BATTY - SLADK BRAMBORY

Povijnice battov (Ipomoea batatas)

Autor: Richard Baa (rbata@seznam.cz)
Editace a grafick prava: Dagmar Petrov

Obsah
1.

2.

3.

4.
5.
6.

vod ........................................................................................................................................ 2
1.1
vodn charakteristika ................................................................................................... 2
1.2
Vznam a sloen .......................................................................................................... 2
1.3
Pstitelsk poadavky ................................................................................................... 4
1.4
Klimatick poadavky .................................................................................................... 5
Rozmnoovn a pprava sadby .............................................................................................. 5
2.1
Rozmnoovn pmo z hlz ........................................................................................... 5
2.2
Rozmnoovn vhonky z hlz ....................................................................................... 5
2.3
Rozmnoovn z pezimovanch zk .......................................................................... 8
Pstovn ................................................................................................................................. 9
3.1
Pprava sadby .............................................................................................................. 9
3.2
Pprava pole ............................................................................................................... 11
3.3
Vsadba sazenic a nsledn oetovn ..................................................................... 11
kdci sladkch brambor ....................................................................................................... 12
Zvr...................................................................................................................................... 13
Zdroje..................................................................................................................................... 13

-1-

1.

vod

1.1

vodn charakteristika

Minul stolet je mj. spojeno s drastickm snenm potu pstovanch zemdlskch rostlin a
jejich druh. Poadavek vysokch vnos a co nejlevnj zemdlsk produkce vedl
k zemdlsk velkovrob, scelovn pol v lny, masivnmu nasazen zemdlskch stroj a
v rostouc me k pouvn chemie msto pvodnch, ekologitjch postup. Evropskmu
jdelnku tak dominuje nkolik mlo plodin, zejmna penice, a velk populace lid mimo Evropu
trp hladem. Na konci 20. stolet se vak objevuje nov trend - snaha o potravinovou sobstanost
jednotlivc, spojen s renesanc zahrdek a zemdlsk malovroby, zjem o permakulturn
postupy pstovn a zapomenut i netradin plodiny. V ohnisku tohoto zjmu jsou zejmna
plodiny poskytujc energeticky bohat potraviny, a ji hlzy i plody. Do tto kategorie spad i
plodina, kter je pedmtem tto reere.
Povijnice battov je druh tropick rostliny patc do eledi svlacovitch, jej koenov hlzy jsou
znm jako batty i sladk brambory. Je to vytrval bylina a jej ztloustl, hlzovit koeny mohou
vit 0,55 kg. asto se uvd, e lodyhy jsou ovjiv, a 3 m dlouh. Podle mch pozorovn
nejev sklon k ovjen, spe se jen plaz po zemi a vzhru po pekkch a sna se zakoenit.
Listy jsou stdav, apkat, dosti rznorod: mohou bt troj- a ptilalon, ale taky nedlen, 515 cm dlouh, na bzi srdit.
Pro pstovn se batty rozmnouj tm vhradn vegetativn. Generativn rozmnoovn se
pouv pi lechtn. Objev-li se kvty, jsou pomrn velk a vyskytuj se v malch skupinch.
Jejich kalin listy jsou podlouhl (asi 1 cm dlouh). Vnj kvty jsou zapiatle krat, ne jsou
kvty vnitn. Koruna listu je zvonkovit, a nlevkovit. Barevnost kvt me bt rozmanit, od
levandulov modr a po ervenofialovou. Jcen bv zpravidla tmav. Velikost kvt se pohybuje
okolo 37 cm. Na dlouhch stopkch vyrstaj v pad list. U nkterch druh se kvty vbec
neobjevuj.
Plody jsou vtinou 12 chudosemenn kulovit tobolky, kter se otevraj chlopnmi. Vytvej se
zdka.
Rozliujeme 3 typy sladkch brambor:

blomas s blou duninou a blou nebo purpurovou slupkou, kter maj vysok obsah krobu
a suiny;

oranov sladk (dezertn) s oranovou duninou a oranovou slupkou a vysokm obsahem

cukr a beta-karotenu; a

fialov, kter se objevily teprve nedvno. Vy obsah antokyanovch barviv zvyuje dietetickou
hodnotu tchto sladkch brambor.
Za zmnku stoj i skutenost, e povijnice battov je rostlina s podobnm typem genetick
modifikace, jak dnes vznikaj v genetickch laboratoch. Ke vzniku tto varianty povijnice
battov vak dolo ped zhruba 8000 lety pirozenm postupem1).

1.2

Vznam a sloen

Batty pat mezi velmi dleit uitkov rostliny trop a subtrop. Pochzej z Ameriky, kde rostly
pvodn v oblasti od mexickho poloostrova Yucatan po st Orinoka ve Venezuele. Ji ped
nkolika tisci lety se rozily do obou Amerik. Do Polynsie se dokonce dostaly jet ped
pchodem Evropan a do Evropy o 100 let dve ne brambory.
Batty tm urit nebudou patit mezi zkladn potravinu v naem klimatickm psmu, mohou
bt vak zajmavm doplkem stravy s vysokou nutrin hodnotou, a u se jedn importovan
hlzy v obchodech i vpstky naich pstitel. Bude-li se klima mnit zpsobem, jak pozorujeme
v posledn dob, mohl by i dky jejich odolnosti vi vysokm teplotm a suchu jejich vznam
postupn narstat. Jejich hlzy obsahuj vedle krobu jako hlavn zsobn ltky i cukry, dky kterm
-2-

maj sladkou chu. Stejn jako obyejn brambory jsou mnohostrann pouiteln jak k vaen, tak
k peen, ale i k zskvn krobu nebo vrob alkoholu. Z hlediska pouit ve viv se oba ve
uveden druhy pouvaj odlin: erven (blomas) jsou vhodnj k vaen a zapkn a lut
(lutomas) se hod spe ke smaen a do tsta k peen. Sloen se me liit podle odrdy,
podmnek a oblasti pstovn, orientan se uvd:
- voda 71 %,
- proteiny cca 12 %,
- tuk cca 4 %,
- popeloviny cca 9 %,
- hrub vlknina cca 6 % a
- sacharidy cca 26 %.
Batty rovn obsahuj velk mnostv vitaminu A, dle pak elezo, zinek a vpnk a maj vysok
obsah draslku. Vyuitelnost minerl me bt snen kvli obsahu fytt, oxalt (kter se
ovem varem rozkldaj) a tanin.

Obr. 1)

Rostlina Ipomea batatas6)

-3-

Sladk brambory (Ipomoea batatas), syrov,

nutrin hodnoty na 100 g.
(Zdroj: USDA National Nutrient database3))
ivina
Voda
Energie
Sacharidy
Blkoviny
Tuky
Cholesterol
Nerozp. vlknina
Vitamny
Folty (B9)
Niacin (B3)
Kyselina pantotenov (B5)
Pyridoxin (B6)
Riboflavin (B2)
Thiamin (B1)
Vitamn A
Vitamn C
Vitamn E
Vitamn K
Elektrolyty
Sodk
Draslk
Minerly
Vpnk
elezo
Hok
Mangan
Fosfor
Zinek
Fytonutrienty
Karoten a
Karoten
Kryptoxanthin

1.3

Nutrin hodnota
77,28 g
86 kcal
20,12 g
1,6 g
0,05 g
0 mg
3g

% dopor. dennho pjmu

4%
15.5%
3%
<0.5%
0%
8%

11 g
0,56 mg
0,80 mg
0,21 mg
0,06 mg
0,08 mg
14187 IU
2,4 mg
0,26 mg
1,8 g

3%
3.5%
16%
15%
5.5%
6.5%
473%
4%
2%
1.5%

55 mg
337 mg

3.5%
7%

30 mg
0,61 mg
25 mg
0,26 mg
47 mg
0,30 mg

3%
7.5%
6%
11%
7%
3%

7 g
8509 g
0 g

----

Pstitelsk poadavky

Sladk brambory potebuj dobe odvodnnou pdu, kter nen pli bohat na iviny. Ped
vsadbou se pidv kompost nebo jin organick hmota. Hlzy se vyvj nejlpe ve voln, psit
pd. Na tkch jlovitch pdch se doporuuje budovat pro vsadbu batt vyven zhony.
Pdn pH by se mlo pohybovat v rozmez 5,8 a 6,2. V lehch pdch s pms psku se hlzy
lpe vyvj. Je-li nutn vpnn, provd se nkolik msc ped vsadbou.
-4-

Aby se doshlo sklizn 1 tuny sladkch brambor, je zapoteb asi 2 a 2,5 kg dusku, 0,75 a 1,5
kg fosforu, a 3,5 a 6 kg draslku z pdy. Sladk brambory vyaduj pouze mal mnostv dusku a
fosforu, spotebovvaj vak znan mnostv draslku. Dobrm zdrojem draslku je popel ze
deva. Nedostatek draslku sniuje celkov vnos a zvyuje podl dlouhch, tenkch a
deformovanch hlz. Batty maj tak vy nroky na br ne ostatn druhy zeleniny. Pokozen
nedostatkem bru se projev na hlzch teprve po nkolikamsnm skladovn, s vjimkou velmi
citlivch odrd. Asi 14 dn po zasazen je vhodn batty pihnojit njakm typem kombinovanho
hnojiva, nap. NPK s nim obsahem dusku nap. NPK (MgS) 5-15-30(-2-7).

1.4

Klimatick poadavky

Protoe batty pochz z trop, jsou velmi dobe pizpsobeny horkmu klimatu a nejlpe rostou
bhem lta. Jsou velmi citliv na chlad a nemly by se vysazovat na zhon, dokud nepomine
nebezpe mraz. Optimln teplota k dosaen nejlepho rstu je mezi 21 a 29C, toleruj vak i
nzk teploty mezi 18 a 3C. Zsobn koeny jsou citliv na pokles teploty pdy v zvislosti na
stupni vvoje. Na jae lze zvit proht pdy nakrytm ernou folii cca 3 tdny ped vsadbou.
Zasazen sazenice lze ped pozdnmi mrazy chrnit krytem z netkan textilie.

2.

Rozmnoovn a pprava sadby

V podstat mme ti monosti, jak si pipravit sadbov materil. Prvn monost, kter zanajcho
pstitele okamit napadne, je rozmnoovn zasazenmi hlzami jako analogie rozmnoovn
brambor. Batty vak maj jin zpsob rstu ne brambory, jak za chvli uvidme. Dal monost je
pout hlzy jako zdroj pro odebrn stonkovch zk a pak je tu jet tet monost odebrat zky
z ji rostoucch rostlin a ty potom pezimovat.

2.1

Rozmnoovn pmo z hlz

Na celm svt jsou kultury sladkch brambor roziovny pouitm nezakoennch vhonk
anebo jako zky ze lahoun. Batty jsou trvalky, ale lze je pstovat celoron pouze v tropickm
a subtropickm klimatu. V tchto podmnkch se zky ze lahoun berou z existujcch rostlin.
Sladk brambory lze spn pstovat i v mrnm psu, ale jen jako letniku. V tchto oblastech
se hlzy batt skladuj pes zimu, vysazuj se asn zjara (nap. do paenit) a vhonky z tchto
hlz se pouij k szen. Pstovn z tchto vhonk je vak nron na as, nklady i prci a je
omezen i tm, e hlzy dostupn v obchodn sti bvaj oeten chemickmi prostedky proti
klen.
Ji zhruba 70 let probhaj proto pokusy s pouitm hlz anebo s jejich kousky pro tzv. pm
pstovn. Pokusy se provdly jak v Japonsku, tak ve Spojench sttech. Prokzaly, e
pstovn z hlz, kousk hlz nebo malch hlzek je mon, ale ne pli spn4)).
Hlavnmi problmy jsou ni vnosy, ast zahnvn pi pouit odezk hlz a v neposledn ad
tak to, e rostlina pednostn vyivuje pvodn hlzu msto tvorby novch, vhodnch ke
konzumaci.

2.2

Rozmnoovn vhonky z hlz

Tento zpsob je vhodn pro rozmnoovn batt v naich podmnkch. Hlzy batt se daj koupit
v obchodech. Dnes se povinn uvd zem pvodu, take lze pouvat hlzy vypstovan v
podmnkch, kter jsou naim co nejbli. Hlzy nechme naklit a vhonky pot oddlme a
zasadme, bu rovnou na pole, anebo do kelmk a na pole pozdji, a pomine nebezpe mraz.
Hlzy je teba nakliovat velmi brzy - nejlpe zat ji koncem ledna, zkuenost je takov, e
nkter zanou klit brzy, nkter pozdji a nkter vbec.
-5-

Pi zakoeovn hlz, je teba dvat pozor, kde m hlza vhonovou a kde koenovou st. Hlzy
maj spe vetenov ne kapkovit tvar, take to, co vypad jako stopka, me bt i jizvou po
ulomen koene. Batty nemaj stonkov hlzy jako brambor, jejich hlzy jsou ztlutl koeny se
spcmi oky, m se podobaj obecn znmmu svlaci, kter tak doke z kousku koenu
vytvoit novou rostlinu.

Obr. 2)

Obas bv tk uhodnout sprvnou orientaci hlzy pro naklen5)

S nejvt pravdpodobnost je sprvn orientovan hlza na obrzku vlevo. V ppad vasnho

zjitn omylu, kdy hlza zane vytvet vhonky na konci ponoenm ve vod, nen nic ztraceno,
sta ji otoit vzhru nohama, konky opatrn uesat sprvnm smrem a vrtit ji do ndoby s
vodou.
Voda v ndob s hlzami m tendenci se rychle kazit, piem m vy je teplota, tm rychleji
zane zahnvat.
2.2.1 Vyzkouen monosti ochrany ped zahnvnm: hypermangan, kyselina
acetylsalicylov (Acylpyrin), komern vyrbn prostedek proti zahnvn vody ve vze
s ezanmi kvtinami a stbro.

hypermangan: byl pouit k periodick desinfekci hlz a jako pdavek do vody s hlzami
k naklen - pro krtkodobou desinfekci vhodn, ale po cca 48 hodinch jeho inek pominul a
voda za dalch 24 h ji zaala zapchat.

ppravek FLORALIFE 300 CLEAR ROZTOK DO VZY (PREK) sloen z kvartrn

amoniov sloueniny, kyseliny citrnov a glukzy, bez obsahu nebezpench komponent dle
67/548/EU. Po 48 hodinch bylo nutno vodu vymnit. Urychluje ale tvorbu koen, co me bt
vlivem v nm obsaen glukzy.

kyselina acetylsalicylov (Acylpyrin): pouito 100 mg na litru vody - voda se nezkazila ani po
5 dnech

stbro: ve form stbrnch minc z prvn republiky o hodnot 10 Ks a 20 Ks - voda se

nezkazila ani po 5 dnech, pak jsem pokus ukonil a hlzy zasadil.
Proveden pokusu: kdy jsem zjistil problmy ve sklenicch s vodou, hlzy jsem oplchl
v hypermanganu a v ist vod a dal do sklenic s nkterm prostedkem, a to opakovan. Hlzy
jsem stdal, abych vylouil vliv nap. nemocn hlzy na stav vody v ndob.
2.2.2 Moen: k potlaen vlivu plsn je vhodn hlzy namoit v prostedku Polyversum. Jeho
hlavn innou slokou je mikroskopick houbov organismus (Oomyceta) Pythium oligandrum,
kter parazituje na bukch plsn, take nenapad samotn rostliny, nbr pouze plse na nich.

