2

Susanna Clarkov

JONATHAN
STRANGE
&
pan NORRELL

Peloil Viktor Jani

ALMAN
2007

3
 ALMAN

Knihy Nakladatelstv Alman

si mete objednat na adrese:

Nakladatelstv Alman s. r. o.
Hybeova 65
602 00 Brno
e-mailem: info@alman.cz, webshop@alman.cz
na internetu: www.alman.cz
nebo zakoupit ve firemn prodejn:
Hybeova 65, Brno
tel./fax/zzn.: 543 245 856
tel.: 515 902 040
mobil: 775 965 556

www.jonathan-strange.cz

Vydn tohoto eskho pekladu bylo umonno

dky podpoe Britsk rady.

Susanna Clarke
Jonathan Strange & Mr Norrell

Vechna prva vyhrazena

Copyright 2004 by Susanna Clarke
The moral rights of the author have been asserted
Translation Viktor Jani, 2006
Illustrations Portia Rosenberg, 2004
Czech Edition Nakladatelstv Alman s. r. o., 2007
Published by Nakladatelstv Alman s. r. o., Brno 2007

ISBN 978-80-86766-25-6

4
 Pamtce mho bratra

Paula Fredericka Gunna Clarka, 1961 2000

5
 Dl I

Pan NORRELL

O magii skoro nemluvil,

A kdy u jednou spustil,
Pipomnalo to djepravnou pednku
A nikdo ho nevydrel poslouchat.

6
 1

KNIHOVNA V HURTFEW
Od podzimu 1806 do ledna 1807

ed nkolika lety psobila ve mst York spolenost mg. Schzeli se

P kadou tet stedu v msci a etli si navzjem dlouh a nudn pojednn

o djinch anglick magie.
Byli to mgov-gentlemani, co znamen, e magi nikdy nikomu
neublili ovem ani jejm prostednictvm nikomu v nejmenm nepomohli.
Popravd eeno, nikdo z nich v ivot neseslal ani to nejslab kouzlo,
nepohnul magicky jedinm lstekem na stromu, nepinutil jedin smtko
prachu, aby zmnilo svj smr, a nepromnil nikomu jedin vlas na hlav.
Avak s touto drobnou vhradou se tili povsti jednch z nejmoudejch
a nejkouzelnjch gentleman v Yorkshiru.
Jeden velk mg prohlsil, e odbornci v jeho oboru se mus moit, aby
si do hlavy nacpali i ty nejbanlnj vdomosti, ale hdn jim jde odjakiva
samo,1 a yort mgov dokazovali pravdivost tohoto tvrzen po adu let.
Na podzim roku 1806 se dokali posily v podob pna jmnem John
Segundus. Na prvn schzi, j se zastnil, se pan Segundus zvedl a pronesl ke
spolku e. V vodu sloil hold slavnm djinm Yorsk spolenosti
a jmenoval mnoho vznanch mg a historik, kte za ta lta byli jejmi
leny. Naznail, e povdom o existenci takovho spolku bylo jednou
z hlavnch pohnutek, kter ho pimly pisthovat se do Yorku. Severn
mgov, pipomnl svmu publiku, se vdy tili vt ct ne ti jin. Pan
Segundus uvedl, e studiu magie zasvtil mnoho let a e zn ivoty vech
velkch arodj minulosti. etl nov knihy vnovan tmatu a dokonce k nim
i svou trokou pispl, ovem nedvno ho zaalo zajmat, pro velk magick
vkony, o nich tval, zstvaj na papru knek, pro nejsou k vidn na ulici
i pro se o nich nepe v novinch. Pan Segundus prohlsil, e by ho zajmalo,
pro modern mgov nejsou s to kouzlit, kdy o kouzlech pou. Zkrtka
a dobe chtl vdt, pro magie z Anglie zcela vymizela.
lo o tu nejvednj otzku na svt. Dve i pozdji ji poloilo sv
guvernantce, uiteli i rodii kad dt v krlovstv. A pece ji uen lenov
1
Djiny a provozovn anglick magie od Jonathana Strange, dl I., kap. 2., vydal John
Murray, Londn 1816.

7
Yorsk spolenosti neradi slyeli, a to z nsledujcho dvodu: nedokzali na ni
odpovdt o nic lpe ne kdokoli jin.
Pedseda Yorsk spolenosti (jist doktor Foxcastle) se obrtil k Johnu
Segundovi a vyloil mu, e otzka je patn poloen. Vyplv z n, e
mgov maj jakousi povinnost provozovat magii co je oividn nesmysl.
Jist byste netvrdil, e kolem botanika je vymlet dal rostliny? Nebo e by
astronomov mli usilovat o peskupen hvzd? Mgov, pane Segunde, studuj
magii, kter se provozovala v dvn minulosti. Pro by od nich ml nkdo
oekvat vc?
Postar gentleman s nevraznma modrma oima a v nevrazn barevnch
atech (jmenoval se bu Hart nebo Hunt pan Segundus jeho jmno nikdy
docela nezachytil) nevrazn pravil, e ani v nejmenm nesejde na tom, zdali to
nkdo oekv nebo ne. Gentleman prost neme kouzlit. Magick kony
pedstraj poulin kouzelnci, aby mohli tahat dtem z kapes drobn. Magie
v praktickm slova smyslu byla dosti upadl. Mla nevaln styky. la ruku
v ruce s neoholenmi tvemi, cikny, lupii, byla jako doma v omelch
prostorch se pinavmi lutmi zvsy. To ne! Gentleman prost neme
kouzlit. Me studovat djiny magie (neme bt nic vzneenjho), ale sm
kouzlit neme. Postar gentleman se nevraznma otcovskma oima zadval
na pana Segunda a prohlsil, e douf, e se pan Segundus nepokouel seslat
zaklnadla.
Pan Segundus se zapil.
Ovem vrok slavnho arodje platil: dva mgov v tomto ppad doktor
Foxcastle a pan Hunt i Hart se nemohli shodnout, aby si zrove dva dal
nezaali myslet prav opak. Nkolik gentleman zaalo zjiovat, e zcela stoj
za nzorem pana Segunda a e dn otzka spojen se studiem magie nen
dleitj ne ta jeho. Prim mezi stoupenci pana Segunda hrl gentleman
jmnem Honeyfoot, pjemn, ptelsk lovk, ktermu bylo ptapadest, ml
bruntnou tv a ed vlasy. Kdy se vmna nzor vyostila a Foxcastlovy
poznmky na adresu pana Segunda obtkal sarkasmus, nkolikrt se
k Segundovi sklonil a eptal mu do ucha takov uklidujc poznmky jako:
Nevmejte si jich, pane. Jsem zcela na va stran, i Mte plnou pravdu,
pane, nenechte se zviklat, ppadn: Uhodil jste hebek na hlaviku! Je to
tak, pane! Pedtm si nikdo nepoloil tu sprvnou otzku a to ns brzdilo. Te
kdy jste tady, dokeme velk vci.
V Johnu Segundovi, jen vypadal oividn otesen, nala takov laskav
slova vdnho posluchae. Obvm se, e jsem se jim zprotivil, zaeptal
panu Honeyfootovi. To jsem neml v myslu. Doufal jsem ve vldnj
pijet. Zpotku pana Segunda kontroverze jen skliovala, ovem obzvlt
zlovoln vbuch doktora Foxcastla ho u mrn rozdurdil. Ten gentleman,
ekl Foxcastle a probodl pana Segunda ledovm pohledem, si zjevn umanul,
e mme sdlet trudn osud Spolku manchesterskch mg!

8
 Pan Segundus naklonil hlavu k panu Honeyfootovi a eptl: Nepedpokldal
jsem, e yort mgov budou tak zatvrzel. Pokud magie nem pznivce
v Yorkshiru, kde bychom je mohli najt?
Laskavost pana Honeyfoota k panu Segundovi se neomezila na ten jedin
veer. Pozval pana Segunda do svho domu na vydatnou veei ve spolenosti
pan Honeyfootov a jejch t slinch dcer. Pan Segundus, svobodn a nepli
bohat mldenec, jeho pn velmi rd vyhovl. Po veei zahrla slena
Honeyfootov na klavr a slena Jane zazpvala italsky. Ptho dne se pan
Honeyfootov svila svmu manelovi, e John Segundus je ztlesnn
gentleman, jen se vak obv, e mu to nikdy nebude k uitku, nebo
skromnost, tichost a dobromyslnost se nenos.
Z dotynch dvou pn se brzy stali dvrn ptel. Pan Segundus zhy
trvil v High-Petergate dva a ti veery v tdnu. Jednou se tam shromdilo
znan mnostv mladch lid, co pirozen vedlo k tanci. To ve bylo velmi
pjemn, ale pan Honeyfoot s panem Segundem se asto vytratili, aby si mohli
popovdat o jedinm tmatu, kter je oba skuten zajmalo a sice pro se
v Anglii ji nekouzl? Ale a mluvili, jak chtli (asto a do dvou i t rno),
odpovdi se ani v nejmenm nedobrali a mon na tom nebylo nic zvltnho,
nebo rozlin mgov, antikvi a uenci si tut otzku bezvsledn kladli po
vc ne dv stalet.
Pan Honeyfoot byl vysok, vesel, usmvav gentleman src energi, jen
s oblibou ustavin nco dlal nebo plnoval a jen zdkakdy ho napadlo pdit se
po tom, zdali to m smysl. Stvajc kol mu velmi pipomnal velk stedovk
mgy,2 kte tv v tv zdnliv neeitelnmu problmu odjeli na rok a den
pouze v doprovodu jednoho i dvou sluebnk z ad elf a ke sklonku
vymenho asu vdycky nali odpov. Pan Honeyfoot ekl panu Segundovi,
e podle nj nen lepho een ne napodobit tyto velikny, z nich nkte se
vypravili do tch nejodlehlejch konin Anglie, Skotska a Irska (kde se magii
da nejvce), zatmco jin zcela opustili tento svt a dnes nikdo nevdl, kam e
to odjeli nebo co dlali, kdy tam dorazili. Pan Honeyfoot nenavrhoval poutt
se tak daleko popravd eeno si nepl vypravit se na del vlet, protoe
v zim byly cesty v hroznm stavu. Pesto byl pevn pesvden, e by mli
nkam zajet a s nkm se tam poradit. Nechal se ped panem Segundem slyet,
e podle jeho nzoru se oba vyerpali a e by jim nesmrn prosplo
vyslechnout si nov, neotel nzory. Jene dn cl, prost nic se jim
nenabzelo. Pan Honeyfoot si zoufal: a pak si vzpomnl na onoho jinho mga.
Ped pr lety se Yorsk spolenosti donesly zvsti, e v Yorkshiru psob
jet jeden mg. Tento gentleman il kdesi na vystrkov, kde se pr ve sv
bjen knihovn dnem i noc oddval studiu vzcnch magickch spis.
Doktor Foxcastle zjistil jeho jmno i adresu a napsal mu zdvoil dopis, v nm
jej vybdl, aby se stal lenem Yorsk spolenosti. V odpovdi onen jin mg

2
Pesnji eeno aurety i mgy zlatho vku.

9
vyjdil, jak jej ta nabdka poctila, a zrove projevil hlubokou ltost: je to zcela
vyloueno pli velk vzdlenost mezi Yorkem a Hurtfewskm opatstvm
nevaln kvalita cest prce, ji nemohl v dnm ppad zanedbat atd. atd.
Vichni yort mgov psan proetli a vyslovili pochybnost, zda se
z lovka s tak drobnm psmem me kdy stt alespo prmrn mg. Pi
pomylen na knihovnu, kterou nikdy neuvid, pak onoho jinho mga lehce
posmutnle pustili z hlavy. Pan Honeyfoot ovem ekl panu Segundovi, e
otzka: Pro se v Anglii u nekouzl? je natolik zvan, e by od nich byla
chyba, kdyby zanedbali jakoukoli pleitost. Kdo v? teba bude nzor onoho
jinho mga stt za to. A tak mu napsal dopis a navrhl mu, e by si s Johnem
Segundem dopli to poten a spolen jej poctili nvtvou tet ter po
Vnocch o pl tet. Odpov pila promptn, nae pan Honeyfoot po svm
tradinm dobrosrdenm a drunm zpsobu hned poslal pro pana Segunda
a psan mu ukzal. Onen jin mg svm obvyklm blem rukopisem psal, e se
s nimi rd seznm. To stailo. Pana Honeyfoota to velmi potilo a okamit
odkrel ct komu Watersovi, kdy ho bude poteba.
Pan Segundus zstal sm v mstnosti s dopisem v ruce. Peetl si:
Piznvm se, e tonu v rozpacch, kdy pemlm, m jsem si tu nenadlou
est mohl vyslouit. Sotva si doku pedstavit, pro by yorskm mgm se
vm tstm plynoucm ze vzjemn spolenosti a nevyslitelnm prospchem
ze sdlen moudrosti mlo bt teba radit se se samotskm uencem, jako
jsem j
Z dopisu iel rafinovan sarkasmus; pisatel se panu Honeyfootovi vysmval
kadm slovem. Pan Segundus byl rd, e si toho pan Honeyfoot s nejvt
pravdpodobnost neviml, jinak by v tak rozjaen nlad neodbhl za
Watersem. Bylo to tak nepjemn psan, e pana Segunda pln pela touha
toho mga vyhledat. Nu, co se d dlat, pomyslel si, musm jet, protoe si to
peje pan Honeyfoot a co se vlastn pinejhorm me stt? Uvidme ho
a budeme zklaman a tm to bude vyzeno.
Den ped nvtvou se pihnaly bouky; na holch hndch polch se
utvoily dlouh nepravideln loue; mokr stechy vypadaly jako studen
kamenn zrcadla a lehk dostavnk projdl svtem sloenm z vtho dlu
chladn ed oblohy a mnohem men sti pevn uklidujc zem ne
obvykle. Ji od prvnho veera se pan Segundus chtl pana Honeyfoota zeptat
na Uen spolek manchesterskch mg, o nm se zmnil doktor Foxcastle.
Uinil tak nyn.
Ten spolek zaloili relativn nedvno, odpovdl pan Honeyfoot, a jeho
leny byli chud duchovn, ven drobn obchodnci, co povsili ivnost na
hebk, lkrnci, prvnci, mlyni na odpoinku, kte se nauili trochu
latinsky, a tak dle, zkrtka lid, jim by se dalo kat polovin gentlemani.
Doktor Foxcastle byl myslm rd, kdy se rozpustili domnv se, e takov
lid vbec nemaj prvo stt se mgy. A pece se mezi nimi vyskytovalo hned
nkolik chytrch mu. Zaali tak jako vy, vytkli si za cl navrtit praktickou

10
magii do svta. Byli to prakticky zaloen lid a pli si na magii aplikovat
rozumn a vdeck principy, tak jako to udlali pedtm ve vrob. kali tomu
racionln thaumaturgie. Jene kdy se jim nedailo, zhy je to odradilo. To
jim lovk ostatn neme zazlvat. Avak oni si svm rozarovnm pivodili
nejrznj pote. Propadli domnn, e ve svt nikdy dn magie
nepsobila. Tvrdili, e vichni aurett mgov byli podvodnci anebo se sami
stali obmi klamu. A e Krle Havrana si vymysleli lid ze severu Anglie na
ochranu ped tyranskm tlakem z jihu (pro to mli jist pochopen, nebo i oni
pochzeli ze severu). Mus se uznat, e argumenty mli skuten vynalzav
zapomnl jsem, jak vysvtlovali elfy. Rozpustili se, jak u jsem vm povdl,
a jeden z nich, kter se tum jmenuje Aubry, to chtl vechno sepsat a vydat.
Kdy ale dolo na vc, zmocnila se ho setrval melancholie a nikdy se
nedokzal vyburcovat k tomu, aby vbec zaal.
Chudci pnov, povzdychl si Segundus. Mon za to me doba. Nae
doba nepeje magii ani bdn, e, pane? Obchodnkm, nmonkm
a politikm se da dobe, ale mgm ne. N as minul. Na chvli se zamyslel.
Ped temi lety, pokraoval, jsem se v Londn setkal s poulinm
kouzelnkem, takovm zohyzdnm vandrkem, jednm z tch, co maj boudu
se lutou zstnou. Ten mu m pesvdil, abych se rozlouil s docela velkou
sumou a vmnou za ni mi slbil prozradit velk tajemstv. Kdy jsem mu
zaplatil, ekl mi, e jednoho dne dva mgov obnov v Anglii magii. J tedy na
njak vtby vbec nevm, ale prv pi pemlen o jeho slovech jsem se
rozhodl zjistit, pro u ns magie upadla nen to zvltn?
Ml jste naprostou pravdu proroctv jsou jeden velk nesmysl, pitakal
pan Honeyfoot se smchem. A jako by ho nco napadlo, dodal: My jsme dva
mgov. Honeyfoot a Segundus, vyslovil, jako by u pemlel, jak se bude
vyjmat v novinch a uebnicch djepisu. Honeyfoot a Segundus to zn moc
dobe.
Pan Segundus zavrtl hlavou. Ten chlap znal mou profesi, a tak se dalo jen
oekvat, e bude pedstrat, e j jsem jednm z tch vyvolench. Nakonec mi
ale dal dost jasn najevo, e j to nejsem. Zpotku se zdlo, jako by si tm
nebyl jist. Nm jsem ho Piml m, a se mu podepu, a dlouho si moje
jmno prohlel.
Nejsp u vidl, e z vs nevymm dn dal penze, soudil pan
Honeyfoot.
Hurtfewsk opatstv se rozkldalo njakch trnct mil na severozpad od
Yorku. Dojem starobylosti vak budilo pouze svm nzvem. Opatstv tu sice
kdysi dvno bylo, ale stvajc dm postavili za vldy krlovny Anny.
V hezkm parku plnm pzranch vlhkch strom (toho dne toti milo)
vypadal hranat a masivn dm k svtu. Parkem protkala eka jmnem Hurt
a pes ni se klenul pkn klasicistn most.
Onen jin mg (jen se jmenoval Norrell) na hosty ekal v hale. Byl drobn,
tak jako jeho psmo, a v Hurtfew je pivtal tichm hlasem, jako by nebyl

11
zvykl vyslovovat sv mylenky nahlas. Pan Honeyfoot ponkud nedoslchal,
a tak nepochytil, co pan Norrell ekl. Strnu, pane je to ast neduh,
omlouval se Honeyfoot. Doufm, e se mnou budete mt trplivost.
Pan Norrell zavedl hosty do hezkho salnku, kde v krbu pjemn pll ohe.
Svky tu dn nehoely; dvma kvalitnmi okny sem toti proudilo dost
svtla by jeho e nepsobila ani v nejmenm povzbudiv. A pece se
Segundovy mylenky ustavin stely k pedstav druhho ohn nebo svek,
a tak se pod oval na idli a rozhlel se, kde by mohly bt. Avak nikde nic
nezahldl snad s vjimkou zrcadla nebo starobylch hodin.
Pan Norrell se nechal slyet, e etl Segundovu prci o osudech elfch
sluebnk Martina Palea.3 Obdivuhodn prce, pane, ale vynechal jste Mistra
Fallowthoughta. Nebyl pravda pli mocn a jeho pnos velkmu Paleovi je
pochybn,4 vae djepravn dlo je vak bez nj nepln.
Na chvli se rozhostilo ticho. Elf jmnem Fallowthought? peptal se pan
Segundus. Hm tedy chci ct, e jsem o takovm tvorovi nikdy neslyel
na tomto ani jinm svt.
Pan Norrell se poprv usml byl to ale takov vnitn smv. Pirozen,
ekl. U zapomnm. To vechno l Holgarth a Pickle v pojednn o tom, co
s Mistrem Fallowthoughtem zaili, kter jste sotva mohl st. Blahopeji vm
byla to nechutn dvojka, sp zloinci ne mgov: m mn o nich lovk v,
tm lpe.
Pane! ozval se pan Honeyfoot, jen se domnval, e pan Norrell mluv
o njak sv knize. O va knihovn jsme slyeli jen to nejlep. Kdy se yort
mgov dozvdli, kolik knih vlastnte, mohli zezelenat zvist.
Skuten? opil Norrell studen. Pekvapujete m. Neml jsem tuen,
e se o mch pomrech tak moc v Pedpokldm, e za tm stoj
Thoroughgood, utrousil zamylen. Zmnn pn prodval knihy a kuriozity
v Coffee Yardu v Yorku. Childermass mne nkolikrt varoval, e
Thoroughgood si pout pusu na pacr.
Tomu pan Honeyfoot moc nerozuml. Kdyby on ml spoustu knek,
nesmrn rd by o nich mluvil, nechal si je chvlit a obdivovat; a nechtlo se mu
vit, e pan Norrell nen ze stejnho tsta. Chtl se zachovat hezky, pana
Norrella uklidnit (vzal si toti do hlavy, e dotyn gentleman trp
ostchavost), a tak dl nalhal: Pane, mohl bych bt tak sml a podat vs,
abyste nm ukzal svou skvlou knihovnu?
Pan Segundus si byl jist, e tzan odmtne, namsto toho si je vak pan
Norrell chvli nevzruen mil pohledem (ml mal modr oika a vypadalo
to, jako by zpoza nich vykukoval z njak skre) a potom na dost pana

3
pln popis elfch sluebnk doktora Palea, jejich jmna, minulost, povahy a sluby, je mu
prokzali od Johna Segunda, vydal knihkupec John Burnham, Northampton 1799.
4
Doktor Martin Pale (1485-1567) byl synem warwickho koeluha a poslednm auretem ili
mgem zlatho vku. Po nm pili dal mgov (viz Gregory Absalom), ovem jejich povst je
sporn. Pale byl rozhodn posledn anglick mg, jen se odvil do Frie.

12
Honeyfoota skoro laskav kvl. Pan Honeyfoot se rozplval vdnost a plesal
ve ve, e pana Norrella potil stejn jako sebe.
Pan Norrell vedl oba chodbou velmi obyejnou chodbou, myslel si pan
Segundus , kter byla po stnch i na podlaze obloen letnm dubem
a vonla po velm vosku, pak pilo schodit, nebo mon jen ti tyi schody,
potom dal chodba, kde vzduch o poznn vc studil a podlaha byla vydldn
poctivm yorskm kamenem: nikde nic pozoruhodnho. (Pokud ovem druh
chodba nepedchzela schoditi i schodm? A byly tam vbec njak schody?)
Pan Segundus patil k tm Bohem obdaenm gentlemanm, kte vdycky
dokou urit, zdali stoj k severu i jihu, vchodu i zpadu. Ne e by se tmto
nadnm njak obzvlt pynil pipadalo mu stejn samozejm jako vdom,
e mu hlava pod spov na krku , ale v Norrellov dom ho jeho smysl
nechal na holikch. Nikdy u si potom nedokzal vybavit sled chodeb
a mstnost, jimi proli, ani odhadnout, jak dlouho jim cesta do knihovny
zabrala. A nedokzal stanovit ani smr; ml dojem, jako by pan Norrell objevil
njakou ptou svtovou stranu ani vchod, ani jih, ani zpad, ani sever, ale
nco pln jinho, a pesn tm smrem je vedl. Pan Honeyfoot si ovem zjevn
nieho zvltnho ani neviml.
Knihovna byla nejsp o maliko men ne saln, z nho prv odeli.
V krbu hoel impozantn ohe, dchalo to tu klidem a pohodlm. Svtlo
v mstnosti ale opt neodpovdalo trojici vysokch oken o dvancti tabulkch,
a tak pana Segunda znovu svral nepjemn pocit, e by v mstnosti mly bt
jet njak svky, dal okna i druh ohe, aby se ta zplava svtla njak
objasnila. Tch pr zdejch oken sktalo irok vhled do era protkanho
hustm anglickm detm, take pan Segundus netuil, co se ped nm rozkld
za krajinu, ani nedokzal uhodnout, kde pesn v dom se nalzaj. Mstnost
nebyla pln przdn, u stolu tu sedl mu, kter po jejich pchodu vstal
a jeho pan Norrell krtce pedstavil jako Childermasse, svho sprvce.
Pnov Segundus i Honeyfoot byli sami mgov, a tak jim nebylo teba
pipomnat, e majiteli Hurtfewskho opatstv je jeho knihovna dra ne
vechny ostatn statky dohromady, a nijak je tedy nepekvapilo, e pan Norrell
nechal pro poklady svho srdce zbudovat ndhernou klenotnici. Knihovny
lemujc stny mstnosti byly z anglickho deva a pipomnaly gotick oblouky
obtkan vyezvanmi zdobnmi prvky. Byly tu ezby list (suchch
a zkroucench, jako kdyby se ezb rozhodl zpodobit podzim), ezby
propletench koen a vtv, ezby bobul a beanu to ve skvostn
vyveden. Ale krsa polic bledla v porovnn s krsou knih.
Pust-li se lovk do studia magie, brzy zjist, e existuj knihy o magii
a knihy magie. Hned nato se dozv, e slun exempl z prvn kategorie si
me podit u dobrho knihkupce za dv ti guineje, zatmco knky z druh
kategorie se vyvauj rubny.5 Sbrka Yorsk spolenosti byla pokldna za
5
Jak vme z aforismu Jonathana Strange, mgov se dokou pohdat o cokoli a rozilujc
spory o to, zdali se ten i onen svazek ad mezi knihy magie, zuvaly mnoho let mezi lidmi

13
velmi slunou takka pozoruhodnou; mezi jejmi mnoha svazky se nalo pt
dl sepsanch v rozmez let 1550-1700, kter bylo mon prohlsit za knihy
magie (by jedna pozstvala jen z nkolika potrhanch strnek). Knihy magie
jsou vzcn a pan Segundus ani pan Honeyfoot v ivot nevidli vc ne ti
takov v soukrom knihovn. V Hurtfew lemovaly vechny zdi police
a vechny police zaplovaly knihy. A vechno, nebo skoro vechno to byly
star knihy; knihy magie. Ach! Jist, mnoh z nich mly modern vazbu, ty ale
dal pan Norrell zjevn znovu pevzat (podle veho dval pednost neokzal
teletin, v n byly nzvy knek vyraen elegantnmi stbrnmi verzlkami).
Mnoh ovem mly vazby pmo prastar, s rozpadajcmi se hbety a rohy.
Pan Segundus se zadval na hbety knek na nejbli polici; jako prvn mu
pohled padl na titul Kterak klsti otzky Tm a rozumti jejm odpovdm.
To je pihloupl pojednn, poznamenal pan Norrell. Pan Segundus sebou
trhl netuil, e jeho hostitel za nm stoj tak blzko. Radm vm, abyste s nm
neztrcel ani minutu, pokraoval pan Norrell.
A tak se pan Segundus zadval na druhou knihu v ad, co byla Belasisova
Nauka.
Znte snad Belasise, ne? zeptal se pan Norrell.
Jen z doslechu, pane, ekl pan Segundus, asto jsem slyel, e ml kl
k mnoha vcem, rovn jsem vak slyel popravd eeno se na tom shodnou
vechny autority , e vechny vtisky Nauky byly dvno znieny. A pece ji tu
mte! To je vskutku pozoruhodn, pane! To je bjen!

nezanedbateln uenosti. Vtina laik si dost dobe vysta s jednoduchm pravidlem: knihy
sepsan ped znikem magie v Anglii jsou knihy magie, zatmco knihy napsan pozdji jsou
knihy o magii. Princip, z nho se uveden laick empirick pouka odvozuje, spov v tom, e
kniha magie by mla pochzet od praktikujcho mga, a nikoli od teoretickho mga i historika
magie. Co by mohlo bt rozumnj? A pece okamit narazme na obte. Velmisti magie, ti,
jim kme mgov zlatho veku nebo aurett mgov (Thomas Godbless, Ralph Stokesey,
Kateina z Winchesteru, Krl Havran), toho bu pli nenapsali, nebo se toho z jejich pojednn
dochovalo jen mlo. Je pravdpodobn, e Thomas Godbless neuml pst. Stokesey se nauil
latinsky v mal stedn kole ve svm rodnm Devonshiru, ale ve, co o nm vme, pochz z pera
jinch autor.
Mgov se vrhli do sepisovn knih a tehdy, kdy magie zaala upadat. Ji se blila
temnota, kter mla zhasit slvu anglick magie; mui, jim kme mgov stbrnho vku i
mgov argentt (Thomas Lanchester, 1518-1590, Jacques Belasis, 1526-1604, Nicholas
Goubert, 1535-1578, Gregory Absalom, 1507-1599), byli blikotajcmi svkami v poloeru; byli
hlavn badatel a a potom mgov. Rozhodn tvrdili, e magii praktikuj, nkte dokonce mli
jednoho i dva elfsk slouc, nejsp toho vak takto pli nedokzali a nkte modern badatel
pochybuj, zdali umli kouzlit.

14
15
 Oekvte toho od Belasise hodn, poznamenal Norrell, a kdysi bych
s vmi i z due souhlasil. Vzpomnm si, e jsem po dlouhou adu msc
studiu jeho prce zasvtil osm ze tyiadvaceti hodin; troufm si tvrdit, e
takov hold jsem nesloil dnmu jinmu autorovi. Nakonec vs ale zklame.
Je mystick tam, kde by se ml vyjadovat jasn a naopak pe srozumiteln
tam, kde by ml pst v nznacch. Nkter vci nepat do knky, v n se
o nich me dost cel svt. Dnes ji tedy o Belasisovi nemm valnho
mnn.
Tady je kniha, o n jsem ani neslyel, pane, ozval se pan Segundus.
Vrcholy kesansko-idovsk magie. Co mi o tom mete ci?
Ha! zvolal pan Norrell. Pochz se sedmnctho stolet, ale nijak zvl si
t knihy necenm. Jej autor byl lh, opilec, cizolonk a darebk. Jsem rd, e
upadla v zapomnn.
Pn Norrellovo pohrdn se zjevn neomezovalo jen na iv mgy. Zvil
rovn vechny mrtv a shledal je lehkmi.
Pan Honeyfoot zatm s rukama ve vzduchu pipomnal modlcho se
metodistu; rychle pechzel od jedn police k dal, sotva spoinul pohledem na
nzvu jedn knky, u ho zaujal dal titul na protj stran mstnosti. Ach,
pane Norrelle! vykikoval. Takov spousta knih! Jist tu nalezneme odpovdi
na vechny sv otzky!
To pochybuji, odtuil pan Norrell sue.
Sprvce se uchechtl oividn se sml panu Honeyfootovi, a pece ho pan
Norrell pohledem ani slovem nepokral a pana Segunda napadlo, jak
zleitosti me pan Norrell nechat toho lovka spravovat. Dlouh vlasy ml
rozcuchan jako star arodjnice, ern jako saze a skvle by zapadl na njak
vtrn vesovit, do skre v temn ulice nebo i do romnu madam
Radcliffov.
Pan Segundus si vythl Nauku od Jacquese Belasise a i pes Norrellv
pezrav postoj k tomuto dlu okamit narazil na dv pozoruhodn pase.6

6
Prvn pas, kterou si pan Segundus peetl, pojednvala o Anglii, Frii (ji mgov nkdy
oznauj za Jin zem) a njak zvltn zemi, kter se pr rozkld na protj stran Pekla. Pan
Segundus slyel nco o symbolickch a magickch poutech, kter tyto ti zem spojuj, nikdy
vak jet neetl jasnj vklad jejich vzjemnch vztah.
Druh ryvek se tkal jednoho z nejvtch anglickch mg, Martina Palea. Ve Stromu
poznn od Gregoryho Absaloma se ve slavn pasi pe, jak posledn velk auret Martin Pale
cestou po Frii navtvil elfho knete. Tak jako vtina jeho rodu se honosil celou adou jmen,
estnch titul, predikt a pseudonym, obvykle vak byl znm jako Studen Henry. Studen
Henry ke svmu hostu pednesl dlouh a uctiv projev. Jeho e petkala metaforami a
neprhlednmi narkami, v zsad se vak dala shrnout do tvrzen, e elfov jsou od prody zl
tvorov, kte nkdy netu, e lpli vedle. Na to Martin Pale krtce a ponkud zhadn
odpovdl, e ne vichni Anglian maj stejn slo nohy.
Po nkolik stalet neml nikdo sebemenho tuen, co by to tak mohlo znamenat, by bylo
pedesteno hned nkolik teori a pan Segundus byl obeznmen se vemi. Tu nejpopulrnj
pedloil John Pantler na potku osmnctho stolet. Pantler tvrdil, e Studen Henry a Pale

16
Kdy po chvli postehl, jak as kva, a viml si i sprvcova zvltnho ernho
oka, kter se na nj upralo, otevel Vrcholy kesansko-idovsk magie. Jak
pedpokldal, nelo o titnou knihu, le o rukopis narychlo nakraban na
rubov strany nejrznjch kus papru, vtinou starch tenek z hostince.
Zde se pan Segundus doetl o chvatnch dobrodrustvch. Mg ze
sedmnctho stolet tu napel sv skrovn magick sly do boje s velkmi
a mocnmi nepteli: lo o bitvy, na n si dn mg z lidskho pokolen
neml troufnout. Djiny svch bdilskch vtzstv sepsal v okamiku, kdy se
u kolem nj stahovala smyka neptel. Autor moc dobe vdl, e zatmco
pe, as se mu pomalu krt a e smrt je asi to nejlep, ve me doufat.
V pokoji se eilo; na prastar klikyhky na strnce u skoro nebylo vidt.
Za pihlen sprvce pili dva sluhov, zaplili svky, zathli zvsy
a piloili do krbu uhl. Pana Segunda napadlo, e bude nejlep pipomenout
panu Honeyfootovi, e panu Norrellovi jet nevysvtlili dvod sv nvtvy.
Na odchodu z knihovny si pan Segundus poviml neho podivnho. K ohni
byla pitaena idle a u n stl mal stoleek. Na nm leely desky a koen
vazba velmi star knihy, nky a byteln, od pohledu nebezpen n, jak by
teba zahradnk mohl pout k proezvn. Jene po strnkch knky nebyla
nikde ani stopa. Mon, napadlo pana Segunda, je poslal do knihvazrny, aby je
nov svzali. Ale star vazba pod vypadala pevn a pro by se ml pan
Norrell osobn obtovat vyezvnm strnek a riskovat jejich pokozen? To
pece nleelo zkuenmu knihai.
Kdy se znovu usadili v salnu, pan Honeyfoot se obrtil na pana Norrella.
To, co jsem dnes vidl, pane, mne utvrzuje, e jste ideln lovk, kter by
nm mohl pomoci. Pan Segundus a j jsme pesvdeni, e se modern mgov
ocitli na scest; pltvaj energi na banality. Souhlaste, ne?
Ale jist! pisvdil pan Norrell.

mluvili o teologii. Jak v kad mal dt, elfov jsou mimo dosah crkve, k nim dn Kristus
nepiel a ani nepijde a co se s nimi stane o Soudnm dni, to nikdo netu. Podle Pantlera se
Studen Henry dotazoval, zdali lze doufat, e by elfov mohli tak jako lid dojt vn spsy.
Paleova odpov e ne vichni Anglian maj stejn slo nohy mu mla naznait, e ne
vichni Anglian budou spaseni. Na zklad toho pak Pantler pipisuje Paleovi ponkud podivn
pesvden, e v Nebi je dost msta pouze pro urit poet blahoslavench; za kadho
Angliana, kter propadne Peklu, v Nebi vybude jedno msto pro elfa. Pantlerova povst
teoretickho mga stoj a pad s knihou, kterou na toto tma sepsal.
V Nauce od Jacquese Belasise pan Segundus narazil na pln jin vysvtlen. Ti sta let
pedtm, ne Martin Pale poprv vkroil do hradu Studenho Henryho, pijal Studen Henry
jinho lidskho nvtvnka, anglickho mga jet vtho ne Pale Ralpha Stokeseyho , jen
tam nechal boty. Boty, tvrdil Belasis, byly star, a proto je nejsp Stokesey ji nechtl s sebou
dle vlet, ovem jejich ptomnost zpsobila velk zden u elfch obyvatel hradu, kte mli
anglick mgy ve velk ct. Obzvlt Studen Henry se ocitl v prekrn situaci, nebo se bl, e
by ho z hlediska kesansk morlky bylo njakm zludnm a nepochopitelnm zpsobem
mon naknout z toho, e tu ztrtu bot zavinil on. Take se tch hroznch krpl koukal zbavit a
chtl je vnovat Paleovi, kter je ovem odmtl.

17
 Rdi bychom vdli, pokraoval Honeyfoot, pro magie v Anglii upadla,
kdy se tu kdysi tila takovmu rozkvtu. Nae otzka zn: pro se ji v Anglii
neprovozuje magie?
Norrellova mal modr oika ztvrdla, zaleskla se a rty se mu sevely, jako
kdyby v sob chtl potlait velkou a tajnou radost. Jako by, thlo Segundovi
hlavou, dlouho ekal, a mu tu otzku nkdo polo, a odpov na ni ml
pipravenou ji lta. Pan Norrell prohlsil: S va otzkou vm neporadm,
pane, nebo j nerozumm. Je to patn otzka, pane. Magie v Anglii neupadla.
J sm jsem pomrn slun praktick mg.

18
 2

HOSTINEC U STAR HVZDY

Leden nor 1807

otva kor vyjel z brny Norrellova domu, pan Honeyfoot zvolal:

S Praktikujc mg v Anglii! A nadto v Yorkshiru! To jsme mli nevdan

tst! A za to ve musme podkovat vm, pane Segunde. Vy jste bdl,
kdy jsme my ostatn usnuli. Kdybyste ns nepovzbuzoval, nikdy bychom pana
Norrella neobjevili. Jsem si zcela jist, e by ns nikdy nevyhledal; je maliko
rezervovan. O svch spch v praktick magii se nikterak neil, pouze
konstatoval, e se mu da. To je, pedpokldm, znmka skromn povahy. Pane
Segunde, snad se mnou budete souhlasit, e n kol je jasn. Je na ns, pane,
abychom pekonali Norrellovu pirozenou plachost a odpor ke chvle
a triumfln ho pedvedli ir veejnosti!
Mon, opil pan Segundus pochybovan.
Netvrdm, e to bude jednoduch, odpovdl pan Honeyfoot. Je troku
zdrenliv a nem rd spolenost. Mus ale chpat, e se o sv vdomosti mus
podlit s ostatnmi pro dobro nroda. Je to gentleman: zn svou povinnost
a jsem si jist, e ji tak spln. Ach, pane Segunde! Za tohle si zasloute vel
dky od kadho mga v zemi.
A u si ale pan Segundus zaslouil cokoli, smutnm faktem zstv, e
mgov v Anglii jsou obzvlt nevdn chska. Pan Honeyfoot a pan
Segundus se dost mon piinili o nejvznamnj magick objev za posledn
ti stalet a co? Kdy se to dozvdli yort mgov, nenael se mezi nimi snad
jedin, kter by si nebyl naprosto jist, e by to sm zvldl mnohem lpe a
pt ter, na n bylo svolno mimodn zasedn Uen spolenosti
yorskch mg, jen hrstka nehodlala dt svj nzor hlasit najevo.
V ter v sedm hodin veer byla horn mstnost hostince U star hvzdy
nabit k prasknut. Zprva, ji rozili pnov Honeyfoot a Segundus, sem
pilkala vechny gentlemany z msta, kte kdy nahldli do knihy magie a
York byl pod svm zpsobem jednm z nejkouzelnjch mst Anglie; snad
jen krlovsk msto Newcastle se mohlo pynit vce mgy.
Mg se v mstnosti tlailo tolik, e mnoz museli prozatm zstat stt,
tebae nci prbn pineli dal a dal idle. Doktor Foxcastle obsadil
skvl keslo, vysok, ern a zvltn vyezvan a dky tomuto keslu (kter

19
siln pipomnalo trn), bohatm hedvbnm zvsm za sebou a tomu, jak
sedl s rukama sepnutma pes sv naducan bko, vypadal vyloen dstojn.
Sluebnictvo hostince U star hvzdy zaplailo mrz lednovho veera
bjenm ohnm a kolem nj se usadili staic mgov se zaloutlmi
vrsitmi oblieji, kte snad jet pamatovali vldu Jiho II., byli zachumlan
do kostkovanch pld a kter doprovzeli stejn prasta komornci
s lahvikami lk po kapsch. Pan Honeyfoot je zdravil slovy: Jak se mte,
pane Aptree? Jak se da, pane Greyshippe? Zdravko vm slou, pane
Tunstalle? Moc rd vs vechny vidm, pnov! Doufm, e jste to vichni
s nmi pili oslavit? Vechna ta nanicovat lta kon. A nikdo nev lpe ne
vy, pane Aptree, a vy, pane Greyshippe, co to bylo za lta, protoe jste si jich
tolik odili. Nyn vak uvidme, jak magie Britnii znovu pispje radou a bude
npomocna i pi jej obran! A Francouzi, pane Tunstalle! Jak se asi budou ctit
Francouzi, a se o tom dozvd? Paneku! Vbec by m nepekvapilo, kdyby
okamit kapitulovali.
Pan Honeyfoot zopakoval tot jinmi slovy jet mnohokrt; pipravil si
proslov, v nm hodlal vem ptomnm nastnit vechny vhody, kter mly
Britnii z tohoto objevu vyplynout. Nedostal ovem pleitost pednst vc ne
pr vt, nebo jeden kad gentleman v mstnosti pekypoval touhou sdlit
vem ostatnm sv nzory na vc. Jako prvn peruil pana Honeyfoota pan
Foxcastle. Ze svho rozloitho ernho trnu adresoval panu Honeyfootovi
nsledujc slova: Nesmrn mne mrz, pane, e na magii k n chovte
opravdovou ctu, to vm vrhte tmito nemonmi bajkami a blznivmi
vmysly tak patn svtlo. Pane Segunde, obrtil se k gentlemanovi, jeho
pokldal za zdroj vekerch pot, nevm, jak zvyklosti panuj ve vaem
rodnm kraji, ale my v Yorkshiru nestojme o lidi, kte si buduj povst na kor
duevnho klidu ostatnch lid.
Dl se doktor Foxcastle nedostal, v tom okamiku ho pehluil hlasit
vztekl kik pznivc pn Honeyfoota a Segunda. Kdy se dalmu pnovi
podailo zjednat si pozornost, podivoval se, e se pan Segundus a Honeyfoot
nechali tak unst. Bylo pece nad slunce jasn, e Norrell je cvok a nijak se
neli od kterhokoli blzna, kter na rohu ulice s vytetnm pohledem
vyvv, e je Krl Havran.
Naden svtlovlas gentleman byl toho nzoru, e pnov Honeyfoot
a Segundus mli pana Norrella pesvdit, aby se neprodlen vypravil na cestu
a v otevenm koru (pestoe byl leden) vtzoslavn dorazil do Yorku, aby
mu tu tento svtlovlas gentleman mohl vysypat cestu beanovm listm;7
a jeden z tch staek u krbu se vniv vyjadoval k tomu i onomu, jene
nikdo v t vypjat chvli neml nladu zjiovat, co svm taslavm hlasem
vlastn k.

7
V csaskm m vyznamenvali dobyvatele vavnovmi vnci; milencm a milkm
tstny se pr vysypvaj cestiky remi, ovem na anglick mgy neekalo nikdy vc ne
obyejn bean.

20
 V hostinci sedl i vysok a rozumn mu jmnem Thorpe, jen sice nebyl
s magi pli obeznmen, ovem ml zdrav rozum, jak se u mg jen
mlokdy vd. Vdy se domnval, e si pan Segundus ve svm zkoumn, kam
zmizela praktick anglick magie, zasluhuje povzbudit by jako vichni
ostatn ani pan Thorpe nepedpokldal, e by pan Segundus piel na odpov
tak brzy. Kdy ale te mli odpov, pan Thorpe vyslovil nzor, e by ji
nemli tak lehce pustit z hlavy: Pnov, pan Norrell se nechal slyet, e um
arovat. Tak dobe. Nco o Norrellovi vme vichni jsme slyeli o vzcnch
tiscch, kter dajn vlastn, a u jen z tohoto dvodu by byla chyba odmtnout
jeho tvrzen bez pelivho zven. V Norrellv prospch vak svd mnohem
pdnj argumenty: e dva lid z naich ad oba stzliv vdci se s nm
setkali a odeli od nj pesvden. Obrtil se k panu Honeyfootovi. Vy tomu
mui vte, to je vm vidt ve tvi. Poviml jste si neho, co vs
pesvdilo neprozradte nm, co to bylo?
Pan Honeyfoot na vznesenou otzku zareagoval mon trochu zvltn.
Nejdv se na pana Thorpa vdn usml, jako by dostal pesn to, co si v duchu
pl: pleitost vyjevit vsostn dvody opodstatujc jeho vru v to, e pan
Norrell um arovat; a nadechl se, e u zane. Pak se ale zarazil, odmlel se
a rozhldl se kolem sebe, jako by se vechny ty vsostn dvody, kter mu jet
ped chvilikou pipadaly tak zvan, najednou v stech rozplvaly v mlhu
a nicotu a jeho jazyk ani zuby se jich nedokzaly zmocnit a seskldat je do
kloudn vty. Zamumlal cosi o dvryhodnm vzezen pana Norrella.
Yorsk spolenost toto vyjden za pli uspokojiv nepovaovala (a kdyby
jej lenov bvali mli pleitost vidt vraz v Norrellov tvi, mli by jet
hor mnn). A tak se Thorpe obrtil k Segundovi a pravil: Pane Segunde, vy
jste rovn vidl pana Norrella. Co nm k tomu mete ct?
Tehdy si lenov Yorsk spolenosti poprv povimli, jak je pan Segundus
bled, a nkte gentlemani si vzpomnli, jak jim neodpovdl na pozdrav, jako
by se nedokzal soustedit. Nen vm dobe, pane? otzal se pan Thorpe
ohledupln. Ne, ne, zamumlal pan Segundus, to nic nen. Dkuji. Vypadal
ale tak popleten, e mu jeden pn nabdl svou idli, druh zael pro sklenku
kanrskho vna a onen svtlovlas gentleman, jeho bylo tak snadn nadchnout
a kter chtl panu Norrellovi vysypat cestu beanem, hkal ve svm nitru
tajnou nadji, e by pan Segundus mohl bt oarovan a e by se mohli stt
svdky neho vjimenho!
Pan Segundus vzdychl a ekl: Dkuji vm. Nejsem nemocn, jen jsem
posledn tden hodn sklen a maltn. Pan Pleasancov m kurruje
marantou a horkm odvarem z lkoicovho oddenku, ale nic mi to
nepomohlo co mne pi zmatku panujcm v m hlav vbec nepekvapuje.
Nen mi ovem tak tko jako pedtm. Pnov, kdybyste se mne nyn zeptali,
pro mm za to, e se do Anglie vrtila magie, odpovdl bych, e je to proto,
e jsem ji vidl na vlastn oi. Dojem, e jsem vidl magii, je nejivj tady
a tady (Pan Segundus se dotkl svho ela a srdce.) A pece vm, e jsem

21
dn kouzla nevidl. Za na nvtvy Norrell vbec nearoval. A tak
pedpokldm, e jsem si to vysnil.
Pnov z Yorsk spolenosti znovu vybuchli. Onen nevrazn pn se
nevrazn usml a otzal se, jestli to nkomu dv smysl. Pak pan Thorpe
vykikl: Proboha! Je pece naprost nesmysl sedt tu a prohlaovat, e pan
Norrell me i neme dlat to i ono. Vichni jsme snad racionln lid
a odpov je jist velmi prost podme ho, aby nm njak kouzla
pedvedl, a doloil nm tak sv tvrzen.
Svtlo zdravho rozumu vzpllo tak jasn, e mgov na chvli ztichli
m nechci tvrdit, e by nvrh nael veobecn zastn ba naopak. Nkolik
mg (mezi jinmi Foxcastle) o nco takovho nemlo zjem. Kdyby Norrella
podali, a pedvede magii, vdycky by hrozilo nebezpe, e jim skuten
njak kouzla pedvede. Oni nechtli vidt magii na vlastn oi; pli si o n
pouze st v knihch. Jin byli toho mnn, e Yorsk spolenost by se vystavila
znanmu posmchu u jen tm, e by se propjila by jen k takov nicotnosti.
Nakonec ale mgov souhlasili s panem Thorpem, e jakoto uenci, pnov,
meme panu Norrellovi pinejmenm poskytnout pleitost, aby ns
pesvdil. A tak se usnesli, e by panu Norrellovi ml nkdo napsat dopis.
Vem mgm bylo pln jasn, e pnov Honeyfoot a Segundus situaci
naprosto nezvldli a projevili se jako vstavn hlupci, protoe pinejmenm
jedno tma a sice knihovnu pana Norrella nedokzali ani srozumiteln
pojednat. Co vlastn vidli? Hmm, knihy, hodn knih. Pozoruhodn mnostv
knih? Ano, tenkrt to povaovali za pozoruhodn. Vzcn tisky? To asi ano.
Dovolil jim Norrell, aby je vythli z police a prolistovali si je? To ne! K tomu je
pan Norrell nevybdl, tak daleko zase neel. Ale peetli si jejich nzvy? To
zase ano. Nue, jak se tedy jmenovaly knihy, kter vidli? Nevdli, nedokzali
si vzpomenout. Pan Segundus se nechal slyet, e jeden titul zanal na B, vc
u vak ze sebe nevymkl. Bylo to hodn zvltn.
Pan Thorpe chtl panu Norrellovi odjakiva napsat, ada ptomnch mg
vak panu Norrellovi hodlala oplatit jeho drzost a zcela sprvn usoudila, e
pokud chce Norrella urazit, posta stylizaci dopisu svit doktoru Foxcastlovi.
A to si dotyn taky odhlasovali. Netrvalo dlouho a obdreli nazlobenou
odpov.

Hurtfewsk opatstv, Yorkshire

1. nora 1807
Pane,
v poslednch letech jsem byl podvakrte poctn dopisem pn z Uen
spolenosti yorskch mg, kte se mnou chtli navzat znmost. A nyn
mi dolo tet psan, v nm mne informuj o nelibosti len tohoto
spolku. Dobr povsti u yorskch mg lovk nabude stejn lehce, jako
j pozbude, ani by se nkdy dozvdl, jak k obmu piel. Ale abych
odpovdl na konkrtn obvinn obsaen v poslednm dopise, a sice e

22
 jsem zveliil sv schopnosti a nrokoval si moc, kterou dost dobe
nemohu mt. Mohu k tomu ci jen jedno: jin lid mohou sv nespchy
poetile pipisovat zkaenmu svtu, a ne mezerm ve svm vzdln,
pravdou ale zstv, e magie lze v tomto vku doshnout stejn jako
v ktermkoli jinm, jak jsem ku sv naprost spokojenosti v poslednch
dvaceti letech nespoetnkrt dokzal. Co je mi ale odmnou za to, e
jsem sv umn miloval vc ne ostatn? za to, e jsem se snail
usilovnji ne oni, abych se v nm zdokonalil? Te se o mn , e si
vymlm, moje schopnosti jsou znevaovny a o mm slovu se
pochybuje. Jist vs pli nepekvap, e za takovch okolnost nemm
valn chuti vyhovt Yorsk spolenosti v emkoli a ze veho nejmn
v dosti pedvst j njak kouzla. Uen spolenost yorskch mg se
sejde pt stedu a toho dne ji tak zpravm o svch myslech.

V sluebnk,
Gilbert Norrell

To cel bylo dost nepjemn zhadn. Teoretit mgov ponkud nervzn

ekali, co jim praktick mg pt pole. A pan Norrell jim neposlal nic
znepokojivjho ne prvnka, usmvavho, pikyvujcho, uklnjcho se
prvnka, naprosto vednho prvnka jmnem Robinson, v elegantnch ernch
atech a stejn elegantnch jemnch rukavikch z kzleiny, s dokumentem,
jak gentlemani z Yorsk spolenosti jet nevidli; nvrhem smlouvy sepsan
v souladu s dvno zapomenutmi kodexy magickho prva.
Pan Robinson dorazil do horn mstnosti hostince U star hvzdy pesn
v osm a ponal si tak, jako by byl oekvn. Ml advoktn kancel se dvma
koncipienty v Coney Street a mnoha ptomnm gentlemanm byla jeho tv
dobe znma.
Piznm se, pnov, usml se pan Robinson, e tento dokument je z vt
sti dlem mho zmocnitele, pana Norrella. Nejsem dn odbornk na
thaumaturgick prvo. Kdo tak dnes je? Pesto si troufm tvrdit, e pokud
nkde udlm chybu, vy budete tak laskav a opravte mne. Nkolik yorskch
mg moude pikvlo.
Pan Robinson byl uhlazen lovk. Byl tak isounk, zdrav a vechno ho
tak tilo, e vyloen zil, co se d oekvat od elfa nebo andla, ale
u prvnka to lovka ponkud zneklidn. K gentlemanm z Yorsk spolenosti
se choval s ctou, o magii toti nic nevdl, domnval se vak, e mus bt
nron a e vyaduje velk soustedn. Pan Robinson vak prokzal nejen
profesionln skromnost a ryz obdiv k lenm Yorsk spolenosti, zalichotil
i jejich samolibosti, kdy pravil, e jejich titnsk mozky mus na chvli pestat
hloubat nad esoterickmi zleitostmi a vyslechnout si ho. Nasadil si zlat
brejliky a dodal sv ziv osobnosti jet vt lesk.

23
 Pan Robinson se nechal slyet, e se pan Norrell zavzal provst kouzlo na
pedem urenm mst v pedem stanoven as. Nemte snad nmitky,
pnov, e mj zmocnitel uril as a msto?
Pnov dn nemli.
Pak se tak stane v katedrle,8 v ptek za trnct dn.
Pan Robinson dodal, e pokud pan Norrell kouzlo nepedvede, pak veejn
pope sv tvrzen, e je praktick mg ba e je vbec mg , a odpishne, e
se obdobnch vrok ji nikdy nedopust.
Nemus zachzet tak daleko, ozval se pan Thorpe. Netoume ho
potrestat; pouze si pejeme podrobit jeho tvrzen zkouce.
smv pn Robinsona ponkud pohasl, jako by ml nadnst nco
nepjemnho, ale tak docela nevdl, jak zat.
Pokat, zarazil je pan Segundus, jet jsme si nevyslechli druhou smluvn
stranu. Jet jsme neslyeli, co on oekv od ns.
Pan Robinson pikvl. Pan Norrell poadoval, aby se vichni mgov
z Yorsk spolenosti do jednoho zavzali sloit stejn slib jako on. Jinmi
slovy, pokud uspje, mus oni bez dalch okolk rozpustit Spolenost yorskch
mg a nikdo z nich si ji nikdy nebude nrokovat titul mg. A to bude
koneckonc jen spravedliv, ekl pan Robinson, nebo v tom okamiku by pan
Norrell dokzal, e je jedin opravdov mg v Yorkshiru.
A ustanovme njakou tet osobu, njakou nezvislou stranu, kter by
rozhodla, e se kouzlo povedlo? zeptal se pan Thorpe.
Tato otzka pana Robinsona viditeln zmtla. Snad mu prominou, pokud
nabyl mylnho dojmu, prohlsil, ale ml za to, e vichni ptomn pnov jsou
mgov.
Ale jist, pikvli lenov Yorsk spolenosti, vichni jsou mgov.
Pak ale, pokraoval pan Robinson, pece poznaj magii, a ji uvid, ne?
Nikdo k tomu pece nem lep odborn pedpoklady, ne?
Dal gentleman se zeptal, jakou magii hodl pan Norrell pedvst. Pan
Robinson se mnohomluvn a zdvoile omlouval a sloit vysvtloval: neme
je informovat, nebo to sm nev.
tene by unavilo, kdybychom tu opakovali rozvln disputace, s jejich
pomoc pnov z Yorsk spolenosti dospli k podpisu Norrellovy smlouvy.
Mnoz tak uinili z jeitnosti; veejn vyhlsili, e nev, e Norrell doke
kouzlit; veejn Norrella vyzvali, aby njak kouzlo pedvedl za takovch
okolnost by vypadali jako hlupci, kdyby si to rozmysleli anebo se to aspo
domnvali.

8
Velk kostel v Yorku je zrove katedrla (tedy sdeln chrm biskupa, ppadn
arcibiskupa) a velechrm (ili kostel zaloen misioni za dvnch as). V rznch dobch nesl
ob tato jmna. V dvjch staletch se mu obvykle kalo Velechrm, dnes vak lid z Yorku
dvaj pednost oznaen Katedrla, nebo se tm vyvyuje nad kostely v blzkch mstech Ripon
a Beverley. Ripon i Beverley maj velechrmy, nikoli vak katedrly.

24
 Zato pan Honeyfoot podepsal prv proto, e v Norrellovu magii vil. Pan
Honeyfoot doufal, e pan Norrell si touto veejnou ukzkou svch schopnost
zsk veobecn uznn a d magii do sluby nrodu.
Nkter gentlemany k podpisu vyprovokoval dojem (kter vzbudil Norrell
a jej se Robinsonovi njak podailo zprostedkovat), e kdyby to neudlali,
nevypadali by jako skuten mgov.
Take tam na mst jeden po druhm podepsali listinu, kterou pan Robinson
pinesl. Poslednm mgem byl pan Segundus.
Nepodepu, oznmil. Magie je toti mj ivot, a pestoe m pan Norrell
plnou pravdu, kdy k, e jsem mizern badatel, co budu dlat, kdy mi to
vezmou?
Ticho.
Ach! vzdychl pan Robinson. Tedy, to je Opravdu ten dokument
nepodepete, pane? Vidl jste, jak to uinili vichni vai ptel? Budete zcela
sm.
Opravdu nepodepu, odpovdl pan Segundus, dkuji.
Inu, povzdychl si pan Robinson znovu, v tom ppad musm piznat, e
tak njak nevm, jak dl Mj zmocnitel mne nepouil, jak se zachovat, pokud
podepou toliko nkte pnov. Proberu to se svm zmocnitelem rno.
Doktor Foxcastle pronesl hlasitou poznmku k panu Hartovi i Huntovi, e
ten novek je opt vechny pivedl do nesnz.
Ale za dva dny ekal na pana Foxcastla pan Robinson se zprvou, e pan
Norrell protentokrt rd pehldne to, e pan Segundus odmtl podepsat; bude to
brt tak, e uzavel smlouvu se vemi leny Yorsk spolenosti s vjimkou pana
Segunda.
Noc ped tm, ne ml pan Norrell pedvst magii v praxi, napadl v Yorku
snh a pna a blto msta do rna zmizely pod neposkvrnnou blostnou
duchnou. Klapot kopyt a zvuk kroej znl tlumen a bl ticho, kter polykalo
sebemen um, pozmnilo i hlasy samotnch yorskch man. Pan Norrell si
vybral asnou rann hodinu. Yort mgov o samot sndali ve svch
domovech. Mlky sledovali, jak jim sluha nalv kvu, lme tepl rohlky
z penin mouky a nese mslo. Manelka, sestra, dcera, snacha i nete, kter
obvykle tyto povinnosti obstarvala, oddychovala jet v posteli; a tak nedolo
ani na pjemn ensk domck vitoen, jm gentlemani z Yorsk
spolenosti naoko tak pohrdali a kter ve skutenosti bylo lbeznm
a pjemnm refrnem v hudb jejich kadodennho ivota. I jdelny, v nich
tito pnov sedli, se pes noc njak zmnily. Po zimnm ptm nezstalo ani
stopy, nahradil jej hroziv jas to se paprsky zimnho slunce mnohonsobn
lomily na zasnen zemi. Z blho lnnho ubrusu na stole vychzela oslujc
ze. Rov poupata na dceinch kvovch lcch v n takka tanila.
Slunen paprsky se odrely na netein konvici a ze vech snainch
usmvavch porcelnovch pastek se stvali blytiv andl. Jako by na stole
bylo prosteno elfskm stbrem a kilovm sklem.

25
 Kdy pan Segundus vystril hlavu z okna ve tetm pate domu na Lady
Peckitts Yardu, napadlo ho, e Norrell mon u kouzlo provedl a tohle e je
vsledek. Nad nm to zlovstn zarachotilo a on ucukl hlavou prv vas, aby se
vyhnul lavin snhu ze stechy. Pan Segundus neml sluku, stejn jako neml
enu, sestru, snachu ani nete, ale jeho bytn pan Pleasancov byla rann pte.
Za poslednch trnct dn mnohokrt zaslechla, jak pn vzdych nad knihami,
a doufala, e ho pot sndan pozstvajc ze dvou prv osmahnutch sle,
aje s erstvm mlkem a blho chleba s mslem na modroblm porcelnovm
tali. Se stejn velkodunm myslem si k nmu te pisedla, e si s nm
promluv. Kdy vidla, jak v hlavu, zvolala: Ach, jak j jen toho staka
nesnm!
Pan Segundus pan Pleasancov neekl, e je pan Norrell star, a pece se
domnvala, e to ani jinak bt neme. Z vyprvn pana Segunda si ho
pedstavovala jako lakomce, kter msto zlata hromad magii, a j u nechm na
teni, aby si v prbhu romnu udlal obrzek, nakolik takov popis
Norrellova charakteru odpovdal skutenosti.
Stejn jako pan Pleasancov i j mm sklon pedstavovat si lakomce jako
star lidi. Nedovedu vysvtlit pro, kdy pitom vm, e mladch lakomc mus
bt stejn jako starch. Ke st pana Norrella lze poznamenat snad jen to, e
patil k lidem, kte jsou sta ji v sedmncti.
Kdy pan Pleasance jet il, pokraovala Segundova bytn, kval, e
nikdo v Yorku, mu ani ena, nedoke upct bochnk, kter by se vyrovnal
mmu, a i dal lid tvrdili, e v ivot neochutnali lep chleba ne ode m, co
od nich bylo velmi laskav. U ns se ale na dobrou kuchyni dbalo u jen proto,
e m bav dlat vci podn, a kdyby z thle konviky te vylezl din jako
v tch arabskch pohdkch a chtl mi splnit ti pn, snad bych nebyla tak
zlomysln, abych vem ostatnm zabrnila pct chleba a i kdyby jejich chleba
byl stejn dobr jako mj, nevm, pro by mi to mlo njak vadit, naopak, jen
a jim chutn. Neupejpejte se, pane, a dejte si, vybdla ho a pistrila svmu
njemnkovi cel tal svho slavnho chleba. vbec se mi nelb, jak jste tak
vyhubl. Jet budou lid kat, e se z Hettie Pleasancov stala prachpatn
hospodyka. A hlavu vzhru, pane. Vak jste tu zrdnou smlouvu nepodepsal,
a a toho ostatn pny donut nechat, vy budete pod pokraovat dl a j moc
doufm, pane Segunde, e udlte velk objevy a pak vs mon ten nafoukan
pan Norrell jet rd vezme do party a bude litovat sv hloup namylenosti.
Pan Segundus se usml a podkoval j. To se ale podle m nestane. Nejvc
m t nedostatek materilu. Svho mm jen maliko, a a bude spolenost
rozputna no, nelze tuit, co se stane s jejmi knihami, ale pochybuju, e
skon u mne.
Pan Segundus sndl chleba (kter byl zrovna tak dobr, jak nebotk pan
Pleasance a jeho ptel kali) i sled a vypil pr douk aje. Jejich moc
zkonejit ztrpen srdce musela bt vt, ne oekval, nebo zjistil, e se mu
trochu ulevilo. Takto posilnn na sebe vzal zimnk, klobouk, lu i rukavice

26
a oddusal zasnenmi ulicemi a k mstu, kter pan Norrell uril pro zzraky
toho dne k yorsk katedrle.
A doufm, e vichni m teni jsou obeznmeni se starm dobrm
anglickm katedrlnm mstem, jinak jim zcela ujde, pro si pan Norrell vybral
prv tohle msto. Mus pochopit, e ve starm katedrlnm mst nen velk
star kostel jen jednou budovou z mnoha, e je naprosto jedinen a e se li
od vech ostatnch mtkem, krsou i vnost. I v modern dob, kdy si star
katedrln msto opatilo veker zzem v podob svtskch budov,
spoleenskch sl a shromaovacch sn (a York jimi byl tde vybaven), se
katedrla nad n vypn jakoto svdectv o zbonosti naich pedk. Jako by
msto obsahovalo nco, co ho samotn pevyuje. Kdy si lovk jde po svm
ve spleti zkch uliek, jist katedrlu ztrat z dohledu, pak se ale ped nm
msto oteve a ona se najednou objev, mnohokrt vy a mnohokrt vt ne
jakkoli jin budova, a jeden si uvdom, e dospl do srdce msta a e vechny
ulice i uliky svm zpsobem vedou sem, na msto obtkan tajemstvm
daleko hlubm, ne jak pan Norrell kdy znal. Tohle panu Segundovi thlo
hlavou, kdy veel na ndvo a stanul ped velkm tsnivm modrm stnem
zpadnho prel katedrly. V tu chvli se zpoza rohu dstojn vynoil doktor
Foxcastle jako bachrat ern lo. Jakmile si poviml pana Segunda, zamil
k nmu a popl mu dobr rno.
Pane, pokraoval pak doktor Foxcastle, snad byste mohl bt tak laskav
a pedstavit mne panu Norrellovi? Velmi rd bych se s nm seznmil.
Bude mi velkm potenm, odpovdl pan Segundus a rozhldl se.
V takovm poas zstala vtina lid pod stechou a po blm poli
rozkldajcm se ped velkou edou budovou cupitalo jen nkolik tmavch
postav. Pi blim pohledu se ukzalo, e jde o gentlemany z Yorsk
spolenosti, nebo duchovn a katedrln personl kostelnky, sluhy,
podsbormistry, pastory, zametae transeptu a podobn osoby, kter jejich
nadzen vyslali do snhu v njak crkevn zleitosti.
Nesmrn rd bych vm vyhovl, ozval se pan Segundus, ale pana
Norrella nevidm.
A pece tu nkdo byl.
Jedna osamocen postava stla ve snhu pmo ped velechrmem. Byl to
temn mu, ne pln ctyhodn a pana Segunda a doktora Foxcastla si prohlel
s velkm zjmem. Rozcuchan vlasy mu padaly na ramena jako ern vodopd;
vyznaoval se vraznou pohublou tv, v n se cosi kroutilo jako koen
stromu, a dlouhm thlm nosem; a i kdy ml ple velmi bledou, cosi
dodvalo tvi temn odstn snad tmav oi nebo blzkost dlouhch ernch
mastnch vlas. Po chvli dotyn peel ke dvma mgm, zbn se jim
uklonil a oslovil je. Omlouv se jim, e je vyruuje, ale byli mu oznaeni jako
pnov, kte se dostavili ve stejn vci jako on. Pedstavil se jim jako John
Childermass, tajemnk pana Norrella v jistch zleitostech (by neuvedl
v jakch).

27
 Pipad mi, prohlsil Segundus zamylen, e vai tv odnkud znm.
Nkde jsme se u vidli, ne?
V Childermassov temnm oblieji se nco hnulo, hned to ale zmizelo
a nedalo se urit, zdali lo o zamraen, nebo smv. asto panu Norrellovi
v Yorku nco zaizuji, pane. Mon jste mne vidl v jednom z mstskch
knihkupectv?
Ne, ekl pan Segundus, vidl jsem vs Doku si vs pedstavit
Kde? Sakry! Mm to skoro na jazyku!
Childermass povythl obo, jako by chtl poznamenat, e o tom hluboce
pochybuje.
Ale pan Norrell snad pijde osobn, ne? ozval se doktor Foxcastle.
Childermass panu Foxcastlovi sdlil, e pan Norrell nedoraz, nebo pro to
nevid jedin dvod.
, zvolal doktor Foxcastle, tak tedy uznv porku, e? Inu, inu, inu.
Chudk pan Norrell. Troufl bych si tvrdit, e si te pipad jako pln osel. Nu
dobe. V kadm ppad to byl ulechtil pokus. Nezazlvme mu, e to
zkusil. Doktoru Foxcastlovi se velmi ulevilo, e neuvid dnou magii, a to
v nm probouzelo velkorysost.
Childermass se Foxcastlovi jet jednou omluvil; vyjdil obavu, e si doktor
Foxcastle jeho slova patn vyloil. Pan Norrell bezpochyby kouzlit bude; udl
to v Hurtfewskm opatstv a vsledky budou vidt v Yorku. Gentlemani, ekl
Childermass Foxcastlovi, neradi opoutj pohodl domcho krbu, pokud to
nen nezbytn nutn. Troufm si tvrdit, pane, e kdybyste mohl celou vc
sledovat ze svho obvacho pokoje, nestl byste tady v zim a mokru. Doktor
Foxcastle si odfrkl a poastoval Johna Childermasse pohledem, z nho bylo
jasn, e ho pokld za velkho drzouna.
Johna Childermasse odsudek doktora Foxcastla nijak nezdrtil, naopak, sp
ho to pobavilo. Je as, pnov, prohlsil. Mli byste zaujmout msto
v kostele. Jist by vs velmi mrzelo, kdybyste o nco pili, kdy toho na tom
tolik zvis.
Bylo za deset minut pl a lenov Yorsk spolenosti ji proudili do
katedrly dvemi v jinm transeptu. Nkolik z nich se rozhldlo, jet ne
vstoupilo dovnit, jako by se naposledy lskypln louilo se svtem, kter u
teba nemusej znovu spatit.

28
 3

YORSK KAMENY
nor 1807

ohutn star chrm nebv za nejtu zimy tuln ani za

M nejpznivjch okolnost; skoro jako by z jeho kamen iel chlad

nastdan za sto zim. Pnov z Yorsk spolenosti te museli ve
studenm, vlhkm a erm prostoru katedrly stt a ekat, a je Norrell ohrom,
ani mli jedinou zruku, e jim ono pekvapen bude pjemn.
Pan Honeyfoot se sv spolenky snail povzbudit smvem, ale by byl
v tomto umn zbhl, tentokrt neoslnil.
V tom okamen zaaly vyzvnt zvony. U svatho Michaela-le-Belfrey jen
odbjely pl, uvnit katedrly ale znly zvltn a vzdlen, jako zvony z jin
zem. Zvonn psobilo pramlo vesele. Pnov z Yorsk spolenosti moc
dobe vdli, e vyzvnn jde asto ruku v ruce s magi a obzvlt s magi
onch nadpirozench bytost, elf; vdli, jak se za starch as stbrn
zvonky rozeznly v okamiku, kdy mli bt Anglian nebo Anglianka
obzvltn ctnosti i krsy navdy uneseni do podivnch a pzranch konin.
Dokonce i Krl Havran co nebyl elf, ale Anglian ml ponkud
politovnhodn zvyk odvdt mue i eny proti jejich vli na svj hrad
v Jinch zemch.9 Popravd eeno, kdybychom se vy a j mohli zmocnit

9
Proslul balada Krl Havran popisuje prv takov nos.

U brzy, brziko, otec ek,

u brzy pivtme t,
Krl Havran v, kter z kvtinek
je nejhez na svt.

Knz snad a pli svtsk byl,

a modlil se a klopil zrak,
Krl Havran ti svce zaplil
a knz na to: Dobe tak.

Tak slab jej pae je,

a zaklnala se lskou.
Krl Havran ruku nath jen
a ona pustila tu mou.

29
kouzlem kohokoli, kdo by se nm zlbil, a bylo by v na moci udret si tuto
osobu po svm boku navky a kdybychom si mohli vybrat po celm svt, pak
se odvauji tvrdit, e by nae volba padla na nkoho troku podmanivjho ne
na lena Uen spolenosti yorskch mg, avak tato utliv mylenka se
nevylhla v hlav ani jedinho z gentleman shromdnch v yorsk katedrle,
zato hned nkolik z nich napadlo, jak moc asi Foxcastlv dopis Norrella
popudil, a zaalo se vn bt.
Sotva zvony odeznly, odkudsi z temnch stn vysoko nad jejich hlavami
se ozval hlas. Mgov nastraili ui. Mnoz byli tak napjat, e si u
pedstavovali, jak k nim nkdo pron pokyny jako v pohdce. kali si, e se
jim teba vykldaj zhadn zpovdi. Mgov z pohdek vdli, e takov
pokyny a zpovdi bvaj troku zvltn a e nen tk se jimi dit nebo to
tak alespo na prvn pohled vypad. Obvykle znj njak takto: Nejezte
posledn kandovanou vestku v modr sklenice v rohov kredenci, anebo
Nebijte svou enu hol z pelyku. Vechny pohdky ovem l, jak se
okolnosti spiknou proti lovku, kter dostane takov pokyny; nakonec se
dopust pesn toho, co mu bylo zakzno, nae jej stihne straliv netst.
Mgov pinejmenm pedpokldali, e se jim tu pomalu odkv jejich
neblah osud. Nebylo vak vbec jasn, jakm jazykem hlas mluv. Jednou pan
Segundus pochytil slovo, kter znlo jako zhoubn, a jindy zase interficere,
latinsk sloveso, kter znamen zabt. Hlasu samotnmu nebylo pli
rozumt; ani v nejmenm se nepodobal lidskmu a to jen posilovalo strach
ptomnch pn, e se co nevidt zjev elfov. Hlas to byl kromobyejn
hrub, hlubok a skpav; jako kdyby se o sebe tely dva kameny, a pece bylo
zjevn, e vsledn zvuky mly bt e a taky j byly. Gentlemani bzliv
uprali zraky do era, vidli ale jen malou, nezetelnou kamennou soku, kter
z dk velkho sloupu trela do temn przdnoty, skoro jako by chtla
vyskoit. Jak si na ten zvltn skpot zvykali, zaali rozeznvat vce a vce
slov; staroanglick slova a slovka ze star latiny pln pomchan dohromady,
jako kdyby mluv neml pont, e jde o dva odlin jazyky. Tato hrozn
motanice pro mgy nepedstavovala dnou vt pekku, nebo vtina
z nich byla zvykl lutit rozvln pojednn a spisy dvnch uenc. Kdy se
to peloilo do jasn a srozumiteln anglitiny, znlo to zhruba takto: Dvno,
pradvno je tomu (pronel hlas), co vce ne ped pti sty lety veel za

Ten zdej kraj se falen zd,

jak by ho jen nakreslili,
ve chvje se jak v boui klas,
kdy Krl Havran kolem pl.

Na vn as, na vn as
vzpomnej na m i dle,
a pod hvzdami v slatinch
pjde v prvodu Krle.

30
soumraku jednoho zimnho dne do kostela mladk s dvkou, jej hlavu zdobilo
list beanu. Krom kamen tu nikdo nebyl. A a na ty kameny nikdo nevidl,
jak mladk dvku ukrtil. Nechal ji padnout na zem a opt to vidly jen kameny.
Nikdy ho za ten hch nikdo nepotrestal, protoe mu svdkem byly jen ony
kameny. Roky plynuly jeden za druhm, a kdykoli ten mu vstoupil do kostela
a postavil se mezi vc, kameny kiely, e tohle je ten lovk, co zavradil
dvku s vlasy protkanmi beanem, ale nikdo ns nikdy neslyel. Ale jet nen
pozd! Vme, kde je pohben! V rohu jinho transeptu! Honem! Honem!
Pineste krumpe! Pineste lopaty! Vytrhejte dlaebn kostky! Vykopejte jeho
kosti! Rozmlate je lopatou! Mrtte jeho lebkou o sloupy a rozbijte ji! A se
kameny tak pomst! Jet nen pozd! Jet nen pozd!
Mgov to sotva staili strvit a zamyslet se nad tm, kdo e to mluv, kdy
se ozval jin kamenn hlas. Tentokrt se zdl vychzet z knit a mluvil
pouze anglicky; lo vak o zvltn anglitinu plnou archaickch
a zapomenutch slov. Hlas si stoval na njak vojky, kte veli do chrmu
a rozbili pr oken. Za sto let pili znovu a rozmltili stnu mezi chrem
a chrmovou lod, zohavili tve svatch, odnesli misku s milodary. Jednou si
ostili hlavice p o obrubu ktitelnice; o ti sta let pozdji zase plili z pistol
v kapitule. Ten druh hlas njak nechpal, e zatmco chrm me stt tiscilet,
lid tak dlouho t nemohou. Libuj si ve zkze, volal. A sami si nezaslou
nic ne zkzu! Tak jako prvn mluv i tento stl v katedrle nespoetn roky,
slyel tedy nejsp pemnoh kzn a modlitby, a pesto mu ty nejlbeznj
kesansk ctnosti milosrdenstv, lska a pokora vbec nic nekaly. Po
celou dobu prvn hlas bdoval nad osudem mrtv dvky s beanovmi listy ve
vlasech a ty dva hlasy se velmi nepjemn tloukly.
Srdnat pan Thorpe nahldl samojedin do knit a zjistil, kdo to mluv.
Je to socha, prohlsil.
A pak se pnov z Yorsk spolenosti znovu zadvali do ptm nad svmi
hlavami, odkud pichzel prvn nezemsk hlas. A tentokrt jen mlokdo z nich
zapochyboval, e mluv ta mal kamenn figurka, nebo ped jejich zraky
rozruen mvala buclatma kamennma ruikama.
Pak vechny ostatn sochy v katedrle zaaly mluvit a kamennmi hlasy
vyprvt vechno, co za svoje kamenn ivoty zaily, a jak pan Segundus
poslze sdlil pan Pleasancov, vsledn vava byla naprosto nepopsateln.
V yorsk katedrle se toti nala spousta vyezvanch lidiek a zvat, kter
pleskala kdly.
Mnoz si nakali na svoje sousedy, co mon tak nepekvap vzhledem
k tomu, e vedle nich museli stt tolik stalet. Patnct krl stlo ve velk
kamenn stn mezi chrem a chrmovou lod, kad na vlastnm kamennm
piedestalu. Vlasy se jim vlnily loknami, jako by je pedtm mli v natkch
a nikdo jim je nerozesal a pan Honeyfootov taky pi pohledu na n vdycky
pronesla, e by vechny ty krlovsk hlavy nejradi vzala hebenem. Od prvn
chvle, kdy mohli promluvit, se krlov hdali a splali si, nebo podstavce byly

31
stejn velk a krlov dokonce i ti kamenn ze veho nejvc nesnej, kdy
si jsou v nem s ostatnmi rovni. Z hlavice prastarho sloupu na n
kamennma oima shlel hlouek zvltnch postav s propletenma rukama.
Jakmile kouzlo zaalo inkovat, kad z nich se snaila ty ostatn od sebe
odstrit, jako by je zhruba po stolet rozbolely i kamenn ruce a kamenn
lidiky unavilo, e jsou jeden k druhmu pipoutan.
Jedna socha mluvila podle veho italsky. Nikdo nevdl, co za tm vz, pan
Segundus vak poslze zjistil, e jde o kopii sochy od Michelangela. Zdlo se,
e popisuje pln jin kostel, v nm hutn ern stny oste kontrastuj se
zivm svtlem. Jinmi slovy lila, co vid jej rodiovsk socha v m.
Pana Segunda potilo, e i kdy byli mgov velmi vydeni, zstali uvnit
kostelnch zd. Nkter to pedstaven natolik ohromilo, e se brzy pln
zapomnli bt a pobhali kolem, objevovali dal a dal zzraky, provdli
pozorovn a tukami si do zpisnk inili poznmky, jako by zapomnli na
ten zrdn dokument, kter jim od nynjka zapovdal studium magie. Yort
mgov (kte ji brzy elbohu mgy nebudou!) dlouho prochzeli ulikami
a kochali se divy. A v kadm okamiku na jejich ui toila odpudiv
kakofonie tisce kamennch hlas, kter vechny mluvily narz.
V kamenn klenb kapituly spolu brebentilo a chichotalo se mnoho malch
hlaviek s neobvyklmi epikami. Byly tu ndhern skulptury stovky
anglickch strom a ke: hlohu, dubu, trnky, pelyku, ten i posedu. Pan
Segundus nael dva kamenn draky ne del ne jeho pedlokt, kte se honili
nad, pod a mezi kamennmi hlohovmi vtvemi, kamennm hlohovm listm,
kamennmi hlohovmi koeny a kamennmi hlohovmi ponky. Podle veho
se pohybovali stejn lehce jako kterkoli jin zve, a pece hluk tolika
kamennch sval skpajcch o kamennou ki, kter se otrala o kamenn
ebra, na n narelo kamenn srdce, spolu s rmusenm kamennch pat
pobhajcch po vtvch byl zcela nesnesiteln a pan Segundus se divil, jak ho
mohou snst oni. Poviml si, e se nad nimi vzn oblek hrubho prachu,
zrovna jako to bv u kamenka pi prci, a usoudil, e jestli jim kouzlo umon
zstat v pohybu o nco dle, zbude z nich jen tpinka vpence.
Kamenn list a byliny se chvly a tsly, jako kdyby povlvaly ve vnku,
a nkter sv rostlinn protjky napodobily do t mry, e rostly. Kdy kouzlo
pozdji pestalo psobit, naly se v katedrle vtviky kamennho beanu
a kamennho pku obtoen kolem lavic, pulpit a modlitebnch knih tam, kde
pedtm dn kamenn bean i pek nebyl. Toho dne vak nevidli zzraky
pouze lenov Yorsk spolenosti. A u to pan Norrell zamlel nebo ne, jeho
magie se rozila na ndvo katedrly a pak do msta. Njak as ped
zmnnmi udlostmi zavezli ti sochy ze zpadnho prel katedrly do dlny
pana Taylora na opravu. Nkolik stalet yorkshirskho det jim vyhladilo rysy,
a tak u dnes nikdo nevdl, jak dleit osobnosti mly zpodobovat. V pl
jedenct jeden kamenk pana Taylora zrovna zvedl majzlk ke tvi jedn
z nich, e z n vysek tv pohledn svtice; v tu chvli socha hlasit vykikla

32
a zvedla ruku, aby se ped majzlkem njak kryla, nae chudk emeslnk
omdlel a spadl na zem. Sochy se pozdji vrtily na fasdu katedrly nedoten:
tve mly placat jako suenky a mdl jako mslo.
A pak se najednou v tom zvuku nco promnilo a hlasy zaaly jeden po
druhm umlkat, a mgov zaslechli zvony ze svatho Michaela-le-Belfrey
odbjet dal plhodinu. Prvn hlas (patc on soce nahoe ve tm) se ozval
jet chvli potom, co ostatn zmlkly, a vykldal o neobjeven vrad (Jet nen
pozd! Jet nen pozd!), ale potom i on utichl.
Zatmco byli mgov uvnit, svt se zmnil. A u si to pli nebo ne, magie
se do Anglie vrtila. Dolo i ke zmnm prozaitj povahy: obloha se pothla
tkmi mrany naditmi snhem. Nebyla skoro vbec ed bidlicov mod
se v nich msila s azurovou zelen. Tohle zvltn zabarven zapinilo takov
pe, jak asi vldne v bjnch krlovstvch pod hladinou moe.
Pana Segunda ono dobrodrustv notn znavilo. Druz pnov byli mnohem
vydenj ne on; on vidl magii a pipadla mu asnj ne cokoli, co si kdy
pedstavoval a kdy te bylo po vem, ve svm rozruen si nepl nic jinho,
ne aby se mohl vrtit dom a nemusel s nikm mluvit. V tomto citlivm
rozpoloen ho zastavil a oslovil Norrellv sluha.
Mm za to, ekl pan Childermass, e vae spolenost te mus bt
rozputna. Je mi to lto.
Segundus si to ve sv skleslosti mon jen pimlel, pesto ale pojal
podezen, e se Childermass i pes sv velmi uctiv zpsoby yorskm mgm
vysmv. Childermass patil k onm znepokojivm lidem, jejich nzk pvod
je peduruje ke slub osobm ve postavenm, avak jejich bystr mozek
a pohotovost je vede k touze po uznn a odmnch zcela mimo jejich dosah.
Tito lid nkdy zvltn shodou astnch nhod pipadnou na vlastn cestu
k velikosti, astji vak kvli vidin, m se mohli stt, zatrpknou, stanou se
z nich neochotn slouc a sv povinnosti nevykonvaj lpe (i he) ne jejich
mn nadan druzi. Pochyt drz zpsoby, pijdou o msto a patn skon.
Omlouvm se, pane, pokraoval Childermass, ale musm vm poloit
jednu otzku. Snad vm to nepijde neomalen, ale rd bych vdl, zda nkdy
nahldnete do londnskch novin. Pan Segundus odpovdl, e ano.
Skuten? To je velmi zajmav. J sm mm noviny rd. Zbv mi ale jen
mlo asu na ten, vyjma tch knek, kter mi pijdou pod ruku ve slub panu
Norrellovi. A copak tak lovk v londnskch novinch najde? Odpuste mi, e
se tak vyptvm, pane, to jen pan Norrell, jen o noviny nikdy ani nezavad, mi
vera poloil tu otzku a j se nectil zpsobil na ni odpovdt.
Inu, opil pan Segundus, pe se tam vechno mon. Co si pejete
vdt? Pojednv se v nich o akcch lostva Jeho Velienstva proti
Francouzm, petiskuj vldn proslovy, l se skandly a rozvody. To jste ml
na mysli?
Jist, pitakal Childermass. Vysvtlujete to velmi dobe, pane. Zajmalo
by m, pokraoval zamylenji, zdali se v londnskch novinch nkdy

33
objev i provinn zprvy. Zdali by si napklad dnen pozoruhodn udlosti
tebas zaslouily odstavec.
To nevm, odpovdl pan Segundus. Pipad mi to dost mon, ale
Yorkshire le tak daleko od Londna, vte mon se londnt redaktoi ani
nedoslechnou, co se stalo.
Aha, hlesl pan Childermass a zmlkl.
Zaal padat snh; nejdv pr vloek pak o dost vc ne pr a nakonec se
jich z mkk, tmav zelenoed oblohy snely miliny. Vechny budovy
v Yorku dky nim vypadaly nezetelnj a ed, vichni lid trochu men,
vechen kik a povyk, kroeje i klapot kopyt, vrzn kor i bouchn dve
maliko tlumenj. A vechno zistajasna kdovpro pozbylo dleitosti, a ze
svta zstal jen sypajc se snh, smaragdov zelen nebe, nejasn, edav
pzrak yorsk katedrly a Childermass.
A celou tu dobu Childermass ani nemukl. Pan Segundus pemlel, co jet
od nj tak me chtt vdy mu pece u vechny otzky zodpovdl. Ale
Childermass ekal a mil si pana Segunda svma zvltnma ernma oima,
jako kdyby ekal, e pan Segundus jet nco ekne jako kdyby pln
oekval, e to pan Segundus ekne jako by vskutku nic na svt nebylo
jistj.
Pokud chcete, promluvil pan Segundus a oklepal si snh z kabtu, mohu
vs zbavit nejistoty. Mohu napsat redaktorovi Tmes dopis a informovat ho
o neobyejnch skutcch pana Norrella.
Ach, to je skuten velkorys! zaradoval se Childermass. Vte mi, pane,
moc dobe vm, e ne kad gentleman by v porce projevil takovou
velkodunost. Nic menho jsem ale neoekval. J toti panu Norrellovi ekl,
e na svt nen ochotnjho gentlemana, ne je pan Segundus.
Ale jdte, opil pan Segundus, rdo se stalo.
Uen spolenost yorskch mg byla rozputna a jej lenov museli
zanechat magie (vichni a na pana Segunda) a tebae nkte z nich byli
poetil a ne vichni byli pln laskav, takov osud si myslm nezaslouili. Neb
co m mg dlat, kdy mu smlouva zakazuje studovat magii? Cel den lelkuje
po dom, ru svou nete (i manelku nebo dceru) pi vyvn a dotr na
sluebnictvo otzkami po zleitostech, o n se nikdy pedtm nezajmal to
vechno proto, aby ml s km mluvit, a si na nj slouc stuj jeho en.
Vezme si knku a zane st, ale nevnm text a a na stran 22 zjist, e jde
o romn kterouto slovesnou formou z due opovrhuje , a zhnusen ho
odlo. Desetkrt za den se sv netee (ppadn manelky nebo dcery) opt,
kolik je hodin, nebo se neme smit s tm, e by se as mohl tak vlct a ze
stejnho dvodu se rozkmot se svmi kapesnmi hodinkami.
Dluno podotknout, e panu Honeyfootovi se vedlo lpe ne jinm. Toho
dobrka od kosti velmi dojal pbh, jej jim vylila ona soka nahoe v ptm.
Po cel stalet nosila ve svm kamennm srdku zvst o t ohavn vrad,
pamatovala si mrtvou dvku s lstky beanu vetkanmi do vlas, kdy u na ni

34
vichni ostatn zapomnli, a pan Honeyfoot byl toho nzoru, e by za svou
oddanost mla bt odmnna. Napsal tedy dkanovi, kanovnkm
i arcibiskupovi a obtoval je tak dlouho, dokud mu dotyn dleit prelti
neumonili vykopat dlabu v jinm transeptu. Tehdy pan Honeyfoot a mui,
kter si na prci najal, objevili kosti v olovn rakvi, pesn jak to soka
pedpovdla. Tehdej dkan ovem prohlsil, e neme povolit pesunut
kost z katedrly (co pan Honeyfoot zamlel) na zklad svdectv njak
kamenn soky; pro nco takovho neexistoval precedens. Tak to se ale
mlte, namtl pan Honeyfoot a zuiv spor se vlekl nkolik let, tud pan
Honeyfoot skuten nikdy neml as litovat, e podepsal pn Norrellovu
listinu.10
Knihovna Uen spolenosti yorskch mg byla odprodna panu
Thoroughgoodovi z Coffee Yardu. Nikoho ale jaksi nenapadlo zmnit se o tom
panu Segundovi a ten se o tom dozvdl jen oklikou, kdy to kluk, co prodval
u pana Thoroughgooda, ekl svmu kamardovi (takto zamstnanci
v Priestleyho obchodu se lnnm textilem) a ten se o tom zase nhodou zmnil
pan Cockcroftov z hostince U krle Jiho a ta to povdla pan Pleasancov,
bytn pana Segunda. Jakmile se o tom pan Segundus doslechl, vybhl do
zasnench ulic za panem Thoroughgoodem, ani se obtoval vzt si klobouk,
kabt nebo podn vysok boty. Ale knihy u byly tytam. Optal se tedy pana
Thoroughgooda, kdo je koupil. Pan Thoroughgood se panu Segundovi omluvil,
e mu bohuel neme jmno toho pna prozradit, nebo podle jeho soudu si
onen gentleman nepl, aby jeho jmno velo ve veobecnou znmost. Pan
Segundus, bez klobouku, kabtu i dechu, s promoenmi stevci a punochami
zackanmi bltem, ml to poten vysvtlit panu Thoroughgoodovi pede
vemi ptomnmi, e vbec nesejde na tom, zdali mu to pan Thoroughgood
sdl nebo ne, nebo on s nejvt pravdpodobnost beztak totonost onoho
zhadnho pna zn.

10
Pan Honeyfoot se odvolval na vradu, k n dolo lta Pn 1279 v pochmurnm msteku
Alston rozkldajcm se mezi vesoviti. Na aktu u vchodu do kostela tu jednoho dne nali viset
mrtvho chlapce. Nade dvemi stla socha Madony s dttem. Alstont tedy poslali do
Newcastlu, do hradu Krle Havrana, a Krl Havran vyslal dva mgy. Ti Panenku Marii i
Jezultko rozmluvili dozvdli se, e chlapce zabil njak cizinec, ale u ne dvod, kter ho k
tomu vedl. Kdykoli pak do msta pibyl nkdo ciz, Alstont ho odvlekli ped dvee do kostela a
zeptali se: Je to on?, ale Madona a Jezultko pokad odpovdly, e ne. Pod nohama Panny
Marie se kolem sebe prapodivn kroutili lev a drak a navzjem se kousali do krku. Zvata vytesal
kamenk, kter v ivot nespatil lva ani draka, zato ovem vidl spoustu ps a ovc a nco z ps a
ov povahy se peneslo i do t skulptury. Kdykoli njakho neboka pedvedli ped Madonu s
Jezultkem, lev a drak se pestali hryzat, zadvali se dol jako prazvltn hldac psi Bohorodiky
a lev se roztkal, zatmco drak podrdn beel.
Rok plynul za rokem, vichni mstn, co onoho chlapce znali, u byli po smrti, stejn jako s
nejvt pravdpodobnost i jeho vrah. Ale Madona s Jezultkem si jaksi zvykly mluvit, a kdykoli
njak neastn cizinec proel ped jejich zraky, vdycky otoily kamenn hlavy a pronesly: To
nen on. Alston si zskal povst straidelnho msta a lid se mu vyhbali, co mohli.

35
 Pan Segundus se o pana Norrella nepestal zajmat. Hodn o nm pemlel
a asto o nm hovoil s panem Honeyfootem.11 Ten si byl jist, e ve, co se
udlo, lze vysvtlit usilovnou snahou pana Norrella o nvrat magie do Anglie.
Pan Segundus o tom ml sv pochybnosti a zaal se poohlet po njakch
Norrellovch znmch, kte by mu mohli prozradit nco vc.
Vysoko postaven gentleman jako pan Norrell, s pknm domem
a rozshlmi pozemky, vdycky vzbuzuje zjem soused, a pokud dotyn
nejsou pln padl na hlavu, bez vjimky se budou snait o nm aspo nco
vyzvdt. Pan Segundus objevil ve Stonegate rodinu, kter mla bratrance na
statku njakch pt mil od Hurtfewskho opatstv. Sptelil se tedy s n
a pesvdil ji, aby uspodala verek a pozvala na nj sv bratrance. (Pana
Segunda docela ohromilo, jak mu vymlen takovch lst jde.) Bratranci pijeli
a nikomu z nich nebylo zatko mluvit o bohatm a zvltnm sousedu, jen
oaroval yorskou katedrlu; pan Segundus se vak nedozvdl vc ne to, e pan
Norrell zakrtko odjede z Yorkshiru do Londna.
Zprva pana Segunda pekvapila, jet vc ho vak udivilo, jak zapsobila na
jeho nladu. Nezvykle ho to rozruilo co je pln smn, pipomnal si;
Norrell se o nj ani v nejmenm nezajmal a neprokzal mu jedinou laskavost.
Na druhou stranu byl te jedinm Segundovm kolegou. A odjede, pan
Segundus bude jedin mg, posledn mg v Yorkshiru.

11
Aby lpe porozuml povaze pana Norrella a jeho magickm schopnostem, sepsal pan
Segundus obrn elabort o nvtv Hurtfewskho opatstv. elbohu shledal, e v tto vci je
jeho pam podivuhodn nespolehliv. Kdykoli se vrtil k tomu, co vyplodil, zjistil, e si udlosti
pamatuje jinak. Pokad zaal vykrtvat slova a obraty, nahrazoval je novmi a skonil tm, e
cel pojednn zcela pepracoval. Po tyech pti mscch si musel piznat, e si ji nevybavuje,
co pan Honeyfoot tenkrt ekl panu Norrellovi i co mu na to pan Norrell odpovdl, ppadn co
on pan Segundus vidl v dom. Nakonec usoudil, e je zcela marn pokouet se o tomto
tmatu cokoli sepisovat, a veker vsledky dosavadnho sil hodil do ohn.

36
 4

PTEL ANGLICK MAGIE

Potek jara 1807

edstavte si prosm lovka, jen den co den vysedv ve sv knihovn;

P zakrslho muka, kter krsy pli nepobral. Ped nm na stole le

kniha. erstv zsoba per, nok na oezvn brk, inkoust, papr,
zpisnky to ve m phodn po ruce. V krbu tu vdy ho ohe jakoto
zimomiv lovk se bez ohn neobejde. Mstnost se podle ronho obdob
mn; on ne. Ti vysok okna sktaj vhled na anglick venkov, kter na jae
psob poklidn, v lt vesele, na podzim zaduman a v zim pochmurn
ostatn pesn tak, jak m anglick krajina vypadat. Bh ronch obdob v nm
ovem neprobouz dn zjem sotva zvedne oi od strnek knky. Tak jako
vichni gentlemani se nevyhb tlesn nmaze; za sucha se projde parkem a
k okraji leska a za det vyraz na mnohem krat prochzku kovinami.
Koviny, park ani les vak pli nevnm. Na stole knihovny na nj ek kniha;
jeho oi jako by stle klouzaly po jejch dkch, v hlav mu pod v jej
tvrzen, prsty ho svrb, nejradi by se j zase chopil. Se sousedy se vdv tak
dvakrt tikrt za tvrt roku protoe tady jsme v Anglii, kde soused lovku
nedovol t zcela bez spolenosti, i kdyby byl mrzout a suchar. Chod za nm na
nvtvu, nechvaj u jeho sluh vizitky, zvou ho na veee nebo na plesy.
Vesms je vede lska k blinmu zastvaj nzor, e nen dobe lovku
samotnmu , zrove ale i zvdavost, zdali se odposledka njak zmnil.
Nezmnil. Nem jim co ct a plat za nejnudnjho patrona v Yorkshiru.
A pece pn Norrellovo sucharsk srdko stravuje ctidost navrtit magii
do Anglie, ctidost tak prudk, e by uspokojila i pana Honeyfoota, a prv
s ohledem na dlouho odkldan naplnn tto ambice pan Norrell nyn navrhl
pesun do Londna.
Childermass ho ujistil, e nazrla pzniv doba, a Childermass se vyznal.
Childermass vdl, co hraj dti na ulici za hry hry, kter vichni dospl u
dvno zapomnli. Childermass vdl, co si mysl starci u krbu, i kdy se jich na
to cel lta nikdo nezeptal. Childermass vdl, co sly mladci v rachocen
bubn a meen dud, e je to pimje odejt z domova a stt se vojky a vdl
taky, e je oekv slvy, co by se do plky kalku na vejce velo, ale e jejich
utrpen sotva pojme cel sud. Childermassovi stail jeden pohled na advokta

37
na ulici a u vdl, co schovv v kapsch fraku. Vechno, co Childermass
vdl, ho rozesmvalo, nemu se dokonce chechtal nahlas a nad nim nectil
ani petku ltosti.
Take kdy Childermass ekl svmu pnovi: Jete do Londna. Jete
hned, pan Norrell mu vil.
Nelb se mi na tom jen jedno, pravil Norrell, a sice v pln pesvdit
Segunda, aby o ns napsal do londnskch novin. Bezpochyby v tom svm
lnku nadl chyby pomyslel jste na to? Troufm si tvrdit, e se pokus
o vlastn vklad. Tihle tetiad badatel nikdy nedokou odolat nutkn vnst
do toho nco svho. Bude hdat a to patn , co jsem v Yorku pouil za
magii. Kolem magie panuje u tak dost zmatk, pro tedy pidlvat dal?
Opravdu toho Segunda potebujeme?
Childermass sklopil svj temn pohled k pnovi a jeho jet temnjmu
smvu a opil, e podle jeho nzoru ho potebuj. Tak m napad,
pokraoval, jestli jste v posledn dob neslyel o nmonm dstojnkovi
jmnem Baines?
To jmno mi nco k, pisvdil Norrell.
Vida! prohlsil Childermass. A co jste o nm slyel?
Nastalo krtk ticho.
Inu, soukal ze sebe pan Norrell zdrhav, nejsp jsem zahldl jmno
kapitna Bainese v njakch novinch.
Poruk Hector Baines slouil na fregat Krl severu, navzal
Childermass. Ve svch jednadvaceti letech piel pi akci v Karibiku o nohu
a nkolik prst. Ve stejn bitv kapitn Krle severu padl a s nm i spousta
nmonk. Zvsti o tom, e poruk Baines velel lodi a vydval rozkazy
posdce, zatmco mu lodn lka ezal nohu pilkou, jsou nejsp hodn
pehnan, bezesporu vak vyvzl s hroziv pokozenou fregatou z Karibiku,
napadl panlskou lo plnou zlata, zskal cel jmn a dom doplul jako hrdina.
Dal koem mlad dm, s n byl zasnouben, a oenil se s jinou. Takhle tu
kapitnovu historii vylili v listu Morning Post. A te vm eknu, co
nsledovalo. Baines je tak jako vy ze severu, neurozen lovk bez ptel, kte
by mu usnadnili ivot. Krtce po svatb Baines a jeho manelka odjeli do
Londna za njakmi pteli v Seacoal Lane a po celou dobu, co tam byli, za
nimi chodili na nvtvu lid z nejrznjch spoleenskch vrstev, urozen
i neurozen. Veeeli u vikomtinch stol, poslanci parlamentu jim pipjeli na
zdrav a kapitnu Bainesovi bylo naslibovno ve, co zme vlivn pmluva
a patront. Tento spch, pane, pitm veobecnmu obdivu a ct, ji mu
vydobyl onen novinov lnek. Mon mte ale v Londn ptele, kte vm
poskytnou tyt sluby, ani bychom museli obtovat redaktory v novinch?
Moc dobe vte, e nemm, odsekl pan Norrell netrpliv.
Pan Segundus se zatm dlouze hmodil nad dopisem a mrzel se, e ve chvle
pana Norrella neme projevit vt srdenost. Pipadalo mu, e teni

38
londnskch novin od nj ekaj, e se zmn o Norrellovch osobnch
ctnostech, a budou se podivovat, pro o nich pomlel.
Za njak as se v Timesech objevil dopis s nzvem POZORUHODN
UDLOSTI V YORKU: APEL NA PTELE ANGLICK MAGIE. Len
kouzel v Yorku zakonil pan Segundus vtou v tom smyslu, e ptel anglick
magie jist mus velebit lsku k ivotu v naprostm stran, j se pan Norrell
vyznauje neb napomohla jeho bdn a nakonec pinesla ovoce v podob
magie v yorsk katedrle. Pesto vak pan Segundus apeloval na ptele
anglick magie, aby spolu s nm na pana Norrella nalhali, nech se nevrac ke
svmu samotskmu studiu, ale zaujme msto na ir scn zleitost
celosttnho vznamu, a zapone tak novou kapitolu v djinch anglick magie.
APEL NA PTELE ANGLICK MAGIE zaznamenal senzan ohlas,
obzvlt v Londn. Norrellovy vkony tene Times zcela ohromily.
Vichni chtli pana Norrella vidt; mlad dmy litovaly neboh star
gentlemany z Yorku, kter Norrell tak vydsil, a velice stly o to, aby obdobn
zden zaily na vlastn ki. Takov pleitost se sotva mohla opakovat; pan
Norrell se rozhodl etablovat se v Londn co mon nejrychleji. Muste mi
podit dm, Childermassi, prohlsil. Seete mi dm, kter d nvtvnkm
jasn najevo, e magie je ctyhodn profese ne mn ne prvo a mnohem
vce ne medicna.
Childermass se sue optal, zdali se m poohldnout po architektonickm
stylu svdcm o tom, e magie je stejn ctyhodn jako nboenstv.
Pan Norrell (kter vdl, e na svt existuje nco jako vtipy, jinak by o nich
lid nepsali v knihch, jen vak zatm nebyl dnmu vtipu pedstaven ani si
s nm nepotsl rukou) se nad tm na chvli zamyslel a nakonec opil, e ne, e
nco takovho by opravdu tvrdit nemohli.
A tak Childermass (jen se snad domnval, e na svt nen nic tak
ctyhodnho jako penze) nasmroval pnovu pozornost k domu na Hanover
Square mezi sdly bohatch a prosperujcch. Neznm v nzor, ale m osobn
jin strana Hanover Square pli neosluje; domy jsou tam tak vysok
a thl dosahuj nejmn ty podla , vechna ta vysok, tmav okna jsou
tak pravideln a kad dm se tak pesn podob sousednmu, e dohromady
vypadaj jako velk ze zahrazujc pstup svtlu. A u je to jakkoli, pan
Norrell (lovk obdaen men fantazi ne j) byl s novm domem spokojen,
anebo alespo natolik spokojen jako kterkoli gentleman, kter po vce ne
ticet let il ve venkovskm sdle obklopenm parkem se vzrostlmi stromy,
jen byl zase obklopen rozlehlmi polnostmi a lesy jinmi slovy gentleman,
kter se nikdy nemusel pohorovat nad vzezenm jakkoli ciz nemovitosti,
kdykoli vyhldl z okna.
Je to rozhodn mal dm, Childermassi, prohlsil Norrell, ale nestuji
si. Jak vte, na svm pohodl si nijak nezakldm.
Childermass odtuil, e jejich dm je vt ne vtina ostatnch.

39
 Skuten? opil pan Norrell, kterho to velmi pekvapilo. Pana Norrella
obzvlt okovala mal knihovna, do n se nevela vc ne tetina knih, kter
povaoval za nepostradateln; zeptal se Childermasse, jak lid v Londn
skladuj sv knihy. e by vbec neetli?
Pan Norrell nepobyl v Londn ani ti tdny, kdy obdrel dopis od pan
Godesdonov, dmy, o n pedtm nikdy neslyel.
Vm, e je velmi okantn, e vm pu, pestoe Vs vbec neznm &
bezpochyby si te kte: Co je to za drzou enckou? Netuil jsem, e nkdo
takov me vbec eksistovat! a povaujete m za okantn troufalou atd. atd.,
ale mj drah ptel Drawlight mn ujistil, e jste ten nejlaskavjej tvor pod
sluncem a e vm to nebude vadit. Velmi netrpjeliv ekm na poten se
s vmi seznmit a povaovala bych to za nejvjet est pod sluncem, kdybyste
se uvolil obastnit ns svou ptomnost na verku, kter se bude konat za
tden ve tvrtek. Nenechte se od nvtvy odradit strachem z dav sama je
nesnm a na setkn s Vmi budou pozvni jen m nejdvjernj ptel
Dopis nepatil k tm, kter by na pana Norrella udlaly moc pzniv dojem.
Velmi rychle jej proetl, zhnusen si ulevil a znovu se zabral do knky. Za
njak as piel Childermass obstarat rann zleitosti. Peetl si psan od pan
Godesdonov a optal se, jak na n pan Norrell hodl odpovdt.
Odmtnout, ekl pan Norrell.
Vn? A mm vydit, e na tento termn ji mte dohodnutou schzku?
Zajist, pokud chcete, odpovdl pan Norrell.
A mte skuten njakou dohodnutou schzku?
Ne, piznal pan Norrell.
Vida, odtuil Childermass. Pak vs teba mnostv zvazk v dalch
dnech nut toto pozvn odmtnout? Obvte se, e budete pli unaven?
Nemm dn dal zvazky. Sm to vte nejlp. Pan Norrell si dalch pr
minut etl, ne (oividn do knihy) poznamenal: Vy jste jet tady.
Jsem, pisvdil Childermass.
Nue, nadchl se Norrell, co se dje? O jde?
Domnval jsem se, e jste pijel do Londna ukzat lidem, jak vypad
modern mg. Pokud se budete pod zavrat doma, pjde to jen st.
Pan Norrell nic neekl. Vzal dopis a podval se na nj. Drawlight, ekl
nakonec. Co tm mysl? Nikoho takovho neznm.
Nevm, co tm mysl, odpovdl Childermass, jedno ale vm: momentln
nebude ani v nejmenm na kodu chovat se vstcn.
V osm hodin toho veera, kdy se ml konat verek u pan Godesdonov,
sedl pan Norrell ve svm nejlepm edm saku v koru a pemlel
o Drawlightovi, drahm to pteli pan Godesdonov, kdy si nhle uvdomil, e
kor ustal v jzd. Vyhldl z okna a ve svtle lamp spatil chaotick hemen
lid, kor a kon. V domnn, e londnsk ulice mus pipadat vem tak
matouc jako jemu, pirozen usoudil, e ko a komornk zabloudili. Zabuil

40
tedy hol do stechy koru a vykikl: Davey! Lucasi! Copak jste neslyeli,
jak jsem kal Manchester Street? Pro jste si nenali cestu, ne jsme vyrazili?
Lucas zavolal z kozlku dol, e do Manchester Street u dorazili, ale musej
pokat, a na n pijde ada u domu ped nimi jet stoj dlouh ada kor.
U jakho domu? volal pan Norrell.
U toho domu, do kterho jedou, odpovdl Lucas.
Ne, ne, to se mlte, odporoval pan Norrell. M to bt selost pro pr
lid.
Po pchodu do domu pan Godesdonov pan Norrell okamit zapadl
doprosted zhruba stovky nejdvrnjch ptel pan Godesdonov. Ve
vestibulu i v pijmacch mstnostech bylo nacpno a co chvli pijdli dal
lid. Pan Norrell asl, emu se ale probh divil? lo o verek londnsk
smetnky, kter se nim neliil od jakhokoli jinho a kter by se mohl podat
v pl tuctu londnskch dom kad den v tdnu.
A jak popsat londnsk verek? Moe svek v lustrech z brouenho skla
plane oslnivou z po celm dom; elegantn zrcadla svtlo ztrojnsobuj
a zetvernsobuj, a noc svm jasem zastn den; na stolech prostench blmi
ubrusy se vr majesttn pyramidy pestrobarevnho sklenkovho ovoce;
bosk bytosti blytc se perky a zaven do sebe prochzej mstnostmi
a obdivuj je vichni, kdo je vid. Vldne tu ale vedro k zalknut, tlak i hluk se
mu skoro vyrovnaj, nen si kam sednout a ani msta ke stn tu moc nen.
Dejme tomu, e na druh stran mstnosti zahldnete svho nejdraho ptele,
tebas mu toho chcete spoustu povdt ale jak se k nmu u vech vudy mte
probojovat? Pokud vm peje tst, mon ho pozdji objevte v tlaenici
a state mu potst rukou, ne vs proud lid strhne opanm smrem. Kdy se
vude kolem vs tsn popuzen a peht lid, mte zhruba stejnou anci zapst
rozumn hovor jako na africk pouti. Modlte se jen, aby vm dav nezniil
vae oblben aty. Vichni si stuj, jak je tu horko a jak se dus. Vichni
prohlauj, e je to naprosto nesnesiteln. Ale pokud hosty neek nic ne
utrpen, jak zoufalstv asi teprve mus provat ti, co nebyli pozvni? Nae
strdn bledne ve srovnn s jejich! A ztra si budeme moci navzjem vykldat,
jak to byl rozkon verek.
Pan Norrell shodou okolnost dorazil ve stejnou chvli jako jedna velmi star
dma. Tebae byla mal a od pohledu protivn, zjevn byla dleit (pod thou
diamant se mlem prohbala). Sluhov se nakupili kolem n a pan Norrell
proel do domu, ani si ho jedin z nich viml. Veel do mstnosti pln lid a na
malm stolku si hned viml msy s punem. Zatmco pil pun, napadlo ho, e se
nikomu nepedstavil, tud e tu nikdo o jeho ptomnosti nev. Najednou
nevdl, jak dl. Ostatn host byli zcela zabran do vtn svch ptel, zato pan
Norrell nebyl vbec s to oslovit jednoho ze sloucch a ohlsit se; deptaly ho
jejich pyn tve i nepopsateln pesvden o vlastn nadazenosti, kter z nich
ielo. Byla velk koda, e ho tu nevidli jeden dva nkdej lenov
Spolenosti yorskch mg: pohled na toho oputnho a nervznho lovka

41
by je nramn rozveselil. Ale u kadho z ns je to stejn. Ve znmm prosted
se chovme radostn a uvolnn, ale sta ns pevzt na msto, kde nikoho
neznme a nikdo nezn ns, a prokristapna! jak jsme najednou nesv!
Pan Norrell bloumal z mstnosti do mstnosti a nepl si nic jinho ne
odtamtud zmizet, kdy se zarazil pi zaslechnut vlastnho jmna a nsledujcch
zhadnch slov: ujiuje m, e se nikde nenech vidt bez mystickho,
temn modrho hvu zdobenho okultnmi symboly. Ale Drawlight kter toho
Norrella dobe zn tvrd, e
lovk asne, e v tom hluku pan Norrell vbec nco zachytil. Ona slova
pronesla mlad ena a pan Norrell se kolem sebe zoufale rozhlel, le
bezvsledn, dma nebyla k nalezen. Zaal pemlet, co jinho se tak jet
o nm k.
Mezitm se ocitl pobl jedn lady a jednoho gentlemana. Ona nebyla nim
pozoruhodn vypadala rozumn a mohlo j bt nco mezi tyiceti
a padesti , takov jako on se vak v Yorkshiru pli asto nevid. Byl dost
mal a obleen byl velmi vybran v pknm ernm saku a ziv bl koili.
Na ern sametov psce na krku se mu houpaly stbrn brejliky. Rysy ml
velice soumrn a docela hezk, mohl se pynit krtkmi ernmi vlasy a velmi
istou blou plet jen lce nesly nepatrn stopy erven. Nejvce na nm ale
zaujaly oi: velk, hezky utven, ern a tak ziv, a psobily skoro
przran. Lemovaly je velmi dlouh ern asy. Radu drobnch enskch
pkras si dodal sm, oi a asy ml ovem od prody.
Norrell jejich rozhovoru velmi pozorn naslouchal, aby zjistil, zdali se bav
o nm.
radu, kterou jsem dal lady Duncombov ohledn jej dcery, kal
dotyn muk. Lady Duncombov pro svou dceru nala naprosto tuctovho
manela, gentlemana s rentou devti stovek ron! Ale ta ka hloup se
zamilovala do kapitna dragoun, kter byl ovem zcela na mizin, a chudk
lady Duncombov se mlem mohla zblznit. Ach, lady! vykikl jsem, jakmile
jsem se o tom dozvdl, nemuste se znepokojovat! Nechte vechno na mn.
Jak vte, nedlm ze sebe dnho gnia, ale jakkoli jsem obdaen prazvltnm
nadnm, prv na podobn zleitosti se vjimen hod. Madam, budete se
smt, a uslyte, jak jsem to zaonail! Troufm si tvrdit, e nikdo na svt by
nepipadl na tak smn pln! Vzal jsem slenu do obchodu pana Graye v Bond
Street, kde si zkouela nhrdelnky a nunice, a takto jsme oba strvili velmi
pjemn dopoledne. Vtinu ivota proila v Derbyshiru a nebyla zvykl na
skuten pozoruhodn klenoty. Domnvm se, e takovmi vcmi se pedtm
nikdy vn nezaobrala. Pak jsme lady Duncombov a j ist mimochodem
prkrt nadhodili, e kdyby si vzala kapitna Hursta, me na takov rozkon
nakupovn rovnou zapomenout, kdeto pokud spoj svj osud s panem
Wattsem, mohla by si ze perk vybrat ty nejlep. Pak jsem se s vynaloenm
znanho sil seznmil s kapitnem Hurstem a pesvdil ho, aby se mnou
zael do podniku Boodles, kde nu, nebudu vm lht, madam kde se

42
provozuje hazard! Muk se uchechtl. Pjil jsem mu trochu penz, aby zkusil
tst chpejte, moje penze to nebyly. Poskytla mi je za tmto elem lady
Duncombov. Zali jsme tam tikrt tyikrt a vskutku zakrtko byly
kapitnovy dluhy inu, madam, j si vbec nedoku pedstavit, jak z nich kdy
vybedne! Lady Duncombov i j jsme mu sdlili, e je jedna vc oekvat od
mlad eny satek s muem malho pjmu, ale e je pln nco jinho
oekvat od n, e se provd za lovka obtenho dluhy. Nejdv ns vbec
nechtl poslouchat. Zpotku ns zahrnul jak bych to jen formuloval
ponkud vojenskmi vrazy. Nakonec vak byl nucen uznat opodstatnnost
veho, co jsme mu ekli.
Pan Norrell si poviml, e ho ta viditeln rozumn tyictnice i
padestnice poastovala nepli ptelskm pohledem. Pak se velmi lehce
a chladn uklonila a bez jedinho dalho slova se vmsila do davu; muk se
obrtil opanm smrem a okamit zamval na pozdrav njakmu svmu
pteli.
Pn Norrellovu pozornost dle upoutala vjimen krsn dvka
v blostbrnch atech. Mluvil k n vysok pohledn mu a ona se smla
vemu, co ekl.
a co kdyby pod zklady domu nael dva draky jednoho rudho
a druhho blho zaklesnut do sebe ve vnm boji a symbolizujc
nadchzejc zkzu pana Godesdona? Odvil bych se tvrdit, prohlsil
s potutelnm smvem, e nco takovho by vm nikterak nevadilo.
Znovu se zasmla, tentokrt jet veseleji, a pana Norrella pekvapilo, kdy
ji hned vzpt nkdo oslovil jako pan Godesdonovou.
Po dlouhm rozmlen pan Norrell usoudil, e si s n pece jen ml
promluvit, nikde ji ale nevidl. Ml pln zuby lid kolem sebe i jejich halasu
a byl rozhodnut tie se vytratit, jene shodou okolnost byl v tom okamiku dav
kolem dve obzvlt neprostupn; proud lid ho volky nevolky zanesl do pln
jin sti mstnosti. Toil se kolem dokola jako such list ve strouze, ovem po
jednom takovm obhu pipadl na poklidn kout u okna. Vysok zstna
z vyezvanho ebenu vykldan perlet zpola skrvala ! jak blaho!
knihovnu. Pan Norrell vklouzl za zstnu, vythl si Srozumiteln vklad celho
Zjeven svatho Jana od Johna Napiera a pustil se do ten. Neetl ani pli
dlouho, kdy letmo vzhldl od textu a spatil onoho vysokho pohlednho
mue, jen pedtm rozprvl s pan Godesdonovou, a toho malho
ernovlasho chlapka, kter vynaloil takov sil, aby kapitnu Hurstovi zniil
nadje na satek. ile spolu rozmlouvali, ale kolujc lid se na n tak tlaili, e
dlouhn bez zbytench cirt apl toho muka za rukv a odthl ho za zstnu
do rohu, kter si pedtm zabral pan Norrell.
Nen tady, pravil dlouhn vytav a kad slovo zdraznil tm, e svho
spolenka ouchl prstem do ramene. Kde jsou ty propalujc oi, kter jste
nm sliboval? Kde jsou transy, je nikdo nedoke vysvtlit? Proklel tu

43
nkoho? Upmn o tom pochybuji. Vyvolal jste ho jako ducha z nesmrnch
hlubin a on nepiel.
Byl jsem u nj jet dnes rno, opil muk vzdorn, poslechnout si
o bjench kouzlech, kter provdl posledn dobou, a on slbil, e doraz.
Je po plnoci. Te u se neuke. Dlouhn se velmi poven usml.
Piznejte se, e ho neznte.
Pak muk pedvedl smv, jen se mohl se spolenkovm zazubenm
smle mit (lo o opravdov kln), a prohlsil: Nikdo v Londn ho nezn
lpe. Piznm se, e jsem trochu troiku zklaman.
Cha! zvolal dlouhn. Vichni v mstnosti jsou toho nzoru, e jsme byli
ohavn podvedeni. Pili jsme sem v oekvn naprosto mimodn podvan,
a msto toho jsme se museli zabavit sami. Kdy oima sklouzl k panu
Norrellovi, dodal: Tento gentleman te knihu.
Muk se obrtil a pitom necht drcl rukou do Srozumitelnho vkladu
celho Zjeven svatho Jana. Zprail pana Norrella pohledem za to, e tak mal
prostor zaplnil tak ohromnou knihou.
Musm piznat, e jsem zklamn, pokraoval muk, ale zase mne to
vbec nepekvapuje. Neznte ho tak jako j. Mohu vs ujistit, e si velmi dobe
uvdomuje svou cenu. Nikdo si ji neme uvdomovat lpe. lovk, kter si
koup dm na Hanover Square, m dobr pont o stylu. Ach ano! Koupil si
dm na Hanover Square! To jste asi neslyel, e? Je bohat jako id. Ml
starho strka jmnem Haythornthwaite, kter umel a odkzal mu ranec
penz. Krom dalch drobnost vlastn solidn dm a velk pozemky
v Hurtfewskm opatstv v Yorkshiru.
Cha! zasml se dlouhn sue. Tak to ml vn tst. Bohat sta
strkov, co umou, jsou skandln nedostatkov zbo.
Svat pravda! pitakal muk. Jedni moji ptel, Griffinovi, maj asn
bohatho starho strce, o nj se lta vemon staraj ale pestoe mu bylo
tak sto, kdy zaali, pod jet nen po smrti a podle veho hodl t navky,
jim na zlost, a vichni Griffinov sami strnou a jeden po druhm v trpkm
zklamn umraj. Ale jsem si jist, e vy, mj drah Lascellesi, se o njak
protivn staky starat nemuste jste finann zajitn vc ne dobe, ne?
Dlouhn se rozhodl, e drzou poznmku velkoryse pejde, a msto toho chladn
poznamenal: Tum, e tamhleten gentleman si s vmi peje hovoit.
Dotynm gentlemanem byl pan Norrell, jeho zcela konsternovalo, e se tu
na veejnosti takto propraj jeho majetkov pomry, a u pr minut hal na
pleitost promluvit. Promite, ozval se.
Ano? opil mal mu oste.
J jsem pan Norrell.
Dlouhn i muk na pana Norrella vytetili oi. V nslednm tichu se onen
nedorostl gentleman tvil nejprve uraen, pak zaraen a nakonec zmaten.
Potom pana Norrella podal, aby sv jmno zopakoval.

44
 Pan Norrell mu vyhovl, nae muk pronesl: Omlouvm se, ale Tedy,
chci ct doufm, e mi nebudete mt za zl, kdy vm polom tak troufalou
otzku, ale je ve vaem dom na Hanover Square lovk, kter se oblk cel
do ernho, s vyzblm obliejem zkroucenm jako koen ivho plotu?
Pan Norrell se na chvli zamyslel a pak odpovdl: Childermass. Myslte
Childermasse.
Ach, Childermass! zvolal muk, jako by se to nyn zcela vyjasnilo. Ano,
samozejm! Jsem j to ale hlupk! To je Childermass! Ach, pane Norrelle! Ani
nevm, jak vyjdit radost z toho, e vs poznvm. Jmenuji se Drawlight,
pane.
Vy znte Childermasse? podivil se pan Norrell.
Ehm Pan Drawlight se odmlel. Vidl jsem lovka odpovdajcho
mmu pedchozmu popisu vychzet z vaeho domu a Ach, pane Norrelle! J
jsem nkdy takov mamlas! Neurazte se prosm, ven pane! Kdy vs mm
te ped sebou, jasn vidm, e zatmco on m divok romantick rysy, kter si
lovk spojuje s mgy, vy vypadte pemliv jako uenec. Lascellesi, nem
snad pan Norrell vn a stzliv zpsoby pravho uence?
Dlouhn nepli naden pisvdil.
Pane Norrelle, tohle je mj ptel, pan Lascelles, pedstavil ho Drawlight.
Pan Lascelles se nepatrn uklonil.
Ach, pane Norrelle, zvolal pan Drawlight. Ani si nedokete pedstavit
moje muka, kdy jsem si cel veer lmal hlavu, zdali pijdete nebo ne. V sedm
hodin jsem u byl z toho tak nervzn, e jsem si nemohl pomoct! Nakonec
jsem zael do hostince v Glasshouse Street, jen abych od Daveyho a Lucase
vyzvdl, co si o tom mysl. Davey tvrdil, e urit nepijdete, co mne, jak si
dovedete pedstavit, uvrhlo do naprostho zoufalstv!
Davey a Lucas! vydechl Norrell ohromen. (Jak si mon vzpomnte, lo
o jmna Norrellova koho a komornka.)
Ale jist! pisvdil pan Drawlight. Do hostince v Glasshouse Street
chod Davey s Lucasem obas na obd, jak bezpochyby vte. Pan Drawlight
pestal brebentit jen na tak dlouho, aby pan Norrell stail zamumlat, e o tom
neml ani tuen.
U njak as v rozhovorech s irokm okruhem svch znmch nenavn
vyzdvihuji vae mimodn schopnosti, pokraoval pan Drawlight. Byl jsem
v Jan Ktitel, pane, pipravoval jsem vm cestu! a bez vhn jsem tvrdil, e
jsme velc ptel, nebo jsem ji od samho zatku tuil, mj drah Norrelle,
e tomu tak bude; a jak vidte, ml jsem pravdu, protoe te jsme tady a tak
spokojen si povdme!

45
 5

DRAWLIGHT
Od jara do podzimu 1807

rzo rno nsledujcho dne piel Norrellv komornk Childermass na

B pnv pokyn do jdelny. Pan Norrell byl bled a viditeln nervzn. Co

se dje? zeptal se Childermass.
No dovolte! vyjel pan Norrell a vzhldl. Vy se mne na to odvaujete ptt?
Vy, kter jste zanedbal sv povinnosti takovm zpsobem, e jakkoli darebk
me nechat sledovat mj dm a neruen se vyptvat mch sloucch? Ano,
a navc se jet domoci odpovdi na sv otzky! eknte mi, k emu vs
zamstnvm, kdy ne proto, abyste mne proti takov drzosti chrnil?
Childermass pokril rameny. Nejsp narte na Drawlighta.
Nakrtko se rozhostilo ohromen ticho.
Tak vy jste o tom vdl? vykikl Norrell. Proboha, love! Co jste si
myslel? Neopakoval jste mi snad stokrt, e pro zajitn mho soukrom je
nutn zabrnit sloucm, aby si poutli pusu na pacr?
Ale jist! pitakal Childermass. Velmi se ale obvm, pane, e nco ze
svho soukrom budete muset oelet. Dret se v stran a o samot, to lze
s klidem v Yorkshiru, ale my tu nejsme v Yorkshiru.
Ano, ano! pisvdil pan Norrell popuzen. Vm, e nejsme. Ale o to
nejde. Otzka stoj takto: co Drawlight chce?
Mt tu est bt prvn lovk v Londn, kter se seznm s mgem. Nic
vc.
Pan Norrell si vak sv obavy nechtl nechat racionln vymluvit. Mnul si
sv zaloutl ruiky nervzn o sebe a pohledem ustraen proptrval stinn
kouty mstnosti, jako by se dsil, e se v nich schovvaj dal Drawlightov
a vichni ho pehuj. V tch atech nevypadal jako vdec, prohlsil, ale to
jet nic nezaruuje. Neml na prstech dn prsteny moci i vrnosti, ale
stejn
Moc vm nerozumm, ozval se Childermass. Mluvte jasn.
Nevldne tebas njakou schopnost, co myslte? uvaoval pan Norrell.
Nebo m mon ptele, kte rl na mj spch! Co jsou jeho spolenci
za? Jak m vzdln?

46
 Childermass se usml od ucha k uchu. , vy jste si vsugeroval, e je
pehem njakho jinho mga. Nue, tak tomu nen, pane. V tom se na mne
mete spolehnout. J vae zjmy nezanedbval, naopak, kdy jsme obdreli
dopis od pan Godesdonov, j se na toho pna vyptal. Troufm si tvrdit, e
stejn obrn jako on na vs. Myslm, e jen velmi zvltn mg by zamstnal
lovka jako on. A navc, kdyby takov mg existoval, dvno byste se o jeho
existenci ji dovdl, ne? A piel na to, jak ho pipravit o jeho knihy
a zatrhnout mu dal studium. Nebylo by to pece poprv.
Domnvte se tedy, e je tenhle Drawlight nekodn?
Childermass povythl obo a charakteristicky se uklbl. Naopak,
prohlsil.
, vykikl pan Norrell, j to vdl! Nue, pak se mu rozhodn budu ve
spolenosti zkostliv vyhbat.
Pro? chtl vdt Childermass. To jsem neekl. Nevylil jsem vm snad,
e pro vs nepedstavuje dnou hrozbu? Co je vm po tom, e je patn
lovk? Nechte si poradit, pane, a vyuijte nstroje, kter mte po ruce.
Potom Childermass panu Norrellovi vyloil, co o Drawlightovi zjistil: jak
pat k jistmu druhu gentleman, kte se vyskytuj pouze v Londn a zabvaj
se zejmna tm, e nos drah mdn obleen; jak svj ivot trv okzalm
nicnedlnm, jak se oddvaj hazardu a nemrnmu pit a cel msce pobvaj
v Brightonu a dalch mdnch pmoskch lznch a jak v poslednch letech
tento druh lid podle veho doshl dokonalosti v osob Christophera
Drawlighta. I jeho nejlep ptel by uznali, e na nm nen pranic dobrho.12
Pestoe pan Norrell pi kadm novm odhalen rozhoen pomlaskval
a dlal to, nen pochyb o tom, e ten rozhovor mu dlal dobe. Kdy za deset
minut vstoupil do mstnosti Lucas s lkem okoldy, mg spokojen pojdal
topinku namazanou demem a nikterak nepipomnal onoho nervznho
rozmrzelce z rna.
Ozvalo se hlasit zaukn a Lucas el otevt dvee. Nsledovaly lehk
kroky na schodech, Lucas se znovu vynoil a oznmil: Pan Drawlight!
, jak se vede, pane Norrelle? Pan Drawlight veel do mstnosti. Na sob
ml tmav modr kabt a opral se o ebenovou hlku se stbrnou rukojet.
Podle veho ml vbornou nladu a uklnl se, usmval se a chodil sem a tam
takovm zpsobem, e bhem pti minut by se sotva nael centimetr tveren
koberce, na nm by nestanul, stl i idle, kter by lehce nepohladil, zrcadlo,
ped nm by neprotanil, a obraz, na nj by se nakrtko neusml.

12
Jednou se ocitl v mstnosti spolu s dlouhosrstou blou kokou lady Bessboroughov.
Shodou okolnost na sob ml bezvadn ern sako a kalhoty, a tud ho nramn vydsilo, kdy
ho koka zaala obchzet a naznaovat, e by se mu rda usadila v kln. Pokal si, dokud
nenabyl jistoty, e si ho nikdo nevm, a pak ji zvedl, otevel okno a vyhodil ji ven. I kdy ji od
zem dlila ti podla, koka pd peila, na jednu nohu pak u ale navdy pajdala a do smrti si
oklivila pny v ernch oblecch.

47
 Jakkoli si nyn pan Norrell byl jist, e jeho host nen dn velk mg ani
sluebnk velkho mga, pod nebyl pli naklonn vzt si k srdci
Childermassovu radu. Sice Drawlighta vybdl, aby si pisedl a vypil si s nm
lek okoldy, vyzval ho ale vyloen mrazivm tnem. Nevrl odmlky
a podmraen pohledy ovem na Drawlighta ani v nejmenm nepsobily,
nebo hluch msta vyplnil svm klbosenm a z podmraench pohled si nic
nedlal, protoe jim dvno uvykl.
Jist se mnou budete souhlasit, e verej verek byl naprosto okouzlujc,
nen-li pravda? I kdy, jestli mohu bt tak sml, podle mne jste odeel prv
vas. Mohl jsem pak chodit kolem a vykldat, e onen gentleman, jeho prv
zahldli vychzet z mstnosti, byl vskutku pan Norrell! Vte mi, pane, e si
vaeho odchodu leckdo viml. Ctihodn pan Masham si byl jist, e zahldl kus
vaeho ctnho ramene, lady Barclayov mla za to, e vidla elegantn edou
kudrlinku va ctihodn paruky, a slena Fiskertonov plesala radost pi
pomylen, e jej pohled na chvli spoinul na pice vaeho uenho nosu!
A to mlo, co z vs zahldli, pane, v nich vzbudilo touhu po vtm soustu.
Chtj vs vidt celho!
Ach! vzdychl pan Norrell s jistm uspokojenm.
Drawlightovo opakovan ujiovn, e pan Norrell dmy a pny na verku
pan Godesdonov zcela okouzlil, do jist mry oslabilo pedpojatost, kterou
pan Norrell choval ke svmu hostu. Podle pana Drawlighta se pn Norrellova
spolenost podobala koen; jeho sebemen petka umocovala poitek
z celho jdla. Pan Drawlight psobil tak sympaticky, e pan Norrell postupn
roztl a byl mnohem sdlnj.
A jakm astnm okolnostem, pane, otzal se Drawlight, vdme za
poten z va spolenosti? Co vs pivd do Londna?
Piel jsem do Londna, abych napomohl vci modern magie. Hodlm se,
pane, zasadit o nvrat magie do Britnie, odpovdl Norrell vn. Mm
mnoho co ci veliknm naeho vku. Mohu jim poslouit mnoha rznmi
zpsoby.
Pan Drawlight zdvoile zamumlal, e si tm je jist.
Mohu vm ci, pane, pokraoval pan Norrell, e bych si ze srdce pl,
aby tato povinnost bvala pipadla njakmu jinmu mgovi. Pan Norrell
vzdychl a psobil pi tom tak lechetn, jak mu jen jeho vyzbl obliejek
umonil. Je pozoruhodn, e lovk jako Norrell lovk, jen zmail kariry
tolika koleg mg se dokzal pesvdit, e by byl radji, kdyby veker
slva jeho profese pipadla nkomu z nich, nebylo ovem pochyb, e tomu pan
Norrell vil, kdy to vyslovil.
Pan Drawlight zahuhlal cosi na souhlas. Pan Drawlight si byl jist, e pan
Norrell je pli skromn. Pan Drawlight by ani na okamik nepedpokldal, e
by se na kol navrtit magii do Anglie hodil kdokoli lpe ne pan Norrell.
Ale v mm konn m brzd jedna obt, povzdychl si pan Norrell.
To pana Drawlighta pekvapilo.

48
 Neznm svt, pane. Vm, e je to tak. Jakoto uenec miluji ticho a samotu.
Sedt a cel hodiny plan tlachat v mstnosti pln cizch lid, to je pro mne to
nejhor muen troufm si tvrdit, e toho m ek pehrel. Childermass mne
ujiuje, e tomu neuniknu. Pan Norrell vrhl na Drawlighta touebn pohled,
jako kdyby doufal, e mu to vyvrt.
! zvolal pan Drawlight po chvilce pemlen. A prv proto jsem tak
rd, e jsme se sptelili. Nedlm ze sebe uence, pane; o mzch a djinch
magie prakticky nic nevm a moje spolenost vm jist bude as od asu
protivn, drobn nepjemnosti tto povahy vak vce ne vyv velk
prospch, kter vm kyne z toho, e vs vezmu s sebou a pedstavm lidem.
Ach, pane Norrelle! Nedokete si ani pedstavit, jak bych vm mohl bt
uiten!
Pan Norrell odmtl dt panu Drawlightovi na mst sv slovo, e ho
doprovod na vechna msta, o jejich rozkonosti ho pan Drawlight ubezpeil,
a nech se seznmit se vemi lidmi, jejich ptelstv podle pana Drawlighta
obohat Norrellv ivot, souhlasil vak, e jet ten veer zavt s panem
Drawlightem na veei k lady Rawtenstallov do jejho domu na Bedford
Square.
Ona veee unavila pana Norrella mnohem mn, ne pedpokldal, a tak se
uvolil sejt se s panem Drawlightem rno v dom pana Plumtreeho. S panem
Drawlightem po boku se pan Norrell vnoil do spolenosti s vt sebedvrou
ne dve. Nabral si mnohem vce spoleenskch povinnost; ml napilno od
jedencti hodin dopoledne a do plnoci a nkdy i po n. Chodil na rann
nvtvy, obdval v jdelnch salncch po celm mst; astnil se verk,
bl a koncert italsk hudby; setkval se s baronety, vikomty, vikomtkami
a dalmi ctihodnmi osobami; byl vdn, jak kr po Bond Street zaven do
pana Drawlighta i jak si vyr na projku korem do Hyde Parku s panem
Drawlightem a drahm ptelem pana Drawlighta, panem Lascellesem.
Kdy pan Norrell neobdval ve mst, pichzel pan Drawlight na obd do
jeho domu na Hanover Square pan Norrell soudil, e to Drawlightovi mus
nramn vyhovovat, kdy nem skoro dn penze. Dozvdl se to od
Childermasse a ten tvrdil, e zadluen Drawlight se protlouk velijak a e
dnho ze svch ptel nepozval k sob dom, protoe bydl nad evcovskou
dlnou v Little Ryder Street.
Tak jako u kadho novho domu se i v dom na Hanover Square jen
zpotku psobil jako dokonalost sama pilo na to, e je poteba vylepit ho
po vech strnkch. Pan Norrell byl pirozen jako na jehlch, aby se to vechno
vydilo co nejrychleji, kdy se ovem obrtil na Drawlighta, aby si u nj
potvrdil dojem, e londnt dlnci si ponaj vjimen liknav, Drawlight
vyuil pleitosti obeznmit se se vemi plny pn Norrella ohledn barev,
tapet, koberc, nbytku a ozdob a na vem nael hnidy. Peli se o to dobrou
tvrthodinu a pak pan Drawlight nadil, a se piprav kor, a vydal Daveymu
pokyn, nech ho spolu s panem Norrellem zaveze pmo do obchodu pana

49
Ackermanna ve Strandu. Tam pan Drawlight ukzal panu Norrellovi knihu
s obrzkem od pana Reptona zachycoval przdn staromdn saln, kde
z obrazu na stn hledl albtinsk dvoan s kamennou tv a przdn sesle na
sebe civly jako host na verku, kdy zjist, e si nemaj co ci. Ale na dal
stran, ach!, o jak zmny se postarala vzneen umn truhlstv, tapetovn
a alounn! Zde se teni pedkldal obrzek tho salnku, nov zazenho
nbytkem a vylepenho k nepoznn! Zhruba tucet pn a dam obleench dle
nejnovj mdy pilkala do krsnho novho bytu vyhldka na slastn
spoinut v keslkch, v nich nyn zaujmali elegantn pzy, nebo na
prochzky v beanem obrostl zimn zahrad, kter se zhadn objevila za
francouzskmi okny. Pan Drawlight panu Norrellovi vysvtlil, jak z toho plyne
pouen: pokud pan Norrell hodl zskat pro vc modern magie ptele, mus ve
svm dom zbudovat mnohem vce francouzskch oken.
Pod Drawlightovm vedenm se pan Norrell nauil dvat pednost
obrazrensk erveni ped nevraznmi odstny zelen z dob svho mld.
V zjmu modern magie se poctiv materily v Norrellov dom odly barvou
i lakem, aby vypadaly jako to, co nejsou asi jako herci na jeviti. tuky byly
nateny tak, aby pipomnaly devo, a devo bylo nateno, aby pipomnalo jin
druhy deva. Ne dolo na zazen jdelny, pan Norrell u na Drawlightv vkus
spolhal natolik, e Drawlight byl poven vbrem jdelnho servisu a neml se
pi tom ohlet na nzory nikoho jinho.
Nebudete toho litovat, drah pane! zvolal Drawlight, nebo ped temi
tdny jsem vybral servis pro vvodkyni z B a ona prohlsila, e v ivot
nevidla nic ani z poloviny tak okouzlujcho!
Jednoho proslunnho kvtnovho dopoledne sedl pan Norrell v pijmacm
pokoji na Wimpole Street, v dom pan Littleworthov. Mezi lidmi, kte se tu
shromdili, byli i pnov Drawlight a Lascelles. Pan Lascelles nael ve
spolenosti pana Norrella vjimen zalben, ba v tomto ohledu ho pedil
jedin pan Drawlight, o pozornost pana Norrella se vak pan Lascelles uchzel
ze zcela jinho dvodu. Byl to chytr cynik, jemu pilo nesmrn smn, jak
si njak star vdtor vsugeroval, e um kouzlit. Kdykoli se k tomu naskytla
vhodn pleitost, vyptval se pan Lascelles pana Norrella na magii a bavil se
jeho odpovmi.
A jak se vm lb v Londn, pane? otzal se.
Vbec ne, opil Norrell.
Tak to je mi lto, ekl Lascelles. Nael jste njak kolegy mgy, s nimi
byste si mohl promluvit? Pan Norrell se zamrail a prohlsil, e nev, e by
v Londn krom nj ili jet njac mgov, a pokud ano, pak je i pes
vekerou snahu nedokzal odhalit.
, pane! zvolal pan Drawlight. V tom se pletete! Byl jste vskutku ohavn
uveden v omyl! V Londn je mg dost pinejmenm tyicet! Lascellesi,
souhlaste se mnou pece, e mme v Londn stovky mg? Narazte na n
prakticky na kadm rohu. Pan Lascelles i j vs s nimi velmi rdi seznmme.

50
Vldne jim nekorunovan krl jmnem Vinculus je to takov vyouhl
rozedran hastro, co m vlastn boudu se lutou zstnou ped kostelem
svatho Krytofa, celou pockanou bltem. A kdy mu dte dv pence, bude
vm vtit osud.
Vinculova proroctv, to jsou sam katastrofy, dodal pan Lascelles se
smchem. Prozatm mi slbil utopen, lenstv, por, kter zni veker mj
majetek, a nemanelskou dceru, jej ztiplnost mi ve st velmi ukod.
Rd vs za nm vezmu, pane, obrtil se Drawlight k panu Norrellovi.
Mm Vincula ve velk oblib.
Dvejte si pozor, paklie tam skuten pjdete, radila pan Littleworthov.
Nkte z nich dokou lovka stran vydsit. Cruickshankovi si jednou
pivedli do domu mga hodn pinavho otrapu , aby jejich ptelm
pedvedl njak triky, jene on dn neuml a tak mu nezaplatili. On se
rozvzteklil a hrozil, e promn jejich dt ve kbelk na uhl, a ti pak propadli
panice, protoe po dtti se slehla zem ovem na druhou stranu dn nov
uhlk se taky neobjevil. Prohledali dm od pdy a po sklep a pan
Cruickshankov zmrala zkost, take se poslalo pro doktora a se nakonec
ve dvech objevila kojn i s dttem a vylo najevo, e ho vzala ukzat sv
matce v James Street.
I pes podobn lkn pan Norrell odmtl Drawlightovu laskavou nabdku, e
ho zavede za Vinculem do jeho lut boudy.
A jak mnn mte o Krli Havranovi, pane Norrelle? otzala se pan
Littleworthov dychtiv.
dn. O tto osob vbec nepemlm.
Vn? divil se pan Lascelles. Promite, e jsem tak sml, ale to je
skuten pozoruhodn tvrzen. Jet jsem nepotkal mga, pro nho by Krl
Havran nebyl nejvtm z mg mg par excellence! Kdyby tenhle lovk
chtl, bval by mohl vyrvat Merlina ze stromu, protoit toho staka na hlav
a zase ho uloit zptky.13
Pan Norrell nic neekl.
dn jin auret, pokraoval pan Lascelles, se mu ale nemohl rovnat
v tom, eho doshl, ne? Krlovstv ve vech svtech, co jich kdy bylo.14
Rytsk druiny z ad lid i elf, kte vyplnili kad jeho rozkaz. Kouzeln
lesy, kter se dokzaly pemisovat. A to u nemluvm o jeho dlouhovkosti
vldl ti sta let a pr i na sklonku sv vldy pinejmenm vypadal jako
mladk.
Pan Norrell nic neekl.
Mon si ale myslte, e historick anly lou? Mnohokrt jsem slyel
nzor, e Krl Havran nikdy neexistoval e to vbec nebyl jeden mg, ale cel
ada mg, kte se jeden druhmu velmi podobali. Je to tak?

13
M se za to, e Merlina uvznila ve hlohu arodjka Nimue.
14
Pan Lascelles pehn. Krl Havran nikdy neml vc ne ti krlovstv.

51
 Pn Norrellv vraz naznaoval, e by se k tomu radji nevyjadoval, ale
Lascellesova pm otzka si dala odpov. Ne, prohlsil nakonec, jsem si
naprosto jist, e existoval. Jeho vliv na anglickou magii vak musm oznait za
politovnhodn. Jeho magie byla obzvlt zhoubnho druhu a nic by mne
nepotilo vce, ne kdyby po zsluze upadl v zapomnn.
A co vai elft sluebnci? nadhodil pan Lascelles. Jsou viditeln jen pro
vs? Nebo je mohou spatit i ostatn?
Pan Norrell si odfrkl a opil, e dn nem.
Jake, dn? zvolala velmi udiven pan v karafitov rovch atech.
Jste moudr, pane Norrelle, konstatoval pan Lascelles. Ppad Tubbs
proti Starhousovi mus bt pro vechny mgy velkou vstrahou.15

15
Tubbs proti Starhousovi: slavn ppad, kter se ped nkolika lety projednval na
tvrtletnm soudnm zasedn v Nottinghamu.
Jeden lovk z Nottinghamshiru jmnem Tubbs si velmi pl uvidt elfa, a jak o nich
pemlel dnem i noc a jak o nich etl nejroztodivnj knky, vzal si do hlavy, e jeho ko je
elf.
Ko (jen se jmenoval Starhouse) byl tmavovlas a vysok a sotvakdy slvka utrousil, co
ostatn slouc vyvdlo z mry vichni vespolek ho kvli tomu povaovali za namylenho. Do
sluby k panu Tubbsovi vstoupil pomrn nedvno a pedtm byl kom starho pana Browna ve
msteku Coldmicklehill na severu. Vyznaoval se jednm velkm nadnm: dokzal si zskat
lsku kterhokoli tvora. Kdy on tmal oprat, kon si vdy dali ct, nikdy se popuzen
nevzprali; a uml porouet kokm tak, jak to v Nottinghamshiru jet nikdo nezail. eptal na
n, a kdykoli na njakou koku promluvil, pln ztuhla a ve tvi se j rozhostil vraz, jako kdyby
nic tak rozumnho nikdy neslyela a v ivot u nic takovho ani neoekvala. Rovn je uml
roztanit. Koky v domcnosti pana Tubbse si ponaly se stejnou vnost a stejn dbaly sv
dstojnosti jako jakkoli jin koky, ale Jack Starhouse je dokzal pimt, aby se daly do
divokho tance, poskakovaly na zadnch a komhaly se ze strany na stranu. Pitom zvltn
stnaly, pitly a syely.
Jeden sluha poznamenal, e kdyby jen koky k nemu byly co tedy nebyly , pak by to
vechno mohlo mt njak smysl. Ale Starhousovi nebyla tato asn schopnost k niemu, ani j
sluebnictvo nepobavil, jen je vechny vespolek zneklidnil.
A u to bylo tm nebo jeho pohlednou tv s oima posazenma pli daleko od sebe,
kadopdn pan Tubbs dospl k nezvratnmu nzoru, e Jack Starhouse je elf a zaal se na
svho koho nenpadn vyptvat.
Jednoho dne si pan Tubbs zavolal Starhouse do pracovny. Pan Tubbs prohlsil, e se
dozvdl, e pan Browne je velmi nemocn e stonal po celou dobu, po ni pro nj Starhouse
podle svch slov pracoval a e u nkolik let nevyel z domu. A tak pana Tubbse velmi
zajmalo, k emu tedy poteboval koho.
Njakou chvli Jack Starhouse ani nehlesl. Pak piznal, e u pana Browna nikdy neslouil.
Uvedl, e byl ve slubch jin rodiny v sousedstv. Tvrd tam pracoval, bylo to dobr msto a on
byl astn, ale ostatn slouc ho nemli rdi, netuil pro, u se mu to stalo pedtm. Jedna
sluka o nm ila li a on piel o msto. Pana Browna vidl jednou, ped lety. Mrz ho, e panu
Tubbsovi lhal, ale jednodue si nevdl rady.
Pan Tubbs mu vysvtlil, e nen teba si dl vymlet bchorky. U njakou dobu v, e
Starhouse je elf, a nemus se bt, on ho neprozrad, jen by si s nm rd promluvil o jeho domovu a
lidu.
Starhouse ponejprv nevdl, co tm pan Tubbs mysl, a kdy to konen pochopil, marn se
ohrazoval, e je lovk a Anglian pan Tubbs mu nevil.

52
 Pan Tubbs nebyl dn mg, pravil pan Norrell. Ani jsem se nikdy
nedoslechl, e by se za nj prohlaoval. I kdyby ale byl ten nejvt mg
v kesanstvu, pod by jeho pn prodlvat ve spolenosti elf bylo omyl.
Jedovatj a Anglii nepteltj plm vbec neexistuje. Pli mnoho mg
bu z lenosti i nevdomosti upustilo od dnho studia a msto toho napelo
veker sil k zskn elfho sluebnka a kdy se jim takovho sluhu podailo
obstarat, nechali si od nj zaizovat pln vechno. Anglick djiny se takovmi
mui jen hem a j jsem rd, e alespo nkte za to byli po zsluze potrestni.
Podvejte se na Bloodworthe.16

A u po tomto setkn Starhouse dlal cokoli i el kamkoli, vude na nj hal pan Tubbs se
stovkami otzek o elfech a Frii. Akoli se pan Tubbs vdy choval laskav a zdvoile, Starhouse
byl z toho zachzen tak neastn, e musel z msta odejt. Coby nezamstnan se v pivnici v
Southwellu seznmil s lovkem, kter ho pesvdil, aby svho nkdejho pna zaaloval za
urku na cti. Ve slavnm rozsudku se pak Jack Starhouse stal prvnm muem, kter byl podle
anglickho prva prohlen za lovka.
Tato kurizn phoda vak skonila neastn jak pro Tubbse, tak pro Starhouse. Tubbs se
pro svou nevinnou ctidost uvidt elfa stal vude terem posmchu. Nelichotiv karikatury jeho
osoby byly otitny v londnskch, nottinghamskch, derbyskch a sheffieldskch novinch a
soused, s nimi po lta udroval velmi ptelsk a dvrn vztahy, se k nmu odmtali znt.
Starhouse zase brzy zjistil, e nikdo nem zjem zamstnat koho, kter zaaloval svho
bvalho pna; byl nucen pijmout nesmrn poniujc prci a zakrtko upadl do velik bdy.
Ppad Tubbs proti Starhousovi je v neposledn ad zajmav jakoto nzorn pklad obecn
rozenho pesvden, e elfov neodeli z Anglie nadobro. Mnoz Anglian a Anglianky se
domnvaj, e ns tyto nadpirozen bytosti obklopuj kad den naeho ivota. Nkte jsou
neviditeln a nkte se vydvaj za kesany a my je dost mon znme. Uenci se o to pou ji
cel stalet, ani by doli k jakmukoli zvru.
16
Simonu Bloodworthovi se nabdl elf sluebnk pln zistajasna s tm, e mu m kat
Buckler. Jak vm dnes ekne kad anglick kolk, Bloodworth se rozhodn ml vyptvat vce
a ptrat do vt hloubky, kdo e pesn ten Buckler je a pro zrovna piel z Frie a neml nic
lepho na prci ne stt se sluhou tetiadho anglickho mga.
Buckler hbit zvldal vechny druhy magie a Bloodworthv podnik v malm vlnaskm
msteku Bradford on Avon rostl a vzkvtal. Jen jednou zpsobil Buckler pote, kdy v
neekanm zchvatu vzteku zniil kneku, kter patila kaplanovi lorda Lovela.
m dle pobval Buckler v Bloodworthovch slubch, tm vce slil, a jakmile zeslil,
zmnil svoje vzezen: zapren hadry se promnily v hezk oblek; ze zrezivlch nek, kter
ve mst ukradl zmenkovi, se stal me; pohubl, skvrnit li tv mu vybledla, zkrsnla a
zaala pipomnat lidskou. Rychle pesvdil pan Bloodworthovou a jej dcery, e tohle je jeho
prav vzhled ten pedchoz byl jen dsledkem kouzla, jm byl zaklet.
Jednoho krsnho mjovho rna roku 1310, kdy se Bloodworth zdroval mimo domov,
objevila pan Bloodworthov v rohu kuchyn vysokou kredenc tam, kde pedtm dn kredenc
nikdy nestla. Kdy se na ni Bucklera zeptala, hned j odpovdl, e jde o magickou kredenc a e
ji sem pivezl on. Odjakiva litoval, e magie nenala v Anglii irho uplatnn; trpl pi pohledu
na to, jak pan Bloodworthov a jej dcery perou, zametaj, va a sm od svitu do soumraku,
kdy by podle jeho nzoru mly sedt na podukch v atech tpytcch se drahokamy a cucat
plnn dra. To pan Bloodworthov pokldala za velmi rozumn nzor. Buckler se zmnil,
kolikrt jen jejho manela kral za to, e pan Bloodworthov dostaten nezpjemuje a
neulehuje ivot, ovem e mu Bloodworth nevnoval pozornost. Pan Bloodworthov pravila, e
ji to nikterak nepekvapuje.
Buckler prohlsil, e pokud vstoup do on kredence, ocitne se v kouzelnm mst, kde se
bude moci nauit kouzla, je by v okamiku vykonala jakoukoli prci, kter by ji uinila krsnou

53
 Pan Norrell si udlal mnoho novch znmost, v jejich srdcch ale ani
jedinkrt nezaehl plamen ptelstv. Celkem vzato byl Norrell pro Londn
zklamnm. Neprovozoval magii, nikoho neproklel, nic nepedpovdl. Jednou
se v dom pan Godesdonov nechal slyet, e by mohlo pret, ale pokud lo
o proroctv, pak bylo neuspokojiv, nebo neprelo popravd eeno sprchlo
a nsledujc sobotu. O magii skoro nemluvil, a kdy u jednou spustil,
pipomnalo to djepravnou pednku a nikdo ho nevydrel poslouchat. Jen
zdkakdy nael pro jinho mga dobrho slova, snad a na Francise Suttona-
Grova,17 mga z minulho stolet, kterho jednou pochvlil.
J ale myslel, ozval se pan Lascelles, e Sutton-Grove se ned st.
Odjakiva slchm, e De Generibus Artium je naprosto neiteln.
Ach! vzdychl Norrell. Netum, jak obstoj jakoto kratochvle pro dmy
a urozen pny, ale po mm soudu je pro badatele, kter to mysl s magi
skuten vn, naprosto nedoceniteln. V Suttonovi-Grovovi najde prvn

v och vech, kdo ji spat, vyarovala hromady zlata, kdykoli by si to pla, donutila manela
poslechnout ji ve vem atd. atd.
Kolik kouzel tam je? zajmala se pan Bloodworthov.
Zhruba ti, soudil Buckler.
Bude tk se je nauit?
Naopak! Bude to hraka.
Potrv to dlouho?
Ne, dlouho ne, vrt se zptky vas, aby stihla mi.
Toho dopoledne velo do Bucklerovy kredence sedmnct lid a u je v Anglii nikdo nevidl;
patila mezi n pan Bloodworthov, jej dv nejmlad dcery, dv sluky a dva sluhov, strc
pan Bloodworthov a est soused. Vstoupit do kredence odmtla pouze Margaret
Bloodworthov, nejstar dcera Bloodworthovch.
Krl Havran poslal z Newcastlu dva mgy, aby vc vyetili, a my v len vychzme prv z
jejich zprvy. Hlavn svdkyn byla Margaret, kter uvedla, e po nvratu mj neboh otec
zmrn veel do kredence, aby se je pokusil zachrnit, by jsem ho na kolenou prosila, aby to
nedlal. U z n tak nikdy nevyel.
O dv st let pozdji cestoval doktor Martin Pale Fri. V hradu Johna Hollyshoese
(prastarho a mocnho knete elf) narazil na dvku zhruba sedm nebo osm let starou, velmi
bledou a od pohledu vyhladovlou. Dvenka mu ekla, e se jmenuje Anne Bloodworthov a e je
ve Frii njak dva tdny. Dostala za kol umt ohromnou hromadu pinavch hrnc. Pr je myla
od t doby, co sem pila, a a bude hotov, pjde dom za rodii a sestrami. Odhadovala, e
skon tak za den za dva.
17
Francis Sutton-Grove (1682-1765), teoretick mg. Napsal dv knihy, De Generibus
Artium Magicarum Anglorum, 1741, a Pedpisy a popisy, 1749. Dokonce i pan Norrell, nejvt
(a popravd eeno jedin) obdivovatel Suttona-Grova, povaoval Pedpisy a popisy (v nich se
autor pokusil stanovit pravidla praktick magie) za pern patn a kovi pana Norrella,
Jonathanu Strangeovi, se hnusily natolik, e svj vtisk roztrhal na kusy a nakrmil jm
drtenkova osla (viz ivot Jonathana Strange od Johna Segunda, vydal John Murray roku 1820).
De Generibus Artium Magicarum Anglorum provzela povst nejnudnj knihy v knonu
anglick magie (jen sestv z mnoha suchoprnch dl). Jde o prvn anglick pokus postihnout
oblasti magie, jim se m modern mg vnovat; Sutton-Grove jich napotal osmaticet tisc
devt set padest dva a vechny je jmenovit vypsal. Sutton-Grove je pedchdcem Norrella jet
v jednom ohledu: v dnm jeho seznamu nenajdete ani zmnku o magii tradin pipisovan
ptkm nebo divokm zvatm a mysln vynechv ty druhy magie, v nich se pot s pomoc
elf, napklad ken mrtvch.

54
pokus vymezit veker oblasti magie, jim by se modern mg ml vnovat,
vechny pehledn zobrazen v soupisech a tabulkch. Jist, Suttonv-Grovv
systm klasifikace je asto pomlen to mte na mysli, kdy kte
neiteln? , pesto na svt neznm pjemnj pohled ne na jeho deset i
jedenct soupis; sta, kdy je student magie peltne oima, a hned v, e tohle
u zn, ale tamto ho jet ek a le ped nm dost prce na tyi, mon pt
let.
Pbh o sochch v yorsk katedrle zaal bt tak notoricky znm
a otepan, e se lid ptali, zdali pan Norrell vykonal jet nco jinho, a pan
Drawlight si musel vymyslet pr novch pklad.
Co ale ten mg um udlat, Drawlighte? zeptala se pan Godesdonov
jednoho veera, kdy pan Norrell nebyl ptomen.
Ach, madam! zvolal Drawlight. Je snad nco, co by nebylo v jeho silch?
Povate! Loni v zim v Yorku co, jak mon vte, madam, je Norrellovo
rodit se ze severu pihnala velk boue a strhla vechno prdlo do blta a do
snhu a tak aby uetili vem enm ve mst nmahu spojenou s optovnm
pranm, obrtili se konel na Norrella a on vyslal druinu elf, aby ve znovu
vyprali a k tomu se vechny dry v koilch, nonch apkch a spodnikch
vyspravily, roztepen okraje zacelily a vichni prohlaovali, e tak oslnivou
blost v ivot nevidli!
Uveden bchorka si zskala velkou popularitu a toho lta znan pozvedla
veobecn mnn o panu Norrellovi. Kdy tud pan Norrell mluvval
o modern magii, jak to ml nkdy ve zvyku, vtina jeho poslucha soudila,
e tm mus myslet nco podobnho.
Pokud se ale pnov a dmy, s nimi se pan Norrell setkval v londnskch
salnech a pijmacch pokojch, zklamali v nm, pak jeho stejnou mrou
neuspokojovali oni. Ustavin si panu Drawlightovi stoval na frivoln otzky,
jimi ho zahrnovali, a prohlsil, e hodiny strven v jejich spolenosti
neposunuly vc anglick magie ani o krek kupedu.
Jednoho nudnho stedenho dopoledne na konci z sedli pnov Norrell
a Drawlight v knihovn domu na Hanover Square. Pan Drawlight byl zhruba
v prostedku dlouh historky o tom, co pan F. ekl, aby urazil lorda S., a co
o tom vem soudila lady D., kdy tu pan Norrell zniehonic pronesl: Pane
Drawlighte, byl bych vm povden, kdybyste mi poradil v nsledujc dleit
zleitosti: zpravil nkdo o mm pjezdu do Londna vvodu z Portlandu?18
Ach, pane, odpovdl Drawlight, jen vy se svou skromnou povahou byste
nco takovho mohl pokldat za mon. Ujiuji vs, e o vjimenm panu
Norrellovi ji slyeli vichni ministi.
Pokud je to ale tak, opil pan Norrell, pak pro mi Jeho Milost neposlala
dnou zprvu? Ne, zanm si myslet, e o m existenci nemaj pont a tak

18
Vvoda z Portlandu, ministersk pedseda a lord strce pokladu v letech 1807-1809.

55
bych vm, pane Drawlighte, byl vdn, kdybyste mne informoval o svch
kontaktech ve vld, na n bych se mohl obrtit.
Ve vld? opakoval pan Drawlight.
Piel jsem sem piloit ruku k dlu, stoval si pan Norrell plativ.
Doufal jsem, e touhle dobou ji budu hrt njakou dleitou roli v boji proti
Francouzm.
Pokud si pipadte opomjen, pane, pak je mi to ze srdce lto, prohlsil
pan Drawlight. Ujiuji vs ale, e nic takovho nen teba. Dmy a pnov po
celm mst ocen jakkoli drobn triky i iluze, kter byste nm mohl ukzat
nkdy veer po jdle. Nesmte se bt, e nm vyrazte dech vichni mme
velmi pevn nervy.
Pan Norrell nic neekl.
Nu, pane, pokraoval pan Drawlight, usml se na nj blmi zuby
a smliv na nj upel jasn ern oi, nesmme se o to pt. Nesmrn rd
bych vm vyhovl, ale jak vidte, nen to prost v m moci. Vlda m svou
sfru psobnosti. A j zase svou.
Popravd eeno znal pan Drawlight hned nkolik gentleman zastvajcch
rozlin vldn funkce, kte by se byli rdi setkali s ptelem pana Drawlighta
a vyslechli si ho, vmnou za slib od pana Drawlighta, e nikdy nikomu
neprozrad pr zajmavost, kter na n vdl. Panu Drawlightovi vak z toho,
e by pana Norrella tmto gentlemanm pedstavil, nekynul dn prospch;
mnohem radji vodil pana Norrella po londnskch salnech a pijmacch
pokojch, kde ho jak doufal zaas pimje pedvst nco z tch drobnch
trik a vymylenost, kter Drawlightovi znm touili vidt.
Pan Norrell zaal pst nalhav dopisy ministrm, je nejdve ukzal
Drawlightovi a pak je pedal Childermassovi, aby je doruil, jene jejich
adresti mu neodpovdli. Pan Drawlight pana Norrella varoval, e to tak
dopadne. Pnov ve vld maj vdycky dost co na prci.
Zhruba za tden dostal pan Drawlight pozvn poslechnout si v dom na
Soho Square slavnou italskou sopranistku, kter nedvno dorazila z ma.
Pozvn byl pirozen i pan Norrell. Po pjezdu do domu vak Drawlight
nedokzal mga v davu najt. Lascelles se opral o msu nad krbem, zabran do
hovoru s njakmi pny. Drawlight za nm zael a zeptal se, jestli nev, kde se
pan Norrell nalz.
Hm, odpovdl pan Lascelles, tak ten el navtvit sira Waltera Polea.
Pan Norrell m dleit informace, je hodl neprodlen pedat vvodovi
z Portlandu. A jejich pednm hodl poctt prv sira Waltera Polea.
Portland? podivil se dal gentleman. Coe? To u ministi klesli tak
hluboko? To se rad s mgy?
Vyloil jste si to patn, usml se pan Lascelles. To ve je Norrellovo
dlo. Hodl nabdnout sv sluby vld. Podle veho m pln, jak porazit
Francouze magi. Pokldm vak za vysoce nepravdpodobn, e ministry
pesvd, aby ho vyslechli. Francouzi jim jdou po krku na kontinentu, vichni

56
ostatn jim jdou po krku v parlamentu, take byste sotvakde na svt nael
utvanj skupinu pn ti na vstednosti njakho gentlemana z Yorkshiru
rozhodn nemaj as.
Pan Norrell tak jako jeden pohdkov hrdina zjistil, e po celou dobu mohl
udlat to, co si pl. I mgov musej mt pbuzenstvo a pan Norrell ml
shodou okolnost vzdlenho pbuznho z matiny strany, jen se jednou panu
Norrellovi velmi zprotivil tm, e mu napsal dopis. Aby se nic takovho ji
nikdy nestalo, pan Norrell tomu otravovi daroval osm set liber (co po nm
dotyn dal), s ltost vak musme konstatovat, e to onoho skrznaskrz
niemnho pbuznho pn Norrellovy matky nezastavilo a on napsal panu
Norrellovi druh dopis, v nm svho dobrodince zahrnul chvlou a dky
a prohlsil, e od nynjka j i m ptel nleme k Va zjmov skupin
a v ptch volbch jsme pipraveni hlasovat v souladu s Vaimi vzneenmi
pnmi, a pokud by se v nadchzejcch letech mlo ukzat, e by Vm m
sluby mohly bt ku prospchu, Vae pkazy budou pro Vaeho uctivho
a oddanho sluebnka Wendella Markworthyho jen ct a pozvednou jeho
vnost v och svta.
Pan Norrell doposud nepokldal za nutn pozvednout vnost pana
Markworthyho v och svta tm, e by ho poctil njakmi pkazy, Childermass
vak nyn zjistil, e pan Markworthy s pomoc obdrench penz zajistil sob
a svmu bratru msto u Vchodoindick spolenosti. Vypravili se do Indie a za
deset let se vrtili velmi bohat. Kdy od svho prvnho patrona nedostal dn
pokyny, kterak hlasovat, zadil se dle mnn pana Bonnella, svho nadzenho
ve Vchodoindick spolenosti, a pesvdil sv ptele, aby nsledovali jeho
pkladu. Panu Bonnellovi tak prokzal velmi uiten sluby a pan Bonnell byl
zase velk ptel jednoho politika, sira Waltera Polea. V hektickm svt
obchodu a sttn sprvy jeden gentleman dlu druhmu ptelskou slubu, a ten
zase dlu ptelskou slubu nkomu dalmu, a se utvo etzec slib
a zvazk. V tomto ppad se tento etz thl od pana Norrella a k siru
Walteru Poleovi a sir Walter Pole nyn sedl v ministerskm kesle.

57
 6

MAGIE NEN CTYHODN, PANE.

jen 1807

T enkrt nebylo o ministerskou funkci co stt.

S vlkou to lo od desti k pti a vlda byla u veejnosti veobecn
nepopulrn. S kadm novm debaklem se na toho i onoho lovka
pilpl dal mal dibec viny, ale vichni vespolek za to hanli ministry a ti
chudci to nanejv mohli vytat sob navzjem co tak inili m dl
astji.
Ne e by ministi byli tup naopak, nkte z nich se vyznaovali
mimodnou inteligenc. Vzato kolem a kolem to ani nebyli patn lid; nkolik
jich vedlo pkladn rodinn ivot a chovalo pozoruhodnou lsku k dtem,
hudb, psm i krajinomalb. A pece byla vlda natolik neoblben, e nebt
opatrnch proslov ministra zahrani, nedokzala by v Doln snmovn
prosadit u vbec nic.
Ministr zahrani byl jedinen enk. Bez ohledu na to, jak malou vnost
vlda povala, kdy ministr zahrani povstal a promluvil ach, jak to
najednou vypadalo jinak! Jak rychle se zjistilo, e ve patn zavinil pedchoz
kabinet (banda, jej kolektivn hlouposti se vyrovnala jen kodlivost jejch
zmr)! Co se souasn vldy te, podle ministra zahrani zem od
starovku nenosila gentlemany, kte by byli tak ctnostn, nedocenn a tak
nespravedliv osoovan. Vichni byli moud jako alamoun, ulechtil jako
Caesar a stejn chrab jako Marcus Antonius; a co se poctivosti te, nikdo se
nepodobal Sokratovi vce ne ministr financ. Pes vechny tyto ctnosti
a schopnosti vak veker ministersk plny na porku Francouz pily
vnive a lid si stovali i na chytrost len kabinetu. Kdy si venkovt
gentlemani etli v novinch proslovy toho i onoho ministra, mumlali si pro
sebe, e je to rozhodn chytr chlapk. Jene tohle pomylen venkovsk
gentlemany pli neuspokojovalo. Venkovsk gentlemany jmalo siln
podezen, e chytrost je jaksi nebritsk. Onou roztkanou a nepedvdatelnou
genialitou se pece ze veho nejvc vyznaoval hlavn neptel Britnie, csa
Napoleon Bonaparte; to venkovt gentlemani nemohli schvalovat.
Siru Walteru Poleovi bylo dvaatyicet a s ltost musm prozradit, e byl
stejn chytr jako jeho vldn kolegov. Za svj ivot se postupn pohdal se

58
vemi vznamnmi politiky sv doby, a kdy se jednou s Richardem Brinsleym
Sheridanem zpil pod obraz, dostal od nj lahv madeiry pes hlavu. Sheridan
pot prohodil k vvodovi z Yorku: Pole pijal mou omluvu velkomysln, jako
prav gentleman. Natst je tak eredn, e o jednu jizvu vc i m, na tom
u nj vbec nesejde.
Podle m zas tak kared nebyl. Pravda, jeho rysy vru nestly za moc: ml
velk obliej, oproti jinm ovem o polovinu krat, trel mu z nj velk nos
s ostrou pikou, tmav oi mu chyte svtily jako dva uhlky a drobn ttinat
obo pipomnala dvojici rybek srdnat plujcch na velkm moi tve. A pece
vechny ty okliv sousti tvoily veskrze pjemn celek. Kdybyste ten obliej
vidli v klidu (s hrdm a nemlo zasmuilm vrazem), pedpokldali byste, e
takto mus vypadat vdycky, e dn tv na svt neme bt h vybaven
k vyjadovn cit. Ale to byste se velmi mlili.
Pro sira Waltera Polea nebylo nic pznanjho ne Pekvapen. Zorniky
se mu rozily, obo se mu zvedlo o vc ne centimetr, zniehonic se prudce
zaklonil a v tom okamiku se ze veho nejvc podobal postavice z rytin pana
Rowlandsona i pana Gillraye. Ve veejnm ivot mu toto Pekvapen
nejednou dobe poslouilo. Vy vn navrhujete, aby ! zahmal. A pokud
vm onen gentleman, jen tak poetile navrhoval v doslechu sira Waltera,
zrovna k srdci nepirostl i pokud si zlomysln potrpte na stetnut brilantnho
myslitele s nedovtipou, pak byste se dobe bavili. Sledovat sira Waltera v den,
kdy pekypoval radostnou zlobou, bylo vtm povyraenm ne jt na
pedstaven do divadla v Drury Lane. Zabednn gentlemani v obou komorch
snmovny se mu vyplaen vyhbali, co jen mohli. (Star lord Ten-a-ten klue
po zk kamenn cestice mezi Doln snmovnou a whitehallskm sdlem
jzdn gardy, mv na sira Waltera hol a pes rameno ki: Nebudu s vmi
mluvit, pane! Pekrucujete moje slova! Podsouvte jim smysl, jej jsem jim
nikdy neml v myslu dt!)
Kdy jednou sir Walter hovoil k davu shromdnmu ve finannm centru
Londna, nezapomenuteln pirovnal Anglii a jej politiky k osiel mlad dm
sven do pe smece vilnch a hrabivch starc. Namsto aby ji tito bdci
ochrnili ped zkaenm svtem, okradli ji o ddictv a vydrancovali j dm.
A tebae obecenstvo sira Waltera nerozumlo vem cizm vrazm v jeho
proslovu (Walterovo vynikajc klasick vzdln se nezapelo), pli na tom
neselo. Vichni si dokzali pedstavit chudinku sleinku, jak stoj ve
spodnikch na posteli, zatmco j pedn whigov rabuj ve sknch
a rozprodvaj veker atstvo vetenkm. A vechny mlad pny ta pedstava
pjemn pohorila.
Sir Walter byl velkomysln a asto laskav. Kdysi se ped kmsi nechal
slyet, e douf, e jeho neptel maj pro ho nenvidt a ptel zase pro ho
milovat a myslm, e vzato kolem a kolem to v obou ppadech platilo. Jeho
pjemn chovn, laskavost a chytrost, vysok spoleensk postaven, jeho se
ve svt domohl to ve mu slouilo ke cti, o to vc, e si je uchovval tv

59
v tv potm, kter by menho lovka takka jist zlomily. Siru Walterovi se
nedostvalo penz. A nemyslm tm jen, e mu chybla hotovost. Chudoba je
jedna vc, dluhy sira Waltera nco pln jinho. Neblah situace! a o to trp,
e si ji sm nezavinil: on nikdy nepropadal rozmailosti a nikdy se nechoval
jako hlupk, ale byl syn jednoho nerozvnho mue a vnuk druhho. Sir
Walter se do dluh narodil. Kdyby byl z jinho tsta, nemusel se trpit. Kdyby
alespo trochu thl k nmonictvu, mohl se zahojit na koistnm; kdyby miloval
zemdlstv, mohl zvelebit sv pozemky a vydlat na obil. Ono by pln
stailo, kdyby psobil jako ministr ped padesti lety: to by mohl pjovat
penze ze sttn pokladny na dvacetiprocentn rok a shrbnout zisk. Ale co
me dlat modern politik? ten sp penze utrc, ne rozmnouje.
Ped pr lety mu ptel ve vld zajistili msto dnho tajemnka Petinho
adu, za co dostal zvltn klobouk, figurku ze slonoviny a sedm set liber
ron. S pidlenou funkc se nepojily dn povinnosti, protoe se nikdo
nedokzal rozpomenout, k emu m Petin ad vbec slouit nebo k emu je
ta slonovinov figurka. Pak ale Walterovi ptel o vldn msta pili, jejich
posty obsadili nov ministi a ti vyhlsili, e zru sinekury a mezi mnoha
ady a posty, o n oezali vldn strom, se ocitl i Petin ad.
Na jae 1807 se zdlo, e politick karira sira Waltera dospla prakticky ke
konci (posledn volby ho stly bezmla dva tisce liber). Jeho ptel z toho
skoro leli. Jedna jeho dobr znm, lady Winsellov, zajela do Bathu, kde se
na koncertu italsk hudby seznmila s njakmi Wintertownovmi, matkou
a dcerou. Za tden lady Winsellov napsala siru Walterovi: Pesn to jsem si
pro tebe vdycky pedstavovala. Jej matka je pro velk satek vemi deseti
a nebude snad dlat dn pote a pokud ano, pak spolhm na to, e si
s nimi se svm armem porad. A te co se penz te! Kdy uvedly stku,
kter j m spadnout do klna, slzy mi vhrkly do o! Co bys ekl na tiscovku
ron? O t slen nic pst nebudu a ji uvid, vychvl mi ji vc, ne bych
to dokzala j.
Kolem tet hodiny tho dne, kdy se pan Drawlight zastnil recitlu on
Italky, zaukal Norrellv komornk Lucas na dvee domu na Brunswick Square,
kam byl pan Norrell pozvn na schzku se sirem Walterem. Pana Norrella
pustili dovnit a zavedli ho do pekrsn komnaty v prvnm pate.
Na stnch visela cel ada ohromnch obraz v propracovanch
pozlacench rmech; vechny zachycovaly Bentky, ale obloha nad nimi byla
zataen boukovmi mrany, z nich se valil studen d, a Bentky to msto
postaven rovnm dlem na sluncem zalitm mramoru a sluncem zalitm moi
se topily v londnskm ptm. Akvamarnov mod msta, jeho mran bl
i zblesky zlat ustupovaly edi a zeleni vodou zatopench prostor. as od asu
vrhl vtr ostrou sprku na okno (smutn to zvuk) a v edm svtle se ze vech
vyletnch povrch liliovnkovch komod a oechovch psacch stol stala
ern zrcadla, navzjem se odrejc. Pi v ndhee psobil ten pokoj jaksi
netuln; neplla tu jedin svka, kter by prozila zdej ero, ani v krbu

60
nehoel ohe, kter by zahnal chlad. Jako by tu domcnost vedl lovk, kter
vborn vid a netrp zimomivost.
Sir Walter se zvedl, pivtal pana Norrella a dovolil se, jestli me mt tu est
a pedstavit pan Wintertownovou a jej dceru, slenu Wintertownovou. Akoli
sir Walter mluvil o dvou dmch, pan Norrell vidl jen jednu, dstojnou dmu
ve zralm vku, kter na prvn pohled vzbuzovala respekt. Pana Norrella to
zmtlo. Domnval se, e se sir Walter musel zmlit, ovem jen nezdvok by
siru Walterovi odporoval hned na zatku rozhovoru. Pan Norrell se t dstojn
dm ponkud popleten uklonil.
Velmi rd vs poznvm, ekl sir Walter. Tolik jsem toho o vs slyel.
Pipad mi, e Londn o niem jinm ne o tom pozoruhodnm panu Norrellovi
ani nemluv. Pak se sir Walter obrtil k dstojn dm: Pan Norrell je mg,
madam, ve svm rodnm hrabstv Yorkshire velmi proslul.
Dstojn dma do pana Norrella zabodla pohled.
Vypadte pln jinak, ne jsem pedpokldal, pane Norrelle, prohodil sir
Walter. Slyel jsem, e jste praktick mg snad vs to neurazilo, pane
opakuji jen, co jsem slyel, a musm s levou konstatovat, e natst nic
takovho nejste. Londn je zamoen velkm mnostvm rdobyarodj, kte
lidem slibuj nejrznj nemonosti a pak je oberou o penze. Tak m napad
nevidl jste nhodou Vincula, kter m takovou malou boudu ped svatm
Krytofem? Ten je z nich nejhor. Potm, e vy jste teoretick mg, ne? Sir
Walter se povzbudiv usml. Ale slyel jsem, e mne chcete o nco podat,
pane.
Pan Norrell s omluvou pipustil, e skuten je praktick mg; sira Waltera
to oividn pekvapilo. Pan Norrell vyjdil upmnou nadji, e tmto
piznnm v och sira Waltera neklesl.
Ne, ne. V dnm ppad, zamumlal sir Walter zdvoile.
Nedorozumn, jeho jste se stal obt, vykldal pan Norrell, m
pirozen mnm nzor, e vichni praktit mgov mus bt arlatni, pramen
ze okujc zahlivosti anglickch mg v poslednch dvou stech letech.
Provedl jsem jedno mal kouzlo kter lid z Yorku s laskavost sob vlastn
oznaili za asn , a pesto vm eknu, sire Waltere, e nco podobnho mohl
vykonat jakkoli mrn talentovan mg. Tato veobecn letargie pipravila n
velk nrod o jeho nejvt oporu a kvli n jsme skonili bezbrann. Prv
tento nedostatek doufejme odinm. A jin mgov zanedbvaj svou
povinnost, ale j nemohu; piel jsem, sire Waltere, nabdnout pomoc v naich
stvajcch nesnzch.
Naich stvajcch nesnzch? opakoval sir Walter. Myslte vlku?
ern zorniky se mu doiroka rozevely. Drah pane Norrelle! Co m vlka
spolenho s magi? Nebo magie s vlkou? Slyel jsem o tom, co jste vykonal
v Yorku, a doufm, e vm byly hospodyky vdn, pochybuji vak, e by se
takov kouzlo dalo upotebit ve vlce! Pravda, vojci jsou obas pinav a za
uima, jene, vte, rozesml se, oni se mus zaobrat jinmi vcmi.

61
 Chudk pan Norrell! Nedonesla se k nmu Drawlightova historka o tom, jak
elfov vyprali lidem aty, a velmi ho to zarazilo. Ujistil pana Waltera, e dn
prdlo v ivot nepral ani kouzly, ani jinmi prostedky , a odvyprvl siru
Walterovi, co ve skutenosti dokzal. Jakkoli vak pan Norrell dovedl vykouzlit
zzraky, kupodivu je uml popsat jen svm obvyklm suchm zpsobem, a tak
si z toho vyprvn sir Walter odnesl dojem, e podvan na pl tisce soch
v yorsk katedrle mluvcch jedna pes druhou byla pomrn nezivn a e
ml tst, kdy tou dobou dlel nkde jinde. Vn? opil. Nu, to je velmi
zajmav. Pod ale pln nerozumm, jak
V tom okamiku nkdo zakalal, a jakmile sir Walter to zakaln zaslechl,
zmlkl, jako by chtl poslouchat.
Pan Norrell se rozhldl. V nejzazm a nejstinnjm rohu mstnosti
spovala na pohovce dvka v blch atech, zavinut do blho lu. Leela bez
pohnut. Jednou rukou si k stm tiskla kapesnk. Jej dren tla, jej
nehybnost, vechno na n prozrazovalo bolest a patn zdrav.
Pan Norrell si byl naprosto jist, e v rohu nikdo nen, a tak jej nenadl
zjeven sleny Wintertownov vydsilo skoro tak, jako by ji nkdo piaroval.
Ped jeho zraky se j zmocnil zchvat kale, kter njakou chvli trval, a po
celou tu dobu vypadal sir Walter vyloen nesvj. Nevnoval mlad dm
jedin pohled, by jinak oima bloumal po cel mstnosti. Ze stoleku po svm
boku sebral pozlacenou ozdbku, obrtil ji, podval se na jej spodek a zase ji
poloil. Nakonec zakalal bylo to takov krtk odkaln, jako by chtl
naznait, e kale kad e kaln je ta nejpirozenj vc na svt e
kaln by nikdy, za dnch okolnost nemohlo vyvolat obavy. Dvka na
pohovce konen dokalala a zase tie a nehnut leela, tebae dech vbec
nepopadala lehce.
Pohled pana Norrella peskoil od sleny k velkmu tmavmu obrazu nad n.
Snail se rozpomenout, o em pedtm mluvil.
Je to manelstv, pronesla majesttn dma.
Prosm, madam? ozval se pan Norrell.
Le madam pouze kvla k obrazu a vzneen se na pana Norrella usmla.
Tak jako na vech ostatnch obrazech v pokoji byly i na tom nad polehvajc
slenou Bentky. Valn vtina anglickch mst stoj na kopci, jejich ulice
stoupaj a zase klesaj a pana Norrella napadlo, e Bentky postaven na moi
mus bt to nejplacatj, jako i nejdivnj msto na svt. Prv dky t
plochosti vypadal ten obraz tolik jako cvien v perspektiv; sochy, sloupy,
kupole, palce a katedrly se thly do dlky, kde se protnaly s rozlehlou
pomournou oblohou, zatmco na moi plouchajcm o zdi se tsnily zdobn
vyezvan a pozlacen vletn lodi a ta zvltn bentsk plavidla, kter tolik
pipomnaj stevce dam noscch smutek.

62
63
 Zobrazuje symbolick satek Bentek s Jaderskm moem, ekla lady (ji
nyn musme pokldat za pan Wintertownovou), je to takov zvltn italsk
obad. Vechny obrazy, kter vidte v tto mstnosti, zakoupil nebotk
Wintertowne na cestch po kontinentu; a kdy jsme se vzali, vnoval mi je jako
svatebn dar. Ten mal Ital byl tehdy v Anglii zcela neznm. Pozdji mu
mecenstv pana Wintertowna dodalo odvahy a on pijel do Londna.
Jej mluva se vyznaovala stejnou vzneenost jako cel jej osobnost. Po
kad vt se na chvli odmlela, m dvala panu Norrellovi as, aby nleit
docenil informace ve vt obsaen.
A a se moje drah Emma vd, pokraovala, dostane ona i sir Walter ode
m tyto obrazy jako svatebn dar.
Pan Norrell se zeptal, zdali se slena Wintertownov a sir Walter maj brt
brzy.
Za deset dn! odpovdla pan Wintertownov triumfln.
Pan Norrell j poblahopl.
Vy jste mg, pane? ovovala si pan Wintertownov. To nerada slym.
K tomuto povoln chovm obzvltn odpor. Pi tom se do nj zabodla
pohledem, jako by jej nesouhlas byl sm o sob dostatenm dvodem k tomu,
aby se magie okamit zekl a zvolil si jin zamstnn.
Kdy se tak nestalo, obrtila se k nastvajcmu zeti. Moje nevlastn matka,
sire Waltere, jednomu mgovi bezmezn vila. Po smrti mho otce nevythl
paty z naeho domu. lovk veel do mstnosti, kterou pokldal za zcela
przdnou, a nael ho v rohu napl zakrytho zvsem. Nebo jak sp na pohovce
se zablcenmi botami na nohou. Byl to syn koeluha a jeho nzk pvod se
popravd eeno projevoval ve vem jeho ponn. Ml dlouh pinav vlasy
a tv jako pes, ale u naeho stolu sedval jako gentleman. Moje nevlastn
matka se mu zcela podrobila a on nm po sedm let do puntku uroval, jak
mme t.
A na v nzor se nedbalo? podivil se sir Walter. To mne pekvapuje!
Pan Wintertownov se zasmla. Kdy to tenkrt zaalo, sire Waltere, bylo
mi teprve osm nebo devt. Jmenoval se Dreamditch a ustavin nm opakoval,
jak je astn, e je n ptel, by jsme jej spolu s bratrem obdobn ustavin
upozorovali, e my ho za svho ptele rozhodn nepovaujeme. Ale on se na
ns jen usmval jako pes, kter se nauil usmvat a te nev, jak s tm pestat.
Nevykldejte si to patn, sire Waltere. Moje nevlastn matka byla v mnoha
ohledech skvl ena. Otec si j vil natolik, e j odkzal est set ron a svil
j i pi o sv ti dti. Jedinou jej slabinou bylo to, e poetile pochybovala
o vlastnch schopnostech. Mj otec soudil, e v rozliovn dobra a zla
i v mnoha dalch vcech se eny vyrovnaj mum, a j s nm tento nzor
naprosto sdlm. Moje macecha nemla utkat ped svenmi koly. Kdy pan
Wintertowne zemel, j ped nimi taky neuhnula.
Mte naprostou pravdu, madam, zamumlal sir Walter.

64
 Msto toho, pokraovala pan Wintertownov, se zcela spolehla na toho
mga Dreamditche. Ten v sob neml ani petku magie, a tud si ji musel zat
vymlet. Pro mho bratra, sestru i pro m vytvoil pravidla, kter ns ochrn
aspo tak ujioval mou nevlastn matku. Pes prsa jsme nosili pevn utaen
purpurov stuky. V naem pokoji se u stolu prostralo pro est osob, ti msta
pro ns a ti pro elfy, kte nad nmi podle Dreamditche dreli str. ekl nm
jejich jmna. Dokzal byste je uhdnout, sire Waltere?
Ani v nejmenm, madam.
Pan Wintertownov se zasmla. Meadowlace, Robin Summerfly a elfka
Buttercup. Mj bratr, sire Waltere, kter byl stejn svobodomysln jako j,
asto v doslechu macechy utrousil: K ertu s Meadowlacem! K ertu
s Robinem Summerflyem! K ertu s Buttercup! a ona, chudk hloup ensk,
ho mlem na kolenou prosila, aby toho nechal. Tihle elfov nm byli pln pro
koku. Moje sestra onemocnla. asto jsem k n zala do pokoje a nala tam
Dreamditche, jak ji hlad po bledch tvch a poddajnch rukou svmi
dlouhmi lutmi nehty. Ml slzy skoro na krajku, aek jeden. Kdyby mohl,
byl by ji bval zachrnil. Kouzlil, ale ona zemela. Bylo to krsn dt, sire
Waltere. Lta jsem maceina mga nenvidla. Lta jsem ho pokldala za
zlosyna, ale nakonec mi, sire Waltere, dolo, e to nebyl ne blzen a ubok
k politovn.
Sir Walter se obrtil na idli. Sleno Wintertownov! ozval se. Vy jste
promluvila ale j neslyel, co jste ekla.
Emmo! Co je? zvolala pan Wintertownov.
Z pohovky se ozval tlumen vzdech. Pak slena tichm jasnm hlasem
pravila: kala jsem, e se zcela ml.
Opravdu, zlatko? Pan Wintertownov, je vystupovala tak rzn a kter
sv nzory pedkldala lidem jako Moj Desatero, podle veho ani
v nejmenm nevadilo, e j jej dcera protie. Ba naopak, skoro jako by ji to
potilo.
Jiste musme mt mgy, prohlsila slena Wintertownov. Kdo jin
me vykldat djiny Anglie a obzvlt djiny jejho severu, jejho ernho
severnho Krle? Nai normln historici to neum. Na chvli se rozhostilo
ticho. J mm djiny rda.
To jsem netuil, hlesl sir Walter.
Ach, sire Waltere! zvolala pan Wintertownov. Na rozdl od jinch
mladch en nepltv nae drah Emma silami na romny. Je velmi setl;
ivotopis a poesie peetla vce ne kterkoli jin dvka, kterou znm.
A pece doufm, vyhrkl sir Walter dychtiv a naklonil se pi tom pes
zadn opradlo idle, aby mluvil pmo ke sv snoubence, e se vm lb
romny a e bychom si potom teba mohli navzjem pedtat. Jak mte
mnn o pan Radcliffov? i madam dArblay?
Sir Walter se vak u nedovdl, co si slena Wintertownov mysl o tchto
ctnch dmch, nebo ji popadl druh zchvat kale, kter ji donutil, aby se

65
s oividn velkm silm posadila. Kdy jej kael odeznl, sir Walter jet
chvli ekal na odpov, ale ona si cel vyerpan v bolestech zase lehla
a zavela oi.
Panu Norrellovi se honilo hlavou, pro nikoho nenapadne pispchat j na
pomoc. Jako by se v mstnosti vichni domluvili, e budou nemoc neboh dvky
poprat. Nikdo se nezeptal, jestli nechce nco pinst. Nikdo nenavrhl, aby la
do postele, co pan Norrell jen byl asto sm nemocen povaoval pro ni za
zdaleka nejlep.
Pane Norrelle, ekl sir Walter, nemohu tvrdit, e chpu, jak povahy je
pomoc, ji nm nabzte
! Co se detail te, pospil si pan Norrell, vm toho o vlen stejn
mlo jako generlov a admirlov o magii, a pece
Ale a ji je to cokoli, pokraoval sir Walter, s ltost vm musm
oznmit, e to nepjde. Magie nen ctyhodn, pane. Nen, sir Walter hledal
vhodn slovo, serizn. Vlda se do takovch zleitost neme plst.
Dokonce i tento nevinn rozhovor nm me zpsobit jist nepjemnosti, a se
o nm lid doslechnou. Ruku na srdce, pane Norrelle, kdybych bval lpe
pochopil, co mi dnes hodlte nadnst, ani bych vs nepijal.
Sir Walter to ve nekal nijak nepvtiv, ale chudk pan Norrell!
Poslouchat, jak pr magie nen serizn, to ho tce ranilo. Zjistit, e ho ad
k Dreamditchm a Vinculm tohoto svta, to pro nj byla rna pmo zdrcujc.
Marn namtal, e dlouho a usilovn pemlel, jak magii opt vydobt ctu;
marn nabzel, e siru Walterovi uke dlouh seznam doporuen ohledn
regulace magie v Anglii. Sir Walter jej nechtl vidt. Vrtl hlavou, usmval se,
ale ekl jen: Pane Norrelle, bohuel pro vs nemohu nic udlat.
Kdy pan Drawlight toho veera pibyl do domu na Hanover Square, musel
si vyslechnout Norrellovo hoekovn, jak veker nadje na spch u pana
Polea pily vnive.
Vidte, pane, co jsem vm kal? vyhrkl Drawlight. Ale, ach! Neboh
pane Norrelle! Jak bezcitn se k vm zachovali! To je mi moc lto. Ale ani
v nejmenm mne to nepekvapilo! Mnohokrt jsem slyel, e tihle
Wintertownovi jsou pkn hrdopci!
Nerada to km, ale Drawlight ml v povaze vc ne petku licomrnosti
a musm prozradit, e ho to nemrzelo zdaleka tolik, jak pedstral. Tahle
Norrellova samostatn akce ho doplila a on si usmyslel, e ho za ni potrest.
Nsledujc tden pnov Norrell a Drawlight chodili pouze na velmi nudn
veee, a i kdy pan Drawlight neklesl tak hluboko, aby pana Norrella vzal ke
svmu evci i pan, kter oprauje pamtky ve Westminsterskm opatstv, dal
si prci, aby jejich hostitel byli co mon nejmn dleit, vlivn i vzneen.
Takto pan Drawlight hodlal v panu Norrellovi vzbudit dojem, e ho na lehkou
vhu berou nejen Poleov a Wintertownov, ale i cel svt, aby konen
pochopil, kdo je jeho skuten ptel, a aby mu pak vyel trochu vstc, kdy

66
pijde na pedvdn tch drobnch trik, kter u Drawlight sliboval mnoho
msc.
Takov nadje a pletichy se tajily v srdci nejdraho ptele pana Norrella,
nanetst pro pana Drawlighta vak pana Norrella odmrtn sirem Polem
zkruilo natolik, e vbec nepostehl zmnu ve stylu zbavy a Drawlight
potrestal jen sebe sama.
Kdy te byl sir Walter zcela mimo dosah pn Norrella, pan Norrell se m
dl vce utvrzoval v pesvden, e sir Walter byl pesn jeho vysnn
ochrnce. Jakoto vesel energick mu s pjemnmi a nenucenmi zpsoby
ztlesoval sir Walter Pole vechno, co pan Norrell postrdal. Pan Norrell
z toho tud vyvozoval, e sir Walter Pole by bval doshl veho, co by on sm
neuml. Vlivn muov doby by siru Walterovi propjili sluch.
Kdyby si mne jen bval vyslechl, povzdychl si pan Norrell jednou, kdy
veeel pouze s panem Drawlightem. Ale j nedokzal najt slova, kter by ho
pesvdila. Te lituji, e jsem nepodal vs i pana Lascellese, abyste m
doprovodili. Svtaznal lid vyhledvaj spolenost jinch svtaznalch lid. To
u dnes vm. Snad jsem mu ml pedvst njak kouzlo promnit lky na aj
v krlky nebo liky ve zlat rybky. To by mi aspo uvil. Myslm vak, e ta
star dma by z toho mla pramalou radost. Nevm. Co si o tom myslte vy?
Ale Drawlight, jen zaal vit, e jestli kdy nkdo zemel nudou, pak on
zcela jist vydechne naposledy bhem nsledujc tvrthodinky, shledal, e
zcela ztratil vli mluvit a e se vzme pinejlepm na mdl smv.

67
 7

PLEITOST, JAK SE JI SOTVA NASKYTNE

jen 1807

T ak, pane! Dokal jste se pomsty! zvolal pan Drawlight, kdy se

zcela neekan zjevil v knihovn domu na Hanover Square.
Pomsty? opakoval pan Norrell. Co tm myslte?
Ach! vzdychl pan Drawlight. Snoubenka pana Waltera, slena
Wintertownov, je po smrti. Zesnula dnes odpoledne. Mli se za dva dny brt,
ale ta chudinka je doista mrtv. Tisc liber ron! Pedstavte si jeho
beznadj! Kdyby se j jen podailo pet do konce tdne, jak by to mnilo
situaci! Penze potebuje pmo zoufale pln se zhroutil. Vbec by m
nepekvapilo, kdybych se ztra doslechl, e si podzl krk.
Pan Drawlight se na chvli podn pohrouil do kvalitnho, pohodlnho
kesla u krbu, sklopil zrak a poviml si svho ptele. , Lascellesi, to je mi
nhoda! Vidm vs za novinami. Jak se mte?
Pan Norrell se zatm upen dval na pana Drawlighta. kte, e ta dvka je
mrtv? peptal se uasle. Ta mlad dvka, kterou jsem vidl v tom pokoji? To
se mi ani nechce vit. To je naprosto neekan.
Ale naopak, namtl Drawlight, nic nebylo pravdpodobnj.
Ale ta svatba! vrtl hlavou pan Norrell. Vechny nezbytn ppravy!
Nemohli vdt, jak moc churav.
Ale j vs ujiuji, ozval se Drawlight, e to vdli. Vichni to vdli.
Povate, jist Drummond ji vidl o Vnocch na soukromm ble v Leamington
Spa a vsadil se s lordem Carlislem o padest liber, e do msce bude na
mrch.
Pan Lascelles otrven mlaskl a poloil noviny. Ne, ne, ozval se, to
nebyla slena Wintertownov. Mte na mysli slenu Hookham-Nixovou, j
bratr vyhrooval zastelenm, kdyby rodin pivodila hanbu co podle vech
dve i pozdji stejn udl. Ale stalo se to ve Worthingu a nevszel se lord
Carlisle, ale vvoda z Exmooru.
Drawlight chvli uvaoval. Myslm, e mte pravdu, pronesl nakonec.
Ale na tom nesejde, protoe opravdu vdli, e slena Wintertownov je
nemocn. Krom star pan, samozejm. Ta povaovala svou dceru za
dokonalost samu a jak by se Dokonalost mohla sluovat s chatrnm zdravm?

68
Dokonalost se lze jen kochat, Dokonalosti sta, kdy se skvle vd. Ale star
pan si nikdy nepipustila, e by Dokonalost mohla stonat nesnesla, aby se
o tom tmatu nkdo by jen zmnil. Pestoe slena co chvli kalala, omdlvala
a polehvala na pohovce, v ivot jsem neslyel, e by k n jedinkrt piel
doktor.
Sir Walter by se o ni byl postaral lpe, prohlsil Lascelles a vytepal
noviny, ne se do nich znovu zaetl. O jeho politice si lovk me myslet, co
chce, ale je to rozumn lovk. koda e nevydrela do tvrtka.
Ale, pane Norrelle, obrtil se Drawlight ke svmu pteli, vy jste bled
jak stna, nen vm dobe? Urit vs okovalo, e tak mlad a nevinn ivot
piel nazmar. Vae laskav srdce vs jako vdy ct, pane a j jsem s vam
nzorem zcela zajedno pomylen na to, jak ta mlad dma sela ze svta,
rozdrcen jako krsn kvtina pod n botou nu, pane, rozdr mi to srdce
jako n sotva o tom doku pemlet. Na druhou stranu, byla hodn churav
a dv i pozdji by stejn umela a podle vaeho len se k vm pli hezky
nezachovala. Vm, e nen v md kat nco takovho, ale striktn zastvm
nzor, e by se mlad lid mli chovat k starm lidem vdeckho zamen, tedy
k lidem jako vy, s nleitou ctou. Nesnm drzost, nestydatost a tak dle.
Ale pan Norrell podle veho neslyel vldn utovn svho ptele, a kdy
nakonec promluvil, obracel se hlavn k sob, nebo si zhluboka povzdychl
a zamumlal: Nikdy by mne nenapadlo, e si tu lid budou magie tak mlo
povaovat. Odmlel se a pak rychle a tie dodal: Je velice nebezpen ksit
nkoho z mrtvch. U ti sta let to nikdo neudlal. Nemohl bych se o to
pokusit!
Bylo to dost neekan a pnov Drawlight a Lascelles se na svho ptele
pekvapen zadvali.
Vskutku, pane, ozval se pan Drawlight, a nikdo nenavrhuje, e byste
ml.
Jiste teoreticky vm, jak by se to dalo provst, pokraoval pan Norrell,
jako kdyby Drawlight nic neekl, ale jde pesn o ten druh magie, kter
kategoricky odmtm! Pli to zvis Pli to zvis Chci ct, e
vsledek je nutn zcela nepedvdateln. Mg ho vbec neme ovlivnit. Ne!
Nebudu se o to pokouet. Ani na to nebudu myslet.
Nakrtko se rozhostilo ticho. Ale pestoe se mg rozhodl, e u o t
nebezpen magii nebude pemlet, pod se oval v kesle, hryzal si nehty,
zrychlen dchal a projevoval dal znmky nervozity.
Mj drah pane Norrelle, pronesl Drawlight pomalu, u vm myslm
zanm rozumt. A musm se piznat, e ten npad pokldm za vten! Mte
na mysli velk kouzlo, svdectv o vaich mimodnch schopnostech!
Proboha, pane! Kdybyste uspl, vichni Wintertownov a Poleov v Anglii se
sebhnou u vaeho prahu a budou se doadovat seznmen s tm bjenm
panem Norrellem!

69
 A kdyby neuspl, poznamenal pan Lascelles sue, vichni ostatn budou
ped nechvaln znmm panem Norrellem zabouchvat dvee.
Mj drah Lascellesi! zvolal Drawlight, co to melete za nesmysly! Dejte
na mne, nic na svt se nevysvtluje snadnji ne nespch vdy to
koneckonc dl kad a pod.
Pan Lascelles prohlsil, e to nen vbec tak jednoznan, a zrovna se zaali
hdat, kdy ze rt jejich ptele pana Norrella splynul zmuen vkik.
Ach Boe! Co mm dlat? Co mm dlat? Cel msce jsem se hmodil,
jen aby m profese byla pro lidi pijateln, a oni mnou stle pohrdaj. Pane
Lascellesi, vy jste takov svtaznal, povzte mi
Je mi lto, pane, skoil mu pan Lascelles do ei, dvm si zsadn velk
pozor, abych nikdy nikomu neradil. A vrtil se zase k novinm.
Mj drah pane Norrelle! pospil si Drawlight (jen neekal, a se ho
nkdo zept na jeho nzor). Takov pleitost se ji sotva znovu naskytne
(To byl siln argument a pan Norrell si po nm zhluboka povzdychl.)
a musm ci, e bych si asi do smrti vytal, kdybych dopustil, abyste si ji
nechal ujt. Jednou ranou byste nm navrtil tu lbeznou dvenku nad jej
smrt mus uronit slzu kad, kdo se o n doslechne; dopomohl byste k majetku
gentlemanu, kter je ho hoden; a navc byste pro nkolik nsledujcch generac
etabloval v krlovstv magii jako nepominutelnou slu. Jakmile prokete
vhody svch schopnost jejich uitenost a tak dle , kdo bude moci mgm
uprat nleitou ctu a chvlu? Budou respektovni stejn jako admirlov,
mnohem vce ne generlov a pravdpodobn stejn jako arcibiskupov
a lordov kancli. Vbec by m nepekvapilo, kdyby Jeho Velienstvo
neprodlen zdilo njakou phodnou hierarchii s osobnmi krlovskmi mgy,
crkevnmi mgy, neplacenmi mgy a tak podobn. A vy, pane Norrelle, byste
byl arcimg! To ve jednou ranou, pane! Jednou ranou!
Drawlight byl se svm proslovem spokojen; Lascelles popuzen ustil
novinami a jist ml mnoho nmitek, nemohl je vak vyslovit svm tvrzenm,
e nikdy nerozdv rady, si k tomu zahradil cestu.
St by se nael nebezpenj druh magie, eptl pan Norrell zden. Je
to nebezpen pro mga i pro jeho subjekt.
Inu, pane, ozval se Drawlight rozumn, sm asi nejlpe posoudte, jak
nebezpe hroz vm, a v subjekt, jak dotynou nazvte, je mrtv. Co horho
ji me potkat?
Drawlight chvli ekal na odpov na tuto zajmavou otzku, ale pan Norrell
s dnou nepiel.
Zazvonm pro kor, rozhodl Drawlight a uinil tak. Okamit zajedu na
Brunswick Square. Nemjte obavy, pane Norrelle, nepochybuji, e veker nae
nvrhy se dokaj vstcnho pijet na vech stranch. Vrtm se do hodiny!
Kdy Drawlight odbhl, pan Norrell zhruba pl hodinky jen civl ped sebe,
a pestoe pan Lascelles nevil na magii, kterou pan Norrell pislbil (a tud

70
ani nevil na nebezpe, ktermu se pan Norrell dle vlastnch slov mus
postavit), byl rd, e nevid to, co pan Norrell podle veho vidl.
Pak se pan Norrell vzchopil, ve velkm chvatu vythl pt est knek
a pozotvral je nejsp hledal ony pase pln rad mgm, kte si pej vzksit
mrtv mlad dmy. To ho pln zamstnalo na nsledujc ti tvrt hodiny,
nae se zpoza knihovny ozval hluk, a dv ne se objevil pan Drawlight,
uslyeli jeho hlas.
nejvt laskavost na svt! Jsem vm nesmrn zavzn Pan
Drawlight protanil dvemi a na tvi se mu rozhostil ohromn smv.
Vechno dobe dopadlo, pane! Sir Walter zpotku vhal, ale vechno dobe
dopadlo! Podal mne, nech vm tlumom jeho vdk za vai laskavou
pozornost, ale nedomnv se, e byste cokoli zmohl. J mu ekl, e jestli se boj,
e se to vechno proval a bude se o tom mluvit, pak nemus mt dn strachy,
nebo nen v naem zjmu ho njak ztrapovat a e pan Norrell m jedin
pn, a sice mu poslouit, a e j a Lascelles jsme diskrtnost sama , ale on
ekl, e to mu nevad, e lid se ministrovi stejn budou vdycky kvli nemu
smt, jen by radji slenu Wintertownovou nechal spt co mu v jejm stavu
pipad uctivj. Mj drah sire Waltere! zvolal jsem, jak to mete vbec
vyslovit? Nemete pece myslet vn, e by bohat a krsn mlad dma
radji sela z tohoto svta v pedveer svatby kdy jste se vy sm ml stt tm
astlivcem! Ach! Sire Waltere! pokraoval jsem vy na magii pana Norrella
nemuste vit, ale co se stane, kdy to jen vyzkoute? Co ta star dma
okamit pochopila a podpoila m dalmi argumenty a povdla mi
o mgovi, kterho znala v dtstv, velmi talentovanm lovku a oddanm
pteli cel jej rodiny, jeho piinnm ila jej sestra o nkolik let dle, ne by
kdokoli oekval. km vm, pane Norrelle, pan Wintertownov je vm za
vai dobrodunost bezmezn vdn a snan m pros, abych vm vydil,
abyste okamit piel a sm sir Walter tvrd, e nem smysl to odkldat tak
jsem nadil Daveymu, aby pokal u dve a za dnch okolnost nikam
nechodil. Ach! Pane Norrelle, to bude noc usmiovn. Vechna nedorozumn,
veker neastn vklady pramenc z pr neastn zvolench slovek to
vechno, to vechno pjde stranou. Bude to pln jako v Shakespearovi!
Panu Norrellovi pinesli zimnk a on si nastoupil do koru; a kdy se dvee
koru otevely a pan Drawlight naskoil z jedn strany a pan Lascelles z druh,
z pekvapenho vrazu na Norrellov tvi mm nutkn usuzovat, e pvodn
nepotal s tm, e ho dotyn dva gentlemani doprovod na Brunswick Square.
Lascelles se vrhl do koru a hned se smchem prohlsil, e v ivot neslyel
nic tak komickho, a pirovnval jejich pohodlnou cestu londnskmi ulicemi
v Norrellov koru ke starm italskm a francouzskm bajkm, v nich blzni
vyplouvali ve vdru na mlko, aby ze dna kachnho rybnku vylovili odraz
msce co vechno dost dobe mohlo pana Norrella urazit, kdyby ho pan
Norrell bval ml nladu poslouchat.

71
 Kdy dorazili na Brunswick Square, ekal u je na schodech men dav. Dva
mui vybhli chytit kon za hlavu a ve svtle petrolejky se ukzalo, e hlouek
na schodech pozstv z tuctu sloucch pan Wintertownov vyhlejcch
mga, kter m vzksit jejich mladou pan. Protoe lidsk povaha se nemn,
troufm si tvrdit, e se mezi nimi vyskytovalo nkolik jedinc, kte byli jen
zvdav na to, jak by takov lovk mohl vypadat. Mnohm se vak ve tvi
zrail smutek a ty myslm k tich plnon vigilii na mraziv ulici pimly
vzneenj city.
Jeden z nich vzal svku a el ped panem Norrellem a jeho pteli jako
prvodce, protoe ve studenm dom vldla naprost tma. Na schoditi
zaslechli, jak pan Wintertownov seshora vol: Roberte! Roberte! Je to pan
Norrell? Ach, dkybohu, pane! Znenadn se ped nimi objevila ve dvech.
U jsem myslela, e vbec nedorazte! A pak pana Norrella k jeho velkmu
asu chytila za ob ruce, pevn je stiskla a pnliv ho prosila, aby pomoc
svch nejsilnjch zaklnadel vzksil slenu Wintertownovou. Na penze a se
neohl. Me si klidn ct svou cenu. Jen a ekne, e j vrt nejmilej dt.
Mus j slbit, e to udl!
Pan Norrell si odkalal a snad se chtl pustit do jednoho ze svch dlouhch
a nezivnch vklad o filosofii modern magie, kdy tu k nim pispchal pan
Drawlight, vzal pan Wintertownovou za ruce a oba je zachrnil.
A nyn vs snan prosm, madam, oslovil ji Drawlight, abyste se ztiila.
Jak vidte, pan Norrell piel a musme zkusit, co je v jeho silch. Nalhav vs
d, abyste se o njakm placen ji nezmiovala. A u dnes v noci vykon
cokoli, bude to z ptelstv. A v tom okamiku si pan Drawlight stoupl na
piky, zvedl bradu a pes rameno pan Wintertownov se zadval na sira
Waltera Polea. Sir Walter prv vstal ze idle a zpovzdl si pohledem mil
hosty. Ve svtle svic vypadal bled, oi ml vpadl a byl pohubl jako nikdy
pedtm. U jen z prost zdvoilosti ml pejt k nim a promluvit si s nimi, ale
neudlal to.
Bylo zvltn pozorovat pana Norrella, jak zavhal ve dvech a nenechal se
zavst dle do domu, dokud si nepromluv se sirem Walterem. Ale j si musm
promluvit se sirem Walterem! Jen na slovko! Udlm pro vs, co jen bude
v mch silch, sire Waltere! zavolal ze dve. Vzhledem k tomu, e slena,
ehm!, nen s nmi jen krtce, mohu ci, e situace vypad nadjn. Ano,
myslm, e mohu bezpen tvrdit, e situace je slibn. Nyn pjdu, sire Waltere,
a pustm se do prce. Doufm, e za njak as ji budu mt tu est zvstovat
vm dobrou zprvu!
Vekermi psliby, o n pana Norrella dala a kterch se nedokala
pan Wintertownov, te pan Norrell usiloval zahrnout sira Waltera, kterho
oividn nezajmaly. Sir Walter ze svho toit v salnu kvl, a kdy pan
Norrell dl setrvval ve dvech, chraplav kikl: Dkuji vm, pane. Dkuji!
A koutky st se mu zvltn prothly. Nejsp to ml bt smv.

72
 Sire Waltere, z celho srdce bych si pl, zavolal pan Norrell, odvst vs
s sebou nahoru, abyste vidl, co dlm, ale vzcn povaha tohoto konkrtnho
druhu magie si d samotu. Doufm, e budu mt tu est ukzat vm trochu
magie pi jin pleitosti.
Sir Walter se lehce uklonil a odvrtil se.
Pan Wintertownov v tom okamiku mluvila se svm sluhou Robertem.
Drawlight tohoto rozptlen vyuil, zathl pana Norrella stranou a horenat mu
poeptal do ucha: Ne, ne, pane! Neposlejte je pry! Radm vm, abyste jich
kolem postele shromdil tolik, kolik se vm jich jen poda pesvdit. Ujiuji
vs, e je to nejlep zruka, e se o naem veernm vkonu hned rno vichni
dozvd. A nebojte se nadlat kolem toho men humbuk vae nejlep
zakvn, prosm. Kruci, jsem j to ale moula! Kdyby m jen napadlo pinst
trochu nskho prku, kter by se dal hodit do ohn! Vy asi s sebou dn
nemte?
Na tuhle otzku pan Norrell neodpovdl, jen podal, aby ho neprodlen
zavedli za slenou Wintertownovou.
Ale tebae mg vslovn dal, aby ho tam zavedli samotnho, jeho ptel,
pnov Drawlight a Lascelles, nebyli tak bezcitn, aby ho tv v tv nejvt
krizi jeho kariry nechali o samot, a tud je Robert do pokoje v tetm podla
odvedl vechny ti.

73
 8

GENTLEMAN S VLASY JAKO CHM BODL

jen 1807

N ikdo tam nebyl.

Tedy nkdo tam byl. Slena Wintertownov leela na posteli, ale ani
nejvt filosofov by nedokzali ci, zdali je nkdo nebo vbec nikdo.
Oblkli ji do blch at a kolem krku j povsili stbrn etzek; uesali
a nazdobili jej krsn vlasy a do u vetkli nunice s perlami a granty. Dalo se
ale s spchem pochybovat, zda slenu Wintertownovou takov vci jet
zajmaj. Zaplili svky a v krbu rozdlali podn ohe, po mstnosti
rozestavli re, kter pokoj sladce provonly, ale slena Wintertownov by
leela pln stejn vyrovnan i v tom nejsmradlavjm podkrov ve mst.
kte, e se na ni dalo dvat? prohodil pan Lascelles.
Vy jste ji nikdy nevidl? podivil se Drawlight. Ach, jako by se snesla
z nebe. Byla pln bosk. Andlek.
Vskutku? A te vypad jako ztrhan troska! Musm vem svm hezkm
ptelkynm poradit, aby nikdy neumely, opil pan Lascelles a naklonil se
bl. Zatlaili j oi, poznamenal.
Oi mla dokonal, vzpomnal Drawlight, jasn, tmav ed, s dlouhmi
ernmi asami a ernm obom. koda e jste ji nikdy nevidl byla to
pesn bytost, pro jakou si lovk vyhrazuje obdiv. Drawlight se obrtil k panu
Norrellovi. Nue, pane, jste pipraven zat?
Pan Norrell sedl v kesle u ohn. Vcnost a rozhodnost, kter vykazoval po
pchodu do domu, z nj te vyprchaly; msto toho nyn vel hlavu
a s pohledem pipendlenm ke koberci zhluboka vzdychal. Pan Lascelles a pan
Drawlight ho sledovali se zjmem odpovdajcm jejich povaze pan Drawlight
se cel tsl nervozitou a nedokavost a pan Lascelles byl zase zosobnnm
usmvav suvernn skepse. Pan Drawlight o nkolik krok uctiv poodstoupil
od postele, aby k n pan Norrell ml pohodln pstup, a pan Lascelles se se
zaloenma rukama opral o ze (tento postoj asto zaujmal v divadle).
Pan Norrell znovu vzdychl. Pane Drawlighte, ji jsem jednou ekl, e tento
druh magie si d naprostou samotu. Musm vs podat, abyste oba vykali
dole.

74
 Ale pane! ohradil se Drawlight. Pece vm tak dvrn ptel jako
Lascelles a j nemohou bt na obt, ne? Jsme ti jako myky! Za dv minutky
pln zapomenete, e jsme tady. A j musm ci, e nai ptomnost povauji za
naprosto nezbytnou. Protoe kdo bude ztra rno it zprvy o vaich spch,
kdy ne j a Lascelles? Kdo pope nevslovn majestt okamiku, kdy
triumfujete a ta dvka vstv z mrtvch? i nesnesiteln patos chvle, kdy
budete nucen piznat porku? Sm to neudlte ani zpolovic tak dobe jako
my, pane. Dobe vte, e to tak je.
Mon, pipustil pan Norrell. Ale v nvrh je zcela neprovediteln.
Nezanu, nemohu zat, dokud neodejdete z pokoje.
Chudk Drawlight! Nemohl mga donutit, aby zaal arovat proti sv vli,
ale tolik se naekal, ne uvid njak kouzlo na vlastn oi, a te mu ta
podvan byla upena! Mlem to neunesl. Dokonce i pana Lascellese to trochu
zklamalo, nebo doufal, e se stane svdkem neho velmi smnho, z eho si
bude moci dlat legraci.
Kdy byli pry, pan Norrell se unaven zvedl z kesla a shl po knize, kterou
si s sebou pinesl. Otevel ji na mst, kter si poznail peloenm dopisem,
a poloil ji na stoleek, aby byla po ruce, kdyby ji poteboval. Pak zaal
odkvat zaklnadlo.
Zainkovalo takka hned, nebo zniehonic se objevilo cosi zelenho tam,
kde nic zelenho pedtm nebylo, a pokojem pjemn zavla sv vn les
a pol. Pan Norrell zmlkl.
Uprosted mstnosti kdosi stl: byl vysok a hezk, ml bledou bezvadnou
ple a asn bohatou ktici, blou a lesklou jako chm bodl. Studen
modr oi se mu tpytily a dlouh ern obo se na koncch stela vzhru.
Obleen byl jako kterkoli jin gentleman, jen jeho kabtek se vyznaoval
odstnem t nejzivj zelen, jakou si lze pedstavit barvy list na potku
lta.
O Lar! zaal pan Norrell roztesenm hlasem. O Lar! Magnum opus est
mihi tuo auxilio. Haec virgo mortua est et familia eius eam ad vitam redire
vult.19
Pan Norrell ukzal na postavu na posteli.
Gentleman s vlasy jako chm bodl pi pohledu na slenu
Wintertownovou najednou velmi oil. Evidentn ho to pjemn pekvapilo,
protoe rozhodil rukama a zaal brebentit latinsky. Pan Norrell byl zvykl sp
na psanou latinu, a ji v rukopisu nebo titnou v knize, a brzy zjistil, e jazyk
chrlen s takovouhle kadenc nedoke sledovat, by tu a tam poznal pr slov,
jako napklad formosa i venustai, kterto adjektiva popisuj enskou krsu.

19
elfe! Je mi velmi teba tv pomoci. Tato panna je mrtv a jej rodina si peje, aby se zase
navrtila k ivotu.

75
76
 Pan Norrell si pokal, dokud gentlemanovo vytren nepomine, a pak obrtil
jeho pozornost k zrcadlu nad krbovou msou. Vyvstal na nm obraz sleny
Wintertownov, kterak kr po zk kamenit cest skrz hornatou temnou
krajinu. Ecce mortua inter terram et caelum! prohlsil pan Norrell. Scito
igitur, O Lar, me ad hanc magnam operam te elegisse quia20
Ano, ano! peel gentleman pojednou do anglitiny. Rozhodl jste se
vyvolat m, protoe mmu talentu na magii nen mezi mm lidem rovno. J
toti byl sluebnk a dvrn ptel Thomase Godblesse, Ralpha Stokeseyho,
Martina Palea a navc Krle Havrana. J jsem chrabr, rytsk, velkomysln
a pohledn, jak je den dlouh. To je vem pln jasn! Bylo by lenstv povolat
kohokoli jinho! Oba vme, kdo jsem j. Otzka zn: kdo jste proboha vy?
J? peptal se pan Norrell, kterho to vyvedlo z mry. J jsem nejvt
mg sv doby!
Onen gentleman zvedl jedno dokonal obo, jako by chtl poznamenat, e
ho to tvrzen pekvapuje. Pomalu kolem pana Norrella krouil a prohlel si ho
ze vech stran. Mga velmi zneklidnilo, kdy mu elf uzmul z hlavy paruku
a podval se pod ni, jako kdyby pan Norrell byl hrnec na ohni a on si pl vdt,
co se chyst k veei.
J j jsem lovk, kter je peduren k tomu, aby v Anglii znovu zavedl
magii! zakoktal pan Norrell, popadl svou paruku a posadil si ji trochu nakivo
na hlavu.
Jiste jste! opil gentleman. Jinak bych tu nebyl. Snad si nemyslte, e
bych marnil as s njakm estkovm kejklem? Ale kdo jste? To by m
zajmalo. Co jste seslal za kouzla? Kdo je v mistr? Jak kouzeln zem jste
navtvil? Jak neptele jste porazil? Co mte za spojence?
Pana Norrella ta palba otzek siln zaskoila a vbec nebyl s to na ni
odpovdt. Vhav se rozmlel a nakonec se soustedil na jedinou, na ni ml
rozumnou odpov. Neml jsem dnho mistra. Vechno jsem se nauil
sm.
Jak?
Z knek.
Z knek! (Proneseno tnem naprostho pohrdn.)
Ano, pesn tak. Dnes je spousta magie v knihch. Jist, z valn sti jde
o nesmysly. Nikdo nev tak dobe jako j, kolik je v knihch otitno pitomost.
Najde se v nich ale i spousta uitench informac a pekvapilo by vs, jak kdy
se lovk trochu nau, nahldne
Pan Norrell v tmatu zanal nalzat zalben, gentleman s vlasy jako chm
bodl ovem neml trplivost naslouchat druhm, a tak panu Norrellovi vpadl
do ei.
Jsem prvn ze svho lidu, jeho jste kdy spatil?
20
Zde le mrtv ena mezi nebem a zem! Vz tedy, elfe, e jsem si t vybral pro tento
velk kol, protoe

77
 Och, to ano!
Tato odpov gentlemana s vlasy jako chm bodl uspokojila, a tak se
usml. Tak! Kdybych tedy tto mlad en navrtil ivot, jak by byla moje
odmna?
Pan Norrell si odkalal. A co asi zaal trochu chraptiv.
, na tom se snadno dohodneme, zvolal gentleman s vlasy jako chm
bodl. M pn jsou z tch nejskromnjch na svt. Natst jsem zcela
prost haminosti a mrzk ctidosti. Naopak, zjistte, e mj nvrh bude
mnohem vc vyhovovat vm ne mn tak jsem nezitn. Prost si peji, abyste
mi dovolil pomhat vm ve vem vaem snaen, radit vm ve vech
zleitostech a vst vs pi studiu. Ach! a tak muste dt svtu vdt, e za
vaimi nejvtmi spchy stojm pevn j!
Pan Norrell se tvil, jako by se mu udlalo lehce nevolno od aludku.
Odkalal si a zamumlal cosi o gentlemanov lechetnosti. Kdybych patil
k mgm, kte rdi penechaj veker sv zleitosti jinm, pak by vae
nabdka byla nadmru vtna. Ale nanetst obvm se Zkrtka a dobe
nemm nejmen chuti vs zamstnat popravd eeno ani kdy jet vidt
nkoho z vaeho druhu.
Rozhostilo se dlouh ticho.
Tak tomu km nevdk! opil gentleman chladn. Obtoval jsem se
vs tu navtvit. Rozafn jsem naslouchal vaim nudnm eem. Trpliv jsem
snel vai neznalost nleitch magickch zpsob a etikety. A nyn je pod
vai dstojnost pijmout mou nabdku pomoci. Mohl bych podotknout, e jin
mgov vytrpli hotov muka, jen aby si zajistili mou pomoc. Mon bych si
ml promluvit s tm druhm. Teba lpe ne vy chpe, jak se chovat k ve
postavenm a majetnjm osobm, co myslte? Elf se rozhldl po mstnosti.
Nevidm ho. Kde je?
Kde je kdo?
Ten druh.
Ten druh co?
Mg!
M- Pan Norrell chtl vyslovit to slovo, ale odumelo mu na rtech. Ne,
ne! dn jin nen! Jsem jedin. Ujiuji vs, e jsem jedin. Pro si vbec
myslte, e?
Jiste je tu jet jeden mg! prohlsil elf, jako by bylo naprosto smn
poprat nco tak oividnho. Je v nejlep ptel na celm svt!
Nemm dn ptele, opil pan Norrell.
Byl z toho naprosto zmaten. Koho by ten elf mohl mt na mysli?
Childermasse? Lascellese? Drawlighta?
M rus vlasy a dlouh nos. A je velmi namylen tak jako vichni
Anglian! prohlsil gentleman s vlasy jako chm bodl.
To mu moc nepomohlo. Jak Childermass, tak Lascelles i Drawlight byli
svm zpsobem namylen, Childermass i Lascelles mli dlouh nos, ale nikdo

78
z nich neml rus vlasy. Pan Norrell si to nedokzal pebrat, a tak se
s hlubokm povzdychem vrtil k aktuln zleitosti. Vy mi tedy
nepomete? zeptal se. Nevzkste tu mladou enu z mrtvch?
To jsem neekl! ohradil se gentleman s vlasy jako chm bodl. V jeho
tnu se ozvalo pekvapen, jak tohle vbec mohlo pana Norrella napadnout.
Musm piznat, pokraoval, e za poslednch pr set let mne spolenost m
rodiny a sloucch ponkud znudila. Moje sestry a sestenky sluj mnoha
ctnostmi, ale bez chyby rozhodn nejsou. km to s ltost, ale jsou trochu
vychlouban, nafoukan a pyn. Tahle mlad dma, ukzal na slenu
Wintertownovou, byla jist obdaena vemi obvyklmi ctnostmi
a dovednostmi? Byla elegantn? Vtipn? Temperamentn? Rozmarn? Tanila
jak slunko? Jezdila na koni s vtrem o zvod? Zpvala jako andl? Vyvala
jako Pnelop? Mluvila francouzsky, italsky, nmecky, bretasky, velsky
a jinmi jazyky?
Pan Norrell ekl, e nejsp ano. Soudil, e takovm vcem se mlad dmy
dnes vnuj.
Pak tedy bude pro mne okouzlujc spolenic! prohlsil gentleman s vlasy
jako chm bodl a zatleskal.
Pan Norrell si nervzn olzl rty. Co pesn navrhujete?
Dejte mi plku jejho ivota a plcneme si.
Plku ivota? opakoval pan Norrell.
Plku, potvrdil gentleman s vlasy jako chm bodl.
Co ale jej ptel eknou, kdy se dozvd, e jsem zaprodal plku jejho
ivota? zeptal se pan Norrell.
Ti se ale nic nedozvd. V tom se na mne mete spolehnout, ujistil ho elf.
Krom toho te dn ivot nem. Pl ivota je lep ne dn.
Pl ivota se skuten jevilo jako mnohem lep dl ne dn. S polovinou
ivota se slena Wintertownov bude moci provdat za sira Waltera a zachrnit
ho ped bankrotem. Pak bude sir Walter moci setrvat v ad a podpoit veker
Norrellovy plny na vzken magie v Anglii. Pan Norrell ale etl velk
mnostv knih, v nich se popisovala ujednn ostatnch mg s osobami tohoto
druhu, a moc dobe vdl, jak dotyn dovedou klamat. Ml dojem, e postehl,
jak ho elf chce olit.
Jak dlouh je ivot? zeptal se.
Gentleman s vlasy jako chm bodl rozphl ruce na znamen naprost
upmnosti. Jak dlouh byste chtl?
Pan Norrell to chvli zvaoval. Pedpokldejme, e by ila do
tyiadevadesti. tyiadevadest by byl dobr vk. Te je j devatenct. To
znamen dalch ptasedmdest let. Kdybyste j propjil dalch ptasedmdest
let, nevidm dvod, pro byste z nj neml mt polovic.
Tak tedy ptasedmdest let, souhlasil gentleman s vlasy jako chm
bodl, z eho pesn polovina nle mn.

79
 Pan Norrell si ho nervzn zmil. Co dl? zeptal se. Musme nco
podepsat?
Ne, ale j bych si ml vzt nco, co pat t dm a co dokazuje mj nrok
na ni.
Vezmte si jeden z tch prsten, nadhodil pan Norrell, nebo ten
nhrdelnk, co m kolem krku. Chybjc prsten i nhrdelnk jist njak doku
vysvtlit.
Ne, zavrtl hlavou gentleman s vlasy jako chm bodl. Mlo by to bt
nco ! U vm!

Drawlight a Lascelles sedli v salnu, kde se pan Norrell poprv setkal se

sirem Walterem Polem. Panovalo tam dosti znan ero. Ohe hoel na rotu
nzkmi plameny a svky dohasnaly. Zvsy byly roztaen a nikdo nezavel
okenice. Bubnovn det na okna vzbuzovalo velmi melancholickou nladu.
Je to rozhodn noc jako stvoen pro ken mrtvch, poznamenal pan
Lascelles. D a vtve strom biuj okenn tabulky a vtr kvl v komn
veker pslun jevitn efekty, kdy se to vezme kolem a kolem. asto m
popadne chu pst divadeln kusy a nevm, mon mne udlosti dnen noci
inspiruj k tomu, abych se znovu chopil pera zkusil bych tragikomedii
pojednvajc o zoufalch pokusech oebraenho ministra domoci se penz
jakmikoli prostedky, ponaje satkem z rozumu a kone arodjnictvm.
Tum, e by se mohla dokat kladnho pijet. Nejsp se to bude jmenovat
koda, e je mrtvola.
Lascelles se odmlel, aby se Drawlight mohl jeho bonmotu zasmt, ale
Drawlightovi pln zkazilo nladu, e nemohl zstat s Norrellem a pihlet
jeho kouzlm, a tak z nj vylezlo jen: Co myslte, kam asi vichni odeli?
To nevm.
Kdy uvte, co vechno jsme pro n vy a j vykonali, myslm, e jsme si
zaslouili lep zachzen! Ani ne ped pl hodinou jet pekypovali vdnost.
e na ns tak brzy zapomnli, to vbec nen dobr. A od t doby, co jsme
pijeli, nm nenabdli ani kousek kole! Na veei je u nejsp pli pozd i
kdy zrovna j pln padm hlady! Na chvli se odmlel. I ohe pomalu
vyhasn, poznamenal.
Tak pilote trochu uhl, navrhl Lascelles.
Jake? A zapinit se pi tom?
Svky jedna po druh zhasnaly a svtlo z ohn slblo a slblo, a se
z bentskch maleb staly obdlnky nejernj erni poven na zdech, jejich
er byla jen o poznn mn vrazn. Dlouho sedli mlky.
Te hodiny odbily pl druh, ozval se Drawlight najednou. Jak osamle
to zaznlo! Tfuj! Vechny hrzy, o kterch se lovk dot v romnech, se
vdycky stanou, kdy se rozezn kosteln zvon nebo kdy v temnm dom
odbije hodina.

80
 Nevzpomnm si, e by se nkdy nco obzvlt stranho pihodilo v pl
druh, namtl Lascelles.
V tom okamiku zaslechli kroky na schodech kter se vzpt ozvaly
v chodb. Dvee do salnu se prudce otevely a v nich stanul kdosi se svkou
v ruce.
Drawlight chapl po pohrabi.
Ale byl to pan Norrell.
Nelekejte se, pane Drawlighte. Nen se eho bt.
Kdy ovem pan Norrell zvedl svcen, jeho tv mu protieila; byl hodn
pobledl, zorniky ml rozen a z o mu jet nevyprchaly zbytky strachu.
Kde je sir Walter? zeptal se. Kde jsou ostatn? Slena Wintertownov se pt
po sv matce.
Posledn vtu musel pan Norrell opakovat dvakrt, ne obma pnm doel
jej smysl.
Lascelles dvakrt tikrt zamrkal a otevel sta, jako by ho to pekvapilo,
pak se ale vzpamatoval, znovu sta zavel a nasadil pezrav vraz; ten si tak
uchoval po zbytek noci, jako by bn chodil po domech, v nich se mlad
dmy ks z mrtvch, a tento konkrtn ppad byl vzato kolem a kolem celkem
nezajmav. Drawlight ml zatm na jazyku tak tisc vc a odvila bych se
tvrdit, e je tak z st vypustil, nikdo vak neml v t chvli pozornosti nazbyt,
a tak se ani nedozvdl, co ze sebe Drawlight sypal.
Drawlight s Lascellesem byli poveni kolem najt sira Waltera. Sir Walter
pak zael pro pan Wintertownovou a pan Norrell roztesenou a uplakanou lady
zavedl do pokoje k dcei. Mezitm se zprva o nvratu sleny Wintertownov
do ivota ila do dalch st domu; slouc se o tom dozvdli a pekypovali
radost a vdkem k panu Norrellovi, panu Drawlightovi a panu Lascellesovi. Za
panem Drawlightem a Lascellesem pili dva sluhov a komornk a prosili
o svolen sdlit, e kdyby snad pan Drawlight nebo pan Lascelles chtli vyut
njakou slubiku, ji by komornk i sluhov mohli poskytnout, sta jim jen
naznait.
Pan Lascelles eptl panu Drawlightovi, e mu pedtm nedolo, e kdy
spch njakou laskavost, bude ho tak familirn oslovovat tolik neurozench
lid bylo to velmi nepjemn d si pozor, aby to u nikdy neudlal. Ti
neurozen mli natst tak dobrou nladu, e si ani neuvdomili, jak je urazil.
Brzy velo ve znmost, e slena Wintertownov vstala z postele a oprajc
se o Norrellovo rm zala do obvacho pokoje, kde te sedla na idli u ohn.
Rovn pr podala o lek aje.
Drawlight a Lascelles byli povolni nahoru do hezkho obvacho pokojku,
kde zastihli slenu Wintertownovou, jej matku, sira Waltera, pana Norrella
a nkter slouc. Soud podle jejich vzezen by si jeden myslel, e pan
Wintertownov i sir Walter procestovali za tu noc nkolik nadpirozench
svt, tak byli ve tvi ediv a ustaran; pan Wintertownov plakala a sir

81
Walter si as od asu pejel rukou pes elo jako lovk, kter se stal svdkem
hrz.
Zato slena Wintertownov psobila docela klidn a usebran, jako mlad
dma, kter strvila tich a jednotvrn veer doma. Sedla na idli ve stejnch
elegantnch atech, kter mla na sob, kdy ji Drawlight a Lascelles spatili
naposledy. Zvedla se a usmla se na Drawlighta. Vy a j, pane, jsme se sotva
pedtm potkali, ale u mi bylo eeno, jak jsem vae dlunice. Obvm se ale,
e tento dluh nelze vbec splatit. Za to, e jsem te tady, do velk mry vdm
va energii a nalhn. Dkuji vm, pane. Mnohokrt, opravdu mnohokrt.
A nathla k nmu ob ruce a on je uchopil do svch.
Ach, madam! vydechl, uklonil se a ziv se usml. Ujiuji vs, to mn
bylo c-
A pak se zarazil a na chvli se odmlel. Madam? hlesl. Krtce a rozpait
se zasml (co bylo samo o sob divn Drawlighta hned tak nco do rozpak
nepivedlo). Nepustil jej ruce, ale rozhldl se po mstnosti, jako by hledal
nkoho, kdo mu pome z prekrn situace. Pak j ped obliej zvedl jednu ruku.
Ten pohled ji nijak zvl nevylekal, jen pekvapil; zvedla ruku, aby to vidla
i jej matka.
Na lev ruce j chybl malek.

82
 9

LADY POLEOV
jen 1807

edna lady nekonen chytej ne stvajc autorka poznamenala, jak

J vldn naklonn bv svt mladm lidem, kte bu zemou, nebo si

nkoho vezmou. Pedstavte si ten zjem, kter obklopoval slenu
Wintertownovou! dn jin mlad dma se pedtm netila takovm
vhodm, nebo zemela v ter, byla vzkena v asnch rannch hodinch ve
stedu rno a vdala se ve tvrtek; nkte lid to pokldali za pli mnoho
vzruen na jeden tden.
Vichni ji chtli vidt. Vtina lid vdla jen to, e pi pesunu ze svta
vezdejho na onen svt a zase zptky pila o prst. To bylo skuten drdiv;
zmnila se jet njak jinak? Nikdo neml nejmenho pont.
Ve stedu rno (co bylo rno po astnm vzken) to vypadalo, e se
hlavn akti tohoto bjenho dobrodrustv spikli, aby celmu mstu upeli
zprvy; nvtvnci domu na Brunswick Square se rno dozvdli jen to, e
slena Wintertownov i jej matka odpovaj, na Hanover Square byla situace
zcela toton pan Norrell je velmi unaven bylo naprosto nemon se
s kmkoli vidt; a co se sira Waltera Polea te, nikdo tak docela nevdl, kde
ho nalzt (by panovalo velmi siln podezen, e se nachz v dom pan
Wintertownov na Brunswick Square). Nebt pn Drawlighta a Lascellese
(laskavch to du!), msto by trplo nedostatkem informac veho druhu, oni
vak piln jezdili po Londn a objevili se v bezpotu obvacch pokoj,
dopolednch budor, jdelen a saln. Nelze urit, na kolik vee byl
Drawlight toho dne pozvn a jete nikdy nebyl dn jedlk, jinak by jeho
zavac trakt doel trval hony. Vc ne padestkrt musel lit, jak si po
vzken sleny Wintertownov on s pan Wintertownovou poplakali; jak si
pevn stiskl ruku se sirem Walterem Polem; jak mu velmi vdn sir Walter
podkoval a jak on sira Waltera snan dal, aby se u o tom nezmioval; a jak
pan Wintertownov trvala na tom, aby pana Lascellese i jeho odvezli dom
v jejm vlastnm koru.
Sir Walter Pole odjel z domu pan Wintertownov zhruba v sedm hodin
a vrtil se do svho podnjmu na nkolik hodin se prospat, o poledni se ale u
zase vrtil do domu na Brunswick Square, pesn jak msto pedpokldalo. (Jak

83
jen ns nai soused dokou prokouknout!) Tou dobou u bylo pan
Wintertownov jasn, e se z jej dcery stala hvzda; e doshla vhlasu
takkajc pes noc. Nejene jim lid nechvali navtvenky u dve, ale slen
Wintertownov kadou hodinu pichzela spousta dopis a blahopn, piem
o mnoha gratulantech slena Wintertownov nikdy neslyela. Pokud dovolte,
madam, psal jeden, zapsahm vs, abyste ze sebe setsla ti onoho
stinnho dol, je vm bylo odhaleno.
To, e se ciz lid ctili oprvnni vyjadovat se k tak soukromm vcem
jako smrt a vzken, e dvali prchod sv zvdavosti v dopisech jej dcei,
vzbuzovalo v pan Wintertownov silnou nelibost; pro takov sprosky
a nevychovance nemla ne slova opovren a po pjezdu na Brunswick Square
si to sir Walter musel vechno vyslechnout.
Radm vm, pan, prohlsil, abyste u na to nemyslela. Jak my politici
dobe vme, dstojnost a mlen jsou proti takov drzosti nejlep obranou.
Ach! Sire Waltere! zvolala jeho budouc tchyn. Je velmi pjemn zjistit,
jak asto se nae nzory shoduj! Dstojnost a mlen. Pesn tak. Podle m
nememe bt ohledn utrpen na uboh drah Emmy nikdy sdostatek
diskrtn. Umnila jsem si, e u o tom po ztku nikdy nepromluvm.
Mon, ekl sir Walter. Nechtl jsem zajt tak daleko. Protoe, vte,
nesmme zapomenout na pana Norrella. V nm budeme mt vdy ivou
pipomnku toho, co se stalo. Obvm se, e mus bt asto s nmi po tom, co
pro ns vykonal, mu sotvakdy meme prokzat dostaten uznn. Odmlel se
a pak se sardonickm klebkem ve kared tvi dodal: Natst sm pan
Norrell byl od t dobroty a naznail, jak bych mu j mohl nejlpe splatit svj
dluh. To byla narka na rozhovor, kter spolu sir Walter a pan Norrell vedli
ve tyi rno, kdy pan Norrell pepadl sira Waltera na schodech a obrn
k nmu pohovoil o tom, jak s pomoc magie hodl zkit francouzsk plny.
Pan Wintertownov pravila, e pana Norrella rda zahrne zvltn pzn
a ctou; vichni pece vd, jak si ho v. Zcela nezvisle na jeho asnm
magickm umn o nm se nebylo teba zmiovat, kdy piel k nim do
domu vypadal jako ryz gentleman starho stihu.
Pesn tak, pisvdil sir Walter. Prozatm se vak ze veho nejdv
musme postarat, aby si toho slena Wintertownov na sebe nebrala vc, ne
me zvldnout a prv o tom jsem si s vmi chtl obzvlt pohovoit.
Nevm, co si o tom myslte vy, ale podle m by bylo nejlep odloit svatbu
o tden i dva.
Pan Wintertownov takov pln neschvalovala; veker ppravy ji byly
uinny a tolik chod svatebnho obda uvaeno. Polvka, aspik, vaen maso,
nakldan jeseter a tak dle, to vechno bylo hotov; pro by se to te mlo
nechat zkazit, jen aby se to za tden za dva muselo chystat znovu? Na tuto
argumentaci etrnost neml sir Walter co ci, proe navrhl, aby podali
slenu Wintertownovou o vyjden, zdali se ct dost siln.

84
 A tak se zvedli ze idl v ledov studenm salnku (kde se cel rozhovor
odehrl) a zali nahoru do obvacho pokoje sleny Wintertownov v druhm
pate, kde j tak tuto otzku poloili.
Ach, zvolala. V ivot mi nebylo lpe. Pipadm si velice siln a zdrav.
Dkuji vm. U jsem si dnes rno vyla ven. Ne e bych chodila na prochzky
njak asto. Jen zdkakdy si troufnu cviit, ale dnes rno mi pipadalo, jako by
tenhle dm byl vzen. Touila jsem bt venku.
Sira Waltera to oividn velmi znepokojilo. Bylo to moudr? Obrtil se
k pan Wintertownov. Bylo to sprvn?
Pan Wintertownov otevela sta, e se ohrad, ale jej dcera se jen zasmla
a vykikla: Ach, ujiuji vs, e maminka o tom nevdla! Vyla jsem si ven,
zatmco matka spala u sebe v lonici. Barnarda m doprovodila. A j obela
Brunswick Square hned dvacetkrt. Dvacetkrt! Slyeli jste snad nkdy nco
absurdnjho? J mla ale takovou chu chodit! Popravd eeno bych se byla
i probhla, kdyby se to dalo njak zadit, ale v Londn, vte Znovu se
zasmla. Chtla jsem jt dl, ale Barnarda mi to nedovolila. Barnarda byla
hrozn nervzn a dlala si starosti, abych neomdlela na ulici. Musela jsem se
dret na dohled od domu.
Nevcn na ni zrali. Krom jinho to byl asi nejdel projev, kter ji kdy sir
Walter slyel pronst. Sedla pln rovn, oi j zily a ple mla
rovoukou byla zosobnn zdrav a krsa. Mluvila rychle a velmi proctn;
psobila tak radostn a nesmrn ile. Jako by ji pan Norrell nejen vzksil, ale
propjil j dvakrt tikrt vce ivota ne pedtm.
Bylo to vru podivn.
Jist, pisvdil sir Walter, pokud se ctte dost zdrva, abyste mohla
cviit, pak by vm v tom jist nikdo neml brnit po niem jinm nezeslte
tak jako po pravidelnm cvien a nen lep zpsob, jak si zajistit trval zdrav.
Momentln by ale mon nebylo na kodu, kdybyste nevychzela bez
doprovodu. Ml by na vs dvat pozor jet nkdo krom Barnardy. Vte, od
ztka si tu est budu moci nrokovat pro sebe.
Ale vdy budete mt plno prce, sire Waltere, pipomnla mu. Budete se
muset starat o vechny ty vldn zleitosti.
Jist, ale
Ach! Vm, e vs bude takka neustle zamstnvat politika. Vm, e
nesmm oekvat nic jinho.
Vypadala tak radostn smen s tm, e ji bude zanedbvat, e si nemohl
pomoct a mlem se ohradil zstal vak s otevenmi sty, protoe
oprvnnost jejch slov mu zabrnila cokoli namtnout. U kdy ji poprv vidl
v dom lady Winsellov v Bathu, udlala na nj velk dojem jej krsa
a elegance a rychle usoudil, e by bylo velmi dobr nejen oenit se s n tak
rychle, jak se to d jen prakticky zadit, ale i lpe se s n seznmit nebo ho
jalo tuen, e kdy si odmysl penze, mohla by mu docela dobe vyhovovat
jako manelka. Domnval se, e zhruba hodinov rozhovor by je mohl

85
vznamn posunout ke vztahu naplnnmu naprostou otevenost a dvrou,
jen je mezi manelkou a jejm chotm tolik douc. Velmi se til, e takov
rozmluva mezi tyma oima brzy poskytne hojn dkazy o jejich vzjemnch
sympatich a shodnm vkusu. Nkolik jejch poznmek v nm vzbudilo nadji,
e by tomu tak mohlo bt. A vzhledem k tomu, e byl mu navc
inteligentn a dvaatyicet let star, pirozen disponoval spoustou informac
a ml spoustu nzor tm na jakkoli tma, je byste nadhodili. O tyto
nhledy se chtl s tou devatenctiletou krskou podlit a dle jeho soudu j
vechny musely pijt fascinujc. Jene vzhledem k jeho silnmu zaujet prac
a k jejmu chatrnmu zdrav se tento zajmav rozhovor stle odsouval; a te
mu sdlila, e neoekv, e by se na tom po svatb nco zmnilo. Vypadalo to,
e j to nevad. Namsto toho ji v jejm novm, hravm rozpoloen celkem
pobavilo, e si kdy mohl namlouvat, e by to mohlo chodit jinak.
Nanetst si musel pospit na schzku s ministrem zahrani, a tak vzal
slenu Wintertownovou za ruku (celou pravou ruku) a velmi galantn ji polbil;
povdl j, jak moc se t na ztek, kdy se z nj stane nejastnj mu pod
sluncem; s kloboukem v ruce si na toto tma zdvoile vyslechl krtk proslov
pan Wintertownov a odeel z domu rozhodnut znovu o tom problmu
popemlet popravd eeno hned, jak si najde as.
Pt den dopoledne se svatba opravdu uskutenila v kostele svatho Ji na
Hanover Square. Zastnili se j takka vichni ministi vldy Jeho Velienstva,
dva ti vvodov z krlovsk rodiny, pltuct admirl, biskup a nkolik
generl. S politovnm vak musm konstatovat, e jakkoli klov mus tito
velc mui bt pro mr a prosperitu nroda, onoho dne, kdy si sir Walter Pole
bral slenu Wintertownovou, po nich nikdo ani nevzdechl. lovk, kter
pitahoval nejvc pohled, jeho kad chtl ukzat a prosil o to eptem svho
souseda, byl mg pan Norrell.

86
 10

JAK JE TK NAJT PRCI PRO MGA

jen 1807

Sir Walter zamlel nadnst tma magie ped ostatnmi ministry postupn,
umonit jim, aby si na tu mylenku zvykali, ne jim navrhne vyzkouet pana
Norrella ve vlce. Bl se, e se proti nmu postav; byl si jist, e pan Canning
bude mt sarkastick poznmky, e lord Castlereagh nebude ochoten
spolupracovat a e hrab z Chathamu bude prost zmaten.
Veker tyto obavy vak byly zcela nepodloen. Jak brzy zjistil, ministi
o t novince vdli stejn jako kdokoli jin v Londn. Na nsledujcm
zasedn kabinetu v Burlington House21 vichni hoeli nadenm zamstnat
jedinho anglickho mga. Nebylo vak ani v nejmenm jasn, jak ho vyut.
Anglick vlda naposledy vyuila slueb mga ped dvma sty lety a trochu
vyla ze cviku.
Mj hlavn problm, stoval si lord Castlereagh, je najt mue do
armdy ujiuji vs, e jde o prakticky nesplniteln kol; Britov k vlen
nikdy nethli. Mm ale vyhldnut lincolnsk hrabstv, tamj vepov je pr
obzvlt vivn a obyvatelstvo je po nm velmi statn a siln. Mn by ze
veho nejvc vyhovovalo kouzlo vynesen nad celm Lincolnshirem, kter by
tak ti tyi tisce mladch mu naplnilo prudkou touhou stt se vojky
a bojovat proti Francouzm. Vrhl na sira Waltera touebn pohled. Co
myslte, sire Waltere, mohl by v ptel o takovm kouzle nco vdt? Sir
Walter netuil, ale slbil, e se pana Norrella zept. Jet tho dne se sir Walter
za panem Norrellem zastavil a tuto otzku mu poloil. Pana Norrella to velmi

21
Burlington House na Piccadilly byl londnskm sdlem vvody z Portlandu, prvnho lorda
sttnho pokladu (jemu dnes mnoho lid po francouzskm zpsobu k ministersk pedseda).
Palc vyrostl ve vku, kdy se anglit lechtici nebli mit se s panovnkem co do moci a
bohatstv a co se krsy te, nebylo mu v celm hlavnm mst rovno. Sm vvoda byl velmi
ven star pn, bohuel vak pli nenaploval pedstavy o tom, jak m takov ministersk
pedseda vypadat. Byl velmi star a churav. Tou dobou leel v mstnosti se zataenmi zvsy,
ommen laudanem, a pomaliku umral. Nikomu ve sv zemi nebyl k uitku a kolegm
ministrm jen troiku. Z jejich hlediska se jeho veden vyznaovalo jednou jedinou pednost, a
sice e jim umoovalo vyuvat k vldnm zasednm jeho ndhern palc a kolovat jeho
sluebnictvo, aby jim ze sklepa nosilo, co jejich hrdlo r. (Obvykle shledali, e jim pi vldnut
Britnii pkn vyschlo v krku.)

