o

I vilizace
Pozort sionist6
X, Yt
Urm se ldila politika
a z deho vychdzela
komunistick6ho ieskoslovenska v0di lzraeli
JAN ADAMEC / Foro vlrEl srRaxsxf
 civilizace

odkud
duru, ziskat vizum a shromiZdit se ve sbdrnych-tdborech'
oak wstEhovalci v men5ich skupinich opouitdli
zemi'
t--Viof,
e..koslovenska k rod-icimu se-Izraeli od zai^tku for-
akirmd zasa-
movala sov6tski diplomacie. Sovdti jiZ od roku 1945
v piedtu5 e'Le to bude jedno
fr""Ai a" d6ni na nLa.et" oy.t'odE
v6lky' kon-
,tir"*i.t poli sv6tov6 revoluce i rodici se studen6
flik ,i," nicliZ se,jak doufali, levicov6 naladdn'!Tzrael stane uZi-
dodat
;;fr pcsakem. Kdyz eeskoslovensko cht61o v ro ce!947
obchodnikum zbrand,tehdejSi n6mdstek sovdtsk6ho
Pr6vo ko- -^U.f.ni,
a iaie 1947 mElpodle soci6lnEdemokratick6ho deniku Le
pron6st v Tepli- -i"i.d. zalvanilYaletian Zorir, tzkinaTGottwaldovi' "pro-
ffi;.b, ;i,iir,, infor*u.i Vdclav Kopecky
by motrli'r'yrZit Angloameriean6 pr.oti y1L'
;.h ;i."a: btadati Sahmounov6, tato zidovski svo-
,,Tito --'S)itr"iLrbrim
J.j
d61'
arabrkymi zemdmi sice Gottwaldova vl6da obchodovala
f.f, f.*ta t" t"p*. r, po.l"dni dobd piipojila k-do,magimu rypo ,b;; ;# po sovdtsk6m zisahudodala tak6 lztaeh' coi' nako-
,ufrr*if.ri*r, tdbo;i, .t"*a piednostni pr6va pied i6dnymi Ce- ...l.frta. iliaovoo ulohu (oiznimeiek)'V kvdtnu 1948 Cesko-
it na piichod
.trr:; p"af. historikaJaroslava Kadleceiak reagoval jako jedna
uprchlikri z Podkarpatsk6 Rusi na mista uvolndni
,lo*rr.t o ryctrle reagovalo na ryhl65eni St6tu Izrael'
i, #""thih f orvrrich zlmi iei uinalo unuulio'Jo s nim diplomatick6 styky'
-
no- odsunutfch Ndmcich.
' Aakoli Utiiste a*ne svEtov6 v6lky sotva vyctrladla a zvlrsnra
'pJ l. ,rrr,i obr",. S6zka Mosloy r,ato,ie sezlzraele stane
Lze se .Jtrku ,rt"lit a troisky kfri blizkovychodni politiky' s jehoZ po-
holok .r.tu byla jedtd ierstv6, antisemitismus nezmizel' oslabi britsk6 pozice v Palestind' zcela nevysla'
,tat, pozddjdi protiizraelsk6 politika komuni- ;iN'l;;k"a
jako Ceskoslovensko
it "..io ""f.oflf.byla , *'ytt.at * tlaku Moshy a nakolik vy- Tednak se Izrael vnitind ,,nestvdtizoval"
it Ir.i.et. e"tf."rto*r"rrtt l. n"ot" 1948, iednak Stalinovy paranoick6 vlpady pt9tl z.t-
.;
--- autentickych postojri komunistick6 strany i veiejnosti' 'aorrf"^ i",.1ekilrahim v Sssnvynstily do nechvalnd Pltt-1'16!"
t! "2
OJfo"ed ferno'bfla. Zqimav(' ptrtlry je'Ze jednou z prv- pri-
I
""ni ,r"..J" "UnV.h p165t't" - p,ot"ttt i elitnimi l6kaii Zidovsk6ho
I .ich .irb.rS"k konfliktu mezi vedenim KSC a deskoslovenskou o Lloty nejryS5ich sovdtskych
stalo pr6vd t6ma' kter6 I"a" [i.ai'*ud oar;ne ,,,ilot'at
i"r"Ug.".i - piesnd pied prilstoletim -
se
r*"ilf.y.f, funkcionffi . ZLjmy Mosl<vy.a Tel Avivu se tak po-
s politikou vt(i\ztaeli souvisi' obrat'ktery po jeho smrti do-.
rri"ri*eji a Stalin
"'h^1ip
^i"
[""fii.fro nastupce
kondijeho r\u<rra \-r'usLuv,suJ,
n,ist rpce Nikita vLavLe e,vr
Chruidov, kdyZ uzavie spojenectvi
Rozpolcenost KSd Egyptem a Sy'rii'
nepfat.li Egyptem-
izraeiskymi nepi6teli Sririi'
Ministr Kopecky sv6 slova popiel a
pr_avo zai.aloval,nicmdn6 s l",r-aelskymi -.
potGt'8
e.tf.""f"*rrrko posL'it'e
e n6sledovalo'
t'a'1"dova1o' Vystdhovalecky reZim
Vystchovalecky
iada svddecM z pozddjiidoby o jeho vulga.rri.t .rrrJr.-it'fq'; "Jo"io"""'rto
na ko.d izraelskyvelvyslanec o9]rr
opus-
,pis. ry- zpiisnil a r*
se z?fisnil konci roku TgS2muselrzraelskyvelvyslalec
rol<t7952muse1
vlilevech svdddi proti nemrr. Ivl.zi svj.rni soudruhy[yi ^ prnohodnom6 oi vztahy skoniily'
skondily'
iimkou. ale dobie zosobflovar urditou rorpor."ro.t
i.o.irr.ririi, ;nt;tk*t
tit d.rr.*ro*nsko. *nsko. Plnohodnotn6 mezistdtnivztahy
mezist,t

'*d1. ,rrtir.*ity Kopeck6ho byli ve strancizide,

rd6 je trestat
kteri prezili kor,.".,tr6(^i* .f iia.4to*'i
nismus logickou p,o,r",4t'o,i ritlaku, ii^z p'9- V6tIina dopisrS i:f"XI:ffiffiiffili:i"'.'"",i::;ff.i?::-
;11*X'H":iffir:i:';,:fiffi':&L',:I]
Rudolf Margolius, jenZ.vstoupil do KDU poo
zachycenigh
1
JYs\rvrre
SVSddila StB
\'LrJ
IHj,X*:il*;;:i****;;
,irJt"Atr*", (podobn6 jako slovensky,burZoaz-
vlivem zkuiJnosti Lviletn€ho ghetta v LodZi :i::::i:i;::5:;';";;;;ki#;rli
ni nacionalismus"' na jehoZ z6l'Jadd byli souzem
a\ytlaznvaciho taborarO*etimiVroce1949
se O fOStOUC[ 6ele s Gust6vem Hus6-
i sloveniti komunist6v
stal ndmdstkem ministra zahranidniho obchodu' :^:::::t::i
Latentni,antisemitismus mdl v zemich u!- -
nendvisti vridi l"*). on.iand to nemdlo mit s ,,piekonanym"
.h"e;E;;;*- l$,:rili**:::l Zrit,". illlT3i'ffiili.,d,l!fil}'*iffi11il;
komunikaini ngury
HiJ:H;:ffi1fi::l'""ffi;"Jx",r"i*
nci1g46,piindmi: ridi, zahy,,,,o ndkolik desitek
dobieznrmzi
"o,"*it.r,.
chankterzuiici udain', spiklence jako ,,nen6rodni,
kosmopolitni
Kielcich v derve vlastnostmi a nedesky zn6-
nebo pogrom ve slovenskych-Topofdanech rgitgqi.iasainna element" s tJpizovanyminegativnimi
" t946,t6- jicimi pri"oi",1mi jmenr D'obre to dok16d6 asi nejmilitantndjii
byra i teska spolednost; jak ukizar pruzkum :.:"y""* 'dok z6vdredn6 ied stitniho prokur6-
ziai^ r*ent desk6hl stalinismu,
m6i 16 procentz dotazovaHych poiidov-aro vur , ^"rrp"dr. byvalim generdlnim tajemnikem
Mnozi piezM izid6 sep'roto rorhodri E*"p" ;;;;;
;'p"t- todosefa urvarka v procesu s

ffi r",:.t' rsi iira.["- li'topadl p5z' kde u iesls' zndjicich

tit a wdat .. do rrt.rti,l| fi1ffiffi zli"rlrrv
po-
sra"rr.i,o
"
j men Urv,ilek uv6di privodn i, cize
(tedy ilrdovsky) zndiici im€na
rg47_1g51 jich takto ze J.korlorr.r,rt a odeslo te.ier tg tisic.
dle historidlly EvyTater;f..t o.tor"rrt e vl6da
do roku1948 - napiiklad "Mikdts Landa - Landau"'
itnto progreshnd zn€licimifloslmlemi marxi-
n\jakv!,razn(,"*igru.i-rr"o *"rourl^,r" t9p"1.iliJe* ;i;: 'ofittikovany' i ke zd6-
rratu ale vdnovala zra1nou pozomost tomu, kdo e.rt
o
o.to*r.irt ,*rrl1"*.rirrrrr, ,yt"st;"y *lisionismus uvolfroval' dasto
ten spodni' lido''y'
opouiti a z jak,chdrivodri ,*
fi.ri. Komunist6 ."r'ffir* -,,t t St"i
"*ot"yth
[o*"t'i'titql th funkcion6iri'
z 19 ' stoleti''institucionali-
sov6ni noham"", t ,"r,,rilua, e".iortouat o
ddvia najevo, cosi 'u*4 ""iit"*itismus'
kteri pieirl
a obdas op6t vyplul na powch'Jak
o nov6 nastolen6m reLimtmysri. Ti, kdo se chtdli rystdhovat ,."4 .. lJrr.* protlklolatu
proce- i.il;;k-fi'it'
tvtiOtt rnott'rnezi2o a 24' listopademl92
dolzraele,museli absolvovat i,irod.,o, administratirmi ""tdl

RESPEKT zl I 12. - tg. iERvEt't zotz

 ,,MESSERSCHMITTY" NAD TEL AVIYEM
deskoslovenski vojenski pomoc, dodani lzraeli v roce
I948, obsahovala mimo jinr6 i 29 stihaiek Avia S-I99
a 6l stihaiek Spitfire. Podle prvniho prezidenta Izraele
Davida Ben Guriona by bez ni jeho zem6 nepieiila
prvni m6sic. Podobn6 ji pro Pam6t'niroda hodnotil
i Nori (Norbert) Harel, jeni v roce 1949 odeiel
do lzraele a pozdEji se stal plukovnikem izraelskdho
letectva: ,,Messerschmitty sestielily dvE dakoty nad
Tel Avivem, Najednou jsrne mEli letectvo. Bez t6chto
letoun& a daliich zbrani z deskoslovenska by lzrael
Nemaji piednostni prdva pied iSdnfmi iechy. (V. Kopeckf, rgaZ) asi neexistova!," popisuje Harel akci, pii nii letouny
q ieskoslovensk6 vfroby, zkonstruovan6 s vyuiitim truprS
3
: n6meckfch stihaiek Messerschrnitt, bombardovaly
o Egypthny postupujici k Tel Avivu.
o

obsahovala vdt5ina z 6776 dopisL, kter6 policie zachytila, wd,-

dectvi o rostouci nendvisti vrldi Zidrim: v h165enich agentu StB
touZil anonymni lid,yiechny Zldy postiilet", proces doprov6-
znly rozsirbTl, a hrub6 uilevy protii:idovskych vriLiekprr,,Zidy,
keff m6li v rukou stranu, twdd trestat a nahrazovat d6lnickymi
poctivymi-lddry" nebo,,Hiderjich hodnd pobil, ale mdlje pobit
viechnfl.Jednim z popravenych byl i Margolius -,jeho" KSC,
od niZ si sliboval v roce 1945 budoucnost prostou antisemitismu,
podlehla,,Kopeck6ho" KSC.
Piesto se deskoslovenski diplomacie snaLila nezpietrhat
viechnyvazby, piedevdim fiaorgarizace, kter6 si ve vlastnim
ideologick6m chipini zai^zov^la do kategorie,,pokrokov6".
Patiila sem napiiklad Liga piritelsM lzrael- Ceskoslovensko,
jejihoZ piedsedu Chanana Rozena pozvaly fiady v roce L955
na oficidlni ndv5t6vu. ZiejmE se tak snaZily zmirnit 5kodu, kte-
rou napdchaly antisemitske politick6 procesy.

Akce Pavouk
Z izraelsl<fch nepidtel Syrie a Egypta se ovsem mezitim st6-
14. kv6ten 1948, Tel Aviv: oslavy zaloieni nov6ho st5tu. vaji klidovi politiati a hlavnd obchodni partnefi eeskosloven-
ska na Blizk6m vychodd. A to se odrazilo v dalSim umrtvovdni
Io vztah,i s Izraelem, kter6 vywcholilo po Sestidennivilce,jei,vy-
pukla 5. &runal967 a skoniila podpisem piimdii 11.. denma.
Y6lka,vnii,lzraelbleskovdporazilkoaliciarabsl$chznmi,z.a-
stihla pied 50 leq, sAty vy'chodniho bloku vdetn6 Ceskoslovenska
nepiipraven6.Jejich tajn6 sluZby nedokizaly piedpovdddt vypuk-
nuti konfliktu ani piekvapiv6 izraelsk€vitdzsM. Ceskoslovenski
propaganda se tak alespoi zpoa tkusnai:lavfvq na frontich li-
dit jako 6sp6ch svych arabskych_spojencri, nao pakluael oznatla
za imperialistick6ho agresora. Ceskoslovensko pot6 stejn6 jako
da15i dlenov6 vychodniho bloku s r,yjimkou Rumunska pieru5i1o
s Izraelem diplomatickd vztahy.Yevztaht k Zidovsk6mu stitu
tak dokonalo obrat o 180 stupiri.
Nepsala se v5ak jiZ tuh6 padesdtd 16ta a vdc mdla nedekanou
dohru. V kontextu rostouci nespokojenosti s reZimem, v jehoi,
Jde o sionistick6, stran6 a lidu cizi nepiStelsk6 prvky. iele st61 Antonin Novotny, wcholily tehdy piip rary rn IV sjezd
(Prokur5tor UrvSlek) deskoslovenskych spisovatehi. A privd postoj k Sestidenni v61ce

