FYLOGENEZE SMYSLOVÉ

SOUSTAVY
MECHANORECEPTORY
 MECHANORECEPTORY
• reagují na mechanické podněty působící silou: hlavně tlak (odtud pak zvuk, poloha těla atd.)
• struktura velmi rozmanitá:
- jednoduchá volná nervová zakončení
- specializovanější receptorové buňky – tělíska
- složité senzorické struktury, jako je třeba ucho nebo orgány rovnováhy

PŘIPOMEŇME SI: INTERORECEPTORY X EXTERORECEPTORY

MECHANORECEPTORY
 MECHANORECEPTORY
HMATOVÉ ORGÁNY s. l. HMATOVÉ ORGÁNY s. s.
BEZOBRATLÍ: BEZOBRATLÍ:
• smyslové buňky > celý povrch těla nebo • hmatové brvy, tykadla, chapadla
v exponovaných smyslových orgánech OBRATLOVCI:
OBRATLOVCI: • končetiny
• volná nervová zakončení a tělíska Specializované hmatové orgány u ptáků a savců:
• hmatová peříčka, hmatové chlupy
 MECHANORECEPTORY
ORGÁNY ROVNOVÁHY

• informují živočichy o své pozici/poloze a pohybu těla v prostoru

• důležitá je v tomto případě i vizuální informace – ta však nemusí dostačovat!
• většina živočichů má v různém stupni vývoje nějaký statokinetický orgán

BEZOBRATLÍ: STATOCYSTA
• typicky u žahavců, ploštěnek, korýšů
• váčkovitý útvar vyplněný kapalinou a vystlaný receptorovými vláskovými buňkami
• tyto buňky jsou drážděny malým tělískem z CaCO3 (statolit), který ohýbá vláskové výběžky
smyslových buněk a tím napomáhá vnímat polohu těla
 MECHANORECEPTORY
BEZOBRATLÍ: STATOCYSTA
 POZNÁŠ DVOUKŘIDLÉ
MECHANORECEPTORY NA FOTKÁCH?

ORGÁNY ROVNOVÁHY

BEZOBRATLÍ: HALTERY (KYVADÉLKA)

• typická pro dvoukřídlý hmyz
• vzniklá přeměnou druhého páru křídel
• fungují podobně jako gyroskop
 MECHANORECEPTORY
ORGÁNY ROVNOVÁHY
OBRATLOVCI: BLANITÝ LABYRINT – VESTIBULÁRNÍ APARÁT
• nachází se ve vnitřním uchu ve vestibulu struktury označované jako „hlemýžď“
• podílí se na udržování rovnováhy a vzpřímené polohy
 MECHANORECEPTORY
OBRATLOVCI: BLANITÝ LABYRINT – VESTIBULÁRNÍ APARÁT
 MECHANORECEPTORY
OBRATLOVCI: BLANITÝ LABYRINT – VESTIBULÁRNÍ APARÁT

• představují jej dva váčky – kruhovitý a vejčitý

(sacculus a utriculus) zadní kanálek
přední
kanálek

vejčitý váček
hlemýž
boční ď
kanálek
vestibulum
kruhovitý
váček
 MECHANORECEPTORY
OBRATLOVCI: BLANITÝ LABYRINT – VESTIBULÁRNÍ APARÁT

• představují jej dva váčky – kruhovitý a vejčitý

(sacculus a utriculus)
• tyto váčky jsou vystlány vláskovými buňkami
a vyplněny endolymfou
• v endolymfě nachází krystalky – otolity (CaCO3)
• při změně polohy se endolymfa s otolity
přelévá, dráždí vláskové buňky > sluchově
rovnovážný nerv
MECHANORECEPTORY
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY

• podnětem pro sluchové orgány (receptory) = zvuk Co je to zvuk?

