Brasilicactus

haselbergii

KULOVIT
I tento druh u proel nkolika rody a mnoz au
toi se nemohou shodnout, zda jej adit do rodu
Notocactus, nebo do rodu Parodia. V na knize se
drme starho rodovho nzvu, pod kterm ho
tak vtina kaktus doposud zn. Kulovit sto
nek je asi 10 cm irok a je rozdlen do piblin
30 eber, rozpadlch na mal bradavky. Z areol na
pici bradavek vyrst asi 20 okrajovch a 5 ste
dovch trn svtl barvy. Ndhern ervenooran
ov kvty se objevuj nedaleko temena a jsou asi
2 cm irok.
Brasilicactus haselbergii

Druh byl pojmenovn na poest L. Horsta, znalce

brazilsk prody a objevitele ady novch rostlin
nejen z eledi Cactaceae. Svm habitem pat
k nejpozoruhodnjm kaktusm vbec. Ploe ku
lovit stonek m hndozelenou epidermis a je roz
dlen na 15-22 eber, kter nesou na hranch are
oly se zakrnlmi korkovitmi trny, dlouhmi jen
asi 3 mm, se zvltn schopnost nasvat vodu.
Z asi 2 cm vysokho terminlnho ceflia vyr
staj ndhern, a 6 cm irok kvty bl barvy,
otevrajc se v noci.
Poprv byl objeven v poho Serra do Barrao neda
leko Grao Mogol v brazilskm stt Minas Gerais.
To je tak doposud asi jedin znm oblast, kde
opravdu roste. Plon nen velk a druh je jet ty
picky vzan na ploch kemiit plotny, vznikl
rozpadem okolnch hornin. Oblast le v nadmo
sk vce okolo 1 000 m s pomrn vysokm
hrnem ronch srek, pohybujcm se okolo
1 000 mm. Mlokdy a mlokde je mon vidt pra
vokoenn kvetouc rostliny. Jejich pstovn je ob
tn, a tak druh ponejvce roubujeme na Erioce
reus jusbertii nebo na Myrtillocatus geometrizans.
Zsadou pak je dostatek tepla bhem vegetace i b
hem zimy (15-20 C). Nutn je zimovat na svtle,
zimn obdob zkrtit na minimum a i bhem nj n
kolikrt mrn zalt. Kdo se pokus o pravokoen
nou kulturu, ml by volit kyselej propustn sub
strt s podlem kemiitho psku.

221

Discocactus nigrisaetosus

Discocactus silicicola

Discocactus

tus roste v nzkch nadmoskch vkch mezi

400-500 m. Vyhledv nezalesnn plochy v jinak
pomrn hust vegetaci keovho a stromovho
patra, kde obv skalnat plotny a vchozy. Kdo
se chce pokusit pstovat pravokoenn diskokak
tusy, ml by zat od tohoto nebo pbuznch
druh. Zsady pstovn jsou shodn a nejdlei
tj je tepl pezimovn s tm, e se obdob vege
tanho klidu zkrt na minimum. Vhodn je vysy
chav substrt mrn kysel reakce. Jedinm
zpsobem rozmnoovn je vsev semen. Vykl
en semenky je mon ihned roubovat na Pe
reskiopsis a po jedn sezn meme podno
zkrtit, zakoenit a zcela zasadit do substrtu, m
roubovanec bud dojem pravokoenn rostliny.

nigrisaetosus

DISKOVIT - KULOVIT

Ploe kulovit stonek dorst ky a 20 cm (ve

sbrkch obvykle men), m tmav zelenou po
koku a je rozdlen na piblin 10 vraznch e
ber. Areoly vnoen pod povrch hrbolc nesou
5-7 okrajovch trn, vzcn i jeden stedov.
Vechny jsou pevn, dlovit a pchav, nejdel
z nich smuj dol a maj a 3,5 cm dlku. er
najc ttiny na terminlnm cefliu, kter me
bt a 7 cm vysok, daly kaktusu druhov jmno
nigrisaetosus. Vyrstaj z nj velk kvty dlouh
i irok piblin 6 cm. Plodem je bl kyjovit
bobule, ukrvajc ern semena.
Jako typov lokalita bylo ureno msto nedaleko
vesnice Porto Nove v brazilskm stt Bahia. KakDiscocactus pugionacanthus

Discocactus

pugionacanthus

DISKOVIT

Ploch, neodnoujc stonek, a 14 cm irok, vy

tv asi 11 eber s velkmi kruhovitmi areolami.
Z nich vyrst 3-5 okrajovch trn 2-3 cm dlou
hch a obvykle jeden stedov, pouze 1,5-2 cm
dlouh. Asi 5 cm dlouh bl kvt se otevr
v noci a vyrst z plochho a kulovitho ceflia,
sloenho z blolut vlny a hndavch ttin.
Druh byl popsn teprve nedvno holandskmi od
bornky na rod Discocactus, A. F. H. Buiningem
a A. J. Brederooem. Objevili jej v severn sti po
ho Chapada do Diamantina v brazilskm stt
Minas Gerais, kde roste v nadmoskch vkch
piblin 950 m s pomrn bohatou doprovodnou
vegetac, kterou tvo i dal kaktusy, nap. Mic
ranthocereus
violaciflorus
nebo
Brasilicereus
markgrafii. V rmci rodu pat k pstitelsky mn
obtnm, ale pravokoennou kulturu pesto nelze

222

doporuit plnm zatenkm. Po vyklen se

men je optimln roubovat mal semenky na
Pereskiopsis a teprve a dorostou velikosti 2-3 cm,
pokusit se o jejich zakoenn. Tak je mon asi
za dv a ti sezny, kdy podno zdevnat, zkrtit
ji natolik, aby nevynvala z kvtine a v jarnch
mscch ji zakoenit. Kaktus je naroubovan, ale
podno je zcela zaputna do substrtu. Stejn
jako u ostatnch zstupc rodu je nutn tepl pe
zimovn.

Discocactus

silicicola

DISKOVIT

Ploch a zplotle kulovit tvar stonku je pro rod

Discocactus velmi typick. 10 eber s tmav zele
nou epidermis je rozdleno do hrbolc, kter ne
sou areoly, z nich vyrst 5 okrajovch trn. Ti
spodn jsou siln, dva smujc vzhru jsou krat
a ten. Bl kvt s zkou dlouhou trubkou roz
kvt naveer a kvete bhem noci.
Roste ve stt Mto Grosso, ve velmi nzkch
nadmoskch vkch okolo 150 m. Jeho druhov
nzev silicicola, v pekladu kemen milujc, dv

tuit, e obsazuje msta s podkladem hornin obsa

hujcch kemen.
Stejn jako ostatn diskokaktusy pat k pomrn
nronm rostlinm a jeho pstovn vyaduje ur
it zkuenosti. Vtinou se ve sbrkch pstuje ja
ko roubovan, ale nkte pstitel se jej sna
zvldnout jako pravokoenn. Vyklen seme
nky je vhodn naroubovat na podno Pereski
opsis a pot rouby zakoenit, nebo je vhodn ales
po podno po roce pstovn seznout a po
zakoenn zasadit do substrtu.

Epiphyllum

chrysocardium

TRSOVIT
Typick pedstavitel epifytickch kaktus. Ploch
vykrajovan stonky dorstaj dlky a 50 cm a na
okrajch umstn areoly nenesou dn trny,
pouze jemn ttinky. Ozdobou jsou vak obrov
sk kvty, kter se otevraj na noc a jejich ka
me doshnou a 30 cm.
Vyskytuje se v lesch Jin Ameriky, a proto po
tebuje pi pstovn pomrn hodn vody, mrn
pistnn a bhem zimy teploty okolo 15 C.

Epiphyllum chrysocardium

223

Gymnocalycium horstii

z nejmladch areol a je a 11 cm dlouh a pi

blin stejn tak irok. Okvtn lstky maj blou
i narovlou barvu, upiny na zelen kvtn
trubce jsou rov. Zelenomodr plod m uvnit
vodnatou duninu, ve kter jsou hnd epicovit
semena.
Zstupce brazilskch kaktus, kter roste v pon
kud vlh oblasti v mrnm pistnn okoln vege
tace. Lokality se nachzej v blzkosti Capacava
ve stt Rio Grande do Sul. Tyto rostliny je nutn
pstovat v mrnm pistnn, obzvl mal se
menky snej patn dlouh obdob sucha
a plin slunen pal. Substrt s kyselou reakc,
dostaten zlivka bhem sezny a ponkud tep
lej pezimovn, jsou dalmi pedpoklady s
pn kultury.

Hatiora

salicornioides

KEOVIT

Gymnocalycium

horstii

KULOVIT
Vzhledem velmi zajmav gymnokalycium, jeho
kulovit, obas Odnoujc stonek je a 10 cm i
rok a je rozdlen na pt tm plochch eber.
Na nich jsou umstny kulovit areoly, nejastji
jen 3-4 na jednom ebru a z nich vyrst obvykle
5 okrajovch trn, kter mrn odstvaj od tla.
Jsou piblin 3 cm dlouh, pevn. Kvt vyrst
Hatiora salicornioides

Svm habitem velmi zvltn kaktus, kter byl

v minulosti tak azen do rodu Rhipsalis. Roste
keovit, dorst vky asi 40 cm a je velmi bo
hat vtven. Jednotliv stonky jsou dleny na
zk vlekovit lnky, dlouh 1-3 cm a irok
okolo 5 mm, kter nenesou prakticky dn trny.
Kvty se objevuj na mladch vhonech, jsou
lut a asi 1 cm dlouh.
Jeho pvodn vskyt je udvn z Brazlie, kde
roste jako epifyt na kmenech strom nebo v kap
sch skal, odkud pevis. Ve sbrkch zaval uri
tou dobu velkou popularitu, ale ta v poslednch le
tech neustle opad. Jeho pstovn nen sloit,
bezpodmnen vak vyaduje pistnn, ivn,
mrn kysel substrt a vcelku vydatnou zlivku
bhem sezny. Zimuje pi teplotch okolo 10 C.

Melocactus

azureus

SLOUPKOVIT
edomodr barva epidermis dala tomuto druhu
i latinsk jmno azureus, co v pekladu znamen
blankytn modr. Stejn jako vechny melokak
tusy roste jednotliv. V dosplosti je mrn slou
povit stonek a 20 cm vysok s vraznm otrn
nm. Terminln ceflium je obvykle vysok
okolo 5 cm a je sloeno z ervenorezavch ttin
a bl vlny. Kvt je pi plnm rozeven irok asi
1 cm a m rovofialovou barvu. Plodem je er
ven kyjovit bobule, dlouh asi 2 cm.
V prod se s tmto kaktusem setkme pouze
v Brazlii na jinch svazch poho Serra do Espinhaco u eky Jacar. Mezi pstiteli se melokak
tusy opt dostvaj do mdy. Pezimuj toti
v teple, teba na skni, za oknem i na police

224

Melocactus azureus

v bn topen mstnosti. Je vak teba zajistit

rostlinm v danch podmnkch maximum svtla
a bhem zimy jednou i dvakrt mrn zalt (z
le na teplot a svtelnch podmnkch v zimo
viti). Substrt mrn kysel, propustn. Pstovn
je snaz v prvnch letech ivota, star jedinci
jsou citlivj na pstitelsk pehmaty.
Notocactus claviceps

Notocactus

claviceps

SLOUPOVIT

Ve star literatue bv uvdn jako zstupce rodu

Eriocactus a nkte taxonomov ho dokonce ad
do rodu Parodia. Domnvme se, e zaazen mezi
notokaktusy je oprvnn, ale v mnoha sbrkch se
s tmto zaazenm nesetkte. Jeho stonek dorst ve
st vky a 1 m pi ce 25 cm, ale takovto
rostliny se najdou v kultue jen vjimen. zkch
eber bv a 30 a z pomrn malch areol vyr
staj lut ttinovit trny, dlouh a 4 cm. Kvt se
objevuje na vrcholu rostliny, je bled lut a pi pl
nm oteven irok okolo 6 cm.
Pomrn ploch krajina v okol msta Julio de
Castilhos v brazilskm stt Rio Grande do Sul, je
rozbrzdna adou skalnch vstupk, na kterch
tento notokaktus roste a kde vytv nkolika
hlav" skupinky. Pro pstovn tohoto druhu je
nutn zajistit mrn kysel substrt s pH okolo 6
a vhodn je tak mrn pistnn. Zimujeme pi
teplotch okolo 10 C. Rozmnoujeme v naprost
vtin vsevem drobnch semen, piem kvtuschopnch rostlin se dokme v prmru za 7 let.

225

Notocactus concinnus
KULOVIT
Kulovit stonek dorst obvykle ky okolo
10 cm, piem se rozpad na 18-24 eber. Areoly
maj rozestup 5-7 mm a jsou pokryty krtkou e
davou plst. Okrajovch trn bv 10-12, stedov
trny jsou vtinou 4, asi 1,5 cm dlouh. Npadn
jsou vrazn velk kvty, dosahujc prmru a
7 cm. Vnitn okvtn lstky maj typickou lutou
barvu a vnj mohou mt rovoerven okraj.
Druh m pomrn irok arel vskytu a dnes jsou
popsny dokonce jeho rzn variety. Roste na jihu
Brazlie ve stt Rio Grande do Sul i v severn sti
Uruguaye. Je mon jej doporuit i plnm za
tenkm. Nevyaduje zvltn pi a kad lto
pot svmi velkmi, ndhernmi kvty.

Notocactus

horstii

SLOUPKOVIT
Velmi vyhrann, habitem i kvtem vrazn noto
kaktus. Jeho sloupovit vzrst je vidt pedevm
na rostlinch v prod, kter dosahuj vky a
1 m, ve sbrkch dorst obvykle do 40 cm vky
a 10 cm ky. Okrajov a stedov trny jsou
v obou ppadech dosti tuh, jehlovit a patn se
Notocactus concinnus

od sebe odliuj. Kvty vyrstaj nedaleko od te

mene a maj velmi zajmavou oranovoervenou
barvu okvtnch lstk. Pi plnm oteven jsou i
rok asi 3,5 cm. Zajmav je tak obdob kveten,
kter pichz vtinou a v z. Plodem je bo
bule, charakteristicky se otevrajc pi bzi.
Leopoldo Horst, kter druh objevil a po nm byl
kaktus tak pojmenovn, jej sbral na jin stran
brazilskho poho Serra Geral ve stt Rio
Grande do Sul. L. Horst a F. Ritter objevili v roce
1965 N. horstii s purpurov fialovm kvtem,
kter o dva roky pozdji popsal F. Ritter jako N.
horstii var. purpureiflorus. Tato varieta je vak ve
sbrkch pomrn vzcn. Zkladn druh i jeho
varieta pat mezi velmi zajmav notokaktusy,
kter tvo spolen s N. purpureus a N. muegelianus svrznou skupinu v rmci rodu. Dodrmeli zkladn podmnky pro pstovn vtiny noto
kaktus, nen problm ani s kulturou tohoto
druhu. Dleit je rozptlen stn, propustn sub
strt mrn kysel reakce a bhem sezny dostatek
vody. Vykvetly-li rostliny a mme zjem sklidit
zral semena, musme kaktusy penst do topen
mstnosti a teprve po dozrn plod zahjit chlad
nj zimovn s teplotami okolo 10 C.

Notocactus
SLOUPKOVIT

Frederico Guillermo Lenninghaus psobil jako

sbratel kaktus v Brazlii a v roce 1894 zaslal do
Evropy prvn exempl tohoto druhu, kter byl
za rok popsn jako Pilocereus leninghausii. V p
rod dorstaj sloupovit stonky a metrov vky
pi ce okolo 10 cm, asto jsou ohnut, nebo do
konce i polhaj. Charakteristickm znakem je ze
ikmen temeno, pekryt velkm mnostvm
jemnch trn, kter vytvej jakousi chocholku.
eber je asi 30 a jejich hrany jsou hust posety vl
natmi areolami, z nich vyrst 15-20 jemnch
trn a o mlo silnj 3-4 trny stedov. Kvty se
vydr otevrat 4-5 dn, vyrstaj z temene, maj
Notocactus horstii

226

leninghausii

Notocactus leninghausii

krsnou lesklou lutou barvu a jejich ka je pi

plnm oteven asi 6 cm.
Nalezit typov rostliny je udvno velmi obecn
- brazilsk stt Rio Grande do Sul. Vme vak, e
roste na pskovcovch skalnch stnch, kde byl
sbrn napklad v okol Montenegro a tak se
vern od Canela, kde jej objevil F. Ritter. Tak
tento druh pstujeme ze semen, ovem semenky
rostou prvn seznu velmi pomalu a teprve druh
rok po vsevu se zanaj zvtovat ponkud rych
leji. Vyaduje mrn kysel substrt a v mld
snese i rozptlen pistnn. Velmi efektn vy
pad nkolik jedinc sesazench v nzk misce.
Rostliny zde zrove lpe prospvaj, protoe vce
rozvinou mohutn koenov systm.
Notocactus magnificus

Notocactus magnificus
KULOVIT - SLOUPKOVIT
Velmi krsn zstupce rodu, jeho zprvu kulovit
stonek se ve st protahuje do sloupku, kter je
asi 3 x vy ne irok, piem jeho ka obvy
kle nepesahuje 15" cm. M krsnou modrozele
nou epidermis, kter krsn vynik v kombinaci
s barvou trn a kvt. 11-15 vraznch eber m
ve st areoly spojen plstnatm pemostnm,
take hrany eber jsou cel lut. Z kad areoly
vyrst 12-15 mkkch trn lut barvy, z nich
nejdel m a 2 cm. 4-5 cm irok, zlatolut
kvty se objevuj na vrcholu rostliny. Po oplozen
se mn v kulovit, asi 1 cm irok plod, pln
1 mm dlouhch ervenohndch semen.
N. magnificus byl objeven v prod teprve v roce
1964. Pnov L. Horst a F. Ritter jej nali v bra
zilskm stt Rio Grande do Sul v poho Serra
Gerral. Zde roste v teplm subtropickm podneb
s pomrn vysokou vzdunou vlhkost. Je to
opravdu ndhern kaktus, kter rozhodn upout
laiky i odbornky. Pstovn nen zvl sloit,
ale druh vyaduje pedevm kyselej substrt
a jako semenek uvt mrn pistnn. Pozor na
poplen rostlin zvlt zjara, kdy nejsou pivykl
po zimovn tak velk slunen intenzit. Poplen msta jen pomalu odrstaj a vizuln rostlinu
pokod na nkolik let.

227

Notocactus

tephracanthus

Notocactus uebelmannianus

DISKOVIT - KULOVIT
Mnoz kaktusi ho mon doposud vedou jako
Malacocarpus tephracantha, protoe podobn
okruh rostlin byl dve azen do zmiovanho
rodu. Tmav zelen ploe kulovit rostlina je le
nna na 16-18 ostrch eber, na jejich hranch
jsou velk areoly s chomky bl vaty, nesouc
asi 5 okrajovch a jeden stedov trn, dlouh
2-3 cm. Kvty vyrstaj z vlnatho temene a jsou
syt lut s ervenou bliznou. Plodem je rov
rozpadv bobule s edoernmi semeny.
Vskyt tohoto druhu je pomrn hojn; je udvn
dokonce z zem t jihoamerickch stt - Braz
lie, Uruguaye a Argentiny. Zde roste na skalna
tch strnch bez stnu doprovodn vegetace. Po
dobn jako ostatn zstupci rodu se snadno
pstuje. Vyaduje mrn kysel, propustn sub
strt, bhem vegetace vydatnou zlivku a pln
slunce. Rozmnoujeme ho generativnm zpso
bem. Semena po dozrn dobe kl a semenky
je vhodn v prvnch letech mrn pistiovat.

Notocactus

uebelmannianus

DISKOVIT - KULOVIT
Ploe kulovit stonek m vtinou tmav zelenou
barvu a nejvt exemple dorstaj velikosti a
17 cm. Trny pisedl ke stonku jsou rzn dlouh,
piem exempl na snmku m trny velmi
krtk, ale dnes se v pstrnch objevuj i vyseNotocactus tephracanthus

lektovan beztrnn linie. Ndhern purpurov fia

lov kvt se objevuje na potku lta a je ozdobou
mezi vemi ostatnmi notokaktusy.
Jak je popsno ne, ervenokvt forma roste na
lokalit v Brazlii spolen se lutou a je skute
nost, e tento typ kvt je mnohem astj ne
lutokvt forma. Pstovn je pomrn jednodu
ch. Druh roste bez problmu jak na plnm slunci,
tak v mrnm pistnn. Bhem vegetace vya
duje dostatek zvlahy a pezimuje na chladnm,
suchm a svtlm stanoviti. Nroky na pdu m
stejn jako nsledujc taxon.

Notocactus
uebelmannianus
f. flaviflorus
KULOVIT
Variabilita tohoto taxonu je neskuten velk a od
zkladnho druhu se li pedevm lutmi kvty
(zkladn druh je m purpurov). Dlka, poet
trn i poet eber se vrazn li a dnes jsou z ps
tren v Holandsku znm i vyselektovan rostliny
tm bez trn. U vtiny rostlin nepesahuje ka
stonku obvykle 15 cm a vka bv okolo 12 cm.
Kvt m pi plnm oteven ku a 5,5 cm a jako
u vtiny notokaktus, je uprosted lutch tyi
nek a prank temn erven blizna.
Tento brazilsk kaktus pochz z Rio Grande do
Sul, kde roste nedaleko msta Cacapava. Roste
spolen s ervenokvtou formou a je proto
mon, e se jedn pouze o sbratelskou selekci.
Vsev semen a nsledn pstovn nein dn
problmy. Substrt udrujeme ponkud vlh, ne
je bn teba u mexickch druh. Je vhodn jej
obohatit raelinou, aby se pH pohybovalo okolo 6.

