Metodika Trenovani Pameti

Trnovn pamti
Metodick pruka
Mgr. Hana tpnkov

Ing. Danue Steinov
Obsah
vod
Projekt
Trnink pamti
1 Vchodiska
13
2 Zsady veden jednotlivch lekc
17
3 Kognitivn cvien
18
4 Struktura jednotlivch lekc
21
Doporuen literatura pro lektory
31
Krtk exkurz do teorie strnut a trninku kognitivnch funkc

1 Strnut
1.1 Demografick vvoj
1.2 Periodizace st
1.3 Teorie strnut
1.4 Pohled do historie
1.5 Strnut dnes
35
35
37
38
39
41
2 Strnut a kognitivn funkce

2.1 Receptivn funkce vnmn, senzorick vjemy
2.2 Mylen
2.3 Expresivn funkce
2.4 Promnn mentln aktivity
2.5 Exekutivn funkce
2.6 Pam
46
48
48
50
50
52
53
3 Trnink kognitivnch funkc

3.1 Kognitivn rezerva
3.2 Kognitivn intervenn programy
3.3 Podpora trninku kognitivnch funkc
76
76
78
86
Literatura
89
Trnink pamti
vod
Tato metodick pruka vznikla jako postupn cl a soust een vzkumnho projektu MMT 2D06013 Trnink kognitivnch funkc u strnouc populace efektivita a vyuit, jen je een Psychiatrickm centrem
Praha. Vchodiskem byly mnohalet zkuenosti zakladatelky esk spolenosti pro trnovn pamti a mozkov jogging a lektorky trnovn pamti s mezinrodnmi zkuenostmi a psobnost Ing. Danue Steinov, je
je lenkou vzkumnho tmu projektu MMT 2D06013.
esk spolenost pro trnovn pamti a mozkov jogging (STPMJ)
byla povena uskuteovnm akreditovanch vzdlvacch program
s celosttn akreditac vzdlvac instituce . 2008/372-I udlenou Ministerstvem prce a socilnch vc dne 24. 9. 2008, .j. 2007/38567-222.
Pruka m bt vodtkem pro design lekc trenrkm a trenrm pamti, kte proli akreditovanm kurzem trenra pamti, psob samostatn nebo pi socilnch i spoleenskch zazench urench seniorm
nebo i dalm vkovm kategorim. Je zamena pedevm na trnink
zdrav populace, tj. bez zvanch kognitivnch poruch. Pro lidi trpc nkterou formou demence jsou ureny programy s rehabilitanm a stimulanm zamenm, nicmn je mon vyut tuto metodiku k inspiraci pro prci s osobami trpcmi lehmi formami demence.
V prvn sti pruky jsou uvedena velmi strun teoretick vchodiska,
cle a metody pro trnovn pamti. Nsleduj obecn zsady pro veden
jednotlivch lekc a pklady rznch kognitivnch cvien. Nakonec je podrobn popsna struktura jednotlivch lekc.
Druh st publikace obsahuje nkter teoretick poznatky a skutenosti, kter jsou zmnny bhem kurz pro trenry pamti. Samozejmm
pedpokladem vkonu innosti trenra pamti je zskvn relevantnch vdomost a dovednost, celoivotn osobn rozvoj.
V nsledujcch tech kapitolm se mete dost zkladn daje o demografickm vvoji, strnut, kognitivnch funkcch a trnovn kognitivnch funkc obecn. Povaujte tento text za inspiraci k dalmu samostudiu.
Trnink pamti
Trnink pamti
Projekt
Trnink kognitivnch funkc u strnouc populace
efektivita a vyuit
Akronym projektu: NPV2TP
slo projektu: MMT 2D06013
Program: Sociln-ekonomick rozvoj esk spolenosti
Tematick oblast: Strnouc esk spolenost
Tma: Nov postupy umoujc innou a hospodrnou adaptaci zsadn
strukturln promny esk spolenosti
Doba een: 1. 7. 2006 31. 12. 2010
Vzkumn tm
Vedouc tmu:
doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.
Koordintor:
Mgr. Hana tpnkov
Statistik:
Mgr. Ji Lukavsk, Ph.D.
Lektor, metodik trnovn pamti: Ing. Danue Steinov
Dal lenov tmu: PhDr. Eva Dragomireck, Ph.D.
RNDr. Daniela pov, CSc.
Mgr. Jolana ediv
a extern spolupracovnci
Kognitivn trnink je v R dostupn podle mstnch podmnek. Nejvt organizac propagujc a realizujc kognitivn trnink pod nzvem trnovn
pamti je esk spolenost pro trnovn pamti a mozkov jogging
(STPMJ), kterou zaloila v roce 1998 jako obansk sdruen a dosud vede Ing. Danue Steinov. Je potujc, e na internetovch strnkch
EURAG (The European Federation of Older Persons) je pm odkaz
(www.eurageurope.org) na Memory training centre Prague, tj. odkaz na
strnky STPMJ. EURAG je neziskovou nezvislou organizac zaloenou
v roce 1962. Prostednictvm svch 148 lenskch organizac ve 33 zemch
Evropy reprezentuje miliony starch lid v Evrop. EURAG pracuje na zlepovn kvality sociln a politick rovn ivota starch osob.
Pstup STPMJ se d povaovat za tradin vzhledem k pevldn
mnemotechnik a pamovch cvien v programu. Tradin je tak v tom,
e jde o skupinov lektorovan kurzy. Program kurz nen ovem zdaleka
zamen pouze na pam, ale tak na zven sebevdom, na procvien
dalch kognitivnch funkc a na nvody k pozitivnm zmnm ivotnho sty9
Trnink pamti
lu. Z tohoto dvodu meme zaadit pstup STPMJ k multimodlnm pstupm.

Krom STPMJ poskytuje rzn formy kognitivnho trninku cel ada
dalch subjekt.
10
Trnink
pamti
Trnink pamti
Vchodiska
Pam pat mezi kognitivn neboli poznvac funkce psychiky. Do pamti

ukldme vdomosti, dovednosti i vzpomnky, kter tvo nai osobn historii, nai osobn individuln identitu. Vpadky pamti jsou prvn znmkou
ponajc demence, kter si vimneme sami i si j vimne okol. Demence
je snad nejobvanj metlou strnut, nebo pi postupu choroby dochz
ke ztrt identity. lovk ztrc svou sobstanost, autonomii, nakonec si
nepamatuje, kdo jsou lid kolem ani kdo je on sm. Proto je mezi starmi
lidmi zjem o trnovn pamti. Selsk rozum k, e co se necvi, to zakrn, proto si ti uvdoml sna pam cviit, aby se brnili negativnm projevm st a aby napomohli oddlen ppadnho onemocnn demenc.
Pestoe zatm nebyl kvli velmi nron metodologii zcela bezpochybn
dokzn vliv kognitivnho trninku na oddlen nstupu demence, dnes ji
vme, e mentln aktivita i ve starm vku m pozitivn dopad na sebevdom a tak e je i ve starm vku mono nauit se i poslit konkrtn typy
procviovan aktivity. I star lovk se doke nauit novm dovednostem a ji manulnm, pohybovm i duevnm. Mezi vdci jsou ti, kte zastvaj nzor, e je nutn bhem ivota vytvet si uritou mentln i kognitivn rezervu. Rezervu, kter doke kompenzovat po uritou dobu ji
objektivn prokzan neurodegenerativn onemocnn. Trnink pamti je
jednou z cest k vytvoen i vylepen takov rezervy, je jednou z cest k lepmu sebevdom a v neposledn ad i ke kvalitnjmu spoleenskmu
ivotu.
Obvykl dlka kurzu trnovn pamti je 10 lekc po 90 minutch, emu je pizpsobena tato metodick pruka. Nicmn trenr pamti me z pruky vychzet i pi tvorb dlouhodobch program. Zsady a cle
zstvaj stejn, obmuje se konkrtn npl jednotlivch sezen a pouit metody. U tohoto kurzu se pot s formou tuka-papr z dvodu pravdpodobn nedostupnosti technickch zazen (PC) pro vechny astnky.
Pstup trenr pamti m bt podle Ing. Steinov angaovan, tzn. e
kad trenr pamti m ctit vlastn odpovdnost za zdar svch student,
astnk svch kurz. Z naich mnohch pozorovn vyplv, e tento pstup je neoceniteln pedevm pi prci se starmi seniory i lidmi trpcmi
nkterou z forem kognitivnch poruch vetn ponajc i mrn demence.
Jako kad skupinov aktivita je lekce trnovn pamti tak spoleenskou udlost, je situac, ve kter se odehrvaj interakce mezi jednotlivci,
13
Trnink pamti
kde dochz ke tvorb interpersonlnch vztah. Na zklad vzkum meme doporuit i kolaborativn een loh (ve dvojicch).
Dleit pro trenra pamti je mt neustle v patrnosti, e kognitivn
schopnosti astnk se mohou liit jednak premorbidn a jednak nerovnomrnm strnutm, poruchami senzorickch funkc a tak monou kognitivn poruchou, kter zatm nemus bt diagnostikovna. Proto by vdy
trenr ml pizpsobit nronost programu, tempo, koly a nakonec i hladinu zvuku konkrtn skupin.
Bhem naeho projektu jsme zjistili, e jednou z vc, kterou astnci
kurzu trnovn pamti oceuj, jsou teoretick poznatky o fungovn mozku. Proto by kad trenr ml ovldat zkladn fakta z neuroanatomie,
neurofyziologie a psychologie. Nkter zkladn daje uvdme v tto pruce, nicmn je douc, aby si kad trenr pamti sv vdomosti rozioval a prbn aktualizoval.
Faktick vchodiska
Vkon kognitivnch funkc bhem strnut nerovnomrn kles.
Kognitivn funkce jsou nezbytn pro udren sobstanosti.
Kognitivn funkce se daj i ve starm vku rozvjet clenm trninkem.
Vznamn je i subjektivn hodnocen vlastnch schopnost, self-efficacy.
Stereotypy o strnut vznamn ovlivuj kvalitu ivota a dokonce i dlku
doit.
Subjektivn hodnocen i stereotypy se daj sprvnm pstupem zmnit.
Vhodn je multimodln intervence, kter vedle kognitivnch cvien zahrnuje i dal aspekty ivotnho stylu, a to pohyb, vivu, sociln vztahy,
ppadn farmakoterapii (podle lkae).
Prodlouen sobstanosti jedince m pozitivn dopad i na jeho okol,
blzk osoby i spolenost.
Vize trninku pamti
Podpoit astnky k sobstanosti
Pomoci astnkm v zlepen jejich pozice na pracovnm trhu
Tyto cle jsou uvedeny jako ideln, tj. jako vize, protoe by mly bt
spolenm konenm clem nejenom trenr pamti, ale i ostatnch pracovnk, kte intervenuj ve sfe zdravho a aktivnho strnut, a i clem
vech jednotlivc strnoucch oban. Jsou uvedeny jako ideln, nebo pspvek trenra pamti me bt vznamn, nicmn nepm.
Zlepen pozice na pracovnm trhu se tk vkov kategorie mladch
senior, jim fyzick i psychick schopnosti umouj pracovat. Pekkou
14
Trnink pamti
v prci tak mohou bt pedevm nedvra ve vlastn schopnosti, nedostatek odvahy. Trnink pamti neme zmnit nabdku pracovnch mst v dan lokalit, ale me poslit sebedvru senior, pome jim zskat nov
strategie uen se novm informacm, a tm zlepit i jejich schopnost uen
se, a tak je podpoit v odvaze a chuti zapojit se do pracovnho procesu. Ve
chvli, kdy si lovk v, e se novm vcem doke nauit, nem takovou
obavu z nezvldnut poadavk kladench na pracoviti.
Cle trninku pamti
Poslit kognitivn funkce astnk
Poslit sebevdom astnk
Nauit astnky pouvat mnemotechniky v praxi
Tyto cle jsou v rmci trninku dosaiteln a jsou to i dvody, pro lid
do kurz chtj chodit. Trenr by ml mt pi plnovn i realizaci kurz tento fakt stle na pamti.
Metody
Teoretick poznatky z oboru neurovd
Mnemotechniky popis, pklady a ncvik
Kognitivn cvien:
cvien pozornosti
cvien smyslovho vnmn
logick lohy, usuzovn
grafomotorick lohy
procviovn epizodick pamti
cvien krtkodob pamti
cvien vyuvajc dlouhodobou pam
Domc koly pro procviovn v dob mezi lekcemi
Tipy pekraujc rmec kognitivnho trninku tkajc se zdravho
a aktivnho stylu ve st
Obecn zsady
Terapie pjemnho oku!
Dvejte lidem pleitost vyniknout.
Neustupujte, protoe je nco pli tk dokate lidem, e na zvldnut technik i loh kapacitu maj. Vyadujte spoluprci a angaovanost
astnk.
Osobn angaovanost trenra pamti spch astnk je Va odpovdnost.
15
Trnink pamti
ast kladn odezva chvalte astnky za vkony!

Uvejte humor s citem!
Nepracujte s asovmi limity, pokejte, a jsou s lohou vichni hotovi.
Vechny zvolen metody a zpsoby jejich konkrtn realizace zvis na
volb trenra pi dodren celkovch cl kurzu. Trenr zvol vhodn kognitivn cvien, podrobnost teoretickch informac a zpsoby vuky mnemotechnik podle konkrtn skupiny.
16
Trnink pamti
Zsady veden jednotlivch lekc
Specifikujte cl lekce.
Zskejte pozornost.
Co je v tom pro mne pro by se astnci mli aktivn astnit,
snait se a k emu jim nov poznatky a dovednosti budou dobr.
Zvldnete to! povzbuzen sebevdom na pkladech.
Cl lekce rozdlte do krok.
Pipomete vchoz poznatky, vyzvte astnky k vlastnmu vybaven poznatk, zkuenost, npad.
Srovnejte nov a pedchoz poznatky.
Strukturujte lekci.
Uvdjte rzn pklady, videa, obrzky, nahrvky nzorn uen,
sdlen informace prostednictvm vce smysl je innj.
Uvdjte pklady vyuit v kadodennm ivot, historky, vtipy humor slou nejen k odreagovn, pomh i lepmu zapamatovn.
Vyzkouejte osvojen.
Procviujte spolen nov poznatky.
Posilujte sprvn odpovdi, vsledky.
Ujistte se, e ve bylo sprvn pochopeno.
K dalmu kroku pejdte jen pi plnm pochopen kroku pedchozho.
V zvru strun zopakujte, co bylo npln lekce a jak je domc kol.
17
Trnink pamti
Kognitivn cvien
V tomto pehledu uvdme pklady cvien kognitivnch funkc, je je mon zaadit do programu kurz trnovn pamti. Cvien existuje nepebern mnostv a je pouze na trenrovi, kter zvol i vytvo. Vtina loh a cvien vyuv vce domn, modifikovat lze draz na nkterou ze strnek
lohy. Nap. pi popisu znm cesty se meme zamit na zitky spojen s msty (epizodick pam), co se stalo, kdy tudy dotyn el, vyskytoval se tam; smantickou pam jsou s msty spojen nkter udlosti,
kter se ho pmo netkaj, nap. z djin; co mu pipomnaj nzvy mst kategoriln fluence; soustedit se na pohyb mstem, kde se ot, kudy spch, kam se dv (draz na ideomotoriku); jak to na jednotlivch mstech
vypad, co se tam nalz (vizuln pam a pedstavivost) atd.
Vzhledem k tomu, e epizodick pam je zejm nejvce ohroen, zaazujeme do kad lekce cvien, kterm tento typ pamti povzbudme.
U cvien epizodick pamti dbme na strunost a jasnost vyjden, nelze
ztrcet as dlouhm vyprvnm, astnci si nejprve v mysli vybav dj
a pak mus zvolit nejpilhavj formu jeho sdlen. Dal cvien vybrme
podle poteb skupiny. Pokud vidme, e nkter tip cvien astnky bav,
zaazujeme ho astji. Nikdy se ale niemu nevyhbme proto, e je to
moc tk.
Trnovan domna (tilec, 2003)
epizodick pam
(draz na vlastn
proitek, situaci,
pocit, asociaci atd.)
koleko zajmavch pozitivnch zitk z poslednch dn:

2 vty (Co se stalo? Jak to na vs psobilo?
Evokovalo to nco z Vaeho ivota?)
Co bylo ve verejch zprvch/televiznch
novinch?
Jak probhala posledn oslava narozenin (svatba,
ktiny atd.) v rodin?
smantick pam
vyjmenovn poloek z jedn kategorie

synonyma, antonyma
znalostn kvzy (pozor na rznou rove vzdln!
nefrustrujte)
18
Trnink pamti
uen
mnemotechniky
nov recepty, pracovn postupy
nov bsniky, psniky
ume se pmo v lekci (fakta, postupy apod.)
usuzovn
logick lohy, kvzy chybjc nebo pebvajc

symboly v ad (sla, znaky, psmena, slova;
podobnosti, opaky)
ideomotorika
(motorick kony
provdn
v pedstavch)
popsat cestu z bodu A do bodu B (kde se odbouje, co je po cest za vznan msta)

pedstava a popis njakho pracovnho postupu,
nap. pi tvorb vtvarnho dla, zahrady,
stavby
cvien v pedstavch
grafomotorika
pekreslit sloit geometrick tvar

ozdobn psmo, krasopis
vizuln
pedstavivost,
vizuoprostorov
cvien
interpretace obrzk, obrazc
vizuln
diferenciace,
zpracovn
informac
vyhledvn prvk na obrzku (chybjcch,

pebvajcch)
popisovn epizodickch vjev se zamenm

na vizuln strnku
tangram
hledn provch obrazc

hledn cesty z bludit
potn prvk, pouze zrakov, bez ukazovn
spojovn prvk podle sel, abecedy apod.
krtkodob
vizuln pam
(po vizuln
expozici)
zapamatovn 15 obrzk z jednominutov

expozice
zapamatovn 5 znak patcch k slm
i psmenm
zapamatovn obliej
popis vjevu obrzku
zrakov ostrost
relaxace o (stdn pedstavy tepla a chladu

pro vazodilataci a vazokonstrikci)
19
Trnink pamti
Konkrtn pklady cvien i s podklady jsou soust akreditovanho

kurzu trenra pamti. Mnemotechniky jsou zsadn soust kurzu a s jejich postupy a praktickm vyuitm jsou astnci podrobn seznmeni.
V dal sti se mete inspirovat k sestaven zkladnho kurzu trnovn
pamti pro seniory. Design lekc, kter vedou jednotliv lektoi/treni pamti, se samozejm li podle sloen skupiny trnovanch senior i podle
osobnho zamen trenra pamti a jeho osvdench metod.
20
Trnink pamti
Struktura jednotlivch lekc
Lekce 1
vodn seznmen hlavn cle kurzu, metody
Cl
Sobstanost
Relnj oekvn od vlastn pamti
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Kognitivn funkce a Pam rzn dlen

Selekce informac
7+/2: George A. Miller kapacita bezprostedn
pamti
Kognitivn cvien
Krtkodob vizuln pam (nap. zapamatovn

obrzk z 15 pedloench)
Mnemotechnika
Kategorizace
Pklad: peten seznamu 20 poloek, kolik si
vybav psemn
Spolen vytvoen seznam: 10 kategori
o 3 polokch (nap. pedmty v domcnosti)
Zkouka spnosti
Domc kol
Co nejvce eskch pslov (psemn)
Tip
Zapisovat si v noci npady, kter lovka vzbud
Materily
Dataprojektor i zptn projektor

Pedloha 15 obrzk
Vzor seznam o 20 polokch
Vzorov pslov
21
Trnink pamti
Lekce 2
Strnut
Cl
Sobstanost
Zvldnut metody kategorizace
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Teorie strnut
strnut tla
strnut pamti
Mnemotechnika
Kategorizace nejpirozenj pomcka

Vytvoen spolenho seznamu na nkup:
10 kategori po 10 polokch
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu

Cvien smantick pamti: rozbor pslov,
dal podobn
Domc kol
Nauit se zpamti prv vytvoen seznam

o 100 polokch
Tip
Vhodn potraviny, pitn reim, potravinov

doplky, kognitiva
Materily

Vzor 10 kategori
Seznam vhodnch potravin, substanc,
potravinovch doplk
22
Trnink pamti
Lekce 3
Senzorick funkce
Cl
Sobstanost
Zvldnout metodu akrostikum
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Strnut senzorickch funkc

Role emoc pi zapamatovn
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: podle kategori

(dlouhodob pam, uen)
Mnemotechnika
Akrostikum
Pklady:
barvy duhy
planety
prask mosty
Domc kol
et vldci
Kognitivn cvien
Vizuln zpracovn (nap. chybjc obrzek)
Tip
Procviovat smysly vybavovn si smyslovch

vzpomnek, pouvat vce smysly zkusit nco
poslepu (POZOR na bezpenost), zavt oi
a jen poslouchat
Materily

Vzorov akrostika
Seznam eskch vldc pro kadho
Vzor pro chybjc obrzek
23
Trnink pamti
Lekce 4
Djiny pamti, mnemotechniky
Cl
Sobstanost
Zvldnout metodu loci
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Mnemotechniky Simonides z Kiu

Efektivn zpracovn novch informac,
role hipokampu
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: et vldci

(dlouhodob pam, uen)
Mnemotechnika
Metoda loci
Pklad: nkup pomoc loci
Domc kol
Vlastn akrostikum na prask mosty

Opakovat si esk vldce a akrostikum
Kognitivn cvien
Vizuoprostorov cvien
(nap. rozdly v obrzcch)
Tip
Popisovn vyprvjte nkomu o nem

novm, eho jste si ten den vimli
Materily

Vzor na rozdly v obrzcch
24
Trnink pamti
Lekce 5
Opakovn
Cl
Sobstanost
Upevnn dve nauench technik
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Dal detaily nmtu, kter astnky

nejvce zaujal
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: akrostikum mosty,

opakujeme esk vldce (uen)
Mnemotechnika
Doplnn pbhu slovy, kter se ume

Spolen vytvoen seznamu konkrtnch
pojm a zaazen do pbhu
Domc kol
Utvoen co nejvce slov ze zklad: -stoa -hra-
Kognitivn cvien
Grafomotorick cvien (nap. pekreslen

sloitho obrazce, zrcadlov)
Tip
Naute se prstovou abecedu
Materily

Vzorov pbh
Vzor pro chybjc obrzek (me bt pevzat
z nkterho z maticovch test)
Prstov abeceda pedloha pro vechny
25
Trnink pamti
Lekce 6
Zapamatovn sel
Cl
Sobstanost
Metoda chunkovn
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Roger Sperry: lateralizace hemisfr
Kognitivn cvien
Logick cvien (nap. kvz: letarelizace

hemisfr)
Mnemotechnika
seln ady a chunkovn
Domc kol
Ludolfovo slo 3,14 ... 100 mst za desetinnou

rkou metodou chunkovn
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: slova obsahujc

-sto-, -hra-
Tip
Cvien nedominantn ruky (psan, drobn

innosti)
Vzjemn pedtn
Materily

Vzorov pedloha celho Ludolfova sla
15 obrzk
Pklady slov: -sto-, -hra-
26
Trnink pamti
Lekce 7
Vlastn jmna
Cl
Sobstanost
Seznmit se s technikami pro lep
zapamatovn jmen a tv
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Mt nco na jazyku, dr. Gibbson
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: Ludolfovo slo (uen)
Mnemotechnika
Jmna a tve
Modelov pklad
Cvien ve dvojicch
Domc kol
Co nejvce slov pomoc psmen ze slova

Pampelika
Kognitivn cvien
Vizuln pam (nap. zapamatovat si detail

obrzku, zapamatovat si detaily fotografie tve)
Tip
Vizualizace
Materily

Vzor obrzku k zapamatovn
Vzorov fotografie tve
27
Trnink pamti
Lekce 8
Pamov hky
Cle
Sobstanost
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Hermann Ebbinghaus: kivka zapomnn

a zapamatovn
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: Pampelika (verbln

flexibilita)
Mnemotechnika
Peg words pamov hky

ukzka aplikace na eskch vldcch
Domc kol
povdka kdekoliv ve slov, krom pedloek

a spojek ve vech slovech
Kognitivn cvien
Vizuoprostorov cvien (nap. tangram)
Tip
Denn doplnit 10 dlk do puzzle
Materily

Nky a pedkreslen dly tangramu
a modelov vzory k sestaven
Pesmyky Pampelika
28
Trnink pamti
Lekce 9
Neurodegenerativn onemocnn
Cl
Sobstanost
Preventivn faktory demence
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Dlouhovkost, moudrost
Demence
Rezervn mozkov kapacita
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: povdka

(tvoivost)
Mnemotechnika
Doplnn pbhu slovy, kter se ume
Domc kol
Amerit prezidenti
Kognitivn cvien
Usuzovn (nap. chybjc slovo)
Tip
Pemlejte rno o verejm dnu, plnujte

dneek
Materily

Seznam americkch prezident
29
Trnink pamti
Lekce 10
Zvr
Cl
Sobstanost
Zopakovn hlavnch tmat
Povzbuzen do dalho vzdlvn,
pokraovn kurz trnovn pamti,
k aktivnmu ivotnmu stylu
Kognitivn cvien
Epizodick pam
Teorie
Aktivn a zdrav ivotn styl

Viva, pohyb, sociln vztahy, kognitivn
nmaha
Kognitivn cvien
Kontrola domcho kolu: amerit prezidenti

(uen)
Mnemotechnika
Zopakovn vech nauench mnemotechnik s drazem na vhodn a nevhodn vyuit
Domc kol
Kad den udlat nco pro svou hlavu
Kognitivn cvien
Diskuze o nejpnosnjch tmatech kurzu

z pohledu jednotlivch astnk (pam,
usuzovn)
Tip
Snait se pemlet o pozitivnch vcech,

jednotlivostech kadho dne
Nezstvat sm, aktivn se snait udrovat
dobr vztahy s rodinou, sousedy, pteli
udrovat svou sociln s
Materily

Seznam americkch prezident a eskch
vldc
Nejzajmavj akrostika, povdky, apod.
vtvory astnk bhem kurzu
30
Trnink pamti
Doporuen literatura pro lektory

Tento seznam je pouze orientan a kad trenr pamti byl ml zvolit takov publikace, kter mu vyhovuj a kter mu pinesou potebn informace.
Teorie
Draaisma, D. Metafory pamti. Praha: Mlad Fronta, 2003. 288 s. Edice Kolumbus.
Goldberg, E. Paradox moudrosti. Praha: Karolinum, 2006. 285 s.
Holmerov, I., Jarolmov, E., Such, J. Pe o pacienty s kognitivn poruchou. Praha: 2007. 299 s. Edice Vka.
Mhlpachr, P. Gerontopedagogika. Brno: Masarykova Univerzita, 2004. 203 s.
Pierce, H. J. Pruka pro uivatele mozku. Praha: Portl, 1998. 396 s.
Sternberg, R. J. Kognitivn psychologie. Praha: Portl, 2002. 632 s.
tilec, M. Pohybov-relaxan programy pro star obany. Praha: Karolinum, 2003.
Praktick cvien
Such, J. Trnink pamti pro kad vk. Praha: Portl, 2008. 202 s.
Such, J. Cvien pamti pro kad vk. Praha: Portl, 2007. 175 s.
Hjkov, J., Lapek, V., eds. Jak si zlepit pam. Praha: Readers Digest
Vbr, 2005. 352 s.
tilec, M. Program aktivnho stylu ivota pro seniory. Praha: Portl, 2004.
136 s.
Walsh, D. Skupinov hry a innosti pro seniory. Praha: Portl, 2005. 204 s.
Uiten odkazy
esk spolenost pro trnovn pamti a mozkov jogging
www.trenovanipameti.cz
Ministerstvo prce a socilnch vc R www.mpsv.cz/cs/5045 Nrodn
program ppravy na strnut na obdob let 2008 a 2012 (Kvalita ivota ve
st); www.mpsv.cz/cs/2871 Dlouhodob program zlepovn zdravotnho stavu obyvatelstva R Zdrav pro vechny v 21. stolet
31
Trnink pamti
Sekce kognitivn neurologie esk neurologick spolenosti JEP

www.kognice.cz
esk alzheimerovsk spolenost http://alzheimer.cz
Neuropsychologick sekce Asociace klinickch psycholog R
www.neuropsychologie.cz
32
Strnut
a kognitivn
funkce
Trnink pamti
Strnut
1.1 Demografick vvoj

V posledn dob ve vyspl spolenosti stoup vitalita a aktivita starch osob. Lid maj sklon mt od dlouhovkosti a kvality ivota ve st pozitivn oekvn. Nicmn, mnoh
z dobrch zprv z aktulnch vzkum se vztahuj k mladm starm neboli tetmu vku1. Tato fze ivota vykazuje
od potku 20. stolet vznamn pozitivn zmny v kvalit ivota a ve fyzick i mentln svesti. Na druh stran, strnut
nemus bt vdy pozitivn zkuenost (Lang et al., 2007). Studie zjistily adu kalamit postihujcch tvrt vk a ukazuj na
drastick ztrty kognitivn i mentln svesti. Lid budou chpat posledn fzi ivota jist s ohledem na tyto skutenosti.
Vysok prevalence demence2, tlesn kehkost a multimorbidita mohou pevit pozitivn oekvn lid od dlouhho ivota a vysokho st. Mnoho dkaz naznauje, e
st je t zdrojem nespokojenosti, asto zaloen
St je t zdrojem
na osobn zkuenosti a snen vitalit (Baltes a
nespokojenosti
Smith, 2003). Se strnutm roste pravdpodobnost
neurodegenerativnch onemocnn, z nich nejznmj a nejrozenj je Alzheimerova choroba,
(Kulik, 2003, s. 239).
Strnut obyvatelstva se projevuje ve zvyovn
prmrnho vku obyvatel a v rstu podlu obyvatel
starch 65 let. Podle prognzy OSN budou v roce 2050
v hospodsky vysplch zemch tvoit lid star 80 let 9,6 %
1
Tet vk, neboli young-old: 6574 let; tvrt vk, neboli old-old:
7584 let; pt vk, oldest-old: nad 85 let (Fornara et al., 2001). Je to
jen jedna z pouvanch periodizac!
Demence je skupina duevnch poruch, jejich nejzkladnj charakteristick rys je zskan podstatn bytek kognitivnch funkc, pedevm
pamti a intelektu, jako dsledek uritho onemocnn mozku. Demence je syndrom, kter zahrnuje rzn symptomy, a to nejen z oblasti kognitivnch funkc. Vsledkem je pak celkov degradace duevnch
innost postienho, ubvajc schopnosti bnch dennch aktivit, nakonec ztrta samostatn existence (Jirk a Koukolk, 2004).
35
Stoup vitalita a aktivita

starch osob
Trnink pamti
U ns je asi 150 000

lid postieno njakou
formou syndromu
demence
populace. Hovo se o posunu tit sociln demografick

vzvy od strnut populace k dlouhovkosti, od dsledk
obecnho dovn se st k ivotu v pokroilm st (Kalvach et al., 2008). Nmeck studie z posledn doby uvd vk
85 let jako ideln pedstavu o dlce lidskho ivota (Lang et
al., 2007).
V esk republice se strnut obyvatelstva projevilo v poklesu podlu dtsk sloky obyvatelstva ve vku 014 let na
14,2 % za souasnho rstu podlu obyvatel starch 65 let na
14,6 %; na 100 dt tak k 31. 12. 2007 pipadlo 102 osob starch 65 let. Prmrn vk obyvatel se zvil na 38,8 let u mu
a 41,8 let u en. Nadje doit pi narozen vzrostla na 73,7
roku u mu a 79,9 roku u en (S, 2008). V R ije aktuln cca 27000 dlouhovkch3 osob starch 90 let (Kalvach et
al., 2008, s. 40).
Z ve uvedench sel vidme, e je v R piblin vyrovnan poet dchodc a dt ve kolnm vku. K 31. 12. 2007
ilo v R 1 512 834 osob nad 65 let vku (S, 2008). Pitom
kvalifikovan odhady uvdj, e je u ns asi 150 000 lid postieno njakou formou syndromu demence (zvan poruchy kognitivnch funkc). Vzhledem k tomu, e je demence zvisl na vku a prevalence4 v kategorii 6064 let je pouhch
0,9 % (Holmerov et al., 2007), meme zjednoduen ci, e
piblin jeden ze 100 senior odchzejc do dchodu trp
demenc. V kategorii 85 let a vce je to u kad tvrt senior.
Ve vku do 75 let je prevalence syndromu demence vy
u mu, po tto vkov hranici je vy u en, uvdj Jirk
a Koukolk (2004, s. 20). Stedn dlka ivota po stanoven
diagnzy byla v kanadsk studii zjitna 3,3 roku pro pacienty
v prmrnm vku 84 let (tzn. poet osob, kter se doily krat doby byl stejn jako poet osob, kter se doily del doby
ne 3,3 roku) (Jirk a Koukolk, 2004).
36
Dlouhovkost je vymezena dohodou. Obvykle se za ni povauje hranice

90 let, nkde a 100 let. Pomr en a mu je 4:1. Extrmn dlouhovkost je 110 let a vce. Nejvyho hodnovrn doloenho vku se doila
Francouzka M. Calmentov, kter zemela ve vku 122 let 164 dn.
Prevalence je poet vech ppad danho onemocnn vztaen k potu obyvatel.
Trnink pamti
1.2 Periodizace st
Bhem djin se pohled na st mnil; prmrn vk se postupn prodluoval. Pro ilustraci: Jan Amos Komensk (1941)
v Orbis sensualium pictus vydanm poprv v roce 1658 rozliil 7 vk lovka. Posledn dva vky byly: staec od 35 let
do 42 let, od 42 let ve kmet. V dnen dob pitom nikdo nepovauje tyictnka za kmeta.
V literatue obvykle nachzme jednoduch dlen: st od
60 (ppadn 65) let (Stuart-Hamilton, 2000). Ve Vvojov psychologii II Marie Vgnerov nalezneme obdob starho vku
vnovan dva oddly: ran st 6075 let a prav st nad 75
let (Vgnerov, 2007).
Podrobnj periodizaci meme nalzt u Vclava
Phody: st pedchz obdob interevia (preseVedle
chronologickho vku nia), trv od 45 let do 60 let. Dochz k bytku sil,
je mon jako mtko energie, vkonnosti. Obdob senia dl na ti etapy:
etapu senescence od 60 let do 75 let, etapu kmetbrt sociln vk
stv od 75 let do 90 let a etapu zvanou patriarchum
od 90 let ve (Phoda, 1974).
Chronologick vk jako mtko st je rozhodn
neuspokojiv. Jsou lid, kte v 70 letech maj vechny charakteristiky starho lovka, od edivch vlas, pes vrsitou ple po kognitivn zpomalen, jsou naopak
lid, kte v tak pokroilm vku vypadaj zachovale, tyto
charakteristiky zatm nemaj (agerasie), a pak jsou mlad lid
pedasn zestrl. Mezi n ovem nepat lid
s Hutchinsonovm-Guilfordovm syndromem, kte zanou
v ranm dtstv extrmn rychle strnout a obvykle umraj
ped 20. rokem vku, i Wernerovm syndromem, kter se
objev v pubert, a pacienti umraj kolem 40 let vku. Tato
skupina postien stoj mimo proces obvyklho strnut. Vedle chronologickho vku je mon jako mtko brt sociln
vk. To se vztahuje k oekvnm spolenosti od chovn lid
v zvislosti na chronologickm vku. Modern industriln
spolenost se na pozdj fzi ivota ji nedv jako na as odmny za zbon ivot, ale jako na vnucen odpoinek. A tak
zpadn kultura oekv od lid nad 60 let spe sedav zp-
37
Chronologick
vk jako mtko
st je rozhodn
neuspokojiv
Trnink pamti
Znmky strnut
mohou bt jak tlesn,
tak duevn. Jsou
meny biologickm
a psychologickm
vkem.
sob ivota, s tm souvis tak odchod do starobnho dchodu.

Vtina gerontolog stanovuje jako prh st vk 60 i 65 let.
Jedna z metod periodizace uvd tet vk jako obdob aktivnho a samostatnho ivotnho stylu v pozdjm ivot a tvrt
vk jako finln obdob zvislosti na ostatnch. Kadopdn je
zajmav, e sami star lid nemus dvat vdy pednost termnm pouvanm gerontology. Bez ohledu na nzvy,
znmky strnut existuj, a mohou bt jak tlesn, tak duevn.
Jsou meny biologickm vkem (nap. anatomick vk relativn hrub stav kostry apod., fyziologick vk metabolick
tempo apod.) a psychologickm vkem (Stuart-Hamilton,
2000).
1.3 Teorie strnut
Teorie strnut
meme zhruba
rozdlit na biologick,
psychologick
a sociologick.
Teorie strnut meme zhruba rozdlit na biologick, psychologick a sociologick, podle discipln, je se zamuj na
sti bio-psycho-sociln jednoty existence.
V Theories of Aging K. W. Schaie (2001) uvd strun pehled tchto teori:
Biologick teorie lze v zsad dlit podle drazu na nhodn pokozen organizmu bhem ivota i na geneticky
naprogramovan determinovan proces. Nejpopulrnj
jsou teorie volnch radikl a jejich kumulativnho kodlivho
efektu, somatickch mutac genetickho kdu zpsobench
radiac prosted, hormonln teorie a imunologick teorie.
Dalm vznamnm nzorem je, e protektivn a obnovujc
mechanizmy bunk nesta na odstrann kumulativnch
kod bhem ivota a omezuj replikan schopnost bunk
(Schaie, 2001). Vgnerov (2007) udv dlen na primrn
strnut (geneticky podmnn) a sekundrn strnut (dan
vnjmi faktory, exogennmi ztemi). Biologick strnut se
neprojevuje pouze vnjmi znaky (viz ve), je s nm spojena
i vy etnost nemoc a polymorbidita.
Psychologick teorie se podle Schaie (2001) sousteuj
na strnut kognice, pedevm fluidn inteligenci i zpracovn informac; na kadodenn kompetentnost, ji meme
38
Trnink pamti
popsat jako fenotypov vyjden kombinace zkladnch kognitivnch proces, kter umouj adaptivn chovn ve specifickch kadodennch situacch. Sociln psychologick
pstupy studuj nap. nauenou zvislost, kterou vid jako
vnucenou. Vznanou je teorie socio-emocionlnho vbru,
kter snen socilnch vztah ve st nevid jako danou spoleenskmi zvyklostmi i vzjemnm odtaenm spolenosti
a jedince kvli blc se smrti, ale jako redistribuci zdroj starho lovka (Schaie, 2001).
Vgnerov (2007) uvd, e proces strnut m za nsledek
rzn strukturln i funkn zmny mozku, kter se projev
i v psychick oblasti (Vgnerov, 2007). Dochz ke zmnm
kognice, nlady, emonho ladn, kter jsou vzjemn provzny.
Sociologick teorie se podle Schaie (2001) sousteuj na
generan a vkov struktury spolenosti, na roli vku v regulaci socilnho ivota, na vzjemnou provzanost generac,
sociln podporu a pi. Sociologick pohled je zamen na
ivotn bh a roli spolenosti, ve kter jedinec ije, bhem celho svho ivota. Sociln teorie reflektuj v posledn dob
vkovou integraci oproti segregaci. Netvrd, e vechny ivotn zmny i pechody mus bt nutn ireverzibiln, a vid specifick cesty vzdln, rodiny, prce, zdrav a volnoasovch
aktivit jako vzjemn provzan a propojen bhem celho
ivota. Vmaj si tak kohortovch rozdl s tm, e jak se mn spolenost, rzn kohorty budou strnout rznm zpsobem (Schaie, 2001).
1.4 Pohled do historie

