Humanismus a renesance v

Evropě
14. – 16. století
 Evropská renesance a humanismus
• postupně na celém kontinentu od 14.
století do poloviny 16. století
nejdříve:
• Itálie: Florencie a Benátky
• šíří se do Francie, Anglie, Španělska,
Německa
– u nás cca se stoletým zpožděním
• roli hraje vzdálenost od center dění
• nástup renesance zbrzdilo husitství
 Renesance
• renaissance = znovuzrození
• umělecký směr (celoevropský)
• zrod v Itálii ve 14. století
– důvodem - rozmach italských měst a bohatnutí
měšťanů
• návaznost na antiku - inspirace v antice
– ve výtvarném umění
– v architektuře
– ve filozofii
– v literárních formách
 Společensko-historické pozadí
• silný vliv církve ustupuje,
• obrácení zájmu od Boha k člověku samému
• důraz na člověka jako jednotlivce
• důvěra ve vědecké zkoumání a lidský rozum:
• nové vynálezy, rozvoj přírodních a společenských věd,
poznávání vesmíru (Koperník, Kepler, Galileo, Bruno, důkaz
kulatosti Země, heliocentrismus)
• 1445 vynález knihtisku – Johannes Gutenberg
– inkunabule = prvotisky do r. 1500
• zámořské plavby – 1492 objevení Ameriky
• rozvoj měst → rozkvět obchodu, hospodářský vzestup
→ kulturní rozmach
• snahy o reformaci církve
– reformace v Německu – M. Luther (1483 – 1546)
– ve Švýcarsku – J. Calvin (1509 – 1564)
 Znaky
• Návrat k antické kultuře jako vzoru
• Snaha o pravdivé a všestranné poznání
člověka a pozemského života
• Kult rozumu a smyslů
• Víra ve vlastní síly
• Rozvoj literatury v národních jazycích (hl.
nauková lit. - životopisy, cestopisy, pedagog.
díla; lyrika – vyjadřuje pocity člověka,
alegorie)
• Mnohostrannost umělců
Nalezinec ve Florencii
Palác Medici Ricardi
Philippo Brunelleschi
Sgrafita
Renesanční dům u nás
Belvedér (Letohrádek královny Anny)
Litomyšl
Michelangelo Buonarotti
Leonardo da Vinci
 architektura a umělci

• antické sloupy, štíty, kupole

• vrstvení pater
• stavebním materiálem: kámen
• nový prvek: omítka a sgrafita
• městské paláce - arkády
– F. Bruneleschi, R. Santi – bazilika sv. Petra v Římě
• malířství: sbíhavá perspektiva, témata z antické
mytologie
• malíři: Michelangelo Buonarroti, Leonardo da Vinci,
• Sandro Botticelli, Hieronymus Bosch
 Humanismus
• životní program
• myšlenkový proud v období renesance
• zdůraznění přirozené rovnosti lidí před Bohem
• důraz na světskou stránku života a lidský rozum
• středem zájmu člověk
– umění žít
– stále člověk věřící v Boha
• humanistická zásada: „ad fontes“ = jít k pramenům
(překlady z řečtiny…)
Dante Alighieri (1265—1321)
• florentský diplomat a básník
• musel Florencii opustit – vyhnanství
• vliv na dílo: láska Beatrice – inspirace
• Božská komedie – žánr: duchovní epos
– původně jen Komedie, přídomek „Božská“
přidal až Boccaccio
• motiv: putování – alegorická cesta duše, hl.
postavou sám básník - Dante
• kompozice
– 3 části: peklo – očistec – ráj
– každá část 33 zpěvů + 1 předzpěv;
– tercíny = tříveršové sloky
– 3 průvodci: Vergilius, Beatrice, sv. Bernard
– 3 šelmy = 3 hříchy: pardál – lev – vlčice =
smyslnost – pýcha – lakomství
 Dante Alighieri
• https://www.youtube.com/watch?v=RzleMbelzBc

• děj:
• prostuduj učebnici
– básník se ocitá v temném údolí a lese – snaží se z něho uniknout na
vysokou horu – vrcholek je zalitý sluncem
– básník prosí Boha o pomoc
– pomoc mu posílá Beatrice, a to Vergilia
– Vergilius ho provází peklem a očistcem – jako pohan do nebe nemůže –
setkává se s různými postavami historie a mytologie
– nebe: nejdříve Beatrice, pak sv. Bernard
• jeho dílem se inspirovali:
– J. A. Komenský – Labyrint světa a ráj srdce
– J. Milton – Ztracený ráj
• další dílo:
• Nový život – milostná poezie věnovaná Beatrici
 Sonet (italský) = znělka
• Překrásná žena, jižs tak miloval, • počet slok
• až překotně se od nás odloučila – 4
• a na nebe, jak doufám, vystoupila:
• Vždyť každý její čin jen sladce hřál.
• počet veršů:
• Je čas, abys zas oba klíče vzal, – 4 + 4 + 3 + 3 = 14
• jež k tvému srdci měla, dokud žila.
• Veď k ní pouť přímou, jež se nestočila -
• kéž zátěž země netíží tě dál! • lit. forma: poezie

• Nejtěžší břemeno je odložené, • lit. druh: lyrika

• ta další můžeš lehce odložit,
• jak poutník bez tlumoku stoupat sem.

• Teď jasně vidíš, jak se k smrti žene

• vše, co je stvořené, jak třeba jít
• je duši lehké strastným průsmykem.
Francesco Petrarca (1304—1374)
• florentský básník a politik, církevní
diplomat
• musel odejít z Florencie – do
Avignonu – tam se setkal s Laurou
• Laura – jeho inspirace, předčasně
zemřela
• přítel Karla IV.
dílo:
• Zpěvník - Sonety Lauře
• 2 části – za Lauřina života
- po Lauřině smrti
• psáno formou SONETU
– báseň má 14 veršů
– 4 sloky: 4 – 4 – 3 – 3
Giovanni Boccaccio (1313—1375)
– florentský novelista a životopisec
Alighieriho - Život Dantův
– diplomatické služby, přítel Petrarky
– před smrtí se Dekameronu zřekl
• 1348 – 1353 Dekameron
– rámcová kompozice
– 100 příběhů: 10 lidí po 10 dní vypráví
každý den 1příběh během útěku před
morem (3 muži a 7 žen); každý den jiné
téma
– překvapivé zakončení (někdy humorné)
postavy: reálné, chytří rázní jedinci
témata:
– někdo je přechytračen
– často erotický nádech
– o milencích
 žánr: Novela

• próza kratšího rozsahu

• 1 dějová linie – sevřený děj
• zajímavý napínavý příběh
• liší se od povídky tím, že má překvapivý,
neočekávaný závěr (u Boccaccia často
humorný)
Niccoló Machiavelli (1469—1527)
– florentinský spisovatel a diplomat
Medicejů
– považován za zakladatele politologie
– oficiální dějepisec Florencie
Dílo:
•Vladař
– politické úvahy – fungování moci
– pojednání o ideálním státě a vládě
– machiavellismus – viz učebnice
• důležitý je cíl, a ne prostředky, které k němu
vedou
• politický směr
•Mandragora
– komedie
 Francie

