Tabk

1) Veobecn o tabku 2) Domc pstovn tabku. 3) Fermentace v domcch podmnkch. 4) Vroba tabku, cigaret a jejich konzervace na dlouhodob uskladnn. 5) plnic pstroj na CO2 6) Pouit zbytk po vrob k zskn vluhu, insekticidu, proti rostlinnm kdcm. 1) Veobecn o tabku: Tabk je plodina, kter se d vcelku bez obt pstovat doma na zahrad. To plat spolehliv u tabku Selskho (tzv. Machorky), kter je odoln i chladnm ltm. U tabku Virinskho je poteba zajistit alespo sklenk, protoe je teplomiln a mimo sklenk nevykvete (tedy skoro nikdy). Tabk Selsk je jednolet, 50 a 150 (v tropech i 170) cm vysok, chlupat bylina. Pochz z Mexika a do Evropy se dostal t jako tabk Virinsk s objevenm Ameriky. Obsah nikotinu kols od 10 do 12 %. Pstovn tabku Selskho je vhodnj pro zatenky, protoe je mn nron na vkyvy poas. Nae chladnj klima mu nevad Tabk Virinsk je jednolet v pznivch podmnkch i vcelet bylina, dorst vky 80 a 250 cm (v tropech i 300) vysok bylina. Pochz z Jin Ameriky, a do Evropy pr byla dovezena t a po objeven Ameriky. Obsah nikotinu je oproti tabku Selskmu podstatn ni obsah kols podle kultivaru od 5 do 8 %, zato je velmi voav a aromatick v chuti. Odrd a kultivar je velk mnostv a prv jejich mchnm vznikaj rzn chut a vn cigaret, doutnk a lulkovho tabku. Tabk virinsk je vy a m vt listy, jeho vnos je zhruba (skoro) dvojnsobn, m jemnj a aromatitj chu. Pstovn je ovem nronj. Rostlina je citliv na chlad a pi troe smly v podob chladnho a zamraenho lta vbec nemus (kdy jej pstujete venku) vykvst. Pro oba druhy plat, e zejmna v jejich listech je obsaen prchav alkaloid nikotin , dle nikotein, nikotelin, nikotimin, pyrolidin, n-methylpyrolin, anabasin. Dle jsou ptomny pryskyice, silice, tslovina, betain, piperidin, pyrrolidin, rutin, rhamnoglukosid kamferolu, flavony, kumariny, glykosidy a enzymy. V listech je obsaeno 12-13 % nikotinu, ve stonku mn a semena jsou takka bez tohoto alkaloidu, zato obsahuj a 30 % oleje. Nikotin je velmi siln a rychle psobc jed, smrteln dvka pro lovka in asi 40 a 100 mg. V internetovch diskuzch mnoz chu tabku selskho zatracuj, podle jinch diskutujcch ale spe kouili patn fermentovanou surovinu....... to potvrzuji i j ze zkouek s kamardy..... Chu bude trochu jin ne u kupovanch znaek (tak jako i jednotliv tovrn znaky chutnaj odlin). Podle propot lze u kuka spotebujcho denn krabiku cigaret ron uetit i 20 000 korun. Semena lze bn sehnat na internetu, ve vyhledvai sta zadat napklad semena tabku.

