FIR – 6.

cvičení – Měření rizika – ŘEŠENÍ PRO STUDENTY

Měření rizika provádíme pomocí pravděpodobnosti (pravděpodobnost = možnost vzniku

určité události). Součet všech pravděpodobností jednotlivých událostí se rovná číslu jedna. U
jisté (bezrizikové) události se pravděpodobnost rovná jedné. Stupeň rizika vypočítáme
pomocí směrodatné odchylky a variačního koeficientu. Dále nás zajímá tzv. očekávaná
výnosnost, která představuje výnosnost, jíž investor předpokládá dosáhnout. Minimální
požadovaná výnosnost je bezriziková výnosnost plus riziková přirážka (prémie). Je-li
očekávaná výnosnost větší nebo rovna požadované výnosnosti, je investice pro investora
přijatelná.

Vzorce

Směrodatná odchylka

N N
=  (P
j 1
j  P)  p j
2
P = P  p
j 1
j j

………směrodatná odchylka očekávaných příjmů z investičních variant,

Pj………jednotlivé očekávané peněžní příjmy u různých variant,
P ...........průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmu (toků) z investice,
pj………pravděpodobnost vzniku jednotlivých očekávaných příjmů,
j………..jednotlivé varianty očekávaných peněžních příjmů,
N………počet variant očekávaných peněžních příjmů.

Čím větší je , tím větší je riziko projektu.

Variační koeficient
Tento ukazatel představuje relativní ukazatel míry rizika. Slouží pro posouzení míry rizika u
projektů s odlišnou hodnotou průměrných očekávaných peněžních příjmů (toků) z projektu
( P ).

Vk = Čím větší je Vk, tím větší je riziko projektu.
P

Korelační koeficient – NEBUDEME ŘEŠIT

n…………………..počet sledovaných let,

Vi…………………výnosnost podniku i,
Vj…………………výnosnost podniku j,
i………………….směrodatná odchylka výnosnosti podniku i,
j………………….směrodatná odchylka výnosnosti podniku j.

Korelační koeficient se pohybuje v rozmezí: od +1 do – 1.

1
Výnosnost investic z celého portofólia
n
VP = V  p
i 1
i i

Vp ……...očekávaná výnosnost z portfolia investic,

Vi ………výnosnost jednotlivých druhů investic v portfoliu (v %),
pi ……… podíl jednotlivých portfoliových investic na kapitálovém výdaji za všechny
pořízené investice,
n ………. počet investic v portfoliu.

Příklady k samostatnému řešení

1) Seřaďte následující cenné papíry podle výše Vámi uvažované rizikové přirážky od
nejnižšího rizika vzestupně:
- podnikové obligace vybraných podniků;
- státní pokladniční poukázky;
- kmenové akcie ostatních podniků;
- bankovní obligace;
- prioritní akcie vybraných podniků;
- státní obligace;
- kmenové akcie vybraných podniků;
- podnikové obligace ostatních podniků;
- komunální obligace. (Nejméně rizikové jsou státní pokladniční poukázky.)

Průměrná výnosnost
Druh cenného papíru Stupeň rizika
v%
Státní pokladniční poukázka Téměř žádný 3,7
Státní obligace 4,9
Vysoce kvalitní podniková obligace 5,5
Vysoce kvalitní prioritní akcie .
Méně kvalitní podniková obligace .
Vysoce kvalitní kmenová akcie .
Spekulativní kmenová akcie 12,4
Nejvyšší
Kmenové akcie malých podniků 17,7

Seřazení CP:
1) státní pokladniční poukázky
2) státní obligace
3) komunální obligace (Pozn. 3, 4, 5, jsou na stejné úrovni)
4) podnikové obligace vybraných podniků
5) bankovní obligace
6) prioritní akcie vybraných podniků
7) podnikové obligace ostatních podniků
8) kmenové akcie vybraných podniků
9) kmenové akcie ostatních podniků

2
2) Investiční společnost má možnost nakoupit akcie podniku A nominální cenou 100 Kč/kus
nebo podniku B s nominální cenou 500 Kč/kus.
Další doplňující údaje:
Dividendový výnos z nominální
ceny v % Pravděpodobnost
Akcie podniku Akcie podniku výnosu
A B
1 3 0,05
7 5 0,35
12 10 0,40
20 15 0,20

Úkol: Určete, které akcie bude výhodnější nakoupit a které akcie budou méně rizikové.
(Pro podnik A:  = 5,21, Vk = 0,461. Pro podnik B:  = 3,87, Vk = 0,435.
Méně rizikové jsou akcie podniku B.)

Řešení – stejné jako vzorový příklad:

Podnik A
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
1% 0,05 0,05 (1-11,3) – 10,3 106,09 5,3045
7% 0,35 2,45 - 4,3 18,49 6,4715
12 % 0,40 4,8 0,7 0,49 0,196
20 % 0,20 4,0 8,7 75,69 15,138
Suma 1,00 P = 11,30 % x x  = 27,11
2

P = 11,3 % = průměr dividendového výnosu

N
 5,21
A =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 27,11 = 5,21 VkA =
P
=
11,3
= 0,46 → relativní

vyjádření rizika

Podnik B
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
3% 0,05 0,15 (3 – 8,9) – 5,9 34,81 1,7405
5% 0,35 1,75 – 3,9 15,21 5,3235
10 % 0,40 4,0 1,1 1,21 0,484
15 % 0,20 3 6,1 37,21 7,442
Suma 1,00 P = 8,90 % x x  = 14,99
2

P = 8,9 % = průměr dividendového výnosu

N
 3,87
B =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 14,99 = 3,87 VkB =
P
=
8,9
= 0,43

VkA > VkB nákup akcie podniku B je méně rizikový a zároveň průměrný dividendový
výnos je taky menší.

3
Pokud se jednotlivé projekty (varianty) liší podstatně v absolutních výších P (a jsou i
velké rozdíly mezi jednotlivými hodnotami Pj u jednotlivých variant), je správnější
použít variační koeficient (ne směrodatnou odchylku).

3) Varianty očekávaných peněžních příjmů z investice do nové technologie jsou uvedeny

v následující tabulce:

Varianta A Varianta B
Pravděpodobnost Pravděpodobnost
Příjem v mil. Kč Příjem v mil. Kč
v% v%
1,4 30 5,2 35
2,6 50 8,4 45
2,8 20 10,5 20

Úkol: Vypočítejte, která investice je výhodnější a která je méně riziková.

(Pro variantu A:  = 0,581, Vk = 0,2548. Pro variantu B:  = 1,9940, Vk = 0,2584.
Riziko je u variant podobné, ale varianta B má vyšší výnos, proto je tedy výhodnější.)

Řešení – stejné jako vzorový příklad:

Varianta A
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
(1,4 – 2,28) =
1,4 0,30 0,42 0,7744 0,23232
– 0,88
2,6 0,50 1,30 0,32 0,1024 0,0512
2,8 0,20 0,56 0,52 0,2704 0,05408
Suma 1,00 P = 2,28 mil. Kč x x  = 0,3376
2

N
A =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 0,3376 = 0,5810

 0,5810
VkA = = = 0,2548 = 25,48 %
P 2,28

Varianta B
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
5,2 0,35 1,82 (5,2 – 7,7)= – 2,5 6,25 2,1875
8,4 0,45 3,78 0,7 0,49 0,2205
10,5 0,20 2,1 2,8 7,84 1,568
Suma 1,00 P = 7,7 mil. Kč x x  = 3,976
2

N
B =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 3,976 = 1,994

 1,994
VkB = = = 0,2589 = 25,89 %
P 7,7
PA  PB , proto je nutné použít ještě variační koeficient!

Dle VK vychází riziko obou variant skoro stejně velké, ale vyšší průměrný očekávaný
příjem P má varianta B, takže je výhodnější. Riziko vypočítané variačním koeficientem

4
 se u obou variant téměř neliší, proto je lepší rozhodnout se na základě průměrné
výnosnosti, která je u varianty B výrazně vyšší.

4) Investor chce vložit své peněžní prostředky do obligací a k dispozici jsou:

- komunální obligace → jejich nominální cena je 5 000 Kč/kus a výnos 13 % p.a.;
- podnikové obligace → jejich nominální cena je 1 000 Kč/kus a výnos 11 % p.a.

Další podmínky:
Pravděpodobnost u obligací v %
Posouzení návratnosti investice
Komunálních Podnikových
Úrok i nominální cena budou plně
84 75
uhrazeny
Nebude uhrazen úrok za jedno období 10 20
Nebude uhrazena nominální cena při
6 5
splatnosti obligace

Úkol: a) Pomocí směrodatné odchylky, příp. variačního koeficientu určete, která obligace je
méně riziková.
b) Vypočítejte průměrnou výnosnost výše uvedených obligací.

(Komunální obligace:  = 1 187, Vk = 0,2246, výnosnost 5,7 %.

Podnikové obligace:  = 217, Vk = 0,209, výnosnost 3,8 %.)

Řešení:
Pro zjednodušení uvažujeme návratnost jen za 1 rok.
Vypočítat příjem pro komunální obligace a podnikové.

Komunální obligace:
NC = 5 000 Kč, úrok 5000  0,13 = 650 Kč

Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
5000 + 650 =
Úrok i NC budou = 5 650
0,84 4 746 365 133 225 111 909
plně uhrazeny Uhrazena NC
+ úrok
5 000
Nebude uhrazen
Bude
úrok za jedno 0,10 500 – 285 81 225 8 122,5
uhrazena
období
pouze NC
Nebude uhrazena 650
NC při splatnosti Bude uhrazen 0,06 39 – 4 635 21 483 225 1 288 993,50
obligace pouze úrok
Suma 1,00 P = 5 285 Kč x x 2 = 1 409 025

N
A =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 1409025 = 1 187

 1187
VkA = = = 0,2246 = 22,46 %
P 5285

P 5285
Výnosnost =  100   100 = 105,7 %
NC 5000
5
 Podnikové obligace:
NC = 1 000 Kč, úrok = 1 000  0,11 = 110 Kč

Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
Úrok i NC budou 1 000 + 110 =
0,75 832,50 72 5 184 3 888
plně uhrazeny = 1 110
Nebude uhrazen
úrok za jedno 1 000 0,20 200 – 38 1 444 288,80
období
Nebude uhrazena
NC při splatnosti 110 0,05 5,5 – 928 861 184 43 059,20
obligace
Suma 1,00 P = 1 038 Kč x x 2 = 47 236

N
B =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 47236 = 217,34

 217,34
VkB = = = 0,20938 = 20,94 %
P 1038

P 1038
Výnosnost =  100   100 = 103,8 %
NC 1000

Komunální obligace patří mezi dlouhodobé státní obligace, jsou méně rizikové. Jistější
jsou tedy komunální obligace než podnikové obligace.
Menšímu podstupovanému riziku by měla odpovídat i menší výnosnost, ale tady to tak
není.
Podnikové obligace jsou rizikovější a měla by u nich tudíž být větší požadovaná
výnosnost. V našem případě však vychází větší výnosnost i větší riziko u obligací
komunálních, které jsou ale rizikové méně než obligace podnikové.
Méně rizikové i méně výnosné jsou tedy v tomto příkladu obligace podnikové (podle
výsledku průměrné výnosnosti).