228

Notocactus uebelmannianus f. flaviflorus

Quiabentia zehntner
KEOVIT

Dal z vvojov velmi starch kaktus, kter m

prav listy. Ty jsou a 4 cm dlouh, vrazn suku
lentn, kosnkovit (tj. u bze a u pice neju,
uprosted listu nejir). Kaktus vytv 2-3 metry
vysok, rozkladit kee. V areolch se vytvej
drobn glochidie svtl barvy. Kvt je velmi ele
gantn, a 8 cm irok, svtle rov barvy. Se
meno je velk a zajmav ptomnost mku (arillus), kter vznik zejm zbujenm a pemnou
vajenho poutka.
0 vskytu nen znmo pli informac. Kaktus
, kte druh vidli v prod, nen mnoho a lite
rrn prameny jsou na konkrtn daje skoup.
Vme jen, e roste v brazilskm stt Bahia. Exis
tuje mlo sbrek, kde je mon tento kaktus vidt.
Je to dno minimln nabdkou semen a tak jeho
nronost na prostor. Aby rostlina vykvetla, je
nutn zasadit ji do sklenku s volnm zhonem,
kde vytvo bhem nkolika let mohutn, kvtuschopn ke. Druh je vhodn zimovat pi teplo
tch piblin 15 C a aby neztratil olistn, je
vhodn i bhem zimy nkolikrt mrn zalt,
ovem pouze za pedpokladu, e teploty nekles
nou pod uvedenou hranici.
Quiabentia zehntneri

229

Pereskia aculeata

Pereskia grandifolia

9Vvojov pat do skupiny nejstarch kaktus,

u nich nedolo k pln redukci list, ale ji se
objevuj areoly, trny a charakteristick stavba generativnch orgn, typick pro celou ele
Cactaceae. Stonek je plaziv a plhav a me
dorst dlky a nkolika metr - jako maximum
je udvno 10 m. Z areol vyrstaj nejastji 1-3
trny, glochidie vak chybj. Pomrn velk kvty
jsou pi plnm rozeven irok a 5 cm a maj
smetanov lutou barvu, uvnit s ndechem dorova.
Jako pvodn oblast rozen je udvna Brazlie,
Uruguay a Argentina, dnes se vak zplanle vy
skytuje i v USA (Florida), ale tak v Indii a jinch
tropickch zemch svta. K rstu potebuje mrn
pistnn (sn vak i pln slunce) a dostatek z
vlahy. Na deficit vody reaguje opadem list a zpo
malenm rstu. Nutn je zimovn pi vych tep
lotch a vhodn je rostlinu obas zalt, aby
neztratila vechnu vodu ze zsobnch pletiv.
P. aculeata nen vhodn pro pstitele s malm
sklenkem, protoe svm bujnm rstem rychle
peroste bn prostory. Sn vak velmi dobe
zmlazovac ez.

Pereskia

grandifolia

KEOVIT

Vvojov prastar kaktus, kter si zachoval po

mrn velk listy (grandifolia). Roste keovit
a vzpmen vtv dorstaj vky a 5 m. Mrn
sukulentn listy jsou a 20 cm dlouh a 3-4 cm i-

230

rok. Z areol vyrstaj nejastji 2 ern, asi 2 cm

dlouh trny. Kvty, kter se objevuj v trsech na
konci vtv, jsou velmi krsn a jejich okvtn
lstky jsou u bze zbarveny ble, smrem ke pici
pechzej v rovofialovou barvu. Plodem je
zvltn hrukovit bobule.
Druh tvo soust suchomiln vegetace v dkch
poloopadavch lesch Brazlie. Vtinou se s nm
setkme v expozici botanickch zahrad, kde vy
tv velk, krsn kvetouc dominanty a je zro
ve velmi pknm pkladem vvojov nejstar
ch typ kaktus. Pstovn nen sloit, ale druh
kvete a pot, co vytvo mohutn ke. Proto je
nejvhodnj pstovat ho ve voln pd ve skle
nku, kde zimn teploty neklesaj dlouhodob pod
13 C. Rozmnouje se snadno zkovnm vyzr
lch letorost, kter zakoeujeme v psku s rae
linou nebo v istm perlitu.

Pilosocereus

azureus

SLOUPOVIT

Sloupovit rostouc kaktus, v prod okolo 4 m

vysok. Stonek je rozdlen na 7-10 vraznch e
ber. Jeho krsa je zpsobena edomodrou barvou
pokoky, ndhern ladc s lutmi okrajovmi
a stedovmi trny. Temeno rostliny je pokryto b
lmi vlasovitmi trny, kter pozdji sten
miz. V hornch partich kaktusu se zakldaj a
5 cm dlouh bl kvty, kter se otevraj na noc.
Z nich se po oplozen vyvj plod s arlatov er
venou duinou, plnou malch ernch semen.
Pochz z teplch oblast Brazlie, kde roste ve
spoleenstvu keovit vegetace. Obsazuje mn
zarostl vchozy skal a svtliny. Mezi kaktusi je
velmi oblben a pro krsn zbarvenou pokoku

Pilosocereus azureus

Druh roste jako epifyt v korunch strom a jeho

rozen je udvno velmi povechn Santa Catharina, Brazlie. Jeho nalezen v prod bude
otzkou tst najt ne posazenho jedince, nebo
objevit erstv vvrat na kterm se epifytick
rostliny studuj podle naich zkuenost nejlpe.
Druh se velmi snadno mno zkovnm vyzr
lch stonk s nkolika lnky. Naopak vsev se
men se tm nepraktikuje - semena se toti skoro
nenabzej a tak patn kl a semenky jsou
pomrn choulostiv.

Schlumbergera

orssichiana

PEVISL

Jet donedvna byl tento kaktus nktermi psti

teli azen do zvltnho rodu Epiphyllopsis, tvoe
nho pouze tmto druhem a jeho dvma varietami.
Myslme si, e zaazen do rodu Schlumbergera je
oprvnn a zdvodniteln. Druh tvo bohat
rozvtven kek, jeho jednotliv stonky jsou slo
eny z obdelnkovitch lnk, kter maj na vr
cholov sti nkolik hndch, drobnch ttin.
Kvt je 4-5 cm dlouh, zygomorfn a m svtiv
karmnov ervenou barvu.

Teprve v sedmdestch letech objeven kaktus,

kter se jako zkladn druh pli nepstuje, ale
jeho barevn kvty daly zklad mnoha novm k
encm. Stonek je rozkladit pevisl a jednotliv
ploch lnky jsou a 9 cm dlouh a 4 cm irok,
okraje vykrojeny do nkolika cp. Nov lnky
maj ervenozelenou barvu. Pekrsn, a 9 cm
dlouh zygomorfn kvty maj ziv fialovorovou barvu, piem stedy vnitnch okvtnch
lstk jsou svtlej a bl. Kvty vyrstaj z areol
umstnch na vrcholov sti lnk a objevuj
se od konce lta a do pozdnch zimnch msc.
Druh objevila v Brazlii v poho Serra de Mar
pan Beatriz Orssich a pispla tak do kultury dru
hem, kter dal zklad mnoha novm kultivarm
pstovanm komern. Pvodn druh pat k ps
titelsky pomrn choulostivm, protoe roste
v dob, kdy ostatn rostliny maj vegetan klid.
V t dob jsou patn svteln podmnky a rost
liny bvaj asto napadny rznmi houbovmi
chorobami. Odvozen kultivary vak vtinou
spolehliv rostou i v bytovch podmnkch,
krsn kvetou a je mon je zakoupit v mnoha ba
revnch odstnech. Pro jejich pstovn plat
stejn zsady jako pro kulturu tzv. vnonho
kaktusu".

Schlumbergera gaertneri

Schlumbergera orssichiana

tak asto pstovn. Ve sbrkch nenajdeme vti

nou vzrostlej jedince, a tak nen problm s pro
storem. Pro jeho pstovn je dleit vt n
doba, ivn propustn substrt a zimovn
v teplejm prosted a na svtle. Vsev semen je
snadn a tlet semenky jsou ji velmi efektn.

Schlumbergera

gaertneri

PEVISL

231

Schlumbergera truncata

Schlumbergera

truncata

PEVISL

Dve byl veden pod rodovm jmnem Zygo

cactus truncatus, ovem nejlpe znm je asi jako
vnon kaktus". Jeho obliba stoupla pedevm
v poslednch letech, kdy se na trh dostvaj jeho
kultivary a tak mezidruhov kenci. Stonek
S. truncata je tvoen jednotlivmi vhony, sloe
nmi z malch obdlnkovch lnk s vraznou
stedn nervaturou. Jednotliv lnky maj mrn
zubat okraje a z vrcholovch areol vyrstaj
drobn jemn hnd ttinky. Zygomorfn kvty
se objevuj ji od asnho podzimu a kvetou b
hem cel zimy, dlouho pes Vnoce. Znaky
a vlastnosti mnohch hybrid bvaj ponkud od
lin od zkladnho druhu; vtinou se li v dlce
doby kveten, v trvanlivosti kvt atp.
Typick pedstavitel epifytickch kaktus, kter
pochz z les v okol Rio de Janeiro v Brazlii.
Pstitelsk technika i rozmnoovn byly u tto
skupiny rostlin dotaeny tm do dokonalosti,
protoe statisce rostlin se kadoron v komer
nch pstrnch pipravuj pro zimn a pedevm
pedvnon obdob. Dnes se dokonce umlm
zkracovnm dne dostvaj kvetouc vnon kak
tusy" na trh bhem celho roku. Pro amatrsk
pstitele plat, e pes lto vnon kaktus" nej
lpe prosperuje v zvsnm kvtini ve vzdun
korun kee i stromu na zahrad. Pro bohatou n
sadu poupat je dleit perioda sucha koncem lta;

232

k vlastnmu zaloen poupat dochz za krtkho

dne (krtkodenn rostlina). S potkem podzimu
umstme rostlinu do mstnosti, kde by teplota ne
mla klesat pod 15 C, ale nemla by bt vy ne
bn pokojov (pozor na pehvajc se zimn za
hrady a prosklen balkony!). Zde pak rostliny b
hem zimnch msc vykvtaj. Pi tvorb kvt
a vvoji poupat jsou rostliny opravdu citliv na
plinou manipulaci a oten, obzvlt ble nebo
svtle kvetouc kultivary. Proto pamatujme, e
tam, kde je rostlina umstna po letn sezn, by
mla i vykvst. Rozmnoovn se vtinou provd
pouze vegetativn cestou, kdy zky (asi s pti
lnky) szme do substrtu tvoenho perlitem
a raelinou v pomru 1:1. Vsev semen praktiku
jeme vjimen jen pi lechtitelsk prci.
Stephanocereus leucostele

Stephanocereus

leucostele

Uebelmannia pectinifera var. multicostata

SLOUPOVIT
Sloupovit rostouc kaktus, vytvejc zpravidla
jedin nerozvtven vhon, vysok okolo 3 m. e
ber bv obvykle 12-18 a jsou pokryta hust na
hlouenmi areolami, nesoucmi a 20 asi 1,5 cm
dlouhch okrajovch trn. Stedovch trn je mn
a jsou a 4 cm dlouh. Kvty vyrstaj z prstenitho ceflia, sloenho z blch vlas a hndch tu
hch ttin. Kvty mohou dosahovat dlky a 7 cm
a jsou bl, vnj okvtn pltky zelen.
Jeliko se jedn o rostlinu z trop, konkrtn z ji
nch oblast brazilskho sttu Bahia, je nutn zaji
stit pro tento kaktus teplej pezimovn. Ve sbr
kch se vyskytuje velmi sporadicky a spe se
s nm setkme jako s raritou ve sbrce nkter bo
tanick zahrady.

Uebelmannia

pectinifera

SLOUPKOVIT

Cel rod zskal jmno po vynikajcm vcarskm

kaktusi, W. J. Uebelmannovi. Tento druh byl ob
jeven vlastn nedvno, teprve v roce 1967. Hned od
potku byl a doposud je velkou raritou, vyznau
jc se ndhernou epidermis, posetou edoblmi
vlokami. V prod mohou rostliny doshnout
vky a 1 m pi ce stonku asi 15 cm. eber bv
nejastji 15-18, jsou velmi pravideln a ostr
a z hust nahlouench areol na vrcholu ebra ros
tou vytren trny, kter tvo po cel dlce jaksi
heben. Odtud tak nzev pectinifera = nesouc
heben. Drobn lut kvty se objevuj nedaleko od
vrcholu a maj prmr asi 1 cm.
Druh byl nalezen nedaleko msta Diamantina
v brazilskm stt Minas Gerais. Rostliny se vy
skytuj dosti vysoko v horch, kde je pomrn vy
sok vzdun vlhkost; osdluj skaln plotny nebo
spry. V dnm ppad nelze tento kaktus dopoUebelmannia pectinifera

ruit zatenkovi. I zkuenho kaktuse dok

vichni zstupci rodu podn potrpit a U. pecti
nifera nen vjimkou. Vyklen semenky je
nejlpe co nejdve naroubovat na kvalitn pod
noe Pereskiopsis a pozdji je mon uvaovat
o jejich peroubovn na trvalou podno. Psto
vn je i tak obtn - rostliny je nutn zimovat pi
vych teplotch, za teplch dn je vhodn rosit
prosted, naopak nen douc vysok vzdun
vlhkost bhem chladnch dn. Ve vtu nrok
bychom mohli jet dlouho pokraovat; proto je
vhodnj zskvat kaktusskou zrunost zakon
enou spchem na jinch druzch.

Uebelmannia
pectinifera
var. multicostata
SLOUPKOVIT
Tato varieta dorst na stanoviti vky a 85 cm
a m se od zkladnho druhu liit pedevm vt
m potem eber. Jak udvaj pozorovatel z p
rody, tento znak nen pli vznamn, protoe je
promnliv a podle popisu je u zkladnho druhu
eber obvykle 15-18, u tto variety asi 20. luto
zelen kvt je prakticky shodn s pedchozm ta
xonem.
Rostliny se vyskytuj v brazilskm stt Minas
Gerais na vchod od msta Diamantina, piem
nejkonkrtnj daje hovo o lokalitch severn
od Rio Jequitinhonha, v nadmoskch vkch
okolo 650 m. I tato varieta pat k velmi obtn
pstovatelnm kaktusm. Stejn jako zkladn
druh je nejlpe ji ihned po vyklen roubovat na
Pereskiopsis a pozdji u vt rostliny peroubo
vat na Eriocereus jusbertii. Pravokoenn seme
ne se objevuj v nabdkch vjimen, i kdy
v posledn dob jsou k vidn rostliny na vlastnch
koenech z velkopstren, ale ty jsou zejm roz
mnoovny vegetativn metodou in vitro" ve
tkovch laboratoch.

233

7. Chile
Bezesporu jeden z nejzajmavjch stt Jin
Ameriky, a to i po kaktussk strnce. Akoli
2
svou rozlohou 756 tis. km pat spe mezi sted
n velk jihoamerick stty, dlkou 4 270 km je
jednoznanm rekordmanem (prmrn ka
psu zem je necelch 200 km). Na severu u 17
jin ky zasahuje do psma trop a na jihu,
kdesi u 56. rovnobky, le v chladnm psmu.
Tato oblast, oznaovan tak jako Patagonie nebo
extremo sur (nejzaz jih), je dnes pod spolenou
sprvou Chile a Argentiny a i zde se vyskytuj
kaktusy. Chile je tedy svrzn pruh zem, odd
len od zbytku jihoamerickho kontinentu hrad
bou hor a od zbytku svta hladinou Pacifiku. Kak
tusy rostouc v Chile obvaj nejsu msta
planety, protoe v nkterch oblastech pout
Atacama prakticky vbec nepr. Veker pjem
vody si rostliny obstarvaj z vydatnch mlh,
kter pichzej velmi pravideln a bhem jedn
noci se me vysret i nkolik milimetr srek.
Toto zvltn klima pbench pout, kde pravi
deln a ve velkm objemu kondenzuje mlha, je
tak nazvno garuaklima - to podle vydatnch
mlh - garua.
Zdej kaktusy jsou pizpsobeny tmto drsnm
podmnkm vcelku dobe. Jednak vytvej silnou
vrstvu krystalickch vosk, zabraujcch pli
nmu odpaovn vody. Tyto vosky vytvej ty
pick ed, edozelen zabarven stonk. Takt
maj specificky utvenou koenovou soustavou.
Ta je ponejvce mlk a rozprosten ve velk
ploe blzko povrchu, aby zachytila co nejvt
mnostv vysren mlhy. Typickm chilskm ro
dem je Copiapoa; vytv adu nalezitnch forem
a pechodovch typ. Obzvlt pak okruh druhu
C. cinerea je doposud velkm kaktusskm o
kem, a to nejen po strnce taxonomick, ale i ps
titelsk. Doclit rostlin podobajcch se co nejvce
rostlinm z prody, vyaduje obrovskou trpli
vost a pi.
Kaktusy v Chile rostou vak i jinji ne jen v nej
such oblastech na severu zem. Pechod mezi
severnm a stednm Chile je charakteristick
stepnm rzem a rostlinn spoleenstva jsou vti
nou tvoena nejrznjmi druhy trav a ostatnch
bylin. Nejastjm typem vegetace chilskho jihu
jsou lesy.

Copiapoa

cinerea

SLOUPKOVIT
Zstupci celho okruhu tto kopiapoe pat k nej
krsnjm jihoamerickm kaktusm. Obvaj nej
mn pzniv lokality, kde vytvej dominanty
rostlinnho spoleenstva. C. cinerea roste sloupko
vit, asto odnouje, a ve st vytv mohutn
trsy. Jednotliv stonky dorstaj vky a 1 m pi
ce 10-20 cm. Epidermis je pokryta voskovou
vrstvou krystalick struktury, kter zpsobuje jej
typick ed zbarven. Mlad rostliny nebo rost
liny z pznivjch lokalit, kde vrstva vosk nen
tak siln, maj pokoku zbarvenou a bronzov
hnd. Poet eber kols od 14 do 30. Z areol vy
rstaj nejastji 2 stedov a 2-4 okrajov trny, pi
em nejdel stedov dosahuj dlky a 4 cm.
lut kvt s naervenalmi vnjm okvtnmi
lstky je 3-3,5 cm irok. Zelenav soudkovit plod
obsahuje leskl ern semena, dlouh asi 1,5 mm.
Tento zkladn druh roste v nadmoskch vkch
mezi 100-400 m. Mstem vskytu jsou oba svahy
Quebrada de Taltal pobl chilskho msta Taltal,
lecho nedaleko pobe. V tchto mstech prak
ticky nepr a vekerou potebnou vodu rostliny
pijmaj z pravidelnch mlh, tzv. garua. Tomuto
zvltnmu poutnmu typu klimatu (garuaklima)
se pizpsobilo jen pr destek druh kaktus,
kter tvo svrznou skupinu rostlin v rmci cel
eledi. Ve sbrkch se vtinou pstuj jako roubo
van, pedevm proto, e semenky zpotku
velmi pomalu rostou. Jedinm efektivnm zpso
bem rozmnoovn je vsev semen; akoli se
mena nabzen v katalozch velmi patn kl,
co je tak hlavn dvod mal nabdky rostlin,
erstv semena vykazuj tm stoprocentn kli
vost. Tyto rostliny by rozhodn nemly chybt
v dn sbrce pokroilejch pstitel a specia
list na jihoamerick kaktusy.
Copiapoa cinerea

vlevo: Trichocereus chilensis

235

Copiapoa cinerea ssp. dealbata

esk kaktus Rudolf Slaba, je velmi rozumnm

kompromisem v nepehlednm systmu tto sku
piny. I kdy nese nzev gigantea, nen v rmci
skupiny nejvt. Nejastji dorst vky asi
0,75 m pi ce jednotlivch stonk 15-20 cm.
Jehlovitch okrajovch trn je vtinou 5-7
(vzcn a 12), stedov trn nejastji jeden, vji
men 2-3. Kvt je lut, asi 4 cm dlouh i irok.
Vskyt tto kopiapoe zan asi 20 km na sever od
msta Taltal a thne se a k Paposo. Roste pede
vm na pobench rovinch a na mrnch bo
ch stoupajcch hor v nadmoskch vkch
okolo 50 m. Pstovn v kultue je stejn jako
u ostatnch zstupc C. cinerea.

Copiapoa
cinerea
ssp. dealbata

Copiapoa cinerea ssp.

var. haseltoniana

SLOUPKOVIT

SLOUPKOVIT

Taxonomickch pesun rostlin okruhu C. cinerea

bylo uinno ji pomrn mnoho a dky jejich po
dobnosti m kad specialista na problematiku po
nkud odlin nzor. Tento poddruh se od zklad
nho druhu li 1-3 okrajovmi trny, piem trn
stedov je bu 1 nebo chyb. Jednotliv trsy dor
staj ky okolo 1 m a vky piblin 0,75 m.
C. cinerea ssp. dealbata je nejjinji rostouc taxon
celho okruhu C. cinerea. Roste vchodn od
osady Carrizal Bajo na svazch pivrcench sm
rem k ocenu. Podle pozorovatel zde roste v ob
rovskm mnostv, a to pouze v psu od 200 do
500 m n. m. Je zajmav, e v tomto seku se ne
vyskytuje dn jin kaktus (ty rostou bu v ni
ch nebo vych nadmoskch vkch). Stejn
jako ostatn pbuzn kopiapoe je vtinou psto
vna jako roubovan na pomalu rostouc podnoe,
ale u zkuenjch kaktus znme i kolekce nd
hernch pravokoennch rostlin. Akoli tyto kak
tusy nemaj siln epovit koeny, vyaduj substrt
s vysokm podlem minerln sloky (min. 50 %),
jinak jejich koeny zahnvaj. Semenky rostou
pomalu a i pesto, e v prod jsou bez nejmenho
pistnn, v naich podmnkch jim vyhovuje roz
ptlen pistnn, protoe v prvnch letech ivota
nemaj dostaten silnou voskovou vrstviku. Tak
u starch exempl musme dt pozor na poplen
prvnmi slunenmi paprsky.