Nejstar dochovanou zmnku o projevech strnut nalezneme v Prisse Papyru, kde je mudrc (za vldy krle Hornho
a Dolnho Egypta Izezi, 5.dynastie cca 3 tis. p. n. l.) Ptah-hotep popisuje takto: Konec ivota se bl; st na mne dopad; pichz vetchost, dtskost se navrac, star ulh kad
den v mizrii. Oi jsou mal, ui hluch. Energie ubv, srdce
nem pokoje. sta tich, nepromluv slova; srdce se zastavu-
39
Ptah-hotep
Trnink pamti
Pythagoras
Hippokrates
Galn
je, nepamatuje si verej den. Kosti v tle bol; dobr se mn

v patn. Vechny chut odchzej. Tyto vci in st lidem,
ve vem je zl, (Papyrus vezra Ptah-hotepa, 1971, s. 1213).
Kolem roku 700 p. n. l. oznail Pythagoras posledn, tvrt
stadium ivota jako senium, a to po 63. roce vku, kdy tlo
i duevn kapacita upadaj a kdy se lovk navrac k hlouposti
vku prvnho. Pythagoras tak komentoval, e je dobr, e
vysokho vku se doije jen pr jedinc (prmrn vk v t
dob byl pod 30 let) (Romn, 2002). Jednm z takovch vjimench lid byl eck dramatik Sofokls (497407 p. n. l.),
kter ve vku 90 let napsal hru Oidipus na Kolnu. Nen bez
zajmavosti, e Sofoklv syn Iofn obvinil svho otce, kter
byl ji ve vysokm vku, z duevn slabosti a dal, aby byl
zbaven svprvnosti. Sofokls vyvrtil synovo tvrzen tm, e
pednesl ped soudem pse na Athny ze sv posledn tragdie, kterou prv napsal, jak se doteme na webovch
strnkch www.spisovatele.cz/Sofokles.
V kapitole vnovan historii poznn demence uvd Romn (2002), e Hippokrates kolem roku 400 p. n. l. povaoval
duevn padek ve starm vku za nevyhnuteln. Dle se doteme, e se v knize De re medicina od mskho lkae Aula Cornelia Celsa z doby kolem roku 30 n. l. potkvme poprv s termnem De mens, pekladem z etiny jako
tehdejho jazyka vzdlanc. V 2. stol. n. l. eck lka Areatus
jasn odliuje neurologick onemocnn od duevnch chorob. Dtinstv uvd jako pohromu st, kter starho lovka
neopust, ale provz a do smrti. Galn ve stejnm stolet
uvd st jako jednu z pin morosis, co je spolen vraz pro mentln retardaci i demenci, a nevyhnutelnost rozedn a zeslbnut ducha ve st.
Vidme, e u od pradvna si lid spojovali st s uritm
duevnm padkem, s bytkem vkonnosti mylen, kapacity
pamti, ostrost smyslovho vnmn, tedy s chtrnm tzv.
kognitivnch funkc.
V modern dob se studium vvoje v dosplosti a strnut
pomalu rozvjelo bhem prvn poloviny 20. stolet. Svou roli ve
stoupajcm zjmu o tuto oblast hrla 1. svtov vlka a poteba testovat dospl rekruty. Dostupn testy pro dospl
(nap. Army Alpha Test) poslze umonily komparativn stu-
40
Trnink pamti
die srovnvajc vkov kategorie (Schaie, 2002). Od dob

ranho testovn dosplch je zeteln vztah mezi vkem
a kognic, jen je velmi dobe dokumentovn ve vsledcch
standardizanch dat psychometrickch a neuropsychologickch testovch bateri (Salthouse, 1996).
1.5 Strnut dnes

St jako rizikov faktor kognitivnho padku i demence bylo
tedy zejm u od pradvna. St verzus kognitivn svest je
aktuln tma zvlt dnes, kdy relativn zastoupen starch lid ve spolenosti, pedevm ve vysplch sttech, dky pokroku v medicn a lepm socioekonomickm podmnkm
stle stoup, jak vidme v indexu st v letech 19502050.
Podle publikace United Nations (2002) World Population
Ageing: 19502050 vnovan strnut populace ve svt bude vzrstat index st5, a to celosvtov.
St jako rizikov
faktor kognitivnho
padku i demence
Ve svt bude vzrstat

index st
Index st v letech 19502050

oblast
1950 1975
2000
2025
svt
23,8
vyspl stty
esk republika
2050
23,4
33,4
61,5
100,5
42,9
63,7
106,2
187,7
215,3
51,7
82,3
111,8
243,0
296,1
Zdroj: World Population Ageing: 19502050, United Nations, 2002.
Jet donedvna byl vude kolem vidt kult mld, hodnotov systm souasn spolenosti kladl draz na zachovn
vech, pedevm biologickch kompetenc mld mladistvho vzhledu, vkonu atd., kter star lidi siln znevhodoval (podle Vgnerov, 2007). Znevhodnn trv, ale pomalu
se mn zamen prmyslu a mdi, stle astji vidme produkty pro seniory, prezentovan seniory. Od roku 2007 se pod v Praze veletrh For Senior, veletrh pro aktivn ivot ve zra5
Index st je spotn jako poet osob nad 60 let ku potu osob do vku
15 let.
41
Donedvna byl vude

kolem vidt kult mld
Snad dochz
k pekonn ageizmu
diskriminace na zklad
vku.
Vvojovm kolem st
je dosaen integrity
v pojet vlastnho ivota.
Trnink pamti
lm vku. Snad dochz k pekonn ageizmu diskriminace

na zklad vku.
V kapitole Vvojov psychologie II. vnovan st uvd
Vgnerov (2007), e strnut pin individuln variabiln
zhoren somatickho i psychickho stavu, zmny vzhledu
(kter mohou signalizovat, jak je celkov somatick i psychick stav lovka). Zkladem primrnho strnut jsou genetick dispozice. Sekundrn podmnn strnut je ovlivnno vnjmi podmnkami. Za zdravho se d pokldat star
lovk, jen netrp zjevnou chorobou, nect se nemocn a je
sobstan. Subjektivn postoj k vlastnm obtm nabv
velkho vznamu. Vvojovm kolem st je dosaen integrity v pojet vlastnho ivota. V ranm st dochz k vznamn transformaci intimity i generativity. St lze chpat i jako
vsledek procesu individuace, z tohoto hlediska me bt povaovno za obdob vrcholu osobnostnho rozvoje.
Pod pojmem sobstanost chpeme schopnost uspokojovat samostatn obvykl poteby v danm konkrtnm prosted. Podlej se na n dva faktory: funkn zdatnost lovka
tlesn i psychick, vetn potebnch dovednost a znalost, kter chybj nap. nemocnm se syndromem demence
(tj. neurodegenerativn poruchou s poklesem pamti a dalch kognitivnch funkc) a nronost prosted (Kalvach et
al., 2008).
Vsledky vzkumu ukzaly, e funkn poruchu u obyvatel
dom s asistovanou p nezvisle na sob predikuj globln
kognitivn funkce, hloubka deprese a somatick komorbidita,
piem nejvznamnjm prediktorem jsou kognitivn funkce. dn jin prediktor vetn vzdln a vku nebyl signifikantnm. Jedinou kognitivn domnou, kter s kadodennm
fungovnm nebyla signifikantn spojena, byla pozornost.
Nezvisle signifikantnmi pro funkn poruchu byly pam,
exekutivn funkce a praxi/vizuospaciln dovednosti (Burdick,
2005).
Strnut jednotlivce i spolenosti otevr nevyhnuteln nov oblasti nejenom bdn, ale pedevm individulnho i kolektivnho pstupu k tto tematice a vzvm s n spojenm.
Jednou z cest k een je snaha o udren sobstanosti jedin-
42
Trnink pamti
c. O udren sobstanosti prostednictvm prodlouen

kognitivn svesti se sna kognitivn trninkov programy.
Subjektivn postoje ke strnut
V zsad je podle Vgnerov (2007) mon pozorovat realistick postoj projevuje se uvdomnm a akceptac nevyhnutelnch promn vlastnch poznvacch funkc a hlednm
zpsob, jak je kompenzovat a jak se s nimi pijateln vyrovnat, a nepimen postoj me jt o nepimen poprn
bytku vlastnch kompetenc anebo naopak o nadmrnou sebekritinost, pesimismus a rezignaci. Nkdy je pinou nepimenho sebehodnocen a nedostaten soudnosti bytek
rozumovch schopnost, nap. v rmci ponajc demence
(Vgnerov, 2007).
Bhem strnut dochz ke zptn nepzniv spirle v chovn, kter obsahuje 4 zkladn faktory:
snen pln aktivit,
procesy umu (nepesn, nespolehliv reprezentace senzorickch vstup),
oslaben neuromodulan kontrola (snen regulace metabolizmu),
negativn uen (zmny v chovn, kter akceleruj kognitivn bytek) (Beneov et al., 2009).
P. B. Baltes a M. M. Baltesov (1993, s. 2122) navrhuj model spn adaptace strnut (model selektivn a kompenzatorn optimalizace):
Selekce je zde vbr domn, kter jsou v ivot jednotlivce
nejvznamnj a konverguj s environmentlnmi poadavky
a individuln motivan, dovednostn a biologickou kapacitou. V procesu selekce se individuln oekvn pizpsobuj
tak, aby jedinec mohl zakouet spokojenost i osobn kontrolu.
Optimalizace znamen zapojen se do aktivit, kter obohacuj a rozmnouj jejich obecn rezervy a co nejvce realizuj
zvolen ivotn bh s ohledem na kvantitu a kvalitu innost.
Intervenn studie ukazuj, e sta lid jsou schopni implementovat tento optimalizan proces.
Kompenzace je vyrovnn nkterch snench schopnost jinmi zpsoby kompenzanmi pomckami technickmi
43
realistick postoj
nepimen postoj
model selektivn
a kompenzatorn
optimalizace
Trnink pamti
(naslouchadla) i psychologickmi (extern pomcky jako zpisnky i nauen mnemotechniky).

Model selektivn a kompenzatorn optimalizace
(Baltes a Baltes, 1993)
pedchoz podmnky
ivotn vvoj
jako specializovan
a vkov
odstupovan
adaptace
snen obecn
rezervn kapacity
procesy
vsledek
selekce
redukovan
a
transformovan,
ale
efektivn ivot
optimalizace
kompenzace
ztrty ve
specifickch
funkcch
Kognitivn cvien jako

zdroj kompenzace
V rmci tohoto modelu vystupuje z naeho pohledu do poped kognitivn cvien jako zdroj kompenzace.
Nkte senioi odchzej do rznch instituc, jako jsou domy s peovatelskou slubou, domovy pro seniory apod. Mnoz z nich tam odchzej v dobrm zdravotnm i psychickm
stavu, nkte jsou ji zdravotn i mentln v hor kondici.
Vech se ale me tkat nsledujc zkuenost:
V kognitivn oblasti, jakoto v chovn i v provn, se projev zt umstn do instituce a s n spojen ztrty autonomie, sobstanosti i soukrom. Tendence personlu se starmi lidmi manipulovat a pomhat jim i tehdy, kdy to nen
nutn, vede postupn k vypstovn zbyten nesobstanosti, pasivity a syndromu nauen bezmocnosti (Vgnerov, 2007, s. 421). Zslun jsou proto programy pro udren
psychick svesti a povzbuzen mentln innosti, mezi n
pat kognitivn cvien i stimulace, ppadn reminiscenn
terapie aj.
44
Trnink pamti
Z ve uvedenho vyplv, jak dleit je motivovanost

starch osob pro nefarmakologickou terapii i prevenci,
pedevm pro aktivn a zdrav ivotn styl, kter zahrnuje
i kognitivn trnink i rehabilitaci. Motivovanost lid, senior
sobstanch, samostatnch i tch, kte ij v zazench,
a i motivovanost personlu tchto zazen meme zvit
sprvnou popularizac tmatu. Nejde o to lidi vystrait, ale podat srozumiteln informace, kter usnadn orientaci v problematice a pomohou najt een pro aktuln situaci.
45
Dleit je
motivovanost starch
osob proaktivn
a zdrav ivotn styl.
Strnut a kognitivn funkce
pehled kognitivnch
funkc
ovlivujc kognitivn
funkce: vdom,
pozornost,
a psychomotorick
tempo
Kognitivn neboli poznvac funkce pat mezi hlavn oblasti

psychickch funkc, a to vedle emoc a konativnch neboli volnch proces.
V zsadn neuropsychologick publikaci Neuropsychological Assessment (Lezak et al., 2004) nalezneme pehled
kognitivnch funkc dlen na hlavn tyi tdy, je maj sv
analogie v potaovch operacch: input (tj. vstup), storage
(tj. uchovn, uskladnn), processing (tj. tdn, kombinovn, spojovn dat rznmi zpsoby) a output (tj. vstup). Takto
tedy:
receptivn funkce zahrnuj schopnosti vybrat, zskvat,
klasifikovat a integrovat informace,
pamov schopnosti a uen se vztahuj k ukldn a vybaven informac,
mylen zahrnuje mentln organizaci a reorganizaci informac,
expresivn funkce jsou prostedky, jimi jsou informace
komunikovny i je s nimi konno (Lezak et al., 2004).
Akoli kad z tchto funkc sestv z odlinch druh
chovn, obvykle spolupracuj ve vzjemn provzan souhe. Obecn eeno, uvnit kad tdy kognitivnch funkc
meme vylenit funkce, kter zprostedkuj verbln/symbolick informace, a ty, kter pracuj s daty, je nemohou bt
komunikovna slovy i symboly, tedy nap. komplexn vizuln i zvukov vzorce. Tyto podtdy funkc se od sebe li neuroanatomickou organizac a behaviorlnm vyjdenm, piem sdlej jin zkladn neuroanatomick a psychometrick
vztahy s funknm systmem. Kognitivn neboli mentln
schopnosti jsou termny pouvan pro ty psychick funkce,
kter se zabvaj pijmnm informac, zpracovnm a vyjdenm informac a pro exekutivn funkce, co jsou schopnosti
nutn pro metakognitivn kontrolu a zen mentln zkuenosti (Lezak et al., 2004).
Mezi promnn ovlivujc kognitivn funkce ad Lezak et
al. (2004) mentln aktivitu vdom, pozornost, a psychomo-
46
torick tempo (activity rate). Pes poetn studie stle jet

nejsou vyeeny dohady ohledn povahy kognitivnch zmn
bhem strnut. Rznorod nlezy, vzjemn se nepodporujc, mohou bt dsledkem rozdlnch metodologickch pstup, jak dle uvdj Lezak et al. (2004). Zrove ale potebujeme lpe pochopit kognitivn funkce u normlnho strnut
(Petersen, 2001).
Za elem tohoto lepho pochopen vznikaj nejrznj
studie v medicnskch i psychologickch disciplnch. Vtina z nich je rzu prezovho, nebo longitudinln studie
jsou organizan a metodologicky velmi nron. Mezi nejvznamnj longitudinln studie pat Berlin Aging Study, kter od roku 1990 pinesla neoceniteln poznatky (nap. Baltes
a Smith, 2003) a Seattle Longitudinal Study (SLS), bc od
roku 1956, veden Warnerem Schaiem a Sherrym Willisem
(nap. Schaie, 2002). V rmci SLS ji probhly ti studie kognitivnho trninku. Jednm ze zvr je nzor, e u mnohch lid
je kognitivn padek spe zleitost nepouvn dovednost
ne deteriorac (Schaie, 2001).
Zajmavou souvislost hledaj vzkumn tmy mezi kognitivnmi funkcemi a motorikou u starch osob. Zjitna byla
nap. statisticky vznamn souvislost mezi kognitivnmi vkony a tempem chze (Holtzer et al., 2006) i mezi kognitivnmi
vkony a rovnovhou, je je pmo spojena s rizikem pdu
(Silsupadol et al., 2009).
Zatm nen zcela jist znm mechanizmus strnut organizmu, jeho piny ani zpsoby zpomalen i zastaven. Nicmn je znmo, e kognice, tak jako ostatn funkce a struktury
organizmu se postupem asu opotebuj. V souvislosti
s prodluovnm vku je proto velkou lohou vdy nalzt zpsoby, jak tento prodlouen vk tak zkvalitnit, mimo jin jak
prodlouit kognitivn svest na rovni nutn k sobstanmu
ivotu.
Dle se ve strunosti zamme na jednotliv kognitivn
funkce a jejich ppadn zmny ve st.
47
Berlin Aging Study

Seattle Longitudinal
Study
kognice, tak jako

ostatn funkce
a struktury organizmu,
se postupem asu
opotebuj
2.1 Receptivn funkce vnmn,

senzorick vjemy
vnmn
zahrnuje
uvdomovn,
rozpoznn,
diskriminace,
vzorkovn
Vstup informace do centrlnho systmu zpracovn zan

u senzorick stimulace, poitku (sensation), nsleduje vjem
(perception), kter zahrnuje integraci senzorickch poitk
v psychologicky smyslupln daje, a poslze vstupuje do pamti, jak uvdj Lezak et al. (2004). Senzorick vnmn zahrnuje proces nabuzen, kter zapoj centrln registraci vedouc k analze, kdovn a integraci. Organizmus pijm poitky
pasivn. Poitky jsou zdkakdy vnmny samostatn a vjemy
velmi zvis na pozornostnch faktorech. Vtina senzorickch dat vstupuje do neurobehaviorlnch systm jako vjemy ji spojen s dve nauenm vznamem. Neuropsychologick hodnocen a vzkum se primrn sousteuj na pt
tradin uznvanch smysl: zrak, sluch, hmat, chu a ich.
Funkce vnmn zahrnuj takov aktivity, jako je uvdomovn
(awareness), rozpoznn, diskriminace, vzorkovn (patterning) a orientace (Lezak et al., 2004).
Ostrost vidn, binokulrn vidn a okulomotorick funkce
zanaj vykazovat zhoren ve vku 4050 let, take vtina
osob ve vku 60 let trp njakou poruchou zraku (Matjucha
a Katz, 1994). Podobn je to se zhorovnm sluchu (Lezak et
al., 2004).
Nelze opomjet sociln vznam kompenzanch pomcek. Brle jsou pijmny neutrln, protoe je potebuje vtina lid, ale naslouchadla ve vt me symbolizuj padek
kompetenc, vce stigmatizuj, zmiuje Vgnerov (2007,
s. 319). Vsledkem zte dan obtnost vnmn a vtm
zatenm pozornosti bv nava a s n spojen emon rozlady (Vgnerov, 2007, s. 320).
2.2 Mylen
Mylen lze podle Lezaka et al. (2004) definovat jako jakoukoliv mentln operaci, kter se vztahuje ke dvma i vce s48
tem informace explicitn nebo implicitn. Jde o celou adu

kognitivnch funkc, jako jsou vpoty, usuzovn a soudy,
tvorba koncept, abstrakce a generalizace, azen, organizovn, plnovn a een problm. Oproti jinm kognitivnm
funkcm nen mylen svzno se specifickmi neuroanatomickmi systmy.
Vgnerov (2007) shrnuje, e padek intelektovch funkc,
respektive vkonu, me slouit i jako prediktor zdravotnho
stavu starho lovka. Zmny podmnn strnutm nepostihuj v ranm st vechny sloky inteligence ve stejn me.
Interindividuln variabilita narst v zvislosti na psoben
genetickch i socilnch faktor. V pozdnm st dochz
k dalmu poklesu fluidn inteligence, sta lid jsou mlo flexibiln, jejich reakce m dl pomalej. Po 70. roce ivota, vjimen a v 80 letech dochz k postupnmu zhorovn krystalick inteligence. Sta lid ztrcej schopnost pouvat dve
osvojen znalosti. Lid v pozdnm st nejsou schopni integrovat a koordinovat jednotliv kognitivn funkce a nedok
vzt v vahu vechny kognitivn a emon aspekty problmu
(Vgnerov, 2007, s. 408).
Akoli se fluidn schopnosti a dal aspekty procesu zpracovn informac mohou v pozdn dosplosti zhorit, lze tento
padek uvst do rovnovhy stabilizac i dokonce vylepenm dobe procviovanch a pragmatickch aspekt mentlnch funkc (krystalick schopnosti) (Sternberg, 2002). Navzdory padku v procesu zpracovn informac zpsobenm
rostoucm vkem dostaten rezervn kapacita umouje pinejmenm udret souasn vkony, pedevm pokud jsou
star lid dostaten motivovni. Ztrtu rychlosti a fyziologicky podmnn efektivnosti u proces zpracovvn informac
kompenzuj star lid jinmi poznatky a vysoce odbornmi
zpsoby zpracovn informac. U starch osob se tedy me
projevit moudrost: ped sudkem zv alternativy a rozpoznaj informan komplexy, se ktermi maj ji zkuenosti
(nap. Sternberg, 2002, s. 497; Goldberg, 2006, s. 69).
49
mylen je mentln
operace, kter se
vztahuje ke dvma i
vce stem informace
explicitn nebo
implicitn
zmny podmnn
strnutm nepostihuj
vechny sloky
inteligence ve
stejn me
u starch osob
se me projevit
moudrost
2.3 Expresivn funkce
mezi expresivn
funkce pat
pozorovateln
chovn
Mezi expresivn funkce pat mluven, kreslen, psan, manipulovn, fyzick gesta, vrazy oblieje i pohyby, jinak eeno
pozorovateln chovn. Z tchto projev usuzujeme na mentln aktivitu (Lezak et al., 2004).
eov funkce pat k tm, kter pi normlnm strnut zstvaj zachovny do velmi vysokho vku (Kulik, 2003,
s. 246). Bhem strnut kles verbln fluence, star lid se
spe vyhbaj ve spontnn ei sloitm gramatickm strukturm a objevuj se vpadky v hledn uritch vraz,
avak komunikativn schopnosti zstvaj dobe zachovny
(La Rue, 1992).
2.4 Promnn mentln aktivity
rove vdom,
pozornost
a rychlost aktivity
Jde o behaviorln charakteristiky tkajc se efektivity mentlnch proces. Nemaj svj jedinen behaviorln koncov
produkt, ale jsou blzce spojeny s kognitivnmi operacemi.
Zhruba je meme tdit do t kategori: rove vdom (level
of consciousness), pozornost (attentional functions) a rychlost aktivity (activity rate) (Lezak et al., 2004).
Vdom
rove vdom variuje na kontinuu od plnho vdom a pohotovosti (full alertness), pes dmotu (drowsiness), somnolenci, stupor a ke kmatu. I mal snen stupn pohotovosti
me vznamn ovlivnit mentln efektivitu, vst k nav, nepozornosti i pomalosti. Stupe pohotovosti se mn bhem
cirkadinnho rytmu kvli metabolickm stavm, nav nebo
jinm organickm stavm (Lezak et al., 2004).
Pozornost
Pozornost podle Lezakov et al. (2004) zahrnuje nkolik rznch kapacit i proces, kter jsou aspekty toho, nakolik je
organizmus receptivn stimulm a jak zahj zpracovn vstu-
50
p. Kognitivn funkce mohou zstat intaktn, i pokud se objev

