Příprava k přijímacím zkouškám 7 Český jazyk 1 www.atelieramos.

cz

Kapitola 8
1 B
Jde o osm slabik: a-le-když-ti-bez-o-kol-ků. Zbylé verše mají 6–7 slabik.

2 stále – příslovce, ježíš – sloveso, svoje – zájmeno, ostny – podstatné jméno

Nejprve jsme museli najít ten jediný verš, ve kterém je každé slovo jiným slovním druhem – je to ten druhý.
Určení výše.

3
3.1 A
3.2 N
3.3 A
3.1 Ano, jsou to PŘ zdá se, ježíš, čepýří se (1. sloka), sedne, necháš, může se pohoupat (2. sloka). 3.2 Ne,
k bodláku promlouvá mluvčí básničky, motýl ani bodlák nic neříkají. 3.3 Ano, to je pravda, protože v každém
rýmu končí jeden verš slabikou s krátkou samohláskou a druhý s dlouhou.

4
4.1 VV předmětná – Neřekli mu o změně podmínek.
4.2 VV podmětná – Účastníci závodu mohou vyhrát trofej.
4.3 VV přívlastková – Vytoužený dárek nedostala.
4.4 VV předmětná – Výšku výhry v loterii nechtěl prozradit.
Na vedlejší věty se zeptáme: 4.1 koho/co, 4.2 kdo/co, 4.3 jaký, 4.4 koho/co. To je rozhodující při určení. Změnu
na větu jednoduchou provádíme vždy s tím, že se musíme zbavit určitého slovesného tvaru, jinak se souvětí na
jednoduchou větu nezmění (např. změní se → změna, toužila → vytoužený).

5 C
V daném kontextu (i v jiném) bychom jako synonymum příslovce rapidně mohli použít jen výraz prudce.

6 boom – prudký nárůst, rychlý rozvoj/rozmach

tsunami – mohutná/velká vlna
Vyslovujeme [búm] a [cunami]. Jen pro zajímavost: zápis cunami odpovídá pravidlům také, ale nepoužívá se.

7 B
Toto tvrzení není pravdivé, protože tsunami poškodilo reaktor.

8 na západním pobřeží Spojených států amerických

Základ tohoto příslovečného určení místa je přirozeně spojení na pobřeží. Zbylé výrazy jsou přívlastky, které
toto určení místa upřesňují – rozvíjejí.

9 C
1. a 2. věta jsou hlavní spojené spojkou ale, tudíž v poměru odporovacím. Pokud máme v souvětí dvě a více vět
hlavních, jedná se o souvětí souřadné. Na druhé věty se ptáme proč?, z jaké příčiny? Jedná se tedy o věty
vedlejší příčinné, spojené spojkou ale ve slučovacím poměru.
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Český jazyk 1 www.atelieramos.cz

10
10.1 B
10.2 F
10.3 D
10.4 C
Nejen těchto šest, ale mnoho dalších rčení (ustálených slovních spojení s posunem významu slov) využívá slovo
hlava. Většinu z nich dobře známe. A i kdyby ne, zde stačilo jen vybrat nejlepší variantu. Když o něčem
přemýšlíme, lámeme si s tím hlavu atd.

11 A – Je vyveden z míry, zmaten. / Točí se mu z toho hlava.

E – Přestal na to myslet. / Zapomněl na to.
Zůstaly nám možnosti A Jde mu z toho hlava kolem a E Pustil to z hlavy. Vysvětlit jinými slovy význam daných
rčení lze samozřejmě více způsoby. Například těmi uvedenými výše, ale ne nutně přesně takto.

12
12.1 Často jsme je kritizovali a byli nespokojeni s výsledky jejich práce.
nebo Často jsme kritizovali výsledky jejich práce a nebyli s nimi spokojeni.
12.2 Nepřetržitě servírujeme teplá jídla.
nebo Teplá jídla servírujeme nepřetržitě.
12.1 Kritizujeme něco, ale jsme nespokojeni s něčím, proto je nutné vyjádřit předmět dvakrát. 12.2 Zde byl
významový problém, nechceme totiž říct, že jsou jídla nepřetržitě teplá (neustále teplá a nechladnou), a tak stačí
změnit slovosled.

13 Valašskou Bystřicí, výšce, rozcestí, bukovým, úbočích, turistických

Někde jsme si museli jen uvědomit, jaké slovo doplňujeme, jinde to chtělo také vzpomenout si na některá
pravidla pravopisu, včetně psaní velkých písmen.

14 B
V učebnici může být téměř jakýkoli text, v moderním románu (historickém asi ne) vlastně taky, ale nebylo by to
očividné. Popis cesty zase není typ publikace/knihy. Jde tedy o průvodce, pravděpodobně turistického.

15
15.1 D
15.2 E
15.3 B
Staří může být jen tvrdé přídavné jméno starý ve změkčeném tvaru (vzor starý). Popálení tedy nemůže být tím
samým (popálený), ale podstatným jménem (vzor stavení). A stárnoucí je jedině měkké přídavné jméno (vzor
jarní).
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Český jazyk 1 www.atelieramos.cz

16
16.1 D 16.2 C
16.3 E 16.4 A
16.5 F 16.6 B
Nejprve se dozvíme, že genetik Kejnovský dostal nápad, kterému se kolegové smáli (D), poté jaký nápad (C),
postavit dřevěnou kapli. Pochybovači se mu však museli omluvit při vysvěcení kaple, přičemž vidíme, jak
zájmeno její odkazuje zpět na už zmiňovanou kapli (E). V dalších částech se pak seznamujeme s brněnským
biskupem Konzbulem, který se mezi pochybovače také řadil (A) a který následně promlouvá, nejprve chválí
Kejnovského, poté vyjadřuje své přání ohledně budoucnosti kaple (F a poté B).

17 C
Ve zbylých větách jsou chybné zápisy podceňený, nisou, nejvyších místo podceněný, Nisou, nejvyšších.