Professional Documents
Culture Documents
Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček
8) „Tváří se blaženě, přespříliš blaženě,“ všímá si jí starostlivě Jan. „Je tu přece ještě jedna věc, která
se nesmí pustit ze zřetele, jedna hrozivá věc, která by mohla dvoru ublížit. A v tom jí nelze tak docela
důvěřovat. Co když si zamane, že se znovu provdá? Pak by nastaly nové, nečekané zápletky. Ženská
plná života – och, v tom je pěkné čertovo kopýtko!“ Jeho čelo se krabí vráskami, prsty zajedou do
vlasů, ústa se křiví – obraz usilovného přemýšlení. „Provdá-li se, přijde polovina dvora do cizích
rukou. Pak by se mohly objevit také ještě děti. Ne, to se nikdy nesmí stát! Nesmí, pravda, ale jak tomu
zabránit?“
__ - epizeuxis
__ - řečnická otázka
__ - frazém
__ - vnitřní monolog
__ - výčet
Tato ukázka se nachází v posledních stránkách knihy, kdy se rodina zrovna vrátila z Pavlova pohřbu a
mluví o budoucnosti.
Vybrala jsem si ji proto, že se jedná o přesně ten moment, kdy začne Jan zvažovat jeho možné
manželství se Štěpou.
1. Dílo prvně neslo název jiný, aneb Vyprahlé touhy, což pravděpodobně mělo symbolizovat
Štěpy nenaplněné jediné přání (mít vlastní dítě a šťastné manželství).
Druhý název Petrolejové lampy skrývají sice stejný podtext (tyto lampy zhasnou, pokud se
nedodá více petroleje), ale autor podle nich popisuje i jednotlivé části knihy.
2. Viz úkol č. 7
3. Na začátku knihy se pohybujeme na maloměstě. U Štěpy doma, kde rozhodně není o nic
nouze. Mladí lidé se spolu baví, hrají hry, a celkově si žijí velice dobře a bezstarostně.
Poté se ale přesunujeme na statek. Ten je sice velký, ale je zde potřeba se starat o mnohem
více věcí. Štěpa musí dospět a přestat se bát těžké práce. To je pro ni sice ze začátku velice
náročné (stejně jako vyrovnávání se se svým psychickým stavem a zničeným snem), ale
postupem času všemu přichází na kloub. To je doprovázeno i poněkud nadějným koncem.
4. Štěpa hlavně chtěla konečně začít rodinu. Toužila po váženém a pěkném manželovi a počít
s ním dítě. Pavla měla ze začátku skutečně ráda.
Malina jí využil jen pro peníze. Na oko se přetvařoval, jen aby zachránil rodiště před svým
dluhem.
5. Viz úkol č. 10
6. Film Petrolejové lampy byl natočen v roce 1971 režisérem Jurajem Herzem. V hlavních rolích
působí Iva Janžurová jako Štěpka, Petr Čepka jako Pavel, Evelyn Steimerová jako služka a
Karel Chromík jako Jan.
7. Konec knihy se rozhodně liší v intenzitě. Zatímco ve filmu mi přišel konec takový odbytý,
v knize se Štěpy psychickému stavu po Pavlovu odchodu do sanatoria věnuje mnoho stránek.
V knize je také zmíněna Pavlova smrt, což ve filmu není. Je zde také mnohem více
postřehnutelná změna a uzdravení hlavní hrdinky, když se probudí z hrozné deprese a má
chuť znovu žít. Ve filmu se objeví část s dítětem Pavla, které by mohlo být adoptováno právě
Štěpou, ale díky náhodě k tomu nikdy nedojde. V knize je jen naznačeno, že by se Štěpka
ještě ráda o dítě pokoušela a hlavně je zde naznačen Janův zájem o její ruku.
__
10) Myslím si, že nebudu jediná, která se k této povinné četbě nevyjádří zrovna pozitivně. Chápu,
proč bychom ji měli číst a proč je její námět tak zajímavý, ale míra rozsahu a absence příběhu,
který by vás do děje po dlouhých myšlenkových pochodech postav znovu vtáhl, tomu také
zrovna nepomohla. V tomto se mi zdál film lepší, možná se nám nedostalo tak silného
pohledu na změny psychických stavů postav, jak to zamýšlel autor, ale rozhodně se u něj dalo
vydržet déle, než u jeho 400-stránkové papírové sestry.
Samozřejmě vím, že se jedná o psychologický román, a tak jsou vnitřní monology a dlouhé
popisy vcelku potřeba, ale stejně si myslím, že by to bylo proveditelné i ve čtivější podobě.
Proto dávám knize 6 bodů z 10.