CHEMIE

Chemie je přírodní věda, která zkoumá složení a vlastnosti látek a jejich

přeměny na jiné látky (reakcí).
- Kde člověk využívá chemii? Při výrobě (kovy, léky, plast), v průmyslu
(potravinářský, textilní….), a slitiny ( měď + cín = bronz). Díky chemii
nastal rozvoj lidské společnosti. Topení, chemické čištění vody, atd
Alchymie – předcházela moderní chemii – alchymisté zkoumali látky a jejich
přeměny. Míchání prvků, výzkum nových materiálů.

Látky a tělesa:
Tělesa – plynová bomba, sklenice vody, tabule, lavice, batoh
Látky – voda, Coca-Cola, plyn, železo, dřevo
Látky dělíme: podle původu
- Přírodní – voda, bílkoviny, uhlí , dřevo, zlato, stříbro, ropa
- Vyrobené – papír, plasty, sklo, cukr
- Odpady – průmyslová, zemědělské, domácí, střepy, vybitá baterie
podle skupenství
- Pevné – dřevo, železo (l) H2O (t.v. 100°C)
- Kapalné – čaj, ropa, voda (g)
- Plynné – zemní plyn, oxid uhličitý (s)

Zjišťování vlastností látek:

- Pozorováním – pomocí smyslů:
- Měřením - pomocí měřidel a měřících přístrojů
- Pokusy – experimenty – s použitím pomůcek a aparatur

Pozorování pomocí smyslů:

- Čich – vůně, zápach
- Hmat – skupenství, tvar, povrch, pružnost, tepelná vodivost
- Zrak – skupenství, barva, tvar, průsvitnost, zrnitost
- Sluch – zvuková vodivost
- Chuť – nikdy nic neochutnávat v chemii!
Vždy dávat pozor a na neznámé látky nesahat, nečichat!!! Opatrně!!!
Jak poznat – zahřívat, rozpustit, zvážit, změřit..
Voda má 3 skupenství – pevné (led), kapalné a plynné (pára)!!!!
Skupenství látek:

tuhnutí
PEVNÉ KAPALNÉ
tání
sublimace odpaření
desublimace zkapalnění
PLYNNÉ

Měření vlastností látek: zjišťování hodnoty veličin pomocí měřidel a měřících

přístrojů
- teplota tání – značíme tt (jednotka °C)
- teplota varu – tv (jednotka °C)
- hustota - (ró) , (jednotka kg , g )
. m cm
= m Hustota = hmotnost
. V objem

Hodnoty tt a tv zjistíme v matematicko-fyzikálních tabulkách.

Teplota tání teplota varu
Zinek 420°C 907°C
Kyslík -218°C -183°C
Stříbro 962°C 2216°C

Zinek a stříbro budou pevné při teplotě 24°C. Voda bude kapalná při 80°C
Při 24°C je kyslík plynný. Při 24°C je voda kapalná.
Třídění směsí a složení roztoků
TŘÍDĚNÍ SMĚSÍ

Směsi jsou látky složené ze dvou nebo více složek.

Směsi třídíme na dvě hlavní skupiny:

1. RŮZNORODÉ (HETEROGENNÍ)- kterých můžeme rozlišit jednotlivé složky okem, lupou

nebo mikroskopem
2. STEJNORODÉ (HOMOGENNÍ) = ROZTOKY - okem, lupou nebo mikroskopem
jednotlivé složky nemůžeme rozlišit

Různorodé směsi (heterogenní):

= směsi, ve kterých můžeme rozlišit jednotlivé složky okem, lupou nebo mikroskopem
Stejnorodé směsi (homogenní, roztoky):
= směsi, ve kterých okem, lupou nebo mikroskopem jednotlivé složky nemůžeme rozlišit

Roztoky mohou být podle skupenství:

1) plynné (např. vzduch, zemní plyn, bioplyn)

2) kapalné (např. slaná voda, čaj, benzín, olej)
3) pevné (např. sklo, slitiny – bronz, mosaz)

Ze stejnorodých směsí mají největší význam kapalné roztoky.