Je to zejm nejvt kopiapoa v rmci tto sku

piny. Jej stonky dorstaj dlky a 1,5 m, ky
25 cm a velk dospl exemple asto dokonce
polhaj a vytvej trsy irok a 2 m. Trny jsou
lut, kvt je prakticky shodn jako u zkladnho
druhu.
Tato varieta se vyskytuje jin od Paposo, pi
em v blzkosti vesnice je jej vskyt peruen
a opt pokrauje severn od vsi. V okol lidskho
sdlit byla vlivem lovka vyhubena, ale ve

Copiapoa
cinerea
ssp. gigantea
SLOUPKOVIT
C. Backeberg ji v roce 1936 popsal jako samo
statn druh, pozdji prola dalmi taxonomickmi zmnami, ale statut poddruhu, kter ustanovil
236

Copiapoa cinerea ssp. gigantea

gigantea

vzdlenjch mstech od vesnice se vyskytuje

v obrovskm mnostv, piem jej arel se thne
podl moskho pobe a ke Caleta Colorada.
V kultue m stejn nroky jako ostatn kopiapoe
tto skupiny. Jej sklovit lut trny pekrs
n kontrastuj s edou barvou epidermis, ovem
dokat se kvetoucch jedinc vyaduje nesmrnou
dvku trplivosti, co ostatn plat o vech rostli
nch z okruhu C. cinerea.

Copiapoa cinerea
var.
tenebrosa

ssp.

Copiapoa cinerea ssp. gigantea var. haseltoniana

gigantea

SLOUPKOVIT
Odliit tuto varietu od C. cinerea var. haseltoni
ana je velmi obtn a prakticky se jedn o stejn
rostliny jen s tm rozdlem, e varieta tenebrosa
m ern trny a roste v horch, kdeto var. hasel
toniana roste na pobe a m svtl trny.
Roste severovchodn od Taltal, kde osdluje

kopce v nadmoskch vkch 400-500 m na n

vtrnch stranch. Pstovn je shodn jako
u ostatnch zstupc tto skupiny a dky znan
podobnosti je vhodn udrovat ve sbrce pede
vm rostliny s pvodem, kdy je perfektn znma
lokalita, odkud pochzela semena.

Copiapoa cinerea ssp. gigantea var. tenebrosa

237

Copiapoa coquimbana

Copiapoa

coquimbana

TRSOVIT
Sloupkovit stonky vytvej mohutn polto
vit trsy, irok a 1 m a vysok maximln 0,6 m.
Jednotliv rostliny jsou irok a 10 cm a rozpa
daj se na 10-17 eber, kter vytvej pomrn
vrazn hrbolce. Z areol vyrst 8-10 okrajovch
trn a 1-2 trny stedov, kter jsou silnj a asi
2,5 cm dlouh. lut, iroce trychtovit kvty
maj syt lutou barvu a objevuj se na temenu
rostliny. Vykvtaj za slunench dn bhem lta.
Rostlina na obrzku je fotografovna na typov
lokalit Cerro Grande v chilsk provincii
Coquimbo, kde roste v nadmosk vce 400 m.
Zde ji objevil K. Kne a popsal svm prvnm sb
rovm slem KK 1. Nevytv epovit koeny
a snad proto je jej pstovn relativn snadn.
Nutn je rostlinu bhem vegetace umstit na pl
nm slunci, pezimovat pi teplotch okolo 10 C
a propustn substrt mezi dvma zlivkami ne
chat pln proschnout. I zde plat velk opatrnost
pi zlivce bhem horkho lta, kdy rostliny upa
daj do rstov stagnace.

238

Copiapoa
coquimbana
var. longispina
KULOVIT - SLOUPKOVIT

Tato varieta nebyla platn popsna, proto se o n

zmiujeme jen okrajov. Spe ne o samostatnou
varietu nebo poddruh se jedn o dlouhotrnnou na
lezitn formu, kter se vyznauje hndoernmi
nebo smoln ernmi trny, dlouhmi a 5 cm.
Vyskytuje se v okol La Serena, kde ji tak sbral
Karel Kne pod oznaenm KK 183. Ve sbrkch
je vhodn udrovat tuto varietu se znmm pvo
dem, pak je botanicky mnohem hodnotnj ne
neznm rostliny. Pstovn je shodn jako u z
kladnho druhu.

Copiapoa

hypogea

KULOVIT

Jedna z nejmench kopiapo - jej kulovit sto

nek dorst ky pouhch 4-6 cm, piem v p
rod bv z vt sti skryt v zemi. Matn zele-

Copiapoa coquimbana var. longispina

nohnd epidermis je pro druh charakteristick,

stejn jako spirlovit ebra, rozpadajc se do hr
bolc, zakonench plstnatou areolou. Z t vy
rst 1-6 edoernch trn, krtkch jen 2-4 mm.
Temeno rostliny je zahaleno do hust bl vaty,
kterou prorstaj kvty lut barvy. Jsou iroce
trychtovit, dlouh asi 2 a irok 4 cm.
Druh se vyskytuje v rovinatj oblasti nedaleko
pobe v nadmoskch vkch 300-400 m, ne
daleko Chanaral v chilsk provincii Antofagasta.
Vytv mohutn dunat koen, proto je nutn
velmi opatrn zlivka. Sn pln slunce i vysok
teploty, ale bhem nejparnjho lta musme re
spektovat letn stagnaci rstu a rostliny tm nezalvat. Rozmnouje se semeny. Zatenkm
meme doporuit roubovn na Eriocereus jus
bertii nebo Trichocereus pasacana.

Copiapoa

Copiapoa hypogea

vlasovit jemnch nebo tence jehlovitch, mk

kch trn. lut kvty m v prmru 2,5-3,5 cm.
Roste severn od msta Taltal, po obou stranch
dol San Ramon, jeho korytem proud vlhk
ocensk vzduch, kter pin takka jedin
zdroj srek ve form mlhy (ji zmiovan garuaklima). Mnoz kaktusi maj tento kaktus ve
sbrce a vtinou jej pstuj jako roubovan na po
malu rostouc podnoi. Roste vak vcelku ochotn
i na vlastnch koenech, ale je nutn jej pstovat
v tm minerlnm substrtu, piem iviny do
dvme ve form minerlnch, komplexnch hno
jiv. Zlivku je nutn provdt po malch dvkch,
ale astji - bhem lta cca lx za 14 dn.
Copiapoa krainziana

krainziana

KULOVIT

Rostlina byla jako samostatn druh popsna ji

v roce 1963, piem autor nlezu i popisu F. Rit
ter j dal jmno na poest vedoucho mstsk
sbrky kaktus v Zurichu, Hanse Krainze. Jeliko
vykazuje urit pbuzensk rysy ve stavb kvt,
plod i podobnosti semen s C. cinerea, bv n
ktermi autory zaazovna jako jej poddruh.
Sloupkovit stonek bv 6-12 cm irok, ale
vka me bt a 1 m. Trsy se skldaj piblin
z deseti jednotlivch stonk. Epidermis je svtle
zelenoed a je kryta pouze slabou vrstvou krys
talickch vosk. Ochranu ped plinm slune
nm osvitem v tomto ppad zastvaj hust, bl
trny. Jen obtn se odliuj trny okrajov a ste
dov, take z jedn areoly vyrst obvykle 22-30

239

Copiapoa laui

Copiapoa

Copiapoa taltalensis

laui

Copiapoa serpentisulcata

KULOVIT

KULOVIT

Zejm nejmen zstupce celho rodu, jeho ku

lovit Odnoujc stonek dorst pouze 1-3 cm
ky. Epidermis m vrazn hndou barvu; nekvetouc rostlina na prvn pohled pipomn n
kter z druh rodu Blossfeldia. ebra se rozpadaj
na ploch, spirlovit uspodan hrbolce, kter
nesou areolu s blou plst. Trny jsou velmi jemn,
tm neznateln. Syt lut leskl kvty vyrstaj
z vlnatho temene a maj ku asi 3 cm.
Mstem vskytu tto miniaturn kopiapoe jsou rovi
nat oblasti v provincii Esmeralda v Chile, kde roste
v nadmoskch vkch 100-300 m. V kultue na
roubovan jedinci odnouj vce ne rostliny v p
rod, proto se tak vtinou mno vegetativn z od
dlench a naroubovanch odno. Semena se
vyskytuj v nabdkch katalog pomrn mlokdy.
Samotn vsev a pedevm nsledn pstovn ma
lch semenk nejsou nijak snadn. Roubovn je
u tohoto druhu doporuovno i zkuenmi pstiteli;
pak je mon pivst rostlinu do kvtuschopn veli
kosti bhem dvou t let.

Nejprve kulovit stonek mv ku 10-15 cm, po

zdji se vtinou protahuje do mrnho sloupku,
kter me na vku mit okolo 0,5 m. 2eber je
hodn, 20-38, pokoka se zabarvuje u rostlin vy
stavench plnmu slunci a do ervena. Okrajo
vch trn je 6-10, stedov jsou obvykle 1-4, asi
3 cm dlouh, siln, devit. Mrn vonn kvty
maj lutou barvu a jsou asi 3 cm irok a dlouh.
Plodem je ervenozelen nebo erven bobule,
obsahujc ern semena.
Druh se vyskytuje v okol Chanaral v nadmo
skch vkch piblin 300 m. Sbry vak po
chzej z oblast mezi Paposo a Taltal, ale tak
z lokalit mezi Chanaral a Esmeralda. Roste ve
velmi nehostinnch podmnkch s minimlnm za
stoupenm doprovodn vegetace. K. Kne sbral
tento druh nkolikrt a poln sla jsou udvna
jako KK 613, KK 623, nebo KK 1741. V kultue
se objevuje pomrn vzcn, ale zsady pro psto
vn jsou stejn jako u ostatnch zstupc rodu.
Rostliny pirstaj pomalu; roubovn semenk
na pomalu rostouc podnoe me urychlit kveten
a zrove zmrnit problmy se semenky. Jedi
nm racionlnm zpsobem rozmnoovn je V
sev, a to i pesto, e velk dospl exemple maj
schopnost od bze odnoovat.

Copiapoa serpentisulcata

Copiapoa

taltalensis

KULOVIT
Jednotliv, zdkakdy Odnoujc stonek dorst
v prod vtinou kulovitho tvaru, ve sbrkch
se vytahuje do mrnho sloupku, jeho ka obvy
kle nepesahuje 10 cm a vka asi 15 cm. M e
dozelenou epidermis. Z plstnatch areol vyrst
jen 6-8 trn, z nich nejdel stedov me bt
u velmi otrnnch exempl a 5 cm dlouh.

240

Copiapoa uhligiana

Kvt vyrst z vlnatho vegetanho vrcholu a je

asi 3 cm irok.
Vskyt druhu je doposud udvn z pomrn mal
oblasti z okol Antofagasta v departementu Taltal
v Chile, kde roste v poho Sierra Esmeralda. P
stovn je snaz ne u ostatnch kopiapo, pesto ji
nelze doporuit plnm zatenkm. Vyaduje
pln slunce a velmi opatrnou zlivku bhem letn
stagnace rstu. Rozmnoujeme semeny, ovem je
jich nabdka v katalozch nen pli ast.

Copiapoa

uhligiana

Eriosyce

aurata

KULOVIT - SUDOVIT

Dnes je E. aurata povaovno za synonymum

nsledujcho druhu. M se liit pedevm zla
tavm otrnnm. Mstem nlezu tto rostliny
jsou oblasti u Rio Molle v chilsk provincii Coquimbo. Dky obrovsk variabilit je pouhou
extrmn zbarvenou a otrnnou formou druhu
E. ceratistes.
Eriosyce aurata

SLOUPKOVIT
Byla zatm neplatn popsna a mezi kaktusi vt
inou koluje jako Copiapoa KK 1750, jak svj
pvodn sbr oznail K. Kne. Domnvme se, e
se nejspe jedn o krsn otrnnou formu C. ci
nerea, kter je zajmav svmi dlouhmi, edoernmi dlovitmi trny.
Jak udal autor nlezu, druh je mon objevit ne
daleko Esmeralda a ve vkch 100-200 m n. m.
O pstovn a zsadch kultury plat tot, co u C.
cinerea. Vzhledem k urit zvltnosti a odli
nosti tchto rostlin je vhodn pstovat je ve sbr
kch z ovenho materilu, protoe jako seme
nky se velmi obtn rozliuj.

241

Eriosyce

ceratistes

Eulychnia spinibarbis

KULOVIT - SUDOVIT
Pat mezi velk kulovit a sudovit druhy, jeho
stonek me dorstat vce ne 0,5 m ky i vky.
Je rozdlen na vce ne 30 vraznch eber, ta
jsou vak hodn maskovna hustmi trny, kter se
jen obtn rozliuj na okrajov a stedov.
Vechny jsou dlouh 3-4 cm a barevn nesmrn
promnliv, od ervenav pes hndou a po zla
tolutou barvu. Asi 4 cm irok erven kvty se
objevuj nedaleko vrcholu rostliny.
Oblast vskytu je rozlehl, od nzkch poloh
(300 m n. m.) po vysok hory, kdy jeho lokality
le i ve vkch 2 800 m n. m. Existuj sbratel
a pstitel, kte se specializuj na rod Eriosyce,
a prv u nich lze objevit i kvetouc jedince, vt
inou vdy roubovan na silnch a velkch pod
noch, kter teprve po mnoha letech pivedou
roubovanec ke kveten. Semena patn kl, se
menky jsou choulostiv, a tak rozhodn nepat
mezi bn a snadno pstovateln druhy. Ovem
jeho krsn otrnn ji zlkalo mnoho kaktus
k pstitelskm experimentm.

Eulychnia

spinibarbis

SLOUPOVIT
Keovit rostouc sloupovit kaktus na sebe upo
zorn vraznmi trny v hornch partich stonk,
proto je tak pojmenovn spinibarbis - s trnitmi
vousy. Smetanov bl kvty objevujc se na vr
cholovch partich stonk se jen obtn prodraj
hustou splet trn. Zvltn plody, charakteristick
pro vechny druhy rodu Eulychnia, se ve zralosti
nafukuj, piem jejich oplod je hust pokryto
trny a vlasovitmi chlupy.
Tento druh najdeme na poben pouti v provin
cii Coquimbo, kde roste v extrmnch podmnEriosyce ceratistes

kch: srky se vyskytuj prakticky jen ve form

mlhy (garua). V evropskch sklencch se s eulychniemi setkme jen vjimen ve sbrkch
specialist, co plat i o druhu E. spinibarbis.

Eulychnia

taltalensis

SLOUPOVIT

Sporn a mnohmi zcela neuznvan druh, azen

jako synonymum k E. acida nebo E. longispina.
Vytv mohutn sloupy vtvc se nzko nad zem,
piem jednotliv vtve mohou dorst a do
vky okolo 2 m. M bl, 2-3 cm velk kvty.
Druh se vyskytuje v chilsk provincii Antofagasta
v departementu Taltal, kde obsazuje lokality
v nadmoskch vkch 300-500 m. Sbral ho
nap. F. Ritter pod oznaenm FR 214 nebo
K. Kne pod sbrovm slem KK 1278. Ve sbr
kch se E. taltalensis vyskytuje zcela vjimen;
plat pro ni stejn pstitelsk zsady jako pro
ostatn zstupce rodu, tzn. pln osvtlen, chladn
zimovn a bhem letn stagnace velmi opatrn
zlivka, jinak snadno ztrc koeny.

242

Eulychnia taltalensis

Horridocactus

curvispinus

Horridocactus curvispinus

KULOVIT
Opodstatnnost samotnho rodu Horridocactus je
mnoha odbornky na jihoamerick kaktusy zpo
chybovna, ale my uvdme star nzev zcela z
mrn, protoe rostlinu kaktusi znaj pod tmto
jmnem. Hndozelen stonek dorst nejve
15 cm ky a je rozdlen na 16 rozpadajcch se
eber. Z areol vyrst asi 6 okrajovch a 2 ste
dov trny, ovem mnostv a dlka trn jsou velmi
promnliv. Kvt je asi 3 cm dlouh a stejn tak
i irok, ervenozelen trubka pechz v kvtn
lstky rovohnd barvy.
daje o jeho pesnm vskytu se rozchzej, ale
jako nejseriznj poznatky jsou v literatue ud
vna nalezit ve stedn sti Chile v oblasti San
tiago z okol Los Villos z nadmoskch vek 100200 m. Ve sbrkch se pstuje ada rostlin, kter jen
mlo odpovdaj pvodnmu popisu a prv varia
bilita druhu byla pinou popisu ady variet, nap.
H. currispinus var. santiagensis, H. currispinus var.
felipensis, H. currispinus var. tilamensis. Pstovn
je shodn jako u rod Neoporteria i Islaya.

243

Neochilenia imitans

Neochilenia

Neochilenia paucicostata var. viridis

imitans

KULOVIT
Popis uveejnil C. Backeberg ve III. dlu sv nej
rozshlej monografie Die Cactaceae. Stlaen
kulovit stonek je irok obvykle 4-5 cm a v zemi
pechz v mohutn epovit koen. Epidermis m
zelenohndou barvu a jednotliv, nevrazn ebra
se rozpadaj na hrbolce, kter nesou areolu. Z n
vyrst 5-8 okrajovch trn, piem trn stedov
zcela chyb. Rostlina na obrzku m ponkud
del a vce odstvajc trny ne je u druhu obvy
kl, ale variabilita tchto kaktus je velik prv
v otrnn. lut kvt je pi oteven skoro stejn
velk jako stonek.
Vskyt druhu je udvn autorem popisu velmi
Neochilenia napina

244

stroze - Chile. Konkrtnj daje hovo o loka

lit Tes Playitas, kde jej lze najt v such poutn
oblasti s velmi sporou doprovodnou vegetac
v nadmosk vce piblin 100 m. Dky svmu
epovitmu koenu je choulostiv pedevm na
nevhodnou zlivku, a to nejen na jae a na pod
zim, ale tak bhem letn stagnace rstu. Roubo
vn lze doporuit na Eriocereus jusbertii, na kte
rm pli nepirst a nedeformuje se.

Neochilenia

napina

KULOVIT
Ploe kulovit kaktus s hndozelenou epidermis.
V zemi ukrv mohutn epovit koen. Dnes je
azen do rodu Eriosyce, ale vtina kaktus ho
doposud zn pod starm rodovm jmnem. V p
rod dorst ky asi 5 cm, ale ve sbrkch se pro
dluuje do sloupku, obzvl, je-li roubovan.
Piblin 14 eber se rozpad do hrbolc, kter
nesou vnoen, podlouhl areoly s plst v jejich
horn sti. Trny jsou velmi krtk a dorstaj ma
ximln 3 mm dlky, maj ernou barvu a z areoly
jich vyrst 3-9. Kvty se objevuj nedaleko vr
cholu, jsou lutobl a blizna je oranovoerven.
V prod je velmi dobe maskovan a vt st
stonku je ukryta v zemi. Nalezit je udvno
z okol Huasco (Chile), kde roste v psitch p
dch v nadmoskch vkch okolo 100 m. Ve
sbrkch byla dve pomrn hojn zastoupena,
ale jak se zd, jej poty ve sbrkch z neznmho
dvodu rapidn poklesly. Dky dunatmu koenu
je nutn pstovat ji ve velmi dobe propustnm
substrtu. Vyaduje pln slunce, chladn pezi
movn a bhem letn stagnace rstu je vhodn z
livku zcela vynechat.

Neoporteria chilensis

Neochilenia
var. viridis

I kdy bylo nalezit druhu dlouhou dobu ne

znm, dnes vme, e se vyskytuje na lokalitch
v Chile, v nadmoskch vkch 300-500 m, neda
leko osady Algarrobito. Ve sbrkch bv tato neo
porterie velmi asto zamovna a zskn sprvn
urenho rostlinnho materilu nen jednoduch.
Bohuel chyb nabdka semen z rostlin s ovenm
pvodem, a tak budeme asi jet dlouho pstovat
rostliny, u nich si nebudeme jisti, zda odpovdaj
popisu druhu. Nroky na kulturu jsou shodn jako
u ostatnch neoporteri. Jestlie se rozhodneme pro
roubovn, doporuujeme volit pomalu rostouc
podnoe, nap. Trichocereus pasacana, na kterch
neroste tak bujn a nedeformuje se.

paucicostata

gerocephala

KULOVIT - SLOUPKOVIT

KULOVIT
Mlokter skupina kaktus je taxonomicky tak
zamotan jako okruh rod Neochilenia, Neopor
teria, Horridocactus. Dnes je vtina azena do
sbrnho rodu Eriosyce, ale nezd se nm to bt
zcela astn een. Stonky rostou ve st mrn
sloupkovit a vtinou neodnouj. Vytv 8-12
eber, kter se rozpadaj na hrboly. Areola je
umstna v nepatrn prolklin a vyrst z n 5-8
okrajovch trn a nejastji 1-4 trny stedov,
dlouh a 4 cm. Nlevkovit kvty jsou rov
nebo rovobl, asi 3,5 cm irok.
Informac o lokalitch tto rostliny nen mnoho
a vme s uritost jen to, e roste v Paposo u chil
skho pobe, v nadmoskch vkch 10-300 m.
Tam ji tak sbral K. Kne; rostlina na obrzku
pochz ze semen oznaench jako sbrov po
loka KK 67. Pstovn je podobn jako u ostat
nch jihoamerickch kaktus z tohoto okruhu. Vy
aduje pln slunce, propustn substrt a v lt
opatrnou zlivku, radji vcekrt, ale vdy v ma
lm mnostv.

