Je fajn mt velkou rodinu, ale i v dobrch rodinch dochz obas

ke svrm. A v takov rodin eckch boh hdky vypukaly kadou

chvli, zejmna na potku existence svta! Ostatn nen se emu di-
vit: doba byla neklidn, vude vldl zmatek, nebylo jet dohodnuto,
kdo je kdo a co je co. Vechno bylo teba dt teprve do podku. No
a jak vme, kdy jde o podek, vdy se najde njak dvod k hdce.
Mlokrt jste se snad pi klidu svho pokoje hdali s rodii? Tak te
si pedstavte, e muste dt do podku cel svt! Hrza!
Ovem ne se bohov dali do dln podku, bylo nutn svt
stvoit. Protoe ze zatku nebylo nic! Nebo sp ze zatku neby-
lo nic krom velkho chaosu. Z toho chaosu, zniehonic, vynoila
se Gia, matka zem. Jist musela bt slun pekvapen svm n-

5
hlm bytm: nebyla, a prosm, najednou je! Rozhodla se o tom ale
popemlet jindy te na to nebyl as. Protoe Gia, asi jako kad
matka, se na ten nepodek okolo nemohla dvat. A tak si vyhrnula
rukvy a dala se do prce.
Nejdve stvoila rana, tedy hvzdnat nebe, kter mlo od tto
chvle obklopovat a chrnit matku zem. Potom Pont, rozshl moe,

6
kter ji pikrylo vlnc se peinou. Nyn, kdy byli ti, se Gia ctila
lpe vdy ve tech to jde vdycky snz, ne kdy jste sami. Ze-
jmna s ranem si vzjemn padli do oka; za krtkou dobu pot se
vzali a dlouho spolu ili astn. Mli dvanct dt, kterm kali Ti-
tni: est dvek a est chlapc, mezi nimi byl i jist Kronos, nej-
mlad z Titn: jak brzy uvidte, velmi dleit postava. Narodila
se jim tak mnoh prapodivn mosk bostva, a tak ta, kter bydl
na pobech mo a ocen. Dle zplodili dsiv storuk trojata,
kter mla zanedlouho zat dsit svt. Gia porodila rovn ti Ky-
klopy mohutn, a k mrakm sahajc obry, ze kterch kad ml
jen jedno oko uprosted ela.
Take jak sami vidte, byla to celkem poetn rodinka. Kdy
vezmeme v vahu, e i Titni se zhy dokali vlastnch dt, snad-
no pochopme, e Gia mla nemal problm spotat vechna sv
vnouata a pravnouata.

