Bakalarska Prace Dolezalova Marketa 358119 Archive

MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ F A K U L T A
Katedra tělesné výchovy
Kooperativní pohybové hry pro děti

předškolního věku
Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce: Autor práce:
Mgr. Marek Trávníček Markéta Doležalová

Bibliografický záznam
DOLEŽALOVÁ, Markéta. Kooperativní pohybové hry pro děti předškolního věku.

Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné
výchovy. 2014. 68 s.
Anotace
Bakalářská práce „Kooperativní pohybové hry pro děti předškolního věku"

pojednává o důležitosti pohybu jakožto přirozené potřebě každého dítěte a především je
zaměřena na podporu sociálních dovedností, resp. spolupráce u dětí předškolního věku.
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá
vymezením základních pojmů vztahujících se k dané problematice. Jedná se především
o pohyb, vývoj předškolního dítěte, spolupráci a hru. Oproti tomu praktická část
obsahuje vytvořený metodický materiál. Tento materiál obsahuje soubor konkrétních
pohybových her, které mají svým obsahem podporovat rozvoj spolupráce mezi
předškolními dětmi.
Annotation
Bachelor thesis "Cooperative motoric games for preschool children" deals with
importance of movement, which is a natural need of every child. The thesis emphasizes
supporting social skills - especially cooperation - in education of preschool children.
The bachelor thesis has two parts, theoretical and practical. The theoretical part defines
basic concepts applying to introduced problems; movement, evolution of preschool
child, cooperation, and game in particular. The practical part contains developed
methodical material. This collection consisting of particular motoric games is intended
to support development of cooperation among preschool children.
Klíčová slova
Motivace, hra, spolupráce, pohybová aktivita, kooperativní hra, předškolní věk.
Keywords
Motivation, game, cooperation, psychical activity, cooperative game, preschool age.

Prohlášení
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně a použila

pouze zdroje citované literatury, dalších informací a pramenů v souladu
s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se
zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Souhlasím, aby závěrečná práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně

v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 4. dubna 2014
Podpis
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Marku Trávníčkovi za vedení, ochotu,
trpělivost a konzultace při vypracování této bakalářské práce.
Dále bych ráda poděkovala své rodině za veškerou podporu a trpělivost, kterou mi při
studiu projevovali. Poděkování rovněž patří mateřské škole Fanderlíkova 9a, Brno za
ochotu, vstřícný přístup a možnost realizace této bakalářské práce.
Obsah
Úvod 8
I. Teoretická část 9
1 Vymezení a charakteristika základních pojmů 9
1.1 Pohyb, pohybová aktivita 10
1.2 Ontogeneze předškolního dítěte 11
1.2.1 Tělesný vývoj 11
1.2.2 Sociální vývoj 16
1.2.3 Psychický vývoj 19
1.3 Spolupráce, kooperace 22
1.4 Hra 25
1.4.1 Základní charakteristika 26
1.4.2 Pohybová hra 28
1.4.3 Pohybová kooperativní hra 29
2 Shrnutí dosavadních poznatků 31
3 CílBP 32
II. Praktická část 33
4 Kooperativní pohybové hry 33
4.1 Honičky 33
4.2 Překážkové dráhy 37
4.3 Oddechové hry 42
4.4 Pátrací hry 46
4.5 Ostatní 49
5 Zpětná vazba 52
Závěr 59
Resumé 60
Summary 60
Seznam literatury 62
Seznam zkratek 64
Seznam obrázků 65
Seznam grafů 66
Seznam příloh 67
Úvod
Umění spolupracovat je v současné době velmi ceněnou dovedností. Spolupráce
je vyžadována ve všech sférách společnosti, a pokud toto umění ovládáme, stáváme se
cenným a žádaným společníkem. Tento fakt je viditelný např. u pracovních pohovorů,
kde je prvním požadavkem často právě spolupráce (společně se zkušenostmi).
Základním požadavkem je spolupráce i v případě vzdělávání, a to již na základních
školách. Často jsou žákům zadávány skupinové práce či projekty, jelikož si učitelé
uvědomují důležitost a potřebnost spolupráce. Skupinové činnosti jsou tím nejlepším
prostředkem, jak tohoto umění dosáhnout. Při správném působení se spolupráce
postupem času stává zautomatizovanou dovedností (návykem) a pro jedince je pak
samozřejmostí. Tato snaha o spolupráci se dostává i do předškolního vzdělávání.
Nej přirozenější činností a zároveň formou učení dětí předškolního věku je hra. Proto je
vhodné pěstovat umění spolupráce u těchto dětí právě pomocí hry. Další přirozenou
potřebou každého dítěte je pohyb. Spojením pohybu s hrou získáváme účinný
prostředek pro rozvoj spolupráce již u dětí útlého věku - pohybovou hru. O významu
těchto základních a přirozených potřeb dítěte (pohyb a hra) pojednává tato bakalářská
práce. Pohybové hry jsou tedy nástrojem, jak dosáhnout stanoveného cíle bakalářské
práce - podpory spolupráce u dětí předškolního věku. Napsaná práce má charakter
metodického materiálu a je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá
vymezením základních pojmů týkajících se dané problematiky jako je pohyb, vývoj
předškolního dítěte, spolupráce a hra. Praktická část obsahuje již samotný vytvořený
soubor pohybových her zaměřený na podporu sociálních dovedností, především
spolupráce, u dětí předškolního věku. Děti předškolního věku, tzn. děti od tří do
šesti/sedmi let, jsou tedy cílovou skupinou, pro něž je výsledný soubor pohybových her
určen.
8
I. Teoretická část
Jak název bakalářské práce (dále jen BP) Kooperativní pohybové hry pro děti
předškolního věku napovídá, práce bude zaměřena především na kooperaci dětí při
pohybových hrách. Kooperaci lze jiným slovem nazvat spolupráce. Jejím základem je
společný vytčený cíl, přičemž spolupráce patří společně se soutěživostí k základním
principům lidské podstaty. Rozvoj a podpora spolupráce mezi dětmi se objevuje již
v mateřské škole. Mateřská škola je vůbec první vzdělávací instituce, se kterou se dítě
ve svém životě setkává. Dle mého názoru je umění spolupracovat v dnešní době
požadovaná dovednost a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Pokud toto umění člověk
ovládá, stává se velmi ceněným společníkem v celé společnosti. Tato dovednost by tedy
měla být rozvíjena již od dětství. Umět spolupracovat ovšem dítě nenaučíme ze dne na
den, je to dlouhodobý proces. Je důležité vědět, v jakém stádiu vývoje (psychického,
tělesného i sociálního) se dané dítě nachází, abychom s ním podle toho mohli adekvátně
pracovat a umění spolupracovat v něm pěstovat. Současně bude BP zaměřena na
pohybové hry. Pohybové hry jsou hry tvořeny na základě pohybu a jsou jedním
z prostředků, jak dítě učit. Mají své určité charakteristiky a dělení, která budou
rozebrána níže. Nástrojem pro dosažení cíle BP jsou pohybové kooperativní hry. Tyto
hry spojuje společný základ - pohyb, hra a spolupráce. Jednotlivé návrhy na využití
pohybových kooperativních her budou následně popsány v praktické části. V této
teoretické části BP nastíní jednotlivé pojmy týkající se dané problematiky. Tyto pojmy
jsou pohyb, spolupráce, hra a charakteristika předškolního věku.
1 Vymezení a charakteristika základních pojmů

V této kapitole budou rozebrány základní pojmy týkající se dané problematiky.
Nejprve se BP bude zabývat pohybem, pohybovou aktivitou a hrou jakožto přirozenou
potřebou dítěte a také nástrojem pro dosažení cíle BP. Dále budou uvedeny jednotlivé
charakteristiky a věkové zvláštnosti předškolního dítěte. Následně uvádí vymezení
spolupráce jakožto zvoleného cíle BP.
9
1.1 Pohyb, pohybová aktivita
Pohyb je pro dítě jeho nezbytnou přirozenou potřebou. U dětí je však velmi
individuální a každé dítě má odlišnou potřebu pohybu. Dvořáková například uvádí, že
průměrná denní potřeba pohybu u dítěte je asi pět hodin. Pohyb by tedy rozhodně neměl
chybět v denním režimu každé mateřské školy. Pokud si dítě tuto svou základní potřebu
nemůže splnit, dává to jasně najevo - projevuje se to v jeho chování. Jestliže deprivace
v podobě nedostatku pohybu trvá dlouhodobě, může se projevit na fyzickém a
psychickém stavu dítěte . Při zařazování pohybových činností do režimu dne bychom
1
neměli zapomínat na to, že každé dítě je jiné a má své individuální potřeby i co se týče
pohybu. Jedna z mnoha definic pohybové aktivity zní takto: „Pohybová aktivita je druh
tělesného pohybu člověka, charakteristického svébytnými vnitřními determinantami
(fyziologickými, psychickými, nervosvalovou koordinací, požadavky na svalovou
zdatnost, intenzitou apod.) i vnější podobou a formou, vykonávaného hybnou soustavou
při vyšší kalorické spotřebě, tj. při energetickém výdeji vyšším než při stavu člověka
v klidovém metabolismu. Pohybovou aktivitou je např. chůze, plavání, běh, skok, hod,
fotbal apod. " Současná technologická doba ovšem příliš pohybu dětí nenahráva.
2
Ačkoli si většina rodičů uvědomuje fakt, že jejich dítě pohyb potřebuje a vyžaduje,
přesto nejsou s to potřebu svých dětí naplnit. Příčiny mohou být různé, nedostatek času,
nevyhovující podmínky, lenost a podobně. Někteří z rodičů také tuto situaci řeší tím, že
dítě posadí před televizor nebo počítač, jen aby bylo chvíli v klidu. Opačný extrém
nastává v případě, že rodič vidí ve svém dítěti budoucího přeborníka v té či oné
disciplíně a této vizi podřizuje veškerý program dítěte. Často se poté stává, že dítě je
zahlceno velikým množstvím aktivit, které pro něj jsou někdy až příliš náročné a tím
pádem přestávají být pro dítě atraktivní . Samozřejmě nabídka pohybu v denním režimu
3
mateřské školy je podmíněna jejími možnostmi, ať už prostorovými, materiálními či

organizačními. Jiné aktivity může nabídnout mateřská škola nacházející se na venkově,
začleněná přímo do centra města nebo škola v blízkosti nějakého sportovního zařízení.
1
DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte: [tělesná výchova ve vzdělávacím
programu mateřské školy]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 137 s. ISBN 8071786934, str. 79-80
2
Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. 1. vyd. Editor Vladislav Mužík, Vladimír Süss. Brno:
Masarykova univerzita, 2009, 168 s. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, č. 228.
ISBN 978-802-1048-584, str. 10
3
DVOŘÁKOVÁ, Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte, str. 109
10
Jakákoli mateřská škola má své možnosti, jak dětem zprostředkovat pohyb. Každá
lokalita a každý terén má své specifické využití pro podporu pohybu . Nejen příroda
4
kolem nás nabízí spoustu možností, jak j i využít vesměs k jakýmkoli účelům. Tak proč
tuto výhodu neocenit a udělat z nedostatku svou přednost.
Pohyb je zároveň jedním ze zvolených prostředků pro dosažení cíle této BP -

podpory spolupráce za pomoci pohybu. Proto je zde pohyb nadefinován a vymezen
jakožto přirozená potřeba dítěte. Je důležité tuto základní potřebu dětí znát a
respektovat.
1.2 Ontogeneze předškolního dítěte

Na jaké vývojové úrovni by dítě mělo být při vstupu do mateřské školy a co
všechno by mělo zvládat? A jak se tyto nároky mění s postupem času, respektive věkem
dítěte? Tato kapitola bude zaměřena především na odlišné vývojové úrovně dětí
předškolního věku (tedy dětí od tří do šesti/sedmi let). Nej markantnější jsou základní tři
oblasti vývoje - tělesný, sociální a psychický. Tyto oblasti vývoje budou rozebrány
jednotlivě vždy s ohledem na věk dítěte.
1.2.1 Tělesný vývoj

V předškolním věku se již výrazně projevují dědičné vlivy rozhodující pro
formování typu, tj. celkového tělesného utváření člověka. Tento typ je určen především
výškou a hmotností každého dítěte, ale také například mohutností kostry a svaloviny či
některými dalšími znaky. Základní vyhraněné typy jsou člověk asthenický a člověk
pyknický. Zatímco člověk asthenický je dlouhý, velmi štíhlý, výška u něho převažuje
nad hmotností, má také lehčí kostru, slabou tukovou vrstvu a nepříliš silnou svalovinu;
člověk pyknický je oproti němu menší, zavalitý, má silnou kostru i tukovou vrstvu a
hmotnost u něho převažuje nad výškou. Často se jako další typ uvádí atletický se silnou
svalovinou, jež se blíží typu střednímu. Tento typ je nej obvyklejší, nejméně výrazný a
také nejharmoničtější. Někteří vědci také přisuzují určitému typu jisté psychické
4
DVOŘÁKOVÁ, Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte, str. 82-83
11
vlastnosti. Například pyknici bývají veselí, dobrosrdeční a společenští . K tělesnému
5
vývoji také neodmyslitelně patří motorika. Motorika znamená celkovou pohybovou

schopnost organismu. Tato schopnost se u předškolních dětí postupně zvyšuje. Pohyby
dítěte jsou více koordinované, je mnohem hbitější a zručnější než v předchozím
batolecím období . V oblasti motoriky je především v batolecím období (kolem tří let)
6
ještě stále potřebná pomoc dospělého - chůze do schodů, pomoc s oblékáním či