Neoporteria

Neoporteria

Ndhern otrnn kaktus s kulovitm i mrn

sloupkovitm stonkem, kter nedorst obvykle
vt vky ne 10 cm a ky asi 5 cm. Asi 20
okrajovch trn, dokonale zamotanch do sebe,
zcela zahaluje stonek. Vtina z nich m blou
barvu, nkter (2-4) jsou a doerna. Objev-li se
koncem lta na rostlin dlouze trubkovit erve
norov kvty, je o ndheru postarno.
Druh byl mnohokrt sbrn v prod a jeho v
skyt je lokalizovn v dol Elqui a thne se sm
rem na jih k mstu Vicua a Illapel v Chile. Pro
rostliny je dleit dostatek slunce a erstv
vzduch, proto tak nkte pstitel radji vol
letn pstovn pod irm nebem, pouze se st
kou chrnc rostliny ped dlouho trvajcmi deti.
Rostliny je lep pstovat pravokoenn, jeliko
maj krsn otrnn, avak rostou pomrn po
malu.
Neoporteria gerocephala

chilensis

SLOUPKOVIT
Sprvn zaazen tohoto kaktusu in problmy
i souasnm specialistm. Druh ji proel rody
Neochilenia a Chilenia, ale jeho zaazen do rodu
Neoporteria je zejm sprvn. Jednotliv stonky
jsou a 30 cm vysok a jejich ka obvykle ne
pesahuje 10 cm, maj hndozelenou epidermis
a z velkch vlnatch areol vyrst vt mnostv
trn. Okrajovch je nejastji okolo 20, stedo
vch trn bv 6-8, vechny jsou bl a bloed.
Kvt vyrst na vrcholu rostliny a m rovofia
lovou barvu.

245

Neoporteria microsperma var. serenana

5

',

Neoporteria
var. serenana

microsperma

KULOVIT
Stonek je asi 15 cm irok a jen o mlo vy, m
trvov zelenou epidermis a rozpad se na pi
blin 20 eber. Trny jsou svtl od lutav barvy
po edou. Kvty se objevuj v blzkosti vrcholu
a jsou karmnov rov, dlouh asi 3 cm a irok
okolo 2 cm.
Tato varieta se vyskytuje nedaleko chilskho
msta Coquimbo na Cerro Grande, v nadmo
skch vkch okolo 400 m. Zde ji tak sbral K.
Kne pod polnm oznaenm KK 1460. Pstovn
shodn jako u ostatnch zstupc rodu.

Neoporteria

sociabilis

KULOVIT - SLOUPKOVIT
Dnes ji zaazovan do sbrnho rodu Eriosyce,
ale mnoz kaktusi ji znaj pod starm zaazenm
mezi neoporterie. Zpotku kulovit stonek roste
pozdji do mrnho sloupku, obvykle je 8-10 cm
irok a asi o polovinu vy. Hust otrnn se
skld z 16-20 rovnch okrajovch trn s dlkou
piblin 2 cm a ze 7-14 trn stedovch, a 3 cm
dlouhch. Oba dva typy trn maj edavou nebo
ernou barvu. Kvt se objevuje v blzkosti temene
rostliny, je asi 3 cm irok, ervenorov, asto
se svtlejm okrajem okvtnch lstk.

246

V prod najdeme tuto neoporterii na pomrn

mal ploe v severnm Chile, kde roste na strnch
v okol Totoral Bajo. Ve sbrkch se krom z
kladnho druhu nkdy pstuje i N. sociabilis var.
napina, kter m epovit koen. Oba taxony pat
k pomrn nenronm kaktusm, ale prvn kvty
se objevuj a zhruba za deset let.

Neoporteria

tuberisulcata

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Stejn jako ada jeho pbuznch proel i tento

kaktus mnoha rody v rmci eledi, a tak ho kak
tusi doposud znaj jako Horridocactus i Pyrr
hocactus tuberisulcatus. Stonek je v mld kulo
vit, pozdji roste do mrnho sloupku, piem
nejvt exemple mohou mt ku a 20 cm. A
20 silnch eber je pokryto pokokou tmav ze
len barvy. Podlouhl vlnat areoly nesou nejvce
10 okrajovch a 4 stedov trny (obvykle vak
mn), kter vechny smuj od stonku. Kvt m
zajmavou ervenohndou barvu a vyrst pobl
temena.
Za nejznmj lokalitu tohoto kaktusu jsou pova
ovny poben zny Chile v okol Valparaiso,
kde osdluje kopeky v blzkosti moe. Mezi kak
tusi nepat k pli rozenm druhm, a to
pedevm z toho dvodu, e se dlouhou dobu
spekulovalo, co se vlastn pod nzvem N. tuberi
sulcata skrv. Dleit je proto zskat seme
nky z ovenho zdroje. Vsev semen ani dal

Neoporteria sociabilis

kultivace nejsou nron; rostliny vyaduj bhem

lta pedevm dostatek slunce a erstvho vzdu
chu. Bhem sezny je vhodn letnn pod irm
nebem s penosnou stkou, ochraujc rostliny
ped dlouhodobmi deti.

Jak napovd druhov nzev, jedn se o kaktus

s jemnmi chlupy, protoe villosus = chlupat.
Jeho sloupkovit stonek dorst 15-20 cm
vky pi ce okolo 8 cm, dospl rostliny maj
vtinou ervenozelenou pokoku. 13-15 e
ber se rozpad do zaoblench hrbolc. patn

odliiteln okrajov a stedov trny vytvej

hustou sple sloenou z blch, mkkch a vla
sovitch chlup a pevnjch ernch nebo hn
dch trn, kter snad meme pokldat za trny
stedov. Kvty jsou podle popisu jen 2 cm
dlouh, ale ve sbrkch i v prod se vyskytuj
rostliny s kvty delmi. Jejich barva je promn
liv, ale vtinou rovoerven s oranovm
ndechem.
Arel vskytu je pomrn irok a thne se
v dlce nkolika destek kilometr severojinm
smrem od Rio Huasco v Chile. Dnes se ji ve
sbrkch objevuj i rostliny pravokoenn, ale
v minulosti se vtinou udrovaly v kultue pouze
jako roubovanci, nap. na Eriocereus jusbertii.
Vyaduje pln slunce, erstv vzduch a vasn
probuzen, protoe kvete velmi brzy zjara.

Neoporteria tuberisulcata

Neoporteria villosa

Neoporteria

villosa

KULOVIT - SLOUPKOVIT

247

Opuntia miquelii

liny. Dorst do vky asi 1 m a jednotliv lnky

s namodralou epidermis jsou asi 5 cm irok a a
15 cm dlouh. Trny rostouc z ovlnch areol maj
dlku a 10 cm a velk mnostv glochidi hnd
barvy m mikroskopick rozmry. Blorov
kvty jsou irok 4-5 cm a otevraj se bhem let
nch dn.
Roste v nejsuch mstem pout Atacama v Chile,
kde bv napadna parazitem Phrygilanthus aphyllus (erven pnouc lodyha na snmku), jeho bezchlorofylov stonek je vyivovn ze stonku kak
tusu. Ve sbrkch se pstuje pomrn vzcn;
rostlinn materil je mlo dostupn a tak rostliny
nejsou pli atraktivn. Jinak plat stejn zsady
jako u ostatnch zstupc rodu.

Trichocereus chilensis
SLOUPOVIT

Opuntia

miquelii

KEOVIT

Dve byla azena, do samostatnho rodu Austro

cylindropuntia, kvli svm vlekovit rostoucm
lnkm, ze kterch se skld cel stonek rostTrichocereus chilensis

248

Pomrn promnliv druh, o jeho vce koluj

nejrznj dohady. V prod vak vytv od
bze vtven kee, nepevyujc obvykle 2,5 m.
Jsou velmi trnit a tak proto vznikl popis jedn
variety jako T. chilensis var. eburneus, kter je
jet vraznj svm otrnnm. Kvete v noci se
otevrajcmi kvty, kter vyrstaj pobl vrcholu,
jsou bl s nazelenalmi okraji okvtnch pltk.

Trichocereus skottsbergii

Druh se vyskytuje v chilsk provincii Coquimbo

nedaleko Las Cardas a Socos, v nadmoskch
vkch 200-400 m. Tam jej tak pozoroval K.
Kne a sv sbrov poloky oznail jako KK
1423 a 1424. Ve sbrkch se pstuje jen vji
men. Vyaduje pln slunce. V lt sn po
mrn vydatnou zlivku a je dleit obasn pi
hnojen komplexnm typem hnojiva.

Trichocereus

skottsbergii

KEOVIT

Jeden z divoce otrnnch zstupc rodu, kter

byl v minulosti azen tak do rodu Echinopsis,
s nm je mon jen vzdlen pbuzn. Od bze
se vtvc stonek vytv mohutn kee, vysok
a 2 m. Jednotliv stonky jsou a 14 cm irok,

pokryt edozelenou epidermis. Z eliptickch

areol vyrst vt mnostv okrajovch trn
(22-26), jejich dlka je a 6 cm, a obvykle tak
3 trny stedov, a 12 cm dlouh. Trny v rstov
zn stonk jsou hndolut, pozdji se zabarvuj do ed. Kvtn trubka je zahalena do edavch vlas, okvtn lstky jsou bl, kvt je a
12 cm dlouh.
Vskyt druhu je udvn z nehostinnch oblast
chilsk provincie Coquimbo, kde roste nedaleko
pobe mezi Talinay a Fray Jorge, kde ho tak
sbral K. Kne pod polnm oznaenm KK 101.
Vzhledem k minimln nabdce semen je tento
kaktus ve sbrkch pomrn vzcn, a to i pesto,
e jeho pstovn je snadn. Dleit je zvolit
vt pstebn ndobu, nebo ho zasadit pmo do
sklenkovho zhonu. Za nkolik let je pak scho
pen pedvst sv krsn otrnn a zhruba za 15 let
i prvn kvty.

249

8. Okrajov oblasti
V tto kapitole jsou jako okrajov oblasti mylena
msta, kde kaktusy tvo pouze okrajovou sloku
vegetace a kde druhov etnost kaktus je po
mrn zanedbateln. Tm nechceme ci, e kak
tusy kupkladu ze stt Paraguay, Uruguay nebo
teba z Kuby jsou mn zajmav. V dnm p
pad! Napklad na Galapskch ostrovech roste
nesmrn vzcn Brachycereus nesioticus a n
kter endemick Opuncie, jako je Opuntia echios
var. gigantea. Okrajov oblasti jsou tedy opravdu
jen msta, kde je vskyt kaktus men ne v cent
rech rozen. Zajmav jsou vak tm, e se tam
vyskytuj kaktusy asto coby endemick druhy,
jako prv napklad na Kub.
Okrajov oblasti meme rozdlit do dvou z
kladnch kategori. Jednak to jsou prav tropy,
jako je ji zmiovan Kuba, nebo naopak oblasti
klimaticky velmi nepzniv, jako kup. Patagonie
i Kanada. Uruguay a Paraguay zahrnujeme
v na knize do okrajovch oblast z toho dvodu,
e druhov pestrost kaktus v tchto sttech nen
tak velk, aby vydala na samostatnou kapitolu.
Kaktusy v klimaticky nejmn pznivch oblas
tech jsou pizpsobeny velmi drsnm podmnkm
a ani u ns jim nevad nejtu zimy, jen je vti
nou nutn zajistit velmi dobrou dren skalky, ve
kter rostou. Vhodn je tak psteek, kter za
chyt a odvede vt st srek. Ty kaktusm nej
vce kod bhem vlhkho a velmi chladnho pr
bhu poas na zatku a pedevm na konci
zimy. Pvodn nejsevernji rostouc druh Opuntia
compressa byl zaznamenn piblin na 57. rov
nobce severn ky, kdeto nejjinji rostouc
kaktusy pochzej piblin ze 49. rovnobky
jin ky, kde byly v Patagonii u San Julian na
lezeny nap. Tephrocactus darwinii i Maihuenia
patagonica.
Tropick kaktusy ze suchch oblast jsou vtinou
velmi teplomiln a obzvlt nron na psto
vn. To plat zejmna o ostrovnch zstupcch
rodu Melocactus. Jejich kultura je pomrn ob
tn, a to i pesto, e jim dopejeme tepl a such
pezimovn. Vme vak, e se brzy stanou
mdn zleitost, protoe pezimovn na para
petu okna v bn topen mstnosti me zajistit
naprosto kad.
Do okrajovch oblast vskytu by bylo v podstat
mon zahrnout i msta, kde kaktusy rostou dky
rozen lovkem. Kaktusy jako nepvodn
druhy dnes rostou na vech kontinentech (pomineme-li Antarktidu), ale v na knize se vnujeme
kaktusm pedevm na pvodnch stanovitch.

Cleistocactus

flavispinus

SLOUPOVIT

Vzpmen tenk stonky rostou do 80 cm vky,

na pistnnch lokalitch mohou i polhat. Otr
nn nen npadn, zato vak vynikaj pekrsn
zygomorfn kvty. Jejich bze je karmnov er
ven a postupn pechz pes oranovou a ke
lut.
Pvodn lokalita nen pesn znma. Dnes se tento
druh nachz na mnoha mstech v Paraguayi. Ve
sbrkch se vyskytuje jen zdka, ale v nkterch
specializovanch kolekcch botanickch zahrad
se s nm lze setkat, asto vak pod oznaenm
C. baumannii var. flavispinus.
Cleistocactus flavispinus

vlevo: Hylocereus undatus, detail kvtu

251

Dendrocereus nudiflorus

Escobaria cubensis

Dendrocereus

nudiflorus

SLOUPOVIT

Zvltn a pomrn vjimen kaktus, kter vy

tv stromovit rostliny, vysok a 10 m. Na metr
vysokm kmenu vyrstaj asi 12 cm irok v
hony, rozdlen na 3-5 vraznch eber. Na jejich
hranch jsou drobn bl areoly, ze kterch vy
rst 2-15 trn rzn dlky, piem nejdel jsou
a 4 cm dlouh. Bl elegantn kvty jsou irok
asi 12 cm, otevraj se bhem noci a jsou iroce ro
zeven.
Druh je kubnskm endemitem; pvodn rostl na
jihozpad ostrova, odkud byl rozen jako
okrasn rostlina do park na celm ostrov, ale
i do jinch zem trop. Vyaduje tepl pezimo
vn s teplotami neklesajcmi pod 15 C a velkou
pstebn ndobu s ivnm substrtem. Star rost
liny zabraj pomrn hodn msta, a tak se s tmto
kaktusem vtinou setkme jen jako s botanickou
zajmavost v nkter botanick zahrad.

252

Escobaria

cubensis

KULOVIT
I tento druh se ad, stejn jako vtina zstupc
rodu, mezi miniaturn kaktusy. Jednotliv stonky
obvykle dorstaj nejve 30 mm ky, mrn od
nouj a vytvej mal nkolikahlav skupinky.
Stonek je rozdlen na vlcovit bradavky; kad
nese areolu, z n vyrst asi 10 okrajovch b
lch trn. Svtle lut kvty se objevuj v lt
a jsou piblin 2 cm dlouh.
Jedn se o velmi vzcn endemit, pochzejc
pouze z jihovchodnch oblast Kuby. Ve sbrkch
bv zastoupen jen vjimen. Na pstovn nen
extrmn nron, ale vyaduje zimovn s teplo
tami nad 15 C.

sttu Rio Grande do Sul. Rozhodn nepat mezi

kaktusy, kter lze doporuit zatenkm.
V rmci rodu se jedn asi o jeden z nejproblmo
vjch druh. Nkte pstitel doporuuj jej
roubovn na Selenicereus nebo Eriocereus, na
kterch dobe roste i kvete, ale rostlinky dorstaj
vtch rozmr ne na vlastnch koenech. Vya
duje pln slunce, erstv vzduch a zlivku vdy
po dokonalm proschnut substrtu. Zimujeme ra
dji pi vych teplotch mezi 12-15 C.

Gymnocalycium
megalothelos
KULOVIT

Opravdov miniaturka mezi kaktusy a neustle

vyhledvan rarita. Stonek nedorst vtch roz
mr ne 3 cm ky a je rozdlen na 10-15 mlo
zetelnch eber. Uprosted tchto eber je ada
areol, kter nesou asi 8 krtkch trn hndoern
barvy. Zajmav je tak hndozelen epidermis,
kter je vrazn vybarven na pmm slunci.
Kvt se otevr jen za slunench dn a m ku
asto vt, ne je ka stonku. Kvty se mohou
pemnit v plod i bez oteven; opyluj se a oplod
n vlastnm pylem jet v poupti (kleistogamie).
F. asteroides se vyskytuje v Uruguayi, ale tak
v Brazlii, kam zasahuje jej vskyt do spolkovho

Druhov nzev megalothelos je ponkud zavd

jc, jeliko v pekladu znamen s velkmi bra
davkami. U rodu Gymnocalycium je vak stonek
lenn do eber, kter mohou bradavky vzdlen
pipomnat. Dorst ky asi 16 cm a vkou vt
inou nepesahuje 14 cm. Okrajov trny jsou pa
prsit rozloen, pevn pimknut ke stonku
nebo mrn odstvajc, stedov trn vtinou
zcela chyb. Kvt se objevuje pozdji na jae a m
blou i narovlou barvu vnitnch okvtnch
pltk. Zajmav je i lut plod, kter podln
puk.
Rozen v prod je v literatue uvdno velmi
obecn jako Paraguay. Zato ve sbrkch se jedn
o pomrn znm a rozen druh, pedevm
mezi specialisty na tento rod. Pstovn nen ob
tn; sn mrn pistnn a v zim me bt
uklizen i do tmav mstnosti (s nzkmi teplotami
okolo 10 C).

Frailea asteroides

Gymnocalycium megalothelos

Frailea

asteroides

KULOVIT

253

Gymnocalycium mihanovichii var. stenogonum

Gymnocalycium
mihanovichii
KULOVIT

Jedno z nejznmjch gymnokalyci, kter si zs

kalo velkou oblibu u amatr i specialist. Kulo
vit stonek dorst ky a 6 cm a je zajmav
zbarvenm pokoky, kter me bt ervenoze
len a hndozelen. Od areol se vtinou thnou
svtleji zbarven prouky. eber bv obvykle 8
a na hranch nesou areoly, z nich vyrst 4-6
okrajovch trn. lutozelen kvty jsou a 4,5 cm
dlouh. Poupata jsou chrnna rovozelenmi
upinami.
Druh byl znovu objeven v Paraguayi nedaleko Ba
rlia Negra, kde roste ve spoleenstvu trav a dal
suchomiln vegetace. Jak u bylo zmnno, ve
sbrkch se rozil dky velk barevn pestrosti
a variabilit. Zrove je jeho pstovn nesmrn
jednoduch; poskytneme-li rostlin mrn pist
nn stanovit, slab kysel substrt s pdavkem
raeliny a chladn pezimovn, dokme se
kad rok velkho mnostv kvt. Rozmnouje
me vsevem semen a semenky obvykle kvetou
ji tet rok.

Gymnocalycium
var. stenogonum

mihanovichii

SLOUPKOVIT

Varieta je velmi podobn zkladnmu druhu

a nkte odbornci dokonce jej samostatnost
zpochybuj. Rostliny jsou vak robustnj, ebra
Gymnocalycium mihanovichii

rozdlen do hrbolc s ostrmi hranami, pn

psky eber jsou oproti zkladnmu druhu zk.
Kvt je bl nebo zelenobl a tak vt ne u z
kladnho druhu, dospl exemple maj kvty
dlouh a 8 cm.
Pvodn nalezit tto variety se nachzej tak
v Paraguayi, kde roste u Tro Alarachi. Pstovn
je shodn jako u ostatnch nenronch gymnoka
lyci. Dleit je zajistit mrn pistnn, protoe
pln slunce snej patn, obzvl mal seme
ne, kter se snadno pehej a dsledkem zapa
en koenovho krku shnij.

Gymnocalycium
netrelianum
DISKOVIT - KULOVIT

Ploch, ve st a kulovit rostlinka, nedorsta

jc obvykle vt ky ne 8 cm, pozdji vytv
dosti odno. Tmav zelen stonek je rozdlen na
14 eber, rozpadlch do pn oddlench hr
bolc. Areoly nesou 5-7 okrajovch trn, dlou
hch jen 5-15 mm. Krsn a velk lut kvt m
pi plnm oteven ku a 5 cm.
Autor pvodnho popisu tto rostliny neuveejnil
nalezit, ale podle souasnch zjitn cestova
tel, roste na mnoha lokalitch v jihoamerick
Uruguayi. Pstovn nen obtn. K rozmnoo
vn lze pout jak semena, tak odnoe, kter za
koeuj ji na matesk rostlin. Druh vyaduje
substrt s pdavkem raeliny, mrn pistnn
a lpe mu vyhovuj ni letn teploty ne peht
sklenk. Vhodn kultura je v paeniti. Zimovn
chladn a me bt i tmav.