-6-

2.2.3 Hnojen: po vyraen jsem jednu hlzu pohnojil nkolika granulemi mooviny. Vsledek se
projevil pomrn rychle a za 14 dn byl velk rozdl mezi rostlinami hnojenmi a nehnojenmi.

Obr. 3)

Vpravo pihnojen rostlina

Po pihnojen i ostatnch rostlin se rychlost jejich rstu zvila a prakticky za 2 tdny dohnaly prvn
pohnojenou rostlinu (ta ji nebyla pihnojovna).

Obr. 4)

zky pipraven k zakoenn

-7-

Hlzy jsem po odbru zk a zotaven vysadil do moulded bed, co je v podstat vyven

zhon6) (sloen: kompost, hlna, psek, popel).

2.3

Rozmnoovn z pezimovanch zk

2.3.1 Odbr zk: Nejlep je odebrat zky batt dve, ne nastanou chladna. V kadm
ppad je teba to udlat dve, ne na zni mrazy. zky lze odebrat z kterkoliv sti nati, jako
nejlep se ukazuje vrcholov st. Sthaj se dostaten dlouh (doporuuje se a 30 cm), aby
bylo na jae dostatek materilu na zkovn.
2.3.2 Odstrann sti list: Odstran se doln listy, kter by byly pi zakoeovn pod vodou.
Zabrn se tak jejich zahnvn. Na to je teba myslet ji pi stihn zk a odstihnout je
dostaten dlouh.
2.3.3 Namoen a oplchnut zk vodou: Toto opaten nen nutn, ale pome k odstrann
rznch muek a jinho hmyzu, kter by se v domcch podmnkch v teple mohl zat mnoit, ili
jde spe o prevenci. zky se namo do vody, do kter se pid pr kapek Jaru i tekutho
mdla. Detergent sn povrchov napt vody, voda pronikne do dchacho stroj hmyzu a ten se
utop. Po asi 10 minutch se zky oplchnou istou vodou. To by mlo veker hmyz znekodnit a
zrove se tak odstran ppadn neistoty.
2.3.4 Vloen zk do vody: zky se vlo do ndoby s vodou na zakoenn lze pout
sklenice, aby bylo vidt, jak rostou konky, ale vhodn je jakkoliv ndoba ist a z materilu
kter nekod rostlinm. zky jet shod pr list, co je normln. Ndoba se umst na svtl,
nejlpe slunen msto. Je-li sklenn, je vhodn ji zastnit, aby voda nezezelenala rstem as.
zky sladkch brambor zakoen velmi rychle, za optimlnch podmnek se prvn konky objev ji
po nkolika hodinch. Za pr dn u maj vyvinut koenov systm.

Obr. 5)

zky ve vod

2.3.5 spn pezimovn zk sladkch brambor: zky batt lze nechat rst celou zimu
ve vod nebo se daj zasadit do kvtine do zeminy pot, co ve vod zakoenily. Rozhodnete-li
-8-

se dret je ve vod, kontrolujte pravideln vodu, jestli se nekaz nebo nevysych. Koeny by mly
bt ve vod celou zimu nesm se nechat vyschnout. Obas je teba vymnit vodu, ndobu dobe
umt a koeny ped vloenm rostlin zpt do ndoby proplchnout vlanou istou vodou.
Maj-li zky batt pezimovat v kvtini, umst se na svtl slunen okno a pda se udruje
stejnomrn vlhk. Pozor na pelit, batty jsou spe suchomiln a pemokenou pdu moc
nesn. Je teba mt na pamti, e sladk brambory jsou teplomiln, take chladn pezimovn
jim nedl dobe. Ideln je pokojov teplota. Mohou slouit v mstnosti i jako pokojov, pevisl
rostlina - kousek sv zelen v zimnm obdob. Navc jsou jejich listy jedl a daj se pout teba
do salt i do polvky.
2.3.6 Ochrana ped kdci: Jednm z nejvtch problm pi pezimovn batt v domcnosti
jsou kdci. Nejastji to mohou bt molice, sviluky anebo mice. Je nutn rostliny pravideln
kontrolovat, jestli na nich nejsou znmky nkazy. Pstuj-li se ve vod, vtinou sta namoit je
opakovan do vlan vody s nkolika kapkami Jaru. Jinak lze pout nkter z prostedk
nabzench ve specializovanch prodejnch, a u bioorganickch anebo z nabdky bn
chemie.
Rostliny sladkch brambor je docela snadn pezimovat v domcnosti, a u jako zakoenn zky
nebo jako pokojov rostliny. Poskytnou zbavu, erstvou zeleninu pes zimu a navc uet penze
a shnn sazenic na jae9).

