Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Závěrečná práce

Předmět: Základy společenských věd

Téma: Spánek, snění a lucidní sny

Autor: Adam Štrobl

Ročník: 4.
Školní rok: 2021/2022
Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Kučera
Anotace
Tato závěrečná práce se zabývá spánkem a sněním. Velký důraz je kladen konkrétně na
snění lucidní. Na tato témata se nahlíží z teoretického, ale i z praktického hlediska.
Teoretická část se přednostně zaměřuje na fungování spánku i snů, spánkovou hygienu,
Freudovy teorie o snech a na to, jak se naučit lucidně snít. Praktická část za pomoci dotazníku
zkoumá spánkovou hygienu internetových uživatelů a jejich zkušenost s obyčejnými i
lucidními sny.
Předpokládal jsem, že z prvního dotazníku vyplyne, že u většiny lidí je velkým
problémem úmyslné oddalování spánku a že mnoho lidí nebere spánek dostatečně vážně, což
skutečně dotazník potvrdil. V druhém dotazníku jsem očekával především fakt, že lucidní
snění, jakožto aktivita, se převážně bude týkat mladších lidí, avšak ukázalo se, že tomu tak
není.

Klíčová slova
● Sny
● Spánek
● Spánková hygiena
● Výklad snů
● Lucidní snění
● Sigmund Freud
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval sám za použití uvedených zdrojů.

V Třeboni 15.12.2021 ……………………………

vlastnoruční podpis

3
Obsah
Úvod 4
1 Teoretická část 5
1.1 Spánek 5
1.1.1 Spánkový cyklus 5
1.1.2 Spánkové poruchy 8
1.1.3 Spánková hygiena 9
1.2 Snění 12
1.2.1 Mechanismus a funkce snů 13
1.2.2 Freudův Výklad snů a psychoanalytická teorie snění 15
1.2.3 Typy snů 18
1.3 Lucidní sny 19
1.3.1 Jak začít lucidně snít 20
1.3.2 Využití lucidních snů 22
2 Praktická část 25
2.1 Rozbor dotazníku zaměřeného na spánkovou hygienu a sny 25
2.2 Rozbor dotazníku zaměřeného na lucidní snění 27
Závěr 31
Poznámkový aparát 32
Použité zdroje 33
Seznam příloh 35
Seznam vyobrazení 35
Seznam grafů 35
Úvod
Tato práce vznikla díky mému osobnímu dlouhodobému zájmu o sny – lucidní, i ty
obyčejné. Člověk má na dosah zdroj nezměrné zábavy a sebepoznání, ale sám si to často
neuvědomuje. Naše sny skýtají informace o nás samotných a mohou být jakýmsi
prostředníkem mezi naším vědomím a nevědomím.
Zároveň má náš spánek nepopiratelný vliv na naše fyzické i psychické zdraví. V této
práci budeme, mimo jiné, vyvracet za pomocí kvalitních zdrojů nepodložené informace o
spánku.
V teoretické části zkoumám co nejhlouběji spánek i sny. V praktické části se věnuji
dvěma dotazníkům, zkoumajícím povědomí o správné spánkové hygieně, a také statistikám o
snění zkušených lucidních snících.
Cílem této práce je odpovědět na otázky: Jak fungují naše sny? Proč si své sny
nedokážeme zapamatovat? Jak funguje náš spánek? Jak mohu zvýšit kvalitu svého spánku?
Jak mohu začít lucidně snít? Co naše sny znamenají? Na všechny tyto otázky nejspíše nebude
možné přesně odpovědět, ale pokusím se odpovědím alespoň co nejvíce přiblížit.
Téma spánku bylo doposud zpracováno poměrně dobře, avšak sny a lucidní sny jsou
stále záhadné a mnohé o nich nevíme.
Zdroje využité v této práci jsou převážně bakalářské a diplomové práce z různých
českých škol. Informace také čerpám z knihy Exploring the World of Lucid Dreaming od
autorů Stephen LaBerge a Howard Rheingold a Freudova díla Výklad snů. Obě tyto knihy
jsou jedny z nejuznávanějších v této oblasti a jsou nepochybně skvělými zdroji pro práci.

4
1 Teoretická část
1.1 Spánek
V následující kapitole se budeme zabývat spánkem a uvedeme si zde základní fakta, na
kterých bude následně stavět zbytek práce.
Spánek se dá definovat například takto: „Spánek je přirozený psychosomatický stav,
který ve srovnání s bděním provází značné snížení psychické i tělesné aktivity, zejména aktivity
motorického a senzorického systému. […] Spánek nelze považovat za stav úplné tělesné i
psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění.“[1]
Sám o sobě je spánek mentální stav, ve kterém výrazně poklesá fyzická i psychická
aktivita. Pro lidský život je nepostradatelný.
Další jev, související se spánkem je tzv cirkadiánní cyklus, který je zde vysvětlen takto:
„Cirkadiánní rytmus si můžeme představit jako tzv. vnitřní, biologické hodiny, které
řídí v průběhu 24 hodin změny tělesné teploty, krevního tlaku, vylučování hormonů atd.
Cirkadiánní rytmus je významný pro funkční stav a výkonnost organismu“.[2]
Je to tedy jakýsi nástroj, který nám říká, kdy máme spát, a provádí příslušné hormonální
změny v našem organismu.1 Tento rytmus může být narušen například přechodem ze svého
časového pásma.2 Při narušení tohoto cyklu dojde k únavě a snížení bdělosti.3
Neopomenutelná část spánku a jeho výhod je sen. Snění poskytuje jedinečnou sadu
výhod všem druhům, které je mívají. Záplava hormonů a jiných neurochemických působitelů
regeneruje psychiku, stejně tak jako spánek regeneruje tělo.4
Existují však i situace, ve které je nedostatek spánku dobrá věc – například když jedinec
trpí depresemi, terapie spánkovou deprivací pacientům pomáhá a je ve většině případů
účinnou terapeutickou metodou na vypořádávání se s depresí.5 Dokonce je to jediná forma
terapie, která působí za pouhých několik hodin.

1.1.1 Spánkový cyklus

1
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015(Bakalářská diplomová práce filozofické
fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), str. 7
2
Tamtéž.
3
Tamtéž.
4
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, Olomouc 2018(Bakalářská práce Pedagogické fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci), str. 18
5
GUZEY, Alexey, Matthew Walker's "Why We Sleep" Is Riddled with Scientific and Factual Errors,
https://guzey.com/books/why-we-sleep/#no-a-good-nights-sleep-is-not-always-beneficial-sleep-deprivation-the
rapy-in-depression, staženo 12.9.2021

5
 Je třeba zmínit, jak spánkový
cyklus funguje a co to skutečně je.
Lidský spánek je rozdělen do několika
cyklů, které se nejvýrazněji liší délkou.
Cyklus trvá přibližně 100 minut, záleží
ale na tom, kdy se tento cyklus
vyskytuje (viz. obr. 1 – Spánkový
cyklus - Cykly se zkracují čím déle člověk spí) a mimo jiné i na stáří člověka.6 Když jeden
cyklus skončí, proces se opakuje znovu a znovu až do probuzení. Proto někteří lidé, kteří o
víkendech spí déle, prožívají sny častěji než během týdne.
Znalost toho, jak spánkové cykly fungují, může lidem pomoci pochopit kolik spánku
potřebují nebo například jak usnadnit obtížné probouzení.
Spánek je rozdělen do dvou hlavních kategorií, tj. REM a NREM spánek. REM spánek
je doba, ve které se nejčastěji vyskytují sny. Byl tak nazván podle rychlých pohybů oka, které
tuto dobu provází (rapid eye movement). Jelikož ostatním fázím tyto pohyby chybí, byly
nazvány NREM (non-rapid eye movement). Po usnutí prochází jedinec čtyřmi fázemi NREM
spánku, mezi kterými bývá čtyři až pět REM stadií, které jsou asi čtyřikrát kratší.7 První REM
stadium je přibližně desetiminutové a ostatní postupně přibývají na délce. 8 Po fázi REM se
člověk, kvůli zahájení dalšího cyklu, vrátí zpět do hlubších fází spánku.
Celý cyklus začíná hypnagogickým stadiem spánku.9 Získal své jméno podle tzv.
hypnagogických halucinací, které se při usínání objevují. Tyto halucinace se objevují
v podobě různorodých geometrických tvarů, které člověk vidí při usínání, různých zvuků
nebo i nereálných pocitů pohybu.10 Během této fáze se mohou objevit jevy, jako je
nedobrovolné trhání svalů, spánková paralýza (která nám zabraňuje, abychom dělali stejné
pohyby jako ve svých snech) nebo rychlý přechod do lucidních snů.11
První NREM fáze je nejlehčí fáze spánku a trvá přibližně jen pět minut. Představuje
přechod z bdělosti do spánku. Během této doby se uvolňují svaly (avšak občas se mohou

6
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, str. 7.
7
Tamtéž. str. 7-8
8
Tamtéž.
9
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015, s.7.
10
YETMAN, Daniel, What Is Hypnagogia, the State Between Wakefulness and Sleep?,
https://www.healthline.com/health/hypnagogia, staženo 12.9.2021
11
Tamtéž.

