Kapitola I

Jestliže se někdo chce transurfingem zabývat, potřebuje k tomu dobré zdraví

a značně vysokou hladinu energetiky. I proto se domnívá m, že vá m přijdou
vhod prosté, ovšem upřímné a osvědčené rady, jak lze životní tonus zvýšit a
energetiku vytá hnout na potřebnou ú roveň . Rozhodně mějte na mysli, že se
kvů li tomu nemusíte vyčerpá vat tréninkem, trá pit se dietami nebo se nějak
jinak týrat.
 O zdraví nebojujte a energií
nešetřete. Prostě je
k sobě vpusťte.

Energetika

Zabývá-li se někdo transurfingem a chce-li jej využívat dostatečně efektivně, potřebuje k

tomu kvalitní zdraví a navíc ještě vysokou hladinu energetiky. Řekněme, že se domníváte, že
máte dostatečně pevné zdraví. Ovšem také je možné, že zkrátka nevíte, jak se cítí skutečně
zdravý člověk. Jestliže jste zrána lenošní a není vám po chuti vstávat, nechce-li se vám jít do
práce nebo do školy, pokud vás po obědě přepadá malátnost a přemáhá spánek, jestliže večer
netoužíte po ničem jiném než se usadit před televizorem, znamená to, že žádné zdraví nemáte.
Energie vám v takovém případě dostačuje pouze na to, abyste se díky ní udrželi v chodu v
základním režimu.
Dostatek náhradní energie – kterou jste dosud docela zbytečně plýtvali – získáte, jakmile ze
sebe shodíte břemeno nadbytečných potenciálů a osvobodíte se od kyvadel. Jenže energie nikdy
není nadbytek, a proto dále v této kapitole najdete konkrétní doporučení, jak lze vlastní
energetiku povznést na ještě vyšší úroveň.
Pod pojmem energetika budeme rozumět schopnost osvojovat si energii a využívat ji. V
lidském organizmu lze vymezit dvě její formy: fyziologickou a volnou, které dohromady formují
naši energetickou schránku. Fyziologickou energii člověk získává jako výsledek procesu trávení
potravy, zatímco volná energie je energií vesmíru, jež prochází lidským tělem. Energie člověka
je vynakládána na uspokojování fyzických funkcí, ale také je vyzařována do okolního prostoru.
Ve světě, jenž nás obklopuje, se energie vesmíru nachází v neomezeném množství, avšak
člověk si může osvojit pouze mizivou část. Energie vesmíru prochází naším tělem ve dvou
směrech. První tok, směřující odspodu vzhůru, se nachází přibližně jeden centimetr před páteří u
mužů a asi dva centimetry u žen. Druhý tok směřuje shora dolit a probíhá takřka těsně u páteře.
Velikost volné energie u každého člověka závisí na šířce jeho centrálních energetických kanálů.
Čím jsou tyto kanály širší, tím je energetika vyšší.
Centrální energetické proudy byly objeveny již velmi dávno. Nemám v úmyslu nořit se do
bližších detailů energetické struktury člověka, takže zajímáte-li se o ni, můžete si nastudovat
příslušnou literaturu. Energie v těle člověka cirkuluje docela složitým způsobem, tím se ale
nemusíte znepokojovat, neboť pro naše cíle si prozatím vystačíme se dvěma centrálními proudy.
Pokud se normální proudění energie naruší, tedy objeví-li se v něm nějaká ucpávka či naopak
díra, postihují vás různé nemoci. A naopak, pokud je některý vnitřní orgán vystaven nějakému
onemocnění, deformuje se váš energetický obraz. Vytyčit přesnou hranici, jež by ukazovala, kdy
je narušení cirkulace energie vyvoláno fyziologickými příčinami, například zanesením
organizmu škodlivými látkami, a kdy jsou fyziologické poruchy vyvolány změnami v proudění
energie, je komplikované. Akupunktura, bodová masáž a jiné obdobné metody mohou normální
cirkulaci energie obnovit, načež nemoci vyvolané poruchami cirkulace energie odejdou. Jenže
takto lze docílit pouze dočasného účinku. Aby vše bylo v pořádku, je nutné pečovat jak o tělo
fyzické, tak i o psychiku.
Energetika člověka je nadmíru těsně vázána na svalový tonus. Napjaté svaly způsobují
normálnímu pohybu neviditelných proudů energie potíže a vnášejí poruchy do vyzařování
konkrétního jedince. Člověk, kterého sužuje vnitřní napětí, se pak může ocitnout v nenucené
společnosti, a aniž by cokoliv řekl, změní celkovou atmosféru: jako by se ve vzduchu zavěsilo
napětí. Tak vnímají negativní energii ostatní, aniž by chápali, co se děje. Napětí vytváří na
společném debatním poli jistou nesourodost, a tedy plodí rovnovážné síly. Rovnováhu lze
obnovit buď přivedením energie ke společnému jmenovateli, nebo udušením vzniklého
potenciálu energií opačného znaménka (například jestliže si daná společnost začne příliš
deprimovaného člověka dobírat).