obtížnější dovednosti. Tato pomoc by ovšem měla být velmi nenápadná a tím pádem
podporovat dítě v samostatnosti . 7
Tříleté dítě
V tomto věku dítě roste pomaleji než v prvních dvou letech života. Nohy rostou
rychleji než ruce, díky čemuž vypadá dítě vyšší, štíhlejší a dospělejší. Ovšem nohy jsou
stále jakoby křivé. Také postoj dítěte se změnil, je více vzpřímený, tudíž břicho není
tolik vystouplé, ovšem stále jej nedokáže zatáhnout. Ve třech letech má dítě také již
všechny mléčné zuby. Za rok vyroste v průměru o 5 až 7,6 cm, jeho průměrná výška
nyní představuje téměř dvojnásobek porodní délky. Obvod hlavy je stejný jako obvod
hrudníku a velikost hlavy je úměrnější vůči tělu. Dítě ve třech letech váží v průměru
13,6 až 17,2 kg . Co se týče motoriky, dítě dokáže dobře udržet rovnováhu, na malý
8
okamžik j i udrží ve stoje na jedné noze. Zvládne kopnout do míče a chodit rovně
popředu či pozpátku. Také ujde několik kroků na špičkách a udrží se při chůzi na úzkém
prostoru (na obrubníku, na prkně apod.). Velmi rádo se pohybuje do rytmu hudby a
ve veliké oblibě má skluzavky. Rovněž jeho manuální zručnost je na vyšší úrovni než
v předcházejícím roce - učí se správně držet tužku (tzv. špetkový úchop), dokáže j i
ořezat nebo zacházet se štětcem . Již tříleté dítě chodí po schodech nahoru a dolů bez
9
pomoci a střídá při tom nohy, přičemž z posledního schodu rádo skáče snožmo. Velmi
se zlepšilo i v samoobslužných činnostech, jen občas potřebuje pouze minimální pomoc
5
MATĚJČEK, Zdeněk a Marie POKORNÁ. Radosti a strasti: předškolní věk, mladší školní věk, starší
školní věk. Vyd. 1. Jinočany: H, 1998. ISBN 80-860-2221-8, str. 8-9
6
ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Dítě v předškolním období. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004, 71 s. Žijeme s
dětmi, sv. 13. ISBN 80-204-1187-9, str. 9
7
ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 247 s. Učební texty
Univerzity Karlovy v Praze, 4. ISBN 80-246-0877-4, str. 117
8
ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha:
Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-717-8614-4, str. 99-100
9
BACUS, Anne a [z francouzského originálu Votre enfant de 3 á 6 ans přeložila Lucie HUČÍNOVÁ],
Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807-3675-639, str. 12 a 40
12
(například s vyškrabáním talíře), umyje a utře si ruce, vyčistí si zuby, ovšem ne
důkladně. Má snahu házet míčem, i když se mu ještě příliš nedaří přesně zacílit a házet
daleko. Větší míč je ovšem schopno chytnout do nastavených rukou. Jemná motorika
dítěte se taktéž posunula, zvládá obracet stránky v knize po jedné. Jeho oblíbenou
hračkou se stávají kostky, kdy dokáže postavit věž z osmi a více kostek, a také
plastelína .
10
Čtyřleté dítě
Od čtvrtého roku dochází k období tzv. první vytáhlosti (růstovému spurtu).
Prodlužují se končetiny, také trup ztrácí svou kulovitost a dítě již dokáže (pokud není
otylé) zatáhnout bříško. Hlava se v poměru k tělu zdá menší a postava celkově získává
proporce podobné dospělému člověku . Průměrná výška dítěte je nyní 101,5 až
11
114 cm, za rok tedy povyroste o 5 až 6,5 cm, a váží v průměru 14,5 až 18,2 k g . 12
V tomto období může ještě doznívat tzv. období prvního vzdoru, které je typické
nejvíce u tříletých dětí. Dítě se současně dostává do věku, kdy jeho potřeba pohybu
výrazně stoupá. Jeho velmi oblíbenou aktivitou se stává různé poskakování, lezení po
stromech, dělání kotrmelců nebo ježdění na tříkolce. Manuální zručnost jde opět
směrem nahoru, nůžky už pro něj nejsou tak cizí a dokáže stříhat poměrně rovně. I jeho
kresba se zdokonalila. Postavy se začínají podobat skutečným lidem, jsou přesnější.
Stává se také dobrým chodcem, rádo chodí do přírody a při vhodné a dostatečné
motivaci je schopno ujít i několik kilometrů . Již lépe poskakuje po jedné noze a také
13
zvládne jít v jedné přímce (podle čáry namalované na zemi křídou nebo podle nalepené
pásky). Velmi dobře se pohybuje ve vlastnoručně řízeném vozíku (tříkolka, autíčko
apod.) - zatáčí, vyhýbá se překážkám. Velmi rádo leze po žebříku, šplhá po stromech a
na dětských prolézačkách. Nečiní mu problém zdolat 12 až 15 cm vysokou překážku a
při doskoku dopadá na obě nohy snožmo. S lehkostí utíká, zastavuje se, rozebíhá se a
svižně se pohybuje kolem překážek. Při hodu míčem dohodí dál a zvládá lépe zamířit.
Staví věže z deseti a více kostek a tužku již drží správným úchopem, tedy ve třech
10
ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, str. 100-102
11
DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybové činnosti v předškolním vzdělávání. 2. vyd. Praha: Raabe, 2011, 146 s.
ISBN 978-808-6307-886, str. 3-4
12
13
BACUS, Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let, str. 66 a 94
13
prstech. Baví ho navlékat dřevěné korálky na šňůru a také se přesněji trefuje kladívkem
do hřebíků a do zatloukacích kolíků . 14
Pětileté dítě
Dítě v pěti letech se již lépe ovládá jak po stránce tělesné, tak emoční. Opravdu
veliký význam pro něj v tomto období má přátelství a skupinové činnosti. Během roku
přibere na váze 1,8 až 2,3 kg, tudíž jeho průměrná váha stoupá již na 17,3 až 20,5 kg.
I jeho průměrná výška se změnila na 107 až 117 cm, tudíž povyroste přibližně o dalších
5 až 6,5 cm. Velikost hlavy již zhruba odpovídá velikosti hlavy dospělého jedince.
V tomto věku již některým dětem začínají vypadávat mléčné zuby. Během tohoto
období se také projevuje binokulární vidění , které je již dobře rozvinuté . Dítě se
15 16
projevuje ve všech směrech dospělejší, dokáže více věcí a je možné svěřit mu určitou
odpovědnost za některé úkoly. V tomto období ho vše velmi zajímá a snadno dokáže
spolupracovat s dospělým člověkem, začíná být i více trpělivější . Má tendenci17
neustále zdokonalovat své schopnosti ve všech oblastech vývoje, tedy nejen v oblasti
motoriky. Jeho chůze se velmi zlepšila - chodí pozpátku, našlapuje nejprve na patu a
pak na špičku, chůze po schodech mu již nečiní žádnou obtíž. Zkouší se učit kotrmelec
(v zájmu bezpečnosti a předcházení úrazů je třeba, aby se jej naučilo správným
způsobem). Celková hybnost a pohyblivost se také zlepšila, dokáže se dotknout rukou
prstů u nohou, aniž by muselo pokrčit kolena a bez problémů přejde přes kladinu.
Rovnováhu na jedné noze udrží po dobu deseti sekund a při skákání přes švihadlo se
naučí střídat nohy. Chytí míč hozený ze vzdálenosti necelého metru a je už zcela zřejmá
dominantní ruka - projeví se tedy, zda bude dítě levák či pravák. V tomto věku se děti
začínají učit jezdit na kole, některé děti dokonce jezdí již bez přídavných koleček . Dítě18
projevuje snahu samo se rozhoupat na houpačce, přičemž je třeba dobrá koordinace

pohybů a smysl pro rytmus, ne vždy je však tato snaha úspěšná. Mimo jízdy na kole
14
15
Binokulární vidění - obě oči pracují společně a do mozku posílají jeden obraz; umožňuje vnímání
prostoru
16
17
BACUS, Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let, str. 122
18
14
zkouší také další fyzické aktivity vyžadující smysl pro rovnováhu - může to být
například jízda na bruslích či na skateboardu - zkouší tak své možnosti a dovednosti . 19
Šestileté dítě
V tomto věku dítě roste již pomalu, ale vyrovnaně, také postupně sílí a má stále
lepší koordinaci. Za rok povyroste o dalších 5 až 7,5 cm, tudíž chlapci měří v průměru
110 až 117,5 cm a děvčata 105 až 115 cm. Na váhovém přírůstku se tentokrát výrazně
podílí nárůst svalové hmoty, přibírá za rok 2,3 až 3,2 kg. Přibližná váha se pohybuje
u chlapců mezi 17,5 a 21,5 kg a u děvčat mezi 19 a 22,5 kg. Dlouhé kosti paží a nohou
v tomto věku rostou opravdu rychle, tudíž dítě vypadá vytáhle, můžeme říci „samá ruka,
samá noha". V šesti letech dítěti postupně vypadávají mléčné zuby a nahrazuje je již
chrup trvalý. Tento proces začíná u dvou předních horních zubů; u děvčat dochází
k vypadávání zpravidla dříve než u chlapců. Rysy v obličeji dítěte se již velmi podobají
charakteru rysů dospělého člověka. Často v tomto věku dochází k dalekozrakosti vlivem
nedozrálého tvaru oční bulvy, tento jev tedy není nijak neobvyklý . Díky pohybu se 20
rapidně zvětšuje síla svalů, proto chlapci bývají zpravidla silnější než stejně stará
děvčata. V oblasti jemné a hrubé motoriky se dovednosti posouvají směrem vzhůru,
pohyby jsou daleko přesnější a méně zbrklé, i když jistá neobratnost stále přetrvává.
Přestože se snaží sedět v klidu, neustále sebou šije, prostě si nemůže pomoci. Velmi ho
baví jakákoli tělesná aktivita - běhání, skákání, lezení, šplhání či házení. Taktéž má
v oblibě různé výtvarné a rukodělné práce jako je malování, modelování z hlíny,
plastelíny či práce se dřevem. Rádo obkresluje, ať už ruce či jakékoli jiné předměty,
také skládá papír a vystřihuje z něj všelijaké tvary (střih nůžkami je daleko přesnější než
před rokem). S tím souvisí i lepší koordinace ruky a oka. Koordinace celkově je na
vyšší úrovni a dítě se tak stává obratnějším a zručnějším. Díky tomu mnohem lépe jezdí
na kole, plave či kope do míče. Zpravidla si dítě v šesti letech již dokáže zavázat
tkaničky, avšak některé děti s nimi doposud stále zápasí . 21
19
BACUS, Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let, str. 148
2 0
21
15
1.2.2 Sociální vývoj
Nej důležitějším zprostředkovatelem socializace zůstává i v předškolním věku
nadále rodina. Socializací je v tomto případě myšleno začleňování do lidské společnosti
jako takové. Proces socializace podle Langmeiera 22
obsahuje tři základní vývojové
aspekty, a to vývoj sociální reaktivity, vývoj sociálních kontrol a osvojení sociálních
rolí. Vývoj sociální reaktivity Langmeier chápe jako „vývoj bohatě diferencovaných
emočních vztahů k lidem v bližším i vzdálenějším společenském okolí ,"23
vývoj
sociálních rolí pak jako „vývoj norem, které si jedinec postupně vytváří na základě
příkazů a zákazů udělovaných mocnými dospělými a které pak přijímá za své ,"
24
a osvojení sociálních rolí jako „ osvojení si takových vzorců chování a postojů které jsou
od jedince očekávány ostatními členy společnosti, a to vzhledem k jeho věku, pohlaví,
společenskému postavení apod. " V procesu socializace hraje také roli skupina
25
vrstevníků, jelikož dítě v tomto věku projevuje zájem o společnost druhých lidí, dětí
především, a dokáže s nimi spolupracovat. Další významnou roli hraje také mateřská
škola jakožto první instituce, se kterou se dítě v životě setkává. Mateřská škola
nejvýrazněji zprostředkovává setkávání dítěte právě se svými vrstevníky, ovšem nelze
pominout ani její výchovné působení. Jak uvádí Hoskovcová: „socializace není jen
socializací vnějších projevů chování, ale především socializací vnitřního prožívání
dítěte "26
Tříleté dítě
V tomto věku začíná chápat princip střídání, avšak ne vždy je ochotno tento
princip dodržovat. Stále ještě dominuje egoismus, tudíž si brání své hračky a majetek,
někdy se při hře chová násilnícky (schovává hračky, vytrhávaje druhým dětem z ruky
nebo je bije). Na druhou stranu je většinou vstřícné, přátelské, často a rádo se směje a
snaží se zavděčit. S tím souvisí i projevy náklonnosti k mladším dětem a soucitu
s dětmi, jež zažily něco nepříjemného. Je poměrně obvyklé, že si dítě často mluví samo
22
LANGMEIER, Josef a Dana KREJCIROVA. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha:
Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 80-716-9195-X, str. 89-90
23
LANGMEIER, Vývojová psychologie, str. 90
Tamtéž str. 90
2 4
25
Tamtéž str. 90
HOSKOVCOVÁ, Simona. Psychická odolnost předškolního dítěte. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 160 s.
2 6
Psýché (Grada). ISBN 8024714248, str. 31
16
pro sebe a někdy ho trápí noční můry. Může se také bát tmy, příšer nebo ohně. Dítě rádo
sleduje hru ostatních dětí, na chvíli se může připojit k jejich hře, častější ovšem je, že si
hraje paralelně s nimi. Při svých hrách (skupinových či individuálních) zapojuje svou
představivost a fantazii a předměty ve hře používá symbolicky. Není výjimkou, že dítě
má stále svou oblíbenou plyšovou či jinou hračku, u které hledá útěchu, pokud je mu
například smutno. Většina dětí již vydrží sedět delší dobu v klidu (až deset minut) a
poslouchat vyprávění. Snaží se nerušit ostatní děti a nelíbí se mu, když někdo ruší
jeho .
27
Čtyřleté dítě
U čtyřletých dětí se projevuje doznívající období vzdoru z předešlého roku,
proto se u nich velmi rychle a nepředvídatelně střídají nálady (dítě se směje a z ničeho
nic najednou pláče). Také ho přepadají záchvaty vzteku a trucu kvůli malichernostem,
zvláště když se mu něco nedaří nebo není po jeho vůli. Poměrně často se u něj stále
vyskytuje sobecké chování, nechce se střídat (i když princip střídání již pochopilo) a
žaluje na ostatní děti. Za každou cenu chce všechno dělat samo, ale pokud se mu něco
nepodaří (například si zacáká výkres), může se dostat až na kraj záchvatu zuřivosti.
Používá spíše slovní výpadky nebo křik než by někoho uhodilo. Inklinuje k výhrůžkám
typu: „Nebudeš moct přijít na mou oslavu narozenin!" Časté jsou také posměšky a
nadávky vůči jiným dětem. Tímto způsobem vylučuje ostatní děti ze hry. V tomto věku
se dítě také rádo vychloubá, přehání, vymýšlí si různé historky a překrucuje pravdu.
Zkouší, co vše si může dovolit - zkouší, zda mu projdou různá sprostá slova a podobně.
Často si při hře vytváří imaginární kamarády a partnery. Abychom mu však pouze
nekřivdili, dokáže být také velmi společenské, otevřené, přátelské a občas až
překypující nadšením. Má snahu spolupracovat s ostatními dětmi a podílet se na
společným činnostech. Stále má ve veliké oblibě hry, ve kterých musí zapojit fantazii.
Uzavírá dětská přátelství a začíná mít i nejlepší kamarády. Jako každý člověk je hrdé na
své dosažené úspěchy a touží po chvále a povzbuzení . 28

ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, str. 112
17
Pětileté dítě
Z hlediska emočních výkyvů můžeme říci, že se dítě již zklidnilo. Není již tak
sobecké, urážlivé a násilnícke jako v předešlých obdobích. Rádo navazuje různá
přátelství, nejčastěji s jedním nebo i dvěma dětmi. Začíná se chovat ochranitelsky
k menším dětem, zvířatům a dětem, které mají za sebou nějakou nepříjemnou
zkušenost, cítí vůči nim velkou náklonnost. Až na občasné výjimky je často štědré a
velkorysé, dělí se o své hračky, ochotně se střídá a spolupracuje s ostatními. V oblibě
má skupinové a kolektivní činnosti, má spoustu nápadů na obohacení společné hry.
Rodiče a vychovatele již zpravidla poslouchá a zodpovědně plní zadané úkoly. I nadále
se chlubí svými úspěchy a stále touží po chvále, povzbuzení a pocitu jistoty ze strany
dospělých, avšak přijímání již není tak otevřené jako dříve. Za účelem pobavení a
rozesmání ostatních rádo vypráví různé historky a vtipy . 29
Šestileté dítě
Opět dochází k návratu rychlých změn nálad a chování - z nej lepšího kamaráda
je najednou nej horší nepřítel, jeden den je protivné a neochotné, druhý den nato je
překypující láskou a ochotou. Těmito změnami nejvíce zasahuje matku nebo primárního
vychovatele. S postupným rozšiřováním okruhu přátel přestává být tak moc závislé na
rodičích. Na jednu stranu chce neustále podporu, péči a blízkost rodičů, na druhou
stranu už však chce být velké. Chce se zalíbit a vyhovět nám dospělým. Často upadá
v beznaděj a veliké zklamání, pokud nabude dojmu, že v něčem selhalo. Stále se
nenaučilo prohrávat, proto se zlobí nebo si upravuje pravidla hry tak, aby byla pro něho
příhodnější. S velikým zaujetím se zajímá o vše, co se kolem něho děje, avšak nemá
rádo, když ho někdo opravuje. Moc dobře si uvědomuje, kdy zlobí. Zlobení odvozuje
podle očekávání rodičů a vychovatelů a také podle pravidel, jež uplatňují. Může se stát,
že má veliký strach z bouřek, tmy, neznámých zvuků, psů či jiných zvířat . 30