6
vyskytnout i trhavé pohyby) a dále se tep, pohyby očí a rychlost respirace zpomaluje. Pokud
je z tohoto spánku někdo probuzen, často si nemusí ani uvědomit, že spal.12
Druhá NREM fáze spánku, také nazývaná lehký spánek, trvá 10 až 25 minut. Během
druhé fáze spánku dříve zmíněné efekty přiberou na síle, tep a dýchání se ještě více zpomalí,
svaly se uvolní ještě více a pohyby očí se zastaví.13 Avšak dodatečně ještě klesá tělesná
teplota. Není to ale podstatně hluboký spánek a tudíž lidé probuzení z této fáze by neměli být
téměř vůbec iritovaní nebo dezorientovaní.14
Třetí a čtvrtá NREM fáze spánku si jsou velice podobné, v některých zdrojích jsou
dokonce spojené a mluví se o nich jako N3. Obě zapadají pod název hluboký spánek a ve své
funkci jsou identické až na pár výjimek – ve čtvrté fázi absolutně chybí jakékoliv oční
pohyby, a zároveň se efekty, které se vyskytovaly v dřívějších NREM fázích, prohlubují
nejvíce za celý cyklus. Při obou z nich se tělo regeneruje a imunitní systém je posilován. 15
Proto jsou tyto dvě fáze obzvláště důležité pro sportovce. Pro spící je obtížné se z nich
vzbudit – lidé si nemusí všimnout hlasitých zvuků, jasných světel nebo jiných věcí, které by
je mohly snadno probudit z lehčího spánku.
REM spánek, je oproti ostatním skutečně aktivní. Samotný REM spánek se dělí na
fázický a tonický. Rozdíly se vyskytují už v pohybu očí – i přes název REM, při tonickém
REM spánku jsou oči klidné a daly by se charakterizovat jako krátké pauzy mezi úseky
fázické aktivity. 16
Fázické části REM spánku jsou charakteristické rychlými očními pohyby, které jsou
spojeny s takzvanými ponto-geniculo-okcipitálními (PGO) vlnami, dále také stahy svalů
středního ucha, myoklonickými záškuby kosterních svalů a také náhlými nepravidelnostmi
v plicní a srdeční činnosti. 17
Pro pozdější části této práce je nejdůležitější produkt REM spánku výskyt životu
podobných snů. Mozková aktivita je blízce podobná té, která je přítomná během bdění.18
V průběhu těchto snů jsou části lidského svalstva nervovou soustavou paralyzovány –

12
LOCKETT, Eleesha, Everything to Know About the Stages of Sleep,
https://www.healthline.com/health/healthy-sleep/stages-of-sleep,staženo 26.9.2021.
13
GOLDIE, Katie, The Complete Guide To Your Sleep Cycle, https://www.mattressclarity.com/blog/sleep-cycle/,
staženo 19.9.2021.
14
LOCKETT, Eleesha, Everything to Know About the Stages of Sleep.
15
Tamtéž.
16
SIMOR, Péter a kol., The microstructure of REM sleep: Why phasic and tonic?
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1087079220300484#:~:text=In%20sum,%20during%20pha
sic%20periods,resembling%20a%20wake-like%20state, staženo 16.10.2021.
17
SIMOR, Péter a kol., The microstructure of REM sleep: Why phasic and tonic?
18
Tamtéž.

7
přirozeně se tak zabraňuje náměsíčnosti.19 Vnitřní mechanismy a přesná funkce této fáze
nejsou dosud plně pochopeny, avšak předpokládá se, že REM spánek napomáhá ukládání
vzpomínek, podporuje učení a do jisté míry i stabilizuje emoce. 20
Na konec je třeba dodat, že s každou hlubší fází spánku se krom celkové relaxace těla
progresivně zpomalují i mozkové vlny. Přechodem z bdělosti se mění mozková aktivita z beta
vln do čím dál pomalejších – Pro potřeby této práce se budeme převážně bavit o vlnách alfa a
théta, přítomných převážně během 1. stadia spánku, a vlnách nejhlubšího spánku, delta. 21
Tato mozková aktivita je zaznamenatelná vědci na přístrojích EEG, což je zkratka pro přístroj
zvaný Elektroencefalogram.22

1.1.2 Spánkové poruchy

Každá část a funkce lidského organismu může tím či oním způsobem selhat nebo být
zasažená poruchou a spánek není výjimka. V následující kapitole se zaměříme na problémy
provázející spánek. Popíšeme si poruchy spánku a projdeme si jejich dělení.
Je mnoho různých dělení spánkových poruch. Jedna možnost je rozdělit je například
podle vnějších a vnitřních příčin vzniku.
Vnější příčiny jsou různé – posun časových pásem, pití alkoholu, čajů, kávy, třeba i
neideální prostředí na spaní (například byt u frekventovaných železničních kolejí). Příkladů
bychom mohli najít i více. K vnitřním příčinám se naopak přiřazují rozličné fyziologické,
nervové nebo i psychické vlivy.23 Vzhledem ke komplexnosti lidského organismu mohou být
vnitřní a vnější příčiny vzniku často propojeny. V této práci se ale zaměříme pouze na ty
vnitřní.
Poruchy s vnitřní příčinou se dále dělí na neorganické a organické. Neorganické
poruchy jsou způsobeny problémem v emoční oblasti, jinak řečeno, jsou psychogenně
podmíněné.24 Organicky podmíněné poruchy mohou naopak být způsobeny tělesnou bolestí
nebo onemocněním. Příčina může být například v urologických potížích nebo tělesném
poranění. V práci se budeme zabývat spíše neorganickými poruchami. Ty se dále rozdělují na
„dyssomnii, parasomnii, poruchy spánku spojené s duševní či neurologickou poruchou a
poruchy spánku spojené se somatickou poruchou.“[3]

19
GOLDIE, Katie, The Complete Guide To Your Sleep Cycle.
20
SIMOR, Péter a kol., The microstructure of REM sleep: Why phasic and tonic?
21
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015, s.9.
22
Tamtéž.
23
SIROTKOVÁ, Kateřina, Kvalita spánku v souvislosti se stresem, Praha 2018(Bakalářská práce Pražské vysoké
školy psychosociálních studií), str. 20.
24
SIROTKOVÁ, Kateřina, Kvalita spánku v souvislosti se stresem, str. 20-21.

8
 Pod dyssomnie řadíme poruchy, které souvisí s problematickou délkou, kvalitou nebo
25
načasováním spánku. Patří sem jakékoliv neorganické poruchy rytmu spánku a bdění,
nespavost neboli insomnie, a zároveň i její přímý opak, kterým je hypersomnie neboli
nadměrná spavost. 26
Parasomnie jsou poruchy s krátkými a nepředvídatelnými epizodami, které jsou vázané
na spánek. U jedince se vyskytuje během nebo po spánku abnormální chování, motorika,
anebo mentální stav.27 Spadá sem náměsíčnost, známá také pod cizím slovem
somnambulismus, a dále noční děsy a noční můry.28

1.1.3 Spánková hygiena

Tato kapitola se bude zabývat spánkovou hygienou a jak ji implementovat.
V dnešní době velmi vyspělých technologií jsou téměř všude protichůdné informace a
velká část lidí se setkává s dezinformacemi z novodobých médií, které se soustředí především
na zisk a na poutavé titulky, namísto pravdivých a přínosných informací. A stejné nepřesné či
přímo lživé informace se objevují i v hovorech našich spoluobčanů, v knihách, které čtou, a i
v pověrách starších generací. Jedna z takovýchto informací je odpověď na otázku „Jak dlouho
by měl člověk spát?“
Lživé informace pronikají však i hlouběji, na sociální média, do nekvalitních
akademických knih a podobně. Jeden z takových lživých zdrojů je best-selling kniha
Matthewa Walkera – Why we Sleep, která je plná nepřesností a v jistých místech se v ní
objevují i informace, které by mohly ublížit.29 Záměrem této práce není rozebrat tuto knihu,
avšak z důvodu popularity a nebezpečí, které představuje, je uvedena i v této práci.
Pro představu si uvedeme dva různé citáty od různých terapeutů, kteří vysvětlují, jaké
obtíže jejich klientům přinesla tato kniha, přestože se zdá jako vědecky přesná.
„…Jako někdo, kdo denně pracuje s lidmi s nespavostí, vím z vlastní zkušenosti, jakou
škodu Walkerova kniha způsobuje. Mnoho lidí se mi svěřilo, že spali dobře s méně než osmi
hodinami spánku, pak si přečetli Walkerovu knihu a snažili se déle spát, což vedlo k delší době
bdělosti, frustraci, obavám a úzkosti související se spánkem a nespavostí.“[4]
Podívejme se také na stížnosti druhé osoby, která měla obtížnější život po přečtení
knihy Why we Sleep.