87
potilo. Mnil, e takov kouzlo jet nikoho nenapadlo, a snan sira Waltera
prosil, aby lordu Castlereaghovi poblahopl k vysoce originlnmu mylen. Co
se uskutenitelnosti te, vc se mla tak: Pot spov v omezen psobnosti
kouzla na Lincolnshire a mladky. Kdybychom uspli a troufm si tvrdit, e
by to tak dopadlo , pak bychom riskovali, e se Lincolnshire a s nm i nkolik
okolnch hrabstv zcela vylidn.
Sir Walter zael za lordem Castlereaghem a rozhovor mu petlumoil.
Dal kouzlo, kter ministi navrhli, ji pana Norrella potilo mnohem
mn. Vzken lady Poleov uhranulo vem Londanm a ani ministi nebyli
vjimkou. Zaal s tm lord Castlereagh, kdy se ostatnch ministr zeptal, eho
se Napoleon bl na svt ze veho nejvc. Kdo podle veho pokad uhdl
nsledujc tah proradnho francouzskho csae? Kdo Francouzm utdil
porku tak drtivou, e se ji neodvauj vystrit ze svch pstav ani nos? Kdo
je ztlesnnm vech ctnost, je dlaj Angliana Anglianem? Kdo jin,
pokraoval lord Castlereagh, kdy ne lord Nelson? Oividn je ze veho
nejdve teba zadit, aby lord Nelson vstal z mrtvch. Lord Castlereagh prosil
sira Waltera o prominut tebas nco patn pochopil ale pro vbec marn
as diskus?
Nae pan Canning, rzn a hdav lovk, rychle odvtil, e po lordu
Nelsonovi se samozejm vem stsk, e to byl nrodn hrdina a vykonal ve,
co mu lord Castlereagh pit. Ale kdy se to vzalo kolem a kolem a pan
Canning neml vbec nic proti nmonictvu, on nejskvlej britsk instituci ,
Nelson byl vdy jen vojk, zatmco nebotk pan Pitt byl ve.22 Pokud by se ml
nkdo vzksit, pak nemli na vybranou mus to bt Pitt.
Lord Chatham (shodou okolnost bratr zesnulho Pitta) nvrh pirozen
podpoil, vznesl ale dotaz, pro si musej vybrat pro nevzksit jak Pitta, tak
Nelsona? Mgovi by se jen zaplatilo dvakrt a proti tomu by nikdo nic neml,
nebo snad ano?
Ostatn ministi pak zaali navrhovat dal zesnul gentlemany jakoto
kandidty na oiven, a se zdlo, e by se mohla vyprzdnit polovina hrobek
v Anglii. Zakrtko jich mli docela dlouh seznam a jako obvykle se o nj
zaali pt.
To nem cenu, prohlsil sir Walter. Musme nkde zat a mn pipad,
e vem z ns ke stvajcm funkcm pomohlo ptelstv s panem Pittem.
Nebylo by sprvn, kdybychom njakmu jinmu gentlemanovi dali pednost.
Za panem Norrellem byl do domu na Hanover Square vysln posel, aby ho
pivedl do Burlington House. Kdy dorazil, zavedli ho do ndhernho
vymalovanho salnu, kde sedli ministi. Sir Walter mu oznmil, e uvauj
o dalm vzken.

22
William Pitt mlad (1759-1806). Je velmi nepravdpodobn, e bychom kdy mli tu est s
nkm jeho kalibru, nebo se stal ministerskm pedsedou ve svch tyiadvaceti letech a a na
jednu krtkou tletou pauzu pak svou zemi vedl od toho dne a do sv smrti.

88
 Pan Norrell velmi zbledl a zamumlal cosi o tom, jak ho pouze zvltn cta
k siru Walterovi pimla uchlit se k tomuto druhu magie, o ni by se jinak ani
nepokouel opravdu si nepeje zkusit to podruh ministi nevd, o daj.
Kdy ale pan Norrell lpe pochopil, koho navrhuj jako kandidta, oividn
se mu velmi ulevilo a utrousil pr slov o stavu tla.
Potom se ministi rozpomnli, e pan Pitt je mrtev ji tm dva roky, a doli
k zvru, e se s nm v jeho souasnm stavu nechtj setkat, jakkoli mu byli za
ivota oddni. Lord Chatham (bratr pana Pitta) smutn poznamenal, e chudk
William bude ji touhle dobou hodn rozpadl.
O tom npadu ji nikdy nepadla ani zmnka.
Zhruba o tden pozdji lord Castlereagh navrhl poslat pana Norrella do
Holandska nebo mon Portugalska kde ministi chovali vlanou nadji na
zskn oprnho bodu proti Napoleonovi a kde by pan Norrell pod vedenm
generl a admirl mohl kouzlit. A tak byli admirl Paycocke, star bruntn
nmonk, a kapitn Harcourt-Bruce od 20. pluku lehkch dragoun vyslni na
spolenou vojensko-nmon vpravu do domu na Hanover Square, kde mli
provst pozorovn pana Norrella.
Kapitn Harcourt-Bruce byl nejen krsn a chrabr elegn, ale taky docela
romantik. Znovuobjeven magie v Anglii ho nesmrn nadchlo. Zivnj
historickou literaturu pmo hltal a hlavu ml plnou dvnch bitev, v nich byli
Anglian odsouzeni k zhub, protoe Francouzi nad nimi mli drtivou poetn
pevahu, kdy se nhle ozvala zvltn nezemsk hudba, na kopci se objevil
Krl Havran s vysokou ernou helmou, z n vll fafrnoch z havranho pe,
spolu se stovkou druink a dal stovkou elfch ryt vyrazil na statnm
vranku tryskem dol a pemohl Francouze magi.
Takhle si kapitn Harcourt-Bruce pedstavoval mga. Oekval, e prv
tohle se te zopakuje na vech kontinentlnch bojitch. Take kdy spatil
pana Norrella v salnu na Hanover Square a kdy vidl, jak si pan Norrell
nevrle stuje, nejdv e smetana v jeho aji je pli smetanov a pak e je zase
moc vodovat inu, asi vs pli nepekvapm, kdy eknu, e kapitn byl
ponkud zklaman. Popravd eeno ho cel podnik tak sklil, e ho admirl
Paycocke, ten star stroh gentleman, docela litoval a neml to srdce dobrat si
ho a utahovat si z nj vc ne jen troku.
Admirl Paycocke a kapitn Harcourt-Bruce se vrtili za ministry
a prohlsili, e vbec nepichz v vahu pana Norrella kamkoli poslat;
admirlov a generlov by vld nikdy neodpustili, kdyby k nemu takovmu
svolila. Toho podzimu se po nkolik tdn zdlo, e ministi pro svho jedinho
mga nebudou nikdy s to najt prci.

89
 11

BREST
Listopad 1807

V prvnm listopadovm tdnu se eskadra francouzskch lod hotovila

k vyplut z pstavu Brest, jen le na zpadnm pobe Bretan.
Francouzi hodlali kiovat po Biskajskm zlivu a zajmat britsk
plavidla, a kdyby se jim to nedailo, pak alespo Britm brnit ve vem, co by
si snad vzali do hlavy.
Vtr setrvale vanul od pevniny. Francouzt nmonci se pipravovali rychle
a zdatn a lod u byly tm vypraven, kdy se obloha zniehonic zathla
ernmi mrany a spustil se d.
Bylo jen pirozen, e v tak dleitm pstavu jako Brest psob ada lid,
kte studuj vtr a poas. Jet ne mly lod vyplout, nkolik takovch lid ve
velkm rozruen vyrazilo do dok varovat nmonky, e na tom deti je nco
velmi zvltnho: pestoe vl vchodn vtr, mraky se pihnaly ze severu.
Nebylo to mon, ale stalo se to. Kapitni lod asli, znervznli nebo nevcn
kroutili hlavou kad podle sv povahy , ale to u je zastihla dal zprva.
Brestsk pstav pozstv z jedn vnitn ztoky a jedn vnj, piem tu
vnitn oddluje od otevenho moe dlouh zk poloostrov. Jak d zhoustl,
francouzt velitel zjistili, e se ve vnj ztoce objevila velk britsk flotila.
Kolik tam bylo lod? To hldky nevdly. Vc, ne se d lehce spotat
mon a sto. Ty lod se tak jako d zjevily zniehonic z przdnho moe.
Co to bylo za plavidla? ! To na tom bylo nejzvltnj. Ve vech ppadech
lo o adov lod, tce vyzbrojen dvoupalubnky a trojpalubnky.
To byla ohromujc novinka. Vysok poet lod i jejich velikost dokzaly
popravd eeno zamotat Francouzm hlavu vc ne jejich neekan zjeven.
Britsk nmonictvo blokovalo Brest nepetrit, ale nikdy ne vce ne
ptadvaceti lomi, z eho jen deset i dvanct pedstavovaly adov lod
a zbytek tvoily pohotov fregaty, alupy a brigy.
Vyprvn o stovce lod bylo tak neobvykl, e mu francouzt kapitni
neuvili, dokud nezajeli i nedoveslovali do Lochristu i Camaret Saint-
Julienu, ppadn dalch mst, kde si lod mohli z tes prohldnout sami.

90
 Dny ubhaly. Obloha mla barvu olova a dl prelo. Britsk lod zatvrzele
setrvvaly na svm mst. Obyvatel Brestu se dsili, e by se nkter lod
mohly pokusit doplout k mstu a ostelovat ho. Ale Britov neudlali nic.
Jet podivnj byly zprvy z dalch pstav francouzskho impria,
z Rochefortu, Toulonu, Marseille, Janova, Bentek, Vlissingenu, Lorientu,
Antverp a stovky dalch, mn dleitch mst. I ty zablokovala britsk flotila
o sle zhruba stovky vlench lod. To se naprosto pilo rozumu. Souet
plavidel v tchto flotilch pevyoval poet lod, je mla britsk Admiralita
k dispozici. Popravd eeno, taly vce vlench lod, ne se kdy plavilo po
vech moch svta.
Sluebn nejstarm dstojnkem v Brestu byl tehdy admirl Desmoulins.
Ml sluhu, muka ne vtho ne osmilet dt a tak tmavho, e Evropan u
ernj ani nemohl bt. Vypadal, jako by ho nkdo stril do trouby, nechal ho
v n pli dlouho pct a splil ho. Jeho pokoka mla barvu kvovch zrn
a svou strukturou pipomnala vyschlou rovou kai. Vlasy ml ern,
zakroucen a mastn jako brka, kter se vdvaj na mn avnatch kouscch
peenho kuete. Jmenoval se Perroquet (co znamen papouek). Admirl
Desmoulins byl na Perroqueta velmi hrd: pynil se jeho velikost, chytrost,
hbitost a ze veho nejvc jeho barvou. Admirl Desmoulins se asto holedbal,
e vidl ernochy, jejich ke by ve srovnn s Perroquetovou vypadala svtl.
Prv Perroquet po tyi dny sedl v deti a studoval britsk lod
dalekohledem. Z dtskho dvojrohho klobouku d crel jako ze dvou okap
a vsakoval se mu do pelerny pipnut k jeho dtskmu plti, a mu nakonec
cel kabt pern ztkl a jeho vlnn ltka zaala plstnatt. Pramnky vody se
mu inuly po upraen mastn ki, on tomu vak nevnoval sebemen
pozornost.
Po tyech dnech Perroquet vzdychl, vyskoil, prothl se, sundal si klobouk,
podn se pokrbal na hlav, zvl a pravil: Tedy, pane admirle, podivnj
lod jsem v ivot nevidl a nechpu je.
Jakpak to, Perroquete? zeptal se admirl.
Spolu s Perroquetem stli na tesech u Camaret Saint-Julienu admirl
Desmoulins a kapitn Jumeau, i jim tryskal z dvourohch klobouk d a i jim
kvli tomu zanaly vlnn plt plstnatt, o pldruhm centimetru vody
v jejich vysokch botch ani nemluv.
Tak tedy, zaal Perroquet, ty lod sed na hladin pln nehnut, jako by
byly schovny ped vtrem, jene to ony nejsou. Ze zpadu vane siln vichr,
kter by je ml snst a sem na skly, ale dje se nco takovho? Ne. Kiuj
lod proti vtru? Ne. Zkracuj plachty? Ne. Zatmco jsem tu sedl, bezpotukrt
se zmnil smr vtru, ale co udlali chlapi na tch lodch? Vbec nic.
Kapitn Jumeau, jen Perroqueta nesnel a rlil na jeho vliv na admirla,
se zasml. On se zblznil, pane admirle. Kdyby byli Britov takov lenoi
a ignoranti, jak k, ze vech jejich lod by dvno nezbylo nic ne kupa
polmanch kulatin.

91
 Vypadaj sp jako obrzky lod, uvaoval Perroquet nahlas a vbec si
kapitna nevmal, ne jako skuten lod. Nejzvltnj je ale tamhleta lo,
trojpalubnk na nejsevernjm konci ady. V pondl vypadal jako vechny
ostatn, ale te m vechny plachty nadranc, zadn ste je tentam a v boku
zeje dra.
Bravo! vykikl kapitn Jumeau. Zatmco tu stojme a mluvme, njak
chrabr francouzsk posdka jim pivodila pkn kody.
Perroquet se zazubil. A myslte si, pane kapitne, e by Britov dovolili
jedn francouzsk lodi piblit se ke stovce svch plavidel, rozstlet jedno na
mraky a zase neruen odplout zptky? Cha! To bych vs rd vidl, jak to ve
sv kocbce zaonate. Ne, pane admirle, j se domnvm, e se ta lo
rozpout.
Rozpout! zvolal pekvapen admirl.
Trup je vyboulen jako babsk pletac tatika, ekl Perroquet. A elen se
i s rhnem blindy ohnul k vod.
To jsou mi ale blboly! odfrkl si kapitn Jumeau. Jak by se mohla lo
rozpoutt?
Nevm, opil Perroquet zamylen. Pijde na to, z eho je postaven.
Jumeau, Perroquete, oslovil je admirl Desmoulins, asi bychom udlali
nejlpe, kdybychom k tm lodm vypluli a prohldli si je. Pokud se britsk
flotila zane pipravovat k toku, obrtme se zptky, ale mezitm se snad nco
dozvme.
A tak Perroquet, admirl i kapitn vypluli v deti s hrstkou srdnatch mu
nmonci toti sice snej strdn bez e, ale jsou povriv a Perroquet
nebyl jedin lovk v Brestu, kter si poviml podivnosti britskch lod.
Kdy upluli njakou tu mli, spatili nai dobrodruzi, e ty zvltn lod jsou
cel ed a e se tpyt; dokonce i pod zataenou oblohou, dokonce v tom
hustm deti zily. Jednou se mraky na okamik roztrhly a na moe dopadl
snop slunench paprsk. Lod zmizely. Pak se mrana zacelila a lod se znovu
objevily.
Boe mj! vykikl admirl. Co to m vechno znamenat?
Mon, nadhodil Perroquet znepokojen, byly ty britsk lod vechny
potopeny a tohle jsou jejich duchov.
Divn lod dl pableskovaly a zily, co vedlo k debat, z eho by mohly
bt. Admirl hdal na elezo i ocel. (Povate, kovov lod! Francouzi jsou
obas skuten vstedn nrod, jak u mne mnohokrt napadlo.)
Kapitn Jumeau se zaobral mylenkou, jestli by nemohly bt
z postbenho papru.
Z postbenho papru! podivil se admirl.
Jist! pisvdil kapitn Jumeau. Jak vte, eny obas vezmou stbrn
papr, sroluj ho do ruliek a z tch pak upletou koky, kter ozdob kvtinami
a zapln kandovanmi vestkami.

92
93
 Tahle informace admirla i Perroqueta pekvapila, ovem kapitn Jumeau
byl pohledn mu a o ench toho zjevn vdl vc ne oni.
Jestlie ale trv jedn en cel veer, ne uplete jedin koek, kolik en
by bylo teba na vytvoen flotily? Admirl prohlsil, e ho z toho pomylen
rozbolela hlava.
Slunce znovu vylo. Tentokrt byli lodm bl, a tak vidli, jak svtlo
prochz skrz n a obr je o barvu, a z nich zbyl jen sotva patrn tpyt na
hladin.
Sklo, nadhodil admirl, ale hebk na hlaviku udeil a chytr Perroquet.
Ne, pane admirle, je to d. Jsou z det.
Jak d padal z nebe, kapky se psobenm jaksi sly shlukovaly a slvaly
v masivn celky sloupy, trmy a ote, kter nkdo vytvaroval do podoby
stovky lod.
Perroquet, admirl i kapitn Jumeau hoeli zvdavost, moc rdi by vdli,
kdo mohl nco takovho dokzat, a shodli se, e to mus bt mistr deotepec.
Nejen mistr deotepec! zvolal admirl, ale mistr loutk. Podvejte, jak
se houpaj na vlnch! Jak se plachty nadouvaj a padaj!
Nic hezho jsem rozhodn nevidl, pane admirle, pitakal Perroquet,
ale opakuji, co u jsem ekl pedtm: o plachtn i nmonictv nem pru, a
u je to kdokoli.
Admirlova devn lo projdla korby z det po cel dv hodiny.
Vzhledem k tomu, e byly z det, nedlaly vbec dn hluk neskpla
rhna, plachty ve vtru nepleskaly, dn nmonk nehalekal na svho druha.
Nkolikrt pily k zbradl skupinky deovch mu s hladkmi tvemi
prohldnout si devnou lo s posdkou z masa a kost, nedalo se vak
odhadnout, co si o tom ti deov nmonci mysl. A pece si admirl,
Perroquet i kapitn Jumeau nepipadali ani v nejmenm ohroeni. Jak
Perroquet trefn poznamenal: I kdyby si deov nmonci usmysleli, e na
ns zanou plit, maj k dispozici jen deov dlov koule a ty ns nanejv
prom.
Perroquet, admirl i kapitn Jumeau se nemohli vynadvat. Zapomnli na to,
e je Britov olili, zapomnli na to, e promarnili cel tden a e Britov
mezitm proklouzli do pstav na pobe Baltu a pstav na portugalskm
pobe a do vemonch dalch pstav, kde by je csa Napoleon Bonaparte
vidl velmi nerad. Ale ono kouzlo, je drelo ty lod pohromad, vihledn
slblo (co nejsp vysvtlovalo tn lodi na severnm konci ady). Po dvou
hodinch pestalo pret a v tu chvli pestalo kouzlo psobit, co Perroquet,
admirl i kapitn Jumeau zaznamenali v podivuhodnm vyinut smysl, jako
by ochutnali smycov kvartet i je na chvli ohluil pohled na modrou barvu.
Na okamek se z deovch lod staly mln lod a pak je brza jemn
rozfoukala.
Francouzi v przdnm Atlantiku osamli.

94
 12

DUCH ANGLICK MAGIE NALH

NA PANA NORRELLA,
ABY PISPCHAL BRITNII KU POMOCI
Prosinec 1807

ednoho prosincovho dne do sebe na Cheapside neastnou nhodou

J narazily dva velk valnky. Jeden z nich, naloen sudy se sherry, se

pevrtil. Zatmco se vozkov hdali, kdo z nich nehodu zavinil, pr
kolemjdoucch si povimlo, e z jednoho sudu prt sherry. Brzy se shromdil
dav pijan vyzbrojench sklenicemi a ejdlky, do nich se dalo zachytit sherry,
a hky a pidly, jimi hodlali prodravt sudy prozatm nepokozen. Valnky
a dav kolem nich brzy spolehliv zablokovaly provoz po celm Cheapside,
take se ve vech okolnch ulicch, tedy v Poultry, Threadneedle Street,
Bartholomew Lane a v druhm smru pak v Aldersgate, Newgate a Paternoster
Row, nadlaly fronty kor. Nikdo si nedokzal pedstavit, jak by se ten
spletenec povoz, kon a lid dal zase rozplst.
Z dotynch dvou vozk byl jeden pohledn a druh tlust, a kdy se
usmili, zapojili se do radovnek jako Bakchus a Silenus. Rozhodli se pobavit
jak sebe, tak sv stoupence tm, e pozotvraj dvee vech kor, aby se
vidlo, co tam ti bohat uvnit dlaj. Ko a komornci se jim v tto drzosti
snaili brnit, ale dav byl pli poetn, aby se dal odrazit, a moc opil na to,
aby mu vadily rny biem, jimi ho doplenj ko astovali. V jednom
koru nael tlust vozka pana Norrella a vykikl: Coe! Star Norrell! Oba
vozkov vylezli do koru potst panu Norrellovi rukou, ovanout ho vpary
sherry a ujistit jej, e neprodlen odklid ve z cesty, aby on hrdina
francouzsk blokdy mohl projet. Slib tak dodreli a ven oban zjistili,
e jim ti vtenci vyphli kon, dostrkali jejich kory na dvorky koeluen
a na jin ohavn msta, nebo je odtlaili do pinavch cihlovch prchod, kde
zhy uvzly a odel se jim lak; a kdy vozkov a jejich ptel takto triumfln
uvolnili panu Norrellovi cestu, doprovodili ho i s jeho korem a na Hanover
Square a celou dobu mu provolvali slvu, vyhazovali epice do vzduchu
a skldali na nj dy.
Kousek pana Norrella vechny oividn nadchl. Podailo se mu olit valnou
st francouzskho lostva, kter na jedenct dn zstalo v pstavech, a po

95
celou tu dobu mohlo britsk lostvo po libosti brzdit vody Biskajskho zlivu,
kanlu La Manche a Severnho moe a odvst spoustu uiten prce. Do
rznch st francouzskho csastv byli vysazeni pini a jin pini byli zase
odvezeni zptky do Anglie se zprvami o tom, co Bonaparte dl. Britsk
obchodn lod zase neruen vyloily v holandskch a baltskch pstavech
nklady kvy a bavlny.
ily se zvsti, e Napoleon proesv celou zemi a sna se najt vlastnho
mga zatm vak nespn. V Londn ministrm pln vyrazilo dech, e
pro jednou vykonali nco, co jim nrod schvaluje.
Pan Norrell pijal pozvn na Admiralitu, kde v zasedac sni popjel
madeiru. Sedl na idli hned u ohn a obrn a pjemn si povdal s prvnm
lordem Admirality, lordem Mulgravem, a prvnm tajemnkem Admirality,
panem Horrocksem. Nad krbem visely devoezy lodnch pstroj a girland
kvtin, je pan Norrell velmi obdivoval. Popsal jim krsn ezby v knihovn
Hurtfewskho opatstv. A pece, pokraoval pan Norrell, vm zvidm, lorde
Mulgrave. Vskutku ano. Tak kvalitn zpodoben pstroje va profese! K
bych si mohl podit nco podobnho. Nic nevypad tak asn. Domnvm se,
e v lovku nic nevzbud takovou dychtivost pustit se po rnu do prce jako
pohled na jeho pstroje tak elegantn vyloen anebo na jejich obraz
vyezan do poctivho anglickho dubu, jako mme tady. Jene mg bohuel
moc nstroj nepotebuje. Prozradm vm jeden mal trik, lorde Mulgrave: m
vc toho s sebou mg nos barevn prky, vycpan koky, kouzeln klobouky
a tak dle tm vt podvodnk se z nj nakonec vyklube!
A jakch pr nstroj, vyptval se pan Horrocks zdvoile, tedy mg
potebuje?
Popravd eeno vbec dn, odpovdl pan Norrell. Nic ne stbrnou
misku, aby se mu mla kde zobrazit vidn.
Ach! zvolal pan Horrocks, j bych dal skoro cokoli, abych tohle kouzlo
vidl na vlastn oi vy ne, lorde Mulgrave? Ach, pane Norrelle, dal byste se
pesvdit a ukzal nm vidn ve stbrn mse?
Za normlnch okolnost by byl pan Norrell posledn lovk na svt, kter
by vyhovl takov jalov zvdavosti, ale pijet na Admiralit ho natolik
potilo (nebo ti dva gentlemani mu sloili nesetn poklony), e prakticky
hned na vznesenou dost kvl, a sluha byl vysln vyhledat stbrnou msu.
Stbrnou msu o prmru jedn stopy, upesnil pan Norrell, a mus bt pln
ist vody.
Admiralita nedvno vyslala rozkazy, aby si ti jist lod daly schzku na jih
od Gibraltaru, a lorda Mulgrava stravovala zvdavost, zdali se setkn
uskutenilo dokzal by to pan Norrell zjistit? To pan Norrell nevdl, slbil
vak, e se pokus. Kdy sluha pinesl msu a pan Norrell se nad n sklonil,
lorda Mulgrava a pana Horrockse se zmocnil pocit, e nic vc by nemohlo vce
pipomenout dvnou slvu anglick magie; jako by se najednou octli ve vku
Stokeseyho, Godblesse a Krle Havrana.

96
 Na hladin vody ve stbrn mse se objevil obraz, obraz t lod klouzajcch
po vlnch modrho moe. Jasn a siln svtlo Stedozemnho moe zalilo erou
mstnost a rozsvtilo tve t gentleman, kte se naklnli nad msou.
Ono se to hb! vykikl lord Mulgrave pekvapen.
Byla to pravda. Po modr obloze se nesly naprosto rozkon bl oblky,
lod pluly na vlnch a bylo i vidt, jak se po nich pohybuj mal lidikov. Lord
Mulgrave a pan Horrocks bez zavhn poznali lod Jeho Velienstva Kateina
z Winchesteru, Vavn a Kentaur.
Ach, pane Norrelle! ozval se pan Horrocks. Kentaur je lo mho
bratrance. Mete mi ukzat kapitna Barryho?
Pan Norrell se chvli oval, syiv se nadechl, divoce se zadval do stbrn
msy a zakrtko se ukzal obraz zlatovlasho perostlho cheruba s rovmi
tvikami, jak rzuje po ubytovac palub. Pan Horrocks je ujistil, e toto je
jeho bratranec, kapitn Barry.
Vypad moc dobe, e? zvolal pan Horrocks. Rd vidm, e se t tak
dobrmu zdrav.
Kde jsou? Dokete to zjistit? zeptal se lord Mulgrave pana Norrella.
Je mi lto, odvtil pan Norrell. Tento zpsob zobrazen je nesmrn
nepesn.23 Potilo mne, e jsem ml tu est ukzat jeho lordstvu nkolik lod
Jeho Velienstva. Jet vc mne potilo, e jde o lod, kter jste ml na mysli
popravd eeno, ani jsem to neoekval , obvm se ale, e ji vm k tomu
nemohu vce ci.
Admiralitu spchy pana Norrella natolik nadchly, e se lord Mulgrave
a pan Horrocks zaali brzy poohlet po dalch kolech, kter by mohli mgovi
svit. Nmonictvo Jeho Velienstva nedvno ukoistilo francouzskou adovou
lo s velmi hezkou figurou na pdi moskou pannou s jasnma modrma
oima, korlov rudmi rty, pepychovou zplavou zlatch kade vkusn
ozdobenou devnmi vyobrazenmi medz i hvzdic a s postbenm ocasem,
jako by snad vnitek byl z pernku. Bylo znmo, e jet ped zajetm kotvila
lo v Toulonu, Cherbourgu, Antverpch, Rotterdamu a Janov, tud ona
mosk panna toho musela vidt hodn z neptelovy obrany, stejn jako musela
bt svdkem uskutenn Napoleonova velkho plnu na vstavbu mohutnho
lostva. Pan Horrocks podal pana Norrella, aby ji oaroval a ona jim
prozradila vechno, co v. A pan Norrell mu vyhovl. Pestoe vak te vldla
darem ei, nedala se zpotku pinutit k tomu, aby zodpovdla jakkoli
otzky. Povaovala se za nesmiitelnho neptele Brit a velmi ji potilo, e
te svou nenvist me vyjdit. Cel svj ivot strvila v nmonickm
prosted, a tak znala spoustu nadvek a hlasem, kter znl jako skpn st
a rhen v prudkm vtru, jimi pohotov astovala kohokoli, kdo se j piblil.
Ne e by se omezovala pouze na slovn urky Anglian. Na lodi pracovali ti

23
O tyi roky pozdji za vlky na Pyrenejskm poloostrov kritizoval tuto formu magie z
tho dvodu Jonathan Strange, k pana Norrella.

97
nmonci, a jakmile se dostali do dosahu devnch rukou mosk panny,
zvedla je a hodila do moe.
Pana Horrockse, jen si s n zajel do Portsmouthu promluvit, nakonec panna
omrzela, a tak j ekl, e ji nech roztpat a udl si z n ohnek. Mosk panna
byla sice Francouzka, ale pesto velmi staten, a prohlsila, e by rda vidla
lovka, kter by se ji pokusil split. A mrskla ocasem a hroziv zamvala
rukama; a vechny devn hvzdice a krabi v jejch vlasech se najeili.
Patovou situaci nakonec vyeil pohledn mlad kapitn, kter jej lo
ukoistil a jeho te poslali s n vyjednvat. Ten j dokzal jasnou
a srozumitelnou francouztinou objasnit sprvnost britsk vci a pomlenost t
francouzsk. Nevm, zdali ji pesvdila krsa jeho tve nebo vemlouvavost
jeho slov, ale povdla panu Horrocksovi vechno, co si pl vdt.
Pan Norrell kad den stoupal k novm vinm slvy a jednoho
podnikavho grafika jmnem Holland, kter ml u hbitova svatho Pavla krm
s reprodukcemi a grafickmi listy, napadlo objednat si jeho rytinu a prodvat ji
u sebe v obchod. Rytina znzorovala pana Norrella ve spolenosti mlad
dmy spoe odn ve voln dlouh koilce. Kolem slenina mladho tla
krouila spousta tuhho ernho materilu, ani by se ho kdy dotkla a pro
dal zkrlen sv malikosti nosila srpek msce vetknut do rozputnch
kade. Vzala pana Norrella (jeho vvoj udlost oividn naprosto ohromil) za
ruku, energicky ho thla po schodech a velmi rozhodn pi tom ukazovala na
pan zralho vku, kter sedla nahoe. Dotyn star dma mla na sob tak
jako ona slena dlouhou koili a zasenou ltku, navc pak mdn doplnk
v podob msk helmy na hlav; podle veho bez zbran plakala, zatmco j
u nohou leel zasmuil postar lev, jej jedin spolenk. Tato rytina,
pojmenovan Duch anglick magie nalh na pana Norrella, aby pispchal
Britnii ku pomoci, zaznamenala asn spch a Holland j bhem jedinho
msce prodal bezmla sedm set kopi.
Na rozdl od dvjka pan Norrell ji tolik nevychzel do spolenosti; msto
toho zstval doma a pijmal uctiv nvtvy nejrznjch vznamnch osob.
Nezdka mu bhem dopoledne zastavilo ped domem na Hanover Square pt
est kor s korunkou. Vbec se nezmnil, pod zstval tm mlenlivm
a nervznm mukem, a kdyby nebylo pn Drawlighta a Lascellese,
osazenstvo tch kor by se pi nvtv dost nudilo. Pi takovch
pleitostech pnov Drawlight a Lascelles obstarvali vekerou konverzaci.
Zvislost pana Norrella na dotynch dvou pnech vskutku vzrstala kadm
dnem. Childermass jednou prohlsil, e jen divn mg by zamstnval
Drawlighta, ale pan Norrell Drawlighta vyuval ustavin; Drawlight co chvli
jezdval z Norrellova poven v jeho koru. Kad den pichzel rno do
domu na Hanover Square referovat panu Norrellovi, co se povd ve mst, kdo
je na vzestupu, kdo ztrc vliv, kdo je zadluen a kdo je zamilovan, a toho
pan Norrell, jen osamle sedval ve sv knihovn, vdl o londnskch
zleitostech stejn jako kterkoli mstsk matrna.

98
 Vc mon pekvapila Lascellesova oddanost vci anglick magie. To se
vak dalo vysvtlit velmi prost. Pan Lascelles patil k onm nepjemnm
lidem, kte opovrhuj jakmkoli zamstnnm. Jakkoli byl pesvden o sv
intelektuln pevaze, u se neobtoval osvojit si njak konkrtn dovednosti
i vdomosti a ve svch devtaticeti letech se naprosto nehodil pro jakkoli
ad i prci. Kdy se rozhlel kolem sebe, vidl mue, kte cel sv mld
piln pracovali a nyn tmali moc a zastvali vlivn funkce; a on jim
bezpochyby zvidl. Proto pana Lascellese velmi hlo, e se stal hlavnm
rdcem nejmocnjho mga svho vku, stejn jako mu lahodilo, kdy mu
krlovi ministi kladli uctiv otzky. Pirozen velmi okzale pedvdl stejnou
lehkomyslnost a blazeovanost jako pedtm, ve skutenosti si vak svou erstv
zskanou dleitost rliv steil. Jednoho veera v Bedfordu se s Drawlightem
nad lahv portskho dohodl. Navzjem si odsouhlasili, e tichmu gentlemanovi
jako pan Norrell dva ptel pln posta, a uzaveli spojenectv, kter mlo
hjit jejich spolen zjmy a zabrnit komukoli jinmu zskat nad mgem vliv.
Prv pan Lascelles jako prvn nabdal pana Norrella k publikan innosti.
Nebohho pana Norrella kadou chvli urely myln pedstavy, kter lid
o magii chovali, a ustavin si stoval na veobecnou nevdomost, je o tomto
oboru panuje. daj mne, abych jim ukzal elfy, stskal si, a jednoroce,
mantichory a podobn tvory. Pnos mch kouzel jim zcela unik. Jejich zjem
bud toliko ta nejfrivolnj magie.
Velk kouzla proslav iroko daleko jen vae jmno, pane, nikdy vak
nezmohou osvtlit vae nzory. To byste musel publikovat.
Ano, jist, pisvdil pan Norrell dychtiv, jsem pevn rozhodnut napsat
knihu pesn jak radte , jen se obvm, e si na ni najdu as a za nkolik
let.
Naprosto souhlasm kniha by pedstavovala spoustu prce, pizvukoval
pan Lascelles vlan, j si ale knihu ani nepedstavoval. Ml jsem na mysli dva
a ti lnky. V Londn i v Edinburghu byste horko tko hledal redaktora,
kter by s radost neotiskl jakoukoli malikost, kterou byste se mu uril
poslat mete si vybrat z ady periodik, jestli si ale ode mne nechte poradit,
vyberete si Edinburgh Review. Sotva byste v celm krlovstv nael rodinu,
kter si dl njak nrok na urozenost a pitom by tento tvrtletnk
neodebrala. Neexistuje rychlej zpsob, jak se svmi nzory seznmit irokou
veejnost.
Pan Lascelles hovoil natolik pesvdiv a vykreslil tak svdnou pedstavu
pn Norrellovch lnk na kadm stolku s knihami a pn Norrellovch
nzor probranch v kadm salnu, e kdyby pan Norrell k Edinburgh Review
nechoval takovou nechu, rovnou by sedl ke stolu a pustil se do psan.
Edinburgh Review byla nanetst tiskovina znm hlavn svmi radiklnmi
stanovisky, kritikou vldy a odporem k vlce s Franci a nic z toho pan
Norrell nemohl schvalovat.

99
 Navc, ekl pan Norrell, opravdu nemm nejmen chu pst recenze na
knihy jinch lid. Modern publikace o magii jsou nesmrn kodliv, pln
dezinformac a blud.
Pak byste to taky mohl napsat, pane. m se vyjdte hrubji, tm vt
udlte redaktorm radost.
Jene j bych chtl popularizovat sv vlastn nzory, ne nzory cizch lid.
Jist, pane, opil Lascelles, ale kdy budete hodnotit prci jinch lid
a poukazovat na jejich chyby, dte tak tenm nahldnout do svch vlastnch
nzor. Nen na svt nic snadnjho ne vyut recenzi k vlastnm zmrm.
O recenzovan knize se sta jen prkrt zmnit a pak u si mete rozvjet
vlastn tma. Ujiuji vs, e to dl kad.
Hmm, ekl pan Norrell zamylen, mon mte pravdu. Ale ne. Vypadalo
by to, jako bych podporoval nco, co vbec nemlo vyjt.
A to panu Norrellovi nedokzal nikdo vymluvit.
Lascelles byl zklaman; svou brilantnost a vtipem Edinburgh Review
o hlavu pevyovala vekerou konkurenci. Jej lnky hltal v krlovstv kad
od nejnuznjho kaplana po ministerskho pedsedu. V porovnn s n byly
ostatn tiskoviny velmi nudn.
U u se chtl celho npadu vzdt a skoro na nj zapomnl, kdy mu
shodou okolnost doel dopis od mladho knihkupce jmnem Murray. Pan
Murray pny Lascellese a Drawlighta uctiv dal, aby mu prokzali tu est
a seli se s nm v kteroukoli hodinu kterkoli den, kdy jim to vyhovuje. Psal, e
jim chce pedloit nvrh, jen se tk pana Norrella.
Lascelles a Drawlight se s dotynm knihkupcem za pr dn setkali v dom
pana Lascellese v Bruton Street. S rznost a vcnost sob vlastn jim ten nvrh
okamit pedestel.
Pnov, tak jako kad jin obyvatel tchto ostrov jsem ohromen
a poten nedvnm pozoruhodnm vzkenm magie v Anglii. Stejn pak na
mne zapsobilo naden, s nm britsk veejnost uvtala znovuzrozen umn,
kter bylo dlouho pokldno za mrtv. Jsem pesvden, e asopis vnovan
magii by si zskal poetnou tenskou obec. Literatura, politika, nboenstv
a cestovn budou pro periodika vdy populrnmi nmty, ale magie
skuten, praktick magie jako ta Norrellova m vhodu naprost novoty.
Mete mi ct, pnov, zdali by pan Norrell byl mmu nvrhu naklonn? Slyel
jsem, e pan Norrell m k tmatu hodn co ci. Slyel jsem, e nzory pana
Norrella jsou velmi pekvapiv! Jist, vichni jsme se ve kolnch kamnch
nauili nco z djin a teorie magie, ale magie se na tchto ostrovech
neprovozuje ji tak dlouho, e si troufm tvrdit, e jej vuka byla poznamenna
mnoha chybami a mylnmi pedstavami.
Dobr posteh, pane Murray! ozval se pan Drawlight. Kdyby to slyel
pan Norrell, ml by z vs velkou radost! Chyby a myln pedstavy pesn tak!
Kdykoli budete mt tu est tit se z rozhovoru s panem Norrellem tak jako

100
jsem ji pi mnoha pleitostech ml j , dozvte se, e situace je pesn
takov.
Ji dvno je nejvroucnjm pnm pana Norrella, navzal Lascelles,
zprostedkovat ir veejnosti pesnj chpn modern magie, soukrom
pn vak el asto hat povinnosti vi sttu a velmi ho vytuj i Admiralita
a ministerstvo vlky.
Pan Murray zdvoile odvtil, e s ohledem na vlku mus jt vechny dal
zetele stranou a e pan Norrell je nrodn poklad. Dalo by se snad ale njak
zadit, aby hlavn bm nepadlo na Norrellova bedra. Najali bychom redaktora,
kter by kad slo naplnoval, vydal si lnky i recenze a ty pak redigoval
to ve pirozen pod dohledem pana Norrella.
Ano! pikvl Lascelles. Tak tak. Ve pod dohledem pana Norrella. Na
tom bychom trvali.
Rozlouili se velmi srden, piem Lascelles a Drawlight slbili, e si
s panem Norrellem neprodlen promluv.
Drawlight se dval, jak pan Murray odchz. Skot, poznamenal, sotva za
nm zaklaply dvee.
Svat pravda, pitakal Lascelles. Ale to mi nevad. Skoti jsou asto velmi
schopn a prohnan podnikatel. Myslm, e tohle by mu mohlo vyjt.
Psobil na m jako solidn lovk vlastn skoro jako gentleman. A na
ten jeho zvltn zvyk, kdy na lovka upe prav oko, zatmco to druh bloum
po mstnosti. To mne troku vyvdlo z rovnovhy.
On je na prav oko slep.
Vn?
Ano. Vm to od Canninga. V dtstv ho do nj uitel bodl kapesnm
nokem.
Paneboe! Ale jen si to pedstavte, drah Lascellesi! Cel asopis vnovan
vlastnm nzorm! Nikdy bych neuvil, e je nco takovho mon! A to
mgovi ekneme, bude z toho pln paf.
Pan Lascelles se zasml. Ten to bude povaovat za nco naprosto
pirozenho. Jeho jeitnost nezn mez.
Jak Lascelles pedpokldal, panu Norrellovi na tom nvrhu nepilo nic
vjimenho, hned se ale jal dlat obstrukce. Je to vten npad, zaal, ale
nanetst zcela neprovediteln. Na redigovn periodika nemm as a sotva
bych tak dleit kol mohl svit nkomu jinmu.
To jsem se domnval tak, opil Lascelles, dokud mne nenapadl
Portishead.
Portishead? Kdo je Portishead?
Pravda, uznal Lascelles, byl to teoretick mg, ale
Teoretick mg? skoil mu do ei poplaen pan Norrell. Vte, co si
o tom myslm!

101
 Jist, jet jste ale neslyel zbytek, ekl Lascelles. On vs natolik
obdivuje, pane, e kdy se doslechl, e odsuzujete teoretick mgy, okamit
studia zanechal.
Opravdu? ovoval si pan Norrell, jeho tato informace ponkud uklidnila.
Vydal jednu dv knky. U jsem zapomnl, co to bylo pesn za djiny
magie estnctho stolet pro dti nebo nco v tom duchu.24 Opravdu mm za to,
e byste ten asopis mohl bez rizika svit do rukou lorda Portisheada, pane.
Vbec nehroz, e by vydal cokoli, s m byste nesouhlasil; proslul jako jeden
z nejvtch poctivc v krlovstv. Jsem si zcela jist, e ze veho nejvc mu bude
zleet na tom, aby vs potil.25
Pan Norrell tedy ponkud zdrhav kvl na schzku s lordem Portisheadem
a pan Drawlight napsal dopis, jm ho zval do domu na Hanover Square.
Lordu Portisheadovi bylo osmaticet. Byl hodn vysok a thl, ml dlouh
huben ruce a nohy. Obvykle nosil blav kabt a svtl krtk kalhoty. Byl
laskav a ze veho nesvj: byl nesvj ze sv plin vky; ze svho postaven
nkdejho teoretickho mga (jakoto inteligentn lovk vdl, e pan Norrell
ho odsuzuje); byl nesvj ze seznmen s tak uhlazenmi svtky jako Drawlight
a Lascelles a ze veho nejvc nesvj byl ze setkn s panem Norrellem, jeho
ml za velkho hrdinu. V jednu chvli se ho zmocnila takov nervozita, e se
zaal kvat dozadu a pak zase dopedu dky emu vypadal pi sv vce
a svtlm obleen jako bza bradavinat v prudkm vtru.
I pes svou rozechvlost svedl vyjdit, jakou est mu pan Norrell prokzal,
kdy se s nm seel. Pana Norrella naprost respekt lorda Portisheada natolik
potil, e mu milostiv udlil svolen opt studovat magii.
Lord Portishead byl pirozen rd, kdy ale slyel, e si pan Norrell peje,
aby cel hodiny sedval v kout Norrellova salnu, vstebval pn Norrellovy
nzory na modern magii a potom pod Norrellovm vedenm redigoval nov
asopis pana Murraye, vypadalo to, e si vt blaho ani nedoke pedstavit.
Nov periodikum se jmenovalo Ptel anglick magie a tento nzev se
odvozoval od dopisu, jej loni na jae poslal pan Segundus redakci Times.
Kupodivu ani jeden z lnk, kter se objevily v Ptelch anglick magie,

24
V tomto vyjden se panu Lascellesovi povedlo slouit vechny knihy lorda Portisheada do
jedn. Ne lord Portishead na potku roku 1808 zanechal studia magie, vyly mu ti knky:
ivot Jacquese Belasise, vydalo nakl. Longman, Londn 1801, ivot Nicholase Gouberta, vydalo
nakl. Longman, Londn 1805, a Djiny Krle Havrana pro dti, vydalo nakl. Longman v
Londn roku 1807 s rytinami Thomase Bewicka. U prvnch dvou publikac lo o vdeck rozbor
dvou mg ze estnctho stolet. Pan Norrell o nich neml valnho mnn, obzvltn odpor
vak choval k Djinm pro dti. Zato Jonathan Strange je povaoval za skvlou kneku.
25
Bylo zvltn, e takov boh neb lordu Portisheadovi patil velk kus Anglie se drel
zcela v pozad, ale tak to prost bylo. Krom toho byl oddan manel a otec deseti dt. Pan
Strange mi vyprvl, e pohled na lorda Portisheada, jak si hraje se svmi dtmi, byl nesmrn
rozkon. A vskutku i on byl trochu jako mal dcko. Pes vechnu svou uenost nedokzal
rozpoznat zlo, stejn jako sm od sebe nedovedl porozumt ntin. Byl to nejlaskavj lord z
cel britsk aristokracie.
ivot Jonathana Strange od Johna Segunda, vydal John Murray roku 1820.

102
nevzeel z pera pana Norrella: ten toti naprosto nedokzal dokonit jakkoli
pojednn; nikdy nebyl spokojen s tm, co napsal. Nikdy nevdl, jestli toho
neekl pli mnoho nebo moc mlo.26
Vnho zjemce o magii toho v prvnch slech pli nezaujme, nanejv
se pobav nkolika lnky, v nich Portishead to za pana Norrella: proti
mgm-gentlemanm, urozenm kouzelnicm, poulinm mgm, potulnm
mgm, mgm-zzranm dtem, proti Uen spolenosti yorskch mg,
Uen spolenosti manchesterskch mg, uenm spolenostem mg obecn
a vbec vekerm jinm mgm.

26
asopis Ptel anglick magie zaal vychzet v noru roku 1808 a zaznamenal okamit
spch. Roku 1812 se Norrell a Lascelles pynili nkladem pes 13 000 vtisk, by nen jist,
nakolik je tento daj spolehliv.
Od roku 1808 do roku 1810 byl jeho redaktorem formln lord Portishead, tebae je takka
jist, e mu pnov Norrell a Lascelles do prce hodn zasahovali. Mezi Norrellem a Lascellesem
panovaly jist neshody co do obecnho smovn danho periodika. Pan Norrell si pl, aby
Ptel anglick magie za prv pesvdili britskou veejnost o velk zvanosti modern
anglick magie, za druh aby uvedli na pravou mru myln nzory na djiny magie a za tet aby
tupili mgy a skupiny mg, kter nenvidl. Nepl si na strnkch tohoto asopisu vysvtlovat
postupy anglick magie jinmi slovy neml v myslu uinit jej aspo trochu pounm. Lord
Portishead, jeho obdiv k panu Norrellovi neznal mez, povaoval jakoto redaktor za svou
prvoadou povinnost vyhovt etnm pipomnkm pana Norrella. Nsledkem toho byla prvn
sla Ptel anglick magie dost nudn a asto matouc pln zvltnch vynechvek, protimluv
a vytek. Lascelles na druhou stranu velmi dobe chpal, jak by se toto periodikum dalo vyut k
organizaci podpory pro obrozen anglick magie, a zkostliv se snail jeho tn odlehit.
Portisheadv opatrn pstup ho m dl vc popouzel. Intrikoval tedy a roku 1810 doshl toho, e
byl jmenovn druhm redaktorem.
John Murray vydval Ptele anglick magie a do potku roku 1815, kdy se rozhdal s
Norrellem. Bez Norrellovy podpory byl nucen odprodat asopis dalmu nakladateli, Thomasu
Nortonovi Longmanovi. Roku 1816 Murray a Strange plnovali zaloit asopis Famulus, kter by
Ptelm anglick magie konkuroval, nakonec ale vylo jen jedno jedin slo.

103
 13

MG Z THREADNEEDLE STREET
Prosince 1807

ejslavnjm poulinm mgem v Londn byl bezpochyby Vinculus.

N Jeho bouda stla ped kostelem svatho Krytofa v Threadneedle Street

naproti Anglick bance a bylo by tk rozsoudit, zdali je slavnj ta
banka i bouda.
Pesto byl dvod pro Vinculv vhlas i nechvalnou znmost troiku
zhadn. Nebyl lep mg ne kterkoli jin arlatn se zplihlmi vlasy
a pinavou lutou oponou. Jeho kouzla nefungovala, jeho proroctv se
nenaplovala a nade vi pochybnost se prokzalo, e i jeho transy jsou
fingovan.
Po mnoho let se vnoval hlubokomyslnm a zvanm rozpravm s Duchem
eky Teme. Pokad upadl do transu, nae Duchu kladl otzky a z jeho st
zase vychzel hlubok hlas Ducha dc vodou i vtrem. Jednoho zimnho dne
roku 1805 mu jist ena zaplatila ilink, aby se Ducha zeptal, kde by nala
uprchlho manela. Duch j poskytl celou adu docela pekvapivch informac
a kolem boudy se zaal shlukovat dav, aby si to poslechl. Nkte pihlejc ve
Vinculovy schopnosti vili a Duchv proslov na n nleit zapsobil, jin si
vak Vincula a jeho zkaznici zaali dobrat. Zatmco Vinculus mluvil, jednomu
takovmu dmyslnmu posmvkovi se podailo zaplit mgovi boty.
Vinculus se okamit probral z transu: za velkho evu zaal poskakovat,
stahovat si boty a udusvat ohe zrove. Mrskal sebou a ptomn umilov se
na t podvan doslova psli, kdy mu cosi vyltlo z st. Sebrali to dva mui
a hned si onu vc prohldli: byl to takov kovov vynlez ani ne tyi
centimetry dlouh. Pipomnalo to foukac harmoniku, a kdy si to jeden z tch
dvou stril do pusy, i on promluvil hlasem Ducha eky Teme.
I pes takov veejn pokoen si Vinculus uchoval jistou autoritu, jistou
pirozenou dstojnost, dky n zrovna on mezi vemi londnskmi poulinmi
kouzelnky poval jaks taks cty. Ptel a obdivovatel pana Norrella na
slavnho mga ustavin nalhali, aby Vincula navtvil, a pekvapovalo je, e
on se k tomu ani v nejmenm nem.
Jednoho dne na sklonku prosince, kdy boukov mraky na obloze nad
Londnem vytvely alpskou krajinu, kdy vtr vyvdl na nebesch takov ps

104
kusy, e se msto co chvli noilo do era a hned nato jej zase ozily slunen
paprsky, kdy d bubnoval na okenn tabulky, pan Norrell pohodln sedl
v knihovn u krbu s vesele praskajcmi plameny. Ped sebou ml na ajovm
stolku spoustu laskomin a v ruce drel Pojednn o ei ptk od Thomase
Lanchestera. Zrovna marn hledal oblbenou pas, kdy ho k smrti vydsil
hlas. Velice zvun a opovrliv zaznlo: Mgu! Myslte si, e nad vaimi iny
vichni asnou!
Pan Norrell ohromen vzhldl a zjistil, e v pokoji je s nm jet nkdo jin,
lovk, kterho v ivot nevidl, vyzbl, ountl, zpustl mu s jestb tv.
Jeho ple se barvou podobala ti dny starmu mlku; vlasy mly barvu
londnsk oblohy zhoustl kouem a popelem a aty barvou pipomnaly Temi
u pinavho Wappingu. Nic na nm obliej, vlasy ani aty nebylo nijak
zvl ist, ve vech ostatnch smrech vak odpovdal veobecn pedstav
o tom, jak by ml mg vypadat (kterouto pedstavu pan Norrell tedy rozhodn
nenaploval). Stl vzpmen a oi mu panovan plly.
Ach, ano! pokraovalo to individuum a probodvalo pana Norrella
pohledem. Myslte si o sob, kdovjak nejste dobr! Nue, vzte, jak se vci
maj, mgu! V pchod byl pedpovzen ji dvno. ekal jsem vs celch
poslednch dvacet let! Kde jste se skrval?
Pan Norrell uasle bez hlesu sedl a s otevenmi sty se dval na toho
lovka, kter ho tu obvioval. Jako kdyby mu ten lovk zanoil ruku do nitra,
vyrval z nj tajnou mylenku a vythl ji na svtlo. Zhy po pjezdu do hlavnho
msta si pan Norrell uvdomil, e skuten byl u dvno pipraven; u ped lety
mohl pomhat Anglii svmi kouzly; Francouzi ji mohli bt poraeni a anglick
magie vyzdvien na piedestal, na nj podle pana Norrella po prvu patila.
Muil se pomylenm, e svou liknavost anglickou magii zradil. A te jako by
se ped nm jeho svdom zhmotnilo a zahrnulo ho vitkami. To ho pi jednn
se zhadnm neznmm ponkud znevhodovalo. Vykoktal dotaz, s kme
m tu est.
Jsem Vinculus, mg z Threadneedle Street!
Ach! vydechl pan Norrell, jemu se ulevilo, e nejde o dn nadpirozen
zjeven. A sem jste nejsp piel ebrat, ne? Tak to mete jt zas o dm dl!
Nepovauji vs za bratra mga a nic vm nedm! Ani penze, ani sliby pomoci,
ani doporuen jinm lidem. Vlastn vm mohu ci, e hodlm
Zase se mlte, mgu! Nechci nic pro sebe. Piel jsem vm vylit v
osud, k emu jsem se zrodil.
Osud? Take jde o vtby, co? zvolal pan Norrell opovrliv. Zvedl se ze
idle a prudce trhl za thlo zvonku, jene dn slouc nepiel. Tak tedy,
s arlatny, co pedstraj vtn, si nemm co ci. Lucasi! Ze vech skok,
kter lumpov jako vy zkouej na poctiv lidi, jsou vtby bezpochyby jedny
z nejniemnjch. Magie nevid do budoucnosti a mgov, kte tvrd opak,
jsou lhi. Lucasi!

105
106
 Vinculus se obrtil. Slyel jsem, e mte vechny knihy, kter kdy byly
o magii sepsny. A proslch se o vs, e dokonce mte i ty, kter padly za
ob poru Alexandrijsk knihovny a nejsp je vechny znte zpamti!
Knihy a pojednn jsou zkladem vdeck prce a zdrojem spolehlivch
vdomost, prohlsil pan Norrell kroben. Je nutn dt magii stejn zklad
jako vem ostatnm disciplnm.
Vinculus se zniehonic naklonil k panu Norrellovi; z o mu slalo obrovsk,
trzniv soustedn. Ani by to ml pln v myslu, pan Norrell zmlkl
a pedklonil se, aby mu neuniklo nic z toho, s m se mu Vinculus hodlal svit.
Vzthl jsem ruku, zaeptal Vinculus, anglick eky se obrtily a zaaly
tci opanm smrem.
Prosm?
Vzthl jsem ruku, pronesl Vinculus trochu hlasitji, mm neptelm
ztuhla krev v ilch Narovnal se, rozphl ruce a zavel oi, jako by se dostal
do jakhosi nboenskho vytren. Pokraoval jasnm, silnm, proctnm
hlasem:

Vzthl jsem ruku; mylenky i pam vyltly z hlav mch neptel jako hejno
pak;
Moji neptel se zhroutili jako przdn pytle.
Piel jsem k nim z mlh a det;
Piel jsem k nim ve snch o plnoci;
Piel jsem k nim v hejnu havran, kte zrna zaplnili severn oblohu;
Kdy si mysleli, e jsou pede mnou v bezpe, piel jsem k nim v kiku,
kterm se rozeznl ztichl zimn les

Ano, ano! skoil mu do ei pan Norrell. Vn si myslte, e tyhle

nesmysly jsou pro m nco novho? Kad lenec na kadm rohu ulice
vykikuje stejn otepan vsty a kad pobuda za lutou oponou m za to, e
bude vypadat kdovjak tajemn, kdy bude drmolit nco podobnho. Najdete to
v kad tet knce o magii, kter za poslednch dv st let vyla! Piel jsem
k nim v hejnu havran! To by m zajmalo, co to m znamenat? Kdo piel ke
komu v hejnu havran? Lucasi!
Vinculus ho nevzal na vdom. Silnm hlasem pehluil slab, pisklav
hlsek Norrellv.

Z det vyvstaly dvee a j jimi proel;

Z kamen povstal trn a j se na posadil;
Ti krlovstv mi byla dna navky;
Anglie mi byla dna navky.
Bezejmenn otrok nosil stbrnou korunu;
Bezejmenn otrok kraloval v podivn zemi

107
 Ti krlovstv! zvolal pan Norrell. Ha! Te u chpu, na co si tyhle
nesmysly hraj! Proroctv Krle Havrana! Je mi lto, ale pokud m chcete
ohromit zkazkami o tomto pnovi, tak vs zklamu. Ach, ano, jste pln na
omylu! dnho mga si neoklivm vce!27

Zbran, kter proti mn m neptel pozvedli, se v Pekle uctvaj jako

relikvie;
Plny, je proti mn protivnci ukuli, se uchovvaj jako posvtn texty;
Krev, ji jsem prolil na poli vlenm, sekrbali pekeln sakristni
z poskvrnn zem a nalili ji do ndoby ze stbra a slonoviny.
Dal jsem Anglii magii, cenn to odkaz, le Anglian mm darem zhrdli.
D bude pst na oblohu magii, ale oni si ji nebudou s to pest;
Magie bude plt na boch kamennch vrch, ale jejich mysli ji nebudou
s to obshnout;
V zim budou hol stromy ernm psmem, ale oni mu neporozum

Vichni Anglian maj ddin prvo, aby jim slouili schopn a vzdlan
mgov, vpadl mu do ei pan Norrell. Co jim nabzte msto toho? Mystick
blouznn o kamenech, deti a stromech! Pipomn mi to Godblesse, kter nm
kzal, e se mme uit magii od divok zve v lese. Pro ne od prasat
v chlvku? Nebo od toulavch ps, no eknte! Takovouto magii by dnes
v Anglii vidli civilizovan lid jen neradi! Vrhl na Vincula zuiv pohled
a pitom si neho poviml.
Vinculus zjevn nevnoval svmu obleen velkou pi. Umolousan
nkrnk ml kolem krku uvzan velmi ledabyle, a tak mezi nm a koil
prosvtal prouek pinav ke. Na nm byla vidt zvltn zakiven jasn
modr skvrna, nikoli nepodobn krtu pera vedenmu vzhru. Dost dobe to
mohla bt jizva tebas pamtka na njakou poulin rvaku , ale ze veho
nejvc pipomnala barbarsk malovn na ki, ktermu holduj domorodci na
ostrovech v jin sti Tichho ocenu. Vinculus, kter jinak s klidem snel
spln v cizm dom, se za to znamnko kdovpro stydl, a kdy postehl, e
na nj pan Norrell upr pohled, zakryl si krk rukou a zathl za ltku nkrnku,
aby ho skryl.
V Anglii se objev dva mgov
Ze rt pana Norrella splynul vkik, kter vak skonil jako neastn tich
povzdech.

Prvn se mne bude obvat; druh bude touit spoinout na mn pohledem;

Prvnmu budou vldnout zlodji a vrazi; druh bude osnovat svou vlastn
zkzu;
27
O Krli Havranovi se traduje, e panoval tem krlovstvm: jednomu v Anglii, druhmu ve
Frii a tetmu v podivn zemi, kter se rozkld na protj stran Pekla.

108
 Prvn pohb sv srdce v temnm hvozdu pod snhem, a pece bude dl ctit,
jak se mu svr bolest;
Druh uz v rukou svho neptele to, co je mu nejdra

Vida! Te ji vm, e jste sem piel jen proto, abyste mi ublil! Falen
mgu, vy rlte na mj spch! Nemete zniit mou magii, a tak jste si
usmyslil oernit m jmno a pipravit mne o klid

Prvn proije svj ivot v osamn; bude svm vlastnm alnkem;

Druh se vyd po liduprzdnch cestch, s boukovm mranem nad hlavou,
a hledat bude ernou v na vysokm bo

V tom okamiku se rozltly dvee a dovnit vbhli dva mui.

Lucasi! Davey! jeel pan Norrell hystericky. Kde jste byli?
Lucas mu zaal vysvtlovat cosi o thlu zvonku.
Coe? Chopte se ho! Rychle!
Norrellv ko Davey byl stejn dobe rostl jako ostatn pslunci jeho
profese a zocelen kadodennm zpasem se tveic plnokrevnch korovch
kon na vrcholu ivotnch sil. Popadl Vincula kolem pasu a za krk. Vinculus se
ze seven rzn snail vymanit, pitom vak neopomnl krat pana Norrella:

Sedm na ernm trnu ve stnech, avak oni mne neuvid.

Z det mi vyvstanou dvee a j jimi projdu;
Z kamen mi vyvstane trn a j se na posadm

Davey a Vinculus vrazili do malho stolku a skceli sloupec knek, kter

byl na nm naskldan.
! Opatrn! vykikl pan Norrell. Proboha, dvejte pozor! Vdy
pevrhne kalam! Zni mi knihy!
Lucas se vrhl Daveymu na pomoc a spolenmi silami se pak jali poutat
Vinculovy ruce, jimi kolem sebe divoce mchal jako vtrn mln. Pan Norrell
zatm pobhal po knihovn rychlost, jakou u nj ti dva adu let nezaili, sbral
knihy a ukldal je tak, aby se dostaly mimo nebezpe.
Bezejmenn otrok bude nosit stbrnou korunu, zaspal Vinculus, nebo
Daveyho ruka, kter mu tiskla krk stle pevnji, vrazn omezila psobivost
jeho proslovu. Vinculus se naposledy vzchopil, povedlo se mu vymanit horn
st tla z Daveyho chopu a zaval: Bezejmenn otrok bude krlem v podivn
zemi Pak ho Lucas s Daveym napl vyvlekli, napl vynesli z mstnosti.
Pan Norrell si el sednout na idli u ohn. Znovu vzal do rukou knku, brzy
vak zjistil, e je pli rozruen, ne aby se mohl znovu zast. Oval se,
kousal si nehty, obchzel pokoj, ustavin se vracel ke svazkm, kter musel
bhem zpasu pesunout, a hledal na nich znmky pokozen (dn neutrply),
ale ze veho nejvc chodil k oknu a zkostliv se pesvdoval, jestli dm nkdo

109
nesleduje. Ve ti hodiny se v mstnosti zaalo eit. Lucas se vrtil rozsvtit
svce a piloit na ohe a hned za nm se zjevil Childermass.
! zvolal pan Norrell. Konen! Slyel jste, co se stalo? Zrazuj mne na
vech stranch. Ostatn mgov mne bedliv sleduj a osnuj mj pd. Moji
zahliv slouc zanedbvaj sv povinnosti. Je jim naprosto jedno, jestli mi
nkdo podzne hrdlo! A vy, lumpe jeden, jste z nich vbec nejhor! km
vm, e se ten lovk objevil v mstnosti tak nhle jako by v tom byly ry!
A kdy jsem zathl za zvonek a kikl, nikdo nepiel! Muste odloit vekerou
prci. Mte jedin kol zjistit, jakmi kouzly sem ten lovk pronikl! Kde se
nauil kouzlit? Co v?
Childermass poastoval svho pna ironickm pohledem. Nue, pokud je to
mj jedin kol, pak je ji splnn. dnch ar nebylo teba. Jedna pomocnice
v kuchyni nechala oknko do spirny oteven a tm ten arodj vlezl dovnit
a plil se po dom tak dlouho, dokud vs nenael. Nic vc. Nikdo vm
nepispchal na pomoc, protoe pezl ru od zvonku a Lucas ani ostatn
nezaslechli v kik. Neslyeli nic, dokud ten lovk nezaal blbolit, a pak
neprodlen pibhli. Je to tak, Lucasi?
Lucas, jen prv kleel u krbu s pohrabem v ruce, pitakal, e to pesn
tak bylo. A snail jsem se vm to vysvtlit, pane. Jen jste nechtl poslouchat.
Le Vinculovy pedpokldan magick schopnosti pivedly pana Norrella do
stavu takov zkosti, e ho uveden vysvtlen zpotku pli neupokojilo.
Ach! vzdychl. Ale pod jsem si jist, e mi chce ukodit. Popravd eeno mi
u velmi ukodil.
Ano, souhlasil Childermass, tomu se k velk koda! Protoe kdy u
jednou byl ve spi, sndl tam ti masov tatiky.
A dva smetanov sry, dodal Lucas.
Pan Norrell byl nucen uznat, e takhle se nejsp velc mgov nechovaj,
pod ale nemohl klidn vydechnout, dokud si na nkom nevybije vztek.
A vzhledem k tomu, e Childermass a Lucas byli phodn po ruce, zaal u nich
a utdil jim dlouh proslov src invektivami vi Vinculovi jakoto
nejvtmu niemovi, kter kdy il, a na zvr v nkolika narkch naznail,
jak patn konvaj drz a nedbal slouc.
Childermass s Lucasem museli takov ei poslouchat prakticky tden co
tden od t chvle, kdy k panu Norrellovi vstoupili do sluby, a tak je to pli
neznepokojilo, jen pokali, a se pn vypovd, nae Childermass ekl: Kdy
ponechme stranou tatiky a sry, ten lovk vynaloil velk sil a riskoval,
e skon na ibenici, jen aby vs mohl navtvit. Copak chtl?
Och, pednst vtbu Krle Havrana. Sotva originln npad. Bylo to dost
nesrozumiteln, jak u takov vsty bvaj. Nco o bojiti a nco o trnu
a nco o stbrn korun, ovem hlavn se holedbal druhm mgem m
pedpokldm myslel sebe.
Kdy se pan Norrell uklidnil, e Vinculus nen dn hrozn rival, zaal
litovat, e se nechal strhnout a pel se s nm. Bvalo by mnohem lep, thlo mu

110
hlavou, kdyby byl setrval v povznesenm a psnm mlen. Utoval se
mylenkou, e Vinculus vypadal mnohem mn impozantn, kdy ho Lucas
a Davey vlekli z mstnosti. Toto pomylen a vdom vlastnho nepomrn
kvalitnjho vzdln a schopnost ho nakonec postupn uklidnilo. Tato tcha
vak elbohu nemla dlouhho trvn. Kdy se toti opt zaetl do ei ptk,
narazil na nsledujc pas:

Magie nen ne divok mylenka ptka, jen se vrh do przdna. Nen

na svt tvora, kter by se pro magii hodil vce. I ten nejmen z nich
me ultnout z tohoto svta a nhodou skonit v Jinch zemch. Odkud
pochz vtr, kter vm vane do tve, kter ot strnkami va knihy?
Tam, kde se bezhlav magie malch divokch tvorek protn s lidskou
magi, kde lze porozumt jazyku vtru a det a strom, tam najdeme
Krle Havrana28

Kdy pan Norrell pt uvidl lorda Portisheada (k emu dolo za dva

dny), okamit popoel k jeho lordstvu a oslovil ho: Lorde Portisheade,
doufm, e v asopise vnujete pr ostrch slov Thomasi Lanchesterovi. Lta
jsem obdivoval e ptk jako odvn pokus pedloit teni jasn
a vyerpvajc popis magie auretskch mg, ovem po blim ohledn
zjiuji, e jeho styl je poskvrnn jejich nejhormi nectnostmi Pe mysticky,
lorde! Pe mysticky!

28
Thomas Lanchester, Pojednn o ei ptk, kapitola est.

111
 14

STATEK U ZLOMENHO SRDCE

Leden 1808

jakch ticet let pedtm, ne pan Norrell dorazil do Londna s plnem

N ohromit svt obrozenm anglick magie, piel gentleman jmnem

Laurence Strange k ddictv. To pozstvalo z domu v takka
dezoltnm stavu, nkolika nerodnch pozemk a hory dluh a hypotk. To
byly vn problmy, ale podle Laurence Strange nic, s m by se po nabyt
velkho obnosu nedalo vypodat; a tak se jako spousta gentleman ped nm
a po nm vynasnail chovat se k ddikm mile, kdy zrovna na njak narazil,
a protoe to byl pohledn mu s vybranmi zpsoby a navc uml chyte
mluvit, netrvalo dlouho a uchvtil jistou slenu Erquistounovou, mladou Skotku
s pjmem devt set liber ron.
S pomoc penz od sleny Erquistounov opravil dm, zvelebil pdu
a splatil dluhy. Brzy zaal penze vydlvat, msto aby je dluil. Rozil sv
pozemky a zaal pjovat na patnctiprocentn rok. Tyto a podobn podniky
ho zamstnvaly po cel den. U se nedokzal pimt k tomu, aby sv manelce
vnoval pli pozornosti. Naopak se ani v nejmenm netajil tm, e mu jej
spolenost a ei jdou na nervy, a ta chudinka to nesla velmi tce. Pozemky
Laurence Strange se rozkldaly ve Shropshiru, v odlehlm kraji u hranice
s Walesem. Pan Strangeov tam nikoho neznala. Byla zvykl na mstsk ivot,
na edinbursk bly a edinbursk obchody a chytr hovory svch edinburskch
ptel; pohled na vysok ponur kopce ustavin zahalen velskm detm byl
velmi skliujc. Snela tento samotsk ivot pt let a pak podlehla
nachlazen, kter si uhnala pi jedn osaml prochzce v tch kopcch za
bouky.
Pan a pan Strangeovi zplodili jedno dt, jemu byly tyi roky, kdy matka
zemela. U pr dn po pohbu pan Strangeov se stalo jablkem svru mezi
Laurencem Strangem a rodinou jeho neboky choti. Erquistounovi mli za to,
e podle ustanoven manelsk smlouvy mus bt velk st majetku pan
Strangeov uloena stranou pro jejho syna, kter jej zdd po dosaen
zletilosti. Nikoho pli nepekvapilo, kdy Laurence Strange vyhlsil, e
maneliny penze jsou do posledn pence jeho a e s nimi me naloit, jak jen
uzn za vhodn. Ob strany se poradily s prvnky a ob podaly alobu jedna

112
putovala do Sudch dvor v Londn, druh ke skotskm soudm. Oba soudn
spory, Strange proti Erquistounovm a Erquistounovi proti Strangeovi, se thly
cel roky a za tu dobu se Laurenci Strangeovi znechutil u samotn pohled na
syna. Pipadalo mu, e se podob bainatmu poli i remzku plnmu
nemocnch strom na pape maj sice njakou hodnotu, ale o pravidelnm
kadoronm vnosu si me nechat jen zdt. Kdyby anglick prvo Laurenci
Strangeovi umoovalo syna prodat a koupit si lepho, nejsp by to byl
udlal.29
Mezitm si Erquistounovi uvdomili, e Laurence Strange je s to
znepjemnit ivot synovi pln stejn jako pedtm manelce, a tak bratr pan
Strangeov napsal panu Laurenci Strangeovi nalhav dopis, v nm mu navrhl,
aby chlapec trvil kad rok nkolik msc v jeho dom v Edinburghu.
K velkmu pekvapen pana Erquistouna proti tomu pan Strange vbec nic
nenamtal.30
A tak Jonathan Strange trvil plku kadho roku v dom pana Erquistouna
na Charlotte Square v Edinburghu a lze pedpokldat, e si tam neudlal o svm
otci nejlep obrzek. Tam se mu dostalo prvn vchovy ve spolenosti t
sestenek Margarety, Marie a Georgiany Erquistounovch.31 Edinburgh je
rozhodn jedno z nejkulturnjch mst na svt a jeho obyvatel jsou stejn
chyt jako lid v Londn a vyhledvaj zbavu stejn dychtiv jako
Londan. Kdykoli pobval u pana a pan Erquistounovch, ze vech sil se
snaili, aby se u nich ctil dobe; doufali, e mu takto vynahrad chladn
nezjem, s nm se setkval v dom svho otce. A tak se nen co divit, e ho
trochu rozmazlili, e si pak v dosplosti rd prosazoval svou a choval se
malinko namylen.

Laurence Strange zestrl a zbohatl, ale ani o chlup nevyzrl.

Pr dn pedtm, ne dolo k rozhovoru mezi panem Norrellem a Vinculem,
nastoupil do sluby v dom Laurence Strange nov lovk. Ostatn slouc mu
rychle nabdli pomoc a poslouili radou: povdli novmu kolegovi, e
Laurence Strange je mu pyn a ztipln, e ho vichni nenvid, e penz si
cen nadeve a e on a jeho syn spolu za mnoho let prohodili jen pr slov.
Rovn mu prozradili, e se kvli vemu hned ert a e se ho za dnch
okolnost nesm njak dotknout, sic to s nm patn dopadne.
Nov sluha jim za to ponauen podkoval a slbil, e si je vezme k srdci.
Ostatn sluebnictvo vak netuilo, e nov sluha se ert stejn jako pan

29
Nakonec byly ob aloby rozhodnuty ve prospch syna Laurence Strange.
30
Ba naopak, pan Laurence Strange si mnul ruce, e cel msce nebude muset chlapci
pispvat na jdlo a oacen. Tak me lska k penzm inteligentnho lovka zaslepit, e se
chov jako aek.
31
Strangev ivotopisec John Segundus si pi nkolika pleitostech poviml, jak Strange
dv pednost spolenosti bystrch en ped spolenost pnskou. ivot Jonathana Strange od
Johna Segunda, vydal John Murray roku 1820.

113
Strange, e obas trous jzliv poznmky a asto bv hrub a e m velmi
vysok mnn o svch schopnostech a obdobn nzk o schopnostech druhch.
Nov sluha se o svch nedostatcch ostatnm nezmnil, jednodue proto, e
o nich neml ani tuen. Tebae se asto hdal se svmi pteli a sousedy,
nikdy nechpal, co za tm stoj, a vdycky pedpokldal, e to mus bt jejich
vina. Kdybyste si ale pedstavovali, e tato kapitola bude pojednvat pouze
o nepjemnch lidech, musm vs rychle ujistit, e zatmco Laurence Strange
byl skrznaskrz zl, v povaze novho sluhy se svtlo a stn msily v mnohem
pirozenjm pomru. Dostal do vnku velkou dvku zdravho rozumu a brnil
ostatn ped skutenou jmou stejn rzn, jako se mstil za domnl urky
vlastn malikosti.
Laurence Strange byl star a trpl nespavost. asto se mu stvalo, e ml
v noci vce energie ne za dne, a to pak sedval za stolem, psal dopisy a vnoval
se sprv panstv. Jeden z jeho sloucch s nm pirozen zstval vzhru a pr
dn po jeho pchodu do domcnosti pipadla tato povinnost novmu sluhovi.
Vechno lo jako na drtkch a do dvou hodin rno, kdy pan Strange
zavolal novho sluhu a podal ho, a mu pinese skleniku sherry. Pestoe ta
dost byla sama o sob banln, splnit ji pilo novmu sluhovi dosti nron.
Kdy se mu nepodailo nalzt sherry na obvyklch mstech, musel nejdv
vzbudit sluebnou a vyptat se j, kde spv komornk, a tomu potom poloit
otzku, kde tu skladuj sherry. I tak musel nov sluha posekat, ne mu
pekvapen komornk objasnil, e pan Strange sherry skoro nepije a e je velmi
zvltn, e si ho zrovna te poruil. Syn pana Strange, pan Jonathan Strange
dodal komornk, aby nov sluha lpe pochopil, jak to v domcnosti chod ten
m pro sherry slabost a obvykle pechovv jednu dv lahvinky u sebe v atn.
Nov sluha se zadil podle komornkovch pokyn a donesl sherry ze
sklepa co obnelo rozsvcen mnoha svek, dlouh pochod temnmi
a studenmi chodbami, usilovn ometn starch pinavch pavuin ze at,
otloukn hlavy o star rezav nin visc ze zplesnivlch strop a pot ast
otrn krve a pny z tve. Pinesl skleniku panu Strangeovi, ten ji do sebe
hodil a podal o dal.
Nov sluha usoudil, e na jednu noc toho vidl ze sklep a a, a kdy si
vzpomnl, co mu ekl komornk, zamil nahoru do atny pana Jonathana
Strange. Opatrn veel a zjistil, e tu ho svky, tebae v mstnosti podle
veho nikdo nen. To novho sluhu nijak zvl nepekvapilo, nebo vdl, e
bohat svobodn pnov se krom mnoha jinch nectnost pedn vyznauj tm,
e pltvaj svkami. Zaal otevrat skn a uplky, zvedal nonky a dval se
do nich, ptral pod stoly a idlemi a nahlel do vz. (A pokud vs udivuje, kde
vude nov sluha hledal, pak mohu jen ci, e ml vt zkuenosti s bohatmi
svobodnmi pny ne vy a vdl, e mnohdy hospoda dosti vstedn.) Jeho
oekvn se vcemn naplnilo, nebo lhev objevil uvnit jezdeck boty, kde
zastvala funkci zouvku.

114
 Kdy nalval vno do sklenky, padl mu nhodou pohled do zrcadla na zdi,
a tak zjistil, e v pokoji nakonec nen sm. Jonathan Strange sedl v idli
s vysokm opradlem a podrukami a uasle sledoval, co nov sluha dl.
Nov sluha se radji ani nepokusil nic vysvtlovat naslouchal by mu snad
gentleman, i kdyby se snail sebevc? Slouc by mu rozuml hned. Nov sluha
odeel z mstnosti.
Od svho pchodu do domu choval nov sluha nadje, e by se mohl
vyvihnout do postaven, kter by mu dvalo moc nad vm ostatnm
sluebnictvem. Pipadalo mu, e ho jeho pronikav intelekt a znan zkuenosti
peduruj k tomu, aby oba Strange zastoupil v jakchkoli nesnadnch
zleitostech, kter by je mohly potkat. U si pedstavoval, jak mu kaj: Jak
v, Jeremy, tohle jsou vn vci a j bych se je neodvil svit nikomu
jinmu ne tob. Bylo by asi pehnan tvrdit, e takovch nadj okamit
zanechal, ale nemohl si namlouvat, e Jonathana Strange njak zvl potilo,
kdy ve svm apartm zastihl cizho chlapa, jak si nalv lihoviny z jeho
soukromch zsob.
A tak nov sluha veel do pracovny Laurence Strange nebezpen popuzen
tm, e jeho ambice byly zhaceny hned v zrodku. Pan Strange i druhou sklenku
hned vypil a poznamenal, e si nejsp d dal. V tom okamiku nov sluha
zduen zastnal, vytrhl si pr vlas a vykikl: Tak pro jste to proboha ivho
neekl rovnou, vy hlupku star? Mohl jsem vm rovnou pinst celou lhev!
Pan Strange se na nj pekvapen zadval a nevzruen pravil, e mu dnou
skleniku pirozen nosit nemus, pokud ho to tak nesmrn obtuje.
Nov sluha se vrtil do kuchyn (piem pemlel, jestli nhodou nebyl
trochu stroh). Za pr minut se rozeznl zvonek znovu. Pan Strange sedl
u stolu s dopisem v ruce a vyhlel oknem do ernoern detiv noci. Na
protjm kopci ije jeden lovk, ozval se, a tento dopis, Jeremy, mu mus
bt doruen jet ped rozednnm.
, pomyslel si sluha, jak rychle to zan! Nalhav obchodn zleitost,
kter mus bt vyzena pod pltkem noci. Co to me znamenat, kdy ne to,
e ji dnes se radji spolehne na mne ne na kohokoli jinho. Velmi polichocen
dychtiv prohlsil, e okamit vyraz, a vzal si dopis, na nm stl jen zhadn
npis Wyvern. Zeptal se, zdali se dotyn dm njak jmenuje, aby se mohl
peptat na cestu, kdyby zabloudil.
Pan Strange zaal kat, e dm nem jmno, ale pak se zarazil a zasml se.
Muste se ptt po Wyvernovi ze statku U zlomenho srdce, poradil mu. Tak
sluhovi vysvtlil, e mus sjet z hlavn cesty u polman branky naproti
Blackstockov pivnici; za brankou najde stezku, kter ho zavede pmo na
statek U zlomenho srdce.
A tak si nov sluha sehnal kon a podnou lucernu a vyjel na cestu. Noc to
byla pern. Ve skucm vtru ho biovaly tiplav poryvy det, kter mu
vemi skulinkami v obleen pronikal na tlo, take byl brzy promrzl do morku
kost.

115
 Stezka, kter zanala u Blackstockovy pivnice a vinula se nahoru na kopec,
byla hroziv zarostl. Popravd eeno si sotva zaslouila oznaen stezka,
nebo uprosted n rostly mlad stromky, jimi siln vtr sluhu bioval, kdy se
kolem nich prodral. Po pl mli ml pocit, jako kdyby se po ad popral hned
s nkolika silky (a vzhledem k horkokrevnosti, je ho u vehnala do mnoha
hdek na veejnosti, to byl velmi povdom pocit). Proklnal nedbalho a lnho
Wyverna, kter zjevn nedokzal prosthat iv plot. A za hodinku se
vydrpal na pole zarostl pky a ostruinkem a zalitoval, e si s sebou nevzal
sekeru. Kon nechal uvzanho u stromu a dl u se zkouel probt sm. Trny
byly velk, ostr a poetn; nkolikrt se ocitl pipchnut k pkovm kem na
tolika mstech a tak sloit (jednu ruku tamhle, nohu zkroucenou za sebou), e
si zaal zoufat, jestli se odtamtud kdy dostane. Pipadalo mu zvltn, e by
nkdo mohl t za tak vysokm trnitm ivm plotem, a napadlo ho, e by ho
vbec nepekvapilo zjitn, e Wyvern u njakch sto let sp. Hm, to mi
nebude nijak zvl vadit, pomyslel si, pokud m nikdo nebude nutit, abych ho
lbal.
Za smutnho edho rozbesku piel ke zchtral chalup, kter vypadala,
jako by j nkdo zlomil ne srdce, ale sp krk. Komnov ze se vrazn boulila
a sm komn se nad n nebezpen kymcel. Drami po spadlch kamennch
takch prosvtaly trmy jako ebra. Domem prorstal ern bez a trnit
koviny, kter pi svm pekotnm rstu vyrazily vechna okna a vyvrtily
dvee z pant.
Nov sluha stl chvli v deti a rozjmal nad tm neutenm pohledem.
Kdy vzhldl, poviml si, jak k nmu z bo kopce schz njak lovk;
postava jako z pohdky s velkm podivnm kloboukem na hlav a hol v ruce.
Pi blim ohledn se ukzalo, e jde o pachte, od pohledu rozumnho mue,
jeho neskuten vzezen zapinil jen a pouze kus pltna na hlav, jm se
chrnil ped detm.
Sluhu pivtal slovy: love! Co jste to provdl? Jste sam krev a pkn
aty mte cel potrhan!
Novopeen sluha se prohldl a shledal, e dotyn m pravdu. Vyloil mu
tedy, e cesta je zarostl a pln trn.
Njemce mu vnoval nevcn pohled. Ale vdy sem vede dobr cesta,
zvolal, ani ne tvrt mle na zpad odsud a tou byste sem doel v polovinm
ase. Kdo vs u vech vudy poslal starou cestou?
Nov sluha neodpovdl, ale msto toho se zeptal, zdali nhodou nev, kde
by nael pana Wyverna ze statku U zlomenho srdce.
Tohle je Wyvernova chalupa, ale on u je pt let nebotk. Statek
U zlomenho srdce, kte? Kdo vm povdl, e se tomu tak k? Nkdo si
z vs udlal dobr den. Star stezky, statek U zlomenho srdce, to jsou mi vci!
Na druhou stranu je to jmno celkem vstin: Wyvernovi tu skuten puklo
srdce. Chudk ml tu smlu, e mu patil kus pdy, do kterho se zakoukal ten
lechtic z dol, a kdy mu ho Wyvern nechtl prodat, mil gentleman poslal

116
v noci pr lump, aby vykopali vechny fazole, mrkev a zel, kter Wyvern
vyszel, a kdy ho to nezlomilo, zaaloval ho chudk Wyvern neml o prvu
ani pont a vbec si nevdl rady.
Nov sluha o tom chvli pemlel. Myslm, ekl nakonec, e bych vm
mohl ct jmno toho lechtice.
Tak to by dokzal kdokoli, ujistil ho sedlk a prohldl si sluhu trochu
pozornji. love, vy jste bl jako stna a tesete se tak, jako byste se kadou
chvli ml sesypat.
Je mi zima, pravil sluha.
Pak sedlk (jen se jmenoval Bullbridge) zaal na sluhu nalhat, aby se vrtil
s nm k jeho krbu, kde by se zahl, nco pojedl a popil a mon si i na chvli
zdml. Nov sluha mu podkoval, ale zopakoval, e mu je jen zima, nic vc.
Bullbridge tedy zavedl sluhu zptky ke koni (cestou, je se vyhnula trn)
a ukzal mu normln stezku, kter se napojovala na irokou cestu. Nov sluha
pak zamil zptky do domu pana Strange.
Na bl beztn obloze se zvedlo bl beztn slunce, bl nebe bylo jako
alegorick obraz zoufalstv, a jak sluha jel, pipadalo mu, e slunce je neboh
Wyvern a e obloha je Peklo a e pan Strange tam Wyverna zavsil, aby navky
trpl.
Po nvratu se kolem nj shlukli ostatn slouc. Chlape! zvolal
majordomus znepokojen. Na vs je ale pohled. Bylo to kvli tomu sherry,
Jeremy? Doplil se na vs kvli tomu sherry?
Nov sluha se zhroutil z kon na zem. Chytil majordoma za kabt, nalhal
na nj, a mu pinese udici, a lil mu, jak potebuje vylovit nebohho Wyverna
z Pekla.
Z tohoto a podobnch souvislch vlev se ostatn slouc brzy dovtpili, e
ten nov se nastydl a blouzn v horece. Uloili ho do postele a poslali pro
lkae. Jene Laurence Strange se o tom doslechl a vyslal dalho posla, aby
doktora odvolal. Pak se Laurence Strange nechal slyet, e by si dal nco kae,
a vyjevil majordomovi pn, aby mu ji donesl nov sluha. To ponouklo
majordoma poohldnout se po Jonathanu Strangeovi a snan ho poprosit, a
s tm nco udl. Jene Jonathan Strange podle veho vstal toho rna asn,
vypravil se do Shrewsbury a ml se vrtit a ptho dne. A tak slouc museli
vythnout novho sluhu z postele, oblknout ho, strit mu do povoln ruky
podnos s ka a protlait ho dvemi. Cel den si pak pan Strange vymlel jeden
malichern kol za druhm, piem kad a na tom pan Strange vslovn
trval byl uren pro toho novho sluhu.
Po soumraku hnulo elo novho sluhy jako rozplen elezn kotlk a on
divoce vykldal o soudcch s sticemi. Ale pan Strange ohlsil, e hodl zstat
vzhru dal noc a e by ho pi tom ml obsluhovat nov sluha.
Majordomus odvn podal pna, zdali by s nm nemohl ponocovat sp
on.

117
 , ale vy si ani nedokete pedstavit, jak jsem si toho chlapka zamiloval,
opil pan Strange a oi mu zaplly nenvist, a jak si peji mt ho pod
u sebe. Myslte, e nevypad dobe? Podle mho jen potebuje trochu erstvho
povt. A sotva to doekl, otevel okno u psacho stolu. V mstnosti okamit
zavldla lezav zima a zven do n vtr navl hrst snhovch vloek.
Majordomus vzdychl, opel novho sluhu (jen se zase zaal kcet) lpe
o ze a potaj mu do kapes vsunul nvleky na ruce.
O plnoci zala sluka k panu Strangeovi s ka. Kdy se vrtila do kuchyn,
vyprvla, e pan Strange nael nvleky, vythl je a poloil na stl. Zarmoucen
sluebnictvo se ukldalo ke spnku s pesvdenm, e se nov sluha nedoije
rna.
Rozbesklo se. Dvee do pracovny pana Strange byly zaven. Minulo sedm
hodin a nikdo nezazvonil na sluhu; nikdo se nevynoil. Minulo osm hodin.
Devt hodin. Deset. Sluhov v zoufalstv lomili rukama.
Zapomnli vak a vru e na to zapomnl i Laurence Strange , e nov
sluha je mlad a siln, zatmco Laurence Strange je star a nco z toho, co tu
noc musel vytrpt nov sluha, dopadlo nutn i na pna. Sedm minut po dest
se majordomus a ko odvili spolen dovnit a nali novho sluhu, jak sp na
podlaze jako dudek a horeku nem dnou. Na protj stran pokoje sedl
u psacho stolu umrzl Laurence Strange.
Kdy se udlosti tchto dvou noc trochu rozkikly, lid novho sluhu touili
spatit na vlastn oi, jako by si chtli prohldnout drakobijce i obrobijce.
Novho sluhu pirozen tilo, e jim stoj za povimnut, a jak ten pbh
znovu a znovu vyprvl, zjistil, co panu Strangeovi skuten odsekl, kdy byl
podn o tet skleniku sherry: Vy star nestydat hnku, te vm mon
dl dobe trat poctiv lidi a pivdt je do hrobu, ale pijde den a dlouho to
u nepotrv , kdy se budete muset zodpovdat za kad vzdech, kter jste
vyrazil z hrudi poctivho lovka, a kadou slzu, ji jste vymkl z oka vdovy!
Podobn bylo v irokm okol dobe znmo, e kdy pan Strange otevel okno,
aby nov sluha umrzl, ten zvolal: Nejdv zima, Laurenci Strangi, ale nakonec
horko! Nejdv zima, Laurenci Strangi, ale nakonec horko!, co byla prorock
narka na stvajc situaci pana Strange.

118
 15

JAK SE M LADY POLEOV?

Leden 1808

J ak se m lady Poleov?
Ta otzka se ozvala ve vech mstskch tvrtch, mezi lechtici
i sprostm lidem. Ve tvrti Covent Garden se zrna ptali poulin
prodavai kvtinek: Jak se m lady Poleov? U Ackermanna na Strandu se
sm pan Ackermann vyptval svch zkaznk (lechty a jinch lid na rovni),
zdali nemaj njak zprvy o lady Poleov. Bhem nudnch projev v Doln
snmovn kladli poslanci tuto otzku eptem svm sousedm (a koutkem oka
pitom sledovali sira Waltera). V mayfairskch atnch prosily sluebn sv
pan o prominut, ale: zastnila se lady Poleov verejho verku? A jak
se m?
A tak ta otzka obhala stle dokola a dokola: Jak se m lady Poleov?
A na to pichzela odpov: Ach, ta se m velmi dobe, nadmru dobe.
Co jen poukazuje na politovnhodnou chudost anglickho jazyka, protoe
lady Poleov bylo mnohem lpe ne dobe. V porovnn s n vypadali vichni
ostatn bled, unaven a jednou nohou v hrob. asn energie, kter z n
vyzaovala onoho rna po vzken, z n u nevyprchala; kdy si vyrazila na
prochzku, lid na ni zrali, jak kr rychle, zcela nemrn svmu postaven.
A chudk komornk, kter byl poven, aby ji doprovzel, se zrudl a bez dechu
belhal mnoho metr za n. Kdy jednoho rna vychzel ministr vlky
z Drummondova obchodu na Charing Cross, nhle a neekan narazil do
spchajc lady Poleov a upadl. Ona mu pomohla vstt, prohodila, e mu snad
neublila, a byla pry, jet ne se zmohl na pimenou odpov.
Tak jako kad urozen devatenctilet dvka i lady Poleov k smrti rda
tanila. Nevynechala na plese jedin tanec, a pece se ani jednou nezadchala
a vdycky ji zarazilo, e vichni jdou tak brzy dom. Je pece pln smn
kat nemu tak poloviatmu bl! stovala si siru Walterovi. Vdy jsme
tanili sotva ti hodiny! A podivovala se nad jejich malou vdr. Chudci.
Je mi jich lto.
Na jej zdrav si pipjelo pozemn vojsko, nmonictvo i crkev. Veejnost
pokldala sira Waltera za nejastnjho mue v krlovstv a sm sir Walter
s n byl zajedno. Slena Wintertownov neboh, bled, nemocn slena

119
Wintertownov v nm vzbuzovala soucit, ale lady Poleovou kypc zdravm
a dobrou nladou musel obdivovat. Kdy nechtc porazila ministra vlky,
povaoval to za ten nejlep vtip na svt a musel tu historku na potkn
vypravovat vem znmm. Sv dobr ptelkyni lady Winsellov se dvrn
svil, e lady Poleov je pro nj tou pravou enou je tak chytr a iv, nic
lepho si nemohl pt. Obzvltn dojem na nj udlaly jej nezvisl nzory.
Minul tden mi radila, e bychom nemli poslat penze a vojky
vdskmu krli na em jsme se usnesli , ale radji podpoit vldy
Portugalska a panlska a udlat si z jejich zem zkladny pro operace proti
Bonapartovi. Je j jen devatenct, ale u m v tolika vcech jasno! Je j jen
devatenct, ale u tak troufale odporuje vld! Pirozen jsem j ekl, e by mla
zasedat ve vld!
Krsa, politika, bohatstv a magie to ve lidi na lady Poleov fascinovalo.
Vysok spolenost nemla pochyb, e je vyvolen k tomu, aby v n udvala
takt. Te u byla vdan bezmla ti msce; byl as vydat se na cestu, kterou j
uril osud i spoleensk smetnka. Nechala rozeslat pozvnky na asn
verek, kter se ml konat v druhm lednovm tdnu.
Prvn verek v ivot novomanelky je zvan udlost a obn celou adu
malch starost.
Ji nesta skvle se oblkat, vybrat perky tak, aby se pesn hodily k dan
pleitosti, konverzovat francouzsky, hrt na klavr a zpvat. Nyn mus obrtit
svou pozornost k francouzsk kuchyni a francouzskm vnm. A pestoe j
v tchto dleitch zleitostech mohou poradit jin, mus se dit vlastnm
vkusem a zamenm. Jist pohrdne stylem zbavy sv matky a bude si to pt
dlat jinak. V Londn chod spoleensk smetnka na verky tyikrt ptkrt
do tdne. Doke vak devatenctilet novomanelka, kter se pedtm
v kuchyni prakticky neukzala, vymyslet jdlo, kter hostm vyraz dech
a zalahod jejich zmlsanm jazkm?
A pak je tu sluebnictvo. Sluhov se v novomanelin dom teprve
rozkoukvaj. Pokud bude nco rychle poteba svky, jin vidlika, tlust
utrka, v n by se dala nst hork polvkov msa , dokou to vbec najt?
V dom lady Poleov na Harley Street . 9 se uveden pote ztrojnsobovaly.
Polovina sluebnictva pochzela z Northamptonshiru z domu lady Poleov
v Great Hitherdenu a polovina jich byla nedvno najata v Londn; a jak
kad v, mezi venkovskm a londnskm sluebnictvem panuj nesmrn
rozdly. A nejde pln o povinnosti jako takov. Sluhov mus vait, smit
a chodit pro to i ono v Northamptonshiru stejn jako v Londn. Ne, rozdl
spov sp ve zpsobu, jakm se tchto povinnost zhost. eknme, e njak
venkovsk lechtic zajede na nvtvu za svm sousedem. Nvtva je u konce,
sluha pinese lechtici svrchnk a pomh mu do nj. Pitom je pro nj zcela
pirozen, e se zdvoile opt po zdrav lechticovy choti. lechtice to ani
v nejmenm neuraz, naopak se na opltku zept sm. Tebas se onen lechtic
doslechl, e sluhova babika okliv upadla pi ezn zel na zahrad, a nyn si

120
peje vdt, zdali se z toho vykesala. lechtic i sluha obvaj velice mal svt
a znaj se od dtstv. V Londn se ale nco takovho naprosto neslu.
Londnsk sluha nesm oslovit pnovy hosty. Mus se tvit, jako by vbec
nevdl, e na svt existuje nco jako babiky a zel.
V dom . 9 na Harley Street byli venkovt sluhov a sluky neustle nesv,
bli se udlat chybu a ustavin trnuli v nejistot, co je sprvn. Ostatn je
kritizovali a posmvali se jim i kvli jejich mluv. Jejich northamptonshirsk
pzvuk nebyl londnskm sloucm vdycky srozumiteln (musme
podotknout, e se mu taky dvakrt porozumt nesnaili) a pouvali slova jako
srstka, pargl, ufnek a morka, kdy pece mli kat angret, chest, nabraka
a krta.
Londnt slouc si z venkovskch koleg rdi tropili prouchlata. Tak
teba mladmu lokaji Alfredovi dali tal pln hnusn, pinav vody, namluvili
mu, e jde o francouzskou polvku, a navedli ho, aby ji venkovskm sluhm
naservroval k veei. asto poslali northamptonshirsk sluebnictvo vydit
vzkazy eznkovu tovaryi, pekai i lampi. Vzkazy byly napsan londnskm
slangem a venkovt slouc jim nerozumli ani zbla, zato eznkv tovary,
peka i lamp jim rozumli a moc dobe: byly jak sprost, tak urliv.
eznkv tovary udlal Alfredovi monokl, tak se mu obsah psanka nelbil.
Londnt slouc se schovali ve spirn, kde potaj poslouchali a od srdce se
smli.
Venkovt slouc si pirozen vehementn stovali lady Poleov (ji znali
cel svj ivot), jak jim kolegov ztrpuj kadik den. Lady Poleovou zcela
konsternovalo, e vichni jej sta ptel jsou v dom neastn. Byla ale
nezkuen a nevdla, co si s tm pot. Ani na okamik nezapochybovala, e j
venkovt slouc vylili holou pravdu, bla se vak, e vechno jen zhor.
Co mm dlat, sire Waltere? zeptala se.
Dlat? podivil se sir Walter. Vbec nic. Nechte to vechno na Stephenu
Blackovi. A s nimi Stephen skon, vichni budou mrn jako bernci a budou
spolu t svorn jako hrdliky.
Ped svatbou ml sir Walter jen jednoho sloucho, Stephena Blacka, a v nj
vkldal dvru takka bezmeznou. V sle devt na Harley Street mu kali
majordomus, ale povinnosti a odpovdnost ml mnohem vt ne njak
obyejn majordomus: jmnem sira Waltera jednal s banki a prvnky;
zkoumal etn vkazy statk lady Poleov a podval siru Walterovi pravideln
hlen o svch zjitnch; najmal sluebnictvo a emeslnky, ani se musel
kohokoli dovolovat; dohlel na jejich prci a proplcel jim ty a mzdy.
Jist, v mnoha domcnostech najdete sluhu, jemu jsou dky jeho vjimen
inteligenci a schopnostem sveny mnohem vt pravomoci, ne je obvykl.
Ale ve Stephenov ppadu to bylo jet vjimenj, protoe Stephen byl
ernoch. km vjimenj, nebo nepat snad ernot slouc
v domcnosti k tm nejmn venm? Bez ohledu na to, jak jsou pracovit?
Bez ohledu na jejich chytrost? A pece se Stephenovi njak podailo stt se tou

121
pslovenou vjimkou potvrzujc pravidlo. Pravda, od prody ml pr vhod:
pohlednou tv a vysokou, urostlou postavu. Rozhodn mu nekodilo, e jeho
pn je politik, kterho t pedvdt svtu sv liberln zsady tm, e sv
veden domcnosti i obchodnch zleitost ernmu sluhovi.
Zbytek sluebnictva ponkud pekvapilo, e jim sir Walter postavil do ela
ernocha mnoz z nich nkoho takovho v ivot nevidli. Nkte byli
zpotku ponkud rozmrzel a kali si, e jestli se jim opov rozkazovat,
me od nich oekvat sprostou odpov. Ale ve Stephenov ptomnosti
zjistili, e se jim bez ohledu na pedchoz mysly do nieho takovho nechce.
Dky jeho vnmu vzezen, pirozen autorit i rozumnm pokynm jim
pilo naprosto pirozen udlat cokoli, o je podal.
eznick tovary, peka, lamp a podobn nov znm sluebnictva z Harley
Street se o Stephena od zatku iv zajmali a vyptvali se na nj. Co j a pije?
S km se ptel? Kam chod, kdy si me jt po svch? Kdy slouc z Harley
Street odpovdli, e si Stephen dal k sndani ti vaen vajka, e komornk
ministra vlky je jeho velk kamard a e pedchozho veera zael na ples
sluebnictva ve Wappingu, eznick tovary, peka i lamp byli za takov
informace velmi vdn. Slouc z Harley Street se jich ptali, pro to chtj
vdt. eznickho tovarye, pekae i lampe ta otzka naprosto vyvedla z mry.
Copak to slouc z Harley Street nechpou? Slouc z Harley Street to
nechpali. eznick tovary, peka a lamp jim vysvtlili, e po Londn u
lta koluj zvsti, e Stephen Black ve skutenosti dn majordomus nen. Je
to pestrojen africk princ, ddic velk e, a je veobecn znmo, e jakmile
ho posluhovn unav, vrt se dom a vezme si princeznu stejn ernou jako on
sm.
Po tomto odhalen slouc z Harley Street Stephena po oku sledovali
a shodli se na tom, e je to nadmru pravdpodobn. Copak nebyla jejich
vlastn poslunost vi Stephenovi tm nejlepm dkazem? Takov nezvisl
a hrd Anglian by se pece sotva podvolili njakmu ernochovi, kdyby
k nmu instinktivn nevzhleli se zbonou ctou, kterou sprost lid ct ke
krli!
Stephen Black zatm o tchto kuriznch dohadech nic netuil. Sv koly
plnil stejn piinliv jako kdy jindy. Nadle letil stbro, cviil lokaje
v povinnostech sluby la franaise, napomnal kuchtky, objednval kvtiny,
pltno, vidliky a noe a dlal dalch tisc a jednu z vc nezbytnch k tomu,
aby dm a sluebnictvo pipravil na dleit veer asnho banketu. Kdy ten
veer konen nadeel, vechno bylo tak skvl, jak to pi sv vynalzavosti
dokzal zadit. Vzy se sklenkovmi remi zaplnily saln, jdelnu a lemovaly
i schodit. Na jdelnm stole se skvl tk ubrus z blho damaku a na nm se
tisci odlesky tpytily pbory, sklo i svce. Na zdech visela dv velk bentsk
zrcadla, podle Stephenovch pokyn naproti sob, take jejich odrazy
zdvojnsobovaly, ztrojnsobovaly a jet dvakrt ztrojnsobovaly stbro, sklo
i svce, a kdy host konen usedli k veei, vypadalo to, jako by se lehce

122
ztrceli v oslujcm zlatm svtle jako spolenost blahoslavench na slv
bo.
Hlavnm hostem veera byl pan Norrell. Jak se situace zmnila oproti asm,
kdy poprv pibyl do Londna! Tenkrt si ho nikdo nevmal byl pro n nula.
Dnes sedl mezi nejve postavenmi lidmi v zemi a oni se uchzeli o jeho
pze! Ostatn host se na nj ustavin obraceli se svmi poznmkami
a otzkami a oividn je tilo, kdy je astoval senmi a nepvtivmi
odpovmi jako: Nevm, koho mte na mysli nebo Neml jsem to poten
seznmit se s tmto gentlemanem, ppadn Tam jsem nikdy nebyl.
O tu zbavnj st pn Norrellovy konverzace se starali pnov Drawlight
a Lascelles. Sedli mu kad po jednom boku a lidem u stolu piln vykldali
Norrellovy nzory na modern magii. Magie byla oblbenm tmatem veera.
Tv v tv jedinmu anglickmu mgovi a nejslavnjmu objektu jeho magie
host nedokzali pemlet ani mluvit o niem jinm. Zakrtko zaali probrat
poetn tvrzen o uskutennch kouzlech, je se po vzken lady Poleov
zaala mnoit jako houby po deti.
V kadm provinnm pltku se mete dost o dvou tech kouzlech,
souhlasil lord Castlereagh. Onehdy jsem etl v Bath Chronicle o jistm
Gibbonsovi z Milsom Street, jeho uprosted noci probudil hluk zlodj, kte
se mu vloupali do domu. Dotyn podle veho vlastn velkou knihovnu
magickch knih. Seslal tedy na lupie kouzlo a promnil je v myi.
Vn? peptal se pan Canning. A co se stalo s tmi mymi?
Vechny utekly drami v tflovn.
Pche, odfrkl si pan Lascelles. Vte mi, lorde, e o njak magii neme
bt ani e. Gibbons zaslechl njak zvuk, vydsil se, e m doma zlodje,
odkal zaklnn, otevel dvee a nenael lupie, ale myi. A popravd eeno
to byly myi celou dobu. Nakonec se vdycky uke, e na tchhle historkch
nen nic pravdivho. V Lincolnu se jeden svobodn duchovn jmnem Malpas
a jeho sestra zaobraj vyetovnm tchto dajnch kouzelnch jev a zatm
vdycky doli k tomu, e na nich nebyla ani petka pravdy.
Tenhle knz a jeho sestra jsou velkmi obdivovateli pana Norrella! dodal
pan Drawlight naden. Nesmrn je t, e se objevil takov velikn, jen
obrod vzneen umn anglick magie! Nestrp, aby lid vykldali li
a naparovali se, e dokou napodobit jeho velk iny! Nemohou vystt, kdy
se ti izuci dlaj dleitmi na Norrellv et! Osobn je to ur! Pan Norrell
byl tak laskav a vnoval jim jist spolehliv prostedky, s jejich pomoc lze
nade vi pochybnost prokzat nepravdivost vech takovch tvrzen, a tak pan
Malpas a slena Malpasov objdj zem ve svm faetnu a vyvracej
prohlen tchhle podvodnk!
Myslm, e jste ke Gibbonsovi a pli velkomysln, ozval se pan Norrell
pedanticky, jako obvykle. Nen vbec jist, zdali se za jeho falenm tvrzenm
netajil zl mysl. Pinejmenm lhal o sv knihovn. Poslal jsem Childermasse,

123
aby ji obhldl, a Childermass tvrd, e v n nen jedin kniha vydan ped rokem
1760. Jsou tedy bezcenn! Naprosto bezcenn!
A pece musme doufat, obrtila se lady Poleov k panu Norrellovi, e
ten duchovn a jeho sestra brzy odhal skuten schopnho mga nkoho, kdo
by vm pomhal, pane.
Ach! Ale nikdo takov neexistuje! zvolal Drawlight. Vbec nikdo! Vte,
pan Norrell strvil lta zaven v knihovn, jen aby pak mohl svmi asnmi
kouzly vydat poet ze sv etby. Takov oddanost zjmm na vlasti je
elbohu velmi vzcn. Ujiuji vs, e tu dn jin mg nen!
Ale ten duchovn a jeho sestra nesm ustt v ptrn, nalhala lady. Ze sv
vlastn zkuenosti vm, kolik prce d jedno jedin kouzlo. Pomyslete, jak by
bylo douc, kdyby pan Norrell dostal pomocnka.
douc, ale dost nepravdpodobn, opil pan Lascelles. Malpasovi
nezjistili nic, co by naznaovalo, e by takov osoba existovala.
Jene podle toho, co jste tu sm vykldal, oni ani nehledali! namtla lady
Poleov. Dali si za cl odhalovat falenou magii, nikoli hledat nov mgy.
Pitom by jim pi jejich spanilch jzdch faetnem jist nepilo zatko
vyptvat se, kdo v okol provozuje magii a kdo m velkou knihovnu. Trocha
prce navc by jim jist nevadila. Rdi se vm vynasna pomoci, pane. (Tahle
vta patila panu Norrellovi.) A my vichni jim budeme dret palce, aby brzy
uspli, protoe si podle m muste pipadat trochu osaml.
Kdy zmizela pimen st ze zhruba padesti druh lahdek, lokajov
odnesli zbytky jdla. Dmy odely a zanechaly pny popjen vna. Gentlemani
vak nalzali ve vzjemn spolenosti men poten ne obvykle. O magii u
ekli vechno, co mohli. Tlachat o svch znmch je netilo a dokonce
i politika jim pipadala trochu nudn. Zkrtka a dobe se zase chtli potit
pohledem na lady Poleovou, a tak siru Walterovi oznmili msto aby se ho
zeptali, zdali je tomu tak , e se mu stsk po jeho manelce. Odpovdl jim,
e nestsk. To ale oni vylouili; bylo dobe znmo, e erstv enat pnov
nejsou v odlouen od svch en nikdy astn; i jejich kratik neptomnost
doke novomanele sklit a zhorit jim trven. Host se navzjem ptali, zdali
sir Walter nevypad mrzut, a shodli se na tom, e vypad. On to popel. ,
take se tv staten, ne? Nu dobe.
Ale oividn je to s nm beznadjn. Smiluj se nad nm a nechaj hojit za
dmami.
Stephen Black sledoval od kredence v rohu, jak pnov odchzej.
V mstnosti zstali ti lokajov Alfred, Geoffrey a Robert.
Mme jt servrovat aj, pane Blacku? zeptal se Alfred nevinn.
Stephen Black vztyil tenk prst na znamen, e maj zstat na mst, a lehce
se zamrail, aby bylo jasn, e maj bt zticha. Pokal si, a se pnov vzdl
z doslechu, a pak se rozkikl: Co to proboha s vmi vemi dnes veer bylo?
Alfrede! Vm, e se vm pli asto nepotstilo pobt v takov spolenosti

124
jako dnes veer, ale to jet neznamen, e zapomenete na vechno, co jste se
nauil. Vae tupost m okovala!
Alfred zahuhlal pr slov na omluvu.
Lord Castlereagh vs podal, a mu pinesete kepelky nadvan lani.
Slyel jsem ho naprosto zeteln! A pece jste mu pinesl jahodov el! Kde
jste nechal rozum?
Alfred cosi nezeteln zahuhal: rozpoznat se z t vty dalo jen slovo
strach.
Vy jste ml strach? A z eho?
Zdlo se mi, e jsem za idl lady Poleov zahldl takovou divnou
postavu.
Co to povdte, Alfrede?
Byl to vysok lovk v zelenm kabtku a se zivou stbrnou ktic.
Sklnl se nad lady, aby se na ni mohl podn podvat. Ale hned nato zase
zmizel.
Alfrede, podvejte se tamhle na tu stranu mstnosti.
Ano, pane Blacku.
Co vidte?
Zvs, pane Blacku.
A co jinho?
Lustr.
Zelen sametov zvs a lustr rozzen svkami. Tak to je v panek
v zelenm kabtu a se stbrnmi vlasy, Alfrede. A te jdte pomoct Cissy
sklidit porceln a pt se u nechovejte tak poetile. Pak se Stephen Black
obrtil k dalmu lokaji. Geoffrey! Vedl jste si stejn hrozn jako Alfred.
Psahal bych, e jste musel bt mylenkami pln jinde. Co mi povte na svou
omluvu?
Chudk Geoffrey neodpovdl hned. Mrkal, svral rty a vbec si ponal
jako lovk zadrujc pl. Omlouvm se, pane Blacku, ale m rozptylovala ta
hudba.
Jak hudba? chtl vdt Stephen. dn hudba pece nehrla. Te!
Poslouchejte! To prv zan hrt smycov kvartet v salnu. Ale ti a
doposud nehrli.
Ale ne, pane Blacku! J myslm tu palku a housle, kter hrly ve vedlej
mstnosti celou dobu, co dmy a pnov sedli u veee. Ach, pane Blacku!
Smutnj hudbu jsem v ivot neslyel! Myslel jsem, e mi pukne srdce!
Stephen na nj zmaten zral. J vm nerozumm, ekl. dn palka
ani housle nehrly. Obrtil se k poslednmu lokaji, solidnmu tyictnkovi
s ernmi vlasy. A Roberte! J skoro nemm slov! Copak jsme si vera
nepromluvili?
Promluvili, pane Blacku.
Nezdrazoval jsem vm snad, jak na vs spolhm, e vem pjdete
pkladem?

125
 Ano, pane Blacku.
A stejn jste tak ptkrt estkrt za veer el k oknu! Co vs to napadlo?
Lady Winsellov se poohlela po nkom, kdo j pinese istou skleniku. Vy
mte bt u stolu a starat se o hosty lady Poleov, ne u okna.
Omlouvm se, pane Blacku, ale slyel jsem klepn na okno.
Klepn? Jak klepn?
Vtve tlukouc o okno, pane Blacku.
Stephen Black netrpliv mchl rukou. Ale Roberte, vdy dn strom
pobl domu ani neroste! To muste sm moc dobe vdt.
Zdlo se mi, e kolem domu vyrostl les, pravil Robert.
Coe? vykikl Stephen.

126
 16

ZTRACEN NADJE
Leden 1808

louc v Harley Street nadle vili, e je stra zhadn vidn

S a truchliv hudba. Kuchae Johna Longridge a dveky v kuchyni

znepokojoval smutn zvonek. Jak John Longridge vyloil Stephenu
Blackovi, zvonek kadmu iv pipomnl vechny znm, co zemeli, vechno
dobr, o pili, a vechno patn, co je postihlo. Nsledkem toho byli sklen
a zkrouen a jejich ivoty nestly za fajfku tabku.
Geoffreyho a Alfreda, dva nejmlad lokaje, muil zvuk pikoly a violy, kter
Geoffrey poprv slyel za onoho verku. Pokad se zdlo, e hudba vychz
z pilehl mstnosti. Stephen je provedl po celm dom a dokzal jim, e nikdo
nikde nehraje, natopak na tyhle nstroje, ale nic s nimi nesvedl: dl se bli
a byli neastn.
Stephena nejvce mtlo chovn Roberta, nejstarho lokaje. Robert na
Stephena u od prvn chvle psobil jako rozumn lovk, peliv
a spolehliv strun eeno posledn lovk, kter by propadl vybjenm
obavm. A pece Robert pod trval na tom, e sly, jak kolem domu roste
neviditeln les. Kdykoli ustal v prci, slyel, jak pzran vtve krabou o zdi
a ukaj na okna a jak koeny mazan pronikaj pod zklady domu a p cihly
od sebe. Robert tvrdil, e les je star a pln zloby. Pocestn by se v tom lese
ml mt na pozoru ped stromy pln stejn jako ped nkm, kdo se tam
skrv.
Ale nejbli les hodn toho jmna je pece tyi mle daleko na Hampstead
Heath, namtal Stephen, a i tam jsou stromy docela krotk. Netsn se lidem
kolem obydl a nesna se je zniit. Stephen si mohl kat, co chtl; Robert jen
zavrtl hlavou a otsl se.
Stephena utovalo jen to, e tahle zvltn posedlost vyhladila vechny
rozdly mezi sluebnictvem. Londnskm sloucm u najednou nevadilo, e
vichni venkovt sluhov mluv pomalu a maj staromdn zpsoby. Venkovt
slouc si ji Stephenovi nestovali, e si z nich londnt slouc dlaj dobr
den a poslaj je na smylen pochzky. Vechny slouc spojovalo
pesvden, e v dom stra. Po prci sedvali v pokoji a vyprvli si o vech

127
ostatnch domech, o kterch se kdy doslechli, e je suovala straidla a jin
hrzy, a o dsnch osudech jejich obyvatel.

Jednoho veera zhruba trnct dn po verku lady Poleov sedli kolem

ohn v kuchyni a oddvali se sv oblben zbav. Stephena jejich ei brzy
unavily, a tak odeel do svho vlastnho malho pokoje pest si noviny. U za
pr minut vak zaslechl zvonit zvonek. Poloil tedy noviny, oblkl si zase ern
kabt a vyel se podvat, kde si ho daj.
V chodbice, kter spojovala kuchyni s komornkovou komrkou, visela na
zdi mal ada zvonek a pod nimi byly hndou barvou hledn nadepsan
nzvy jednotlivch mstnost: Bentsk saln; lut saln; Jdelna; Obvac
pokoj lady Poleov; Lonice lady Poleov; atna lady Poleov; Pracovna sira
Waltera; Lonice sira Waltera; atna sira Waltera; Ztracen nadje.
Ztracen nadje? pomyslel si Stephen. Co to m sakra bt?
Jet rno platil tesai za to, e zvoneky namontoval, a dan obnos pak
zanesl do etn knihy: Amosu Juddovi za namontovn devti zvonek
v chodb do kuchyn a za namalovn jmen pod nimi, 4 ilinky. Te tam ale
bylo deset zvonek. A zvoneek Ztracen nadje se prudce otsal.
Mon, pomyslel si Stephen, to Judd myslel jako vtip. Nu, ztra pro nj
nechm poslat a on u to d do podku.
Nevdl pln, co jinho by ml dlat, a tak zael do pzem a nahldl do
vech mstnost: vude przdno. A tak vystoupal po schoditi do prvnho patra.
Na vrcholku schodit stly dvee, kter tam pedtm nikdy nevidl.
Kdo je tam? ozvalo se eptem zpoza dve. Ten hlas Stephen neznal, a i
kdy lo jen o epot, byl zvltn pronikav. Jako by se do Stephenovy hlavy
dostal jinak ne uima.
Nkdo je na schodech! trval na svm epot. Je to slouc? Bute tak
hodn a pojte sem! Potebuji vs!
Stephen zaklepal a veel dovnit.
Mstnost byla stejn zhadn jako dvee. Kdyby nkdo Stephena podal,
aby ji popsal, byl by ekl, e byla vyveden v gotickm slohu jinak by jej
pozoruhodnou podobu nedokzal vysvtlit. Marn byste v n ale hledali typicky
gotick ozdoby, jak jsou napklad k vidn na strnkch Ackermannovy
Pokladnice umn. Nebyly tu dn stedovk oblouky a ani stopa po
minucizn devoezb i nboenskch motivech. Zdi i podlaha z obyejnho
edho kamene byly msty znan omel a kiv. Stropn klenba byla rovn
z kamene. Na hvzdnou oblohu vyhlelo jedno mal oknko. Nebylo ani
zasklen a mstnost profukoval zimn vtr.
Bled gentleman s bujnou stbrnou ktic jako chm bodl si hluboce
nespokojen prohlel svj obraz ve starm popraskanm zrcadle. , tady
jste! prohodil a poastoval Stephena rozmrzelm pohledem. lovk se me
v tomhle dom uzvonit, ale stejn nikdo nepijde.

128
 To je mi velmi lto, pane, opil Stephen, ale nikdo mi nedal vdt, e tu
jste. Pedpokldal, e ten pn mus bt hostem sira Waltera nebo lady
Poleov co by vysvtlovalo ptomnost dotynho gentlemana, nikoli vak
mstnosti. Gentlemani jsou asto zvni na del nvtvu do dom svch ptel
i znmch. O pokojch se to rozhodn ci ned.
Co si bude pn pt? zeptal se Stephen.
Vy jste ale nedovtipn! rozkikl se gentleman s vlasy jako chm bodl.
Copak nevte, e lady Poleov m dnes veer pijt na bl ke mn do domu?
Mj sluha utekl a nkde se schoval. Jak se mohu objevit po boku krsn lady
Poleov v tomto stavu?
Onen gentleman si ml na stovat: tv ml neoholenou, podivnou ktici
rozcuchanou a obleen byl jen ve staromdnm pehozu, kter si lovk
normln bere na sebe, aby si neupinil aty pi pudrovn.
Hned se vm budu vnovat, pane, ujistil ho Stephen. Nejdv ale musm
najt njak nin na holen. Vy asi nevte, co v sluha udlal s bitvou,
vite?
Gentleman pokril rameny.
V mstnosti nestl dn toaletn stolek. Popravd eeno se tam nbytku
jakhokoli druhu nachzelo jen poskrovnu. Bylo tam zrcadlo, trojnoh stolika
a zvltn vyezvan idle, kter vypadala, jako by byla vyroben z kost.
Stephen tak pln nevil, e jde o lidsk kosti, by se jim nadmru podobaly.
Na trojnoh stolice hned vedle hezk krabiky nael Stephen tlou
stbrnou bitvu. Na podlaze stl otluen cnov lavor pln vody.
V mstnosti kupodivu nebyl krb, jen rezivjc elezn ko pln havch
ohark, z nich odpadval na podlahu pinav popel. A tak Stephen ohl lavor
s vodou na koi a pak pna oholil. Kdy byl hotov, gentleman si prohldl tv
a prohlsil, e je nadmru spokojen. Sundal si pehoz a trpliv stl jen
v kalhotch od pyama, zatmco mu Stephen masroval ki ttkou. Stephen si
nemohl nevimnout, e zatmco jin pnov zrudnou po tto procedue jako raci,
tento gentleman zstal bled jako dv a jedin rozdl spoval v tom, e se jeho
ple zaala ble lesknout jako msc nebo perle.
Lep aty ne ty jeho Stephen nikdy nevidl; koili ml ndhern
naehlenou a boty se mu blytly jako ern zrcadla. Ze veho nejlep vak byl
zhruba tucet blch muelnovch nkrnk, kad tenk jako pavuinka a tuh
jako notov papr.
Gentlemanova toaleta si nakonec vydala dv hodiny jak toti Stephen
zjistil, trpl pn krajn marnivost. Jeho naden ze Stephena vak m dl vc
rostlo. To vm eknu, e ten mj ulpas nedoke esat ani z poloviny tak
dobe jako vy, prohlsil, a kdy dojde na nron umn vzn nkrnk, je
to uinn neika!
Inu, pane, pesn takov koly j mm rd, poznamenal Stephen. K
bych tak dokzal pesvdit sira Waltera, aby o svou garderobu vce dbal ale
politici nemaj na takov zleitosti as.

129
 Stephen pomohl gentlemanovi do jasn zelenho kabtku (t nejlep kvality
a nanejv mdnho stihu), ten pak peel k trojnoce a zvedl tu malou
krabiku, kter na n leela. Byla z porcelnu a stbra, zhruba velikosti
tabatrky, ovem troku del, ne tabatrky obvykle bvaj. Stephen prohodil
obdivnou poznmku o barv, kter nebyla pln bled modr ani ed, stejn
jako nebyla docela levandulov ani ekov.
Ano, vskutku! Je krsn, souhlasil gentleman naden. A jej vroba je
nron. Pigment je teba smsit se slzami starch panen z dobr rodiny, kter
musely prot dlouh ivot bez jedin poskvrnky a zemt, ani zaily jedin
den skutenho tst!
Chudinky! politoval je Stephen. Jsem rd, e je to tak vzcn.
Ono to tedy nen vzcn kvli tm slzm tch mm pln lahve , ale
namchat tu barvu opravdu neum ledaskdo.
Onen gentleman byl nyn tak pvtiv, tak ochotn mluvit, e se ho Stephen
nevhal zeptat: A co mte v tak pkn krabice, pane? upn?
Ale kde! Je to vzcn poklad a byl bych rd, kdyby si ho lady Poleov
dnes veer vzala na ples! Otevel krabiku a ukzal Stephenovi mal bl
prstk.
To Stephenovi zpotku pilo trochu nezvykl, ale jeho div za chviliku
pominul, a kdyby se ho na to v tom okamiku nkdo zeptal, odpovdl by, e
gentlemani s sebou asto nos prsty v krabikch a e tohle je jen jeden z mnoha
ppad, kter vidl na vlastn oi.
U to mte v rodin dlouho, pane? otzal se zdvoile.
Ne, dlouho ne.
Gentleman krabiku zacvakl a stril ji do kapsy.
Spolen se Stephenem se kochal svm odrazem v zrcadle. Stephen si
nemohl nevimnout, jak dokonale se dopluj: leskl ern ke vedle
opalizujc bl, oboj vsostn pklad uritho typu musk krsy. Gentlemana
podle veho napadla pln stejn mylenka.
Jak krsn to jsme! podivil se. Te ale vidm, e jsem udlal hroznou
chybu! Povaoval jsem vs v tomto dom za sloucho! Ale to je naprosto
nemon! Z va dstojnosti a krsy plyne, e muste bt urozen, mon
i krlovskho pvodu! Pedpokldm, e tu jste stejn jako j na nvtv.
Musm vs podat o prominut, e jsem vs tak vyuil, a podkovat vm za to,
jak krsn jste m pipravil na setkn s lady Poleovou.
Stephen se usml. Ne, pane. Jsem sluha. Jsem slouc sira Waltera.
Gentleman s vlasy jako chm bodl ohromen zvedl obo. lovk tak
talentovan a pohledn jako vy by neml bt slouc! prohlsil pohoren.
Ml by bt vldcem velkho zem! Rd bych vdl, k emu takov krsa je,
kdy ne k tomu, aby slouila jako viditeln pipomnka nadazenosti nad
ostatnmi? Ale vidm, jak to je! Vai neptel se proti vm spikli, zbavili vs
vekerho majetku a uvrhli vs mezi hloup a sprost lid!
Ne, pane. Mlte se. Jsem sluha odjakiva.

130
 Nu, tak tomu nerozumm, prohlsil gentleman s vlasy jako chm bodl
a v rozpacch zavrtl hlavou. Je to zhada a j se j podvm na zoubek hned,
jak budu mt as. Zatm ale za odmnu za to, e jste mi tak krsn upravil vlasy,
i za dal sluby, kter jste mi prokzal, vs dnes veer vezmu s sebou na svj
ples.
To byla tak nevdan nabdka, e Stephen na okamik nevdl, co ci. Bu
se zblznil, pomyslel si, nebo je to njak radikln politik, jen si peje
odstranit veker spoleensk rozdly.
Nahlas vak opil: Moc dobe si uvdomuji, jakou jste mi tm prokzal
est, pane, ale zvate to. Vai host pijdou k vm do domu v oekvn, e se
setkaj s dmami a pny svho postaven. A zjist, e se stkaj se sluhou, jist
to vezmou jako palivou urku. Dkuji vm za laskavost, ale nechtl bych vs
ztrapnit nebo urazit vae ptele.
Tohle gentlemana s vlasy jako chm bodl udivilo jet vce. Jak
lechetn smlen! zvolal. Obtovat vlastn poten pro klid ostatnch!
Piznm se, e tohle by m nikdy nenapadlo. A jen to posiluje moje odhodln
sptelit se s vmi a udlat ve v m moci, abych vm pomohl. Ale vy tomu tak
pln nerozumte. Ti moji host, na n berete takov ohledy, jsou vichni moji
vazalov a poddan. Ani jedin z nich by se neodvil kritizovat m nebo
kohokoli, koho pedstavm jako svho ptele. A i kdyby to udlali nu,
vdycky je meme zabt! Ale vn, dodal, jako by ho rozhovor najednou
unavoval, nem smysl to dl rozebrat, protoe jsme ji tady!
S tm gentleman odeel a Stephen zjistil, e stoj ve velk sni, kde dav lid
tanil na smutnou hudbu.
Znovu ho to trochu pekvapilo, ale jako pedtm si za chviliku na to
pomylen zvykl a zaal se rozhlet kolem sebe. Pes veker ujiovn od
gentlemana s vlasy jako chm bodl se trochu bl, e bude odhalen. Ale ji
pr pohled po mstnosti ho ubezpeilo, e tu nejsou dn ptel sira
Waltera Stephen tu nikoho neznal ani od vidn a dospl k nzoru, e ho tu
v jeho elegantnch ernch atech a istm blm prdle klidn mohou pokldat
za gentlemana. Byl rd, e po nm sir Walter nikdy nechtl, aby nosil livrej i
napudrovanou paruku, je by ho jako sluhu okamit zaadily.
Vichni byli obleen podle posledn mdy. Dmy na sob mly rby
nejvybranjch barev (by se mus uznat, e jen mlo z tch barev Stephen
pedtm vbec kdy spatil). Pnov tu nosili krtk kalhoty ke kolenm, bl
punochy a hnd, zelen, modr a ern kabty, lnn prdlo mli tpytiv,
blytiv bl a jemn rukaviky z kzleiny bez jedin poskvrnky.
Pes vechnu eleganci a vesel host vak bylo znt, e toto sdlo m sv
nejlep asy za sebou. S byla jen tlumen osvtlen nedostatenm
mnostvm lojovch svek a hrla pouze jedna viola a pikola.
Tak to mus bt ta hudba, o n mluvili Geoffrey a Alfred, pomyslel si
Stephen. To je mi ale zvltn, e jsem ji pedtm vbec neslyel! Je pesn tak
zdumiv, jak mi ji vylili.

131
132
 Popoel k zkmu nezasklenmu oknu a ve svitu hvzd zahldl temn,
propleten hvozd. A tohle mus bt ten les, o kterm mluv Robert. Jak
zlovoln vypad! To by m zajmalo, jestli tu je i ten zvon
Ale jist! pisvdila dma, je stla pobl. Mla na sob aty barvy
bou, stn a det, kolem krku nhrdelnk z poruench slib a smutk.
Pekvapilo jej, e ho oslovila, protoe si byl jist, e sv mylenky nevyslovil
nahlas.
Zvon tu skuten je! potvrdila mu. Vysoko nahoe v jedn vi.
Usmvala se na nj a prohlela si ho s tak upmnm obdivem, e
Stephenovi pilo zdvoil nco ct.
Zdej spolenost je rozhodn nesmrn elegantn, madam. Ani nevm, kdy
jsem naposledy vidl na jednom mst tolik krsnch tv a ladnch postav.
A jeden kad je tu v rozpuku mld. Ponkud mne pekvapuje, to piznvm,
e v sle nevidm dn star osoby. To tito pnov a dmy nemaj dn
matky a otce? dn tetiky ani strce?
To je mi divn poznmka! zasmla se. Pro by ml Pn Domu ztracen
nadje zvt na ples star a nevzhledn lidi? Kdo by se na n chtl dvat? Krom
toho nejsme tak mlad, jak se domnvte. Kdy jsme naposledy uzeli sv matky
a otce, v Anglii byste nenael nic ne ponur lesy a pust vesovit. Ale
pokejte! Podvejte se! Tamhle je lady Poleov!
V tom okamiku ji Stephen letmo zahldl mezi tanenky. Mla na sob
modr sametov aty a gentleman s vlasy jako chm bodl ji vedl do ela
tanenk.
Pak se dma v rb barvy bou, stn a det optala, zdali by si s n nechtl
zatanit.
Rd, odpovdl.
Kdy ostatn dmy vidly, jak dobe Stephen tan, najednou mohl mt
kteroukoli partnerku, j se mu zachtlo. Po dm v rb barvy bou, stn
a det si zatanil s mladou enou, kter nemla vlasy, ale nosila paruku ze
zivch brouk, kte se j rojili a hemili na hlav. Jeho tet partnerka si trpce
stovala, kdykoli se Stephenova ruka otela o jej rbu; ekla mu, e to jejm
atm brn ve zpvu a kdy Stephen shldl, spatil, e m vskutku aty
pokryt tlamikami, kter se otevraly a vydvaly vdy adu vysokch tn, je
se skldaly do jednoduch melodie.
Akoli tanenci vcelku dbali obecnho zvyku a stdali partnery po dvou
tancch, Stephen si poviml, e gentleman s vlasy jako chm bodl protanil
s lady Poleovou celou noc a e s nikm jinm mlem slova neprohodil. Na
Stephena ovem nezapomnl. Kdykoli Stephen zachytil jeho pohled, gentleman
s vlasy jako chm bodl se usml, pokynul mu hlavou a vbec dval najevo,
e ze vech plesovch rozko ho nejvc t, e tu vid Stephena Blacka.

133
 17

NEVYSVTLITELN ZJEVEN
PTADVACETI GUINEJ
Leden 1808

ejlep obchod s potravinami ve mst patil panu Brandymu v ulici

N svatho Jakuba. Nezastvm tento nzor sama; ddeek sira Waltera

Polea, sir William, odmtal kupovat kvu, okoldu i aj v jakmkoli
jinm podniku a tvrdil, e v porovnn s Brandyho velejemnou praenou
tureckou kvou maj vechny ostatn mounou pachu. Je ovem teba dodat, e
velkorys pze sira Williama Polea mla sv mouchy. Akoli chvlou nikdy
neetil a k personlu v obchodu se vdy choval zdvoile a blahosklonn,
sotvakdy zaplatil et, a kdy zemel, dluil ji panu Brandymu nezanedbateln
obnos. Pana Brandyho, pomenho staka s vyzblm obliejem a popudlivou,
cholerickou povahou, z toho mohl trefit lak. Zemel krtce pot a mnoho lid se
domnvalo, e tak uinil zmrn, aby urozenho dlunka mohl pronsledovat
na onom svt.
Po smrti pana Brandyho peel obchod do rukou jeho eny. Pan Brandy se
oenil a na sklonku svho ivota a m tene jist nepekvap zjitn, e pan
Brandyov nebyla v manelstv pln astn. Brzy zjistila, e se pan Brandy
mnohem radji dv na guineje a ilinky ne na ni by j tvrdm, e to tedy
musel bt vru divn pavouk, kdy na n nespoinul lskyplnm pohledem,
nebo byla zosobnnm veho rozkonho a pvtivho, sam hebk hnd
kudrlinky, svtle modr oi a roztomil vraz. Myslela bych si, e takov staec
jako pan Brandy, na nm krom jeho jmn u nic jinho nebylo, si bude sv
mlad hezk choti cenit a e j snese modr z nebe; ale nic takovho se nestalo.
Dokonce j odepel i dm, a to si ho mohl pohodln dovolit. Ne, nechtl pustit
ani chlup a prohlsil, e by mli t ve svtnice nad obchodem v ulici svatho
Jakuba, a po dvanct let jejich manelstv slouil pan Brandyov tento pokoj
jako saln, lonice, jdelna a kuchy dohromady. Ovem ani ne ti nedle po
smrti pana Brandyho si koupila dm v Islingtonu, pobl hostince U andla,
a najala ti sluky jmnem Sukey, Dafney a Delphina.
Rovn zamstnala dva prodavae, aby se vnovali zkaznkm v obchodu.
Na schopnho a pracovitho Johna Upchurche bylo spolehnut, zato nad

134
chovnm zrzavho a nervznho Tobyho Smithe mnohdy kroutila hlavou.
Nkdy bval zamlkl a ztrpen, jindy zase vesel a a neekan sdln.
Vzhledem k jistm nesrovnalostem v tech (k nim me dojt v jakmkoli
podnikn) a jeho neastnmu a rozpaitmu vrazu, kdykoli se ho na to
vyptvala, se pan Brandyov zaala obvat, e by to manko mohl mt na
svdom on. Jednoho lednovho veera nabralo jej dilema zvltn obrat.
Sedla prv v pokojku nad krmem, kdy se ozvalo zaklepn a dovnit
vhav veel Toby Smith, ani do o se j nepodval.
Co se dje, Toby?
Promite, madam, ekl Toby a pohledem pitom bloumal po mstnosti,
penze nm ne a ne vyjt sprvn. Nkolikrt jsme s Johnem pepotali kasu,
madam, a snad desetkrt jsme to seetli na pape, ale jsme z toho jeleni.
Pan Brandyov nespokojen mlaskla, povzdychla si a zeptala se, o jakou
stku jim ty nesouhlas.
O ptadvacet guinej, madam.
Ptadvacet guinej! vykikla pan Brandyov zden. Ptadvacet guinej!
Jak jste mohli pijt o takovou sumu? Doufm, e ses spletl, Toby. Ptadvacet
guinej! Nikdy bych neekla, e je v obchod vbec tolik penz! Ach, Toby!
zvolala a v tu chvli ji nco napadlo. Urit ns musel nkdo vykrst!
Ne, madam, zavrtl hlavou Toby. Omlouvm se, pan, ale mlte se.
Nechtl jsem vzbudit dojem, e nm ptadvacet guinej chyb. Ono nm jich
tolik pebv, madam.
Pan Brandyov na nj zstala zrat.
Sama se mete pesvdit, pan, pokraoval Toby, sta se mnou sejt do
krmu. S nervznm a pnlivm vrazem j otevel dvee, a tak pan
Brandyov sebhla dol a Toby za n.
Bylo kolem devt veer, msc nesvtil. Vechny okenice byly zaven
a John a Toby zhasli lampy. V obchodu mla bt stejn tma jako v krabice na
aj, mstnost vak zalvalo mkk nazltl svtlo vychzejc z ehosi zlatho
na pultu.
Leela tam kupika zcch guinej. Pan Brandyov jednu minci vzala
a prohldla si ji. Jako by drela kouli mkkho lutho svtla s minc vespod.
To svtlo bylo zvltn. Pan Brandyov, John i Toby se v nm najednou pln
promnili: pan Brandyov vypadala pyn a nadut, John prolhan a lstiv
a Tobyho obliej se zase jakoby kivil zuivost. Nen teba zdrazovat, e
vechny tyto povahov rysy jim byly zcela ciz. Jet zvltnj promna vak
v tom svtle postihla destky mahagonovch uplat, z nich pozstvala cel
jedna stna obchodu. Za pedchozch veer pozlacen psmena hlsala, e
uvnit zsuvek se napklad nalz: Muktov kvt, Hoice (neloupan),
Muktov oek, Drcen fenykl, Bobkov list, Nov koen, Zzvorov vtaek,
Kmn, Pep cel a Ocet a vechno dal zbo typick pro mdn a vzkvtajc
obchod se smenm zbom. Te ale jako by byly zsuvky popsan slovy:
Soucit (zaslouen), Soucit (nezaslouen), Non mry, tst, Smla,

135
Obtovn rodinnmi pslunky, Rozpaky, Prozravost a Pravdomluvnost.
Jet e si nikdo t zvltn promny neviml. Kdyby to pan Brandyov zjistila,
velmi by ji to rozruilo. Nemla by nejmenho tuen, co si za takov nov
tovar tovat.
Hm, zauvaovala, odnkud se vzt musely. Poslal sem dnes nkdo sluhu
vyrovnat et?
John zavrtl hlavou a Toby se k nmu pipojil. A navc, dodal Toby, tolik
nm nikdo nedlu, tedy pirozen a na vvodkyni z Worksopu, a popravd
eeno, madam, v jejm ppad
Ano, ano, Toby, to sta, skoila mu do ei pan Brandyov a na chvli se
zamyslela. Tebas si njak gentleman chtl sett kapky det z tve,
spekulovala, vythl nuptychl a pitom se mu z kapsy penze vykutlely na
podlahu.
Jene my to na podlaze nenali, namtl John. Bylo to tady v kase
s ostatnmi penzi.
Tak to u vn nevm, co na to ct, povzdychla si pan Brandyov.
Zaplatil dnes nkdo guineou?
Ne, odpovdli Toby a John jednohlasn, dnes nikdo guineou nezaplatil,
natopak ptadvaceti guinejemi nebo ptadvacet osob po guineji.
A navc jsou ty guineje tak luouk, madam, poznamenal John, jedna
jako by druh z oka vypadla, nen na nich jedin skvrnka.
Neml bych dobhnout pro pana Blacka, madam? zeptal se Toby.
Ale ovem, pikvla pan Brandyov dychtiv. Na druhou stranu, mon
ne. Nemli bychom pana Blacka obtovat, pokud se nestalo nic vskutku
vnho. A ono se nic vnho nestalo, ne, Toby? Nebo mon ano. J nevm.
Nhl a neekan zjeven velk stky je v naem modernm vku udlost
tak vzcn, e ani Toby, ani John nebyli sv pan s to ci, zda to je patn, nebo
dobe.
Jene, pokraovala pan Brandyov, pan Black je tak chytr. Podle m se
mu tu zhadu poda rozlutit za chviliku. Zajdi do Harley Street, Toby. Vyi
panu Blackovi m uctiv poruen a ekni, e pokud nem co na prci, rda
bych si s nm na chvli popovdala. Ne, pokej! Nekej to, psob to tak
troufale. Mus se omluvit, e ho vyruuje, a ct, e kdyby nhodou vyetil
chvilku, rda bych ne, bylo by mi ct ne, rda bych, velmi rda bych s nm
prohodila pr slov.
Pan Brandyov se se Stephenem Blackem seznmila, kdy sir Walter
poddil dluhy svho ddeka a pan Brandyov zddila podnik nebotka
manela. Tak jednou do tdne pichzel Stephen s jednou dvma guinejemi,
jimi postupn splcel dluh. Pan Brandyov se ovem kdovpro zdrhala
penze pijmout. Ach! Pane Blacku! kvala. Snan vs prosm, strte si ty
penze zptky do kapsy. Jsem si jista, e je sir Walter potebuje vc ne j.
Minul tden jsme udlali tak skvl obchody! Te tu zrovna mme okoldu
z bob Criollo, o n lid tvrd a je to od nich moc mil , e je nejlep

136
v celm Londn a e nekonen pevyuje ostatn okoldu co do chuti
i konzistence. Poslaj si pro ni z celho msta. Nedte si lek, pane Blacku?
Pak pan Brandyov pinesla okoldu v hezk modrobl porcelnov
konvice, nalila panu Blackovi lek a zkostliv se ho vyptvala, jak mu
chutn zdlo se, e i kdy si pro ni poslaj lid z celho msta, pan
Brandyov si neme bt zcela jista jej kvalitou, dokud nebude znt nzor pana
Blacka. A okoldou jej pe o nj zdaleka nekonila. Projevovala starost
o jeho zdrav. Kdy bylo zrovna chladno, bla se, e nen dost obleen; pokud
prelo, strachovala se, e se pan Black nastud, a za horkho suchho dne nedala
jinak, ne e si mus sednout u okna s vhledem na malou zelenou zahrdku,
aby se oberstvil.
Kdy u ale musel jt, vrtila se k otzce on guineje. Na pt tden vm
ale nemu nic slibovat, pane Blacku. Pt tden se teba bez t guineje vbec
neobejdu lid neplat ty pokad vas , a tak se vs opovm podat,
abyste ji zase pinesl ve stedu. Ve stedu kolem tet odpoledne. Ve ti nebudu
mt dn zvazky a urit budu mt po ruce konviku okoldy, kdy u jste
tak laskav a kte, e vm tolik chutn.
Pnov mezi mmi teni se jist usmvaj a kaj si, e eny podnikn
nikdy nerozumly, ale dmy snad se mnou budou souhlasit, e pan Brandyov
rozumla svmu podnikn velmi dobe, protoe jeho hlavnm elem bylo
postarat se, aby k n Stephen Black zapll stejnou lskou, jakou ona hoela
k nmu.
Toby se vrtil vas, nikoli se vzkazem od Stephena Blacka, ale se
Stephenem Blackem osobn a u pan Brandyov vystdalo znepokojen z minc
mnohem pjemnj rozruen. Ach, pane Blacku! Neoekvali jsme, e vs
uvidme tak brzy! Nemyslela jsem si, e budete mt volno!
Stephen stl ve tm stranou ze, ji vrhaly ty prapodivn mince. Je pln
jedno, kde strvm dnen veer, pronesl bezvraznm tnem, kter byl na
hony vzdlen jeho normlnmu hlasu. N dm je pln vzhru nohama. Lady
Poleov nen dobe.
To pan Brandyovou, Johna a Tobyho ohromilo. Tak jako kad obyvatel
Londna se iv zajmali o cokoli, co se j tkalo. Byli hrd na to, e jejich
obchod vyhledvaj rozlin lechtici, ale nejvt radost mli z pzn lady
Poleov. Mohli se toti pochlubit, e kdy lady Poleov usedla k sndani,
mazala si na rohlk marmeldu od pan Brandyov a e jej lek se plnil kvou
uvaenou z praench zrnek od pan Brandyov.
Pan Brandyovou najednou napadlo nco velmi oklivho. Doufm, e se
lady Poleov neudlalo patn po jdle? zeptala se.
Ne, povzdychl si Stephen, nic takovho. Stuje si, e ji bol vechny
dy, e se j zdaj divn sny a e j je zima. Vtinou je ale zamlkl a sklesl.
Ki m jako led.
Stephen vkroil do toho zvltnho svtla.

137
 Promna Tobyho, Johna a pan Brandyov nebyla nim v porovnn s tm,
co to udlalo se Stephenem: jeho pirozen krsa vzrostla ptkrt, sedmkrt, a
se nakonec zdesateronsobila; zniehonic vypadal a nadpirozen urozen a
vbec nejpodivuhodnj na tom bylo, e se ono svtlo soustedilo v jaksi
elence kolem jeho hlavy, take to vypadalo, jako by byl korunovn diadmem.
Ovem tak jako pedtm si nikdo z ptomnch neviml nieho, co by se
vymykalo normlu.
Obracel ty mince v silnch ernch prstech. Kde byly, Johne?
Tady v pokladn se zbytkem penz. Ale odkud se tam propnakrle mohly
vzt, pane Blacku?
Z toho jsem stejn v rozpacch jako vy. Nedoku to nijak vysvtlit.
Stephen se otoil k pan Brandyov. Starost mm hlavn o to, madam, abyste
se ubrnila podezen, e jste k tmto penzm pila neestn. Myslm, e je
muste svit prvnkovi. A v Timesech a Morning Chronicle uveejn inzert,
zdali nkdo v obchod pan Brandyov neztratil ptadvacet guinej.
Prvnk, pane Blacku! vyjekla pan Brandyov zden. Ale to ns bude
stt cel jmn!
Tak u to u prvnk chod, madam.
V tom okamiku proel kolem obchodu pan Brandyov v ulici svatho
Jakuba jeden gentleman, a kdy si poviml zlatav ze prosvtajc kvrami
v okenicch, usoudil, e uvnit jet nkdo je. Shodou okolnost poteboval aj
a cukr, a tak zaukal na dvee.
Zkaznk, Toby! zvolala pan Brandyov.
Toby si pospil ke dvem a John sklidil penze. Jakmile zavel vko
pokladny, v mstnosti nastala tma a oni si poprv uvdomili, e jeden druhho
vidli jen v zi tch tajuplnch minc. A tak John pobhal dokola a znovu
rozsvcel svce, aby obchod vypadal k svtu, zatmco Toby odvaoval zbo,
kter si zkaznk pl.
Stephen Black klesl na idli a podepel si rukou elo. Tv ml celou
edivou a vypadal unaven.
Pan Brandyov se usadila na idli vedle nj a velmi jemn ho pohladila po
ruce. Vm nen dobe, mj drah pane Blacku.
M prost bol cel lovk jako kdy protante celou noc. Znovu si
povzdychl a opel si hlavu o dla.
Pan Brandyov odthla ruku. Netuila jsem, e se vera nkde podal
ples, pronesla hlasem poznamenanm rlivost. Doufm, e jste se dobe
bavil. S km jste tanil?
Ne, ne. dn ples se nekonal. Jako bych ml tlo po tanci cel rozlman,
ani bych z nj ml petiku poten. Zniehonic zvedl hlavu. Slyela jste
to?
Co, pane Blacku?
Ten zvon. Vyzvn hranu za mrtv.

138
 Chvli naslouchala. Ne, nic neslym. Zstanete doufm na veei, drah
pane Blacku? Nesmrn by ns to poctilo. Obvm se ale, e to nebude pli
vybran hostina. Nic moc tu nemme, prakticky nic. Jen njak duen stice,
tatiky s kuecm masem a skopov rag. Ale jako star ptel snad budete
shovvav. Toby me donst njak
Opravdu to neslyte?
Ne.
Nemu se zdret. Vypadalo to, jako by chtl ct vce u u otevel sta,
aby to vyslovil, pak ale jako by ten zvon opt odvedl jeho pozornost a on zmlkl.
Dobrou noc. Zvedl se, vysekl polovin poklonu a vyel ven.
Ve Svatojakubsk ulici dl vyzvnl zvon. Stephen Black krel jako
v mlhch. Zrovna doel na Piccadilly, kdy se z bon uliky zcela neekan
vynoil nosi v zste, s koem plnm ryb. Jak se mu Stephen snail vyhnout,
srazil se s podsaditm gentlemanem v modrm kabt a elegantnm slamku,
jen stl na rohu Albemarle Street.
Tloutk se otoil a spatil Stephena. Okamit se vylekal; vidl ernou tv
blzko svho oblieje a ern ruce blzko svch kapes a cennost. Neviml si
Stephenovch drahch at a ctyhodnho vzezen, naopak vmiku usoudil, e
ho ten druh chce oloupit i srazit, a naphl detnk k deru.
Takovho okamiku se Stephen dsil cel ivot. Pedpokldal, e na msto
inu zavolaj policii, e bude pohnn ped soud a e ho ani pze sira Waltera
Polea nejsp nezachrn. Dokzala by si anglick porota pedstavit ernocha,
kter nekrade a nele? Slunho ernocha? Nepipadalo mu to moc
pravdpodobn. Ale kdy ho te postihl tento osud, Stephen zjistil, e mu na
tom pli nesejde, a sledoval vvoj udlost, asi jako by se dval skrz tlust sklo
nebo na dn u dna rybnka.
Podsadit gentleman tetil oi hrzou, vzteky a rozhoenm. Otevel sta
a u u se chystal zasypat Stephena obvinnmi, kdy vtom se zaal mnit.
Z jeho tla se stal kmen, zniehonic z nj vemi smry vyrazily ruce, kter se
promnily ve vtve; hlava se mu zmnila v pe a bleskurychle povyrostl o sedm
metr; na mst nkdejho klobouku a detnku te rostl hust vnec beanu.
Dub na Piccadilly, pomyslel si Stephen, jeho to nijak zvl nezaujalo.
To se jen tak nevid.
I Piccadilly se mnilo. Shodou okolnost po nm jel kor. Oividn patil
nkomu dleitmu, nebo krom koho na kozlku za nm jeli jet dva
lokajov; na dvech se skvl erb a thli ho tyi sehran edci. Stephen vidl,
jak kon rostou a ten se, ne ale zmizeli docela, promnili se najednou v hjek
tlch stbrnch bzek. Z koru se stala cesmna a ko i lokajov se
promnili v sovu a dva slavky, kte okamit odltli. Z jedn pan a pna, kte
se spolu prochzeli, zniehonic vyraily do vech stran vtviky a promnili se
v ke ernho bezu, zatmco ze psa se stal stapat trs suchho kaprad. Plynov
lampy, kter visely nad ulic, vthla obloha a staly se z nich hvzdy v mov

139
zimnch strom a samo Piccadilly se scvrklo v sotva postehnutelnou cestu
v temnm zimnm lese.
Ale pesn jako ve snu, v nm ty nejneobyejnj udlosti provz vlastn
vysvtlen a vmiku se stanou pochopitelnmi, tu Stephena nic nepekvapovalo.
Sp se mu zdlo, e odjakiva vdl, e se Piccadilly nachz tsn vedle
kouzelnho lesa.
Vydal se po t stezce.
V lese vldla tma a ticho. Jasnj hvzdy, ne jak mu svtily nad hlavou,
snad nikdy nespatil a stromy nebyly ne ern tvary, pouh neptomnost
hvzd.
Hust ed opar utrpen a otuplosti, kter jej halil po cel den, se zvedl
a jemu na mysli vytanul sen z pedchoz noci, ve kterm se potkal se zvltn
osobou v zelenm kabtku a s vlasy jako chm bodl, je ho zavedla do
domu, kde protanil celou noc s nesmrn podivnmi lidmi.
Smutn zvon zaznl v lese mnohem jasnji ne pedtm v Londn
a Stephen se vydal po cest ke zdroji zvuku. Zanedlouho doel k ohromn
kamenn budov s tiscem oken. Nkolika prosvtalo chab svtlo. Dm
obklopovala vysok ze. Stephen j proel (by tak pln nechpal jak, nebo
nezahldl dnou brnu) a ocitl se na rozlehlm beztnm dvoe posetm
rozhzenmi lebkami, zperenmi kostmi a rezivjcmi zbranmi: to vechno
jako by tu leelo po stalet. I pes velikost a majesttnost domu se do nj dalo
vstoupit jen jednmi ountlmi dvky. Stephen se hluboko sklonil, proel jimi
a okamit spatil ohromn dav, v nm byli vichni vystrojen v nejlepch
atech.
Hned za dvemi stli dva pnov. Mli na sob hezk ern kabty, bl
punochy, tanen perka a rukaviky bez nejmen poskvrnky. Mluvili spolu,
ale jakmile se Stephen objevil, jeden z nich se otoil a usml se.
, Stephen Black! ekl. U na vs ekme!
V tom okamiku se znovu ozvala viola a pikola.

140
 18

SIR WALTER SE RAD

S GENTLEMANY NKOLIKA PROFES
nor 1808

ady Poleov sedla u okna, pobledl a vn. Moc toho nenamluvila,

L a kdy u nco ekla, jej poznmky byly podivn a vbec ne k vci.

Kdy se jej manel a ptel s obavami vyptvali, co se dje,
odpovdla jim, e m tancovn pln zuby a u si tanit nepeje. Co se hudby
te, nic odpornjho na svt neexistuje div se, e si to neuvdomila dv.
Sir Walter povaoval obrat v jej nlad, jej zamlklost a netenost za vysoce
znepokojujc.
A pli se to podobalo on nemoci, kter lady ped satkem tolik trpila
a je skonila tak tragicky jej pedasnou smrt. Nebyla snad pedtm bled?
Nu, te se j bledost vrtila. Nebyla j snad pedtm zima? A te se zas tsla
chladem.
Pi pedchozm onemocnn se lady Poleov dn lka ani jedinkrt
nevnoval, a to se doktorm iroko daleko zajdalo: povaovali to za urku sv
profese. Ach! ozvali se vdycky, kdy padlo jmno lady Poleov, ta kouzla,
kter ji vzksila, byla bezpochyby bjen, kdyby vak vas dostala sprvn
medikamenty, njak magie by pak vbec nebyla poteba.
Pan Lascelles ml pravdu, kdy prohlsil, e za to vechno me pan
Wintertownov. Ona toti doktory nesnela a nedovolila, aby se k jej dcei
by jen piblili. Siru Walterovi vak dn takov pedsudky nepekely;
neprodlen poslal pro pana Bailliea.
Pan Baillie byl Skot a ve sv profesi ji dlouho platil v Londn za piku.
Krom toho, e napsal spoustu knih s dleit znjcmi nzvy, byl
pleitostnm krlovm lkaem. U od pohledu psobil rozumn a na dkaz
svho vysokho postaven chodval se pacrkou se zlatem vykldanm
dradlem. Na dost sira Waltera se dostavil rychle, cel dychtiv dokzat
nadazenost medicny nad magi. Po prohldce vyel z pokoje lady Poleov.
Lady se t vtenmu zdrav. Nem ani rmu.
Sir Walter mu znovu vylil, e oproti stavu jet ped nkolika dny je dnes
jako vymnn.

141
 Pan Baillie si sira Waltera zmil zamylenm pohledem. ekl, e snad v,
kde spov pina problmu. Sir Walter a jeho cho nejsou svoji dlouho, e?
Nu, sir Walter mu mus prominout, ale lkai asto mus kat to, co by jin
nevyslovili. Sir Walter nen zvykl na manelsk ivot. Brzy sm zjist, e
manel se asto hdaj. Nen se za stydt i ty nejsvornj pry se obas
nepohodnou a pak nen neobvykl, kdy jeden z partner pedstr zdravotn
indispozici. A nen to jen vsada en. Nezatouila teba lady Poleov po
nem? A kdyby to byla njak malikost, jako napklad nov aty nebo epec,
pro j to nedopt, kdy po tom tak tou? A kdyby to bylo nco velkho, jako
napklad dm i nvtva Skotska, pak by mon bylo nejlep probrat to s n.
Pan Baillie si byl jist, e lady Poleov nen nerozumn.
V nsledn odmlce se sir Walter upen zadval na dlouh nos pana Bailliea.
J jsem se ale s chot nikterak nepohdal, odtuil.
, ekl pan Baillie laskav. Siru Walterovi se dost dobe me zdt, e
s manelkou nen ve pi. Pnov si asto ani nevimnou charakteristickch
pznak. Pan Baillie radil siru Walterovi, aby se zamyslel. Neekl teba nco,
m by lady Poleovou rozladil? Pan Baillie nemluvil o vin. Patilo to k mnoha
drobnm stupkm, kter mus oba manel uinit na potku svho
spolenho ivota.
Ale vdy lady Poleov nem v povaze chovat se jako rozmazlen dcko!
Bezpochyby, bezpochyby, souhlasil pan Baillie. Ale lady je velmi mlad
a mladm se sem tam njak poetilost mus odpustit. Mld pece nem rozum.
Sir Walter by neml oekvat opak. Pan Baillie se dostval do re. Mohl by
uvst hned nkolik ppad (jak z historie, tak z literatury), kdy se stzliv
a inteligentn mui a eny dopustili v mld poetilost, ovem pohled na tv
sira Waltera ho pesvdil, e by dan tma ji neml rozvjet.
Sir Walter byl v podobn situaci. I on ml leccos na jazyku a ml sto chut to
vyslovit, jene mu pipadalo, e brusl na tenkm led. lovk, kter se poprv
oen v dvaatyiceti, moc dobe v, e takka vichni jeho znm se v een
domcch zleitost vyznaj lpe ne on. A tak se sir Walter spokojil s tm, e
se na pana Bailliea zamrail. Vzhledem k tomu, e u thlo na jedenctou, pak
nechal zavolat svho tajemnka a korem vyrazili do Burlington House, kde
ml schzku s ostatnmi ministry.
V Burlington House proel nkolika ndvomi lemovanmi sloupoadm
a pak pozlacenmi pedpokoji. Vystoupal po velkm mramorovm schoditi
pod malovanmi stropy, na nich se neskuten mnostv boh, bohy, hrdin
a nymf bu tilo z nebes, nebo spovalo na nadchanch blch oblcch.
Uklnla se mu cel ada napudrovanch a olivrejovanch lokaj, a nakonec
piel do pokoje, kde se ministi sklnli nad papry a peli se.
Propak ale nepolete pro pana Norrella, sire Waltere? zeptal se pan
Canning, sotva zaslechl, o jde. Nesmrn mne pekvapuje, e jste tak ji
neuinil. Jsem si jist, e indispozice lady Poleov nakonec nebude nic vc ne

142
njak chybika v magii, kter ji vzksila. Pan Norrell jist me sv kouzlo
poupravit a lady Poleov bude zase zdrav jako rybika.
Jist! pisvdil lord Castlereagh. Zd se, e lady Poleov u lkai
nebudou k uitku. Vy a j, sire Waltere, jsme tu z vle Bo, ovem lady
Poleov je tu z vle pn Norrella. K ivotu ji pout nco jinho ne vechny
ostatn jak z teologickho, tak lkaskho hlediska, odvil bych se tvrdit.
Kdykoli nen pan Percevalov dobe, vmsil se do hovoru pan Perceval,
drobn a pedantick prvnk nenpadnho vzhledu i chovn, jen zastval
vysokou funkci ministra financ, obrtm se ze veho nejdv na jej komornou.
Koneckonc, kdo v o zdravotnm stavu sv pan vc ne jej sluka? Co na to
tedy komorn lady Poleov?
Sir Walter zavrtl hlavou. Pampisfordov je z toho stejn zmaten jako j.
Souhlas se mnou, e moje cho se jet ped dvma dny tila skvlmu zdrav
a te je zimomiv, pobledl, apatick a neastn. Vc jsem toho
z Pampisfordov nedostal. Tedy a na nesmysly o tom, jak v dom stra.
Nevm, co to s tm sluebnictvem te je. Vichni jsou podivn nesv. Dnes rno
za mnou piel jeden lokaj s historkou o tom, jak o plnoci natrefil na nkoho
na schoditi. Njakho lovka v zelenm kabtu, s mohutnou ktic svtlch,
stbrnch vlas.
Coe? Duch? Pzrak? ozval se lord Hawkesbury.
Mm za to, e to tak myslel, ano.
Pozoruhodn! A mluvil ten pzrak? zajmal se pan Canning.
Ne. Vnoval Geoffreymu studen, opovrliv pohled a el dl.
Tak to se vaemu lokaji zdlo, sire Waltere. Urit se mu to zdlo,
ujioval ho pan Perceval.
Nebo byl opil, nadhodil pan Canning.
Ano, to mne u tak napadlo. Take jsem se pirozen zeptal Stephena
Blacka, pokraoval sir Walter, jene Stephen je v tomhle stejn nerozumn
jako vichni ostatn. Sotva ho pimji k tomu, aby se mnou mluvil.
Nebudete ale snad poprat, opil pan Canning, e tu leccos svd
o psoben magie? A nen snad na panu Norrellovi, aby vysvtlil to, co jin
neum? Polete pro pana Norrella, sire Waltere!
Bylo to tak nabledni, e se sir Walter zamyslel, pro na to nepipadl sm.
O svch schopnostech ml to nejlep mnn a nenapadlo by ho, e by si
obecn nepoviml tak zjevn spojitosti. Uvdomil si, e to spov v nem
jinm: on jednodue neml magii rd. Neml ji rd nikdy zpotku ji pokldal
za falenou, a neml ji rd ani te, kdy se prokzalo, e je skuten. To ale
sotva mohl vysvtlit ostatnm ministrm zrovna on, kter je pesvdil, aby
poprv za dv st let vyuili slueb mga!
V pl tvrt se vrtil do Harley Street. Byla to nejtajuplnj hodina zimnho
dne. ero promovalo vechny domy a lidi v ernou nicotu, zatmco obloha
nad nimi si uchovvala oslnivou stbrnou mod a studen zila. Zimn zpad
slunce barvil vechny konce ulic dorova a dokrvava oko to potilo, ale

143
srdce se lovku sevelo chladem. Pi pohledu z oknka koru sira Waltera
napadlo, jak m vlastn tst, e nen obdaen bujnou fantazi. Jin lidi by
mohlo ponkud vyvst z mry, e se maj poradit s mgem, kdy se jet
londnsk ulice tak prazvltn rud a ern rozpjej.
Geoffrey otevel dvee domu v Harley Street . 9 a sir Walter svin vybhl
po schodech. V prvnm podla proel kolem bentskho salnu, kde jeho cho
rno sedla. V jaksi pedtue nahldl dovnit. Zpotku se nezdlo, e by tam
kdokoli mohl bt. Ohe v krbu hoel jen slabm plamenem a vytvel
v mstnosti jaksi druh soumrak. Nikdo jet nerozehl lampu i svku. A pak
ji uvidl.
Sedla v idli u okna, rovn jako pravtko. Byla k nmu otoen zdy.
Vechno idle, dren tla, dokonce i zhyby jejch at bylo pesn tak,
jako kdy ji rno opustil.
Jen co doel do pracovny, sedl ke stolu a napsal panu Norrellovi nalhav
vzkaz.
Pan Norrell nepiel hned. Uplynula hodina, dv. Nakonec dorazil,
s kamennm, nevzruenm vrazem ve tvi. Sir Walter se s nm setkal v hale
a popsal mu, co se stalo. Potom navrhl, aby li nahoru do bentskho salnu.
Ach! ohradil se pan Norrell rychle. Z vaeho vyprvn si jsem zcela jist,
e lady Poleovou nen teba ruit; obvm se toti, e pro ni nemohu nic udlat.
Jakkoli mne to mrz, sire Waltere dobe vte, e kdy mohu, vdy se vm
vynasnam vyhovt , ale a u vai cho postihlo cokoli, dle mho soudu to
nelze magickmi metodami napravit.
Sir Walter si povzdychl. Rukou si prosl vlasy a zatvil se neastn. Ale
pan Baillie na nic nepiel, a tak jsem si myslel
Vida. Pesn proto si ale jsem tak jist, e vm nemohu pomoci. Magie
a medicna k sob nemaj tak daleko, jak se oividn domnvte. Jejich
psobnost se asto pekrv. Nemoc se d mnohdy vylit jak s pomoc
medicny, tak s pomoc magie. Kdyby se lady Poleov skuten rozstonala,
nebo kdyby Bh chra! mla znovu zemt, pak by se dozajista dala
magicky lit i oivit. Ale s prominutm, sire Waltere, to, co jste mi tu popsal,
mi pipad sp jako duevn onemocnn ne tlesn, a jako takov nepinle
magii ani medicn. Na tyto zleitosti nejsem odbornk, ale tebas by njak
duchovn nael lep odpov?
Ale lord Castlereagh soudil nevm, zdali je to pravda lord Castlereagh si
myslel, e kdy lady Poleov vd za svj ivot magii piznvm, e jsem mu
moc dobe nerozuml, ale podle m chtl ct, e kdy ivot lady Poleov stoj
na magii, pak se d lit pouze magi.
Vn? To lord Castlereagh skuten ekl? Ach! Naprosto se ml, ale
velmi mne zaujalo, e ho to napadlo. Tomuhle se toti kdysi kvalo
Meraudovo kacstv.32 Jeden rievaulxsk opat ve dvanctm stolet zasvtil
32
Tuto teorii poprv vyslovil cornwallsk mg Meraud ve dvanctm stolet a existuje v
mnoha variantch. V nejkrajnj podob obn pesvden, e pokud byl nkdo vylen,

144
svj ivot jeho vyvrcen a pozdji se dokal svatoeen. Teologie magie
pirozen nikdy nepatila k mm oblbenm tmatm, snad se ale pli
nespletu, kdy eknu, e v devtaedest kapitole knihy Ti zdokonaliteln
stavy byt od Williama Pantlera 33
Zdlo se, e se pan Norrell pust do jedn z dlouhch a nudnch pednek
z djin anglick magie, plnch odkaz na knihy, o nich nikdo nikdy neslyel.
Proto mu sir Walter skoil do ei. Ano, ano! Mte ale pedstavu, kdo by ta
osoba v zelenm kabtu a se stbrnmi vlasy mohla bt?
Ach! vydechl pan Norrell. Take vy si myslte, e to tedy mohl nkdo
bt? To mi ale pipad krajn nepravdpodobn. Nebylo to sp nco na zpsob
upanu, jej nedbal sluha nechal viset na hku? Zrovna v mst, kde by ho
lovk neekal? J jsem se teba jednou k smrti vydsil paruky, kterou te
vidte na m hlav. Lucas ji m kadou noc uklidit do skn dobe v, e m
, ale u nkolikrt ji nechal na stojnku na krbov mse, kde se odr v zrcadle
nad krbem a ze veho nejvc pipomn dva pny, kte si s hlavami u sebe
pitaj nco o mn.
Pan Norrell zamikal na sira Waltera malma oikama. A kdy prohlsil, e
s tm nic nenadl, popl siru Walterovi dobrou noc a odeel.
Pan Norrell zamil pmo do svho domu. Jakmile dorazil na Hanover
Square, okamit se uklidil do mal pracovny v druhm podla. Byla to tich
mstnstka v zadnm traktu domu, jej okna sktala vhled do zahrady.
Slouc sem nikdy nevstupovali, kdy tu pracoval, a dokonce i Childermass
poteboval kromobyejn nalhav dvod, aby ho tam vyruil. Pestoe pan
Norrell jen zdkakdy dopedu oznmil, kdy pracovnu hodl vyut,
v domcnosti platilo pravidlo, e pro nj m bt kdykoli nachystan. Ohe tu
te v krbu jasn hoel a vechny lampy byly zaplen, jen nkdo zapomnl
zathnout zvsy, a z okna se tud stalo ern zrcadlo, v nm se odrela cel
mstnost.
Pan Norrell sedl u stolu naproti oknu. Otevel velk svazek, jeden z mnoha
na stole, a zaal si pro sebe mumlat zaklnn.
Z rotu krbu spadl uhlk, v mstnosti se pohnul stn, a tak pan Norrell
vzhldl. V tmavm okn spatil odraz svho vylekanho oblieje a za nm
uvidl bledou, stbitou tv lemovanou lesklou zplavou vlas.

zachrnn i oiven pomoc magie, nenle ji Bohu a jeho crkvi, naopak vak me bt
povinovn vrnost mgovi i elfovi, kter mu pomohl.
Meraud byl zaten a pedveden ped tpna, krle Jin Anglie, a jeho biskupy na Rad ve
Winchesteru. Meraudovi vyplili cejch, zbili ho a napl svlkli, nae ho vyhodili ven. Biskupov
vyhlsili, e mu nikdo nesm pomoci. Meraud se pokusil dojt z Winchesteru do Newcastlu, kde
stl hrad Krle Havrana. Zemel cestou.
Severoanglick pesvden, e jist vrahov nepat Bohu ani blu, ale Krli Havranovi,
pedstavuje dal podobu Meraudova kacstv.
33
Ti zdokonaliteln stavy byt od Williama Pantlera, vydal Henry Lintot, Londn 1735.
Onmi temi zdokonalitelnmi bytostmi jsou andl, lid a elfov.

145
 Pan Norrell se neobrtil, msto toho roztrpen, nasupen oslovil obraz
v okn. Kdy jste kal, e si vezmete plku ivota t sleny, domnval jsem se,
e j umonte prot s pteli a rodinou polovinu z ptasedmdesti let. Myslel
jsem, e to bude vypadat, jako by prost zemela.
To jsem ale nikdy neekl.
Oklamal jste m! Vbec jste mi nepomohl! Riskujete, e svmi triky
pivedete vechno vnive!
Bytost v okn nespokojen mlaskla. Doufal jsem, e pi naem druhm
setkn budete rozumnj. Msto toho z vs i nadutost a nesmysln vztek
namen vi mn! J jsem nai dohodu dodrel. Udlal jsem, co jste po mn
dal, a nevzal jsem si nic, co by mi po prvu nepatilo. Kdyby vm skuten
zleelo na tst lady Poleov, radoval byste se, e se dostala mezi ptele, kte
ji skuten obdivuj a v si j.
Hm, odfrkl si pan Norrell, to m ale vbec nezajm. Co je osud jedn
dvky v porovnn se zdarem anglick magie? Ne, zajm m jej manel mu,
pro nho jsem to vechno podnikl! Toho vae zrada pln zdrtila. Co kdyby se
u nezotavil? Co kdyby odstoupil z vldy! Nikdy bych u nemusel najt
spojence, kter by mi byl ochoten tolik pomoci.34 Rozhodn u nikdy
nepipadnu na ministra, kter by mi byl natolik zavzn!
kte, e je to jej manel? Nu, tak to ho budu muset vythnout do
njakho vysokho postaven! Dopomu mu k takov moci, k n by se
vlastnm silm nikdy nedostal. Bude z nj premir. Nebo teba csa Velk
Britnie? To by vm vyhovovalo?
Ne, ne! kroutil hlavou pan Norrell. Vy to nechpete! J jen chci, aby byl
se mnou spokojen, mluvil s ostatnmi ministry a pesvdil je o velkm
prospchu, kter moje magie me pinst vlasti!
Je mi naprostou zhadou, prohlsila ta osoba v okn nadut, pro byste
ml dt pednost pomoci tohohle lovka pede mnou! Co on v o magii? Nic!
J vs mohu nauit, jak pozvednout hory a rozdrtit jejich vahou vae neptele!
Mohu zadit, aby mraky pi vaem pjezdu zpvaly! Mohu se postarat, aby po
vaem pjezdu nastalo jaro a po vaem odchodu zima. Mohu
Jist! A na opltku chcete jen malikost: spoutat anglickou magii tak, aby
byla po vli kadmu vaemu rozmaru! Budete unet Angliany a Anglianky
z jejich domov a Anglii promnte v zemi, kter bude vhodn pouze pro vae
zvrhl plm! Cena za vai pomoc je pro mne pli vysok!
Osoba v okn neodpovdla na vznesen obvinn pmo. Msto toho ze
svho msta na stoleku vyskoil svcen, proltl pokojem a rozttil zrcadlo na
protj zdi a malou porcelnovou bustu Thomase Lanchestera.
Pak vechno ztichlo.
Vyden a roztesen pan Norrell zstal sedt. Zadval se na knihy
rozloen na stole, ale pokud etl, pak zpsobem znmm pouze mgm, nebo
34
Z uveden poznmky jasn vyplv, e pan Norrell prozatm nedoceoval, jak moc si ho
ministi vespolek vili ani jak se u nemohli dokat, a ho ve vlce nasad proti nepteli.

146
jeho oi neputovaly po strnce. Po nkolika minutch znovu vzhldl. Odraz
osoby v okn zmizel.
Plny vech lid, kte potali s lady Poleovou, pily vnive. Manelstv
kter toho pr krtkch tdn obma partnerm tolik slibovalo chadlo
v jejm ppad netenost a mlenm, zatmco siru Walterovi pinelo jen
zkost a utrpen. Lady Poleov se ani zdaleka nestala pedn postavou
spoleensk smetnky: te u odmtala kamkoli vychzet. Nikdo ji
nenavtvoval a vy kruhy na ni zapomnly.
Sluebnictvo z Harley Street jen s velkm zdrhnm vchzelo do mstnosti,
kde sedla, i kdy nikdo z nich nedokzal ct pro. Ve skutenosti to bylo tm,
e se kolem n rozlhala slaboulink ozvna zvonu. Jako by na ni zdaleka foukal
mraziv vtr, z nho se roztsl kdokoli, kdo se k n piblil. Hodinu za
hodinou sedla zabalen v lu, nehbala se ani nemluvila a kolem n se sbraly
zl sny a stny.

147
 19

NADRANCI
nor 1808

upodivu si nikdo nepoviml, e ona zvltn choroba postihnuv cho

K sira Waltera byla do puntku stejn jako ta, kter trpila Stephena
Blacka. I on si stoval, e je unaven, e je mu zima, a pi tch
nkolika mlo pleitostech, kdy promluvili, hovoili oba potichu a vyerpan.
Na druhou stranu se ale mon nen emu divit. ivotn styl lady
a komornka se od sebe li natolik, e do velk mry zakrv spolen rysy
jejich postien. Komornk m svou prci a mus ji vykonvat. Na rozdl od lady
Poleov by se Stephenu Blackovi netrplo, aby zahliv hodinu za hodinou
beze slova vysedval u okna. Pznaky, kterm se u lady Poleov dostalo
dstojnho oznaen nemoc, byly u Stephena bagatelizovny jako pouh
skleslost.
John Longridge, jen v Harley Street pracoval jako kucha, trpl sklenost
po vce ne ticet let a zhy pivtal Stephena do ad svobodnho zednstva
melancholik. Toho chudka zjevn tilo, e nael druha ve svm netst.
Kdy Stephen po veerech sedval v kuchyni s hlavou v dlanch, John
Longridge k nmu pisedal z druh strany stolu a litoval ho.
J s vmi ctm, pane, a nekm to jen tak do vtru. Deprese jsou ta
nejhor muka, kter mohou lovka potkat. Nkdy mi pipad, e se cel
Londn ze veho nejvc podob vystydl hrachov kai, jak barvou, tak
hustotou. Vidm, jak lidi s ksichty jako vystydl hrachov kae a rukama jako
vystydl hrachov kae jdou po ulicch, kter ze veho nejvc pipomnaj
vystydlou hrachovou kai. Kristepane, to je mi pak ale mizern! I slunce na
obloze je studen, ed a kaovit a nen s to m oht. Bvte zimomiv,
pane? V tom okamiku si John Longridge vdycky shl na Stephenovu ruku.
Ach, pane, vy jste studen jako hrob.
Stephen si pipadal jako nmsnk. U neil, jen snil. Zdlo se mu o dom
v Harley Street a o ostatnch sloucch. Snil o sv prci a ptelch a o pan
Brandyov. Nkdy se mu zdlo o vcech, kter byly velice zvltn a
v dalekm, mrazivm koutku due vdl, e by se nic takovho nemlo dt. el
teba chodbou nebo po schodech v dom na Harley Street, a kdy se otoil,
vidl jin chodby a schodit vedouc do dlky chodby a schodit, kter sem

148
nepatily. Jako by dm v Harley Street vzel uvnit mnohem vt a mnohem
star budovy. Chodby se honosily kamennmi klenbami a byly pln prachu
a stn. Schody a podlahy byly natolik ochozen, e pipomnaly sp prodn
kameny ne architekturu. Ze veho nejpodivnj na tch pzranch chodbch
ale bylo to, e byly Stephenovi velmi povdom. Nechpal pro i jak, ale
pistihl se pi mylenkch jako: Ano, hned za rohem je vchodn zbrojnice.
Anebo: Tyhle schody vedou do Vyvrhvaovy ve.
Kdykoli takov chodby spatil nebo jak se mu to nkdy stvalo vytuil
jejich ptomnost, ani by je vidl na vlastn oi, vlilo se mu do il trochu vc
energie, ctil se trochu vc ve sv star ki. A u v nm zamrzlo cokoli (due?
srdce?), v tom okamiku to o poznn roztlo a v nm zase oily mylenky,
zvdavost a city. Ale po zbytek dne ho nic neuspokojovalo. Vechno byly jen
stny, przdnota, ozvny a prach.
Kdy neml stn, chodil obas na dlouh osaml prochzky temnmi
zimnmi ulicemi kolem Mayfairu a Piccadilly. Jednoho takovho veera na
sklonku nora se ocitl u Whartonovy kavrny v Oxford Street. Znal to tam
dobe. Jeden pokoj v hornm podla slouil za sdlo Nadrankm,35 klubu
vysoce postavench sluh v pednch londnskch domcnostech. K jeho
vznanm lenm patil komornk lorda Castlereagha, ko vvody
z Portlandu i Stephen. Nadranci se pravideln schzeli tet ter v msci
a vnovali se stejnm kratochvlm jako lenov jakhokoli jinho londnskho
klubu pili a jedli, karbanili, probrali politiku a proprali sv drah poloviky.
I jindy veer v tdnu se Nadranci, kte zrovna nemli dn povinnosti,
uchylovali do horn mstnosti v kavrn pana Whartona, aby si spravili nladu
ve spolenosti sob rovnch. Stephen veel dovnit a vystoupal po schodech do
mstnosti v pate.
Ta se nijak zvl neliila od obdobnch lk jinch londnskch podnik.
Byla siln zakouen, jak u toit silnjho pohlav obvykle bvaj.
Obloen byla tmavm devem. Devn pky ji rozdlovaly do box, aby se
kad nvtvnk mohl tit z vlastnho miniaturnho devnho svta. Hol
podlaha psobila pjemn, protoe ji denn vysypvali erstvmi pilinami.
Stoly byly prosten blmi ubrusy, petrolejky tu tak pravideln istili
a pistihvali jim knoty. Stephen usedl v jednom boxu a objednal si sklenku
portskho, do n pak zasmuile zral.
Kdykoli njak Nadrank proel kolem Stephenova boxu, zastavil se u nj na
slovko a on napolo pozvedl ruku na pozdrav; dnes se jim ale ani neobtoval
odpovdt. To se stalo tak dvakrt tikrt, kdy tu Stephen zaslechl pronikav
epot: To dlte moc dobe, e jim nevnujete pradnou pozornost! Nejsou to
nakonec jen slouhov a di? A a budete s mou pomoc vyzdvien na sv
nleit msto, na samotn vrcholek vzneenosti a velikosti, bude vs velmi

35
Klub Nadrank (Peep ODay Boys) sv jmno oividn odvozuje od irsk protestantsk
bojvky z osmnctho stolet, kter mla ve zvyku nad rnem (peep of day) napadat katolick
rodiny a niit jim tkalcovsk stavy. (Pozn. pekl.)

149
tit, e jste odvrhl jejich ptelstv! Byl to jen epot, a pece ho Stephen slyel
naprosto zeteln pes hlasy a smch Nadrank a ostatnch pn. Hlavou mu
bleskla zvltn mylenka, e i kdy je to jen epot, stejn by pronikl kamenem,
elezem i mosaz. Ten hlas by k vm mohl promlouvat z hloubky t set metr
pod zem, a stejn byste ho slyeli. Dokzal by rozttit drahokamy a pivodit
lenstv.
Bylo to nco tak neobvyklho, e ho to na chvli vyburcovalo z letargie.
Zmocnila se ho neodbytn touha zjistit, kdo to k nmu mluvil, rozhldl se tedy
po mstnosti, nespatil vak nikoho, koho by neznal. Pak vystril hlavu za
pku a pohldl k dalmu boxu. Nachzela se v nm osoba nepehldnutelnho
zjevu, kter se chovala velmi nenucen. Neznm se rukama opral o vrek
pky a nohy v botch ml na stole. Vyznaoval se nkolika charakteristickmi
rysy, z nich hlavn byla stbrn ktice, hva vlas tak lesklch, hebkch
a zivch jako chm bodl. Zamrkal na Stephena, pak se zvedl ze svho
boxu a pesedl si k nmu.
To u vm klidn mohu ci, obrtil se k nmu velice dvrnm tnem,
e toto msto se neme pochlubit ani setinou nkdej krsy. Od svho
nvratu jsem hluboce zklamn. Kdy jste se ped mnoha a mnoha lety podval
na Londn, vidl jste les v, viek a fial. Pestrobarevn vlajky a zstavy,
kter se tepetaly na kad z nich, byly pastvou pro oi. Kam jste pohldl, vidl
jste kameny vytesan jako prstn kstky a zvlnn jako plynouc voda. Nkter
domy zdobili kamenn draci, gryfov a lvi symbolizujc moudrost, odvahu
a divokost jejich obyvatel, zatmco na zahradch tch dom se nachzeli iv
draci, gryfov a lvi v klecch se silnmi memi. Jejich van, kter bylo jasn
slyet a na ulici, dsilo vechny bojcn. V kadm kostele leel svat a na
podn kadou hodinu dlal zzraky. Kad svat byl uloen ve slonovinov
schrn, skryt v drahokamy poszen rakvi, je byla vystavena v ndhern
zlat a stbrn svatyni, v n dnem i noc plly tisce voskovic! Kad den
mstem pochodovalo chvatn proces na oslavu jednoho z tchto svatch
a slva Londna se ila z jednoho svta do druhho! Tenkrt byli Londan
pirozen zvykl chodit ke mn pro radu, jak budovat kostely, upravovat
zahrady a zdobit sv domy. Pokud dali dostaten uctiv, poradil jsem jim
obvykle dobe. Ach ano! Kdy jet vzhled Londna zvisel na mn, byl
krsn, vzneen, bez poskvrnky. Ale te
Udlal vmluvn posunek, jako by rukou zmakal Londn do kuliky
a zahodil ho. Jak hloup ale vypadte, kdy na m tak zrte! Vynaloil jsem
znan sil, abych vs tu mohl navtvit a vy tu mlky sedte, tvte se jak
svat umuen, jen pusu mte dokon. Nejsp jste pekvapen, e m vidte,
ale kvli tomu jet nemuste zapomnat na dobr vychovn. Pirozen,
poznamenal, jako by dlal velk stupek, Anglian v m ptomnosti asto
zkoprn to je naprosto pirozen , ale vy a j jsme takov ptel, e jsem si
snad zaslouil lep pivtn!

150
 My se znme, pane? vydechl Stephen ohromen. Mn se o vs rozhodn
zdlo. Zdlo se mi, e jsme spolu v ohromnm hradu s nekonenmi
zaprenmi chodbami!
Jestli se znme? posmval se gentleman s vlasy jako chm bodl.
Coe? To myslte vn? Jako bychom se poslednch nkolik tdn noc co noc
neastnili tch banket a bl!
Rozhodn v mch snech
Nemyslel jsem si, e budete tak nedovtipn! zvolal ten gentleman.
Ztracen nadje nen njak sen! Je to nejstar a nejkrsnj z mnoha mch
hrad a pln stejn skuten jako Carlton House.36 Vm hodn z toho, co se m
v budoucnosti stt, a mohu vm ct, e za dvacet let bude Carlton House
srovnn se zem, samotn Londn nepeije vc ne dva tisce let, zatmco
Ztracen nadje bude stt a do ptho vku svta! To pomylen ho a
absurdn potilo a vbec se mus ci, e z nj sebechvla jen iela. Ne, nen
to sen. Jen jste oarovn a to kouzlo vs kadou noc penese do Ztracen
nadje, abyste se tam mohl oddvat elfm radovnkm!
Stephen na gentlemana zral zcela nechpav. Pak mu dolo, e kdy nic
neekne, vystav se obvinn z mrzoutstv a patnho vychovn, vzpamatoval se
proto a vykoktal: A a to jste m zaaroval vy, pane?
Ale jist!
Z jeho spokojenho tnu se dalo vyst, e Stephenovi prokzal velikou est,
kdy na nj seslal to zaklnadlo. Stephen mu za to zdvoile podkoval,
akoliv, dodal, si nedoki pedstavit, m jsem si od vs takovou laskavost
zaslouil. Naopak si jsem jist, e jsem neudlal vbec nic.
Ach, zvolal gentleman polichocen. Vy mte ale skvl vychovn,
Stephene Blacku. Mohl byste tm pynm Anglianm dt lekci o nleit ct,
kter pslu vjimenm jedincm. Vae zpsoby vm nakonec pinesou
tst!
A zlat guineje v pokladn pan Brandyov, nadhodil Stephen, i ty byly
od vs?
Ach! To jste uhdl a te? Jen si ale vimnte, jak chyte jsem to zadil.
Vzpomnl jsem si, jak jste mi vykldal o neptelch, kte vs obklopuj dnem
i noc a sna se vm ukodit, se mohou, a tak jsem penze odnesl va
ptelkyni. A se vy dva vezmete, penze pipadnou vm.
Jak jste zaal Stephen a pak zmlkl. Nic z jeho ivota oividn nebylo
ped dotynm gentlemanem skryto a rovn nebylo nic, do eho by se nectil
oprvnn vmovat. Ale s tmi nepteli se mlte, pane, odtuil. Nemm
dn.
Mj mil Stephene, zvolal gentleman velmi pobaven. Jiste mte
neptele. A nejvtm mezi nimi je ten zloduch, v pn a cho lady Poleov!
Nut vs, abyste mu slouil a dnem i noc mu dlal pomylen. Svuje vm

36
Londnsk sdlo prince velskho v Pall Mallu.

151
koly, je jsou pro lovka va krsy a vzneenosti zcela nedstojn. A pro to
vechno dl?
Nejsp proto, e zaal Stephen.
Pesn! prohlsil gentleman vtzoslavn. Protoe vs ten ohavn
zlotilec zajal, spoutal vs etzy a nyn nad vmi triumfuje, kep a kodolib
se vm checht, kdy vs vid v takovch nesnzch!
Stephen otevel sta, chtl se ohradit, e sir Walter Pole nikdy nic takovho
neudlal, e se k nmu vdy choval nesmrn laskav a ptelsky; e kdy byl
sir Walter mlad, platil mu koln, kter si sotva mohl dovolit; a e pozdji,
kdy byl sir Walter jet chud, se asto dlili o jedno jdlo a sedvali
u stejnho krbu. Co se triumfovn nad nepteli te, Stephen na tvi sira
Waltera asto vdval velmi samolib smv (to kdy ml sir Walter za to, e
zabodoval nad svmi politickmi soupei), nikdy ho vak nespatil kepit i se
nkomu kodolib chechtat. Stephen se proti tomu u u ohradil, kdy mu pi
zmnce o etzech projel tlem neslyn blesk. Najednou ve sv pedstavivosti
vidl temn prostor pern, stsnn, hrzostran prostor, ve kterm byl
puch a vedro k zalknut. V polotm se mhaly stny a ozvalo se oupn
a inkot tkch eleznch etz. Neml nejmen pedstavu, co ml tento
obraz znamenat i odkud se vzal. Nepokldal za mon, e by to byla
vzpomnka. Na dnm takovm mst pece nikdy nebyl, ne?
kdyby nkdy zjistil, e ped nm vy a ona kadou noc unikte, abyste se
mohli veselit v mm hradu, paneku! to by ho hned popadla rlivost
a odvil bych se tvrdit, e by se vs oba pokusil zabt. Le nebojte se, drah
Stephene! Postarm se, aby na to nikdy nepiel. Boe, jak se mi jen takov
sobci protiv! J jsem ostatn pezravost a opovren pynch Anglian zail
na vlastn ki, mn tak zadvali koly, kter byly pod mou dstojnost.
Nesnesl bych, aby stejn osud potkal i vs! Gentleman zmlkl a pohladil
Stephena po tvi a po ele ledovmi blmi prsty, po em Stephena zvltn
zamrazilo. Nedokete si ani pedstavit, jak hlubok zjem jste ve mn vzbudil
a jak rd bych vm prokzal njakou trvalou slubu! a proto jsem pojal pln,
e z vs udlm krle njakho elfho krlovstv!
P-promite, pane. Nad nm jsem se te zamyslel. Krle, kte? Ne, pane.
Krlem bych bt nemohl. Kdybyste nebyl tak laskav, nikdy by vs to ani
nenapadlo. Krom toho se velmi obvm, e bych se v elf zemi nectil pli
dobe. Od t doby, co jsem poprv zavtal do vaeho hradu, jsem otupl
a sklen. nava m zmh rno, v poledne i veer a ivot je pro m jedno
velk bm. Chyba je nejsp jen na m stran, ale teba nejsou smrtelnci na
elf blaho stavni?
Ach! To je prost jen smutek nad beztnost Anglie v porovnn se
skvlm ivotem, kter vedete v mm dom, kde se stle tan a hoduje a kde je
kad vystrojen v nejlepch atech.
Snad mte pravdu, pane, ale kdybyste ml to srdce a zruil kouzlo, kter
mne pout, byl bych vm velmi vdn.

152
 Ale to nen mon! prohlsil gentleman. Copak nevte, e moje krsn
sestry a sestenky a mohu prozradit, e pro kadou z nich se krlov vradili
a e kvli nim se rozpadaly e se vechny hdaj, kter s vmi bude tanit
pt? A co by ekly, kdybych jim vyjevil, e u do Ztracen nadje nikdy
nezavtte? Krom mnoha jinch pednost jsem toti i nebval pozorn bratr
a bratrnek, a kdykoli mohu, snam se potit eny ve svm domov. A co se
odmtn krlovskho trnu te, musm vs ujistit, e na svt nen nic
pjemnjho, ne kdy se vm vichni klan a oslovuj vs rozlinmi tituly.
Pak dl zahrnoval Stephena pemrtnou chvlou, velebil jeho krsu,
dstojn vzhled i ladn tanec to vechno kdovpro povaoval za hlavn
pedpoklady pro vldce velkho krlovstv ve Frii a zaal uvaovat, jak
krlovstv by Stephenovi nejvce vyhovovalo. Nevslovn Poehnn, to je
hezk zem, s temnmi, neproniknutelnmi hvozdy, osamlmi horami a moi,
je nelze peplout. M tu vhodu, e je v souasnosti bez vldce na druhou
stranu ovem nevhodu, e si tamj trn ji nrokuje plnch estadvacet
uchaze a e byste byl vren do krvav obansk vlky co by se vm teba
nechtlo? Pak je tu vvodstv Litujtem. Stvajc vvoda nem dn ptele,
kte by stli za e. Na druhou stranu bych ale nesnesl, aby njak mj ptel
vldl tak ubohouk zemice jako Litujtem!

153
 20

POCHYBN KLOBOUNK
nor 1808

i, kte s mgovm nstupem vtili rychl konec vlky, se zhy dokali

T zklamn. Magie! odfrkl si ministr zahrani Canning. O magii mi ani

nemluvte! Je jako vechno ostatn, pln pekek a zklamn!
Nco na tch stescch bylo a pan Norrell se rd poutl do obrnch a tko
pochopitelnch vklad, pro nco nen mon. Kdy jednou nco takovho
vysvtloval, vyslovil cosi, eho pozdji litoval. Bylo to v Burlington House
a pan Norrell vysvtloval ministru vnitra lordu Hawkesburymu,37 e to i ono
nelze podniknout, protoe by si to vydalo pinejmenm tucet mg, kte by
pracovali dnem i noc. Dlouhou a nudnou e o bdnm stavu anglick magie
zakonil slovy: Byl bych rd, kdyby tomu bylo jinak, ale jak si je jeho lordstvo
vdomo, nai talentovan mladci hledaj uplatnn v armd, nmonictvu i
crkvi. Moje vlastn profese je nanetst opomjena. A zhluboka si povzdychl.
Pan Norrell tm nic nemyslel, snad jen chtl poukzat na svj vjimen
talent, jene lord Hawkesbury si to vyloil pln jinak.
Take podle vs potebujeme dal mgy? opil. Nu ano! Naprosto
chpu. Naprosto. Co takhle kolu? Anebo Krlovskou spolenost pod ztitou
Jeho Velienstva? Nu, pane Norrelle, detaily u myslm nechm na vs. Budete-
li tak laskav a sepete o tom zprvu, rd si ji petu a postoupm nvrhy v n
obsaen dalm ministrm. Vichni vme, e to je vae forte, vy vdy pete tak
jasn a podrobn a navc mte krsn rukopis. Troufl bych si tvrdit, e njak
sumika by se na to nala. A tedy budete mt as. Nen kam spchat. Vm, jak
jste vyten.
Chudk pan Norrell! Nic mu nemohlo bt po chuti mn ne vchova
dalch mg. Utoval se pomylenm, e lord Hawkesbury je pkladn
ministr oddan sv prci a e jeho pozornost jist pout tak tisc vc.
Bezpochyby na to brzy zapomene.
Ale kdy se pan Norrell pt ocitl v premirov sdle, lord Hawkesbury
k nmu pispchal a hned ho oslovil: , pane Norrelle! Mluvil jsem s krlem
37
Robert Banks Jenkinson, lord Hawkesbury (1770-1828). Po smrti svho otce v prosinci
1808 se stal hrabtem z Liverpoolu. V nsledujcch devti letech bude jednm z Norrellovch
nejvytrvalejch pznivc.

154
o vaem plnu na vchovu novch mg. Jeho Velienstvo to velmi potilo,
npad povauje za skvl a mm vm od nj vydit, e nad celm podnikem
rd pevezme ztitu.
Ne se pan Norrell zmohl na odpov, do mstnosti natst nhle vstoupil
vdsk velvyslanec a jeho lordstvo muselo zase odspchat.
Zhruba za tden ale potkal pan Norrell lorda Hawkesburyho znovu, tentokrt
na zvltn veei, kterou princ velsk podal na pn Norrellovu poest
v Carlton House. Hleme, pan Norrell, tady jste! Nejsp s sebou nemte
doporuen ohledn koly mg? Zrovna jsem mluvil s vvodou z Devonshiru
a jeho to nesmrn zaujalo tvrdil, e jeho dm v Leamington Spa by se
k tmto elm vborn hodil, a vyptval se na uebn osnovy, a zdali by se
mgov tak modlili a kde by spali zkrtka dotazoval se na vechno mon,
a pitom j o tom neml nejmen pont. Tak by m zajmalo, jestli byste nebyl
tak laskav a nepohovoil si s nm. Stoj tamhle u krbov msy , u ns
zahldl jde k nm. Vae Milosti, tady pan Norrell je hotov zodpovdt veker
vae otzky.
Panu Norrellovi dalo dost prce vysvtlit lordu Hawkesburymu a vvodovi
z Devonshiru, e kola by mu zabrala pli mnoho asu a navc jet nevidl
mlad chlapce dostaten talentovan, aby ten pokus stl za to. Jeho Milost
i jeho lordstvo zdrhav uznali, e m pravdu, a tak pan Norrell mohl obrtit
svou pozornost k mnohem pjemnjmu plnu, a sice k likvidaci ji
existujcch mg.
Poulin londnt kouzelnci ho iritovali u dvno. Ji v dobch, kdy ho
nikdo neznal a kdy si ho nikdo nevil, poslal lenm vldy a dalm
vznamnm osobm petice apelujc na to, aby se msto tchto potulnch
kouzelnk zbavilo. Jakmile pan Norrell doshl veobecnho vhlasu, sv sil
zdvojnsobil a ztrojnsobil. Nejdv piel s npadem, e by stt ml magii
regulovat a udlovat mgm povolen k vkonu innosti (akoli si pirozen
nedokzal pedstavit, e by takov oprvnn zskal kdokoli krom nj). Navrhl
zzen regulan Rady pro magii, to u vak ve sv horlivosti zael pli
daleko.
Jak ekl lord Hawkesbury siru Walterovi: Nepejeme si ani v nejmenm
urazit mue, kter prokzal sttu takov sluby, ale dat uprosted vlky
o zzen Rady s tajnmi rady a tajemnky a bhvm jet! A kvli emu? Aby
poslouchali Norrellovy ei a skldali mu poklony! To je zcela vyloueno. Mil
sire Waltere, snan vs prosm, pesvdte ho, a zvol jin postup.
Take kdy se sir Walter a pan Norrell pt setkali (k emu dolo v dom
pana Norrella na Hanover Square), sir Walter oslovil ptele nsledujcmi
slovy: Je to obdivuhodn cl, pane, a nikdo proti nmu nic nenamt, ovem
s tou Radou byste se daleko nedostal. Uvnit Londna kde je ten problm
nejpalivj nebude mt Rada dnou pravomoc. eknu vm, co udlme;
ztra spolu zajdeme do Mansion House za starostou a dvma radnmi. Myslm,
e pro svou vc brzy najdeme pznivce.

155
 Ale mil sire Waltere, zvolal pan Norrell. To nesta. Problm se
neomezuje pouze na Londn. Od t doby, co jsem odjel z Yorkshiru, jsem se
tomu podval na zoubek (V tu chvli zaptral v hromad papr na stoleku
u svho loktu a vythl z n jedin list.) V Norwichi je dvanct poulinch
kouzelnk, dle pak dva v Yarmouthu, dva v Gloucesteru, est ve Winchesteru
a dvaatyicet v Penzance! Probh! Nedvno za mnou pila takov
pindra nedala se odbt, dokud ji nepijmu, nae zaala poadovat, abych j
vystavil papr nic menho ne osvden o zpsobilosti , v nm bych j
potvrdil, e um arovat. V ivot mi nic tak nevyrazilo dech! ekl jsem j:
ensk
Co se te ostatnch mst, o kterch jste se zmnil, skoil mu spn do
ei sir Walter, sm uvidte, e jakmile se Londn zbav thle svzele, ostatn
budou rychle nsledovat jeho pkladu. dn z nich nestrp pocit, e zaostv
za dobou.
Pan Norrell brzy zjistil, e to dopadlo pesn tak, jak sir Walter pedvdal.
Starosta i radn se mohli petrhnout, aby pispli ke slavnmu vzken anglick
magie. Pesvdili Shromdn radnch, aby zdilo Komisi pro magick
kony, a Komise rozhodla, e uvnit hradeb msta m povolen provdt magii
pouze pan Norrell a e ostatn, kte si stavj budky i krmky i jinak
obtuj Londany tvrzenm, e umj kouzlit, maj bt neprodlen
vypovzeni.
Poulin kouzelnci si sbalili stnky, naloili svch pr vestek na kry
a odthli z msta. Nkte si dali tu prci a na odchodu Londn prokleli, vcelku
vak svj neastn osud sneli obdivuhodn vyrovnan. Vtinou si
jednodue ujasnili, e se napt magie vysthaj a e se msto toho stanou
ebrky a zlodji, a vzhledem k tomu, e se ebrot a zlodjn amatrsky
vnovali cel lta, netrpli tak moc, jak byste si mohli pedstavovat.
Ale jeden neodeel. Vinculus, mg z Threadneedle Street, zstal ve sv
boud, nadle svm zkaznkm pedpovdal neblah osud a nechal si od
zavrench milenc a milenek a rozhnvanch tovary platit za drobnou
odplatu. Pan Norrell si pirozen na tuto situaci energicky stoval u Komise
pro magick kony, nebo Vincula mezi vemi mgy nenvidl nejvc. Komise
pro magick kony poslala soudn sluhy a strnky, aby Vinculovi pohrozili
vsazenm do kldy, Vinculus vak na n vbec nedbal a mezi obyvateli
Londna se til takov oblib, e se ho Komise ze strachu z poulinch
nepokoj neodvila vyhnat nsilm.
Jednoho pomournho norovho dne byl Vinculus ve sv kouzelnick
boud vedle kostela svatho Krytofa. Kdyby si snad nkdo z vs ten
nepamatoval z mld kouzelnickou boudu, mla bych pro podek uvst, e
svm tvarem pipomnala maskov divadlo s Kaprkem a Kalupinkou nebo
trhoveck stnek a e byla zbudovan ze deva a z pltna. lut zvs, do plky
nahozen tlustou vrstvou ztvrdlho bahna, slouil jako dvee i jako vvska
inzerujc sluby nabzen uvnit.

156
 Prv toho dne neml Vinculus dn zkaznky a nekynula mu dn
nadje, e by njak sehnal. Ulice msta prakticky zely przdnotou. Nad
Londnem visela hust ed mlha, kter byla ctit po koui a dehtu. Kupci ve
mst navrili uhlky na ohnitch a zaplili vechny lampy v dom, pesto vak
ve sv snaze rozptlit tmu a zaehnat zimu neuspli; dnes z jejich arkovch
oken nedopadala na ulici vesel ze: svtlo nedokzalo mlhou vbec
proniknout. Nikoho to tud nethlo do obchod utrcet penze a obchodn
pru v dlouhch blch zstrch a napudrovanch parukch lern
postvali, klbosili, anebo se nahvali u ohn. Pokud ml toho dne nkdo prci
doma, pak taky doma zstal, zatmco kdy u nkdo ven musel, vydil to rychle
a co nejrychleji se vrtil pod stechu.
Vinculus zasmuile sedl polozmrzl za zstnou a v duchu pebral jmna
nkolika hostinskch, kte by se snad dali pesvdit k tomu, aby mu nalili
jednu dv sklenky svaenho vna na sekyru. U se skoro rozmyslel, ke ktermu
z nich zam nejdv, kdy zaslechl, jak nkdo ped boudou podupv a dch
si na prsty. Vinculus odhrnul oponu a vyel ven.
Vy jste ten mg?
Vinculus mrn podezvav pitakal (pchoz vypadal trochu jako soudn
zzenec).
Vborn. Mm pro vs zakzku.
To dl dva ilinky za prvn konzultaci.
Pchoz stril ruku do kapsy, vythl penenku a vtiskl Vinculovi do dlan
dva ilinky.
Pak zaal popisovat problm, kter ml Vinculus magickmi prostedky
vyeit. Jedin pot spovala v tom, e m vc toho dotyn napovdal, tm
mn mu Vinculus vil. Tvrdil, e pochz z Windsoru. To bylo klidn mon.
Jist, mluvil se severnm pzvukem, na tom ale nebylo nic divnho; lid ze
severnch hrabstv asto putovali za lepm vdlkem dol na jih. Neznm
rovn prohlaoval, e mu pat spn klobounictv to u mu Vinculus
pli nevil, protoe byste tko nali lovka, kter vypadal mn jako
klobounk. Vinculus toho o klobouncch pli nevdl, tuil ale, e obvykle
chod nastrojen podle posledn mdy. Tenhle lovk ml na sob staik ern
kabt, kter byl nejmn na deseti mstech zaltn a povyspravovn. Akoli ml
obleen ist a z kvalitn lnn tkaniny, psobilo by zastarale u ped dvaceti
lety. Vinculus neznal jmna sto a jednoho mdnho doplku, kter klobounci
vyrbj; vdl ale, e je klobounci znaj. Tenhle mu je ale neznal; kal jim
huky.
V t zim zmrzlo i blto na led, a jak si Vinculus zapisoval podrobnosti do
umatnho zpisnku, njak mu ujela noha a upadl na toho pochybnho
klobounka. Snail se vstt, zledovatl zem vak byla tak zrdn, e musel
svho klienta vyut jako ebku. Pochybnho klobounka dost vydsilo, jak
z Vincula thlo pivo a zel a jak ho jeho kostnat prsty celho osahaly, nic vak
neekl.

157
 Omlouvm se, zamumlal Vinculus, kdy zase stl pevn na nohou.
Nic se nestalo, odvtil pochybn klobounk zdvoile a otepal z kabtu
ztvrdl chlebov drobeky, mastn cucky vlny, kusy blta a jin mal znmky
Vinculovy ptomnosti.
I Vinculus si urovnval aty, kter se mu pi pdu pomakaly.
Pochybn klobounk vyprvl dl.
Take, jak km, obchod mi jen kvete, moje epce pat v celm Windsoru
k nejvyhledvanjm a nemine skoro jedin tden, aby si jedna z princezen
z Hradu nepila vybrat epec i huku. Nechal jsem nade dvee vyvsit velik
krlovsk erb, aby lidi vidli, e se tm pzni krlovsk rodiny. Pod m ale
as od asu napadne, e je s tm klobounictvm spousta prce. lovk tam
mus sedt a do noci sevat epce, potat penze a tak dle. Pipad mi, e
bych ml mnohem jednodu ivot, kdyby se do m jedna z tch princezen
zamilovala a vdala se za m. Neml byste takov kouzlo, mgu?
Kouzlo lsky? Jist. Ale bude to drah. Obvykle si potm tyi ilinky za
kouzlo, kter omm dveku od krav, deset ilink za vadlenu a est guinej za
vdovu s vlastnm obchodem. Ovem princezna Hm. Vinculus se pinavmi
nehty pokrbal po neoholen tvi. tyicet guinej, odvil se.
Dobe.
A kter to je? zeptal se Vinculus.
Kter je co? nechpal pochybn klobounk.
Kterou princeznu byste si tak pedstavoval?
Vdy jsou jedna jako druh, ne? Anebo se cena mn podle princezny?
Ne, to ne. Dm vm zaklnadlo napsan na paprku. Petrhnte ten papr
vejpl a plku si vijte pod nprsn kapsiku kabtu. Druhou polovinu ukryjte
na tajn msto do njak sti odvu princezny, pro ni se rozhodnete.
Pochybnho klobounka to oividn zarazilo. A jak mm tohle u vech
svatch zadit?
Vinculus se na nj zadval. Nekal jste snad ped chvilkou, e jim ijete
epce?
Pochybn klobounk se zasml. Ach ano! Samozejm!
Vinculus ho probodl podezvavm pohledem. Vy nejste klobounk o nic
vc, ne j jsem j jsem
Mg? nadhodil pochybn klobounk. Pinejmenm muste uznat, e to
nen vae jedin profese. Koneckonc jste mi prv vybral kapsy.
Jen proto, e jsem chtl vdt, co jste to za lumpa, odsekl Vinculus a tak
dlouho tsl rukou, dokud mu z rukvu nevypadaly vechny vci, kter
pochybnmu klobounkovi uzmul z kapes. Bylo to pr stbrnch minc, dv
zlat guineje a ti tyi peloen kusy papru. To posledn ze zem sebral.
lo o tlust lstky velmi kvalitnho papru. Vechny byly odshora a dol
hust popsan drobnm hlednm rukopisem. V zhlav prvnho lstku stlo:
Dv kouzla, kter toho zatvrzelce pinut odejt z Londna, a jedno kouzlo,
abych zjistil, co prv dl mj neptel.

158
 Mg z Hanover Square, vydechl Vinculus.
Childermass (nebo to byl on) pikvl.
Vinculus kouzla proetl. Prvn mlo oarovanmu podsunout pedstavu, e
na vech londnskch hbitovech stra nebotci, ji tam jsou pohben, a e na
kadm mostu obchzej sebevrazi, kte se z nj vrhli do hlubin. Zaklet by
vidl duchy, jak vypadali v okamiku sv smrti, se vemi ranami, poznamenan
nemocemi i vysokm vkem. Takto by propadal m dl vtmu dsu, a by
se neodvaoval projt kolem mostu i kostela co by mu v Londn vn
ztilo ivot, nebo mosty se tu nachzej ani ne sto metr od sebe a u kostel je
ta vzdlenost jet vrazn men. Druh kouzlo mlo objekt pesvdit, e
svou jedinou lsku a vemon tst najde na venkov, a k tomu tetmu
kouzlu s jeho pomoc se dalo zjistit, co dl v neptel bylo poteba
zrcadlo a Norrell jm chtl nejsp Childermassovi umonit pehovat Vincula.
Vinculus se uklbl. Mete tomu mgovi z Mayfairu vydit, e jeho
kouzla na m neinkuj!
Vn? opil Childermass utpan. Inu, to je mon tm, e jsem je
neseslal.
Vinculus hodil papry na zem. Tak je selete te! Vzdorn zaloil ruce na
prsou a blskal po nm pohledem, jak to dlval, kdy vyvolval Ducha eky
Teme.
Dkuji, ale ne.
A propak ne?
Protoe si tak jako vy nenechm mluvit do sv prce. Mj pn mi nadil,
abych se postaral o to, e odejdete z Londna. Ale j to hodlm zadit po svm,
ne po jeho. Pojte, myslm, e bude nejlep, kdy si o tom pohovome,
Vincule.
Vinculus se nad tm zamyslel. A mohli bychom si o tom popovdat nkde
v teplku? Tebas v pivnici?
Jist, jak je libo.
Papry s Norrellovmi kouzly jim poletovaly u nohou. Vinculus se sehnul,
sebral je a stril si je do zad kabtu, pestoe byly zamazan od blta
a pilply se na n i kousky slmy.

159
 21

MARSEILLESK TAROT
nor 1808

na pivnice se jmenovala U ananasu a kdysi bvala toitm a skr

O nechvaln proslulho zlodje a vraha. Tento zlodj ml tenkrt

neptele, mue stejn zlotilho jako on sm. Zlodj a jeho neptel
spolen spchali jaksi hrozn zloin, jene zlodj si ponechal ob poloviny
lupu a poslal na soud udn, kde by tak mohli najt jeho neptele. Jakmile se
tomuto nepteli podailo uprchnout z vzen v Newgate, piel uprosted noci
k Ananasu spolu s ticeti komplici. Nakzal jim, a trhaj taky ze stechy
a rozebraj cihly domu, a nakonec mohl shnout dovnit a vyvlct zlodje
vlastnma rukama. Nikdo nevidl, co nsledovalo, ale mnoz slyeli straliv
skeky ozvajc se z ernoern tmy ulice. Hostinsk zjistil, e temn povst
hospod U ananasu prospv, a tud se nikdy neobtoval svj dm opravit
tedy a na to, e nechal dry zatlouct devem a zalt dehtem. Dm pak vypadal
jako oblepen nplastmi po rvace se sousedy.
Od domovnch dve vedly do erho salnku ti kluzk schody. Hospoda
U ananasu se vyznaovala typickm odrem, v nm se pivo msilo s tabkem,
pirozenm pachem host a neskutenm smradem eky Fleet, kter u
bezpoet let slouila jako stoka. Fleet protkala pod zklady Ananasu
a veobecn se soudilo, e se do n Ananas propad. Stny salnku zdobily
lacin rytiny portrty slavnch zloinc z minulho stolet, kte vichni
skonili na ibenici, a podobizny krlovch zhralch syn, kte pro ni rostli.
Childermass a Vinculus si sedli ke stolu v rohu. Pzran dvka jim pinesla
lacinou lojovou svku a dva cnov korbele s horkm koenitm pivem.
Childermass zaplatil.
Chvli mlky popjeli a potom se Vinculus zadval na Childermasse. A co
vlastn mly znamenat vechny ty nesmysly o epcch a princeznch?
Childermass se zasml. No, to byl jen takov mj npad. Od toho dne, co
jste se objevil v jeho knihovn, se mj pn psemn obracel na vechny sv
vznamn ptele, a mu vs pomohou zniit. Podal lorda Hawkesburyho
a sira Waltera Polea, aby si jeho jmnem stovali krli. Rovn vyrukoval
s npadem, e by na vs Jeho Velienstvo mohlo poslat armdu, ale lord
Hawkesbury a sir Walter Pole prohlsili, e krl si asi nebude dlat velk

160
starosti s jednm otrhanm kouzelnkem za lutm zvsem. M ale napadlo, e
kdyby se Jeho Velienstvo dozvdlo, e jste chtl ohrozit panenstv jeho dcer,
mohlo by se k tomu postavit pln jinak.38 Childermass si znovu lokl
koenitho piva. Ale eknte mi, Vincule, to u vs neunavuj falen kouzla
a vylhan vtby? Polovina zkaznk se vm chod smt. Nev ve vai magii
vc ne vy sm. V as skonil. Te je v Anglii skuten mg.
Vinculus si zhnusen odfrkl. Mg z Hanover Square! Vichni vznan lid
v Londn o nm prohlauj, e v ivot nevidli tak poctivho lovka. Ale j
mgy znm a tvrdm tohle: vichni mgov lou a tenhle jet vc ne ostatn.
Childermass pokril rameny, jako e se ani nebude obtovat to poprat.
Vinculus se k nmu naklonil pes stl. Magie bude plt na boch
kamennch vrch, ale jejich mysli ji nebudou s to obshnout. V zim budou hol
stromy ernm psmem, ale oni mu neporozum.
Stromy a vrchy a kopce, Vincule? Kdy jste naposledy vidl strom nebo
vrch? Pro neeknete, e magie bude plt na stnch pinavch dom nebo e
kou nape magii na oblohu?
To nen moje vtba!
Ach ano. Samozejm. Tvrdte, e jde o vtbu Krle Havrana. Nu, na tom
nen nic neobvyklho. Kad arlatn, kterho jsem potkal, zvstoval poselstv
Krle Havrana.
Sedm na ernm trnu ve stnech, mumlal Vinculus, avak oni mne
neuvid. Z det mi vyvstanou dvee a j jimi projdu.
Pochopiteln. A kdy jste si tu vtbu nenapsal, kde jste ji sebral?
Chvli to vypadalo, e Vinculus ani neodpov, pak ale ekl: Stoj v knize.
V knize? Jak knize? Mj pn m obshlou knihovnu, a pece dn takov
proroctv nezn.
Vinculus nic neekl.
Je to vae kniha? zeptal se Childermass.
Mm ji u sebe.
A kde jste zrovna vy sehnal knihu? Kde jste ji ukradl?
Neukradl jsem ji. Je to moje ddictv. Je to nejvt ndhera a nejvt
bm, kter kdy v tomto vku njak lovk dostal.
Pokud je skuten cenn, pak ji mete Norrellovi prodat. Je o nm znmo,
e za knky v minulosti vyplatil velk sumy.
Mg z Hanover Square tuhle knihu nikdy vlastnit nebude. Dokonce ji ani
nikdy neuvid.
A kde tak velk poklad pechovvte?
Vinculus se mraziv zasml, jako by tm chtl naznait, e sluebnkovi
svho neptele tohle rozhodn neprozrad.

38
Krl byl svm esti dcerm nanejv milujcm a oddanm otcem, pitom se k nim vak
choval skoro jako alnk, tak moc je miloval. Nesnesl pomylen, e by se jedin z nich mohla
provdat a opustit jej. Musely vst nesnesiteln nudn ivoty s popudlivou krlovnou ve
Windsorskm hradu. Jen jedn z esti se podailo provdat ped svmi tyictmi narozeninami.

161
 Childermass zavolal na nici, aby jim donesla dal pivo. Pinesla tedy dva
korbele a oni z nich chvli mlky upjeli. Pak Childermass vythl ze zad
paklk karet a ukzal je Vinculovi. Marseillesk tarot. Vidl jste u nkdy
podobn karty?
asto, pisvdil Vinculus. Ale ty vae jsou jin.
Jsou to kopie karetn sady, kter patila jednomu nmonkovi, jeho jsem
potkal ve Whitby. Koupil je v Janov, chtl s jejich pomoc vyptrat ukryt
pirtsk zlato, jene je neuml vykldat. Nabdl mi je ke koupi, ale j byl chud
a nemohl jsem si dovolit vyszet za n stku, kterou po mn dal. A tak jsme
se domluvili jinak: j mu je vylom a on mi je na opltku pj na tak dlouho,
abych si je mohl obkreslit. Jeho lo bohuel vyplula pedtm, ne jsem byl
hotov, take jsem polovinu kreseb dodlval po pamti.
A co jste mu vtil za osud?
Ten pravdiv. e se do roka a do dne utop.
Vinculus se zasml, takovou upmnost on schvaloval.
Kdy se Childermass tenkrt dohodl s mrtvm nmonkem, trpl podle
veho takovou nouz, e si nemohl dovolit ani papr, a tak byly karty nakreslen
na rubovch stranch tenek z pivnic, stvrzenek z prdelny, dopis, starch
t a divadelnch plakt. Pozdji papry podlepil barevnou lepenkou, ale
v nkolika ppadech vytitn psmena i rukopis prosvtaly i na lcov stran
a karty pak vypadaly dost zvltn.
Childermass vyloil devt karet do ady a otoil tu prvn.
Pod obrzkem stlo slo a jmno: VIIII. LErmite. Na obrzku byl staec
v mnisk kutn a kpi. V ruce drel lucernu a krel o holi, jako kdyby se po
tolika letech sezen a studia nemohl spolehnout na sv nohy. Jeho vyzbl tv
vypadala podezvav. Z karty na pihlejcho dchlo sucho a zatpalo ho ve
chp, jako by sama karta byla zapren.
Hmmm! ekl Childermass. V souasn dob vae kroky ovlivuje
poustevnk. Nu, tak to u jsme vdli.
Nsledujc karta byla Le Mat, jedin obrzkov karta neoznaen slem,
jako by vyobrazen postava v jistm slova smyslu stla mimo. Childermassova
karta znzorovala mue krejcho po cest pod letnm stromem. O jednu hl
se opral a na druh nesl pes rameno raneek ze svzanho tku. Za nm
poskakoval psek. Ta postava mla pedstavovat blzna i aka z dvnch
as. Na klobouku ml zvoneek a kolem kolenou uvzan stuky, je
Childermass vybarvil erven a zelen. Childermass podle veho pln nevdl,
jak si tuto kartu m vyloit. Chvli o n uvaoval a pak obrtil dal dv karty:
VIII. La Justice, enu s korunou na hlav a s meem a vhami v rukou, a Dvojku
hol. Hole byly zken a mimo jin mohly symbolizovat kiovatku.
Childermass se uchechtl. No to m podrte! ekl, dal si ruce kem
a pobaven se zadval na Vincula. Tahle karta, poklepal na La Justice, mi
k, e jste zvil monosti a doel k rozhodnut. A z thle, ukzal na Dvojku
hol, zase vyplv, jak jste se rozmyslel: vydte se na cestu. Vypad to, e

162
jsem tu marnil as. Vy u jste se rozhodl odejt z Londna. Tolik ujiovn
o opaku, Vincule, a pece jste od zatku hodlal odejt!
Vinculus pokril rameny, jako by chtl ct: co taky Childermass ekal?
Pt karta byla Valet de Coupe, Pe kalich. lovk si pirozen
pedstavuje pe jako mldeneka, ale na obrzku byl zral mu se sklopenou
hlavou. Vlasy ml rozcuchan a plnovous hust. V lev ruce drel tk pohr,
ale tm se zvltn, nepirozen vraz v jeho tvi vysvtlit nedal ne pokud by
to nebyl nejt pohr na svt. Ne, mus to bt njak jin bemeno, kter nen
om hned zjevn. Kvli materilm, je musel Childermass k vrob karet
pout, vypadal tenhle obrzek vyloen svrzn. Nakreslen byl na rubov
stran dopisu a psmo paprem prosvtalo. aty vyobrazenho mue se skldaly
ze samch klikyhk a i jeho tve a ruce byly poznamenan kousky psmen.
Kdy to Vinculus spatil, zasml se, jako by to poznval. Tikrt na kartu
poklepal, jako by ji ptelsky zdravil. Mon prv to Childermasse znejistilo.
Mte nkomu doruit zprvu, pronesl vhav.
Vinculus pikvl. A uke mi nsledujc karta toho lovka? zeptal se.
Ano.
Ach! zvolal Vinculus a obrtil estou kartu sm.
est karta byla Cavalier de Baton. Ryt hol. Jaksi mu v klobouku se
irokm okrajem sedl na plavm koni. Soud podle nkolika kamen
a chom trvy u koskch kopyt projdl venkovskou krajinou. aty ml
hezky uit a u od pohledu drah, ale z njakho nevysvtlitelnho dvodu
svral v ruce tk kyj. A i slovo kyj psobilo nadnesen, sp lo o tlustou
vtev ulomenou ze stromu i kee, jet z n trely vtviky a lstky.
Vinculus kartu zvedl a pozorn si ji prohldl.
Sedm karta byla Dvojka me. Childermass nic neekl, ale okamit otoil
osmou kartu Le Pendv, Viselec. Devt karta byla Le Monde, Svt.
Zobrazovala nahou tanc enu; ve tyech rozch karty byli rozmstni andl,
orel, okdlen bk a okdlen lev symboly evangelist.
Mete oekvat setkn, pedpovdal Childermass, kter povede
k njak zkouce, mon i ke smrti. Karty nekaj, zdali peijete, i ne, ale a
u se stane cokoli, podle tohohle, dotkl se posledn karty, svho cle
doshnete.
A vte te, co jsem za? zeptal se Vinculus.
Ne tak docela, ale vm o vs vc ne pedtm.
Vidte, e nejsem jako ostatn, prohlsil Vinculus.
Karty nenaznauj, e byste byl vc ne arlatn, opil Childermass
a zaal sbrat karty.
Pokejte, zarazil ho Vinculus, te budu vtit j vm.
Vinculus vzal karty a vyloil jich devt. Pak je jednu po druh otoil: XVIII.
La Lune, XVI. La Maison Dieu obrcen, Devtka me, Valet de Baton,
Destka hol obrcen, II. La Papesse, X. La Rove de Fortvne, Dvojka minc,

163
Krl kalich. Vinculus se na n zadval. Vzal La Maison Dieu a prohldl si ji,
nic vak neekl.
Childermass se zasml. Mte pravdu, Vincule. Nejste jako ostatn. Tohle je
mj ivot pmo na stole pede mnou. Ale nedokete ho pest. Vy jste mi
zvltn lovk prav opak vech mg poslednch stalet. Oni byli nesmrn
uen, ale nemli dn talent. Vy mte talent, ale nulov vdomosti.
Nedokete tit z toho, co vidte.
Vinculus si pinavmi nehty pokrbal prothlou zaloutlou tv.
Childermass znovu zaal sklzet karty, ale Vinculus mu v tom opt zabrnil
a naznail mu, e by mli vyloit karty jet jednou.
Coe? hlesl Childermass pekvapen. J u jsem vm osud pedpovdl.
Vy jste mi mj vyloit nedokzal. Co byste jet chtl dlat?
Vylom jeho osud.
? Norrellv? Ale tomu neporozumte.
Zamchejte karty, pobdl ho Vinculus umnn.
A tak Childermass zamchal karty, Vinculus jich devt odebral a vyloil je
na stole. Pak otoil prvn. IIII. LEmperevr. Byl na n krl usazen na trn pod
irou oblohou, se vemi obvyklmi krlovskmi insigniemi jako koruna a ezlo.
Childermass se nad kartu naklonil a pozorn si ji prohldl.
Kdo to je? zeptal se Vinculus.
Tuhle kartu jsem zjevn neobkreslil moc dobe. Pedtm jsem si toho ani
neviml. Nepovedlo se mi pli vythnout kresbu tu. Linky jsou tlust
a rozmazan, take to vypad, jako by csaovy vlasy a aty byly skoro ern.
A nad orlem zstal obtisk pinavho palce. Csa by ml bt star ne ten
lovk na obrzku. Nakreslil jsem mladka. Troufnete si to vyloit?
Ne, ekl Vinculus a opovrlivm trhnutm brady naznail, aby
Childermass obrtil dal kartu.
IIII. LEmperevr.
Nakrtko se rozhostilo ticho.
To nen mon. V tomhle paklku nejsou dva csai. Vm, e tam nejsou.
Pokud to vbec mon bylo, krl byl mlad a divoej ne pedtm. Vlasy
i aty ml ern a z koruny na jeho hlav se stal zk prouek svtlho kovu.
Na thle kart nebylo ani stopy po njakm otisku palce, ale velk ptk v rku
byl bez nejmench pochyb ern, setsl ze sebe orl rysy a vzal na sebe
mnohem anglitj podobu: stal se z nj havran. Childermass otoil tet kartu.
IIII. LEmperevr. A tvrtou. IIII. LEmperevr. U pt slo a nzev karty
zmizely, ale obrzek zstal stejn: mlad ernovlas krl, u jeho nohou si
vykraoval velk ern ptk. Childermass obrtil vechny karty na stole.
Prozkoumal i zbytek paklku, ale prsty se mu tak tsly, e karty popadaly vude
mon. Kolem Childermasse se tsnili ern krlov a oteli se ve studenm
edm vzduchu. Na kad kart byla stejn bled postava s tm nemilosrdnm
pohledem.

164
165
 Tak, ekl Vinculus tie. To mete vydit mgovi z Hanover Square. To
je jeho minulost, ptomnost i budoucnost.
Rozum se samo sebou, e kdy se Childermass vrtil do domu na Hanover
Square a vypovdl panu Norrellovi, co se udlo, pan Norrell se velice
rozzlobil. To, e Vinculus panu Norrellovi nadle vzdoruje, bylo samo o sob
dost zl; mnohem hor bylo, jak se pyn vlastnictvm knihy, kterou si pan
Norrell nebude moci pest; ale naprosto k nesnesen bylo to, e podvodn
vtil osud pana Norrella a hrozil mu obrzky ernch krl.
Olil vs! prohlsil pan Norrell vztekle. Schoval vae karty a msto nich
podvrhl svou sadu. asnu, e jste mu sedl na lep.
Pesn tak, pisadil si pan Lascelles a zmil si Childermasse chladnm
pohledem.
Jist, Vinculus nen ne salonn kouzelnk, souhlasil Drawlight. Ale
stejn bych to bval rd vidl. Vincula chovm ve velk oblib. koda e jste
mi neekl, e jdete za nm, pane Childermassi. Bval bych el s vmi.
Childermass Lascellesovi a Drawlightovi nevnoval pozornost a obrtil se
k panu Norrellovi. I kdyby byl dost schopn iluzionista, aby se mu takov trik
povedl a to ani zdaleka nepipoutm , jak by se asi dozvdl, e budu mt
zrovna u sebe sadu Marseilleskch tarot? Jak to ml vdt on, kdy jste to
nevdl vy?
Ano, a jet e jsem to nevdl! Vykldat osud pomoc obrazovch karet
to bytostn nesnm! Ach, tahle zleitost byla od zatku do konce
nezdaen!
A co ta kniha, kterou tenhle kouzelnk dajn vlastn? nadhodil Lascelles.
, vida, ekl pan Norrell. To zvltn proroctv. Nejsp o nic nejde, ale
pr vraz svdilo o tom, e by se mohlo jednat o skuten star text. Bylo by
asi nejlep, kdybych si tu knihu prohldl.
Co vy na to, pane Childermassi? zeptal se Lascelles.
Nevm, kde ji pechovv.
Pak vm navrhujeme, abyste to zjistil.
A tak Childermass nasadil na Vincula piny a prvnm a nejpekvapivjm
vsledkem jejich ptrn bylo zjitn, e Vinculus je enat. Popravd eeno
svou enatost pedil vtinu en. Ml celkem pt manelek roztrouench
po rznch londnskch okrscch a v okolnch mstech a vesnicch. Nejstar
bylo ptatyicet, nejmlad patnct a ani jedna nemla o existenci ty ostatnch
nejmenho tuen. Childermassovi se postupn podailo setkat se se vemi.
Dvma se zjevil v pestrojen za onoho pochybnho klobounka, dal se
pedstavil jako celnk, kvli tvrt se vydval za opilho karbanka a pt
namluvil, e i kdy na prvn pohled vypad jako sluebnk velkho pana
Norrella z Hanover Square, ve skutenosti je sm mg. Dv se ho pokusily
okrst, jedna prohlsila, e mu vyklop cokoli, jen kdy j zaplat gin, dal se ho
snaila pimt, aby s n el na metodistick modlitebn shromdn, a pt se

166
do nj ke veobecnmu pekvapen zamilovala. Vechno jeho hran ale nakonec
pilo vnive, protoe ani jedna z nich nemla pont o tom, e by Vinculus kdy
vlastnil nco jako knihu, natopak kde ji ukrv.
Pan Norrell tomu odmtl uvit a ve studovn v druhm podla seslal
zaklnadla a nahlel do stbrn misky s vodou, zkoumal v n pbytky
Vinculovch pti manelek, nikde ale nenael nic, co by se aspo vzdlen
podobalo knize.
O patro ve zatm v mal komrce vyhrazen speciln pro nj vykldal
Childermass karty. Vechny karty nabyly pvodn podoby, a na Emperevra,
jen se nezbavil vzhledu Krle Havrana. Jist karty se objevovaly znovu
a znovu, zejmna Eso kalich od pohledu crkevn kalich, kter svm
propracovanm umleckm provedenm pipomnal spe msto na stopce a
II. La Papesse. Childermass se domlel, e ob karty symbolizuj cosi
skrytho. Ze vech karetnch barev se jedin hole zjevovaly nezvykle asto,
ovem pokad ve vych hodnotch, sedmikch, osmikch, devtkch
a destkch. m vc Childermass zral na ady hol, tm vc mu pipadaly jako
dky psma. Zrove vak tvoily pehradu, pekku v porozumn, a tak
Childermass dospl k nzoru, e ona zhadn Vinculova kniha byla sepsna
v neznmm jazyce.

167
 22

CAVALIER DE BATON
nor 1808

onathan Strange se od svho otce povahov velmi liil. Nebyl hrabiv,

J nebyl pyn, nebyl vzntliv ani protivn. Pestoe vak neml dn do

o bijc nectnosti, skoro stejn tk by bylo popsat jeho ctnosti. Na
zbavch ve Weymouthu a v salnech Bathu ho spoleensk smetnka, s n se
tam setkval, oznaovala za nejarmantnjho mue na svt, m ovem ti
lid mysleli, e um pkn mluvit a tanit a e jezd na lovy a hraje o penze tak,
jak se na gentlemana slu.
Byl dost vysok a vbec ml hezkou postavu. Nkte si o nm mysleli, e je
pohledn, ale vichni toto mnn zdaleka nesdleli. Jeho tv kazily dva rysy:
dlouh nos a ironick vraz. Je rovn pravda, e jeho vlasy mly ndech do
zrzava, a jak kad v, o dnm ryavci nelze ci, e by byl doopravdy krsn.
Toho asu, kdy mu zemel otec, ho velmi zamstnval pln pesvdit jistou
mladou dmu ke satku. Kdy pijel dom ze Shrewsbury a sluebnictvo mu
oznmilo, e otec ped pr hodinami zemel, hned zauvaoval, jak to ovlivn
jeho nmluvy. Je nyn pravdpodobnj, e dotyn svol? Nebo naopak mn
pravdpodobn?
Zadit tohle manelstv mla bt pln hraka. Vichni jejich ptel ten
svazek schvalovali a bratr on dmy jedin jej pbuzn tomu satku nepl
o nic mn ne sm Jonathan Strange. Pravda, Laurence Strange ml siln
vhrady k chudob dotyn dmy, ale kdy umrzl, nemohl u Jonathanovi dlat
vnj pote.
Pestoe vak byl Jonathan Strange ji nkolik msc uznvanm
npadnkem on sleny, zasnouben kter vichni jejich znm oekvali
kadou hodinou njak ne a ne pijt. Ne e by ho nemilovala; byl si docela
jist, e ho milovala, nkdy se ale zdlo, e se do nj zamilovala ist proto, aby
se s nm mohla hdat. Vbec nevdl, jak si to m vysvtlit. Ml za to, e se
polepil, pesn jak to po nm dala. Karban i dal druhy hazardu omezil na
hol minimum a pil u jen velmi mlo sotva vc ne lhev denn. Sdlil j, e
bude klidn chodit vc do kostela, pokud j to udl radost eknme jednou
tdn dvakrt, pokud j to udl jet vt radost , ale ona pravila, e takov
zleitosti nech na jeho svdom, protoe tohle pece neme jeden lovk

168
druhmu nadit. Vdl, e nelib nese jeho ast zajky do Bathu, Brightonu,
Weymouthu a Cheltenhamu, a ujistil ji, e se od en v tch mstech nem eho
obvat bezpochyby jsou velmi pvabn, ale pro nj nic neznamenaj. Opila
mu, e z toho vbec nem strach. To j vbec nepilo na mysl. Prost j jen
zleelo na tom, aby si nael njak lep zpsob trven asu. Nechtla mu
dlat kzn a nikdo nemiloval przdniny vc ne ona, ale trval przdniny?!
Opravdu po nich tou? Na tom stoj jeho tst?
ekl j, e s n naprosto souhlas a e po cel losk rok prbn spdal
plny na to, e se bude vnovat t i on profesi i se pust do dnho studia.
Samotn plny byly dobr. Napadlo ho, e by mohl vyhledat nuzujcho
bsnickho gnia a stt se jeho mecenem; napadlo ho studovat prva, hledat
zkamenliny na pli v Lyme Regis, koupit elezrnu, studovat slvrenstv;
vyptat se jednoho svho znmho na nov metody v zemdlstv; studovat
teologii a dost fascinujc pojednn o strojrenstv, o nm si byl tm jist, e
ho ped dvma temi lety odloil na stoleek v nejzazm rohu otcovy knihovny.
Nanetst kad takov potenciln karie stla v cest mocn pekka.
Sehnat nuzujcho bsnickho gnia se ukzalo mnohem nronj, ne se
domnval,39 prvnick knihy byly morn nudn, nedokzal si vybavit jmno
znmho, kter rozuml zemdlstv, a toho dne, kdy chtl vyrazit do Lyme
Regis, zrovna lilo jako z konve.
A tak dle a tak podobn. ekl sv slen, e trpce lituje, e se ped lety
nedal k nmonictvu. Nic na svt by mu tak nevyhovovalo! Jene s tm by otec
nikdy nesouhlasil a te mu bylo osmadvacet. Na nmonickou kariru u bylo
pozd.
Ona nezvykle nespokojen mlad dma se jmenovala Arabela Woodhopov
a byla dcerou zesnulho vike pi kostele svatho Swithina v Clunbury.40 Tou
dobou, co zemel Laurence Strange, pobvala na del nvtv u ptel v jedn
gloucestershirsk vesnici, kde jej bratr psobil jako far.
Kondolenn dopis od n Strange obdrel rno ped pohbem. V dopise bylo
ve, co se slu a pat upmn soustrast s utrpnou ztrtou, mrnnou pouze
vdomm mnoha rodiovskch selhn pana Strange starho. Ale stlo v nm

39
Strange se podle veho nevzdal bsnick drhy snadno. V ivot Jonathana Strange (vydal
John Murray, 1820) popisuje John Segundus, jak se Strange po nespnm hledn vhodnho
bsnka rozhodl pst bsn sm. Prvnho dne to lo velmi dobe; od sndan a do veee sedl v
upanu u stoleku v atn a neitelnm psmem popsal nkolik destek papr kvartovho
formtu. Jeho vkon ho nadchl, stejn jako jeho setlho komornka, jen mu radil v zapeklitch
otzkch metafor a rtoriky, pobhal po pokoji, sbral odltajc papry, skldal je ve sprvnm
poad a potom odbhal dol pest ty nejveselej pase kamardovi, zahradnickmu uni. Je
opravdu ohromujc, jak rychle Strange psal; komornk dokonce tvrdil, e kdy piloil ruku
Strangeovi k hlav, ctil, jak z n v dsledku obrovsk tvr energie skryt uvnit sl teplo.
Druhho dne si Strange sedl, e nape dalch padest strnek, a okamit se zadrhl, protoe
nedokzal vymyslet rm na lska to zhoj. Neest se boj nebylo slibn, krvy se doj
nedvalo smysl, zato kolik to stoj bylo jen a jen vulgrn. Hmodil se s tm hodinu, nic ho
nenapadalo, vyjel si na koni, aby si vyistil hlavu, a u se k zapoat bsni jedinkrt nevrtil.
40
Vesnice rozkldajc se njakch pt est mil od Strangeova domova.

169
jet nco. Mla o nj starost. Litovala, e zrovna nen ve Shropshiru. Nelbilo
se j, e je tam v takov as sm a bez ptel. Rozhodl se bhem okamiku.
Nedokzal si pedstavit, e by se nkdy octl ve vhodnjm postaven. Ona u
nikdy nebude pekypovat tak zkostlivou nhou jako prv te a on u nikdy
nebude bohat. (Nevil j, e je tak lhostejn k jeho bohatstv, jak tvrdila.) Ml
za to, e by mezi otcovm pohbem a dost o Arabelinu ruku mla uplynout
njak patin doba. Ti dny se mu zdly prv akort, a tak tvrtho dne
nadil svmu komornkovi, a mu sbal aty na cestu, a tolbovi, nech mu
piprav kon, a vyrazil do Gloucestershiru.
S sebou vzal toho novho sluhu. Obrn si s dotynm promluvil a shledal,
e je to lovk energick, vynalzav a schopn. Novho sluhu velmi potilo,
e si ho pn vybral (by mu jeho jeitn vnitn hlas naeptval, e to bylo
naprosto pirozen). Ale kdy si u nov sluha proel obrobijeckm obdobm
sv kariry a vystoupil z mtu do kadodennho svta, bude nejsp pro vechny
pohodlnj dt mu jmno jako kadmu normlnmu smrtelnkovi. Jmenoval se
Jeremy Johns.
Prvn den se nevymykal bnm zitkm jinch pocestnch: pohdali se
s lovkem, kter na n bezdvodn potval psa, a tak mli strach
o Strangeova kon, kter vypadal njak churav, ovem po prohldce se
ukzalo, e je zdrav jako pa. Rno druhho dne projdli krsnou krajinou
plnou oblch kopek, zimnch les a vzkvtajcch udrovanch statk. Jeremy
Johns si procvioval sprvnou mru povenosti, patinou pro sloucho
u urozenho pna, kter prv piel ke znanmu majetku, a Jonathan Strange
pemlel o slen Woodhopov.
Kdy se s n te ml znovu shledat, zaaly v nm opt hlodat pochyby,
jakho se mu dostane pivtn. Tilo ho pomylen, e je se svm bratrem
hodnm a dobromyslnm Henrym, jen na jejich ppadnm svazku vidl jen to
nejlep a kter od zatku vedl svou sestru k tomu, aby o nm smlela jen
dobe. Strange ml ovem pochybnosti o ptelch, u nich Arabela bydlela. lo
o duchovnho a jeho manelku. Nevdl o nich nic, ale tak jako kad bohat
a poitksk mladk choval k duchovenstvu vrozenou nedvru. Kdo v, jak
pedstavy o vjimen ctnosti a zbytenm sebeobtovn j denn vtpovali?
Slunce stojc nzko nad obzorem vrhalo ohromn stny. Na vtvch strom
a v polnch strouhch se blytl led a jn. Pohled na ore v poli mu pipomnl
rodiny, kter ily na zdej pd a o jejich blaho se slena Woodhopov
vdycky strachovala. V hlav se mu zaala odvjet ideln konverzace. A co vai
njemci, jak s nimi mte zmry? zeptala by se. Zmry? opakoval by. Ano,
pitakala by. Jak jim ulehte od jejich bemene? V otec je obral o kadou
penci. Udlal jim ze ivota peklo. J vm, odpovdl by Strange, nikdy jsem
tak ponn svho otce nehjil. U jste jim snil pachtovn? zeptala by se.
Promluvil jste si s farn radou? Pomyslel jste na chudobince pro star a koly
pro dti?

170
 To je trochu pehnan, mluvit o pachtovnm, chudobincch a kole,
pomyslel si Strange sklen. Vdy mj otec zemel teprve minul ter.
Tak to je divn, poznamenal Jeremy Johns.
Hmmm? ozval se Strange. Prv zastavili u bl zvory. Po stran cesty
stla hledn chaloupka naten na blo. Oividn ji postavili teprve nedvno,
byla estibok a mla gotick okna.
Kde je mtn? zeptal se Jeremy Johns.
Hmmm? ekl Strange.
To je budka mtnho. Vidte, tady je rozpis poplatk. Ale nikdo tu nen.
Mm jim tu nechat estipenci?
Ano, ano. Jak chce.
A tak Jeremy Johns nechal mtn na prahu chaloupky a otevel zvoru, aby
spolu se Strangem mohli projet. O sto metr dle vjeli do vesnice. Zlatav zimn
svtlo zalvalo star kamenn kostel, do dli se vinula ulika lemovan
prastarmi zkroucenmi habry a z njakch dvaceti komn hezkch
kamennch chalup stoupal kou. U cesty proudil potok, pi bezch zarostl
suchou lutou trvou obtenou ledovmi pvsky.
Kde jsou vichni? dumal Jeremy nahlas.
Coe? ekl Strange. Rozhldl se a uvidl dv holiky vykukujc z okna
chalupy. Tamhle, ukzal.
Ne, pane. To jsou dti. J myslm dospl. Nevidm tu dn.
To byla pravda: iroko daleko dn dospl. Vykraovalo si tu pr slepic,
ve staik ke sedla na slm koka a na poli bylo pr kon, lid vak dn.
Sotva ale Strange a Jeremy Johns vyjeli z vesnice, dvod tchto podivnch
pomr se rzem ozejmil. Njakch sto metr od poslednho domu vesnice se
kolem ivho plotu shromdil dav. Lid v nm byli ozbrojen zahradnickmi
noi, srpy, holemi a pukami. Byla to velice zvltn podvan, zlovstn
a zrove tak trochu smn. Jeden by si pomyslel, e se vesnice rozhodla
vyhlsit vlku hlohu a ernmu bezu. Zimn slunko zlatilo aty, zbran
i zvltn vrazy ve tvch vesnian. Za nimi se thly dlouh modr stny.
Vesnian zachovvali naprost mlen, a kdy u se nkdo z nich pohnul, pak
jen obezetn, jako by se bl zpsobit hluk.
Jak Strange a Jeremy projdli kolem nich, zvedli se ve tmenech a nathli
krky, aby aspo koutkem oka zahldli, na se vesnian dvaj.
No to je mi zvltn, ozval se Jeremy, kdy je minuli. Nic tam nebylo.
Ne, zavrtl hlavou Strange, byl tam jeden mu. Nepekvapuje m, e jsi
ho nezahldl. Nejdv jsem si ho mlem spletl s koeny ivho plotu, ale
rozhodn to byl mu ediv, vyzbl, vtrem olehan mu, kter se
pozoruhodn podobal koeni, ale stejn to byl mu.
Cesta je zavedla do temnho zimnho lesa. Pedchoz scna rozntila
Jeremyho zvdavost a on te pemlel, kdo to tak mohl bt a co mu ti
vesnian chtj udlat. Strange jednou dvakrt nahodile odpovdl, brzy ale
sklouzl k mylenkm na slenu Woodhopovou.

171
 Bude nejlep vyhnout se hovorm o zmnch vyplvajcch ze smrti mho
otce, pomyslel si. Je to pli nebezpen. Zanu nenronmi a neutrlnmi
tmaty napklad zitky z cesty. Co by ji tak mohlo pobavit z toho, co se nm
pihodilo? Vzhldl. Obklopovaly ho temn stromy, z nich kapalo. Nco se
pece stt muselo. Vzpomnl si na vtrn mln u Herefordu, do jeho jedn
lopatky se chytil erven dtsk pl. Jak se lopatky otely, pltk byl jednu
chvli vlen bahnem a hned nato se tepetal ve vzduchu jako arlatov prapor.
Psob to jako njak alegorie. Pak j mu vyprvt o t przdn vesnici
a dtech, kter vykukovaly z okna kvrou mezi zclonami, jedno s panenkou
v ruce, druh s devnm konkem. Pak nsledoval ten mlc ozbrojen dav
a chlap pod ivm plotem.
Ach! vzdychne urit Arabela. Chudek. Jak dopadl? J nevm, odpov
Strange. Ale vy jste pece urit zstal a pomohl mu, bude pokraovat Arabela.
Ne, op Strange. Ach, zavzdych Arabela.
Pokat! zvolal Strange a pithl koni uzdu. Takhle to pece nememe
nechat! Musme se vrtit. Mm strach o toho mue pod keem.
Ach! vydechl Jeremy s levou. To jsem moc rd, e to kte, pane. J
mm o nj taky starost.
Ty jsi nejsp nevzal dv pistole, e ne? nadhodil Strange.
Ne, pane.
Ksakru! ulevil si Strange a pak se oil, protoe slena Woodhopov klen
odsuzovala. A co teba n nebo tak nco?
Ne, nic, pane. Ale nebojte. Jeremy seskoil z kon a zanoil se do
podrostu. Mu z tchhle vtv vyrobit kyje, kter nm poslou stejn dobe
jako pistole.
Na zemi leelo pr tlustch vtv, kter kdosi vysekal z mlz a jen tak
pohodil. Jeremy jednu zvedl a nabdl ji Strangeovi. Nebyl to ani kyj, sp
klacek, z nho jet trely vtviky.
Hm, pronesl Strange pochybovan. Asi je to lep ne nic.
Jeremy se i tak vybavil dal vtv a takto ozbrojeni zajeli zptky do vesnice
k mlcmu davu.
Vy tam! oslovil Strange lovka v ovck halen pevzan nkolika
pletenmi lami a v klobouku se irokou krempou. Prkrt zamval kyjem
doufal, e hroziv. Co?
Z davu se k nmu okamit otoilo nkolik lid a pitisklo si prsty na rty.
Ke Strangeovi piel jin mu. Jeho obleen (kabt z hndho manestru)
vzbuzovalo mnohem vt ctu ne bor toho prvnho. Prsty se dotkl klobouku
a velmi tie pravil: Promite, pane, ale nemohl byste odvst ty kon nkam
dl? Podupvaj kopyty a fun moc nahlas.
Ale zaal Strange.
Tie, pane! zaeptal ten mu. Mluvte moc nahlas. Vdy ho vzbudte.
Vzbudm ho? Koho?

172
 Toho lovka pod keem, pane. Je to mg. To jste nikdy neslyel, e kdy
pedasn vyrute mga, vystavujete se nebezpe, e se jeho sny penesou do
skutenosti?
A kdo v, o jakch hrzch to sn! pitakal dal mu eptem.
Ale jak zaal Strange. Nkolik lid z toho hlouku se opt otoilo,
rozhoen se na nj zakaredilo a posunkem mu naznailo, e m mluvit tieji.
Ale jak vte, e jde o mga? eptl.
Nu, u je tu v Monk Grettonu dva dny, pane. Vem vykld, e je mg.
Prvn den piml lst nkolik naich dt, aby matkm ze spiren ukradly kole
a pivo, pr pro Krlovnu elf. Vera jsme ho vidli, jak se potlouk po Farwater
Hall, zdejm panskm dom. Pan Morrowov kter dm pat mu zaplatila,
aby j vyloil karty, ale on j ekl jen to, e jejho syna, kapitna Morrowa,
zastelili Francouzi a chudk pan te le v posteli a tvrd, e u do smrti
nevstane. Take u tohohle chlapa mme pln zuby, pane. Chceme ho pinutit,
aby odthl. A jestli nepjde, poleme ho do chudobince.
Tak to se mi zd velmi rozumn, zaeptal Strange. Nechpu ale
V tom okamiku mu pod ivm plotem otevel oi. Dav svorn zalapal po
dechu a nkolik lid ukroilo vzad.
Mu se vymanil z ivho plotu. To nebylo nikterak jednoduch, protoe se
mu hlohov sntky, vtviky ernho bezu, lahouny beanu, jmel i arovnk
bhem noci zapletly do at, konetin a vlas, ppadn k nmu pimrzly.
Posadil se. Ani v nejmenm ho nepekvapilo, e m obecenstvo; naopak, z jeho
chovn se dalo skoro soudit, e publikum ekal. Zadval se na vechny
a nkolikrt si opovrliv odfrkl a popothl nosem.
Prsty si prosl vlasy, otepal z nich uschl list, pr vtviek a pl tuctu
kvor. Vzthl jsem ruku, zamumlal neadresn. Anglick eky se obrtily
a zaaly tci opanm smrem. Povolil si nkrnk a vylovil pr pavouk, kte
se mu usdlili pod koil. Pi tom se ukzalo, e mu cel krk zdob modr ry,
teky, kky a koleka tvoc zvltn vzor. Pak si zase nkrnk pithl, a kdy
takto ku sv spokojenosti zavril rann toaletu, zvedl se.
Jmenuji se Vinculus, prohlsil. Na to, e strvil noc pod ivm plotem,
ml pozoruhodn zvun a jasn hlas. Ji deset dn putuji na zpad a hledm
mue, jen se m stt velkm mgem. Ped deseti dny jsem ho vidl na obrzku
a te mi jist mystick znamen napovdaj, e jste to vy!
Vichni se otoili: byli zvdav, koho tm myslel.
lovk v ovck halen pepsan pletenmi lami piel ke Strangeovi
a zatahal ho za kabt. Jste to vy, pane.
J? podivil se Strange.
Vinculus pistoupil ke Strangeovi.

