Odlišení slovanských kauzativ a tranzitivních denominativ od indoevropského typu

Author(s): IGOR NĚMEC

Source: Wiener Slavistisches Jahrbuch, Vol. 40 (1994), pp. 91-94
Published by: Harrassowitz Verlag; Austrian Academy of Sciences Press
Stable URL: https://www.jstor.org/stable/24748329
Accessed: 06-11-2023 09:04 +00:00

REFERENCES
Linked references are available on JSTOR for this article:
https://www.jstor.org/stable/24748329?seq=1&cid=pdf-reference#references_tab_contents
You may need to log in to JSTOR to access the linked references.

JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide
range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and
facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at
https://about.jstor.org/terms

Austrian Academy of Sciences Press, Harrassowitz Verlag are collaborating with JSTOR to
digitize, preserve and extend access to Wiener Slavistisches Jahrbuch

This content downloaded from 78.97.35.234 on Mon, 06 Nov 2023 09:04:13 +00:00
All use subject to https://about.jstor.org/terms
 IGOR NEMEC (PRAHA)

Odlisem slovanskych kauzativ a tranzitivnfch

denominativ od indoevropského typu

1. Srovnâme-li ide. kauzativa jako sti. bödhdyämi, jivâyâmi, limpâyati,

pâyâyate, göt. lagja, satja i tranzitivnl denominativa typu fullja, hailja1 s od
povldajlclmi kauzativy a denominativy staroslovënskymi, je nâm nâpadny
specificky rozdfl: prlslusné stsl. responze vbzbuditi, ziviti (jen. pf.), pri-lëpiti,
na-pojiti, vb-loziti, saditi (pf. i ipf.), is-plwiti, cëliti (pf. i ipf.) jsou vëtsinou
dolozeny pouze jako predponovâ perfektiva se svymi predponovymi imperfek
tivy (1.1), ménë jako perfektivnl simplicia (1.2) nebo jako simplicia obojvidâ
(1.3). Vsimnëme si této slovanské zvlâStnosti bllze:
1.1. Vëtâina kauzativ jako vbzbuditi, prilëpiti, vbloziti, umoriti i mnoho
denominativ jako isplmiti, obnoviti, umrbtviti, vbmëstiti, sbmiriti, zastititi
nenl dobre dolozena bez predpony, tj. jako simplex, a jeho imperfektivnf funk
ci plnf sekundârnl imperfektivum s predponou (vbzbuzdati, prilëpljati, vblaga
ti, umar(j)ati..., isplmjati, obnavljati, umrhstvljati, vbmëstati, sbmirjati, za
stistati ...). Patrl sem i responze sti. pdydte — stsl. napojiti/napajati, aie
funkci imperfektiva napajati ma jiz také v pozdnf stsl. pamâtce (Supr.) jednou
dolozené simplex pojiti; vysvëtluje se prâvem jako sekundârnl dérivât vznikly
vidovou deprefixacl.2
1.2. Na rozdfl od iterativ téhoz morfematického typu wagja (got.) —
vozq (stsl.),3 ktery je v slovan. jazyclch dûslednë imperfektivnf, nëkterâ kauza
tivnl a tranzitivnl denominativnl simplicia jsou v nejstarslch stsl. pamâtkâch
pouze perfektivnl: ziviti 'beleben' (ipf. zivljati), vratiti sç 'zurückkehren' (ipf.
vrastati sç), pustiti 'entlassen' (ipf. pustati),4 svoboditi 'befreien' (ipf. svo
bazdatï) aj. Aie je jich vyraznë ménë nez sloves v kategorii 1.1.

1 Viz К. Brugmann, Kurze vergleichende Grammatik, Strassburg 1903,536-537.

2 Viz vyklad jeho vzniku „dekompozicf u A. DostXla, Studie о vidovém systému
v staroslovënStinë, Praha 1954, 223.
3 Srov. W. VondrAk, Vergleichende Slavische Grammatik, Göttingen 1924,713; J.
Kurylowicz, L'apophonie en indoeuropéen, Wroclaw 1956, § 8.
4 Slovan, pustiti nepovazuje V. Saur (O deverbativnîm pûvodu nëkterych adjektiv,
Slavia 50, 1981, 55) za deadjektivum z pustb, protoze vidi rozpor mezi deadjektivnosti
a pf. videm slovesa a protoze pry „simplex pustiti nenf nikde dolozen ve vyznamu
'dëlat nëco pustym'". Prvnî nâmitka neobstojf vzhledem к existenci rady stsl. deadjek
tivnfch perfektiv (svoboditi, sugubiti, svçtiti aj., viz A. Dostàl, o. c. v pozn. 2, § 80) a
druhâ proto, ze i v stsl. je dobre doloiena derivaënf opozice pustb 'osamëly, opustëny'
(o zenë G 4,27 Christ) —pustiti 'uëinit osamëlym, opustit' (pustiti ienç Mt 5,31 Zogr).