18
1.2.3 Psychický vývoj
Psychický vývoj je v předškolním věku velice nestabilní a nerovnoměrný -
nemusí být tedy na stejné úrovni jako vývoj v j iné oblasti. Ačkoli je jeho průběh u všech
dětí stejný, respektive každé dítě projde všemi fázemi psychického vývoje, může se lišit
tempem osvojování různých dovedností a tempem učení. Velmi výraznou roli zde hraje
zralost centrálního nervového systému, jelikož dítě si osvojí pouze tu dovednost, na
kterou již jeho centrální nervový systém v daném čase dozrál. Existuje zde několik
činitelů, které psychický vývoj ovlivňují - za ty základní byly považovány vrozené
(dědičné) faktory a prostředí. Později se ukázalo, že psychický vývoj probíhá za aktivity
jedince, tudíž nemůže být ovlivňován pouze dědičností, prostředím či výchovou. Každý
aktivní subjekt, tedy i dítě, má svou vnitřní aktivitu a vlastními silami se snaží řešit
všelijaké životní problémy. Tyto schopnosti a dovednosti každého jedince se v průběhu
celého života neustále mění. Pokud je k dispozici dostatečně podnětné prostředí, jedná
se o velmi dynamický proces. K narušení psychického vývoje dochází v případě, kdy je
prostředí velmi podnětně chudé nebo je jedinec zcela izolován. Může dojít až k těžkému
poškození celkového vývoje, nejen psychického . Tyto poznatky dokazují i příběhy
31
tzv. „vlčích dětí". Ačkoli se děti podařilo navrátit zpět do civilizace a normálního
života, narušení jejich vývoje bylo natolik markantní, že děti nakonec svůj boj se
životem prohrály. S psychickým vývojem také úzce souvisí na dítě kladené požadavky,
například na samostatnost, a to především ze strany rodičů. Ty by měly být přiměřené
stupni tohoto vývoje, aby nedošlo (například) ke ztrátě sebedůvěry v případě příliš
vysokých požadavků . Fantazie a představivost je v předškolním věku stále velmi
32
bohatá. Představy jsou často velmi barvité a dítěti se zdají jako živé. Tyto živé
představy u dětí označujeme jako dětskou konfabulaci. Jedná se o smyšlenky a děti jsou
naprosto přesvědčené o jejich pravosti a pravdivosti. Těmito smyšlenkami děti často
zaplňují mezeru mezi vjemy, které subjektivně vnímají. Je tedy nevhodné je za
„vymýšlení" v tomto období trestat, jelikož ještě zcela nedokáží rozlišit konfabulaci a
skutečnost .
33
Jedním z nej důležitějších, ba možná nej důležitějším prostředkem
psychického vývoje (ale i jakéhokoli jiného) je hra. Do hry dítě promítá veškeré své
31
LISÁ, Lidka a Marie KŇOURKOVÁ. Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha: Avicenum, 1986. ISBN 08-
084-86, str. 104-106
32
HOSKOVCOVA, Psychická odolnost předškolního dítěte, str. 35
33
ŠULOVÁ, Raný psychický vývoj dítěte, str. 69
19
dosavadní zkušenosti a vědomosti a často si skrze hru realizuje svá přání. Tímto velice
nenásilným a přirozeným způsobem, tedy hrou, se dítě posouvá ve vývojové škále stále
výš a výš. Zároveň se stále učí novým věcem, aniž by si to samo uvědomovalo. Jak říká
Langmeier : „Hra je jednou z nejzákladnějších potřeb dítěte v každém věku, i když k ní
34
později přistoupí školní i jiná práce. Každé zdravé dítě si hraje a hra je k jeho
psychickému vývoji naprosto nezbytná." Také inteligence dítěte se posouvá na vyšší
úroveň, a to na úroveň názorného myšlení . Toto myšlení popisoval již J. Piaget,
35
ilustroval jej na svých experimentech s dětmi. Před dítě předložil vedle sebe dvě
skleničky stejného tvaru se stejným počtem korálků. Poté presýpal korálky z jedné
skleničky do skleničky jiného tvaru, a to do nízké a široké. Přestože dítě vědělo, že
korálků bylo před tím stejně, nyní určilo, že ve vysoké sklenici je korálků více než
v nízké, jelikož to vidí - protože je to vyšší. Dítě soustřeďuje pozornost na výšku a
nebere v úvahu šířku sklenice. Většina pětiletých dětí usuzuje, že změna tvaru
automaticky vede ke změně množství, protože to tak vidí. Pro předškolní období je
takovéto myšlení naprosto v pořádku, myšlení postupem času postupně přejde
k logickému myšlení . 36
Tříleté dítě
Pozorně poslouchá pohádky a příběhy přiměřené svému věku, velmi rádo má
napínavé příběhy, které obsahují hádanky a tajemství. Velkou zábavou je pro něj dívat
se do knížek a občas předstírá, že „čte" či vysvětluje, co je na kterém obrázku
namalované. Vyprávěné příběhy jinou osobou případně komentuje, zvláště týká-li se
vyprávění domova či rodinných událostí. Také hra tříletého dítěte se posunula, začíná si
hrát realisticky - krmí panenky, ukládá j i ke spánku, připíná přívěs k nákladnímu
autíčku, nakládá apod. V souvislosti se špetkovým úchopem se pokouší kreslit, velmi
nedokonale se snaží napodobit kruh, čtverec a některá písmena. Zpravidla dítě chápe
rozdíl mezi trojúhelníkem, kruhem a čtvercem a dokáže na daný tvar na požádání
ukázat. Nečiní mu problém pojmenovat a určit některé základní barvy (minimálně
červenou, žlutou a modrou). Barvu nebo tvar si vybírá za kritérium třídění - je tedy
LANGMEIER, Vývojová psychologie, str. 100

ŠPAŇHELOVÁ, Dítě v předškolním období, str. 10-11
LANGMEIER, Vývojová psychologie, str. 86-88
20
schopno roztřídit předměty podle jednoho logického kritéria. Také správně porovnává
tvar a velikost, kostky seřadí do vodorovné řady a dokáže z nich postavit jednoduchý
most . 37
Čtyřleté dítě
Početní dovednosti dítěte se stále vyvíjí, již dokáže napočítat do dvaceti i více.
Některé děti na přelomu čtvrtého a pátého roku života poznají osmnáct až dvacet
velkých tiskacích písmen a několik jich umí i napsat. Ti šikovnější se dokáží i podepsat
a poznají některá tištěná slova (především ty, která pro ně mají nějaký zvláštní význam).
Některé děti dokonce začínají číst jednoduché knížky pro nejmenší - je tu málo slov, ale
zato hodně obrázků. S tím souvisí i jeho velmi oblíbená hra se slovy a tvoření různých
jazykových nesmyslů. K tomu rádo poslouchá vyprávění o tom, jak které věci fungují,
k čemu se používají a jak se ovládají. Také začíná chápat význam pojmů: stejně a více,
nej větší, nej vyšší a tyto pojmy dokáže určit i na obrázku (kde je více, kde je stejně atp.).
Taktéž poskládá minimálně pět skládacích kostek od nejmenší po největší a postaví
pyramidu ze šesti kostek. S tím souvisí i rozpoznání chybějící části, pokud dítěti
předložíme neúplný obrázek . 38
Pětileté dítě
Společně s věkem stoupá zvídavost dítěte a jeho touha se učit. Rodič se nevyhne
nespočtu otázek typu Proč? Kdy? Co? Kde? kladených ze strany své ratolesti. Dítě
chápe také daleko více pojmů než před rokem, například pojem polovina (pokud je
předmět rozpůlený, dokáže říci, kolik má částí). Dalším takovým pojmem je nejmenší a
nej kratší - tím pádem seřadí předměty vzestupně od nej menšího či nej kratšího. S tím
úzce souvisí i pojem stejný (tvar., velikost, barva, ...) a stejně tak menší množství -
určí, ve které sklenici je vody méně. Dostává se do fáze, kdy začíná vnímat a chápat
čas, některé děti již umí určit kolik je hodin, pokud je velká ručička na dvanáctce (na
celé), minimálně také tuší, k čemu používáme kalendář. Jeho početní dovednosti se
taktéž velmi posunuly, napočítá do dvaceti i dál, leckdo už i do sta. Zpravidla většina
pětiletých dětí pozná číslovky od jedné do deseti. Třídění předmětů zvládá již složitější,
37
38
21
a to na základě dvou kritérií, nikoli pouze jednoho, jak tomu bylo v předcházejícím
období. Také dokáže určit jeden společný rys u více předmětů, např. všechno jsou
potraviny, zvířata a podobně . 39
Šestileté dítě
V tomto věku již dítě začíná chápat, že vše, co se kolem něho děje má svá
pravidla, stejně tak chování lidí uvnitř i vně jeho okolí. Pro většinu dětí také začínají
povinnosti spojené se započatou školní docházkou. Tato zkušenost je pro ně nová, proto
mají o vše veliký zájem a chtějí se učit. S tím souvisí i jeho schopnost udržet pozornost
- doba, po kterou se soustředí, se prodlužuje, i když jeho soustředění má ještě nestejnou
intenzitu. Jeho mozek se také vyvíjí, a proto se ho neustále snaží procvičovat různými
skládankami, všelijakým počítáním, tříděním, spojováním slov s obrázky a podobně. Již
se mu neplete, která ruka je pravá a která levá a rádo se tím chlubí. Začíná také pomalu
číst, některá slova přečte rychle, jiná si musí přeslabikovat. Některé děti již plynule
čtou. S rozvojem jeho fantazie se snoubí i jeho víra v různé pověry, magické rituály či
nadpřirozené j evy .40
V této kapitole byly nastíněny základní tři oblasti vývoje dítěte. Nyní je patrné,
na jaké vývojové úrovni se dítě různého věku nachází. Tyto znalosti jsou důležité
z hlediska správného působení na dítě. Abychom věděli, co dítě zvládne. Tím pádem
nám zároveň vyplynou i činnosti, které můžeme s dítětem zkoušet. Pokud víme, na co je
dítě již zralé, můžeme ho odpovídajícím způsobem posouvat správným směrem ke
zvolenému cíli, v tomto případě ke spolupráci s ostatními.
1.3 Spolupráce, kooperace

Spolupráci můžeme také jiným slovem nazvat kooperace. Přesná definice
spolupráce podle pedagogického slovníku zní: „Kooperace je spolupráce lidí, zpravidla
zaměřená na dosažení společného cíle. Dovednosti spolupracovat nejsou vrozené, musí
ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, 118-119

ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, str. 129 a 131
22
se nacvičovat a rozvíjet např. pomocí kooperativního učení . Kooperovat mohou
jedinci mezi sebou, skupiny osob, instituce (včetně škol a školských zařízení), státy.
Opakem kooperace je soupeření. 42
" Asi nej podstatnějším z této definice je společný cíl,
ten je při vzájemné kooperaci prioritou číslo jedna. Požadavek spolupráce uvádí
také kurikulární dokumenty stanovené státem jako závazné. Jedním z těchto dokumentů
je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen R V P P V ) . 43
Rozvoj kooperativních dovedností R V P P V uvádí jako dílčí vzdělávací cíl, tedy to, co
pedagog u dítěte podporuje . Zároveň je kooperace jednou ze základních kompetencí,
44
tzn. předpokládanou dovedností dítěte předškolního věku . Dítě se jako první setkává
45
se spoluprací v prostředí, které je mu nejvíce blízké - v rodině. Rodinu tedy můžeme

označit jako spolupracující skupinu, ve které dítě získává prvotní zkušenosti s touto
dovedností. Spolupráce je pro člověka typická a je jeho podstatou. Stejně tak je pro
člověka přirozená přesně opačná dovednost, a to soutěživost (kompetice). Kooperace a
kompetice mají mezi sebou určitý dialektický vztah a představují dva základní principy
- tyto principy mají lidé společné ještě s opicemi a lidoopy. Spolupráce je „biologicky
podmíněná kvalita vyvažující agresivitu jedince. "
46
Je tedy přirozené, že dítě
v předškolním věku disponuje oběma těmito vlastnostmi. Nicméně se občas na první
pohled může zdát, že kompetice u dítěte převažuje. Proto je třeba s dítětem pracovat tak,
aby byly obě dovednosti v rovnováze. Větší důraz je kladen na podporu spolupráce,
jelikož se může stát, že příliš soutěživé dítě se ve společnosti špatně zapojuje. Pojem
kooperace jako takový je velice rozličně vysvětlován a chápán. Například z pohledu
pedagogiky existují hned tři různá vymezení tohoto pojmu : 47
a) kooperace j ako cílová struktura vyučování,

b) kooperace jako povahový, osobnostní rys žáka (kooperativnost),
c) kooperace vztahující se k chování žáka ve školních situacích.
41
kooperativní učení - základem je spolupráce osob při řešení složitějších úloh (oproti individuálnímu
učení)
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd.
4 2
Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476, str 133

