Syntax (skladba)

Obdobně jako rozlišujeme jazyk ve smyslu jazykový systém znaků (langue) a jazyk ve
smyslu konkrétní realizace jazykového systému v konkrétní komunikační situaci
(parole), rozlišujeme i v syntaxi pojmy věta = jednotka jazykového systému (větný vzorec,
model, schéma) a výpověď = konkrétní realizace věty v konkrétní komunikační situaci.
(Pozn. V lexikologii obdobně pojmy – slovo a pojmenování.)
Různé komunikační situace: Řeknu to tvým rodičům. – může být sdělení, nabídka či výhrůžka
Týž obsah lze vyjádřit různými větami (různou formou), seřazeno od nejvolnějšího vyjádření
k nejtěsnějšímu (nejhutnějšímu), stavba věty je volná nebo těsná:
Jana se vracela z výletu a zpívala si.
Když se Jana vracela z výletu, zpívala si.
Jana, vracejíc se z výletu, zpívala si.
Při návratu z výletu si Jana zpívala.
Jana se vracela z výletu se zpěvem.

Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti (podle záměru, z hlediska modality) uč. s. 107
V jiných učebnicích bývá tato problematika nazývána komunikativní funkce výpovědí (KF).
Nejvhodnější by byl název Výpovědní formy pro vyjádření komunikativních funkcí a postojů
mluvčího (jde totiž o obojí).
Pro vyjádření jednotlivých druhů KF a postojů používáme ustálené výpovědní formy (VFo).
Přehled těch základních viz tabulka na s.107. K tomu dodatky:
Ad věty rozkazovací – rozkaz lze vyjádřit i jinými gramatickými prostředky než imperativem
(rozkazovacím způsobem), např. infinitivem: Zastavit! v určité komunikační situaci (pokyny
učitelů, trenérů, rodičů apod.) a s patřičnou intonací i indikativem v 1. nebo 2. osobě: Šlapu,
šlapu a nekecám! Píšu, píšu a nekoukám! Běžíme, běžíme! A neulejváme se! A teď to
rychle sníš! Tady si sedneš! atd.
Ad řečnická otázka – neodpovídá se na ně, nepředpokládají odpověď, nejsou to skutečné
otázky, neboť mají jiné funkce než tázací, např. podiv, výtka, rozhořčení apod. (Odpovídá na
ně snad jen Švejk… Švejku, jste tak blbej?! – Tak, poslušně hlásím)
Další KF a postoje – vedle základních, uvedených v tabulce, existují další specifické
výpovědní formy (VFo) pro vyjadřování dalších, zvláštních funkcí a postojů (námitky,
návrhu, obavy, varování, výstrahy, výhrůžky apod.). Součástí těchto specifických VFo bývají
kromě určitého tvaru slovesa a intonace také lexikální výrazy, většinou částice, např.:
VFo pro vyjádření varování (obsahem je případné nežádoucí jednání): Ne abys na to
zapomněl! Ne abys tam chodil! Ne abyste mu to řekli! Ne abys na to sahal!
VFo pro vyjádření výstrahy (obsahem jsou negativní důsledky mimovolní): Aby ses neřízl!
Že se řízneš! Aby to nespadlo! Že to spadne! Abychom toho nelitovali!
VFo pro vyjádření výhrůžky (obsahem jsou sankce ze strany mluvčího): Abych tě nevyhodil!
Že tě vyhodím! Abych ti nedal pohlavek! Že dostaneš pohlavek!

Věty dvojčlenné (podmětové) a jednočlenné (bezpodmětové) – s.108

Věty dvojčlenné (podmětové) – mají gramatický podmět, i když může být nevyjádřený (Čtu.
Co děláš? Spí.), nebo všeobecný (Psali o tom v novinách.)
Věty jednočlenné (bezpodmětové) – nemají gramatický podmět, nemohou mít, nelze jej
doplnit, vyplývá to z povahy přísudku – bývají v něm buď slovesa neosobní (Prší. Sněží.
Smráká se.), nebo neosobní slovesné tvary (V kamnech praská.) a neosobní slovesně jmenné
tvary (Je mi smutno. – stavové příslovce se sponou; Právě se o tom jedná. Bylo o tom
rozhodnuto. – pasivní konstrukce)
Dostalo se mu dobrého vzdělání. Udělalo se mu nevolno. Jde o zcela jinou věc. Už mi svitlo.
Dětem už úplně vytrávilo. Venku je chladno. Je mu špatně. Záleží na tvém rozhodnutí. Jede
se na hory. Přitížilo se mu. Došlo ke srážce. Došlo k tomu, že… (SP s VV předmětnou) –
celé souvětí má strukturu věty jednočlenné, ale struktura např. Bylo rozhodnuto, že… (SP
s VV podmětnou) je dvojčlenná, podmětem je VV podmětná.
Větné ekvivalenty – neobsahují sloveso ve tvaru určitém (věty neslovesné), ale infinitiv ano,
např. Zastavit! Být tak mladší!; dále bývá jejich základem substantivum, adjektivum,
adverbium: Hloupost!, Pozor!, Osle!, Petře!, Šatna, Lidové noviny, Jak krásné!, Dobře.;
citoslovce: Ach!, částice: Ano.; mívají funkci zvolání, oslovení, nadpisu, nápisu, apod. viz
s.109; působí expresivně.

Věty s polovětnými konstrukcemi (viz i u odborného stylu)