Jednolet rostlina s jedinou lodyhou vysokou 1-2m. Lodyha lznat a chlupat.Z lodyhy vyrstaj velk celokrajn listy. Kvty rostou ve vrcholinatch kvtenstvch. Plod: dvoupouzdr tobolka obsahujc velk mnostvm semen. 2) Domc pstovn tabku, veobecn. Tabk miluje hlavn slunn msta s leh pdou, nejlpe hlinito-psitou, bohatou na humus a s vym obsahem draslku. Dleit je pdu asto kypit. Kyselost pdy by se mla pohybovat mezi pH 5.5-6.5 (max. 7). Ped samotnm vsevem tabku je vhodn pipravit nejen pdu pro vsev, ale tak pro sadbu. Venkovn zhon, se na podzim zryje, pidme chlvsk hnj nebo kompost, Na jae pdu zarovnme a zkypme. Pro pstovn v byt plat, e m vt prostor rostlina m, tm bude vt. Vhodn jsou co nejvt kvtine, vzhledem k jejich cenm je mon pout i odpadn kbelky z plastu o objemu 13-30 l, jak zbudou teba od barev po malovn, velkokuchyn od marmeldy, hoice a pod Sadba: Nejlep je pout vsevn substrt. Semena se sej dce, zhruba dva centimetry od sebe a zalvaj se nkolik dn odsttou, nebo pevaenou vodou, musme vypudit chlr. Pokryjeme nzkou vrstvou substrtu (cca1 cm) a lehce zvlhme rozpraovaem. Miska s osevem se pikryje igelitem s propchanmi otvory, nebo prhlednm vkem aby substrt mohl dchat a vytvoilo se vhodn mikroklima. Osev by ml bt stle zarosen. Umstte ho napklad na parapet, kde je hodn svtla, ale ne na pm slunce. Asi za 3-4 dny semnka vykl a za dalch 10 dn vyra do vky 1 cm. Kryc materil sejmte a v okamiku, kdy jej rostlinky dorostou. Ped plnm odkrytm je dobr vsev postupn vtrat, aby si rostlinky zvykaly na ni vzdunou vlhkost a ppadnou ni teplotu. Jakmile maj sazeniky vku 3-5 cm, je vhodn as k jejich pesazen do vtch ndob. V byt do kbelk, upravench viz shora, pro venkovn vsadbu se doporuuje pedpstovn v 1,5-2 l PET lahvch. Dkladn je zalijeme a pipravme si nov ndoby (kbelky, kvtine, PET lhve) s obsahem substrtu a trochou istho psku. Pstovn v byt: Do dna kbelku, kvtine vyvrtme nkolik malch dr o prmru asi 10 mm. Naplnme je sms bnho zahradnickho substrtu a proset hlny, ppadn kompostu, v pomru asi 1:3. U substrtu je vhodn zkontrolovat pH, zda nen pli kysel (lakmusov paprky). Do substrtu se toti vtinou pidv raelina a ta je kysel, tedy pokud nen neutralizovna vpnem ji pi vrob substrtu. Pokud mme monost, pidme do kvtine nebo kbelku trochu nho nebo rybninho bahna. Hnojen chlvskm hnojem s ohledem na umstn kvtine v byt pli nepipad v vahu. Kdo se nechce zaobrat substrty a jejich mchnm a menm kyselosti tak doporuuji pouze klasick zahradn kompost, pln vyhovuje. Mnoho dkovnch dopis :-). Ndoby, kvtine, kbelky, neplnme po okraj, ale jen do dvou tetin objemu, protoe bhem rstu sazeniek k nim budeme postupn pidvat pdu vdy do vky spodnch lstk, aby se nekivil stonek rostlinky. Sazeniky pesazujeme po jedn, s pouitm pinzety nebo mal liky. A dvme pozor, abychom nepokodili konky a nebo pinzetou stonky. Substrt pihrneme tsn pod spodn lstky a zalijeme.

Ukzka pstovn tabku v byt:

Pprava sazenic na venkovn pstovn: Do 2 l PET lahv je zasadme tak, e lahve odstihneme od vrku v 1/3 a 1/2 vky. Do dna provrtme pr 2-3 milimetrovch drek a vrek nastihneme 4-5 x po obvodu do hloubky cca 2 cm. Spodek naplnme vsevnm substrtem, nebo zahradnm kompostem a zasadme sazeniky, zalijeme. Na spodn st nasadme nastihnutou vrchn a to tak, e nastien sti se vsunou dovnit spodn sti s hlnou. Je to proto, aby odpaen a zkondenzovan vody na stnch PETky stkala do spodn sti a ne ven. Vka zaroubujeme, nebo msto nich sta voln poloen igelit a nebo smotek vaty. Obas je poteba provtrat odejmutm vrchn sti na cca15 min. Zrove zkontrolujeme vlhkost substrtu. Pipraven PET lhve k vsadb.

