Professional Documents
Culture Documents
First
First
2
2) Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR.................................................................................................4
3) Ústavní charakteristika ČR................................................................................................................................5
4) Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR, ustavování do funkcí..................................................................7
5) Volební právo a volební systémy v ČR, soudní přezkum v otázkách voleb................................................................10
6) Odpovědnost a imunita ústavních činitelů..........................................................................................................14
7) Parlament ČR...............................................................................................................................................15
8) Legislativní proces v ČR, publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR................................................................19
9) Prezident republiky........................................................................................................................................23
10) Vláda v ČR, ministerstva a jiné ústřední správní úřady........................................................................................24
11) Ústavní soud ČR, jeho postavení a působnost....................................................................................................26
12) Řízení před Ústavním soudem, rozhodnutí ÚS a jejich význam v ústavním právu.....................................................28
13) Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem........................................................................................31
14) Uplatnění principu dělby moci v Ústavě ČR, kontrolní instituce a mechanismy v ústavním systému............................31
15) Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR (Územně samosprávné celky = ÚSC).......................33
Koš B
1) Vznik samostatné ČR a její vztah k československému ústavnímu vývoji, význam ústavních tradic...............................35
2) Státní občanství. Občan jako subjekt základních práv a svobod v ČR......................................................................38
3) LZPS – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k MS, obecná ustanovení Listiny..................40
4) Základní práva a svobody – pojem, prameny a funkce, subjekty.............................................................................42
5) Formy a způsoby omezení ZPS v ČR................................................................................................................44
6) Princip rovnosti v důstojnosti a právech, zákaz diskriminace, ústavní ochrana menšin................................................46
7) Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR...................................................................................................49
8) Základní lidská práva a svobody v Listině..........................................................................................................52
9) Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, záruky..................................................................................54
10) Politické strany v právním řádu ČR.................................................................................................................58
11) Hospodářská, sociální a kulturní práva v Listině................................................................................................60
12) Prostředky ochrany základních práv a svobod (mezinárodní, institucionální, procesní)..............................................62
13) Soudy a právo na soudní a jinou právní ochranu v ČR ........................................................................................64
14) Zajišťování bezpečnosti v ČR .......................................................................................................................66
15) Členství ČR v EU a jeho dopady na ústavní systém ČR.......................................................................................68
1) Předmět a prameny ústavního práva,
Ústava a ústavní pořádek
Vzniká na přelomu 19./20. století – ale dlouhodobý proces (VFR; USA revoluce…)
Ústavní právo = obor platného práva, který zkoumá ústavu a vykládá jí; odvětví veřejného práva (upravuje však i
jiná odvětví práva – soukromé, trestní, ŽP); obsahuje právní normy upravující základní prvky státu
o organizace, působnost + fungování nejvyšších orgánů
o základní práva a svobody občanů
Pojetí pojmu ústava
o Formální – důraz na formální stránku zákon označený „Ústava“ (zákon nejvyšší právní síly) X
v širším smyslu ústavní pořádek (všechny právní normy nejvyšší právní síly)
o Materiální – materie toho co zkoumá úprava základních vztahů státu – forma státu a vlády,
kompetence a vzájemné vztahy nejvyšších orgánů, způsob tvorby zákonů, politický režim, práva a
povinnosti občanů
Druhy ústav
o Forma – psaná (kontinentální Evropa, USA) X nepsaná (VB – založená na zvyklostech a precedentech)
o Způsob přijetí – oktrojovaná (z rozhodnutí panovníka, Pillersdorfova) X revoluční (Prozatímní Ústava
1918) X dohodnutá (výsledek dohody většiny společnosti, stabilní)
o Dodržování – reálná X fiktivní (formální, nedodržuje se, Ústava 9. května)
o Možnost změny – Flexibilní X Rigidní
o Charakter státu – demokratická X autokratická
Prameny obecně – obecné právní principy; hodnotové myšlenky (doktrína, politické ideje); zákony, ústavní
zákony, mimořádné zákony, precedenty; prováděcí zákony; nálezy ÚS; MS i VS; pakty o lidských právech;
ústavněprávní obyčeje; náboženská pravidla (islám), dekrety; Monolegální X Polylegální
Prameny ÚP v ČR
o Formální prameny – ústavní pořádek podle čl. 112:
Ústava ČR (přijatá 16. 12. 1992, účinná 1. 1. 1993)
LZPS (přijatá i účinná 8. 2. 1991, znovu vyhlášena 16. 12. 1993)
ústavní zákony přijaté podle této ústavy (ÚZ o bezpečnosti ČR, o vytvoření ÚSC ...)