Polovětné konstrukce (lidově: něco mezi větnými členy a VV) – významově tvoří samostatný celek jako věta
v souvětí, mluvnicky ale samostatné nejsou, nemají přísudek (určitý tvar slovesný), nejsou větami.
Funkce těchto konstrukcí: Sdělnou informační hodnotou se blíží VV. Oproti VV však jazykový projev zhušťují,
jsou prostředkem syntaktického zhuštění (kondenzace), které činí stavbu vět hutnou, sevřenou, kompaktní. Jde
v podstatě o užití jmenných konstrukcí místo slovesných, dějových. Také uvolňují souvětná schémata pro další
informace, umožňují nahuštění informací. Avšak pozor: Nepřiměřené množství může způsobit nežádoucí
přetížení souvětí, mohou tak vznikat nesrozumitelné řetězce.
Volný přívlastek adjektivní – konstrukce s dějovými, slovesnými adjektivy, oddělují se
čárkami: Jeho tvorba, ve Vídni přijímaná chladně, vzbudila v Praze nadšení. Jeho dílo,
čítající přes šest set skladeb, je ohromující.
Přístavek – lze též považovat za polovětnou konstrukci, odděluje se čárkami: Jaroslav Seifert,
nositel Nobelovy ceny, věnoval mnoho básní Praze. Jiří z Poděbrad, tehdy ještě správce
zemský, provedl revizi pozemkové držby. Uklidila pokoje, kuchyň, spíž, zkrátka celý byt.
Přechodníkové konstrukce – rozvitý přechodník, oddělený čárkami (nerozvitý by byl
normální větný člen bez čárek, ale hranice mezi nimi není ostrá), přechodníky mají funkci
doplňku: Matka plakala, zalykajíc se slzami. Nedbaje už ničeho, odešel. Utíkali, bojíce se
pronásledování. Shromáždiv tlupu, rozkázal… Spatřivše ho, běželi mu naproti.
(oproti tomu: Bystrouška hodujíc rozhlížela se po dvoře.)
Stejnou povahu jako přechodníkové mají i konstrukce s příčestím trpným nebo jmenným
tvarem adjektiva: Rozhořčen a uražen, rozhodl se hned odjet. Provázen panem K., vracel se.
Šťasten, že ji vidí, vyběhl ven.
Infinitivní konstrukce – v platnosti volného přívlastku: Měl jedinou touhu, (touhu: touhu –)
podívat se k moři. (Měl touhu podívat se k moři – těsný přívlastek, proto to není polovětná
konstrukce) Vzácně se vyskytují také konstrukce, které lze nahradit VV podmínkovou: Nebýt
vás, nedokázal bych to. (Kdyby nebylo vás, …) Tohle vědět, nikam bych nešel. O tomhle
vědět, zařídil bych se jinak. (Kdybych to věděl, …)

Souvětí
VV musíme určovat podle významu, tj. podle větného členu (VČ), který zastupují, a
poměry mezi VH, popř. mezi rovnocennými VV a VČ podle významového vztahu; znalost
spojek může být pomůckou, ale ne hlavním kritériem.
Neurčovat mechanicky dle spojek; spojky mohou být i složené výrazy, např.
Ve VV příčinné místo spojky protože lze užít nevlastní předložky + že:
Díky tomu, že nám pomohl, mohli jsme … Kvůli tomu, že máš starosti, nemusíš …
Vzhledem k tomu, že …
Ve VV podmínkové místo spojky kdyby lze užít:
V případě, že by to bylo vhodné, … Za předpokladu, že … Pod podmínkou, že …
Ve VV přípustkové místo spojky přestože lze užít:
Bez ohledu na to, že …
Poměr následkový (důsledkový) lze vyjádřit místo spojky a proto také výrazy:
… a v důsledku toho se změnil. … a následkem toho zemřel.
 Spojka když (podobně i spojky že, aby, jak atd.) se v souvětích podílí na uvozování
různých druhů VV: (další příklady na s. 147)
Když nebudeš dávat pozor na cestu, zakopneš. VV podmínková
Když mi bylo nejhůře, pomohli mi rodiče. VV časová
Je trapné, když se dospělí ve společnosti neumějí chovat. VV podmětná
Svůj požadavek prosadil, i když to bylo těžké. VV přípustková
I celá věta (nejen spojovací výraz) může mít v různých souvětích platnost různých VV:
Rozhodl, že výzkum bude pokračovat. – VV předmětná
Rozhodlo se // Bylo rozhodnuto, že výzkum bude pokračovat. – VV podmětná
Dospěli k rozhodnutí, že výzkum bude pokračovat. – VV přívlastková
Vztahy široce kauzální (příčinné)
–jsou tak trochu spojené nádoby; jednu a tutéž skutečnost můžeme vyjádřit několika způsoby:
Zaspal. (příčina, důvod) Přišel pozdě. (důsledek, následek)
Příčina – objektivní, skutečná příčina; to, co má nějaký následek, důsledek
Důvod – to, co se domnívám, že je příčinou, to, čím si něco (popř. i dodatečně) vysvětluji
Důsledek – to, co z něčeho logicky vyplývá
Následek – to, co následuje po předcházejícím jevu
SP s VV příčinnou.: Přišel pozdě, protože zaspal. // Protože zaspal, přišel pozdě.
SS s poměrem důvodovým: Přišel pozdě, neboť zaspal.
SS s poměrem důsledkovým: Zaspal, a proto přišel pozdě.
(Pozn. Může nastat i tato situace: Šli jsme na výlet, protože jsme měli dobrou náladu.; ale i: Měli jsme
dobrou náladu, protože jsme šli na výlet.)
Příčina předchází, účel následuje:
Učíme se kvůli maturitě. – příslovečné určení není jednoznačné, příčina nebo účel, VV jsou
přesnější: Učíme se, protože chceme dobře zvládnout maturitu. – VV příčinná
Učíme se, abychom dobře zvládli maturitu. – VV účelová
Rozdíl jako x jak: Starala se o dítě, jako se starali její rodiče o ni. – shoda dějů; starali se
oni, stará se i ona; dělá to stejné, co oni
Starala se o dítě tak, jak se starali její rodiče o ni – stejným způsobem, popř. stejnou měrou
Spojovací výrazy pro časové okolnosti:
Současnost dějů: Když se vracel, pršelo. Když se učí, pouští si hudbu. Přišel, právě (zrovna)
když začínali. Teď když to vím, jsem už klidný. Mračila se, už když přicházel. Uklidnil se,
teprve když ji uviděl. V tu chvíli, kdy si myslela, že… Jak tak pořád šla, přepadl ji divný pocit.
Přímo souběžnost dějů: Zatímco (zatím co) // mezitímco (mezitím co) jsme spali, vypukl požár.
Pracoval, zatímco ostatní odpočívali.
Současnost nebo předčasnost v budoucnosti: Až bude starší, pochopí to. Až ho uvidíš,
pozdravuj ho. Až přestane pršet, půjdeme.
Předčasnost děje: Když se vrátil, usmál se. Teprve když ho zatkli, uvědomil si… Povolil stisk,
až když spatřil… Teprve až zakřičel, zvedla hlavu. Poněkud zbytečné je příliš časté užívání
složeného spojovacího výrazu poté, co (užívá se i nesprávně: potom, co), popř. i příslovce
poté – působí strojeně, méně přirozeně: Poté, co odešel, vrátila se ke své práci. Poté, co jsme
si prohlédli… Poté jsme navštívili… apod.
Následnost: Dlouho přemýšlel, než se rozhodl. Dříve než odpověděl, zamyslel se. Uhodl
pachatele dřív, než film skončil.
Časově limitující spojky: Od té doby, co se odstěhoval, jsem ho neviděl. Dokud je člověk
mladý, myslí si… Čekali tak dlouho, až se dočkali. Díval se za ní, dokud nezmizela za rohem.
Okamžitost: Jakmile (jen, jak, sotva, sotvaže) ho uviděl, rozběhl se k němu.
Opakování dějů: Kdykoli(v) k ní přijdu, uvítá mě s otevřenou náručí. Kdykoli přijede do Brna,
navštíví mě. Kdykoli jsem něco potřebovala, pomohla mi. Spojka kdykoli(v) je vhodnou
náhradou nadužívaných hovorových výrazů vždy(cky) když, pokaždé když.
Nesprávné a nadměrné užívání „tak“: Když se vrátil domů, tak si připravil večeři. – oprava:
Když se vrátil domů, připravil si večeři.
Nesprávné užití časových spojek: Až směl odjet…- správně: Když (jakmile) směl odjet…;
Až jsme byli starší… - správně: Když jsme byli starší…; Jakmile ji nenašel, byl mrzutý –
správně: Když ji nenašel…
Rozdíl „jako by“ (= jako kdyby) a „jakoby“ (= jako): Zmizel, jako by se do země propadl.
(propadl by se); Vypadal, jako by právě vylezl z roští. (vylezl by); Byl jakoby u vytržení. (jako
u vytržení); Udělal to jakoby naschvál. (jako naschvál).
Zbytečné nebo nevhodné „ale“
Byl útlý, ale velmi mrštný – není v rozporu, lépe: a velmi mrštný
Část společnosti ale zastává názor, že utrpení zvířat je sice špatné, zároveň ale dodává... –
oprava: část společnosti sice zastává názor, že utrpení zvířat je špatné, zároveň ale dodává

