Kurva, nedělám na tebe kurva, kurva, poslouchej, jaké auto jsi tam dostal, kurva,

byty, hajzly, jachty, všechno, já kurva nedělám, i když tam je Bentley,

přinejmenším kurva s Maybachem, dokonce s Rolls-Royce, „i kurva Bugatti, dokonce i
100metrová jachta, na to se nemyslím, víš?“ Kolik jich tam ješ, koho kurva, jaké
ženy, jaké ženy myslíš, nádherné nebo saténové, ty kurva létáš do vesmíru, na to se
nedívám, víš? Jsem tak kurva naplněn svými znalostmi, že se zdá, že žiji sto
bilionů miliard let, kurva, žiju na bilionech a bilionech stejných planet jako tato
Země, tento svět je mi naprosto jasný a jsem hledají tady jen kurva - mír, klid a
tuto harmonii, od splynutí s nekonečně věčným, od rozjímání o velké fraktální
podobnosti a od této úžasné vše-jednoty bytí, nekonečně věčné, kamkoli se podíváte,
dokonce i do hloubky - nekonečně malé, dokonce nahoru - nekonečné velké, rozumíte?
A řekni mi to znovu se svým kurva, pokračuj dále, tohle je tvoje distribuce, tohle
je tvoje cesta a váš horizont poznání a vnímání vaší přirozenosti, to je ve
srovnání s mou nesrovnatelně mělké, chápete? Je to, jako bych byl dlouho hlubokým
starým mužem, nesmrtelným, dobře, nebo už existuje téměř nesmrtelný, který je na
této planetě od jejího samého počátku, i když jen Slunce právě vzniklo jako hvězda,
a to je oblak plynného prachu, tady, po výbuchu, Slunce, když zářilo jako hvězda,
začalo formovat tyto koacerváty, planety, víte, žiji na této Zemi téměř pět miliard
kurva let a vím to spolu a napříč celým tímto světem, a ty mi dáš nějaké ...
nedělám sakra tvoje auta, tvoje zasrané jachty, tvé byty, pro tvoje dobro. Byl jsem
na této planetě nekonečné číslo a chladnější než Caesar a chladnější než Hitler a
chladnější než všichni velcí, víte, byl jsem a někde jsem byl úplný hovno, ještě
horší než tady. Cítím mnoho z těchto států. Někde jsem byl spíše jako rostlina,
někde jsem jako pták, tam, červ, někde tam byla jen sraženina kamene, to je všechno
duše, víš? Má aspekty podobnosti, zcela různorodé, nekonečné. Ale vy tomu
nerozumíte, tak se jděte posrat, zdá se, že v tomto světě žijeme s různými vjemy a
různými aspiracemi, respektive s naším odlišným místem, odlišným a s naší
distribucí. Přeji vám všechna ta nejúžasnější auta, která máte, a všechny nejlepší
ženy, aby si před sebou roztáhly nohy, zatlačily trhliny před vámi, zvrhly je,
zatraceně, před vámi, jako koberec, to je ta samá věc, otevřená, zkažená, zkažená a
vy tak, abyste je šukali, dokud nebudou modré na obličeji, žhavé, jako zapadající
slunce, a tak budete létat na nejlepších jachtách a letadlech a dokončete přímo z
okna a udělejte vše, co by vám mohlo přijít na hlavu a nepřišlo, pokud trochu
nápadů, kontaktujte mě, za každou z vašich myšlenek vám nabídnu sto bilionů, jak
dělat všechno. No, já jsem všechno, chodím jako hluboký starý muž, který spatřil
věčného, dotkl se božského, on sám se stal božským a aspiroval na toto nekonečno a
který v míru, míru, harmonii, milosti, v tato intimní blaženost přebývá, podílí se
na všem a na všem., víte, to je všechno, to je náš rozdíl. Takže jdu obdivovat
vesmír a vy budete naplněni některými HRANICE, to je celý rozdíl, chápete, nevidíte
to věčné nekonečno, nepotřebujete to. No, na druhou stranu, jste takříkajíc
aktivnější, jako je tento datel, nebo mravenec, který je velmi aktivní ve své
cestě, tak pojďte, naše cesty zde samozřejmě mají hranu podobnosti , protože
všechno je jedno, ale je mi s tebou dobře. Rozumím, ale je mi nepravděpodobné,
protože tě tak nějak v sobě, celou tvoji přirozenost, tvoří, tvoří tam jedno malé
zrnko písku, z toho, co je ve mně je to všechno, tak pojď, jdi, jdi a já jsem si
šel užít zasraný nádherný podzimní západ slunce na břehu teplé jižní řeky. To je
ono, sakra, sakra, a já jsem sakra, sakra.