254

Gymnocalycium netrelianum

Mammillaria columbiana

Gymnocalycium uruguayense
var. roseiflorum

jsou znma i dal msta s touto rov kvetouc

varietou, nap. Paso Rial nebo 40 km jinm sm
rem od msta Artigas. I toto gymnokalycium d
pednost mrnmu pistnn ped plnm slune
nm palem. Vsev semen nen obtn a rostliny
dospvaj za 5-7 let. Vhodnm pstebnm substr
tem je sms zahradn zem, raeliny a psku.

DISKOVIT - KULOVIT
Ploe kulovit stonek dorst ky 8-10 cm a je
rozdlen na 12 plochch eber. Z ovlnch areol
vyrst 3-7 ke stonku pimknutch okrajovch
trn. Varieta se od zkladnho druhu li prv r
ovm kvtem, jak napovd jej jmno.
Podle pozorovatel lze na stanoviti, kde tato r
ov kvetouc varieta roste, nalzt i jedince kve
touc ist ble, a tak je mon pochybovat
o oprvnn existence tto variety. Roste vak na
odlin lokalit ne zkladn drah. Rostliny byly
pozorovny v Paso de los Toros v Uruguayi, ale
Gymnocalycium uruguayense var. roseiflorum

Mammillaria

columbiana

SLOUPKOVIT

Sloupkovit rostouc druh mamilrie, kter vy

tv solitrn stonky, vysok asi 15 cm a irok
5-6 cm. V axilch se vytv mnoho bl vaty
a z plstnatch areol na pici bradavek vyrst
18-20 okrajovch trn, obvykle 4-6 mm dlouhch
a sklovit blch. 4-5 stedovch trn smuje od
stonku, maj vtinou lutou barvu s hndou pic
a jejich dlka je maximln do 1 cm, astji vak
jen 6-7 mm. Kvty vyrstaj z vlnatch axil a jsou
karmnov erven. Oranovoerven plod obsa
huje hnd semena.
Jedna z mla mamilri, kter se nevyskytuje
v Mexiku i v USA, ale pochz ze severnch ob
last Jin Ameriky. Roste jednak v Kolumbii, jak
napovd druhov nzev, ale tak ve Venezuele.
Zde ji sbralo v minulosti nkolik kaktus a do
dnes koluj ve sbrkch poln sbrov sla Rep
2227 nebo Rep 2230. Pro tuto mamilri plat
v kultue nutnost teplejho pezimovn a ums
tn na plnm slunci. Pes lto rostliny zastavuj
rst a je vhodn omezit tak zlivku, aby nezahnvaly. Mnome vsevem semen, kter erstv
ochotn kl.

255

Mammillaria nivosa

Mammillaria

dlouh bradavky. Z areol vyrstaj stedov

i okrajov trny slmov lut a nahndl barvy.
Naloutl, 2 cm dlouh kvty se v hust vat
patn otevraj. Rostlina je vak pedevm oz
dobn kyjovitmi plody arlatov erven barvy,
kter vysouv z axil piblin jeden rok po opy
len a oplozen.
Jeden z mla druh, kter se usadil na such
mstech v tropickm psmu na Bahamskm sou
ostrov a na Malch Antilch. Roste pedevm na
skalnatch vchozech pi pobe a navzdory
teplotm, kter v mstech pvodnho vskytu nek
lesaj dlouhodob pod 20 C, nem tato mamilrie
v kultue specifick nroky. Teplota pi zimovn
by se mla pohybovat mezi 12-15 C, piem
krtkodob pokles pod 10 C j pli nevad. Dobe
prosperuje na vlastnch koenech, jen je dleit
aby substrt ml mrn zsaditou reakci. Do
poruujeme nerosit, nekropit, protoe pak rostliny
ztrcej svou nejvt krsu - blou vatu v axilch.

nivosa

SLOUPKOVIT

Melocactus

acunai

KULOVIT

Bl vata tvoc se v axilch i areolch u temena

tto mamilrie jist dala vznik jejmu druhovmu
jmnu - nivosa toti znamen v latin snhobl.
Vtinou roste zprvu solitrn, teprve ve vym
vku zanaj rostliny od bze odnoovat. Vlcov
it, a 10 cm vysok stonek m tmav zelenou
pokoku a je lenn na kuelovit, asi 1,5 cm

Ve st zan rst do sloupku (a 30 cm vka,

asi 10 cm ka). Vynik velmi vraznm, ndher
nm otrnnm. Nejdel trny jsou a 5 cm dlouh,
velmi siln, devit. Ceflium roste po mnoha le
tech. Kvtky jsou drobn, asi 1,5 cm irok, tmav
erven. Plodem je kyjovit erven bobule.

Melocactus acunai

Melocactus caesius

256

Melocactus communis

Melocactus

communis

SLOUPKOVIT
Byl popsn ji v roce 1811, tehdy vak jet jako
Cactus melocactus communis. Kulovit stonek je
v dosplosti charakteristick cefliem, kter pi
rst, a se z nj stv vysok vlcovit tvar,
z nho vykvtaj tmav rovoerven kvty, i
rok asi 1,5 cm.
Druh obv nkter ostrovy, nap. Jamaiku, roste
na ostrvcch nedaleko Guadaloupe a obecn na
jinch Bahamch. Je pomrn hojn zastoupen
ve sbrkch, plat pro nj tot, co pro nronj
zstupce rodu.

Melocactus

guitarti

KULOVIT

Je to typick ostrovn endemit. Pochz z Kuby,

kde roste v pobench znch. Pstitelsky pat
vechny poben melokaktusy k velmi nronm
rostlinm. Nevyhovuje jim zejm dlouh perioda
bhem zimy, kdy prakticky nesvt slunko.
V kadm ppad zimujeme na co nejsvtlejm
mst pi teplotch, kter by nemly klesnout pod
15 C. Substrt volme velmi propustn s vraz
nm zastoupenm minerln sloky.

Melocactus

caesius

KULOVIT

Solitrn stonek je vysok a 20 cm a jen o nco

mlo mn irok. Na prvn pohled upout mod
ravou barvou epidermis. Vraznch eber je ob
vykle 10-15 a na hranch nesou vnoen areoly,
z nich vyrst 6 okrajovch a 1 stedov trn.
Vechny jsou piblin stejn dlouh (2-3 cm).
Terminln ceflium je sloen z vaty a ttinovi
tch trn a bhem lta z nj vyrstaj fialovoer
ven, a 2 cm irok kvty. Plodem je erven bo
bule s pomrn malm potem semen.
Jeden z mla kaktus, kter pochzej z Vene
zuely, ale roste tak na ostrov Trinidad v Ka
ribskm moi, nedaleko od venezuelskho po
be. Stejn jako vechny melokaktusy potebuje
velmi tepl zimovn nejlpe na svtle. Teplota by
nemla dlouhodob klesnout pod 16 C. Seme
nky rostou pomrn dobe na vlastnch koe
nech, ale star rostliny dok pstitele dost po
trpit. Snadno ztrcej koeny a jejich obnova trv
mnoho msc, nkdy dokonce i nkolik let. Po
kud se rozhodneme k roubovn, je vhodnou pod
no Myrtillocactus geometrizans.

Solitrn rostouc druh s kulovitm stonkem, do

rstajcm ky a 15 cm. Okrajov trny jsou
siln, devit. Dva stedov trny tr od rostliny
a smuj vzhru. Ceflium je vysok 4 cm a i
rok a 7 cm. Kvty jsou nejvt v rmci rodu
a mohou bt a 4 cm dlouh.
Vyskytuje se dnes jako velmi vzcn endemit ve
stedn sti Kuby a jeho arel je omezen na pou
hch nkolik kopc Sierra de Jatibonico. Podle od
bornk pat mezi nejohroenj kaktusy vbec.
Vzhledem k tomu, e se v Evrop objevila ped
mnoha destkami let semena pochzejc z impor
tovanch rostlin, je dnes k dispozici dostatek rost
linnho materilu. Pesto vak je pstovn tohoto
druhu problematick, a proto je vhodn roubovat
semene na pomalu rostouc podnoe.
Melocactus guitarti

257

Melocactus harlowii

Melocactus

harlowii

SLOUPKOVIT
A 25 cm vysok stonek je utven do mrnho
sloupku, kter bv v dosplosti 15 cm irok. Ob
vykle je rozdlen na 12 vraznch eber, z velk
sti vak zakrytch trny. Z hndoedho ceflia
vyrstaj asi 2 cm irok rovoerven kvty.
Dal z endemit ostrova Kuby, kde roste na v
chod v provincii Oriente v blzkosti moe. Vzhle
dem k jeho nrokm je to ve sbrkch jeden ze
vzcnch druh melokaktus. Tepl a svtl zimo
vn je zkladem spchu. Mnome vhradn v
sevem semen. Rostlina na obrzku sice vytvoila na

258

vrcholu stonku (u bze ceflia) odnoe, z nich by

bylo mon vypstovat pravokoenn rostliny, ale
tato situace je u melokaktus vjimen.

Melocactus

maxonii

KULOVIT

Ploe kulovit stonek dorst maximln ky

okolo 15 cm, piem je rozdlen na 11-15 vraz
nch eber. Z plstnatch areol vyrst 7-10 okra
jovch trn, z nich dva horn bvaj velmi mal
a tenk. Stedov trn vtinou jeden, vzcnji 2.
Ceflium je nzk, irok a sloen z blch vlas,

Melocactus maxonii

Notocactus bezrucii

vaty a krtkch ttin. Z nj vyrstaj svtle er

ven nebo rovoerven kvty s blavm tpy
tem. Plod je krtce vlcovit, erven se zbytkem
zaschlho kvtu.
Stedoamerick kaktus, kter se vyskytuje v rozvolnnch lesch v Guatemale nedaleko El Ran
ho a tak blzko Salama. Pomrn vzcn drah
v naich sbrkch, pedevm proto, e star
exemple z neznmch pin asto hynou. Se
menky rostou pomrn dobe, rychle pirstaj,
ale asi za deset let, kdy jsou z nich vt rostliny,
snadno ztrcej koeny a podlhaj hnilobm. Os
tatn zsady pstovn jsou shodn jako u vech
dalch melokaktus.

8 cm dlouh a 5 cm irok. Podobn jako vtina

zstupc rodu m i N. apricus kvt lut s krvav
ervenou bliznou.
Tento uruguaysk kaktus roste v nich nadmo
skch vkch okolo 500 m. Kdysi ho v prod
sbrala ada kaktus, mimo jin tak K. Kne,
kter udv jako jeho lokalitu okol Treinta Tes
a sv sbry oznail polnm slem KK 159. Po
dobn jako cel ada notokaktus je i tento druh
vhodn pro zanajc kaktuse, jeliko bez pro
blm toleruje nkter pstitelsk chyby. Kvty
po samoopylen vytvej dostatek klivch se
men, z nich se snadno vypstuj semenky,
kter ji za 3-4 roky kvetou. Zimujeme i ve tm,
pi teplotch okolo 10 C.

Notocactus

apricus

KULOVIT
Ve st vytv trsovit stonek, piem jednot
liv rostlinky jsou irok asi 5 cm. eber je a 20
a jsou dlena na mal hrbolky. Otrnn je dosti va
riabiln, ale trny jsou pomrn jemn a prun.
Kvty jsou v porovnn se stonkem velik, a
Notocactus apricus

Notocactus bezrucii
DISKOVIT

Pvodn ho popsal A. V. Fri jako Malacocarpus

bezrucii, ale dnes je peazen do rodu Notocactus.
Nkte odbornci dokonce zpochybuj jeho sa
mostatnost jako druhu. Ploe kulovit stonek je
charakteristick temi silnmi trny, postavenmi
horizontln nebo smujcmi dol. Nkdy se
v areole objevuj jet dva malink slab trny tr
c nahoru, ty jsou vak vtinou neznateln
a tenk. Kvete asi 4 cm irokm lutm kvtem
s typickou ervenou bliznou.
Jak uvd A. V. Fri ve svm popisu, rostliny v p
rod dosahuj obrovskch rozmr a 60 cm ky,
ale pi tom jsou jen nzk, diskovit. Druh roste
mezi travou a pod nzkmi kei. Jeho lokality se
zejm nachzej jak v Uruguayi, tak na jihu Bra
zlie. Pstovn je pomrn snadn a rostliny lze
bez problm rozmnoovat vsevem semen, kter
ochotn kl. Vt exemple snesou pln slun
ce, men rostliny daj pednost mrnmu pist
nn. Nutn je chladn a pokud mono svtl pe
zimovn.

259

Notocactus

corynodes

Notocactus floricomus

DISKOVIT - KULOVIT
Ploe kulovit stonek je rozdlen na piblin 16
vraznch eber a jeho ka me bt a 15 cm.
Existuj velk rozdly v potu trn u mladch rost
lin, kterm z jedn areoly vyrst a 10 trn,
kdeto star exemple redukuj jejich poet na
4-5. Temeno je zahaleno blou vatou, z n vyr
staj srov lut kvty s ervenou bliznou s deseti
laloky, irok 4-5 cm.
V pvodnm popisu bylo jako msto vskytu
oznaeno Montevideo, Mexiko. Tuto chybu pe
brali pozdji i dal autoi. Druh se vak vyskytuje
v travnatch oblastech Uruguaye. Ve sbrkch b
v pstovn pomrn mn, i kdy se jedn o pk
nou a nenronou rostlinu. Jej kvty se otevraj
bhem celho lta a jsou ozdobou i brzy na pod
zim, kdy ostatn kaktusy ji vtinou nekvetou.

Notocactus

floricomus

KULOVIT
Nesmrn variabiln druh co se otrnn te; bylo
popsno velk mnostv variet, kter pi souas
nm pojet botanick klasifikace ztrcej ponkud
na vznamu. Druh se vyznauje asi 20 ebry, roz
dlenmi do kuelovitch hrbolc. Okrajov trny
jsou tvrd, jehlikovit. Stedovch trn bv a 5
a z nich jeden me dosahovat dlky a 2,5 cm.
Kvete v lt velkm lutm kvtem s ervenou
bliznou.
Pochz z Uruguaye, kde roste nedaleko mst Rivera a Tacuarembo na loukch ve spoleenstvu
Notocactus corynodes

260

travin. Opt jeden z kaktus i pro zatenky, je

liko dobe sn men pstitelsk pehmaty. Aby
bohat kvetl, potebuje chladn zimovn na
svtle. Pro spn pstovn je vhodn dobe
propustn substrt s pdavkem raeliny.

Notocactus

grossei

SLOUPOVIT
Sloupovit stonek me v prod dorst vky a
1,7 m a ky asi 30 cm, eho se ve sbrkch vt
inou nedoshne. Je rozdlen na 16-25 eber, pi
em temeno je pokrytou blou vatou. Hndolu
tch trn je obvykle 4-5, jsou mrn odstvajc,
mkk a nejjemnj z nich jsou a sklovit pr
svitn. Kvt je pi plnm oteven asi 3,5 cm
dlouh a a 4 cm irok, svtle zlatolut.
Nalezit typovch rostlin bylo jejich objevitelem
Emilem Kuntzem udvno jako teritorium Misiones v Paraguayi. Bohuel, v souasn dob se
v departamentu Misiones zejm ji dn loka
lita tchto rostlin nenachz. Posledn poln pr
zkumy udvaj jako msto vskytu druhu mezi
Carepegua a Acahay. Ve sbrkch pat k velkm
ozdobm, ale jeho rozlien s blzce pbuznm N.
schummannianus nen zcela jednoduch. Spoleh
liv se odli a star rostliny, protoe N. schum
mannianus m vce eber a jeho trny jsou jem
nj a obvykle jich je vt poet. Pstovn je
snadn, vyset semenky zpotku pirstaj po
maleji, protoe jsou velmi drobn, ale asi za rok
jsou ji prstky znatelnj. Pozor na poplen
sluncem. Druh vyaduje mrn kysel, propustn
substrt a ped plnm sluncem d pednost mr
nmu, rozptlenmu pistnn.

Notocactus macambarensis

Notocactus grossei

Notocactus

macambarensis

KULOVIT
Na prvn pohled je velmi podobn druhu N. mam
mulosus, ovem od nj se li tm, e vechny jeho
trny jsou velmi tvrd, jehlovit a pchav, co je
obzvl markantn na temenu rostliny. Li se
tak vlcovitmi plody. Kvty, semena a celkov
stavba stonku je opravdu velmi podobn N. mam
mulosus.
N. macambarensis se vyskytuje, alespo podle
daj autora popisu K. H. Prestlho, v uruguaysk
provincii Salto nedaleko Cuchilla del Salto, na
plochch ulovch plotnch na pastvin velk pi
blin 1 000 m2. Pstovn je snadn a mnoen
semeny nein pote ani zatenkm. Zsady
kultury se neli od ostatnch zstupc rodu.

Notocactus

mammulosus) pochzely z okol hlavnho msta

Montevidea, kdeto pozdj zprvy o jeho v
skytu hovo, e roste na jinm pobe Uruguaye
nedaleko Piripolis a Maldonado. F Ritter do
konce uvd, e tento taxon nalezl na jihu Braz
lie. Vyhledv spoleenstva travin na pahorcch
pampy a Kne ho nalezl nedaleko Valentin (Uru
guay) v nadmosk vce 600-800 m (KK 121).
Mezi kaktusi se jedn o velmi rozen druh
a pat mezi ty, kter mohou s spchem pstovat
i zatenci. Pi dostaten zlivce, v mrn ky
selm substrtu a pi chladnm zimovn se do
kme bhem lta mnoha krsnch kvt.
Notocactus mammulosus

mammulosus

KULOVIT - SLOUPKOVIT

Vtinou kulovit rostouc druh, teprve star

exemple se protahuj do mrnho, asi 10 cm vy
sokho a 6 cm irokho sloupku. Do eber vtla
en areoly jsou vejit, mrn plstnat a vyrst
z nich 10-13 okrajovch trn a 3 trny stedov,
silnj a del ne okrajov. Kvty maj pi plnm
oteven ku a 6 cm. Plod je ve zralosti po
dlouhl, zsti dut a semena jsou hndoern,
zvonovitho tvaru.
daje o vskytu druhu se ponkud li. Je vak ji
st, e roste na zem sttu Uruguay. Autor popisu
Lemaire uvd, e rostliny, podle nich vznikal
popis (tehdy v roce 1838 vak jako Echinocactus

261

Notocactus roseoluteus

Notocactus

schumannianus

SLOUPOVIT

Notocactus

roseoluteus

KULOVIT
Solitrn rostouc kaktus, jeho stonek me bt
irok a 18 cm. eber je obvykle 15-18 a rozpa
daj se na vrazn hrbolce. Areoly jsou umstny
pod rovn hrbolc a vyrst z nich asi 8 okrajo
vch a maximln 4 stedov tmy, z nich nejdel
mohou dosahovat dlky 3 cm. Kvt je irok a
8 cm a jeho rovolut barva dala vznik tak dru
hovmu jmnu roseoluteus. Rostlina na snmku
m kvty ponkud tmav ne je obvykl, ale ba
revn variabilita je zcela bn.
Typov lokalita druhu je udvna od Tanqueras
z uruguaysk provincie Rivera. Roste v kopcovitm
ternu v nadmoskch vkch okolo 300 m. Jeho
arel vskytu se vak thne a do jinch oblast
sousednho brazilskho sttu Rio Grande do Sul.
Rozmnoujeme bez vtch problm vsevem
pilbovitch semen, kter jako erstv vborn
kl. Druh je samospran, take s jejich zsknm
nen dn problm. Na substrt nen nron
a velmi mu vyhovuje sms ivnj zem s p
davkem vyzrlho kompostu. Zimujeme v chlad
nm prosted, bhem sezny potebuje umstn na
plnm slunci a vcelku vydatnou zlivku. Do kvtu
schopn velikosti dorst za 8-10 let.
Notocactus schumannianus

262

Sloupovit stonek me v prod dorst vky a

1,8 m a ky asi 30 cm, eho se ve sbrkch vt
inou nedoshne. Je rozdlen na piblin 45 e
ber, piem temeno je pokrytou blou vatou.
Hndolutch trn bv 6-8, jsou mrn odstva
jc, mkk a nejjemnj z nich jsou a sklovit
prsvitn. Kvt je pi plnm oteven asi 3,5 cm
dlouh a a 6 cm irok, svtle zlatolut.
Nalezit typovch rostlin bylo jejich objevitelem
Emilem Kuntzem udvno jako teritorium Misiones v Paraguayi. Bohuel, v souasn dob se
v departamentu Misiones zejm ji dn loka
lita tchto rostlin nenachz. Ve sbrkch pat
k velkm ozdobm, ale jeho rozlien s blzce p
buznm N. grossei nen zcela jednoduch. Spo
lehliv se odli a star rostliny, protoe N. gros
sei m mn eber a jeho trny jsou silnj
a obvykle jich je mn. Pstovn je snadn, vy
set semenky zpotku pirstaj pomaleji, pro
toe jsou velmi drobn, ale asi za rok jsou ji p
rstky znatelnj. Pozor na poplen sluncem.
Druh vyaduje mrn kysel, propustn substrt
a ped plnm sluncem d pednost mrnmu, roz
ptlenmu pistnn.
Notocactus scopa

Notocactus

scopa

Opuntia dillenii

SLOUPKOVIT
Dky obrovskmu arelu vskytu a vrozen pro
mnlivosti pat mezi nesmrn variabiln taxony.
Bylo u nj popsno mnoho variet a forem, o je
jich oprvnnosti se pou nejen odbornci na rod
Notocactus, ale vichni taxonomov vbec. Mrn
sloupkovit stonek dorst obvykle vky a
30 cm, ale k vidn jsou i rostliny vysok bezmla
0,5 m s kou stonku asi 10 cm. Okrajovch trn
bv pomrn mnoho, jejich poet kols okolo
40, stedov trny bvaj nejastji 3-4. Kvty se
objevuj z nejmladch areol na temenu a maj ty
pickou citrnov lutou barvu s arlatov erve
nou bliznou.
Centrem vskytu druhu je Uruguay, kde roste od
jinho pobe a po brazilsk stt Rio Grande do
Sul. Vyskytuje se na skalnatch vchozech i mezi
trsy trvy v nich nadmoskch vkch. Rzn
podmnky na nalezitch peduruj tomuto kak
tusu tak rzn nroky na pstovn ve sbrkch,
a proto i u tohoto komplexu plat, e je vhodn
znt pvod semnek nebo semenk. Jen mlo
kter kaktus vak v, odkud jeho rostliny poch
zej. ada sbratel pivezla v dvn minulosti do
Evropy mnoho semen, poppad rostlin, kter ne
ustle koluj (FR 1393a, KK 591, HU 291 a ada
jinch). Jeho pstovn nen vrazn nron,
mezi notokaktusy vak pat k obtnji pstova
telnm.

olov plsti a 3 doln jsou a 25 mm dlouh, pi

mknut ke stonku. Citrnov lut kvt se obje
vuje v lt a bv a 5 cm irok.
Roste prakticky v cel Uruguayi a dokonce zasa
huje a na jih brazilskho sttu Rio Grande do
Sul. Mrn pistnn stanovit a mrn kysel
pdn reakce substrtu jsou dva dleit pedpo
klady zdrnho rstu a vvoje tto rostliny. Roz
mnoujeme vsevem zvonkovitch semen. Star
exemple odspodu korkovat, co je jev, kter
probh i v prod.