Zápor
Oba nenašli východisko. – dvojznačné: Oba (důraz) nenašli východisko. = Žádný z nich/Ani
jeden nenašel. x Oba nenašli (důraz) východisko. = Jeden našel, jeden nenašel. V textu však
nepoznáme, proto raději volit jednoznačné vyjádření. Podobně i další případy:
Vždycky ochotný nebyl. – dvojznačné, jednoznačně: Někdy ochotný nebyl. Jindy ochotný
nebyl. X Nikdy ochotný nebyl.
Všechny přístroje nefungují. – buď žádný/ani jeden nefunguje, nebo některé ano, některé ne
Všichni nerozuměli. – Někteří rozuměli, někteří ne. X Nikdo/Žádný/Ani jeden nerozuměl.
Někdy je vhodnější zápor členský: Ne každý to ví., jindy zápor větný: Každý to neví.
Učí se ne jak správně vládnout, ale jak moudře vládnout. – lépe: Neučí se, jak správně…,
nýbrž jak moudře… Učí se nejen jak správně…, ale i jak moudře…
Pokud na zápor navazuje odporovací vztah, užíváme spojku nýbrž (místo ale), např. Není to
nedostatek, nýbrž přednost.
Kombinace různých druhů záporu zápor ruší, ale má poněkud jiný významový odstín, jiné
zabarvení než obyčejný klad: nejsem nespokojen – jsem spokojen; nemohl neuznat – musel
uznat; neříká nepravdu – říká pravdu; vedl si nikoli neobratně – vedl si obratně apod.
V záporných větách užíváme místo „i“ výraz „ani“ (ať už ve funkci spojek nebo zesilujících
částic), např. nejedl ani nepil; ani já tu nezůstanu; nechtěl jít ani s maminkou; ani
nepozdravil. Chyby + opravy: neposlouchá tatínka i maminku – neposlouchá tatínka ani
maminku; ale i to někdy nestačí – ale ani to někdy nestačí; dalo by se říci, že i Kafka si
neuměl představit… - že ani Kafka si neuměl…; někdy je možné obojí, ale má různý smysl,
např. neodešla, i když ji vyháněl – neodešla, ani když ji vyháněl.
Spojka „aniž“ – má schopnost popřít celou větu, sloveso po ní je kladné (žádný další zápor),
např. Odešel, aniž (by) se omluvil. Udělal to, aniž někomu něco řekl. Odmítli to, aniž nám
vysvětlili proč. Nemůžu to posoudit, aniž bych to viděl. Nemůžu to očistit, aniž to namočím.
Pozor na chyby typu: Snažil se zabránit situaci, aby jezero nezmizelo. Opravy: zabránit tomu,
že by zmizelo // snažil se, aby nezmizelo.
Lékař mu přísně zakázal nejíst tučné maso. Opravy: zakázal jíst tučné…, přikázal nejíst tučné
Nepodařilo se mu zabránit, aby se obraz zcela nerozpadl. Opravy: zabránit tomu, že by se
rozpadl; zabránit rozpadnutí // dosáhnout toho, aby se nerozpadl.
Jak zabránit tomu, aby studenti nestudovali obory, ve kterých poté nenajdou uplatnění.

Zvláštnosti větné stavby (s.127)

Výrazy do věty syntakticky nezačleněné (jsou mimo syntaktické vztahy):
Oslovení – vždy odděleno čárkami: To bys, Aničko, nevěřila.
Citoslovce – odděleno čárkou: Brr, to je zima. X Ach mámo! Ach! Žába žbluňk do vody.
Vsuvka – poznámka, odbočka, komentář apod., odděluje se čárkami, pomlčkami, závorkami.
Samostatný větný člen – buď na začátku vytčen pro zdůraznění: Katku, tu bych neuhodil.;
nebo na konci připojen pro zpřesnění: Lekla se jí, té postavy. Typický pro mluvenou řeč, vždy
oddělen čárkou, ve větě zastoupen zájmenem nebo příslovcem: Bylo tam hezky, u moře.
Výrazy do věty syntakticky začleněné (jsou v syntaktických vztazích):
Osamostatněný větný člen – i když stojí až za větou, patří do ní jako její větný člen: Brodil
se bahnem. Po kotníky. Sám.