43
SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný
ústav pedagogický v Praze, 2004, 48 s. ISBN 80-870-0000-5.
viz RVP P V podkapitola 5.3 Dítě a ten druhý - dílčí vzdělávací cíle a očekávané výstupy
4 4
45
viz RVP PV podkapitola 3.3.2 Klíčové kompetence - sociální a personální kompetence
4 6
KASIKOVA, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Vyd. 2., rozš. a aktualiz. Praha: Portál,
2010, 151 s. ISBN 978-807-3677-121, str. 11-13
47
KASIKOVA, Kooperativní učení, kooperativní škola, str. 29-30
23
Je pravda, že určitý sklon ke kooperativnosti může být vrozený, ovšem
naprostou většinu spolupráce se člověk učí během života pomocí zkušenosti. Může se
proto například zdát, že dívky mají větší snahu kooperovat než chlapci. Tento jev
mohou způsobovat rozdílné sociální vlivy v podobě rodičů, učitelů a dalších vlivů
působících na dítě v průběhu jeho dětství. Stejně jako se objevují různá pojetí a definice
tohoto pojmu, existují dva různé typy kooperace. Podle Kasíkové to jsou : 48
a) kooperace jako nápomoc (založena na asistenci jedné osoby druhé -

jeden učí, druhý se učí),
b) kooperace jako vzájemnost (cíl i procedury vedoucí k cíli sdílí všichni
účastníci).
Umění spolupracovat je v dnešní době velice důležitá dovednost, která je

požadována ve všech sférách společnosti. Tento požadavek můžeme implementovat
například na pracovní pohovory - téměř každá firma uvádí jako kritérium výběru nejen
zkušenosti a vzdělání v daném oboru, ale především požaduje týmovou spolupráci. Tyto
firmy si velice dobře uvědomují, že pokud spolupracuje více lidí, vytvářejí kvalitnější
hodnoty a nalézají výhodnější a dokonalejší řešení, než by vymyslela pouze jedna osoba
sama. Nakonec není třeba ani chodit daleko, umět spolupracovat j e důležité a nutné i při
učitelské profesi. Bez spolupráce s ostatními kolegy a kolegyněmi by učitel těžko mohl
u dětí pěstovat smysluplné hodnoty. Dalo by se říci, že nejvíce je tento požadavek
patrný v předškolním vzdělávání. V mateřské škole je totiž důležitá nejen spolupráce
mezi učitelským sborem navzájem, ale především spolupráce s rodiči dětí. Pokud totiž
rodiče z nějakého důvodu nechtějí spolupracovat, může se učitel snažit sebevíc, ovšem
výchovné působení na dítě je málo platné, jelikož doma dítě v tomto směru nepodporují.
Někdy ba naopak mohou dítě od našeho záměru rodiče odrazovat. Je tedy nasnadě,
abychom tento současný fenomén, umění spolupracovat, rozvíjeli již od útlého dětství a
poskytli tak dítěti větší šanci a prostor v budoucím uplatnění nejen na trhu práce, ale
v životě vůbec. Jelikož jak je známo, základy veškerých kompetencí se pokládají již
v mateřské škole a pokud se nějaký základ opomine, už se pravděpodobně plně
nerozvine.
KASÍKOVÁ, Kooperativní učení, kooperativní škola, str. 30
24
K podpoře a rozvoji spolupráce u dětí je nezbytný rovněž vztah mezi učitelem a
žákem. Dítě vnímá, jak na něj učitel působí, zda kladně či záporně. Podle toho se
následně rozhoduje, zda ho jako autoritu akceptuje či nikoli. Stejným způsobem ovšem
vnímá i učitel žáka. Zde hraje velice důležitou roli první dojem a z toho plynoucí
předsudky o schopnostech daného žáka. Pokud si učitel dítě zaškatulkuje jako šikovné
nebo naopak jako lajdáka, jen velmi těžko toto své přesvědčení utvořené na základě
prvního dojmu a předpokladu změní. Ať už vědomě či nevědomě, každý člověk je
nějakým způsobem zaujatý - ve většině případů převažuje fakt, že si své zaujetí
neuvědomujeme. Toto předběžné zaujetí může způsobovat mnoho faktorů jako je
vzhled, vyjadřování, pohlaví a podobné na první pohled výrazné rysy dítěte . 49
V mateřské škole je třeba se od těchto předsudků oprostit a věnovat stejnou péči i dětem
nám nesympatickým. Děti jsou velmi senzitivní, vycítí nepřízeň učitelky a toto chování
je může odradit od veškerého snažení něco se naučit či dokázat. Tato následná apatie
vůči snažení se může přenést až do dospělosti.
Jelikož je spolupráce velice cennou dovedností a zároveň hlavním cílem této BP,
je důležité její vymezení. Pokud si uvědomujeme rozdíl mezi kooperací a kompeticí a
zároveň rozlišujeme různé typy spolupráce, můžeme tuto dovednost pěstovat již u dětí
předškolního věku.
1.4 Hra
Hra je jedním ze základních prostředků, kterými se dítě učí. Pomocí hry také dítě
realizuje veškeré své dosavadní vědomosti a dovednosti. Jejím prostřednictvím si dítě
plní veškerá svá přání a touhy. Děti mají navíc velmi bohatou fantazii, tudíž si dokáží
zahrát spoustu rozličných her s jednou a tou samou hračkou. Touto schopností většina
dospělých neoplývá. Hra je pro dítě naprosto přirozená a potřebná aktivita. Její
důležitou funkcí je prožitek. Toto prožitkové učení realizované pomocí hry je pro dítě
velice podnětné a přínosné. Dítě každou svou hru plně prožívá, zapojuje do ní všechny
své smysly včetně emocí. Ačkoli dítě hraje stejnou hru už po několikáté, pokaždé hru
prožívá jiným způsobem a prožitek se může v rámci hry i stupňovat. Nej markantnější
49 P E T T Y , Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 4. Překlad Štěpán Kovařík. Praha: Portál, 2006, 380 s.
ISBN 80-736-7172-7, str. 67-69
25
význam hry je patrný právě v předškolním období dítěte. S její pomocí se dítě vyvíjí
v oblasti psychiky, motoriky a dalších oblastí potřebných ke správnému celkovému
vývoji. Ovšem i samotná hra se s věkem dítěte vyvíjí v závislosti na tom, do jakého
vývojového stádia již dítě dospělo či nikoli. Tento jev je snadno pozorovatelný -
nejprve si dítě hraje samo a monotónně, postupně však přibírá do své hry i ostatní
kamarády a hra samotná získává jiný rozměr. Stává se složitější a propracovanější, děti
si začínají určovat pravidla hry a vzájemně se upozorňují na jejich porušování. Pokud si
dítě v mateřské škole nehraje, tento fakt signalizuje, že je něco v nepořádku. V tomto
případě je namístě zjistit, co tento fakt způsobilo, aby se zabránilo možným budoucím
deficitům ve vývoji dítěte . 50
1.4.1 Základní charakteristika

Hraje pro dítě v předškolním věku hlavní činností, stejně tak jako pro dospělého
zaměstnání. Pedagogický slovník definuje hru takto: „Hra je forma činnosti, která se
liší od práce i od učení. Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku
má specifické postavení - je vůdčím typem činnosti. Hra má řadu aspektů - aspekt
poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní,
sociální, rekreační, diagnostický, terapeutický. Zahrnuje činnosti jednotlivce, dvojice,
malé skupiny i velké skupiny. Existují hry, k jejichž provozování jsou nutné speciální
pomůcky (hračky, herní pomůcky, sportovní náčiní, nástroje, přístroje). Většina her má
podobu sociální interakce s explicitně formulovanými pravidly (danými dohodou aktérů
nebo společenskými konvencemi). " Velmi oblíbenou hrou mezi dětmi je hraní rolí či
51
námětové hry. Děti si velmi rády určují role, kdo co bude představovat. Pomocí těchto
her se poprvé setkávají se sociálními rolemi . Hru v předškolním období lze rozdělit na
52
několik herních činností : 53
1. hry nepodmíněně reflexivní (instinktivní)

Tyto hry dělíme na experimentační, lokomoční, lovecké, agresivní a
obranné, sexuální, sběratelské.
Podle LANGMEIER, Vývojová psychologie, str. 95-100

5 0
51
PRŮCHA, Pedagogický slovník, str. 92-93
52
HOSKOVCOVA, Psychická odolnost předškolního dítěte, str. 38-39
53
PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky I., Vývoj člověka do patnácti let. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství, 1971, str. 161-164
26
2. hry senzomotorické
Dále rozdělujeme na dotykové a haptivní, motorické, sluchové, zrakové.
3. hry intelektuální
Dělíme ještě na funkční, námětové, napodobivé, fantastické,
konstruktivní, hlavolamné a skládací, kombinační.
4. hry kolektivní
Možno rozdělit na soutěživé, pospolité, rodinné a stolní.
Velice důležitým předpokladem pro to, abychom mohli děti něco nového naučit je
motivace. Motivaci můžeme rozdělit na dva základní typy - motivaci vnitřní (potřebu
člověka) a motivaci vnější (iniciativu člověka). Musí být také přizpůsobena osobním
vlastnostem dětí. Pak má trojí funkci : 54
a) aktivizuje (musí být přiměřená; čím je dítě mladší, tím více se motivace váže na
elementární potřeby a na vlastní předchozí smyslové zážitky),
b) reguluje (určuje, co se má dítě naučit, zvládnout, udělat, jak postupovat),
c) posiluje žádoucí chování a jeho směr.
S motivací také úzce souvisí způsob vyučování. Dobrý 55

zavedl devět základních
didaktických stylů, kterými lze realizovat výuku tělesné výchovy. Tyto styly se liší svou
podstatou vztahu mezi učitelem a žákem, především však mají různý výchovně
vzdělávací cíl. Jedná se o didaktický styl příkazový, úkolový, reciproční, se
sebehodnocením, s nabídkou, s řízeným objevováním, se samostatným objevováním,
s autonomním rozhodováním žáka o učivu a s autonomním rozhodováním žáka o volbě
stylu . Tyto didaktické styly jsou určeny učitelům základních škol. Můžeme se
56
zamyslet nad tím, který z těchto stylů lze použít v předškolním vzdělávání, tedy pro
relevantní věkovou skupinu. Didaktický styl příkazový a úkolový je možné použít ve
všech stupních vzdělávání. Taktéž velmi vhodný pro předškolní věk je dle mého názoru
didaktický styl s nabídkou a řízeným objevováním. To dokládá i požadavek
kurikulárních dokumentů jako je již zmíněný Rámcový vzdělávací program pro
5 4
HAJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER a Jiřina PÁVKOVA. Pedagogické ovlivňování volného času:
trendy pedagogiky volného času. Vyd. 2., aktualiz. Praha: Portál, 2011, 239 s. ISBN 978-80-262-0030-7,
str. 171
55
viz DOBRÝ, Lubomír. Didaktika sportovních her. Praha: SPN, 1988.
5 6
MUŽÍK, Vladislav. Didaktika tělesné výchovy pro 1. stupeň základní školy. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita v Brně, cl991, 53 s. ISBN 8021003383, str. 10-11
27
předškolní v z d ě l á v á n í . Je zde jasně stanoven požadavek na nabídku více činností a
zákaz předávání hotových informací, což odpovídá těmto dvěma stylům. U starších dětí
lze použít také didaktický styl se sebehodnocením. Pomáhá dětem si uvědomit, kde
udělaly chybu a jak j i napravit.
1.4.2 Pohybová hra

Pohybovou hru můžeme chápat jako hru, jejíž základ tvoří pohyb. Mazal
definuje pohybovou aktivitu takto: „Pohybovou hru můžeme chápat jako pohybovou
aktivitu, která nám přináší pohodu, radost, motivuje a uspokojuje nás jako účastníky
této aktivity. V životě většinou nejsme sami, i když si člověk může klidně hrát a
pohybovat se sám. Socializace, ten všude přítomný proces lidské společnosti, je
neodbytný. Je lepší být mezi lidmi a s některými si hrát, radit si, spolupracovat nebo se
i přít, než být sám. Velmi často, bez velkých nároků na znalost lidí i prostředí, nám
takovéto bytí umožní právě pohybová hra. "58
Pohybová hra je tedy pro proces
socializace a pro samotnou podstatu kooperace velice příznivé prostředí. Z toho plyne
naše snaha o vytvoření tohoto prostředí a správný průběh procesu socializace.
Pohybovou hru lze rozdělit podle mnoha různých kritérií, a každý autor tak používá jiné
dělení.
Rubáš uvádí dělení her podle rozvoje pohybových schopností : 59
• pohybové hry rychlostní

• pohybové hry vytrvalostní
• pohybové hry rozvíjející silové schopnosti
• pohybové hry rozvíjející obratnostní (koordinační) schopnosti.
57
SMOLÍKOVÁ, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
58
MAZAL, Ferdinand. Pohybové hry a hraní. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, 2000, 292 s. Kdo si hraje,
nezlobí. ISBN 80-857-8329-0, str. 11
59
RUBÁŠ, Karel. Pohybové hry. Vyd. 1. Plzeň: Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 1997,
147 s. ISBN 80-708-2371-2, str. 17
28
Jiné dělení her uvádí Zapletal, a to podle prostředí, ve kterém se hry realizují :
• hry v tělocvičně
• hry na hřišti
• hry na louce
• hry na chodníku
• hry v městských ulicích
• hry v terénu
• hry v klubovně
Další možné dělení her podle obsahu nabízí Jukličková-Krestovská : 61
• hry s obsahem lokomočních cvičení

• hry s obsahem manipulačních cvičení
• hry s náměty branné a dopravní výchovy
• hry se specifickým zaměřením
Takovýchto dalších dělení her existuje celá řada. Líbí se mi rozdělení

pohybových her podle Rubáše zaměřené na pohybové schopnosti. V publikacích mně
dostupných autorů se však dělení her obsahující spolupráci, bohužel, nevyskytuje.
Mohli bychom tedy vytvořit další dělení her například podle sociálního obsahu (přidané
hodnoty), kam bychom zařadili požadovanou spolupráci.
1.4.3 Pohybová kooperativní hra

Základem pohybové kooperativní hry je pohyb, tento základ je stejný jako
u pohybové hry uvedené výše. Dalším kritériem pro tuto hru je požadavek kooperace,
tedy spolupráce. Z definice Mazala jasně vyplývá: „Pojem kooperačně pohybová
aktivita chápeme jako záměrnou, nově vytvářenou účelnou pohybovou činnost
v prostoru a čase za současného vytváření prostředí sympatie a důvěry. Toto prostředí
dává účastníkům odvahu k činnosti, v níž vyjadřují a produkují nová adaptabilní řešení
ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. Praha: Olympia, 1975, str. 10-11