25
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, s.11.
26
Tamtéž.
27
Tamtéž.
28
Tamtéž.
29
GUZEY, Alexey, Matthew Walker's "Why We Sleep" Is Riddled with Scientific and Factual Errors

9
 „Moji pacienti za mnou po přečtení této knihy přicházejí s nespavostí, kterou dříve
neměli, a co je horší, obtížněji se léčí, protože ačkoli kniha vzbudila v lidech úzkost, nemohou
se nyní zbavit svých nově vybudovaných přesvědčení, která získali právě z této knihy.“ [5]
I přes výše uvedené citace je moudré nebrat Walkerovu knihu za stoprocentně špatnou a
je pravděpodobné, že spoustě lidí pomohla i se svými zobecněnými radami.
Zprůměrovaná hodnota délky spánku, kterou by jedinec měl spát je skutečně 8 hodin30,
avšak každý má jiné potřeby a měl by se řídit především vlastními zkušenostmi. Vzhledem
k dřívějšímu tématu této práce (spánkové cykly), již víme, že obtížné vstávání a nízká kvalita
spánku mohou být ovlivněny spánkovými cykly. Jedna z nejjednodušších cest, jak si během
několika dnů zlepšit spánek, je spočítat si (s vědomím toho, kdy člověk jde spát a kdy chce
vstávat) svůj ideální spánkový režim, který bere ohledy na spánkové cykly. Pro každého z nás
jsou ale nastaveny odlišně, proto je pro dobrý spánek klíčová experimentace.
Je důležité, v kolik hodin půjdeme spát? Vědecké výzkumy nám dokázaly, že
cirkadiánní rytmy jsou spojené s koloběhem dne a noci.31 Různí lidi mají biologicky jinak
nastaveno, kdy by měli spát – tj. v jiných hodinách dne mají rozdílné úrovně psychosomatické
aktivity a není to volbou člověka samotného.32 Lidem, kteří preferují brzké ranní vstávání, se
typicky říká „ranní ptáčata“. Lidem na druhém konci spektra se naopak říká „sovy“ nebo
„noční ptáci“. Další rozdíly, vyskytující se u těchto dvou typů lidí, mohou být různá tělesná
teplota, produkce různých hormonů, které navozují únavu nebo její opak (patří sem například
melatonin, adrenalin, kortizol aj.)33
Dále budeme rozebírat obecná doporučení, která často mohou zlepšit kvalitu spánku,
avšak je třeba podotknout, že většinou není nutné dodržovat každé z nich. Ideální spánková
hygiena se také liší od člověka k člověku, a ne vždy životní situace dovoluje podřídit se všem
následujícím radám. Osoba se přesto může v takové situaci cítit dobře. Všeobecně známá
pravidla budou uvedena pouze okrajově. Například pít kávu či jiné nápoje s kofeinem,
například některé čaje, i několik hodin před spaním je špatný nápad, kvůli působení kofeinu
na cirkadiánní rytmus a zároveň i na jiné funkce organismu, zejména na úroveň hormonu
melatoninu v krvi.34 Zejména kofeinu trvá velmi dlouhou dobu, než vymizí většinově
z lidského těla, i když záleží na faktorech, jako jsou například individuální rychlost

30
GUZEY, Alexey, Matthew Walker's "Why We Sleep" Is Riddled with Scientific and Factual Errors
31
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015, s.7.
32
Tamtéž.
33
Tamtéž.
34
SUNI, Eric, Sleep Hygiene, https://www.sleepfoundation.org/sleep-hygiene, staženo 25.10.2021.

10
metabolismu, tělesná činnost, příjem vody a podobně. Proto je dobré vyvarovat se konzumaci
tohoto stimulantu už zhruba půl dne před spaním.35
Mezi jiné látky s negativními účinky na náš spánek patří mimo jiné ještě nikotin a
alkohol. Prvně jmenovaná látka stimuluje náš organismus a je často spojována se spánkovými
36
problémy. Alkohol je často považován jako prospěšný pro usnadnění spánku a uvolnění
organismu, ale jeho nevýhody toto zdánlivé pozitivum převažují. Spánek pod vlivem alkoholu
bývá nekvalitní a neosvěžující, jelikož zkracuje dobu REM spánku.37 Alkohol navíc může
způsobit některé poruchy jako například spánkovou apnoi, při které člověk přestává
opakovaně ve spánku dýchat.38
Jedna z nejefektivnějších změn, které může udělat většina lidí pro zlepšení svého
spánku, je každý den chodit spát a probouzet se pravidelně ve stejnou dobu. Neměly by se ale
zanedbat věci, které jsou pro mnohé samozřejmé – do této kategorie patří optimální teplota
místnosti a čerstvý vzduch, a zároveň i ticho, tma a relaxace. Zejména poslední zmíněný
předpoklad je velmi důležitý, jelikož stres nás může v posteli držet i hodiny vzhůru.
A na toto přímo navazuje i další zásada. Člověk by měl jít spát teprve tehdy, když je
unaven, jelikož mozek si asociuje místa s jistým děním.39 Např. pokud se při usínání člověk
dlouhou dobu zabývá strachem o budoucnost, náš mozek si začne tyto dva jevy propojovat a
bude se snažit ulehčit nám tuto aktivitu a méně důrazu dávat na spánek. Navíc v situacích,
kdy se strachujeme např. o nedostatek energie pro následující den, může vzniknout jakýsi
začarovaný kruh, kdy se bojíme, že neusneme dostatečně rychle, a tím hůře se nám bude
usínat. Proti tomuto chování lze jednoduše zakročit – člověk může jednoduše jít spát teprve
tehdy, když je unaven, anebo pokud už zjistil, že nejspíše neusne, měl by do 30 minut po
ulehnutí svou postel opustit a věnovat se nějaké relaxující monotónní činnosti, která by mohla
pomoci navodit únavu a rozptýlit naše nevítané myšlenky. 40
Problémem současnosti je modré světlo z některých druhů žárovek a obrazovek
počítačů a jiných zařízení a jeho značný negativní vliv na spánek.41 Efekty jsou, bohužel,
často přehlíženy, přestože má modré, ze všech druhů světla, největší vliv na náš cirkadiánní
35
Národní ústav duševního zdraví, Pravidla spánkové hygieny,
https://www.nudz.cz/files/pdf/pravidla_spankove_hygieny.pdf, staženo 4.10.2021
36
SUNI, Eric, Sleep Hygiene, staženo 25.10.2021.
37
MANN, Denise, Alcohol and a Good Night’s Sleep Don’t Mix,
https://www.webmd.com/sleep-disorders/news/20130118/alcohol-sleep, staženo 25.10.2021.
38
Tamtéž.
39
SUNI, Eric, Sleep Hygiene, staženo 25.10.2021.
40
Národní ústav duševního zdraví, Pravidla spánkové hygieny, staženo 4.10.2021
41
NEWSOM, Robert, How Blue Light Affects Sleep,
https://www.sleepfoundation.org/bedroom-environment/blue-light, staženo 15.10.2021

11
rytmus. Modré světlo zároveň potlačuje vpouštění hormonu melatoninu do krve, a tudíž se
cítíme více bdělí. 42
Pokud je pro nás i ve večerních hodinách práce s obrazovkami potřeba, jsou jiné
způsoby, jak využívat elektroniku a neškodit si tím. Naštěstí mnoho modernějších operačních
systémů v dnešní době má jakýsi základní filtr modrého světla (typicky zakomponován v
rámci nočního režimu) fungující i bez nutného zásahu uživatele, avšak vím z vlastní
zkušenosti, že často jsou tyto filtry nedostatečné či nepřiměřené situaci v dané místnosti.
Možnosti je tedy nutné hledat jinde. Lépe nastavitelné filtry omezující tuto část světelného
spektra bývají pro osobní účely zdarma.
Na konec bychom přešli na téma fyzických podmínek, jako jsou například spánkové
pozice, jelikož to je další téma, o kterém se často diskutuje. Jako nejzdravější poloha je
uváděn spánek na zádech, jelikož ostatní polohy mohou působit tlak na některé břišní orgány
a zabraňovat tak do jisté míry jejich správné funkci.43 Lůžko by nemělo být ani moc měkké
ani příliš tvrdé, osobní preference je ale stále důležitá.44 Příliš vysoký polštář může negativně
působit na krční svaly a je taky často nedoporučován. 45

1.2 Snění
V této kapitole se budeme věnovat snům – jejich funkci, fungování a podstatě.
Podíváme se i na různé druhy snů a jak funguje samotné vybavování snů. Ve speciálním
oddílu se budeme věnovat psychoanalýze Sigmunda Freuda, jeho teoriím a vlivu na tuto
vědeckou disciplínu.
Samotná definice snů je velkým předmětem sporu ve vědecké komunitě a byla už po
tisíce let. Každý na sny nahlíží z jiného pohledu a jelikož je snění mentální aktivita, která je
silně individuální, není přístupná přímému zkoumání a odehrává se během spánku, takže o ní
jedinec může mluvit pouze s časovým odstupem (poté, co se vzbudil).46 Někteří filozofové
tudíž dokonce existenci snů zpochybňují. Zkoumání lze provádět zejména nepřímo skrze
mozkové vlny, oční pohyby a jiné tělesné indikátory.
Jedním z nejvýznamnějších osobností a vědců, kteří se sny zaobírali, byl Sigmund
Freud. Freud sice není absolutní autoritou na tomto vědeckém poli a měl nepochybně chyby

42
NEWSOM, Robert, How Blue Light Affects Sleep,
https://www.sleepfoundation.org/bedroom-environment/blue-light, staženo 15.10.2021
43
ČERNÁ, Jana, Spánek, sny a snění u dětí mladšího školního věku, Brno 2014(Diplomová práce Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity), str. 67-68.
44
Tamtéž.
45
Tamtéž.
46
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015, s.13.