Opuntia
Notocactus

sellowii

DISKOVIT - KULOVIT

Ploe kulovit a kulovit stonek dorst ky

a 18 cm a je rozdlen na 10-18 vraznch eber.
Na jejich hranch jsou velk areoly, pokryt blou
plst. Trny vyrstaj piblin po 10, piem hor
n okrajov jsou krtk, tm nevynvajc z areNotocactus sellowii

dillenii

KEOVIT
Ni, bohat vtven, keovit rostouc Opuncie,
jej maximln vka se pohybuje okolo 3 m, pi
em me vytvet pomrn siln a masivn
kmnek. Jednotliv lnky jsou ovln, a 40 cm
dlouh a do 10 cm irok, maj jasnou, leskle ze
lenou barvu. Poet trn vyrstajcch z kad are
oly je variabiln, ale vtinou jich nen vce ne
deset. Glochidie jsou velmi jemn a maj zptn
hky. Typick rostliny vykvtaj citrnov lut,
ale nkter formy mohou bt zbarveny a doer
vena. Dozrl plody jsou erven, s mnostvm
drobnch glochidi.
Pvodn rozen tto Opuncie se dnes mapuje po
mrn obtn, nebo roste jak na vchodnm po
be USA, tak na Bermudch a tak na Kub.
Jako zplanl se vyskytuje tak v jin Indii a do
konce a v Austrlii, kam byla zavleena lov
kem. Dky svm rozmrm se ve sbrkch neob
jevuje pli asto, ale jej pstovn je neobyejn
snadn. Odlomen lnky spolehliv zakoeuj
a rostliny snej i hrub pstitelsk pehmaty.
Bohuel, v evropskch podmnkch kvetou a za
mnoho let.

263

Opuntia rubescens

Opuntia rubescens
KEOVIT
Nkte pstitel znaj tuto opunci pod rodovm
nzvem Consolea, kter se ji neuv. Je to velmi
promnliv druh jak v dlce otrnn, tak v barv
kvt. Vytv rovn vlcovit kmen, kter me
bt a 6 m vysok pi ce okolo 15 cm. Kmen je
vtinou porostl a 8 cm dlouhmi trny. lnky
mohou nst trny, ale znme rostliny zcela bez
trnn. Kvty jsou nejastji lut, dle oranov,
ale i erven. Rostlina na snmku dokonce vy
kvetla obma barvami narz.
Pvodn udvanou domovinou je Brazlie, ale jak
se nkte autoi domnvaj, jde o omyl. O. rubes
cens pochz ze suchch jihozpadnch oblast
ostrova Portoriko, dle z Panenskch ostrov
a z sti Malch Antil od Martinique a po
Guadeloupe. Dnes se vak pstuje v mnoha par
cch a zahradch tropickho svta jako okrasn
druh. Ani ve sbrkch nepat ke zcela opomje
nm opuncim a setkme se s n v nkterch bota
nickch zahradch. Vyaduje teplej pezimo
vn, kdy teploty neklesaj dlouhodob pod 15 C.

Selenicereus grandiflorus

264

Selenicereus urbanianus

Selenicereus

grandiflorus

POPNAV
Jeden ze zstupc linovitch druh, jejich sto
nek se plh po kmenech strom i po jakkoliv
opoe za svtlem. Bv obvykle jen asi 3 cm i
rok a nkolik metr dlouh. Jehlovit tmy jsou
0,4-1 cm dlouh, nepli vrazn. e se dokme
pekrsnch kvt, poznme, kdy z areoly zane
vyrstat poup vrazn obalen jemnmi chlupy,
kter se pozdji vyvine v kvt asi 20 cm v pr
mru. Otevr se na noc, a proto tento kaktus zs
kal vstin lidov jmno krlovna noci".
Typov lokalita druhu nen pesn znma, ale bez
pen vme, e se vyskytuje pvodn na Jamaice
a na Kub, snad tak v ninch na vchod Me
xika. Dnes vak zdomcnl v mnoha tropickch
a subtropickch zemch svta, kde je pstovn pro
okrasu na zahradch a v parcch. Nkte kaktu
si na nj dokonce roubuj a pstuj ho ze ston
kovch zk po tiscch. Vidt pkn sbrkov
exemplre je pomrn vzcnost, protoe S. gran
diflorus vyaduje dostatek prostoru a nejlpe mu
vyhovuje voln stolov kultura, nikoliv pstovn
v kvtini.

Selenicereus
urbanianus
POPNAV

Typicky linovit stonek je uren ke plhn po

kmenech strom. Stonek me bt a nkolik
metr dlouh, ovem jen asi 4-5 cm irok. Na ob
vodu stonku se asto vytvej vzdun koeny.
Otrnn nen nijak vrazn, fascinujc jsou vak
kvty, jejich ka i dlka dosahuje asi 30 cm.
Vnj lut okvtn lstky se pi oteven kvtu
paprskovit rozlo po obvodu, zatmco vnitn
irok, smetanov bl okvtn lstky vytvej ja
kousi zkou trubku.
S. urbanianus roste pvodn jen na Kub a Haiti,
odkud byl rozen jako okrasn druh do mnoha
zem svta. Pstuje se hlavn v parcch a zahradch.
Ve sbrkch se setkme spe s pedchozm druhem.
Vzhledem k bujnmu rstu zstupc tohoto rodu
nen jednoduch pstovat jich v naich skromnch
sklenkovch podmnkch vce. Rozmnoovn
stonkovmi zky je neobyejn snadn, protoe p
vodn vzdun koeny zanou po zasazen do sub
strtu ihned fungovat jako klasick zemn koeny
a zsobuj rostlinu vodou a ivinami.

265

9. Kulturn hybridy
a kaktussk zvltnosti
Obsah tto kapitoly sluuje jednak kaktusy, kter
vznikly piinnm kaktuse zahradnka a jednak
zvltn tvary kaktus, kter vznikaj spontnn
v prod i ve sbrkch a kter kaktus pstitel
nsledn rozmnouje.
Kulturn hybridy se dostvaj do poped zjmu
v poslednch letech a obzvl nkter rody za
znamenaly velk zjem komernch pstitel.
Pedevm rod Schlumbergera poskytl adu zaj
mavch kultivar (odrd), kter zpestuj trh s po
kojovmi kvtinami. Uritou mdou jsou tak
mezirodov hybridy x Epicactus.
Co se zmrnch hybrid te, jsou kaktusy po
nkud specifickou skupinou, u kter se vtina
pstitel sna ve sbrce udret tzv. ist" druhy.
Vjimkou jsou snad hybridy rodu Astrophytum
a nkter hybridy v rmci rod Echinopsis, Lobi
via a Chamaecereus. Existuj vak i sbrky speci
alizovan na nejrznj hybridy, ale jejich poet
je v porovnn s ostatnmi kolekcemi miziv.
Obas se stane, e se ve sbrce objev nkter
zvltn, spontnn mutace, kter se stane zkla
dem dalho pstovn a roz se do sbrek, jako
je tomu nap. u Gymnocalycium denudatum 'Jan
uba'.
Pomrn zvltn skupinu abnormalit tvo vyse
lektovan mutace u astrofyt, pochzejc pevn
od pstitel z Japonska a tak barevn mutanti
nevytvejc zelen barvivo chlorofyl. V tomto
ppad se jedn pedevm o erven, tmav fia
lov, oranov nebo rzn han rostliny
Gymnocalycium mihanovichii, ale znm jsou
i bezchlorofylov mutanti u rodu Mammillaria
i Lobivia.
Zcela zvltn a samostatnou skupinu tvo kris
tty. Pokud dojde k tomu, e rostlina vlivem mu
tace ztrat v prod schopnost vytvet chlorofyl,
je odsouzena k zhub. Ve sbrkch je nutn ji p
stovat jako roubovanou, kdy podno zajiuje jej
vivu. U kristt, kter vznikaj spontnn i v p
rod se vlastn nic nedje, jen dojde k tomu, e
dliv pletivo (meristm) zane msto normln
utvenho stonku vytvet hebenovit tvar
zvan kristta (z latinskho cristatus = hebeno
vit). Nlez kristty v prod je pomrn velkou
vzcnost, ale v kultue vznikl kristty jsou asto
rozmnoovny po tiscch. V komernch pstr
nch se ped nedvnem rozilo pstovn kristtn formy Mammillaria elongata, kter se velmi

snadno rozmnouje zkovnm i dlenm trs.

Vzcnj kristty se vtinou rozmnouj roubo
vnm st rozezanho matenho hebenu.

Ariocarpus retusus 'Cristata'

HEBENIT
U tto abnormality jsou vechna doporuen pro
pstovn a veker nvody na rozmnoovn zby
ten, protoe kristta tohoto druhu a tto veli
kosti je asi pouze jedna na svt. Jedn se beze
sporu o uniktn prodn vtvor, kter si zaslou
velk obdiv.
Tento hebenovit tvar jsme nali nedaleko msta
Matehuala, v mstech, kde je pohyb kaktus po
mrn ast. Nikdo si netrouf odhadnout st tto
monumentln rostliny a nlez takovto kristty je
opravdov kaktussk senzace. Kaktusi znaj
nkolik prodnch kristt ariokarpus, je jsou
vlastn poutnmi msty jednotlivch vprav;
vichni se u nich fot, nebo tam nechvaj vzkazy
a pozdravy. Tento exempl v kadm ppad aspi
ruje na zpis do Guinessovy knihy rekord, protoe
jeho heben je dlouh piblin 1,2 m.
Ariocarpus retusus 'Cristata'

vlevo: Chamaecereus hybr.

267

Astrophytum Marakuro - Kabuto"

Cereus peruvianus
'Monstrosus'
SLOUPOVIT

Zvltn, v kultue vznikl mutace, kter ve

de k prorstn stonk. Jednotliv ebra se rozpa
daj a vytvej nepravideln hrbolce. Druh je
mon bez problm mnoit zkovnm a u star
ch jedinc lze oddlovat i cel odnoe, kter po
mrn snadno zakoeuj. Tato monstrzn forma
zejm nevytv kvty.

Cereus peruvianus 'Spiralis'

Astrophytum
'Marakuro - Kabuto'
DISKOVIT

Japont pstitel kaktus se specializuj na rzn

tvarov odchylky a prv astrofyta pat mezi nej
oblbenj objekty jejich zjmu. Od pvodnho
druhu Astrophytum asterias bylo vyselektovno
i toto astrofytum.
Cereus peruvianus 'Monstrosus'

268

SLOUPOVIT

Zvltn mutace, kdy kaktus pvodn rovn ebra

st do spirly, m vznik velmi zajmav tvar.
Mutace vznikla v kultue, odkud byla vegetativn
cestou namnoena. Aby se kaktus mohl rozrst
a pedvst svoji netradin krsu, je nutn dopt
mu volnou plochu ve sklenku nebo velkou ps
tebn ndobu.
Cereus peruvianus 'Spiralis'

Echinocactus grusonii 'Monstrosus'

Echinopsis arachnacantha var. torrecillasensis

Echinocactus grusonii
Monstrosus'
KULOVIT
Na prvn pohled se skoro nezd, e m njakou
spojitost se zlatotrnnou koul, tak asto pstova
nou ve sbrkch a v botanickch zahradch. Tato
monstrzn forma m men vzrst, vytv vlnat
areoly tm bez trn, na nich vyrstaj drobn
odnoe, kter lze pomrn snadno oddlit a na
roubovat. Vzhledem k tomu, e rostlina vytv
normln chlorofyl, je mon odnoe zakoenit
a pstovat rostliny pravokoenn. Myslme si, e
tato pomrn nedvno vznikl mutace se rychle
roz do sbrek milovnk anomli.

Echinopsis
arachnacantha
var.
torrecillasensis
KULOVIT

x Epicactus 'Little Star'

PEVISL
Cel tato skupina listovch" kaktus h ne
vednmi barvami a velikostmi kvt. Tento kulti
var vznikl kenm na potku 50. let v USA. Fi
alovoerven kvt, jeho ka m pi plnm
oteven a 15 cm, m dozelena zbarven jcen
a bl generativn orgny. Kvty se objevuj ji
v dubnu a kvete po cel lto. Stejn jako ostatn
zstupci tohoto rodu vyaduje polostn, bhem
lta bez pot sn letnn a zimovn je nutn
pi teplotch kolem 12 C.
x Epicactus 'Little Star'

Blzce pbuzn zkladnmu druhu, od nho se

li jednak o mlo vtmi stonky, ale pedevm
velkm karmnov ervenm kvtem, kter me
bt pi plnm oteven a 6 cm dlouh a piblin
5 cm irok.
Nalezit v prod nen pesn znmo a rostlina se
zejm objevila a v kultue, i kdy nkte autoi
uvdj vskyt v okol msta Torrecilla v Bolvii.
V evropskch sbrkch se nejprve objevila pod jm
nem Pseudolobivia torrecillasensis, pozdji jako
Lobivia arachnacantha var. torrecillasensis, ale jej
zejm sprvn zaazen je to, kter pouvme
v knize. Myslme si, e tak vtina kaktus zn
druh i varietu pod tmto oznaenm. Rozmnoovn
a pstovn je stejn jednoduch jako u zkladnho
druhu a vzhledem k pekrsnm kvtm doporuu
jeme tuto rostlinku pro vechny rodc se kaktuse,
kte svj zatek potebuj podpoit spchem.

269

x Epicactus Thosper'

Espostoa mirabilis

PEVISL

HEBENIT

Hybrid, kter vznikl ji v roce 1936 v USA, se vy

znauje asi 15 cm irokmi kvty, sloenmi
z vnjch zlatolutch okvtnch lstk a ist b
lch vnitnch lstk okvtnch. Na plochch ston
cch se objevuj ji od jara a rostlina vydr kvst
pes cel lto.
Umstn v mrnm stnu, dostaten velk ps
tebn ndoba a ivn substrt jsou podmnkami
pro jeho spn pstovn. Stejn jako ostatn
listov" kaktusy vyaduje asi 3 x bhem sezny
pihnojen komplexnm hnojivem. Zrove je
mon pi pesazovn obohatit nov substrt
o pomalu rozpustn hnojiva, kter vydr zsobo
vat rostlinu ivinami bhem cel sezny.

Tato ob kristta vznikl v prod jasn doku

mentuje, e abnormality mohou vznikat i u rostlin
na nalezitch. Mnostv takovch jedinc je vak
omezeno tm, e se tato zmna geneticky nepe
n. Nkter kristtn rostliny ani nekvetou, co
je i tento ppad, jeliko tato kristtn fasciace ne
vytv ceflium, ze kterho se kvty vyvjej.

Epithelantha
'Cristata'

micromeris

HEBENIT

Je zajmav, e u tohoto druhu je mon objevit

kristtn neboli hebenovit formy pomrn asto.
Ve sbrkch se tyto odchylky vyskytuj tak a jsou
rozeny pedevm dky snadnmu rozmnoo
vn. Sta vt heben rozdlit na vce st a ty
v zvru jara i v nastupujcm lt naroubovat na
vhodnou podno, nejlpe na Myrtillocactus geo
metrizans nebo Trichocereus pasacana. Na tchto
podnoch epitelanta neroste tak bujn a zacho
vv si kompaktn tvar.
X Epicactus 'Phosper'

Gymnocalycium
'Jan uba'

'Cristata

denudatum

KULOVIT
Jeden z mla hybridnch kultivar (pomineme-li
skupinu listovch" kaktus), kter se ve sbrkch
pstuje ji po dlouh lta. Vznikl v roce 1942 ve
sbrce Ing. Paouta jako hybrid mezi G. denuda
tum a G. baldianum. Pozdji byl pojmenovn na
poest eskho kaktuse J. uby. Ploe kulovit
stonek dorst ky a 12 cm a tvarem i otrnnm
se spe podob G. denudatum. Kvt je vak
velk, nlevkovit, irok a 7 cm, piem
okvtn lstky jsou u jednotlivch rostlin zbarveny
rov a erven.
Pro svou absolutn nenronost se ve sbrkch
pstoval nesmrn asto, co dokonce vedlo,
v dob vrcholc mdn vlny, k mrn hanlivmu
slangovmu oznaen Prask mor". Dnes je si
tuace trochu jin a tento ustlen kultivar se ze
sbrek, neznmo pro, ponkud vytrc. Dky sv
samospranosti m vak ty nejlep pedpoklady
mezi kaktusi nadle vydret. Pozor vak na
monou nekontrolovanou hybridizaci s ostatnmi
zstupci rodu nebo na nepodchycen zptn k
en s jednm z rodi.
Epithelantha micromeris 'Cristata'

270

Espostoa mirabilis f. cristata

Gymnocalycium
'Hibotan'

Gymnocalycium denudatum 'Jan uba'

mihanovichii

KULOVIT
V rostlinch tto zvltn mutace se nevytv ze
len barvivo chlorofyl; proto nen mon je psto
vat na vlastnch koenech, ale pouze jako roubo
van na vhodn podnoi. Nejastji se pstuj
erven zbarven jedinci, ale vjimkou nejsou ani
rostliny zbarven do lutooranova, do temn
rud barvy a v poslednch letech se objevuj i mo
zaikovit zbarven mutanti.

Pstuj se ve velkm mnostv v komernch ps

trnch, pedevm v Jin Koreji, odkud se do
vej tak do Evropy. Vzhledem k tomu, e se
jedn vtinou o rostliny naroubovan na teplo
milnch podnoch rodu Hylocereus, doporuu
jeme zkuenjm pstitelm peroubovn na
podno Myrtillocactus
geometrizans.
Hyloce
reus je toti znan teplomiln a patn sn
chladn zimovn. Rostliny mnome nejlpe
roubovnm asi 1 cm velkch odno, kter tvo
v dostatenm mnostv. Jeliko se jedn o krtkovk rostliny, je vhodn mt neustle v zsob
mlad potomstvo.

271

Gymnocalycium ragonesei f. roseiflorum

Gymnocalycium
f. roseiflorum

Lobivia famatimensis 'Rubra'

ragonesei

DISKOVIT - KULOVIT

Tato barevn odchylka vznikla spontnn ve v

sevech ble kvetoucch G. ragonesei, a to ve
sbrce M. Zubra z Vykova, odkud se tak jej po
tomstvo rozilo do sbrek. Zajmav je tm, e
kvtn trubka a okvtn lstky (pedevm vnj)
maj vraznou rovou barvu. Pstovn je stejn
jako u zkladnho druhu. Jmno v nzvu je pouze
provizorn, protoe nebyla doposud provedena ja
kkoliv klasifikace tto rovokvt odchylky.
Hildewintera aureispina 'Cristata'

Hildewintera
'Cristata'

aureispina

HEBENIT
Pevisl stonky zkladnho druhu se u tto fasciace mn v hebenovit tvary, kter vytvej po
mrn velk a elegantn, zlat otrnn kristtn
tvary. Dnes se pstuje i v komernch pstrnch
jako zkovan kristtn forma, ale pokud chceme,
aby se jej krsa zvraznila, doporuujeme ji na
roubovat na silnou a vysokou podno. Bohuel,
kristtn rostouc exemple vtinou nekvetou.

Lobivia
'Rubra'

famatimensis

SLOUPKOVIT
Na fotografii v poped je umle vypstovan mutant se ztrtou chlorofylu. Stejn jako ostatn bezchlorofylov rostliny ho meme udret v kultue
pouze na podnoi, kter zajiuje jeho vivu. Pro
tento el se hod jakkoli vytrval podno, ale
z praxe vme, e nejlpe asi rostou na Eriocereus
jusbertii a Myrtillocactus geometrizans. Roubovat
lze odnoe velk asi 1 cm.
272

Lobivia pectinata

Lophocereus schottii 'Monstrosus'

Lobivia

Lophophora
'Cristata'

pectinata

SLOUPKOVIT
Zaazen a uren rostliny na obrzku je pomrn
sloit; jedn se o exempl, kter pochz z p
vodn sbrky Ing. F. Paouta, maten rostlina
exemple na snmku pak pochzela pmo ze
sbrky A. V. Frice. Je docela mon, e se jedn
o hybrid neznmho pvodu, ale Paout i Fri
rostliny vydvali za krajn formu L. pectinata.
Tato rostlina vak netvo tm dn trny a jej
rovoerven kvty jsou velkou ozdobou. Psto
vn je velmi jednoduch a vzhledem k tomu, e
druh vytv i odnoe, je mon jej rozmnoovat
jejich zakoennm. Jen tak budeme mt tak jis
totu, e si rostlina zachov vechny znaky a vlast
nosti matesk rostliny.