6 0
61
JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVSKÁ, Zdeňka, Jitka DVOŘÁKOVÁ a Anna SMEJKALOVÁ. Pohybové
hry dětí předškolního věku: Učebnice pro 2. -4. roč. stř. pedagog, škol stud. obor Učitelství pro mateřské
školy a pomocná kniha pro učitelky mateřských škol. 3. vyd. Ilustrace Viktor Sodoma. Praha: SPN, 1989,
310 s. Učebnice pro stř. školy. ISBN 80-042-4497-1, str. 7
29
ve společný prospěch bez vyvolám dojmu ztráty času. Předpokladem je novost, účelnost
a kladný vztah k činnosti, posilující prožitek z jejího průběhu.
62
" Smyslem pohybové
kooperativní hry (hry spolupráce) je dosažení jednoho společně vytyčeného cíle. Hráči
hrají nikoli proti sobě, ale spolu. V kooperativních hrách tedy nikdo neprohrává,
zůstávají pouze vítězové. Zároveň má tato hra přinášet hráči radost a poznatky nejen
sám o sobě, ale také o druhých.
Různých pohybových her existuje nepřeberné množství. Pro náš záměr je

nej důležitější právě pohybová hra podporující spolupráci, nikoli soutěživost. Hraje tedy
zároveň prostředkem, kterým chceme dosáhnout stanoveného cíle B P - podpory
spolupráce za pomoci pohybové hry.
MAZAL, Pohybové hry a hraní, str. 229-230
30
2 Shrnutí dosavadních poznatků
Konkrétní výzkumy zaměřené na spolupráci a zároveň na pohybovou složku jsou
těžko dohledatelné. Jsou zaměřené buď pouze na pohybovou složku, nebo pouze na
kooperaci. Většina výzkumů je zaměřena na mladší školní věk a vyšší věkové kategorie.
Předškolního věku se získané informace netýkají, tudíž je nelze považovat za relevantní
k danému tématu. Výzkum zaměřený na kreativně kooperační aktivity provedl
Ferdinand Mazal. Tento výzkum probíhal vletech 1991-97 na pěti středních a pěti
základních školách v České republice, Slovensku a Švédsku. Aktivity byly ověřovány
celkem v jednadvaceti třídách a v devíti ročnících v rámci tělesné výchovy. Z výsledků
výzkumu jasně vyplývá jednoznačný přínos kreativně kooperačních aktivit pro větší
budoucí uplatnění žáků ve všech sférách společnosti a současně potvrzuje jejich
pozitivní vliv. Na základě výzkumu lze předpokládat výrazný zájem žáků o aktivní
zapojení do kreativně kooperačních aktivit a do tvorby nových pohybových činností . 63
Výsledky taktéž poukazují na důležitost poznatků a vědomostí z tělesné výchovy,

jelikož je používáme po celý život v různých situacích. Ačkoli byl tento výzkum
prováděn na základních a středních školách, můžeme předpokládat, že podobného
výsledku by dosáhl i mezi dětmi předškolního věku. Jak sám Mazal uvádí: „kooperace
je součástí vývoje člověka a její uplatnění je v široké míře nezbytností. 64
" Stejná situace
nastává i v případě metodických materiálů. Materiálů obsahujících pohybové hry je sice
veliké množství, avšak buď jim chybí zaměření na spolupráci, nebo nejsou určeny pro
předškolní věk. Jedním z takovýchto materiálů je publikace od Hany Kasíkové . Tento 65
materiál obsahuje různé hry (nejen pohybové) zaměřené právě na podporu spolupráce.
Hry jsou ovšem určeny pro děti mladšího školního věku a výše. Některé hry lze
modifikovat i pro předškolní věk. Charles Smith je autorem další podobné publikace.
66
Většina her je taktéž určena pro mladší školní věk a vyšší věkové kategorie. Popsané
hry sice podporují spolupráci, ovšem postrádají pohybový prvek. Metodické materiály
63
MAZAL, Kreativně kooperační aktivity v současné škole, str. 94
6 4
MAZAL, Ferdinand. Kreativně kooperační aktivity v současné škole. Fakulta tělesné kultury Palackého
univerzity, 1998. Habilitační práce. Univerzita Palackého v Olomouci, str. 75
65
KASÍKOVÁ, Hana. Učíme (se) spolupráci spoluprací. 1. vyd. Kladno: AISIS, 2005, 141 s. Dokážu
to??. ISBN 80-239-4668-4.
6 6
SMITH, Charles A. Třída plná pohody: 162 her zaměřených na výchovu ke spolupráci a citlivému
jednání. Vyd. 3. Překlad Jiří Bumbálek. Praha: Portál, 2001, 226 s. ISBN 80-717-8602-0.
31
zaměřené na podporu pohybu a zároveň rozvíjející spolupráci určené přímo pro
předškolní věk tedy v současné době postrádáme.
3 CílBP
Hlavním cílem BP je vytvořit a ověřit metodický materiál zaměřený na podporu
sociálního a pohybového rozvoje dětí předškolního věku. Dílčími cíli BP je pomocí
souboru pohybových her podpořit sociální vnímání dětí, zlepšit jejich komunikaci mezi
sebou a přispět k celkové pohodové a příjemné atmosféře v třídním kolektivu. Cílem BP
není dokázat pozitivní vliv těchto pohybových her na kooperační dovednosti dětí.
Výzkum potřebný k tomuto důkazu je příliš časově náročný a složitý. K jeho
uskutečnění by byl nutný podstatně delší časový úsek pro zajištění všech potřebných
podmínek a jeho samotnou realizaci. Pouze pak by byly výsledky výzkumu relevantní a
mohly potvrdit či vyvrátit zkoumaný jev - pozitivní vliv vytvořených pohybových her
na kooperační dovednosti dětí. V rámci sociálního rozvoje je práce zaměřena především
na rozvoj spolupráce. BP nejprve rozebírá základní pojmy vztahující se k dané
problematice, tedy podpory pohybu a kooperace. Jsou zde vysvětleny pojmy jako
pohyb, hra, spolupráce (kooperace) a charakterizován předškolní věk. Součástí BP se
stane vytvořený metodický materiál obsahující pohybové hry zaměřené na rozvoj
spolupráce pomocí pohybu u dětí předškolního věku. Zde budou uvedeny konkrétní
příklady pohybových her zaměřených na podporu spolupráce. Tyto pohybové hry budou
rozděleny podle různých kritérií a každá hra bude obsahovat všechny potřebné
informace k realizaci hry včetně motivace. Hry budou zároveň ověřovány v praxi, zda
jsou pro tento účel relevantní a v praxi realizovatelné.
32
II. Praktická část
Praktická část obsahuje vytvořený soubor kooperativních pohybových her. Tento
soubor je zaměřen na podporu sociálních dovedností a je určen pro určitou cílovou
skupinu, děti předškolního věku. Všechny uvedené hry rozvíjí ze sociálních dovedností
především spolupráci jakožto hlavní cíl této bakalářské práce. Prostředkem pro dosažení
stanoveného cíle je pohybová hra.
4 Kooperativní pohybové hry

V této části jsou popsány konkrétní pohybové hry. Všechny hry mají společný
cíl - podporu spolupráce. Totožný je i prostředek, kterým chceme tohoto cíle dosáhnout
- pohyb. Zároveň jsou všechny hry věnované stejné věkové kategorii, a to dětem
předškolního věku (dětem od tří do šesti/sedmi let). Popsané pohybové hry se liší pouze
svým typem. Vzniklý metodický materiál obsahuje pět typů pohybových her - honičky,
překážkové dráhy (slalomy), oddechové hry, pátrací hry a ostatní. Každá hraje popsána
z hlediska své náročnosti na přípravu, čas či organizaci. Náměty her taktéž obsahují
poznámky vycházející ze samotné realizace her. Poukazují na různá rizika či úskalí a
popisují případné modifikace her. Součástí tohoto materiálu je také zpětná vazba od
pedagogů, kteří se zúčastnili přímého ověřování pohybových her. Tato zpětná vazba má
určit, zda hry splňují daný cíl a prostředek (spolupráce a pohyb) a poukázat na vzniklé
nedostatky či nepřesnosti uvedených her.
4.1 Honičky
Tato podkapitola obsahuje hry „honičky". V každé hře hraje hlavní roli honič,
který honí ostatní děti. Z toho vyplývá název těchto her, tedy „honičky". Honičky se
používají na rozehřátí organismu a je tedy vhodné zařadit je na začátek cvičení.
• Pekař
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, respektování druhého, dodržování pravidel,

prostorová orientace, rychlost, pozornost
33
Popis hry: vybereme honiče (označíme šátkem), pokud honič chytne dvojici,
vymění si s jedním z chycené dvojice místo; ten se stává honičem
Motivace: Všichni jsme linecké cukroví slepené marmeládou. Míčky představují

marmeládu, kterou musíme držet mezi svými bříšky, aby cukroví zůstalo
přilepené. Je tu ovšem liché kolečko, které by taky rádo našlo svého kamaráda,
aby nebylo samo.
Pomůcky: větší molitanový míček/čtverec tvrdého papíru, šátek

Obrázek 1 - Pekař
Organizace: utvořit dvojice, každá dvojice
dostane míček, musí ho udržet svými těly mezi
sebou (umístíme mezi ramena, boky, břicho,
...); honič je označen šátkem, má míček mezi
koleny a skáče snožmo
Počet dětí: nejméně 8 dětí
Časová dotace: cca 5-7 minut
Poznámky: upozornit na bezpečnost, podle počtu dětí určit více honičů; postřehy
po realizaci - pro zamezení pádu poradit způsob pohybu dvojic
• Magnety
Cíl hry: spolupráce ve skupině, pozornost, rychlost, postřeh
Popis hry: všechny děti běhají na hudbu po místnosti; jakmile hudba utichne,
musí si každý najít 2-3 kamarády (podle počtu dětí), jakmile budou tvořit
skupinku o daném počtu, sednou si na zem (zvednou ruce, dřepnou si, ...), až
budou všichni sedět, pustíme opět hudbu a vše se několikrát opakuje
Motivace: Dnes si procvičíme, jak umíte počítat.
Pomůcky: rádioprehrávač
Organizace: pustit rychlejší hudbu
Počet dětí: libovolný
34
Poznámky: upozornit na bezpečnost, můžeme během hry měnit počet kamarádů

i pokyny (např. najít si dva kamarády a poté stát na jedné noze, ...), nevytvářet
velké skupinky (časově náročné)
• Jehla a balónky
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, ohleduplnost, dodržování pravidel, orientace

v prostoru, postřeh
Popis hry: honič (označený šátkem) honí ostatní dvojice s balónkem, pokud
chytne nějakou dvojici, chycená dvojice si musí dřepnout, záchrana - přiběhne
jiná dvojice a udělá jeden dřep, po chvilce vyměníme honiče
Motivace: Jsme na oslavě narozenin a všichni jsme balónky. Je tu ovšem také

jehla, která chce všechny balónky propíchat. Jakmile nějaký balónek propíchne
(chytne dvojici), musí ho další balónek opět nafouknout (udělá dřep).
Pomůcky: balónky, šátek
Organizace: utvořit dvojice, každá dvojice dostane balónek (drží se za ruce a

balónek mají mezi sebou), honiče označíme šátkem
Poznámky: pozor na bezpečnost, měnit honiče po krátkých intervalech; postřehy

po realizaci - názorná ukázka propíchnutí a nafouknutí balónku, podle počtu
dětí více honičů
• Doktoři
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, komunikace, přizpůsobení se, dodržování

pravidel, orientace v prostoru, rychlost, pozornost
Popis hry: utvoříme dvojice, každá dvojice dostane plyšovou hračku (menší
předmět) a musí ho držet mezi sebou, mají za úkol přenést plyšovou hračku na
druhý konec místnosti, brání jim vtom „žrout" (1-2 žrouti podle počtu dětí,
35
pohybuje se pouze ve vymezeném prostom) a snaží seje chytit, pokud dvojici
žrout chytne, musí se vrátit na začátek a jít znovu; po přenesení plyšové hračky
na druhý konec místnosti se dvojice vrací zpět podél stěn
Motivace: Děti, jaké znáte doktory? Dnes si zahrajeme na zubaře a budeme čistit
ústa od bacilů. Každá plyšová hračka představuje bacil a vaším úkolem je
vymést bacily z pusy ven. Ale pozor! V čištění pusy vám budou bránit zubní
kazy. Pokud vás nějaký zubní kaz chytne, musíte bacil vrátit zpět a začít znovu.
Obrázek 2 - Doktoři
Pomůcky: plyšové hračky či drobnější
předměty, které lze přenášet (tvrdší papír, malý
míček, pastelky, lepidlo, víčka od pet lahví,
vnitřky z kinder vajíček ...)
Organizace: utvořit dvojice, vymezit prostor

pro „žrouta"
Poznámky: pozor na bezpečnost, několikrát obměnit žrouty
• Malíři
Cíl hry: spolupráce ve skupině, pozornost, ohleduplnost, rychlost
Popis hry: děti běhají na hudbu po místnosti; jakmile hudba zmlkne, musí
všichni společně pomocí svých těl vytvořit zadaný obrazec (např. kolo, auto,
květina, geometrické tvary, ...), po vytvoření obrazce opět pustíme hudbu
Motivace: Stali se z nás malíři a budeme malovat různé obrazy. Naším štětcem
je hudba a každý jsme barva. Jakmile hudba ztichne, namalovali jsme jeden
obraz. Musíte společně ze svých těl daný obraz vytvořit.
Organizace: pustit rychlejší hudbu
36
Poznámky: pozor na bezpečnost, děti mohou napodobovat i různá zvířata (pak

zvíře představuje každé jednotlivé dítě), děti samy mohou vymyslet, co budou
předvádět; postřehy po realizaci - hraje poměrně složitá na pochopení, vhodná
názorná ukázka a vícečetné opakování hry
4.2 Překážkové dráhy

Překážkové dráhy získaly svůj název podle překážek, které je v rámci hry nutno
překonat. Překážky mohou mít různou míru obtížnosti podle možností prostoru a také
schopností dětí. Hry představují pro organismus střední zátěž, proto můžeme ponechat
postavenou dráhu delší dobu (podle zájmu dětí). Tyto hry je vhodné zařadit po prvotním
zahřátí organismu (honičce) a následném protažení (rozcvička) do rušné části cvičení.
• Želva
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, komunikace, respektování druhého,

dodržování pravidel, koordinace pohybů horních a dolních končetin, orientace
v prostoru, rovnováha, posílení horních končetin, posílení zádových svalů
„ . , w , , , Obrázek 3 - Želva
Popis hry: vytvoríme zastup dvojic, první

dvojice zaujme pozici kočky (klekne na
všechny čtyři) a položíme jí na záda karimatku,
dvojice musí obejít kužely a stejnou cestou se
vrátit zpátky, aniž by jim karimatka ze zad
spadla (pokud spadne, nemusí se vracet na
začátek, dají si j i zpět na záda a pokračují v cestě); mezitím se nachystá další
dvojice, karimatku si dvojice předávají ideálně bez pomoci rukou (můžeme
dopomoci)
Motivace: Dnes si vyzkoušíme, jak se pohybuje želva. Želva cestuje pomocí
vodních proudů a ty mohou být někdy velice zrádné.
37
Pomůcky: menší žíněnka/karimatka, kužely
Organizace: rozmístit kužely po místnosti v přiměřené vzdálenosti od sebe

