Konstrukce železničního spodku

Konstrukční části a názvosloví. Typy pražcového

podloží.

Richard Svoboda

Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru
„Konstrukce a dopravní stavby“ na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí být použita k žádným jiným
účelům.
Některé pasáže mohou být bez komentáře podané na přednášce málo srozumitelné.
Konstrukce železničního spodku

Železniční trať se ze stavebního hlediska dělí:

• železniční spodek
▪ je konstrukce vybudovaná z největší části stavební úpravou terénu
• železniční svršek
▪ tvoří vlastní vodicí a nosnou dráhu železničních vozidel.

Kolejový rošt
(kolejnice, upevňovadla, pražce)
Železniční svršek

Železniční spodek Pražcové podloží

(vrstva kolejového lože
Zemní pláň pod pražcem, konstrukční vrstva
Pláň tělesa železničního spodku tělesa železničního spodku
zemní těleso)

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Části železničního spodku
Železniční spodek – těleso železničního spodku, stavby železničního spodku,
dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního
spodku.
Těleso železničního spodku – zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa
železničního spodku a odvodňovací zařízení.
Stavby železničního spodku – konstrukce, které nahrazují z části nebo úplně
těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně
slouží jinému účelu. (např. propustky, mosty, objekty mostům podobné,
tunely, galerie, zdi, stavby ochranné).
Dopravní plochy a komunikace – plochy a komunikace, které jsou určeny
k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a
k zajištění obsluhy při provozu dráhy pozemními dopr. prostředky. (např.
nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště, účelové komunikace
apod.)
Drobné stavby – prohlídkové a čistící jámy.
Zařízení železničního spodku – zarážedla, oplocení a zábradlí.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Těleso železničního spodku
Zemní těleso – část železničního spodku, vybudovaná ze zemin (příp.
náhradních materiálů - např. vysokopecní struska, výsivky) nebo skalních
hornin určenou technologií do předem stanoveného tvaru, závislém na
průběhu terénu, poloze nivelety, typu a vlastnostech jej tvořících materiálů.
Shora je zemní těleso ohraničeno zemní plání.
Svah – skloněná plocha omezující náspy, zářezy, odřezy a ostatní plochy
omezující zemní díla (např. svahy příkopů). Podle druhu hornin
rozeznáváme skalní svah a zemní svah.
Svah skalní – umělý nebo přirozený svah skalní horniny.
Svah zemní – umělý nebo přirozený svah zeminy.
Sklon svahu – úhel sevřený plochou svahu s vodorovnou rovinou, vyjádřený
tangentou tohoto úhlu, nebo poměrem 1:n nebo n:1.
Lavička – vodorovná nebo mírně skloněná plocha ve svahu náspu nebo
zářezu.
Přisypávka – rozšíření zemního tělesa přisypáním vhodného materiálu.
Stezka – část pláně tělesa železničního spodku mezi patou kolejového lože a
okrajem pláně tělesa železničního spodku; při zapuštěném kolejovém loži je
stezka v úrovni úložné plochy pražců.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Těleso železničního spodku
Pláň tělesa železničního spodku = zemní pláň
Kolejové lože Pláň tělesa železničního spodku
Kol. podpory Konstrukční vrstva Kolejový rošt
Svah zářezu
Zemní pláň - kolejnice
- podkladnice
1: Stezka - kol. podpory Železniční
n 1 svršek

Pražcové podloží
Osa zemního tělesa

1: Železniční
n2 - vrstva štěrku
Dno příkopu 5% spodek
- konstrukční vrstva
Svah náspu
- zemní těleso
Zemina propustná Zemina nepropustná a
Lavička
a nenamrzavá namrzavá
Dno příkopu
Zářez Násep

