GYMNÁZIUM OLGY HAVLOVÉ

Jméno: Klára LABORATORNÍ CVIČENÍ Úloha: 3

Musálková ZE SEMINÁŘE Z BIOLOGIE
Datum: 13.10.2022 Název úlohy: Školní rok: 2022/2023
Třída/ Hodnocení: Osmotické jevy v buňce Spolupracovníci: Nikola
Skupina Dubravcová
septima B

Úkol č.1: Pozorujte plazmolýzu a deplazmolýzu v cibuli

Pomůcky: cibule, Petriho miska, roztok 2M NaCl, destilovaná voda, mikroskop a potřeby k
mikroskopování, neutrální červeň

Postup práce:
1. Z vnitřní strany dužnatého listu jsem pinzetou odebrala čtvereček pokožky a vložila jej do
Petriho misky s neutrální červení
2. Po chvíli jsem pokožku vyjmula a umístila ji na podložní sklíčko
3. Preparát jsem zakápla roztokem 2M NaCl a přikryla krycím sklíčkem
4. Vložila jsem jej pod mikroskop a pozorovala
5. Následně jsem pod podložním sklíčkem prosála vodu, aby nahradila roztok 2M NaCl
6. Preparát jsem poté znovu pozorovala pod mikroskopem

Nákres:

Závěr: V těchto laboratorních pracích jsem měla za úkol pozorovat osmotické jevy cibule.
Pro lepší viditelnost jsem obarvila vakuoly neutrální červení. Barva moc dobře nechytila, ale
i tak byla viditelnost lepší. Když jsem na pokožku cibule kápla roztok 2M NaCl, vakuola se
scvrkla a oddělila se od buněčné stěny. K tomuto došlo v důsledku změny prostředí, ve
kterém se preparát nacházel. Dvoumolární roztok NaCl byl vůči prostředí, ve kterém se
preparát nacházel předtím, hypertonický(obsahoval více rozpuštěných látek), naopak tekutina
ve vakuole byla vůči němu hypotonická. Vakuola se scvrkla v důsledku toho, že se voda
uvolnila z hypotonického do hypertonického prostředí. Když jsem poté roztok nahradila
vodou, kapalina vakuoly byla oproti okolnímu prostředí hypertonická, a proto vakuola začala
nasávat vodu z prostředí. V důsledku toho se roztáhla až k buněčné stěně. Při přílišném přijetí
vody by buňka mohla prasknout a došlo by tak k plazmoptýze.