renesance ve Francii
 Balada o Tlusté Margot
• Své dámě sloužím-li a mám ji rád,
• zda sprostým ťulpasem se proto zvu?
• Dovede moc a opětovně dát
• a z lásky k ní já sahám po kordu.
• Jak přijdou hosté, džbánek popadnu
• a pro víno jdu, aniž ztropím hřmot;
• sýr, chléb a ovoce je další chod.
• Dím: „Dík,“ když účet tučný vyrovnán,
• „jak vás to chytne, buď vám to zas vhod
• zde v hampejzu, kde rozbili jsme stan!“
• Když nemá vindry a chce se mnou spát,
• „No, to by tak hrálo,“ na ni řvu,
• vidět ji nechci, zabil bych ji snad,
• pásek a spodničku i šat s ní rvu,
• hrozím, že jí to strhnu jako mzdu.
• Za boky chytá se ta Astarot
• a kvičí: „Ježíš Marja, na Margot
• jsi krátký!“ Třísku popadnu co zbraň,
• abych ji třeba do frňáku bod
• zde v hampejzu, kde rozbili jsme stan.
• Pak řekne: „Mír“ a pustí notný smrad –
• má život nadmutý jak ropuchu –
• a tahat začne mě a muchlovat
• a rozkřikne se: „Ne tak pomalu!“
• Opilí usnem spánkem ožralů.
• Ráno, když břich ji vzbudí ze dřímot,
• pozorně, aby nezamáčkla plod,
• lehá si na mne. Jsem jak rozmačkán,
• jak rajtuje si, vzteklá, čehý, hot,
• zde v hampejzu, kde rozbili jsme stan.
• Vše vystaráno! Nebojím se psot!
• Jsme stejné ráže. Dvojice jsme slot.
• Lehká a pasák. Špinavý jsme rod.
• Lne rovný k rovné. Jako u těch vran.
• Och, tahle špína! Špína je nám vhod.
• Nás život vypliv. Plijem na život
• zde v hampejzu, kde rozbili jsme stan.
François Villon (1429—?1463?)
• vl. jménem François de Montcorbier (adoptován
bohatým knězem – příbuzný)
• francouzský básník a rebel
• vystudoval Sorbonu
• bouřlivý život – rváč, tulák …
• bohémský život
• odsouzen za zabití – omilostněn, r. 1462 odsouzen k
smrti oběšením jako nepolepšitelný – změněno 10 let
vyhnanství… a pak se ztratil…
- první prokletý básník
Dílo:
• 1456 Odkaz = Malý testament
• 1462 Zavěť = Velký testament
• + 17 samostatných básní
• + 8 balad v argotu (rozluštěny až ve 20.st.)
• villonská (francouzská) balada
– 3 sloky (7 – 12 veršů) + 1 poloviční envoi (=poslání)
– celkem 4 sloky
– refrén
– společenské, buřičské téma – pařížské podsvětí,
hospody
François Rabelais (1494—1553)
• francouzský humanista, lékař a
renesanční prozaik
• jako lékař působil v Lyonu
dílo:
• Gargantua a Pantagruel
– 5 dílná epopej = románová
parodie o rodině obrů
– začíná narozením Gargantuy –
jeho výchova, studia, narození
syna Pantagruela a jeho život
– složitá kompozice
– výsměch společnosti a
středověkým hrdinským písním
Michel de Montaigne (1533—1592)
• literát a filozof (pocházel z Bordeaux
– byl tam i radním)
dílo:
• 1580 Eseje
– úvahy o životě
– esej = prozaický útvar o
filozofických, uměleckých či
vědeckých otázkách
• zkušenost hledat sebe sama
• uměleckou formou zpracované
vědecké pojednání (FJ, ČJ)
• cokoli napsané souvislým
textem (AJ)
 Pierre de Ronsard (1524 – 1585)

