1.

Laboratorní cvičení–chemie -první ročník

Jméno: Filip Jindra

Datum: 16.11 2022

Spolupracoval: Jan Schön, Matouš Papírník

Úkol 1: Připravte jodid olovnatý a proveďte jeho izolaci rušenou krystalizací a následnou filtrací

Úkol 2: Určete změny energie při vzniku a zániku

Princip Úlohy 1 :

Jodid olovnatý se připraví reakcí dusičnanu olovnatého s jodidem draselným. Rozpustnost jodidu
olovnatého při ochlazování roztoku značně klesá. Vzhledem k této skutečnosti je nejlepší metodou
pro izolaci jodid olovnatého z reakční směsi krystalizace ochlazením.

Pomůcky: váha, lžička, kahan, stojany, varný kruh, keramická síťka, svorky, 2 kádinky (objem 250 ml),
Erlenmayerova baňka (objem 500 ml), filtrační nálevka, filtrační papír, skleněná tyčinka, držáky, kus
látkového plátna.

Chemikálie: dusičnan olovnatý, jodid draselný, 45% roztok kyseliny dusičné.

Postup:

1. Na začátku hodiny jsme obdrželi většinu pomůcek potřebných k pokusu. Chybějící pomůcky
jsme si vzali ze skříněk v učebně.
2. Připravili jsme si aparaturu na zahřívání jodidu draselného a dusičnanu olovnatého. Nejprve
jsme si vzali desku, na ni jsme připevnili stojany a na něj svorky. Do svorek jsme zasadili varný
kruh a na něj jsme položili keramickou síťku. Pod keramickou síťku jsme umístili plynový
kahan a připravili jsme si kádinky.
3. Na vahách jsme navážili 0.33 g dusičnanu olovnatého a jodidu draselného a přesypali jsme je
do kádinek. Látky jsme zalili v kádinkách 100 ml vody. V kádince s dusičnanem olovnatým se
nám vytvořil bílý zákal, proto jsme museli přidat asi 2 kapky roztoku kyseliny dusičné. Zákal se
po chvíli rozpustil.
4. Oba roztoky jsme postavili na keramickou síťku a začali jsme je ohřívat pomocí tepla z
kahanu.
5. Zatímco se roztoky ohřívaly, začali jsme sestavovat filtrační aparaturu. Na desku jsme
připevnili druhý stojan a k němu jsme pomocí svorky připevnili kruh. Do něj jsme umístili
filtrační nálevku a do ní filtr.
6. Když se oba roztoky dostaly do varu, tak jsme je pomocí látkového plátna slili do
Erlenmayerovy baňky.
7. Pod filtrační nálevku jsme položili kádinku, dotýkala se stěnou trychtýře.
8. Baňku jsme začali chladit pod proudem tekoucí vody a po chvíli jsme zpozorovali, jak se v ní
vytvářejí žluté krystaly.
9. Poté jsme začali roztok přes skleněnou tyčinku přelévat do filtrační nálevky.
10. Na konci jsme vyndali filtrační papír z nálevky, byl v něm jodid olovnatý.
11. Vymyli jsme baňku, nálevku i kádinky. Vše jsme uklidili.
Vypracování:

V prvním pokusu jsme se zabývali přípravou jodidu olovnatého pomocí krystalizace a filtrace. K filtraci
jsme použili aparaturu, jejíž nákres je zde:

Přípravu jodidu olovnatého jsme schopni popsat vyčíslenou rovnicí:

2KI + Pb(NO3)2 → PbI2 + 2KNO3 kde ze začátku vidíme dvakrát jodid draselný a dusičnan olovnatý,
v druhé části rovnice vidíme filtrací oddělený jodid olovnatý a dvakrát dusičnan draselný.

Princip úlohy 2: Při vzniku chemické vazby se energie uvolňuje a nazývá se vazebná energie.Při
štěpení vazby se energie spotřebovává a nazývá se disociační energie.

Pomůcky: zkumavka, teploměr, stojan, svorka, držák na zkumavky, plynová kahan, kádinka s vodou,
pipeta, lžička

Chemikálie: pentahydrát síranu měďnatého

Postup:

1. Vzali jsme si pomůcky

2. Sestavili jsme si aparaturu pro zachycení zkumavky a teploměru. Na desku jsme si připravili
plynový kahan.

3. Zapálili jsme plynový kahan a začali jsme zkumavku s modrou skalicí ohřívat. Pozorovali jsme,
jak se postupně mění její barva z modré na bílou.
4. Když už byla všechna modrá skalice bílá, tak jsme dali zkumavku do předem připraveného
stojanu.
5. Zarazili jsme do ní teploměr a přidali pipetou pár kapek vody.
6. Pozorovali jsme, jak se mění teplota a barva látky.

Vypracování:

V druhém pokusu jsme zjistili, jak se chová energie při vzniku a zániku energetických vazeb.
Při zahřívání modré skalice došlo k změně barvy, modrá skalice se změnila na sloučeninu
s bílou barvou. Chemický název modré skalice je Cu(SO4) * 5H2O a bílé látky jen Cu(SO4). Při
pokusu došlo k dehydrataci čili k zániku chemických vazeb. Energii pro zánik vazeb jsme
dodali zahřátím.
 Ke změně barvy z bílé na modrou po dolití vody došlo, protože se vytvořili nové vazby a látka
se změnila zpět na pentahydrát síranu měďnatého, který má modrou barvu. Když jsme do
Cu(S04) dali teploměr, ukázal nám 35°C, poté když jsme přidali vodu tak se teplota zvýšila na
85°C. To znamená, že při tvorbě chemických vazeb energie vzniká.
Závěr: V pokusech jsme se dozvěděli, že k ničení vazeb se energie spotřebovává a při vzniku
zase uniká. Naučili jsme se, jak se má držet kádinka přes plátno, a také procvičili filtraci.
Myslím si, že se nám pokusy povedly. V prvním pokusu jsme prováděli rušenou krystalizaci.