Odvodňovací zařízení, které zachycuje a odvádí povrchové a podzemní vody

nebo snižuje hladinu podzemní vody, musí zajistit její rychlý odtok mimo těleso
železničního spodku.
Svahy zemního tělesa musí být chráněny před nepříznivými povětrnostními
vlivy narušujícími jejich stabilitu. Ochrana svahů zemního tělesa se provádí
jako vegetační, technická nebo kombinovaná.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Těleso železničního spodku
Pláň tělesa železničního spodku – vrchní omezující plocha tělesa
železničního spodku; nemá-li těleso železničního spodku konstrukční
vrstvu, je totožná se zemní plání.
Šířka pláně tělesa železničního spodku – součet vzdáleností os kolejí a
vzdáleností okrajů pláně tělesa železničního spodku od os krajních kolejí.
Zemní pláň – horní plocha zemního tělesa.
Příčný sklon zemní pláně – sklon zemní pláně měřený kolmo k podélné ose
koleje.
Vyrovnávací vrstva zemní pláně – tenká vrstva materiálů na vyrovnání
nerovností zemní pláně ve skalním zářezu nebo vrstva z nesoudržného
materiálu na zemní pláni, na které je uložena další konstrukční vrstva tělesa
železničního spodku.
Subpláň – plocha v úrovni zemního tělesa, na které se zřizuje nejníže
položená podkladní vrstva

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Tvary zemního tělesa
a) násep
N.K.

terén

b) zářez
terén
N.K.

c) odřez
terén
N.K.

d) zářez a násep
terén
N.K.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Pláň tělesa železničního spodku

Vrchní omezující plocha tělesa železničního spodku, na které je

uloženo kolejové lože a která musí svými rozměry, tvarem a deformační
odolností zajišťovat plynulý a bezpečný železniční provoz.

Pláň tělesa se navrhuje v příčném sklonu. Základní hodnota příčného

sklonu je 5 %.

V odůvodněných případech lze navrhnou i menší nebo větší sklon.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Zdroj: Stavební správa Olomouc

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Zdroj: Stavební správa Olomouc

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Šířka pláně tělesa železničního
spodku
Šířka skloněné pláně tělesa železničního spodku nových
a rekonstruovaných jednokolejných tratí musí být na tratích normálního
rozchodu nejméně 6,20 m.

6,20

3,10 3,10

1,70 1,70

min. 0.40 min. 0.40

D=0
5 1
,2 :1
:1 ,2
1 5

5% 5%

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Šířka pláně tělesa železničního
spodku (bezstyková kolej)
U bezstykové koleje se určí:
▪ přímo z šířky kolejového lože při dodržení minimální šířky stezky
0,55 m.
▪ hodnota se zaokrouhlí na celých 50 mm nahoru.
1,75
1,70 1,70
c
b
a

0,10
D

1
:1
5 ,2
,2 5
min. 0.40
:1
1

Xa
Xb
Xc

3,00

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skloněná pláň tělesa žel.
spodku na dvoukolejné trati

3,20 Osová vzdálenost 3,20

1,70 1,70

D=0 D=0
5 1
,2 :1
:1 ,2
1 5

5% 5%

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skloněná pláň tělesa žel.
spodku na dvoukolejné trati
(bezstyková kolej)

1,75 1,75

1,70 1,70 1,70

c
b
a

0,10
D

D
1
:1
,2 1
5 :1
25 ,2
: 1, 5
1 min. 0.40
5% 5%

Xa
Xb
Xc
3,20 Osová vzdálenost

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Vodorovná pláň tělesa žel.
spodku s příkopovými zídkami

min. 3,00 Osová vzdálenost min. 3,00+a

1,70 1,70
D

D
5 1
,2 :1
: 1 ,2
1 5

Příkopová
zídka Příkopová
min. 2,35 min. 2,35 zídka

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Pláň tělesa žel. spodku –
umístění zábradlí
Vzdálenost líce pevných zařízení (s výjimkou pevných zařízení
s délkou do 3,00 m) od osy krajní koleje zvětšená o rezervu 0,125 m.
V oblouku se tato vzdálenost dále zvětší s ohledem na rozšíření a
naklonění průjezdného průřezu (hodnoty vo, vp). Za pevným
zařízením se pláň tělesa železničního spodku rozšíří o 0,30 m.
3,125 + v0 osová vzdálenost 3,125 + v0 + vp 0,30

min. 0,4 m
1
:1
,2
5

min. hpr

pr
h
n.
mi
Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně
 Pláň tělesa žel. spodku –
umístění zábradlí
36000
 vo = [mm]
R
kde
vo rozšíření vlivem vzepětí v oblouku [mm], uvažuje se pro R  4000 m,
rozšíření se provede na vnější i vnitřní straně oblouku
R poloměr oblouku [m]

h [mm]
 vp =  D
kde s
vp rozšíření vlivem převýšení (naklonění průjezdného průřezu) v oblouku
[mm]
D převýšení koleje [mm]
h výška bodu na temenem kolejnice, pro který je počítáno rozšíření
[mm]
s vzdálenost styčných kružnic [mm], s = 1500 mm