V Anglii se objev dva mgov, pronesl.

Prvn se mne bude obvat; druh bude touit spoinout na mn pohledem;

173
 Prvnmu budou vldnout zlodji a vrazi; druh bude osnovat svou vlastn
zkzu;
Prvn pohb sv srdce v temnm hvozdu pod snhem, a pece bude dl
ctit, jak se mu svr bolest;
Druh uz v rukch svho neptele to, co je mu nejdra

Chpu, skoil mu do ei Strange. A kter jsem j, ten prvn, nebo druh?

Ne, nekejte mi to. Na tom nesejde. Ob monosti znj naprosto pern.
Chcete po mn, abych se stal mgem, ale pitom jste mi takov ivot nevylil
prv vbn. Doufm, e se brzy oenm, a ivot strven v temnm hvozdu ve
spolenosti zlodj a vrah by byl pinejlepm nepohodln. Doporuuji vm,
abyste si nael nkoho jinho.
J si vs nevybral, mgu! Byl jste vyvolen u dvno.
Nu, a u to byl kdokoli, ek ho zklamn.
Vinculus tu poznmku nevzal na vdom a pevn se chopil uzdy Strangeova
kon, aby mu nhodou neodjel. Nae mu odkal cel proroctv, tak jako panu
Norrellovi v knihovn domu na Hanover Square.
Strange to pijal podobn naden, a kdy bylo po vem, sklonil se z kon
a velmi pomalu a zeteln prohlsil: Neznm dn kouzla!
Vinculus se zarazil. Tvil se, jako by byl ochoten pipustit, e tohle by
Strangeovi dost dobe mohlo zabrnit v tom, aby se z nj stal velk mg. een
ho natst napadlo okamit; shl do zad a vythl pr papr olepench
slmou. Tak tedy, pravil a vypadal pi tom jet zhadnji a psobivji ne
pedtm, mm tu pr kouzel, kter Ne, ne! Nemu vm je dt! (Strange u
se toti po nich natahoval.) Jsou to vzcn artefakty. Lta jsem kvli nim trpl
a musel jsem pestt tvrd zkouky, jen abych se k nim dostal.
Kolik? zeptal se Strange.
Sedm ilink a estipenci, ekl Vinculus.
Dobe.
Snad mu nechcete dvat njak penze? ozval se Jeremy Johns.
Jestli mu to zatne tipec, pak ano, jist.
Dav si zatm mil Strange a Jeremyho Johnse nepli pvtivmi pohledy.
Jejich pchod se vcemn shodoval s Vinculovm probuzenm a vesnian
uvaovali, jestli teba nejsou dva pzraky z Vinculovch sn. Zaali se
navzjem obviovat, e Vincula vzbudili. Strhla se hdka, kdy tu dorazila
edn vyhlejc osoba v edn vyhlejcm klobouku a oznmila Vinculovi,
e jakoto nuzk mus nastoupit do chudobince. Vinculus odsekl, e ho to ani
nenapadne, nebo u nen dn nuzk m sedm ilink a estipenci! A velmi
drze zatepal ouadovi mincemi pmo u tve. A kdy u to vypadalo, e se
z toho i onoho dvodu rozpout rvaka, ve vesnici Monk Gretton zistajasna
zavldl mr jednodue proto, e se Vinculus obrtil a odkrel, zatmco Strange
a Jeremy Johns vyrazili opanm smrem.

174
 Kolem pt hodiny doputovali do krmy ve vesnici S pobl Gloucesteru.
Strange choval tak malou nadji, e schzka se slenou Woodhopovou povede
k nemu jinmu ne obapolnmu utrpen, e se ji radji rozhodl odloit a na
pt rno. Objednal si dobrou veei a zasedl s novinami do pohodlnho kesla
ke krbu. Brzy vak zjistil, e pohodl a klid mu ani zdaleka nevynahrad
spolenost sleny Woodhopov, take veei zruil a okamit se vypravil do
domu pana a pan Redmondovch, aby mohl bt neastn co nejdve. Doma
zastal jen dmy, pan Redmondovou a slenu Woodhopovou.
Milenci sotva jsou ta nejrozumnj stvoen pod sluncem, a tak m tene
asi pli nepekvap, e Strange ve svch vahch vylil slenu Woodhopovou
velmi nepesn. Akoli se d ct, e ten imaginrn hovor mon vypovdal
o jejch nzorech, ani v nejmenm nevystihl jej povahu a chovn. Nemla ve
zvyku obtovat truchlc pozstal poadavky na vstavbu kol a chudobinc.
Ani nekritizovala vechno, co ekli. Tak zvrcen zase nebyla.
Po popudliv a hdav en z jeho pedstav nebylo ani stopy pivtala ho
pln jinak. Nedoadovala se, aby neprodlen napravil veker zlody svho
otce, naopak se k nmu chovala obzvlt mile a dvala najevo nelenou radost
z toho, e se s nm zase shledala.
Bylo j kolem dvaadvaceti. Kdy odpovala, byla jen prmrn hezk. Jej
obliej ani postava nevynikaly nim obzvl zajmavm, ovem kdy tato tv
oila v rozhovoru i pi smchu, pln se promnila. Arabela mla
temperamentn povahu, bystrou hlavu a smysl pro humor. Nikdy nepromekala
jedinou pleitost se zasmt, a protoe smv je vbec nejkrsnj ozdobou,
j se me dvka pynit, as od asu zastnila eny, kter ve tech hrabstvch
platily za vyhlen krsky.
Jej ptelkyn, pan Redmondov, byla laskav a vyrovnan
ptatyictnice. Nebyla bohat, zcestoval ani nijak zvl chytr. Za jinch
okolnost by tonula v rozpacch, o em si povdat s lovkem tak svtaznalm
jako pan Strange, ale natst mu zemel otec a tm j poskytl nmt rozhovoru.
Nejsp te mte prce nad hlavu, pane Strangi, prohodila. Vzpomnm
si, e kdy zemel mj otec, museli jsme toho vydit stranou spoustu. Tolik
toho odkzal. V kuchyni nm teba na mse nad krbem stvalo nkolik
porcelnovch dbnk. Mj otec si pl, aby kad z naich starch sloucch
dostal po dbnku. Jene popisy dbnk v jeho zvti byly velmi zmaten
a nikdo nedokzal ct, kter dbnek je uren komu. Nae se slouc pohdali
a vichni do jednoho chtli ten lut s rovmi rikami. Vn jsem si
myslela, e tu zv nevydm snad nikdy. Odkzal toho v otec mnoho, pane
Strangi?
Ne, madam. Nic. Nenvidl toti vechny lidi bez rozdlu.
Vida! Tak to je phodn, ne? A co budete dlat te?
Dlat? opakoval Strange.
Slena Woodhopov mi vyprvla, e se v neboh drah otec vnoval
obchodu. Budete i vy nakupovat a prodvat?

175
 Ne, madam. Bude-li po mm a to myslm bude , pak budou veker
obchodn aktivity mho otce ukoneny co mon nejdve.
Aha! V tom ppad se ale nejsp budete hodn vnovat hospodstv, ne?
Slena Woodhopov mi vyprvla, e vlastnte velk pozemky.
To ano, madam. Ale hospodait u jsem zkouel a zjistil jsem, e
zemdlstv pro m nen.
Ach! pravila pan Redmondov moude.
Rozhostilo se ticho. Hodiny pan Redmondov tikaly a uhlky propadvaly
rotem krbu. Pan Redmondov zaala rozpltat vyvac hedvb, kter j leelo
v kln a hroziv se zauzlilo. Pak si jej ern koka spletla tuto innost s hrou,
piplila se kolem pohovky a snaila se hedvbn nit chytat. Arabela se
zasmla, chytila koku a zaala si s n hrt. Pesn po takovm domcm
poklidu Strange touil (i kdy o pan Redmondovou nestl a u koky si jet
nebyl jist), o to vroucnji, e se doma v dtstv nesetkal s nim jinm ne
chladem a nevldnost. Otzka stla takto: jak pesvdit Arabelu, e i ona tohle
chce? Pak dostal npad a neekan znovu oslovil pan Redmondovou: Zkrtka
si myslm, e bych na to neml as, madam. Hodlm studovat magii.
Magii! opakovala Arabela pekvapen.
Viditeln hoela zvdavost, ale v tom vysoce zajmavm okamiku zaslechli
pana Redmonda v pedsni. Doprovzel ho far Henry Woodhope tent
Henry Woodhope, kter byl bratr Arabely a Jonathanv ptel jet z dtstv.
Pirozen dolo na pedstavovn a vysvtlovn (Henry Woodhope nevdl, e
m Strange pijet), a tak se na Strangeovo neekan oznmen na chvli
zapomnlo.
Pnov prv dorazili z farnho shromdn, a jakmile si zase vichni
posedali v salnu, pan Redmond a Henry zaali pan Redmondov a Arabele
vyprvt, co je ve farnosti novho. Pak se Jonathana vyptvali, jak se mu
cestovalo, jak je stav cest a jak se da zemdlcm ve Shropshiru,
Herefordshiru a Gloucestershiru (tmito hrabstvmi Strange projel). O sedm
jim naservrovali aj a zkusky. V nsledujcm tichu, zatmco vichni jedli
a pili, pan Redmondov prohodila ke svmu choti: Pan Strange se chce stt
mgem, drah. Pronesla to, jako by lo o nejpirozenj vc na svt, protoe
pro ni to tak skuten bylo.
Mgem? opakoval Henry ohromen. A propak?
Strange se zarazil. Nechtlo se mu prozradit skuten dvod tedy udlat na
Arabelu dojem svm odhodlnm vnovat se nemu stzlivmu
a akademickmu , a tak se uchlil k jedinmu dalmu vysvtlen, kter ho
napadalo. V Monk Grettonu jsem narazil na mue pod ivm plotem, kter mi
ekl, e jsem mg.
Pan Redmond se zasml, ten vtip ho pobavil. Vborn! pochvlil Strange.
Vn? podivila se pan Redmondov.
Nechpu, ozval se Henry Woodhope.
Vy mi nejsp nevte, co? obrtil se Strange na Arabelu.

176
 Ale naopak, pane Strangi! opila Arabela s pobavenm smvem.
Vdy vy to takhle dlte vdycky. Solidnj zklad pro budovn kariry
bych od vs ani neekala.
Jestlie se ale rozhodnete vnovat njakmu povoln, promluvil Henry,
a nechpu, pro byste nco takovho ml dlat, kdy jste te piel
k majetku Jist si mete vybrat nco lepho ne magii! Vdy se ned nijak
prakticky vyut.
V tom se ale podle m mlte! vloil se do debaty pan Redmond.
Vzpomete na toho gentlemana v Londn, kter uvd Francouze ve zmatek
svmi iluzemi! Pod zapomnm, jak se jmenuje. Jake to k sv teorii?
Modern magie?
Ale jak se li od t star? zajmala se pan Redmondov. A jak se
budete vnovat vy, pane Strangi?
Ano, prozrate nm to, pane Strangi, podala ho Arabela elmovsky.
Jak se budete vnovat?
Kad trochu, sleno Woodhopov. Kad trochu! Pak se obrtil k pan
Redmondov: Od toho lovka pod ivm plotem jsem si koupil ti kouzla.
Chtla byste jedno vidt, madam?
To skuten ano!
Sleno Woodhopov? optal se Strange.
A k emu jsou?
Nevm. Sm jsem je jet neetl. Jonathan Strange vythl ze zad trojici
kouzel od Vincula a nechal ji kolovat.
Jsou dost pinav, poznamenala Arabela.
Nu, nm mgm trocha pny nevad. Krom toho jsou nejsp velmi star.
Takovhle pradvn, zhadn kouzla jsou asto
Kad je opaten datem druhho nora 1808. To bylo ped dvma
tdny.
Vn? Neviml jsem si.
Dv kouzla, kter toho zatvrzelce pinut odejt z Londna, etla Arabela.
To bych rda vdla, pro ten mg nut lidi sthovat se z Londna.
Nevm. V Londn je sice lid pli, pipad mi ale velmi pracn nutit je
k odchodu po jednom.
Ale tahle jsou hnusn! Pln duch a hrz! Olit je, aby si mysleli, e
potkaj svou jedinou pravou lsku, kdy to kouzlo ve skutenosti takhle
nefunguje!
Ukate! Strange jim problematick kouzla vykubl z rukou. Peltl je
pohledem a prohlsil: Mu odpishnout, e kdy jsem je kupoval, netuil
jsem vbec, co v nich je. Popravd eeno, ten lovk, co mi je prodal, byl
vandrk chud jako kosteln my. Dky penzm, kter jsem mu dal, unikl
chudobinci.

177
178
 Tak to jsem rda. Ale jeho kouzla jsou stejn hrozn a doufm, e je
neselete.
Ale co to posledn? Jedno kouzlo, abych zjistil, co prv dl mj neptel.
Proti tomu pece nebudete nic namtat, ne? Nechte m ho provst.
Ale bude to fungovat? dn neptele pece nemte, ne?
O dnch nevm. Take se neme nic stt, kdy se o to pokusm, ne?
Podle pokyn bylo poteba zrcadla a njakch uschlch kvtin,41 a tak
Strange a Henry sundali zrcadlo ze stny a poloili ho na stl. S kvtinami to
bylo nronj byl nor a pan Redmondov mla po ruce jen suenou
levanduli, ri a tymin.
Posta to? zeptala se Strange.
Pokril rameny. Kdo v? Te Znovu si prostudoval pokyny. Ty
kvtiny mus bt rozloeny dokola, takhle. A pak nakreslm na zrcadlo takhle
krouek. Rozdlm ho na tvrtiny. Tikrt udem do zrcadla a vyknu tato
slova
Jonathane, ozval se Henry Woodhope, kde jste piel k tm nesmyslm?
Mm je od toho lovka pod ivm plotem. Henry, vy neposlouchte.
A vm pipadal jako poctivec?
Poctivec? Ne, nijak zvl. ekl bych, e vypadal prochladle. Ano, slovo
prochladl na nj sed, stejn jako hladov.
A kolik jste za ta kouzla zaplatil?
Strange roztrit kreslil koleka na zrcadlo a tvrtil je. Arabela, kter sedla
vedle nj, sebou najednou pekvapen trhla. Strange se zadval dol.
Proboha! zvolal.
V zrcadle se objevil obraz mstnosti, ale nelo o saln pan Redmondov.
Byl to mal pokoj, zazen nikterak vstedn, pece vak velmi slun. Podle
vysokho stropu se dalo odhadnout, e jde o mstnost ve vtm, mon pmo
honosnm dom. Knihovny tam byly pln knek a dal knihy leely na
stolech. V krbu hoel podn ohe a na stole plly svce. Za stolem pracoval
mu, zhruba padestnk, jen ml na sob decentn ed sako. Byl to takov
tich, zcela nenpadn lovk ve staromdn paruce. Na stole mu leelo nkolik
otevench knih a on si v nkterch porznu etl a do jinch porznu zapisoval.
Pan Redmondov! Henry! vykikla Arabela. Pojte rychle sem!
Podvejte se, co pan Strange udlal!
Kdo to ale propna me bt? lmal si Strange hlavu. Zvedl zrcadlo
a podval se pod nj, jako kdyby oekval, e pod nm objev miniaturnho
gentlemana v edivm saku a hned se ho bude moci zat vyptvat. Kdy
zrcadlo opt poloil na stl, obraz t jin mstnosti a mue v n na nm pod
zstval. Z mstnosti se neozvaly dn zvuky, ale plameny tam tanily na

41
Pan Norrell si podle veho pizpsobil popis lancashirskho kouzla ze spisu Knihovna smrti
od Petera Watershippa (1448).

179
krbovm rotu a lovk s lesknoucmi se brlemi na nose obrtil hlavu od jedn
knihy ke druh.
Pro je v neptel? zeptala se Arabela.
Nemm nejmen pont.
Nedlute mu teba penze? nadhodil pan Redmond.
Tak to si nemyslm.
Mohl by to bt bank. Vypad to tam trochu jako v trn, mnila
Arabela.
Strange se rozesml. No tak, Henry, u se na m mete pestat mrait.
Pokud jsem mg, pak hodn jin. Ostatn adepti vyvolvaj duchy elf a dvno
mrtv krle. J jsem podle veho vyvolal ducha banke.

180
 Dl II

JONATHAN STRANGE

Me mg zabt lovka magi?

zeptal se lord Wellington Strange.

Strange se zamrail.
Ta otzka se mu oividn nelbila.
Mg by nejsp mohl, pipustil,
ale gentleman nikdy.

181
 23

DM STN
ervence 1809

ednoho letnho dne roku 1809 jeli po pran vesnick cest ve Wiltshiru

J dva jezdci. Obloha byla jasn, tmav modr a pod n se rsovala Anglie,
nartnut hlubokmi stny a mlnmi odrazy prudkho svtla. Nad cestou
se naklnl velk kosk katan, vrhal koat ern stn, a kdy k nmu dva
jezdci dorazili, pln je pohltil, take z nich nezstalo nic krom jejich hlas.
a kdypak se to rozhodnete zveejnit? Protoe to muste, vte. Zamlel
jsem se nad tm a pokldm za prvoadou povinnost kadho modernho mga
publikovat. Pekvapuje mne, e Norrell nepublikuje.
Troufm si tvrdit, e nakonec nco vyd, odpovdl jeho spolenk. A co
se mch spis te, komu by se chtlo st, co jsem napsal? Kdy pan Norrell
posledn dobou dl kad tden zzrak, nemohu pedpokldat, e by veejnost
zaujala prce ist teoretickho mga.
Jste pli skromn, oponoval mu prvn hlas. Nesmte nechvat vechno
na Norrellovi. Norrell nezme vechno.
Ale zme. A tak to dl, vzdychl druh hlas.
Jak pjemn je setkat se se starmi pteli! Nebo jde o pny Honeyfoota
a Segunda. Avak pro jsme je zastihli v sedle? tedy pi tlesn nmaze, kter
ani jednomu z nich nesvd a kter se ani jeden nevnuje pravideln, nebo pan
Honeyfoot je na nco takovho moc star a pan Segundus zase moc chud.
A zrovna za takovho dne! Je takov vedro, e se pan Honeyfoot nejdv zpot,
pak ho zane vude mon svrbt a nakonec mu vyraz erven pupnky; slunce
svt tak jasn a oslepiv, e z toho pana Segunda jist jako obvykle rozbol
hlava. A co vbec dlaj ve Wiltshiru?
Inu, kdy se pan Honeyfoot angaoval za tu malou kamennou soku a dvku
s vlasy protkanmi beanem, shodou okolnost nco objevil. Usoudil, e vrah
pochzel z Avebury, a vydal se tedy do Wiltshiru prohldnout si jist star
dokumenty v aveburskm farnm kostele. Jak vysvtlil panu Segundovi:
Kdybych toti odhalil totonost vraha, pak bych mon zskal vodtka k tomu,
kdo byla ta dvka a jak temn nutkn ho dohnalo k tomu, aby ji zahubil. Pan
Segundus svho ptele doprovzel, probral veker dokumenty a pomohl pteli
rozlutit starou latinu. Ale pestoe pan Segundus miloval star listiny (nikdo je

182
nemiloval vce) a jakkoli choval v jejich vpovdn hodnotu velkou dvru,
potaj pochyboval, e by se ze sedmi slov, notabene pt stolet starch, dal
objasnit ivot jednoho lovka. Ovem pan Honeyfoot ml optimismu na
rozdvn. Pak pana Segunda napadlo, e kdy u jsou ve Wiltshiru, mli by
vyut pleitosti a navtvit Dm stn, jen stoj v tom hrabstv a jej ani
jeden z nich jet nevidl.
Vtina z ns si jet pamatuje, jak jsme o Domu stn slchvali ve kole.
To jmno vyvolv neuritou pedstavu magie a rozvalin, a pece si jen hrstka
z ns doke jasn vzpomenout, pro je tak dleit. Je pravda, e historici
magie stle vedou spory o jeho vznamu a nkte vm bez vhn eknou, e
nen vznamn ani trochu. Neodehrly se v nm dn dleit udlosti z djin
anglick magie; navc ze dvou mg, kte v tom dom bydleli, byl jeden
arlatn a druh ena co nen nejlep doporuen pro gentlemany-mgy
a gentlemany-historiky nedvnch let , a pece je Dm stn ji dv stalet
znm jako jedno z nejmagitjch mst v Anglii.
Postavil ho v estnctm stolet Gregory Absalom, dvorn mg krle
Jindicha VIII. a krloven Marie a Albty. Pokud mgv spch pomujeme
potem uskutennch kouzel, pak Absalom dn mg nebyl, nebo jeho
kouzla prakticky nikdy nefungovala. Jestlie vak msto toho vezmeme
v vahu, kolik penz mg vydlal, a s trochou velkorysosti si z toho udlme
mtko, pak byl Absalom nepochybn nejvt anglick mg, nebo se narodil
v chudch pomrech a zemel jako velk boh.
Jednoho z nejvraznjch spch doshl tehdy, kdy dnskho krle
piml k vyplacen hrstky diamant za kouzlo, kter mlo tlo vdskho krle
promnit ve vodu. To kouzlo pirozen nic takovho neudlalo, ale za penze
z prodeje poloviny tch drahokam si Absalom koupil Dm stn. Zadil si ho
tureckmi koberci, bentskmi zrcadly a sklem a stovkou dalch krsnch
pedmt; a kdy byl dm hotov, dolo k jedn zvltn vci nebo k n dolo
jen mon nebo se to vbec nestalo. Nkte badatel maj za to a jin zase
ne , e magie, kterou Absalom naoko pedvdl, zaala o sv vlastn vli
psobit v jeho dom.
Jednou se v noci pi msku dv sluky zadvaly z okna v hornm podla
a spatily dvacet a ticet krsnch dam a pohlednch gentleman tanit v kruhu
na trvnku. V lednu 1666 si tam Ir Valentine Greatrakes hebrejsky popovdal
s proroky Mojem a ronem v zk chodbice pobl velk atn skn. Roku
1667 se pan Penelope Chelmortonov, kter byla v dom na nvtv, podvala
do zrcadla a zjistila, e j pohled optuje njak t i tylet holika. Ped
oima pan Chelmortonov holika rostla a dospvala, a se v n pan
Chelmortonov poznala. Odraz vak nadle strl, a v zrcadle nezbylo nic ne
vysuen mrtvola. Povst Domu stn se zakld na stovce podobnch
incident.
Absalom ml jedno dt, dceru jmnem Maria. Narodila se v Dom stn
a proila v nm cel ivot, zdkakdy z nj odjela na del dobu ne den dva. Za

183
jejho mld dm navtvovali krlov a velvyslanci, uenci, vojci a bsnci.
Dokonce i po smrti jejho otce se lid chodili dvat na konec anglick magie, na
jej posledn podivuhodn kvt v pedveer dlouh zimy. ady nvtvnk
postupn prodly, dm zaal chadnout a chtrat a zahrada zpustla. Ale Maria
Absalomov odmtala otcv dm opravovat. Dokonce i stepy rozbitch tal
nechvala na podlaze.42
Kdy j bylo padest, bean se rozbujel a rozlezl po celm dom, rostl
i uvnit skn a podlaha byla jeho vinou tak kluzk, e u po n nebylo bezpen
chodit. Ptkov zpvali uvnit domu pln stejn jako venku. O Mariinch
stch narozeninch byla z domu i z n troska akoli ani jeden z nich jet
zdaleka nebyl vyzen. Takto si vedla dalch devtatyicet let, dokud jednoho
letnho rna nezemela v posteli ve stnu listov velkho jasanu, s rozptlenmi
slunenmi paprsky dopadajcmi vude kolem n.
Jak pnov Honeyfoot a Segundus chvtali k Domu stn, byli trochu
nervzn, zdali se o jejich cest nedozvdl pan Norrell (oni mu toti
admirlov a ministi poslali uctiv dopisy, chodili za nm na nvtvy a pan
Norrell rostl s kadou dal hodinou). Bli se, aby nedoel k zvru, e pan
Honeyfoot poruil podmnky smlouvy. Aby se tud o jejich zmru dozvdlo
co nejmn lid, nikomu neprozradili, kam jedou, vypravili se brzy z rna, doli
na statek, kde si najali kon, a do Domu stn dojeli velkou oklikou.
Na konci bl pran cesty dospli ke dvma vysokm brnm. Pan
Segundus slezl z kon a el je otevt. Brny byly vyrobeny z kvalitnho
kastilskho tepanho eleza, dnes vak byly zrezivl, tmav, syt rud,
zchtral a zkroucen: jejich pvodn tvar vzal vcemn zasv. Na Segundov
ruce zstaly pran mouhy, jako by se milin vysuench a rozemletch r
shluklo a zformovalo ve snovou podobu brny. Spirlovit zatoen elezo jet
zdobily mal basrelify kodolibch, rozesmtch tv, kter te nabraly barvu
eavho uhl a rozpadaly se, jako by se o tu st pekla, kde te tito pohan
sdlili, staral njak nepozorn dmon, jen nechal pec pli rozplit.

42
Nkte badatel (mezi nimi Jonathan Strange) tvrdili, e Maria Absalomov pesn vdla,
co dl, kdy nechala dm zpustnout a zchtrat. Podle jejich nzoru jednala slena Absalomov v
souladu s bn rozenm pesvdenm, e vechny ruiny nle Krli Havranovi. To by
nejsp vysvtlovalo, pro magie v Dom stn vihledn zeslila pot, co se z domu stala
rozvalina.
Veker dla lovka, vechna jeho msta, veker jeho e, vechny pamtky po nm se
jednoho dne rozpadnou na prach. Dokonce i domy mch drahch ten mus by jen na den,
na hodinu zchtrat a mus se z nich stt domy, jejich kameny jsou spojen msnm svtlem,
okna zasklen svtlem hvzd a vnitek zazen pranm vtrem. k se, e toho dne, v tu
hodinu se nae domy stanou majetkem Krle Havrana. Akoli nakme nad koncem anglick
magie, tvrdme, e je po n dvno veta, a jeden druhho se ptme, jak to, e jsme pili o nco tak
cennho, nezapomnejme, e tato magie pijde po zkze Anglie a e jednoho dne ped Krlem
Havranem nebudeme moci uprchnout, stejn jako ho ve stvajcm vku nememe pimt k
nvratu. Djiny a provozovn anglick magie od Jonathana Strange, vydal John Murray,
Londn 1816.

184
 Za branou rostlo tisc bled rovch r a vysok, naklnjc se tesy
sluncem zalitch jilm, jasan a katan stly na pozad azurov modr oblohy.
Vidt byly tyi velk tty domu a spousta vysokch edch komn a oken
s kamennm movm. Dm stn byl ovem ji vce ne stolet ruina,
pozstval z ernho bezu a pk stejnou mrou jako ze stbitho vpence
a opral se nejen o elezo a devo, ale i o ltem provonn vnek.
Je to tu jako v Jinch zemch, pronesl pan Segundus, ve svm naden
stril nos do brny a ta se mu obtiskla na tv; ulplo mu na n nco jako prek
z rozdrcench r.43 Otevel brnu a zavedl kon dovnit. Pan Honeyfoot el za
nm. Uvzali kon u kamenn ndrky a pustili se do prozkoumvn zahrad.
Pozemek kolem Domu stn si mon nezaslouil vzneen jmno
zahrady. Nikdo se o nj po vce ne sto let nestaral. Ale nebyl to ani les. Nebo
divoina. V anglitin nen slovo pro mgovu zahradu dv st let po mgov
smrti. Byla pestej a chaotitj ne jakkoli zahrada, kterou kdy pnov
Segundus a Honeyfoot vidli.
Pan Honeyfoot byl naden vm, co vidl. Zavskl nad velkou jilmovou
alej, kde stromy stly jakoby do pasu v moi sve rovch nprstnk.
Hlasit se podivoval nad devoezem liky, kter nesla v tlam dt. Rozjaen
mluvil o pozoruhodn magick atmosfe msta a prohlsil, e i pan Norrell by
se tu mohl nemu piuit, kdyby sem zavtal.
Ale pan Honeyfoot nepodlhal atmosfe snadno; zato pan Segundus zanal
bt nesvj. Pipadalo mu, e Absalomova zahrada na n vyvj zvltn tlak. Jak
se s panem Honeyfootem prochzeli, nkolikrt mlem promluvil na lovka,
kter mu pipadal znm. Nebo jako by rozeznval msto, kter znal u
z dvjka. Kdykoli vak u ml nco na jazyku, uvdomil si, e to, co pokldal
za ptele, je ve skutenosti jen stn na listech rovho kee. Namsto hlavy
mue tu jen rostl trs bledch r a o domnl ruce to platilo jakbysmet.
Msto, kter pan Segundus pokldal za stejn povdom jako scenerie svho
mld, bylo jen nhodnou kombinac lutho kee, rozhoupanch vtviek
ernho bezu a ostrho, sluncem zalitho rohu domu. Krom toho si nedokzal
vzpomenout, co je to za kamarda i za msto. To ho znepokojilo natolik, e po
pl hodin panu Honeyfootovi navrhl, aby si na chvli sedli.
Pteli drah! divil se pan Honeyfoot. Copak se dje? Nen vm dobe?
Velmi jste zbledl tese se vm ruka. Pro jste s tm nepiel dve?

43
Kdy lid mluv o Jinch zemch, obecn maj na mysli Frii i nco podobn vgnho. V
bn ei takov definice obstoj, ale mg se mus nauit mnohem vt pesnosti. Je dobe
znmo, e Krl Havran vldl tem krlovstvm: to prvn bylo Krlovstv severn Anglie, je
zahrnovalo Cumberland, Northumberland, Durham, Yorkshire, Lancashire, Derbyshire a st
Nottinghamshiru. Tm dvma dalm se kalo Krlovy Jin zem. Jednou z nich byla Frie a za
tu druhou se veobecn pokld zem na protj stran Pekla, j se nkdy k Trpk zem.
Krlovi neptel tvrd, e si ji pronajal od Lucifera.

185
186
 Pan Segundus si rukou pejel pes hlavu a nezeteln zamumlal, e podle nj
se m odehrt nco magickho. M velmi pesn pocit, e tomu tak bude.
Magie? zvolal pan Honeyfoot. Ale odkud by se ta magie mohla vzt?
Nervzn se kolem sebe rozhldl, jako kdyby se snad pan Norrell ml
znenadn vynoit zpoza stromu. Odvil bych se tvrdit, e za vae pote
neme nic jinho ne to vedro. I mn samotnmu je velk horko. Jsme to ale
hlupci, e zstvme takhle na slunci. Ona se toti leva pmo nabz!
Meme se pece oberstvit! Obecn se m za to, e lovk vbec nejlpe
nabere novch sil ve stnu vysokch strom, napklad tamhle, u toho
rozkonho zurcho potoka. Pojte, pane Segunde, posadme se!
Usadili se na travnatm behu kalnho potoka. Pjemn tepl vzduch a vn
r pana Segunda zhy uklidnily a zkonejily. Oi se mu jednou zavely.
Otevely se. Znovu se zavely. Pomalu a ztka se otevely
Takka okamit se mu zaal zdt sen.
Vidl vysok dvee v temn mstnosti. Byly vytesan ze stbroedho
kamene, kter slab zil, jako by ho zalvalo msn svtlo. Dven sloupky
byly vyveden v podob dvou mu (anebo to mohl bt jen jeden mu, nebo se
podobali jako vejce vejci). Ten mu jako by ml kadou chvli vyjt ze zdi a John
Segundus v nm okamit poznal mga. Do tve mu nebylo pln vidt; vdl
jen, e m mladou a hezkou tv. Na hlav ml apku s ostrm ttkem
a s havranmi kdly po obou stranch.
John Segundus proel dvemi a chvli vidl jen ernou oblohu, hvzdy a vtr.
Pak si ale poviml, e se skuten nachz v mstnosti, ovem zchtral. Pesto
na pozstatcch stn visely obrazy, tapiserie a zrcadla. Ovem postavy na
tapiserich se pohybovaly a mluvily spolu a ne vechna zrcadla vrn
zobrazovala mstnost; nkter podle veho odrela pln jin msta.
Na protjm konci pokoje sedl kdosi u stolu v nejistm svtle msce
a svek. Ta ena na sob mla aty ve velice staromdnm stylu a z mnohem
vtho mnostv ltky, ne John Segundus pokldal za nutn, ba vbec mon
pout na jeden odv. aty mly zvltn, staromdn, syt modrou barvu
a posledn diamanty dnskho krle na nich pod zily jako dal hvzdy. Jak
se k n blil, vzhldla k nmu podivuhodn ikm oi byly od sebe dl, ne se
obecn pokldalo za hezk, a prothl rty mla stoen do smvu, jeho
vznam nedokzal odhadnout. V zblescch svtla svek se obas zaleskly vlasy
stejn rus, jako byly jej aty modr.
Zniehonic do Segundova snu vstoupil jin lovk gentleman v modernch
atech. Tohoto pna nikterak nepekvapila ptomnost vybran (by ponkud
nemodern) obleen lady, pln ho ale vyvedla z mry ptomnost Johna
Segunda; vzthl k nmu ruku, popadl ho za rameno a zaal jm tst
Pan Segundus zjistil, e ho pan Honeyfoot chytil za rameno a jemn s nm
tese.

187
 Omlouvm se, ekl pan Honeyfoot. Ale kiel jste ze spnku a m
napadlo, e by vm teba pilo vhod, kdybych vs vzbudil.
Pan Segundus na nj vrhl ponkud zmaten pohled. Zdl se mi sen, ekl.
Velice zvltn sen!
Pan Segundus vylil svj sen panu Honeyfootovi.
Tomu km pozoruhodn magick msto, pokval hlavou Honeyfoot.
V sen pln zvltnch symbol a znamen je toho jen dalm dkazem!
Ale co to znamen? zeptal se pan Segundus.
Hmm, zamyslel se pan Honeyfoot. kte, e ta lady mla na sob modr
aty? Modr symbolizuje momentek nesmrtelnost, cudnost a vrnost, je to
barva Jupiteru a me znait cn. Hmm! Tak kam ns to posunulo?
Podle m nikam, povzdychl si pan Segundus. Pojme dl.
Pan Honeyfoot, kter toho chtl vidt vce, s tmto nvrhem rychle souhlasil
a navrhl, e by mohli prozkoumat vnitek Domu stn.
V prudkm slunenm svtle nebyl dm ne mohutn zelenomodr opar
oproti obloze. Kdy prochzeli dvemi do Velk sn, pan Segundus pekvapen
vykikl.
Copak? Co se dje? vyptval se pan Honeyfoot vyden.
Po obou stranch dve stla kamenn podoba Krle Havrana. Ty sochy
jsem vidl ve snu, vysvtlil pan Segundus.
Ve Velk sni se pan Segundus rozhldl. Zrcadla a obrazy, kter vidl ve
snu, byly dvno pry. Rozpadl zdi prorstaly eky a bezy. Namsto stechy se
tu klenul zelenostbrn pohybliv baldachn z vtv koskho katanu
a jasanu, jm msty prosvtala modr obloha. Przdn kamenn okna movala
jemn zlat trva a kakost.
Na protj stran mstnosti stly v oslepujc slunen zi dv nezeteln
postavy. Na podlaze leelo pr rozhzench pedmt, jaksi magick smet:
paprky popsan ryvky kouzel, stbrn msa pln vody a zpola vyplen
svka v prastarm mosaznm svcnu.
Pan Honeyfoot popl tm dvma zhadnm postavm dobr rno a jeden
z nich jim zdvoile a vn odpovdl, ovem ten druh se okamit rozkikl:
Henry, to je on! To je ten chlapk! To je pesn ten mu, kterho jsem popsal!
Copak to nevidte? Pomen mu s vlasy a oima tak tmavma, e by jeden
skoro hdal na Itala i kdy ty vlasy jsou u proedivl. Ovem tv se
flegmaticky a ostchav, take bezpochyby pjde o Angliana. Obnoen kabt,
cel zapren a zplatovan, s roztepenmi manetami, kter se pokusil
zakrt zastienm. Ach, Henry, tohle je rozhodn n lovk! Vy, pane!
vykikl zniehonic na pana Segunda. Vysvtlete, co tu pohledvte!
Chudka pana Segunda notn pekvapilo, kdy slyel, jak ho i s jeho
kabtem popisuje naprosto neznm lovk u jen ten popis ho dokzal
podn rozruit! Nebyl ani v nejmenm zdvoil. Jak tam tak stl a
vzpamatovval se, neznm peel do stnu jasanu, kter tvoil soust severn
zdi sn, a takto pan Segundus poprv ve svt bdcch uzel Jonathana Strange.

188
 Pan Segundus ponkud vhav (nebo u v tom okamiku si byl vdom, jak
zvltn to zn) pronesl: Myslm, e jsem vs vidl ve snu, pane.
To Strange jet vc rozlilo. Ten sen byl mj, pane! Lehl jsem si tu a snil
jsem ho zcela zmrn! Mohu vm pedvst dkazy a svdky na to, e byl mj.
Pan Woodhope, ukzal na svho spolenka, m pi tom vidl. Pan Woodhope
je duchovn, pesnji eeno far v jedn gloucestershirsk farnosti, a nedoku
si pedstavit, e by o jeho slov nkdo pochyboval. Mm za to, e v Anglii jsou
gentlemanovy sny jeho soukromou zleitost. Tum, e na to je i zkon,
a pokud ne, parlament by ho ml ihned pijmout! Vbec se neslu, aby se
nkdo sm pozval do cizch sn. Odmlel se, aby nabral dech.
Pane! vykikl pan Honeyfoot rozhoen. Snan vs prosm, abyste
s tmto gentlemanem hovoil s vt ctou. Neml jste to tst poznat ho tak
dobe jako j, ale kdybyste ml tu est, zjistil byste, e mu nic nen tak ciz jako
uret ostatn.
Strange si podrdn odfrkl.
Je vru zvltn, aby si lid lezli navzjem do sn, ozval se Henry
Woodhope. Nemohlo pece jt o tent sen, ne?
Obvm se, e ano, povzdychl si pan Segundus. Od prvn chvle, kdy
jsem veel do zahrady, ctil jsem, jako by byla pln neviditelnch dve a j
jednmi za druhmi prochzel, dokud jsem neusnul a nezdl se mi ten sen,
v nm jsem vidl tohoto gentlemana. Byl jsem z toho neobyejn zmaten.
Vdl jsem, e j jsem ty dvee neotevel a nenechal je dokon, ale nedbal jsem
toho. Chtl jsem se jen dozvdt, co je za nimi.
Henry Woodhope se na pana Segunda zadval, jako by tomu tak pln
nerozuml. Pod se ale domnvm, e to neme bt stejn sen, vte,
vykldal panu Segundovi jako njakmu pihlouplmu dcku. O em se vm
zdlo?
O lady v modrch atech, odpovdl pan Segundus. Pedpokldm, e lo
o slenu Absalomovou.
Nu jiste to byla slena Absalomov! vykikl Strange nazloben, jako by
mu takov samozejmosti rvaly ui. Jene bohuel ta lady mla dohodnutou
schzku jen s jednm pnem. Kdy nala dva, pirozen ji to rozruilo
a promptn zmizela. Strange zavrtl hlavou. V Anglii neme bt vc ne pt
lid, kte by si dlali ku na magii, ale jeden z nich mus pijt prv sem
a vyruit m pi setkn s Absalomovou dcerou. To je k neuven. Takovou
smlu jako j nikdo jin v Anglii nem. Bh v, e jsem se s tm snem dost
nahmodil. Ti tdny mi zabralo a to jsem pracoval dnem i noc , ne jsem
pipravil pivolvac zaklnadla, a navc
Ale to je bjen! skoil mu do ei pan Honeyfoot. To je asn! Pni,
vdy ani sm pan Norrell by se nemohl pokusit o nco takovho!
Hm, ekl Strange a obrtil se k Honeyfootovi. Ono to nen tak nron,
jak se domnvte. Nejdv muste lady poslat pozvn tady posta jakkoli

189
povolvac kouzlo. J pouil Ormskirka.44 Nron bylo pirozen pizpsobit
Ormskirka tak, abychom j i slena Absalomov dorazili do snu zrove
Ormskirk je tak vgn, e si osoba, kterou lovk vyvol, me kdykoli jt
vcemn kamkoli a pitom mt pocit, e splnila svj zvazek to, uznvm,
nebylo lehk. A pesto nejsem s vsledky nespokojen, vte? Za druh jsem
musel na sebe seslat kouzlo, jm bych si pivodil magick spnek. Pirozen
jsem o takovch kouzlech slyel, ale popravd eeno jsem dn nevidl, a tak
jsem si, vte, musel vymyslet vlastn ono to nejsp nen valn, ale co me
lovk dlat?
Kristepane! zvolal pan Honeyfoot. Tm chcete ci, e jste si prakticky
vekerou pouitou magii vymyslel sm?
Nu, pokril Strange rameny, co se toho te Ml jsem Ormskirka
vechno jsem zaloil na Ormskirkovi.
Tedy! Ale nebyl by teba Hether-Gray lep zklad ne Ormskirk? zeptal
se pan Segundus.45 Promite. Nejsem vbec praktick mg, ale Hether-Gray
mi vdy pipadal mnohem spolehlivj ne Ormskirk.
Skuten? ovoval si Strange. O Hetheru-Grayovi jsem pirozen slyel.
Nedvno jsem si zaal dopisovat s jednm gentlemanem z Lincolnshiru, kter
tvrd, e vlastn vtisk Anatomie mntaura od Hethera-Graye. Tak podle vs se
vyplat Hethera-Graye nastudovat?
Honeyfoot prohlsil, e Hether-Gray za takovou pozornost vbec nestoj, e
jeho kniha je jen snka nesmysl; pan Segundus jeho nzor odmtl a pana
Strange to oividn zaujalo skoro zapomnl, e se m na pana Segunda zlobit.
Nebo jak dlouho se lovk me zlobit na pana Segunda? Na svt se
nejsp najdou lid, kterm se p dobrota a pvtivost, jejich ducha drd
laskavost , ale s potenm tu musm oznmit, e Jonathan Strange k nim
nepatil. Pan Segundus se mu omluvil, e mu zkazil kouzlo, a Strange
s smvem a klonou prohlsil, a u to pust z hlavy.

44
Paris Ormskirk (1496-1587), uitel z vesnice Clarkenwell pobl Londna. Sepsal nkolik
pojednn o magii. Nebyl to pli originln myslitel, zato vak nezdoln d, jen si uloil kol
shromdit a prost vechna povolvac kouzla, kter mu padnou pod ruku a mezi nimi objevit
jednu spolehlivou verzi. To mu zabralo dvanct let, bhem nich se jeho domeek v Clarkenwellu
zaplnil tisci kousky papru popsanmi zaklnadly. Pan Ormskirkov z toho nebyla pli
naden; ta chudinka se stala pedobrazem mgovy manelky v obehranch komedich a
druhoadch romnech neastn megery s pronikavm hlasem.
Zaklnadlo, kter Ormskirk nakonec vynalezl, si brzy zskalo vhlas a dokalo se irokho
vyuit v jeho stolet i ve dvou nsledujcch; dokud ale Jonathan Strange toto zaklnadlo
nepepracoval a nevyvolal Mariu Absalomovou do svho snu i do snu pana Segunda, neslyela
jsem o nikom, kdo by s nm slavil sebemen spch mon z dvod, kter uvd Jonathan
Strange.
45
V tomto ppad pana Segunda zradila jeho soudnost. Charles Hether-Gray (1712-1789) byl
dal historiomg, jen publikoval slavn povolvac zaklnadlo. Jeho kouzlo je stejn patn jako
to Ormskirkovo; jedno za osmnct, druh bez dvou za dvacet.

190
 Ani se nebudu ptt, pane, prohodil Strange k panu Segundovi, jestli jste
mg. Lehkost, s n pronikte do sn jinch lid, svd o va sle. Strange se
obrtil k panu Honeyfootovi. Ale vy jste rovn mg, ne, pane?
Chudk pan Honeyfoot! Pm otzka narazila na tak citliv msto! V srdci
byl pod jet mg a neml rd, kdy se mu pipomnalo, o piel. Odpovdl,
e jet ped pr lety byl mg, ale e se toho povoln musel vzdt. Ne e by se
mu v nejmenm chtlo. Studium magie dobr anglick magie bylo podle
jeho nzoru tou nejulechtilej prac na svt.
Strange to ponkud pekvapilo. Pli vm nerozumm. Jak by mohl kdokoli
donutit kohokoli, aby pestal studovat, kdy si to ten dotyn nepeje?
Nae mu pan Segundus a pan Honeyfoot vylili, jak byli leny Uen
spolenosti yorskch mg a jak tu spolenost pan Norrell zniil.
Pnov Honeyfoot a Segundus se Strange zeptali, co si mysl o panu
Norrellovi.
Ach! usml se Strange. Pan Norrell je svat patron anglickch
knihkupc.
Coe? podivil se pan Honeyfoot.
Nu, vysvtloval Strange, lovk o panu Norrellovi sly od Newcastlu po
Penzance, zkrtka vude, kde se obchoduje s knihami. Knihkupec se vdycky
usmje, uklon se a ekne: , pane, to jste piel pozd! Mval jsem spoustu
svazk o magii a historii. Ale vechny jsem je prodal jednomu velmi uenmu
gentlemanovi z Yorkshiru. Vdycky za tm stoj Norrell. Kdy lovk chce,
me si koupit knihy, kter tam pan Norrell nechal. Dospl jsem k obecnmu
zvru, e knihy, kter pan Norrell nech bt, se vborn hod na podpal.
Pnov Segundus i Honeyfoot se pirozen dychtili s Jonathanem Strangem
lpe seznmit a Jonathan Strange si s nimi zase nelen touil popovdat. Kdy
tud ob strany poloily obvykl otzky (Kde jste ubytovni? , u George
v Avebury. No to je nhodika, my taky.), rychle se usnesly na tom, e
vichni tyi pnov odjedou do Avebury a povee spolu.
Na odchodu z Domu stn se Strange zastavil u dve Krle Havrana a zeptal
se pn Segunda a Honeyfoota, jestli nkdy nenavtvili Newcastle, Krlovo
dvn hlavn msto na severu. Ani jeden tam nikdy nezavtal. Tyhle dvee jsou
kopi dve, na kter tam narazte na kadm rohu, vykldal jim Strange.
Prvn takov byly vyrobeny, jet kdy byl Krl v Anglii. V tom mst vm
pipad, e a se obrtte kamkoli, z njakho temnho, zaprenho, klenutho
prchodu vystoup Krl a pijde k vm. Strange se uklbl. Ale tv m vdy
zpola zahalenou a nikdy s vmi nepromluv.
V pt hodin usedli k veei v salnu Georgova hostince. Pnov Honeyfoot
a Segundus brzy shledali, e Strange je velmi sympatick spolenk, iv
a hovorn. Zato pan Woodhope se piln vnoval jdlu, a kdy s nm byl hotov,
dval se z okna. Pan Segundus se obval, e by si mohl pipadat odstren, a tak
se na nj obrtil a pochvlil magii, kterou Strange pedvedl v Dom stn.

191
 Henryho Woodhopa to pekvapilo. Nepedpokldal jsem, e by bylo
k emu blahopt, ekl. Strange nikdy netvrdil, e by lo o nco
vjimenho.
Ale drah pane! vykikl pan Segundus. Kdo v, kdy se o takov magick
kousek nkdo v Anglii pokusil naposledy?
Ach! Ale j o magii nic nevm. Soudm, e je to docela mdn zleitost
vidl jsem pr lnk o magii v londnskch novinch. Ovem duchovn
nemaj na ten pli asu. Krom toho znm Strange ji od dtstv a vm, e je
dost peltav. Pekvapuje m, e mu ta zliba v magii vydrela tak dlouho.
Troufm si tvrdit, e ho to brzy omrz, tak jako vechno ostatn. A s tm se
zvedl od stolu a prohlsil, e se na chvli pjde projt po vesnici. Popl panu
Honeyfootovi a panu Segundovi hezk veer a opustil je.
Chudk Henry, prohodil Strange, kdy pan Woodhope odeel. Nejsp ho
musme pern nudit.
To je od vaeho ptele velmi laskav, e vs doprovz na cest, i kdy
jeho samotnho to tma nezajm, mnil pan Honeyfoot.
To jist! pikvl Strange. Na druhou stranu, kdy doma vldl takov klid,
jeho to nutilo jet se mnou. Henry je u ns na nkolik tdn na nvtv, ale
ijeme v dost zapadlm kout svta a mn studium zabr hodn asu.
Pan Segundus se pana Strange optal, kdy zaal studovat magii.
Loni na jae.
Ale obshl jste toho u tolik! divil se pan Honeyfoot. A ani ne za dva
roky. Mil pane Strangi, to je opravdu pozoruhodn!
Vn? Opravdu si to myslte? Mn pipad, e jsem zatm skoro nic
nedokzal. Taky jsem ale nevdl, kam bych se ml obrtit o radu. Vy jste prvn
kolegov mgov, kter jsem potkal, a pedem vs upmn varuji, e vs budu
astovat otzkami a do hlubok noci.
S radost vm pomeme, jak jen budeme moci, odpovdl pan Segundus.
Velice ale pochybuji, e vm budeme co k emu. Nikdy jsme nebyli vc ne
teoretit mgov.
Jste pli skromn, prohlsil Strange. Jen napklad pomnte, jak nskok
pede mnou mte v petench knihch.
A tak pan Segundus zaal doporuovat autory, o nich Strange jet nemusel
slyet, a Strange si ponkud chaoticky zapisoval jejich jmna a dla, nkdy do
poznmkovho bloku, jindy na rubovou stranu tenky od veee a jednou
dokonce na hbet ruky. Pak se zaal pana Segunda vyptvat na knky.
Chudk pan Honeyfoot! Jak jen touil zapojit se do toho zajmavho
rozhovoru! Ale nakonec se do nj pece jen zapojil a svmi malmi lstmi
neolil nikoho ne sebe. eknte mu, e si mus pest e ptk od
Thomase Lanchestera, obrtil se na pana Segunda msto na Strange. J vm,
e si Lanchestera pli necente, ale lovk se od nj me hodn dozvdt.
Nato jim pan Strange vyloil, e ani ne ped pti lety existovaly v Anglii
tyi vtisky ei ptk, tm si byl jist: jeden v gloucesterskm knihkupectv,

192
jeden v soukrom knihovn gentlemana-mga v Kendalu, dal patil kovi
pobl Penzance, kter jej pijal jako stenou platbu za vyspraven elezn
brny, a posledn slouil jako ucpvka dry v okn v chlapeck kole
u durhamsk katedrly.
Ale kde jsou te? doadoval se pan Honeyfoot. Pro jste si aspo jeden
nekoupil?
Protoe ne jsem dorazil na msto, Norrell se tam dostal pede mnou
a vechny vykoupil, odpovdl pan Strange. V ivot jsem toho lovka
nespatil, a pece ma kad mj krok. Proto jsem pojal ten pln vyvolat
njakho mrtvho mga ppadn arodjku a poloit mu nebo j pr otzek.
kal jsem si, e ena se nade mnou sp ustrne, a tak jsem si vybral slenu
Absalomovou.46
Pan Segundus zavrtl hlavou. Jako prostedek k zskn vdomost mi to
pipad sp dramatick ne praktick. Nenapad vs, jak by to lo jednodueji?
Koneckonc, za zlatho vku anglick magie byly knihy mnohem vzcnj ne
dnes, a pece se lid pod stvali mgy.
Studoval jsem djepisn pojednn i ivotopisy auret, abych zjistil, jak
zaali, odtuil Strange, ale kdy se tenkrt zjistilo, e m nkdo vlohy pro
magii, jednodue ho poslali do sluby ke starmu a zkuenjmu mgovi.47
Pak byste se ml obrtit na pana Norrella s dost o pomoc! zvolal
Honeyfoot. To byste opravdu ml! Ano, j vm, pospil si, sotva si poviml,
e pan Segundus hodl vznst njakou nmitku, Norrell je troku odmen,
ale co z toho? Pan Strange jist pijde na to, jak pekonat jeho ostych. Pes
vechny sv povahov vady nen pan Norrell dn hlupk a dozajista nahldne,
jak nesmrn se mu takov pomocnk vyplat!
Pan Segundus ml proti tomuto plnu spoustu nmitek, obzvlt pak citoval
Norrellovu hlubokou nechu k jinm mgm, ale pan Honeyfoot v t mylence
nalezl nesmrn zalben, jal se ji prosazovat se vm nadenm plynoucm
z jeho dychtiv povahy a nedokzal si piznat dn jej slabiny.
Jist, opil, Norrell nebyl nikdy pli naklonn teoretickm mgm. Ale
odvil bych se tvrdit, e se bude chovat pln jinak k lovku, kter je mu
roven.

46
Ve stedovku bylo vyvolvn mrtvch populrnm druhem magie a panoval konsensus, e
mrtvho mga lze ze vech duch povolat nejsnze a e rozhovor s nm stoj nejvc za to.
47
Jen hrstka mg se magii nenauila od jinho praktika. Krl Havran nebyl prvn britsk
mg. Ped nm tu byli jin obzvlt Merlin, napl lovk a napl dmon , ovem tou dobou,
kdy Krl Havran piel do Anglie, tu dn jin nepsobili. O mld Krle Havrana toho nen pli
znmo, lze ovem logicky pedpokldat, e se jak magii, tak umn vldnout nauil na dvoe
Krle elf. Prvn mgov ve stedovk Britnii se vyuili na dvoe Krle Havrana a tito mgov
pak vychovali dal.
Vjimkou by mohl bt nottinghamshirsk mg Thomas Godbless (1105? 1182). O jeho
ivot nevme z velk sti vbec nic. Rozhodn strvil njakou dobu u Krle Havrana, ale to
podle veho pilo a na sklonku jeho ivota, kdy u byl mgem lta. Je dost mon pkladem
mga samouka jimi pochopiteln byli Gilbert Norrell a Jonathan Strange.

193
 Strange sm se proti t mylence vbec nestavl; na pana Norrella byl
pirozen zvdav. Pan Segundus se nemohl ubrnit podezen, e se Strange
v tomto ohledu ji rozhodl, a tak si pan Segundus postupn nechal sv pochyby
a nmitky vyvrtit.
Tohle je velk den pro Britnii, pane! ozval se pan Honeyfoot. Podvejte
se na to vechno, co dokzal jeden mg! A jen povate, co by se mohlo povst
dvma! Strange a Norrell! To zn moc dobe! Pak pan Honeyfoot jet
nkolikrt naden opakoval Strange a Norrell, a se Strange od srdce zasml.
Ovem jako mnoz jin laskav lid i pan Segundus byl trochu nzorov
korouhvika. Dokud stl pan Strange ped nm, vysok, usmvav a sebejist,
pan Segundus si byl naprosto jist, e se Strangeovu gniu mus dostat uznn,
kter si zaslou a u s pn Norrellovou pomoc, anebo i pes klacky, kter
mu bude pan Norrell hzet pod nohy. Kdy ale ptho rna Strange a Henry
Woodhope odjeli, mylenky se mu zatoulaly ke vem mgm, kter se pan
Norrell snail zniit, a zaaly se ho zmocovat pochybnosti, jestli s panem
Honeyfootem neuvedli Strange v omyl.
Pod m napad, nadhodil, e jsme mli pana Strange sp varovat, aby
se panu Norrellovi vyhnul. Msto abychom ho nabdali, aby ho vyhledal, mli
jsme mu poradit, aby se ped nm schoval!
Ale pan Honeyfoot tohle vbec nechpal. dnho gentlemana net
vzvy k tomu, aby se schoval, ekl, a pokud by snad pan Norrell chtl panu
Strangeovi njak ublit co ani zdaleka nepipoutm , pak bude pan Strange
prvn, kdo se to dozv.

194
 24

DAL MG
Z 1809

an Drawlight se pootoil na idli, usml se a prohlsil: Tak to vypad, e

P mte rivala, pane.

Ne pan Norrell dokzal vyrukovat s vhodnou odpovd, Lascelles se
zeptal, jak se ten mu jmenuje.
Strange, ekl Drawlight.
Toho neznm, opil Lascelles.
Ale ne! oponoval Drawlight. Myslm, e muste. Jonathan Strange ze
Shropshiru. Dva tisce liber ron.
Nemm nejmen tuen, koho mte na mysli. Ale pokejte! Nen to ten
mu, kter za studi na Cambridgi vydsil koku, kter patila rektorovi koleje
Corpus Christi?
Drawlight pisvdil, e prv to je on. Lascelles si ho okamit vybavil
a oba se zasmli.
Pan Norrell zatm mlel jako zaezan. Drawlightova vodn poznmka mu
byla hroznou ranou. Pipadal si, jako by se Drawlight otoil a udeil ho jako
by se otoila postava na obraze, nebo stl i idle, a pratila ho. Ten lek mu
tm vyrazil dech; byl si naprosto jist, e z toho onemocn. Pan Norrell se ani
neodvaoval pomyslet, co Drawlight ekne dalho tebas nco o vtch
schopnostech o vykonanch zzracch, vedle nich by ty Norrellovy vypadaly
zcela alostn. A to si dal takovou prci, aby mu dn rivalov nemohli vyrst.
Ctil se jako lovk, kter v noci obchz svj dm, zavr dvee i okenice, jen
aby zaslechl, jak nkdo lomoz o patro v.
Kdy vak rozhovor pokraoval, nepjemn pocity ustoupily a pan Norrell
se ctil bezpenji. Jak Drawlight a Lascelles mluvili o Strangeovch
kratochvilnch vletech do Brightonu, o nvtvch Bathu a Strangeov statku
ve Shropshiru, pan Norrell si ekl, e u chpe, co tenhle Strange mus bt za
lovka: povrchn svtk, kter se Lascellesovi v lecems podob. A pokud je
tomu tak (kal si pan Norrell v duchu), nen pravdpodobnj, e vta Mte
rivala nebyla urena jemu, ale Lascellesovi? Tenhle Strange (myslel si pan
Norrell) mus bt Lascellesv rival v njakm milostnm romnku. Norrell se
zadval na sv ruce sepnut v kln a usml se sv poetilosti.

195
 Take, nadhodil Lascelles, Strange je te mg?
Hm, ekl Drawlight a obrtil se k panu Norrellovi. Urit ani jeho
nejvt ptel by si nedovolili srovnvat jeho vlohy s talentem venho pana
Norrella. Mm ale za to, e si jej v Bristolu a Bathu povauj. Prv te je
v Londn. Jeho ptel doufaj, e budete tak laskav a udlte mu audienci a
mohl bych bt tak sml a vyjdit pn bt u toho, a se dva praktit mgov
sejdou?
Pan Norrell zvedl oi jen velmi pomalu. Rd se s panem Strangem setkm.
Pan Drawlight nemusel dlouho ekat, ne se stal svdkem zvanho
rozhovoru mezi dvma mgy (co bylo jen dobe, protoe pan Drawlight ekn
nesnel). Pan Strange dostal pozvnku a jak Lascelles, tak Drawlight si jeho
nvtvu nenechali ujt.
Ukzalo se, e pan Strange nen ani tak mlad, ani tak pohledn, jak se pan
Norrell obval. Ml ble k tictce ne k dvactce, a pokud si jin gentleman
me dovolit posuzovat tyto zleitosti, nebyl ani v nejmenm pohledn.
Nikdo se vak ani nenadl, e si s sebou pivede hezkou mladou enu: pan
Strangeovou.
Pan Norrell se ze veho nejdv Strange zeptal, zdali s sebou pinesl sv
spisy. Velmi rd by si toti peetl, co pan Strange napsal.
Napsal? zarazil se pan Strange. Jsem bohuel v rozpacch, co na to
odpovdt. Nic jsem nenapsal.
Ach! vzdychl pan Norrell. Pan Drawlight mi ekl, e vs podali
o lnek pro Pnsk magazn, ale tebas
, tohle! opil Strange. Zatm jsem o tom pli nepemlel. Nichols
m ujistil, e to bude potebovat a pespt ptek.
Od ptku za tden, a on jet nezaal, vydechl pan Norrell ohromen.
Vte, ekl Strange, m rychleji podle m dostane lovk mylenky
z hlavy na papr, aby to mohlo jt k tiskai, tm lpe. Odvil bych se tvrdit,
a ptelsky se na pana Norrella usml, e vm to pijde zrovna tak.
Pan Norrell, ktermu se zatm nepodailo dostat z hlavy na papr a pak
k tiskai by jen jednu jedinou vc a jeho veker prce se nachzely v rznm
stadiu revize, nic neekl.
Co se nmtu te, pokraoval Strange, jet o nm nemm pln jasno,
nejsp ale vyvrtm Portisheadv lnek v asopisu Modern mg.48 Vidl jste
ho, pane? Zuil jsem kvli nmu cel tden. Portishead se snail dokzat, e
modern mgov si nemaj co zanat s elfy. Jedna vc je pipustit, e u ty
bytosti neumme vyvolat ale nco pln jinho je pece zct se vekerch
mysl na vyuit jejich slueb! Takov pecitlivlost m doke doplit. Ze
veho nejvc mne ale zar, e jsem jet nevidl jedinou kritiku Portisheadova

48
Modern mg bylo jedno z periodik, kter vznikla pot, co v roce 1808 zaali vychzet
Ptel anglick magie. Akoli jeho redaktory nejmenoval pan Norrell, ani ve snu by je
nenapadlo odchlit se od ortodoxnch magickch nzor, jak je formuloval pan Norrell.

196
lnku. Kdy u te mme nco na zpsob magick komunity, bylo by podle
m dost patn, kdybychom takov blboly nechali nevyvrcen.
Strange oividn dospl k nzoru, e toho namluvil a dost, a pokal si,
dokud na to nkdo nezareaguje.
Po chvli ticha pan Lascelles poznamenal, e lord Portishead onen lnek
napsal na vslovn pn pana Norrella a s pn Norrellovou pomoc
a souhlasem.
Vn? Strange to naprosto ohromilo.
Znovu se rozhostilo ticho, nae se Lascelles unyle optal, jak se tak lovk
dnes me nauit kouzlit.
Z knek, odpovdl Strange.
Ach, pane! ozval se pan Norrell. Jak rd tohle slym! Zapsahm vs,
abyste nemarnil as nim jinm a vnoval se vlun ustavinmu ten!
I kdybyste tomu ml vnovat veker as a odept si vechna poten!
Strange si pana Norrella zmil ponkud ironickm pohledem a potom
poznamenal: Velkou pekkou mi ovem vdy byl nedostatek knih. Vy si ani
neumte pedstavit, pane, jak mlo knih magie zstalo v Anglii v obhu. Vichni
knihkupci se shoduj, e jet ped pr lety jich byla spousta, ale nyn
Opravdu? skoil mu pan Norrell spn do ei. Nu, to je mi vru
prapodivn.
Nsledn ticho bylo obzvlt trapn. V pokoji sedli jedin anglit mgov
modern doby. Jeden se piznal, e nem dn knihy; druh, jak bylo dobe
znmo, jimi ml nacpan dv knihovny. U jen pouh slunost by panu
Norrellovi mla velet, aby nabdl pomocnou ruku, by by to byl tebas jen
malek; ale pan Norrell neekl nic.
K rozhodnut stt se mgem vs musely pivst dost zvltn okolnosti,
ne? nadhodil pan Lascelles po chvli.
Mte pravdu, odpovdl Strange. Hodn zvltn.
A neprozradte nm, co to bylo za okolnosti?
Strange se zlomysln usml. Pana Norrella jist velmi potm piznnm,
e prv on m dovedl k magii. Dalo by se vlastn ct, e pan Norrell ze mne
udlal mga.
J? vykikl pan Norrell vyden.
Popravd eeno, vloila se do toho rychle Arabela, on pedtm
vyzkouel vechno ostatn zemdlstv, poesii, slvrenstv. Bhem jednoho
roku vystdal celou adu zamstnn, ale u dnho z nich nevydrel. Dv i
pozdji k magii stejn musel dospt.
Po dal odmlce Strange pravil: To jsem netuil, e lord Portishead psal na
v pokyn, pane. Snad budete tak laskav a nco mi vysvtlte. Peetl jsem
vechny eseje jeho lordstva v Ptelch anglick magie a v Modernm mgovi,
ale zatm jsem nenarazil na jedinou zmnku o Krli Havranovi. To opomenut je
tak npadn, a si zanm myslet, e mus bt zmrn.

197
 Pan Norrell pikvl. Krom jinho usiluji o to, aby tento lovk upadl
v naprost zapomnn, jak zasluhuje.
Ale bez Krle Havrana by pece nebyla magie ani mgov, ne, pane?
Zajist, to si veejnost skuten mysl. Ale i kdyby se ten nzor zakldal na
pravd a jsem dalek toho, abych nco takovho pipustil , ji dvno ztratil
jakkoli nrok na nai ctu. Vdy co udlal, kdy piel do Anglie? Vyhlsil
jejmu prvoplatnmu krli vlku a obral ho o polovinu krlovstv! A mli
bychom vy a j, pane Strangi, vytrubovat, e si takovho lovka bereme za
vzor? e prv jeho povaujeme za prvnho mezi nmi? Pispje to k vt ct
k naemu povoln? Pesvd to krlovy ministry, aby nm dvovali? To si
nemyslm! Ne, pane Strangi, jestli ho nememe odsoudit k zapomnn, pak je
na povinnost va i mou it k nmu nenvist! Dt vem najevo, jak moc
se nm hnus jeho prohnil povaha a zlovoln skutky!
Bylo zjevn, e ti dva mgov se vrazn li jak svmi nzory, tak povahou.
Podle Arabely Strangeov nemlo smysl, aby ti dva setrvvali v jedn mstnosti
a nadle se drdili, a tak spolu se Strangem krtce pot odela.
Prvn, kdo novho mga zhodnotil, byl pirozen pan Drawlight. Hmm!
ekl jet pedtm, ne se dvee za Strangeovmi zdy zavely. Nevm, jak
o nm smlte vy, ale j jsem z nj pln paf. Od nkolika lid jsem slyel, e
je to pohledn mu. eknte mi, jak to asi mohli myslet? S tm jeho frkem
a vlasy. Ta jejich ervenohnd barva je tak zrdn nic nevydr jsem si
zcela jist, e jsem v n vidl stbrn nitky. A to mu neme bt vc ne
kolik? ticet? Nebo snad dvaaticet? Na druhou stranu jeho cho je naprosto
rozkon. Takov vitalita! Ty hnd lokny, tak rozkon upraven! koda jen,
e se pedem nevyptala na londnskou mdu. Mueln s kvtovanm potiskem,
co na sob mla, byl jist velmi hezk, ale j bych na n radji vidl nco
mnohem stylovjho eknme olivov zelen hedvb zdoben ernmi
stukami a sekanmi ernmi korlky. Chpejte, to je jen prvn dojem a ji
uvidm znovu, mon m napadne nco pln jinho.
Myslte, e lid na nj budou zvdav? zeptal se pan Norrell.
Ale jist, opil pan Lascelles.
Ach! povzdychl si pan Norrell. Pak se velmi obvm pane Lascellesi,
byl bych velice rd, kdybyste mi v tom mohl poradit , velmi se obvm, e
lord Mulgrave by pro pana Strange mohl poslat. Zpal jeho lordstva pro vyuit
magie ve vlce sm o sob samozejm chvlyhodn ho nanetst podntil
k tomu, aby si peetl vemon knihy o djinch magie a utvoil si nzory na
to, co v nich nael. Piel s plnem vyvolat arodjnice, kter by mn pomhaly
porazit Francouze nejsp m na mysli ty napl nadpirozen, napl lidsk
bytosti, na n se obraceli zlovoln lid, kdy chtli ukodit svm sousedm ,
zkrtka a dobe takov arodjnice, jak Shakespeare popisuje v Macbethovi.
Podal mne, abych povolal tak ti tyi, a pli ho nepotilo, kdy jsem to
odmtl udlat. Modern magie toho doke spoustu, ale vyvoln arodjnic by
mohlo kadmu nadlat nesmrn starosti. Te se ale obvm, e by se lord

198
Mulgrave mohl obrtit na pana Strange. Pane Lascellesi, nedomnvte se, e by
to mohl udlat? A vzhledem k tomu, e pan Strange nechpe, co to obn za
rizika, mohl by to vyzkouet. Mon by bylo nejlpe napsat siru Walterovi
a podat ho, jestli by laskav jeho lordstvo nevaroval ped panem Strangem.
Pro to nen dvod, mnil Lascelles. Pokud se vy domnvte, e magie
pana Strange nen bezpen, ono se to brzy rozkikne.
O pr hodin pozdji se na poest pana Norrella podala v dom na Great
Titchfield Street veee, j se zastnili i pan Drawlight a pan Lascelles.
Netrvalo dlouho a nkdo se pana Norrella zeptal, co si mysl o tom
shropshirskm mgovi.
Pan Strange, prohlsil pan Norrell, na mne zapsobil jako velice mil
gentleman a velmi talentovan mg, jen dost mon bude solidnm prstkem
do na profese, jej stavy jsou posledn dobou bezpochyby notn prodl.
Pan Strange m pr velmi kuriznch pedstav o magii, nechal se slyet
Lascelles. Neobtoval se seznmit se s modernmi nzory na toto tma m
pirozen myslm nzory pana Norrella, kter oslnily svt svou srozumitelnost
a vstinost.
Pan Drawlight zopakoval nzor, e Strangeovy rus vlasy toho pli
nevydr a e aty pan Strangeov sice nebyly nejmdnj, ale zato byly
z velmi hezkho muelnu.
Zhruba tou dobou, co probhala tato konverzace, sedla jin skupina lid
(mezi nimi pan a pan Strangeovi) u veee ve skromnjm salnu v dom na
Charterhouse Square. Ptel pana a pan Strangeovch byli samozejm
napjati, co si ti dva mysl o velkm panu Norrellovi.
On douf, e Krl Havran brzy upadne v zapomnn, vyprvl Strange
uasle. Co vy na to? Mg, kter douf, e Krl Havran brzy upadne
v zapomnn! Kdyby se pilo na to, e arcibiskup z Canterbury potaj pracoval
na zatajen Nejsvtj Trojice, dvalo by mi to zhruba stejn smysl.
Je jako muzikant, kter si peje utajit hudbu pana Hndela, pidala se lady
v turbanu a zvedla k stm dal sousto artyok s mandlemi.
Nebo jako ryb, kter by lidi ze veho nejradi pesvdil, e moe
neexistuje, ekl jeden gentleman a nabodl velk kus parmice v dobr vinn
omce.
Dal lid si pak pospili s podobnmi pklady poetilosti a smli se jim
vichni a na Strange, jen se mrail do tale.
Myslela jsem, e jsi chtl pana Norrella podat o pomoc, ekla Arabela.
Jak jsem mohl, kdy jsme se hdali u od prvn chvle, co jsme se spatili?
opil Strange. Nelbm se mu. Ani on mn.
e se mu nelb?! Nu, mon jsi mu nebyl sympatick. Ale za celou dobu,
co jsme tam byli, se nepodval na nikoho jinho. Jako by t chtl zhltnout
pohledem. Troufla bych si tvrdit, e trp osamlost. Cel lta studoval
a v ivot se neml komu svit. Rozhodn ne tm protivm zapomnla jsem,

199
jak se jmenuj. Ale kdy se te s tebou seznmil a v, e si s tebou me
promluvit nu! bylo by velmi zvltn, kdyby t k sob nepozval znovu.
V Great Titchfield Street pan Norrell odloil vidliku a otel si sta
ubrouskem. Pirozen, pronesl, mus se do toho vrhnout.
Strange v Charterhouse Square vyprvl: ekl mi, a se do toho vrhnu.
Do eho? zeptal jsem se. Do ten, odpovdl. To m dost zarazilo. Mlem
jsem se ho optal, co mm asi tak st, kdy vechny knihy vlastn on.
Pt den ekl Strange Arabele, e se mohou vrtit do Shropshiru, kdykoli
bude chtt nedomnv se, e by je jet v Londn nco drelo. Rovn se
rozhodl, e o panu Norrellovi ji nebude pemlet. To se mu zcela nezdailo,
nebo v nkolika nsledujcch dnech si Arabela musela vyslechnout dlouh
vet vech Norrellovch nedostatk, jak osobnch, tak profesnch.
Na Hanover Square se pan Norrell zatm pana Drawlighta ustavin
dotazoval, co pan Strange dl, koho navtvil a co si o nm lid mysl.
Pana Lascellese i Drawlighta tento vvoj ponkud znepokojil. Ji vce ne
rok mli na mga nemal vliv a jakoto ptele pana Norrella si je pedchzeli
admirlov, generlov, politici a vlastn kad, kdo si pl znt pn Norrellv
nzor na cokoli, i si pl, aby pan Norrell nco udlal. Pomylen na jinho
mga, kter by se k panu Norrellovi mohl pipoutat poutem silnjm, ne kdy
Drawlight i Lascelles mohli ukout, a kter by panu Norrellovi mohl zat radit,
jim bylo kromobyejn nepjemn. Pan Drawlight ekl panu Lascellesovi, e
Norrella je teba zrazovat od mylenek na toho shropshirskho mga, a akoli
panu Lascellesovi jeho rozmarn povaha neumoovala okamit s nkm
souhlasit, bezpochyby si myslel tot.
Ti i tyi dny po nvtv pana Strange vak pan Norrell prohlsil: Velmi
peliv jsem tu zleitost zvil a dospl jsem k nzoru, e by se pro pana
Strange mlo nco udlat. Stoval si na nedostatek materil. Inu, pirozen
chpu, e to mohlo Zkrtka a dobe jsem se rozhodl, e mu daruji knihu.
Ale pane! ohradil se Drawlight. Vae drahocenn knihy! Nesmte je pece
rozdvat obzvlt ne pak jinm mgm, kte by jich nemuseli vyuvat tak
moude jako vy!
Ehm, odkalal si pan Norrell. Nemyslel jsem jednu ze svch vlastnch
knek. Z nich bych bohuel nemohl postrdat ani jednu. Ne, koupil jsem panu
Strangeovi jeden svazek u Edwardse a Skitteringa. Piznvm, e se mi
nevybralo lehce. Abych byl naprosto upmn, mnoho knih bych se panu
Strangeovi jet bl doporuit; nen na n zatm pipraven. Nasl by z nich
vemon patn mylenky. Tahle kniha, ekl pan Norrell a zkostliv se na ni
zadval, m mnoho chyb obvm se, e velmi mnoho. Pan Strange se z n
nenau dn magii. Zato v n najde spoustu vstinch pas o pilnm bdn
a o nebezpe pedasnho sepisovn svch vdomost pouen, kter si pan
Strange doufm vezme k srdci.
A tak pan Norrell znovu pozval pana Strange do domu na Hanover Square
a tak jako minule u toho byli Drawlight a Lascelles, ale Strange piel sm.

200
 Druh schzka se odehrla v knihovn domu na Hanover Square. Strange se
rozhldl po vech tch knihch, neekl vak ani slovo. Snad svj vztek spolkl.
Ob strany byly zjevn odhodlan mluvit a chovat se pteltji.
Prokazujete mi velkou est, ekl Strange, kdy mu pan Norrell pedal
drek, Anglick magie od Jeremyho Totta. Obrtil pr strnek. Tak o tomhle
autorovi jsem nikdy neslyel.
Jde o ivotopis jeho bratra, teoretickho magiohistorika poslednho stolet,
kter se jmenoval Horace Tott, vysvtloval pan Norrell.49 Vylil mu, jak se
z n m pouit o vznamu pilnho bdn a jak nebezpe mu hroz, kdy bude
sv vdomosti pedasn sepisovat. Strange se zdvoile usml, uklonil se
a pravil, e to jist bude zajmav ten.
Pan Drawlight obdivoval drek pro Strange.
Pan Norrell se na Strange upen dval a ze zvltnho vrazu na jeho tvi
se dalo vyst, e by si se Strangem nejradji promluvil o samot, ale e vbec
nev, jak zat.
Pan Lascelles pipomnl panu Norrellovi, e ji za hodinu ho na Admiralit
oekv lord Mulgrave.
Mte prci, pane, ekl Strange, a j vs z n nesmm vytrhovat. Popravd
eeno musm sm nco neprodlen zadit pro pan Strangeovou v Bond
Street.
A mon jednoho dne, nadhodil Drawlight, budeme mt tu est a pan
Strange nm pedvede njak kouzlo. J se na kouzlen dvm nesmrn rd.
Mon, pikvl Strange.
Pan Lascelles zazvonil na sluhu. Zniehonic pan Norrell prohlsil: Rd
bych z magie pana Strange vidl nco hned pokud by ns tedy poctil
ukzkou.
Ach! vydechl Strange. J ale ne-
Prokzal byste mi tm velkou est, nalhal pan Norrell.
Tak dobe, uvolil se Strange. Rd vm nco uku. V porovnn s tm,
na jste zvykl, to mon bude trochu neohraban. Dost pochybuji, pane
Norrelle, e bych se vm mohl vyrovnat eleganc proveden.
Pan Norrell se uklonil.
Strange se podn rozhldl po mstnosti: ptral po nem, co by mohl
udlat. Pohled mu padl na zrcadlo, kter viselo v hlubinch rohu, kam nikdy
nepronikl jedin slunen paprsek. Poloil Anglickou magii od Jeremyho Totta
na knihovn stolek tak, aby byl jej odraz jasn vidt v zrcadle. Chvli se na
knihu upen dval, ale nic se nestalo. Pak udlal rukou zvltn posunek;
obma rukama si prosl vlasy, stiskl dlanmi tl a prothl ramena, jako lovk,
kter se uvoluje po kei. Nae se usml vypadalo to, e je na sebe
vjimen pyn.

49
Horace Tott vedl poklidn ivot v Cheshiru; vdycky chtl sepsat velkou knihu o anglick
magii, nikdy se do n ale tak pln nepustil. Proe ve tyiasedmdesti zemel a a do posledn
chvilky si pedstavoval, e by mohl zat pt tden, nebo snad pespt.

201
 Co bylo divn, protoe ta kniha vypadala pln stejn jako pedtm.
Na Lascellese a Drawlighta, kte na vlastn oi vdvali bjenou Norrellovu
magii (anebo se o n dozvdli aspo z doslechu), to neudlalo pradn dojem;
popravd eeno i bn iluzionista na pouti by toho dokzal vc. Lascelles
otevel sta jist ml na jazyku njakou sravou poznmku , ale pedbhl ho
pan Norrell, jen zniehonic uasle vykikl: Ale to je pozoruhodn! To je
skuten Drah pane Strangi! O takovmto kouzlu jsem pedtm ani neslyel!
Nen uvedeno v Suttonovi-Grovovi. Ujiuji vs, drah pane, e to v Suttonovi-
Grovovi nen!
Lascelles i Drawlight se zmaten dvali z jednoho mga na druhho.
Lascelles popoel ke stolu a podn si tu knihu prohldl. Mon je trochu
del ne pedtm, ekl.
To si nemyslm, oponoval mu Drawlight.
Te je svzan ve vyinn usni, prohlsil Lascelles. Nebyla pedtm
modr?
Ne, zavrtl hlavou Drawlight. vdycky byla svtlehnd.
Pan Norrell se nahlas zasml; pan Norrell, kter se jen zdkakdy pousml,
se jim chechtal. Ne, ne, pnov, vy jste to neuhdli. Opravdu ne! Ach! Pane
Strangi, nedoku vm ct, jak ale oni nechpou, co jste udlal! Zvednte ji,
kikl na n. Zvednte ji, pane Lascellesi!
Zcela zmaten Lascelles shl po knize, ale rukou sevel jen przdn vzduch.
Leelo tam jen zdn knihy.
Zadil to tak, aby si kniha a jej obraz vymnily msto, vysvtloval pan
Norrell. Skuten kniha je tady, v zrcadle. Peel k zrcadlu a s oividn
velkm profesnm zjmem se do nj zadval. Ale jak jste to udlal?
Vskutku, jak? zamumlal Strange. Chodil po mstnosti, prohlel si odraz
knihy na stole z rznch hl jako hr kulenku, zavral jedno oko a pak
druh.
Uml byste ji dostat zptky? zeptal se Drawlight.
To bohuel ne, odpovdl Strange. Abych pravdu ekl, prohlsil
nakonec, mm jen velmi mlhavou pedstavu o tom, co jsem udlal. Troufl
bych si tvrdit, e to dobe znte z vlastn zkuenosti, pane jako kdyby lovku
hrla v hlav hudba, lovk pi tom prost v, jak bude nsledovat nota.
Skuten pozoruhodn, pokval hlavou pan Norrell.
Jet pozoruhodnj vak bylo nco jinho: pan Norrell, jen cel ivot
proil ve strachu, e jednoho dne objev rivala, konen na vlastn oi spatil
kouzlo jinho lovka a ten pohled ho nezkruil, ale naopak rozjail.
Pan Norrell a pan Strange se toho odpoledne rozlouili velmi srden
a ptho rna se setkali znovu, ani o tom pnov Lascelles a Drawlight cokoli
tuili. Schzka skonila Norrellovou nabdkou, aby k nmu pan Strange
vstoupil do uen. Pan Strange pijal.
Jen kdyby nebyl enat, mrmlal pan Norrell nevrle. Mgov se vbec
nemaj co enit.

202
 25

JAK SE VYCHOVV MG
Z prosinec 1809

oho dne, kdy mla zat Strangeova vuka, pozval pan Norrell svho

T ka do domu na Hanover Square na asnou sndani. Kdy oba mgov

zasedli k prostenmu stolu, pan Norrell nadhodil: Dovolil jsem si vm
nartnout pln studia pro nadchzejc ti tyi roky.
Pi zmnce o tech tyech letech vypadal Strange trochu vyplaen, ale nic
neekl.
Ti tyi roky, to je velmi krtk doba, pokraoval pan Norrell
s povzdechem, a i kdy vynalom veker sly, nenalhvm si, e doshneme
velkch spch.
Pedal Strangeovi njak tucet list papru. Kad list byl pokryt temi
sloupci Norrellova drobnho, preciznho psma; kad sloupec pitom
obsahoval dlouh seznam rznch druh magie.50
Strange se na n zadval a pravil, e se bude muset uit mnohem vce, ne
pedpokldal.
J vm zvidm, pane, nechal se slyet pan Norrell. Skuten ano.
Magick praxe je pln nezdar a zklamn, zato studium je ustavin poten!
Vaimi spolenky a prvodci jsou vichni nejvt anglit mgov. Odmnou
za vytrvalou prci je nrst vdomost, a co je vbec nejlep lovk cel
msc vbec nemus pijt do styku s ostatnmi lidmi, pokud si to nepeje!
Pan Norrell se na chvli zcela zabral do rozjmn nad tmto blaenm
stavem, pak se vak probral a navrhl, aby si ji ani chviliku neodprali poten
ze vzdlvn pana Strange a okamit zamili do knihovny, kde zanou.
Pan Norrell ml knihovnu v prvnm podla. Byl to pvabn pokoj zazen
v souladu se vkusem svho majitele, jen si sem vdy chodil pro tchu
a vzpruhu. Pan Drawlight pesvdil pana Norrella, aby si osvojil zvyk
umisovat do nejrznjch roh a hl mal zrctka. Dky tomu lovk vdal
jasn zblesky stbrnho svtla i nenadl odraz nkoho na ulici, kdy to
nejmn oekval. Zdi byly vytapetovan svtle zelenm paprem se vzorem

50
Pan Norrell pirozen zaloil svj sylabus na klasifikaci v De Generibus Artium
Magicarum Anglorum od Francise Suttona-Grova.

203
zelench dubovch list a sukovitch dubovch vtviek a do stropu byla
zasazena mal kopule vymalovan tak, aby vytvela dojem listovho
baldachnu nad jarn mtinou. Vechny knihy byly stejn svzny ve svtl
teletin a nzvy jednotlivch svazk byly na hbet vyraen elegantnmi
stbrnmi verzlkami. Uprosted v elegance a harmonie psobily mnoh
mezery mezi knihami a ada zcela przdnch polic ponkud pekvapiv.
Strange i pan Norrell se posadili, kad po jedn stran krbu.
Jestli dovolte, pane, ozval se Strange, rd bych vm hned na zatku
poloil pr otzek. Piznm se, e to, co jsem onehdy slyel o elfech, mi
vyrazilo dech a tak by mne zajmalo, jestli byste se nechal pesvdit
a pohovoil trochu o tomto tmatu. Jakm nebezpem se mg vystavuje, kdy
vyuv elfy? A jak mte nzor na jejich pnos?
Jejich pnos se nemrn zveliuje, zato nebezpe se hodn podceuje,
mnil pan Norrell.
Ach! Take si spolu s nktermi jinmi lidmi myslte, e elfov jsou
dmoni? zeptal se Strange.
Naopak. Jsem si docela jist, e se veobecn mnn o nich neml. Vte, co
o tom napsal Chaston? Nepekvapilo by m, kdyby se ukzalo, e Chaston
nebyl daleko od pravdy.51 Ne, ne, j jsem proti elfm zaujat z pln jinho
dvodu. Pane Strangi, eknte mi, pro tolik anglick magie zvis nebo se
zd zviset na pomoci nadpirozench bytost?
Strange se na chvli zamyslel. Nejsp proto, e veker anglick magie
pochz od Krle Havrana, jemu se dostalo vzdln na elfm dvoe a kter se
prv tam nauil kouzlit.
Souhlasm, e za to me Krl Havran, pikvl pan Norrell, ale podle m
ne tak, jak byste pedpokldal. Vezmte prosm v potaz, pane Strangi, e po
celou dobu, co Krl Havran panoval v Severn Anglii, rovn vldl elfmu
krlovstv. Vezmte prosm v potaz, e dn krl jet nevldl dvma tak
odlinm rodm. Vezmte prosm v potaz, e byl stejn velk krl jako mg
co maj takka vichni historici sklon pehlet. Nen snad pochyb o tom, e
vnoval spoustu asu pipoutn obou rod k sob a tento kol, pane Strangi,
se mu podailo splnit tak, e zmrn zveliil roli elf v magii. Takto zvil
vnost elf v och svch lidskch poddanch, svm elfm poddanm dal
uiten zamstnn a jet se mu podailo zadit, aby oba rody touily po
vzjemn spolenosti.
Ano, ekl Strange zamylen, chpu.
Pipad mi, pokraoval pan Norrell, e dokonce i nejvt aurett
mgov patn odhadli, do jak mry jsou elfov pro lidskou magii nezbytn.
Podvejte se na Palea! On sv elf sluebnky povaoval pro rozvoj svho umn
za tak klov, a napsal, e nejvtm pokladem v jeho dom jsou ti ti tyi

51
Richard Chaston (1620-1695). Chaston psal, e lid i elfov jsou obdaeni rozumem a
magi. U lid je rozum siln a magie slab. U elf je tomu naopak: magie jim pijde velmi
jednoduch, ale podle lidskch mtek jsou sotva petn.

204
elfov! Ale jak plyne z mho vlastnho pkladu, takka veker ctyhodn
magie lze bez pot doshnout bez pomoci od kohokoli! Poteboval jsem snad
pi njakm magickm konu pomoc od elfa?
Rozumm, pikvl Strange, jen posledn Norrellovu otzku povaoval za
enickou. A musm se piznat, pane, e tato mylenka je pro m nov.
V dn knize jsem ji ani nezahldl.
Ani j, pitakal pan Norrell. Oveme jist druhy magie si bez elf nelze
ani pedstavit. Me dojt na to a j doufm, e takovch pleitost bude co
nejmn , e vy a j budeme s tmi zhoubnmi bytostmi muset jednat.
Pirozen budeme muset zachovvat krajn opatrnost. A u vyvolme
jakhokoli elfa, takka jist bude mt pedchoz zkuenosti s anglickmi mgy.
Bude cel dychtiv vyjmenovat vechny velk mgy, jim slouil, a vylit nm
sluby, je kadmu prokzal. Etiket a precedentm takovch ujednn bude
rozumt mnohem lpe ne my. To ns stav bude stavt do nevhodnho
postaven. Ujiuji vs, pane Strangi, e padek anglick zem nechpou nikde
lpe ne v Jinch zemch.
A pece elfov obyejn lidi fascinuj, pemtal Strange, a kdybyste as
od asu jednoho pi sv prci vyuil, mon byste se tak piinil o vt
oblbenost naeho umn. Stle panuj velk pedsudky proti vyuit magie ve
vlce.
To jist! vykikl pan Norrell popuzen. Lid v, e magie stoj a pad
s elfy. S njakou dovednost i uenost mga prakticky nepotaj! Ne, pane
Strangi, to pro mne nen argument pro vyuit elf! Sp naopak! Ped sto lety
historik magie Valentine Munday popral existenci Jinch zem. Vichni mui,
kte je navtvili a mluvili o tom, byli podle nj do jednoho lhi. V tom se
zcela mlil, stle vak pro jeho stanovisko mm velk pochopen a pl bych si,
abychom mohli pro jeho rozen mezi veejnost nco udlat. Samozejm,
dodal pan Norrell zamylen, Munday pak zaal poprat existenci Ameriky,
pak Francie a tak dle. Mm za to, e dlouho ped smrt udlal k nad
Skotskem a tsn ped n zaal pochybovat o Carlisle Mm tu jeho knihu.52
Pan Norrell vstal a pinesl ji z police. Nedal ji vak panu Strangeovi hned.
Po krtk odmlce se Strange zeptal: Radte mi, abych si tuto knihu peetl?
Ano, pesn tak. Domnvm se, e byste si ji ml pest, ekl pan Norrell.
Strange ekal, ale Norrell dl hledl na knihu ve sv ruce, jako kdyby vbec
nevdl, jak dl. Pak mi ji muste dt, pane, pobdl ho Strange vldn.
To rozhodn, pisvdil pan Norrell. Opatrn k Strangeovi popoel a chvli
knihu drel v nataen ruce, nae ji nhle sklopil a se zvltnm gestem pustil
do Strangeovy dlan, jako by to vbec nebyla kniha, ale ptek, kter se ho
drel a kter za dnou cenu nechtl jt ke komukoli jinmu, take ho musel lst
donutit, aby mu seskoil z ruky. Soustedil se na tento manvr tak cele, e
natst nevzhldl ke Strangeovi, jen horkotko potlaoval smch.
52
Modr kniha: pokus odhalit nejrozenj li a bn podvody, jimi anglit mgov
matou krlovy poddan a jeden druhho od Valentina Mundayho, vydno r. 1698.

205
 Pan Norrell chvli zstal stt a jen nostalgicky hledl na svou knihu v ruce
jinho mga.
Jakmile se vak rozlouil s jednou knihou, pestalo ho to pln bolet. Za pl
hodiny doporuil Strangeovi jinou knihu, zael pro ni a vythl ji s takka
naprostm klidem. V poledne u Strangeovi ukazoval knky na policch
a dovolil mu, aby pro n chodil sm. Na sklonku dne dal pan Norrell Strangeovi
na ten mimodn velk poet knih a nechal se slyet, e oekv, e je
Strange bude mt peten do konce tdne.
Cel den debatovn a studia byl luxus, kter si nemohli dovolit asto;
obvykle se kad den museli nkolik hodin vnovat nvtvnkm pana
Norrella a ji to byli lid ze spoleensk smetnky, kter si pan Norrell
nadle hodlal pedchzet, nebo pnov z rznch ministerstev.
Po trncti dnech Norrellovo naden pro novho ka neznalo hranic. Sta
mu cokoli jedinkrt vysvtlit, vykldal pan Norrell siru Walterovi, a on to
okamit pochop! Dobe si pamatuji, jak jsem se mnoho tdn pracn snail
proniknout do Paleovch Dohad pedznamenvajcch vci budouc, ale pan
Strange zvldl tuto vjimen tkou teorii bhem ty hodin a pr minut.
Sir Walter se usml. Bezpochyby. Podle m ale vlastn spchy pli
podceujete. Pan Strange m vhodu uitele, kter mu me objasnit nron
pase, zatmco vy jste neml nikoho to vy jste mu proklestil cestu a umetl ji.
, vykikl pan Norrell. Ale kdy jsme si s panem Strangem znovu sedli
nad Dohady, uvdomil jsem si, e maj mnohem ir vyuit, ne jsem
pedpokldal. Prv jeho otzky m dovedly k lepmu pochopen mylenek
doktora Palea!
Tak to jsem rd, pane, e jste nael ptele, s jeho mysl tak souznte
neznm nic pjemnjho.
Souhlasm s vmi, sire Waltere! pitakal pan Norrell. Je to tak!
Strangev obdiv k panu Norrellovi byl mnohem rezervovanj. Norrellovy
suchoprn monology i jeho zvltn chovn Strangeovi nadle lezly na nervy;
a zhruba tou dobou, kdy pan Norrell vychvaloval Strange ped sirem Walterem,
stoval si Strange Arabele na pana Norrella.
Ani te nevm, co si o nm mm myslet. Je nejpozoruhodnjm a zrove
nejnudnjm muem sv doby. Dnes jsme dvakrt za dopoledne museli ustat
v hovoru, protoe si myslel, e zaslechl v mstnosti my k mym chov
obzvltn odpor. Dva komornci, dv sluky a j jsme pi hledn myi
pestavli vechen nbytek, zatmco on stl u krbu, strnul strachy.
M koku? nadhodila Arabela. Ml by si ji podit.
Ale to je naprosto vyloueno! Koky nenvid jet vc ne myi. Svil se
mi, e pokud se njakou neastnou nhodou octne ve stejn mstnosti s kokou,
bhem hodiny mu po celm tle vyraz pupnky.
Pan Norrell chtl svmu kovi z celho srdce dopt dkladnho vzdln,
ovem jeho celoivotn sklony k tajnstkstv a petvce se nedaly tak snadno
setst. Jednoho dne v prosinci, kdy venku z tkch, zelenoedch mraen

206
padaly velk hebk vloky, sedli oba mgov v knihovn pana Norrella.
Pomalu se snejc snh za okny, horko z krbu a inky velk sklenky sherry,
kterou od pana Norrella tak neuven pijal, to ve dohromady vyvolvalo
v panu Strangeovi silnou mtonost a ospalost. Hlavu si opral o ruku a vka se
mu skoro zavrala.
Pan Norrell mluvil. Mnoho mg, ekl a udlal z prst stku, se
pokusilo uvznit magick sly do njakho pedmtu. Zkrok to nen nron
a tmto pedmtem me bt cokoli, co si mg zamane. Stromy, perky, knihy,
kulky, klobouky, to ve ji bylo v minulosti k tomuto elu vyuito. Pan
Norrell se zamrail na piky svch prst. Tm, e ulo st sv sly do
vybranho pedmtu, se mg zabezpeuje ped bytkem sly, kter je
nevyhnutelnm dsledkem vysokho vku i nemoci. I j jsem byl nkolikrt
ve velkm pokuen to udlat; sta siln rma i bolen v krku a po mch
magickch dovednostech je veta. A pece jsem po zral vaze dospl k nzoru,
e takov rozdlen sly je velmi nepedloen. Vezmme si napklad takov
prsteny. Dky phodn velikosti jsou prsteny dvno povaovny za obzvlt
vhodn pro tento druh magie. lovk me nosit prsten na prstu cel lta, ani
tm zavd pinu by jen k jedin poznmce co by zdaleka neplatilo, kdyby
stejnm zpsobem lnul ke kameni nebo knize , a pece by se v djinch
nenael snad jedin mg, kter by penesl nco ze sv sly a dovednosti do
kouzelnho prstenu a pak o tento prsten njakm zpsobem nepiel a nemusel
pekonat bezpoet pekek, aby ho zskal zptky. Vezmme si napklad Mistra
nottinghamskho z dvanctho stolet, jeho dcera si jeho prsten moci spletla
s pouhou tretkou, nasadila si ho na prst a la na trh svatho Matoue. Ta
neopatrn dvka
Coe? vykikl najednou Strange.
Coe? opakoval pan Norrell pekvapen.
Strange se do gentlemana proti sob zabodl tzavm pohledem. Pan Norrell
mu pohled optoval, troku vyden.
Omlouvm se, pane, ekl Strange, ale rozuml jsem vm sprvn?
Mluvme tu o magickch silch, kter se njakm zpsobem penesou do
prsten, kamen, amulet o takovch zleitostech?
Pan Norrell opatrn pikvl.
Ale j myslel, e jste kal zaal Strange a pak se pokusil o laskavj
tn. Tedy, myslel jsem si, e jste mi ped nkolika tdny tvrdil, e kouzeln
prsteny a kameny jsou vmysl.
Pan Norrell vyden zral na svho ka.
Ale mon jsem se mlil? nadhodil Strange.
Pan Norrell vbec nic neodpovdl.
Mlil jsem se, zopakoval Strange. Omlouvm se, pane, e jsem vm
skoil do ei. Pokraujte, prosm.

207
 Ale i kdy se panu Norrellovi velmi ulevilo, e tu zleitost pan Strange
vyeil, nebyl u s to pokraovat a namsto toho navrhl, aby si dali aj, na co
pan Strange ochotn pistoupil.53

53
Pbh dcery Mistra nottinghamskho (k nmu se u pan Norrell nikdy nevrtil) stoj za
zmnku, a tak jsem ho zde sepsala.
Trh, na nj se ta dvka vydala, se konal na svatho Matoue v Nottinghamu. Strvila na nm
pjemn den: obchzela stnky a nakupovala prdlo, krajky a koen. Nkdy bhem odpoledne se
neekan otoila, e si prohldne italsk skleniky za sebou, a pi tom cpem plt udeila
kolemjdouc husu. Nerudn ptk zaal mchat kdly, kejhat a vyjel po n. Pekvapen dvka
upustila otcv prsten, ten spadl huse do otevenho jcnu a ta ho rovn notn pekvapen spolkla.
Ale jet ne mohla dcera Mistra nottinghamskho cokoli ct i udlat, pasek ptka popohnal a
oba zmizeli v davu.
Husu si koupil jist John Ford, vzal ji s sebou dom do vesnice jmnem Fiskerton a pt den
jeho ena Margaret Fordov husu zabila, okubala ji a vythla z n droby. V husm aludku nala
tk stbrn prsten ozdoben zakroucenm kusem jantaru. Poloila jej na stl vedle t slepich
vajek, kter sebrala rno.
Vajka se okamit zaala otsat, pak pukla a z kadho se vynoilo nco bjenho. Z
prvnho se zjevil strunn nstroj na zpsob violy, a na to, e ml mal ruiky a noiky a hrl
na sebe drobnm smycem. Z dalho vejce vzela lo z nejist slonoviny, s plachtami z
blostnho lnnho pltna a dvma adami stbrnch vesel. A z poslednho vejce se vyklubalo
kue se zvltnm zlatorudm pem. Jako jedin z tch zzrak tak vydrelo vc ne den. Po
necelch dvou hodinch popraskala viola jako skopka a rozpadla se a za soumraku napjala lo
plachty a odveslovala vzduchem pry; ovem kue vyrostlo a pozdji rozpoutalo por, kter
zniil vtinu dom v Granthamu. Lid si pi tom poru povimli, e se koupe v plamenech. Z
tto okolnosti se potom vyvozovalo, e nejsp lo o fnixe.
Kdy si Margaret Fordov uvdomila, e j takhle do klna spadl kouzeln prsten, rozhodla se,
e s nm bude arovat. Nanetst to byla ena skrznaskrz zl, kter tyranizovala svho hodnho
manela a cel hodiny bdala, jak se pomstt svm neptelm. Johnu Fordovi patilo fiskertonsk
pansk sdlo a v nsledujcch mscch ho vy lechta zahrnula pozemky i bohatstvm, protoe
se dsila ern magie jeho eny.
Zvsti o divech, za nimi stla Margaret Fordov, brzy dosply do Nottinghamu, kde Mistr
nottinghamsk leel v posteli a ekal na smrt. Do prstenu kdysi vloil tolik sv sly, e jeho ztrta
ho nejdv sklila, pak uvrhla do zoufalstv a nakonec pipoutala na lko. Kdy se k nmu
konen donesly zprvy o prstenu, byl u tak nemocn, e s tm nemohl nic dlat.
Zato jeho dcei bylo nesmrn lto, e svou rodinu pivedla do netst, a povaovala za svou
povinnost pokusit se prsten zskat zptky. Ani by se nkomu svila s tm, co hodl udlat,
vydala se po behu eky do Fiskertonu.
U v Gunthorpu ji ale ekal pern vjev. Mal hjek tu stl v plamenech, jejich jazyky se
obtely kolem kad vtve. Ze tiplavho ernho koue ji plilo v och a krbalo v krku, a
pece ohe hjek nestravoval. Ze strom vychzelo tlumen skuen, jako by nakaly nad tmto
nepirozenm muenm. Mistrova dcera se rozhldla, jestli by j ten div mohl nkdo vysvtlit.
Mlad lesnk, kter prv el kolem, j ekl: Ped dvma dny se v tom lesku na cest z
Thurgartonu zastavila Margaret Fordov. Odpoinula si ve stnu jeho vtv, popila z jeho potoka a
pojedla i trochu mstnch ok a lesnch plod, jene na odchodu zakopla o koen, a kdy se
zvedla, jeden pek ml tu drzost pokrbat ji na ruce. A tak les zaklela a psahala, e bude hoet
navdy.
Mistrova dcera lesnkovi podkovala za informace a chvli la dl. Dostala ze a pidepla si
k ece, e si do dlan nabere trochu vody. V tom okamiku se z vody napl vynoila jaksi ena
nebo sp cosi, co enu velmi pipomnalo. Cel tlo mla obrostl rybmi upinami, ki mla
edou a tekovanou jako pstruh a namsto vlas j z hlavy trely kostnat ed pstruz ploutve.

208
Jako by Mistrovu dceru probodvala pohledem, ale kulat studen ryb oi ani tuh ryb ke
nebyly uzpsoben k vyjadovn lidskch emoc, a tak si tm nemohla bt jist.
Ach! Omlouvm se, vyjekla Mistrova dcera.
ena otevela sta, m ukzala ryb chtn pln oklivch rybch zub, ale nedostala z nich
jedin zvuk. Pak se pevrtila a zajela zptky do vody.
ena, kter na behu prala prdlo, Mistrov dcei vysvtlila: To je Joscelin Trentov, kter
mla tu smlu, e je provdan za mue, kter se Margaret Fordov lb. Margaret ji ze rlivosti
zaklela a te ta chudinka mus cel dny a noci trvit na mlin, aby j zaarovan ke
nevyschla. Navc neum plavat, take ije v ustavinm strachu, e se utop.
Mistrova dcera en podkovala za to, e j to ekla.
Potom Mistrova dcera pila do vesnice jmnem Hoveringham. Jeden mu a jeho manelka,
kte se tsnili na hbet malho ponka, j poradili, aby do vesnice vbec nevstupovala, a provedli
ji zkmi stezikami a cestikami okolo. Ze zelenho vrku si pak Mistrova dcera vesnici podn
prohldla a povimla si, e vichni lid ve vsi nos tlustou psku pes oi. Na tu umlou slepotu
nebyli zvykl, ustavin nareli hlavami do zd, zakopvali o stoliky a kry, ezali se noi i
jinmi nstroji a plili se o ohe. Nsledkem toho byli sam ezn a trn rna, nikdo z nich si
vak psku nesthl.
Ach! vzdychla ta manelka. Knz z Hoveringhamu ml tu smlost odsoudit z kazatelny
zlotilost Margaret Fordov. Vichni biskupov, opati a kanovnci byli zticha, ale tenhle staeek
chatrnho zdrav se j vzepel, a ona tak proklela celou vesnici. Je jim souzeno mt neustle ped
oima sv nejhor obavy. Ti neboci vid, jak jejich dti hladov, rodie propadaj lenstv, jak
se jim jejich nejbli vysmvaj a zrazuj je. Manelky a manel vid sv drah poloviky
bestiln zavradn. A tak, pestoe tyto vidiny nejsou nic ne iluze, mus vesnian nosit psky
na och, aby nezeleli z toho, co vid.
Mistrova dcera zavrtla hlavou nad pernou zlovolnost Margaret Fordov a vydala se zase k
sdlu Johna Forda, kde nala Margaret a jej sluebn, jak s hol v ruce enou krvy na veern
dojen.
Mistrova dcera srdnat popola k Margaret Fordov. Ta se okamit obrtila a pratila ji hol.
Ty podl holko! vykikla. Vm, co jsi za! Prsten mi to ekl. Vm, e mi chce lht, tebae
jsem ti nikdy v nejmenm neublila, a e m chce podat o msto sluebn. Vm, e mi hodl
prsten ukrst. Tak poslouchej! Prsten jsem zaklela silnmi kouzly. Kdyby se ho njak hloup
zlodj by jen dotkl, pak se zakrtko ze zem vyroj vely a rzn hmyz a zanou ho bodat a
tpat, z oblohy sltnou orlov a jestbi a vemon ptci a pust se do nj svmi zobky, pak se
vyt medvdi, kanci a dal zvata a rozspou a rozdupou toho neastnka na kousky!
Nae Margaret Fordov Mistrovu dceru seezala jako ito a ekla sluebnm, a j daj prci
v kuchyni.
Margaretini slouc, sami neastn a tran, svili Mistrov dcei tu nejt prci, a kdykoli
je Margaret Fordov zbila nebo si na nich vylila vztek co se stvalo asto , ulevili si tm, e
Mistrov dcei provedli tot. A pece si nedovolila klesnout na duchu. Nkolik msc vydrela
pracovat v kuchyni a usilovn pemlela, jakou lst by mohla Margaret pimt, aby prsten
upustila i ztratila.
Margaret Fordov byla krut, urliv, a jakmile jej vztek jednou vzplanul, nedal se u utiit.
Pesto vak zboovala mal dti; vyuila kad pleitosti, aby si je mohla pochovat, a sotva je
mla v rukou, byla laskavost sama. Sama dn dt nemla a nikdo z tch, co ji znali,
nepochyboval, e ji to velmi trp. Veobecn se soudilo, e vynaloila spoustu magick energie
na to, aby poala, ovem snaha to zstvala marn.
Jednoho dne si Margaret Fordov hrla se sousedovic holikou. Prohodila, e kdyby nkdy
mla dt, radji by holiku, se smetanov blou plet, zelenma oima a rezavmi kudrlinkami
(nebo Margaretiny vlasy byly te barvy).
Hm, manelka pana Reeva v Epperstonu m rozkon dtko, kter pln odpovd vaemu
popisu, nadhodila Mistrova dcera nevinn.

209
 Jet tho veera Strange Arabele vylil ve, co pan Norrell ekl a co na to
on, Strange, odpovdl.
Bylo to naprosto bizarn! Byl tak vyden, e jsem ho prokoukl, e ho
nenapadla jedin odpov. To j mu musel vymyslet neotelou le, kterou by
mi mohl ct. Musel jsem se s nm spiknout proti sob.

Pak Margaret Fordov pimla Mistrovu dceru, aby ji zavedla do Epperstonu a ukzala j dt
pan Reevov. A kdy Margaret Fordov vidla, e je skuten naprosto rozkon a ndhern
(pesn jak j Mistrova dcera tvrdila), oznmila zden matce, e si tu holiku odveze s sebou.
Jakmile se Margaret Fordov zmocnila dtte pan Reevov, stal se z n skoro jin lovk.
Cel dni se starala jen o nj, hrla si s nm a zpvala mu. Margaret se zkrtka smila se svm
dlem. Kouzeln prsten vyuvala mnohem mn ne pedtm a sotvakdy se rozlila.
A tak to lo dl, a dcera Mistra nottinghamskho proila v dom Margaret Fordov bezmla
cel rok. Pak si jednoho letnho dne Margaret Fordov, Mistrova dcera, dt a dal sluebn
vzaly obd s sebou k ece. Kdy vichni pojedli, Margaret Fordov se uloila do stnu rovho
kee. Toho dne bylo horko a vichni byli velmi ospal.
Jakmile si Mistrova dcera byla jist, e Margaret sp, vzala kandovanou vestku a ukzala ji
mal holice. Dt moc dobe vdlo, co se s takovmi kandovanmi vestkami dl, otevelo
pusinku pkn doiroka a Mistrova dcera j tam tu vestku hodila. Pak co mon nejrychleji a
nejmn npadn sthla kouzeln prsten z prstu Margaret Fordov.
Proboha! vykikla hned nato. Vzbute se, pan! Holika vm vzala prsten a strila si ho
do pusy! Zrute to kouzlo, a se j nic nestane! Zrute to kouzlo!
Margaret Fordov se probudila, vidla, jak m dt tviku vyboulenou, ale jet chvli byla
pli ospal a pekvapen, aby pochopila, co se dje.
Kolem proletla vela, Mistrova dcera na ni ukzala a vyjekla. Vechny ostatn sluebn
rovn zaaly jeet. Pospte si, pan, snan vs prosm! vykikla Mistrova dcera. Ach!
vzhldla k nebi. Orlov a jestbi u let! Ach! Zadvala se do dli. A medvdi a kanci u b,
aby tu chudinku roztrhali na kousky!
Margaret Fordov vykikla na prsten, aby ta kouzla okamit zruil, a prsten ihned poslechl.
V takka stejnm okamiku dt spolklo onu kandovanou vestku. Zatmco Margaret a sluebn
prosily dt, pemlouvaly ho a tsly jm, aby vyklopilo prsten, dcera Mistra nottinghamskho se
dala na tk po behu eky k Nottinghamu.
Zbytek pbhu se odvj podle klasickho schmatu. Jakmile Margaret Fordov zjistila, jak
byla obelstna, nechala dovst kon a psy a pustila se do pronsledovn Mistrovy dcery.
Nkolikrt se zdlo, e je Mistrova dcera dozajista ztracena jezdci ji skoro dohonili a psi j
mlem dchali na zda. Vyprv se ale, jak j pomohly vechny obti Margaretiny magie: jak si
vesnian z Hoveringhamu servali psky z o a pes vechny hrzypln vidiny si pospili stavt
barikdy, aby Margaret Fordov zabrnili projet; jak chudinka Joscelin Trentov vzthla ruce z
vody a pokusila se Margaret Fordovou sthnout do kaln eky; jak po n hoc les mrskal jednu
hoc vtev za druhou.
Dcera vrtila prsten otci a Mistr nottinghamsk napravil vechny kivdy, kter Margaret
Fordov napchala, obnovil svou povst a stal se zase pnem svho osudu.
Existuje jet jedna verze tohoto pbhu a v n nen ani stopa po njakm kouzelnm prstenu,
vn hocm lese i fnixovi popravd eeno se v n nevyskytuj vbec dn zzraky. Podle
tto verze nebyly Margaret Fordov a dcera Mistra nottinghamskho (vlastnm jmnem Donata
Torelov) vbec neptelkyn, naopak, ob vedly sesterstvo arodjek, jim se v Nottinghamshiru
ve dvanctm stolet velmi dailo. Hugh Torel, Mistr nottinghamsk, vystupoval proti tomuto
sesterstvu a vynaloil ohromn sil, aby ho zniil (tebae k nmu patila i jeho dcera). Skoro se
mu to i povedlo, nakonec vak eny odely ze svch domov, od otc a manel, a ily v lesch
pod ochranou Thomase Godblesse, mga mnohem vtho ne Hugh Torel. Tato mn barvit
verze nikdy nedoshla popularity t pedchoz, ovem prv tuhle verzi Jonathan Strange
prohlsil za pravdivou a zahrnul ji do svch Djin a provozovn anglick magie.

210
 Ale j to nechpu, zavrtla hlavou Arabela. Pro by si ml tak zvltn
protieit?
Hm, on si toti chce nkter vci nechat pro sebe. To je zjevn a nejsp si
vdycky nedoke vzpomenout, co m bt tajn a co ne. Vzpomn, jak jsem ti
vyprvl o mezerch mezi knihami v jeho knihovn? Tak podle veho toho dne,
co mne pijal za ka, nadil vyprzdnit celch pt polic a poslat ty knihy
zptky do Yorkshiru, protoe pro m byly pli nebezpen.
Proboha! Jak jsi na to ale piel? zeptala se pekvapen Arabela.
Prozradili mi to Drawlight a Lascelles. S velkm potenm.
Ti zlomysln uboci!
Pana Norrella velmi zklamalo, kdy se dozvdl, e bude muset Strangeovu
vuku na den dva peruit, dokud si Jonathan s Arabelou nenajdou vhodn dm,
v nm by mohli bydlet. Pot je v t jeho manelce, svil se pan Norrell
Drawlightovi s povzdechem. Kdyby byl svobodn, nejsp by neml nic proti
tomu, aby se sem ke mn pisthoval.
Drawlighta vyloen vydsilo, e pana Norrella nco takovho napadlo,
a ist preventivn prohlsil: Ale pane! Pomyslete na svou prci pro
Admiralitu a ministerstvo vlky, tak dleitou a tak dvrnou! Ptomnost
dalho lovka v dom by ji velmi ztila.
Naopak, pan Strange mi s n pome! ekl pan Norrell. Zachoval bych se
velmi nemorln, kdybych zemi pipravil o talent pana Strange. Pan Strange a j
jsme minul tvrtek zali na Admiralitu za lordem Mulgravem. Myslm, e
lorda Mulgrava zpotku vbec netilo, e jsem pana Strange pivedl
To proto, e jeho lordstvo je zvykl na vai lep magii! Troufnu si tvrdit,
e podle nj se pouh amatr jakkoli talentovan nem co mchat do
zleitost Admirality.
kdy si ale lord Mulgrave vyslechl, jak pan Strange hodl porazit
Francouze magi, obrtil se na m s irokm smvem a ekl: Vy a j, pane
Norrelle, jsme se vyerpali. Potebovali jsme erstvou krev, e?
Tohle e lord Mulgrave ekl? To od nj bylo nevslovn neomalen.
Doufm, pane, e jste ho probodl pohledem!
Coe? Pan Norrell se zabral do svho vyprvn a nemohl vnovat
pozornost tomu, co pan Drawlight k. Naprosto s vmi souhlasm, vae
lordstvo, ekl jsem. A to si jet pokejte na zbytek toho, co si pro vs pan
Strange nachystal. Jet jste toho neslyel ani polovinu!
Nebyla to jen Admiralita ministerstvo vlky i vechny ostatn vldn ady
mly pro oslavovat nstup Jonathana Strange. Spousta vc, kter pedtm byly
obtn, se najednou zjednoduila. Krlovi ministi si u dlouho hkali pln,
kterak neptelm Britnie poslat patn sny. Ministr zahrani to v lednu roku
1808 navrhl jako prvn a po cel rok pan Norrell piln poslal csai Napoleonu
Bonapartovi kadou noc zl sen, nsledkem eho se nic nestalo. Bonapartovo
imprium se nezhroutilo a sm Bonaparte vyjdl do bitev stejn nevzruen
jako kdy jindy. A tak nakonec pan Norrell dostal pokyn, aby toho nechal. Sir

211
Walter a pan Canning si osobn mysleli, e pln selhal, protoe pan Norrell
neml talent na vymlen hrz. Pan Canning si stoval, e non mry, je pan
Norrell csai seslal (a kter vtinou obnely kapitna dragoun skrvajcho
se v Bonapartov atn skni), by st vylekaly guvernantku jeho dt,
natopak dobyvatele poloviny Evropy. Chvli se snail pesvdit ostatn
ministry, e by mli pana Bedforda, Lewise a pan Radcliffbvou povit
vymlenm skuten hrzyplnch sn, kter by pak pan Norrell mohl penst
Bonapartovi do hlavy. Ostatn ministi byli ovem toho nzoru, e zamstnat
mga je jedna vc, spisovatel jsou ale nco jinho a e k tomu se tedy nesn.
Se Strangem byl pln opren. Strange a pan Canning mli podezen, e
zlotil francouzsk csa je odoln proti zlu tak nehmotnmu jako sny, a tak se
tentokrt rozhodli zat u jeho spojence, ruskho cara Alexandra. Mli tu
vhodu, e na Alexandrov dvoe psobila cel ada jejich ptel: rut lechtici,
kte pili ke spoust penz prodejem deva do Britnie a kte by na to chtli
zase navzat, a jedna staten a dmysln Skotka, manelka Alexandrova
komornka.
Kdy se dozvdl, e Alexandr je podivuhodn sugestibiln lovk se sklony
k mystickmu chpn nboenstv, rozhodl se Strange poslat mu sen pln
neblahch tajemnch pedzvst a symbol. Sedm noc po sob se Alexandrovi
zdlo o pjemn veei s Napoleonem Bonapartem, pi n jim naservrovali
vtenou jelen polvku. Jakmile ji ale csa ochutnal, vyskoil a rozkikl se:
Jai une faim qui ne saurait se satisfaire depotage,54 nae se promnil ve
vlici, kter nejdv serala Alexandrovu koku, pak jeho psa, jeho kon
a potom jeho krsnou tureckou milenku. A jak se vlice pustila do
Alexandrovch ptel a pbuznch, otevelo se j lno a z nj vyhezli koka,
pes, k, tureck milenka, ptel, pbuzn atd., ovem pern znetvoen.
A vlice pi jdle rostla; kdy byla velk jako Kreml, obrtila se s plandajcmi
struky a zkrvavenou mordou, e seere celou Moskvu.
Nen nic neestnho na tom, kdy mu poleme sen, podle nj nedl
dobe, kdy v Bonapartovi, protoe ten ho nakonec zrad, vykldal to
Strange Arabele. Klidn bych mu to mohl i napsat a poslat potou. Opravdu
nedl dobe a nic nen jistjho ne to, e Bonaparte ho nakonec skuten
zrad.
Brzy se od t skotsk pan dozvdli, e ruskho cara jeho sny krajn
znepokojily a e tak jako biblick krl Nebkadnesar poslal pro astrology
a vtce, aby mu sen vyloili co tak velmi zhy udlali.
Strange pot poslal ruskmu caru dal sny. , ekl pak panu Canningovi,
vzal jsem si k srdci vai radu a udlal jsem je obskurnj a he
interpretovateln, a maj carovi arodjov tak co na prci.
Nezdoln pan Janet Archibaldovna Barsukovov jim ji brzy mohla poslat
uspokojivou zprvu, e Alexandr zanedbv vldn zleitosti i vlku, cel den

54
Mm hlad, kter polvka neme nikdy zasytit!

212
uvauje o svch snech a rozebr je s astrology a arodji; a e kdykoli mu
pijde dopis od csae Napoleona Bonaparta, zbledne a roztese se jako osika.

213
 26

JABLKO, KORUNA A EZLO

Z 1809

adou noc bez vjimky povolvalo smutn vyzvnn lady Poleovou

K a Stephena Blacka k tanci ve stinnch snch Ztracen nadje. Stephen

nikdy nezail plesy, kter by se jim vyrovnaly co do krsy a mdnosti,
ovem hezk aty a elegantn zjev tanenk zvltn kontrastoval se samotnm
hradem, jen vykazoval etn znmky chudoby a zchtralosti. Hudba se nikdy
neobmovala. Z violy se neustle ozvala hrstka tn a repertor paly nebyl
o nic bohat. Mastn lojov svky Stephenovo cvien komornick oko si
nemohlo nevimnout, jak je jich na tak velk sl mlo vrhaly zvltn stny,
kter se roztely po stnch podle toho, jak tanenci vili v jednotlivch
figurch.
Jindy se lady Poleov se Stephenem astnila dlouhch prvod, v nich se
zaprenmi, patn osvtlenmi snmi nosily korouhve (gentleman s vlasy
jako chm bodl si toti na takov ceremonie potrpl). Nkter korouhve,
prastar a bohat vyvan, se u prakticky rozpadaly, jin oslavovaly
gentlemanova vtzstv nad nepteli. Vyrobeny byly pmo z vyinnch
zaloutlch k tchto neptel a gentlemanovy pbuzn je jet vyperkovaly
uezanmi rty, oima, vlasy i kousky at. Gentlemana s vlasy jako chm
bodl tyto zbavy nikdy neomrzely a podle veho nikdy ani na okamik
nezapochyboval, e Stephen a lady Poleov z nich maj stejn poitek jako on.
Tebae ve vem ostatnm byl promnliv, ve dvou ppadech zstval stl:
v obdivu k lady Poleov a v nklonnosti ke Stephenu Blackovi. Tuto nklonnost
Stephenovi nadle projevoval tm, e mu poslal extravagantn dary
a podivuhodn se staral, aby se tst piklnlo na Stephenovu stranu. Tak jako
pedtm nkter dary putovaly k pan Brandyov a nkter zase pmo ke
Stephenovi. Gentleman s vlasy jako chm bodl ke Stephenovi jednou
vesele prohodil: V zlotil neptel se o tom nedozv! (Tm myslel sira
Waltera.) Velmi mazan jsem ho toti kouzlem oslepil, a tak ho o tom ani
nenapadne pemlet! Klidn bych z vs mohl ztra udlat canterburskho
arcibiskupa a jemu by na tom nepipadlo nic divnho! Ani nikomu jinmu.
V tom okamiku ho nco napadlo. Chtl byste se ztra stt canterburskm
arcibiskupem, Stephene?

214
 Ne, dkuji vm, pane.
Nechcete si to rozmyslet? Nen to vbec nic nronho, a pokud vs crkev
aspo trochu lk
Psahm vm, pane, e m nelk ani v nejmenm.
V dobr vkus vm jako vdy slou ke cti. Mitra je nesmrn nepohodln
a lovku vbec neslu.
Chudk Stephen byl zasypn zzraky. Co pr dn se pihodilo nco, z eho
mu tak i onak kynul prospch. Skuten hodnota toho, co zskal, nkdy nebyla
valn tebas ne vc ne pr ilink , ale zpsob, jakm k nim piel, byl bez
vjimky pozoruhodn. Jednou ho napklad navtvil af z jednoho statku
a zaal mu tvrdit, e ped lety potkal Stephena pi kohoutch zpasech na severu
Yorkshiru u Richmondu a e se se Stephenem vsadil, e se princ velsk jednou
dopust skutku, jm udl ostudu cel Britnii. A protoe k tomu dolo (af
uvedl, e se princ zostudil odkopnutm sv manelky), af vyrazil
dostavnkem do Londna pinst Stephenovi sedmadvacet ilink a estipenci
o kterouto stku se mli vsadit. Zbyten Stephen protestoval, e nikdy nebyl
na kohoutch zpasech ani v Richmondu v Yorkshiru; af nebyl spokojen,
dokud si Stephen ty penze nevzal.
Pr dn po afov nvtv se naproti domu v Harley Street objevil
mohutn ed pes. Chudk zve bylo cel promen, zackan bltem
a vechno svdilo o tom, e m za sebou dlouhou cestu. Jet zvltnj
ovem bylo to, e v elistech neslo njak papr. Komornci Robert a Geoffrey
se ho spolu s kuchaem Johnem Longridgem ze vech sil snaili zahnat, hulkali
na nj a hzeli na nj lahve a kamen, ale pes tohle zachzen trpliv snel
a odmtal se pohnout, dokud Stephen Black nevyel do det a nevzal mu ten
papr z mordy. Pes potom v poklidu a spokojen odeel, jako by si blahopl ke
splnn nronho kolu. Z toho papru se vyklubala mapa jaksi vesniky
v Derbyshiru, na n byly krom mnoha jinch pekvapivch vc vyznaen
tajn dvee vedouc do nitra jakhosi kopce.
Jindy dostal Stephen dopis od starosty a radnch msta Bath, v nm se
lilo, jak ped dvma msci navtvil Bath markz Wellesley a za svho
pobytu ustavin vychvaloval Stephena Blacka a jeho mimodnou poctivost,
inteligenci a vrnost jeho pnu. Na bathskho starostu a radn uinilo len jeho
lordstva takov dojem, e takka okamit nechali vyrazit medaili oslavujc
Stephenv ivot a ctnosti. Kdy bylo takto zhotoveno pt set medail, starosta
a radn kzali rozdat je vem vznanm manm bathskm a uspodat
veselici. K dopisu pikldaj i medaili pro Stephena a snan jej pros, aby jim
dal vdt, a pt zavt do Bathu, a oni tak mohli na jeho poest uspodat
skvlou veei.
dn z tchto zzrak ani v nejmenm nezvedl Stephenovi nladu. Jenom
toti podtrhovaly pzranou povahu jeho stvajcho ivota. Vdl, e af, pes
i starosta s radnmi jednali vichni proti svmu pesvden: afi milovali
penze a rozhodn je bez dobrho dvodu nerozdvali; psi se nevydvali na

215
nkolikatdenn prazvltn vpravy a starostov a radn se zistajasna nezaali
iv zajmat o ernosk slouc, kter nikdy nevidli. A pece dnmu z jeho
ptel nepilo na jeho ivot nic pozoruhodnho. Z pohledu na zlato a stbro se
mu zvedal aludek a jeho svtnika v hornm podla domu na Harley Street
petkala poklady, o n neml zjem.
Zaklet byl u bezmla dva roky. asto gentlemana s vlasy jako chm
bodl pnliv prosil, aby ho toho zaklet zprostil a kdy ne jeho, pak lady
Poleovou , ale ten o tom nechtl ani slyet. A tak si Stephen dodal odvahy
a pokusil se lidem vylit, jak on i lady Poleov trp. Chtl zjistit, zdali m jeho
ppad njak precedens. Choval vlan nadje, e snad najde nkoho, kdo by je
mohl osvobodit. Nejprve se obrtil na komornka Roberta. Pedem ho
upozornil, e mu vyjev soukromou bolstku, a to Robert bral nleit vn
a vypadal zaujat. Kdy ale Stephen spustil, ke svmu asu zjistil, e mluv
pln o nem jinm; pistihl se pi tom, jak pron velmi serizn a uenou
pednku o pstovn a zpracovn hrachu a fazol tedy o tmatu, o kterm
vbec nic nevdl. Ba co h, nkter jeho informace byly nanejv zvltn
a dozajista by pekvapily vechny rolnky i zahradnky, kte by je slyeli.
Vylil Robertovi vemon vlastnosti fazol bu vyszench i sklizench pi
msku, pi zatmn msce, o Beltanu i o svatojnsk noci, a jak se tyto
vlastnosti zmnily, kdy lovk fazole zasel stbrnou lopatkou i sklidil
stbrnm noem.
Svj trudn osud se pak pokusil vylit Johnu Longridgovi. Tentokrt se
pistihl, jak pesn l iny Julia Caesara v Britnii a zkuenosti, kter si z n
odnesl. Pednka to byla jasnj a detailnj, ne by svedl jakkoli vdec,
i kdyby tu ltku studoval pes dvacet let. A znovu obsahovala informace, kter
nebyly dostupn v dn knize.55
Jet dvakrt se pokusil vylit, jak muka zav. Ped pan Brandyovou
pednesl podivnou obranu Jide Ikariotskho, v n tvrdil, e veker Jidovy

55
Stephen vylil, jak Julius Caesar krtce po piplut na tyto behy odeel od armdy a
zatoulal se do zelenho hjku. Nezael ani moc daleko, kdy narazil na dva mlad mue, kte
zhluboka vzdychali a frustrovan kopali do zem. Oba byli vjimen pohledn a oba byli
obleen v nejlepch lnnch atech obarvench tmi nejvzcnjmi barvivy. Na Julia Caesara
udlalo vzneen vzezen tchto mladk takov dojem, e jim zaal klst rozlin otzky, a oni
mu odpovdali upmn a ani v nejmenm ostchav. Vysvtlili mu, e jsou oba alobci u
nedalekho soudu. Soud se schzel kad tvrtlet, aby urovnal spory a potrestal pachatele zlch
in, nanetst vak plm, k nmu pat, je obzvlt zl a hdav a v souasn dob nen
mon rozhodovat dn pe, nebo nemohou najt nestrannho soudce; vechny ctihodn osoby
mezi nimi jsou bu obvinny ze zloinu, anebo maj blzko k nkter ze p. Kdy to Caesar
slyel, zelelo se mu jich a okamit se nabdl jako soudce s m oni naden souhlasili.
Provedli ho leskem a zakrtko dospli do travnat kotliny mezi ladnmi zelenmi kopeky.
Tady se shledal se zhruba tiscovkou tch nejkrsnjch mu a en, kter kdy v ivot vidl.
Sedl si na str a poslechl si vechny jejich aloby a obvinn; a kdy je vechny vyslechl, vynesl
rozsudky tak moudr, e vichni byli nadeni a nikdo neodeel s tm, e se mu stala kivda.
Vichni byli s Caesarovmi rozsudky tak spokojeni, e mu na opltku nabdli cokoli, co bude
chtt. Julius Caesar se na chvli zamyslel a pak pravil, e by chtl vldnout svtu. To mu slbili.

216
posledn iny byly dsledkem pokyn dvou lid, Jana Mdnohlavho a Jana
Mosazonohho, kter Jid pokldal za andly; a Tobymu Smithovi, prumu
pan Brandyov, zase vyjmenoval vechny lidi v Irsku, Skotsku, Walesu
a Anglii, kter za poslednch dv st let unesli elfov. Ani o jednom z tchto lid
pedtm neslyel.
Stephen byl nucen uznat, e pes vekerou snahu o svm zaklet prost
neme mluvit.
Jeho zvltnmi odmlkami a sklenost vak ze vech lid bezpochyby
nejvce trpla pan Brandyov. Nepochopila, e se chov jinak k celmu svtu,
vidla jen, e se chov jinak k n. Jednoho dne na potku z ji Stephen
navtvil. Neseli se u nkolik tdn, z eho byla pan Brandyov tak
neastn, e napsala Robertu Austinovi, a Robert zael za Stephenem
a vyhuboval mu za to, jak vdovu zanedbv. Kdy vak Stephen dorazil do
salnku nad obchodem v ulici svatho Jakuba, nikdo by pan Brandyov
nemohl mt za zl, kdyby ho okamit poslala pry. Sedl s hlavou v dlanch,
ztka vzdychal a neml j co ct. Ona mu nabzela vno z jihoafrick
Constantie, pomeranovou marmeldu a staromdn rybzov bochnek
vemon lahdky , ale on je vechny odmtal. Nechtl nic, a tak si sedla ke
krbu a pustila se zase do it non epiky, kterou pro nj zoufale vyvala.
Mon, nadhodila, vs omrzel Londn i j a chce se vm vrtit do
Afriky?
Ne, zavrtl hlavou Stephen.
Afrika bude nejsp okouzlujc, pokraovala pan Brandyov, kter se
zjevn chtla potrestat tm, e Stephena do Afriky okamit pole. Odjakiva
jsem slchvala, e je to tak. Vude, kam se lovk podv, sam pomerane
a ananasy, cukrov ttina a kakaovnky. trnct let pracovala v lahdkstv
a mla svt zmapovan podle svho zbo. Trpce se zasmla. V Africe by se
mi nejsp pli nedailo. K emu jsou tam lidem obchody, kdy jim sta
nathnout ruku a z nejbliho stromu utrhnout ovoce? Ach ano! V Africe bych
zbankrotovala natotata! Zuby pekousla nit. Ne e bych se tam ztra rda
nevypravila, pronesla a krut zaboila koneek nit do nevinnho oka jehly,
kdyby m o to nkdo podal.
Vy byste kvli mn jela do Afriky? zeptal se Stephen pekvapen.
Vzhldla. Kvli vm bych jela kamkoli, ekla. Myslela jsem, e to vte.
Jeden na druhho neastn hledli.
Stephen prohlsil, e se mus vrtit a vnovat se svm povinnostem v Harley
Street.
Venku na ulici u obloha potemnla a spustil se d. Lid zaali roztahovat
detnky. Cestou po ulici svatho Jakuba spatil cosi podivuhodnho jak
k nmu edm detivm vzduchem nad hlavami chodc placht ern lo. Byla
to njak dv stopy vysok fregata se pinavmi potrhanmi plachtami
a odlupujc se barvou. Zvedala se a propadala, jako by plula po moi. Stephen
se pi pohledu na ni otsl. Z davu se vynoil ebrk, ernoch s k tak tmavou

217
a lesklou jako Stephenova. Tu lo ml pivzanou ke klobouku. Za chze
sklnl hlavu a zase ji zvedal, aby lo mohla plachtit. Houpal se a kolbal velmi
pomalu a opatrn, aby svj ohromn klobouk nepevrhl. Psobil tm pdem
jako lovk, kter asn pomalu tan. Ten ebrk se jmenoval Johnson. Byl to
chud zmrzaen nmonk, jemu byla upena penze. Kdy mu nic jinho
nezbylo, zaal se ivit zpvem a ebrotou, v em skuten vynikl, a dky jeho
podivuhodnmu klobouku ho znalo cel msto. Johnson ke Stephenovi vzthl
ruku, ale Stephen odvrtil zrak. Vdycky si dval pozor, aby nepromluvil na
ernochy niho postaven, ba nedval vbec najevo, e si jejich existence
viml. Bl se, e kdyby ho nkdo vidl s takovmi lidmi mluvit, mohl by se pak
domnvat, e s nimi m nco spolenho.
Zaslechl, jak nkdo vyvolv jeho vlastn jmno, a vyskoil jako opaen,
ale byl to jen Toby Smith, prodava z obchodu pan Brandyov.
Ach, pane Blacku! kiel Toby a hnal se k nmu. Tady jste! Vy obvykle
chodte tak rychle! U jsem si myslel, e budete v Harley Street. Pan
Brandyov se nech porouet, pane, a pr jste si tohle zapomnl na idli.
Toby k nmu nathl ruku se stbrnm diadmem, tlou kovovou elenkou
takov velikosti, aby Stephenovi padla pes hlavu jako ulit. Nebyla nijak
zdoben krom pr zvltnch znak a divnch psmen vyrytch do jejho
povrchu.
Ale tohle nen moje! ohradil se Stephen.
Ach! zalapal po dechu Toby, ale pak usoudil, e si pan Stephen dl
legraci. Ale pane Blacku, jako bych ho nevidl na va hlav tak stokrt!
Nae se zasml, uklonil a odbhl do obchodu, zanechvaje Stephena
s diadmem v ruce.
Peel pes Piccadilly do Bond Street. Nedoel daleko, kdy zaslechl ev
a po ulici se rozbhla mal postavika. Podle vky to vypadalo, e dotynmu
nebude vc ne tyi i pt let, ovem jeho smrteln bled ostr tv patila dtti
mnohem starmu. Zdlky ho pronsledovali dva ti mui a kieli: Zlodj!
a Chyte ho!
Stephen vyskoil a postavil se zlodji do cesty. Ale akoli mlad zlodjek
nedokzal Stephenovi podn uniknout (nebo Stephen byl mrtn), ani
Stephenovi se nepodailo zlodje podn uchopit (protoe zlodj byl kluzk).
Zlodj drel podlouhl balk zabalen v erven ltce, kter se mu njak
podailo odhodit do Stephenovch rukou, ne bleskurychle zmizel v davu lid
ped vlohou zlatnka Hemmingse. Tihle lid vyli z pn Hemmingsova
obchodu, o pronsledovn tud nic nevdli a nerozprchli se, kdy k nim
zlodj dorazil. Naprosto se nedalo ct, kam se vydal pak.
Stephen stl a v rukou svral ten balek. Hebk star samet se svezl
a odhalil dlouh stbrn prut.
Prvn z pronsledovatel byl tmavovlas, pohledn gentleman, elegantn,
by ponkud ponue obleen v ernm. Na chvli jste ho ml, ekl
Stephenovi.

218
 Jen mi je lto, ekl Stephen, e se mi toho zlodje nepodailo zadret. Ale
jak vidte, mm v majetek. Stephen se k tomu mui nathl se stbrnm
prutem a ervenm sametem, dotyn si to vak nevzal.
Me za to m matka! roziloval se ten gentleman. Jak jen mohla bt tak
nedbal? Tisckrt jsem j opakoval, e pokud nech okna do salnu oteven,
dve i pozdji jimi dovnit vleze zlodj. Nekal jsem to stokrt, Edwarde?
Nekal jsem to, Johne? Posledn dv vty byly ureny gentlemanovm
sluhm, kte pibhli za pnem. Neodpovdli, protoe sotva popadali dech,
energickm pikyvovnm vak Stephena ujistili, e to tak ten gentleman
opravdu kal.
Cel svt v o tom, e doma pechovvm spoustu poklad, pokraoval ten
gentleman, a ona pece i pes m nalhn dl otevr okna! A te pirozen
oplakv ztrtu pokladu, kter se v rodin dd stovky let. Matka je toti
nesmrn pyn na nai rodinu a vechen jej majetek. Tohle ezlo napklad
dosvduje, e nm v ilch koluje krev dvnch wessexskch krl, nebo
patilo Edgarovi nebo Alfredovi nebo nkomu toho druhu.
Pak si ho muste vzt zptky, nalhal Stephen. Va matce se nejsp
podn ulev, kdy ho uvid nepokozen a v bezpe.
Gentleman shl po ezlu, pak ale rukou opt ucukl. Ne! zvolal. Neudlm
to. Psahm, e to neudlm. Kdy tento klenot opt svm matce do
opatrovn, pak si nikdy neuvdom neblah dsledky sv nedbalosti! Nikdy se
nenau mt okna zaven! A kdo v, o bych mohl pijt pt? To bych taky
ztra mohl pijt do przdnho domu! Ne, pane, to ezlo si muste nechat! Je to
odmna za slubu, kterou jste mi prokzal, kdy jste se snail zadret toho
zlodje.
Vichni gentlemanovi slouc pikvli, jako by jim to pipadlo jen logick;
pak u nich zastavil kor, gentleman a veke slouc do nj nasedli a odjeli
pry.
Stephen stl v deti s diadmem v jedn ruce a ezlem v druh. Ped nm se
rozkldaly obchody na Bond Street, nejmdnj obchody v celm krlovstv.
Ve vlohch vystavovaly hedvb a samet, elenky z perel a pvho pe,
diamanty, rubny, perky a nejrznj zlat a stbrn cetky.
Hm, pomyslel si Stephen, on by z obsahu tchto obchod bezpochyby
dokzal stvoit velijak zhadn poklady. Dom pjdu jinudy.
Zaboil do zkho prchodu mezi dvma budovami, peel pes dvorek,
proel brankou, vydal se dalm prchodem a vynoil se v ulice lemovan
skrovnmi domky. Byla zcela liduprzdn a zvltn tich; slyet byly jen
kapky det pleskajc o dlabu. V deti potemnly fasdy vech budov, a to
vypadalo, e jsou skoro ern. Obyvatel dom vypadali jako pkn etlci,
nebo navzdory ptm si ani jeden nezaplil lampu i svku. A pece tk
mrak nezakryl oblohu docela a na obzoru prosvtalo mdl bl svtlo, take d
padal z temnch mraen na temnou zemi skrze sloupy stbrnho svtla.

219
 Zniehonic se z temnho prchodu vykutlelo cosi lesklho a na mokr
dlab to doskkalo pmo ped Stephena.
Zadval se na to a zhluboka si povzdychl: pesn jak pedpokldal, lo
o malou stbrnou kouli. Byla hodn otluen a na prvn pohled star. V mst,
kde se z n ml vypnat kek na znamen, e svt pat Bohu, byla mal
oteven dla. Jeden prst mla ulomen. Tento symbol otevenou dla
Stephen moc dobe znal. Byl jednm z tch, kter uval gentleman s vlasy jako
chm bodl. Zrovna minulou noc el Stephen v proces a nesl korouhev
prv s tmto symbolem ztemnlmi, vtrem olehanmi ndvomi a alejemi
obch dub, v jejich nevidnch vtvch skuel vtr.
Se skpnm se zvedl rm posuvnho okna. V hornm pate domu z nj
vystrila hlavu njak ensk v natkch. No tak to zvednte! vykikla
a probodla Stephena zuivm pohledem.
Ale vdy to nen moje, zavolal na ni.
Tvrd, e to nen jeho! To ji jet vce popudilo. Take jsem te asi
nevidla, jak vm to vypadlo z kapsy a odkutlelo se to, e! A taky se asi
nejmenuju Mariah Tompkinsov! A asi se nedu dnem a noc, aby byla Pepper
Street ist a uklizen, jenom vy sem muste pijt a schvln mi tu odhazovat
smet!
Stephen to jablko s hlubokm povzdechem zvedl. Mariah Tompkinsov si
mohla kat i myslet cokoli, ale Stephen hned zjistil, e kdyby si jej stril do
kapsy, taky by mu ji mohlo protrhnout, jak bylo tk. A tak musel jt detm
s ezlem v jedn ruce a s jablkem v druh. Diadm si nasadil na hlavu, nebo se
k tomu pmo nabzel, a takto vyoen el dom.
Jakmile dorazil do domu v Harley Street, seel dol do kuchyn a otevel
dvee. Oproti svmu oekvn se neocitl v kuchyni, ale v mstnosti, kterou
pedtm v ivot nevidl. Tikrt kchl.
Staila chvilka a uklidnil se: nebyl ve Ztracen nadji. Pokoj to byl
obyejn takov by lovk nael v kadm dom zmonj londnsk
rodiny. Byl ovem npadn neuklizen. Jeho obyvatel, kte se oividn jet
ani nestaili zabydlet, prv vybalovali. K vidn tu byly veker vci, kter
obvykle patily k vybaven obvacho pokoje a pracovny: karetn stolky,
pracovn stoly, stoly na ten, krbov nin, idle (rzn pohodln a uiten),
zrcadla, ajov lky, peetn vosk, svcny, obrazy, knihy (tch byla spousta),
posptka, kalame, pera, papry, hodiny, klubka motouzu, stoliky, krbov
me a psac stoly. Byly ovem zpehzen a postaven jedna na druh
v novch a pekvapivch kombinacch. Vude byly pohzen bedny, krabice
a balky, nkter vybalen, nkter jen zpola a jin se sotva otevely. Slma
z beden byla vysypan a te leela rozhzen po podlaze a nbytku vechno
tedy vypadalo zapren a Stephen kvli n jet dvakrt kchl. Trocha slmy se
dostala i do krbu, take hrozilo velmi reln nebezpe, e by cel mstnost
mohla vzplanout.

220
 V mstnosti byli dva lid: lovk, kterho Stephen jet nikdy nevidl,
a gentleman s vlasy jako chm bodl. Onen mu, jeho jet nikdy nevidl,
sedl u stolku ped oknem. Nejsp ml dl vybalovat a dvat pokoj do podku,
jene toho nechal a zabral se do knky. Co chvli ji odloil a hledal cosi ve
dvou tech dalch svazcch, kter leely ped nm na stole; obas si tak cosi
vzruen mumlal pod vousy, ppadn si spn udlal jednu dv poznmky do
inkoustem pockanho notsku.
Gentleman s vlasy jako chm bodl zatm sedl v kesle proti krbu
a probodval toho mue tak nenvistnmi a podrdnmi pohledy, a se
Stephen bl o jeho ivot. Jakmile si ovem gentleman s vlasy jako chm
bodl poviml Stephena, zaal se potenm pln rozplvat. , tady jste!
zvolal. Jak vzneen vypadte s krlovskmi insigniemi!
Shodou okolnost stlo naproti dvem velk zrcadlo. Stephen se poprv
uvidl s korunou, ezlem a jablkem. Vypadal kadm coulem jako krl. Obrtil
se tedy na tene u stolu: chtl vdt, jak dojem na nj udl ernoch
s korunou.
Ach, s nm se vbec nezdrujte! doporuil mu gentleman s vlasy jako
chm bodl. Ten ns ani nevid, ani nesly. Nem vc talentu ne ten
druh. Podvejte! Zmakal kus papru do koule a rzn ji hodil tomu lovku
na hlavu. On sebou vak ani necukl, ani nevzhldl, dokonce ani nevypadal, e
by o tom vdl.
Ten druh, pane? nechpal Stephen. Co tm myslte?
Tohle je ten mlad mg. Ten, co nedvno dorazil do Londna.
Vn? Samozejm e jsem o nm slyel. Sir Walter si ho vysoce
povauje. J se ale piznvm, e jsem zapomnl, jak se jmenuje.
Komu taky zle na tom, jak se jmenuje? Zle ale na tom, e je stejn
hloup jako ten druh a takka stejn okliv.
Coe? vyjekl mg najednou. Odvrtil se od knihy a mrn podezvav se
rozhldl po mstnosti. Jeremy! zavolal.
Sluha nakoukl dovnit, neobtoval se vak vstoupit do mstnosti. Pane?
ekl. Stephenovi se protoily panenky nad takovou lenost nic takovho by
v Harley Street nedovolil. Poastoval ho velice chladnm pohledem, pak si ale
vzpomnl, e ho ten mu stejn neuvid.
Tyhle londnsk domy jsou postaven pln skandln, postoval si mg.
Slym sousedy odvedle.
To bylo dost zajmav, aby to pilkalo sluhu jmnem Jeremy a do pokoje.
Zastavil se a naslouchal.
To jsou ty zdi tak tenk? pokraoval mg. Myslte, e by s nimi teba
mohlo nco bt?
Jeremy zaukal na ze, kter je dlila od soused. Poklepn to bylo tich
a tlumen, jak by se dalo oekvat od kterkoli robustn a dobe postaven zdi
v krlovstv. Jeremy si tud z toho nic nedlal. Neslym nic, pane. Co to
kali?

221
 Tum, e jeden z nich kal tomu druhmu, e je hloup a okliv.
Jste si tm jist, pane? Na thle stran ij dv star dmy.
Cha! To nic nedokazuje. Vk dnes nen dn zruka.
Po tto poznmce mga najednou ten hovor omrzel. Vrtil se zptky ke
knce a pustil se do ten.
Jeremy chvli vykval, ale jeto na nj pn oividn zapomnl, zase odeel.
Jet jsem vm nepodkoval, pane, ekl Stephen gentlemanovi, za ty
bjen dary.
Ach, Stephene! T m, e jsem vm udlal radost. Musm piznat, e ten
diadm je v promnn klobouk. Mnohem radji bych vm dal skutenou
korunu, ale takhle narychlo jsem vbec nedokzal nic sehnat. Jste nejsp
zklaman. I kdy te m napad, e krl Anglie m nkolik korun a dnou
z nich skoro nepouv.
Zvedl ruce do vzduchu a dvma nesmrn dlouhmi blmi prsty ukzal
nahoru.
Ach! vykikl najednou Stephen, kdy mu dolo, co m gentleman za
lubem. Zamlte-li sem zaklnnm penst anglickho krle s korunou co
asi zamlte, protoe jste laskavost sama , pak vs snan prosm, abyste si
uetil tu nmahu. Jak vte, dnou korunu te nepotebuji a anglick krl je
takov staeek nebylo by snad laskavj nechat ho, a zstane doma?
No tak dobe, ekl gentleman a ruce spustil.
A protoe neml co jinho na prci, zaal opt uret ptomnho mga.
Nelbilo se mu na nm vbec nic. Vysmval se knize, kterou mg etl, kritizoval
tvar jeho bot a nebyl s to ci slvka dobrho o jeho vce (pestoe mg byl
pln stejn vysok jako gentleman s vlasy jako chm bodl jak se
ukzalo, kdy oba nhodou vstali).
Stephen by se u rd vrtil do Harley Street ke svm povinnostem, obval se
ale, e kdyby je nechal o samot, gentleman by po mgovi mohl zat hzet
nco mnohem bytelnjho ne paprov koule. Nechtl byste se se mnou projt
do Harley Street, pane? zeptal se. Mohl byste mi pi tom vyprvt, jak jste
svmi vzneenmi iny utvel Londn a zaloil jeho slvu. To je vdy tak
zbavn. Ty historky se mi nikdy neomrz.
Rd, Stephene! Rd!
Je to daleko, pane?
Co m bt daleko, Stephene?
Harley Street, pane. Vbec netum, kde jsme.
Jsme na Soho Square a ne, vbec to nen daleko!
Kdy doli do domu na Harley Street, gentleman se velmi vele se
Stephenem rozlouil, nabdal ho, a z toho louen nen smutn, a pipomnl
mu, e se u v noci uvid ve Ztracen nadji, kde ve zvonici Nejvchodnj
ve uspodme rozkonou slavnost. Je to pi pleitosti udlosti, k n dolo
hm, ped njakmi pti sty lety kdy se mi podailo chyte zajmout mal dti
mho neptele a kdy jsme je ze zvonice srazili dol vstc smrti. Dnes veer si

222
tento velk triumf zopakujeme. Obleeme mal slamn panky do
zakrvcench at tch dtiek a svrhneme je dol na dlabu a budeme plesat
nad jejich zhubou!
A to tu oslavu podte kad rok, pane? Kdybych ji u vidl, jist bych si
ji pamatoval. Je tak moc pozoruhodn.
To jsem rd, e si to myslte. Slavm, kdykoli m to napadne. Pirozen
byla jet pozoruhodnj, kdy jsme shazovali skuten dti.

223
 27

MGOVA MANELKA
Prosinec 1809 leden 1810

Londn nyn bylo mon obdivovat a obletovat dva mgy a nikoho

V nejsp nepekvap, e z tch dvou dval Londn pednost panu

Strangeovi. Strange naploval veobecnou pedstavu, jak m mg
vypadat. Byl vysok, okouzlujc, velmi ironicky se usmval a na rozdl od pana
Norrella o magii hodn mluvil a ochotn odpovdal na otzky k tomuto tmatu.
Pan a pan Strangeovi chodili na spoustu verk a banket a Strange se
nakonec obyejn uvolil pedvst pr mench kouzel. Host nejvce oceovali
obrazy, kter vykouzlil na hladin vody.56 Na rozdl od Norrella nevyuval
stbrnou misku, v n se takov vidiny tradin zobrazovaly. Strange tvrdil, e
lovk toho v mse vid tak mlo, e se to kouzlo prakticky nevyplat seslat.
Radji si pokal, dokud slouc nesklid ze stolu tale, nae z nj sthl ubrus,
vylil na desku sklenku vody i vna a v t louice vykouzlil obrazy. Jeho
hostitel byli natst natolik naden z magie, e si skoro nikdy nestovali na
potsnn a znien stoly a koberce.
Pan a pan Strangeovi se v Londn spokojen usadili v dom na Soho
Square a Arabela se vrhla do pjemnch povinnost spojench s jeho
zaizovnm: objednvala si od truhl nov elegantn nbytek, s pomoc ptel
vybrala nov solidn sluebnictvo a kad den chodila do obchod.

56
trnctho kvtna 1810 napsal Strange Johnu Segundovi:
Lid tu l po vidnch, a kdykoli mohu, snam se jim vyhovt. A u si Norrell tvrd
cokoli, nen s tm skoro dn prce a laiky nic tak nepot. Stovat bych si mohl nanejv na
to, e m lidi nakonec vdy podaj, abych jim ukzal jejich pbuzn. V ter jsem byl v dom
na Tavistock Square u Fulcherovch. Vylil jsem na stl vno, seslal kouzlo a ukzal jim nmon
bitvu, kter tou dobou zuila na Bahamch, obraz zchtralho neapolskho kltera zalitho
msnm svitem a nakonec Napoleona Bonaparta, kterak pije okoldu s nohama v lavoru plnm
hork vody.
Fulcherovi mli dost slunosti na to, aby alespo pedstrali, e je to zajm. Na sklonku
veera mne ovem podali, abych jim ukzal tetu, kter ije v Carlisle. Nsledujc plhodinku
jsme si s Arabelou museli povdat sami, zatmco rodinka blaen zrala na to, jak star pan s
blou epikou na hlav sed u krbu a trikuje. Dopisy a rozlin psemnosti Jonathana Strange,
redakn pipravil John Segundus, vydal John Murray, Londn 1824.

224
 Jednoho rna v polovin prosince dostala zprvu od nesmrn ochotnho
pruho v alounictv Haig a Chippendale, e do obchodu prv dorazila
zsilka bronzovho hedvb se satnovmi a moarovmi prouky a e by to
podle nj mohl bt ideln materil pro zvsy v salnu pan Strangeov. To si
ovem dalo, aby Arabela upravila svoje plny na dneek.
Z popisu pana Summerse se zd, e je to velmi elegantn ltka, ekla
Strangeovi u sndan, a oekvm, e se mi to bude moc lbit. Pokud si ale na
zvs vyberu ltku bronzov barvy, pak musm pustit z hlavy, e by keslo
s podnokou mohlo bt vnov. Vnov a bronzov barva se k sob podle m
pli nehod. Take musm znovu zajt k Flintovi a Clarkovi podvat se na ten
vnov samet, jestli se ho vbec doku vzdt. Pak se vypravm k Haigovi
a Chippendalovi. To ale znamen, e nebudu mt as navtvit tvou tetiku co
bych opravdu mla, protoe dopoledne odjd do Edinburghu. Chtla bych j
podkovat za to, e nm nala Mary.
Mmm? ozval se Strange, jen jedl hork rohlky s demem a pi tom si etl
Kuriosn postehy o elf anatomii od Holgartha a Pickla.57
Mary. Ta nov sluka. Vidl jsi ji vera veer.
Aha, ekl pan Strange a obrtil strnku.
Pijde mi jako sympatick a pjemn dvina, navc tich. Jist s n budeme
velmi spokojeni. Take, jak jsem kala, byla bych ti velice vdn, Jonathane,
kdyby ses rno stavil za svou tetikou. Mohl bys za n po sndani zajt do
Henrietta Street a podkovat j za Mary. Pak bys mohl vyrazit k Haigovi
a Chippendalovi a pokat tam na mne. Ach! A mohl bys zaskoit
k Wedgwoodovi a Byerleymu a zeptat se tam, kdy bude hotov ten jdeln
servis? To t snad nebude pli obtovat, m to skoro po cest. Zadvala se
na nj pohledem plnm pochyb. Jonathane, poslouch m vbec?
Mmm? vzhldl Strange od knihy. Ale jist!
A tak Arabela v doprovodu jednoho komornka zamila do Wigmore Street
do podniku pn Flinta a Clarka. Kdy si ale podruh prohldla onen vnov
samet, dospla k nzoru, e i kdy je velmi pkn, pece jen je pli tmav. Pak
se cel naten vydala do Svatomartinsk uliky podvat se na to bronzov
hedvb. Kdy dorazila k Haigovi a Chippendalovi, ekal tam na ni pru,
nikoli vak jej manel. Pru se velmi omlouval, ale pan Strange se tam od
rna ani neukzal.
Vyla znovu na ulici.
Georgi, vidte tu nkde svho pna? zeptala se komornka.
Ne, madam.
Zaal padat ediv d. V jist pedtue se zadvala do vlohy
knihkupectv. A za n nalezla Strange v ivm rozhovoru se sirem Walterem
Polem. Zala tedy do obchodu, popla siru Walterovi dobrho rna a sladce se

57
Jedna z knih pana Norrella. Pan Norrell se o n nepmo zmnil, kdy se u nj na potku
ledna 1807 stavili pnov Segundus a Honeyfoot.

225
svho manela zeptala, zdalipak navtvil svou tetiku i jestli se podval
k Wedgwoodovi a Byerleymu.
Strange ta otzka ponkud vyvedla z mry. Sklopil pohled a zjistil, e v ruce
dr objemnou knihu. Zamrail se na ni, jako by si vbec nedokzal pedstavit,
jak se tam dostala. J bych tam bval samozejm zael, milku, omlouval
se, jen jsme se se sirem Walterem tak zapovdali, e na to vbec nedolo.
Je to zcela moje chyba, pospil si ji ujistit sir Walter. Mme problm
s blokdou, jako obvykle. Lil jsem to panu Strangeovi v nadji, e nm spolu
s panem Norrellem bude s to pomoci.
A doke jim pomoct? peptala se Arabela.
To bych ekl, odpovdl Strange.
Sir Walter vysvtlil, e britsk vlda obdrela tajnou informaci, e pr
francouzskch lod mon a deset proklouzlo britskou blokdou. Nikdo
nev, kam maj nameno ani co budou dlat, a se tam dostanou. Stejn tak
vlda nev, kde najt admirla Armingcrofta, kter ml nemu takovmu
zabrnit. Admirl a jeho flotila deseti fregat a dvou adovch lod zmizeli jako
pra nad hrncem nejsp se jali pronsledovat ty Francouze. Jeden nadjn
mlad kapitn te slou na Madeie, a kdyby jen Admiralita dokzala zjistit, co
se dje a kde se to dje, rda by kapitna Lightwooda povila velenm ty pti
lod a poslala ho tam. Lord Mulgrave se zeptal admirla Greenwaxe, co by mli
udlat, a admirl Greenwax se zeptal ministr a ministi pravili, e by
Admiralita mla celou zleitost neprodlen konzultovat s panem Strangem
a panem Norrellem.
Nechci ve vs vzbudit domnn, e Admiralita je bez pana Strange zcela
bezmocn, usml se sir Walter. Udlali, co mohli. Do Greenwiche vyslali
ednka, jistho pana Petrofaxe, za dvnm ptelem admirla Armingcrofta,
aby od nj pi jeho mimodnch znalostech admirlovy povahy vyzvdli, co
by admirl za danch podmnek udlal. Kdy ale pan Petrofax dorazil do
Greenwiche, nael admirlova ptele z dtstv oralho v posteli a pan Petrofax
si nebyl jist, zdali vbec porozuml otzce.
Troufm si tvrdit, e Norrell a j u s nm pijdeme, prohlsil Strange
zamylen, myslm ale, e bych ten problm rd vidl na map.
Veker potebn mapy a papry mm doma. Sluha je jet dnes donese do
domu na Hanover Square a pak snad budete tak laskav a promluvte si s panem
Norrellem
Ale vdy to meme udlat hned! namtl Strange. Arabele ta chvilika
zdren nebude vadit. Nevad ti to, e ne? otoil se ke sv en. S panem
Norrellem mm schzku ve dv hodiny, a pokud mu budu moci ten problm
pedestt hned, pak mon budeme s to doruit Admiralit odpov ped
vee.
Arabela jako laskav, ochotn a dobr ena odsunula stranou vechny
mylenky na nov zvsy a oba gentlemany ujistila, e v takovm ppad ji

226
nebude obtovat pr minut pokat. Bylo dohodnuto, e pan a pan Strangeovi
doprovod sira Waltera do jeho domu v Harley Street.
Strange vythl hodinky a zadval se na n. Do Harley Street je to dvacet
minut. Ti tvrt hodiny na rozebrn problmu. Pak dalch patnct minut do
Soho Square. Ano, asu je spousta.
Arabela se zasmla. Ujiuji vs, e vdycky nen tak puntiksk,
prohodila k siru Walterovi, ale v ter piel pozd na schzku s lordem
Liverpoolem a pana Norrella to vbec nepotilo.
To nebyla moje vina, ozval se Strange. Byl jsem pipraven odejt vas,
jen jsem njak nemohl najt rukavice. Arabelino kdliv obvinn
z nedochvilnosti ho dl zlobilo a cestou do Harley Street se dval na hodinky,
jako by choval nadji, e o fungovn asu zjist nco, eho si doposud jet
nikdo neviml a co ho ospravedln. Kdy doli do Harley Street, dospl
k zvru, e na to u piel. Ha! vykikl zniehonic. Vm, m to je. Hodinky
mi jdou patn!
To si nemyslm, opil sir Walter, vythl svoje cibule a ukzal mu je. Je
pesn poledne. Podle mch taky.
Pro tedy neslym dn vyzvnn? zeptal se Strange. Sly njak
zvony? zeptal se Arabely.
Ne, nic neslym.
Sir Walter zrudl a zamumlal nco v tom smyslu, e na zvony v tto farnosti
i v tch okolnch se u nevyzvn.
Vn? ovoval si Strange. Pro proboha ne?
Sir Walter by byl nejradi, kdyby si pan Strange nechal svou zvdavost pro
sebe, nakonec ale ze sebe vypravil: Choroba lady Poleov zle pocuchala nervy.
Vyzvnn ji doke obzvlt rozruit a j podal farn rady kostel svat
Mary-le-bone a svatho Petra, jestli by se z ohled k nervovmu stavu lady
Poleov nezdrely vyzvnn, a oni byli natolik ochotn, e s tm souhlasili.
To bylo hodn nezvykl, na druhou stranu vak panoval veobecn
konsensus, e nemoc lady Poleov je dost nezvykl a e jej symptomy nemaj
obdoby. Ani pan Strange, ani jeho cho se s lady Poleovou nikdy nesetkali. Cel
dva roky ji u nikdo nevidl.
Kdy dorazili do sla devt v Harley Street, Strange se chtl pustit do
dokument sira Waltera co nejdve, musel ale svou netrplivost krotit sir
Walter se toti nejdv chtl postarat, aby se Arabela za jejich neptomnosti
mla m zabavit. Sir Walter byl dobe vychovan a jen velmi nerad nechval
hosty v dom o samot. Opustit takto dmu bylo obzvlt zavrenhodn.
Strangeovi zase zleelo na tom, aby nezmekal schzku s panem Norrellem,
take sotva sir Walter navrhl njak rozptlen, Strange se pokouel dokzat, e
Arabela nic takovho nepotebuje.
Sir Walter ukzal Arabele romny v knihovn a z nich obzvlt vyzvedl
Belindu od pan Edgeworthov jakoto dlko, kter by ji mohlo pobavit. Hm,
skoil mu Strange do ei, jene j u Arabele peetl Belindu ped dvma

227
temi lety. Krom toho, vte, podle m tu nebude tak dlouho, aby mohla dost
romn o tech svazcch.
Pak mon aj a anzov kol obrtil se sir Walter na Arabelu.
Ale Arabela nem anzov kol rda, peruil ho Strange, sm roztrit
vzal Belindu a zaal st prvn svazek. Vbec j nechutn.
Tak tedy sklenku madeiry, navrhl sir Walter. Sklenku madeiry si jist
vezmete, ne? Stephene! Stephene, dojdte pan Strangeov pro sklenku
madeiry.
Vysok ern sluha se objevil siru Walterovi u lokte pzran a tie po
zpsobu zkuench londnskch sluh. Jeho neekan pchod pana Strange
docela pekvapil a mg na nj hodnou chvli zral, nae manelce ekl:
Nechce madeiru, e ne? Nechce nic.
Ne, Jonathane, nechci nic, souhlasila jeho ena. Musela se tomu jejich
zvltnmu sporu smt. Dkuji, sire Waltere, ale milerda tu budu jen tie sedt
a st si.
ern sluha se uklonil, odeel stejn tie, jako piel, a Strange a sir Walter
se odebrali prodiskutovat francouzskou flotilu a poheovan anglick plavidla.
Sotva ale zstala sama, Arabela zjistila, e nakonec nem nladu na ten.
Kdy tak bloumala pohledem po mstnosti a hledala nco, m by se mohla
zabavit, zaujal ji velk obraz. Byla to krajina znzorujc les a trosky hradu
trncho na vrcholku tesu. Stromy byly potemnl a paprsky zapadajcho
slunce barvily ruiny i tes dozlatova; oproti tomu byla obloha pln svtla
a zila perlet. Znanou st poped obrazu zabralo stbit jezrko, v nm se
podle veho topila mlad dvka; nad n se pak naklnla druh postava nebylo
mon urit, zdali je to mu, ena, satyr i faun, a akoli Arabela peliv
zkoumala jejich postoj, nedokzala se rozhodnout, jestli ta druh postava hodl
dvku zachrnit, nebo zavradit. Kdy ji zkoumn obrazu unavilo, zamila do
chodby podvat se na tamj obrazy, jene to byly vtinou akvarelov krajinky
Brightonu a Chelmsfordu a ty j pily hodn nudn.
Z jin mstnosti byly slyet hlasy sira Waltera a Strange.
neuviteln! Ale svm zpsobem je to vten chlap, kal sir Walter.
, vm, koho myslte. Jeho bratr pracuje jako varhank v bathsk
katedrle, odtuil Strange. M ernoblou koku, kter chod po bathskch
ulicch tsn ped nm. Kdy jsem byl jednou v Milsom Street
Skrz oteven dvee vidla Arabela velice elegantn saln se spoustou
obraz, kter byly mnohem hez a barevnj ne ty, co doposud spatila.
Vstoupila dovnit.
Akoli venku bylo ohavn a pod mrakem jako pedtm, tato mstnost jako by
byla prostoupen svtlem. Odkud tak me to svtlo proudit? ptala se Arabela
v duchu. Skoro jako by vyzaovalo z tch obraz, to ale nen mon. Na

228
vech obrazech byly Bentky58 a ohromn prostor, kter na nich dostala obloha
a moe, zbytek mstnosti rozhodn jaksi zastioval.
Kdy si prohldla obrazy na jedn stn, obrtila se, chtla pejt k t druh,
ale v tu chvli ke svmu velkmu zahanben zjistila, e nen v pokoji sama. Na
modr pohovce ped krbem sedla mlad ena a tak trochu zvdav si ji
prohlela. Pohovka mla pomrn vysok opradlo, kvli nmu si Arabela t
eny nevimla dve.
Ach! Promite, prosm.
Mlad ena nic neekla.
Byla to pozoruhodn elegantn ena s dokonalou bledou plet a ernmi
vlasy upravenmi ve velmi vkusnm esu. Na sob mla aty z blho
muelnu a indick l hrajc slonovinovou, stbrnou a ernou barvou. Byla
moc dobe obleen na to, aby byla guvernantka, a ctila se tu jako doma, take
nemohla bt ani ptelkyn pan domu. A kdyby tu byla na nvtv, pro je sir
Walter nepedstavil?
Arabela ped mladou enou udlala pukrle a s mrnm zapenm ekla:
Myslela jsem, e tu nikdo nen! Omlouvm se, e jsem vs vyruila. Obrtila
se k odchodu.
Ach! vzdychla mlad ena. Snad u nechcete jt! Tak zdkakdy se
s nkm potkm skoro vbec! A krom toho jste si chtla prohldnout obrazy!
To pece nemete popt, vidla jsem vs v zrcadle, kdy jste vstoupila dovnit,
a vae mysly byly oividn. Nad krbem viselo velk bentsk zrcadlo. Jeho
nesmrn precizn propracovan rm byl rovn ze zrcadlovho skla a byl
vyzdoben tmi nejoklivjmi sklennmi kvtinami a svitky, kter si jen lze
pedstavit. Doufm, pokraovala mlad ena, e se od toho nenechte
odradit njakmi ohledy na mne.
Ale j se obvm, e vs rum.
Ale nerute! Mlad ena ukzala na obrazy. Snan vs prosm.
Pokraujte.
A protoe by nyn bylo mnohem nevychovanj odmtnout, Arabela mlad
en podkovala a prohldla si dal obrazy, ovem mn zevrubn ne pedtm,
protoe si byla vdoma, e ji mlad ena celou dobu sleduje v zrcadle.
Kdy Arabela skonila, mlad ena ji vybdla, a se posad. A jakpak se
vm lb? zeptala se.
Inu, odpovdla Arabela, jsou zajist velice krsn. Obzvlt se mi lb
obrazy prvod a oslav tady v Anglii nemme nic podobnho. Tolik
pozlacench lun a ndhernch kostm! Pipad mi ale, e mal ml radi
budovy a modrou oblohu ne lidi. Namaloval je tak mal, tak bezvznamn!
Mezi tolika mramorovmi palci a mosty vypadaj skoro ztracen. Nemyslte?

58
lo o ony obrazy Bentek, kter pan Norrell vidl u pan Wintertownov ped dvma lety.
Pan Wintertownov tenkrt pana Norrella informovala, e je hodl vnovat siru Walterovi jako
svatebn dar.

229
 To mladou enu zjevn pobavilo. Sardonicky se usmla. Ztracen?
opakovala. To bych ekla, e jsou ztracen, chudci. Protoe kdy se to vezme
kolem a kolem, Bentky nejsou ne labyrint jist, ohromn a hezk labyrint,
ale pesto labyrint, a jen ti nejstar obyvatel se v nm vyznaj pinejmenm
tak tomu rozumm j.
Vn? divila se Arabela. To mus bt velmi nepohodln. Ovem ten
pocit, e se lovk ztratil v labyrintu, mus bt rozkon! Dala bych skoro
cokoli za to, abych se tam dostala!
Mlad ena ji poastovala zvltnm melancholickm smvem. Kdybyste
tak jako j cel msce chodila v proces nekonenmi temnmi prchody, jist
byste zmnila nzor. Poten z toho, e je lovk ztracen v bluditi, velmi
brzy vyprch. A co se zvltnch ceremoni, prvod a oslav te, nu
Pokrila rameny. Naprosto se mi hnus.
Arabela j moc dobe nerozumla, myslela si vak, e by j pomohlo, kdyby
zjistila, kdo ta mlad ena je, a tak se j zeptala na jmno.
Jsem lady Poleov.
Ach! Jist! vydechla Arabela a zauvaovala, pro ji to nenapadlo pedtm.
Pedstavila se lady Poleov a dodala, e jej manel tu m njak jednn se
sirem Walterem, a proto tady je i ona.
Z knihovny neekan zaslechly salvu smchu.
Maj mluvit o vlce, poznamenala Arabela k lady Poleov, ale bu vlka
posledn dobou nabrala velmi komick obrat, nebo mm takov podezen
hodili jednn za hlavu a klbos o svch znmch. Ped pl hodinou neml pan
Strange mylenky na nic jinho ne na nsledujc schzku, te ale
pedpokldm, e sir Walter odvedl e k jinm tmatm, a troufm si tvrdit, e
na schzku zapomnl jako na smrt. Usmla se sama pro sebe, jak to manelky
dlvaj, kdy pedstraj, e sv manele kritizuj, a pitom se jimi ve
skutenosti chlub. Opravdu mm za to, e je to nejroztritj lovk na svt.
Trplivost pana Norrella je urit obas vystavena krunm zkoukm.
Pana Norrella? opakovala lady Poleov.
Pan Strange m tu est bt kem pana Norrella, vysvtlila Arabela.
Oekvala, e lady bude pana Norrella vynet za jeho vjimen magick
schopnosti, anebo nkolika vdnmi slovy ocen jeho laskavost. Jene lady
Poleov nic neekla, a tak Arabela pokraovala povzbuzujcm tnem:
Pirozen jsme toho spoustu slyeli o asnm kouzlu, kterm vm pan Norrell
tak pomohl.
Pan Norrell nen mj ptel, pronesla lady Poleov sue a vcn. Kdybych
byla mrtv, bylo by mi mnohem lpe ne te.
Tohle konstatovn Arabelu tak ohromilo, e chvli vbec nevdla, co ci.
Nemla dvod mt pana Norrella rda. Nikdy se k n nechoval laskav naopak
nkolikrt nelitoval nmahy, aby j ukzal, jak mlo si j v, pesto vak byl
jedinm dalm zstupcem profese jejho manela. Take jako se manelka
admirla bude vdycky zastvat nmonictva i biskupova cho bude stranit

230
crkvi, Arabela si pipadala zavzna ci nco na obranu toho druhho mga.
Bolest a utrpen jsou ti nejhor spolenci a vy jich jist mte pln zuby.
Nikdo na svt vm neme zazlvat, e se jich chcete zbavit (Ovem u
v okamiku, kdy Arabela tato slova pronela, thlo j hlavou: Je to zvltn,
ale ona nevypad nemocn. Ani v nejmenm.) Pokud je ale pravda to, co
jsem slyela, nejste ve svm utrpen bez tchy. Musm se piznat, e jsem vae
jmno nikdy neslyela, ani by dotyn dodal alespo pr slov chvly na adresu
vaeho oddanho manela. Pece byste ho jen tak neopustila? Pece muste
k panu Norrellovi ctit jist vdk i kdyby jen kvli siru Walterovi, ne?
Lady Poleov na to neodpovdla; msto toho se zaala Arabely vyptvat na
jejho manela. Jak dlouho u provozuje magii? Jak dlouho je kem pana
Norrella? Da se mu obvykle kouzla? Kouzl sm, nebo jen pod Norrellovm
dohledem?
Arabela se otzky vynasnaila co nejlpe zodpovdt a dodala: Kdybyste se
pana Strange chtla na cokoli zeptat i pokud vm mohu prokzat njakou
slubu, sta jen ct.
Dkuji vm. To, co vm chci ct, je ale stejn dleit pro vaeho manela
jako pro mne. Myslm, e pan Strange by si ml vyslechnout, jak mne pan
Norrell zanechal hroznmu osudu. Pan Strange by ml vdt, s jakm lovkem
m co do inn. eknete mu to?
Samozejm. Tedy
Slibte mi, e to udlte.
Vydm panu Strangeovi cokoli, co si budete pt.
Mla bych vs varovat, e jsem se mnohokrt pokusila vylit rznm
lidem sv utrpen, ale ani jednou se mi to nepodailo.
V tom okamiku dolo k nemu, co Arabela tak pln nepochopila. Jako
kdyby se jeden z obraz pohnul i nkdo proel za zrcadlem a j se zase potvrdil
dojem, e tenhle pokoj ve skutenosti nen dn pokoj, e tu zdi nejsou pevn,
ale e tahle mstnost je jen nco jako kiovatka, kde na lady Poleovou vanou
vtry z dalekch krajin.
Roku 1607, zaala lady Poleov, jeden pn jmnem Redeshawe
v Halifaxu, v zpadnm Yorkshiru, zddil po tetice deset liber. Za tento obnos
zakoupil tureck koberec, kter pak pinesl dom a rozprostel ho na kamenn
dlab v salnu. Potom vypil trochu piva a usnul v kesle u krbu. Probudil se ve
dv rno a zjistil, e se na koberci tsn tak ti sta i tyi sta lidiek, kad
z nich na dva ti palce vysok. Pan Redeshawe si poviml, e ti nejdleitj
mezi nimi, jak mui, tak eny, jsou chvatn odn v zlat a stbrn zbroji a e
jezd na blch krlcch kte pro n byli nco jako sloni pro ns. Kdy se jich
zeptal, co tam dlaj, jedna staten due mezi nimi mu vylezla po rameni
a zahulkala mu do ucha, e tu hodlaj svst bitvu podle pravidel Honor Boneta
a e koberec pana Redeshawa se k takovmu elu nadmru hod, nebo
pravidelnost jeho vzor pomh heroldm urit, zda ob armdy nastoupily ve
sprvnm postaven a e ani jedna nezskala nad druhou nespravedlivou

231
vhodu. Pan Redeshawe se ale rozhodl, e na jeho novm koberci se dn
bitva nesvede, a tak vzal smetk a Ne, pokat! Lady Poleov se zarazila
a zniehonic si zakryla tv dlanmi. Tohle jsem vyprvt nechtla!
Zaala znovu. Tentokrt vyprvla pbh o mui, kter jel lovit do lesa.
Ztratil se pi tom svm ptelm. K uvzl nohou v krli noe a jezdec z nj
sletl. Pitom ml nesmrn zvltn pocit, e pad do krli nory. Kdy se
zvedl, zjistil, e se nalz v prapodivn zemi osvtlen vlastnm sluncem
a zavlaovan vlastnm detm. V lese docela podobnm tomu, z nho prv
zmizel, nael pansk sdlo, kde skupina gentleman nkte z nich byli docela
sta hrla vespolek karty.
Lady Poleov se zrovna dostala k pasi, kdy oni pnov vyzvali ztracenho
lovce, aby se k nim pidal, kdy tu slabounk hluk sotva hlasitj ne
ndech piml Arabelu obrtit se. Zjistila, e do mstnosti veel sir Walter
a ponkud vyden hled na svou manelku.
Jsi unaven, ekl j.
Lady Poleov vzhldla k manelovi. V tom okamiku mla ve tvi zvltn
vraz. Byl v nm smutek, ltost a kupodivu trocha pobaven. Jako by si v duchu
kala: Jen se na ns podvejte! e jsme to ale smutn pr! Nahlas ekla:
Jsem jen tak unaven jako obvykle. Vera v noci jsem musela ujt nkolik mil.
A tak jsem cel hodiny tanila!
Pak si mus odpoinout, nalhal sir Walter. Poj, dovedu t nahoru za
Pampisfordovou, ta u se o tebe postar.
Zpotku to vypadalo, e mu lady Poleov bude odporovat. Vzala Arabelu
za ruku a stiskla ji, jako by mu chtla ukzat, e se od n nenech odlouit. Pak
ji ale stejn nhle pustila a dovolila mu, aby ji odvedl.
Ve dvech se otoila. Na shledanou, pan Strangeov. Doufm, e vm
dovol zase sem pijt. Doufm, e mi prokete tu est. S nikm se nevdm.
Nebo lpe eeno, vdm se se spoustou lid, ale nepoznala jsem mezi nimi
jedinho kesana.
Arabela k n vykroila, chtla lady Poleovou vzt za ruku a ujistit ji, e rda
zase pijde, ale to u sir Walter odvedl lady z mstnosti. Ji podruh toho dne
zstala Arabela v dom na Harley Street sama. Zaal vyzvnt zvon.
Arabelu to pirozen trochu pekvapilo, zvl po tom, co vechno sir Walter
vykldal o zvonech Mary-le-bone vyazench z provozu z ohled k lady
Poleov. To zvonn bylo velmi smutn, pichzelo jakoby zdaleka
a vyvolvalo rozlin zdumiv pedstavy
ponur, vtru vystaven slatiny a vesovit; przdn pole lemovan
zborcenmi zdkami a vrtky viscmi nakivo z pant; ern ruiny kostela;
oteven hrob; sebevrah pohben na liduprzdn kiovatce; hranice z kost
hoc ve snhu za soumraku; ibenice, z n se za ruku houpe obenec; dal
lovk vpleten v kolo; dvn kop zabodnut v blt, z nj vis zvltn
talisman, nco jako koen prst; strak, jeho ern hadry povlvaj ve vtru

232
tak divoce, a to vypad, e co nevidt vysko do edho povt a odlet k vm
na ohromnch ernch kdlech
Omlouvm se, jestli jste vidla nco, co vs vyvedlo z mry, promluvil na
ni sir Walter, kdy se zniehonic vrtil do mstnosti.
Arabela se chytila idle, aby neupadla.
Pan Strangeov? Vm nen dobe. Vzal ji za ruku a pomohl j usadit se.
Mm pro nkoho zajt? Pro vaeho manela? i pro vai komornou?
Ne, ne, ekla Arabela trochu zadchan. Nikoho nepotebuji, nic nechci.
Myslela jsem Nevdla jsem, e tu vbec jste. Nic vc.
Sir Walter si ji mil velmi starostlivm pohledem. Snaila se na nj usmt,
ale nebyla si tak pln jista, jestli ten smv vypad pesvdiv.
Stril ruce do kapes, zase je vythl, prsty si prosl vlasy a pak si zhluboka
povzdychl. Lady Poleov vm nejsp vyprvla rzn divn pbhy,
nadhodil neastn.
Arabela pikvla.
A tmi vs rozruila. To je mi velmi lto.
Ne, ne. Vbec ne. Lady Poleov skuten nakousla nco co mi pipadalo
trochu zvltn, ale mn to nevadilo. Ani v nejmenm. Bylo mi trochu na
omdlen, ale prosm vs, nespojujte si to! S lady Poleovou to nemlo nic
spolenho. Chvli se mi kdovpro zdlo, e mm ped sebou zrcadlo, v nm
se mhaj zvltn krajiny. A j jako bych do nj padala. Asi na m ly mdloby
a byla bych upadla, kdybyste nepiel a nezabrnil tomu. Ale je to prapodivn.
Nic takovho se mi pedtm nestalo.
Dovolte mi, a dojdu pro pana Strange.
Arabela se zasmla. Jestli chcete, pak mete, ale ujiuji vs, e o mne
bude mt mnohem men strach ne vy. Pana Strange indispozice jinch lid
nikdy pli nezajmaly. Jeho vlastn jsou ovem nco pln jinho! Ale nen
teba pro nikoho chodit. Vidte! U jsem zase pi sob. Jsem naprosto
v podku.
Na chvli se rozhostilo ticho.
Lady Poleov zaala Arabela a odmlela se, protoe nevdla, jak dl.
Emma je normln vcelku klidn, ekl sir Walter, ne pln vyrovnan,
rozumte, ale docela klidn. Ale kdykoli k nm zavt nkdo nov, a e se to
stv jen vzcn, pokad ji to ponoukne k tmto bizarnm proslovm. Jist
budete tak hodn a nebudete opakovat nic z toho, co ekla.
Ale jist! V ivot bych to nikomu neopakovala!
To jste velmi laskav.
A mohla bych mohla bych se zase zastavit? Zdlo se mi, e by si to lady
Poleov velmi pla, a j sama bych se s n rda lpe seznmila.
Sir Walter tu dost dlouze zvaoval. Nakonec kvl. A pak njak promnil
to pokvnut v klonu. Prokazujete nm tm obma velkou est, ekl. Dkuji
vm.

233
 Kdy Jonathan a Arabela odchzeli z domu v Harley Street, Jonathan byl ve
velmi dobrm rozmaru. U vm, jak na to, pochlubil se sv en. Je to pln
hraka. koda e si budu muset pokat na Norrellv nzor, ne budu moci zat,
jinak bych cel problm bezpochyby vyeil za pl hodinky. Podle mho je
teba zvldnout dva klov momenty. Za prv Co se dje?
Arabela se s povzdychnutm zastavila.
Najednou j dolo, e dala dva zcela protikladn sliby: jeden lady Poleov,
e pov Jonathanovi o pnovi z Yorkshiru, co si koupil koberec, a druh siru
Walterovi, e nebude opakovat nic z toho, co lady Poleov ekla. To nic,
mvla rukou.
A jak z tch mnoha rozptlen, kter pro tebe sir Walter pipravil, sis
nakonec vybrala?
dn. J j vidla lady Poleovou, a tak jsme si spolu promluvily. To je
vechno.
Vn? koda e jsem nebyl s tebou. Moc rd bych vidl enu, kter za
svj ivot vd Norrellovi. Ale j ti jet nevyprvl, co se pihodilo mn!
Vzpomn si, jak do pokoje pln neekan veel ten ernosk slouc? Nu,
tak na chviliku jsem ml iv dojem, e tu stoj vysok ern krl se stbrnm
diadmem na hlav a se zcm stbrnm ezlem a jablkem v ruce kdy jsem
se ale podval znovu, nestl tam nikdo jin ne ernosk sluha sira Waltera. No
nen to absurdn? Strange se zasml.
Jonathan se sirem Walterem klbosil tak dlouho, e na schzku s panem
Norrellem piel bezmla o hodinu pozdji, a pan Norrell se velmi zlobil. Za pr
hodin poslal Strange na Admiralitu vzkaz, e se spolu s panem Norrellem
podvali problmu poheovanch francouzskch lod na zoubek a doli
k nzoru, e se nachzej v Atlantskm ocenu, na cest do Karibiku, kde
hodlaj napchat spou. Dle se oba mgov domnvali, e admirl
Armingcroft sprvn uhodl, co Francouzi hodlaj udlat, a vypravil se za nimi.
Admiralita na zklad rady pn Strange a Norrella poslala kapitnu
Lightwoodovi rozkazy, aby se vydal za admirlem na zpad. Nakonec byly
nkter francouzsk lod zajaty a zbvajc prchly do francouzskch pstav
a u tam zstaly.
Arabelino svdom rozdraly dva sliby, kter dala. Pedloila problm
nkolika matrnm, svm ptelkynm, na jejich selsk rozum a pesn sudek
velmi spolhala. Pirozen jim to vyloila v ideln form, ani pi tom nkoho
jmenovala i se zmnila o konkrtnch okolnostech. Nanetst tm sv dilema
zcela zatemnila a moudr matrny j nebyly s to pomoci. Trpilo ji, e se
neme svit Jonathanovi, ale by jen zmnka by byla jasnm poruenm slibu
siru Walterovi. Po dlouhm rozvaovn usoudila, e slib lovku pi smyslech
je zvaznj ne slib lovku, kter jich pozbyl. K emu by nakonec bylo
opakovat nesmysln historky chudinky blzniv ensk? A tak Jonathanovi
nikdy neekla, co j lady Poleov vykldala.

234
 Za pr dn pili pan a pan Strangeovi do domu na Bedford Square na
koncert italsk hudby. Arabele se moc lbil, ale bylo j trochu zima, a tak
v krtk pauze ped nstupem nov zpvaky vyklouzla pry pro l, kter
pedtm odloila v jin mstnosti. Zrovna se jm ovinovala, kdy se za n nco
ustlo. Otoila se a spatila Drawlighta, kter se k n hrnul jako velk voda
a volal: Pan Strangeov! Jak rd vs vidm! A jak je drah lady Poleov?
Slyel jsem, e jste se s n vidla.
Arabela zdrhav souhlasila, e se s n vidla.
Drawlight ji vzal za rm, aby mu nhodou neutekla, a spustil: Sotva byste
vila, kolik sil jsem vynaloil na to, abych si zajistil pozvn do toho domu!
S kadm pokusem jsem narazil! Sir Walter m odbv jednou mizernou
vmluvou za druhou. Vdycky je to tot lady Poleov je nemocn, nebo je j
trochu lpe, nikdy j vak nen dost dobe, aby se s kmkoli vidla.
Nu, pedpokldm pokusila se Arabela.
Pesn tak! skoil j do ei Drawlight. Pokud je nemocn, pak je
pirozen teba dret od n rznou svolo co nejdl. Ale kvli tomu ji pece
nebudou chrnit pede mnou! Vidl jsem ji, kdy byla mrtvola! Ach ano! To
jste nejsp nevdla, e? On noci, kdy ji vzksil, ke mn pan Norrell piel
a podal m, abych ho doprovodil k n do domu. Jeho slova znla: Pojte se
mnou, drah Drawlighte, neb m due by neunesla pohled na mladou, krsnou
a nevinnou dvku, podatou v kvtu mld! Zstv doma a s nikm se nevd.
Nkte lid se domnvaj, e po vzken zpychla a nechce se ji stkat
s prostmi smrtelnky. J si ale myslm, e ve skutenosti se to m pln jinak.
Soudm, e smrt a vzken v n vzbudily zlibu v nezvyklch zitcch.
Nemyslte, e by to tak mohlo bt? Pipad mi dost dobe mon, e nco bere,
aby zase vidla hrzy! Nevidla jste nhodou nco, co by o tom svdilo?
Nelokla si obas z lahviky tekutiny zvltn barvy? Nestrila si spn do
kapsy sloen paprek, kdy jste vela do mstnosti? Paprek, do kterho by se
vela tak jedna dv liky prku? Ne? Laudanum obvykle bv v modrch
sklennch lahvikch, dva a ti palce vysokch. Kdy mu nkdo propadne,
jeho rodina si vdycky mysl, e to doke skrt ped svtem, ale snaha je to
marn. Nakonec se na to vdycky pijde. Afektovan se zasml. J na to
vdycky pijdu.
Arabela jemn vymanila pai z jeho seven a omluvila se. Vbec nen s to
podat mu poadovan informace. O dnch flatikch i prcch pranic
netu.
Vrtila se na koncert s mnohem hor nladou, ne s jakou z nj odchzela.
Nechutn, nechutn sket!

235
 28

KNIHOVNA VVODY Z ROXBURGHU

Listopad 1810 leden 1811

a konci roku 1810 se vlda Jeho Velienstva ocitla v tak patn situaci,

N e u hor ani bt nemohla. patn zprvy sthaly ministry na kadm

kroku. Francouzi vude triumfovali; evropsk velmoci, kter kdysi
spolen s Britni bojovaly proti csai Napoleonu Bonapartovi (a kter on
poslze porazil), nyn nahldly svj omyl a staly se jeho spojenci. Vlka zniila
tuzemsk obchod, lid po cel zemi bankrotovali a navc se dvakrt za sebou
neurodilo. Krlova nejmlad dcera onemocnla, zemela a krl zelel
zrmutkem.
Vlka zniila vechno pjemn a na budoucnost vrhla stn beznadje.
Vojci, obchodnci, politici i sedlci proklnali hodinu, kdy se narodili, ale
mgov (kte vdycky museli mt svou hlavu) byli vvojem udlost naprosto
nadeni. Po stovky let si lid jejich umn necenili tak vysoce jako te. Mnoho
pokus vyhrt vlku skonilo katastrofou a Britnie te nejvt nadje vkldala
prv v magii. Pnov z ministerstva vlky a nejrznjch vbor a ad
nmonictva dychtili vyut schopnost pn Norrella a Strange. Nval v dom
pana Norrella na Hanover Square bval tak velk, e nvtvnci museli leckdy
ekat do t ty do rna, ne se jim pan Strange a pan Norrell mohli vnovat. To
nebylo nic tivho, dokud se v Norrellov salnu tsnil dav gentleman, ovem
bda tomu, kdo zstal posledn ono toti nikdy nen pjemn ekat za
zavenmi dvemi s vdomm, e za tmi dvemi kouzl dva mgov.59
Kamkoli tenkrt lovk el, doslechl se o nespnm snaen csae
Napoleona najt vlastnho mga. Agenti lorda Liverpoola60 hlsili, e csa tak

59
Roku 1810 Strange a Norrell mimo jin vyzkoueli tyto druhy magie: postarali se, aby se
jist oblast Biskajskho zlivu zanesla a vyrostl tam les monstrznch strom (m zniili dvacet
francouzskch lod); nezvyklmi plivy a odlivy a vtry zmtli francouzsk lod a zniili
francouzskou rodu a dobytek; z det vytvarovali flotily lod, opevnn msta, gigantick
postavy, letky andl atd. atd., aby vydsili, vyvedli z konceptu i okouzlili francouzsk vojky a
nmonky; seslali noc, kdy Francouzi oekvali den, a naopak.
Veker ve uveden magie je zmnn v knize De Generibus Artium Magicarum Anglorum
od Francise Suttona-Grova.
60
Pedchoz ministr vlky, lord Castlereagh, se na sklonku roku 1809 do krve pohdal s
panem Canningem. Tito dva pnov pak svedli souboj, nae byli nuceni odstoupit z kabinetu.

236
rl na spchy anglickch mg, e vyslal dstojnky proesat celou i
a vyhledat osobu i osoby s magickmi schopnostmi. Zatm se jim vak
podailo najt jen Holanana jmnem Witloof s kouzelnou atn skn. Tu
museli do Pae pivzt v landauru. Ve Versailles Witloof csai pislbil, e
uvnit atn skn najde odpov na jakoukoli otzku.
Podle pin poloil Bonaparte atn skni nsledujc ti otzky: Bude
dt, kter csaovna ek, muskho pohlav?; Pejde rusk car opt na
druhou stranu? a Kdy budou Anglian poraeni?
Witloof veel do skn a vynoil se s nsledujcmi odpovmi: Ano,
Ne a Za tyi msce. Kdykoli Witloof veel do skn, ozval se pern
zvuk, jako kdyby uvnit zaskuela plka dmon pekelnch, ze kvr a od pant
se vyvalily mraky stbrnch hvzdiek a atn sk se na nohch v podob
koul svranch paty lehce otsla. Po zodpovzen t otzek Bonaparte na
sk chvli mlky zral, nae k n vyrazil a otevel dvee. Uvnit nael husu
(kter dlala ten kravl), trochu chilskho ledku (aby ze skn mohly ltat
stbrn hvzdiky) a trpaslka (kter zapaloval ledek a ouchal do husy).
Nikdo nevdl najisto, jak skonil Witloof a trpaslk, ale tu husu si csa dal
nsledujcho dne k veei.
V pli listopadu Admiralita pozvala pana Norrella a pana Strange do
Portsmouthu, aby zde provedli slavnostn pehldku flotily z kanlu La Manche,
co byla pocta obvykle vyhrazen pro admirly, hrdiny a krle. Oba mgov
odjeli s Arabelou do Portsmouthu v Norrellov koru. Jejich vjezd do msta
ohlsily dlosteleck salvy ze vech lod v pstavu a ze vech zbrojnic
a pevnost, kter jej obklopovaly. Na veslici jim udlali okrun jzdu kolem
lod zakotvench u Spitheadu, a to ve spolenosti cel ady admirl,
vlajkovch dstojnk a kapitn v nkolika pinasch. Doprovzely je i mn
oficiln luny, pln dobrch oban portsmouthskch, kte se pijeli podvat
na dva mgy a mvat a jsat. Po nvratu do Portsmouthu si pan Norrell
a manel Strangeovi prohldli lodnici a veer byl na jejich poest ve
slavnostn sni uspodn velkolep ples a cel msto bylo osvtleno.
Ples vichni hodnotili jako ndhern. Ml jen jednu malou vadu na krse:
kdy hned zkraje nkolik host k panu Norrellovi poetile prohodilo pr
poznmek o tom, jak je ten bl pjemn a tanen sl krsn, Norrellova
neurval odpov je okamit pesvdila, e je to popudliv protiva, jen se
nehodl bavit s nikm menm ne s admirlem. Toto zklamn jim vak svou
ivost a nenucenost bohat vynahradili pan a pan Strangeovi. Ty opravdu
tilo, e se seznmili s pednmi obany Portsmouthu, a s obdivem mluvili
o Portsmouthu, o lodch, kter vidli, a o plavb a nmonictv vbec. Pan
Strange nevynechal jedin tanec, pan Strangeov posedla pouze bhem dvou
a do svho pokoje v hostinci Koruna se vrtili a po druh rno.

Stvajc ministr vlky byl tent lovk co lord Hawkesbury, o nm se na tchto strnkch ji
psalo. Kdy jeho otec v prosinci roku 1808 zemel, pestal uvat zmnn titul a vzal si ten po
otci.

237
 Vzhledem k tomu, e se do postele dostal a ke tet hodin, Strange vbec
nepotilo, e ho zaukn na dvee vzbudilo u v sedm. Vstal a zjistil, e
v chodb stoj kdosi z personlu hostince.
Omlouvm se, pane, spustil ten lovk, ale admirl pstavu vzkazuje, e
Falen prelt narazil na Koskou psinu. Poslal kapitna Gilbeyho pro mga,
ale toho druhho mga bol hlava a nechce jt.
To mon nebylo tak naprosto srozumiteln, jak to onen mu zamlel,
a Strange tuil, e by tomu nerozuml, i kdyby byl v naprosto bdlm stavu.
Pesto bylo jasn, e se nco stalo a e nkde si daj jeho ptomnosti.
Vyite kapitnovi, a pok, povzdychl si. U jdu.
Oblkl se a seel dol. V jdeln nael hezkho mladka v kapitnsk
uniform, kter rzoval po mstnosti sem a tam. lo o kapitna Gilbeyho.
Strange si ho pamatoval z tanenho slu od pohledu inteligentn lovk
s pjemnm vystupovnm. Kdy spatil Strange, velmi se mu ulevilo a vyloil
mu, e lo Falen prelt narazila na jednu mlinu u Spitheadu. Byla to
oemetn situace. Falen prelt se mohl pi vyproovn vn pokodit
nebo tak ne. Admirl pstavu se zatm nechal porouet u pana Norrella a pana
Strange a pnliv je dal, aby jeden z nich i oba vyrazili s kapitnem
Gilbeym a podvali se, jestli by s tm mohli nco udlat.
Ped Korunou stl lehk dvoukolov kor a sluha z hostince drel kon za
uzdu. Strange a kapitn Gilbey si nastoupili a kapitn Gilbey je svin provezl
mstem. Portsmouth se zanal urychlen a tak trochu poplaen probouzet.
Okna se otevrala, z nich vykukovaly hlavy v nonch epikch a volaly
otzky; lid na ulici na n halasn odpovdali. Spousta lid podle veho spchala
stejnm smrem jako kor kapitna Gilbeyho.
Kdy dorazili ke hradbm, kapitn Gilbey zastavil. Vzduch byl studen
a vlhk a od moe vla erstv brza. O nco dle leela na boku ohromn lo.
Vidli malik ern postaviky nmonk, jak se dr zbradl a krabou se
dol po boku lod. Kolem n se tsnilo zhruba tucet veslic a malch plachetnk.
Nkte lid ve lunech vedli s nmonky na lodi iv rozhovory.
Strangeovu nepouenmu oku se zdlo, jako by si lo jednodue lehla
a usnula. Napadlo ho, e kdyby byl on kapitn, vyinil by j a piml ji zase
vstt.
Z Portsmouthu pece ale pod vyplouvaj destky lod, stejn jako se do nj
co chvli vracej, ne? nadhodil Strange. Jak se nco takovho mohlo stt?
Kapitn Gilbey pokril rameny. Ono to bohuel nen tak vzcn, jak
pedpokldte. Kapitn teba pli nezn spitheadsk kanly, nebo je opil.
Schzel se velk dav. Kad obyvatel Portsmouthu m nco spolenho
s moem a lodmi a kad je na nich njak hmotn zainteresovan. Kad den
se tu mluv o piplouvajcch a odplouvajcch lodch, stejn jako o lodch
zakotvench u Spitheadu. Takovhle udlost tedy zajmala skoro kadho.
Nejenom e pithla tamn povalee (jich bylo docela dost), ale
i dvryhodnj many a obchodnky a pirozen kadho nmonka, kter

238
ml zrovna as. U se staila rozhoet urputn hdka o to, kde se kapitn
dopustil chyby a co mus udlat admirl pstavu, aby ji napravil. Jakmile dav
pochopil, kdo Strange je a co sem piel udlat, s potenm ho zasypal mnoha
rozlinmi nzory. Nanetst vak pi tom jeho informtoi upadali do
nmonick hantrky, a tak Strange pochytil v nejlepm ppad jen nezeteln
dojem z toho, co mli na mysli. Po jednom vysvtlen udlal chybu a zeptal se,
co to znamen kiovat a do krve a poloit do driftu, nae se mu dostalo
tak nesmrn matoucho vysvtlen princip zen plachetnice, e na konci
pednky tomu rozuml mnohem mn ne na jejm zatku.
No dobe, ekl. Nejvt problm urit spov v tom, e ta lo le na
boku. Mm ji prost zase narovnat? To by se dalo zadit celkem lehce.
Proboha! To ne! vykikl kapitn Gilbey. To byste tomu dal! Pokud byste
to neprovedl nepedstaviteln opatrn, kl by se j s nejvt pravdpodobnost
rozlomil vedv. Vichni by se utopili!
Aha! ekl Strange.
Jeho dal pokus o pomoc dopadl jet he. si poznmka o erstvj
brze, kter by za vrcholcho plivu mohla lo odfouknout z psen kosy,
pivedla Strange k mylence, e by siln vtr mohl pomoci. Zvedl ruce a zaal
ho magicky pivolvat.
Co to dlte? zeptal se kapitn Gilbey.
Strange mu to povdl.
Ne! Ne! Ne! vykikl kapitn poden.
Nkolik lid se Strange chopilo. Jeden jm zaal energicky tst, jako by si
myslel, e by takto mohl zruit zaklnadlo, jet ne zane fungovat.
Vtr vane z jihozpadu, vysvtlil mu kapitn Gilbey. Pokud zesl, zane
vrhat lo proti psin a s nejvt pravdpodobnost ji rozlom. Vichni se
utop!
Nkdo v davu poznamenal, e v ivot nepochop, pro si Admiralita toho
chlapka tak cen, kdy je nevzdlan a hanba.
Druh mu sarkasticky odpovdl, e mon nen moc dobr mg, ale aspo
dobe tancuje.
Tet lovk se zasml.
Jak se tahle psina jmenuje? zeptal se Strange.
Kapitn Gilbey popuzen potsl hlavou, jako by vbec netuil, o em to ten
chlap mluv.
To to msto na em ta lo uvzla, nalhal Strange. Nco s komi?
T mlin kaj Kosk psina, odtuil kapitn Gilbey, obrtil se a dal
se do hovoru s nkm jinm.
Dal dv minutky si mga nikdo nevmal. Lid sledovali, jak pokrok
dlaj alupy, brigy a kutry kolem Falenho prelta, dvali se na oblohu
a debatovali o tom, jak se poas mn a jak bude vt vtr za plivu.
Najednou hned nkolik lid zaalo upozorovat, e se na moi nco dje.
Objevilo se tam nco podivuhodnho. Bylo to cosi velkho, stbitho,

239
s prothlou hlavou zvltnho tvaru, z n vlly vlasy pipomnajc dlouh
svtl chaluhy. A podle veho si to namilo k Falenmu preltovi. A sotva se
z davu ozvaly uasl vkiky a lid zaali spekulovat, co je ten zhadn tvor
za, objevilo se pr dalch. Bhem chviliky se vynoila cel armda stbrnch
tvor vc, ne by lovk dokzal spotat a vichni nadmru lehce a rychle
plavali k uvznnmu plavidlu.
Co je to proboha za? zeptal se nkdo v davu.
Na lidi byli a pli velc a vbec se nepodobali rybm i delfnm.
Jsou to kon, odpovdl Strange.
A kde se tam vzali? zeptal se nkdo jin.
Stvoil jsem je z psku, odtuil Strange. Pesn vzato z Kosk psiny.
A to se nerozpust? ozval se lovk z davu.
Jsou z psku, mosk vody a magie a vydr tak dlouho, dokud pro n bude
prce. Kapitne Gilbey, polete po jednom lunu kapitnovi Falenho prelta
zprvu, aby jeho nmonci zaphli co nejvc kon k lodi. Kon pak odthnou
lo z mliny.
Ach! ekl kapitn Gilbey. Dobe. Samozejm.
Ani ne pl hodiny po doruen zprvy sjel Falen prelt z mliny
a nmonci te dvali do podku plachty a dlali tisc a jednu vc, kter u
nmonci dlvaj (a kter jsou svm zpsobem stejn zhadn jako konn
mg). Mus se ovem ci, e to kouzlo nefungovalo pln tak, jak si Strange
pedstavoval. Nenapadlo ho, jak tk bude kon chytit. Pedpokldal, e na
lodi bude dost provaz na ohlvky, a pokusil se upravit kouzlo tak, aby kon
byli co mon nejovladatelnj. Jene nmonci toho o konch obecn pli
nevd. Znaj moe a to je tak vechno. Nkte nmonci se snaili, se mohli,
aby kon chytili a piphli, ale mnoho jich nemlo nejmen pont, jak zat,
anebo se tch stbitch pzranch tvor tak bli, e se k nim vbec
neodvaovali piblit. Ze stovky kon, kter Strange stvoil, jich nakonec bylo
piphnuto jen kolem dvaceti. Tahle dvactka jist pomohla odthnout
Falenho prelta z psiny, stejn uiten ale byla hlubok brzda v psin,
kter v n vznikla v dsledku stvoen tolika kon.
V Portsmouthu se lid nemohli shodnout, zdali byla zchrana Falenho
prelta asn vkon, anebo jestli jen Strange nevyuil netst k tomu, aby
udlal kariru. Mnoz mstn kapitni a dstojnci tvrdili, e jeho kouzlo bylo
velice okzal a e zjevn mlo sp zviditelnit Strange a udlat dojem na
Admiralitu ne zachrnit lo. Ani z psench kon nemli moc velkou radost.
Ti toti oproti Strangeovu tvrzen nezmizeli, jen co jejich prce skonila; msto
toho pldruhho dne plavali kolem Spitheadu, nae klesli ke dnu a promnili
se v psen kosy na novch a zcela neekanch mstech. Portsmoutht kapitni
a lodivodov si stovali admirlovi pstavu, e Strange natrvalo zmnil kanly
a mliny ve Spitheadu, take nmonictvo bude nyn muset vynaloit velk
nklady a sil na nov men hloubky a zmapovn kotvit.

240
 Ovem v Londn, kde toho ministi vdli o lodch a nmonictv stejn
mlo jako Strange, byla jedna vc jasn: Strange zachrnil lo, jej ztrta by
pila Admiralitu na velk penze.
Zchrana Falenho prelta, poznamenal sir Walter Pole k lordu
Liverpoolovi, je nzornm pkladem, jak ikovn je mt mga na mst, kde se
me okamit vypodat s nenadlou krizovou situac. Vm, e jsme uvaovali
o vysln Norrella a museli jsme to zavrhnout, ale co Strange?
Lord Liverpool se nad tm zamyslel. Vysln Strange k jednomu z naich
generl bychom mohli ospravedlnit pouze v tom ppad, kdybychom si byli
pomrn jisti, e proti Francouzm zakrtko doshne spchu. Cokoli jinho by
bylo neodpustitelnm pltvnm Strangeovm talentem a Bh v, e ho tu
v Londn mme jaksepat zapoteb. Popravd eeno je vbr velmi
omezen. Krom lorda Wellingtona tu nikoho takovho nemme.
Pesn tak.
Lord Wellington byl v Portugalsku s armdou, a tak se jeho nzor na vc
nedal zjistit, podivuhodnou shodou okolnost vak jeho ena ila v Harley Street
. 11, naproti domu sira Waltera. Kdy el sir Walter toho veera dom, zaukal
lady Wellingtonov na dvee a zeptal se j, co by podle n lord Wellington na
mga ekl. Ale lady Wellingtonov, drobn a neastn osbka, jejho nzoru
si jej manel pli nevil, na tu otzku nedokzala odpovdt.
Strange naopak tato nabdka nadchla. Arabelu to sice nadchlo o poznn
mn, stejn vak velmi ochotn souhlasila. Nikoho pli nepekvapilo, e
nejvt pekkou toho, aby Strange vycestoval, se stal Norrell. V poslednm
roce se pan Norrell zaal na svho ka m dl vc spolhat. Radil se se
Strangem o vech zleitostech, kter by druhdy nechal na Drawlightovi
a Lascellesovi. Kdy byl Strange pry, nemluvil pan Norrell o nikom jinm ne
o panu Strangeovi, a kdy byl Strange u nj, nepromluvil na nikoho jinho. To
pouto bylo o to silnj, e bylo zcela nov; nikdy v ivot mu spolenost jinho
lovka nebyla tak pjemn. Pokud se Strangeovi podailo vyklouznout
z peplnnho salnu i tanenho slu na tvrt hodinky, pan Norrell poslal
Drawlighta zjistit, kam odeel a s km mluv. Kdy se tud pan Norrell
dozvdl, e kabinet m v myslu poslat jeho jedinho ka a ptele do vlky,
naprosto ho to okovalo. asnu, sire Waltere, stoval si, e jste nco
takovho by jen navrhl.
Ale za vlky pece mus bt kad pipraven pinst na olt vlasti obti,
odsekl sir Walter trochu podrdn, a tisce jich to u udlaly, vte?
Ale to byli vojci! vykikl pan Norrell. Ach, odvil bych se tvrdit, e
vojk je svm zpsobem velmi cenn, ale to nen nic ve srovnn se ztrtou, ji
by nrod utrpl, kdyby se nco stalo panu Strangeovi! Pokud vm, ve kole
v High Wycombe kad rok vycvi 300 dstojnk. K bych jen ml to tst
uit 300 mg! Kdyby tomu tak bylo, pak by anglick magie mohla bt
v mnohem slibnj situaci ne dnes!

241
 Kdy pokus sira Waltera ztroskotal, lord Liverpool a vvoda z Yorku se ujali
kolu promluvit s panem Norrellem na toto tma, ale ani jeden z nich nedokzal
pana Norrella pesvdit, aby na navrhovan Strangev odjezd nahlel jinak
ne s hrzou.
Uvaoval jste nkdy, nadhodil Strange, jakou ctu bychom tm zjednali
anglick magii?
To bychom asi zjednali, opil pan Norrell popuzen, ale nic by nejsp
neevokovalo Krle Havrana a vechnu tu divokou, zhoubnou magii tak jako
pohled na anglickho mga na bojiti! Lid si zanou myslet, e vyvolvme
elfy a radme se se sovami a medvdy! J bych byl ovem rd, aby byla
anglick magie povaovna za poklidn a ctyhodn povoln popravd
eeno takov povoln, kter by
Ale pane, skoil mu do ei Strange, aby nemusel poslouchat proslov,
kter u slyel snad stokrt, za mmi zdy nebude cvlat druina elfch ryt.
A rovn bychom nemli opomjet dal ohledy. Oba jsme si asto stskali, e
se po ns ustavin daj tat kouzla, pod dokola. Odvil bych se tvrdit, e
ve vlce budu muset z nezbyt zkouet kouzla, kter jsem pedtm nedlal a
jak jsme si nejednou oba povimli, pane, magick praxe vrazn usnaduje
pochopen teorie.
Ale ti dva mgov se svm zaloenm natolik liili, e shoda v tto otzce
nebyla mon. Strange mluvil o tom, e pro vt slvu anglick magie je teba
nebezpe elit. Veker vrazivo i metafory vak erpal z oblasti hazardnch
her a vlky a tm si pana Norrella sotva mohl naklonit. Pan Norrell pana Strange
ujistil, e se mu vlka vbec nebude zamlouvat. lovk je na bojiti asto cel
promen a klepe se zimou. Bude se vm to lbit mnohem mn, ne
pedpokldte.
Po nkolik tdn v lednu a noru roku 1811 se zdlo, e odpor pana Norrella
zabrn Strangeovi jt do vlky. Sir Walter, lord Liverpool, vvoda z Yorku
i Jonathan Strange vak vichni udlali stejnou chybu: apelovali na Norrellovu
lechetnost, vlastenectv a smysl pro povinnost. Nen pochyb, e pan Norrell byl
tmito ctnostmi obdaen, ovem pevily v nm silnj zsady, kter vdy
spolehliv zablokovaly vzneenj city.
Natst byli po ruce dva pnov, kte v tom umli chodit mnohem lpe.
Lascelles a Drawlight si Strangev odchod do Portugalska pli ze vech lid na
svt nejvce a dle jejich nzoru se toho dalo nejlpe doshnout hranm na
strunu Norrellovy zkosti z osudu knihovny vvody z Roxburghu.
Zmnn knihovna byla u dlouho trnem v Norrellov oku. lo o jednu
z nejdleitjch soukromch knihoven v krlovstv pevyovala ji jen
knihovna samotnho pana Norrella. Mla podivuhodnou a dojemnou minulost.
Ped njakmi padesti lety se vvoda z Roxburghu, nanejv inteligentn,
kultivovan a ctyhodn gentleman, nhodou zamiloval do krlovy sestry
a podal krle o jej ruku. Z rznch dvod, kter mly co do inn s dvorn
etiketou, ceremonilem a spoleenskm postavenm, krl tuto dost zamtl.

242
Zoufal vvoda i krlova sestra si slavnostn odpishli vnou lsku i to, e si
nikdy a za dnch okolnost nikoho jinho nevezmou. Nevm, zdali krlova
sestra dohodu dodrela, ale vvoda se uchlil do svho hradu na hranicch se
Skotskem, a aby se ve sv osamlosti njak zabavil, zaal sbrat vzcn knihy:
ndhern iluminovan stedovk rukopisy a vydn vbec prvnch titnch
knih, kter vznikly v dlnch takovch gni jako William Caxton v Londn i
Valdarfer v Bentkch. Na zatku stolet byla vvodova knihovna jednm
z div svta. Jeho Milost mla rda poesii, rytstvo, historii a teologii. O magii
se vvoda z Roxburghu nijak zvl nezajmal, ale tily ho vechny star knihy
a bylo by vru zvltn, kdyby si jeden i dva magick texty do jeho knihovny
nenaly cestu.
Pan Norrell vvodovi napsal nkolik dopis, v nich ho pnliv dal
o svolen prozkoumat knihy magie v jeho knihovn a ppadn je zakoupit.
Vvoda ovem neml nejmen chu uspokojit Norrellovu zvdavost, a protoe
byl nesmrn bohat, neselo mu ani na Norrellovch penzch. Slib krlov
seste za ta dlouh lta dodrel, a tud neml dti ani zjevnho ddice. Po
vvodov smrti se mnoha jeho muskch pbuznch zmocnilo siln
pesvden, e jsou dalm vvodou z Roxburghu. Tito gentlemani pednesli
sv nroky ped vborem pro vsady pi Snmovn lord. Vbor tu zleitost
posoudil a dospl k zvru, e novm vvodou je bu generlmajor Ker, nebo
sir James Innes, ale kter z nich to je, tm si vbor nebyl jist a rozhodl se, e vc
jet uv. Na potku roku 1811 stle jet nepijal rozhodnut.
Jednoho studenho detivho ter sedl pan Norrell s pny Lascellesem
a Drawlightem v knihovn domu na Hanover Square. Childermass byl v pokoji
rovn ptomen a jmnem pana Norrella psal dopisy rznm vldnm adm.
Jonathan Strange odjel s pan Strangeovou do Twickenhamu na nvtvu
njakho ptele.
Lascelles a Drawlight prv probrali soudn spor mezi Kerem a Innesem.
Jedna i dv zdnliv nevinn narky na slavnou knihovnu zaujaly Norrellovu
pozornost.
Co o tch dvou vme? zeptal se Lascellese. Zajmaj se o magii?
Lascelles se usml. V tomto ohledu mete bt klidn, pane. Ujiuji vs,
e jak Innes, tak Ker nemaj jinou starost ne stt se vvodou. Myslm, e jsem
je nikdy nevidl by jen otevt knihu.
Vn? Knihy jsou jim lhostejn? Tak to m velmi uklidnilo. Pan Norrell
chvli uvaoval. Pedpokldejme ale, e by jednomu z nich ta knihovna
pipadla, nhodou v n na polici nael njak magick spis a jala by ho
zvdavost. Lid jsou na magii zvdav, vte. Je to jeden z politovnhodnch
dsledk mho spchu. Take by si peetl njakou pas, co by ho
povzbudilo k tomu, aby jedno dv kouzla vyzkouel. Koneckonc, pesn tak
jsem zaal j jako dvanctilet kluk jsem otevel knihu ve strkov knihovn
a uvnit jsem nael strnku vytrenou z mnohem starho svazku. A jakmile
jsem ji peetl, umanul jsem si, e se musm stt mgem!

243
 Vn? To je velmi zajmav, prohlsil Lascelles naprosto znudn. Nco
takovho se ale podle m Innesovi i Kerovi sotva stane. Innesovi je pes
sedmdest a Kerovi zhruba stejn. Ani jeden si nehled novou ivotn drhu.
Aha! Nemaj ale mlad pbuzn? Pbuzn, kte jsou tebas dychtivmi
teni Ptel anglick magie a Modernho mga? Pbuzn, kte by skoili po
jakkoli knize magie, jakmile by ji spatili?! Ne, nezlobte se na m, pane
Lascellesi, ale pokroil vk onch dvou gentleman nemohu povaovat za
jakoukoli zruku!
Dobe. Pochybuji vak, pane, e by tito mlad thaumatomani,61 kter tak
iv popisujete, vbec dostali pleitost prohldnout si knihovnu. Pi
uplatovn nroku na vvodsk titul jak Innes, tak Ker vynaloili ohromn
sumy na prvn zastoupen. A u se stane novm vvodou kdokoli z nich, jeho
prvn starost bude zaplatit svm advoktm. Jen co vstoup do hradu Floors,62
zane se rozhlet, co by se dalo prodat. Velmi by m pekvapilo, kdyby
knihovna nebyla na prodej tden pot, co vbor definitivn rozhodne.
Knin draba! zvolal pan Norrell vyden.
eho se te obvte? zeptal se Childermass a vzhldl od psan. Na knin
draby jste se pece vdycky til.
To ale bylo pedtm, mvl rukou pan Norrell, kdy se o knihy magie
krom mne nikdo nezajmal, te se ale bojm, e se je pokus koupit spousta
lid. Nejsp o t aukci vyjde i lnek v Timesech.
Jestli ty knihy vykoup nkdo jin, mete si stovat ministrm, namtl
Drawlight. Mete si postovat princi velskmu! Nen ve sttnm zjmu, aby
se knihy magie ocitly v jinch rukou ne vaich, pane Norrelle.
A na Strange, upesnil Lascelles. Podle m by princ velsk ani ministi
nemli nejmench nmitek, kdyby knihy pipadly Strangeovi.
To je pravda, souhlasil Drawlight. Na Strange jsem zapomnl.
Pan Norrell vypadal poplaenji ne kdy pedtm. Ale pan Strange pochop,
e je sprvn, aby ty knihy byly moje, ekl. Mly by bt soustedn v jedn
knihovn. Nemly by bt rozdlen. Optimisticky se kolem sebe rozhldl,
jestli s nm nkdo souhlas. Pirozen, pokraoval, nebudu mt dn
nmitky, kdy si je pan Strange bude chtt pest. Kad v, kolik knih kolik
svch drahocennch knih jsem panu Strangeovi pjil. Tedy chci ct,
pijde na to, o em by pojednvaly.
Drawlight, Lascelles ani Childermass nic neekli. Vskutku vdli, kolik knih
pan Norrell panu Strangeovi pjil. Rovn vdli, kolik mu jich odepel.
Strange je gentleman, prohlsil Lascelles. Bude se chovat jako gentleman
a od vs bude oekvat, e se zachovte stejn. Pokud budou knihy nabdnuty
soukrom vm a jenom vm, pak je myslm budete moci koupit, pokud ale
pjdou do draby, bude si myslet, e m prvo proti vm licitovat.

61
Thaumatoman: osoba posedl vn pro magii a divy, Slovnk jazyka anglickho od
Samuela Johnsona.
62
Hrad Floors je domov vvod z Roxburghu.

244
 Pan Norrell se zarazil, zadval se na Lascellese a nervzn si olzl rty. A jak
podle vs ty knihy prodaj? V aukci, nebo je nabdnou njakmu kupci
s vylouenm veejnosti?
V aukci, prohlsili Lascelles, Drawlight a Childermass unisono.
Pan Norrell skryl tv v dlanch.
Ovem, ozval se Lascelles pomalu, jako kdyby ho to prv napadlo,
kdyby byl Strange v zahrani, nemohl by proti vm licitovat. Usrkl kvy.
e?
Pan Norrell vzhldl s novou nadj ve tvi.
Najednou bylo vysoce douc, aby pan Strange odjel zhruba na rok do
Portugalska.63

63
Vbor pro vsady nakonec rozhodl ve prospch sira Jamese Innese, a pesn jak pan
Lascelles pedpovdl, nov vvoda dal knihovnu okamit na prodej.
Draba v lt roku 1812 (zatmco se Strange zdroval na Pyrenejskm poloostrov) byla snad
nejvznamnj bibliografickou udlost od poru Alexandrijsk knihovny. Trvala celch
jednatyicet dn a zavdala pinu k nejmn dvma soubojm.
Mezi vvodovmi knkami se nalo sedm magickch text a vech sedm jich bylo
pozoruhodnch.
V dle Rosa et Fons se neznm mg ze trnctho stolet mysticky zamlel nad magi.
Doposud neznm bse od Chrtiena de Troyes Thomas de Dundelle byla barvitou verz
ivota Thomase Dundala, prvnho sluebnka Krle Havrana z lidskho rodu.
Kniha Lovedaye Inghama pojednvala o kadodennch starostech mga z patnctho stolet v
Cambridgi.
Exercitatio Magica Nobilissima bylo pokusem ze sedmnctho stolet popsat vekerou
anglickou magii.
Djiny Sedmi, to bylo obzvlt zmaten pojednn zsti v anglitin, zsti v latin a zsti
v neznmm elfm jazyce. Jeho st nelze odhadnout, autora nelze urit a i dvod, pro een
autor tuto monografii sepsal, byl naprosto nejasn. Vzato kolem a kolem lo o djiny msta Sedm
ve Frii, ale informace v n byly podan velmi matoucm zpsobem a autor asto odbooval od
vyprvn k obvinnm ble neuren osoby z toho, e ho njakm zhadnm zpsobem
pokodila. Tyto pase vce ne cokoli jinho pipomnaly rozhoen dopis.
Alegorick spis ze estnctho stolet jmnem ensk snm lil moudrost a magii, kter je
obzvlt charakteristick pro eny.
Ze veho nejchvatnj ovem bylo Zrcadlo ivota Ralpha Stokeseyho, je bylo vydraeno a
poslednho dne spolu s prvnm vydnm Boccacciova Dekameronu. Ani pan Norrell a do onoho
dne neml o existenci tto knihy nejmenho pont. Podle veho ji napsali dva autoi prvn byl
mg z patnctho stolet jmnem William Thorpe, druhm byl Col Tom Blue, elf sluebnk
Ralpha Stokeseyho. Za tento poklad zaplatil pan Norrell neslchanch 2 100 guinej.
Pan Norrell se til takov veobecn ct, e proti nmu nedrail jedin gentleman v
mstnosti. Jedna lady vak s nm licitovala o kadou knihu. Nkolik tdn ped drabou byla
Arabela v jednom kole. Napsala adu dopis Strangeovm pbuznm a navtvila veker sv
ptele v Londn. Pokusila se od nich vypjit dost penz, aby pro svho manela zakoupila
nkter knihy, pan Norrell ji vak ve vech ppadech pelicitoval.
Spisovatel sir Walter Scott se aukce rovn zastnil a jej konec popsal takto: Prohra v
drab o ivot Ralpha Stokeseyho pan Strangeovou natolik zdrtila, e tam sedla v slzch. V tom
okamiku kolem n pan Norrell proel s knihou v ruce, manelce svho ka vak nevnoval
jedin slovko, jedin pohled. Nevzpomnm si, kdy jsem naposledy vidl chovn, kter by se
mi tak mlo zamlouvalo. Krom mne si tohoto zachzen vimlo i nkolik dalch lid a j zaslechl
hned nkolik nelichotivch poznmek na Norrellovu adresu. Dokonce i lord Portishead, jeho

245
obdiv pro onoho mga nezn mez, pipout, e se Norrell k pan Strangeov zachoval
pozoruhodn zle.
Kritick poznmky si vak nevyslouilo pouze Norrellovo chovn k pan Strangeov. Vdci
a historici ekali, e se do nkolika tdn po drab dozvd, co je v tch sedmi ndhernch
knihch novho. Obzvlt pak doufali, e Zrcadlo ivota Ralpha Stokeseyho vye nkter z
nejvtch zhad anglick magie. Vichni pedpokldali, e pan Norrell sv objevy zveejn na
strnkch Ptel anglick magie nebo nech vytisknout kopie knihy. On ale nic z toho neudlal.
Jeden dva lid mu napsali a v dopise mu poloili konkrtn otzky. Pan Norrell neodpovdl.
Kdy se v novinch objevily dopisy stujc si na jeho chovn, velmi ho to rozhoilo.
Koneckonc se prost zachoval jako vdycky skoupil cenn knihy a pak je schoval tam, kde k
nim krom nho nikdo neml pstup. Rozdl spoval v tom, e kdy jet byl neznm
gentleman, nikdo si o tom nic nemyslel, ale nyn se na nj upraly oi svta. Lid nad jeho
mlenm kroutili hlavou a zaali se rozpomnat na jin pleitosti, kdy se pan Norrell zachoval
neomalen i arogantn.

246
 29

V DOM JOSHO ESTORILA

Leden bezen 1811

N
apadlo m, pane, e a odjedu na Pyrenejsk poloostrov, leccos se
zmn ve vaem styku s ministerstvem vlky, nadhodil Strange.
Po mm odjezdu u vm bohuel nepijde tak vhod, aby vm lid
dnem i noc klepali na dvee a nalhali na vs, abyste neprodlen provedl to i
ono kouzlo. Nebude se jim moci vnovat nikdo jin ne vy. Kdy budete spt?
Myslm, e je musme pesvdit, aby to dlali njak jinak. Pokud s tmhle
zaizovnm budete potebovat pomoci, rd vm budu k dispozici. Tebas
bychom mohli nkdy v tdnu pozvat lorda Liverpoola na veei?
Ale ano, jist! pisvdil pan Norrell ve velmi dobrm rozmaru:
Strangeova ohleduplnost ho dojala. Muste bt u toho. Vy umte vechno tak
dobe vysvtlit! Vm sta ct slovo a lord Liverpool okamit chpe!
Mm tedy jeho lordstvu napsat?
Ano, udlejte to. Napite mu!
To se odehrlo prvnho lednovho tdne. Datum Strangeova odjezdu jet
nebylo pevn ureno, ale odjezd u byl kadopdn na spadnut. Strange si sedl
a napsal pozvnku. Lord Liverpool promptn odpovdl a za dva dny se s nm
shledali v dom na Hanover Square.
Pan Norrell a Jonathan Strange mli ve zvyku trvit hodinu ped vee
v knihovn pana Norrella, a prv v thle mstnosti jeho lordstvo tak pijali.
Byl tu s nimi i Childermass, aby podle okolnost mohl poslouit coby psa,
poradce, poslek i sluha.
Lord Liverpool do t doby Norrellovu knihovnu nevidl, a ne se usadil,
trochu si ji obeel. Slyel jsem, pane, ekl, e vae knihovna je jednm z div
modernho svta, nikdy jsem si ale nepedstavoval nic ani z poloviny tak
rozshlho.
Pana Norrella to velmi potilo. Lord Liverpool byl pesn z toho druhu
host, kter ml rd obdivovali jeho knihy, ale nemli nejmen sklon brt je
z polic a st.
Pak se Strange obrtil na pana Norrella: Jet jsme si, pane, nepromluvili
o knihch, kter bych si ml vzt na Pyrenejsk poloostrov. Sepsal jsem si
seznam tyiceti titul, ale jestli si myslte, e by se dal jet njak vylepit, rd

247
si nechm poradit. Z hromady papr na stole vythl jeden sloen list a podal
ho panu Norrellovi.
Tento seznam rozhodn Norrellovu duiku nepotil. Byl pln prvnch
npad (pekrtanch), druhch npad (rovn pekrtanch) a tetch npad
vepsanch bokem a obtejcch se kolem slov, kter jim stla v cest. Papr byl
pokakan, nzvy knek hyzdily pravopisn chyby (ty se nevyhnuly ani
jmnm autor) a vbec nejvc zavdjc byly ti dky ver bsn
s hdankou, kterou Strange skldal pro Arabelu jako drek na rozlouenou.
Z toho ovem pan Norrell nezbledl. Nikdy ho nenapadlo, e Strange bude
v Portugalsku potebovat knihy. Pedstava tyiceti drahocennch svazk
odvezench do zem ve vlenm stavu, kde by mohly shoet, vylett do
povt, namoit se i zaprit, byla natolik pern, e o n skoro nedokzal
pemlet. Pan Norrell toho o vlce pli nevdl, tuil vak, e vojci
nechovaj knihy v obzvltn ct. Mohli by v nich listovat pinavmi prsty.
Mohli by je roztrhat! Mohli by je hrza hrz! pest a vyzkouet njak
kouzla! Um vojci st? To pan Norrell nevdl. Na druhou stranu si
uvdomoval, e kdy osud kontinentu vis na vlsku a lord Liverpool s nm sed
v jedn mstnosti, bylo by tk prakticky nemon odmtnout ty knihy
pjit.
Zoufale se zadval na Childermasse.
Childermass pokril rameny.
Lord Liverpool si ho dl klidn mil pohledem. Podle veho si myslel, e
doasn neptomnosti njakch tyiceti knih si mezi tolika tisci dalmi skoro
nikdo nevimne.
Vc ne tyicet bych si jich ani brt nechtl, pokraoval Strange vcn.
To je velmi moudr, pane, pokval hlavou lord Liverpool. Velmi
moudr. Neberte si jich vc, ne dokete pohodln unst.
Unst! zvolal pan Norrell naprosto konsternovan. Nechcete je snad nosit
z jednoho msta na druh? Jakmile tam dorazte, muste je uloit do knihovny.
Nejlep bude njak hradn knihovna. V mohutnm, dobe brnnm hradu
Ale j se obvm, e v knihovn by mi nebyly k niemu, opil Strange
nesnesiteln klidn. Budu v leench i na bitevnch polch. A ony tam mus bt
se mnou.
Pak je muste uloit do bedny! ekl pan Norrell. Byteln devn bedny,
nebo mon do elezn truhlice! Ano, elezo bude nejlep. Meme jednu
takovou nechat speciln vyrobit. A pak
, promite, pane Norrelle, vloil se do ei lord Liverpool, ale ped
eleznou truhlou bych pana Strange drazn varoval. Nesm potat s tm, e by
se pro nj nalo msto na povozech. Vojci potebuj povozy na pepravu
vstroje, map, proviantu, munice a tak dle. Pan Strange bude zatovat armdu
nejmn, kdy si svj majetek nalo na mezka i osla, jak to dlaj dstojnci.
Obrtil se ke Strangeovi. Budete potebovat svho sluhu a na nklad si poite
silnho mezka. U Hewleyho a Ratta si kupte jezdeck brany a knihy si ulote

248
do nich. Vojensk sedlov brany jsou velmi prostorn. Krom toho, z povozu by
vm ty knihy takka urit ukradli. Nerad to km, ale vojci kradou jako
straky. Na chvli se zamyslel a pak dodal: Pinejmenm ti nai.
Pan Norrell prbh veee takka neregistroval. Matn si byl vdom, e
Strange a jeho lordstvo toho dost namluvili a hodn se spolen nasmli.
Nkolikrt zaslechl, jak Strange ekl: Nu, tak to je rozhodnuto! A slyel i to,
jak lord Liverpool odpovd: Zajist! Ale o em mluvili, to pan Norrell
nevdl a ani se o to nestaral. Litoval, e vbec kdy do Londna pijel. e si
pedsevzal vzksit anglickou magii. e radji msto toho nezstal
v Hurtfewskm opatstv, kde si mohl st a kouzlit pro vlastn poten. Nic
z toho, thlo mu hlavou, nestlo za ztrtu tyiceti knih.
Kdy lord Liverpool a Strange odeli, zael do knihovny podvat se na tch
tyicet knek, vzt je do rukou a pochovat je, dokud jet mohl.
Childermass tam pod byl. Veei si pedtm vzal ke stolku a te
zpracovval ty jejich domcnosti. Kdy pan Norrell veel, vzhldl a zazubil
se. Domnvm se, e pan Strange si ve vlce povede velmi dobe, pane. U se
mu povedlo vs vyachovat.

Za jasn noci pi msku na potku nora se britsk lo jmnem

Poehnn svatho Serla64 vydala proti proudu eky Tejo a pistla na nmst
Praa do Comrcio uprosted Lisabonu. Mezi prvnmi vystoupili Strange a jeho
sluha Jeremy Johns. Strange pedtm nikdy nebyl v zahrani a tohle vdom
spolu s dleitm armdnm a nmonm ruchem vude kolem nj ho pln
rozjailo. Dychtil pustit se do kouzlen.
Zajmalo by m, kde je lord Wellington, prohodil k Jeremymu Johnsovi.
Co mysl, nebude to nkdo z tch chlap vdt? Troku zvdav se zadval
na ohromn, zpola dostavn oblouk na konci nmst. Vypadal velmi vojensky
a Strange by vbec nepekvapilo, kdyby se dozvdl, e Wellington je nkde za
nm.
Ale jsou dv hodiny rno, namtl Jeremy. Jeho lordstvo bude spt.
Hm, mysl? Kdy m v rukou osud Evropy? Nejsp m pravdu. Strange
zdrhav souhlasil, e bude lep zajt te do hotelu a po lordu Wellingtonovi se
poohldnout rno.
Na doporuen ptel se ubytovali v hotelu v evcovsk ulici, jen patil
panu Prideauxovi z Cornwallu. Host u pana Prideauxe byli takka do jednoho
britt dstojnci, kte se prv vrtili do Portugalska z Anglie i kte ekali na
lo, kter by je odvezla na dovolenou. Pan Prideaux se vdy snail, aby se
dstojnci v jeho hotelu ctili jako doma. V tom uspl jen zsti. A u se pan
Prideaux snail, jak chtl, Portugalsko se jeho hostm ustavin pipomnalo.
Tapety i zazen domu mohly nakrsn pochzet z Londna, ale ji pt let na n

64
Lo Poehnn svatho Serla byla ukoistn Francouzm. Francouzsky se jmenovala Le
Temple Foudroy. Poehnn svatho Serla bylo pirozen jmno jednoho ze ty magickch
les, kter obklopovaly a chrnily Newcastle, hlavn msto Krle Havrana.

249
svtilo portugalsk slunko a vyisovalo je charakteristicky portugalskm
zpsobem. Pan Prideaux mohl kuchai stokrt kat, aby pipravil britsk
jdelnek, jene kucha byl Portugalec, a tak bylo v jdlech vdycky vce pepe
a oleje, ne host oekvali. Dokonce i na botch host bylo nco
portugalskho, jakmile jim je vycdil portugalsk isti.
Ptho rna vstal pan Strange docela pozd. Spodal velkou sndani a pak
se zhruba hodinku prochzel. Lisabon se ukzal jako msto oplvajc
nmstmi s podloubmi, elegantnmi modernmi budovami, sochami, divadly
a obchody. Zaal si myslet, e vlka nakonec neme bt tak hrozn.
Jak se vracel do hotelu, poviml si ty i pti britskch dstojnk, kte
stli ve dvech a nenucen spolu rozmlouvali. To byla pesn pleitost,
v jakou doufal. Zael k nim, omluvil se, e je vyruuje, vyloil jim, kdo je,
a zeptal se, kde by tak mohl najt lorda Wellingtona.
Dstojnci se obrtili a zmili si ho pekvapenm pohledem, jako by tu
otzku pokldali za pln pomlenou, ovem Strange nedokzal urit, pro by
to tak mlo bt. Lord Wellington nen v Lisabonu, ekl jeden, mu v modrm
kabtku a krtkch blch kalhotch typickch pro husary.
Aha! Kdy se vrt? otzal se Strange.
Vrt? opakoval dstojnk. To bude trvat pknch pr tdn sp
msc. Mon taky nikdy.
Pak kde ho najdu?
Boe mj! sprskl rukama dstojnk. Ten me bt kdekoli.
To vy nevte, kde je? zeptal se Strange.
Dstojnk ho poastoval docela psnm pohledem. Lord Wellington
nezstv na jednom mst, vykldal. Lord Wellington jde tam, kde je ho
poteba. A lorda Wellingtona, vysvtlil Strangeovi, je poteba vude.
Dal dstojnk, kter ml na sob jasn erven kabtec velkoryse
ozdoben stbrnou krajkou, mnohem laskavji pravil: Lord Wellington je
v Linich.
V Linich? opakoval Strange.
Ano.
Nanetst to nebylo tak jasn a uiten vysvtlen, jak onen dstojnk
zamlel. Strange u ale ze sebe nechtl dl dlat troubu. Chu klst otzky ho
pln pela.
Lord Wellington je v Linich. To byla velmi zvltn frze, a kdyby
Strange musel zkusit hdat, co to znamen, nejsp by odpovdl, e je to njak
slangov oznaen pro opilost. Vrtil se do hotelu a podal portra, a najde
Jeremyho Johnse. Jestli si m nkdo ped britskm vojskem pipadat jako tupec,
a je to radji Jeremy.
Tady jsi! ekl, kdy se Jeremy objevil. Podvej se po njakm vojkovi
nebo dstojnkovi a zeptej se ho, kde najdu lorda Wellingtona.
Jist, pane. Nechcete se ale poptat sm?
Naprosto vyloueno. Musm kouzlit.

250
 A tak Jeremy vyrazil a velmi zhy se zase vrtil.
Zjistil jsi to? chtl vdt Strange.
Jist, pane! pisvdil Jeremy vesele. Nedlaj se s tm dn tajnosti.
Lord Wellington je v Linich.
Ano, co to ale znamen?
, tak to se moc omlouvm, pane! Ten pn to ekl tak samozejm. Jako by
to bylo nco naprosto vednho. Myslel jsem, e to budete vdt.
No, tak to nevm. Asi bych se ml zeptat Prideauxe.
Pan Prideaux jim s velkou radost vypomohl. Je to pln hraka. Pan Strange
se mus vypravit na armdn velitelstv. Tam jeho lordstvo bezesporu najde.
Z msta je to tak pl dne jzdy na koni. Mon trochu vc. Asi jako z Tyburnu
do Godalmingu, jestli si to umte pedstavit.
Tedy, kdybyste byl tak laskav a ukzal mi to na map
Propnajna, pane! ekl pan Prideaux velmi pobaven. To byste sm
nikdy nenael. Musm vm sehnat nkoho, kdo vs tam zavede.
Pan Prideaux jim nael niho dstojnka intendann sluby, kter ml
sluebn cestu do Torres Vedras, msta rozkldajcho se tyi a pt mil za
velitelstvm. Onen proviantn dstojnk prohlsil, e se Strangem milerd
pojede a uke mu cestu.
Konen, pomyslel si Strange, jsem se pohnul kupedu.
Prvn st cesty jeli pjemnou krajinou, poli a vinicemi, mezi nimi byly tu
a tam roztrouen bl statky a kamenn vtrn mlny s plachtami z hndho
pltna. Po silnici sem a tam ustavin pochodovalo velk mnostv
portugalskch vojk a nalo se i pr britskch dstojnk, jejich jasn erven
a modr uniformy vypadaly munj a bojovnj, anebo to tak pinejmenm
vnmalo Strangeovo vlasteneck oko. Po tech hodinch jzdy spatili, jak se
z pln jako hradba zved linie hor.
Kdy vjeli do zkho dol mezi dvma nejvymi horami, proviantn
dstojnk pravil: Tady zanaj Linie. Vidte tu pevnost, tamhle vysoko na
jedn stran prsmyku? ukzal napravo. Ona pevnost zaala svj ivot jako
vtrn mln, v nedvn dob se vak rozrostla o baty, cimbu a stlny pro
dla. A tu druhou pevnost na druh stran prsmyku? dodal dstojnk
a ukzal nalevo. A na dalm pahorku dal pevnost? A za n i kdy to
nemete vidt, protoe dnes je pomourno a zamraeno stoj zase dal. A tak
dle a tak dle. Cel linie pevnost od Teja a po pobe! Ale to nen vechno!
Na sever od ns se thnou jet dv dal linie. Celkem jsou ti!
To je vru impozantn. A zdili je Portugalci?
Ne, pane. Ty zdil lord Wellington. Francouzi tu nemohou projt. Popravd
eeno tudy neproklouzne ani myka, pokud tahle myka nem glejt podepsan
lordem Wellingtonem! A proto francouzsk armda sed u Santarma a neme
se dostat dl, zatmco vy a j neruen spme v bezpe Lisabonu!
Zhy sjeli z cesty a vydali se pkrou stezkou, kter se klikatila nahoru
k vesnice Pero Negro. Na Strange udlal hlubok dojem rozdl mezi vlkou,

251
jak si ji pedstavoval, a vlkou, jak ve skutenosti byla. Pedstavoval si lorda
Wellingtona, jak v njakm lisabonskm palci vydv rozkazy. Msto toho ho
nael ve vsce tak mal, e by ji v Anglii za vesnici nikdo ani nepovaoval.
Ukzalo se, e armda si svj hlavn stan zdila v nikterak pozoruhodnm
dom na obyejnm vydldnm dvoe. Strange informovali, e lord
Wellington vyjel na inspekci Lini. Nikdo netuil, kdy se vrt do veee to
nejsp nebude. Nikdo neml nmitek, aby tam Strange pokal, nebude-li se jim
plst pod nohy.
Ale u od prvnho okamiku, kdy vstoupil dovnit, se na Strange zaal
vztahovat onen obzvlt nepjemn zkon, podle nho kdykoli lovk vejde
tam, kde ho nikdo nezn, pak se vdy bude plst, a u si stoupne kamkoli.
Nemohl si sednout, protoe v mstnosti, kam ho uvedli, nebyly dn idle
nejsp aby se za nimi Francouzi nemohli schovat, kdyby njak pronikli do
mstnosti , a tak se postavil k oknu. Pak ovem veli dva dstojnci a jeden
chtl druhmu pedvst njak dleit vojensk rys portugalsk krajiny,
proe se potebovali podvat z okna. Zpraili Strange pohledem, a ten se tedy
pesunul ped oblouk zpola zakryt zvsem.
Zatm kdosi z chodby kadou chvli volal njakho Winespilla, aby pinesl
soudky s prachem, a to fofrem. Do mstnosti veel malik vojk s drobnm
hrbem. Na tvi ml vrazn matesk znamnko a na sob sousti uniformy
snad vech pluk v britsk armd. Podle veho lo o Winespilla. Winespill byl
neastn. Nemohl najt ten steln prach. Hledal ve sknch, pod schody i na
balknech. Tu a tam volal: Moment! ne ho konen napadlo podvat se za
Strange, za zvs a pod oblouk. Okamit zaal hulkat, e u ty soudky
s prachem nael a e by si jich viml dv, kdyby Nkdo v tu chvli vnoval
Strangeovi hodn nevraiv pohled nestl ped nimi.
Hodiny pomalu plynuly. Strange stl zase u okna a skoro usnal, kdy
z okolnho shonu a ruchu vyrozuml, e dovnit prv veel Nkdo Dleit. Za
okamik u do mstnosti vrazili ti lid a Strange se konen ocitl ped lordem
Wellingtonem.
Jak lorda Wellingtona popsat? Je nco takovho nutn, nebo dokonce
mon? Jeho tv lovk vid, kam se jen podv od levnch reprodukc
v pepahacch stanicch a po mnohem propracovanj podobizny vyzdoben
vlajekami a bubny a poven nad schody v aulch. Je-li dnes dvka alespo
trochu romanticky zaloen, pak si do svch sedmncti let koup pinejmenm
jeden jeho obraz. Jeho dlouh orl nos j bude nekonen sympatitj ne
njak bambulka a za nejvt netst svho ivota bude povaovat skutenost,
e je ji enat. Aby si to vynahradila, u se sklopevn rozhodla, e svmu
prvorozenmu synovi d jmno Arthur. Ve sv oddanosti pak rozhodn nen
sama. Jej mlad brati a sestry jsou naprosto stejn fanatici. Nejhez cnov
vojek v anglickm dtskm pokoji se vdycky jmenuje Wellington a zaije
vc dobrodrustv ne zbytek krabice na hraky dohromady. Kad kolk
napodobuje Wellingtona pinejmenm jednou tdn, stejn jako jeho mlad

252
sestry. Wellington ztlesuje vechny anglick ctnosti. Jeho anglickost je
dovedena k dokonalosti. Nos-li Francouzi Napoleona v aludku (a zjevn je
tomu tak), pak my nosme Wellingtona ve svch srdcch.65
V danm okamiku vypadal lord Wellington dosti popuzen.
M rozkazy snad byly naprosto jasn! roziloval se ped dvma dalmi
dstojnky. Portugalci mli zniit veker obil, kter nemohou odnst, aby
dn nepadlo do rukou Francouzm. Dnes jsem ale pl dne sledoval, jak
francouzt vojci vynej z jesky v Cartaxu jeden pytel za druhm.
Portugalskm rolnkm pilo hodn zatko zniit svou rodu. Bli se, e
zstanou hladem, vysvtloval jeden dstojnk.
Druh dstojnk optimisticky nadnesl, e Francouzi v tch pytlch mon
nenali obil, ale nco mnohem mn uitenho. Teba zlato nebo stbro?
Lord Wellington si ho zmil chladnm pohledem. Ti francouzt vojci
nosili pytle do vtrnch mln. Jejich lopatky se otely ve vtru, to bylo vidt
prostm okem! To si myslte, e mlely zlato? Dalzieli, bute tak laskav
a stujte si portugalsk vld! Jeho pohled, jen vztekle tkal po mstnosti, se
ustlil na Strangeovi. Kdo je tohle? otzal se.
Dstojnk jmnem Dalziel zaeptal cosi do ucha jeho lordstva.
Aha! ekl Wellington a pak se obrtil pmo na Strange: Vy jste mg.
Tzac tn v tom konstatovn byl skuten takka neznateln.
Ano, pisvdil Strange.
Pan Norrell?
To ne. Pan Norrell je v Anglii. J jsem pan Strange.
Lord Wellington vypadal, jako e mu to vbec nic nek.
Ten druh mg, vysvtlil Strange.
Aha, ekl lord Wellington.
Dstojnk jmnem Dalziel se dval na Strange vyloen pekvapen, jako by
si myslel, e kdy mu jednou lord Wellington ekl, kdo je, bylo od nj dost
nevychovan trvat na tom, e je nkdo jin.
Nu, pane Strangi, ekl lord Wellington, obvm se, e jste sem vil cestu
nadarmo. Budu k vm upmn kdybych vm mohl zabrnit v tom, abyste
pijel, udlal bych to. Ale kdy u jste tady, vyuiji pleitosti a vylom vm,
jak nesmrn jste byli vy i ten druh gentleman armd na obt.
Na obt? podivil se Strange.