7
 Bohuel to za as v manelstv Gie a rana pestalo klapat.
m dl astji se hdali. Zejmna od chvle, kdy se storuk trojata
za stralivho evu rozbhla po svt a zaala pesouvat hory a ckat
vude kolem vodu z ocen.
Tohle mus skonit! hmal ranos.
Co chce, jsou to jet dti brnila je Gia.
Kdy ovem trojata pohrozila, e se proti otci vzbou, svrhl je
rozzloben ranos na samotn dno Tartaru, e temnoty a smrti,
a potom zatarasil tamj vchod mohutnmi skalami. Nebyl zpsob,
jak odtamtud utct.
Jak jen jsi mohl?! vykikla Gia.
Ml jsem ekat, a m sesad z trnu? odsekl ranos.
A pro jistotu svrhl do Tartaru tak kyklopy njak k tm jedno-
okm monstrm nikdy nenael cestu.
To u bylo na Giu moc! Svolala vechny Titny a postova-
la si na manelovu krutost. Kronos, matin oblbenec, piloil ucho
k zemi a uslyel nky svch sourozenc.
Otec zelel! Bylo teba ho zbavit trnu, a to co nejrychleji! Jet
t noci se nejmlad z Titn vplil do ranovy lonice a zranil ho sr-
pem, kter dostal od matky. Oslabenho boha nebylo tk porazit
po krtkm souboji shodil Kronos otce do propast Tartaru. Uslyel
ale nco, na co u pak nikdy nemohl zapomenout
Proklet synu! val ranos padajc do temnot. I tebe jednou
tvj vlastn syn zbav trnu! Uvid!
Zatm vak nic nenapovdalo tomu, e se otcova kletba napln. Se
souhlasem Gie i ostatnch Titn Kronos pevzal vldu nad svtem.
Je teba uznat, e vldl moude a spravedliv. Zemi nastaly astn
dny. Nikde se nevedly boje, nikde nebyly zloiny, vlky, nemoci
Proda, a dosud ustrnul pod vldou krutho rana, te bujela, ob-
klopen starostlivou p poetnch boh a bk.
A mohlo se zdt, e to blaho u bude trvat navky, ale bohu-
el
Kronos nedokzal zapomenout na otcovo proklet.
Te jsem na ad j, opakoval asto sv en Rhei. Dal, kdo
skon v Tartaru, budu j.
Ovem aby se ranova vtba nemohla naplnit, rozhodl, e ka-
d sv dt hned po jeho narozen spolkne!
Rheia propadla zoufalstv!
 S plem la k matce zemi s prosbou o pomoc a pmluvu. Ale
Gia dobe vdla, e dn slova nezmn chovn jejho syna: moc
bere rozum i bohm. A Rheia tak moc chtla mt dti! Ctila ostat-
n, e u brzy porod dalho potomka. I on m skonit v bie toho
mrzouta?!
Spolen pily na jeden npad.
Kdy u dt mlo pijt na svt, Rheia zavinula do plenek k-
men velk jako nemluvn a pak jej podala Kronovi se slovy, e je to
jejich dal potomek.

Chap! Kronos spolkl cel kmen. Ani nebyl pekvapen, e dt

je tvrd a tk. V t dob se rodilo mnoho rznch divnch bytost,
zejmna v rodinch boh, nebylo tedy nic divnho na tom, e Kro-
nos neprokoukl lest.
astn Rheia rychle odvezla dt na ostrov Krtu. Tady, skryt
ve skaln jeskyni, ml vyrstat jej milovan synek.
Postarejte se o nj, ano? poprosila horsk nymfy. Jmenuje se
Zeus.

10
 Zeus zaeptaly nymfy. A jako by se uvnit nich nco zachv-
lo. Star vtba toti pravila, e prv takov bude jmno ptho
vldce svta, boha boh, krle na Olympu
Zeus!
Ale zatm se Zeus moc neliil od ostatnch dt. Kakal do plenek,
veer co veer protestoval, e jet nechce spt, zbooval sladkosti.
Byla s nm spousta legrace. A horsk nymfy si zhy tohoto nezbed-
nho prcka upmn oblbily. Ostatn skuten nelo ho nemt rd.
Toulal se po celm ostrov, trhal kvtiny a honil se za motly. Shora
nad nm bdla jeho matka Rheia. Tady dole ho hldaly nymfy a hodn
duchov. Jeliko ale Rheia mla pod obavy ze svho podezravho
manela, poprosila devt horskch dmon, aby neustle tanili ve-
dle jeskyn, ve kter vyrstal jej synek. Mli u toho hlasit zpvat
a hrt na bubny ve proto, aby pehluili chlapcv pl nebo smch.
Roky mjely.
Zeus byl m dl vt.
Toulal se po loukch ve spolenosti sv milovan kozy Amal-
theie, kter ho po vechny ty roky krmila mlkem.
A nebyla to jen tak ledajak koza!
Vrn jako pes, chytr jako delfn, bdl jako sokol. Amaltheia
vdy Dia vyslechla, stala se jeho nejlep kamardkou a nejtrplivj-
posluchakou. Byli nerozlun.