• zvuk = periodické kmitání přenášené hmotným prostředím (vzduchem, vodou)
• sluchové orgány a receptory zachycují
zvukové vlny v podobě změny tlaku
• sluchové receptory jsou ze všech
mechanoreceptorů nejcitlivější!
• různé živočišné druhy mají různou
frekvenci zvuku, kterou jsou schopni
vnímat
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY
BEZOBRATLÍ: TYMPANÁLNÍ ORGÁN
• vyvinut u hmyzu
• uložen po straně těla nebo např. u kobylek a cvrčků v holeních předních končetin
• funguje na principu rozechvívání membránovitého bubínku napojeného na smyslové buňky
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO
• poprvé se objevuje u obojživelníků
• obojživelníci a plazi (mimo krokodýly)
mají sluch vyvinut podstatně hůře než
ptáci a savci
• obojživelníci, plazi a ptáci mají tzv.
columellu – jedinou sluchovou
kůstku, která přenáší vibrace z
bubínku k receptorům vnitřního ucha
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO
 MECHANORECEPTORY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO A CORTIHO ORGÁN
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO A CORTIHO ORGÁN Zvládne někdo popsat cestu přenos zvuku?
• zvukové signály jsou zachyceny ušním boltcem > vedeny zvukovodem k bubínku
• bubínek se rozkmitá > vibrace přeneseny třemi sluchovými kůstkami (kladívko, kovadlinka,
třmínek) > na membránu ovláného okénka vnitřního ucha Proč tak složitě?
- smyslem tohoto přenosu je zvýšit účinnost přenosu energie ze vzduchu do kapaliny zvýšením
síly vibrací – jednak mechanismem nerovnoramenné páky sluchových kůstek, jednak
soustředěním energie z velké plochy bubínku na malou plošku oválného okénka
• prostor středního ucha je stále ještě vyplněn vzduchem, jehož tlak se s tlakem atmosférickým
vyrovnává čím? Eustachovou trubicí
 MECHANORECEPTORY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO A CORTIHO ORGÁN
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO A CORTIHO ORGÁN
• vlastní receptory zvukové energie jsou uloženy ve vnitřním uchu – v již známém „hlemýždi“
• nyní už jen velmi zjednodušeně (více ve 3. ročníku):
- vibrace se přenášejí tekutou perilymfou a rozechvívají membránu tzv. Cortiho orgánu, který
obsahuje vlastní recepční vláskové sluchové buňky > ohyb vlásků buněk je předán k sluchově
rovnovážnému nervu, který již předává informaci o zvuku do mozku
• Cortiho orgán je tedy hlavním analyzátorem zvuku (ale bez systému ucha by nebyl k ničemu)
 MECHANORECEPTORY
OBRATLOVCI: VNITŘNÍ UCHO A CORTIHO ORGÁN
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY – SPECIFIKA
• někteří obratlovci využívají zvuku k navigaci, komunikaci či chytání kořisti
Jak se tato schopnost jmenuje a kteří živočichové jí disponují?
• ECHOLOKACE; netopýři, kytovci (typicky delfíni, běluhy), potkani ad.

Princip fungování echolokace

• vysílání a přijímání ultrazvukových vln odražených od objektů, se kterými se setkávají

Slyšitelné frekvence u různých živočichů

• člověk: 20 – 20 000 Hz
• někteří ptáci, kytovci, myši, netopýři a psi: až 100 000 Hz
• hmyz: 3 – 19 000 Hz
 MECHANORECEPTORY
SLUCHOVÉ ORGÁNY – SPECIFIKA
MECHANORECEPTORY
 MECHANORECEPTORY
SPECIFICKÉ ORGÁNY – PROUDOVÝ ORGÁN, POSTRANNÍ ČÁRA
VODNÍ OBRATLOVCI VČ. LAREV OBOJŽIVELNÍKŮ
• proudový orgán = vnímání změny tlaku proudění vody
- označuje též jako postranní čára, protože tvoří kanálek od ocasu > po stranách trupu >
odtud navazuje na hlavu, kde se větví
- navenek tyto kanálky ústí krátkými vývody, kterými do nich vniká voda
- princip založen na smyslových vláskových buňkách, které jsou vodním proudem ohýbány
- ryba si uvědomuje polohu těla v proudící vodě, zjišťuje překážky, je informována o kořisti,
poloze sousedních jedinců či pohybu v hejnech
- díky tomuto orgánu se ryba dokáže orientovat i v kalné vodě a za tmy
MECHANORECEPTORY
 MECHANORECEPTORY
PSTRUH OBECNÝ POTOČNÍ