Odchylky od pravidelné větné stavby (s.128)

Odchylky, které nepovažujeme za chyby:
Elipsa – vynechání slov známých ze situace či kontextu, nebrání srozumitelnosti, časté
v mluvené řeči, v dialogu: Musím (jít) brzy domů. Nevím, co (mám dělat) dřív. Kam jdeš?
(jdu) Do kina. Vlak odjíždí v deset (hodin).
Neukončená výpověď – záměrně: Běž, nebo tě…; nebo přerušena partnerem dialogu
Odchylky, které jsou syntaktickými chybami:
Anakolut – vyšinutí z větné stavby, opuštění započaté větné konstrukce, přechod ke
konstrukci jiné; náprava může být zpravidla dvojí: Děti, když přišly domů, bylo jim zima. –
opravy: Děti, když přišly domů, třásly se zimou. Dětem, když přišly domů, bylo zima.
Dotazy, které jsme nestihli zodpovědět, na ně dojde příště. - Dotazy, které jsme nestihli
zodpovědět, zodpovíme příště. nebo Na dotazy, které jsme nestihli zodpovědět, dojde příště.
Kdo se tam vydal, nikdy už ho nikdo nespatřil. – opravy: Kdo se tam vydal, toho už nikdy
nikdo nespatřil. Když se tam někdo vydal, už ho nikdy nikdo nespatřil.
Spějeme k tomu, aby to jediné, co by nás spojovalo, jsou prostory nákupních středisek. –
oprava: spějeme k tomu, aby to jediné, co nás spojuje, byly prostory nákupních středisek.
Kdo z nás nikdy nevyráběl panáčky z kaštanů a dával je jako dárky rodičům? (autor
zapomněl, jak začal, anakolut při užití záporu) – oprava: Kdo nikdy nevyráběl a nedával…
Může se to zdát divné a pro některé mé spolužáky nepochopitelné, ale já raději… - opravy:
Může se to zdát divné a některým mým spolužákům nepochopitelné… nebo
Asi je to divné a pro některé mé spolužáky nepochopitelné…
Obklopuje nás spousta lidí, kteří se k nám chovají pěkně a vycházíme spolu – oprava: kteří se
k nám chovají pěkně a s kterými dobře vycházíme // chováme se k sobě pěkně a vycházíme
spolu dobře.
Lidé začali tíhnout ke světu nadpozemskému, ke světu, jež si vytvořili ve svých myšlenkách,
svět, k němuž se obraceli s prosbami. – oprava: ke světu, k němuž…
Jsou to ale opravdu ti, za které je pokládáme? – oprava: Jsou ale opravdu těmi, za které…
nebo Jsou to ale opravdu ti, které máme na mysli?
Jde o zvíře domestikované, ale navíc u něj došlo i ke genetickým změnám. – i nevhodné „ale“,
opravy: Jde o zvíře domestikované, u kterého důsledkem toho došlo i ke genetickým změnám.
nebo Zvíře je domestikované, a navíc u něj došlo…
Člověk, když není opatrný, hned se mu něco ztratí.
Kdo se přihlásí na zájezd, je třeba, aby zaplatil zálohu.
Každý, kdo to viděl, už mu to bylo jasné.
Maminka, když v sobotu uklízí, není jí do zpěvu.
Těch, co se to netýká, se omlouvám za nevyžádaný mail.
„Jako tvůj vazal, můj pane, je mou povinností přispět vám vojenskou pomocí.“
Zeugma – spřežení vazeb, zanedbání dvojí vazby, členy spojeny společnou vazbou, přitom
každý vyžaduje vazbu jinou: Společně jsme se dívali a hodnotili vybrané obrázky. – oprava:
…dívali na obrázky a hodnotili je.
Očekáváme od diskuse, že bude živě reagovat a správně osvětlovat složité problémy. –
oprava: že bude živě reagovat na složité problémy a správně je osvětlovat.
Poznává a přemýšlí o různých charakterech lidí.
A tak jsem poprvé osobně viděla a mluvila s naším vzácným jubilantem. – oprava: viděla
našeho jubilanta a mluvila s ním.
Musíme si vážit a myslet na lidi, kterým na nás záleží. – oprava: Musíme si vážit lidí, kterým
na nás záleží, a myslet na ně. / Musíme myslet na lidi, kterým na nás záleží, a vážit si jich.
Popisuje a upozorňuje na problémy své doby.
Sledujte a řiďte se pokyny na nástěnce.
Historické události před a během romantismu… opr.: před obdobím romantismu i během něj
To platí nejen před, ale i během vztahu. - oprava: To platí pro vztah, ale i pro jeho utváření
Dovede člověka rozesmát, ale i poradit a pomoct v nouzi. – oprava: i poradit mu a pomoct
Vždycky nás zaujal a vtáhl do děje příběhů, které vymýšlel – oprava: …nás svými příběhy
zaujal a vtáhl nás do jejich děje / …nás příběhy, které vymýšlel, zaujal a vtáhl nás…
Je jen na nás, jak si ho (příběh) vyložíme a vnímáme. – jak si ho vyložíme a jak ho vnímáme.
Čekala, že se bude maminka rozčilovat a nadávat. – oprava: a že bude nadávat (není zvratné)
Za dvě hodiny jsme si zkusili a zažili tolik věcí, že… - jsme si zkusili a zažili jsme tolik…
Co když to udělali pod výhrůžkami a obavami o své nejbližší? – oprava: a z obav(y) o své…
Mají zájem a snahu na tom, … - oprava: zájem na tom, …, a snahu o to, …
Národ chtěl a volal po nové vládě. – chtěl novou vládu a volal po ní.
V místech, kde málo nebo nikdy nesvítí slunce, … - kde slunce svítí málo, nebo nesvítí nikdy
On sám nejvíce uznával a měl blízko k Martinu Fričovi.
Kontaminace – směšování, křížení vazeb, správná vazba je zaměněna s jinou, převzatou od
slova podobného významu: nesprávně: Jsem rád za… spokojený za… šťastný za… (od jsem
vděčný za…) – správně: jsem rád, že…
Je rád za přítele. – oprava: Je rád, že má přítele. nebo Je vděčný za přítele.
Příroda je za podzim velmi ráda. – opravy: příroda je za podzim vděčná; příroda je ráda, že
nastal podzim
Je naštvaný//nespokojený//nešťastný za špatný výsledek. – opravy: Je naštvaný//nešťastný//
nespokojený kvůli špatnému výsledku. Je naštvaný, protože to špatně dopadlo. apod.
Nejsem spokojená z toho, co vidím. (od nemám radost z toho, co) – opr. spokojena s tím, co
Máte-li nějaké podobné hry, budu ráda za výměnu.
Za úlevy kvůli pandemii koronaviru jsou rádi.
„Za to jsem fakt ráda,“ řekla jedna ze studentek před gymnáziem.
Vyvarujeme se neznámým pojmům. (od vyhnout se něčemu) – oprava: Vyvarujeme se
neznámých pojmů (něčeho).
Vyvarovat někoho před něčím (od uchránit někoho před něčím) – oprava: vyvarovat se