5) Vyberte výhodnější z následujících variant výstavby výrobního závodu:

1. varianta 2. varianta
Očekávaný Očekávaný
Pravděpodobnost Pravděpodobnost
zisk v mil Kč zisk v mil Kč
v% v%
při při
Minimální využití
– 150 20 – 100 25
výrobní kapacity
Průměrná využití
120 55 110 50
výrobní kapacity
Maximální
využití výrobní 280 25 260 25
kapacity
Úkol: Popište situaci, při které by bylo nutné ve výpočtu pokračovat a způsob, jakým budete
pokračovat včetně konečného rozhodnutí.

(Pro variantu 1:  = 144,17, Vk = 1,36. Pro variantu 2:  = 128,16, Vk = 1,35.)

6
 Řešení:
1. varianta
Očekávaný Pravděpodobnost
zisk v mil Kč v % pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
při Pj
Minimální (–150–
využití výrobní – 150 0,20 – 30 106) = 65 536 13 107
kapacity –256
Průměrná
využití výrobní 120 0,55 66 14 196 108
kapacity
Maximální
využití výrobní 280 0,25 70 174 30 276 7 569
kapacity
P=
Suma 1,0 106 mil. x x 2 = 20 784
Kč

N
1 =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 20784 = 144,17

 144,17
Vk1 = = = 1,36
P 106

2. varianta
Očekávaný Pravděpodobnost Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
zisk v mil Kč v % pj
při Pj
Minimální (–100–
využití výrobní – 100 0,25 – 25 95) = 38 025 9 506,25
kapacity – 195
Průměrná
využití výrobní 110 0,50 55 15 225 112,5
kapacity
Maximální
využití výrobní 260 0,25 65 165 27 225 6 806,25
kapacity
Suma 1,0 P = 95 x x 2 = 16 425
mil. Kč

N
2 =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 16425 = 128,16

 16425
Vk2 = = = 1,35
P 95

Protože obě varianty vykazují rozdílné hodnoty P , budeme míru rizika vyjadřovat variačním
koeficientem.

7
Oba Vk jsou téměř shodné, ale průměrný očekávaný zisk vykazuje varianta 1 vyšší,
proto je tato varianta výhodnější, i když je nepatrně rizikovější.

6) Přepokládejte, že investiční projekt I má průměrnou očekávanou hodnotu peněžních příjmů

50 mil. Kč a směrodatnou odchylku 125. Projekt II přináší průměrnou očekávanou hodnotu
ve výši 100 mil. Kč a má směrodatnou odchylku 150.
Úkol: Posuďte rizikovost obou projektů.

(Projekt I :Vk = 0,0000025. Projekt II: Vk = 0,0000015).

Řešení:
Posoudím pomocí variačního koeficientu.

Projekt I:
P1  50 mil. Kč
1 = 125
 125
Vk1 = = = 0,0000025
P 50000000

Projekt II:
P1  100 mil. Kč
1 = 150
 150
Vk1 = = = 0,0000015
P 100000000

7) Zjistěte a porovnejte očekávanou průměrnou výnosnost dvou typů portfolia:

Typ I Typ II
Nákup akcií Nákup akcií
Podnik Výnosnost v % Podnik Výnosnost v %
v tis. Kč v tis. Kč
ČEZ 800 5,4 KB, a.s. 1 000 4,5
AKUMA 200 10,6 AERO 400 1,5
ČS, a.s. 500 2,2 FISKAS 250 15,8
Celkem 1 500 x Celkem 1 650 x

Úkol: Porovnejte očekávanou průměrnou výnosnost obou typů portfolia.

(Výnos portfolia Typ I je 5,02 %. Výnos portfolia Typ II je 5,49 %.)