RESPEKT.CZ

r
fTIpNI-IEpA-l
Schopfung
Hana Librovd
KdyZ Donald Trump sddlil svEtu, Ze Spojen6 st6ty odstoupi od pa-
iiZsk6 klimatickd dohody, naskytla se pifleZitost,jak vyjidiit nevoli
v0di nebezpeind prostoduch6mu buransk6mu prezidentovi . Z Lri'
tiky v5ak vySlo najevo i ndco jin6ho: rczdily v piistupech sv6torrych
politikri k environmentdlnfm probl6mrim.
Francouzskf prezident Emmanuel Macron promluvil z Elysej-
sk6ho palice anglicky - vdc vfiimein6 a vymluvnri. Skoniil parafrizi
hesla Donalda Trumpa -lVlake America great again!",u!'ztrou,,Make
our planet great again!". Ke spolupr'lci nepozval filozofy a hetero-
doxni ekonomy, hledajici cestu zmirn6nim lidskych ndrokti; oslovil
v6dce a ini:en't'ry, kteii spatiuj i zirchranu ZemE v opravryich zdsz-
zich dlovEka. Piedpoklddaji,i,e sejim planeta podvoli, takjako ha-
bry stiihan6 ve versailleskych zahrad6ch.
PapeZ nevystoupil s veiejny'm prohl6Senim. Na obecn6 frovni,
kterri hlav6 cirkve n61eZi, je luitick6 Franti5kovo stanovisko piedem
obsaZeno v encyklice Laudato si'. K ni se uchy'lili dotinanivatikin-
5ti tajemnici. O stavu environmentilni diskuse v papeZsk6 akademii
svdddi, Ze z prrilomovdho textu vybrali pasiir o rizicich klimatickych
zmdn pro lidskd zdravi. Spis se zatim nedodkal teologick6 diskuse,
z nii:by vy5la najevo sloZitost environmentilnich otizek, a tak se
hodil jako papeZriv ddrek prvnf dimE Melanii s naddji, Ze si v ndm
s manielern podtou.
Angela Merkel se zlobi:,Rozhodnuti Spojenych stitfi odstoupit
od paiiZsk6 dohodyje nanejvf6 politovinihodnd. A to se je5tE vyja-
diuji velice zdrLenlivE.",Potiebujeme paiiZskou dohodu, abychom
chrr{nili stvoieni." Kancl6ika vnri5i do ideologie CDU a veiejn6 sfEry
slovo stvoieni (Schiipfung), ktere poukazuje na svEt v teologickd
perspektiv6. Nejde o nihodnou iednickou asociaci pastorsk6 dcery.
Angela Merkel spiritu6lni rozmdr potwzuje a roz5iiuje motivem ne
priv6 kiesdanskym: d{l
"Pojdme
spolednou cestou, abychom byli
fspdsni ve prospEch nadi Matky
ZemE." Pro toho, kdo sleduje
,eko1ogick6" prvky v programech
teskfch stran a ve sd€lovacich
prostiedcich,je takovy zornf :6hel
nepiedstavitdlny. Do politick6ho
mySleni proniki slovnikem An-
gely Merkel neantropocentricka
environment6lni etika. o
S uio I olkt a enoironmenialis tka.
se stal nedekanou rozbu5kou v konfliktu mezi spisovateli a stra-
nickymvedenim.
Spisovatehim vadila agresimi propagandistick6 kampai, na-
opak se projevily uriit6 sympatie k Izraeli, vychiaejici zevzpo-
minek na pomoc nov6mu stdtu v roce 1948 a sbuzndjici s trau-
matickou zku5enosti Mnichova amjtu o boji ma16 zem6 proti
spojen6 piesile. Spisovatel6 a novin6ii, v t6 dobd jiZ dostatedn6
sebevddomi a ldhodlani jit do stietu s moci a cenzurou, si prostd
mysleli, Ze KSC a m6dia informuji o v6lce ai: piiJri okat6 jedno-
strannd. Arnoit Lustig, jenZ jako dopisovatel zaLl. prrmi izrael-
62
sko-arabskou v6lku v rcce1948,a kandidat OV KSe,
scendrista Jan Prochinka, adresovali stranick6mu ve-
deni dopis,v ndmZ nesouhlasili s oficidlnim postojem
Ceskoslovenska. Spisovatel Ladislav Miadko dokonce
na protest proti vlidni politice emigroval dolztaele.
Ceskoslovenskou politiku viak revolta spisovatelt
nezmdnila, nem61a ostatn6 dlouh6ho trvini- certzrfia
debatu oa toto t6ma v Literdrnich novinich zakiaala
aJanProchdzka svuj postoj po stranick6 kritice dis-
tednd odvolal.,,Pokud jde o lzrael, piiznivdm se, Le
i po rysvdtleni soudruha Kouck6ho mim neodpovi-
dajicininory anemohu se zbavit mnoha chyb," naps3l
pozddii ve sv6m vyj6dieni pro piedsednictvo IIV KSC.
Zidn€ velk6 zmdny nepiineslo ani praLsk€ jaro,
i kdyZ se b6hem ndj objevily pokusy diplomatick6
styky obnovit. Normalizace opdt qmZila nistroje an-
tisemitsk6 propagandy zn6"m6 z pades6tych let. Oder-
iovala pomoci nich politiky praZskdho jara, napiiklad
Franti5ka Kriegela. Ceskoslovensko b6hem normali-
zace podporuje Orgarizaci pro osvobozeni Palestiny,
hosti teroristy, keii neziidka vyl'tleddvaji izraelsk6 cfle,
a nrzAory blnkovichodnimu mirov6mu procesu, za-
hijen6mu mezilzraelem a Eglptem, iile obchoduje
se zaqti,mi antisionisty, libyjskym Muammarem Kad-
d6ffm a syrskym HSrfizemAsadem.
Nekonaly se sice pogromy, ale apafitt StB evidoval
osoby Zidovsk6ho privodu v r6mci nechvalnd proslul6
akce Pavouk, k erd zatala prakticky ihned p o zahi$eru
normalizace v roce191. Ke konci reZimu tento seznarn
zahmoval kolem 20 tisic osob.Jak se uv6di v televiznim
dokumentu eesk6 televize Tajnd akce StB:Akre Paoouk
z roku 2008, tajn6 policie se zajimalapiedeviim o lidi
pracujici v ekonomice, v6d6, m6diich avmdnr ,,KaLd!'
podnik mdl sv6ho kidrovika a ten sledoval kai:d€ho
- kdo je, kdo neni Zid." Podle badatele Radka Scho-
vinka akce m61a i konkr6tni dopady na Zivoty evido-
vanych osob:,r{kce Pavouk Zidim znemoi:iovala pii-
stup k informacim v Zidovsk6m muzeu a zaji#ovala
i rip1n6 absurdiry napiiklad aby se v letadlech CSA
nepodivala koier strava."
Zmdnz nastala aZ po sametov6 revoluci, diploma-
tick6 v'ztahy byly obnoveny jiZ v rinoru 1990. Spi5e neZ
o promySlenou politiku 51o tehdy ze strany prezidenta
YirclavaHavla a minisffa zahranidi Jiiiho Dienstbiera
o intuitivni n6pravu nddeho, co bylo nepiirozend pie-
ru5eno, a chud w6tit Ceskoslovensko k ewopsk6mu
,,normilu". Svoji roli hrila i Havlova snrha tavazo-
vat na masarykovskou tradici vdetnd Masarykova boje
proti antisemitismu.
Havel tak6 deklaroval svrij nesouhlas s rezoluci OSN z roku
1975,ktefi ozna(ila sionismus za formu rasismu a byla piijata
s podporou tehdejSich zemi richodniho bloku v dele s SSSR
(v roce 1991 byla rezoluce revokovina). Dnes je Ceski republika
jednim z milabezvihradn!'ch podporovatehi Izraele a jeho za'
hranidni politiky' o
Autorje historik
@ www.nesrerr.czlAUDro
RESPEKT 24 I 12,. I8. iERVEN 2OI7