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Pláň tělesa žel. spodku ve
skalním zářezu

3,00 3,00

h max 5,00 m
h max 5,00 m

3%

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Pláň tělesa žel. spodku –
zárubní zeď

a) Zářez s příkopovou zídkou b) Zářez se zárubní zdí

min. 3,00 m min. 3,00 m

5%

min. 2,35 min. 2,35

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Konstrukce pražcového podloží
Pražcové podloží je vícevrstvý systém, který se skládá z konstrukčních
vrstev různé únosnosti a tloušťky a z vrstvy kolejového lože pod ložnou
plochou pražce.
Požadavky na těleso železničního spodku:
▪ zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje
▪ přenášení statického i dynamického zatížení od železničních
vozidel bez trvalé deformace pláně tělesa železničního spodku a
zemní pláně.
Pro dosažení požadavků se v tělese železničního spodku zřizují
konstrukční vrstvy – vrstvy materiálů mezi plání tělesa železničního
spodku a zemní plání:
▪ zlepšují vodní a teplotní režim železničního spodku
▪ zvyšují únosnost (deformační odolnost) tělesa železničního
spodku.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Zdroj: Stavební správa Olomouc

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Vrstvy tělesa železničního
spodku
▪ Konstrukční vrstvy – vrstvy materiálů mezi plání tělesa
železničního spodku a zemní plání. Zlepšují vodní a teplotní
režim železničního spodku a zvyšují únosnost tělesa
železničního spodku. Slouží k přenášení účinků provozního
zatížení a zatížení železničního svršku na zemní pláň.
▪ Podkladní vrstvy – vrstvy materiálů mezi subplání a zemní
plání, které nahrazují nevyhovující horní část zemního tělesa a
zajišťují požadovanou minimální únosnost v úrovni zemní pláně.
▪ Ochranná vrstva zemní pláně – konstrukční vrstva, která
chrání zemní pláň před nepříznivými účinky mrazu. Musí být
tvořena z nenamrzavých, hrubozrnných a propustných materiálů,
příp. tepelně izolačních vrstev.
▪ Ochranná vrstva zemního tělesa – vrstva na svahu náspu s
jádrem ze soudržné zeminy, jejíž hlavní funkcí je ochrana proti
účinkům mrazu.
Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně
Skladby konstrukce pražcového
podloží

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 1
Železniční svršek je přímo uložen na pláň tělesa železničního spodku,
která je totožná se zemní plání.

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 1

Jen výjimečně.

Kolejové lože
Zemní pláň – zemina nenamrzavá a propustná
▪ hrubozrnné (nesoudržné), propustné a nenamrzavé zeminy;
▪ stabilní pláň;

Pláň tělesa železničního spodku se navrhuje vodorovná a je totožná se

zemní plání.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 2
Železniční svršek je uložen na konstrukční vrstvu, která spočívá na
zemní pláni.

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 2

Kolejové lože
Konstrukční vrstva
▪ jedna nebo více vrstev.
Zemní pláň – zemina namrzavá až nebezpečně namrzavá, málo
propustná až nepropustná
▪ jemnozrnné zeminy;
▪ nedostatečná deformační odolnost;

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 3
Železniční svršek je uložen na konstrukční vrstvu, která spočívá na
geotextilii, geomřížce nebo geomembráně uložené na zemní pláni.