12
ve svém učení, ale přesto jsou jeho názory na spoustu věcí stále cenné. Ani dnešní vědci
neznají jistě přesnou podstatu snů a zajít do hlubších detailů je obtížné, pokud chceme
spekulaci udržet na minimu. Freud se ale přesto dokázal svým zkoumáním přiblížit tomu, čím
by sny skutečně mohly být. Zde je jedna z aktuálnějších definic snu (dle Americké
psychologické asociace):
„Sny jsou fyziologicky a psychologicky vědomý stav, který nastává během spánku a je
často charakterizován bohatou řadou endogenních senzorických, motorických, emocionálních
a jiných zážitků. Sny se vyskytují nejčastěji, ale ne výlučně, během období REM spánku. Ty,
které se vyskytují během NREM spánku, jsou charakterizovány především myšlenkami a
emocemi, zatímco REM sny jsou charakterizovány především (a) vizuálními představami
spolu s pocitem pohybu v prostoru; (b) intenzivními emocemi, zejména strachem, nadšením
nebo hněvem; (c) přesvědčením, že snové postavy, události a situace jsou skutečné; a (d)
náhlou diskontinuitou postav, situací a prvků děje. (...)“[6]
Různých definic je skutečně mnoho, ale většinou se soustředí na těchto několik
základních faktů. Jakkoliv přesvědčivé a pravděpodobné jsou vědecké teorie, je složité
dokázat mnoho věcí o našich snech – Zejména mnoho Freudových teorií bylo silně
kritizováno a dnes už se považují za pravdivé jen některé poznatky, avšak to probereme více
do hloubky později.
Využívat sny je pro nás velice užitečné a zajímavé, i když mezi obyčejnými lidmi se
najde málo takových, u kterých bychom zájem o sny objevili. Když dokážeme porozumět
svým snům, začínáme chápat sami sebe.

1.2.1 Mechanismus a funkce snů

Nyní se podíváme na to, jak naše sny fungují a k čemu nám jsou vlastně užitečné.
Zatímco spánek regeneruje tělo, sny regenerují naši psychiku.47 Sny rozdělujeme podle jejich
funkce na: kompenzační, prospektivní a reduktivní.48
Začneme tedy kompenzační funkcí – Sny kompenzují jednostranný pohled na svět.
Vlastně tedy k nějakému postoji doplňují nevědomé aspekty, které ve vědomí chybí. Ony
aspekty nám mohou pomoci plněji prožívat a pochopit různé situace.49 Jiný způsob, jak se na
věc podívat je, že kompenzace je základní pravidlo psychického chování. Smysl kompenzace

47
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, Olomouc 2018(Bakalářská práce Pedagogické fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci), str.18
48
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, s.15.
49
Tamtéž.

13
 50
je přesun nevědomých myšlenek do vědomí vhodnou formou. Náš sen nám tedy ukáže
méně zjevné části naší osobnosti, které je třeba vidět a prožít v danou chvíli. Příkladem by
mohla být třeba něčí charakterová vada, kterou přehlížíme, nebo potlačená oblast v naší
mysli, jakási stinná stránka naší osoby, kterou si máme ve snu uvědomit bez toho, abychom se
s ní ztotožnili. Pro tuto funkci je typické, že čím víc se lidské mentální zdraví odchyluje od
optimálního psychického stavu, tím intenzivněji se tato funkce projevuje.51
Druhá funkce, které se dotkneme, je funkce prospektivní. Nevědomí díky ní navrhuje
řešení jistých problémů – Tyto návrhy se následně posunou do vědomí a pokud snící tuto
„zprávu“ od nevědomí pochopil, je možné, že při bdění se zachová jinak, než plánoval.52
V prospektivní funkci je častá tendence k seberegulaci a léčbě, ale sny jsou také užitečným
nástrojem pro rozvoj a zrání.53 Příkladem mohou být například sny, které symbolicky
vyobrazují nerealizované možnosti.54
Třetí, a poslední funkce se nazývá reduktivní, a je jakýmsi protipólem prospektivní
funkce. Typicky se může objevit, když člověk přeceňuje své schopnosti a jeho představy o
sobě neodpovídají realitě.55 V takovém případě se reduktivní sny snaží tyto představy
odbourat.56 Je tedy jasné, že v jistém smyslu je tato snová funkce spíše destruktivní a mohla
by být i nebezpečná, pokud máme například nízké sebevědomí a po delší době dosáhneme
nějakého úspěchu. V takovém případě nás nepřekvapí rozvoj syndromu podvodníka (též
známý jako „impostor syndrome“, při kterém se jedinec cítí, že si své úspěchy nezasluhuje a
je nekompetentní, navzdory tomu, že všechno naznačuje opak).
Vybavování snů je věcí, která je pro běžného člověka často velice obtížná. Výzkumy
prokázaly, že po probuzení těsně po usnutí a po probuzení z REM spánku si 80 % osob bylo
schopno vybavit si své snové zážitky, avšak po procitnutí z hlubokého spánku zprávy dodalo
kolem pouhých 40 % lidí.57
Častá myšlenka ve vědecké komunitě je, že čím blíž je spánkové stadium, ve kterém se
nám zdá sen, našemu probuzení, tím jasnější jsou vzpomínky na naše sny – tudíž, pokud jsme

50
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str. 18-19.
51
Tamtéž.
52
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, s.15.
53
Tamtéž.
54
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str. 19.
55
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, s.15.
56
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str. 19.
57
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, str. 18.

14
vzbuzeni noční můrou, téměř vždy si ji vybavujeme jasněji než ostatní sny.58 Dále, všeobecně
je přijímán fakt, že pokud se člověk neprobudí přímo ze snu, žádné sny si ráno nevybaví.59
Frekvence vybavovaných snů je závislá na věku – v dětském věku typicky počet
zapamatovaných snů roste až do dospělosti, a následně ve vyšším věku opět klesá.60
Avšak vybavení si snu ráno, přímo po probuzení, je také o mnoho jednodušší než si na
něj vzpomínat odpoledne. Pokud sen není pro nás příliš důležitý, často úplně zapomeneme, že
jsme ten den nějaký měli. I u pro nás podstatných snů, které nějakým způsobem ovlivnily náš
mentální stav, je typické progresivně během dne zapomínat detaily. Důležitá informace
zejména pro ty, kteří se zajímají o lucidní snění je, že sny se z paměti vytrácí s každým
pohybem po probuzení, a proto je důležité si je ihned (i v posteli) zapsat do snového deníku
(„dream journal“ z angličtiny) pro pozdější přezkoumání.61

1.2.2 Freudův Výklad snů a psychoanalytická teorie snění

Freudův Výklad snů byl v historii prvním pokusem vysvětlit obsah snů bez odkazování
se na nadpřirozeno.62 Svým moderním pojetím dokázal Freud otevřít cestu mnohým, kteří na
jeho teoriích tím či oním způsobem stavěli. I přes všechny jeho zásluhy je nutné si
připomenout, že některé jeho radikálnější a kontroverznější teorie byly z dobrého důvodu
kritizovány v jeho i naší době.
Na úvod je třeba si o Freudově Výkladu snů říci, že podle Freuda má jeho verze snové
analýzy velký potenciál stát se předchůdcem psychoanalytické léčby. K tomuto závěru došel
ze svých výzkumů s pacienty, kdy zjistil, že přestože některé myšlenky a touhy můžeme
potlačit, zbavit se jich kompletně je nemožné, tudíž je často nalézáme v našich snech během
ochabnutí vědomí.63 Logický proces, který ho k tomuto závěru dovedl, je jasně vidět zde:
„Pacienti, kteří se zavázali sdělovat mi všechny nápady a myšlenky, jež se jim vnutí k
určitému tématu, mi vyprávěli své sny a tak mě poučili, že sen bývá někdy vsunut do
psychického zřetězení, které můžeme nazpět od patologické představy sledovat ve
vzpomínce“[7]

58
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, str. 18.
59
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, New York 2007, str. 22.
60
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, str. 18.
61
ES Fein, Lucid Dreaming: A Step by Step Guide to Dream Control,
https://wondergressive.com/lucid-dreaming-guide-dream-control, staženo 20.11.2021
62
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 25.
63
KHAN, Sakiba, Philosophy and Science of Dreams: The Interface Between Two Seemingly Antithetical
Approaches, State College 2011(bakalářská práce školy The Pennsylvania State University Schreyer Honors
College), str 25.

15
 K porozumění snu Freud užíval metodu volných asociací, při které člověk sděluje
všechno, co ho k danému snu nebo jeho části napadne.64 Během své klinické praxe mu došlo,
že sen není fyziologický fenomén, nýbrž psychický. K tomuto závěru došel korelací mezi
pacienty a jejich sny, které, podle Freuda, byly vyvolány převážně psychickými zážitky.65
Z tohoto důvodu také vymyslel a následně popularizoval topografický model lidské
psychiky, který využil i ve své teorii o snech – nevědomí, předvědomí a vědomí. V našich
snech hledal Freud zejména projevy nevědomí a předvědomí.
K pochopení tohoto modelu lidské psychiky je typicky využívána metafora ledovce.
Naše vědomí bývá zobrazováno jako část ledovce, která je nad hladinou, zatímco předvědomí
a nevědomí, v tomto pořadí, jsou ponořené úseky, které nemáme šanci na první pohled spatřit.
„Pod vodou“ je tedy skryta velká většina mozkových operací, naše myšlenky jsou jen
zlomkem práce mozku.
Nevědomí dle Freuda skrývá vytěsněná přání a myšlenky, o kterých si člověk myslí, že
jsou nepřijatelné nebo trapné.66 Předvědomí chrání vědomí před vlnami pudových náporů
plynoucích z nevědomí, za pomocí cenzury (o které si brzy řekneme dále v této kapitole), a
propouští jen některé střípky myšlenek, které nám dávají náznaky toho, jaké jsou skutečné
myšlenky v nevědomí.67
Zdrojem snu podle Freuda mohou být recentní (nedávné) zážitky anebo i vnitřní
zážitky, tj. vzpomínky na psychologicky hodnotnou událost, které se myšlenkovou prací
během dne staly podstatnými.68 Zážitky, které sem patří, jsou tedy ty, které jsme zažili minulý
den, anebo někdy důležité zážitky z minulosti, často z dětství, které nás určitým způsobem
poznamenaly.69 Dále vnitřní (subjektivní) i vnější (objektivní) podráždění smyslů a vnitřní
(organické) tělesné podněty.70 Nejdůležitější zdroj, o kterém Freud hovoří v téměř celé knize,
jsou především nevědomá přání, která toužíme naplnit.71 Zejména při oslabení vědomí se tyto
tendence mohou vynořit na povrch a být interpretovatelné.
A právě přání tvoří latentní obsah snu, ke kterému se můžeme výkladem a analýzou snů
dostat. Důvod, proč bychom mohli volit spánkovou analýzu (namísto jiných forem práce
s pacientem), je nepřípustnost a vytěsněnost tohoto latentního obsahu.
64
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 25.
65
Tamtéž.
66
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 25.
67
Tamtéž.
68
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, str. 12
69
FREUD, Sigmund. Výklad snů, str 111.
70
Tamtéž, str 19.
71
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, str. 12.