porucha pozornosti, nicmn celkov kognitivn produktivita
nepozornost, chybovost a nslednou navou me trpt.
Pozornost se jev jako nejmn doten z kognitivnch
funkc a zstv zachovna do vysokho vku 80 let. Pokles
vkon u starch osob je pozorovn u kol, kdy je teba rozdlen pozornosti (Lezak et al., 2004). Problmy s dlenm
pozornosti negativn ovlivn nejen percepci a zpracovn novch informac, ale i vybaven tch dvjch. ... V innostech,
kdy je nutn pesouvat pozornost z jednoho podntu na druh,
reaguj star lid pomaleji a dlaj vce chyb, zejmna pokud
jde o rznorod podnty (Vgnerov, 2007, s. 320321).
reakn as
se zan zpomalovat
u ve vku 30 let
Rychlost aktivity
Jde o rychlost, se kterou jsou vykonvny mentln aktivity,
a o rychlost motorickch reakc, jak ji definuj Lezak et al.
(2004). Bhem strnut dochz k behaviorlnmu zpomalen.
Nejjasnji vystupuje zpomalen mentln aktivity v prodlouench reaknch asech. Reakn as se zan zpomalovat u
ve vku 30 let, take ve vku 60 let se me propadnout
o 20 % a vce oproti vkonm ve 20 letech vku. Zpomalen
s vkem je asto povaovno za jeden z nejlpe zdokumentovanch a nejmn kontroverznch fenomn strnut (Salthouse, 1996).
Rychlost zpracovn
Velkou zmnou bhem strnut je zpomalen rychlosti zpracovn. Akoli s rychlost zpracovn je blzce svzna pozornost a reflektuje ji, dopady vku na vkon pozornosti se li
s komplexnost kolu i situace.
Negativn dopad na kadodenn fungovn, potamo sobstanost, m zhorovn kognitivnch funkc. Jednou z prvnch funkc, kter vykazuje zhoren, je rychlost zpracovn
(Salthouse, 1996; Maylor, 2005) (nikoli reakn as, ale detekovn cle, identifikace, diskriminace a lokalizace). Salthouse
(1996) dv do souvislosti strnut, zpomalen zpracovn,
omezen simultnnch operac a vliv limitovanho asu a udv, e zpomalen zpracovn hraje zejm stedn roli v mnoha kognitivnch rozdlech souvisejcch s vkem.
51
rychlost zpracovn
lze u mnohch senior
zlepit clenm
trninkem
Zpomalen rychlosti zpracovn se zd pispvat vznamn

k benignm vpadkm pamti u starch osob (Lezak et al.,
2004).
Tuto kognitivn funkci lze u mnohch senior zlepit clenm trninkem. Ukzalo se, e trnink byl srovnateln efektivn jak pi administraci trenrem v laboratoi, tak i pi administraci v domcm prosted, kdy si astnci sami poutli
trninkov program. Toto zjitn je vznamn pro dal vvoj
trninkovch program (Ball et al., 2007).
2.5 Exekutivn funkce
v momentu, kdy dojde

k naruen exekutivnch
funkc, jedinec pestv
bt schopen uspokojiv
sebeobsluhy
kognitivn deficity
obvykle zahrnuj
specifick funkce
i funkn oblasti;
poruchy exekutivnch
funkc se spe projevuj
globln a ovlivuj
vechny aspekty
chovn
Vzhledem k tomu, e se ke kognitivnm funkcm zce vou

funkce exekutivn, pro plnost vtu, je uvdme t.
Exekutivn funkce zahrnuj ty kapacity, kter umouj lovku chovat se s spchem samostatn, eln a ku vlastnmu prospchu, jak uvd Lezak et al. Od kognitivnch funkc
se li mnoha zpsoby. U exekutivnch funkc se teme, jak i
zda lovk nco udl (nap. Udl to, a pokud ano, tak jak
a kdy?); u kognitivnch funkc jsou otzky obecn o tom co
a kolik (Kolik toho v? Co um?). Dokud jsou intaktn exekutivn funkce, lovk me ji trpt i znanou kognitivn poruchou, ale stle t samostatn, konstruktivn se obslouit
a bt produktivn. V momentu, kdy dojde k naruen exekutivnch funkc, jedinec pestv bt schopen uspokojiv sebeobsluhy, pracovat samostatn i udrovat normln spoleensk vztahy, a to bez ohledu na to, jak jsou zachovny
kognitivn funkce i nakolik vysoko lovk skruje v testech
dovednost, znalost i schopnost. Kognitivn deficity obvykle
zahrnuj specifick funkce i funkn oblasti; poruchy exekutivnch funkc se spe projevuj globln a ovlivuj vechny
aspekty chovn. Nicmn, exekutivn poruchy mohou ovlivnit kognitivn fungovn pmo ve strategich pstupu, plnovn i vykonvn kognitivnch kol i v defektnm monitorovn vkon (Lezak et al., 2004).
Ke zpomalen a bytku flexibility kognitivnch proces mohou pispvat i psychogenn zte (nap. podntov strdn
52
dan sociln izolac, stereotypy podnt v dob hospitalizace

atd.) (Vgnerov, 2007, s. 319).
2.6 Pam
Pam je stedn kognitivn funkc. Pro to, co je v chovn
charakteristicky lidsk, je zsadn kapacita pamti, uen
a myslnho pstupu k zsob znalost (Lezak et al., 2004).
Pamti vnujeme pomrn rozshlou kapitolu, protoe jej
vpadky bvaj prvn znmkou nstupu subjektivn pociovanho duevnho st. Zd se, e se ztrtami vkonnosti smyslovch orgn, ostrosti vnmn a urit navy jsme smeni
vichni. Vpadky pamti ns ale irituj a tak mnohm vce i
mn oprvnn dlaj starosti. Proto pak ve starm vku vyhledvme rzn poradny pro pam (memory clinics), gerontologick centra a navtvujeme trninky pamti.
Od dob antiky, kdy Diogenes z Apollnie pedpokldal, e
uloen vzpomnek je dno uritm rozdlenm vzduchu v tle, a potvrzen nachzel v pozorovn, e si lid levou vydechnou, kdy si konen vybav, na co se snaili vzpomenout, i Aristoteles zastval teorii o fyzickm substrtu
pamov stopy: Vzpomnka je postupn slbnouc pohyb,
jm pneuma dopravuje smyslov vjemy po tle (Draaisma,
2003, s. 35), se nae pedstavy o pamti znan zmnily
a znalosti pokroily. Nicmn, jednotn teorie pamti zatm
nen a nzory na pamov procesy a jednotliv funkce se li,
jak je vidt z nsledujcch kapitol. Pro ilustraci obtnosti tmatu pamti: Endel Tulving uvedl v roce 2007 v oslavnm
sbornku Festschrift vnovanm Henry L. Roedigerovi III seznam typ pamti, kter t 256 nzv typ pamti, kter
se v literatue objevuj (Tulving, 2007).
V vodu kapitoly vnovan pamti vzpomeme klasickch
antickch autor, Platna a Aristotela a jejich nzor na pam. V Platnov dialogu o vdn a pravd d Sokrates
mladka Theaitta, aby pedpokldal, e v naich duch je
voskov hmota, u toho vt, u onoho men, u toho z istho
vosku, u onoho ze pinavjho, a zde pli tvrdho, u nkter-
53
pam je stedn
kognitivn funkc
v literatue
se objevuje 256 nzv
typ pamti
bt majitelem vdn
znamen mt ptky
v holubnku,
mt vdn znamen,
e ptky drme
v rukou
psmo neslou
na pamti samotn,
slou nm
k pipomnn toho,
co potebujeme
nezapomenout
ho z pli mkkho, u nkterho pak z nleitho. Mysleme

si, e to je dar matky Ms Mnmosyn a e do tto hmoty vtiskujeme, cokoli si chceme zapamatovat z toho, co vidme nebo uslyme, nebo si sami vymyslme, podkldajce ji pod vjemy a mylenky, jako kdy vtiskujeme znaky peetnch
prsten; a cokoli se vytiskne, to e si pamatujeme a vme to,
dokud tam jest obraz toho; cokoli se vak sete nebo cokoli
se neme vytisknouti, to e jsme zapomnli a nevme, (Platn7, 1995, s. 79).
V Metaforch pamti se doteme, e voskov destika nen jedinou Platnovou metaforou pro pam. Platn rozpoznv i rozdl mezi mt vdn a bt majitelem vdn. Pam pirovnv k volie (nkde holubnku i pta kleci), ve
kter mohou bt znalosti ptomny dvma zpsoby: bt majitelem vdn znamen mt ptky v holubnku, mt vdn znamen, e ptky drme v rukou; je to rozdl mezi monm
a skutenm vzpomnnm (Draaisma, 2003).
Platn dle ve spisu Faidros komentuje vynlez psma ve
vztahu k pamti: kdy pak se jednalo o psmu, pravil
Theuth: Tato nauka, krli, uin Egypany moudejmi a pamtlivjmi, nebo byla vynalezena jako lk pro pam a moudrost. Avak Thamus ekl: Velik umle Theuthe, jeden dovede pivsti na svt vtvory umn, druh zase posouditi, kolik
v sob maj kody a uitku pro ty, kte jich budou uvat; tak
i nyn ty, jakoto otec psma, jsi z lsky o nm ekl prav opak
toho, co je jeho skuten vznam. Nebo tato nauka zanedbvnm pamti zpsob zapomnn v duch tch, kte se ji nau, protoe spolhajce na psmo budou se rozpomnat na vci zevn, z popudu cizch znak, a ne zevnit sami od sebe;
nevynalezl jsi lk pro pam, nbr pro upamatovn (Platn8, 2000, s. 70).
Toto je zajmav rozlien vznamu psma. Psmo neslou
na pamti samotn, slou nm k pipomnn toho, co potebujeme nezapomenout.
7
8
54
Platn, Theaittos Sokrates osvtluje rozdl mezi vdnm a mnnm.

Dlo ze III. obdob Platnovy tvorby.
Platn, Faidros Sokratova oslava Erta jako drce boskho lenstv
a pvodce rstu due a k idejm. Dlo ze II. obdob Platnovy tvorby,
4. stol. p. n. l.
V Metaforch pamti Draaisma uvd, e podle Aristotela

maj mal dti a sta lid patnou pam, jeliko jsou ve stavu plynut, jedni proto, e rostou, druz proto, e chadnou.
Podobn velmi rychl a velmi pomal nejsou zjevn ani jedni
dob v zapamatovn. Prvn jsou toti pli tekut, druz pli
tvrd. Proto u prvnch pedstava nezstv v dui, u druhch
se zase nezachyt. V Aristotelov siln smyslov psychologii
obsahuje pam pedstavy, kter jsou kopiemi toho, co velo
dovnit. Aristoteles zdrazuje vce ne Platn fyziologickou
strnku pamti. Lze ci, e Aristoteles dv metafoe voskov
tabulky, kter je u Platna dosud hravm vyjdenm, doslovnj vznam (Draaisma, 2003, s. 34).
Pam je prostedek, jm sahme do sv minul zkuenosti proto, abychom tuto informaci uili v ptomnosti (Crowder in Sternberg, 2002, s. 181). Vzpomnky nejsou nahrvkami (recordings) jako spe pekdovnm (recodings); tzn.
nejsou to audio i video nahrvky, ale pekdovan sms
udlost z externho svta interpretovan a vysouvan podle
jedinenho individulnho schmatu, minulch zkuenost
kadho lovka (Roediger, 2000).
Jednm z prvnch badatel, kte byli prkopnky ve zkoumn schopnost pamti v modern dob, na konci 19. stolet,
a tak jednm z tch, kdo se zaslouili o vstup psychologie
mezi uznvan vdeck disciplny, byl Hermann Ebbinghaus.
Draaisma vzpomn na jeho vrok: Jestlie se psychologie
chce stt vdou, pak ve svt psychickch proces musme
najt msto, kde budeme moci pout inn pky exaktnho
vdeckho vzkumu, experiment a men. Jeho prvotn
experimenty pamti trvaly nkolik let, provdl je jedin experimenttor Ebbinghaus a jedinou pokusnou osobou byl
Ebbinghaus. Na zklad kombinace stovky pokus s bezesmyslnmi slabikami formuloval svoji slavnou kivku zapomnn (Draaisma, 2003).
Senzorick, krtkodob a dlouhodob pam
V polovin edestch let 20. stolet navrhli Nancy Waughov
a Donald Norman na zklad soudobch informac, jak uvd
Sternberg (2002), model pamti, kter rozlioval dva systmy: primrn pam, reprezentujc doasn, prv uvan
55
pam je prostedek,
jm sahme do sv
minul zkuenosti
proto, abychom tuto
informaci uili
v ptomnosti
senzorick,
krtkodob,
dlouhodob
pam
krtkodob pam
se bhem strnut
znateln zhoruje
dl sloky
dlouhodob pamti
se ve st nemn
stejnm zpsobem
ani stejn rychle
informace, a sekundrn pam, reprezentujc informace trvale nebo pinejmenm velmi dlouho uloen. Koncem edestch let 20. stolet navrhli Richard Atkinson a Richard Shiffrin popisovat pam trojslokov: (a) senzorickou pam
schopnou ukldat relativn omezen mnostv informac po
znan krtkou dobu; (b) krtkodobou pam schopnou
ukldat informace na ponkud del dobu, rovn s omezenou kapacitou; (c) dlouhodobou pam s rozshlou kapacitou, asov snad dokonce neomezenou. V tomto modelu autoi rozliovali mezi strukturami, kter nazvali doslovn sklady
(stores i databases), a informacemi, je se v tchto skladech
uchovvaj a ty pojmenovali pam (memory). V souasnosti
se bn pro tyto sklady pouv oznaen senzorick pam,
krtkodob a dlouhodob pam. Autoi netvrdili, e jde
o rozlin fyziologick struktury, povaovali je spe za hypotetick pojmov konstrukty (Sternberg, 2002).
Sternberg (2002) dle uvd, e senzorickou pam si vdci pedstavuj jako poten loit vtiny informac, kter
nakonec vstupuj do krtkodob a dlouhodob pamti. Pro
vzkum senzorick pamti byl vznamn Sperlingv objev
ikonick pamti z roku 1960. Ikonick pam se v souasnosti povauje za zrakovou pracovn pam (Koukolk in Sternberg, 2002, s.190).
Krtkodob pam se bhem strnut znateln zhoruje.
Senioi mvaj problmy s uchovnm novch informac, kter
nedok zpracovat dostaten rychle a zrove natolik kvalitn, aby je bylo mono pesunout do registru dlouhodob pamti (Vgnerov, 2007, s. 323).
Dlouhodob pam je komplexn funkce a jej dl sloky
se ve st nemn stejnm zpsobem ani stejn rychle. Star
lid mvaj problmy spe s vybavenm informac; znovupoznn, kter nen tak nron na zpracovn vstupn informace, m znanou oporu v kontextu situace a nevyaduje tolik
vlastn aktivity, bv ve st narueno mnohem mn (Vgnerov, 2007). Nen bez zajmavosti, e doba nutn pro vytvoen trval, strukturln a nezraniteln dlouhodob pamti je
a 15 let! (Goldberg, 2005, s. 105).
56
Model pamti podle rovn zpracovn informace

V roce 1972 publikovali Fergus Craik a Robert Lockhart prci
o rovnch zpracovn, kde pam spojuj s rovn percepnho zpracovn. Pamovou stopu je lpe popisovat v intencch hloubky zpracovn ili stupn elaborace stimulu. m
hlub je rove zpracovn informace, tm vy je pravdpodobnost, e lze poloku z pamti reprodukovat. Retence je
funkc hloubky; dal faktory, jako je mnostv pozornosti vnovan stimulu, jeho kompatibilita, as vnovan jeho zpracovn aj., ovlivn tuto hloubku zpracovn. Nen to rychlost
analzy, je nutn predikuje retenci (Craik a Lockhart, 1972).
Ve Sternbergov Kognitivn psychologii (2002) pak meme nalzt podrobnj popis tto teorie.
Zkladn rovn zpracovn jsou:
fyzikln (zpracovn podle zrakov zjevn vlastnosti),
akustick (zpracovn podle zvukov kombinace),
smantick (zpracovn podle vznamu).
Bhem zkoumn tto teorie se zjistilo, e je vznamn pedevm korelace mezi druhem kdovn a druhem lohy.
V rmci tto teorie se tak hovo o dvou druzch strategie pro
laborovan kdovn do pamti: propracovn uvnit poloky
(within-item elaboration) a propracovn mezi polokami
(between-item elaboration). Propracovn uvnit poloky zakld kdovn jednotlivch poloek na jejich charakteristikch vetn rznch rovn zpracovn informace; propracovn mezi polokami uvd do vztahu jednotliv znaky
ukldan poloky, opt na rznch rovnch, ke znakm poloek, kter jsou ji v pamti uloeny (Sternberg, 2002).
rovn propracovn informace je vyuvno pi uen
a jsou na nich zaloen i mnemotechniky.
Alternativn model pracovn pam
Nkte psychologov se dvaj na krtkodobou a dlouhodobou pam z odlinho hlediska. Klovm znakem tohoto
alternativnho nzoru je role pracovn pamti, kter je definovna jako soust dlouhodob pamti a jej soust je i krtkodob pam, jak uvd Sternberg (2002) a pokrauje: Allan
Baddeley v roce 1989 navrhl integrujc model pamti zahrnujc pracovn pam do rmce modelu popisujcho jednotliv
57
mnemotechniky
jsou zaloen
na rovni
propracovn
informace
pracovn pam je
spojen s plnovnm,
hypotetickm
uvaovnm a zenm
budouc innosti
rovn zpracovn informace. Baddeley pedpokld, e pracovn pam je tvoena

vizuospacilnm nrtnkem, kter krtce uchovv nkter vizuln obrazy (lze pirovnat ke Craikovu fyziklnmu
zpracovn informace),
fonologickou smykou, je pehrv niternou e, co
se tk jak akustickho opakovn informace, tak pochopen vznamu slov (lze pirovnat ke Craikovu akustickmu
zpracovn informace),
centrln vkonnou slokou, kter koordinuje mechanizmy pozornosti a d odpovdi,
pravdpodobn adou dalch pomocnch podzench
systm vykonvajcch dal kognitivn nebo receptivn
lohy.
Rozliovn pracovn a dlouhodob pamti dokldaj vsledky neuropsychologickho vzkumu. Zatmco trojslokov model zdrazuje strukturln schrnky pro ukldn informac, model pracovn pamti zdrazuje innost tto pamti
pi zen pamovch proces (Sternberg, 2002).
Bli popis najdeme u Koukolka (2002):
Fonologick smyka (phonological loop) je systm, v nm
se ukldaj zvukov eov i neeov informace, kter se,
pokud nejsou opakovny, ztrcej bhem 23 sekund.
Vizuospaciln nrtnk (visuospatial pad) je architektonicky i funkn sloitj ne fonologick smyka. innost vizuospacilnho nrtnku si lze pedstavit jako tabulku, na
ni se rychle kdou nap njak data, kter jsou po krtk
dob smazna, m uvoln msto pro zpis dat jinch. Nkte autoi rozdluj tento systm na vizuln a prostorovou
sloku.
Centrln vkonnostn sloka (central executive) je vzna
na innost st prefrontln kry. Oblasti eln kry aktivovan pi zti pracovn pamti se podlej na integraci rznch druh informace. Stejn jako v ppad jinch funknch systm odpovd aktivace neuronlnch systm
pracovn pamti druhu zte.
Pracovn pam informace nejenom bezprostedn uchovv, ale umouje i jejich zpracovn. ... Rzn vzkumy
shodn potvrzuj, e s vkem dochz k podstatnmu bytku
58
pracovn pamti, kter je vt ne pokles automatick krtkodob retence informac (Vgnerov, 2007).
Deklarativn a nedeklarativn pam
V roce 1972 navrhl Endel Tulving rozliovat smantickou pam (obecn znalost svta pam pro neosobn fakta) a epizodickou pam (pro osobn proitky). Tulving a dal prosazovali odliovn smantick a epizodick pamti na zklad
neurologickho vyetovn (nap. studie vyuvajc stimulaci
mozku elektrickm proudem), jako i na zklad kognitivnho
vzkumu. Tulving v roce 1985 navrhl i tet odlin systm
procedurln pam (Tulving, 1972, 2002a).
Epizodick pam se v evoluci objevila teprve nedvno,
jak uvd Tulving, v ontogenezi se rozvj pozdji a asnji
chtr, je to systm orientovan na minulost, oproti jinm
pamovm systmm nchylnj na neuronln dysfunkce
a pravdpodobn je vlun lidskou. Pro studium epizodick
pamti byl velmi pnosn ppad pacienta K.C., kter po
dopravn nehod utrpl vn porann hlavy s nslednou
amnzi vztahujc se vlun k jeho autobiografickm zitkm ped i po nehod, od narozen po souasnost, piem
fakta z minulosti si pamatoval a byl schopen nauit se i fakta
nov, by v omezen me. Jeho krtkodob pam byla bn, spoleensk chovn pkladn a ml tich smysl pro humor (Tulving, 2002a, 2002b).
Systm epizodick pamti je orientovan do minulosti,
umouje mentln cestovn asem a vyaduje autonoetick
vdom (Tulving, 2002a).
Larry Squire na zklad rozshlho neuropsychologickho vzkumu klasifikoval pam do dvou zkladnch typ: deklarativn (explicitn) a nedeklarativn (implicitn) pam.
Kad typ pamti je vzn na vymezen struktury a procesy
v mozku.
Deklarativn (explicitn) pam je ten typ pamti, o kterm
se pacienti zmiuj, kdy si stuj na problmy s pamt,
a kter je vyuvn u vtiny vzdlvacch aktivit; to je pam
v bn ei (Lezak et al., 2004). Zahrnuje procesy vdomho
a myslnho rozvzpomnn (Demitrack in Lezak et al., 2004,
s. 25).
59
smantick pam
epizodick pam
procedurln pam
deklarativn
(explicitn)
pam
nedeklarativn
(implicitn)
pam
Klasifikace pamti podle Squirea (Sternberg, 2002, s. 198)

pam
deklarativn
(explicitn)
nedeklarativn
(implicitn)
vzorec
reaktivace
trvn
expozice
vzorec
opakovn
pedvdatelnost
motivan
vznamnost
kognitivn
vznamnost
pm pam
nepm pam
Alan Baddeley doporuuje podle Kulika (2003) uvat

namsto nzvu explicitn pojmenovn pm pam a implicitn nahradit pojmem nepm. Toto dlen m svj vznam
v souvislosti s poruchami pamti, nebo pam implicitn/nepm umouje uen, tedy vytven novch pamovch
zznam i pi plnm vpadku pamti explicitn/pm, kdy se
lovk vdom nen schopen nauit tm nic. Implicitn se
tedy ume, ani o tom vme, a ocitneme-li se v podobn situaci v budoucnosti, implicitn pamov zznamy by nm mly
pomoci ji eit (Kulik, 2003, s. 154).
Maylor (2005) uvd, e mezi poklesem schopnost v implicitn pamti a explicitn pamti bhem strnut je zarejc
rozdl, nebo u implicitn pamti dochz k malmu i dnmu poklesu, u pamti explicitn je pokles robustn. Smantick dlouhodob pam je o mnoho mn dotena strnutm
ne pam epizodick, pesto nen zcela nedotena.
bytek pamovch kompetenc bhem strnut je nejnpadnj v oblasti epizodick pamti, jak zmiuje Vgnerov
(2007, s. 324). Vybavovn osobnch zitk zan bt obtnj ji po 55. roce ivota. ... Senioi jsou tak vce nchyln
60
k pijet tzv. falench vzpomnek, lze je snadnji ovlivnit. Star lid bvaj ve vt me zamen do minulosti, je je pln zitk to je jeden z dvod obecn tendence senior vyprvt
star zitky. Se stm je spojen nrst reminiscenc, o jejich vybaven lovk aktivn neusiloval. Tato tendence se vbec neprojevuje ve 40 letech, po padestce pomalu narst
a je jasn zejm v 60 letech (Vgnerov, 2007).
Konekcionistick pohled priming
Konekcionistick model pamti je model paraleln distribuovanho zpracovn informac, model st, jak uvd Sternberg. Podle tohoto modelu je zkladem reprezentace poznatk spojen mezi uzly st, nikoli uzly st sam. Aktivace
jednoho uzlu me nadto zpsobit aktivaci pipojenho uzlu,
dojde k en aktivace. Uzel, jen aktivuje pipojen uzel, se
oznauje prime, vsledn aktivace se jmenuje efekt primingu.
Konekcionistick modely intuitivn pitahuj svou schopnost
integrovat nkolik souasnch pedstav o pamti: pracovn
pam pedstavuje aktivovanou st dlouhodob pamti a je
inn, aspo sten, na zklad paralelnho zpracovn informace. c se aktivace zahrnuje paraleln aktivaci mnohoetnch spoj mezi uzly uvnit st (Sternberg, 2002). Priming
je neuvdomovanm vlivem minul zkuenosti na souasn
vkon nebo chovn a me bt pozitivn i negativn (inhibujc). Je to urit neuvdomovan pedpipravenost reagovat
v intencch pedchozho setkn se situac, stavem, podntem
apod., kter nsledn ovlivn vkon, ani je pi nm njak zjevn napovdno (Kulik, 2003, s. 156).
Priming efekt a koly vyadujc implicitn pam ukazuj
mal i dn pokles v zvislosti na vku (Sternberg, 2002,
s. 497).
Prospektivn pam
Je to specifick varianta spojen s plnovnm, hypotetickm
uvaovnm a zenm budouc innosti, jak uvd Vgnerov.
Prospektivn pam je dleit i pro bezproblmov kadodenn ivot, lid si mus pamatovat, co a kdy maj udlat
(Vgnerov, 2007, s. 325326).
61
se stm
je spojen nrst
reminiscenc
Bhem strnut nedochz k poklesu event-based (situan) prospektivn pamti, podle McDaniela et al. (2008), kdy si
lovk vybav, co m dlat na zklad urit situan npovdy (nap. potk souseda a vzpomene si, e mu m vydit
vzkaz). Jin je to s time-based prospektivn pamt (danou asem), kdy si m lovk v uritou chvli vzpomenout nco udlat, v zvislosti na ase, nikoli na situaci (nap. vzt si lk, jt k lkai). V kadodennm kontextu se nemus vdy spolhat jen na
vy rove sebe-iniciovanho zpracovn, nebo kolem sebe
lovk opakovan vid npovdu (nap. vd krabiku s lkem), a nemus dochzet k propadu. Tento druh prospektivn
pamti je ale mn spolehliv.
Star lid nemaj problm jenom s vybavenm plnovanch aktivit, ale i s dodrenm jejich posloupnosti a asovho
vymezen. Dvodem je naruen funkce systmu monitorujcho as (Vgnerov, 2007 s. 326).
kdovn, uchovn
a vybavovn
jsou asto chpny
jako sekvence
Pamov procesy
Kognitivn psychologov popsali ti zkladn pamov mechanizmy, jak uvd Sternberg (2002):
vstup neboli kdovn (encoding),
uchovn neboli uskladnn (storage),
vybaven (retrieval).
V prbhu kdovn jsou senzorick data transformovna
do mentlnch reprezentac. Uchovn odpovd retenci kdovanch dat v pamti. V prbhu vybavovn se vyvolv
nebo jinak uv uloen informace.
Obecn jsou podle Sternberga (2002) popisovny pamov procesy jako ti operace: kdovn, uchovn a vybaven. Kdovn je pojem pro pevod fyziklnho smyslovho
informanho vstupu do druhu reprezentace, kterou lze uchovat v pamti. Uchovn je retence kdovan informace v pamti. Vybavovn je zskvn pstupu k informaci, kter je
v pamti uloen. Kdovn, uchovn a vybavovn jsou asto chpny jako sekvence nejprve pijmeme informaci, pak
ji njakou dobu retinujeme (uchovvme) a nakonec ji vybavme. Tyto procesy jsou vak vzjemn zvisl a jsou ve vzjemn interakci.
62
Kdovn
Kdovn do krtkodob (pracovn) pamti je podle Sternberga primrn akustick, nicmn sekundrn smantick kdovn me rovn existovat. Dopoutme-li se tedy omyl
pi vybavovn slov z krtkodob pamti, reflektuj tyto omyly
zvukov zmny. Nkdy doasn kdujeme informaci i zrakov, by je zrakov kdovn prchavj (cca 1,5 sekundy).
Vtina informace ukldan v dlouhodob pamti se zd
primrn kdovna smanticky, tj. na zklad vznamu slov.
Nicmn, vzkum doloil, e krom smantick informace se
do dlouhodob pamti me kdovat i informace vizuln
a akustick. Lid hledajc jedin sprvn zpsob, jm kdujeme informace, hledaj odpov na patn poloenou otzku jedin sprvn cesta neexistuje (Sternberg, 2002).
V roce 1956 uveejnil George A. Miller lnek o limitech kapacity zpracovat informace. V lnku se objevila hypotza
o bezchybnm prmrnm zpracovn 72 (tj. 59) poloek,
a lo o sla, psmena, slova i jin poloky, bezprostedn
pamt (Miller, 1956).
Podle Tulvingova (2001) modelu SPI (serial-parallel-independent) vztah mezi temi pamovmi systmy se percepn
informace kduj do epizodick pamti po zpracovn smantickm systmem. Kdovn informace probh sriov. Na
kad rovni mohou bt produkty zpracovn bu pepraveny na dal rove, anebo uskladnny na pslun rovni,
anebo oboj. Ne vechny percepn zpracovan informace
mus nutn doshnout smantick rovn a ne vechny informace na smantick rovni mus doshnout pamti epizodick. Pedpoklad paralelnho uchovn se zakld na tom, e
rzn aspekty pchoz informace jsou uchovvny oddlen
v rznch systmech: informace o percepnch rysech v percepnm systmu, informace o koncepnch a smantickch
aspektech v smantickm systmu a informace o zapojen
self do zkuenosti se vstupem je uskladnna v epizodickm
systmu.
Tet proces, vybaven, se jev jako nezvisl, tzn. e to, co
je vybaveno z jednoho systmu, nemus mt dn dopad na
vybaven informace z jinho systmu. asto se informace
z rznch systm uvaj najednou, ale je mon u vybaven
63
kdovn informace
probh sriov
pout pouze jeden ze systm (Tulving, 2001). Proti tomuto

modelu stav Simons et al. (2001) model MI (multiple input).
Podle tohoto modelu epizodick pam normln pijm informace z obou systm, percepnho i koncepnho (smantickho).
Faktory kdovn zapojen do trval konsolidace pamti
(Bradley et al., 2005)
senzorick
rozmanitost
relevantnost
k self
distinktivnost
vzorec
reaktivace
trvn
expozice
vzorec
opakovn
pedvdatelnost
kognitivn
vznamnost
motivan
vznamnost
emocionln
vznamnost
integrovn nov
informace do uloen
informace se nazv
konsolidace
Konsolidace pamti
Vstup dat do dlouhodob pamti zle na rozlinch procesech. Jednou z metod umoujcch dosaen tohoto cle je
voln pozornost zamen na informaci proto, abychom ji pochopili. Snad jet vznamnj zpsob, jak tohoto cle doshnout, je vytven spoj a asociac mezi novou informac
a tm, co ji vme a emu rozumme. Spoje vytvme integrac
novch dat do ji existujcch schmat uloen informace.
Tento proces integrovn nov informace do uloen informace se nazv konsolidace. Chceme-li si zachovat nebo zvit
mru integrity vzpomnek ukldanch v prbhu konsolidace,
meme ut rozmanit metapamov strategie. Jejich soust je reflexe vlastnch pamovch proces s clem zlepit si
pam teba tm, e si novou informaci penenou do dlou-
64
hodob pamti opakujeme. Metapamov strategie jsou jen

jednou soust metakognice, schopnosti uvaovat o vlastnch procesech mylen a zpsobech, jak sv mylen zdokonalit (Sternberg, 2002).
Fze konsolidace pamti (McGaugh, 2000)
sla pamti
krtkodob pam
(sekundy a hodiny)
dlouhodob pam
(hodiny a msce)
trval pam
(msce a cel ivot
as
Konsolidace pamti je zatm mlo pochopen, ale pravdpodobn velmi dleit fenomn v procesu zskvn a uchovn informace. Pitom hypotza o tom, e nov vzpomnky se
konsoliduj pomalu bhem asu je star u 100 let9. Pohled na
zatek a konec fze konsolidace se rzn (McGaugh, 2000).
Vzkumy naznauj, e kvalitn non spnek, jeho soust jsou dlouh REM fze, pomh pi konsolidaci pamti.
Distribuovan uen, rozloen do vce asovch sek, je
efektivnj ne uen nakupen v jednom asovm seku.
Pi pesunu informac do dlouhodob pamti se jedinec mus
snait o laborujc opakovn, v jeho prbhu zpracovv poloky uren k zapamatovn zpsobem, kter umouje,
aby byly smyslupln integrovny do dosavadnch znalost nebo aby jejich vzjemn provzn mlo njak smysl. Naproti
tomu uchovvajc opakovn, v jeho prbhu si jedinec jednodue opakuje poloky, uchovv jen doasn informaci
v krtkodob pamti, ani by ji pesouval do dlouhodob pa9
Mller G.E., Pilzecker A. (1900) Experimentelle Beitrge zur Lehre vom

Gedchtnis. Z. Psychol. Ergnzungsband 1:1300. Autoi teorie interference.
65
kvalitn non spnek

pomh pi konsolidaci
pamti
mti. Informace toti nelze organizovat a penet bez njakho druhu zpracovn (elaborovn). Vtina dosplch m
spontnn sklon uspodvat poloky do kategori. Seskupovn do kategori me bt uito zmrn jako nstroj zapamatovn (Sternberg, 2002).
mnemotechniky
pomhaj nauit se
zpamti seznam
slov
mnmoniku
Mnemotechniky
Specifick techniky, kter pomhaj nauit se zpamti seznam slov jsou pamov pomcky, neboli mnemotechniky,
nap. Sternberg (2002):
kategorizace uspodn poloek do kategori,
interaktivn pedstavy (links) vytvoen pedstav propojujcch slova tvoc vznam,
etzce pomocnch slov (peg words) spojen jednotlivch poloek se slovem v pomocnm seznamu, kter ovldme zpamti,
metoda loci vizualizace prochzen oblasti s vznamnmi
msty, je dobe znme, a propojen s polokami k zapamatovn,
akronym slovo tvoen psmeny, je zastupuj jin slovo
i pojem,
akrostich vta vytvoen na zklad prvnch psmen poloek,
systm napovdajcch slov vytvoen interaktivn pedstavy, kter ve zvuk a vznam novho slova na zvuk a vznam slova znmho.
Strategii pro zpstupnn vnitnch prostor pamti mnmoniku vynalezli antit ekov, uvd Draaisma. Tato pvodem ist praktick aktivita se vyvinula v umn pamti, ars
memoriae. Vynlez tohoto umn se pipisuje Simonidovi
z Kiu. Simonids byl vyzvn, aby pednesl bse pi slavnosti
na poest jistho Skopa. Krtce po svm vystoupen byl vyvoln ven. Za jeho neptomnosti se ztila stecha slu. Host
byli rozdrceni kameny a znetvoeni k nepoznn. Simonids si
pamatoval msta, kde jednotliv host leeli, a tak byl schopen
pbuznm identifikovat jejich mrtv. Podle Cicera, kter tento
pbh zaadil do svho dla De oratore, z toho Simonids odvodil, e kdo chce rozvinout schopnost pamatovn, mus
66
zvolit msta a vytvoit mentln obrazy vc, kter si chce zapamatovat, a tyto obrazy mus umstit na tchto mstech tak, aby
uspodn mst zaruovalo uspodn vc, a obrazy vc
oznaovaly vci samy, a abychom dokzali pouvat msta
a obrazy jako voskovou tabulku, respektive psmena na ni napsan.
Aby se pam zbyten nezatovala, rad vtina traktt
o pamti pout pro msta skuten existujc budovu, s n
je lovk dvrn seznmen. Umn pamti se tm stalo zrcadlem architektury klasick, gotick a renesann doby.
A protoe obrazy byly pevzaty z toho, co lovk vidl kolem sebe, zprostedkovvaly pamov systmy tak pedstavy o mentalit a materilnch podmnkch. Klasick mnmonika skonila, kdy Vandalov vyplenili m. Pouze jedin
traktt o pamti, dlo Ad Herennium, se dostalo v relativn neporuenm stavu do skriptori stedovkch klter. Vechny pamov systmy podstoupily dkladn pokesantn.
Ars memoriae se stala soust ars predicandi; pam se stala
nstrojem, jak zachovat v pamti liturgii a svtce, nebe, peklo
a oistec. Nen nhodou, e umn pamti pstovaly pedevm kazatelsk dy. S instrukcemi pro skladovn a znovunalzn materilu k zapamatovn se pam zmnila v mnemotechnick sklad, skladit, co je metafora, kter se
pozdji zmnila u Lockeho na storehouse of memory (skladit pamti) a nakonec se jako long-term store (dlouhodob pam) dostala do soudob psychologie (Draaisma,
2003).
Mnemotechniky vyuvaj Ebbinghausova zkona asociace: Jestlie dva duevn tvary vyplnily vdom souasn
nebo krtce po sob, vznik tendence, e pi zptomnn prvn pedstavy se z vnitnch dvod utv i druh (Nakonen,
1998, s. 274). Dle mnemotechniky vyuvaj skutenosti, e
m hlub je rove zpracovn informace, tm vy je pravdpodobnost, e lze poloku z pamti reprodukovat (Craik
a Lockhart, 1972).
Ve svm vzkumu publikovanm v roce 1980 ukzal Henry
Roediger III., e jako vznamn efektivnj nstroje pro zapamatovn sady poloek jsou metoda loci, interaktivn pedstavy a metoda peg oproti prostmu opakovn i izolovanm
67
Ebbinghausv
zkon asociace
pedstavm jednotlivch poloek. Pro zapamatovn v uritm poad byla nejvhodnj metodou metoda loci. Ve vech
tech ppadech se pouvaj vizuln pedstavy pro kdovn
informace, a tak jsou pro uchovn pouity alespo dva rzn
kdy namsto jednoho. Nmitkou proti mnemotechnikm nkdy bv, e se omezuj pouze na zapamatovn urit srie
poloek, jako je nap. seznam na nkup, body v projevu
apod. Nicmn je mon vytvoit mnemotechniky pro mnoho
rznch el, pokud budeme dodrovat dva zkladn principy:
efektivn iniciln registraci informace, dobr kdovn materilu,
dobrou npovdu pro vybaven pi pozdjm vyuit.
Jedinm omezenm se tak jev jedincova tvoivost pi vytven systmu vhodnho pro konkrtn el (Roediger, 1980).
star lid jsou