něčeho (hádek, nepříjemností)
Diskutovat něco (asi od řešit něco) – oprava: diskutovat o něčem
Komunikovali jsme to s rodiči, komunikoval o tom s psychologem (asi od mluvit o něčem,
domlouvat/domluvit něco, diskutovat o něčem)
Manipulovat lidi, lidé jsou manipulováni (asi od ovlivňovat někoho, jsou ovlivňováni) –
opravy: Manipulovat lidmi // s lidmi, lidmi // s lidmi je manipulováno
Přemýšlel//uvažoval nad problémem… (od zamyslet se nad něčím) opravy: Přemýšlel//
uvažoval o problému. X Zamyslel se nad problémem.
Varuje od… (asi dle odrazuje od…); varuje proti… (asi dle staví se proti…) - oprava: varuje
před něčím…
Potřeba po něčem (od touha po…) – oprava: potřeba něčeho
Vyzrát nad jeho mocí (od zvítězit nad…) – oprava: vyzrát na něco
Zmínit něco (asi od připomenout něco) – oprava: zmínit se o něčem
Upřednostňuje ideu nad… (od vyzdvihuje nad) - oprava: upřednostňuje ideu před…
Člověk není schopen dostát schopností (asi od využít schopností) – oprava: dostát
schopnostem (navíc nevhodný výraz schopnost; dostát závazkům, slibům, požadavkům)
Konflikt v Iráku je tomu zářným příkladem (asi od je někomu příkladem) – oprava: je toho
zářným příkladem
Nebyl obeznámen o způsobech… (od neví o) – oprava: obeznámen se způsoby
Kontaminace má blízko k lexikálním chybám typu:
Prohloubit úroveň vzdělání (od prohloubit vzdělání) – oprava: zvýšit úroveň vzdělání
Kontaminace může vypadat také jako absence vazby:
rozumím, že… (asi od chápu, že…) – správně: rozumím tomu, že…
záleží, jak se k tomu kdo postaví – správně: záleží na tom, jak se k tomu kdo postaví
Pády s předložkami „mimo“ (+4.p.) a „kromě“ (+2.p.)
Mimo Terezy – správně: mimo Terezu nebo kromě Terezy
V knize vystupuje mimo jiných zajímavých postav také… - správně: V knize vystupuje mimo
jiné zajímavé postavy také… nebo V knize vystupuje kromě jiných zajímavých postav také…
Atrakce – skladební spodoba tvarů, nepatřičné přizpůsobení pádu: Ve spoustě/většině
případech to končí neúspěchem – oprava: ve spoustě/většině případů; toleruje se v ustálených
případech typu: buď jak buď, dělej co dělej, ber kde ber, vezmi kde vezmi, je širší než delší.
Není možné skončit v půli cestě – oprava: v půli cesty
Spoustě lidem to nedojde – oprava: spoustě lidí
Vstávat před sluncem východem – oprava: před východem slunce
Mluvili o obrazu věnovanému neznámým dárcem – o obrazu věnovaném neznámým dárcem
Uvažujeme o dalším zvýšením produktivity práce – o dalším zvýšení
Vyberou se miliony na podporu projektů pomáhajícím lidem v těžkých podmínkách. –
oprava: Vyberou se miliony na podporu projektů pomáhajících lidem v těžkých podmínkách
Všude spousta lidí, spěchající a mající hlavu plnou starostí… oprava: …všude spousta lidí,
spěchajících a majících hlavu plnou starostí…
Kniha je rozdělena do několika kapitol, (vždy) zaměřené na určité téma. Oprava: Kniha je
rozdělena do několika kapitol, (vždy) zaměřených na určité téma.
z obdobných sezeních – oprava: z obdobných sezení; do jeho rozzářených očích – oprava: do
jeho rozzářených očí; z šálku sevřeném v rukou – oprava: z šálku sevřeného v rukou, nebo:
v šálku sevřeném v rukou;
Nedodržení potřebných tvarů (pádů), často nevhodně nominativ
…přístup jeden k druhému… oprava: jednoho k druhému…
…vztah přítel k příteli… oprava: vztah přítele k příteli… člověka k člověku…
…hledání (poznání) sebe sama… oprava: spojení vyžaduje 2.p. – hledání (poznání) sebe
samého//sebe samé…
Předložka „mezi“ vyžaduje plurál
Tato hra patří mezi jedno z nejznámějších děl…// Mezi jedno z nejznámějších dramat se
řadí… - opravy: mezi nejznámější díla… k nejznámějším dramatům…
Mezi známou organizaci na Moravě patří... - oprava: Mezi známé organizace patří… nebo
Ke známým organizacím patří…
Mezi jedny z nejvýznamnějších mezinárodních organizací patří… správně: Mezi
nejvýznamnější organizace patří… nebo K nejvýznamnějším organizacím patří…
Mezi další často propagovanou organizaci patří… správně: Mezi další často propagované…
A občas se vám zasteskne po klidu, který mezi civilizací nenajdete. - oprava: …který mezi
davy lidí… nebo …který v civilizovaném světě…
Mezi rodinou, mezi národem, mezi kolektivem byl vždy oblíben. – opravy: v rodině,
v národě, v kolektivu, nebo mezi přáteli, mezi lidmi, mezi spolužáky atd.
Mezi každou slokou je refrén. – opravy: Za každou slokou je refrén. / Mezi slokami je
pokaždé refrén.
Mezi jeho dílo patří… - opravy: Do jeho díla // K jeho dílu // Mezi jeho díla
Okusuje trávu a vybírá mezi ní lesní plody. – opravy: … v ní… nebo …mezi stébly…
 Pořádek slov ve větě – slovosled (vybrané části ze s.132)
Pokud je u substantiva více přívlastků, měly by být v tomto pořadí:
Vynikající (hodnotící) český (rozlišující) skladatel;
černý (významově širší) zimní (významově užší) plášť;
v celém tom našem (zájmena) posledním (číslovky) krásném (hodnotící adjektivní) májovém
(rozlišující adjektivní) večeru;
Příslovečná určení se řadí od nejobecnějšího k nejkonkrétnějšímu:přijdu dnes odpoledne ve tři
! Nesprávné spojení s dvěma po sobě následujícími předložkami: Řidič narazil do před ním
jedoucího traktoru. Správně: Řidič narazil do traktoru jedoucího před ním.
! „Roztržená“ předložková spojení (dalším rozvitím, tj. nejen dalším předložkovým
spojením), vznikají šroubované nečeské obraty:
Podívejme se na, dnes už všem dobře známý, facebook… – navíc chybná interpunkce, mělo
by být Podívejme se na dnes už všem dobře známý facebook – celá oprava: na facebook, dnes
už všem dobře známý, … Nejlépe však říci přirozeně: Dnes už všichni dobře znají facebook…
Posílám informace k v Brně organizovaným kurzům – oprava: posílám informace ke kurzům
organizovaným v Brně
Její, s přibývajícím časem blednoucí, obraz…– navíc chybná interpunkce, mělo by být Její,
s přibývajícím časem blednoucí obraz… - celá oprava: Její obraz, s přibývajícím časem
blednoucí, …
Klábosím s naproti sedícím spolužákem. - … se spolužákem sedícím naproti.
Vjíždíme do dobře opečovávanými květinami posetého dvora. – … do dvora, posetého dobře
opečovávanými květinami.
Nejsme spokojeni s vaším oddělením vypracovanou zprávou. Správně: Nejsme spokojeni se
zprávou vypracovanou vaším oddělením.
…město, které se z mně neznámého důvodu jmenovalo Krásno.
…jaké se z mně nepochopitelného důvodu odráželo…
Prioritou je pomoci studentovi s pro něj optimálním fungováním ve škole.
Jendu tedy potkáte pouze v až možná nezdravě volném oblečení.
…konflikt mezi do svých snů ponořeným jedincem a realistickou společností.
Odkazovací slova přívlastková stojí před svými substantivy: Měla takové obavy, že celou noc
nespala. Měla takovou představu, že… (nesprávně: Měla obavy takové, že … Měl představu
takovou, že…)
! Pozor na tzv. falešné syntaktické dvojice: Pozoroval dlouho zpívající děti. (dlouho
pozoroval, nebo dlouho zpívaly?) správně: Dlouho pozoroval zpívající děti. Vyzvedněte si
včas opravený oděv. Správně: Vyzvedněte si opravený oděv včas. (+2 příklady s.132)
Petr se rozhodl oženit se v úterý. Správně: Petr se v úterý rozhodl oženit se /V úterý se Petr…
Doporučil bych raději přispívat na organizace, které…lépe: přispívat raději na organizace…
VV přívlastková musí stát těsně za svým řídícím substantivem:
Nedodržení těsné postpozice VV přívlastkové (je daleko od jména, které rozvíjí; může dojít i
k zavádějícímu napojení VV na jiný větný člen)
Chce získat majetek od otce svého manžela, který umírá. – dvojznačné, od manželova otce
Uši vypadají jako dva malé trojúhelníčky, zasazené do chundelaté hlavičky, které se vztyčí...
oprava: Uši, zasazené do chundelaté hlavičky, vypadají jako dva malé trojúhelníčky, které…
Tepelná elektrárna, lemovaná zchátralou silnicí, zdobená bodláčím a plevelem, vedle níž se
tyčí mohutný komín… oprava: Tepelná elektrárna, vedle níž se tyčí mohutný komín, je
lemována silnicí a zdobena bodláčím a plevelem. Virus se zřejmě dostal do krevního oběhu
člověka zraněním opicí pocházející z Afriky, která tento virus měla. (virus měla opice, ne
Afrika; navíc celé velmi šroubované, přetížený řetěz závislostí, místo jmenného použít
slovesné vyjádření) Čtu dopis od kamaráda, který je plný chyb.
 Aktuální (kontextové) členění výpovědi
Každá výpověď je v komunikačním procesu nějak zakotvena a v závislosti na aktuální
komunikační situaci (kontextu) se dělí na dvě části:
východisko (tj. to už známé z komunikační situace či kontextu) a jádro (tj. to nové).
Značení: K = kontext, situace, vystihujeme otázkou; V = východisko; J = jádro.
Změna komunikační situace (kontextu) změní i toto členění. Neboli v jiné komunikační
situaci (kontextu) bude členění výpovědi na východisko a jádro jiné. I výpovědi úvodní a
izolované, tj. vlastně celé nové, nutně předpokládají nějakou výchozí komunikační situaci,
která byla impulsem k jejich vzniku.
Židé z Evropy po přežití hrůz koncentračních táborů přijíždějí do Ameriky. (K – Mluvilo se už
o Židech. Kam přijíždějí …? J= do Ameriky; nebo K – Co dělají Židé po …? J= přijíždějí do
Ameriky)
Po přežití hrůz války přijíždějí Židé z Evropy do Ameriky. (K – Co dělají Židé po …?)
Do Ameriky přijíždějí po přežití hrůz války Židé z Evropy. (K – Mluvilo se už o Americe. Kdo
přijíždí do Ameriky po…? J= Židé z Evropy)
Příklad chyby: Děj se odehrává v 50. letech, kdy do Ameriky přijíždí Židé z Evropy po přežití
hrůz války a koncentračních táborů. Správně na konci jádro: …Židé z Evropy.
Objektivní pořádek slov: V na začátku, J na konci věty – v klidné výpovědi, bez citového
zabarvení, v běžné oznamovací větě
Subjektivní pořádek slov: J na začátku, V na konci věty – ve výpovědi citově zabarvené, se
zvukovým důrazem, ve větách zvolacích, žádacích, tázacích doplňovacích: Kde (J) bydlí? (V)
Krásný den (J) to byl! (V); Pěkný pořádek (J) tady máte! (V); Už deset let (J) tam žije. (V)
V souvislém projevu se často jádro jedné výpovědi stává východiskem výpovědi následující.
Východisko se může také v následující výpovědi opakovat, může být vyjádřeno jinými slovy
či nevyjádřeno apod.: Máme (V) malou chatu.(J) (V nevyjádřeno) Stojí na kopci,(J) z kterého
(V) je krásný výhled.(J) Kamkoli se podívám,(V) všude nedotčená příroda.(J)
Náš pes je ještě štěně. Chce si pořád jenom hrát. Nenechá mě chvíli v klidu. (V je stále stejné)
Příklady chyb:
Mou nejmilejší zábavou je četba. Často se vracím k některým knihám. – oprava: K některým
knihám se často vracím. (J)
Zdravím tě z Brna, máme se dobře. Jak se ti na Slovensku líbí? – oprava: Jak se ti líbí na
Slovensku? (J)
…organizace pomáhají dětem. Kapka naděje pomáhá hlavně dlouhodobě nemocným dětem. –
oprava: …dětem dlouhodobě nemocným. (J)
Mluví se o týrání dětí a dalších projevech násilí… Naštěstí existuje spousta organizací, které
jsou tu proto, aby pomáhaly lidem v nouzi. – oprava: aby lidem v nouzi pomáhaly. (J)
Ke konci přidává různé rady, jak… Autor na úplný závěr přidává ještě… - oprava: Na úplný
závěr autor přidává…
Díky víře získáváme další inspiraci. Něco, co by nevěřící člověk nemusel získat. – oprava:
získat nemusel. (J)
Sociální sítě bezpochyby přinesly zlom v komunikaci. Bohužel pozměnily myšlení mnohým
lidem. Oprava: Sociální sítě bezpochyby přinesly zlom v komunikaci. Mnohým lidem
bohužel pozměnily myšlení. (jádro na konci)

