Ústav mechaniky tekutin a termodynamiky

Laboratorní cvičení z Mechaniky tekutin

Laboratorní úloha č. 4
Ztráty v potrubí

Jméno a příjmení: Barbora Lužná

E-mail: bara-luzna@centrum.cz Datum měření: 30. 11. 2022

Paralelka cvičení: C8 Datum odevzdání:

Vyučující: prof. Ing. Pavel Šafařík, CSc. Datum schválení vyučujícím:

Schéma úlohy:

Naměřené hodnoty:
Tlak vzduchu 𝑝𝑣 = 750,3 𝑡𝑜𝑟𝑟

Teplota uvnitř 𝑡𝑣 = 32,4°C

Teplota okolí 𝑡𝑜𝑘 = 17,8°C
Hustota vody v U trubicích 𝜌 = 998,8 𝑘𝑔/𝑚3

Výška U manometru ℎ1 , ℎ2
Rozdíl hladin ∆ℎ
Výpočet tlakové diference: ∆𝑝 = 𝜌 ∙ 𝑔 ∙ ∆ℎ → ∆pc = 998,8 ∙ 9,81 ∙ 0,345 = 3 380 Pa

Tabulka 1 Naměřené hodnoty

Tlaková diference
Značení ℎ1 [𝑚𝑚] ℎ2 [𝑚𝑚] ∆ℎ [𝑚𝑚]
[𝑃𝑎]
Tlakový spád na cloně Δpc 570 915 345 3 380
Statický tlak na cloně pc1-pb 426 1060 634 6 212
Pitotova trubice Δppt 685 785 100 980
Rozšíření ΔpR 475 470 -5 - 49
Dva oblouky Δpoo 330 455 126 1 225
Jeden oblouk Δpo 390 452 62 607
Statický tlak I pT2-pb 305 445 140 1 372
Třecí ztráta ΔpT 315 405 90 882
Dvě kolena Δpkk 365 560 195 1 911
Jedno koleno Δpk 450 545 95 931
Zúžení ΔpZ 350 450 100 980
Úloha 1 - Objemový tok měřený clonkovou tratí:
Naměřené hodnoty: Statický tlak clona (pc1-pb), tlakový spád na cloně
Δpc
Úkoly: Určete objemový tok 𝑉̇ a střední rychlost proudění v potrubí
cs27.

Poznámky:
Pro řešení úlohy využijte podklady na Moodle: „Měření průtoku tekutin pomocí
snímačů diferenčního tlaku ISO 5167-1:1991“
 Průměr potrubí je D1 = 27 mm a průměr otvoru clonky je d = 20 mm.
 Hustotu proudícího vzduchu určete pomocí teploty a statického tlaku v potrubí.
 Hustotu vody v U-trubicích určete v závislosti na teplotě okolí.

Statický tlak a tlakový spád na cloně

∆𝑝 = 𝜌 ∙ 𝑔 ∙ ∆ℎ

Tlakový spád na cloně ∆pc = 998,8 ∙ 9,81 ∙ 0,345 = 3 380 Pa

Statický tlak na cloně p𝑐1 − p𝑏 = 998,8 ∙ 9,81 ∙ 0,634 = 6 212 Pa

Výpočet atmosférického tlaku a hustoty

𝑝𝑎 = 133,322 ∗ 𝑝𝑣 = 133,322 ∗ 750,3 = 100 031 𝑃𝑎

𝑝1 = 𝑝𝑎 + (p𝑐1 − p𝑏 ) = 100 031,5 + 6 212 = 106 224 𝑃𝑎
𝑝1 106 220
ρ𝑣𝑧𝑑𝑢𝑐ℎ = = = 1,272 𝑘𝑔/𝑚 3
𝑟 ∗ 𝑇𝑜𝑘 287 ∗ (273,15 + 17,8)
Výpočet hmotnostního toku iterací dle normy ISO 5167-1:1991
Průměr potrubí: 𝐷1 = 27 𝑚𝑚
Průměr otvoru clonky: 𝑑 = 20 𝑚𝑚
𝑑 0,02
Poměr d/D: 𝛽 = 𝐷 = 0,027 = 0,741

𝐶 𝜋
Hmotnostní tok: 𝑚̇ = 𝜀 4 𝑑2 √2 ∗ 𝛥𝑝𝑐 ∗ ρ𝑣𝑧𝑑𝑢𝑐ℎ
√1−𝛽 4

𝛥𝑝
Součinitel expanze: 𝜀 = 1 − (0,41 + 0,35 ∗ 𝛽4 ) ∗ 𝜅∗𝑝𝑐 = 0,988 287
1

Kinematická viskozita vzduchu (𝑇𝑜𝑘 = 32,4°C): 𝜈 = 16,7 ∗ 10−6 𝑚 2 /𝑠

Odhad 𝑅𝑒𝐷1 : 𝑅𝑒𝐷1 = 25 000
𝑚̇
Objemový tok: 𝑉̇ = ρ
𝑣𝑧𝑑𝑢𝑐ℎ

𝑉̇ 𝑉̇
Střední rychlost proudění v trubce o průměru 27 mm: 𝑐27 = 𝐴 = 𝜋∗𝐷12
27
4

𝑉̇ 𝑉̇
Střední rychlost proudění v trubce o průměru 42 mm: 𝑐42 = 𝐴 = 𝜋∗𝐷22
42
4

𝑐∗𝐷
Reynoldsovo číslo pro průměr potrubí: 𝑅𝑒𝐷 = 𝜈
 𝑅𝑒𝐷
Reynoldsovo číslo pro průměr clony: 𝑅𝑒𝑑 = 𝛽

Součinitel průtoku:
0,75
106
𝐶 = 0,5959 + 0,0312𝛽2,1 − 0,1840𝛽8 + 0,0029𝛽2,5 ( ) + 0,0390𝛽4 (1 − 𝛽4 )−1 −
𝑅𝑒𝐷1

−0,0337𝛽3 ∙ 0,47
𝑚̇𝑖+1
Iterační kroky jsme opakovali dokud |1 − 𝑚̇𝑖
| ≤ 0,01. V tomto případě jsme iterační kroky
opakovali třikrát.

iterace 𝑅𝑒𝐷1 𝑅𝑒𝑑 C 𝑚̇ [kg/s] 𝑉̇ [m3/s] c27 [m/s] c42 [m/s]

1. 25 000 33 750 0,627979 0,021630 0,017000 29,69209 12,27071
2. 48 005 64806,990 0,619550 0,021339 0,016772 29,29355 12,10600
3. 47 361 63937,127 0,619686 0,021344 0,016775 29,29998 12,10866

Úloha 2 - Součinitel třecích ztrát:

Naměřené hodnoty: tlakový spád na měřeném úseku ΔpT
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku a určete součinitel
třecích ztrát λ.
Poznámky:

 Rychlost proudění c27 získáte při řešení úlohy 1.

 Průměr potrubí je D1 = 27 mm a vzdálenost odběrů statického tlaku je L 2 = 1,8 m
 D2 = 42 mm
Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2 2 2
𝑝𝑇1 𝑐27 𝑝𝑇2 𝑐27 𝐿2 𝑐27
𝑔ℎ1 + + 𝜅1 = 𝑔ℎ2 + + 𝜅2 +𝜆
𝜌𝑣𝑧 2 𝜌𝑣𝑧 2 𝐷1 2
2
𝑝𝑇1 𝑝𝑇2 𝐿2 𝑐27
𝑔ℎ1 + = 𝑔ℎ2 + +𝜆
𝜌𝑣𝑧 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
Δp 𝑇 ∗ 2 ∗ 𝐷1 882 ∗ 2 ∗ 0,027
𝜆= 2 = 1,272 ∗ 1,8 ∗ 29,6922 = 0,0242
𝜌𝑣𝑧 ∗ 𝐿2 ∗ 𝑐27

Reynoldsova čísla v odlišných částech potrubí:

𝑐27 ∗ 𝐷1 29,692 ∗ 0,027
𝑅𝑒27 = = = 48 005
𝜈 16,7 ∗ 10−6
𝑐42 ∗ 𝐷2 12,109 ∗ 0,042
𝑅𝑒42 = = = 30 453
𝜈 16,7 ∗ 10−6
Součinitele třecích ztrát v různých částech potrubí:
𝜆27 = (1,8 ∗ log(𝑅𝑒27 ) − 1,5)−2 = (1,8 ∗ log(48 005) − 1,5)−2 = 0,0209
𝜆42 = (1,8 ∗ log(𝑅𝑒42 ) − 1,5)−2 = (1,8 ∗ log(30 453) − 1,5)−2 = 0,0232
Moodyho diagram s vyznačenými hodnotami:

Úloha 3 - Ztrátový součinitel kolena:

Naměřené hodnoty: tlakový spád před a za kolenem Δp K
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku před a za kolenem,
určete ztrátový součinitel kolene ζK.
Poznámky:

 Rychlost proudění c27 a součinitel třecích ztrát λ získáte při řešení úloh 1 a 2.
 Průměr potrubí je D1 = 27 mm a vzdálenost odběrů statického tlaku je L 1 = 0,8 m.
 ℎ0 = 0 𝑚
L1 D1
 ℎ1 = 2 + 2 = 0,4 + 0,0135 = 0,4135 𝑚

Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2 2
𝑝𝑘1 𝑐27 𝑝𝑘2 𝐿1 𝑐27
𝑔ℎ0 + + 𝜅0 = 𝑔ℎ1 + + (1 + ζ𝐾 + 𝜆 )
𝜌𝑣𝑧 2 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
2
𝑝𝑘1 𝑝𝑘2 𝐿1 𝑐27
= 𝑔ℎ1 + + (ζ𝐾 + 𝜆 )
𝜌𝑣𝑧 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
2 𝛥𝑝𝑘 𝐿1 2 931 0,8
ζ𝐾 = 2 (𝜌 − 𝑔ℎ1 ) − 𝜆 = 2
( − 9,81 ∗ 0,4135) − 0,02422 ∗ = 0,977
𝑐27 𝑣𝑧 𝐷1 29,692 1,272 0,027
Úloha 4 - Ztrátový součinitel dvou kolen:
Naměřené hodnoty: tlakový spád před a za dvěma koleny Δp KK
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku před a za koleny
a určete ztrátový součinitel dvou kolen ζKK a porovnejte tento součinitel s dvojnásobkem
ztrátového součinitele kolene ζK z úlohy 3.
Poznámky:

 Rychlost proudění cs27 a součinitel třecích ztrát λ získáte při řešení úloh 1 a 2.
 Průměr potrubí je D1 = 27 mm a vzdálenost odběrů statického tlaku je L 4 = 1,6 m.
 ℎ0 = 0 𝑚
L4
 ℎ4 = 2
+ D1 = 0,8 + 0,027 = 0,827 m

Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2 2
𝑝𝑘𝑘1 𝑐27 𝑝𝑘𝑘2 𝐿4 𝑐27
𝑔ℎ0 + + 𝜅0 = 𝑔ℎ4 + + (1 + ζ𝐾𝐾 + 𝜆 )
𝜌𝑣𝑧 2 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
2
𝑝𝑘𝑘1 𝑝𝑘𝑘2 𝐿4 𝑐27
= 𝑔ℎ4 + + (ζ𝐾𝐾 + 𝜆 )
𝜌𝑣𝑧 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
2 𝛥𝑝𝑘𝑘 𝐿4 2 1 911 1,6
ζ𝐾𝐾 = 2 ( 𝜌 − 𝑔ℎ4 ) − 𝜆 = 2
( − 9,81 ∗ 0,827) − 0,02422 = 2,044
𝑐27 𝑣𝑧 𝐷1 29,692 1,272 0,027

Porovnání ζ𝐾𝐾 s dvojnásobkem ζ𝐾 :

ζ𝐾 = 0,977
ζ𝐾𝐾 = 2,044
2 ∗ ζ𝐾 = 2 ∗ 0,977 = 1,955 → 2ζ𝐾 < ζ𝐾𝐾

Úloha 5: Ztrátový součinitel náhlého zúžení

Naměřené hodnoty: tlakový spád před a za náhlým zúžením Δp Z
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku před a za náhlým
zúžením. a určete ztrátový součinitel náhlého zúžení ζZ.

Poznámky:

 Rychlost proudění c27 a součinitel třecích ztrát λ získáte při řešení úloh 1 a 2.
 Průměry potrubí jsou D1 = 27 mm a D2 = 42 mm.
 První odběr statického tlaku je umístěn ve vzdálenosti L ZP = 0,6m před zúžením a druhý
ve vzdálenosti LZZ = 0,4m za zúžením.
 Pro potrubí o průměru D2 = 42 mm uvažujte stejný součinitel třecích ztrát λ jako pro potrubí
o průměru D1 = 27 mm.
 Při měření si poznamenejte, jestli je vyšší tlak před nebo za zúžením
Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2 2 2
𝑝𝑧1 𝑐42 𝑝𝑧2 𝐿𝑧𝑧 𝑐27 𝐿𝑍𝑃 𝑐42
+ = + (1 + ζ𝑍 + 𝜆 ) +𝜆
𝜌𝑣𝑧 2 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2 𝐷2 2
2 2 2 2
2 𝛥𝑝𝑧 𝑐42 − 𝑐27 𝐿𝑧𝑧 𝑐27 𝐿𝑍𝑃 𝑐42
ζ𝑍 = 2 ( + − 𝜆 ( + ))
𝑐27 𝜌𝑣𝑧 2 𝐷1 2 𝐷2 2

2 980 12,1092 − 29,6922 0,4 29,6922 0,6 12,1092

ζ𝑍 = ( + − 0,02422 ( + ))
29,6922 1,272 2 0,027 2 0,042 2
= 0,547

Úloha 6 - Ztrátový součinitel oblouku:

Naměřené hodnoty: tlakový spád před a za obloukem Δp O
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku před a za
obloukem a určete ztrátový součinitel oblouku ζO.
Poznámky:

 Rychlost proudění cs27 a součinitel třecích ztrát λ získáte při řešení úloh 1 a 2.
 Průměr potrubí je D1 = 27 mm a vzdálenost odběrů statického tlaku je L 1 = 0,8 m.
L1 D1
 ℎ1 = 2 + 2 = 0,4 + 0,0135 = 0,4135 𝑚

Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2
𝑝𝑜1 𝑝𝑜2 𝐿1 𝑐27
= 𝑔ℎ1 + + (ζ𝑜 + 𝜆 )
𝜌𝑣𝑧 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
2 𝛥𝑝𝑜 𝐿1 2 607 0,8
ζ𝑜 = 2 (𝜌 − 𝑔ℎ1 ) − 𝜆 = 2
( − 9,81 ∗ 0,4135) − 0,02422 = 0,385
𝑐27 𝑣𝑧 𝐷1 29,692 1,272 0,027

Úloha 7 - Ztrátový součinitel dvou oblouků:

Naměřené hodnoty: tlakový spád před a za dvěma oblouky Δp OO
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku před a za oblouky
a určete ztrátový součinitel dvou oblouků ζOO a porovnejte tento součinitel s dvojnásobkem
ztrátového součinitele oblouku ζO z úlohy 6.
Poznámky:

 Rychlost proudění cs27 a součinitel třecích ztrát λ získáte při řešení úloh 1 a 2.
 Průměr potrubí je D1 = 27 mm a vzdálenost odběrů statického tlaku je L 4 = 1,6 m.
L
 ℎ4 = 4 + D1 = 0,8 + 0,027 = 0,827 m
2
 Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2
𝑝𝑜𝑜1 𝑝𝑜𝑜2 𝐿4 𝑐27
= 𝑔ℎ4 + + (ζ𝑜𝑜 + 𝜆 )
𝜌𝑣𝑧 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2
2 𝛥𝑝𝑜𝑜 𝐿4 2 1 225 1,6
ζ𝑜𝑜 = 2 ( 𝜌 − 𝑔ℎ4 ) − 𝜆 = 2
( − 9,81 ∗ 0,827) − 0,02422 = 0,788
𝑐27 𝑣𝑧 𝐷1 29,692 1,272 0,027

Porovnání ζ𝑜𝑜 s dvojnásobkem ζ𝑜 :

ζ𝑜𝑜 = 0,788
ζ𝑜 = 0,385
2 ∗ ζ𝑜 = 2 ∗ 0,385 = 0,77 → 2ζ𝑜 < ζ𝑜𝑜

Úloha 8 - Ztrátový součinitel náhlého rozšíření:

Naměřené hodnoty: tlakový spád před a za rozšířením Δp R
Úkoly: Sestavte Bernoulliovu rovnici mezi průřezy s odběry statického tlaku před a za náhlým
rozšířením a určete ztrátový součinitel náhlého rozšíření ζR.
Poznámky:

 Rychlost proudění cs27 a součinitel třecích ztrát λ získáte při řešení úloh 1 a 2.
 Průměry potrubí jsou D1 = 27 mm a D2 = 42 mm.
 První odběr statického tlaku je umístěn ve vzdálenosti L RP = 0,4 m před rozšířením a druhý
ve vzdálenosti LRZ = 0,8 m za rozšířením.
 Pro potrubí o průměru D2 = 42 mm uvažujte stejný součinitel třecích ztrát jako pro potrubí o
průměru D1 = 27 mm.
 Při měření si poznamenejte, jestli je vyšší tlak před nebo za rozšířením
Bernoulliova rovnice:
Turbulentní proudění → 𝜅 = 1
2 2 2
𝑝𝑟1 𝑐27 𝑝𝑟2 𝐿𝑅𝑍 𝑐42 𝐿𝑅𝑃 𝑐27
+ = + (1 + ζ𝑅 + 𝜆 ) +𝜆
𝜌𝑣𝑧 2 𝜌𝑣𝑧 𝐷1 2 𝐷2 2
2 2 2 2
2 𝛥𝑝𝑟 𝑐27 − 𝑐42 𝐿𝑅𝑍 𝑐47 𝐿𝑅𝑃 𝑐27
ζ𝑅 = 2 ( + − 𝜆 ( + ))
𝑐42 𝜌𝑣𝑧 2 𝐷1 2 𝐷2 2