S energetikou je přímo spjato i celkové naladění a životní tonus. Například depresivní stav,
stres, zdeptanost, únava а араtie svědčí o nedostatku energie.  K udržení vysokého životního
tonu ovšem pouze fyziologická energie nestačí. Člověk může být unaven fyzicky, zato může být
spokojený a čilý. A naopak sytý a odpočinutý člověk se může cítit sklesle a zvadle.
V aktivním životním postoji člověka hraje totiž hlavní roli volná energie. Pokud se vám tedy
do něčeho nechce, znamená to, že jí nemáte dostatek. Při jejím deficitu je docela možné, že si
sice přikážete plnit rutinní úkoly, zato rozjíždět aktivní činy a dovádět je do konce bude
složitější. Za každičkou činností kteréhokoli člověka stojí záměr. Nedostává-li se vám volné
energie, není přítomen ani záměr.
Fyziologická energie je vynakládána na vlastní plnění činnosti. Nás bude zajímat především
energie volná, která působí na formování záměru a díky níž se u nás projevuje odhodlání něco
mít a jednat.

Stres a relaxace

Depresivní stav či jiné napětí vyvolávají blokádu centrálních proudů. Centrální kanály se
zužují a cirkulace volné energie se zpomaluje nebo dokonce zcela přerušuje. Záměr v takové
situaci ztrácí zdroj energie. Jestliže se někdo ocitne ve stresu, není schopen jednat efektivně,
poněvadž má zablokovaný záměr. Stres může ovšem zapůsobit i naopak. Kanály se mohou
nenadále rozšířit a v takovém případě člověk dosahuje neuvěřitelných výsledků, jichž by v
běžném rozpoložení nebyl schopen. Přestože jsou obdobné příklady známy, dochází  k nim jen
zřídkakdy. Ve většině případů schopnosti a možnosti jedince ve stavu stresu prudce klesají.
Během dne prochází každý z nás mnoha stresovými situacemi, které se co do intenzity
působení obměňují od zcela mírných, jež obvykle ihned pomíjíme, až po silné, které člověka na
dlouho vyvedou z míry. Přirozená reakce organizmu na stres se odráží v napnutí některé svalové
skupiny. Napětí se nám již vrylo pod kůži tak hluboko, že je stejně jako jiné návyky ani
nepozorujeme. Například nyní, zatímco si pročítáte tyto stránky, napínáte jednotlivé svaly v
obličeji. Ovšem jakmile jste na ně obrátili pozornost, uvolnily se. Za několik minut na svůj
obličej zapomenete a on znovu ustrne v masce, jež bude odrážet vaše emocionální rozpoložení.
Jeden falešný stereotyp tvrdí, že stresu se lze zbavit metodou uvolňování. Ve skutečnosti je
sice pravda, že uvolněním se pokoušíte bojovat s následky, avšak jejich příčinu neodstraňujete.
Přitom příčinou fyzického napětí bývá velmi často napětí psychické: stav, kdy se vás zmocňuje
stísněnost, nepokoj, rozčilení či strach, ve vás vyvolává křečovité svalové napětí; vědomé
uvolnění svalů poskytuje jen nevelkou a pouze dočasnou úlevu, načež psychické napětí opět vše
vrátí do předchozího stavu. Chcete-li tedy odstranit napětí psychické, musíte odhodit důležitost.
V napjatém stavu se nacházíte pouze kvůli tomu, že něčemu, co se vás dotýká, přikládáte
nadměrný význam.
Stres rovná se následek důležitosti, kterého se lze okamžitě zbavit – odhodíte-li zmiňovanou
důležitost. Podporovat ji totiž  k ničemu nevede a navíc vám škodí. Bude-li vás tížit břemeno
důležitosti, nikdy nedokážete situaci změnit  k lepšímu ani jednat efektivně. Přitom stačí, abyste
si ve stresu uvědomili, že vás nějaké kyvadlo zachytilo za jistou důležitost, jejíž původ lze v
každém konkrétním případě snadno určit. Připomeňte si: jakmile odhodíte důležitost, osvobodíte
se od kyvadla a dokážete jednat účinně. Je nutné pochopit, že význam, který se nadměrně
rozroste, bude vždy působit proti vám.
V jakékoli složité situaci vystačíte s tím, že si na problém důležitosti vzpomenete a vědomě
snížíte její význam. Jediná komplikace pak spočívá v tom, abyste si vzpomněli včas. Ve
stresovém rozpoložení spíte a na nějaký transurfing si ani nepomyslíte. Abyste se stresu zbavili,
musíte bezpodmínečně procitnout a odhodit důležitost.