This content downloaded from 78.97.35.234 on Mon, 06 Nov 2023 09:04:13 +00:00
All use subject to https://about.jstor.org/terms
 92 Igor N ë m e с

1.3. Ojedinële jsou dolozena stsl. kauzativa

-iti bez predpony v obojf vidové platnosti. P
Stehen bringen' s imperfektivem stavljati v
men' se starobylym perfektivem postaviti i
stavljati; nebo pf. cëliti 'heilen' s imperfekt
cëliti 'heilen' se starobylym perfektivem i(s
vem i(s)cëljati.
1.4. Mimo vySe uvedené ide. responze (
zativa a tranzitivnl denominativa jako paliti
aie vëtsinou majl v starych pamâtkâch synon
tj. v râmci predponové vidové dvojice ty
oskvrbnjati. Pritom u mnohych takovych p
utësiti/utësati) je synonymni imperfektivn
textech nejmladsich (zvl. v Supr.).
2. Vsechny tyto zvlâstnosti slovanskych
lych ze Substantiv nebo z adjektiv, tj. 1.1 -
pnslusné slovanské typy sloves seodliä
nfm procesem psi. verbâlnlho systému —
starâ ide. iterativa typu ô/éopai (г.), wag
vala dëj indeterminovany („iterativ-ziellos
VAN WIJK6), se uz tehdy stala nedokonavym
nominativa determinovanâ, oznaëujfcl konkr
к svému zavräenf), nabyla vidového vyznam
stala starâ predponovâ i bezpredponovâ slove
vyznam 'uvâdët objekt do nëjakého dëje
vratiti, staviti), desubstantivnî vyznam 'uvâ
swiiriti) nebo 'opatrovat objekt nëëlm' (zasti
adjektivnf, faktitivnl 'ëinit objekt nëjakym
diti). Dotvorenlm imperfektivnlch protëjâkû
slovanStinë vidové dvojice stsl. typu napo
siti/utësati, i(s)cëliti/i(s)cëljati, pustiti/pust
vych byly pozdëji utvoreny vidové dvojice n
ti/pojiti (1.1), i(s)cëliti/cëliti (1.3), utësiti/
jlcf i zâkladnlmu vyvojovému principu ekon

Sauröv vyklad je nadto v rozporu s Kurylowiczo

denominativmch" slêpiti, gluSiti apod. (о. c. v po
5 О. с. v pozn. 1,535.
6 N. van Wuk, Sur l'origine des aspectes du ve
7 Podrobnëji viz I. Nëmec, Geneze slovanské
zvl. 21 a кар. IV.; TYZ, Vyvojové problémy sou
307n.
8 О vzniku takovéto sekundârnf, pozdëjsî vidové dvojice viz tamtéz: o. c. z r. 1958,
84n.; о. c. z r. 1959, 314n.

This content downloaded from 78.97.35.234 on Mon, 06 Nov 2023 09:04:13 +00:00
All use subject to https://about.jstor.org/terms
 Slovanskâ kauzativa a tranzitivnf denominativa 93

dvëma formâlnfrni distinktivmmi znaky (utës-i-ti : utës-a-ti) byla nah

uspornëjSi korelacf asymetrickou s jednim formâlnfm distinktivnfm z
— predponou (u-tësiti : tësiti).9
3. Srovnâvacf mluvnice uvâdëjf ide. kauzativa jako sti. bôdhâyâmi n
go t. lagja v bezpïedponové podobë, aie slovanské responze buditi, loziti
bez predpony jsou zrejmë pozdnf (viz 2). Jak to vysvëtiïme? Nejspße tf
nejenom zjevnâ denominativa jako vbmêstiti (/vwnëstati), aie i kauzativ
vbzbuditi (Ivbzbuzdati), vbloziti (/vblagati) vznikla pHmo z predlozk
pâdu — va mësto / va mëstë, vbz *budb, va *logb / va *lodzë apod., tak
vlastnë о denominativnf tranzitiva se strukturnim vyznamem 'uvést obje
mfsta, vzhûru do bdëm, do leZem nebo 'uëinit, aby objekt byl v m
vzhûru v bdëm, v lezenf Odpovidâ tomu primârnî nominâlni cha
kmene ide. kauzativ s korennym vokalem -о- *boudh-, *logh- apod., kt
vodnë plnil funkci dëjového jména s vyznamem 'bdëm', 'lezenf' atp.10 F
mâlnf rozdfl mezi ide. bezpredponovymi a slovan. pïedpo
novymi kauzativy (i denominativnfmi tranzitivy vûbec) tedy vysvëtiïme
tak, ze procès zjednodusovânf predponového slovesa z predlozkového pâdu v
simplex byl v praslovanstinë — na rozdfl od jinych ide. jazykû — podrfzen
dominantnfmu procesu — vyvoji vidovych dvojic: na rozdfl od jinych ide. ja
zykû praslovanätina upîednostfiovala denominativnf slovesa z predlozkovych
pâdû, nebot' predpona (pûvodnë predlozka) v systému psi. slovesa slouzila
jako vyraz nového kategoriâlnfho sémantického prvku — perfektivnosti
(vbz-buditi, vb-lozitiy, a pokud se pozdëji odsouvala beze zmëny lexikâlnfho
vyznamu slovesa, takovâ deprefixace nebyla pouhym formâlnfm implikaënfm
zjednodusenfm, nybrz vytvârela novy imperfektivnf tvar (vbzbuditi —> buditi
vedle staräfho imperfektivnfho synonymnfho tvaru vbzbuzdati).n

