NEROVNOST

1. Sociální systém
síť vztahů mezi jednotlivci, skupinami a institucemi, jež tvoří soudržný celek
př.: rodina, město, národ…

Sociální struktura
 souhrn sociálních pozic (statusů) a s nimi spojených sociálních rolí ve společnosti
 (charakteristika soc. systému)

Sociální pozice (status)

 postavení, jež jedinec zaujímá v sociální skupině - toto postavení je svázáno s
výkonem určité soc. role
 setkáme se se statusovou inkonzistencí - zaujímám odlišný status v různých
hierarchicky strukturovaných oblastech soc. života
 dělí se na:
Statusy vrozené
 biologická stránka - výška, pohlaví, krása atd.

Statusy připsané (askriptivní)

 připsán v důsledku sociálních okolností, nositel může ovlivnit málo či
vůbec - šlechtický predikát

Statusy získané
 získaný snahou, pílí a učením - vrcholový sportovec, vysokoškolský
titul, povolání (jen za toho předpokladu, že pro jeho dosažení, jsem
musel splnit schopnostní předpoklady
Sociální role
 očekávané chování, práva a povinnosti daného statusu
 přístupy jedince k soc. roli:
Identifikace
Distanc
Odmítnutí
Sociální stratifikace
 hierarchické uspořádání lidí na základě nerovného rozdělení statků, jimiž jsou např.
příjem, vzdělání, věk, pohlaví atd.
 nerovnost nám umožňuje rozlišit společenská postavení

Soc. stratifikace podle Gerharda Lenskiho

 též založeno na nerovném rozdělení statků, avšak tyto statky jsou tři a tvoří tři dimenze sociální
stratifikace:
Materiální statky
 příjem majetek
Moc
 schopnost ovlivňovat jednání druhých
Prestiž
  úcta ze strany druhých

SOCIÁLNÍ MOBILITA
 schopnost přesunu mezi sociálními pozicemi ve stratifikačním systému
 přesvědčení o naprosté přirozenosti soc. pozic
 dělení:
Vertikální
 hierarchické uspořádání společnosti a vytváření tzv. společenského žebříčku;
vzestupný či sestupný přesun mezi spol. vrstvami je udáván v každé
společnosti jinak a to např. příjmem, vzděláním
1. intragenerační - kariéra dosažená v průběhu života (porovnání
sociálního pohybu mezi jednotlivci téže generace)
2. intergenerační - porovnání sociálního pohybu mezi generacemi (synů,
otců, dědů atd.)
Horizontální (laterální)
 přechod z jedné sociální skupiny do druhé bez změny celkového statusu
osoby, př.: změna zaměstnavatele, avšak práce stejná; přestěhování se do
jiné čtvrti atd.

 Sociální mobilita závisí na tom jestli je společnost UZAVŘENÁ, či OTEVŘENÁ

Uzavřené společnosti
 změna sociální pozice není v průběhu života prakticky možná; mám připsaný
status, ve kterém zůstanu už navždy
Otevřené společnosti
 vrstvy jsou propustné; mám možnosti vzestupu (i sestupu); jsou zde třídy

STRATIFIKAČNÍ SYSTÉMY
 konkrétní formy stratifikace v jednotlivých společnostech
 příklady:
Otrokářský
 dělení na svobodné a nesvobodné; uzavřená společnost
Kastovní
 dělení na kasty; zaniklý indický systém; člověk se narodí do určité kasty,
kterou nemá možnost jakkoliv změnit
 segregace společenských skupin; náboženská legitimizace
 čtyři kasty + pátá nesvobodná
Brahmani (ústa)
nejvyšší duchovní kasta
Kšatrije (paže)
vojáci
Vaišji (stehna)
obchodníci, řemeslníci, vojáci
Šúdry (chodidla)
služební, dělníci
(Nedotknutelní)
nesvobodní; prakticky otroci
Stavovský
 podobný kastovnímu systému, avšak více prostupný; upraveno zákony;
koncept dědičnosti a adopce do stavu
 tři (čtyři) základní stavy
Vládce
Duchovní (na stejné úrovni jako šlechta)
 Šlechta (na stejné úrovni jako duchovní)
Poddaní
Třídní
 pouze teoretické dělení z empirických výzkumů - z hlediska legálního
neexistují
 určení podle vlastnictví, příjmů, vzdělání atd