Pokud jste si již vypracovali návyk obracet pozornost na stav duševního pohodlí, otázka
včasného upamatování pro vás nebude představovat problém. Pokaždé, když vás přepadne
diskomfort, položte si otázku – proč? Významnost čeho je kde přemrštěna? A jako by to pro vás
ani podstatné nebylo, zcela vědomě se důležitosti zřekněte. Jednejte pouze v rámci očištěného
záměru, protože pouze v takovém případě budete konat efektivně.
Jestliže si chcete vůči stresu vypěstovat imunitu, musíte nezbytně vyměnit starý zvyk, který
vám velí kvůli každému důvodu se vzrušovat, návykem docela jiným: pokuste se v rámci
možností udržovat se ve stavu relaxace. Uvolněným rozpoložením vůbec nemám na mysli
malátnost a apatii, nýbrž hovořím o stavu harmonické existence ve světě, jenž nás obklopuje,
neboli o rovnováze. Předpokladem rovnováhy je nepřítomnost vnitřní i vnější důležitosti: nejsem
ani špatný, ani dobrý – a ani svět není špatný, ani dobrý; nejsem ubohý, a ani významný – a ani
svět není ubohý, ani významný a tak dále.
Absence důležitosti nebo přinejmenším její nízká úroveň představují hlavní podmínku
dosažení stavu relaxace, zatímco při zvýšené hladině důležitosti je veškeré uvolňování  k
ničemu. Stěží se vám podaří uvolnit se, stojíte-li například na okraji střechy výškového domu – a
máte-li strach z výšek. Jestliže důležitost nelze odhodit, pak nemá ani cenu, abyste vydávali síly
na uvolnění. Tak byste totiž energii rozdávali nejen na ovládnutí situace s přívlastkem
důležitosti, ale ještě na to, abyste ovládali sami sebe. Nemusíte ji odhazovat – uvolněte se a
znepokojujte se, jak je libo.
Pro účely transurfingu je nutné, abyste se dokázali uvolnit v jakékoli situaci, a to v co
nejkratším čase. Nepotřebujete  k tomu žádnou slovní autosugesci, protože svaly se neřídí slovy,
nýbrž záměrem. Většinu svalů v lidském těle lze vědomě uvolnit jen tím, že na ně obrátíte
pozornost. Obvykle si jich nevšimneme, dokud nás nezačnou bolet nebo dokud se necítíme
nepohodlně. Proto postačí, jestliže si vnitřním zrakem prohlédnete celé tělo a zbavíte se všech
aktuálních pnutí. Se současným těžkopádným způsobem života však souvisí, že se některé
svalové skupiny odnaučily podvolovat se záměru. Svaly páteře lze například ovládat jen stěží, a
proto nás s vyšším věkem začíná páteř bolet. Ať to zní jakkoli banálně, pravidelná rozcvička je
zejména pro svaly zad zcela nezbytná.
Celý postup tedy vypadá takto. Beze spěchu, ovšem svižně prohlédněte vnitřním zrakem své
tělo a zbavte se pnutí, přičemž pozornost věnujte celému povrchu vlastního těla jakožto jednomu
celku. Představte si, že vaše pokožka je schránkou, která se pojednou rychle nahřívá zevnitř.
Zaměřte se na ni a představte si, co je vám libo: kůže se postupně zahřívá, objevuje se
mravenčení či energetické výboje. Nejdůležitější je, abyste pocítili, že ji máte. A nyní vnímejte,
jak se vám energie rozlévá po celém povrchu těla jako duhové barvy na mýdlové bublině. V tuto
chvíli se stáváte součástí vesmíru a nacházíte se s ním v rovnováze. Není třeba, abyste usilovali o
získání nějakých mimořádných pocitů; vždyť každý člověk cítí jinak. Navíc ani není vůbec
potřeba se o něco přičinit, zkrátka se tomu oddejte jakoby mimochodem, avšak odhodlaně.
Integrální počitky snímané z povrchu vašeho těla, po němž se rozlévá energie, odpovídají stavu
relaxace, rovnováhy a jednoty s okolním světem. Párkrát si to vyzkoušejte, a brzy vám bude
připadat, že navodit si stav relaxace je tak snadné jako zkřížit ruce na prsou.

Energetičtí upíři

My všichni sice plujeme v oceánu energie, jenže získat tuto energii není tak snadné, protože
se vůči člověku rozprostírá zcela lhostejně. Jestliže ji tedy někdo chce vědomě vytěžit, musí
záměrně rozšiřovat své energetické kanály a vědomě do nich tento proud vpustit. Dejme tomu, že
vodu pijete naprosto vědomě a záměrně, jenže energii do sebe s tak zřejmým pocitem vpustit
nedokážete. Lidé mají v zásadě možnost záměrně se od vesmíru nabíjet, ovšem tato schopnost je
teprve v počátečním stadiu.