OSTRUCHA KŘIVOČARÁ
 MECHANORECEPTORY
ORGÁNY ZAZNAMENÁVAJÍCÍC NATAŽENÍ – PROPRIORECEPTORY
• u bezobratlých (např. korýši), ale stěžejně kosterní svalstvo obratlovců
• u obratlovců svalová vřeténka ve svalech, které podávají informaci o činnosti svalstva
• potřebné pro udržení postoje těla, pohyb a jinou koordinovanou činnost svalstva
FOTORECEPTORY
 FOTORECEPTORY
• reagují na světelné podněty
• světlo a jeho periodické změny jsou významným biologickým faktorem – umožňují orientaci v
prostoru i čase
• detekce světla umožňuje existenci za nejvýhodnějších fyziologických podmínek
• význam zraku ve fylogenezi roste – co to znamená?
MECHANORECEPTORY
 FOTORECEPTORY
NEJJEDNODUŠŠÍ FOTORECEPCE

CITLIVOST CELÉHO POVRCHU TĚLA

• umožňuje vnímat pouze přítomnost světla – tj. den/noc; stín predátora atd.
• vnímání umožňují volná nervová zakončení pomocí fotosenzitivních pigmentů

BEZOBRATLÍ: STIGMA
• světločivná skvrna v cytoplazmě jednobuněčných živočichů (prvoci – krásnoočka)
• stejně jako v předchozím případě jde o nahlučení fotosenzitivních pigmentů (karotenoidy)
 FOTORECEPTORY
NEJJEDNODUŠŠÍ FOTORECEPCE

BEZOBRATLÍ: STIGMA

KRÁSNOOČKO ZELENÉ
 FOTORECEPTORY
SPECIALIZOVANĚJŠÍ FOTORECEPČNÍ ORGÁNY – JEDNODUCHÉ OČI
• přinášejí již informace také o tvaru předmětu, směru, intenzitě a barvě světla
• to by nebylo možné bez vývoje pomocných struktur, hl. světlolomného aparátu – ČOČKY
Jak funguje čočka?
• zaostřuje obraz na vrstvu fotoreceptorů v sítnici

• další důležitou pomocnou strukturou jsou speciální stínící pigmenty zajišťující ostrost obrazu
bez rozptylu a odrazů
• fylogenezi očí si představíme na jednotlivých stupních vývoje očí

DEJME DOHROMADY: JEDNODUCHÉ X SLOŽENÉ OČI

 FOTORECEPTORY
A. PLOCHÉ OKO

B. MISKOVITÉ OKO C. POHÁRKOVÉ OKO

ZDOKONALOVÁNÍ
D. KOMOROVÉ OKO OKA, POSTUPNÉ
ZAHLUBOVÁNÍ A
FORMOVÁNÍ SÍTNICE
A PŘEDEVŠÍM ČOČKY
 FOTORECEPTORY
SPECIALIZOVANĚJŠÍ FOTORECEPČNÍ ORGÁNY – JEDNODUCHÉ OČI
1. PLOCHÉ OČI
• umožňují vnímání světla a tmy, rozeznají směr záření
• typicky u žahavců – medúz (umístěny jsou v tzv. ropáliích)
FOTORECEPTORY
 FOTORECEPTORY
SPECIALIZOVANĚJŠÍ FOTORECEPČNÍ ORGÁNY – JEDNODUCHÉ OČI
2. MISKOVITÉ OČI
• umožňují navíc již směrové vidění
• typicky ploštěnci
 FOTORECEPTORY
SPECIALIZOVANĚJŠÍ FOTORECEPČNÍ ORGÁNY – JEDNODUCHÉ OČI
3. POHÁRKOVÉ OČI
• další zdokonalování > z pigmentových buněk se formuje jednoduchá sítnice, primitivní obraz
• typicky u některých měkkýšů – hlavně u plicnatých plžů (mlži slepí, hlavonožci již komorové)
 FOTORECEPTORY
SPECIALIZOVANĚJŠÍ FOTORECEPČNÍ ORGÁNY – JEDNODUCHÉ OČI
4. KOMOROVÉ OČI
• nejdokonalejší jednoduché oko
• u bezobratlých jen u hlavonožců, jinak typické pro obratlovce
• schopnost měnit ohniskovou vzdálenost pomocí čočky:
- u nižších obratlovců se tak děje posunem čočky v ose oka
- u vyšších obratlovců již změnou jejího zakřivení
 FOTORECEPTORY
SPECIALIZOVANĚJŠÍ FOTORECEPČNÍ ORGÁNY – JEDNODUCHÉ OČI
4. KOMOROVÉ OČI

KOMOROVÉ OČI HLAVONOŽCŮ