16
 Freud definuje dva druhy snových obsahů: manifestní a latentní.72 Manifestní neboli
také zjevný obsah je pouze povrchový děj snu.73 Pod touto částí obsahu se vyskytuje latentní
(jindy nazýván jako skrytý) obsah. Je to jakási myšlenka snu, která nám není přístupná, dokud
sen nezačneme zhluboka analyzovat.
Latentní obsah se v manifestní přeměňuje za pomocí snového zkreslení neboli snové
cenzury, která odstraňuje trapné myšlenky.74 Cenzura má však ve snu menší vliv než
v bdělém stavu, proto nám dovoluje spánkovou analýzu vůbec provádět.75 Mechanismů,
pomocí kterých se latentní obsah mění v manifestní, je několik. Jedná se o zhušťování,
přesunování důrazu, převod slovních vyjádření či myšlenek ve vizuální obrazy a
symbolizaci.76
Zhušťování je, jednoduše řečeno, spojení různých událostí do jedné snové scény.77
Vzniká tak, že určité latentní části se společným znakem ve snu splynou do jednoho, jelikož
tyto prvky by se do snu jinak nedostaly.78 Společná vlastnost těchto prvků, které si můžeme
při výkladu povšimnout, je tak zesílena.
Přesun důrazu se dá vysvětlit tak, že jistý, pro nás důležitý, latentní prvek snu je
nahrazován pouhou zdánlivě nepodstatnou narážkou.79
Během převodu slovních vyjádření či myšlenek ve vizuální obrazy nakládá vědomí
se slovními pojmy, jako kdyby byly reálné. 80
Posledním mechanismem snové práce, který si zde uvedeme, je symbolizace.81 Právě
ona dokáže snovou cenzuru ošálit a zůstat skutečnou reprezentací nevysloveného přání
pomocí jakéhosi symbolu. Tento symbol může být jedinečný a vyskytovat se pouze v mysli
snícího. Často jsou ale znaky také univerzální anebo kulturní, to znamená, že mají většinou
podobné vyobrazení pro větší množství lidí.82 Univerzální symboly se mohou projevovat
různě, například nevyjádřená sexuální touha se ve snech může projevovat jízdou na koni.83
Oidipův komplex je další z příkladů univerzální symboliky. Je to jedna z Freudových

72
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 25.
73
Tamtéž.
74
FREUD, Sigmund. Výklad snů, str 84.
75
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 25.
76
Tamtéž.
77
FREUD, Sigmund. Výklad snů, str 174.
78
Tamtéž.
79
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 25.
80
Tamtéž.
81
Tamtéž, str 26.
82
Tamtéž.
83
Freud, Sigmund, Výklad snů, str 140.

17
nejslavnějších teorií a vyplývá z pozorování jeho pacientů – mladých mužů. Všem se jim
zdála určitá podoba snu, ve kterém snili o smrti svých otců téměř bez jakýchkoliv emočních
projevů snícího.84 Název, a předpokládáme že i nápad samotný, vznikl na základě řeckého
příběhu o králi Oidipovi, který zabil svého otce, načež si vzal za ženu svou vlastní matku.
V následujícím úryvku onen samotný snový jev Freud popisuje:
„Jeho osud nás uchvacuje proto, že by se byl mohl stát také naším, protože orakulum
před naším narozením vyřklo nad námi tutéž kletbu jako nad ním.
Všem nám bylo možná souzeno, abychom první sexuální hnutí obrátili k matce, a první
nenávist a násilné přání proti otci; naše sny nás o tom přesvědčují. Král Oidipos, který zabil
svého otce Laia a pojal za manželku svou matku Jokastu, splňuje jen přání našeho dětství. Ale
nám, šťastnějším než on, se od této doby, pokud jsme se nestali psychoneurotiky, podařilo
odpoutat svá sexuální hnutí od svých matek a zapomenout žárlivost na svého otce. Osoby, jíž
se ono pravěké dětské přání splnilo, se hrozíme celým rozsahem potlačení, kterému od té doby
podlehla přání v našem nitru. Básník, odhalující v onom vyšetřování Oidipovu vinu, nás nutí k
poznání našeho vlastního nitra, ve kterém ještě pořád, byť potlačeny, existují ony popudy.“[8]
Idea Oidipova komplexu často vzbouzela všeobecný údiv vzdělanců, ale experti bývali,
oprávněně, silně skeptičtí vzhledem k povaze této teorie. Freudovi je často vyčítána jeho
jednostrannost v některých částech jeho práce.85 Často, dokonce i symboly sexuální povahy,
jako například pohlavní orgány, nemusí být vykládány ve spojení s naší sexualitou a mohou
mít i daleko více významů.86
Přes problémy s jistými aspekty Freudovy práce nám jeho výzkum přiblížil nejen
příčinu snění, ale zároveň i způsob, jakým s námi mohou sny komunikovat, a nic podobného
se žádným jeho předchůdcům tak podrobně nepodařilo.

1.2.3 Typy snů

V této kapitole spolu projdeme různá dělení snů. Lidé, kteří zkoumají problematiku snů,
se velmi často neshodují ve svých klasifikacích. V tomto úseku práce bude naším záměrem
říct si o některých děleních a následně se hlouběji ponořit do jednoho z nich.
Složitost a abstraktnost snů působí obtíže při jejich zkoumání. Samotná kategorizace
jejich typů má mnoho různých pohledů – Sny lze dělit různě: podle jejich obsahu; podle jejich

84
KHAN, Sakiba, Philosophy and Science of Dreams, str 25
85
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str 26.
86
Tamtéž.

18
vlastností (opakovací, pokračovací atd.)87; podle toho, ve kterých spánkových stadiích se
vyskytují (hypnagogické, hypnopompické, přemýšlivé, klasické a dle některých mají i sny
lucidní svou vlastní kategorii)88 apod. Pro lepší porozumění si poslední zmíněný příklad
vysvětlíme.
Hypnagogické halucinace jsme už v této práci zmínili (viz kapitola 1.1.1 Spánkový
cyklus). Mimo spánkový cyklus a usínání se tyto halucinace mohou objevit i za denního
světla, přesněji při dlouhodobém vykonávání monotónních činností.89 Jelikož je v takovém
případě zpravidla člověk vzhůru, je jasné, že za skutečné je přirozeně nepovažuje.
Hypnopompické představy či halucinace jsou představy, které se snícímu zdají krátce
před probuzením. Spící má pocit, že už je vzhůru a dívá se na reálné bytosti či jiná
vyobrazení. Tyto představy jsou často doprovázeny spánkovou paralýzou a spojovány
s lucidním sněním.90 Ve většině případů, obzvlášť když na ně není jedinec připravený, v nás
takové představy vzbouzí ohromnou hrůzu, ale mohou být i zábavným a příjemným
zážitkem.91 Pokud jsme ale nepřipraveni, čím horší paniku cítíme, tím děsivější tyto iluze
jsou. Proto je důležité uvědomit si, že nám nic nemůže ublížit. 92 Navíc, sny, které vzejdou
z těchto představ, bývají často jedny z nejživějších a nejúžasnějších. 93
Přemýšlivé snění je takové, které se vyskytuje v pozdějších NREM fázích našich
spánkových cyklů a slouží pro zpracovávání myšlenek bez halucinatorního obsahu.94
Klasické snění je snění, vyskytující se téměř výhradně během REM spánku a má oproti
snění přemýšlivému intenzivnější vizuální stránku.95
Téma Lucidního snění si projdeme v následující kapitole. Prozatím bude postačovat
znalost, že je to speciální forma snění, při kterém si je člověk vědom své vlastní přítomnosti
ve snu a dokáže jej ovlivňovat.

1.3 Lucidní sny

87
ČERNÁ, Jana, Spánek, sny a snění u dětí mladšího školního věku, Brno 2014(Diplomová práce Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity), str. 36-57.
88
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str. 16.
89
Tamtéž.
90
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 69.
91
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str. 16.
92
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 144.
93
Tamtéž.
94
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, str. 16.
95
Tamtéž.