Vysazovn Selskho tabku Pokud vysazujeme sazenice Selskho tabku tak vdy po zmrzlch a preventivn na nich nechvme jet nkolik dn-14 dn, vrchn sti PETek. Vytvome tm takov miniaturn sklenek a rostlinky si postupn zvyknou na ni teplotu. Nevad, e se tam budou ji tsnit. pokud budou v teple tak to peij a rdi :-). Vysazovn Virinskho tabku Pokud se jedn o Virinsk tabk, tak tady budeme opatrn. Nejen, e vysadme zsadn po zmrzlch, ale bude to ve sklenku. Je nutn zajistit aby teplota ve sklenku ani v noci neklesla pod 15 st. C (maximominimln teplomr). Pi 10 st. se rostlinky potcej na hranici ivota. Je to pece jenom bylina z trop.

A tak to vypad, kdy u roste:

Vzdlenost sazenic by mla bt u tabku selskho zhruba 0,5 m, tabk virinsk potebuje 1m odstup. Rozestup u dk by ml bt takov, aby se dalo mezi rostlinami chodit. Zalvat by se mlo jednou za dva a ti dny, nikdy ne pmo na rostlinu. Krom zalvn a kypen a likvidace plevele je nutn ulamovat postrann koenov odnoe a spodn listy, kter v prbhu rstu zanou skomrat nebo se zlom. V rozmez msce ervence a z (chladn letn poas a pzniv bab lto mohou posunout kveten a na zatek jna) tabky kvetou. U tabku virinskho se doporuuje vytipovat rac kvty, ppadn odstihvat cel kvtn korunky. Tabk selsk naopak tuto "operaci" nepotebuje. Sp by byla na kodu, protoe bujen vhonk by pak probhalo velice rychle a pestaly by rst jeho listy. Sklize: Zral listy se sklz tsn ped tm, ne tabk zane kvst. V okamiku, kdy ztrcej zelenou barvu, zanaj loutnout, poppad se na nich objevuj svtle nahndl teky. Sklz se za sucha, nejlpe v poledne nebo odpoledne, kdy zmiz vechny pozstatky non vlhkosti. Nejdve se sklzej nejspodnj listy, kter maj ni kvalitu ne listy vrchn, postupuje se smrem vzhru. Listy je teba ulamovat opatrn tahem shora dol tak, aby se nepokodil stonek. Ppadn si pomeme noem nebo nkami. A takhle to nkdy a nkde vypad po sklizni

Suen: Listy se su bezprostedn po sklizni. Na rozdl od teplch oblast, jako je Jin Amerika, kde se sklizen listy svazuj a zavuj do suren, v naich podmnkch je teba suit kad list zvl. Jinak by neproschly.

Listy se pomoc jehly a ren niti povs v such a dobe vtran mstnosti (pda, klna, v nouzi i uvnit bytu), zhruba 10 centimetr od sebe. Postupn propichujeme listov apky a posouvme je po niti. Nit s listy se zavs na such a vtran msto. Suen me podle teploty prosted, poas a lokality trvat od 30 do 80 dn. Nic se nezkaz, kdy se tabk nech viset i dle. Listy, kter chyt plse nebo hnilobu, je teba prbn odstraovat. Tabk je usuen v okamiku, kdy zsk "zdravou" hndou barvu, pi jemnm stisku se lme a zane pjemn vont. Listy, kter maj nkter mal sti nedosuen (jsou nazelenal nebo svtle lut), se zbav inkriminovanch mst a nechaj se jet 3-10 dn dosuit. Usuen jeden list : Suen v tropech, to je roda :-).

3) Fermentace v domcch podmnkch a) Rychl fermentace. b) Pomal fermentace.

U tabku virinskho nen nkdy nutno fermentaci provdt, m ni obsah nikotinu. M osobn se to nezd, a kdy jsem to zkouel tak byl rozdl v chuti. M kamardy kuky to rozdlilo do dvou tbor. Polovina byla spokojen a ta druh..... Pr je moc siln a nevon tak jako fermentovan. Te nastv dal operace a to je vyznut ilnatiny z list. Nejprve je zvlhme rozpraovaem, a po provlhen listy rozprosteme na devnou desku. Meme je tak povsit na nkolik hodin do vlhkho prosted (koupelny, kuchyn, prdelny, sklepa), v nouzi posta pustit na n trochu pry z napaovac ehliky nebo nechat je chvli viset v pe nad hrncem s vac vodou. Clem je, aby list zvlhl a dal se rozvinout. Sprvn vlhk list lze makat v ruce, ani by se rozdrolil. Pak se pomoc iletky nebo nkami odstran nejsilnj st stedov ilnatiny (je to vlastn prodlouen apku listu). List je po tto operaci rozstihnut skoro do 2/3 listov epele. Opt se povs k suen, na, 2-4 dny. Tak tohle suen j nedlm a pokrauji pmo fermentac. Po vystihnut siln stedn sti ilnatiny listy proplchnu vodou a fermentuji.