Řešení → 2 možné postupy:

a) (pronásobím hodnotu investice výnosností a součet těchto součinů dělím sumou
investovaného kapitálu)  100, tedy:

Typ I:
[(800 000  0,054 + 200 000  0,106 + 500 000  0,022) : 1 500 000]  100 = [(43 200 +
21 200 + 11 000) : 1 500 000]  100 = (75 400 : 1 500 000)  100 = 5,0266 %

Typ II:
[(1 000 000  0,045 + 400 000  0,015 + 250 000  0,158) : 1 650 000]  100 = [(45 000 +
6 000 + 39 500) : 1 650 000]  100 = (90 500 : 1 650 000)  100 = 5,4848 %

8
b) Vypočítám procentní zastoupení jednotlivých podniků v portfóliu podle vzorce (str. 2
-> Výnosnost investic z portfólia):

Typ I
Nákup akcií v tis. Procentní zastoupení
Podnik Výnosnost v % (Vi)
Kč z celku (pi)
(800 : 1 500)  100
ČEZ 800 5,4
53,33  54 %
AKUMA 200 10,6 13,33  13 %
ČS, a.s. 500 2,2 33,34  33 %
Celkem 1 500 x 100,00 %

n
VP =  Vi  pi = 5,4  0,5333 + 10,6  0,1333 + 2,2  0,3334 = 2,87982 + 1,41298 +
i 1

0,73348 = 5,02628 %

Typ II
Nákup akcií v tis. Procentní zastoupení
Podnik Výnosnost v % (Vi)
Kč z celku (pi)
(1 000 : 1 650)  100
KB, a.s. 1 000 4,5
60,61 %
AERO 400 1,5 24,24 %
FISKAS 250 15,8 15,15 %
Celkem 1 650 x 100,00 %

n
VP =  Vi  pi = 4,5  0,6061 + 1,5  0,2424 + 15,8  0,1515 = 2,72745 + 0,3636 + 2,3937
i 1
= 5,48475 %

Typ II má vyšší očekávanou průměrnou výnosnost, proto se vyplatí víc než Typ I.

8) Kapitálová investiční společnost nabízí možnost investování do tří otevřených podílových

fondů. Výnosnost jednotlivých fondů v % a pravděpodobnost dosažení tohoto výnosu jsou
uvedeny v tabulce.

Výnosnost v % Pravděpodobnost v %
10 25
Balancovaný fond 12 50
14 25
13 30
Dynamický fond 15 35
18 35
14 40
Rozvojový fond 18 30
22 30

Úkol: Zjistěte průměrnou výnosnost jednotlivých fondů a výši rizika investování.

(Balancovaný fond: P = 12 %,  = 1,4142, Vk = 0,11785. Dynamický fond: P = 15,45 %,

 = 2,10188, Vk = 0,136. Rozvojový fond: P = 17,6 %, = 3,32, Vk = 0,1888.)
9
Řešení:
Balancovaný fond
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
10 0,25 2,5 (10 – 12) = – 2 4 1
12 0,50 6 0 0 0
14 0,25 3,5 2 4 1
Suma 1,00 P = 12 % x x  =2
2

N
 =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 2 = 1,4142

 1,4142
Vk = = = 0,11785
P 12

Dynamický fond
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
13 0,30 3,9 (13–15,45) = –2,45 6,005 1,801
15 0,35 5,25 – 0,45 0,2025 0,071
18 0,35 6,3 2,55 6,5025 2,2759
Suma 1,00 P = 15,45 % x x 2 = 4,4179

N
 =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 4,4179 = 2,10188

 2,20188
Vk = = = 0,136
P 15,45

Rozvojový fond
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
14 0,40 5,6 (14–17,6)= –3,6 12,96 5,184
18 0,30 5,4 0,4 0,16 0,048
22 0,30 6,6 4,4 19,36 5,808
Suma 1,00 P = 17,6 % x x  = 11,04
2

N
 =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 11,04 = 3,3226

 3,3226
Vk = = = 0,18878
P 17,6

10
9) Zhodnoťte riziko následujících 5 projektů a seřaďte je podle vzrůstající rizikovosti:

Projekt Průměrný očekávaný výnos v mil. Kč Rozptyl = 2

1. 32 625
2. 90 2 916
3. 41,5 2 916
4. 12 100
5. 103,6 13 000

(Vk1 = 0,78125, Vk2 = 0,60, Vk3 =1,3, Vk4 = 0,83, Vk5 = 1,10.
Seřazení podle rizikovosti od nejnižší k nejvyšší je Vk2, Vk1, Vk4, Vk5, Vk3)

Řešení:
Výpočet variačního koeficientu.
U jednotlivých projektů jsou rozdílné hodnoty P , proto budeme míru rizika posuzovat
podle variačního koeficientu. Směrodatná odchylka je druhá odmocnina rozptylu.

