UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY V LITERATUŘE

= obrazná pojmenování
• využívají mnohoznačnost slov
• Základní typy:
TROPY – založeny na přenášení významu slova
FIGURY – založeny na opakování slov nebo
hlásek, na hromadění slov nebo celých
větných celků
! Význam slova se nemění!
 TROPY
• Epiteton (básnický přívlastek): zářivá noc
• Příměr = přirovnání: měla oči jako uhle

• Metafora – přenesení významu na základě vnější

podobnosti (např. barva, tvar, rozměr, množství):
beránek, pata hory, hrdlo láhve, moře světel, prší
listí,...
– Personifikace – neživým předmětům, popř.
zvířatům, rostlinám, abstrakt. pojmům připisujeme
specificky lidské city, myšlení, řeč: déšť bubnuje na
plechovou střechu
 TROPY
• Metonymie – přenesení významu na základě věcné
souvislosti: město čeká, úzkost ve zdech svých
(městem se myslí obyvatelé města)
 Synekdocha - celek je označen svou částí, popř.
naopak: (ulice se vzbouřila, vzali mu střechu nad
hlavou, je chytrá hlava, živil sedm krků, v orchestru
schází housle, dopadla na něj ruka zákona,…)
 Perifráze - opis pomocí typických znaků: Brzy se u
nás budou péct koláče (= bude svatba)
• Hyperbola = nadsázka (stokrát jsem tě prosila)
• Eufemismus = zjemnění nepříjemné skutečnosti
• Dysfemismus = slova se silným negativním citovým
zabarvením
 TROPY
• Oxymóron – významový protiklad, 2 slova, která si
vzájemně odporují (živá mrtvola)

• Ironie a sarkasmus (zesílená ironie) – užití slova v

opačném významu
 TROPY
DRUHY METONYMIE:
• děj přenesený na osoby vykonávající děj (hlídka, vláda …), na věc (psaní, učení,...),
na místo děje (zatáčka, západ, vjezd,...)
• pojmenování vlastnosti přenesené na nositele vlastnosti (mládí, dobrota, …)
• pojmenování povolání se přenáší na místo jeho provozování (pekařství,
cukrářství, …)
• pojmenování materiálu se přenáší na výrobky (zlato, hedvábí, liška, norek,
porcelán, …) (nosila norka)
• pojmenování nádoby se přenáší na její obsah (vypil dva poháry, snědl tři talíře, …)
• jméno autora se přenáší na název jeho díla (číst Čapka, poslouchat Vivaldiho, …)
• zeměpisný název se přenáší na událost, která se tam stala (Waterloo, Bílá hora,
Rubikon, …)
• osobní jména se stávají označením typu, vlastnosti (donchuán, kasanova,
venuše, titán, goliáš, lazar, jidáš, romeo, othello, donkichot, herodes, ahasver,
švejk, …)
• vlastní jména se stávají označením věci (fyzikální jednotky – watt, newton, pascal, ohm;
výrobky a vynálezy – rentgen, sendvič; bojkot, lynč)
 FIGURY
1. Syntaktické
a)odchylky od pravidelné větné stavby
• Elipsa – vypuštění podstatného vět. členu:
My o vlku a vlk za humny./ Odbila jedenáctá.
• Aposiopese - neukončená výpověď
onu skálu uhlídá,
kde v břehu jezera – tam dívku uplakanou…
• Anakolut – vyšinutí z pravidelné větné stavby – souvětí pokračuje jinak než
vyžaduje začátek
• Já, já toho věštec od Beskydu lidu.
• Inverze - neobvyklý slovosled – bývá převrácený
• Asyndeton – vynechání spojek: Tu a tam přisvědčil, kývl hlavou.
• Polysyndeton – hromadění spojek: A padal déšť a byl tak těžký
a padal sám a beze jména
• Osamostatněný větný člen
• Vytčený větný člen: Maminka, ta byla vždycky hodná.
 FIGURY
1. Syntaktické
b) hromadění slov
 opakování slov na pravidelném místě ve verši, ve větě
• Anafora - opakování slova na začátku veršů:
Manon je motýl,
Manon je včela,
Manon je růže,
hozená do kostela.
• Epifora - opakování slova na konci veršů:
Co to máš na té tkaničce?
Na krku na té tkaničce?
 FIGURY
1. Syntaktické
• Epanastrofa – opakování slova na konci jednoho a na
začátku druhého verše
střela se zaryla v bílá ňadra
v bílá ňadra prvního Tatařína
• Epizeuxis – opakování slova těsně za sebou
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán.

 hromadění významů
• Gradace – zesilování významu
a voda skáče, běží, burácí, řítí se údolím
 FIGURY
2. Zvukové
 hromadění hlásek, hláskových skupin
• Zvukosled – eufonie (libozvuk) X kakofonie (nelibozvuk)
Vyvalily se vlny zdola
roztáhnuly se v šírá kola
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal
• Paronomázie – slova odvozená od stejného základu
slepecky táhnem slepou hrou
• Aliterace – stejná hláska nebo hlásková skupina na začátku sousedních
slov
Potkal potkan potkana
pod kamenem, pod kamenem
• Zvukomalba (onomatopoie)- jazyk napodobuje zvuk
biče svist, řetězu chřest
 FIGURY
3. Řečnické
• Řečnická otázka
• Řečnická odpověď
• Apostrofa – básnické oslovení něčeho neživého,
někoho nepřítomného
Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši