SOCIÁLNÍ STRUKTURA= souhrn sociálních pozic a s nimi spojených sociálních rolí ve společnosti

Základem sociální struktury je: a) sociální status b) sociální role c) sociální stratifikace
(rozvrstvení společnosti)

Sociální status= postavení, které jedinec zaujímá v sociální skupině

-toto postavení má vzhledem k jiným určitou hodnotu, je svázáno s výkonem určité role

-vymezuje práva a povinnosti jedince ve vztahu k ostatním jedincům

-formuje očekávání

STATUSY JSOU: a) vrozené- žena, muž, pubescent;souvisí s biologickou stránkou člověka(rasa, věk,
pohlaví) b) připsané- askriptivní= jedinci ji připisuje společnost(šlechtic, cizinec) c) získané- jsou
výsledkem vlastního úsilí(docent, lékař)

UKAZATELE SOCIÁLNÍHO STATUSU:

Objektivní – charakteristika(prestiž) profese

Dosažená kvalifikace

Dosažený stupeň vzdělání

Vliv, moc- kterou člověk disponuje

Příjmy – kterých dosahuje

Životní způsob, který vykazuje

DALŠÍ DĚLENÍ SOCIÁLNÍHO STATUSU:

Subjektivní- kam jedinec zařazuje sám sebe

Objektivní- kam jedince řadí okolí

Aktuální – přímo souvisí s rolí vykonávanou v dané konkrétní situaci

Latentní – pro danou situaci nemají význam (např. u lékaře, který nás vyšetřuje, nás nezajímá jeho
rodinný status)

SOCIÁLNÍ ROLE= soubor práv, povinností a očekávaného chování, které vyplývá ze sociálního
statusu

-pro zastávání určité role musí mít jedinec rolovou dispozici

-každá osoba hraje více rolí, a to jak nezávisle(student ve škole, zákazník v obchodě), tak souběžně
(např. otec a manžel v rodině)

Ambiguita= dvojznačnost role(spolčenost se nemusí úplně shodovat v tom, co od nositele role

chce

ZÁKLADNÍ SOCIÁLNÍ ROLE

1. Nadřízené – matka, učitel, lékař

2. Podřízené – syn, žák, pacient
3. Souřadné – kolega, spolužák, kamarádka
4. Role sexuálního partnerství
KONFLIKT ROLÍ

-rolová distance= člověk se od jednání, které je očekáváno, distancuje

-rolové přetížení= člověk zastává více rolí a není schopen přiměřeně dostát všem
povinnostem(např. zaměstnaná matka)

- rolový tlak=jedinec je vystaven silnému očekávání ze strany svého okolí, které nemůže naplnit

-zkřížení rolí=část jednání charakteristických pro jednu roli se přenese na roli druhou

DALŠÍ ÚHEL POHLEDU NA KONFLIKT ROLÍ

a) V rámci jedné role=jedinec se nedokáže vyrovnat s požadavky, které jsou na něho okolím
kladeny
b) Mezi rolemi= člověk musí v jednu chvíli jednu roli vytěsnit
c) Záměna rolí

PŘÍSTUP K ROLI

-ztotožnění;identifikace

-distanc;odstup ( jedinec roli navenek hraje, avšak vnitřně se s ní neztotožní)

-odmítnutí role

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE= součást sociální struktury; rozvrstvení spolčenosti na základě

nerovného rozdělení určitých reálných či symbolických statků

- Vždy existuje vrstva vládnoucí a vrstva ovládaná

- Nerovnost může být vymezena na základě věku, rodinného původu, pohlaví, vzdělání, příjmu,
profese, náboženské příslušnosti, etnicity
a) Vertikální – hierarchické uspořádání, vytváří se společenský žebříček
b) Horizontální – není utvořena hierarchie, rozdělení dle věku, pohlaví, místa bydliště

TYPY SPOLEČNOSTÍ

a) Archaická – první společnost lovci a sběrači

b) Tradiční – počátek v období po dovršení neolitické revoluce, vznik prvních měst, rozvoj dělby
práce, sociální stratifikace na principu kast nebo stavů a feudální systém vlády, základní
společenskou instituci tvoří náboženství, většina populace se věnuje zemědělství
c) Moderní- přelom 18. až 19. století, základní procesy- industrializace(rozvoj průmyslu),
urbanizace, demokratizace, intenzivní rozvoj dělby práce, tržní ekonomiky, těžiště
ekonomického od zemědělství k průmyslu, stavy jsou nahrazeny třídou
d) Postmoderní – objevují se v západní Evropě a Severní Americe koncem 60. let 20. století,
přesun ze sektoru průmyslu do sektoru služeb, prudký rozvoj informačních technologií, proce
globalizace, multikulturalismus

TRADIČNÍ X MODERNÍ SPOLEČNOST

Tradiční – stratifikační kritéria spočívala v rodinném původu, majetku a politické moci

Moderní- klesá význam rodinného původu ve prospěch vzdělání, příjmu a profese

 STRUKTURA ZÁPISU – CHYBY SOCIÁLNÍ PERCEPCE
1. Sociální percepce je způsob, kterým si jedinec vytváří dojmy o druhých. Hodnotí a posuzuje
jejich a) emoce b) chování c) interakce mezi lidmi a sociálními objekty

Zahrnuje vnímání zjevu a chování člověka, interpretaci tohoto chování

2. Chyby v sociální percepci

HALÉ EFEKT; PRVNÍ DOJEM – hodnocení druhého podle výrazného znaku jeho osobnosti

EFEKT PRIMÁRNOSTI – na formování dojmu mají vliv rysy zaznamenané jako první

EFEKT NOVOSTI – větší vliv na formování dojmu má nejnovější informace

EFEKT SHOVÍVAVOSTI – tendence jedince k lepšímu hodnocení lidí, se kterými máte dobrý vztah

EFEKT CENTRÁLNÍ TENDENCE- vyhýbání se extrémnímu hodnocení druhých

CHYBA BLÍZKOSTI – časová nebo prostorová blízkost vede k obdobnému posuzování

PŘEDSUDKY – jedinci jsou připisovány vlastnosti na základě jeho příslušnosti k určité sociální
skupině

PROJEKCE- pozorovatel má tendenci promítat do pozorované osoby svoje vlastnosti a prožitky

Očekávání – rozlišujeme pozitivní a negativní

a) Pozitivní – Pygmalion efekt; čím vyšší očekávání vůči lidem máme, tím lepších dosáhnou
výsledků
b) Negativní – Golemův efekt; negativní očekávání vede k negativnímu výsledku