Rozmarné léto

Autor: Vladislav Vančura

český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař, po dlouhém studiu
vystudoval lékařskou fakultu
Háj ve Slezsku, otec se dlouhou dobu nemohl uplatnit, a tak se často stěhovali
členem a prvním předsedou DevětSilu (1920), přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl
členem Levé fronty, publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama
Devětsil se profiloval jako seskupení českých avantgardních umělců. Nejednalo se však pouze
o literáty. Zastoupeni byli i herci, výtvarníky, hudebníky apod. Po založení se členové
Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se
angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922.
od roku 1921 byl členem KSČ. V roce 1929 však podepsal spolu se šesti dalšími
komunistickými umělci tzv. Manifest sedmi, který kritizoval nové Gottwaldovo vedení, a
následně byl spolu s ostatními signatáři z KSČ vyloučen. Svými postoji se však i nadále hlásil k
marxistické levici.
Působil jako divadelní kritik v deníku „Československá samostatnost", později
přejmenovaného na ,,Národní osvobození", byl předsedou české filmové společnosti
květen 1942 zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven 1946 byl in memoriam
jmenován národním umělcem
Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka švejka, Karel Čapek - RUR

Děj: Je chladné léto a v lázeňském městečku Krokovy Vary se skoro nic neděje. Do Důrovy
plovárny tedy mnoho lidí nechodí. Kanovník Roch je pohoršen proto, že si Antonín Důra
sundal kalhoty, když lezl do vody. Manželé Důrovi se vzájemně pomlouvají. Do města přijíždí
potulný kouzelník Arnoštek a jeho pomocnice Anna. Uspořádají několik představení pro lidi.
Město je vzhůru nohama. Antonín Důra, kanovník Roch i major Hugo jsou okouzleni krásou
Anny. Kateřině Důrové se zase líbí Arnoštek a nosí mu jídlo. Antonín Důra podvede svoji ženu
s Annou, ale když vchází Anna do domu, poleje ji i sebe vodou a zalže manželce, že Annu
zachraňoval. Kateřina mu nevěří, ale přesto se o Annu stará. Potom od něj odejde za
Arnoštkem. Kateřina pobývá tedy společně s Arnoštkem a Annou. Kanovník Roch jde v noci k
maringotce a Anna ho pozve dovnitř, právě vaří ryby. Opilí výtržníci se právě vrací z hospody
a vtrhnou do maringotky. Zraní kanovníka Rocha – natrhnou mu ucho. Antonín mu ho potom
sešije. Major Hugo se také snaží o Annu, chce, aby s ním zůstala, ale Arnoštek ho zbije. Při
posledním představení Arnoštek spadne z lana, které chce přejít. Tuto nehodu zavinil jeden
opilý divák. Kateřina se pohádá s Arnoštkem a odchází zpět k Antonínovi. Rozhodla se, že mu
odpustí. Avšak Antonín neodpustí jí a není rád, že se k němu vrátila.
Historické zařazení Dílo patří k české próze 1.pol.20.století. Hovoříme o nástupu
imaginativní (= básnické meziválečné) prózy. Hlavní žánr – román, proud se vyznačuje
potlačením dějové složky a do popředí se dostává lyrika, nálada, pocity, zachycení okamžiku
• období okupace: historický román, biografický román

Téma a motivy: Téma – nudnost, chvilkové pobláznění, poukázání na stereotyp dnů

Motivy - cirkus

Časoprostor: Děj se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného
června

Kompoziční výstavba: Děj je vyprávěn er- formou, chronologicky. Kniha sice není
členěna do kapitol, ale jednotlivé úseky mají vlastní nadpisy.

Literární druh a žánr: Druh – epika

Žánr – humoristická novela

Vypravěč: er-forma
Postavy: mistr Antonín Důra – starší muž, majitel venkovní plovárny v lázeňském
městečku, záletník, stará se o své tělo, lidské tělo je pro něj nejdůležitější, svoji ženu už ani
nemá rád
Kateřina Důrová – nepřitažlivá žena, manželka Antonína, není šťastná v manželství
Kanovník Roch – největší mravokárce, ale sám je okouzlen dívkou
Arnoštek – potulný kouzelník, cestuje po světě, polykač ohně, akrobat apod.
Anna – mladá krásná dívka, nejspíše partnerka Arnoštka, pomáhá Arnoštkovi při
vystoupeních – vybírá peníze

Hlavní myšlenky díla: Ve městečku byla nuda a stereotyp. Když přijeli Arnoštek a
Anna, město jako by se zbláznilo. Tito dva lidé všechny ovlivnili a vše bylo vzhůru nohama.
Kritika např. lidí nestálých v manželství (Důrovi) a pokrytců (kněz).

Tropy a figury: archaický, plný přechodníkových vazeb a dlouhých souvětí.