Rybicka, plamenek, mniska

Kruzbaje architektonicky prvek typicky na seznamu Svetoveho dedictvi UNESCO.

pro gotiku. Vyplnuje oblouky oken, arkdd,
zdhradli a tympanonu. Krdsnou kruzhu
muzeme ohdivovat napf. na kruhovych
oknech, tzv. rozetdch, na bazilice na Starem
Brne nebo na chrdmu sv. Vita, Vojtecha
a Vdclava v Praze. Dalsi nepfehlednutel-
nou stavbou u ndsje katedrdla sv. Barbory
V Kutne Hofe. Tento velkolepy chrdm byl
staven pet stalett mistry jako Jan Parlen
Matyds Rejsek nebo Benedikt Rejt a do-
koncen az zacdtkem 20. stol. Je take zapsdn
Pfipomenme, ze kazde z oken chrdmu
sv. Barbory je original zddne nenajdete
dvakrdt. Jednotlive prvky kruzby maji
sve ndzvy - rybicka nebo pozdne goticke
plamenky. Moznd tezsije poznat mnisku,
ale je to velmi casty prvek, ktery skutec-
ne pfipomind siluetu feholnice v hdbitu.
Z geometrickeho hlediskaje kruzba slozena
pfedevsim z kruznic ci oblouku a usecek,
ktere na sebe hladce navazuji, jde tedy
o konstrukce tecen a dotykajicich se kruznic.

V teto kapitole se budeme zabyvat vzajemnymi polohami kruznice a dalsiho

geometrickeho litvaru v rovine. Pfimka a kruznice maji nejvyse dva spolecne body.
Rozmyslete si, kolik spolecnych bodu muze mft
pi^imka a kruh.
Kazda kruznice rozdeluje rovinu
na dve casti. Bodum roviny, ktere
• • • • • I I M p p H I maji od stfedu k
mMMKKUSUiSM kruznice mensi
vzdalenost nez polomer kruznice,
fikame vnitfni body a tvofi vnitfni oblast V kapitole venova-
kruznice. Bodum roviny, ktere maji ne ctyi^uhelnikum
od stfedu kruznice vetsi vzdalenost (s. 61) jsme popsali
nez polomer kruznice, fikame vnejsi vlastnosti tecno-
veho ctyi'uhelniku.
body a tvofi vnejsi oblast kruznice.
Jedna se o ctyf-
uhelnik, kteremu
Vnitfni oblast kruznice spolu s kruzniei tvofi kruh. Ize vepsat kruzniei
a jehoz strany lezi
na tecnach teto
kruznice.

Rozlisujeme eelkem tfi vzajemne polohy pfimky a kruznice, a to podle poctu

spolecnych bodu.
PRIMKA A KRUZNICE

VNEJSI PRIMKA KRUZNICE Pi^imky, na kterych lezi strany trojuhelnfku,jsou

je pfimka, ktera nema s kruzniei secnami kruznice jemu opsane a tecnami kruznice
jemu vepsane.
zadny spolecny bod.
T E C N A K R U Z N I C E je pfimka,
ktera ma s kruzniei prave jeden
spolecny bod.
S E C N A K R U Z N I C E je pfimka,
ktera ma s kruzniei spolecne
prave dva ruzne body.

Vzdalenost vnejsi pfimky od stfedu kruznice je vetsi nez polomer kruznice.

Plati: |Sv| = |SV| > r

Vzdalenost teeny od stfedu kruznice je rovna polomeru kruznice.

Plati: \St\ \ST\ r

Pfi urcovani vzajemne polohy pi'fmky a kruznice
urcujeme i vzdalenost teto pi^imky od str'edu kruz-
Vzdalenost secny od stfedu kruznice je mensi nez polomer kruznice.
nice. Jedna se o urceni vzdalenosti bodu od pn'mky,
pi'icemztu mefime na kolmici. Podrobne jsme se
Plati: \Ss\ \SU\ r tomuto ucivu venovali na s. 18.