3.

Pstovn

3.1

Pprava sadby

Na pelomu nora a bezna odebrme ze sadbovho materilu zky. Ideln velikost zk se

uvd asi 30 cm, ale musme vychzet z naich monost. Mm vyzkoueno, e pokud eeme
zky vas, mohou bt i men, J jsem pouval zky s 3 5 listy s vyhovujcmi vsledky. zky
nechme zakoenit ve vod a po vytvoen konk je meme zasadit do sadbova i kelmk
nap. od jogurtu.

Obr. 6)

Zakoenn zky po cca tdnu

-9-

Obr. 7)

zky v sadbovai

Po pejit nebezpe prvnch mraz lze sazenice vysazovat na zhon i pole. Je-li monost chrnit
vysazen batty netkanou textili, prodlou se vegetan obdob. Pi vsadb se kontroluje
koenov systm - jestlie se ji zaaly tvoit ztlutl koeny, radji se odstran, protoe vznikl
hlzy by byly deformovny pobytem v ndob. Koenov systm batt m velkou schopnost
regenerace a je lpe stoen a deformovan koeny ped vsadbou odstranit, rostlina si zhy
vytvo nov, kter se mohou ve voln vsadb lpe vyvinout. Doporuuje se vysazovat rostliny po
nkolika kusech na jedno msto, lpe se tak vyuije dostupn plochy.

Obr. 8)

Zpsoby vsadby 6)
-10-

3.2

Pprava pole

Ped vsadbou, je vhodn zpracovat pdu tak aby mla drobtovitou strukturu. Sladk brambory
pstujeme na vyvench zhonech anebo hrbcch. To poskytuje rozvjejcm koenm dostatek
prostoru, aby mohly rozvjet jejich velikost a tvar bez omezen. Tak to umouje potebnou
dren a usnaduje sklize. Hrbky by mly bt asi 30 cm vysok se zkladnou piblin 40 cm. V
naich podmnkch se d na zklad zkuenost pi pstovn brambor pout hrobkova na
brambory, kter mv rozte mezi dky 62-67,5 cm, co je dostaujc. Bhem tvorby hrbk lze
zapravit do pdy i zkladn hnojen. Pozemek je tak mono ped vsadbou zakrt ernou foli, a
tak zvit teplotu pdy.

Obr. 9)

3.3

Tvorba hrbk volskm potahem v Nigerii7)

Vsadba sazenic a nsledn oetovn

Sazenice vysazujeme na vrcholy hrbk ve vzdlenosti asi 30 cm od sebe. Zkontrolujeme koeny

a vysazujeme je - hloubji ne byly v kvtini - tak aby byly zakryty pdou cca 2-3 nody (uzliny,
kde pisedaj listy), rostliny si tam vytvo dal koeny. Sazenice meme szet ikmo, asi jako se
szvaj rajata. Kulturu udrujeme bez plevel. Jestlie nap. det rozplav hrbky, znovu je
nahrneme. Po njak dob rostliny zakryj pozemek, a plevele potlauj samy. Na podzim, ped
pchodem mraz odebereme z vrcholovch st rostlin materil na pezimovn a po znien nat
mrazem, hlzy vybereme ze zem.

