Milétská škola

kosmologie
• svět je přirozeně uspořádaný
• kosmos = řád, uspořádání, vyváženost krása
• kosmologie – nauka o původu světa
Arché = pralátka, ze které je vše složeno
• sjednocující princip světa
Thales z Milétu
Většina těch, co se prvně zabývali filosofií, si myslela, že počátky věcí
jsou pouze v podobě hmoty. Neboť to, z čeho jsou všechny věci a z čeho
jako z prvního vznikají a do čeho jako posledního zanikají, přičemž
podstata zůstává a mění se jen její stavy, prohlašují za prvek a počátek
(arché) věcí, a to, že nic nevzniká, ani nic nezaniká, věří proto, že jsou
názoru, že se taková podstata (fysis) vždy zachovává... Tedy musí být
určitá podstata, buď jediná, nebo více, z nichž vše ostatní vzniká,
zatímco ona sama zůstává zachována. Pravda, pokud jde o počet a druh
takového počátku, nejsou všichni stejného mínění, Thalés však,
původce takovéto filozofie, říká, že je to voda (proto také hlásal, že
země spočívá na vodě). Možná čerpal tuto domněnku z pozorování, že
potrava všech věcí je vlhká a že z vlhka vzniká a jím se živí i samo teplo
(to však, z čeho vše vzniká, je počátkem všeho); tuto domněnku měl
tedy z tohoto i z toho, že semena všech věcí mají vlhkou podstatu.
Voda – hydór
• nic nevzniká ani nezaniká, protože vše je voda
Anaximandros
• apeiron = neurčité a neomezené
(peras = omezené)
„Z těch, kteří říkají, že [tj. prvek] je jeden, pohyblivý a neomezený,
Anaximandros, syn Praxiadův z Mílétu, který byl Thalétovým
nástupcem a žákem, pravil, že počátek a prvek jsoucích věcí
je neomezeno (τὸ ἄπειρον), a jako první zavedl toto jméno
‘počátek’. Říká, že to není ani voda, ani něco jiného z takzvaných
prvků, nýbrž nějaká jiná neomezená přirozenost (ἑτέρα τις φύσις
ἄπειρος), ze které vznikají všechny oblohy a světy v nich.“
Simplikios, In Arist. Phys. 24, 13-18 (DK 12 A9/1)
meteorologie, astronomie a biologie
„Deště vznikají z páry vystupující ze země pod slunce.“
Hippolytos, Refutatio omnium haeresium I 6, 7, 2-3 (DK 12 A11)
„Slunce je 28krát větší než země, podobný vozovému kolu; má dutý věnec loukotí, plný ohně,
ukazují na jednom místě oheň ústím jakoby otvorem měchu. Měsíc je kruh 19krát větší než
země.“
(DK 12A 21,22)
„Člověk zrodil z živočichů jiné podoby, protože jiní se brzy živí samostatně, jen člověk potřebuje
dlouhodobé vyživování. Proto by také, jsa takový, na počátku v žádném případě nebyl zachován.“
(DK 12 A10)
„Anaximandros tvrdí, že se lidé nejprve zrodili a vyrostli uvnitř ryb.“
(DK 12 A30 Plurarchos)
Anaximenes
• „Anaximenés z Mílétu, syn Eurystratův, byl druhem
Anaximandrovým. i on tvrdí, že základní přirozenost je jedna
a bezmezná, stejně jako Anaximandros. Ne však neurčitá, jako
u Anaximandra, ale určitá, neboť tvrdí, že je jí vzduch (ἀήρ).“
Simplikios, In Arist. Phys. 24, 26-28 (DK 13 A5)

„Vzduch se pak liší řídkostí nebo hustotou podle podstat [prvků

a dalších věcí]. Když vzduch řídne, vzniká oheň, když houstne,
vzniká vítr, dále pak oblak. Když ještě více zhoustne, vzniká
voda, pak země, potom kámen, a vše ostatní z těchto věcí.“
Simplikios, In Arist. Phys. 24, 28-31 (DK 13 A5)
Anaximenes
• vzduch
oheň (zředění) ← vzduch → (zhuštění) vítr → oblak → voda → země → kámen

„mrtvý nedýchá“
Arché
Tháles z Milétu (? Anaximandros (? Anaximenes
624-547) 610-546) (?585-525)

hydór – voda apeiron vzduch