❖ Společné vlastnosti

• Mají nahá vajíčka (i semena) volně umístěna na plodolistech, chybí blizna a květní
obaly, pyl probniká přímo k vajíčku
• Netvoří květ, květe v šišticích
• Býnavjí opylovány větrem, pylová zrna jsou malá a lehká, zpravidla mají vzdušné
váčky
• Šištice mohou být redukovány, případně postupně zdužnatět a tvořit Míšky, plody –
tis
• Evolučně jsou mezi kapraďorosty a krytosemennými rostlinami
• Hlavní rozvoj byl v třetihorách

❖ Význam
• Produkce kyslku
• Tvorba organické hmoty
• Brání půdní erozi
• Slouží jako úkryty pro zvířata
• Potrava živočichů
• Dřevo

❖ Anatomie
• Vyskytují se pouze v podobě stromů a keřů
• Tělo členěno: kořen, stonek a listy (jehlice)
• Kořen a stonek druhotně tloustnou (kambium a felogen)
• Absence květů, samčí a samičí výtrusné listy (mikro a mega sporofyly), tvoří šištice

❖ Rozmnožování
• Samčí šištice: tvořeny tyčinkami, po dozrání se z nic uvolňuje pyl - přenášený větrem
• Samičí šištice - tvořeny plodolisty, každý plodolist nese nejčastěji dva vajíčka

• Oplození
• Obal vajíčka vytváří na vrcholu klový otvor, zde se vytváří tekutina (polinační
kapka), na ní dopadá pyl
• Kapka s časem vyschne a pyl proniká do vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku, z
té se uvolní dvě neobrvené spermatické buňky - jedna splyne s vaječnou
buňkou - zygota
• Oplozená vajíčka dozrají v semena, která jsou volně uložena na plodolistu,
bývají křidlatá

❖ Cykasy
• Nejprimitivnější skupina nahosemenné rostlin
• Podobají se palmám nebo formám kapradin
• Největší rozmach v druhohorách
• Žijí v tropech a subtropech
• Nízké dvoudomé dřeviny s velkýmí zpeřenými listy, ty rostou na vrcholu kmene

• Rozmnožování
 • Samčí a samičí výtrusné listy jsou sdruženy ve strobily (odděleno
jednopohlavné šištice)
• Opylují se díky různým druhům brouků
• Semena jsou pestře zbarvená, na vrcholu dužnatá (podobné peckovicím
krytosemenných rostlin)

• Zástupci
• Cykas indický
• Cykas celolistý

❖ Jinany
• Z fosilií známy již z karbonu zřejmě společný původ s jehličnany
• Jihovýchodní čína
• Dnes jediný zástupce, jinan dvoulaločný (gingko biloba)
• Dvoudomý strom, až 40m vysoký
• Listy vějířkovité
• Pylová zrna bez vzdušných vaků
• Kulaté semeno připomíná peckovici

• Zástupci
• Jinan dvoulaločný
• Laločnaté listy s vidličnatou žilnatinou
• Velká kulovitá, na povrchu dužnatá semena - páchnou, připomínají
peckovice
• Využití ve farmacii

❖ Jehličnany
• Stálezelné rostliny
• Vždy dřeviny s drobnými celokrajnými lissty, často na zkraácených větévkách
(brachyblastech)
• Semeno s blanitým křidélkém
• V listech jednoduché cévní svazky, vytvářející jednu žilku
• Mají pryskyřičné kanálky a siice
• Mikrosporofyly a makrosporofyly tvoří oddělené šištice

• Samičí šištice
• tvořeny plochými šupinovitými plodolisty (přeměněné listy),
• nesou dvě samičí výtrusnice, vajíčka.
• V každém vajíčku se vytváří jediný samičí výtrus – mladý zárodečný vak. Ten
se postupně přemění na samičí gametofyt zvaný zralý zárodečný vak s
jednou samičí gametou – buňkou vaječnou (vše stále probíhá v samičí šištici
na rodičovské rostlině).

• Samčí šištice
• tvořeny tyčinkami (přeměněné listy) se dvěma samčími výtrusnicemi –
prašnými pouzdry. Z nich se uvolňují samčí výtrusy zvané pylová zrna.
 • Pylová zrna mají dva duté vzdušné vaky, což jim usnadňuje přenos větrem.
• Pokud pylové zrno dopadne na povrch vajíčka, začne z něj klíčit samčí
gametofyt – pylová láčka.
• Na jejím vrcholu jsou neseny nepohyblivé samčí gamety nazývané buňky
spermatické (na rozdíl od spermatozoidů nemají bičíky).
• Oplození - zygota

• Zástupce
• Borovice lesní
• Hluboko rostoucí hlavní kořen
• Je schopna růst i na skalách
• Dřevo bohaté na pryskyřice
• Hnědočervená borka
• Kulaté šištice
• Z pryskyřice se vyrábí terpentýn, kalafuna
• Borovice černá
• Kůra je šedočerná
• Podobné nároky jako b. lesní
• V čr nepůvodní, spíš v jižních oblastech
• Borovice kleč - kosodřevina
• Borovice keřovitého vzrůstu bez hlavního kořene
• V horských oblastech nad hranicí lesa, v nižších polohách na
rašeliništích
• Borovice pinie
• Typická deštníková koruna
• Středomoří
• Semena jedlá (piniové oříšky, součástí pesta)
• Borovice Jeffreyova
• Pochází ze severní ameriky
• Dlouhé jehlice
• Borovice vejmutovka
• Pochází ze severní ameriky
• Dlouhé jemné jehlice
• Kvalitní lehké dřevo
• Borovice osinatá
• Pochází ze severní ameriky
• Patří mezi nejstarší dřeviny na světě
• Modřín opadavý
• Opadavý jehličnan
• Smrk ztepilý
• Rychle rostoucí, ekonomicky významná
• Vysazování monokultur vedlo k hmyzím kalamitám
• Smrk pichlavý
• Pochází ze seva meriky
• Velmi odolná dřevina
• “stříbrný smrk”
 • Cedr libanonský
• Neopadavý strom rostoucí v Sýrii, Turekcu, Libanonu, Kypru
• Od 1200 do 2000 m.n.m
• Podle tradice bylo dřevo cedru použito na stavbu šalamounova
chrámu v jeruzalémě, použití pryskyřice k balzamování
• Jedle bělokorá
• Šištice nahoru, rozpadavé
• Jehlice v dvou řadách, výrazné bílé linky na rubu jehlic
• Citlivá k emisím
• Sekvoj vždyzelená
• Nejvyšší stromy na zemi
• Úzká kuželovitá koruna
• Tloušťka borky až 120 cm (odolnost proti požárům)
• Pouze v USA
• Národní strom kalifornie
• Jalovec obecný
• Jalovec vysokého vzrůstu
• Samičí šištice dužnatí
• Používaje se jako koření, do ginu a borovičky
• U nás je původní
• Zerav západní
• Jedna z tůjí
• Dorůstá až 15-20m
• do evropy zavlečen v 16. Stol ze sev ameriky
• Vhodný na tzv živé ploty
• Tis červený
• Dvoudomá rostlina
• Až na červený míšek obalující semeno je prudce jedovatý
• Třetihorní relikt, chráněný
• Oblíbený pro krásné, těžké dřevo, používaný mimo jiné pro výrobu
tzv. Velšských luků

❖ Liánovce
• Dřeviny různého vzhledu
• dřevo má cévy i cévice
• Embryo klíčí dvěma dělohami
• Zarhnuje 3 recentní rody:
• Welwitschia
• Chvojník
• Liánovec

• Welwitschie podivná
• Endemit pouště Namib
• Dvoudomá rostlina
• Kůlovitý kořen dokáže získat vodu až z hloubky 18m
• Tlustý kmen se dvěma listy, které neustále dorůstají
• Chvojník
• Metlaté keře
• až 8m
• Článkované stonky
• Rostlina obsahuje alkaloid efedrin