Obr. 10)

Vsadba do hrbk na Novm Zlandu8)

-11-

4.

kdci sladkch brambor

Bhem pstovn batt na poli jsem neml vt problmy se kdci. Pokud pominu zajce,
keky a jin bloravce, kterm chutn na batt, setkal jsem se na nati jet s housenkami
liaje svlacovho a obas se objevila njak housenka, kterou jsem nebyl schopen identifikovat.
Vt problmy psob kdci na hlzch. Jsou to pedevm drtovci a z tch vtch potom
hryzec vodn a hraboi. Pokud jsem pstoval batty na vyvenm zhonu, budoval jsem ho na
podloce z krliho pletiva, a tm zabrnil hryzcm ve vstupu. V zahrani jsou jako kdci uvdni
jet depci a nkter druhy nosatc, ale s tmi jsem se u ns nesetkal.

Obr. 11)

Obr. 12)

Housenka liaje svlacovho (Agrius convolvuli) 10)

Nosatec Cylas formicarius (Fabricius) 11)

-12-

5.

Zvr

V dob, kdy se spotebitel opt zanaj zajmat o mn znm a mn rozen druhy plodin,
kdy rozshl sti svta el nedostatku vody a kdy se zjiuje, e plodiny vyrbn zemdlskou
velkoprodukc nemaj takov nutrin potencil jako produkty zemdlsk malovroby (nemluv o
psychickm pnosu nvratu lid k pd v dob, kdy nedostatek respektu k potravinm v zemch
pebytku kontrastuje se situac v zemch, kde je hlad), si povijnice battov jako zdroj nutrin
hodnotnch sladkch brambor bezpochyby zaslou pozornost.
Nronost jej vsadby je v zahradnch podmnkch srovnateln s vsadbou jinch plodin (nap.
brambor, epy), z jedn hlzy vak lze zskat podstatn vc vhonk (sazenic) ne nap. z hlzy
bramboru. Vysazen rostliny navc vyaduj minimum drby, vykazuj znanou odolnost i v naich
podmnkch, jsou vitln a dekorativn (existuj u i odrdy s panaovanmi listy), rozrstaj se a
v druh polovin roku, take umouj lep vyuit pdy, a dokou potlait rst plevel.
Malopstitel bude tak schopen pedpstovat si zky tak, aby rostliny vysazovan v dob, kdy u
nehroz mrazy, byly dostaten velk, take zvldnou nronj jarn podmnky a do podzimu
spolehliv vytvo hlzy.
I chuov jde o velmi zajmavou zeleninu vhodnou k irokmu kuchyskmu zpracovn, nebo
rostlina je jedl prakticky cel, z nati se va polvky, nco jako pent, pop. se mlad vhonky
konzumuj blanrovan jako soust plohy. Rznobarevn hlzy mohou vnst vt pestrost do
naeho jdelnku, i kdy se pravdpodobn nestanou zkladem stedoevropskho jdelnku.

6.

Zdroje

1.

http://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2015/05/05/404198552/natural-gmo-sweet-potatogenetically-modified-8-000-years-ago

2.

http://www.nutrition-and-you.com/sweet_potato.html

3.

http://ndb.nal.usda.gov/ndb/foods/show/3207?manu=&fgcd=

4.

http://horttech.ashspublications.org/content/21/6/703.full

5.

http://zahrada.bydleniprokazdeho.cz/zelenina/Bataty/

6.

http://www.uq.edu.au/_School_Science_Lessons/SPotProj.html#Preface

7.

http://sweetpotatoknowledge.org/use-consumption/nutritioninterventions/Growing%20orange%20fleshed%20sweetpotato%20for%20a%20healthy%20die
t.pdf

8.

http://www.fieldco.co.nz/about-us/selecting-perfection

9.

http://getbusygardening.com/overwintering-sweet-potato-vine/

10. http://www.naturfoto.cz/lisaj-svlaccovy-housenka-fotografie-16453.html
11. http://www.garden.org/pestlibrary/bugs.php?q=show&id=1637
12. Dal informace lze nalzt nap. na Facebooku:
https://www.facebook.com/newfarmerzimbabwe/posts/1537273259843366

-13-