Nepravé věty vedlejší

Nepravé VV účelové (spojkové s aby) – nevyjadřují účel, lze je nahradit větou hlavní.
Bývají považovány za slohově neobratné, někdy právem; ale mohou být užity i záměrně a
vhodně s komickým, popř. i uměleckým účinkem.
Záporné vyjadřují kontrast: Ulehla, aby už nevstala. Lze nahradit: Ulehla, ale už nevstala.
Kladné vyjadřují následnost: Odpočal si, aby po chvíli zase pokračoval. Lze nahradit:
Odpočal si a po chvíli zase pokračoval.
Všichni někam jedeme, abychom se zase odpoledne úplně zchváceni vraceli domů.
Do večera se stačíte ještě dvakrát praštit do brňavky a ukopnout si malíček, abyste se pak
naprosto zničeni dopotáceli domů. (vtipné, z fejetonů)
Nevnímám nic, civím do prázdna, snad jen občas přijdu na nějakou myšlenku, abych ji záhy
zapudil jako zbytečnou a nedůležitou.
Všechno kolem mě jen proplouvá, snad jen někdy přivede k zamyšlení, abych záhy tuto úvahu
zase zapudil jako zbytečnou a nedůležitou. (méně zdařilé, z úvah, ale také vtipné)
Nepravé VV vztažné – syntaktická chyba, šíří se téměř jako mor
Věty vztažné jsou správné jen tehdy, jestliže
a) omezují nebo blíže určují význam substantiva (zájmena), které rozvíjejí, např. Přišli
lidé (ti), kteří mají rádi sport.
b) vyjadřují průvodní děj (ne následný!) a jen připomínají vlastnosti osoby (věci,
jevu) pojmenované substantivem, např. Slunce, které mu svítilo do očí, konečně zašlo
za mrak. A pak uviděl moře, které ho zcela ohromilo. Konečně potkal člověka, který
ho pochopil.
Nepravé VV vztažné
a) vyjadřují následný děj: Spadl pod vlak, který ho přejel. Správně SS se slučovacím
vztahem: Spadl pod vlak a ten ho přejel.
b) místo volně připojené věty hlavní: V koruně stromu seděl kos, který radostně zpíval.
Správně: V koruně stromu seděl kos a radostně zpíval. V koruně… seděl a zpíval kos.
c) věty se zájmenem což (čehož, čemuž, čímž…) nebo s příslovci přičemž, načež,
pročež: Vybudujeme nová sportoviště, což povede k šíření sportu. Správně: …a to
povede…
d) místo jiných vět, které vyjadřují významový vztah přesně, jednoznačně:
Němcová zobrazuje svou babičku, které dává i vlastnosti jiných venkovských žen. Správně SS
s poměrem odporovacím: …zobrazuje svou babičku, ale dává jí // dává jí však…
Půjdu znova na výstavu, která se mi líbila. Správně SS nebo SP vyjadřující důvod,
vysvětlení: …neboť // protože se mi líbila.
Šel znova na výstavu, kterou už viděl. Správně SP s VV přípustkovou: Šel znova na výstavu,
přestože ji už viděl.
Byl oceněn za svůj objev, kterým prospěl zdravotně postiženým lidem. Správně SP s VV
příčinnou: …protože prospěl…
Nepřijímáme zakázky, které nemůžeme vyřídit včas. Správně SP s VV podmínkovou: pokud
je nemůžeme…
Další příklady:
Zvířata na farmě zavedla přikázání, která byla později poupravena. – a ta byla později…
Masy nemůžou mít svobodu, kterou ve zvířecí farmě prasata potlačila. – přímo nesmyslné,
oprava: Zvířata na farmě nemají svobodu, neboť prasata ji potlačila.
Podobenství, které je trefné, může být působivější než realistický román. - …pokud je
trefné…, nebo … trefné podobenství může…
Započala přednáška, kterou jsem nevnímala. - …ale já jsem ji nevnímala.
Naučila mě spoustu básniček, které jsem zapomněla. – ale já jsem je už zapomněla.
Vitalismus oslavuje radost z prostého života, která nemá dlouhého trvání. – ta ale nemá…
Posadil se do křesla, které pod ním zapraskalo. (následnost) – a to pod ním zapraskalo.
Proto odjel do Prahy, která mu učarovala. (následnost) – a ta mu…
Proto odjela za babičkou, která jí pomohla. (následnost) – a ta jí…
Napsal knihu, která mu přinesla slávu. (následnost) – a ta mu přinesla…
Císař dal elixír vyzkoušet na lékařově dceři, které bylo zachováno mládí po tři sta let.
(následnost) – a té tím bylo zachováno…
Kvůli dlouhověkosti musí ustavičně měnit jména, která mají vždy stejné iniciály.
Oprava: ta však mají… ale ta mají… ale zachovává stále stejné…zachovává však …
Recept nakonec dají Kristince, která ho spálí. – a ta ho…
Vše si tu žilo svým ničím nerušeným tempem, které bylo uklidňující – a to (mne) uklidňovalo,
popř. i jen uklidňujícím tempem.
Největší smůlu má náš Frantík, který se narodil 29. února. – přesněji: protože se narodil…
Najednou se ozval tichý hlas… byla to malá Anežka, kterou jsme doprovodili zpátky do stanu.
– přesněji: a tak jsme ji …
Přijměte poděkování za přípravu plesu, který se vydařil. – přesněji: neboť se velmi vydařil.
Mám Vám poslat pozvánku pro paní profesorku, kterou jí máte možnost předat. – neboť
máte možnost jí to předat. (zde navíc zavádějící napojení na jiný větný člen)
Řekne něco o placení zájezdů, které je letos jinak. – neboť letos se bude provádět jinak
Mám vám vyřídit pozvání našeho kolegy J. Nováka, který by se s vámi chtěl osobně rozloučit
Nosila nakrátko střižené vlasy, které se jí ke stáří vlnily.
Umí rozveselit své kamarády, které si dokáže vytvořit velice jednoduše.
Kouzlo se nejlépe osvědčuje hlavě u dívek, o které Jenda nemá nouzi.
Skoro jste ho nemohli vidět bez kytary, na kterou uměl skvěle hrát.
Ještě radši měl slivovici, která byla všem návštěvám okamžitě nabídnuta (lépe: nabízena).
Potká Parise, kterého v souboji zabije. (správně: potká Parise a v souboji ho zabije.)
Ve společných prostorách školy žáci nosí roušky, které mají minimálně dvě.
Respektujeme verdikt soudu, který je přelomový. (oprava: Verdikt soudu je přelomový a my ho
respektujeme.)

Zbytečné VV vztažné – místo přívlastku

Železný drát, který je dlouhý 30 cm, na obou koncích opilujeme. Správně jen přívlastek:
Železný drát, dlouhý 30 cm, na obou koncích opilujeme.
Používá slova, která se opakují. – Opakuje slova. Používá opakování slov//opakující se slova.
Po čase se narodila dvě nádherná štěňátka, která byla moc roztomilá. – nádherná a moc
roztomilá štěňátka.
Jako další změnu bych uvedla vyspívání, které je nejen fyzické, ale i psychické. – fyzické i
psychické vyspívání.
Tam si lehl na postel, která byla z otepi špinavé slámy. - …na postel z otepi…
Latinsky se srdeční svalovina nazývá myokard, který není v jednotlivých částech srdce stejně
silný. (navíc nelogický vztah) – oprava: Srdeční svalovina (latinsky myokard) není …

Nevhodné užití vztažného příslovce času či místa (nepatřičné „kdy“, „kde“):

Užití vztažných vět s příslovci „kdy, kde“ není vhodné, jestliže se vztahují k výrazům s jiným
než časovým či místním významem.
Vhodné: doba// čas// chvíle// okamžik, kdy…; místo// ulice// město, kde…
Nevhodné: příhoda// situace// případ, kdy…; vztah// příběh, kde…
Na naší škole se uskutečnil mezinárodní projekt Edison, kdy zahraniční vysokoškolští studenti
navštívili vybrané základní a střední školy.
Rádi bychom Vám doporučili naši službu Virtuální kabinet, kdy veškeré uváděné dokumenty
postupně umísťujeme do odpovídajících sekcí tohoto kabinetu.
Děkuji vám za spolupráci, kdy jste všichni…
Byla podepsána smlouva, kdy Německo ztrácí velké území…
Zachycuje urputnou snahu při lovu ryby, kdy s ní bojuje s vypětím všech sil. – oprava:
Zachycuje starcovu urputnou snahu při lovu ryby, bojuje s ní s vypětím všech sil.
Václav IV. měl spor s církví, kdy nechal umučit Jana z Pomuku…
Šlechta utužovala poddanství až na nevolnictví, kdy museli lidé mít souhlas…
Manufaktura je způsob práce, kdy více lidí pracuje na jednom výrobku.
Text může pocházet z jakékoli odborné práce 20.stol., kdy se nějaký vědec předvádí, že zná
hodně cizích slov. – v níž se…
Hra končí Tomovým monologem, kde vzpomíná na Lauru, která mu chybí. Správně: …
monologem, v němž vzpomíná na Lauru, neboť ta mu nejvíc chybí / té asi nejvíc ublížil.
Dospěli jsme ke stavu, kdy každý má… oprava: … ke stavu, že…, nebo Žijeme v době, kdy…
…je nastíněn nešvar dnešní doby, kdy se mladí lidé předhánějí, kdo vede lepší život.
Sládek s ním vede rozhovor, kdy se neustále opakují fráze.
Je to spiknutí, kdy je naplánované zapálení budovy, které se vymkne z rukou.
Muslimové se rozdělili na dvě části, kdy šíité uznávají pouze Korán…
Byl to případ, kdy i nejotrlejšímu vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. – oprava: případ, ze kterého
Kronika je středověký žánr, kdy se popisují události…- žánr, který popisuje // v němž se…
… dopisy vidoucího, kdy popisuje, že musí klesnout… - dopisy, v nichž …
Byl jedním z hlavních představitelů odporu, kdy využil veškeré své možnosti pro záchranu… -
a využil (přitom)…
Lhostejnost, pocit, kdy nám je mnoho věcí jedno… - pocit, že…
Byl svědkem nehody, kdy jeden kluk chtěl přeběhnout silnici…- nehody, která se stala, když…
Následovala řetězová reakce, kdy do zmíněného auta narazilo další. - řetězová reakce, do
zmíněného auta totiž narazilo další // řetězová reakce; to znamená, že do auta narazilo…
Metoda snižování zátěže je taková, kdy se postupně odnímá…- oprava: Metoda… spočívá
v tom, že se … (srov. Metoda… je taková, že ji může provádět kdokoli)
Je mi poněkud úzko z tíhy významu, kdy po opakovaném čtení sbírky jsem se vydal...
Přednost budou mít účastníci, kdy se vzdělavatel účastní spolu se svým studentem.
Text je rozdělen do několika odstavců, kdy každý odstavec obsahuje…
Jsem mladým začínajícím autorem a bývalým studentem a 1.9. začala má veřejná sbírka, kdy
mám měsíc na to, abych sehnal dostatečné finance, aby mohla vyjít má první sbírka poezie.
Příběh dvou zamilovaných, kde milá uteče… ve kterém…
Líčí úpadek maloměstského rodu, kde si Štěpánka vezme bratrance Pavla…
To nás inspirovalo k vytvoření závodu, kde jsme soutěžili o to…
…na rozdíl od lidí, kde každý jedinec vypadá úplně jinak.
Je to taková alegorie, kde poušť symbolizuje svět… - ve které/v níž…
Dobré přátelství je pro mě vztah, kde každý ví o tom druhém skoro všechno… - ve kterém…
Důležitý je autorův vztah k realitě, kde/kdy osobnost ustupuje do pozadí. – neopravitelné
Hlavním tématem je poznání a přiblížení vesmíru, kde používá přirovnání…a k tomu používá
Verše byly inspirovány astronomickými poznatky, kde i Neruda v Písních kosmických nemá
žádné chyby. – neopravitelné
Byl to dodatek o rozdělení sfér zájmu, kde ve sféře SSSR bylo Lotyšsko, Estonsko… (správně:
dle kterého…)
Podle ministerstva financí je podmínkou, že společnost s ručením omezeným má nejvíce dva
společníky, kde o podporu mohou požádat oba, nebo s více společníky, kteří jsou členy jedné
rodiny. (v souvětí je i anakolut)

Cvičení na nepravé VV vztažné na s. 149 (zeleně)