Latinská výslovnost

Existují tři základní druhy latinské

výslovnosti
● Klasická

● Středověká

● Italská

● Francouzi a Angličané vyslovují některá

slova dle pravidel vlastní výslovnosti.
 Rozdíly – Caesar, Cicero
● Klasická ● Středověká ● Italská
[Kajsar] [Cézar] [Čézar]

[Kykero] [Cicero] [Čičero]

 Délka samohlásek
● Latina má stejně jako ČJ dlouhé a krátké
samohlásky

¯ ā [á]
 Dvojhlásky

● ae, oe [é]
 C
● většinou se čte jako k

● pokud následuje ae, oe, e, i, y čte se jako c!

● cūr - [kůr]
● ecce - [ekce]
● Caecilius - [cécilius]
● Coelius - [célius]
● carmen - [karmen]
 Procvičování C

hunc, hic, nunc, canceribus,

cantica, canticīs, amīcus, discere,
coelum, crēscam, caelicola,
caedō, cecidī, coēmptum, moenia,
poena, poēta, praetor, praetrea,
praeesse, tāctus, dīcere, amīcī,
accipiō, concedō, cacant
 di, ti, ni
● vyslovují se tvrdě – [dy], [ty], [ny]
● komplikace způsobuje slabika ti, která se v
některých případech čte jako ci – v
případech kdy za ní následuje samohláska!
● Ale toto pravidlo neplatí pokud:
– se před ti nachází x nebo s
– ti je slabikou dlouhou
– se jedná o slovo řeckého původu
● etiam - [eciam]
● Palātium - [palácium]
● Horātius – [Horácius]
● x
– Sallustius – [Salustyus]
– mixtiō – [mixtyó]
– tōtīus – [tótýus]
– Miltiadēs [Miltyadés]
 i
● vyslovuje se jako i nebo jako j
● pokud-li je na začátku slova a následuje po
něm samohláska (či začátku kmene a
následuje samohláska) čte se jako j x u
řeckých slov i
– iam [jam]
– iūstus [jústus]
– iniūstus [injústus]
– Iason [Iason]
● pokud se i nachází mezi dvěma
samohláskami či samohláskou a
dvojhláskou čte se zdvojeně
– maior [majjor]
● všude jinde se čte jako i
 Procvičování
● testibus, abstinetia, avāritia,
tertius, ōstium, discutiam,
mentior, molestia, vestītus,
grātis, grātiīs, nuntius,
modestia, iaceō, coniurātiō,
Iugurtha, Iuppiter, Iason, deinde,
sapientior, honestior, peior,
adiuvō, diutissime
 u
● většinou se čte stejně jako v ČJ
● pokud však tvoří skupinu hlásek:
– qua, que, quo, quu, quim quae, quoe (mohou být
i dlouhé)
– sua, ….
– gua, ….
– čte se jako v
● lingua [lingva]
● quod [kvod]
● quoque [kvokve]
● Neplatí to však!
– zájmeno, suus, sua, suum
– exiguus – skromný
 ph, rh
● ph se čte jako f
● rh se čte jako r

● philosophia [filosofia]
● Rhodus [Rodus]
 s
● vyslovuje se buď jako s nebo jako z
● [z]
– mezi dvěma samohláskami či samohláskou a
dvojhláskou
– mezi souhláskami n, l, r a samohláskou
● všude jinde se vyslovuje s
● Caesar – [Cézar]
● consul – [konzul]
● saepe - [sépe]
 Procvičování
● pharmacum, Pharsālus, rhētor,
fruor, languēbunt, numquam,
frequēns, suus, consuētudō,
exiguus, cruor, distinguō,
asinus, causa, cōnsultum,
gestum, iste, cursus, falsum,
ergastulum, cōnservō, salutō,
aequālis, inquit, quīnque