2 −49 29,6922 − 12,1092 0,8 12,1092 0,4 29,6922

ζ𝑅 = ( + − 0,02422 ( + ))
12,1092 1,272 2 0,027 2 0,042 2

ζ𝑅 = 2,262
Výpočet Bordovy ztráty (a ztrátového součinitele):
Ztrátový součinitel:
2 2
𝐷22 0,0422
ζ𝐵𝑜𝑟𝑑 = ( 2 − 1) = ( − 1) = 2,016
𝐷1 0,0272

Porovnání:

ζ𝐵𝑜𝑟𝑑 = 2,016
ζ𝑅 = 2,262 → ζ𝐵𝑜𝑟𝑑 < ζ𝑅

Ztráty:
2
𝑐27 29,6922
ez27Bord = ζ𝐵𝑜𝑟𝑑 = 2,016 ∗ = 865,23 𝐽/𝑘𝑔
2 2
2
𝑐42 12,1092
ez42Bord = ζ𝐵𝑜𝑟𝑑 = 2,016 ∗ = 147,77 𝐽/𝑘𝑔
2 2

Úloha 9 - Určení rychlosti v ose potrubí podle Pitotovy trubice:

Naměřené hodnoty: dynamický tlak ΔpPITOT
Úkoly: Stanovte rychlost proudění v potrubí o průměru D 1 = 27 mm pomocí Pitotovy trubice
umístěné v ose potrubí a porovnejte střední rychlost v potrubí získanou měřením na cloně s
rychlostí získanou z Pitotovy trubice. Stanovte očekávané hodnoty a výsledek diskutujte.
Poznámky:

 Odečet statického tlaku využijte pro stanovení hustoty vzduchu v daném místě
Hustota vzduchu v měřeném místě:
𝑝𝑎 + (𝑝𝑇2 − 𝑝𝐵 ) 100 031 + 1 372
𝜌𝑃𝐼𝑇𝑂𝑇 = = = 1,156 𝑘𝑔/𝑚 3
𝑟 ∗ 𝑇𝑣 287 ∗ (273,15 + 32,4)
Rychlosti v ose potrubí:

2 ∗ 𝛥𝑝𝑃𝐼𝑇𝑂𝑇 2 ∗ 980
𝑣𝑃𝐼𝑇𝑂𝑇 = √ =√ = 41,17 𝑚/𝑠
𝜌𝑃𝐼𝑇𝑂𝑇 1,156
Rychlostní profil v potrubí:

Závěr:
V této laboratorní úloze jsme určovali zejména ztrátové součinitele v různých částech trubky
(kolena, rozšíření, oblouky, zúžení). K těmto výpočtům jsme odečetli hodnoty výšky hladiny
vody z U manometru, ze kterých jsme následně spočítali tlaky v zadaných bodech (lze je vidět
ve schématu). Zaznamenali jsme si také teplotu uvnitř a v okolí trubky. Následně jsme spočítali
pomocí iterační metody objemový tok a rychlosti v potrubí. Dále jsme spočítali Reynoldsova
čísla pro průměry trubky 27 a 42 mm a k nim odpovídající součinitele třecích ztrát. Tyto hodnoty
jsme zanesli do Moodyho diagramu. Vypočítali jsme také součinitele ztrát kolena, dvou kolen,
náhlého zúžení, oblouku, dvou oblouků, náhlého rozšíření a Bordův ztrátový součinitel,
Bordovu ztrátu a rychlost v ose trubky u pitotovy sondy. Rychlostní profil v potrubí jsme zanesli
do grafu.
Při porovnání ztrátového součinitele pro koleno a oblouk můžeme vidět, že využití oblouku při
zahnutí trubky je výhodnější, jelikož oblouk má menší ztrátový součinitel než koleno a tekutinu
uvnitř potrubí tedy zpomaluje méně.
K nepřesnostem k výpočtu mohlo dojít kvůli nepřesnému odečítání výšky hladiny ze
stupnice U manometru anebo při předčasném zaznamenání teploty uvnitř trubky, než se její
hodnota ustálila.