Amparo Jiménez Ivars, Daniel Pinazo Calatayud

Mindfulness training for interpreting students

(Školení mindfulness pro studenty tlumočnictví)
Anotace

Tănase Mihaela,

Karlova Univerzita JVR –MKR

Zimní semestr 2023/2024

Prague, November 2023

Obsah

Resumé......................................................................................................................................3

Cíl autorů...................................................................................................................................6

Metody a postup.......................................................................................................................6

Výsledky.....................................................................................................................................7

Forma........................................................................................................................................8

Závěr..........................................................................................................................................9

2
Resumé
Článek si klade za cíl představit výsledky studie zaměřené na zvýšení kvality výkonu
u studentů konferenčního tlumočení prostřednictvím rozvoje metodiky mindfulness skrz
techniky soustředěné pozornosti. Studie zahrnuje přehled základních pojmů souvisejících s
pozorností a její rolí při tlumočení. Autoři studie jsou názoru, že pozornost je klíčový faktor
v procesu tlumočení, jenž je charakterizován jako mimořádně kognitivně náročný úkol.
Koncept mindfulness je představen jak z teoretického, tak i z empirického hlediska. Studie
rovněž zmiňuje vliv stresu jako potenciální faktor výkonu studentů konferenčního tlumočení.

Jedná se o experimentální studii, v níž jsou techniky soustředěné pozornosti

porovnávány s techniky relaxace. Autoři zkoumají různé přístupy k soustředěné pozornosti a
analyzují, jakým způsobem ovlivňují výkon studentů v oblasti tlumočení.

3
 Podrobný popis a hodnocení obsahu

V první části autoři se zabývají významem a roli pozornosti v kognitivních vědách,

v lidském chování a interpretaci určitého sdělení. Pozornost je chápana jako psychologický
mechanismus, který reguluje informační a kognitivní procesy a ovlivňuje výkonnost
smyslových, paměťových, motorických a vegetativních systémů. Autoři zdůrazňují komplexní
povahu pozornosti a její roli v různých kognitivních procesech prostřednictvím teorií týkající
se kapacity a distribuci pozornosti. Stručně uvádějí Kahnemanův kapacitní model pozornosti,
založen na myšlence existence omezeného množství mentálních zdrojů, které člověk může
věnovat různým úkolům. Dle daného modelu schopnost vykonávat více oddělených činnosti
závisí na efektivní alokaci pozornosti. Autoři zdůrazňují Wickensovy experimenty, které
popřely Kahnemanovou teorii jediného zdroje pozornosti a ukázaly, že souběžné plnění dvou
úkolů je možné, pokud jsou rozdílné.

V další části autoři představují čtenáři model pozornosti dle Sohlberga a Mateera
(2001) založen na hierarchii typů pozornosti, ve kterém jsou méně složité typy pozornosti
prerekvizitou pro více komplexní typy. „Na nejnižší úroveň žebříčku je řazena záměrná
pozornost (focused attention), také koncentrace pozornosti, následuje udržovaná pozornost
(sustained attention), tzv. vigilance, selektivní pozornost (selective attention), střídavá
pozornost (alternating attention) a nejvýše je položena rozdělená pozornost (divided
attention) (KYTNAROVÁ, 2020).“ Zdůrazňují, že rozpolcená pozornost úzce souvisí
s konceptem omezených kognitivních zdrojů. Schopnost vykonávat více úkolů současně je
umožněná schopnosti se lépe soustředit a umění rozdělovat jí. S nácvikem se rozdělená
pozornost stává naučenou dovedností, která vede ke zvýšení kapacity zpracování informací.
Vysoce kvalifikované úkoly se mohou zautomatizovat a vyžadovat méně vědomé pozornosti
nebo mentálního úsilí.

Kapitoly věnované simultánnímu a konsekutivnímu tlumočení zkoumají pozornost

jako klíčový faktor v těchto procesech. Pojednávají o souvisejících kognitivních procesech a
kladou důraz na efektivní řízení pozornosti u tlumočníků. Gileův model úsilí a Padillovy &
Bajoovy úrovně pozornosti přispívají k pochopení rozdělení pozornosti. Závěrem autoři
zdůrazňují složitou povahu řízené pozornosti při tlumočení a její dopad na výkon. Autoři se
snaží zlepšit schopnost studentů rozdělovat pozornost, což je klíčové při tlumočení, a urychlit

4
proces automatizace. Jejich cílem je prozkoumat nové postupy zaměřené na maximalizaci
využívání pozornostních zdrojů a efektivitu při tlumočnickém výcviku.