KRUZNICE, KRUH - Vzajemna poloha pfimek a kruznic PSs. 1 1 0 - 1 1 6

 Poloha teeny ke kruzniei je jednoznacne urcena svoji polohou k jednomu po-
Pro prevod krouticiho momentu mezi dvema hri-
delemi se pouzivaji bud'ozubena kola, nebo feme-
T E C N A K R U Z N I C E ma nice. V pi'ipade ozubenych kol jde o vnejsi a vniti^ni
dotyky kruznic. Tak funguji hodinove strojky nebo
s kruzniei prave jeden spolecny bod. pi^evodovka v automobilu. Remenice a i'emen jsou
Tomuto bodu fikame bod dotyku. ve vztahu kruznice a jeji teeny. Pi^ikladem mohou
Mame-li kruzniei k{S; r) byt rozvody v automobilu nebo bezna cirkularka.
a tecnu t s bodem dotyku T, pak
je tecna t kolma
TECNA KRUZNICE
na polomer ST,
Naopak, pokud bodem T
kruznice k{S;r) vedeme pfimku
kolmou na polomer ST, je to tecna kruznice k.
Jednou z fyzikalnich velicin je rychlost. Jedna se
o velicinu vektorovou - je tedy urcena nejen veli-
Popsana vlastnost dava navod, jak sestrojit tecnu v bode kruznice. kosti, ale i smerem. Vektor okamzite rychlosti ma
vzdy smer teeny k trajektorii v danem bode.

Krome teeny v bode kruznice je tfeba zvladnout take konstrukci teeny z bodu
ke kruzniei a konstrukci teeny rovnobezne s danou pf imkou. |

Je-li dana kruznice k{S; r) a jeji vnejsi bod R, pak teeny z bodu R ke kruz-
niei k sestrojime nasledovne:
KONSTRUKCE TECEN KE KRUZNICI
1. Z nacrtu kruznice k, bodu R
a teeny t s bodem dotyku T
vidime, ze trojiihelnik RST
je pravoiihly. Bod T tedy lezi
na Thaletove kruzniei nad RS,
2. Body dotyku tecen dostaneme
jako spolecne body kruznice k
a Thaletovy kruznice nad RS.
3. Tecna je potom spojnice bodu R U pohybu po kruzniei ma okamzita rychlost smer
s bodem dotyku T. teeny ke kruzniei.

Na tuto skutecnost musi pamatovat krome jinych

pfedevsim lide pracujici u rotacnich stroju, jako je
Je dana kruznice /c(S; r ) a jeji vnejsi bod R. Sestrojte teeny z bodu R ke kruz- cirkularka, bruska, soustruh,...
niei k. Dokazete vysvetlit proc?

1. Najdeme stfed O Thaletovy kruz-

nice nad prumerem RS, tedy stfed
lisecky RS.

Setkate-li se s pojmem vektorova grafika, pak

se jedna o obrazky, ktere jsou slozeny z ki'ivek.
2. Sestrojime Thaletovou kruzniei r^^^ Prubeh (tvar) techto ki^ivek Ize nastavovat pomoci
a najdeme jeji pruseciky s danou tecen v danem bode vuci vytvoi'ene ki^ivce. Muze-
kruzniei k. Tyto body jsou body me tak napf. nastavit, zda se v techto bodech ma
dotyku. kfivka ostfe lomit nebo plynule prohnout.

3. Narysujeme pfimky r = RT,

s = RT'-teeny zhoduR
ke kruzniei k.

koncovy bod kfivky

Vsimnete si, ze polopfimka i^S je osou uhlu TRT^.

PSs. 1 1 0 - 1 1 6 KRUZNICE, KRUH - Vzajemna poloha pnmeka kruznic 77

V nasieduj ici uloze ukazeme, jak narysovat tecnu ke kruzniei rovnobeznou
se zadanou pf imkou. |
Existuje kfivka,
ktere se fika
evolventa
Je dana kruznice k{S; r) a pfimka p. Sestrojte teeny ke kruzniei k rovnobezne
kruznice.
s pf imkou p. Tuto kfivku
si muzeme
Ukolem je najit bod dotyku, kterym bude prochazet hledana tecna. pfedstavit jako
drahu
Z nacrtu kruznice k, pfimky p a teeny t
koncoveho
s bodem dotyku T vidime, ze kolmice
bodu napnute niti odvijejici se z kruznice. Kde se
ze stfedu S na p f i m k u p proehazi s touto kfivkou muzeme setkat? Jednim z pfipadu
bodem dotyku T. je atleticky oval. Kdyby startovni caru tvofila
usecka, bezci ve vnejsich drahach by byli v nevyho-
de. Aby vsiclini zavodnici ubehli stejne diouhou
trat', musi byt startovni cara castf evolventy.