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 3

Kolejové lože
Konstrukční vrstva
▪ jedna nebo více vrstev.
Geosyntetický prvek – geotextilie, geomřížka, drenážní nebo těsnicí
geokompozit, geomebrána apod., antivibrační rohože, tepelně-izolační
prvky.
Zemní pláň – zemina namrzavá až nebezpečně namrzavá, málo
propustná až nepropustná
▪ jemnozrnné zeminy;
▪ nedostatečná deformační odolnost;

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 4
Železniční svršek je uložen na konstrukční vrstvu, která spočívá na
tepelně izolační vrstvě.

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 4

Kolejové lože
Konstrukční vrstva
▪ jedna nebo více vrstev.
Tepelněizolační prvek.
Zemní pláň – zemina namrzavá až nebezpečně namrzavá, málo
propustná až nepropustná
▪ jemnozrnné zeminy;
▪ nedostatečná deformační odolnost;

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Konstrukční vrstva
Působí jako nosná vrstva – rovnoměrně rozděluje a snižuje účinek
zatížení na zemní pláň:
▪ roznáší zatížení na větší plochu;
▪ zlepšuje deformační odolnost pláně tělesa železničního spodku;
Funkce ochranné vrstvy:
▪ chrání namrzavou zemní pláň před nepříznivými účinky mrazu;
▪ drenážní funkce – odvádí povrchovou vodu;
▪ separační funkce – brání promíchání materiálu kolejového lože
se zeminou zemní pláně.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Určení šířky konstrukční vrstvy
tělesa žel. spodku

Sklony bočních svahů konstrukčních vrstev se navrhují zpravidla 1:1,5

až 1:1,75.

Šířka konstrukčních vrstev včetně výztužných prvků, antivibračních

rohoží a tepelně izolačních prvků je nejméně 2,0 m od osy koleje.
▪ Pro zajištění jejich funkčnosti je nutné tuto šířku zvětšit tak, aby
v úrovni zemní pláně pokrývala roznos od zatížení železničním
provozem.
▪ U antivibračních rohoží a tepelně izolačních prvků se šířka dále
zvětšuje o 0,50 m.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Určení šířky konstrukční vrstvy
tělesa žel. spodku
6,20

3,00 3,20

1,70 1,70

min. 0.40
p

1
:1
5 ,2
,2 5
:1
1
hk
45°

45°
hp

5%

0,50 min. 2,00 X 0,50

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 5
Železniční svršek je uložen na vrstvě asfaltového betonu, která spočívá
na vyrovnávací vrstvě ze štěrkodrtě zřízené na zemní pláni.

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 5
Kolejové lože
Hutněná asfaltobetonová vrstva
▪ doprava autem ze stabilních obaloven;
▪ pokládka finišerem;
▪ sklon 3 %.
Vyrovnávací vrstva ze štěrkodrti.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 6
Železniční svršek je uložen na vrstvě asfaltového betonu, která spočívá
na vyrovnávací vrstvě ze štěrkodrtě zřízené na zemní pláni z hornin
náchylných ke zvětrávání.

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba 6
Kolejové lože
Hutněná asfaltobetonová vrstva
▪ doprava autem ze stabilních obaloven;
▪ pokládka finišerem;
▪ sklon 3 %.
Vyrovnávací vrstva ze štěrkodrti.
Zemní pláň – zvětralá hornina (např. opuka, jílovité břidlice apod.)
Zřizuje se ve skalních zářezech a odřezech, kde je zemní pláň tvořena
skalními horninami náchylnými na zvětrávání a ztrátu pevnosti
působením vody a mrazu.

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Skladby podkladních vrstev

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba A
Bez podkladní vrstvy

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba B

Podkladní vrstva z drceného kameniva

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba C

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Skladba D

Zdroj: Předpis S4

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

 Použitá a doporučená
literatura
[1] IŽVOLT, L.: Železničný spodok. Žilinská univerzita v Žilině, EDIS
vydavateľstvo ŽU, Žilina 2008, 1. vydání, 324 str., ISBN 978-80-8070-
802-3
[2] PLÁŠEK, O., ZVĚŘINA, P., SVOBODA, R., MOCKOVČIAK, M.:
Železniční stavby. Železniční spodek a svršek. 1. vyd., Brno: CERM,
2004. 291 str. ISBN 80-214-2621-7
[3] SŽDC S4 – Železniční spodek, předpis, X.X.2020

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně