Samostudium CJL – 4.11.

2022 – zadání
1. Opakujte si indoevropské jazyky podle prezentace, kterou jsem Vám zavěsila na
Teamsy, abyste co nejlépe zvládli test, který nás čeká příští týden. Pomůže Vám také
myšlenková mapa, kterou jsme si vytvořili v hodině.

2. Pročtěte si pečlivě níže přiložený text na téma „Tropy a figury“ (zatím se budeme
zabývat pouze figurami). Po počtení si zahrajte Kahoot, kde si své zapamatování ověříte
(bude známkovaný). Deadline pro vyplnění Kahootu bude neděle 6.11. 2022 22:00.
https://kahoot.it/challenge/08779086?challenge-id=b7502c27-3e2f-4cfe-9ab8-
b07e23a4ab8d_1667552719281
Game PIN: 08779086

Jazykové prostředky
= nepřímá pojmenování skutečnosti – zvláštní jazykové obraty a různé slovní hříčky
- někdy je komplikované je rozeznat, ale zase je díky nim jazyk celkově bohatší a
zajímavější a působí více esteticky, není to nuda
- v rámci jazykových prostředků rozlišujeme TROPY a FIGURY

FIGURY (figura)
- setkáváme se s nimi především v umělecké literatuře, převážné v poezii
- jsou literárním prostředkem založeným na hře s jazykem po jeho formální stránce
- estetické kombinování hlásek a slov
- např. různá opakování, vypouštění hlásek/slov nebo změna slovosledu

- používané figury:
o aliterace
 opakování stejných hlásek na začátcích slov

 prázdná prestiž v prach se plazí

hlaholně nad hladem hloubá
 plyne peníz po penízku
 Coca-cola

o anafora
 opakování slov na začátku veršů
 Darmo, řeko, tvoje lkání,
darmo tmavou nocí zní… (K. H. Mácha)

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem.

Sto roků kopal jsem uhlí. (Petr Bezruč)

1
o epifora
 opakování slov na konci veršů
 Co to máš na té tkaničce?
Na krku na té tkaničce? (K. J. Erben – Kytice – Svatební košile)

Přicházím k Tobě. Jaké to máš vlasy!

Tak těžké, vonné, sametové vlasy. (K. Toman)

o epizeuxis
 opakování slov v jednom verši, slova se opakují bezprostředně za sebou
 Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon
čí ruce ho rozhoupaly
Francie sladká hrdý Albion
a my jsme je milovali.
(František Halas, Zpěv úzkosti, sbírka Torzo naděje)

o epanastrofa
 opakování slova nebo slovního spojení na konci jednoho verše a začátku toho
dalšího
 Já neznám jména květin
v záplavě zeleně,
jsem očarován před tím
a co mi po jméně.
A co mi po jméně,
jen klidně ulehni si
tu na mém rameně,
ať dech tvůj s mým se smísí.
Ať dech tvůj s mým se smísí,
jak voní mi tvá pleť!
Ten parfém v Paříži si
nemohu vymyslet. (Jaroslav Seifert)

o onomatopoie
 zvukomalba
 nakupení určitých hlásek ve verši tak, aby vyvolaly dojem reálného zvuku
 Vyvalily se vlny zdola
roztáhnuly se v širá kola;
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal. (K. J. Erben – Kytice – Vodník)

 K. H. Mácha – dílo Máj obsahuje mnoho zvukomalebných slov – např. umocnění

atmosféry hláskou „ř“  …nocí řinčí řetězů hřmot…

2
o inverze
 změněný slovosled
 Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám… (Francois Villon – Balada)

 správně: Já jsem u pramene.

o řečnická otázka
 otázka, na kterou nečekáme odpověď, používají ji profesionální řečníci, také využití
v úvaze
 např. Copak jsem ti to neříkala? Mohl by si člověk přát něco víc?

o eufemismus
 přikrášlení, zjemnění skutečnosti, zdůraznění její pozitivní stránky nebo nahrazení
vulgarismu
 zralá dáma – starší žena
 odešel na věčnost, usnul věčným spánkem – zemřel
 prostorově výraznější postava – obézní postava
 uvádění v  omyl – lhaní
o dysfemismus
 zhrubění, negativní hodnotící soud
 huba, tlama – ústa
 smrad – zápach
 fízl – policista
 smažka – narkoman
 natáhl bačkory, chcípl – zemřel
 berňák – finanční úřad
 žrát – jíst
 chlemtat – pít
 baba – dívka

o pleonasmus
 hromadění slov významově podobných
 většinou je to považováno za nešvar, ale může to být i básnický prostředek
 hlavní protagonista, citronová limonáda
 po modrém blankytu bělavé páry hynou (K. H. Mácha – Máj)

o polysyndeton
 nadbytečné hromadění spojek
 A vím že neodcházím
a že jsem nezamkl
A malou horkou ruku
Plynových plamínků

3
 Tu cítím přes den v srdci
(Josef Kainar)
o asyndeton
 hromadění slov nebo veršů bez použití spojek
 Jeden kámen
dva domy
tři zříceniny
čtyři hrobníci
(Prevért)

o zeugma
 totéž slovo náleží dvěma větám nebo větným členům, ale přesněji se hodí jen
k jednomu z nich (smíšení vazeb, odchylka od pravidelné větné vazby)
 např. Včera jsem viděl a mluvil s Petrem. – správně: Včera jsem viděl Petra a mluvil
s ním. 

o elipsa
 výpustka, vynechání nepodstatných částí výpovědi – abychom byli stručnější
 např. Karel chytil štiku, Eva jen rýmu. – správně: Karel chytil štiku, Eva chytila jen
rýmu.