Jakmile je tabk opt such, kehk a pi stisku prask, je pipraven buto u jen k naezn pro ty kte chtj siln tabk a nebudou fermentovat. Nebo k fermentaci. Tady bych se zastavil u toho ezn bez fermentace, je lpe tabk ezat jet mrn vlhk z minul operace. Prost list tabku mus bt jet vln. Nelme a nedrt se na prach. Teprve potom se dosou a kou. Fermentace u tabku: Veobecn se pouvaj dva zpsoby: a) Rychl fermentace. Fermentace pispv ke sprvn chuti a vni tabku, listy se zbavuj neistot a ostatnch ltek, sniuje se obsah nikotinu. Tabk selsk je nezbytn fermentovat vdy a nkdy i nkolikrt. Fermentace tabku je vda. Existuj stovky rznch postup a tabkov spolenosti si ty sv ste jako oko v hlav. Tady autor kec, listy se dodvaj v suenm stavu a vtinou i fermentovan. Zklad je vak u obou zpsob stejn: Listy zbaven stedov ilnatiny se proplchnou vodou zbav promchnm neistot, nakrj se na hrubo a po malm osuen nalo do ndob kde je siln stlame. J je nekrjm a fermentuji v celku. Ptomn bakterie, kvasinky a enzymy, zkvas obsaen organick ltky za souasn pemny na jin, chuov pznivj a voavj. Jde o to, aby se zvlhen tabkov listy zbaven stedov ilnatiny dostaly pod tlak bez pstupu vzduchu. A 8 hodin se zahvaj pi teplot 80 C. Bhem fermentace by se listy mly obas peloit. Tuto rychlou metodu jsem zatm nezkouel, je pro m energeticky nron. Mt 8 hod zapnutou troubu na 80 st. C je moc. To bych ped manelkou neustl. Proto doporuuji tu pomalou. b) Pomal fermentace: Ve vod proplchnut (voda mus bt bez chlru, nejlpe pevaen chlr desinfikuje a fermentace by se nemusela rozjet), listy se slo, nejdve na polovinu podle ezu a potom jet na pl a naskldaj do sklenic. Uzaveme vkem. V nkolika ppadech jsem pouil zabalen list do ruliek. Naskldme do roviny vedle sebe dva a ti listy a na n dme kem (o 90 st. pekryje se ta rozznut st) dal listy 3-4 ks. Rolujeme naskldan listy a pidvme dal. Kad dal vrstva se bal kolmo k pedchzejc. Balme do tlouky 5-6 cm. Potom se zabal do potravinsk folie a nebo pergamenu (pec papr). Konce se zavou provazem jako u salmu. V jedn rolice mus bt zabalen ji od stedu teplomr na sledovn teploty. Vhoda. Nen poteba sklenic, pi vtrn je rychlej rozbalen, a manipulace je sna ne u sklenic..... Rozdl v chuti a vni nen dn. Tak se rozhodnte sami v em, a jak budete fermentovat. Sm pouvm 3l sklenice od krmen vel s umlohmotnm vkem. Velmi siln utlaujeme. Pak se pi stl teplot 30-60 C nechaj 30-40 dn fermentovat. (Doporuen z internetu). Ne ta teplota je pli vysok neosvdila se mn. J provdm fermentaci pi 35-40 st. C. Tady se musme zastavit ....Pro men teploty jsem do jednoho vka u sklenice ve stedu plochy udlal dru do n stril chemick teplomr (meme pout i ten na zavaovn) a meme vesele sledovat teplotu. Sta i dvakrt denn. Bhem fermentace by se listy mly obas vyvtrat, peloit. Vyndme listy ze sklenice rozlome a zase slome do sklenice. Osobn doporuuji tu pomalou fermentaci a pekldat podle teploty.