Lophocereus
'Monstrosus'

williamsii

HEBENIT
Objevit v prod kristtn formu lofofory pat
k velkm zitkm. Rostlina na snmku nen
dn kapitln kousek, ale i objev tto men
kristty byl velkm kaktusskm zitkem. He
ben ml dlku piblin 15 cm a byl nalezen ne
daleko od lokality Gymnocactus mandragora
v mexickm stt Coahuila.
Lophophora williamsii 'Cristata'

schottii

SLOUPOVIT
Vznikl zejm zmutovnm ve sbrce, odkud se
rozil jako kuriozita do velkch sklenk bota
nickch zahrad a tak jako ozdoba do park
v subtropech a tropech. Vegetativn mnoen for
mou zk a odno zcela zachovv vlastnosti
matesk rostliny. Tato monstrzn forma roste
pomrn bujn, ale pokud mme informace, do
posud nikde nekvetla.

273

Mammillaria bocasana var. multilanata

Mammillaria bocasana
var. multilanata

Mammillaria
'Cristata'

KULOVIT

HEBENIT

Tento kaktus byl vylechtn v kultue a od z

kladnho druhu se li mnohem hustjmi a del
mi vlasovmi trny, kter vytvej jakoby vatu
na areolch. Pstovn a rozmnoovn je stejn.

Rostlina na snmku pat mezi ctyhodn exem

ple. Vznikla nhodnou mutac a ve sbrce se
udrela pouze zsluhou pstitele, kter ji vas na
rouboval a tm i udrel. Jej rozmnoovn je
mon pouze rozdlenm hebenu na nkolik
mench dl a jejich optovnm naroubovnm
na vhodnou podno. Dleit je upozornit, e pro
roubovn kristt vdy vybrme vzrostlou a sil
nou podno - jen na takov vytvo kristta brzy
krsn heben. M. herrerae v kristtnm tvaru vy
tv kvty jen mlokdy.

Mammillaria herrerae 'Cristata'

Mammillaria
'Cristata'

herrerae

prolifera

HEBENIT

Tato mamilrie pat mezi kaktusy nejastji psto

van za okny domcnost, v adech, ve kolch.
Zdomcnla tolik dky nenronmu pstovn
a snadnmu mnoen pomoc odno, zakoeujcch jet na maten rostlin. Ovem neu-

274

stl vegetativn mnoen je zejm i pinou po

mrn astch aberac, kter se projevuj tvorbou
kristt. Ty se zniehonic objevuj i na rostlin, kter
pvodn rostla normln. I v tomto ppad je
mon kristtn tvar rozmnoit rozdlenm a rozroubovnm. U tohoto druhu dokonce pichz
v vahu pravokoenn pstovn oddlenm jedince
s kristtnm charakterem rstu od matenice.

Mammillaria
'Unopico'

Mammillaria prolifera 'Cristata'

spinosissima

SLOUPKOVIT
Jeden z mla kultivar, kter se mezi mamilriemi
pstuje, je prv tzv. 'Unopico'. Objevil se teprve
nedvno a dky svmu neobvyklmu otrnn se
stal zajmavou komern rostlinou. Byl meristematicky namnoen a v souasnch evropskch
komernch pstrnch jsou jich tisce. Tento kul
tivar se mno vegetativn cestou, protoe takto
klonln zskan potomstvo si zachovv pesn
znaky a vlastnosti matesk rostliny. Mon je

i vsev semen, pi nm vak dochz k velkmu

tpen a mezi semeni najdeme jak rostliny ty
pick pro tento kultivar, tak i typick pro zkladn
drah. Nyn se v nabdkch objevuj dokonce i he
benovit (kristtn) formy tohoto kultivaru.

Mammillaria spinosissima 'Unopico'

275

Mammillaria veluta f. monstroza

Notocactus uebelmannianus f. brevispinus

Mammillaria
'Monstroza'

Notocactus ottonis
var. vencluanus

reluta

KULOVIT

KULOVIT

V kultue vznikl rostlina, kter byla namnoena

ze zmutovanho jedince, koluje ve sbrkch pod
nejrznjmi jmny. Akoliv pat mezi asto p
stovan monstrzn formy kaktus a podle kvt
je jasn, kam ji zaadit, nkde je uvedena pod
rodovm jmnem Turbinicarpus, jinde jako Neol
loydia.
Pstovn je podobn jako u M. veluta ssp. graci
lis, ale tento klon roste o poznn pomaleji a je
tak choulostivj. V kadm ppad se vak
jedn o zajmavou a velmi elegantn rostlinku.

Kulovit solitrn stonek me ve vym vku

vytvet i nkolik mlo odno. ka rostliny je
5-7 cm a stonek je rozdlen na 11-13 zaoblench
eber, na jejich hran jsou areoly se 3-4 stedo
vmi a asi 10 okrajovmi trny. Tato varieta je ty
pick ervenm kvtem; jeho barva vak me
pechzet a k ervenooranov.
Na naleziti nebyl doposud nikdy objeven a popis
byl uskutenn podle rostlin, kter vypstoval
z importnch semen zahradnk F. Vencl z Liber
ce. Semena zejm pochzela z katalogu, kter
vydal v roce 1936 R. Blossfeld z Brazlie. Exis
tuje vak i monost, e N. ottonis var. vecluanus je
hybrid nebo mutant vznikl v kultue. V kadm
ppad je to velmi vdn a nenron rostlina,
kterou lze doporuit i do sbrky zatenka.
Krsn kvty jsou velkou ozdobou a efektnm
zpestenm rodu Notocatus, jeho zstupci kvetou
vesms lut.

Notocactus ottonis var. vencluanus

Notocactus uebelmannianus
f. brevispinus
DISKOVIT - KULOVIT

Zvltn krtkotrnn forma vznikla spontnn ve

vsevech. Jej taxonomick zaazen, tak jak ho
uvdme, je prozatm provizorn a doposud se ne
podailo prokzat, Jedn-li se o mutaci, i o ex
trmn formu s krtkmi trny.
Do sbrek zan pronikat jako zvltnost a ji te
se objevuj v komernch pstrnch vt mno
stv rostlin s tmto redukovanm otrnnm. Jak se
zd, rostliny tento znak dd z rodi na potom
stvo, a tak je velmi pravdpodobn, e se v bu
doucnu s tmto notokaktusem budeme setkvat
zcela bn, protoe jeho pstovn je naprosto
bezproblmov.

276

Opuntia inamoena
var. flaviflora
KEOVIT

Nzk, bohat vtven kee, vytvejc trsy a

1 m irok, o vce piblin 60 cm. Na tmav ze
lench lncch vyrstaj Vlnat areoly, kter jsou
vtinou bez trn. Na okraji lnk se objevuj
kvty, kter jsou u zkladnho druhu oranovo
lut a ervenav, kdeto u variety inamoena
jsou jasn lut.

Taxon byl popsn podle jedn rostliny, vypsto

van v zahrad Les Cedres (Francie) a mezi ps
titeli se rozil pod tmto oznaenm. Domn
vme se vak, e by bylo vhodnj, respektovat
uritou variabilitu zkladnho druhu a tento po
pis neakceptovat, obzvlt proto, e se dodnes
nev, je-li tento kaktus rozen i v prod.
V kultue je tolerantn i k vtm pstitelskm
pehmatm. Aby vykvetl, potebuje dostatek
prostoru, ivnou zem a chladn pezimovn
nejlpe na svtle.

Opuntia inamoena var. flaviflora

277

Opuntia microdasys 'Cristata'

Opuntia
microdasys
'Cristata'

Pragochamaecereus
hybr. Nr. 51

HEBENIT

SLOUPKOVIT

Po pstitelskch zkuenostech kaktus meme

tvrdit, e se zejm jedn o nejsnadnji pstovatelnou kristtn formu. Kaktus velmi snadno za
koeuje a nen poteba jeho roubovn, vcelku
dobe pirst a z kristtnch forem rznobarevn
otrnnch O. microdasys, lze vytvoit krsnou ko
lekci. Pozor vak na nepjemn glochidie, kter
se zapichuj do pokoky pi sebemenm kontaktu
s rostlinou a jen obtn se odstrauj.

Tyto krsn kvetouc rostliny umle kil a psto

val v dobch ped druhou svtovou vlkou esk
kaktus a cestovatel A. V. Fri. Na poest msta
Praha, kde hybridy vznikaly, dal tto skupin kak
tus tak nzev. Jedn se vlastn o kence nejrz
njch zstupc rodu Lobivia s polhav i mrn
sloupkovit rostoucm Chamaecereus silvestrii.
Vznikl kenci jsou velmi ivotaschopn, krsn
kvetou a snadno se rozmnouj, protoe vtinou

278

Pragochamaecereus hybr. Nr. 31

Rebutia marsoneri 'Cristata'

odnouj. Chceme-li zajistit, e potomstvo bude

mt stejn znaky a vlastnosti jako rostlina mate
sk, musme volit vegetativn zpsob rozmnoo
vn. Vegetativn rozmnoen klon pak dv z
ruku zachovn barvy kvtu, velikosti rostliny,
charakteru rstu atp. Sprme-li rostlinu pylem
jin rostliny, dojde v nsledujc generaci k vytpen novch kombinac.

Nesn pm slunen pal a pli such pro

sted. Zlivku bhem lta provdme astji ne
u kulovitch i sloupovitch kaktus. Rozmnou
jeme ho nejsnadnji zakoennm stonkovch
zk, kter nechme po odebrn nkolik dn za
schnout a pot zapichujeme do istho perlitu
nebo do smsi psku a raeliny v pomru 1 : 1 .
Pezimovn je vhodn pi vych teplotch
a mme-li kaktus pi pokojov teplot, meme
i bhem zimy nkolikrt mrn zalt.

Rebutia marsoneri

'Cristata'

Rhipsalis goebeliana

HEBENIT
Vytv krsn typick hebenovit tvary, kter
se ve vtm st spirlovit stej. Zajmav je,
e kvete vtinou jen z jednoho boku, respektive
z jedn poloviny kristtnho tvaru. U tohoto druhu
je nutn hebenovitou formu rozmnoovat roubo
vnm na vhodn podnoe. Jinak pro ni plat
stejn zsady pstovn jako u ostatnch rebuci.

Rhipsalis

goebeliana

PEVISL

Jakoby ani mezi kaktusy nepatil. Vytv keovit

rostouc, pevisajc rostlinu se zplotlmi ston
ky, tlustmi uprosted jen 8 mm. Dlka jednotli
vch stonk me bt 20-25 cm a ka 2,5-3 cm.
Kvty vyrstaj z areol umstnch na okraji plo
chch vhon, maj lutou barvu a jsou irok jen
asi 1 cm.
Pedpokld se, e druh pochz z kultury, z p
rody nen znm. Pstovn v mrnm stnu a pi
vy vzdun vlhkosti mu dl nesmrn dobe.

279

Schlumbergera x 'Gold Charm'

Schlumbergera
x 'Gold Charm'
PEVISL

Jeden z krsnch hybrid, jeho rodie meme

jen s obtemi urit pesn, ale nejspe vznikl
jako mezidruhov hybrid nkterch kultivar S.
truncata a S. orssichiana. Je vjimen svou svt
lou, smetanov blou barvou kvt, kter je u er
stv rozvinutch poupat a lut. Nroky na p
stovn m jako ostatn pslunci rodu, pozor
vak na necitliv penen rostliny pi zakldn
a vvoji kvt, tak jak je o tom pojednno u z
kladnho druhu S. truncata v kapitole Brazlie.
Schlumbergera x 'Westlan

280

Turbinicarpus pseudopectinatus 'Cristata'

Schlumbergera

'Westlan

PEVISL

Clem lechtitel je vytvoit kultivar vnonho

kaktusu s vrazn tmavmi kvty. Jejich ped
stav se ji zan pibliovat tento kenec
s tmav ervenm kvtem, lutmi pranky
a ndhernou fialovou bliznou. Kvty zan nasa
zovat ji asn na podzim a vydr kvst jet
velmi dlouho po Vnocch.
Turbinicarpus valdezianus 'Cristata'

Turbinicarpus
'Cristata'

pseudopectinatus

HEBENIT

I hebenovit forma u tohoto druhu vznik tm, e

se meristematick buky dl v podln ose, niko
liv do kruhu, jak je to obvykl u normln rostou
cch exempl. Na snmku je dobe patrn, e se
kvty zakldaj po cel dlce pomyslnho vrcholu
rostliny. Kristta tohoto druhu je pomrn vzcn
a jedin zpsob rozmnoovn je vegetativn ces
tou. Vznikl semena dvaj toti normln ros
touc potomstvo, co je dkazem, e kristtn
tvary jsou nhodnou mutac danho jedince, kter
se nepen geneticky.

Turbinicarpus
'Cristata'

valdezianus

HEBENIT

Rostlina na obrzku je pkladem krsnho hebenovitho tvaru, ale zrove i ukzkou toho, e se
me pi tto mutaci i mrn zmnit charakter otr
nn. V tomto ppad jsou trny na bocch kristty
spe podobn T. pseudopectinatus, ale vrcholov
partie ji odpovdaj trnm zkladnho druhu T.
valdezianus. Jedin zpsob rozmnoovn je rou
bovn rozdlenho hebenu. Nejvhodnj dobou
pro tento zkrok je pelom jara a lta.
281

Vbr literatury
Anderson F. E., Arias M. S., Taylor P. N., 1994:
Threatened Cacti of Mexico, Royal Botanic
Gardens, Kew.
Backeberg C, 1961: Die Cactaceae, 1-6, Gustav
Fischer Verlag, Jena.
Benson L., 1982: The Cacti of the United States
and Canada, Stanford University Press,
Stanford, California.
Bravo H. H., Mejorada H. S., 1991: Las
Cactceas de Mexico, 2-3, UNAM, Mexico.
Blum W., Lange M., Rischer W., Rutow J., 2000:
Echinocereus PROOST, N. V., Belgie.
Briton N. L., 1919-1923: The Cactaceae 1-4,
Pasadena.
Buining A. F. H., 1976: The genus Discocactus,
Venlo.
Grym R., 1997: Rod Lophophora, VID,
Bratislava.
Haage W., 1981: Kakteen von A bis Z,
Neumann Verlag, Leipzig.

Pilbeam J., 1999: Mammillaria, Nuffield Press,

Oxford.
Ritter F, 1980: Kakteen in Sudamerika 1-4,
Spangenberg.
ha J., ubk R., 1989: Kaktusy v prod,
Academia, Praha.
ha J., ubk R., 1992: Encyklopedie kaktus,
Brzda, Praha.
Schumann K., 1899: Gesamtbeschreibung
der Kakteen, Neudamm.
Stuchlk S., 1993: Rod Notocactus, Moravsk
nakladatelstv Kvten, Brno.
da O., 1997: Rod Rebutia, Moravsk
nakladatelstv Kvten, Brno.
Zachar M., Stank R., Lux A., Drb I., 1996:
Rod Turbinicarpus, Vyd. Roman Stank,
Bratislava.
Aztekia - zpravodaj pro leny sekce Aztekia
- Klub kaktus, Praha.

Haustein E., 1983: Der Kosmos-Kakteenfuhrer,

W. Keller and Co., Stuttgart.

Cactus and Succulent Journal, asopis

The Cactus and Succulent Society
of America.

Innes C, Glass Ch., 1992: Kaktusy

- ilustrovan encyklopedie, INA, Praha.

Kakteen und andere Sukkulenten

- asopis Deutsche Kakteen Gesellschaft.

Lux A., Stank R., 1992: Vechno o kaktusech,

Slovart, Bratislava.

Kaktusy - asopis Spolenosti eskch

a slovenskch pstitel kaktus a sukulent.

Pavlek P, Kunte L., 2000: Nov kniha

o kaktusech, Dona, esk Budjovice.

Kolektiv autor, 1986-2001: Atlas kaktus 1-16,

Chrudimsk kaktus, Chrudim.

vlevo: Ariocarpus kotschoubeyanus

KRAJSK KNIHOVNA
KARLOVY VARV

283

Rejstk
Acanthocalycium klimpelianum 199
Acanthocalycium violaceum 139
Akersia roseiflora 140
Ancistrocactus crassihamatus 125
Ancistrocactus megarhizus 15
Ancistrocactus scheeri 125
Ancistrocactus tobuschii 125, 126
Ancistrocactus uncinatus 16
Ancistrocactus uncinatus var. wrightii
16
Arequipa erectrocylindrica 140
Ariocarpus agavoides 16
Ariocarpus bravoanus 16
Ariocarpus confusus 17
Ariocarpus fissuratus 16, 18
Ariocarpus fissuratus var. hintonii
16, 18
Ariocarpus fissuratus var. lloydii 18
Ariocarpus kotschoubeyanus 19, 283
Ariocarpus kotschoubeyanus
var. albiflorus 19
Ariocarpus retusus 17, 20, 21
Ariocarpus retusus 'Cristata' 267
Ariocarpus scapharostrus 20
Ariocarpus trigonus 17, 21
Armatocereus cartwrightianus 140
Armatocereus laetus 141, 142
Armatocereus matucanensis 141
Armatocereus oligogonus 142
Arrojadoa eriocaulis 219
Astrophytum 'Marakuro - Kabuto'
268
Astrophytum asterias 15, 22, 268
Astrophytum capricorne 22
Astrophytum capricorne var.
crassispinum 23
Astrophytum myriostigma 23
Astrophytum myriostigma f. nudum.
23
Astrophytum myriostigma
f. quadricostatum 24
Astrophytum myriostigma var.
strongylogonum 24
Astrophytum ornatum 24
Austrocephalocereus dybowskii 220
Austrocephalocereus estevesii 220
Aylostera muscula 186
Aztekium hintonii 25
Aztekium ritteri 25, 26

Backebergia militaris 26
Blossfeldia liliputana 200

284

Brachycereus nesioticus 251

Brasilicactus graessneri 220
Brasilicactus haselbergii 220, 221
Brasilicereus markgrafii 222
Browningia candelaris 142'

Cactus melocactus communis 256

Carnegiea gigantea 13, 125, 126
Cephalocereus hoppenstedtii 15, 27
Cephalocereus senilis 27
Cereus forbesii 201
Cereus peruvianus 142
Cereus peruvianus 'Monstrosus' 268
Cereus peruvianus 'Spiralis' 268
Chamaecereus silvestrii 201, 278
Cintia knizei 175
Cleistocactus baumannii
var. flavispinus 251
Cleistocactus flavispinus 251
Cleistocactus jujuyensis 201
Cleistocactus smaragdiflorus 202
Cleistocactus strausii 201,202
Cleistocactus strausii var. jujuyensis
201
Copiapoa cinerea 235, 241
Copiapoa cinerea ssp. dealbata 236
Copiapoa cinerea ssp. gigantea 236
Copiapoa cinerea ssp. gigantea
var. haseltoniana 236
Copiapoa cinerea ssp. gigantea
var. tenebrosa 237
Copiapoa coquimbana 238
Copiapoa coquimbana
var. longispina 238
Copiapoa hypogea 238
Copiapoa krainziana 239
Copiapoa laui 240
Copiapoa serpentisulcata 240
Copiapoa taltalensis 240
Copiapoa uhligiana 241
Corryocactus apiciflorus 143
Corryocactus ayacuchoensis 144
Corryocactus brevistylus 144
Corryocactus puquiensis 145
Coryphantha bowringii 28
Coryphantha bumamma 28, 32
Coryphantha difficilis 28
Coryphantha elephantidens 28, 29
Coryphantha erecta 29
Coryphantha georgii 29
Coryphantha longicornis 30
Coryphantha neglecta 30
Coryphantha pallida 30

Coryphantha palmeri 31
Coryphantha pseudoechinus 31
Coryphantha retusa 32
Coryphantha retusa var. melleospina
32
Coryphantha vivipara 125, 127

D
Dactylopius coccus 13
Dendrocereus nudiflorus 252
Denmoza rhodacantha 202
Discocactus horstii 8,221
Discocactus nigrisaetosus 222
Discocactus pugionacanthus 222
Discocactus silicicola 223

E
Echinocactus grusonii 32
Echinocactus grusonii f. albispinus
32
Echinocactus grusonii 'Monstrosus'
269
Echinocactus horizonthalonius 33
Echinocactus loricatus 208
Echinocactus mammulosus 261
Echinocactus platyacanthus 13, 34
Echinocactus texensis 34
Echinocereus chloranthus 128
Echinocereus coccineus 129
Echinocereus dasyacanthus 129
Echinocereus davisii 128
Echinocereus engelmannii 129
Echinocereus fendleri 128
Echinocereus ferreirianus
ssp. lindsayi 35
Echinocereus grandis 35
Echinocereus knippelianus
ssp. reyesii 36
Echinocereus leucanthus 36
Echinocereus morricalii 36
Echinocereus nichollii 129
Echinocereus pectinatus 37
Echinocereus pectinatus f. castaneus 38
Echinocereus pentalophus 38
Echinocereus pentalophus ssp.
procumbens 38
Echinocereus poselgeri 39
Echinocereus poselgeri ssp.
kroenleinii 40
Echinocereus procumbens 38
Echinocereus pulchellus 40
Echinocereus pulchellus var. amoenus
41