Narysujeme-li p f i m k u a, ktera je kolma

na pfimku p a proehazi bodem S, tak
Kruznice, kruh a jejich casti jsou zakladnim prvkem
vidime, ze protne kruzniei k ve dvou umeleckeho slohu, kteremu se ffka romansky.
bodech r , T'. V 11. az 13. stol. se rozsifil po zapadni a stfedni
Evrope.Typickou stavbou byla rotunda - kruhova
kamenna stavba se silnymi stenami, kruhovymi
nebo polokruhovymi okny a rovnymi dfevenymi
stropy, ktere byly pozdeji nahrazovany klenbou.

Mezi nejznamejsi rotundy na nasem uzemi patfi

rotunda sv. Jiff na Ripu nebo rotunda sv. Martina
na Vysehrade.
Mame tedy dva body dotyku, kterymi Zatimco vysehradskou rotundu tvofi okrouhia
Ize vest teeny rovnobezne s danou lod's polokruhovou apsidou, ma rotunda na Ripu
pfimkou. i kulatou vez. Jedna se tedy o vyjimecnou roman-
skou stavbu sestavajici ze tfi casti - hiavni lode
kruhoveho pudorysu s prumerem 6,20 m, kruhove
oltafni apsidy s prumerem 3,40 m a kruhove veze
s prumerem 2,62 m.

Vsimnete si, ze TT' je prumer kruznice k.

rotunda sv. Martina

Dalsi moznou vzajemnou polohou pfimky a kruznice je ta, kdy pfimka kruz-
niei protina - pfimka je secna kruznice.
S E C N A K R U Z N I C E ma s kruzniei
spolecne prave dva ruzne body. Temto
bodum fikame pruseciky pfimky
Pfikladem dvouapsidove rotundy je ta,jejiz zaklady
se dochovaly v Mikulcicich.
Archeologove pfedpokladaji, ze rozmery jednot-
livych rotund nejsou nahodile a ze v sobe skryvaji
jakysi fad. Zakladnim rozmerem pfi stavbe rotundy
by mel byt vnitfni prumer apsidy, od nejz se odvo-
zuji dalsi rozmery, vcetne vysky stavby.

s kruzniei. Kruznice vytina

na secne lisecku,
SECNA KRUZNICE
ktera je tetivou
kruznice, a jeji krajni body jsou
pruseciky pfimky s kruzniei.

Secna prochazejici stfedem kruznice protina kruzniei v protejsich bodech,

studie zanikle dvouapsidove rotundy v Mikulcicich
tj. urcuje prumer kruznice.

78 KRUZNICE, KRUH - Vzajemna poloha pnmek a kruznic PSs. 1 1 0 - 1 1 6

 Nyni se zamyslime nad vzajemnou polohou dvou kruznie.
Patfi oba kruznico-
SOUSTREDNE KRUZNICE ve oblouky jedne
Mejme dve kruznice (Sj; TJ ) a ^2 (•^2; ) .
kruzniei - je kousek
Pokud Si = S2, nazveme kruznice S O U S T R E D N E . kruznice dole
Pokud maji soustfedne kruznice ruzne polomery, pak nemaji spolecne pokracovanim
body. Pokud se polomery rovnaji, maji vsechny body spolecne a mluvime kruznice nahoi^e?
oTOTOZNYCH KRUZNICICH.

Kruznice nemaji zadny spolecny bod.

Plati: ^ rj

Sousti'edne kruznice Ize najit na tercfch.

Pi'esne rozmery
tercu pro jednotli-
ve disciplinyjsou
Kazdy bod jedne kruznice je zaroveii urceny V pravidlech
bodem druhe kruznice. sportovni sti^elby.
Jejich rozmery se
Plati: rj = r2 pro jednotlive
discipliny lisi.Tak
napf. rozmer terce
pro stfelbu
z pistole je 50/20.
Znamena to, ze
prumer kruhu nejnizsi hodnoty (vcetne tloust'ky
cary) je 50 cm a prumer cerne casti terce je 20 cm.