9 О ekonomickém faktoru zâmëny korelace symetrické korelacî asymetrickou viz I.

Nëmec, Quantitive Analyse der Gegenwartssprache und die Erkenntnisse der histori
schen Sprachentwicklung, Die Welt der Slaven 34/2, 1989, 327-328.
10 Viz J. Kurylowicz, о. c. v pozn. 3,86.
11 Prijmeme-li van Wi jkovu tezi, ze pïed vznikem vidu mëly v systému psl. slovesa
„dominantnf postavem kategorie determinovaného a nedeterminovaného dëje" (о. с. v
pozn. 6, 251), рак je nâm jasné: praslovanStina rozvijela slovesa s pïedponovym zvy
raznënim determinovaného dëje uz tehdy vydatnëji nez jiné jazyky, kde onen proti
klad determinovanosti/indeterminovanosti dominantni nebyl. Tento kvantitativni roz
voj prâvë umozfioval kvalitativni premënu obou kategorii v gramaticky protiklad per
fekti vnosti/imperfektivnosti.

This content downloaded from 78.97.35.234 on Mon, 06 Nov 2023 09:04:13 +00:00
All use subject to https://about.jstor.org/terms
 94 Igor N ë m e с

Zusammenfassung

Die Unterscheidung der slavischen Kausativa und transitiven Deno

minative indogermanischen Typs.

Im Unterschied zu den idg. Kausativa vom Typ ai. bôdhâyâmi und got. fullja sind
deren aksl. Entsprechungen hauptsächlich als präfigierte Verba mit Aspektpartnern
belegt; vgl. vbzbuditi (ipf. vbzbuidati), isplmiti (ipf. isplbnjati) usw. Seltener kommen
solche Aspektpaare ohne Präfixe vor, z. B. iiviti (pf.) / iivljati (ipf.) 'beleben' (vgl. ai.
jïvdyâmi)-, diese unterscheiden sich gerade durch die Bildung ihrer Aspektpartner von
den Iterativa des gleichen morphologischen Typs wie z. B. voziti, voiç (vgl. got.
wagja, gr. ôxéopai), der konsequent imperfektiv ist. Diesen Unterschied erklärt der
Autor im Zusammenhang mit der Entstehung des slavischen Verbalaspekts: Während
diese alten Iterativa, die eine indeterminierte Handlung („iterativ-ziellos", „indéterminé")
bezeichneten, imperfektiv geworden sind, erhielten die alten determinierten Kausativa,
die eine konkret einmalige, zielgerichtete — ihrer Vollendung zustrebende — Hand
lung bezeichneten, die vollendete aspektuelle Bedeutung.
Perfektiv wurden also diejenigen alten präfigierten und unpräfigierten Verba, die
eine Handlung ausdrückten, bei der ein Objekt oder Subjekt in einen bestimmten Zu
stand (vbzbuditi) bzw. in eine Lage (vsmèstiti) gelangt oder eine bestimmte Eigenschaft
(iobnoviti, svoboditi) usw. annimmt. Die dazugehörenden unpräfigierten Imperfektiva à
la buditi in der Bedeutung des alten präfigierten vbzbuidati sind erst das Resultat der
späteren Entwicklung des slavischen Aspektsystems. Man kann sie folgendermaßen
erklären: Ursprünglich entstand aus dem Präpositionalsyntagma *vsz budb 'hinauf
zum Wachzustand' ein hypostasiertes determiniertes Verbum *vszbuditi 'hinauf in
einen Wachzustand versetzen (pf. + ipf.)'; auf der Grundlage dieser determinierten
Bedeutung wurde es zum Perfektivum und erwarb ein imperfektives Pendant * vbz
buidati hinzu. Durch den Einfluß des grundlegenden ökonomischen Entwicklungs
prinzips wurde diese aus zwei formal distinktiven Zeichen (*vbzbud-i-ti : *vbz-hud-ja
ti) bestehende symmetrische Korrelation durch eine asymmetrische sparsamere Korrela
tion (vbz-buditi : buditi) mit einem einzigen distinktiven Zeichen, dem Verbalpräfix,
ersetzt.

This content downloaded from 78.97.35.234 on Mon, 06 Nov 2023 09:04:13 +00:00
All use subject to https://about.jstor.org/terms