(max. dva kužely), utvořit dvojice a následně zástup
Počet dětí: nejméně 6 (sudý počet)
Časová dotace: cca 15 minut
Poznámky: pozor na bezpečnost, nedělat příliš dlouhou trasu (postačí jeden

kužel); postřehy po realizaci - lepší pevnější a kratší žíněnka, měkká nedrží na
zádech a padá dolů; hra byla z důvodu měkké žíněnky pro děti obtížná
• Třínohá nestvůra
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, ohleduplnost, komunikace, respekt, orientace

v prostoru, opatrnost, rychlost, posílení dolních končetin
Popis hry: utvoříme zástup, dvojice má za úkol projít co nejrychleji a zároveň

opatrně překážkovou dráhu a vrátit se zpátky (již mimo překážky), po návratu
první dvojice vychází další dvojice
Obrázek 4 - Nestvůra
Motivace: Dnes si vyzkoušíme, jak chodí třínohá
nestvůra. Je to sice velice těžký úkol, ale já věřím, že
to zvládnete (po skončení hry každý dostane malou
odměnu - bonbon, obrázek, ...).
Pomůcky: šátky, kužely, švihadla, ...
Organizace: utvořit dvojice, svázat jim vnitřní nohy

k sobě, rozestavit jednoduchou překážkovou dráhu,
utvořit zástup
Počet dětí: nejméně 4 (sudý počet)
Poznámky: upozornit na bezpečnost, vybírat k sobě výškově podobné děti;

zdůraznit, že nejde o rychlost, ale projít dráhu bez pádu; postřehy po realizaci -
38
vhodnejší postavit dráhu jako okruh, aby děti vycházely průběžně a nedocházelo
tak k velkým prostojům
• Vodní radovánky
Cíl hry: spolupráce ve skupině, dodržování pravidel, rovnováha, opatrnost,

pozornost, orientace v prostoru, rozvoj jemné a hrubé motoriky
Popis hry: utvoříme zástup, dítě má za úkol projít s kelímkem pouze v jedné
ruce překážkovou dráhu a na konci dráhy vylít vodu ze svého kelímku do
postaveného kbelíku, zpátky běží podél dráhy, až doběhne, vyráží další kamarád,
ostatní povzbuzují
Motivace: Budeme putovat jako potůček do řeky a dále do moře. Stejně jako
voda musíme překonat různé překážky, na konci cesty nás čeká vytoužené moře.
Pomůcky: kelímky, kbelík, kužely, lavička, ...
Organizace: postavit překážkovou dráhu, utvořit zástup, každé dítě dostane

kelímek s vodou, na konec překážkové dráhy umístíme kbelík či jinou nádobu,
do které budeme vodu vylévat
Poznámky: dbát na bezpečnost, nedávat příliš plný kelímek - cca Vi, jít opatrně,
aby se voda nevylila; postřehy po realizaci - pro děti byla hra velmi atraktivní;
vhodnější postavit dvě překážkové dráhy, aby nedocházelo k velikým prostojům;
kelímek s vodou můžeme dát do dvojice, abychom ještě více podpořily podporu
spolupráce
• Stezka odvahy
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, ohleduplnost, dodržování pravidel, respekt,

orientace v prostoru, pozornost, rozvoj smyslů
39
Popis hry: utvoříme dvojice, jeden z dvojice si zaváže oči šátkem, druhý
z dvojice má za úkol „slepého" kamaráda provést překážkovou dráhou tam a
zpět, následně si vymění role
Obrázek 5 - Stezka odvahy
Motivace: Děti, víte, kdo je to nevidomý člověk?
Dnes si vyzkoušíme, jak se takový nevidomý člověk
pohybuje (za zvládnutí úkolu každý dostane odměnu
- obrázek, sladkost, ...).
Pomůcky: šátek, kužely, švihadla, žíněnka, ...
Organizace: postavit jednoduchou překážkovou

dráhu, utvořit dvojice
Poznámky: předškoláci mohou zkusit navigovat kamaráda pouze slovně - pojmy

vpravo, vlevo, dopředu, dozadu, zvedni nohu, pokrč se, ... (pokud to bude chtít
dítě zkusit - rozvíjíme pravolevou orientaci); nedáváme příliš vysoké překážky,
aby se děti nezranily; postřehy po realizaci - pro úsporu času vyměníme role již
při zpáteční cestě; vhodnější postavit dráhu jako okruh, aby nedocházelo
k prostojům
• Hod z místa
Cíl hry: spolupráce ve skupině, dodržování pravidel, odhad, přesnost,

rychlost, rozvoj jemné i hrubé motoriky
Popis hry: utvořit zástup, dítě má za úkol proběhnout překážkovou dráhu a na

konci míček prohodit obručí nebo se trefit do kbelíku, zpátky běží podél dráhy a
po doběhnutí vybíhá další, ostatní povzbuzují
Motivace: Dnes si vyzkoušíme, jak umíte házet a také si prověříte svou přesnost
(malá odměna pro každého).
Pomůcky: obruč/vyšší kbelík, tenisové míčky, kužely, lavička, žíněnka, ...
40
Organizace: postavit překážkovou dráhu, utvořit zástup, každé dítě dostane
tenisový míček, na konec dráhy postavit vyšší kbelík/v přiměřené výšce držet
obruč, označit místo, ze kterého se bude házet
Poznámky: zvolit přiměřenou vzdálenost pro hod z místa, dráhu můžeme

ztěžovat či zjednodušovat pomocí různých překážek; postřehy po realizaci -
podle počtu dětí případně postavit více drah
• Zloději
Cíl hry: spolupráce ve skupině, dodržování pravidel, orientace v prostoru,

rychlost, rozvoj jemné i hrubé motoriky
Popis hry: vytvořit zástup, dítě má za úkol proběhnout překážkovou dráhu, na

konci si vzít z nádoby pouze jeden míček a vrátit se stejnou cestou zpátky, po
návratu hodí míček do prázdné nádoby, následně vybíhá další, ostatní
povzbuzují
Motivace: Dnes si zahrajeme na zloděje zoubků. Jako zloději se ale musíme

pohybovat velice tiše, aby nás nikdo neslyšel. Musíte potichu proběhnout dráhu,
na konci vzít do každé ruky jeden zoubek a utíkat zpátky do skrýše.
Pomůcky: nádoba s pingpongovými míčky či jinými drobnějšími předměty,

prázdná nádoba, kužely, lavička, švihadla, ...
Organizace: sestavit překážkovou dráhu, utvořit zástup, na konec dráhy postavit

nádobu s míčky, před překážkovou dráhu postavit prázdnou nádobu
Poznámky: upozornit na bezpečnost; místo pingpongových míčků můžeme

použít víčka od pet lahví, vnitřky z kinder vajíček či jakékoli menší předměty;
41
postřehy po realizaci - podle počtu dětí vytvořit více družstev; můžeme
obměňovat způsob pohybu po dráze (plazení, chůze ve dřepu, ...)
4.3 Oddechové hry

Následující hry slouží především k vydýchání a zklidnění dětí. Vhodné je
oddechové hry zařadit po rušné části cvičení, aby se organismus zklidnil. Tyto hry
představují pro organismus nízkou zátěž, tudíž je můžeme využít i u dětí, které ze
zdravotních důvodů nemohou svůj organismus příliš zatěžovat.
• Kolotoč
Cíl hry: spolupráce ve skupině, přizpůsobení se, tolerance, posilování dolních

a horních končetin, odhad, přesnost, rozvoj hrubé a jemné motoriky
Obrázek 6 - Kolotoč 1
Popis hry: trojice/čtveřice dětí si lehnou na
záda na karimatky vedle sebe, první v řadě
dostane míč, musí si ho mezi sebou podávat
pouze pomocí nohou, na zpáteční cestě si míč
předávají pouze pomocí rukou
Motivace: Děti, věděly byste, co je to kolotoč?
A co dělá? Správně, je to pouťová atrakce, která se točí dokola. M y si teď
takový kolotoč společně vytvoříme.
Obrázek 7 - Kolotoč 2
Pomůcky: veliký gymnastický míč,
karimatky
Organizace: utvořit trojice/čtveřice,

každá skupinka dostane jeden
gymnastický míč, klidná relaxační hudba
Poznámky: postřehy po realizaci - vhodnej ší názorná ukázka, po chvíli změnit

směr
42
• Žvýkačka
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, ohleduplnost, přizpůsobení se, tolerance,

protažení a posílení horních končetin, posílení břišních a zádových svalů, odhad,
přesnost
Popis hry: dvojice si lehnou na karimatky nohama k sobě, jeden z dvojice

dostane do natažených rukou míč, děti si postupně (současně) sedají a v sedu si
míč předají a opět se pomalu lehají (opakovat několikrát), míč drží po celou
dobu předávání
Motivace: Máme v ruce žvýkačku (míč). Teď si vyzkoušíme, jak moc se dokáže
natáhnout. Zároveň se naučíme, jak si pořádně protáhnout celé tělo.
Obrázek 8 - Žvýkačka
Pomůcky: větší míč, karimatky
Organizace: utvořit dvojice, každá

dvojice dostane jeden míč, klidná
relaxační hudba
Počet dětí: libovolný sudý počet
Poznámky: pozor na správné zapojení svalů, můžeme obměnit a předávat si

pomocí nohou (lehnou si hlavou k sobě, obě děti zároveň zvedají za sebe nohy a
uprostřed si míč předají)
• Potápěč
Cíl hry: spolupráce ve skupině, trpělivost, respekt, přizpůsobení se,

posilování bránice, přesnost, odhad
Popis hry: utvořit kruh, každé dítě dostane brčko, jednomu dítěti dáme kousek
papíru, úkolem je posílat si ten kousek papíru mezi sebou pouze za pomocí
brčka (nasaje papír brčkem a předá vedle kamarádovi)
43
Motivace: Děti, víte, kdo je to potápěč? A co musí potápěč obrázek 9 - Potápěč
umět? Správný potápěč musí umět zadržet dech, aby
vydržel pod vodou. Dnes si to společně vyzkoušíme.
Pomůcky: brčka, papír
Organizace: utvořit kruh, každý dostane brčko
Poznámky: postřehy po realizaci - třeba dětem poradit, jak

papír brčkem nasát; předání papíru je pro děti poměrně náročné; vyzkoušet
nejprve samostatně manipulaci s brčkem a papírem, poté se pokusit o předání;
vhodnější do místnosti
• Rak
Cíl hry: spolupráce ve skupině, komunikace, tolerance, přizpůsobení se,

respekt, odhad, přesnost, posílení horních a dolních končetin, posílení zádových
a břišních svalů
Popis hry: utvořit řadu, všichni zaujmou pozici raka, prvnímu v řadě položíme
na břicho míč, má za úkol předat míč vedle kamarádovi obrázek 10 - Rak
bez pomoci rukou, stejným způsobem posílají míč zpět
Motivace: Děti, víte, jak se pohybuje rak? Výborně.

Ale i rak se musí domlouvat se svými kamarády. Dnes
si vyzkoušíme, jak taková račí pošta funguje.
Pomůcky: míč
Organizace: utvořit řadu
Poznámky: vhodná názorná ukázka předání míče na jedné skupince dětí
44
• Kouzelné zrcadlo
Cíl hry: spolupráce ve skupině, kreativita, střídání, přizpůsobení se, paměť,

pozornost, zapojení celého těla
Popis hry: utvořit skupinky, začne jedno dítě a předvede nějaký pohyb, vedlejší
kamarád musí pohyb zopakovat a přidá svůj pohyb, takto se pohyby postupně
nabalují, několikrát opakujeme (aby začínaly všechny děti)
Motivace: Děti, k čemu slouží zrcadlo? Správně, odráží náš obraz. M y si teď
společně vytvoříme takové kouzelné zrcadlo. Kamarád vedle je vaším
kouzelným zrcadlem - nejen, že odráží váš obraz, ale navíc přidává další obraz
navíc.
Obrázek 11 - Zrcadlo
Pomůcky: žádné
Organizace: utvořit skupinky po 3-4 dětech
Počet dětí: nejméně 3 děti
Poznámky: nedělat příliš velké skupinky (moc

náročné), vystřídat, aby začínaly všechny děti, vhodná názorná ukázka
• Horká koule
Cíl hry: spolupráce ve skupině, přizpůsobení se, dodržování pravidel, odhad,

posílení horních končetin, rozvoj jemné motoriky
Popis hry: utvoříme zástup, první dostane do ruky míč, obrázek 12 - Koule 1
má za úkol předat ho kamarádovi za sebou vrchem přes
hlavu, až míč dojde na konec, vrací se zpátky, míč si
podávají spodem mezi nohama
Motivace: Představte si, že máte v ruce horkou kouli,

kterou musíte rychle předat kamarádovi za/před sebou,
abyste se nespálily.
45
Obrázek 13 - Koule 2
Pomůcky: míč
Organizace: utvořit zástup v přiměřené

vzdálenosti od sebe
Poznámky: pro ztížení můžeme podávání spodem a vrchem střídat (první podává
vrchem, druhý spodem, třetí opět vrchem atd.), zopakujeme několikrát,
prostřídáme první a poslední děti
4.4 Pátrací hry

Pátrací hry získaly svůj název podle úkolu, který mají děti během hry splnit, tedy
něco vypátrat, najít. Děti při těchto hrách musí zapojovat nejen své tělo, ale především
mozek a všechny smysly. Pro organismus představují hry nízkou až střední zátěž podle
obtížnosti zadání, tudíž je vhodné je zařadit do rušné části (střední zátěž) nebo ke konci
cvičení na zklidnění organismu (nízká zátěž).
• Mapa pokladů
Cíl hry: spolupráce ve skupině, komunikace, pozornost, orientace v prostoru,

rozvoj logického myšlení
Popis hry: vytvořit skupinky po cca 4 dětech, každá skupinka dostane jednu
mapu k pokladu, úkolem je co nejrychleji najít ukrytý poklad, po nalezení
pokladu každý dostane odměnu; určujeme, jak se mají děti pohybovat (chůze ve
dřepu, pozpátku, ...)
Motivace: Děti, představte si, že se z nás stali piráti a podařilo se nám získat
mapu, která ukazuje cestu k tajnému a ukrytému pokladu. Vaším úkolem je
ukrytý poklad najít. Po cestě na vás ale mohou číhat různá nebezpečí a překážky,
které musíte zdolat.
46
Pomůcky: jednoduchý plánek třídy/místnosti s vyznačeným „pokladem"
Organizace: vytvořit skupinky po cca 4 dětech, každá skupinka dostane mapu

(plánek třídy), ukrýt poklad
Poznámky: v každé skupince by měl být alespoň jeden předškolák, věkově

smíšené skupinky, můžeme po cestě nastražit různé překážky (například lano -
musí podlézt, lavičku - musí přejít nebo přeběhnout apod.), překážky se vždy
zdolávají klasickým způsobem
• Poztrácený klaun
Cíl hry: spolupráce ve skupině, dodržování pravidel, střídání, komunikace,

pozornost, logické myšlení, paměť, orientace v prostoru
Popis hry: utvořit skupinky po třech dětech, mají za úkol najít všechny díly
poschovávaného obrázku/fotografie a společně složit původní obrázek, během
hledání určujeme, jak se mají děti pohybovat (skákat po jedné noze, chůze ve
dřepu, ...)
Motivace: Včera tu byl nepořádný šotek a poschovával nám klauny, které j sme
společně vyráběli. Vaším úkolem je najít všechny kousky klauna a společně ho
složit opět dohromady.
Obrázek 14 - Klaun
Pomůcky: obrázek/fotografie
Organizace: po místnosti rozmístíme

rozstříhaný obrázek/fotografii (více variant
podle počtu dětí), utvořit skupinky po cca
3 dětech
Počet dětí: nejméně 3 děti
47
Poznámky: vytvořit skupinky věkově smíšené, různé varianty označit různými
symboly na zadní straně, můžeme použít i klasické puzzle - dát pozor, aby je
malé děti nedávaly do pusy
• Colombo
Cíl hry: spolupráce ve skupině, komunikace, dodržování pravidel, orientace

v prostoru, paměť
Popis hry: utvořit skupinky po třech dětech, každá skupinka má za úkol najít po
místnosti poschovávané obrázky a zapamatovat si, co na obrázcích bylo
nakreslené (nechávají obrázek schovaný, neberou ho s sebou), poté přichází
k paní učitelce a společně řeknou, co všechno našly, pokud nenašly všechny
obrázky, poradíme, kolik obrázků jim ještě chybí
Motivace: Dnes si zahrajeme na detektiva. Po místnosti se nám schovala zvířata

a musíme je najít, musíme se ale chovat velmi tiše, abychom zvířata nevyplašili
a neutekla nám (ztišit hlas na minimum). Každý na konci dostane malou odměnu
(obrázek, sladkost, ...).
Pomůcky: cca 5 obrázků libovolné tematiky (ovoce, zelenina, zvířata, dopravní

prostředky, ...)
Organizace: rozmístit obrázky po místnosti, utvořit skupinky po cca 3 dětech
Poznámky: nedávat příliš mnoho obrázků; můžeme měnit informaci, kterou si

mají pamatovat (barvu obrázku, tvar, ...), předškolákům můžeme zadat dvě věci
zároveň (např. tvar a barvu obrázku)
48
4.5 Ostatní
V této podkapitole jsou uvedeny hry, které nespadají ani do jedné zvýše
uvedených kategorií. Hry mají různou obtížnost, a tudíž představují pro organismus
i různě velikou zátěž. Všechny uvedené hry je možné realizovat jak v interiéru (ve třídě,
herně, tělocvičně), tak v exteriéru (na hřišti, vycházce, zahradě).
• Povolání
Cíl hry: spolupráce ve skupině, kreativita, dodržování pravidel, střídání se,

komunikace, pozornost, paměť, logické myšlení, zapojení celého těla
Popis hry: utvořit skupinky po třech dětech, každá skupinka si vymyslí nějaké
povolání a potom předvede povolání ostatním (beze slov), ostatní děti hádají,
jaké povolání kamarádi předvádějí, vystřídáme všechny skupinky
Motivace: Dnes pro vás mám opravdu těžký úkol, kdo si na něj troufne?
Vyzkoušíme si domlouvat se úplně beze slov, každý kdo zvládne nepromluvit,
dostane malou odměnu.
Pomůcky: žádné
Organizace: vytvořit skupinky po cca 3 dětech
Poznámky: nechat dostatečně dlouhý čas na přípravu, menším dětem můžeme

poradit nějaké povolání, můžeme obměnit do libovolného tématu (dopravní
prostředek, zvíře, ...); postřehy po realizaci - hraje více statická
• Koulovačka
Cíl hry: spolupráce ve skupině, dodržování pravidel, ohleduplnost, rychlost,

pozornost, posílení horních končetin, rozvoj jemné motoriky, orientace
v prostoru
49
Popis hry: každá skupina má stejný počet koulí na své straně hřiště, úkolem je
co nejvíce koulí dostat na soupeřovu stranu, přitom je možné vzít do ruky vždy
pouze jednu kouli
Obrázek 15 - Koulovačka
Motivace: Protože letos nebyl
žádný sníh, uděláme si pravou
zimní koulovačku, chcete?
Tady mám pro vás nachystané
„sněhové" koule. Protože už ale
ani nechceme přivolávat zimu
zpátky, musíte co nejvíce koulí naházet k sousedovi. Ale pozor, můžete vzít do
ruky vždy pouze jednu kouli. Jakmile uslyšíte píšťalku, přestanete házet koule a
podíváme se, jak nám kde „nasněžilo".
Pomůcky: noviny
Organizace: rozdělit děti na dvě skupiny, vymezit hrací prostor a dělicí čáru,
z novin nadělat koule
Poznámky: vymezit určitý časový limit a konec zdůraznit (např. píšťalkou),

pozor na bezpečnost, nezdůrazňovat vítěze, pochválit obě skupiny za snahu
• Stonožka
Cíl hry: spolupráce ve skupině, ohleduplnost, přizpůsobení se, tolerance,

orientace v prostoru, rychlost, posílení horních a dolních končetin, pozornost
Popis hry: vytvořit zástup, všichni se rozkročí, vždy poslední má za úkol podlézt
všechny kamarády před ním a na začátku si opět stoupnout do rozkročení,
následně podlézá poslední v zástupu, takto postupují po celou vymezenou trasu
Motivace: Děti, víte, co je to stonožka a jak se pohybuje? Společně si to

vyzkoušíme.
50
Obrázek 16 - Stonožka
Pomůcky: předmět na vyznačení hranice
Organizace: vytvořit zástup, označit konečnou hranici
Poznámky: neurčovat příliš dlouhou trasu, pozor na

bezpečnost
• Autodrom
Cíl hry: spolupráce ve dvojici, ohleduplnost, přizpůsobení se, komunikace,

orientace v prostoru, rychlost, postřeh
Popis hry: vytvořit dvojice, auta jezdí po vymezeném prostoru vždy určeným
stylem - popředu, pozadu, bokem, skokem snožmo, skokem po jedné noze apod.
Motivace: Dnes si zahrajeme na autodrom. Kdopak ví, co to je? Správně,

autodrom je pouťová atrakce, kde nasedneme do autíčka a jako řidiči s ním
jezdíme různě po dráze. Snažíme se jezdit tak, abychom do nikoho nenarazili.
Pomůcky: žádné
Organizace: vytvořit dvojice, vymezit hrací prostor
Poznámky: pozor na bezpečnost, výškově podobné děti, styly jízdy měníme

v kratším intervalu (dle náročnosti pohybu)
• Hlavonožec
Cíl hry: spolupráce ve skupině, dodržování pravidel, přizpůsobení se,

komunikace, tolerance, orientace v prostoru, postřeh, pozornost, paměť
Popis hry: utvořit dvojice/trojice, drží se společně za ruce, skupinky běhají

volně po prostoru na hudbu, jakmile hudba ztichne, zadáme počet končetin,
51
které se mají dotýkat země - například dotýkají se pouze 2 nohy a jedna ruka,
dotýkají se 3 kolena a 2 lokty a podobně, jakmile zadání splní všechny skupinky,
pustíme opět hudbu a vše se znovu opakuje
Motivace: Děti, víte, co je to hlavonožec? Co v tom slově slyšíte? Správně, mohl

by to být tvor se spoustou nohou a hlav. Teď si na takového hlavonožce
zahrajeme.
Obrázek 17 - Hlavonožec
Organizace: vytvořit dvojice/trojice
Poznámky: pozor na bezpečnost, nezadávat příliš nízký počet končetin; postřehy

po realizaci - hraje složitější na pochopení, třeba vícečetné opakování
5 Zpětná vazba
Tato závěrečná kapitola obsahuje hodnocení pohybových her. Hodnocení her
provedla učitelka Martina Chvílová, jelikož zúčastněné děti dobře zná a dokáže se
k dané problematice relevantně vyjádřit (mimo jiné je již mnoho let členkou České obce
sokolské jako inštruktorka). Hodnocení probíhalo formou dotazníku (uveden
v příloze 1). Dotazník obsahuje celkem 11 otázek zaměřených na různá kritéria
pohybových her. Jednotlivé otázky jsou dále rozebrány níže. Z výsledků uvedených
kritérií by mělo vyplynout, zda cíle této bakalářské práce byly či nebyly naplněny.
Kapitola zároveň obsahuje celkové hodnocení souboru pohybových her jako celku.
Výsledné hodnocení je popsáno ze dvou hledisek - z pohledu hodnotící učitelky a
z mého pohledu jakožto autora a realizátora výše uvedených pohybových her.
• Byl splněn cíl hry (podpora spolupráce)?

Podle vyhodnocených dotazníků byl cíl hry určitě splněn v 64 % her,
spíše splněn v 28 % her, spíše nesplněn u 8 % her a určitě nesplněn nebyl
v žádné hře. U většiny her byl cíl naplněn. Ve hře Vodní radovánky a
52
Hod z místa se cíl zcela nepodařilo naplnit z důvodu vysokého počtu dětí
a zároveň nedostatku prostoru. Četnost odpovědí na otázku dokládá
následující graf.
Graf 1 - Cíl hry
Splněn cíl hry
I
20
10
0
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
• Obsahuje hra pohybovou aktivitu?

Požadavek pohybové aktivity určitě splnilo 72 % her, spíše splnilo 20 %
her, spíše nesplnilo 8 % her a určitě nesplnila žádná hra. Ve dvou
případech se pohybová aktivita spíše nevyskytovala. Příčinou byla více
statická povaha dané hry. Jednalo se o hry Potápěč a Povolání.
Graf 2 - Pohybová aktivita
Pohybová aktivita
I -
20
10
0
Objevuje se ztrátový čas při realizaci?

Ztrátový čas se určitě vyskytoval v 16 % her, spíše se vyskytoval v 8 %
her, spíše se nevyskytoval u 28 % her a určitě se neobjevoval v 48 % her.
U některých her se vyskytl nějaký ztrátový čas, myšleno ve smyslu
čekání ve frontě. Tento jev byl způsoben vysokým počtem dětí ve spojení
s obtížnějším zadáním.
Graf 3 - Ztrátový čas
20 Ztrátový čas
10
Určitě ano Spíše ano Spíše ne

I
Určitě ne
53
Byly zapojeny všechny děti?
Určitě byly zapojeny všechny děti v 72 % her a spíše zapojeny v 28 %

her, nezapojeny všechny děti nebyly v žádné z pohybových her.
Graf 4 - Zapojení dětí
Zapojení dětí
20
10
o
Určitě ano Spíše ano Spiše ne Určitě ne
• Byla reakce dětí pozitivní?

Reakce dětí byla určitě pozitivní v 48 % her, stejně tak spíše pozitivní,
spíše negativní reakce dětí nastala u 4 % her a určitě negativní reakce
nebyla u žádné hry. Tato negativní reakce u hry Potápěč byla vyvolána
vysokou obtížností hry a zároveň nepříznivými podmínkami při její
realizaci - hra se uskutečnila venku na hřišti, kde foukal vítr.
Graf 5 - Reakce dětí
Pozitivní reakce dětí

20
10
0
• Byla dodržena bezpečnost?

Určitě dodržena byla bezpečnost u většiny her, tedy u 80 % her a píše
dodržena u zbylých 20 % her. Nedodržena nebyla v žádném případě.
Graf 6 - Bezpeěnost
Dodržena bezpečnost
30
20
10
0
54
• Byla organizační část příliš dlouhá?
Organizační část určitě nebyla dlouhá v 88 % her a spíše nebyla dlouhá
u 12 % her. Příliš dlouhá organizace nastala v 0 % případů.
Graf 7 - Organizace
Dlouhá organizace
30
•
20
10
• Byla zátěž přiměřená?

Přiměřená zátěž pro děti předškolního věku byla určitě splněna u 52 %
her a spíše splněna v 48 % her. Příliš nízká či naopak příliš vysoká zátěž
pro děti nenastala v žádném případě.
Graf 8-Zátěž
Přiměřená zátěž
20
10
0
• Byla hra pro děti zábavná?

Důležitým faktorem pro úspěšnost her je její zábavnost. Pro děti byla hra
určitě zábavná v 56 % her a spíše zábavná v 40 % her. Spíše nezábavná
byla hra pro děti v 4 % her. Nezábavnost hry Potápěč byla způsobena její
obtížností a prvotním nepochopením zadání ze strany dětí.
Graf 9 - Zábavnost
Zábavnost
I •
15
10
5
0
55
• Byla hra pro děti pochopitelná?
Pohybová hra byla pro děti snadno pochopitelná v 64 % her a spíše
pochopitelná u 24 % her. U 12 % her děti hru spíše nepochopily
z důvodu absence názorné ukázky. Nestalo se, že hru děti vůbec
nepochopily.
Graf 10 - Pochopitelnost
Pochopitelnost
Určitě ano Spíše a n o Spíše ne Určitě ne
• Je hra vhodná pro děti předškolního věku?

Pohybové hry jsou v 64 % případů určitě vhodné pro děti předškolního
věku a spíše vhodné v 32 % her. Spíše nevhodných je 4 % her a určitě
nevhodná není žádná hra. Jediná hra Želva ztroskotala na své obtížnosti a
zvolení nevhodných pomůcek při její realizaci.
Graf 11 - Vhodnost
Vhodnost
20
Určitě ano Spíše a n o Spíše ne Určitě ne
Výsledné hodnocení her vycházející z jejich samotné realizace se určitým

způsobem promítlo do vytvořeného souboru her. Po uskutečnění her zůstala většina
informací v souboru totožná. Pouze přibyly poznámky, na co u které hry dávat pozor.
Tyto poznámky také obsahují různá doporučení pro modifikaci či vylepšení, aby
výsledná hra byla co nejvíce efektivní a plnila tak svůj účel. Z celkového hodnocení
souboru pohybových her jako celku však vyplývá pozitivní přínos těchto her. Konkrétní
příklady pozitivního vlivu jsou uvedeny v následujícím hodnocení posuzující učitelky
Martiny Chvílové.
56
„Studentka testovala soubor svých her na skupině dětí 5-6 letých. Všechny
pohybové hry jsou vhodné pro tento věk dětí za předpokladu, že budou srozumitelně
vysvětlovány pomocí názoru, příkladu, zpětného zopakování pravidel, navození
modelové situace a následného hledání možností provedení úkolu. Tady si studentka
ověřila, jak je důležité správné vysvětlení hry, jak předejít neúspěchu pramenícího
z nepřesného pochopení zadání. Postupně si tuto metodiku osvojovala a vylepšovala
svůj organizační a mluvní projev.
Hry jsou rozmanité díky použití různých drobných pomůcek, nářadí a náčiní a
možností hrát je v místnosti i venku. Hry rozvíjely pohybové dovednosti, některé
i jemnou motoriku (manipulace s drobným náčiním), smyslové vnímání, paměť, smysl
pro čestnou hru, pohotovost, rychlé rozhodování, také vytrvalost - v případě, že je
činnost náročná a nedaří se nebo jen s větším úsilím.
Všechny hry nějakým způsobem rozvíjely spolupráci mezi dětmi - počínaje
pohotovým tvořením skupin, domlouváním se na tom, kdo začne, jak úkol splní, jak si
rozdělí role. Pro děti tento moment byl někdy tím nejtěžším a bylo potřeba občas situaci
pomoci dětem vyřešit. Dále činnosti podporovaly kreativní myšlení a učily děti vyjádřit
svůj nápad, prosadit si jej nebo naopak přijmout řešení někoho druhého, smířit se
i s tím, že se něco nedařilo nebo to trvalo dlouho.
Za správné považuji, že studentka nepodporovala soutěživost, ale hry
koncipovala tak, že nejhodnotnější byl samotný přístup dětí, jejich zaujetí, zájem o hru,
její průběh a ne výsledek nebo pořadí skupin. Vždy pochválila všechny hráče, ocenila
právě spolupráci a schopnost domluvit se ve skupině.
Děti za dobu, kdy studentka v naší třídě působila a hry s dětmi hrála, se určitě
zlepšily v komunikaci mezi sebou. Pozitivní je také to, že při častém tvoření různě
velkých herních skupin se prohloubily vztahy mezi nimi - děti byly vedeny ke spolupráci
napříč kolektivem, ne pouze se svými nejlepšími kamarády, jak jsou zvyklí.
Soubor her považuji za zdařilý, činnosti se většinou dají pohotově zařazovat do
běžného denního režimu, opakovat je a zdokonalovat tak dále komunikační dovednosti
dětí a schopnosti spolupracovat mezi sebou. " 67
napsala Martina Chvílová, hodnotící osoba souboru pohybových her
57
Během mé docházky za dětmi do mateřské školy v rámci realizace výše
uvedených pohybových her jsem u dětí zaznamenala určitý posun v sociálních
dovednostech. Nej větší posun spatřuji především v komunikaci dětí mezi sebou,
schopnosti spolupracovat a vytvářet různě početné herní skupiny. Děti z mateřské školy
byly mými hrami nadšené a vždy se těšily na mou další návštěvu. Na první pohled pak
bylo zřejmé, že si hry vysloveně užívají. Tento můj postřeh potvrzuje i výše uvedený
text hodnotící učitelky. Dle mého názoru vytvořený soubor pohybových her má alespoň
částečný pozitivní vliv na podporu sociálních dovedností u dětí předškolního věku.
Všechny ověřené hry jsou pro tento věk vhodné, ovšem za předpokladu důkladného
vysvětlení pokynů či názorné ukázky. Některé hry jsou pro děti z hlediska pochopení
pokynů či samotné realizace hry obtížnější. Tyto složitější hry je třeba zopakovat
vícekrát, aby splnily svůj účel. Každou hru je možné doplnit jinou motivací či
způsobem realizace a lze j i tak použít pro libovolnou tematiku. Atraktivita her spočívá
také ve využívání netradičních pomůcek a možnosti jejich provedení jak v místnosti, tak
venku. Většina her je poměrně nenáročná na přípravu i na čas, a proto je možné
zařazovat hry do běžného denního programu. Vzniklý soubor pohybových her může
sloužit jako inspirace pro rozvoj sociálních dovedností nejen učitelkám v mateřských
školách. Zároveň může posloužit jako podklad pro táborové vedoucí či různé sportovní
kroužky a oddíly sdružující děti daného věku. Inspiraci v něm mohou nalézt také rodiče
dětí, kteří hledají zajímavý a originální způsob, jak své ratolesti zabavit, rozhýbat či je
zábavným způsobem naučit nějakou novou dovednost.
58
Závěr
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vytvořit metodický materiál obsahující
pohybové hry, které podporují rozvoj sociálních dovedností, především spolupráci. Hry
jsou určeny specifické věkové kategorii - dětem předškolního věku, tzn. dětem od tří do
šesti/sedmi let. Dílčími cíli bylo pomocí realizace pohybových her podpořit sociální
vnímání dětí, zlepšit jejich komunikaci mezi sebou a celkově přispět k pohodové a
příjemné atmosféře ve třídním kolektivu. Vytvořený soubor pohybových her je součástí
praktické části této BP. Všechny uvedené pohybové hry jsou autorské. Při jejich tvorbě
jsem čerpala zvláštních zkušeností a fantazie. Realizace pohybových her probíhala
formou pravidelné docházky za dětmi do mateřské školy. Hravou formou jsem
zjišťovala, zda jsou hry v praxi využitelné a realizovatelné. Podařilo se mi uskutečnit
všechny pohybové hry obsažené v praktické části. Je tedy jasné, že všechny vymyšlené
hry jsou opravdu realizovatelné. Práce s dětmi pro mne byla velmi inspirující. Získala
jsem spoustu nových informací a zkušeností, jak s dětmi pracovat. Především, jak
dosáhnout vytčeného cíle. Zároveň se děti u dané činnosti bavily nebo se něco nového
naučily. Ze začátku měly některé děti potíže s utvářením skupinek a chápáním
některých složitějších úkolů. Postupem času si však na typ her zvykly a v těchto
dovednostech se velice zdokonalily. Z jej ich celkově pozitivní reakce na soubor
vytvořených her se můžeme domnívat, že tyto pohybové hry mohou alespoň částečně
pomoci s rozvojem sociálních dovedností, respektive spolupráce u předškolních dětí.
Tuto domněnku dokládá i celkové kladné hodnocení pohybových her od posuzující
učitelky. Přínos této bakalářské práce spatřuji především ve vytvořeném souboru
pohybových her, který obsahuje originální nápady s cennými poznámkami a
fotografiemi z přímé realizace her. Každou z her lze propojit i s jinými činnostmi, např.
hudebními, výtvarnými a podobně. Na pohybové hry lze navázat například diskusí na
dané téma; výtvarnou činností, kde hra může sloužit k uvolnění a procvičení určité části
těla před samotnou činností či můžeme v rámci her naučit děti novou písničku, básničku
a podobně. Výše popsané pohybové hry mají další možné využití. Mohou sloužit jako
zpestření denního programu či jako zábavný prostředek k výuce nových dovedností a
vědomostí. Většina her je navíc realizovatelná jak v interiéru, tak v exteriéru, tudíž lze
hry používat po celý rok.
59
Resumé
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit metodický materiál obsahující soubor
pohybových her. Tyto pohybové hry jsou zaměřeny na podporu a rozvoj spolupráce
u dětí předškolního věku.
Teoretická část bakalářské práce se zabývá vymezením základních pojmů