Roztok = rozpuštěná látka + rozpouštědlo

Př.: Slaná voda – rozpuštěná látka = sůl
– rozpouštědlo = voda

Rozpouštění pevných látek v kapalině urychluje:

a) rozetření pevné látky

b) míchání
c) zahřívání kapaliny

Rozpustnost se nejčastěji udává jako hmotnost látky rozpuštěné ve 100g rozpouštědla při
vzniku nasyceného roztoku (za určité teploty a tlaku).

Rozpustnost většiny pevných látek se s rostoucí teplotou rozpouštědla zvětšuje.

Rozpustnost látek je uvedena v tabulkách

Nasycený roztok je roztok, ve kterém se při dané teplotě a tlaku již více látky nerozpustí.

Nenasycený roztok je roztok, ve kterém je za daných podmínek rozpuštěné látky méně než v
nasyceném roztoku.

Přesycený roztok – zůstávají nerozpuštěné částice

SLOŽENÍ ROZTOKŮ
Můžeme vyjádřit:
1. procenty (kolik rozpuštěné látky roztok obsahuje)
2. hmotnostním zlomkem (w) látky rozpuštěné v roztoku

m (A) = hmotnost rozpouštěné látky

m = celková hmotnost roztoku
w . 100% ……vyjádření složení roztoku v procentech
Příklady: 1. Kolik gramů kuchyňské soli je rozpuštěno v 400 g jejího 20% vodného roztoku ?
100% ……… 400 g
20% ……….. x g
x = 20 . 400 : 100
x = 80 g Ve vodném roztoku je rozpuštěno 80 g soli.

METODY ODDĚLOVÁNÍ SLOŽEK SMĚSÍ

Jednotlivé složky je možné ze směsi oddělit (izolovat) jen na základě rozdílných fyzikálních
vlastností (hustota, teplota tání a varu, rozpustnost, magnetické vlastnosti)

SUSPENZE:

USAZOVÁNÍ (čistírna vody)

– odděluje nerozpuštěné složky směsi s rozdílnou hustotou - sedimentace (např. olej a voda,
písek a voda)

ODPAŘOVÁNÍ
- získání rozpuštěné látky ze směsí zahříváním. Rozpouštědlo se odpaří a zůstane rozpuštěná
látka

ODSTŘEĎOVÁNÍ
– rychlejší způsob usazování v odstředivkách (např. odšťavňovač, ždímačka)

FILTRACE (vaření čaje)

– oddělování pevných nerozpuštěných složek od kapalných nebo plynných látek
– filtr = síto, štěrk, tkanina, filtrační papír
– pevné složky se zachytí na filtru,
rozpuštěné protečou jako filtrát

ROZTOK:
KRYSTALIZACE (výroba soli, cukru)
– oddělení pevné složky rozpuštěné v kapalině ve formě krystalů
– využívá schopnost některých látek vylučovat se z roztoků v podobě
krystalů = krystalovat
– je založena na odpaření rozpouštědla

DESTILACE (výroba destilované vody, benzinu, nafty)

– k oddělování složek směsi využívá jejich rozdílnou teplotu varu ( např. voda a líh)

SUBLIMACE
– slouží k oddělení látek, které sublimují (např. jod)
– mění se z pevného skupenství přímo v plynné (např. jod, naftalen)

CHROMATOGRAFIE
– při chromatografickém oddělování složek je směs rozpouštědlem pozvolna unášena po
vrstvě papíru nebo jiného materiálu
– jednotlivé složky směsi se na papíře vážou různě pevně, a jsou proto rozpouštědlem unášeny
různou rychlostí, tím se jednotlivé složky směsi od sebe vzdalují, dochází k jejich oddělování.
(rozklad barev)

EXTRAKCE – VYLUHOVÁNÍ (čaj)

Oddělení pevných složek směsi na základě jejich rozdílné rozpustnosti. Rozpustí se pouze
požadovaná složka, roztok se oddělí.

(REKTIFIKACE
= destilace, u látek jejichž teploty varu se liší jen málo, při níž se používá rektifikační kolona
(= např. širší trubice, zevně izolována a má výplň o velkém plošném obsahu povrchu) )