Soustfedne kruznice omezuji cast roviny, pficemz takto urceny rovinny litvar
ma svuj nazev. Jedna se o mezikruzi. Pro snizeni tfeni
otacivych soucasti
stroju se pouzivaji
M E Z I K R U Z I je cast roviny omezena
kulickova
dvema soustfednymi kruznicemi. a valeckova loziska.
Obsah mezikruzi s hranicnimi kruznicemi Profil loziska je
^(S;ri),/c2(S;r2),projejichz vlastne mezikruzi
MEZIKRUZI vyplnene
polomery plati, ze > r2,
kruznicemi
urcime jako rozdil obsahu kruhu {S;r^) s vnitfnim i vnejsim
aiC,(S;r,). dotykem.

Pro obsah mezikruzi plati: S = 'K'[r^ — )

Ve fyzice (kmitani a vineni) se urcite setkate
s pojmem rovinna vinoplocha. Jedna se o mnozinu
Vypocitejte obsah mezikruzi, ktere je vymezeno kruznicemi /c^ (S; 8 em)
bodu V rovine, k nimz se vIneni rozsifilo za stejnou
a kruzniei k^ (S; 5 em). (Pocitejte s hodnotou T: zaokrouhlenou na dve desetin- dobu (tj. ktere kmitaji se stejnou fazi). V pfipade, ze
na mista.) se vIneni sifi V izotropnim prostfedi zjednoho mista
(z bodoveho zdroje), vinoplochami jsou soustfedne
Zname polomery obou V.' kruznice.
nych kruznIC; m(ilemeti'«i; 5 -J
S = 3,14-(8^-5^) noty dosadit pfimo do v/iahu
S = 3,14-(64-25) pro obsah mezikruzi.
S = 122,46 cm^
Druhou moinosti je vypocitat
obsah obou kruhu a mMm
od obsahu vMhokruhtio^lin
obsah menliho kruhu.

Protoiefelimeslovniuloh?! w
nedflnou soucastiJejiho n >f HI
Obsah mezikruzi je pfiblizne 122,46 em^. slovniodpov^dl

PSs. 1 1 0 - 1 1 6 KRU2NICE, KRUH - Vzajemna poloha pnmek a kruznic

Pokud Si ^ S2, mluvime o N E S O U S T R E D N Y C H kruznicich a lisecku S^Sj
nazyvame S T R E D N A kruznic a /C2. Zadar je mesto na pobfezi Jaderskeho more. Krome
historickych pamatekjsou lakadlem proturisty
Pro > dostaneme prave nasledujicich pet
NESOUSTREDNE KRUZNICE i dva zajimave technicke projekty -„l\/lofske varha-
moznosti:
ny" a„Pozdrav Slunci". Pozdrav Slunci ma tvar velke-
Kruznice nemaji zadny spolecny bod ho kruhu o prumeru 22 m zapusteneho do diazby,
pod nimz jsou umisteny solarnf moduly. Po zapadu
P l a t i : | S i S 2 | > r i + r2 slunce se rozsviti vsechny zabudovane svetelne
prvky a uskutechuje se svetelna hra. Kolem Slunce
jsou mensf sklenene kruhy - planety.

Vnejsi dotyk kruznic

Kruznice maji spolecny bod T
a V nem spolecnou tecnu t.
Bod T l e z i na stfedne 8^82*

Plati:|SiS2| = riH-r2
Pozdrav Slund, Zadar'

Pomoci protinaji-
cich se kruznic
Kruznice se protinaji v prusecicich
se zakresluji
P, Q. Spolecna tetiva PQ je kolma tzv. Vennovy
na stf ednou. diagramy pro dve
nebo tfi mnoziny.
Plati: r i - r 2 < IS1S2I < + r2
B

Vnltrni dotyk kruznic

Kruznice maji spolecny bod T Pokud mame dve nesoustfedne kruznice s ruznymi
a spolecnou tecnu t. Bod T lezi polomery, mohou mit tyto kruznice spolecne teeny.
na pfimce 8^82. Pocet techto tecen zavisi na vzajemne poloze kruz-
nic. Dokazete pro jednotlive pfipady urcit pocet
Plati:|SiS2| = n-r2 techto spolecnych tecen?