Mnohem snazší je získat energii cizí, již ovládnutou, čehož využívají takzvaní energetičtí
upíři. Taková energie se jednoduše osvojuje proto, že má určitou frekvenci, a aby ji bylo možné
získat, stačí konkrétní osobě, jestliže se na danou frekvenci naladí. Obdobným způsobem loví
oscilační obvod radiopřijímače rádiové vlny, ovšem opět nikoli všechny, nýbrž pouze ty, na něž
je naladěn. Upíři se živí již osvojenou cizí energií a za tímto účelem se nalaďují na frekvenci
jejího vyzařování.
Upír se nalaďuje na frekvenci své oběti na podvědomé úrovni, což se navenek může
projevovat různě. Lísavě se přibližuje s nějakým nevýznamným přáním, neodbytně hledí do očí,
snaží se vás dotknout, chytit vás za ruku, obtěžuje rozhovory, umí se přizpůsobit charakteru i
temperamentu, obecně řečeno, se vkrádá do duše a snaží se nahmátnout vějíř aktuální oběti.
Jedná se o typ lísavého upíra, který bývá zpravidla dobrým psychologem, je sdílný, nikoli však
okouzlující, nýbrž vazce vtíravý, a to je vbrzku znát. Je pravda, že své vtíravosti si je vědom a
velmi usiluje o to, aby se – je-li to možné – neprozradil.
Druhý typ upírů zaujímá postoj manipulátorů, kteří jak známo využívají pocitu viny jiného
člověka. Podvědomě vyhledávají lidi, již se potenciálně nacházejí v rozpoložení, kdy by se mohli
poddat cizímu soudu či by mohli ve své těžké situaci požádat o radu. Stejně tak osoba s
nejnepatrnějším komplexem viny podvědomě vyhledává někoho, kdo by ji odsoudil a také jí
prominul. Ti, kdo pochybují o svém přesvědčení a podvolují se cizímu soudu, také potřebují
podporu a radu. Tak upír i dárce nacházejí jeden druhého a každý z nich získává to, co je mu
zapotřebí. Manipulátor se na frekvenci své oběti naláduje velmi snadno, poněvadž i zde je postup
prostý: pouze je třeba letmo nadhodit problém, jenž zacíleného člověka natolik znepokojí, že se
ihned odhaluje a vynakládá svou energii.
Třetí typ upíraje nejdrsnější a nejagresivnější – jde o provokatéra. Ten, aniž by se příliš
rozmýšlel, ihned přechází do čelního útoku a snaží se o to, aby svou oběť vyvedl z rovnováhy.
Již moc dobře víte, jak provokatéři jednají a že využívají veškeré dostupné prostředky, počínaje
nenápadnými posměšky a konče tvrdým nátlakem. Nejdůležitější pro ně je, aby dárce ztratil
nervy, a vůbec není důležité, jaká bude reakce dotyčného – odvetná hrubost, rozčilení,
rozhořčení, strach, nepříjemné pocity, poněvadž vhod přichází vše.
Energetickým upírem se člověk stává nevědomky a stejně tak mimoděk usiluje o to, aby
využil cizí energii. Během života dokáže podchytit situace, v nichž se mu dostává uspokojení a
přílivu sil, načež se nabyté zkušenosti nevědomě snaží zopakovat. Dárce upíra se po „seanci“ cítí
jako ochrnutý. Pokud tedy po setkání s nějakým člověkem cítíte skleslost či pesimizmus, duševní
vyplenění, slabost či se chvějete, znamená to, že vás dotyčný zneužil.
Lví podíl volné energie však lidem kradou kyvadla. Již víte, že ji získávají prostřednictvím
kanálu důležitosti. Na rozdíl od upíra, který jedná po krátkou dobu, může kyvadlo sát energii bez
přestání, dokud člověk vysílá vyzařování na jeho frekvenci. Síla tohoto vyzařování odpovídá
přisuzované důležitosti.
Jestliže vás něco obtěžuje a rozčiluje, vaše energetika je oslabena. Intuitivně to vycítí nejen
lidé ve vašem okolí, ale i zvířata, a vyvodí si z toho, že vaše uvědomění a přesvědčení ukázaly
svoji slabou stránku. A tak jste to právě vy, koho si na ulici může ze všech procházejících lidí
vybrat a napadnout pes. Může se  k vám nachomýtnout cikánka a mámit z vás peníze.
Energetický upír od vás může získat slušnou dávku energie. Snadno můžete být vehnáni do
problematické situace.