ÚZ Národního shromáždění ČSR, Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady
upravující státní hranice ČR
ÚZ ČNR po 6.6.1992
ÚZ o opatření souvisejících se zánikem ČSFR
ÚZ o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR
podle extenzivního výkladu Ústavního soudu i ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o
lidských právech a základních svobodách (Pl. ÚS 36/01 – k pojmu ústavní pořádek, konkursní
nález – nelze omezit již dosaženou úroveň ochrany LPaZS)
čl. 112 (3) – ÚZ platné ke dne účinnosti ústavy 1993 dekonstituovány (změny na zákony běžné
právní síly)
o Materiální prameny (ovlivňují právní normy)
MS (čl. 10 – aplikační přednost, nejsou však součástí ústavního pořídku)
akty referenda
rozhodnutí ÚS (výroková část) negativní zákonodárce (mění nebo ruší PN)
zákony upravující činnost úst. orgánů (např. zákon o ÚS)
zákony, jejíž přijetí Ústava předpokládá (volební zákony, JŘ…)
zákonná opatření Senátu
Rozhodnutí prezidenta republiky
Principy a zvyklosti (Pl. ÚS 33/97 - Lhůta pro uplatnění suspenzivního veta prezidenta
republiky (počítání času v ústavním právu, Dreithaler) – nemůže působit sám o sobě, pouze
specifikuje a konkretizuje platné práv
Státní právo = termín používaný před rokem 1948 společně s termínem ústavní právo; důraz na samotnou
organizaci, postavení a fungování státu (ne normy); 1948 – 1989 státní právo (souvisí s ideologií), po 1989 – ÚP
jako ústavnost, demokratické principy + záleží na zemi (Něm – státní právo X VB ÚP)
Konkursní nález (Pl. ÚS 36/01) – nelze zmenšovat dosaženou úroveň lidských práv přijato ještě před
euronovelou; možno domáhat se ochrany LP, které byly přiznány MP přímo u ÚS „rozsah pojmu ústavního
pořádku nelze vyložit toliko s ohledem na ustanovení čl. 112 nýbrž i vzhledem k čl. 1 (2) (ČR dodržuje závazky,
které pro ni vyplývají z MP) a do jeho rámce zahrnout i ratifikované a vyhlášené MS o lidských právech a
základních svobodách
Kauza Melčák (Pl. ÚS 27/09) – nezaměnitelné jádro Ústavy = materiální ohnisko úst. pořádku – VYHOVĚNO
o návrh Miloše Melčáka na zrušení ÚZ č. 195/2009 SB., o zkrácení pátého volebního období PS
dovolával se práva na nerušený průběh své funkce
o dle ÚS nesplňoval ÚZ základní podmínky:
obecnost – zákon byl přijat ad hoc (pro jedinečný případ); v rozporu s čl. 9 odst. 2
je ÚZ pouze formou, nikoli obsahem – obsahem je individuálním právním aktem
ÚZ porušil zákaz pravé retroaktivity
o Podle ÚS mohla PS vypsání předčasných voleb dosáhnout i jinak, a to postupem podle čl. 35 Ústavy
o ÚS dovodil svou pravomoc zrušit ÚZ, pokud odporuje čl. 9 odst. 2
Principy v ÚP – odrazem politického systému a právní kultury mění se v prostoru a čase
o hlavně v preambuli a základních ustanoveních Ú a LZPS
o právní jistota, správní soudnictví, neporušitelnost přirozených práv člověka; X retroaktivita; …
Vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku
Pojem zavedený ústavou 1993 – snaha zahrnout i LZPS (vhodnější by byl ústavní řád)
Neuzavřený soubor všech platných ÚZ, které tvoří ústavu v širším smyslu může být měněn nebo doplňován
ÚZ (limit čl. 9(2))
Dle ÚS je ústavní pořádek flexibilní, neurčitou a apriorně otevřenou množinou
Odlišné procedury přijímání přijetí ÚZ 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů X ratifikace
mezinárodních smluv (tedy i těch na úrovni ÚZ dle ÚS) nadpoloviční většina obou komor
3) Ústavní charakteristika ČR
Vymezení státu čl. 1: „ČR je svrhovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a
svobodám člověka a občana“
o Česká republika – název státu a forma státu
zdrojem veškeré státní moci je lid čl. 2 (1),
zákonodárná moc náleží volenému parlamentu čl. 15 (1),
hlavou státu je přímo volený prezident čl. 54
o Svrchovanost
vnitřní – nejvyšší moc nad územím a občany X vnější – stát je plnohodnotný subjekt MP
dle 110/1998 o bezpečnosti ČR je základní povinností státu zajištění svrchovanosti, územní
celistvosti, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových
hodnot
o Jednota (čl. 11 – území ČR tvoří nedílný celek, hranice možné měnit jenom ÚZ X federace)
o Demokratický právní stát – princip reprezentativní demokracie, svrchovanost zákona
Principy dem. pr. státu: vláda většiny, legální licence, soudní a jiná ochrana, kontrola ÚS,
rovnost před zákonem, princip legality čl. 2 (4); princip proporcionality, zákaz retroaktivity;
princip právní jistoty, princip rovnosti, časově omezená vláda, svobodná soutěž politických stran
čl. 5, reprezentativní demokracie
čl. 9 (2): „změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná“
Demokratický stát
Schumpeter: demokracie = procedurální záruky – svobodná soutěž pol. stran,
pravidelné volby, záruky volebního práva
Liberální demokracie (zásady materiálního práva) – limity toho, kam až většina může
zajít (zohledňuje i hodnoty jako ochrana lidských práv, zákaz diskriminace apod.)