V roce 1914 navrhl baron Pierre de Coubertin

bilou vlajku s modrym, zlutym, cernym, zelenym
a cervenym kruhem. Spravne, jde o zakladatele
moderniho olympijskeho hnutf.Tato olympijska
vlajka byla poprve pouzita roku 1920 v Antverpach.
Je bezne hovofit o olympijskych kruzich, ackoli
z pohledu geometrie jde o kruznice, ci jeste pfesne-
Kruznice nemaji zadny spolecny bod
ji o mezikruzi.
Plati:|SiS2|<n-r2

Tower Bridge, Londyn2012

V pfipade rovnosti polomeru pfechazi v n i t f n i dotyk v totozne kruznice.

80 KRUZNICE, KRUH - Vzajemna poloha pfimek a kruznic PSs. 1 1 0 - 1 1 6

 Na zaver se jeste vrat'me k vzajemne poloze bodu a kruzniee.
Kde lezi vsechny body se stejnou mocnosti vzhle-
denn kdane kruzniei?
Je-li dana kruznice /c(S; r ) , muzeme kazdemu bodu M roviny pf if adit cislo
\SMf - r ^ kteremu fikame M O C N O S T
MOCNOST BODU KE KRUZNICI BODU M K E KRUZNICI L

Vsechny body, ktere maji stejnou mocnost ke dve-

ma ruznym kruznicim a /C2, lezi na pi'fmce, ktera
se nazyva chordala kruznic /c^ a kj. Chordala je
kolma na stfednou.

Chordala dvou dotykajfcich se kruznic je spolecna

tecna obou kruznic ve spolecnem bode.

Z Pythagorovy vety pro trojiihelnik SMT, kde T je bod dotyku teeny

z bodu M, dostaneme: \SMf -r^ = \MTf

Navic se da ukazat, ze \MTf — | M A | • | M B | , kde A, B jsou pruseciky libo-

volne secny kruznice k jdouci bodem M.
Protinaji-li se kruznice, je chordala pi'imka procha-
V pfipade vnitfniho bodu kruznice k, tecna prochazejici timto bodem zejici obema pruseciky.
neexistuje a plati: \SMf -r^ = ~\MA\ \MB\
Body na kruzniei maji nulovou mocnost, vnejsi body kruznice maji klad-
nou mocnost a vnitfni body kruznice maji zapornou mocnost. ^

Mocnost bodu ke kruzniei Ize vyuzit napf. pfi konstrukci kruznice zadane
dvema body a tecnou.

V pi^ipade, ze kruznice nemaji spolecny bod

a jedna z nich nelezi uvnitf druhe, postupujeme
pi^i konstrukci chordaly tak, ze nejdi'fve najdeme
CO JSME SE NAUCILI
bod chordaly, ktery lezi na spolecne tecne obou
kruznic.Tento bod lezi uprosti^ed mezi dotykovymi
body. Chordala proehazi timto bodem a je kolma
na stfednou.

Na zaklade obrazku rozhodnete o pravdivosti nasledujicich tvrzeni.

a) Kruzniee k^ a se protinaji v bodech A , B.
b) Kruzniee kj a k^ maji vnejsi dotyk.
c) Kruzniee k^ a k^ maji vnejsi dotyk.
d) Pfimka tje spolecna tecna kruznie /cp k^ a k^.
e) Bod A je vnitfni bod kruzniee/C4.
f) Pfimka p je secna kruzniee k^.
g) Bod K ma nulovou mocnost vzhledem ke kruzniei k^.
h) Tecna v bode U ke kruzniei je soucasne tecnou ke kruzniei ky
i) Pfimka 5^ T je kolma na pfimku t.
j) Body S2, S3 a U urcuji trojiihelnik.

PS 5 . 1 1 0 - 1 1 6 KRUZNICE, KRUH - Vzajemna poloha pfimek a kruznic 81