BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE

Datace: 2. pol. 16. stol. – 1. pol. 18. stol.

Kolébka: Itálie/Španělsko
Společensko-historický kontext
- z „pérola barocca“ (z portugalštiny) = perla nepravidelného tvaru
- celoevropský společenský i kulturní směr raného novověku
- v 16. století proběhlo v Evropě reformační hnutí
- usilování o nápravu katolické církve (Martin Luther, Jan Kalvín)
- 1545 – tridentský koncil – katolíci X protestanti
- obnovena inkvizice
- založen jezuitský řád (Ignác z Loyoly; 1540)
- obnovovány kulty svatých, zakládání četných poutních míst
- nástroj církve k ovlivnění člověka – umění
- dlouhotrvající války: třicetiletá válka (1618-1648) = byla ukončena vestfálským mírem
- období absolutistických monarchií

Základní znaky/rysy období/uměleckého směru

- baroko je projevem především katolické církve
- baroko mělo ohromovat, fascinovat a působit na smyslovou stránku vnímání
- humanismus zklamal, lidé se nedočkali lepšího uspořádání společnosti
- baroko nedůvěřuje rozumu, přiklání se k vlastnímu nitru, snaží se ohromit, fascinovat
- typická je monumentálnost a velkolepost = okázalost, zdobnost
- tajemno, záhadno, duchovno, senzibilita
- dramatičnost, dynamičnost, výraznost – expresivita
- kontrasty (bůh X člověk) – člověk: nicotný, pomíjivý X posmrtný život
- patos – zvýšená emotivnost, dojímavost, vzrušený stav mysli

Literární znaky a žánry

- dva proudy literatury – duchovní a světská
o duchovní literatura
 ovlivněna křesťanskou mystikou
 touha po poznání boha
 důraz kladen na city a výrazné protiklady (antiteze) /dokonalý bůh x hříšný člověk;
záchrana lidské duše x věčné zatracení; sklon k vášním x čistota, duchovnost/ -
ostré kontrasty
  motivy smrti, strachu, utrpení a hledání jistot v bohu
 složitá symbolika
 jazykové prostředky: jazyk velmi bohatý, obrazný (tropy, tropy) /antiteze,
hyperboly/
 obnova středověkých žánrů:
 legenda, duchovní píseň, traktát
o světská literatura
 vidění světa v kontrastech
 popis neutěšené situace ve společnosti
 využívá nadsázku a alegorii
 přebujelé vyjadřování, až artistické zacházení s jazykem (manýristické tendence)
 žánrově též návrat ke středověku:
 epos, reflexní lyrika, legendy, filozofické drama
Přehled autorů a děl
1. Španělsko
- góngorismus
o jedna z hlavních tendencí španělské barokní poezie
o neologismy, neobvyklá slovní spojení, záměrná komplikovanost a nejasnost
o Louis de GÓNGORA y Argote: Samota
Pedro CALDERÓN de la Barca (1600–1681)
- španělský dramatik a básník
- hlavní představitel tzv. zlatého věku španělské lit.
- studoval teologii, přerušil a začal se věnovat lit. tvorbě
- napsal přes 200 her převážně nábožensko-filozofického charakteru
- hry:
o Život je sen (1635)
o Zalamejský rychtář (1651)
2. Itálie
- marinismus
o vyumělkovaný a po formální stránce vyspělý styl italské barokní světské literatury
o Giambattista MARINO: Adonis
Torquato TASSO (1544–1595)
- italský básník, pocházel z dobře situované rodiny
- v mládí procestoval s otcem celou Itálii
- studoval práva, poté filozofii a rétoriku
- po studiích vstoupil do služeb šlechtického rodu a věnoval se literatuře
 - trpěl psychickými poruchami (hospitalizace, klauzura)
- na konci života odešel do Říma, kde zemřel
- dílo:
o Rinaldo
o Osvobozený Jeruzalém (1575)
3. Anglie
- vývoj poznamenán snahami Stuartovců o absolutismus, útlak obyvatelstva → revoluce
- literatura hledá východisko z této situace, nachází je v bohu
John MILTON (1608–1674)
- bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvzdělanějších anglických básníků
- studoval teologii, filozofii, přírodní vědy, absolvoval studijní cesty do Francie a Itálie
- poradcem Olivera Cromwella
- v důsledku přepracovanosti a vyčerpání oslepl
- zakladatel moderního eposu
- dílo:
o Ztracený ráj (1667)
4. Německo
Hans Jakob Christoffel von GRIMMELSHAUSEN (1622–1676)
- autor dobrodružných románů a novel
- jeden z nejoblíbenějších autorů německého baroka
- během 30leté války přišel o rodinu, jako voják se 30leté války aktivně účastnil
- neměl vzdělání, sám se vypracoval na písaře
- po válce přestoupil ke katol. víře, pracoval pro štrasburského biskupa
- dílo:
o Dobrodružství Simplicia Simplicissima (1668; Nejprostší Prostoduchý)