19
 V této kapitole se budeme zabývat jedním z nejzajímavějších témat v této práci.
Existence lucidního snění byla známá už po staletí, ale až donedávna bylo vzácným a málo
pochopeným fenoménem.
Lucidní sny jsou těžce definovatelné a je dosti různých názorů, které se shodují jen na
některých věcech. Nejzákladnější předpoklad pro tento stav je nabytí vědomí během
jakéhokoliv snu, ovšem definice pro lucidní snění mají často různé předpoklady. Často
uváděný požadavek je taktéž mít moc nad snovým prostředím.
Proč by se ale člověk chtěl stát oneironautem96? Jak bylo zmíněno, obrovskou část
našich životů každý z nás stráví neaktivně spánkem a zhruba čtvrtinu onoho zmíněného času
sníme. Lidé často považují lucidní sny za jedny z nejúžasnějších zážitků v jejich životech.
Lucidní snění nemusí ale být pouze zábavou. Tyto sny mohou být použity i pro zlepšení
kvality našeho denního života.97 Přestože věda zabývající se tímto fenoménem je doposud
velmi mladá, pro velkou většinu lidí není problém, aby své sny prozkoumávali sami. Jediní
lidé, kteří by se měli experimentaci vyhnout, jsou ti, kteří nejsou schopni rozlišit realitu a
výtvory své fantazie.98

1.3.1 Jak začít lucidně snít

Lucidní sny se přirozeně a spontánně jednou za čas objevují u mnoha lidí, i když tyto
sny často nemusí být plně využity.99 Existují však metody, jak si zajistit jejich častější výskyt
a zároveň také zvýšit intenzitu zážitků, které během našich snů prožíváme.
Začínat s lucidním sněním bývá přesto časově náročné a obtížné. Některým lidem trvá
měsíce, než se jim zdá jejich první lucidní sen, zatímco jíní mohou mít úspěch za méně než
týden.100 Frustrace je tedy pro některé nevyhnutelná, avšak je fakt, že naučit se lucidně snít
může každý, a je jen otázka času než se takový sen, při patřičné snaze snícího, objeví.
Pro úspěšné lucidní snění bychom se měli soustředit na několik klíčových schopností a
návyků: zapamatovávání snů za pomoci snových deníků, používání kontrol reality (jinak
překládáno jako ověření skutečnosti nebo bdělosti) a aplikování dodatečných technik či
metod lucidního snění, které nadále napomáhají našemu snažení. 101

96
Člověk, který dokáže vědomě snít.
97
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, New York 2007, str 2.
98
Tamtéž. str 3.
99
ŘÍMAN, Jakub, Lucidní sny jako nástroj sebepoznání, Olomouc 2015(Bakalářská diplomová práce filozofické
fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), str. 17
100
ES Fein, Lucid Dreaming: A Step by Step Guide to Dream Control, staženo 20.11.2021
101
Tamtéž.

20
 Pro zapamatovávání si svých snů pomáhá i samotný zájem o to lucidně snít, ale často
nemusí postačovat jen chtít.102 Proto jsou často doporučované snové deníky, určené pro
zapisování snů ihned po probuzení. Hlavní účel těchto deníků je umožnit práci se sny a
zabránit jejich kompletnímu vymizení z naší paměti. Ve své knize Exploring the World of
Lucid Dreaming vysvětlují Stephen LaBerge a Howard Rheingold, že zapisování svých snů je
jeden z nejužitečnějších kroků na cestě stát se ve snu lucidním.103 Protože jsou snové deníky
nástrojem určeným vyloženě pro snícího, nemusíme být dobří v psaní, absolutně postačující
jsou jakékoliv, třeba i heslovité, poznámky o ději a opakujících se symbolech.104
Dále je nutno do svého života implementovat tzv. kontroly reality. Jejich využití je
opět úzce spojeno s naším nevědomím. Spočívá v myšlence, že pokud se každý den
mnohokrát ujistíme, že nejsme ve snu, tyto kontroly se postupem času dostanou do našeho
podvědomí a začneme je dělat i ve svých snech, kde nám dojde, že svět okolo nás není
reálný.105 Tak se staneme lucidními v podstatě díky síle zvyku. Tyto kontroly mají různou
podobu a je doporučeno si vybrat ty, které jsou nejpříjemnější danému člověku. Je zvykem
dělat vždycky dvě kontroly po sobě, protože se může stát, že jedna z nich selže, ale je velmi
vzácné, že by selhaly obě.106
Navzdory populárnímu názoru, štípnutí ve snu většinou nestačí. Mezi některé ze
spolehlivějších způsobů patří: pokus prostrčit svou rukou prst druhé ruky; zacpat si nos a
pokusit se dýchat;107 pokus přečíst nějaký úsek textu dvakrát po sobě (při bližším zkoumání
často dokážeme odhalit různé nesrovnalosti jako například zpřeházená písmena nebo občas i
jakýsi záhadný font, který často ani není podobný jakémukoliv písmu z našeho reálného
světa)108; podívat se na hodiny a porovnat jejich funkci s reálným světem (když se dvakrát
v řadě podíváme na hodiny, může na nich být výrazně pozměněný čas).
Na konec této kapitoly se podíváme na přímější způsoby, jak se dostat do lucidního snu
– skrze metody lucidního snění. Těchto metod je mnoho a nelze je všechny probrat v této
práci, proto se raději zaměříme na jen jednu z nich.
Pro začátečníky bývá nejlepší metoda MILD (mnemotechnicky indukované lucidní
snění), které se jinak říká autosugesce.109 První krok metody MILD spočívá v přesvědčování
102
ŘÍMAN, Jakub, Lucidní sny jako nástroj sebepoznání, str. 17-18.
103
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 22.
104
Tamtéž, str. 23.
105
ŘÍMAN, Jakub, Lucidní sny jako nástroj sebepoznání, str. 18.
106
ES Fein, Lucid Dreaming: A Step by Step Guide to Dream Control, staženo 20.11.2021
107
Tamtéž.
108
Tamtéž.
109
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 46.

21
naší mysli pomocí opakování jednoduchých frází většinou před spaním.110 Jakékoliv variace
frází jako jsou „Dnes si budu pamatovat své sny.“ nebo „Dojde mi, že sním.“ jsou absolutně
postačující, jelikož nezáleží přímo na tom, co říkáme, ale jaký je za tím záměr.111 Druhý krok
je vizualizace svého snu, tj. představit si. kde bychom chtěli ve snu být a co bychom tam
chtěli dělat.112

1.3.2 Využití lucidních snů

V poslední kapitole teoretické části této práce se pokusíme najít odpověď na to, jestli
má lucidní snění využití v běžném životě a praxi.
Možnosti, které nám lucidní snění může poskytnout, jsou téměř nekonečné. Z logického
hlediska, jediná věc, která nás v našich snech omezuje, je, že nic hmotného si z nich
nemůžeme vzít. Častým cílem lucidního snění pro zdravé lidi bývá například: zažívání
příjemných pocitů a radosti při různých aktivitách, na které nemáme často čas anebo peníze;
poznávání sebe sama a prozkoumávání svého vlastního nevědomí; zažívání nadpřirozených
schopností jako je například levitace; zbavování se svých fóbií; možnost spatřit vesmír nebo
dosud neprozkoumané kraje „na vlastní oči“.113 Pro přesnější data si uvedeme také citaci,
která se týká využití lucidních snů:
„Možnosti lucidního snění, které jsou nejčastěji snícími využívány, dobře shrnuje studie,
kterou provedla Melanie Schädlich a Daniel Erlacher. Té se zúčastnilo 301 lucidně snících
osob, které vyplnily online dotazník. Výsledky byly následující: „Nejvíce zmiňovanou aplikací
(81.4%) byla zábava, kterou následovala změna zlého snu či noční můry na pěkný (63.8%),
získání inspirujících myšlenek nebo vhledů (27.6%) a cvičení dovedností (21.3%). Ženy
používaly lucidní sny signifikantně více než muži pro práci s nočními můrami a řešení
problémů“ (Schädlich, Erlacher, 2012). Můžeme vidět, že kromě prvku prosté zábavy hraje
lucidní snění velkou roli při čelení nočním můrám. Tento fakt je nasnadě. Subjektivně
ohrožující situace vyvolává mechanismy jejího zvládnutí. Pokud si je lucidní snící vědom své
schopnosti takto snít dostatečně silně, může se mu vědomí „bezpečnosti“ snu samovolně
aktivovat. Toto by ostatně vysvětlovalo i stavy úzkosti, které se často u lucidních snících
objevují před samotným uvědoměním jejich existence ve snu.“[9]

Je několik pohledů a názorů, jak sny objektivně využít. Například Stephen LaBerge ve
své knize uvádí čtyři konkrétní oblasti, ve kterých se lucidní sny dají uplatnit: při vědeckém
110
Tamtéž.
111
ES Fein, Lucid Dreaming: A Step by Step Guide to Dream Control, staženo 20.11.2021
112
Tamtéž.
113
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 9.

22
zkoumání; pro náš vnitřní rozvoj a naše mentální zdraví; při rozhodování se a řešení
kreativních problémů; pro zábavu a realizaci svých snů a tužeb.114 Některé z těchto směrů
si dále probereme a uvedeme konkrétní příklady.
Vysvětlení využití lucidního snění za účely vědeckých průzkumů může být jednoduché
– tato funkce má mnohé společné s využíváním lucidního snění pro účely kreativní práce.
Často nám jiný pohled dokáže pomoci pracovat mnohokrát rychleji tím, že nám třeba odhalí
dříve neprozkoumané způsoby, jak nahlížet na věc a jak postupovat nebo nám sny také mohou
vnuknout nové nápady. Příklady využití snů z historie jsou například příběh o Mendělejevovi,
který přišel na nápad periodické tabulky prvků ve snu, nebo příběh o Paulu McCartneym,
kterému byla melodie na píseň Yesterday také vnuknuta ve snu. Podobnou schopnost má
každý z nás na dosah a můžeme ji vyvolávat spolehlivě a záměrně.
Další ze zmíněných přínosů lucidního snění je možnost jeho využití pro náš rozvoj a
mentální zdraví. Zde považuji za vhodné zaměřit se na to, jak se dá pomocí lucidního snění
vypořádávat s nočními můrami.
Noční můry jsou děsivé sny, ve kterých naše nejhlubší obavy nabírají podobu.115
Nejspolehlivější způsob, jak se s noční můrou vypořádat je skrze lucidní snění. Většinou
noční můry obsahují velice důležité informace, které bychom neměli ignorovat. Tyto sny mají
totiž důležitou kompenzační funkci a snaží se nás upozornit, když naše činy ohrožují naši
duševní nebo tělesnou rovnováhu.116
Je pochopitelné, že když lidé zjistí, že jsou v noční můře, chtějí se vzbudit. Avšak
nejefektivnější je získat vědomí o tom, že sníme, a když pak víme, že se nám nic nemůže stát,
můžeme svému strachu čelit.117 Navíc, lucidní sny vyvolané přeměnou úzkostné noční můry
bývají jedny z nejsilnějších a nejzapamatovatelnějších. Například když položíme reprezentaci
svého strachu otázku „Co jsi?“, sen nám může odhalit mnohé o nás samotných.118 Čelení
svým strachům nám může tudíž přinést trvalé zlepšení našeho sebevědomí a mentálního
zdraví.119
Mnozí z nás mají problémy s různými „nepodloženými“ strachy, jako je strach
z veřejného mluvení, či strach z odmítnutí. Řešení lze nalézt skrze lucidní sny. Můžeme

114
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 9.
115
Tamtéž. str. 136.
116
ČERNÁ, Jana, Spánek, sny a snění u dětí mladšího školního věku, str. 44
117
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 137.
118
Tamtéž, str. 142.
119
Tamtéž, str. 143.

23
jednoduše „trénovat“ ve snovém prostředí, kde máme větší pocit bezpečí a absolutní moc.120
Tímto způsobem dokážeme bourat naše osobní hranice a stát se lepším člověkem.
Poslední věc, kterou si v této kapitole zmíníme je toto: Je důležité uvědomit si, že
lucidní sny mohou mimo jiné představovat šanci zažít obyčejné radosti a zážitky
každodenního života pro jedince se silným zdravotním či pouze pohybovým postižením.
Například pro jedince, kteří ohluchli během života, to může být návrat do dob, kdy měli o
smysl víc.

120
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 138.

24
2 Praktická část
2.1 Rozbor dotazníku zaměřeného na spánkovou hygienu a sny
V této části si projdeme data, která byla získána od 99 různých účastníků ankety. První
úsek se věnuje obecnějším záležitostem, jako je povědomí lidí o spánkové hygieně a zbytek
se soustředí na sny a konkrétnější informace.
Zde si uvedeme, že respondenti ankety jsou různorodí lidé s různou historií a
zkušenostmi. Jsou to lidé ze skupiny r/getdisciplined z domény reddit.
Ankety se zúčastnili
lidé různého věku, je však
otázkou, jak moc věk
ovlivnil jejich odpovědi.
Dále, nadpoloviční
většina respondentů (59,6 %)
byly ženy, tato skutečnost se
ale nejspíše neprojevila
výrazně na výsledcích.
Když se začneme
probírat otázkami, můžeme
si po chvíli povšimnout
zajímavé paralely, kterou je
procentuální blízkost hodnot
v odpovědích na otázky:
„Jste spokojeni se svými spánkovými návyky a energií během dne?“ a „Máte pravidelný
spánkový režim?“ - 68,7 % bylo nespokojených a 63,6 % těch, u kterých se nevyskytoval
pravidelný spánkový cyklus. Jedna možná interpretace těchto dat je, že lidé považují
pravidelnou délku spánku za jednu z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu spánku.
Jiná interpretace může být, že lidé často nevědí, co všechno kvalitu jejich spánku ovlivňuje,
tudíž se soustředí pouze na pravidelné usínání a vstávání.
Přitom 35,4 % respondentů v další otázce odpovědělo, že jim jejich životní situace
nedovoluje spát tak dlouho, jak by chtěli (Dalších 25,3 %odpovídalo, že mají čas a mohou a
39,4 % bylo těch, kteří mají čas, ale kvůli prokrastinaci svůj spánek často odkládají).
Z dotazníku se můžeme také dozvědět, že většině lidem trvá, dle mého, usínání
překvapivě krátkou dobu (viz graf 2: Délka usínání). Je možné, že u většiny lidí, kterým trvá
25
usínání déle než okolo 40 minut, může být příčinou zdlouhavého usínání aktivita modrého
světla (Výjimkou by zde přirozeně byli lidé s nespavostí a nepříznivými podmínkami na
usnutí - viz. kapitola 1.1.2 Spánkové poruchy).
V dotazníku se
dále posouváme k otázce:
„Věděli jste, jak fungují
spánkové cykly?“. Velká
většina odpovědí byla
ano, avšak můžeme se
domnívat, že většina lidí
tyto cykly nevyužívá. Ze
své vlastní zkušenosti
totiž vím, že i když
člověk má méně spánku,
než by chtěl, pokud se
probudí ve správnou dobu ve svém spánkovém cyklu, zejména ranní únava (ale i ta celková)
výrazně ustupuje do pozadí.
Nejvíce „správně“ odpovězená otázka byla tato: „Věříte, že Vám alkohol pomáhá lépe
spát?“ Zdůvodnění, proč alkohol není ve skutečnosti zdrojem kvalitního spánku jsme probrali
v kapitole 1.1.3.
Zajímavá je ta část ankety, kde lidé jsou lidé tázáni, jestli by každý měl spát 8 hodin,
aby se dobře vyspal. Odpovědi se rozkládají na 48 % pro „Ne“, 35 % pro „Ano“ a zbytek
konstatoval (mimo jiné), že to není tak jednoduché a záleží na jednotlivci. Problematické je
osmihodinové spaní zejména pro skupiny lidí, kterým vyhovuje něco jiného – více spánku,
méně anebo i polyfázický spánek (spánek, který je rozdělen na dva nebo více bloků spánku).
Nyní si projdeme některé otázky, které jsou spojené se sněním. Jak můžeme vidět na
grafu 3, vyskytují se velké rozdíly ve vybavování snů. Rozdíly mohou být vyvolané věkem
(kvůli různým délkám REM spánku), emočním dopadem snů a i jinými, ale už méně
podstatnými činiteli (viz kapitola 1.2.1 – Mechanismus a funkce snů).
Dále si můžeme
povědět, že okolo 50 %
dotazovaných si myslelo,
že se jim jejich sny snaží

26
něco říct a vidí nějaké paralely mezi snovým a reálným světem.
Poslední statistiku, kterou si uvedeme je tato: 54,5 % odpovídajících doznalo, že za
život měli nejméně jednou lucidní sen, který si pamatovali. Zároveň nás tato informace
dostává k druhé kapitole praktické části, která je zaměřená na lucidní snění.

2.2 Rozbor dotazníku zaměřeného na lucidní snění

Nyní si rozebereme anketu soustředěnou na lucidní snění. Pro dotazník se našlo 86
respondentů ze skupiny r/luciddreaming z domény reddit. Dá se tedy předpokládat, že tito
lidé se už delší dobu snaží o to být lucidní anebo tuto schopnost už nějakou dobu ovládají.
Očekávatelně byla velká většina odpovídajících mladšího věku (viz graf 4), znalost
lucidního snění se ale
vyskytuje i ve skupinách
starších lidí.
Jeden z důvodů, proč je
lucidní snění časté i mezi
staršími, je nejspíše fakt, že
mnozí lidé zažívají lucidní sny
přirozeně, tj. nemuseli nikdy
pro lucidní snění používat
jakékoliv metody, a mají je již
od dětství(viz graf 5).

27
 První otázkou týkající se lucidního snění, kterou budeme zkoumat, je, jak dlouho trvalo
lidem, než se jejich snaha vyplatila a měli svůj první lucidní sen (viz graf 5).
Pozoruhodná byla přítomnost přirozeného lucidního snění, které je na grafu zobrazené
pod názvem „Má první zkušenost s lucidním sněním nebyla úmyslná“. Dále je překvapivé,
jak velkému množství lidí trvalo zažít svůj první sen déle než dva měsíce. Bylo by
očekávatelné, že by za tu dobu lucidní snění velká většina lidí vzdala.
Četnost výskytu lucidních snů byla ale podstatně nižší, než jsem očekával (viz graf 6).
Je ale nutné podotknout, že četnost lucidních snů závisí hodně na vůli snícího.121 Pokud snící
nechce mít lucidní sen, žádný se mu zdát nebude.122 Krom toho se dlouhodobí a zkušení
oneironauté mohou spokojit s jedním lucidním snem za každé dva týdny, i když by mohly mít
s trochou snahy takových snů více. Důvodem proč netoužit po lucidních snech je například
touha mít obyčejné sny, jejichž děj nijak neovlivňujeme.