týkajících se dané problematiky. Nejdříve je rozebrán pohyb jakožto základní a
přirozená potřeba každého dítěte. Následně se BP zabývá vývojem předškolního dítěte
ve třech oblastech vývoje - tělesném, psychickém a sociálním. V další části je
vymezena a nadefinována spolupráce jako hlavní cíl této práce. V závěru teoretické
části je rozebrán prostředek k dosažení cíle - hra.
Praktická část obsahuje vytvořený soubor konkrétních pohybových her. Každá

hra obsahuje všechny důležité a potřebné informace k její realizaci včetně poznámek a
fotodokumentace z přímé realizace těchto her.
Závěrečná část bakalářské práce rozebírá naplnění stanovených cílů a přínos této
bakalářské práce. Rovněž obsahuje osobní zkušenosti a zážitky z realizace vytvořených
pohybových her.
Summary
The aim of this bachelor thesis was to create the methodical material with
collection of motoric games. These motoric games focuses on supporting and
developing cooperation of preschool children.
The theoretical part of the bachelor thesis defines basic concepts applying to
introduced problems. Movement is considered and analyzed as the most basic and
natural need of every child. It also focuses on evolution of preschool children at three
areas - physical, mental and social. Cooperation is then specified as a main goal of this
thesis. At the end of the theoretical part the means to achieve the goal is defined - the
game.
60
The practical part contains developed methodical material. Every game contains
all important and needed information to carry out the game; including observations and
photo documentary taken when executing these games.
The final part of the bachelor thesis describes level of achieving goals that were
set and contribution of this thesis. It also contains the personal experience from
realizing these motoric games.
61
Seznam literatury
1. A L L E N , K a Lynn R M A R O T Z . Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období
do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-717-8614-4.
2. B A C U S , Anne a [z francouzského originálu Votre enfant de 3 á 6 ans přeložila
Lucie HUČÍNOVÁ]. Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 2. Praha: Portál,
2009. ISBN 978-807-3675-639.
3. DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte: [tělesná
výchova ve vzdělávacím programu mateřské školy]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002,
137 s. ISBN 8071786934.
4. DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybové činnosti v předškolním vzdělávání. 2. vyd.
Praha: Raabe, 2011, 146 s. ISBN 978-808-6307-886.
5. HÁJEK, Bedřich, Břetislav H O F B A U E R a Jiřina PÁVKOVA. Pedagogické
ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. Vyd. 2., aktualiz.
Praha: Portál, 2011, 239 s. ISBN 978-80-262-0030-7.
6. HOSKOVCOVÁ, Simona. Psychická odolnost předškolního dítěte.
Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 160 s. Psýché (Grada). ISBN 8024714248.
7. JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVSKÁ, Zdeňka, Jitka DVOŘÁKOVÁ a Anna
SMEJKALOVÁ. Pohybové hry dětí předškolního věku: Učebnice pro 2.-4. r oč.
stř. pedagog, škol stud. obor Učitelství pro mateřské školy a pomocná kniha pro
učitelky mateřských škol. 3. vyd. Ilustrace Viktor Sodoma. Praha: SPN, 1989,
310 s. Učebnice pro stř. školy. ISBN 80-042-4497-1.
8. KASIKOVÁ, Hana. Učíme (se) spolupráci spoluprací. 1. vyd. Kladno: AISIS,
2005, 141 s. Dokážu to??. ISBN 80-239-4668-4.
9. KASIKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Vyd. 2., rozš. a
aktualiz. Praha: Portál, 2010, 151 s. ISBN 978-807-3677-121.
10. L A N G M E I E R , Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. přeprac.
a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 80-716-9195-X.
11. LISÁ, Lidka a Marie KŇOURKOVÁ. Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha:
Avicenum, 1986. ISBN 08-084-86.
62
12. MATĚJČEK, Zdeněk a Marie POKORNÁ. Radosti a strasti: předškolní věk,
mladší školní věk, starší školní věk. Vyd. 1. Jinočany: H , 1998. ISBN 80-860-
2221-8.
13. M A Z A L , Ferdinand. Kreativně kooperační aktivity v současné škole. Fakulta
tělesné kultury Palackého univerzity, 1998. Habilitační práce. Univerzita
Palackého v Olomouci.
14. M A Z A L , Ferdinand. Pohybové hry a hraní. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, 2000,
292 s. Kdo si hraje, nezlobí. ISBN 80-857-8329-0.
15. M U Z I K , Vladislav. Didaktika tělesné výchovy pro 1. stupeň základní školy.
1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, cl991, 53 s. ISBN 8021003383.
16. PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 4. Překlad Štěpán Kovařík. Praha:
Portál, 2006, 380 s. ISBN 80-736-7172-7.
17. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6.,
rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476.
18. PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky I., Vývoj člověka do patnácti let.
Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
19. RUBÁŠ, Karel. Pohybové hry. Vyd. 1. Plzeň: Západočeská univerzita,
Pedagogická fakulta, 1997, 147 s. ISBN 80-708-2371-2.
20. SMITH, Charles A . Třída plná pohody: 162 her zaměřených na výchovu ke
spolupráci a citlivému jednání. Vyd. 3. Překlad Jiří Bumbálek. Praha: Portál,
2001, 226 s. ISBN 80-717-8602-0.
21. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní
vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, 48 s. ISBN 80-
870-0000-5.
22. ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Dítě v předškolním období. 1. vyd. Praha: Mladá fronta,
2004, 71 s. Žijeme s dětmi, sv. 13. ISBN 80-204-1187-9.
23. ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004,
247 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, 4. ISBN 80-246-0877-4.
24. Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. 1. vyd. Editor Vladislav Mužík,
Vladimír Süss. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 168 s. Sborník prací
Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, č. 228. ISBN 978-802-1048-584.
25. Z A P L E T A L , Miloš. Encyklopedie her. Praha: Olympia, 1975.
63
Seznam zkratek
BP - Bakalářská práce
R V P P V - Rámcový vzdělávací program pro předškolní zdělávání
64
Seznam obrázků
Obrázek 1 - Pekař 34
Obrázek 2 - Doktoři 36
Obrázek 3 - Želva 37
Obrázek 4 - Nestvůra 38
Obrázek 5 - Stezka odvahy 40
Obrázek 6 - Kolotoč 1 42
Obrázek 7 - Kolotoč 2 42
Obrázek 8 - Žvýkačka 43
Obrázek 9 - Potápěč 44
Obrázek 10-Rak 44
Obrázek 11 - Zrcadlo 45
Obrázek 12 - Koule 1 45
Obrázek 13 - Koule 2 46
Obrázek 14-Klaun 47
Obrázek 15 - Koulovačka 50
Obrázek 16 - Stonožka 51
Obrázek 17 - Hlavonožec 52
65
Seznam grafů
Graf 1 - Cíl hry 53
Graf 2 - Pohybová aktivita 53
Graf 3 - Ztrátový čas 53
Graf 4 - Zapojení dětí 54
Graf 5 - Reakce dětí 54
Graf 6 - Bezpečnost 54
Graf 7 - Organizace 55
Graf 8 - Zátěž 55
Graf 9 - Zábavnost 55
Graf 10 - Pochopitelnost 56
Graf 11 - Vhodnost 56
66
Seznam příloh
Příloha 1: Dotazník pro hodnocení pohybových her
67
Příloha 1: Dotazník pro hodnocení pohybových her
Určit ě ano
G
G
>(Ľ>
Spíše
Spíše
Určit
Poznámky
Byl splněn cíl hry? (podpora spolupráce)
Obsahuje hra pohybovou aktivitu?
Objevuje se ztrátový čas při realizaci?
Byly zapojeny všechny děti?
Byla reakce dětí pozitivní?
Byla dodržena bezpečnost?
Byla organizační část příliš dlouhá?
Byla zátěž přiměřená?
Byla hra pro děti zábavná?
Byla hra pro děti pochopitelná?
Je hra vhodná pro děti předškolního věku?

Bakalarska Prace Dolezalova Marketa 358119 Archive

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Bakalarska Prace Dolezalova Marketa 358119 Archive

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MASARYKOVA UNIVERZITA

Katedra tělesné výchovy

Kooperativní pohybové hry pro děti

Vedoucí práce: Autor práce:

Mgr. Marek Trávníček Markéta Doležalová

DOLEŽALOVÁ, Markéta. Kooperativní pohybové hry pro děti předškolního věku.

Bakalářská práce „Kooperativní pohybové hry pro děti předškolního věku"

Motivace, hra, spolupráce, pohybová aktivita, kooperativní hra, předškolní věk.

Motivation, game, cooperation, psychical activity, cooperative game, preschool age.

Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně a použila

Souhlasím, aby závěrečná práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně

V Brně dne 4. dubna 2014

1 Vymezení a charakteristika základních pojmů 9

1.1 Pohyb, pohybová aktivita 10

1.2 Ontogeneze předškolního dítěte 11

1.2.1 Tělesný vývoj 11

1.2.2 Sociální vývoj 16

1.2.3 Psychický vývoj 19

1.3 Spolupráce, kooperace 22

1.4.1 Základní charakteristika 26

1.4.2 Pohybová hra 28

1.4.3 Pohybová kooperativní hra 29

2 Shrnutí dosavadních poznatků 31

II. Praktická část 33

4 Kooperativní pohybové hry 33

4.2 Překážkové dráhy 37

4.3 Oddechové hry 42

4.4 Pátrací hry 46

1 Vymezení a charakteristika základních pojmů

mateřské školy je podmíněna jejími možnostmi, ať už prostorovými, materiálními či

Pohyb je zároveň jedním ze zvolených prostředků pro dosažení cíle této BP -

1.2 Ontogeneze předškolního dítěte

1.2.1 Tělesný vývoj

vývoji také neodmyslitelně patří motorika. Motorika znamená celkovou pohybovou

ještě stále potřebná pomoc dospělého - chůze do schodů, pomoc s oblékáním či

projevuje snahu samo se rozhoupat na houpačce, přičemž je třeba dobrá koordinace

Psýché (Grada). ISBN 8024714248, str. 31

ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, str. 105-106

ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, str. 120

LANGMEIER, Vývojová psychologie, str. 100

1.3 Spolupráce, kooperace

ALLEN, Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let, 118-119

se spoluprací v prostředí, které je mu nejvíce blízké - v rodině. Rodinu tedy můžeme

a) kooperace j ako cílová struktura vyučování,

Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476, str 133

a) kooperace jako nápomoc (založena na asistenci jedné osoby druhé -

Umění spolupracovat je v dnešní době velice důležitá dovednost, která je

KASÍKOVÁ, Kooperativní učení, kooperativní škola, str. 30

1.4.1 Základní charakteristika

několik herních činností : 53

1. hry nepodmíněně reflexivní (instinktivní)

Podle LANGMEIER, Vývojová psychologie, str. 95-100

S motivací také úzce souvisí způsob vyučování. Dobrý 55

1.4.2 Pohybová hra

Rubáš uvádí dělení her podle rozvoje pohybových schopností : 59

• pohybové hry rychlostní

Další možné dělení her podle obsahu nabízí Jukličková-Krestovská : 61

• hry s obsahem lokomočních cvičení

Takovýchto dalších dělení her existuje celá řada. Líbí se mi rozdělení

1.4.3 Pohybová kooperativní hra

ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. Praha: Olympia, 1975, str. 10-11

Různých pohybových her existuje nepřeberné množství. Pro náš záměr je

MAZAL, Pohybové hry a hraní, str. 229-230