V nkterch ppadech se m stalo, konkrtn u tabku Selskho po druh anebo tet fermentaci, e se teplota nevyplhala samovoln na tch 35-40 st. C. Naopak u tabku Virinskho jsem musel teplotu i sniovat rozebrnm a vyvtrnm tabku ve sklenici. V jednom ppad jsem pouil i chlazen studenou vodou. Sklenice jsem naskldal do hrnce se studenou vodu. Kdy se stane, e teplota samovoln nestoup tak sklenice uskladnm v krabici s teplomrem a dm tam rovku na topen, sta tak 40-60 W. Pome bedna, nebo paprov krabice vyloen polystyrenem. Podle velikosti bedny, jejho utsnn a vkonu lampy se zm a zkoriguje teplota na ve uveden hodnoty. Sta dt na hodinu dovnit teplomr a "laborovat". V praxi je nejvt pekkou zskat zdroj stl teploty. Vzhledem k cenm energie nelze pedpokldat, e by nkdo suil a nebo fermentoval v troub (snad jen pi rychl fermentaci). Na raditory stednho topen tak nelze spolhat, protoe se jejich teplota mn v zvislosti na venkovnch teplotch. Zvr: Ta teplota je prevt mus se sledovat. U erstv rostlinn drogy se me teplota vyplhat samovoln i k 80 st. C. Je to ppad tabku Virinskho a jedn fermentace. Vysvtluji si to takhle: Kdy jsou listy ji nkolikrt fermentovan a proplchnut tak se tam podle m ji nevyskytuj cukry, blkoviny a anorganick iviny, kter podporuj metabolizmus tch bakteri a kvasinek a teplota nestoup. Je to tot jako kdy se vm slab vysuen seno vznt na hromad, tak je erstv a pln ivin. V literatue jsou popsny i alternativy a kombinace obou dvou zpsob. Jedn se jako i v mm ppad o "pokus/chyba, pokus/dobr", nebo sp "pokus/chutn...nechutn". Pokud ne, pokrauji ve fermentaci. Pokud ano, mm hotovo, zapamatuji si postup -takto to budu dlat i pt. Po ukonen fermentace se dvaj listy "odpoinout", polo se jednotliv na napnutou ltku nebo papr a v tepl a dobe vtran mstnosti se takto su 2-4 dny. Pi stavu list vlhk a vln, se me dodat jet i vn, viz dole. Proces fermentace je mono i 2-3x opakovat, tabk se tm zkvalituje a jeho chu zjemuje (hlavn obsah nikotinu se promytm vyplavuje a obsah se sniuje). Bhem procesu ho lze i ochucovat. Sta mezi listy vloit napklad lusk vanilky, trochu medu, mtu nebo kpnout trochu roztoku vody s cukrem. Nezkouel jsem, experimentoval jsem pouze s medovmi plsty od mch veliek. Zde je nutno podotknout, e chu bude asi pi zkouen jin u kadho z ns. Pouze stejn metoda fermentace se me porovnvat.

4) Vroba tabku, cigaret a jejich konzervace na dlouhodob uskladnn. A ji se tme:

Pro vrobu cigaretovho tabku se nechaj listy mrn navlhnout, nebo se nedosu v pedchzejc operaci. Zabal se do ruliky a iletkou, ostrm noem nebo ezakou krjme na 0,5-1 mm irok vlkna. Kdo nem v ruce poadovan cit, me pout mlnek, strojek na nudle nebo krouha na brambory. Tak tady se autor dostal opt do oblasti sci fi jedin metoda, kter se osvdila je naezat z pevn zabalen ruliky cca 3-4 cm siln VELMI OSTRM NOEM, OBTHNUTM NA EMENU ji zmiovan nudliky e tak 1,5-3 mm irok. Cigaretov tabk lze z listu pipravit i suchou cestou, rozdrcenm kehkho listu nebo jeho zpracovnm krouhaem jako v pedchoz "vlhk" metod. Tady se opt h nevyzkouenmi npady, j bych byl velmi rd ptomen balen cigarety z prachu a drt a o krouhai na brambory ani snad neuvauji, nas**l bych se. Naezan tabk se pak dosu, proseje od prachu a skladuje v temnu, pod mrnm tlakem a bez pstupu vzduchu. Napklad v dobe uzavench dzch. To je popsno v bodu 4), moje vyzkouen metoda. Tabk selsk je dobr po naezn jet namoit na 10 minut do vlan vody, vydmat a dkladn v teple prosuit na napnut ltce a teprve pak kouit. Bohuel po vydmn a usuen se velmi patn vznikl hrouda tabku rozvoluje. Prosm, pokud nco pi experimentech zjistte, budu velmi rd za Vae poznatky. a) Konzervace ezanho tabku. Tabk naskldme do sklenic Twist-off, mrn stlame dutou jehlou zasunutou a ke dnu a stedu sklenice tuto naplnme kyslinkem uhliitm CO2. Plnika bude zmnna dole v zvru. Stedn silou uzaveme vko a sterilizujeme 30 min. pi 100 st. C. Vka je dobr ped sterilizac povait ve vod na 5 min, zmkne a narovn se tsnn. b) Konzervace cigaret. Cigarety vyrbm plnnm dutinek ne balenm do paprk. Plniky se daj koupit v kad trafice tady je to bez problm. Nkdy se prodvaj i tzv. kombajny, kter napln cigaretu pln bez problm. Nejjednodu je zakoupit plnic trubiku s pstkem a dutinky. Je to sice nic moc ale pro vyzkouen dobr. Penvajc tabk se odstihne nkami. Vyroben cigarety se napln do sklenice na stojato filtrem dol. Sklenice mus bt hodn pln, nesmj tam cigarety poletovat. Do stedu zasuneme jehlu plnie a naplnme sklenici CO 2. Uzaveme vkem a dme stranou. Po hodin provedeme plnn znovu. Tady je nco divnho

e ? ? Pro znova ? ? Dolo m to pi prvn zkouce, kdy tabk byl v podku a cigarety mly takov velmi mrn ndech pachuti. Tady to toti funguje tak, e ve vnitku v cigaretch je i v okamiku plnn jet kyslk ze vzduchu. Ten se vymn, vyene za CO 2 prv bhem t hodiny kdy sklenice odpov. Nslednm doplnnm je ji ve v podku. Sklenice se uzave stedn silou. Sterilujeme jako tabk. Pi 100 st. C po dobu 30 min. 5) Plnc zazen na CO2. Plnic zazen je velmi jednoduch. eil jsem to nahrazenm vpustnho trychte u snhovho hasicho pstroje. Narouboval jsem mezikus pro kyslkov redukn ventil (je poteba soustrunk) nslednou tlakovou hadic tak z kyslku a na konci jehlou zhotovenou z veterinrn lkask jehly. Lhev se oteve zablokovnm spout v oteven poloze a na redukku nastavme tak 0,5 atm tlaku. Potom po nastaven ji odblokovanou spout dvkujeme kyslink uhliit do sklenic. Podotkm, e CO2 je plyn, velmi tk proti vzduchu. Tm je umonno jeho plnn, ani by ze sklenice utekl do doby, ne se uzave vkem. 6) Pouit zbytk po vrob k zskn vluhu, insekticidu, proti rostlinnm kdcm. Vroba insekticidu z odpadk list a stonk z tabku Selskho a Virinskho. Je paradoxem, e tabk m i sv kdce jsou to mice a slimci. Zajmav, e jim obsah nikotinu nevad. A jet vt paradox je, e se proti nim d zashnout i vluhem z tabku. V letnch mscch napadaj tabkov rostlinky mice. Nedoporuuji nechat "zajt je pli daleko" - likvidujte je ihned, jakmile se objev. Pozor! Zsadn nepouvejte chemick postiky To byste si moc nepokouili! Mal mnostv odstrate run, na vt pouijte vvar z tabku viz dole. Tabk se pouv i na vykuovn sklenk, kde se nech doutnat na misce. Pomr tabku a vody by ml bt cca 1:5 . Tady je jin (vhov) pomr tabku a vody ne u m. Pokud na mice nezabr, udlejte silnj, ovem opatrn, pokud zjistte, e se listy rostliny krout nebo cel rostlina vadne, roztok vce zete. K aplikaci na rostliny uijte rozpraova, pro jistotu roztok vyzkouejte na jedn rostlin, ne poprte cel zhon. Mice nejsou jedin kdci, mezi neptele tabku pat tak slimci, i kdy by paradoxn tabk mli nesnet. Bohuel chemickou cestou s nimi moc nepodte, take je nutn je run sbrat. Nejvc jich ze svch kryt vylz za vlhkho poas, po deti a veer. a) Pvodn postup. Pouv se machorka (tabk selsk). Nen na zvadu samozejm pout i tabk Virinsk. Ji zmnn odpadky, ilnatina list, stonky a prach, vznikajc pi vrob tabku na kouen, nakrjme pokud mono jet za zelena na mal kousky. m jemnji tm lpe, pouil jsem pozdji run ezaku na pci, od noe hrozn bolely ruce. Suen stonky se ji nedaj dost dobe nakrjet. Naezan tabk se d do hrnce s vodou. Zalejeme po vrstvu tabku a vame cca 0,5-1 hoku. Scedme, vluh dme stranou a tabk zalejeme jet jednou, te tam ji bude mn vody, tabk se pedchozm vaenm slehnul . Zase zalejeme po povrch tabku tentokrt ji vame pouze 30 min. Scedme a slejeme s pedchozm vvarem. Dostaneme lutohndou kapalinu. Pozor ji se jedn o velmi inn jed. Tuto kapalinu jsem edil 1 : 10 tzn. 1 l vvaru a 10 l vody. Pi pouit se dv nkolik kapek smedla (1 lce) je to teba Jar na myt ndob a nebo i v nouzi sta rozputn mdlo. Smedlo zpsob, e na rostlin, kterou oetujeme kapalina ulp a neskape tak rychle na zem.