11
 Jednoho dne Amaltheia narazila rohem do skly a zlomila si jej.
Zeus zvedl roh ze zem, naplnil ho medem, ovocem, oechy a jin-
mi dobrotami a pak ekl, e od tto chvle se tomuto rohu bude kat
roh hojnosti. Kdo ho najde, nepozn u nikdy hlad ani chudobu. Ne-
bo roh, i kdyby z nj jedl nespoet osob, se vdy zzranm zpso-
bem opt napln pamlsky. A ve proto, aby Amaltheino jmno bylo
do konce svta vyslovovno s ctou a obdivem!
Ostatn dokonce i po sv smrti Amaltheia zstala Diovou vrnou
spolenic. Z jej ke si budouc vldce svta udlal zzran tt,
aigidu, kter s sebou bral do kadho boje. dn stela, me ani p,
dn ost jej nebylo s to prorazit!
Rheia, i kdy jen vzcn, svho chlapeka navtvovala. Nemoh-
la to dlat astji Kronos byl m dl pochmurnj a podezravj-
. Ale kdy se jen naskytla pleitost, Rheia, s plnou nru drk,
vyrela za synem. A jeliko se jej mal kluina, ani by si toho kdo
viml, stal velkm chlapcem a potom tm dosplm mldencem,
jednoho dne Rheia usoudila, e u mu me povyprvt tragick p-
bh jejich rodiny
Zeus poslouchal otesen. Jak to?! Otec, kter polyk vlastn
dti?! Slyel nkdo o podobnm zvrstvu?! Ctil, e se v nm pro-
bouz hnv a touha po pomst. Ctil, e se jednoho dne bude muset
s Kronem utkat
A tak zaal trnovat boj s meem a otpem. Obzvl obratn ale
uml zachzet s hromy! Vrhal je, jako by to byla obyejn kop, a ni-
koliv dobla rozhaven blesky brzy se tak dobe vycviil, e na
vzdlenost sta kilometr dovedl ulovit komra poletujcho nad lou!
Kdy Zeus pochopil, e u je na utkn s otcem pipraven, pod-
lil se s Rheiou o jeden mazan npad.

12
 Nasyp mu do polvky prostedek na zvracen, poradil.
Pro? podivovala se Rheia.
Uvid ekl tie Zeus.
Bez dalch otzek Rheia nasypala do Kronovy polvky njak
prek. Kronos ochutnal jednu lci, druhou, tet a najednou
Co je to za hnus?! vykikl a chytil se za bicho. Ne stail do-
bhnout na zchod, zachvtily ho mdloby a hned potom (to je ostu-
da) se pozvracel!
 A to bylo pekvapen! Kronos toti nevyzvracel jenom polvku,
ale tak kmen zavinut do plenek, stejn jako vechny dosud spolk-
nut dti. U dospl a pkn natvan.
Na nj! rozkzal Zeus.
A rozhoel se straliv boj. Na Kronovu stranu se pidali vichni
Titni, na Diovu stranu zase, krom Rhei, jeho brati a sestry, a tak
z temnot Tartaru osvobozen storuc a Kyklopov! To byla vlka!
Deset let uplynulo, ne konen vem zpascm bohm doly sly!
S vt a vt nmahou po sob vrhali balvany, m dl t pro
n bylo mvn mei Jenom nenavn Zeus pod se stejnou si-
lou a energi metal po neptelch blesky. Nejdle se brnil Kronos,
i on se ale konen ztil do propasti Tartaru a pi pdu si vzpomnl
na kletbu otce rana. Inu, osud je osud
Od tto chvle ml svtu vldnout Zeus. Spolu se svmi souro-
zenci se usadil na vrcholu hory Olymp a odtamtud ovldal vechny
a vechno. Samozejm to chvli trvalo, ne na svt zavldl mr
i pozdji dochzelo mezi bohy k bojm. Ale to hlavn se nezmnilo.
Byl to Zeus, kdo ml bt pnem tohoto svta.