UTB ve ZLÍNĚ, FAKULTA TECHNOLOGICKÁ

Laboratoře z Technologických cvičení z OP2

Vypracovali 1. Radek Sedlačík Roč./skupina :V/4 Naměřeno : 14.12.2005 Hodnocení
2. Kateřina Valová Podskupina : 6 Odevzdáno: 19.12.2005
3. Lucie Rozehnalová Úloha číslo : 12
Stanovení biochemické spotřeby kyslíku zřeďovací metodou
Princip : Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako množství kyslíku (mg.l-1)
spotřebovaného mikroorganismy při biochemických pochodech na rozklad
organických látek ve vodě při aerobních podmínkách. Stanovení BSK tedy slouží
k nepřímému stanovení organických látek, které podléhají biochemickému rozkladu,
při aerobních podmínkách. Protože organické látky jsou jednou z hlavních
znečišťujících složek vody, patří BSK mezi důležité ukazatele čistoty či znečištění
vody. Organické látky stanovené jako BSK hrají důležitou úlohu při odčerpávání
rozpuštěného kyslíku z vody, a proto je BSK i důležitým ukazatelem kyslíkového
režimu.
Hodnota BSK závisí na mnoha faktorech (reakční doba a teplota, koncentrace
biogenních prvků v prostředí, koncentrace kyslíku, pH prostředí atd.), proto se
používají standardní testy (uzanční metody) stanovení, aby bylo možno získat
srovnatelné výsledky stanovení BSK. Nejběžnější používanou metodou stanovení je
standardizována tzv. zřeďovací metoda pro stanovení pětidenní BSK (BSK5), která je
u nás normována pro povrchovou a odpadní vodu. U této metody se z rozdílu obsahu
rozpuštěného kyslíku před a po pětidenní inkubaci při teplotě 20 °C za nepřístupu
vzduchu a světla zjistí množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy (BSK5).
Dostatečné množství rozpuštěného kyslíku ve vzorku během celé inkubace je nezbytné
pro průběh aerobních biochemických pochodů. Protože rozpustnost kyslíku ve vodě je
poměrně malá, musí být vzorky při jejím větším znečištění dostatečně zředěny (odtud
zřeďovací metoda). Jinak by mohlo dojít k úplnému vyčerpání rozpuštěného kyslíku, a
to i mnohem dříve než za 5 dní. K ředění vzorku se používá zřeďovací voda,
připravená standardizovaným postupem.

Úkol : S předloženými vzorky (voda z Dřevnice, kalová voda) proveďte stanovení BSK5.

Postup :viz. Technologická cvičení II str. 15-18

Měření : Tab. I: Naměřené koncentrace kyslíku a vypočtené BSK6:

Kyslíkovka č. vzorek R [1] a [mg.l-1] b [mg.l-1] BSK6 [mg.l-1]
1 slepý 1 7,90 7,51 0,39
2 slepý 1 7,90 7,88 0,02
3 Dřevnice 1 8,19 1,22 6,97
4 Dřevnice 1 8,19 1,30 6,89
5 Dřevnice 0,5 8,33 2,45 11,56
6 Dřevnice 0,5 8,33 2,47 11,52
7 Dřevnice 0,1 8,19 6,54 14,66
8 Dřevnice 0,1 8,19 6,66 13,46
9 kal. voda 0,1 7,96 6,32 14,56
10 kal. voda 0,1 7,96 6,35 14,26
11 kal. voda 0,05 8,19 7,14 17,11
12 kal. voda 0,05 8,19 7,18 16,31
13 kal. voda 0,02 8,24 7,67 18,46
14 kal. voda 0,02 8,24 7,46 28,96
 Poznámky: a – koncentrace kyslíku v nultý den; b – koncentrace kyslíku v poslední
den; R – ředění (poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se
zřeďovací vodou); BSK6 – konečné měření kyslíku jsme provedli až 6. den (ve středu
ráno); vodu z Dřevnice jsme museli přefiltrovat, protože byla v důsledku srážek silně
zakalená.

Výpočet hodnoty BSK6 slepého pokusu (platí i pro neředěný vzorek):

BSK6 = a - b = 7,90 – 7,51 = 0,39 mg.l-1

Výpočet hodnoty BSK6 pro ředěné vzorky:

a − b − [c.(1 − R)] 8,33 − 2,45 − [0,205.(1 − 0,5)]
BSK 6 = = = 11,56mg .l −1
R 0,5
, kde c – průměrná hodnota slepého pokusu zřeďovací vody (0,205 mg.l-1)

Diskuse: Při stanovení BSK5 nesmí koncentrace kyslíku klesnout pod 3mg.l-1, ale musí se
zároveň snížit nejméně o 2 mg.l-1. Ze stanovení vzorku vody z Dřevnice se těmto
požadavkům nejvíce blíží ty zředěné 10x. Pro dodržení předepsaných požadavků by
bylo optimální ředění 5x. Výsledek stanovení mohl být ovlivněn zvýšeným zákalem
Dřevnice způsobeným větším průtokem po srážkách (a tání sněhu). U kalové vody se
hodnoty BSK6 pohybovaly při všech ředěních (až na jednu výjimku) kolem 16 mg.l-1.

Závěr : U vzorku z Dřevnice bylo BSK6 14,66 mg.l-1. U kalové vody se BSK6 pohybovalo
kolem 16 mg.l-1.