Charakteristika obilnin

Zástupci 1 botanické čeledi, velká druhová diverzita celé čeledi lipnicovitých

Pestrost druhů – různorodé využirtí (výživa zvířat, člověka, zpracování)
Schopnost vegetovat ve velmi rozdílných agroekologických podmínkách
U obilnin 1. skupiny: ozimé i jarní formy
Relativně dobře možné genetické změny v rámci šlechtění odrůd
Generativní rozmnožování = tvorba suchých plodů (obilek), možné dlouhodobé uchování (zachování
klíčivosti)
Nevzniká půdní únava při pěstování
Časově dobře rozložená postupná tvorba jednotlivých prvků hospodářského výnosu (odnože –
květenství – vlastní obilky) = možnost kompenzace výnosových prvků
Poměrně dobrá schopnost příjmu minerálních živin – dobrá reakce na dusík v půdním prostředí

1) Obilniny I. Skupiny: pšenice, žito, triticale, ječmen, oves

- Obilka má na spodní straně rýhu
- Při klíčení vzniká více zárodečných kořínků současně
- Duté stéblo
- Nejvíce plodné jsou dolní kvítky v klásku
- Menší náročnost na teplo, větší náročnost na vláhu
- Ozimé i jarní formy
- Při jarovizaci vyžadují nižší teploty
- Zřetelně dlouhodenní
- Mají v počátku vegetace rychlejší vývin (tvoří odnoše již při 2-3 listu)
2) Obilniny II. Skupiny: kukuřice, proso, čirok, rýže
- Obilky nemají podélnou rýchu
- Vytváří pouze jeden (první) zárodečný kořínek
- Vyplněné dření (stéblo)
- Nejvíce plodné jsou horní kvítky v klásku
- Větší náročnost na teplo, menší na vláhu
- Pouze jarní formy
- Při jarovizaci vystačí relativně s vyššími teplotami
- Krátkodenní
- Vývin je zpočátku pomalejší, odnože se tvoří při 4 až 8 lístku
Pseudoobilniny: pohanka, laskavec

Růst a vývoj obilnin

Růst – kvantitativní změny (makrofenologie), hodnotí se pomocí růstových fází (různých stupnic)
Vývoj – kvalitativní změny na vzrostlém nebo-li vegetačním vrcholu (mikrofenologie), hodnotí se
pomocí vývojových etap
Růstová fáze – Klíčení, vzcházení, první listy, odnožování, sloupkování, naduřování listové pochvy,
metání, kvetení, zrání, plná zralost
Obilniny I.

Pšenice setá ( Triticum aestivum L.)

Čeleď: lipnicovité
Plod: obilka
HTS: 35–50 g
Bílkovny – 12,4%
Sacharidy – 65,3%
Tuky – 1,7%
Popeloviny – 1,8%
Vláknina – 2,7%
Voda – 14,6%

Žito seté (Secale cereale L.)

Čeleď: lipnicovité
Plod: obilka
HTS: 28–40 g
Bílkoviny – 11,4%
Sacharidy – 62,0%
Tuky – 1,7%
Popeloviny – 1,8%
Vláknina – 2,8
Voda – 15,3

Tritikale nebo Žitovec (Triticosecale Witt)

Čeleď: lipnicovité
Plod: obilka
HTS: 30-55 g
Ječmen obecný (Hordeum vulgare L.)
Čeleď: lipnicovité
Plod: obilka
HTS: 40-50 g
Bílkoviny – 10,5%¨
Sacharidy – 66,0%
Tuky – 2,1%
Popeloviny – 2,7%
Vláknina – 4,8%
Voda – 13,8%

Oves setý (Avena sativa L.)

Čeleď: lipnicovité
Plod: obilka
HTS: 26-35 g
Bílkoviny – 11,7%
Sacharidy – 54,5
Tuky – 6,0%
Popeloviny – 3,0%
Vláknina – 2,8%
Voda – 10,5%
Obilniny II:

Kukuřice setá (Zea mays)

Čeleď: lipnicovité
Plod: Obilka
HTS: 180-400 g
Bílkoviny – 10,0%
Sacharidy – 69%
Tuky – 4,8%
Popeloviny – 1,7%
Vláknina – 2,8%
Voda – 10,5%

Luskoviny
- Pojmenování podle typického plodu
- Ojedinělé vlastnosti čeledi bobovité – symbiotická fixace vzdušného kyslíku
- Agrotechnický význam = zlepšující plodiny v systému pěstování
- Sklizňový produkt: zrno nebo fytomasa obvykle s vysokým podílem bílkovin
- Strategický význam (podobně jako obilniny) sója (sójové boby), významný i fazol
- V evropě nejvýznamnější: hrách a fazol
- V ČR nejvýznamnější – hrách, dále bob, sója, vikve a lupiny
Pozitivní vlastnosti:
- Vysoký obsah N látek v semenech – význam pro výživu lidí a hospodářských zvířat
- Symbiotická fixace vzdušného N (dusíku) – spolupráce luskovin s bakteriemi rodu
Rhizobium a Bradyrhizobium
- Zlepšující předplodina
- Kvalitní posklizňové zbytky – obohacování půdy o organickou hmotu
- Dobrý kořenový systém
- Využívání živin i z méně přístupných forem a z větší hloubky půdního profilu
Negativní vlastnosti:
- Výnosová nestabilita – velká závislost na podmínkách povětrnosti
- Malá kompenzační schopnost prvků výnosu
- Náchylnost k napadení chorobami a škůdci
- Poléhavost a pukavost lusků u některých druhů
- U některých druhů dlouhá vegetační doba a malá odolnost k nízkým teplotám
- Pomalý počáteční růst – náchylnost k zaplevení
- Náchylnost semen k poškození při výmlatu
- Obsah antinutričních látek v semenech
Symbiotická fixace vzdušného dusíku
- Symbiotický vztah mezi vikvovitou rostlinou a bakteriemi
- Samotné bakterie bez rostlin N nefixují
- Klíčovou roli sehrává enzym nitrogenáza – jeho syntéza pouze v bakterodiu

Hrách setý polní (Pisum sativum var. Sativum)

Čeleď: Bobovité
Plod: Lusk
HTS: 250-300 g
Obsah N-látek v semenech: 22-28%
Typ listu: sudospeřený

Hrách setý rolní peluška (Pisum sativum var. Speciosum)

Čeleď: bobovité
Plod: lusk
HTS: 200 – 250 g
Typ listu: sudospeřený

Bob obecný (Vicia faba L.)

Čeleď: bobovité
Plod: lusk
HTS: 350-600 g
Obsah N-látek v semenech: 25-30%
Typ listu: sudospeřený

Sója luštinatá (Glycine sojaL.)

Čeleď: bobovité
Plod: lusk
HTS: 120-220 g
Obsah N-látek v semenech 35-45%
Typ listu: trojčetný
Lupina bílá (Lupinus albus L.)
Alternativní název: Vlčí bob bílý
Čeleď: bobovité
Plod: lusk
HTS: 180-350 g
Obsah N-látek v semenech: cca 35% i více
Typ listu: dlanitě mnohočetný

Lupina žlutá (Lupinus luteus L.)

Alternativní název: Vlčí bob žlutý
Čeleď: Bobovité
Plod lusk
HTS: 120-180 g
Obsah N-látek v semenech cca 40%
Typ listu: dlanitě mnohočetný

Lupina modrá alias úzkolistá (Lupinus angustiofolius L.)

Alternativní název: Vlčí bob modrý (úzkolistý)
Čeleď: bobovité
Plod: lusk
HTS: 70-200 g
Obsah N-látek v semenech: cca 32-35%
Typ listu: dlanitě mnohočetný

Čočka jedlá (Lens culinaris Medic.)

Čeleď: bobovité
Plod: Lusk
HTS: 40-80 g
Obsah N-látek v semenech 25-30 %

Fazol obecný (Phaseolus vulgaris L.)

Čele