Já zdravím vás přátelé podcastu učíme se česky 1/2 prázdnin už je za námi.

To je pesimistický pohled.
Optimistický pohled je, že 2 půlka je ještě před námi.
A co vy jak si užíváte? Kam jste jeli, kde jste byli a co jste dělali? Budu moc
ráda, když mi napíšete na instagramu, máte ho v popisu podcastu?
Dnešní díl bude trochu prázdninový, nebude to už žádné téma k ústní zkoušce. Úroveň
podcastu bude někdy mezi b 1 b 2.
Zvu vás na exkurzi do svého světa prázdnin a léta moje volno začalo už v červnu.
Není to tedy stoprocentní volno? Vždy je nějaká práce, ale skončil 1 větší kurz, a
tak se trochu času uvolnilo.
Hned na začátku června byla i lepší epidemiologická situace.
A tak jsme se s manželem AS našimi přáteli vypravili do nedalekého města brandýs
nad Labem.
Zahrát si 1 z únikových her únikové hry. My máme moc rádi a před pandemií jsme na
ně chodili často.
Tato se nachází přímo na brandýském zámku a hrajete přímo ve zdech zámku.
Je to moc dobře udělaná hra, my jsme se s ní vypořádali taky celkem dobře.
Zvládli jsme uniknout za 54 minut, což stačilo, protože limit byl 60 minut.
Hned další víkend jsme se s rodiči vydali do českého Krumlova.
Myslím, že o tomto městě v jižních Čechách jste už někdy slyšeli.
A pokud ne, tak si ho určitě najděte na internetu. Je to 1 z našich nejkrásnějších
historických měst. Je tam velký hrad.
A krumlovem krásně protéká řeka vltava, po které v létě jezdí mnoho vodáků.
Vodáctví je v české republice velmi oblíbený sport.
V létě můžete na řekách vidět hodně lodí.
Když takovou loď potkáte, volejte na vodáky. Ahoj.
Oni na vás s radostí budou volat zpátky. Je to tradiční vodácký pozdrav.
V českém Krumlově jsme byli ubytováni v hotelu, který je velmi zajímavý.
Jedná se o starou historickou věž.
V té věži jsou 3 patra a na každém patře je 1 pokoj.
My jsme měli pro nás 4 rezervované 2 pokoje, takže skoro celá věž byla naše.
Byl to takový výlet do historie jenom s komfortem moderní doby, to znamená se
záchodem AS teplou vodou. Krásně jsme se prošli po městě a zašli jsme do několika
místních restaurací.
Teď není v Krumlově tolik turistů jako normálně, a to je příjemné.
2 týdny po Krumlově jsme s manželem vyrazili na víkend na opravdu zvláštní místo.
To místo se jmenuje high in the city a můžete to přeložit něco jako schovaný ve
městě?
Jde o takový malý domeček se zahradou, který se skrývá na zahradě 1 většího domu v
malém českém městě.
To bylo úplně perfektní, cítili jsme se tam jako doma, mohli jsme přímo z ubytování
vyjít na zahradu, kde jsme grilovali.
Taky tam byl takový sud s teplou vodou, do kterého jsme si mohli vlézt a koupat se
tam v přírodě pod stromy.
Tohle místo se velmi těžko popisuje, protože je velmi nestandardní.
Ale moc jsme si tam odpočinuli a vyrazili jsme taky na 2 výlety po okolní přírodě.
Mám moc ráda českou krajinu, miluju procházky po malých vesnicích i blízké přírodě.
Nejsem žádný zapálený turista nemusím ujít 30km lesem, ale ráda se seznamuju s
místními lidmi a mám ráda náměstí malých českých měst.
Taky miluju místní kavárničky a pekárny.
To je pro mě odpočinek.
Tady jsme dokonce ani nechodili do restaurací, nakoupili jsme v místním
supermarketu ovoce a maso a grilovali jsme celý večer na zahradě a povídali jsme
si.
Musím říct, že bych se na toto místo chtěla v budoucnu určitě ještě vrátit.
Další víkend to už byl 1. Červencový víkend jsme vyjeli na jižní Moravu do města
strážnice.
Ze strážnice je můj muž a jeho rodina tam ještě pořád žije.
Sešli jsme se tam po dlouhé době s rodiči AS manželovým bratrem a jeho ženou.
Mluvila jsem o nich v 1 z 1 podcastů.
Mají teď půlroční miminko, protože jsme se dlouho neviděli, tak jsme všichni měli
radost.
Přivezli jsme pro miminko dárek knížku, která vydává různé zvířecí zvuky a bylo to
moc fajn.
Hned jsme se domluvili na dalších návštěvách a naplánovali jsme, jak se přes léto
uvidíme.
Malý synovec je perfektní, rychle se učí a je velmi zvědavý.
V sobotu večer jsme se ještě sešli s babičkou a strýcem a tetou mého muže. Byl to
takový příjemný rodinný večer a typické opékání špekáčků nesmělo chybět.
Je to taková věc, kterou češi v přírodě rádi dělají. Rozděláme si oheň a na tom
ohni opékáme špekáčky.
To je něco jako salám, ale malý krátký a tlustý, možná spíš něco jako párek.
No slovně se to špatně popisuje. Zkuste se podívat na obrázky.
Velmi často u toho ohně hrajeme na kytaru a zpíváme, ale to jsme tentokrát
nedělali. Dali jsme přednost historkám a mluvili jsme až do noci.
Než nás komáři zahnali spát.
V dalším týdnu jsme si s Michalem konečně zašli do naší oblíbené restaurace, která
je v Praze a chodili jsme tam často.
Ale přes pandemii jsme nechtěli chodit do uzavřených místností a taky potom
restaurace byly dlouho zavřené.
Teď jsme si to vynahradili, objednali jsme si všechno, co máme rádi, a ještě jsme
si s sebou domů koupili nějaké dezerty a super červené víno.
V navštěvování restaurací jsme pokračovali IO víkendu a jeli jsme s rodiči do 1
zámečku půl hodiny za Prahou.
Zámeček teď zrekonstruovali a začali tam pořádat víkendové bránice.
Bylo to tam moc hezké a bylo to fajn, že jsme mohli sedět venku, protože jsme s
sebou měli psa.
Pejsek ale trochu nervózně reagoval na děti, které si tam hrály s míčem.
Tak jsme na něj museli dávat pozor, aby jim ten míček nesežral.
Na jídle jsme si moc pochutnali.
A jeli jsme šťastní domů?
Vzali jsme si i kontakt na to místo a budeme teď sledovat, až otevřou možnost
ubytování a určitě tam pojedeme na víkend.
Další víkend. V polovině července jsme se rozhodli jet na hřbitov, kde je pohřbena
moje babička a dědeček.
Po návštěvě hřbitova, kde jsme byli trochu nervózní. Co dělat se psem, který na
hřbitov nesměl, jsme jeli na oběd.
Opět do takové pěkné přírodní restaurace.
Detaily už vám ani nebudu popisovat. Je vám určitě jasné, že jsme tam jedli a bylo
to moc dobré.
Předposlední červencový víkend jsme se vydali s Michalem do hotelu v nebi.
Jak už název vypovídá, bylo to opravdu jako v nebi.
Je to wellness hotel, takže jsme si užili spoustu vířivek a saun a páru a hodně
jsme odpočívali.
No a nikoho jistě nepřekvapí, že jsme zase jedli.
Myslím že to je 1 z nejkrásnějších ubytování, kde jsem byla a mohu vám to
doporučit.
Jestli se chcete dostat do nebe jenom na zkoušku a jenom na chvíli, tak jeďte do
tohohle hotelu.
Kilogramy nabrané neustálým navštěvováním restaurací budu muset někdy shodit.
Obávám se ale, že tento víkend, kdy vychází tento díl, který právě posloucháte, to
nebude. Jsme totiž v Chorvatsku na naší letní týdenní dovolené a doufám, že mi bude
dobře fungovat internet, abych vám tento díl mohla poslat.
Ale pokud ho slyšíte, tak je všechno v pořádku.
O tom, jaká naše letní dovolená byla a co bylo po ní, se dozvíte v příštím díle,
který nás čeká asi v polovině srpna.
Pokud máte ještě nějaký nápad, co bychom mohli probrat v dalším díle? Nebojte se mi
napsat.
Já vaše nápady promyslím a určitě je nějak zpracuji.
Pro dnešní díl je to už úplně všechno. Mějte se krásně, mažte se opalovacím krémem,
abyste se nespálili a běžte někam k vodě se koupat.
Krásné léto AV půlce srpna zase na slyšenou.