Echinocereus pulchellus ssp. sharpii

41
Echinocereus pulchellus
ssp. weinbergii 41
Echinocereus reichenbachii 38
Echinocereus reichenbachii
ssp. baileyi 130
Echinocereus rigidissimus 42
Echinocereus rigidissimus
ssp. rubispinus 42
Echinocereus scheeri ssp. gentryi 43
Echinocereus schereri 43
Echinocereus stramineus 43
Echinocereus subinermis 44
Echinocereus subinermis
var. aculeatus 44
Echinocereus subinermis
ssp. ochoterenae 45
Echinocereus triglochidiatus 130
Echinocereus viereckii ssp. morricalii
36
Echinocereus viridiflorus 128, 130
Echinocereus x lloydii 129
Echinofossulocactus phyllacanthus 48
Echinofossulocactus arrigens 45
Echinofossulocactus coptonogonus
46,47
Echinofossulocactus erectrocentrus
46
Echinofossulocactus lloydii 46
Echinofossulocactus multicostatus 47
Echinofossulocactus sulphureus 48
Echinomastus intertextus 131
Echinomastus johnstonii
var. lutescens 131
Echinomastus mariposensis 132
Echinopsis arachnacantha 176
Echinopsis arachnacantha
var. torrecillasensis 269
Echinopsis cv. 16
Echinopsis eyriesii 10
Echinopsis mamillosa var. kermesina
203
Echinopsis sp. 18
Echinopsis subdenudata 176
x Epicactus 'Little Star' 269
x Epicactus 'Phospe 270
Epiphyllum chrysocardium 223
Epithelantha micromeris 49
Epithelantha micromeris 'Cristata'
270
Epithelantha micromeris var. greggii
49
Epithelantha unguispina 49
Epithelantha aff. unguispina 49
Eriocereus jusbertii 61, 136, 151,
221,233,239,247,272
Eriosyce aurata 241
Eriosyce ceratistes 242

Eriosyce villosa 9
Escobaria asperispina 50
Escobaria cubensis 253
Escobaria grata 50
Escobaria chaffeyi f. viridiflora 50
Escobaria minima 132
Escobaria nelliae 132
Escobaria sneedii var. leei 133
Escobaria zilziana 51
Espostoa lanata 139, 145
Espostoa lanata var. sericata 146
Espostoa melanostele 146
Espostoa melanostele var. nana 147
Espostoa mirabilis \A1
Espostoa mirabilis 'Cristata' 270
Eulychnia acida 242
Eulychnia longispina 242
Eulychnia ritteri 148
Eulychnia spinibarbis 242
Eulychnia taltalensis 242

x Ferobergia 'Gil Tegelberg' 65

Ferocactus chrysacanthus 51
Ferocactus cylindraceus 133
Ferocactus cylindraceus
var. eastwoodiae 133
Ferocactus echidne var. victoriensis
52
Ferocactus flavovirens 52
Ferocactus glaucescens 53
Ferocactus gracilis 53
Ferocactus gracilis var. coloratus 54
Ferocactus haematacanthus 54
Ferocactus hamatacanthus 55
Ferocactus histrix 55
Ferocactus latispinus 55
Ferocactus peninsulae 54, 56
Ferocactus pilosus 56
Ferocactus recurvus 57
Ferocactus reppenhagenii 57
Ferocactus robustus 57
Ferocactus setispinus 58
Ferocactus viridescens 134
Ferocactus wislizenii 134
Ferocactus wislizenii var. herrerae
58
Frailea asteroides 253
Frailea chiquitana 176

Geohintonia mexicana 25
Gymnocactus beguinii 58
Gymnocactus beguinii var. senilis 59
Gymnocactus horripilus 59
Gymnocactus knuthianus 60
Gymnocactus mandragora 273

Gymnocactus mandragora 60
Gymnocactus subterraneus 9, 60
Gymnocactus subterraneus
ssp. zaragosae 61
Gymnocactus viereckei 62
Gymnocactus ysabelae 62
Gymnocalycium andreae 203
Gymnocalycium baldianum 270
Gymnocalycium bruchii 204
Gymnocalycium calochlorum 204
Gymnocalycium cardenasianum 177
Gymnocalycium carminanthum 205
Gymnocalycium denudatum 270
Gymnocalycium denudatum 'Jan
uba' 267,270
Gymnocalycium horridispinum 205
Gymnocalycium horstii 224
Gymnocalycium kurtzianum 206
Gymnocalycium lafandense 204
Gymnocalycium megalothelos 253
Gymnocalycium mihanovichii 254
Gymnocalycium mihanovichii
'Hibotan' 271
Gymnocalycium mihanovichii
var. stenogonum 254
Gymnocalycium mostii 206
Gymnocalycium netrelianum 254
Gymnocalycium oenanthemum 206
Gymnocalycium ochoterenai 206
Gymnocalycium pflanzii 178
Gymnocalycium ragonesei 207
Gymnocalycium ragonesei
f. roseiflorum 272
Gymnocalycium saglionis 208
Gymnocalycium saglionis
var. roseiflorum 208
Gymnocalycium schuetzianum 208
Gymnocalycium spegazzinii 208
Gymnocalycium uruguayense
var. roseiflorum 255
Gymnocalycium valnicekianum
var. polycentralis 209
Gymnocalycium vatteri 209

Haageocereus acranthus 148

Haageocereus aureispinus 148
Haageocereus chosicensis 148
Haageocereus chrysacanthus 149
Haageocereus repens 150
Hatiora salicornioides 224
Helianthocereus grandiflorus 210
Helianthocereus tarijensis 178
Heliathocereus poco 216
Hertrichocereus beneckei 63
Hildewintera aureispina 178
Hildewintera aureispina 'Cristata'
272

285

Horridocactus curvispinus 243

Horridocactus curvispinus
var. felipensis 243
Horridocactus curvispinus
var. santiagensis 243
Horridocactus curvispinus
var. tilamensis 243
Hylocereus undatus 251

I
Ibervillea sonorae 112
Islaya grandiflorens 150, 151
Islaya grandiflorens var. spinosior
150
Islaya grandiflorens var. tenuispina
150
Islaya islayensis 151
Islaya maritima 151
Isolatocereus dumortieri 63

L
Lemaireocereus chende 64
Leuchtenbergia principis 10, 64
Lobivia arachnacantha
var. torrecillasensis 269
Lobivia aurea 152
Lobivia aurea var. albiflora 152
Lobivia aurea var. callochrysea 152
Lobivia aurea var. fallax 152
Lobivia backebergii 179
Lobivia chrysantha 210
Lobivia ducis-pauli 179
Lobivia famatimensis 'Rubra' 272
Lobivia ferox 179
Lobivia ferox var. longispina 210
Lobivia jajoana 152
Lobivia jajoana var. fleischeriana
152
Lobivia jajoana var. nigrostoma 152
Lobivia pampana 152
Lobivia pectinata 273
Lobivia tiegeliana 180
Lobivia wrightiana 153
Lophocereus schottii 'Monstrosus'
273
Lophophora diffusa 65
Lophophora fricii 66
Lophophora williamsii 13,66
Lophophora williamsii 'Cristata' 273
Lophophora williamsii var. koehresii
66
Loxanthocereus clavispinus 154
Loxanthocereus eriotrichus 154
Loxanthocereus lanatus 154
Loxanthocereus seniloides 155
Loxanthocereus sulcifer 155

286

M
Machaerocereus eruca 67
Machaerocereus gummosus 13, 67
Maihuenia patagonica 251
Malacocarpus bezrucii 259
Malacocarpus tephracantha 228
Mammillaria glassii var. ascensionis
76
Mammillaria alamensis 90
Mammillaria albiarmata 70
Mammillaria albilanata 68
Mammillaria baumii 68
Mammillaria bocasana 68
Mammillaria bocasana
var. multilanata 274
Mammillaria bombycina 69, 86
Mammillaria candida 69
Mammillaria capensis 70
Mammillaria carmenae 70, 90
Mammillaria coahuilensis
ssp. albiarmata 70
Mammillaria coahuilensis
var. albiflora 70
Mammillaria collina 78
Mammillaria columbiana 255
Mammillaria compresa 71
Mammillaria crucigera 71
Mammillaria deherdtiana 72
Mammillaria deherdtiana
var. dodsonii 72
Mammillaria densispina 73
Mammillaria dixanthocentron 73
Mammillaria dixanthocentron
var. rubrispina 73
Mammillaria duwei 74
Mammillaria elongata 267
Mammillaria elongata 74
Mammillaria elongata var. echinaria
74
Mammillaria fittkaui 74
Mammillaria formosa 75
Mammillaria geminispina 76
Mammillaria grusonii 11
Mammillaria guelzowiana 11
Mammillaria haageana 11
Mammillaria haageana ssp.
conspicua 11
Mammillaria haageana ssp. elegans
78
Mammillaria hahniana 78
Mammillaria hernandezii 78
Mammillaria herrerae 79, 274
Mammillaria herrerae var. albiflora
80
Mammillaria herrerae 'Cristata' 274
Mammillaria huitzilopochtli 80
Mammillaria laui 90
Mammillaria laui f. subducta 80

Mammillaria leptacantha 87
Mammillaria longiflora 81
Mammillaria longimamma 82
Mammillaria marksiana 82
Mammillaria melanocentra 82
Mammillaria melanocentra
ssp. rubrograndis 82
Mammillaria mercadensis 83
Mammillaria microhelia 84
Mammillaria mystax 84
Mammillaria nivosa 85
Mammillaria orcutii 85
Mammillaria pectinifera 86, 90
Mammillaria perezdelarosae 86
Mammillaria pottsii 86
Mammillaria prolifera 'Cristata' 274
Mammillaria rekoi ssp. leptacantha
87
Mammillaria saboae f. haudeana 88
Mammillaria sempervivi 89
Mammillaria sheldonii 90
Mammillaria schiedeana 88
Mammillaria schwarzii 88
Mammillaria solisioides 90
Mammillaria sp. 90
Mammillaria sphaerica 91
Mammillaria spinosissima 91
Mammillaria spinosissima 'Unopico'
275
Mammillaria supertexta 68
Mammillaria surculosa 92
Mammillaria theresae 92
Mammillaria theresae f. albiflora 93
Mammillaria veluta ssp. gracilis 93,
276
Mammillaria veluta 'Monstroza' 276
Mammillaria wilcoxii 124
Mammillaria winterae 94
Mammillaria wrightii 134
Mammillaria zephyranthoides 94
Matucana aurantiaca 156
Matucana aureiflora 156
Matucana formosa 156, 157
Matucana formosa var. longispina
156
Matucana haynei var. erectipetala
157
Matucana herzogiana 158
Matucana intertexta 158
Matucana krahnii 158
Matucana madisoniorum 157,159
Matucana myriacantha 159
Matucana paucicostata 160
Matucana variabilis 160
Melocactus acunai 256
Melocactus azureus 224
Melocactus bellavistensis 160
Melocactus caesius 256
Melocactus communis 256

Melocactus dawsonii 94
Melocactus delessertianus 95
Melocactus guitarti 257
Melocactus harlowii 258
Melocactus maxonii 258
Melocactus peruvianus 161
Melocactus peruvianus var. lurinensis
161
Micranthocereus violaciflorus 222
Mila caespitosa 162
Mitrocereus fulviceps 95
Mitrocereus ruficeps 96
Morawetzia doelziana 162
Myrtillocactus geometrizans 10, 12,
16,61,90,96,106, 126,221,
256,270,271,272

N
Neobinghamia climaxantha 162
Neobuxbaumia euphorbioides 97
Neobuxbaumia macrocephala 96
Neobuxbaumia mezcalensis 98
Neobuxbaumia polylopha 98
Neocardenasia herzogiana 175, 180
Neochilenia imitans 244
Neochilenia napina 244
Neochilenia paucicostata var. viridis
245
Neolloydia conoidea 99
Neolloydia grandiflora 99
Neolloydia smithii 58
Neoporteria gerocephala 245
Neoporteria chilensis 245
Neoporteria microsperma
var. serenana 246
Neoporteria sociabilis 246
Neoporteria tuberisulcata 246
Neoporteria villosa 247
Neoraimondia roseiflora 163
Neowerdermannia vorwerkii 181
Nopalea nuda 100
Nopalxochia phyllanthoides 100
Notocactus apricus 259
Notocactus bezrucii 259
Notocactus claviceps 225
Notocactus concinnus 226
Notocactus corynodes 260
Notocactus floricomus 260
Notocactus grossei 260, 262
Notocactus horstii 226
Notocactus horstii var. purpureiflorus
226
Notocactus leninghausii 226
Notocactus macambarensis 261
Notocactus magnificus 227
Notocactus mammulosus 261
Notocactus muegelianus 226

Notocactus ottonis var. vencluanus

276
Notocactus purpureus 226
Notocactus roseoluteus 262
Notocactus scopa 263
Notocactus sellowii 263
Notocactus schumannianus 260, 262
Notocactus tephracanthus 228
Notocactus uebelmannianus 228
Notocactus uebelmannianus
f. brevispinus 276
Notocactus uebelmannianus
' f. flaviflorus 228

O
Obregonia denegrii 100
Opuntia auberi 101
Opuntia azurea 101
Opuntia basilaris 283
Opuntia clavaroides 211
Opuntia compressa 251
Opuntia dillenii 263
Opuntia durangensis 102
Opuntia echios var. gigantea 251
Opuntia ficus-indica 7, 10, 13
Opuntia imbricata 102
Opuntia inamoena var. flaviflora 277
Opuntia kleiniae 103
Opuntia leptocaulis 103
Opuntia leucotricha 104
Opuntia microdasys 104, 278
Opuntia microdasys var. albispina
104
Opuntia microdasys 'Cristata' 278
Opuntia microdasys var. pallida 104
Opuntia microdasys var. rufispina
104
Opuntia miquelii 248
Opuntia pachypus 164
Opuntia phaeacantha 135
Opuntia rosea 106
Opuntia rubescens 264
Opuntia spinulifera 102
Opuntia stanlyi 104
Opuntia stenopetala 105
Opuntia subulata 212
Opuntia tomentosa 211
Opuntia tomentosa 13,211
Opuntia tunicata 8,106
Oreocereus celsianus 181
Oreocereus neocelsianus 182
Oreocereus trollii 181
Oroya borchersii 164
Oroya laxiareolata 164
Oroya neoperuviana 165
Oroya peruviana 165, 166
Ortegocactus macdougalii 106

P
Pachycereus pecten-aboriginum 107
Pachycereus pringlei 107
Pachycereus weberi 108
Parodia gracilis 182
Parodia maassii 182
Parodia nivosa 212
Parodia occulta 183
Parodia sanguiniflora 213
Parodia schuetziana 213
Parodia schwebsiana 183
Parodia slabaiana 183
Pediocactus bradyi 135
Pediocactus paradinei 136
Pediocactus peeblesianus 136
Pediocactus peeblesianus var.
fickeiseniae 136
Pediocactus simpsonii 136
Pediocactus winkleri 125
Pelecyphora aselliformis 108
Pelecyphora strobiliformis 108
Pelecyphora valdeziana var. albiflora
123
Peniocereus greggii 9
Peniocereus viperianus 109
Pereskia aculeata 230
Pereskia grandifolia 230
Pereskiopsis sp. 10
Phrygilanthus aphyllus 248
Pilocereus leninghausii 226
Pilosocereus azureus 230
Pilosocereus tehuacanus 109
Pinus ponderosa 125
Porfiria schwarzii var. albiflora 70
Pragochamaecereus hybr. Nr. 31 278
Pseudococcus sp. 12
Pseudolobivia torrecillasensis 269
Pterocactus australis 214
Pterocactus tuberosus 214
Pygmaeocereus rowleyanus 166
Pyrrhocactus bulbocalyx 214
Pyrrhocactus tuberisulcatus 246
Pyrrhocactus villicumensis 215

Q
Quiabentia pflanzii 184
Quiabentia zehntneri 229

R
Rebutia albiareolata 184
Rebutia aureiflora 215
Rebutia aureiflora var. kesselringiana
215
Rebutia aureiflora var. sarothroides
215

287

Rebutia costata 188

Rebutia eucaliptana 188
Rebutia heliosa 184
Rebutia heliosa var. cajasensis 184
Rebutia heliosa var. condorensis 184,
185
Rebutia huariensis 216
Rebutia huasiensis 216
Rebutia marsoneri 216
Rebutia marsoneri 'Cristata' 279
Rebutia mixticolor 185
Rebutia muscula 186
Rebutia perplexa 186
Rebutia pygmea 187
Rebutia pygmea elegantula" 187
Rebutia pygmea eos" 187
Rebutia pygmea haagei" 187
Rebutia steinmannii 188
Rebutia steinmannii f. costata 188
Rebutia torguata 188
Rhipsalis goebeliana 279
Rhizoecus falciferi 12
Ritterocereus pruinosus 110

Sclerocactus wrightiae 125

Selaginella lepidophylla 61, 118
Selenicereus grandiflorus 265
Selenicereus urbanianus 265
Schlumbergera gaertneri li 1
Schlumbergera orssichiana 231, 280
Schlumbergera truncata 232, 280
Schlumbergera x 'Gold Charm' 280
Schlumbergera x "Westlan 281
Soehrensia bruchii 216
Soehrensia bruchii var. nivalis 216
Stenocereus marginatus 13,110
Stenocereus treleasii 110
Stephanocereus leucostele 233
Stetsonia coryne 188
Strombocactus disciformis 111
Strombocactus disciformis
ssp. esperanzae 111, 117
Sulcorebutia alba 190
Sulcorebutia breviflora 190
Sulcorebutia candidae 191
Sulcorebutia gerosenilis 191
Sulcorebutia krahnii 192
Sulcorebutia rauschii 192
Sulcorebutia steinbachii 192, 193
Sulcorebutia steinbachii f.
violaciflora 192
Sulcorebutia swobodae 193
Sulcorebutia tuberculata-chrysantha
193
Sulcorebutia verticillacantha 194

288

Trichocereus chilensis var. eburneus

248
Tephrocactus articulatus var. inermis
216
Tephrocactus bolivianus 194
Tephrocactus crispicrinitus 167
Tephrocactus crispicrinitus
subv. flavicomus 167
Tephrocactus darwinii 251
Tephrocactus dimorphus 167
Tephrocactus floccosus 168
Tephrocactus ignescens 168
Tephrocactus kuehnrichianus 169
Tephrocactus pentlandii 194
Tephrocactus sphaericus 169
Tephrocactus sphaericus
var. rauppianus 169
Tephrocactus sphaericus
var. unguispinus 169
Tetranychus urticae 12
Thelocactus beguinii 58
Thelocactus bicolor 12,112,116
Thelocactus bicolor var. bolansis
112
Thelocactus bueckii 112,118
Thelocactus conothelos 113,114
Thelocactus conothelos
var. aurantiacus 113
Thelocactus conothelos
var. macdowellii 114
Thelocactus flavus 114
Thelocactus heterochromus 115
Thelocactus hexaedrophorus 115
Thelocactus lausseri 116
Thelocactus leucacanthus
var. schmollii 116
Thelocactus rinconensis 116
Thelocactus sanchezmejoradai 116
Thelocactus schwarzii 116
Thelocactus tulensis 114
Thelocacus hastifer 114
Thrixanthocereus senilis 170
Toumeya Papyracantha 137
Trichocereus chilensis 235, 248
Trichocereus pachanoi 13,63, 126,
136,200,245,270,239
Trichocereus poco 217
Trichocereus skottsbergii 249
Trichocereus tacaquirensis 194
Trixanthocereus blossfeldiorum 170
Turbinicarpus alonsoi 117
Turbinicarpus flaviflorus 118
Turbinicarpus hoferi 118
Turbinicarpus krainzianus
ssp. minimus 119

Turbinicarpus pseudomacrochele
119
Turbinicarpus pseudopectinatus 120
Turbinicarpus pseudopectinatus
'Cristata' 281
Turbinicarpus pseudopectinatus
var. rubriflorus 120
Turbinicarpus schmiedickeanus 120
Turbinicarpus schmiedickeanus
var. dickinsoniae 121
Turbinicarpus schmiedickeanus
var. klinkerianus 121
Turbinicarpus schmiedickeanus
var. macrochele 122
Turbinicarpus schmiedickeanus
var. panarottoi 122
Turbinicarpus schwarzii
var. rubriflorus 123
Turbinicarpus valdezianus 123
Turbinicarpus valdezianus 'Cristata'
281

Uebelmannia pectinifera 233

Uebelmannia pectinifera
var. multicostata 233

Vatricania guentheri 195

Weberbauerocereus albus 170

Weberbauerocereus horridispinus
170
Weberbauerocereus rauhii 171
Weberbauerocereus rauhii
var. laticornus 171
Weberbauerocereus seyboldianus 172
Weberbauerocereus weberbaueri 173
Weingartia fidaiana 183
Weingartia knizei 196
Weingartia mairanana 196
Weingartia neocumingii 196
Weingartia neumanniana
ssp. kargliana 197
Weingartia pulquinensis 196
Weingartia riograndensis 197
Wittia amazonica 173

Zygocactus truncatus 232

pehled jednotlivch zstupc botanick eledi Cactaceae

charakteristiky jednotlivch oblast pvodu
pstitelsk doporuen pro zatenky i pokroil
rejstk vdeckch jmen a synonym
600 barevnch fotografi