• francouzský básník
• patřil k básnické skupině Plejáda – inspirovali se dílem F.
Petrarky)
• pracoval v královských službách
• inspirace ve svých láskách
• Dílo:
• 1552 Lásky – věnované Kassandře
• 1555 Pokračování lásek – venkovanka Marie Dopinová
• Sonety Heleně – stárnoucí básník melancholicky vzpomíná
(Helena – dvorní dáma)
 Španělská renesance
• Španělsko
– v 16. století koloniální velmoc
• velké bohatství
• růst vlivu měšťanů a drobné šlechty
– podpora umění a kultury
– „zlatý věk“ španělské literatury
• hry pláště a dýky/kordu
– konflikty cti a lásky ve vyšší společnosti
– úklady a intriky
• Jede, jede rytíř, jede do kraje
O malém rytíři
• Nové dobrodružství v dálce hledaje
•
Neví, co je bázeň, neví co je strach
• Má jen velké srdce a na botách prach
• Jednou takhle v neděli, slunce pěkně hřálo
• Bylo kolem poledne, když tu se to stalo
• Panáček uhodí pěstičkou do stolu:
• Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů!
• Ještě dneska stůjcostůj musím na cestu se dát
• Tak zavolejte sloužící a dejte koně osedlat!
• Jede, jede rytíř, jede do kraje…
• Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín
• Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením:
• Má povinnost mi velí pomáhat potřebným
• Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným
• Marně za ním volá stará hospodyně:
• Vraťte se pane, lidi sou svině!
• Jede, jede rytíř, jede do kraje…
• Ale sotva dojel kousek za městskou bránu
• Z lesa na něj vyskočila banda trhanů
• Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá
• Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava
• Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm
• Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně
• Jede, jede rytíř, jede do kraje…
• Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť
• Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout!
• Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu)
• A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu)
• Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé!
• Jedem vysvobodit princeznu z letargie
• Jede, jede rytíř, jede do kraje…
• A šíleně smutná princezna sotva ho viděla
• Vyprskla smíchy a plácla se do čela
• Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy
• To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý!
• O mou ruku se chce ucházet tahle figůra
• Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora!
• Jede, jede rytíř, jede do kraje…
• Tak jede malý rytíř svojí cestou dál
• Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál
• I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty
• A děvka z ulice mu plivla na kalhoty
• Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci
• Zůstává rytířem - ve svém srdci
• Jede, jede rytíř, jede do kraje
• Nové dobrodružství v dálce hledaje
• Neví co je bázeň, neví co je strach
• Má jen velké srdce a na botách prach
Miguel de Cervantes (1547—1616)

• dramatické životní osudy :

– zchudlý šlechtic
– v bojích s Turky přišel o ruku
– zajat piráty otrok
– poté, co byl vykoupen: výběrčí
daní; žije s mladou ženou
– dluhy a vězení

• všestranná tvorba:
– dramata, poezie i próza
– parodie na rytířské romány
 Dílo:
Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha

• dvoudílný román - 1605, 1615 - již 1. díl mu přinesl uznání

• parodie na rytířské romány – mění se v kritiku společnosti, která
uznává jen to, co přináší užitek
• postavy s výraznými vlastnostmi - typy
– don Quijote – zchudlý zeman, vášnivý čtenář rytířských
románů – chce žít jako jejich hrdina – vyzbrojí se starým kopím,
starým brněním, sešlého koně přejmenuje na Rocinante,
Rocinante
• komický (směšný) i tragický, ušlechtilý hrdina odtržený od reality, jde za
svým ideálem; je sice parodií na středověké rytíře, ale svou opravdovostí
a ušlechtilostí mění lidi kolem sebe
– Sancho Panza – sluha – doprovází dona Quijota
• praktický přízemní muž, snaží se zajistit si bezstarostný život
– Dulcinea – jeho „dáma“ – obyčejné děvče ze sousední vesnice
 Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha

• donkichotství - snílek, není to negativní postava. Jde si za

svojí ušlechtilou představou, i když se mu všichni okolo smějí
a často utrpí i porážky, ústrky a nezdar, nevzdává to.

• boj s větrnými mlýny - dva významy:

– boj s pomyslným nepřítelem, s přeludem vlastní fantazie,
– utkání – souboj nerovných sil, tedy jistě předem prohraný zápas.

• inspiroval se u Cervantese:
Viktor Dyk: Zmoudření dona Quijota
Tirso de Molina (1571—1648)
– dramatik
dílo:
•Sevillský svůdce a
kamenný host
 poprvé postava dona Juana
- cynického svůdce žen
– inspirace pro:
• Molièra
• W. A. Mozarta
– Don Juan = Don Giovanni
Lope de Vega (1562—1635)
– Dramatik a také prozaik, básník
– období zlatého věku španělské literatury
– napsal velké množství her
– odmítl udržování 3 jednot
dílo:
•Zahradníkův pes
•Zalamejský rytíř
– hra pláště a dýky
•Fuente Ovejuna = Ovčí pramen
– kolektivní drama
• kolektiv jako hrdina
• kterak kolektiv jako celek (=
všichni obyvatelé vesnice)
vyzraje nad tyranem
Geoffrey Chaucer (1340—1400)
•počátek renesance v Anglii
–diplomat (až ve Florencii) – vliv
italských autorů
–1. velký ang. básník
–překladatel