b) Dnen, upraven a podle m i innj postup. Dnes to dlm ji jinak: Odpadky tabku se daj do tlakovho hrnce (papik 4-5 l obsah) tak do poloviny a zalej 0,51 dl vody. Nakrjen odpadn tabk a listy s vodou promchme, hrnec uzaveme a dme na tepl msto tak 25-35 st. Nejlep teplota fermentace je 30-35 st. C. Druh a tet den, (po fermentaci) dolejeme vodu do hrnce. Dobu fermentace poznme podle kvasn vn, takov jakoby sil, barva by mla ztmavnout a jakoby do hnda. POZOR. Papik se pln pouze do 80-90 %. Pi plnm hrnci hroz zalepen a nebo ucpn pojiovku a nsledn se protrhne havarijn pojistka. Vame 30 min. od doby, kdy odpout pru pojitovac ventil. Tady je vody zhruba 2 x vce ne list a odpadk tabku ale probhla fermentace a ta uvoln vtinu alkaloid- hlavn nikotinu- v rostlinnch pletivech tabku. Tentokrt by mla bt barva vvaru podstatn tmav ne v prvm ppad. Na vrobu postiku se mohou samozejm pout i listy. Pokud ho nebudete kouit a nebo zpracovvat pro barterov obchod. edn jsem v tomto ppad snil na 1 : 15 - 20. Tzn. 1 l roztoku nikotinu edit 15-20 l vody. Sapont a nebo mdlo zstvaj. Pozor i tady je to prudk jed. V obou ppadech se doporuuje koncentraci vyzkouet, nepostkat najednou cel zhon ale vyzkouet nejdve na jedn rostlin, zda to peije a zrove zahub mice. Tady snad dochz sten i k t tepeln pyrolze-spe tepelnmu rozkladu. Teplota vody je v papiku, pi maximlnm tlaku okolo 120-125 st. C. Klasick pyrolza probh, pokud se nepletu za nepstupu vzduchu a vody, a pi podstatn vt teplot, tak tch 200, mon i 300-500 st. C . Vroba kolomaze (pyrolza) pi doutnn deva (500-600 st. C.) v kolomaznch pecch je pkladem pyrolzy v praxi. ZDE Vak si jet pamatuji, jak kad ebik ml na zadn nprav zavenou ndobu s kolomaz a klackem s koudel na konci. Smrdlo to jako ert a nelo to umejt. No a na zvr pokud budou otzky rd je zodpovm. Autor: Miki Zdroje: http://tabak.webz.cz/alternative.php http://www.biotox.cz/http://hobby.idnes.cz/vypestujte-si-vlastni-tabak-cas-vysevu-se-bliziftb-/hobby-zahrada.asp?c=A090217_134516_hobby-zahrada_bma

Zde je mono zakoupit semena. http://www.pestovanitabaku.szm.com/nakup.html http://semena-rostliny.cz/