1.

ročník – literární pojmy

epika (literární žánry, odstavec …) zaměřena na děj, něco se v ní odehrává. Může být
napsána jako souvislý text (pak se jedná o prózu), nebo může být zapsána i ve verších
(lyrickoepické žánry).

lyrika (sloka, verš, rým, literární žánry) popisuje pocity, nálady, duševní stavy. V podstatě se
v ní nic neděje, spíš jde o navození určité atmosféry, zachycení rozpoložení, ve kterém se
někdo nachází. Lyrika je nejčastěji psána ve verších, ale můžeme se setkat i s lyrickou prózou.
drama (replika, dialog, monolog, scénická poznámka, literární žánry) patří společně s lyrikou
a epikou mezi základní literární druhy a žánry.Děj dramatu je podáván výhradně
prostřednictvím dialogu, monology mají jen epizodickou funkci. Nejčastějším námětem pro
drama je vyhrocený konflikt.
drama – pravidlo tří jednot definuje tři základní požadavky na stavbu klasického dramatu,
tj. jednotu děje, místa a času, (veškerý její děj) se musí odehrát během čtyřiadvaceti hodin.
Cílem této jednoty je pro diváka zjednodušit děj tím, že se nebude mást příliš mnoha
časovými rovinami, a navíc dojde k vytvoření napětí, když se události stanou takto rychle.
Jednota místa má podobně jednoduché vysvětlení – celý děj se odehrává na jediném místě.
Poslední jednotou je jednota děje a ta stanovuje, že příběh má poměrně jednoduchou linii,
do které se vkládá pouze několik málo odboček. Toto má umožnit pro diváka přehlednost,
aby se mohl soustředit pouze na hlavní děj.
Epos je rozsáhlá dějová veršovaná skladba opěvující hrdinské skutky nebo významné
události.

epiteton je básnický přívlastek.Vyjadřuje určitou vlastnost osoby, předmětu či jevu nebo

autorův hodnotící a citový vztah k nim.Je jedním z uměleckých jazykových prostředků,
řadíme ho k obrazným pojmenováním, má estetickou funkci.Bez básnických přívlastků by
řada básní ztratila svou působivost...

Příklady: Stříbrné ticho, Tekutá tma, Lstivý Odysseus, Vrané koně, Zlatá hvězda

žalm je druh (před)křesťanské zpívané modlitby. Se žalmy se setkáme především v biblickém

Starém zákonu, konkrétně v Knize žalmů. Žalmy nebyly jen křesťanskou specialitou, jejich
doklady byly nalezeny i v literaturách jiných starověkých národů a civilizací.
Epištola je apoštolský list z bible.
hymnus - chvalozpěv, hymna či hymnus je lyrický literární žánr, druh ódy. Původně byli
hymny opěvováni bohové a dodnes má charakter velebení, chvály. Básníci jím vždy
vyjadřovali krásu, dobro, ušlechtilost, vznešené myšlenky.
Mýtus - též báje, fabulovaný útvar vypovídající o historii bohů, vzniku a povaze světa,
člověka i o jiných přírodních a sociálních reáliích dá se říct  že je to zejména příběh,
vyprávění o světě, o tom, jak vznikl a jak to na něm chodí.
bajka je označení pro literární útvar, ve kterém se zvířata chovají a mluví jako lidé (alegorie
neboli jinotaj). Z každé bajky vyplývá nějaké poučení, varování před chybným jednáním.
Zvířata v bajkách jsou nositeli lidských vlastností.
alegorie vyjadřuje skutečnosti pomocí symbolů, podobenství, personifikací a metafor.
Prostřednictvím tohoto vyjádření upozorňuje jinotaj na nějaký nedostatek (např.
společenský) skrytou formou. K nejstarší alegorii patří bajka.
personifikace (zosobnění) je jedním z druhů metafory, jedná se o básnický prostředek, jehož
podstatou je přenesení lidských vlastností a činností na jevy (např. přírodní), neživé věci,
živočichy nebo abstraktní pojmy. Díky přenesení těchto lidských vlastností se potom
například rostliny chovají, mluví nebo cítí jako lidé.
inverze v překladu to znamená obrácení, převrácení dvou nebo více věcí (slov) oproti stavu
obvyklému. V českém jazyce se nesetkáváme s inverzí v hovorovém jazyce, ale v poezii, ve
které změněný pořádek slov působí daleko vznešeněji a dramatičtěji. Nebuďte překvapeni,
pokud se setkáte s tímto pojmem jinde než v básni. Inverze se totiž může objevovat v hudbě,
matematice, genetice a mnoha dalších odvětvích. Známá je také inverze z předpovědi počasí.
Společné všem těmto odvětvím, kde se s inverzí můžeme setkat, je to, že se jedná o obrácení
/ převrácení přirozeného procesu oproti tomu normálnímu.

satira je umělecký žánr, který využívá komičnosti a ironie ke kritice vad a špatných vlastností
člověka i společnosti.
Kronika -popisování jednotlivých událostí v rámci různých kronik pamatují dějiny již stovky
let. Literární žánr kronika vznikl již ve středověku a dodnes patří mezi důležité prameny
poznání dřívějších dob.
Symbol - znak, místo nebo objekt, který představuje abstraktní myšlenku nebo ukazuje na
téma. Autoři používají symboly pro vytvoření hlubšího významu ve svém spiknutí nebo
charakterech, což často ukazuje na větší téma nebo zprávu. Symbolismus přidává hloubku a
vhled do někdy zjednodušených událostí nebo znaků.
legenda

laicizace - zesvětštění, odstranění vlivu církve kdy kulturní centra se přesouvají z klášterů do
dvorů feudálních velmožů a místo latinou se píše národním jazykem
christianizace - proces šíření křesťanství v českých zemí byl dlouhodobý; jen pozvolna nová
víra nahrazovala staré domácí náboženství, úzce spojené s přírodními cykly a jevy.
traktát - učené pojednání, středověká náboženská úvaha vzniká v době předhusitské konec
14.st - 15.st., útočně mířený
sonet - veršový (strofický) útvar, nejznámější pevná forma evropské lyriky. Má 14 veršů ve 4
slokách (po 4,4,3,3 verších). Kvarteta (4veršové sloky) mívají obkročný nebo střídavý rým.
novela je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy
zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustředí na jeden jednoduchý, ale
poutavý a nápaditý příběh.
villonská (francouzská) balada - je to opravdu, ale opravdu náročný literární útvar. Vytvořit
ho podle pravidel je velmi těžké. 4 strofy První 3 strofy mají 7 – 12 veršů Poslední sloka
obsahuje poslání Poslední sloka má 4 – 6 veršů (tj. o polovinu méně než první tři) Poslední
verš každé sloky se opakuje jako refrén Básník smí použít pouze tři rýmové koncovky (A,B,C)
a musí dodržet jejich použití ve struktuře, kterou si zvolí (například ABABBCBC, nebo, za
použití rýmu obkročného, ABBAACCA). Je založena na kontrastech a protikladech
zvukomalebná slova (onomatopoie) jsou slova, foneticky napodobující různé přirozené
zvuky, např. „brrr“, „klap“, „bác“.

román je rozsáhlé literární dílo. Mívá hodně postav, dějišť, více dějových linií, může mít jinou
než chronologickou kompozici. Může být ve verších.
filipika je osobní, ostrá polemika, která je zaměřená proti původci textu. Je silnější verzí
polemiky.

autobiografie/biografie je dílo, ve kterém je popisován celý život nějaké důležité postavy,

osobnosti. Tento popis vzniká na podkladech – denících, osobní dokumentaci, archivních
materiálech, zaznamenaných vzpomínkách a podobně.
utopie je představa ideální lidské společnosti, obce nebo státu.
fantasy je umělecký žánr, používaný v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění, užívající
magii či jiné nadpřirozené prvky (bájné bytosti, bohové (obzvláště z antických dob), často s
vzezřením a chováním netypickým pro lidi.
apostrofa podstatou této řečnické figury je to, že řečník ve svém projevu oslovuje
nepřítomné osoby, mrtvé, ideje, abstraktní pojmy, věci, posvátné bytosti apod.
kontrast

hyperbola - v literatuře a rétorice se jako hyperbola, nadsázka či zveličení označuje záměrné

přehánění skutečnosti s cílem zdůraznit subjektivní závažnost.
metafora znamená „přenesení“. Jedná se o jazykovou a rétorickou literární konstrukci, která
spočívá v přenesení významu na základě vnější podobnosti.

ústní lidová slovesnost je souhrnný název pro tradiční druhy lidového slovesného umění;
není zapisována ⇒ předává se ústně.Slovesná umělecká díla vznikala i před vznikem písma,
to znamená ještě dříve než literatura psaná. Lidová slovesnost v nelehkých dobách držela
kulturní svébytnost národa, uchovávala národní jazyk i demokratický charakter slovesné
tvorby.

pololidová tvorba je to přechod mezi oficiální literaturou a lidovou slovestností vyznačuje se

znalostí lidového prostředí vypraví většinou o osudech obyčejných lidí.