Potenciálního energetického upíra ovšem nemusíte vidět v každém člověku. Pokud se kvůli
tomu namáháte, již tím odhalujete přístup ke svému biopoli. Abyste se před nežádoucími vlivy
ochránili, musíte zcela nutně zpevňovat svou energetickou schránku, sledovat hladinu důležitosti
a rozvíjet své uvědomění.
Uvědomění vám umožňuje v potřebný okamžik si všimnout, že se vás někdo snaží zatáhnout
do hry nebo do pasti. Nízká hladina důležitosti ztíží naladění na vaši frekvenci. Především je
však potřeba obrátit pozornost na příznaky byť i nepatrného pocitu viny. Jestliže jsem prázdný,
není mě za co zachytit. Manipulátor se o vás jednou či dvakrát neúspěšně pokusí a poté vás
nechá na pokoji. Pevná energetická schránka vám bude sloužit jako spolehlivá ochrana před
invazí.

Ochranná schránka

Každý z nás je obepnut neviditelnou energetickou schránkou. Normální člověk ji sice není
schopen pocítit, ale může si ji představit. Vnímejte povrch celého svého těla, jako když se
pomalu noříte do horké koupele. Neříkám, abyste to vyzkoušeli. Zkrátka to udělejte. Jestliže nic
nebudete pouze zkoušet, nýbrž budete rovnou konat, výsledky se dostaví ihned, aniž byste
potřebovali nějaký trénink. Energie se šíří jako pomalá vlna ze středu vašeho těla, vyvěrá na
povrch a mění se v kouli. Představte si tuto kouli kolem sebe – to je vaše energetická schránka.
Není důležité, že ve skutečnosti ji zachytit nelze. Již pouhopouhou jedinou představou činíte
první krok  k jejímu ovládnutí. Časem se ji skutečně naučíte vnímat.
Lidé s rozvinutými mimosmyslovými schopnostmi dokážou vidět jak schránku jako takovou,
tak i veškeré poruchy na ní. Mimosmyslové schopnosti má každý člověk již od narození, jenom
jich nevyužívá, a ony v nás proto dřímají. Lze je probudit buď cestou dlouhodobého tréninku,
nebo v jediném okamžiku – jde pouze o otázku síly záměru. Jenže získat takový záměr bývá
samozřejmě dost složité. Pro naše cíle však úplně postačí, jestliže svou energetiku uvedeme do
zdravého stavu. Slabá schránka je totiž před násilným vpádem bezbranná.
Zdravou energetiku můžete rozvinout a udržovat tím, že se budete pravidelně věnovat
speciálnímu cvičení, které je velmi prosté a nezabírá moc času. Rovně se postavte, abyste se cítili
pohodlně a nepřemáhali se. Nadechněte se a představujte si, že ze země vychází energetický
proud, jenž vchází do oblasti hráze, stoupá podél páteře (zhruba ve výše uvedené vzdálenosti od
ní), vychází z hlavy ven a stoupá  k nebi. Nyní vydechujte a představujte si, že vysoko z nebe se
spouští proud energie, vstupuje do hlavy, pohybuje se podél páteře a odchází do země. Popsané
proudy nemusíte nutně vnímat fyzicky. Zcela postačí, jestliže si je znázorníte ve své mysli.
Časem si vnímání natolik vycvičíte, že se je naučíte cítit.
Následně si představte, jak se oba proudy současně pohybují vstříc jeden druhému, aniž by se
protínaly, každý ve svém řečišti. Zpočátku cvičte na základě nádechu a výdechu, ale časem se
snažte spojení proudů s dýcháním vyrušit. Silou představy (záměru) dokážete proudy zrychlit,
dodávat jim sílu. Nyní si představte, že stoupající proud vychází z vás a jako vodotrysk se vám
rozlévá nad hlavou. Analogicky z vás vychází klesající proud a také se rozlévá v opačném
směru, tedy pod nohama. Nad sebou a pod sebou máte dvě fontány. V myšlenkách sjednoťte
krůpěje obou tak, abyste se ocitli uvnitř energetické koule. Poté obraťte pozornost na povrch
svého těla, vnímejte svou pokožku a nato rozšiřte toto vnímání do koule, podobně jako když se
nafukuje vzduchový balon. Jestliže v duchu nafukujete povrch pokožky, koule uzavřených
spojených fontán se upevňuje. Vše probíhá bez námahy, není totiž třeba, abyste se něco snažili
pocítit ze všech sil.
Nedělejte si starosti, že centrální proudy fyzicky necítíte. Natolik jste si na ně zvykli, že jste
je přestali vnímat stejně jako každý další zdravý vnitřní orgán. Budete-li se na ně pravidelně čas
od času soustředit, vbrzku zakusíte i fyzické vjemy. Nejsou sice tak silné jako řekněme hmat, ale
i tak jsou dostatečně reálné.
Tomu se říká energetická rozcvička. Jestliže proudy spojujete tak, aby zformovaly kouli,
vytváříte kolem sebe ochrannou schránku. Pokud pak do této koule šíříte povrchovou energii
těla, zpevňujete schránku do stabilního stavu. Užitek tohoto cvičení lze jen stěží docenit. Za prvé
vás schránka chrání před napadením. Za druhé tréninkem vlastní energetiky pročišťujete tenké
kanálky. Zácpy zabraňující pohybu energie se uvolňují a naopak dírky ve schránce, jimiž energie
uniká, se zatahují. To vše sice neprobíhá náhle, ale postupně; zato však není třeba neustále se
obracet s žádostí o pomoc  k reflexním terapeutům a senzibilům. Normální cirkulaci energie si
vytváříte vy sami.
Povšimněte si, že energetická schránka nedokáže člověka ochránit před upíry a kyvadly. Tito
příživníci čerpají energii díky naladění na vaši frekvenci. Jakmile se kyvadlo pokouší někoho
zachytit, dotyčná oběť se vychyluje z rovnováhy. Aby se v tu chvíli kyvadlo provalilo, musíte se
nutně probudit a odhodit důležitost. Díky tomu se uvolní svaly, energetika se dostane do
rovnováhy a kyvadlo se provalí do prázdna. Přece pokud se vy nekomíháte, nemůže vám sebrat
energii. Uvědomění potřebujete  k tomu, abyste mohli mít stále pod kontrolou okamžiky, kdy se
chtě nechtě z rovnováhy odkláníte.

Zvýšení hladiny energetiky

Navýšení energetiky vůbec neznamená její nahromadění. Vzhledem k tomu, že běžně

používáme fráze typu nedostává se mi energie nebo jsem plný/plná energie, vám to možná
připadá divné. Jenže hromadit lze pouze energii fyziologickou v podobě kalorií, na což
dostatečně stačí dobře se najíst a pravidelně odpočívat. Volnou energii nemá člověk kde
shromažďovat; přichází do těla z vesmíru. Pokud jsou kanály dostatečně široké, energii máte,
jestliže jsou úzké, nemáte ji. Proto vysokou hladinu znamenají především široké kanály.
Volná energie je vždy přítomna v každém bodu v neomezeném množství – vezměte si, kolik
unesete. Je nutné, abyste se naučili ji do sebe vpouštět a vnímat sebe sama jako součást vesmíru.
Nesmí jít o jen tak nějaký jednorázový akt. Je nezbytné, abyste bez přestání usilovali o pocit
energetické jednoty s obklopujícím světem.
Člověku se zdá, že pokud nahromadí hodně energie, zesílí a dokáže dosáhnout úspěchu.
Jenže takové kumulování znamená pouze přípravu  k tomu, abyste na svět mohli začít působit
silou vnitřního záměru. A jak již víte, pokusy změnit nebo porazit svět metodou síly je práce
neobyčejně těžká, nevděčná, neúčinná, a tedy vyžadující velké vydání energie. Příliš mnoho si o
sobě myslí ten, kdo se ocitne ve vzájemném potýkání se světem. Ve skutečnosti je pouhou
kapkou v oceánu.
 Vnější záměr naopak svět nemění ani s ním nebojuje, nýbrž si v něm pouze vybírá to, co
potřebuje. V „supermarketu prostoru variant“ nepociťuje nutkání dohadovat se o zboží ani je
přebírat od prodavačů. Pro jeho práci není nutné shromažďovat energii. I tak je jí všude
spousta – doslova se v ní koupeme. Hromadit ji znamená totéž jako plavat v jezeře a mít ústa
plná vody do zásoby. Nesnažte se energii nastřádat do zásoby, ale umožněte jí, aby vámi zkrátka
volně procházela v podobě dvou protisměrných proudů. Jednou tyto proudy dokážete spojit do
dvou protisměrných fontánek. A více není potřeba.
Nesnažte se udělat ze sebe kupu energie, ale představte si sami sebe jako kapku v oceánu.
Uznejte, že jste s vesmírem jedno, že jste jeho součástí, a ten pocit si vychutnejte; tehdy budete
mít veškerou energii cele  k dispozici. Nesoustřeďujte ji však do sebe, nýbrž se s energií vesmíru
slučte. Rozšiřte svou energetickou kouli do okolního prostoru, přičemž nezapomínejte, že jste
samostatná částice. Následně postačí, abyste jen kývli malíčkem vnějšího záměru, a během
chvilky se vám podaří to, co byste silou vnitřního záměru nikdy dokázat nemohli. Hovořím o
dosažení vašeho cíle, nikoli o vnitřním záměru plesknout někoho po tváři. Okamžité potřeby
každé chvíle lze doopravdy uspokojit jedině silou vnitřního záměru.
Dostatečným množstvím volné energie budete disponovat vždy, pokud nebudete mít zúžené
energetické kanály. Jejich zúžení zapříčiňují dva důvody: zanesení organizmu a neustálé
působení stresu. V zaneseném organizmu totiž energie nemůže volně cirkulovat a ve stresových
situacích se kanály stahují ještě těsněji. Krátkodobé prudké vzestupy elánu se obvykle střídají s
dlouhými obdobími propadu. V takových intervalech člověk nemůže žít plnohodnotným
aktivním životem, ale nechává se vláčet jen obyčejnou existencí.
Časem energetické kanály stále více atrofují. Lidé se s věkem přestávají rozvíjet, zapadají do
pravidelného rytmu života, a tak je práce s kanály prakticky ukončena. Jejich trénink probíhá
pouze tehdy, jestliže potřebujeme záměr využít v maximální míře: jestliže směřujeme  k životně
důležitým cílům, stimulujeme záměr, a tedy i kanály. Jakmile však dosáhneme základních
vrcholů, laťka záměru se postupně začíná snižovat a pak už přichází doba, kdy večer (a nejen
tehdy) se nám chce jen jediné – rozvalit se v křesle před televizorem. Energetické kanály jsou
úzké, energii záměru nemáme a namísto toho, abychom se ze života radovali, stává se pro nás
břemenem.
Naštěstí lze vše snadno napravit a ani kvůli tomu nemusíte svému záměru nařizovat, aby si
vytyčoval nové vrcholy. Energetické kanály se dobře trénují energetickou rozcvičkou, ovšem
ještě lepší bude, jestliže si budete v rámci možností ustavičně uvědomovat centrální proudy a
jemnohmotné tělo. Tento stav v sobě skrývá řadu výhod. Nacházíte se v harmonii a rovnováze se
světem, který vás obklopuje, citlivě reagujete na změny v okolí a úspěšně se pohybujete po
proudu; jste napojeni na informační pole – neomezený zdroj pro tvorbu; získáváte přístup  k
energii vesmíru; vylučujete harmonické vyzařování, což kolem vás vytvoří oázu štěstí a úspěchu.
Nejdůležitější však je, že jednáte na hraně jednoty duše a rozumu, tedy blíže  k vnějšímu záměru,
a tak rozvíjíte schopnost ovládat jej, z čehož vyplývá, že vaše přání se začínají plnit mnohem
rychleji a snadněji.
Postačí, jestliže budete ve dne průběžně spojovat fontány energetických proudů a budete se je
snažit myšlenkami zesílit, ovšem bez nadměrného úsilí, bez námahy. Pokud se vám přihodí, že
budete v hlavě cítit určitou tíži, znamená to, že co do síly vzestupný proud převyšuje proud
sestupný. V takovém případě byste měli na sestupný proud zaměřit pozornost a mírně jej utužit.
Proudy musí být v rovnováze tak, aby se centrální bod nacházel zhruba uprostřed vašeho těla. Z
tohoto bodu myšlenkami směrujte vyzařování do celé energetické koule, neboť tím se vnímání
jemnohmotného těla zjevně zesiluje. Tímto způsobem musíte získat komplexní pocit ze
vzestupného i sestupného proudu, jenž bude sjednocen s vnímáním vašeho energetického těla.
Pokud soustředíte pozornost na sestupný proud, energetické centrum se přesune níže. A
naopak, jestliže se soustředíte na vzestupný proud, energie se bude kupit v horní části těla.
Přesouvat se bude i fyzické těžiště, což je vlastnost, již lze využít ve sportu. Potřebujete-li
stabilitu v nohou, jako například na lyžích, je záhodno posílit sestupný proud; jestliže však
potřebujete skákat, pak se věnujte vzestupnému proudu. S těmito vlastnostmi energetických
proudů jsou dobře obeznámeni mistři východních bojových umění. Dokonce existují experti,
které prakticky nelze přemístit z místa, pokud se soustředí na sestupný proud. A naopak, zaměří-
li se mistr na vzestupný proud, dokáže předvádět nepředstavitelné skoky.
Centrálním proudům věnujte pozornost při fyzických aktivitách, ale na druhou stranu
nemusíte být příliš pilní – přepínáním ničeho nedosáhnete. Zkrátka čas od času zaměřte svůj
vnitřní pohled na oblast před páteří a představujte si, jak se vzestupný proud pohybuje vzhůru a
sestupný dolů. Pokud je budete v myšlenkách pravidelně sledovat, postupně si vypěstujete
zběhlost v jejich vnímání. Možná se ukáže, že některé pohyby se vůbec neshodují s tím, jak si
proudy představujete. Nechvátejte, časem se naučíte veškeré pohyby skloubit s vnímáním
proudů.
Jestliže rádi posilujete, vězte, že svou energetiku můžete citelně navýšit, obrátíte-li svou
pozornost na centrální proudy. Pokud provádíte pohyby silou, věnujete pozornost svalům,
jakmile pak přecházíte na vratný pohyb, kdy se svaly uvolňují, přeorientovávejte se na centrální
proudy. Je potřeba, abyste okamžik uvolnění podrželi na jednu až dvě vteřiny a pocítili pohyb
proudu.
Pro příklad si uveďme přitahování na hrazdě. Na začátku pohybu vzhůru se zadržuje dech,
probíhá zdvih, vydechuje se, pozornost se soustředí na sílu. Poté se při návratu dolů nadechujete,
svaly se uvolňují a pozornost se obrací na centrální proudy. Představujte si, jak se ve fázi
uvolnění energetické proudy pohybují zároveň v obou směrech. Nakonec byste měli lokty
narovnat a na uvolněných rukou se na jednu až dvě vteřinky zavěsit. Pak zřetelně pocítíte
energetické proudy – jako by se osvobozovaly a začínaly se netrpělivě pohybovat. V okamžiku
uvolnění je nemusíte zrychlovat, povolte je a nabídněte jim možnost pohybovat se volně.
Když se zvedáte od podlahy, centrální proudy naproti tomu silou postrkovat lze. Jestliže lokty
narovnáváte, zároveň v myšlenkách protlačujte proudy při výdechu. Nádech i výdech provádějte
během cvičení v takovém pořadí, jak vám to lépe vyhovuje, abyste si nepůsobili nepohodlí.
Obecně však u většiny silových cvičení platí, že dech se ve fázi napětí zadržuje či vydechuje,
kdežto ve fázi uvolnění se nadechuje.
Zesílení proudů stimulujete již tím, že na ně obrátíte svou pozornost. Jestliže jim ji věnujete
pravidelně, střídání vypětí a relaxace je podporuje ještě více. Ve stadiu vypětí se proudy zastaví a
smrsknou jako pružiny, zatímco v etapě uvolnění se pružiny narovnávají a síla proudů roste. Po
vypětí se nakupená a stlačená energie osvobozuje a doslova silou se protlačuje centrálními
kanály.
Zvýšením hladiny energetiky nejenže si vylepšíte životní tonus, ale také se stanete vlivnější
osobou. Vaše vyzařování bude mít větší váhu, což se projeví tehdy, bude-li nutné někoho v
něčem ovlivnit nebo o něčem přesvědčit. Existují také silové metody energetického působení na
lidi, které jsou ovšem v rozporu s principy transurfingu, jenž hlásá, že nemáte právo cokoli
měnit, ale můžete si pouze vybírat. S okolním světem nemusíte bojovat ani jej dusit – beztak by
byl takový způsob dosažení vlastních cílů jen velmi málo účinný. Jak víte, svět odpovídá na
silový nátlak zpravidla stejným způsobem.
 Čím vyšší je vaše energetika, tím lépe se  k vám chovají ostatní lidé, protože podvědomě cítí
vaši energii, a dokonce ji v jisté míře spotřebovávají. Přesto se obyčejní lidé nepřiživují
cílevědomě, jako to dělají kyvadla. Spíše jako by se koupali v cizí energetice, pokud se vám
energie kvůli nadbytku přelévá přes okraj fontán.
Tím, že propůjčujete nadbytek energie ostatním, domáháte se jejich sympatií. Lidé si tak
zvykli předávat energii kyvadlům, že je vždy potěší zdroj, který sám energii daruje. Radí se sem
takzvané charizmatické osobnosti, o nichž se říká, že v sobě mají jakési nevysvětlitelné kouzlo,
magnetizmus. Není divu. Co ve vás vzbuzuje více sympatií: kaluž s ustátou vodou, nebo čirý
pramen? Jestliže vaši energii spotřebovávají ti, kdo vás obklopují, netrapte se tím. Onen nevelký
nadbytek, který jim věnujete, bude pracovat pouze ve váš prospěch.
Řekněme, že vás čeká nějaké zásadní setkání. Zapomeňte na jeho důležitost a namísto
toho zapojte své centrální proudy. Nechejte je, ať se probíjejí fontánami. Jestliže
zapojíte fontány, budete potřebovat mnohem méně rozumných slov a přesvědčivých
důvodů. Pokud si totiž přitáhnete volnou energii a propustíte ji skrze sebe, obdarujete
ostatní. Oni to na podvědomé úrovni pocítí, aniž by si to uvědomili, a zahoří  k vám
náklonností. Tajemství vašeho půvabu bude záhadou pouze pro ně.