Průměrný Variační
očekávaný Směrodatná odchylka koeficient
Projekt Rozptyl 
výnos v mil. = 2 Vk =
Kč P
25
1. 32 625 625 = 25 = 0,78125
32
2. 90 2 916 54 0,6
3. 41,5 2 916 54 1,3012
4. 12 100 10 0,8333
5. 103,6 13 000 114 1,1003

(Seřazení podle rizikovosti od nejnižší k nejvyšší je Vk2, Vk1, Vk4, Vk5, Vk3)

10) Vypočítejte koeficient korelace a směrodatnou odchylku výnosnosti portfolia složeného

ze dvou podniků A a B zastoupených v portfoliu - každý podnik 50% podílem. Míra
pravděpodobnosti výnosnosti v jednotlivých letech u obou podniků je 25 %.

Výnosnost 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok

Podnik A 8% 7% 6% 3%
Podnik B 6% 8% 10 % 12 %
(A = 1,87, B = 2,236, KA,,B = – 0,9564)

Řešení:
Průměrná výnosnost: musíme předpokládat, že každý rok má pravděpodobnost 25 %

Podnik A = (8 + 7 + 6 + 3):4 = 24 : 4 = 6 %
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
8 0,25 2 (8 – 6) = 2 4 1
7 0,25 1,75 1 1 0,25
6 0,25 1,5 0 0 0
3 0,25 0,75 –3 9 2,25
Suma 1,00 P=6% x x  = 3,5
2

11
 N
A =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 3,5 = 1,87

Podnik B = (6 + 8 + 10 + 12) : 4 = 36 : 4 = 9 %

Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
6 0,25 1,5 (6 – 9) = – 3 9 2,25
8 0,25 2 –1 1 0,25
10 0,25 2,5 1 1 0,25
12 0,25 3 3 9 2,25
Suma 1,00 P=9% x x  = 5,0
2

N
B =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 5 = 2,236

n   (V A  VB )  V A  VB 4  (8  6  7  8  6  10  3  12)  24  36
KA,B = = =
n  A  B
2
4 2  1,87  2,236

4  (48  56  60  36)  864 4  200  864  64

=  = – 0,95664
16  1,87  2,236 66,90112 66,90112

11) Vypočítejte absolutní i relativní míru rizika investičního projektu (A) z údajů uvedených
v tabulce a porovnejte ho s investičním projektem (B), který má směrodatnou odchylku
800 000 a průměrný očekávaný příjem 6 mil. Kč.

Situace Peněžní příjem v Kč Míra pravděpodobnosti v %

Pesimistická 20 000 5
Průměrná 24 000 20
Očekávaná 30 000 50
Optimistická 36 000 25

(A = 4 600, B = 800 000, VkA = 0,154, VkB = 0,133. Méně rizikový je projekt B.)

Řešení:
Pj pj Pj * pj Pj – P (Pj – P )2 (Pj – P )2 * pj
(20 000 –
20 000 0,05 1 000 96 040 000 4 802 000
29 800)= – 9 800
24 000 0,20 4 800 – 5 800 33 640 000 6 728 000
30 000 0,50 15 000 200 40 000 20 000
36 000 0,25 9 000 6 200 38 440 000 9 610 000
Suma 1,00 P= x x 2 = 21 160 000
29 800 Kč

N
A =  (P
j 1
j  P) 2  p j = 21160000 = 4 600

12
  4600
VkA = = = 0,15436
P 29800

 800000
VkB = = = 0,133
P 6000000

13