dílo:
•1400 Canterburské povídky
–24 veršovaných příběhů
–příběhy vyprávějí poutníci
putující k hrobu Thomase Becketa
–každá povídka jiným stylem
–zdání různých autorů
–kompozice: rámcová
Thomas More (1478—1535)
– právník a kancléř Jindřicha
VIII.
• přítel a kritik rozvodu
– popraven
dílo:
•Utopia
– psáno ve vězení v Toweru
– vysněný ostrov podobný
Anglii
– ideální stát a společnost
•utopie (jako žánr)
– označuje idealizovanou vizi
budoucnosti
– ideální společnost
Alžbětinská renesance v Anglii
•doba vlády Alžběty I. (1558—1603)
– růst bohatství a sebevědomí lidí
– období anglické reformace – pronásledování katolíků
•vzhlížení k antice
•alžbětinské drama
= vrcholné období angl. divadla – posl. čtvrtina
16. stol. – začátek 17. stol.
–ženy nesměly vystupovat na jevišti - hrají jen
muži
–budování stálých divad. scén (div. Globe)
–užití blankversu = nezdobený – nerýmovaný
verš (pětistopý /=10 slabik/ jamb)
–konflikt na základě lidských vlastností
–antické náměty
Christopher Marlowe (1564—1593)
– současník Shakespeara a také
jeho konkurent v tvorbě
– bohémský život
•předčasná smrt
dílo:
•Doktor Faust
–tragédie
–vymyšlená postava renesančního
člověka ve spolku s ďáblem –
zaprodá svou duši
–inspirace pro další literáty -
Goethe
William Shakespeare (1564—1616)
•narozen ve Stratfordu nad
Avonou
–studium,
–v 18 letech svatba
–3 děti - smrt syna
•1585 – 1592 tzv. „ztracená léta“
– neví se co dělal
•kočovná herecká společnost
•1592 příchod do Londýna
– spoluvlastník divadla The
Globe
•1613 vyhořelo  návrat
do Stratfordu
 Tvorba Williama Shakespeara
•sonety
Jamb: dvouslabičná •dramata
stopa –komedie
1. krátká – 2. dlouhá
1. nepřízvučná – 2. –historické hry
přízvučná –tragédie
Za trochu lásky šel bych –pohádkové hry
světa kraj
•hra s poezií
–blankvers
Blankvers: •nerýmovaný verš
10—11 slabik jambů •5 jambických stop
–ve verších mluví vznešené postavy
(není povinné umět jamb)
 Tvorba Williama Shakespeara
• Většinu her napsal v letech 1590 – 1613
• Tvorbu dělíme většinou do 3 období:
• 1. období: 1590 – 1600
– píše především komedie:
 Veselé paničky windsorské, Kupec benátský, Zkrocení zlé ženy, Sen noci
svatojánské, Večer tříkrálový atd.
 a historické hry – náměty z anglické minulosti a z antiky:
antiky Jindřich IV.,
Jindřich V., Jindřich VI; Richard II., Richard III; Julius Caesar
• 2. období: 1600 – 1608
– zklamání, rozčarování nad vývojem společnosti, smrt syna – pesimismus
 píše tragédie: Romeo a Julie (1595 již v 1. obd.), Hamlet, Král Lear,
Macbeth, Othelo
• 3. období: 1608 – 1613
– smiřuje se se životem, píše hry s pohádkovými motivy, romance a sonety:
 Zimní pohádka, Bouře
 Sonety (1609) = 154 sonetů – věnováno příteli a ochránci a „černé dámě“
 Charakteristika Shakespearova díla
•přejímá náměty, inspiruje se kronikami, historií, lidovými
baladami, jinými autory
•postavy s pestrými vlastnostmi – kladné i záporné
•hrdinové řídí svůj osud sami,
•postavy jsou nadčasové
•často důležité ženy – energické prosazují své představy o
životě
•střídání verše (postavy z vyšších vrstev) a prózy (lidové
postavy)
•typický verš blankvers
•vznešená mluva i běžný hovorový jazyk – rozlišení postav
 na potítku…
• https://www.youtube.com/watch?v=eqILtkQ4seI – Romeo a Julie