65
Jiste se d namtnout, e sm Wellington byl Ir, ale vlasteneck anglick pero se nesn
k odpovdi na takov zbyten slovkaen.

253
254
 Na obt, opakoval lord Wellington. Ty obrzky na vod, kter jste
ukzal ministrm, je poslily v domnn, e rozum portugalskm pomrm.
Poslali mi mnohem vc rozkaz a vmovali se mi do prce mnohem vc ne za
normlnch okolnost. Pane Strangi, jen j vm, co je v Portugalsku poteba
udlat, nebo jen j jsem obeznmen se vemi podmnkami. Netvrdm, e jste
vy ani ten druh pn nevykonali jinde nic dobrho nmonictvo je s vmi
nejsp spokojen o tom j nic nevm , tvrdm ale, e tady v Portugalsku
dnho mga nepotebuji.
Ale tady v Portugalsku takov zneuit magie pece nehroz, lorde
Wellingtone, kdy vm tu budu pln k slubm a zcela pod vam dohledem.
Lord Wellington Strange probodl pohledem. Ze veho nejvc potebuji
mue. Mete mi njak dal vyarovat?
Mue? Tak to zle na tom, co tm jeho lordstvo mn. To je zajmav
otzka Strange cel zrozpaitl, protoe znl pln jako pan Norrell.
Mete mi njak dal vyarovat? vpadlo mu do ei jeho lordstvo.
Ne.
Mete njak zadit, aby kulky ltaly na Francouze aspo o trochu
rychleji? U te ltaj dost rychle. Dokzal byste teba obrtit zemi, pohnout
kameny a vybudovat mi reduty, lunety i jin opevnn?
Ne, lorde Wellingtone. Ale, lorde
Kaplan pi velitelstv se jmenuje Briscall. flka je doktor McGrigor.
Kdybyste se rozhodl zstat v Portugalsku, pak vm navrhuji, abyste se seznmil
s tmito pny. Mon vae sluby vyuij. Mn nejste k niemu. Lord
Wellington se obrtil a okamit zavolal na njakho Thorntona, a piprav
veei. Takto dal Strangeovi najevo, e jejich rozhovor skonil.
Strange byl od ministr vldy Jeho Velienstva navykl na uctiv zachzen.
Byl zvykl na to, e s nm ti nejvy mui v zemi jednaj jako se sob rovnm.
A najednou ho v armd zaadili ke kaplanm a doktorm pouhmu
komparsu a to vbec nebylo dobr.
Pespal ve znanm nepohodl v jedinm hostinci Pero Negra a hned za
svitu vyrazil zptky do Lisabonu. Po nvratu do evcovsk ulice si sedl ke
stolu a sepsal dlouh dopis Arabele, v nm dopodrobna vylil, jak okujcmu
zachzen byl vystaven. Kdy pak trochu pookl, usoudil, e stovat si je
nemun, a dopis roztrhal.
Pot dal dohromady dlouh seznam kouzel, jich spolu s Norrellem vyuili
ve slubch Admiralit, a pokusil se vydedukovat, kter by lordu Wellingtonovi
vyhovovala nejvce. Po pelivm uven doel k zvru, e by se utrpen
francouzsk armdy sotva dalo umocnit vce, ne kdy nad ni sele boukov
mrana a prom ji hustm detm. Okamit si usmyslel, e jeho lordstvu
nape dopis a nabdne mu sesln tohoto kouzla. Jasn vytyen postup lovka
vdy pot a Strangeovi to viditeln spravilo nladu tedy dokud se shodou
okolnost letmo nezadval z okna. Obloha byla cel ern, zemi biovaly pvaly

255
det a foukal siln vtr. Vypadalo to, jako by kadou chvli mlo zahmt.
Poohldl se tedy po panu Prideauxovi. Prideaux mu potvrdil, e takhle tu pr u
nkolik tdn e podle Portugalc to tak m jet njak sek vydret a
ano, Francouzi jsou z det skuten neastn.
Strange nad tm chvli pemlel. Byl v pokuen poslat Wellingtonovi vzkaz
s nabdkou, e zad, aby pestalo pret, vzhledem k tomu, e to mus bt
nepjemn i britskm vojkm nakonec ale usoudil, e vyuit povtrnostn
magie je pli diskutabiln, dokud lpe nepozn vlku a lorda Wellingtona.
Prozatm se rozhodl, e by na hlavy francouzskch vojk ml nechat spadnout
zplavu ab. Bylo to vpravd biblick a co by vlastn mohlo bt
ctyhodnj?
Ptho rna sedl posmutnle ve svm hotelovm pokoji, dlal, e te jednu
Norrellovu knku, ale ve skutenosti se jen dval, jak pr. Ozvalo se zaklepn.
Dovnit veel skotsk dstojnk v husarsk uniform, tzav se na Strange
zadval a zeptal se: Pan Norrell?
Nejsem No, to je jedno! Co si pejete?
Mm tu pro vs zprvu z velitelstv, pane Norrelle. Mlad dstojnk podal
Strangeovi kus papru.
lo o jeho vlastn dopis Wellingtonovi. Tlustou modrou tukou tam nkdo
napsal pouh dv slova: Zamt se.
je to rukopis? zeptal se Strange.
Lorda Wellingtona, pane Norrelle.
Aha.
Pt den poslal Strange Wellingtonovi dal vzkaz, v nm mu nabzel
vzedmut hladiny eky Tejo, kter by Francouze smetla. To aspo Wellingtona
vyprovokovalo k sepsn trochu del odpovdi, v n Strangeovi vysvtlil, e
cel britsk armda a valn st portugalsk se v souasn dob nachz mezi
Tejem a Francouzi, a tud Strangev nvrh nen ani v nejmenm praktick.
Strange se nenechal odradit. Den co den poslal Wellingtonovi po jednom
nvrhu. Vechny byly zamtnuty.
Jednoho obzvlt pomournho dne na sklonku nora el chodbou
Prideauxova hotelu na veei, kdy se skoro srazil s mladkem se sv
tvikou, obleenm v anglickch atech. Mladk se mu omluvil a zeptal se,
jestli nev, kde by tak mohl najt pana Strange.
J jsem Strange. Kdo jste vy?
Jmenuji se Briscall. Jsem kaplan na velitelstv.
Pan Briscall. Ano. Samozejm.
Lord Wellington m podal, abych vs navtvil, vysvtlil mu pan
Briscall. kal mi nco v tom smyslu, e byste mi mohl bt svmi kouzly
npomocen. Pan Briscall se usml. Podle m ho k tomu spe vedla nadje, e
bych vs mohl odradit od toho, abyste mu kad den psal.
Hm, zavrtl hlavou Strange. Nepestanu, dokud mi ned nco na prci.
Pan Briscall se zasml. Dobe, vydm mu to.

256
 Dkuji. A pro vs bych nco udlat nemohl? Pro crkev jsem jet
nearoval. Budu k vm upmn, pane Briscalle. Crkevn magii znm jen
povrchn, rd bych ale byl aspo nkomu uiten.
Hmm, upmnost za upmnost, pane Strangi. Moje zdej povinnosti jsou
velmi prost. Navtvuji nemocn a zrann. Sloum tu vojkm me, a kdy
je zabij, snam se tm chudkm zadit slun poheb. Nevm, jak byste mi
mohl pomoct.
To tu nev nikdo, povzdychl si pan Strange. Ale nedte si se mnou
veei? Alespo nebudu muset jst sm.
Na tom se rychle shodli a usedli ke stolu v jdeln hotelu. Pan Briscall se
ukzal jako velmi pjemn spolenk, kter Strangeovi rd vyloil ve, co vdl
o Wellingtonovi a armd.
Vojci nejsou pli nboensky zaloen, ekl, j ale ani nic takovho
nepedpokldal a velice mi pomohlo, e vichni pedchoz kaplani odjeli takka
okamit po pjezdu. Jsem prvn, co tu zstal a chlapi mi za to jsou vdn.
Jejich sympatie si zsk kad, kdo je ochoten sdlet s nimi strasti vojenskho
ivota.
Strange pisvdil, e si tm je jist.
A co vy, pane Strangi? Jak se da vm?
Mn? Mn se neda vbec. Nikdo mne tu nechce. Kdy u se na mne
nkdo obrt, k mi zcela nahodile pane Norrelle i pane Strangi. Nikdo
podle veho nem tuen, e by mohlo jt o dv rzn osoby.
Briscall se zasml.
A lord Wellington mahem zamt veker m nvrhy, jak bych mu mohl
pomoci.
Pro? Co jste mu navrhl?
Strange mu ekl o sv prvn nabdce, kdy chtl Francouze potrpit bami
padajcmi z oblohy.
Inu, to se vbec nedivm, e vm tohle zamtl! odfrkl si Briscall pohrdav.
Francouzi pece by va a jed, ne? A Wellington zase spolh na to, e
Francouze vyhladov. To u jste mohl navrhnout, e jim na hlavy budou padat
peen kuata i vepov zviny!
To nen moje chyba, ohradil se Strange ponkud doten. Rd bych
Wellingtonovy plny vzal v vahu jen o nich nic nevm. V Londn nm
Admiralita oznmila sv mysly a my tomu pizpsobili sv kouzla.
Aha, ekl Briscall. Promite, pane Strangi, mon jsem vm patn
porozuml, ale pipad mi, e tu mte velkou vhodu. V Londn byste se
musel spolhat na nzory Admirality, co se dje o mnoho set mil dle a
odvm se tvrdit, e se Admiralita asto naprosto mlila. Tady se mete jt
pesvdit na vlastn oi. Vae zkuenost se nijak neli od m. Kdy jsem
pijel, taky si m nikdo nevmal. Potloukal jsem se od jednoho pluku
k druhmu. Nikdo m nechtl.
A pece te patte k Wellingtonovu tbu. Jak se vm to povedlo?

257
 Trvalo to, ale nakonec jsem jeho lordstvu dokzal, e mu mohu bt
uiten a vm se jist poda tot.
Strange si povzdychl. Snam se. Dokzal jsem ale jen svou
postradatelnost. Znovu a znovu!
Nesmysl! Zatm jste podle m udlal jen jednu chybu a sice e jste zstal
tady v Lisabonu. Jestli si ode m nechte poradit, co nejrychleji zvednte kotvy.
Jdte spt do hor s vojky a jejich dstojnky! Dokud to neudlte, nebudete jim
rozumt. Promluvte si s nimi. Zkuste s nimi pobt njak as v oputnch
vesnicch za Liniemi. Brzy si vs pro to zamiluj. Jsou to skvl chlapi.
Vn? V Londn se psalo, e je Wellington oznail za dobytek.
Briscall se zasml, jako by patit k dobytku nebyla dn velk hanba, ba
jako by to sp bylo armd ke cti. To, pomyslel si Strange, byl od duchovnho
zvltn postoj.
A jak to je tedy ve skutenosti? zeptal se Strange.
Jsou oboj, pane Strangi. Jsou oboj. Nu, tak co kte? Pojedete?
Strange se zamrail. Nevm. Chpejte, ne e bych se obval strdn
a nepohodl. Mm za to, e toho vydrm stejn jako ostatn. Ale nikoho tam
neznm. Od svho pjezdu se jen vem pletu pod nohy a nemm dn ptele,
za ktermi bych se mohl vypravit
Ach, to se ale d snadno napravit! Tady nejsme v Bathu i Londn, kde
lovk potebuje doporuujc dopisy. Vezmte si s sebou soudek brandy
a jednu dv bedny ampaskho, jestli je v sluha njak unese. Kdy se budete
moct rozdlit o brandy a ampask, brzy budete mt mezi dstojnky irok
okruh ptel.
Vn? To je to tak prost?
Ale jist! Jen se neobtujte brt s sebou erven vno. Toho u maj dost.
Za pr dn odjeli Strange a Jeremy Johns z Lisabonu a zamili na venkov za
Linie. Britsk dstojnky i mustvo pekvapilo, e se mezi nimi objevil mg.
Psali svm ptelm doma dopisy, v nich ho porznu nelichotiv popisovali
a podivovali se, co tu proboha dl. Ale Strange se zadil podle Briscallovch
rad. Kdykoli potkal njakho dstojnka, pozval ho, a s nm po veei pijde
popt brandy a ampask. Brzy mu odpustili vstednost jeho profese.
Nejdleitj bylo, e ve Strangeov tboiti lovk vdycky potkal zbavn
lidi a mohl se napt neho lepho.
Strange tak zaal kouit. Pedtm mu kouen nepilo jako kdovjak
kratochvle, tady mu ale tabk prokzal nedoceniteln sluby pi navazovn
rozhovor s mustvem.
Zpsob ivota to byl zvltn a krajina pzran. Na rozkaz lorda
Wellingtona muselo z vesnic za Liniemi odejt veker obyvatelstvo a veker
roda byla splena. Vojci obou armd podnikali vpravy do oputnch vesnic
a pomohli si tam ke vemu, co vypadalo uiten. Na britsk stran lovk
nezdka vdal pohovky, atnky, postele, idle a stoly postaven na strni nebo

258
na lesn mtin. Obas jste narazili na cel lonice i obvac pokoje vetn
nin na holen, knih i lamp, ovem bez pekejcch zd.
Pokud ale britsk armd psobil vtr a d jist nepohodl, pak francouzsk
armda trpla mnohem, mnohem h. Uniformy mli roztrhan na cry a nemli
nic k jdlu. Na Linie lorda Wellingtona zrali ji od loskho z. Na britskou
armdu vbec nemohli zatoit ta se toti oprala o ti linie nedobytnch
pevnost, do nich se mohla kdykoli sthnout. Lord Wellington se rovn
neobtoval na Francouze toit. Pro taky, kdy hlad a nemoci kosily jeho
neptele rychleji, ne by to kdy dokzal? Ptho bezna Francouzi zruili tbor
a zamili k severu. Bhem pouhch pr hodin je lord Wellington a britsk
armda zaali pronsledovat. Jonathan Strange vyrazil s nimi.

Jednoho detivho rna v plce msce jel Strange po stran cesty, po n

pochodoval 95. steleck pluk. Nhodou ped sebou zahldl pr dobrch ptel,
popohnal kon do klusu a brzy je dohonil.
Dobr rno, Nede, oslovil mue, jen si zskal jeho uznn pemlivost
a rozumnmi nzory.
Dobr rno, pane, odpovdl Ned vesele.
Nede?
Ano, pane?
Co byste si te nejvc pl? Vm, e je to divn otzka, Nede, a omlouvm
se, e vm ji kladu. Ale opravdu to potebuji vdt.
Ned neodpovdl hned. Nasl vzduch, svratil obo a vykazoval i dal
znmky hlubokho zamylen. Jeho druzi zatm Strangeovi ochotn vykldali,
co by si ze veho nejvc pli oni kupkladu kouzeln hrnce se zlatem, kter
by se nikdy nevyprzdnily, nebo domy vyezan z jednoho diamantu. Jeden
Velan nkolikrt smutn zazpval: Smaen sr! Smaen sr!, emu se
ostatn od srdce zasmli; Velan jsou zkrtka od prody komici.
Ned mezitm ji dostaten podumal. Nov boty, prohlsil.
Vn? podivil se Strange.
Ano, pane, pisvdil Ned. Nov boty. To kvli tmhle zatrapacenm
portugalskm cestm. Ukzal na tu sbrku kamen a dr, ji Portugalci
pokldali za vhodn oznaovat za cestu. lovk si na tomhle roztrh boty
jedna dv a v noci ho pak bol kosti. Ale kdybych ml nov boty, paneku!
Nebyl bych pak po celodennm pochodu il jako rybika? Nemohl bych se
zrovna pustit do Frantk? Nemohl bych tm aboroutm zrovna zvednout
mandle?
Vae chu do boje je vm jen ke cti, Nede, pochvlil ho Strange. Dkuji.
Dal jste mi skvlou odpov. Odjel za pokiku Tak kdy teda dostane Ned ty
boty? a Kde jsou Nedovy boty?
Toho veera si lord Wellington zdil velitelstv ve kdysi ndhernm
panskm sdle ve vesnici Louso. Dm kdysi patil zmonmu
a vlasteneckmu portugalskmu lechtici Josmu Estorilovi, dokud ho

259
Francouzi i s jeho syny neumuili. Jeho enu skltila horeka a o smutnm
osudu jeho dcer kolovaly rzn zvsti. Mnoho msc to bylo velice smutn
msto, te ho ale Wellingtonv tb zaplnil hlasitm vtipkovnm i spory
a pochmurn mstnosti skoro rozjasnili dstojnci v ervenomodrch kabtech,
kte pechzeli z jednoho pokoje do druhho.
Hodina ped vee byla kadho dne jednou z nejrunjch a v mstnosti se
tlaila spousta dstojnk, kte pineli hlen, odneli si rozkazy i jen
sbrali klepy. Na konci mstnosti stlo velmi ctihodn, zdobn a rozpadajc se
schodit, kter vedlo ke starobylm dvem. kalo se, e za nimi sed lord
Wellington a nenavn kuje nov plny na porku Francouz. Bylo zvltn,
e a u piel do mstnosti kdokoli, bez vjimky vrhl uctiv pohled nahoru ke
schodm. U stolu sedli naproti sob dva z nejdleitjch dstojnk
Wellingtonova tbu, hlavn ubytovatel plukovnk George Murray a zstupce
velitele generl Charles Stewart, a piln vypracovvali pln pro nasazen
jednotek na pt den. Na tomto mst bych se zastavila a dovolila si kratikou
poznmku: pokud jste si pi ten slov plukovnk a generl pedstavili
u stolu dva star mue, jste pln vedle. Pravda, kdy ped osmncti lety
vypukla vlka s Francouzi, britsk armd velelo pr velmi ctyhodnch starc,
z nich vtina za celou svou kariru jedinkrt nevidla bojit. Jene lta
bela a sta generlov byli vichni v penzi i po smrti a pilo se na to, e
bude mnohem phodnj nahradit je mladmi a energitjmi mui.
Samotnmu Wellingtonovi bylo jen mlo pes tyicet a vtina jeho vysokch
dstojnk byla jet mlad. Pokoj v dom Josho Estorila byl pln mladch
mu, z nich vichni milovali boj, vichni milovali tanec a vichni byli zcela
oddni lordu Wellingtonovi.
Pestoe toho beznovho veera prelo, poas bylo pjemn asi tak
pjemn jako kvten v Anglii. Od smrti Josho Estorila zahrada zarostla
a obzvlt velk mnostv ek se te tlailo ke zdem domu. ekov kee
zrovna kvetly a okna i okenice domu byly oteven, aby dovnit mohl vlah,
ekem provonn vzduch. Plukovnk Murray a generl Stewart najednou
zjistili, e jak je, tak jejich veledleit papry zasypv sprka kapek. Kdy
rozhoen vzhldli, spatili Jonathana Strange, jak venku na verand lhostejn
oklepv vodu z detnku.
Veel do mstnosti a popl dobrho veera rznm dstojnkm, s nimi se
trochu znal. Pak popoel ke stolu a zeptal se, zdali by si mohl promluvit
s lordem Wellingtonem. Generl Stewart, hrd a pohledn mu, ani
neodpovdl, jen rzn zavrtl hlavou. Plukovnk Murray, mnohem jemnj
a zdvoilej due, pravil, e to bohuel nebude mon.
Strange vzhldl ke ctihodnmu schoditi a velkm vyezvanm dvem, za
nimi jeho lordstvo sedlo. (Je zvltn, jak vichni pchoz instinktivn vdli,
kde se nachz. Takov kouzlo vyzauje z velikn!) Strange se oividn neml
k odchodu. Plukovnka Murraye napadlo, e nejsp trp osamlost.

260
 Ke stolu piel vysok mu s ernoernm obom a odpovdajcm ernm
knrem. Na sob ml tmav modr kabt a zlat prmky lehkch dragoun.
Kam jste dali francouzsk zajatce? otzal se plukovnka Murraye.
Do zvonice, odpovdl plukovnk Murray.
Tak to je jin, prohlsil dragoun. Ptm se jen proto, e vera v noci
plukovnk Pursey zavel ti Francouze do takov mal klniky. Myslel si, e
tam nenadlaj dnou kodu, to ale nevdl, e mldenci z dvaapadestho
pluku do t klniky pedtm strili pr slepic, a Francouzi je v noci sndli.
Plukovnk Pursey kal, e rno si hned nkolik jeho chlapc Francouze peliv
prohlelo, jako kdyby vichni pemleli, nakolik do nich pela chu slepic
a jestli by nestlo za to jednoho upct, aby se to zjistilo.
Natst dnes veer nic podobnho nehroz, opil plukovnk Murray.
Krom nich budou ve zvonici jen krysy, a pokud m nkdo nkoho snst, pak
krysy seerou Francouze.
Plukovnk Murray, generl Stewart a dragoun s ernm knrem se rozesmli,
ale mg se jim do toho vloil: Cesta mezi Espinhalem a Lousem je
nevslovn patn. (Prv po thle cest dnes doputovala podstatn st
britsk armdy.)
Plukovnk Murray pitakal, e ta cesta je skuten mizern.
Moje klisna dnes bezpotukrt kloptla o vmol i uklouzla v bahn. Dost
jsem se bl, e zchromne. Pitom ta cesta nebyla hor ne vechny ostatn, co
jsem tu od svho pjezdu vidl, a pokud vm, ztra nkte z ns mus tam, kam
dn cesty vbec nevedou.
Ano, pisvdil plukovnk Murray, kter si od srdce pl, aby u mg
odeel.
Nejsp pes rozvodnn eky a kamenit pln a lesem a houtm,
pokraoval Strange. To bude pro ns vechny velmi nepjemn. Nejsp nm
to pjde velmi pomalu. Odvil bych se tvrdit, e pli daleko nepostoupme.
To je jedna z nevhod, kdy vedete vlku v tak zaostalm zapadkov jako
Portugalsko, opil plukovnk Murray.
Generl Stewart nic neekl, ale z jeho popuzenho vrazu se dalo vyst, e
by pan Strange mon postupoval lpe, kdyby se se svm konm obrtil
a zamil do Londna.
Vlet se s ptatyiceti tisci mui, vemi jejich komi, povozy a vstroj
takovou pernou zem! Nikdo v Anglii by nevil, e je to vbec mon.
Strange se zasml. koda, e mi jeho lordstvo neme vnovat ani chvilku
svho asu, ale snad budete tak laskav a vydte mu ode m vzkaz. eknte mu
tohle: pan Strange se lordu Wellingtonovi porou a vzkazuje, e pokud m jeho
lordstvo zjem o hezkou a solidn cestu, po n by ztra mohl pochodovat, pak
mu ji pan Strange rd vyaruje. A vlastn jet nco jestli chce k tomu mosty
nhradou za ty, co Francouzi vyhodili do povt, sta ct. Vm vem peji
hezk zbytek veera. S tm se Strange obma gentlemanm uklonil, vzal si
detnk a odeel.

261
 Strange a Jeremy Johns v Lousu nedokzali najt pste. Nikdo z pn,
kte shnli ubytovn pro generly a kte zbytku vojk ekli, na jakm
mokrm poli se maj vyspat, se o mga a jeho sluhu nepostaral. Strange se
nakonec dohodl na pronjmu podkrovn svtniky s majitelem obchdku
s vnem, kter se nachzel o nkolik mil dle na cest do Miranda de Corvo.
Strange a Jeremy jedli veei, kterou jim pinesl majitel obchodu. Byl to
gul a toho veera se bavili zejmna tm, e se snaili uhodnout, co se do nj
vlastn dalo.
Co je sakra tohle? otzal se Strange a zvedl vidliku. Bylo na n
nabodnutho cosi blho a lesklho a roztodivn zkroucenho.
e by ryba? odvil se Jeremy.
Vypad to sp jako nek, namtl Strange.
Nebo kus ucha, dodal Jeremy.
Strange na to chvli zral. Dal by sis to? otzal se.
Ne, dkuji pkn, pane, ekl Jeremy a odevzdan se zadval do svho
popraskanho tale. U jsem jich sm nkolik ml.
Kdy dojedli a kdy zhasla posledn svka, vypadalo to, e jim nezbv ne
jt do postele a to tak udlali. Jeremy se schoulil na jedn stran mstnosti
a Strange si lehl do protjho koutu. Kad si vyrobil postel podle toho, jak
materil mu piel pod ruku. Jeremy ml matraci z nhradnho obleen
a Strange zase polt pozstvajc zejmna z knih z Norrellovy knihovny.
Vtom se zven, z cesty k obchdku s vnem ozval klapot koskch kopyt.
Krtce pot u nsledoval dusot bot na vratkch schodech a buen psti na
rozvrzan dvee jejich mstnosti. Dvee se rozltly a dovnit vevrvoral
elegantn mladk v husarsk uniform. Pohledn mlad mu skoro nemohl
popadnout dech, ale mezi jednotlivmi ndechy se mu podailo sdlit, e se lord
Wellington panu Strangeovi porou, a e pokud by to panu Strangeovi
vyhovovalo, lord Wellington by s nm chtl neprodlen mluvit.
V dom Josho Estorila Wellington veeel s celou adou tbnch
dstojnk a dalch gentleman. Strange by psahal, e pnov u stolu iv
debatovali a do chvle, kdy veel do mstnosti. Z jejich ticha se te dalo vyst,
e mluvili o nm.
, Jonathan Strange! zvolal lord Wellington a zvedl k nmu na pozdrav
sklenku. Tady jste. Ti moji pobonci vs hledali cel veer. Chtl jsem vs
pozvat na veei, ale moji chlapci vs nemohli najt. Tak se posate a dejte si
alespo ampask a dezert.
Strange dost smutn sledoval, jak slouc odnej zbytky jdla. Mezi mnoha
lahdkami, kter Strange rozpoznal, byly ohlodan kosti peen husy, krune
z krevet na msle, polovika celerovho rag a piky njakch plivch
portugalskch klobs. Podkoval jeho lordstvu a usadil se. Sluha mu pinesl
lhev ampaskho a Jonathan si nabral nkolik mandlovch kolk
a suench ten.

262
 A jak se vm lb vlka, pane Strangi? zeptal se ho z opanho konce stolu
gentleman s tv i vlasy jako lika.
Nu, jak u to vtinou chod, zpotku z toho jde lovku hlava kolem,
odpovdl Strange, kdy jsem te ale na vlastn ki zail mnoh
dobrodrustv, kter vlka skt, zvykl jsem si na ni. Okradli m jednou.
Stleli na m tak jednou. Jednou jsem v kuchyni narazil na Francouze
a musel jsem ho vyhnat a jednou mi zaplili stechu nad hlavou, zatmco jsem
spal.
Francouzi? chtl vdt generl Stewart.
Ne, ne. Anglian. Jedn rot 43. pluku bylo t noci zjevn hodn zima,
a tak zaplili dm, aby se ohli.
Tak to se dje pod!
Po krtk odmlce se ozval jeden mu v jezdeck uniform: Mluvili jsme
tedy sp jsme se hdali o magii a jak se provozuje. Strathclyde tvrd, e jste
vy a jet ten druh mg dali kadmu slovu Bible slo a e pak hledte slova,
ze kterch se to zaklnadlo skld, nae ta sla setete a pak udlte jet nco
jinho a potom
To jsem nekal! ozval se jin lovk, zejm Strathclyde. Vbec jste to
nepochopil!
Je mi lto, ale nikdy jsem neudlal nic ani vzdlen podobnho tomu, co
popisujete, ekl Strange. Pipad mi to komplikovan a podle m by to stejn
nefungovalo. K magii samotn se d pistupovat mnoha zpsoby. Asi jako
k vlen, odvil bych se tvrdit.
J bych se rd nauil kouzlit, prohlsil na protjm konci stolu pn
s lim obliejem i vlasy. Kad veer bych podal ples s elf hudbou a elfm
ohostrojem a na ten bl bych povolal vechny nejkrsnj eny v djinch.
Helenu Trjskou, Kleopatru, Lukrcii Borgiu, pannu Marianu a madame
Pompadour. Vyvolal bych je sem, abyste si s nimi vichni mohli zatancovat.
A a by se Francouzi objevili na obzoru, jenom bych, neurit mvl rukou,
nco udlal, vte, a vichni by se skceli na zem mrtv.
Me mg zabt lovka magi? zeptal se lord Wellington Strange.
Strange se zamrail. Ta otzka se mu oividn nelbila. Mg by nejsp
mohl, pipustil, ale gentleman nikdy.
Lord Wellington pikvl, zrovna jako by takovou odpov oekval. A pak
se zeptal: Pane Strangi, ta silnice, kterou jste nm tak laskav nabdl co by to
bylo za?
Tak takovhle detaily se daj snadno zadit, lorde Wellingtone. Jakou
silnici byste si pedstavoval?
Dstojnci a pnov kolem Wellingtonova jdelnho stolu se na sebe
podvali; o tomhle vbec nepemleli.
Co teba kdovou silnici? nabdl Strange ochotn. Kdov silnice je
pkn.

263
 Za sucha je moc pran a za det se promn v eku blta, zavrtl hlavou
lord Wellington. Ne, ne. Kdov silnice je zcela nevyhovujc, sotva o nco
lep ne dn silnice.
A co takhle dldn cesta? nadhodil plukovnk Murray.
Na kostkch si mui prochod boty, namtl Wellington.
Krom toho by se to nelbilo dlostelectvu, dodal mu s lim obliejem
i vlasy. Tahat dla po koich hlavch by pro n bylo hrozn nepjemn.
Nkdo navrhl trkovou silnici. Jene Wellington mnil, e se vi n d
vznst stejn nmitka jako vi kdov silnici: za det by se promnila v eku
bahna a Portugalci pece pedpovdaj, e ztra opt zane pret.
Ne, eklo jeho lordstvo, mm za to, pane Strangi, e nejlpe by nm
vyhovovala silnice mskho typu, s hezkou strouhou po obou stranch, kter by
odvdla vodu, a povrchem z dobrch plochch kamen poloench natsno
vedle sebe.
Dobe, pikvl Strange.
Vyrme za svitu, informoval ho Wellington.
Pak se dm okamit do prce, lorde Wellingtone, pokud bude nkdo tak
laskav a uke mi, kudy m ta silnice vst.
Rno u silnice stla, lord Wellington po n vyrazil na svm oblbenm koni
jmnem Koda a Strange jel vedle nj na Egypanovi, co byl zase jeho
oblben k. Wellington svm obvyklm rznm zpsobem poukazoval na
pednosti silnice i na to, co se mu nelbilo: ovem vn takka nemm co
kritizovat. Je to vten silnice! Jen ji ztra udlejte trochu ir, jestli budete tak
laskav.
Lord Wellington a Strange se dohodli, e silnice by vdy mla bt
k dispozici pr hodin pedtm, ne na ni vstoup prvn pluk, a e by mla zmizet
hodinu pot, co po n projde posledn vojk. Tm pdem se zabrn tomu, aby
z n francouzsk armda mla jakkoli uitek. spch tohoto plnu zvisel na
Wellingtonov tbu: ten musel Strangeovi dodat pesn informace, kdy m
armda vyrazit na pochod a kdy m dospt do cle. Tyto propoty pirozen
nebyly vdy pesn. Zhruba tden pot, co se objevila prvn silnice, si lordu
Wellingtonovi piel stovat nasupen plukovnk Mackenzie od 11. pho
pluku, e mg nechal silnici zmizet, ne k n jeho pluk podn dorazil.
Kdy jsme se dostali do Colrica, lorde Wellingtone, zaala se nm ztrcet
pod nohama. Za hodinu zmizela pln. To si ten mg nemohl vyvolat obraz
toho, co rzn pluky dlaj? Pokud tomu dobe rozumm, je to pro nj pln
hraka! Pak by mohl zajistit, aby silnice nemizely, dokud po nich vichni
neprojdou.
Na to mu lord Wellington odsekl: Ten mg m spoustu prce. Beresford66
potebuje silnice. J potebuji silnice. Opravdu po panu Strangeovi nemohu

66
Ti velk pevnosti steily hranici se panlskem: Almeida, Badajoz a Ciudad Rodrigo. Na
jae roku 1811 vechny ti dreli Francouzi. Zatmco Wellington postupoval na Almeidu, odeslal
generla Beresforda s portugalskou armdou oblehnout pevnost Badajoz dle na jihu.

264
chtt, aby ustavin nahlel do zrcadel a misek s vodou a zjioval, kam se jak
zatoulan pluk dostal. Vy a vai chlapci muste dret tempo, plukovnku
Mackenzie. To je vechno.
Krtce pot zskalo britsk velitelstv tajnou zprvu o incidentu, kter potkal
velkou st francouzsk armdy pochodujc z Guardy na Sabugal. Francouzi
vyslali hldku, aby se podvala na silnici spojujc ob msta. Ta ovem narazila
na njakho Portugalce a ten hldce ekl, e jde o jednu z tch Anglianovch
kouzelnch silnic a e dozajista bhem dvou hodin zmiz a vechny na n vezme
do pekla anebo mon do Anglie. Jakmile se tahle fma dostala mezi vojky,
odmtli po silnici jt tebae ve skutenosti byla prav a existovala bezmla
tisc let. Msto toho se Francouzi vydali serpentinami pes hory a skalnatmi
dolmi, prodeli si pitom boty, potrhali aty a zdreli se o nkolik dn.
Nic nemohlo lordu Wellingtonovi udlat vt radost.

265
 30

KNIHA ROBERTA FINDHELMA

Leden nor 1812

mgov dom se lze nadt jistch svrznost, ovem

V nejpodivuhodnjm prvkem Norrellova domu byl bezpochyby

Childermass. V dnm jinm dom v Londn nemli sluhu jako on.
Jednoho dne jste ho vidli, jak odn pinav lek a smet drobeky ze stolu
jako obyejn komornk. Hned ptho dne si ale svvoln vezme slovo
v pokoji plnm admirl, generl a lechtic a vylo jim, v jakch detailech se
ml. Pan Norrell jednou pede vemi pokral vvodu z Devonshiru, e
Childermassovi skoil do ei.
Jednoho dne na konci ledna roku 1812, kdy na krajinu padla mlha, veel
Childermass do knihovny domu na Hanover Square, kde pan Norrell pracoval,
a strun ho informoval, e mus pracovn odjet a e nev, kdy se vrt. Pak
vydal sluebnictvu nejrznj pokyny, co maj udlat v jeho neptomnosti,
vsedl na kon a odjel.
V nsledujcch tech tdnech od nj pan Norrell dostal tyi dopisy: jeden
z Newarku v Nottinghamshiru, druh z Yorku ve vchodn sti Yorkshiru,
dal z Richmondu v severn sti Yorkshiru a posledn ze Sheffieldu v zpadn
sti Yorkshiru. Ony dopisy se vak tkaly pouze obchodnch zleitost a nijak
neosvtlovaly el Childermassovy zhadn cesty.
Vrtil se jedn noci v pli nora. Lascelles a Drawlight poveeeli v dom
na Hanover Square a zrovna sedli s panem Norrellem v salnku, kdy se
Childermass objevil ve dvech. Piel tam rovnou ze stj; boty i rajtky ml
zablcen a kabt jet promokl.
Kde jste proboha byl? doadoval se pan Norrell.
V Yorkshiru, odpovdl Childermass, a ptral jsem po Vinculovi.
Vidl jste Vincula? zeptal se Drawlight dychtiv.
Ne, nevidl.
Vte, kde je? otzal se pan Norrell.
Ne, nevm.
Nael jste Vinculovu knihu? oslovil ho Lascelles.
Ne, nenael.

266
 Tss, sykl Lascelles a vrhl po Childermassovi ostr pohled. Jestli si ode
m nechte poradit, pane Norrelle, pak u panu Childermassovi nedovolte
marnit s Vinculem dn as. Cel lta u o nm nikdo nic neslyel, ani ho
nevidl. Nejsp je mrtv.
Childermass se usadil na pohovku jako lovk, kter na to m svat prvo,
a opil: Karty tvrd, e nen mrtv. Karty kaj, e je pod naivu a e pod
m tu knihu.
Karty! Karty! vykikl pan Norrell. Jako bych vm tisckrt nekal, e se
mi p by jen zmnka o nich. Bute tak laskav, odneste je z domu a u nikdy
o nich nemluvte!
Childermass stelil po svm pnovi studenm pohledem. Chcete vdt, co
jsem zjistil, nebo ne? zeptal se.
Pan Norrell rozmrzele pikvl.
Vborn, ekl Childermass. Ve vaem zjmu, pane Norrelle, jsem si dal
tu prci a zlepoval jsem sv vztahy se vemi Vinculovmi manelkami. Od
zatku mi pipadalo prakticky nemon, aby aspo jedna z nich nevdla nco,
co by nm pomohlo. kal jsem si, e posta s nimi zajt do dostatenho
mnostv krem, koupit jim dost ginu a nechat je mluvit, a nakonec se od
nkter dozvm nco cennho. A ml jsem pravdu. Ped temi tdny mi Nan
Purvisov vyprvla pbh, kter m konen pivedl na stopu Vinculovy
knihy.
Kter je Nan Purvisov? vyptval se Lascelles.
Ta prvn. Povdla mi o nem, k emu dolo ped njakmi dvaceti ticeti
lety, kdy byli s Vinculem teprve krtce svoji. Popjeli tenkrt v hospod.
Utratili vechny penze, na sekeru u jim taky nechtli dt ani o panka navc,
a tak se museli vrtit dom. Kdy tak vrvorali po ulici, spatili ve karp
lovka, kter pebral jet vce ne oni. Leel tam staec oral jako doga.
Kolem nj tekla pinav voda, pelvala se mu pes tv a vlastn to byl div, e
se jet neutopil. Nco na tom chudkovi Vincula zaujalo. Vypadalo to, e ho
zn. Peel k nmu a chvli na nj civl. Pak se zasml a prudce toho starce
nakopl. Nan se Vincula zeptala, co je ten staec za. Vinculus odpovdl, e se
jmenuje Clegg. Zeptala se jej, odkud ho zn. Vinculus vztekle opil, e Clegga
nezn. e ho nikdy neznal! A navc, pokraoval Vinculus, je pevn rozhodnut,
e ho ani nikdy znt nebude! Zkrtka a dobe na svt nen jedin lovk, jm
by opovrhoval vce ne Cleggem! Kdy si Nan stovala, e tohle m do
vyerpvajc odpovdi daleko, Vinculus zdrhav piznal, e ten lovk je jeho
otec. A potom u o tom odmtal cokoli ct.
Ale co to m s tmhle spolenho? vpadl mu do ei pan Norrell. Pro se
tch Vinculovch manelek neptte na tu knihu?
Childermass se zatvil kysele. To jsem udlal, pane. Ped tymi lety.
Mon si jet vybavujete, e jsem vm to i kal. dn z nich o n nevdla.
Pan Norrell popuzenm mvnutm ruky naznail, e m Childermass
pokraovat.

267
 O pr msc pozdji sedla Nan v hospod a poslouchala report
z popravy, kterou kdosi nahlas pedtal z novin. Nan vdycky rda slyela
o podn poprav a tahle report na ni udlala obzvlt hlubok dojem,
protoe na oprtce se nezhoupl nikdo jin ne Clegg. Zarylo se j to do pamti
a veer to povdla Vinculovi. Ke svmu pekvapen seznala, e u o tom v
a e Clegg byl skuten jeho otec. Vincula vyloen potilo, e Clegga
povsili. Tvrdil, e si to Clegg bohat zaslouil. ekl, e se Clegg provinil
hroznm zloinem nejhorm zloinem, kter kdo v Anglii spchal za
poslednch sto let.
Jakm zloinem? chtl vdt Lascelles.
Ona se Nan nedokzala zpotku rozpomenout, ekl Childermass. Ale
kdy jsem se nenechal odbt a slbil j dal gin, nakonec si vzpomnla. Clegg
ukradl knihu.
Knihu! vykikl pan Norrell.
Ach, pane Norrelle, ozval se Drawlight. To mus bt stejn kniha. Urit
to je ta Vinculova!
Je to tak? ovoval si pan Norrell.
Mm za to, e ano, odpovdl Childermass.
Vdla ale tahle ensk, o jakou lo knihu? zeptal se Norrell.
Ne, vc u jsem se od n nedozvdl. A tak jsem vyrazil na sever do Yorku,
kde byl Clegg souzen a popraven, a prozkoumal jsem zznamy ze tvrtletnch
soudnch zasedn. Hned zkraje jsem zjistil, e Clegg pochzel z Richmondu
v Yorkshiru. Ano! Na tomto mst vnoval Childermass panu Norrellovi
vznamn pohled. Vinculus je pinejmenm pvodem z Yorkshiru.67 Clegg se
zpotku ivil jako provazochodec, obrel trhy na severu, ale emeslo jako
provazochodectv se moc dobe nesn s pitm a Clegg byl proslul pijan,
a tak s tm musel pestat. Vrtil se do Richmondu a nechal se najmout jako
sluha na vzkvtajcm statku. Vedl si tam dobe a na statke udlal dojem svou
chytrost, a tak mu jeho pn zaal svovat m dl vce zleitost. as od asu
chodil Clegg pt s pochybnmi kumpny a pi tch pleitostech se nikdy
neomezoval na jednu dv lahve. Pil, dokud ppa nevypovdla slubu a sklepy
nebyly przdn. Zpjel se jako o ivot nkolik dn za sebou a tehdy tak pchal
lotroviny kradl, vszel se, rval se a niil ciz majetek vdy vak dbal na to,
aby se tahle divok dobrodrustv odehrvala daleko od statku, a vdycky ml
po ruce njakou hodnovrnou vmluvu pro svou neptomnost, aby jeho pn,
statk, nepojal podezen, e nco nen v podku, i kdy ostatn slouc
o vem vdli. Statk se jmenoval Robert Findhelm. Byl to tich, laskav,
ctyhodn mu typ lovka, kterho darebk jako Clegg hrav podvede.
Statek patil jeho rodin po nkolik generac, ale kdysi dvno tohle hospodstv
spadalo pod Easbysk opatstv
Pan Norrell se prudce nadechl a zavrtl se na idli.
67
Yorkshire byl soust severoanglickho krlovstv Krle Havrana. Kdyby Childermass a
pan Norrell vdli, e Vinculus tak jako oni pochz ze severu, vili by si ho o poznn vce.

268
 Lascelles na nj vrhl tzav pohled.
Easbysk opatstv zdil Krl Havran, vysvtlil pan Norrell.
Stejn jako Hurtfewsk, dodal Childermass.
Vn? nevil Lascelles svm um.68 Po tom vem, co jsem o nm od
vs slyel, m ponkud pekvapuje, e bydlte v dom, kter je s nm tak zce
spojen.
Tomu nerozumte, opil pan Norrell nevrle. Mluvme tu o Yorkshiru,
o Krlovstv severn Anglie, kde John Uskglass il a vldl po ti sta let. Sotva
byste nael vesnici, ba dokonce jedin pole, kter by s nm nebylo zce
spojen.
Childermass pokraoval. Findhelmova rodina vlastnila nco, co kdysi
patilo opatstv poklad, kter do jejich pe svil posledn opat a jen
pechzel z otce na syna spolu s pdou.
Knihu magie? otzal se Norrell dychtiv.
Pokud mi v Yorkshiru nelhali, pak to byla vc ne kniha magie. Byla to
Kniha Magie s velkm K a M. Kniha, kterou vlastnorun sepsal Krl Havran.
Rozhostilo se ticho.
Je to mon? zeptal se Lascelles pana Norrella.
Pan Norrell neodpovdl. Sedl v hlubokm zamylen, zcela zaujat touto
novou a ne zcela pjemnou mylenkou.
Nakonec promluvil, podle veho vak sp pemlel nahlas, ne by
odpovdal na Lascellesovu otzku. Kniha, kter pat Krli Havranu, nebo
kterou by on napsal, je jednou z velkch poetilost anglick magie. Hned
nkolik lid si pedstavovalo, e ji nali nebo e vd, kde je ukryt. Nkte
z nich byli obdaeni vysokou inteligenc a bvali by mohli sepsat dleit
akademick pojednn, msto toho vak promrhali svj ivot hlednm Krlovy
knihy. Nechci tm ale tvrdit, e by takov kniha nemohla nkde existovat
A kdyby skuten existovala, nalhal Lascelles, a kdyby ji nkdo nael
co pak?
Pan Norrell zavrtl hlavou a neodpovdl.
Childermass to udlal za nj. Pak by bylo nutn pehodnotit vekerou
anglickou magii ve svtle toho, co by tam stlo.
Lascelles zvedl obo. Je to pravda? ovoval si.
Pan Norrell vhal a bylo vidt, e by nejradi ekl, e nen.
A vy vte, e lo o Krlovu knihu? zeptal se Lascelles Childermasse.
Childermass pokril rameny. Findhelm tomu rozhodn vil. V Richmondu
jsem nael dva star lidi, kte v mld slouili na Findhelmov statku. ekli mi,
e Krlova kniha byla Findhelmovou nejvt pchou. Byl pedevm Strcem
Knihy a teprve pak manelem, otcem a statkem. Childermass se odmlel.
Nejvt ndhera a nejvt bm, kter kdy kdo v tomto vku svil lovku,

68
Krom Lascellese jet mnoha jinm lidem vrtalo hlavou, e pan Norrell, kter nemohl
vystt ani zmnku o Krli Havranovi, bydlel v dom postavenm z kamene vytenho na Krlv
rozkaz a na pd, ji Krl druhdy vlastnil a dobe znal.

269
uvaoval. Findhelm byl tak trochu teoretick mg. Kupoval si knihy o magii
a platil mgovi v Northallertonu, aby ho vyuoval. Jedna vc mi ale pipadla
velmi zvltn oba ti sta slouc nestupn tvrdili, e Findhelm Krlovu
knihu nikdy neetl a e ml jen velmi mlhavou pedstavu o tom, co v n je.
! vydechl Norrell tie.
Lascelles a Childermass na nj upeli pohled.
Take to nedokzal pest, pronesl pan Norrell. Nu, tak to je velmi
Zase zmlkl a zaal si kousat nehty.
Tebas to bylo latinsky, nadhodil Lascelles.
A propak pedpokldte, e Findhelm neuml latinsky? opil
Childermass trochu popuzen. Jen proto, e byl sedlk
Ach, ujiuji vs, e jsem se sedlk nijak nechtl dotknout, zasml se
Lascelles. To povoln je uiten. Ovem sedlci nejsou veobecn vyhlen
svm klasickm vzdlnm. Poznal by ten mu latinu, kdyby ji vidl?
Childermass odsekl, e Findhelm by latinu pirozen poznal. Nebyl to dn
hlupk.
Na co Lascelles odmen opil, e nic takovho nikdy netvrdil.
Hdka zanala nabrat obrtky, ale pan Norrell je nhle oba umlel
pomalu a zamylen toti pravil: Kdy Krl Havran piel do Anglie, neuml
st ani pst. To tenkrt umlo jen mlo lid ani krlov ne. A Krl Havran
vyrostl v elfm dom, kde se dn psan nevedlo. On dokonce nikdy dn
psan ani nevidl. Jeho nov sluebnci z rodu lid mu ho ukzali a vyloili mu,
k emu slou. On byl ale tenkrt velmi, velmi mlad, snad mu nebylo vc ne
trnct patnct let. Ji dobyl krlovstv ve dvou rznch svtech a ml tolik
magie, kolik si jen mg me pt. Byl nesmrn arogantn a pyn. Nechtlo se
mu st mylenky jinch lid. Jak by se mylenky jinch lid mohly vbec
srovnvat s jeho? A tak se odmtl uit st a pst latinsky co by si jeho
slouc pli , a namsto toho si vymyslel vlastn psmo, s jeho pomoc by
mohl trvale zaznamenat sv mylenky. Toto psmo nejsp odrelo fungovn
jeho mysli vce, ne by kdy mohla latina. Tak tomu bylo na samm potku.
m ale dle prodlval v Anglii, tm vc se mnil, pestval bt takov uzaven
samot pestval se podobat elfovi a zanal se podobat lovku. Nakonec se
uvolil nauit se st a pst jako ostatn lid. Sv psmo kal mu Krlovy
litery ale nezapomnl a zasvtil do nj pr svch oblbench mg, aby
dokonaleji pronikli do jeho magie. Martin Pale se o Krlovch literch zmiuje,
stejn jako Belasis, ani jeden z nich vak nevidl by jen jedin tah brkem.
Kdyby se nco z toho zachovalo a jet Krlovou rukou, potom by jist
Pan Norrell opt zmlkl.
Tedy, pane Norrelle, ozval se Lascelles, vy ns dnes pod pekvapujete.
Tolik obdivu k lovku, jeho dle vlastnch slov tolik nenvidte a nesnte!
Ten obdiv ani o petku nezmruje nenvist, kterou k nmu chovm,
opil pan Norrell oste. ekl jsem, e to byl velk mg. Netvrdil jsem, e to
byl dobr lovk nebo e vtm jeho vliv na anglickou magii. To, co jste slyel,

270
byl navc pouze mj soukrom nzor, kter by neml proniknout na veejnost.
Childermass to v. Childermass to chpe.
Pan Norrell nervzn pohldl na Drawlighta, ten ale u ped hodnou chvl
pestal poslouchat sotva zjistil, e se Childermassovo vyprvn netk
nikoho ze spoleensk smetnky, ale jen yorkshirskch sedlk a opilch
sloucch. Te ho pln zamstnvalo letn tabatrky na upac tabk
kapesnkem.
Take Clegg tu knihu ukradl? obrtil se Lascelles na Childermasse. To
nm budete vyprvt?
Svm zpsobem. Na podzim roku 1754 dal Findhelm tu knihu Cleggovi
a ekl mu, a ji donese jednomu mui ve vesnici Bretton na Derbyshirsk
vrchovin. Pro, to opravdu netum. Clegg vyrazil na cestu a druhho i tetho
dne cesty dorazil do Sheffeldu. Zastavil se tam v jedn hospod a v n narazil na
kove, jeho pedchzela skoro stejn pozoruhodn pijansk povst jako
Clegga. Zmili sv sly v pit a takto spolu soupeili dva dny a dv noci.
Zpotku pili, jen aby se vidlo, kdo z nich toho vc vydr, ale druhho dne si
zaali navzjem dvat len opileck koly. V kout stl sud se slanmi
herynky. Clegg vyzval kove, aby peel po podlaze posypan tmito herynky.
Tou dobou jim u pihlelo poetn obecenstvo a vichni kibicov a povalei
te vyprzdnili sud a vydldili podlahu rybami. Pak kov chodil z jednoho
konce mstnosti na druh, dokud nebyly ryby rozmakan na kai a sm kov
po mnoha pdech zkrvaven od hlavy a k pat. Kov potom vyzval Clegga, a
obejde celou stechu hned u jejho kraje. Tou dobou byl u Clegg opil cel
den. Pihlejc si mnohokrt mysleli, e Clegg spadne a sraz si svj bezcenn
vaz, ale on nespadl. Nato Clegg kovi uloil, aby si oprail boty a sndl je
co dotyn udlal a na opltku zase Clegga vyzval, a seere Findhelmovu
knihu. Clegg ji roztrhal na prouky a jeden po druhm je sndl.
Pan Norrell zden vykikl. Dokonce i Lascelles pekvapen zamrkal.
Kdy se za nkolik dn Clegg vzbudil, pokraoval Childermass, dolo
mu, eho se dopustil. Zamil do Londna a za tyi roky ve wappingsk krm
zbouchl slutiku, kter se stala Vinculovou matkou.
Ale vysvtlen je pece nabledni! zvolal pan Norrell. Ta kniha vbec
nen ztracen. Historka o pijanskm kln je jen Cleggv vmysl, kter m
Findhelma olit! Ve skutenosti si tu knihu nechal a poslze ji pedal svmu
synovi! Kdyby se nm te jen podailo odhalit
Ale pro? zeptal se Childermass. Pro by ml vynaloit takov sil, jen
aby zskal knihu pro syna, kterho nikdy nevidl a na kterm mu v nejmenm
nezleelo? Vinculus navc nebyl ani na svt, kdy se Clegg vydal do
Derbyshiru.
Lascelles si odkalal. Pro jednou souhlasm s panem Childermassem, pane
Norrelle. Kdyby tu knihu Clegg pod ml nebo vdl, kde se d najt, pak by se
s n jist vytasil u soudu, anebo by s n zkusil licitovat o svj ivot.

271
 A pokud ml Vinculus z otcova zloinu takov prospch, dodal
Childermass, pro by svho otce nenvidl? Pro by se radoval, e mu povsili
ttu? Robert Findhelm si byl docela jist, e ta kniha byla zniena to je
zjevn. Nan mi ekla, e Clegg byl oben za krde knihy, ovem Robert
Findhelm proti nmu nevznesl obvinn z krdee. Findhelm ho obvinil
z knihovrady. A Clegg byl posledn lovk v Anglii, kter byl za knihovradu
oben.69
Pro ale tedy Vinculus tvrd, e tu knihu m, kdy ji jeho otec sndl?
podivil se Lascelles. To pece nen mon.
Ddictv Roberta Findhelma njak pelo na Vincula, ale ani nepedstrm,
e vm, jak k tomu dolo, ekl Childermass.
A co ten lovk z Derbyshiru? zeptal se pan Norrell zniehonic. kal
jste, e Findhelm poslal tu knihu njakmu lovku z Derbyshiru.
Childermass si povzdychl. Projdl jsem Derbyshirem na zpten cest do
Londna a podval jsem se i do vesnice Bretton. Ti domky a hospoda na holm
kopci. A u ml Clegg vyhledat kohokoli, ten u je dvno mrtv. Nepodailo
se mi tam nic najt.

Stephen Black a gentleman s vlasy jako chm bodl sedli v horn

mstnosti Whartonovy kavrny v Oxford Street, kde se schzeli Nadranci.
Gentleman jako obvykle mluvil o velch citech, kter ke Stephenovi chov.
Co mi pipomn, pokraoval, e se vm u nkolik msc chci omluvit
a nco vm vysvtlit.
Vy se mi chcete omlouvat, pane?
Ano, Stephene. Vy a j si nic na tomto svt nepejeme vc ne tst lady
Poleov, a pece m podmnky t ohavn mgovy smlouvy nut vracet ji kad
rno do domu jejho manela, kde si mus krtit dlouhou chvli a do veera.
A protoe jste chytr, jist jste si musel povimnout, e vs se dn takov
omezen netkaj, a nejsp jste si lmal hlavu, pro vs nevezmu do Ztracen
nadje, abyste byl astn na vky vk.
Napadlo m to, pane, pitakal Stephen. Odmlel se, protoe cel jeho
budoucnost zvisela na dal otzce. Ostatn, brn vm v tom nco?
Ano, Stephene. Svm zpsobem ano.
Aha, ekl Stephen. Nu, tak to je krajn neastn.
A nechcete vdt, co je to za omezen? zeptal se gentleman.
Ale ano, pane! Zajist, pane!
Vzte tedy, pravil gentleman a nasadil pi tom vn a dstojn vraz,
kter na jeho tvi vypadal velmi nezvykle, e my elfov dokeme nahldnout
do budoucnosti. Osud si ns asto vyvol jako mdium pro proroctv.
V minulosti jsme nkterm kesanm pomhali naplnit velkou a vzneenou
sudbu napklad Juliu Caesarovi, Alexandru Velikmu, Karlu Velikmu,
69
Knihovrada byla pozdnm dodatkem k anglickmu magickmu prvu. mysln znien
knihy magie zasluhovalo stejn trest jako vrada kesana.

272
Williamu Shakespearovi, Johnu Wesleymu a tak podobn.70 asto je vak nae
povdom o vcech ptch mlhav a Gentleman divoce zagestikuloval, jako
by ped svou tv chtl smst hust pavuiny, nedokonal. Z t velk
nklonnosti, kterou k vm chovm, Stephene, jsem sledoval kou hocch mst
a boji a z umrajcch mu jsem vyrval vlhk, zkrvaven steva, jen abych se
dozvdl nco o va budoucnosti. Jste skuten peduren stt se krlem!
Musm ci, e m to ani v nejmenm nepekvapuje! Od zatku mi velmi
zleelo na tom, abyste se stal krlem, a nebylo pli pravdpodobn, e bych
se v tom mlil. Ba co vc, domnvm se, e u asi vm, kter krlovstv vm m
pipadnout. Kou, steva i znamen jasn vypovdaj o tom, e to m bt
krlovstv, kde jste ji byl! Krlovstv, s nm jste u zce spojen.
Stephen ekal.
Copak to nevidte? zvolal gentleman netrpliv. Mus to bt Anglie! Ani
vm nemohu vypovdt, jak m potilo, kdy jsem se tuto dleitou zprvu
dozvdl!
Anglie! vykikl Stephen.
Ano, vskutku! Anglii by nic neprosplo vce, ne kdybyste se stal jejm
krlem. Stvajc krl je slep a vichni jeho synov jsou otyl nsoskov! Te
ji chpete, pro si vs nemohu vzt do Ztracen nadje. Bylo by ode m zcela
nepijateln, kdybych vs vythl z vaeho prvoplatnho krlovstv!
Stephen se to chvli snail pochopit. Nemohlo by to krlovstv ale bt
nkde v Africe? otzal se nakonec. Mon je mi souzeno vrtit se tam a tebas
ve mn tamj lid podle njakho znamen pozn potomka jednoho ze svch
krl?
Mon, pitakal gentleman nejist. Ale ne! To nejde. Chpejte, je to
krlovstv, kde jste ji byl. A vy jste do Afriky nikdy nezavtal. Ach, Stephene!
Jak jen toum, aby se ta asn sudba ji naplnila! Toho dne spojm mnoho
svch krlovstv s Velkou Britni a budeme spolu t v dokonalm ptelstv
a bratrstv. Pomyslete, v jak zmatek to uvede nae neptele! Pomyslete, jak se
mgov budou urat vzteky! Jak se budou proklnat, e s nmi nezachzeli
s vt ctou!
J si ale myslm, e se muste mlit, pane. Nemohu vldnout Anglii. Ne
s touhle rozthl ped sebe ruce. ernou k, doekl v duchu. Nahlas
pokraoval: To mohlo napadnout jen vs, protoe pro mne mte takovou
slabost. Z otrok se nestvaj krlov, pane.
Z otrok? Co tm myslte, Stephene?
Narodil jsem se do otroctv, pane. Tak jako mnoz m rasy. Moje matka
byla otrokyn na jamajskm velkostatku, jej vlastnil ddeek sira Waltera.
Kdy mu dluhy zaaly perstat pes hlavu, vyplul sir William na Jamajku onen
statek prodat a mimo jin s sebou pivezl mou matku. Lpe eeno si ji hodlal

70
Ne vechny osobnosti, kter tu gentleman s vlasy jako chm bodl vyjmenoval, jsou
kesan. Tak jako my oznaujeme velk mnostv kmen a rod za elfy, tak oni nm kaj
kesan bez ohledu na nae nboenstv, rasu i historick obdob.

273
pivzt dom jako sluku, ale cestou jsem se j narodil j a ona pi porodu
zemela.
Ha! zvolal gentleman vtzoslavn. Pak je to pesn tak, jak jsem kal!
Ti zlotil Anglian vs i vai venou matku zotroili a pokodili svmi
klady!
Nu, ano, pane. To je svm zpsobem pravda. Te u ale nejsem otrok.
Nikdo, kdo stane na britsk pd, neme bt otrok. Vzduch Anglie je
vzduchem svobody. Anglian jsou prvem pyn, e je tomu tak. To jim
ovem nebrn, dodal v duchu, vlastnit otroky v jinch zemch. Nahlas prohlsil:
Od okamiku, kdy m komornk sira Williama vynesl jako mimino ven z lodi,
jsem byl svobodn.
Pesto bychom je mli potrestat! rozohnil se gentleman. Manela lady
Poleov meme zabt snadno a pak se vypravm do Pekla a najdu jeho ddeka
a potom
Ale nezotrooval pece sir William a sir Walter, namtl Stephen. Sir
Walter se odjakiva stavl proti obchodu s otroky. A sir William se ke mn
zachoval laskav. Nechal m poktt a poskytl mi vzdln.
Poktt? Coe? I jmno vm vnutili neptel? Jmno jako otrock cejch?
Pak vm drazn radm, abyste ho odvrhl, a nastoupte na anglick trn! Jak
vm kala matka?
Nevm, pane. Nejsem si jist, e mi dala vbec njak jmno.
Gentleman pivel oi; bylo vidt, e usilovn peml. Byla by to divn
matka, uvaoval nahlas, kdyby sv dt nepojmenovala. Ano, jist existuje
jmno, kter vm pat. Kter vm doopravdy nle. To je mi jasn. Jmno,
jm vm v duchu kala v tch drahocennch chvlch, kdy vs drela v nru.
Vy nejste zvdav, jak to bylo jmno?
Abych nebyl, pane. Ale moje matka je dvno mrtv. Dost mon to jmno
neekla iv dui. Nedochovalo se ani jej vlastn jmno. Kdysi v dtstv jsem se
zeptal sira Williama, ale ten si nedokzal vzpomenout.
Bezpochyby ho dobe znal, ale ve sv zlob vm ho nechtl prozradit. To
jmno by dokzal najt jen nkdo vjimen, Stephene osoba vzcn bystr,
obdaen neobyejnmi vlohami a vzneenou povahou. Vlastn j. Ano, to
udlm. Na dkaz cit, kter k vm chovm, najdu vae prav jmno!

274
 31

SEDMNCT MRTVCH NEAPOLITN

Duben 1812 erven 1814

ou dobou fungovala v britsk armd ada przkumnk, kte mli za

T kol vyptvat se mstnho obyvatelstva, krst francouzsk armd depee

a vdycky mt pehled o tom, kde se nachzej francouzsk jednotky. A i
kdybyste o vlce mli hodn romantick pedstavy, tito Wellingtonovi zvdi je
pedili. Pi msku se brodili ekami a v nemilosrdnm slunenm ru
zdolvali poho. ili sp za francouzskmi liniemi ne za anglickmi a znali
kadho, kdo stranil britsk vci.
Nejvtm z tchto przkumnk byl bez nejmench pochyb major
Colquhoun Grant z 11. pho pluku. Kdy Francouzi vzhldli od toho, co
zrovna dlali, asto spatili majora Granta na koni, jak je pozoruje z vrku
dalekho kopce. Prohlel si je dalekohledem a potom si o nich dlal poznmky
do svho zpisnku. Byli z toho jako na trn.
Jednoho dubnovho rna roku 1812 se major Grant plnou nhodou ocitl
v seven mezi dvma jzdnmi hldkami. Kdy se ukzalo, e jim neujede,
ponechal kon jeho osudu a schoval se v malm hjku. Major Grant se vdy
povaoval sp za vojka ne za pina, a tak poctiv nosil uniformu. Nanetst
byla uniforma 11. pho pluku (tak jako skoro kadho pho pluku) jasn
erven a mezi racmi jarnmi listy ho Francouzi nali bez sebemen nmahy.
Pro Brity bylo zajet Granta pohromou podobnho kalibru, jako by pili
o celou brigdu. Lord Wellington okamit vyslal nalhav depee nkter
francouzskm generlm, v nich navrhoval vmnu zajatc, a dal velitelm
guerriller, v nich sliboval stbrn tolary a spousty zbran, pokud se jim poda
Granta vysvobodit.71 Kdy dn z tchto nvrh nepinesl ken ovoce,
musel lord Wellington zvolit jin pln. Najal si nechvaln znmho a divokho
nelnka guerriller Jernima Saornila, aby majora Granta nael a dovedl
k nmu Jonathana Strange.

71
panlsk slovo guerrilla znamen mal vlka. Tyto panlsk partyznsk oddly taly
od destek do tisc mu, toily na Francouze a ustavin je znepokojovaly. Nkter vedli
bval vojci a panovala v nich psobiv vojensk disciplna. Jin nebyli o moc vc ne bandit a
sv neastn krajany suovali stejn jako francouzsk vojky.

275
 Saornil lovku nahn hrzu, upozornil lord Wellington Strange ped
odjezdem, ale nebojte se, vy si toti s nm v tomhle ohledu nezadte.
Saornil a jeho mui, to byla skuten tlupa hrdloez. Byli pinav, zarostl
a pchli. Za pasem se jim houpaly avle a noe a pes rameno mli pehozen
puky. aty i sedlov podloky jim zdobily krut obrzky pln nsil: lebky se
zkenmi hnty, srdce naraen na noch, ibenice, lmn v kole, krkavci
vyklovvajc srdce a oi a dal, podobn pjemn motivy. Na prvn pohled se
zdlo, e jsou vyskldan z perleti, ale pi blim ohledn se ukzalo, e to
jsou zuby vech Francouz, kter zabili. Obzvlt na Saornilovi viselo tolik
zub, e pi kadm pohybu chestily, jako by vichni ti mrtv Francouzi
drkotali zuby strachem.
Saornil a jeho rabiti vdli, e svmi symboly a nstroji smrti vyds
kadho, na koho naraz. Proto je trochu vyvedlo z mry, e anglick mg je
v tomto ohledu trumfl pivezl si s sebou toti rakev. Tak jako mnoho nsilnk
byli i oni dosti povriv. Jeden z nich se Strange zeptal, co je uvnit t rakve.
Ten mu bezstarostn odpovdl, e lovk.
Po nkolika dnech jzdy dovedli partyzni Strange na kopec, kter sktal
dobr vhled na hlavn silnici vedouc ze panlska do Francie. Tuhle silnici,
ujiovali partyzni Strange, major Grant a jeho vznitel nemohou minout.
Saornilovi mui rozbili pobl tbor a pipravili se na del ekn. Tetho
dne spatili poetnou skupinu Francouz a v jejich stedu jel v jasn erven
uniform major Grant. Strange okamit nadil otevt rakev. Ti guerrillerov
si tedy vzali sochory a vko vypili. Uvnit nali keramickho lovka
jakousi figurnu ze stejn erven hlny, z n panl vyrbj barevn tale
a dbny. Figurna byla v ivotn velikosti, ovem splcan jen halabala. Msto
o mla jen dv dry a o njakm nose se u vbec nedalo mluvit. Byla ovem
peliv obleen do uniformy dstojnka 11. pho pluku.
A se francouzsk eskorta dostane k tamt skle, obrtil se Strange na
Saornila, vezmte sv mue a napadnte ji.
Saornil si to musel chvli pebrat, zvlt proto, e Strangeova gramatika
a vslovnost byla ponkud vstedn.
Kdy konen pochopil, zeptal se: Mme se tedy pokusit osvobodit El
Bueno Granta? (panl toti majoru Grantov pezdvali El Bueno Granto.)
Rozhodn ne! zavrtl Strange hlavou. El Bueno Granta nechte na mn!
Saornil a jeho mui se pesunuli do pli kopce, kde je dky dkmu stromov
nebylo ze silnice vidt. A odtud tak zahjili palbu. Francouze to naprosto
zaskoilo. Nkte padli, mnoho jinch utrplo zrann. U silnice nestly dn
balvany a rostlo zde jen velmi mlo ke sotva se bylo kde schovat , ale cesta
se otvrala ped nimi a po n svm tonkm mohli s trochou tst ujet. Po pr
minutch paniky a zmatku se Francouzi vzpamatovali, sebrali rann a zaali
urychlen ustupovat.
Cestou na vrek kopce partyzni dost pochybovali, e by bylo ehokoli
dosaeno; koneckonc postavu v ervench atech vidli mezi Francouzi na

276
tku. Kdy doli na msto, kde nechali mga, s asem shledali, e ji nen
sm. Byl s nm major Grant. Ti dva sedli v drunm hovoru na skle, jedli
studen kue a zapjeli ho ervenm bordeauxskm vnem.
Brighton jet celkem ujde, kal prv major Grant, ale osobn dvm
pednost Weymouthu.
J asnu, opil Strange. Weymouth nemu ani vystt. Strvil jsem tam
jeden z nejmizernjch tdn svho ivota. Byl jsem a po ui zamilovan do
holky jmnem Marianne a ona mi dala koem kvli jednomu chlpkovi se
sklennm okem a statkem na Jamajce.
Za to ale Weymouth neme, namtl major Grant. , kapitn Saornil!
Na pozdrav zamval na nelnka kuecm stehnkem. Buenos das!
Dstojnci a vojci francouzsk eskorty zatm pokraovali v cest do
Francie, a kdy dorazili do Bayonne, pedali vzn nelnku bayonnsk tajn
policie. Ten se osobn piel pivtat s lovkem, jeho pokldal za majora
Granta. Kdy si s nm potsl rukou, ponkud ho znepokojilo, e majorovi celou
pai utrhl. Pekvapilo ho to natolik, e ji upustil, a ta se rozttila na tisc
kousk. Obrtil se k majoru Grantov, e se mu omluv, ale v tu chvli s jet
vt hrzou seznal, e se po majorov tvi zaaly it velk ern praskliny.
Nato majorovi upadl kus hlavy m se zjistilo, e byla uvnit pln dut a
hned potom spadl a rozbil se jako pan Vajko v kance matky Husy.

Dvaadvactho ervence svedl Wellington s Francouzi bitvu ped

starobylm univerzitnm mstem Salamanca. Britsk armda tehdy doshla
nejdrtivjho vtzstv za nkolik poslednch let.
T noci se francouzsk armda dala na tk lesy, kter se rozkldaly na jih
od Salamanky. Kdy ovem prchajc vojci zvedli hlavu, ohromil je pohled na
to, jak se k nim skrz ztemnl stromy t letky andl. Andl zili oslepujcm
svtlem. Kdla mli bl jako labut a roucha jim hrla vemi barvami jako
perle, ryb upiny i obloha ped boukou. V rukou svrali planouc kop
a jejich oi hnuly boskm hnvem. Proltali stromy asnou rychlost
a mvali kopmi Francouzm do tv.
Na mnoho vojk padla takov hrza, e se obrtili a prchali zptky
k mstu pmo do nrue pronsledujcmu britskmu vojsku. Vtina jich
byla v takovm oku, e se prost jen zastavili a zrali. Jeden mu, odvnj
a rznj ne ostatn, se snail pochopit, co se dje. Pipadlo mu vysoce
nepravdpodobn, e by se nebesa najednou dala na stranu neptel Francie;
koneckonc nco takovho se nestalo u od as Starho zkona. Poviml si, e
i kdy andl hroz vojkm kopmi, neto na n. Pokal, a se jeden andl
spust k nmu, a vrazil do nj avli. avle nenarazila na dn odpor nic ne
vzduch. Ani na andlovi ale nebylo znt sebemen zrann i lek. Onen
Francouz tedy okamit zavolal na sv krajany, e se nemaj pro bt; jde pouze
o iluze vyvolan Wellingtonovm mgem, kter jim nemohou ublit.

277
 Francouzt vojci tedy pokraovali dl po cest, pronsledovni
pzranmi andly. Jakmile vyli z lesa, ocitli se na behu eky Tormes. Pes
eku se klenul starobyl most, kter vedl do msta Alba de Tormes. Spojenci
lorda Wellingtona nechali tento most omylem zcela nesteen. Francouzi po
nm proli a unikli skrz msto.

O nkolik hodin pozdji, krtce po svtn, projel unaven lord Wellington

po most do Alba de Tormes. Doprovzeli ho dal ti pnov: plukovnk de
Lancey, jen byl zstupcem nelnka zsobovac sluby; pohledn mladk
jmnem Fitzroy Somerset, jen lordu Wellingtonovi slouil jako vojensk
tajemnk; a Jonathan Strange. Vichni byli zapren, pinav z bitvy a nikdo
z nich u nkolik dn nespal v posteli. A ani nebylo pravdpodobn, e by
v brzk dob do njak ulehli, nebo lord Wellington hodlal prchajc Francouze
nadle pronsledovat.
Msto se svmi kostely, kltery a stedovkmi stavbami se naprosto jasn
rsovalo oproti opalizujc obloze. I pes asnou rann hodinu (bylo jen pr
minut po pl est) u byli jeho obyvatel na nohou. Zvony ji vyzvnly na
oslavu porky Francouz. Pluky unavench britskch a portugalskch vojk
defilovaly ulicemi a mstn vychzeli z dom a vnucovali jim chlb, ovoce i
kvtiny. Povozy s rannmi se adily u zdi, zatmco mustvo na rozkaz velcho
dstojnka hledalo pitl a jin msta, kde by je pijali. Z jednoho kltera
dorazilo pt est nepli pohlednch, zato schopnch jeptiek, kter te
obchzely rann a dvaly jim napt mlka z plechovch hrnk. Mal kluci,
kter nikdo nedokzal udret v posteli, naden vtali kadho vojka, kterho
spatili, a pokud mu to nevadilo, marovali za nm jako na pehldce.
Lord Wellington se rozhldl. Watkinsi! zavolal na vojka v uniform
dlostelectva.
Ano, mylorde? odpovdl dlostelec.
Shnm sndani, Watkinsi. Vy jste asi nevidl mho kuchae, e ne?
Serant Jefford pr vidl vae lidi, jak jdou nahoru ke hradu, mylorde.
Dkuji vm, Watkinsi, ekl lord Wellington a popojel se svou skupinkou
dl.
Z hradu Alba de Tormes popravd eeno pli nezbylo. Ped mnoha lety ho
na potku vlky oblehli Francouzi a a na jednu v byl cel v troskch. Tam,
kde druhdy vvodov z Alby ili v nepedstavitelnm pepychu, si dnes ptci
postavili hnzda a divok zvata vyhloubila doupata. Krsn italsk nstnn
malby, jimi byl hrad kdysi proslul, psobily nyn mnohem mn impozantn,
kdy po vekerch stropech byla veta a ony tak byly vystaveny deti, krupobit,
plskanici a snhu. Jdelna tu postrdala pohodl jinch jdelen, rozkldala se
pod irm nebem a v jejm stedu rostla bzka. To ale sluebnictvo lorda
Wellingtona ani v nejmenm netrpilo; zvykli si jeho lordstvu servrovat jdlo
na mnohem podivnjch mstech. Pod bzku postavili stl a prosteli jej blm
ubrusem. A zatmco Wellington se svmi spolenky jel ke hradu, zaali na nj

278
nakldat tale s dalamnky, pltky panlsk unky, msy s merukami a talky
s erstvm mslem. Wellingtonv kucha odeel usmait ryby, ledvinky na
divoko a k tomu uvait kvu.
Oni tyi gentlemani se posadili. Plukovnk de Lancey prohodil, e u ani
nepamatuje, kdy ml naposledy kus vance v aludku. Nkdo jin mu pitakal
a pak se vichni chut pustili do jdla a pit.
Pomalu se dostvali do sv ke a bylo jim i trochu vc do ei, kdy dorazil
major Grant.
, dobr rno, Grante, pozdravil ho lord Wellington. Posate se
a posndejte s nmi.
Za chviliku, vae lordstvo. Ale nejdv pro vs mm zprvy. A docela
pekvapiv. Francouzi podle veho pili o est dl.
O est dl? opakoval lord Wellington takka bez zjmu a pidal si ledvinky
s dalamnkem. Jiste pili o dla. Somersete! obrtil se na svho
vojenskho tajemnka. Kolik kus francouzsk artilerie jsme vera ukoistili?
Jedenct, vae lordstvo.
Ne, ne, vae lordstvo, pospil si major Grant. Omlouvm se, ale vy mi
nerozumte. Nemluvm o kannech ukoistnch bhem bitvy. Tahle dla se do
bitvy ani nedostala. Poslal je Francouzm generl Caffarelli ze severu. Jene
nedorazila vas, aby mohla bt nasazena do bitvy. Popravd eeno nedorazila
vbec. Generl Caffarelli vdl, e se nalzte pobl, vae lordstvo, a e na
Francouze tvrd dotrte, a tak je chtl pesunout co nejrychleji. Jejich ochranou
povil prvnch ticet vojk, kte mu pili pod ruku. A jak se k, prce
kvapn mlo platn, vae lordstvo deset z tch ticeti mu toti byli
Neapolitni.
Neapolitni? Vn? ovoval si lord Wellington.
De Lancey a Somerset se na sebe poten zadvali a i Jonathan Strange se
usml.
Vc se mla tak, e i kdy Neapol patila k francouzskmu csastv,
Neapolitni Francouze nenvidli. Mlad mui z Neapole byli nuceni narukovat
k francouzsk armd, ale vyuvali kad pleitosti k dezerci a asto pebhali
k nepteli.
Ale co ostatn vojci? otzal se Somerset. Musme pece pedpokldat, e
zabrn Neapolitnm napchat vt kody, ne?
Ten zbytek vojk u nic nezme, vyloil jim major Grant. Vichni jsou
toti mrtv. Dvacet pr francouzskch bot a dvacet francouzskch uniforem
nyn vis ve vetenictv v Salamance. Vechny plt jsou vzadu rozznut
tenkou epel, pravdpodobn italskm stiletem, a cel zakrvcen.
Take kanny jsou v rukou italskch dezertr, e? ozval se Strange. Co
s nimi hodlaj dlat? Zahj s nimi soukromou vlku?
Ne, ne, zavrtl hlavou Grant. Prodaj je tomu, kdo nabdne nejvc. Buto
vm, vae lordstvo, nebo generlu Castaosovi. (Tak se jmenoval generl
velc panlsk armd.)

279
 Somersete! oslovil ho lord Wellington. Kolik bych ml nabdnout za est
francouzskch kann? tyi sta tolar?
Mm za to, e odpov na tuto otzku znm, prohlsil major Grant. Ped
tymi nocemi se na jednom bo nedaleko od Castrejnu na malm hbitov
tajn seli dva mui. Na sob mli rozedran francouzsk uniformy a mluvili
njakm italskm nem. Chvli se radili a pak vyrazili, jeden na jih k pozicm
francouzsk armdy u Cantalapiedry, ten druh na sever k Douru. Vae
lordstvo, soudm, e neapolt dezerti rozeslaj zprvy svm krajanm, aby se
k nim pipojili. Nejsp se domnvaj, e za penze, kter za ta dla dostanou
bu od vs nebo od generla Castaose, budou moci vichni doplout do
Neapole na zlat lodi. Nen mezi nimi snad jedin, kter by neml bratra i
bratrance v njakm dalm francouzskm pluku. Nechtj se vrtit dom
a podvat se svm matkm a babikm do o, ani by s sebou pivezli svoje
pbuzn.
Taky jsem astokrt slyel, e Italky nejdou pro rnu daleko, pikvl
plukovnk de Lancey.
Te u nm sta jen najt njak Neapolitny, pokraoval major Grant, a
vyslechnout je. Jsem si jist, e budou vdt, kde se ti zlodji s dly nachzej.
Mme mezi zajatci ze verejka njak Neapolitny? zeptal se Wellington.
Plukovnk de Lancey vyslal jednoho mue, aby to zjistil.
Oveme, pokraoval Wellington zamylen, by mi mnohem vc
vyhovovalo, kdybych nemusel platit vbec nic. Merline! (To byla jeho
pezdvka pro Jonathana Strange.) Kdybyste byl tak laskav a vyaroval nm
vidn tch Neapolitn, mon bychom zskali njak vodtka, kam se s tmi
dly schovali, a pak bychom si pro n prost doli!
Mon, zamumlal Strange.
Tebas bude v pozad hora zvltnho tvaru, prohlsil lord Wellington
optimisticky, nebo vesnice s charakteristickou vkou kostela. Jeden z naich
panlskch zvd to msto brzy pozn.
Tebas, pokval hlavou Strange.
Vy tomu pli nevte.
Odpuste mi, vae lordstvo, ale jak u jsem myslm vysvtloval
nkolikrt vidiny se pro tyhle ely naprosto nehod.72

72
Jonathan Strange Johnu Segundovi, Madrid, 20. srpna 1812
Kdykoli je poteba nco i nkoho najt, mohu potat s tm, e mne lord Wellington pod,
a vyvolm vidn. Nikdy to nefunguje. Krl Havran a dal aureti umli kouzly najt vci i
osoby. Rozumm-li tomu dobe, zaali se stbrnou msou plnou vody. Pak tu vodn plochu
tpytivmi svtelnmi arami rozdlili na tvrtiny. (Mimochodem, Johne, nemohu uvit, e ti
dl takov problmy rtni tchto ar. Nemohu u ti tu magii popsat jet jasnji. Vdy je to
pln hraka!) Jednotliv tvrtiny pedstavuj Nebe, Peklo, Zemi a Frii. Pak je podle veho teba
pout volic kouzlo, jm se zjist, ve kter z tchto sfr se dotyn osoba i vc nachz ale jak
postupovat dle, to j ani Norrell nemme pont. Kdybych jen tohle kouzlo uml! Wellington a
jeho tb mi ustavin dvaj koly, kter nemohu splnit, nebo kter musm nechat nedodlan,
protoe nemm k dispozic tohle kouzlo. Prakticky kad den se pesvdm, jak by se mi hodilo.

280
 Nu a mete mi nabdnout nco lepho? zeptal se lord Wellington.
Ne, mylorde. Momentln ne.
Pak je rozhodnuto! ekl lord Wellington. Pan Strange, plukovnk de
Lancey a major Grant mohou svou pozornost napt k nalezen tch dl. J se
Somersetem pjdeme potrpit Francouze. Podle Wellingtonova rznho
chovn bylo jasn, e oekv, e s tm vm velmi brzy zanou. Strange
a tbn dstojnci zhltli zbytek sndan a kad z nich si el po svm.
Kolem poledne sedli lord Wellington a Fitzroy Somerset na konch na
povlovnm hebeni pobl vesnice Garca Hernandez. Na kamenit plni pod
nimi se nkolik brigd britskch dragoun hotovilo k toku na pr eskadron
kavalerie, kter tvoily zadn voj francouzsk armdy.
V tom okamiku k nim nahoru vyjel plukovnk de Lancey.
, pane plukovnku, ozval se lord Wellington. U jste mi nael njak
Neapolitny?
Mezi zajatci dn Neapolitni nejsou, mylorde, odpovdl de Lancey.
Ale pan Strange navrhl, abych se na verejm bojiti poohldl po njakch
padlch. Kouzlem pak identifikoval sedmnct mrtvch jako Neapolitny.
Mrtvoly! pronesl lord Wellington a pekvapen odloil dalekohled.
K emu proboha potebuje mrtvoly?
Na to jsme se ho rovn zeptali, vae lordstvo, ale on zaal mlit a pm
odpovdi se vyhnul. Podal ns ovem, abychom ty mrtv mue uloili nkam
do bezpe, kde se neztrat a kde ani nepijdou k hon.
Inu, lovk asi neme zamstnvat mga a pak si stovat, e se nechov
jako ostatn lid, usoudil Wellington.
V tom okamiku jeden dstojnk pobl vykikl, e dragouni peli do trysku
a brzy napadnou Francouze. Mgovy vstednosti byly okamit zapomenuty;
lord Wellington piloil dalekohled k oku a vichni ptomn vnovali pozornost
bitv.
Strange se zatm vrtil z bojit do hradu Alba de Tormes. V Pran vi
(jedin vi, kter z celho hradu zstala stt) u pedtm nael nevyuitou
mstnost a zabavil ji pro sv ely. Po pokoji se porznu vlelo Norrellovch
tyicet knih. Vechny byly pod vcemn cel, nkter vak u vypadaly
notn odrban. Pro Strangeovy zpisnky a papry pomran trky kouzel
a magickmi vpoty nebylo podlahu prakticky vidt. Na stole uprosted
mstnosti stla irok a mlk stbrn miska naplnn vodou. Okenice byly
pevn zaven, jedin svtlo v mstnosti vychzelo z t stbrn misky. Vzato

Bohuel vak nemm as experimentovat. A tak bych ti, Johne, byl nekonen zavzn, kdybys
vnoval trochu asu pokusm o tohle a dal mi neprodlen vdt, a v tomhle ohledu udl
sebemen pokrok.
Z dochovan Segundovy korespondence nic nesvd o tom, e by v ptrn po uvedenm
kouzlu zaznamenal njak spch. Na podzim roku 1814 ovem Strangeovi dolo, e jedna pas
v Odhalench estaticeti dalch svt od Parise Ormskirka je byla dlouho povaovna za
popis jednoho ovckho rozpoitadla je ve skutenosti trochu zkomolen verze pesn tohoto
kouzla. Na sklonku roku 1814 ho ji jak Strange, tak pan Norrell bezpen ovldali.

281
kolem a kolem lo o nefalovanou arodjovu jeskyni a pohledn panlsk
slutika, kter Strangeovi pravideln nosila kvu a mandlov suenky, z toho
byla pln vyden a vdycky vybhla, jen co poloila tcy na stl.
Na pomoc pijel Strangeovi dstojnk 18. husarskho pluku jmnem Whyte,
jen njak as bydlel v dom britskho vyslance v Neapoli. Kapitn byl
kromobyejn zbhl v jazycch a neapolskmu dialektu rozuml perfektn.
Strangeovi nedlalo pote vyvolat vidiny, ale pesn jak pedpovdl,
sktaly jen pramlo vodtek k uren polohy hledanch mu. Zjistil, e dla
jsou zpola ukryt za njakmi svtle lutmi skalami takovmi skalami, jich
se po celm poloostrov nachzelo nepotan a e mui tbo v dkm lese
pozstvajcm z olivovnk a borovic tedy pesn v takovm lesku, na kter
lovku padne oko, a u se zadv ktermkoli smrem.
Kapitn Whyte stl Strangeovi po boku a pekldal vechno, co Neapolitni
ekli, do jasn a strun anglitiny. Akoli vak zrali do stbrn msy cel den,
pli se toho nedozvdli. Kdy lovk osmnct msc hladov, kdy nevidl
svou manelku i dve po dva roky, kdy posledn tyi msce spal v blt
a na kamen, neblaze to ovlivn jeho konverzan dovednosti. Neapolitni si
toho nemli moc co ci, a kdy u mezi nimi padlo pr slov, tkala se vtinou
jdel, kter by nejradi jedli, pvab neptomnch manelek a milenek, z nich
by se rdi tili, a mkkch povch matrac, na nich by nejradji spali.
Strange a kapitn Whyte zstali ve vi plku noci a vtinu nsledujcho
dne a celou tu dobu se vnovali monotnnmu sledovn Neapolitn. K veeru
druhho dne pivezl pobonk zprvu od Wellingtona. Jeho lordstvo zdilo
velitelstv ve vesnici Flores de vila a jak Strange, tak kapitn Whyte se tam
k nmu mli pipojit. A tak zabalili Strangeovy knihy, stbrnou misku a dal
majetek a vydali se na hork a pran cesty.
Ukzalo se, e Flores de vila bude pkn zapadkov neznal ho toti ani
jeden ze panl i panlek, kter kapitn Whyte oslovil. Kdy se ale dv
nejvt evropsk armdy ubraj jednou cestou, nemohou po sob nezanechat
njak znmky svho prchodu; Jonathan Strange a kapitn Whyte zjistili, e
udlaj nejlpe, kdy budou sledovat stopu odhozen vstroje, polmanch
povoz, mrtvol a hodujcch ernch ptk. Na pozad przdnch kamenitch
pln tyto vjevy ze veho nejvc pipomnaly stedovk obrazy Pekla
a vyprovokovaly Strange k mnoha poznmkm o hrze a zbytenosti vlky. Za
normlnch okolnost by se kapitn Whyte jakoto vojk z povoln se
Strangem hdal, ale i na nj zapsobil chmurn charakter jejich okol, a tak jen
odvtil: Mte pravdu, pane, naprostou pravdu.
Ovem vojk by se takovmi zleitostmi neml zaobrat pli dlouho. Jeho
ivot je pln strzn, a tak mus najt poten, kde se d. Tebae se me chvli
zamlet nad zvrstvy kolem sebe, sta ho posadit mezi jeho druhy a je takka
nepedstaviteln, e by mu to nezvedlo nladu. Strange a kapitn Whyte dojeli
do Flores de vila zhruba v devt hodin a bhem pti minut se u oba vesele
zdravili se svmi kamardy, poslouchali posledn klepy o lordu Wellingtonovi

282
a dopodrobna se vyptvali na bitvu z pedchozho dne dal porku, kterou
utdili Francouzm. Jeden by skoro neuhdl, e za poslednch dvanct msc
vidli nco, co by je vyvedlo z rovnovhy.
Velitelstv bylo zzeno v rozpadlm kostele na bo nad vesnic a tam na
n tak ekal lord Wellington, Fitzroy Somerset, plukovnk de Lancey a major
Grant.
Akoli lord Wellington vyhrl bhem dvou dn tent poet bitev, nezastihli
ho v nejlep nlad. Francouzsk armda, je po cel Evrop proslula svmi
rychlmi pesuny, se od nj odpoutala a nyn byla na cest do Valladolidu
a bezpe. Je mi naprostou zhadou, jak mohou pochodovat tak rychle,
stoval si lord Wellington, a dal bych hodn za to, kdybych je mohl dohnat
a zniit. Ale jinou armdu ne tuhle nemm, a pokud ji vyerpm, jinou si
obstarat nemu.
Ozvali se nm ti Neapolitni s dly, informoval major Grant Strange
a kapitna Whyta. Poaduj sto tolar za kus, tedy est set tolar celkem.
Co je pli, shrnul lord Wellington strun. Pane Strangi, kapitne
Whyte, doufm, e pro m mte dobr zprvy.
Ani ne, mylorde, odpovdl Strange. Neapolitni jsou v lese, j ale
nemm nejmen pont, kde by ten les tak mohl bt. Nevm, jak dl. Vyerpal
jsem vechny prostedky, kter znm.
Pak se muste rychle nauit nco jinho!
Chvli to vypadalo, e Strange vmete lordu Wellingtonovi do tve nco
ostrho, pak si to ale rozmyslel, povzdychl si a otzal se, zdali je tch sedmnct
mrtvch Neapolitn v bezpe.
Uloili je do zvonice, odpovdl plukovnk de Lancey. Dv na n pozor
serant Nash. Ale a u je chcete k emukoli, radm vm, abyste se k tomu
rychle rozhoupal. Pochybuji, e by v tomhle horku vydreli o moc dle.
Vydr jet pes noc, ujistil ho Strange. Noci jsou chladn. Pak se
obrtil a vyel z kostela. Wellingtonv tb sledoval jeho odchod s jistou
zvdavost. Vte, prohlsil Fitzroy Somerset, opravdu by m zajmalo, co
s tmi sedmncti mrtvolami hodl provst.
A u je to cokoli, ekl Wellington, namoil si brko v inkoustu a napsal
prvn dek dopisu ministrm v Londn, vbec ho to pomylen net. Dl
vechno, co me, aby se tomu vyhnul.
T noci se Strange pustil do magie, s n zatm neml nic do inn. Pokusil
se proniknout do sn t neapolitnsk ety. V tom doshl naprostho spchu.
Jednomu mui se zdlo, jak ho a na strom pronsleduje zuiv peen
Jehn kta. Sedl na strom, plakal hlady, zatmco Jehn kta obhala kolem
a hroziv na nj vystrkovala kyeln kloub. Krtce pot se k Jehn kt
pidalo pt est kodolibch Vajek natvrdo, kter si o nm pitala neslchan
li.
Jinmu Neapolitnovi se zdlo, e za cesty leskem potkal svou mrtvou
matku. ekla mu, e se zrovna podvala do krli nory a na jejm dn spatila

283
Napoleona Bonaparta, anglickho krle, papee a ruskho cara. Onen mu se do
krli nory vsoukal, aby se o tom pesvdil, kdy se ale dostal a na dno,
zjistil, e Napoleon Bonaparte, anglick krl, pape a rusk car jsou ve
skutenosti jedna a tat osoba, odul obr velk jako kosteln v, se
zrezivlmi eleznmi zuby a hocmi koly msto o. Cha! uklbl se zlobr.
Nemyslel jste si snad doopravdy, e jsme ve skutenosti rzn lid, e ne?
A shl do bublajcho kotle, kter stl pobl, vythl z nj spova malho synka
a sndl ho. Zkrtka a dobe sny Neapolitn i pes svou zajmavost nebyly pli
poun.
Ptho rna v deset hodin sedl lord Wellington u provizornho stolu
v kniti rozpadlho kostela. Zvedl oi od prce a poviml si, jak do kostela
vchz Strange. Nue? zeptal se.
Strange si povzdychl a ekl: Kde je serant Nash? Potebuji ho, aby mi
vynosil ty mrtvoly. S vam dovolenm, mylorde, se pokusm o kouzlo, o nm
jsem jednou slyel.73
Po velitelstv se brzy rozkiklo, e mg se hodl pokusit o nco s tmi
mrtvmi Neapolitny. Flores de vila nebyl ani mstys, sotva by se tu nalo vc
ne sto dom. Pedchoz veer probhl velmi nudn na armdu mladch mu,
kte prv doshli velkho vtzstv a kterm se chtlo oslavovat. Vichni tu
povaovali za vysoce pravdpodobn, e Strangeova magie bude nejlepm

73
Strange to kouzlo znal, nebo bylo dlem Krle Havrana. Krlova magie byla obvykle
tajemn, krsn, rafinovan, a tak ns ponkud pekvapuje, e vbec shl ke kouzlu tak
brutlnmu.
V polovin tinctho stolet se nkolik krlovch neptel pokusilo utvoit proti nmu
koalici. Vtina jejch len mu byla znma: patil k nim krl Francie, krl Skotska a nkolik
elfskch vzbouenc, kte se obdaili grandiznmi tituly a kte mon vldli a mon tak ne
rozlehlm zemm; pinejmenm to ovem o sob tvrdili. Ke spiklencm patily jet
zhadnj a mnohem mocnj bytosti. Krl po vtinu sv vldy vychzel dobe s vtinou
andl a dmon, nyn ale kolovaly zvsti, e se dostal do sporu se dvma: Zadkielem, pnem
milosrdenstv, a Alrinachem, vldcem nad ztroskotnm.
Krle podle veho innost spiklenc pli neznepokojovala. Mnohem vt zjem projevil v
okamiku, kdy jist magick znamen zaala naznaovat, e na stranu koalice peel jeden z jeho
lechtic a e proti nmu kuje pikle. Podezval z toho Roberta Barbata, hrabte z Wharfdalu,
lovka, kter si pro svou lstivost a manipulativn praktiky vyslouil pezdvku Lika. A pro
Krle Havrana nebyl dn zloin tak tk jako zrada.
Kdy nejstar Likv syn, Henry Barbatus, zemel na horeku, Krl Havran nechal jeho tlo
exhumovat a oivil ho, aby z nj dostal, co o tom v. Jak Thomas z Dundalu, tak William
Lanchester mli tento druh magie v hlubokm opovren a nalhali na krle, aby vyuil jinch
prostedk. Ale Krl byl rozhoen a oni ho od jeho zmru nedokzali odradit. Bval by mohl
pout sto jinch kouzel, dn z nich vak nebylo tak rychl a bezprostedn, a Krl Havran byl
jako vtina velkch mg velmi prakticky zaloen.
Tradovalo se, e rozhnvan Krl Havran Henryho Barbata zbil. Za svho ivota byl Henry
mladk k pohledn, kterho jedni velmi obdivovali pro jeho krsnou tv a armantn zpsoby a
kterho se zase druz velmi obvali pro jeho srdnatost v bitv. To, e Krl Havran tak vzneenho
ryte magicky promnil ve shrbenou a ukuenou loutku, se Williama Lanchestera velmi dotklo
a vyvolalo to mezi nimi trpkou nkolikaletou roztrku.

284
povyraenm toho dne. Brzy se na to piel podvat mal dav dstojnk
i mustva.
Kostel byl obehnn kamennou terasou, z n se nasktal vhled do zkho
dol a na impozantn bled hory. Strn byly odn olivovmi hji a vinicemi.
Serant Nash a jeho mui vytahali sedmnct mrtvol ze zvonice a opeli je
o nzkou zdku u okraje terasy.
Strange kolem nich proel a kadho si prohldl. Snad jsem vm vslovn
zdrazoval, obrtil se k serantu Nashovi, e si nepeji, aby se tch mrtvol
kdokoli dotkl.
Pane, jsem si jist, e dn z naich kluk na n ani neshl, rozhoil se
serant Nash. Ale mylorde, obrtil se na Wellingtona, sotva byste tenkrt na
bojiti nael jedinou mrtvolu, j by nepravideln panlsk jednotky neudlaly
nco Nae obrn rozebral nejrznj nedostatky panlskho nrodnho
charakteru a svj vklad ukonil tvrzenm, e kdyby si lovk by jen zdml
nkde, kde by mohl panlm padnout do rukou, pak bude po probuzen litovat.
Lord Wellington na nj netrpliv mvl rukou, aby u zmlkl. Neviml jsem
si, e by byli njak moc zohaveni, ekl Strangeovi. Vadilo by, kdyby byli?
Strange rozilen zamumlal, e na tom nejsp nesejde, tedy a na to, e se
na n bude muset dvat.
Vtina Neapolitn mla jen ty rny, kter se pro n ukzaly bt smrteln,
vichni byli ovem vysvleen donaha a pr jich mlo uznut prsty aby se
jim snze daly sthnout prsteny. Krsu jednoho donedvna pohlednho mladka
te hyzdily vytrhan zuby (z nich si nkdo chtl udlat uml) a uezan ern
vlasy (na paruky).
Strange podal jednoho vojka, aby mu pinesl ostr n a ist obvaz.
Kdy ten n dostal, odloil kabt a vyhrnul si rukvy koile. Pak si zaal
mumlat cosi latinsky. Potom si dlouhm tahem do hloubky rozzl pai, a kdy
mu z n zaala podn tryskat krev, nechal ji stkat nad hlavami mrtvol. Dal si
tu prci a kad pomazal oi, jazyk a chp. Po chvli se probudila prvn
mrtvola. Jak se j vyschl plce plnily vzduchem, pern chroptla a jej
konetiny sebou dsiv cukaly. Nato zaala ovat jedna mrtvola za druhou
a promlouvaly k sob hrdelnm jazykem obsahujcm vt dl skek ne
jakkoli jazyk, kter pihlejc znali.
Dokonce i Wellington troiku zbledl a jen Strangem to nijak nehnulo.
Paneboe! vykikl Fitzroy Somerset, co je to za jazyk?
Domnvm se, e jde o jeden z dialekt Pekla, odpovdl Strange.
Opravdu? pesvdoval se Somerset. Tak to je pozoruhodn.
Osvojili si ho velmi rychle, poznamenal lord Wellington, vzhledem
k tomu, e jsou mrtv jen ti dny. Pro promptn a efektivn postup ml
odjakiva slabost. Ale mluvte tm jazykem? zeptal se Strange.
Ne, vae lordstvo.
Jak pak s nimi mme mluvit?

285
 Namsto odpovdi se Strange chopil hlavy prvn mrtvoly, rozevel j
brebentc sta a plivl j do nich. V tom okamen pela do svho rodnho,
pozemskho jazyka hutnho neapolskho dialektu, kter byl pln stejn
nesrozumiteln a takka stejn hrozn jako e, j mrtvola mluvila pedtm.
Jednu vhodu ale ml: kapitn Whyte mu bez problm rozuml.
Major Grant a plukovnk de Lancey s pomoc kapitna Whyta mrtv
Neapolitny vyslechli a jejich odpovdi jim udlaly velkou radost. Mrtv
Neapolitni se svm vyetovatelm snaili horliv zavdit, ostatn mli
k tomu nekonen vt motivaci ne jackoli iv informtoi. Krtce ped svou
smrt v bitv u Salamanky vichni tihle neboci dostali tajn vzkaz od svch
krajan ukrytch v lesch, v nm je zpravili o ukoistnch kannech
a navdli je, aby se vypravili do vesnice pr mil na sever od Salamanky, odkud
by u za pomoci tajnch znaek nakreslench kdou na stromech a balvanech
snadno nali kryt v lese.
Major Grant si vzal mal jezdeck oddl a bhem nkolika dn se vrtil jak
s dly, tak s dezertry. Wellington byl naden.
Jonathan Strange bohuel vbec nebyl s to nalzt kouzlo, jm by mrtvm
Neapolitnm zase navodil trpk spnek.74 Nkolikrt se o to pokusil, ovem se
zanedbatelnmi vsledky; jen jednou zniehonic vyrostli do vky esti metr
a pak byli zvltn prhledn, jako by je nkdo namaloval vodovmi barvami na
ohromn muelnov prapor. I kdy je Strange zase zmenil do pvodn
velikosti, problm, jak s nimi naloit, nadle petrvval.
Nejdv je umstili k ostatnm francouzskm zajatcm, ti si vak halasn
stovali, e nechtj bt zaven s monstry, kter se vn belhala a ourala
sem a tam. (A popravd eeno, poznamenal lord Wellington, kdy na nich
s nechut utkvl pohledem, to jim lovk neme mt za zl.)
A kdy byli zajatci odeslni do Anglie, mrtv Neapolitni zstali u vojska.
Cel lto cestovali v povozu taenm voly, na Wellingtonv rozkaz spoutan
okovy. Ty mly omezit jejich pohyb a udret je na jednom mst, jene mrtv
Neapolitni se bolesti nebli podle veho ji ani nectili , take jim nedlalo
pote vymanit se z okov, piem z nich nkdy njak ten kousek odpadl.
Jakmile byli voln, vydali se hledat Strange a naprosto alostn adonili, aby je
navrtil do plnohodnotnho ivota. Vidli Peklo a za dnou cenu se do nj
nechtli vrtit.
V Madridu panlsk mal Francisco Goya nakreslil rudkou skicu Jonathana
Strange obklopenho mrtvmi Neapolitny. Na tomto obrzku sed Strange na
zemi. Klop oi, ruce mu ochable vis podl tla a cel jeho postoj vypovd
o bezmoci a zoufalstv. Neapolitni se kolem nj tla; nkte si ho hladov
prohlej, jinm lze z tve vyst pnlivou dost, jeden zkusmo natahuje
prst, e Jonathana pohlad po vlasech v tle. Nen teba zdrazovat, e tento
Strangev portrt se zcela li od vech ostatnch.

74
Abyste ukonili ivoty tchto mrtvol, bylo teba vyznout jim oi, jazyky a srdce.

286
287
 Ptadvactho srpna vydal lord Wellington rozkaz, aby byli mrtv
Neapolitni znieni.75
Strange se strachoval, aby se pan Norrell nedozvdl o kouzlu, kter provedl
v troskch kostela ve Flores de vila. Nezmnil se o tom ve svch vlastnch
dopisech a nalhal na lorda Wellingtona, aby to vynechal ze svch Hlen.
No prosm, souhlasil lord Wellington. Beztak o magii psval jen nerad
nelbilo se mu, kdy se musel zaobrat mkoli, emu vjimen dobe
nerozuml. Ale nic dobrho z toho stejn nevzejde, zdraznil. Kad vojk,
kter v poslednch pti dnech napsal dopis dom, to svm ptelm jist
dopodrobna vylil.
Toho jsem si vdom, oil se Strange, ale vojci o mn vdycky pehnj,
a pokud lid v Anglii berou historky o mn s rezervou, nepipadne jim tahle tak
pozoruhodn. Budou si pedstavovat, e jsem jen vylil njak rann
Neapolitny nebo podobn.
Oiven sedmncti mrtvch Neapolitn bylo dobrm pkladem problm,
s nimi se Strange musel njak vyrovnat v druh polovin vlky. Lord
Wellington si tak jako pedtm ministi zvykl k dosaen svch cl vyuvat
magie a od svho mga vyadoval m dl sloitj kouzla. Na rozdl od
ministr vak Wellington neml pli asu ani chuti poslouchat obrn
zdvodnn, pro to i ono nejde. Po svch enistech, generlech a dstojncch
koneckonc tak bn poadoval nemon a nevidl jedinho dvodu, pro by
v ppad svho mga ml udlat vjimku. Tak to zkuste jinak! odsekl
Strangeovi pokad, kdy se mu mg pokouel vysvtlit, e o to a to kouzlo se
nikdo nepokusil od roku 1302 nebo e se to kouzlo ztratilo nebo e vbec
neexistuje. Tak jako na potku sv magick drhy, jet ped seznmenm
s Norrellem, si Strange musel vtinu kouzel vymlet; vychzel pitom
z obecnch princip a sten zapamatovanch pbh ze starch knih.
Na potku lta roku 1813 Strange opt pedvedl druh magie, j se nikdo
nevnoval od dob Krle Havrana: pesunul eku. Dolo k tomu takto. Vlka
v lt pokraovala dobe a ve, na co lord Wellington shl, bylo korunovno
spchem. Shodou okolnost se vak toho konkrtnho ervnovho jitra
Francouzi ocitli v postaven tak vhodnm, jako u dlouho ne. Jeho lordstvo
a dal generlov se okamit shromdili k porad, jak by se tato vysoce
nedouc situace dala napravit. Strange zavolali do velitelskho stanu, aby se
k nim pipojil. Nael je kolem stolu, na nm leela rozloen velk mapa.
75
K onm mrtvm italskm vojkm mohu jen s ltost dodat, e se nm vbec nechtlo
pchat takovou krutost na much, kte toho ji tolik vytrpli. Okolnosti ns ale donutily jednat.
Nedali se pesvdit, aby nechali mga na pokoji. Kdyby ho nezabili, rozhodn by ho dohnali k
lenstv. Museli jsme ho ve spnku nechat steit dvma vojky, aby se ho ti mrtv nedotkali a
pod jej nebudili. Oni tak byli od sv smrti nehezky zzen. Rozhodn ti chudci nebyli nic, co
by chtl lovk vidt hned po probuzen. Nakonec jsme postavili hranici, zaplili ji a nahzeli je
na ni.
Lord Fitzroy Somerset svmu bratrovi, 2. z 1812

288
 Lord Wellington byl to lto ve skuten dobrm rozmaru, a tak pozdravil
Strange bezmla srden: , tady jste, Merline. Podvejte, co tu mme za
problm. Jsme na thle stran eky a Francouzi na druh stran a mn by
mnohem vc vyhovovalo, kdybychom proti sob stli obrcen.
Jeden generl zaal vysvtlovat, e pokud by nechali armdu pochodovat na
zpad sem a pak by tady postavili pes eku most a potom zatoili na
Francouze tady
To by trvalo moc dlouho! prohlsil lord Wellington. Pli dlouho!
Merline, nemohl byste zadit, aby vojkm narostla kdla a oni mohli
k Francouzm pelett? Dokzal byste to, co myslte? Jeho lordstvo to
proneslo napl ertovnm tnem, ale jen napl. Vdy by jen stailo vybavit
kadho mue kidlky. Vezmte si napklad kapitna Macphersona, ekl
a zadval se na toho skotskho hromotluka. Moc rd bych vidl, jak tady
Macphersonovi narostou kdla a jak by tu poletoval.
Strange si kapitna Macphersona zmil zamylenm pohledem. To by
nelo, prohlsil nakonec, ale byl bych vm vden, mylorde, kdybyste mi ho
pjil i s mapou tak na jednu dv hodinky.
Strange a kapitn Macpherson pr minut sedli nad mapou a potom se
Strange vrtil k lordu Wellingtonovi a ekl mu, e nechat narst vem vojkm
v armd kdla by trvalo moc dlouho, ale eku by dokzal pesunout bhem
chvilky stailo by to? Nyn, pokraoval Strange, tee voda tady na jih
a potom se tady st k severu. Kdyby ovem tekla na sever msto na jih a tady
se stoila jinm smrem, pak, jak vidte, bychom byli na severnm behu
a Francouzi na jinm.
Ach! aslo jeho lordstvo. Vborn.
Nov poloha eky Francouze tak zmtla, e nkolik francouzskch rot se po
rozkazu pochodovat na sever vydalo naprosto patnm smrem, tak byli
pesvden, e smrem od eky se jde na sever. Zmnn roty u nikdo nikdy
nevidl, a tak se obecn pedpokldalo, e je znekodnili panlt guerrillerov.
Lord Wellington pozdji zvesela prohodil ke generlu Pictonovi, e mue
i kon nic neunavuje tolik jako ustavin pesuny, take napt by bylo vbec
nejlep, aby stli na mst, zatmco by pan Strange posunoval panlsko jako
koberec pod jejich nohama.
panlskou regentskou radu v Cdizu tento vvoj docela znepokojil; jej
lenov se dsili, zdali svou zemi vbec poznaj, a Francouze konen vytla.
Postovali si tedy britskmu ministru zahrani (co mnoho lid povaovalo za
nevdk). Ministr zahrani pesvdil Strange, aby napsal regentsk rad dopis
a v nm slbil, e po vlce uvede eku do pvodnho stavu a rovn cokoli
jinho, co bude na rozkaz lorda Wellingtona pi veden vlky pesunuto.
Strange tenkrt mimo jin pesunul: hj olivovnk a borovic v Navae,76 msto
Pamplona77 a dva kostely ve mst Saint Jean de Luz ve Francii.78
76
Plukovnk Vickery prozkoumal les a zjistil, e je pln francouzskch vojk ekajcch na
pleitost zasypat britskou armdu palbou. Jeho dstojnci prv rozebrali, co s tm dlat, kdy k

289
 estho dubna 1814 csa Napoleon Bonaparte abdikoval. Kdy to ekli
lordu Wellingtonovi, zatanil pr mal taneek. Kdy se o tom dozvdl
Strange, rozesml se, ale pak se najednou zarazil a zamumlal: Paneboe! Jak
s nmi te nalo? Tenkrt se pedpokldalo, e v t ponkud zhadn
poznmce narel na armdu, pak ale nkolik lid napadlo, jestli tm nhodou
nemyslel sebe a toho druhho mga.
Znovu se utvela mapa Evropy: Bonapartova krlovstv byla odstranna
a na jejich mst se opt ustanovovala ta star; nkte krlov byli zbaveni
trnu, jin se na nj vraceli. Evropsk nrody si navzjem gratulovaly, e
konen rozdrtily Velkho uchvatitele. Obyvatelm Velk Britnie vak
najednou dolo, e vlka mla zcela jin el: udlala z Velk Britnie nejvt
zemi na svt. V Londn se pan Norrell dokal t satisfakce, e ze vech stran
slyel, jak pi tom magie jeho a pana Strange sehrla klovou roli.
Jednoho veera na sklonku kvtna se Arabela vrtila ze slavnostn veee
v Carlton House, uspodan na oslavu vtzstv. Na adresu svho chot slyela
spoustu upmn chvly, pipjelo se na jeho poest a princ regent i j mnohokrt
zalichotil. Te bylo pr minut po plnoci, ona sedla v salnu a thlo j hlavou,
e k plnmu tst j u chyb jen to, aby se manel vrtil dom. V tom
okamiku do pokoje vbhla sluka a vykikla: Ach, pan! Pn je tady!
Nkdo veel do mstnosti.
Byl to pohublej a snd lovk, ne jakho si pamatovala. Ml mnohem
vce edch vlas a nad levm obom blavou jizvu. Ta rozhodn nebyla
z posledn doby, ona ji ale nikdy nevidla. Na jeho rysech se nic nezmnilo, jen
se te jaksi jinak choval. Sotva pipomnal lovka, na kterho jet ped chvl

nim pijel lord Wellington. Nejsp bychom mohli les obejt, mnil Wellington, ale to by si
vydalo hodn asu a j spchm. Kde je mg?
Nkdo zael pro Jonathana Strange.
Pane Strangi, obrtil se na nj lord Wellington. Nco mi k, e pesunout tyto stromy pro
vs nebude zase takov nmaha. Dozajista to ovem bude mnohem men nmaha ne donutit
tyi tisce mu udlat si sedmimlovou zachzku. Bute tak laskav a pemstte ten les!
A tak Strange jeho pn vyhovl a pesunul les na protj stranu dol. Francouzt vojci
zstali tret na holm svahu bez jakhokoli kryt a velice rychle se Britm vzdali.
77
Kvli chyb ve Wellingtonovch mapch panlska se msto Pamplona nenachzelo
pesn tam, kde podle Brit mlo bt. Wellingtona hluboce zklamalo, kdy jeho vojsko urazilo za
jedin den dvacet mil, a pesto se do Pamplony nedostalo jak se ukzalo, ta se rozkldala o
deset mil dle na sever. Po krtk diskusi se usnesli, e bude mnohem pohodlnj nechat Strange
msto penst ne pepracovvat vechny mapy.
78
Kostely v Saint Jean de Luz byly trapnm nedopatenm. K jejich pesunu nebyl jedin
dvod. Pravda je takov, e Jonathan Strange jednoho nedlnho rna popjel spolu se temi
kapitny a dvma nadporuky z 16. pluku lehkch dragoun k sndani brandy a vysvtloval
dotynm pnm teorii, na n se zakld magick pesun rznch pedmt. Ponn to bylo
zhola marn: moc by tomu nerozumli ani ve stzlivm stavu, jene ani oni, ani Strange u nebyli
stzliv cel dva dni. Strange jim vklad nzorn pedvedl prohozenm dvou kostel vetn
vcch uvnit. Ml pirozen v myslu vymnit je zase zptky, ne lid vyjdou ven, ale krtce
pot byl pozvn na bilir a u si na to ani nevzpomnl. Nakonec si pes mnoh ujitn Strange
nikdy nenael as ani chu vrtit eku, msto, ba cokoli jinho na pvodn msto.

290
vzpomnala. Ale jet ne mohla bt zklaman, propadnout rozpakm nebo se
zachovat jinak nevhodn, jak se obvala, kdy si jeho nvrat pedstavovala, on
peltl mstnost jednm rychlm a napl ironickm pohledem, jej okamit
poznala. Potom se na ni s nesmrn povdomm smvem zadval a ekl: Jsem
doma.

Pt rno si toho pod jet neekli ani setinu z toho veho, co si museli
povdt.
Posa se tamhle, pokynul Strange Arabele.
Do tamt idle?
Ano.
Pro?
Abych se na tebe mohl dvat. Nedval jsem se na tebe ti roky a u dlouho
mi to chyb. Musm ten deficit njak vyrovnat.
Sedla si, ale za chviliku se zaala usmvat. Jonathane, jestli na m bude
takhle zrat, tak mi ten nehybn vraz moc dlouho nevydr. Takto si ten deficit
vyrovn bhem pl hodiny. Nerada bych t zklamala, ale ty ses na m zas tak
asto nedval. Vdycky jsi ml nos zaboen v njak star zapren knce.
To nen pravda. pln jsem zapomnl, jak jsi svrliv. Podej mi tamten kus
papru, j si to poznamenm.
Nic takovho neudlm, odsekla Arabela se smchem.
V, co m dnes rno napadlo, hned jak jsem se vzbudil? Blesklo mi
hlavou, e bych ml vstt, oholit se a posndat, ne mi n sluha sebere
vechnu horkou vodu a vechny dalamnky. A potom jsem si vzpomnl, e
vichni sluhov v dom jsou moji a e vechna hork voda v dom je moje a e
moje jsou i vechny dalamnky. Nikdy v ivot jsem myslm nebyl tak
astn.
To jsi ve panlsku nikdy neml pohodl?
Ve vlce lovk bu ije jako princ, nebo jako vandrk. Vidl jsem lorda
Wellingtona i sp bych ml ct Jeho Milost79 , jak sp pod stromem a msto
polte m jen kmen. Jindy jsem zas vidl zlodje a ebrky chrpat pod
mkoukmi peinami v palcovch lonicch. Ve vlce je lovk jednou
nahoe, podruh dole.
Nu, doufm, e ti te Londn nepijde fdn. Ten gentleman s vlasy jako
chm bodl tvrdil, e jakmile jednou okus vlku, urit se bude doma
nudit.

79
Britsk vlda jmenovala lorda Wellingtona vvodou. Zrove se hodn mluvilo o poven
Strange do lechtickho stavu. Bude oekvat pinejmenm titul baroneta, ekl lord Liverpool
siru Walterovi, a my jsme naprosto oprvnni udlat i nco vc co byste ekl na vikomtstv? K
niemu z toho ale nedolo, protoe jak poukzal sir Walter naprosto nepichzelo v vahu
propjit Strangeovi njak titul, ani by se zrove udlalo nco pro Norrella, a nikomu ve vld
nebyl Norrell dost sympatick, aby si tohle pl. Pomylen na to, e by pana Norrella museli
oslovovat sire Gilberte nebo mylorde, bylo jaksi dost skliujc.

291
 Cha, to si pi, e ne. Jak bych mohl, kdy je vechno ist a spodan?
A vechny knky a vci mm kolem sebe, sta ruku nathnout, a manelku
ped sebou, kdykoli zvednu oi? Co? Kdoe jsi kala, e to byl? Gentleman
s jakmi vlasy?
Jako chm bodl. Toho lovka, co mm na mysli, urit mus znt.
Bydl u sira Waltera a lady Poleov. Tedy, nejsem si pln jist, e tam bydl,
ale vdvm ho, kdykoli do domu v Harley Street zavtm.
Strange se zamrail. J ho neznm. Jak se jmenuje?
To ale Arabela netuila. Vdycky jsem pedpokldala, e je to njak
pbuzn sira Waltera nebo lady Poleov. Jak zvltn, e m nikdy nenapadlo
zeptat se ho na jmno. Vdy jsem si s nm povdala cel hodiny!
Vn? To se mi pli nelb. Je pkn?
To ano! Velmi! Jak zvltn, e neznm jeho jmno! Je velmi zbavn.
Hodn odlin od vtiny lid, se ktermi se lovk setkv.
A o em spolu hovote?
pln o vem! Ale pokad to skon tak, e si m peje obdarovat. Minul
pondl mi chtl dovzt tygra z Benglska. Ve stedu si pl pedvst mi
neapolskou krlovnu tvrdil toti, e jsme si tak podobn, e se z ns stanou
nejlep ptelkyn, a v ptek ke mn chtl poslat sluhu s hudebnm stromem
Hudebnm stromem?
Arabela se zasmla. Hudebnm stromem! Podle nj na jedn hoe se
jmnem jako z pohdky roste strom, kter msto ovoce plod notov listy,
a hudb z nj nen dn jin rovna. Nikdy nedoku ct, jestli svm historkm
v nebo ne. U nkolikrt m dokonce napadlo, jestli nen blzen. Ale
vdycky si vymyslm njak dvod, pro jeho drky nemohu pijmout.
To jsem rd. Vbec bych nestl o to, abych po nvratu nael dm pln
tygr, krloven a hudebnch strom. Ozval se ti posledn dobou pan Norrell?
Ne posledn dobou, to ne.
Pro se usmv? zeptal se Strange.
J e se usmla? To jsem netuila. Tak j ti to eknu. Jednou mi poslal
vzkaz a to je vechno.
Jednou? Za ti roky?
Ano. Zhruba ped rokem se tu rozila fma, e jsi padl u Vitorie, a pan
Norrell za mnou poslal Childermasse zjistit, zdali je to pravda. Nevdla jsem
toho o nic vc ne on. Veer ale pijel kapitn Moulthrop. Ani ne dva dny
pedtm pistl v Portsmouthu a piel rovnou sem vydit mi, e na tch
zvstech nen ani zbla pravdy. Nikdy na tu jeho laskavost nezapomenu! Tak
msc pedtm mu amputovali ruku a pod trpl hroznmi bolestmi. Na stole
ale na tebe ek dopis od pana Norrella. Vera ho pinesl Childermass.
Strange vstal a peel ke stolku. Vzal dopis a pevracel ho v dlanch. Nu,
nejsp budu muset jt, prohlsil nejist.
Popravd eeno se na setkn se svm starm uitelem nijak zvl netil.
Zvykl si na nezvislost v mylen i v jednn. Ve panlsku dostval rozkazy od

292
vvody z Wellingtonu, ale bylo zcela na nm, jak kouzla si na splnn tchto
rozkaz vybere. Pedstava kouzlen pod Norrellovm dohledem ho
nepitahovala a po mscch strvench ve spolenosti Wellingtonovch
srdnatch, temperamentnch mladch dstojnk bylo pomylen na dlouh
hodiny strven pouze hovory s panem Norrellem ponkud neradostn.
Pes vechny jeho pochybnosti to vak nakonec bylo setkn velice srden.
Pan Norrell ml takovou radost z jeho nvratu, zahrnoval ho tolika otzkami na
pesnou povahu kouzel, kter Jonathan ve panlsku pouil, tak pekypoval
chvlou za to vechno, co dokzal, e Strange mlem napadlo, jestli svmu
uiteli nekivdil.
Pan Norrell pirozen nechtl ani slyet o tom, e by Strange pestal bt jeho
kem. Ne, ne, ne! Muste se sem vrtit! Kdy te vlka skonila, vechna
skuten prce ns teprve ek. Musme vybudovat magii pro modern vk!
Hned nkolik ministr m velmi potilo ujitnm, e naprosto nepipad
v vahu, aby tto zemi vldli bez pomoci magie! A i pes vechno, co jsme vy
a j vykonali, myln pedstavy nadle pevaj! Povate, zcela nedvno jsem
shodou okolnost zaslechl, jak lord Castlereagh nkomu vyprv, e jste na
nalhn lorda Wellingtona shl ve panlsku k ern magii! Okamit jsem
jeho lordstvo ujistil, e jste uplatoval pouze ty nejmodernj metody.
Strange zavhal a potom lehce pokvl hlavou, co si pan Norrell rozhodn
vyloil jako souhlas. Ale mluvili jsme o tom, zdali bych ml i neml
pokraovat jako v k. Zvldl jsem pece vechny druhy magie na seznamu,
kter jste mi ped tymi lety sepsal. Jet ne jsem odjel na Pyrenejsk
poloostrov, ekl jste mi, pane, e jste naprosto naden mm pokrokem jak si
nejsp sm vzpomenete.
Ach, to byl ale sotva zatek. Zatmco jste byl ve panlsku, sepsal jsem
dal seznam. Zazvonm na Lucase, aby jej donesl z knihovny. Krom toho tu
jsou dal knihy, kter bych rd, abyste si peetl. A nervzn na Strange
zamrkal svma modrma oikama.
Strange zavhal. Tohle byla narka na knihovnu v Hurtfewskm opatstv,
kterou Strange zatm vbec nevidl.
Ach, pane Strangi! zvolal pan Norrell. Jsem tak rd, e jste se vrtil
dom, pane. Tak rd vs zase vidm! Doufm, e spolu budeme hodiny
a hodiny rozmlouvat. Pnov Lascelles i Drawlight tu byli stlmi hosty
Strange poznamenal, e o tom v nejmenm nepochybuje.
ale s nimi se o magii mluvit ned. Pijte zase ztra. Pijte brzy. Pijte
na sndani!

293
 32

KRL
Listopad 1814

a potku listopadu roku 1814 pana Norrella poctilo svou nvtvou

N nkolik velice urozench gentleman hrab, vvoda a dva baroneti ,

kte si s nm pili promluvit, jak sami pedeslali, o nanejv
choulostiv zleitosti a sami byli tak diskrtn, e ani po pldruh hodin
hovoru s nimi pan Norrell naprosto netuil, co po nm chtj.
Ukzalo se, e i pes sv vysok postaven dotyn pnov pouze zastupuj
nkoho jet vtho vvodu z Yorku a pili si s panem Norrellem
promluvit o krlov lenstv. Krlovi synov svho otce nedvno navtvili
a jeho smutn zdravotn stav jimi otsl; a jakkoli byli vichni sobet, nkte
zhral a nikdo z nich nebyl pli pipraven pinet obti jakhokoli druhu,
vichni si vespolek ekli, e by vnovali jakoukoli sumu a uzli si libovoln
mnostv konetin, jen aby se krli trochu ulevilo.
Tak jako se vak krlovi potomci dlouho peli, jak lka by ml jejich otce
oetovat, nyn se rozhoel spor o to, zdali by ml krle oetovat mg. Proti tto
mylence se stavl hlavn princ regent. Ped mnoha lety, za vldy velkho
Williama Pitta, se krle zmocnilo lenstv a princ vldl msto nj, pak se ale
krl zotavil a princ piel o moc i vsady. Vstvat z postele a nevdt, zdali je
lovk vldcem Velk Britnie, to princ regent pokldal za pernou otravu.
Take by se mon dalo princi odpustit jeho pn, aby krl zstal len, anebo
se mu dostalo jen t levy, kterou pin smrt.
Pan Norrell nechtl prince regenta nahnvat, a tak jim odmtl pomoci
a dodal, e velice pochybuje, zda se krlova choroba d vbec lit magi.
A proto se krlv druhorozen syn, vvoda z Yorku, jen psobil u armdy,
zeptal vvody z Wellingtonu, zdali by se pan Strange dal pemluvit k nvtv
krle.
Tak tm jsem si jist! odpovdl vvoda z Wellingtonu. Pan Strange vt
kadou pleitost k provozovn magie. Nic jinho mu neudl takovou radost.
Pi plnn kol, kter jsem mu ve panlsku zadval, musel pekonvat
rozlin nesnze, a akoli si velmi okzale stoval, nesmrn ho tily.
O schopnostech pana Strange mm vynikajc mnn. Jak Jeho krlovsk
Vsost v, panlsko je jednou z nejmn civilizovanch zem na svt

294
a z jednoho jeho konce na druh nevede nic lepho ne koz stezka. Ovem
dky panu Strangeovi mli moji mui k dispozici solidn anglick silnice, po
nich mohli dopochodovat, kam bylo poteba, a kdy nm v cest stla hora, les
i msto, pak je pan Strange prost pemstil nkam jinam.
Vvoda z Yorku poznamenal, e si krl Ferdinand VII. v dopisu princi
regentovi stoval, jak anglick mg zmnil mnoh kraje jeho krlovstv zcela
k nepoznn, a poadoval, aby se pan Strange vrtil a dal je zase do podku.
Vida, pronesl vvoda z Wellingtonu, kterho to oividn pli nezaujalo,
tak oni si na to pod stuj, co?
V dsledku tohoto rozhovoru Arabela Strangeov jednoho tvrtenho jitra
sela do pzem a nala saln pln krlovch potomk po mei. Bylo jich pt:
Jejich krlovsk Vsosti vvodov z Yorku, Clarence, Sussexu, Kentu
a Cambridge. Vem bylo mezi tyiceti a padesti. Vichni byli v mld
pohledn, ovem holdovali jdlu a pit, a tak byli ponkud obtloustl.
Pan Strange se loktem opral o krbovou msu, v ruce drel jednu
z Norrellovch knih a tvil se zaujat, zatmco Jejich krlovsk Vsosti
mluvily jedna pes druhou a ve sv dychtivosti popsat krlv straliv smutn
stav si ustavin skkaly do ei.
Kdybyste vidla, jak Jeho Velienstvu tee pi jdle mlko po brad a jak
mu od st odpadvaj drobeky chleba, vykldal vvoda z Clarence Arabele se
slzami v och, jak ho svraj neskuten obavy a jak dlouze rozprv s dvno
mrtvm panem Pittem nu, m drah, takov pohled by vs musel velmi
sklit. Vvoda vzal Arabelu za ruku a zaal ji hladit, zjevn v domnn, e je
to pansk sluebn.
Vem poddanm Jeho Velienstva je velice lto, e je krl tak nemocn,
ekla Arabela. Nikomu z ns nen pomylen na jeho utrpen lhostejn.
Ach, m drah, zvolal vvoda poten, takov postoj m nesmrn
dojm! Na ruku j vlepil mokr krlovsk hubanec a velice lskypln se na ni
zadval.
Soud-li pan Norrell, e magie v tto vci nic nezme, pak vm nebudu
zastrat, e ance nejsou pli valn, prohlsil Strange. Ale rd se ha Jeho
Velienstvo podvm.
V tom ppad, pravil vvoda z Yorku, u jen zbv vyeit problm, co
s Willisovmi.
S Willisovmi? opakoval Strange.
Jiste! pisvdil vvoda z Cambridge. Willisovi jsou drzej, ne si
kdokoli doke pedstavit.
Nesmme Willisovy pli rozlit, varoval vvoda z Clarence, nebo se
Jeho Velienstvu jist pomst.
Willisovi budou mt proti nvtv pana Strange spoustu nmitek,
povzdychl si vvoda z Kentu.
Willisovi byli sourozenci, kte v Lincolnshire vlastnili stav pro duevn
chor. U mnoho let se starali o krle, kdykoli Jeho Velienstvo propadlo

295
lenstv. A kdykoli byl krl zase petn, opakovan vem vykldal, jak moc
Willisovy nenvid a jak hluboce se mu p jejich krut zachzen. Vypil
z krlovny, vvod i princezen slib, e kdyby zase nkdy zaal blznit, nevydaj
ho Willisovm. K niemu to ale nebylo. Pi prvn znmce deliria poslali
pbuzn pro Willisovy, ti bez prodlen pijeli a zaveli krle do jednoho pokoje,
kde mu nasadili svrac kazajku a podali mu siln projmadla.
M tene jist zaraz (protoe to zarelo vechny ostatn), jak je mon,
e krl prakticky nemohl ovlivnit svj osud. Zvate vak, s jakm zdenm se
setkv zvst o lenstv v rodin. A povate, jak to zden naroste, kdy je tm
postienm krl Velk Britnie! Pokud se zblznte vy i j, je to netst pro
ns, nae ptele a rodinu. Kdy ovem zel krl, je to netst pro cel nrod.
astokrt se v minulosti stalo, e po propuknut choroby krle Jiho nebylo
vbec jasn, kdo by ml zemi vldnout. Neexistovaly dn precedenty. Nikdo
nevdl, co dlat. Ne e by Willisovi byli nkomu sympatit nebo e by se
tili ct to ne. Tajemstv spchu brat Willisovch spovalo v tom, e si
zachovvali chladnou hlavu, kdy vichni ostatn panikaili. Chopili se
odpovdnosti, kter se vichni ostatn zkostliv vyhbali. Vmnou za to
dali absolutn moc nad krlovou osobou. Nikdo nesml s krlem promluvit,
pokud u toho nebyli Willisovi. Ani krlovna, ani premir. Dokonce ani tinct
krlovch syn a dcer.
Hmm, ekl Strange, kdy mu tohle vechno vvodov vyloili, piznm
se, e bych s Jeho Velienstvem radji mluvil o samot ptomnost lid
nenaklonnch m vci by m obtovala. Nkolikrt se mi vak podailo zmst
celou francouzskou armdu a odvil bych se tvrdit, e dva doktory zvldnu.
Nechte Willisovy na mn.
Strange se odmtl bavit o honori, dokud krle neuvid. Za samotnou
nvtvu u Jeho Velienstva si nechtl nic tovat, co vvodov kte do
jednoho museli splcet dluhy z hazardu a nakrmit domy pln nemanelskch
dt a ndavkem se jim postarat o vzdln kvitovali s povdkem.
Brzo rno ptho dne vyjel Strange za krlem do Windsorskho hradu.
Mrzlo, a pratlo, a ve halila hust bl mlha. Cestou seslal ti mal kouzla.
Prvn zpsobilo, e Willisovi podn zaspali; druh kouzlo se postaralo o to,
aby manelky a slouc zapomnli Willisovy vzbudit; a tet zajistilo, aby
Willisovi po pozdnm probuzen nenali aty ani boty tam, kde je nechali. Ped
dvma lety by Strange vhal zkusit na dva ciz lidi takov skok, dnes se vak
nad tm vbec nerozmlel. Tak jako mnoho jinch pn, kte slouili ve
panlsku s lordem Wellingtonem, zaal Jeho Milost nevdomky
napodobovat a tak si osvojil Wellingtonv zvyk jt si za svm co mon
nejpmj cestou.80
Tsn ped destou pejel pes Temi po malm devnm most u vesnice
Datchet. Zamil do uliky mezi ekou a hradem a vjel do msta Windsor.
80
V ivot Jonathana Strange rozebr John Segundus, jak jinak jet vvoda z Wellingtonu
ovlivnil pozdj Strangeovy iny.

296
U hradn brny ekl strnmu, kdo je a kvli emu byl povoln ke krli.
Zanedlouho se objevil sluha v modr livreji, jen ho ml doprovodit do
krlovch komnat. Sluha byl uctiv a inteligentn lovk, a jak u se to
u palcovho sluebnictva stv, byl na hrad a vechno s nm spojen
vjimen pyn. Nejvtm potenm jeho ivota bylo provdt lidi po hradu
a pedstavovat si, kdovjak nejsou ohromen, pekvapen a uasl. Nejste tu
pece poprv, ne? obrtil se na Strange hned zkraje.
Naopak, v ivot jsem tu nebyl.
Sluhu to oividn okovalo. V tom ppad, pane, jste piel o jednu
z nejvznamnjch pamtihodnost, jak me Anglie nabdnout!
Opravdu? Nu, tak jsem te tady.
Ale jste tu pracovn, pane, pokral ho sluha, a j nejsp nebudu mt as,
abych vs podn provedl. Muste sem zase zavtat. V lt. A kdybyste snad
byl enat, dovolil bych si poznamenat, e dmy doke hrad vdy obzvlt
nadchnout.
Provedl Strange impozantn velkm ndvom. Ped mnoha a mnoha lety
muselo za vlky poskytnout toit velkmu potu lid a jejich hospodskm
zvatm a nkolik budov velice prostho stylu svdilo o pvodnm vojenskm
charakteru hradu. Postupem asu vak touha po krlovsk pomp a luxusu
pevila nad praktitjmi ohledy, a tak tu vyrostl ndhern kostel, jen zabral
vtinu prostoru. Tento kostel (jemu se kalo kaple, ale popravd eeno
pipomnal spe katedrlu) se vyznaoval vekerou sloitost a propracovanost,
kterou mohla gotika vbec nabdnout. Obklopen byl jeatmi kamennmi
oprnmi pili, korunovaly jej kamenn viky a boulily se z nj kaple,
oratoe a sakristie.
Sluha vzal Strange kolem strmho valu s hladkmi stnami, na nm se
tyila kulat v, nejnpadnj rys hradu, kdy se na nj lovk dv z dlky.
Skrz stedovkou brnu se dostali na dal ndvo. To se svou rozlohou
bezmla vyrovnalo prvnmu ndvo, na rozdl od nj vak nebylo zalidnn
tolika sluhy, vojky a krlovskmi hodnosti, naopak bylo tich a przdn.
Vn koda, e jste sem nepiel ped nkolika lety, pane, prohlsil sluha.
Tenkrt jet stailo podat sprvce a mohl jste zavtat do krlovch
a krlovninch komnat, ovem kvli nemoci Jeho Velienstva to ji nen
mon.
Zavedl Strange k impozantnmu gotickmu vchodu uprosted dlouh ady
kamennch budov. Cestou po kamennch schodech pokraoval v ncch na
mnoh pekky, kter Strangeovi brn zhldnout hrad. Musel pedpokldat, e
Strange je velice zklamn. U to mm! vykikl zniehonic. Provedu vs sn
svatho Ji! Tedy, nen to ani setina toho, co byste ml vidt, pane, ale pod si
budete moci udlat pedstavu, jak je Windsorsk hrad velkolep!
Kdy vyli po schodech, obrtil se doprava a rychle proel sn, jej stny
zdobily mee a pistole. Strange ho nsledoval. Dostali se do rozlehlho slu,
dlouhho njakch sedmdest a sto metr.

297
 Podvejte! prohlsil sluha se stejnm zadostiuinnm, jako kdyby ho sm
postavil a vyzdobil.
Vysokmi klenutmi okny po jin stran proudilo dovnit studen mln
svtlo. Zdi byly ve spodn sti obloen hrukovm devem, vechny
obkladov desky pak byly vyzdoben ezbami a na krajch pozlacen. Horn
st zdi a strop zase patily obrazm boh, bohy, krl a krloven. Na stropu
byl vymalovan Karel II., jen se ve spolenosti rolcch baculatch andlk
vznel na modroblm oblku vstc vn blaenosti. K jeho nohm skldali
trofeje generlov a diplomat, zatmco Julius Caesar, Mars, Herkules
a nejrznj dal osobnosti postvali rozpait kolem nj, nebo si proti
britskmu krli najednou pipadali pokoujcm zpsobem mncenn.
To ve bylo chvatn, Strange vak zaujala ohromn nstnn malba
rozprostrajc se po cel severn zdi. V jejm stedu spovali na dvou trnech
dva krlov. U kadho po stran sedli i stli ryti, dmy, dvoan, pata,
bohov a bohyn. Cel lev strana malby byla zalit slunenm svtlem. Krl na
tto stran byl siln, pohledn mu pekypujc vm elnem mld. Na sob
ml blou zu, vlasy zlat a vlnit. Na ele mu spoval vavnov vnec, v ruce
svral ezlo. Lid a bohov kolem nj byli vichni vybaveni helmami
a nprsnmi kruni, kopmi a mei, jako kdyby mal naznaoval, e tento krl
pitahoval coby ptele jen ty nejbojechtivj mue a bohy. Na prav stran
malby svtlo zeslblo a potemnlo, jako by mal chtl ztvrnit letn soumrak.
Nad krlem i okolnmi postavami zily hvzdy. Krl na tto stran ml bledou
ple a ern vlasy, roucho ern a vraz neproniknuteln. Korunu utvely
ern listy beanu a v lev ruce drel tenkou slonovinovou hlku. Jeho
doprovod pozstval do velk mry z magickch tvor: fnixe, jednoroce,
mantichory, faun a satyr. Naly se v nm ovem i zhadnj osoby: musk
postava v mnisk kutn s kp staenou pes tv a ensk postava v tmavm
hvzdnm plti, je si pa zakrvala oi. Mezi dvma trny stla mlad ena
ve volnm blm hvu a se zlatou helmou na hlav. Bojechtiv krl ji jednou
rukou ochranitelsky drel za rameno; ern krl k n vzthl pravici a ona
k nmu rovn nathla ruku, a se koneky prst lehce dotkli.
Dlo italskho gentlemana Antonia Verria, pospil si sluha a ukzal na
krle nalevo. Tohle je Eduard III. z Jin Anglie. Pak namil prst na krle
napravo: A tamhle je mg-krl Severn Anglie, John Uskglass.
Opravdu? peptal se Strange, kterho to velmi zaujalo. Vidl jsem
pirozen jeho sochy. A rytiny v knihch. Nikdy jsem ale myslm nevidl jeho
obraz. A ta dma mezi dvma krli je kdo?
To je pan Gwynnov, jedna z milenek Karla II. M ztlesovat Britanu.
Aha. Je pozoruhodn, e Uskglass m v krlov sdle pod vyhrazeno
estn msto. Ale oblkli ho do msk tgy a pinutili ho, aby se drel za ruku
s herekou. Zajmalo by m, co by na to asi ekl.
Sluha zavedl Strange zptky mstnost lemovanou zbranmi a k mohutnm
ernm dvem, nad nimi trel do prostoru velk mramorov fronton.

298
 Dl u vs zavst nemohu, pane. Tady kon moje pravomoc a zan sfra
pn doktor Willisovch. Krle najdete za tmito dvemi. Uklonil se a odeel
dol po schoditi.
Strange zaukal na dvee. Zevnit se ozvalo cembalo a zpv.
Dvee mu otevel vysok a irok mu, ktermu jet nebylo tyicet. Tv
ml kulatou, blou, poobanou a opocenou jako cheshirsk sr. Vzato kolem
a kolem se npadn podobala lidskmu oblieji na msnm kotoui, kter je
pr cel ze sra. Oividn se sm oholil, nepli obratn, take mu te z bl
tve trely dva ti hrub ern chlupy skoro jako by se v mlce urenm na
sr utopila mu rodinka a te jim ouhaly noiky. Pl ml z drsnho
hndho damaku a koili a nkrnk z nejhrubho lnnho pltna. Ani jeden
kus jeho atstva nebyl obzvlt ist.
Ano? ozval se s rukou na dvech, jako by je zamlel pi sebemen
provokaci zabouchnout. Vbec se nepodobal palcovmu sluhovi, zato velmi
pipomnal zzence z blzince, kterm tak byl.
Tv v tv takovmu nezdvockmu chovn povythl Strange obo.
Dosti studen uvedl sv jmno a prohlsil, e piel za krlem.
Zzenec vzdychl. Tedy, pane, nemohu poprat, e vs oekvme. Ale,
chpejte, dovnit nemete. Doktor John a doktor Robert (tak se jmenovali
brati Willisovi) tu nejsou. U pldruh hodiny ekme, e kadou chvli
pijdou. Nechpeme, kam se mohli podt.
To je ale smla, ekl Strange. Mne to ovem nezajm. Netoum se vidt
s tmi dvma gentlemany, o kterch se zmiujete. J jsem piel za krlem.
A mm tu dopis od arcibiskup z Canterbury a Yorku, v nm mi udluj
povolen navtvit dnes Jeho Velienstvo. Strange zzenci zamval dopisem
u oblieje.
Muste ale pokat, pane, dokud nepijde doktor John s doktorem Robertem.
Nedovol, aby nkdo naruoval jejich lebn reim. Ticho a samota vyhovuj
krli nejlpe. A nejvc mu kod prv hovor. Sotva si dokete pedstavit, pane,
jak straliv byste krli mohl ukodit, kdybyste na nj by jen promluvil.
eknme, e byste se zmnil, e pr. Vy byste to nejsp povaoval za naprosto
nevinnou poznmku. Jene krl by o tom mohl zat pemlet, vte,
a v lenstv tk jeho mysl od jedn vci k druh, take byste ho mohl krajn
nebezpen rozzuit. Mohly by se mu vybavit dvno minul asy, kdy prelo
a kdy mu sluebnictvo pineslo zprvy o prohranch bitvch a zemelch
dcerch a o synech, kte mu udlali ostudu. Popravd eeno by to krle mohlo
rovnou zabt! Chcete krle zabt, pane?
Ne, odpovdl Strange.
Vidte, pemlouval ho zzenec, nebylo by tedy mnohem lep, kdybyste
pokal na doktora Johna a doktora Roberta?
Dkuji vm, ale j to riziko podstoupm. Bute tak laskav a zavete m
prosm ke krli.

299
300
 Doktora Johna i Roberta tm velmi rozzlobte, varoval ho zzenec.
To je mi jedno, odsekl Strange chladn.
Zzence to zcela ohromilo.
A te, probodl Strange zzence pohledem a znovu mu zamval dopisem
u nosu, nechte m setkat se s krlem, anebo se budete protivit autorit dvou
arcibiskup? To je velice vn vc, kter se trest nu, nevm pesn jak, ale
pedpokldm, e dost psn.
Zzenec si povzdychl. Zavolal dalho mue (stejn hrubho a pinavho
jako on) a ekl mu, a okamit zajde do dom doktora Johna a doktora Roberta
a pivede je. Pak velmi zdrhav poodstoupil, aby Strange mohl dovnit.
Mstnost to byla skuten prostorn. Zdi byly obloen dubovm devem
s mnoha krsnmi ezbami. Na strop si na oblcch hovla dal spousta osob
krlovskho pvodu a ztlesnnch Ctnost. Celkov ovem mstnost psobila
beztnm dojmem. Podlaha zstala hol a v pokoji bylo dost zima. Krom
idle a otluenho cembala tu nebyl dn nbytek. Zdy k nim sedl za
cembalem star mu v upanu ze starho purpurovho broktu. Na hlav ml
pomakanou non epiku ze arlatovho sametu a na nohou pinav znien
trepky. Hrl s velkm elnem a hlasit si k tomu nmecky zpval. Kdy
zaslechl, jak se k nmu bl kroky, zarazil se.
Kdo tam? chtl vdt. Kdo je tam?
Mg, Vae Velienstvo, odpovdl zzenec.
Staec se na chvli zamyslel a pak hlasit prohlsil: Tuto profesi nemohu
ani vystt. Uhodil do klves a zase si zaal nahlas zpvat.
To nebyl pln slibn zatek. Zzenec se drze zahihal, namil si to pry
a ponechal Strange s krlem o samot. Strange popoel o nkolik krok dle do
pokoje na msto, odkud vidl krli do tve. Byla to tv, v n vekerou bdu
lenstv umocovalo utrpen plynouc ze slepoty. Duhovky o byly zasten
modr a blma vybledl jako zkaen mlko. Po stranch obou lc bruntnch
od popraskanch ilek mu visely dlouh pramnky edoblch kueravch
vlas. Pi zpvu krli odltaly od povislch rudch rt sliny. Bradku ml skoro
stejn dlouhou a blou jako vlasy. Vbec se nepodobal sob na portrtech, kter
Strange vidl, nebo ty vznikly jet v dobch, kdy byl petn. Svmi
dlouhmi vlasy, dlouhou bradkou a dlouhm purpurovm pltm ze veho
nejvc pipomnal starou a hodn tragickou postavu ze Shakespeara pesnji
eeno dv star a hodn tragick postavy ze Shakespeara. Ve svm lenstv
a slepot v sob spojoval nco z Leara i Glostra.
Krlovt vvodov Strange upozornili, e dvorsk etiketa neumouje
mluvit s krlem, pokud vs krl neoslov prvn. Toho se ovem Strange mohl
sotva nadt, kdy ml krl k mgm takov odpor. Kdy tedy krl zase pestal
hrt a zpvat, Strange ekl: Jsem pokorn sluebnk Jeho Velienstva Jonathan
Strange z Ashfairu ve Shropshiru. V nedvn vlce jsem psobil jako armdn
mg ve panlsku, kde jsem Vaemu Velienstvu prokzal nemal sluby.

301
Synov a dcery Vaeho Velienstva doufaj, e bych Jeho Velienstvu mohl
svmi kouzly v jeho nemoci ulevit.
eknte tomu mgovi, e ho nevidm! prohodil krl lern.
Strange se na tuto nesmyslnou poznmku nenamhal odpovdt. Jiste ho
krl nevidl, kdy je slep.
Ale jeho spolenka vidm moc dobe! pokraoval krl pochvalnm
tnem. Otoil hlavu, jako by se dval na msto zhruba pl metru doleva od
Strange. Abych ho taky nevidl, kdy m takov stbrn vlasy! Vypad jako
pkn boulivk.
Ten proslov byl natolik pesvdiv, e se Strange nakonec obrtil.
Pirozen tam nikdo nestl.
Poslednch nkolik dn ptral v Norrellovch knihch po emkoli, co by se
tkalo krlovy choroby. Kouzel na lbu lenstv existovalo pozoruhodn
mlo popravd eeno nael jen jedno a ani u nj si nebyl pln jist, k emu
je ureno. lo o zaklnn z Ormskirkovch Odhalen estaticeti dalch svt.
Podle Ormskirka mlo rozptlit iluze a uvst smylenky na pravou mru.
Strange vythl knihu a znovu si to kouzlo peetl. lo o obzvlt obskurn
zaklnn, kter pozstvalo z nsledujcch slov:

Na oi mu pilo lunu a jej blost pohlt falen vidiny, kter ped n

podvodnk pedestel.
K um mu dej roj vel. Vely miluj pravdu a zni podvodnkovy li.
Do st mu nasyp sl, aby se ho podvodnk nepokusil zlkat chut medu
nebo odradit pachut popela.
Dla mu probij eleznm hebem, aby ji nemohl zvednout na
podvodnkv rozkaz.
Jeho srdce ukryj na tajn msto, aby veker jeho touhy byly jen jeho
a podvodnk v nm nenael oporu.

Pamatuj: erven barva by ti mohla pijt vhod.

Pi ten toho textu si vak Strange musel piznat, e naprosto netu, co

znamen.81 Jak ml mg snst postien osob lunu? A jestlie druh pas
platila, pak by vvodov udlali lpe, kdyby namsto mga zamstnali velae.
Strange rovn nemohl vit, e by Jejich krlovsk Vsosti potilo, kdyby do
krlovch dlan zaal zatloukat hebky. I ta zmnka o erven byla podivn.
Matn si vzpomnal, e o erven nco etl nebo slyel, ale vbec si to te
nedokzal vybavit.

81
Je velmi pravdpodobn, e to nevdl ani Ormskirk. Prost jen zapsal kouzlo, o nm mu
nkdo vyprvl nebo kter nael v njak knize. To je vn problm se spisy argentskch mg.
zkostliv se snaili zachrnit jakkoli trek magickch znalost, i kdyby pi tom mli sepisovat
nco, emu sami nerozumli.

302
 Krl mezitm zaal rozprvt s onou fiktivn osobou se stbrnmi vlasy.
Omlouvm se, e jsem vs povaoval za obyejnho lovka, pravil. Mon
jste krl, jak tvrdte, jen bych si dovolil poznamenat, e o dnm z vaich
krlovstv jsem v ivot neslyel. Kde je Ztracen nadje? Kde jsou Modr
hrady? Kde bych nael Msto eleznch andl? Zato j jsem krl Velk
Britnie, zem, kterou kad zn a kter je jasn vyznaen na vech mapch!
Panovnk se odmlel, nejsp aby si vyslechl odpov toho lovka se
stbrnmi vlasy, nebo znenadn zvolal: Snan vs prosm, nerozilujte se!
Vy jste krl a j jsem krl! Vichni budeme krlov vespolek! Opravdu nen
nutn, aby se kdokoli z ns roziloval! J vm zazpvm a zahraji! Z kapsy
upanu vythl fltnu a zaal na ni pskat tesknou melodii.
Strange se zkusmo nathl a sekubl Jeho Velienstvu arlatovou non
epiku. Bedliv sledoval, zdali krl zane blznit vc, ale po nkolika minutch
pozorovn si musel piznat, e dn rozdl nezaznamenal.
V nsledujc pldruh hodin vyzkouel vekerou magii, kter ho napadla.
Seslal zaklnadla upamatovn, kouzla nalzn, kouzla probouzen, zaklnadla
na soustedn, kouzla, je maj zahnat non mry a zl mylenky, kouzla ku
nalzn souvislost v chaosu, kouzla ku nalezen cesty, kdy lovk zabloud,
demystifikan zaklnn, kouzla zvyujc soudnost, kouzla na zven
inteligence, liv kouzla i zaklnn, kter maj napravit polmanou konetinu.
Nkter z nich byla dlouh a komplikovan. Nkter pozstvala z jedinho
slova. Nkter musela bt vyena nahlas. Nkter si bylo teba jen myslet.
Dal nemla slova a obnela jedin gesto. Nkter z tchto kouzel pouvali
Norrell se Strangem za poslednch pt let v t i on podob kad den. Jin ji
nejsp nezaznla cel stalet. K nkterm bylo poteba zrcadla, dv si dala
krpj krve z mgova prstu a pi dalm kouzlu se neobeel bez svky a kusu
stuhy. Vechna ale mla nco spolenho: na krle ani v nejmenm
nezapsobila.
Po uplynut zmnn doby si Strange ekl, e to vzd.
Jeho Velienstvo, kter o v na nj seslan magii natst v nejmenm
netuilo, si zatm dvrn vykldalo s onou osobou se stbrnmi vlasy, ji
vidlo jen ono samo. Poslali vs sem navdy, nebo mete zase odejt?
Nezstvejte tu dlouho, aby vs nechytili! Tady to maj krlov patn! Dvaj
ns do svracch kazajek! Naposledy mne z tchto komnat pustili v pondl roku
1811. Tvrd mi, e to bylo ped temi lety, to ale lou! Podle mch vpot to
bude v sobotu za dva tdny dv st tyicet est let!
Chudk neastn, pomyslel si Strange. Zaven na tomhle studenm
a smutnm mst bez ptel i zbavy! Nen divu, e mu as plyne tak pomalu!
Nen divu, e mu peskoilo!
Nahlas ekl: S velkm potenm vs vezmu ven, Vae Velienstvo,
budete-li si to pt.
Krl pestal klbosit a lehce naklonil hlavu. Kdo to ekl? chtl vdt.

303
 To j, Vae Velienstvo. Mg Jonathan Strange. Strange vysekl krli
uctivou poklonu, ne mu dolo, e Jeho Velienstvo ji stejn neuvid.
Velk Britnie! M drah krlovstv! zvolal krl. Jak rd bych ho zase
spatil obzvlt te v lt. Stromy a louky jsou v pln pard a vzduch je
sladk jako teov kolek!
Strange vyhldl z okna do bl ledov mlhy, j prosvtaly stromy, v zim
hol jako kostry. Pesn tak. A bylo by mi velkou ct, kdyby mne Vae
Velienstvo doprovodilo ven.
Krl tu nabdku podle veho zvaoval. Sthl si jednu trepku a pokusil se
nasadit si ji na hlavu. Kdy mu to nevylo, zase si trepku nazul, chopil se tapce,
kter visel z konce ry v jeho upanu, a zamylen jej zaal ulat. Jak ale
mm vdt, e nejste zl duch, kter m piel pokouet? zeptal se velmi
uvliv.
Strange tato otzka ponkud zaskoila. Zatmco si na ni rozmlel odpov,
krl pokraoval: Samozejm pokud jste zl duch, pak byste ml vdt, e
jsem Vn a nemohu zemt. Jestli zjistm, e jste bel, pak dupnu nohou
a polu vs rovnou do Pekla!
Vn? Tenhle trik m Vae Velienstvo mus nauit. Rd bych uml nco
tak uitenho. Dovolte mi ale poznamenat, e pokud m Vae Velienstvo
k dispozici tak silnou magii, nem se co bt jt se mnou ven. Mli bychom
odejt nanejv tie a nenpadn. Willisovi tu jist budou coby dup. Vae
Velienstvo mus bt tie jako myka!
Krl nic neekl, ale poklepal si na nos a zatvil se velice prohnan. Strange
nyn musel zjistit, jak se dostat ven, ani by se o tom dozvdli zzenci. Krl
mu v tomto ohledu vbec nepomohl. Na otzku, kam vedou ty rzn dvee,
odpovdl, e jedny dvee vedou do Ameriky, dal do Vnho zatracen
a tetmi by se mon mohli dostat do ptho ptku. Take si Strange jedny
vybral ty, kter mly podle krle vst do Ameriky a rychle Jeho Velienstvo
provedl nkolika mstnostmi. Vechny se pynily malovanmi stropy, na nich
se anglit panovnci tili po obloze v ohnivch vozech, poreli rzn osoby
ztlesujc Zvist, Hch a Vzpouru a zakldali Chrmy ctnosti, Palce vn
spravedlnosti a dal uiten instituce podobnho druhu. Pestoe se vak na
stropech pod nco dlo, komnaty pod nimi byly pust, ountl a pln prachu
a pavouk. Pes veker nbytek byly pehozeny potahy, take to vypadalo,
jako kdyby ta kesla a stoly dvno zemely a tohle byly jejich nhrobn kameny.
Doli k jakmusi zadnmu schoditi. Krl si skuten vzal k srdci Strangeovu
vstrahu, aby byl tie, a te nedal jinak, ne e sejde po schodech po pikch.
A to velmi pehnan, jako mal dt, co mu trvalo hodnou chvli.
Nu, Vae Vsosti, pronesl Strange s smvem, kdy se konen dostali
dol, to jsme myslm zvldli velmi dobe. Neslym nic, co by svdilo
o pronsledovn. Vvoda z Wellingtonu by ns jist oba s radost zamstnal
jako zvdy. Domnvm se, e ani kapitn Somers-Cocks, ani sm Colquhoun
Grant by neproli neptelskm zemm s vt

304
 V tu chvli ho krl peruil vtzoslavnm zaryenm fltny.
Kruci! zaklel Strange a zaposlouchal se, zdali si pro n u nejdou zzenci,
ppadn Willisovi, co by bylo jet hor.
Ale nic se nestalo. Odnkud zblzka se ozvaly nepravideln rny a rachot,
to ve doprovzen kikem a kvlenm jako kdyby byl nkdo bit hned nkolika
smetky najednou. A na to zde vldlo naprost ticho.
Dal dvee vedly na irokou kamennou terasu. Od n svah prudce klesal a na
jeho pat se rozkldal park. Napravo byla v dlce sotva vidt alej zimnch
strom.
Krl se Strangem, zaven do sebe, doli po terase k rohu hradu. Tady
Strange nael cestiku svahem dol do parku. Seli po n a zakrtko se dostali
k okrasnmu rybnku lemovanmu nzkou kamennou obrubou.82 V jeho stedu
stl mal kamenn paviln, jej zdobili vytesan tvorov. Nkte pipomnali
psy a na to, e mli prothl a nzk tla jako jetrky a kadmu se na
zdech jeila ada trn. Dal mli ztlesovat prohnut kamenn delfny,
kterm se njakm zpsobem podailo pilpnout se ke stnm. Na stee sedlo
s vzami v rukou pl tuctu antickch dam a pn v klasickch antickch
pzch. Architekt zjevn zamlel nechat z st vech tchto zvltnch tvor
stejn jako z vz na stee prtit vodu, kter by okrasn pepadala do rybnku,
te ale bylo vechno zmrzl a ztichl.
Strange chtl zrovna poznamenat, jak je ten zamrzl rybnek smutn na
pohled, kdy zaslechl hned nkolik vkik. Ohldl se a spatil, jak se k nim od
hradu ene po strni skupinka pronsledovatel. Kdy se dostali bl, viml si,
e jde celkem o tyi osoby: dva gentlemany, kter nikdy nevidl, a ony dva
stavn zzence toho s tv jako cheshirsk sr a druhho, jen byl posln
pro Willisovy. Vichni vypadali rozhnvan.
Oba gentlemani se za bhu dleit a uraen mraili. Moc dobe na nich
bylo vidt, e se oblkali ve velkm spchu. Jeden se snail zapnout si knoflky
kabtu, zatm vak bezspn. Jakmile se mu je podailo prothnout
pslunmi drkami, samy od sebe se vyvlkly. Byl zhruba Norrellova vku
a na hlav ml staromdn paruku (dosti podobnou t Norrellov), kter as od
asu trochu poskoila a protoila se mu na hlav. Od pana Norrella se ovem
liil tm, e byl docela vysok, docela pohledn a jednal autoritativn a rzn.
Toho druhho gentlemana (o nkolik let mladho) trpily boty, kter
zniehonic dostaly vlastn rozum. Zatmco se snail kret dopedu, ony se ho
pokouely odnst pln jinm smrem. Strange mohl jen pedpokldat, e se
mu nedvn kouzlo povedlo mnohem lpe, ne oekval, a e se to atstvo d
zvldat jen s velkmi obtemi.

82
Tento rybnek a stromoad byly jedinmi pozstatky po rozshl okrasn zahrad, ji
navrhl krl Vilm III., kter vak nikdy nebyla dokonena. Kdy nklady stouply pli vysoko,
stavitel se zmru definitivn vzdali a umonili prod, aby zahradu opt promnila v park a
louku.

305
 Nejvy gentleman (ten s lakovnou parukou) Strange probodl zuivm
pohledem. Kdo dovolil krli jt ven? doadoval se odpovdi.
Strange pokril rameny. Nejsp j.
Vy! Kdo jste?
Strangeovi se nelbilo, jakm tnem s nm mluv, a tak odsekl: A kdo jste
vy?
Jsem doktor John Willis. Tohle je mj bratr Robert Darling Willis. Jsme
krlovi lkai pe o panovnka nm byla svena usnesenm Krlovniny rady.
Bez naeho svolen se s Jeho Velienstvem nikdo nesm setkat. Znovu se ptm:
kdo jste?
Jsem Jonathan Strange. Piel jsem se na dost Jejich krlovskch Vsost
vvod z Yorku, Clarence, Sussexu, Kentu a Cambridge pesvdit, zdali by se
Jeho Velienstvo nedalo vylit magi.
Cha! odfrkl si doktor John. Magie! Ta se pece pouv hlavn k zabjen
Francouz, ne?
Doktor Robert se sarkasticky zasml. Svm chladnm vdeckm
opovrenm ovem nedoshl kenho inku: boty ho toti neekan odnesly
takovou silou, a se pratil nosem o strom.
Nue, mgu! ozval se doktor John. Jestli jste si myslel, e vm patn
zachzen se mnou a s mmi sluebnky beztrestn projde, pak jste se mlil.
Piznte snad, e jste kouzlem zalepil dvee do hradu, aby vm moji mui
nemohli zabrnit odejt?
Rozhodn ne! prohlsil Strange. Nic takovho jsem neudlal. Mohl jsem
to udlat, uznal, kdyby to ovem bylo poteba. Jene vai mui jsou tak ln,
jak jsou drz. Kdy jsem spolu s Jeho Velienstvem odchzel z hradu, nebylo po
nich ani vidu!
Kdy to prvn zzenec (ten s tv jako cheshirsk sr) slyel, skoro vybuchl
vzteky. To nen pravda! vykikl. Doktore Johne, doktore Roberte,
zapsahm vs, abyste neposlouchali ty li. Tady Martin, ukzal na druhho
zzence, pln piel o hlas. Nemohl spustit poplach, protoe ze sebe
nedokzal vydat ani hlsku! Druh zzenec hbal rty a zuiv gestikuloval, e
je to pravda. J sm, pane, jsem stl v chodb dole u schodit, kdy se
otevely dvee na jeho hornm konci. U jsem se nadechoval, e si s tm mgem
promluvm e mu za vs vyinm, pane , kdy vtom m njak kouzlo vthlo
do kamrlku pro uklzeky a dvee se za mnou pevn zavely
Takov pitomost! vykikl Strange.
Tak pitomost? nedal se zzenec. Jet mi budete tvrdit, e nemte nic
spolenho s tm, jak m v tom kamrlku zbily smetky! Jsem jedna velk
modina!
Pinejmenm to byla svat pravda. Na oblieji i na rukou ml jednu
ervenou podlitinu vedle druh.
Tak vidte, mgu! zvolal doktor John triumfln. Co nm eknete te?
Kdy byly vechny vae klady odhaleny?

306
 Nekejte, uklbl se Strange. Udlal si to sm, aby jeho historka byla
pesvdivj!
Krl foukl do fltny a ta vydala sprost zvuk.
Ujiuji vs, ekl doktor John, e se o va nestydatosti brzy dozv
Krlovnina rada! Potom se odvrtil od Strange a kikl: Vae Velienstvo!
Pojte sem!
Krl hbit dohopkal za Strangem.
Bute tak laskav a vrate krle do m pe, ozval se doktor John.
Nic takovho neudlm, zaekl se Strange.
A vy snad vte, jak se m zachzet s lenci? utrousil doktor John jzliv.
Mte tuto problematiku nastudovanou?
Vm, e lovka sotva vylte, kdy ho izolujete a odepete mu tlesnou
nmahu i zmnu povt, prohlsil Strange. Je to barbarsk! Nedrel bych
takhle ani psa!
Svmi vvody pouze prozrazujete svou nevzdlanost, opil doktor
Robert. Samota a klid, na kter si tak energicky stujete, jsou helnmi
kameny celho systmu na lby krle.
Vida! ekl Strange. Tak vy tomu kte systm, ano? A z ehopak tenhle
systm vychz?
M ti hlavn principy, prohlsil doktor Robert. Zastraovn
Krl zahrl na fltnu pr smutnch tn
izolaci
z nich vznikla melodie pln osamn
a omezen volnosti pohybu.
a skonila dlouhm tnem podobnm vzdychnut.
Takto, pokraoval doktor Robert, omezme veker mon zdroje
vzruen a pacientovi upeme materil, kter by petvoil ve fantazie a nevhodn
pedstavy.
Vzato kolem a kolem, dodal doktor John, lba stoj a pad s tm, e lka
vnut pacientovi svou vli. O spchu i selhn rozhodne pevnost lkaova
charakteru. Mnoho lid me dosvdit, e n otec dokzal zkrotit lence jen
tm, e na n upel svj zrak.
Vn? podivil se Strange, kterho ten vklad proti jeho vlastn vli
zaujal. Nikdy jsem o tom nepemlel, ale nco podobnho rozhodn plat
i v magii. V mnoha ppadech zvis spch kouzla na pevnosti mgova
charakteru.
Vn? peptal se doktor John a vrhl pohled nalevo.
Ano. Vezmte si napklad takovho Martina Palea. Ten Strangev
pohled se bezdky stoil tam, kam se zadval doktor John. Jeden ze zzenc
ten, co nemohl mluvit se kradl kolem okrasnho rybnku ke krli a v rukou
pitom svral cosi blho. Strangeovi zpotku nedochzelo, co by to mohlo bt.
A pak to poznal. lo o svrac kazajku.

307
 V tent okamik se odehrlo nkolik vc. Strange cosi vykikl nevdl
co druh zzenec se vrhl na krle brati Willisovi se pokusili popadnout
Strange krl na fltnu vyluzoval pronikav vyplaen skeky a pak se ozval
zvltn zvuk, jako by si njakch pt set lid najednou odkalalo.
Vichni se zarazili a rozhldli se kolem sebe. Onen zvuk podle veho vyel
z malho kamennho pavilnu uprosted zamrzlho rybnku. Zniehonic se
z tlam vech kamennch tvor vyvalila hust bl pra, jako kdyby vichni
narz vydechli. Oblky se po vdechu v slabm mlhavm svtle chvli tpytily
a pableskovaly a pak se slabm cinknutm padly na led.
Po vtein ticha se ozval pern rachot, jako by se trhaly kvdry
z mramoru. Pak se ze zd pavilnu vyrvali kamenn tvorov a zaali se plazit
a kolbat pes led k Willisovm. Slep kamenn blma se jim obracela v sloup.
Oteveli kamenn tlamy a z kadho kamennho hrdla vytryskl proud vody.
Kamenn ocasy se jim mrskaly ze strany na stranu, jejich kamenn nohy se
toporn zvedaly a zase klesaly. Olovn trubky, kter do tlam pivdly vodu,
se jakoby kouzlem thly za nimi.
Willisovi a zzenci na to jen s vytetnma oima zrali a naprosto
nedokzali pochopit, co se dje. Groteskn zvata se plazila, thla za sebou
trubky a chrlila na Willisovy vodu. Willisov jeeli a poskakovali, sp strachy,
ne e by utrpli njak skuten zrann.
Zzenci utekli a nemohla bt ani e o tom, e by Willisovi zstali s krlem
by jen o vteinu dle. V mrazivm vzduchu jim promoen aty ledovatly.
Mg! kikl doktor John, kdy vyrel k hradu. U m je to jen jin
oznaen pro lhe. Lord Liverpool se o tom dozv, mgu! Dozv se o tom, jak
zachzte s krlovmi lkai! Au! Au! Byl by toho ekl vc, ale chrlie ze
stechy pavilnu se zvedly a zasypaly ho kamenm.
Strange obma bratrm Willisovm vnoval jen pohrdliv smv. Svou
sebedvru ovem sp hrl, ve skutenosti byl znan nesvj. S tou magi toti
neml nic spolenho.

308
 33

NA OI Ml PILO LUNU
Listopad 1814

yla to zhada. Mohl by v hradu pebvat mg? Tebas nkdo ze

B sluebnictva? Nebo jedna z princezen? To Strangeovi nepipadalo

pravdpodobn. Mohlo to bt dlo pana Norrella? Strange si pedstavil
svho uitele, jak sed v pokojku ve druhm podla domu na Hanover Square,
nahl do stbrn misky a nakonec zahn Willisovy kouzlem. Mon to snad
bylo. Oivovn kamennch soch bylo koneckonc nco jako Norrellova
specialita. Dky tomuto kouzlu si ho spolenost poprv povimla. A pece,
a pece Pro by se pan Norrell zniehonic rozhodl, e mu pome? Ze sv
bytostn laskavosti? Sotva. To kouzlo navc oplvalo ernm humorem, kter
pan Norrell vbec nedostal do vnku. Dotynmu mgovi nelo jen o to, aby
Willisovy vydsil; on je chtl rovn zesmnit. Ne, to nemohl bt Norrell. Ale
kdo tedy?
Krl nevypadal ani v nejmenm unaven. Naopak se mu chtlo tanit
a poskakovat a vbec se radovat nad porkou Willisovch. A tak Strange
krel dl s tm, e trocha pohybu Jeho Velienstvu stejn neukod.
Bl mlha pipravila krajinu o vechny detaily i barvu; te vypadala
pzran. Zem a obloha se prolnaly v tomt nehmotnm edm ivlu.
Krl vzal Strange nanejv ptelsky za rm a podle veho pln zapomnl,
e mgy neme ani vystt. Rozpovdal se o zleitostech, kter v jeho lenstv
zcela poutaly jeho pozornost. Byl pesvden o tom, e od t doby, co se
zblznil, postihla Velkou Britnii cel ada katastrof. Podle veho si
pedstavoval, e spouti v jeho mozku mus odpovdat spou v krlovstv. Jeho
bludm vvodila pedstava, e Londn se za velkch zplav ocitl pod vodou:
a kdy za mnou pili a ekli mi, e studen ed vodn spousty se zavely
nad kupol Svatopavelsk katedrly a e Londn se stal panstvm ryb
a moskch per, zmocnil se mne nepopsateln smutek! Tum, e jsem
dohromady ti tdny proplakal! Domy jsou te cel oblepen vileji a na trhu se
neprodv nic jinho ne stice a jeovky! Pan Fox mi vylil, jak ped temi
nedlemi zael do kostela svatho Vedasta ve Foster Lane, kde si vyslechl

309
vten kzn od kambaly.83 Ale j mm pln na znovuobnoven svho
krlovstv! Vyslal jsem ke Krli ryb vyjednavae s nvrhem, e si vezmu
moskou pannu a tm ukonm svr mezi naimi dvma velkmi nrody!
Krlovu pozornost dle poutala ona osoba se stbrnmi vlasy, kterou ovem
vidl jen on sm. Tvrd mi, e je krl, zaeptal dychtiv, ale j mm za to, e
je to andl! Pokldm to za velmi pravdpodobn, jinak by neml vechny ty
stbrn vlasy. A ty dva Zl duchy, co jste k nim mluvil, ty on pern tral.
Vm tomu, e je piel ztrestat a uvrhnout do ohniv pece! Pak vs i mne
bezpochyby odveze do vnho blaenstv hannoverskho!
Do rje, opravil ho Strange. Vae Velienstvo mysl rj. li dl. Zaal
padat snh, svtle ed svt zaala pomalu zasypvat bl. Vldlo takka
naprost ticho.
Najednou se ozvala fltna. Melodie byla nevslovn smutn, vypovdala
o stran osamlosti, zrove vak byla pln vzneenosti.
Strange si pomyslel, e to urit hraje krl, a tak se k nmu otoil. Jene krl
stl s rukama podl tla a fltna mu ouhala z kapsy. Strange se obrtil. Mlha
nebyla tak hust, aby skryla kohokoli, kdo by se skrval pobl nich. Nikdo tu
nebyl. Park byl przdn.
, poslouchejte! zvolal krl. Te l tragdii krle Velk Britnie! Ten
npv to je alozpv za vechny jeho odat pravomoci! Ta zdumiv frze!
Ta vypovd o jeho rozumu znienm nepoctivmi politiky a ohavnm
chovnm jeho syn. A ta melodie, z n by vm puklo srdce to je ta krsn
dvka, kterou u jako chlapec zbooval a kter se byl nucen na ntlak svch
ptel vzdt. Ach boe! Jak jen tenkrt plakal!
Po krlov tvi se te koulely slzy. Dal se do pomalho, vnho tance,
kolbal celm tlem i paemi ze strany na stranu a pomalu se otel. Hudba se
pesunula hloubji do parku a krl tanil za n.
Strange to zmtlo. Ta hudba podle veho vedla krle do hjku. Strange
alespo pedpokldal, e je to hjek. Byl si takka jist, e jet ped chvilkou
tam vidl tucet strom nejsp jet mn. Te ale hjek zhoustl stal se z nj
lesk ne, hlubok temn les pln prastarch a divokch strom. Jejich
mohutn vtve pipomnaly zkroucen konetiny a jejich koeny zase
propleten klubko had. Koruny strom ovjely hust trsy beanu a jmel.
Mezi stromy vedla zk cestika zbrzdn vmoly lemovanmi blm ztuhlm
mrazem a ledem. pendlkov hlaviky svtla prosvtajc z hloubi lesa
vypovdaly o ptomnosti domu tam, kde dn dm neml bt.
Vae Velienstvo! kikl Strange. Vybhl za krlem a chytil ho za ruce.
Vae Velienstvo mi mus odpustit, ale mn se moc nelb, jak ty stromy
vypadaj. Mon bychom udlali lpe, kdybychom se vrtili do hradu.

83
Charles James Fox, radikln politik, jen zemel njakch osm let ped popisovanmi
udlostmi. Tato poznmka dokazuje, jak jen byl krl vyinut: pan Fox byl proslul ateista, kter
by do kostela nevstoupil ani za nic.

310
 Krl byl vak hudbou zcela okouzlen a nechtl se vracet. Cosi zabrumlal
a vytrhl ruku ze Strangeova seven. Strange ho znovu chytil a napl ho vedl
a napl vlekl k brn. Neviditeln fltnista se jich ovem nechtl tak snadno
vzdt. Hudba nhle zeslila; pln je obklopila. Takka nepostehnuteln se do
n vkradl dal npv a rozkon splynul s tm prvnm.
Ach! Poslouchejte! No tak, poslechnte si to! ozval se krl a obrtil se.
Te hraje pro vs. Ta tvrd melodie symbolizuje vaeho zlovolnho uitele,
kter vs nechce nauit ve, co se mte prvo nauit. Ty disharmonick tny l
v vztek na to, jak vm brn uinit nov objevy. A ten pomal smutn mar
popisuje velkou knihovnu, kterou by vm u dvno ukzal, kdyby nebyl tak
sobeck!
Jak proboha zaal Strange a pak se zarazil. Slyel to i on onu hudbu
shrnujc cel jeho ivot. Poprv si uvdomil, jak bytostn truchliv je jeho
existence. Obklopovali ho niemn mui i eny, kte ho nenvidli a potaj
rlili na jeho talent. Te vdl, e kad jeho dosavadn zlobn mylenka byla
opodstatnn a e dn velkomyslnost nebyla na mst. Jeho neptel jsou
opovrenhodn a ptel zrdn. Norrell byl (jak jinak) nejhor ze vech, ale
i Arabela byla slab a nehodn jeho lsky.
Ach, povzdychlo si Jeho Velienstvo. Take i vs zradili.
Ano, pitakal Strange smutn.
Znovu stli elem k lesu. Svtla mezi stromy jakkoli byla slab ve
Strangeovi siln vzbuzovala pedstavu domu a pohodl, kterho se v nm lze
nadt. pln si dokzal pedstavit, jak mkk svtlo svek dopad na mkk
kesla, prastar krby, v nich vesele plpolaj plameny, skleniky koenitho
svaenho vna, je by dostali na zaht po cest temnm lesem. Svtla
vyvolvala i dal pedstavy. Myslm, e je tam knihovna, prohlsil.
Ale jist! pitakal krl a naden zatleskal. Budete si st, a a se vm
unav oi, j budu pedtat vm! Ale musme si pospit! Poslechnte si tu
hudbu! On u netrpliv ek, a pjdeme za nm!
Jeho Velienstvo se nathlo, e vezme Strange za lev rm. Aby mu
vyhovl, Strange zjistil, e si mus pehodit nco, co drel v lev ruce. Bylo to
Ormskirkovo Odhalen estaticeti dalch svt.
, tohle! pomyslel si Strange. No, vak u to nebudu potebovat. V tom
dom v lese jist budou lep knky! Pustil Odhalen na zasnenou zemi.
Zaalo hustji snit. Fltnista dl hrl. Spchali k lesu. Za bhu spadla krli
jeho arlatov epika pes oi. Strange po n shl a narovnal ji. Pitom si nhle
vzpomnl, co vdl o erven barv: jde o mocnou ochranu proti oarovn.
Pospte si! Pospte si! volal krl.
Fltnista zahrl adu rychlch tn, kter stoupaly a klesaly a napodobovaly
tak vtr. Znenadn zavl skuten vtr, zvedl je ze zem a postril k lesu. Kdy
zase pistli, byli lesu o poznn ble.
Vborn! vykikl krl.
Strange si opt viml krlovy non epiky.

311
 Ochrana proti oarovn
Fltnista piaroval dal vtr. Tentokrt srazil krli epiku z hlavy.
To nevad! To nevad! volal krl zvesela. Slbil mi, e a se dostaneme do
domu, d mi epiek, kolik jen budu chtt.
Strange se ale pustil krlovy ruky a potcel se snhem proti vtru, aby ji
zachrnil. Leela ve snhu, jasn arlatov proti vem mlnm odstnm bl
a ed.
Ochrana proti oarovn
Vzpomnl si, jak jednomu Willisovi vykldal, e v mnoha ppadech zvis
spch kouzla na pevnosti mgova charakteru; pro ho to napadlo prv te?
Na oi mi pilo lunu (pomyslel si) a jej blost pohlt falen vidiny, kter
ped n podvodnk pedestel.
Najednou se objevil zjizven bl kotou ne na obloze, ale nkde jinde.
Kdyby to msto musel pesn urit, prohlsil by, e uprosted jeho hlavy. Ten
pocit nebyl pjemn. Dokzal myslet jen na lc msce, jako srpek pradvn
kosti. Zapomnl na krle. Zapomnl, e je mg. Zapomnl na pana Norrella.
Zapomnl svoje vlastn jmno
Zapomnl vechno, jen ten msc ne

Msc zmizel. Strange vzhldl a zjistil, e se nachz na zasnenm mst

nedaleko od temnho lesa. Mezi nm a lesem stl slep krl v upanu. Krl
musel kret dl, i kdy se on zastavil. Ale bez prvodce, o nj by se mohl
opt, se krl bl a pipadal si ztracen. Mgu! Mgu! volal. Kde jste?
Les u Strangeovi nepipadal pvtiv. Te se mu zdl stejn jako na
zatku zlovstn, nezbadateln, neanglick. Svtlka u prakticky nevidl;
byla jen blmi teikami v okoln temnot a nevzbuzovala jin dojem krom
toho, e si obyvatel toho domu nemohou dovolit mnoho svek.
Mgu! kikl krl.
Jsem tady, Vae Velienstvo.
K um mi dej roj vel (pomyslel si). Vely miluj pravdu a zni
podvodnkovy li.
Ui mu zahltilo hlubok mruen, kter zcela vytsnilo fltnistovu melodii.
Velmi pipomnalo e a Strangeovi se zdlo, e j co nevidt porozum. Bzukot
slil, plnil mu hlavu a hru a do samch konek prst. Dokonce i vlasy mu
vstaly na hlav a ke mu bzuela a vibrovala. Na chvli se ho zmocnil pern
pocit, e m sta pln vel a e mu vely bzu a ltaj pod k, ve stevech
a v uch.
Bzuen ustalo. Strange znovu zaslechl fltnistovu hudbu, neznla vak u
tak sladce jako dv a ji se mu nezdlo, e popisuje jeho ivot.
Do st mi nasyp sl (pomyslel si), aby se mne podvodnk nepokusil zlkat
chut medu nebo odradit pachut popela.

312
 Tato st kouzla nemla sebemenho inku.84
Dla mi probij eleznm hebem, abych ji nemohl zvednout na podvodnkv
rozkaz.
! Jeikriste! zaval Strange. V dlani lev ruky se mu ozvala muiv
bolest. Kdy ustala (stejn nhle, jako se dostavila), u nectil dn nutkn
pospit si k lesu.
M srdce ukryj na tajn msto, aby veker moje touhy byly jen m
a podvodnk v nm nenael oporu.
Pedstavil si Arabelu, tak jak ji vidl tisckrt, hezky obleenou a usazenou
v salnu mezi spoustou lid, kte se vichni smli a mluvili. Dal j sv srdce.
Vzala si ho a mlky jej strila do kapsy na svch elegantnch atech. Nikdo si
neviml, co prv udlala.
Vzpt seslal Strange to kouzlo na krle a nakonec dal i jeho srdce Arabele
do kapsy. Bylo zajmav sledovat tu magii z vnjku. V hlav chudka krle se
toho udlo u tolik neobvyklho, e kdy se mu v n zjevil msc, vbec ho to
nevyvedlo z rovnovhy. Vely ale neml rd: jet pr minut pot je ze sebe
smetval.
Kdy bylo kouzlo hotovo, fltnista nhle pestal hrt.
A te, Vae Velienstvo, oslovil ho Strange, podle m piel as,
abychom se vrtili zptky do hradu. Vy a j, Vae Velienstvo, jsme britsk krl
a britsk mg. Jakkoli ns Velk Britnie mohla nechat na holikch, my
nemme prvo nechat na holikch ji. Mon ns bude jet potebovat.
Pravda, pravda! Pi korunovaci jsem odpishl, e j budu provdy slouit!
Ach, moje neboh vlast! Krl se obrtil a zamval tam, kde se podle nj
nalzal hr na fltnu. Na shledanou! Na shledanou, drah pane! Bh vm
ehnej za laskavost k Jimu III.!
Odhalen estaticeti dalch svt leelo na zemi zpola zavt snhem.
Strange Ormskirkovo dlo zvedl a opril ho od snhu. Ohldl se. Temn les
zmizel. Namsto nj tam stl nevinn hlouek pti bezlistch buk.
Pi zpten jzd do Londna byl Strange hluboce zamylen. Uvdomoval
si, e zitek ve Windsorskm hradu ho ml vyvst z rovnovhy, mon
dokonce vydsit. Ale zvdavost a naden zdaleka pevyovaly jeho zkost.
A navc, a u tam kouzlil kdokoli i cokoli, on jej porazil a vnutil mu svou
vli. Byl siln, ale on byl silnj. Cel dobrodrustv potvrzovalo nco, co u
dvno tuil: v Anglii je vc magie, ne pan Norrell piznv.
A u se na tu zleitost dval z kterhokoli hlu, ustavin se vracel k on
osob se stbrnmi vlasy, kterou vidl pouze krl. Snail se vzpomenout, co
krl o tto osob ekl, nevybavilo se mu vak nic krom prost skutenosti, e
dotyn ml stbrn vlasy.
Do Londna dorazil kolem pl pt. Ve mst se u eilo. Ve vech
obchodech se svtilo a po ulicch chodili lampi. Na rohu Oxford Street a New
84
Kdy Strange poslze rozebral rann udlosti, dospl k zvru, e fltnista se ani nepokusil
olit ho chut.

313
Bond Street zaboil a vyrazil do domu na Hanover Square. Pana Norrella nael
v knihovn, jak popj aj.
Pana Norrella jako obvykle potilo, e za nm druh mg zael, a nemohl se
dokat, a mu Strange povyprv o sv nvtv u krle.
Strange mu vylil, jak krle dr jako vzn o samot v jeho vlastnm palci,
a vyjmenoval kouzla, kter seslal. O zmen Willisovch, oarovanm lese
a neviditelnm fltnistovi vak neekl ani slovo.
Nepekvapuje mne, e jste Jeho Velienstvu nebyl s to pomoci, prohlsil
pan Norrell. Mm za to, e lenstv nedokzali vylit ani aurett mgov.
Popravd eeno ani nevm, jestli se o to kdy pokusili. Oni na lenstv nahleli
z pln jinho hlu. lenc si svm zpsobem vili a domnvali se, e blzni
vid to, co petn ne vci, kter by mgovi mohly bt k uitku. Vyprv se,
e jak Ralph Stokesey, tak Kateina z Winchesteru se radili s lenci.
Ale nebyli to jen mgov, ne? ozval se Strange. I elfov se pece velice
zajmali o lence. Urit jsem o tom nkde etl.
Ano, pesn tak! Nkte z naich nejdleitjch autor se zmiuj i o tom,
jak si jsou blzni a elfov podobn. Ti i ti jsou znmi tm, e mluv z cesty
a nesouvisle jist jste si neho podobnho poviml i u krle. Najdou se
ovem jet dal spolen rysy. Pokud si dobe vzpomnm, rozepsal se o tom
Chaston. Uvd ppad lence z Bristolu, kter kad rno oznamoval sv
rodin zmr vyjt si na prochzku ve spolenosti idle z jdelny. Dotyn byl
onomu kusu nbytku velmi oddn, povaoval jej za jednoho ze svch
nejblich ptel a vedl s nm smylen rozhovory, v nich rozebrali onu
nadchzejc prochzku a pravdpodobnost, e se potkaj s dalmi stoly
a idlemi. Velmi ho pr rozruilo, kdy nkdo nadhodil, e by se na onu idli
tak posadil. Ten mu byl zjevn len, Chaston vak tvrd, e elfov by jeho
chovn nepovaovali za tak smn jako my. Elfov nijak vrazn nerozliuj
mezi tm, co je iv a co je neiv. Soud, e kameny, dvee, stromy, ohe,
mraky a tak dle maj due a touhy a jsou bu muskho, nebo enskho rodu.
To mon vysvtluje nebval pochopen pro lenstv, kter elfov projevuj.
Je napklad znmo, e kdy se elfov skryli, blzni je mnohdy pod dokzali
vnmat. Nejslavnj ppad, kter se mi nyn vybavuje, se ve trnctm stolet
tkal blznivho kluka jmnem Duffy v Chesterfieldu v Derbyshiru, oblbence
zlomyslnho elfa, kter lta terorizoval cel msto. Elf nael v chlapci velk
zalben a dval mu vstedn drky z nich vtina by mu sotva byla
k nemu, i kdyby byl petn, a rozhodn mu nebyla k niemu v lenstv
plachetnici poszenou diamanty, stbrn boty, zpvajc prase
Pro se ale ten elf Duffymu tolik vnoval?
Hm! ekl Duffymu, e jsou bratry v netst. Nevm pro. Chaston pe, e
hodn elf chov neurit pocit kivdy, kterou na nich spchali Anglian.
Chastonovi vak stejn jako mn bylo zhadou, pro tomu tak je. V domech
velkch anglickch mg byli toti elfov mezi sluebnictvem prvn a sedvali
na nejlepch mstech hned po mgovi a jeho pan. Chaston toto tma pojednv

314
velmi objevn a zajmav. Jeho nejlepm dlem je Liber Novus. Pan Norrell se
na svho ka zamrail. Urit jsem vm je u nkolikrt doporuoval, ekl.
Copak jste si to jet nepeetl?
Pan Norrell si nanetst pln pesn nevybavoval, kter knihy si podle nj
ml Strange pest a kter zase poslal do Yorkshiru prv proto, aby zstaly
mimo Strangev dosah. Liber Novus bylo v bezpe na polici v Hurtfewskm
opatstv. Strange si povzdychl a poznamenal, e jakmile mu pan Norrell tu
knihu vtiskne do rukou, s velkm potenm si ji pete. Zatm byste vak
mohl bt tak laskav, pane, a dovyprvt ten pbh o elfovi z Chesterfieldu.
Ale jist! Kdepak jsem to skonil? Tak tedy, adu let se Duffymu velmi
dailo, zatmco msto strdalo. Na mstskm triti vyrostl les a man
nesmli obchodovat. Jejich kozm a prasatm narostla kdla, nae toto
zvectvo odletlo. Elf promnil kameny zpola dostavnho farnho kostela
v cukrov homole. V polednm ru se cukr zahl, zaal se lepit a st kostela
roztla. Cel msto vonlo jako jedna velk cukrrna. Ba co h: psi a koky si
zvykli chodit kostel olizovat, zatmco ptci, krysy a myi ho chodili ohlodvat.
Chesterfieldskm tak zstal zpola snden zdeformovan kostel co rozhodn
nezamleli. Museli se obrtit na Duffyho a na kolenou ho prosit, aby se za n
u elfa pimluvil. Jene Duffy se na n jen rozmrzele kabonil, nebo si
pamatoval, jak si z nho v minulosti tropili erty. A tak museli man
chesterfieldt tomu lenmu nebokovi lichotit, kdovjak nen chytr a hezk.
Nae se Duffy pimluvil u elfa a to byl pak paneku najednou rozdl! Elf je
pestal muit a promnil cukrov kostel zptky na kamenn. Man vymtili
les na triti a koupili si nov zvata. Kostel vak u nikdy podn nespravili.
Na chesterfieldskm chrmu je dodnes nco divnho. Nepodob se tak pln
ostatnm kostelm.
Strange chvli mlel a pak promluvil: Pane Norrelle, jste toho nzoru, e
elfov odeli z Anglie nadobro?
Nevm. Za poslednch ti sta a tyi sta let se objevilo mnoho pbh
o tom, jak se Anglian i Anglianky setkali s elfy v odlehlch koninch,
nikdo z nich vak nebyl vdec ani mg, tud jejich svdectv nememe
povaovat za pli zvan. Kdy vy i j povolme elfy tedy, dodal spn,
kdybychom byli tak nerozumn, e bychom k nemu takovmu shli, pak by
se elfov objevili okamit, pokud bychom tedy seslali zaklnadla sprvnm
zpsobem. Nen ale jasn, odkud pichzej i po jakch cestch. Za as Johna
Uskglasse byly postaveny dost obyejn cesty, kter vedly z Anglie do Frie
irok zelen cesty lemovan vysokmi zelenmi ivmi ploty i kamennmi
zdkami. Tyto silnice stle existuj, nemyslm ale, e by jich dnes elfov
vyuvali vce ne kesan. Ty cesty jsou zchtral a cel zarostl. Vypadaj
osiele a lid se jim pr vyhbaj.
Lid v, e elf cesty pinej smlu, ekl Strange.

315
 Jsou to hlupci, odfrkl si Norrell. Elf cesty jim nemohou nic udlat. Elf
cesty nikam nevedou.85
A co napl lidt potomci elf? Dd vdomosti a schopnosti svch
pedk? zeptal se Strange.
Hm, to je ale pln jin otzka. Pjmen mnohch lid poukazuj na elf
pvod jejich pedk. Tak napklad Otherlander nebo Fairchild. Mezi dalmi
lze jmenovat Elficka. A samozejm Faireyho. Vzpomnm si na jednoho Toma
Otherlandera, kter za mho dtstv pracoval na naem statku. Ale u tchto
potomk se jen zdkakdy setkvme se sebemenm talentem pro magii. asto
jsou vak proslul svou zt, pchou a lenost tradinmi nectnostmi svch
pedk.
Den nato se Strange seel s krlovskmi vvody a ekl jim, jak moc je mu
lto, e krli nedokzal ulevit v jeho lenstv. Jejich krlovsk Vsosti to
nepotilo, ale vbec je to nepekvapilo. Takov vsledek vvodov oekvali
a ujiovali Strange, e mu to v nejmenm nevytaj. Naopak je tilo, co
vechno udlal, a obzvlt se jim lbilo, e si za to nic netuje. Za odmnu mu
udlili sv krlovsk patenty. Pokud by si pl, mohl si nad dvee domu na Soho
Square vyvsit vech pt jejich pozlacench sdrovch erb a uvat titulu
osobnho mga krlovskch vvod.
Strange se vvodm nesvil, e si od nich zaslou vtho vdku, ne tu.
Byl si docela jist, e krle zachrnil ped njakm stralivm osudem. Jen
prost nevdl ped jakm.

85
Je diskutabiln, zdali ml pan Norrell pravdu v tom, e elf cesty jsou nekodn. Jsou to
tajupln msta a koluj destky pbh o zvltnch dobrodrustvch, je se pihodila lidem, kte
se po nich pokusili cestovat. Nsledujc pbh je jednm z tch znmjch. Tko ci, jak osud
stihl ony lidi na cest rozhodn to vak nen osud, kter byste vy i j chtli sdlet.
Jeden mu vlastnil v Yorkshiru na sklonku estnctho stolet statek. Jednou v lt brzy rno s
dvma i temi eledny vyel suit seno. Vzduch byl studen, zemi halila bl mlha. Kolem jedn
strany pole vedla dvn elf cesta lemovan vzrostlmi hlohovmi kei. Cesta byla zarostl
vysokou trvou a mladmi stromky a i za nejjasnjho dne byla er a stinn. Sedlk na n nikdy
nikoho nevidl, ale toho rna tam se svmi mui spatil skupinu lid. Jejich tve psobily
zvltn a obleen byli vstedn. Jeden z nich njak mu krel ped vemi ostatnmi. Seel
z cesty na pole. Na sob ml ern aty a byl mlad a pohledn; a akoli ho nikdo z nich pedtm
nevidl, sedlk i jeho eledni ho okamit poznali byl to Krl mg, John Uskglass. Poklekli
ped nm a on jim posunkem naznail, a vstanou. ekl jim, e vyrazil na cestu, a oni mu pivedli
kon a pinesli i njak jdlo a pit. Pak zaskoili zptky na statek a pivedli i svoje manelky a
dti a John Uskglass jim poehnal a zaruil jim, e je bude provzet tst.
Sedlk podezvav hledl na divn lidi, kte zstali na elf cest, ale John Uskglass ho
uklidoval, a se neboj. Slbil mu, e mu ti lid ani vlas nezkiv. Pak odjel.
Ti zvltn lid se na starodvn cest jet chvli zdreli, kdy se jich ale dotkly prvn
paprsky prudkho letnho slunce, zmizeli s mlhou.

316
 34

NA OKRAJI POUT
Listopad 1814

tephen a gentleman s vlasy jako chm bodl kreli ulicemi podivnho

S msta.
Nejste u unaven, pane? zeptal se Stephen. J tedy ano. Chodme
tu u cel hodiny.
Gentleman se pronikav zasml. Drah Stephene! Vdy jste sotva dorazil!
Ped chvilikou jste jet byl v dom lady Poleov, kde vs jej zlotil manel
nutil vykonvat njak podadn kol!
Ach! vzdychl Stephen. Vzpomnl si, jak cdil stbro ve svm kamrlku
u kuchyn, ale to mu pipadalo ach! jako ped lety.
Rozhldl se. Nic tu nepoznval. Ani zdej pach, v nm se msila vn
koen, kvy, opkanho masa a smradu z hnijc zeleniny, mu nebyl povdom.
To ta magie, pane, povzdychl si. Jde mi z toho hlava kolem.
Gentleman mu lskypln sevel ruku.
Msto podle veho vyrostlo na strmm bo. Nevedly tu dn podn
tdy, ale jen zk uliky pozstvajc hlavn ze schod, kter se klikatily
nahoru i dol kolem dom. Samy domy se vyznaovaly krajn jednoduchost;
ba i strohost, dalo by se ci. Oblen zdi byly z hlny i jlu, v pantech byly
zasazen obyejn devn dvee a na oknech zase prost devn okenice.
Schody v ulikch byly rovn oblen. V celm mst byste tko hledali
cokoli barevnho, na em by si oko odpoinulo: na parapetech nestl jedin
truhlk s kvtinami, ped dvemi neleela jedin zapomenut hraka. Stephena
napadlo, e kret tmito zkmi ulikami je jako zabloudit v zhybech
ohromnho lnnho ubrousku.
Vldlo tu tajupln ticho. Jak si to nrovali nahoru a dol po zkch
schodech, zaslechli z dom tu a tam epotav mumln vnch hovor, ovem
dn smch, jedinou psniku ani rozjaen dtsk hlsek. as od asu potkali
njakho mstnho: zasmuilho mue se sndou tv, kter na sob ml bl
aty, kalhoty a na hlav bl turban. Vichni tu chodili o holi dokonce
i mladci , by popravd eeno nikdo z nich nevypadal pli mlad; obyvatel
tohoto msta se narodili sta.

317
 Zahldli jen jednu enu (pinejmenm gentleman s vlasy jako chm
bodl tvrdil, e lo o enu). Stla manelovi po boku, od hlavy a k pat
zahalen v hvu stinn barvy. Kdy ji Stephen spatil, byla k nmu obrcen
zdy, a kdy se k nmu pomalu otoila, zcela v souladu se zdej snovou
atmosfrou nemla vbec dnou tv, jen rm s hust vyvanm pltnem
stejnho soumranho odstnu jako zbytek jejho obleen.
Ti lid jsou velice zvltn, zaeptal Stephen. Ale nae ptomnost je nijak
nepekvapuje.
Pipad jim, e vy i j k nim patme, o to jsem se postaral kouzlem,
vysvtlil gentleman. Jsou zcela pesvdeni, e ns znaj od dtstv. A navc
jim budete perfektn rozumt a oni budou rozumt vm, pestoe tomu jejich
obskurnmu jazyku sotva rozumj jejich krajan ptadvacet mil odsud!
Stephenovi blesklo hlavou, e se gentleman musel svm kouzlem postarat
i o to, aby si man nevmali, jak hlasit jeho spolenk mluv a jak se jeho
slova odrej od kadho oblenho rohu.
Svaujc se ulika, po n li, se stoila za roh a neekan skonila nzkou
zdkou, kterou tu postavili, aby se neopatrn chodci neskutleli z kopce. Byl
odsud vhled na okoln krajinu. Pod bezmranm nebem se ped nimi
rozkldalo pust dol pln blch skal. Prohnl se jm hork vtr. Byl to svt,
ze kterho kdosi oezal veker maso a na kost.
Stephen by usoudil, e cel to msto je jen sen nebo e njak pat k jeho
zaklet, kdyby jej gentleman s vlasy jako chm bodl naden neinformoval,
e tohle je Afrika! Zem vaich pedk, drah Stephene!
Ale, namtl Stephen v duchu, tady moji pedkov neili, tm si jsem jist.
Tihle lid jsou snd ne Anglian, ale jsou svtlej ne j. Nejsp jde
o Araby. Nahlas ekl: Mme nkam nameno, pane?
Jdeme si prohldnout trh, Stephene!
To Stephen rd slyel. Ticho i przdnota na nj dolhaly. Na trhu se jist
dok hluku a shonu.
Jene zdej trh byl vyloen prazvltn. Nachzel se u vysokch mstskch
hradeb, hned za velkou devnou branou. Nestly tu dn stnky, netsnily se
tu dn dychtiv davy obhlejc zbo. Msto toho vichni potenciln kupci
mlky sedli na zemi s rukama zkenma na prsou, zatmco je sprvce trhu
jaksi draitel obchzel se zbom a ukazoval ho kupcm. Draitel jmenoval
posledn cenu, kter mu byla nabdnuta, a zkaznk buto zavrtl hlavou, nebo
nabdl vy. Nabdka zbo nebyla pli rozmanit, pr ok jemnho sukna
a njak vyvan ltky, vtinou vak lo o koberce. Kdy se o tom Stephen
zmnil svmu spolenkovi, gentleman mu vyloil: Maj nesmrn psn
nboenstv, Stephene. Skoro vechno krom koberc je pro n tabu.
Po celou truchlivou cestu po trhu Stephen pozoroval ty mue, jejich sta
byla ustavin zaven, aby z nich nevyklouzlo njak zakzan slovo, jejich
oi byly vn odvrcen od zakzanch vjev a jejich ruce se v kadm
okamiku musely vzprat nutkn provst njak zakzan in. Pipadalo mu, e

318
existuj jen napl. Skoro jako by to byly sny i duchov. Jako by v tom tichm
mst a tich krajin byl skuten jen hork vtr. Stephena by vbec
nepekvapilo, kdyby jednoho dne ten vtr cel msto i jeho obyvatele odvl
pry.
Stephen a gentleman se usadili v rohu trhu pod potrhanou hndou markzou.
Pro jsme tady, pane? zeptal se Stephen.
Abychom si mohli neruen popovdat, Stephene. Stalo se nco velice
zvanho. km to nerad, ale vechny nae asn plny byly drze zhaceny
a opt nm je zkili mgov! Takov dva ibaly svt nevidl! Myslm, e
jejich jedinm potenm je pedvdt nm, jak hluboce nmi opovrhuj! Mm
ale za to, e jednoho dne
Spln mgm zajmalo gentlemana mnohem vc ne njak vysvtlovn,
a tak se Stephen a za hodnou chvli dobral toho, co se vlastn stalo. Jonathan
Strange podle veho navtvil anglickho krle z jakho dvodu, to ovem
Stephenovi nikdo nevysvtlil a gentleman si takovou pleitost nenechal ujt:
za prv chtl vdt, co bude mg dlat, a za druh byl zvdav na britskho
panovnka.
a nevm, jak je to vlastn mon, ale kdovpro jsem Jeho Velienstvo
do t doby jet nepoctil svou nvtvou. Zjistil jsem, e je to rozkon stak!
Byl ke mn velmi uctiv! Hodn jsme si popovdali! Vytrpl si mnoho krutho
zachzen od svch poddanch. Angliany velmi t poniovat velikny
a lechtice. Krut pronsledovali mnoho vznamnch osobnost svch djin
napklad Karla I., Julia Caesara a hlavn vs a mne!
Promite, pane, ale zmnil jste se o njakch plnech. Co jsou za?
To jsou pece nae plny dosadit vs na anglick trn, jak jinak! Copak
jste zapomnl?
To vskutku ne! Ale
No vidte! Nevm, co si o tom myslte vy, drah Stephene, prohlsil
gentleman a ani si na Stephenv nzor nepokal, ale piznm se, e u mne
unavuje ekat, a se v asn osud napln sm od sebe. Mm sto chut
pedbhnout liknav sudiky a udlat z vs krle sm. Kdo v? Tebas je mi
souzeno sehrt tu vzneenou roli a pozvednout vs k tomu nejvymu
postaven, kter je prvem vae! Pipad mi to velmi pravdpodobn! Take!
Zatmco jsem mluvil s krlem, napadlo m, e prvnm krokem k va
korunovaci je zbavit se ho! Sledujte! Nechtl jsem tomu starmu pnovi ublit.
Naopak! Zalahodil jsem jeho dui a postaral se, aby byl astnj ne za mnoho
pedchozch let. Ale tomu mgovi to nestailo! Jen co jsem zaal spdat
kouzlo, ten mg zaal pracovat proti mn. Nasadil ohromn silnou a prastarou
elf magii. pln mi tm vyrazil dech! Kdo mohl tuit, e bude nco takovho
znt?
Gentleman se ve sv tird odmlel na dost dlouho, aby Stephen stail ci:
Jsem vm nesmrn vden za vekerou vai pi, pane, pesto vak musm

319
poznamenat, e stvajc krl m tinct dcer a syn, z nich ten nejstar ji
zemi vldne. I kdyby krl zemel, korunu jist zdd nkdo z nich.
Ano, ano! Ale vichni krlovi potomci jsou tlust a hloup. Kdo by chtl za
panovnka takov straidla? A anglick lid pochop, e byste mu msto nich
mohl vldnout vy, Stephene vy, kter jste ztlesnnm elegance a armu
a navc byste se tak krsn vyjmal na mincch , pak by museli bt skuten
tup, kdyby se okamit nenadchli a neseikovali se na vai podporu!
Stephena napadlo, e gentleman s vlasy jako chm bodl rozum anglick
povaze mnohem mn, ne si sm mysl.
V tom okamiku jejich rozhovor peruil krajn barbarsk zvuk zatrouben
na velk roh. K velkm mstskm brnm pispchala ada mu a opela se do
nich, a se zavely. Stephena napadlo, e mstu teba hroz njak nebezpe,
a tak se poplaen rozhldl. Co se dje, pane?
Nic zvltnho, jen ti lid maj ve zvyku zavrat kadou noc brny na
obranu proti ohavnm barbarm, vysvtloval gentleman unyle, m mysl
kohokoli krom sebe. Co si ale myslte vy, Stephene? Co bychom mli
podniknout?
Podniknout? S m?
S mgy, Stephene! S mgy! Te je mi jasn, e jakmile se v asn osud
zane naplovat, zcela urit se do toho zanou vmovat. Akoli tedy nechpu,
pro by jim mlo zleet na tom, kdo je anglick krl. Sami jsou okliv
a hloup, a tak nejsp upednostuj krle, kter se od nich v tomto ohledu
neli. Ne, jsou to nai neptel, a tud stoj za to poohldnout se po metod,
kterou bychom je naprosto zniili. Jedem? Noi? Kulkami z pistol?
Draitel k nim pistoupil s dalm kobercem. Dvacet stbrnch gro,
prohlsil pomalu a rozvn, jako by oznamoval zkzu, ji si tento svt bohat
zaslou.
Gentleman s vlasy jako chm bodl si koberec zamylen prohldl. Je
pirozen mon, nadhodil, uvznit nkoho ve vzoru koberce na njakch
tisc let. Tento obzvlt hrozn osud mm odjakiva vyhrazen pro lidi, kte
se mne hluboce dotkli jako tito mgov! Nekonen opakovn barev
a vzor nemluv o drdivm prachu a poniujcch skvrnch pokad
vzn doene k naprostmu lenstv! Vze se z koberce vdycky vyno
odhodlan pomstt se celmu svtu a potom se mgov a hrdinov celho vku
musej spojit, aby ho zabili, anebo ho na dal tisce let uvznili podruh v jet
hrznjm ali, co je obvyklej. A tak s postupem tiscilet roste jeho
lenstv i zlo. Ano, koberce! Mon
Dkuji vm, ekl Stephen draiteli rychle, ale my si tento koberec
nekoupme. Pokraujte prosm dle, pane.
Mte pravdu, Stephene, pospil si gentleman. Ti mgov maj sv
slabiny, ale prozatm se vdy dokzali obratn vyhnout oarovn. Musme
nalzt jin zpsob, jak je zkruit na duchu, aby ztratili vli k odporu! Musme je
pinutit k tomu, aby proklnali den, kdy zaali provozovat magii!

320
 35

GENTLEMAN Z NOTTINGHAMSHIRU
Listopad 1814

hem t let Strangeovy neptomnosti vliv pn Drawlighta a Lascellese

B na pana Norrella opt vzrostl. Pokud si kdokoli pl s panem Norrellem

promluvit nebo ho podat o pomoc, musel se nejdve obrtit na n.
Radili panu Norrellovi, jak nejlpe zvldat ministry, a ministrm zase radili, jak
nejlpe pracovat s panem Norrellem. Jako ptel a rdci nejvznamnjho
mga Anglie se tili zjmu vech nejbohatch a nejve postavench lid
v celm krlovstv.
Po Strangeov nvratu pana Norrella nadle vytrvale navtvovali, nyn si
vak pan Norrell ze veho nejvc pl slyet Strangeovy rady a dval jim
pednost pede vemi ostatnmi. Tento stav jim pirozen nevyhovoval
a obzvlt Drawlight dlal ve, co bylo v jeho silch, aby umocoval drobnou
rozmrzelost a otrvenost, kterou as od asu chovn jednoho mga vyvolvalo
v tom druhm.
Udivuje m, e nevm o niem, co by ho pokodilo, svil se Lascellesovi.
Ale o jeho ponn ve Francii koluj prazvltn historky. Nkolik lid mi u
vyprvlo, e vzksil celou armdu mrtvch a vrhl ji do boje proti Francouzm.
Mrtvoly s rozttnmi konetinami a oima, kter jim visely jen na vlsku,
a vechny dal hrzy, jak si jen dokete pedstavit! Co by tomu podle vs
Norrell ekl, kdyby se o tom doslechl?
Lascelles si povzdychl. K bych vs dokzal pesvdit o tom, e je pln
zbyten snait se je njak umle rozkmotit. O to se dv i pozdji postaraj
sami.
Pr dn pot, co Strange navtvil krle, se v knihovn domu na Hanover
Square shromdil zstup Norrellovch ptel a obdivovatel, aby se pokochali
novm portrtem obou mg od pana Lawrence.86 Vernise se mimo jin

86
Tento portrt, dnes ztracen, visel v knihovn pana Norrella od listopadu 1814 do lta
nsledujcho roku, kdy byl odstrann. Od t doby ho nikdo nevidl.
Nsledujc vatek z memor popisuje pote, kter pan Lawrence (pozdji sir Thomas
Lawrence) zail pi malovn tohoto portrtu. Zajmav je rovn tm, jak svtlo vrh na vztah
Norrella a Strange na sklonku roku 1814. I pes mnoho provokac se Strange podle veho snail
se starm mgem trpliv vychzet a pesvdoval ostatn, aby se zadili jako on.

321
zastnili pnov Lascelles a Drawlight, stejn jako pan a pan Strangeovi
a nkolik krlovch ministr.
Portrt zachycoval pana Norrella ve stzlivm edm kabtku a staromdn
paruce. Vypadalo to, e jak kabt, tak paruka jsou panu Norrellovi pli velk.
Psobil dojmem, e se do nich sthl, a jeho modr oka vyhlela na svt se
zvltn sms bzlivosti a arogance, je siru Walteru Poleovi nejvc
pipomnala koku jeho komornka. Vtina lid se musela trochu nutit, aby
dokzala Norrellovu st portrtu v nem pochvlit, vichni vak nelen
obdivovali Strangeovu st. Strange byl namalovn za panem Norrellem, napl
tam sedl, napl se opral o stoleek, zcela uvolnn, s tm svm lehkm
klebkem a oima, kter byly pln smv, tajemstv a kouzel pesn
takovma, jak by mgovy oi mly bt.
Je to znamenit, rozplvala se jedna dma. Povimnte si, jak to temn
zrcadlo za obma postavami zvrazuje hlavu pana Strange.

Dva mgov sedli modelem v knihovn pana Norrella. Panu Lawrencovi piel pan Strange
velmi sympatick a prce na jeho sti portrtu la dobe kupedu. Zato pan Norrell byl od
potku velmi neklidn. Ustavin se na idli oval a naklnl hlavu, jako by se panu
Lawrencovi chtl dvat na ruce co bylo pedem marn, protoe mu ve vhledu brnil malsk
stojan. Pan Lawrence pedpokldal, e pan Norrell mus bt nervzn z portrtu, a ujioval jej, e
ve je na nejlep cest. Pan Lawrence dodal, e pokud si pan Norrell bude pt, me se sm
pesvdit, mg byl ale dl jako na trn.
Zistajasna se pan Norrell obrtil na pana Strange, jen s nm byl v mstnosti, zcela zabran
do psan dopisu ministrovi. Pane Strangi, ctm prvan! Mm za to, e okno za panem
Lawrencem je oteven. Snan vs prosm, pane Strangi, jdte se pesvdit, zdali je to okno
oteven! Ani vzhldl od prce, Strange odpovdl: Ne, to okno nen oteven. Mlte se. Za
pr minut se zase panu Norrellovi zdlo, e na nmst ped domem zaslechl pokikovn
prodavae zvin, a pnliv dal pana Strange, aby se el k oknu pesvdit, pan Strange ho
vak opt odmtl. Potom pan Norrell zaslechl pjezd koru vvodkyn. Vyzkouel vechno, co
ho napadlo, jen aby pana Strange piml jt k oknu, ale panu Strangeovi se nechtlo. Cel to bylo
velice zvltn a pan Lawrence zaal tuit, e nervozita pana Norrella nem nic spolenho se
smylenm prvanem, prodavai zvin i vvodkynmi, ale e njak souvis s obrazem.
Kdy tedy pan Norrell odeel z mstnosti, pan Lawrence se pana Strange zeptal, co se dje.
Pan Strange nejdv trval na tom, e vechno je v podku, ale pan Lawrence si umanul zjistit
pravdu a nutil pana Strange, aby vyrukoval s pravdou ven. Pan Strange si povzdychl. No tak
dobe! On si vzal do hlavy, e za stojanem opisujete kouzla z jeho knek.
Pana Lawrence to okovalo. Portrtoval nejvt velikny Britnie, ale nikdo ho zatm
nepodezral z krdee. Takov zachzen neekal.
Ale no tak, konejil ho pan Strange, nezlobte se. Pokud si nkdo v Anglii zaslou vai
trplivost, pak je to pan Norrell. Veker zodpovdnost za budoucnost anglick magie spov na
jeho bedrech a j vs ujiuji, e to velmi oste vnm. Dl to z nj tak trochu vstednka. Jak
byste se ostatn ctil vy, pane Lawrenci, kdybyste se jednoho rna vzbudil a zjistil, e jste jedin
mal v Evrop? Nepipadal byste si tak trochu osaml? Nectil byste na sob vmav pohled
Michelangela, Raffaela, Rembrandta a vech ostatnch, jako by vs zrove vyzvali a
zapsahali, abyste se jim vyrovnal? Neml byste nkdy mizernou nladu, dokzal byste se pod
ovldat?
Ze Vzpomnek sleny Croftov na sira Thomase Lawrence bhem bezmla ticeti let
dvrnho ptelstv

322
 Lid si pod pedstavuj, e mgov a zrcadla jdou ruku v ruce, stoval
si pan Norrell. V t sti m knihovny pitom dn zrcadlo nen.
S mali je to sloit, pane, oni pod petvej svt podle svch vlastnch
pedstav, ekl Strange. V tom se vskutku docela podobaj mgm. A pece ho
ztvrnil zvltn. Ono to zrcadlo pipomn sp dvee tak je temn. Skoro
jako bych z nj ctil prvan. Moc se mi nelb, e u nj sedm tak blzko bojm
se, e bych mohl nastydnout.
Jeden z ministr, kter v Norrellov knihovn jet nebyl, nahlas obdivoval
jej harmonick proporce a styl zazen, co vedlo dal lidi k poznmkm, jak
jim pipad krsn.
Je to rozhodn moc hezk mstnost, souhlasil Drawlight, ale bledne
v porovnn s knihovnou v Hurtfewskm opatstv! Ta je skuten okouzlujc.
V ivot jsem nevidl nic tak ndhernho, tak sklenutho. Najdete tam lomen
oblouky, kupoli s pili v gotickm slohu a vyezvan listy such a zkroucen
listy, kter jako by splila hrozn zima, to ve vyveden v poctivm anglickm
dubu, jasanu a jilmu nic dokonalejho jsem na tomhle svt nevidl. Pane
Norrelle, obrtil jsem se na nj, kdy jsem to spatil, vy mte hloubku, kterou
bychom do vs vbec neekli. Vy jste pln romantik, pane!
Pan Norrell vypadal, e ho pli net, kdy se jeho hurtfewsk knihovna
takto rozebr, ale pan Drawlight pesto pokraoval: Vypad to tam jako v lese,
v krsnm lesku na sklonku roku a vazby knih, svtlehnd a vyschl vkem,
ten dojem jet umocuj. Ono je tam opravdu tolik knek jako list v lese.
Pan Drawlight se odmlel. A vy u jste v Hurtfew nkdy byl, pane Strangi?
Strange odpovdl, e jet neml to poten.
Tak to byste tam ml zavtat, usml se Drawlight zlomysln. To byste
opravdu ml. Ta knihovna je skuten bjen.
Norrell vrhl na Strange zkostliv pohled, ale Strange neodpovdl. Obrtil
se k nim vem zdy a zadval se na svj vlastn portrt.
Kdy ostatn poodeli a zaali se bavit o nem jinm, sir Walter zamumlal:
Nesmte si t jeho zti vmat.
Coe? ozval se Strange. J te pemlel o nem pln jinm.
O zrcadlu. Nevypad, jako by do nj lovk mohl rovnou vejt? Myslm, e by
to nebylo tak tk. Mohl bych pout kouzlo odhalen. Ne, objasnn. Nebo
mon ob. Cesta pede mnou by byla jasn. Jeden krok dopedu a pry.
Rozhldl se kolem a ekl: A obas bych byl pry docela rd.
Kam byste el? Sira Waltera to pekvapilo; dn msto mu nevyhovovalo
tak jako Londn se svm plynovm osvtlenm a obchody, kavrnami a kluby,
tisci krsnmi enami a tisci rznmi drby a domnval se, e ostatn to mus
brt jako on.
Hm, tam, kam kdysi dvno chodili lid jako j. Putovali po stezkch, kter
jin nevidli. Za oblohou. Na druh stran det.
Strange si znovu povzdychl a pravou nohou pi tom netrpliv podupval na
Norrellov koberci. Jeden si z toho skoro mohl odvodit, e pokud se Strange

323
brzy nerozmysl a nepjde po zapomenutch stezkch, odnesou ho tam nohy
o sv vlastn vli.
Do dvou hodin po poledni se nvtvnci vytratili a pan Norrell, kter se za
kadou cenu chtl vyhnout hovoru se Strangem, vyel do druhho poschod
a schoval se tam ve svm zastrenm kamrlku. Sedl si ke stolu a pustil se do
prce. Zanedlouho pln zapomnl na Strange a knihovnu v Hurtfew a na
vechny nepjemn pocity, kter ho pepadly pi Drawlightov projevu. Proto
ho ponkud vyvedlo z rovnovhy, kdy se za pt minut ozvalo zaukn
a dovnit veel Strange.
Omlouvm se, e vs rum, pane, ekl, ale chtl bych si s vmi o nem
promluvit.
Ach, vymkl se pan Norrell nervzn. Tedy, j vdy velmi rd
odpovdm na vechny vae otzky, te tu ale mm prci, kterou bohuel
nemohu zanedbat. Mluvil jsem s lordem Liverpoolem o naem plnu zajistit
kouzlem pobe Velk Britnie ped bouemi a on se pro to pln nadchl. Lord
Liverpool tvrd, e kad rok zni moe majetek v hodnot mnoha set tisc
liber. Lord Liverpool pokld zchranu majetku za prvoad kol magie
v mrovch asech. Jeho lordstvo si jako obvykle peje, aby se to udlalo
okamit, a ono to pedstavuje velkou spoustu prce. Jen samotn cornwallsk
hrabstv mi zabere tden. Obvm se, e ten rozhovor budeme muset odsunout
na jindy.
Strange se usml. Jde-li o tak nalhav kouzlo, pak bych vm ml pomoci
a promluvit si meme pi prci. Kde zaneme?
V Yarmouthu.
A co pouvte? Belasise?
Ne, Belasise ne. V Lanchesterov ei ptk je rekonstrukce Stokeseyho
kouzla na ztien rozbouench vod. Nejsem tak hloup, abych pedpokldal, e
se Lanchester Stokeseymu njak zvl piblil, nic lepho ale k dispozici
nemme. Lanchestera jsem mrn pepracoval a te jet pidvm Pevenseyho
kouzla na dohled a dozor.87 Pan Norrell ke Strangeovi posunul tsek papr.
Strange si je prostudoval a potom se i on pustil do prce.

87
Francis Pevensey, mg ze estnctho stolet a autor knihy Osmnctero zzrak, je lze
nalzti v dome Albionu. Vme, e Pevensey se uil u Martina Palea. Osmnctero zzrak vykazuje
vechny rysy Paleovy magie vetn jeho zliby ve sloitch diagramech a v komplikovanm
magickm apartu.
Francis Pevensey mnoho let zaujmal mal, le ctyhodn msto v djinch anglick magie
jakoto stoupenec Martina Palea, a tak vechny velmi pekvapilo, kdy se o nj zniehonic strhl
jeden z nejostejch spor v magick teorii osmnctho stolet. Zaalo to roku 1754, kdy bylo v
knihovn jednoho gentlemana ze Stamfordu v lincolnskm hrabstv nalezeno velk mnostv
dopis. Vechny se vyznaovaly starobylm rukopisem a podepsan byly jmnem Martin Pale.
Uenci zabvajc se magi byli bez sebe radost.
Ovem po dkladnjm prozkoumn se ukzalo, e jde o milostnou korespondenci, v n od
zatku do konce nebylo o magii ani slova. A listy to byly vpravd vniv: Pale v nich svou
milovanou pirovnval k osvujcmu detku, kter ho skrp, k ohni, v nm se ohv, k
muen, jemu dv pednost ped jakmikoli potchami. Objevovaly se v nich nejrznj

324
 Po chvli Strange prohodil: Nedvno jsem v Ormskirkovch Odhalench
estaticeti dalch svt nael pas o krlovstv, kter se rozkld za zrcadly,
o krlovstv zjevn plnm velmi pohodlnch cest, po nich cestovatel me
doputovat z jednoho msta na druh.
Toto tma by za normlnch okolnost pana Norrella nepotilo, ale tentokrt
se mu tak ulevilo, e se s nm Strange nepiel pohdat o knihovnu v Hurtfew,
e se docela rozpovdal. Pesn tak! Skuten existuje cesta, kter spojuje
veker zrcadla na svt. Velkm stedovkm mgm byla dobe znma.
Bezpochyby po n tak asto chodili. Pesnj informace vm ale bohuel
nemohu poskytnout. Kad autor, kterho jsem etl, to popisuje jinak. Ormskirk
uvd, e jde o cestu pes rozlehlou temnou slatinu, zatmco podle Hickmana se
jedn o ohromn dm s mnoha tmavmi chodbami a velkmi schoditi.88
Hickman tvrd, e uvnit toho domu se kamenn mosty klenou pes hlubok
propasti a e mezi kamennmi stnami plynou kanly ern vody ale kam i
pro, to nikdo nev. Najednou byl pan Norrell ve velmi dobrm rozmaru.
Neznal vt radost ne tie sedt s panem Strangem a spolen kouzlit. A jak
jste pokroil v tom lnku pro Pnsk asopis? zeptal se.
Strange se na chvli zamyslel. Jet jsem ho nedopsal.
A o em pete? Ne, nekejte mi to! Velmi se tm, a si ho budu moci
pest. Mohl byste ho ztra pinst s sebou?
Ztra jist.
Toho veera vela Arabela do salnu svho domu na Soho Square a ponkud
ji pekvapilo, e tamj podlahu prakticky nevidla pro sam papry popsan

zmnky o mln blostnch adrech, o navonnch nohou, dlouhch mkkch hndch vlasech,
do nich se zapltaj hvzdy, a podobnch zleitostech, naprosto nezajmavch pro badatele,
kte v nich doufali nalzt kouzla.
Pale zbooval jmno sv milenky Francis, rd ji takhle v dopisech oslovoval a jednou sepsal
i bse se slovn hkou i hdankou na jej pjmen: Pevenseyov. Badatel z osmnctho
stolet se zpotku piklnli k nzoru, e Paleova milenka musela bt sestrou i manelkou
Francise Pevenseyho. V estnctm stolet se jmno Francis bn dvalo jak chlapcm, tak
dvatm. Potom Charles Hether-Gray publikoval sedm vatk z dopis se zmnkami o
Osmncteru zzrak, je lze nalzti v dom Albionu a pesvdiv tak doloil, e Paleova milenka
a autor on knihy jsou jedna a tat osoba.
William Pantler argumentoval, e dopisy jsou padlky. Dopisy byly nalezeny v Whittleseaov
knihovn. Pan Whittlesea ml manelku, kter napsala nkolik her, z nich dv byly uvedeny v
divadle v Drury Lane. Pantler tvrdil, e ena, kter se sn k psan her, se zjevn sn k
emukoli, a naznail, e pan Whittleseaov dopisy padlala aby sv pohlav pozvedla nad
pirozen msto, kter mu Bh uril Pan Whittlesea vyzval Williama Pantlera na souboj a
Pantler, jen byl knihomol a ve zbranch se vbec nevyznal, se omluvil a vydal prohlen, v
nm obvinn proti pan Whittleseaov formln sthl.
Pan Norrell se uvn Pevenseyho magie vbec nebrnil, nebo ji dvno doel k zvru, e
Pevensey byl mu. Dopisy se nezabval, nebo v nich nebylo jedinho slova o magii. Jonathan
Strange zastval jin nzor. Pro uzaven cel zleitosti je podle nj poteba poloit a nsledn
zodpovdt jedinou otzku: byl by Martin Pale uil enu magii? Odpov na tuto otzku opt
podle Strange by znla ano. Koneckonc Martin Pale tvrdil, e i on studoval u eny Kateiny
z Winchesteru.
88
Tade Hickman (1700-1738), autor ivotopisu Martina Palea.

325
kouzly, poznmkami a trky z rozhovoru s Norrellem. Strange stl uprosted
mstnosti, pohled upral dol na paprky a tahal se za vlasy.
Co mm proboha napsat do dalho sla Pnskho asopisu? doadoval
se.
Nevm, milku. Navrhl ti nco pan Norrell?
Strange se zamrail. Ten si kdovpro mysl, e u mm dopsno.
No a co teba stromy a magie? nadhodila Arabela. Zrovna onehdy jsi mi
vykldal, jak je to zajmav tma a jak velmi opomjen.
Strange si vzal ist papr a bleskurychle si zaal dlat poznmky. S duby
se lze sptelit a pomohou vm proti neptelm, budou-li vai vc povaovat za
spravedlivou. O bezovch hjcch se dobe v, e se jimi d projt do Frie.
Jasany nikdy nepestanou truchlit, dokud se Krl Havran zase nevrt dom.89
Ne, ne! To nepjde. To nemohu napsat. Norrell by vyletl z ke. Zmakal
papr a hodil ho do ohn.
Ach! V tom ppad si teba najde chviliku, aby sis m vyposlechl, ekla
Arabela. Dnes jsem se zastavila u lady Westbyov a tam jsem potkala velmi
zvltn mladou dmu, kter si vzala do hlavy, e ji u magii.
Strange na chviliku vzhldl. Nikoho magii neum.
Jiste ne, drah, pitakala Arabela trpliv. J vm, e ne. Prv proto je
to tak zvltn.
A jak se jmenuje ta pomlen osbka?
Slena Grayov.
Tu neznm.
Oblk se elegantn a mdn, ale hezk nen. Podle veho je velice bohat
a magii pln propadla. To se k vude. Vj m vyzdoben tvmi obrzky
tebe a pana Norrella a peetla vechno, co jste ty a lord Portishead kdy
napsali, do poslednho slova.
Strange se na ni na nkolik vtein zadval, a Arabela nabyla mylnho
dojmu, e se zaml nad tm, co prv ekla. Jeho nsledujc vta se ovem
nesla pouze v tnu lehk vitky: Milku, stoj mi na paprech. Vzal ji za
ruku a jemn ji odstril.
Tvrdila mi, e ti zaplatila tyi sta guinej za vsadu, e se stane tvou
akou. kala, e j na opltku posl dopisy, v nich j popisuje kouzla
a doporuuje knihy ke studiu.

89
Bean slbil spoutat neptele Anglie
pek a trn slbily, e je zbiuj
Hloh pravil, e odpov na jakoukoli otzku
Bzka ekla, e vytvo dvee do jinch zem
Tis nm pinesl zbran
Havran potrestal nae neptele
Buk sledoval kopce v dli
D splchl vechen smutek
Toto tradin anglick ren dajn vyjmenovv rzn smlouvy, kter John Uskglass, Krl
Havran, uzavel za Anglii s lesy.

326
 tyi sta guinej! Tak to je divn. Njakou sleinku bych mon mohl pustit
z hlavy, ale nemyslm, e bych dokzal zapomenout na tyi sta guinej.
Strangeovi padl zrak na kus papru, zvedl ho a pustil se do ten.
Zpotku jsem se domnvala, e si tu historku teba vymyslela, aby ve mn
vzbudila rlivost a abychom se pohdali, ale takov ta jej mnie nen. Ona
neobdivuje tebe, ale tvoje povoln. Vbec si to nedoku pebrat. Co ty dopisy
mou bt za? Kdo je tak mohl napsat?
Strange zvedl mal zznamnek (shodou okolnost ho Arabela pouvala
k veden domcnosti a s Jonathanem neml nic spolenho) a zaal si do nj
mrat poznmky.
Jonathane!
Mmm?
Co mm ct slen Grayov, a ji zase uvidm?
Zeptej se j na tch tyi sta guinej. ekni j, e jsem je jet nedostal.
Jonathane! Tohle je vn zleitost.
Ale jist, naprosto souhlasm. Sotva by se nalo nco vnjho ne tyi
sta guinej.
Arabela znovu prohlsila, e je to nesmrn zvltn. ekla Jonathanovi, e
m o slenu Grayovou starost a e si s n chce promluvit, aby se ta zhada
objasnila. To ve ovem ekla pro sv vlastn uspokojen, nebo moc dobe
vdla, e Jonathan ji u neposlouch.
Za pr dn hrl Strange se sirem Walterem Polem kulenk v klubu Bedford
v Covent Garden. Hra skonila ve slep ulice, nebo sir Walter Jonathana jako
obvykle obvinil, e kulenkov koule pesunuje po stole magi.
Strange prohlsil, e nic takovho neudlal.
Vidl jsem, jak si sahte na nos, stoval si sir Walter.
Paneboe! vykikl Strange. lovk snad jet me kchnout, ne? Jsem
nachlazen.
Dva dal ptel Strange a sira Waltera, podplukovnk Colquhoun Grant
a plukovnk Manningham, kte partii pihleli, nyn podotkli, e jestli se
Strange a sir Walter chtj jen pohdat, pak pitom nemus zabrat kulenkov
stl. Colquhoun Grant i plukovnk Manningham naznaili, e ostatn tu zajm
sp kulenk a e ekaj, a si budou moci zahrt. O to se pak strhla hdka
obecnjho charakteru, co bohuel vedlo dva venkovany k tomu, aby vyhldli
zpoza dve a zaali se vyptvat, kdy by ten stl mohl bt voln, netuce, e ve
tvrtek veer byla kulenkov herna v klubu Bedford veobecn povaovna za
osobn majetek sira Waltera Polea, Jonathana Strange a jejich obzvltnch
ptel.
Na mou dui nevm, odpovdl Colquhoun Grant, brzy to ale rozhodn
nebude.
Prvnm z tch venkovan byl podsadit pozek v kabtu z tkho hndho
sukna a v botch, kter by se vru lpe vyjmaly na venkovskm trhu ne

327
v mondnnm prosted klubu Bedford. Druh venkovan byl takov nanicovat
lovek, kter vypadal vn pekvapen.
Ale pane, oslovil prvn venkovan Strange nanejv rozumnm tnem,
vdy vy mluvte a nehrajete. Pan Tantony a j jsme z Nottinghamshiru.
Objednali jsme si veei, pr si na ni ale budeme muset jet hodinu pokat. Vy
si debatujte, ns nechte zahrt a pak vm stl zase milerdi penechme.
dost to byla velmi zdvoil, pesto vak mezi Strangeovmi pteli
vyvolala nevoli. Bylo zcela zjevn, e je to njak sedlk nebo kupec, a jim se
zajdalo, aby je nkdo takov sekroval.
Podvte-li se na stl, ozval se Strange, snadno nahldnete, e jsme prv
zaali. dat gentlemana, aby peruil hru ped koncem to se v Bedfordu
opravdu nedl, pane.
, opravdu? opil pn z Nottinghamshiru pvtiv. Tak to se vm
omlouvm. Snad byste mi tedy alespo mohli ci, zdali to podle vs bude partie
krtk i dlouh?
U jsme vm to ekli, prohlsil Grant. Nevme. Stelil po Strangeovi
pohledem, z nho se jasn dalo vyst: Ten chlap je ale pitomec.
V tomto okamiku onoho pna z Nottinghamshiru jalo podezen, e
Strangeovi lid nejsou jen nevstcn, ale i zmrn hrub. Zamrail se a ukzal
na onoho nanicovatho lovka s ohromenm vrazem, jen stl po jeho boku.
Pan Tantony je dnes poprv v Londn a netou se u nikdy vrtit. Obzvlt
jsem si pl ukzat mu Bedfordskou kavrnu, nenapadlo m ale, e se v n
shledm s tak neochotnmi lidmi.
Jestli se vm to tu nelb, namtl Strange rozilen, pak vm mohu jen
doporuit, abyste se vrtil dom do svho zapadkova kal jste
Nothingshire?
Colquhoun Grant si pna z Nottinghamshiru zmil mrazivm pohledem
a neadresn poznamenal: Nen divu, e zemdlstv je v tak hroznm stavu.
Sedlci by pod jen vyhledvali kdejakou zbavu. lovk je potkv ve vech
doupatech zahlky po celm krlovstv. Neohlej se na nic ne na sv
poten. To se v Nottinghamshiru nem st dn penice? Nen poteba
nakrmit prasata?
Pan Tantony a j nejsme dn sedlci, pane! zvolal pn
z Nottinghamshiru rozhoen. Jsme sldci. ern pivo od Gatcomba
a Tantonyho je pojem, proslul je hned ve tech hrabstvch!
Dkuji, ale v Londn u pivo a sldky mme, podotkl plukovnk
Manningham. Kvli nm tu zstvat opravdu nemuste.
My tu nejsme kvli prodeji piva! Pili jsme sem za mnohem vzneenjm
elem! Pan Tantony a j jsme naden pznivci magie! Kad anglick
vlastenec by se podle ns ml o toto tma zajmat. Londn ji nen pouze
hlavnm mstem Velk Britnie je to centrum magickch studi. Pan Tantony
mnoho let vroucn touil po tom, aby se mohl uit magii, ale toto umn bylo
v tak hroznm stavu, e si z toho zoufal. Jeho ptel ho napomnali, aby si

328
zachovval veselej mysl. Zdrazovali jsme mu, e prv v nejhor krizi
pichz obrat. A mli jsme pravdu, nebo takka vzpt se objevili dva nejvt
mgov, kter kdy Anglie poznala. Mm samozejm na mysli pana Norrella
a pana Strange! Divy, kter vykonali, daly Anglianm opt dvod ehnat jejich
rodn zemi a v panu Tantonym rozntily nadji, e by jednoho dne mohl patit
mezi n.
Vn? Inu, mm za to, e bude zklamn, poznamenal Strange.
To se ale naprosto mlte, pane! vykikl ten pn z Nottinghamshiru
vtzoslavn. Pana Tantonyho vyuuje magickm umnm sm pan Strange!
Pan Strange se nanetst prv naklnl pes stl a balancoval pi men na
jedn noze. Ta novinka ho natolik pekvapila, e kouli zcela minul, tgem bodl
do boku stolu a pekotil se na zem.
To je urit njak mlka, prohlsil Colquhoun Grant.
Ne, pane. dn mlka to nen, tvrdil pn z Nottinghamshiru nesnesiteln
klidn.
Strange se zvedl z podlahy a otzal se: A jakpak tenhle pan Strange
vypad?
V tomto ohledu, odpovdl pn z Nottinghamshiru, vm elbohu nemu
poskytnout dn pesn informace. Pan Tantony se s panem Strangem nikdy
nesetkal. Pan Tantony je vzdlvn ist korespondenn. Velmi ale doufme,
e pana Strange potkme na ulici. Ztra pjdeme na Soho Square, jen abychom
se podvali na jeho dm.
Korespondenn! opakoval Strange.
Korespondenn vuku bych povaoval za velice podadnou, mnil sir
Walter.
V dnm ppad! ozval se pn z Nottinghamshiru. Dopisy pana Strange
jsou pln moudrch rad a pozoruhodnch posteh o stavu anglick magie.
A nedvno pan Tantony napsal panu Strangeovi o kouzlo na zastaven det v
na sti Nottinghamshiru toti hodn pr. Strange odepsal ji ptho dne, e
sice existuj kouzla, s jejich pomoc lze hbat detm a slunenm svtlem jako
figurkami na achovnici, on by k nim ale shl jen v krajnm ppad a rad panu
Tantonymu, aby nsledoval jeho pkladu. Anglick magie, tvrdil pan Strange,
vyrostla na anglick pd a svm zpsobem ji ivil anglick d. Pan Strange
psal, e pokud si budeme zahrvat s anglickm poasm, budeme si zahrvat
s Angli a pi tom hroz znan nebezpe, e ohrozme samotn zklady
anglick magie. Pipadlo nm to jako pozoruhodn ukzka Strangeova gnia,
ne, pane Tantony? Sldek z Nottinghamshiru svm ptelem trochu zatepal, a
ten nkolikrt zamrkal.
Tvrdil jste nkdy nco takovho? zamumlal sir Walter.
Proboha! Myslm, e ano, odpovdl Strange. Mm za to, e jsem ekl
nco v tom smyslu kdypak to mohlo bt? Nejsp minul ptek.
A komu jste to ekl?
Norrellovi, pirozen.

329
 A byl s vmi v mstnosti jet nkdo jin?
Strange se zarazil. Drawlight, ekl pomalu.

Pane, obrtil se Strange k gentlemanovi z Nottinghamshiru. Omlouvm
se vm, jestli jsem vs pedtm urazil. Muste ale uznat, e tn, kterm jste ke
mn mluvil Zkrtka a dobe jsem prchliv a vy jste se m dotkl. Jsem
Jonathan Strange a s ltost musm konstatovat, e jsem o vs ani o panu
Tantonym dodneka neslyel. Obvm se, e jak vs, tak pana Tantonyho vod
njak bezohledn podvodnk za nos. Pedpokldm, e pan Tantony mi plat
za to, e ho vzdlvm? Mohl bych se zeptat, kam ty penze posl? Je-li to do
Little Ryder Street, pak u dal dkazy potebovat nebudu.
Nanetst si onen gentleman z Nottinghamshiru a pan Tantony
pedstavovali Strange jako vysokho mue s mohutnou hrud, dlouhm blm
plnovousem, tkopdnm vyjadovnm a staromdnmi aty. Zato pan
Strange, kter stl ped nimi, byl thl, oholen, v ei pohotov a obleen
jako vichni ostatn bohat a mdy dbal londnt gentlemani, a tak nechtli
zpotku vbec uvit, e tenhle Strange je prav.
Tak to se d vyeit snadno, ekl Colquhoun Grant.
Jist, pitakal sir Walter, zavolm nka. Snad slovo sluebnka zme
to, co nezme slovo gentlemana. Johne! Pojte sem! Potebujeme vs!
Ne, ne, ne! brnil se Grant halasn. Takhle jsem to vbec nemyslel.
Johne, mete zase jt. Nepotebujeme vs. Pan Strange by sv jedinen
magick schopnosti mohl dokzat tisci zpsoby, kter by byly mnohem
hodnovrnj ne pouh zruky. Je koneckonc nejvt mg svho vku.
Tento titul pece pat panu Norrellovi, ne? zamrail se mu
z Nottinghamshiru.
Colquhoun Grant se usml. Plukovnk Manningham a j jsme mli tu est
bojovat s Jeho Milost vvodou z Wellingtonu ve panlsku. Ujiuji vs, e
o panu Norrellovi jsme tam vbec nevdli. Vili jsme panu Strangeovi
pnovi, kterho vidte ped sebou. Kdyby pedvedl njak pekvapiv kouzlo,
pak byste ji myslm o nm nemohl pochybovat a potom by vm vae velk
cta k anglick magii a anglickm mgm nedovolila mlet ani o okamik dle.
Nepochybuji o tom, e byste mu ochotn vylil ve, co o tch padlanch
dopisech vte. Grant se na pna z Nottinghamshiru ptrav zadval.
Inu, prohlsil mu z Nottinghamshiru, podivuhodnj partiku
gentleman abych pohledal, to tedy musm ci a vbec nevm, co mete touhle
historkou sledovat. Na rovinu vm eknu, e by m velmi pekvapilo, kdyby se
ony dopisy ukzaly bt padlky, kdy z kadho jejich dku, z kadho slova
dch poctiv anglick magie!
Kdyby ale, namtl Grant, ten darebk pouil ke spdn l vlastn slova
pana Strange, co pedpokldme, leccos by se tm vysvtlilo, ne? Aby vm
prokzal svou totonost, pan Strange vm te uke nco, co jet dn
smrtelnk nikdy nevidl!

330
 Opravdu? otzal se mu z Nottinghamshiru. Co udl?
Grant se zazubil a obrtil se ke Strangeovi, jako by i jeho jala zvdavost.
Ano, Strangi, eknte nm to. Co udlte?
Odpovdl ale sir Walter. Kvl k velkmu bentskmu zrcadlu, kter
zabralo valnou st jedn zdi a nyn odrelo pouze tmu, a prohlsil: Vejde do
tohoto zrcadla a u se jm nevrt.

331
 36

VECHNA ZRCADLA SVTA

Listopad 1814

esnice Hampstead se nachz pt mil na sever od Londna. Za as

V naich ddek to byl naprosto nezajmav shluk staven a chaloupek,

ovem ist vzduch a sv zele sem z nedalekho Londna dokzala
pithnout davy lid. A aby se Londan mli kde bavit, vybudovali tu
dostihovou drhu i trvnk na kuelky. Oberstven zde lovk mohl koupit
v pekastv a zahradnch restauracch. Bohat lid si tady kupovali letn chalupy
a Hampstead se brzy stal tm, m je dnes: jednm z oblbench letovisek
londnsk smetnky. Zakrtko se z pouh vesnice ctyhodn rozrostl skoro na
mal msteko.
Dv hodiny pot, co se sir Walter, podplukovnk Grant, plukovnk
Manningham a Jonathan Strange pohdali s pnem z Nottinghamshiru, vjel do
Hampsteadu po silnici od Londna kor a odboil do temn uliky, nad n se
sklnly ern bezy, eky a hlohy. Kor projel ulikou a k domu, zastavil
a vystoupil z nj pan Drawlight.
Dm byl kdysi statek, ale v poslednch letech proel dkladnou rekonstrukc.
Mal venkovsk oknka, kter nevpoutla dovnit moc svtla, ale ani chladu,
byla vybourna a na jejich msta pila velk a pravideln okna; prost
venkovsk vchod nahradilo kryt sloupoad a tam, kde byl kdysi dvr, se dnes
prostrala kvtinov zahrada s pstnmi kei.
Pan Drawlight zaklepal na dvee. Otevela mu sluka a okamit ho uvedla
do obvacho pokoje. Mstnost musela dve slouit jako svtnice, ale veker
stopy pvodnho elu zmizely pod drahmi francouzskmi tapetami, perskmi
koberci a anglickm nbytkem nejnovj vroby a stylu.
Drawlight nemusel ekat dlouho, za pr minut pila do pokoje mlad dma.
Byla vysok, krsn, jej postav se nedalo nic vytknout. Na sob mla aty
z arlatovho sametu a blost jejho krku podtrhoval bohat nhrdelnk
z podlouhlch ernch korlk.
Otevenmi dvemi bylo pes chodbu vidt a do jdelny zazen stejn
luxusn jako obvac pokoj. Z neuklizench tal na stole se dalo vyst, e
mlad dma veeela sama. erven aty a ern nhrdelnk si vzala ist pro
svou vlastn potchu.

332
 Ach, madam! zvolal Drawlight a vyskoil. Da se vm doufm dobe?
Mvla rukou. Asi ano. Tak dobe, jak se lovku me dait, kdy nem
kolem sebe takka dnou spolenost ani nic k rozptlen.
Coe? zvolal Drawlight ohromen. To tu jste naprosto sama?
Spolenost mi dl jedin star teta. Nut m do nboenstv.
Ach, madam! zvolal Drawlight. Nepltvejte svou energi na modlitby
a kzn. Z toho dn tcha nekyne. Msto toho napete sv mylenky
k pomst.
Napu. Ostatn to ji dlm, konstatovala prost. Posadila se na pohovku
naproti oknu. A jak se maj pnov Strange a Norrell?
Ti maj spoustu prce, madam! Spoustu, spoustu, spoustu! Pl bych si u
kvli nim samotnm, ale i kvli vm, aby byli mn zaneprzdnni. Zrovna
vera se pan Strange na vs obzvlt vyptval. Zajmalo ho, jak se mte. Jde
to, odpovdl jsem mu, ale opravdu jen tak tak. Bezcitn chovn vaich
pbuznch panem Strangem otslo, madam, hluboce otslo.
Opravdu? K by se tedy jeho rozhoen projevilo tak njak prakticky,
odvtila mraziv. Zaplatila jsem mu vce ne sto guinej a on neudlal nic. U
m unavuj pokusy zaizovat tyto zleitosti pes prostednka, pane Drawlighte.
Vyite panu Strangeovi, e se uctiv poroum. A eknte mu, e jsem hotova
setkat se s nm kdekoli a v jakoukoli denn i non hodinu. Na ase mi vbec
nesejde. Nemm dn zvazky.
Ach, madam! K bych vm mohl vyhovt. Sm pan Strange by si to velice
pl! Obvm se ale, e je to zcela vyloueno.
To mi stle tvrdte, jet jsem od vs ale neslyela dn dvod tedy
dn uspokojiv dvod. Pan Strange se nejsp obv, co si lid eknou, pokud
ns uvid spolu. Ale my se pece meme setkat v naprostm soukrom. Nikdo
se o tom nemus dozvdt.
Ach, madam! Je vidt, e se v povaze pana Strange vbec nevyznte! Nic
na svt by ho nepotilo tak jako pleitost ukzat svtu, jak opovrhuje vaimi
pronsledovateli. Obezetn je ist kvli vm. Obv se
Mlad dma se vak ji nedozvdla, eho se pan Strange obv, nebo
v tom okamiku se Drawlight zniehonic zarazil a velice vyplaen se kolem
sebe rozhldl. Co to proboha bylo? zeptal se.
Jako by se nkde otevely dvee. Nebo mon ada dve. Jako by domem
zavanul vtr, jen s sebou pinesl polozapomenut vn dtstv. I svtlo se
promnilo, vechny vci te vrhaly jin stny. Nelo o nic konkrtnjho,
a pece jak se asto stv, kdy pijde ke slovu magie se Drawlighta i t
dmy zmocnil velmi siln pocit, e se na nic ve viditelnm svt u nelze
spolehnout. Nikoho by nepekvapilo, kdyby te nathl ruku, dotkl se
libovolnho pedmtu v pokoji a zjistil, e tam ji nen.

333
334
 Nad pohovkou, kde sedla ona urozen dma, viselo vysok zrcadlo.
Odrel se v nm druh velk bl msc v druhm vysokm temnm okn
a druh potemnl zrcadlov pokoj. Jene Drawlight ani dma v t druh
mstnosti vbec nebyli. Namsto nich se v nm objevilo cosi nezetelnho, co se
zformovalo do jakhosi stnu a z nj se vyloupla temn postava kohosi, kdo ml
nameno k nim. Ze smru pohybu dotyn osoby bylo zjevn, e ta zrcadlov
mstnost se ani v nejmenm nepodob originlu a e vypad stejn jen dky
optickm klamm a hrtkm s perspektivou, jak by lovk mohl vidt teba
v divadle. Zrcadlov mstnost byla podle veho dlouh chodba. Do vlas a do
kabtu se t zhadn postav opral vtr, jej v jejich mstnosti vbec nebylo
ctit, a akoli neznm rzoval ke sklu oddlujcmu ob mstnosti energicky,
trvalo mu to dost dlouho. Konen ale ke sklu dospl. Jeho temn postava se za
nm chvli tyila a tv mu pi tom stle skrval stn.
Potom Strange velice elegantn seskoil ze zrcadla, nasadil svj typick
okouzlujc smv a pozdravil Drawlighta i dmu: Dobr veer.
Chvli pokal, jako by ostatnm dval prostor k tomu, a promluv, a kdy se
k tomu nikdo neml, ekl: Madam, doufm, e laskav omluvte pozdn hodinu
m nvtvy. Cesta se popravd eeno klikatila troku vc, ne jsem oekval.
patn jsem odboil a mlem jsem dorazil nu, vlastn ani nevm kam.
Znovu se odmlel, jako by ekal, a ho vybdnou, a se posad. Ale i kdy se
nedokal, stejn se posadil.
Drawlight i dma v ervench atech na nj nevcn zrali. On se na n
usml.
Seznmil jsem se s panem Tantonym, obrtil se Strange na Drawlighta.
Velice pjemn gentleman, by ponkud nemluvn. Ovem jeho ptel, pan
Gatcombe, mi ekl ve, co jsem si pl vdt.
Vy jste pan Strange? zeptala se dma v ervench atech.
Ano, madam.
To je ale astn nhoda. Pan Drawlight mi zrovna vysvtloval, pro se
s vmi nikdy nemohu sejt.
Je pravda, madam, e a do dnenho veera okolnosti naemu setkn
neply. Pane Drawlighte, bute tak laskav a pedstavte ns.
Drawlight zamumlal, e ona dma v ervench atech je pan Bullworthov.
Strange se zvedl, uklonil se pan Bullworthov a znovu se usadil.
Nemlm-li se, pan Drawlight vs zpravil o stranch okolnostech situace,
ve kter se te nachzm, e ano? pronesla pan Bullworthov.
Strange nepatrn pokynul hlavou, co mohlo znamenat jedno nebo druh
nebo taky vbec nic. Vyprvn nezastnn osoby se nikdy nevyrovn len
lovka, kter je dkladn obeznmen s dotynmi udlostmi. Pan Drawlight
mohl z toho i onoho dvodu opomenout nkter klov detaily. Bute tak
hodn, madam, a dovolte mi, abych si to vechno poslechl od vs.
Vechno?

335
 Vechno.
Tak dobe. Jak vte, jsem dcera lechtice z Northamptonshire. Mj otec
vlastn rozshl majetek. Jeho dm i pjmy jsou velk. V hrabstv patme
k pednm rodinm. Rodina m ovem odjakiva vedla k tomu, abych se svou
krsou a schopnostmi ve svt doshla jet vyho postaven. Pede dvma
lety jsem se velmi vhodn provdala. Pan Bullworth je bohat a my se
pohybovali mezi spoleenskou smetnkou. J ale pod nebyla astn. Loni
v lt jsem nanetst potkala mue oplvajcho vlastnostmi, kterch se panu
Bullworthovi naprosto nedostv: byl hezk, chytr a zbavn. Ji po nkolika
tdnech jsem nabyla pesvden, e tento mu se mi lb vc ne vichni
ostatn, kter jsem kdy potkala. Zlehka pokrila rameny. Dva dny ped
Vnoci jsem v jeho spolenosti odjela z domu svho manela. Doufala jsem i
spe jsem o tom byla pevn pesvden , e se s panem Bullworthem
rozvedu a e se vdm za tohoto pna. Jene to on neml v myslu. Na sklonku
ledna jsme se pohdali a mj ptel m opustil. Vrtil se do svho domu
k obvyklm kratochvlm, ale j do svho pedchozho ivota takto vklouznout
nemohla. Manel mne odvrhl. Ptel mne odmtali pijmout. Byla jsem nucena
vydat se svmu otci na milost a nemilost. ekl mi, e mne zajist do konce
ivota, vmnou za to vak musm t v naprostm stran. Nemla jsem se ji
zastnit dnch ples i verk, nemla jsem se ji stkat s pteli. Nemla
jsem dlat u vbec nic. Na chvli se zadvala do dlky, jako by se zahloubala
nad vm, o pila, rychle vak svou trudnomyslnost setsla a prohlsila:
A te k vci! Pela k psacmu stolku, otevela zsuvku, vythla papr
a nathla se s nm ke Strangeovi. Na vai radu jsem sepsala seznam vech lid,
kte m zradili.
, j vm ekl, a si udlte seznam, e? ekl Strange a papr si vzal.
Paneku, j jsem ale praktick! To je docela dlouh seznam.
dn strachy, ujistila ho pan Bullworthov. Co jmno, to zakzka, a za
kadou dostanete zvltn honor. Dovolila jsem si ke kadmu jmnu pipsat
trest, kter by je ml stihnout. Vy ale znte magii nesrovnateln lpe ne j,
a tak vs mon napadne jin, phodnj osud, jen by ml potkat m
neptele. Za kad doporuen vm budu vdn.
Sir James Southwell. Dna, etl Strange.
Mj otec, vysvtlila pan Bullworthov. Mlem m umoil proslovy o m
prohnil povaze a navdy m vykzal z domova. V mnoha ohledech je prv on
strjcem veho mho trpen. K bych mohla sv srdce zatvrdit a pisoudit mu
vnj chorobu. Ale nemohu. Tomuhle se nejsp k ensk slabost.
Dna je krajn bolestiv, podotkl Strange. Aspo co jsem slyel.
Pan Bullworthov netrpliv mvla rukou.
Slena Elizabeth Churchov, pokraoval Strange. A jej snoubenec
zru zasnouben. Kdopak je slena Elizabeth Churchov?
Moje sestenice nudn fiflenka, co by pod jenom vyvala. Dokud jsem
si nevzala pana Bullworthe, nikdo j nevnoval nejmen pozornost. Ale te

336
jsem se doslechla, e si m vzt duchovnho, a mj otec j na zaplacen
svatebnch at a novho nbytku vystavil bankovn smnku. Otec navc Lizzie
a tomu knzi slbil, e vyuije svho vlivu a postar se mu o poven. Cestiku
budou mt pln umetenou. Maj t v Yorku, kde budou chodit na bankety,
verky a plesy a tit se ze vech kratochvl, jich jsem si mla uvat j. Pane
Strangi, zvolala rzn, mus pece existovat njak kouzla, kter by tomu
duchovnmu Lizzie naprosto znechutila? Aby se otsl, kdy ji jenom usly?
Nevm, odpovdl Strange. Nikdy jsem o tom nepemlel. Nejsp
njak existovat mus. Vrtil se k seznamu. Pan Bullworth
Mj manel, objasnila.
A ho pokouou psi.
M sedm ernch rafan a povauje si jich vc ne kterhokoli lovka.
Pan Bullworthov star pedpokldm, e jde o matku vaeho
manela A se utop v prdeln kdi. A se udus svou vlastn merukovou
zavaeninou. A se neastnou nhodou upee v pcce na chleba. To jsou hned
ti smrti pro jednu enu. Odpuste mi, pan Bullworthov, ale ani nejvt mg
vech vk by nedokzal zabt tut osobu temi rznmi zpsoby.
Potrapte ji, jak nejvc umte, trvala pan Bullworthov zatvrzele na svm.
Ta bba je naprosto nesnesiteln pyn na svou domcnost. Mlem m tm
tmatem unudila k smrti.
Aha. Nu, to je vechno hrozn shakespearovsk. A tak pichzme
k poslednmu jmnu. Henry Lascelles. Toho pna znm. Strange vrhl po
Drawlightovi ptrav pohled.
To je ten lovk, pod jeho ochranou jsem odela od svho manela,
vysvtlila pan Bullworthov.
Vida! A jak mu urte osud?
Bankrot, eptla prudce. lenstv. Ohe. Nemoc, co ho zohyzd. K, co
ho podupe! Padouch, co si na nj pok a poee ho v oblieji noem! Hrzn
vidiny, je ho budou suovat a nenechaj ho noc co noc vyspat! Vstala a zaala
pechzet po pokoji. A se o vech jeho mrzkch a hanebnch inech pe
v novinch! A se ho vichni v Londn stran! A svede njakou venkovanku,
kter se do nj bezhlav zamiluje. A ho cel roky sth, kam se jen pohne. A
se kvli n stane terem veobecnho posmchu. A ho ta holka nikdy nenech
na pokoji. A se nikdy nesm se svm dlem a neodejde od nj. A njak
estn mu udl chybu a jeho kvli tomu obvin ze zloinu. A se zalyk
pokoenm, kter s sebou nese soud a uvznn. A mu vypl cejch! A ho
zbij! A ho zmrskaj! A a ho poprav!
Pan Bullworthov, ekl Strange, snan vs prosm, abyste se uklidnila.
Pan Bullworthov pestala rzovat po pokoji. U na hlavu pana Lascellese
nesvolvala hrozn osudy, ale jen st by se dala oznait za klidnou. Dchala
pervan, cel se tsla a tv mla pod zrznnou vzteky. Strange si pokal,
a se ovldne a bude s to pochopit jeho vklad. Pak zaal: Je mi lto, pan
Bullworthov, ale stala jste se obt krutho podvodu. Tahle osoba, vrhl pohled

337
na Drawlighta, vm lhala. Ani pan Norrell, ani j jsme nikdy nebrali soukrom
zakzky. Rovn jsme tohoto lovka nikdy nezamstnvali jako agenta, kter
by nm ml hledat prci. J o vs dokonce a do dnenho veera ani neslyel.
Pan Bullworthov na nj chvli zrala a pak se obrtila k Drawlightovi.
Je to pravda?
Drawlight neastn zaryl pohled do koberce a zaal cosi mumlat, rozumt
vak z toho bylo pouze slovm madam a mimodn situace.
Pan Bullworthov shla po thlu zvonku a zazvonila.
Objevila se sluka, je pedtm pustila pana Drawlighta do domu.
Sleno Haverhillov, ekla pan Bullworthov, ukate panu Drawlightovi
dvee.
Na rozdl od vtiny sluek v domech spoleensk smetnky, kter si
zamstnavatel vybraj pevn kvli hezkm tvikm, byla slena
Haverhillov u od pohledu schopn osoba stednho vku, se silnma rukama
a neltostnm vrazem. Tentokrt toho vak nemla moc na prci, protoe pan
Drawlight se jet rd chopil pleitosti ukzat jim zda. Popadl pacrku
a vystelil z mstnosti, ledva mu slena Haverhillov otevela dvee.
Pan Bullworthov se obrtila ke Strangeovi. Pomete mi? Udlte, o vs
dm? Pokud ten honor nen adekvtn
Penze! odfrkl si Strange. Je mi lto, ale jak jsem vm ji ekl, zakzky od
soukromnk neberu.
Hledla na nj a pak uasle pravila: Je mon, aby s vmi moje utrpen ani
nehnulo?
Naopak, pan Bullworthov, morlka, kter trest enu a nechv mue
vyklouznout beze stnu viny, mi pipad dost ohavn. Dle vak ji nezajdu.
Nebudu ubliovat nevinnm lidem.
Nevinnm lidem! vykikla. Nevinnm! Kdo je nevinn? Nikdo!
Pan Bullworthov, k tomu u nemm co ct. Nic pro vs nemohu udlat.
Je mi lto.
Zmila si ho kyselm pohledem. Hmm, tak dobe. Alespo mte dost
slunosti na to, abyste mi nezaal doporuovat pokn, dobroinnost, vyvn i
dal innosti, kter hlupci povauj za lk proti przdnmu ivotu
a zlomenmu srdci. Pesto se domnvm, e pro ns oba bude nejlep, kdy
tento rozhovor ukonme. Dobrou noc, pane Strangi.
Strange se uklonil. Na odchodu z mstnosti se touebn zadval na zrcadlo
nad pohovkou, jako by ze veho nejradi odeel tamtudy, ale slena
Haverhillov mu otevela dvee a obyejn slunost si dala, aby jimi proel.
Jeto neml kon ani kor, el tch pt mil z Hampsteadu na Soho Square
pky. Kdy dorazil ke dvem svho domu, zjistil, e se vude svt, akoli u
thlo na druhou hodinu rann. A ne stail vythnout z kapsy kl, dvee rozrazil
Colquhoun Grant.

338
 Proboha! Copak tu dlte? vykikl Strange, Grant se mu vak neobtoval
odpovdt, msto toho se obrtil zptky do domu a zavolal: Je tady, madam!
iv a zdrav.
Arabela vybhla ze salnu, mlem se pi tom perazila a za okamik se za n
vynoil sir Walter. Pak se v chodb u kuchyn objevil Jeremy Johns a nkolik
dalch sluh.
Stalo se nco? Dje se nco? zeptal se jich Strange pekvapen.
Vy pitome jeden! zasml se Grant a dal mu ptelsk zhlavec. Mli
jsme o vs strach! Kde jste proboha byl?
V Hampsteadu.
V Hampsteadu! zvolal sir Walter. Nu, moc rdi vs zase vidme! Stelil
pohledem po Arabele a nervzn dodal: Obvm se, e jsme pan Strangeovou
bezdvodn vylekali.
Ale! obrtil se Strange na svou manelku. Nebla ses snad, e ne? Vbec
nic mi nehrozilo. Jako vdycky.
Vidte, madam! prohlsil podplukovnk Grant vesele. Pesn jak jsem
vm kal. Ve panlsku se pan Strange asto ocitl ve velkm nebezpe, ale my
jsme se o nj nikdy nebli. Na to, aby se mu nco stalo, je moc chytr.
Musme stt na chodb? zeptal se Strange. Cestou z Hampsteadu
pemlel o magii a hodlal v tom doma pokraovat. Msto toho nael dm pln
lid, kte mluvili jeden pes druhho. pln ho to rozladilo.
Zavedl je do salnu a podal Jeremyho, a jim pinese vno a nco
k sndku. Kdy se vichni usadili, prohlsil: Bylo to pesn tak, jak jsme
pedpokldali. Drawlight Norrellovm a mm jmnem sliboval vemonou
ernou magii. Nael jsem ho u velice vzntliv mlad eny, kter po mn chtla,
abych trznil jej pbuzn.
To je hrozn! ekl podplukovnk Grant.
A co na to Drawlight? zeptal se sir Walter. Jak to vysvtlil?
Cha! Strange se nevesele zasml. Neekl nic. Prost utekl co je koda,
protoe jsem ml sto chut vyzvat ho na souboj.
Och! ozvala se zniehonic Arabela. Take te vyzv lidi na souboje?
Sir Walter a Grant se na ni poplaen zadvali, Strange byl ale pli zabrn
do svho vkladu, ne aby si poviml hnvu v jej tvi. Ne e bych
pedpokldal, e by tu vzvu pijal, ale bval bych ho rd trochu vystrail. Bh
v, e si to zaslou.
Ale jet jste neekl nic o tom krlovstv, cest nebo co to vlastn je za
zrcadlem, pipomnl mu podplukovnk Grant. Naplnilo vae oekvn?
Strange zavrtl hlavou. Na to, abych ho popsal, se mi nedostv slov.
Vechno, co jsme s Norrellem vykonali, v porovnn s nm bledne! A pece
mme tu drzost kat si mgov! K bych vm mohl njak piblit jeho
velkolepost! Jeho velikost a sloitost! Velk kamenn chodby, kter se thnou
vemi smry! Zpotku jsem se snail zjistit, jak jsou asi dlouh a kolik jich je,
brzy jsem to ale vzdal. Vypadalo to, e jich je nespoet. Byla tam kamenn

339
nbe a kanly se stojatou vodou. Ta voda v erosvitu vypadala pln ern.
Vidl jsem schodit zvedajc se tak vysoko, e jsem jejich konce nedohldl,
a jin se zase stela do naprost tmy. Pak jsem proel pod obloukem
a najednou jsem stl na kamennm most pes tmavou, przdnou krajinu. Ten
most byl tak ohromn, e jsem nedohldl na jeho protj stranu. Pedstavte si
most spojujc Islington s Twickenhamem! Nebo York s Newcastlem! A vude
po chodbch i na tom most jsem vidl jeho podobizny.
podobizny? zeptal se sir Walter.
Mue, kterho jsme Norrell a j oerovali takka v kadm lnku, co
jsme napsali. Mue, o kterm se ped Norrellem nen dobr ani zmiovat. Mue,
jen vystavl chodby, kanly, mosty, vechno! Johna Uskglasse, Krle
Havrana! Ty stavby jsou po nkolika staletch pirozen v havarijnm stavu.
Nevm, k emu ty cesty Johnu Uskglassovi slouily, ale te u je nepotebuje.
Sochy i zdivo se ztily. Dovnit bhvodkud proud svtlo. Nkter chodby jsou
zasypan, jin zatopen. A eknu vm jet nco zvltnho. Kamkoli jsem el,
nachzel jsem velk mnostv odhozench bot. Nejsp patily jinm
pocestnm. Byly vyloen starobyl a tm se rozpadaly. Z toho soudm, e
v poslednch letech tyhle chodby prakticky nikdo nevyuval. Za celou tu dobu
jsem zahldl jen jednoho lovka.
Vy jste zahldl nkoho jinho? podivil se sir Walter.
Ale ano! Aspo si myslm, e to byl lovk. Vidl jsem, jak se po bl cest
pes temnou pl pohybuje stn. Chpejte, j byl tou dobou na most a ten byl
mnohem vy ne kterkoli most, co jsem na tomhle svt do t doby vidl.
Zem musela bt nkolik tisc stop pode mnou. Shldl jsem dol a nkoho
zahldl. Kdybych se tak nesoustedil na to, e musm najt Drawlighta, jist
bych se njak dostal dol a vydal se za nm i za n pipadalo mi toti, e mg
neme vbec vyut svho asu lpe ne v rozhovoru s takovouhle osobou.
Ale je takov lovk bezpen? zeptala se Arabela.
Bezpen? opil Strange pohrdliv. To ne. To si nemyslm. Jene j si
troufm tvrdit, e stkat se se mnou taky nen nijak bezpen. Doufm, e jsem
svou anci nepropsl. Doufm, e a se ztra vrtm, najdu njak vodtko, kam
se ta zhadn osoba vydala.
A se vrtte! zvolal sir Walter. Urit ale?
Ach! skoila mu do ei Arabela. U vidm, jak to dopadne! Bude po
tch stezkch chodit, kdykoli se pan Norrell bez tebe obejde, zatmco m tu
nech celou napnutou, a se trpm, jestli t jet nkdy uvidm!
Strange na ni vrhl pekvapen pohled. Arabelo? Dje se nco?
Jestli se nco dje?! Ty se chce vystavit hroznmu nebezpe a oekv,
e k tomu nic neeknu!
Strange zagestikuloval a v tom gestu se snoubila pnliv dost
s bezradnost, jako by sira Waltera a Granta vyzval, a mu dosvd naprostou
zpozdilost takovho poadavku. Ale kdy jsem ti kal, e pojedu do

340
panlska, namtl, zstala jsi naprosto klidn, i kdy tam tehdy zuila krut
vlka. Tohle je na druhou stranu zase docela
Naprosto klidn? Ujiuji t, e jsem nebyla klidn ani za mk! Hrozn
jsem se o tebe bla tak jako se bly vechny manelky a matky a sestry vojk
ve panlsku. Ale shodli jsme se na tom, e tam mus jt. A navc, ve
panlsku s tebou byla cel britsk armda, zatmco tam bude naprosto sm.
km tam, ale nikdo z ns nev, kde to vlastn je!
Pardon, ale j naprosto pesn vm, kde to je! Jsou to Krlovy cesty.
Arabelo, vn si myslm, e je troku pozd na to, aby sis usmyslela, e se ti
moje povoln nezamlouv!
Tak to nen spravedliv! Proti tv profesi jsem nikdy neekla ani slovo.
Podle m je jedna z nejulechtilejch na svt. Na vechno, co jsi spolu
s panem Norrellem vykonal, jsem nesmrn pyn a nikdy jsem nevznesla
nejmen nmitky proti tomu, aby ses nauil jakkoli kouzla ale a dodneka
ses spokojil s tm, e je bude objevovat v knihch.
To u neplat. Omezovat mgovo bdn na knihy v jeho knihovn je jako
ct cestovateli, e schvaluje jeho pln na nalezen pramene njak africk eky
pod podmnkou, e nikdy nepjde dl ne za Tunbridge Wells!
Arabela popuzen vykikla: Myslela jsem, e se chce stt mgem, ne
cestovatelem!
To je tot. Cestovatel neme zstat doma a st v mapch, kter podili
jin lid. Mg zase neme zvit objem magie tenm knek od cizch lid.
Pipad mi zcela oividn, e dve i pozdji Norrell i j musme zat hledat
i jinde ne v knihch!
Vn? To je podle tebe oividn? Popravd eeno, Jonathane, velice
pochybuji o tom, e to oividn pipad i panu Norrellovi.
Bhem tto vmny nzor byli sir Walter a podplukovnk Grant stejn
nesv jako kad dva lid, kte se bez vlastnho piinn stanou svdky
prudho projevu manelskho nesouladu. Jejich situaci jim rozhodn
neulehilo vdom, e ani Arabela, ani Jonathan jim v tuto chvli nebyli nijak
zvl naklonni. Ji si museli vyslechnout od Arabely pr ostrch slov, kdy se
piznali, e navdli Strange k nebezpen magii. Strange te po nich vrhal
ostr pohledy, jako by se divil, jakm prvem zstvaj v jeho dom uprosted
noci a rozladili jeho cho, kter je obvykle tak mil. Pi prvn odmlce v hovoru
zamumlal podplukovnk Grant cosi nesouvislho o tom, jak u je pozd, jak si
jejich laskavou pohostinnost ani nezaslou a jak jim vem peje dobrou noc.
Jene vzhledem k tomu, e jeho proslovu nikdo nevnoval pozornost, musel
zstat dl na svm mst.
Zato sir Walter byl pevnjho charakteru. Usoudil, e udlal chybu, kdy
Strange poslal na zrcadlovou cestu, a svoje pochyben chtl za kadou cenu
napravit. Jakoto politik se nenechal odradit od vysloven nzoru jen proto, e
na nj lid nejsou zvdav. etl jste vechny knihy o magii? udeil na Strange.

341
 Co? Ne, jiste ne! Moc dobe vte, e ne! odpovdl Strange. (Myslel tm
knihy v hurtfewsk knihovn.)
A vte, kam vedou vechny ty chodby, kter jste dneska vidl? pokraoval
sir Walter.
Ne, pipustil Strange.
Vte, co je za ta temn zem, pes ni se klene ten most?
Ne, ale
V tom ppad by jist bylo lpe zadit se podle rady pan Strangeov,
pest si o tchhle cestch pln vechno a teprve pak se vrtit, navrhl sir
Walter.
Ale informace v knihch jsou nepesn a protie si! k to i Norrell, a ten
o nich peetl vechno, co se d. Na to vemte jed.
Arabela, Strange a sir Walter se hdali dal pl hodiny, dokud nebyli
vichni popuzen, neastn a dokud se vem nechtlo spt. Pouze Strangeovi
bylo len tajuplnch tichch chodeb a rozlehlch temnch krajin pjemn.
Arabelu to ve skuten vydsilo, a dokonce i sira Waltera a podplukovnka
Granta to bez nadszky vyvedlo z rovnovhy. Z magie, kter jim jet ped
nkolika hodinami pipadala tak dvrn znm, tak anglick, se zniehonic
stalo cosi nelidskho, zhadnho, jinozemskho.
Strange svoje spolenky vbec nechpal; dohnli ho k zuivosti. Vbec jim
nedochzelo, e se mu povedlo nco vjimenho. Thlo mu hlavou, e tohle
byl bez pehnn nejpozoruhodnj spch v jeho dosavadn karie. Na
Krlovch cestch nestanul dn anglick mg od dob Martina Palea. Ale
msto aby mu blahopli a velebili jeho dovednost, jak by to udlal kdokoli jin,
oni si jenom po norrellovsku stovali.
Pt rno se probudil odhodlan vrtit se na Krlovy cesty. Vesele
pozdravil Arabelu, rozprvl s n o neutrlnch tmatech a vbec se snail
vzbudit dojem, e tu hdku lze pipsat jej nav a nervozit verejho veera.
Jet ne vak mohl vyut tchto pohodlnch smylenek (a proklouznout
k Cestm nejblim velkm zrcadlem), Arabela mu oteven ekla, e se jej
nzor od verej noci vbec nezmnil.
Nen vlastn jalov snait se sledovat vvoj hdky mezi manelem
a manelkou? Je jist, e takov hovor bude odbhat od tmatu vc ne kterkoli
jin. Stahuje k sob ptoky hdek a kivd z pedchozch let a to ve je
naprosto nesrozumiteln vem kolem a na ty dva lidi, kterch se
nejhmatatelnji tkaj. V takovm ppad se dn stran neproke vina, a i
kdyby co to znamen?
Touha t v harmonii a ptelstv se svou drahou polovikou je velice siln
a Jonathan a Arabela se v tomto ohledu od ostatnch lid nijak neliili. Po dvou
dnech spor Jonathan sv choti slbil, e se na Krlovy cesty nevyd, dokud od
n nedostane svolen. Na opltku mu Arabela slbila toto svolen udlit, jakmile
ji pesvd, e je to bezpen.

342
 37

LES CINQUE DRAGOWNES

Listopad 1814

ed sedmi lety byl dm pana Lascellese v Bruton Street povaovn za

P jeden z nejlepch v Londn. Vyznaoval se onou dokonalost, j me

doshnout pouze velmi bohat a velmi zahliv mu, jen valnou st
svho asu vnuje sbrn obraz a soch a jen valnou st svch duevnch sil
vnuje vybrn nbytku a tapet. Pynil se vjimen dobrm vkusem
a nadnm kombinovat barvy novtorskm a pozoruhodnm zpsobem.
V obzvltn oblib ml rzn odstny modr, ed a rovn tmav bronzovou
barvu s kovovm ndechem. A pece ke svmu majetku nechoval sentimentln
vztah. Obrazy prodval tak asto, jako je kupoval, a jeho dm nikdy nepropadl
onomu obrazrenskmu chaosu, jen suuje domovy nkterch sbratel.
V kad mstnosti Lascelles umstil pouze nkolik obraz a umleckch
pedmt, ale mezi touto hrstkou se nalo pr nejkrsnjch a nejzajmavjch
dl v celm Londn.
V poslednch sedmi letech ovem dokonalost pn Lascellesova domu
ponkud upadla. Barvy byly sice vytben jako vdycky, ale za celch sedm let
se nezmnily. Nbytek byl drah, ale odpovdal md panujc ped sedmi lety.
Za poslednch sedm let nepibyl do Lascellesovy sbrky jedin obraz. Z Itlie,
Egypta a ecka doputovaly do Londna v poslednch sedmi letech nevedn
antick sochy, ty ale skoupili jin gentlemani.
Ba co vc, podle rznch znmek se dalo soudit, e se majitel domu vnoval
uiten innosti, strun eeno e pracoval. Po vech stolech a idlch se
vlely zprvy, rukopisy, dopisy a vldn dokumenty a vtisky Ptel anglick
magie a knihy o magii byste nali v kad mstnosti.
Popravd eeno, i pes stle pedstran odpor k prci byl Lascelles za tch
sedm let od Norrellova pjezdu do Londna zamstnanj ne kdy pedtm.
A tebae byl lord Portishead jmenovn redaktorem Ptel anglick magie na
Lascellesv popud, jeho lordstvo sv redaktorsk povinnosti vykonvalo
zpsobem, kter Lascellese nesnesiteln drdil. Lord Portishead se podizoval
Norrellov vli ve vem okamit zapracovval vechny Norrellovy
nadbyten dodatky, a tak byli Ptel anglick magie s kadm dalm slem
nudnj a opisnj. Na podzim roku 1810 se Lascellesovi podailo doshnout

343
toho, aby byl jmenovn spoluredaktorem. Ptel anglick magie patili
k periodikm s nejvtm potem pedplatitel v celm krlovstv; prce to
rozhodn nebyla zanedbateln. Lascelles navc psal o modern magii do dalch
asopis a novin; radil vld v otzkch magick politiky; takka kad den
chodil za panem Norrellem a ve svm volnm ase studoval djiny a teorii
magie.
Tetho dne po Strangeov nvtv u pan Bullworthov Lascelles ve sv
knihovn usilovn pracoval na dalm sle Ptel anglick magie. Akoli u
bylo po poledni, jet si nenael as na to, aby se oholil a oblkl, sedl v upanu
a kolem nj se rozkldala zm knih, papr, tal od sndan a lk kvy.
Poteboval dopis, kter nebyl na svm mst, a tak se po nm el poohldnout.
V salnu narazil na neekanho nvtvnka.
! vydechl. To jste vy.
Zuboen neastnk, jen se sklesle hrbil v kesle u krbu, zvedl hlavu
a poznamenal: V sluha vm el prv oznmit, e jsem tady.
! ekl Lascelles a zarazil se; oividn ho nenapadalo, jak dl pokraovat.
Sedl si do protjho kesla, opel si hlavu o dla a zamylen se na Drawlighta
zadval.
V Drawlightov nezvykle bled tvi se oi tm ztrcely. Kabt ml
zapren, boty pouze nevaln vyletn a i jeho prdlo vypadalo pomakan.
Zaizovat mj bankrot, starat se o to, abych zchroml a zelel, prohlsil
Lascelles nakonec, to byl od vs ir nevdk. A jet za to brt penze od
Marie Bullworthov! Naprosto nechpu, pro je na m tak rozezlen! Vdy za
to mohla stejnou mrou jako j. J ji nenutil, aby si brala Bullworthe. Pouze
jsem j nabdl nik, kdy u se na nj nemohla ani podvat. Je pravda, e po
Strangeovi dala, aby m stihl malomocenstvm?
Nejsp ano, vzdychl Drawlight. Opravdu to nevm. Nikdy vm nehrozilo
ani to nejmen nebezpe. Sedte si tady, stejn bohat, zdrav a spokojen
jako dv, zatmco j jsem ten nejvt ubok v Londn. Ti dny jsem u
nespal. Dnes rno se mi ruce tsly takovm zpsobem, e jsem si sotva dokzal
zavzat kravatu. Nikdo netu, jak poniujc je pro m chodit takhle jako
hastro. Ne e by m kdokoli pijal, take co na tom sejde? dn dvee
v Londn se mi te neotevou. V dm je jedin, do kterho m jet nkdo
pust. Odmlel se. To jsem vm neml kat.
Lascelles pokril rameny. Nejde mi ale na rozum, pronesl, jak jste mohl
oekvat, e vm tenhle naprosto nemon podvod vyjde.
Nebyl ani v nejmenm nemon! Naopak, svoje klienty jsem si vybral
velice svdomit. Marie Bullworthov ije v naprostm stran. Gatcombe
a Tantony jsou sldci! Z Nottinghamshiru! Kdo mohl ekat, e Strange kdy
potkaj?
A co slena Grayov? Arabela Strangeov se s n setkala v dom lady
Westbyov na Bedford Square.

344
 Drawlight si povzdychl. Slen Grayov bylo osmnct a bydlela se svmi
opatrovnky ve Whitby. Podle podmnek otcovy zvti se mla ve vem, co
dl, dit jejich pnm, a to a do svch estaticeti let. Jejm opatrovnkm se
Londn pil a z Whitby se nikdy nechtli ani hnout. Nanetst je oba pede
dvma msci neekan skltilo nachlazen a ta holka neastn hned vyrazila
do hlavnho msta. Drawlight se odmlel a nervzn si olzl rty. Zlob se
Norrell hodn?
Takhle zuit jsem ho jet nikdy nevidl, odpovdl Lascelles tie.
Drawlight se v kesle jet vc schoulil. Co chtj dlat?
Nevm. Od t doby, co vae dobrodrustvka vela ve znmost, jsem
povaoval za vhodn zdret se na njak as nvtv domu na Hanover Square.
Od admirla Summerhayese jsem slyel, e si vs Strange pl vyzvat na
souboj (Drawlight vyden vykvikl.) ale Arabela souboje odsuzuje,
a tak z toho nic nebylo.
Norrell nem prvo se na m zlobit! prohlsil Drawlight zniehonic. Za
vechno vd mn! Magii sice ovld, ale kdybych ho neuvedl do spolenosti
a nepedstavil ho nejrznjm lidem, nikdy by o nm nikdo neslyel. Tenkrt
se beze mne neobeel a neme se beze m obejt ani te.
Myslte?
Drawlightovi se podn rozily tmav zorniky a stril si do st prst, jako
by si na uklidnnou chtl okusovat nehet, sotva vak zjistil, e m na sob pod
rukavice, zase ho rychle vythl. Stavm se opt veer, vyhrkl. Budete
doma?
Nu, nejsp ano! Tak napl jsem slbil lady Blessingtonov, e zajdu do
jejho salnu, pochybuji ale, e se tam nakonec vypravm. Mme s Pteli
hrozn zpodn. Norrell ns ustavin otravuje protichdnmi pokyny.
Tolik prce! Uboh Lascellesi! To vm vbec nesvd! Ten staroch je ale
otrok!
Po Drawlightov odchodu Lascelles zazvonil na sluhu. Za hodinku se
vypravm ven, Emersone. eknte Wallisovi, a mi nachyst aty A mlem
bych zapomnl, Emersone! Pan Drawlight se sem hodl veer vrtit. A pijde,
v dnm ppad ho nepoutjte dovnit.
Tou dobou, co u Lascellese probhal tento rozhovor, se v knihovn domu na
Hanover Square shromdili pan Norrell, pan Strange a John Childermass, aby
probrali Drawlightovu zradu. Pan Norrell mlky zral do ohn, zatmco
Childermass lil Strangeovi, jak nael dal Drawlightovu ob, jakhosi
postarho gentlemana z Twickenhamu jmnem Palgrave, jen dal Drawlightovi
dv st guinej, aby mu Strange prodlouil ivot o dalch osmdest let
a navrtil mu mld.
Pochybuji, pokraoval Childermass, e se kdy pesn dozvme, kolik lid
Drawlightovi zaplatilo ve ve, e jim pomete ernou magi. Jak panu
Tantonymu, tak slen Grayov sliboval do budoucna vysok postaven

345
v hierarchii mg, kter podle Drawlighta mla vbrzku vzniknout a nebudu
ani pedstrat, e bych tomuhle njak dobe rozuml.
Strange si povzdychl. Nevm, jak se mi kdy poda lidi pesvdit, e jsem
s tm neml nic spolenho. Mli bychom nco podniknout, ale vbec mne
nenapad co.
Pak se zniehonic ozval pan Norrell: V poslednch dvou dnech jsem tuto
zleitost peliv zvaoval popravd eeno jsem nepemlel takka o niem
jinm a dospl jsem k nzoru, e musme obnovit Cinque Dragownes!90
Po chvilce ticha Strange ekl: Promite, pane, ale ekl jste Cinque
Dragownes?
Pan Norrell pikvl. Mm naprosto jasno v tom, e tohoto padoucha by
mli soudit Cinque Dragownes. Dopustil se Falen magie a Zlovolnch in.
Star stedovk prvo natst nikdy nebylo zrueno.
Podle starho stedovkho prva, zasml se Childermass, je poteba, aby
u soudu Cinque Dragownes zasedlo dvanct mg. V Anglii dnch dvanct
mg nen. To sm moc dobe vte. Jsou tu dva.
Mohli bychom najt dal, namtl pan Norrell.
Strange a Childermass na nj zstali ohromen zrat.
Pan Norrell ml dost slunosti, aby mu polapn jeho dlouholetch nzor
pilo troiku trapn, pesto vak pokraoval: Je tu pece lord Portishead a ten
mal ernovlas mu z Yorku, kter nechtl podepsat tu smlouvu. To mme
dva a odvil bych se tvrdit, zadval se na Childermasse, e byste jich jet
pr nael, kdybyste se do toho podn pustil.

90
Les Cinque Dragownes (Pt drak). Jmno tohoto soudu se neodvozuje od krutosti soudc,
jak se veejnost myln domnv, ale od sn v sdle Johna Uskglasse, Krle Havrana, v Newcastlu,
kde se vynely prvn rozsudky. Tato s pr byla dvanctistnn a vyzdoben ndhernmi
ezbami, z nich nkter byly dlem lid a jin zase pochzely od elf. Ze vech nejasnj pak
byly ezby pti drak.
Ke zloinm, kter spadaly do pravomoci Cinque Dragownes, patily: Zlovoln iny
magie s jednoznan zhoubnm elem; Falen magie pedstrn magie i slibovn kouzel,
je dan osoba bu neumla seslat nebo nehodlala provst; prodej kouzelnch prsten, klobouk,
bot, kabt, psk, lopat, fazol, hudebnch nstroj atd. lidem, od nich se nedalo ekat, e by
tyto mocn artefakty dokzali zvldnout; vydvn se za mga nebo pedstrn, e jednme v
mgov poven; magick vzdlvn nezpsobilch osob, tj. opilc, blzn, dt a osob s
krutmi zvyky a sklony, a mnoho dalch magickch zloin spchanch kolenmi mgy a
dalmi kesany. U Cinque Dragownes se rovn soudily zloiny spchan proti Johnu
Uskglassovi. Jen s jedinou kategori magickch zloin nemli Cinque Dragownes nic
spolenho, a sice se zloiny elf. Ty se soudily u zvltnho soudu ve Folflures.
V Anglii dvanctho, tinctho a trnctho stolet magii provozovalo vzkvtajc
spoleenstv mg a elf. Jak znmo, magie se jen tko reguluje a pirozen ne vechna magie
byla provdna v dobr ve. John Uskglass vnoval hodn asu a energie vytvoen souboru
prva, jm by se magie a mgov mli dit. Kdy se provozovn magie rozilo po cel Anglii,
krlov Jin Anglie jet rdi vyuili moudrosti severnho souseda. Je podivuhodn pznan
pro tu dobu, e pestoe byla Anglie rozdlen na dv zem s oddlenmi soudnmi systmy,
jejich magick prvo se od sebe v nejmenm neliilo. Jihoanglickm protjkem Cinque
Dragownes byli Londnt drci, jejich sdlo stlo pobl Blackfriars.

346
 Childermass otevel sta, nejsp aby ekl nco o vech mzch, kter ji pro
pana Norrella nael mzch, kte ji nebyli mgy, kdy jim pan Norrell
zabavil vechny knihy nebo je pipravil o prci, pinutil podepsat njakou
zhoubnou mluvu i je jinm zpsobem zniil.
Odpuste, pane Norrelle, skoil mu do ei Strange, ale kdy jsem mluvil
o tom, e by se mlo nco podniknout, ml jsem na mysli inzert v novinch
nebo nco podobnho. Lze s spchem pochybovat o tom, e by nm kvli
potrestn jednoho lovka lord Liverpool a jeho ministi povolili vzksit odno
anglickho prva, kter zanikla ped vce ne dvma sty lety. Ale i kdyby nm
laskav vyhovli, musme podle mho pedpokldat, e dvanct mg znamen
dvanct praktikujcch mg. Jak lord Portishead, tak John Segundus jsou
teoretit mgov. Navc je velmi pravdpodobn, e Drawlight bude brzy
sthn za podvod, padln listin, krde a kdovco dalho. Njak nevidm,
jakou vhodu pedstavuj Cinque Dragownes oproti soudm obyejovho
prva.
Spravedlnost soud obyejovho prva je zcela nepedvdateln! Soudce
toho nebude vdt o magii, ani co by se za nehet vlezlo. Obludnost zloin toho
lovka mu zstane zcela utajena. Mluvm o jeho zloinech proti anglick
magii, jeho zloinech proti mn. Cinque Dragownes prosluli svou psnost. Je
v naem zjmu, aby byl pro jistotu oben.
Poven!
Ale jist. Dostanu ho na ibenici! Domnval jsem se, e o tom mluvme
celou dobu. Pan Norrell rychle zamikal.
Pane Norrelle, prohlsil Strange, j se na toho lovka zlobm pln
stejn jako vy. Je to bezskrupulzn podvodnk. Je ztlesnnm toho, m
pohrdm. Nechci ale, aby mm piinnm nkdo piel o ivot. Bojoval jsem
ve vlce na Pyrenejskm poloostrov, pane. Vidl jsem umrat a moc lid.
Ale ped dvma dny jste ho chtl vyzvat na souboj!
Strange ho probodl pohledem. To je nco pln jinho!
Kadopdn, pokraoval pan Norrell, Drawlightova vina je podle mne
sotva vt ne vae!
Moje? vykikl Strange pekvapen. Pro? Co jsem provedl?
Moc dobe vte, co tm myslm! Co vs to proboha popadlo, e jste se vydal
na Krlovy cesty? A to sm a bez sebemen ppravy! Snad jste si nemyslel, e
vm takov divok dobrodrustv budu schvalovat?! To, co jste onoho veera
udlal, me magii zkazit dobr jmno pln stejn jako vechny zloiny toho
chlapa dohromady. Ve skutenosti to nejsp napch jet vt kody!
Christopher Drawlight se toti nikdy netil dobr povsti. Nikoho
nepekvapilo, e se z nj stal darebk. Vy jste ale vude znm jako mj k! Vy
jste Druh mg v zemi! Lid si budou myslet, e jsem vm to schvlil. Lid se
budou domnvat, e jde o soust mho plnu na obnovu anglick magie!
Strange zral na svho mistra. Bh chra, pane Norrelle, aby vae povst
pila mm piinnm k hon. Ujiuji vs, e to bych si v dnm ppad

347
nepl. Ale to lze snadno napravit. Pokud se my dva rozejdeme, pane, pak
kad z ns me jednat na vlastn pst. Svt bude kadho posuzovat zvl.
To pana Norrella velmi zarazilo. Podval se na Strange, pak sklopil zrak
a tie zamumlal, e tak to nemyslel. Pan Strange snad v, e tohle nemyslel.
Odkalal si. Doufm, e pan Strange bude aspo trochu shovvav k m
podrdnosti. Doufm, e panu Strangeovi natolik zle na anglick magii,
aby ml trplivost s mou popudlivost. On v, jak je pro dobro anglick magie
dleit, abychom on a j mluvili a jednali spolen. Je pli brzo na to, aby
byla anglick magie vystavena nrazm opan vanoucch vtr. Jestlie si pan
Strange a j zaneme protieit v dleitch zleitostech magick politiky, pak
to podle mne anglick magie nepeije.
Ticho.
Strange se zvedl ze idle a prkenn, formln se panu Norrellovi uklonil.
Nkolik nsledujcch vtein bylo dosti rozpaitch. Vypadalo to, jako by pan
Norrell rd nco ekl, ale nevdl co.
Shodou okolnost pila prv od tiskae nov kniha lorda Portisheada Esej
o podivuhodnm vzken anglick magie atd. a leela te po ruce na stoleku.
Pan Norrell se j chopil. Tomu km vten pojednn! A jak je lord
Portishead oddn na vci! Po takov krizi se lovku nechce nikomu pli
vit a pece se domnvm, e na lorda Portisheada se meme vdy
spolehnout!
Podal Strangeovi knihu.
Strange zamylen prolistoval jej strnky. Rozhodn udlal vechno, o
jsme ho dali. Dv dlouh kapitoly toc na Krle Havrana a mlem ani
slovo o elfech. Pokud m pam neklame, pvodn rukopis obsahoval dlouh
popis magie Krle Havrana.
Pesn tak, pikvl pan Norrell. Dokud jste to neuvedl na pravou mru,
bylo to dlko bezcenn. Vlastn jet hor ne bezcenn nebezpen! Ale
vechny ty dlouh hodiny, kter jste s nm strvil a usmroval jeho nzory,
pinesly ovoce! Jsem s tm pojednnm nadmru spokojen.
Tou dobou, co Lucas pinesl tc s ajem, cukenkou a mlkem, vypadali u
zase oba mgov jako ve sv ki (by Strange se mon choval trochu
zdrenlivji ne obvykle). Hdka byla podle veho zaehnna.
Tsn ped odchodem se Strange zeptal, jestli by si knku lorda Portisheada
nemohl vypjit.
Jiste ano! zvolal pan Norrell. Nechte si ji! Mm nkolik dalch
vtisk.
Pes vechny Strangeovy a Childermassovy nmitky se pan Norrell
nedokzal vzdt svho plnu obnovit Cinque Dragownes. m vce o tom
pemlel, tm vc se mu zdlo, e ji nedojde klidu, dokud v Anglii nebude
zzen dn soud magickho prva. Ml pocit, e dn trest, jej by mohl
Drawlightovi kdokoli jin vymit, ho nikdy nedoke uspokojit. A tak za pr
hodin poslal Childermasse do domu lorda Liverpoola poprosit ho o laskavost:

348
nkolik minut rozhovoru s jeho lordstvem. Lord Liverpool panu Norrellovi
vzkzal, e se s nm setk ptho dne.
V urenou hodinu pan Norrell piel za ministerskm pedsedou a vysvtlil
mu svj pln. Kdy domluvil, lord Liverpool se zamrail.
Ale magick prvo upadlo v Anglii v zapomnn, namtlo jeho lordstvo.
Nemme tu jedinho prvnka, kter m kvalifikaci vystupovat u takovho
soudu. Kdo by podval aloby? Kdo by soudil?
! zvolal pan Norrell a vythl tlustou sloku papr. T m, e vae
lordstvo vzn takov vcn pipomnky. Vypracoval jsem spis lc chod
Cinque Dragownes. Pestoe v naich vdomostech nanetst e je mnoho
mezer, navrhl jsem nkolik zpsob, jak obnovit to, co bylo ztraceno. Jako vzor
jsem si vybral crkevn Sud dvory. Jak jeho lordstvo samo nahldne, ek ns
spousta prce.
Lord Liverpool vrhl letm pohled na pedloen spis. Bezesporu a pli
mnoho prce, pane Norrelle, prohlsil kategoricky.
Ale ujiuji vs, e je to velice nutn prce! Skuten velmi nutn! Jak
jinak budeme regulovat magii? Jak jinak ji ochrnme proti zlotilm mgm
a jejich sluebnkm?
Jakm zlotilm mgm? Vdy tu mme jen Strange a vs.
Tak to je pravda, ale
Pipadte si posledn dobou obzvlt zlotil, pane Norrelle? Existuje
njak nalhav dvod, kvli nmu by britsk vlda mla zaloit zvltn
soud, kter by dohlel na vae krut sklony?
Ne, j
Nebo e by pan Strange vykazoval vrazn tendence vradit, mrzait
a krst?
Ne, ale
Pak nm tu zbv pouze pan Drawlight, a to nen vbec dn mg, pokud
vm.
Ale jeho zloiny jsou magickho charakteru. Podle anglickho prva by
ml bt souzen u soudu Cinque Dragownes pod nj spad. Tady jsem sepsal
jeho zloiny. Pan Norrell ped ministerskho pedsedu poloil dal seznam.
Podvejte! Falen magie, Zlovoln iny a Zhoubn vuka. dn bn soud
nen pro takovto obvinn pslun.
Bezpochyby ne. Ale jak u jsem poznamenal, takov ppad tu stejn nikdo
neme projednvat.
Kdyby si jeho lordstvo nalistovalo stranu tyicet dva, zjistilo by, e
navrhuji zapojit soudce, advokty a zstupce ze Sudch dvor. Mohl bych jim
vyloit zsady thaumaturgickho prva to by nezabralo vce ne tden.
A mohl bych jim po dobu trvn procesu pjit svho sluhu Childermasse. Je to
velice erudovan lovk a snadno by je mohl opravit, kdyby seli na scest.
Coe! Aby soudce a prvnky kolil v jejich povinnostech alobce a jeho
sluha! Rozhodn ne! Spravedlnost se takov mylenky tt!

349
 Pan Norrell zamrkal. Jakou mm ale jinou zruku, e proti mn ostatn
mgov nevystoup, nezpochybn mou autoritu a nebudou mi odporovat?
Pane Norrelle, nen povinnost soudu a to dnho soudu vynet jedny
nzory nad druh! Ani v magii, ani v jin sfe ivota. Pokud ostatn mgov
zastvaj jin nzory ne vy, pak si to s nimi muste vydit. Muste prokzat, e
vae nzory jsou mnohem hodnotnj, tak jak to dlm j v politice. Muste
vst spory, publikovat a praktikovat magii a muste se nauit t jako j
vystaven ustavin kritice, opozici a vtkm. Tak u je to v Anglii zvykem.
Ale
Je mi lto, pane Norrelle. U nechci nic slyet. Tmhle jsem s tm skonil.
Vlda Velk Britnie je vm vdn. Prokzal jste sv vlasti nesmrn sluby.
Kad v, jak vysoce si vs cenme, ale dte nco naprosto nemonho.
Zprva o Drawlightovch podvodech se brzy rozkikla, a jak Strange
pedpovdal, nco z jeho viny ulplo i na obou mzch. Drawlight se pece
s jednm z nich dvrn ptelil. Pro karikaturisty to byl nmt k nezaplacen
a pr dosti znepokojujcch karikatur bylo skuten otitno. Na jedn od
George Cruikshanka pan Norrell dlouze enil ped skupinkou obdivovatel
o vzneenosti anglick magie, zatmco v zkulis Strange diktoval sluhovi cenk
a ten ho kdou pepisoval na tabuli: Za zabit znmho magickmi
prostedky dvacet guinej. Za zabit blzkho ptele tyicet guinej. Za
zabit pbuznho sto guinej. Za zabit manela i manelky tyi sta
guinej. Na jin karikatue od Rowlandsona vede dma z nejvych kruh po
ulici na vodtku chundelatho pska. Potk ji njak znm a zane se nad
pskem rozplvat: Och! Pan Foulkesov, to je ale roztomil mopslk!
Ano, odpov pan Foulkesov, to je pan Foulkes. Zaplatila jsem pnm
Strangeovi a Norrellovi padest guinej, aby mj manel vyhovl kadmu
mmu pn, a tohle je vsledek.
Nen pochyb o tom, e karikatury a zlomysln novinov sloupky anglickou
magii vrazn pokodily. Nyn bylo mon nahlet na magii v pln jinm
svtle ne jako na Nejmocnj obranu sttu, ale jako na nstroj Zloby
a Zvisti. A co lid, kterm Drawlight zpsobil jmu? Jak se na to dvali oni?
Nen pochyb o tom, e pan Palgrave nepjemn staec prolezl chorobami,
jen doufal v ivot vn hodlal Drawlighta pohnat ped soud za podvod, ale
nazt mu v tom zabrnila neekan smrt. Jeho dti a ddice (kte ho vichni
nenvidli) docela potilo, e se jeho posledn dny vyznaovaly frustrac,
utrpenm a zklamnm. Drawlight se nemusel nieho bt ani od sleny Grayov,
ani od pan Bullworthov. Ptel a pbuzn slen Grayov nedovolili zaplst
se do sprostho soudnho zen a pan Bullworthov se svmi pokyny
Drawlightovi sama vystavila soudnmu sthn; byla vi nmu zcela bezmocn.
Tm pdem zbvali u jen Gatcombe a Tantony, nottinghamshirt sldci. Jako
praktickho podnikatele pana Gatcomba zajmalo hlavn to, aby dostal svoje
penze zptky, a poslal pro n do Londna svho sprvce. Drawlight v tomto
ohledu nebyl s to panu Gatcombovi vyhovt, nebo je ji dvno utratil.

350
 A tak se dostvme k Drawlightovu skutenmu pdu, nebo sotva unikl
ibenici, snesla se ze zataen oblohy na ernch kdlech jeho skuten
Nemesis a sevela jej do pat. Nikdy nebyl bohat, sp naopak. il hlavn na
vr a z pjek od svch ptel. Nkdy vyhrl penze v hernch, ale astji vedl
poetil mladky k hazardu, a kdy prohrli (co se stvalo s eleznou
pravidelnost), vzal je za rm a dovedl je k jednomu ze svch znmch
lichv, ani je celou cestu pustil ke slovu. Vn bych vm jakhokoli jinho
lichve nemohl doporuit, kval jim starostliv, chtj po lovku takov
obludn roky ale pan Buzzard je z pln jinho tsta. Je to velice laskav
star pn. Trh mu srdce, kdy si nkdo odpr poten, kter by mu svmi
prostedky mohl dopt. Doopravdy si myslm, e pjovn malch stek
pokld spe za charitu ne za podnikn! Za tuto malou, le dleitou roli pi
lkn mladk do osidel neesti a nslednm uvren do dluh a zkzy dostval
Drawlight od lichv obvykle tyi procenta z rok prvnho roku u syna
neurozenho poddanho, est procent u syna vikomta i baroneta a deset
procent u syna hrabte nebo vvody.
Zprvy o tom, jak upadl v nemilost, se brzy roznesly. Krej, klobounci
a rukaviki, jim Drawlight dluil, znervznli a zaali se doadovat
zaplacen. Dluhy, kter by jinak odkldal jet tyi pt let, zaaly najednou
hoet. Na jeho dvee zaali buit zarostl mui s holemi v rukou. Hned nkolik
lid mu radilo, aby okamit odjel do ciziny, on ale nedokzal uvit, e ho jeho
ptel pln opustili. Domnval se, e se nad nm Norrell smiluje; myslel si, e
Lascelles, jeho drah, nejdra Lascelles, mu pome. Obma poslal uctiv
dopis, v nm dal o urgentn pjku ve vi ty set guinej. Ale pan Norrell
mu vbec neodpovdl a Lascelles mu odepsal jen to, e ze zsady nikomu
nepjuje. V ter rno byl Drawlight zaten pro dluhy a nsledujc ptek
skonil ve vzen pi Krlovskm soudnm dvoe.

Jednou veer na sklonku listopadu, zhruba tden po tchto udlostech, sedli

Jonathan a Arabela v salnu svho domu na Soho Square. Arabela psala dopis
a Jonathan se roztrit tahal za vlasy a dval se pmo ped sebe. Zniehonic
vstal a vyel z pokoje.
Vrtil se tak za hodinu s deseti listy popsanho papru v ruce.
Arabela vzhldla. Myslela jsem si, e lnek pro Ptele anglick magie
m u hotov.
Tohle nen lnek pro Ptele anglick magie. Je to recenze t
Portisheadovy knihy.
Arabela se zamraila. Pece neme recenzovat knihu, kterou jsi sm
pomhal napsat.
Mm za to, e bych mohl. Za jistch okolnost.
Vskutku! A za jakch?
Pokud prohlsm, e jde o hroznou knihu, nestydat podvod spchan na
britsk veejnosti.

351
 Arabela na nj vytetila oi. Jonathane! vypravila ze sebe nakonec.
Vak to taky hrozn kniha je.
Podal j svazeek papr a ona se dala do ten. Hodiny na krbov mse
odbily devtou a Jeremy pinesl aj. Arabela doetla a povzdychla si. Co s tm
udl?
Nevm. Nejsp to vydm.
Ale co chudk lord Portishead? Jestlie v t knize tvrd nesmysly, pak by na
to pirozen ml nkdo poukzat. Ale sm dobe v, e je tam napsal jen na
tvj popud. Bude si myslet, e jsi ho podvedl.
Pesn tak! Ona to byla neastn zleitost od zatku do konce, prohlsil
Strange lhostejn. Usrkl aj a kousl do topinky. Ale o to nejde. Mly by mi
ohledy k Portisheadovi zabrnit ct to, co je podle m pravda? To si nemyslm.
Ty ano?
Ale mus to napsat ty? ekla Arabela a vrhla po nm ztrpen pohled.
Toho chudka pln doraz, kdy to bude od tebe.
Strange povythl obo. Jiste to musm napsat j. Kdo taky jin? Ale no
tak. Slibuji ti, e se mu pkn omluvm, jen jak se k tomu naskytne pleitost.
A s tm se Arabela musela spokojit.
Strange zatm zvaoval, kam by tu recenzi ml poslat. Jeho volba padla na
pana Jeffreyho, vydavatele skotskho tvrtletnku Edinburgh Review. Jak si
mon jet pamatujete, Edinburgh Review byl radikln asopis, jen
podporoval politickou reformu, zrovnoprvnn katolk a id a dal rozlin
opaten, kter pan Norrell neschvaloval. V minulch letech tud pan Jeffrey
vidl, jak recenze a lnky o obrod anglick magie vychzej v konkurennch
tiskovinch, zatmco on, chudk, neml ani jedin. Strangeovu recenzi tedy
pijal s nadenm. Ani v nejmenm ho neznepokojoval jej udivujc a revolun
obsah, nebo nco takovho se mu vdycky lbilo nejvc. Okamit Strangeovi
odepsal a v dopise ho ujistil, e recenzi otiskne co nejdve, a o pr dn pozdji
poslal Strangeovi darem haggis (takovou tu skotskou tlaenku z ovch drob).

352
 38

ZE TVRTLETNKU EDINBURGH REVIEW

Leden 1815

l. XIII. Esej o podivuhodnm vzken anglick magie atd. od JOHNA

WATERBURYHO, lorda PORTISHEADA, s vylenm kouzel, kter za
vlky na Pyrenejskm poloostrov seslal JONATHAN STRANGE,
osobn mg Jeho Milosti vvody z WELLINGTONU. Vydal John Murray
v Londn roku 1814.

Jakoto cenn spolupracovnk a dvrnk pana NORRELLA a ptel pana

STRANGE je lord PORTISHEAD znamenit disponovn k sepsn djin
nedvnch magickch udlost, nebo stl u zrodu mnoha z nich. Pestoe byly
vechny vkony pn NORRELLA a STRANGE podrobn rozebrny
v novinch a recenzch, lord PORTISHEAD nyn poprv pedkld tenm
ucelen pbh, dky nmu si mohou znan rozit svj obzor.
Naden obdivovatel pana NORRELLA se ns sna pesvdit, e na jae
roku 1807 pijel do Londna ji jako hotov Nejvt mg Anglie
a Nejdleitj kaz celho vku, z PORTISHEADOVA len ovem jasn
vysvt, e NORRELLOVA i STRANGEOVA sebedvra i dovednost vyrostly
z velmi nejistch zatk. PORTISHEAD zaznamenv jejich nespchy pln
stejn jako jejich spchy. V pt kapitole nachzme tragikomick vylen
jejich dlouhotrvajcho sporu o KRLOVSKOU JZDN GARDU, kter se
datuje od roku 1810, kdy jeden generl pojal originln mylenku nahradit kon
jezdectva jednoroci ti by toti na rozdl od obyejnch kon mohli
Francouzm propchnout srdce. Tento vynikajc pln bohuel nebyl nikdy
realizovn, nebo pan NORRELL ani pan STRANGE nejene nenali dost
jednoroc pro ely jezdectva, ale popravd eeno neobjevili ani jednoho.
Pochybnj u je hodnota druh sti knihy jeho lordstva, v n nechv
popisu a stanovuje pravidla, co je a co nen ctyhodn anglick magie jinmi
slovy, emu se bude kat Bl magie a emu ern. Tady nen nic novho.
Pokud si ten by jen prolistuje dlka novodobch komenttor magie,
neme si nevimnout podivuhodn stejnorodosti nzor. Na podporu svch
zvr vichni uvdj stejn djinn udlosti a vichni pouvaj stejn
argumenty. Mon piel as zeptat se, pro by tomu tak mlo bt. Ve vech

353
ostatnch vdnch odvtvch se nae vdomosti roziuj racionln oponenturou
a diskus. V prvu, teologii, historii a v prodnch vdch existuj rzn
nzorov proudy. Pro tedy v teorii magie neslyme nic jinho ne tyt
otepan argumenty? lovka napad, pro se vbec nkdo namh diskutovat,
kdy jsou podle veho vichni pesvdeni o stejnch pravdch. Tato ubjejc
jednotvrnost je obzvlt patrn v nedvnch pojednnch o DJINCH
ANGLICK MAGIE, je jsou po kadm pevyprvn m dl vstednj.
Ped osmi lety prv tento autor vydal Djiny Krle Havrana pro dti, jedno
z nejdokonalejch dl svho druhu. teni dokzal iv zprostedkovat
tajuplnost magie JOHNA USKGLASSE i as, kter vzbuzuje. Pro tedy
najednou hls, e se skuten anglick magie zrodila v estnctm stolet
s MARTINEM PALEM? V est kapitole Eseje o podivuhodnm vzken
anglick magie atd. prohlauje, e se PALE clevdom snail oistit anglickou
magii od temnjch prvk. Toto pozoruhodn tvrzen se nesna podept
jakmikoli dkazy a to je jenom dobe, protoe dn takov dkazy
neexistuj.
Podle PORTISHEADOVA stvajcho mnn PALEOVU tradici vrazn
rozvinuli HICKMAN, LANCHESTER, GOUBERT, BELASIS a dal (je
nazvme ARGENTSKMI mgy) a ta nyn doshla slavnho vyvrcholen
v osobch pana NORRELLA a pana STRANGE. Tento nzor pnov
STRANGE a NORRELL usilovn . Tak to ale prost nen. MARTIN PALE
a ARGENTT mgov nikdy nemli v myslu poloit zklady anglick magie.
V kadm kouzle, kter zaznamenali, v kadm slov, kter napsali, se snaili
obnovit skvlou magii svch pedchdc (je nazvme mgy zlatho vku
neboli AURETY): THOMASE GODBLESSE, RALPHA DE
STOKESEYHO, KATEINY Z WINCHESTERU a pedevm JOHNA
USKGLASSE. MARTIN PALE byl oddanm stoupencem tchto mg. Nikdy
nepestal litovat, e se narodil o dv st let pozdji, ne ml.
Jednm z nejpozoruhodnjch rys vzken anglick magie je zpsob,
jakm se pojednv o JOHNU USKGLASSOVI. Kdy dnes padne jeho jmno,
pak podle veho jen proto, aby bylo oernno. Jako byste po panu DAVYM
a panu FARADAYOVI a dalch veliknech vdy chtli, aby na zatku
pednky vyjdili pohrdn a averzi k ISAACU NEWTONOVI. Nebo jako by
nai pedn lkai uvdli oznmen kadho novho prlomu v medicn
vylenm prohnilosti WILLIAMA HARVEYHO.
Lord PORTISHEAD vnoval jednu dlouhou kapitolu sv knihy pokusu
dokzat, e JOHN USKGLASS nen, jak se bn pedpokld, zakladatelem
anglick magie, nebo na tchto ostrovech psobili mgov jet ped jeho
narozenm. To nepoprm. Velmi drazn vak poprm, e v Anglii ped
JOHNEM USKGLASSEM existovala jakkoli tradice magie.
Podvejme se nyn na tyto pedchoz mgy, kter PORTISHEAD tak
oslavuje. Kdo to byl? Jednm z nich byl JOSEF ARIMATEJSK, mg, jen
piel ze Svat zem a zasadil tu kouzeln strom, kter ml Anglii chrnit ped

354
vm zlm nikdy jsem ale neslyel, e by tu zstal dost dlouho na to, aby
nkomu ze zdejch obyvatel pedal sv vdomosti. MERLIN byl dal, ale
vzhledem k tomu, e byl po matce Velan a po otci pekelnk, sotva zapadne do
tradice ctyhodn anglick magie, k n se PORTISHEAD, NORRELL
a STRANGE tak upnuli. A kdo byli MERLINOVI ci a stoupenci? Nememe
uvst ani jednoho. Ne, pro jednou je obecn sdlen nzor sprvn: magii na
tchto ostrovech obnovil a JOHN USKGLASS, kdy piel z Frie a zaloil
Krlovstv severn Anglie.
Samotnho PORTISHEADA na tomto mst nejsp jaly pochybnosti a pro
ppad, e by jeho argumenty tene nepesvdily, se pokou dokzat, e
magie JOHNA USKGLASSE je u ze sv podstaty ern. To vak zdaleka
nevyplv z pklad, jimi ilustruje tento zvr. Rozeberme si jeden z nich.
Vichni slyeli o tyech magickch hvozdech obklopujcch Newcastle, hlavn
msto JOHNA USKGLASSE. Jmenovaly se Velk Tom, Asmodeova
citadela, Mal Egypt a Poehnn svatho Serla. Pemisovaly se sem a tam
a nkolikrt pohltily lidi, kte pichzeli do Newcastlu se zlmi mysly. Dnes
se nm pedstava les porajcch lidi zd dsiv a hrozn, nen vak znmo, e
by to tak pipadalo i souasnkm JOHNA USKGLASSE. Byla to bouliv
doba; JOHN USKGLASS byl stedovk krl a jednal tak, jak by stedovk
krl jednat ml, aby ochrnil sv msto a jeho obyvatele.
Posoudit morlnost USKGLASSOVCH in je asto tk, nebo jeho
pohnutky jsou velmi nejasn. Ze vech AURETSKCH mg je
nejzhadnj. Nikdo nev, pro roku 1138 nechal zmizet msc z oblohy
a pinutil ho plout vemi anglickmi jezery a ekami.
Nevme, pro se roku 1202 rozkmotil se Zimou a vykzal ji ze svho
krlovstv, take se severn Anglie tyi roky tila z ustavinho lta. Rovn
nevme, pro se po ticet noc za sebou v kvtnu a ervnu roku 1345 kadmu
mui, en i dtti v krlovstv zdlo, e se shromdili na tmav rud plni pod
bledzlatou oblohou a stavli na n vysokou ernou v. Kadou noc se
hmodili a rno se budili v posteli naprosto vyerpan. Sen je pestal suovat a
po tict noci, kdy byla v i veker opevnn dokonena. Ze vech tchto
vyprvn obzvlt pak z toho poslednho si meme odvodit, e dolo
k velkm udlostem, nedokeme vak ci, co byly za. Nkolik uenc
spekulovalo, e ona vysok ern v se nachz v t sti Pekla, kterou si
USKGLASS dajn pronajal od LUCIFERA, a e USKGLASS postavil
pevnost, aby mohl vst vlku proti svm neptelm v Pekle. MARTIN PALE
si ovem myslel prav opak. Domnval se, e existuje souvislost mezi stavbou
ve a tm, e za ti roky zaala v Anglii dit ern smrt. USKGLASSOVO
Krlovstv severn Anglie postihla tato choroba mnohem mn ne jeho jinho
souseda a podle PALEA se o to piinil prv USKGLASS, kdy proti n
zbudoval jakousi obranu.
Ovem podle Eseje o podivuhodnm vzken anglick magie nemme
o takovch zleitostech ani uvaovat. Podle pana NORRELLA a lorda

355
PORTISHEADA se modern mg nem mchat do vc, kter chpeme jen
zsti. J ale km, e tyto vci musme studovat prv proto, e jim rozumme
jen zsti.
Anglick magie je zvltn dm, kter obvme my mgov. Je vybudovan
na zkladech, kter poloil JOHN USKGLASS, a tyto zklady ignorujeme na
vlastn nebezpe. Mli bychom je studovat a porozumt jejich povaze,
abychom vdli, co na nich me stt a co ne. Jinak zdi popukaj a jimi se
dovnit dostane vtr bhvodkud. Chodby ns zavedou tam, kam jsme nikdy
nechtli jt.
Akoli PORTISHEADOVA kniha obsahuje mnoho vtench pas,
musme na zvr konstatovat, e jde o hezk pklad lenho rozporu v samm
jdru modern anglick magie: nai pedn mgov ustavin opakuj, e
z anglick magie vyhlad vechny stopy JOHNA USKGLASSE, kadou zmnku
o nm, ale jak by se to vbec dalo provst? Vdy provozujeme prv
USKGLASSOVU magii.

356
 39

DVA MGOV
nor 1815

e vech kontroverznch lnk otitnch v Edinburgh Review byl tento

Z zdaleka nejkontroverznj. Na sklonku ledna byste v cel zemi sotva

nali vzdlanho mue i enu, kte by ho neetli a neudlali si na nj
nzor. Akoli nebyl podepsn, vichni vdli, kdo ho napsal Strange. Jist,
lid zpotku vhali a poukazovali na to, e Strange je v nm kritizovn stejn
jako Norrell mon vce. Jene pesn tyhle lidi oznaovali jejich ptel za
znan nedovtipn. Nebylo snad o Jonathanu Strangeovi znmo, e pat pesn
k tm nevyzpytatelnm, rozpolcenm lidem, kte by klidn vydali lnek proti
sob? A neprohlsil se snad autor za mga? Kdo jin by to tak mohl bt? Kdo
jin by mohl mluvit s takovou autoritou?
Kdy se pan Norrell pisthoval do Londna, jeho nzory vypadaly velice
neotele a nemlo vstedn. Od t doby si na n vak lid zvykli, a kdy
prohlsil, e magii by jako ocenm mli vldnout Anglian, jako by byl jen
zrcadlem doby. Mly bt vymezeny hranice magie, a tomu modern dmy
a pnov moc dobe nerozumli: s tsetletm panovnm Johna Uskglasse, se
zvltn a komplikovanou histori naich styk s elfy by se pohodln
skoncovalo. A te obrtil Strange norrellovsk pojet magie na hlavu.
Zniehonic se zdlo, e to, co se kad anglick dt dozvdlo o nespoutanosti
anglick magie, by pod mohla bt pravda a e John Uskglass mon na
njakch dvno zapomenutch cestch, za oblohou, na druh stran det cvl
se svou druinou lid a elf.
Vtina lid se domnvala, e se spoluprac obou mg je konec. Po Londn
kolovala fma, e Strange zael do domu na Hanover Square a sluebnictvo ho
nepustilo dovnit. A kolovala i druh fma, kter t prvn odporovala a podle
n Strange neel do domu na Hanover Square, ale e Norrell sed dnem i noc
v knihovn, ek na svho ka a kadch pt minut otravuje sluhy, aby se
podvali z okna, jestli u Strange nejde.
Na potku nora se v nedli veer Strange konen za panem Norrellem
zastavil. O tom nebylo pochyb, nebo dva pnov na cest do kostela svatho
Ji na Hanover Square spatili Jonathana na schdcch u domu; vidli, jak se
dvee otevely, vidli, jak Strange mluv se sluhou a jak ho tento okamit uvedl

357
dovnit, jako by lo o dlouho oekvanho hosta. Kdy oba pnov doli do
kostela, hned se s tm, co vidli, svili ptelm v okolnch lavicch. Za pt
minut dorazil do kostela huben mu s rysy svtce. Pi pedstran modlitb
zaeptal, e prv mluvil s lovkem, kter se vyklnl z okna v prvnm pate
domu sousedcho s Norrellovm, a podle nj se pan Strange rozkikoval na
svho mistra a dlal mu kzn. Za dv minuty se u kostelem neslo, e oba
mgov si navzjem hrozili jakousi magickou obdobou exkomunikace.
Bohosluba zaala, ale hned nkolik len sboru touebn hledlo na okna, jako
by pemlelo, pro mus bt v crkevnch budovch vdycky tak vysoko.
Pozdji se vykldalo, e i pi zpvn hymnu za doprovodu varhan zaslechli
nkte pr mohutnch zahmn co jasn svdilo o magickch poruchch.
Jin lid tvrdili, e se to dotynm jen zdlo.
To ve by velmi pekvapilo oba mgy, kte v tu chvli stli mlky
v Norrellov knihovn a ostrait se navzjem mili pohledem. Strange svho
uitele u njakou dobu nevidl, a tak ho jeho vzezen okovalo. Norrell ml
ztrhanou tv a jako by se cel scvrkl vypadal o deset let star.
Neposadme se, pane? nadhodil Strange. Vykroil k idli a pan Norrell
sebou pi tom neekanm pohybu trhl. Skoro jako by ekal, e ho Strange ude.
Hned se vak vzpamatoval aspo natolik, aby se posadil.
Strange se nectil o moc lpe. Poslednch nkolik dn se v duchu znovu
a znovu ptal, jestli udlal sprvn, kdy vydal tu recenzi, a opakovan dochzel
k zvru, e to sprvn bylo. Usoudil, e nejlep bude zaujmout postoj dstojn
morln nadazenosti zmrnn nznakem omluvy. Ale kdy te zase sedl
v Norrellov knihovn, bylo mu zatko podvat se svmu uiteli do o.
Pohledem tkal z jedn vci na druhou: z porcelnov figurky doktora Martina
Palea na kliku, z nehtu na palci na Norrellovu levou nohu.
Zato pan Norrell nespustil ze Strangeovy tve oi.
Po chvli mlen promluvili oba mui najednou.
Po v laskavosti, kterou jste mi prokzal zaal Strange.
Vy si myslte, e se zlobm, zaal pan Norrell.
Oba se zarazili a pak Strange naznail, e by pan Norrell ml pokraovat.
Myslte si, e se zlobm, zopakoval pan Norrell, ale j se nezlobm.
Myslte si, e nevm, pro jste udlal to, co jste udlal, ale j to vm. Myslte si,
e jste do toho lnku dal cel sv srdce a e vs te vichni v Anglii chpou.
Co chpou? Nic. J vs chpal, jet ne jste napsal jedin slovo. Odmlel se;
v tvi mu kubalo, jako by se urputn snail vyslovit nco, co mu leelo
hluboko na srdci. To, co jste napsal, jste napsal pro mne. ist pro mne.
Strange otevel sta, chtl proti tomuto pekvapivmu zvru protestovat.
Nechal si to ale projt hlavou a uvdomil si, e je to nejsp pravda. Zstal
zticha. Pan Norrell pokraoval: Vn si myslte, e jsem nikdy nectil tut
tut touhu co vy? Provozujeme prv Uskglassovu magii. Jiste ano. Co
jinho by to tak mohlo bt? km vm, jako mladk bych udlal cokoli, pinesl
jakkoli obti, jen kdybych ho nael a mohl se mu vrhnout k nohm. Snail

358
jsem se ho vyvolat cha! Zachzet s krlem jako s komornkem, pivolvat ho,
aby se mnou mluvil, to mohlo napadnout jen lovka velice mladho a velice
poetilho. To, e se mi ho pivolat nepodailo, povauji za jednu
z nejastnjch okolnost svho ivota! Pak jsem se ho snail najt s pomoc
starch volicch kouzel, ta se mi vak nikdy nepovedla. Vekerou magii svho
mld jsem vypltval, kdy jsem se ho snail nalzt. Celch deset let jsem
nemyslel na nic jinho.
S tm jste se mi ale nikdy nesvil, pane.
Chtl jsem vs uchrnit ped tm, abyste upadl do mho bludu, povzdychl
si pan Norrell a bezmocn zvedl ruce.
Ale sm jste uvedl, pane Norrelle, e to u je dvno, e tenkrt jste byl
mlad a nezkuen. Dnes jste u pln jin mg a j zase snad nejsem jen
njak obyejn pomocnk. Co kdybychom to zkusili znovu?
Tak mocnho mga nelze najt, pokud si to sm nepeje, prohlsil pan
Norrell kategoricky. Nem smysl se o to snait. Myslte si, e ho zajm, co se
dje v Anglii? Dejte na m, je mu to jedno. Dvno se ns zekl.
Zekl? zamrail se Strange. To je dost tvrd slovo. Ale po ltech
zklamn lovk nejsp pirozen thne k takovmu zvru. Existuje pece ale
mnoho len lid, kte Johna Uskglasse spatili dlouho pot, co ml z Anglie
odejt. Rukavikovo dt v Newcastlu,91 ten yorkshirsk sedlk92 a baskick
nmonk93

91
Na sklonku sedmnctho stolet se jednomu rukaviki v Krlov mst Newcastlu
narodila dcera, kter mla pro strach udlno. Jednoho dne holika zmizela. Nejdv si vichni
mysleli, e si hraje nkde v koutku otcova domu, pak se ji matka, otec a jej brati jali hledat.
Hledali i soused, ale bezvsledn. A pozd odpoledne vzhldli a zahldli ji, jak k nim jde z
kopce po zablcen dldn cest. Nkolika z nich se na chvilku zdlo, e vedle n v temn
zimn ulice nkoho zahldli, ale pila sama. Vbec nic se j nestalo, a kdy dali dohromady
stpky z jejho vyprvn, znlo zhruba takto:
Odela z otcova domu do msta a zhy narazila na ulici, kterou pedtm nikdy nevidla. Ulice
byla irok a hezky vydldn a vedla pmo nahoru, v, ne kdy byla, k brn a dvoru velkho
kamennho domu. Vela do domu a podvala se do mnoha mstnost, vechny vak byly ztichl,
przdn, pln prachu a pavouk. V ad pokoj po jedn stran domu na zdi a na podlahu
ustavin padaly stny list, jako by za okny rostly stromy a panovalo lto, jene dn stromy
tam nerostly (a kadopdn byla zima). V jednom pokoji nenala nic jinho ne vysok zrcadlo.
Ta mstnost a zrcadlo se v minulosti musely rozhdat, nebo zrcadlo ukazovalo pokoj pln ptk,
pestoe mstnost byla przdn. A pece rukavikova dcera slyela vude kolem sebe pta zpv.
V dlouh temn chodb se zase ozvalo plouchn vody, jako by se na jejm konci rozkldalo
njak ern moe i eka. Z oken nkterch pokoj vidla Newcastle, z jinch vak spatila pln
jin msto a dal sktala vhled na divok vrchovit a studenou modrou oblohu.
Uvnit domu vidla mnoho schodi kroutcch se nahoru, zpotku irokch, ovem m ve
po nich vystoupala, tm rychleji se zuovala a stela, a pln nahoe pela pouze v takov
trbiny a mezery ve zdivu, kterch si doke vimnout leda dt a ktermi se doke prothnout
tak jen dt. Posledn takov schody vedly ke dvkm z obyejnho deva. Nemla pro se bt, a
tak do nich strila, ovem pi pohledu na to, co se za nimi nachzelo, musela vykiknout.
Pipadalo j, e se ve vzduchu tsn tisce a tisce ptk, take tam nebylo ani denn svtlo, ani
tma, jen ohromn zm ernch kdel. Ofoukl ji vtr odkudsi zdaleka; zdlo se j, e se ped n
rozevr ohromn prostor, jako by vyplhala na oblohu a zjistila, e je pln havran.

359
 Pan Norrell si popuzen odfrkl. Bchorky a povry! I kdyby ty vyprvnky
byly pravdiv ne e bych si takovou monost pli pipoutl , stejn by m
velmi zajmalo, jak ti lid vdli, e vidli prv Johna Uskglasse? Neexistuje
jedin jeho portrt. Dv osoby, kter jste jmenoval rukavikovo dt a ten
baskick nmonk , si ho ani s Uskglassem nespojily. Oni spatili mue
v ernch atech a a pozdji jim jin lid ekli, e lo o Johna Uskglasse.
Prakticky ale nesejde na tom, zdali se nkdy vrtil i jestli ho ten i onen lovk
vidl. Faktem zstv, e kdy se zekl trnu a vyjel z Anglie, vzal s sebou
valnou st anglick magie. Od toho dne zaala upadat. U to by pece stailo
k tomu, abychom ho pokldali za neptele. etl jste pece Watershippovu knihu
Usychn krsnho lesa, ne?94

Rukavikova dcera se zaala hodn bt, pak ale zaslechla, jak nkdo vyslovil jej jmno. Ptci
okamit zmizeli a ona se ocitla v mstnstce s holmi kamennmi zdmi a holou kamennou
podlahou. Nestl tu dn nbytek, ale na podlaze sedl mu a ten j pokynul, opt ji zavolal
jmnem a ekl j, a se neboj. Ml dlouh rozcuchan ern vlasy a zvltn otrhan ern aty.
dn jeho rys nepedznamenval, e jde o krle, a o pslunosti k magickmu stavu svdila jen
velk stbrn miska s vodou. Rukavikova dcera zstala po jeho boku nkolik hodin do
setmn, nae ji provedl domem a dol a pak mstem a k jejmu domovu.
92
Viz tet poznmka pod arou v tiatict kapitole.
93
Snad nejstraidelnj pbh o nvratu Johna Uskglasse vyprvl baskick nmonk, kter
peil znien velk Armady panlskho krle. Kdy boue u nejzaz vspy severnho pobe
Anglie potopily jeho lo, nmonk a dva jeho druzi utekli do vnitrozem. Neodvaovali se
pibliovat k vesnicm, ale byla zima a zem byla hust ojnn; bli se, e je mrz sklt. S
pchodem noci si nali przdn kamenn staven na vysokm bo ze zmrzl hol zem. Venku
byla skoro tma, ale prhledy vysoko ve zdi proudil dovnit svit hvzd. Uloili se na zem a usnuli.
Baskickmu nmonkovi se zdlo, e ho sleduje njak krl.
Vzbudil se. Zimn tmu prosvcovaly paprsky tlumenho edho svtla. Pipadalo mu, e ve
stnech na protjm konci staven zahldl zven kamenn stupnek. Jak svtlo zeslilo, spatil
nco na tom stupnku: keslo i trn. Nkdo na nm sedl; bled mu s dlouhmi ernmi vlasy,
zahalen ernm rouchem. Vyden nmonk vzbudil oba druhy a ukzal jim ten podivn kaz,
mue na trnu. Zdlo se, e je sleduje, ovem ani se nepohnul, ani prst nezvedl; pesto vbec
nepochybovali, e ten lovk ije.
Dokloptali ke dvem a vybhli ven na zmrzl pole.
Onen baskick nmonk o sv spolenky brzy piel: jeden bhem tdne zemel na
podchlazen a hlubok al; druh si zase umanul, e se pokus dostat zptky do Biskajskho
zlivu, vydal se na jih a nikdo nev, jak to s nm nakonec dopadlo. Ale ten baskick nmonk
zstal v Cumbrii a njac sedlci se jej ujali. Stal se sluhou na tomt statku a vzal si mladou
dvku ze sousednho hospodstv. Cel ivot vyprvl historku o kamenn stodole na vysokch
kopcch a nov ptel a soused jej pesvdili, e ten mu na ernm trnu byl Krl Havran.
Baskick nmonk tu stodolu z kamene ji nikdy nenael, ani jeho ptel i dti ne.
Kdykoli veel na temn msto, vdy pravil: Zdravm vs, Pane, a vtm vs ve svm srdci,
kdyby snad bled krl s dlouhmi ernmi vlasy sedl ve tm a ekal na nj. Na zem severn
Anglie jsou tisce a tisce temnot, tisce a tisce mst, kde by mohl bt Krl. Zdravm vs, Pane, a
vtm vs ve svm srdci.
94
Usychn krsnho lesa (1444) od Petera Watershippa. Tento soudob mg vjimen
podrobn pojednal padek anglick magie po odchodu Johna Uskglasse z Anglie. Kdy roku
1434 Uskglass opustil Anglii, Watershippe byl teprve ptadvacetilet mladk, jen prv zaal
provozovat magii v Norwichi. V Usychn krsnho lesa najdeme pesn popisy kouzel, kter bez
problm fungovala, dokud Uskglass a jeho elf sluebnci dleli v Anglii, je vak po jeho

360
 Ne, tu knihu neznm, ekl Strange. Probodl pana Norrella pohledem,
z nho se dalo vyst, e se mu nedostala do rukou z obvyklho dvodu. Ale
mrz m, pane, e jste si to vechno nechval pro sebe.
Asi to byla chyba, e jsem vm toho tolik tajil, piznal pan Norrell a sepjal
ruce. Te jsem si skoro jist, e to byla chyba. Ale u ped lety jsem usoudil, e
je v nejlepm zjmu Velk Britnie o tchto zleitostech zcela pomlet, a zvyk
je elezn koile. Ale vidte pece, jak kol na ns ek, pane Strangi? Na vs
a na mne? Magie neme ekat na rozmar Krle, jemu u dvno nesejde na
tom, co se v Anglii dje. Musme osvobodit anglick mgy ze zvislosti na
nm. Musme se piinit o to, aby na Johna Uskglasse zapomnli pln stejn,
jako on zapomnl na ns.
Strange se zamrail a zavrtl hlavou. Ne. Pes vechno, co kte, mi stle
pipad, e John Uskglass stoj v samotnm srdci anglick magie a e ho
opomjme na vlastn nebezpe. Mon se nakonec uke, e jsem se mlil. Je
to velice pravdpodobn. Ale v zleitosti tak klov pro anglickou magii se
o tom musm pesvdit sm. Nemyslete si o mn, e jsem nevdnk, pane, ale
domnvm se, e na spoluprci je konec. Pipad mi, e se zcela rozchzme
v
Ach! peruil ho pan Norrell. Vm, e se povahou Zagestikuloval,
jako by to nebylo dleit. Ale co na tom zle? Jsme mgov. Pedevm
mgov, skrznaskrz mgov. Na niem jinm ne na magii nm dvma
nezle. Jestli dnes odejdete z tohoto domu a vydte se vlastn cestou, s km
budete mluvit? tak jako spolu mluvme te? nikdo jin tu nen. Budete
pln sm. Skoro pnliv zaeptal: Nedlejte to!
Strange nevil svm om. Nco takovho vbec neoekval. Strangeova
recenze pana Norrella nevyprovokovala ke vzteklmu vbuchu, ale k nevdan
upmnosti a pokoe. V tu chvli se Strangeovi zdlo jak rozumn, tak douc
vrtit se k Norrellovi do uen. Jen pcha a vdom toho, e by si to do dvou
hodin beztak rozmyslel, ho pinutila prohlsit: Je mi lto, pane Norrelle, ale od
nvratu z Pyrenejskho poloostrova se mi nezd sprvn nazvat se vam
kem. Pipadalo by mi, jako bych to jen hrl. Pedkldat vm svoje lnky ke
schvlen, abyste je mohl po libosti pepisovat to ji nemohu dlat. Nutte m
kat to, emu ji nevm.
Vechno, vechno se to bude odehrvat na veejnosti povzdychl si pan
Norrell. Naklonil se a oslovil Strange mnohem energitji: Nechte se ode mne
vst. Slibte mi, e nic neotisknete, e nic neeknete, e nic neudlte, dokud
v tchto zleitostech nedospjete k definitivnmu zvru. Vte mi, e deset,
dvacet, dokonce padest let mlen stoj za to uspokojiv vdom, e jste

odchodu ztratila veker inky. Je opravdu pozoruhodn, kolik toho o auretsk anglick magii
vme prv od Watershippa. Usychn krsnho lesa vyznv rozzloben, dokud jej lovk
neporovn se dvma Watershippovmi pozdjmi dly: Obrana mch skutkv sepsan za
nespravedlivho uvznn v Newarskm hradu (1459/60) a Zloiny likrle (napsno r. 1461?,
vydno r. 1697 v Penzance).

361
nakonec ekl, co jste ml ci ne vce, ne mn. Mlen a neinnost vm
nebudou vyhovovat to vm. Ale slibuji vm, e vm to vynahradm, jak jen
budu moci. Nebudete na tom tratit. Jestli jsem vm nkdy zavdal pinu
k tomu, abyste m pokldal za nevdnka, v budoucnu u tomu tak nebude.
Vem eknu, jak vysoce si vs cenm. Nebudeme ji uitel a k. Bume
rovnocennmi partnery! Nenauil jsem se snad od vs skoro tolik jako vy ode
m? Nejlukrativnj zakzky budou vechny vae! Knihy Pan Norrell
zlehka polkl. Knihy, kter jsem vm ml pjit a kter jsem vm upral, tak ty
si petete! Pojedeme spolu do Yorkshiru jet dnes veer, jestli chcete! a j
vm dm kl ke knihovn a vy si petete, co se vm zlb. J Pan Norrell si
pejel rukou po ele, jako by ho pekvapovala vlastn slova. J po vs ani
nebudu dat, abyste tu svou recenzi vzal zpt. A si zstane tak, jak je. A si
zstane. A a pijde prav as, vy a j spolen odpovme na vechny otzky,
kter jste v n poloil.
Rozhostilo se dlouh ticho. Pan Norrell dychtiv sledoval tv druhho
mga. Jeho nabdka ukzat Strangeovi knihovnu v Hurtfew zjevn zapsobila.
Strange ve svm odhodln rozehnat se se svm mistrem na pr okamik
zakolsal, nakonec ale ekl: Je to pro mne est, pane. Vm, e obvykle nejste
lovk nchyln ke kompromism. Myslm ale, e se te musm vydat vlastn
cestou. Myslm, e se musme rozejt.
Pan Norrell zavel oi.
V tom okamiku se otevely dvee. Lucas a dal sluha pili s ajem.
No tak, pane, ekl Strange.
Vzal svho mistra za ruku, aby ho trochu probral, a jedin dva anglit
mgov spolu naposledy popili aj.

Strange z domu na Hanover Square odeel v pl devt. Odchzet ho

zahldlo nkolik lid, kte otleli u oken v pzem. Dalm lidem pilo pod
jejich dstojnost hat na tento okamik osobn, a tak poslali na nmst sv
sluky i sluhy. Nen znmo, zdali se takto zadil i Lascelles, ale deset minut
pot, co Strange zaboil na Oxford Street, Lascelles zaukal na Norrellovy
dvee. Pan Norrell byl pod v knihovn a sedl na te idli, jako kdy Strange
odeel. Upen zral na koberec.
Je pry? zeptal se Lascelles.
Pan Norrell neodpovdl.
Lascelles si sedl. Co nae podmnky? Jak je pijal?
Stle dn odpov.
Pane Norrelle? ekl jste mu to, na em jsme se dohodli? ekl jste mu, e
pokud se t recenze psemn nezekne, budeme muset prozradit, co vme o jeho
ern magii ve panlsku? ekl jste mu, e ho ji za dnch okolnost
nepijmete za ka?
Ne, zavrtl hlavou pan Norrell. Nic z toho jsem mu neekl.
Ale

362
 Pan Norrell si zhluboka povzdechl. To u je jedno, co jsem mu ekl. Je
pry.
Lascelles chvli mlel a hledl na mga s patrnou nelibost. Pan Norrell, jen
byl stle zabrn do svch mylenek, si toho ani neviml.
Lascelles nakonec pokril rameny. Ml jste od zatku pravdu, pane,
prohlsil. V Anglii me bt jen jeden mg.
Co tm chcete ct?
Chci tm ct, e dva je moc oidn poet. Jeden si me dlat, co chce. est
me navzjem pomrn dobe vychzet. Ale dva spolu mus vdy zpolit
o nadvldu. Dva se mus vdycky navzjem hldat. Oi celho svta se vdy
budou uprat na dva a nebudou pitom vdt, kterho z nich sledovat.
Vzdychte, pane Norrelle. Vte, e mm pravdu. Od nynjka musme potat se
Strangem ve vech svch plnech co ekne, co udl, jak mu budeme elit.
asto jste mi kal, e je pozoruhodn mg. Jeho oslniv talent byl ve vaich
slubch velmi prospn. Tomu je ale te konec. Dve i pozdji sv nadn
urit obrt proti vm. Musme proti nmu stt na stri, m dve, tm lpe.
A to myslm smrteln vn. Jeho nadn pro magii je tak velk a jeho charakter
tak mizern, e se nakonec zane domnvat, e mgovi je ve dovoleno, a u je
to vloupn, krde i podvod. Lascelles se naklonil k panu Norrellovi.
Nechci tvrdit, e by byl tak prohnil, aby vs okradl hned, ale a se jednoho
dne ocitne ve velk nouzi, pak se to jeho neukznn mysli bude jevit tak, e
jakkoli zneuit dvry, jakkoli naruen soukromho vlastnictv je
oprvnn. Odmlel se. Zabezpeil jste se proti zlodjm v Hurtfew? Co
utajovac kouzla?
Utajovac kouzla nejsou proti Strangeovi dnou ochranou! prohlsil pan
Norrell vztekle. Ta by jen pilkala jeho pozornost! Pivedla by ho rovnou
k mm nejcennjm svazkm! Ne, ne, mte pravdu. Vzdychl. Tady je
poteba nco vc. Musm pemlet.
Dv hodiny po Strangeov odchodu odjeli pnov Norrell a Lascelles
v Norrellov koru z domu na Hanover Square. Doprovzeli je ti sluhov
a vichni budili dojem, e se vydvaj na dlouhou cestu.

Strange, jako vdy nladov a rozpolcen, u ptho dne rozchodu s panem

Norrellem bezmla litoval. Ustavin se mu vtrala na mysl Norrellova
pedpov, e si u nikdy nebude moci s nikm promluvit o magii. V duchu si
pehrval jejich rozhovor. Byl si takka jist, e pan Norrell se ve svch zvrech
o Johnu Uskglassovi ml. V souvislosti s tm, co Norrell kal, ho o Johnu
Uskglassovi napadla cel ada neotelch mylenek a nyn trpl, nebo se o n
neml s km podlit.
Nemaje vhodnjho posluchae, zael si postovat siru Walteru Poleovi do
Harley Street.
Od verejho veera m napadlo na padest vc, kter jsem mu ml ct.
Te je nejsp budu muset zalenit do njak stati i recenze a ta me vyjt

363
nejdve v dubnu a on potom bude muset dt pokyn Lascellesovi nebo
Portisheadovi, a napou kritickou repliku kter se ovem objev a nkdy
v ervnu i ervenci. Pt a est msc ekn, jen abych se dozvdl, co mi
ekne! To je hodn neohraban zpsob veden polemiky, obzvlt kdy
vezmete v vahu, e a do verejka mi stailo dojt do domu na Hanover
Square a zeptat se, co si o tom mysl. A te se u zaruen nedostanu ani na
dohled k dleitm knihm! Jak m mg existovat bez knek? A mi tohle
nkdo vysvtl. Je to jako chtt po politikovi, aby se domohl vysokho adu bez
pomoci platk i patrontu.
Sir Walter se kvli tto charakteristicky nezdvoil poznmce neurazil,
naopak velkomysln pihldl ke Strangeov rozruen. Jako kolk musel
v Harrow studovat magick djiny (kterto pedmt nemohl ani vystt), a te
si tedy zkusil vzpomenout na nco uitenho. Zjistil, e si toho moc
nepamatuje jak v duchu jzliv konstatoval, jeho vdomosti by se pohodln
vely do zpola pln skleniky na vno.
Na chvli se zamyslel a nakonec vyrukoval s tmto: Pokud tomu dobe
rozumm, Krl Havran se nauil vekerou anglickou magii bez pomoci jedin
knihy nebo tenkrt v Anglii dn knihy nebyly , a tak byste teba mohl
udlat tot?
Strange si ho zmil mrazivm pohledem. A pokud tomu zase j dobe
rozumm, tent Krl Havran byl oblbenm schovancem krle Auberona, kter
mu krom dalch malikost zajistil vynikajc magickou vuku a velk
krlovstv. Mon bych mohl zat chodit lelkovat do zapadlch remzk
a mechem obrostlch svtlin v nadji, e m adoptuje pslunk njak elfsk
krlovsk rodiny, ale obvm se, e bych jim pro tyto ely mohl pipadat
troinku vysok.
Sir Walter se zasml. A co te budete dlat, kdy u s panem Norrellem
nebudete trvit cel dny? Mm vzkzat Robsonovi na ministerstvo zahrani, a
vm pole njakou magickou prci? Zrovna minul tden si stoval, e si na
nj pan Norrell udl as teprve tehdy, a vyd vechnu prci pro Admiralitu
a ministerstvo financ.
Ale beze veho. Jen mu vyite, e bude muset tak dva a ti msce
pokat. Vyrme toti do Shropshiru. Arabela i j velmi toume podvat se na
nae panstv, a kdy u se nemusme ohlet na pana Norrella, nic nm v tom
neme zabrnit.
Ach! ekl sir Walter. Nejedete tam ale hned?
Za dva dny.
Tak brzo?
Netvate se tak pepadle! Waltere, vn jsem neml tuen, e mte tak rd
mou spolenost!
To zase ne. Myslel jsem na lady Poleovou. To pro ni bude smutn zmna.
Bude se j po jej ptelkyni stskat.
Ach! Ach, ano! ekl Strange, mrn vyveden z konceptu. Pirozen!

364
 Tho dopoledne se Arabela zala rozlouit se s lady Poleovou. Pt
uplynulch let na krse manelky sira Waltera nezanechalo prakticky dnou
stopu a u vbec nic nezmnilo na jejm smutnm stavu. Zamlkl byla jako
vdycky a stejn neten vi bolesti i zbav. A u se k n lid chovali
laskav i chladn, s n to ani nehnulo. Dny trvila usazen u okna v Bentskm
salnu v dom na Harley Street. Nejevila nejmen chuti nm se zamstnat
a na nvtvu k n chodila pouze Arabela.
Je mi lto, e odjdte, ekla lady Poleov, kdy se j Arabela svila s tou
novinkou. Jak to vbec ve Shropshiru vypad?
Nu, mj nzor nebude nejsp moc nestrann. Vtina lid se shodne na
tom, e je to hezk kraj se zelenmi kopci a lesy a rozkonmi cestami mezi
ivmi ploty. Mme to tam nejradi na jae, ale to si pirozen budeme muset
pokat. Ale i v zim se tam lovk me kochat okouzlujcmi vyhldkami. Jde
o obzvlt romantick hrabstv se vzneenou histori. Najdete tam zceniny
hrad a balvany, kter na kopce vynosil bhvkdo a protoe je z toho kraje do
Walesu, co by kamenem dohodil, asto se o nj svdly bitvy dvn bojit
byste nala skoro v kadm dol.
Bojit! opakovala lady Poleov. To moc dobe znm z vlastn
zkuenosti. Vyhldnout z okna a nevidt nic ne polman kosti a rezavjc
brnn, kam jen oko dohldne! To je velice truchliv pohled. Doufm, e vs
z toho nejm zkost.
Polman kosti a rezavjc brnn? opakovala Arabela. Tak to ne, to
jsme si nerozumly. K tm bitvm dolo u dvno. K vidn tam nic nen
rozhodn nic, co by lovka rozruilo.
Na druhou stranu, vte, pokraovala lady Poleov, kter Arabelu prakticky
neposlouchala, za ta tiscilet se bojovalo takka vude. Vzpomnm si, e ns
ve kole uili, jak na zem Londna dolo k nesmrn zuiv bitv. Vechny
lidi tu povradili obzvlt surovm zpsobem a msto srovnali se zem. Kad
den naeho ivota ns obklopuj stny nsil a utrpen a pipad mi vlastn
nepodstatn, jestli po tom zbudou njak hmotn stopy.
Najednou se nco v t mstnosti zmnilo. Jako by se jim nad hlavami ozval
tlukot studench edivch kdel i jako by nkdo proel zrcadly a vrhl do
mstnosti stn. Tto optick iluze si Arabela asto povimla, kdy sedvala
s lady Poleovou. A protoe nevdla, emu jinmu to pisoudit, pedpokldala,
e za to me vysok poet zrcadel v pokoji.
Lady Poleov se rozklepala a pithla si l k tlu. Arabela se naklonila
a podala j ruku. No tak! Zkuste myslet na nco veselejho.
Lady Poleov na ni upela bezvrazn pohled. Rozveselit se j pipadalo asi
stejn reln jako nauit se ltat.
A tak Arabela zaala mluvit v nadji, e aspo na as odvede jej mylenky
od imaginrnch hrz. Mluvila o novch obchodech a novch mdnch
trendech. Popsala j velice pkn podvkov hedvb slonovinov barvy, kter

365
zahldla ve vloze na Friday Street, a paspulku z podlouhlch, tyrkysov
modrch korlk, ji vidla nkde jinde a je by se k tomu hedvb ndhern
hodila. Dle j vylila, co si jej kadenice mysl o tch korlcch, a pak popsala
podivuhodnou kvtinu, kter t kadenici stla na malm eleznm balkn za
oknem a kter bhem jedinho roku tak vyrostla, e zcela znemonila vhled
z okna o poschod ve, je patilo vrobci svcn. Nato dolo na dal
pekvapiv vysok rostliny Jacka a fazolov stonek obra na vrcholku toho
fazolovho stonku a veobecn vechny Davidy, kte dokou zabt Golie
Napoleona Bonaparta a vvodu z Wellingtonu vvodovy pednosti ve vech
oblastech a na jednu a na velmi neastnou vvodkyni.
To jsme natst vy ani j nikdy nezaily, skonila trochu zadchan, ns
nemu pohled na to, jak se n manel vnuje jinm enm.
Nejsp ne, odpovdla lady Poleov ponkud pochybovan.
To Arabelu otrvilo. Snaila se pistupovat ke vem vstednostem lady
Poleov shovvav, ale pilo j docela zatko odpustit j to, jak bez vjimky
chladn se chov ke svmu manelovi. Arabela si pi astch nvtvch Harley
Street nemohla nepovimnout, jak moc je sir Walter lady Poleov oddan.
Kdykoli ho napadlo cokoli, co by ji mohlo potit nebo v nejmenm ulehit
v jejm utrpen, ihned to zadil a Arabelu vdycky pchlo u srdce, jak uboh
odmny se dokal za sv snaen. Ne e by lady Poleov dvala najevo njakou
nechu k jeho osob; ale nkdy to vypadalo, e si ptomnost svho chot ani
neuvdomuje.
Ach! Ale vy nechpete, co je to za poehnn, ekla Arabela. Jedno
z nejvtch poehnn vbec.
A co?
Lska vaeho manela.
Lady Poleovou to oividn pekvapilo. Ano, miluje mne, pipustila
nakonec. Anebo mi to pinejmenm k. Ale co je mi to platn? Nikdy m to
neohlo, kdy mi byla zima a vte, mn je pod zima. Nikdy to nezkrtilo
jednotvrn a dlouh ples o jedinou minutu ani to nezastavilo prvod dlouhmi,
temnmi, pzranmi chodbami. Nikdy m to neuchrnilo od dnho utrpen.
Uchrnila vs od neho lska vaeho manela?
Pana Strange? usmla se Arabela. Ne, nikdy. To sp j ho zachrauji!
Myslm tm, dodala rychle, nebo lady Poleov j evidentn nerozumla, e
asto nar na lidi, kte po nm chtj njak kouzla. Nebo maj prasynovce,
kter by se od Jonathana chtl uit magii. Nebo jsou pesvden, e objevili
magickou botu i vidliku nebo podobnou pitomost. Oni to nemysl zle.
Naopak, obvykle jsou velice uctiv. Ale Jonathan nem trplivosti na rozdvn,
a tak ho vdycky musm jt zachrnit, ne jim ekne nco neomalenho.
Arabela mla nejvy as odejt a zaala se louit. Vzhledem k tomu, e by
se tak nemusely vidt pknch pr msc, usmyslela si ci nco
povzbudivho. A doufm, m mil lady Poleov, prohlsila, e a se pt
uvidme, budete na tom u mnohem lpe a snad budete moci zase vyjt do

366
spolenosti. Z celho srdce si peji, abychom se jednoho dne mohly uvidt
v divadle nebo v tanenm sle
V tanenm sle! vykikla lady Poleov zden. Pro jste proboha nco
takovho vbec vyslovila? Bh chra, abychom se my dv setkaly v tanenm
sle!
Tie, tie! Nechtla jsem vs rozruit. Zapomnla jsem, jak tanec
nenvidte. No tak, neplate! Jestli jste z toho neastn, puste to z hlavy!
Ze vech sil se svou ptelkyni snaila utiit. Objmala ji, lbala ji na lka
a do vlas, hladila po ruce, nabzela levandulovou vodu. Nic to nepomohlo.
Celch nkolik minut se lady Poleov otsala plem. Arabela nedokzala tak
pln pochopit, co se stalo. Na druhou stranu, co tu bylo k chpn? Strach
z malikost, sklenost z bezvznamnost, to vechno patilo k jej chorob.
Arabela zazvonila na sluku.
Teprve kdy se objevila sluka, pokusila se lady Poleov konen ovldnout.
Nechpete, co jste ekla! vyhrkla. A Bh chra, abyste to nkdy poznala na
vlastn ki jako j. Pokusm se vs varovat, vm, e je to beznadjn, ale
pokusm se! Poslouchejte m, m mil, mil pan Strangeov. Poslouchejte,
jako by na tom zvisela vae nadje na ivot vn!
A tak se Arabela zatvila tak pozorn, jak jen to dokzala. Ale nebylo to
k niemu. Ani tentokrt se to neliilo od vech dalch pleitost, kdy lady
Poleov tvrdila, e mus Arabele ct nco velmi dleitho. Cel bled se
nkolikrt zhluboka nadechla a pak Arabele zaala vyprvt velice zvltn
pbh o majiteli dolu na olovo v Derbyshiru, jen se zamiloval do dojiky.
Dojika splovala vechny prmyslnkovy pedstavy, jen jej obraz se v zrcadle
vdycky objevil a po nkolika minutch, oi j po zpadu slunce mnily barvu
a jej stn asto divoce tanil, i kdy ona sama stla nehybn.
Kdy lady Poleov odela nahoru, Arabela sedla chvli sama. Pro jsem
byla tak hloup?! vytala si v duchu. Pitom moc dobe vm, e jakkoli
zmnka o tanci ji neuviteln rozru! Jak jsem si mohla takhle pustit pusu na
pacr? Copak mi asi chtla ct? A v to ona sama? Chudinka! lovk me bt
nakrsn bohat a hezk, ale bez zdravho rozumu to nen k niemu!
Takto v duchu moralizovala, kdy vtom se ozval nepatrn hluk a ona se
ohldla. Okamit se zvedla ze svho msta a s rozpaenma rukama rychle
vyrazila ke dvem.
To jste vy! Jak rda vs zase vidm! Pojte! Podejte mi ruku. Tohle bude
nadlouho nae posledn setkn.

Toho veera ekla Jonathanovi: Pinejmenm jedna osoba je naden

z toho, e jsi svou pozornost obrtil ke studiu Johna Uskglasse a jeho elfch
poddanch.
Opravdu? A kdopak to je?
Gentleman s vlasy jako chm bodl.
Kdoe?

367
 Gentleman s vlasy jako chm bodl, kter bydl u sira Waltera a lady
Poleov. U jsem ti o tom vyprvla.
, jist! U si vzpomnm. Jonathan o tom chvli mlky uvaoval.
Arabelo! ozval se najednou. Chce mi tm ct, e pod jet nev, jak se
jmenuje? Rozesml se.
Arabela se viditeln rozdurdila. J za to nemu, brnila se. Nikdy mi
svoje jmno neekl a j si zase nikdy nevzpomnla, e se ho mm zeptat. Ale
jsem rda, e si z toho nic nedl. Jednu dobu jsem si myslela, e na nj
maliko rl.
Na to si u vbec nevzpomnm.
To je mi zvltn, j si na to pamatuji docela zeteln.
Promi, Arabelo, ale tko rlit na lovka, s nm ses seznmila ped
nkolika lety a jeho jmno ti pod unik. Take on uznv mou prci?
Ano, asto mi kal, e se nedostane dl, dokud nezane studovat elfy. To
je podle nj ta prav magie studium elf a jejich kouzel.
Vn? Je vidt, e m na vc vyhrann nzory! A co o tom, pkn
prosm, vbec v? Je to mg?
To si nemyslm. Jednou prohlsil, e o tomto oboru v ivot neetl jedinou
knihu.
, take je to jeden z tchhle ptk? odfrkl si Strange. Vbec obor
nestudoval, pitom se mu vak povedlo formulovat o nm spoustu teori.
S podobnmi lidmi se setkvm velmi asto. Nu a co vlastn je, kdy ne mg?
Me mi prozradit aspo tohle?
To myslm mu, odpovdla Arabela poten, jako lovk, ktermu se
podailo nco chyte prohldnout.
Strange netrpliv ekal.
Ne, zarazila se Arabela, neeknu ti to. Jenom by ses mi zase sml.
Mon.
Tak tedy, ekla Arabela po chvli, mm za to, e je kne. Nebo krl.
Rozhodn mu v ilch koluje krlovsk krev.
Podle eho tak propna soud?
Protoe mi toho spoustu napovdal o svch krlovstvch a hradech
a sdlech akoli uznvm, e maj vechna hodn divn jmna a nikdy pedtm
jsem ani o jedinm z nich neslyela. Myslm, e mus bt jednm z tch knat,
co je Bonaparte v Nmecku nebo ve vcarsku zbavil trnu.
Vn? zareagoval Strange trochu podrdn. Teba by zase rd odjel
dom, kdy byl Bonaparte poraen.
Ani jedno z tchto poloviatch vysvtlen a odhad ohledn gentlemana
s vlasy jako chm bodl Jonathana pln neuspokojilo, a tak se tm
Arabelinm ptelem dl v duchu zaobral. Nsledujcho dne (jen ml bt
Jonathanovm poslednm v Londn) se vypravil za sirem Walterem do
kancele ve Whitehallu ist proto, aby zjistil, co je ten chlapk za.

368
 Kdy tam ale dorazil, zastihl v piln prci pouze osobnho tajemnka sira
Waltera.
, dobr rno, Moorcocku! To u je sir Walter pry?
Prv odeel do Fife House,95 pane Strangi. Mohu pro vs nco udlat?
Ne, nen teba anebo mon ano. Vdycky jsem se sira Waltera chtl na
nco zeptat a nikdy jsem si na to nedokzal vzpomenout. Vy asi neznte toho
gentlemana, co u nj bydl, e?
Kdee?
V dom sira Waltera.
Pan Moorcock se zamrail. Njak gentleman v dom sira Waltera? Njak
m nenapad, koho mete mt na mysli. Jak se jmenuje?
To bych prv rd zjistil. Nikdy jsem toho lovka nevidl, ale pan
Strangeov na nj vdycky naraz, sotva vykro z domu. Zn ho u lta,
a pesto zatm nedokzala zjistit, jak se jmenuje. Mus to bt pkn vstednk,
kdy s tm dl takov tajnosti. Pan Strangeov mu vdycky k gentleman se
stbitm nosem nebo gentleman se snhoblou plet. Kadopdn m pro nj
podobn divn jmno.
Ale pana Moorcocka tahle informace jet vce zmtla.
Je mi velmi lto, pane. Nikoho takovho jsem myslm nikdy nevidl.

95
Londnsk sdlo lorda Liverpoola, zvltn, star, nepravideln dm na behu Teme.

369
 40

DEJTE NA MNE,
DN WATERLOO NEEXISTUJE.
erven 1815

sa Napoleon Bonaparte byl posln do vyhnanstv na Elbu. Jeho

C csask Vsost ovem chovala jist pochybnosti, zdali j poklidn ivot

na ostrov bude vyhovovat byla koneckonc zvykl na to, e vldne
velk sti znmho svta. A tak ped odchodem z Francie ekl Napoleon
nkolika lidem, e se vrt na jae, a rozkvetou fialky. Tento slib dodrel.
Jakmile pistl na francouzsk pd, shromdil vojsko a vydal se na pochod
do Pae, aby naplnil svj osud, jm bylo vst vlku se vemi nrody na svt.
Pirozen dychtil opt usednout na csask trn, nebylo vak jet znmo,
zem chce bt csaem. Vdycky touil napodobit Alexandra Velikho, a tak si
lid mysleli, e by mohl thnout na vchod. U jednou podnikl invazi do
Egypta a zaznamenal tam jist spch. Nebo by se mohl vydat na zpad: eptalo
se o flotile lod v Cherbourgu, kter je pipraven pevzt jej do Ameriky, kde
by mohl dobt zcela nov svt.
Ale a u si vybere cokoli, vichni se shodovali, e zane invaz do Belgie,
a tak vvoda z Wellingtonu odjel do Bruselu oekvat pchod hlavnho
neptele Evropy.
Anglick noviny plnila jedna spekulace za druhou: Bonaparte shromdil
armdu, hroziv rychle pochoduje na Belgii; u je v n; vtz! Ptho dne se
zase zdlo, e je pod ve svm palci v Pai, odkud se ani nehnul.
Na sklonku kvtna se Jonathan Strange vydal za Wellingtonem a armdou
do Bruselu. Ti pedchoz msce strvil ve Shropshiru poklidnm pemlenm
o magii, a tak nikoho nepekvap, e si nejdve pipadal trochu zmaten. Po
bezmla dvouhodinov prochzce vak doel k zvru, e chyba nen na jeho
stran, ale e za to me samotn Brusel. Vdl, jak vypad msto za vlky,
a Brusel se mu ani v nejmenm nepodobal. Po ulicch mly pochodovat roty
vojk, jezdit zsobovac povozy, oekval vystraen tve. Msto toho spatil
luxusn obchody a dmy posedvajc v malch korech. Jist, vude byly
vidt skupinky dstojnk, dn vak ale oividn nemla mylenky na
vojensk zleitosti (jeden dstojnk velice soustedn a usilovn spravoval

370
holice mal slunenk). Lid se smli a veselili, jako by vbec nehrozilo
bezprostedn nebezpe Napoleonovy invaze.
Kdosi zavolal jeho jmno. Obrtil se a stanul tv v tv svmu znmmu,
plukovnku Manninghamovi, jen Strange okamit vybdl, aby s nm zael do
domu lady Charlotte Grevillov. (lo o anglickou dmu ijc v Bruselu.)
Strange namtal, e nem pozvnku a e by se stejn ml poohldnout po
vvodovi. Manningham ale prohlsil, e urit nebude vadit, e nen pozvn
jist bude vtn , a vvoda se pravdpodobn nachz prv v salnu lady
Charlotte Grevillov.
Za deset minut se Strange ocitl v pepychovm sdle plnm lid, z nich
mnoh u znal. Byli tu dstojnci, krsn dmy, gentlemani z nejvych kruh,
britt politici a nositel vech monch lechtickch titul. Vichni hlun
rozebrali vlku a vtipkovali o n. To bylo pro Strange pln novum: vlka jako
kratochvle spoleensk smetnky. Ve panlsku a Portugalsku se vojci bn
stylizovali do role ostouzench a zapomenutch muednk. Britt novini se
vdy snaili vykreslit situaci co nejchmurnji. Ale tady v Bruselu byli vvodovi
dstojnci pokldni za cosi naprosto noblesnho a mg Jeho Milosti si s nimi
v noblesnosti pli nezadal.
Opravdu tu Wellington chce mt vechny tyhle lidi? zaeptal uasl
Strange k Manninghamovi. Co se stane, kdy Francouzi zato? U te lituji,
e jsem sem piel. Nkdo se m urit zane vyptvat na mou roztrku
s Norrellem a mn se o tom vn nechce vykldat.
Nesmysl! namtl Manningham rovn eptem. To tu nikoho nezajm!
A kadopdn tady je vvoda!
Po mal strkanici se vvoda skuten objevil. , Merlin! zvolal, sotva
Strange spatil. Moc rd vs tu vidm! Poteste si se mnou rukou. Jist se znte
s vvodou z Richmondu. Ne? Pak mi dovolte, abych vs pedstavil!
Pokud se spolenost pedtm dobe bavila, s pchodem vvody jet vce
oila. Vechny oi se obracely k nmu, vechny zajmalo, s km mluv a (co
bylo jet zajmavj) s km flirtuje. Kdy jste se na nj tak dvali, ekli byste,
e do Bruselu nemohl pijet za nim jinm ne za zbavou. Kdykoli se ale
Strange pokusil odpoutat, vvoda po nm stelil pohledem, jako by kal: Ne,
muste zstat. Potebuji vs! Nakonec mu stle jet s smvem pokynul
hlavou a zamumlal Strangeovi do ucha: Tak, to myslm bude stait. Pojte! Na
protj stran slu je zimn zahrada. Tam nebudou takov davy.
Usadili se mezi palmami a dalmi exotickmi rostlinami.
Pedem vs varuji, ekl vvoda. Tohle nen panlsko. Ve panlsku byli
Francouzi opovrhovanm neptelem kadho mue, eny a dtte v zemi. Tady
se ovem vci maj pln jinak. Bonaparte tu m ptele v kad ulici a v mnoha
jednotkch armdy. Msto se hem piny. A tak je nam kolem vam
i mm dlat, jako by na svt nebylo nic jistjho ne Napoleonova porka!
Usmvejte se, Merline! Napijte se aje. To je dobr na nervy.

371
 Strange zkusil nasadit bezstarostn smv, ten vak okamit peel
v nervzn zamraen. Aby odvedl vvodovu pozornost od poklesk sv tve,
zeptal se Jeho Milosti, jak se mu zamlouv armda.
Hm, je to pinejlepm patn armda. Ta nejpestej armda, jak jsem
kdy velel. Britov, Belgian, Holanani a Nmci, to ve promchan. Jako
kdybyste se pokouel postavit ze z pl tuctu rznch materil. Kad
materil me bt svm zpsobem skvl, ovem lovk se neubrn
pochybm, jestli celek vydr pohromad. Ale prusk armda pislbila bojovat
po naem boku. A Blcher je asn stak, rozen vlenk. (To byl ten
prusk generl.) Bohuel je taky len. Domnv se, e je thotn.
Ach!
A e nos pod srdcem sln.
Ach!
Ale my vs musme bez prodlen zaphnout do prce! Mte sv knihy?
Stbrnou msu? Kde pracovat? Mm siln tuen, e Bonaparte se nejdv
objev na zpad, e pijde od Lille. J bych si rozhodn takov pstup vybral
a mm dopisy od naich ptel v tom mst, kter m ujiuj, e ho tam ekaj
kadou hodinu. To je v kol. Sledovat, jestli se na zpadn hranici neobjev
znmky jeho ptomnosti. Jakmile by jen zahldnete francouzsk jednotky,
muste mi to hned ct.
Dalch trnct dn vyvolval Strange vidiny mst, kde by se podle vvody
mohli Francouzi objevit. Vvoda mu pro tyto ely poskytl velkou mapu
a pidlil mu mladho dstojnka jmnem William Hadley-Bright.
Hadley-Bright byl jednm z tch astlivc, pro n si tstna schovv ty
nejvybranj dary. Vechno dostval na stbrnm podnosu. Vyrstal jako
zboovan jedinek v rodin bohat vdovy. Chtl se dt na vojenskou drhu;
jeho ptel mu obstarali dstojnick patent v jednom z nejlepch pluk. Touil
po vzruen a dobrodrustv; vvoda z Wellingtonu si ho vybral za pobonka.
A kdy poslze usoudil, e jet vc ne vojenskou slubu miluje anglickou
magii, vvoda ho pidlil k majesttnmu a zhadnmu Jonathanu Strangeovi
jako pomocnka. Ovem pouze lid obzvlt zakysl mohli Hadleymu-
Brightovi zazlvat jeho spch; vechny ostatn odzbrojoval svm humorem
a dobrou povahou.
Den za dnem zkoumali Strange a Hadley-Bright starobyl opevnn msta
na zpad Belgie; mourali na nudn venkovsk uliky; sledovali scenerie
s rozlehlmi, przdnmi poli pod jet rozlehlejmi akvarelovmi mraky. Ale
Francouzi se neobjevili.
Jednoho parnho, dusnho dne uprosted ervna opt sedli u tohoto
nekonenho kolu. Bylo kolem tet hodiny odpoledne. nk zapomnl
odnst pinav lky od kvy a te kolem nich bzuela moucha. Otevenm
oknem se k nim nesl smen pach koskho potu, broskv a zkyslho mlka.
Hadley-Bright, usazen na idli u jdelnho stolu, dokonale pedvdl jednu

372
z nejdleitjch dovednost vojka, a to schopnost usnout kdykoli a za
jakchkoli okolnost.
Strange se podval na mapu a nhodn si vybral msto. Na vod ve stbrn
misce se objevila poklidn kiovatka; pobl stl statek a dva ti domy. Chvli
ten obraz sledoval. Nic se nedlo. Oi se mu zavely a mlem by usnul, kdy
njac vojci dothli do pozice pod jilmy kanny. Psobili jako schopn
profesionlov. Strange kopl do Hadleyho-Brighta, aby se probudil. Co je
tohle za chlapy? zeptal se.
Hadley-Bright zamikal na stbrnou misku.
Vojci na kiovatce mli na sob zelen kabty s ervenmi vlokami.
Najednou to vypadalo, e jich je spousta.
Nassavt, pojmenoval Hadley-Bright jednu z Wellingtonovch
nmeckch jednotek. Chlapci prince Oranskho. Tch se nen teba obvat.
Na co se to dvte?
Na kiovatku dvacet mil na jih od msta. Jmenuje se Quatre Bras.
, tou se nemuste zatovat! prohlsil Hadley-Bright a zvl si. Ta le na
silnici do Charleroi. Na jejm protjm konci stoj prusk armda aspo jsem
to slyel. To by m zajmalo, jestli tam ti chlapi maj co dlat
Zaal listovat njakmi papry popisujcmi rozmstn nejrznjch
spojeneckch armd. Ne, vn si nemyslm, e
A co je tohle? skoil mu do ei Strange a ukzal na vojka v modrm
kabtu, kter se s runic pipravenou k vstelu zniehonic objevil na protj
strni.
Hadley-Bright skoro ani nezavhal. Francouz, odpovdl.
M tam bt? zeptal se Strange.
K prvnmu Francouzovi se pidal dal. Pak se jich vynoilo padest.
Z padesti vzrostl poet na dv st ti sta tisc! Francouzi se na svahu
mnoili jako ervi na sru. Krtce pot u zahjili palbu z runic na Nassavsk
na kiovatce. Pestelka netrvala dlouho. Nassavt vyplili z dl. Francouzi,
kte podle veho dn kanny nemli, ustoupili za kopec.
Cha! vykikl Strange poten. Jsou poraeni! Utekli!
Ano, ale odkud vlastn pili? zamumlal Hadley-Bright. Mete se
podvat za ten kopec?
Strange poklepal na vodu a pak prsty zakrouil nad hladinou. Kiovatka
zmizela a namsto n se objevil skvl pohled na francouzskou armdu a
pokud ne na celou armdu, tak na jej podstatnou st.
Hadley-Bright sedl jako loutka, kter ustihli vodic provzky. Strange klel
ve panltin (tedy v jazyce, kter si pirozen spojoval s vlenm).
Spojeneck armdy stly pln patn. Wellingtonovy divize byly na zpad,
pipraven do poslednho dechu hjit nejrznj pozice, na n Napoleon vbec
neml v myslu zatoit. Generl Blcher a prusk armda se nalzali pli
daleko na vchod. A tady se francouzsk armda zniehonic vyloupla na jihu.

373
V dan chvli stli mezi Bruselem a Francouzi jedin tihle Nassavt (jich
mohlo bt zhruba ti tyi tisce).
Pane Strangi! Snan vs prosm, udlejte nco! kiel Hadley-Bright.
Strange se zhluboka nadechl a rozevel pae, jako by sbral vekerou magii,
kterou se kdy nauil.
Pospte si, pane Strangi! Pospte si!
Mohl bych pesunout cel msto! prohlsil Strange. Mohl bych pesunout
Brusel! Mohl bych ho strit nkam, kde ho Francouzi nenajdou.
Kam ho strit? zvolal Hadley-Bright, popadl Strange za ruce a zase je
stlail dol. Jsme obklopeni armdami. Svmi vlastnmi armdami! Jestli
Brusel pesunete, pravdpodobn pohbte pod budovami a dlabou nae pluky.
To vvodu nepot. Potebuje kadho mue.
Strange se znovu zamyslel. Mm to! zvolal.
Zafoukal jaksi vtk. Nebyl nepjemn naopak, vonl po ocenu.
Hadley-Bright vyhldl z okna. Za domy, kostely, palci a parky se rozkldaly
horsk hbety, po kterch tam jet ped chvilikou nebyla ani stopa. Byly
ern, jako by na nich rostly borovice. Vzduch byl mnohem erstvj
pipomnal vzduch, jej jet nikdo nikdy nedchal.
Kde to jsme? zeptal se Hadley-Bright.
V Americe, odpovdl Strange. A pak na vysvtlenou dodal: Ona
vdycky na mapch vypad tak przdn.
Boe mj! Tm jsme si ale vbec nepomohli! Copak jste zapomnl, e
jsme s Amerikou teprve nedvno uzaveli mrovou smlouvu? Nic
v Amerianech nevzbud takovou nelibost, jako kdy se na jejich pd objev
evropsk msto!
To asi ano! Ale ujiuji vs, e si s tm nemuste dlat tkou hlavu. Jsme
daleko od Washingtonu, New Orleansu i vech mst, kde se odehrly bitvy.
Potm, e stovky mil od nich. Pinejmenm Tm chci ci, e si nejsem
jist, kde pesn. Myslte, e na tom zle?96

96
Obyvatele Bruselu a rzn armdy nachzejc se ve mst velmi zaujalo, e se nyn ocitli v
dalek zemi. Nanetst je zcela zamstnvaly ppravy na nadchzejc bitvu (nebo v ppad
bohat a frivolnj vrstvy obyvatelstva ppravy na ples vvodkyn z Richmondu podan toho
veera), a tak skoro nikdo zrovna neml as jt prozkoumat, jak ta zem vypad i kdo tu ije.
Dlouho tud nebylo jasn, kam pesn Strange Brusel toho ervnovho odpoledne pemstil.
Roku 1830 cestoval obchodnk a lovec koein Pearson Denby americkmi plnmi. Tehdy
se na nj obrtil jeho znm, lakotsk nelnk jmnem Mu, kter se boj vody. Mu, kter se boj
vody Denbyho podal, jestli by mu mohl obstarat ern bleskov koule. Nelnk Denbymu pot
vyloil, e hodl vst vlku proti svm neptelm, a e tud tyto koule nalhav potebuje.
Tvrdil, e kdysi jich ml kolem padesti a e jimi odjakiva etil, ale e te u jsou vechny
pry. Denby nechpal. Zeptal se, zdali tm Mu, kter se boj vody mysl patrony. Ne, odpovdl
Mu, kter se boj vody. Jako patrony, ale o moc vt. Vzal Denbyho do tbora a ukzal mu
mosaznou ptaplpalcovou houfnici, kterou vyrobila Carron Company ve skotskm Falkirku.
Denbyho to ohromilo a zeptal se, jak se Mu, kter se boj vody k tomu dlu vbec dostal. Mu,
kter se boj vody mu vysvtlil, e v nedalekch kopcch ije kmen Nedokonench lid. Stvoeni
byli zistajasna jednoho letnho dne, jejich Stvoitel je vak obdail pouze jednou z dovednost,

374
 Hadley-Bright vybhl ven najt vvodu a vydit mu, e oproti jeho
pedpokladm se Francouzi nyn nachzej v Belgii, zatmco on ne.
Wellington (kter zrovna popjel aj s njakmi britskmi politiky a jednou
belgickou hrabnkou) pijal tuto zprvu se svou obvyklou chladnokrevnost. Za
pl hodiny se vak objevil ve Strangeov hotelu s vrchnm ubytovatelem,
plukovnkem de Lanceym. Zamraen se zadval na obraz ve stbrn mse
a pak vybuchl: K ertu, Napoleon m olil! De Lancey, te muste pst
rozkazy tak rychle, jak to jen dokete. Musme armdu soustedit u Quatre
Bras.
Chudk plukovnk de Lancey te vypadal velmi vyplaen. Jak ale ty
rozkazy dorume dstojnkm, kdy mezi nmi le cel Atlantik? zeptal se.
Och, ekla Jeho Milost, o to se postar pan Strange. Zrak mu padl na
nco za oknem. Kolem projdli tyi jezdci. Nesli se jako krlov a tvili se
jako csai. Ki mli hndoervenou jako mahagon a dlouh leskl vlasy ern
jako uhel, jako havran kdlo. Obleeni byli v kch vyzdobench dikobrazmi
bodlinami. Kad byl vyzbrojen pukou v koenm pouzdru, hrzu nahnjcm
kopm (ozdobenm pery stejn velkmi, jak mli na hlavch) a lukem.
Aprop, de Lancey! Najdte nkoho, kdo by se tch chlapk zeptal, jestli by si
ztra nechtli zabojovat, ano? Vypadaj, e by se v bitv neztratili.
Zhruba za hodinu ve mst Ath dvacet mil od Bruselu (i spe dvacet mil od
msta, kde Brusel obvykle stval) vythl peka z pece plech s kolky. Kdy
kolky vychladly, rovou polevou na kad vykrouil psmeno i kdy nic
takovho jet v ivot neudlal. Jeho ena (kter neumla anglicky ani slovo)
poskldala kolky na devn tc a podala ho tovaryovi. Ten je pak donesl na
velitelstv spojeneck armdy ve mst, kde sir Henry Clinton vydval rozkazy
dstojnkm. Tovary pedal kolky siru Henrymu. Sir Henry si jeden vzal
a mlem si ho stril do st, kdy major Norcott z 95. steleckho pluku
pekvapen vykikl. Na kolcch ped nimi stla rovou polevou vyveden
depee od Wellingtona, v n siru Henrymu naizoval neprodlen vypravit

je lid potebuj k ivotu: zdatnost v boji. Vechny ostatn dovednosti jim chybly; nevdli, jak
ulovit bizona ani jelena, jak zkrotit kon nebo jak si postavit pste. Dokonce si ani nerozumli,
nebo jim jejich potrhl Stvoitel dal do vnku tyi a pt rznch jazyk. Mli ale to dlo, je s
Muem, kter se boj vody vymnili za jdlo.
Denbyho to zaujalo, a tak tento kmen Nedokonench lid vyhledal. Zpotku mu pipadali
jako kterkoli jin kmen, pak si ale Denby poviml, e star mui maj zvltn evropsk rysy a
e nkte z nich mluv anglicky. Nktermi zvyky se neliili od lakotskch kmen, jin se ovem
zakldaly na evropsk vojensk praxi. Jejich jazyk se podobal lakottin, obsahoval vak mnoho
anglickch, holandskch a nmeckch slov.
Mu jmnem Robert Heath (jinak znm jako Mal mu, kter pli mluv) ekl Denbymu, e
onoho odpoledne 15. ervna 1815 vichni dezertovali z rznch armd a pluk, protoe ptho
dne mla bt svedena velk bitva a vichni mli velice silnou pedtuchu, e pokud zstanou, pak
v n padnou. V Denby, jestli je te francouzskm krlem vvoda z Wellingtonu, nebo Napoleon
Bonaparte? Denby odpov neznal. Vte, pane, pronesl Heath moude, ono to pro lidiky jako
vy nebo j beztak vyjde nastejno.

375
Druhou p divizi ke Quatre Bras. Sir Henry uasle vzhldl. Tovary se na nj
ziv usml.
Tou dobou generl poven velenm Tet divize hannoversk gentleman
sir Charles Alten piln pracoval v zmku ptadvacet mil na jihozpad od
Bruselu. Kdy shodou okolnost vyhldl z okna, poviml si miniaturnho
boukovho mrana na ndvo, kter se chovalo vyloen divn. Prelo z nj do
stedu ndvo, zd se ale ani nedotklo. Sira Charlese tento kaz zaujal natolik,
e se na nj vyel ven podn podvat. Kapky det tam do prachu napsaly
nsledujc vzkaz:

Brusel, 15. ervna 1815

Tet divize nech okamit vytrhne ke Quatre Bras.
Wellington

Nkte holandt a belgit generlov Wellingtonovy armdy sami zjistili,

e Francouzi jsou u Quatre Bras, a vyrazili tam s Druhou holandskou diviz.
Tm pdem tyto generly (kte se jmenovali Rebecq a Perponcher) sp otrvilo
ne pouilo, kdy na stromech vude kolem usedlo ohromn hejno ptk
a zaalo zpvat:

Slyte, co prav vvoda:

Francouzi jsou u Quatre Bras.
A vojsko se strachu nepodd
a k rozcest se na pochod d.

Ano, ano! My vme! zvolal generl Perponcher a zamval na ptky, aby je

zaplail. Kic, kic, k ertu s vmi! Ale ptci jen piltli ble a nkte se mu
dokonce usadili na ramenou a na koni. A dl velmi snaiv cvrlikali:

Tu slvy mono zskat si!

A vvoda d: Vojci!
N pln soupee rozvrac!
Nu brigdo: vped, ku prci!

Ptci doprovzeli vojky po zbytek dne a ustavin pitom tbetali a ppali

tut rozilujc psniku.
Generlu Rebecqovi jen uml vten anglicky se podailo jednoho
ptka zpvka chytit a pokusil se ho nauit novou psniku v nadji, e by se
mohl vrtit k Jonathanu Strangeovi a zazpvat ji pro zmnu jemu:

Vvodv mg dostane pknou rychtu,

z Bruselu vkopem ho a do Maastrichtu,
za vechny ty jeho kodolib hrtky

376
 a do Maastrichtu a zase zptky!97

V est hodin veer pemstil Strange Brusel opt na evropskou pdu. Pluky,
kter byly ubytovan ve mst, rychle vypochodovaly Namurskou branou na
cestu vedouc ke Quatre Bras. Kdy bylo tohle hotovo, Strange se mohl sm
pipravit do bitvy. Vzal stbrnou misku, pl tuctu knih magie, dv pistole,
lehk letn kabtek s adou neobvykle hlubokch kapes, tucet vajek natvrdo,
ti lahve brandy, nkolik kousk vepovho zvinu zabalenho v papru a hodn
velk hedvbn detnk.
Tyto nezbytnosti si ptho rna uloil porznu po tle i na kon a vyjel
s vvodou i jeho tbem ke kiovatce Quatre Bras. Shromdilo se tam nkolik
tisc vojk anglo-batavsk armdy, ovem Francouzi se jet neukzali. as od
asu teskl vstel runice, asi jako v jakmkoli anglickm lese, kam chod
urozen panstvo na lov.
Strange se rozhlel kolem sebe, kdy mu na rameno usedl drozd a zaal
cvrlikat:

Slyte, co prav vvoda:

Francouzi jsou u Quatre Bras

Coe?! zamumlal Strange. Co tu dl? Ml jsi zmizet u ped mnoha

hodinami! Nartl ve vzduchu Ormskirkovo znamen, aby kouzlo rozptlil,
a ptk odltl. K jeho zden v tom okamiku vzltlo cel hejno ptk.
Nervzn se rozhldl, jestli nkdo postehl, e to kouzlo zpackal; ale vichni se
vnovali vojenskm zleitostem, a tak usoudil, e si toho nikdo neviml.
Nael si pozici, kter mu vyhovovala v pkopu naproti statku v Quatre
Bras. Kiovatku ml hned po pravici a 92. p pluk skotskch horal po levici.
Z kapes vythl ti vajka na tvrdo a rozdal je tm horalm, kte by je od
pohledu mohli ocenit. (Kdy se v mru chcete s nkm seznmit, obvykle je
poteba njak se pedstavit; za vlky ale pln posta, kdy dotynmu darujete
nco k sndku.) Horalov se mu odvdili sladkm ajem se spoustou mlka
a brzy spolu drun klbosili.
Bylo horko a k zalknut. Cesta se svaovala mezi poli ita, kter v tom
prudkm slunci planulo takka nadpirozenm jasem. O ti mle dl prusk
armda ji zkila zbran s Francouzi a k Anglianm se neslo slab dunn dl
a kik vojk jako pedznamenn toho, co m pijt. Pr minut ped polednem
v dlce zaznly bubny a hlasit zpv. Zem se zaala otsat dupnm
desetitisc nohou a item k nim zamily hust tmav kolony francouzsk
pchoty.

97
Generl Rebecq svou rmovaku rovn peloil do holandtiny a jeho mui ji zpvali
cestou na Quatre Bras. Nauili ji sv anglick druhy a jet pozdji si ji pivlastnily dti a skkaly
na ni pes vihadlo jak v Anglii, tak v Holandsku.

377
 Vvoda nedal Strangeovi dn konkrtn rozkazy, a tak se mg po
vypuknut boj pustil do vech kouzel vyzkouench ve panlsku. Poslal na
Francouze dsiv ohniv andly a draky, kte nad n mli chrlit plameny. Tyto
peludy byly vt a jasnj ne cokoli, co se mu povedlo vyvolat na
panlskch bojitch. Nkolikrt vylezl z pkopu, aby se pokochal svm
dlem a to i pes varovn horal, e na nj Francouzi kadou chvli urit
zanou stlet.
Ti tyi hodiny svdomit seslal kouzla, kdy dolo k nemu nenadlmu.
Francouzskm jzdnm myslivcm se mlem podailo obklit vvodu a jeho
tb. Tito pnov museli obrtit kon a bez ladu a skladu uhnt zptky ke
spojeneckm linim. Nejble jim byl 92. p pluk.
Dvaadevadestnci! vykikl vvoda. K zemi!
Skott horalov okamit zalehli. Strange z pkopu vidl, jak vvoda na
Kodaovi98 ske nad jejich hlavami. Jeho Milost byla zcela nezrann a to
dobrodrustv j sp vlilo krev do il, ne aby ji vydsilo. Wellington se
rozhldl, co vichni dlaj. Pohled mu padl na Strange.
Pane Strangi! Co to provdte? A budu mt zjem o kouzelnick
pedstaven jak z Vauxhallskch zahrad, tak si o nj eknu!99 Francouzi jsou na
tuhle podvanou zvykl ze panlska a nehnou kvli n ani brvou. Zato je to
pln novinka pro Belgiany, Holanany a Nmce v moj armd. Zrovna jsem
vidl, jak jeden v drak ds rotu Brunvickch tamhle v lese. tyi z nich se
sloili. To nejde, pane Strangi! To prost nejde! Pobdl kon a tryskem odjel.
Strange se zadval za nm. Nejradi by si na vvodv nevdk sarkasticky
postoval svm ptelm horalm, ty ale zcela zamstnvala palba
neptelskch dl a francouzsk jezdectvo, kter se je snailo rozsekat avlemi.
A tak sebral mapu, vylezl z pkopu a vydal se ke kiovatce, odkud ho
nervzn sledoval vvodv vojensk tajemnk lord Fitzroy Somerset.
Pane? oslovil ho Strange. Potebuji se vs na nco zeptat. Jak se naim
da?
Somerset si povzdychl. Nakonec to vechno dobe dopadne. Jiste ano.
Ale pod tu nen polovina armdy. Nemme prakticky dn jezdectvo. Vm,
e jste poslal divizm rozkazy velmi promptn, ale nkter byly jednodue pli
daleko. Pokud dostanou Francouzi posily dv ne my, pak Pokril rameny.
A jestli francouzsk posily skuten doraz, odkudpak pijdou? Nejsp
z jihu, e?
Z jihu a jihovchodu.
Strange se nevrtil do bitvy. Msto toho zael do statku u Quatre Bras tsn
za britskmi liniemi. Statek byl zcela liduprzdn. Dvee byly oteven, z oken

98
Koda, vvodv slavn hndk, 1808-1836.
99
Roku 1810 pnov George a Jonathan Barrattov, majitel Vauxhallskch zahrad, nabdli
Strangeovi a Norrellovi ohromnou sumu za magickou estrdu, kter by se v zahradch konala
kadou noc. Barrattov mli zjem prv o ve zmnn druh magie iluze magickch zvat,
znm osobnosti z Bible a djin atd. atd. Pan Norrell pirozen odmtl.

378
vlly zclony, na prku tu kdosi do prachu odhodil kosu a motyku. V eru
mlkrny vonc po mlce nael koku s novorozenmi koaty. Kdykoli se
rozeznla dla (co bylo asto), koka se zachvla. Pinesl j trochu vody
a nn na ni mluvil. Pak si sedl na studen kamenn dladice a rozprostel ped
sebe mapu.
Zaal pesunovat silnice, cesty a vesnice na jih a na vchod od bojit.
Nejdv zmnil polohu dvou vesnic. Pak vechny silnice vedouc z vchodu na
zpad petoil na severojin smr. Pokal deset minut a vechno to vrtil do
pvodn polohy. Piml vechny lesy, a se obrt o sto osmdest stup. Hned
nato donutil potoky tci patnm smrem. Hodiny a hodiny pak ustavin mnil
krajinu. Byla to sloit, navn prce, nudn tak jako kouzlen s Norrellem.
O pl sedm zaslechl, jak spojeneck trubky volaj do toku. V osm hodin vstal
a prothl si nohy ochromen ke. Hm, poznamenal ke koce, nemm
nejmen potuchy, jestli jsem tm neho doshl nebo ne.100
Nad poli visel ern kou. Vrny a havrani, ten nevesel doprovod kad
bitvy, piltli po stovkch. Strange nael sv kamardy horaly nanejv
sklen. Sice obsadili dm u silnice, ale pili pi tom o polovinu mu
a ptadvacet z estaticeti dstojnk, vetn svho plukovnka mue, kterho
mnoz z nich ctili jako svho otce. Nejeden proedivl vetern sedl s hlavou
v dlanch a plakal.
Francouzi se zjevn vrtili do Frasnes tedy msta, z nho toho rna
vyrazili. Strange se nkolika lid zeptal, jestli to znamen, e Spojenci vyhrli,
ale v tu chvli nikdo neml pesn informace.
Tu noc pespal v Genappe, vesnici rozkldajc se u silnice, ti mle od
Quatre Bras smrem na Brusel. U sndan ho zastihl kapitn Hadley-Bright se
zprvami: prusk armda, kter patila ke spojeneckm vojskm, pedchozho
dne dostala od Francouz straliv vprask.
Jsou poraeni? zeptal se Strange.
Ne, ale ustoupili a vvoda tvrd, e tm pdem mus udlat tot. Jeho
Milost si vybrala bojit a Prusov se tam s nmi setkaj. Je to u msteka
jmnem Waterloo.
Waterloo? Jako e Zchod? Takov smn jmno! ekl Strange.
Je zvltn, e? Nedokzal jsem ho najt na map.

100
Chce-li mg zpsobit chaos na cestch, v krajin, v mstnosti i v dalch hmotnch
prostorch, m k dispozici uznvanou magickou metodu vytvoit v nich labyrint. Toto kouzlo se
vak Strange nauil a v noru 1817.
Pesto lo pravdpodobn o akci, kter rozhodla o osudu celho taen. Ani to Strange vdl,
francouzsk generl dErlon se toho dne snail dostat na bojit s 20 000 mui. Namsto toho
strvil tch nkolik klovch hodin pochodovnm krajinou, kter se co pr minut nevysvtliteln
mnila. Kdyby se jemu a jeho mum podailo doshnout Quatre Bras, Francouzi by nejsp
vyhrli a k Waterloo by nikdy nedolo. Vvodovo pedchoz pkr chovn se Jonathana Strange
tak dotklo, e se nikomu nezmnil, co udlal. Pozdji se svil Johnu Segundovi a Thomasovi
Levymu. A do vydn Segundovy knihy ivot Jonathana Strange roku 1820 si tud vojent
historici nedokzali dErlonovo selhn u Quatre Bras vbec vysvtlit.

379
 Tak tohle se nm stvalo ve panlsku kadou chvli! podotkl Strange.
Ten chlap, co vm to kal, si to jmno bezpochyby spletl. Dejte na mne, dn
Waterloo neexistuje!
Krtce po poledni nasedli na kon a u se chtli rozjet za armdou
opoutjc vesnici, kdy od Wellingtona doel vzkaz: bl se eskadrona
francouzskch kopink a nemohl by je pan Strange njak potrpit? Strange
nestl o dal obvinn z estrdn magie, a tak se obrtil na Hadleyho-Brighta.
Co jezdectvo nesn ze veho nejvc? zeptal se. Hadley-Bright se na chvli
zamyslel. Bahno, odpovdl.
Bahno? Vn? Ano, asi mte pravdu. Navc jen mloco je jednodu
a rutinnj ne povtrnostn magie!
Obloha potemnla. Objevil se inkoustov ern boukov mrak; velk byl
jak cel Belgie a tak objemn a ztkl, e se svmi potrhanmi okraji otral
o koruny strom. Udeil blesk a svt se na chviliku zbarvil na blo, jako
slonov kost.
Ozvalo se ohluujc prsknut hromu a hned nato se spustily takov provazy
det, e zem pnila a syela.
Bhem nkolika minut se okoln pole promnila v bahnisko. Rychl
a obratn jzda, v n si francouzt kopinci tolik libovali, v nm byla zcela
vylouena; Wellingtonv zadn voj se dostal do bezpe.
Za hodinu Strange a Hadley-Bright s pekvapenm zjistili, e njak
Waterloo skuten existuje a e do nj prv dorazili. Vvoda sedl v deti na
koni a ve velmi dobr nlad shlel na zablcen mue, kon a povozy.
Skvl bahno, Merline! zavolal na nj spokojen. Velmi pilnav a kluzk.
To se Francouzm vbec nebude lbit. Bute tak laskav a selete mi vce det!
Aprop, vidte strom na tom mst, kde se silnice prudce svauje dol?
Ten jilm, Vae Milosti?
Pesn ten. Byl bych vm velmi zavzn, kdybyste ztra pi bitv stl prv
u nj. Obas se tam podvm, nejsp ale ne moc asto. Pokyny vm pivezou
moji mldenci.
Toho veera zaujaly rzn divize spojeneck armdy pozice u nevysokho
hebene na jih od Waterloo. Vude kolem se rozlhal hrom a z oblohy se valily
provazy det. as od asu se k jilmu vypravila delegace zmench vojk
a jej lenov Strange pnliv prosili, a to zaraz, on ale jen vdycky zavrtl
hlavou a ekl: Pestanu, a dostanu pokyn od vvody. Ovem veterni z taen
po Pyrenejskm poloostrov d vtali a prohlaovali, e za vlky stl vdycky
na anglick stran. Svm druhm vykldali: Podvejte, ns d ukliduje, je
to pro ns star vesta zato ostatn nrody doke rozhodit. Noc ped Fuentes
de Ooro, Salamankou a Vitori taky prelo. (lo o jmna Wellingtonovch
velkch vtzstv za vlky na Pyrenejskm poloostrov.)
Strange pod detnkem pemlel o nadchzejc bitv. Od konce
panlskho taen studoval magii, ji aureti pouvali za vlky. Moc se toho
o n opravdu nevdlo; zbyly jen povsti nic vc o kouzlu, kter John

380
Uskglass seslal ped svmi bitvami a s jeho pomoc zjioval vsledek boje.
Tsn ped plnoc se v Strangeov hlav neekan vylhl npad. Nelze nijak
zjistit, co pouil Uskglass, ale vdycky jsou tu Paleovy Dohady
pedznamenvajc vci budouc. S nejvt pravdpodobnost pjde
o rozmlnnou verzi tho kouzla. To by se mi mohlo hodit.
Tsn pedtm, ne kouzlo zainkovalo, vnmal vechny zvuky kolem sebe:
d rozstikujc se o kov a ki a jeho kapky stkajc po pltn; pelapujc
a odfrkvajc kon; zpvajc Angliany a Skoty hrajc na dudy; dva velsk
vojky, kte se hdali o sprvn vklad jedn biblick pase; skotskho
kapitna Johna Kincaida, kter bavil americk divochy a uil je pt aj (nejsp
se domnval, e jakmile se lovk nau pt aj, dal nvyky a vlastnosti typick
pro Brity se u dostav zcela pirozen samy).
Pak ticho. Mui a kon zaali mizet, zpotku jen po trokch, ale pot se
mu ped oima ztrceli rychleji po stovkch a tiscch. Mezi natsnanmi vojky
se objevovaly velk mezery. Troku dl smrem na vchod se vypail cel pluk
a zbyla po nm dra o velikosti Hanover Square. Tam, kde jet ped pr
okamiky bylo ivo, kde si vojci povdali a mli se k dlu, te nebylo nic ne
d, ero a ito vlnc se ve vtru. Strange si otel sta, protoe se mu aludek
podn houpal. No tedy! pomyslel si. To m nau zahrvat si s magi
urenou pro krle! Norrell m pravdu. S nktermi kouzly si obyejn mgov
vbec nemaj zanat. John Uskglass nejsp vdl, co si s tmhle hroznm
vdomm pot. J ne. Ml bych to nkomu ct? Vvodovi? Za to mi
nepodkuje.
Kdosi se na nj dval; kdosi na nj mluvil kapitn jzdnho dlostelectva.
Strange vidl, jak dlostelec pohybuje rty, neslyel vak ani slovo. Luskl prsty
a zruil tm kouzlo. Kapitn ho zval na brandy a doutnk. Strange se zachvl
a odmtl.
Po zbytek noci sedl sm pod jilmem. A do tto chvle mu nikdy
nepipadlo, e by se svou magickou profes vydloval ze spolenosti. Te ale
nakrtko zahldl rubovou strnku vci. Zmocnil se ho velice zvltn pocit
jako by svt kolem nj strl a to nejlep na ivot smch, lska a nevinnost
nezadriteln klouzalo do minulosti.
Nsledujcho dne spustila francouzsk dla palbu kolem pl dvanct.
Spojeneck artilerie se nenechala zahanbit. ist letn vzduch mezi obma
armdami se zaplnil mrany tiplavho ernho koue, pomalu unenho
vtrem.
Francouzsk tok se soustedil zejmna na zmek Hougoumont,
spojeneckou vspu v dol, jeho budovy a okoln les hjil Tet gardov p
pluk, Druh gardov pluk Coldstream, Nassavt a Hannovert. Strange ve
stbrn mse vyvolval jedno vidn za druhm, aby mohl sledovat krvav
srky v lese obklopujcm zmek. Byl v pokuen pemstit stromy, aby
spojeneckm vojkm usnadnil stelbu na tonky, ale na takovhle boj mue
proti mui se magie takka vbec nehodila. Pipomnl si, e ve vlce me

381
vojk nadlat vt kodu, kdy bude jednat pli brzy i zbrkle, ne kdy
nebude jednat vbec. ekal.
Kanonda zeslila. Britt veterni kali svm kamardm, e jet nezaili
palbu tak rychlou a hustou. Vojci vidli, jak dlov koule pesekvaj jejich
druhy vejpl, rozbjej je na madru nebo jim urej hlavy. Vzduch sm se tsl
ozvnou dl. Pkn nez, poznamenal vvoda nevzruen a nadil, a se
vojci prvn linie sthnou za heben a lehnou si. Kdy palba ustala, Spojenci
zvedli hlavy a spatili, jak dolm plnm koue postupuje francouzsk pchota:
bok po boku tu dusalo a valo estnct tisc mu v ohromnch kolonch.
Nejednoho vojka tehdy napadlo, zdali Francouzi konen nenali svho
mga; francouzt pci vypadali mnohem vy ne obyejn mui, a kdy
pili bl, svtlo v jejich och pllo s takka nadpirozenou zuivost. lo vak
pouze o magii Napoleona Bonaparta, jen lpe ne kdokoli jin vdl, jak
vystrojit sv vojky, aby dsili neptele, a jak je rozvinout, aby je vichni
pihlejc povaovali za neporaziteln.
Nyn Strange pesn vdl, co m dlat. Hust pilnav bahno ji postup
vojk znan brzdilo. Aby je jet vc zpomalil, zaal oarovvat stonky ita.
Ty se na jeho popud zaaly Francouzm ovjet kolem nohou. Stonky byly tuh
jako drty; vojci vrvorali a padali. S trochou tst uvznou v bahn a ulapou
je jejich vlastn druzi i francouzsk jezdectvo, kter se brzy objevilo za nimi.
lo ovem o nronou prci a pes veker vynaloen sil toto prvn
Strangeovo kouzlo Francouzm nezpsobilo vt kody ne palba jednoho
zdatnho britskho ostrostelce.
Ke Strangeovi se neuvitelnou rychlost pihnal pobonk, vrazil mu do
ruky pergamen a vykikl: Depee od Jeho Milosti! A okamit byl pry.

Francouzsk ostelovn zaplilo zmek Hougoumont. Uhaste

plameny.
Wellington

Strange vyvolal dal vidn Hougoumontu. Od t doby, co zmek vidl

naposledy, si tamj obrnci vytrpli svoje. V kad mstnosti leeli zrann
obou stran. Senk, pstavby i zmek sm hoely. Odevad se valil hust dusiv
kou. Kon ieli a zrann se pokoueli odplazit, ale sotva bylo kam. Mezitm
kolem nich zuila bitva. V kapli nael Strange pl tuctu svatch namalovanch
na zdech. Byli sedm i osm stop vysoc a dosti nesoumrn podle veho lo
o dlo nadenho amatra. Mli dlouh hnd plnovousy a velk smutn oi.
Ti mi posta! zamumlal. Na jeho pokyn sestoupili svat ze zd.
Pohybovali se trhan, jako loutky, i tak se ale vyznaovali jistou lehkost
a eleganc. Proli mezi rannmi a ke studni na jednom ndvo. Z n naerpali
vdra pln vody a s nimi chodili hasit. Vypadalo to, e ve je na nejlep cest,
dokud dva z nich (nejsp svat Petr a svat Jeronm) nechytli a neshoeli a
protoe byli stvoeni toliko z barvy a magie, hoeli dost lehce. Strange

382
pemlel, jak se s tou situac vyrovnat, kdy stepina francouzskho grantu
zashla bok jeho stbrn misky a vymrtila ji padest metr po Jonathanov
pravici. Ne ji pinesl a vyklepal velk dlek na jejm boku, vichni malovan
svat podlehli plamenm. Zrann mui i kon hoeli. Na stnch u nebyly
dn malby. Samou bezmoc Strangeovi mlem vhrkly slzy do o a proklnal
te neznmho male za jeho liknavost.
Co jinho mu zbvalo? Co jinho uml? Usilovn pemlel. Ped mnoha
staletmi si John Uskglass nkdy stvoil bojovnka z havran ze shluklch
ptk se stal ern najeen pohybliv obr, kter dokzal lehce splnit jakkoli
kol. Pi jinch pleitostech si Uskglass stvoil sluebnky z hlny.
Strange si vyaroval vidinu hougoumontsk studn. Vythl z n vodu
v podob jaksi fontny, a ne mohla vyplchnout na zem, vnutil j neforemnou
lidskou podobu. Hned nato vodnmu mui pikzal, aby si pospil k plamenm
a vrhl se do nich. Takto uhasil stn v konrn a zachrnil ti mue. Strange
tvoil dal tak rychle, jak jen dokzal, ale voda nepat k ivlm, kter si
snadno dokou udret souvisl tvar; po zhruba hodin takov prce se mu
toila hlava a ruce se mu neovladateln tsly.
Mezi tvrtou a ptou hodinou dolo k nemu zcela neekanmu. Strange
zvedl hlavu od misky a spatil, jak se k nmu bl blytiv masa francouzskho
jezdectva. Bok po boku tu vdy cvlalo pt set jezdc a takovch ad bylo
celkem dvanct a pece v rachotu dl zaniklo dunn koskch kopyt;
vypadalo to, e pijdj zcela nehlun. Mus si pece uvdomovat, kal si
Strange, e Wellingtonova pchota je nedoten a e je rozsek na kusy. Za
nm se pluky pchoty formovaly v kar; pr mu na Strange zavolalo, a se jde
ukrt do jejich tverce. Pipadalo mu to jako dobr rada, a tak el.
Z relativnho bezpe kar sledoval Strange postup jezdectva; kyrysnci na
sob mli leskl prsn plty a vysok pilby s chocholem; zbran kopink byly
vyzdoben ervenmi a blmi praporky vlajcmi ve vtru. Jakoby ani nepatili
do tohoto nudnho vku. Tak majesttn byli starodvn vlenci avak
Strange byl odhodln postavit proti nim svj vlastn dvn majestt. V hlav mu
hnuly podoby sluebnk Johna Uskglasse sluebnk stvoench z havran,
sluebnk z hlny. Bahno pod kopyty kon francouzskch jezdc se zanalo
boulit a bublat. Zformovaly se z nj ob ruce, chapaly po much a konch
a stahovaly je k zemi. Spadl kavaleristy udupali jejich druzi. Zbytek musel
elit smrti salv spojeneck pchoty. Strange nezastnn pihlel.
Kdy byli Francouzi odraeni, vrtil se ke stbrn misce.
Vy jste mg? oslovil ho kdosi.
Prudce se otoil a uasle se zadval na malho, kulaoukho a oividn
dobromyslnho civila, jen se na nj usmval. Kdo proboha jste? udeil na
nj.
Jmenuji se Pink, odpovdl mu ten muk. Jsem obchodn cestujc
s Welbeckovmi kvalitnmi knoflky z Birminghamu. Mm pro vs vzkaz od
vvody.

383
 Zablcenmu a k smrti vyerpanmu Strangeovi chvli trvalo, ne to
pochopil. Kde jsou vichni vvodovi pobonci?
Podle vvody jsou mrtv.
Coe? Hadley-Bright je mrtev? Co plukovnk Canning?
Bohuel, usml se pan Pink, vm nemohu slouit pesnjmi
informacemi. Vera jsem pijel z Antverp podvat se na bitvu, a kdy jsem si
viml vvody, vyuil jsem pleitosti, pedstavil se mu a letmo se zmnil
o vten jakosti Welbeckovch kvalitnch knoflk. Podal m, jestli bych
nezael za vmi a nevydil, e prusk armda m sem a e u dorazila do Bois
de Paris. Jeho Milost dle vzkazuje, e se Prusov na tch zabahnnch zkch
cestch pekeln nadeli (Pan Pink se usml a zamrkal, kdy si uvdomil,
jak to z nj vypadlo vojensk slovo.) pekeln nadeli, take byl byste tak
laskav a vykouzlil pro n silnici mezi lesem a bojitm?
Jist, pisvdil Strange a sekrbl si z tve flek blta.
Vydm to Jeho Milosti. Odmlel se a pak se tkliv zeptal: Myslte, e by
si Jeho Milost chtla objednat njak knoflky?
Nevidm jedin dvod, pro ne. Knoflky m rd stejn jako vtina
ostatnch lid.
Vte, potom bychom si mohli pst do vech inzert Dodavatel knoflk
Jeho Milosti vvody z Wellingtonu. Pan Pink se pi t pedstav rozzil.
Tak j u jdu!
Ano, ano. Jdte. Strange Prusm onu silnici vykouzlil, ale v pozdjch
letech mnohokrt zapochyboval, jestli si pana Pinka z firmy Welbeckovy
kvalitn knoflky nevymyslel.101
Vypadalo to, jako by se akce na bojiti stle opakovaly. Francouzsk
jezdectvo znovu a znovu toilo a Strange pokad vyhledal toit uvnit
kar. Vlna vraednch jezdc se opt opela do seikovanch tverc pchoty.
Strange se zase postaral o to, aby se ze zem natahovaly obludn hlinn ruce
a stahovaly jezdce dol. Kdykoli se jezdectvo sthlo, opt se spustila kanonda;
on se vrtil ke stbrn misce a vyrbl mue z vody, aby hasili plameny
a zachraovali umrajc v troskch zoufale ohroenho Hougoumontu. Vechno
se to odehrvalo znovu a znovu, pod dokola; bylo nepedstaviteln, e by ty
boje nkdy ustaly. Zanal si myslet, e to takhle bylo odjakiva.
Nkdy jim pece kulky do runic a nboje do kann mus dojt, napadlo
ho. A co budeme dlat pak? Budeme se sekat avlemi a bajonety? A jestli
vichni do jednoho zememe, koho prohls za vtze?

101
Pan Pink byl ve skutenosti pouze jednm z nkolika civilist, kter vvoda toho dne
naverboval jako neoficiln pobonky. K dalm patil vcarsk mladk z dobr rodiny a dal
obchodn cestujc, tentokrt z Londna.

384
385
 Vtr odvl kou a odhalil tak momentky pipomnajc vjevy z pzranho
divadla: na statku Haye Sainte Francouzi pelzali hromady svch mrtvch, aby
se dostali pes ze a zabili nmeck obrnce.
Jeden francouzsk tok zastihl Strange mimo kar. Najednou se pmo ped
nm objevil mohutn francouzsk kyrysnk na stejn mohutnm koni.
Strangeovi blesklo hlavou, jestli ten chlap v, s km m tu est. (Doslechl se, e
cel francouzsk armda anglickho mga nenvid, s vn typickou pro
romnsk nrody.) Hned potom si vzpomnl, e ob pistole nechal uvnit
pchotnho kar.
Kyrysnk zvedl avli. Strange bezmylenkovit zamumlal Stokeseyho
Animam Evocare. Z kyrysnkovy hrudi vyltlo nco jako vela a usadilo se
Strangeovi na dlani. Ale nebyla to vela; byla to krpj perleov modrho
svtla. Druh svtlo vyltlo z kyrysnkova kon. K zaehtal a zvedl se na
zadn. Kyrysnk na to jen zmaten zral.
Strange zvedl druhou ruku, aby kyrysnka i kon rozmkl jako mouchu. Pak
ztuhl.
Me mg zabt lovka magi? zeptal se vvoda.
A on tenkrt odpovdl: Mg by nejsp mohl, ale gentleman nikdy.
Zatmco vhal, zniehonic se odkudsi vynoil dstojnk britskho jezdectva
z pluku Scots Grey a rozsekl kyrysnkovi hlavu od brady nahoru pes zuby.
Francouz padl jako poraen strom. Britsk kavalerista jel dl.
Strange si pozdji nedokzal vybavit, co se dlo potom. Ml za to, e se jen
ommen motal. Nevdl, jak dlouho.
Vzpamatoval se, a kdy zaslechl jsn. Vzhldl a spatil Wellingtona na
Kodaovi. Mval kloboukem signalizoval, e vichni Spojenci maj
postupovat na Francouze. Vvodu vak zahalil tak hust dm, e pouze vojci
pobl nj mohli sdlet tento okamik vtzstv.
A tak Strange cosi zaeptal a v tom mranu koue se objevila men trhlina.
Na Wellingtona dopadl jedin paprsek veernho slunce. Po celm hebeni se k
nmu obrtily tve vojk. Jsot zeslil. Tak, pomyslel si Strange, takhle se
m sprvn vyuvat anglick magie.
Vydal se za vojky a ustupujcmi Francouzi po bojiti. Mezi mrtvmi
a umrajcmi stly roztrouen velk hlinn ruce, kter stvoil. Vypadaly, jako
by ztuhly v gestu pobouen a hrzy, jako kdyby si samotn zem zoufala. Kdy
doel k francouzskm kannm, kter v adch spojeneckch vojk napchaly
takov kody, naposledy zakouzlil. Nechal z pdy vyrait dal ruce. Ty
uchopily dla a sthly je pod zem.
V hostinci u Belle Alliance na protj stran bojit nael vvodu s pruskm
generlem, knetem Blcherem. Vvoda na nj kvl a ekl: Pojte se se mnou
naveeet.

386
 Kne Blcher si s nm vele potsl rukou a spustil na nj nmecky (z eho
Strange nerozuml jedin vt). Pak si star pn ukzal na bicho, kde se
nachzelo iluzorn sln, a uklbl se, jako by chtl ci: Co lovk nadl?
Strange vyel ven a mlem vrazil do kapitna Hadleyho-Brighta. ekli mi,
e jste mrtv! zvolal mg.
Byl jsem pesvden, e mrtv budete vy, odpovdl Hadley-Bright.
Nastalo ticho. Obma to pilo mrn trapn. Kam a oko dohldlo, thly se
po vech stranch ady mrtvch a zrannch. U jen to, e jsou naivu, jim
v tom okamiku pipadalo jakmsi nepopsatelnm zpsobem negentlemansk.
Kdo dal peil? Vte to? zeptal se Hadley-Bright.
Strange zavrtl hlavou. Ne.
Rozlouili se.
Na Wellingtonov velitelstv ve Waterloo bylo toho veera prosteno pro
tyicet a padest lid. Kdy ale piel as k veei, nachzeli se tam jen ti
mui: vvoda, generl Alava (jeho panlsk pidlenec) a Strange. Kdykoli se
otevely dvee, vvoda se otoil, jestli nejde nkdo z jeho ptel, iv a zdrav;
ale nikdo nepiel.
Na mnoha mstech u stolu bylo prosteno pro pny, kte byli bu mrtv,
nebo umrali: plukovnka Canninga, podplukovnka Gordona, generlmajora
Pictona, plukovnka de Lanceyho. Seznam se s kadou hodinou rozrstal.
Vvoda, generl Alava a pan Strange sedli mlky.

387
 41

STARECROSS
Sklonek z prosinec 1815

tstna se na pana Segunda ne a ne usmt. Pesthoval se do Yorku, aby se

mohl tit ze spolenosti mnoha zdejch mg a z uench rozprav s nimi.

Sotva se tu vak usadil, pan Norrell vem ostatnm mgm nadobro
zabrnil vnovat se tomuto povoln a on zstal sm. Jeho skromn spory se
notn ztenily a na podzim 1815 byl pan Segundus nucen hledat si prci.
A ned se pedpokldat, poznamenal k panu Honeyfootovi s povzdechem,
e bych se mohl dokat valnch vdlk. Vdy co j vlastn umm?
Pan Honeyfoot to nemohl nechat jen tak. Napite panu Strangeovi! radil
mu. Teba potebuje tajemnka.
Pana Segunda by nic netilo vce ne pracovat pro Jonathana Strange, ale
vrozen skromnost mu nedovolovala s takovm nvrhem vbec pijt. Kdyby se
takto podbzel, vzbudil by jist veobecn pohoren. Pan Strange by mohl
tonout v rozpacch, jak mu odpovdt. Mohlo by to dokonce vyznt, jako by se
on, John Segundus, pokldal za rovnho Strangeovi!
Pan a pan Honeyfootovi ho ujistili, e kdyby se panu Strangeovi takov
npad nezamlouval, zhy by to dal najevo a tud se vbec nic nestane, kdy
se ho zept. Ale o tom se jim pana Segunda pesvdit nepodailo.
S dalm nvrhem u slavili vt spch. Co kdybyste se poohldl po
mst, jestli nemaj njac chlapci zjem o vuku magie? nadhodila pan
Honeyfootov. Jej vnuci, pkn cvalci, kterm bylo pt a sedm let, zrovna
pichzeli do sprvnho kolnho vku, take ji toto tma docela zamstnvalo.
A tak se z pana Segunda stal soukrom uitel magie. Krom malch kluin
rovn piel na sleinky, jejich studium by se za obvyklch okolnost
omezovalo na francouztinu, nminu a hudbu, je vak nyn velice stly
o kolen v teoretick magii. Brzy od jejich rodi dostal nabdky uit star
bratry tchto mladch dam, piem mnoz z nich na sebe zaali nahlet jako
na mgy. Studijn zamen mladky, kte netouili po crkevn karie i
prvnick profesi, magie velice pitahovala, obzvlt od Strangeova
triumflnho taen po evropskch vlitch. Koneckonc uplynulo ji mnoho
stalet od t doby, co se duchovn naposledy vyznamenali na bojiti, a prvnci
se nevyznamenali nikdy. V asnm podzimu roku 1815 povil pana Segunda

388
otec jednoho ka kolem. Tento gentleman jmnem Palmer se doslechl, e
v severn sti hrabstv je na prodej dm. Pan Palmer si tento dm nepl
koupit, ale od ptele slyel, e tamj knihovna stoj za prohldnut. Pan
Palmer tehdy ovem neml dost volnho asu, aby se o tom jel pesvdit
osobn. A akoli svmu sluebnictvu v mnoha jinch zleitostech dvoval,
v akademick sfe nebyli pli siln, proe podal pana Segunda, aby jel
namsto nj a zjistil, o kolik knih se jedn, v jakm jsou stavu a zdali stoj za
koupi.
Vesnici, kter pozstv z hrstky kamennch chalup a staven, Starecross
Hall pmo vvod. Tento dm stl pln stranou, kolem dokola obklopen
przdnm hndm vesovitm. Ped bouemi a vtrem ho chrnily vysok
stromy, jejich pispnm ovem vypadal tmav a pochmurn. Vesnice nemla
nouzi o polozcen kamenn zdky a kamenn stodoly, rovn na spadnut.
Panoval tady svat klid; lovk si tu pipadal jako na konci svta.
Pes hlub bystinu se klenul prastar a omel mostek. Temn, takka ern
voda rychle unela svtle lut list, kter jako by na hladin vytvelo obrazce.
Panu Segundovi to trochu pipomnalo magick psmo. Jene, pomyslel si,
to pipomn mnoho vc.
Dm byl dlouh a nepravidelnho pdorysu, postaven ze stejnch tmavch
kamen jako zbytek vesnice. Jeho zanedban zahrady, trvnky a dvory byly
zavt nnosy opadanho list. Sotvakdo by dokzal odhadnout, kdo by si
takov dm chtl koupit. Na statek byl pli velk, ale jako sdlo urozenho
gentlemana zase pli ponur a odlehl. Dal by se ppadn vyut jako fara,
jene tu nebyl dn kostel. I hostinec by z nj mohl bt, kdyby se ovem ona
star obchodn stezka, kter kdysi prochzela vesnic, nepestala udrovat
a nezbyl z n jedin ten most. Segundus zaklepal, nikdo mu vak nepiel
otevt. Pak si poviml, e venkovn dvee jsou pooteven. Pipadalo mu trochu
drz prost jen tak beze veho vejt, ale po tyech pti minutch bezvslednho
klepn to udlal.
S domy je to stejn jako s lidmi kdy se o n vbec nestarte, osvoj si
vstedn chovn; a tento dm byl architektonickou obdobou starho pna
v prodenm upanu a potrhanch trepkch, kter vstv a chod spt, kdy se
mu zachce, a kter ustavin rozprv s pteli, kter nikdo jin nevid. Pi
hledn njakho sprvce narazil pan Segundus na pokoj, ve kterm nebylo nic
krom porcelnovch forem na sr, naskldanch jedna na druh. V dalm
pokoji se vrily zvltn rud aty, jak v ivot nevidl nco mezi ndenickou
halenou a knskm rouchem. V kuchyni aby lovk obvykl nin pohledal,
zato se tam vak nalzala aligto lebka ve sklenn vitrn; lebka se zubila od
ucha k uchu a vypadala vyloen spokojen, tebae pan Segundus vbec
netuil, pro by tomu tak mlo bt. Do jedn mstnosti, do n se dalo vystoupat
jen po krkolomn uspodanch schodech a schoditch, oividn vybral
obrazy njak fanouek zpas; visely tu malby, na nich bojovali mui,
chlapci, kohouti, bci, psi, a nalo se tu i pekvapiv zobrazen dvou brouk

389
zaklesnutch do sebe. Jin pokoj byl bezmla przdn a na domeek pro
panenky, jen stl na stole uprosted mstnosti; domeek pro panenky byl
pesnou kopi starecrosskho sdla a na to, e uvnit domeku ada elegantn
obleench panenek vedla pokojn a rozumn spolen ivot: pekly tam
miniaturn kole a bochnky chleba, bavily sv ptele brnknm na harfiku,
s malikmi kartami hrly kasino, vzdlvaly zmenen dti a jedly peen
krocany o velikosti nehtu na Segundov palci. Domeek zvltn kontrastoval
s beztnou pvodn verz.
Pipadalo mu, e u nahldl do vech pokoj, pod vak jet nenael
knihovnu a stle jet nenarazil na dn lidi. Piel ke dvkm zpola skrytm
za schoditm. Za dvky se nachzel kamrlk sotva o nco vc ne kumblek.
Jaksi mu ve pinavm blm kabtu tam ml nohy open o stl, popjel
brandy a zral do stropu. Po chvli pemlouvn vyslyel Segundovu prosbu
a dovedl ho do knihovny.
Prvnch deset knih, na kter se pan Segundus podval, bylo bezcennch
knihy pln kzn a moralizovn z minulho stolet, nebo popisy osob, na
nich u dnmu ivmu neselo.
Dalch padest knih bylo tot v bledmodrm. U si zanal myslet, e
bude s kolem brzy hotov, kdy narazil na nkolik velice zajmavch
a vzcnch dl z oblasti geologie, filosofie a medicny a hned pookl.
Dv ti hodiny systematicky pracoval. Jednou mu pipadalo, e zaslechl, jak
u domu zastavil kor, ale nevnoval tomu dnou pozornost. Po uplynut t
doby si nhle uvdomil, e m hlad jako vlk. Netuil, zdali m zazen obd,
a dm byl od nejbliho hostince dost daleko. Vypravil se za tm nedbalcem
z kamrlku, zeptat se ho, co se s tm d dlat. V bluditi pokoj a chodeb se
okamit ztratil. Bloudil, otevral vechny dvee v dohledu, v bie mu pi tom
m dl vc kruelo a tm vc se na toho lajdka hnval.
Ocitl se ve staromdnm salnu obloenm tmavm dubovm devem,
s krbem o velikosti menho triumflnho oblouku. Pmo ped nm sedla
u okna pvabn mlad dma, pohrouen v pohodlnm kesle, a hledla ven na
stromy a vysok hol kopce. Sotva si poviml, e j na lev ruce chyb malek,
kdy zniehonic zmizela anebo lpe eeno se zmnila. Msto n se objevila
mnohem star a podsaditj dma, ena zhruba Segundova vku, ve fialovch
hedvbnch atech, s indickm lem petaenm pes ramena a pskem
v kln. Tato dma se drenm tla vbec neliila od t druh a z okna se dvala
stejn posmutnle.
Vechny tyto detaily vstebal pan Segundus za chviliku, a pece na nj ob
eny zapsobily nezvykle ivm dojmem takka nadpirozen ivm jako
pedstavy z deliria. Celm jeho tlem otsl zvltn ok, zcela mu to zahltilo
smysly a on omdlel.
Kdy se probral, leel na podlaze, nad nm se sklnly dv dmy a vylekan
a starostliv komentovaly jeho stav. I v nm mu rychle dolo, e ani v jednom
ppad nejde o tu krsnou mladou enu bez malku, kterou vidl jako prvn.

390
Jedna byla ta dma s pskem, ji vidl jako druhou, a t dlala spolenost
huben, plavovlas a stejn zral pan s tuctovm obliejem i postavou. Podle
veho byla v mstnosti celou dobu, ovem usazen za dvemi, proe si j
neviml.
Dotyn mu nedovolily vstt, ba ani pohnout jedinou konetinou. Mlem mu
ani nedovolily mluvit; stroze ho napomenuly, e by si tm mohl pivodit dal
mdloby. Poltem mu podloily hlavu a pinesly i pikrvky, aby neprochladl
(ohradil se, e mu nen vbec zima, ale ony na to naprosto nedbaly).
Rozpraovaly levandulovou vodu a podvaly ichac sl. Poradily si
s prvanem, kter podle nich thl od jednch dve. Pan Segundus tuil, e
dmy maj za sebou monotnn dopoledne, a e kdy k nim do pokoje nakrel
ciz gentleman a omdlel, sp je to potilo.
Po tvrt hodin oetovn mu povolily posadit se do kesla a bez pomoci
usrkvat slab aj.
Vechno je to moje vina, prohlsila dma s pskem. Fellowes mi ekl, e
se k nm pijel podvat na knky jeden pn z Yorku. Mla jsem se za vmi zajt
pedstavit mnohem dv. Kdy jste ns takhle pepadl, krve by se v ns
nedoezal!
Ta dma byla pan Lennoxov a jej spolenice zase pan Blakeov. Ob
bydlely v Bathu a sem do Starecrossu zajely, aby si pan Lennoxov mohla dm
naposled prohldnout, ne ho prodaj. Hloup, e? obrtila se pan Lennoxov
na pana Segunda. Ten dm tu lta stl przdn. Mla jsem ho prodat u dvno,
ale jet jako dt jsem tu nkolikrt strvila cel lto a mm na ty asy moc
hezk vzpomnky.
Jste pod hodn bled, pane, mnila pan Blakeov. Jedl jste dnes
vbec?
Pan Segundus se piznal, e m velk hlad.
A to se Fellowes nenabdl, e vm pinese obd? zeptala se pan
Lennoxov pekvapen. Fellowes byl nejsp onen sluha z kamrlku, co tak
zanedbval svoje povinnosti. Pan Segundus se radji nesvil, e ve
Fellowesovi vzbudil tak pramal zjem, e s nm sluha prohodil jen pr slov.
Pan Lennoxov a Blakeov si natst s sebou pinesly bohat obd
a Fellowes ho prv ohval. Za pl hodiny dotyn dv dmy zasedly s panem
Segundem v onom dubem obloenm salnu se smutnm vhledem na
podzimn stromy. Jedin mal pot spovala v tom, e si ob dmy ply, aby
pan Segundus ve svm oslabenm stavu jedl lehk, snadno straviteln jdlo,
zatmco jeho trpil podn hlad a touil po smaench biftecch a horkm
pudinku. Dmy byly rdy za spolenka a kladly mu spoustu otzek. Velmi je
zaujalo, e je mg; doposud dnho nepotkaly.
A nael jste v m knihovn njak magick texty? zeptala se pan
Lennoxov.

391
 dn, madam, odpovdl pan Segundus. Ale magick knihy, ty vzcn,
se najdou skuten jen zdka. Velice by m pekvapilo, kdybych tu na njak
narazil.
Kdy o tom tak mluvme, pronesla pan Lennoxov, ono jich tu pr bylo.
Ale prodala jsem je ped lety jednomu gentlemanovi, kter il pobl Yorku.
ist mezi nmi, pipadalo mi od nj trochu poetil platit takov stky za
knihy, kter nikdo nechtl. Mon byl ale nakonec moudr.
Pan Segundus vdl, e gentleman, kter il pobl Yorku pan Lennoxov
nejsp nezaplatil ani tvrtinu skuten hodnoty tch knih, ale ono nen dobr
kat takov vci nahlas, a tak se jen zdvoile usml a nechal si sv vahy pro
sebe.
Msto toho jim vyprvl o svch cch i kykch, jak jsou chyt a jak se
do uen jen hrnou.
A vzhledem k tomu, jak krsn je dokete svou chvlou povzbudit,
dodala pan Blakeov mile, si pod vam vedenm urit povedou lpe ne
u jakhokoli jinho uitele.
Ale to snad ani ne, opil pan Segundus.
Nedocenila jsem pedtm, pravila pan Lennoxov zamylen, jak oblib
se dnes t studium magie. Domnvala jsem se, e se omezuje na ty dva pny
v Londn. Jakpak se vlastn jmenuj? A pedpokldm, pane Segunde, e
dalm krokem bude zaloen koly pro mgy, ne? Jist tm smrem napete
svou energii, e?
kola! zvolal pan Segundus. Ach! Ale k tomu by bylo poteba nu,
nevm pesn co, ale spousta penz a dm.
Mon by vm pilo zatko sehnat ky? nadhodila pan Lennoxov.
Vbec ne! Hned bych vm mohl jmenovat tyi mladky.
A kdybyste inzeroval
K nemu takovmu bych nikdy neshl! ekl pan Segundus ponkud
ohromen. Magie je nejvzneenj povoln na svt dobe, hned po crkvi
mon druh nejvzneenj. lovk by ji neml popinit komernmi
praktikami. Ne, bral bych pouze mlad mue na soukrom doporuen.
Pak u jen zbv, aby nkdo nael trochu penz a dm. A to je pece
hraka. Odvila bych se tvrdit, e v ptel pan Honeyfoot, o nm mluvte
s takovou ctou, by se vm nezdrhal ty penze pjit. Troufm si ci, e by si
tu est rd nrokoval pro sebe.
Ale ne! Pan Honeyfoot m ti dcery nejlbeznj dvky pod sluncem.
Jedna z nich je vdan, druh zasnouben a tet se neme rozhodnout. Ne, pan
Honeyfoot mus myslet na rodinu. Jeho penze jsou poteba jinde.
Pak se vm tedy mohu s istm svdomm svit se svm pnm! Co
kdybych vm ty penze pjila j?
Pan Segundus uasl a pr vtein vbec nevdl, jak odpovdt. Jste velice
laskav, madam! vykoktal nakonec.

392
 Pan Lennoxov se usmla. Ne, pane. Nejsem. Pokud je magie tak
populrn, jak tvrdte a j si pirozen zjistm, jak o tom smlej jin lid ,
pak m ek slun zisk.
Ale j mm s podniknm alostn mal zkuenosti, namtl pan Segundus.
Bl bych se, e udlm chybu a pipravm vs o penze. Ne, jste velmi laskav
a j vm z celho srdce dkuji, ale musm odmtnout.
Inu, pokud vm postaven dlunka nevyhovuje a vm, e to opravdu nen
pro kadho , d se tomu snadno odpomoci. kola bude jen a pouze moje. J
ponesu nklady a riziko. Vy budete editel koly a nae jmna se spolen
objev na propaganch letcch. Dokete si pro tento dm koneckonc
vymyslet lep vyuit, ne je kola pro mgy? Jako bydlen m mnoho
nedostatk, ovem jako kola skt nezanedbateln vhody. Nachz se na
velice odlouenm mst. V jeho okol se prakticky nestl. Mlad mui by tu
mli jen minimum pleitost k tomu, aby se vnovali hazardu i obren
hon. Zbavy budou mt pomlu, a tak se budou vnovat studiu.
J bych si nevybral mladky, kte holduj hazardu! ohradil se ponkud
okovan pan Segundus.
Znovu se usmla. Vm, e jste svm ptelm nikdy nezavdal jedinou
pinu k obavm nanejv se mon nkdy bli, e tento zl svt brzy
zneuije lovka tak poctivho.
Po jdle se pan Segundus svdomit vrtil do knihovny a asn zveera
odjel. S obma dmami se velice ptelsky rozlouil a pan Lennoxov mu
slbila, e ho brzy pozve do Bathu.
Na zpten cest se v duchu psn napomnal, aby si ani v nejmenm
nemaloval bjen vyhldky na budouc uplatnn a tst, ale nemohl si
pomoci, co chvli se zasnil a ped oima mu vyvstvaly ideln obrzky toho,
jak u mlad mue; jak pozoruhodnho pokroku dosahuj; jak Jonathan Strange
pichz na nvtvu koly; jak jeho ci naden zjiuj, e jejich editel je
ptel a dvrnk nejslavnjho mga modernho vku, a jak mu Strange k:
Skvl prce, Segunde. Vt radost jste mi ani nemohl udlat. Vborn!
Dom se dostal a po plnoci a musel zmobilizovat vekerou svou vli, aby
s tou novinou hned nezabhl do Honeyfootova domu. Kdy ale ptho rna
pibyl do domu ve velmi asnou hodinu, naden Honeyfootovch neznalo
mez. Naplovalo je tst, kter si on tm nedovoloval ctit. Pan
Honeyfootov v sob stle jet mla podn kus kolaky vzala svho chot
za ruce a obtanila s nm jdeln stl, jinak by sv pocity vyjdit nedokzala.
Pak vzala za ruce pana Segunda a i s nm obtanila stl, a kdy se oba mgov
vzprali tanit dle, pokraovala sama. Pan Segundus litoval jedin toho (a to
jen malinko), e pana a pan Honeyfootovy to nepekvapilo tak moc, jak by
podle nj mlo; mli o nm tak vysok mnn, e jim nepilo nijak zvl
pozoruhodn, kdy si velk dmy pej ist kvli nmu zakldat koly.
M velk tst, e vs nala! prohlsil pan Honeyfoot. M tu snad nkdo
vt pedpoklady k tomu, aby vedl kolu pro mgy? Ne, nikdo!

393
 A koneckonc, vyvozovala pan Honeyfootov, co jinho si m se svmi
penzi pot? Chudk ensk bezdtn!
Pan Honeyfoot byl pesvden, e pan Segundus pijde k velkm penzm.
Jeho optimistick povaha mu nedovolila oekvat mn. Nicmn za svho
dlouhho ivota si osvojil nkter stzliv podnikatelsk nvyky a panu
Segundovi tedy oznmil, e se na pan Lennoxovou trochu vyptaj kdo je
vlastn za a jestli je tak bohat, jak se zdlo.
Napsali pteli pana Honeyfoota, kter il v Bathu. Pan Lennoxov byla
natst dobe znma jako dma z vysokch kruh, dokonce i v Bathu, ve mst
vyhledvanm bohatmi a urozenmi. Narodila se bohat a vdala se za jet
bohatho mue. Tento manel zemel mlad (nikdo ho pli nelitoval) a j tak
umonil uplatnit inorodou povahu a dvtip. Svj majetek rozmnoila
prostednictvm dobrch investic i dky peliv sprv svch statk a pol.
Proslula odvahou a rozhodnost, mnoha charitativnmi podniky i velost svho
ptelstv. Domy mla ve vech stech krlovstv, bydlela vak pevn
v Bathu s pan Blakeovou.
Pan Lennoxov mezitm kladla obdobn otzky o panu Segundovi
a odpovdi ji musely potit, protoe jej zhy pozvala do Bathu, kde rychle
dojednali veker detaily navrhovan koly.
Pt msce byly ve znamen oprav a zaizovn Starecross Hall. Stechou
teklo, dva komny byly ucpan a st kuchyn se ztila. Pan Segundus s asem
zjistil, kolik bude vechno stt. Spotal si, e nenech-li vyistit druh komn,
vysta-li si se starmi venkovskmi devnmi lavicemi a devnmi idlemi,
msto aby kupoval nov nbytek, a omez-li poet sloucch na ti, mohl by
uetit edest liber. Na dopis v tomto smyslu dostal od pan Lennoxov
obratem odpov; informovala jej, e neutrc dost. Vichni jeho ci budou
pochzet z dobrch rodin; budou oekvat dobr krby a pohodl. Poradila mu
najmout devt sloucch a k tomu jet komornka a francouzskho kuchae.
Mus dm kompletn znovu vybavit a zsobit sklep dobrmi francouzskmi
vny. Pbory, psala mu, mus bt vechny stbrn a servis zase z porcelnu od
firmy Wedgewood.
Na potku prosince panu Segundovi doel blahopejn dopis od Jonathana
Strange, kter v nm sliboval, e pt rok na jae kolu navtv. Pan Segundus
se vak nemohl zbavit pocitu, e i kdy tomu podniku pej vichni jen to
nejlep a mnoho z nich piloilo ruku k dlu, ta kola stejn nikdy nevznikne,
nco tomu zabrn. Akoli se tuhle mylenku snail potlait, ustavin
podkreslovala veker jeho ostatn uvaovn.
Jednoho rna v pli prosince dojel do Starecross Hall a na schodech ped
domem nael pohodln usazenho lovka. A tebae se domnval, e toho
mue vid poprv v ivot, okamit ho poznal: bylo to zosobnn netst;
Zkza Segundovch Nadj a Sn. Ten lovk ml na sob staromdn stien
ern kabt, stejn obnoen a ooupan jako kabt Segundv, a na botch

394
blto. Se svmi dlouhmi rozcuchanmi vlasy vypadal jako znamen neblahho
osudu ve patnm divadelnm kusu.
Pane Segunde, to nemete! prohlsil s yorkshirskm pzvukem.
Prosm? opil pan Segundus.
Ta kola, pane. Muste se vzdt toho npadu se kolou!
Coe? vykikl pan Segundus. Staten pedstral, e nev, e ten mu k
nevyhnutelnou pravdu.
Ale no tak, pane, pokraoval ten ernovlas mu, pece m znte a vte,
e kdy nco eknu, tak to tak skon, jakkoli toho vy i j meme soukrom
litovat.
Ale vy jste pln vedle, vrtl hlavou pan Segundus. J vs neznm.
Alespo mm za to, e vs vidm poprv v ivot.
Jsem John Childermass, sluebnk pana Norrella. Naposledy jsme spolu
mluvili ped devti lety, ped yorskou katedrlou. Dokud jste se spokojil s pr
ky, pane Segunde, mohl jsem nad tm pimhouit oko. Nic jsem neekl a pan
Norrell se o vaem psoben nic nedozvdl. Ale dit regulrn kolu pro
dospl mgy, to je nco pln jinho. Byl jste pli ctidostiv, pane. On to
v, pane Segunde. V to a peje si, abyste ten podnik okamit ukonil.
A co se mm na pana Norrella nebo jeho pn ohlet? J tu smlouvu
nepodepsal. Ml byste vdt, e v tom podniku nejsem sm. Dnes mm
ptele.
To je pravda, ekl Childermass mrn pobaven. Pan Lennoxov je
velice bohat dma a je s n radost podnikat. T se ale ptelstv vech
ministr v kabinetu tak jako pan Norrell? M jeho vliv? Pomnte na Spolenost
uench mg, pane Segunde! Vzpomete si, jak je rozdrtil!
Childermass se na chvli odmlel, a protoe rozhovor oividn skonil,
odkrel ke stjm.
Za pt minut se objevil v sedle velkho hndka. Pan Segundus stl na mst
pln jako pedtm, s rukama zkenma, a nazloben zral na dldn.
Childermass na nj shldl. Je mi lto, e to kon takhle, pane. Ale vechno
pece nen ztraceno, ne? Ta kola pece nemus bt nutn pro mgy, ne? Mon
byste to do m neekl, ale jsem poctiv mu a mm mezi mocnmi spoustu
znmch. Vyberte si njakou jinou kolu, a kdy pt zaslechnu, e njak
lord i lady potebuj podobn zazen pro sv ratolesti, polu je k vm.
O jinou kolu nemm zjem! odsekl pan Segundus nevrle.
Childermass se uklbl a odjel.
Pan Segundus se vydal do Bathu a informoval svou patronku o nevesel
situaci, v n se ocitli. Tu velmi rozhoilo, e si j njak gentleman, kterho
jaktiva nevidla, dovoluje dvat pokyny, co m a nem dlat. Napsala panu
Norrellovi rozzloben dopis. Nedostala na nj odpov, ale jejm bankm,
prvnkm a partnerm v jinch obchodnch podnicch neekan zaaly chodit
zvltn dopisy od jejich vysoce postavench znmch, kte si do jednoho
nepmo stovali na kolu pana Segunda. Jeden takov bank hateiv

395
a zatvrzel star pn byl natolik nerozumn, e na veejnosti (v kulorech
Doln snmovny) vyjdil podiv nad tm, co by s nm tak mohla njak
yorkshirsk kola pro mgy mt do inn. Vsledek na sebe nedal dlouho ekat:
nkolik dam a pn ptel pana Norrella zruilo u jeho banky et.
O nkolik veer pozdji sedl pan Segundus v yorskm salnu pan
Honeyfootov s hlavou v dlanch a bdoval. Jako kdyby m chtl njak krut
osud muit nejdv m zmm velkou vhrou, jen aby mi ji nakonec vyrval.
Pan Honeyfootov astn pizvukovala, pak mu poklepala na rameno
a odsoudila pana Norrella vcemn stejnmi slovy, jimi utovala jak pana
Segunda, tak pana Honeyfoota poslednch devt let: a sice e pan Norrell je
divn pavouk se spoustou zvltnch vrtoch a e mu nikdy nebude rozumt.
Co kdybyste napsal panu Strangeovi? nadhodil pan Honeyfoot najednou.
Ten u bude vdt, co mme dlat!
Pan Segundus vzhldl. Ach! J vm, e se pnov Strange a Norrell rozeli,
pesto bych se nerad stal pinou jejich dalch rozbroj.
Nesmysl! zvolal pan Honeyfoot. Copak jste neetl posledn sla
Modernho mga? Pesn tohle Strange chce! njakou zsadu norrellovsk
magie, kterou by mohl oteven napadnout a strhnout tak celou jeho konstrukci.
Vte mi, jet vm za celou tu pleitost bude zavzn. m vc o tom
pemlm, Segunde, tm vce se mi to lb!
Myslel si to i pan Segundus. Dovolte mi, a se nejprve poradm s pan
Lennoxovou, a pokud bude souhlasit, pak se podle vaich slov rozhodn
zadm!
O poslednch udlostech v magii, nebyla pan Lennoxov pli informovna.
O Jonathanu Strangeovi toho krom jeho jmna pli nevdla, snad jen to, e
ml mon nco spolenho s vvodou z Wellingtonu. Rychle vak pana
Segunda ujistila, e pokud pan Strange nem rd pana Norrella, tak stoj
jednoznan na jeho stran. A tak dvactho prosince pan Segundus poslal
Strangeovi dopis, v nm ho informoval o Norrellov zkroku proti kole ve
Starecross Hall.
Pan Strange se bohuel pana Segunda vbec nezastal ba ani mu
neodpovdl.

396
 42

STRANGE SE ROZHODNE
NAPSAT KNIHU
erven prosinec 1815

ze si vru snadno pedstavit, s jakm potenm pijal pan Norrell

L zprvu, e po nvratu do Anglie odjel pan Strange hned do Shropshiru.

Nejlep na tom je, svil se pan Norrell Lascellesovi, e na
venkov tm urit nebude vydvat dal poouchl lnky o magii Krle
Havrana.
To vskutku ne, pane, pisvdil Lascelles, velice toti pochybuji, e by na
jejich psan ml as.
Pan Norrell se zamyslel nad tm, co by z toho mohlo vyplvat.
, take vy jste to neslyel, pane? pokraoval Lascelles. Strange pracuje
na knize. Svm ptelm nepe o niem jinm. Zaal zistajasna ped dvma
tdny a tvrd, e mu jde prce rychle od ruky. Vak koneckonc vme, s jakou
lehkost doke Strange svit sv mylenky papru. Zapshl se, e jeho kniha
obshne vekerou anglickou magii. Siru Walterovi ekl, e by ho nesmrn
pekvapilo, kdyby se mu to vechno podailo nahustit do dvou svazk. Sp se
domnv, e bude poteba t. M se to jmenovat Djiny a provozovn anglick
magie a Murray u pislbil, e to dlo vyd, a bude hotov.
Hor zprvu by si pan Norrell sotva dokzal pedstavit. Odjakiva ml
v myslu napsat knihu. Hodlal ji nazvat Pravidla pro vuku mga a zaal ji
pst, kdy se stal soukromm uitelem pana Strange. Jeho poznmky ji
zaplnily dv police knihami obloenho pokojku v druhm podla. A pece
vdycky mluvil o sv knize jako o nem ze vzdlen budoucnosti. Zcela
nerozumn se bl vydat sv mylenky v plen veejnosti na tom osm let
zboovn v Londn nic nezmnilo. Nic z jeho svazk soukromch
poznmek, histori a denk jet nikdo nevidl (a na pr vjimek, kdy je
ukzal Strangeovi a Childermassovi). Pan Norrell nikdy nevil, e je jeho
materil pipraven k vydn: nikdy si nemohl bt jist, e se dobral pravdy;
nevil, e kterkoli zleitosti vnoval dostatek pozornosti; nevdl, zdali je to
i ono tma veejnosti vbec vhodn pedloit.
Jakmile pan Lascelles odeel, pan Norrell si nechal do pokojku v druhm
poschod pinst stbrnou msu s istou vodou.

397
 Strange pracoval ve Shropshiru na knize. Nevzhldl, ale najednou se troku
sardonicky usml a zahrozil prstem na przdn vzduch, jako by chtl ct njak
nevidn osob ne. Veker zrcadla v mstnosti ji dvno otoil lcem ke zdi,
a tebae pan Norrell strvil nkolik hodin sehnut nad stbrnou miskou, na
sklonku veera nebyl o nic moudej.

Jednoho veera na potku prosince letil Stephen Black stbro ve svm

pokoji na konci uliky z kuchyn. Podval se dol a zjistil, e se mu rky
zstry na letn samy rozvazuj. Ne e by se klika uvolnila (Stephen si
v ivot neuvzal nic ledabyle), to sp se rky smle a energicky vinuly, jako
by moc dobe vdly, co dlaj. Hned potom mu z rukou sklouzly rukvy
a rukavice na letn a hledn se sloily na stole. Pak na nj vyskoil kabt,
a to z opradla idle, kam si ho odloil. Svrchnk ho pevn popadl a pomohl
Stephenovi s oblknm. Nakonec zmizel samotn komornkv pokoj.
Zniehonic stl uprosted mal mstnosti obloen tmavm devem. Vtinu
prostoru zabral stl prosten arlatovm ubrusem s bohat zdobenou
zlatostbrnou obrubou. Tsnily se na nm zlat a stbrn msy naloen jdlem
vedle dbn s vnem, poszench drahokamy. Voskovice ve zlatch svcnech
jasn plly a ve dvou zlatch kadidelnicch hoelo kadidlo. Krom stolu tu
z nbytku stla pouze dv vyezvan devn kesla alounn zlatm
broktem a s vyvanmi poltky pro vt pohodl. Na jednom z tchto kesel
sedl gentleman s vlasy jako chm bodl.
Dobr veer, Stephene!
Dobr veer, pane.
Jste dnes veer trochu pobledl, Stephene. Doufm, e nejste nemocn.
Jen njak nedoku popadnout dech, pane. Kdykoli se takhle neekan
pemstme do jin zem i na jin kontinent, jsem z toho cel tumpachov.
Aha! Ale jsme pod v Londn, Stephene. Tohle je kavrna Jeruzalm
v Cowperov dvoe. Copak to tu neznte?
Ale to vte, e znm, pane. Kdy byl sir Walter jet svobodn mldenec,
astokrt tu veeel se svmi bohatmi pteli. Jen to tu nikdy nebylo tak
ndhern. A co se hostiny te, nepoznvm tu snad jedin chod.
Tak to je proto, e jsem objednal pesnou obdobu jdla, kter jsem v tomto
dom jedl tak ped tymi i pti sty lety! Tady je kta z peenho draka a zvin
z kolibk naloench v medu. Zde vidno peenho salamandra s grantovmi
jablky jakoto plohou; zde velejemn frikas z bazilich hebnk,
okoenn afrnem, rozemletou duhou a ozdoben zlatmi hvzdami! Nyn si
sednte a jezte! To je nejlep lk na zvrat. Co si dte?
To je vechno moc hezk, pane, ale pokud se nemlm, tamhle vidm
njak obyejn vepov zky, kter vypadaj velice dobe.
Ach, Stephene! V vzneen instinkt vs jako vdy dovedl k tomu
nejvybranjmu chodu! Ty vepov zky jsou skuten celkem obyejn,
ovem smaily se na tuku vykvaenm z vymtanch duch ernch prasat,

398
kter se po nocch toulaj po velskch kopcch a ds obyvatele t ohavn
zem! Pzranost a divokost tchto prasat propjuje zkm bjenou
a s nim nesrovnatelnou chu! Omka k nim je uvaen z ten, kter vyrostly
v kentaurov sadu!
Gentleman vzal pozlacen dbn poszen drahokamy a nalil Stephenovi
sklenku vna rubnov barvy. Tohle vno je jeden z nejlepch ronk Pekla
tm si ale nenechte zkazit chu! Troufm si pedpokldat, e o Tantalovi jste ji
slyel, ne? O tom nechutnm krli, kter upekl vlastnho syna v zvinu a sndl
ho? Byl odsouzen k tomu, aby stl a po bradu ve vod, z n se neme napt,
pod sntkou vinn rvy obtkan hrozny, je neme snst. Toto vno je
vyroben prv z tch hrozn. A vzhledem k tomu, e rva tam byla vysazena
ist proto, aby Tantala muila, mete vzt jed na to, e hrozny maj skvlou
chu i vni stejn jako vno z nich. I grantov jablka pochzej z Persefonina
vlastnho sadu.
Stephen ochutnal vno i vepov zky. Je to naprosto skvl, pane. Pi jak
pleitosti jste tu hodoval?
, spolu s mmi pteli jsme tu oslavovali odjezd na kovou vpravu. Byl
tu William z Lanchesteru102 a Tom Dundell103 a mnoho dalch urozench pn
a ryt, jak kesan, tak elf. Pirozen tu tenkrt nestla kavrna, ale
hostinec. Ze svch mst jsme mli vhled na irok ndvo lemovan
vyezvanmi a pozlacenmi pili. Nai sluhov, pata a panoi pobhali sem
a tam a chystali ve potebn k tomu, abychom se svm zlotilm neptelm
hrozn pomstili! Na protj stran ndvo stly stje, v nich byli ustjeni
nejen nejkrsnj oov v Anglii, ale i ti jednoroci, kter jeden mj elf
bratranec bral do Svat zem, aby na nich mohl neptele probodnout
skrznaskrz. U stolu s nmi sedlo nkolik talentovanch mg. Ti vbec
nepipomnali ty hrzy, kter dnes pokldaj za mgy. Nejene vynikali ve svm
umn, ale byli stejnou mrou pohledn! Ptactvo nebesk naslouchalo
kadikmu jejich pkazu. Det i eky byly jejich sluebnky. Severn vtr,
Jin vtr atd. atd. existovaly jen proto, aby jim dlaly pomylen. Stailo, aby
rozphli ruce, a msta se rozpadala na prach i z nj zase cel povstala! Jak je
to protiklad k tomu hroznmu ddkovi, kter sedv v zapren mstnosti,
muml si pro sebe a obrac strnky kdovjakho prastarho foliantu!
Gentleman zamylen rozvkal sousto baziliho frikas. Ten druh pe
knihu, pronesl.
To jsem slyel, pane. Byl jste se na nj v posledn dob podvat?
Gentleman se zamrail. J? Neslyel jste m snad ped chvilkou, kdy jsem
ty mgy oznail za nejhloupj a nejodpornj mue v Anglii? Ne, od t doby,
co odjel z Londna, ho vdm nanejv dvakrt i tikrt tdn. Pera na psan si

102
William z Lanchesteru byl Uskglassv seneal a oblben slouc, tud jeden z
nejdleitjch lid v Anglii.
103
Thomas z Dundalu, prvn sluha Johna Uskglasse z lidskho rodu. Viz druh poznmka pod
arou v ptatyict kapitole.

399
seezv starm kapesnm nokem, jene hrot m vdycky hranat. J osobn
bych se stydl pouvat tak otluen a star perozek, ale tihle mgov strp
spoustu nechutnost, nad nimi bychom se my dva jen otsli odporem! Nkdy
se do psan tak zabere, e pln zapomene piznout si pero, a pak mu inkoust
ck na papr a do kvy a on si toho vbec nevm.
Stephena zarazilo, jak je gentleman, jen ije v sten zchtralm sdle
obklopenm straidelnmi kostmi z dvnch bitev, citliv na nepodek
u jinch. A m se ta jeho kniha zaobr? zeptal se. Jak na to mte nzor?
Ta kniha je velice zvltn! Popisuj se v n vechny dleit okamiky, kdy
se nae rasa objevila v tto zemi. L se tam, jak jsme zashli do britskch djin
pro dobro Britnie a vt slvu jejch obyvatel. Ustavin se tam hls nzor,
e je nadeve douc, aby ns mgov tohoto vku neprodlen vyvolali a na
kolenou ns poprosili o pomoc. Chpete to, Stephene? J tedy ne. Kdy jsem si
pl pivst do svho domu anglickho krle a vemon se mu tam zdvoile
vnovat, tent mg mj mysl zmail. Pipadalo mi, e m svm chovnm pi
t pleitosti zamlel urazit!
Podle m, pane, nadhodil Stephen jemn, mon tak pln nepochopil,
kdo i co jste.
Ach! Kdo doke urit, co tihle Anglian chpou? Jejich mylen je tak
osobit! Nikdy nevte, co si mysl! Obvm se, e to poznte na vlastn ki,
Stephene, a se stanete jejich krlem!
Vn netoum po tom, abych se kdekoli stal krlem, pane.
A se stanete krlem, Stephene, budete na to mt pln jin nhled. Vs jen
rmout pomylen na to, e pijdete o Ztracenou nadji a vechny sv ptele.
Nemjte v tomto ohledu dnch obav! I mne by sklilo, kdybych si myslel, e
ns dva vae poven rozdl. J ale nepokldm za nutn, abyste trvale
pebval v Anglii jen proto, e jste jejm vladaem. Po lovku tak vybranho
vkusu neme nikdo chtt, aby v tak nudn zemi strvil dle ne tden. Tden je
vc ne dost!
Ale co moje povinnosti, pane? Pokud tomu dobe rozumm, krlov mvaj
spoustu prce, a jakkoli po krlovskm trnu v nejmenm neprahnu, nechtl
bych
Drah Stephene! zvolal gentleman srden, ale pobaven. Na to tu mme
senealy! Oni a se zaobraj vemi tmi nudnmi vldnmi zleitostmi,
zatmco vy se mnou zstanete ve Ztracen nadji a budete se tit z obvyklch
kratochvl. Vracet se sem budete jen obas, abyste vybran dan a tributy od
podmannch nrod uloil do banky. Jist, bude prozrav as od asu zstat
v Anglii tak dlouho, ne se namaluje v portrt, aby vs vai poddan mohli
jet vc zboovat. Nkdy mete vem nejkrsnjm dmm v zemi laskav
povolit, aby se seadily do fronty, polbily vm ruku a zamilovaly se do vs.
Kdy pak dokonale zvldnete veker sv povinnosti, budete se moci s istm
svdomm vrtit za lady Poleovou a za mnou! Gentleman se odmlel a na sv
pomry se hluboce zamyslel. By se musm piznat, prohlsil nakonec, e

400
moje poten z krsn lady Poleov ji nen ani zdaleka tak pronikav jako na
zatku. Jin dma se mi lb mnohem vce. Je jen prostedn hezk, ale vady na
krse vce ne vyv jej eln a roztomil konverzace. A tahle druh dma m
oproti lady Poleov jednu velkou vhodu. Jak oba vme, Stephene, lady Poleov
se v souladu s dohodou s tm mgem mus z mho domu vracet, by by ho
navtvovala sebeastji. Ale u thle dmy nebude dn takov hloup
smlouva poteba. Jakmile ji zskm, u si ji navdy budu moci podret po svm
boku!
Stephen si povzdychl. Pomylen na njakou dal neboaku navdy
uvznnou ve Ztracen nadji ho dokzalo naprosto zdrtit. Na druhou stranu by
bylo poetil pedpokldat, e by tomu dokzal jakkoli zabrnit, snad by toho
vak dokzal vyut ku prospchu lady Poleov. V tom ppad, pane, ozval
se uctiv, nemohl byste lady Poleovou zbavit jejho zaklet? Vm, e jejho
manela a ptele by velmi potilo, kdyby se k nim vrtila.
Hmm, j ale budu lady Poleovou vdy povaovat za velice douc pnos
vem naim zbavm. Krsn ena je vdy dobr spolenost a pochybuji, e by
se j co do krsy vyrovnala kterkoli Anglianka. S n se me srovnvat jen
hrstka elfek ve Frii. Ne, v nvrh je naprosto neprovediteln. Ale abychom se
vrtili k pedchozmu tmatu. Musme se usnst na plnu, kterak vytrhnout tuto
dmu z jejho domova a odnst ji do Ztracen nadje. Vm, Stephene, e mi
budete pomhat jet dychtivji, kdy vm prozradm, e odstrann tto dmy
z Anglie povauji za naprosto zsadn pro n cl udlat z vs krle. Pro nae
neptele to bude hrozn rna! Uvrhne je to do naprostho zoufalstv! Vyvol to
mezi nimi hdky a rozbroje. Ach ano! Nm to pinese sam vhody a jim jen
sam nevhody! Kdybychom udlali mn, zpronevili bychom se svm
vzneenm povinnostem!
Stephen se v gentlemanovch eech nedokzal moc dobe zorientovat.
Mluvil gentleman o jedn z princezen na Windsorskm hrad? Bylo dobe
znmo, e krl zelel, kdy jeho nejmlad a nejoblbenj dcera zemela.
Tebas gentleman s vlasy jako chm bodl pedpokldal, e ztrta dal
princezny by ho mohla zabt nebo pipravit o rozum dal leny krlovsk
rodiny.
Tak a te, drah Stephene, oslovil ho gentleman, ped nmi stoj otzka:
jak sem tu enu dostat, ani by si toho kdokoli viml obzvlt pak mgov!
Chvli o tom uvaoval. U to mm! Pineste mi kus raelinitnho dubu!
Coe, pane?
Mus mt zhruba stejn obvod jako vy a na vku mi sahat ke kln kosti.
Rd bych vm to hned pinesl, pane. Jen nevm, co je to raelinitn dub.
Prastar kus deva, kter po nespoetn stalet leel v raeliniti!
Pak se obvm, pane, e v Londn nejsp dn nenajdeme. Tady dn
raelinit nejsou.
Pravda, pravda. Gentleman sebou zase pratil do kesla a zral do stropu,
zatmco ten zapeklit problm zvaoval ze vech stran.

401
 Nehodilo by se pro vae ely jakkoli jin devo? zeptal se Stephen.
V Gracechurch Street sdl obchodnk se devem, kter dle mho skrovnho
mnn
Ne, ne, zavrtl hlavou gentleman, to se mus udlat
V tom okamiku zail Stephen nesmrn zvltn pocit: jaksi sla ho vytrhla
z kesla a postavila na nohy. V tomt okamiku kavrna zmizela a nahradilo ji
ernoern przdno mraziv jako led. Akoli nevidl vbec nic, Stephenovi se
zdlo, e se nachz v rozlehlm otevenm prostoru. Kolem u mu vyl ostr
vtr a hust d jako by na nj padal ze vech smr najednou, podn,
navzal gentleman nezmnnm tnem. Tady nkde se d najt vynikajc
raelinitn dub. Aspo myslm, e si matn vzpomnm Jeho hlas, kter
znl pobl Stephenova pravho ucha, se pesunul dl. Stephene! zavolal,
vzal jste s sebou tychovnici, raelinovou motyku a elzko?
Coe, pane? Co to m bt, pane? Ne, pane. Nic z toho jsem s sebou nevzal.
Popravd eeno jsem ani nepochopil, e nkam pjdeme. Stephen zjistil, e
jeho nohy vz a po kotnky ve studen vod. Pokusil se poodstoupit. Zem se
okamit a velice znepokojiv zakymcela a Stephen se neekan propadl a do
pli ltek. Vyjekl.
Mmm? ozval se gentleman.
Ehm v ivot bych si nedovolil vs ruit, pane. Zd se ale, e m zem
polyk.
Taky je to mol, vysvtlil mu gentleman ochotn.
Rozhodn z toho jde strach. Stephen se snail napodobit gentlemanv
klidn, nezaujat tn. Moc dobe vdl, e gentleman pikld velkou vhu
dstojnosti v kad situaci, a obval se, e pokud mu d najevo, jak je
vyden, gentlemana to s nejvt pravdpodobnost znechut, odejde pry
a nech ho, aby se v bain utopil. Pokusil se pohnout, ale zjistil, e pod
nohama nem nic pevnho. Zamval zoufale rukama, skoro upadl, jeho sil
vak mlo jedin vsledek: jet vc zajel nohama do dkho bahna. Znovu
zajeel. Mol vydal adu nepjemnch savch zvuk.
Ach boe! Dovolil bych si poznamenat, e se pomalu potpm, pane. Ach!
Zaal se propadat na stranu. asto jste s laskavost sob vlastn vyjadoval
nklonnost k m malikosti, pane, a tvrdil jste, e m spolenosti dvte
pednost ped spolenost kohokoli jinho. Kdyby vs to njak nezatovalo,
dal byste se pesvdit a zachrnil mne z tohoto pernho molu?
Gentleman se neobtoval odpovdt. Msto toho Stephena magick sla
vythla z bainy a postavila na nohy. Strachy byl cel zeslbl a rd by si bval
lehl, jene se neodvaoval pohnout. Pda vypadala docela pevn, byla vak
nepjemn mokr a on neml pont, kde zan baina.
Milerd bych vm pomohl, pane, zavolal do tmy, ale neodvauji se
pohnout ze strachu, e bych opt zapadl do molu!
Na tom nesejde, opil gentleman. Popravd eeno nm nezbv ne
ekat. Raelinitn dub lze nejsnze objevit za svitu.

402
 Ale svit pijde pinejlepm a za devt hodin! vykikl Stephen zden.
Pesn tak! Tak se posadme a budeme ekat.
Tady, pane? Ale vdy je tu hnusn. Tma, zima, prost hrza!
Svat pravda! Je to nanejv nepjemn! pitakal gentleman s protivnm
klidem. Pak se odmlel a Stephen se mohl jen dohadovat, e si za svm lenm
plnem ekat do svitu stoj.
Na Stephena foukal ledov vtr, byl provlhl a do morku kost, tma ho
tiskla a dlouh hodiny ubhaly jen muiv pomalu. Neekal, e by dokzal
usnout, ale v prbhu noci se pece jen ve svm utrpen dokal mal levy. Ne
e by pln usnul, ale zaaly se mu zdt sny.
Ve snu odeel do spe pro kus bjenho vepovho zvinu. Kdy ale zvin
rozkrojil, zjistil, e v nm moc vepovho nen. Vtinu vnitku toti zabralo
msto Birmingham. Uvnit krusty dmaly vhn a kovrny a dunly parn
stroje. Jeden oban, u od pohledu slun lovk, vyel z sti, kterou Stephen
odkrojil, a kdy mu padl zrak na Stephena, ekl
V tom okamiku do Stephenova snu vtrhla pronikav, lkav melodie
pomal, smutn pse v neznmm jazyce, a ani by se Stephen vzbudil, dolo
mu, e gentleman s vlasy jako chm bodl zpv.
Veobecn plat, e kdy zane lovk zpvat, jeho psn si krom dalch lid
nikdo jin nevimne. Plat to i pro mimodn krsnou pse. Jin lid mohou
bt jeho technikou uchvceni, ale ostatnmi tvory to vcemn ani nehne. Tebas
se na nj podv koka i pes; pokud m vjimen inteligentnho kon, me
se to zve na chvli pestat pst, ale to je ve. Kdy se vak rozezpval elf,
naslouchal mu cel svt. Stephen ctil, jak mraky zpomaluj svj bh oblohou;
ctil, jak se spc kopce pesouvaj a epotaj; ctil, jak tan studen mlhy.
Poprv mu dolo, e svt vbec nen nm, ale e jen ek, a na nj nkdo
promluv jazykem, ktermu on rozum. V elfov psni zem poznala jmna,
ktermi si sama kala.
Stephen zaal znovu snt. Tentokrt se mu zdlo, e kopce krej a obloha
ple. Pily k nmu stromy, oslovily jej a ekly mu sv tajemstv i to, zdali je
me i neme povaovat za ptele i neptele. Dleit osudy byly skryt
uvnit oblzk a zkroucench list. Zdlo se mu, e vechno na svt kameny
a eky, list a ohe m el, jej hodl bezezbytku naplnit, rovn vak
pochopil, e nkdy je mon pesvdit vci, aby sledovaly jin el.
Vzbudil se za rozbesku. Nebo sp za rozbesku svho druhu. Svtlo bylo
mdl, tlumen a jedinen smutn. Vude kolem nich se zvedaly mohutn ed
tsniv kopce a mezi nimi se rozkldal ern mol. Stephen v ivot nevidl
krajinu, kter by v jedinm okamiku dokzala uvrhnout divka do naprostho
zoufalstv.
Pedpokldm, e tohle je jedno z vaich krlovstv, pane? nadhodil.
Jedno z mch krlovstv? vykikl gentleman pekvapen. Ani
v nejmenm! Tohle je Skotsko!

403
 Gentleman zniehonic zmizel a za okamik se objevil s plnou nru nad.
Drel v n sekyrku a zaostenou ty a ti nstroje, kter Stephen v ivot
nevidl. Jeden se trochu podobal motyce, druh troku ri a posledn byl
velice zvltn, cosi mezi rem a kosou. Vechny je podal Stephenovi, jen si
je pekvapen prohlel. Jsou nov, pane, kdy tak jasn z?
Je jasn, e pro takov magick podnik nememe pout nstroje
z obyejnho kovu. Tyto jsou vyrobeny ze slitiny rtuti a hvzdnho svitu.
A te, Stephene, musme najt kus zem, kam nepadla rosa kdy tam zaneme
kopat, jist najdeme raelinitn dub!
Po cel dlce dol se na stblech trvy a pestrch raelinitnch kytikch
tpytila rosa. Stephenovy aty, ruce i vlasy se sametov, ed leskly a obvykl
tpyt gentlemanovch vlas je byly pozoruhodn za vech okolnost
umocovaly jiskry milin krpj vody. Vypadalo to, jako by ml svatoz
zdobenou drahokamy.
Gentleman krel pomalu dolm, oi upen na zem. Stephen el za nm.
! zvolal gentleman. Tady to mme!
Stephen opravdu nedokzal ct, jak na to gentleman piel.
Stli uprosted raelinit na mst, je se nijak neliilo od zbytku dol a je
se ani nedalo najt podle charakteristickho stromu i skly. Gentleman vak
sebejist rzoval, dokud nedoel k mlkmu dolku. Uprosted dolku se
nachzel irok a dlouh pruh, kam nepadla dn rosa.
Kopejte tady, Stephene!
Gentleman toho o technice kopn raeliny vdl pekvapiv hodn. A akoli
sm nepiloil ruku k dlu, dkladn Stephena pouil, jak jednm nstrojem
odznout svrchn vrstvu trav a mechu, jak druhm nstrojem odkopat raelinu
a tetm vyzvednout jednotliv kusy.
Stephen nebyl na tkou prci zvykl, take brzy lapal po dechu a bolelo ho
cel tlo. Natst nemusel kutat pli hluboko, aby narazil na nco mnohem
tuho ne raelina.
! vykikl gentleman velice poten. Tohle je raelinitn dub. Vborn!
Nyn odkopejte raelinu kolem nj, Stephene!
To se snadnji eklo, ne udlalo. I kdy Stephen odkopal dost raeliny, aby
se raelinitn dub dostal na vzduch, pod se dalo jen tko rozeznat, co je dub
a co raelina oboj bylo ern, mokr a z obojho prosakovala voda. Po
odkopn dal raeliny dospl k zvru, e i kdy tomu gentleman k palek,
jde o cel strom.
Nemohl byste to vyzvednout kouzlem, pane? zeptal se.
To ne. Skuten ne! Budu toho po tomhle devu hodn chtt, tud je na
povinnost usnadnit mu co mon nejvc jeho pechod z molu do irho svta!
Te si, Stephene, vezmte tuhle sekyrku a useknte kus tak vysok, aby mi
sahal ke kln kosti. Pak ho s pomoc zaosten tye a elzka vyzvednte!
Dothnout tento kol do konce jim zabralo jet ti hodiny. Stephen devo
osekal na poadovanou vku, ale vyprostit ho z molu byla prce

404
pinejmenm pro dv osoby, a tak musel gentleman sejt do bahnit pchnouc
dry k nmu a spolen tedy palkem cloumali, tahali ho a zvedali.
Kdy se jim to konen povedlo, Stephen naprosto vyerpan padl na zem,
zatmco gentleman si palek poten prohlel.
Nu, prohlsil, tak to bylo mnohem leh, ne jsem si pedstavoval.
Stephen se zniehonic opt ocitl v horn mstnosti kavrny Jeruzalm.
Podval se na sebe a pak na gentlemana. Svten aty mli rozedran na cry
a byli od hlavy a k pat zackan bahnem.
Poprv si raelinitn dub mohl podn prohldnout. Devo ern jako noc
mlo velice jemn letokruhy a prosakovala z nj ern voda.
Ne ho vysume, nebude nm k niemu, poznamenal Stephen.
Naopak! usml se gentleman od ucha k uchu. Pro moje ely vborn
poslou tak, jak je!

405
 43

PODIVUHODN DOBRODRUSTV
PANA HYDA
Prosinec 1815

ednou rno v prvnm prosincovm tdnu zaklepal Jeremy na dvee

J Strangeovy knihovny v Ashfairu a zeptal se ho, zda by si neudlal pr

minutek asu na pana Hyda, kter jej tmto snan pros o rozhovor.
Strangeovi to vyruen moc velkou radost vru neudlalo. Na venkov si v tichu
a osamn zaal libovat skoro tak jako Norrell. No tak dobe! zahuhlal.
Zdrel se jen chviliku dopsal odstavec, vyhledal si ti tyi vci
v ivotopisu Valentina Greatrakese, osuil papr pijkem, opravil pr
pravopisnch chyb, znovu piloil pijk a pak u si to bez prodlen namil do
salnu.
U krbu sedl pn a zamylen hledl do plamen. Byl to od pohledu rzn
a inorod padestnk, obleen v solidnch statkskch atech, na nohou pak
ml nemn solidn boty. Na stolku vedle nj stla sklnka s vnem a talek se
suenkami. Jeremy oividn dospl k nzoru, e nvtvnk tu sedl ji dost
dlouho na to, aby poteboval oberstvit.
Pan Hyde a Jonathan Strange byli cel ivot soused, ovem kvli vrazn
odlinmu osudu i zlibm se nikdy nestali vc ne letmmi znmmi. Nyn se
popravd eeno vidli poprv od t doby, co se Strange stal mgem.
Potsli si rukou.
Odvil bych se tvrdit, pane, zaal pan Hyde, e si nejsp lmete hlavu,
co m v takovm poas pivd k vaemu prahu.
Poas?
Ano, pane. Je velmi patn.
Strange se zadval z okna. Vysok kopce obklopujc Ashfair halil snh. Pod
jeho thou se prohbala kad vtev, kad vtvka. Mrz a mlha jako by
obarvily na blo i sm vzduch.
Vida, mte pravdu. Njak jsem si neviml. Od nedle jsem nevythl paty
z domu.
Podle vaeho sluhy jste pr zcela zabran do studia. Omlouvm se, e vs
vyruuji, ale musm vm ct nco, co nesnese odkladu.

406
 Ach! Nemuste se mi tu nijak ospravedlovat. A co v Strange se
odmlel a pokusil se vzpomenout, zdali m pan Hyde manelku, dti,
sourozence i ptele. Zjistil, e o tom nev vbec nic. Statek, doekl. Jestli si
dobe vzpomnm, stoj u Astonu.
Bl je Clunbury.
Clunbury. Ano.
J se mm dobe, pane Strangi, jen se mi ped temi dny pihodilo cosi
znepokojujcho. Od t doby jsem pod pemlel, jestli za vmi nemm zajt
a promluvit si o tom. Poradil jsem se se svmi pteli a enou a vichni se
shodli na tom, e bych se vm ml svit s tm, co jsem vidl. Ped temi dny
jsem se na velsk stran hranice v obchodn zleitosti setkal s Davidem
Evansem toho nejsp znte, ne, pane?
Znm ho od vidn, nikdy jsem s nm ale nemluvil. Tum, e Ford ho zn.
(Ford byl sprvce, kter se staral o veker obchodn zleitosti Strangeova
panstv.)
Nue, pane, s Davidem Evansem jsem vechno dojednal do dvou hodin
odpoledne a chtl jsem se co nejdve dostat dom. Vude kolem leela snhov
peina a cesty odsud a do Llanfair Waterdinu byly ve velice patnm stavu. Vy
to nejsp nevte, pane, ale Evansv dm stoj na vysokm kopci, na zpad je
odtamtud vidt hodn daleko, a sotva jsme spolu vyli ven, spatili jsme, jak se
k nm enou bachrat siv mrana pln snhu. Pan Evansov, tedy Daveyho
matka, na mne nalhala, a u nich zstanu a vrtm se a nazt, ale my jsme to
s Evansem probrali a shodli jsme se, e vechno dobe dopadne, pokud hned
vyrazm a namm si to dom co mon nejkrat cestou jinmi slovy, e
bych se ml vydat k Valu a projet pes hranici do Anglie, jet ne m dostihne
bouka.104
K Valu? zamrail se Strange. To je hodn strm cesta dokonce i v lt,
a kdyby se vm tam nco stalo, iroko daleko nen ani ivka. J osobn bych
to asi nezkouel. Ale vy zase budete tyhle kopce a jejich nlady znt lpe ne
j.
Mon jste moudej, ne jsem tehdy byl j, pane. Jak jsem jel k Valu,
zaal foukat siln, prudk vtr a zvil napadl snh. Ten snh ulpval v srsti
kon i na mm zimnku, take kdy jsem se zadval dol, byli jsme oba bl jako
bo, bl jako povt. Bl jako vechno. Vtr ze snhu utvel straideln
postavy, a tak se mi zdlo, e m obklopuj vc pzraky a zl duchov
a dinov z pohdek tisce a jedn noci. Chudk k a nen to nijak nervzn
zve se taky kadou chvli lekal. Jak si dokete pedstavit, z celho srdce
jsem zanal litovat, e jsem pohrdl pohostinstvm pan Evansov a vtom jsem
zaslechl vyzvnn zvonu.
Zvonu? opakoval Strange.

104
Val je velk ze z hlny a kamene, dnes ji hodn zchtral, kter dl Wales od Anglie.
Nechal ji v osmm stolet postavit mercijsk krl Offa, jen se na vlastn ki pesvdil, e
dvovat velskm sousedm se nevyplc.

407
 Ano, pane.
Ale kde by se tam mohl vzt zvon?
Mte pravdu, v t pustin dn nen. A je pln zzrak, e jsem pes
odfrkvn kon a skuen vtru vbec nco slyel.
Strange pedpokldal, e pan Hyde si dozajista piel nechat vysvtlit ten
podivn zvon, a zaal mluvit o magickm vznamu zvon: jak se zvon
vyuvalo na ochranu proti elfm a dalm zlm duchm a jak zlotilho elfa
obas zahnalo vyzvnn kostelnho zvonu. A pece bylo zrove dobe znmo,
e elfov miluj zvony; elf kouzlo asto doprovzelo vyzvnn a zvon se
rovn asto ozval, kdy se objevili elfov. Vysvtlit tento divn rozpor
nedoku, prohlsil. Teoretit mgov si jm lmou hlavu u cel stalet.
Pan Hyde tomuto proslovu zdvoile a podle veho i velmi pozorn
naslouchal. Kdy Strange skonil, pan Hyde navzal: Ale to vyzvnn bylo
jen zatek, pane.
Aha! ekl Strange trochu otrven. Tak dobe. Pokraujte.
Vyjel jsem na kopec u tak vysoko, e jsem vidl Val thnouc se po jeho
vrku a krom nj jet pr ohnutch strom a njak polorozpadl kamenn
zdi. Zadval jsem se na jih a spatil, jak ke mn podl Valu velmi rychle kr
njak pan
Pan!
Vidl jsem ji velice zeteln. Vlasy mla rozputn a vtr j je zvedal, a se
j ovjely kolem hlavy. Pan Hyde posunkem naznail, jak vlasy poletovaly ve
vzduchu zhoustlm snhem. Myslm, e jsem na ni zavolal. Vm, e otoila
hlavu a zadvala se na m, nezastavila vak ani nezvolnila krok. Znovu se
odvrtila a rzovala podl Valu se vemi tmi snnmi pzraky kolem sebe.
Mla na sob jen ern aty. dnou lu, ani lehk pl. A v tom okamiku
jsem se o ni zaal hodn bt. Napadlo m, e se j muselo pihodit nco
stranho. A tak jsem pobdl to svoje neboh zve, aby co nejrychleji vyrazilo
do svahu. Snail jsem se pi tom nespoutt tu enu z o, ale vtr mi pod
vhnl vloky do o. Kdy jsem se dostal k Valu, nebylo u po n ani vidu.
A tak jsem jezdil kolem Valu, tam a zase zptky. Hledal jsem a kiel, a jsem
pln ochraptl vdl jsem, e musela upadnout za njakou kupu kamen i
nvj, nebo zakopnout o krli noru. Anebo ji mon odvezl prv ten lovk,
kter se dopustil toho zloinu.
Zloinu?
Ml jsem za to, pane, e ji k Valu musel unst lovk, kter j chtl ublit.
Dneska se dj hrozn vci.
Vy jste tu enu znal?
Ano, pane.
Kdo to byl?

408
409
 Pan Strangeov.
Na chvli se rozhostilo ticho.
Ale to nen mon, prohlsil Strange zmaten. Pane Hyde, kdyby se pan
Strangeov pihodilo cokoli znepokojujcho, myslm, e by mi to nkdo ekl.
Nejsem zas tak zabran do svch knek. Je mi lto, pane Hyde, ale mlte se.
Ta chudinka nebyla pan Strangeov.
Pan Hyde zavrtl hlavou. Kdybych vidl vs, pane, v Shrewsbury nebo
Ludlowu, mon bych vs hned nepoznal. Ale otec pan Strangeov byl
sedmatyicet let vik m farnosti. Pan Strangeovou tehdy jet slenu
Woodhopovou znm od jejch prvnch krk u kostela v Clunbury. Bval
bych ji poznal, i kdyby se na m nepodvala. Poznal bych ji podle postavy,
podle chze, podle veho.
Co jste udlal, kdy se vm ta ena ztratila z o?
Jel jsem hned sem ale v sluha m nechtl pustit dovnit.
Jeremy? Ten mu, se kterm jste ped chvilkou mluvil?
Ano. ekl mi, e pan Strangeov je uvnit a e je v naprostm bezpe.
Piznvm, e jsem mu nevil, a tak jsem obeel dm a nakukoval do vech
oken, dokud jsem ji nespatil usazenou na pohovce prv v tto mstnosti. Pan
Hyde ukzal na dotynou lenoku. Mla na sob bledmodr aty vbec nic
ernho.
Na tom nen nic pozoruhodnho. Pan Strangeov nikdy ernou nenos.
Mladm enm podle m tahle barva vbec neslu.
Pan Hyde zavrtl hlavou a zamrail se. Pane, k bych vs dokzal
pesvdit o tom, co jsem spatil. Vidm ale, e to nejde.
A k bych vm to j dokzal objasnit. Ale nejde to.
Na rozlouenou si potsli rukou. Pan Hyde se na Strange vn zadval
a ekl: Nikdy jsem j nepl nic zlho, pane Strangi. Jsem nesmrn rd, e se j
nic nestalo.
Strange se lehce uklonil. A my u se postarme, aby tomu tak bylo
i nadle.
Za panem Hydem zaklaply dvee.
Strange chvli pokal a pak el najt Jeremyho. Pro jsi mi zatajil, e u tu
jednou byl?
Jeremy si vsmn odfrkl. Jet abych vs otravoval s takovmi
pitomostmi! ensk v ernm, co se producrujou ve vnici!
Doufm, e jsi k nmu nebyl pli hrub.
J, pane? To tedy ne!
Teba byl opil. Ano, to by mohlo bt ono. Troufm si tvrdit, e s Davidem
Evansem spn obchod zapili.
Jeremy se zamrail. To asi ne, pane. David Evans je metodistick kazatel.

410
 Vida! No tak dobe, asi m pravdu. A ono se to taky opileck halucinaci
moc nepodob. Nco takovho by si lovk mohl pedstavovat, kdyby si peetl
romn pan Radcliffov a potom vykouil opium.
Pesto Hydova nvtva vyvedla Strange z rovnovhy. Pomylen na
Arabelu i na ideln, imaginrn Arabelu ztracenou ve snhu a bloudc po
kopcch ho znepokojovalo. Nemohl si pomoci, pipomnalo mu to jeho vlastn
matku, kter se asto sama prochzela po stejnch kopcch, aby aspo na chvli
zapomnla na muka neastnho manelstv, a kter se za boue nachladila
a umela.
Jet tho dne prohodil k Arabele pi veei: Dnes jsem mluvil s Johnem
Hydem. Pr t minul ter vidl ve snhov vnici kret podl Valu.
Ne!
Ano.
Chudk! Muselo ho to podn vydsit.
To ano.
A pijede Henry, rozhodn se za Hydovmi podvm.
Kdy pijede Henry, jako bys chtla navtvit vechny lidi ve Shropshiru,
poznamenal Strange. Doufm, e nebude zklaman.
Zklaman! Co tm mysl?
Jen to, e poas nestoj za nic.
Tak ekneme Harrisovi, aby ns vezl pomalu a opatrn, jene to on by
udlal tak jako tak. A Starling je velice spolehliv k. To u by musela bt
spousta snhu a ledu, aby se vylekal, toho jen tak nco nerozhz. Krom toho je
tu pr lid, kter Henry mus navtvit lidi, kter by opravdu mrzelo, kdyby za
nimi nezajel. Jenny a Alwen dva sta otcovi slouc. Nemluv o niem jinm
ne o Henryho pjezdu. Naposledy ho vidli ped pti lety a za dalch pt let tu
u nejsp nebudou, chudci.
No dobe! No dobe! J jen ekl, e by mohlo bt patn poas. Nic vc.
Ale ono na tom bylo vc. Strange vdl, e si Arabela od t nvtvy hodn
slibuje. Od svatby vdala svho bratra jen vzcn. V dom na Soho Square se
neukazoval tak asto, jak by si ona pedstavovala, a kdy u jednou pijel, nikdy
nezstal tak dlouho, jak by si pla. Ale tahle vnon nvtva vzks jejich
pedchoz dvrn vztah. Budou spolu v prosted, kter vyvolv tolik
vzpomnek na jejich dtstv, a Henry slbil, e se zdr skoro msc.
Henry pijel a zpotku se zdlo, e se veker Arabelina nejvroucnj pn
napln. Prvn rozhovor u veee byl velice iv. Henry ml spoustu novinek
o Great Hitherdenu, vesnici v Northamptonshiru, kde psobil jako far.105

105
Kdy se Jonathan a Arabela brali, byl Henry far ve vesnici Grace Adieu v
Gloucestershiru. Tenkrt si pl oenit se s mstn dvkou, jistou slenou Parbringerovou. Ale
Jonathanovi se nelbila ani slena, ani jej ptel. Tou dobou se shodou okolnost uprzdnilo
obro v Great Hitherdenu, a tak Jonathan Strange pesvdil sira Waltera Polea, na jeho uven
zleelo obsazen tto prebendy, aby na to msto jmenoval Henryho. Tomu to udlalo nesmrnou

411
 Great Hitherden byl velk vzkvtajc vesnice. V okol ilo nkolik
urozench rodin. Henryho velmi blailo, jak vnosti se tam t jeho ad.
Dlouh vyprvn o svch ptelch, jejich vercch a plesech ukonil slovy:
Ale nemyslete si, e zanedbvme dobroinnou prci. Nae spoleenstv je
velice aktivn. Pod je poteba vynakldat spoustu prce a mnoho lid ije
v nuznch podmnkch. Pedevrem jsem navtvil chudou, nemocemi
prolezlou rodinu a v chalup jsem u narazil na slenu Watkinsovou, jak
rozdv penze i dobr rady. Slena Watkinsov je mlad dma s velkm
srdcem. Tady se odmlel, jako by oekval, e nkdo nco ekne.
Strange vypadal rozpait a pak najednou jako by se mu rozsvtilo.
Promite, Henry, te si asi myslte, e vs neposlouchme pli pozorn.
O slen Watkinsov jste se zmnil u ptkrt bhem deseti minut a ani j, ani
Arabelka jsme se jedinkrt nechytili. Oba jsme dnes veer troku pomal to
dl to studen velsk povt lovku v nm mrzne mozek , ale kdy mi
te doly vae nznaky, milerd vs zahrnu otzkami. M plav, nebo ern
vlasy? Sndou, nebo bledou ple? Dv pednost pianu i harf? Kter knihy
pat k jejm nejoblbenjm?
Henry vytuil, e si z nj Jonathan utahuje, a tak se zakabonil a bylo vidt,
e nejradi by o t slen nepromluvil u ani slova.
Arabela stelila po svm manelovi studenm pohledem, zaala se vyptvat
mnohem jemnji a brzy z Henryho dostala nsledujc informace e slena
Watkinsov pibyla do Great Hitherdenu teprve nedvno e jej kestn jmno
zn Sofronie e bydl u svch porunk, pana a pan Swoonfirstovch (svch
vzdlench pbuznch) e rda te (by Henry nedokzal ci, co pesn) e
z barev m nejradji lutou a e obzvlt nesn ananas.
A jak vypad? Je hezk? zeptal se Strange.
Z t otzky byl Henry oividn nervzn.
Slenu Watkinsovou nepovauje okol za dnou krsku, to ne. Kdy ji ale
poznte bl, vte, prv to m cosi do sebe. Nkte mui i eny se vm teba
zpotku zdaj vyloen nevzhledn a pak vm po del znmosti pipadnou
bezmla krsn. Vzdln, hezk zpsoby a laskav povaha to ve
k manelovu tst nejsp pispje vce ne pouh pomjiv krsa.
Jonathana i Arabelu tento projev trochu pekvapil. Po chvilce ticha se
Strange zeptal: Co penze?
Henry tie zazil. Deset tisc liber.
Ale Henry! zvolal Strange.
Kdy se pozdji ocitli sami, Jonathan prohodil k Arabele: J myslm, e
bychom Henrymu mli blahopt, tohle si zadil nramn chyte. On tu enu
objevil dv ne kdokoli jin. Pedpokldm, e se zrovna netopila
v nabdkch nco na jej tvi i postav ji chrn ped veobecnm obdivem.

radost. Great Hitherden byl mnohem vt ne Grace Adieu a Henry na tu nevhodnou mladou
dmu brzy zapomnl.

412
 Podle m tu ale nejde jen o penze, mnila Arabela, kter mla sklon svho
bratra brnit. Myslm, e v sob museli nalzt zalben. Jinak by to Henryho
ani nenapadlo.
Tak to nejsp ano, pisvdil Strange. Henry je vborn chlapk. A jak
v, j se navc do takovch vc nikdy nepletu.
Ty se usmv, durdila se Arabela, ale na to nem dn prvo. J jsem
svho asu byla stejn chytr jako Henry. S tm tvm dlouhm nosem a nepli
laskavou povahou dnou enskou ani nenapadlo, e by si t mohla vzt, teprve
a m.
To je pravda, pipustil Strange zamylen. Na to jsem zapomnl. Tuhle
vadu mme v rodin.
Nazt Strange zstal v knihovn, zatmco Arabela s Henrym odjeli na
nvtvu k Jenny a Alwenovi. Ale poten z prvnch pr dn netrvalo dlouho.
Arabela brzy zjistila, e toho s bratrem u nem moc spolenho. Henry proil
poslednch sedm let v mal vesnici na venkov. Ona naopak byla v Londn,
kde mla pleitost sledovat zblzka nkter z nejdleitjch udlost
poslednch let. Tila se ptelstv hned nkolika ministr. Znala se s premirem
a nkolikrt tanila s vvodou z Wellingtonu. Vidla se s krlovskmi vvody,
poklonila se princeznm, a kdykoli zavtali do Carlton House, mohla se
spolehnout, e se od prince regenta dok smvu a vldnho slova. A rozumlo
se samo sebou, e se znala se vemi lidmi, kte hrli njakou roli ve slavn
obrod anglick magie.
Ovem zatmco ona projevovala velk zjem o vechny bratrovy novinky,
naopak to u neplatilo. Pokud mu lila ivot v Londn, dokala se od nj
pouze zdvoilho Nekej? Kdy mu jednou vyprvla o tom, co j ekl
vvoda z Wellingtonu a co mu ona odpovdla, Henry jen nadzvedl obo
a nasadil chladn smv a z jeho vrazu i smvu se dalo jasn vyst: Tohle
ti nevm. Takovto chovn ji ranilo. Nepipadalo j, e by se vychloubala
takov setkn byla bnou soust jejho londnskho ivota. Trochu ji bodlo
u srdce pi pomylen, e zatmco ona mla z jeho dopis radost, jemu se jej
odpovdi musely zdt nezajmav a strojen.
Chudk Henry byl tak nespokojen. Dm v Ashfairu jako kluk moc
obdivoval. Jeho velikost, poloha a velk vnost jeho vlastnka v okol Clunu,
to ve mu pipadalo stejnou mrou bjen. Vdycky se til na den, kdy ho
Jonathan Strange zdd a on bude moci do Ashfairu jezdit jako pan Nkdo, jako
ptel majitele. Kdy se mu toto pn splnilo, zjistil, e se mu tam pli nelb.
Ze srovnn s nktermi domy, kter vidl v uplynulch letech, nevychzel
Ashfair nejlpe. Ml skoro tolik lomenic jako oken. Vechny pokoje v nm
mly nzk strop a divn tvar. Jeho obyvatel po mnoho generac umsovali
okna, jak je zrovna napadlo, bez ohledu na vzhled domu a sama okna byla do
jednoho potemnl, zastnn remi a beanem pnoucm se po zdech. Byl to
staromdn dm popravd eeno takov dm, ve kterm by se hrdinka
z romnu nechala rda pronsledovat, jak se vyjdil Strange.

413
 Nkolik dom v okol Great Hitherdenu prolo posledn dobou rekonstrukc
a pro dmy a gentlemany s rustiklnmi sklony byla postavena elegantn nov
staven, a tak zsti proto, e si Henry nedokzal cokoli spojenho se svou
farnost nechat pro sebe, a zsti proto, e se hodlal v brzk dob oenit, tud
vnoval zvenou pozornost zvelebovn domcnosti se nedovedl ovldnout
a astoval Strange nevydanmi radami. Obzvlt ho skliovala poloha
stjovho dvora, jm, jak ekl Strangeovi, lovk mus projt cestou do
jin sti parku a do sadu. Pitom byste ho mohl velice snadno zboit a zase
postavit nkde jinde.
Strange mu na tohle nic neodpovdl, msto toho se vak znenadn obrtil
na svou manelku.
Drahouku, doufm, e se ti v tomhle dom lb? Bohuel m vbec
nenapadlo se t na to pedtm zeptat. Ale sta ct a okamit se pesthujeme
nkam jinam!
Arabela se zasmla a pravila, e proti domu nem vnj vhrady. A je mi
lto, Henry, ale se stjovm dvorem jsem spokojen stejn jako se vm
ostatnm.
Henry to zkusil znovu. Jist ale se mnou budete souhlasit, e by domu
velmi pomohlo, kdyby se jednodue pokcely stromy, co se kolem nj tak tsn
a kvli kterm je v kadm pokoji ero? Rostou si, jak chtj pedpokldm,
e tam, kam spadl alud nebo semnko.
Coe? optal se Strange, jeho oi se bhem pozdj sti rozhovoru opt
zatoulaly ke knize.
Ty stromy, ekl Henry.
Jak stromy?
Tyhle, ukzal Henry z okna na spoustu prastarch a skvostnch dub,
jilm a bz.
Jako soused jsou ty stromy pmo pkladn. Staraj se o sebe a nikdy mne
neobtovaly. A tak jim budu oplcet stejnou minc.
Jene vm stoj ve svtle.
Stejn jako vy, Henry, a taky jsem si na vs jet nevzal sekyru.
Popravd eeno, akoli by Henry na pozemcch a poloze Ashfairu nael
lecjak mouchy, o toto mu ve skutenosti nelo. Na dom ho doopravdy
znepokojovala vudyptomn magick atmosfra. Kdy se Strange zaal
vnovat magii, nepikldal tomu Henry velk vznam. Zprvy o bjench
spch pana Norrella se teprve zanaly it po krlovstv. Zdlo se, e magie
je jen o mlo vc ne esoterick vtev historie, zbava pro bohat gentlemany,
kte nemaj co na prci; a Henrymu se njak stle dailo nahlet na ni v tomto
svtle. Byl pyn na Strangeovo bohatstv, jeho panstv, vznamn rodokmen,
ale ne na jeho magii. Vdycky ho troku vyvedlo z mry, kdy mu nkdo
pogratuloval k tomu, e pat do rodiny Druhho nejvtho mga vku.
Strange ml k Henryho idelu bohatho anglickho gentlemana daleko.
Prakticky rezignoval na veker innosti, jimi si urozen panstvo na anglickm

414
venkov obvykle krt as. Vbec se nezajmal o hospodaen ani o lov. Jeho
soused chodili stlet Henry slchal ozvnu vstel v zasnench lesch
a tkot jejich ps , ale Strange nikdy nevzal puku do ruky. Arabela musela
nasadit veker sv pesvdovac prostedky, aby Jonathana donutila jt ven na
plhodinovou prochzku. Knihy, kter patily Strangeovu otci a ddekovi
dla v anglitin, etin a latin, kter m kad gentleman ve svch policch
, se ocitly navren na podlaze knihovny, aby se uvolnilo msto pro Strangeovy
vlastn knihy a zpisnky.106 Periodika zamen na provozovn magie, jako
napklad Ptel anglick magie a Modern mg, se porznu povalovala po
celm dom. Na jednom stolku v knihovn stla velk stbrn msa, nkdy pln
vody. Strange u n asto sedval, pl hodiny hledl do vody, dotkal se hladiny,
dlal zvltn posunky a na papr si poznamenval, co tam spatil. Na dalm
stolku leela mezi hromadou knih mapa Anglie, na ni Strange zanel star elf
cesty, kter kdysi vedly z Anglie kdovkam.
A pak tu byly dal zleitosti, kterm Henry rozuml jen napl, ovem
zajdaly se mu jet vce. Vdl napklad, e pokoje v Ashfairu vypadaj
zvltn, dvod u vak nedokzal uhdnout a sice e zrcadla v Strangeov
dom velmi pravdpodobn odrela svtlo pl hodiny a nkolik set let star.
A kdy se rno budil a kdy veer usnal, slchval zdaleka vyzvnn znlo
to smutn, jako by se zvonn neslo z msta zatopenho ocenem. Nad tm
vyzvnnm se nikdy nezamlel, ba ani si ho nepamatoval, ale svou tesklivost
ho naladilo na cel den.
Veker zklamn a nespokojenost pak dval najevo pomoc etnch
srovnn mezi tm, jak se co dl v Great Hitherdenu a jak se to dl ve
Shropshire (pevelice v neprospch Shropshire), a hlasitmi vahami, pro
Strange tak usilovn studuje, skoro jako by neml svoje panstv a vechen svj
majetek musel teprve zskat.
S tmito poznmkami se obecn obracel na Arabelu, ale Jonathan byl asto
v doslechu a zanedlouho pipadla Arabele nezvidnhodn loha mrotvrce
usmiujcho oba pny.
A budu stt o Henryho radu, prohlsil Strange, tak ho o ni podm.
Rd bych vdl, co je mu do toho, kde mm postavit stje? Nebo jak mm trvit
svj as?
Je to otrava, milku, souhlasila Arabela, a nikdo se nesm divit, kdy t
to rozl, ale vezmi v vahu
Jet abych se neroziloval, kdy se se mnou pod hd!
Pt! Pt! Usly t. Tvoje trplivost byla vystavena podn zkouce
a kad by uznal, e jsi to snel jako andl. Jene on to podle m mysl dobe.
Jen se pli nedoke vyjdit a pes vechny jeho chyby se nm po nm bude
velmi stskat, a bude pry.

106
Knihy ve Strangeov vlastnictv byly pirozen knihy o magii, nikoli knihy magie.
Vechny posledn jmenovan knihy toti vlastnil pan Norrell. Viz pt poznmka pod arou v
prvn kapitole.

415
 O tomto poslednm bod Jonathan mon nebyl tak pesvden, jak by si
bvala pla. A tak dodala: Mohl by ses k Henrymu chovat hezky? Kvli
mn?
Jist! Jist! Jsem zosobnn trplivost. Sama to v nejlp! V jednom
pslov kter zcela upadlo v zapomnn se prav cosi o knzch sejcch
penici a mzch sejcch ito, to ve na stejnm poli. Poselstvm toho
podobenstv je to, e kn a mgov se nikdy neshodnou.107 To jsem zjistil a
te. S londnskm duchovenstvem jsem pitom ml ptelsk vztahy. Jak dkan
Westminsterskho opatstv, tak kaplan prince regenta jsou skvl brai. Ale
Henry m tve.
O Bom hodu vnonm zaalo prudce a hust snit. A u to zavinily
mrzutosti poslednch dn nebo nco jinho, Arabela se rno probudila s pornou
bolest hlavy a nedokzala vstt z postele. Strange a Henry si museli cel den
dlat spolenost. Henry toho spoustu napovdal o Great Hitherdenu a veer
spolu hrli cart. Pro tuto karetn hru mli oba docela slabost. A bvali by si ji
i celkem nenucen uili, kdyby uprosted druh hry Strange neobrtil pikovou
devtku a okamit ho nenapadlo nkolik neotelch mylenek ohledn
magickho vznamu tto karty. Nechal hru hrou a Henryho Henrym a vzal si
kartu s sebou do knihovny, e ji bude studovat. Henry se ml zabavit, jak uzn
za vhodn.
Ptho rna se Jonathan v asnch rannch hodinch vzbudil
pinejmenm napl. Pokoj zalvala slab stbrn z, kter dost dobe mohla
bt odrazem msnho svtla od snhu venku. Jonathanovi pipadlo, e zahldl

107
Ono pslov mon pece jen m ponkud ir vznam. Ji od dvanctho stolet se v, e
kn a mgov jsou svm zpsobem rivalov. Ob skupiny v, e vesmr obv cel kla
nadpirozench bytost a e na nj psob nadpirozen sly. Ob skupiny maj za to, e se na tyto
bytosti lze obracet pomoc zaklnn i modliteb, a tak je pesvdit, aby lidem bu pomohly,
anebo v nem zabrnily. V mnoha ohledech si jsou tyto dv kosmologie pozoruhodn podobn,
ale kn a mgov vyvozuj z ve zmnnho pesvden velice odlin zvry.
Mgov se ponejvce zajmaj o uitenost tchto nadpirozench bytost; chtj vdt, za
jakch okolnost a jakmi prostedky lze andly, dmony a elfy pimt k tomu, aby jim byli
npomocni pi magickch praktikch. V podstat je ani nezajm, e prvn tda tchto bytost je
bosky dobr, druh pekeln zl a tet morln pochybn. Kn zase nezajm takka nic jinho.
Pokusy usmit tyto dv kosmologie byly ve stedovk Anglii odsouzeny k nespchu.
Crkev vbrzku vyrukovala se spoustou rozlinch blud, kter by nic netuc mg mohl zastvat.
O Meraudov kacstv jsme se tu ji zmiovali.
Alexandr z Whitby (narozen ve tictch letech tinctho stolet, zemel r. 1302) uil, e
vesmr je jako tapiserie, z n je v jednom okamiku viditeln pouze st. A po smrti ji uvidme
celou a potom pochopme, jak se jej rzn sti maj k jinm. Alexandr byl donucen tuto tezi
veejn odvolat a od t doby si kn dvali pozor na whitbyovsk kacstv. I z toho nejprostho
vesnickho mga se musel stt mazan politik, pokud nechtl bt obvinn z kacstv.
m nechceme tvrdit, e se snad vichni mgov vyhnuli smovn nboenstv a magie. V
mnohch dochovanch kouzlech se ti a ti svat i svtci vyzvaj, aby mgovi pomohli. Nikoho
nepekvap, e tyto zmatky jsou zaast dlem mgovch elfskch sluebnk. Vtina elf byla
hned po pchodu do Anglie nsilm poktna, a tak do svch kouzel brzy zaali zahrnovat
zmnky o svatch a apotolech.

416
obleenou Arabelu sedt v nohch postele zdy k nmu. esala si vlasy. Nco j
ekl anebo si to aspo myslel.
Pak zase usnul.
Kolem sedm hodiny se probudil pln a hned chtl do knihovny, pracovat
jednu dv hodiny, ne se objev Henry. Rychle se zvedl, zael do atny
a zazvonil na Jeremyho Johnse, aby ho piel oholit.
V osm hodin zaukala sluebn Janet Hughesov na dvee lonice.
Nedokala se dn reakce, a tak odela s tm, e jej pan nejsp stle trp
bolest hlavy.
V deset hodin spolu Jonathan a Henry posndali. Henry se rozhodl, e si
pjde zastlet, a vyvinul znan sil, aby Jonathana pesvdil, a jde s nm.
Ne, ne. Mm prci, na m se ale neohlejte. Koneckonc znte zdej pole
a lesy stejn dobe jako j. Puku vm mu pjit a psy taky urit pjde
nkde sehnat.
Pak se objevil Jeremy Johns a ekl, e se vrtil pan Hyde. Stoj v pedsni
a chce s panem Strangem mluvit v nalhav zleitosti.
Boe, co bude ten chlap chtt tentokrt? zamumlal Strange.
Pan Hyde spn veel; tv ml samou zkost pln popelavou.
Henry zniehonic vykikl: Co si to ten lovk sakra o sob mysl? Vdy
nen ani v mstnosti, ani z n neodeel! Henryho v Ashfairu mimo jin
popouzelo, e se sluhov jen zdkakdy chovaj tak formln, jak Henry
povaoval za vhodn pro leny tak dleit domcnosti. Pi tto pleitosti si to
Jeremy Johns namil ven z mstnosti, ale dostal se jen k prahu. Tam si, zpola
zakryt dvemi, spolu s jinm sluhou cosi dychtiv eptal.
Strange vrhl pohled ke dvem, povzdychl si a ekl: Henry, na tom vn
nesejde. Pane Hyde
Pan Hyde, jeho rozruen se tmto zdrenm jet prohloubilo, to nakonec
nevydrel a vyhrkl: Ped hodinou jsem pan Strangeovou znovu zahldl na
velskch kopcch!
Henry sebou trhl a podval se na Strange.
Strange si pana Hyda zmil velice mrazivm pohledem a pronesl: O nic
nejde, Henry. Vn o nic nejde.
Pan Hyde se pi tchto slovech oil, ale dky vrozen paliatosti se s tm
vyrovnal. Bylo to u kopce Castle Idris a stejn jako pedtm krela pan
Strangeov ode mne a j j nevidl do tve. Snail jsem se ji sledovat a dohonit
ji, ale stejn jako pedtm se mi ztratila z dohledu. Vm, e naposledy jste to
vysvtloval jako mou halucinaci pzrak, kter si mj vlastn mozek stvoil ze
snhu a vtru , dnes to ale bylo za jasnho svtla a poklidnho poas a j vm,
e jsem vidl pan Strangeovou tak zeteln, pane, jako nyn vidm vs.
Naposledy? opakoval Henry zmaten.
Jonathan poal panu Hydovi ponkud netrpliv dkovat za jeho dobrou
vli, s n se piel podlit o tuto (nedokzal najt sprvn slovo). J ale vm,

417
e pan Strangeov dl v bezpe mho domu, a tak nejsp nebudete pekvapen,
kdy
Jeremy se dost neekan vrtil do pokoje. Neprodlen peel ke Strangeovi,
sklonil se mu k uchu a nco mu do nj zaeptal.
No tak, mluvte, love! eknte nm, co se dje! nalhal Henry.
Jeremy na Strange vrhl pochybovan pohled, ale Strange nic neekl. Dlan
si zakryl sta a oi mu tkaly ze strany na stranu, jako by ho napadlo nco
novho a nepli pjemnho.
Jeremy ekl: Pan Strangeov ji nen v dom, pane. Nevme, kde je.
Henry se pana Hyda vyptval, co vidl na kopcch, a nenechal ho
vydechnout sotva mu odpovdl na jednu otzku, u mu poloil dal. Jeremy
Johns se mrail na n na oba. Strange zatm mlky sedl a dval se ped sebe.
Zniehonic vstal a spn vyel z mstnosti.
Pane Strangi! zavolal pan Hyde. Kam jdete?
Strangi! vykikl Henry.
Vzhledem k tomu, e bez nj nemohli nic udlat ani rozhodnout, nemli na
vybranou a museli se vydat za nm. Strange vystoupal po schodech do knihovny
v prvnm pate a okamit peel k velk stbrn misce, kter stla na stolku.
Pines vodu, nakzal Jeremymu Johnsovi.
Jeremy Johns donesl dbn vody a misku naplnil.
Strange vykl jedin slovo a mstnost jako by potemnla a zaplnila se stny.
V tomt okamiku voda v mse ztmavla a zmatnla.
bytek svtla Henryho vydsil.
Strangi! vykikl. Co to tu dlte? Pomalu bude tma! Moje sestra je venku.
Nemli bychom zstat v dom ani o okamik dle! Obrtil se k Jeremymu
Johnsovi jakoto k jedinmu lovku, kter by mohl Strange njak ovlivnit.
eknte mu, a pestane! Musme zat hledat!
Bute zticha, Henry, napomenul ho Strange.
Prstem dvakrt pejel po hladin vody. Objevily se dv tpytiv ry, je
rozdlily vodu na tvrtiny. Strange nad jednou tvrtinou zagestikuloval.
Objevily se hvzdy a dal ry, ilkovn a svteln pavuiny. Chvli na to
hledl. Nato udlal posunek nad dal tvrtinou. Objevila se jin struktura
svtla. Tent proces opakoval i nad tet a tvrtou tvrtinou. Obrazce nezstaly
stejn. Posunovaly se a jiskily, nkdy pipomnaly psmo, nkdy ry na map
a jindy zase souhvzd.
K emu to m vechno bt? zeptal se Hyde uasle.
Abychom ji nali, odpovdl Strange. Pinejmenm to tak m fungovat.
Poklepal na jednu tvrtinu. Ostatn ti okamit zmizely. Zbvajc obrazec
rostl, a zaplnil celou hladinu. Strange ji rozdlil na tvrtiny, chvli je zkoumal
a potom na jednu poklepal. Tento proces opakoval jet nkolikrt. Obrazce
zhoustly a zaaly vc a vc pipomnat mapu. m dle se ale Strange dostval,
tm skeptitj ml vraz a tm mn si byl jist, co mu miska ukazuje.

418
 Po nkolika minutch u to Henry nemohl vydret. Proboha, te nen as
na magii! Arabela je ztracen! Zapsahm vs, Strangi! Zanechte tch
nesmysl a vypravme se ji hledat!
Strange neodpovdl, jen se zatvil popuzen a pleskl rukou do vody. ry
a hvzdy okamit zmizely. Zhluboka se nadechl a zaal znovu. Tentokrt
postupoval sebejistji a rychle dospl k obrazci, jej pokldal za relevantn.
Nenaerpal z nj vak dn dleit informace, msto toho do nj hledl zsti
ohromen a zsti zmaten.
Copak? zeptal se pan Hyde poplaen. Pane Strangi, vidte svou
manelku?
Nechpu, co mi to kouzlo k! Arabela podle nj nen v Anglii. Nen ve
Walesu. Nen ve Skotsku. Nen ve Francii. To kouzlo se mi ne a ne podait.
Mte pravdu, Henry. Marnm tu as. Jeremy, dones mi boty a kabt!
Na vodn hladin se nhle rozprostelo vidn. V prastar stinn sni tanil
zstup pohlednch mu a krsnch en. Ovem vzhledem k tomu, e to
nemohlo mt dnou myslitelnou spojitost s Arabelou, Strange znovu pleskl
o hladinu. Vidn zmizelo.
Celou venkovn krajinu pikryla tlust snhov pokrvka. Ve bylo zmrzl,
nehybn a ztichl. Ze veho nejdv prohledali pozemky pilhajc k Ashfairu.
Kdy nenali ani stzlka i ervenku, Strange, Henry, pan Hyde a sluhov
zaali hledat na cestch.
Ti sluebn se vrtily do domu a vydaly se do podkrov, kam pedtm
sotvakdo zavtal od t doby, co byl Strange kluk. Vzaly si sekyrku a kladvko
a nsilm otevely truhly uzamen ped padesti lety. Nahlely do kredenc
a zsuvek, do nich by se sotva velo tlo nemluvnte, natopak dospl eny.
Jin sluhov vybhli do dom v Clunu. Dal osedlali kon a vyjeli do
Cluntonu, Purslowu, Clunbury a Whitcottu. Brzy se v okol nenael jedin dm,
jeho obyvatel by nevdli, e se pan Strangeov poheuje. Nenael se
rovn jedin dm, kter by nevyslal nkoho na pomoc s ptrnm. eny
z tchto dom zatm udrovaly ohe a vestrann se pipravovaly, aby pan
Strangeov mohly okamit poskytnout tolik tepla, jdla a pohodl, kolik jen
lovk doke ocenit, kdyby ji pivedli zrovna do jejich domu.
U bhem prvn hodinky se k nim pidal John Ayrton z 12. pluku lehkch
dragoun, jen s Wellingtonem a Strangem slouil za panlskho taen
a u Waterloo. Jeho pozemky pilhaly ke Strangeovm. Pestoe byli stejn
sta a odjakiva soused, kapitn Ayrton byl tak plach a rezervovan, e spolu
bhem roku jen zdkakdy prohodili vc ne dvacet slov. Za tto tiv situace
pijel s mapami a tichm, vnm hlasem Strangeovi a Henrymu slbil, e jim
ze vech svch sil pome.
Brzy se zjistilo, e pan Hyde nebyl jedin, kdo Arabelu vidl. Dva ndenci
ze statku, Martin Oakley a Owen Bullbridge, ji rovn spatili. Jeremy Johns se
to dozvdl od ptel tch dvou, nae nasedl na prvnho kon, kter se mu
namanul, a vyjel k zasnenm polm u beh eky Clun, kde se Oakley

419
a Bullbridge pidali k veobecnmu ptrn. Jeremy je zpola doprovodil, zpola
nahnal zptky ke Clunu, kde stanuli ped kapitnem Ayrtonem, panem Hydem,
Henrym Woodhopem a Strangem.
Zjistili, e Oakleyho a Bullbridgeovo len zvltnm zpsobem odporuje
Hydovu vyprvn. Pan Hyde vidl Arabelu na zasnenm pustm svahu
Castle Idris. Mla tou dobou nameno na sever. Vidl ji pesn v devt veer
a tak jako pedtm slyel vyzvnn.
Zato Oakley a Bullbridge ji spatili, jak spch mezi temnmi holmi stromy
njakch pt mil na vchod od vrku Castle Idris, a pitom i oni tvrdili, e ji
vidli pesn v devt veer.
Kapitn Ayrton se zamrail a podal Oakleyho a Bullbridge, aby vysvtlili,
jak vdli, e je devt kdy na rozdl od pana Hyda ani jeden z nich neml
kapesn hodinky. Oakley odpovdl, e na devtou hodinu usuzovali podle
zvonn, kter zaslechli. Oakley se domnval, e lo o zvony z kostela svatho
Ji v Clunu. Bullbridge ale prohlsil, e to nebyly zvony od svatho Ji
protoe oni jich slyeli mnoho, ve zvonici svatho Ji pitom vis jen jeden.
Uvedl, e aspo podle nj slyeli smutn pohebn zvony kdy ho ale
podali, aby vysvtlil, co tm mysl, nedokzal to.
Ob len se ve vech ostatnch detailech shodovala. Ani v jednom se
neobjevily nesmysly o ernch atech. Vichni ti uvedli, e Arabela na sob
mla bl aty, a vichni se shodli na tom, e la pkn zerstva. Ani jeden j
nevidl do tve.
Kapitn Ayrton poslal mue prohledvat temn hol lesy ve skupinch po
tyech a pti. enm uloil, a najdou lucerny a tepl obleen, a vyslal jezdce
proesat vysoko poloenou, otevenou pahorkatinu kolem vrchu Castle Idris.
Do jejich ela postavil pana Hyda, jen by se nespokojil s nim menm. Deset
minut pot, co Oakley a Bullbridge domluvili, byli vichni pry. Hledali, dokud
se nezaalo stmvat, jene soumrak tehdy pichzel brzy. Od zimnho slunovratu
uplynulo jen pt dn: ve ti hodiny odpoledne se u zanalo eit; ve tyi byla
tma.
Ptrai se vrtili do Strangeova domu, kde kapitn Ayrton hodlal rozebrat,
co se zatm udlalo, a doufal, e rozhodne, co se m podniknout dl. Ptomno
bylo i nkolik dam z okol. Snaily se ekat ve svch vlastnch domovech na
zprvy o osudu pan Strangeov, to byl ale osaml dl pln obav. Do
Ashfairu pily zsti proto, kdyby jich bylo poteba, hlavn vak z toho
dvodu, aby se mohly navzjem utit.
Posledn dorazili Strange a Jeremy Johns. Pili obut a zablcen pmo ze
stj. Strange byl bled jako stna, oi ml zapadl. Vypadal, jako by byl ve
snch, a tak se tak pohyboval. Nejsp by se ani neposadil, kdyby ho Jeremy
Johns nedostrkal k idli.
Kapitn Ayrton vyloil mapy na stl a zaal se vyptvat vech ptracch
skupin, kde byly a co naly nenaly vbec nic.

420
 Vem ptomnm te thlo hlavou, jak ony hledn nakreslen ry a slova
na mapch jsou ve skutenosti zamrzl jezrka a eky, tich lesy, zasnen
pkopy a vysok, hol kopce, a vichni si uvdomovali, kolik ovc, dobytka
a divok zve v tomhle ronm obdob uhynulo.
Myslm, e jsem se vera v noci vzbudil ozval se najednou chraplav
hlas. Ohldli se. Strange pod sedl tam, kde ho Jeremy usadil. Ruce mu
plandaly podl tla a oi upral do zem. Myslm, e jsem se vera v noci
vzbudil. Nevm kdy pesn. Arabela sedla v nohch postele. Byla obleen.
O tom jste se pedtm nezmnil, ekl pan Hyde.
Pedtm jsem si na to nevzpomnl. Myslel jsem, e se mi to zdlo.
Nechpu, prohlsil kapitn Ayrton. Chcete ct, e pan Strangeov
mon odela z domu v noci?
Strange vihledn uvaoval o odpovdi na tuto pevelice rozumnou otzku,
ovem bez spchu.
Muste snad vdt, pidal se pan Hyde, jestli s vmi rno byla v lonici,
nebo ne.
Byla tam. Jiste tam byla. Je smn naznaovat Alespo Strange se
odmlel. Chci ct, e jsem pemlel o sv knize, kdy jsem vstal, a v lonici
byla tma.
Nkolik ptomnch napadlo, e Jonathan Strange svou manelku sice pln
nezanedbval, ale pinejmenm k n byl podivuhodn nevmav. Nkte si ho
ji mili skeptickmi pohledy a v duchu probrali mnoho dvod, kter by
zjevn oddanou cho mohly dovst k neekanmu tku do snhu. Pkr slova?
Zchvat zuivosti? Pern podvan spojen s prac mga duchov, dmoni,
hrzn vidn? Neekan zjitn, e Jonathan m nkde milenku a s n est
dt?
Nhle se z pedsn ozval vkik. Nikdo u potom nedokzal urit, hlas to
byl. Nkolik Strangeovch soused stojcch nejble u dve se lo podvat, co
se dje. Voln tchto lid pak pilkalo zbytek.
V pedsni zpotku vldla tma, ale za chvilku u sluebnictvo pineslo
svky, a vichni tak zahldli postavu u paty schodit.
Byla to Arabela.
Henry se k n vrhl a vzal ji do nrue; pan Hyde a pan Ayrtonov j ekli,
jak rdi ji vid ivou a zdravou; dal lid asli a svovali se vem, kdo jim byli
ochotni naslouchat, e nemli ani tuen, e je tady. Kolem Arabely se shluklo
nkolik pan a sluek a vyptvalo se j. Nen zrann? Kde byla? Zabloudila?
Stalo se nco, co by ji rozruilo?
Jak u se tak nkdy pihod, nkolik lid si narz povimlo ehosi dost
zvltnho: Strange nic neekl, nepopoel k n a naopak ani ona na nj zatm
nepromluvila ani k nmu nevykroila.
Mg stl a mlky hledl na svou enu. Pak nhle vykikl: Boe mj,
Arabelo! Co sis to oblkla?

421
 I v nestlm blikotavm svtle svek bylo zcela zjevn, e m na sob ern
aty.

422
 44

ARABELA
Prosinec 1815

rit jste promrzl na kost! zhrozila se pan Ayrtonov a vzala

U Arabelinu ruku do dlan. Propna! Jste studen jako led!

Dal ena vybhla do salnu a pinesla z nj Arabelin modr
kamrov l, jemn lemovan zlatmi a rovmi nitkami. Kdy j ho pan
Ayrtonov pehodila kolem ramenou, ern aty jako by potlaily vekerou jeho
krsu.
Arabela stla s rukama zkenma na prsou a na vechny se dvala
s klidnm, nevzruenm vrazem na tvi. Vbec se neobtovala odpovdat na
jakkoli jejich otzky. Podle veho ji nijak nepekvapilo ani neuvedlo do
rozpak, e je tam tak vechny zastihla.
Kde jsi proboha byla? doadoval se Strange.
Na prochzce, odpovdla. Hlas mla stejn jako vdycky.
Na prochzce! Zblznila ses, Arabelo? Kdy je venku metr snhu? Kde?
V temnch lesch, prohlsila, mezi dmajcmi bratry a sestrami. Chodila
jsem po vrchovitch mezi sladce voncmi duchy dvno mrtvch brat a sester.
Pod edou oblohou skrze sny a epoty brat a sester, kte jet maj pijt.
Strange na ni nevcn tetil oi. Coe?
Nikoho nepekvapilo, e na takovhle povzbuzujc a jemn vyptvn nijak
nereagovala, a pinejmenm jedna z ptomnch dam dola k nzoru, e prv
kvli manelov tvrdosti psobila tak zamlkle a odpovdala tak zvltn.
Pan Ayrtonov vzala Arabelu za rameno a jemn ji nasmrovala ke
schodm. Pan Strangeov je unaven, prohlsila psn. No tak, m drah,
pjdeme spolu nahoru
To ne! zarazil je Strange. Jet ne! Chci vdt, odkud pochzej ty aty.
Omlouvm se, pan Ayrtonov, ale bez toho
Namil si to k nim, najednou se vak zastavil a udiven se zadval na
podlahu. Pak cosi opatrn obeel obloukem.
Jeremy! Odkud se vzala ta voda? Pesn na mst, kde stla pan
Strangeov

423
 Jeremy Johns pinesl k pat schod mnohoramenn svcen. Rozlzala se tam
velk kalu. Pak si spolu se Strangem zaal bedliv prohlet strop a zdi.
O problm se zaali zajmat dal sluhov, stejn jako gentlemani.
Zatmco se pozornost mu soustedila tmto smrem, pan Ayrtonov
a dmy odvedly Arabelu tie pry.
Peds ashfairskho domu byla stejn staromdn jako zbytek domu.
Obloen byla jilmovm devem natenm krmovou barvou, vydldn
velkmi umetenmi kameny. Jeden sluha se domnval, e voda musela
prosknout tmito kameny, a tak si zael pro eleznou ty a dloubal do nich, aby
prokzal, e jeden z nich je uvolnn. Jene se mu nepodailo s dnm
pohnout. Nikde ani stopy po tom, odkud by voda mohla vzlnat. Nkdo jin
vyrukoval s nzorem, e tebas se tu mohli otst dva psi kapitna Ayrtona. Psi
proli bedlivou prohldkou, nebyli vak ani v nejmenm mok.
Nakonec prozkoumali vodu samotnou.
Je ern a plavou v n takov mal kousky, poukzal Strange.
Vypad to jako mech, prohlsil Jeremy Johns.
A tak se dl podivovali a hlasit spekulovali, ale nakonec museli uznat
porku a nechat celou vc bt. Krtce pot urozen pnov odjeli a vzali
manelky s sebou.
V pt hodin vyla Janet Hughesov nahoru do lonice sv pan a zastihla ji,
jak le na posteli. Ani se neobtovala sundat si ty ern aty. Kdy se j Janet
zeptala, jestli j nen dobe, Arabela odpovdla, e ji bol ruce. A tak Janet
pomohla sv pan svlct si aty a pak zala za Strangem a povdla mu to.
Druhho dne si Arabela stovala na bolest, kter j projdla od temene
pravou stranou tla a k nohm (aspo si to tak vyloili, kdy ekla: od koruny
a ke pikm koen). To Strange znepokojilo natolik, e poslal pro pana
Newtona, doktora z msteka Church Stretton. Pan Newton pijel do Clunu
odpoledne, ale krom t bolesti nenael dn dal neduhy, a tak s lehkm
srdcem odjel, piem Strangeovi slbil, e se za den za dva vrt.
Tetho dne Arabela zemela.

424
 Dl III

JOHN USKGLASS

Pan Norrell z Hannover Square tvrd, e ve,

co nle Johnu Uskglassovi, mus bt z modern
magie vytepno, tak jak by jeden vytepal moly
a prach ze starho kabtu. Co si pedstavuje,
e mu zstane? Zbav-li se lovk Johna Uskglasse,
nezstane mu v rukou nic ne vzduch.

Jonathan Strange.
Prolog k Djinm a provozovn anglick magie.
Vydal John Murray, Londn 1816

425
 45

PROLOG K DJINM
A PROVOZOVN ANGLICK MAGIE
od Jonathana Strange

poslednch mscch roku 1110 se v severn Anglii objevila zvltn

V armda. Poprv o n slyeli pobl Penlaw njakch dvacet a ticet mil

na severozpad od Newcastlu. Nikdo nedokzal ct, odkud pila lid
pedpokldali, e jde o njezd Skot, Dn nebo dokonce Francouz.
Na potku prosince obsadila tato armda Newcastle a Durham a namila si
to na zpad. Pila do Allendale, kamennho msteka rozkldajcho se vysoko
mezi kopci Northumbrie, a jednu noc tboila na okraji vesovit za mstem.
V Allendale bydleli pastevci ovc, ne vlenci. Msto nechrnily dn hradby,
nejbli vojci se nachzeli ptaticet mil od nj a pipravovali se na obranu
hradu Carlisle. Obyvatel Allendale tud pokldali za nejlep neztrcet as
a s tou zvltn armdou se sptelit. S tmto clem se nkolik hezkch mladch
en, druina statench Judit, vypravilo do tbora zachrnit sebe i sv sousedy,
bude-li to mon. Kdy ale dorazily na msto, kde armda tboila, eny dostaly
strach a drely se stranou.
Ztichl tboit psobilo ponue. Hust padal snh a ti divn vojci leeli
zabalen do ernch pikrvek na zasnen zemi. Zpotku se dvky
domnvaly, e vlenci jsou urit mrtv tento dojem umocovalo poetn
hejno havran a dalch ernch ptk, kte hadovali po celm tboe, ba
dokonce i na samotnch lecch vojcch , a pece ti vojci nebyli mrtv; as
od asu se jeden z nich vzbudil a el se postarat o kon nebo ze sebe smetl
ptka, kdy mu zkusil oklovvat obliej.
Po pchodu dvek se jeden vojk zvedl. Jedna dvka pekonala strach, zala
k nmu a polbila jej na rty.
Ple ml velice bledou (zila jako msn svtlo) a zcela bez poskvrnky.
Vlasy ml dlouh a rovn, pipomnaly vodopd tmav hnd vody. Lcn kosti
byly nepirozen jemn a pevn. Tvil se vn. Nad modrma prothlma
a ikmma oima se klenulo obo tak hezk a ern jako tahy perem se zvltn
kudrlinkou na konci. Nic z toho tu dvku ani v nejmenm neznepokojovalo. Pro
ni byl kad Dn, Skot i Francouz, kter se kdy narodil, zhadn krsn.

426
 Ten polibek pijal dobe a dovolil j, aby ho polbila znovu. Pak j oplatil
stejnou minc. Ze zem se zvedl dal vojk a otevel sta. Zaala z nich
vychzet smutn, lkav melodie. Prvn vojk ten, kterho dvka polbila ji
zaal mlky pemlouvat, aby s nm tanila, dlouhmi blmi prsty ji strkal sem
a tam, dokud netanila tak, jak mu to vyhovovalo.
Takto njakou dobu tanili, dokud ji tanec nerozehl a ona si neodloila
pl. V tom okamiku jej spolenice spatily, e j na rukou, tvi a nohou
vyvstvaj krpje krve, podobn kapkm potu, a e padaj na snh. Ten pohled
je tak vydsil, e vzaly nohy na ramena.
Ona zvltn armda do Allendale nevstoupila, v noci toti vytrhla dl ke
Carlisle. Ptho dne lid z msta opatrn vyli do pol, kde pedtm vojsko
tboilo. A tam tak nali tu dvku jej tlo bylo bl jako alabastr a zcela
odkrven, zato snh kolem n byl arlatov rud.
Podle tchto znak poznali Daoine Sidhe Elf armdu.
Anglian prohrvali jednu bitvu za druhou. O Vnocch se Elf armda
dostala do Yorku. Dreli Newcastle, Durham, Carlisle a Lancaster. Krom
vykrven on panny v Allendale spchali jen velmi mlo ukrutnost, jimi jejich
rod proslul. Ze vech mst a opevnn, kter obsadili, vyplili jen Lancaster.
V Thirsku, na sever od Yorku, urazilo pslunka Elf armdy prase, kter
probhlo pod kopyty jeho kon, nae se k vzepjal, spadl a zlomil si vaz. Elf
a jeho druhov uspodali na prase hon, a kdy ho chytili, vypchli mu oi.
Veobecn vak pchod Elf armdy vyvolval mezi divokmi i domcmi
zvaty velkou radost, jako kdyby v elfech rozpoznvala spojence proti
spolenmu nepteli, lovku.
O Vnocch svolal krl Jindich hrabata, biskupy, opaty a velmoe do svho
domu ve Westminsteru, aby s nimi celou vc projednal. Elfov tenkrt nebyli
v Anglii neznm. Na mnoha mstech stly cel stalet elf osady, nkter skryt
ped zraky smrtelnk magi, jinm se jejich kesant soused jen vyhbali.
Rdci krle Jindicha se shodli, e elfov jsou od prody zl. Jsou chlpn,
prolhan a zlodjt; svdj mladky a dvky, matou pocestn a kradou dti,
dobytek a obil. Jsou neskuten ln: ji ped tisci lety zvldli kamenick,
tesask a ezbsk emeslo, ne aby se vak obtovali postavit si domy,
vtina z nich radji ila v obydlch, kterm hrd kala hrady, ve skutenosti
vak lo o brughy prastar hlinn kopce s podzemnmi prostorami. Tam cel
dny pij a tan, zatmco jim ito a fazole hnij na polch a dobytek se jim klepe
zimou a umr na studench svazch. Vichni rdci krle Jindicha se dokonce
shodli na tom, e kdyby nebylo jejich pozoruhodnch magickch schopnost
a tm nesmrtelnosti, veker elf plm by dvno pomelo hladem a zn.
A pece tyto nezodpovdn a lehkomysln bytosti napadly dobe brnn
kesansk krlovstv, vyhrly vechny bitvy, kter zatm svedly, a cestou si
navc zajistily veker pevnosti. To ve vypovdalo o clevdomosti u elf
nevdan.
Nikdo nevdl, jak si to m vysvtlit.

427
 V lednu Elf armda vythla z Yorku na jih. Zastavila se u eky Trent. A tak
v Newarku na bezch Trenu tu svedl krl Jindich v ele svho vojska s Daoine
Sidhe bitvu.
Ped bitvou vl mezi nastoupenmi vojky krle Jindicha magick vtr
a slyet byla i lbezn hudba palky, kter pimla velk mnostv kon
vytrhnout se a pebhnout na elf stranu, piem s sebou vzali i mnoho
neastnch jezdc. Pak vichni mui do jednoho zaslechli hlasy svch
blzkch matek, otc, dt a milenek , kte je volali dom. Z nebes se sneslo
ohromn hejno havran, kte Angliany klovali do tv a oslepovali je
mvnm ernch kdel. Anglit vojci se museli postavit nejenom zdatnm
a divokm elfm vlenkm, ale tv v tv takov dsiv magii i vlastnmu
strachu. Sotva se lze divit, e bitva byla krtk a e ji krl Jindich prohrl.
V okamiku, kdy vechno ztichlo a bylo nade vi pochybnost jasn, e krl
Jindich utrpl porku, ptci se v okruhu nkolika mil rozezpvali, jakoby
radost.
Krl a jeho rdci ekali, a ped n pedstoup njak nelnk nebo krl.
ady Daoine Sidhe se rozestoupily a nkdo se objevil.
Nebylo mu ani patnct. Tak jako Daoine Sidhe na sob ml rozedran aty
z hrub ern vlny. Tak jako oni ml dlouh ern a rovn vlasy. Stejn jako oni
nemluvil ani anglicky, ani francouzsky tedy ani jednm z jazyk, kter byly
tenkrt v Anglii rozen , ale jen nem frijtiny.108 Byl bled, pohledn
a tvil se vn, a pece bylo vem ptomnm jasn, e je lovk, a ne elf.
Podle mtek normanskch a anglickch hrabat a ryt, kte ho toho dne
vidli poprv, byl bezmla necivilizovan. Nikdy v ivot nevidl lci, idli,
elezn kotlk, stbrnou penci ani voskovici. dn elf klan ani krlovstv
nepouvaly tou dobou tak exkluzivn pedmty. Kdy se krl Jindich a chlapec
setkali, aby si mezi sebou rozdlili Anglii, Jindich sedl na devn lavici a pil
vno ze stbrn e, chlapec pak sedl na podlaze a pil ov mlko
z kamennho hrnku. Kronik Orderic Vitalis o njakch ticet let pozdji
popsal, jak Jindichovmi dvoany otsl pohled na to, jak se bhem toho veho
dleitho rokovn sklonil vlenk Daoine Sidhe k chlapci a zaal mu ze
pinavch vlas starostliv vybrat vi.
V elfm vojsku slouil i mlad normansk lechtic jmnem Thomas
z Dundalu.109 Tebae dlel ve Frii dlouh lta jako zajatec, zapamatoval si toho
ze svho jazyka (francouztiny) dost na to, aby chlapci a krli Jindichovi mohl
tlumoit.

108
Dnes ji v Anglii tento jazyk nikdo nezn, a tak nm z nj zbyla jen hrstka slovnch
vpjek popisujcch rozlin obskurn magick metody. Martin Pale ve svm pojednn De
Tractatu Magicarum Linguarum napsal, e byl pbuzn dvnm keltskm jazykm.
109
Rovn znm jako Thomas de Dundelle i Thomas de Donvil. Nkolik Jindichovch
lechtic pr v Thomasovi poznalo mladho syna mocnho normanskho magnta, jen ped
trncti lety o Vnocch zmizel. Vzhledem k okolnostem jeho nvratu lze s spchem pochybovat
o tom, e by srdce dotynch lechtic njak obzvlt zaplesalo, kdy se zase objevil.

428
 Krl Jindich se hocha zeptal, jak se jmenuje.
Hoch odpovdl, e dn jmno nem.110
Krl Jindich se ho zeptal, pro vede proti Anglii vlku.
Hoch odpovdl, e je jedinm peivm lenem normanskho lechtickho
rodu, jemu na severu Anglie pidlil lna otec krle Jindicha, Vilm
Dobyvatel. Vechny mue z jeho rodiny pipravil o pozemky i o ivot jejich
zlotil neptel, jist Hubert de Cotentin. Chlapec uvedl, e nkolik let pedtm
se jeho otec odvolal k Vilmu II. (bratru krle Jindicha a jeho pedchdci na
trnu) a dal po nm, aby zjednal spravedlnost, dn se vak nedokal. Krtce
pot byl jeho otec zavradn. Hubertovi mui chlapce, tehdy jet nemluvn,
odnesli do lesa a tam ho odloili. Ale Daoine Sidhe ho nali a vzali ho s sebou
do Frie. Te se vrtil.
Jako kad neopeen mladk vil, e prvo stoj zcela na jeho stran a e
vichni ostatn jsou zcela pomlen. Usoudil, e kus Anglie rozkldajc se mezi
ekami Tweed a Trent je spravedlivm odkodnnm za to, e se normanskm
krlm nepodailo pomstt vyvradn jeho rodiny. Z tohoto a dnho jinho
dvodu strpl, aby krl Jindich dl panoval v jin sti krlovstv.
Chlapec prohlsil, e je ji krlem ve Frii. Jmenoval krle elf, jen je jeho
lennm pnem. Nikdo nechpal.111
Tento den zahjil jeho vldu, kter trvala nepetrit vce ne ti sta let.
U ve svch trncti letech stvoil systm magie, kter pouvme dodnes.
Nebo lpe eeno: pouvali bychom ho, kdybychom mohli; vtinu z toho, co
vdl, jsme zapomnli. V jeho osob se elf magie doplovala s lidskou
spodanost jejich schopnosti se snoubily s jeho vlastn dsivou
clevdomost. Nen znm jedin dvod, pro by se ukraden kesansk dt
mlo stt nejvtm mgem kterhokoli vku. Jak pedtm, tak potom se jin
dti ocitly v zajet v hraninch oblastech Frie, dn z nich ovem z tto
zkuenosti nevytilo to, co on. V porovnn s jeho vkony vypad veker
nae snaen sp jako triviln, bezvznamn pachtn.
Pan Norrell z Hanover Square tvrd, e ve, co nle Johnu Uskglassovi,
mus bt z modern magie vytepno, tak jak by jeden vytepal moly a prach ze
starho kabtu. Co si pedstavuje, e mu zstane? Zbav-li se lovk Johna
Uskglasse, nezstane mu v rukou nic ne vzduch.

Z prvnho svazku Djin a provozovn anglick magie od Jonathana Strange,

vydal John Murray roku 1816.

110
V dtstv mu Sidhe dali ve Frii jmno ve svm jazyce, kter pr znamen paek, ale
jet ped vpdem do Anglie se jej zekl. Pozdji pouval otcovo jmno John dUskglass, avak
na potku sv vldy byl znm jednodue pod jednm z mnoha pzvisek, je mu dali jeho ptel
a neptel: Krl, Krl Havran, ern krl, Krl severu.
111
Jmno tohoto krle Daoine Sidhe bylo obzvlt dlouh a tk. Odjakiva byl ovem
znm jako Auberon.

429
 46

OBLOHA KE MN PROMLUVILA
Leden 1816

en den bylo pomourno. Mraziv vtr hnal vloky proti oknm

T Norrellovy knihovny, v n Childermass psal obchodn dopisy. Tebae

bylo pouhch deset hodin rno, u tu zaplili svky. Slyet bylo pouze
uhl stravovan v ohniti a krbn Childermassova pera o papr.

Hanover Square
K rukm ministra vnitra lorda Sidmoutha
8. ledna 1816
Mylorde,
pan Norrell mne povil, abych Vs informoval, e protipovodov
kouzla v hrabstv Suffolk jsou ji hotova. et bude dnes zasln panu
Wynnovi na ministerstvo financ

Kdesi odbjel zvon, a bylo to truchliv vyzvnn. Neslo se zdaleka.

Childermass by si ho mlem ani neviml, ale pod jeho vlivem cel mstnost
kolem nj potemnla a osiela.

Magie zajist, aby se voda ji nevylvala z beh. Pan Leeves, mlad

stava, jeho zstupce Koruny v suffolkskm hrabstv povil kolem
provit pevnost stvajcch most a dalch konstrukc pilhajcch
k ece, vyjdil jist pochybnosti

Vyvstala ped nm beztn krajina. Vidl ji velice iv, jako by tamj kraj
velmi dobe znal nebo jako by lo o obraz, kter lta a lta vdval kad den.
Rozlehl krajina s hndmi przdnmi poli a ruinami budov pod ponurou edou
oblohou

zdali mosty pes eky Stour a Orwell vydr npor vody, k nmu za
silnch de jist dojde. Pan Leeves doporuuje bezodkladnou
a dkladnou prohldku most, mln a brod v Suffolku, ponaje ekami
Stour a Orwell. Pr ji v tto zleitosti Vaemu lordstvu napsal

430
 Ji o t krajin pouze nepemlel. Pipadalo mu, e u je v n. Stl na star,
prastar vymlet cest, kter se po ernm kopci vinula k obloze, kde se sbralo
velk hejno ernch ptk

pan Norrell odmtl sv kouzla asov omezit. Soud, e budou trvat

tak dlouho jako eky samy, snan vak jeho lordstvu doporuuje, aby za
dvacet let nechal kouzla pezkoumat.
Pt ter zane pan Norrell zavdt stejn kouzla v norfolkskm
hrabstv

Ptci na pozad ed oblohy vypadali jako ern psmena. Pilo mu, e za

chvli pochop, co se na obloze pe. Kameny na prastar cest byly symboly
pedpovdajc, kudy se pocestn bude ubrat.

Childermass se s trhnutm probral. Pero mu vyskoilo z ruky a inkoust

nadlal na dopise kaky.
Popleten se rozhldl. Nezdlo se, e by snil. Vechny star, dvrn znm
vci byly na svm mst: police s knihami, zrcadlo, kalam, krbov nin
i porcelnov figurka Martina Palea. Ale otslo to dvrou v jeho vlastn
smysly. Ji nevil, e tam knihy, zrcadla i porcelnov figurka skuten jsou.
Jako by vidl toliko ki, kterou by jednm nehtem mohl odtrhnout a najt za n
mrazivou, pustou krajinu.

Hnd pole byla zsti zaplaven; oven etzy chladnch edch

rybnk. Struktura rybnk mla vznam. Napsal je na pole d. Rybnky
byly kouzlem det, stejn jako akrobatick kousky ernch ptk na edm
pozad byly kouzlem oblohy a vlnn edohnd trvy bylo kouzlem vtru.
Vechno mlo vznam.

Childermass odskoil od stolu a otsl se. Rychle se sebral a zazvonil na

sluhu. Ale i bhem ekn zaala ta magie znovu psobit. Kdy se Lucas
objevil, nebyl si u jist, jestli stoj v Norrellov knihovn i na prastar cest
Prudce zavrtl hlavou a nkolikrt zamrkal. Kde je mj pn? zeptal se.
Nco se dje.
Lucas se na nj dval s jistmi obavami. Pane Childermassi? Nen vm
nco, pane?
Nevmejte si toho. Kde je pan Norrell?
Je na Admiralit, pane. Domnval jsem se, e to vte. Tak ped hodinkou
pro nj pijel kor. Troufm si tvrdit, e se brzy vrt.
Ne, ekl Childermass, to nen mon. Nemohl odjet. Opravdu nen nahoe
a nekouzl?

431
432
 Jsem si tm zcela jist, pane. Vidl jsem, jak kor odjd, a pn byl uvnit.
Jestli dovolte, polu Matthewa pro lkae, pane Childermassi. Vypadte hodn
nemocn.
Childermass otevel sta, chtl se ohradit, e mu vbec nic nen, ale prv
v tom okamiku

se na nj obloha zadvala. Vnmal, jak zem pokrila rameny, protoe ho

ctila na svch zdech.
Obloha k nmu promluvila.
Ten jazyk jet v ivot neslyel. Nebyl si ani jist, zdali m njak slova.
Snad k nmu pouze promlouval ernm psmem, je vykruovali ptci na obloze.
Byl mal a bezbrann a nemohl uniknout. Byl lapen mezi nebem a zem, jako by
byl seven v dlanch dvou rukou. Kdyby chtly, mohly by ho rozdrtit.
Obloha k nmu znovu promluvila.
Nerozumm, ekl.

Zamrkal a zjistil, e se nad nm Lucas nakln. Dchal pervan. Zatral

rukou a ta se otela o cosi po jeho boku. Sklonil se k tomu a s pekvapenm
zjistil, e jde o nohu idle. Leel na podlaze. Co? zeptal se.
Jste v knihovn, pane, objasnil mu Lucas. Myslm, e jste omdlel.
Pomozte mi vstt. Musm si promluvit s Norrellem.
Ale vdy jsem vm u kal, pane
Ne, zavrtl hlavou Childermass. Mlte se. Mus bt tady. Mus. Dovete
m nahoru.
Lucas mu pomohl vstt a vyjt z mstnosti, kdy se ale dostali ke schodm,
Childermass se mlem zhroutil znovu. A tak Lucas zavolal druhho komornka
Matthewa a spolenmi silami zpola podprali a zpola nesli Childermasse a do
studovny v druhm pate, kde pan Norrell provdl ta nejtajnj kouzla.
Lucas otevel dvee. V krbu hoel ohe. Brky, perozky, nsadky na pera
a tuky leely pravn srovnan na malm podnosu. Kalam byl pln a jeho
stbrn vko zaroubovan. Knihy a zpisnky stly vyrovnan v hlednch
komncch, anebo byly uklizen. Vechno bylo opren a vyletn
a v naprostm podku. Pan Norrell tu oividn dopoledne nebyl.
Childermass od sebe odstril oba komornky a nevcn si prohlel celou
mstnost.
Vidte, pane? ozval se Lucas. Pesn jak jsem vm kal. Pn je na
Admiralit.
Ano, pikvl Childermass.
Nedvalo mu to vak dn smysl. Pokud za tu zhadnou magii nemohl
Norrell, pak kdo tedy? Byl tu Strange? zeptal se.

433
 Jiste ne! odpovdl Lucas rozhoen. Jet snad znm sv povinnosti
a vm, e pan Strange do domu nesm. Vypadte divn, pane. Dovolte, abych
poslal pro lkae.
Ne, ne. Je mi lpe. Je mi mnohem lpe. Pojte, pomozte mi na idli.
Childermass se s heknutm sloil na idli. Na co proboha oba zrte?
Mvnutm ruky je oba poslal pry. Copak nemte dnou prci, Matthewe?
Lucasi, pineste mi sklenici vody!
Pod byl ommen a toila se mu hlava, aludek se mu vak u tolik
nehoupal. Tu krajinu si dokzal vybavit do posledn podrobnosti. Jej obraz ml
v hlav zcela ustlen. Ctil jej pustotu a jinozemskost, ji se vak neobval, e
se v n ztrat. U mu to zase myslelo.
Lucas se vrtil s tcem se sklenikou na vno a karafou plnou vody. Naplnil
sklenici vodou a Childermass ji vypil.
Childermass znal jedno kouzlo, jm se dala zjistit magie. Nedozvdli jste
se, co je to za magii i od koho pochz; jednodue jste s jeho pomoc zjistili,
zdali se dje nco magickho, nebo ne. Pinejmenm teoreticky. Childermass
kouzlo vyzkouel jen jednou a nic se nestalo. Nemohl si nijak ovit, jestli
fungovalo, nebo ne.
Naplte tu sklenici znovu, nakzal Lucasovi.
Lucas ho poslechl.
Tentokrt si Childermass ze sklenky nezavdal. Msto toho na ni zamumlal
pr slov. Pak ji zvedl proti svtlu a hledl skrz ni, pomalu j otel a prohlel si
skrz ni vechny kouty mstnosti.
Nic tam nebylo.
Ani nevm, co hledm, zamumlal a pak se obrtil na Lucase: Pojte.
Potebuji vai pomoc.
Vrtili se do knihovny. Childermass znovu zvedl skleniku, pronesl ta slova
a podval se skrz ni.
Nic.
Popoel k oknu. Na okamik se mu zazdlo, e na dn skleniky zahldl cosi
jako perlu blho svtla.
Je to na nmst, pronesl.
Co je na nmst? zeptal se Lucas.
Childermass neodpovdl. Msto toho vyhldl z okna. Zablcenou dlabu
Hanover Square zakryl snh. ern zbradlko lemujc uzaven pozemek
uprosted se v t bl oste rsovalo. Pod padal snh a dul ostr vtr. Pesto na
nmst stlo nkolik lid. Bylo dobe znmo, e pan Norrell bydl na Hanover
Square, a lid sem chodili v nadji, e ho zahldnou. Te ped domem stl
jeden pn a dv mlad dmy (vichni bezpochyby blzni do magie) a mrn
rozruen na nj zrali. O kus dl si na zbradl hovl ernovlas mladk.
Nedaleko od nj postval prodava inkoustu s potrhanm kabtem a soudekem
inkoustu na zdech. Po prav stran se nachzela dal dma. Odvrtila se od
domu a pomalu zamila k Hanover Street, ale Childermass se domnval, e

434
jet ped chvl patila k pihlejcm. Mla na sob drah mdn aty: tmav
zelen lehk pl lemovan hermelnem a k nmu velk hermelnov
rukvnk.
Prodavae inkoustu Childermass dobe znal asto od nj nakupoval
inkoust. Vichni ostatn, pomyslel si, jsou ciz. Poznvte nkoho? zeptal se.
Toho chlpka s ernmi vlasy. Lucas ukzal na mladka oprajcho se
o zbradl. To je Frederick Marston. U nkolikrt sem piel podat pana
Norrella, aby ho pijal za ka, ale pan Norrell ho pokad odmtl pijmout.
Ano. Myslm, e jste mi o nm vyprvl. Childermass si jet chvli
prohlel lidi na nmst a potom prohlsil: Jakkoli to vypad
nepravdpodobn, jeden z nich mus njakm zpsobem arovat. Musm se jt
dol pesvdit. Pojte. Tohle bez vs nesvedu.
Na nmst byla magie silnj ne kdykoli pedtm. Childermassovi v hlav
vyzvnl ten smutn zvon. Za oponou snhu se mihotaly dva svty jako
obrzky laterny magiky v jednu chvli Hanover Square a hned potom pust
pole a ern psmena na obloze.
Childermass zvedl sklenici pedtm, ne vykne kouzlo, ale nebylo poteba.
Sklenka zaplla mkkm blm svtlem. Nic tak zivho se za cel tmav
zimn den vbec neobjevilo, to svtlo bylo jasnj a ist ne jakkoli lampa
a vrhalo na Childermassovu a Lucasovu tv zajmav stny.

Obloha k nmu znovu promluvila. Tentokrt ml dojem, e jde o otzku. Na

jeho odpovdi zviselo mnoh. Kdyby jen porozuml, na co se ho ptaj, a nael
sprvn slova, z nich by poskldal odpov, pak by se nco odhalilo cosi, co
by navdy zmnilo anglickou magii, cosi, o em Strange ani Norrell zatm nic
netuili.
Dlouho se tomu porn snail porozumt. Ten jazyk i kouzlo mu te
pipadaly muiv povdom. Za okamik do nj pronikne. Svt k nmu
koneckonc promlouval tmito slovy kad den jeho ivota jen si toho pedtm
neviml.

Lucas nco kal. Childermass zejm zase upadl do mdlob, protoe

najednou zjistil, e ho Lucas dr v podpa a vytahuje nahoru. Vinn sklenka
leela rozttn na dldn a bl svtlo se roztpilo po snhu.
to je mi zvltn, povd Lucas. Tk, pane Childermassi. Pojte pkn
nahoru. V ivot jsem vs nezail takhle zdrchanho. Opravdu nechcete jt
dovnit, pane? Ale tady u mme pana Norrella. Ten u bude vdt, co dlat.
Childermass se zadval doprava. Kor pana Norrella zatel na nmst
z George Street.
Viml si toho i prodava inkoustu. Okamit zamil k gentlemanovi
a dvma mladm dmm. Uctiv se jim uklonil a gentlemana oslovil. Vichni
ti otoili hlavu a zadvali se na kor. Gentleman shl do kapsy a dal prodavai
inkoustu minci. Prodava se znovu uklonil a sthl se.

435
 Panu Marstonovi, onomu ernovlasmu mladkovi, nikdo nemusel kat, e
tohle je Norrellv kor. Jakmile si poviml jeho pjezdu, pestal se oprat
o zbradl a popoel kupedu.
Dokonce i ta elegantn odn dma se obrtila a namila si to zptky
k domu oividn se chtla podvat na Nejpednjho mga Anglie.
Kor zastavil ped domem. Komornk sesedl z kozlku a otevel dvka. Pan
Norrell vykroil ven. Byl ovinut tolika lami, e jeho scvrkl postavika
vypadala bezmla podsadit. Pan Marston na nj okamit zahlaholil pozdrav
a zaal na nj mluvit. Pan Norrell netrpliv zakroutil hlavou a mvnutm ruky
pana Marstona odbyl.
Elegantn obleen dma prola kolem Childermasse a Lucase. Byla bled
jako stna a tvila se vn. Childermasse napadlo, e lidi, kte se o takovhle
vci zajmaj, by ji nejsp povaovali za krsku. Kdy se na ni zadval podn,
napadlo ho, e ji nejsp zn. Lucasi, zamumlal, kdo je ta ena?
Je mi lto, pane. Myslm, e jsem ji jet nikdy nevidl.
Pan Marston u schdk do koru byl m dl neodbytnj a pan Norrell
m dl rozzlobenj. Mg se rozhldl; poviml si, e Lucas a Childermass stoj
pobl, a kvl na n.
V tom okamiku k nmu vykroila ta elegantn obleen dma. Chvli se
zdlo, e i ona ho oslov, nic takovho vak nemla v myslu. Vythla
z rukvnku pistoli a naprosto chladnokrevn zamila na Norrellovo srdce.
Jak pan Norrell, tak pan Marston na ni vytetili oi.
Hned nkolik vc se odehrlo narz. Lucas pustil Childermasse jen padl
na zem jako podat a rozbhl se ke svmu pnu. Pan Marston popadl tu
dmu kolem pasu. Davey, ko pana Norrella, seskoil z kozlku a chytil ji za
ruku svrajc pistoli.
Childermass leel na snhu mezi sklennmi stepy. Vidl, jak se ta ena
pozoruhodn lehce vymanila z Marstonova seven. Odhodila ho na zem
takovou silou, e u nevstal. Deliktn ruku v rukavici poloila Daveymu na
hru a on odletl nkolik metr dozadu. Norrellv komornk ten, co otevel
dvee koru se ji pokusil srazit, ale jeho der na n nezanechal nejmen
nsledky. Dotkla se ho rukou na tvi vypadalo to jako dotyk vyloen
letm a on se zhroutil na zem. Lucase jednodue udeila pistol.
Childermass tm ani nechpal, co se dje. Ztka se piml vstt
a vrvoravm krokem uel njakch pt est metr, sotva vda, zdali jde po
dldn Hanover Square i po prastar cest ve Frii.
Pan Norrell na tu dmu zral zcela vyden, samm strachem nedokzal ani
vykiknout, natopak utct. Childermass k n zvedl ruce ve smlivm gestu.
Madam zaal.
Ani se na nj nepodvala.
Z padajcch snhovch vloek se mu toila hlava, mtly ho. A se snail jak
chtl, nedokzal se udret na Hanover Square. Zhadn krajina si ho dala; pan
Norrell bude zabit a on tomu neme nijak zabrnit.

436
 Pak se stalo nco zvltnho.

Stalo se nco zvltnho. Hanover Square zmizelo. Zmizel i pan Norrell,

Lucas a vichni ostatn
Ale lady zstala.
Stli tv v tv na t prastar cest, pod oblohou, na n se hemili ern
ptci a vrhali se stemhlav dol. Zvedla pistoli a zamila ji z Frie do Anglie
na srdce pana Norrella.
Madam, opakoval Childermass.
Dvala se na nj s mrazivou, spalujc zuivost. I kdyby j ekl cokoli,
naprosto nic na svt by ji neodradilo. Nic v tomto svt ani v jakmkoli jinm.
A tak udlal to jedin, co ho napadlo. Popadl hlave pistole
Zaznl vstel, nesnesiteln hlasit rna.

Childermass hdal, e prv sla toho prsknut ho zatlaila zptky do

Anglie.
Zniehonic zpola sedl, zpola leel na Hanover Square, zdy open
o schdky koru. Napadlo ho, kde je asi pan Norrell a zdali je on sm mrtev.
V duchu si kal, e by se asi ml zvednout a vyzkoumat to, zjistil vak, e je
mu to celkem jedno, a tak zstal na svm mst.
Teprve po pjezdu lkae pochopil, e ona dma skuten na nkoho
vystelila a e tm postelenm je on sm.

Zbytek dne a valn st toho nsledujcho mu splynuly v nvalech bolesti

a zmatench, laudanem navozench snech. Nkdy Childermassovi pipadalo, e
stoj na prastar cest pod mluvc oblohou, tentokrt s nm vak byl Lucas
a probral s nm druiky a uhlky. Pes oblohu bylo nataen pevn lano a po
nm krela spousta lid. Byl tam Strange, stejn jako Norrell. Oba nesli
v nru komnky knek. Objevil se tam i nakladatel John Murray a Vinculus
a mnoho dalch. Bolest v Childermassov rameni obas utekla, pobhala po
mstnosti a schovvala se. Kdy k tomu dolo, myslel si, e se z n stalo mal
zvtko. Nikdo krom nj nevdl, e tu je. Napadalo ho, e by to ostatnm ml
ct, aby zve vytvali. Jednou ho zahldl; koek mlo oranov jako ohe,
jasnj ne lika

Veer druhho dne leel v posteli s mnohem pesnj pedstavou, kdo je

a kde je a co se stalo. Zhruba v sedm hodin veel Lucas do mstnosti s idl
z jdelny v rukou. Postavil ji u postele. Za okamik u do mstnosti veel pan
Norrell a na idli se usadil.
Pan Norrell chvli jen nervzn upral zrak na peinu. Pak zamumlal otzku.
Childermass ji nezaslechl, ale pirozen pedpokldal, e se pan Norrell mus
ptt na jeho zdrav, a tak zaal kat, jak douf, e se mu u za den za dva udl
lpe.

437
 Pan Norrell mu skoil do ei a opt se zeptal, tentokrt u senji: Pro
jste provedl Belasisv Scopus?112
Coe? nevil svm um Childermass.
Lucas mi prozradil, e jste kouzlil, ekl pan Norrell. Piml jsem ho, aby
mi to kouzlo popsal. Pirozen jsem v nm poznal Belasisv Scopus.
Pronikav, podezvav se na nj zadval. Pro jste ho pouil? A jet vc m
pak zajm, kde jste se sakra nco takovho nauil? Jak tu mohu pracovat, kdy
mne co chvli nkdo takhle zrazuje? Pekvapuje mne, e jsem vbec neho
doshl, kdy jsem obklopen sluhy, kte se mn za zdy u kouzla, a ky, kte
se sna zniit vechny moje spchy!
Childermass po nm stelil mrn podrdnm pohledem. Sm jste m to
nauil.
J? vykikl pan Norrell o nkolik tn v ne obvykle.
Jet ne jste piel do Londna, v dobch, kdy jste se zdroval
v hurtfewsk knihovn a kdy jsem obrel celou zem a skupoval pro vs cenn
knihy. Nauil jste m to kouzlo pro ppad, e bych snad potkal nkoho, kdo by
se prohlaoval za praktickho mga. Bl jste se, e by se mohl vyskytnout druh
mg, kter by
Ano, ano, pisvdil pan Norrell netrpliv. U si vzpomnm. To ale
nevysvtluje, pro jste ho vera rno na tom nmst pouil.
Protoe magie byla vude.
Lucas si nieho neviml.
Lucas nem v popisu prce vdt, kdy dojde k vskytu magie. To nle
mn. Nic podivnjho jsem za cel svj ivot nezail. Pod mi pipadalo, e
jsem pln nkde jinde. Domnvm se, e na chvli jsem se ocitl ve skutenm
nebezpe. Moc dobe nechpu, kde se ta zem nachzela. Mla pr
prazvltnch rys, kter vm za okamik popu ale rozhodn nelo o Anglii.
Myslm, e to byla Frie. Jak druh magie m takovhle inky? A odkud se
vzala? e by ta ensk byla arodjka?
Jak ensk?
Ta ensk, co m postelila.
Pan Norrell si popuzen odfrkl. Ta kulka vs postihla vc, ne jsem
pedpokldal, ekl pezrav. Vn se domnvte, e kdyby to byla bvala
velk arodjka, pekazil byste j plny tak snadno? Na tom nmst nebyl
dn mg. Rozhodn ne ta ensk.
Pro? Kdo to vlastn byl?
Pan Norrell chvli mlel a pak ekl: Manelka sira Waltera Polea. ena,
kterou jsem oivil.
Childermass zstal chvli zticha. Tedy, vy m uvdte v as! prohlsil
nakonec. Napad m nkolik lid, kte by mli dobr dvod namit pistol na
vae srdce, ale zaboha m nenapad, pro by k nim mla patit tahle ena.

112
Kouzlo ke zjiovn magie se objevilo v Nauce od Jacquese Belasise.

438
 Povd se, e je len, ekl Norrell. Utekla lidem, kte ji mli hldat,
a pila mne sem zabt co, jak jist uznte, dostaten svd o jejm
lenstv. Pan Norrell stoil ed oika stranou. Koneckonc jsem vude
znm jako jej dobrodinec.
Childermass ho poslouchal jednm uchem. Kde ale sehnala pistoli? Sir
Walter je rozumn lovk. Sotva si doku pedstavit, e by nechval steln
zbran kdekoli, kde by se j mohly dostat pod ruku.
Byla to soubojov pistole jedna z pru, kter pat siru Walterovi. M ji
zavenou v krabici v zamenm psacm stole sv soukrom studovny. Sir
Walter tvrd, e do verejka by bval psahal, e o n nevdla. A jak se
dostala ke kli k obma klm , to je vem zhadou.
Mn to jako velk zhada nepipad. Manelky, dokonce i len manelky,
umj ze svch manel leccos vyrazit.
Ale sir Walter ty kle neml. To je na tom divn. Tyto pistole byly
jedinmi stelnmi zbranmi v dom a sir Walter se pirozen bl o bezpe sv
manelky a majetku, kdy tak asto nebv doma. Kle ml v schov
komornk ten vysok ernoch snad vte, o kom mluvm. Sir Walter nechpe,
jak mohl udlat takovou chybu. Sir Walter tvrd, e ten ernoch je naprosto
spolehliv a dvryhodn. Jeden pirozen nikdy doopravdy nev, co si
sluebnictvo mysl, pokraoval pan Norrell lehkovn, zapomnaje, s km
v tom okamiku mluv, ale sotva se d pedpokldat, e tento mu ke mn
chov z. V ivot jsem s nm nepromluvil ani ti slova. Jist, pokraoval,
mohl bych na lady Poleovou podat alobu za pokus o vradu. Vera jsem tak
jet byl pevn rozhodnut. Nkolik lid mne ale upozornilo, e musm brt
ohledy na sira Waltera. Tvrd to jak lord Liverpool, tak pan Lascelles a soudm,
e maj pravdu. Sir Walter byl dobrm ptelem anglick magie. Nechtl bych
siru Walterovi zavdat jedinou pinu, aby litoval naeho ptelstv. Sir Walter
se mi zaekl, e ji odklid nkam na venkov, kde se s nikm nebude vdat a kde
nikdo neuvid ji.
Pan Norrell se neobtoval zjistit si Childermassova pn v tto zleitosti.
Pestoe to Childermass leel na posteli, trpl bolestmi a ztrtou krve a pestoe
Norrellova zrann pozstvala hlavn z lehk bolesti hlavy a malho znut na
prstu, panu Norrellovi bylo jasn, e lady Poleov se vce provinila vi nmu.
tedy byla ta magie? zeptal se Childermass.
Oveme moje! prohlsil pan Norrell vztekle. Koho jinho by byla? lo
o tu magii, kterou jsem ji vzksil. To jste ctil a to odhalil Belasisv Scopus.
Dolo k tomu na samm zatku m kariry a je mon, e vzhledem k jistm
nesrovnalostem vzala ta vc divn konec a
Divn konec? vykikl Childermass chraplav a rozkalal se. Kdy popadl
dech, ekl: Celou dobu mi hrozilo, e m to penese do njak divn e, kde
ze veho dch magie. Obloha ke mn mluvila! Vechno ke mn mluvilo! Jak je
to mon?
Pan Norrell zvedl obo. Nevm. Teba jste byl opil.

439
 A zail jste nkdy, e bych byl pi vkonu svch povinnost opil? opil
Childermass ledov.
Pan Norrell nejist pokril rameny. Nemm nejmen tuen, co dlte.
Pipad mi, e od prvnho okamiku, co jste pekroil prh mho domu, jste se
na njak pravidla pli neohlel.
Ve svtle dvn anglick magie ta mylenka pece nen tak zvltn, trval
na svm Childermass. Copak jste mi nekal, e aureti povaovali stromy,
kopce, eky a tak dle za iv bytosti s vlastnmi mylenkami, vzpomnkami
a touhami? Aureti si mysleli, e takovouto magii provozuje cel svt.
Nkte aureti si to mysleli, ano. Tento nzor nasli od svch elfch
sluebnk, kte pipisovali nkter sv vlastn vjimen magick spchy
schopnosti mluvit se stromy a ekami a tak dle a uzavrat s nimi ptelstv
a spojenectv. Nen ovem dvodu pedpokldat, e mli pravdu. Moje vlastn
magie se o takov nesmysln npady neopr.
Obloha na m promluvila, ekl Childermass. Jestli m nemmil zrak,
pak Odmlel se.
Pak co? navzal pan Norrell.
Zeslbl Childermass pemlel nahlas. Chtl ct, e pokud ho nemmil
zrak, pak je ve, co Strange a Norrell kdy vykonali, jen dtsk hra a magie je
mnohem zvltnj a dsivj, ne kohokoli z nich napadlo. Strange a Norrell
si jen hzeli po salnu paprovmi ipkami, zatmco skuten magie stoupala na
velkch kdlech, vrhala se dol a krouila na nekonen obloze vysoko, vysoko
nad nimi.
Potom si ovem uvdomil, e pan Norrell takov mylenky jist nepivt
dvakrt naden, a tak nic neekl.
Pan Norrell jeho mylenky kupodivu stejn uhodl.
Ach! vybuchl neekan vniv. No dobe! Tak takhle se to s vmi m?
Pak vm radm, abyste hned el a dal se ke Strangeovi a Murrayovi a vem
ostatnm zrdcm! Jejich mylenky vm ve vaem stvajcm rozpoloen
budou vyhovovat vce! Jist vs pijmou s otevenou nru. A vy jim budete
moci vyzradit veker m tajemstv! Odvil bych se tvrdit, e vm za to tde
zaplat. Mne to zni a
Uklidnte se, pane Norrelle. Nemm v myslu vyhledat si nov zamstnn.
Jste posledn pn, kterho kdy budu mt.
V nsledn odmlce dostal pan Norrell as na to, aby zauvaoval, jak
nemstn je hdat se s lovkem, kter mu zrovna vera zachrnil ivot.
Rozumnjm tnem dodal: Nejsp vm o tom jet nikdo neekl. Strangeova
manelka je mrtv.
Coe?
Mrtv. Tu novinu mm od sira Waltera. Pr la na prochzku ve snhu.
Nanejv neuven. Za dva dny potom byla mrtv.

440
 Childermass se roztsl zimou. Ta pochmurn krajina byla najednou velice
blzko, pmo pod k Anglie. Skoro si dokzal znovu pedstavit sm sebe na t
prastar cest

a Arabela Strangeov stla na cest ped nm. Byla k nmu otoen zdy
a krela samotink do studen ed zem, pod oblohou, z n promlouvala
magie

Lady Poleovou pr zprva o smrti pan Strangeov velice zarmoutila,

pokraoval pan Norrell, jen vbec nezaznamenal Childermassovu nenadlou
bledost ani pervan dchn. Je z toho pln nepetn. Zd se, e se
ptelily. To jsem a doposavad nevdl. Kdybych to byl vdl, bval bych
mohl Odmlel se a jeho tv se zachvla njakm tajenm citem. Ale na
tom u nesejde jedna z nich je len a druh mrtv. Podle sira Waltera se lady
Poleov domnv, e jsem njak zavinil smrt pan Strangeov. Odmlel se.
Pak, jako by o tom mohlo bt njakch pochyb, dodal: Co je samozejm
nesmysl.
V tom okamiku veli do pokoje dva pedn lkai, kter pan Norrell najal
k oetovn Childermasse. Pekvapilo je, e pana Norrella zastali v mstnosti
pekvapilo a velmi potilo. Usmvali se na nj, uklnli se a pokyvovali
hlavami a chvlili ho, jak je to od velikna jako on laskav, kdy zajde za svm
sluhou. ekli mu, e jen mlokdy vidli domcnost, kde by pn vnoval
takovou pozornost zdrav ne postavench osob nebo kde by sluebnictvo bylo
svmu pnovi tak oddan, a to ne z povinnosti, ale z cty a nklonnosti.
Pan Norrell byl pinejmenm stejn nchyln nechat se ovlivnit lichotkami
jako kad druh a zaal si myslet, e se opravdu nejsp zachoval nezvykle
lechetn. Nathl ruku, e Childermasse ptelsky a laskav poplc po ruce.
Kdy vak zaregistroval Childermassv mraziv pohled, rozmyslel si to,
odkalal si a odeel z mstnosti.
Childermass se za nm dval.
Vichni mgov lou a tenhle jet vc ne ostatn, ekl mu tenkrt Vinculus.

441
 47

ERNOCH A K TOMU MODREJ CHLAP

TO U BY MLO NCO ZNAMENAT.
Sklonek ledna 1816

or sira Waltera se kodrcal po osaml cest v Yorkshiru a Stephen

K Black jel vedle nj na bloui.

Po obou stranch se a k potemnlmu horizontu, jen hrozil
snhovou nadlkou, rozkldala vesovit hrajc barvami modiny. ed
neforemn balvany roztrouen po okol jet umocovaly pochmurnost
a divokost krajiny. as od asu pronikl mraky tlumen slunen paprsek a na
chvli osvtil blou, zpnnou bystinu i se odrazil od vmolu plnho vody,
jen zistajasna zazil jako stbrn pence, co spadla na zem.
Pijeli na kiovatku. Ko zastavil kon a zasmuile se zadval na msto, kde
podle jeho nzoru ml stt rozcestnk.
Nejsou tu dn milnky, poznamenal Stephen, nic, podle eho by se
poznalo, kam tyhle cesty vedou.
Pokud ovem vbec nkam vedou, pisadil si ko, o em zanm
pochybovat. Z kapsy vythl tabatrku a upl si podn dibec tabku.
Komornk, jen sedl na kozlku vedle koho (a ktermu byla zdaleka
nejvt zima a kter byl ze vech t ten nejutrpenj), jadrn proklel
Yorkshire, vechny Yorkshiany a veker yorkshirsk cesty.
Myslm, e bychom mli cestovat na sever i severovchod, mnil
Stephen. Ale tohle vesovit mi trochu zamotalo hlavu. Mte nkdo pont,
kterm smrem je to na sever?
Ko, jemu byla tato otzka urena, prohlsil, e vechny smry mu tu
pipadaj dost severn.
Komornk se nevesele zasml.
Kdy zjistil, e mu jeho spolenci moc nepomohou, Stephen udlal to, co za
podobnch okolnost dlval vdy; ujal se veden vpravy osobn. Komu
nakzal, aby se vydal jednou cestou, zatmco on pojede druhou. Jestli budu mt
spch, vrtm se pro vs, nebo polu posla. Pokud uspjete vy, pedejte nai
svenkyni a o mne se nestarejte.
Stephen tedy vyrazil a skepticky obhlel vechny cestiky a pinky, na n
narazil. Jednou potkal dalho osamlho jezdce a zeptal se ho na cestu, ale

442
ukzalo se, e ten lovk je tu na vesoviti ciz zrovna jako on a e o dom,
o nm se Stephen zmioval, nikdy neslyel.
Nakonec dojel k zk ulice vinouc se mezi dvma zdkami, postavenmi
jak u je to v thle sti Anglie zvykem z kamen nespojench maltou.
Zaboil tedy na tu cestu. Po obou stranch lemovala zdku ada holch strom.
Kdy se k zemi zaaly snet prvn snhov vloky, pejel po zkm mostku
a vjel do vesnice se strohmi kamennmi chalupami a polorozpadlmi zdkami.
Panovalo tady takka naprost ticho. Budov tu stla jen hrstka, a tak rychle
nael tu, co hledal. lo o dlouh a nzk dm, k nmu vedl vydldn dvr.
Hrub nespokojen pejel pohledem nzk stechy, staromdn kdlov okna
a mechem porostl kameny.
Hal! zavolal. Je tu nkdo?
Snh se te valil z oblohy hustji a rychleji. Odkudsi z boku domu vybhli
dva slouc. Obleen byli pravn a ist, ovem z jejich nervznch vraz
a neohrabanosti Stephenovi trnuly zuby. Ze veho nejradi by si je naas vzal do
pardy.
Oni zase zrali na ernocha v sedle mln bl klisny. Ten statenj z nich
vysekl jakousi polovin poklonu.
Je tohle Starecross Hall? zeptal se Stephen.
Ano, pane, odvtil ten odvn sluha.
Jsem tu z poven sira Waltera Polea. Pivete mi svho pna.
Mu odbhl. Za okamik se otevely pedn dvee a v nich se objevil thl
ernovlas pn.
Vy jste sprvce blzince? otzal se Stephen. Jste John Segundus?
Ano, pesn tak! odpovdl pan Segundus. Vtejte! Vtejte!
Stephen sesedl a hodil uzdu sloucmu. Mlem jsem to tu nenael! Po tom
pernm vesoviti jsme jezdili hodinu. Mohl byste vyslat nkoho za korem
lady Poleov? Na kiovatce dv mle odsud zahnuli doleva.
Pirozen. Okamit, ujistil jej pan Segundus. Je mi lto, e jste mli
takov pote. Jak vidte, dm stoj na velice odlehlm mst nicmn i proto
siru Walterovi vyhovuje. Lady Poleov je doufm v podku?
Po cest je velice unaven.
Vechno u je tu pro ni nachystan. Tedy Pan Segundus vedl hosta
dovnit. Chpu, e se to prosted hodn odliuje od toho, na co je zvykl
Krtkou kamennou chodbou proli do mstnosti, kter pjemn
kontrastovala s pochmurnm, ponurm okolm. Pmo z n dchalo pohodl
a pjemn atmosfra. Vybaven byla obrazy a hezkm nbytkem, mkkmi
koberci a bezstarostn hnoucmi lampami. Byly tu podnoky, o n si lady
Poleov mohla opt nohy, kdyby byla unaven, zstny chrnc ped
prvanem, kdyby j byla zima, a zbavn knihy, kdyby se j zachtlo st.
Nevyhovuje to? vyptval se pan Segundus zkostliv. Vidm vm na
tvi, e ne.

443
 Stephen otevel sta, u u chtl panu Segundovi ci, e on vid nco pln
jinho. Vidl to, co lady spat, a vejde do pokoje. idle, obrazy i lampy byly
vechny naprosto pzran. Za nimi se nachzely mnohem hmotnj
a solidnj podoby ponurch edch chodeb a schodi Ztracen nadje.
Ale vbec nemlo smysl nco takovho vysvtlovat. Slova by se mu za ei
promnila; zase by vanil njak nesmysly o pivu vaenm ze vzteku a z touhy
po pomst i o dvkch, jejich slzy se za pibvajcho msce mn v oply
a perly a jejich stopy se za ubvajcho msce pln krv. A tak se spokojil
s tm, e ekl: Ne, ne. Vyhovuje to tu dokonale. Nic vc lady Poleov ani
potebovat nebude.
Mnoha lidem by takov odpov mon pila trochu chladn obzvlt
kdyby na zaizovn vynaloili takov sil jako pan Segundus , ale pan
Segundus nic nenamtal. Take to je ta pan, kterou pan Norrell vzksil
z mrtvch? zeptal se.
Ano, odpovdl Stephen.
Na tomhle inu se zakld cel obrozen anglick magie!
Ano, pisvdil Stephen.
A pece se ho pokusila zabt! To je opravdu velice zvltn! Velice
zvltn!
Stephen nic neekl. Dle jeho nzoru sprvci blzince vbec nepsluelo
zaobrat se takovmi tmaty; a i kdyby o nich pemlel, nebylo pli
pravdpodobn, e by v t zleitosti pipadl na pravdu.
Aby odvedl pozornost pana Segunda od lady Poleov a jejho dajnho
zloinu, Stephen ekl: Sir Walter si tento podnik osobn vybral. Nevm, na
radu. Jste u sprvcem stavu pro choromysln dlouho?
Pan Segundus se zasml. Ne, ani v nejmenm. Popravd eeno dva tdny.
Lady Poleov bude moje prvn pacientka.
Vn?
Mohu-li soudit, sir Walter pokld nedostatek mch zkuenost sp za
pednost! Jin pnov v tto profesi jsou zvykl uplatovat nad svmi svenci
moc a omezovat je s m sir Walter v ppad sv eny velice nesouhlas. Ale
jak vidte, j se nemusm zbavovat dnch nvyk. Lady Poleov se v tomto
dom nesetk s nim jinm ne s laskavost a ctou. A pomineme-li drobn
preventivn opaten, kter nm diktuje zdrav rozum jako e j napklad
odklidme z cesty noe a steln zbran , budeme s n v tomto dom zachzet
jako s hostem a vynasname se, aby byla astn.
Stephen dal pokvnutm najevo, e tyto nvrhy pijm. Jak jste k tomu
piel? zeptal se.
K domu? ovoval si pan Segundus.
Ne, ke sprvcovstv blzince.
plnou nhodou. Loni v z jsem ml to tst seznmit se s jistou pan
Lennoxovou, kter se pak stala mou patronkou. Ten dm pat j. Nkolik let se
pro nj snaila najt dobrho njemce, ovem bezspn. Oblbila si mne

444
a chtla mi prokzat laskavost usmyslela si tedy, e zde zalo podnik a mne
postav do jeho ela. Nejdve jsme pomleli na kolu pro mgy, ovem
Pro mgy! zvolal Stephen pekvapen. Ale co vy mte s mgy
spolenho?
Sm jsem mg. A byl jsem jm cel svj ivot.
Hleme!
Stephena tato novinka podle veho natolik urazila, e pan Segundus ml sto
chut omluvit se mu, tebae netuil, jak se omlouvat za to, e je mg.
Pokraoval tedy. Ale pan Norrell s plny pro nai kolu nesouhlasil a poslal za
mnou Childermasse, aby mne od toho myslu odradil. Znte Johna
Childermasse, pane?
Znm ho od vidn, odpovdl Stephen. Nikdy jsem s nm ale nemluvil.
Zpotku jsme byli s pan Lennoxovou pevn rozhodnuti se mu postavit
tedy panu Norrellovi, nikoli Childermassovi. Napsal jsem panu Strangeovi, ale
mj dopis mu doruili toho dne, kdy zmizela jeho manelka, a jak nejsp vte,
ta chudinka za pr dn zemela.
Chvli to vypadalo, jako by Stephen chtl nco ci, pak ale zavrtl hlavou
a pan Segundus pokraoval: Bylo mi jasn, e bez pomoci pana Strange se
musme mylenek na tu kolu vzdt. Vydal jsem se do Bathu, abych o tom
informoval pan Lennoxovou. Pijala mne velice laskav a slbila mi, e brzo
pedlo nhradn pln. Piznvm se ale, e z jejho domu jsem odchzel velice
sklen. Uel jsem sotva pr krok, kdy jsem si poviml neho zvltnho.
Na cest stl mu v rozedranch ernch atech. V jeho zancench, zarudlch
och nebylo ani stopy po rozumu a nadji. Bil kolem sebe rukama proti
peludm, kter ho suovaly, a zapsahal je, aby s nm mly slitovn. Chudk
jeden! Nemocn nkdy najdou levu ve spnku, j ale instinktivn vdl, e
tohoto mue budou jeho dmoni pronsledovat i ve snech. Vtiskl jsem mu do
dlan pr minc a pokraoval v cest. Nejsem si vdom toho, e bych se jm pi
zpten cest v duchu njak obzvlt zaobral, kdy jsem ale pekroil prh
tohoto domu, stalo se nco velmi zvltnho. Pilo na m nco, co nejsp
musm nazvat vidnm. Spatil jsem bsncho lence, jak tu stoj tak, jak jsem
ho vidl v Bathu a nco mi dolo. Uvdomil jsem si, e ivot v tichu a stran
tohoto domu by na vyinut jist psobil blahodrn. Napsal jsem pan
Lennoxov a ta mj zmr schvlila. Zmnil jste se o tom, e nevte, kdo m
doporuil siru Walterovi. Byl to Childermass. Childermass se u pedtm
zmnil, e mi pome, bude-li to v jeho silch.
Mon udlte nejlpe, pane, ozval se Stephen, kdy se vysthte vech
zmnek o sv profesi i o kole, pinejmenm zpotku. Nic na tomto svt ani
v dnm jinm by lady Poleov nezpsobilo vt bolest, ne kdyby zjistila, e
se nachz v podru dalho mga.
V podru! vykikl pan Segundus pekvapen. Co je to za divn slovo!
Vn doufm, e si nikdo nikdy nebude pipadat jako v mm podru!
Rozhodn ne tato dma!

445
 Stephen ho chvli pozorn zkoumal pohledem. Vy jste v porovnn s panem
Norrellem hodn odlin mg, prohlsil.
Doufm, e ano, pitakal pan Segundus vn.
Tak za hodinu se ze dvora ozval men rozruch. Stephen a pan Segundus
vyli ven uvtat lady Poleovou. Kon ani kor nebyli s to pejet pes zk
mostek, a tak musela lady Poleov poslednch padest metr cesty pekonat
pky. Do dvora domu vela mrn rozechvl, rozhlela se po ponur,
zasnen scenerii a Stephenovi pipadalo, e jen lovk se srdcem z kamene by
si j pi pohledu na jej mld, krsu a smutnou nemoc nepl nabdnout
vekerou ochranu, kterou by dokzal zajistit. V duchu pana Norrella proklel.
Nco na jejm vzezen pana Segunda zarazilo. Zadval se j na levou ruku, ta
vak byla zakryt rukavic. Hned se ale vzpamatoval a pivtal ji ve Starecrossu.
Do salnu jim Stephen pinesl aj.
Slyel jsem, e vs velice sklila smrt pan Strangeov, ekl pan
Segundus. Mohu vm vyjdit upmnou soustrast?
Odvrtila hlavu, aby skryla slzy, kter j vhrkly do o. Bylo by mnohem
ppadnj vyjdit tu soustrast j, ne mn, namtla. Mj manel se nabdl, e
nape panu Strangeovi a popros ho o zapjen obrazu pan Strangeov, aby se
podle nj mohla namalovat kopie a j se mla m utit. K emu by mi to ale
bylo? Sotva pece zapomenu jej tv, kdy se kadou noc astnme stejnch
bl a proces a na tom se nejsp do konce mho ivota nic nezmn. Stephen
to v. Stephen rozum.
Ach, ano, pospil si pan Segundus. Mte hrzu z tanen a hudby, to
vm. Mohu vs ujistit, e tu budou zakzny. Nestrpm tu nic, co nen vesel
a co by nepispvalo k vaemu tst. Promluvil k n o knihch, kter spolu
mli st, a o prochzkch, kter by mohli podniknout na jae, kdyby se lady
Poleov chtlo.
Stephenovi, jen zatm popjel aj, to pipadalo jako nanejv nekodn
hovor dokud si neviml, jak se pan Segundus jednou dvakrt pestal vnovat
lady Poleov a stelil po nm ostrm, pronikavm pohledem, kter Stephena
udivil a zrove pivedl do rozpak.
Kor, ko, sluebn a komornk mli vichni zstat ve Starecross Hall
s lady Poleovou, Stephen se ovem ml vrtit do Harley Street. Ptho rna se
s n tedy el rozlouit a zastihl ji u sndan.
Kdy se j poklonil, zasmla se zpola smutn, zpola pobaven. Je k smchu
se takhle louit, kdy oba dobe vme, e se za pr hodin zase shledme.
Nebojte se o mne, Stephene. Nco mi k, e tady mi bude pjemn.
Stephen vyel do dvora stje, kde u na nj ekal k. Ne si ale stail
nathnout rukavice, ozval se za nm hlas. Dovolte?
Stl tam pan Segundus, vhav a skromn jako vdy. Mohu se vs na nco
zeptat? Co je to za magii, kter obklopuje vs a lady Poleovou? Nathl ruku,
jako by ml v myslu pejet Stephenovi bky prst po tvi.
V stech mte ervenoblou ri. A ona taky. Co to znamen?

446
 Stephen si dal ruku na sta. Nic v nich neml. Chviliku ale zvaoval
blzniv npad, e panu Segundovi vechno ekne vechno o svm zaklet
a zaklet tch dvou en. Pedstavil si, jak mu pan Segundus njakm zpsobem
porozum, jak se uke, e pan Segundus je mnohem vjimenj mg ne
Strange i Norrell a e doke zkit plny gentlemana s vlasy jako chm
bodl. lo vak o velice letmou pedstavu. Za okamik u zase pevldla
Stephenova vrozen nedvra k Anglianm a obzvlt k anglickm mgm.
Nevm, o em mluvte, vyhrkl. Vyhoupl se koni do sedla a beze slova
odjel.
V tak mizernm stavu vidl zimn cestu jen mlokdy. Vyjedn koleje
a brzdy v blt zmrzly na kmen. Pole i silnice hust pokrylo jn a ledov
mlha jen umocovala tsnivou atmosfru.
Jeho mln bl kobyla bez jedinho ernho chlupu byla jednm
z nesetnch dar od gentlemana. Krom toho, e byla rychl a siln, mla navc
Stephena rda, tak jak jen me mt k rd lovka. Dal j jmno Florencie
a pochyboval, e by sm princ regent i vvoda z Wellingtonu mli lepho
kon. Ke svrznm rysm jeho zvltnho, zakletho ivota patilo i to, e
nikde nikomu nepilo divn, e ernosk sluha vlastn nejkrsnjho kon
v krlovstv.
Njakch dvacet mil od Starecross Hall dojel k vesnice. Cesta tu oste
zatela mezi velkm elegantnm domem se zahradou po prav stran a adou
polorozpadlch stj po stran lev. Kdy Stephen mjel vchod do toho domu,
ze zatky se vytil kor a bezmla do nj narazil. Ko se ohldl, kvli emu
se jeho kon poplaili a kvli emu jim musel pithnout uzdu. Kdy nespatil
nic krom ernocha, prskl po nm biem. Ta rna Stephena minula, zashla
vak Florencii tsn nad pravm okem. Vyplaen k se v bolesti vzepjal
a ztratil na zledovatl cest pevnou pdu pod nohama.
V tu chvli jako by se vechno obrtilo vzhru nohama. Kdy se Stephen
zorientoval, zjistil, e le na zemi. Florencie upadla. Vyhodila ho ze sedla, ale
jeho lev noha zstala chycen ve tmenu a te byla nanejv znepokojivm
zpsobem zkroucen byl si jist, e je zlomen. Uvolnil ji tedy ze tmenu
a chvli jen omren sedl. Bylo mu na zvracen, nco mokrho mu teklo po
tvi a pi pdu si sedel ruce do masa. Pokusil se vstt a s levou zjistil, e to
jde; noha byla podle veho pohmodn, nikoli vak zlomen.
Florencie leela na boku, odfrkovala a divoce koulela oima. Stephen by rd
vdl, pro se nepokus postavit, nebo aspo vykopnout nohou. A na
nedobrovoln tas, kter se obas zmocnil celho jejho tla, ale zstvala
nehybn. Nohy j prkenn trely v nepirozench hlech. Pak mu to dolo:
neme se pohnout, protoe m peraenou pte.
Zadval se na pansk dm v nadji, e mu nkdo pijde pomoct. Z okna na
okamik vykoukla njak ena. Stephen letmo zahldl jej elegantn aty
a studen, poven vraz. Jakmile se pesvdila, e pi nehod nedoel hony
nikdo z jejho domu ani dn jej majetek, odela a Stephen ji u nespatil.

447
 Poklekl k Florencii a pohladil ji po hlav a po pleci. Ze sedlov taky vythl
pistoli, prachovnici, nabijk a patronu. Nabil pistoli a nasypal prach na
pnviku. Pak vstal a nathl kohoutek.
Zjistil vak, e dl u zajt neme. Byla mu pli dobrou kamardkou;
nedokzal ji zabt. U to chtl v zoufalstv vzdt, kdy tu v ulice za sebou
zaslechl rachocen. Zpoza rohu pomalu vyjel povoz taen mohutnm a na
prvn pohled klidnm konm. Na povoze sedl povoznk, robustn chlap
s kulatou tunou tv. Na sob ml prastar kabt. Kdy spatil Stephena,
pithl koni ote. Zdravm, mladej. Copa se stalo?
Stephen pokynul pistol na Florencii.
Povoznk sestoupil z povozu a peel ke Stephenovi. Bylo to krsn zve,
pronesl vldn a poplcal Stephena po rameni. V tom okamiku Stephena
ovanul zpach zel. Ale to u j te nepome, mladej.
Sklopil zrak od Stephenovy tve k pistoli. Stephen nathl ruku a lehce zvedl
hlave, dokud nemila na tesouc se hlavu Florencie. Kdy ani tehdy
nevyplil, povoznk se nabdl: Mladej, mm to udlat za vs?
Stephen pikvl.
Povoznk vzal pistoli. Stephen odvrtil tv. Teskla rna hrozn zvuk, po
nm okamit nsledovalo divok krkn a pleskot kdel, nebo vichni ptci
v okol najednou vzltli. Stephen se ohldl. Florencie se jet jednou otsla
a pak u zstala nehybn.
Dkuji vm, ekl povoznkovi.
Slyel, jak povoznk odchz, a myslel si, e nadobro, ale za okamik se
vrtil, znovu do Stephena dloubl a podal mu ernou lhev.
Stephen polkl. Byl to gin, a hodn ostr. Zakalal.
Pestoe cena Stephenovch at a bot dvojnsobn pevyovala cenu
povozu i s konm, povoznk se k Stephenovi choval s nenucenou nadazenost,
kterou bloi obecn ct k ernochm. Zvil celou vc a ekl Stephenovi, e se
nejdv mus postarat o odstrann mriny. Je to cenn zve mrtv i iv.
Vaeho pna moc nepot, a zjist, e jsou k i prachy v tahu.
Ta kobyla nepatila mmu pnovi, opravil ho Stephen, ale mn.
Hele! zvolal povoznk. Podvejte se na to!
Na mln bl Florenciin bok dosedl havran.
Ne! vykikl Stephen a hotovil se ptka odehnat.
Povoznk ho ale zarazil. Ne, mladej! Ne! To pin tst. U ani nevim,
kdy jsem vidl astnj znamen!
astnj?! zvolal Stephen. O em to mluvte?
Dyk to je znamen starho Krle, ne? Havran na nem blm. Prpor
starho Johna!113

113
John Uskglass ml v erbu havrana v letu (emu se sprvn k le corbeau volant), tedy
ernho havrana na blm poli.

448
 Povoznk Stephenovi povdl, e nedaleko odsud mu jedni lid pomou za
platu zdechlinu Florencie odstranit. Stephen si vylezl na kozlk a povoznk ho
odvezl na statek.
Tamj sedlk pedtm v ivot nevidl ernocha, a kdy se s takovou
exotickou bytost shledal na svm dvoe, naprosto ho to ohromilo. Nedokzal
uvit, e Stephen mluv anglicky, tebae se o tom mnohokrt pesvdil na
vlastn ui. Povoznk, jen ml pro tumpachovho sedlka pochopen, stl vedle
Stephena a laskav opakoval vechno, co Stephen ekl, aby tomu sedlk lpe
rozuml. Ale nakonec na tom vbec neselo. Sedlk si ani jednoho z nich
nevmal, jen zral na Stephena a vyjadoval se o nm k elednovi, jen tam
rovn stl pln uhranut. Sedlk hloubal, zdali se ta ern barva sete, kdy se
Stephen neho dotkne, a zapdal jet drzej a protivnj vahy. Veker
Stephenovy dkladn pokyny tkajc se likvidace mriny Florencie pichzely
vnive, dokud se z nedalekho trhu nevrtila sedlkova manelka. Ta byla
z pln jinho tsta. Co se j tkalo, mu v dobrch atech s drahm konm
(by mrtvm) platil za gentlemana a u je jakkoli barvy. ekla Stephenovi
o obchodnkovi s masem pro koky, kter si odvel mrtv kon ze statku
a kter zuitkuje maso a prod kosti a kopyta na klh. Prozradila mu, kolik mu
ten specializovan eznk zaplat, a slbila, e se o ve postar, pokud za to
dostane tetinu celkov stky. S tm Stephen souhlasil.
Stephen a povoznk vyli ze dvora statku na cestu.
Dkuji vm, ekl Stephen. Bez va pomoci bych to ml mnohem t.
Pirozen vm za vai nmahu zaplatm. Obvm se ale, e vs jet budu
muset obtovat. Nemm jak se vrtit dom. Byl bych vm velmi zavzn,
kdybyste m mohl zavzt do potovnho hostince.
Ne! zarazil ho povoznk. Schovejte ten mec nkam, mladej, vezmu vs
do Doncasteru a nebudete muset pustit ani floka.
Stephen by se popravd eeno mnohem radji nechal zavzt do nejbliho
potovnho hostince, ale povoznka ptomnost spolucestujcho tak potila, e
mu pilo laskavj a vhodnj jet s nm.
Povoz se po venkovskch cestch blil Doncasteru jen poznenhlu,
k hostincm a do vesnic vjdl z neekanch smr, m dokzal obyvatele
notn zaskoit. Tu doruili rm postele, tam ovocn kol a pi tom pevzali
nespoet balk prapodivnch tvar. Jednou zastavili u velice mal chaloupky,
kter stla o samot uprosted lesa za vysokm holm ivm plotem. Z rukou
letit sluky tu dostali starou kostnou, naerno natenou klec s malikm
kanrkem. Povoznk Stephenovi objasnil, e patil postar pan, kter umela,
a m bt doruen jej pranetei na jih od Selby.
Nedlouho pot, co kanrka strili do zadn sti povozu, Stephena vyplailo
hmotn chrpn neekan vychzejc ze stejnho msta. Zdlo se mu
nemon, aby tak mal ptk vydval tak hlasit zvuk. Stephen tedy usoudil, e
v povozu je jet jeden lovk, s nm zatm neml tu est.

449
 Povoznk vythl z koku velk vepov zvin a podn flk sra. Velkm
noem ukrojil kus zvinu a zjevn ho chtl nabdnout Stephenovi, kdy tu ho
jaly pochybnosti. Jed ernoi to, co my? zeptal se, jako by si myslel, e se
teba krm trvou nebo msnmi paprsky.
Ano, ekl Stephen.
Povoznk dal Stephenovi kus zvinu a trochu sra.
Dky. To v druh cestujc nem na nic chu?
Mon asem. A se vzbud. Nabral jsem ho v Riponu. Neml dn
prachy. Tak sem si ek, e aspo budu mt s km mluvit. Zkraje byl docela
sdlnej, ale u Boroughbridge el na kut a od t doby sp jako palek.
To mus bt otrava.
Mn to nevad. Teka si mu povdat s vma.
Mus bt hodn unaven, uvaoval Stephen. Prospal vstel, kter dorazil
mho kon, nvtvu toho pihlouplho sedlka, postel i kanrka vzato kolem
a kolem vechny udlosti dnenho dne. Kam jede?
On? Nikam. Toul se z jednoho msta na druh. Pronsleduje ho njakej
slavnej chlap z Londna a nikde neme zvostat dlouho, p by ho dohonil
sluha toho hlavouna.
Opravdu?
Je modrej, poznamenal povoznk.
Modr? opakoval Stephen zmaten.
Povoznk pikvl.
Coe? Modr zimou? Nebo ho nkdo zbil?
N. Von je tak modrej, jako vy jste ernej. Teda! Mm v ke ernouka
a modrho chlapa! To se jet nikd nikomu nepovedlo, aspo sem vo tom
neslyel. Vidt ernocha pin tst sichr, to je jako s kokama a pak vidt
ernocha a k tomu modrho chlapa, to u by mlo nco znamenat. Jene co?
Mon to skuten nco znamen, nadhodil Stephen, ale ne pro vs.
Tebas to nco znamen pro nj. Nebo pro m.
N, houby s voctem, zavrtl hlavou povoznk. Stalo se to pece mn.
Stephen se zamyslel nad divnou barvou pleti toho neznmho lovka.
Nen nemocn? zeptal se.
Mon, ekl povoznk, ktermu se nechtlo njak zvazn vyjadovat.
Po jdle zaal povoznk klimbat a docela brzy usnul s otemi v rukou.
Povoz dl poklidn jel po cest pod vedenm kon velice soudnho
a rozumnho zvete.
Pro Stephena to byla navn cesta. Smutn vyhnanstv lady Poleov a ztrta
Florencie ho notn zkruily na duchu. Byl rd, e te chvli nemus
s povoznkem mluvit.
Jednou zaslechl jaksi mumln svdc o tom, e se ten modr mu
probouz. Zpotku nedokzal rozpoznat, co to k, a nakonec velice zeteln
zaslechl: Bezejmenn otrok bude krlem v podivn zemi

450
 Z toho se otsl; drazn mu to pipomnlo gentlemanv slib, e z nj udl
anglickho krle.
Setmlo se. Stephen zastavil kon, slezl z kozlku a zaplil ti prastar
lucerny, kter visely porznu na povozu. U si chtl zase vylzt zptky na
kozlk, kdy zezadu vylezl otrhan, neupraven lovk a vyskoil na
zledovatlou cestu pmo ped nm.
Neupraven mu si Stephena prohldl pod svitem luceren. U jsme tam?
otzal se chraplav.
Kde jako? opil Stephen.
Mu nad tm chvli uvaoval a pak se rozhodl pvodn otzku
peformulovat. Kde to jsme? zeptal se.
Nikde. Tum, e nkde na pl cesty mezi Ulleskelfem a Thorpem
Willoughby.
Akoli ho ten mu dal vslovn o tuto informaci, odpov na ni ho u tak
nezajmala. Koili ml rozepnutou a k pasu a Stephen se na vlastn oi
pesvdil, jak byl povoznkv popis zavdjc. Mu ped nm nebyl modr
tak, jak byl Stephen ern. Ke tohohle hubenho a ountlho vagabunda
s jestb tv by mla stejnou barvu jako ke kadho jinho Angliana,
kdyby ji nezaplovaly zvltn obrazce pozstvajc z modrch ar, kudrlinek,
teek a kruh.
Znte Johna Childermasse, sluhu toho mga? ozval se ten mu.
Stephena to vylekalo jako by to vylekalo kohokoli, kdyby se ho bhem
dvou dn zeptali na tot dva naprosto neznm lid. Znm ho od vidn. Nikdy
jsem s nm ale nemluvil.
Chlap se zazubil a mrkl. Hled m u osm let. Jet m nenael. Byl jsem
se podvat na dm jeho pna v Yorkshiru. Stoj ve skvlm parku. Bval bych
tam rd nco ukradl. Kdy jsem byl v jeho dom v Londn, sndl jsem mu pr
zvin.
Ocitnout se ve spolenosti zlodje, kter se ke sv zlodjn jet piznv,
bylo ponkud znepokojiv, a pece si Stephen nemohl pomoci a ctil jistou
sounleitost s lovkem, kter chtl okrst mga. Koneckonc, kdyby nebylo
pana Norrella, lady Poleovou a jeho by nikdy nestihlo zaklet. Shl do kapsy
a vythl dv ptiilinkov mince. Tumte! ekl.
A za co? otzal se ten mu podezvav (mince si nicmn vzal).
Je mi vs lto.
Pro?
Protoe podle toho, co jsem slyel, nemte domov.
Mu se znovu zazubil a pokrbal se po pinav tvi. A jestli je pravda, co
jsem slyel, pak nemte jmno!
Coe?
J jmno mm. Jmenuju se Vinculus. Chapl po Stephenov ruce. Pro
se ode m snate odthnout?
J se neodtahuji, brnil se Stephen.

451
 Ale odtahujete. Zrovna ped chvilkou.
Stephen zavhal. Mte poznamenanou, barevnou ki. Myslel jsem, e ty
skvrny mon svd o njak nemoci.
Tohle moje ke neznamen, ekl Vinculus.
Neznamen? opakoval Stephen. To je zvltn slovo. A pece sed
barva ke me hodn znamenat. Z t m vyplv, e mne na veejnosti me
kdokoli uhodit a vbec se nemus bt nsledk. Kvli n se moji ptel se
mnou nkdy neradi nechvaj vidt na ulici. Znamen, e bez ohledu na to,
kolik knih petu nebo kolik jazyk si osvojm, nikdy nebudu vc ne
kuriozita nco na zpsob mluvcho prasete i kon matematika.
Vinculus se zazubil. Ta moje znamen prav opak t va. Plyne z n, e se
vm dostane vysokho postaven, Bezejmenn krli. Znamen, e na vs ek
vae krlovstv a e v neptel bude znien. Znamen, e ta hodina bezmla
udeila. Bezejmenn otrok bude nosit stbrnou korunu; bezejmenn otrok bude
krlem v podivn zemi
Vinculus dl pevn svral Stephenovu ruku a odkal mu cel proroctv.
Vidte, prohlsil, kdy skonil, te u jsem ho ekl obma mgm a ekl
jsem ho vm. Prvn st kolu jsem splnil.
Ale j nejsem mg, namtl Stephen.
To jsem taky nikdy netvrdil, opil Vinculus. Bez varovn pustil
Stephenovu ruku, pithl si potrhan pl, vrhl se do tmy mimo svtlo luceren
a byl pry.

Za nkolik dn gentleman s vlasy jako chm bodl nhle vyjdil pn

podvat se na hon na vlka, kterto povyraen si podle veho nedopl ji
nkolik stalet.
Tou dobou zrovna jeden probhal v jinm vdsku, a tak rue penesl sebe
i Stephena na msto. Stephen se nhle octl na velk vtvi prastarho dubu
uprosted zasnenho lesa. Mli odtamtud skvl vhled na mtinku, kde stl
vysok devn kl. Na jeho piku lovci pipevnili star devn kolo od vozu
a na nj zase pevn pivzali kzle. alostn meelo.
Zpoza strom se vykradla rodinka vlk s koichy slepenmi jnm a snhem
a hladov upela pohled na kzle. Sotva se objevili, roztkali se v celm lese
psi a velikou rychlost se zaali blit jezdci. Na mtinu se vytila smeka
oha; dva psi v ele skoili po jednom vlku a z trojice zvat se stalo jedno
chapajc, vrc, kousajc a zmtajc se klubko tl, nohou a zub. Lovci
picvlali a vlka zastelili. Zbytek vlk uhnl mezi temn stromy a psi a lovci
se pustili za nimi.
Jakmile se zbava na jednom mst vyerpala, gentleman sebe i Stephena
penesl vzduchem tam, kde se nasktala lep. Takto se pemisovali z jedn
koruny na druhou, z kopc na kamenit vbky. Jednou stanuli na vrcholku
kosteln ve ve vesnici pozstvajc z devnch domk, kde okna a dvee

452
mly zvltn, pohdkov tvary a na stechch se ve slunench paprscch tpytil
snh.
ekali zrovna na lovce v tich sti lesa, kdy kolem jejich stromu proel
jedin vlk. Byl nejkrsnj svho druhu, s pknma tmavma oima
a koichem barvy mokr bidlice. Vzhldl ke korun stromu a oslovil
gentlemana jazykem, kter znl jako zuren vody pes kamen, vzdychn vtru
mezi holmi vtvemi a praskn ohn stravujcho such list.
Gentleman mu odpovdl stejnou e, pak se bezstarostn zasml
a posunkem mu naznail, a se klid.
Vlk po gentlemanovi vrhl posledn vytav pohled a pak bel dl.
Prosil m, abych ho zachrnil, vysvtlil gentleman.
A nemohl byste, pane? Hrozn nerad vidm, jak tahle ulechtil zvata
umraj!
Vy jste ale soucitn, Stephene! pochvlil ho gentleman lskypln. Vlka ale
nezachrnil.
Stephenovi se hon na vlky vbec nelbil. Pravda, lovci byli staten a jejich
psi vrn a dychtiv; jene on pednedvnem piel o Florencii, a tak se nemohl
radovat ze smrti dnho tvora, obzvlt tak silnho a hezkho jako vlk. Pi
mylenkch na Florencii si uvdomil, e jet gentlemanovi neekl, jak se
v povozu setkal s muem s modrou k, ani o jeho proroctv. Toto opomenut
tedy napravil.
Opravdu? Tak to je nanejv neekan! prohlsil gentleman.
Vy u jste to proroctv tedy slyel, pane?
Ale jist! Znm ho dobe. Vichni z mho rodu ho znaj. Je to proroctv
Tady gentleman vykl slovo, ktermu Stephen nerozuml.114 Jeho lpe znte
pod jeho anglickm jmnem, John Uskglass, Krl Havran. Nechpu jen, jak se
v Anglii mohlo dochovat. Domnval jsem se, e Anglian se u o takov vci
nezajmaj.
Bezejmenn otrok! To jsem pece j, pane, ne? A tohle proroctv podle
veho popisuje, jak se stanu krlem!
Ale jiste se stanete krlem! ekl jsem to a v tchhle zleitostech se
nikdy nemlm. Jakkoli vs ale, Stephene, vroucn miluji, toto proroctv vbec
nepojednv o vs. Vtina je o vzken anglick magie a ta st, kterou jste
mi tu prv odkal, nen vlastn dn proroctv. Krl vzpomn, jak piel do
svch t krlovstv jednoho v Anglii, druhho ve Frii, tetho v Pekle. Tm
bezejmennm otrokem mn sebe sama. Ve Frii byl bezejmennm otrokem,
malinkm kesanskm dttem v brughu, kdy ho tam z Anglie unesl velice zl
elf.
Stephena to njak zklamalo, akoli nevdl, pro by nakonec ml bt
zklaman. Koneckonc si nepl stt se kdekoli krlem. Nebyl Anglian; nebyl
Afrian. Nikam nepatil. Vinculova slova mu nakrtko zprostedkovala pocit, e
114
Nejsp lo o pvodn sidhesk jmno Krle Havrana, kter podle Jonathana Strange v
pekladu znamen paek.

453
nkam pat, e je soust vtho celku a e m smysl. Vechno to ale byla
iluze.

454
 48

RYTINY
Sklonek nora bezen 1816

Z mnil jste se. Nevm svm om.

Vn? Pekvapujete mne. Mon jsem trochu zhubl, ale
nejsem si vdom dn dal zmny.
Ne, je to nco ve va tvi, ve vaem vzezen prost nm na vs.
Strange se usml. Anebo sp zkroutil pr sval ve tvi a sir Walter usoudil,
e se usmv. Sir Walter si njak nedokzal vzpomenout, jak jeho smv
vypadal pedtm.
Je to tmihle ernmi aty, vysvtlil Strange. Vypadm jako posledn
pozstal z pohbu, odsouzen kret po Londn a dsit lidi, aby pomnli na
svou smrtelnost.
Sedli v Bedfordsk kavrn v Covent Garden. Sir Walter si ji vybral
naprosto zmrn, protoe si tu v minulosti oba uili hodn zbavy, co by
Strangeovi mohlo zvednout nladu. Ale za takovho veera je i v Bedfordsk
kavrn o zbavu nouze. Venku si studen ern vichr s lidmi bezmla
pohazoval a vhnl jim do o hust ern d. Klub byl pln promoklch
a neastnch gentleman, ze kterch stoupala skliujc domck mlha, ji se
nci snaili rozptlit pihazovnm dalch a dalch lopatek uhl do ohn
a servrovnm dalch sklenic svaenho vna.
Kdy sir Walter veel do kavrny, poviml si, e Strange si cosi zuiv
zapisuje do njak kneky. Kvl k n a poznamenal: Take jste na magii
nakonec nezanevel?
Strange se zasml.
Sir Walter si to vyloil jako souhlas a za to byl sir Walter rd, nebo podle
jeho nzoru m mt mu zamstnn a takov uiten, stl prce me vylit
i to, na co jin lky nezabraj. Jen se mu troku nelbil ten smch nic tak
tvrdho a trpkho jet od Strange neslyel. J jen e jste kal zaal.
J toho napovdal! Do hlavy se mi vkradly prapodivn mylenky. Pemra
alu me zpsobit ukzkov zchvat lenstv, tak jako pemra ehokoli.
Popravd eeno jsem naas nebyl vbec ve sv ki. Popravd eeno jsem
troku vyvdl. Ale jak vidte, to u je vechno minulost.
Jene popravd eeno to sir Walter vbec nevidl.

455
 ct, e se Strange zmnil, by pln nevystihovalo skutenost. V nkterch
ohledech byl stejn jako vdycky. Usmval se stejn asto jako dve (by to
nebyl pln stejn smv). Vyznaoval se tmt ironickm, ledabylm tnem
jako vdycky (piem psobil dojmem, e takka nedv pozor na to, co k).
Jeho slova i tv zstaly stejn, jak si je vichni jeho ptel pamatovali s
jednm rozdlem: e lovk za nimi podle veho jen hrl roli, zatmco jeho
mylenky i srdce byly nkde pln jinde. Dval se na n zpoza sarkastickho
smvu a nikdo z nich nevdl, co si mysl. Vc ne kdykoli jindy naploval
pedstavu o mgovi. Bylo to velice zvltn a nikdo nevdl, co si o tom m
myslet, ale hned v nkolika ohledech se vc podobal Norrellovi.
Na prstenku lev ruky nosil smuten prsten, do nho byl zasazen
tenouk pramnek hndch vlas, a sir Walter si poviml, e se ho ustavin
dotk a ot jm.
Objednali si slunou veei pozstvajc ze elvy, t ty biftek, viky
z tuku mlad husiky, pr mihul, stic zapeench ve vlastnch lasturch
a porciky saltu z erven epy.
Jsem rd, e jsem se vrtil, ekl Strange. A kdy u jsem jednou tady,
hodlm tropit neplechu. Norrell si tu pli dlouho dlal, co chtl.
U te prov hotov muka, kdykoli se nkdo zmn o va knize.
Ustavin vyzvd, jestli nhodou nkdo nev, co v n je.
Ach, ale ta knka je jen zatek! A navc bude hotov a za nkolik
msc. Dvme dohromady nov asopis. Murray ho chce uvst na trh co
nejrychleji. Pirozen pjde o periodikum na pikov rovni. Bude se
jmenovat Famulus115 a m it m nzory na magii.
A ty se pevelice li od Norrellovch, e?
Ale jist! Hlavn jsem postuloval, e ltku je teba zkoumat racionln
a beze vech omezen, jimi ji Norrell spoutal. Jsem si jist, e po takovm
pehodnocen se rychle otevou nov cesty hodn prozkoumn. Co toti, kdy
se nad tm zamyslte, to nae takzvan vzken anglick magie obn? Co
jsme s Norrellem skuten dokzali? Utkali jsme pr iluz z mrak, det, koue
a tak dle co je pln hraka! Oivili jsme neiv vci a propjili jim e
dobe, uznvm, e to u je docela nron. Seslali jsme bouky a patn poas
na nae neptele kolikrt jet budu muset zdrazovat, jak je povtrnostn
magie jednoduch? Co jinho? Vyvolvn vidin dobe, to by mohlo bt
impozantn, kdyby to aspo jeden z ns skuten ovldal, ale nen tomu tak.
A te si ten smutn vet porovnejte s magi auret. Pesvdili cel lesy
javor a dub, aby se s nimi spojily proti jejich neptelm; z kvtin si pro sebe
stvoili manelky a sluebnictvo; promovali se v myi, liky, stromy, eky
a tak dle, z pavuin si dlali lod, z rovch ke domy
Ano, ano! skoil mu do ei sir Walter. Chpu, e hote netrplivost
vyzkouet tyto rozlin druhy magie. Ale akoli to km nerad, pipad mi, e

115
Fmulus: slovo latinskho pvodu, kter znamen sluha, obzvlt mgv sluha.

456
Norrell by mohl mt pravdu. Ne vechny tyto druhy magie jsou pro ns dnes
vhodn. Promovn a tak dle bylo v minulosti v podku. Uznvm, e ve
vyprvn to psob velice iv. Ale pece byste to sm nechtl praktikovat,
Strangi? Gentleman neme zmnit svou podobu. Gentlemanovi se protiv bt
mkoli jinm, ne m je. Vy sm byste si pece v ivot nepl objevit se jako
cukr nebo lamp116
Strange se zasml.
No vidte, pokraoval sir Walter, a te si pedstavte, o by to bylo hor,
kdybyste se objevil jako pes nebo prase.
Zmrn si vybrte nzk tvory.
Opravdu? Tak tedy lev! Chtl byste bt lev?
Mon. Teba. Nejsp ne. Ale o to nejde! Souhlasm, e promovn pat
k magii, s n se mus nakldat velice opatrn, tm ovem nechci ci, e by se
pro tahle kouzla nenalo njak uiten vyuit. Zeptejte se vvody
z Wellingtonu, jestli by se nechtl nauit, jak promnit sv przkumnky v liky
i myi, kter by mohly snadno proniknout do francouzskho tbora. Ujiuji
vs, e Jeho Milost by dn pochybnosti nesraly.
Myslm, e byste nedokzal pesvdit Colquhouna Granta, aby se stal
likou.117
Grantovi by podle m nevadilo bt lika, pokud by mohl bt lika
v uniform. Ne, ne, musme obrtit pozornost k auretm. Je teba vnovat
mnohem vt sil studiu ivota a magie Johna Uskglasse, a a
To je pesn to, co udlat nesmte. Ani o tom nepemlejte.
O em to mluvte?
J to myslm vn, Strangi. Proti auretm obecn nic nemm. Naopak,
celkem vzato s vmi souhlasm. Anglian jsou velmi hrd na svou dvnou
magickou historii na Godblesse, Stokeseyho, Palea a dal. Nejsou rdi, kdy
Norrell jejich spchy v novinch zlehuje. Vy ale upadte do opanho
extrmu. Kdy se bude pli mluvit o jinch krlch, vlda z toho urit
znervzn. Obzvlt kdy kadou chvli hroz johanitsk pevrat.

116
Sir Walter tu vyjaduje pomrn rozenou obavu, nebo na kouzla promovn lid
odjakiva nahleli s podezenm. Aureti se k nim vtinou uchylovali na cestch do Frie i do
zahrani. Dobe vdli, e prv promovac magie svd ke vemonmu zneuvn. Tak
kupkladu v Londn roku 1232 nala manelka lechtice, jist Ceclie Walbrookov, krsnho
kocoura cnov barvy, jak j krabe na dvee lonice. Vzala si ho a dala mu jmno Sir Loveday.
Jedl j z ruky a spal v jej posteli. A nezstalo jen u toho: chodil za n pln vude, i do kostela,
kde j sedl stoen na lemu sukn a pedl. Pak ji jednoho dne na ulici zahldl se Sirem
Lovedayem mg Walter de Chepe. Ten pohled okamit vzbudil jeho podezen. Pistoupil tedy k
Ceclii a pravil: Lady, pokud ten kocour za vmi chod pln vude, pak se obvm, e to nen
dn kocour. Byli povolni dal dva mgov a Walter s ostatnmi nad Sirem Lovedayem
odkvali kouzla. Kocour peel do sv pvodn podoby mn vznamnho mga Joscelina de
Snitton. Krtce pot piel Joscelin ped soud Londnskch drk a byl odsouzen k useknut
prav ruky.
117
Ji jsme zde popsali, jak podplukovnk Colquhoun Grant svou oddanost k erven
uniform pispl k tomu, e roku 1812 upadl do francouzskho zajet.

457
 Johanitsk pevrat? Kdo jsou ti johanit?
Coe? Propna, Strangi! Copak vbec netete noviny?
Strange se zatvil troku rozladn. Bdn mi zabr spoustu asu.
Popravd eeno vechen as. Krom toho m snad omlouv, e v poslednch
dvou mscch mou pozornost poutaly udlosti velice specifick povahy, vte?
Jene my tu nemluvme o njakch dvou mscch. V severnch hrabstvch
johanit psob u tyi roky.
Ano, ale co jsou za?
emeslnci, kte se uprosted noci vpl do tovrny a ni jej zazen.
Vypaluj domy tovrnk. Podaj kodliv schze, na nich prost lid nabdaj
k vtrnictv, a rabuj na tritch.118
, niitel stroj. Ano, ano, u vs chpu. Jen jste mne popletl tm divnm
jmnem. Ale co maj niitel stroj spolenho s Krlem Havranem?
Mnoz jsou jeho stoupenci, anebo to sp tvrd. Kdekoli zni njak
majetek, namraj na zdi havrana v letu. Jejich vdci s sebou nos povovac
listiny, pr od Johna Uskglasse, a tvrd, e se zakrtko objev a obnov vldu
v Newcastlu.
A vlda jim v? divil se Strange.
Jiste ne! Takov komici jet nejsme. Obvme se neho mnohem
prozaitjho jednm slovem revoluce. Prapor Johna Uskglasse vlaje na
celm severu od Nottinghamu po Newcastle. Pochopiteln mezi nimi mme
pehy a udavae, abychom vdli, co dlaj a co si mysl. Pozor, netvrdm, e
vichni v v nvrat Johna Uskglasse. Vtina jich je stejn racionln jako vy
a j. Vd ale, co jeho jmno zme mezi prostm lidem. Rowley Fisher-Drake,
poslanec za Hampshire, navrhl zkon, jm by zakzal vyvovat vlajku havrana
v letu. Nememe ale lidem zakazovat vztyovat vlastn vlajku, vlajku jejich
legitimnho Krle.119
Sir Walter si povzdychl, zabodl vidliku do bifteku a pemstil ho na tal.
V jinch zemch, pokraoval, se vyprvj pbhy o krlch, kte se vrt za
velk nouze. Jen v Anglii jde o soust stavy.
Strange na ministra netrpliv zamval vidlikou. Ale to je vechno
politika. To se mnou nem nic spolenho. J rozhodn nebudu volat po tom,
aby bylo znovu zaloeno krlovstv Johna Uskglasse. J pouze chci rozvn
a racionln pezkoumat jeho spchy v magii. Jak meme obnovit anglickou
magii, kdy nebudeme vdt, co to mme obnovovat?

118
Prostm lidem na severu Anglie pipadalo, e toho v poslednch letech hodn vytrpli a
mli pro to dobr dvod. Chudoba a nezamstnanost jen umocnily celkov strdn pramenc z
vlky s Francouzi. A jen co vlka skonila, ohrozilo jejich tst nov nebezpe pozoruhodn
nov stroje, kter vyrbly irok sortiment zbo levn a kter je tak pipravovaly o prci. Sotva
se tedy lze divit, e jist individua z jejich ad zaala stroje niit, jen aby nepila o ivobyt.
119
Elegantnj ilustraci zvltnho vztahu mezi vldou v Londn a severn st krlovstv
bychom sotva nali. Vlda zastupovala anglickho krle, ten byl ovem krlem pouze jin
poloviny zem. Severn plce krlovstv vldl toliko z titulu sprvce a za kol ml jen zachovvat
prvo a podek do t doby, ne se John Uskglass vrt.

458
 Tak si studujte aurety, ale ponechte Johna Uskglasse v zapomnn, do nj
ho Norrell uvrhl.
Strange zavrtl hlavou. Norrell vs vechny potval proti Uskglassovi.
Norrell vs vechny oaroval.
Chvli jedli mlky a potom Strange ekl: Zmnil jsem se vm nkdy o tom,
e ve Windsorskm hradu je jeho portrt?
Koho?
Uskglasse. Fantaskn scna, kterou njak Ital namaloval na ze jednoho
slu. Zachycuje Edwarda III. a Johna Uskglasse krle vlenka a krle mga,
jak sed bok po boku. John Uskglass odeel z Anglie u bezmla ped tymi
staletmi a Anglian se stle nemohou rozhodnout, jestli ho maj zboovat,
nebo nenvidt.
Ha! zvolal sir Walter. Na severu naprosto pesn vd, co si o nm maj
myslet. Kdyby mohli, hned ztra by vldu Westminsteru vymnili za jeho
vldu.120
Zhruba o tden pozdji vylo prvn slo Fmula a dky senzan povaze
jednoho z lnk se cel nklad vyprodal bhem dvou dn. Pana Murraye, jen
ml brzy vydat prvn svazek Strangeovch Djin a provozovn anglick magie,
naplnilo slastn oekvn ohromnho zisku. Onen lnek, jen tak nadchl

120
Postupn se o trn pirozen pihlsilo nkolik lid, kte se vydvali za Johna Uskglasse a
snaili se zskat Krlovstv severn Anglie. Nejznmj z nich byl mladk jmnem Jan Faran,
jen byl korunovn v durhamsk katedrle roku 1487. Postavilo se za nj velk mnostv
severnch lechtic a rovn pr elf, kte zstali v Krlov mst Newcastle. Faran byl velice
pohledn mu s krlovskmi zpsoby. Uml jednoduch kouzla a jeho elf pznivci se v jeho
ptomnosti starali o dal a pipisovali je jemu. Byl to syn dvou potulnch arodj. Jet jako
dt ho na trhu zahldl hrab z Hexhamu a poviml si, jak npadn odpovd popisu Johna
Uskglasse. Hexham za chlapce zaplatil jeho rodim sedm ilink. Faran je ji nikdy nevidl.
Hexham ho ukrval kdesi v Severn Anglii a nechal ho vyuit krlovskmu umn. Roku 1486
hrab Farana pedvedl, a tak zapoala jeho krtk vlda nad Severn Angli. Faranv problm
spoval v tom, e o tom podvodu vdlo pli mnoho lid. Faran a Hexham se zhy nepohodli.
Roku 1490 byl Hexham na Faranv pkaz zavradn. Hexhamovi tyi synov se spojili s
Jindichem VII. z Jin Anglie, zatoili na Farana a roku 1493 ho porazili v bitv u Worksopu.
Vtzov uvrhli Farana do ale v londnskm Toweru a roku 1499 jej nechali popravit.
K dalm vce i mn spnm pretendentm patili Piers Blackmore a Davey
Sanschaussures. Posledn uchaze o trn Severn Anglie byl znm pouze jako Letn krl, nebo
jeho skuten totonost nebyla nikdy zjitna. Poprv se objevil pobl Sunderlandu v kvtnu
1536 krtce pot, co Jindich VIII. zruil kltery. M se za to, e mohlo jt o mnicha z jednoho z
velkch severnch opatstv Fountains, Rievaulx i Hurtfew. Letn krl se liil od Farana a
Blackmora v tom, e se netil pradn podpoe severn lechty, ba ani se ji nepokusil zskat.
Obracel se toti na prost lid. V jistch ohledech si zvolil sp mystickou ne magickou ivotn
drhu. Lil nemocn a uil sv pvrence ctt produ a divokou zv takov pstup m ovem
mnohem ble k uen mga dvanctho stolet Thomase Godblesse ne k Johnu Uskglassovi.
Jeho otrhan tlupa se nikterak nepokusila dobt Newcastle, ba ani dobt cokoli jinho. Po cel
lto roku 1536 se toulali Severn Angli, a kdekoli se ukzali, zskvali dal a dal pznivce. V
z proti nim Jindich VIII. poslal armdu. Stoupenci Letnho krle nebyli nijak vybaveni k boji.
Vtina se rozprchla dom, pr jich ale zstalo, postavilo se za svho krle a bylo zmasakrovno
u Pontefractu. Letn krl tehdy mon padl, nebo prost zmizel.

459
veejnost, pojednval o tom, jak mgov mohou vyvolat mrtv, aby se od nich
nco uitenho nauili. Toto okujc (ale hluboce zajmav) tma vzbudilo
takovou senzaci, e nkolik dvek pr omdlelo u tehdy, kdy se dozvdly, e
se Fmulus nachz v dom.121 Nikdo si nedokzal pedstavit, e by pan Norrell
pro takovou tiskovinu ztratil jedinho dobrho slova, a tak si vichni, jim pan
Norrell nebyl sympatick, s obzvltnm potenm vtisk koupili.
V dom na Hanover Square pan Lascelles nahlas pedtal panu Norrellovi:
, Pokud mgovi chyb dovednosti a vdomosti a to nutn plat o vech
modernch mzch, nebo oproti pedchozm dobm pirozen nadn naeho
nroda pro takov vci bohuel upadlo , pak vru nen na kodu, kdy si tento
adept i adeptka magickch umn povol ducha lovka, kter byl za svho
ivota mg i ml pro toto umn alespo njak talent. Pokud si toti sami
nejsme jisti cestou, je nejlep obrtit se na nkoho, kdo m alespo jaks taks
vdomosti a kdo se s nmi me sejt napl cesty.
On vechno zkaz! vykikl Norrell vniv. Umanul si mne zniit!
Je to zajist velice nepjemn, pitakal Lascelles s ledovm klidem,
zvlt kdy po smrti manelky siru Walterovi psahal, e se magie nadobro
zekl.
Ach! Klidn bychom mohli zemt polovinu Londna smst velk voda,
ale Strange bude vdycky kouzlit neme si pomoct. Te u je mg
skrznaskrz a neme pestat. A magie, kterou bude provozovat, je ern a j
nevm, jak mu v tom zabrnit!
Rate se uklidnit, pane Norrelle, vyzval ho Lascelles, vy pece jist brzy
na nco pijdete.
Kdy m jeho kniha vyjt?
Podle Murrayovch inzert se prvn svazek objev v srpnu.
Prvn svazek!
Ach, ano! Vy jste to nevdl? Pjde o trojsvazkov dlo. V prvnm svazku
anglick veejnosti pedlo souhrnn djiny anglick magie. V druhm svazku
Anglianm zprostedkuje pesn vhled do jej povahy a tet poskytne zklad
pro jej budouc provozovn.
Pan Norrell hlasit zapl, sklonil hlavu a zakryl si tv rukama.
Ten text, pokraoval Lascelles zamylen, bude zajist kodolibost sama,
jet vce mne ale znepokojuj ty rytiny
Rytiny? zvolal pan Norrell zden. Jak rytiny?
Vc se m tak, odpovdl Lascelles, e Strange objevil njakho
emigranta, jen studoval u nejvtch mistr v Itlii, Francii a panlsku,
a zaplatil mu za zhotoven rytin nesmysln vysokou stku.

121
Porady s mrtvmi mgy nm mohou pipadat skuten okujc, jde vak o magick postup
s ctyhodnou tradic. Martin Pale tvrdil, e se magii nauil od Kateiny z Winchesteru, je byla
kyn Johna Uskglasse. Kateina z Winchesteru zemela dv st let ped narozenm Martina
Palea. Sm John Uskglass pr promlouval s Merlinem, arodjkou z Endoru, Mojem a
Aronem, Josefem Arimatejskm a dalmi ctihodnmi a dvnmi mgy.

460
 Ale o jak rytiny jde? Jak je jejich nmt?
Pravda, jak? zazval Lascelles. Nemm nejmenho tuen. Znovu
zvedl Fmula a zaal si mlky st.
Pan Norrell chvli zamylen sedl a kousal si nehty. Nakonec zazvonil na
zvonek a nechal poslat pro Childermasse.
Na vchodnm okraji Londna se rozkld pedmst Spitalfields, je iroko
daleko proslulo jako msto, kde se vyrb ndhern hedvb. Nikde jinde
v Anglii se dnes nevyrb (a ani se nebude vyrbt) hedvb tak skvl kvality
jako ve Spitalfields. V minulosti tu vyrostly hezk domy pro obchodnky
s hedvbm, tkalcovsk mistry a barve, kte na emesle zbohatli. Akoli vak
kvalita hedvb z tkalcovskch podkrov zstv stejn pozoruhodn jako
v minulosti, samotn Spitalfields notn upadlo. Jeho domy jsou dnes pinav
a zchtral. Bohat obchodnci se pesthovali do Islingtonu, Clerkenwellu
a (pokud jsou skuten movit) do farnosti Mary-le-bone na zpad. Dnes ve
Spitalfields bydl chud spodina a velice ho suuj mal ulinci, zlodji a dal
neptel veejnho podku.
Jednoho obzvlt pomournho dne, kdy na pinav ulice padal studen
ed d a vytvel v blt loue, pijel po Elder Street ve Spitalfields kor
a zastavil u vysokho, tlho domu. Ko a komornk v tomto koru na sob
mli smuten aty. Komornk seskoil z kozlku, rozevel detnk a podrel ho
nad Jonathanem Strangem, kdy mu druhou rukou otevel dvee koru.
Strange se na chvli zastavil na chodnku, nathl si ern rukavice a prohldl
si Elder Street. Krom dvou vok, kte se piinliv hrabali v hromad
odpadk, byla ulice pln pust. A pece se rozhlel dl, dokud ho nezaujal
vchod na protj stran ulice.
Ze vech monch vchod byl tento nejmn pozoruhodn patrn vedl do
njakho skladit. Ti selapan kamenn schody smovaly k robustnm
ernm dvem ctyhodn konstrukce, nad nimi se tyil velk fronton. Dvee
byly oblepen potrhanmi divadelnmi plakty a oznmenmi, e toho a toho
dne bude v t a t krm prodn veker majetek zbankrotovanho pana XY.
Georgi, obrtil se Strange na komornka, kter drel detnk, umte
kreslit?
Pardon, pane?
Uili vs nkdy malovat? Rozumte principm kresby? Poped, pohled
z boku, perspektiva, takovhle vci?
J, pane? Ne, pane.
koda. Patilo to k mmu vzdlvn. Uml jsem vm nakreslit krajinku i
portrt emesln zdatn a naprosto nezajmav. Jako vejce vejci se to
podobalo vtvorm dalch pouench amatr. Moje zesnul cho se na rozdl
ode m nemohla opt o vuku drahch uitel kreslen, pesto vak mla vt
talent. Jej akvarelov malby lid a dt by pikovho uitele kreslen vydsily.
Shledal by, e postavy jsou pli prkenn a barvy pli jasn. Ale pan
Strangeov mla mimodn nadn zachytit vrazy tve i gesta a nalzat

461
pvab a vtip v tch nejobyejnjch situacch. Na jejch obrazech je cosi
pevelice ivho a krsnho, co Strange se zarazil a na chvli se odmlel.
Co jsem to kal? Ach, ano. Kreslen u lovka pelivmu vnmn, co se
vdy hod. Vezmte si napklad tento vchod
Komornk se zadval na dvee.
Dnes je studen, pomourn, detiv poas. Skrz mraky pronikne velice
mlo svtla, a tud dn stny. lovk by ekal, e v tom vchodu bude ero
a tma, lovk by tam neekal stn myslm tm ten siln stn zleva napravo,
kvli nmu lev st vchodu tone v naprost tm. I kdyby dnes bylo jasno
a sluneno, ten stn by podle mne padal opanm smrem. Ne, ten stn je
naprost rarita. V prod byste ho nikdy nevidli.
Komornk se zadval na koho, jestli mu nepome, ale ko se za dnou
cenu nechtl nechat zathnout do diskuse a zral do dlky. Chpu, pane,
pronesl komornk.
Strange si vchod nadle zamylen a zaujat prohlel. Pak zavolal:
Childermassi! To jste vy?
Chvli se nic nedlo a pak se temn stn, proti nmu ml Strange tak siln
nmitky, konen pohnul. Oddlil se od vchodu jako mokr prostradlo od
postele. Pitom se promnil, scvrkl a zmnil a stal se z nj lovk: John
Childermass.
Childermass nasadil svj typick ironick smv. Nu, pane, nemohl jsem
oekvat, e vm zstanu dlouho utajen.
Strange si odfrkl. ekm vs u vc ne tden. Kde jste byl?
Mj pn m poslal a vera.
A jak se m v pn?
Mizern, pane, velice mizern. Suuje ho nachlazen, bolesti hlavy a navc
se mu jet tesou konetiny. Tedy vechny obvykl pznaky rozilen. A nikdo
ho neroziluje tak jako vy.
Tak to rd slym.
Mimochodem, pane, chtl jsem vm nco ct. Mm pro vs na Hanover
Square njak penze. Vae honore z ministerstva financ a Admirality za
posledn tvrtlet roku 1814.
Strangeovi se pekvapenm rozily zorniky. A to mi chce Norrell vn
nechat mj podl? Pedpokldal jsem, e ty penze jsou u nadobro ztracen.
Childermass se usml. Pan Norrell o tom nic nev. Mm vm ty penze dnes
veer pinst?
Jist. Nebudu doma, ale pedejte je Jeremymu. Childermassi, eknte mi
nco a ukojte mou zvdavost. V Norrell o tom, e se zneviditelujete a mnte
se ve stny?
To vte, tu a tam jsem nco pochytil. V Norrellovch slubch jsem u
estadvacet let. To bych musel bt pln paez, abych se vbec nic nenauil.
Ano, pochopiteln. Ale na to jsem se vs neptal. V o tom Norrell?

462
 Ne, pane. Chov podezen, ale radji o tom nechce nic vdt. Mg, kter
trv cel svj ivot v pracovn pln knek, potebuje lovka, kter pro nj ve
svt leccos zad. Ze stbrn misky taky vechno nezjistte. O tom jste se
pesvdil na vlastn ki.
Hmm. Dobe, tak pojte, love! Pojte se podvat na to, na jste se piel
podvat!
Dm vypadal hodn zanedban, skoro oputn. Okna i omtka byly velice
pinav a vechny okenice zaven. Strange a Childermass ekali na chodnku,
zatmco komornk ukal na dvee. Strange ml detnk a Childermass byl vi
dopadajcmu deti naprosto neten.
Njakou dobu se nic nedlo a pak komornka cosi pimlo zadvat se dol
a zat se bavit s nkm, koho nikdo jin nevidl. Strangev komornk si o t
osob nemyslel nic moc dobrho; mrail se, stl s rukama v bok a psn ji
kral cel jeho postoj pak prozrazoval krajn netrplivost.
Po chvli otevela dvee velice mal, velice pinav a velice vyden
slutika. Jonathan Strange, Childermass a komornk veli a pi tom po n kad
stelil pohledem. Tu chudinku pak k smrti vylekalo, e se na ni dv tolik
vysokch a na prvn pohled dleitch gentleman.
Strange se neobtoval poslat nahoru vizitku se svm jmnem vypadalo
zcela nepravdpodobn, e by k tomu tu dvenku mohli pemluvit. Msto toho
ekl Strange Childermassovi, a jde za nm, vybhl po schodech a veel pmo
do jednoho pokoje. Tam v kalnm svtle vrhanm mnoha svcemi hocmi
v jaksi mlze nebo ten dm si podle veho vytvel vlastn poas nali
rytce, Msieura Minervoise a jeho pomocnka Msieura Forcalquiera.
Msieur Minervois nebyl vysok, sp stzlk. Ml dlouh vlasy, stejn
jemn, tmav, leskl a mkk jako padeno hndho hedvb. Otraly se mu
o ramena a padaly mu do tve, kdykoli se sklnl nad prac, tedy takka pod.
I jeho oi byly pozoruhodn velk, jemn a hnd, svdc o jianskm
pvodu. Vzhled Msieura Forcalquiera byl v pkrm kontrastu s neobyejnou
krsou jeho mistra. Ml kostnatou tv s hluboko zapadlma oima a na
vyholen hlav svtl strnit. Pes svou vyzblost, ba vyhublost na kost, to byl
lovk velice zdvoil.
lo o uprchlky z Francie, ovem rozliovat mezi uprchlky a nepteli bylo
pro obyvatele Spitalfields pli nron. Msieur Minervois a Msieur
Forcalquier byli vude znmi jako francouzt pini. Kvli thle nezaslouen
povsti si toho hodn vytrpli: bandy spitalfieldskch chlapc a dvat
povaovaly za pjemn zpesten przdnin pepadat ty dva Francouze ze
zlohy, pokad je zmltit a vyvlet ve pn na kterou bylo Spitalfields
obzvlt bohat. Jindy si soused Francouz ulevovali neurvalost, hvzdnm
a tak tm, e jim odmtali prodat cokoli, co by ti dva teba chtli i potebovali.
Strange jim vypomohl jakoto prostednk mezi Msieurem Minervoisem a jeho
panem domcm a posledn jmenovanmu gentlemanovi zprostedkoval
vyvenj pohled na charakter Msieura Minervoise a okolnosti jeho pobytu

463
v Anglii. Rovn pak poslal Jeremyho Johnse do vech hospod v okol, aby
u ginu zapdal rozhovory s mstnmi a nechal vejt ve veobecnou znmost, e
ti dva Francouzi jsou chrnnci jednoho ze dvou anglickch mg a kdyby
opili, ekl Strange a zahrozil Jeremymu prstem, e Norrell je z tch dvou
lep, me to nechat bt ale ekni jim, e j jsem prchlivj a vbec
mnohem citlivj na to, kdy nkdo ur moje ptele. Msieur Minervois
a Msieur Forcalquier byli Strangeovi za jeho sil vdn, ale za takovch
skliujcch okolnost zjistili, e jejich nejlepm ptelem je lhev brandy, z n
si s psnou pravidelnost pihbali cel den.
Zstvali zaven v dom na Elder Street. Dnem i noc mli zaven okenice,
aby se nemuseli dvat na nehostinn Spitalfields. ili a pracovali pi svtle
svek a dvno ji peruili veker styky s hodinami. Pohled na Strange
a Childermasse je docela vyvedl z mry, nebo se domnvali, e panuje hlubok
noc. Mli jednu sluku onu drobnou dvenku, sirotka s vykulenma oima ,
kter jim ovem nerozumla a velice se jich bla. Ani nevdli, jak se jmenuje.
Ale svm bezstarostnm, blahosklonnm zpsobem k n ti dva byli laskav
a poskytli j mal pokojk s lkem vycpanm pem a povleenm pltnem
take ten ponur dm povaovala za prav rj. K jejm hlavnm povinnostem
patilo chodit jim pro jdlo, brandy a opium o co se s n dlili, tedy brandy
a opium si nechvali pro sebe, zato j nechvali vtinu jdla. Rovn jim nosila
a ohvala vodu na koupn a holen nebo oba byli trochu marniv. Vbec si
ale nevmali pny a nepodku v dom, co bylo pro toho sirotka jen dobe,
protoe o veden domcnosti mla zhruba stejn pont jako o star hebrejtin.
Veker voln povrch byl zanesen haldami papr a pokakanch hadk.
Povalovaly se tu cnov tale s prastarmi slupkami od sra i hrnce obsahujc
brky a kreslic uhel. Byl tu postar celer, kter il nanetst pli dlouho
a pli promiskuitn v tsn blzkosti uhlu. Rytiny a kresby byly pipchnut na
kadou volnou plochu obloen i tmavch pinavch tapet visela tam jedna se
Strangem, kter byla obzvlt pkn.
Na zadnm ukoptnm dvorku rostla jablo, kter bvala venkovskm
stromem, dokud nepiel ed Londn a nepohltil vechny jej pjemn zelen
sousedy. Jednou neznmho obyvatele domu popadl zchvat pracovitosti,
dotyn oesal veker jablka ze stromu a vyskldal je na vechny parapety,
kde ji te leela nkolik let nejdv se z nich stala star jablka, pak odul
mrtvolky jablek a nakonec pouz duchov jablek. Dm charakteristicky vonl
lo o smsku vn inkoustu, papru, uhl, brandy, opia, hnijcch jablek, svek
a kvy to ve promen s uniktnm pachem vydvanm dvma mui, kte
pracuj dnem i noc v ponkud omezenm prostoru a kter nikdy a za dnch
okolnost nelze pesvdit, aby oteveli aspo jedno okno.

464
465
 Popravd eeno Minervois a Forcalquier asto zapomnali, e vbec
existuje nco jako Spitalfields i Francie. Cel dny ili jen v malm svt rytin
pro Strangeovu knihu a na nich byly skuten prazvltn vci.
Zobrazovaly rozlehl chodby, poskldan pevn ze stn. Tmav otvory
ve zdech naznaovaly existenci dalch chodeb, take rytiny jako by
znzorovaly vnitek njakho bludit. Na nkterch byla vidt irok
schodit vedouc dol k tmavm podzemnm kanlm. Naly se tu obrzky
rozlehlho ernho vesovit, pes nj vede liduprzdn cesta. Divk jako by
se na tu scnu dval z velk vky. Daleko, daleko vpedu na t cest byl vidt
stn ne vc ne krbanec na svtlm povrchu cesty. Nedalo se urit, zdali jde
o mue, enu i dt, ba vbec lovka, ale u to, e se vyskytl v tom naprosto
nezalidnnm prostoru, bylo jaksi nadmru znepokojujc.
Na jednom obraze se osaml most klenul nesmrnou przdnotou zahalenou
do mlhy snad to byla sama obloha , a tebae byl most zbudovn ze stejnho
masivnho zdiva jako chodby a kanly, po obou stranch se dol vinula malik
schoditka obepnajc ohromn pile mostu. Schodit vypadala kehce,
vystavna byla s mnohem menm fortelem ne most samotn, ale skrz mraky
a kdovkam se jich stelo opravdu mnoho.
Strange se nad tm sklnl se soustednm, kter se vyrovnalo
Minervoisovu, vyptval se, kritizoval a navrhoval. Strange a ti dva rytci na sebe
mluvili francouzsky. Ke Strangeovu divu jim Childermass dokonale rozuml
a dokonce Minervoisovi poloil jednu dv otzky v jeho mateskm jazyce.
Childermassova francouztina byla nanetst natolik poznamenna jeho
rodnm yorkshirskm pzvukem, e mu Minervois nerozuml a zeptal se
Strange, zdali je Childermass Holanan.
Jist, poznamenal Strange k Childermassovi, oni tm scnm dvaj
romnsk punc pli se podobaj dlm Palladia a Piranesiho, ale nemohou si
pomoct takhle byli vykoleni. To vte, nad to se nedoke povznst nikdo.
Jako mg nikdy nebudu pln Strange i pinejmenm ne pouze Strange , na
to je ve mn pli mnoho Norrella.
Take tohle jste vidl na Krlovch cestch? zeptal se Childermass.
Ano.
A co je to za zemi, pes kterou se klene ten most?
Strange vrhl po Childermassovi ironick pohled. Nevm, mgu. Jak na to
mte nzor vy?
Childermass pokril rameny. Pedpokldm, e je to Frie.
Mon. Ale zanm si myslet, e to, emu kme Frie, se nejsp skld
z mnoha zem. lovk by stejn tak mohl ct Jinozem a znamenalo by to
tot.
Jak daleko jsou tyto krajiny?
Ne moc daleko. el jsem tam z Covent Garden a vidl je vechny bhem
pldruh hodiny.

466
 Byla ta magie obtn?
Ne, vbec ne.
A prozradte mi, jak kouzla jste pouil?
Ale beze veho. Potebujete kouzlo odhalen j pouil Doncastera.
A dalm kouzlem muste rozpustit povrch zrcadla. V knihch jsem u vidl
bezpoet rozpoutcch kouzel, ale pokud mohu soudit, jsou vechna naprosto
k niemu, take jsem si musel vymyslet vlastn jestli chcete, mohu vm ho
napsat. Nakonec mus lovk zasadit ob tato kouzla do peklenovacho kouzla
hledn cesty. To je dleit, jinak byste se podle m odtamtud ji nikdy
nedostal zptky. Strange se odmlel a zadval se na Childermasse. Chpete?
Naprosto, pane.
Dobe. Po krat odmlce Strange nadhodil: Nen u naase, Childermassi,
abyste odeel ze sluby u Norrella a peel ke mn? Na njak nesmysln
posluhovn byste mohl zapomenout. Byl byste jednodue mj k
a pomocnk.
Childermass se zasml. Ha, ha! Dkuji vm, pane. Dkuji vm! Ale j
s panem Norrellem jet nejsem hotov a on se mnou tak ne. Jet ne. A navc,
myslm, e by ze m byl velice patn mg jet hor ne vy.
Strange o tom s smvem chvli uvaoval. To je dobr odpov, prohlsil
nakonec, ale bohuel ne dost dobr. Nevm, e dokete z hloubi due
podporovat Norrellovu stranu. Jeden mg v Anglii! Jeden nzor na magii! S tm
pece nesouhlaste, ne? V povaze mte pinejmenm tolik rebelantstv jako j.
Tak pro se nejdete bouit se mnou?
Jene pak bych s vmi musel souhlasit, pane, e? Nevm, jak to dopadne
mezi vmi a Norrellem. Zeptal jsem se karet, ale odpov je neurit. To, co
ns ek, je pli sloit, aby to karty jasn vysvtlily, a j nedoku najt tu
sprvnou otzku, kterou bych jim ml poloit. eknu vm, co udlm. Dm
vm slib. Pokud neuspjete a pan Norrell vyhraje, pak se skuten vzdm
sluby u nj. Budu se brt za vai vc, postavm se mu celou svou moc a najdu
argumenty, kter ho rozl a pak tu v Anglii pod budou dva mgov a dva
nhledy na magii. Kdyby ale neuspl on a vyhrl jste vy, postavm se takto proti
vm. Sta vm to?
Strange se usml. Ano, sta. Vrate se k panu Norrellovi a vyite mu
moje poruen. Vzkate mu, e doufm, e ho uspokoj odpovdi, kter jsem
vm dal. Paklie by si pl vdt jet nco jinho, najdete mne ztra po tvrt
hodin doma.
Dkuji vm, pane. Byl jste velice upmn a oteven.
A pro bych neml? To Norrell je tajnstk, j ne. Neekl jsem vm nic, co
by nebylo v t knize. Zhruba za msc si o tom bude moci post kad mu,
ena i dt v krlovstv a udlat si na to vlastn nzor. Vn netum, jak by
tomu mohl Norrell zabrnit.

467
 49

DIVOKOST A LENSTV
Bezen 1816

a pr dn po nvtv u rytc pozval Strange sira Waltera a lorda

Z Portisheada na veei. Oba pnov veeeli se Strangem pi mnoha

pleitostech, tentokrt ale do domu na Soho Square veli poprv od
smrti pan Strangeov. Shledali, e se smutn promnil. Strange se zjevn vrtil
ke vem svm staromldeneckm zvyklostem. Stoly a idle rychle mizely pod
nnosy papr. Zpola dokonen kapitoly jeho knihy se povalovaly porznu po
dom a v salnu si dokonce zaal dlat poznmky na tapety.
Sir Walter zaal sundvat stoh knek ze idle.
Ne, ne! vykikl Strange, nehbejte s nimi! Jsou poskldan podle
naprosto konkrtnho kle.
Ale kam si mm sednout? zeptal se sir Walter zmaten.
Strange si podrdn odfrkl, jako by ho sir Walter podal o nco naprosto
nerozumnho. Pesto knihy pesunul a najednou se do svho ponn tak
zabral, e si jednu z nich zaal st. Jakmile si onu pas peetl dvakrt
a napsal si na tapetu poznmku, byl opt s to vnovat se svm hostm.
Velmi rd vs tu zase vidm, mylorde, ekl Portisheadovi. Vyptval jsem
se vude mon na Norrella stejn, jak se podle m on vyptval na m.
Doufm, e pro m mte spoustu novinek.
Myslel jsem, e o tom jsem vm u ekl vechno, ozval se sir Walter
alostn.
Ano, ano. ekl jste mi, kde Norrell byl a s km mluvil a jak na nj nahlej
vichni ministi, j se vak jeho lordstva ptm na magii a to, co vy chpete
z magie, by se sotva
velo najeden tveren palec tapety? doplnil ho sir Walter.
Pesn tak. No tak, mylorde. Povzte mi, m se pan Norrell zabval
posledn dobou?
Inu, zaal lord Portishead, na dost lorda Liverpoola pracoval na kouzle,
kter by Napoleonu Bonapartovi nadobro zabrnilo v jakmkoli tku a
studoval Rozpravy o Krlovstv svtla a Krlovstv tmy. Soud, e uinil pr
objev.

468
 A jakch? ozval se Strange poplaen. Nco novho v Rozpravch?122
Nael to na dvaasedmdest stran Cromfordova vydn. Nov pouit
Kouzla ku pivoln Smrti. Sm tomu moc nerozumm. 123 Pan Norrell se
domnv, e sta mrn pozmnit jeho princip a budou se jm moci lit nemoci
lid i zvat kouzlo nemoc donut vystoupit z tla, jako by to byl dmon.
, tohle! zvolal Strange s levou. Ano, ano! Te u vm, co mte na
mysli. J si to spojil u loni v ervnu. Take Norrell dospl teprve sem, co? No
vborn!
Mnoho lid pekvapilo, e si po vs nevzal dnho ka, pokraoval lord
Portishead, a vm, e ho o to dala cel ada lid. On ovem nikoho z nich do
uen nepijal. Popravd eeno se domnvm, e s tmi mladky vbec
nemluvil ani neetl jejich dopisy. Je nesmrn nron a vm se nikdo
nevyrovn, pane.
Strange se usml. Nu, pesn to vechno jsem ekal. Sotva snese existenci
druhho mga. Z tetho by ml nejsp smrt. Brzy nad nm zskm vhodu.
V zpasu o charakter anglick magie budou strany velice nevyrovnan. Na
jednoho jedinho norrellovskho mga pipadnou destky strangeovskch
mg. Nebo pinejmenm tolik, kolik zvldnu vychovat. Pemlm o tom, e
bych z Jeremyho Johnse udlal nco jako antiChildermasse. Mohl by jezdit po
cel zemi a vyhledvat vechny lidi, jim Norrell a Childermass vymluvili
studium magie, a pak bychom je on a j pesvdili, aby se ke studiu zase
vrtili. U jsem o tom mluvil s nkolika mladky. Dva i ti jsou velice slibn.
Druh syn lorda Chaldecotta, Henry Purfois, peetl spoustu tvrtiadch knih
o magii a ptiadch ivotopis mg. Rozhovory s nm kvli tomu bvaj
troku navn, sotva to tomu chudkovi ale meme vytat. Pak je tu William
Hadley-Bright, kter u Waterloo slouil jako Wellingtonv pobonk, a zvltn
lovek jmnem Tom Levy, jen je v souasn dob zamstnan jako uitel
tance v Norwichi.
Uitel tance? zamrail se sir Walter. Opravdu bychom takovhle lidi mli
podporovat ve studiu magie? To povoln by pece mlo zstat vyhrazeno pro
gentlemany, ne?
Nechpu pro. A krom toho mi je Levy nejsympatitj. Za poslednch
nkolik let je to jedin lovk, kter m za to, e z magie by se lovk ml tit,
a z tch t je tak jedin, komu se zatm povedlo zvldnout aspo nco
z praktick magie. To po jeho kouzlu vyraily tamhle z okennho rmu vtve
a list. Urit jste se v duchu podivovali, pro je v tak divnm stavu.

122
Badatele vdy nadchne jakkoli nov objev tkajc se velkho doktora Palea. Ten v
djinch anglick magie zaujm zcela jedinen postaven. A do nstupu Strange a Norrella byl
jedinm vznanjm praktickm mgem, jen sv kouzla sepsal a vydal, aby si je mohli pest
i jin. Jeho knihy si lid pirozen cen nade ve ostatn.
123
Po cel stalet byla tato pas povaovna za zajmavou kuriozitu, ovem bez sebemen
praktick hodnoty, nebo dnes ji nikdo nev, e Smrt je osoba a e by se dala vyslchat
zpsobem, jej Pale doporuuje.

469
 Abych pravdu ekl, ozval se sir Walter, tahle mstnost oplv tolika
zvltnostmi, e jsem si ani neviml.
Levy pirozen neplnoval, e by to takhle mlo zstat, ekl Strange, ale
po proveden kouzla u to nedokzal zvrtit a ani j ne. Nejsp budu muset
Jeremyho podat, a najde tesae, kter to sprav.
Velmi m t, e jste nael tolik mladch mu, kte vm vyhovuj, ekl
sir Walter. To je pro anglickou magii dobr znamen.
Dostal jsem rovn nkolik dost od mladch dam, dodal Strange.
Mladch dam! nevil lord Portishead svm um.
Jiste! Neexistuje jedin dvod, pro by eny nemly studovat magii. To
je dal Norrellv omyl.
Hmm. Tch je najednou jak naseto, poznamenal sir Walter.
eho?
Norrellovch omyl.
Co tm myslte?
Nic! Nic! Neurejte se. Pokud jsem vs ale poslouchal dobe, nezmioval
jste se, e byste njak eny vzal do uen.
Strange si povzdechl. Jde ist o praktick ohledy, nic vc. Mg a jeho k
spolu mus trvit spoustu asu a probrat, co peetli. Kdyby Arabela nezemela,
pak bych mohl nejsp nabrat i aky. Nyn bych se ale musel spolhat na
gardedmy a strpt spoustu dalch navnch nepjemnost, na kter te
nemm trplivost. Moje vlastn bdn mus mt pednost.
A jak nov kouzla nm hodlte ukzat, pane Strangi? zeptal se lord
Portishead dychtiv.
! To jsem rd, e jste se mne na to zeptal! O tom jsem dlouho uvaoval.
M-li obroda anglick magie pokraovat i spe nem-li zstat ist v reii
Gilberta Norrella , pak se musm nauit nco novho. Ale k novm kouzlm
nepijde lovk nijak snadno. Mohl bych se vydat na Krlovy cesty a pokusit se
dostat do tch zem, kde je magie pravidlem, nikoli vjimkou.
Proboha! zvolal sir Walter. U s tm zase zante! Copak jste se pln
zblznil? Snad jsme se shodli na tom, e Krlovy cesty jsou pli nebezpen,
aby ospravedlnily
Ano, ano! S vaimi nzory jsem dvrn obeznmen. Na toto tma jste mi
pece dlal dlouh pednky. Ale vy m nenechvte domluvit! J jen
vyjmenovvm monosti. Nevyjdu na Krlovy cesty. Dal jsem slovo
Arabele, e to neudlm.124
Na chvli se rozhostilo ticho. Strange si povzdechl a zasmuil se. Oividn
te pemlel o nem i o nkom jinm.
Sir Walter tie podotkl: Odjakiva jsem ml o sudku pan Strangeov to
nejlep mnn. Dejte na jej radu a nemete prohloupit. Strangi, j mm pro

124
Vtina z ns pirozen thne k boji proti omezenm, kter nm nai ptel a rodina
ukldaj, kdy ns ale postihne to netst a my o blzkho lovka pijdeme, to je pak najednou
rozdl! Z omezen se stane posvtn zvazek.

470
vs pochopen jiste si pejete zkouet nov kouzla to by chtl kad
badatel , ale jedin bezpen zpsob je pece uit se magii z knek, ne?
Ale j nemm dn knihy! vykikl Strange. Proboha! Slibuji, e budu
mrn jako bernek a nebudu vychzet z domu jako njak neprovdan tetka,
jen kdy vlda pijme zkon, e mi Norrell mus ukzat svou knihovnu! Ale
vzhledem k tomu, e mi vlda tuto laskavost neproke, nemm na vybranou
a musm se vzdlvat tak, jak jen mu.
Tak co udlte? zeptal se lord Portishead.
Povolm elfa, prohlsil Strange energicky. U jsem uinil nkolik
pokus.
Neformuloval ale pan Norrell pravidlo, e pivolvn elf je velmi
riskantn? zeptal se sir Walter.
Na prstech jedn ruky by se dalo spotat to, co pan Norrell nepovauje za
velmi riskantn, odsekl Strange lehce popuzen.
Pravda. Sir Walter byl spokojen. Povolvn elf koneckonc tradin
patilo k anglick magii. Dlali to vichni aureti a vichni argentt by dali
kdovco za to, kdyby to umli.
Vte ale, jestli je to vbec mon, pane? otzal se lord Portishead. Vtina
autorit se shoduje na tom, e elfov ji Anglii prakticky nenavtvuj.
Ano, takov mnn vskutku pevld, pikvl Strange, j jsem si ale
tm jist, e jsem se v listopadu 1814, tak msc dva ped rozchodem
s Norrellem, ocitl ve spolenosti elfa.
Vn? zvolal lord Portishead.
O tom jste se nikdy nezmnil, dodal sir Walter.
Ani jsem se o tom zmnit nemohl, vysvtlil Strange. Dokud jsem chtl
zstat Norrellovm kem, nesml jsem o tom ani ceknout. I kdybych nco
takovho by jen lehce nadhodil, Norrella by z toho trefil lak.
Jak vypadal, pane Strangi? zeptal se lord Portishead.
Ten elf? Nevm. Nevidl jsem ho, zato jsem ho slyel. Hrl na hudebn
nstroj. Byl u toho jet nkdo, kdo ho jak slyel, tak vidl aspo myslm.
Pedstavte si, jak vhodn by bylo stkat se s takovou osobou! dn mg, a
u iv i mrtv, by m toho nemohl tolik nauit. Elfov jsou zdlem veho, po
em my mgov toume. Magie je jejich pirozenost! A nevhodu vidm jen
jedinou, tu obvyklou e skoro nevm, jak to zadit. Seslal jsem destky
kouzel, udlal jsem vechno, o em jsem kdy slyel i etl, jen abych toho elfa
pivolal zptky, ale nebylo to k niemu. Ani zaboha si nedoku pedstavit, pro
Norrell vynakld tolik energie na zakazovn neho, co beztak nikdo
nedoke. Vae lordstvo, vy asi neznte dn kouzla na povolvn elf?
Mnoho, odpovdl lord Portishead, ale vy u jste je jist vechna
vyzkouel, pane Strangi. To k vm vzhlme, pane, abyste pro ns vechny
obnovil to, co bylo ztraceno.
Och! povzdychl si Strange. Nkdy m napad, e nic ztraceno nebylo. Ve
skutenosti je to vechno v hurtfewsk knihovn.

471
 Nekal jste, e s vmi byl jet jeden lovk, kter toho elfa vidl i slyel?
nadhodil sir Walter.
Ano.
A pedpokldm, e tm lovkem nebyl Norrell?
Ne.
Nu dobe. A co na to ten lovk kal?
Byl zmaten. Ml za to, e vid andla, ovem vzhledem k jeho
ivotnmu stylu a obvyklm mylenkovm pochodm to nepovaoval za tak
pozoruhodn, jak byste si mohli myslet. Omlouvm se, ale jsem vzn
diskrtnost a o okolnostech t udlosti ji nemohu nic vc vyjevit.
Ano, ano! No dobe! Ale v spolenk toho elfa vidl. Pro?
Vm pro. Jeden jeho konkrtn rys mu umooval vidt elfy.
Nu, a nemohl byste toho njak vyut?
Strange se nad tm zamyslel. Nevm, jak by se to dalo provst. Jde
o pouhopouhou nhodu, jako kdy m jeden lovk modr oi a druh hnd.
Chvli mlel a dumal. Ale na druhou stranu mon ne. Tebas mte pravdu.
Kdy se nad tm zamyslte, nen to tak bizarn npad. Vzpomete na aurety!
Nkte z nich se svou divokost a lenstvm elfm skoro vyrovnali! Pomyslete
na Ralpha Stokeseyho a jeho elfho sluebnka jmnem Col Tom Blue! Dokud
byl Stokesey mlad, jednoho od druhho byste skoro nepoznali. Mon jsem
pli krotk, pli ochoen mg. Jak ale lovk v sob rozvine trochu
lenstv? Potkvm lence kad den na ulici, ale nikdy m jet nenapadlo,
jak zeleli. Mon bych se ml zat potulovat po liduprzdnch vesovitch
a pustch pobech. Aspo v romnech a divadelnch hrch blzni takov msta
s oblibou vyhledvaj. Tebas m divok Anglie doene za hranu lenstv.
Strange vstal a peel k oknu salnu, jako by snad odtamtud mohl
pehldnout divokou Anglii, akoli se z nj nasktal jen naprosto tuctov
pohled na Soho Square v hustm mrholen. Myslm, e jste mon na nco
kpl, Waltere.
J? vykikl sir Walter, jeho ponkud vydsilo, kam jeho poznmky podle
veho vedou. Nic takovho jsem navrhnout nechtl!
Pane Strangi, ozval se vldn lord Portishead, to pece nemete myslet
vn. Tak setl mu jako vy pece neme uvaovat o tom, e se stane
vagabundem. To je opravdu okujc mylenka, pane.
Strange zkil ruce na prsou, znovu se zadval na Soho Square a prohlsil:
Dobe, dnes nepjdu. A pak nasadil svj typick sebeironick smv
a vypadal skoro jako dv. Pokm, ekl, dokud nepestane pret.125

125
Ani John Uskglass, jen vldl tem krlovstvm a usmroval vekerou anglickou magii,
se nedokzal pln oprostit od sklonu odchzet na dlouh a tajupln cesty. Roku 1241 opustil svj
dm v Newcastlu, a to njakm zhadnm zpsobem znmm pouze mgm. Sluhovi ekl, e ho
za den najdou spt na lavici ped krbem.
Ptho dne onen sluha a cel krlovsk domcnost hledala Krle na lavici ped krbem, ale on
tam nebyl. Hledali ho kad rno a kad veer, ale on se neobjevil.

472
 William, hrab z Lanchesteru, vldl msto nj a mnoho rozhodnut bylo odsunuto na dobu a
se Krl vrt. S postupem asu ale mnoz zaali pochybovat, e k tomu kdy dojde. Potom vak
spcho Krle nali na lavici ped krbem, rok a den po jeho odchodu.
Oividn netuil, e by se stalo nco nepatinho, a nikomu neekl, kde byl. Nikdo se ho
neodvil zeptat, zdali od potku chtl zstat pry tak dlouho, i jestli se nepihodilo nco
stranho. William z Lanchesteru si nechal zavolat onoho sluhu a podal ho, a mu znovu
zopakuje Krlova pesn slova. Nemohl tebas ct, e bude pry rok a den?
Mon, odpovdl ten mu. Krl obecn mluvil potichu. Bylo docela dobe mon, e se
peslechl.

473
 50

DJINY A PROVOZOVN
ANGLICK MAGIE
Od dubna do konce z 1816

trangeovi ptel kvitovali s povdkem jeho ujiovn, e se nehodl

S vzdt svch pohodlnch dom, dobrho pjmu a sluebnictva a toulat se

ve vtru a deti, pesto se vak jen mlo z nich dokzalo smit s jeho
novmi zvyky. Odvodnn se obvali, e ztratil veker zbrany a je pipraven
vnovat se vem druhm magie. Slib Arabele mu prozatm brnil vejt na
Krlovy cesty, ale ani vechna varovn sira Waltera mu nemohla zabrnit
v tom, aby ustavin mluvil a pemlel o Johnu Uskglassovi a jeho elfch
poddanch.
Do konce dubna si Strangeovi ti nov ci, ctihodn Henry Purfois, William
Hadley-Bright a tanen mistr Tom Levy, nali bydlen pobl Soho Square.
Kad den dochzeli do Strangeova domu studovat magii. Kdy zrovna nevedl
jejich magickou vuku, Strange pracoval na sv knize a svmi kouzly se
angaoval ve prospch armdy a Vchodoindick spolenosti. dosti o pomoc
rovn obdrel od Liverpoolsk spolenosti a Kupeckho spolku z Bristolu.
To, e Strange nadle dostv zakzky od ednch orgn ba vlastn od
kohokoli , pana Norrella natolik rozhoilo, e si na to stoval
u ministerskho pedsedy, lorda Liverpoola.
Lord Liverpool ml pro nj pramlo pochopen. Generlov si mohou dlat,
co se jim zlb, pane Norrelle. Jak dobe vte, vlda do vojenskch zleitost
nezasahuje.126 Generlov zamstnvali pana Strange jako mga adu let
a nechpu, pro by s tm mli pestat ist proto, e vy dva jste se pohdali. Co
se Vchodoindick spolenosti te, doslechl jsem se, e jej pedstavitel se
nejdve obrtili na vs a e jste jim odmtl pomoci.
Pan Norrell prudce zamikal. Moje prce pro vldu moje prce pro vs,
mylorde mi zabr spoustu asu. Nemohl bych ji s klidnm svdomm
zanedbvat kvli soukrom spolenosti.

126
To nebyla ani v nejmenm pravda. Za vlky na Pyrenejskm poloostrov si vvoda z
Wellingtonu trpce stoval, e se mu vlda neustle plete do velen.

474
 A vte mi, pane Norrelle, e jsme vm vdn. Sotva vm ale musm
vysvtlovat, jak je spch Vchodoindick spolenosti ivotn dleit pro
prosperitu nroda, a Spolenost potebuje pomoc mga pmo nesmrn. Jej
flotily jsou vydny na milost a nemilost boum a patnmu poas; spravuje
ohromn zem a indick princtka a banditi ustavin suuj jej armdy. Pan
Strange se zavzal dit poas kolem mysu Dobr nadje a v Indickm ocenu
a poradil, jak nejlpe uvat magie na neptelskch zemch. editel
Vchodoindick spolenosti maj za to, e Strangeovy zkuenosti z vlky na
Pyrenejskm poloostrov se ukou jako neoceniteln. Opt to ovem svd
o tom, jak Britnie nalhav potebuje dal mgy. Pane Norrelle, i pes svou
pracovitost nemete bt vude a dlat vechno a nikdo neek, e byste ml.
Slyel jsem, e pan Strange si vzal ky. Nesmrn by m potilo, kdybych se
doslechl, e jste udlat tot.
I pes souhlas lorda Liverpoola nepokraovalo vzdlvn t novch mg
Henryho Purfoise, Williama Hadleyho-Brighta a Toma Levyho o nic hladeji
ne Strangeova vuka ped esti lety. Jedin rozdl spoval v tom, e zatmco
Strange musel zpolit s Norrellovou vyhbavost, mladm mum ustavin
stla v cest Strangeova sklenost a roztkanost.
Na potku ervna byl prvn dl Djin a provozovn anglick magie hotov.
Strange ho dopravil panu Murrayovi a nikoho nepekvapilo, kdy nsledujcho
dne oznmil Henrymu Purfoisovi, Williamu Hadleyovi-Brightovi a Tomu
Levymu, e jejich vzdlvn v magii bude muset chvilku pokat, nebo se
rozhodl vypravit se do zahrani.
Myslm, e je to vten pln! prohlsil sir Walter, jakmile se mu s nm
Strange svil. Zmna msta. Zmna spolenosti. Pesn to bych vm
pedepsal. Jete! Jete!
Vy si nemyslte, e je to pli brzo? vyptval se Strange nervzn.
Abych tak ekl, penechm tm cel Londn Norrellovi.
To si myslte, e mme tak krtkou pam? Dobe, budeme se ze vech sil
snait, abychom na vs bhem nkolika msc nezapomnli. Krom toho vm
brzo vyjde kniha a ta nm bude trvalou pipomnkou, jak patn se nm bez vs
vede.
To je pravda. Je tu ta kniha. Norrellovi bude trvat nkolik msc, ne tch
estatyicet kapitol vyvrt, a ne bude hotov, dvno u budu zptky.
Kam pojedete?
Myslm, e do Itlie. Jihoevropsk zem m vdycky pitahovaly.
panlsk venkov m asto okouzlil, nebo by mi pinejmenm piel velice
pvabn, kdyby nebyl pln vojk a zahalen kouem.
Doufm, e obas napete? Aspo strun shrnut vaich dojm?
Nemyslete si, e vs toho uetm. Je prvem kadho cestovatele ulevit
svmu vzteku nad kadou malou nepjemnost psanm dopis ptelm.
Oekvejte dlouh popisy veho.

475
 Jak se posledn dobou asto stvalo, Strange se zniehonic zasmuil. Jeho
hrav, ironick nlada byla najednou tatam a u se jen kabonil na uhlk.
Napadlo m, jestli byste ekl nakonec. Tedy, chci vs podat
Popuzen si odfrkl nad vlastn vhavost. Vydte ode m vzkaz lady Poleov?
Byl bych vm velmi vdn. Arabela ji mla velmi rda a j vm, e by j
neudlalo radost, kdybych odjel z Anglie a lady Poleov nic nevzkzal.
Jist. Co j mm vydit?
Ach! Jednodue j eknte, e j od srdce peji lep zdrav. Cokoli budete
pokldat za nejlep. Na pesnm znn nezle. Muste ale ct, e ten vzkaz je
od Arabelina manela. Chci, aby lady Poleov pochopila, e manel jej
ptelkyn na ni nezapomnl.
S nejvtm potenm, pikvl sir Walter. Dkuji vm.
Strange tak napl oekval, e ho sir Walter vyzve, a se tedy s lady
Poleovou rozlou osobn, to ale sir Walter neudlal. Nikdo ani nevdl, jestli je
lady vbec jet v dom na Harley Street. Po mst se povdalo, e ji sir Walter
poslal na venkov.

Strange nebyl sm, kdo si pl odjet do zahrani. Najednou se to dostalo

velice do mdy. Kvli vlce s Napoleonem Britov pedlouho nemohli opustit
vlastn ostrov. Pli dlouho museli touhu po novch scenerich a zvltnch
lidech uspokojovat nvtvami Skotsk vrchoviny, Jezern oblasti i
derbyshirskch kopc. Po vlce vak mohli zajet na kontinent a zhldnout hory
a pobe zcela jinho charakteru. Na vlastn oi mohli vidt slavn umleck
dla, je do t doby obdivovali jen na rytinch. Nkte vycestovali do zahrani
v nadji, e na kontinentu se d t levnji ne doma. Jin tam prchli ped dluhy
i skandlem a dal, jako napklad Strange, tam vyjeli nalzt klid, kterho se
jim v Anglii nedostvalo.

Brusel
12. ervna 1816
Jonathan Strange Johnu Segundovi

Mohu-li odhadnout, jsem zhruba msc pozadu za lordem Byronem. 127

V kadm mst, do nj zavtme, narme na hostinsk, postiliny,
ednky, many, pikolky a vemon dmy, jejich mozky jsou pod
ponkud vyinut z toho, jak byly nakrtko vystaveny psoben jeho
lordstva. A tebae m spolenci neopomenou lidem sdlit, e jsem ono
dsiv stvoen, anglick mg, oividn to nen nic ve srovnn
s anglickm bsnkem, a kamkoli jdu, tm se povsti, kter je pro mne
naprosto nov, to vs ujiuji povsti tichho, dobrho Angliana, jen
nedl dn rozruch a nikoho neobtuje
127
Lord Byron odjel z Anglie v dubnu 1816 kvli rostoucm dluhm, obvinnm ze surovho
zachzen s vlastn manelkou a povstem, e svedl svou sestru.

476
 Lto bylo toho roku prapodivn. Lpe eeno, nelo o dn lto. Zima se
prothla a do srpna. Slunce se sotva ukzalo. Obloha byla zataen hustmi
edmi mraky; msty fiel ostr vtr a roda usychala; po cel Evrop dily
bouky a krupobit, ozvltnn obas hmnm a blesky. V mnoha ohledech to
bylo hor ne zima: smrkalo se pozd a denn svtlo lidem upralo tchu tmy,
kter by tu mizrii aspo na chvli skryla.
Londn byl zpola przdn. Parlament byl rozputn a poslanci se rozjeli do
svch domov na venkov, aby tam mohli lpe zrat do det. V Londn sedl
nakladatel John Murray ve svm dom na Albermarle Street. Jindy byly pn
Murrayovy pokoje ty nejrunj v Londn pln bsnk, esejist, recenzent
a vech velkch litert krlovstv. Jene velc literti krlovstv odjeli na
venkov. D bubnoval na okno a v krbu skuela meluzna. Pan Murray piloil
do ohn dal lopatku uhl, pak si sedl ke stolu a pustil se do ten dopis, kter
mu pily toho dne. Kad list vzal a pidrel si jej u levho oka (prav mu
k niemu nebylo, nebo na nj byl zcela slep).
Shodou okolnost mu toho dne pily dva ze vcarsk enevy. Prvn napsal
lord Byron a stoval si v nm na Jonathana Strange, druh napsal Strange
a stoval si v nm na Byrona. Ti dva se prkrt vidli v dom pana Murraye,
doposud se vak neseznmili. Strange Byrona v enev ped nkolika tdny
navtvil. Jejich setkn nedopadlo dobe.
Strange si posledn dobou velmi cenil manelstv a s nm i veho, co
v Arabele ztratil, a tak ho Byronovy domc pomry vyvedly z mry. Jeho
lordstvo jsem zastihl v krsn vile na behu jezera. Nebyl sm. Spolenost mu
dlal dal bsnk jmnem Shelley, pan Shelleyov a dal mlad ena sp
dve , kter si kala pan Clairmontov a jej vztah k tm dvma mum
jsem nepochopil. Pokud to vte, nekejte mi to. Ptomen byl i divn mladk,
kter celou dobu plcal sam nesmysly njak pan Polidori.
Lordu Byronovi se zase vbec nezamlouvalo Strangeovo obleen. Ml na
sob polovin smutek. Manelka mu pece zemela o Vnocch, ne? Mon se
ale domnv, e v ern vypad tajemnji, jako vt arodj.
Sotva k sob okamit pojali vzjemn odpor, hladce peli k hdce
o politiku. Strange napsal: Nevm pln, jak k tomu dolo, ale hned jsme zaali
mluvit o bitv u Waterloo naprosto nevhodn nmt k hovoru vzhledem
k tomu, e j jsem mg vvody z Wellingtonu a oni vichni Wellingtona
nenvid a zbouj Bonaparta. Pan Clairmontov, se v drzost svch
osmncti let, se mne zeptala, jestli se nestydm, e jsem se piinil o pd
takovho velikna. Odpovdl jsem j, e ne.
Byron napsal: Je velkm stoupencem vvody z W. U kvli vm doufm,
drah Murray, e jeho kniha je zajmavj ne on sm.

477
 Strange skonil doukou: Lid maj o mzch podivuhodn pedstavy.
Chtli po mn, abych jim vyprvl o uprech.128
Pana Murraye rmoutilo, e jeho dva autoi spolu nedokou lpe vyjt,
usoudil vak, e se s tm stejn nejsp ned nic dlat, protoe oba mui prosluli
svmi hdkami: Strange s Norrellem a Byron s kdekm.
Kdy pan Murray doetl dopisy, ekl si, e se sejde podvat do knihkupectv.
Strangeovu knihu vytiskl ve vysokm nkladu a vru ho zajmalo, jak se
prodv. O obchod se mu staral lovk jmnem Shackleton, jen do puntku
naploval ideln pedstavu knihkupce. V dnm jinm obchodu by se nikdy
neuchytil rozhodn ne v galanterii i klobounictv, kde mus bt pru
chytej ne jeho zkaznci , ale jako knihkupec byl dokonal. Jeho vk se
nedal odhadnout. Byl vyzbl, such a obleen ml cel pokakan inkoustem.
Vypadal uen a troinku roztrit. Jeho nos zdobily brle; za uchem ml
zastren brk a na hlav zpola rozpranou paruku.
Shackletone, kolik knih od pana Strange jsme dnes prodali? doadoval se
pan Murray.
Tum, e nco mezi edesti a sedmdesti vtisky.
Vborn! pochvaloval si pan Murray.
Shackleton se zamrail a posunul si brle ke koenu nosu. Ano, vypad to
tak, e?
Jak to myslte?
Shackleton vythl brk zpoza ucha. Spousta lid pila dvakrt a pokad si
koupila po jednom vtisku.
Jet lep! Tmhle tempem brzy pedhonme Korzra od lorda Byrona!
Tmhle tempem budeme muset koncem ptho tdne dotiskovat! A kdy si
viml, e Shackleton se nepestv mrait, pan Murray dodal: Nu, co je na tom
patnho? Nejsp je chtli jako drek pro ptele.
Shackleton zavrtl hlavou tak prudce, a vechny voln vlasy jeho paruky
zaaly poletovat sem a tam. Je to divn. Tohle se mi jet nikdy nestalo.
Dvee knihkupectv se otevely a dovnit vstoupil mlad mu drobn a thl
postavy. Rysy ml pravideln a popravd eeno by byl docela hezk, nebt
jedn ponkud neastn manry. Patil k lidem, jejich mylenky jsou pli
iv na to, aby se nechaly omezovat prostorem leben dutiny, a ke zden
pihlejcch tak petkaj do svta. Mluvil sm se sebou a vraz v jeho tvi se
ustavin mnil. Bhem jednoho okamiku stihl vypadat pekvapen, uraen,

128
Pestoe ti dva si zdnliv nepadli do oka, Strange udlal na Byrona msi dojem.
Byronova dal bse Manfrd, na n zaal pracovat v z i jnu toho roku, pojednvala o
mgovi. Jist, Manfrd nijak zvl Jonathana Strange nepipomn (pinejmenm ne toho
ctyhodnho Strange, k nmu Byron pojal takovou nechu) Posedlost vlastn osobou,
odporem k sob sammu, nabubelm pohrdnm svmi blinmi, nznaky nesnesitelnch
tragdi a svmi zhadnmi touhami mnohem vce pipomn Byrona. Pesto je Manfrd mg,
jen si krt as povolvnm duch vzduchu, zem, vody a ohn, aby si s nimi mohl promluvit.
Jako by si Byron po setkn s mgem, kter jej zklamal, stvoil vlastnho k obrazu svmu.

478
rozhodnut a nazloben, co se pravdpodobn odvjelo od energickch hovor,
kter vedl s pomyslnmi lidmi ve sv hlav.
Obchody, a obzvlt to plat o tch londnskch, asto suuj blzni a pan
Murray a Shackleton byli hned ve stehu. Jejich podezen se rozhodn
nerozptlilo, kdy mladk poastoval Shackletona pronikavm pohledem
jasnch modrch o a vykikl: Moc pkn to jednte se svmi zkaznky, jen
co je pravda! Noblesa jak se pat! Obrtil se k panu Murrayovi a takto ho
oslovil: Nechte si ode mne poradit, pane! Nekupujte tu knihy. Jsou to lhi
a zlodji!
Lhi a zlodji? opakoval pan Murray. Ne, to se mlte, pane. Jsem si jist,
e vs dokeme pesvdit, e lh a zlodj jste vy.
Ha! zvolal mladk a stelil po panu Murrayovi vychytralm pohledem,
jako e te u chpe, e pan Murray nen dal zkaznk, jak zpotku
pedpokldal.
Jsem majitel, vysvtloval pan Murray spn. My tu lidi neokrdme.
eknte mi, co se stalo, a j vm budu k slubm. Jsem si naprosto jist, e je to
vechno nedorozumn.
Mladka vak zdvoil slova pana Murraye nikterak neuchlcholila.
Poprte tedy, pane, rozkikl se, e tento podnik zamstnv niemnho
mga podvodnka jmnem Strange?
Pan Murray zaal kat cosi v tom smyslu, e Strange je jednm z jeho
autor, ale mladk mu skoil do ei. Poprte, pane, e pan Strange oaroval
sv knihy, aby mizely, a lovk si tak musel koupit dal? A pak dal!
Pohrozil Shackletonovi prstem a nasadil mazan vraz. Vy mi te budete
tvrdit, e si mne nepamatujete!
Ne, pane, to tvrdit nebudu. Pamatuji si vs velice dobe. Byl jste jednm
z prvnch gentleman, kte si koupili vtisk Djin a provozovn anglick
magie, a potom jste se tak za tden vrtil pro dal.
Mladkovi se rozily zorniky. Musel jsem si koupit dal! vykikl
rozhoen. Prvn zmizel!
Zmizel? zeptal se pan Murray zmaten. Jestli jste svou knihu ztratil,
pane ehm, pak je mi to lto, nechpu vak, jak byste z toho mohl vinit
knihkupce.
Jmenuji se Green, pane. A tu knihu jsem neztratil. Zmizela. Dvakrt. Pan
Green si zhluboka povzdychl, jako lovk, kter zjist, e mus jednat s blzny
a slabomyslnmi. Vzal jsem tu prvn knihu dom, zaal vysvtlovat, a
poloil ji na stl, na skku, do n ukldm bitvu a dal vci na holen. Pan
Green pantomimicky naznail, jak pokld knihu na skku. Na knihu jsem
pak poloil noviny, mosazn svcen a vajko.
Vajko? podivil se pan Murray.
Vajko natvrdo! Kdy jsem se ale ani ne za deset minut otoil, noviny
leely pmo na skce a kniha byla pry! Pitom svcen i vejce zstaly na svm
mst. Tak jsem se za tden vrtil a koupil si dal vtisk pesn jak k v

479
pru. Odnesl jsem si ho dom. Spolu s Cooperovm slovnkem praktick
chirurgie jsem ho poloil na krbovou msu a to cel zatil lkem na aj. Kdy
jsem si vak udlal aj, necht jsem ob knihy shodil do koe na prdlo.
V pondl dal mj sluha Jack Boot do koe pinav povleen. V ter si pro n
pila pradlena, kdy ale zvedla prostradla, nala na dn koe Cooperv slovnk
praktick chirurgie, ale Djiny a provozovn anglick magie byly pry!
Tyto proslovy, poukazujc na jistou vstednost ve veden pn Greenovy
domcnosti, sktaly jistou nadji na vysvtlen.
A nezaloil jste to teba nhodou jinam? nadhodil pan Shackleton.
Mon si tu knihu odnesla pradlena s povleenm, ne? hdal pan Murray.
Ne, ne! trval na svm pan Green.
Nemohl si ji nkdo vypjit? Nebo ji pemstit? spekuloval dl pan
Shackleton.
Pana Greena tato pedstava naprosto konsternovala. Kdo? doadoval se.
J nemm tuen. Pan Greenov? V sluha?
dn pan Greenov neexistuje! iji sm! Tedy a na Jacka Boota, a Jack
Boot neum st!
A co tedy njak ptel?
Pan Green se podle veho hotovil popt, e by kdy ml njak ptele.
Pan Murray vzdychl. Shackletone, dejte panu Greenovi dal vtisk a vrate
mu penze za druhou knihu. Panu Greenovi pak ekl: Jsem rd, e se vm
lbila natolik, e jste si ji koupil podruh.
e se mi lbila?! zvolal pan Green naprosto uasle. Nemm ani tuen,
jestli se mi lbila nebo ne! Vdy jsem ani neml pleitost ji otevt.
Po jeho odchodu se pan Murray chvli zdrel v knihkupectv a ertoval
o koch na prdlo a vajkch natvrdo, ovem pan Shackleton (jen byl obvykle
vtipkovn velmi pstupn) se nebavil. Vypadal zamylen a nervzn
a nkolikrt trval na tom, e se dje nco divnho.
Za pl hodiny Murray nahoe ve svm pokoji upen hledl na svou
knihovniku. Kdy od n odtrhl zrak, spatil Shackletona.
Vrtil se, oznmil Shackleton.
Co?
Green. Zas tu knihu ztratil. Ml ji v prav kapse plt, ale ne doel do
Great Pulteney Street, zmizela mu. Pirozen jsem mu ekl, e Londn je pln
zlodj, muste ale uznat, e
Ano, ano! Na tom u nesejde! skoil mu do ei pan Murray. Mj vlastn
vtisk je pry! Podvejte! Stril jsem ho sem, mezi Disraeliho Tlachy a Emmu
od sleny Austenov. Vidte to msto, kde ta kniha stla? Co se dje,
Shackletone?
Je to magie, prohlsil Shackleton pesvden. Pemlel jsem o tom
a dospl k nzoru, e Green m pravdu. Na ty knihy i na ns psob njak
kouzlo.

480
 Kouzlo! Panu Murrayovi se rozily zorniky. Ano, nejsp to tak bude.
Jet nikdy jsem nezail magii na vlastn ki. A nemyslm, e se njak
petrhnu, aby se mi to stalo znovu. Jde z toho strach a vbec je to nepjemn.
Jak se m proboha lovk zorientovat, kdy se nic nechov tak, jak by mlo?
Inu, mnil Shackleton, na vaem mst bych se pozeptal dalch
knihkupc, jestli i jim mizej knihy pak alespo zjistme, jestli maj podobn
obte vichni, anebo jestli se omezuj pouze na ns.
To vypadalo jako dobr rada. Pan Murray svil obchod poslkovi, spolen
se Shackletonem si nasadili klobouky a vyli do vtru a det. Nejbli
knihkupectv provozovali pnov Edwards a Skittering na Piccadilly. Kdy tam
doli, museli uhnout z cesty komornkovi v modr livreji. Vynel
z knihkupectv vysok sloupec knek.
Kdy panu Murrayovi dolo, e je mu povdom komornk i modr livrej,
byl u dotyn pry.
Uvnit nali pana Edwardse zabranho do rozhovoru s Johnem
Childermassem. Kdy Murray a Shackleton veli, pan Edwards se s provinilm
vrazem otoil, ale Childermass se choval jako obvykle. , pan Murray! ekl.
Rd vs vidm, pane. To mi uet zachzku v deti.
Co se dje? udeil na nj pan Murray. Co to dlte?
Co dlme? Pan Norrell jen kupuje njak knky, nic vc.
Cha! Jestli v pn hodl zabrnit en knihy pana Strange tm, e skoup
vechny vtisky, pak bude zklamn. Pan Norrell je bohat, ale jednou mu
penze mus dojt a j doku knihy dotiskovat tak rychle, jak je on doke
skupovat.
Ne, zavrtl hlavou Childermass. To nedokete.
Pan Murray se obrtil k panu Edwardsovi. Roberte, Roberte! Pro se od
nich nechte takovmhle zpsobem ikanovat?
Chudk pan Edwards vypadal jako oukropek. Omlouvm se, pane Murray,
ale ty knihy pod mizely. Vce ne ticeti lidem jsem musel vrtit penze.
Vypadalo to, e na tom hodn prodlm. Te mi pan Norrell nabdl, e skoup
veker Strangeovy knihy na sklad, a to za slunou cenu, a tak jsem
Slunou? neudrel se Shackleton. Slunou? Co je na tom slunho, to mi
tedy prozrate. Kdopak se asi podle vs postaral o to, aby ty knihy zaaly
mizet?
Pesn tak! pikvl pan Murray a obrtil se na Childermasse: Nebudete se
snad snait poprat, e to ve je Norrellovo dlo?
Ne, ne. Prv naopak, pan Norrell za to rd pevezme odpovdnost. M
celou adu dvod a s potenm je vyl kadmu, kdo ho bude ochoten
vyslechnout.
A jak jsou to dvody? otzal se pan Murray mraziv.
, nejsp ty obvykl, odpovdl Chldermass, poprv trochu vyhbav.
Prv pe dopis, ve kterm vm to ve vysvtl.

481
 A vy se domnvte, e se s tm spokojm? Jen s njakou psemnou
omluvou?
Omluvou? Pochybuji, e se dokte njak omluvy.
Promluvm si o tom se svm prvnkem, ekl pan Murray, hned dnes
odpoledne.
Jiste si promluvte. Nic menho bychom ani neekali. Pan Norrell
kadopdn nechce, abyste na tom tratil penze. Jakmile mi pedlote soupis
vekerch nklad, kter jste ml v souvislosti s vydnm pn Strangeovy
knihy, jsem oprvnn vystavit vm smnku na celou stku.
Tohle nikdo neekal. Pan Murray ml sto chut Childermassovi velice hrub
odseknout. Paliv si uvdomoval, e ho Norrell pipravil o spoustu penz a e
by bylo jen spravedliv, aby mu ul zisk vynahradil.
Shackleton pana Murraye jemn dloubl do lokte, aby nedlal nic zbrklho.
Co mj zisk? zeptal se Murray, aby zskal trochu asu.
Aha, vy chcete vzt v vahu i tohle, e? To je nejsp vcelku oprvnn
poadavek. Dovolte, abych si o tom promluvil s panem Norrellem. S tm se
Childermass uklonil a vykrel z obchodu.
Pan Murray se Shackletonem u nemli dvod v knihkupectv zstat.
Jakmile se zase ocitli na ulici, pan Murray se obrtil k Shackletonovi a ekl:
Zajdte do Thames Street (Tam pan Murray skladoval svoje zsoby.)
a zjistte, jestli tam zbyly jet njak knihy pana Strange. Nenechte se od
Jacksona odbt njakou strunou odpovd. A vm je uke. Vyite mu, e
potebuju, aby je spotal, a e mi do hodiny mus poslat hlenku.
Kdy pan Murray dorazil zptky do Albermarle Street, nael ve svm
knihkupectv ti okounjc mladky. Jakmile ho spatili, zaklapli knihy, hned ho
obklopili a vichni ti na nj spustili. Pan Murray pirozen pedpokldal, e
museli pijt ve stejn vci jako pan Green. Vzhledem k tomu, e dva byli
skuten habni a vichni ti vyjadovali sv rozhoen hodn hlasit, docela
z toho znervznl a naznail poslkovi, a zabhne pro pomoc. Poslek se
ovem ze svho msta ani nehnul a dal udlosti sledoval s vrazem nelenho
asu.
Nkter dosti hrub vkiky onch mladk, jako napklad: Pern
padouch! a Hrozn niema!, pana Murraye rozhodn neuklidnily, po chvli
ale vyrozuml, e nesplaj jemu, ale Norrellovi.
Omlouvm se, pnov, oslovil je, ale pokud by vs to pli neobtovalo,
mohli byste bt tak laskav a ci mi, kdo jste?
Mladky to oividn pekvapilo. Pedpokldali, e jsou pece jen lpe znmi.
Pedstavili se. lo o Strangeovy ti dvorn ky Henryho Purfoise, Williama
Hadleyho-Brighta a Toma Levyho.
William Hadley-Bright a Henry Purfois byli oba vysoc a hezc, zatmco
Tom Levy byl stzlk s tmavmi vlasy i oima. Jak jsme ji poznamenali,
Hadley-Bright a Purfois byli urozen anglit gentlemani, zatmco Tom byl
nkdej uitel tance s ist idovskmi pedky. Natst Hadley-Bright ani

482
Purfois na postaven i pvod pli nedbali. Dobe vdli, e Tom je z nich t
nejtalentovanj, a tak se mu ve vech zleitostech tkajcch se studia magie
podizovali. Sice mu kali jeho kestnm jmnem (zatmco on je oslovoval
pane Purfoisi a pane Hadley-Brighte) a oekvali, e bude nosit knihy,
kter oni nechali leet, jinak se vak k nmu chovali, jako by jim byl roven.
Nememe tady sedt s rukama v kln, zatmco ten lotr, ten netvor ni
velk dlo pana Strange! prohlsil Henry Purfois. Dejte nm nco na prci,
pane Murray! Nic jinho po vs nedme!
A kdybychom pi tom mohli probodnout pana Norrella velice ostrou avl,
pak tm lpe, dodal William Hadley-Bright.
Mohl by se nkdo z vs vypravit za Strangem a pivst ho zptky do
Londna? zeptal se pan Murray.
Ale jist! K tomu se nejlpe hod Hadley-Bright! prohlsil Henry Purfois.
To vte, u Waterloo byl jednm z vvodovch pobonk. Jestli nco zbouje,
tak prohnt se na koni nemonou rychlost.
Vte, kam pan Strange odjel? zeptal se Tom Levy.
Ped dvma tdny prodlval v enev, odpovdl pan Murray. Dnes rno
mi od nj piel dopis. Mon je pod tam. Ledae by odjel do Itlie.
Dvee se otevely a dovnit vkrel Shackleton. Jeho paruka se tpytila tolika
kapikami det, jako by byla vyperkovan nespoetnmi sklennmi korlky.
Vechno je v podku, oznmil panu Murrayovi dychtiv. Knihy jsou pod
jet na paletch.
Vidl jste je na vlastn oi?
Ano, pesn tak. Odvil bych se tvrdit, e k odarovn deseti tisc knih by
byla poteba velk spousta magie.
K bych mohl bt takov optimista, ozval se Tom Levy. Promite, pane
Murray, ale z vyprvn vm, e jakmile se pan Norrell pust do njakho kolu,
pracuje bez oddychu, dokud nen kol splnn. Podle mne nemme as ekat,
ne se pan Strange vrt.
Shackletona viditeln pekvapilo, e se nkdo k magickm zleitostem
vyjaduje s takovou sebejistotou.
Pan Murray mu spn pedstavil ti Strangeovy ky. Kolik asu tedy
podle vs mme? zeptal se Toma.
Den? Nanejv dva? Rozhodn ne tolik, abychom nali pana Strange
a dovezli ho do Londna. Pane Murray, myslm, e to muste svit do naich
rukou a my musme najt pr kouzel na zmaen Norrellovy magie.
Existuj takov kouzla? zeptal se pan Murray a skepticky se zadval na ti
zanajc mgy.
Ale jist, stovky! pospil si Henry Purfois.
Znte alespo jedin? zeptal se pan Murray.
Tedy vme o nich, ekl William Hadley-Bright. Nejsp bychom
spolen dali jedno slun dohromady. Bylo by opravdu skvl, kdyby se pan

483
Strange vrtil z kontinentu a zjistil, e my jsme zatm zachrnili jeho knihu! To
by mu myslm otevelo oi!
Co takhle Paleovo Neviditeln Jaksetojenekne a Tentononc? zeptal se
Henry Purfois.
Vm, co tm myslte, ekl William Hadley-Bright.
Jde o skuten pozoruhodn postup doktora Palea, informoval Henry
Purfois pana Murraye. Obrt kouzlo naruby a postihne jeho tvrce. Knihy
pana Norrella by bu zmizely, nebo by se z nich ztratila vechna psmena! Nic
menho si koneckonc nezaslou.
Nejsem si pln jist, zdali by pana Strange prv potilo, kdyby se vrtil
a zjistil, e jsme zniili nejlep magickou knihovnu v Anglii, ozval se Tom.
A navc abychom mohli provst Palev Neviditeln odraz a ochranu, museli
bychom zkonstruovat kvilifon.
Co to? ekl pan Murray.
Kvilifon, zopakoval William Hadley-Bright. Knihy doktora Palea jsou
takovch vynlez a udltek na provozovn magie pln. Pokud vm, kvilifon
vypad jako kenec mezi trumpetou a vidlic na opkn prk
a navrchu m tyi kovov koule, kter obhaj pod dokola, dodal
Henry Purfois.
Aha, ekl pan Murray.
Postavit kvilifon by trvalo pli dlouho, prohlsil Tom pevn. Navrhuji,
abychom obrtili svou pozornost k De Chepeho Profylaxi.129 Tu lze realizovat
velice rychle, a paklie dodrme postup, mlo by to kouzlo zadret Norrellovu
magii po dobu, kter by umonila poslat panu Strangeovi zprvu.
V tom okamiku se otevely dvee a do knihkupectv veel neupraven
chlapk v koen zste. Trochu jej uvedlo do rozpak, e se na nj upely
vechny oi v mstnosti. Mrn se uklonil, podal Shackletonovi kus papru
a rychle se ztratil.
Copak to je, Shackletone? zeptal se pan Murray.
Zprva z Thames Street. Podvali se do knih. Jsou zcela przdn na
strnkch nezstalo ani psmenko. Je mi lto, pane Murray, ale Djiny
a provozovn anglick magie jsou pry.
129
Walter De Chepe byl mg z prvn poloviny tinctho stolet. Jeho postup zvan Profylaxe
chrn osobu, msto i pedmt ped kouzly. dajn se odvozuje od jednoho elfho zaklnn.
Profylaxe m pr bt velice siln. Popravd eeno jedin pot s tmto kouzlem spov v jeho
pozoruhodn innosti. Vci nkdy zskaj naprostou odolnost vi jakmukoli lidskmu i
elfmu zsahu, a ji magickmu nebo ne. Kdyby se tedy Strangeovm studentm povedlo seslat
kouzlo na jednu Strangeovu knihu, je dost dobe mon, e by ji nikdo u nebyl s to zvednout
nebo si j listovat.
Roku 1280 nadili oban Bristolu mstskm mgm seslat De Chepovu Profylaxi na cel
msto a ochrnit ho tak ped neptelskmi kouzly. Magie se nanetst tak povedla, e se ze
vech lid ve mst, vech zvat a vech lod v pstavu staly iv sochy. Nikdo se nedokzal
pohnout, voda se na zem msta zastavila, dokonce i plameny v krbu ztuhly. Bristol zstal v
tomto stavu cel msc, dokud ze svho domu v Newcastlu nepijel John Uskglass a nedal vci do
podku.

484
 William Hadley-Bright stril ruce do kapes a tie hvzdl.
V nkolika nsledujcch hodinch vylo najevo, e v obhu nezstal ani
jedin vtisk Strangeovy knihy. William Hadley-Bright a Henry Purfois se
horliv zasazovali za to, aby byl pan Norrell vyzvn na souboj, dokud se
nedozvdli, e pan Norrell je postar pn, kter jen zdkakdy cvi a kterho
nikdy nikdo nevidl s kordem i pistol v ruce. Za dnch okolnost by nebylo
estn ani spravedliv, aby ho dva mui v nejlepch letech (z toho jeden vojk)
vyzvali na souboj. Hadley-Bright a Purfois se s tm rdi smili, ale Purfois si
nemohl pomoci a touebn obhlel mstnost, jestli se v n nenajde osoba stejn
vetch jako pan Norrell. Jeho pohled hloubav utkvl na Shackletonovi.
V knihkupectv se zastavili dal ptel pana Strange, aby pana Murraye
politovali a ulevili svmu vzteku nad tm, co pan Norrell provedl. Dorazil i lord
Portishead a ocitoval jim z dopisu, kter poslal panu Norrellovi a v nm
ukonil jejich ptelstv, a rovn z listu Lascellesovi, v nm se vzdal funkce
redaktora Ptel anglick magie a zruil pedplatn tohoto asopisu.
Od tto chvle, pnov, ekl Strangeovm km, nlem ist a jenom
k va stran.
Strangeovi ci ujistili jeho lordstvo, e udlalo sprvnou vc a e toho
nikdy nebude litovat.
V sedm hodin dorazil Childermass. Do pln mstnosti vkrel stejn
vyrovnan, jako by vchzel do kostela. Tak kolikpak jste prodlal, pane
Murray? zeptal se. Vythl zpisnk, z Murrayova stolu si vzal brk a namoil ho
do inkoustu.
Odlote ten papr, pane Childermassi, oslovil ho pan Murray. J vae
penze nechci.
Vn? Bute opatrn, pane, a nenechte se tmito gentlemany tak
ovlivovat. Nkte z nich jsou mlad a nemaj dnou zodpovdnost
Childermass stelil chladnm pohledem po tech Strangeovch cch a po
nkolika uniformovanch dstojncch postvajcch po mstnosti. A dal jsou
bohat a njakch sto liber je nerozhz. Childermass se zadval na lorda
Portisheada. Vy ale, pane Murray, jste podnikatel a ohled byste ml brt
pedevm na svj podnik.
Cha! Pan Murray si dal ruce kem a svm zdravm okem se na
Childermasse triumfln zadval. Myslte si, e ty penze zoufale potebuji
jene ono tomu tak nen. Cel veer jsem od Strangeovch ptel dostval
jednu nabdku pjky za druhou. Kdybych chtl, mohl bych si nejsp zadit
cel nov podnik! Pl bych si ale, abyste si poznamenal mj vzkaz panu
Norrellovi. Jde o tohle. Nakonec zaplat ale podle naich podmnek, ne jeho.
Hodlme ho donutit zaplatit za nov vydn. Zaplat inzerty na knihu svho
rivala. Domnvm se, e to mu zpsob vt bolest ne cokoli jinho.
Ale jist! Jestli k tomu kdy dojde, odvtil Childermass sue. Obrtil se ke
dvem. Pak se zarazil, chvli se dval do koberce a zjevn v duchu nad nm
pemtal. Nco vm eknu, prohlsil. Pestoe to tak nyn me vypadat,

485
kniha nen znien. Vyloil jsem karty a zeptal se jich, jestli zbyly njak
vtisky. Podle veho zstvaj dva. Strange m jeden a Norrell druh.

Nsledujc msc nemluvil Londn prakticky o niem jinm ne

o Norrellov ohromujcm inu, nzory Londan se vak ji rozchzely
v tom, zdali je na vin ohavnost Strangeovy knihy, nebo ztiplnost pana
Norrella. Lid, kte si Strangeovy Djiny koupili, nyn zuili nad ztrtou svch
vtisk a pan Norrell situaci rozhodn neuklidnil, kdy do jejich dom vyslal
sv sluhy s guineou (cena knihy) a dopisem vysvtlujcm dvody, kvli nim
nechal jejich knihy zmizet. Spoustu lid to nesmrn urazilo a nkte z nich
povolali sv prvn zstupce a pokusili se pana Norrella pohnat ped soud.130
V z se ministi vrtili z venkova a pn Norrellovy pozoruhodn iny
patily k hlavnm nmtm hovoru na jejich prvnm zasedn.
Kdy jsme pana Norrella poprv povili kouzlit jmnem vldy, mnil
jeden ministr, nemli jsme tuen, e mu dovolujeme zasahovat jeho kouzly
lidem do dom a pozmovat jejich majetek. Svm zpsobem je koda, e
nemme ten magick soud, kter pod navrhuje. Jake se jmenuje?
Cinque Dragownes, odpovdl sir Walter Pole.
Pedpokldm, e musel spchat njak magick zloin, ne?
Ale jist! Jene ani v nejmenm netum jak. John Childermass to nejsp
v, velice ale pochybuji, e by nm to ekl.
Na tom nesejde. Hned nkolik normlnch soud ho sth pro krde.
Pro krde! opakoval jin ministr pekvapen. okuje mne, e lovka,
jen nrodu prokzal takov sluby, sthaj pro tak sprost zloin!
Pro? optal se ten prvn. Sm si to zavinil.
Problm spov v tom, prohlsil sir Walter, e jakmile ho vyzvou, a se
hj, ekne nco o povaze anglick magie. A k tomu se me kvalifikovan
vyjdit leda Strange. Myslm, e musme bt trpliv. Myslm, e musme
pokat, dokud se Strange nevrt.

130
Za obzvlt urliv byly povaovny dva skryt pedpoklady tohoto dopisu: za prv e
kupujc nejsou dost chyt na to, aby Strangeovu knihu pochopili, a za druh e nejsou s to sami
posoudit, zdali magie popsan ve Strangeov knize je ern i bl.
Norrellovci dobe vdli, e znien Strangeovy knihy vyvol kontroverzi, a pedem se obrnili
proti prudk kritice, vbec vak nepotali s tm, jak moc jejich vci ukod onen dopis. Pan
Norrell ho ml ped odeslnm ukzat panu Lascellesovi. Kdyby jej Lascelles vidl, pak by styl
dopisu i pouit vrazivo doznaly znanch zmn a adresty by ani zdaleka tak neurazil.
Nanetst dolo k nedorozumn. Pan Norrell se otzal Childermasse, zdali Lascelles provedl
korekturu. Childermass se domnval, e jeho pn mluv o lnku pro Ptele anglick magie, a
pisvdil. A tak byl dopis odesln nezredigovan. Lascelles zuil a obvinil Childermasse z toho,
e pana Norrella zmrn ponoukal, aby pokodil svou vc. Childermass nco takovho drazn
popel.
Od t doby vztah mezi Lascellesem a Childermassem (kter nikdy nebyl valn) vrazn
ochladl a Lascelles zaal panu Norrellovi zhy naznaovat, e Childermass sympatizuje se
strangeovci a e potaj pracuje na zrad svho pna.

486
 Z eho plyne dal otzka, ozval se jin ministr. V Anglii jsou pouze dva
mgov. Jak je meme rozsoudit? Kdo doke ci, kter z nich m pravdu
a kdo se ml?
Ministi se na sebe zmaten zadvali.
Jen ministersk pedseda lord Liverpool zstal ledov klidn. Poznte to
jako u ostatnch lid, prohlsil, podle jejich ovoce.131
V nastalm tichu mohli ministi hloubat nad tm, jak Norrellovo ovoce nen
posledn dobou pli slibn: arogance, krde a z.
Kabinet se shodl na tom, e ministr vnitra by si ml soukrom promluvit
s panem Lascellesem a podat ho, aby panu Norrellovi tlumoil krajn nelibost
premira a vech ministr nad jeho inem.
Podle veho se k tomu ji nic vc ci nedalo, ale ministi nedokzali pejt
k dalmu tmatu, ani by si dopli trochu drb. Vichni ji slyeli, jak se lord
Portishead odzl od pana Norrella. Ovem sir Walter jim te mohl vyprvt,
jak se Childermass jen a do nynjka pipomnal stn svho pna
distancoval od Norrellovch zjm, promluvil ke shromdnm Strangeovm
ptelm jako nezvisl lovk a ujistil je, e kniha nebyla zniena. Sir Walter
si zhluboka povzdychl. Nemohu si pomoci, ale tohle je podle m vbec
nejhor znamen. Norrell nikdy nebyl bhvjak znalec charakter a te ho
opoutj ti nejlep z jeho ptel Strange je pry, John Murray a te
i Portishead. Jestli se rozhd s Childermassem, zstane mu jen Lascelles.
Toho veera vichni Strangeovi ptel usedli ke stolu a napsali mu
rozhoen dopis. Ony dopisy doraz do Itlie za dva tdny, ale Strange se
tolikrt sthoval, e ho mon zastihnou a za dal dva tdny. Zpotku si
Strangeovi ptel byli jisti, e jakmile si je pete, cel rozzuen okamit
vyraz do Anglie, poene Norrella k soudu a znect ho v novinch. V z ale
dostali zprvu, po jejm peten jim dolo, e si mon pece jen budou muset
chvli pokat.
Dokud Strange cestoval do Itlie, byl vcelku v dobrm rozmaru. Jeho dopisy
byly pln zbavnch hloupost. Jakmile tam ale dorazil, jeho nlada se
promnila. Poprv od Arabeliny smrti neml nic na prci a nic ho z jeho
vdovectv nevytrhovalo. Netilo ho nic, co kolem sebe vidl, a nkolik tdn
se zdlo, e mu levu v netst skt jen ustavin zmna prosted.132 Na
potku z dorazil do Janova. A protoe se mu to msto zalbilo trochu vce
ne jin italsk msta, je vidl pedtm, zstal v nm skoro tden. Tou dobou
pijela do hotelu, kde Strange bydlel, anglick rodina. Akoli pedtm siru
131
Po jejich ovoci je poznte. Matou 7,16.
132
O Piacenze se vbec nemohu vyjadovat, psal Strange Henrymu Woodhopovi, nebo
jsem v n nezstal ani tak dlouho, abych si ji prohldl. Dorazil jsem veer. Po jdle jsem si ekl, e
se pjdu na pl hodinky projt, sotva jsem ale vkroil na hlavn nmst, padla mi do oka vysok
urna na piedestalu, od n se po kamenech thl dlouh ern stn. Z hrdla urny vychzely dva ti
lahouny beanu nebo njak jin popnav rostliny, byly vak zcela such. Nedokzal bych ct
pro, ale pilo mi to nesnesiteln skliujc. Jako by lo o alegorii bolestn ztrty, smrti a utrpen.
Vrtil jsem se do hostince, okamit si el lehnout a rno odjel do Turna.

487
Walterovi tvrdil, e se v zahrani hodl vyhbat anglick spolenosti, Strange
se s touto rodinou seznmil. Zhy ji psal do Anglie dopisy pln chvly na
vychovn, inteligenci a laskavost Greysteelovch. Na sklonku tdne se vydal
do Bolon, ta ho vak neuspokojila, proe se vbrzku vrtil do Janova. Ml tam
zstat s Greysteelovmi a do konce msce, kdy chtli spolen cestovat do
Bentek.
Strangeovi ptel byli pirozen velice rdi, e si nael pjemn druhy na
cestch, v Jonathanovch dopisech je vak nejvce zaujalo nkolik zmnek
o dcei Greysteelovch, mlad a nezadan dvce, v jej spolenosti Strange
nachzel obzvltn zalben. Hned nkolik Jonathanovch ptel nezvisle na
sob pojalo stejnou zajmavou mylenku: co kdyby se znovu oenil? Krsn
mlad manelka by byla lepm lkem na sklenost ne cokoli jinho a navc
by ho odvedla od t temn, znepokojujc magie, do n je tak zabran.

Trnem v oku nebyl panu Norrellovi jen Strange. Jist gentleman jmnem
Knight si v Henrietta Street v Covent Garden zaloil kolu pro mgy. Pan
Knight nebyl praktick mg a ani nic takovho nepedstral. Jeho inzert nabzel
mladm pnm: Dkladn vzdln v teoretick magii a anglickch magickch
djinch, zaloen na stejnch principech, je vedly naeho nejpednjho
mga, pana Norrella, pi vuce jeho znho ka, Jonathana Strange. Pan
Lascelles napsal panu Knightovi ostr dopis, v nm konstatoval, e Knightova
kola neme bt v dnm ppad zaloena na zmnnch principech, nebo
ty jsou znmy pouze pnm Norrellovi a Strangeovi. Lascelles panu Knightovi
hrozil, e pokud kolu okamit nerozpust, odhal ho jako podvodnka.
Pan Knight napsal Lascellesovi zdvoil dopis, v nm si s nm dovolil
nesouhlasit. Tvrdil, e Norrellv vukov systm je naopak dobe znm.
Doporuil Lascellesovi, nech si prostuduje stranu 47 Ptel anglick magie
z podzimu roku 1810. Lord Portishead na n prohlauje, e s jedinm systmem
pro vuku dalch mg, jej pan Norrell schvaluje, piel Francis Sutton-
Grove. Pan Knight (jen se prohlaoval za upmnho obdivovatele pana
Norrella) si zakoupil vtisk De Generibus Artium Magicarum Anglorum od
Suttona-Grova a prostudoval ho. Pak vyuil pleitosti a zeptal se, zdali by mu
pan Norrell prokzal tu est, stal se na jeho kole hostujcm profesorem,
pednel a tak dle. Zpotku Knight hodlal vyuovat tyi mlad mue,
pihlky ho ovem zavalily do t mry, e si musel pronajmout dal dm, aby
ml pro tolik k prostory, a najmout pro n vce uitel. Navrhoval rovn
zdit dal koly v Bathu, Chesteru a Newcastlu.
Mlem hor ne koly byly obchody. Nkolik londnskch podnik zaalo
prodvat npoje lsky, kouzeln zrcadla a stbrn misky, jejich podoba byla
podle tvrzen vrobc speciln uzpsoben pro zobrazovn vidin. Pan Norrell
napel sv sly, aby tento prodej zarazil, a v Ptelch anglick magie proti
nmu podnikl nkolik ostrch vpad. Pesvdil redaktory vech ostatnch
tiskovin o magii, na kter ml njak vliv, aby ve svch lncch vysvtlili, e

488
dn kouzeln zrcadla nikdy neexistovala, a e kdy u mgov kouzl
s pomoc zrcadel (tch kouzel bylo kadopdn jen pr a mezi nimi skoro
dn, kter by pan Norrell schvaloval), pak uvaj zrcadel zcela obyejnch.
Kouzeln pedmty se pesto nadle prodvaly tak rychle, jak je prodavai
zvldali doplovat do polic, a nkte obchodnci se vn zabvali mylenkou,
zdali by se nemli ostatnho sortimentu pln vzdt a vnovat se ist prodeji
magickch rekvizit.

489
 51

RODINA GREYSTEELOVCH
Od jna do listopadu 1816

Campo Santa Maria Zobenigo, Bentky

J onathan Strange siru Walteru Poleovi

16. jna 1816

Od pevn zem jsme odrazili v Mestre, a to ve dvou gondolch.

Slena Greysteelov se svou tetou mly jet v jedn a doktor a j v druh.
A u to vak zavinila njak nejasnost v mm italskm vkladu
gondolirovi nebo si to vynutilo rozloen beden a truhel sleny
Greysteelov, dopadlo to nakonec jinak, ne jsme plnovali. Prvn
gondola vyjela pes lagunu se vemi Greysteelovmi na palub, zatmco
j zstal stt na behu. Doktor Greysteel vystril hlavu a zcela v souladu
se svou zlatou povahou na m zaal kiet omluvy, pak ho vak jeho
sestra kter je podle m z vody troku nervzn zase sthla dovnit.
Phoda to byla zcela banln, pesto mne ale kdovpro znepokojila a na
chvli mne zachvtily nanejv morbidn obavy a pedstavy. Podval jsem
se na svou gondolu. Vru nejsem prvn, kdo si poviml pohebnch rys
thle vymylenosti, kter vypad jako kenec mezi rakv a lunem.
Napadlo mne vak jet nco pln jinho. Uvdomil jsem si, nakolik
gondoly pipomnaj ern naten kouzelnick truhly mho dtstv ty
truhly s ernmi zvsy, do nich arlatni dvali tky, mince
a medailony prostch venkovan. Ty se obas ji nikdy nevrtily
pvodnm majitelm, za co se kouzelnk vdy velice omlouval, ale
elfov, pane, jsou hrozn vrtkav a otravn tvorov. A vechny kojn
a dveky z kuchyn, kter jsem kdy v dtstv znal, vdy mly tetu, kter
znala enskou, jej sestenka nechala do takov truhly dt svho chlapce
a nikdy ho ji nevidla. Jak jsem tak stl na nbe Mestre, zalekl jsem
se, e a Greysteelovi doraz do Bentek, otevou gondolu, v n jsem
tam ml doplout j, ale uvnit nic nenajdou.
Tato mylenka mne tak pohltila, e jsem nkolik minut nemyslel na
nic jinho, a dokonce mi vhrkly slzy do o na em lze krsn ukzat,

490
jak jsem byl nervzn. Je pece naprosto absurdn, aby se lovk bl, e
zmiz. Schylovalo se k veeru a nae dv gondoly byly ern jako noc
a pln stejn zdumiv. Avak obloha byla studen modr a tak svtl,
jak jen si dokete pedstavit. Vtr se sotva pohnul a moe nebylo ne
zrcadlem oblohy. Nezmrn prostory tlumenho studenho svtla se
otvraly nad nmi i pod nmi. Msto ped nmi vak neosvtlovaly
slunen paprsky ani z oblohy, ani z laguny a vypadalo jako ohromn
sbrka stinnch v a viek, je byly vechny protknut drobnmi
svtlky a je stly na tpytiv vod. Kdy jsme vpluli do Bentek, voda
zhoustla zbytky potravin a odpadky tskami, chuchvalci sena,
pomeranovmi slupkami a zelnmi koly. Podval jsem se dol a na
okamik jsem spatil pzranou ruku jen na zlomek vteiny , ale v tu
chvli jsem vil, e pod pinavou vodou je ena, kter se sna najt cestu
ke svtlu. Jiste lo pouze o blou rukaviku, ale stejn jsem se podn
vydsil. Ale nebojte se o m. Mou pozornost zcela pout prce na druhm
svazku Djin a provozovn, a kdy zrovna nepu, trvm as ve
spolenosti Greysteelovch, kter byste si sm zamiloval jsou vesel,
samostatn a maj pehled. Piznm se, e m trochu zlob, e jsem zatm
neslyel dn ohlasy na prvn svazek. Jsem si vcelku jist, e slavil
velk spch vm, e N. popadl pi ten zchvat rlivosti, e sebou
s pnou u st sekl na podlahu , ale nemohu si pomoci, byl bych nejradi,
kdyby mi o tom nkdo napsal.

Campo Santa Maria Zobenigo, Bentky

27. jna 1816
Jonathan Strange Johnu Murrayovi

od osmi rznch lid, co Norrell udlal. Jist, mohl bych se zlobit.

Nejsp bych tak mohl opotebit svj brk a pln se vyerpat dlouhou
tirdou, k emu by to ale bylo? J u se tm nestoudnm skrkem
nenechm dirigovat. Vrtm se do Londna brzy na jae, jak jsem
plnoval, a vytiskneme nov vydn. Najmeme prvnky. Mm ptele,
stejn jako je m on. Necha ekne u soudu (pokud si troufne), pro si
mysl, e se z Anglian staly dti a e se nesmj dozvdt to, co znali
jejich pedkov. A pokud se proti mn opov znovu pout magii, pak
se uchlm k protikouzlm a konen se uvid, kdo je Nejvt mg
naeho vku. Rovn si myslm, pane Murray, e byste ml knihu vydat
v mnohem vtm nkladu ne minule. Norrellovo posledn kouzlo dnes
pat k jeho nejznmjm a j si jsem jist, e lid budou zvdavi na
knihu, kter ho k nmu dohnala. Mimochodem, to nov vydn bude
revidovan v knize zstaly stran boty.
est a dvaatyict kapitola jsou obzvlt patn

491
 Harley Street, Londn
1. jna 1816
Sir Walter Pole Jonathanu Strangeovi

knihkupec Titus Watkins od Svatopavelskho hbitova vydal dost

nesmyslnou knihu a prodv ji jako Strangeovy ztracen Djiny
a provozovn anglick magie. Podle lorda Portisheada nco opsal
z Absaloma133 a zbytek jsou nesmysly. Portisheada by velice zajmalo, co
vs bude uret vc ta pas z Absaloma, nebo ty nesmysly. Portishead
m zlat srdce a vyvrac ten padlek vude mon, spousta lid se vak ji
nechala oklamat a Watkins na tom rozhodn neprodlal. Jsem rd, e se
vm slena Greysteelov tak lb

Campo Santa Maria Zobenigo, Bentky

16. listopadu 1816
Jonathan Strange Johnu Murrayovi

Mil Murrayi,
snad vs pot, e ze zkzy Djin a provozovn anglick magie
nakonec vzelo aspo nco dobrho usmil jsem se s lordem Byronem.
Jeho lordstvo pranic nev o velkch sporech, kter trhaj anglickou magii
vedv, a popravd eeno jej ani v nejmenm nezajmaj. Chov ale
velkou ctu ke knihm. Pr je ustavin ve stehu, aby v pespli
opatrn brk, pane Murrayi, nepozmnil jeho bsn a z nkterch
pekvapivjch slov nenadlal slova ponkud ctyhodnj. Kdy se
doslechl, e nkdo kouzlem zadil, aby kniha jeho neptele zmizela,
rozhoilo ho to na nejvy mru. Poslal mi dlouh dopis, v nm
Norrella tupil skuten barvitmi slovy. Ze vech dopis, kter jsem pi
t smutn pleitosti obdrel, je tento mj nejoblbenj. dn ijc
Anglian nedoke uret tak jako jeho lordstvo. Do Bentek dorazil ped
tdnem a seli jsme se u Floriana.134 Piznvm, e jsem byl trochu
nervzn, e si s sebou pivede tu drzou mladikou pan Clairmontovou,
ta se vak natst neukzala. Oividn se s n ped asem rozeel. Nae
ptelstv jet utuil objev, e oba mme slabost pro kulenk; j ho
hraji, kdy pemlm o magii, a on zase hraje, kdy skld sv bsn

Slunen svtlo bylo stejn studen a jasn jako tn, jen zazn po uknut
epele noe o kvalitn vinnou sklenku. V takovm svtle byly zdi kostela Santa
Maria Formosa bl jako lastury i kosti a stny na dldn byly modr jako
moe.

133
Strom poznn od Gregoryho Absaloma (1507-1599).
134
Proslul kavrna na nmst svatho Marka.

492
 Dvee kostela se otevely a na campo vyla mal skupinka. Dotyn dmy
a pni byli v Bentkch na nvtv a prv si prohldli interir kostela, jeho
olte a dal zajmav objekty. Vyli z nj ve sdln nlad a tich prostranstv,
kde se pedtm ozvalo jen pleskn vlnek o nbe, zaplnili hlasitm veselm
hovorem. Campo Santa Maria Formosa na n udlalo velk dojem. Fasdy
dom jim pipadaly ndhern nemohli si je vynachvlit. Jet vc je ale
okouzlilo smutn chtrn vech budov, most i kostela. Byli to Anglian a pro
n byl padek jinch nrod nm naprosto pirozenm. Patili k nrodu
obdaenmu tak velkorysm povdomm o vlastnch schopnostech (a tak
skeptickmu k nadn kohokoli jinho), e by je v nejmenm nepekvapilo, e
sami Bentan o pednostech svho vlastnho msta netuili, dokud jim
Anglian nepili povdt, jak je rozkon.
Kdy se jedna ena pestala rozplvat nad architektonickmi krsami,
plynule pela k hovoru o poas.
Je to velice zvltn, obrtila se na druhou enu, ale kdy jsme byli
v kostele a ty sis s panem Strangem prohlela obrazy, vykoukla jsem
nakratiko ze dve. Myslela jsem si, e pr, a velmi jsem se zaala bt, e
promokne.
Ne, tetiko. Podvej, kameny jsou naprosto such. Nen na nich ani kapka
det.
A doufm, e ti nevad ten vtr, drahouku. Na mj vkus tu troku moc
profukuje kolem u. Jestli je ti to protivn, vdycky meme pana Strange
a tatnka podat, abychom pidali do kroku.
Dky, tetiko, j jsem naprosto spokojen. Lb se mi ten vtk lb se mi
vn moe lovku to proist hlavu, smysly vechno. Mon se to ale
nezamlouv tob, teti.
Ale ne, dvenko. Nco takovho mi nikdy nevadilo. Jsem docela otuil.
Jen myslm na tebe.
To j vm, tetiko, ekla mlad dma. Mon si uvdomovala, e svtlo
a vtk, kter podtrhovaly ty nejlep strnky Bentek, dky nim byly kanly
tak modr a mramor tak mysticky ziv, prokazuj takka stejnou slubu i j.
Nic jinho by tak dobe nepithlo pozornost k mln bl pleti sleny
Greysteelov, jako kdy pes ni v rychlm sledu pechzelo slunce a stn. Jejm
blm muelnovm atm zase nic nesvdilo vc ne vtk, kter jimi
povlval.
, ozvala se teta, te tatnek ukazuje panu Strangeovi nco novho.
Floro, nechtla by ses na to podvat?
U jsem toho vidla dost. Jdi sama, teti.
A tak si teta pospila na protj stranu campa, zatmco slena Greysteelov
pomalu pela k blmu mostku, jen se klenul hned vedle kostela, podrdn
dloubala pikou blho slunenku mezi dlaebn kostky a mumlala si: Vidla
jsem toho dost. Och, vidla jsem toho vc ne dost! Opakovnm tohoto

493
zhadnho vkiku se j pli neulevilo popravd eeno ji to jet vc
sklilo, a tak vzdychala jet astji.
Jste dnes velice zamlkl, ozval se Strange nenadle. Lekla se. Nevdla, e
je tak blzko.
Vn? Nevimla jsem si. Pak se ale zaala kochat krajinou a hodnou
chvli nic nekala. Strange se opel o most, zkil ruce na prsou a soustedn
se na ni zadval.
Zamlkl, zopakoval, a trochu smutn, myslm. A tak, vte, si s vmi
musm promluvit.
Tomu se musela proti sv vli usmt. Opravdu muste? ekla. Jene u jen
to, e se usmla a promluvila na nj, ji bolelo, a tak vzdychla a znovu se
odvrtila.
Pesn tak. Protoe kdykoli na mne padnou chmury, rozveselte m
legranmi historkami a vylte m ze sklenosti, a tak vm to te musm
oplatit. To je ptelstv.
Otevenost a poctivost, pane Strangi. To je podle mne nejlep zklad
ptelstv.
, vy mne pokldte za tajnstke. Vidm vm to ve tvi. Mon mte
pravdu, ale Tedy Ne, nejsp mte pravdu. Moje profese asi nesvd
Slena Greysteelov mu skoila do ei. Nechtla jsem se posmvat va
profesi. Vbec ne. Vechna povoln vyaduj diskrtnost, kad po svm
zpsobu. To je myslm docela zjevn.
Pak vm nerozumm.
O nic nejde. Mli bychom se pipojit k tet a tatnkovi.
Ne, pokejte, sleno Greysteelov, s tmhle se nespokojm. Kdo jin m
upozorn, e nco dlm patn, kdy ne vy? Koho podle vs podvdm?
Slena Greysteelov chvli mlela a pak trochu zdrhav ekla: Teba svou
ptelkyni ze verejho veera?
Moji ptelkyni ze verejho veera! Co tm myslte?
Slena Greysteelov se zatvila krajn neastn. Tu mladou dvku
v gondole, kter s vmi tak nalhav touila mluvit a kter zrove po celou
plhodinu nebyla ochotn dopt tot nikomu jinmu.
Ach! Strange se usml a zavrtl hlavou. Ne, to je omyl, nemusela jste
utct. To nen moje ptelkyn, ale lorda Byrona.
Ach! Slena Greysteelov trochu zervenala. Ta dvenka vypadala
docela rozruen.
Nelb se j pli chovn jeho lordstva. Strange pokril rameny. Komu
taky ano? Chtla zjistit, jestli bych mohl jeho lordstvo ovlivnit, a j vynaloil
znan sil, abych ji pesvdil, e na nco takovho v Anglii nen dost magie,
ba ani nikdy nebylo.
Vy jste se urazil.
Ani v nejmenm. Soudm ale, e jsme se piblili k pravmu souladu,
kterho si dte pro ptelstv. Podte mi ruku?

494
 Velmi rda, odpovdla.
Floro? Pane Strangi? zvolal doktor Greysteel a energicky k nim vyrazil.
Co se dje?
Slena Greysteelov byla trochu v rozpacch. Velice j zleelo na tom, aby
jej teta a otec mli o panu Strangeovi to nejlep mnn. Nechtla, aby se
dozvdli, e ona sama ho podezrala ze patnosti. Pedstrala tedy, e otcovu
otzku vbec neslyela, a rzn zaala mluvit o njakch obrazech ve Scuola di
Giorgio degli Schiavoni, kter opravdu tou vidt. Vn to nen dn dlka.
Mohli bychom vyrazit te hned. Doufm, e pjdete s nmi, obrtila se na
Strange.
Strange se na ni ltostiv usml. Mm prci.
Vae kniha? zeptal se doktor Greysteel.
Dnes ne. Snam se odhalit kouzlo, kterm bych vyvolal elfa a piml ho,
aby mi slouil. U jsem ztratil pehled o tom, kolikrt jsem to zkusil a kolika
zpsoby. A pirozen pokad naprosto bezspn. To je ovem dl
modernho mga! Kouzla, je v Anglii kad druhoad mg povaoval za
naprostou samozejmost, zstvaj naprosto nedohledateln a my ztrcme
nadji, e bychom je kdy zskali zptky. Martin Pale ml osmadvacet elfch
sluebnk. Pokldal bych se za astlivce, kdybych ml jednoho jedinho.
Elfov! vykikla tetika Greysteelov. To jsou ale podle vech len
velice zlomysln stvoen! Pane Strangi, opravdu se chcete obtit takovm
nezvladatelnm spolenkem?
Drah tetiko, ozvala se slena Greysteelov. Pan Strange v, co dl.
Ale teta Greysteelov byla znepokojen, a aby doloila sv tvrzen, zaala
vyprvt o ece protkajc vesnic v Derbyshiru, kde ona a doktor Greysteel
vyrostli. Elfov ji v dvn minulosti oarovali, ze vzneenho toku ji promnili
v klidnou ku, a tebae k tomu dolo ji ped nkolika staletmi, mstn si to
dobe pamatuj a maj to elfm za zl. Dodnes mluv o dlnch a tovrnch,
kter by bvali mohli zaloit, kdyby jen byla eka dostaten siln, aby mohla
dodvat energii.135
Strange ji zdvoile vyslechl a pak ekl: Ale jist! Elfov jsou od prody
kodolib a jen horkotko se daj njak usmrnit. Kdyby se mi to podailo,
rozhodn bych se musel postarat o to, s km se mj elf i elfov stk,
ppadn stkaj. Vrhl pohled po slen Greysteelov. Jejich moc a znalosti
jsou pesto tak velk, e se bez jejich pomoci neme mg jen tak lehce obejt
tedy pokud se zrovna nejmenuje Gilbert Norrell. Kad elf, kter kdy dchal,
135
Teta Greysteelov nejsp mluvila o Derwentu. Ped mnoha a mnoha lety, kdy byl mal
John Uskglass jet zajatec ve Frii, pedpovdl krl Frie, e pokud John Uskglass dospje, pak
vechna star elf krlovstv padnou. Krl poslal sv sluebnky do Anglie, aby odtamtud pinesli
elezn n a Uskglasse jm zabili. N ukul kov na behu Derwentu a zakalil jej prv ve vod
z Derwentu. Pokus zabt Johna Uskglasse ovem nevyel a mladik mg zniil krle i jeho rod.
Kdy John Uskglass vstoupil do Anglie a zaloil tam sv krlovstv, jeho elf pvrenci zaali po
onom kovi ptrat. Zabili ho i s celou rodinou, zniili jeho dm a zaarovali eku Derwent za
ast na zkut toho ohavnho noe.

495
m v hlav, rukou a srdci vce magie, ne by se velo do nejvt knihovny
magickch dl, kter kdy existovala.136
Opravdu? opila teta Greysteelov. Tak to je pozoruhodn.
Doktor a teta Greysteelovi popli Strangeovi hodn zdaru s magickmi
experimenty a slena Greysteelov mu pipomnla jeho slib, e se s n brzy
zajde podvat na klavr, jen byl k pronajmut od jednoho staroitnka sdlcho
pobl campa San Angelo.
Pak Greysteelovi odeli za zbvajcmi kratochvlemi toho dne a Strange se
vrtil do svho podnjmu u Santa Maria Zobenigo.
Vtina Anglian, kter dnes zavt do Itlie, pe bsn, zpisky z cest i
kresl skici. Italm, kte by tmto gentlemanm rdi pronajali byt, se
doporuuje nabzet takov pokoje, kde se tmto innostem mohou vnovat. Tak
napklad Strangev pan domc vyhradil svmu njemnkovi stinnou komrku
v nejvym pate svho domu. Vybaven byla starobylm stolem, kter ml
msto noh tyi vyezvan gryfy, nmonickm keslem, malovanou devnou
skn, jak se obas vdv v kostele, a bezmla metr vysokou devnou sochou
stojc na sloupku. Pedstavovala usmvajcho se mue, kter v ruce drel cosi
kulatho a ervenho mohlo to bt jablko, grantov jablko, ale taky erven
koule. lovk si jen tko dokzal pedstavit, odkud tak tento pn me
pochzet: na svatho v kostele byl trochu moc vesel a na tt kavrny zase ne
dost komick.
Strange hned zpotku zjistil, e sk je vlhk a plesniv, a tak se j zekl
a knihy i papry skladoval v hromadch na podlaze. S tou devnou sochou se
ale svm zpsobem sptelil a pi prci se na ni ustavin obracel
s poznmkami jako: Co si o tom mysl? a Doncaster, nebo Belasis? Co
navrhuje?137 a Tak co? Vid ho? J ne, a jednou krajn podrdn: Hele!
Sklapni, jo?

136
Nzory, kter Strange v tomto okamiku vyjaduje, jsou nehorzn optimistick a
romantick. Anglick magick literatura oplv pklady elf s chabmi magickmi schopnostmi,
ppadn elf hloupch i nevzdlanch.
137
Traduje se, e Jacques Belasis vymyslel skvl kouzlo na povolvn elf. Jedin vtisk
Belasisova mistrovskho dla, Nauky, se nanetst nachzel v hurtfewsk knihovn a Strange jej
nikdy nevidl. Znal jej pouze z vgnch popis v pozdjch djinch, a tak musme pedpokldat,
e Strange toto kouzlo vymlel prakticky od zkladu znovu a e ml pouze chab pont, o se
sna.
Kouzlo, kter se bn pipisuje Mistrovi z Doncasteru, je naopak velmi dobe znm a
objevuje se v cel ad bn dostupnch prac. O tom, kdo byl Mistr z Doncasteru, se nic nev.
Na jeho existenci usuzujeme z hrstky zmnek v argentskch historich jist mgov ze tinctho
stolet pr podle nich zskvali kouzla a zaklnadla od Doncastera. Nen navc ani zdaleka jasn,
zda veker magie pisuzovan Mistrovi z Doncasteru je dlem jednoho lovka. To vedlo
magiohistoriky k domnnce o druhm mgovi, Pseudomistrovi z Doncasteru, jet skrytjmu
ne ten prvn. Pokud byl Mistr z Doncasteru skuten John Uskglass, pro kterto tvrzen existuj
pesvdiv argumenty, pak se logicky d pedpokldat, e povolvac kouzlo je dlem
Pseudomistra. Nen nikterak pravdpodobn, e by John Uskglass poteboval njak kouzlo k
povolvn elf. Jeho dvr jich byl pece pln.

496
 Vythl papr, na nj si pedtm namral kouzlo. Pohyboval rty, jak to u
mgov dlvaj, kdy odkvaj kouzeln slova. Kdy skonil, rozhldl se po
pokoji, jako by tak napl oekval, e tam najde dal osobu. A u ale chtl
vyvolat kohokoli, nevidl ho. Povzdychl si, zmakal kouzlo do kuliky a hodil
ho po tom devnm mukovi. Pak si vzal dal list papru napsal si na nj pr
poznmek nahldl do knihy z podlahy sebral prvn kus papru narovnal
ho pl hodiny ho studoval celou dobu se pi tom tahal za vlasy znovu ho
zmakal a vyhodil z okna.
Kdesi zaznla hrana. Byl to smutn, osaml zvuk, kter v posluchai
vyvolval pedstavu divokch oputnch konin, tmav oblohy a przdnoty.
Nkter z tchto mylenek musely napadnout Strange, protoe se jimi nechal
odvst od prce a vyhldl z okna, jako by se chtl pesvdit, e se z Bentek
zniehonic nestaly pust, ztichl trosky. Venku vak panoval obvykl il ruch.
Slunen paprsky dopadaly na modrou vodu. Na carapu se tsnila spousta lid:
bentsk eny vchzely do kostela Santa Maria Zobenigo, rakout vojci se
prochzeli zaven do sebe a vechno si prohleli, obchodnci se jim snaili
leccos prodat, ulinci se prali a ebrali a koky chodily po tajnch pochzkch.
Strange se vrtil k prci. Sundal si sako a vyhrnul si rukvy koile. Nato
odeel z pokoje a vrtil se s noem a malm blm lavorem. Noem se zl do
pae, a mu zaala tct krev. Postavil lavor na stl a nahlel do nj, jestli u m
dostaten mnostv, ovem ztrta krve ho musela postihnout vce, ne
pedpokldal, nebo mlem omdlel; v tu chvli vrazil do stolu a lavor spadl na
zem. Zaklel italsky (ten jazyk je k nadvn jako stvoen) a rozhldl se po
nem, m by mohl krev utt.
Shodou okolnost mu na stole leel poskldan kus bl ltky. lo o non
koili, kterou mu Arabela uila nkdy na potku manelstv. Strange po n shl,
ani si uvdomil, o jde. U koili skoro sevel, kdy se ze stn vyloupl
Stephen Black a podal mu hadr. K tomu se Stephen lehce uklonil, co je pro
dobe zapracovanho sluhu druh pirozenost. Strange vzal hadr a utel krev
(moc se mu to nepovedlo), ovem o Stephenov ptomnosti v mstnosti
oividn neml pont. Stephen vzal non koili, vytepal ji, aby nebyla
zmakan, peliv ji sloil a hledn umstil na stoliku v rohu.
Strange se sloil na idli, zrannou rukou se pratil o hranu stolu, znovu
zalteil a skryl hlavu v dlanch.
O se to proboha sna? zeptal se Stephen Black tie.
Ach, on se mne pokou pivolat! prohlsil gentleman s vlasy jako chm
bodl. Chce mi klst vemon otzky o magii! Ale nen teba eptat, drah
Stephene. On ns ani neuvid, ani neusly. Ti anglit mgov jsou tak smn!
Jdou na vechno takovou oklikou. Stephene, kdy se na toho chlapka dvm,
jak kouzl, jako bych se dval na mue, kter si sedne k veei se sakem naruby,
pskou pes oi a vdrem pes hlavu! Vidl jste m snad nkdy, e bych pi
arovn shl k takovm nesmyslnm trikm? e bych si poutl ilou nebo
krabal slova na papr? Kdykoli chci nco podniknout, jednodue oslovm

497
vzduch nebo kameny i svtlo nebo moe nebo onen konkrtn pedmt
a zdvoile je podm o pomoc. A vzhledem k tomu, e jsem s tmito mocnmi
duchy uzavel spojenectv ped tisci lety, oni mi jen rdi pomou.
Aha, ekl Stephen. Ale pestoe je ten mg nevzdlan, doshl svho.
Jste pece tu, pane, nen-li pravda?
Troufm si tvrdit, e ano, pisvdil gentleman podrdn. Nic to ovem
nemn na tom, e kouzlo, jm mne sem piaroval, je neohraban
a neelegantn! Krom toho co je mu to platn? Nic! Rozhodl jsem se, e se mu
neuku, a tomu nedoke dnou magi elit. Stephene! Rychle! Otote
strnky v t knize! V mstnosti nen dn prvan, take ho to podn vyvede
z mry. Cha! Vidte, jak na to zr! M podezen, e tu jsme, ale nevid ns. Ha,
ha! Podvejte, jak se roziluje! tpnte ho podn do krku! Bude si myslet, e
mu to udlal komr!

498
 52

STAR PAN Z CANNAREGIA

Konec listopadu 1816

et ped odjezdem z Anglie obdrel doktor Greysteel dopis od ptele ze

J Skotska, v nm ho dotyn snan dal, aby navtvil jednu starou pan

v Bentkch, jestlie se tedy dostane a tak daleko. Byl by to od nj
dobroinn skutek, tvrdil skotsk ptel, nebo tato star pan, kdysi bohat,
nyn upadla do chudoby. Doktor Greysteel si matn vzpomnal, jak jednou
slyel cosi o jejm zvltnm smenm pvodu e jej rodina byla napl
skotsk a napl panlsk, nebo snad napl irsk, napl hebrejsk.
Doktor Greysteel ji u od zatku chtl navtvit, ale po vem tom harcovn
kory mezi hostinci, po vech nhlch pesunech a zmnch plnu nakonec po
pjezdu do Bentek zjistil, e ten dopis ji nedoke najt a e u si ani pli
nepamatuje, co v nm stlo. V pamti mu neutkvlo ani jej jmno zbyl mu
jen cr papru s popisem, jak se k n dostane.
Teta Greysteelov mnila, e za takovchto obtnch okolnost udlaj
nejlpe, kdy on star dm polou dopis a daj j takto vdt o sv
nadchzejc nvtv. Bude ovem vypadat velice divn, dodala teta, e neznaj
jej jmno bezpochyby je bude povaovat za politovnhodn nedbalce.
Doktor Greysteel vypadal rozpait, odfrkval si a hodn se oval, nic lepho
vak vymyslet nedokzal, a tak j neprodlen napsali vzkaz a pedali ho sv pan
domc, aby jej mohla star dm ihned doruit.
Pak dolo k prvnmu pekvapen v cel t zleitosti, nebo pan domc si
popis cesty bedliv proetla, zamraila se a potom z dvod, kter doktor
Greysteel pln nechpal ten lstek poslala svmu vagrovi na ostrov
Giudecca.
Za nkolik dn se dotyn vagr elegantn bentsk prvnk men
postavy zastavil za doktorem Greysteelem. Informoval jej, e lstek odeslal,
pesn jak si doktor Greysteel pl, ovem e by ml vdt, e ta dma bydl ve
tvrti Cannaregio, v ghettu kde ij id. Dopis byl doruen do rukou
ctihodnho Hebrejce. dn odpov ovem nepila. Jak si doktor Greysteel
peje pokraovat? Onen mal bentsk prvnk byl doktoru Greysteelovi pln
k slubm.

499
 Na sklonku odpoledne u slena Greysteelov, teta Greysteelov, doktor
Greysteel a prvnk (signor Tosetti) brzdili msto v gondole pluli tvrt
svatho Marka a sledovali, jak se tu mui i eny pipravuj na non
radovnky kolem mola u Santa Maria Zobenigo, kde slena Greysteelov
dlouho prodlvala pohledem u svkou osvtlenho oknka, kter mohlo patit
Jonathanu Strangeovi kolem Rialta, kde teta Greysteelov zaala rozhoen
pomlaskvat a vzdychat a litovat, jak mlo dtskch noiek je obutch.
Z gondoly vystoupili ve tvrti Ghetto Nuovo. Vechny domy v Bentkch
jsou podivn a star, ovem ty v ghettu v tomto ohledu obzvlt vynikaly
jako by podivnost a starobylost byly zbom, s nm tito podnikav lid
obchodovali a z nho si postavili domy. Akoli vechny ulice v Bentkch jsou
melancholick, tyto ulice se vyznaovaly melancholi zcela svbytnou jako by
se idovsk smutek a gjsk smutek utvely podle odlinch receptur. Samy
domy vak byly vyloen tuctov a dvee, na n signor Tosetti zaukal, byly
dost ern a prost na to, aby mohly poslouit ve kterkoli kvakersk
modlitebn v Anglii.
Otevel jim sluha a zavedl je do domu, do temn chodby obloen vyschlm,
na prvn pohled prastarm devem, kter nejvc vonlo po moi.
Na konci chodby byly pooteven dvee. Doktor Greysteel zahldl starobyl
ohmatan knihy v tenkch koench vazbch, stbrn svcny, z nich vybhalo
vce ramen, ne v Anglii bv zvykem, zhadn krabiky z letnho deva a
to vechno si doktor Greysteel spojoval s nboenstvm toho izraelity. Ze zdi
visela panenka i loutka stejn vysok a irok jako mu, s mohutnma rukama
a nohama, ovem obleen jako ena, s hlavou svenou na hrudi, take j
nebylo vidt do tve.
Sluha proel dvemi za svm pnem. Doktor Greysteel zaeptal sv seste, e
ten slouc vypad slun. Ano, pisvdila teta Greysteelov, a na to, e
nenos sako. Teta Greysteelov poznamenala, e si u mnohokrt vimla, jak
maj sluhov sklon chodit v koilch. Kdy jsou jejich pnov svobodn, asto
se nad tmto zlozvykem jen mvne rukou. Teta Greysteelov nechpala, pro by
tomu tak mlo bt. Pedpokldala, e ten Hebrejec je vdovec.
Ach! vydechl doktor Greysteel, kdy nahldl pootevenmi dvemi
dovnit. Vyruili jsme ho u veee.
Ctihodn Hebrejec byl obleen v uprenm dlouhm ernm kaftanu, ml
impozantn kuerav ed plnovous, bl vlasy a na temeni ernou jarmulku.
Sedl u dlouhho stolu prostenho snhov blm pltnem, jeho podn kus
si zastril za lmeek kaftanu a kter mu tedy slouil jako ubrousek.
Tetu Greysteelovou vyloen okovalo, jak doktor Greysteel pehuje kvrou
ve dvech, a dloubla ho detnkem, aby mu v tom zabrnila. Jene doktor
Greysteel pijel do Itlie, aby toho zhldl co nejvce, a nevidl jedinho dvodu,
aby dlal vjimku prv v idovskch bytech.

500
 Nezdlo se, e by tento Hebrejec ml chu peruit veei a vnovat se
njak neznm anglick rodin; podle veho svmu sluhovi vydval instrukce,
co j m ci.
Sluha se vrtil a promluvil se signorem Tosettim, a kdy skonil, signor
Tosetti se zhluboka uklonil tet Greysteelov a vyloil j, e ta dma, kterou
hledaj, se jmenuje Delgadov a e bydl v hornm pate tho domu. Signora
Tosettiho trochu otrvilo, e ani jeden sluha onoho Hebrejce nen ochoten
doprovodit je a ohlsit jejich pchod, nakonec vak prohlsil, e pece jsou
skupinka neohroench dobrodruh a na vrchol schodit jist cestu najdou.
Doktor Greysteel a signor Tosetti si vzali po jedn svci. Schody se vinuly
do era. Proli kolem mnoha dve, kter sice vypadaly impozantn, ale taky
zvltn zakrsle aby toti ghetto pojalo tolik lid, musely se v nm stavt
domy tak vysok a s tolika podlami, jak se jen jejich majitel odvili a aby
se tohle vechno njak vyvilo, vechny stropy byly dost nzk. Zpotku
slyeli, jak lid za dvemi mluv, a za jednmi zaslechli njakho lovka zpvat
smutnou psniku v neznmm jazyce. Pak dorazili k otevenm dvem, za
nimi zela jen tma; studen, zatuchle to od nich thlo. Posledn dvee byly
ovem zaven. Zaklepali, ale nikdo jim neotevel. Zavolali, e jdou na
nvtvu za pan Delgadovou. Ani potom se nedokali dn odezvy. Tehdy
teta Greysteelov prohlsila, e by bylo hloup, kdyby sem vili tak dlouhou
cestu a te se jen tak sebrali a zase odeli. A tak se opeli do dve a veli
dovnit.
Na tom podkrovnm pokojku se zoufale podepsalo st a krajn chudoba
jeho obyvatelky. Veker jeho zazen bylo rozbit, otluen a rozedran.
Vechny barvy v mstnosti byly vybledl, zal, nebo dlaly, co mohly, dokud
nezaedly. Jedinm malm oknem proudil dovnit veern vzduch. Oknko
sktalo vhled na msc, pestoe by leckoho pinejmenm trochu zarazilo, e
se Luna se svou istou tvikou a prsty vbec ur ukzat v takov mrav
peluce.
Ale kvli tomu vemu doktor Greysteel jet nevypadal tak vyden, kvli
tomu se netahal za nkrnk, stdav nerudl ani nebledl a zhluboka nedchal.
Jestli toti doktor Greysteel nco z due nesnel, byly to koky a tahle
mstnost jich byla pln.
Mezi vemi kokami sedla na zapren devn idli vyhubl pan. Jet
e byli vichni Greysteelovi podle signora Tosettiho neohroen dobrodruhov,
nebo pohled na pan Delgadovou by zkostlivjho lovka dokzal vyvst
z rovnovhy. I kdy sedla velice vzpmen lovk by skoro ekl, e na nco
h , mimodn vysok vk ji tak poznamenal a zohyzdil, e se takka
pestvala podobat svm blinm a zanala pipomnat pln jin stvoen.
V kln j spovaly ruce poset tolika hndmi skvrnami, e vypadaly jako dv
ryby. Ple mla blou, skoro prsvitnou, jak u to u neobyejn starch lid
bv, jemnou a vrsitou jako pavuinu, se zauzlenmi modrmi ilkami.

501
502
 Po jejich pchodu se nezvedla, ba nijak na sob nedala znt, e si jich vbec
vimla. Mon je ale neslyela. Pestoe v pokojku panovalo ticho, ticho
padesti koek je zvltn, pipomn padest samostatnch mlen navrench
na sebe.
A tak se Greysteelovi a signor Tosetti jakoto praktit lid v t hrozn
peluce posadili a teta Greysteelov se svm laskavm smvem a zkostlivou
starost, aby se vichni ctili dobe a uvolnn, starou pan oslovila.
Mil pan Delgadov, doufm, e nm prominete, e jsme k vm tak vpadli,
ale spolu s mou nete jsme si chtly dopt tu est vs navtvit. Teta
Greysteelov se odmlela pro ppad, e by snad star pan chtla odpovdt, ta
ale nic neekla. Tedy, e tu ale mte erstv povt, madam! Moje drah
ptelkyn jist slena Whilesmithov bydl v pokojku v poslednm pate
domu na Queens Square v Bathu v pokojku docela podobnm tomu vaemu,
pan Delgadov a tvrd mi, e v lt by jej nevymnila za nejlep dm ve
mst, protoe zachyt vtk, kter se vem ostatnm vyhb, a je v nm tedy
ndhern chldek, kdy se cel spoleensk smetnka dus ve svch luxusnch
bytech. A m vechno tak hledn a poklizen a po ruce, kdykoli to potebuje.
Stuje si jenom na to, e jedna holka z druhho podla pod stav konvice
s horkou vodou na schody, co jak jist chpete, pan Delgadov doke
lovka velice rozladit, kdy o jednu z nich nhodou zakopne. Jsou vm tu
schody hodn na obt, madam?
Odpovd j bylo ticho. Nebo sp ubhlo pr okamik a ty nevyplovalo
nic jinho ne dchn padesti koek.
Doktor Greysteel si otel opocen elo kapesnkem a oil se. Pili jsme
sem, madam, ozval se, na vslovnou dost pana Johna McKeana
z Aberdeenshiru. Chce vm vydit sv poruen. Douf, e se vm da dobe,
a peje vm hodn zdrav i do budoucna.
Doktor Greysteel mluvil trochu hlasitji ne obvykle, nebo ho jalo
podezen, e star pan je hluch. Nieho tm vak nedoshl, jen vyruil koky,
z nich mnoh zaaly obchzet mstnost a otrat se jedna o druhou, a zaaly
v pe jiskit. Odkudsi na opradlo Greysteelovy idle dopadla ern koka
a vydala se po nm, jako by la po lan.
Kdy se z toho doktor Greysteel vzpamatoval, zeptal se: Nechtla byste
panu McKeanovi vzkzat, jak vm slou zdrav a jak se vm da, madam?
Star pan ale nic neekla.
Pak to zkusila slena Greysteelov. Jsem rda, madam, e o dobr ptele
nemte nouzi. Jist jsou pro vs velkm povzbuzenm. Ta medov zbarven
koika u vaich nohou ta je ale elegantn! A jak roztomile si doke umt
tlamiku! Jak j kte?
Star pan vak neodpovdla.
Kdy po nm doktor Greysteel stelil pohledem, mal bentsk prvnk
vylil vtinu z toho, co tu ji zaznlo, tentokrt vak italsky. Jedin rozdl

503
vak spoval v tom, e star pan se ji neobtovala dvat se na n, ale upela
svj pohled na velkou edou koku, kter se zase dvala na blou koku, je zase
zrala na msc.
eknte j, e jsem j pinesl penze, obrtil se doktor Greysteel na
prvnka. eknte j, e jde o dar od Johna McKeana. eknte j, e nesm
dkovat mn Doktor Greysteel energicky zamval rukou, jako by povst
tdrho a velkomyslnho filantropa byla tak trochu jako komr a jako by mu
on tmto zpsobem hodlal zabrnit v pistn na sv ki.
Pane Tosetti, ozvala se teta Greysteelov, vm nen dobe. Jste bled,
pane. Nechcete se napt vody? Pan Delgadov by vm jist dokzala obstarat
sklenku vody.
Ne, madamino Greysteelov, nic mi nen. J se Signor Tosetti se
rozhldl po mstnosti, aby nael to sprvn slovo. Bojm, zaeptal.
Bojte? odpovdl mu doktor Greysteel rovn eptem. Pro? eho?
Ach, signor dottore, tady je to hrozn! zaeptal opt prvnk a jeho
zden oi nejdv spoinuly na koce, kter si olizovala pracku, ne zane
s oistou cel hlavy, a potom se vrtil ke star pan, jakoby v oekvn, e
udl tot.
Slena Greysteelov eptla, e ve snaze dt pan Delgadov na odiv svj
zjem dorazili v pli velkm potu a zjevili se u jejho prahu pli nhle.
Oividn jsou prvn nvtva, kter k n zavtala po mnoha letech. Je pak divu,
e doasn ztratila zdrav rozum? Byla to pli nron zkouka!
Ach, Floro! zaeptala teta Greysteelov. Jen na to pomysli! Strvit roky
a roky bez jakkoli spolenosti!
eptat v tak mal mstnosti nebo star pan od nich nebyla vc ne metr
daleko pipadalo doktoru Greysteelovi velmi smn. A protoe nevdl, co
jinho si pot, zaal na sv spolenky reagovat dost nedtkliv, a tak jeho
sestra a dcera usoudily, e bude nejlep vydat se na zpten cestu.
Teta Greysteelov nedala jinak, ne e se se starou pan dlouze a srden
rozlou, a mimo jin j slbila, e se vichni vrt, a j bude lpe a teta
Greysteelov doufala, e to bude ji brzy.
Kdy vychzeli ze dve, ohldli se. V tom okamiku se na parapetu okna
objevila nov koka s msi bezvldnm a piatm v tlam pozoruhodn se
to podobalo mrtvmu ptku. Star pan ze sebe vydala tich radostn zvuk
a s pekvapivou energi vyskoila ze idle. Zvuk to byl skuten prazvltn
a ani v nejmenm nepipomnal lidskou e. Signor Tosetti se zase otoil,
vyden vykikl, zavel dvee a skryl tak, k emu se star pan chystala.138

138
Signor Tosetti se pozdji Greysteelovm piznal, e tu, co byla ta star pan z Cannaregia
za. Pi pochzkch mstem asto zaslechl jej pbh, dokud ji ale nevidl na vlastn oi,
pokldal jej za pouhou bajku, historku, kter mla dsit lidi mlad a hloup.
Otec t pan byl podle veho id a k pedkm jej matky patilo na pl tuctu nrod Evropy.
Jako dt se nauila nkolik jazyk a mluvila jimi vemi zcela plynn. Nebylo nic, co by
nedokzala zvldnout, pokud se do toho jednou pustila. Uila se, protoe ji to bavilo. V estncti

504
letech mluvila nejen francouzsky, italsky a nmecky, co dnes pat k bn jazykov vbav
kad dmy, ale vemi jazyky civilizovanho (a necivilizovanho) svta. Mluvila jazykem
Skotsk vrchoviny (kter pipomn zpv). Mluvila baskicky, tedy jazykem, kter jen zdkakdy
zanech dojem na pslunkovi jinho nroda, take lovk ho klidn me slchvat tak asto a
dlouho, jak je mu libo, ale potom si z t ei nikdy nevybav jedinou slabiku. Nauila se dokonce
jazyk podivn zem, v jej existenci pr podle signora Tosettiho nkte lid stle v, by nikdo
na svt nedoke ci, kde se vlastn nachz. (Ta zem se jmenuje Wales.)
Cestovala po svt a vystupovala ped krli a krlovnami, arcivvody a arcivvodkynmi,
knaty a biskupy, hrabaty a hrabnkami a na vechny tyto dleit lidi mluvila jejich matetinou
a jeden kad z nich ji prohlsil za zzrak.
A nakonec pila do Bentek.
Tato slena se ovem nikdy nenauila krotit sv chovn. Jejmu hladu po vdomostech se
vyrovnal jej hlad po ostatnch vcech a vdala se za mue, kter se j v tomto zcela podobal. Tato
pan pila s manelem na karneval a u nikdy neodela. Veker sv jmn prohrli v ridottech.
Veker sv zdrav pak pozbyli v dalch radovnkch. A jednoho rna, kdy svtn zbarvilo
vechny bentsk kanly do stbrna a do rova, jej cho klesl na mokr dldn Fondamenta
dei Mori a zemel a nebylo v lidskch silch ho zachrnit. A jeho manelka by mon tak
udlala nejlpe, kdyby vypustila dui, protoe nemla penze a nemla ani kam jt. Ale id si
vzpomnli, e m jist nrok na jejich dobroinnost, nebo byla svm zpsobem idovka (by to
pedtm sama nikdy nepiznala), anebo se mon smilovali nad jejm utrpenm (nebo id si v
Bentkch sami mnoh vytrpli). A u to bylo jakkoli, poskytli j pste v ghettu. O
nslednch udlostech se vyprvj protichdn pbhy, vechny se vak shoduj na tom, e ila
mezi idy, ale nepatila k nim. ila pln sama a nevm, zda to bylo jej nebo jejich vinou. A
uplynula spousta asu a ona nepromluvila s ivou du a zahuel v n siln vtr lenstv a pevrtil
vechny jej jazyky. A tak zapomnla italtinu, zapomnla anglitinu, zapomnla latinu,
zapomnla baskitinu, zapomnla veltinu, zapomnla vechno na svt krom koitiny a tou
pr, k se, mluvila pln bjen.

505
 53

MRTV ED MYIKA
Konec listopadu 1816

sledujcho veera usedli Greysteelovi s Jonathanem Strangem k veei

N v mstnosti, v n se bentsk ero a bentsk ndhera snoubily vysoce

romantickm a uspokojivm zpsobem. Podlaha byla z popraskanho,
selapanho mramoru, vechny barvy tu odpovdaly bentsk zim. Ohromn
temn dvee, kter se tyily za tetou Greysteelovou, dvaly vyniknout jej hlav
s elegantnm blm epcem. Dvee zdobily potemnl plastiky a ze veho nejvc
pipomnaly nhrobek zahalen v pochmurnch stnech. Na tukovch zdech se
vyjmaly pzran fresky namalovan pzranmi barvami a vechny
oslavovaly njakou starobylou bentskou rodinu, jej posledn ddic se ji
dvno utopil. Stvajc majitel byli chud jako kosteln myi a u mnoho let jim
schzely prostedky na opravu domu. Venku prelo a uvnit tak, co u
lovka dokzalo pekvapit trochu vce; odkudsi z mstnosti se ozvalo
nepjemn kapn velkho mnostv vody tde dopadajc na podlahu
a nbytek. Ale Greysteelovi se takovmi malikostmi nenechali zkruit a ani
kvli tomu neodloili velice dobrou veei. Z svek zahnali pohebn stny
a kapn vody maskovali smchem a konverzac. Obecn vzato propjovali t
asti pokoje, v n sedli, radostnou anglickou atmosfru.
J ale nechpu, ozval se Strange, kdo se o tu enskou star?
Odpovdl mu doktor Greysteel. Ten id pipad mi jako velk lidumil
ji nechv bydlet ve svm dom a jeho slouc j stav tale s jdlem k pat
schod.
Nikdo ale nev, vmsila se do hovoru slena Greysteelov, jak se k n to
jdlo dostane. Signor Tosetti m za to, e j ho donesou jej koky.
Takov nesmysl! prohlsil doktor Greysteel. Kdo kdy slyel, e by koky
udlaly cokoli uitenho!
Krom toho, e na lovka pezrav civ, podotkl Strange. To je mon
z mravnho hlediska uiten, protoe lovk z toho znejist a stzliv rozjm
nad svmi nedostatky.
O prapodivnm dobrodrustv Greysteelovch se mluvilo u od t doby, co
zasedli k veei. Mil Floro, ozvala se teta Greysteelov, jet chvli a pan
Strange si zane myslet, e u nedokeme mluvit o niem jinm.

506
 Ale no tak, na m se vbec neohlejte, pospil si Strange. Je to kurizn
a my mgov kuriozity sbrme.
Dokzal byste ji vylit magi, pane Strangi? optala se slena
Greysteelov.
Vylit lenstv? Ne. Ne e bych se nesnail. Jednou jsem byl podn,
abych se stavil za jednm starm pnem a zjistil, jestli bych pro nj nemohl nco
udlat. Pi t pleitosti jsem seslal kouzla silnj ne kdykoli jindy, kdy se
ale moje nvtva nachlila ke konci, byl ten gentleman stejn len jako
pedtm.
Mohl by ale existovat recept na lbu lenstv, ne? dotazovala se slena
Greysteelov dychtiv. Odvila bych se tvrdit, e aurett mgov ho mon
znali. Slena Greysteelov se zaala zaobrat djinami magie a jej rozhovory
se posledn dobou hemily vrazy jako aureti a argentt.
Snad, pipustil Strange, ale pokud ano, pak se tento recepis ztratil ped
stovkami let.
I kdyby to bylo tisc let, vm to pece neme vadit. Vyprvl jste nm
o destkch ppad kouzel, kter byla povaovna za ztracen a kter jste byl
s to rekonstruovat.
To je pravda, ale vtinou jsem ml njak pont, jak zat. V ivot jsem
ale neslyel o jedinm ppadu, kdy by auret vylil lenstv. Oni k lenstv
pistupovali pln jinak ne my. Oni povaovali blzny za vtce a proroky
a bedliv naslouchali jejich nesouvislmu blouznn.
To je mi zvltn! Pro?
Pan Norrell soudil, e to mlo nco do inn se sympatiemi, kter elfov
ct k lencm a pak jet s tm, e lenci vid elfy, kdy to nikdo jin
nesvede. Strange se odmlel. kte, e ta star ensk je hodn len?
Jist! Domnvm se, e ano.
Po veei doktor Greysteel tvrd usnul na idli v salnu. Teta Greysteelov
rovn klimbala na idli, as od asu se probudila, omluvila se za svou ospalost
a hned nato zase usnula. Takto tedy slena Greysteelov mohla mluvit se
Strangem po zbytek veera mezi tyma oima. Mla toho spoustu na srdci. Na
jeho doporuen nedvno zaala st Portisheadovy Djiny Krle Havrana pro
dti a mla k nim spoustu otzek. Tentokrt vak Jonathan psobil roztrit a j
se hned nkolikrt zmocnil nepjemn pocit, e ji neposlouch.
Ptho dne Greysteelovi navtvili Arsenal a naplnil je obdiv k ponurosti
a rozlehlosti t zbrojnice. Bezmla dv hodiny pak prolelkovali ve
staroitnickch krmech, jejich majitel byli takka stejn sta a staromdn
jako jejich rarity, a v cukrrn u kostela San Stefano si dali zmrzlinu. Ke vem
radovnkm toho dne byl Strange zvn, ale teta Greysteelov obdrela brzo
rno strun vzkaz, v nm se Jonathan nechal porouet a dkoval, ale
naprostou nhodou pipadl na nov smr v bdn a neodvaoval se jej te
peruit, a jak jste si ji zajist povimla u svho bratra, madam, uenci jsou
ti nejvt sobci ve vesmru a domnvaj se, e jejich bezmezn lska k bdn

507
omluv cokoli Neukzal se ani nsledujcho dne, kdy zavtali do Scuola di
Santa Maria della Carit. Ani nsledujcho dne, kdy si gondolou vyjeli na
Torcello, osiel a rkosm zamoen ostrov zahalen edmi mlhami, kde
prvn bentsk msto povstalo ve v sv ndhee, bylo oputno a nakonec se
rozpadlo, to ve ped stovkami let.
Strange byl sice zaven ve svm byt pobl Santa Maria Zobenigo
a kouzlil, ovem jeho jmno padalo mezi Greysteelovmi tak asto, e se po
nm doktoru Greysteelovi vbec nestskalo. Kdy teba Greysteelovi kreli
kolem Ponte di Rialto a pohled na tento most inspiroval doktora Greysteela
k proslovu o Shylockovi, Shakespearovi a stavu modernho divadla, pak mohl
s jistotou oekvat, e se dozv Strangeovy nzory na vechna tato tmata
nebo slena Greysteelov je vechny znala a dokzala je podat stejn dobe
jako ty svoje. Jakmile v malm staroitnictv Greysteelovy zaujal malebn
obraz tancho medvda, vyuila ho slena Greysteelov jako zminku k tomu,
aby svmu otci vyprvla o znmm pana Strange, jen ml doma ve vitrn
vycpanho hndho medvda. Kdy Greysteelovi jedli skopov, pak se dalo
potat s tm, e to slen Greysteelov pipomene vyprvn pana Strange, jak
jednou jedl skopov v Lyme Regis.
Veer tetho dne poslal doktor Greysteel Strangeovi vzkaz a navrhl mu
v nm, aby se seli na kvu a sklenku italsk koalky. Potkali se u Floriana
krtce po est.
Rd vs vidm, ekl doktor Greysteel, ale jste bled. Nezapomnte jst?
Spt? Cviit?
Tum, e jsem dnes nco sndl, ekl Strange, ale u si vn nepamatuji,
co to bylo.
Chvli jen tak mluvili o vem monm, ale Strange byl roztkan. Nkolikrt
doktoru Greysteelovi odpovdl skoro nahodile. Pak polkl zbytek grappy,
vythl kapesn hodinky a ekl: Snad mi odpustte, e u musm utkat. Mm
schzku. Take vm peji dobrou noc.
Doktora Greysteela to trochu pekvapilo a vrtalo mu hlavou, co je to asi za
schzku, lovk se me chovat zle kdekoli na svt, ale doktoru Greysteelovi
pipadalo, e v Bentkch se me chovat h a init tak astji. dn jin
msto na svt nesktalo takov pleitosti ke kdejak patnosti a doktoru
Greysteelovi tou dobou shodou okolnost obzvlt zleelo na tom, aby si
Strange uchoval zcela ist tt. A tak se co mon nejbezstarostnji zeptal,
zdali se Strange m setkat s lordem Byronem.
Ne, to ne. Popravd eeno, Strange pivel oi a nasadil dvrn tn,
mm za to, e jsem nael nkoho, kdo mi pome.
Vaeho elfa?
Ne. Jinho lovka. Vkldm v tuto spoluprci velk nadje. Zrove vak
pln nevm, jak tato osoba pivt m nvrhy. Za takovch okolnost s nimi
pochopiteln nemm chu otlet.
Jiste ne! zvolal doktor Greysteel. Jdte! Jdte!

508
 Strange odeel a vmsil se mezi poetn ern postaviky na piazze,
postaviky s ernmi tvemi a bez vrazu, kter spchaly po Bentkch
vyvedench msnmi barvami. Sm msc visel mezi velkmi
architektonickmi mraky, take to vypadalo, jako by se na obloze nachzelo
dal mscem zalit msto, kter svou velkolepost soupe s Bentkami a jeho
grandizn palce a ulice se rozpadaj a hrout, jako by je tam umstil njak
duch v rozmarn nlad, aby se vysml pomalmu padku jejich pozemskho
protiplu.
Teta a slena Greysteelovy mezitm vyuily doktorovy neptomnosti
a vrtily se do t stran peluky v hornm pate onoho domu v ghettu. Pily
potaj, nebo tuily, e by se doktor Greysteel a mon i pan Strange mohli
pokusit jim v t cest zabrnit, anebo e by se vnutili jako doprovod a ony
tentokrt o muskou spolenost nestly.
Budou o tom chtt mluvit, ekla teta Greysteelov, budou se snait
uhodnout, co ji pivedlo do tohoto smutnho stavu. K emu to ale bude dobr?
Jak j to pome?
Slena Greysteelov s sebou pinesla pr svek a svcen. Zaplila svku,
aby vidly na to, co dlaj. Pak z kok vythly lahodn telec frikas, kter tu
zatuchlou, zoufalou mstnost vyloen provonlo, erstv bl rohlky, nkolik
jablek a teplou lu. Teta Greysteelov pedloila pan Delgadov tal s telecm
frikas, zjistila vak, e pan Delgadov m prsty a nehty stejn zakiven
a neohebn jako drpy a e je nedoke pimt, aby uchopily rukoje noe
a vidliky.
Nu, m mil Floro, prohlsila teta Greysteelov nakonec, m o to jdlo
oividn velk zjem a jist j udl dobe. Myslm ale, e ji to nechme snst
tak, jak uzn za vhodn.
Sely dol na ulici. Jakmile byly venku, teta Greysteelov vykikla: Ach,
Floro! Vidlas? Ona u mla veei pipravenou. Na takovm porcelnovm
talku docela hezkm talku hodn se podobal mmu ajovmu servisu
s rovmi pouptky a pomnnkami mla poloenou my mrtvou edou
myiku!
Slena Greysteelov se zamyslela. Odvila bych se tvrdit, e hlvka
ekanky vaen a polit omkou, jak ji dlaj tady vypad trochu jako
myka.
Duinko moje! ekla teta Greysteelov. Dobe v, e to nic takovho
nebylo
Cestou starm ghettem ke kanlu Cannaregio slena Greysteelov
zniehonic zaboila do ptm a pln zmizela.
Floro! Co se dje? vykikla teta Greysteelov. Co vid? Neotlej tady,
m drah. Mezi domy je tu takov tma. Florinko moje!
Slena Greysteelov vyla zptky na svtlo tak rychle, jako pedtm zmizela.
Nic to nen, teti, chlcholila ji. Nemus bt hned vyden. Jen mi pipadlo,

509
e jsem kohosi zaslechla vyslovit moje jmno, a la jsem se podvat. Myslela
jsem si, e jde o jednoho mho znmho. Nikdo tam ale nebyl.
Jejich gondola na n u ekala u Fondamenta. Gondolir jim pomohl dovnit
a pak pomalmi zbry odrazil. Teta Greysteelov se uvelebila pod stkou
uprosted lunu. Na jej pltno zaaly bubnovat kapky det. A dorazme
dom, tebas tam najdeme otce s panem Strangem, nadhodila teta.
Mon, ekla slena Greysteelov.
Anebo se teba zase vypravil hrt kulenk s lordem Byronem, uvaovala
teta Greysteelov. Je zvltn, e se ti dva ptel. Pipad mi, e si jsou
povahov dost vzdlen.
To ano! I kdy mi pan Strange vyprvl, e kdy se s lordem Byronem
seznmil ve vcarsku, zdaleka v nm nenalezl takov zalben. Jeho lordstvo
tam bylo s dalmi bsnky, kte si inili nrok na vekerou jeho pozornost
a jejich spolenosti zjevn dval pednost ped jakoukoli jinou. Pan Strange
tvrd, e se choval mlem nezdvoile.
Tak to je velmi patn. Ale vbec mne to nepekvapuje. Nebla by ses na
nj pohldnout, drah? Myslm tm na lorda Byrona. J mon ano troiku.
Ne, nebla.
Tak to je, Florinko, tm, e jsi rozumnj a vyrovnanj ne jin lid.
Vn nevm, eho ty by ses na svt mohla bt.
Nemyslm, e by to snad bylo njakou mou vjimenou odvahou. Co se
vjimench ctnost te to nemohu ci. Nikdy jsem zatm nemla pli
velk nutkn udlat nco hodn patnho. Lord Byron by jen nade mnou nikdy
nemohl zskat moc i v nejmenm ovlivnit m mylenky nebo iny. Jsem ped
nm zcela v bezpe. Tm ovem nechci ci, e by na svt nemohl bt lovk
netvrdm, e u jsem ho vidla , na nho bych se nkdy troku nebla
pohldnout ze strachu, e by teba vypadal smutn nebo ztracen nebo
zamylen, anebo, a to by bylo ze veho nejhor e by v duchu rozebral
njak svj nitern vztek i bolstku, a tak by ani nevnmal i nestaral se o to,
jestli se na nj vbec dvm.
V malikm podkrov onoho domu v ghettu naposledy zablikotaly a zhasly
svky sleny Greysteelov. Msc svtil do hrznho pokojku, v nm star
pan z Cannaregia zaala hltat telec frikas, kter j Greysteelovy pinesly.
Zrovna se chystala zhltnout posledn kousek, kdy se ozval jaksi hlas
a anglicky pronesl: Moji ptel tu nanetst nezstali dost dlouho, aby ns
pedstavili, a ono je to vdycky rozpait, kdy se maj pedstavovat dva lid,
kter ostatn ponechali v jedn mstnosti, e, madam? Jmenuji se Strange. Vy,
madam, se jmenujete Delgadov, i kdy to nevte, a mne nesmrn t, e vs
poznvm.
Strange se opral o parapet s rukama zkenma na prsou a bedliv ji
pozoroval.

510
 Ona si ho naopak vmala tak mlo jako pedtm tety a sleny
Greysteelovch nebo vech nvtvnk z nkolika poslednch dn. Nevnovala
mu pozornost, stejn jako koka, kdy ji lovk nezaujme.
Dovolte, abych vs nejprve ujistil, ekl Strange, e nepatm k onm
otravnm nvtvnkm, kte pro svou nvtvu nemaj dn dvod a nemaj
ani co ci. Chci vm pedloit nvrh, pan Delgadov. Mme nesmrn tst,
madam, e jsme se setkali prv v tuto chvli. J vm mohu splnit vae vrouc
pn a vy zase na opltku moje.
Pan Delgadov na sob nedala znt, e by cokoli z tohoto proslovu slyela.
Obrtila svou pozornost k talku s mrtvou my a rozevela prastar sta, aby se
j tam myka vela.
Ale u, madam! zvolal Strange. Musm trvat na tom, abyste veei na
chvli odloila a dvala pozor na to, co vykldm. Naklonil se a sebral j
talek. Pan Delgadov si zejm poprv uvdomila jeho ptomnost. Rozladn
zamoukala a vrhla po nm rozzloben pohled.
Naute m, jak zelet. Ten npad je tak prost, e nevm, pro jsem na nj
nepiel dve.
Pan Delgadov zhluboka zavrela.
Ach! Tak podle vs nen mj postup rozumn? V tom mte nejsp pravdu.
Pt si pro sebe lenstv je velice unhlen. Mj uitel, manelka i ptel by se
velice hnvali, kdyby se o tom cokoli dozvdli. Odmlel se. Z tve mu
zmizel klebek a z hlasu zase lehk tn. J ale svho uitele odvrhl, manelka
je mrtv a od ptel m dl dvacet mil mraziv vody a vt st Evropy.
Poprv, co jsem si vybral toto zvltn povoln, se s nikm nemusm radit.
A te, jak zat? Muste mi nco dt nco, co poslou jako symbol a nosi
vaeho lenstv. Rozhldl se po pokojku. Nanetst to vypad, e
nevlastnte vbec nic krom svch at Zadval se na talek v ruce. a tto
myi. Sp bych dal pednost t myi.
Strange zaal odkvat kouzlo. Mstnost se prudce rozzila stbrnm
svtlem. lo o nco mezi blmi plameny a tpytivmi efekty ohostroje. Chvli
to svtlo viselo ve vzduchu mezi pan Delgadovou a Strangem. Pak se Strange
naphl, jako by ho na ni hodlal hodit; svtlo vyltlo k n a ona se na chviliku
koupala ve stbrn zi. Najednou pan Delgadov zmizela a namsto n tu stla
vn, zamraen dvka ve staromdnch atech. I tato dvka se ztratila
a nahradila ji krsn mlad ena se vzpurnm vrazem. Rychleji nahradila star
ena panovanch rys, v jejch och se ji dal zahldnout zblesk
nadchzejcho lenstv. Vechny eny, jimi kdy pan Delgadov byla, se
chvli mhaly na idli. Pak vechny zmizely.
Na idli zbyla jen kupka pomakanho hedvb. Z n vykroila ed koika.
Ladn seskoila dol, vyhoupla se na parapet a zmizela ve tm.
Tak to se povedlo, ekl Strange. Za ocas zvedl nahnilou mrtvou my.
V tom okamiku se o nj zaalo zajmat hned nkolik koek, kter moukaly,
pedly a otraly se mu o nohy, aby na sebe pipoutaly jeho pozornost.

511
 Uklbl se. To by m zajmalo, co vechno byl nucen John Uskglass
podstoupit v zjmu vytvoen anglick magie
Napadlo ho, jestli pozn njak rozdl. Zjist po sesln kouzla, e se sna
odhadnout, zdali je te len? Bude postvat a zkouet pemlet o lenostech,
jestli mu te pipadaj pirozenj? Naposledy se rozhldl po svt, otevel sta
a zdrhav do nich my spustil

Jako by se vrhl do vodopdu nebo mu do jednoho ucha zatroubilo dva tisce

trumpet. Ve, o em pedtm pemlel, vechno, co znal i km byl, to ve smetla
povode zmatench emoc a pocit. Svt se znovuzrodil v barvch ohn, kter
byly takka nesnesiteln. Naplovaly ho nov obavy, nov touhy, nov nenvisti.
Obklopovali ho velc tvorov. Nkte mli straliv zubat tlamy a ohromn
spalujc oi. Vedle nj se vynoil hroziv zmrzaen pavouk. Byl pln zloby.
Strange drel cosi v stech, chu to mlo nevslovn pernou. Nebyl s to
myslet, nebyl s to vdt, ale bhvodkud se v nm vzalo dost duchaptomnosti,
aby to vyplivl. Kdosi zaval

Zjistil, e le na zdech a zr do tmy, stench trm a msnho svtla.

Objevila se sotva viditeln tv a zadvala se mu do oblieje takovm
zpsobem, a Strange znervznl. Mla hork, vlhk a pchnouc dech.
Nevybavoval si, e by si lehl, jene na druhou stranu si nevybavoval takka nic.
Man ho napadlo, jestli je v Londn nebo ve Shropshiru. Pepadl ho zvltn
pocit, jako by se mu po tle prochzelo nkolik koek najednou. Po chvli zvedl
hlavu a zjistil, e je tomu skuten tak.
Posadil se a koky odskoily. Rozbitm oknem se do mstnosti vlvala ze
msce v plku. Pak skkal od jedn vzpomnky ke druh a dval si
dohromady udlosti toho veera. Vzpomnl si na kouzlo, jm promnil onu
staenu, i na svj pln, jak si pivodit lenstv, aby uvidl elfa. Zpotku to
pokldal za cosi vzdlenho a pipadalo mu, e si urit vzpomn na udlosti,
k nim dolo ach! zhruba tak ped mscem. A pece sedl v t podkrovn
komrce a podle kapesnch hodinek zjistil, e uplynulo sotva pr minut.
Tu my se mu podailo zachrnit. Natst mu na ni padla ruka, a tak
mrtvolka zstala ped kokami uchrnna. Stril ji do kapsy a urychlen odeel
z mstnosti. Nechtl tam zstat ani o vteinu dle; to podkrov vypadalo od
zatku jako ze zlho snu nyn se mu zdlo, e se tam musely odehrt
neslchan hrzy. Na schodech potkal nkolik lid, ti si ho ale ani v nejmenm
nevimli. Pedtm toti obyvatele domu oaroval a ti te byli hluboce
pesvdeni, e ho vdaj kad den, e k nim asto zavt a e jeho ptomnost
je naprosto pirozen. Kdyby se jich ale nkdo byl zeptal, kdo to je, nedokzali
by mu odpovdt.
Vrtil se zptky do svho podnjmu v Santa Maria Zobenigo. Staenino
lenstv na nj pod psobilo. Lid, kter mjel na ulici, byli jako vymnn;
tvili se divoce, nezbadateln a dokonce i jejich chze byla neohraban

512
a okliv. Tak jedno je jasn, pomyslel si, ta staena byla skuten hodn
len. V takovm stavu bych rozhodn dnho elfa pivolat nemohl.
Ptho rna si pivstal a hned po sndani zaal podle veobecn znmch
princip magie vyrbt z masa a vnitnost myi prek. Kosti zachoval
nedoten. Pak promnil prek v tinkturu. To sktalo dv vhody. Prvn (a
zdaleka ne zanedbateln) spovala v tom, e bylo mnohem mn odporn
spolknout pr kapek tinktury ne strit si do st mrtvou my.
Za druh se domnval, e takto bude moci ovlivnit mru lenstv, kter si
pivod.
V pt hodin odpoledne u ml tmav hndou tekutinu, kter byla ctit hlavn
po brandy, jedn z psad tinktury. Roztok odlil do lahve, nae peliv odkapal
do sklenice brandy trnct kapek tinktury a celou sklenku vypil.
Po nkolika minutch vyhldl z okna na nmst u Santa Maria Zobenigo.
Chodili po nm lid. Z tla mli celou hlavu vydlabanou; jejich tve nebyly
zepedu nic ne tenk masky. V kad vydlaban lebce hoela svka. pln to
bilo do o a on se divil, pro si toho pedtm neviml. Pedstavoval si, co by se
tak stalo, kdyby seel dol a pr svek sfoukl. Ta pedstava ho rozesmla. Sml
se tak, e se neudrel na nohou. Jeho smch se odrel po dom. Kousek
zdravho rozumu ho ale varoval, e by se domc a jeho rodina nemli dovdt,
co dl, a tak zapadl do postele, zdusil svj chechot polti a jen as od asu
vykopval nohama, jak mu to pilo smn.
Ptho rna se probudil v posteli obleen, ani boty si ped usnutm nezul.
Pipadal si trochu otupl a umolousan, jak u to tak bv, kdy se lovk
vysp ve svch atech, ale a na to ml pocit, e u nevybouje z normlu. Umyl
se, oholil a vzal si ist aty. Potom se el najst a napt. Ml v oblib jednu
kavrnu na rohu Calle de la Cortesia a Campo San Angelo. Vechno vypadalo
v podku, dokud nk nepiel k jeho stolu a nepostavil na nj lek kvy.
Strange vzhldl a v oku toho lovka zahldl zblesk nikoli nepodobn malmu
plamnku. Zjistil, e u se mu nevybavuje, zdali lidem v hlav ho svky nebo
ne. Vdl, e mezi tmi dvma pedstavami je nesmrn rozdl: jedna je petn
a druh ne, ale zaboha si nedokzal vzpomenout, jak to tedy vlastn je.
To ho ponkud znepokojilo. Jedin pot s tou tinkturou, napadlo ho,
spov v tom, e je opravdu tk odhadnout, kdy u jej inky pominuly.
Na to jsem pedtm nemyslel. Nejsp bych ml den dva pokat, ne to zkusm
znovu.
Ale po poledni podlehl netrplivosti. Ctil se lpe. Piklnl se k nzoru, e
lidem v hlav neho svky. A navc, ekl si v duchu, je to stejn jedno.
Tahle otzka nen pro mj souasn podnik vbec dleit. Sklepal devt
kapek tinktury do skleniky Vin Santo a vypil to.
Okamit nabyl pesvden, e vechny skn v dom jsou pln ananas.
Vdl, e dal ananasy se taj pod postel a pod stolem. To pomylen ho tak
vyplailo, e ho stdav polvalo horko a zima a musel si sednout na podlahu.

513
Vechny domy a palce ve mst byly pln ananas a venku na ulici lid nosili
ananasy skryt pod aty. Ctil ananasy vude a vn to byla sladk i ostr.
O nco pozdji nkdo zaklepal na dvee. Jonathana pekvapilo, e u je
veer a e v pokoji se pln setmlo. Zaklepn se ozvalo znovu. U dve stl
domc. Zaal mluvit, ale Strange mu nerozuml. To proto, e ten lovk ml
v puse ananas. Strange si nedokzal pedstavit, jak si ho do n dokzal cel
nacpat. piat zelen listy mu pomalu vylzaly z st, ale jakmile promluvil,
zase je vthl dovnit. Strange napadlo, jestli nem dojt pro n i hek
a pokusit se ananas vythnout, aby se mu domc neudusil. Zrove mu to ale
bylo dost jedno. Koneckonc, pomyslel si podrdn, je to jeho chyba. On
si ho tam stril.
Nsledujcho dne v kavrn na rohu Calle de la Cortesia jeden nk ezal
ananas. Strange, shrben nad kvou, se pi pohledu na to otsl.
Zjistil, e je lehk mnohem leh, ne by kdokoli pedpokldal pivodit si
lenstv, ale tak jako u veker magie musel pekonvat mnoh pekky
a bojovat se zklamnm. I kdyby se mu elfa podailo pivolat (co nevypadalo
pli pravdpodobn), nebude s to si s nm promluvit. Vechny knihy, kter
o tomto tmatu peetl, nabdaly mgy, aby byli pi jednn s elfy ve stehu.
Zrovna v okamiku, kdy by poteboval veker svj dvtip, bude sotva pi
smyslech.
Jak ho mm oslnit svm mistrovskm zvldnutm magie, kdy doku
nanejv blbolit o ananasech a svkch? pomyslel si.
Cel den pak rzoval po mstnosti, tu a tam toho vdycky nechal a cosi si
poznamenal na kousek papru. Veer sepsal kouzlo na povolvn elf a poloil
ho na stl. Pak do sklenice vody nakapal tyi kapky tinktury a roztok polkl.
Tentokrt na nj tinktura zapsobila pln jinak. Nezmocnily se ho dn
konkrtn obavy ani pesvden. Popravd eeno se v mnoha ohledech ctil po
dlouh dob lpe: klidnj, vyrovnanj, mn ustaran. Zjistil, e u mu na
magii pli nesejde. Dvee v jeho mysli se s tsknutm zavely a on se
nazdabh vydal do mstnost a chodeb uvnit sebe sama, kam nezavtal u lta.
Na prvnch deset minut se stal mladkem, jakm byl ve dvaceti nebo
dvaadvaceti; potom byl nkdo pln jin nkdo, km se mohl stt, ale
nakonec se jm z rznch dvod nestal.
Po polknut tinktury se mu ze veho nejdv zachtlo zajt na ridotto.
Pipadlo mu smn, e je v Bentkch ji od zatku jna a jet dn
nevidl. Kdy se ale podval na kapesn hodinky, zjistil, e je teprve osm hodin.
To je pli brzy, poznamenal jen tak. Ml hovornou nladu a poohlel se po
nkom, komu by se mohl svit. A protoe nikoho lepho nenael, spokojil se
s devnou sokou v rohu. Njak ti tyi hodiny se tu neobjev nikdo, koho
by stlo za to vidt, informoval ji.
Aby njak zabil as, napadlo ho, e by mohl vyhledat slenu Greysteelovou.
Pedpokldm ale, e s n bude jej teta a otec. Podrdn si odfrkl. Nudn
patroni! Nudn! Nudn! Pro mvaj krsn eny vdycky takov stda

514
pbuznch? Zadval se na sebe do zrcadla. Boe mj! Tenhle nkrnk
vypad, jako by ho uvzal njak sedlk.
Nsledujc pl hodiny rozvazoval a zavazoval nkrnk, dokud nebyl
s vsledkem spokojen. Pak zjistil, e m nehty del, ne by se mu lbilo, a nijak
zvl ist. el se tedy poohldnout po nkch, jimi by si je mohl osthat.
Nky leely na stole. A vedle nich jet nco jinho. Co to tu mme?
zeptal se. Papry! Papry popsan kouzly! To mu pilo velmi zbavn. Me
ti to pipadat zvltn, obrtil se na devnou soku, ale znm chlapka, co
tohle napsal! Jmenuje se Jonathan Strange a kdy o tom tak pemlm,
myslm, e tyhle knihy pat jemu. Trochu se do tch papr zaetl. Cha! To
bys neuhodl, do jakho se to te pustil blznovstv! Sesl kouzla na pivoln
elf! Ha! Ha! Namlouv si, e si chce podit elfho sluebnka a napomoci tak
anglick magii. Ve skutenosti to vak dl jen proto, aby vystrail Gilberta
Norrella! Cestoval stovky mil do nejpepychovjho msta na svt a zle mu
jen na tom, co si mysl njak stak v Londn! Jak smn!
Zhnusen odloil papr na stl a zvedl nky. Obrtil se a mlem se hlavou
o nco uhodil. Co to sakra? zaal.
Ze stropu visela ern stuha. Na jejm konci bylo pipevnno pr kostiek,
lahvika s njakou tmavou tekutinou snad krv a kus popsanho papru, to
ve svzan dohromady. Stuha byla tak dlouh, e lovk pohybujc se po
mstnosti do n musel dve i pozdji narazit. Strange zavrtl hlavou nad tm,
jak jsou nkte lid hloup. Opel se o stl a zaal si sthat nehty.
Uplynulo nkolik minut. Ml manelku, v, prohodil ke devn soce.
Nathl ruku k plameni svky, aby lpe vidl na nehty. Arabelu Woodhopovou.
Nejlbeznj dvku na svt. Ale je mrtv. Mrtv, mrtv, mrtv. Vzal ze stolu
letiku na nehty a zaal si j pejdt nehty. Kdy o tom te tak pemlm,
nebyl jsem do n vlastn zamilovan j sm? Myslm, e to tak urit bylo.
Umla tak roztomile vyslovit moje jmno a pitom se na m usmt, a kdykoli to
udlala, vdycky jsem cel roztl. Zasml se. Ono je to opravdu smn, ale
te si njak nemu vzpomenout, jak se jmenuju. Laurence? Artur? Frank? K
by tu Arabela byla. Ona by to vdla. A taky by mi to ekla! Nepat k enm,
kter lovka kdl a ze veho dlaj hru, i kdy to dvno pestalo bt zbavn.
Boe, k by tu byla! Bol m tady. Poklepal si na srdce. A tady je uvnit zase
nco horkho a tvrdho. Poklepal si na elo. Ovem plhodinka rozhovoru
s Arabelou by jist oboj napravila. Mon bych ml pivolat elfa od toho
chlpka a podat jej, aby ji sem pivedl. Elfov pece umj vyvolvat mrtv,
ne? Vzal kouzlo ze stolu a znovu si jej peetl. Nic na tom nen. Je to pln
hraka.
Oddrmolil slova toho kouzla, a protoe mu to pipadalo dleit, zaal si
opt letit nehty.
V ptm u malovan skn se objevila postava v jasn zelenm kabtku
osoba s vlasy barvy chm bodl osoba s pobavenm, pohrdlivm
smvem.

515
 Strange se stle vnoval svm nehtm.
Gentleman s vlasy jako chm bodl velice rychle peel ke Strangeovi
a nathl ruku, e Strangeovi vytrhne vlas. Ne se k tomu ale dostal, Strange se
mu zadval do o a pronesl: Vy asi nemte petku upacho tabku, e ne?
Gentleman s vlasy jako chm bodl strnul.
Prohledal jsem kadou kapsiku tohohle zatracenho kabtu, pokraoval
Strange, kter si vbec neviml gentlemanova pekvapen, ale ne a ne najt
tabatrku. Netum, co m to napadlo vyjt si ven bez tabku. Obvykle upm
Kendal Brown, pokud byste ho nhodou ml.
Za ei znovu zalovil v kapsch. Zapomnl ale na pugt z kostiek a krve,
kter visel ze stropu, a sotva se pohnul, pratil se o nj do hlavy. Pugt se
zhoupl dozadu a s rozpahem ho udeil pmo doprosted ela.

516
 54

KRABIKA BARVY ALU

Prvnho a druhho prosince 1816

zvalo se jaksi lusknut, hned potom se zvedl lehk erstv vtk

O a vymetl z mstnosti pedchoz zatuchlost.

Strange dvakrt tikrt zamrkal.
Kdy piel k sob, ze veho nejdv ho napadlo, e mu ten sloit pln
vyel nkdo tu ped nm stl a bezpochyby lo o elfa. Hned potom se vak
zamyslel nad tm, co vlastn u vech vudy provdl. Z kapsy vythl kapesn
hodinky a podval se na n; od chvle, co se napil tinktury, uplynula tm
hodina.
Pardon, ekl, vm, e je to zvltn otzka, ale u jsem se vs na nco
zeptal?
Na upn, odpovdl gentleman s vlasy jako chm bodl.
Na upn?
Ptal jste se, jestli nhodou nemm petku upacho tabku.
Kdy?
Coe?
Kdy jsem vs podal o to upn?
Ped chvilkou.
! Aha. Dobe. Nu, u se nemuste obtovat. U ho nepotebuji.
Gentleman s vlasy jako chm bodl se uklonil.
Strange si dobe uvdomoval, jak zmaten se mus tvit. Vybavily se mu
vechny pase z literatury, kter ho psn nabdaly, aby ped pslunky
tohoto ibalskho nroda nedal najevo, e toho v mn ne oni. Zakryl tedy
zmatek v dui sarkastickm vrazem. Pak si ovem vzpomnl, jak je pr jet
nebezpenj tvit se poven a tm elfa rozzlobit, a tak svj sarkasmus
zamaskoval smvem. Nakonec se zase vrtil k pvodnmu zmatenmu vrazu.
Nepoviml si, e gentleman je pinejmenm stejn nesvj jako on.
Povolal jsem vs sem, zaal Strange, protoe ji dlouho toum po tom,
aby mi nkdo z vaeho nroda pomhal a vyuoval mne magii. Nkolikrt si
tento mal proslov cviil a nyn ho tilo, e zn jak sebejist, tak dstojn.
Nanetst tento dojem okamit zhatil, kdy nervzn dodal: Nezmioval
jsem se o tom u?

517
 Gentleman nic neekl.
Jmenuji se Jonathan Strange. Mon jste u o mn slyel, ne? Prv se
nachzm v nejzajmavjm bod sv kariry. Nebudu snad pli pehnt,
kdy eknu, e cel budoucnost anglick magie zvis na tom, co
v nadchzejcch mscch udlm. Zavate se, e mi pomete, a proslavte se
stejn jako Col Tom Blue a Mistr Witcherley!139
Tss! odfrkl si gentleman zhnusen. Takov uboci!
Opravdu? ovoval si Strange. To jsem netuil. Pokraoval vak dl.
Poprv jsem si vs poviml dky Odmlel se, aby nael sprvn obrat.
laskav pozornosti, kterou jste vnoval anglickmu krli. Takov moc! Takov
vynalzavost! Anglick magii dnes chyb verva! Chyb j zpal a energie! Ani
vm nemohu vypovdt, jak m nud tat nudn kouzla, jimi em tyt
nudn problmy. Ji letm pohled na vai magii m pesvdil, e je pln jin.
Vy byste m dokzal pekvapit. A j toum po tom, aby m nkdo pekvapil!
Gentleman pozvedl jedno dokonal elf obo, jako by mu ani v nejmenm
nevadilo pekvapovat Jonathana Strange.
Strange naden pokraoval. Ach! A hned bych vm tak ml ci, e
v Londn je jeden stak jmnem Norrell nevaln mg, kter se bude moci
vzteky pominout, a se dozv, e jste se stal mm spojencem. Vynalo vechny
sly, aby zkil nae plny, ale odvm se tvrdit, e se nm dvma nebude
moci vyrovnat.
Vypadalo to, e gentleman pestal poslouchat. Rozhlel se po mstnosti
a peskakoval pohledem z jedn vci na druhou.
Vzbuzuje nco v pokoji vai nelibost? zeptal se Strange. Snan vs
prosm, abyste mi to ekl, je-li tomu tak. Z magickho hlediska jste jist
vnmavj ne j. Ale i mn urit vci brn kouzlit soudm, e je tomu tak
u vech mg. Slnka, jeabin, kousek posvcen hostie to vechno m
doke podn vyvst z mry. Netvrdm, e v jejich ptomnosti nedoku
kouzlit, ale vdy s nimi musm ve svch kouzlech potat. Jestli se vm tu nco
nezamlouv, sta ct a j to rd odklidm.
Gentleman na nj chvli hledl, jako by neml nejmen tuen, o em to
Strange mluv. Pak zistajasna zvolal: Jestli jsem k magii vnmavj? No to si
pite! To je od vs velice chytr! Jsem k magii nesmrn vnmav, to
pedpokldte naprosto sprvn! A prv dky tto schopnosti tum, e jste
v posledn dob zskal objekt velk moci! Prsten pravho vidn? Urnu
viditelnosti? Nco tto povahy? Gratuluji! Ukate mi to a j vs neprodlen
poum o jeho historii i sprvnm uvn!
Tak to nen, odpovdl pekvapen Strange. Nic podobnho nemm.
Gentleman se zamrail. Nejdve si podezvav prohldl nonk, zpola
ukryt pod stolem, pak smuten prsten s miniaturou andla nakreslenho na
slonovin a nakonec malovanou kameninovou dzu, je kdysi obsahovala
139
Col Tom Blue byl pirozen nejslavnj sluebnk Ralpha Stokeseyho; Mistr Witcherley
pomhal Martinu Paleovi.

518
kandovan broskve a vestky. Mon jste na nj piel nhodou? nadhodil.
Takov pedmty mvaj velkou moc, i kdy mg ani netu, e jsou s nm
v jedn mstnosti.
To si vn nemyslm, ekl Strange. Tuhle dzu jsem napklad koupil
v janovsk cukrrn. A v tom obchod jich byly destky, pln stejnch.
Nechpu, pro by jedna z nich mla bt magick a ty dal ne.
To mte pravdu, pikvl gentleman. A vn tu podle veho nen nic
krom obyejnch pedmt. Tedy, dodal rychle, takovch pedmt, kter
bych oekval v byt mga vaeho nespornho talentu.
Na chvli se rozhostilo ticho.
Nevyslovil jste se k m nabdce, poznamenal Strange. Chcete se
rozhodnout, a toho o mn budete vdt vc. Tak to m bt. Za den za dva si
dopeji t cti, e znovu vyhledm vai spolenost, a jet si promluvme.
Byl to nanejv zajmav rozhovor! ekl gentleman.
Prvn z mnoha, doufm, opil Strange zdvoile a uklonil se.
Gentleman se mu na opltku rovn uklonil.
Pak Strange uvolnil gentlemana z povolvacho kouzla a on hned zmizel.
Strange byl nesmrn vzruen. Nco mu kalo, e by si ml sednout
a podit stzliv, vdeck zpisky o tom, co vidl, ale chtlo se mu tancovat,
smt se a tleskat. A nakonec skuten zatanil pr figur lidovho tance, a kdyby
ona devn soka nebyla pipevnn nohama k devnmu soklu, jist by si ji
vzal do nru a krouil by s n po mstnosti.
Kdy z nj vyprchal tanen zpal, zmocnilo se ho nemal pokuen napsat
Norrellovi. Popravd eeno si sedl a zaal pst triumfln dopis petkajc
sarkasmem. (Bezpochyby vs nesmrn pot zprva o tom, e) Potom si
to ale rozmyslel. Jen by ho to vyprovokovalo k tomu, aby nechal zmizet mj
dm, nebo k nemu podobnmu. Cha! Ten bude zuit, a se vrtm do Anglie.
Musm tyto zprvy publikovat hned po nvratu. Nebudu ekat na pt vydn
Fmula. To by trvalo pli dlouho. Murray si bude stovat, ale s tm se ned
nic dlat. Timesy by byly nejlep. Zajmalo by m, co to blbolil o prstenech
moci a noncch? Nejsp se jim snail pist to, jak jsem ho spn povolal.
Vzato kolem a kolem by nebyl spokojenj, ani kdyby vyaroval samotnho
Johna Uskglasse a pl hodiny s nm uctiv rozprvl. Znepokojovalo ho pouze
to, jak se mu vrac pam po trokch, jak trkovit si vybavuje, jakou podobu
na sebe vzalo jeho lenstv tentokrt. Myslm, e jsem se promnil
v Lascellese i Drawlighta! Jak odporn!

Ptho rna zaizoval Stephen Black njak zleitosti pro sira Waltera.
Navtvil banke v Lombard Street; promluvil s malem portrt ve tvrti
Little Britain; doruil pokyny jaksi en ve Fetter Lane ohledn at pro lady
Poleovou. Dal schzku ml s advoktem v jeho kanceli. Padal mkk, tk
snh. Vude kolem nj se ozvaly obvykl zvuky centra Londna: odfrkvn

519
a podupvn kon, rachot kor, kik poulinch prodava, bouchn dve
a dusot nohou ve snhu.
Stl na rohu Fleet Street a Mitre Court. Zrovna vythl kapesn hodinky
(drek od gentlemana s vlasy jako chm bodl), kdy veker zvuky utichly,
jako by je nkdo odzl noem. Na chvli se mu zdlo, e ohluchl. Ale jet ne
se stail vydsit, rozhldl se kolem sebe a uvdomil si, e zdaleka nejde
o jedinou zvltnost. Ulice byla najednou przdn. Nebyli na n dn lid,
koky, psi, kon ani ptci. Vechno bylo pry.
A snh! To na tom bylo nejzvltnj. Ohromn mkk bl vloky, velk
jako sovereigny, visely nehybn ve vzduchu.
Magie! pomyslel si zhnusen.
Seel trochu k Mitre Court a cestou se dval do vloh obchod. Lampy stle
svtily; zbo leelo naskldan v kupikch nebo rozprosten na pultech
tky hedvb, tabk, notov listy; v krbech stle hoely ohn, ale jejich
plameny byly ztuhl. Ohldl se a zjistil, e v jaksi trojrozmrn krajce snhu
prorazil tunel. Ze vech podivnost, kter za svj ivot vidl, byla tahle
nejpodivnj.
Jakoby odnikud se ozval zuiv vkik: Myslel jsem si, e jsem ped nm
v naprostm bezpe! Co to me pouvat za triky? Ped Stephenem se
zniehonic zjevil gentleman s vlasy jako chm bodl. Tve mu hoely
a v och se mu blskalo.
Stephena to tak vydsilo, e se na chvli obval, e omdl a padne na zem.
Dobe ale vdl, jak vysoce si gentleman cen chladnokrevnosti a vyrovnanosti,
a tak co mon nejlpe skryl svj strach, zalapal po dechu a zeptal se:
V bezpe ped km, pane?
Pece ped tm mgem, Stephene! Ped tm mgem! Ml jsem za to, e
zskal njak mocn artefakt, kter mu odhal mou ptomnost. Ale v jeho byt
jsem nic nezahldl a on psahal, e nic takovho nem. ist pro jistotu jsem za
posledn hodinu procestoval cel svt kem krem a zkontroloval vechny
prsteny moci, magick pohry i mlnky. Ani jeden z nich se vak neztratil.
Vechny jsou pesn tam, kde jsem si myslel, e budou.
Z tohoto pomrn neplnho vysvtlen si Stephen vyvodil, e onomu
mgovi se muselo povst gentlemana s vlasy jako chm bodl vyvolat
a promluvit si s nm. Bvaly pece ale asy, pane, nadhodil Stephen, kdy jste
si pl pomhat mgm a kouzlit s nimi a zskat si jejich vdk. Takto jste piel
zachrnit lady Poleovou, ne? Mon se vm to zalb vce, ne jste se
domnval.
Mon! Ale je to opravdu velmi nepravdpodobn. Nejene m obtuje,
e si mne me povolat, kdykoli se mu zamane, Stephene, ale tak nudnou
plhodinku u jsem dlouho nezail. Nikdy jsem neslyel, e by toho nkdo
namluvil tolik jako on! Je to vn ten nejvt namylenec, jakho jsem kdy
potkal. Takovto lid, kte pod jen van a neudlaj si as vyslechnout
nkoho jinho, mi jsou opravdu odporn.

520
 Svat pravda, pane! To je nanejv protivn. A vzhledem k tomu, e nyn
budete mt pln ruce prce s tm mgem, nejsp budeme muset odloit mou
korunovaci krlem Anglie, ne?
Gentleman cosi prudce zamumlal ve svm jazyce nejsp to byla nadvka.
Asi mte pravdu a to mne hnte vc ne vechno ostatn dohromady! Na
chvli se zamyslel. Na druhou stranu, nemuselo by bt tak zle, jak se obvme.
Tihle anglit mgov bvaj velice hloup. Obvykle chtj tot. Ti chud si
pej nevyerpateln zsoby tunu i ovesn kae, bohat ba po jet vtm
bohatstv i moci nad celm svtem a mlad tou po lsce njak princezny i
krlovny. Jakmile mne o nco z toho pod, j mu to pn splnm.
Bezpochyby mu to pivod nesmrn pote. Ono to tak dopadne vdycky.
Zamstn ho to a pak zase meme spolen usilovat o to, aby se z vs stal
anglick krl. Ach, Stephene! Jsem tak rd, e jsem piel za vmi! Vy vdycky
mluvte rozumnji ne vichni ostatn! Gentlemanv vztek bhem chvilky
vyprchal a elf nyn pekypoval radost. I to slunce vykouklo zpoza mraku
a vechny snhov vloky visc ve vzduchu kolem nich se zatpytily a zaplly
jeho svtlem (by Stephen nedokzal odhadnout, do jak mry se o to zaslouil
gentleman).
Zrovna chtl podotknout, e mu vlastn nic nenavrhl, ale v tom okamiku
gentleman zmizel. Vichni lid, kon, kory, koky a psi se vmiku znovu
objevili a Stephen vrazil do tlust eny v purpurovm plti lemovanm
koeinou.

Strange rno vstal ve vborn nlad. Celch osm hodin toti neperuovan
spal. Poprv za nkolik tdn nevstal kvli magii uprosted noci. Aby se
odmnil za spn povoln elfa, rozhodl se, e si toho dne dopeje volna.
Krtce po dest piel do palazza za Greysteelovmi a zastihl rodinu u sndan.
Nechal se od nich pozvat a sedl si k nim ke stolu, sndl pr teplch rohlk,
vypil lek kvy a ekl slen a tet Greysteelovm, e je jim zcela k slubm.
Teta Greysteelov se rda vzdala svho dlu tto laskavosti ve prospch
netee. Dopoledne strvili slena Greysteelov a Jonathan Strange spolenou
etbou knih o magii. lo o knihy, kter j bu Jonathan pjil, nebo kter si
koupila na jeho doporuen Portisheadovy Djiny Krle Havrana pro dti,
Hickmanv ivot Martina Palea a Anatomii Minotaura Hethera-Graye. Strange
je etl ped lety, kdy zaal studovat magii, a pobavilo ho, jak jednoduch
a skoro nevinn mu dnes pipadaj. Bylo nesmrn pjemn pedtat z nich
slen Greysteelov, odpovdat na jej otzky a poslouchat jej nzory na n
dychtiv, inteligentn a mon a pli vn, aspo se mu to zdlo.
Kdy v jednu dojedli lehk obd pozstvajc ze studenho masa, teta
Greysteelov prohlsila, e se u vichni dost a dost nasedli, a navrhla
vychzku. Troufm si tvrdit, pane Strangi, e i vy ten erstv vzdouek
ocente. Uenci asto zanedbvaj pohyb.
Vichni jsme na tom stejn bled, pitakal Strange vesele.

521
 Byl to krsn den. Toulali se zkmi ulicemi i prchody a mli tst, e
narazili na celou adu zajmavch objekt: sochu psa s kostikou v tlam,
kapliku svatho, kterho nikdo z nich nepoznal, i na nkolik oken, je se na
prvn pohled honosila tkmi girlandami nejvybranjch krajek namsto
zclon, kter se vak pi blim ohledn ukzaly bt pavuinami
ohromnmi, propojenmi pavuinami, je zcela protkaly mstnost za okny.
Nemli s sebou prvodce, kter by jim o tchto kazech nco povdl; nemohli
se zeptat ani dnho kolemstojcho, nebo se tu jaksi dn nevyskytoval,
a tak se bavili vymlenm vlastnch vysvtlen.
Tsn ped setmnm veli na chladn kamenn nmstko, v jeho stedu
stla studn. Cel msto vypadalo podivuhodn bezvrazn a przdn.
Vydldno tu bylo prastarmi kameny. Zdi byly protknuty pekvapiv mlo
okny. Jako kdyby to nmst domy nm urazilo, nae se k nmu tyto domy
otoily rezolutn zdy a zadvaly se druhm smrem. V jednom krmeku se
podle veho neprodvalo nic jinho krom tureckho medu bezpotu podob
a barev. Obchdek byl zaven, ale slena Greysteelov a teta Greysteelov
nahlely do vlohy a nahlas spekulovaly, kdy by v nm tak mohli otevt
a jestli si k nmu pamatuj cestu.
Strange se prochzel. Nemyslel na nic konkrtnho. Vzduch byl velice,
ovem pjemn chladn a na obloze se objevila prvn veern hvzda. Za sebou
zaslechl jaksi zvltn skpn a otoil se, aby zjistil, co e je jeho pvodcem.
V nejtemnjm rohu nmstka cosi stlo nco, co jet v ivot nevidl.
Bylo to ern tak ern, e by to klidn mohlo bt stvoeno z okoln tmy. Jeho
hlava i hoej st vypadala jako staromdn nostka, v jakch se obas
nechaly pepravovat vdovy po Bathu. Okna to mlo zataen ernmi
zclonami. Ovem pod tmito okny se tlo zmenovalo a pechzelo v nohy
velkho ernho ptka. Tvor ml na hlav vysok ern cylindr a opral se
o tenkou ernou hl. Neml oi, ale Strange vdl, e se dv na nj. pikou t
pacrky pern trhan drkotal o dldn.
Napadlo ho, e by se ml bt. Napadlo ho, e by se ml brnit njakm
kouzlem. V duchu probral rozptylovac zaklnadla, zapuzovac zaklnadla
i ochrann kouzla, ale jako by mu protkala mezi prsty. Akoli z toho tvora
ielo zlo a zloba, ml siln tuen, e v tuto chvli ani jemu, ani jeho
spolenkm jet nehroz nebezpe. Podle veho to bylo znamen zla, kter m
teprve pijt.
Zrovna si zaal lmat hlavu, jak se Greysteelovi dokzali s tak nenadlm
hrznm zjevenm vyrovnat, kdy tu se v jeho mozku cosi peskupilo; ten tvor
zmizel. Msto nj tu stl podsadit doktor Greysteel doktor Greysteel
v ernch atech, doktor Greysteel se pacrkou v ruce.
Nue? zavolal doktor Greysteel.
Ehm pardon! odpovdl Strange stejn hlasit. Mluvil jste na mne?
Njak jsem se zamyslel.
Ptal jsem se, zdali s nmi hodlte poveeet!

522
 Strange na nj vrhl nechpav pohled.
Co se dje? Nen vm patn? zeptal se doktor Greysteel. Probodl Strange
ptravm pohledem, jako by v mgov tvi i chovn postehl nco
nelichotivho.
Ujiuji vs, e jsem v naprostm podku, ekl Strange. A rd s vmi
poveem. U se na to velmi tm. Jen jsem slbil lordu Byronovi, e si s nm
ve tyi pjdu zahrt kulenk.
Na zpten cestu bychom se mli poohldnout po gondole, prohlsil
doktor Greysteel. Mm za to, e Louisa je unavenj, ne piznv. (Tm
myslel tetiku Greysteelovou.) Kde se mte s jeho lordstvem setkat? Kam
mme gondolirovi ct, aby vs zavezl?
Dkuji vm, ekl Strange, ale pjdu pky. Vae sestra mla pravdu.
Skuten potebuji erstv vzdouek a pohyb.
Slenu Greysteelovou ponkud zklamalo, e se Strange nevrac s nimi. Ob
dmy se s mgem pomrn dlouho louily a vichni vespolek si nkolikrt
pipomnli, e se uvid ji za pr hodin, a s nimi doktor Greysteel zaal ztrcet
trplivost.
Greysteelovi vyrazili smrem k Riu. Strange je zpovzdl sledoval. Pestoe
jet ped chvl doktora Greysteela srden ujioval, e se nic nedje, to
zjeven jm podn otslo. Snail se sm sebe pesvdit, e lo o pouh
zrakov klam, ale moc se mu to nedailo. Musel si piznat, e ze veho nejvc to
pipomnalo nvrat lenstv t star pan.
To je opravdu protivn! Myslel jsem, e ta tinktura u zcela pestala
psobit! Chra Bh, abych se j jet napil. Jestli mi ten elf odmtne slouit,
prost budu muset vymyslet jin zpsob, jak povolat nkoho jinho.
Vyel z uliky do jasnjho svtla Ria a zahldl, jak si Greysteelovi nali
gondolu a jak do n kdosi njak pn pomh slen Greysteelov. Zprvu
pedpokldal, e jde o cizince, pak si ale poviml, e dotynmu se vlasy
lesknou jako chm bodl. Pospil si k nmu.
Takov krsn dvka! prohlsil gentleman, kdy gondola odrazila od mola.
Oi mu zily. A pedpokldm, e ndhern tan, ne?
Tan? opil Strange. To nevm. V Janov jsme spolu mli jt na ples,
ale rozbolel ji zub, a tak jsme neli. Pekvapuje mne, e vs tu vidm.
Nepedpokldal jsem, e pijdete, dokud vs znovu nepivolm.
, ale j pemlel o va nabdce, e bychom spolu kouzlili! A nyn to
pokldm za vten zmr!
To rd slym, pikvl Strange a potlail smv. Ale prozrate mi nco.
Snail jsem se vs povolat nkolik tdn. Pro jste se nezjevil u pedtm?
Ach, to lze snadno vysvtlit! prohlsil gentleman a zaal vyprvt dlouh
pbh o svm bratranci, jen je velice zl, rl na vechny jeho schopnosti
a talent, nenvid vechny anglick mgy a navc se mu njak podailo zkreslit
Strangeova kouzla, take gentleman a do verejho veera netuil, e se ho
nkdo sna povolat. Historka to byla neobyejn komplikovan a Strange z n

523
nevil ani slovu. Povaoval ale za prozrav vzbudit dojem, e tomu tak je,
tud se uklonil na znamen, e to vysvtlen pijm.
A na dkaz toho, e jsem si vdom, jakou poctu mi prokazujete, zakonil
gentleman svj proslov, vm pinesu cokoli, co si pejete.
Cokoli? opakoval Strange a stelil po gentlemanovi pohledem.
A rozumm-li tomu dobe, tato nabdka m povahu zvazn mluvy. Jakmile
to pojmenuji, u mi to nemete upt, ne?
Ani bych si to nepl!
A mohu podat o bohatstv, vldu nad celm svtem? Takovhle vci?
Pesn tak! opil gentleman poten. Zvedl ruce, e u zane.
Tak po niem takovm netoum. Jde mi hlavn o informace. Kdo byl
posledn anglick mg, se kterm jste ml co do inn?
Chvilkov odmlka.
Ale ne, o tom pece nechcete slyet! prohlsil gentleman. Ujiuji vs, e
je to velice nudn. A te u se nenechte pobzet! Nco pece muste chtt nade
ve jin, ne? Vlastn krlovstv? Krsnou spolenici? Princezna Paulina
Borghese je skuten rozkon ena a mohl bych ji tu mt, ne se nadjete!
Strange u u chtl promluvit, potom se ale na chvli zarazil. kte Paulina
Borghese? Vidl jsem jej obraz v Pai.140 Pak se sebral a pokraoval: Ale
tohle m zrovna v souasn dob nezajm. Povzte mi o magii. Jak postup
bych ml zvolit, kdybych se chtl kupkladu promnit v medvda? Nebo liku?
Jak se jmenuj ti kouzeln eky protkajc krlovstvm Lad?141 Ralph Stokesey
se domnval, e tyto eky ovlivuj dn v Anglii je to pravda? V ei ptk je
zmnka o skupin kouzel, kter se seslaj prostednictvm barev co mi o tom
mete ci? Co pedstavuj kameny na Doncasterskch polkch?
Gentleman sprskl ruce v hranm pekvapen. Tolik otzek! Zasml se;
ml to bt vesel, bezstarostn smch, ale vyznlo to trochu nucen.
V tom ppad mi odpovzte aspo na jednu z nich. Na kterou se vm
zlb.
Gentleman se jen pvtiv usml.
Strange na nj vrhl nepokryt rozmrzel pohled. Ona nabdka se oividn
nevztahovala na vdomosti, pouze na pedmty. A kdybych si chtl nadlit
drek, tak bych si ho el koupit! pomyslel si Strange. Kdybych chtl vidt
Paulinu Borghese, prost bych za n zael a pedstavil se j. Na to nepotebuji
magii! Jak jen u vech vudy Vtom ho nco napadlo. Nahlas ekl: Pineste
mi nco, co jste zskal pi poslednm jednn s anglickm mgem!
Coe? vyjekl gentleman pekvapen. Ne, to nechcete! Je to bezcenn,
naprosto bezcenn! Rozmyslete si to!

140
lo o nejkrsnj a nejvnivj sestru Napoleona Bonaparta, kter s oblibou stdala
milence a nah pzovala socham.
141
Lad je jmno, jm se nkdy oznauje tet krlovstv Johna Uskglasse. Toto krlovstv se
pr rozkldalo na protj stran Pekla.

524
 Strangeova dost ho oividn velmi znepokojila by Strange nechpal
pro. Mon, napadlo ho, mu ten mg dal njakou cennost a on se toho
nechce vzdt. Na tom nesejde. Jakmile si to prohldnu a zjistm, co jen pjde,
zase mu to vrtm. To by ho mohlo pesvdit o mch dobrch myslech.
Zdvoile se usml: kal jste tum zvazn mluva, ne? Oekvm, e mi
to veer pinesete, a u je to cokoli!

V osm veeel s Greysteelovmi v jejich ponur jdeln.

Slena Greysteelov se ho zeptala na lorda Byrona.
Povate, odpovdl Strange, on u se nehodl vracet do Anglie. Bsn
me pst kdekoli. Zato v mm ppad plat, e Anglie utvela magii stejnou
mrou, jako byla sama Anglie utvena magi. Ty dv pat k sob. Nelze je
oddlovat.
Tm chcete ct, ozvala se slena Greysteelov a troku se zamraila, e
magie utvela anglickou mentalitu a historii a tak dle. Mluvte metaforicky.
Ne, myslel jsem to zcela doslovn. Tak napklad toto msto bylo
postaveno obyejnm zpsobem
Vida! skoil mu do ei doktor Greysteel a zasml se. To skuten zn
jako od mga! Ten lehce pohrdliv podtn, kdy mluv o tom, co se udlalo
obyejn!
J to ale nechtl znevaovat. Ujiuji vs, e si velmi vm toho, kdy se
nco dl obyejn. Nu, chtl jsem jen podotknout, e hranice Anglie ba
dokonce jej tvar urila magie.
Doktor Greysteel si odfrkl. O tom nejsem pesvden. Uvete mi pklad.
Budi. Na pobe Yorkshiru stlo kdysi velice hezk msto, jeho
obyvatel se jednoho dne zaali podivovat, pro po nich jejich Krl, John
Uskglass, poaduje dan. Takov velk mg, argumentovali, si pece doke
vyarovat ze vzduchu tolik zlata, kolik jen bude chtt. Na takovch vahch
nen nic patnho, ale ti poetilci nezstali jen u nich. Odmtli platit a spolili se
s Krlovmi nepteli. lovk si mus dobe rozmyslet, ne se zane pt
s mgem, notabene s krlem. Ovem sejdou-li se tato dv povoln v jedn
osob, pak se nebezpe nsob stem. Nejdv ze severu zavl vtr a proltl
mstem. Sotva se ten vtr dotkl mstskch zvat, ta zestrla a uhynula krvy,
prasata, drbe a ovce , dokonce i koky a psi. Jakmile se vtr opel do msta,
domy se ped oima jejich neastnch obyvatel promnily v trosky. Nstroje se
polmaly, hrnce rozttily, devo se zbortilo a roztpilo, cihly a kmen se
rozpadly na prach. Sochy v kostele se ohladily, jako by narz straliv zestrly,
a pr jejich tve vypadaly, jako kdy ki. Vtr na moi vybioval z vln
zvltn a hroziv tvary. Man velmi moude vzali nohy na ramena, a kdy
utekli na kopec, obrtili se prv v okamiku, kdy zbytky msta pomalu
pohbily studen ed vlny.

525
 Doktor Greysteel se usml. A u nm vldnou whigov, toryov, csai i
mgov vechny ur, kdy lid neplat dan. A zaadte tyto pbhy do sv
dal knihy?
Ale jist. Nepatm k tm lakotnm autorm, kte odvauj sv slova do
posledn tvrtinky unce. J psan pojmm velice velkoryse. Kdokoli bude
ochoten zaplatit panu Murrayovi jednu guineu, zjist, e jsem otevel dvee do
svho skladu dokon a e veker m vdomosti jsou na prodej. Moji teni je
budou moci obchzet a vybrat si z nich, co se jim zachce.
Slena Greysteelov se nad tm pbhem vn zamyslela. Rozhodn ho
vyprovokovali, prohlsila nakonec, ale nic to nemn na tom, e takhle se
chov jen tyran.
Odkudsi z era se k nim blily kroky.
Co se dje, Franku? zeptal se doktor Greysteel.
Frank, sluha doktora Greysteela, se vynoil z ptm.
Nali jsme dopis a malou krabiku, pane. Oboj pro pana Strange. Frank
vypadal znepokojen.
Nu, tak tu nestj a nezrej na m. Tady je pan Strange, sed ti hned u lokte.
Dej mu ten dopis i krabiku.
Z Frankova vrazu i postoje bylo naprosto jasn, e zpas s velkmi
rozpaky. Z nakrabacenho obo bylo znt, e ztrc pdu pod nohama. Jet
jednou naposledy se pokusil ozejmit pnovi sv roztrpen. Dopis i krabiku
jsme nali na podlaze za dvemi, ty ale byly zamen a zvora zastren!
Pak je nkdo musel otevt a zvoru zvednout, Franku. Nevyrbj tu
zhady, napomenul ho doktor Greysteel.
A tak Frank pedal dopis i krabiku Strangeovi a zase se ztratil ve tm,
piem si cosi mumlal pod vousy a idl a stol po cest se vyptval, jestli ho
maj za hlupka. Teta Greysteelov se naklonila a Jonathana zdvoile podala,
aby nedlal okolky je tu pece s pteli a ten dopis by si ml klidn pest. To
od n bylo velmi laskav, ale troku nadbyten, nebo Strange ji oblku
otevel a u si v dopise etl.
Tetiko! zvolala slena Greysteelov a zvedla krabiku, kterou pedtm
Frank poloil na stl. Podvej, jak je to krsa!
Krabika byla mal, podlouhl a oividn vyroben ze stbra a porcelnu.
Vyveden byla v krsnm odstnu modi, i kdy to vlastn nebyla pln pesn
modr, sp lila. Na druhou stranu, nebyla to pln ani tahle ekov barva,
protoe byla mrn tnovan do eda. Abychom byli zcela pesn, byla to barva
alu. Natst vak ani slena Greysteelov, ani jej teta nezaily mnoho alu,
a tak ji nepoznaly.
Rozhodn je velice pkn, poznamenala tetika. Je italsk, pane
Strangi?
Mmm? opil Strange. Zvedl zrak. Nevm.
Je nco uvnit? optala se teta Greysteelov.
Ano, podle m ano, pisvdila slena Greysteelov a zaala ji otevrat.

526
 Floro! vykikl doktor Greysteel a prudce na svou dceru zavrtl hlavou.
Napadlo ho, e by ta krabika mohla bt drek, jej Strange hodl Floe
vnovat. Pli se mu to nezamlouvalo, soudil vak, e mu nepslu hodnotit
chovn lovka tak svtaznalho jako pan Strange.
Strange ml nos pod zaboen do dopisu, a tak z toho nic nevidl
a neslyel. Vzal krabiku a otevel ji.
Je vevnit nco, pane Strangi? zeptala se teta Greysteelov.
Strange krabiku rychle zavel. Ne, madam, vbec nic. Stril krabiku do
kapsy, hned nato zavolal Franka a podal ho o sklenici vody.
Odeel od Greysteelovch krtce po veei a namil si to pmo do kavrny
na rohu Calle de la Cortesia. Prvn pohled na obsah krabiky ho opravdu
okoval a te chtl bt mezi lidmi, a ji oteve znovu.
nk mu pinesl brandy. Strange si zavdal a otevel krabiku.
Zpotku pedpokldal, e mu elf poslal napodobeninu malho blho
amputovanho prstu, vyrobenou z vosku i podobnho materilu a velice
realistickou. Prst byl tak bled, tak odkrven, e se zdlo, jako by byl skoro
zabarven do zelena, piem rhy kolem nehtu byly jet lehce rov. Blesklo
mu hlavou, pro si dal nkdo tolik prce s vrobou neho tak hrzostranho.
Jakmile se ale prstu dotkl, uvdomil si, e vbec nen z vosku. Byl ledov,
a pece se ke na nm hbala stejn jako ke na jeho vlastnm prstu a pod n
se daly vysledovat svaly, jak dotykem, tak pohledem. Bezpochyby lo o lidsk
prst. Podle velikosti odhadoval, e jde nejsp o dtsk prst, nebo mon
o malek eny s docela tlma rukama.
Pro by mu ale mg dal prst? lmal si hlavu. e by to byl mgv prst?
Pak ale nechpu, jak je to mon, pokud ovem tm mgem nebylo bu dt,
nebo ena. Nco mu kalo, e kdysi o njakm prstu slyel, ale zatm se mu
nevybavovalo, o vlastn lo. Akoli si nepamatoval, co to tenkrt slyel,
kupodivu si njak vybavoval, kdo mu to ekl. Byl to Drawlight. a pak u se
nedivm, pro jsem nedval moc velk pozor. Pro by ale Drawlight mluvil
o magii? Vdl toho mlo a zajmal se jet o m.
Zase si lokl brandy. Myslel jsem, e kdybych zskal elfa, kter mi ve
vysvtl, objasnily by se mi vechny zhady. Msto toho tu mm o zhadu vc!
Zadumal se nad rznmi pbhy, kter slyel o velkch anglickch mzch
a jejich elfch sluebncch. Martin Pale s Mistrem Witcherleym, Mistrem
Fallowthoughtem a vemi ostatnmi. Thomas Godbless s Richardem
Tuesdayem; Meraud s Colemanem Grayem; ze vech nejslavnj pak byl Ralph
Stokesey a Col Tom Blue.
Kdy Stokesey poprv Cola spatil, byl divok a vzpurn jinmi slovy ten
posledn elf na svt, kter by se spojil s anglickm mgem. A tak za nm
Stokesey el do Frie, do jeho hradu,142 a protoe tam zavtal neviditeln, zjistil

142
Brugh, star sidhesk slovo pro domov elf, se obvykle pekld jako hrad nebo sdlo, ve
skutenosti ale oznauje vnitek nory i dut kopec.

527
mnoho zajmavho.143 Strange nebyl tak naivn, aby tento pbh, tak jak se
vyprv dtem a magiohistorikm, pokldal za pesn popis skutench
udlost. A pece je v nm nejsp nkde petka pravdy, pomyslel si. Mon
se Stokeseymu podailo proniknout do Colova hradu, a to elfa pesvdilo, e
s tmhle mgem mus potat. Nen jedinho dvodu, pro bych nemohl udlat
nco podobnho. Koneckonc, tenhle elf nev nic o mch schopnostech i
spch. Kdybych ho neekan navtvil, dokzalo by mu to dosah m moci.
Vybavil se mu zasnen Windsor toho mlnho dne, kdy spolu s krlem
skoro vkloptali do Frie za vbnikou gentlemanovy magie. Vzpomnl si na
les a svtlka za nm, kter dvala tuit, e tam stoj starobyl sdlo. Krlovy
cesty by ho tam zavedly, ale i kdyby poruil sv slovo Arabele, neml vbec
v myslu najt gentlemana opakovnm svho kouzla. Chtl se blsknout nm
novm a pekvapujcm. A pt uvid gentlemana, chtl, aby z nj prtila
sebedvra a radost, jakou pokad zav po spnm proveden novho
kouzla.
Frie nen nikdy daleko, pomyslel si, a lze se do n dostat tisci zpsoby.
Jeden pece musm najt, ne?
Znal jedno kouzlo, s jeho pomoc se vytvo cesta mezi ktermikoli dvma
bytostmi, kter mg jmenuje. Bylo to star kouzlo a jen krek ho dlil od elf

143
Stokesey povolal Cola Toma Bluea do svho domu v Exeteru. Kdy mu elf potet odmtl
slouit, Stokesey se zneviditelnil a sledoval Cola z msta. Col Tom Blue se vydal po elf cest a
brzy dorazil na msto, kter se rozhodn nenachzelo v Anglii. U rybnka stl nzk hnd kopec.
Colovi stailo vyknout pr slov, ve svahu se otevely dvee a on veel dovnit. Stokesey se vydal
za nm.
Uprosted kopce narazil Stokesey na oarovan sl, v nm vichni tanili. Pokal si, a se
jedna tanenice pibl k nmu. Pak k n po podlaze poslal magick jablko a ona ho sebrala.
Pirozen lo o nejlep a nejkrsnj jablko ze vech svt, kter kdy existovaly. Jakmile ho
elfka sndla, prudce zatouila po jablku, kter by se tomu pedchozmu vyrovnalo. Rozhldla se,
ale dn nespatila. Kdo mi to jablko poslal? zeptala se. Vchodn vtr, zaeptal Stokesey.
Pt noci se Stokesey opt vydal za Colem do kopce. Sledoval tanenky a k t en opt nechal
dokutlet jablko. Kdy se otzala, kdo j ho poslal, odpovdl, e to byl Vchodn vtr. Tet noci
si nechal jablko v ruce. Elfka se odpojila od ostatnch tanenk a rozhlela se. Vchodn vte!
Vchodn vte! eptala. Kde mm jablko?
eknte mi, kde Col Tom Blue sp, zaeptal Stokesey, a j vm jablko dm. A tak mu to
povdla: hluboko v podzem, na nejsevernjm okraji brughu.
V prbhu nkolika nsledujcch noc se Stokesey vydval za Zpadn vtr, Severn vtr a
Jin vtr a s pomoc jablek pesvdil dal obyvatele pahorku, aby mu poskytli informace o
Colovi. Od paste se dozvdl, e Cola pi spnku chrn zvata divok bachyn a jet
divoej kozel. Colova kojn mu prozradila, e ve spnku dr v ruce velice speciln a dleit
oblzek. A od chlapce z kuchyn zjistil, jak ti slova Col Tom Blue pron po probuzen.
Takto Stokesey shromdil dost informac na to, aby nad Colem zskal moc. Jet ne ale
mohl tuto moc uplatnit, Col Tom Blue piel za nm a prohlsil, e si to rozmyslel: nakonec
dospl k nzoru, e by Stokeseymu rd slouil.
Jak k tomu dolo? Col Tom Blue se dozvdl, e se na nj vyptval Vchodn vtr, Zpadn
vtr, Severn vtr i Jin vtr. Netuil, m tyto dleit bytosti mohl urazit, ale vn ho to
znepokojilo. Spojenectv s mocnm a uenm anglickm mgem mu najednou pipadalo mnohem
lkavj.

528
magie. Po cestch, kter vytvo, se dozajista d pejt mezi svty. Strange ho
jet nikdy nevyzkouel a neml pont, jak ta cesta bude vypadat i jak se po n
vyd. Pesto ale vil, e to doke. Zamumlal si pro sebe ta slova, udlal pr
posunk a prohlsil sebe a gentlemana za ony dv bytosti, mezi nimi se m
vinout stezka.
Dolo k posunu, jak u se to nkdy pi zatku kouzlen stv. Jako by se
otevely a zase zavely neviditeln dvee a on zstal na jejich druh stran.
Nebo jako by vechny budovy ve mst udlaly elem vzad a obrtily se o sto
osmdest stup. Kouzlo podle veho perfektn zafungovalo nco se dozajista
stalo , on ale njak nevidl vsledek. Zvaoval, co si pone dl.
Nejsp jde jen o vnmn a na to j mm lk. Zarazil se. Takov otrava.
Nejradi bych si to u nikdy nevzal, ale pro jednou se to snad jet nezblzn.
Shl do nprsn kapsiky plt a vythl tinkturu lenstv. nk mu pinesl
sklenici vody a Jonathan do n opatrn vyklepl drobounkou kapiku. Pak roztok
vypil.
Rozhldl se a u sv nohy poprv spatil tpytivou svtelnou ru, je se
vinula po dlab kavrny a vychzela ze dve. Velice se podobala arm, kter
tak asto vykouzlil ve stbrn misce s vodou. Zjistil, e mu zmiz, kdykoli se na
ni podv pmo. Kdy ji ovem sledoval koutkem oka, vidl ji zcela zeteln.
Zaplatil nkovi a vyel na ulici. Nu, ekl, tak to je skuten
pozoruhodn.

529
 55

DRUH UZ V RUKOU SVHO NEPTELE TO,

CO JE MU NEJDRA
Noc z druhho na tetho prosince 1816

ako by osud, kter Bentkm odjakiva hrozil, zastihl msto v jedinm

J okamiku; nepohltily jej vak mosk vlny, ale stromy. Temn pzran
kmeny se tsnily v ulikch a na nmstch a zaplovaly kanly. Zdi pro n
nebyly dnou pekkou. Jejich vtve prorely kmen i sklo. Jejich koeny se
noily hluboko pod dldn. Sochy a sloupy vmiku obrostly beanem.
Zistajasna alespo Jonathanovi to tak pipadalo bylo msto mnohem ti
a temnj. Plaziv plnovousy jmel zahalily lampy a svky a hust baldachn
z vtvov zakryl msc.
A pece si Bentan podle veho nevimli ani t nejmen zmny. Strange
asto etl o tom, jak mui i eny dokou zvesela ignorovat kouzla psobc
kolem nich, v ivot to vak nevidl na vlastn oi. Pekask tovary nesl na
hlav tc s chlebem. Strange pihlel, jak se mu elegantn vyhb vem
stromm, o nich ani netuil, a jak skln hlavu ped vtvemi, kter by mu jinak
vypchly oko. Mu a ena vystrojen na ples i na ridotto, v pltch a se
krabokami na oblieji, li po Salizzada San Mois, zaven do sebe, jeden
naklnl hlavu k druhmu a cosi si eptali. V cest jim stl mohutn strom.
Zcela pirozen se rozpojili, kad proel po jedn stran kmene, a kdy byl za
nimi, zase se do sebe zavsili.
Strange el po tpytiv svteln stezce ulikou k nbe. Les se prostral
dle, i kdy msto konilo, a svteln ra vedla mezi stromy.
Vbec se mu nelbilo, e by ml vstoupit do moe. V Bentkch nenajdete
pl, kter by se mrn svaovala do moe a po n by lovk postupn,
centimetr po centimetru, zael do vody; kamenn svt msta kon na nbe
a na nj hned navazuje Jadersk moe. Strange neml pedstavu, jak hloubka
by tam mohla bt, ale byl si celkem jist, e dost velk na to, aby se lovk
utopil. Mohl jen doufat, e ho ta tpytiv stezka, je ho provedla lesem, tak
zachrn ped utonutm.
Zrove mu vak dlalo dobe pomylen, o lpe se na to dobrodrustv
hod ne Norrell. Toho by nikdo nepesvdil, aby vstoupil do moe. Namoit
se, to nikdy nebylo nic pro nj. Kdo to jen ekl, e mg mus bt rafinovan

530
jako jezuita, odvn jako vojk a duchaptomn jako zlodj? Nejsp to
myslel jako urku, ale je v tom vc ne petka pravdy.
Vykroil z nbe.
Moe se v tu rnu promnilo v cosi nehmotnho a snovho, zato les te byl
mnohem hmatatelnj. Brzy nebylo moe ne slabm stbitm zbleskem
mezi tmavmi stromy a pipomnal ho jen slan pach msc se s obvyklmi
vnmi nonho lesa.
Jsem, pomyslel si Strange, prvn anglick mg, kter za poslednch ti sta
let veel do Frie.144 To pomylen ho nesmrn tilo a docela litoval, e ho tu
nikdo nevid, a e tud ani neme nikoho ohromit. Dolo mu, jak u ho
unavuj knihy a ticho a jak se mu stsk po dobch, kdy bt mgem znamenalo
cestovat do konin, kter dn Anglian nikdy nevidl. Poprv od Waterloo
skuten nco dl. Pak ho napadlo, e by ml etit sebechvlou a sp se dvat
kolem sebe, aby se taky nco dozvdl. Zaal si bedliv prohlet sv okol.
Les to nebyl pln anglick, i kdy se mu velice podobal. Stromy byly pli
starobyl, pli mohutn a jejich tvary byly pli fantastick. Strange ml siln
dojem, e kad z nich je osobnost, kter doke milovat, nenvidt a touit.
Vypadaly, jako by byly zvykl jednat s lidmi jako rovn s rovnm a jako by
oekvaly, e se s nimi budou radit v zleitostech, kter se jich dotkaj.
Pesn tohle jsem oekval, pomyslel si, ale mlo by to pro m bt
podn ponauen, jak moc se tento svt li od toho mho. Lid, kter tu
potkm, mi urit budou klst otzky. Budou m chtt olit. Zaal si
pedstavovat, na co by se ho tak mohli ptt, a vymlet nejrznj chytr
odpovdi. Vbec se nebl; bylo by mu jedno, i kdyby se ze tmy vyloupl drak.
Za posledn dva dny se dostal tak daleko; pipadalo mu, e nic nen nemon,
nape-li k tomu sv sly.
Zhruba po dvaceti minutch chze ho tpytiv ra zavedla k domu. Poznal
ho okamit; tenkrt ve Windsoru ho vidl naprosto jasn a zeteln. Zrove
byl ale jin. Ve Windsoru vypadal ziv a tuln. Te ho pekvapilo, jak
z nj i beznadj a jak nuzn psob. Mohl se pochlubit mnoha okny, ta ale
byla velice mal a vtinou temn. Sdlo bylo mnohem vt, ne ekal
mnohem rozshlej ne jakkoli pbytek na zemi. Takov palc m snad jen
rusk car, pomyslel si, nebo mon i pape v m. Nevm. Nikdy jsem tam
nebyl.
Stavba byla obehnan vysokou zd. Tpytiv ra u zdi podle veho konila.
Strange vak nevidl dn dvee. Zamumlal Ormskirkovo kouzlo odhalen
a jednm dechem jet Taillemachv tt, zaklnadlo zaruujc bezpen
prchod oarovanmi prostorami. tst pi nm pod stlo a hned se objevila
uboh mal branka. Proel j a ocitl se na irokm edm ndvo plnm kost,
kter ble zily ve svtle hvzd. Nkter kostry byly dosud odn v rezavjcm

144
Posledn anglick mg, kter ped Strangem dobrovoln navtvil Frii, byl doktor Martin
Pale. Vypravil se tam mnohokrt, naposledy patrn v padestch letech estnctho stolet.

531
brnn; zbran, kter je zahubily, jim pod vzely v hradnm koi nebo ouhaly
z onho dlku.
Strange vidl bojit u Badajozu a Waterloo; pr prastarch koster ho
nemohlo vyvst z rovnovhy. Pod to ale bylo zajmav. Konen si pipadal
jako ve Frii.
I pes zpustlost toho obydl ml velice siln podezen, e je na nm nco
magickho. Znovu zkusil Ormskirkovo Odhalen. Dm se okamit posunul,
promnil a Strange najednou vidl, e je jen zsti vystavn z kamene.
Ukzalo se, e nkter zdi, oprn pile a ve byly ve skutenosti jedna
ohromn halda hlny vlastn kopec.
Je to brugh, pomyslel si s ohromnm nadenm.145
Proel nzkm vchodem a okamit se ocitl v ohromnm sle plnm
tancch lid. Tanenci na sob mli skvostn aty, ale sm sl byl vyloen
zchtral. Na jednom konci se dokonce u ped asem ztil kus zdi a dosud tam
leela hromada suti. Tch pr kousk nbytku bylo pkn selch, svtilo se tu
nejlacinjmi svkami a jako hudebn doprovod tu mli jen jednoho houslistu
a jednoho fltnistu.
Zdlo se, e Strangeovi nikdo nevnuje nejmen pozornost, a tak stl mezi
lidmi u zdi a sledoval, jak tan. V mnoha ohledech mu ta zbava byla mn ciz
ne teba conversazione146 v Bentkch. Chovn host psobilo anglitji
a sm tanec se hodn podobal lidovm tancm, kter si kad tden dopvaj
dmy a pnov od Newcastlu po Penzance.
Blesklo mu hlavou, e kdysi tancoval rd, stejn jako Arabela. Ale po vlce
ve panlsku si s n sotva zatanil, natopak s nkm jinm. Kdykoli zajel do
Londna a ji na ples nebo na ministerstvo , pokad s nm chtl nkdo
diskutovat o magii. Zauvaoval, jestli Arabela tenkrt tanila s jinmi mui.
Pemlel, jestli se j na to nkdy zeptal. Ale i kdyby m napadlo se j zeptat,
pomyslel si s povzdechem, zjevn jsem tenkrt neposlouchal, co mi
odpovdla vbec na nic si toti nevzpomnm.
Proboha, pane! Co tu dlte?
Strange se otoil k lovku, kter jej oslovil. Opravdu nebyl pipraven na
to, e vbec prvn osoba, na ni tu naraz, bude komornk sira Waltera Polea.
Nedokzal si vzpomenout na jmno toho chlapa, i kdy snad stokrt slyel, jak
ho sir Walter pron. Simon? Samuel?
Mu uchopil Strange za rameno a zatsl jm. Podle veho byl velice
vyveden z mry. Proboha, pane, co tu dlte? Copak nevte, e vs
nenvid?
Strange otevel sta, u u chtl komornka chyte odbt, pak se ale zarazil.
Kdo ho nenvid? Norrell?

145
Viz tvrt poznmka pod arou v tyiapadest kapitole.
146
Italsk verek.

532
 Vr sloitho tance vak mue odnesl. Kdy se po nm Strange zaal shnt,
zahldl ho na protj stran slu. Komornk ho probodval zuivmi pohledy,
jako by se na Strange zlobil, e jet neodeel.
To je mi zvltn, pomyslel si Strange. A pece je to od nich logick.
Udlali to, co by lovk nejmn ekal. Nejsp to vbec nen ten Polev
komornk. Pravdpodobn je to jen elf, kter na sebe vzal jeho podobu. Nebo
magick iluze. Zaal se poohlet po svm elfovi.

Stephene! Stephene!
Jsem tu, pane! Stephen se otoil a zjistil, e mu gentleman s vlasy jako
chm bodl stoj u lokte.
Ten mg je tady! Je tady! Co asi me chtt?
Netum, pane.
On m sem piel zniit! Vm, e to tak je!
Stephena to ohromilo. Dlouho si pedstavoval, e gentleman je nezraniteln.
Te se tu ale ped nm tsl nervozitou a strachy.
Co by ho ale k tomu vedlo, pane? opil Stephen konejiv. Podle m je
mnohem pravdpodobnj, e sem piel zachrnit odvst svou manelku
zptky dom. Nemli bychom zruit zaklet pan Strangeov a umonit j, aby
se vrtila dom se svm chotm? Stejn jako lady Poleov. Nechte pan
Strangeovou a lady Poleovou navrtit se do Anglie s tm mgem, pane. Uvidte,
e se pak na vs pestane zlobit. Urit bych ho dokzal pesvdit.
Coe? O em to mluvte? Pan Strangeov? Ne, ne, Stephene! To se
naprosto mlte, vte mi! O na drah pan Strangeov se ani nezmnil. Vy
a j, Stephene, vme, jak si vit spolenosti takov eny. On ne. pln na ni
zapomnl. M te novou ptelkyni okouzlujc dvku, jej rozkon
ptomnost doufm jednoho dne dod lesku naim blm! Nen vrtkavjho
nroda ne Anglian, vte mi! Piel mne zniit! Od t chvle, co m podal
o prst lady Poleov, jsem vdl, e je mnohem, mnohem chytej, ne jsem
pedpokldal. Porate mi, Stephene. Vy mezi tmi Angliany ijete lta. Co
mm dlat? Jak se mohu brnit? Jak mohu potrestat takovou zlotilost?
Stephen se snail myslet co nejjasnji, pekonat otuplost a ti, kter byla
s jeho zakletm spojen. Moc dobe si uvdomoval, e se ocitl ve velk krizi.
Gentleman ho jet nikdy tak oteven nepodal o pomoc. Urit by ml bt
s to njak vyut situace ku svmu prospchu, ne? Ale jak? A z dlouh
zkuenosti vdl, e gentlemanovi dn nlada nevydr dlouho; nestlej
bytost byste na celm svt sotva pohledali. Stailo slovko a jeho strach se
mohl promnit v zuiv vztek a nenvist jestli te Stephen pestel, nejene
neosvobod sebe a ostatn, ale jet by mohl gentlemana popchnout k tomu, aby
je vechny zniil. Rozhlel se po sle a hledal inspiraci.
Co mm dlat, Stephene? bdoval gentleman. Co mm dlat?
Najednou si Stephen neho viml. Pod ernm obloukem stla dobe znm
postavika: elfka, kter obvykle nosila ern zvoj, jen ji zakrval od temene

533
a po prsty na nohou. Nikdy se nedala do tance; napl krela, napl se
vznela mezi tanenky a pihlejcmi. Stephen si nikdy neviml, e by
s nkm promluvila, ale kdy kolem nj prola, vdycky zachytil slab zpach
hbitova, hlny a kostnic. Kdykoli na ni pohldl, projela jm neblah pedtucha,
nevdl vak, zdali je ta elfka zl, proklet nebo oboj.
Jsou na svt lid, zaal, pro n je ivot jen bm. Od svta je dl ern
zvoj. Jsou naprosto sami. Podobaj se stnm noci, jsou odznut od radosti
a lsky a vech nnch lidskch cit, ba nedokou se ani utit navzjem.
Jejich dny napluje pouze tma, utrpen a samota. Vte, koho myslm, pane.
Tedy nemluvm tu o vin Gentlemanovy oi jej pmo propalovaly. Ale
jsem si jist, e od vs dokeme odvrtit mgv hnv, sta propustit
! zvolal gentleman a zorniky se mu rozily pochopenm. Zvedl ruku
a Stephena tm gestem umlel.
Stephen nabyl nezvratnho dojmu, e zael pli daleko. Promite,
zaeptal.
Jak promite? opil gentleman pekvapen. Vdy tu nen co promjet!
U nkolik stalet na m nikdo nepromluvil tak upmn a j si vs za to vm!
Tma, ano! Tma, utrpen a samota! Otoil se na podpatku a odkrel do davu.

Strange se nramn bavil. Dsiv protiklady plesu ho ani v nejmenm

nevyvdly z mry; nic jinho by ostatn ani neoekval. I pes chudobu velk
sn lo z sti o iluzi. Jeho magicky kolen oko si povimlo, e pinejmenm
st mstnosti se nachz pod zem.
Zpovzdl si ho ji del dobu prohlela jedna elfka. Mla na sob aty
barvy zimnho zpadu slunce a v ruce drela velejemn tpytiv vj poset
jakmisi krpjemi kilu kter ovem vce pipomnaly jinovatku na listech
i malik kehk rampouchy, je vis na vtvikch.
Zrovna zanal dal tanec. Pro elfku si nikdo nepiel, a tak se Strange
z nhlho popudu usml, uklonil se a ekl: Takka nikdo m tu nezn, take
ns nem kdo pedstavit. Pesto by mi bylo velkou ct, madam, kdybyste si se
mnou zatanila.
Neodpovdla mu ani neoptovala smv, ale vzala ho za nabdnutou ruku
a nechala se odvst na parket. Zaujali pslun msta v sestav a chvli tak stli
zcela mlky.
Mlte se v nzoru, e vs tu nikdo nezn, prohlsila znenadn. J vs
znm. Jste ten ze dvou mg, ktermu je souzeno vzksit magii v Anglii.
Nae pronesla, jako by citovala proroctv nebo nco veobecn znmho:
A jeden se bude jmenovat Bzlivost. A druh ponese jmno Domlivost Tak
Bzlivost zjevn nejste, take nejsp budete Domlivost.
To nebylo moc zdvoil.
To je skuten mj osud, souhlasil Strange. A to skvl!
Vn si to myslte? ekla a nedviv se na nj zadvala. Tak pro jste
to u neudlal?

534
 Strange se usml. A co vs vede k pesvden, e jsem to neudlal?
Protoe stojte tady.
Nechpu.
Copak jste to proroctv podn neposlouchal, kdy jste ho vyslechl?
Proroctv, madam?
Ano, proroctv Vtu zakonila jmnem, to ale bylo v jejm jazyce
a Strange ho nepochytil.147
Prosm?
Proroctv Krle.
Strange si vzpomnl na Vincula, jak v zim vylezl z ivho plotu a na atech
mu pitom ulpla such hnd trva a przdn tobolky; vybavilo se mu i to, jak
mu Vinculus cosi recitoval na zimn cest. Neml u ale nejmenho tuen, co
tenkrt Vinculus kal. Tenkrt nevdl, e se stane mgem, a tud nedval
pozor. Mm za to, e to bylo njak proroctv, madam, odpovdl, ale abych
pravdu ekl, je to u dvno a j si nevzpomnm. Co podle toho proroctv
musme udlat? ten druh mg a j?
Selhat.
Strange pekvapen zamrkal. J nemyslm Selhat? Ne, madam, ne. Na
to u je pli pozd. Ji te jsme nejspnjmi mgy od dob Martina Palea.
Elfka neodpovdla.
Bylo pli pozd na to, aby selhali? napadlo Strange. Pomyslel na pana
Norrella v dom na Hanover Square, na pana Norrella v Hurtfewskm opatstv,
na pana Norrella, jemu skldaj poklony vichni ministi a jemu zdvoile
naslouch princ regent. Bylo mon troku ironick, e zrovna on se utuje
Norrellovm spchem, ale v tu chvli nic na svt nevypadalo tak pevn
a neotesiteln. Elfka se mlila.
Nkolik nsledujcch minut se vnovali jen tanci. Kdy se vrtili na msta
v sestav, prohodila elfka: Ale rozhodn jste velice sml, e jste se sem
odvil, mgu.
Pro? eho bych se ml bt, madam?
Rozesmla se. Kolik anglickch mg asi tak podle vs nechalo v tomto
brughu svoje kosti? Pod hvzdami?
Nemm nejmen tuen.
Sedmatyicet.
Strange najednou jeho bezstarostnost pela.
Nepotaje v to Petera Porkisse, ten ale nebyl mg. Byl to jen copan.148
Pesn tak.
Nepedstrejte, e chpete, co tm myslm, odsekla. Kdy je nad slunce
jasnj, e nechpete.

147
Nejsp sidhesk jmno Johna Uskglasse.
148
Hojnost cowan pedstavovala ve stedovk Anglii obzvlt tiv problm. Tento (dnes
ji zastaral) termn oznauje v pravm slova smyslu jakhokoli nekvalifikovanho i
zkrachovalho emeslnka, zde se vak vztahuje obzvlt k mgm.

535
536
 Strange byl opt na rozpacch, jak odpovdt. Jako by mermomoc chtla bt
nespokojen. Ale na druhou stranu, kal si v duchu, co je na tom neobvyklho?
V Bathu a v Londn a ve vech ostatnch evropskch mstech dmy
pedstraly, e mue hubuj, kdy je chtly zaujmout. Teba je stejn. Rozhodl
se brt jej pkrost jako svho druhu flirt a pokat si, jestli ji ta nabrouenost
pejde. A tak se zlehka zasml a prohodil: Madam, vy toho oividn hodn vte
o tom, co se pihodilo v tomto brughu. Byl skoro rozechvl, kdy kal to
slovo, tak starobyl a romantick.
Pokrila rameny. Jsem tu na nvtv ji tyi tisce let.149
Rd bych si o tom s vmi promluvil, a budete mt as.
To mi sp eknte vy, a budete mt as! Pak vm beze veho zodpovm
veker vae otzky.
Jste velmi laskava.
Rdo se stalo. eknme ode dneka za sto let?
Ehm prosm?
Ale ona u podle veho nabyla dojmu, e se namluvila dost, a on z n
nedokzal dostat vc ne ty nejbanlnj poznmky o plese a dalch
tanencch.
Dotanili a rozeli se. Byl to ten nejzvltnj a nejvce znepokojujc
rozhovor Strangeova ivota. Pro si proboha myslela, e magie jet nebyla
v Anglii vzkena? A co ty nesmysly o sto letech? Util se mylenkou, e
ena, kter vtinu ivota proila v dom plnm ozvn uprosted hlubokho
temnho lesa, nejsp nebude nejlpe informovna o tom, co se dje v irm
svt.
Znovu se pipojil k divkm u stny. Bhem dalho tance se dostal do
blzkosti obzvlt pvabn eny. Zaujal ho kontrast mezi krsou jej tve
a hlubokm, setrvalm zrmutkem, jen se do n vepsal. Kdy zvedla ruku
a podala ji svmu partnerovi, poviml si, e j chyb malek.
Zvltn! pomyslel si a dotkl se kapsy kabtu, v n mu leela krabika ze
stbra a porcelnu. Mon Nedokzal si vak pedstavit sled udlost,
v nm by mg daroval elfovi prst patc nkomu z elfovy vlastn domcnosti.
Nedvalo to smysl. Mon, e tyhle dv vci spolu vbec nesouvis, pomyslel
si.
Ale ta ena mla tak malou a blou ruku. Byl si jist, e prst v jeho kapse by
j padl jako ulit. Byl velmi zvdav a odhodlan zajt za n a zeptat se, jak
o prst pila.
Tanec skonil. Mluvila te s jinou enou, kter k nmu stla zdy.

149
Hned nkolik uenc si povimlo, e dlouhovc elfov maj tendenci kat jakmukoli
velmi dlouhmu obdob tyi tisce let. Ona elfka zde chce jen ct, e brugh zn od nepamti,
jet z dob, kdy se nikdo nenamhal dlit as na roky, stalet a tiscilet. Kdy se elf dotete na
vk, mnoz vm odpovd, e jsou tyi tisce let sta; mn tm, e svj vk neznaj; jsou star
ne lidsk civilizace nebo mon i lidstvo samo.

537
 Promite zaal.
Druh ena se okamit otoila. Byla to Arabela.

Mla na sob bl aty a pes n pehozenou svtle modrou sku s diamanty.

Rba se tpytila jako jn a snh a byla mnohem hez ne jakkoli aty, kter
kdy pedtm nosila v Anglii. Ve vlasech mla vetknut trsy drobnch,
hvzdicovitch kvtk a kolem krku uvzanou ernou sametovou stuhu.
Dvala se na nj se zvltnm vrazem, v nm se pekvapen msilo
s opatrnost, radost s nevrou. Jonathane! Podvejte, drah! obrtila se ke sv
spolenici. To je Jonathan!
Arabelo zaal Strange. Nevdl, co chce ct. Nathl k n ruce, ale ona je
do svch dlan nevzala. Ani by njak vdla, co dl, couvla ped nm
a uchopila za ruce tu neznmou enu, jako by si prv k n chodila pro tchu
a podporu.
Neznm se na Arabelinu dost zadvala na Strange. Vypad jako vtina
mu, poznamenala studen. A potom, jako by ctila, e schzka skonila, ji
vyzvala: Pojte. Snaila se Arabelu odvst.
Ale pokejte! namtla Arabela tie. Myslm, e nm musel pijt na
pomoc! Nemyslte, e je to pravdpodobn?
Snad, prohlsila neznm pochybovan. Znovu se na Strange zadvala.
Ne. Myslm, e ne. Podle m piel z pln jinho dvodu.
Vm, e jste mne varovala, abych nechovala falen nadje, ozvala se
Arabela, a j jsem se podle va rady snaila zadit. Ale on je tady! Vdla
jsem, e na m tak rychle nezapomene.
Zapomenout na tebe! zvolal Strange. Ne, jak bych mohl! Arabelo, j
Take jste nm sem piel pomoct? oslovila Strange neznm pmo.
Coe? opil Strange. Ne, tedy Chpejte, a doposud jsem nevdl
Chci ct, nechpu docela
Neznm si podrdn odfrkla. Tak piel jste nm sem pomoct, nebo ne?
Myslm, e je to docela jednoduch otzka.
Ne, odpovdl Strange. Arabelo, na kolenou t prosm, mluv se mnou.
ekni mi, co se
Tak vidte, obrtila se neznm na Arabelu. Pojme se te poohldnout
po njakm klidnm koutku, kde bychom mohly bt spolu. Tum, e u dve
jsem zahldla jednu przdnou laviku.
Ale Arabela se jet nenechala pesvdit k odchodu. Dle hledla na
Jonathana stejn zvltnm zpsobem, jako by se dvala na jeho podobiznu,
nikoli na mue z masa a kost. Vm, e v mue nevkldte pli velkou
dvru, ale
J jim nedvuji ani v nejmenm, peruila ji neznm. Vm, jak to je,
promrhat cel roky v marnch nadjch, e vm ten i onen pome. Naprosto
dn nadje je lep ne ustavin zklamn!

538
 Strangeovi dola trplivost. Promite, e vm sku do ei, madam, ekl
neznm, by jsem si nemohl nevimnout, e vy mi do ei skete od t doby,
co jsem se k vm pipojil! Lituji, ale musm trvat na tom, abyste mi umonila
promluvit si s mou enou na minutku v soukrom. Kdybyste byla tak hodn
a o jeden dva kroky poodstoupila
Ovem ani ona, ani Arabela mu nevnovaly pozornost. Pohledy upraly
mrn napravo od nj. Gentleman s vlasy jako chm bodl mu stl pmo
u ramene.

Stephen se protlail davem tanenk. Rozhovor s gentlemanem ho krajn

znervznil. O nem bylo rozhodnuto, m vc vak o tom Stephen pemlel,
tm vc si uvdomoval, e nem ani tuen, o em vlastn. Pod jet nen
pozd, mumlal si, kdy se prodral tlaenic. Pod jet nen pli pozd.
V koutku due jeho studen, bezcitn zaklet j pemtalo, jak to vlastn mysl.
Nen pozd na to, aby se zachrnil? Aby zachrnil lady Poleovou a pan
Strangeovou? Mga?
Nikdy nebyly ady tanenk tak dlouh, nikdy se tak nepodobaly plotu,
kter mu stoj v cest. Pipadalo mu, e na protj stran mstnosti zahldl
hlavu s lesknoucmi se vlasy pipomnajcmi chm bodl. Pane! kikl.
Pokejte! Musm si s vmi jet promluvit!
Svtlo se zmnilo. Hudba, kroky tanenk i hluk konverzace rzem ustaly.
Stephen se rozhldl, oekval, e se ocitl v novm mst nebo na jinm
kontinentu. Byl ale pod ve velkm sle Ztracen nadje. Zcela przdnm
tanenci i hudebnci byli pry. Zstali ti lid: sm Stephen a opodl mg
s gentlemanem s vlasy jako chm bodl.
Mg zavolal jmno sv manelky. Rychle zamil k temnm dvem, jako by
jimi chtl probhnout a poohldnout se po n.
Pokejte! vykikl gentleman s vlasy jako chm bodl. Mg se otoil
a Stephen si poviml, e m tv modrou vzteky, e pohybuje rty, jako by se mu
z nich zhy mlo nezadriteln prodrat njak kouzlo.
Gentleman s vlasy jako chm bodl zvedl ruce. Velk s se zaplnila
hejnem ptk. Zmizeli, jen co se objevili.
Ptci udeili Stephena svmi kdly. Vyrazili mu dech. Kdy se sdostatek
vzpamatoval, aby zvedl hlavu, spatil, jak gentleman s vlasy jako chm
bodl pozvedl ruce podruh.
Velk s se zaplnila vcm listm. Bylo such a hnd, obracelo se ve
vtru, kter se tu vzal kdovodkud. Zmizelo, jen co se objevilo.
Mg se rozruen rozhlel kolem sebe. Oividn netuil, co si tv v tv
takov siln magii pot. Je ztracen, pomyslel si Stephen.
Gentleman s vlasy jako chm bodl zvedl ruce potet. Ve velk sni se
hust rozprelo neprela voda, le krev. D zmizel, jen co se objevil.
Kouzlo bylo hotovo. V tom okamiku mg zmizel a gentleman s vlasy jako
chm bodl padl na podlahu, jako by omdlel.

539
 Kde je ten mg, pane? kikl Stephen, kdy k nmu spn poklekl. Co se
stalo?
Poslal jsem ho nazptek do pmosk kolonie Altinum,150 zachraptl
eptem. Snail se usmt, ale vbec mu to nelo. Dokzal jsem to, Stephene!
Udlal jsem, co jste mi poradil! Vyslo to ze m vechnu slu. Vyuil jsem
starch spojenectv do posledn mrt. Ale zmnil jsem svt! Ach! Zasadil jsem
mu takovou rnu! Tma, utrpen a samota! U ns neohroz! Pokusil se
triumfln zasmt, msto toho se ale rozkalal a zaal dvit. Kdy bylo po vem,
vzal Stephena za ruku. Nedlejte si o mne starosti, Stephene. Jsem jen trochu
unaven, nic vc. Vy jste mimodn jasnoziv a bystr. Od tto chvle nejsme
ji ptel: jsme brati! Pomohl jste mi porazit neptele a j na opltku najdu
vae jmno. Udlm z vs krle! Jeho hlas utichl docela.
Prozrate mi, co jste udlal! zaeptal Stephen.
Ale gentleman zavel oi.
Stephen zstal kleet v tanenm sle, s gentlemanovou rukou v dlani.
Lojov svky zhasly; pohltilo je ptm.

150
m myslel Bentky: Altinum bylo msto na vchodnm pobe Itlie, odkud pili prvn
obyvatel Bentek.

540
 56

ERN V
Tetho a tvrtho prosince 1816

oktor Greysteel spal a snil. Ve snu na nj njac lid volali a cosi po

D nm dali. Chtl jim vyhovt, a tak chodil sem a tam a ty neznm

hledal, nicmn je nenael a oni ho pod volali jmnem. Konen
otevel oi.
Kdo tam? zeptal se.
To jsem j, pane. Frank, pane.
Co se dje?
Je tu pan Strange. Chce s vmi mluvit, pane.
A stalo se nco?
Nesvil se mi, pane. Ale podle m se nco stt muselo.
Kde je, Franku?
Nechce jt dl, pane. Ned se pesvdit. ek venku, pane.
Doktor Greysteel spustil nohy z postele na podlahu a zalapal po dechu. Je
tu zima, Franku! postoval si.
Ano, pane. Frank pomohl doktoru Greysteelovi do upanu a trepek.
Spolen se pak trmceli poetnmi temnmi mstnostmi po akrech podlahy
z ernho mramoru. V pedsni hoela lampa. Frank k sob pithl ob kdla
velkch eleznch dve, vzal lampu a vyel ven. Doktor Greysteel se vydal za
nm.
Do tmy se rozkldalo schodit. Pouze z vn moe, pleskn vlnek
o kamen a obasnho tpytu i mihotn tmy mohl pihlejc vytuit, e
schody se svauj ke kanlu. V oknech a na balknech nkolika okolnch dom
hoely lampy. Krom toho tu vak vldlo jen ticho a tma.
Nikdo tu nen! vykikl doktor Greysteel. Kde je pan Strange?
Frank msto odpovdi ukzal doprava. Pod mostem se nhle rozzila lampa
a v jejm svtle zahldl doktor Greysteel ekajc gondolu. Gondolir se chopil
tye a popojel k nim. Jak se k nim blil, doktor Greysteel si viml, e veze
pasara. Pes vechno, co mu Frank doposud ekl, doktoru Greysteelovi chvli
trvalo, ne ho poznal. Strangi! vykikl. Proboha! Co se stalo? Mlem jsem
vs nepoznal! Mj dra-drah p-pteli. Doktor Greysteel se zakoktal, kdy se
snail najt vhodn slovo. V poslednch nkolika tdnech si zvykl na mylenku,

541
e zanedlouho jej bude se Strangem pojit mnohem dvrnj vztah. Pojte
dovnit! Franku, rychle! Pineste pro pana Strange sklenku vna!
Ne! kikl Strange chraplavm, nepovdomm hlasem. Nalhav se obrtil
na gondolira v jeho matetin. Strangeova italtina byla mnohem plynnj
ne italtina doktora Greysteela, a tak mgovi nerozuml, kdy ovem gondolir
poodjel s lunem od nich, smysl mu rychle doel.
Nemohu jt dovnit! protestoval Strange. Nedejte to po mn!
Dobe, ale prozrate mi, co se stalo.
Jsem proklet!
Proklet? Ne! To nekejte.
Ale km. Mlil jsem se od zatku do konce! ekl jsem tomuhle
chlpkovi, a m zaveze o kus dl. Nen pro m bezpen setrvvat pli blzko
vaeho domu. Doktore Greysteele! Muste poslat svou dceru pry!
Floru?! Pro?
Nkdo j tu chce ublit!
Proboha!
Strangeovi se rozily zorniky. Nkdo ji tu chce spoutat, pipravit j ivot
pln nekonenho utrpen! Poroba, otrock sluba nadpirozen bytosti!
Starobyl vzen postaven z mrazivch kouzel stejn jako z kamene a hlny.
Zlo, zlo! Ale na druhou stranu to mon nen takov zlo ned se snad jen
svou pirozenost? Jak si me pomoct?
Ani doktor Greysteel, ani Frank mu vbec nerozumli.
Jste nemocn, pane, ekl doktor Greysteel. Mte horeku. Pojte dovnit.
Frank vm uva njak npoj na uklidnn, a zaplate tyhle zl mylenky.
Pojte dovnit, pane Strangi. Poodstoupil od schdk, aby ml Strange volnou
cestu, ale Strange si toho nevmal.
Myslel jsem zaal Strange a pak se hned zarazil. Odmlel se na takovou
dobu, a se zdlo, e pln zapomnl, co chtl ct, pak vak zaal znovu.
Myslel jsem, e Norrell lhal jen mn. Ale mlil jsem se. Naprosto. Lhal vem.
Lhal nm vem.
Pak promluvil na gondolira a gondola zaplula do tmy.
Pokejte! Pokejte! vykikl doktor Greysteel, ale mg u byl pry. Upral
oi do tmy, doufal, e se Strange jet objev, ale nestalo se tak.
Ml bych se vydat za nm, pane? zeptal se Frank.
Nevme, kam odjel.
Odvil bych se tvrdit, e odjel dom, pane. Mu se za nm vypravit
pky.
A co mu ekne, Franku? Te si ns ani nevyslechne. Ne, pojme dovnit.
Musme popemlet o Floe.
Vevnit vak doktor Greysteel stl zcela bezradn naprosto nevdl, co si
dl pot. Najednou vypadal na svj vk. Frank ho vzal jemn za ruku a po
tmavm kamennm schoditi ho zavedl dol do kuchyn. Na to, e slouila
tolika velkm mramorovm pokojm nahoe, byla velice mal. Za dennho

542
svtla to byla zatuchl er mstnost. Vedlo do n jen jedno okno vysoko ve zdi,
tsn nad hladinou vody, chrnn tkou eleznou m. Vtina mstnosti se
tedy nachzela pod rovn kanlu. Pesto jim kuchyn po setkn se Strangem
pipadala tepl a tuln. Frank zaplil pr dalch svek a prohrbl uhlky
v ohni, aby se rozhoel. Pak nalil do kotlku vodu na aj pro oba.
Doktor Greysteel, usazen na pohodln kuchysk idli, zamylen hledl
do ohn. Kdy mluvil o tom, jak chce nkdo Floe ublit promluvil
nakonec.
Frank pikvl, jako by vdl, co bude nsledovat.
nemohl jsem si pomoct, napadlo m, e tm mysl sebe sama, Franku,
ekl doktor Greysteel. Obv se, e j njak ubl, a tak m piel varovat.
To je ono, pane! souhlasil Frank. Piel ns sem varovat. Z eho plyne,
e je v jdru dobr lovk.
Je to dobr lovk, pitakal doktor Greysteel upmn. Ale nco se stalo.
Je to tou magi, Franku. Mus to tak bt. Je to velice zvltn povoln a j bych
byl nejradi, kdyby se vnoval nemu jinmu kdyby byl vojk, duchovn
nebo prvnk! Co ekneme Floe, Franku? Nebude se j chtt odjet na to vezmi
jed! Nebude ho chtt opustit. Obzvlt kdy kdy je nemocn. Co j mohu
ct? Ml bych jet s n. Kdo pak ale zstane v Bentkch a postar se o pana
Strange?
Vy a j tu zstaneme a budeme tomu mgovi pomhat, pane. Ale slenu
Floru poleme pry s tetikou.
Ano, Franku! To je ono! To udlme!
I kdy musm ci, pane, dodal Frank, e slena Flora sotva potebuje,
aby se o ni nkdo staral. Vbec se nepodob jinm mladm dmm. Frank il
s Greysteelovmi dost dlouho na to, aby pochytil rodinn zvyk povaovat
slenu Greysteelovou za lovka vjimench schopnost a inteligence.
Doktor Greysteel a Frank si tedy li lehnout s pocitem, e prozatm udlali
vechno, co bylo v jejich silch.
Jedna vc je ovem ukout plny uprosted noci, druh vc je uskutenit je za
plnho dennho svtla. Jak doktor Greysteel pedpovdal, Flora co nejdraznji
protestovala proti tomu, aby ji poslali pry z Bentek a od Jonathana Strange.
Nechpala. Pro mus odjet?
Protoe Jonathan, pravil doktor Greysteel, je nemocn.
To je naopak dvod pro zstat, namtla. Oividn potebuje lovka, jen
o nj bude peovat.
Doktor Greysteel se snail naznait, e Strangeova nemoc je nakaliv, jene
jako star poctivec neml s lhanm prakticky dnou zkuenost a nelo mu.
Flora otci nevila.
Teta Greysteelov nerozumla zmn plnu o moc vc ne jej nete. Doktor
Greysteel neml proti jejich jednotnmu odporu anci, a tak se sv seste musel
svit a odvyprvt j, k emu t noci dolo. Nanetst vbec nedokzal
zprostedkovat atmosfru jejich setkn. Ta zvltn mrazivost Strangeovch

543
slov v jeho podn zcela zmizela. Teta Greysteelov pochopila jen to, e Strange
mluvil z cesty. Pirozen dola k zvru, e byl opil. To sice nebylo nijak
chvlyhodn, ovem na druhou stranu to mezi gentlemany nebylo nijak
neobvykl a rozhodn to nevypadalo jako dvod, pro by vichni mli odjet
z msta.
Koneckonc, Lancelote, prohlsila, ty ses taky nkolikrt opil vnem,
a jet mnohem h. Teba jak jsme veeeli s panem Sixsmithem a ty jsi nedal
jinak, ne e se rozlou se vemi slepicemi. Vyel jsi na dvr, jednu po druh
jsi je vythl z kurnku, jene ony ti vechny utekly, pobhaly kolem a polovinu
jich serala lika. V ivot jsem nevidla, e by se na tebe Antoinetta tak
zlobila. (Antoinetta byla doktorova neboka manelka.)
Historka to byla star a velmi poniujc. Doktor Greysteel sv seste
naslouchal m dl podrdnji. Prokristapna, Louiso! Jsem lka! Opilost
jet poznm!
A tak si zavolal Franka. Ten si pamatoval Strangeova slova mnohem
pesnji. Vylil tet Greysteelov, jak bude Flora zaven navky ve vzen,
a to pln stailo, aby se teta vydsila. Zakrtko u se nemohla dokat, a Floru
pole pry z Bentek.
Pesto si vak jednu vc nenechala vymluvit nco, co doktora Greysteela
a Franka nikdy nenapadlo: trvala na tom, aby Floe ekli pravdu.
Floru Greysteelovou velice zabolela slova o tom, jak Jonathan piel
o rozum. Zpotku si myslela, e se urit zmlili, a i kdy ji pesvdili, e by
to mohla bt pravda, pod si byla jista, e nemus z Bentek odjet; vdla, e
Jonathan by j nikdy neublil. Chpala ale, e jej otec a teta jsou jinho nzoru
a e si neoddechnou, dokud neodjede. Velice zdrhav tedy svolila.
Krtce po odjezdu obou dam sedl doktor Greysteel v jedn z mnoha
chladnch mramorovch mstnost palce. Utoval se sklenkou brandy a snail
se sebrat odvahu zvednout se a jt se poohldnout po Strangeovi, kdy vtom do
pokoje veel Frank a ekl cosi o ern vi.
Coe? opil doktor Greysteel. Neml nladu dumat nad Frankovmi
vstednostmi.
Pojte k oknu a j vm to uku, pane.
Doktor Greysteel vstal a peel k oknu.
Uprosted Bentek cosi stlo. Nejlpe by se to dalo popsat jako gigantick
ern v. Jen jej zkladna zabrala nkolik akr. V se zvedala z msta do
oblak a na piku j vbec nebylo vidt. Z dlky to vypadalo, e m rovnomrn
ernou barvu a hladk povrch. as od asu se ale zdlo, e je bezmla
prhledn, jako by byla z ernho koue. lovk letmo zahldl budovy za n
nebo mon v n.
Nic zhadnjho doktor Greysteel v ivot nevidl. Odkud se to mohlo
vzt, Franku? A co se stalo s domy, kter tam stly pedtm?
Jet ne mohly bt tyto i jakkoli jin otzky zodpovzeny, kdosi hlasit
a jaksi edn zaklepal na dvee. Frank el otevt. Vrtil se za okamik se

544
zstupem lid, kter doktor Greysteel pedtm nikdy nevidl. Dva byli kn
a dle se tam nali ti tyi mladci vojenskho vzezen, kte byli odni
v uniformch jasnch barev vyzdobench neuvitelnm mnostvm zlatch
prmk a stuek. Nejpohlednj mladk vykroil vped. Uniformu ml ze vech
nejndhernj a krom n se pynil dlouhm zaloutlm knrem. Pedstavil se
jako plukovnk Wenzel von Ottenfeld, tajemnk rakouskho guvernra msta.
Pedstavil i sv spolenky; dstojnci byli tak jako on Rakuan, ale kn byli
Bentan. U to doktora Greysteela ponkud pekvapilo; Bentan Rakuany
nenvidli a takka nikdy jste nevidli pslunky tchto dvou nrod
pohromad.
Vy jste Pan Doktor? zeptal se plukovnk von Ottenfeld. Ptel
Hexenmeistera151 Velkho Vellintona?
Doktor Greysteel pitakal.
! Pane Doktore! Dnes jsme ebrci u vaich nohou! Von Ottenfeld
nasadil truchliv vraz, jeho inek jet podtrhl dlouh zplihl knr.
Doktora Greysteela to prohlen ohromilo.
My pili dnes. My dme o Von Ottenfeld se zamrail a luskl prsty.
Vermittlung. Wir bitten um Ihre Vermittlung. Wie kann man das sagen?
Nsledovala krat debata o tom, jak by se toto slovo dalo peloit. Jeden italsk
knz navrhl slovo pmluva.
Ano, ano, pikvl von Ottenfeld dychtiv. dme vs o pmluvu
u Hexenmeistera Velkho Vellintona. Pane Doktore, my si Hexenmeistera
Velkho Vellintona velmi vme. Te ale Hexenmeister Velkho Vellintona
nco udlal. Katastrofa! Bentan boj. Mnoz odejt z domov mus pry!
Chpu, pikvl doktor Greysteel vdoucn. Chvli pemlel a pak se mu
konen rozsvtilo. Ach! Vy myslte, e pan Strange m nco do inn
s touhle ernou v.
Ne! prohlsil von Ottenfeld. To nen V. To noc! Katastrofa!
Prosm? ekl doktor Greysteel a zadval se na Franka, jestli by mu
nepomohl. Frank pokril rameny.
Jeden knz, jeho anglitina byla pece jen plynnj, vysvtlil, e kdy rno
vylo slunce, vylo v kad mstsk tvrti a na jednu na farnost Santa Maria
Zobenigo, kde bydl Strange. Tam dle vldla Noc.
Pro to Hexenmeister Velkho Vellintona dl? zeptal se von Ottenfeld.
My nevme. My snan prosme vs, Doktore. Podejte ho, prosm, a slunce
vrt se do Santa Maria Zobenigo, ano? Podejte ho, zdvoile, a u
v Bentkch nekouzl, ano?
Pirozen za nm zajdu, pospil si doktor Greysteel. Situace je to
skuten hroziv. A akoli si jsem jist, e pan Strange tohle nezpsobil
zmrn e se uke, e to vechno bylo jen nedopaten , rd vm pomohu,
jak jen budu moci.

151
Nmecky mg.

545
 ! ozval se ten knz s dobrou anglitinou nervzn a zvedl ruku, jako by
se bl, e doktor Greysteel okamit vybhne do Santa Maria Zobenigo. Ale
vezmete si s sebou sluhu, prosm? Nepjdete sm?

Hust snilo. Vechny smutn barvy Bentek se omezily na odstny ed

a ern. Nmst svatho Marka vypadalo jako ed lept sebe sama na blm
papru. Bylo zcela liduprzdn. Doktor Greysteel s Frankem kloptali spolen
snhem. Doktor Greysteel nesl lucernu a Frank drel doktorovi nad hlavou
ern detnk.
Za nmstm se tyil ern sloup noci; proli pod obloukem Atria a mezi
ztichlmi domy. Temnota zanala v pli jednoho mstku, lovku naskakovala
hus ke, kdy sledoval, jak do sebe tma zniehonic doke nast ikmo
padajc snhov vloky, jako by byla iv tvor, kter po nich chap
hladovmi rty.
Naposledy se rozhldli po mlcm blm mst a vstoupili do Temnoty.
Uliky byly oputn. Mstn farnci uprchl k pbuznm a ptelm do
ostatnch tvrt. Ovem bentsk koky stejn paliat zvata jako koky
v ktermkoli jinm mst naopak proudily do Santa Maria Zobenigo, aby tu
tanily, lovily a hrly si za Nekonen noci, kter jim pipadala jako svtek.
V Temnot koky prochzely tsn kolem doktora Greysteela a Franka a doktor
Greysteel nkolikrt zahldl, jak ho ze vchodu sleduje pr planoucch o.
Kdy doli k domu, kde byl Strange ubytovan, vude panovalo ticho.
ukali a volali, ale nikdo nepiel. Kdy zjistili, e dvee nejsou zamen,
uchnutm je oteveli. V dom byla tma. Nali schody a vyli a nahoru do
podkrov, kde Strange kouzlil.
Po vem, co se stalo, ekali nco opravdu vjimenho, jako e teba najdou
Strange zabranho do rozhovoru s dmonem i pronsledovanho pernmi
pzraky. Trochu je znejistilo, jak obyejn pohled se jim naskytl. Pokoj
vypadal pln stejn jako pi mnoha jinch pleitostech. Na jeho osvtlen se
svkami neetilo a z eleznch kamen tu na uvtanou slalo pjemn teplo.
Strange sedl u stolu, sklnl se nad stbrnou miskou a tv ml ozenou
irm blm svtlem. Ani se nepodval, kdo to piel. V rohu tie tikaly hodiny.
Jako obvykle byl veker voln povrch pohben pod nnosem knih, papr
a psacch poteb. Strange pejel bkem prstu nad hladinou vody a dvakrt se j
velice jemn dotkl. Pak se obrtil a cosi si zapsal do knihy.
Strangi, oslovil ho doktor Greysteel.
Strange k nmu vzhldl. Nevypadal tak posedl jako pedchoz noci, ale
v och ml pod tent utvan vraz. Dlouze si doktora mil, ani by bylo
patrn, e ho poznv. Greysteele, zamumlal nakonec. Copak tu dlte?
Piel jsem se podvat, jak se vm da. Mm o vs starost.
Strange na to neodpovdl. Obrtil se zptky ke stbrn misce a udlal nad
n pr posunk. Vsledek ho vak naprosto neuspokojil. Vzal si sklenici a nalil

546
do n trochu vody. Pak vythl malou lahviku a opatrn z n do sklenice sklepal
dv kapky.
Doktor Greysteel ho sledoval. Lahvika nemla dnou vintu; tekutina v n
mla jantarov lutou barvu, mohlo to bt cokoli.
Strange si poviml, e ho doktor Greysteel sleduje. Nejsp mi te eknete,
e bych to neml brt. Nu, tak to si mete uetit nmahu! Vypil sklenici na
jeden douek. Vak a poznte, co m k tomu vede, u to kat nebudete!
Ne, ne, konejil ho doktor Greysteel tnem, kter pouval na nejhe
zvladateln pacienty. Ujiuji vs, e nic takovho jsem ci nechtl. Jen bych
si pl vdt, jestli nemte bolesti. Nejste nemocn? Vera v noci mi pipadalo,
e ano. Mon bych vm mohl poradit Zarazil se. Nco ctil. Bylo to docela
siln pach ehosi suchho a zatuchlho, snoubc se se zvecm smradem.
Kupodivu ho poznval. Najednou ctil podkrov t staeny: t len bby se
vemi tmi kokami.
Moje ena je naivu, prohlsil Strange. Hlas ml chraplav a zasten.
Cha! Vidte! To jste nevdl!
Doktor Greysteel ztuhl. Jestli ho Strange mohl jet vce vystrait, pak
nejsp tmito slovy.
Tvrdili mi, e je mrtv! pokraoval Strange. Tvrdili mi, e ji pohbili!
Nechpu, jak jsem jim mohl tak snadno nalett! Byla oarovan! Ukradli mi ji!
A proto potebuji tohle! Zamval doktorovi ped nosem lahvikou s jantarovou
tekutinou.
Doktor Greysteel a Frank ustoupili o jeden dva kroky dozadu. Frank
zamumlal doktorovi do ucha: To je v podku, pane. To je v podku.
Nedovolm, aby vm ublil. Vm, jak na nj. Nebojte se.
Nemohu se do toho domu vrtit, ekl Strange. Vyhnal m a u m nepust
zptky. Stromy mi nedovol projt. Zkusil jsem kouzla odarovn, ale
nefunguj. Nefunguj
To kouzlte od minul noci? zeptal se doktor Greysteel.
Coe? Ano!
Tak to moc nerad slym. Ml byste si odpoinout. Nejsp si toho z minul
noci pli nepamatujete
Cha! zvolal Strange trpce a ironicky. Nikdy nezapomenu ani ten nejmen
detail!
Vn? Vn? zareagoval doktor Greysteel stejnm konejivm tnem.
Tedy, nemohu ped vmi tajit, e m tehdy vae vzezen vydsilo. Nebyl jste
ve sv ki. Jist za to me pepracovn. Mon kdybych
Promite, doktore Greysteele, ale jak jsem vm prv vysvtlil, moje ena
je zaklet, vzn ji v podzem. Sice bych v tomto rozhovoru rd pokraoval, ale
musm se vnovat mnohem nalhavjm zleitostem!
Dobe. Uklidnte se. Nae ptomnost vs obtuje. Te odejdeme a ztra se
zase vrtme. Ale jet ped odchodem vm musm sdlit toto: guvernr ke mn

547
rno poslal delegaci. Uctiv vs d, abyste se prozatm zdrel provozovn
magie
Zdret se provozovn magie! Strange se zasml a byl to studen, tvrd,
nevesel zvuk. dte mne, abych te pestal? Naprosto nemon! K emu ze
mne Bh udlal mga, kdy ne k tomuhle? Vrtil se ke stbrn misce a zaal
ve vzduchu tsn nad vodn hladinou rtat znamen.
Pak pinejmenm zbavte farnost thle Nepirozen noci. Udlte aspo
tohle, pro m? Z ptelstv? Kvli Floe?
Strange se zarazil uprosted gesta. O em to mluvte? Jak Nepirozen
noc? Co je na n nepirozenho?
Proboha, Strangi! Vdy je skoro poledne!
Strange chvli nic nekal. Zadval se na ern okno, do tmy v mstnosti
a nakonec na doktora Greysteela. To jsem vbec netuil, zaeptal zden.
Vte mi! Tohle nen moje dlo!
A tedy?
Strange neodpovdl; bezdue se rozhlel po mstnosti.
Doktor Greysteel se obval, e dal otzky na Temnotu by Strange jen
rozlily, a tak se jednodue otzal: Dokete zase nastolit denn svtlo?
J j nevm.
Doktor Greysteel ekl Strangeovi, e se ptho dne vrt, a jet jednou
vyuil pleitosti k tomu, aby mu doporuil spnek jakoto vten lk.
Strange neposlouchal, ale kdy u byli doktor Greysteel a Frank na odchodu,
vzal doktora za ruku a zaeptal: Mohu se vs na nco zeptat?. Doktor
Greysteel pikvl.
Nebojte se, e zhasne?
Co zhasne? nechpal doktor Greysteel.
Svka. Strange ukzal doktoru Greysteelovi na elo. Svka, co vm ho
v hlav.
Venku psobila Temnota jet pochmurnjm dojmem ne kdy jindy.
Doktor Greysteel a Frank tie prochzeli nonmi ulikami. Kdy se na
zpadnm konci nmst svatho Marka dostali na denn svtlo, oba si zhluboka
oddechli.
Doktor Greysteel prohlsil: O tom, e Strange piel o rozum, guvernrovi
rozhodn kat nebudu. Bh v, co by pak Rakuan udlali. Mohli by na nj
poslat vojky a zatknout ho, anebo jet nco horho! Jednodue eknu, e
zatm nen s to zahnat Noc, ale mstu nechce nijak ukodit tm jsem si zcela
jist , a e ho urit pesvdm, aby dal vci rychle do podku.
Kdy ptho dne vylo slunce, Temnota dl halila farnost Santa Maria
Zobenigo. V pl devt el Frank nakoupit mlko a ryby. Hezk vesnianka
s tmavma oima, kter prodvala mlko na lunu v kanlu San Lorenzo, mla
Franka rda, vdycky s nm ztratila pr slov a pi tom se na nj usmvala. Toho
rna mu podala dbn mlka a zeptala se: Hai sentito che lo stregone inglese
pazzo? (Slyel jste, e ten anglick mg zelel?)

548
 Na rybm trhu u Velkho kanlu prodal ryb Frankovi ti parmice, pak si od
nj ale mlem zapomnl vzt penze, nebo se se svm sousedem vniv pel,
zdali se anglick mg zblznil, protoe je mg, nebo protoe je Anglian. Na
zpten cest potkal dv jeptiky s bledmi oblieji, kter drhly mramorov
schody kostela. Poply Frankovi dobr rno a ekly mu, e se hodlaj pomodlit
za toho ubohho lenho anglickho mga. A tsn ped prahem domu zpod
sedtka gondoly vylezla bl koka, vyskoila na nbe a podvala se na nj.
ekal, e i ona ekne nco o Jonathanu Strangeovi, ale nestalo se.
Jak k tomu proboha dolo? zeptal se doktor Greysteel a posadil se na
posteli. Myslte, e si pan Strange vyel ven a s nkm mluvil?
Frank to nevdl. Znovu vyel ven a poptal se. Strange se podle veho jet
ani nehnul z podkrov domu v Santa Maria Zobenigo; ale lord Byron (jedin
lovk ve mst, kter bral Vnou noc v Bentkch jako zbavu) ho navtvil
pedchozho dne v pt hodin odpoledne a zjistil, e pod jet kouzl a blouzn
o svkch, ananasech, plesech, kter trvaj cel stalet, a temnch lesch
zaplujcch bentsk ulice. Byron to doma ekl sv milence, domcmu
i komornkovi; a protoe ve vech tech ppadech lo o spoleensk lidi, kte
rdi trvili veery se spoustou ptel, rno u to vdlo pozoruhodn mnostv
obyvatelstva.
Lord Byron! Ale jist! vykikl doktor Greysteel. Na nj jsem pln
zapomnl! Musm za nm zajt a upozornit ho, aby byl diskrtn.
Podle m je na to u trochu pozd, pane, mnil Frank.
Doktor Greysteel musel uznat, e v tom m jeho komornk pravdu. Pesto
ml pocit, e by se s nkm ml poradit. A kdo se k tomu hod lpe ne dal
Strangev ptel? A tak se jet veer peliv oblkl a na gondole zajel k domu
hrabnky Albrizziov. Hrabnka byla chytr ekyn zralho vku, kter
napsala a vydala nkolik knih o sochastv; ovem nejvt radost j dlalo
podat conversazioni, na nich se schzeli nejrznj vysoce postaven a uen
lid. Strange se zastnil jednoho dvou takovch verk, ale doktor Greysteel
se tam a do dnenho veera neobtoval zajt.
Slouc ho uvedl do velkho slu na pianu nobile. Bohat zdoben sl se
mohl pochlubit mramorovou podlahou, ndhernmi sochami a tukovanmi
stropy. Na jeho konci se dmy seskupily v plkruhu kolem hrabnky. Mui stli
na protjm konci mstnosti. Od chvle, kdy doktor Greysteel vstoupil dovnit,
ctil na sob oi ostatnch host. Nejeden ptomn ukazoval doktora svmu
sousedovi. Sotva se dalo pochybovat o tom, e mluv o Strangeovi a Temnot.
U okna stl men pohledn mu. Ml tmav kudrnat vlasy a pln mkk
rud rty. Takov sta by u eny budila pozornost, ale u mue byla prost nco
mimodnho. Svou malou postavou, peliv zvolenmi aty a tmavmi vlasy
a oima pipomnal trochu Christophera Drawlighta to by vak musel bt
Drawlight po ertech chytr. Doktor Greysteel k nmu beze veho pistoupil
a otzal se: Vy jste lord Byron?

549
 Mu se otoil k lovku, kter ho oslovil. Pli ho nepotilo, e se na nj
obrtil nudn podsadit Anglian stednho vku. Nemohl vak zaprat, kdo je.
Ano?
Jmenuji se Greysteel. Jsem ptel pana Strange.
! rozpomnlo se jeho lordstvo. Ten lka s krsnou dcerou!
Doktora Greysteela na opltku nepotilo, e takhle o jeho dcei mluv jeden
z nejproslulejch zpustlk v Evrop, sotva vak mohl poprat, e Flora je
krsn. Prozatm to tedy nechal stranou a ekl: Navtvil jsem Strange. Veker
moje nejhor obavy se potvrdily. pln piel o rozum.
Svat pravda! souhlasil Byron. Byl jsem u nj ped pr hodinami a on
pod jen mlel o sv mrtv manelce a jak nen ve skutenosti mrtv, ale jen
zaklet. A te se zahalil Temnotou a vnuje se ern magii! Na tom vem je
nco docela obdivuhodnho, nemyslte?
Obdivuhodnho? opil doktor oste. To sp politovnhodnho! Myslte
ale, e Temnota je jeho dlem? Pede mnou to drazn popel.
Ale jiste je jeho dlem! prohlsil Byron. ern svt, kter by odpovdal
jeho ern nlad! Kdo by as od asu nezakryl slunce? Ten rozdl spov
v tom, e kdy je lovk mg, pak to skuten doke.
Doktor Greysteel se nad tm zamyslel. Mon mte pravdu, uznal. Teba
tu Temnotu vytvoil a pak na ni zapomnl. Podle m si obas nepamatuje, co
ekl nebo udlal. Zjistil jsem, e m jen velmi mlhav povdom o vcech, kter
jsem s nm probral.
Aha. Dobe. Pochopiteln, eklo jeho lordstvo, jako by na tom nebylo nic
moc pekvapivho a jako by i on pi nejbli pleitosti milerd zapomnl na
to, o em s nm doktor mluvil. Vte, e napsal svmu vagrovi?
Ne, to jsem netuil.
Podal toho lovka, a pijede do Bentek za svou mrtvou sestrou.
Myslte, e pijede? zeptal se doktor Greysteel.
Co j vm! Z tnu lorda Byrona se dalo vyst, e je od doktora Greysteela
ponkud troufal pedpokldat, e se Nejvt bsnk sv doby bude zaobrat
takovmi zleitostmi. Po chvli ticha Byron u normlnm tnem dodal:
Abych pravdu ekl, soudm, e nepijede. Strange mi ten dopis ukzal. Byl
pln nesouvislch mylenek a vvod, ve kterch by se vyznal snad jen
lenec nebo mg!
Je to velmi krut, ekl doktor Greysteel. Opravdu velice krut! Jet
pedevrem jsme s nm byli na prochzce. Ml tak veselou nladu! Nechpu,
jak mohl bhem jedn noci naprosto zelet. Napad m, jestli to teba nem
njakou tlesnou pinu. e by to zapinila njak infekce?
Nesmysl! prohlsil Byron. Piny jeho lenstv jsou ist metafyzick.
Spovaj v ohromn propasti mezi tm, co lovk je, a tm, m by se chtl stt,
mezi du a tlem. Promite, doktore Greysteele, ale s tmhle mm svou
zkuenost. O tom mohu mluvit pmo jako znalec.

550
 Ale Doktor Greysteel se zamrail a zamyslel. Ale vypadalo to, e
obdob siln nespokojenosti m za sebou. Prce mu la od ruky.
J vm k tomu mohu ci jen toto. Jet ne se ho zmocnila ta zvltn
posedlost mrtvou manelkou, vnoval se naplno nkomu pln jinmu: Johnu
Uskglassovi. Toho jste si musel vimnout. J toho o anglickch mzch pli
nevm. Vdycky mi pipadali jako nudn, nezajmav staci, jeden jako druh
a na Johna Uskglasse. On je nco pln jinho! Mg, kter zkrotil
Jinozemce!152 Jedin mg, kter porazil smrt! Mg, s nm i sm Lucifer musel
jednat jako rovn s rovnm! Kdykoli se tedy Strange porovnval s touto
boskou bytost, co as od asu jist dlal, vidl se takov, jak skuten je:
upachtn, pzemn prmr! Veker jeho spchy, kter se na tom beztnm
ostrvku153 dokaly takov chvly, se ped nm rozpadaj na prach! To ve vs
vyvol podn zoufalstv. Tak vdycky konv snaha smrtelnka jt za svj
hrob.
Lord Byron se na chvli odmlel, patrn si tu posledn poznmku chtl vrt
do pamti, kdyby se mu hodila do njak bsn. Sm jsem propadl stejn
trudnomyslnosti, kdy jsem v z pobval ve vcarskch horch. Jak jsem po
nich chodil, co pt minut jsem slyel njakou lavinu jako by m Bh chtl
zniit! Pekypoval jsem ltost a nesmrtelnmi touhami. Nkolikrt jsem mlem
podlehl nutkn vystelit si mozek z hlavy a byl bych to i udlal, kdybych si
nevzpomnl, jakou by z toho mla moje tchyn radost.154
Co se doktora Greysteela tkalo, lord Byron se klidn mohl zastelit. Ale
Strange byl nco pln jinho. Myslte, e by dokzal spchat sebevradu?
zeptal se nervzn.
Oveme ano!
Ale co se s tm d dlat?
Dlat? opakoval lord Byron ponkud zmaten. Pro byste s tm chtl
nco dlat? A protoe ml dojem, e u dost dlouho mluvili o nkom jinm,
stoil lord rozhovor na sebe. Vzato kolem a kolem jsem rd, e jsem se s vmi
seznmil, doktore Greysteele. Vzal jsem si s sebou z Anglie lkae, ale v Janov
jsem ho musel propustit. Mm strach, e se mi viklaj zuby. Podvejte! Byron
naplno otevel sta a ukzal doktoru Greysteelovi chrup.
Doktor Greysteel za jeden velk bl zub jemn zathl. Mn pipadaj
zdrav a pevn, prohlsil.
Vida! Vn si to myslte? Obvm se ale, e to ji nebude trvat dlouho.
Strnu. Schzm. Ctm to. Byron vzdychl. Pak ho napadlo nco veselejho
a dodal: Vte, tuhle krizi nemohl Strange naasovat phodnji. Shodou
okolnost pu bse o mgovi, jen zpas s mocnmi duchy, kte maj v rukou
jeho osud. Jako vzor pro mho mga nen Strange pirozen ani zdaleka

152
Ponkud poetick jmno pro elfy.
153
Lord Byron mluv o Velk Britnii.
154
Viz Byronv dopis August Leighov z 28. jna 1816.

551
dokonal nen ze sprvnho hrdinskho tsta; proto do toho mga budu muset
promtnout nco ze sebe.
Kolem nich prola krsn mlad Italka. Byron naklonil hlavu ve velice
zvltnm hlu, pivel oi a zatvil se, jako by byl v poslednm taen kvli
chronicky patnmu trven. Doktor Greysteel dospl k jedinmu monmu
zvru, a sice e jeho lordstvo ukazuje t slen byronsk profil a byronsk
vraz.

552
 57

ERN DOPISY155
Prosinec 1816

Santa Maria Zobenigo, Bentky

3. prosince 1816
Jonathan Strange reverendu Henrymu Woodhopovi

Drah Henry,
pipravte se na bjenou zprvu. Vidl jsem Arabelu. Vidl jsem ji
a mluvil jsem s n. Nen to bjen? Nen to nejlep zprva na svt?
Nebudete mi vit. Nepochopte to. Ujiuji Vs, e se mi to nezdlo.
Nebyl jsem opil, len ani pod vlivem opia. Povate: sta, abyste
pipustil, e jsme o loskch Vnocch v Clunu byli napl oarovni,
a vechno je najednou uviteln, vechno je najednou mon. Je to
ironick, nen-li pravda, e prv j jsem nepoznal kouzlo, kdy se
ovinulo kolem mne? Na svou obranu mohu uvst, e bylo dost neekan
povahy a pilo z naprosto nepedvdateln strany. Je pro m ostuda, e
jin lid to pochopili rychleji ne j. John Hyde vdl, e nco nen
v podku, a snail se m varovat, j ho ale neposlouchal. I Vy, Henry,
jste mi dost oteven ekl, e jsem tak zabran do knih, e zanedbvm
sv povinnosti i manelku. Vae rada se mi pila a nkolikrt jsem Vm
hrub odsekl. Dnes toho lituji a pokorn Vs dm, abyste mi prominul.
Vytejte mi, co je Vm libo, stejn m nebudete obviovat ani
z poloviny tak, jak se obviuji j. Ale abych peel k vci. Potebuji,
abyste pijel sem do Bentek. Arabela se nachz na mst, kter odsud
nen pli daleko, ale neme se odtamtud dostat a j nemohu za n
pinejmenm [nkolik dk vymazno]. Moji ptel tady v Bentkch

155
Strangeovy pozdn bentsk dopisy (obzvlt dopisy Henrymu Woodhopovi) jsou takto
oznaovny od jejich vydn v Londn v lednu 1817. Prvnci a magiohistorici budou jist jet
dlouho vst spory, zdali toto vydn bylo legln. Strange k nmu rozhodn nedal svolen a Henry
Woodhope od potku trval na tom, e on tak ne. Henry Woodhope rovn tvrdil, e
publikovan dopisy nkdo pozmnil a doplnil, pravdpodobn Henry Lascelles a Gilbert Norrell.
John Segundus ve svm dle ivot Jonathana Strange otiskl originly, tedy pinejmenm podle
nj a Woodhopa. Prv tyto verze zde petiskujeme.

553
 jsou dobr due, ale ustavin m zahrnuj otzkami. Nemm tady sluhu
a cosi mi tu brn pohybovat se po ulicch nepozorovan. O tom u se
nebudu rozepisovat. Mj drah, mil Henry, nedlejte mi to prosm
obtnj. Pijete hned do Bentek. Odmnou Vm bude iv a zdrav
Arabela, kter bude zase t s nmi. Pro jinak by ze m Bh udlal
Nejvtho mga vku, kdy ne kvli tomuto?
V bratr,
S.

Santa Maria Zobenigo, Bentky

6. prosince 1816
Jonathan Strange reverendu Henrymu Woodhopovi

Drah Henry,
od t doby, co jsem Vm naposledy napsal, m trochu trpilo
svdom. Vte, e jsem Vm nikdy nelhal, piznvm ale, e jsem Vm
neprozradil dost na to, abyste si mohl utvoit pesn nzor na to, jak to
v souasn dob vypad s Arabelou. Nen mrtv, ale [12 vykrtanch
a nerozlutitelnch dk] pod zem, v nitru kopce, ktermu kaj
brugh. iv, a pece ne iv ovem ani ne mrtv zaklet. U od
nepamti maj ve zvyku unet kesany a kesanky a vyuvat je jako
sluebnictvo, anebo je jako v tomto ppad nutit k asti na svch
monotnnch radovnkch: tanci, hodovn, dlouhch a przdnch
oslavch prachu a nicoty. Ze vech vitek, jimi se zahrnuji, je zdaleka
nejtrp ta, e jsem ji zradil ji, kterou jsem ml chrnit jako oko v hlav.

Santa Maria Zobenigo, Bentky

15. prosince 1816
Jonathan Strange reverendu Henrymu Woodhopovi

Drah Henry,
nerad Vm to km, nyn vak mm pdnj dvody ke znepokojen,
o nm jsem Vm psal v minulm dopise.156 Udlal jsem vechno, co m
jen napadlo, abych prolomil me jejho ernho vzen, ale bezspn.
Neznm dn kouzlo, kter by tak prastarou magii by jen trochu
nalomilo. Pokud vm, takov v celm anglickm knonu prost
neexistuje. Pbhy, v nich mgov osvobodili nkoho z Frie, by se
daly na prstech spotat. J si te nevybavuji ani jeden. Martin Pale
nkde ve svch knkch l, jak se elfm me omrzet lidsk spolenost
a jak sv hosty mohou bez varovn vykzat z brughu; chudci zajatci se

156
Tento dopis nebyl nikdy nalezen. Strange ho nejsp nikdy neodeslal. Podle lorda Byrona
(dopis Johnu Murrayovi z 31. prosince 1816) Strange svm ptelm asto psal dlouh dopisy a
pak je niil. Strange se Byronovi piznal, e ml brzy zmatek v tom, kter poslal a kter ne.

554
 ocitnou zase doma, ale stovky let po tom, co odtamtud odeli. Snad prv
k tomuto dojde. Arabela se vrt do Anglie dvno po Va a m smrti. Pi
tom pomylen mi tuhne krev v ilch. Nemohu ped Vmi zastrat svou
ernou nladu. Rozhzel jsem si to s asem. Ruiky vech hodinek te
stoj na plnoci. Ml jsem hodiny i kapesn hodinky, ale oboje jsem
zniil. Nesnesl jsem, jak se mi vysmvaly. Nespm. Vbec nemu jst.
Piji vno a jet nco jinho. as od asu mvm mal zchvaty. Tesu
se a smji se a pli nedoku ani podn ct, jak dlouho; mon
hodinu, mon den. Ale dosti ji toho. lenstv je klem. Mm za to, e
jsem prvn anglick mg, kter to pochopil. Norrell m pravdu tvrdil,
e nepotebujeme pomoc elf. kal, e lenci a elfov toho maj hodn
spolenho, ale tenkrt jsem stejn jako on nechpal, co z toho vyplv.
Henry, nedokete si pedstavit, jak zoufale Vs tu potebuji. Pro jste
jet nepijel? Jste nemocn? Neodpovdl jste na m dopisy, ale to me
znamenat, e jste ji na cest do Bentek a tento dopis Vs mon
nezastihne.

Tma, utrpen a samota! pokikoval gentleman kodolib. To jsem mu

pipravil a to mus nsledujcch sto let strpt! Ach! Jak je sklen! Vyhrl
jsem! Vyhrl jsem! Zatleskal a oi se mu pitom rozzily.
Ve Strangeov podkrov ve farnosti Santa Maria Zobenigo hoely ti svky:
jedna na stole, jedna na mal malovan skni a posledn na nstnnm svcnu
u dve. Pozorovatel by je dost dobe mohl pokldat za jedin svtla na svt. Ze
Strangeova okna nebylo vidt nic ne noc a ticho. Neoholen Strange
s krhavma oima a rozcuchanmi vlasy kouzlil.
Stephen na nj hledl s ltost a zdenm zrove.
A pece nen tak osaml, jak bych si pl, poznamenal gentleman
rozladn. Nkdo je tu s nm.
A bylo tomu skuten tak. O malou malovanou sk se tu opral drobn
tmavovlas mu v drahch atech a velmi zaujat a zlibn Strange sledoval.
as od asu otevel notsek a cosi si do nj poznamenal.
To je lord Byron, ozval se Stephen.
A kdo to je?
Jeden velice zkaen chlap, pane. Bsnk. Rozhdal se se svou manelkou
a svedl svou sestru.
Vn? Mon ho zabiju.
To nedlejte, pane! Pravda, jeho hchy jsou nemal a byl vcemn vyhnn
z Anglie, ale i tak
Ale m nezajmaj zloiny, kter spchal na jinch lidech! M zajmaj
zloiny, jich se dopustil na mn! Neml by bt tady. Ach, Stephene, Stephene!
Netvate se tak pepadle. Pro by vm mlo sejt na tom, co se stane s jednm
zpustlm Anglianem? eknu vm, co udlm: z velk nklonnosti k vm ho

555
nezabiju na mst. Umonm mu dalch, och!, dalch pt let ivota! Po jejich
uplynut ale mus zemt!157
Dkuji vm, pane, ekl Stephen vdn. Jste nesmrn velkorys.
Strange zniehonic zvedl hlavu a zvolal: Vm, e jste tady! Jestli chcete,
mete se pede mnou schovvat, ale je pli pozd! Vm, e jste tady!
Ke komu mluvte? zeptal se ho Byron.
Strange se zamrail. Sleduj m. pehuj!
Skuten? A vte kdo?
Elf a komornk!
Tak komornk? zasmlo se jeho lordstvo. Nu, lovk si me o sktcch
a rarach kat, co chce, ale komornci jsou z nich nejhor!
Coe? ekl Strange.
Gentleman s vlasy jako chm bodl se zkostliv rozhlel po pokoji.
Stephene! Nevidte nkde moji krabiku?
Krabiku, pane?
Ano, ano! Vte, co myslm! Tu malou krabiku s prstem drah lady
Poleov!
Nikde ji nevidm, pane. Ale na t krabice pece u nesejde, ne? Kdy jste
toho mga porazil?
, tady je! vykikl gentleman. Vidte? Poloil jste ruku na stl a shodou
okolnost mi na ni zakryl vhled.
Stephen ruku zvedl. Po chvli ekl: Vy jste ji nesebral, pane.
Na tuhle poznmku gentleman neodpovdl. Msto toho zaal mga
okamit tupit a vynet sv vlastn vtzstv.
U nen jeho! pomyslel si Stephen vzruen. Neme si ji vzt! Pat te
mgovi! Mon by ten mg s jej pomoc mohl njak osvobodit lady Poleovou!
Stephen dval pozor a ekal, co mg udl. Po pl hodin vak musel uznat, e
jeho chovn mnoho neslibuje. Strange popochzel po mstnosti, mumlal
zaklnadla a vypadal pln vyinut; lord Byron se ho vyptval na to, co dl,
a Strange odpovdal pomaten a nesrozumiteln (co ovem lordu Byronovi
docela vyhovovalo). A na tu krabiku se Strange jedinkrt nepodval.
Stephenovi pipadalo, e na ni docela zapomnl.

157
: Za pt let zemel Byron v ecku na nachlazen.

556
 58

HENRY WOODHOPE
PIJDE NA NVTVU
Prosinec 1816

dlal jste moc dobe, e jste za mnou zael, pane Woodhope.

U Bentskou korespondenci pana Strange jsem peliv prostudoval

a krom neurit hrzy, o n prvem mluvte, v tch dopisech zstv
laikm mnoh skryto. Snad to nevyzn samolib, ale v souasn dob jsem
v Anglii jedin, kdo je jim s to porozumt.
Seli se za soumraku, ti dny ped Vnoci. V knihovn domu na Hanover
Square jet sluhov nezaplili svky a lampy. Byla to zvltn hodina, kdy je
obloha jasn a pln barev, ale vechny ulice jsou potemnl a pln stn. Na
stole stla vza s kvtinami, ovem ve slbnoucm svtle vypadala jako ern
vza s ernmi kvtinami.
Pan Norrell sedl u okna se Strangeovmi dopisy v rukou. Lascelles sedl
u ohn a mil si Henryho Woodhopa studenm pohledem.
Piznvm, e od t doby, co jsem obdrel ty dopisy, jsem pod
rozruen, ekl Henry Woodhope panu Norrellovi. Nevdl jsem, na koho se
obrtit o pomoc. Abych pravdu ekl, o magii se vbec nezajmm. Mdn spory
na toto tma jsem nesledoval. Ale kad k, e jste nejvt mg Anglie a e
jste kdysi pana Strange vyuoval. Budu vm velice vden, pane, za jakoukoli
radu.
Pan Norrell pikvl. Nesmte to panu Strangeovi vytat, prohlsil.
Povoln mga je nebezpen. dn jin nevystavuje lovka takovmu
nebezpe domlivosti. Politika a prvo jsou v porovnn s nm nekodn. Ml
byste vdt, pane Woodhope, e jsem velmi usiloval o to, abych si ho udrel
u sebe a mohl ho usmrovat. Ale prv jeho geniln nadn pro n ho
vichni obdivujeme svedlo jeho rozum na scest. Z tchto dopis plyne, e
zbloudil mnohem dle, ne bych kdy pedpokldal.
Zbloudil? Vy tedy nevte tomu zvltnmu pbhu, e je moje sestra stle
naivu?
Nevm z toho ani slovu, pane, ani slovu. Vechno to pramen z jeho
neastn obrazotvornosti.

557
 Aha! Henry Woodhope chvli tie sedl, jako kdyby vil, nakolik je
zklaman a nakolik se mu ulevilo. A co ta Strangeova zvltn stnost, e se
zastavil sm as? zeptal se. Chpete to aspo trochu, pane?
Od naich dopisovatel v Itlii jsme vyrozumli, e pana Strange ji
nkolik tdn obklopuje Vn temnota, odpovdl Lascelles. Nevme, zdali
to udlal zmrn, nebo jestli to zavinilo nepodaen kouzlo. Je rovn mon,
e urazil njakou Velkou mocnost a e tohle je vsledek. Jist ovem je, e
njak Strangev in naruil pirozen d vehomra.
Chpu, ekl Henry Woodhope.
Lascelles po nm stelil dosti psnm pohledem. Prv tomu se pan Norrell
usilovn snail cel ivot vyhnout.
Ovem, pikvl Henry. Obrtil se k panu Norrellovi. Ale co bych ml
dlat, pane? Ml bych za nm zajet, jak mne snan d?
Pan Norrell si odfrkl. Mm za to, e nejdleitj otzka zn takto: kdy
nejdve se nm poda dostat ho zptky do Anglie, kde se o nj budou moci
postarat ptel a rychle zarazit bludy, kterm propadl?
Co kdybyste mu napsal, pane?
Ach, to ne. Obvm se, e jsem o svj mal vliv na pana Strange piel ji
ped lety. Me za to vlka v Pyrenejch. Ne odeel na Pyrenejsk poloostrov,
vbec mu nevadilo zstvat u mne a uit se vechno, co jsem mu mohl pedat,
ale potom Pan Norrell vzdychl. Ne, musme se na vs spolehnout, pane
Woodhope. Muste ho pimt, aby se vrtil dom a vzhledem k tomu, e v
odjezd do Bentek by jen prodlouil jeho pobyt v tom mst a pesvdil ho, e
pinejmenm jeden lovk bere jeho smylenky vn, kladu vm na srdce,
abyste nejezdil.
Musm piznat, e m vae slova velice t, pane. Rozhodn se zadm
podle va rady. Budete-li tak laskav a podte mi ty dopisy, ji vs nebudu
obtovat.
Pane Woodhope, ozval se Lascelles, nepospchejte tak, prosm! N
rozhovor jet zdaleka nen u konce. Pan Norrell upmn a bez vhrad
zodpovdl vechny vae otzky. Te je na ase, abyste nm tu laskavost
optoval.
Henry Woodhope se zamrail a zatvil se zmaten. Pan Norrell m zbavil
velk zkosti. Pokud mohu panu Norrellovi njak poslouit, pak to samozejm
s velkou radost udlm. Ale tak docela nechpu
Mon bych do toho ml vnst jasno, pospil si Lascelles. Pochopiteln
jsem to myslel tak, e si pan Norrell d va pomoci, aby mohl pomoci panu
Strangeovi. Mete nm ci jet nco jinho o italsk cest pana Strange? Jak
na vs psobil pedtm, ne upadl do tohoto politovnhodnho stavu? Til se
dobr nlad?
Ne! odpovdl Henry rozhoen, jako by ta otzka byla skryt urliv.
Smrt m sestry na nj tce dolehla! Pinejmenm zpotku. Nejdve vypadal
velice neastn. Vechno se ale zmnilo, kdy dorazil do Janova. Odmlel se.

558
Te o tom u nepe, ale pedtm jeho dopisy pekypovaly chvlou na jednu
mladou dmu, kter pat ke skupince, s n cestuje. A nemohl jsem se zbavit
podezen, e poml na nov satek.
Druh satek! divil se Lascelles. A tak brzy po smrti va sestry?
Proboha! Jak okujc! To vs muselo velice rozruit.
Henry neastn pikvl.
Po krtk odmlce Lascelles pokraoval: Neprojevoval pedtm tuto slabost
pro dmskou spolenost, doufm? Myslm tm, kdy byla pan Strangeov
naivu. To by ji jist velmi rmoutilo.
Ne! Ne, jiste ne! zvolal Henry.
Omlouvm se, jestli jsem se vs dotkl. Rozhodn jsem nechtl nijak urazit
vai sestru, mimochodem velice okouzlujc enu. Ale takovhle vci nejsou
nijak neobvykl, vte? Obzvlt mezi mui jistho zaloen. Lascelles se
nathl ke stolu, kde leely Strangeovy dopisy Henrymu Woodhopovi. Jednm
prstem se v nich probral, dokud nenael ten, kter hledal. V tomto dopise,
zaal a peltl ho oima, pan Strange napsal: Jeremy mi ekl, e jste
nevyhovl m dosti. Ale na tom nesejde. Jeremy to udlal a dopadlo to pesn
tak, jak jsem pedpokldal. Lascelles dopis poloil a mile se na pana
Woodhopa usml. O co vs pan Strange podal a co jste to neudlal? Kdo je
Jeremy a jak to dopadlo?
Pan Strange Pan Strange mne podal, abych exhumoval sestinu rakev.
Henry sklopil zrak. Pirozen se mi do toho nechtlo. A tak Strange napsal
svmu sluhovi, mui jmnem Jeremy Johns. Je to velice arogantn chlap!
A Johns mrtvolu exhumoval?
Ano. M v Clunu ptele, shodou okolnost hrobnka. Udlali to spolen.
Ani se neptejte, jak mi bylo, kdy jsem zjistil, eho se to individuum dopustilo.
Ano, ovem. Ale co objevili?
Co jinho by mli objevit ne mrtvolu m neboh sestry? Oni se vak
rozhodli tvrdit, e to tak nebylo. Rozhodli se vyrukovat s absurdn historkou.
Co kali?
J tlachy sluebnictva nem.
Jiste nete. Ale pan Norrell by si pl, abyste tuto skvlou zsadu na
chvli odloil a mluvil oteven a upmn tak jako on mluvil s vmi.
Henry se kousl do rtu. Tvrdili, e v rakvi leel palek ernho deva.
dn tlo? otzal se Lascelles.
dn tlo, potvrdil Henry.
Lascelles se podval na pana Norrella. Pan Norrell sklopil oi k rukm
v kln.
Jakou m ale smrt m sestry spojitost se vm ostatnm? zamrail se
Henry. Obrtil se k panu Norrellovi. Z vaich pedchozch slov jsem
vyrozuml, e na smrti m sestry nen nic vjimenho. Tvrdil jste snad, e
magie v n nehrla dnou roli, ne?

559
 Och! Naopak! prohlsil Lascelles. Njakou roli rozhodn hrla. O tom
neme bt sporu! Otzkou zstv: magie to byla?
Prosm? ozval se Henry.
Na mne je to pirozen pli sloit, pokraoval Lascelles. S tm si
porad pouze pan Norrell.
Henry se zmaten dval z jednoho na druhho.
Kdo te Strange doprovz? zeptal se Lascelles. M snad slouc, ne?
Ne. dn vlastn sluebnictvo. Pokud vm, staraj se o nj slouc jeho
domcho. V Bentkch m tak ptele, jednu anglickou rodinu. Jsou to velice
zvltn lid, pln propadli cestovn, eny stejn jako mui.
A jmenuj se?
Greystonovi nebo Greyfieldovi. Nepamatuji si to pesn.
A odkud ti Greystonovi i Greyfieldovi pochzej?
Nevm. Myslm, e mi to Strange nikdy neekl. Ten pn tum slouil jako
doktor na lodi a jeho manelka kter u umela byla Francouzka.
Lascelles pikvl. V mstnosti te panovalo takov ero, e Henry
Woodhope nevidl ostatnm dvma pnm do tve.
Vypadte bled a unaven, pane Woodhope, poznamenal pan Lascelles.
e by vm Londn nedlal dobe?
Nespm moc klidn. Od t doby, co zaaly chodit ty dopisy, se mi pod
zd o samch hrzch.
Lascelles pikvl. lovk nkdy v skrytu due v vci, kter ani eptem
nepov, dokonce ani sob ne. Vy mte pana Strange velmi rd, e?
Henrymu Woodhopovi by se snad dalo prominout, e se na to zatvil
zmaten. Neml toti ani nejmen pont, o em Lascelles mluv, ekl tedy jen:
Dkuji vm za radu, pane Norrelle. Rozhodn se podle n zadm a mohl
bych u si vzt ty dopisy?
! Co se toho te, odpovdl Lascelles, pana Norrella napadlo, jestli by
si je na as nemohl vypjit. Soud, e z nich lze jet vytit spoustu
informac. Henry Woodhope vypadal, jako e se proti tomu co nevidt ohrad,
a tak Lascelles dodal ponkud doten: Mysl jen na pana Strange! Je to
vechno pro jeho dobro.
A tak Henry Woodhope nechal dopisy v rukou pn Norrella a Lascellese.
Kdy odeel, Lascelles prohlsil: Te musme nkoho vyslat do Bentek.
Ano, pesn tak! souhlasil pan Norrell. Nesmrn rd bych se dozvdl,
co je na tom pravdy.
Ach ano, dobe. Lascelles se krtce pohrdliv zasml. Pravda
Pan Norrell na Lascellese nkolikrt rychle zamrkal, ale Lascelles
nevysvtlil, co tm mn. Nevm, koho bychom tam tak mohli poslat,
pokraoval pan Norrell. Itlie je hrozn daleko. Pokud vm, cesta tam trv dva
tdny. Childermasse nemohu postrdat ani na polovinu t doby.
Hmm, opil Lascelles, j taky na Childermasse tak docela nemyslel.
Popravd eeno bychom tam Childermasse z nkolika dobrch dvod poslat

560
nemli. Sm jste ho asto podezral ze strangeovskch sympati. Pipad mi
vysoce nedouc, aby se ti dva ocitli spolu v ciz zemi, kde by proti nm mohli
kout pikle. Ne, u vm, koho bychom mohli poslat.
Ptho dne se Lascellesovi slouc rozeli do rznch londnskch tvrt.
Nkter koniny, kam zavtali, mly prachpatnou povst, napklad slumy
a kolonie barabizen v St Giles, Seven Dials a na Saffron Hillu; jin byly
impozantn a aristokratick jako Golden Square, Svatojakubsk tvr a Mayfair.
Shromdili pak zvltn smsku lid: krej, rukavike, klobounky, evce,
lichve (tch byla spousta), soudn zzence a sprvce vzen pro dlunky
a vechny je zavedli do Lascellesova domu v Bruton Street. Kdy se vichni
seli v kuchyni (pn domu neml v myslu pijmout takovhle lidi v salnu),
Lascelles seel dol a jmnem jistho lovka vyplatil kadmu uritou stku.
Je to, jak jim ekl se studenm smvem, dobroinn skutek. Koneckonc, kdy
jindy by ml lovk dvat milodary, kdy ne o Vnocch?
Za ti dny, tedy na tpna, se v Londn nhle objevil vvoda
z Wellingtonu. Posledn rok ila Jeho Milost v Pai, kde mla na starost
spojeneckou okupan armdu. Sotva bychom pehnli, kdybychom uvedli, e
vvoda z Wellingtonu v souasn dob Francii vldl. Nedvno vyvstala otzka,
zdali maj spojenet vojci zstat ve Francii, nebo se rozejt do svch domov
(co chtli Francouzi). Vvoda byl cel den zaven s ministrem zahrani
lordem Castlereaghem, probral s nm tuto dleitou zleitost ze vech hl
a na veei el s ministry do domu na Grosvenor Square.
Sotva zaali jst a hovor kolem stolu utichl (co se mezi tolika politiky stv
jen vzcn). Ministi podle veho ekali, e nkdo nco ekne. Premir lord
Liverpool si trochu nervzn odkalal a pronesl: Vy jste se to jet nejsp
nedoslechl, ale z Itlie mme zprvy, e Strange zelel.
Vvoda se na chvli zarazil se lc na pli cesty do st. Rozhldl se po
ptomnch a pak se zase pustil do polvky.
Nevypad to, e by vs ta zprva pli znepokojila, prohodil lord
Liverpool.
Jeho Milost si otela rty ubrouskem. Ne, odtuil. Neznepokojila.
Prozradte nm pro? zeptal se sir Walter Pole.
Pan Strange je excentrik, prohlsil vvoda. Lidem ze svho okol me
pipadat len. Troufm si tvrdit, e nejsou na mgy zvykl.
Ministi to podle veho nepovaovali za tak pesvdiv argument, jak by se
Wellingtonovi lbilo. Uvdli pklady Strangeova lenstv: zatvrzel
pesvden, e jeho ena nen mrtv, jeho podivuhodnou vru v to, e lid nos
v hlavch svky, a jet podivnj okolnost, e ji nen mon vozit do
Bentek ananasy.
Pevoznci, kte z pevniny do msta voz ovoce, tvrd, e ananasy vyltaj
z jejich lun, jako by je nkdo vyplil z kannu, poznamenal lord Sidmouth,
takov mal suinka. Pirozen pevej i dal druhy ovoce jablka, hruky
a tak dle. dn dal u nevyvolalo sebemen rozruch, ovem ji nkolik lid

561
zranily ltajc ananasy. Nikdo netu, pro se mgovi znelbilo prv tohle
ovoce.
Na vvodu to neudlalo dn dojem. To vbec nic nedokazuje. Ujiuji
vs, e za taen po Pyrenejskm poloostrov se choval jet vstednji. Ale je-
li skuten len, tak pro to m dvod. Dejte na m, pnov, a nedlejte si o nj
starosti.
V nastalm tichu se to ministi snaili pochopit.
Tvrdte, e mohl zelet zmrn, zeptal se jeden nevcn.
Nic nen pravdpodobnjho, mnil vvoda.
Ale pro? zeptal se dal.
Nemm nejmenho tuen. Za vlky jsme doli k zvru, e je lep se ho
neptat. Pokad se dve i pozdji ukzalo, e vechny jeho nepochopiteln
a pekvapiv iny jsou soust kouzla. Postarejte se, a se dr svch kol, ale
nedvejte najevo pekvapen nad mkoli, co udl. Takhle, moji mil lordi, se
zachz s mgem.
Ale to jste jet neslyel vechno, kontroval prvn lord Admirality
dychtiv. Ono je to hor. Podle zprv ho obklopuje Ustavin temnota.
Pirozen d vehomra je vzhru nohama a cel jedna bentsk farnost byla
uvrena do Vn noci!
I vy, Vae Milosti, prohlsil lord Sidmouth, se svou slabost pro toho
mue muste uznat, e Zvoj vn temnoty nevst nic dobrho. I kdyby
prokzal vlasti sebelep sluby, nememe pedstrat, e Zvoj vn temnoty
je dobr znamen.
Lord Liverpool vzdychl. Je mi velmi lto, e k tomu dolo. Se Strangem se
vdycky dalo mluvit, jako by to byl obyejn lovk. Doufal jsem, e nm bude
vykldat Norrellovy iny. Te se ale zd, e musme najt nkoho, kdo bude
vykldat Strange.
Mohli bychom podat pana Norrella, navrhl lord Sidmouth.
Nedomnvm se, e bychom se z tto strany dokali nestrannho soudu,
prohlsil sir Walter Pole.
Tak co bychom mli dlat? otzal se prvn lord Admirality.
Poleme dopis Rakuanm, prohlsil vvoda z Wellingtonu s obvyklou
rznost. Ten dopis je upozorn, e princ regent a britsk vlda budou vdy
projevovat vel zjem o blaho pana Strange, a pipomene jim, kolik toho cel
Evropa dlu Strangeov hrdinstv a magickm schopnostem uplatnnm
v nedvnch vlkch. Dle je pak upozorn, e by vzbudili nai krajn nelibost,
kdyby snad piel k njak hon.
Vida, ekl lord Liverpool. Pesn v tomto ohledu se ale nae nzory
rozchzej, Vae Milosti. Pipad mi, e jestli Strange skuten pijde k hon,
pak se o to nepiin Rakuan. Je mnohem pravdpodobnj, e si Strange
ubl sm.

562
 V pli ledna knihkupec jmnem Titus Watkins vydal knihu ern dopisy,
kter pozstvala z dajnch dopis Strange Henrymu Woodhopovi.
Proslchalo se, e pan Norrell zaplatil veker vdaje spojen s jejich
uveejnnm. Henry Woodhope psahal, e k jejich vydn nikdy nedal svolen.
Rovn uvedl, e nkter z nich byly pozmnny. Zmnky o Norrellovch
stycch s lady Poleovou byly odstranny, leccos vak bylo naopak pidno, a to
se zdlo naznaovat, e Strange zabil svou manelku magi.
Zhruba tou dobou jeden z ptel lorda Byrona mu jmnem Scrope
Davies vyvolal senzaci, kdy vyhlsil, e jmnem lorda Byrona hodl pana
Norrella zaalovat za to, e se magickm zpsobem pokusil zskat lordovu
soukromou korespondenci. Scrope Davies zael za prvnkem v prvnick
koleji Lincolns Inn a uinil mstopsen prohlen, v nm uvedl nsledujc:
nedvno od Byrona obdrel nkolik dopis, v nich jeho lordstvo popisovalo
Sloup ustavin temnoty zahalujc bentskou farnost Marie Sobendigo [sic]
a lenstv Jonathana Strange. Scrope Davies poloil dopisy na toaletn stolek
v pokoji na Jermyn Street ve Svatojakubsk tvrti. Jednoho veera domnv
se, e to bylo 7. ledna se oblkal, protoe se chtl vypravit do klubu. Zrovna
bral do ruky heben, kdy si nhodou viml, jak dopisy poskakuj jako such
list ve vtru. Jene domem se neprohnl dn vtr, kter by takov pohyb
vysvtlil, co Scropa zpotku zmtlo. Vzal dopisy do ruky a poviml si, e
i psmo na strnkch se chov prapodivn. Psmena se vyvlkala z uvazovacch
linek a vlla jako ry s prdlem ve vichici. Nhle ho napadlo, e na dopisy
mus psobit njak kouzlo. Profes byl hazardn hr a jako vichni spn
hazardn hri byl duchaptomn a chladnokrevn. Rychle vsunul dopisy do
Bible, mezi strnky Markova evangelia. Pozdji vyprvl svm ptelm, e
i kdy toho o teorii magie nev ani zbla, pipadalo mu, e nic neme
neptelsk kouzlo zmait tak jako Psmo svat. Nemlil se; dopisy mu zstaly,
a to v nezmnn podob. V klubech gentleman se pot s oblibou vtipkovalo,
e na cel zleitosti nebylo zdaleka nejpozoruhodnj to, e se pan Norrell
pokusil zmocnit tch dopis, ale to, e Scrope Davies nechvaln znm
zpustlk a flamendr ml doma Bibli.

563
 59

LEUKROKUTA, VLK VEERA

Leden 1817

ednoho rna uprosted ledna vyel doktor Greysteel na ulici, zastavil se

J a podn si nathl rukavice. Kdy vzhldl, poviml si pomenho mue,

kter se ukryl ped vtrem v protjm vchodu.
Vechny vchody v Bentkch jsou malebn a nkdy to plat i o lidech,
kte se v nich zdruj. Tento lovk byl dost mal a i pes oividnou chudobu si
potrpl na pardu. aty ml sice krajn obnoen a uvlen, ale pokusil se jim
dodat glanc vyletnm veho, co se vyletit dalo, a vykartovnm toho, co se
nedalo. Star loutnouc rukavice si nakdoval tak siln, e na dvech za sebou
te nechval kdov otisky prst. Na prvn pohled byl vybaven jako kad
vihk a sice dlouhm etzkem od kapesnch hodinek, trsem peettek
a loronem; ale kdy se na nj lovk zadval bedlivji, zjistil, e nem etzek
od hodinek, ale jen kiklavou zlatou stuku, kterou si peliv naaranoval tak,
aby mu visela z knoflkov drky. Stejn tak jeho peettka byla ve skutenosti
jen svazek cnovch srdek, kk a talisman Panenky Marie takovch, co
je italt podomn obchodnci prodvvaj za jeden dva franky. Ze veho
nejlep byl ale jeho loron vichni vihci a dandyov miluj lorony.
Vtinou jimi nevcn zraj na neastnky, kte nejsou tak elegantn jako
oni. Tenhle muk si bez loronu nejsp pipadal jako nah v trn, a tak si msto
nj povsil velkou kuchyskou lci.
Doktor Greysteel si tyto vstelky peliv vryl do pamti, aby jimi pozdji
mohl pobavit ptele. Pak si vzpomnl, e jeho jedinm ptelem ve mst je
Strange, a Strange ji tyhle vci nezajmaly.
Ten mal mu vak zniehonic vyel ze vchodu vstc doktoru Greysteelovi.
Naklonil hlavu stranou a zeptal se anglicky: Vy jste doktor Greyfield?
Doktora Greysteela pekvapilo, e jej neznm oslovil, a tak hned
neodpovdl.
Jste doktor Greyfield? Mgv ptel?
Ano, pisvdil doktor Greysteel udiven. Ale jmenuji se Greysteel, pane,
nikoli Greyfield.
Tisckrt se vm omlouvm, mil pane doktore! Njak hlupk mne
dezinformoval o vaem jmnu! Velmi mne to zahanbuje. Ujiuji vs, e jste

564
posledn lovk na svt, kterho bych chtl urazit! M cta k lkaskmu stavu
nezn mez! A te tu stojte se v dstojnost livch obklad a men pulsu
a kte si: Co je to za divnho pavouka, kter se m odvauje oslovit na ulici,
jako bych byl prost lovk? Dovolte mi, abych se pedstavil! Pichzm
z Londna od Strangeovch ptel. Kdy se doslechli o hnutch jeho mysli,
velmi je to znepokojilo a dovolili si m za nm vyslat, abych zjistil nco o jeho
zdravotnm stavu!
Hmm! ekl doktor Greysteel. Popravd eeno bych bval radji, kdyby
se strachovali o nco vce. Poprv jsem jim napsal na zatku prosince ped
esti tdny, pane! Ped esti tdny!
Svat pravda! okujc, e? Takov loudaly aby lovk pohledal! Nemysl
na nic ne na vlastn pohodl! Zatmco vy zstvte tady v Bentkch jedin
skuten mgv ptel! Odmlel se. Je to tak, ne? zeptal se pln jinm
hlasem. Krom vs nem dn ptele, e?
Tak je tu lord Byron zaal doktor Greysteel.
Byron! zvolal muk. Vn? No to m podrte! len a navc ptel
lorda Byrona! Znlo to, jako by nevdl, co z toho je hor. Mil doktore
Greysteele, mm na vs tak tisc otzek! Mohli bychom tu nkam zajt
a pohovoit si v soukrom?
Doktor Greysteel ml dvee od bytu pmo za sebou, ale jeho nechu k tomu
mukovi rostla kadou vteinou. Jakkoli touil pomoci Strangeovi
a Strangeovm ptelm, neml nejmen chu pozvat si tohohle chlapka do
domu. A tak zamumlal nco v tom smyslu, e jeho sluha je zrovna na pochzce
ve mst. O pr ulic dl je ale kavrnika; co kdyby zali tam?
Muk s smvem souhlasil.
Podl kanlu se vydali ke kavrn. Muk krel doktoru Greysteelovi po
pravici, bl k vod. Mluvil a doktor Greysteel se rozhlel. Pi pohledu na kanl
zahldl, jak jeho hladinu bez varovn zeila vlna jedin vlna. To bylo samo
o sob dost zvltn, ale nsledujc udlosti byly jet pekvapivj. Vlna
vyrazila k nim, pelila se pes kamenn okraj nbe a pi tom zmnila tvar;
vodn prsty se nathly po mukov noze, jako by ho chtly sthnout. Jakmile se
ho voda dotkla, se zaklenm poposkoil, ale jako by si neviml, e se stalo nco
neobvyklho, a doktor Greysteel mu o tom, co vidl, nic neekl.
V mrazivm, sychravm lednovm poas byla kavrnika vtanm
toitm. Uvnit bylo teplo a zakoueno mon trochu ero, avak tuln. Zdi
a strop vymalovan hndou barvou sice ztmavly stm a psobenm
tabkovho koue, ale leccos je dokzalo rozjasnit: blytn lahv s vnem, lesk
cnovch korbel a tpyt glazovan keramiky a zrcadel ve zlatch rmech. Na
dladicch ped kamny leel mokr a neten panl. Kdy mu pika
Greysteelovy hole krtla o ucho, zavrtl hlavou a kchl.
Ml bych vs varovat, pravil doktor Greysteel, kdy jim nk pinesl
kvu a brandy, e o panu Strangeovi koluj nejrznj zvsti. Lid vykldaj,
e povolal arodjnice a e si pro sebe stvoil sluebnka z ohn. Vy se jist

565
takovmi nesmysly nenechte pesvdit, ale je dobr bt na to pipraven. On se
promnil sm uvidte, e je to docela smutn pohled. Nem smysl si v tomhle
nco nalhvat. Ale v srdci je pod stejn. Na jeho povahovch vlastnostech
a kladnch rysech se nic nezmnilo. O tom vbec nepochybuji.
Vn? Ale eknte mi, opravdu sndl sv boty? Je pravda, e nkolik lid
promnil ve sklo a pak po nich hzel kameny?
Sndl boty? opakoval doktor Greysteel. Kdo vm to ekl?
Hned nkolik lid pan Kendal-Blairov, lord Pope, sir Galahad Denehey,
slena Underhillsov Muk odrecitoval dlouh seznam anglickch, irskch
a skotskch dam a pn, kte se tou dobou zdrovali v Bentkch a okolnch
mstech.
Doktor Greysteel uasl. Pro by se Strangeovi ptel chtli obrtit na tyhle
lidi, a ne na nj? Ale copak jste neslyel, co jsem vm prv povdal? Mluvm
o prv takovch pitomostech!
Muk se ptelsky zasml. Strpen! Mjte se mnou trplivost, mil pane
doktore! Nemysl mi to ani zdaleka tak rychle jako vm. Zatmco vy jste se
zaobral anatomi a chemi, mj mozek trpl zahlkou. Chvli jet vanil
o tom, jak se nikdy nevnoval dnmu studiu, jak nad nm jeho uitel lmali
hl a jak dostal do vnku pln jin schopnosti.
Ale doktor Greysteel se mu ji neobtoval naslouchat. Pemlel. Napadlo
ho, e jet ped chvilkou se ten lovek pmo nabzel, e se pedstav, ovem
e to jaksi nakonec opomnl udlat. Doktor Greysteel se ho chtl zeptat, jak se
jmenuje, kdy mu neznm poloil otzku, kvli n ve ostatn okamit pustil
z hlavy.
Mte dceru, e?
Prosm?
Muk se oividn domnval, e doktor Greysteel je nahluchl, a tak mu
otzku trochu hlasitji zopakoval.
Ano, mm, ale ekl doktor Greysteel.
A slyel jsem, e jste ji poslal pry z msta, ne?
Slyel? A od koho? Co m moje dcera s mkoli spolenho?
Inu, jen e jsem slyel, e odjela hned pot, co mg zelel. Jako by se bla,
e j nkdo ubl!
To mte nejsp od pan Kendal-Blairov a j podobnch, ekl doktor
Greysteel. Je to banda hlupk, vichni do jednoho.
Tak to bezpochyby! Ale poslal jste ji pry, ne?
Doktor Greysteel nic neekl.
Muk naklonil hlavu nejdv na jednu stranu a pak na druhou. Usml se jako
lovk, kter zn tajemstv a pipravuje se na to, e jm ohrom svt. Vte
pece, prohlsil, e Strange zavradil svou manelku?
Coe? Doktor Greysteel na chvli zmlkl, pak ze sebe vyrazil smch. Tomu
nevm!

566
 Ale tomu muste vit, pronesl muk a naklonil se dopedu. Oi se mu
tpytily nadenm. Vichni u to vd! Vlastn bratr pan Strangeov velice
ctyhodn mu duchovn jist pan Woodhope byl u toho, kdy pan
zemela, a vidl to na vlastn oi.
A co vidl?
Sam podezel okolnosti. Pan byla oarovan. Byla cel zaklet a sotva
vdla, co od rna do noci dl. A nikdo to nedokzal vysvtlit. To vechno ale
bylo dlo jejho manela. Oveme nape vechny sv magick schopnosti, aby
se vyhnul potrestn, ale pan Norrell, jeho sr, pln sr ltost nad osudem
neboh pan, jeho plny zma. Pan Norrell si pedsevzal, e Strange mus bt za
sv zloiny pohnn ped soud.
Doktor Greysteel zavrtl hlavou. kejte si, co chcete, ale j thle pomluv
vit nebudu. Strange je poctiv mu!
Jist! A pece provozovn magie u zniilo mue disponujc
pronikavjm intelektem, ne m Strange. Magie ve patnch rukch me
zniit veker dobr povahov rysy a naopak umocnit vechny patn. Vzepel
se svmu mistru tomu nejtrplivjmu, nejmoudejmu, nejlechetnjmu,
nejhodnjmu
Muk trousc pdavn jmna oividn zapomnl, co chtl ci; vyvedlo ho
z mry, jak ho doktor Greysteel probodv oima.
Doktor Greysteel si odfrkl. To je mi zvltn, pronesl pomalu. Tvrdte, e
vs poslali ptel pana Strange, a pece jste se mi nepochlubil, o jak ptele se
jedn. To mus bt opravdu zvltn kamard, kdy o svm pteli rozhlauje, e
je vrah.
Muk nic neekl.
e by to byl sir Walter Pole?
Ne, odpovdl muk zamylen, sir Walter ne.
Tedy ci pana Strange? Zapomnl jsem, jak se jmenuj.
Tak jako vichni ostatn. Jsou to nejhe zapamatovateln lid na svt.
Byli to oni?
Ne.
Pan Norrell?
Muk mlel.
Jak se jmenujete? zeptal se doktor Greysteel.
Muk naklonil hlavu ze strany na stranu. Kdy nepiel na to, jak se pm
otzce vyhnout, odpovdl: Drawlight.
Ho h! To je mi ale hezk udava! Ano, vae slovo m opravdu velkou
vhu oproti poctivmu mui, proti osobnmu mgovi vvody z Wellingtonu!
Christopher Drawlight! Proslul po cel Anglii jako lh, zlodj a niema!
Drawlight zervenal a nevraiv na doktora zamrkal. Prosm, jen si
poslute! zasyel. Strange je bohat a vy mu chcete vyvdat dceru! Co je na
tom estnho, mil pane doktore? Co je na tom estnho?

567
 Doktor Greysteel si podrdn, nazloben odfrkl a zvedl se ze idle. Zajdu
za vemi anglickmi rodinami v Bentkch. Drazn jim doporum, a s vmi
nemluv! A te jdu. Nepeji vm dobr rno! A u vbec se vm neporoum!
Nato hodil na stl pr minc a odkrel.
Posledn st jejich vmny nzor byla hlasit a prudk. nci i lid
v kavrn vrhali na osamlho Drawlighta zvdav pohledy. Ten si pokal, aby
nenarazil na doktora na ulici, a potom i on odeel z kavrny. Jak el po ulici,
voda v kanlech se velice zvltn eila. Na hladin se zvedaly vlny
a sledovaly jej, as od asu se pelily pes okraj kanlu a jako ipky se mu
vrhaly po nohou. Jene toho si on vbec neviml.

Doktor Greysteel dostl svmu slovu. Navtvil vechny britsk rodiny ve

mst a varoval je, a s Drawlightem nemluv. Drawlightovi to bylo jedno.
Napel svou pozornost ke sluhm, nkm a gondolirm. Ze zkuenosti
vdl, e lid z tto tdy asto vd mnohem vce ne pnov, jim slou;
a pokud nevdli, pak pece mohl tuto situaci napravit a ct jim nco sm. Brzy
spousta lid vdla, e Strange zavradil svou manelku; e se nsilm pokusil
vzt si slenu Greysteelovou za enu v katedrle svatho Marka a e mu v tom
zabrnil pouze pchod rakouskch vojk; a e se s lordem Byronem dohodli,
e si svoje budouc manelky a milenky budou pjovat. Drawlight byl s to
o Strangeovi it jakoukoli le, kter ho napadla, ale neml pli velkou
pedstavivost a rd se chytil sebemen pomluvy, kad zroden mylenky od
svch konfident.
Jeden gondolir ho seznmil s manelkou obchodnka se suknem,
Mariannou Segatiovou Byronovou milenkou. S pomoc tlumonka j
Drawlight sloil bezpoet kompliment a vyjevil j skandln tajemstv
o vznamnch dmch v Londn, kter ovem jak ji ujistil nejsou ani
zdaleka tak pkn jako ona sama. Ona mu prozradila, e podle lorda Byrona
Strange nevychz ze svho pokoje, pije vno a brandy a kouzl. Nic z toho
nebylo pli zajmav, Marianna vak Drawlightovi ekla to mlo, co vdla
o mgovi z Byronovy bsn; jak obcuje se zlmi duchy a vzepe se bohm
i celmu lidstvu. Drawlight tyto smylenky svdomit zapracoval do sv
konstrukce pln l.
Ze vech obyvatel Bentek vak Drawlight nejvce touil zskat za dvrnka
Franka. Greysteelovy urky mu nedvaly spt a zhy usoudil, e nejlpe by se
mu pomstil, kdyby z jeho sluhy udlal zrdce. A tak poslal Frankovi dopis
a pozval ho do malho obchdku s vnem v San Polo. K jeho pekvapen Frank
pozvn pijal.
V dohodnutou hodinu Frank dorazil. Drawlight objednal dbn trpkho
ervenho vna a sob i jemu nalil plnou sklenku.
Franku? oslovil ho tichm, melancholickm hlasem. Jist vte, e jsem
onehdy mluvil s vam pnem. Psob na m jako velice psn star pn
vbec ne laskav. Doufm, e jste u nj spokojen, Franku? Zmiuji se o tom

568
jen proto, e mj drah ptel Lascelles si druhdy posteskl, jak tk je
v Londn najt dobr sluebnictvo, a prohlsil, e kdyby mu jen nkdo pomohl
najt dobrho sluhu, vyvil by ho zlatem.
Panejo! vydechl Frank.
Lbilo by se vm t v Londn? Co myslte, Franku?
Frank v louice rozlitho vna zamylen kreslil krouky. Mon,
pisvdil.
Protoe, pokraoval Drawlight dychtiv, kdybyste mi prokzal jednu dv
slubiky, pak bych se svmu pteli zmnil o va ochot a on by jist okamit
usoudil, e vy jste pesn ten lovk pro nj!
Jak slubiky? chtl vdt Frank.
Tedy, ta prvn by byla pln hraka! Jakmile vm eknu, o jde, urit to
pro m rd udlte i kdyby vm z toho nekynul prospch. Vte, Franku,
obvm se, e se vaemu pnovi a jeho dcei brzy stane nco hroznho. Mg je
chce zniit. Snail jsem se vaeho pna varovat, ale je velice tvrdohlav a nedal
si ct. Tm nemu spt, jak na to pod musm myslet. Proklnm svou
hloupost, e jsem se nedokzal vymknout lpe. Ale vm dvuji, Franku.
Mohl byste utrousit pr poznmek ne ped vam pnem, ale ped jeho sestrou
a dcerou o Strangeov zlotilosti, aby se ped nm mly na pozoru. Pak mu
Drawlight pedestel vradu Arabely Strangeov a mgovu dohodu s Byronem,
e si sv eny budou pjovat.
Frank opatrn pikvl.
Musme bt ped mgem ve stehu, prohlsil Drawlight. Ostatn jsou
zaslepen jeho lemi a klamy obzvlt v pn. Proto je nesmrn dleit,
abychom vy i j o nm shromdili veker informace, co by nm umonilo
zveejnit jeho belsk plny. A te mi eknte, Franku, viml jste si neho,
tebas njakho slvka, kter mg nhodou prohodil, nebo neho, co by
vyvolalo vae podezen?
Tak kdy se o tom zmiujete, ekl Frank a pokrabal se na hlav, nco
bych ml.
Vn?
Nikomu jsem o tom jet neekl. Ani svmu pnovi.
Vten! usml se Drawlight.
Jen to moc dobe nedovedu vysvtlit. Bude snadnj, kdy vm to uku.
Ale jist! Kam pjdeme?
Sta vyjt ven. Je to odsud na dohled.
A tak Frank a Drawlight vyli ven a Drawlight se kolem sebe rozhldl.
Obyejnj bentskou scenerii by si lovk sotva uml pedstavit. Ped nimi se
rozkldal kanl a na protj stran zlatohnd kostel. Njak sluka kubala
ped otevenmi dvemi holuby; jejich rozhzen pinav pe ped n tvoilo
edavobl kruh. Kam se lovk podval, vude vidl domy, sochy, prdlo
rozven na rch a kvtine. A v dlce se tyila strm, hladk stna
Temnoty.

569
 Nu, mon ne pesn odsud, pipustil Frank. Budovy tu zaclnj.
Popojdte trochu dopedu a uvidte to dokonale.
Drawlight udlal pr krok dopedu. Tady? zeptal se a dl se kolem sebe
rozhlel.
Ano, pesn tam, pisvdil Frank. A skopl ho do kanlu.
Ozvalo se hlasit plouchnut.
Frank se jet chvli zdrel a vykiel na Drawlighta, co si mysl o jeho
charakteru; postupn ho nazval prolhanm lstivm niemou, podlm
padouchem, nenvistnm, zbablm lotrem, hadem a svin. Frank si tm
rozhodn ulevil, ovem Drawlightovi mohly bt jeho nadvky lhostejn,
protoe tou dobou byl pod vodou a neslyel je.

Tvrd nraz na hladinu mu vyrazil dech a bolest se mu rozbhla po celm

tle. Klesl do kalnch hlubin. Neuml plavat a nepochyboval, e se utop. Ale
u za pr vtein ctil, jak se ho zmocnil siln proud a jak ho kamsi prudce un.
Shodou okolnost ho as od asu vynesl ke hladin a tehdy se mu dailo
nadechnout. Zachvtila ho naprost hrza, vbec nebyl s to se zachrnit. Jednou
ho uhnjc voda vyzvedla nahoru a on na okamik uvidl sluncem zalit
nbe (kter mu ovem nebylo povdom); spatil, jak se ble zpnn voda
t na kameny, prom lidi i domy; viml si ohromench obliej. Chpal, e
se oproti pvodnm pedpokladm nedostal na moe, avak ani tehdy ho
nenapadlo, e by na tom proudu bylo nco nepirozenho. Nkdy jm energicky
smkal jednm smrem; jindy byl cel zmaten a Drawlight si byl jist, e pila
jeho posledn hodinka. Pak najednou jako by vodu omrzel; veker pohyb rz
na rz ustal a jeho to vymrtilo na kamenn schody. Nejasn si uvdomoval
studen vzduch a budovy kolem sebe.
Cel rozklepan zhluboka, muiv lapal po dechu, a sotva se mu zaalo lpe
dchat, vyzvracel spoustu studen slan vody. Potom dlouho jen leel s oima
zavenma, jak by asi mohl leet mu na adrech sv milenky. Vbec na nic
nemyslel. Pokud si vbec jet nco pl, pak aby tam prost mohl leet navdy.
Mnohem pozdji si uvdomil, e kameny jsou za prv nejsp velice pinav
a za druh e je mu stran zima. Podivil se, pro kolem vldne takov ticho
a pro mu nikdo nepispchal na pomoc.
Posadil se a otevel oi.
Obklopovala ho tma. Je snad v tunelu? Ve sklep? Pod zem! Cokoli z toho
by mu pipadlo dost hrozn, protoe neml nejmen tuen, jak se sem dostal i
jak by se odtud dostal ven. Ctil vak na tvi slab studen vnek; kdy
vzhldl, spatil na zimn obloze bl hvzdy. Noc!
Ne, ne, ne! prosil. S kuenm se pitiskl ke kamenm nbe.
Domy byly temn a naprosto tich. Jasn a iv tu byly jen hvzdy.
Souhvzd na obloze Drawlightovi pipomnala ohromn tpytiv psmena
psmena neznm abecedy. Napadlo ho, e mg klidn mohl hvzdy uspodat

570
do psmen a napsat tak proti nmu kouzlo. A se podval kamkoli, vidl jen
ernou Noc, hvzdy a ticho.
V dnm okn se tu nesvtilo, a jestli lid Drawlightovi nelhali, pak ani
v jednom dom u nikdo nebydlel. Pokud ovem tam nkde nebyl mg.
Velmi zdrhav vstal a rozhldl se kolem sebe. Pobl stl mal most. Na
jeho protj stran se mezi vysokmi fasdami ztemnlch dom ztrcela
ulika. Mohl by jt tm smrem, anebo se vydat po chodnku podl kanlu. Ve
svtle hvzd vypadal jako ojnn, obzvlt tajupln a nechrnn. Drawlight
si vybral uliku a tmu.
Peel po most a proel mezi domy. Ulice takka hned vystila na nmst.
Nkolik dalch ulic zase vedlo z nmst pry. Kam by se ml vydat? Pomyslel
na vechny ern stny, jimi by musel projt, vechny ty tich vchody. Co
kdyby se nikdy nedostal ven?! Strachem se mu zvedl aludek a mlem omdlel.
Na nmst stl kostel. I ve svtle hvzd vypadala jeho fasda monstrzn.
Boulila se sloupy a jeila se sochami. Andl s roztaenmi kdly pikldali
trumpety ke rtm; pod kamennm baldachnem rozpahovala ruce stinn
postava; z temnch kleneb na Drawlighta upraly pohledy slep tve.
Jak se ale pesvdm, e tu mg nen? napadlo ho. Zaal zkoumat
vechny ern postavy, jestli nkter z nich nen Jonathan Strange. Jakmile
zaal, jen tko se dokzal zastavit; pipadalo mu, e kdyby se jen na chvli
odvrtil, jedna z tch postav by se pohnula. U se skoro pesvdil, e je
bezpen od kostela odejt, kdy ho cosi zaujalo nepatrn nepravidelnost
v hlubok tm vchodu. Podval se pozornji. Nco i nkdo tam leel na
schodech. Mu. Leel na kamenech tv dol, jako by omdlel, a jednou rukou
si zakrval hlavu.
Nkolik vtein ale e mu pipadaly jako vnost! Drawlight ekal, co se
stane.
Nic se nestalo.
Pak ho najednou napadlo: mg je mrtev! Mon ve svm lenstv spchal
sebevradu! Zaplavila ho naprost leva a radost. Ve svm naden se hlasit
zasml v tom tichu lo o vjimen zvuk. Tmav postava ve vchodu se
nepohnula. Popoel k n a sklonil se. Neslyel ji dchat. Zalitoval, e nem hl,
aby do n mohl ouchnout.
Postava se bez varovn obrtila.
Drawlight vyden vykikl.
Ticho. Pak: Tebe znm! zaeptal Strange.
Drawlight se pokusil zasmt. Smchem si vdycky usmioval svoje obti.
Smch pece konej, e? Budeme kamardi, ne? Ale z st mu vylo jen jaksi
podivn zahkn.

571
572
 Strange vstal a popoel k Drawlightovi. Drawlight couvl. Ve svitu hvzd te
Drawlight vidl mga jasnji. Pomalu poznval rysy lovka, kterho kdysi
znal. Strange byl naboso. Kabt i koili ml rozepnut a zjevn se ji nkolik
dn neholil.
Tebe znm, zaeptal Strange znovu. Ty jsi Ty jsi Projel rukama
vzduchem, jako by opisoval magick symboly. Ty jsi Leukrokuta!
Leukro-co? opakoval Drawlight.
Jsi Vlk veera! Por mue i eny! Tvj otec byl hyena a tvoje matka
lvice! M tlo lva a kopyta rozeklan. Nedoke se otoit. M jeden dlouh
zub, ale dn dsn. A pece na sebe doke vzt lidskou podobu a lovm
hlasem k sob lkat lidi!
Ne, ne! adonil Drawlight. Chtl toho ci vce; chtl ci, e nic z toho
nen pravda, e Strange se naprosto ml, ale v stech mu pln vyschlo, samou
hrzou nedokzal promluvit, u nebyl s to utvoit slova.
A te, prohlsil Strange klidn, t promnm do pvodn podoby! Zvedl
ruce. Abrakadabra! zvolal.
Drawlight padl na zem, jeel a jeel. Strange se tak stran rozchechtal a
byl to straideln, len smch , e se zlomil v pase a vrvoral po nmst.
Nakonec strach jednoho mue a vesel druhho polevily; Drawlight si
uvdomil, e se nepromnil v dsivou stvru z nonch mr, a Strange se
uklidnil a na tvi se mu objevil psn vraz. Leukrokuto, zaeptal, vsta.
Drawlight se pod jet s kuenm sebral ze zem.
Leukrokuto, pro jsi sem piel? Ne, pokej! Tohle vm. Strange luskl
prsty. To j jsem si t sem pivedl. Leukrokuto, povz mi: pro m pehuje?
Copak jsem kdy udlal, e by na tom bylo nco tajnho? Pro jsi za mnou sem
nezael a nezeptal ses na rovinu? Bval bych ti ekl vechno!
Pinutili m k tomu. Lascelles a Norrell. Lascelles splatil moje dluhy, aby
m pustili z Kings Bench.158 Vdycky jsem byl v ptel. Drawlight se zajkl;
zdlo se mu, e tomu neme uvit ani lenec.
Strange zvedl hlavu, jako by Drawlighta poastoval vzdornm pohledem, ale
v Temnot mu Drawlight vbec nevidl do tve. Byl jsem len,
Leukrokuto! zasyel. ekli ti to? Nu, tak to je pravda. Byl jsem len a zase
budu len. Ale od t doby, co jsi piel do tohoto msta, jsem se zdrel jsem
se zdrel jistch kouzel, abych byl pi smyslech, a se s tebou setkm. Pi svch
starch smyslech. Abych t poznal a vdl, co ti mm ci. V Temnot jsem se
nauil mnoho vc, Leukrokuto, take mimo jin vm, e tohle nezvldnu sm.
Pivedl jsem t sem, abys mi pomohl.
Vn? To jsem rd! Udlm cokoli! Dkuji vm! Dkuji! Ale sotva
Drawlight vykl tato slova, napadlo ho, jak dlouho ho tu Strange hodl dret;
z toho pomylen se mu podlomila kolena.

158
Vzen, do nho byl Drawlight kvli dluhm uvren v listopadu 1814.

573
 Jak se Jak se Strange ml zjevn pote zformulovat mylenku.
Prohrbl rukama vzduch, jako by v nich drel s. Jak se jmenuje Poleova
manelka?
Lady Poleov?
Ano, ale myslm tm jak m jet dal jmna?
Emma Wintertownov?
Ano, to je ono. Emma Wintertownov. Kde je? Te?
Odvezli ji do blzince v Yorkshiru. M to bt velk tajemstv, ale j na to
piel. Znal jsem ve vzen pro dlunky lovka, kter ml syna. Dve toho
jeho syna pracuje jako dmsk krejov a ta o tom vdla vechno, protoe lady
Poleov ila do Yorkshiru pl v Yorkshiru je toti velk zima. Odvezli ji do
vesnice jmnem Star-nco myslm tm lady Poleovou, ne tu dmskou
krejovou. Stare-nco. Pokejte! J vm to eknu! Psahm, e u to mm na
jazyku! Starecross Hall v Yorkshiru.
Starecross? To jmno znm.
Ano, ano, znte! Protoe jeho njemce je v ptel. Bval mgem
v Newcastlu nebo v Yorku nebo v njakm tom mst na severu nevm
v jakm. Pan Norrell se k nmu jednou zachoval nepli laskav mon
dokonce dvakrt. Take kdy se lady Poleov zblznila, Childermasse napadlo,
e by mu to mohl trochu vynahradit, a doporuil ho siru Walterovi jako sprvce
blzince.
Rozhostilo se ticho. Drawlight uvaoval, nakolik jeho vyprvn Strange
porozuml. Potom Strange prohlsil: Emma Wintertownov nen len.
Vypad len. Ale za to me Norrell. On povolal elfa, aby ji vzksil
z mrtvch, a na opltku onomu elfovi dal nad tou dmou rzn prva. Tent elf
ohrooval svobodu anglickho krle a zaklel pinejmenm dva poddan Jeho
Velienstva, piem jednm z nich byla moje manelka! Odmlel se. Tvm
prvnm kolem, Leukrokuto, bude vydit Johnu Childermassovi, co jsem ti
prv ekl, a donst mu toto.
Strange shl pro cosi do kapsy kabtu a podal to Drawlightovi. lo o malou
krabiku podobnou tabatrce na upac tabk, jen byla troku del a u, ne
obvykle tabatrky bvaj. Drawlight si ji vzal a uloil do kapsy.
Strange dlouze vzdychl. sil, kter musel vnovat souvislmu vyjadovn,
ho oividn vyerpvalo. Tvm druhm kolem je Tvm druhm kolem je
vydit jeden vzkaz vem mgm v Anglii. Rozum mi?
Jist! Ale
Ale co?
Ale je jen jeden.
Co?
Je jen jeden mg, pane. Kdy jste te tady, v Anglii zstal jedin mg.
Strange se nad tm zamyslel. Moji ci zaal. Moji ci jsou mgov.
Vichni mui a eny, kte se kdy chtli stt Norrellovmi ky, jsou mgov.
Childermass je dal. A Segundus dal. Honeyfoot. Pedplatitel asopis

574
o magii. lenov starch spolenost. Anglie je mg pln. Jsou jich stovky!
Mon tisce! Norrell je odmtal. Norrell jim magii upral. Norrell je umloval.
Ale pesto jde o mgy. ekni jim toto. Projel si rukama pes elo a chvli
ztka dchal. Strom promlouv ke kameni, kmen promlouv k vod. Nen to
tak tk, jak jsme se domnvali. ekni jim, a si petou, co je napsno na
obloze. ekni jim, a se zeptaj det! Veker star spojenectv Johna
Uskglasse nadle plat. Poslm posly, aby kamenm a obloze a deti
pipomnli jejich dvn sliby. Vyi jim Ale Strange znovu nedokzal najt
ta prav slova. Posunkem nartl cosi ve vzduchu. Nedoku to vysvtlit,
povzdychl si. Rozum, Leukrokuto?
Ano. Jist! pisvdil Drawlight, akoli neml sebemen tuen, o em
Strange mluv.
Vborn. Te mi zopakuj vzkazy, kter jsem ti svil. Pevyprvj mi je.
Drawlight ho poslechl. Za ta dlouh lta, kdy sbral a opakoval zlomysln
klepy o svch znmch, si vycviil pam na jmna a fakta. Prvn vzkaz podal
naprosto pesn, ale druh zmotal do nkolika zkomolench vt o mzch, kte
stoj v deti a dvaj se na kameny.
Uku ti to, prohlsil Strange, a pak porozum. Leukrokuto, pokud tyto
ti koly spln, nepomstm se ti. Neublm ti. Vyi tyto ti vzkazy a bude se
moci vrtit ke svm nonm lovm a dl porat mue a eny.
Dkuji vm! Dkuji vm! vydechl Drawlight vdn, dokud mu nco
s hrzou nedolo. Ti! Ale pane, vy jste mi svil jen dva!
Ti vzkazy, Leukrokuto, ekl Strange unaven. Mus vydit ti vzkazy.
Ano, ale vy jste mi ten tet neprozradil!
Strange neodpovdl. Odvrtil se a nco si zamumlal pod vousy.
I kdy se Drawlight bl, ze veho nejradi by mga chytil a zatsl jm.
Mon by to i udlal, kdyby se domnval, e by si tm njak pomohl. Po tvi se
mu zaaly koulet slzy sebeltosti. Te ho Strange zabije za to, e nesplnil tet
kol, a pitom to nebyla jeho vina.
Leukrokuto, oslovil jej Strange, kdy se nhle vzpamatoval. Pines mi
vodu k pit!
Drawlight se rozhldl. Uprosted nmst stla studna. Peel k n a nael
hnusn star elezn hrnek pipevnn ke kamenm dlouhm rezavm
etzem. Odsunul poklop studny, vythl dber vody a ponoil do vody hrnek.
Hrozn nerad se ho by jen dotkal. Po vem, co se mu toho dne pihodilo, se
mu ze veho nejvc pil prv ten hrnek. Cel ivot miloval krsn vci, te
ho vak na kadm kroku obklopoval hnus. Mohli za to mgov. Jak je
nenvidl!
Pane? Mgu? zavolal. Jestli se chcete napt, budete muset pijt sem.
Namsto dalho vysvtlovn mu ukzal elezn etz.
Strange k nmu piel, ale nabzen hrnek si nevzal. Msto toho vythl
z kapsy malou lahviku a podal ji Drawlightovi. Dej do vody est kapek,
nakzal mu.

575
 Drawlight vythl uzvr. Ruka se mu tak tsla, a se bl, aby vechno
nevylil na zem. Zdlo se, e si toho Strange nevm; Drawlight sklepal do
hrnku pr kapek.
Strange si od nj vzal hrnek a jeho obsah vypil. Hrnek mu vypadl z ruky.
Drawlight si poviml ani nevdl, jak vlastn , e se Strange zmnil. ern
obrys jeho postavy na pozad hvzdnat oblohy ochabl, hlava mu klesla.
Drawlighta napadlo, jestli nen opil. Ale jak by se lovk mohl opt nkolika
kapkami ehokoli? Navc ze Strange nethla koalka, sp smrdl jako lovk,
kter se u pr tdn neumyl, nato aby si vypral prdlo; a s tm se snoubil dal
pach, kter jet ped chvilikou nebyl ptomen, pach st a padesti koek.
Drawlighta se zmocnil nesmrn zvltn pocit. U to v minulosti ctil,
kdykoli se schylovalo k magii. Jako by se vude kolem nj otevraly neviditeln
dvee; zdaleka na nj vl vtr a pinel s sebou vn les, vesovi a mol.
Ani by o to stl, v hlav mu zaaly naskakovat obrazy. Domy kolem nj ji
nebyly przdn. Vidl do nich, jako by je nkdo zbavil zd. V kad tmav
mstnosti se nachzel ne zrovna lovk sp Bytost, Dvn duch. Jedna
obsahovala Ohe; druh Kmen; dal zase Peprku; a jet dal Hejno ptk;
nsledujc Svah kopce; jet dal Malou bytost s temnmi a ohnivmi
mylenkami; a tak dle a tak podobn.
Co jsou za? zaeptal uasle. Uvdomil si, e mu stoj vechny vlasy na
hlav, jako by je nkdo nabil elektinou. Pak se ho zmocnil nov a odlin
pocit: do znan mry se to podobalo pdu, a pece zstal stt. Jako kdyby
upadla jeho mysl.

Myslel si, e stoj na svahu anglickho kopce. Prelo; kapky se ve vzduchu

kroutily jako ed duchov. Snel se na nj d a on zdl jako d. D
splchl mylenky, splchl pam, vechno dobr i patn. Ji nevdl, jak se
jmenuje. Vechno se splchlo podobn jako blto z kamene. D ho naplnil
vlastnmi mylenkami a vzpomnkami. Stbrn nitky vody kiovaly svah jako
spletit krajka, jako cvy ruku. Zapomnl, e kdy byl lovk, a stal se nitkami
vody. Padal do zem s detm.

Myslel si, e le pod zem, pod Angli. Ubhly vky; pronikal jm chlad
a d; pesouvalo se v nm kamen. Nesmrn rostl v Tichu a Tm. Stal se
zem; stal se Angli. Shldla na nj hvzda a promluvila s nm. Kmen mu
poloil otzku a on mu odpovdl v jeho vlastnm jazyce. Po jeho boku se vinula
eka; pod jeho prsty raily kopce. Otevel sta a vydechl jaro

Myslel si, e byl zatlaen do hout v temnm zimnm lese. Stromy a stromy
bez konce, tmav sloupy oddlen zkmi blmi trbinami zimnho svtla.
Shldl dol. Mlad stromky ho propchaly skrznaskrz; prorstaly jeho tlem,
jeho nohama a rukama. Nemohl u zavt oi, protoe mu vtviky prorostly
onmi vky. Uima se mu prohnl hmyz; v jeho stech si pavouci budovali

576
hnzda a pavuiny. Uvdomil si, e je u lta srostl s lesem. Znal les a les znal
jeho. Nedalo se ji ci, co je les a co je lovk.
Vude panovalo ucho. Padal snh. Zaval

er.
Drawlight piel k sob, jako by vyplul z temnch vod. Nevdl, kdo ho
pustil jestli Strange, les i sama Anglie , ctil vak pohrdn t sly, kdy ho
vrhla zptky do jeho mysli. Dvn duchov se z nj sthli. Jeho mylenky
a pocity se scvrkly na mylenky a pocity vlastn lovku. Jmala ho zvra
z toho, co pestl, jet te se pi vzpomnce na to musel otst. Prohlel si ruce
a tel si msta na tle, jimi pronikly stromy. Vypadaly netknut, ale jak ho to
v nich bolelo! Zakoural a poohldl se po Strangeovi.
Mg se kril u zdi trochu opodl a mumlal si njak magick slova. Jednou
udeil do zdi; kameny se vyboulily, zmnily tvar a promnily se v havrana;
havran rozevel kdla a s hlasitm zakrknm vyltl k non obloze. Strange
opt pratil do zdi: ze zdi se zjevil dal havran a odltl. Pak dal a dal, dl
a dl, rychle a ve velkm mnostv, dokud ern kdla nezakryla na obloze
vechny hvzdy.
Strange zvedl ruku, e ude znovu
Mgu, zaspal Drawlight. Neekl jste mi ten tet vzkaz.
Strange se rozhldl, pak zniehonic chytil Drawlighta za kabt a pithl si ho
k sob. Drawlight ctil na tvi Strangev pchnouc dech a vbec poprv mu
vidl do tve. Hvzdn svit ozaoval neltostn, divok oi, ve kterch ji
nebylo ani stopy po lidskosti a rozumu.
ekni Norrellovi, e u jdu! zasyel Strange. A padej!
To Drawlightovi nikdo nemusel kat dvakrt. Vystelil do tmy. Vypadalo to,
jako by za nm letli havrani. Nevidl je, slyel vak tlukot jejich kdel a ctil
vzduch zven jejich kdly. Na pli cesty pes most se bez varovn vytil do
oslepujcho svtla. V tu rnu slyel, jak kolem nj zpvaj ptci a lid se bav.
Mui a eny se prochzeli, mluvili a vnovali se svm kadodennm innostem.
Nebyla tu dn hrozn magie jen vedn svt bjen, krsn vedn svt.
Drawlight ml aty pod promoen moskou vodou, a pitom byla ukrutn
zima. Nepoznval tvr, v n se ocitl. Nikdo mu nenabdl pomoc, a tak dlouho
chodil sem a tam, ztracen a vyerpan. Nakonec narazil na nmst, kter mu
bylo povdom, a z nj se u dokzal vrtit do hospdky, v n si najal pokoj.
Doel do nj slab jako moucha a cel rozklepan. Svlkl se a oplchl si z tla
sl, jak to jen za danch okolnost lo. Pak ulehl do mal postele.
Nsledujc dva dny proleel v horekch. Jeho sny plnily nepopsateln vci
jako Temnota, Magie a Dlouh studen vky Zem. A po celou dobu spnku se
hrozil toho, e se probud a zjist, e je pod zem nebo ukiovan zimnm
lesem.
Za dva a pl dne se zotavil natolik, aby mohl vstt a zajt do pstavu. Nael
v nm anglickou lo, kter mla nameno do Portsmouthu. Ukzal kapitnovi

577
dopisy a listiny od Lascellese, je slibovaly slunou sumu lodi, kter ho vezme
zptky do Anglie. Listiny pitom stvrzovaly podpisy dvou nejslavnjch
bank v Evrop.
Ptho dne se nalodil a vyplul do Anglie.

Na Londn padla dk, studen mlha, kter Stephenovi v lecems

pipomnala jeho vlastn ivot. Zaklet ho posledn dobou skliovalo vc ne
kdykoli jindy. Radost, lska a klid, to ve mu bylo naprosto ciz. Mrany magie
halcmi jeho srdce pronikaly pouze ty nejtrp emoce hnv, z a pocit
marnosti. Rozpory a odcizen mezi nm a jeho anglickmi pteli se jen
prohlubovaly. Gentleman byl dost mon bel, kdy ale mluvil o pe
a nadutosti Anglian, Stephen mu sotva mohl odporovat. Dokonce i ta
Ztracen nadje byla nkdy vtanm toitm ped anglickou aroganc
a anglickou zaujatost; tam se Stephen aspo nikdy nemusel omlouvat za to,
km je; tam s nm nikdy nezachzeli jinak ne jako s venm hostem.
Onoho konkrtnho zimnho dne zael Stephen do stj Waltera Polea
v Harley Street. Sir Walter nedvno zakoupil dva skvostn chrty a velmi tm
potil sv sluhy, kte u nich dokzali prolelkovat velkou st kadho dne,
kochali se jimi a vce i mn zasvcen probrali, jak se asi osvd pi honu.
Stephen vdl, e by jim ten zlozvyk ml zarazit, ale zase mu na tom nezleelo
natolik, aby to skuten udlal. Kdy ho dnes komornk Robert vybdl, aby se
s nm el podvat na psy, Stephen mu nevynadal, naopak si vzal klobouk, kabt
a el s nm. Te sledoval, jak Robert a eledni poskakuj kolem chrt. Pipadal
si, jako by se na n dval pes tlustou a pinavou tabulku skla.
Zniehonic se vichni krom nj narovnali a v zstupu vypochodovali ze stj.
Stephen se zachvl. Ze zkuenosti vdl, e takov nepirozen chovn
pokad svd o pchodu gentlemana s vlasy jako chm bodl.
A taky e tu byl a rozjasoval stsnn tmav stje z svch stbrnch
vlas, tpytem modrch o a jasnou zelen kabtku; hlun mluvil a sml se
a vbec nepochyboval, e Stephen ho vid stejn rd jako on Stephena. Psi ho
nadchli stejn jako pedtm sluebnictvo a zavolal Stephena, aby je obdivoval
s nm. Mluvil k nim vlastnm jazykem a psi na nj skkali a radostn tkali
podle veho z nj byli unesen vc ne ze vech lid, kter pedtm vidli.
Pipomn mi to jednu udlost z roku 1413, kdy jsem zavtal na jih na
nvtvu krle Jin Anglie, pronesl gentleman. Dobrotiv a chrabr krl mne
pedstavil svm dvoanm, vyprvl jim o mnoha mch asnch spch,
rozlehlch krlovstvch, m rytsk povaze atd. atd. Jeden z jeho lechtic se
vak rozhodl, e pounmu a povznejcmu proslovu nebude naslouchat.
Msto toho spolu se svmi stoupenci tlachal a sml se. Jak si dokete
pedstavit, velmi mne takov chovn urazilo a usmyslel jsem si, e je naum
lepm zpsobm! Den nato ti hanebnci vyrazili na lov zajc k Hatfieldskmu
lesu. Zaskoil jsem je nepipraven a dostal jsem brilantn npad promnit lidi
v zajce a zajce v lidi. Lovet psi nejdv roztrhali svoje pny na kusy a pak

578
dostali zajci v lidsk podob pleitost pern se pomstt psm, kte je
pedtm tvali a dotrali na n. Gentleman se odmlel, aby ho Stephen mohl za
tento kousek pochvlit, ale jet ne Stephen stail pronst jedin slovo,
gentleman zvolal: Ach! Ctil jste to?
Co jsem ml ctit, pane? zeptal se Stephen.
Vechny dvee se otsly!
Stephen stelil pohledem ke dvem do stj.
Ne, ne tamty dvee! ekl gentleman. Myslm tm dvee mezi Angli
a vemi ostatnmi krajinami! Nkdo se je sna otevt. Nkdo promluvil
k obloze a nebyl jsem to j! Nkdo vydv pokyny kamenm a ekm a nejsem
to j! Kdo to dl? Kdo to je? Pojte!
Gentleman popadl Stephena za pai a vystoupali na oblohu jako by
najednou stli na hoe nebo v ochozu velice vysok ve. Stje v Harley Street
zmizely a ped Stephenovma oima se otevelo nov panorama a pak dal
a potom dal. Pod nimi se rozkldal pstav s hustm lesem st ale hned
jim ultl pod nohama a na jeho mst okamit vyvstalo ed zimn moe, na
nm se ve vtru naklnly lod pod vemi plachtami nae pilo vat
msto s ndhernmi mosty. Stephen kupodivu prakticky nectil, e by se
pohyboval, sp jako by svt letl vstc Stephenovi a gentlemanovi, zatmco oni
zstvali na mst. Dle se objevily zasnen hory, na nich se hmodili
malic lid potom jezero hladk jako sklo a ze vech stran obklopen
ernmi tty pak nina s drobnmi msteky a ekami rozhozenmi po
krajin, jako by to byly dtsk hraky.
Ped nimi se cosi tyilo. Zpotku to vypadalo jako ern ra plc oblohu.
Ale jak se piblili, stal se z n ern sloup, kter se vzpnal ze zem a neml
konce.
Stephen a gentleman se nakonec zastavili nad Bentkami (Stephen se
zapshl, e ani na okamik nebude zkoumat, na em to vlastn stoj). Slunce
zapadalo a ulice a domy pod nimi byly tmav, ale moe a obloha byly pln
svtla, v nm se harmonicky msily odstny rov, mln modr, topasov
a perleov barvy. Jako by se msto vznelo v zivm przdnu. ern sloup
byl z vt sti hladk jako obsidin, ovem hned nad rovn stech dom se
z nj vzdouvaly roubovice a spirly temnoty a nechaly se unet vtrem.
Stephen si nedokzal pedstavit, co to me bt za.
Je to kou, pane? Ho ta v? zeptal se Stephen.
Gentleman neodpovdl, ale kdy se dostali ble, Stephen se pesvdil, e
nejde o kou. Z ve vyltala ern masa. Byli to havrani. Tisce a tisce
havran. Opoutli Bentky a mli nameno tm smrem, odkud vyletli
Stephen s gentlemanem.
Jedno hejno zakrouilo k nim. Vzduch se najednou otsal mvnm tisc
kdel a hlasit a jednotvrn vibroval, jako by nkdo bubnoval. Stephenovi
vltla do o, nosu a st oblaka prachu a pny. Sehnul se a obma rukama si
zacpal nos, aby nectil zpach.

579
 Kdy byli pry, uasle se zeptal: Co jsou za, pane?
Tvorov, kter stvoil ten mg, odpovdl gentleman. Posl je zptky do
Anglie s pokyny obloze, zemi, ekm a kopcm. Svolv vechny star Krlovy
spojence. Brzy budou slouit anglickm mgm, a ne mn! Zavyl a v tom
zvuku se hnv msil se zoufalstvm. Potrestal jsem ho tak, jak jsem jet nikdy
nepotrestal dnho svho neptele! Pesto vak proti mn pod spd
klady! Pro se nesm s osudem? Pro si nezouf?
Nikdy jsem neslyel, e by mu schzela kur, pane, ozval se Stephen.
Podle veho se za panlskho taen vyznamenal mnoha hrdinskmi iny.
Kur? O em to mluvte? Tohle nen kur! To je krystalicky ist zloba!
Usnuli jsme na vavnech, Stephene! Umonili jsme anglickm mgm, aby
nad nmi zskali pevahu. Musme pijt na to, jak je porazit! Musme
zdvojnsobit sil, abyste se stal krlem!

580
 60

BOUE A LI
nor 1817

eta Greysteelov si pronajala dm v Padov s vhledem na ovocn trh.

T Odevad to tam bylo jen kousek a stlo ji to pouhch osmdest

bentskch dukt za cel ti msce (co v pepotu dlalo 38 guinej).
Tak vhodn obchod tetu Greysteelovou velmi potil. Nkdy se ale stv, e
kdy lovk jedn rychle a velmi rzn, veker pochyby a nerozhodnost se
dostav, a kdy u je pozd. A tak tomu bylo i tentokrt: teta Greysteelov
a Flora nebydlely v tom dom ani tden a u na nm teta Greysteelov zanala
hledat vady a pochybovat, zda ho vbec mla brt. Akoli byl starobyl
a hezk, jeho gotick okna byla dost mal a nkolik jich bylo obehnanch
kamennmi balkny; jinmi slovy tam vtinou bvalo ero. To by pedtm
nebylo nijak na zvadu, ale Flora tehdy potebovala zvednout nladu a tetika
Greysteelov se domnvala, e ptm a stny jakkoli malebn by j nemusely
svdit. Krom toho stly na dvoe njak kamenn dmy, jim v prbhu let
vyrostly zvoje a plt z beanu. Bez pehnn se dalo ci, e tmto dmm
hrozilo, e co nevidt zmiz, a kdykoli upoutaly zrak tety Greysteelov,
pipomnly j chudinku manelku Jonathana Strange, kter zemela tak mlad
za tak zhadnch okolnost a jej neastn osud oividn dohnal jejho
manela k lenstv. Teta Greysteelov doufala, e Floru takov melancholick
mylenky nenapadaj.
Ale jednou tu smlouvu uzavely a u byly nasthovan, take se teta
Greysteelov pustila do toho, aby dm psobil co nejpjemnji a aby v nm
bylo co nejvc svtla. Petrolejem ani svkami nikdy nepltvala, ale v zjmu
pozdvien Floiny nlady nehledla na penze. Na jednom obzvlt tmavm
mst na schoditi, kde schody zately divnm a nepedvdatelnm zpsobem,
nechala teta Greysteelov umstit na polici lampu, aby tam nkdo neupadl
a nezlomil si vaz. Lampa hoela dnem i noc, a ustavin tak drdila Bonifaziu,
postar italskou sluebnou, kter k domu patila a byla jet etrnj ne sama
teta Greysteelov.
Bonifazia byla vten sluebn, jen ponkud prostoek, a krom toho mla
sklon dlouze vysvtlovat, pro jsou pokyny, je prv dostala, pomlen i
zcela nesplniteln. V prci j pomhal pomal vykoisovan mladk jmnem

581
Minichello, jen na kad pkaz reagoval tichm mrzoutskm mruenm
v dialektu, ktermu prost nebylo rozumt. Bonifazia se k Minichellovi chovala
s tak familirnm opovrenm, e teta Greysteelov spekulovala o jejich
pbuzenskm pomru, by se j v tto zleitosti zatm nedailo zskat dn
pesn informace.
Zaizovn domu, kadodenn potyky s Bonifaziou a vechna pjemn
i nepjemn pekvapen spojen s pobytem v novm mst dokzaly tetu
Greysteelovou zabavit i zamstnat; ale jej hlavn a nejsvtj povinnost toho
asu bylo hledat povyraen pro Floru. Flora toho posledn dobou pli
nenamluvila; sthla se do stran. Pokud ji jej teta oslovila, vcelku ochotn j
odpovdla, ale jen mlokdy se pustila do hovoru sama od sebe. Zatmco
v Bentkch Flora vymlela vechny jejich kratochvle, te u tet
Greysteelov jen kvla na jakoukoli prochzku, kterou j teta navrhla. Dvala
pednost innostem, kter nevyadovaly dalho spolenka. Chodila sama, etla
sama, vysedvala sama v obvacm pokoji nebo nastavovala tv slabm
slunenm paprskm, kter zhruba v jednu hodinu pronikly na mal dvr. Byla
uzavenj a oproti minulosti se mnohem mn svovala, jako by ji nkdo a
nemusel to nutn bt Jonathan Strange zklamal a ona si umanula, e bude do
budoucna nezvislej.
V prvnm norovm tdnu se v Padov kolem poledne strhla velk boue.
Bouka se znenadn pihnala z vchodu (tedy od Bentek a od moe). Sta
pnov, kte pravideln sedvali v padovskch kavrnch, tvrdili, e pila
zcela bez varovn. Jin lid tomu vak nevnovali vt pozornost; koneckonc
v zim mus lovk s boukami potat.
Nejdv se mstem prohnal siln vtr a vru e na njak dvee i okna moc
nedbal. Dailo se mu nalzat skuliny, o nich nikdo nevdl, a profukoval domy
skoro stejn divoce jako ulicemi. Tou dobou sedla teta Greysteelov s Florou
v malm obvacm pokoji v prvnm poschod. Okenn tabulky se rozdrnely
a kilov ozdoby na lustru se rozcinkaly. Pak vtr vykubl tet Greysteelov
zpod ruky dopis, kter prv psala, a rozhzel jeho listy po pokoji. Za oknem
obloha potemnla tak, e se udlala tma jako v noci, a spustil se oslepujc d.
Bonifazia a Minichello veli do obvacho pokoje. dajn chtli zjistit, zdali
teta Greysteelov nem ohledn bouky njak pn, ve skutenosti vak
Bonifazia chtla spolu s tetou Greysteelovou hlasit asnout nad prudkost vtru
a det (a e to byl krsn duet, i kdy v rznch jazycch). Minichello nejsp
piel kvli Bonifazii; na boui nahlel zasmuile, jako by ml podezen, e ji
nkdo zadil, jen aby mu pidlal prci.
Teta Greysteelov, Bonifazia a Minichello stli vichni u okna a vidli, jak
prvn der blesku dodal dobe znmmu prosted gotick a znepokojujc
ndech, naplnil jej sinalou, nezemskou z a neekanmi stny. Zahmn pak
otslo celou mstnost. Bonifazia se zaala eptem dovolvat pzn
Bohorodiky a nkolika svatch. Teta Greysteelov, kter byla pln stejn
vyden, by za takovou tchu byla dost mon vdn, ale jakoto lenka

582
angliknsk crkve mohla jen vykiknout Proboha! a No ne! a Pro
Kristovy drah rny! co ji pli neutilo.
Drahouku, obrtila se na Floru lehce roztesenm hlasem, doufm, e se
neboj. Je to skuten hnusn bouka.
Flora pela k oknu, vzala tetu za ruku a ekla j, e to pece brzy pejde.
Msto osvtlilo dal zablsknut. Flora pustila tetinu ruku, vzala za kliku
okna, otevela jej a nedokav vela na balkn.
Floro! vykikla teta Greysteelov.
Vyklnla se do skuc tmy, rukama open o balustrdu, a vbec nedbala
na d, kter j promel aty, ani na vtr, kter ji tahal za vlasy.
Zlatko! Floro! Floro! Poj z toho det!
Flora se otoila a nco sv tetice ekla, oni vak u neslyeli, co to bylo.
Minichello za n vyel na balkn a pekvapiv jemn (ani by se vak by
jen na okamik vzdal sv vrozen zasmuilosti) se mu ji povedlo navst dovnit,
piem svma velkma plochma rukama manipuloval podobn jako pasti
penosnmi ploty z prout pi zahnn ovc.
Copak to nevidte? zvolala Flora. Nkdo tam je! Tam, na rohu! Mete
mi ct, kdo to je? Myslela jsem, e Nhle se odmlela a nedoekla u, co si
myslela.
Doufm, e se ml, drahouku. Lituji vechny, co jsou te na ulici.
Doufm, e se co nejdve dostanou pod stechu. Ach, Floro! Ty jsi pln
promokla!
Bonifazia pinesla runky a spolen s tetou Greysteelovou se okamit jala
suit Floiny aty ty dv si ji obracely mezi sebou pod dokola, i kdy obas
kad tlaila opanm smrem. Zrove se ob obracely na Minichella
s nalhavmi pokyny, teta Greysteelov klopotn, avak neodbytn italsky
a Bonifazia v pekotnm bentskm dialektu. Bylo dost dobe mon, e si
protieily, tak jako se pedtm nedokzaly shodnout na smru oten, protoe
Minichello neudlal nic, jen se na n nazloben dval.
Flora hledla pes sklonn hlavy obou en na ulici. Dal der blesku.
Ztuhla, jako by j projel elektrick proud, a hned nato se vymanila ze seven
tety a sluebn a vybhla z pokoje.
Nemli as pemtat, kam zmizela. Pt plhodina se odehrla ve znamen
titnskho domcho boje: Minichello se snail zavt okenice v zuc bouce,
Bonifazia kloptala ve tm a hledala svky a teta Greysteelov pila na to, e
italsk slovo, jm oznaovala okenice, ve skutenosti znamen pergamen.
Jeden po druhm se vichni rozlili. Ke zklidnn situace rozhodn nepisplo,
kdy vechny zvony ve mst zaaly vyzvnt podle pesvden, e zvony
(kter pat k poehnanm vcem) mohou rozehnat bouky a hromy (kterto
jsou zjevn dlem blovm).
Konen byl dm zabezpeen pinejmenm do jist mry. Teta
Greysteelov nechala dokonen prce na Bonifazii a Minichellovi a vrtila se
se svkou do obvacho pokoje, zapomnajc, e z nj vidla Floru odchzet.

583
Nete tam nenala, ale povimla si, e Minichello v mstnosti pod jet
nezavel okenice.
Vyla po schodech do Floiny lonice: ani tam ji nenala. Nebyla ani v mal
jdeln, ani v lonici tety Greysteelov, ba ani v druhm, menm obvacm
pokoji, do nj obas chodily po veei. Potom zkusila kuchy, halu
a zahradnkv pokoj ani tam vak nebyla k nalezen.
Tet Greysteelov to zanalo nahnt podn strach. Krut hlsek j
naeptval do ucha, e a u manelka Jonathana Strange skonila jakkoli
zhadn, zaalo to tm, e naprosto neekan zmizela za patnho poas.
Ale to snilo, neprelo, kala si v duchu. Jak hledala Floru po celm
dom, opakovala si: Snilo, neprelo. Snilo, neprelo. Pak j blesklo
hlavou: Mon je celou dobu v obvacm pokoji. Panovala tam takov tma
a takov ticho, e jsem si j mon nevimla.
Vrtila se do onoho pokoje. Dal der blesku mu dodal nepirozenho
vzhledu. Stny zblaly a dostaly dsiv ndech a nbytek a dal pedmty
zeedly, jako by vechny zkamenly. Tetu Greysteelovou zaskoilo poznn, e
v pokoji skuten je jet nkdo jin ena, ale ne Flora ena v tmavch,
staromdnch atech, kter stla se svkou ve svcnu a dvala se na ni ena
s tv zcela zahalenou stnem, jej rysy nebyly vidt.
Teta Greysteelov pln ztuhla.
Zahmlo: pak ernoern tma, a na dva plamnky svek. Kdovpro to ale
vypadalo, e svka t neznm eny vbec nic neosvtluje. A pak se stalo jet
nco podivnjho: pokoj se podle veho njakm tajuplnm zpsobem zvtil;
ena a jej svka byly od tety Greysteelov zvltn daleko.
Kdo tam? vykikla teta Greysteelov.
Nikdo neodpovdl.
Jist, pomyslela si, je to Italka. Musm se j zeptat znovu italsky. Mon
v t boui zazmatkovala a zabloudila do patnho domu. Ale a se snaila, jak
chtla, v tom okamiku se j nevybavilo jedin italsk slovko.
Dal zblesk. ena stla ped tetou Greysteelovou tak jako pedtm. To je
duch manelky Jonathana Strange! blesklo j hlavou. Vykroila k n a neznm
k n rovn o krek popola. Nhle j to dolo a s pochopenm se dostavila
stejn velk leva: Je to zrcadlo! Ach! To jsem ale ka hloup, e se bojm
vlastnho odrazu! Tak se j ulevilo, e se mlem nahlas rozesmla, pak se ale
zarazila ty obavy nebyly poetil, ani v nejmenm, a doposud toti v tom
rohu dn zrcadlo nestlo.
Pi ptm zablesknut to zrcadlo spatila. Bylo okliv a do mstnosti se
svmi velkmi rozmry nehodilo; byla si jist, e ho v ivot nevidla.
Vybhla z pokoje. Vdla, e kdy j to zlovstn zrcadlo zmiz z o, bude
s to uvaovat jasnji. V pli schodit zaslechla z Floiny lonice njak zvuky,
a tak otevela dvee a nakoukla do pokoje.
Flora byla uvnit. Zaplila svky, kter j tam dali, a zrovna si petahovala
aty pes hlavu. Byly skrznaskrz promoen. Se spodnikou a punochami to

584
nevypadalo o nic lpe. Boty mla pohozen na podlaze po stran postele; byly
pln naskl vodou a znien od det.
Flora na tetu vrhla pohled a ve tvi se j pi tom msila provinilost, rozpaky,
vzdor a jet pr dalch emoc, kter u nebylo tak snadn urit. Nic! Nic!
vykikla.
To nejsp mla bt odpov na otzku, kterou od tety oekvala, jene teta
Greysteelov ekla jen: Kdepak jsi byla, drahouku? A pro jsi proboha
vyrazila ven v takovm poas?
J la ven koupit vyvac hedvb.
To tetu Greysteelovou muselo viditeln ohromit, protoe Flora nejist
dodala: Netuila jsem, e bude pret tak dlouho.
Musm ct, zlatko, e ses zachovala dost nepedloen musela ses pece
dost bt, ne? Kvli tomu ses rozplakala?
Rozplakala?! Ne, ne! To se ml, tetiko. J neplakala. To jsou kapky
det, nic vc.
Ale vdy Teta Greysteelov se zarazila. Chtla doct: ti zrovna teou
slzy, ale Flora zavrtla hlavou a odvrtila se. Kdovpro poskldala l do
balku a tetu Greysteelovou man napadlo, e kdyby to neudlala, l by ji
aspo trochu ochrnil ped detm a ona by nyn nebyla tak mokr. Z toho
balku te vythla lahviku zpola naplnnou tekutinou jantarov barvy.
Otevela uplk a strila ji do nj.
Floro! Pihodilo se nco velice zvltnho. Nevm, jak bych ti to mla ct,
ale objevilo se tu zrcadlo
Ano, j vm, pospila si Flora. Pat mn.
Ono pat tob! Teta Greysteelov byla pln tumpachov. Nsledovala
del odmlka. Kde jsi ho koupila? zeptala se. Nic jinho ji nenapadlo.
U si pesn nevzpomnm. Museli ho doruit ped chvilkou.
Ale pece by uprosted bouky nikdo nic nedoruoval! A i kdyby nkdo
dostal tak pihloupl npad, byl by zaukal na dvee a neudlal by to
takovmhle zvltnm, pokoutnm zpsobem.
Na tyto velmi rozumn nmitky Flora nemla co ct.
Tetu Greysteelovou nemrzelo, e to tma opustily. Bouek, obav
a neekanch zrcadel mla opravdu pln zuby. U vdla, pro se zrcadlo
objevilo, a tak prozatm nechala stranou, jak se objevilo. Milerda naopak shla
po uklidujcch tmatech, jakmi byly Floiny aty a Floiny boty
a pravdpodobnost, e se Flora nachlad, a to, jak se Flora mus okamit usuit,
oblct si upnek a jt se posadit ke krbu do obvacho pokoje a snst nco
teplho.
V obvacm pokoji teta Greysteelov ukzala: Vid? U je tm po
bouce. Vypad to, e se vrac zptky k pobe. To je mi divn! Myslela jsem
si, e prv odtamtud pila. To vyvac hedvb ti nejsp d zniil spolu se
vm ostatnm.

585
 Jak vyvac hedvb? opakovala Flora. Pak si vzpomnla. , tohle! J
se do toho obchodu ani nedostala. Jak jsi ekla, byl to poetil podnik.
Inu, pozdji meme zajt nakoupit vechno, co potebuje. Tch chudk
trhovc je mi ale skuten lto! Ta prtr mraen jim musela zniit vechno na
stncch. Bonifazia ti dl ovesnou kai, drahouku. To by m zajmalo, jestli
jsem j ekla, aby ti do n nalila erstv mlko.
To si nepamatuji, tetiko.
Tak to bych za n mla zajt a zmnit se o tom.
J bych tam zala, teti, nabdla se Flora a vstala.
Tetika o tom vak nechtla ani slyet. Flora mus zstat pesn tam, kde je,
u krbu, s nohama na podnoce.
m dl vc se rozjasovalo. Jet ped odchodem do kuchyn si teta
Greysteelov podn prohldla zrcadlo. Bylo velmi velk a zdobn, takov,
jak se vyrb na ostrov Murano v Bentsk lagun. Mimochodem,
pekvapuje m, e se ti tohle zrcadlo lb, Floro. Je zdoben tolika svitky,
kudrlinkami a sklennmi kvtinami. Obvykle thne k jednodum vcem.
Flora si povzdychla a odpovdla, e od t doby, co je v Itlii, pila na chu
luxusnmu a zdobnmu zbo.
Bylo drah? zeptala se teta Greysteelov. Vypad draze.
Ne. Vbec nebylo drah.
Tm lpe, ne?
Teta Greysteelov sela dol do kuchyn. Notn pookla a byla
pesvden, e dopolednm otesm a obavm odzvonilo. V tom se ale
naprosto mlila.
V kuchyni stli s Bonifazi a Minichellem dva mui, kter v ivot nevidla.
Nevypadalo to, e by Bonifazia by jen zaala dlat Floe kai. Dokonce ani ze
spe nepinesla ovesn vloky a mlko.
Sotva Bonifazia spatila tetu Greysteelovou, vzala ji za ruku a nedokav na
ni spustila pval nench slov. Mluvila o bouce pinejmenm to bylo
jasn a kala, e byla zl, ale mimo to u teta Greysteelov moc nerozumla.
K tetinu naprostmu asu j pomohl porozumt Minichello, kdy celkem
pesvdiv napodobil anglitinu: Dl to ten engli mg. Ten engli mg dl
tempestu.
Prosm?
Za astho peruovn od Bonifazie i obou mu j Minichello sdlil, e za
bouky nkolik lid vzhldlo k obloze a spatilo trhlinu v ernch mranech. To,
co skrz ni vidli, je ovem ohromilo a vydsilo nebyl to przran azur, kter
oekvali, ale ern plnon obloha pln hvzd. Ta boue vbec nebyla
pirozen; jejm jedinm elem bylo skrt postup Strangeova Sloupu temnoty.

586
587
 Zprva se rychle rozila po celm mst a obyvatele velmi znepokojila. A
doposud se hrzn Sloup temnoty omezoval na Bentky, je pinejmenm
obyvatelm Padovy pipadaly jako pirozen djit hrz. Nyn bylo jasn, e
Strange zstal v Bentkch sp dobrovoln, ne e by v nich byl zaklet. Na
kterkoli msto v Itlii, ba kterkoli msto na svt by zniehonic mohla
padnout Vn temnota. To bylo samo o sob patn, ale pro tetu Greysteelovou
to bylo mnohem hor ke vemu jejmu strachu ze Strange se pidalo nevtan
pesvden, e j Flora lhala. Pemtala, jestli je pravdpodobnj, e j nete
lhala, protoe jednala pod vlivem magie, nebo protoe jej vztah ke Strangeovi
otupil jej zsady. Nevdla, co z toho by bylo hor.
Poslala svmu bratrovi do Bentek dopis, v nm jej pnliv dala, aby
pijel do Padovy. Prozatm se rozhodla, e nic neekne. Po zbytek dne Floru
bedliv sledovala. Flora vcemn jednala jako obvykle, a na to, e se v jejm
chovn k tet obas objevil nznak kajcnosti, i kdy tam dn bt neml.
Ptho dne v jednu hodinu odpoledne tedy nkolik hodin pedtm, ne mu
mohl bt doruen dopis tety Greysteelov dorazil z Bentek doktor Greysteel
s Frankem. ekli j, e kdy Strange odjel z farnosti Santa Maria Zobenigo na
pevnou zem, v Bentkch se to rozhodn neutajilo. V mnoha mstskch tvrtch
vidli, jak se Sloup temnoty pohybuje po mosk hladin. Jeho povrch se chvl
a zkruty a spirly Temnoty z nj vystelovaly tam a zase zptky, a to
vypadalo, jako by byl cel z ernch plamen. Nikdo nevdl, jak se Strangeovi
povedlo dostat pes vodu, tedy zdali peplul ve lunu, nebo jestli se pepravil
ist magickmi prostedky. Bouku, j se snail maskovat svj postup, si
vyaroval a ve Stra, osm mil od Padovy.
To ti eknu, Louiso, prohlsil doktor Greysteel, e bych s nm te za
dnch okolnost nemnil. Jakmile se piblil, vichni uprchl. Od Mestre a
do Stra nevidl jedinho ivho tvora, nic ne ztichl ulice a oputn pole. Od
nynjka je pro nj svt pln przdn.
Jet ped chvl nechovala teta Greysteelov ke Strangeovi pli vel city,
ale jeho postaven, jak j ho bratr vylil, bylo tak otesn, e j do o vhrkly
slzy. A kde je te? zeptala se mnohem smlivji.
Uchlil se zptky do svch pokoj v Santa Maria Zobenigo, odpovdl
doktor Greysteel. Vechno je tak jako pedtm. Jakmile jsme se doslechli, e
navtvil Padovu, uhodl jsem, pro sem zavtal. Pijeli jsme tak zhy, jak jen to
bylo mon. Jak se m Flora?
Flora byla v salnu. U otce oekvala vlastn se j ulevilo, e se j
konen piel vyptat. Doktor Greysteel ze sebe sotva vysoukal prvn otzku,
kdy se mu zaala o pekot zpovdat. Zjevn toho na ni bylo moc a potebovala
si ulevit. Po tvch se j koulely slzy jako hrachy a piznala se, e vidla
Strange. Zahldla ho na ulici pod sebou, vdla, e tam ek na ni, a tak za nm
vybhla ven.

588
 eknu ti vechno, slibuji, ujiovala otce. Ale jet ne. Neudlala jsem
nic patnho. Tedy Zardla se. krom tch l, kter jsem napovdala
tetice a kter m moc mrz. Ale tahle tajemstv nesmm prozradit.
Pro ale vbec dlat njak tajnosti, Floro? zeptal se j otec. Nevyplv
z toho, e je tu nco patn? Lid s poctivmi mysly nemvaj tajemstv.
Jednaj s otevenm hledm.
To nejsp ano jene o mzch to neplat! Pan Strange m neptele
toho hroznho starce v Londn a krom nj jet dal! Ale nesm m hubovat,
e jsem se zachovala patn. Moc jsem se snaila jednat sprvn a myslm, e
se mi to povedlo! V, on se oddval jednomu druhu magie, kter jej niil,
a vera jsem ho pesvdila, a se ho vzd! Slbil mi, e se toho napt pln
vysth.
Ale Floro, povzdychl si jej otec smutn. To m znepokojuje vc ne
vechno ostatn. Chtl bych vdt, jakm prvem od nj vyaduje njak sliby.
Mohla bys mi to njak vysvtlit? Moje znejmilej, jsi s nm zasnouben?
Ne, tati! Dal zchvat ple. Tetika se j musela hodn naobjmat, aby se
aspo trochu uklidnila. Kdy konen mohla zase mluvit, ekla mu: Nejsme
zasnouben. Pravda, mvala jsem pro nj velkou slabost. Ale to je u dnes
vcemn minulost. Nesm m z toho podezvat. Podala jsem ho, a mi to
slb kvli naemu ptelstv. A kvli sv en. Mysl si, e to udlal pro ni, j
ale vm, e by nechtla, aby si mkoli niil zdrav i rozum bez ohledu na
el, bez ohledu na to, jak zoufal mohou bt okolnosti! Ona u ho neme
usmrovat a tak musm mluvit za ni.
Doktor Greysteel mlel. M mil Floro, ekl po bezmla dvou minutch,
zapomn, e jsem se s nm asto vdal v Bentkch. Nen te s to dodrovat
sliby. Ani si nebude pamatovat, e ti nco slbil.
Ale bude! Zadila jsem to tak, aby musel!
Dal slzy ji usvdily z toho, e se pes veker sv tvrzen od cit
k Jonathanovi jet pln neoprostila. ekla toho vak dost na to, aby svho
otce i tetu trochu uklidnila. Byli pesvdeni, e jej nklonnost k Jonathanu
Strangeovi mus dve i pozdji pirozen ochladnout. Jak teta Greysteelov
pozdji toho veera poznamenala, Flora nepatila k dvkm, kter cel lta tou
po nemon lsce; na to je pli racionln.
Kdy se takto opt seli, doktor Greysteel a teta Greysteelov se u nemohli
dokat, a se zase vydaj na cesty. Teta Greysteelov si pla vyjet do ma
obhldnout antick stavby a artefakty, o jejich pozoruhodnosti toho tolik
slyela. Flora vak ze sebe nedokzala vykesat ani jiskiku zjmu o pamtky
i umleck dla. Tvrdila, e je nejastnj tam, kde je. Pokud k tomu nebyla
donucena, ani nechtla vychzet z domu. Kdy j navrhovali, a si s nimi zajde
na prochzku nebo do kostela s renesannm oltem, odmtala je doprovodit.
Stovala si, e pr nebo e ulice jsou mokr to vechno byla pravda; tu zimu
v Padov hodn prelo, ale do t doby j d nikdy nevadil.

589
 Jej teta i otec s n mli trplivost, by obzvlt doktoru Greysteelovi to
pilo trochu zatko. Nepijel pece do Itlie, aby tie vysedval v byt dvakrt
menm ne jeho vlastn pohodln dm ve Wiltshiru. V soukrom ehral, e
lovk si pece me st romny i vyvat (co byly nyn Floiny oblben
kratochvle) i ve Wiltshiru a vyjde ho to mnohem levnji, ale teta Greysteelov
mu za takov mylenky vyhubovala a umlela jej. Pokud Flora hodl truchlit
nad Jonathanem Strangem, mus ji nechat.
Jeden vlet Flora navrhla, ovem velice zvltn. Kdy byl doktor Greysteel
v Padov zhruba tden, oznmila, e by se moc rda vydala na moe.
Zeptali se j, jestli tm mysl plavbu po moi. Nebylo jedinho dvodu, pro
by do ma nebo Neapole nemohli plout lod.
Ona ale plavbu nemyslela. Nepla si odjet z Padovy. Ne, ona by si rda
vyjela na jacht nebo jinm lunu. Jen na hodinku dv, mon i mn. Ale
chtla by se na moe vypravit okamit. Ptho dne se odebrali do mal
rybsk vesniky.
Vesnika se nevyznaovala kdovjak zajmavou vyhldkou, architekturou i
djinami popravd eeno jej jedinou vhodou byla nevelk vzdlenost od
Padovy. Doktor Greysteel se vyptval ve vinrnice a na fae, dokud se
nedoslechl o dvou dvryhodnch chlapech, kte by byli ochotni vzt je na
moe. Tm dvma pranic nevadilo vzt si od doktora Greysteela penze, museli
ho vak upozornit, e tam nen nic k vidn a e by tam nebylo nic k vidn ani
za hezkho poas. Jene o pknm poas se nedalo ani mluvit, prelo dost
siln na to, aby d vlet na vodu nanejv znepjemnil, nikoli vak
dostaten siln, aby kapky rozptlily tkou edou mlhu.
Opravdu si to peje, zlatko? ujiovala se teta Greysteelov. Psob to
tam dost beztn a lun pchne rybinou.
Opravdu, teti, pisvdila Flora, vlezla si do lunu a uvelebila se na
jednom konci. Teta a otec nsledovali jejho pkladu. Nechpajc rybi
plachtili tak dlouho, dokud kolem sebe ve vech smrech nevidli jen
pevalujc se masu ed vody ohranienou stnami bezvrazn ed mlhy.
Rybi se s oekvnm zadvali na doktora Greysteela. Ten zase vrhl ptrav
pohled na Floru.
Flora si nikoho z nich nevmala, jen sedla a zamylen se oprala o bok
lunu. Pravou ruku mla nataenou nad hladinu.
U je to tu zase! vykikl doktor Greysteel.
Copak je tu zase? optala se teta Greysteelov podrdn.
Ten pach koek a zatuchliny! Smrd to tu, jako bychom byli v byt t
ensk. T staeny, co jsme ji navtvili v Cannaregiu. To mme na palub
koku?
Ta otzka byla absurdn. Ze vech st rybskho lunu byl dobr vhled
na vechny ostatn; dn koka tu nebyla.
Dje se nco, drahouku? zeptala se teta Greysteelov. Nco ve Floin
dren tla se j tak pln nelbilo. Je ti patn?

590
 Ne, teti, odpovdla Flora a narovnala zda i detnk nad hlavou. Je mi
dobe. Jestli chce, meme u jet dom.
Teta Greysteelov na okamik spatila lahviku houpajc se na vlnch,
lahviku bez ztky. Ta se pak potopila pod hladinu a navdy j zmizela z o.
Tento prapodivn vlet byl na mnoho nsledujcch tdn posledn chvl,
kdy se Floe vbec zachtlo ven. Teta Greysteelov se ji nkdy snaila
pesvdit, aby si sedla na idli k oknu a vidla tak, co se dje na ulici. Na
italskch ulicch se asto dje nco zbavnho. Le Flora si velmi zamilovala
idli ve stinnm kout pod onm tajuplnm zrcadlem a osvojila si osobit zvyk
porovnvat obraz mstnosti v zrcadle se skutenm stavem. Tak kupkladu se
znenadn zaala zajmat o l pehozen pes idli, podvala se na jeho odraz
a ekla: Ten l vypad v zrcadle jinak.
Opravdu? pesvdovala se teta Greysteelov rozpait.
Ano. V zrcadle vypad hnd, zatmco ve skutenosti je modr.
Nemysl?
Nu, m mil, urit m pravdu, ale mn pipadaj pln stejn.
Ne, zavrtla Flora hlavou a povzdechla si, pravdu m ty.

591
 61

STROM PROMLOUV KE KAMENI,

KMEN PROMLOUV K VOD
Leden nor 1817

dy pan Norrell zniil Strangeovu knihu, veejn mnn v Anglii se

K zcela obrtilo proti nmu a naopak bylo velmi naklonno Strangeovi.

Lid si oba mgy jak veejn, tak v soukrom srovnvali. Strange byl
upmn, odvn a energick, zatmco hlavnm charakteristickm rysem pana
Norrella bylo tajnstkstv. Tak se nezapomnlo na to, jak v dob, kdy
Strange slouil sv zemi na Pyrenejskm poloostrov, Norrell skoupil vechny
knihy magie z knihovny vvody z Roxburghu, aby je nemohl st nikdo jin.
Ovem v polovin ledna noviny zaplnily zprvy o Strangeov lenstv, popisy
ern ve a spekulace o magii, kvli n tam musel zstat. Anglian jmnem
Lister byl v Mestre na italskm pobe tho dne, kdy Strange vyrazil
z Bentek do Padovy. Pan Lister se stal svdkem pesunu Sloupu temnoty pes
moe a poslal do Anglie popis tohoto kazu; za ti tdny pak hned nkolik
londnskch list otisklo len, jak Sloup tie klouzal po mosk hladin.
Bhem pr krtkch msc se Strange stal pro sv krajany symbolem hrzy:
proklet bytosti, sotva lidsk.
Strange sice neekan upadl v nemilost, ovem panu Norrellovi to nijak
neprosplo. Od vldy nedostval dn nov zakzky, mnohem hor vak bylo,
e vyschly i zakzky z dalch zdroj. Na potku ledna se dkan katedrly
svatho Pavla vyptval, zdali by pan Norrell byl s to zjistit, kde spovaj
ostatky jist mlad eny. Bratr tto mlad eny chtl vem lenm rodiny
vybudovat nov nhrobek. To si dalo pesun rakve on mlad eny, ovem
dkana i kapitulu uvedlo do velkch rozpak zjitn, e si jej hrob
poznamenali patn a e vlastn nevd, kde le. Pan Norrell jej ujistil, e najt
ji bude hraka. Pslun kouzla provede, jakmile mu dkan poskytne informace
o jmnu t mlad dmy a jednom i dvou dalch detailech. Jene dkan panu
Norrellovi jej jmno neposlal. Msto toho pan Norrell obdrel roubovan
dopis, v nm se mu dkan sloit omlouval a mimo jin tvrdil, e klr neme
najmat mgy, ke ktermuto nzoru dospl a v posledn dob.
Lascelles a Norrell se shodli, e situace je znepokojujc.

592
 Pokud nebudeme provozovat dnou novou magii, na njakou renesanci
anglick magie meme rovnou zapomenout, prohlsil Lascelles. Za tto
krize je ivotn dleit, aby se veejnosti ustavin pipomnalo vae jmno
a spchy.
Lascelles psal lnky do novin a pranoval Strange ve vech asopisech
vnujcch se magii. Rovn vyuil tto pleitosti, aby zhodnotil vechna
Norrellova kouzla za poslednch deset let a navrhl jejich vylepen. Usoudil, e
by spolu s panem Norrellem ml zajet do Brightonu obhldnout hradbu kouzel,
kterou pan Norrell a Jonathan Strange utkali kolem pobe Britnie. Tomuto
dlu vnoval pan Norrell bezmla dva roky ivota a vldu Jeho Velienstva stlo
nemal penze.
Jednoho obzvlt ledovho, vtrnho dne v noru spolu stli v Brightonu
a hledli na irok pruh fdnho edho moe.
Je to neviditeln, prohlsil Lascelles.
Neviditeln, to ano! pitakal pan Norrell, ale pitom ani o petku mn
inn! tesy ochrn ped eroz, domy ped bou, dobytek ped smetenm do
moe a navc pevrhne plavidla vech neptel Britnie, kte se pokus pistt.
Nemohl jste ale v pravidelnch rozestupech umstit majky, kter by lidem
pipomnaly existenci magick hradby? Teba plameny, je se zhadn vznej
nad vodn hladinou? Sloupy z mosk vody? Nco podobnho?
Ale jist, pikvl pan Norrell, dokzal bych vytvoit magick iluze,
o kterch mluvte. Nejsou nijak nron, ale chpejte, e by byly ist na
ozdobu. Ani v nejmenm by pedchoz kouzla neposlily. Ty iluze by nemly
dn praktick smysl.
Jejich smyslem, prohlsil Lascelles psn, by bylo ustavin kadmu
pihlejcmu pipomnat dlo velkho pana Norrella. Britov by pak nikdy
nezapomnli, e jste pod Obrnce nroda, kter nad nimi stle bd a ste je,
zatmco se vnuj sv prci. Vydalo by to za deset, dvacet lnk
v tvrtletncch.
Opravdu? podivil se pan Norrell. Slbil, e napt bude mt vdycky na
pamti, e je teba kouzlit tak, aby podntil pedstavivost nroda.
Pespali v hostinci U star lod a nsledujcho dopoledne se vrtili do
Londna. Pan Norrell del cesty nesnel. Tebae byl jeho kor pikovm
vrobkem svho druhu, vybaven eleznmi pruinami a hlubokmi
alounnmi sedadly, pod ctil kad hrbol i dru na cest. Zhruba po hodin
zaal obvykle trpt bolestmi v zdech, hlava ho rozbolela jako step a k tomu se
asto pidruila aluden nevolnost. Ovem toho dopoledne si na zda i
aludek skoro ani nevzpomnl. Od prvn chvle, kdy vyrazili z hostince, byl
zvltn nervzn, napadaly ho neekan mylenky a jmaly ho nezeteln
obavy.
Z oknka koru vidl spoustu ernch ptk nevdl, zdali jde o havrany
i vrny, ovem v hloubi due si jako mg byl jist, e nco znamenaj. Krouili
a obraceli se na bled zimn obloze, napnali kdla jako ern ruce a pi tom se

593
z kadho stvalo ivouc ztlesnn havrana v letu: praporce Johna Uskglasse.
Pan Norrell se zeptal Lascellese, jestli se domnv, e je ptk vce ne obvykle,
ale Lascelles odvtil, e nev. Krom ptk pana Norrella znepokojovaly irok,
studen loue, hust rozeset po kadm poli. Jak kor projdl po cest,
z kad loue se stvalo stbrn zrcadlo, v nm se odrela przdn zimn
obloha. Pro mga ovem nen vtho rozdlu mezi zrcadlem a dvemi. Jako by
se mu Anglie pmo ped oima prodela. Pipadalo mu, e by klidn mohl
ktermikoli zrcadlovmi dvemi projt a ocitnout se v jednom z tch dalch
svt, kter kdysi hraniily s Angli. Ba co h, napadalo ho, e by to mohli
udlat jin lid. Sussexsk krajina zaala nepjemn pipomnat Anglii
popsanou ve star balad:

Ten zdej kraj se falen zd,

jak by ho jen nakreslili,
ve chvje se jak v boui klas,
kdy Krl Havran kolem pl.159

Pan Norrell ml poprv v ivot dojem, e se v Anglii provozuje a pli

mnoho magie.
Kdy dojeli na Hanover Square, pan Norrell a Lascelles okamit zamili do
knihovny. Nali tam Childermasse usazenho za stolem. Ped nm se vrila
hromada dopis a on zrovna jeden etl. Kdy pan Norrell veel do mstnosti,
vzhldl od nj. Vborn! U jste zptky! Pette si to.
Pro? O co jde?
Pe nm jist pan Traquair. Njak mladk v Nottinghamshiru zachrnil
s pomoc magie ivot dtti a Traquair tomu byl svdkem.
Tedy, pane Childermassi povzdychl si Lascelles. U byste snad ml
vdt, e svho pna nemte otravovat takovmi nesmysly. Vrhl letm pohled
na kupu otevench dopis; jeden byl opaten velkou peet s erbem. Pr vtein
na nj hledl, pak mu dolo, e ho dobe zn, a chapl po nm.
Pane Norrelle! zaradoval se. Zve ns lord Liverpool!
Konen! zvolal pan Norrell. Co v tom dopisu stoj?
Lascelles dopis chvli etl. Jen ns snan pros, abychom se dostavili do
Fife House ve velmi nalhav zleitosti! Rychle uvaoval. Nejsp jde
o johanity. Liverpool se na ns ml obrtit u ped lety, abychom s nimi
zatoili. T m, e mu to konen dolo. Pak se obrtil k Childermassovi:
A vy jste se snad pln zblznil, ne? Nebo e byste hrl vlastn hru? Vykldte
tu njak smylenky o magii, zatmco dopis od ministerskho pedsedy Britnie
tu jen tak le na stole a nikdo se mu nevnuje!
Lord Liverpool me pokat, tvrdil Childermass panu Norrellovi. Vte
mi, kdy vm km, e byste se ml obeznmit s obsahem tohoto dopisu!

159
Viz prvn poznmka pod arou v tet kapitole.

594
 Lascelles si podrdn odfrkl.
Pan Norrell se dval z jednoho na druhho a vbec si nevdl rady. Za ta lta
si zvykl spolhat se na oba a jejich hdky (k nim v posledn dob dochzelo
m dl astji) ho naprosto vysilovaly. Bval by tam mohl nerozhodn stt
pknou dobu, kdyby ho Childermass nepopadl za ruku a neodthl ho do malho,
devem obloenho pedpokoje pilhajcho ke knihovn. Childermass
s prsknutm zavel dvee a opel se o n.
Poslouchejte m. K t magii dolo v jednom panskm sdle
v Nottinghamshiru. Dospl si povdali v salnu, sluebnictvo mlo pln ruce
prce a jedna mal holika se zatoulala do zahrady. Vylezla na vysokou ze
kolem zelinsk zahrady a vydala se po jejm obvodu. Jene na zdi bylo nled,
holika na nm uklouzla a propadla stechou sklenku. Sklo se rozttilo
a stepy se j na mnoha mstech zabodly do tla. Jej kik zaslechl sluha.
K nejblimu lkai to bylo vc ne deset mil. Jeden z host, mladk jmnem
Joseph Abney, ji zachrnil magi. Vythl z n stepy, zlomen kosti srovnal
Paleovm Obnovenm a napravenm160 a krvcen j zastavil dalm kouzlem,
pr Teilovou rukou.161
To je absurdn! prohlsil pan Norrell. Teilova ruka je u stovky let
nenvratn ztracen a Paleovo Obnoven a napraven je nesmrn nron
procedura. Ten mladk by musel dlouh lta studovat
Ano, j vm a on piznv, e prakticky nestudoval. Sotva znal nzvy tch
kouzel, natopak aby vdl, jak u nich postupovat. A pece Traquair tvrd, e se
tch kouzel zhostil elegantn, bez zavhn. Traquair a dal ptomn na nj
mluvili a ptali se ho, co dl dvina otce vydsilo, e Abney na ni zkou
magii , ovem pokud mohli posoudit, Abney je neslyel. Potom jednal jako
lovk procitajc ze sna. Opakoval jen: Strom promlouv ke kameni, kmen
promlouv k vod. Podle veho se domnval, e stromy a obloha mu vyjevily,
co dlat.
Mystick nesmysly!
Mon. A pece si to nemyslm. Od t doby, co jsme se pesthovali do
Londna, jsem etl stovky dopis od lid, kte se domnvaj, e dokou
kouzlit, a ml se. Tohle je ale nco jinho. Tohle je pravda. Vsadil bych na to
svoje penze. Krom toho nm pily dal dopisy od lid, kte zkoueli kouzla
a ona se jim povedla. Nechpu vak
V tom okamiku se ale dvee, o n se Childermass opral, zaaly otsat,
jak jimi nkdo rumploval. Pak pila rna, kter odhodila Childermasse ode
dve na pana Norrella. Dvee se otevely, v nich stanul Lucas a za nm ko
Davey.

160
Obnoven a napraven bylo kouzlo ruc nsledky erstvho netst.
161
Teilova ruka bylo prastar elf kouzlo zastavujc vechno mon: d, ohe, vtr,
proudn vody i krve. Nejsp bylo pojmenovno po prvnm elfovi, kter se s nm svil
anglickmu mgovi.

595
 Och! hlesl Lucas, ponkud pekvapen. Omlouvm se, pane. Nevdl
jsem, e jste tady. Pan Lascelles tvrdil, e se dvee zasekly, a j se je s Daveym
snail uvolnit. Kor je u vypraven, pane, take meme okamit vyrazit
k lordu Liverpoolovi.
Pojte, pane Norrelle! zavolal Lascelles z hloubi knihovny. Lord
Liverpool ek!
Pan Norrell vrhl na Childermasse ustaran pohled a el.
Cesta do Fife House nebyla pro pana Norrella nikterak pjemn: Lascelles
toti planul zt k Childermassovi a okamit j tak dal prchod. Promite
mi, pane Norrelle, e to km tak oteven, zaal, ale mete si za to sm.
Nkdy se to jev moudr, dt inteligentnmu sluhovi jistou mru nezvislosti
ale lovk toho vdycky nakonec lituje. Ten lump tak odrzl, e si vm dnes
trouf odporovat a uret vae ptele. Mj otec nechval sluebnictvo zbiovat
pro men proheky mnohem men proheky, to vs ujiuji. A j bych
s velkou radost, tak rd Lascelles se vrtl a oval a pak se pohrouil do
alounnho sedadla. Za chvilku ekl u klidnji: Radm vm, abyste zvil,
zda ho potebujete opravdu tak nutn, jak si myslte. To by m zajmalo,
nakolik sympatizuje se Strangem. Ano, prv o to tu jde, ne?
Zadval se z oknka na ponur ed budovy. Jsme na mst. Pane Norrelle,
snan vs prosm, abyste si pamatoval, co vm te eknu. Nerozebrejte obte
magick prce, o kterou vs jeho lordstvo pod, by by byla sebenronj.
Ani dlouh vysvtlovn toti na jej pracnosti nic nezmn.
Pan Norrell a Lascelles zastihli lorda Liverpoola ve studovn u stolu, u nj
vedl spoustu jednn. Vedle nj stl ministr vnitra lord Sidmouth. Oba se na
pana Norrella zadvali se svrchovanou vnost.
Lord Liverpool je uvtal slovy: Mm tu dopisy od zstupc Koruny
v Lincolnshire, Yorkshiru, Somersetu, Cornwallu, Warwickshire a Cumbrii
(Lascellesovi unikl blaen povzdech pi pomylen na magii a penze, kter
byly zjevn na obzoru.) a ve vech si stuj na magii, kter se v nedvn
dob v tch hrabstvch udla! Pan Norrell o pekot zamrkal malma oikama.
Prosm? podivil se.
Lascelles spn dodal: Pan Norrell nem tuen o jedinm kouzlu, kter by
bylo v tch koninch seslno.
Lord Liverpool ho probodl pohledem, jako by mu nevil. Na stole se vrila
kupa papr. Lord Liverpool si z n namtkou vybral. Ped tymi dny ve mst
Stamford, zaal st, si kvakersk holika se svou kamardkou pitaly
tajemstv. Pak zaslechly ramot a zjistily, e je u dve poslouchaj jej mlad
brati. Rozhoen dvky pronsledovaly chlapce do zahrady. Tam se chytily za
ruce a odkaly zaklnadlo. Chlapcm odskoily ui od hlavy a ultly. A kdy
kluci slavnostn odpishli, e u nikdy nic takovho neudlaj, daly se ui
odlkat z holch rovch ke na n se pedtm snesly a pesvdit
k tomu, aby se zase vrtily chlapcm na hlavy.

596
 Pan Norrell byl zcela v rozpacch. Je mi pirozen lto, e tyto nevychovan
dvky studovaly magii. Mohu-li poznamenat, siln se stavm proti tomu, aby
pslunice enskho pohlav vbec magii studovaly. Nechpu vak pln
Pane Norrelle, ozval se lord Liverpool, tm dvatm bylo tinct. Jejich
rodie sklopevn trvaj na tom, e v ivot dn magick text ani nevidly.
Ve Stamfordu nejsou dn mgov, ba ani jedin magick kniha.
Pan Norrell otevel sta, chtl nco opit, uvdomil si vak, e nem co,
a zmlkl.
To je velice zvltn, prohlsil Lascelles. Jak to ty dvky vysvtlovaly?
Dvky ekly svm rodim, e se podvaly na zem a zahldly tam to kouzlo
napsan na cest edmi oblzky. Tvrdily, e to kameny jim ekly, co maj
dlat. Tu cestiku pak jin lid prozkoumali; vskutku se na n nachzej njak
ed oblzky, netvo vak dn symboly, nejsou seskupen v dnm
mystickm npisu. Jde o obyejn ed oblzky.
A kte, e dolo k dalm magickm incidentm i jinde ne ve
Stamfordu? ovoval si pan Norrell.
K mnoha dalm incidentm na mnoha dalch mstech vtinou, nikoli
vak vlun, na severu Anglie a takka vechny se udly v poslednch dvou
tdnech. V Yorkshiru se otevelo sedmnct elfch cest. Ty tu pirozen jsou od
dob vldy Krle Havrana, ale adu stolet ji nikam nevedly a mstn obyvatel
je nechali zarst. Te jsou bez varovn zase prchoz. Bl je pry a mstn
hls, e na jejich konci vid zvltn krajiny koniny, kter nikdo nikdy
nespatil.
Vydal se? Pan Norrell se zarazil a olzl si rty. Vydal se u nkdo po
tch cestch?
Zatm ne, zavrtl hlavou lord Liverpool. Ale nejsp je to jenom otzka
asu.
Lord Sidmouth u njakou dobu netrpliv ekal na pleitost promluvit.
To je na tom vbec nejhor! prohlsil zaplen. Je jedna vc mnit kouzly
panlsko, pane Norrelle, ale tohle je Anglie! Zistajasna sousedme
s krajinami, o kterch nikdo nic nev koninami, o nich nikdo nikdy neslyel!
Ani v thle kritick chvli nedoku podn vyjdit, co si o tom myslm. Nen
to pesn vzato zrada pro to, co jste udlal, nen podle m ani jmno!
Ale j s tm nemm nic spolenho! brnil se pan Norrell zoufale. Pro
bych to taky dlal? Elf cesty se mi p! To jsem dal najevo u mnohokrt.
Obrtil se na lorda Liverpoola. Dovolvm se pamti vaeho lordstva. Zavdal
jsem snad nkdy pinu k dohadm, e uznvm elfy a doporuuji jejich
magii? Nezavrhoval jsem je snad a neodsuzoval na kadm kroku?
To byla prozatm jedin Norrellova vta, kter premira jak tak uklidnila.
Zlehka naklonil hlavu na stranu. Nen-li to ale vae dlo, pak tedy?
Tato otzka zashla pana Norrella na obzvlt citlivm mst jeho duiky.
Stl s vytetnma oima, zavral a zase otvral sta, ale nebyl s to odpovdt.

597
 Lascelles si ovem zcela zachoval duchaptomnost. Neml nejmen tuen,
o magii lo, a ani ho to nezajmalo. Pesn ale znal odpov, kter nejlpe
poslou jeho a Norrellovm zjmm. Popravd eeno m pekvapuje, e se
vae lordstvo mus ptt, odvtil chladnokrevn. Zlo ic z t magie svd
o jejm pvodci na vin je Strange.
Strange! Lord Liverpool zamrkal. Ale Strange je v Bentkch!
Pan Norrell soud, e Strange ji nedoke ovldat sv tuby, prohlsil
Lascelles. Vnuje se ern magii a stk se s bytostmi, kter jsou nepteli
Velk Britnie, kesanstva, samotnho lidstva! Tato katastrofa je dost mon
njak jeho nezdaen experiment. Anebo to mohl udlat zmrn. Dovolil
bych si vaemu lordstvu pipomenout, e pan Norrell nkolikrt vldu varoval
ped velkm nebezpem, kter pro stt pedstavuje stvajc smr Strangeova
bdn. Poslali jsme vaemu lordstvu nkolik nalhavch zprv, ale neobdreli
jsme dnou odpov. Natst pro ns pro vechny je pan Norrell takov, jak
vdycky bval: nestupn, rzn a bdl. Lascelles za ei vrhl pohled na pana
Norrella, jen byl v tom okamiku ztlesnnm zmatenosti, poraenectv
a bezmoci.
Lord Liverpool se obrtil k panu Norrellovi. Myslte si to tak, pane?
Pan Norrell si zamylen znovu a znovu opakoval: Za to mu j. Za to
mu j. Akoli mluvil sm pro sebe, bylo to dost hlasit, aby to vichni
v mstnosti slyeli.
Lascellesovi se rozily zorniky; okamit se vak ovldl. Je zcela
pirozen, e vm to te tak pipad, pane, pospil si, za chvli si vak
uvdomte, e nic neme bt dle od pravdy. Kdy jste pana Strange vyuoval
magii, nemohl jste vdt, e to takhle dopadne. To nemohl tuit nikdo.
Tento pokus udlat z pana Norrella ob lorda Liverpoola dost popudil. Pan
Norrell se po cel lta stavl do role nejpednjho mga Anglie, a pokud tedy
v Anglii nkdo aroval, pak za to lord Liverpool pital Norrellovi
pinejmenm stenou odpovdnost. Ptm se vs znovu, pane Norrelle.
Bute tak laskav a odpovzte mi bez vytek. Jste toho nzoru, e toto je
Strangeovo dlo?
Pan Norrell se postupn zadval na vechny ptomn. Ano, odpovdl
vystraenm hlasem.
Lord Liverpool si ho zmil dlouhm, pronikavm pohledem. Pak prohlsil:
Tm to neskon, pane Norrelle. Ale a u to zavinil Strange nebo ne, jedna vc
je jasn. Velk Britnie ji m lenho krle, a len mg k tomu, to u by
bylo moc. Opakovan jste ns dal, abychom vs povili njakm kolem
tak tady jeden mte. Zabrate svmu ku, aby se vrtil do Anglie!
Ale zaal pan Norrell. Potom zachytil Lascellesv varovn pohled
a ztichl.
Pan Norrell a Lascelles se vrtili do domu na Hanover Square. Pan Norrell
okamit zamil do knihovny. Childermass pracoval u stolu jako pedtm.

598
 Rychle! obrtil se na nj pan Norrell, potebuji kouzlo, kter ji
nefunguje!
Childermass pokril rameny. Tch jsou tisce. Chauntlucet,162 Dedalova
re,163 Svleen dmy,164 Stokeseyho Vitrifikace165
Stokeseyho Vitrifikace! Ano! Jej popis mm!
Pan Norrell pebhl k polici a vythl knihu. Chvli hledal jednu konkrtn
strnku, pak ji nael a spn se rozhldl po mstnosti. Na stole u krbu stla vza
se jmelm, beanem, cesmnou a pr vtvikami kee kvetoucho v zim.
Zadval se na vzu a zaal si mumlat.
Vechny stny v mstnosti udlaly nco zvltnho, co se ned snadno popsat
i vysvtlit. Jako by se vechny obrtily jinm smrem. I kdy pak zstaly
nehybn, ani Childermass, ani Lascelles by nedokzali ct, zdali jsou stejn
jako pedtm.
Z vzy nco vypadlo a se zazvonnm se to rozttilo.
Lascelles peel ke stolu a podval se na to. Jedna vtev cesmny se
promnila ve sklo. Sklenn vtev byla na vzu pli tk, a tak vypadla ven;
na stole te leely dva ti nerozbit listy.
To kouzlo nefungovalo vce ne tyi sta let, ekl pan Norrell.
Watershippe se o nm v Usychn krsnho lesa vslovn zmiuje jakoto
o kouzlu, kter fungovalo za jeho mld, kter vak od jeho dvaceti let
neinkovalo!
Vae nedostin zkuenost zaal Lascelles.
Moje nedostin zkuenost s tm nem nic spolenho! vytkl na nj pan
Norrell. Nemohu provozovat neexistujc magii. Magie se vrac do Anglie.
Strange piel na to, jak ji navrtit.
Pak jsem ml pravdu, ne? ekl Lascelles. A nam prvnm kolem je
zabrnit mu v nvratu do Anglie. Kdy se vm to povede, lord Liverpool vm
odpust leccos jinho.
Pan Norrell chvli pemlel. Mohu mu zabrnit v nvratu po moi,
prohlsil.

162
Chauntlucet: zhadn prastar kouzlo, kter ponouk msc ke zpvu. Msc um velice
krsnou pse, je doke vylit malomocenstv i lenstv u kohokoli, kdo ji usly.
163
Dedalova re: pomrn komplikovan postup, kter vynalezl Martin Pale za elem
zachovn cit, neest a ctnost v jantaru i medu nebo velm vosku. Kdy se konzervan
materil oheje, zachycen vlastnosti se uvoln. Re se d i spe dala vyut celou adou
zpsob. S jej pomoc si lovk mohl dopt odvahy i postarat se, aby neptele zachvtila
zbablost; dokzala vyvolat lsku, ve, lechetnost, hnv, rlivost, ctidost, touhu po
sebeobtovn atd. atd.
164
Tak jako mnoho kouzel s nezvyklmi jmny jsou i Svleen dmy mnohem mn
vzruujc, ne by se z nzvu zdlo. Dmy z nzvu jsou pouze pojmenovn lesn rostliny, j bylo
poteba v kouzle poutajcm elf moc. Z rostliny bylo nutn otrhat listy a korunn pltky, z eho
se odvozuje ono svlkn.
165
Stokeseyho Vitrifikace promuje pedmty a lidi ve sklo.

599
 Vborn! zajsal Lascelles. Pak ho na Norrellov formulaci cosi zarazilo.
Inu, jinak sem asi nepijede. Lett pece neme! Sm se t mylence
uchechtl. Pak ho napadla dal. Nebo ano?
Childermass pokril rameny.
Nevm, co by touhle dobou mohl Strange umt, ekl pan Norrell. Ale na
to jsem nemyslel. Myslel jsem sp na Krlovy cesty.
Myslel jsem, e Krlovy cesty vedou do Frie, namtl Lascelles.
Ano, vedou. Ale ne jen do Frie. Krlovy cesty vedou vude mon. Do
Nebe. Do Pekla. Do Snmovny Byly vybudovny za pomoci magie. Kad
zrcadlo, kad kalu, kad stn v Anglii je branou k tmto cestm. Nemohu
kadou takovou brnu opatit zmkem. To by nedokzal nikdo. To by byl
obludn kol! Pijde-li Strange Krlovmi cestami, pak neznm nic, co by mu
v tom mohlo zabrnit.
Ale zaal Lascelles.
Nemohu mu v tom zabrnit! vykikl pan Norrell a zaal lomit rukama.
Neptejte se m! Ale S velkmi obtemi se uklidnil. Mohu se na
setkn s nm pipravit. Nejvt mg svho vku. Nu, brzy uvidme, ne?
Pokud pijde do Anglie, ozval se Lascelles, kam zam nejdv?
Do Hurtfewskho opatstv, prohlsil Childermass. Kam jinam?
Jak pan Norrell, tak Lascelles mu chtli odpovdt, ale v tom okamiku
veel do mstnosti Lucas s dopisem na stbrnm podnosu. Nathl se s nm
k Lascellesovi. Lascelles zlomil pee a rychle list peetl.
Drawlight se vrtil, ekl. Pokejte tu na mne. Nazt jsem zptky.

600
 62

PIEL JSEM K NIM V KIKU,

KTERM SE ROZEZNL ZTICHL ZIMN LES
Potek nora 1817

svit na potku nora: kiovatka uprosted lesa. V nezetelnm prostoru

mezi stromy se vlela mlha; prosakovala do nj temnota strom. Ani

jedna z rozjednch a patn udrovanch cest nebyla nijak dleit, ta
u nebyla o moc vc ne poln cesta. Msto to bylo odlehl, nevyznaen na
dn map. Nemlo ani jmno.
Na kiovatce ekal Drawlight. Nestl u nj k ani tolba s brykou i
povozem, zkrtka nic, co by vysvtlovalo, jak se sem dostal. Oividn vak u
na kiovatce njak as postval, protoe rukvy kabtu ml ojnn. Kdy za
nm cosi slab klaplo, otoil se. Ale nic tam nebylo, jen tent ps tichch
strom.
Ne, ne, zamumlal tie. To nic nebylo. Spadl such list nic vc. Pak se
ozvalo ostr prasknut, jak v ledovm kruni praskla vtev nebo kmen. Oima
rozenma strachy se znovu rozhldl. Byl to jen such list, zamumlal.
Pak se ozval nov zvuk. Drawlighta na chvli zachvtila panika, vbec
nevdl, odkud to pilo, a po chvli zjistil, o jde: klapot koskch kopyt.
Zadval se na cestu. Mlhou se k nmu blila neurit ed mouha, patrn
jezdec na koni.
Konen je tady. Je tady, zabruel Drawlight a pospil si dopedu. Kde
jste byl? zvolal. ekm tu na vs u nkolik hodin.
A co m bt? ozval se Lascellesv hlas. Beztak nemte nic jinho na
prci.
Ale to se mlte, a naprosto! Muste m co nejrychleji vzt do Londna!
Vechno m svj as. Lascelles se vynoil z mlhy a pithl koni uzdu. Na
atech a klobouku se mu stbily kapiky rosy.
Drawlight si ho chvli mil pohledem a pak se v nm ozvalo nco z jeho
starho j. Vy jste ale krsn obleen! pronesl rozmrzele. Ale stavt takhle
na odiv sv bohatstv od vs vn nen pli chytr. To se nebojte lupi?
Tyhle koniny jsou skuten hnusn. Odvil bych se tvrdit, e se tu potuluj
nejrznj zoufalci.

601
 To mte nejsp pravdu. Jene j si vzal pistole a jsem stejn zoufal jako
oni, vte?
Drawlighta najednou nco napadlo. Kde mte druhho kon? otzal se.
Prosm?
Druhho kon! Na kterm jsem ml dojet do Londna! Lascellesi, vy jste
takov hlava skopov! Jak se asi mm dostat do Londna bez kon?
Lascelles se zasml. A j myslel, e se mu jet rd vyhnete. Vae dluhy
jsou sice splacen o to jsem se postaral , ale Londn je pod pln lid, kte
vs nenvid a kte si s vmi rdi vyd ty, pokud k tomu dostanou
pleitost.
Drawlight na nj zral, jako kdyby ho vbec nechpal. Rezavm, rozruenm
hlasem vykikl: Ale j mm pokyny od mga! Pedal mi vzkazy, kter musm
vydit spoust lid! Musm s tm neprodlen zat! Nesmm promekat ani
hodinu!
Lascelles se zamrail. Jste opil? Nebo snte? Norrell vs o nic nedal.
Kdyby vm chtl svit kol, povil by mne, abych vm ho tlumoil,
a navc
Ne od Norrella, ale od Strange!
Lascelles sedl na koni jako socha. K popochzel a oval se, ale Lascelles
se ani nepohnul. Pak tim a hrozivjm hlasem ekl: O em to proboha
mluvte? Od Strange? Jak se opovaujete mluvit pede mnou o Strangeovi?
Radm vm, abyste se podn rozmyslel, ne zase promluvte. U te jsem
vn rozladn. Myslm, e pokyny jste od ns ml dost jasn. Ml jste zstat
v Bentkch, dokud z nich Strange neodejde. Ale jste tady. A on je tam.
Nemohl jsem si pomoct! Musel jsem pry! Vy to nechpete. Setkal jsem se
s nm a on mi ekl
Lascelles zvedl ruku. Nehodlm to probrat takhle na rn. Zajdeme kousek
dl mezi stromy.
Mezi stromy! Z Drawlightova u tak bledho oblieje zmizely posledn
zbytky barvy. To ne! Ani za nic! Tam j nepjdu! Nechtjte to po mn!
Co tm chcete ct? Lascelles se rozhldl, trochu mn bezstarostn ne
pedtm. Postaral se Strange snad, aby ns stromy pehovaly?
Ne, ne. Tm to nen. Nedoku to vysvtlit. Ony na m ekaj. Znaj m!
Nemu tam jt! Drawlight nedokzal popsat, co se to s nm dje. Na okamik
rozphl ruce, jako by si myslel, e by mohl Lascellesovi ukzat eky, kter se
mu vinuly kolem nohou, stromy, kter ho probodly, kameny, kter byly jeho
srdcem, plcemi a stevy.
Lascelles zvedl jezdeck bik. Nemm tuen, o em to mluvte. Popohnal
kon na Drawlighta a rozphl se bikem. Chudk Drawlight nikdy neml ani
petku odvahy a nechal se se skuenm zahnat mezi stromy. Rukvem se
zachytil v pkovm trn a vykikl.
Bute zticha! sykl na nj Lascelles. vete, jako by vs tu nkdo vradil.

602
 li dl, dokud nedorazili na malou mtinu. Lascelles slezl z kon a uvzal ho
ke stromu. Ze sedlovch pouzder vythl dv pistole a stril si je do kapes
svrchnku. Potom se obrtil k Drawlightovi. Take vy jste se nakonec vidl se
Strangem? Dobe. Lpe eeno vborn. Domnval jsem se, e jste pli velk
zbablec, ne abyste se mu postavil tv v tv.
Myslel jsem, e m promn v nco hroznho.
Lascelles si s jistou nechut prohldl Drawlightovy pinav aty a ustaranou
tv. A jste si skuten jist, e to neudlal?
Coe? nechpal Drawlight.
Pro jste ho prost nezabil? Tam, v t Temnot? Byl jste snad sm, ne?
Nikdo by se to nedozvdl.
Ach ano. To je velice pravdpodobn, e? On je vysok a chytr, rychl
a krut. Na rozdl ode mne.
J bych to byl udlal, prohlsil Lascelles.
Opravdu? Pak si tedy spnembohem poslute, zajete do Bentek a zkuste
to.
Kde je te?
V Temnot v Bentkch pijde do Anglie.
To vm ekl?
Ano, u jsem se vm o tom zmnil mm nkolik vzkaz: jeden pro
Childermasse, druh pro Norrella a dal pro vechny mgy v Anglii.
A co tedy mte vydit?
Childermassovi mm ct, e lady Poleov nebyla vzkena tak, jak to
Norrell vylil pomhal mu elf a ten elf nco udlal nco patnho a j
mm Childermassovi pedat krabiku. To je prvn vzkaz. A Norrellovi mm
vydit, e se Strange vrac. To je ta tet zprva.
Lascelles se zamyslel. Co obsahuje ta krabika?
Nevm.
Pro? Je njak zapeetn nebo zamen? Magicky?
Drawlight zavel oi a zavrtl hlavou. To taky nevm.
Lascelles se nahlas rozesml. Snad mi nechcete tvrdit, e jste se tu krabiku
za nkolik tdn, co ji mte, nepokusil otevt? Zrovna vy? To kdy jste chodil
ke mn dom, neodvaoval jsem se vs nechat ani na okamik samotnho.
Klidn byste si peetl moje dopisy a moje obchodn zleitosti by ptho rna
znali vichni lid na ulici.
Drawlight sklopil oi k zemi. Skoro jako by se ve svch atech scvrkl. Jestli
to bylo vbec mon, vypadal te jet o poznn utrpenji. Jeden by si
myslel, e se styd za hchy minulosti, kter mu tu Lascelles pedestel, ale tm
to nebylo. Bojm se, zaeptal.
Lascelles si podrdn odfrkl. Kde je ta krabika? vykikl. Dejte mi ji!
Drawlight shl do kapsy kabtu a vythl cosi zabalenho do pinavho
kapesnku. Kapesnk byl zavzan na mnoho asn sloitch uzl brncch
tomu, aby se krabika sama o sob otevela. Drawlight ji dal Lascellesovi.

603
S klebky svdcmi o krajn nechuti se Lascelles jal uzly rozmotvat. Kdy
se mu to povedlo, krabiku otevel.
Chvle ticha.
Jste hlupk, ekl Lascelles, zacvakl krabiku a stril si ji do kapsy.
Pokat, j zaal Drawlight a bezmocn nathl ruku.
kal jste, e mte vydit ti vzkazy. Co ten posledn?
Myslm, e ho nepochopte.
Coe? Tak vy mu rozumte, a j ho chpat nebudu. To jste v t Itlii musel
pkn zchytet.
Tak jsem to nemyslel.
A jak jste to myslel? Pospte si. U m tento rozhovor zan nudit.
Strange kal, e strom promlouv ke kameni. Kmen promlouv k vod.
kal, e mgov se mohou nauit magii od les, kamen a podobn. kal, e
star spojenectv Johna Uskglasse stle plat.
John Uskglass, John Uskglass! Mn se z toho jmna dl pln patn!
A pece se o nm posledn dobou pod van. I Norrell s tm zaal. Nechpu
pro, kdy jeho ra skonila ped tymi sty lety.
Drawlight znovu nathl ruku. Vrate mi tu krabiku. Musm
Co to s vmi sakra je? Copak nechpete? Ty vae zprvy zstanou
nevyzen a na tu pro Norrella, a tu mu pedm sm.
Drawlight zmuen zaskuel. Prosm, prosm! Nenute m, abych ho
zklamal! Vy to nechpete. On m zabije! Nebo mi udl jet nco horho!
Lascelles rozphl ruce a rozhldl se kolem, jako by les dal, aby mu
dosvdil, jak je to smn. Opravdu si myslte, e bych vm dovolil zniit
Norrella? A zprostedkovan tedy i m?
To nen moje vina! To nen moje vina! Neodvauji se ho neuposlechnout!
Vy erve, co budete dlat mezi dvma mui jako Strange a j? Budete
rozdrcen.
Drawlight slab zakuel strachy. Vrhl na Lascellese zvltn, zmaten
pohled. Vypadalo to, e chce nco ct. Pak se pekvapiv rychle obrtil a zaal
prchat mezi stromy.
Lascelles se ho neobtoval pronsledovat. Jednodue zvedl pistoli, zamil
a vyplil.
Kulka zashla Drawlighta do stehna a v edoblm lese na okamik vykvetl
rud mokr kvt z krve a masa. Drawlight zaval a hlun se skcel do
pkovho porostu. Pokusil se odplazit, ale nohu ml zcela bezvldnou a navc
se mu trny pk zasekly do obleen, take se z nich nedokzal vymanit.
Obrtil se a spatil blcho se Lascellese; strach a bolest kivily Drawlightovi
rysy takovm zpsobem, e by ho nikdo nepoznal.
Lascelles vyplil z druh pistole.
Lev strana Drawlightovy hlavy se rozletla jako vajko nebo pomeran.
Nkolikrt sebou kubl a znehybnl.

604
 Akoli tomu inu nebyl nikdo svdkem a akoli mu srdce builo v uch,
v hrudi a vbec vude, Lascelles si zakzal dt na sob znt nejmen rozruen:
pipadalo mu, e by se to na gentlemana nesluelo.
Ml komornka, kter naden hltal len vrad a poprav v Newgateskm
kalendi i Smolnch knihch. Lascelles se nkdy obveseloval tm, e se do
jednoho z tch svazk zaetl. Bez ohledu na to, jak troufale si zloinec v tch
historkch pi samotn vrad ponal, krtce po n jej vdy ovldly emoce,
zaal se chovat divn a iracionln, co ho pokad pivedlo do zhuby.
Lascelles pochyboval, e by na tchto lench bylo mnoho pravdy, pro jistotu
se vak ohledal, zdali se u nj nezanaj projevovat znmky vitek svdom
nebo zden. Nenael nic. Naopak, myslel hlavn na to, e zbavil svt jednoho
oklivho vedu. Vn, ekl si pro sebe, kdyby ped temi tymi roky bval
vdl, e na to dojde, sm by m na kolenou prosil, abych to udlal.
Ozvalo se zaustn. Lascellese pekvapilo, kdy shledal, e z Drawlightova
pravho oka ra mal vhonek (lev zcela zniil vstel z pistole). Kolem krku
a hrudi mrtvoly se ovjely lahouny beanu. Drawlightovu ruku propchla
sntka cesmny, nohou mu zase prorostla mlad bzka a v bin dutin mu
vyklil hloh. Vypadal, jako by ho nkdo ukioval na samotn les. Ale stromy
se s tm nespokojily, rostly dl a dl. Jeho ponienou tv zakryla zm
bronzovch a purpurovch stonk a konetiny i trup se mu rozloily, jak z nj
rostliny a dal iv organismy nasvaly slu. Bhem chvilky z Christophera
Drawlighta nic nezbylo. Pohltily ho stromy, kameny a hlna, ovem z jejich
tvar se pod dalo aspo zsti vysledovat, jak kdysi vypadal.
Ten pek byl myslm jeho ruka, pemtal Lascelles. Ten kmen e by
jeho srdce? Je na to prv dost mal a tvrd. Zasml se. To je na Strangeov
magii smn, pronesl jen tak. Dve i pozdji se vechno obrt proti nmu.
Vyhoupl se do sedla a popohnal kon zptky k cest.

605
 63

PRVN POHB SV SRDCE V TEMNM HVOZDU

POD SNHEM, A PECE BUDE DL CTIT,
JAK SE MU SVR BOLEST
Polovina nora 1817

ascelles odjel z domu na Hanover Square u ped osmadvaceti hodinami

L a pan Norrell zanal panikait. Slbil Lascellesovi, e na nj pokaj, te

se ale bl, e doraz do Hurtfewskho opatstv a zjist, e Strange se
mezitm zmocnil cel knihovny.
T noci si nikdo v dom na Hanover Square nesml jt lehnout a rno byli
vichni unaven a znien.
Ale pro tu vbec ekme? zeptal se Childermass. K emu nm to bude,
a Strange pijde?
Na pana Lascellese velmi spolhm. Vak vte, e je to tak. Je te mj
jedin rdce.
Pod mte m, namtl Childermass.
Pan Norrell zamikal. Z oiek se mu tm dalo vyst: Ale vdy jste jen
sluha. Nakonec vak nic neekl.
Childermass mu podle veho stejn rozuml. Potichu si znechucen odfrkl
a odeel.
V est hodin veer se dvee knihovny rozltly a Lascelles nakrel dovnit.
Takhle jet v ivot nevypadal: vlasy ml rozcuchan, nkrnk zapren
a upocen a svrchnk i boty pockan bltem.
Mli jsme pravdu, pane Norrelle! zvolal. Strange pichz!
Kdy? otzal se pan Norrell, cel pobledl.
Nevm. Nebyl tak laskav a s tmito detaily ns neobeznmil, ale neprodlen
bychom mli odjet do Hurtfewskho opatstv!
Meme vyrazit hned. Ve je pipraveno. Take vidl jste toho Drawlighta
na vlastn oi? Je tady? Pan Norrell se naklonil a podval se, jestli nhodou za
Lascellesem nevyuhuje kus Drawlighta.
Ne, nevidl jsem ho. ekal jsem na nj, ale nepiel. Ale dn obavy,
pane! (Pan Norrell mu u chtl skoit do ei.) Poslal dopis. Vc toho vdt
nepotebujeme.
Dopis! Mohu si ho pest?

606
 Jiste ano! Ale na to bude dost asu cestou. Musme vyrazit a j vs
nebudu zdrovat. Mm jen skrovn poteby a bez toho, co nemm, se velmi
snadno obejdu. (Tohle prohlen mon pana Norrella pekvapilo.
Lascellesovy poteby pedtm nikdy nebyly skrovn. Byly etn a nron.)
Rychle, rychle, pane Norrelle. Vzchopte se. Strange pichz! Energicky
vykrel z pokoje. Pan Norrell se pozdji od Lucase dozvdl, e Lascelles ani
nepodal o vodu na umyt, ani nechtl nic k pit. Jednodue odeel ke koru,
hodil sebou do rohu a ekal.
Jet ped osmou hodinou veern vyrazili do Yorkshiru. Pan Norrell
a Lascelles sedli v koe, Lucas a Davey na kozlku, Childermass na koni.
U Islingtonsk zvory Lucas zaplatil mto. Ve vzduchu byl ctit snh.
Pan Norrell si bez vtho zjmu prohlel vlohu, na ni prudce dopadalo
svtlo lampy. lo o nbl obchod s nepeplcanm interirem a elegantnmi
modernmi idlemi, na kterch mohli zkaznci posedt; popravd eeno to byl
podnik natolik vybran, e vbec nebylo jasn, co prodv. Na jedn idli
leela pestrobarevn kupika, ale pan Norrell nedokzal ct, jestli tam nkdo
pohodil nkolik l, ltku na upany nebo nco pln jinho. V obchod stly ti
eny. Jedna byla zkaznice elegantn, stylov obleen ena v pilhavm
kabtku podobnm husarsk uniform, s koeinovm lemovnm a rkovm
zapnnm. Na hlav j spovala mal rusk beranice; pod se j dotkala, jako
by se bla, e j upadne. Majitelka obchodu na sob mla obyejnj tmav aty
a krom n tu jet byla mal prodavaka, kter se zatvila uctiv a udlala
nervzn pukrle, kdykoli se na ni nkdo nhodou podval. Zkaznice a majitelka
obchodu spolu nedojednvaly dn obchod, sp se oddvaly iv konverzaci
proloen smchem. Ta scna se zcela vymykala obvyklm zjmm pana
Norrella, kdovpro vak na nj hluboce zapsobila. Letmo si vzpomnl na pan
Strangeovou a lady Poleovou. Pak mezi nj a tu radostnou scnu nco vltlo
cosi na zpsob zhmotnl tmy. Havran, pomyslel si.
Mtn bylo zaplaceno. Davey potsl otemi a kor se pohnul ke tvrti
Archway.
Zaalo snit. Vtr se snhem a detm narel na kor a zmtal jm ze
strany na stranu; pronikal vemi kvrami a trbinami a studil na nosech, nohou
i ramenou. Panu Norrellovi navc na nlad vbec nepidalo, e Lascelles se
projevoval velice zvltn. Byl naden, skoro rozjaen, tebae pan Norrell
vbec netuil, co ho k tomu vede. Za skuen vtru se Lascelles sml, jako by
ho podezral z toho, e se ho sna vydsit, a jako by mu chtl ukzat, e se
v nm ml.
Kdy si poviml, e ho pan Norrell sleduje, ozval se: Nechal jsem si to
projt hlavou a myslm, e tohle je pln malikost! Vy a j, pane, se Strangeovi
i s jeho skoky brzy dostaneme na kobylku. Ministi se chovaj jako star bby,
jeden jak druh! Je mi z nich zle! Takov strachy kvli jednomu lenci! Kdy
o tom pemlm, musm se tomu smt. Liverpool a Sidmouth jsou z nich

607
samozejm nejhor! Lta se sotva odvili vystrit nos ze dve, jak se bli
Bonaparta, a te vyvdj jako div jen kvli tomu, e Strange zelel.
Ale to se mlte! tvrdil pan Norrell. Na mou vru! Hrozba od Strange je
obrovsk Bonaparte je v porovnn s nm nekodn , ale neprozradil jste mi,
co jste se dozvdl od Drawlighta. Velmi rd bych vidl jeho dopis. eknu
Daveymu, a zastav U andla v Hadley a pak
Ale j ho nemm. Nechal jsem ho v Bruton Street.
koda! Vdy
Lascelles se zasml. Pane Norrelle! dn strachy! Nekal jsem vm snad,
e na tom nesejde? Pamatuji si ho slovo od slova.
Co v nm stoj?
e Strange zelel a je uvznn ve Vn temnot nic, co bychom u
nevdli a
Jak se to jeho lenstv projevuje? zeptal se pan Norrell.
Lascelles se na chviliku zarazil.
Vtinou tm, e mluv nesmysly. Ale takhle se u projevoval i pedtm,
ne? Lascelles se uchechtl. Kdy si vak poviml Norrellova vrazu, pokraoval
u stzlivji: Blbol o stromech a kamenech a Johnu Uskglassovi a
(rozhldl se kolem pro inspiraci) neviditelnch korech. A mlem bych
zapomnl! Tohle vs pobav! Nkolika bentskm pannm ukradl prsty z rukou.
Nezbyl jim po nich ani pahl! A ty prsty pechovv v krabikch!
Prsty! opakoval pan Norrell poplaen. Nco nepjemnho mu to
pipomnalo. Chvli o tom pemlel, ale nedokzal si to s nim spojit. Popsal
Drawlight tu Temnotu? Zmnil se o emkoli, co by nm j mohlo pomoci
porozumt?
Ne. Setkal se se Strangem a Strange mu dal pro vs zprvu. Tvrd, e
pichz. To je v kostce obsah celho dopisu.
Rozhostilo se ticho. Pan Norrell proti sv vli zaal klimbat, ve snech vak
nkolikrt zaslechl, jak si Lascelles ve tm nco ept.
O plnoci nechali pephnout v Haycockov hostinci ve Wansfordu.
Lascelles a pan Norrell zatm ekali v salnu, velk, prost mstnosti se zdmi
obloenmi devem, vydrhnutou podlahou posypanou pskem a dvma velkmi
krby.
Dvee se otevely a dovnit veel Childermass. Zamil pmo k Lascellesovi
a takto ho oslovil: Lucas tvrd, e Drawlight popsal, co vidl v Bentkch,
v njakm dopise.
Lascelles napl otoil hlavu, ale na Childermasse se nepodval.
Mohl bych ho vidt? zeptal se Childermass.
Nechal jsem ho v Bruton Street, odpovdl Lascelles.

608
609
 Childermasse to trochu pekvapilo. Tak dobe, ekl. Lucas pro nj me
dojet. Najmeme tu pro nj kon. Ne dojedeme do Hurtfew, jet ns dohon.
Lascelles se usml. ekl jsem Bruton Street? Ale vte co? Myslm, e
tam nen. Nejsp jsem ho nechal v krm, t v Chathamu, kde jsem ekal na
Drawlighta. Jist jej u dvno vyhodili. Obrtil se zptky ke krbu.
Childermass se na nj chvli mrail. Pak vykrel z mstnosti.
Sluha jim piel oznmit, e ve dvou lonicch je pipravena hork voda,
runky a dal nezbytnosti, aby se pan Norrell a Lascelles mohli umt. A na
chodb je tma jako v pytli, pnov, prohlsil vesele, take jsem kadmu
zaplil svku.
Pan Norrell si vzal svku a vydal se chodbou (v n skuten panovala tma).
Zistajasna se objevil Childermass a popadl ho za ruku. Na co jste to sakra
myslel? zasyel. e jste odjel z Londna bez toho dopisu?
Ale on tvrd, e si pamatuje, co v nm stoj, hjil se pan Norrell.
Hm! A vy mu vte?
Pan Norrell neodpovdl. Zael do pokoje, v nm mu u nkdo ustlal
postel. Oplchl si ruce a tv a pitom v zrcadle zahldl kus postele za sebou.
Byla tk, staromdn a jak u se v hostincch asto stv na dan pokoj
pli velk. tyi vyezvan mahagonov sloupy, vysok tmav baldachn
a trsy ernch ptrosch per v jeho rozch j dodvaly pohebn vzhled. Jako by
ho nkdo dovedl do mstnosti a ukzal mu jeho vlastn hrobku. Zmocnil se ho
nesmrn zvltn pocit stejn pocit, jak ml u celn zvory, kdy se dval na
ty ti eny pocit, e nco kon a e u nem na vybranou. V mld si zvolil
cestu, ale tato cesta nevedla tam, kam pedpokldal; jede dom, ale z domova se
stalo cosi obludnho. Jak tam tak v polotm stl u ern postele, vzpomnl si,
pro se jako dt vdycky bl tmy: tma patila Johnu Uskglassovi.

Na vn as, na vn as
vzpomnej na m i dle,
a pod hvzdami v slatinch
pjde v prvodu Krle.

Vybhl z lonice a pospil si do tepla a svtla salnu.

Krtce po est pilo ed rozednn, ktermu se sotva dalo kat rozednn.

Z ed oblohy se sypal bl snh na bl a ed svt. Davey byl tak zasnen,
a by si jeden mohl myslet, e si nkdo objednal jeho voskovou figurnu a e se
pipravuje sdrov forma.
Po cel den se ada potovnch kon dela, aby kor projel snhem a vtrem.
V cel ad hostinc si koupili hork npoje a nakrtko si odpoali od toho
hnusnho poas. Davey a Childermass kte jako ko a jezdec byli z cel
vpravy nejvce vyerpan mli z tchto zastvek nejmen uitek, vtinou se

610
toti ve stjch hdali s krmi o kon. V Granthamu rozlil hostinsk
Childermasse nvrhem, aby si najali pln slepho kon. Childermass
prohlaoval, e si ho neme vzt, hostinsk naopak trval na tom, e jde o jeho
nejlepho kon. Nemli pli na vybranou a nakonec ho najali. Davey potom
ekl, e lo o vten zve, pracovit a poslun, protoe jinak by nevdlo,
kam jt ani co dlat. Sm Davey vydrel a do tuxfordskho hostince
U Newcastlu, kde ho museli nechat. dil speen vce ne sto ticet mil
a podle Childermasse byl tak vyerpan, e sotva dokzal promluvit.
Childermass najal postilina a s nm cestovali dl.
Zhruba hodinu ped zpadem slunce pestal padat snh a vyasilo se. Pes
hol pole se natahovaly dlouh ernomodr stny. Pt mil za Doncasterem
projeli kolem hostince, jemu se podle barvy zd k erven dm. V paprscch
zimnho slunce, kter se bezmla dotkalo obzoru, planul dm, jako by ho
nkdo zaplil. Kor ujel jet kousek a pak se zastavil.
Pro stavme? zavolal pan Norrell zevnit.
Lucas se naklonil dol z kozlku a nco odpovdl, ovem vtr jeho slova
odnesl a pan Norrell u neslyel, co mu to vlastn ekl.
Childermass sjel z cesty a ujdl po poli. To bylo pln havran. Jak je mjel,
s halasnm krknm se zvedali do vzduchu. Na protj stran pole stl
prastar iv plot, v nm zela mezera po obou stranch lemovan dvma
vysokmi cesmnami. Z mezery vedla dal cesta i ulika ohranien ivm
plotem. Childermass tam zastavil a podval se nejdv na jednu stranu a pak na
druhou. Vhal. Potom popustil uzdu a k se klusem rozbhl mezi stromy,
zamil do uliky a zmizel z dohledu.
On se vydal po elf cest! zvolal pan Norrell poplaen.
Tedy! ozval se Lascelles. Je to opravdu elf cesta?
Jist! pisvdil pan Norrell. Jedna z tch slavnjch. Pr spojovala
Doncaster s Newcastlem pes dv elf pevnosti.
ekali.
Po njakch dvaceti minutch slezl Lucas z kozlku. Jak dlouho tu mme
zstat, pane? zeptal se.
Pan Norrell zavrtl hlavou. Do Frie nevkroil dn lovk od dob
Martina Palea, tedy ti sta let. Je dost dobe mon, e u se nikdy nevrt.
Mon
V tom okamiku se Childermass vynoil a tryskem k nim zamil pes pole.
Tak ono je to pravda, ekl panu Norrellovi. Cesty do Frie jsou znovu
oteven.
Co jste vidl? zeptal se pan Norrell.
Ta cesta chvli pokrauje a pak vede do lesa plnho trnitch strom.
U okraje lesa stoj socha eny s nataenma rukama. V jedn dr kamenn oko
a v druh kamenn srdce. Co se lesa samotnho te Childermass
zagestikuloval, snad aby vyjdil, e nedoke popsat nic z toho, co vidl, nebo
mon svou bezmoc tv v tv tomu pohledu. Z kadho stromu vis mrtvoly.

611
Nkter dost mon teprve od verejka. Z jinch zbyly jen kostry v rezivjc
zbroji. Dorazil jsem k vysok vi z nahrubo otesanch kamen. Jej zdi byly
protknut nkolika malikmi okny. V jednom z nich se svtilo a za nm se
nkdo dval, ovem vidt z nj byl jen stn. Pod v se rozkldala mtina, skrz
ni se vinul potek. Stl tam bled a neduiv mladk s przdnma oima a na
sob ml britskou uniformu. ekl mi, e je bojovnk Hradu vyrvanho oka
a srdce. Psahal chrnit Pan hradu tm, e vyzve na souboj kohokoli, kdo by se
k n piblil a hodlal j ublit i ji urazit. Zeptal jsem se ho, zdali zabil vechny
mue, kter jsem pedtm vidl. Odpovdl, e zabil nkter z nich a narazil je
na trny tak jak to ped nm udlal jeho pedchdce. Zeptal jsem se ho, jak ho
Pan hodl odmnit za jeho sluby. Odpovdl mi, e nev. Nikdy ji nevidl, ani
s n nepromluvil. Nevychz toti z Hradu vyrvanho oka a srdce a on se
zdruje mezi potokem a trnitmi stromy. Zeptal se m, jestli s nm hodlm
bojovat. Pipomnl jsem mu, e jsem jeho Pan ani neurazil, ani jsem j vlsku
na hlav nezkivil. ekl jsem mu, e jsem jen sluha a e se musm vrtit ke
svmu pnovi, kter na m ji ek. Nato jsem obrtil kon a vydal se
nazptek.
Coe? vykikl Lascelles. Nkdo vs vyzve na souboj a vy uteete.
Copak nemte dnou est? To se nestydte? Neduiv tv, przdn oi,
neznm osoba v okn! Pohrdav si odfrkl. Nic ne vmluvy pro vai
zbablost!
Childermass sebou trhl, jako by mu nkdo vyal polek, a podle veho se
hotovil oste odseknout, ale pan Norrell ho pedeel. Naopak! Childermass
udlal dobe, kdy pi prvn pleitosti odjel. Na takovch mstech psob vdy
vce magie, ne je na prvn pohled zejm. Nkte elfov si libuj v soubojch
a smrti. Nevm pro. Bvaj ochotni vynaloit znan sil, aby si takov
povyraen dopli.
Prosm, pane Lascellesi, ozval se Childermass, pokud vs ta v tak
pitahuje, pak se na ns neohlejte a jete!
Lascelles se zamylen zadval do pole na mezeru v ivm plotu. Ale
nepohnul se.
e byste teba neml rd havrany? zeptal se Childermass nenpadn
vsmnm tnem.
Nikdo je nem rd! prohlsil pan Norrell. Pro tu jsou? Co znamenaj?
Childermass pokril rameny. Nkte lid maj za to, e jsou soust
Temnoty, kter obklopuje Strange a kterou kdovpro zhmotnil a poslal zptky
do Anglie. Jin lid si mysl, e vst nvrat Johna Uskglasse.
John Uskglass. Samozejm, ozval se Lascelles. Prvn a posledn, k emu
se nevzdlanci vdycky uchl. Kdykoli se nco ustne, jist za to me John
Uskglass! Myslm, pane Norrelle, e piel as na dal lnek v Ptelch,
v nm bychom toho pna oernili. Co tam napeme? e byl nekesansk?
Neanglick? belsk? Tum, e mm nkde zaloen seznam svatch
a arcibiskup, kte ho pranovali. To bych pak snadno dokzal rozpracovat.

612
 Pan Norrell vypadal nesvj. Nervzn pohldl na tuxfordskho postilina.
Na vaem mst, pane Lascellesi, pronesl Childermass tie, bych mluvil
opatrnji. Jste nyn na severu, na Uskglassov zem. To on postavil nae
msta, mstyse i opatstv. To on nm dal zkony. Je v naich hlavch a srdcch
a ei. V lt byste tu vidl pod kadm ivm plotem koberec modroblch
kytiek. kme jim Janovy hale. Kdy se poas zblzn a v zim je teplo
nebo v lt pr, venkovan kaj, e John Uskglass se zase zamiloval
a zanedbv sv povinnosti. A kdy si jsme nm jisti, kme, e je to tak
bezpen jako oblzek v kapse Johna Uskglasse.166
Lascelles se zasml. Pane Childermassi, jsem dalek toho, abych shazoval
vae pitoreskn venkovsk ren. Ale pece jen jedna vc je naoko uznvat
historii a nco pln jinho je mluvit o nvratu Krle, kter ke svm spojencm
a svrchovanm vldcm potal samotnho Lucifera, ne? To pece nikdo
nechce, e? Tedy a na pr johanit a lenc.
Jsem Anglian ze Severu, pane Lascellesi, ekl Childermass. Nic by m
nepotilo vc, ne kdyby se mj krl vrtil dom. Pl jsem si to cel ivot.
Do Hurtfewskho opatstv dojeli a skoro o plnoci. Po Strangeovi tu nebylo
ani vidu. Lascelles si el lehnout, ale pan Norrell obchzel dm a kontroloval
stav jistch kouzel, kter zde pichystal ji ped drahnou dobou.
Ptho rna pi sndani Lascelles nadhodil: Napadlo m, jestli v minulosti
nkdy dolo na magick souboj. Boj mezi dvma mgy, chpete?
Pan Norrell si povzdychl. To se ned pesn ct. Ralph Stokesey podle
veho bojoval s dvma temi mgy magickmi prostedky s jednm velmi
mocnm skotskm mgem, Mgem z Athodelu.167 Kateina z Winchesteru byla
jednou donucena poslat kouzlem mladho mga do Granady. Ustavin ji
vyruoval nemstnmi nabdkami k satku, kdy ona by nejradi jen studovala,
a dn vzdlenj msto ne Granadu tenkrt neznala. A pak je tu
podivuhodn pbh o tom cumbrijskm uhli168
A vystily nkdy takov souboje ve smrt jednoho z mg?

166
Nemlo lid si povimlo, e akoli lid ze severn Anglie nikdy nezakolsali ve vrnosti
Johnu Uskglassovi, neprokazuj mu vdy takovou ctu, j se t na jihu ba co vc, Uskglassovi
poddan obzvlt rdi vyprvj pbhy a balady, kter ho ukazuj v npadn nevhodn situaci,
srv. pbh o Johnu Uskglassovi a uhli z Ullswateru nebo pbh o Bab a arodjce. Druhho
pbhu existuje mnoho verz (nkter z nich dost vulgrn); vyprv se v nm o tom, jak Uskglass
takka piel o sv srdce, krlovstv a moc kvli obyejn cornwallsk arodjce.
167
Mg z Athodelu tak jako John Uskglass vldl vlastnmu ostrovu i krlovstv. Athodel byl
podle veho jednm ze skotskch Zpadnch ostrov. Bu se ale potopil, anebo je neviditeln, jak
se domnvaj nkte lid. Jist skott historici v Athodelu spatuj dkaz nadazenosti skotsk
magie nad anglickou; argumentuj, e krlovstv Johna Uskglasse padlo a skonilo v rukou
Anglian z jihu, zatmco Athodel zstv nezvisl. Vzhledem k tomu, e Athodel je jak
neviditeln, tak nepstupn, je tk toto tvrzen dokzat i vyvrtit.
168
V pbhu o Johnu Uskglassovi a uhli z Ullswateru se vyprv, jak se Uskglass pustil do
magickho zpolen s chudm uhlem a prohrl. Pipomn to dal star pbhy, v nich
velkho vladae pelst jeden z jeho nejprostch poddanch, a prv kvli tomu mnoz vdci
soud, e nem historick zklad.

613
 Co? Pan Norrell na nj zden vytetil oi. Ne! Tedy, j nevm.
Nemyslm si to.
Lascelles se usml. Ale takov kouzla pece musej existovat, ne? Kdybyste
se tomu vnoval, jist byste dokzal vymyslet pl tuctu pouitelnch kouzel.
Pipomnalo by to bn souboj s pistolemi i kordy. Sthn vtze by potom
nepipadalo v vahu. Krom toho by vtzovi ptel a sluhov byli naprosto
oprvnni celou vc ututlat.
Pan Norrell mlel. Pak ekl: Na to nedojde.
Lascelles se zasml. Drah pane Norrelle! K emu jinmu by to tak mohlo
vst?
Lascelles kupodivu pedtm v Hurtfewskm opatstv nikdy nebyl. Kdykoli
tam v minulosti Drawlight odjel, Lascelles si zadil njak neodkladn
povinnosti. Pobyt v dom na yorkshirskm venkov pipadal Lascellesovi jako
oistec. Pedstavoval si, e Hurtfew mus bt jako jeho majitel jednotvrn,
staromdn a nchyln k dlouhm a nudnm odmlkm; pinejhorm si maloval
detm biovan statek na temnm, beztnm vesoviti. Pekvapilo jej, e
nic z toho nebyla pravda. Na Hurtfewskm opatstv nebylo nic gotickho. Dm
byl modern, elegantn a pohodln a sluebnictvo mlo daleko k neotesanm
chasnkm z jeho pedstav. Popravd eeno lo o stejn sluebnictvo, kter
pana Norrella obsluhovalo v dom na Hanover Square. Vyuili se v Londn
a dobe vdli, co m Lascelles rd.
Ovem dm kadho mga m sv zvltnosti a Hurtfewsk opatstv na
prvn pohled tak prostorn a elegantn jako by postavili podle pdorysu tak
zmatenho, e prakticky nelo pejt z jedn strany domu na druhou, ani by se
lovk ztratil. Lucas Lascellese jet dopoledne informoval, e se v dnm
ppad nesm pokouet jt do knihovny sm, ale pouze ve spolenosti pana
Norrella i Childermasse. Jde o prvn pravidlo domu, ekl Lucas.
Lascelles pirozen neml vbec v myslu dit se tmto zkazem, notabene
kdy mu ho vyjevil sluha. Prohldl si vchodn kdlo domu a nael obvykl
uspodn: obvac pokoj, jdelna, pijmac pokoj ale knihovnu dnou.
Usoudil, e knihovna se mus nalzat v neprozkoumanm zpadnm kdle.
Vyrazil a okamit se ocitl zptky v pokoji, z nho prv odeel. Napadlo ho,
e urit patn zahnul, a zkusil to znovu. Tentokrt se ocitl v kuchyce, kde si
mal, pinav a posmrkvajc slutika nejdv utela nos o hbet ruky a pak
stejnou rukou zaala umvat hrnce na vaen. Bez ohledu na to, jakou cestou se
vydal, okamit se ocitl zase bu v obvacm pokoji nebo v kuchyce. Pi
pohledu na tu malou slutiku se mu zaalo dlat patn a ona taky neskkala
nadenm, kdy ho spatila. Akoli tomu bezvslednmu snaen vnoval cel
dopoledne, nikdy ho nenapadlo pist svj nezdar emukoli jinmu krom
zvltnost yorkshirsk architektury.
V nsledujcch tech dnech se pan Norrell zdroval v knihovn, jak jen
mohl. Kdykoli zahldl Lascellese, mohl si bt jist, e si vyslechne njakou
novou stnost na Childermasse; zatmco Childermass ho ustavin obtoval

614
dostmi, aby se po Drawlightov dopise poohldl kouzelnmi prostedky.
Nakonec mu pilo jednodu se obma vyhbat.
Ani jednomu se pak navc nesvil se svm objevem, kter ho velmi
znepokojil. Od t doby, co se se Strangem rozeel, ml ve zvyku vyvolvat
vidiny a zjiovat, co Strange dl. Nikdy ale neuspl. Jedn noci zhruba ped
tymi tdny nemohl usnout. Vstal a zaal kouzlit. Vidn nebylo pli zeteln,
ale uvidl mga ve tm, jak kouzl. Byl pyn, e konen pronikl
Strangeovmi protikouzly, ne mu dolo, e se dv na sebe sama ve vlastn
knihovn. Zkusil to znovu. Prostdal kouzla. Dval Strangeovi rzn jmna.
Neselo na tom. Musel pipustit, e anglick magie ji nedoke rozliit mezi
nm a Strangem.
Od lorda Liverpoola a ministr pily vztekl dopisy s dalmi popisy magie,
kterou nikdo nedokzal vysvtlit. Pan Norrell odepisoval a sliboval, e se tmto
zleitostem bude brzy vnovat, jen co poraz Strange.
Tetho veera po pjezdu sedli pan Norrell, Lascelles a Childermass
v pijmacm pokoji. Lascelles jedl pomeran. Noem na ovoce s perleovou
stenkou a zoubkovanm ostm okrajoval kru. Childermass si vykldal karty
na stoleku. Vtil z nich u cel dv hodiny. Pan Norrell proti tomu vbec nic
nenamtal, co svdilo o tom, e stvajc situace zcela pout jeho pozornost.
Zato Lascellese pivdly karty bezmla k lenstv. Byl si jist, e se
Childermass obracench a vykldanch karet pt i na nj. V tom se vbec
nemlil.
Jak j jenom nesnm tuhle neinnost! ozval se znenadn. Co myslte,
na co me Strange ekat? Ani najisto nevme, jestli pijde.
Pijde, nechal se slyet Childermass.
A jak to vte? zeptal se Lascelles. Protoe jste mu to nadil?
Childermass nezareagoval. Cosi v kartch si dalo jeho pozornost. Peltl je
pohledem a neekan vstal od stolu. Pane Lascellesi! Vy mte pro m vzkaz!
J? ozval se Lascelles pekvapen.
Ano, pane.
Jak to myslte?
Myslm to tak, e vm nkdo nedvno pro mne dal vzkaz. Karty to kaj.
Byl bych rd, kdybyste mi ho pedal.
Lascelles si pohrdav odfrkl. Nejsem dn poslek a u vbec ne v!
Childermass to nevzal na vdom. Od koho je ta zprva? zeptal se.
Lascelles nic neekl. Zaal se zase vnovat noi a pomerani.
No dobe, ekl Childermass, sedl si a znovu rozdal karty.
Pan Norrell je velice znepokojen sledoval. Ruka mu vyltla k thlu zvonku,
pak si to ale rozmyslel a el se po sluhovi poohldnout sm. Lucas prostral
v jdeln stl. Pan Norrell mu vylil, co se dje. Nedali by se od sebe njak
odtrhnout? zeptal se. Za chvli by snad mohli vychladnout. Nepiel panu
Lascellesovi dn dopis? Nen tu nic, co by si dalo Childermassovy

615
pozornosti? Nemete si nco vymyslet? Co takhle veee? Nemohla by u bt
hotov?
Lucas zavrtl hlavou. dn dopis nedoel. Pan Childermass si bude dlat,
co se mu zlb ostatn jako obvykle. A sm jste nadil, a se veee podv
v pl dest, pane. Dobe to vte.
K by tu byl Strange, povzdychl si neastn pan Norrell. Ten by vdl,
co jim ct. Ten by vdl, co udlat.
Lucas se dotkl svho pna na ruce, jako by se ho snail vzbudit. Pane
Norrelle? Sname se panu Strangeovi zabrnit, aby sem piel pokud si
vzpomnte, pane?
Pan Norrell ho sjel ponkud podrdnm pohledem. Ano, ano! Vm to!
Ale stejn.
Pan Norrell a Lucas se spolen vrtili do pijmacho pokoje. Childermass
zrovna obracel posledn kartu. Lascelles velmi odhodlan upral oi na noviny.
Co kaj karty? optal se pan Norrell Childermasse.
Tu otzku sice poloil pan Norrell, ale Childermass odpovdl Lascellesovi.
kaj, e jste lh a zlodj. kaj, e je toho vc ne vzkaz. Dostal jste nco
njak pedmt cosi velk hodnoty. Ureno je to mn, a pece si to
nechvte.
Na chvli se rozhostilo ticho.
Pane Norrelle, oslovil jej Lascelles chladn, jak dlouho jet dovolte,
abych byl takto uren?
Ptm se vs naposledy, pane Lascellesi, ozval se Childermass, dte mi, co
mi pat?
Jak se opovaujete uret takto gentlemana? odsekl Lascelles.
A to se slu, aby m gentleman okrdal? opil Childermass.
Lascelles zblel jako stna. Omluvte se! zasyel. Omluvte se, nebo
psahm, e vs naum lepm zpsobm, vy zkurvysynu, vy bahno ze vech
yorkshirskch karp.
Childermass pokril rameny. Lep zkurvysyn ne zlodj!
Lascelles se zuiv rozkikl, popadl ho a mrtil jm o ze takovou silou, e
se Childermassovy nohy zvedly ze zem. Zalomcoval Childermassem a obrazy
na zdi se otsly v rmech.
Kupodivu to vypadalo, e Childermass je vi Lascellesovi bezbrann. Ruce
jako by se mu njak pimkly k Lascellesovu tlu, a i kdy se usilovn snail,
nedokzal je uvolnit. Za chvilku bylo po vem. Childermass kvl na Lascellese,
jako by mu chtl ct, e vyhrl.
Ale Lascelles ho nepustil. Msto toho se o nj prudce opel, aby zstal
uvznn u zdi. Pak shl dol po noi s perleovou stenkou a zubatm ostm.
Pomalu thl epel pes Childermassovu tv, rozzl ji od oka a k stm.
Lucas vykikl, ale Childermass neekl ani slova. Njak osvobodil levou ruku
a zvedl zaatou pst. Zstali tak na chvli jako iv obraz pak Childermass
ruku spustil.

616
 Lascelles se zazubil. Nechal Childermasse jt, obrtil se k panu Norrellovi
a oslovil ho klidnm tichm hlasem: Nestrpm, aby chovn tto osoby nkdo
omlouval. Ten lovk m urazil. Kdyby ml takov postaven, kterho bych si
viml, rozhodn bych ho vyzval na souboj. On to v. Jeho nzk postaven ho
chrn. Mm-li v tomto dom zstat by jen minutu, mm-li dl bt vam
ptelem a rdcem, pak tato osoba mus neprodlen odejt z vaich slueb! Po
dnenm veeru nechci u jeho jmno slyet ani od vs, ani od vaich
sloucch, pod trestem proputn. Doufm, e jsem se vyjdil dostaten
jasn, pane.
Lucas vyuil pleitosti, aby Childermassovi kradmo podal ubrousek.
Nue, pane, obrtil se Childermass na pana Norrella a utel si krev z tve,
kdo z ns to bude?
Dlouh odmlka. Pak pan Norrell chraplavm hlasem, kter neml s jeho
obvyklm tnem nic spolenho, prohlsil: Muste jt.
Sbohem, pane Norrelle, ekl Childermass a uklonil se. Vybral jste si
patn, pane jako obvykle! Posbral karty a odeel.
Zamil do svho holho podkrovnho pokojku a zaplil svku na stole. Na
zdi viselo popraskan, od pohledu lacin zrcadlo. Prohldl si v nm tv. Rna
byla okliv. Nkrnk i prav rameno koile ml naskl krv. Co mon
nejlpe omyl rnu, potom si umyl ruce a utel si je.
Opatrn nco vythl z kapsy kabtu. Byla to krabika barvy alu, velk
zhruba jako tabatrka, ovem o nco del. Zaeptal si: Nikdo se nedoke
povznst nad to, jak byl vykolen.169
Otevel ji. Chvli nad n pemlel, pokrbal se na hlav a pak zanadval,
protoe mu do n mlem skpla krev. Zaklapl ji a stril ji do kapsy.
Sbalit si majetek mu netrvalo dlouho. Vzal si mahagonov pouzdro s dvma
pistolemi, malou penenku, bitvu, heben, kartek na zuby, kus mdla,
njak aty (vechny stejn staik jako ty, co ml prv na sob) a balek
knek vetn Bible, Djin Krle Havrana pro dti od lorda Portisheada
a vtisku Ormskirkovch Odhalen estaticeti dalch svt. Pan Norrell
Childermassovi lta dobe platil, nikdo vak nevdl, co s tmi penzi dl.
Davey a Lucas se spolu asto podivovali nad tm, e je vbec neutrc.
Childermass vechno sbalil do otluenho kufku. Na stole stl tal
s jablky. Childermass je zabalil do pltna a pidal je do kufku. Pak
s ubrouskem u tve seel dol. Teprve na dvoe u stje si vzpomnl, e nechal
pero, inkoust a zpisnk v pijmacm pokoji. Odloil je na stolek, kdy si

169
Na potku jara roku 1816 ekl Strange v dom rytc ve Spitalfields Childermassovi: To
vte, nad to [jak byl vykolen] se nedoke povznst nikdo
Ne se Childermass stal Norrellovm sluhou a rdcem, vystdal nkolik povoln. Zanal
jako velmi talentovan zlodjek. Jeho matka, ern Johana, kdysi dila malou bandu pinavch
a otrhanch dtskch zlodjk, kte kradli ve mstech vchodnho Yorkshiru v druh polovin
sedmdestch let osmnctho stolet.

617
vykldal karty. Nu, u je moc pozd, abych se vracel, pomyslel si. Budu si
muset koupit jin.
Ve stjch u na nj ekala cel skupinka: Davey, Lucas, tolbov a nkolik
sluh, jim se podailo vyklouznout z domu. Co tu vichni dlte? zeptal se
pekvapen. Podte modlitebn shromdn?
Mui se na sebe podvali.
Osedlali jsme vm Sldka, pane Childermassi, ekl Davey. Sldek byl
Childermassv k, velk a nehezk hebec.
Dkuji vm, Davey.
Pro jste nco takovho strpl, pane? zeptal se Lucas. Pro jste ho nechal,
a vs poee?
Netrapte se tm, mldene. Vbec na tom nezle.
Pinesl jsem obvazy. Dovolte mi, a vm ovu tv.
Lucasi, dnes veer budu potebovat veker svj dvtip, a kdy jsem cel
zafaovan, nedoku pemlet.
Ale jestli se okraje rny nesthnou, zstane vm hrozn jizva.
Tak a. Vak on si nikdo nebude stovat, kdy zstanu oklivj ne
pedtm. Sta, kdy mi dte dal nuptychl, abych mohl zastavit krvcen.
Tenhle je u pln promen. A te, mldenci, a Strange pijde Vzdychl.
Nevm, co vm mm ct. Nemm, co bych vm poradil. Ale jestli dostanete
pleitost jim pomoct, tak to udlejte.
Coe? podivil se jeden sluha. Pomoct panu Norrellovi a panu
Lascellesovi?
Ne, vy troubo jeden! Pomozte panu Norrellovi a Strangeovi. Lucasi,
vyite Lucy, Hann a Dido, e je pozdravuji a peju jim ve nejlep a dobr,
poslun manely, a je budou chtt. (Tyto ti sluebn si Childermass oblbil
nejvce.)
Davey se zazubil. A sm byste se o to nechtl postarat, pane? prohodil.
Childermass se zasml a pak sebou kubl, kdy se ozvala bolest ve tvi.
Nu, mon u Hanny, opil. Na shledanou, mldenci.
Se vemi si potsl rukou a troku ho zarazilo, kdy Davey, jen byl
navzdory v sv sle a mohutnosti sentimentln jako kolaka, trval na tom, e
ho obejme, a dokonce uronil pr slz. Lucas mu pak dal na rozlouenou lhev
nejlepho bordeauxskho z pn Norrellovch zsob.
Childermass vyvedl Sldka ze stje. Vyel msc. Z pstn zahrady ml
cestu do parku jako na dlani. Kdy pejdl most, uvdomil si, e vude kolem
nj psob magie. Jako by mu v uchu zaryelo tisc trubek nebo ze tmy zazilo
oslepujc svtlo. Svt byl najednou pln jin ne ten, kter tu byl jet ped
chvl, Childermass vak zpotku nedokzal urit, v em spov ten rozdl.
Ohldl se.
Pmo nad park a dm kdosi vrazil kus non oblohy, kter tam vbec
nepatila. Souhvzd byla rozbit. Visely tam nov hvzdy hvzdy, kter
Childermass v ivot nevidl. lo zejm o hvzdy Strangeovy Vn temnoty.

618
 Naposledy se zadval na Hurtfewsk opatstv a pak pobdl kon do trysku.

V tom okamiku zaaly bt vechny hodiny. To u bylo samo o sob

pozoruhodn. Lucas se celch patnct let snail pesvdit hodiny v Hurtfew,
aby odbjely spolen, ale a do tto chvle marn. Jen tko by se vak dalo
urit, kolik vlastn je. Hodiny odbjely dl a dl, dlouho po dvanct, a udvaly
as zvltn, nov ry.
Co je to sakra za pern randl? zeptal se Lascelles.
Pan Norrell vstal. Promnul si ruce to u nj spolehliv svdilo o velk
nervozit a vypt. Strange je tady, objasnil rychle. Pak promluvil. Stailo
jedno slovo a hodiny ztichly.
Dvee se prudce otevely. Pnov Norrell a Lascelles se vyden obrtili
oekvali bezpochyby, e tam uvid stt Strange. Ale byl to jen Lucas a dal
dva sluhov.
Pane Norrelle! zaal Lucas. Myslm
Ano, ano! J vm! Zajdte do komory u paty kuchyskho schodit.
V bedn pod oknem tam najdete olovn etzy, olovn visac zmky
a olovn kle. Pineste je sem! Rychle!
A j zajdu pro ob pistole, prohlsil Lascelles.
Ty vm nepomou, upozornil ho pan Norrell.
Tak to byste se divil, kolik problm dokou vyeit dv pistole!
Vrtili se bhem pti minut. Lucas s etzy a zmky v rukch vypadal
zdrhav a neastn, Lascelles se vrtil s pistolemi a pili tyi dal sluhov,
mon i pt.
Kde podle vs je? zeptal se Lascelles.
V knihovn. Kde jinde? opil pan Norrell. Pojte.
Z pijmacho pokoje peli do jdelny. Odtud zahnuli do krtk chodby
s intarzovanm ebenovm pbornkem, mramorovou sochou kentaura
s mldtem a obrazem Salome nesouc hlavu svatho Jana Ktitele na stbrnm
podnosu. Ped nimi stly dvoje dvee. Ty napravo nebyly Lascellesovi
povdom, jako by je nikdy nevidl. Pan Norrell je jimi provedl a vichni se
okamit ocitli znovu v pijmacm pokoji.
Pokejte, ekl pan Norrell zmaten. Ohldl se za sebe. Musel jsem Ne.
Pokat. U to mm! Pojte!
Znovu proli jdelnou do chodby. Tentokrt to vzali dvemi nalevo. I ty
vedly pmo do pijmacho pokoje.
Pan Norrell zoufale vykikl: On pokoil mj labyrint a vystavl nov, aby
m zmtl!
Svm zpsobem, pane, poznamenal Lascelles, bych mon byl radi,
kdybyste ho neuil tak dobe.
Ale j ho tohle nikdy neuil a mete si bt jisti, e se to rozhodn
nenauil od nikoho jinho! Buto to m od bla, nebo se to nauil prv
dnenho veera tady v dom. Takhle se projevuje genialita mho neptele!

619
Zavete ped nm dvee na zmek, a on se nejdv nau otevt ho perhkem
a hned potom vymysl, jak vyrobit lep proti vm!
Lucas a dal slouc zaplili vce svek, jako by jim svtlo mohlo njak
pomoci prohldnout Strangeova kouzla a odliit realitu od magie. Brzy vechny
ti pokoje doslova plly svtlem. Mnohoramenn svcny se tsnily vude mon,
to je vak mtlo jet vc. Chodili z jdelny do pijmacho pokoje, z pijmacho
pokoje na chodbu jako liky v zatarasen noe, jak prohlsil Lascelles. Pes
veker snaen se ale z tch t pokoj nedostali.
as plynul. Nedalo se ct, kolik ho ubhlo. Ruiky vech hodin ukazovaly
plnoc. Z kadho okna byla vidt er Vn noci a neznm hvzdy.
Pan Norrell se zastavil. Zavel oi. Obliej ml potemnl a seven jako
pst. Stl nehybn na mst, jen jeho rty se trochu hbaly. Pak nakrtko otevel
oi a ekl: Pojte za mnou. Znovu zavel oi a vyrazil. Jako by el po
pdorysu zcela jinho domu, kter se kdovjak vklnil do toho jeho. Jak
zabooval, doprava a doleva, vytvel novou cestu cestu, po n jet nikdy
neel.
Po tech tyech minutch otevel oi. Ped nm se rozkldala chodba, kterou
hledal ta vydldn kameny a na jejm konci se ve stnu rsovaly vysok
dvee do knihovny.
Te uvidme, co dl! zvolal. Lucasi, mjte ty olovn etzy a zmky
pohotov. Proti magii neexistuje lep profylaktick prostedek ne olovo.
Spoutme ho na rukou, to mu bude trochu peket. Pane Lascellesi, jak rychle
bychom podle vs mohli doruit dopis k rukm jednoho z ministr? Trochu ho
pekvapilo, e mu ani jeden neodpovdl, a tak se otoil.
Byl pln sm.
Zpovzdl slyel, jak Lascelles cosi k; jeho chladn, unyl hlas byl
nezamniteln. Zaslechl, jak mu jeden sluha odpovd, a pak uslyel Lucase.
Postupn se vak veker hluk ztiil. Zvuky sloucch spchajcch z pokoje do
pokoje ustaly. Rozhostilo se ticho.

620
 64

DV VERZE LADY POLEOV

Polovina nora 1817

o toto! ekl Lascelles. Kdo by se toho nadl!

N On i sluhov se shlukli u severn zdi jdelny zdi, j pan Norrell

s naprostm klidem prv proel.
Lascelles nathl ruku a dotkl se j; byla zcela neprostupn. Nepohnula se, ani
kdy pitlail.
Myslte, e to zamlel udlat? zajmal se jeden sluha.
Podle m u pli nesejde na tom, co zamlel, prohlsil Lucas. Proel
k panu Strangeovi.
Jako byste ekl, e proel do pekla! dodal Lascelles.
Co se te stane? zeptal se jin sluha.
Nikdo mu neodpovdl. Vem ptomnm bleskla hlavou pedstava magick
bitvy: pan Norrell vrh po Strangeovi tajupln dlov koule; Strange povolv
dmony, aby si odnesli pana Norrella. Poslouchali, zda se neozve hluk boje.
dn nepichzel.
Z vedlejho pokoje zaznl vkik. Jeden sluha otevel dvee pijmacho
pokoje a nael za nimi pokoj, v nm se obvykle sndalo. Za nm byl Norrellv
obvac pokoj a za nm atna. Zniehonic bylo znovu nastoleno star poad
pokoj; bludit bylo proraeno.
Po tomto objevu zavldla velk leva. Sluhov okamit nechali Lascellese
bt a zali do kuchyn, pirozenho toit a tchy jejich tdy. Lascelles se
stejn pirozen usadil o samot v Norrellov obvacm pokoji. Zamlel tam
zstat, dokud se pan Norrell nevrt. Pokud by se pan Norrell u nevrtil, pak si
tu chtl pokat na Strange a zastelit ho. Koneckonc, pomyslel si, co zme
mg proti olovn kulce? Mezi zmknutm spout a roztrenm srdce mu na
kouzlen nezbude as.
Ale takovmi mylenkami se dokzal utit jen na as. Dm byl pli tich,
tma pli magick. Moc dobe si uvdomoval, e sluebnictvo se dru na
jednom mst, e dva mgov dlaj bhvco na druhm a e on je na tetm
mst pln sm. V rohu mstnosti stly star dlouh pendlovky, posledn
pamtka na Norrellv dm v Yorku, kde strvil dtstv. Tak jako ruiky vech
hodin v dom se i tyto po Strangeov pchodu petoily na plnoc. Dobrovoln

621
to vak neudlaly, naopak proti takovmu neekanmu vvoji udlost
vmluvn protestovaly. Jejich kyvadlo se houpalo pln nakivo, jako by bylo
opil nebo mon mlo horeku , a as od asu vydaly zvuk, kter
pozoruhodn pipomnal ndech. A kdykoli se ten zvuk ozval, Lascelles si u
myslel, e Strange veel do mstnosti a hodl nco ci.
Vstal a vydal se za sloucmi do kuchyn.
Kuchyn Hurtfewskho opatstv se velmi podobala velk kosteln krypt, tak
moc oplvala klasickmi hly a klasickm ptmm. Uprosted mstnosti stla
spousta lojovch svek a kolem nich se shromdili vichni slouc, kter kdy
Lascelles vidl v Hurtfew, a pknch pr dalch, je nikdy nevidl. Opel se
o sloupek na vrcholku schodit.
Lucas k nmu vzhldl. Probrali jsme, co udlat, pane. Do pl hodiny
odejdeme. Tm, e bychom zde zstali, panu Norrellovi nijak neprospjeme,
naopak meme pijt k hon. To mme v myslu, pane, ale pokud jste jinho
nzoru, rd si ho vyslechnu.
Mj nzor! zvolal Lascelles. Vypadal naprosto uasle a pedstral to jen
zsti. To je poprv, co se m kdy zeptal na nzor komornk. Dkuji vm, ale
nejsp se odmtnu podlet na thle Chvli pemlel, ne zvolil
nejurlivj slovo, kter znal. demokracii.
Jak si pejete, pane, ekl Lucas nevzruen.
V Anglii se u touhle dobou muselo rozednt, poznamenala sluebn
a touebn se zadvala do oken zasazench do zd vysoko nad nimi.
Tady jsme v Anglii, ty holko jedna hloup! prohlsil Lascelles.
Ne, pane. Nezlobte se, ozval se Lucas, ale nejsme. Anglie je
v pirozenm svt. Davey, jak dlouho vm bude trvat, ne vyvedete kon?
Tedy! vykikl Lascelles. Musm ct, e jste velmi troufal, kdy pede
mnou probrte zlodjnu! Myslte si snad, e se proti vm oteven nepostavm?
Naopak, postarm se o to, abyste vichni viseli!
Nkolik sluh nervzn pokukovalo po pistolch v Lascellesovch rukou.
Lucas ho ovem ignoroval.
Sluhov se brzy dohodli, e pokud m nkdo pbuzn i ptele v okol,
uchl se k nim. Zbytek odjede na konch na rzn statky, kter stoj na
Norrellovch pozemcch.
Tak to vidte, pane, obrtil se Lucas na Lascellese, nikdo nekrade. Nikdo
tu nen zlodj. Veker majetek pana Norrella zstane na Norrellovch
pozemcch a o kon se postarme stejn dobe, jako by byli pod ve stjch.
Ale bylo by neslchan krut nechat ta stvoen ve Vn temnot.
O nco pozdji opustilo sluebnictvo Hurtfew (pesn se to nedalo urit
tak jako vechny ostatn hodiny v dom i jejich kapesn hodinky ukazovaly
plnoc). S koky a cestovnmi takami v rukou a batohy na zdech vyvedli
kon za ohlvky. li s nimi i dva oslov a kozel, kter odjakiva il ve stjch,
protoe konm jeho spolenost vyhovovala. Lascelles je nsledoval z dlky;

622
nehodlal se pidat k tomu prvodu chtry, na druhou stranu vak nechtl zstat
sm v dom.
Deset metr ped ekou vyli z Temnoty do Rozbesku. Vzduch nhle
prosytily vn vn jn, hlny v zim a blzk eky. Pipadalo jim, e barvy
a tvary parku jsou zjednoduen, jako by byla Anglie bhem noci stvoena
nanovo. Chudky slouc, kte se obvali, zdali jet uvid nco jinho ne
Temnotu a hvzdy, ten pohled nadmru potil.
Hodinky se jim zase rozbhly a po jejich porovnn usoudili, e je ti tvrt
na osm.
Ale nonm obavm jet nebyl pln konec. Pes eku se te klenuly dva
mosty tam, kde pedtm byl jen jeden.
Lascelles si pospil k nim. Co je to? doadoval se a ukazoval pi tom na
nov most.
Star sluha (mu s bradkou pipomnajc bl mrek) prohlsil, e jde o elf
most. Vidl ho pr v mld. Postavili ho u ped nkolika staletmi, kdy jet
John Uskglass vldl Yorkshiru. Postupn zchtral a Norrellv strc ho nakonec
nechal strhnout.
A pece tu zase stoj, otsl se Lucas.
A co se rozkld na protj stran? zeptal se Lascelles.
Star sluha odpovdl, e ta cesta kdysi vedla do Northallertonu, ovem pes
rzn zvltn koniny.
Napojuje se na cestu, kterou jsme vidli pobl ervenho domu? zeptal se
Lascelles.
Star sluha zavrtl hlavou. To nevdl.
Lucasovi dochzela trplivost. Nejradi by u byl pry.
Elf cesty nejsou jako kesansk cesty, odpovdl. asto vbec nevedou,
kam by mly. Ale co na tom sejde? Nikdo tam pece ani nepchne.
Dkuji, opil Lascelles, ale to u nechte na mn. Chvli vhal a pak se
energicky vydal k elfmu mostu.
Nkolik sluh na nj zavolalo, a se vrt.
Ale jen ho nechte jt! zvolal Lucas a pevnji sevel kok, v nm sedla
jeho koka. Jestli chce, jen a propadne peklu! Nikdo si ho urit nezaslou
vc. Stelil po Lascellesovi poslednm pohledem nelenho odporu a vydal se
za dalmi do parku.
Za nimi se v ediv yorkshirsk obloze tyil ern sloup a jeho konce nikdo
nedohldl.

Dvacet mil odtamtud pejdl Childermass mostek, kter vede do vesnice

Starecross. Projel vesnic a k panskmu sdlu a sesedl.
Hal! Hal! Zabuil na dvee bikem. Jet nkolikrt zavolal a prkrt
do dve podn kopl.
Pili dva sluhov. U to hulkn a rny na dvee je dost vydsily, kdy
vak zvedli svku a zjistili, e ped nimi stoj jaksi mord s divokm

623
pohledem, rozznutou tv a zcela zakrvcenou koil, ani v nejmenm je to
neuklidnilo.
Nestjte tu a nezrejte na m! vyinil jim. Zajdte pro pna! Zn m!
Za deset minut k nmu seel pan Segundus v non koili. Childermass, jen
netrpliv ekal ve dvech, si poviml, e cestou po chodb ml Segundus
zaven oi a e ho sluha vede za ruku. pln to vypadalo, jako by oslepl. Sluha
se s nm zastavil pmo ped Childermassem. Otevel oi.
Boe, pane Childermassi! vykikl. Co se vm to stalo s tv?
Nkdo si ji spletl s pomeranem. A vy, pane? Co se to stalo s vmi? Byl
jste nemocn?
Ne, nebyl jsem nemocn. Pan Segundus vypadal nesvj. Je to ivotem
v ustavin blzkosti siln magie. Netuil jsem, jak to doke lovka oslabit.
Myslm te lovka, kter je k tomu nchyln. S potenm musm konstatovat,
e sluhov nect dn nsledky.
Vypadal zvltn kehce, jako by byl namalovan ve vzduchu. Sebemen
prvan ze kvry v kdlovm okn mu dokzal rozevlt vlasy a stet mu je do
loken a kudrlinek, jako by vbec nic nevily.
Pedpokldm, e kvli tomu jste tak piel, pokraoval. Ml byste ale
panu Norrellovi vydit, e jsem pouze studoval jevy, kter se vyskytly samy od
sebe. Piznvm, e jsem si udlal pr poznmek, ale vn si nem na
stovat.
Jak magie? zeptal se Childermass. O em to mluvte? A o pana Norrella
se u nemuste starat. M vlastn problmy a vbec netu, e jsem tady. Co jste
dlal, pane Segunde?
Jako sprvn mg jsem jen pozoroval a zaznamenval. Pan Segundus se
dychtiv naklonil. A dospl jsem k nkterm pekvapivm zvrm ohledn
nemoci lady Poleov!
Ano?
Domnvm se, e ani v nejmenm nejde o lenstv. Je to magie! Pan
Segundus ekal, kdovjak Childermasse neohrom. Ponkud ho zklamalo, kdy
Childermass pouze pikvl.
Mm tu nco, co pat lady Poleov, pravil Childermass. Cosi, co dlouho
postrdala. Prosm vs tedy, abyste mi prokzal tu laskavost a zavedl m za n.
Ach, ale
Nechci j ani v nejmenm ublit, pane Segunde. Naopak, mm za to, e j
budu moci prokzat dobrou slubu. Psahm pi Havranu a Knize. Pi Havranu
a Knize.170

170
Jde o starou severoanglickou psahu. John Uskglass ml v erbu havrana v letu na blm
poli (argent, le corbeau volant); na erbu jeho kancle Williama Lanchestera bylo tot, navc
vak jet oteven kniha (argent, le corbeau volant nad otevenou knihou). John Uskglass se po
vtinu tinctho stolet vnoval studiu a magii a zen sttnch zleitost ponechal
Lanchesterovi. Lanchesterv erb visel ve vech velkch soudnch dvorech a vytitn byl i na

624
 Nemohu vs k n zavst, pravil pan Segundus. Zvedl ruku a zarazil tak
Childermassovu nmitku v zrodku. m nechci ct, e by mi to bylo proti
mysli. Chci ct, e nemohu. Povede ns Charles. Ukzal na sluhu po svm
boku.
To vypadalo ponkud vstedn, ale Childermass neml nladu se o to hdat.
Pan Segundus se chopil Charlesova rm a zavel oi.
Za chodbami z kamene a dubu Starecross Hall se vynoil obraz jinho domu.
Childermass vidl vysok chodby, kter se thly do nemyslitelnch dlek. Jako
kdyby se do laterny magiky vloily souasn dv flie, take jeden obraz
pekrval druh. Pipadalo mu, e kr obma domy zrove, a brzy z toho ml
mlem moskou nemoc. Byl m dl zmatenj, a kdyby byl sm, zhy by
nevdl, kudy jt. Nedokzal rozliit, zdali jde i pad, zdali zdolal jeden schod
i nemon dlouh schodit. Nkdy se mu zdlo, e kloue po akru kamennch
dladic a zrove e se sotva hne. Hlava se mu toila a aludek se mu houpal.
Stjte! Stjte! vykikl a se zavenma oima se sloil na zem.
Psob to na vs siln, poznamenal pan Segundus. Jet h ne na m.
Zavete oi a chyte se m za pai. Charles ns povede oba.
li se zavenma oima. Charles s nimi odboil doprava a ke schodm. Na
vrcholku schodit si pan Segundus s nkm eptem promluvil. Charles thl
Childermasse dl. Childermass ml dojem, e vchz do mstnosti. Vonla po
istm lonm prdle a suench rch.
Tenhle lovk se se mnou chce sejt? ozval se ensk hlas. Bylo na nm
cosi zvltnho, jako by pichzel ze dvou mst zrove, jako by tu byla ozvna.
Ale j ho znm! Je to mgv sluha! Je to
Jsem ten lovk, kterho jste postelila, prohlsil Childermass a otevel
oi.
Nespatil jednu enu, ale dv pesnji eeno uvidl stejnou enu
zdvojenou. Ob sedly ve stejn pze a vzhlely k nmu. Ob zaujmaly stejn
prostor, take pi pohledu na n ml stejn zvrat, jak ho jmaly pi chzi
chodbami.
Jedna verze lady Poleov sedla v dom v Yorkshiru; na sob mla
slonovinov bl domc aty a mila si ho klidnm, lhostejnm pohledem.
Druh verze byla nezetelnj, pzranj. Sedla v ponurm spletitm dom
a obleen byla v krvav rudch veernch atech. Do ernch vlas mla
vetknut drahokamy i jaksi hvzdiky a mila si ho zuivm, nenvistnm
pohledem.
Pan Segundus si pithl Childermasse doprava. Stjte tady! ekl mu
rozruen. A te zavete jedno oko! Vidte to? Sledujte! ervenobl re tam,
kde by mla bt sta.
Magie na ns psob rzn, odvtil Childermass. Vidm nco velice
zvltnho, ale tohle zrovna ne.

mnoha dleitch prvnch dokumentech. Lid si tud zvykli psahat na Havrana a Knihu, prvky
tohoto erbu.

625
 Je od vs velice troufal, e jste sem vbec piel, oslovily ob verze lady
Poleov Childermasse, kdy uvm, kdo jste a koho zastupujete.
Pan Norrell nem s touto cestou nic spolenho. Popravd eeno, nejsem si
pln jist, koho tu zastupuji. Myslm, e Jonathana Strange. Mm za to, e mi
poslal zprvu a myslm, e se tkala prv vs, lady Poleov. Jene nkdo
poslu zabrnil, aby se se mnou spojil, a vzkaz se ztratil. Lady Poleov, nemte
tuen, co by mi tak pan Strange mohl chtt o vs sdlit?
Ano, prohlsily ob verze lady Poleov.
eknete mi, co to je?
Pokud promluvm, odpovdly, neuslyte nic ne lenstv.
Childermass pokril rameny. Poslednch dvacet let jsem strvil ve
spolenosti mg. Jsem na to zvykl. Mluvte.
A tak ona zaala (i zaaly). Pan Segundus z kapsy non koile ihned vythl
zpisnk a zaal si mrat poznmky. Childermassovy oi ale odhalily, e dv
verze lady Poleov ji nemluv stejn. Lady Poleov, kter sedla ve Starecross
Hall, zaala vyprvt pbh o dtti z okol Carlisle,171 ovem ona ena
v krvav ervench atech nejsp vykldala nco pln jinho. Tvila se
u toho divoce a sv slova podtrhvala vnivmi gesty ovem Childermass
nedokzal urit, co vlastn k; rozmarn pbh o cumbrijskm dtti jej
vyprvn pehluil.
Tak! Vidte! zvolal pan Segundus, sotva dokrabal posledn poznmku.
Proto ji pokldaj za blzna kvli tmhle zvltnm pbhm a historkm. J
ale sepsal seznam veho, co mi prozatm vyprvla, a zaal jsem zjiovat, e se
v mnohm podobaj dvnm elfm povstem. Jsem si jist, e kdybychom se po
tom vy a j zaali pdit, narazili bychom na zmnky o skupin elf, kter byla
njak zce spjata se zpvnmi ptky. Nemuseli ty zpvn ptky pst. Jist se
mnou budete souhlasit, e to pro takov nezodpovdn plm je snad a pli
usedl zamstnn ale mohli se teba vnovat zvltnmu druhu magie
souvisejcmu se zpvnm ptactvem. A jednomu z nich mon vyhovovalo
nakukat dvivmu dtti, e pracuje jako pastevkyn ptk.
Mon, pikvl Childermass, kterho to pli nezajmalo. Tohle nm ale
ct nechtla. A j si vzpomnl, co v magii znamenaj re. Symbolizuj ticho.
Proto vidte ervenoblou ri je to umlujc kouzlo.

171
Jednoho podzimnho rna si cumbrijsk dt vylo do babiiny zahrady a v zapomenutm
kout nalo dm zhruba stejn vky a rozmr jako vel l, postaven z pavuin vytvrzench a
oblench jinovatkou. Uvnit krajkovho domu ila drobn osbka, kter obas vypadala
nezmrn star a jindy ne star ne dt samotn. Ona osbka ekla cumbrijskmu dtti, e je
pastevkyn ptk zpvk a e se v t sti Cumbrie u cel vky star o kvaly, drozdy
cvraly a drozdy brvnky. Cumbrijsk dt a pastevkyn ptk si spolu hrly celou zimu a jejich
slcmu ptelstv nebyla rozdln vka pranic na pekku. Pastevkyn zpvnch ptk se
obvykle pes tuto pekku penesla tm, e se zvtila tak, aby byla stejn vysok jako
cumbrijsk dt anebo nkdy zmenila je oba, a byli stejn mal jako ptci, brouci i snn
vloky. Pastevkyn ptk pedstavila cumbrijsk dt mnoha zvltnm a zajmavm osobm, z
nich nkter ily v domech jet vstednjch a rozkonjch, ne byl jej domeek.

626
 Umlujc kouzlo! opakoval pan Segundus uasle. Ano, ano! Rozumm!
etl jsem o nich. Ale jak ho zlomme?
Childermass vythl z kapsy kabtu krabiku barvy alu. Lady Poleov,
pokynul j, podejte mi levou ruku.
Vloila svou blou ruku do Childermassovy zvrsnn a zahndl dlan.
Childermass otevel krabiku, vythl prst a piloil jej na voln msto.
Nic se nestalo.
Musme najt pana Strange, mnil pan Segundus. Nebo pana Norrella. Ti
to mon dovedou spravit!
Ne, zavrtl hlavou Childermass. Nen teba. Ne te. Vy a j jsme dva
mgov, pane Segunde. A Anglie je pln magie. Kolik let jsme my dva
dohromady studovali? Urit znme nco, co se na to hod. Co takhle Paleovo
Obnoven a napraven?
Vm, jak vypad, pisvdil pan Segundus. Ale nikdy jsem nebyl
praktick mg.
A taky se jm nikdy nestanete, kdy to nezkuste. Provete to kouzlo, pane
Segunde.
A tak pan Segundus to kouzlo provedl.172
Prst vrostl do ruky, spojil se s n zcela bez jizvy. V tomt okamiku zdn
nekonench ponurch chodeb kolem nich zmizelo; ty dv eny ped
Childermassovma oima splynuly v jednu.
Lady Poleov se pomalu zvedla ze idle. Vrhala pohledy sem a tam, jako by
vidla svt nanovo. Vichni v mstnosti si vimli jej promny. Z kadho jejho
rysu slal eln a ohe. Jej oi hnuly zuivost. Zvedla ob pae; ruce mla
zaat v pst, jako kdyby nkoho hodlala udeit do hlavy.
Byla jsem zaklet, vybuchla. Zaprodali m kvli karie jednoho
zlotilce!
Proboha! vykikl pan Segundus. Drah lady Poleov
Uklidnte se, pane Segunde! vytkl Childermass. Nen as na banality.
Nechte j mluvit!
Byla jsem mrtv uvnit a bezmla mrtv z vnjku! Z o j zaaly kanout
slzy a rukou sevenou v pst se uhodila do prsou. A nejen j! Dal trp jet
te! pan Strangeov a sluebnk mho manela Stephen Black!
Popsala jim skliujc, pzran plesy, kter musela petrpt, beztn
prvody, jich byla nucena se astnit, a zvltn omezen, kter j i Stephenu
Blackovi brnilo promluvit o jejich netst.
Kad dal odhalen nahnlo panu Segundovi a sluhm stle vt hrzu;
Childermass sedl a naslouchal s nehybnm vrazem.

172
Tak jako vtina Paleovy magie vyaduje Obnoven a napraven nstroj i kl vyroben
vhradn k tomuto elu. V tomto ppad je klem mal pedmt na zpsob ke, vyroben ze
dvou tenkch kovovch pltk. tyi ramena ke pedstavuj stav minul a budouc, celistvost
(i zdrav) a neplnost (i nemoc). Jak pozdji pan Segundus vylil v Modernm mgovi, vybral
si z necesru lady Poleov liku a jehlici a sluebn lady Poleov je pevzala stukou.

627
 Musme napsat do novin! vykikla lady Poleov. Jsem odhodlna je
veejn odhalit!
Odhalit? A koho? zeptal se pan Segundus.
Ty mgy, koho jinho! Strange a Norrella!
Pana Strange? opakoval pan Segundus nejist. Ne, ne, to se mlte!
Drah lady Poleov, rozmyslete si chvilku, co kte. Za pana Norrella nemohu
ztratit ani slovo, ten se vi vm obludn provinil! Ale pan Strange vm nim
neukodil rozhodn ne vdom. Nen on sm sp ob ne hnk?
Och! zvolala lady Poleov. Prv naopak! Pokldm ho z tch dvou za
mnohem horho. Svou lhostejnost a chladnou, muskou magi zradil nejlep
eny, nejskvlej manelky!
Childermass se zvedl.
Kam jdete? zeptal se pan Segundus.
Najt Strange a Norrella, odpovdl Childermass.
Pro? pustila se do nj lady Poleov. Abyste je varoval? Aby se mohli
pipravit na enskou pomstu? Ach, jak ti mui kryj jeden druhho!
Ne, hodlm jim nabdnout pomoc pi osvobozen pan Strangeov
a Stephena Blacka.

Lascelles krel dl. Cesta vystila do lesa. Na okraji lesa stla socha eny
drc vyrvan oko a srdce pesn jak to Childermass popsal. Z trnitch
strom visely mrtvoly v rznm stadiu rozkladu. Na zemi leel snh a vude
panovalo velk ticho.
Po chvli dorazil k vi. Pedstavoval si, e bude vypadat fantaskn
a jinozemsky, ale pipadla mu velice obyejn, jako hrady na skotskm pomez.
Vysoko na vi za jednm oknem hnula svka a byl vidt stn njakho
pihlejcho. Lascelles si poviml i neho jinho, co Childermass bu
nevidl, nebo o em se neobtoval podat zprvu: stromy byly pln tvor
pipomnajcch hady. Tla mli tk a proven. Jeden prv polykal celou
erstvou masitou mrtvolu.
Mezi stromy a potokem stl bled mladk. Oi ml przdn a elo mrn
orosen. Lascelles si poviml, e m na sob uniformu 11. pluku lehkch
dragoun.
Lascelles na nj promluvil: Ped nkolika dny k vm piel jeden z naich
krajan. Mluvil s vmi. Vy jste ho vyzval na souboj. Pak utekl. Byl to odpudiv
ernovlas chlap. lovk sprostho pvodu a odpornch zvyk.
Poznal-li mladk podle tohoto popisu Childermasse, nedal to na sob znt.
Mechanickm hlasem ekl: Jsem bojovnk Hradu vyrvanho oka a srdce.
Vyzvu na souboj
Ano, ano! vykikl Lascelles netrpliv. To mi je jedno. J jsem sem piel
bojovat. Abych odinil skvrnu na cti Anglie, dlo toho zbablce.
Postava v okn se dychtiv naklonila.
Pobledl mladk nic neekl.

628
 Lascelles si podrdn odfrkl. Tak dobr! Vte mi, e t entin chci
vemon ublit, jestli vm to udl radost. Mn na tom ani trochu nesejde!
Pistole?
Pobledl mladk pokril rameny.
Vzhledem k tomu, e se o tyto zleitosti nemohli postarat sekundanti,
Lascelles ekl mladkovi, e od sebe budou stt dvacet krok, a sm tu
vzdlenost odmil.
Postavili se na msta a u zamili, kdy tu nhle Lascellese nco napadlo.
Pokat! zvolal. Jak se jmenujete?
Mladk se na nj sklesle zadval. Nepamatuju si, odpovdl.
Oba vyplili z pistole zrove. Lascelles ml dojem, e mladk v posledn
chvli pistoli obrtil a zmrn vyplil pnubohu do oken. Lascellesovi to bylo
jedno: pokud ten mladk byl zbablec, pak tm he pro nj. Jeho vlastn kulka
s pjemnou pesnost prorazila mladkovu hru. Sledoval, jak umr, se stejn
nruivm zjmem a pocitem zadostiuinn, jako kdy zabil Drawlighta.
Narazil tlo na nejbli trnov strom. Pak se bavil tm, e stlel na
rozkldajc se mrtvoly a na hady. Neprovozoval tuto kratochvli vce ne
hodinu, kdy z lesn cesty zaslechl dusot kopyt. Z opanho smru, tedy z Frie,
a ne z Anglie, se k nmu blila ern postava na vranku.
Lascelles se prudce obrtil. Jsem bojovnk Hradu vyrvanho oka a srdce,
zaal

629
 65

POPEL, PERLY,
PIKRVKA A POLIBEK
Polovina nora 1817

ou dobou, co Lucas a ostatn opoutli Hurtfewsk opatstv, se Stephen

T oblkal ve sv lonici v poslednm pate domu v Harley Street.

V Londn se najde vstednost vc ne dost, ale tenkrt byste v celm
mst plnm pekvapivch zkout dozajista nenali nic vjimenjho ne
Stephenovu lonici. Byla pln drahocennost, vzcnost a ndhernch pedmt.
Kdyby se vlda i pnov dc Anglickou banku njak dostali k vybaven
Stephenovy lonice, mli by zcela po starostech. Mohli by splatit vechny dluhy
Britnie a ze zbylch drobnch jet vybudovat Londn nanovo. Dky
gentlemanovi s vlasy jako chm bodl vlastnil Stephen korunovan klenoty
bhvjakch krlovstv a vyvan roucha, kter kdysi patila koptskm
papem. V kvtinch na parapetu neml kvtiny, ale jen ke vykldan
rubny a perlami, vybrouen drahokamy a insignie dvno zaniklch vojenskch
d. Do mal kredence si zase uloil kus stropu ze Sixtinsk kaple a stehenn
kost jednoho baskickho svtce. Na vku za dvemi visel klobouk svatho
Krytofa a valnou st prostoru lonice zabrala Michelangelova mramorov
socha Lorenza Medicejskho, kter jet donedvna zdobila veliknovu hrobku
ve Florencii.
Stephen se prv holil s pomoc zrctka poloenho na Lorenzov koleni,
kdy se mu za zdy zjevil gentleman.
Mg se vrtil do Anglie! vykikl. Vidl jsem ho minul veer na
Krlovch cestch, Temnota ho halila jako mystick pl! Co chce? Co tak
me plnovat? Ach! To bude mj konec, Stephene! Ctm to! Chce m zniit!
Stephena zamrazilo. Gentleman byl vdycky nejnebezpenj, kdy byl
rozruen a vyden.
Mli bychom ho zabt! prohlsil gentleman.
Zabt ho? To ne, pane!
Pro ne? Mohli bychom se ho zbavit jednou provdy! Mohl bych mu
spoutat ruce, oi a jazyk kouzlem a vy byste mu mohl proklt srdce!

630
 Stephen rychle pemlel. Ale jeho nvrat dost mon nem s vmi nic
spolenho, pane, nadhodil. Povate, kolik neptel m v Anglii myslm tm
neptel z ad lid. Mon si piel vydit ty s jednm z nich.
Gentlemana to viditeln pli nepesvdilo. Velmi patn se orientoval
v jakkoli argumentaci, v n o nm nebylo ani zmnky. To podle m opravdu
nen pli pravdpodobn, mnil.
Ale je! oponoval mu Stephen, jen se te pohyboval na pevnj pd.
V novinch a asopisech o magii se o nm psaly hrozn vci. uk se, e
zabil svou manelku. Mnoz lid tomu v. Kdyby nebyl proklet,
pravdpodobn by u skonil za memi. A je veobecn znmo, e vechny ty
li a polopravdy o nm rozil ten druh mg. Strange se nejsp piel pomstt
svmu mistrovi.
Gentleman na Stephena chvli upen hledl. Pak se zasml, nladu ml nyn
tak povznesenou, jak byl jet ped chvl sklen. Nemme se eho obvat,
Stephene! zvolal rozjaen. Mgov se rozhdali a te se nenvid! A pece
jeden bez druhho nejsou nic. Jak m to jen t! Jak jen jsem rd, e jste mm
rdcem! Shodou okolnost vm dnes hodlm pedat bjen drek nco, po
em jste dlouho touil!
Vskutku, pane? povzdychl si Stephen. Bude mi nevednm potenm.
Ale stejn bychom mli nkoho zabt, vrtil se gentleman hned
k pedchozmu tmatu. Rno jsem byl cel rozladn a nkdo by za to ml
zemt. Co takhle ten star mg? Ale pokat! Tm bychom vyli vstc tomu
mladmu, a to se mi vbec nechce! Nebo manel lady Poleov? Je vysok
a arogantn a zachz s vmi jako se sluhou!
Ale vdy j jsem sluha, pane.
Nebo krl Anglie! Ano, to je vten pln! Pojme oba neprodlen za
anglickm krlem. Pak ho budete moci utratit a stt se krlem msto nj! Mte
jablko, korunu a ezlo, kter jsem vm dal?
Ale zkony Velk Britnie neumouj zaal Stephen.
Zkony Velk Britnie! Pche! Takov nesmysly! Domnval jsem se, e u
touto dobou budete chpat, e zkony Velk Britnie nejsou ne nanicovatm
svdectvm o jalovch pnch a snech lidstva. Podle dvnch zkon, jimi se
d m plm, trn zsk obvykle ten, kdo zabil pedchozho krle.
Ale pane! Vzpomnte si, jak vm byl ten star pn sympatick, kdy jste
se s nm setkal?
Hmm, to je pravda. Ovem v tak dleit zleitosti jsem ochoten nechat
sv city stranou. Pot je v tom, e mme pli neptel, Stephene! V Anglii je
pli mnoho zlotilc! U vm! Podm pr svch spojenc, aby mi ekli, kdo
je n nejvt neptel. Musme zachovvat opatrnost. Musme bt mazan.
Musme tu otzku poloit pesn.173 Podm Severn vtr a Rozbesk, aby m

173
V pohdce se klidn mete zeptat: Kdo je ze vech nejkrsnj? Ve skutenosti by se
ovem dn mg, a u elf nebo lovk, nenechal pesvdit k odpovdi na tak nepesnou
otzku.

631
okamit penesli k jedn jedin osob v Anglii, kter m nejvc ohrouje!
A potom ji meme zabt, a u je to kdokoli. Jist jste si poviml, Stephene, e
mluvm o vlastnm ivot, ale pokldm ho za natolik svzan s vam, e mezi
nmi dvma skoro nen dn rozdl. Kdokoli ohrouje mne, ohrouje i vs!
Te si vezmte korunu, jablko i ezlo a rozlute se s prostedm, kde jste byl
otrokem! Mon se do nj u nikdy nevrtte!
Ale zaal Stephen.
Bylo vak pozd. Gentleman zvedl dlouh bl ruce a mvl jimi.
Stephen oekval, e se ocitne ped jednm i druhm mgem, ppadn ped
obma. Msto toho se s gentlemanem objevili na irm przdnm a zasnenm
vesoviti. Dal snh se sypal z nebes. Na jedn stran se zem zvedala ke
ztkl obloze barvy bidlice; na druh stran v dlce tonuly v mlhch bl
kopce. V pustin rostl jen jeden jedin strom zkroucen hloh nedaleko od
nich. Stephena napadlo, e se to tu podob krajin kolem Starecross Hall.
Nu, tak to je velice zvltn! pronesl gentleman. J nikoho nevidm, vy
ano?
Ne, pane. Nikoho, odpovdl Stephen s levou. Vrame se do Londna.
Nechpu Ale pokejte! Tady nkdo jde!
Zhruba pl mle od nich vedla jaksi cesta i stezka. Plouil se po n vz
taen konm. Kdy se vz dostal k hlohu, zastavil a nkdo z nj vylezl. Ten
lovk se k nim zaal belhat pes vesovit.
Vten! zaradoval se gentleman. Nyn uvidme naeho nejniemnjho
a nejmocnjho neptele! Nasate si korunu, Stephene! A se chvje ped na
moc a majesttem! Vborn! Zvednte ezlo! Ano, ano! Nathnte ruku
s jablkem! Jak krsn psobte! Jak krlovsky! A protoe jet mme trochu
asu, ne sem dojde, Stephene Gentleman se zadval na postaviku v dlce,
kter si k nim razila cestu zasnenm vesovitm. Musm vm sdlit jet
nco jinho. Koliktho je dnes?
Patnctho nora, pane. Den svatho Antonna.
Cha! To je mi umrnn svat! Nue, v budoucnosti budou moci Anglian
oslavovat patnctho nora nco lepho ne ivot mnicha, kter chrn lidi ped
detm a nachz jejich ztracen nprstky!174
Skuten, pane? A co tedy?
Jmenovn Stephena Blacka!
Prosm, pane?
Vak u jsem vm slbil, Stephene, e najdu vae prav jmno!
Coe?! To m matka skuten pojmenovala, pane?
Ale jist! Pesn jak jsem pedpokldal! Co sotva nkoho pekvap,
protoe j se v takovch zleitostech jen mlokdy mlm. Dala vm jmno ve
vlastnm jazyce. Jmno, kter astokrt slchvala mezi svmi lidmi, kdy jet
byla mlad dvka. Pojmenovala vs, ale to jmno neekla jedin dui. Dokonce
174
Svat Antonn Padunsk. Nkolikrt zachrnil ped detm shromdn, k nmu kzal,
nebo slutiky, s nimi se ptelil. Rovn pomh lidem nalzat vci, kter ztratili.

632
ho ani nezaeptala do vaeho ouka. Nemla as, protoe Smrt se za n pikradla
a vzala si ji bez varovn.
Stephen si pedstavil tmav, zatuchl podpalub, svou matku vyerpanou
porodnmi bolestmi a obklopenou cizmi lidmi a sebe jako miminko.
Rozumla vbec jazyku ostatnch lid na palub? To se nikdy nedozv. Jak si jen
musela pipadat osaml! V tom okamiku by toho bval spoustu obtoval, aby
ji mohl pohladit a utit, ale mezi nimi leely vechny roky jeho ivota. Ctil,
jak se jeho srdce zase o nco vc zatvrdilo proti Anglianm. Jet ped
nkolika minutami horko tko pesvdoval gentlemana, aby nezabjel
Strange, ale pro by mu mlo zleet na tom, co se stane s jednm Anglianem?
Pro by mu mlo zleet na tom, jak dopadne kdokoli z toho necitelnho,
krutho nroda?
S povzdechem nechal takov mylenky bt a zjistil, e gentleman pod jet
mluv.
Je to velmi poun pbh a nzorn se na nm daj ukzat vechny rysy,
jimi jsem obzvlt proslul, jmenovit obtavost, oddan ptelstv,
lechetnost, vnmavost, genialita a odvaha.
Prosm, pane?
Pbh o tom, jak jsem nael vae jmno, Stephene, kter vm nyn vylm!
Vzte tedy, e vae matka zemela v podpalub lodi Penlaw,175 je se plavila
z Jamajky do Liverpoolu. A pak, dodal sue, ji anglit nmonci vysvlkli
a hodili do moe.
Ach! vydechl Stephen.
Jak si jist dokete pedstavit, to mi hledn vaeho jmna krajn ztilo.
Po ticeti tyiceti letech zbyly z va matky jen ti tyi vci: jej kik pi
porodu, kter se zapustil do foen lodi, jej kosti, kter z n jedin zstaly, kdy
maso a mkk tkn seraly ryby
Ach! vykikl Stephen znovu.
jej rov bavlnn aty, kter pely do majetku jednoho nmonka,
a polibek, kter j kapitn lodi uloupil dva dny ped smrt. Nue, ekl
gentleman (jen se v tom zjevn vyval), uvidte, jak chyte a ikovn jsem
vysledoval pou kad jej sti svtem, dokud jsem je nezskal zptky
a nezjistil z nich vae skvl jmno! Penlaw nakonec doplula do Liverpoolu,
kde niemn ddeek zlotilho manela lady Poleov vystoupil se svm
sluhou, kter vs vynesl v nru. Hned bhem pt plavby Penlaw do Leithu
ve Skotsku se strhla boue a lo ztroskotala. Moe vyvrhlo na skalnat pobe
kusy rhen a rozbitho trupu, vetn prken, v nich byl uvznn kik va matky
pi porodu. Njak chudk si je odnesl a pouil je na stavbu stechy a stn
svho domku. Ten domek jsem nael velice snadno. Stl na vtrnm ostrohu
nad boulivm moem. Uvnit ilo nkolik generac nebokovy rodiny
v naprost chudob a poniujcch pomrech. Ml byste vdt, Stephene, e
175
Penlaw je oblast v Northumbrii, kde se v Anglii poprv objevil John Uskglass s elf
armdou.

633
devo m zatvrzelou, hrdou povahu a ani svm ptelm ochotn neprozrad, co
v. Je vdy jednodu poradit si s popelem deva ne se devem samotnm.
A tak jsem chuasv dm vyplil do zklad, popel nabral do lahve
a pokraoval dl.
Vy jste ho vyplil, pane! Doufm, e nikdo nebyl zrann!
Nu, pr lid ano. Siln mladci dokzali z hoc budovy vas vybhnout, ale
star, nemohouc lenov rodiny, eny a dti, ti vichni uhoeli.
Ach!
Potom jsem el po stop jejch kost. U jsem se myslm zmnil o tom, e ji
hodili do ocenu, kde se psobenm moskch proud a neodbytnch ryb z tla
staly kosti, z kost prach a lavice stic tento prach brzy promnila v nkolik
hrst nadmru krsnch perel. Kdy piel as, byly perly vyloupny z lastur
a prodny klenotnkovi v Pai, kter z nich vyrobil nhrdelnk o pti
dokonalch rch. Ten prodal krsn francouzsk komtese. Za sedm let
skonila komtesa pod gilotinou a jej perky, aty a osobn majetek pely do
vlastnictv jistho revolunho funkcione. Tento niemnk byl a donedvna
starostou msteka v dol Loiry. Vdycky si pokal pozd do noci, dokud
veker sluebnictvo neulehne, a pak se v soukrom lonice oblkal do
komtesinch at, bral si na sebe jej perky a dal pardu a pedvdl se ped
velkm zrcadlem. Takhle jsem ho zastihl jedn noci, a pokud mohu
poznamenat, vypadal velmi smn. Ukrtil jsem ho na mst prv tm
perlovm nhrdelnkem.
Ach! vzdychl Stephen.
Vzal jsem perly, nechal jsem mrtvolu toho darebka klesnout na zem
a pokraoval dl. Pak jsem obrtil pozornost ke krsnm rovm atm va
matky. Nmonk, ktermu pipadly, je ml mezi svmi vcmi tak rok dva,
dokud se neocitl ve studen, uboh vsce Pipers Grave na vchodnm pobe
Ameriky. Tam se setkal s vysokou thlou enou, kter ty aty daroval, nebo na
ni chtl udlat dojem. aty t en nepadly (vae matka, Stephene, mla toti
rozkon zakulacenou enskou postavu), ale barva se j lbila, a tak je
rozsthala na pruhy, pidala dal levn ltky a seila z nich pikrvku. Dal
ivot t eny nen pli zajmav nkolikrt se vdala, vechny sv manely
peila a tou dobou, co jsem ji nael, u byla star a seschl. Strhl jsem tu
pikrvku z jej postele, zatmco spala.
Nezabil jste ji, e ne, pane? ovoval si Stephen nervzn.
Ne, Stephene. Pro bych to dlal? Pirozen t noci mrzlo, a pratlo,
venku napadlo pes metr snhu a zuil tam severk. Mon umela na
prochladnut. Netum. Take se konen dostvme k polibku a kapitnovi,
kter j ho ukradl.
Zabil jste ho, pane?
Ne, Stephene tebae bych to bval rozhodn udlal, abych ho potrestal
za urku va ven matky, jene to by ho nesmli u ped devtadvaceti lety
povsit ve mst Valletta. Natst ped smrt polbil spoustu jinch mladch

634
en a moc a sla polibku va matky do nich pela. J je tedy jen musel najt
a vymknout z nich to, co zbylo z polibku va matky.
A jak jste to udlal, pane? zeptal se Stephen, akoli se obval, e zn
odpov a moc dobe.
Ono je to tedy celkem jednoduch, jakmile jsou ty eny mrtv.
Tolik lid muselo zemt, jen abyste nael moje jmno, povzdychl si
Stephen.
A j bych jich bez vhn zabil dvakrt tolik ne, stokrt tolik ne,
stotisckrt tolik nebo vc! tak velkou lsku k vm chovm, Stephene.
S popelem, v nm byl obsaen jej kik, a perlami, kter bvaly jejmi kostmi,
a pikrvkou, kter j pedtm slouila jako aty, a magickou esenc jejho
polibku jsem byl s to zjistit vae jmno kterto vm jako v prav ptel
a nejlechetnj patron nyn Ach, ale tady mme naeho neptele! Jakmile
ho zabijeme, propjm vm vae jmno. Mjte se na pozoru, Stephene! Nejsp
dojde k magickmu souboji. Asi na sebe budu tak muset vzt rzn podoby
stt se bazilikem, rozedenou hlavou na krvavch kostech, ohnivou peprkou
a tak dle a tak dle. Mon bude lep, kdy si stoupnete trochu stranou!
Neznm se piblil. Huben byl jako lunt a jeho jestb tv nebudila
dvru. Kabt i koili ml rozedran a boty rozbit a drav.
Tedy! pronesl gentleman po chvli. To je mi pekvapen! Vidl jste nkdy
toho lovka, Stephene?
Ano, pane. Musm piznat, e vidl. O tomhle lovku jsem vm vyprvl.
Je to ten zvltn zohyzdn mu, kter na mne vyrukoval s onm proroctvm.
Jmenuje se Vinculus.
Dobr den, krli! pozdravil Vinculus Stephena. Copak jsem vm
nekal, e hodina takka udeila? A nyn udeila! Z det vyvstanou dvee a vy
jimi projdete! Z kamen povstane trn a vy se na posadte! Zmil si Stephena
se zhadnm uspokojenm, jako by koruna, jablko i ezlo byly jaksi jeho dlem.
Stephen poznamenal k gentlemanovi: Mon se ty Ctihodn bytosti, na n
jste se obrtil, prost zmlily, pane. Mon ns patn navedly.
Nejsp vm budu muset dt za pravdu, souhlasil gentleman. Tenhle tulk
sotva pro nkoho pedstavuje nebezpe. Ze vech nejm pro mne. Ale
vzhledem k tomu, e Severnmu vtru a Rozbesku stlo za nmahu, aby ns na
nj upozornili, bylo by k nim krajn neuctiv, kdybychom ho nezabili.
Vinculem tato vaha kupodivu ani nehnula. Rozesml se.
Zkus to, jestli to doke, Elfe! Zjist, e m nkdo jen tak lehce nezabije!
Vn? opil gentleman. Musm se toti piznat, e mi to pipad jako
pln hraka, jsem toti v zabjen velmi zbhl! Zahubil jsem draky, utopil
msta a pesvdil zemtesen a boue, aby pohltily msta! Ty jsi lovk. Jsi
naprosto sm tak jako vichni lid. Mne obklopuj sta ptel a spojenci.
m tomu hodl elit, lote?
Vinculus na gentlemana vysunul pinavou bradu na znamen naprostho
pohrdn. Knihou! prohlsil.

635
 To bylo velice zvltn prohlen. Stephena mimodk napadlo, e pokud
Vinculus skuten vlastn njakou knihu, udlal by lpe, kdyby ji prodal
a koupil si lep kabt.
Gentleman nhle otoil hlavu a upen se zadval ke vzdlenmu obzoru
s blmi kopci. Ach! vyrazil ze sebe tak prudce, jako by dostal rnu. Ach!
Oni mi ji ukradli! Zlodji! Zlodji! Anglit zlodji!
Koho, pane?
Lady Poleovou! Nkdo prolomil jej zaklet!
Magie Anglian, Elfe! vykikl Vinculus. Magie Anglian se vrac!
Te vidte, jak jsou arogantn, Stephene! vykikl gentleman, otoil se
a probodl Vincula zuivm pohledem. Te vidte zlobu naich neptel!
Stephene, seete mi kus provazu!
Provazu, pane? V okruhu nkolika mil tu urit dn nen. Pojme oba
Nem provaz, Elfe! posmval se mu Vinculus.
Ale nco se dlo ve vzduchu nad nimi. Provazce det se snhem se zvltn
spltaly. nrovaly si to oblohou ke Stephenovi. Bez varovn mu pak do rukou
padl podn kus silnho lana.
Vida! vykikl gentleman vtzoslavn. Podvejte, Stephene! Tady je
strom! Jedin strom v cel t pustin, pesn kde ho potebujeme! Ale Anglie
byla odjakiva mou ptelkyn. Vdycky mi dobe poslouila. Pehote lano
pes vtev a povsme toho darebka!
Stephen zavhal, na okamik nevdl, jak zabrnit tto nov katastrof.
Vypadalo to, e provaz v jeho rukou s nm ztrc trplivost; odskoil a rozdlil
se hladce na dva kusy. Jeden se prothl po zemi k Vinculovi a pevn ho spoutal
a ten druh se rychle uvzal do bezchybn katovsk oprtky a precizn se
povsil pes vtev.
Gentleman neskrval kodolibou radost, nlada se mu pi pedstav ven
notn zlepila. Um tancovat, lumpe? zeptal se Vincula. Naum t nov
kroky!
Jako by se vechno odehrvalo ve zlm snu. Udlosti se odvjely rychle
a hladce a Stephen nenael ten prav okamik k zsahu ani sprvn slova. Co se
Vincula samotnho te, ten se v prbhu cel popravy choval velice divn.
Podle veho vbec nechpal, co se mu dje. Neekl u ani slovo, jen si
nkolikrt podrdn odfrkl, jako by ho to vn obtovalo a zlobilo.
Gentleman bez jakkoli oividn nmahy vzal Vincula a postavil ho pod
oprtku. Ta se Vinculovi zadrhla kolem krku a nenadle ho zvedla do vzduchu;
zrove se mu druh provaz sm odmotal z tla a hledn se sloil na zemi.
Marn Vinculus ve vzduchu kopal nohama, jeho tlo sebou trhalo a otelo
se. Pes vechno chvstn, e jeho jen tak nkdo lehce nezabije, se mu zlomil
vaz velice snadno na liduprzdnm vesoviti to prasknut slyeli velice
zeteln. Nsledovalo jedno dv kubnut a bylo po vem.
Stephen zapomnl, e si usmyslel nenvidt vechny Angliany, zakryl si
tv dlanmi a rozplakal se.

636
 Gentleman tancoval dokola a zpval si pro sebe jako dt, kdy ho nco
obzvlt pot, a sotva skonil, prohodil konverzanm tnem: Tak to m
docela zklamalo! Vdy ani nezpasil. To by m zajmalo, kdo to byl.
Vdy jsem vm to kal, pane, odpovdl Stephen a utel si oi. Je to
lovk, co mi ekl to proroctv. M tlo zvltn zohyzdn. Jakoby popsan.
Gentleman sthl Vinculovi kabt, koili a nkrnk. Ano, tady to mme!
prohlsil lehce pekvapen. Nehtem pokrabal koleko na Vinculov pravm
rameni, jestli pjde dol. Kdy ho nesekrbl, ztratil zjem.
A te pojme seslat kouzlo na lady Poleovou, ekl.
Kouzlo, pane?! podivil se Stephen. Pro bychom to ale dlali?
Pece aby bhem jednoho dvou msc zemela. Krom jinho je to hodn
tradin zleitost. Jen velmi vzcn je komukoli uvolnnmu ze zaklet dno t
dlouho rozhodn ne, kdy jsem jej zaklel j! Lady Poleov nen daleko
a mgov mus dostat lekci, e se nm nemohou beztrestn protivit! Pojte,
Stephene!

637
 66

JONATHAN STRANGE
A PAN NORRELL
Polovina nora 1817

an Norrell se otoil a zadval se zptky do chodby, kter kdysi vedla

P z knihovny do zbytku domu. Kdyby aspo trochu vil, e ho zavede

zptky k Lascellesovi a sloucm, bval by se po n i vydal. Ale on si byl
docela jist, e by ho Strangeova magie jednodue vrtila na tohle msto.
Z knihovny se ozval zvuk a on sebou vyden kubl. Pokal si, ale nikdo se
neobjevil. Po chvli si uvdomil, co to bylo za zvuk. Slyel ho u tisckrt
pedtm byl to Strangev popuzen vkik nad njakou knin pas. Zvuk to
byl tak naprosto povdom a v Norrellov mysli tak pevn spojen
s nejastnjm obdobm jeho ivota , e mu to dodalo odvahy otevt dvee
a vejt dovnit.
Ze veho nejdv ho ohromilo neuviteln mnostv svek. Mstnost byla
pln svtla. Strange se neobtoval hledat svcny, jednodue postavil svky na
stolky i na police s knihami. Pilpl je dokonce na tosy knek. Knihovn
hrozilo, e co nevidt vzplane. Knihy byly vude rozhzen po stolcch,
popadan na podlaze. Mnoh byly poloen na podlaze hbetem vzhru, aby
Strange vdl, kde v nich skonil.
Strange stl na protjm konci mstnosti. Byl mnohem hubenj, ne si ho
pan Norrell pamatoval. Oholen nebyl nikterak peliv a vlasy ml rozcuchan.
Kdy pan Norrell piel, ani k nmu nezvedl oi.
Sedm lid z Norwiche roku 1124, etl z knky, kterou drel v ruce. tyi
z Aysgarthu v Yorkshiru o Vnocch lta Pn 1151, tiadvacet v Exeteru roku
1201, jednoho z Hathersage v Derbyshiru roku 1243 vechny je oarovali
a unesli do Frie. Tento problm nikdy nevyeil.
Mluvil tak klidn, e se pan Norrell jen sp ekal, e ho kadou chvli
zashne magick vboj rozhldl, zdali v mstnosti nen jet nkdo jin. Kdo
prosm? zeptal se.
John Uskglass, odpovdl Strange, jen se pod neobtoval otoit.
Nedokzal elfm zabrnit v nosech kesan a kesanek. Pro bych se ml
domnvat, e bych mohl dokzat nco, eho on sm nebyl schopen? Chvli etl

638
dl. Lb se mi v labyrint, prohodil jen tak mimochodem. Pouil jste
Hickmana?
Coe? Ne. De Chepa.
De Chepa! Vn? Strange se poprv podval na svho nkdejho mistra.
Vdycky jsem ho pokldal za takka nepli dleitho vdtora, v jeho hlav
se nevylhla jedin originln mylenka.
Nikdy nebyl pli po chuti lidem, kte maj v oblib okzalej magii,
zaal pan Norrell nervzn, nebo si nebyl jist, jak dlouho ten klid Strangeovi
vydr. Zajmaly ho labyrinty, magick cesty, kouzla, kter lze aktivovat
uritmi kroky i obraty takovhle vci. Jeho magii je vnovna dlouh pas
v Belasisov Nauce Odmlel se. kterou jste nikdy nevidl. Jedin vtisk
je tady. Stoj na tet polici u okna. Ukzal na ni a zjistil, e cel police byla
vyprzdnna. Nebo by mohla bt na podlaze, nadhodil. Tamhle na t
hromad.
Poohldnu se po n za chvilku, ujistil ho Strange.
V vlastn labyrint byl skuten pozoruhodn, poznamenal pan Norrell.
Snail jsem se z nj uniknout nkolik hodin.
le, j jen udlal to, co za takovch okolnost dlm vdycky, opil
Strange nedbale. Okoproval jsem vs a trochu to vylepil. Jak dlouho u to
je?
Prosm?
Jak dlouho u jsem v Temnot?
Od zatku prosince.
A jak msc se te pe?
nor.
Ti msce! zvolal Strange. Ti msce! Myslel jsem, e uplynulo u
nkolik let!
Pan Norrell si tento rozhovor promlel mnohokrt. Pokad si pedstavoval,
jak bude Strange rozhnvan a pomstychtiv a jak on sm bude pedkldat
pdn argumenty na svou obranu. Kdy se te konen setkali, Strangev
nezjem jej naprosto zmtl. Vzdlen bolest, kterou pan Norrell dlouho ctil ve
sv mal, scvrkl duice, se probudila. Narostly j paty a zaala ho drsat.
Ruce se mu roztsly.
Byl jsem v neptel! vybuchl. Zniil jsem vai knihu vechny vtisky
a na mj vlastn! Oernil jsem vae jmno a kul jsem proti vm pikle!
Lascelles a Drawlight vykldali vem, e jste zavradil svou enu! Nechal jsem
je, a tomu v!
Ano, pitakal Strange.
Ale vdy to jsou hrozn zloiny! Pro se nezlobte?
Strange uznal, e jde o rozumnou otzku. Chvli pemlel. Nejsp je to
tm, e od naeho poslednho setkn jsem na sebe vzal mnoho podob. Byl jsem
stromy a ekami a kopci a kameny. Mluvil jsem s hvzdami a zem a vtrem.

639
Jeden neme bt vedenm, jm proud cel anglick magie, a pod zstat sm
sebou. kte, e bych se bval zlobil?
Pan Norrell pikvl.
Strange nasadil svj star ironick smv. Pak neklesejte na mysli! Odvil
bych se tvrdit, e se zase zlobit budu. Zaas.
A to vechno jste udlal, jen abyste zkil moje plny? zeptal se pan
Norrell.
Abych zkil vae plny? opakoval Strange uasle. Ne! Udlal jsem to,
abych zachrnil svou manelku!
Nsledovala krat odmlka, bhem n se pan Norrell nedokzal podvat
Strangeovi do o. Co ode m chcete? zeptal se tie.
Jen to, co jsem chtl vdycky vai pomoc.
S prolomenm zaklet?
Ano.
Pan Norrell to chvli zvaoval.
St vro zaklet bv asto velice slibn, prohlsil. Existuje nkolik
ritul a postup
Dkuji vm, opil Strange s vc ne petkou starho sarkasmu, ale
doufal jsem, e se najde nco s ponkud rychlejm inkem.
Smrt pvodce ukon vechny takov smlouvy a zaklet, ale
Ach, ano! Pesn! skoil mu Strange dychtiv do ei. Smrt pvodce
zaklet! O tom jsem v Bentkch asto pemlel. Ml jsem k dispozici
vekerou anglickou magii, a tak jsem ho bval mohl zabt mnoha zpsoby.
Srazit ho dol z velk vky. Split ho blesky. Pozvednout hory a rozdrtit ho
pod nimi. Kdyby byla v szce moje svoboda, rozhodn bych se o to bval
pokusil. Jene nelo o moji svobodu, ale o Arabelinu, a kdybych to zkusil
a selhal kdybych pi tom zahynul , pak by jej osud byl navdy zpeetn.
A tak jsem pemlel dl. A napadlo m, e existuje jen jedin lovk na
svt ve vech svtech, kter kdy byly , kter by vdl, jak porazit mho
neptele. Jeden lovk, kter by mi mohl poradit, co bych ml dlat. Uvdomil
jsem si, e piel as, abych s nm promluvil.
Pan Norrell se zatvil jet vydenji ne kdy pedtm. Ach! Ale musm
se piznat, e se ji nepovauji za lepho mga ne vy. Jist, mm toho nateno
vce ne vy a pomohu vm ze vech svch omezench sil, ale nemohu vm
nijak zaruit, e budu by jen o trochu spnj ne vy.
Strange povythl obo. Coe? O em to mluvte? J tm nemyslel vs!
Mnil jsem Johna Uskglasse. Chci, abyste mi pomohl povolat Johna Uskglasse.
Pan Norrell ztka vydechl. Zdlo se, e se chvje sm vzduch, jako by se
rozeznl njak hlubok tn. A bolestn si uvdomoval tmu, kter je
obklopuje, nov hvzdy nad nimi a mlen zastavench hodin. Byl to jeden
Velk ern okamik protaen do nekonena, kter ho tsnil a dusil. A v tom
Okamiku mu nedlalo nejmen obte uvit, e John Uskglass je blzko e
je od nj dl jen jedno kouzlo; hlubok stny v protjch rozch mstnosti byly

640
zhyby jeho roucha a z koue blikotajcch svek se stal fafrnoch z havranho
pe na jeho pilb.
Strange podle veho dn takov metafyzick obavy netily. Trochu se
naklonil a dychtiv se pousml. No tak, pane Norrelle, zaeptal. Prce pro
lorda Liverpoola je velmi jednotvrn. Mus nudit i vs, ne? A si jin mgov
seslaj ochrann kouzla na tesy a ple. Brzy jich na to bude spousta! Vy a j
ale udlme nco vjimenho!
Znovu se rozhostilo ticho.
Vy se bojte, odthl se Strange nespokojen.
Jestli se bojm! vybuchl Norrell. Jiste se bojm! Nebt se by bylo
len naprosto len! Ale o to mi nejde. Ono se to toti nepovede. A u tm
chcete doshnout ehokoli, nepovede se vm to. I kdyby se nm ho podailo
vyvolat co by se nm tedy spolenmi silami podait mohlo , nepome
vm tak, jak byste si to pedstavoval. Krlov neukjej jalovou zvdavost a
tento Krl nejmn ze vech.
Vy tomu kte jalov zvdavost? zaal Strange.
Ne, ne! peruil ho Norrell spn, j ne. Pouze vm chci pedvst, jak se
to bude zdt jemu. Co je pro nj osud dvou ztracench en, pro by se o n ml
zajmat? Vy o Johnu Uskglassovi pemlte, jako by byl obyejn lovk.
Myslm tm lovk jako vy i j. On ale vyrostl ve Frii a tam se mu tak
dostalo vzdln. Zvyky brughu jsou mu druhou pirozenost a ve vtin
brugh se nachzeli kesant zajatci sm byl ostatn jednm z nich. Nebude
mu to pipadat jako nco vjimenho. Nepochop, o vm jde.
Pak mu to vysvtlm. Pane Norrelle, zmnil jsem Anglii, jen abych
zachrnil svou manelku. Zmnil jsem svt. Necouvnu te ped pivolnm
jednoho lovka, i kdyby byl kdovjak velikn. Pojte, pane! Nem prakticky
smysl se o to pt. Nejdv ho tu musme vyvolat. Jak na to?
Pan Norrell si povzdechl. Nen to jako pivolat kohokoli jinho. Veker
kouzla, kter se tkaj Johna Uskglasse, provzej specifick obte.
Jako napklad?
Tak za prv nevme, jak mu kat. Povolvac kouzla si od mga daj
velkou pesnost, co se jmen te. dn jmna, jimi dnes Johnu Uskglassovi
kme, nejsou ve skutenosti jeho. Z legend vme, e ho elfov unesli do Frie,
jet ne mohl bt poktn a tak se z nj v brughu stalo bezejmenn dcko.
Mimo jin si kal Bezejmenn otrok. Elfov ho pirozen pojmenovali po
svm, to jmno vak po nvratu do Anglie odvrhl. A co se dalch epitet te
Krl Havran, ern krl, Krl severu tak mu kali ostatn, ale on sm ne.
Ano, ano! pitakal Strange netrpliv. To vechno vm! Ale John
Uskglass, to pece bylo jeho prav jmno, ne?
Ale vbec ne! To bylo jmno mladikho normanskho lechtice, kter
zemel v lt roku 1097, pokud se nemlm. Krl n John Uskglass o tom
lovku tvrdil, e jde o jeho otce, mnoz lid ale zpochybuj, e vbec byli
pbuzn. Nepedpokldm, e by tento zmatek ve jmnech a titulech byla pouh

641
nhoda. Krl vdl, e bude vdycky pitahovat pozornost mg, a tak se ped
jejich dotrnou magi chrnil tm, e jejich kouzla zmrn mtl.
Tak co bych ml dlat? luskl Strange prsty. Porate mi!
Pan Norrell zamikal. Nebyl zvykl tak rychle pemlet. Pokud pouijeme
obyejn anglick povolvac kouzlo a j vm vn radm, abychom to
udlali, nebo jej nelze zlepit , pak meme zadit, aby prvky tohoto kouzla
odvedly tu prci s urenm totonosti za ns. Budeme potebovat vyslance,
cestu a dar.176 Pokud si vybereme nstroje, kter Krle ji dobe znaj, pak
nebude vadit, e jej nedokeme pesn pojmenovat, oni ho najdou, pivedou
a zavou, bez na pomoci! Chpete?
Pes vechnu svou hrzu pln oil pi pomylen na magii novou magii!
provozovanou s panem Strangem.
Ne, zavrtl Strange hlavou. Vbec to nechpu.
Tento dm stoj na Krlov zemi, postavili ho z kamene z Krlova opatstv.
Ani ne dv st metr od tto mstnosti tee eka a jej vody asto brzdila
panovnkova lo s Krlem na palub. V sadu rostou hrue a jablo vzel
z peciek, kter Krl vyplivl, kdy jednoho letnho veera sedl v opatov
zahrad. Nech jsou kameny starho opatstv nam vyslancem, nech je eka
na cestou, nech je pt roda jablek a hruek z tch strom nam darem.
Potom mu budeme moci jednodue kat Krl. Tyto kameny, tato eka, tyto
stromy dnho jinho neznaj!
Dobe, ekl Strange. A jak kouzlo doporuujete? Uvd Belasis njak?
Ano, ti.
Stoj za to je zkusit?
Ne, ani ne. Pan Norrell vythl ze zsuvky kus papru. Tohle je nejlep,
co znm. Nemm ve zvyku pouvat povolvac kouzla, ale kdybych ml,
pouil bych toto. Podal papr Strangeovi.
Lstek byl popsan Norrellovm drobnm, akurtnm psmem. Nahoe stlo:
Strangeovo povolvac kouzlo.
Tmhle jste povolal Mariu Absalomovou,177 vysvtlil Norrell. Na
nkolika mstech jsem ho pozmnil. Vynechal jsem florilegium, kter jste opsal
slovo od slova od Ormskirka. Jak vte, nemm o florilegich obecn valnho
mnn a toto mi pipad obzvlt nesmysln. Pidal jsem sukus zachovn
a zchrany a jiskru dosti by pochybuji, e by nm v tomto ppad jedno i
druh njak pomohlo.178

176
Jde o obvykl ti prvky tradinho anglickho povolvacho kouzla. Vyslanec najde
povolvanou osobu, cesta jej dovede k povolvajcmu a darem si mg zave povolvanho, aby
piel.
177
V Dom stn v ervenci roku 1809, kdy tomu byli svdky Segundus, pan Honeyfoot a
Henry Woodhope.
178
Florilegium, sukus i jiskra jsou vechno termny pro sti kouzla. Ve tinctm a
trnctm stolet elfov v Anglii do svch kouzel s oblibou pidvali proslovy k namtkov
vybranm kesanskm svatm. Kesanstv bylo pro elfy zhadou, velmi je vak pitahovali
svat, je pokldali za mocn magick bytosti a o jejich pze stlo za to usilovat. Tmto

642
 Te je to nae spolen prce, poznamenal Strange. V jeho hlase nebyla
ani stopa po rivalit i rozmrzelosti.
Ne, ne, zavrtl hlavou Norrell. Zklad je cel od vs. J to jen trochu
vycizeloval.
Vborn! Pak jsme pipraveni, ne?
Je tu jet nco.
Copak?
Je poteba podniknout nkter pedbn opaten k zajitn bezpenosti
pan Strangeov, vysvtlil pan Norrell.
Strange po nm vrhl pohled, jako by si myslel, e nyn je u trochu pozd,
aby zrovna on myslel na Arabelino bezpe, ale pan Norrell mezitm odbhl
k polici, zaal ptrat v jednom velkm svazku a ani si toho neviml.
To kouzlo je uveden v Chastonov Liber Novus. Ach, ano! Tady je!
Musme postavit magickou cestu a udlat dvee, aby pan Strangeov mohla
bezpen odejt z Frie. Jinak by tam mohla zstat uvznna navky. Mohlo by
nm trvat nkolik stalet, ne ji najdeme.
, tohle! ozval se Strange. To u jsem udlal. A uril jsem vrtnho, a
na ni ek, ne vyjde ven. Vechno je pipraveno.
Vzal pahl svky, nasadil ho na svcen a zaplil jej.179 Pak zaal odkvat
kouzlo. Jmenoval kameny opatstv vyslancem, kter m Krle vyhledat. Oznail
eku za cestu, po n m Krl pijt. A uril pt rodu jablek a hruek
z Norrellovch strom jako dar pro Krle. A okamik, kdy plamen zhasne, uril
jako as, kdy se m Krl objevit.
Skomrajc svka zablikotala a zhasla
a v tom okamiku
v tom okamiku byla mstnost pln havran. ern kdla zaplnila vzduch
jako mohutn gestikulujc ruce, zaclonila Strangev vhled jako shluk ernch
plamen.
Ze vech stran je lehala kdla a paty. Krkorn bylo ohluujc. Havrani
otloukali zdi, otloukali okna, otloukali samotnho Strange. Zakryl si hlavu
rukama a padl na podlahu. Skehotn a tlukot kdel jet chvli pokraovaly.
Pak byli v okamen pry a mstnost ztichla.

proslovm se kalo florilegia (doslova klasobran, vbr z kvtin) a elfov do nich zasvtili i sv
kesansk pny. Kdy se v Anglii ujalo protestantsk nboenstv a svat upadl v nemilost,
florilegia znan upadla, staly se z nich sbrky magickch slvek a kousk jinch kouzel, je mg
pihodil v nadji, e se nkter z nich ujme.
Sukus je vysoce koncentrovan forma kouzla vloen do jinho kouzla, aby jej poslila nebo
rozila jeho psobnost. V tomto ppad m sukus zachovn a zchrany ochrnit mga ped
povolanou osobou. Jiskra je petka slov i zakadel. Jiskra dosti vede povolan osoby k tomu,
aby mgovi pomhaly.
179
Posledn prvek spnho povolvacho kouzla je asov. Mg mus povolvan osob
njak dt na srozumnou, kdy se m objevit, jinak (jak Strange jednou poznamenal) by se taky
mohla objevit kdykoli a mt za to, e splnila svj zvazek. Pahl svky je velmi vhodn nstroj:
mg nad povolanmu, aby se zjevil, kdy plamen zhasne.

643
 Vechny svky byly uhaen. Strange se pevrtil na zda, ale chvli nemohl
dlat nic jinho ne zrat do Temnoty. Pane Norrelle? pronesl nakonec.
Nikdo neodpovdl.
V naprost tm se zvedl. Podailo se mu najt jeden knihovn stolek a tak
dlouho tral, a narazil na pevrcenou svku. Vythl z kapsy kesadlo
a zaplil ji.
Kdy ji zvedl nad hlavu, spatil, e v mstnosti je bo doputn. Na policch
nezbyla jedin kniha. Stoly a knihovnick schdky byly pevrcen. Z nkolika
pknch idl zstalo jen dv na podpal. Vechno bylo zanesen nvjemi
havranho pe, jako kdyby napadl ern snh.
Norrell napl leel, napl sedl na podlaze, zda open o stl. Oi ml
oteven, ale pohled neptomn. Strange mu ped oima mvl svkou.
Pane Norrelle? opakoval.
Norrell ohromen eptl: Meme myslm pedpokldat, e jsme upoutali
jeho pozornost.
Domnvm se, e mte pravdu, pane. Vte, co se stalo?
Norrell stle jet eptem odpovdl: Vechny knihy se promnily
v havrany. J ml pmo ped sebou Fontnu srdce od Hugha Pontifexe a vidl
jsem, jak se promnila. Vte, to on vyvolval asto ten chaos ernch ptk.
tval jsem o tom od dtstv. Nemohu uvit, e jsem se toho doil, pane
Strangi! e jsem se toho doil! V sidheskm jazyce, v jazyce jeho mld, je pro
to jmno, ale to jmno se ztratilo.180 Nhle popadl Strange za ruku. Nestalo se
knihm nic?
Strange jednu zvedl z podlahy. Setsl z n havran pe a podval se na
nzev: Sedmero dve a dvaatyicet kl od Pierse Russinola. Otevel ji a na
nhodn vybranm mst zaal st. a tam najdete zvltn zemi podobnou
achovnici, kde se hol skaliska stdaj s plodnmi sady, pustiny porostl
kovm s polnostmi plnmi vousatch klsk penice, zavlaovan luka s
poutmi. A v tto zemi bh mg Hermes Trismegistos postavil str ke vem
brnm a vem mostm: na jedno msto berana, na druh hada Zn to
sprvn? zeptal se nejist.
Pan Norrell pikvl. Z kapsy vythl kapesnk a otel si jm krev z tve.
Oba mgov sedli na podlaze mezi knihami a pem a chvli vbec nic
nekali. Svt se scvrkl na okruh osvtlen svkou.
Nakonec se ozval Strange: Jak blzko ns mus bt, aby mohl takhle
kouzlit?
John Uskglass? Co j vm, tak me takovmi kouzly vldnout ze
vzdlenosti stovky svt z nitra Pekla.
Pod ale m smysl pokusit se to zjistit, ne?
Opravdu? podivil se Norrell.

180
Chaos havran a vtru se rovn popisuje v pbhu o dtti rukavike z Newcastlu
(kapitola 39, prvn poznmka pod arou).

644
 Nu, kdybychom zjistili, e se nachz blzko ns, mohli bychom teba
Strange se na chvli zamyslel. Mohli bychom za nm jt.
Tak dobe, vzdychl Norrell. Neznl ani nevypadal pli optimisticky.
Prvn a vlastn jedinou potebou pro kouzlo uren msta je stbrn
miska s vodou. V Hurtfewskm opatstv stvala Norrellova miska na stoleku
v rohu mstnosti, ten ovem zniili havrani a miska nebyla nikde vidt. Chvli ji
hledali a nakonec ji nali v krbu, pevrcenou dnem vzhru pod chuchvalci
havranho pe a mokrmi vytrhanmi strnkami knih.
Potebujeme vodu, konstatoval Norrell. Lucas mi ji vdycky nosil z eky.
Pro magick uren msta se nejlpe hod voda, kter tekla rychle a eka
u Hurtfew proud svin i v lt. Zajdu z n nabrat.
Ale pan Norrell nebyl pli zvykl dlat si cokoli sm a chvli mu trvalo,
ne se dostal z domu. Na trvnku se zahledl na hvzdy, kter v ivot nevidl.
Nepipadal si jako uvnit Sloupu temnoty uprosted Yorkshiru; sp mu
pipadalo, jako by zbytek svta odpadl a on se Strangem zstali sami na
odznutm ostrov nebo ostrohu. To pomylen jej tilo mnohem mn, ne by
se dalo pedpokldat. O svt nikdy pli nestl a nesl jeho ztrtu vyrovnan.
Na behu eky si klekl do zmrzl trvy, aby naplnil misku vodou. Z hlubin
kosmu na nj zily neznm hvzdy. Zase se zvedl (trochu se mu z t
neobvykl nmahy zatoila hlava) a okamit na nj drtivm zpsobem dolehl
pocit, e nkde blzko psob magie, a to mnohem silnji ne kdykoli pedtm.
Kdyby ho nkdo podal, aby popsal, co se dje, bval by ekl, e se cel
Yorkshire pevrac naruby. Chvli si vbec nedokzal uvdomit, kterm smrem
se nachz jeho dm. Obrtil se, zakopl a narazil pmo do pana Strange, kter
kdovpro stl hned za nm. Domnval jsem se, e zstanete v knihovn! ekl
pekvapen.
Strange na nj vrhl zuiv pohled. Vak j jsem taky v knihovn zstal!
etl jsem si Apollnova strce od Gouberta a najednou jsem tady!
Vy jste neel za mnou? ovoval si Norrell.
Ne, oveme ne! Co se dje? A co vm proboha tak dlouho trv?
Nemohl jsem najt svrchnk, piznal Norrell zahanben. Nevdl jsem,
kam ho Lucas dal.
Strange zvedl jedno obo, povzdychl si a ekl: Pedpokldm, e jste zail
tot co j, ne? Jet ne m to popadlo a peneslo sem, ctil jste nco jako vtr,
vodu a plameny, ve smen dohromady?
Ano, pisvdil Norrell.
A slabou vni, nco jako plan bylinky a horsk bo?
Ano, pitakal Norrell.
Elf magie?
Ach! vzdychl Norrell. Nepochybn! Pat to ke kouzlu, kter vs tu dr
ve Vn temnot. Rozhldl se kolem. Jak daleko sah?
Copak?

645
646
 Ta Temnota.
Nu, to j vm tko eknu pesn, kdy se pohybuje se mnou. Ale lid mi
prozradili, e zabr zhruba stejnou plochu jako farnost v Bentkch, v n jsem
pedtm bydlel. eknme pl akru?
Pl akru! Zstate tady! Pan Norrell poloil stbrnou misku s vodou na
zmrzlou zem a vydal se k mostu. Brzy z nho byla vidt jen jeho ed paruka.
Ve svitu hvzd ze veho nejvc pipomnal malou kamennou elvu kolbajc se
pry.
Svt se znovu otoil a oba mgov se zniehonic ocitli na mostu nad ekou
u Hurtfew.
Co se to proboha? zaal Strange.
Vidte? poznamenal Norrell zasmuile. Kouzlo nm nedovol vzdlit se
pli daleko jeden od druhho. Zmocnilo se i m. Troufal bych si tvrdit, e jde
o njakou politovnhodnou nepesnost v kouzlu onoho elfa. Byl ledabyl.
Nejsp vs uril jako anglickho mga anebo njak podobn vgn. Jeho
kouzlo tebae bylo ureno jen vm tud nyn chyt do pasti kadho
anglickho mga, kter na n naraz!
Ach! pronesl Strange. Nic vc neekl. Podle veho se toho ani vc ci
nedalo.
Pan Norrell se obrtil k domu. Pokud nic jinho, pane Strangi, prohlsil,
tohle je vten ukzka toho, jak moc je pi kouzlen teba dbt na pesnost ve
jmnech!
Strange za nm obrtil oi v sloup.
V knihovn postavili stbrnou misku s vodou na stl mezi sebe.
Bylo to velice zvltn, ale zjitn, e je nyn uvznn ve Vn temnot se
Strangem, panu Norrellovi nijak nezkazilo nladu, ba prv naopak. Zvesela
pipomnl Strangeovi, e jet nepili na to, jak pojmenovat Johna Uskglasse,
a e to pro n zajist bude pedstavovat velkou pekku, a ho budou hledat
magicky i jakmikoli jinmi prostedky.
Strange na nj zasmuile zral s hlavou v dlanch. Prost zkuste Johna
Uskglasse, ekl.
A tak Norrell provedl kouzlo a jmenoval Johna Uskglasse jako osobu, kterou
hledaj. Dvma tpytivmi arami rozdlil vodn hladinu na tvrtky. Kad
tvrtce dal jmno: Nebe, Peklo, Zem a Frie. Ve tvrtce pedstavujc Zemi se
okamit rozzila modr teka.
No prosm! zvolal Strange a triumfln si poskoil. Vidte, pane! Vci
nkdy nejsou tak obtn, jak se domnvte.
Norrell poklepal na hladinu tvrtky; dlic ry zmizely. Nakreslil je nanovo
a opt je pojmenoval: Anglie, Skotsko, Irsko, Jinde.
Svteln teka se objevila v Anglii. Norrell poklepal na tvrtku, znovu
rozdlil prostor na tvrtky a prohldl si vsledek. A tento postup opakoval
znovu a znovu a upesoval kouzlo. Teka vytrvale zila.

647
 Tie vykikl.
Co je? zeptal se Strange.
Norrell uasle prohlsil: Myslm, e jsme mon nakonec uspli! Tvrd mi
to, e je tady. V Yorkshiru!

648
 67

HLOH
nor 1817

hildermass cvlal pes pust vesovit. Uprosted nj stl pln

C osamocen pokiven hloh a na nm se na provaze houpal mu. Byl

vysvleen z kabtu i koile, a odhaloval tak po smrti, co jet za svho
ivota bezpochyby skrval: zvltn zohyzdnou ki. Hru, zda i pae ml
pokryt sloitmi modrmi znaky, znaky tak hustmi, e byl sp modr ne
bl.
Jak jel ke stromu, Childermass uvaoval, jestli vrah popsal tlo z legrace.
Jet jako nmonk slyel rzn historky o zemch, kde zloincm ped
popravou vepsali do ke rozlinmi hrznmi zpsoby jejich piznn.
Zpovzdl se ty znaky hodn podobaly psmu, kdy se ale dostal bl, viml si,
e jsou pod k.
Sesedl z kon a zhoupl mrtvolu tak, aby se k nmu obrtila elem. Tv ml
ten neastnk fialovou a napuchlou, oi vypoulen a pln krve. Po chvli
zkoumn nael v tch pokivench rysech tv, kterou znal. Vinculus, ekl.
Vythl kapesn n a tlo odzl. Pak Vinculovi sthl kalhoty a boty
a prohldl si tlo: mrtvolu dvounohho zvete na holm vesoviti.
Ty zvltn znaky zaplovaly kad centimetr jeho ke jedinou vjimku
pedstavoval obliej, ruce, ohanb a chodidla. Vypadal jako modr lovk
s blmi rukavikami a blou maskou, m vc se na nj Childermass dval, tm
silnj ml pocit, e ty symboly nco znamenaj. To jsou Krlovy litery,
pronesl nakonec. Tohle je kniha Roberta Findhelma.
V tom okamiku zaalo snit a siln vtr mu vmetl do tve ostr ledov
vloky.
Childermass pomyslel na Strange a Norrella, od nich jej dlilo dvacet mil,
a nahlas se rozesml. Co zleelo na tom, kdo si pete knky v Hurtfew?
Vbec nejvzcnj kniha leela nah a mrtv ve snhu a vtru.
Take nakonec pipadla mn, co? zaeptal. Nejvt ndhera a nejvt
bm, kter kdy v tomto vku njak lovk dostal.
V tu chvli bylo bm patrnj ne ndhera. Kniha mla krajn
nepraktickou podobu. Neml tuen, jak dlouho je Vinculus mrtv i jak brzy
by se mohl zat rozkldat. Co m dlat? Mohl by riskovat a pehodit si tlo

649
pes kon. Ale kdyby nkoho cestou potkal, jen tko by mu dokzal ptomnost
obence njak vysvtlit. Mohl by mrtvolu schovat a vyrazit pro kosk povoz.
Jak dlouho by to trvalo? A co kdyby tlo mezitm nkdo nael a vzal si ho?
V Yorku nkte lkai vykupovali mrtvoly a na nic se neptali.
Mohl bych seslat ukrvac kouzlo, napadlo ho.
Ukrvac kouzlo by tlo jist skrylo ped lidskmi zraky, musel ale brt
v vahu psy, liky a vrny. Childermass neznal dn kouzlo, jm by je
dokzal oklamat. Knihu u jednou nkdo sndl. Nehodlal riskovat, e se to
stane podruh.
Pmo se nabzelo, aby si znaky obkreslil, ale zpisnk, pero a inkoust leely
na stole v pijmacm pokoji v Temnot Hurtfewskho opatstv. Take jak?
Mohl by klackem vykrabat kopii do zmrzl zem ale tm by si moc
nepolepil. Kdyby tam tak stly dal stromy, bval by z nich mohl oloupat kru
a split trochu deva a pak pst na kru popelem. Jene tam rostl jen ten
zkroucen hloh.
Zadval se na kapesn n. Neml by knihu pekoprovat na vlastn tlo? Pro
tento pln mluvilo hned nkolik okolnost. Za prv, kdo mohl vylouit, e
poloha znak na Vinculov tle nem njak vznam? m ble hlavy, tm
dleitj text? Cokoli bylo mon. Za druh, kniha by pak byla jak utajen,
tak v bezpe. Nemusel by se strachovat, e mu ji nkdo ukradne. Jet se
nerozhodl, jestli ji chce ukzat Strangeovi, nebo Norrellovi.
Ale psmo na Vinculov tle bylo jak hust, tak spletit. I kdyby dokzal
donutit epel, aby napodobila vechny jemn teky, krouky a kudrlinky
pesn o em pochyboval , musel by ezat dost hluboko, aby mu symboly
zstaly natrvalo.
Svlkl svrchnk a sako. Rozepnul knoflky na rukvu koile a vyhrnul si ho.
Na zkouku vyzl jeden symbol z vnitn strany Vinculovy pae na stejn msto
na vlastn pai. Vsledek velkou nadji nedval. Rna krvcela tak, e na prci
sotva vidl, a bolest div neomdlval.
V thle zleitosti si mu dovolit prolt njakou krev, ale toho psma je
tolik, e by m to dozajista zabilo. A navc, jak bych proboha mohl
pekoprovat, co m napsan na zdech? Pehodm ho pes kon, a bude-li m
nkdo chtt zastavit nu, kdy bude poteba, tak se prostlm. To je pln. Nen
to moc dobr pln, ale je to pln. Zase si navlkl sako i kabt.
Sldek se odloudal opodl a spsal tam njakou suchou trvu obnaenou
vtrem. Childermass k nmu peel. Z cestovn taky vythl kus silnho lana
a pouzdro s pistolemi. U obou zarazil nabijkem kulku do hlavn a nasypal na
pnviku steln prach.
Obrtil se a zkontroloval, zda se mezitm s tlem nic nestalo. Sklnl se nad
nm njak mu. Childermass si stril pistole do kapes svrchnku a s kikem se
rozbhl.
Mu ml na sob ern cestovn oblek, na nohou pak ern boty. Napl se
sklnl, napl kleel na zasnen zemi vedle Vincula. Childermasse na

650
okamik napadlo, zdali to nen Strange ale tenhle mu nebyl tak vysok
a postavu ml pece jen drobnj. Jeho tmav aty byly oividn drah
a vypadal, jako by pochzel z vysokch kruh. Ovem rovn ern vlasy ml
del, ne jak by je nosil kterkoli urozen gentleman; vypadal dky nim jako
metodistick kazatel nebo romantick bsnk. Znm ho, pomyslel si
Childermass. Je to mg. Znm ho dobe. Pro si nemohu vzpomenout na jeho
jmno?
Nahlas ekl: To tlo je moje, pane! Nechte ho bt!
Mu vzhldl. Vae, Johne Childermassi? opil lehce ironicky. Myslel
jsem, e je moje.
Bylo to zvltn, ale navzdory jeho atm a sebevdom a autorit, kter
z nj vyzaovaly, znla jeho e hrub a to i Childermassovm um. Pzvuk
ml jako lovk ze severu o tom nebylo pochyb , ale Childermass ho
nedokzal pesn zaadit. Dost dobe mohl bt northumberlandsk, ale byl
zabarven jet nm jinm e tch studench kraj, kter se rozkldaj za
Severnm moem a v jeho vslovnosti se ozval i nznak francouztiny, co mu
pipadalo jet pozoruhodnj.
Tak to se mlte. Childermass namil ob pistole. Vyplm na vs, pane,
pokud budu muset. Radji bych to ale nedlal. Nechte tu mrtvolu mn a jdte si
po svm.
Mu nic neekl. Chvli si Childermasse mil pohledem a potom zase zaal
zkoumat mrtvolu, jako by ho Childermass znudil.
Childermass se rozhldl po koni, koru nebo njak znmce toho, jak se
sem ten lovk dostal. Nevidl ale nic. Na celm irm vesoviti byli jen ti dva
mui, k, mrtvola a hloh.
Ale stejn tady nkde mus bt kor, pomyslel si. Na kabtu ani na
botch nem ani flek blta. Vypad, jako by ho komornk prv oblkl. Kde je
jeho sluebnictvo?
To byla znepokojujc mylenka. Childermass nepotal s tm, e by mu dalo
velkou prci pemoci tohoto bledho, hubenho mue s vzezenm bsnka,
ovem ko a dva ti statn sluhov by u byli pln nco jinho.
Pat vm zdej pozemky, pane? zeptal se.
Ano.
A kde mte kon? Kde mte kor? Kde zstali vai sluhov?
Nemm kon, Johne Childermassi. Nemm kor. A je tu jen jeden mj
sluebnk.
Kde?
Ani by se obtoval vzhldnout, mu zvedl ruku a ukzal thlm bledm
prstem.
Childermass se za sebe zmaten ohldl. Nikdo tam nebyl. Jen vtr vl nad
zasnenmi trsy trvy. Jak to mohl myslet? e by myslel vtr i snh? Slyel
kdysi o stedovkch mzch, kte tvrdili, e tyto a dal prodn sly jsou
jejich sluebnky. Pak mu to dolo.

651
 Coe? Ne, pane, to se mlte! Nejsem v sluebnk!
Chlubil jste se tm ani ne ped temi dny, pipomnl mu mu.
Existoval jen jedin lovk, kter ml prvo tvrdit, e je Childermassv pn.
Stl tedy ped nm Norrell v njak zhadn podob? Norrellv aspekt?
V minulosti se mgov nkdy objevovali v rozlinch podobch, a to podle
svch povahovch rys. Childermass se snail pijt na to, jak povahov rys
Gilberta Norrella by se mohl zniehonic zjevit jako bled pohledn mu, jen
mluv se zvltnm pzvukem a z nho vyzauje pirozen autorita. Blesklo mu
hlavou, e v posledn dob se staly zvltn vci, ale nic tak podivnho. Pane!
vykikl, Varoval jsem vs! Nechte to tlo na pokoji!
Mu se naklonil bl k Vinculov mrtvole. Vykubl si cosi z st perliku
svtla s lehce rovm a stbrnm ndechem. Vloil ji Vinculovi do pusy.
Mrtvola se zachvla. Nepsobilo to dojmem, jako by se roztsl nemocn
lovk, ani se nezachvl jako lovk zdrav; sp se rozechvl jako hol bzka,
kdy na ni dchne jaro.
Klite se od t mrtvoly, pane! zvolal Childermass. Nebudu vs o to dat
dvakrt!
Neznm se ani neobtoval vzhldnout. pikou prstu pejel po tle, jako
by po nm psal.
Childermass zamil pistol v prav ruce trochu doleva od muova levho
ramene, nebo ho chtl jen vystrait. Pistole vyplila dokonale z pnviky se
zvedl mrak koue a vn stelnho prachu, hlave pak vychrlila jiskry a dal
dm.
Olovn kulka vak odmtla lett. Visela ve vzduchu jakoby ve snu. Otela
se, bobtnala a mnila tvar. Zniehonic j vyrostla kdla, promnila se v ejku
a ultla. V tu chvli se Childermassovy mylenky zastavily a ztkly, jako by
byly z kamene.
Neznm pejdl prstem nad Vinculem a vechny vzory a symboly zaaly
plynout a vit, jako by byly napsny na vod. Dlal to jet chvli, dokud nebyl
spokojen, a pak vstal.
Mlte se, ekl Childermassovi. Nen mrtv. Popoel a pmo ped nj.
Asi jako rodi otrajc pinavou skvrnku z tve svho dtte si bez velkch
cirt olzl prst a nartl jaksi symbol na Childermassova vka, rty a pes
srdce. Potom mu vydloubl z prav ruky pistoli. Dal symbol mu nakreslil na
dla. Obrtil se a u se zdlo, e vyraz na cestu, ale pak jako by si jet na nco
vzpomnl a posledn gesto udlal nad eznou ranou na Childermassov tvi.
Vtr zmtal padajcm snhem, obracel jej a rozvioval. Sldek zaehtal, jako
by ho nco znepokojilo. Nakrtko se ze snhu a stn vytvoila podoba thlho
ernovlasho mue ve svrchnku a botch, ale hned nato se ta iluze rozplynula.
Childermass zamrkal. Kam jsem se to v duchu zatoulal? zeptal se
podrdn. A pro trpm samomluvou? Te nen as na to, abych snil
s otevenma oima!

652
 Ve vzduchu pl steln prach. Jedna jeho pistole leela ve snhu. Kdy ji
zvedl, byla jet tepl, jako by z n ped chvl vyplil. To bylo zvltn, neml
vak as se nad tm podn podivit, protoe ho neekan zvuk pinutil
zvednout zrak.
Vinculus vstval ze zem, neohraban, trhan, jako novorozenec, kter jet
nepiel na to, k emu jsou nohy. Chvli stl, kymcel se a hlavou kubal ze
strany na stranu. Pak otevel sta a zaval na Childermasse. Jene z jeho rt
nevyel vbec dn zvuk byla to sp vyprzdnn ke zvuku bez masa i
kost.
Byl to bezpochyby nejdivnj pohled, kter se kdy Childermassovi naskytl:
jak nah modr mu s krv podlitma oima mlky ki uprosted zasnenho
vesovit. Byla to situace tak naprosto mimodn, e chvli nevdl, co dlat.
Napadlo ho, jestli by neml zkusit kouzlo Znovunalezen ztracenho klidu od
Gillese de Marstona, ale po zral vaze piel na nco lepho. Vythl
bordeauxsk, kter dostal od Lucase, a ukzal je Vinculovi. Vinculus se uklidnil
a zaostil pohled na lhev.
Za tvrt hodiny sedli spolu na trsu trvy pod hlohem, k sndani si dvali pr
jablek a zapjeli je bordeauxskm. Vinculus si oblkl svou koili a krtk
kalhoty a pethl pes sebe houni, kter patila Sldkovi. Z ven se
vzpamatoval pekvapiv rychle. Oi ml pod podlit krv, ale nepsobily u
tak znepokojiv jako pedtm. Mluvil chraplav a co chvli ho stihl prudk
zchvat kale, ale bylo mu rozumt.
Nkdo se vs pokusil obsit, ekl mu Childermass. Nevm kdo nebo pro.
Natst jsem vs nael a odzl vas. V tom okamiku mu na mysli vytanula
znepokojujc otzka. V duchu spatil mrtvho Vincula na zemi a thlou blou
ruku, kter na nj ukazovala. Kdo to byl? U si to nepamatoval. Tak mi
eknte, pokraoval, jak se z lovka stane kniha? Vm, e v otec dostal tu
knihu od Roberta Findhelma a e ji ml odnst njakmu mui na Derbyshirsk
vrchovin.
K poslednmu lovku v Anglii, kter dokzal pest Krlovy litery,
zaskehotal Vinculus.
Ale v otec tu knihu nedoruil. Msto toho ji sndl pi pijckm kln
v Sheffieldu.
Vinculus si znovu zavdal z lahve a hbetem ruky si utel sta. Za tyi roky
jsem se narodil s tlkem popsanm Krlovmi literami. Ve svch sedmncti
letech jsem se vydal hledat toho mue na Derbyshirsk vrchovin natst byl
dlouhovk a j ho jet zastihl naivu. To vm byla noc! Letn noc zalit
svitem hvzd, kdy se Krlova kniha a posledn ten Krlovch liter setkali
a popili spolu vno! Sedli jsme na vrcholu kopce v Brettonu, dvali se na Anglii
a on ze m etl osud Anglie.
A to bylo to proroctv, kter jste tlumoil Strangeovi a Norrellovi?
Vincula zase stihl zchvat kale, a tak jen pikvl. Kdy byl opt s to
promluvit, dodal: A tak bezejmennmu otroku.

653
 Komu? peptal se Childermass a zamrail se. O koho jde?
Jeden mu, odpovdl Vinculus. Mimo jin nesu i jeho pbh. Zaal jako
otrok. Brzy z nj bude krl. Po narozen mu bylo upeno jeho prav jmno.
Childermass nad tmto popisem chvli hloubal. Myslte tm Johna
Uskglasse? otzal se.
Vinculus si podrdn odfrkl. Kdybych myslel Johna Uskglasse, taky bych
to ekl! Ne, ne. Nen to vbec mg. Je to normln lovk. Chvli uvaoval.
Ale ern, dodal.
Nikdy jsem o nm neslyel, pravil Childermass.
Vinculus se na nj pobaven zadval. Jiste ne. ivot jste proil v kapse
toho mga z Mayfairu. Vte jen to, co v on.
A co m bt? namtl Childermass doten. To pece nen zas tak
zanedbateln, ne? Norrell je chytr chlap a Strange jakbysmet. Tak jako
vichni ostatn maj svoje mouchy, ale jejich spchy jsou pod pozoruhodn.
Aby bylo jasno: jsem lovk Johna Uskglasse. Nebo bych jm byl, kdyby byl
tady. Muste ale uznat, e vzken anglick magie je jejich dlo, ne jeho.
Jejich dlo! odfrkl si Vinculus. Jejich? Copak tomu jet nerozumte?
Prv oni jsou tm kouzlem, kter John Uskglass provd. Nic jinho ani nikdy
nebyli. A on to provd prv te!

654
 68

ANO.
nor 1817

vteln teka ve stbrn misce zablikala a zmizela.

S Coe! vykikl Strange. Co se stalo? Rychle, pane Norrelle!

Norrell poklepal na hladinu, znovu nakreslil svteln ry a zaeptal
pr slov, ale voda v misce zstala tmav a bez hnut. Je pry, prohlsil.
Strange zavel oi.
Je to moc zvltn, pokraoval Norrell uasle. Co podle vs dlal
v Yorkshiru?
Ach! vykikl Strange. Nejsp sem piel, jen aby m dohnal k lenstv!
Napl vztekle, napl sebeltostiv se doadoval: Pro se se mnou nechce
setkat? Pro ho po tom vem, co jsem vykonal, nezajmm natolik, aby se na m
podval? Aby si se mnou promluvil?
Je to star mg a star krl, odpovdl Norrell strun. Na nkoho
takovho jen tko udlte dojem.
Vichni mgov tou ohromit sv mistry. Mn se rozhodn podailo
ohromit vs. Chtl jsem to zopakovat s nm.
Vam skutenm clem je vak osvobodit pan Strangeovou ze zaklet,
pipomnl mu Norrell.
Ano, ano. To je pravda, pipustil Strange podrdn. Jiste je to tak.
Jenom Tu mylenku nedokonil.
Rozhostilo se ticho a pak zamylen Norrell pronesl: Zmnil jste se o tom,
jak mgov vdycky chtj udlat dojem na sv mistry. Pipomn mi to nco,
co se odehrlo roku 1156
Strange si povzdychl.
toho roku stihla Johna Uskglasse njak zvltn choroba jak u se mu
as od asu stvalo. Kdy se uzdravil, nechal ve svm dom v Newcastlu
uspodat oslavu. Krlov a krlovny pinesli dary nesmrn hodnoty
a ndhery zlato, rubny, slonovinu, vzcn koen. Mgov vyrukovali
s magickmi pedmty oblaky zjeven, zpvajcmi stromy, kli k zhadnm
dvem a tak dle a vdycky se jeden druhho snaili trumfnout. Krl jim
vem dstojn podkoval. Jako posledn piel mg Thomas Godbless. Jeho
ruce zely przdnotou. Neml dn dar. Zvedl hlavu a ekl: Sire, nesu vm

655
stromy a kopce. Nesu vm vtr a d. Krlov a krlovny, vzneen lechtici
a dmy a ostatn mgov asli nad jeho drzost. Pipadalo jim, jako by Godbless
nic neudlal. Ale Krl se poprv od svho onemocnn usml.
Strange se nad tm zamyslel. Hm, zabruel. Obvm se, e jsem zajedno
s krli a krlovnami. Smysl mi njak unik. Kde jste k tomu pbhu piel?
V Belasisov Nauce. V mld jsem studoval Nauku s vnivm zancenm
a tato pas mi pipadla obzvlt fascinujc. Dospl jsem k zvru, e
Godbless njak pesvdil stromy a kopce a tak dle, aby Johna Uskglasse njak
mysticky pozdravily, aby se ped nm jako by sklonily. Potilo m, e jsem
pochopil nco, co Belasisovi uniklo, ale nechal jsem to bt takov magie se
mi k niemu nehodila. O mnoho let pozdji jsem v Lanchesterov ei ptk
nael kouzlo. Lanchester k nmu piel ve star knize, dnes ztracen. Piznal, e
nev, k emu je, soudil ale, e jde o kouzlo, kter Godbless pouil anebo e se
mu alespo velmi podob. Co kdybychom ho nyn seslali, jste-li vn
rozhodnut promluvit si s Johnem Uskglassem? Co kdybychom podali Anglii,
aby ho pivtala?
eho tm doshneme? zeptal se Strange.
Doshneme? Nieho! Pinejmenm nieho rovnou. Ale pipomene to
Johnu Uskglassovi pouta mezi nm a Angli. A my tm prokeme jistou
zdvoilost, co je zajist vce v souladu s chovnm, kter krl oekv od svch
poddanch.
Strange pokril rameny. Hm, ekl. Lep npad stejn nemm. Kde mte
vtisk ei ptk?
Rozhldl se po mstnosti. Kad kniha leela tam, kam padla, kdy se
promnila zptky z havran podoby. Kolik je tu knek? zeptal se.
tyi i pt tisc, odpovdl Norrell.
Oba mgov si vzali svku a jali se hledat.

Gentleman s vlasy jako chm bodl rychle krel po zdkou lemovan

cest vedouc k vesnici Starecross. Stephen kloptal za nm, na cest od jedn
smrti k dal.
Zdlo se mu, e Anglie je pln hrzy a utrpen. Obrysy strom mu pipadaly
jako zmrzl vkiky. Na vtvi visela hrstka suchch list a chestila ve vtru
to byl Vinculus na hlohu. Mrina krlka, kterho roztrhala lika a jen te leel
na cest to byla lady Poleov, kterou gentleman brzy zabije.
Jedna smrt za druhou, jedna hrza za druhou, a Stephen nemohl niemu
z toho zabrnit.

Ve Starecross Hall sedla lady Poleov v obvacm pokoji u stolu a zuiv

psala. Stl byl poset popsanmi listy papru.
Ozvalo se zaukn a dovnit veel pan Segundus. Omlouvm se! pronesl.
Mohl bych vm poloit otzku? Pete siru Walterovi?

656
 Zavrtla hlavou. Tohle jsou dopisy lordu Liverpoolovi a fredaktorovi
Times!
Vn? odvtil pan Segundus. Shodou okolnost jsem prv taky dopsal
dopis siru Walterovi , ale jist by ho nic tak nepotilo jako pr dek va
vlastn rukou, v nich ho ujistte, e jste zdrav a odklet.
Ale na to sta i v dopis. Je mi lto, pane Segunde, ale dokud drah pan
Strangeov a uboh Stephen zstvaj v moci toho zlotilho elfa, nemohu ani
pomyslet na nic jinho! Muste tyto listy okamit odeslat! A a budou hotov,
napu arcibiskupu canterburskmu a princi regentovi!
Nemyslte, e takov vysoce postaven pny by ml sp oslovit sir Walter?
Pece
V dnm ppad! zvolala rozhoen. Nemm chu dat po lidech, aby
mi prokazovali sluby, kter si moc dobe mohu obstarat sama. Nehodlm
bhem jedn hodiny pejt od bezmoci zaklet k jinmu druhu bezmoci! Sir
Walter navc nebude s to vylit skutenou ohyzdnost Norrellovch zloin ani
z poloviny tak dobe jako j!
V tu chvli veel do pokoje Segundv sluha Charles a sdlil jim, e ve
vesnici se dje nco velice zvltnho. Ten vysok ernoch lovk, kter lady
Poleovou pivezl do Starecrossu se tu objevil se stbrnm diadmem na hlav
a s nm gentleman ve svtle zelenm kabtku a s vlasy jako chm bodl.
Stephen! Stephen a ten arodj! vykikla lady Poleov. Rychle, pane
Segunde! Seberte vechnu svou slu! Spolhme na vs, e ho porazte! Muste
osvobodit Stephena, jako jste osvobodil mne!
Porazit elfa! zvolal pan Segundus zden. To ne! To nedoku. Jen
mnohem vt mg ne j by
Nesmysl! prohlsila s rozzenma oima. Vzpomete si, co vm ekl
Childermass. Po letech studia jste pipraven! Muste to jen zkusit!
J ale nevm zaal bezmocn.
Pli ale neselo na tom, co v. Jakmile lady Poleov domluvila, vybhla
z mstnosti a vzhledem k tomu, e mu est velela dmu brnit, musel
vybhnout za n.

V Hurtfew nali dva mgov e ptk kniha leela na stole oteven na

strnce, na n bylo vytitno elf kouzlo. Zstvala ale otzka, jak najt jmno
Johna Uskglasse. Norrell se hrbil nad stbrnou miskou s vodou a kouzlil. Proli
u vechny tituly a jmna, kter je napadla, ale kouzlo na uren msta
nepoznalo ani jedin. Voda ve stbrn misce zstvala temn a jednolit.
Co jeho elf jmno? nadhodil Strange.
To je ztracen, opil Norrell.
Zkusili jsme u Krle severu?
Ano.

657
 Aha. Strange se na chvli zamyslel a pak ekl: Jak znlo to zvltn
oznaen, o kterm jste se pedtm zmnil? Pr si tak kal sm. Bezejmenn
nco?
Bezejmenn otrok?
Ano. Zkuste tohle.
Norrell nasadil velice skeptick vraz. Ale seslal kouzlo hledajc
bezejmennho otroka. Vmiku se objevila teka modravho svtla. Pokraoval
a ukzalo se, e bezejmenn otrok se nachz v Yorkshiru prakticky na
stejnm mst, kde se John Uskglass objevil pedtm.
Vidte! vykikl Strange vtzoslavn. Vbec jsme se nemuseli strachovat.
Je pod tady.
Podle mne ale nejde o stejnho lovka, skoil mu do ei Norrell. Mn
to pipad njak jin.
Prosm vs, nenechvejte se unst svou pedstavivost, pane Norrelle! Kdo
jin by to tak mohl bt? Kolik bezejmennch otrok me bt v Yorkshiru?
Ta otzka byla natolik rozumn, e pan Norrell nevznesl dn nmitky.
A te tu magii, prohlsil Strange. Zvedl knihu a zaal odkvat kouzlo.
Oslovil anglick stromy, anglick kopce, slunen svtlo, vodu, ptky, zemi
a kameny. Oslovil je vechny, jednoho po druhm, a nabdal je, aby se svily
do rukou bezejmennho otroka.

Stephen a gentleman pili k mostku, kter vedl do Starecrossu.

Ve vesnici vldlo ticho, skoro nikdo nebyl vidt. V jednom vchodu dvka
v kartounovch atech a vlnn le pelvala mlko z devnch vder do
sraskch van. Mu v kamach a klobouku se irokou krempou piel ulikou
zpoza domu; po boku mu pobhal pes. Kdy mu se psem obeel roh, dvka
a mu se s smvem pozdravili a pes se poten roztkal. Takovhle prost
domck scna by Stephena za normlnch okolnost potila, ve stvajc
nlad ho vak jen zamrazilo; kdyby se ten chlap nathl a dvku udeil nebo j
ukrtil , vbec by ho to nepekvapilo.
Gentleman ji byl na mostku. Stephen el za nm a
a vechno se promnilo. Slunce vylo zpoza mraku, jeho paprsky
prozily hol stromy, objevily se mal jasn prouky slunenho svtla. Ze
svta se stala jaksi skldaka i labyrint. Pipomnalo to povru, podle n
lovk nesm lapat na ry mezi kamennmi dladicemi nebo to zvltn
kouzlo jmnem Doncastersk polka, je se provd na desce podobn
achovnici. Zniehonic mlo vechno vznam. Stephen se neodvaoval uinit
dal krok. Kdyby ho udlal kdyby napklad vstoupil do toho stnu i t
svteln skvrny, pak by se svt mohl zmnit navdy.
Pokat! blesklo mu hlavou. Na tohle nejsem pipraven! Nemm to
rozmylen. Nevm, co dlat!
Ale bylo pli pozd. Vzhldl.

658
 Hol vtve proti obloze byly psmo, a i kdy o to nestl, dokzal ho pest.
Vidl, e je to otzka, kterou mu poloily stromy.
Ano, odpovdl jim.
Jejich vk a jejich vdomosti mu patily.
Za stromy se rozkldal vysok zasnen horsk hbet jako ra nakreslen
pes oblohu. Vrhal modr stn na snh ped sebou. Zosoboval vemon druhy
chladu a tvrdosti. Zdravil Stephena jako Krle, jen mu u dlouho chybl.
Stephenovi stailo ct a on by se pekotil a rozdrtil jeho neptele. Poloil
Stephenovi otzku.
Ano, odpovdl mu.
Jeho pohrdn a sla mu byly k dispozici.
ern bystina pod mostkem mu vyzpvala svou otzku.
Ano, odpovdl.
Zem ekla
Ano, odpovdl.
Havrani a straky a drozdi a pnkavy ekli
Ano, odpovdl.
Kameny ekly
Ano, odpovdl Stephen. Ano. Ano. Ano.
Cel Anglie mu te leela v ern dlani. Vichni Anglian mu byli vydni
na milost a nemilost. Te se mohl pomstt za kadou urku. Kadou rnu sv
matce te mohl tiscinsobn oplatit. Bhem okamiku mohl zpustoit celou
Anglii. Mohl nechat ztit domy jejich obyvatelm pmo na hlavu. Mohl
poruit kopcm, a spadnou, a dolm, a se uzavou. Mohl pivolat kentaury,
zhasit hvzdy, ukrst msc z oblohy. Okamit. Te. Hned.
V tom okamiku vybhla lady Poleov a pan Segundus z domu do slabho
zimnho svtla. Lady Poleov vrhla na gentlemana pohled pln nenvisti.
Neboh pan Segundus byl cel zmaten a vyden.
Gentleman se obrtil k Stephenovi a cosi pronesl. Stephen ho neslyel:
kopce a stromy mluvily pli nahlas. ekl vak: Ano.
Gentleman se radostn zasml a zvedl ruce, aby na lady Poleovou seslal
kouzlo.
Stephen zavel oi. Promluvil ke kamenm mostku.
Ano, ekly kameny. Mostek se vzepjal jako zuc k a shodil gentlemana do
bystiny.
Stephen promluvil k bystin.
Ano, pisvdila bystina. Sevela gentlemana ocelovm stiskem a rychle ho
unela pry.
Stephen si byl vdom, e na nj lady Poleov mluv, e se ho pokusila vzt
za ruku; vidl pobledlou, ohromenou Segundovu tv, poviml si, jak nco k,
neml vak as, aby mu odpovdl. Kdo v, jak dlouho ho jet bude svt
poslouchat? Seskoil z mostku a rozbhl se po behu.

659
 Cestou ho zdravily stromy, mluvily o starch spojenectvch a pipomnaly
mu dvn asy. Slunen paprsky ho titulovaly jako Krle a mluvily o tom,
s jakm potenm ho tu nalzaj. Neml as jim vysvtlovat, e nen ten, za
koho jej maj.
Dobhl na msto, kde se zem na obou stranch bystiny strm zvedala do
hlubokho dol ve vesoviti, na msto, kde se tily mlnsk kameny. Po
boch dol leely roztrouen velk, kulat vytesan kameny, z nich kad
sahal lovku tak do pasu.
Tam, kde byl gentleman uvznn, hladina vela a kypla. Stephen poklekl na
placat kmen a naklonil se nad vodu. Omlouvm se, ekl. Vm, e jste to
myslel jenom dobe.
Prameny gentlemanovch vlas se v temn vod vlnily jako stbrn hadi.
Jeho tv byla hrozn na pohled. Ve sv zuivosti a nenvisti zanal ztrcet
svou lidskou podobu: oi se mu zaaly vzdalovat od sebe, na oblieji mu
vyraila srst a rty se mu sthly z vycennch zub.
Hlas ve Stephenov hlav pronesl: Pokud m zabijete, nikdy nepoznte sv
jmno!
Jsem bezejmenn otrok, prohlsil Stephen. Nikdy jsem nic jinho nebyl
a jsem spokojen, e nic jinho nejsem.
Promluvil k mlnskm kamenm. Vyltly do vzduchu a padly na
gentlemana. Promluvil k balvanm a skalm a ony udlaly tot. Gentleman byl
nesmrn star a velice siln. Dvno pot, co byly jeho kosti a tlo bezpochyby
rozdrceny na kousky, Stephen ctil, jak se zbytky jeho tla sna poskldat se
k sob magi. A tak Stephen promluvil ke kamennm bom dol a podal je
o pomoc. Zem a skly se rozpukaly, navrily se na mlnsk kameny a balvany,
a tam nakonec stl kopec stejn vysok jako bo dol.
Stephenovi lta pipadalo, jako by mezi nm a svtem visela tabule
pinavho edho skla; jakmile vak uhasla posledn jiskra gentlemanova
ivota, tabule se rozttila. Stephen chvli stl a lapal po dechu.
Ale jeho spojenci a sluebnci zanali pochybovat. Ve vdom kopc
a strom se zrodila otzka. Zanali poznvat, e nen tm lovkem, za kterho
ho pokldali e to ve byla vypjen svatoz.
Stephen ctil, jak se jeden po druhm stahuj. Kdy ho opustil posledn,
skcel se pln przdn v bezvdom na zem.

V Padov ji Greysteelovi posndali a sedli te v malm obvacm pokoji

v prvnm pate. Toho rna nemli zrovna nejlep nladu, protoe se pedtm
pohdali. Doktor Greysteel si toti zvykl v dom kouit dmku, co Flora i teta
Greysteelov nesly velmi nelib. Teta Greysteelov se mu to snaila vymluvit,
ale doktor Greysteel zaryt trval na svm. Na tto kratochvli obzvlt lpl
a domnval se, e by pro ni mly mt pochopen, kdy u te spolu nikam
nechodili. Teta Greysteelov prohlsila, e by ml z dmky bafat venku. Doktor

660
Greysteel opil, e to nepipad v vahu, nebo pr. Za det se dmka kou
jen tko tabk pi tom vdycky zvlhne.
A tak kouil dmku a teta Greysteelov kalala a Flora, je mla sklon brt
vinu na sebe, as od asu neastn pohldla na jednoho i druhho. Takto to
pokraovalo zhruba hodinu, a doktor Greysteel vzhldl a uasle vykikl: Mm
ernou hlavu! pln ernou!
A co se div, kdy kou dmku? opila jeho sestra.
Co tm mysl, tati? zeptala se Flora a poplaen odloila prci.
Doktor Greysteel hledl do zrcadla do tho zrcadla, kter se tak zhadn
objevilo, kdy se den promnil v noc a Strange piel do Padovy. Flora se
zvedla a stoupla si za jeho idli, aby vidla to, co on. Jej pekvapen vkik
piml tetu Greysteelovou, aby se k n pidala.
Namsto hlavy doktora Greysteela byla v zrcadle tmav skvrna, je se
pohybovala a mnila tvar. Skvrna rostla, dokud postupn nezaala pipomnat
postavu, kter k nim utkala nekonen dlouhou chodbou. Kdy se k nim
dostala bl, zjistili, e jde o enu. Za bhu se nkolikrt ohldla, jako by se bla
ehosi za sebou.
Co ji tak vydsilo, e b jako o ivot? podivila se teta Greysteelov.
Lancelote, vid nco? Nepronsleduje ji nkdo? Chudk ensk! Lancelote,
neme nco udlat?
Doktor Greysteel peel k zrcadlu, poloil na nj ruku a zatlail, ale jeho
povrch byl tak tvrd a hladk, jak u zrcadel bv pravidlem. Chvli vhal, jako
by uvaoval, zdali nezkusit nsilnj pstup.
Bu opatrn, tati! vykikla Flora poplaen. Nesm to rozbt!
ena v zrcadle byla m dl bl. Na okamik se objevila pmo za nm, a tak
se jim naskytl pohled na nkladn vyvan aty s korlky; pak si stoupla na
rm jako na schdek. Povrch zrcadla zvlnl, jako by se z nj stal hust mrak
i mlha. Flora si pospila pistrit idli ke zdi, aby se t mlad dm
sestupovalo snadnji. Ti pry rukou se zvedly, aby ji zachytily a ochrnily ped
nebezpem, kterho se tak dsila.
Mohlo j bt tak ticet, dvaaticet. Na sob mla aty podzimnch barev, ale
po tom bhu nemohla popadnout dech a vlasy mla trochu rozcuchan. Zoufale
se rozhldla po neznm mstnosti, neznmch tvch, po zcela neznmm
prosted. Je tohle Frie? zeptala se.
Ne, pan, odpovdla Flora.
Je to Anglie?
Ne, pan. Po Floin tvi se zaaly koulet slzy. Poloila si ruku na prsa,
aby se uklidnila. Jste v Padov. V Itlii. Jmenuji se Flora Greysteelov. Vy m
neznte, ale j tu na vs ekm na pn vaeho manela. Slbila jsem mu, e se
tu s vmi setkm.
Je tu Jonathan?
Ne, pan.
Vy jste Arabela Strangeov, pronesl doktor Greysteel uasle.

661
 Ano, pisvdila.
Boe mj! vykikla teta Greysteelov, jednou rukou si rychle zakryla sta,
druhou si poloila na srdce. Boe mj! Pak se ob jej ruce zatepetaly kolem
Arabeliny tve a ramen. Boe mj! vykikla potet. Rozplakala se a objala
Arabelu.

Stephen se probral. Leel na zmrzl zemi v zkm dol. Po slunenm

svtle u nebylo ani pamtky. Pod zamraenou oblohou vldla zima. dol
ucpala velk stna mlnskch kamen, balvan a hlny pipomnalo nyn
straidelnou hrobku. Ze pehradila bystinu, trocha vody vak pod
prosakovala a rozlvala se po zemi. Stephenova koruna, ezlo a jablko leely
o nco dle v jezrcch pinav vody. Unaven vstal.
Slyel, jak z dlky nkdo vol: Stephene! Stephene! Pipadalo mu, e je to
lady Poleov.
Odvrhl jsem jmno z dob zajet, ekl. Je pry. Zvedl korunu, ezlo
a jablko a vykroil.
Neml pedstavu, kam jde. Zabil gentlemana a dovolil gentlemanovi zabt
Vincula. Nemohl se vrtit dom pokud to vbec kdy byl domov. Co by
anglick soudce a porota ekli na ernocha, takto dvojnsobnho vraha?
Stephen s Angli skoncoval a ona skoncovala s nm. el dl.
Po chvli se mu zazdlo, e krajina kolem nj u nen anglick. Stromy, kter
ho te obklopovaly, byly ohromn, prastar, jejich kmeny mly vt obvod ne
dva mui dohromady a kroutily se do zvltnch, fantastickch tvar. Akoli
byla zima a pky byly hol, pr krvav rudch a snhoblch r tu pod
kvetlo.
Anglie se rozkldala za nm. Nelitoval toho. Neohlel se. Krel dl.
Doel k podlouhlmu nzkmu kopci, do jeho nitra vedl uprosted otvor.
Vypadal sp jako st jeskyn ne dvee, nikoli vak zle. Nkdo tam stl, hned
za prahem, a ekal na nj. Tady to znm, pomyslel si. Je to Ztracen nadje!
Ale jak je to mon?
Nejene se z domu stal kopec, ale vechno se zjevn radikln promnilo.
Hvozd najednou psobil erstv a nevinn. Stromy ji poutnka neohroovaly.
Mezi jejich vtvemi prosvtala poklidn, studen modr zimn obloha. Tu a tam
se prodral i ist svit hvzd i kdy si u nevzpomnal, zdali to jsou jitenky i
veernice. Rozhldl se po prastarch kostech a rezivjc zbroji pernch
symbolech gentlemanovy krvezniv povahy. Ke svmu pekvapen zjistil, e
jsou vude pod jeho nohama, nacpan v prohlubnch mezi koeny strom,
zapleten v pcch a ostruin. Byly vak v mnohem pokroilejm stadiu
rozkladu, ne si pamatoval porostl liejnkem, proran rz a rozpadajc se
na prach. Zakrtko u z nich nic nezbude.
Postava v otvoru mu byla povdom, ten elf se asto astnil bl a prvod
ve Ztracen nadji. Ale i on byl jako vymnn, rysy ml te vc elf, oi se mu
vc tpytily, obo ml extravagantnj. Vlasy se mu stely jedna kudrlinka

662
vedle druh jako rouno na mladm jehnti i jako vhonky kaprad na jae
a tv ml lehce porostlou srst. Vypadal star, a pece zrove nevinnj.
Vtejte! zvolal.
Je tohle skuten Ztracen nadje? zeptal se lovk, kter bval Stephen
Black.
Ano, dde.
Ale j to nechpu. Ztracen nadje byla palc. Tohle je lovk, kter
bval Stephen Black, se odmlel. Pro to, co to je, nemm slovo.
Tohle je brugh, dde! Toto je svt pod kopcem. Ztracen nadje se mn!
Star krl je mrtev. Nov krl pichz! A pi jeho pchodu se svt zbavuje
smutku. Hchy starho krle miz jako rann mlha! Svt nabv povahy novho
krle. Jeho ctnosti zapluj les i nivu!
Nov krl? lovk, kter bval Stephen Black, se zadval na ruce. V jedn
drel ezlo, v druh jablko.
Elf se na nj usml, jako by se divil, kde se bere to pekvapen. Zmny,
kter jste zapinil zde, mnohokrt pevyuj cokoli, co jste udlal v Anglii.
Proli vchodem do velkho slu. Nov krl se usadil na prastar trn. Kolem
nj se shromdil dav. Nkter tve znal, jin mu nebyly povdom, tuil vak
pro tenkrt je nevidl v jejich skuten podob. Dlouhou dobu mlel.
Tento dm, ekl jim nakonec, je zanedn a pinav. Jeho obyvatel
jen lenoili, oddvali se bezelnm kratochvlm a oslavovali nkdej
krutosti skutky, na n by se nemlo vzpomnat, natopak je oslavovat. asto
jsem si toho poviml a asto toho litoval. Vechny tyto nedostatky zavasu
napravm.181

V okamiku, kdy kouzlo zaalo inkovat, se v Hurtfew zvedl siln vtr.

Dvee prskaly v Temnot, ern zclony se rozevlly v ernch pokojch, vtr
smetl ern papry z ernch stol a pinutil je k tanci. Dvno zapomenut zvon
pevzat z pvodnho opatstv zaal v mal vice nad stjemi zbsile odbjet.
V knihovn se v zrcadlech a na hodinovch ciferncch zaaly odvjet
vjevy. Vtr rozfoukal zclony, a tak se tyto vjevy objevily i v oknech.
Zhutn obrazy nsledovaly rychle po sob, mlem pli rychle na to, aby se
vbec daly chpat. Panu Norrellovi byly nkter povdom: rozttn vtev
cesmny v jeho vlastn knihovn na Hanover Square, havran letc ped
katedrlou svatho Pavla, jen se na okamik stal ivoucm ztlesnnm havrana
v letu, velk ern postel ve wansfordskm hostinci. Jin mu ale byly naprosto
ciz: hloh; njak lovk ukiovan v hout, hrub kamenn ze v zkm
dol, nezaztkovan lahvika plovouc na vln.
Pak vechny obrazy zmizely, a na jeden. Zaplnil jedno z vysokch oken
knihovny, pan Norrell vak ani v nejmenm netuil, co je to za vidn.

181
Pekvapiv mnoho krl a knat Frie se rekrutovalo z ad lid kupkladu John
Uskglass, Stephen Black i Alessandro Simonelli. Elfov jsou veobecn nenapraviteln ln. Sice
se jim lb vznamn tituly, pocty a bohatstv, nesnej vak tvrdou prci, ji obn vldnut.

663
Pipomnalo to velk a dokonale kulat kmen vyznaujc se takka
neuvitelnou z a leskem, zasazen do tenkho kruhu drsnho kamene
a postaven na jakmsi ernm svahu. Pan Norrell to povaoval za svah,
protoe pipomnal vesovit, na nm je vechen ves splen a zuhelnatl
a na to, e tento svah nebyl ern jako splenit, ale jako mokr hedvb nebo
dobe vyletn ke. Najednou kmen nco udlal pohnul se, nebo se
pootoil. Pohyb byl takka nepostehnuteln, ale v panu Norrellovi zstal
nepjemn dojem, e mrkl.
Vtr utichl. Zvon nad stj pestal zvonit.
Pan Norrell si podn oddechl, e u je po vem. Strange stl s rukama
zkenma a zamylen zral na podlahu.
Co to podle vs bylo? zeptal se pan Norrell. Ten posledn vjev byl
zdaleka nejhor. Na okamik jsem si myslel, e to bylo oko.
Bylo to oko, pikvl Strange.
Ale emu mohlo patit? Nejsp njak pee i nestve! Krajn
znepokojujc!
Bylo to obludn, souhlasil Strange. Akoli ne tak docela, jak si
pedstavujete. Bylo to havran oko.
Havran oko! Vdy ale zaplnilo cel okno!
Ano. Bu byl ten havran nesmrn velk, nebo
Nebo? zachvl se pan Norrell.
Strange se krtce a nevesele zasml. Anebo jsme my smn mal! Vidt
sebe sama, jak ns vid ostatn, je tak pjemn, nen-li pravda? ekl jsem, e
chci, aby se John Uskglass na m podval, a myslm, e to na okamik udlal.
Nebo to alespo udlal nkdo z jeho pobonk. A v tom okamiku jsme vy a j
byli men ne havran oko a pravdpodobn i stejn bezvznamn. Kdy u
mluvme o Johnu Uskglassovi, vy asi nevte, kde je?
Pan Norrell si sedl ke stbrn mse a pustil se do dla. Zhruba po pti
minutch trpliv prce ekl: Pane Strangi! Po Johnu Uskglassovi nen ani
stopy vbec dn. Ale poohldl jsem se po lady Poleov a pan Stangeov.
Lady Poleov je v Yorkshiru a pan Strangeov v Itlii. Ve Frii nejsou
ptomn ani nznakem. Ob jsou nadobro odklet!
Rozhostilo se ticho. Strange se rzn otoil.
Je to vc ne trochu zvltn, pokraoval Norrell uasle. Dokzali jsme
ve, co jsme si pedsevzali, ale ani nepedstrm, e chpu, jak se nm to
povedlo. Mohu jen pedpokldat, e John Uskglass prost vidl, co nen
v podku, nathl ruku a napravil to! Nanetst u nebyl tak ochotn, aby ns
ndavkem osvobodil od Temnoty. Ta zstv.
Pan Norrell se odmlel. Tohle je tedy jeho osud! Osud pln strachu, hrzy
a sklenosti! Chvli trpliv sedl a ekal, e propadne nkter z tch t
stranch emoc, nebo hned vem tem najednou, nakonec byl ale nucen piznat,
e se ho nezmocnila ani jedna z nich. Naopak mu pilo pozoruhodn, e strvil

664
tak dlouhou dobu v Londn, daleko od knihovny, pod k dispozici ministrm
a admirlm. Podivil se, jak to jen mohl snst.
Jet e jsem nepoznal, co je to havran oko za, prohlsil vesele, to by
mne nejsp velice vydsilo!
Vskutku, pane, ekl Strange chraplav. Ml jste tst! A m to zase
vylilo z touhy, aby se na m podval! Od tto chvle m John Uskglass me
pehlet tak dlouho, jak se mu jen zlb.
To ano! souhlasil pan Norrell. Vte, pane Strangi, opravdu byste ml
pestat pod si nco pt. To je pro mga nebezpen! Zaal vyprvt dlouh
a nepli zajmav pbh o mgovi, kter il ve trnctm stolet v Lancashiru
a kter si asto jen tak nco pl, m sv domovsk vesnici psobil nemal
nepjemnosti, necht promoval krvy v oblaka a hrnce v lod, zavinil, e
vesnian msto slov uvali barvy, zkrtka tropil podobn magick zmatky.
Strange mu zpotku takka neodpovdal, a kdy u, pak byly jeho odpovdi
nahodil a nedvaly smysl. Poznenhlu vak zaal naslouchat pozornji
a mluvil svm obvyklm zpsobem.
Pan Norrell byl v mnoha ohledech talentovan, ale nadn proniknout do
srdc mu a en mu zstalo odepeno. Strange nemluvil o nvratu ke sv
manelce, a tak si Norrell pedstavoval, e se ho to nemohlo pli hluboce
dotknout.

665
 69

STRANGEOVCI A NORRELLOVCI
nor jaro 1817

hildermass jel na koni a Vinculus krel po jeho boku. Vude kolem

C nich se rozprostralo zasnen vesovit, kter se vemi svmi pahorky

a kopeky pipomnalo ohromnou povou matraci. Nco podobnho
mon napadlo i Vincula, nebo velmi obrn lil mkkou postel
s naducanmi polti, do n hodlal ulehnout na noc, a podnou veei, kterou
hodlal ped ulehnutm spodat. Bezpochyby oekval, e Childermass za tento
luxus zaplat, a nikoho by obzvl nepekvapilo, kdyby ho Childermass okikl,
ale Childermass nic neekl. Zcela ho pohltila otzka, zdali m Vincula ukzat
Strangeovi a Norrellovi. K ohledn Vincula by v Anglii rozhodn nikoho
kvalifikovanjho nenael; na druhou stranu vak Childermass nedokzal pln
pedpovdt, jak by se mgov zachovali tv v tv lovku, kter je kniha.
Childermass se pokrabal na tvi. Ml na n slabounkou, dobe zhojenou
jizvu pouhou stbrnou rku na snd tvi.
Vinculus zmlkl a zastavil se na cest. Houn z nj spadla a te si dychtiv
vyhrnoval rukvy kabtu.
Co je? zeptal se Childermass. Co se stalo?
Promnil jsem se! ekl Vinculus. Podvejte! Sundal si kabt a rozepnul
si koili. Slova jsou jin! Na mch rukou! Na prsou! Vude! Tohle ve mn
pedtm nestlo! I v t zim se zaal svlkat. A kdy u byl pln nah, oslavil
svou promnu veselm tanekem, jako njak blk s modrou k.
Childermass sesedl z kon, pln zden a zoufal.
Podailo se mu zachrnit knihu Johna Uskglasse ped smrt a zkzou
a zrovna ve chvli, kdy se u zdla bt v bezpe, ho kniha samotn porazila
svou promnou.
Musme se dostat do hostince co nejdve! prohlsil. Musme sehnat papr
a inkoust! Musme pesn zaznamenat, co jste ml na sob napsno pedtm.
Muste prohledat vechna zkout sv pamti!
Vinculus na nj zral, jako by se pominul. Pro? zeptal se.
Protoe jde o magii Johna Uskglasse! Uskglassovy mylenky! Jedin jejich
zznam, jak jsme kdy mli. Musme z nich uchovat kad zlomek!

666
 Vinculovi to stle nedochzelo. Pro? opakoval. Johnu Uskglassovi to za
uchovn nestlo.
Pro jste se ale tak nhle promnil? To vbec nedv smysl!
Ale naopak, oponoval Vinculus. Pedtm jsem byl Proroctv, ovem to, co
jsem prorokoval, se splnilo. Take je jen dobe, e jsem se zmnil jinak by se
ze m stala Minulost! Minulost such jako troud!
A co jste nyn?
Vinculus pokril rameny. Teba jsem Kniha stvrzenek! Teba jsem romn!
Teba jsem Sbrka kzn! Tyto mylenky ho nesmrn pobavily, a tak se
zachichotal a zaal zase akovat.
Doufm, e jste to, co jste vdycky byl Kniha magie. Ale co pravte?
Vincule, to mi chcete ct, e jste se ta psmena nikdy nenauil?
Jsem Kniha, prohlsil Vinculus a pestal akovat. Jsem Kniha knih.
kolem Knihy je nst slova. Co dlm. Pak u je na teni, aby vdl, co
znamenaj.
Ale posledn ten je mrtev!
Vinculus pokril rameny, jako by to vbec nebyla jeho starost.
Nco pece vdt muste! vykikl Childermass, podrdn skoro
k nepetnosti. Popadl Vincula za ruku. Co teba tohle? Tenhle symbol
podobn rohatmu prokrtnutmu koleku. Opakuje se znovu a znovu. Co to
znamen?
Vinculus se mu vytrhl. Znamen to minul ter, opil. Znamen to ti
prasata, z nich jedno nos slamk! Znamen to, e Sally si vyla zatancovat ve
stnu msku a ztratila rovou kabeliku! Zazubil se a zahrozil na
Childermasse prstem. Vm, co dlte! Vy se chcete stt ptm tenem!
Mon, uznal Childermass. I kdy zaboha nedoku ct, jak bych zaal.
Na druhou stranu nevidm, e by nkdo ml vt nrok stt se ptm
tenem. A se ale stane cokoli, u z vs nespustm oi. Od tto chvle,
Vincule, budeme jeden druhmu stnem.
Dobr nlada Vincula rzem pela. Sklesle se zase oblkl.

Do Anglie se navrtilo jaro. Za pluhy se sltali ptci. Slunko prohvalo

kameny. Det i vtr byly stle mrnj a prosycen vn hlny a veho, co
roste. Lesy dostaly barevn ndech tak jemn a nepatrn, e se to sotva dalo
vbec povaovat za barvu. lo sp o pedstavu barvy jako kdyby se stromm
zdly zelen sny nebo jako by jim mzou proudily zelen mylenky.
Do Anglie se navrtilo jaro, nikoli vak ji Strange a Norrell. Sloup temnoty
dl halil Hurtfewsk opatstv a Norrell z nj nevyel. Lid spekulovali, jestli je
pravdpodobnj, e Strange zabil Norrella, nebo Norrell zabil Strange, do jak
mry si to kad z nich zaslouil a zdali by to neml jt nkdo zjistit. Ovem
jet ne se nkdo dobral odpovd na tyto velezajmav otzky, Temnota
zmizela a Hurtfewsk opatstv si vzala s sebou. Dm, park a most i s kusem
eky nadobro zmizely. Cesty, kter vedly k Hurtfew, se te stely do sebe

667
nebo vedly do nezajmavch kout v polch i do remzk, na kter nebyl nikdo
zvdav. Dm na Hanover Square i oba Strangeovy domy ten na Soho Square
i jeho domov v Clunu182 stihl tent zvltn osud. Dm na Soho Square
dokzal najt jedin tvor v Londn, a to kocour Hl, kter patil Jeremymu
Johnsovi. Hlovi skuten jaksi nedochzelo, e by se ten dm njak zmnil,
a nadle do nj chodil, kdykoli se mu zlbilo, vdycky vklouzl mezi slo
popisn 30 a 32, a kdokoli ho pi tom vidl, musel uznat, e je to prazvltn
pohled.183
Lord Liverpool a ostatn ministi se na veejnosti nechali mnohokrt slyet,
jak lituj Strangeova a Norrellova zmizen, v soukrom vak byli rdi, e se toho
zvltnho problmu zbavili. Ani Strange, ani Norrell nebyli tak ctyhodn, jak
kdysi vypadali. Oba se oddvali kdy ne ern magii, pak rozhodn magii
tmavho odstnu, ne se zdlo vhodn i legitimn. Msto toho se ministi zaali
vnovat velkmu mnostv novch mg, kte se zistajasna vyrojili. Tito
mgov vtinou nepedvedli vc ne pr kouzel a z valn vtiny byli
nevzdlan; pesto se u nich projevovala stejn hateivost jako u Strange
a Norrella a bylo jasn, e je nutn rychle najt njak zpsob jejich regulace.
Najednou se zjistilo, e Norrellovy plny na obnovu soudu Cinque Dragownes
(kter pedtm vypadaly tak bezvznamn) jsou ve skutenosti nanejv
vcn.184
V druhm beznovm tdnu se v novinch York Chronicle objevil
odstaveek uren nkdejm lenm Uen spolenosti yorskch mg a vem
ostatnm, kdo by si pli stt se leny tto spolenosti. Zval je do hostince
U star hvzdy na pt stedu (toho dne se toti spolenost tradin schzela).
Toto kurizn oznmen urazilo pinejmenm stejn poet nkdejch len
Yorsk spolenosti, jako jich potilo. Vylo v novinch, a tud si ho mohl
pest kdokoli, kdo ml v kapse jednu penci. Navc se nejmenovan autor
rozhodl pizvat do Yorsk spolenosti dal leny na co zjevn neml dn
prvo.

182
Lta potom si lid v Clunu povdali, e kdy se lovk postav zlehka na piky pobl
uritho stromu v zim za plku a nathne krk a dv se skrz vtve jinho stromu, pak pod
jet v dlce uvid Ashfair. V msnm svtle vypadal zasnen dm velice tajupln, psobil
ztracen a osamle. Zaas ovem stromy povyrostly a Ashfair pestal bt vidt.
183
Nsledujc pas z Modernho mga (podzim 1812) ukazuje, e zdaleka nejde o ojedinl
jev. Kde je Palev dm? Kde je Stokeseyho? Pro je nikdy nikdo nevidl? Palev dm stval ve
Warwicku. Byla znma i jeho adresa. Stokeseyho dm stl ped exeterskou katedrlou. Kam se
podl hrad Krle Havrana v Newcastlu? Vichni, kdo ho vidli, prohlaovali, e se mu co do
krsy a honosnosti nevyrovn dn stavba na svt, ale kdo jej kdy v modernm vku spatil?
Nikdo. Pe se nkde o tom, e byl znien? Ne. Jednodue zmizel. Vechny tyto domy nkde
existuj, ale kdy mg odejde nebo ume, pak zmiz. On si do nich a z nich me chodit, jak se mu
zlb, nikdo jin je vak nenajde.
184
Mnoz nov mgov podali lorda Liverpoola a ministry o svolen jt hledat Strange a
Norrella. Nkte pnov byli tak prozrav, e k dostem pipojili seznamy vybaven, jak
magickho, tak svtskho, kter budou potebovat a kter by jim vlda mla laskav poskytnout.
Jeden mu jmnem Beech z Plymouthu podal o zapjen pluku Inniskillingskch dragoun.

668
 Kdy nadeel onen zajmav veer, nkdej lenov dorazili do hostince
U star hvzdy a zastihli tam zhruba padest mg (i rdobymg)
shromdnch v Dlouh mstnosti. Vechna nejpohodlnj msta byla
obsazen a bval lenov (mezi nimi pan Segundus, pan Honeyfoot a doktor
Foxcastle) si museli sednout na mal pdium dl od krb. To jim vak dvalo
jednu vhodu: mli skvl vhled na nov mgy.
Nebyl to pohled, kter by v srdcch nkdejch len vzbudil radost.
Shromdila se tu pestr vehochu lid.
Gentlemana byste mezi nimi s lucernou hledali, poznamenal doktor
Foxcastle.
Byli tu dva rolnci a nkolik kupc. Stl tu bled mladk se svtlmi vlasy
a vzruenm chovnm, kter vykldal svm sousedm, e to oznmen do
novin dozajista dal sm Jonathan Strange a e Strange bezpochyby kadou
chvli doraz a bude je vechny uit magii! Nael se tu i knz co u bylo
slibnj. Byl to hladce oholen a stzliv vyhlejc mu v ernch atech,
ktermu mohlo bt mezi padesti a edesti lety. Doprovzel ho pes, stejn
ediv a ctyhodn jako on sm, a okouzlujc mlad dvka v ervench
sametovch atech. To u nevypadalo zdaleka tak ctyhodn. Mla ern vlasy
a zarputil vraz.
Pane Taylore, oslovil Foxcastle svho uednka, byl byste od t dobroty
a naznail tomu gentlemanovi, e si na tato setkn nevodme leny rodiny?
Pan Taylor odcupital.
Ze svho msta nkdej lenov Yorsk spolenosti vidli, e oholen
duchovn m mnohem tvrd povahu, ne by se z klidnch rys jeho tve zdlo,
a e panu Taylorovi pkn oste odsekl.
Pan Taylor se vrtil s nsledujcm vzkazem. Pan Redruth se spolenosti
omlouv, ale nen dn mg. O magii se velice zajm, ale nem dn
dovednosti. To jeho dcera je mg. On m syna a ti dcery a tvrd, e vichni
jeho potomci jsou mgov. Ostatn se tohoto shromdn nechtli zastnit.
Podle nj si nepej stkat se s dalmi mgy, to radji budou studovat doma,
kde je nikdo nebude vyruovat.
V nastalm tichu se nkdej lenov bezspn snaili pochopit, co to m
znamenat.
Mon e je mg i jeho pes, prohodil doktor Foxcastle a bval lenov
spolenosti se zasmli.
Brzy vysvitlo, e novci se dl na dv jasn odlin skupiny. Slena
Redruthov, ona mlad dma v ervench sametovch atech, promluvila jako
jedna z prvnch. Mluvila tie a ponkud uspchan. Nebyla zvykl mluvit na
veejnosti a ne vichni mgov ji slyeli, ovem svj projev pednesla vniv.
V zsad chtla sdlit, e Jonathan Strange byl vechno! Gilbert Norrell nic!
Strangeovi bude brzy dno za pravdu a Norrella si budou vichni oklivit!
Magie se osvobod z okov, jimi ji Gilbert Norrell spoutal! Tmito vahami,
jako i rznmi odkazy na Strangev ztracen mistrovsk kus, Djiny

669
a provozovn anglick magie, si vyslouila popuzenou reakci nkolika dalch
mg vyjadujcch se v tom smyslu, e Strangeova kniha je pln ern magie
a e Strange sm je vrah. Rozhodn zavradil svou manelku 185
a pravdpodobn zavradil i Norrella.
Debata byla m dl rozvnnj, peruil ji vak pchod dvou mu. Ani
jeden nevypadal v nejmenm ctyhodn. Oba mli dlouh rozcuchan vlasy
a na sob omel kabty. Zatmco jeden vypadal jako docela obyejn tulk,
druh byl mnohem upravenj a psobil velmi vcnm, a autoritativnm
dojmem.
Onen pobuda se na Yorskou spolenost ani neobtoval pohldnout;
jednodue se posadil na podlahu a poadoval gin a horkou vodu. Druh
nakrel do stedu mstnosti a zadval se na n se sardonickm smvem.
Uklonil se slen Redruthov a takto oslovil shromdn mgy:
Pnov! Dmo! Nkte z vs si na mne mon jet vzpomenou. Byl jsem
s vmi ped deseti lety, kdy pan Norrell kouzlil v yorsk katedrle. Jmenuji se
John Childermass. A do minulho msce jsem byl ve slubch Gilberta
Norrella. A tohle, ukzal na mue sedcho na podlaze, je Vinculus, nkdej
poulin kouzelnk v Londn.
Dl se Childermass nedostal. Vichni zaali mluvit narz. Nkdej leny
Yorsk spolenosti konsternovalo, e opustili pohodl rodinnho krbu, jen aby
je tady pouoval njak sluha. Zatmco se ale gentlemani svovali jeden
druhmu se svm rozhoenm, na vtinu nov pchozch to vystoupen
udlalo pln jin dojem. Byli to vichni bu strangeovci i norrellovci; ale ani
jeden z nich svho hrdinu v ivot nevidl a naprosto je nadchlo, e sed tak
blzko lovku, kter ho znal a mluvil s nm.
Childermasse ta vava ani v nejmenm nevyvedla z mry. Jednodue pokal,
dokud nenastane ticho, a pak promluvil: Piel jsem vm sem ci, e vae
smlouva s Gilbertem Norrellem je neplatn. Ano, jej platnost vyprela, pnov.
Jestli chcete, jste zase mgy.
Jeden z novopeench mg zavolal, jestli pijde Strange. Dal si pl
vdt, zdali pijde Norrell.
Ne, pnov, odpovdl Childermass. Ti nepijdou. Muste si vystait se
mnou. Domnvm se, e Strange a Norrella u v Anglii nikdo neuvid. Alespo
ne v tto generaci.
Pro? zeptal se pan Segundus. Kam odeli?
Childermass se usml. Tam, kam mgov odchzej. Za oblohu. Na druhou
stranu det.
Jeden norrellovec poznamenal, e od Jonathana Strange bylo chytr, kdy
odeel z Anglie. Jinak by zcela jist visel.
Onen vzruen mladk se svtlmi vlasy zlomysln odpovdl, e cel
druina norrellovc se brzo ocitne ve znan nevhod. Nen snad prvn
185
Tato pomluva byla naprosto vyvrcena a tehdy, kdy se Arabela Strangeov vrtila do
Anglie na potku ervna 1817.

670
zsadou norrellovsk magie, e vechno mus bt zaloeno na knihch? A co si
tak ponou, kdy vechny knihy zmizely s Hurtfewskm opatstvm?186
Nepotebujete knihovnu v Hurtfew, pnov, pouil je Childermass. Ani
knihovnu v dom na Hanover Square. Dovezl jsem vm nco lepho. Knihu, po
n Norrell dlouho touil, ale nikdy ji nevidl. Knihu, o jej existenci neml
Strange ani tuen. Pivezl jsem vm knihu Johna Uskglasse.
Dal ev. Dal kravl. V tom randlu se slena Redruthov pustila do
proslovu na obranu Johna Uskglasse a trvala na tom, e je mu nutn kat Jeho
Milost Krl, jako kdyby ml kadou chvli vejt do Newcastlu a obnovit sv
panovn v Severn Anglii.
Pokat! ozval se doktor Foxcastle a svm silnm dleitm hlasem
pekiel nejdv ty, co stli u nj nejble, a pak i zbytek shromdn. Vdy
ten darebk nem v ruce dnou knihu! Kde je? Tohle je podfuk, ven! Jist
chce nae penze. Nue, pane? (To se obrtil na Childermasse.) Co na to
eknete? Ukate tu knihu pokud vbec existuje!
Mlte se, pane, opil Childermass a zazubil se. Nic od vs nechci.
Vincule! Vstate!

V padovskm dom se Greysteelovi a jejich sluebnictvo pedevm starali

o to, aby pan Strangeov byla co nejspokojenj, a kad na to el jinak.
Podpora od doktora Greysteela mla pedevm filosofickou podobu. Zpamti j
citoval ppady, kdy lid obzvlt eny triumfovali nad nepznivmi
okolnostmi, asto s pomoc svch ptel. Sluhov Minichello a Frank j bhali
otevrat dvee asto bez ohledu na to, zda jimi chtla skuten projt. Sluka
Bonifazia na jej ron pobyt ve Frii nahlela jako na njak tk nachlazen
a bhem dne j nosila posilujc lky na rozproudn krve. Teta Greysteelov si
z obchod v celm mst nechala donst nejlep vna a nejvzcnj lahdky
a koupila ty nejmk poduky a polte nacpan prachovm pem, jako kdyby
doufala, e kdy na n Arabela slo hlavu, mohla by zapomenout na ve, co ji
potkalo. Ovem ze vech rznch forem tchy, kter j byly nabdnuty,
Arabele podle veho nejvce vyhovovala Floina spolenost a hovory s Florou.
Jednoho dopoledne spolu sedly u vyvn. Arabela netrpliv odloila
prci a pela k oknu. Njak nemm stn, ozvala se.
To se dalo ekat, odpovdla Flora nn. Bute trpliv. Zaas se vm
nlada vrt.
Opravdu? povzdychla si Arabela. Popravd eeno si u ani nepamatuji,
jak to bylo pedtm.
Pak vm to eknu. Bvala jste vdycky vesel, i kdy jste si asto musela
poradit sama. Skoro nikdy jste se nezlobila, i kdy vs nkdo podn

186
Jen hrstka modernch mg se neprohlauje bu za strangeovce nebo norrellovce a jedinou
vznanou vjimkou je sm John Childermass. Kdykoli se ho na to nkdo zept, tvrd, e je do
jist mry oboj. Je to jako tvrdit, e je zrove whig a tory, a tak nikdo nechpe, co tm mysl.

671
provokoval. Vae e se vyznaovala duchaplnost a genialitou, i kdy to nikdo
neocenil, a navc jste se takka vdycky setkala s rznm popenm.
Arabela se zasmla. Prokrista! Co j to byla za zzrak! Ale nemohu
tomuhle len pikldat velkou vhu, protoe jste m nikdy nevidla, usmla
se kysele.
ekl mi to pan Strange. Jsou to jeho vlastn slova.
Ach! vzdychla Arabela a odvrtila se.
Flora sklopila oi k zemi a tie ekla: A se Jonathan vrt, pome vm vc
ne kdokoli jin, abyste nala sv pedchoz j. Zase budete astn. Zvedla
zrak.
Arabela byla chvli potichu a pak prohlsila: Nevm, jestli se jet nkdy
uvidme.
Flora se zase jala vyvat. Po chvli pronesla: Je velmi zvltn, e se
nakonec vrtil ke svmu starmu mistrovi.
Opravdu? Mn na tom nepipad nic moc pozoruhodnho. Nikdy jsem
nepedpokldala, e jejich roztrka bude trvat tak dlouho, jak nakonec trvala.
Myslela jsem si, e se usm u ke konci prvnho msce.
To tedy asnu! vydechla Flora. Kdy tu byl pan Strange s nmi, neml
pro pana Norrella vldnho slova a pan Norrell napsal do magickch asopis
o panu Strangeovi opravdu hrozn vci.
Nepochybn! pitakala Arabela, na ni to neudlalo dn dojem. Ale to
byly jen jejich hlouposti! Oba jsou pekeln tvrdohlav. Nemm pro pana
Norrella milovat zdaleka ne. Ale tohle o nm vm: je mg a vechno ostatn je
pro nj podrun a Jonathan je pln stejn. Obma nezle prakticky na
niem jinm ne na knihch a magii. Nikdo jin tomu nerozum tak jako oni
take, jak snadno nahldnete, je jen pirozen, e rdi trv as spolu.
Po nkolika tdnech se u Arabela usmvala a smla astji. Zaala se
vnovat vemu, m se zabvali jej nov ptel. Voln as vnovala drunm
rozhovorm u jdla, pochzkm a vyizovn pjemnch ptelskch
povinnost nepli dleitm domckm zleitostem, jimi se jej
rozbolavl mysl a rann due rdy oberstvily. Na svho neptomnho
manela tm ani nepomyslela, jen mu byla vdn za ohleduplnost, s n ji
umstil u Greysteelovch.
Tou dobou se v Padov vyskytoval mlad irsk kapitn a nkolik lid se
domnvalo, e Floru obdivuje i kdy Flora tvrdila, e to nen pravda.
U Waterloo vedl jzdn eskadronu do nejhust palby, ovem odvaha ho zjevn
pln opoutla, kdy pilo na Floru. Nedokzal se na ni podvat, ani by
zervenal, a kdykoli vela do pokoje, vypadal krajn vyplaen. Obvykle mu
pilo leh obrtit se na pan Strangeovou a vyzvdt od n, kdy by se tak Flora
mohla prochzet v Prato della Valle (ndhern zahrad uprosted msta) i kdy
by mohla zajt za Baxterovmi (jejich spolenmi pteli), a Arabela mu vdy
rda pomohla.

672
 Nkterch nsledk svho zajet se vak nemohla jen tak snadno zbavit.
Byla zvykl protanit celou noc a nedailo se j snadno usnout. Obas v noci
zaslechla lkav housle a fltnu hrajc elf melodie, kter ji vbily k tanci i
kdy to byla ta posledn vc na svt, ji by chtla dlat.
Mluvte na m, obracela se na Floru a tetu Greysteelovou. Mluvte na m
a myslm, e to zvldnu.
Pak s n jedna nebo ob dv zstaly vzhru a vyprvly j vechno, co jim
slina na jazyk pinesla. Nkdy vak Arabela zjistila, e nutkn hbat se a to
jakkoli se u nedoke ubrnit, a tehdy zaala pechzet po lonici, v n spala
s Florou. Pi nkolika pleitostech pak doktor Greysteel a Frank s laskavost
sob vlastn obtovali svj spnek, jen aby s Arabelou mohli chodit nonmi
ulicemi Padovy.
Jedn dubnov noci se takhle prochzeli pobl katedrly a Arabela a doktor
Greysteel mluvili o odjezdu do Anglie, kter mli zazen na nsledujc msc.
Pedstava, e se shled se vemi svmi anglickmi pteli, Arabelu trochu
dsila a doktor Greysteel ji ujioval, e to vechno dobe dopadne. Zniehonic
Frank pekvapen vykikl a ukzal nahoru.
Hvzdy se posouvaly a promovaly, na obloze nad nimi se objevila nov
souhvzd. O nco dl stl starobyl kamenn oblouk. Na tom nebylo nic
neobvyklho; Padova je msto pln zajmavch vchod, oblouk a podloub.
Ale tento oblouk se nepodobal ostatnm. Padova je vystavn ze stedovkch
cihel, a tud se vtina jejch ulic vyznauje pjemnou rovozlatou barvou.
Tento oblouk ovem pozstval z psnch, tmavch severnch kamen a po
kad jeho stran stla socha Johna Uskglasse, jeho tv zpola zakrvala
pilbice s havranmi kdly. Hned za obloukem byla vidt postava vysokho
mue.
Arabela zavhala. Neuteete mi? zeptala se doktora Greysteela.
Frank a j zstaneme tady, slbil j doktor Greysteel. Nehneme se odsud.
Ale sta zavolat a pispchme vm na pomoc.
Dl tedy pokraovala sama. Ten lovk ve vchodu si etl. Kdy u byla
skoro u nj, vzhldl s dobe znmm milm vrazem, jako by si tak pln
nepamatoval, kde je i co m do inn se svtem mimo knihu ve sv ruce.
Tentokrt sis s sebou nevzal bouku, prohodila.
, tak ty ses o tom doslechla? Strange se trochu rozpait zasml. To
jsem mon malinko pehnal. Nebylo to pln vkusn. Nejsp jsem
v Bentkch strvil pli mnoho asu ve spolenosti lorda Byrona. Pochytil
jsem nco z jeho stylu.
Popoli o kousek dl a kadou vteinu se jim nad hlavou objevovala nov
souhvzd.
Vypad dobe, Arabelo, pronesl. Bl jsem se eho jsem se vlastn
bl? Tak tisce rznch vc. Bl jsem se, e se mnou nebude chtt mluvit. Ale
te tu stoj se mnou. Moc rd t vidm.

673
 Tch svch tisc obav me pustit z hlavy, ujistila jej. Alespo pokud se
tkaj m. A u jsi piel na to, jak rozptlit Temnotu?
Ne, jet ne. Ovem abych pravdu ekl, posledn dobou ns natolik
zamstnvaly nkter nov dohady o najdch, e jsme sotva mli as podn
se na ten problm soustedit. Ale jedna dv pase v Goubertov Apollnov
strci vypadaj nadjn. Zstvme optimisty.
To jsem rda. Jsem moc neastn pi pomylen, e trp.
Moc t prosm, nebu neastn. Navc netrpm. Tedy, mon jsem trochu
trpl zpotku, ale te u ne. A Norrell a j rozhodn nejsme prvn anglit
mgov pracujc pod kletbou. Ve dvanctm stolet se Robert Dymoke dostal
do kku s elfem a potom nemohl mluvit, jen zpvat, co jist nen tak
pjemn, jak to zn. A jin kouzelnk ve trnctm stolet ml stbrnou nohu
to muselo bt velice protivn. Krom toho, kdo k, e se Temnota ned nijak
vyut? Hodlme se vydat mimo Anglii a nejsp narazme na velijak osoby,
se ktermi nebude snadn pozen. Anglick mg je psobiv. Pedpokldm,
e dva anglit mgov jsou dvakrt psobivj pokud vak jsou tito mgov
zahaleni Neproniknutelnou temnotou to je jin! Z toho podle m zkoprn
strachy kad krom poloboha!
Kam pjdete?
Nabz se spousta konin. Tenhle svt je jen jeden z mnoha a nen dobr,
kdy se z mga stane jak bych to ekl? pli velk zpecnk.
Ale co na to pan Norrell? zeptala se skepticky. Nikdy neml rd
cestovn dokonce ani tak krtk cesty jako do Portsmouthu.
! Ale to je jedna z vhod tohoto konkrtnho zpsobu cestovn. Pokud si
to nebude pt, nikdy nemus vyjt z domu. Svt vechny svty pijdou
k nm. Odmlel se a rozhldl se. Radi nepjdu dl. Norrell nen daleko
odsud. Z rznch dvod, kter maj co do inn se zakletm, je nejlep, kdy
se od sebe pli nevzdlme. Arabelo, oslovil ji s vnost, kter u nj psobila
nezvykle, pomylen na to, e jsi pod zem, m nesnesiteln muilo. Byl bych
udlal cokoli, naprosto cokoli, abych t odtamtud dostal ivou a zdravou.
Vzala ho za ruce, oi j zily. A tak se ti to povedlo, zaeptala. Dlouze se
na sebe zadvali a v tom okamiku bylo vechno jako dv jako by se od sebe
nikdy neodlouili; ale ona se nenabdla, e pjde do Temnoty s nm, a on ji o to
nepodal.
Jednoho dne, prohlsil, najdu to sprvn kouzlo a t Temnoty se zbavm.
A jet toho dne pijdu za tebou.
Ano. Jet toho dne. Do t doby na tebe budu ekat.
Jonathan pikvl a u u se zdlo, e odejde, ale pak zavhal. Arabelko,
oslovil ji, nenos smutek. Nechovej se jako vdova. Bu astn. Takhle na tebe
chci vzpomnat.
Slibuji. A jak mm vzpomnat na tebe?
Chvli nad tm uvaoval a pak se zasml. Vzpomnej na m, jak mm nos
zaboen do knihy!

674
Jednou se polbili. Potom se obrtil na podpatku a zmizel do Temnoty.

675
 PODKOVN

Dky jsem v prvn ad povinovna neskuten bjenmu Gilesu

Gordonovi, po nm se nm vem moc stsk. Byla jsem pyn na to, e to byl
mj agent a pod jsem.
Zvltn dk pat Jonnymu Gellerovi za vechnu prci po Gilesov smrti.
Za povzbuzen, kdy jsem tu knihu zaala pst: Geoffu Rymanovi, Alison
Paiceov (po n se nm rovn moc stsk), Tinch Minterov a jej skupin
tvrho psan a obzvlt pak Julianu Hallovi.
Za povzbuzen na cest: mm rodim Janet a Stuartovi, Patrickovi a Terese
Nielsen Haydenovm, Ellen Datlowov, Terri Windlingov a Neilu Gaimanovi,
jeho lechetn vstcnost ke kolegm spisovatelm m nepestv pekvapovat.
Vem, kte mi pomhali s jazyky: Stuartu Clarkovi, Samant Evansov,
Patricku Marcelovi a Giorgii Grilliov. Za pomoc se sloitmi reliemi
napoleonskch vojenskch a nmonch djin: Nicholasu Blakovi (nen snad
teba dodvat, e veker zbvajc chyby zcela padaj na mou hlavu). Za
nesmrn trefn postehy a nvrhy: Antonii Tillov. Za to, e napsali knihy,
kter mi byly mnohokrt uiten: Elizabeth Longfordov (Wellington)
a Christopheru Hibbertovi a Benu Weinrebovi (Encyklopedie Londna).
Jonathanu Whitelandovi, kter velkoryse vnuje svj as a um tomu, aby
macy mohly fungovat a spisovatel spisovat.
A pedevm Colinovi, jen dlal vechno ostatn, abych mohla pst, kter si
nikdy nestoval a bez nho je krajn nepravdpodobn, e by tato kniha kdy
spatila svtlo svta.

676
 PODKOVN PEKLADATELE

Rd bych na tomto mst podkoval vem, kte vrazn pispli k finln

podob tohoto pekladu. Pete Kusov za fantasticky dkladnou prvn redakci.
Radovanu Ztkovi a Verlit za proten rukopisu a mnostv trefnch
pipomnek. Janu Havliovi, Luboi Vachlovi a Richardu Podanmu za vechny
opravy za pt minut dvanct. Leonidu Kkovi za veker konzultace
vojenskch reli, Jimu Kovakovi za revizi napoleonik, Frantiku
Novotnmu za nmon terminologii a Katein Vinov za pomoc s italskmi
slovky. Richardu Podanmu a Petru Onuferovi vdm za peklad vech
bsniek v romnu. Susann Clarkov jsem nesmrn zavzn za ochotu, s n
odpovdala na vechny moje dotazy. A jako vdy musm podkovat sv en
Hance za pelivou korekturu posledn verze textu.
Viktor Jani

677
 Susanna Clarkov

JONATHAN
STRANGE
&
pan NORRELL

Z anglickho originlu Jonathan Strange & Mr Norrell, vydanho

v roce 2004 nakladatelstvm Bloomsbury, Londn, Velk Britnie,
peloil Viktor Jani
Odpovdn redaktorka Marta Rottov
Ilustrace Portia Rosenbergov
Nvrh sazby Martina Bokov
Nvrh oblky William Webb
Oblka Daniela Eftimiadisov
Sazba Petr M. Dorazil
Tisk FINIDR, s. r. o., esk Tn
V roce 2007 jako svou 32. publikaci
vydalo Nakladatelstv Alman s. r. o., Brno

Vydn prvn
ISBN 978-80-86766-25-6

678