nchylnj
ke zkreslenm
i chybnm
vzpomnkm
a rozpoznnm
Vybaven
Odliit uloen informac od vybaven je obtn. Zdnliv nedostatky pamti jsou pedevm dsledkem selhn pi vybavovn, nikoli selhn pi ukldn. Kognitivn psychologov
maj asto obt, jak odliit dostupnost (availability; ptomnost uloen informace do dlouhodob pamti) a pstupnost
(accessibility). Vkon pamti zvis na pstupnosti informace
(Sternberg, 2002). Star lid jsou nchylnj ke zkreslenm
i chybnm vzpomnkm a rozpoznnm (Schacter et al.,
1997).
Dve se pouval tak termn benign staeck zapomntlivost i age-associated memory impairment pro zhoren pamti pedevm v oblasti vybavovn, zvlt zpomalen vybavovn ze zsobn pamti, kter neprogreduje a neinterferuje
podstatn s bnm ivotem. Dnes se tyto klinick obrazy ad ve vtin ppad do skupiny mrnch poruch poznvacch funkc (mild cognitive impairment, MCI) (Jirk a Koukolk,
2004, s. 239; Petterson et al., 2001).
S vybavovnm z pamti souvis prospektivn pam, kter
je pomrn novm vzkumnm polem. I u tohoto typu pamti
byly zjitny vznamn interindividuln rozdly v zvislosti na
vku (MacDaniel et al., 2007).
68
Zapomnn
K vysvtlen, pro zapomnme informace uloen v pracovn
pamti, bylo navreno nkolik teori. Dv nejrozenj jsou
teorie interference a teorie vyhasnn (decay theory). Interference je zapomnn zpsoben dvma vzjemn soutcmi
informacemi. Vyhasnn je zapomnn zpsoben prostm
tokem asu (Sternberg, 2002).
Byla to Ebbinghausova psychofyzika pamti, je dokzala
vyjdit vztah mezi zapamatovnm a zapomnnm v rozmrech a slech, a tak otevela nov pole vzkumu. Krom kivky zapomnn Hermann Ebbinghaus tak objevil, e asov
distribuce opakovn ovlivuje konsolidaci informace v dlouhodob pamti (Sternberg, 2002; Draaisma, 2003).
Dal pokraovn vzkum penechal Ebbinghaus jinm,
jak uvd Draaisma. V psychofyzick laboratoi v Gttingenu
provedli Mller a jeho spolupracovnci dlouhou adu experiment, piem se soustedili na vytven asociac, na dsledek uspodn materilu k uen a na zdokonalovn uen
rozloenm opakovn. Mller, i pesnji jeho manelka, byl
objevitelem retroaktivn inhibice, ruivho vlivu pozdji nauenho materilu na dve nauen: pan Mllerov si stovala,
e jej vzpomnka na prvn seznam slbne v dsledku toho, e
se musela uit druh seznam (Draaisma, 2003, s. 107).
Subjektivn stnosti na pam jsou u starch lid ast.
Nicmn se ukzalo, e tyto stnosti jsou jen chabm ukazatelem aktuln kognitivn poruchy. Mohou spe ukazovat na
depresi i neuroticizmus, ppadn jsou spojeny s uritmi
osobnostnmi rysy. V dlouhodobm pohledu jsou ale subjektivn stnosti na pam spojen s rizikem kognitivnho
padku i dokonce demenc (Reid a MacLullich, 2006).
Neuronln korelty
Smantick pam a jet vce epizodick pam vyaduj
spn uchovvn asov ohranien reprezentace ve strukturch limbickho systmu. Nkter formy pamti moduluje
amygdala (Bradley, 2005). Vsledky studi ukazuj, e konsolidaci ovlivuje aktivace adrenergnch systm a amygdaly
(McGaugh, 2000). Akoli hipokampus a anatomicky pbuzn struktury jsou bezpochyby zapojen do konsolidace a mo-
69
interference
je zapomnn
zpsoben dvma
vzjemn soutcmi
informacemi
vyhasnn
je zapomnn
zpsoben prostm
tokem asu
hipokampus je nutn
pro epizodickou pam
v uskladnn
informac hraje
znanou roli
kortex
hou bt lokusem mstem doasnch neuronln zmn, je

ovlivuj vybudovn dlouhodob pamti, zcela jasn nejsou
uniktnm locusem dlouhodob pamti. Existuj typy pamti,
kter nezahrnuj hipokampus a snad ani nepouvaj dn ze
znmch mechanizm synaptick plasticity (McGaugh, 2000).
Hipokampus je nutn pro epizodickou pam, nicmn zejm nen nezbytn pro deklarativn pam, jak ukazuj zjitn
Vargha-Kademov a jejho tmu (Vargha-Khadem, 1997). Pro
uchovn vzpomnek jsou dleit expandovan kortikln
asocian oblasti. V uskladnn informac hraje prv kortex
znanou roli (Markowitsch, 2005).
Pehled pedpokldanch pamovch systm, jejich funkce
a neuronln substrty (Willingham, 1997)
systm
funkce
explicitn pam
vdom vzpomnky
na fakta a udlosti
pracovn pam
priming
uen se
motorickm
dovednostem
klasick
podmiovn
emon
podmiovn
systm
dlouhodob pamti
a systm krtkodob
pamti jsou dvma
stupni stejnho procesu
aktivujcho stejn
sti mozku
udruje aktivitu jinch

reprezentac
slauje percepn
a koncepn
reprezentace
zskvn novch
motorickch
dovednost
uen se vztahm
mezi percepnmi
stimuly a skeletlnmi
motorickmi reakcemi
uen se vztahm mezi
percepnmi stimuly
a emonmi reakcemi
substrt
mediln
temporln lalok,
diencefalon
prefrontln kra
tln, spnkov
a frontln kra
striatum
mozeek
amygdala
Vnmn njakho jevu a pamov zznam stejnho jevu

sdlej stejnou korovu oblast, stejnou neuronln s, jak uvd
Goldberg (2005). Zjednoduen: systm dlouhodob pamti
a systm krtkodob pamti jsou dvma stupni stejnho procesu aktivujcho stejn sti mozku. Maj-li se pamov zznamy opravdu zakdovat, mus tomu napomoci nkter dal mozkov struktury. Jejich rol je trval reaktivace kritickch
70
nekortiklnch st, v nich postupn probhaj strukturln zmny, a to i pot, co pvodn podnt u dvno pominul. Tyto
procesy dlouhodob reaktivace, znm i pod oznaenm
zptn nvrat (re-entry), maj elektrickou povahu. Zmnn
funkn obvody se mohou rozvjet v rzn velikosti a v nkolika podobch10 (Goldberg, 2005).
Goldberg dle uvd, e pro zpracovn kognitivnch novinek je dleit pedevm prav hemisfra a eln laloky. Jakmile se lohy stanou znmmi, autonomnmi a nenamhavmi, vznam prefrontln kry kles. U tvoivch lid se pi
een lohy vyadujc dvtip vce aktivuje pravostrann eln
lalok. Pesun centra kognitivn gravitace z prav do lev
hemisfry se zd v prbhu ivota univerzlnm jevem. V ke prav hemisfry se zd pevaovat heteromodln asocian kra, v lev hemisfe modln specifick asocian kra.
Lev hemisfra patrn dv pednost spe mstnm spojm
mezi sousedcmi korovmi oblastmi a prav hemisfra spe
dlouhm spojenm mezi vzdlenmi korovmi oblastmi (Goldberg, 2005).
Souasn neurovdeck poznatky ukazuj, e mozek m
celoivotn potencil pizpsobit se v rmci genetickch predispozic strukturln i funkn novm podntm, reorganizovat neuronov cesty pod vlivem novch i opakovanch
zkuenost a mnit se v odpov na pokozen, jak uvdj
Beneov et al. (2009). Tato neuroplasticita je specifick
schopnost nervovho systmu. Stle pibvajc dkazy
o tomto fascinujcm jevu vnej svtlo nadje do ivota osob
s razy i onemocnnmi postihujcmi nervov systm. Plasticita mozku je obecn princip s pozitivnmi dsledky. Funguje
vak i v negativnm smru, nap. star lid rozvjej stereotypn innosti a zjednoduujc chovn, kter bylo pvodn propracovan a komplexn. Mozek se pak pizpsobuje mn
komplexnmu chovn a zjednoduuje tak reprezentaci, kter toto chovn podporuje.
10 Prvn, kdo tvrdil, e podobn funkn obvody jsou vznamn pro tvorbu
pamti, pedvdal takto velk poet neuronlnch vpoetnch aktivit, byl
Donald Hebb (19041985). Jeho zkon je asto parafrzovn takto: Neurons that fire together wire together.
71
mozek m celoivotn
potencil pizpsobit se
v rmci genetickch
predispozic strukturln
i funkn novm
podntm,
reorganizovat
neuronov cesty pod
vlivem novch i
opakovanch
zkuenost a mnit se
v odpov na
pokozen
kognitivn nmaha
podncuje rst novch
neuron
demence je
chorobn organick
pokozen mozku
Goldberg dle uvd, e kognitivn nmaha podncuje rst

novch neuron. Neurony se nerod tam, kde pozdji funguj.
Vznikaj podl stn postrannch komor z nediferencovanch
kmenovch bunk. Kmenov buky se pot diferencuj do
jednotlivch druh neuron a putuj na msta trvalho uren
v rznch oblastech mozku vetn neokortexu. Zd se, e putovn neuron je pinejmenm do jist mry regulovan kognitivn aktivitou, urujc nejen kolik novch neuron m
vzniknout, ale i kam maj putovat. Zd se tak, e kognitivn
aktivita podncuje rst dlouhch propojovacch drah (Goldberg, 2005). Valenzuela et al. (2008) zjistili, e celoivotn vysok rove mentln aktivity koreluje s pomalejm postupem atrofie hipokampu, piem toto zjitn nemohlo bt
vysvtleno obecnm rozdlem v intrakranilnm objemu, pirozen vtmi hipokampy, hypertenzn poruchou, pohlavm
i depresivitou.
Vzhledem k dopadu kognitivnho padku na kadodenn
schopnosti a vznamu kadodennch schopnost na udren
sobstanosti je m dl vt zjem o napomhn starm
osobm udret si kognitivn svest po co nejdel dobu (Ball
et al, 2007).
Demence jako porucha kognitivnch funkc
Bez ohledu na nesporn vznam kumulace opakovanch
stres, senzorickch a motorickch deficit, efekt rizikovho
ivotnho stylu, vetn abzu alkoholu a astch depres, je
nejzvanjm pinnm faktorem poruch pamti v zvislosti
na stoupajcm vku chorobn organick pokozen mozku.
Nejastj jsou neurodegenerativn nemoci, nap. Alzheimerova choroba a dal typy demence (Jirk a Koukolk, 2004,
s. 232).
Demence je zatm neliteln choroba postihujc vysok
procento starch osob. Vzhledem k tomu, e jde o chorobu
s drastickm padkem kognitivnch funkc, povaujeme za
nezbytn vnovat demenci krtkou kapitolu. Kognitivnm trninkem se mnoz sna o oddlen nstupu prv demence,
ppadn o intervenci v potench stadich demence. Zatm
nebyl efekt s konenou platnost dokzn, nicmn experti
72
Cochranova Institutu (Clare a Woods, 2009) pipoutj, e je

to kvli metodologickm nedostatkm.
Jin metaanalza 22 studi ukzala, e existuje vznamn
vztah mezi komplexn mentln aktivitou bhem celho ivota a snenou incidenc demence, pesnji, e jednotlivci
s vym vzdlnm, kognitivn nronm zamstnnm a zapojen do komplexnch kognitivnch aktivit maj o 46 % ni riziko demence oproti osobm s nimi rovnmi ve zmnnch faktorech (Valenzuela a Sachdev, 2006). I odtud lze tedy
odvodit zjem o monosti kognitivnch cvien v prevenci demence.
Zkladn popis symptomatologie demence ABC, kter
najdeme asto v anglosask literatue, vystihuje velmi strun klov symptomy demence:
A activities of daily living porucha sobstanosti a sociln
dopady,
B behavior behaviorln a psychologick symptomatika
demence,
C cognition kognitivn poruchy (nap. Holmerov et al.,
2007).
Sobstanost
Pacienti trpc demenc se postupn stvaj nesobstan v sebeobslunch innostech, jako je koupn a pouvn toalety,
ili v hygienickch nvycch, v ulhn ke spnku a vstvn,
stravovn. Nejsou schopni dit se radami lkae, nakoupit si,
samostatn nkam cestovat (ztrcej se), obsluhovat pstroje
jako telefon apod. (podle Holmerov et al., 2007).
BPSD11
Behaviorln projevy mohou pedchzet padku v sobstanosti, ale mohou chybt. Me jt o netaktn, odbrzdn chovn (u frontlnho syndromu), me se objevit zkostnost,
deprese, poruchy spnku a pevrcen rytmu spnek-bdn,
poruchy pjmu potravy. Nejastji se u pacient objevuj agitovanost (75 %), bloudn a putovn (60 %) a depresivita
(50 %). Me se objevit tak neklid, pl i kik, nutkav jed11 Behaviorln a psychologick symptomatika demence
73
existuje vznamn
vztah mezi komplexn
mentln aktivitou
bhem celho ivota
symptomy demence
sobstanost
behaviorln projevy
nn, zmnn sexuln chovn, nkdy i agrese (Holmerov

et al., 2007).
poruchy kognitivnch
funkc
Kognitivn funkce u demence

Poruchy kognitivnch funkc (pamti, soustedn, orientace,
sudku a mylen, ei) bvaj ze vech symptom demence
nejnpadnj a asto, zejmna u AD12, se objevuj jako prvn
klinick pznaky. Za prokazatelnou se pokld intelektov
deteriorace pi indexu13 20 % a vce. Pokles intelektu je jeden
z vodnch symptom doprovzejc nstup demence. Pokles
pamovch schopnost je nejzetelnj pi uen se novm
informacm. V pozdjch stadich me bt postieno i vybavovn si dvjch, starch informac a nvyk. V potcch
nemoci je tedy postiena pam krtkodob; dlouhodob zstv dle zachovna, zejmna u vaskulrnch demenc. Porucha pamti souvis i s poruchou orientace, kdy se jedn
o dezorientaci asem, mstem a pozdji i vlastn osobou. Mylen bv asto hned v potcch onemocnn paranoidn,
protoe nemocn pestv situacm rozumt; co souvis
s deteriorac intelektu, abstraktnch operac. Pacient ztrc
nhled na sv obte a me i odmtat v dsledku nerealistickho odhadu pomoc. Poruchy pozornosti a motivace jsou
dalmi asnmi symptomy demence. V pozdjch stadich
nemoci se objevuje apaticko-hypobulick syndrom, kdy se
dramaticky sn celkov rove aktivity, pacient jen sed
a hled jednm smrem. Nkdy dochz v dsledku korov
atrofie senzorickch oblast k izolovanm smyslovm agnzim, neschopnosti na centrln rovni diferencovat podnt.
Mezi korov poruchy doprovzejc demence adme i fatick
poruchy, agrafii, alexii, akalkulii, agnzii, amuzii a apraxii (Holmerov et al., 2007).
Hipokampy a dal mozkov struktury jsou krajn dleit
pro tvorbu dlouhodob pamti, nebo zajiuj spolenou aktivaci prostorov odlinch oblast, kter vytvej zznam; bohuel jsou tak velmi zraniteln onemocnnmi vedoucmi
k demenci (Goldberg, 2005, s. 101).
12 AD Alzheimerova choroba, Alzheimerova demence
13 Index deteriorace mra snen intelektov kapacity ve srovnn s kapacitou premorbidn vyjden v procentech
74
Trnink pamti
Trnink kognitivnch funkc
Vzhledem ke strnut populace, a tm k vymu zastoupen

osob s rznmi stupni kognitivnho postien a demence,
stoup zjem o farmakologick i nefarmakologick preventivn a intervenn postupy. Jednm z nefarmakologickch pstup je kognitivn trnink. Konenm clem kognitivnho trninku je zvit i udret kognitivn schopnosti na zdrav
rovni po del obdob ivota v nadji, e se tm prospje kadodennmu fungovn jedince. Jde o vybudovn urit kognitivn resilience.
Kognitivn resilience se projevuje odolvnm zmnm
a jejich zvldnm. bytek schopnost stimuluje rozvoj adaptivnch strategi, kter jej mohou pinejmenm sten,
kompenzovat. Kognitivn resilienci ovlivuj nejenom zachovan psychick kompetence a osobnostn vlastnosti, ale i celkov zdrav a tak psychosociln faktory, pedevm postoj
a oekvn okol (Vgnerov, 2007).
3.1 Kognitivn rezerva

V roce 1986 zahjil David Snowdon nyn velmi slavnou The
Nun Study vzkum jeptiek du School Sisters of Notre
Dame v USA. Vechny dov sestry tohoto du souhlasily
se svou ast, podstoupily bhem let adu kognitivnch test
a po smrti byl jejich mozek neuropatologicky zkoumn. Ukzalo se, e nkter ze sester dosahovaly vynikajcch vsledk v kognitivnch testech a do sv smrti, pestoe jejich mozek vykazoval rozshl zmny pi Alzheimerov chorob
(amyloidn plaky a neurofibriln tangle). Vdci se sna definovat a probdat tuto mozkovou rezervu kapacitu mozku odolvat expresi symptom elc existujc neuropatologii (Snowdon, 2003).
Yaakov Stern (2002) popisuje pasivn a aktivn mozkovou
rezervu takto. U pasivnch mozkovch rezerv tyto modely
kognitivn rezervy pedpokldaj urit fixn prh, na kterm se
76
Trnink pamti
objev u kadho jedince funkn porucha. Jsou to v zsad

kvantitativn modely zahrnujc velikost mozku i poet synaps. U aktivn rezervy Stern (2002) rozliuje 2 typy: kognitivn
a kompenzan. Kognitivn rezerva se sousted vce na software, efektivnj zpracovn kol. Oproti modelu pasivnho prahu se sousted vce na to, co zbylo, ne na to, co je
ztraceno. Kognitivn rezerva pedpokld anatomickou variabilitu na rovni mozkovch st, zatmco mozkov rezerva
pedpokld rozdly ve kvantit dostupnho neuronln substrtu. Definice je tedy: schopnost optimalizovat i maximalizovat vkon prostednictvm diferencilnho zapojen mozkovch st, je snad reflektuje vyuit alternativnch kognitivnch
strategi, neboli efektivnj vyuvn mozkovch st, zapojen dalch mozkovch oblast i st. Kompenzace je zapojovn alternativnch mozkovch oblast u pokozenho mozku
(nen to tedy normln reakce zdravho mozku pi obtch).
Mysl ve vlastn minulosti vybaven velkm arzenlem nstroj rozliujcch informan typy doke dlouho vzdorovat
neuroerozi, (Goldberg, 2005, s. 53).
V souasn dob jsou dostaten dkazy pro doporuen
zdravho ivotnho stylu vetn kognitivnho trninku osobm s nebo bez MCI (mild cognitive impairment, mrn kognitivn porucha). Tak je vzhledem k zvenmu riziku demence poteba osoby se zjitnou MCI monitorovat (Chertkow,
2008). Pestoe zatm nejsou dostaten vdeck dkazy pro
populrn hypotzu use it or lose it (co se nepouv, zakrn), nejsou ani dkazy proti n, uvd Salthouse (2006). Nememe tedy tvrdit, e kognitivn aktivita je innou prevenc demence. Studie pouze dokazuj, e zdaleka nen pravdiv ren
Starho psa novm kouskm nenau. Toto kli bylo nutn zrevidovat. Pro oven dlouhodob preventivn innosti
kognitivnho trninku budou nutn dal longitudinln vzkumy, kter ozejm vzjemnou zvislost kognitivn rovn a aktivity. Pesto intuitivn chceme vit tomu, e lovk me
ovlivnit svj osud i tmto zpsobem. Pinejmenm nen zl
zjitn, kdy si dokeme, e na nco jet mme (Salthouse, 2006).
77
Trnink pamti
3.2 Kognitivn intervenn programy

Kognitivn intervenn programy meme zhruba rozdlit
podle jejich clovho zamen.
Kognitivn stimulace zapojen do skupinovch aktivit,
kter jsou vytvoen tak, aby podporovaly kognitivn a sociln fungovn nespecifickm zpsobem. Mohou to bt
nap. diskuze, supervidovan volnoasov aktivity, memorovn seznam bez zvltn podpory a dal strukturovan
aktivity vetn orientace v realit i reminiscence (Belleville, 2008).
Kognitivn trnink typicky zahrnuje lektorovanou praxi v souboru standardnch kol vytvoench tak, aby reflektovaly
urit kognitivn funkce, jako je pam, pozornost i een
problm (exekutivn funkce) (Clare a Woods, 2003). Kognitivn trnink me vystit ve zlepen metakognice14
a kognitivn self-efficacy (zdatnosti, sobstanosti)15 (Belleville, 2008).
Kognitivn rehabilitace je individualizovan pstup k pomoci lidem s kognitivn poruchou16 i pokozenm, pi kterm postien i jejich blzc spolupracuj se zdravotnky, aby
identifikovali relevantn cle a vybudovali strategie k jejich
dosaen (Wilson, 2002).
Sprvn kognitivn trninkov programy mus spolhat na
teoreticky validn trninkov techniky, kter berou v potaz
vzorec naruen i intaktn kapacity (Belleville, 2008).
Formy kognitivnch intervennch program
Trninky kognitivnch funkc jsou bu lektorovan, nebo administrovan na potai, po internetu, na audio zznamech
i DVD. Lektorovan trninky mohou tak vyuvat PC progra14
15
16
78
Metakognice vdomosti, kter maj astnci o kognitivnch mechanizmech a jejich vlastn kognici a pamti.
Self-efficacy vdom toho, e mohu mt nad svou kognic uritou kontrolu.
Podle definice World Health Organization (WHO, 1980) je porucha (impairment) pokozen fyzick i mentln struktury, zatmco znevhodnn/neschopnost (disability) se vztahuje k redukci i ztrt funkn
aktivity kadodennho ivota, kter vznikne jako dsledek poruchy.
Trnink pamti
my. Dle se kognitivn trninky li zamenm: bu preferuj

trnink jedn z kognitivnch funkc (vtinou jde o pam, usuzovn i rychlost zpracovn), anebo jde o obecnj zamen na kognitivn funkce obecn, ppadn obohacen o motivan sloku, teoretick poznatky a nvody ke zdravmu
ivotnmu stylu.
Rebok ve sv analze uvd, e tradin programy jsou
skupinov, tuka-papr, kdy lektor u skupinu astnk zvolenm strategim a dv zptnou vazbu k vkonu astnk.
Zvolen strategie me bt jedna, astji jde o vce strategi
od jednoduchch mnemotechnik (kategorizace, vizualizace)
po ty obtnj (metoda loci aj.). Modern programy vyuvaj
dostupnou techniku. Tradin trninky pamti asto nevyuvaj vce druh cvien a jsou pli zce zamen (Rebok et
al., 2007).
Kognitivn trnink me mt formu individulnho rozvoje
i prov spoluprce, anebo skupinov spoluprce na kurzech. Vzkumy ukazuj (Margrett a Willis, 2006), e vy efektivita je zaznamenna u prov spoluprce v pru partnerskm i osob blzkch oproti prm cizch osob, kter trv
vce asu seznamovnm se, oproti pru blzkch osob pi een kolu. Individuln forma trninku kognitivnch funkc me bt pro star osoby pnosn z pohledu zlepen vkonu
v trnovan oblasti a lze tedy kognitivn trninky spn
adaptovat na tuto formu (oproti kurzm).
Tento fakt je potujc pedevm pro osoby se snenou
pohyblivost i dokonce upoutan na lko.
Mnoh intervence v souasn dob maj jako clovou skupinu osoby star 60 let. Takov intervence, kter maj brnit i
zvrtit kognitivn padek spojen se strnutm, by bylo jist
optimln implementovat v ase, kdy tento padek zan,
co se zd bt v relativn asn dosplosti. Ne vechny aspekty kognitivnho fungovn vykazuj asn padek spojen
s vkem, nebo pouvan mtka zaloen na nahromadnch znalostech, jako je teba vkon v testech slovnku nebo
obecnch informac, se pravideln zvyuj a do vku nejmn 60 let (Salthouse, 2009).
Intervence, kter se zamuj na poruchy pamti, se pokouej zmnit neurobiologick i kognitivn stav jednotlivce.
79
Trnink pamti
Takov intervence se povauj za spn, pokud je uitek

z nich generalizovan za rmec specifickch materil a kontextu trninku (Bradley, et al., 2005).
Desetilet vzkumu kognitivnho strnut vedly k obrazu
strnouc mysli, kter je primrn charakterizovna postupnm, ale relativn irokm, kognitivnm padkem po dobu ivota. A donedvna se relativn mlo pozornosti vnovalo tomu, zda existuj zpsoby zpomalen i zastaven tohoto
padku (Mayr, 2008). Nicmn trnink pamti u starch zdravch osob ji byl prokazateln spojen se zmnami mozkov
aktivity a zmnami v neurochemii (Belleville et al., 2007).
Otzka funknch vstup, oblast kadodennho fungovn, je dal nezodpovzenou v intervennch studich. Funkn
mtka jsou dleit jednak proto, e jsou klov pi definici
demence, a tak proto, e jejich citlivost na intervenci poskytuje validn pozorovateln vstupy (Belleville, 2008).
Velkm pslibem by mohly bt kombinovan pstupy,
kter spojuj cvien pamti, fyzick cvien, farmakoterapii
a zmny v ivotnm stylu (Rebok et al., 2007).
Trninky pamti podobn pstupu STPMJ
Jednm ze zahraninch program npln podobnch trnovn pamti STPMJ je program vyvinut kolektivem autor
pod vedenm Sylvie Bellevilleov, kter m zlepovat epizodickou pam, komponentu, je je pokozena u mrn kognitivn poruchy, vyuovnm ady strategi kdovn epizodick
pamti, je spolhaj na vizuln pedstavivost, smantick
znalosti a organizaci. Dle program obsahuje instrukce o relaxaci a dopadu strnut na kognici. Krom cvien s odstupovanou obtnost program zahrnuje tak domc cvien
a specifick instrukce o tom, jak strategie vyuvat v bnch
ivotnch situacch (Belleville et al., 2006).
Dalm zajmavm projektem byla panlsk studie vyuvajc program pro zlepen pamti pro osoby nad 65 let. Tento program uil pro participanty rzn strategie a pamov
pomcky tak, aby je byli schopni aplikovat v kadodennm ivot; pracuje se na dovednostech, jako je pozornost, prostorov a asov orientace a verbln fluence. U se specifick
strategie pro zlepen vizuln a verbln pamti (asociovan
80
Trnink pamti
pry, metoda loci, kategorizace, strategie pro uen se jmnm a pamatovn si sel). Tato kontrolovan studie pinesla
vynikajc vsledky hovoc ve prospch experimentln skupiny a tedy intervennho programu, nebo dolo ke statisticky vznamnmu zlepen v kognitivnch vkonech nejenom
po ukonen programu, ale i v nslednm men v odstupu
9 msc. Metody men nebyly zvoleny, aby pesn koprovaly uen strategie, ale spe aby popsaly generalizovan
strategie (Calero-Garca a Navarro-Gonzlez, 2007).
Dv pravdpodobn nejznmj a nejdkladnj studie
efektivity trnink kognitivnch funkc z posledn doby jsou
ACTIVE study a IMPACT study.
Studie IMPACT
IMPACT study je multicentrick, randomizovan, kontrolovan, dvojit zaslepen studie realizovan v USA v letech
20062007 pod vedenm dr. Smitha a dr. Zelinskiho (Smith et
al., 2009). Tento projekt byl sponzorovn firmou Posit Science Corporation, vrobcem experimentlnho trninkovho
programu Brain Fitness, kter byl ve studii pouit. astnci
nebyli finann motivovni, bhem doby projektu vak dostali dom k pouvn potaov vybaven. Intervenn program byl administrovn samotnmi astnky, bloky byly jednohodinov, 5 dn v tdnu po dobu 8 tdn. Trninkov
program sestval z 6 cvien zamench na zlepen pesnosti a rychlosti zpracovn sluchovch informac. Pi kadm trninkovm bloku respondent pracoval se 4 z 6 cvien,
s kadm po dobu 15 minut. Kontroln skupina sledovala na
potai vukov vzdlvac programy z historie, umn a literatury. Po kadm bloku respondenti odpovdali na otzky
vztahujc se k obsahu shldnutho DVD. Men prokzalo
statisticky vznamnou zmnu v pmo trnovan oblasti, a to
v rychlosti zpracovn informac pi efektu inku 0,87 (meno Cohenovm d), p < 0,001. U ostatnch mench vkon
dolo ke klinicky mlo vznamn zmn (pam a pozornost)
(Smith et al., 2009).
Vzhledem k tomu, e efekt nebyl men v delm asovm
odstupu po ukonen programu, lze tko usoudit na dlouhodob efekt. Nicmn je zejm, e tato studie prokzala, e
81
Trnink pamti
i v pokroilm vku je mon vznamn zlepit trnovanou

oblast kognice intenzivnm cvienm prostednictvm potaovho programu. Vzhledem k pedpokldanmu dopadu
rychlosti zpracovn informac na dal oblasti kognitivnch
funkc bhem strnut je tato studie a jej dsledky velmi pnosnou, protoe dokazuje, e rychlost zpracovn informac
lze pozitivn ovlivnit, nacviit, i v pokroilm vku. Je nutn
pesvdit se o dlouhodobm dopadu tohoto cvien a jeho
generalizovatelnosti.
Studie ACTIVE
Nejvznamnj studi na poli efektu trninku kognitivnch
funkc je zatm ACTIVE study (Advanced Cognitive Training
for Independent and Vital Elderly) proveden v USA v letech
19982004. ACTIVE je multicentrick, randomizovan, kontrolovan, jednodue zaslepen studie vyuvajc designu
4 skupin zahrnujcch ti intervenovan skupiny a jednu skupinu bezkontaktovou (no-contact), kontroln, N = 2832 osob;
prmrn vk 73,6 roku. Nsledn kontroln vyeten po 5 letech absolvovalo 67 % astnk. Intervence spovaly v 10
lekcch trninku pamti (verbln epizodick pam) usuzovn (induktivn usuzovn), a rychlosti zpracovn (vizuln vyhledvn a rozpoznvn). Pot nsledovaly tzv. booster trninky (pro pipomenut a poslen) 11 msc a 35 msc po
ukonen prvnho trninku u nhodnho vzorku astnk,
kte dokonili prvn trnink.
Meny byly uren kognitivn schopnosti a funkn zdatnost. Kognitivn vsledky hodnotily efekt kadho ze t intervennch program. Po pti letech ml trnink usuzovn jako jedin dlouhodob pozitivn, statisticky vznamn efekt
na instrumentln fungovn (IADL). Kad intervenn program vedl k bezprostednmu zlepen v trnovan oblasti,
pozitivn efekt se udrel i po pti letech. Nejvt dlouhodob
efekt na trnovanou kognitivn oblast zaznamenal trnink
rychlosti zpracovn (d = 0,76), piem nsledn booster
trnink rychlosti zpracovn ml jet vy pozitivn dopad
(d = 0,85) (Willis et al., 2006).
82
Trnink pamti
Efektivita kognitivnch trnink

Na efektivitu kognitivnch trnink meme pohlet z hlu vzkumnka, kter zjiuje, zda se nap. zlepily vkony v pamovch testech po absolvovn trninku pamti, zda je mon
zlepit vkony v urit domn, ppadn zda se efekt projev
i v netrnovanch domnch. Pak je zde hel pohledu lektor, trenr, je zajmaj vkony jejich student pi lekcch, plnn stle sloitjch kol a jejich vyjden dobr pocit ze
sebe, svch spch a z trninku. Pohled blzkch osob zvis na nlad astnk, jejich komentch o trninku a tak
na objektivn pozorovatelnm efektu v chovn a schopnostech astnk, i s ohledem na poadavky vi okol. Nejdleitj je ale pohled samotnch trnovanch osob, jejich
schopnost zpracovat nauen strategie tak, aby jim byly ku
prospchu v kadodennm ivot, poten z absolvovn trninku, lep kvalita ivota, subjektivn hodnocen vlastnch
schopnost a jejich zlepen schopnost bt sobstan co
nejdle. Tyto hly pohled, respektive jejich vsledn hodnocen, se mohou velmi liit.
Sprvn kognitivn trninkov programy mus spolhat na
teoreticky validn trninkov techniky, kter berou v potaz
vzorec naruen i intaktn kapacity (Belleville, 2008). Pes nespornou pravdivost tohoto tvrzen jsme bhem trninku byli
svdky, e i s intuitivn spe ne dkladn teoreticky podloenmi cvienmi a pstupem je mon doshnout kenho
cle, spokojenosti astnk i uritho zlepen.
Dostupn informace zstvaj omezen. Zatm neexistuj
dkazy vznamnho prospchu kognitivnho trninku, jak
uvdj ve zprv Cochranova institutu Clare a Woods. Zprvy z vzkumnch studi naznauj, e nkter zmny k lepmu nemohou bt adekvtn zachyceny dostupnmi standardizovanmi metodami. V souasnosti nen mon init zvry
o efektivit individualizovanch kognitivnch rehabilitanch
intervenc pro osoby v asnch fzch demence, a to z dvodu malho mnostv RCT (randomizovan kontrolovan studie) na tomto poli. Bude poteba dobe postavench studi
kognitivnho trninku a rehabilitace, kter poskytnou pdnj
dkazy (Clare a Woods, 2003; Salthouse, 2006).
83
Trnink pamti
Na dlouhodob efekt trninku kognitivnch funkc existuj

rozporupln nzory. Ve svt probhaj mnoh studie, kter
se li designem, velikost soubor, zamenm trninku, zpsobem men efektu i statistickm zpracovnm. Pro tuto
sloitost nedochz k jednoznanm zvrm. Z ve uvedench vsledk a daj meme shrnout spolu s Valenzuelou
a Sachdevem (2009), e vdce ek velk kol, a to zjistit
a prokzat zda:
Maj kognitivn trninky generalizovan dopad?
Vede kognitivn trnink pouze ke zlepen v trnovanm
kolu, anebo dojde k transferu na netrnovan koly:
transferu na netrnovan koly ve stejn kognitivn domn,
transferu na netrnovan koly v jin kognitivn domn,
transferu na globln vstupy obecn kognitivn schopnosti,
transferu na obecn fungovn (IADL, kvalita ivota)?
Maj kognitivn trninky petrvvajc, dlouhodob dopad?
Petrv efekt trninku i po bezprostednm obdob, nebo je
teba kontinuln trnink?
Zajmav zjitn poskytla studie zamen na generalizovatelnost trninku kognitivnch funkc, a to konkrtn fluidn
inteligence. astnci podstoupili potaov administrovan
trnink (nron trnink pracovn pamti metodou n-back,
expozice vizuln a auditivn). Statisticky vznamn dopad
ml trnink jak na pracovn pam, tak na fluidn inteligenci Gf
(Cohenovo d = 0,65) (Jeaggi et al., 2008). V tomto ppad
lo o studii za asti mladch pokusnch osob, student univerzity, nicmn se d pedpokldat podobn efekt i u starch osob. Zajmav budou studie dopadu pozitivn zmny
fluidn inteligence na kadodenn fungovn a sobstanost
senior.
Krtkodob efekt, men ped a po intervenci, byl prokzn u rznch kognitivnch funkc rychlosti zpracovn (nap.
Smith et al., 2009, Willis et al., 2006), pamti (Willis et al.,
2006; Rasmusson et al., 1999), usuzovn (Willis et al., 2006;
Boron et al., 2007), a tak u subjektivnho hodnocen pamti
(metaanalza Floyda a Scogina, 1997).
84
Trnink pamti
Dlouhodob efekt byl prokzn v ACTIVE studii pedevm u trninku rychlosti zpracovn, na kter ml navc nejvt efekt i nsledn booster trnink. Trnink usuzovn ml
podle ACTIVE nejvt dlouhodob dopad i na instrumentln
aktivity IADL (Willis et al., 2006). Dlouhodob efekt ukzala
i nap. studie multifaktorilnho trninku pamti (nap. Neely
a Bckman, 1999, Calero-Garca a Navarro-Gonzlez, 2007).
Generalizovatelnost mnoh studie ukzaly, e trninkov vstupy jsou vysoce kolov specifick. Pestoe ACTIVE
ukzala urit dopad trninku usuzovn na IADL v horizontu
5 let, bude do budoucna poteba posilovat nauen strategie
pi trnincch a zprostedkovat transfer trninku do instrumentlnch aktivit potebnch k samostatnmu sobstanmu ivotu (Rebok et al., 2007).
Jako sprvnou cestu vidme multimodln intervence posilujc kognitivn, tlesnou i sociln aktivitu jedinc, jako je
nap. program Experience Corps. Tento program povaujeme vpravd za geniln, nebo napluje poteby kolk,
kol a senior zrove. V tomto americkm programu vedenm dr. Lindou Friedovou je nyn zapojeno ji pes 23 mst
v USA a 2000 dobrovolnk-senior. Program spov v dobrovolnick pomoci senior ve kolch pi vzdlvn dt,
v procviovn mentln flexibility v rznch rolch, v rozvoji
pracovn pamti uenm s dtmi, v zapojen do kolaborativnho een problm. Nejenom, e se zlepily akademick vsledky i chovn dt a ulevilo se kolm, ale tak se ukzalo
vznamn zlepen v mnoha sfrch ivota zapojench senior kognitivnch, fyzickch i socilnch aktivitch, vetn vt
sociln st a celkovho zdrav (Fried et al., 2004).
Z ve uvedench fakt vyvozujeme zvr pro praxi do intervennch program je pro zven jejich celkov prospnosti poteba zahrnout vt spektrum aktivit ne pouh ncviky uritch kognitivnch kol i strategi a ji internch
(mnemotechniky apod.), nebo externch (zpisky atd.). V navazujc kapitole uvdme pklady doporuen z trnink
pamti v R a USA, kter pokrvaj irok spektrum faktor
a jsou ukzkou snahy organizac zabvajcch se trninkem
pamti u starch osob o zmnu celkovho ivotnho stylu
smrem k aktivnjmu a odpovdnjmu. Tato doporuen
85
Trnink pamti
vychzej z rznch vzkumnch zdroj a i ze selskho rozumu, tj. lety oven praxe.
Vzhledem k cli kognitivnch trnink, co je zlepen kognitivnho stavu a dle prevence kognitivnch poruch, jsou na trnincch zmiovny dostupn vdomosti o prevenci nap.
Alzheimerovy choroby. Proto je na kognitivnch trnincch pro
veejnost krom kognitivnch funkc, teorie i ncviku dovednost, popularizovno cvien, tj. fyzick aktivita, vhodn
stravovac nvyky a pitn reim i udrovn socilnch kontakt.
Klinick obec by mla pomhat seniorm v informovanch
rozhodnutch ohledn preventivnch intervenc v ivotnm stylu (Papp et al., 2009).
3.3 Podpora trninku kognitivnch

funkc
Brain Awareness Week
Vznamnm poinem na poli popularizace poznatk je mezinrodn kampa Tden uvdomn si mozku / Evropsk tden mozku (Brain Awareness Week, BAW), kter je vnovan
zvyovn veobecnho povdom o vvoji a pokroku ve vzkumu mozku. Tato kampa byla zaloena a je koordinovna
organizac Dana Alliance for Brain Initiatives a jej sesterskou
organizac European Dana Alliance for the Brain. Letos ji po
trnct se do tto akce po celm svt zapojuj nejrznj
organizace (2200 organizac ze 76 zem), kter maj spolen
cl, a to pedat co nejvtmu potu lid co nejvce znalost, vsledk a dopad neurovzkumu. Bhem akce se lid mohou
podvat do neurovdeckch laborato, navtvit vstavy i
pednky na tmata spojen s mozkem a mnoho dalch
program (The Dana Foundation, 2009).
Letos se tento tden konal v termnu 10.16. 3. 2009 a jako
jeden z partner se zapojila i STPMJ se svm Tdnem trnovn pamti, bhem kterho byly po cel republice podny
osvtov pednky a lekce zdarma pro veejnost, jak uveej86
Trnink pamti
uje internetov strnka. Dalmi eskmi partnery bvaj

nkter stavy Akademie vd R (stav experimentln medicny, Fyziologick stav). V roce 2008 AV R vyuila k popularizaci vdy postupy osvden a zaveden, jako je nap.
Evropsk tden mozku (deset pednek pro studenty a veejnost navtvilo na 1500 poslucha) (AVR, 2009).
Podpora eskho sttu
Dlouhodob program zlepovn zdravotnho stavu obyvatelstva esk republiky Zdrav pro vechny v 21. stolet
(MPSV, 2002), cl . 5 Zdrav strnut, dl kol 5.2 stanov:
nejmn o 50 % zvit podl osob nad 80 let, kter dosahuj
v domcm prosted takovou rove zdrav, kter jim umouje uchovat si sobstanost, sebectu a sv msto ve spolenosti. Jednou z aktivit je 5.2.4: Vytvoit pedpoklady pro
rozvoj slueb zlepujcch funkn potencil rizikovch senior v pokroilm st, zejmna:
aktivity prevence (primrn i sekundrn),
ergoterapie,
fyzioterapie,
rekondin programy,
hodnocen a zlepovn vivy,
komunitn a poradensk programy.
Podle cle . 11 Zdravj ivotn styl by si lid v cel spolenosti do roku 2015 mli osvojit zdravj ivotn styl. Pod
tmto clem jsou dl cle, jako je rozen zdravho chovn
ve viv a zven tlesn aktivity, kde jsou clovou skupinou
i lid nad 65 let vku (MPSV, 2002).
Zd se, e je kladen draz na funkn sobstanost prostednictvm sprvn vivy, pohybov aktivity, poskytovnm
informac, nicmn pmo o udren urit kognitivn rovn
se program nesna. Snad by tedy bylo vhodn vedle zmnnch oblast aktivnho pstupu ke strnut vyzdvihovat i kognitivn kompetence a monosti jejich cvien.
Vlda usnesenm vldy ze dne 9. 1. 2008 . 8 pijala Nrodn program ppravy na strnut na obdob let 20082012
(Kvalita ivota ve st) (MPSV, 2008). V tomto programu je
kapitola 6 vnovan zdrav a zdravmu strnut:
87
Trnink pamti
Zdravotn stav starch a starch lid je teba hodnotit nejen

dlkou ivota (aspekty mortality) a prevalenc chorob (konceptem disease-specific outcomes), ale pedevm funkn
zdatnost (aspekty disability) a zdravm podmnnou kvalitou
ivota (aspekty spokojenosti, seberealizace, dstojnosti, autonomie, participace). Zdrav zahrnuje zdrav tlesn, duevn
a sociln a je charakterizovno stavem pohody a spokojenosti, nejen neptomnost nemoci nebo vady. Duevn zdrav
a kvalita socilnch vztah zvyuje pevnost celkovho zdrav,
odolnost a adaptabilitu lovka. Zlepen a podpora duevnho zdrav je zsadn pro zven kvality ivota ve st. Udlosti v pedchozch fzch ivota, zejmna v obdob dtstv, maj
vznamn vliv na kvalitu duevnho zdrav ve st. Ke zlepen
duevnho zdrav je proto nezbytn vyut celoivotn a preventivn pstup.
A jako jedno z opaten:
6. A. Ve spoluprci se samosprvou vytvet podmnky
a programy podporujc zdrav a aktivn strnut. Podpoit
vmnu zkuenost a pklad dobr praxe v tto oblasti s vyuitm databze Nrodn st zdravch mst (MPSV, 2008).
V rmci programu ppravy na strnut je zmiovna prevence chorob vetn Alzheimerovy nemoci, funkn zdatnost,
sobstanost apod. O monostech kognitivnho trninku se
program vslovn nezmiuje, pesto lze kognitivn trnink zaadit mezi programy podporujc zdrav a aktivn strnut, a jako takov by ml mt tedy podporu sttu.
Hlavnm zmrem Komenskho koly st (Vevchova)
bylo vst seniora k tomu, aby il, jak by mohl, dovedl
a chtl. K praktickmu naplovn Komenskho mylenek
dochz v evropskm mtku teprve v druh polovin minulho stolet. Nejprve se objevily poadavky na vchovu samotnch dosplch, pak na bezprostedn ppravu na st
a v sedmdestch letech se zan m dl tm vc prosazovat
poteba celoivotnho vzdlvn, jeho nedlnou a vznamnou soust se stv pprava na ivot v seniorskm vku
(Havlk, 2007, s. 70).
88
Trnink pamti
Literatura
Akademie vd esk republiky, Popularizan a propagan innost
[online]. [2009] [cit. 2009-03-23]. Dostupn z WWW: http://www.cas.cz/
vyr_zpr_txt.php?m=2-04&ID=98.
Ball K, Edwards JD, Ross LA. The impact of speed of processing training
on cognitive and everyday functions. Journals of Gerontology, Series B,
2007; 62B (Special Issue 1): 1931.
Baltes PB, Baltes MM. Psychological perspectives on successful aging:
The model of selective optimization with compensation. In Perspectives
from the Behavioral Science. Reprint. New York: Cambridge University
Press, 1993; s. 134.
Baltes PB, Smith J. New frontiers in the future of aging: From successful
aging in the young old to the dilemmas of the fourth age. Gerontology, International Journal of Experimental, Clinical, Behavioral, Regenerative and
Technological Gerontology, 2003; 49(2): 123135.
Belleville S, Gilbert B, Fontaine F, et al. Improvement of episodic memory
in persons with mild cognitive impairment and healthy older adults: evidence from a cognitive intervention program. Dementia and Geriatric Cognitive Disorders, 2006; 22(56): 486499.
Belleville S, Chertkow H, Gauthier S. Working memory and control of attention in persons with Alzheimers disease and mild cognitive impairment.
Neuropsychology, 2007; 21(4): 456459.
Belleville S. Cognitive training for persons with mild cognitive impairment.
International Psychoageriatrics, 2008; 20(1): 5766.
Beneov M, Preiss M, Kulik P. Neuroplasticita lidskho mozku a jej vznam pro psychologii. eskoslovensk psychologie, 2009; 53(1): 5567.
Bradley VA, Kapur N, Evans J. The assessment of memory for memory rehabilitation. In Halligan PW, Wade DT, eds. Effectiveness of Rehabilitation
for Cognitive Deficits. New York: Oxford University Press, 2005; s. 115134.
Burdick DJ, Rosenblatt A, Samus QM, et al. Predictors of functional impairment in residents of assisted-living facilities: The Maryland Assisted Living
Study. Journals of Gerontology: Medical Sciences, 2005; 60A(2): 258264.
89
Trnink pamti
Calero-Garca D, Navarro-Gonzlez E. Effectiveness of a memory training

programme in the maintenance of status in elderly people with and without
cognitive decline. Psychology in Spain, 2007; 11(1): 106112.
Clare L, Woods B. Cognitive rehabilitation and cognitive training for early-stage Alzheimers disease and vascular dementia. Cochrane Database of
Systematic Reviews, 2003; (4): Art. No.: CD003260. Dostupn z http://
mrw.interscience.wiley.com/cochrane/clsysrev/ articles/CD003260/pdf_fs.html.
Craik FIM, Lockhart R S. Levels of processing: A framework for memory research. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 1972; 11: 671684.
STMPJ : esk spolenost pro trnovn pamti a mozkov jogging [online]. 2009 [cit. 2009-03-23]. Dostupn z : http://www.trenovanipameti.cz/.
S esk statistick ad. Senioi v esk republice. S, 2004. Dostupn t z:http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4123-04.
The Dana Foundation: Brain Awareness Week [online]. c2009 [cit. 2009-03-23].
Dostupn z: http://www.dana.org/brainweek/.
Draaisma D. Metafory pamti. Praha: Mlad Fronta, 2003. 288 s.
EURAG Europe [online]. 2009 [cit. 2009-03-23]. Dostupn z: http://
www.eurageurope.org/.
Floyd M, Scogin F. Effects of memory training on the subjective memory
functioning and mental health of older adults: A meta-analysis. Psychology
and Aging, 1997; 12(1): 150161.
Fornara P, Doehn Ch, Frese R, et al. Laparoscopic nephrectomy in
young-old, old-old, and oldest-old adults. Journal of Gerontology: Medical
Sciences, 2001; 56A(5): M287M291.
Fried LP, Carlson M C, Freedman M, et al. A social model for health promotion for an aging population: Initial evidence on the Experience Corps model. Journal of Urban Health: Bulletin of the New York Academy of Medicine, 2004; 81(1): 6478.
Goldberg E. Paradox moudrosti. Praha: Karolinum, 2006. 285 s.
Havlk J. Celoivotn uen jako zkladn pedpoklad pro zdrav ivotn styl
senior. Sbornk II. Ronku konference Senior Living, esk Budjovice:
Ledax o.p.s., 2008. 93 s.
Holmerov I, Jarolmov E, Such J. Pe o pacienty s kognitivn poruchou. Praha: Edice Vka, 2007. 299 s.
90
Trnink pamti
Holtzer R, Verghese J, Xue X, et al. Cognitive processes related to gait velocity: Results from the Einstein Aging Study. Neuropsychology, 2006;
20(2): 215223.
Chertkow H, Massoud F, Nasreddine Z, et al. Diagnosis and treatment of
dementia: 3. Mild cognitive impairment and cognitive impairment without
dementia. Canadian Medical Association Journal, 2008; 178(10):12731285.
Jirk R, Koukolk F. Demence. Neurobiologie, klinick obraz, terapie. Praha: Galn, 2004. 335 s.
Kalvach Z, Zadk Z, Jirk R, et al. Geriatrick syndromy a geriatrick pacient. Praha: Grada, 2008. 336 s.
Komensk JA. Orbis Pictus, Svt v obrazech. Fr. Borov v Praze, 1941.
254 s.
Koukolk F. Lidsk mozek: Funkn systmy: Normy a poruchy. 2. vyd. Praha: Portl, 2002. 456 s.
Kulik P. Neuropsychologie. Praha: Portl, 2003. 336 s.
La Rue A. Aging and Neuropsychological Assessment. Chapter 3. Cognition in normal aging. Springer, 1992, s. 4278.
Lang FR, Baltes PB, Wagner GG. Desired life-time and end-of-life desires
across adulthood from 20 to 90: A dual-source information model. The
Journals of Gerontology, series B: Psychological Sciences and Social Sciences, 2007; 62(5): P268P276.
Lezak MD, Howieson DB, Loring DW, et al. Neuropsychological Assessment. 4th ed. New York: Oxford University Press, 2004. 1016 s.
Margrett JA, Willis SL. In-Home cognitive training with older married couples: individual versus collaborative learning. Aging, Neuropsychology, and
Cognition, 2006; 13: 173195.
Markowitsch HJ. The neuroanatomy of memory. In Halligan PW, Wade DT,
eds. Effectiveness of Rehabilitation for Cognitive Deficits. New York: Oxford University Press, 2005; s. 105114.
Maylor EA. Age related changes in memory (Chapter 3.3). In Johnson ML,
Bengtson VL, Coleman PG, eds. The Cambridge Handbook of Ageing.
Cambridge: Cambridge University Press, 2005; s. 200208.
McDaniel MA, Einstein GO, Rendell PG. The puzzle of inconsistent
age-related declines in prospective memory. A multiprocess explanation.
91
Trnink pamti
In Kliegel M et al., ed. Prospective Memory: Cognitive, Neuroscience, Developmental, and Applied Perspectives. CRC Press, 2007; s. 141160.
McGaugh JL. Memory a century of consolidation. Science, 2000; 287
(January): 248251.
Miller GA. The magical number seven, plus or minus two: Some limits on
our capacity for processing information. The Psychological Review, 1956;
63(2): 8197.
MPSV: Ministerstvo prce a socilnch vc R. Nrodn program ppravy
na strnut na obdob let 2008 a 2012 (Kvalita ivota ve st) [online]. 2008,
1.8.2008 [cit. 2009-03-30]. Dostupn z: http://www.mpsv.cz/cs/5045.
MPSV: Ministerstvo prce a socilnch vc R. Dlouhodob program zlepovn zdravotnho stavu obyvatelstva R Zdrav pro vechny v 21. stolet [online].
2002, 11.5.2007 [cit. 2009-03-30]. Dostupn z: http://www.mpsv.cz/cs/2871.
Neely SA, Bckman, L. Effects of multifactorial memory training in old age:
generalizability across tasks and individuals. Journal of Gerontology: Psychological Sciences, 1995; 50B(3): P134P140.
Papp KV, Walsh SJ, Snyder PJ. Immediate and delayed effects of cognitive
interventions in healthy elderly: A review of current literature and future directions. Alzheimers & Dementia, 2009; 5: 5060.
Papyrus vezra Ptahhotepa. Praha: Lyra Pragensia, 1971. 77 s.
Petersen RC, Stevens JC, Ganguli M, et al. Practice parameter: Early detection of dementia: Mild Cognitive Impairment (an evidence-based review). Neurology, 2001; 56(9): s. 11331142.
Platn. Faidros. Praha: Oikoymenh, 2000. 88 s.
Platn. Theaittos. Praha: Oikoymenh, 1995. 118 s.
Phoda V. Ontogeneze lidsk psychiky. Vvoj lovka v druh polovin ivota. IV. dl. Praha: SPN, 1974. 495 s.
Rasmusson XD, Rebok GW, Bylsma FW, et al. Effects of three types of memory training in normal elderly. Aging, Neuropsychology, and Cognition,
1999; 6(1): 5666.
Reid LM, MacLullich AlMJ. Subjective memory complaints and cognitive
impairment in older people. Dementia and Geriatric Cognitive Disorders,
2006; 22: 471487.
92
Trnink pamti
Rebok GW, Carlson MC, Langbaum JBS. Training and maintaining memory abilities in healthy older adults: traditional and novel approaches. Journal of Gerontology: Series B, 2007; 62B (special iss. 1): 5361.
Roediger HL. The effectiveness of four mnemonics in ordering recall. Journal of Experimental Psychology: Human Learning and Memory, 1980;
6(5): 558567.
Roediger HL, McDermott KB. Tricks of memory. Current Directions in Psychological Science, 2000; 9(4): 123127.
Romn GC. Historical evolution of the concept of dementia: A systematic
review from 2000 BC to AD 2000. In Quizilbash N, et al., eds. Evidence Based Dementia Practice. London: Blackwell Books, 2002; s. 199227.
Salthouse T. The processing-speed theory of adult age differences in cognition. Psychological Review, 1996; 103(3): 403428.
Salthouse TA. Mental exercise and mental aging. Evaluating the validity of
the Use it tor lose it hypothesis. Perspectives on Psychological Science,
2006; 1(1): 6887.
Salthouse TA. When does age-related cognitive decline begin? Neurobiology of Aging, 2009; 30: 507514.
Schacter DL, Koutstaal W, Norman KA. False memories and aging. Trends
in Cognitive Science, 1997; 1(6): 229236.
Schaie WK. Cognitive aging. In Smelser NJ, Baltes PB, eds. International
Encyclopedia of the Social and Behavioral Sciences. Oxford, UK: Pergamon, 2001, s. 20722075.
Schaie WK. The impact of longitudinal studies on understanding development from young adulthood to old age. In Hartup W, Silbereisen RK, eds.
Growing Points in Developmental Science: An Introduction. Cambridge,
UK: Psychology Press, 2002; s. 307328.
Schaie WK. Theories of aging. In: Smelser NJ, Baltes PB, eds. International
Encyclopedia of the Social and Behavioral Sciences. Oxford, UK: Pergamon, 2001; s. 317322.
Silsupadol P, Lugade V, Shumway-Cook A, et al. Training-related changes
in dual-task walking performance of elderly persons with balance impairment: A double-blind, randomized controlled trial. Gait & Posture, 2009;
29(4): 634639.
93
Trnink pamti
Simons JS, Graham KS, Galton CJ, et al. Semantic knowledge and episodic memory for faces in semantic dementia. Neuropsychology, 2001;
15(1): 101114.
Smith GE, Housen P, Yaffe K, et al. A cognitive training program based on
principles of brain plasticity: Results from Improvement in Memory with
Plasticity-based Adaptive Cognitive Training (IMPACT) Study. Journal of
American Geriatrics Society, Journal compilation, 2009: 110.
Snowdon DA. Healthy aging and aementia: Findings from the Nun Study.
Annals of Internal Medicine, 2003; 139 (5, Part 2): 450454.
Steinova Dana. Memory training as an effective tool against mental decline
with ageing. Global Ageing, 2005: 6175.
Stern Y. What is cognitive reserve? Theory and research application of the
reserve concept. Journal of International Neuropsychological Society,
2002; 8(3): 448460.
Sternberg R J. Kognitivn psychologie. Praha: Portl, 2002. 632 s.
Stuart-Hamilton I. The Psychology of Ageing. 3rd ed. London: Jessica Kingsley Publishers, 2000. 331 s.
tpnkov H, Kopeek M. Ta moje hlava zapomntliv. Psychologie
Dnes, 2008; 14(4): 5457.
tilec M, Bunc V. Pohybov aktivity jako prostedek aktivnho zpsobu ivota senior. Telesn vchova a port 2004; 14(2): 1316.
Tulving E. Episodic and Semantic Memory. Organization of Memory. New
York: Academic Press, 1972, s. 381403.
Tulving E, Markowitsch HJ. Episodic and declarative memory: role of the
hippocampus. Hippocampus, 1998; 8(3): 198204.
Tulving E. Episodic memory and common sense: how far apart? Philosophical Transactions of the Royal Society, Biological Sciences, 2001;
356(1413): 15051515.
Tulving E. Episodic memory: from mind to brain. Annual Review of Psychology, 2002a; (51): 125.
Tulving E. Chronesthesia: Conscious awareness of subjective time. In Principles of Frontal Lobe Functions. Stuss DT, Knight RT, eds, New York:
Oxford University Press, 2002b; s. 311325.
94
Trnink pamti
Tulving E. Are there 256 different kinds of memory? In The Foundations of

Remembering, Essays in Honor of Henry L. Roediger, III. Nairne JS, ed.
New York: Psychology Press, 2007; s. 3952.
United Nations. World Population Ageing: 19502050. New York: United
Nations, 2002. 483 s.
Vgnerov M. Vvojov psychologie II. Dosplost a st. Praha: Karolinum, 2007. 461 s.
Valenzuela MJ, Sachdev P. Brain reserve and dementia: a systematic
review. Psychological Medicine, 2006; 36(4): 441454.
Valenzuela MJ, Sachdev P, Wen W, et al. Lifespan mental activity predicts
diminished rate of hippocampal atrophy. PLoS ONE, 2008; 3(7): e2598.
Vargha-Khadem F, Gadian DG, Watkins KE, et al. Differential effects of early hippocampal patology on episodic and semantic memory. Science,
1997; 277: 376380.
WHO World Health Organization. International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps: A Manual of Classification Relating to
the Consequences of Disease. Geneva: WHO, 1980. 203 s.
Willingham DB. Systems of memory in the human brain. Neuron, 1997;
18(1): 58.
Willis SL, Tennestedt SL, Marsiske M, et al. Long-term effects of cognitive
training on everyday functional outcomes in older adults. Journal of American Medical Association, 2006; 296(23): 28052814.
Wilson BA. Toward a comprehensive model of cognitive rehabilitation.
Neuropsychological Rehabilitation, 2002; 12(2): 97110.
95
Trnink kognitivnch funkc u strnouc populace

Mgr. Hana tpnkov, Ing. Dana Steinov
Vydavatel: Psychiatrick centrum Praha, stavn 91, 181 03 Praha 8
1. vydn 2009 96 s.
Redaktor: PhDr. Alena Palov
Grafick prava a DTP sazba: Jana Vakov
Kresba na oblce: Bohumr M
Tisk: PROTISK, s.r.o., esk Budjovice
ISBN 978-80-87142-08-0

Metodika Trenovani Pameti

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Metodika Trenovani Pameti

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Trnovn pamti

Mgr. Hana tpnkov

2 Zsady veden jednotlivch lekc

4 Struktura jednotlivch lekc

Doporuen literatura pro lektory

Krtk exkurz do teorie strnut a trninku kognitivnch funkc

2 Strnut a kognitivn funkce

3 Trnink kognitivnch funkc

lu. Z tohoto dvodu meme zaadit pstup STPMJ k multimodlnm pstupm.

Pam pat mezi kognitivn neboli poznvac funkce psychiky. Do pamti

ast kladn odezva chvalte astnky za vkony!

Zsady veden jednotlivch lekc

koleko zajmavch pozitivnch zitk z poslednch dn:

vyjmenovn poloek z jedn kategorie

logick lohy, kvzy chybjc nebo pebvajc

popsat cestu z bodu A do bodu B (kde se odbouje, co je po cest za vznan msta)

pekreslit sloit geometrick tvar

interpretace obrzk, obrazc

vyhledvn prvk na obrzku (chybjcch,

popisovn epizodickch vjev se zamenm

hledn provch obrazc

zapamatovn 15 obrzk z jednominutov

relaxace o (stdn pedstavy tepla a chladu

Konkrtn pklady cvien i s podklady jsou soust akreditovanho

Struktura jednotlivch lekc

Kognitivn funkce a Pam rzn dlen

Krtkodob vizuln pam (nap. zapamatovn

Co nejvce eskch pslov (psemn)

Zapisovat si v noci npady, kter lovka vzbud

Dataprojektor i zptn projektor

Kategorizace nejpirozenj pomcka

Kontrola domcho kolu

Nauit se zpamti prv vytvoen seznam

Vhodn potraviny, pitn reim, potravinov

Dataprojektor i zptn projektor

Strnut senzorickch funkc

Kontrola domcho kolu: podle kategori

Vizuln zpracovn (nap. chybjc obrzek)

Procviovat smysly vybavovn si smyslovch

Dataprojektor i zptn projektor

Mnemotechniky Simonides z Kiu

Kontrola domcho kolu: et vldci

Vlastn akrostikum na prask mosty

Popisovn vyprvjte nkomu o nem

Dataprojektor i zptn projektor

Dal detaily nmtu, kter astnky

Kontrola domcho kolu: akrostikum mosty,

Doplnn pbhu slovy, kter se ume

Utvoen co nejvce slov ze zklad: -stoa -hra-

Grafomotorick cvien (nap. pekreslen

Naute se prstovou abecedu

Dataprojektor i zptn projektor

Roger Sperry: lateralizace hemisfr

Logick cvien (nap. kvz: letarelizace

seln ady a chunkovn

Ludolfovo slo 3,14 ... 100 mst za desetinnou

Kontrola domcho kolu: slova obsahujc

Cvien nedominantn ruky (psan, drobn

Dataprojektor i zptn projektor

Mt nco na jazyku, dr. Gibbson

Kontrola domcho kolu: Ludolfovo slo (uen)

Co nejvce slov pomoc psmen ze slova

Vizuln pam (nap. zapamatovat si detail