121
LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid Dreaming, str. 18.
122
Tamtéž.

28
 Další otázka v dotazníku byla, zda respondenti používají nebo používali různé látky
(například jisté čaje nebo listy rostlin určené pro kouření) pro zlepšení lucidního snění,
případně pro zlepšení pamatování anebo intenzity snů. Lidé, kteří tyto látky používali, neměli
většinou silný názor. Takové látky často napomáhají živějším snům, avšak luciditu samy
nenavodí, proto nemusí nutně být spokojeni s výsledky. I pokud s nimi avšak lidé dosáhli
dobrých výsledků, nemuseli být spokojeni s jinými aspekty těchto látek - některé rostliny na
lucidní snění jsou proslulé svou odpornou chutí (některé i svými vedlejšími účinky), proto
často lidem nestojí za to jich používat. Avšak můžeme také doplnit, že bylo 9,5 %
respondentů, kteří měli na tyto látky pozitivní názor, oproti pouhým 1,2 % lidí, kteří k nim
měli odpor.
Díky tomuto dotazníku se také dozvídáme o metodách pro vyvolání lucidních snů. Mezi
nejčastější a zároveň nejúčinnější metody podle ankety patří: WBTB (Wake Back To Bed),
při které člověk cíleně naruší svůj spánek a opětovně usne, přičemž se vědomí přenese přímo
do REM spánku, a pokud vše proběhne dobře, do lucidního snu; MILD (mnemonicky
indukované lucidní snění), které jsme již zmínili (viz kap. 1.3.1 Jak začít lucidně snít); WILD
(anglicky wake initiated lucid dreaming, doslovný český překlad se typicky nepoužívá,
nejbližší by byl lucidní snění iniciované bdělostí), metoda při které naše tělo usne, zatímco
naše mysl je stále při vědomí (často kombinovaná s metodou WBTB). Zároveň byly
používány i kontroly reality a spánkové deníky.

29
 Nyní se posuneme na poslední otázku, která byla zodpovězená téměř jednohlasně. Více
než 92 % lidí se shodlo na faktu, že lucidní snění stojí za to, aby se o něj pokoušelo víc lidí (a
přesně 50 % z nich už zlepšilo život). Z tohoto je očividné, že valná většina odpovídajících
věří, že lucidní snění není ve společnosti dostatečně známo, a rádi by měli více lidí ve svém
okolí, s kterými by mohli o něm diskutovat.

30
Závěr
Na otázky položené v úvodu se mi z větší části podařilo odpovědět, byť někdy neúplně.
Vnitřní mechanismy spánku jsou velice komplikované a některé z nich ani neznáme, některé
byly tudíž zanedbány. Už na základě zvýšení kvality vlastního spánku mohu snad říct, že jsem
uspěl odpovědět na otázku „Jak mohu zvýšit kvalitu svého spánku?“, kterou jsem si položil v
úvodu. Domnívám se, že i ostatní otázky byly také uspokojivě zodpovězeny.
Přínos této práce pro mě je ohromný. Naučil jsem se díky této práci pracovat s různými
internetovými aplikacemi, jako je google docs a google forms. Měl jsem důvod přečíst si
stěžejní dílo Sigmunda Freuda – Výklad snů, a informace z něj mi vydrží po zbytek života.
Také jsem nabyl zkušeností ohledně tvorby anket. Při zpracovávání dotazníků jsem zjistil, že
jsem při tvorbě otázek nepomyslel, k jakým závěrům bych mohl dojít a ochudil jsem tak tuto
práci. V neposlední řadě jsem díky této práci získal mnoho nových znalostí o zdravých
návycích, které nyní aplikuji ve svém životě. Chodívám nyní pravidelně spát a beru ohledy na
své spánkové cykly.
Práce nejspíš nepřinesla převratné informace. Možné využití pro ostatní spočívá nejvíce
v datech z anket, která jsem nashromáždil a se kterými jsem pracoval praktické části. Další
poměrně důležitý přinos práce je informování čtenáře o knize Why We Sleep a o potřebě
ověřování i kvalitně vyhlížejících zdrojů.
Domnívám se, že rozsahem i obsahem jsem splnil cíl práce. Jsem spokojen s finálním
stavem práce, ale jsem si zároveň vědom nedostatků, které byly nevyhnutelné. Témata v této
práci jsou nesmírně široká a dala by se probírat o mnoho hlouběji. Další možnosti bádání by
mohly zahrnovat porovnávání teorií různých psychologů o snech, hlubší zkoumání
spánkových poruch anebo i bližší pohled na biologickou stránku procesů zmíněných v této
práci.

31
Poznámkový aparát
[1] VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, Olomouc 2016 (Bakalářská diplomová
práce Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), str. 7
[2] LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015
(Bakalářská diplomová práce filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), s.7.
[3] SIROTKOVÁ, Kateřina, Kvalita spánku v souvislosti se stresem, Praha 2018
(Bakalářská práce Pražské vysoké školy psychosociálních studií), str. 20.
[4] GUZEY, Alexey, Matthew Walker's "Why We Sleep" Is Riddled with Scientific and
Factual Errors,
https://guzey.com/books/why-we-sleep/#no-the-world-health-organization-never-declared-a-sl
eep-loss-epidemic, staženo 12.9.2021
[5] GUZEY, Alexey, Matthew Walker's "Why We Sleep" Is Riddled with Scientific and
Factual Errors,
https://guzey.com/books/why-we-sleep/#no-the-world-health-organization-never-declared-a-sl
eep-loss-epidemic, staženo 12.9.2021
[6] Americká psychologická asociace, Dream, https://dictionary.apa.org/dream, staženo
28.10.2021.
[7] FREUD, Sigmund, Výklad snů, Pelhřimov, 2003, str 64.
[8] FREUD, Sigmund. Výklad snů, Pelhřimov, 2003, str 157-158.
[9] ŘÍMAN, Jakub, Lucidní sny jako nástroj sebepoznání, Olomouc 2015 (Bakalářská
diplomová práce filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), str. 19.

32
Použité zdroje
Kvalifikační práce:

ČERNÁ, Jana, Spánek, sny a snění u dětí mladšího školního věku, Brno
2014(Diplomová práce Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity)
KHAN, Sakiba, Philosophy and Science of Dreams: The Interface Between Two
Seemingly Antithetical Approaches, State College 2011(bakalářská práce školy The
Pennsylvania State University Schreyer Honors College).
LOJA, Radka, Způsoby práce se sny v psychologické praxi, Olomouc 2015(Bakalářská
diplomová práce filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
ŘÍMAN, Jakub, Lucidní sny jako nástroj sebepoznání, Olomouc 2015(Bakalářská
diplomová práce filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
SIROTKOVÁ, Kateřina, Kvalita spánku v souvislosti se stresem, Praha
2018(Bakalářská práce Pražské vysoké školy psychosociálních studií)
VEDRALOVÁ, Adéla, Sny nevidomých, Olomouc 2016(Bakalářská diplomová práce
Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
VRÁGOVÁ, Lucie, Spánek a sny v dětském věku, Olomouc 2018(Bakalářská práce
Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)

Literatura:

FREUD, Sigmund. Výklad snů. Pelhřimov, 2003.

LABERGE, Stephen – RHEINGOLD, Howard, Exploring the World of Lucid
Dreaming, New York 2007

Internet:
Americká psychologická asociace, Sleep, https://dictionary.apa.org/sleep, staženo
20.5.2021
Americká psychologická asociace, Dream, https://dictionary.apa.org/dream, staženo
28.10.2021
ES Fein, Lucid Dreaming: A Step by Step Guide to Dream Control,
https://wondergressive.com/lucid-dreaming-guide-dream-control, staženo 20.11.2021

33
 GOLDIE, Katie, The Complete Guide to your Sleep Cycle,
https://www.mattressclarity.com/blog/sleep-cycle/, staženo 1.6.2021
GUZEY, Alexey, Matthew Walker's "Why We Sleep" Is Riddled with Scientific and
Factual Errors,
https://guzey.com/books/why-we-sleep/#no-the-world-health-organization-never-declared-a-sl
eep-loss-epidemic, staženo 12.9.2021
LOCKETT, Eleesha, Everything to Know About the 5 Stages of Sleep,
https://www.healthline.com/health/healthy-sleep/stages-of-sleep#stages-of-sleep, staženo
26.9.2021.
MANN, Denise, Alcohol and a Good Night’s Sleep Don’t Mix,
https://www.webmd.com/sleep-disorders/news/20130118/alcohol-sleep, staženo 25.10.2021.
SIMOR, Péter a kol., The microstructure of REM sleep: Why phasic and tonic,
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1087079220300484#:~:text=In%20sum,%
20during%20phasic%20periods,resembling%20a%20wake-like%20state, staženo 16.10.2021.
SUNI, Eric, Sleep Hygiene, https://www.sleepfoundation.org/sleep-hygiene, staženo
25.10.2021.
YETMAN, Daniel, What Is Hypnagogia, the State Between Wakefulness and Sleep?,
https://www.healthline.com/health/hypnagogia, staženo 12.9.2021

34
Seznam příloh
Seznam vyobrazení
1. Spánkový cyklus (zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spankovy_cyklus.png,
autor: IJsbrand Attema, pod licencí https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5/, nebyly
provedeny změny)

Seznam grafů
1. Věk respondentů (zdroj: vlastní práce)
2. Délka usínání (zdroj: vlastní práce)
3. Častost pamatovaných snů (zdroj: vlastní práce)
4. Věk respondentů 2. ankety (zdroj: vlastní práce)
5. Doba, než se vyskytl první lucidní sen (zdroj: vlastní práce)
6. Četnost výskytu lucidních snů u oneironautů (zdroj: vlastní práce)

35