Pavel Venc

30. 3. 2022

II. B

Laboratorní cvičení č. 4

Téma: Mangan

Úkol č. 1: Příprava manganu z manganistanu a jeho chování

Pomůcky: 4 kádinky, zkumavka, kahan, lžička, špejle, kleště, obranné brýle

Chemikálie: KMnO4, 5 % H2SO4, NaOH, ledová voda, teplá voda, destilovaná voda

Postup: Do jedné kádinky jsem nalil 50 cm 3 5 % H2SO4, do druhé 50 cm3 5 % NaOH, do třetí jsem nalil
studenou vodu a do poslední teplou. Následně jsem do zkumavky nasypal asi 1 cm vysokou vrstvu
KMnO4, zapálil jsem kahan a zkumavku jsem začal zahřívat. Postupně jsem vždy zapálil špejli a
přibližoval ke zkumavce, když se oheň zesílil pokračoval jsem v zahřívání do chvíle, kdy špejle přestala
hořet. Poté jsem zkumavku přestal zahřívat a nechal jsem jí naopak trochu vychladnout. Poslední
krok – vniklý mangan draselný jsem přisypal do každé kádinky – vždy jen malé množství.

Vysvětlení:

Žíhání a špejle – během reakce se uvolňuje kyslík, když přiložíme hořící špejli k zkumavce,
vyprodukovaný kyslík začne podporovat hoření – reakce probíhá. Pokud ovšem plamen zůstává
nemění, znamená to, že je již reakce u konce a z manganistanu se stal manganan.

Závěr: Mohl jsem pozorovat různé chování mangananu v různém prostředí – v zásaditém prostředí
zůstal zelený (manganan), v kyselém se změnila barva na růžovofialovou (reakce na manganistan), a
v teplé vodě probíhala reakce rychleji než ve studené (manganistan)

Úkol č. 2: Reakce sacharózy s manganistanem a hydroxidem sodným

Pomůcky: odměrný válec, zkumavka

Chemikálie: manganistan draselný, sacharóza, hydroxid sodný

Postup: Ve zkumavce jsem si rozpustil pár krystalků manganistanu v pár mililitrech vody. Následně
jsem připravil do odměrného válce roztok – (na 100 ml vody 0,5 g NaOH a 1,5 g sacharózy) vše
přepočítáno na 250 ml. Vše jsem dobře promíchal a do připravené směsi jsem nalil roztok vody a
manganistanu. Pozoroval jsem reakce

Pozorování: Barvy se postupem času měnili – fialová – modrá – zelená - žlutohnědá

Vysvětlení: Jedná se o redoxní reakci, kdy manganistan vystupuje jako oxidační činidlo a sacharosa
jako redukční činidlo. Reakce probíhá i navzdory tomu, že sacharosa nepatří mezi redukující cukry.
Reakce je umožněna částečnou hydrolýzou sacharosy na fruktosu a glukosu, které již redukujícími
cukry jsou. V první fázi vzniká modré zabarvení, které je způsobeno vznikem MnO 43-. Tento aniont je
poměrně nestálý a rychle reaguje s MnO 4- za vzniku MnO42-, který se projeví zeleným zbarvením
roztoku. Tento je při nadbytku sacharosy dále redukován až na MnO 2, který se při použitých
koncentracích nesráží, ale dochází ke vzniku koloidního roztoku, který je zbarven žlutooranžově.
Tento se již dále neredukuje.
Sacharosa se nejprve hydrolyzuje, potom se oxiduje na glukonan sodný.

C12H22O11 + H2O → C6H12O6 + C6H12O6

Sacharosa glukosa fruktosa

2KMnO4 + 3NaOH + 3C6H12O6 → 2MnO2 + 3C6H11NaO7 + 2KOH + 2H2O

Úkol č. 3: Manganistanová sopka

Pomůcky: dlaždice, špejle, třecí miska s tloučkem, lžička

Chemikálie: manganistan draselný, ethanol

Postup: Nejprve jsem rozemlel asi 2 lžičky manganistan draselný na prach. Tento prach jsem navršil
na dlaždici (ochrana) a polil jsem to asi 1 ml ethanolu. Připravenou směs jsem zapálil hořící špejlí.

Pozorování: Pozoroval jsem bouřlivou reakci, která byla doprovázena závanem silné nepříjemné
vůně. Plamen měl růžovou barvu.

Vysvětlení: Zpočátku skutečně hoří pouze ethanol, respektive ethanolové páry nad směsí. Tímto
hořením se však ohřívá směs reaktantů až do bodu, kdy se začne termicky rozkládat manganistan za
vzniku kyslíku. Tehdy již začne probíhat reakce mezi manganistanem a alkoholem, který je oxidován
na oxid uhličitý, vodu a uhličitan. Manganistan se redukuje na manganan a oxid manganičitý. Růžovo-
fialové zbarvení plamene je způsobeno přítomností draselných iontů.

6KMnO4 + C2H5OH → 2CO2 + 3H2O + 3K2MnO4 + 3MnO2