Právní stát – souvisí s pojetím vlády práva
Formální vláda práva – Fuller: obecnost, veřejnost, srozumitelnost, zákaz
retroaktivity, bezrozpornost, proveditelnost, stabilita, soulad práva na papíře a v praxi
v podstatě odpovídá formálnímu pojetí právního státu
materiální vláda práva: absence svévole, spravedlnost, malý stát (limited
gouvernement), presumpce svobody, absence brutality, nedotknutelnost přirozených
práv, respektování osobního vlastnictví, všeobecné volební právo materiální právní
stát může zahrnovat i např. respekt k ZP, princip dělby moci, princip omezené moci státu
či povinnost zajistit soudní ochranu (je širší)
o Založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana – stát plní povinnosti obsažené v listině
Demokratické hodnoty ČR
o Princip vlády lidu, lidem a pro lid princip suverenity lidu (čl.2); princip vlády většiny (při ochraně
menšin); princip zastupitelské demokracie (Ú. připouští i přímou v čl. 2(2))
o Koncept bránící se demokracie (čl. 23 Listiny);
o ČR je parlamentní republika (zastupitelská demokracie) – orgány veřejné moci mají demokratickou
legitimitu zvoleni přímo / nepřímo lidem
o Volná soutěž politických stran
o Princip vlády na čas (pravidelné volby)
o Tripartita moci čl. 2 (1)
o ČR není označena v Ú. jako sociální stát (FRA, NĚM ano) – ale LZPS hospodářská i sociální práva
o Suverenita není neomezená ústavní sebeomezení – vnější MP X vnitřní VP – stát je vázán vzniklým
právem, čl. 9(2) …
ČR je sekulární (laický) stát
o LZPS čl.2 (1) – „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii
ani na náboženské vyznání“ – není upraveno v Ústavě
o ale musí respektovat ideologickou pluralitu, zaručena svoboda smýšlení vyznání (čl. 15, 16 LZPS)
o církevní restituce – do roku 2030 by mělo dojít k úplné nezávislosti církví na státu
Pl. ÚS 19/93 – komunismus a retroaktivita P‘s napadají ustanovení 198/1993 o protiprávnosti kom. režimu – 3
části:
o povaha kom. režimu+ spoluodpovědnost členů KSČ ÚS – deklaratorní charakter (jako Lex TGM)
o Promlčecí lhůta – ÚS: některé zločiny byly chráněny kom. režimem nejsou promlčené
o Zmírnění trestu, pokud čin směřoval k ochraně LP ÚS: retroaktivita ve prospěch pachatele
Pl. ÚS 06/02 – Postavení církví (návrh skupiny S’s) na zrušení ustanovení 3/2002 o svobodě náboženského
vyznání
o Argumentace S: je protiústavní, aby vznik církevních PO byl podmíněn souhlasem st. orgánu (+finance)
ÚS z části vyhověl – církve si můžou dělat s legálně nabytými prostředky co chtěj – nejde je zrušit,
jenom proto, že nepředloží výroční zprávu. Navíc přínos pro spol. v podobě charity atd. veřejný zájem
není ohrožen; ÚS nezrušil registraci církví –„registrace nezakládá obecnou právní způsobilost církví, je
to akt, který umožňuje církvím právně relevantním způsobem působit na území ČR (vyjadřuje akceptaci
státu)
Pl. Ús 546/03 – Podmínkou fungování právního státu je respektování autonomní sféry jednotlivce. Stát zajišťuje
takovou ochranu proti zásahům od třetích subjektů + sám zasahuje jen v případech veřejného zájmu (přiměřeně)
Pl. ÚS 24/04 Jezy na Labi – návrh senátorů na zrušení konkrétního ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě
– VYHOVĚNO
o Pr. věta ÚS: k základním právním principům patří maxima všeobecnosti právní regulace požadavek
obecnosti zákona. V zákonu se píše, že rozvoj konkrétní vodní cesty je ve veřejném zájmu potom je to
individuální správní akt – na to nemá ZM právo (ani nástroje, jak to zkoumat – ty má VM) + tímto by bylo
omezeno právo SM na přezkum (soud by musel vycházet ze zákona, že to je ve veř. zájmu)
Pl. ÚS 19/93 zákon a protiprávnosti komunistického režimu – ZAMÍTNUTO (návrh skupiny poslanců na
zrušení zákona)
o Naše současná ústava reflektuje i zákl. hodnoty demokratické společnosti, neváže pozitivní právo jen na
formální legalitu, ale vnímá i jeho obsahově-materiální smysl (hodnotová diskontinuita s předchozím
režimem), „nespravedlnost musí zůstat nespravedlností, i když se halí do pláště zákona“