Následují kapitoly přestavující koncept mindfulness, prostředky k dosažení

mindfulness a úvod do empirických studií v této oblasti. Autoři detailněji rozebírají meditaci,
vědecké poznatky z oblasti kognitivní psychologie, dále zmiňují vliv začlenění mindfulness
technik na akademických a sportovních výkonech, a také na zdraví jedince, schopnosti
projevovat a cítit empatii. Autoři důrazně rozlišují mindfulness od relaxace. Uvádí, že
relaxace se cíleně zaměřuje na zklidnění těla, uvolnění napětí a navození stavu sníženého
vzrušní. Techniky mindfulness sice rovněž vedou k fyziologické relaxaci v počáteční fázi,
avšak jsou považovány za jedinečný mechanismus snižující rozptýlení. Schopnost zvládat
stres se tradičně považuje za zásadní při tlumočení a ke zvládání stresu se navrhují různé
metody, včetně tzv. Alexandrovy techniky, jejichž cílem je pomoci jednotlivcům identifikovat
a změnit škodlivé návyky související s držením těla a pohybem, které mohou přispívat ke
stresu, napětí a bolesti. Experimentální studie však nezjistily přímou souvislost mezi úzkostí a
tlumočnickým výkonem. Autoři předpokládají, že mindfulness trénink může mít na výkon
tlumočníků pozitivnější účinky než relaxace, protože dokáže zklidnit mysl při zachování
bdělosti. V konečném důsledku je pro kvalitní tlumočnický výkon klíčové účinné řízení
kapacity kognitivního zpracování.

V poslední části autoři stručně popisují svou metodu a postup, charakterizují

výzkumné vzorky a materiály, definují nezávislé a závislé proměny, krátce představují proces
a výsledky v podobě tabulek s krátkými komentáři. Článek je zakončen shrnutím a seznamem
referencí.

5
 Cíl autorů

Cílem autorů bylo prozkoumat vliv tréninku mindfulness na tlumočnický výkon.

Výzkum se prováděl na Univerzitě Jaume I., ve Španělsku v letech 2007 až 2011, a
předpokládala, že studenti, kteří před závěrečným tlumočnickým testem podstoupí
mindfulness cvičení, budou mít lepší výsledky než ti, kteří cvičí relaxaci.

Metody a postup

Studie se zúčastnilo 371 studentů (327 žen a 44 mužů) bakalářského studia

překladatelství a tlumočnictví, převážně mladších 25 let, kteří byli během své přípravy
vystaveni jak cvičením mindfulness, tak i cvičením relaxace, a to téměř denně v rámci svých
seminářů.

Autoři charakterizují závislé a nezávislé proměny jejich metody. Nezávislými

proměnnými byly cvičení mindfulness (dechová meditace) a relaxační cvičení, zatímco
závislou proměnnou byl tlumočnický výkon.

Materiály zahrnovali nahrávky meditaci zaměřenou na dech a nahrávky relaxace

zaměřenou na uvolnění těla. Studenti tlumočili nespecializované anglické projevy různé
délky. Úroveň obtížnosti odpovídala tréninku studentů.

Účastnici výzkumu byli rozdělení do 27 skupin. Každá skupina skládala závěrečný

test za rozdílných podmínek. Devět skupin skládalo zkoušku bezprostředně po cvičení
mindfulness, dalších devět skupin po cvičení relaxaci a devět skupin bylo kontrolních, tedy
skládalo zkoušku bez předchozího cvičení mindfulness nebo relaxaci. Tlumočnické zkoušky
zahrnovaly jak konsekutivní, tak i simultánní tlumočení z angličtiny do španělštiny. Rozdělení
do skupin bylo nahodilé, nikdo ze studentů nevěděl předem k jakému typu cvičení nebo jeho
absenci před zkouškou přihlašují. Experimentální skupiny si před zkouškou vyslechly
osmitunové nahrávky, zatímco kontrolní skupiny psaly test přímo. Každé tlumočení bylo
digitálně zaznamenáno a anonymně hodnoceno na desítibodové škále. Zohledňovaly se
prezentační dovednosti, vyjadřování v cílovém jazyce, obsah a celková věrohodnost. Data
byla zpracována až ke konci čtvrtého roku výzkumu propojením audio záznamů, jmen a
experimentálních podmínek do jednotné analýzy.

6
 K posouzení změn výkonu v různých experimentálních podmínkách byla provedena
analýza ANOVA, která odhalila významné rozdíly mezi třemi podmínkami. Následný t-test
porovnal celkové rozdíly výkonnostních známek účastníků v jednotlivých podmínkách a
ukázal, že skupina procvičující mindfulness těsně před tlumočnickým testem výrazně předčila
jak relaxační, tak kontrolní skupinu.

Výsledky

Výsledky daného výzkumu tvrdí, že techniky zvládání úzkosti, zejména relaxační

techniky, významně nepřispívají ke zlepšení tlumočnického výkonu u zúčastněných. Jejich
výsledky byly dokonce nižší než u kontrolních skupin, i když nebyly statisticky významné.
Tato zjištění se shodují s předchozími studiemi, které nezjistily žádnou souvislost mezi
úzkostí a tlumočnickým výkonem. Z toho vyplývá, že relaxační postupy během profesní
průpravy a testování nemusí být pro optimální výsledky rozhodující.

Autoři výzkumu jsou si vědomi omezení, jakými jsou absence měření tlumočnických
dovedností nebo jazykových kompetencí. Dále nerovnováha pohlaví z řad zúčastněných a
nedostatek informací o tom, zda se výzkumu nezúčastnil člověk, již dosahuje expertních
schopnosti v oblasti mindfulness.

V budoucích výzkumech autoři nabízejí zkoumat další proměnné, jako je jazyková

kompetence mateřského a osvojeného jazyka, překladatelská kompetence a kognitivní
dovednosti, a rozšířit tak rozsah měření nad rámec výkonu v rámci úkolu.

Výzkum potvrzuje svou hypotézu, že cvičení mindfulness zlepšuje výkon tlumočníku.

Kromě toho naznačuje potenciální pozitivní účinky mindfulness na další aspekty
tlumočnického výcviku nebo odborné praxe, jako je snížení stresu, psychické nebo fyzické
únavy, posílení empatie nebo zlepšení kvality tlumočení. Jedná se o směr výzkumu
s potenciálem jak ve výuce, tak i v profesní praxi.

7
 Forma

Vzhledem k povaze publikovaného textu, a to jako článek v časopisu, je vnější stavba

poněkud nepřehledná. Autoři rozlišují hierarchie nadpisů a podnadpisů, avšak bez pomocného
číslování, čímž mohou značně ovlivnit vnímaní a srozumitelnost textu.

Autoři pracují s řadou odborných termínů, odkazují na komplexní teorie z oblastní

kognitivní psychologie a translatologie. To vše s předpokladem, že čtenářem je specialista
v obou zmíněných oborech. Článek nejeví příznaky jakékoliv snahy přiblížit danou
problematiku široké veřejnosti, například v podobě vysvětlením terminů jako poznámky pod
čárou nebo kratší vedlejší větou. Laici, studenti prvního ročníku translatologie či zájemce o
téma mindfulness v různých oborech jsou nucení si chybějící znalosti dohledávat.

Potíže při čtení činí také velké množství citací a parafrází v literární části článku.
Autoři sice zvolili způsob citování zdrojů zcela běžný pro anglické texty, tj. vždy jako součást
parafráze podle normy ISO 690: 2010 a zcela v harvardském stylu citování, avšak nepohodlný
pro plynulost a srozumitelnost textu v případě několik citací za sebou a většího počtu autorů.
V textu se najde mnoho míst, kde odstavec se skládá z většiny části z citací. Text následně trpí
na koherentnosti.

Autoři věnují 2/3 svého článku literární části a pouze 1/3 pojednání o samotném
výzkumu. Součásti textu jsou i dvě tabulky. Ty jsou zamyšlené jako součástí plynulého textu,
avšak jsou ponechaný bez detailnějšího popisu. Krátké komentáře prezentují jen hotové
výsledky, a čtenář se nedozví co znamenají konkrétní zkratky použité v tabulkách, ani
uvedená čísla. Věrohodnost závěrů je odkázaná na subjektivní důvěře čtenářů.

8
 Závěr
Článek zaměřující se na zkoumání technik mindfulness na výkonu tlumočníků byl
vybrán k anotaci z následujících důvodů. Delší dobou se zajímám o téma pozornosti a
soustředěnosti, jak v osobním, tak i v studijním a profesním životě. Domnívám se, že
kognitivní procesy spojené s tlumočením jsou pozoruhodné nejenom pro kognitivní
psychologie, nýbrž i pro tlumočníky samotné. Na svém studiu tlumočení si cením hlavně
možnosti posouvat své limity v oblasti soustředěnosti a pozornosti.

Vybraný článek sliboval široké a pozoruhodné výsledky. Dle autorů tomu tak skutečně
je. Jejich závěry potvrzují hypotézu, že mindfulness cvičení pomáhá ke zlepšení
tlumočnického výkonu. Článek však je ochuzen o detailní komentáře a popis metodologie,
dále jeví znaky nekoherentnosti. Autoři neberou ohled na méně zkušeného čtenáře a širokou
veřejnost, pro které mohou být výsledky též pozoruhodné.

Závěrem ale musím podotknout, že i přes zmíněné nedostatky byl pro mě článek
poučný. Chybějící znalosti jsem si doplnila jak při čtení samotného textu, tím, že jsem hledala
v jazyce originálu jednotlivé teorie nebo termíny, tak i následně při zpracování této anotace a
nutnosti jednotlivé termíny překládat.

Věřím, že dané téma a zmíněné i autory možné pokračování výzkumu na dané téma,
bude předmětné jak pro studenty translatologie a jejich pedagogy, tak i pro tlumočníky mimo
vzdělávací instituce.

9
Bibliografie
IVARS, Amparo Jiménez; CALATAYUD, Daniel Pinazo. Mindfulness training for interpreting
students. Lebende Sprachen, 2013, vol. 58, no 2, p. 341-365. ISSN 0023-9909; 1868-0267

KYTNAROVÁ, Lucie. Kognitivní rehabilitace u osob s afázií v logopedickém náhledu. Olomouc,

2019. disertační práce (Ph.D.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická
fakulta

10