Ernest Hemingway – Stařec a moře

Rok vydání: 1952

Spisovatel
 1899-1961
 Americký spisovatel, žurnalista, esejista a autor moderního románu a povídek
 Autor ztracené generace
 Dobrovolník v italské armádě za 1. světovou válku a reportér ve španělské občanské válce
 Po 2. světové válce dopisovatel
 Hlavními hrdiny jeho děl byli převážně muži, kteří měli nelehký život a mohli prokázat čest a
odvahu v nebezpečných situacích – motivy lidské statečnosti a nezdolnosti. Ve svých dílech se
inspiroval svým životem.
 Mistr v tzv. metodě ledovce – autor eliminuje vše nepodstatné, aby účinnost textu byla co
možná největší a soustředí se tak především na hlavní myšlenku celého příběhu
 Je držitelem Policarovi i Nobelovi ceny, kterou získal v roce 1954 (stařec a moře)
 Poslední roky strávil na Kubě
 1961 spáchal sebevraždu
 Další síla: Sbohem armádo, Komu zvoní hrana

Zařazení
Světová literatura v meziválečném období v 1. polovině 20. století

 Završování 2. průmyslové revoluce

 Rozpad mnohonárodních mocností – vznik nových států
 Hlavní téma – 1. světová válka (její zbytečnost, krutost, neschopnost se vrátit do normálního
života)
 Myšlenkové směry – Pragmatismus-pravdivé je to, co je pro člověka důležité. Marxismus-
leninismus – oficiální a jediný směr v SSSR a komunistických zemích.
 Existencialismus – filosofický a umělecký směr, který vznikl po 1. světové válce v Německu.
Zabývá se otázkami života a smrti. Člověk se cítí být cizincem ve společnosti – nenavazuje
žádný kontakt, neprožívá žádné city. Okolní svět v něm vyvolává pocit strachu, beznaděje,
úzkosti. Reaguje na krutou válečnou minulost.
 Ztracená generace – Název poprvé použila spisovatelka Gertrude Steinová. Pojem
zpopularizoval Ernest Hemingway ve své prvotině Fiesta. Američtí básníci a prozaici, kteří po
návratu z 1. světové války (kam sami odešli) se nedokáží vrátit k normálnímu běžnému životu.
Trpí depresemi. Jejich hrdina je často osamělý a citově ztracený, vystavený nebezpečenství,
kvůli kterému musí prokázat svůj charakter. Pro tyto autory je typické psaní blízké stylu
novin, dávají najevo nedůvěru ke společnosti.
 Další autoři: Ernest Hemingway, Romain Rolland, Henri Barbusse (Oheň)

Světová literatura po roce 1945

 Západní civilizace (kapitalistická společnost) a východní blok (socialistická společnost), třetí

svět (kolonie) – rozpad tohoto systému – konec rasové segregace
 Vznik OSN
  Studená válka a vojenské konflikty (Vietnam, Korea ,…)
 Konec 2. a začátek 3. průmyslové revoluce
 Nové proudy a směry (Surrealismus, Nefigurativní umění, Pop-art, Nová figurace, …)
 V literatuře převažuje kvantita nad kvalitou
 Další autoři, kteří reagují na válku a osvobození: Wiliam Styron, Boris Polevoj, Joseph Heller

Rozbor díla
 Lit. druh: Epika, próza
 Lit. žánr: novela
 Čas a místo, kompozice: Děj se odehrává během tří dnů v 1. polovině 20. století v kubánské
vesnici poblíž Havany. Kompizice chronologická, bez kapitol, souvislý text, metoda ledovce,
jednoduchý prostý příběh
 Vypravěč: er-forma. Vypravěč pouze pozoruje – nevysvětluje a nekonstatuje
 Hlavní myšlenka: Vůle a víra, která pomůže překonat tělesnou i duševní slabost člověka,
který bojuje sám se sebou. Marnost lidského snažení.
 Obsah díla
Santiago je výborný rybář, ale za posledních více než osmdesát dní se mu nepodařilo ulovit
žádnou větší rybu. Navštěvoval ho a staral se o něj mladý chlapec Manolin, který pomáhal i
při rybolovu. Jenže ho rodiče poslali pracovat na jinou loď. Stařec se s vidinou velkého úlovku
vydává dál na moře.
Časně ráno vyplouvá na vzdálenější moře. Vypadalo to tak, že se znovu vrátí do přístavu
téměř s prázdnou. Najednou se na jednu z udic zasekne ryba tak velká, že skoro převrátila
loďku. Jenže mečoun, ryba, kterou se mu podařilo zaseknout, má neuvěřitelnou sílu a stařec s
ním velice dlouho bojuje a při tom dlouhém boji ho ryba zanesla dál do moře. Při zápasu
stařec přemýšlí o životě a o přírodě.
Je už velice vyčerpaný, ale díky jeho vytrvalosti a zkušenostem se mu po dlouhé chvíli
konečně podařilo rybu unavit a zdolat. Čeká ho však dlouhá cesta zpět do přístavu. Cesta zpět
je ještě náročnější kvůli velikosti ryby, která se nevejde do lodi a je přivázána k boku lodi.
Takto přivázána ryba a pach krve přitáhne pozornost žraloků, kteří ji začnou pomalu
okusovat. Stařec se ze všech sil snaží rybu uchránit, ale nakonec usoudí, že to už nemá smysl.
Rybu okousanou až na kost i přesto dopraví do přístavu. Vše nechává ležet a vyčerpán si jde
lehnout do svého domu. Ráno vypráví chlapci příběh, který měl o něj velkou starost. Obdiv
ostatních lidí si stařec získal zpět i přesto, že rybu nedovezl celou ale jen její kostru. Lidé ho
obdivovali za jeho velkou trpělivost, vůli a sílu, kterou musel na zdolání tak obrovské ryby
vynaložit.

 Charakteristika postav
 Stařec Santiago: Je starý, chudý, hubený, prostý kubánský rybář, který i přes
dlouhodobou smůlu neztrácí víru a naději. Těžce pracující a skromný muž, který žije
převážně samotářským životem.
 Chlapec Manolin: Chlapec, který má rád a obdivuje Santiaga. Je velice laskavý,
ohleduplný, obětavý.
 Jazyk díla
 Spisovný, jednoduché věty
 Časté přirovnání a obecné oslovení (chlapec, on, stařec)
  Španělské výrazy (galanos)
 Častá přímá řeč
 Bez archaismů a historicmů
 Hodnocení díla
 Kniha získala Nobelovu cenu
 Inspirace
 Film stařec a moře. Mnohokrát interpretováno – boj a věčná snaha člověka v přírodě. Oslava
prostého člověka