5/2011

89 K | 3,2 | www.svetprumyslu.
cz V/2011
Jsme hrd na nae vsledky
za 19 let na psobnosti
na Slovensku,
k Andreas Tostmann,
pedseda pedstavenstva VW SK.
Ped 25 lety zahjila provoz
ostravsk EZ Arna
ZLOMY
Autosalon Brno 2011
Svtov spoteba energie
loni stoupla, nejvt
je nov v n
Dr. Ing. Jn Fabin
Poprv fral v 11 letech
Ocenn eskch
Podnikatelek
VW SLOVAKIA
HYUNDAI
MUBEA
OKD
EZ DISTRIBUCE
SLOVENSK ELEKTRRNE
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz
4 V/2011
obsah
WAGO-I/O-SYSTEM
Telemetrick protokoly: IEC 60870-5-101, 104
IEC 61850
IEC 61400-25
Vlastnosti: modulrn koncepce
SURFHVRURYpMHGQRWN\ELWRYpDSR3HQWLXP*+]

integrovan web server

TeOHIRQ)D[(PDLOLRF]#ZDJRFRP
Internet: http://www.wago.cz
3 V/2011
Stavbai v esku mohou tak trochu poctit zadostiui-
nn. Super levn varianta stavby dlnic made in China
vsousednm Polsku ztroskotala. Bi naceny tuzemskch
stavebnch frem, kter si od nskho een slibovalo
esk Ministerstvo dopravy jet pod vedenm Vta
Brty u nen nadosah.
Stavba dlnice A2 mezi Lod aVaravou, kterou vPol-
sku provdlo nsk konsorcium vele sfrmou China
Overseas Engineering Group (COVEC), se v kvtnu za-
stavila avpolovin ervna defnitivn skonila. Pinou
peruen stavebnch innost bylo podle COVEC nhl
zdraen stavebnch materil aprce. nsk konsorcium
reagovalo na zven cen zastavenm plateb polskm
subdodavatelm apivezlo zny asi 400 stavba. Kdy
an u dluili Polkm kolem 700 milin korun, pol-
sk frmy odmtly COVEC poskytovat dal sluby. Polt
podnikatel tvrd, e nsk stavebn frmy se v Polsku
patn orientovaly, a to byla hlavn pina jejich pro-
blm sfnancovnm stavby. Nejvt pot asi spovala
vtom, e si nastavebn dozor aprce najaly polsk spo-
lenosti, kterm musely platit nikoli v dumpingovch,
ale v relnch cench. an se dodaten pokusili
zdrait, ale to Varava odmtla. Polsk editelstv silnic
a dlnic 13. ervna odstoupilo od smlouvy. Od COVEC
bude vymhat odkodnn pes 4,5 miliardy korun. To,
co se ze zatku zdlo jako vhodn obchod,
skonilo jako dost velk malr.
an pedloni vyhrli tendr, kdy nabdli, e 50 kilo-
metr dlnice vstandardn hodnot 18,6 miliardy korun
postav zanecel 1,3 miliardy. Domc frmy to oznaily
za dumping. Tvrdily tak, e vlda v Pekingu na tento
projekt poskytla dotaci 100 milin americkch dolar,
protoe jej povauje za strategick z hlediska dalch
nskch investic vestedn Evrop. Bruselu se zase ne-
lbilo, e Varava umonila nskmu konsorciu, aby se
uchzelo oveejnou zakzku, zatmco podnikatel zEU
pstup kesttnm zakzkm vn nemaj. Pokud jde
oskrytou veejnou podporu nskm spolenostem,
v kadm ppad plat, e na kvli vjimen pozi-
tivn obchodn bilanci m k dispozici znan fnann
prostedky.
Nedvn zprva nmeck Komise pro ekonomick vztahy
ve vchodn Evrop poukazuje na dumping, agresivn
fnancovn a velkorys zruky za rizika, co vechno
umouje vlda vPekingu nskm sttnm frmm, aby
porazily sv evropsk rivaly.
esk Ministerstvo dopravy m jist povinnost dbt
naregulrnost acenovou vrohodnost veejnch zak-
zek. nsk super levn een, jak se ukzalo vPolsku,
ale nemus bt tou super jednoduchou cestou, jak obejt
vlastn bezradnost.
Ing.Ivan Jemelka
Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoli zpsobem v eskm i jinm jazyce bez pedchozho psemnho souhlasu
vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky afotografe Dreamstime a Stock.XCHNG. Tyto obrzky jsou pouity vsouladu slicenc. asopis vyuv informan banky TK.
fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)
Vedouc i nzer tn ho a marketi ngovho oddl en :
Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)
I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, Ilona imarov,
JosefBeran, Ji Dohnal, Veronika Maitnerov, Vladislava Tatarov,
JanKahnek
Marketi ngov oddl en : Andrea Hetmnkov, Ing.Monika Keov,
Ing.Barbora Svtlkov, Ing.Jana Vojtkov
Pedseda redakn rady: Mgr.Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)
Redakce: PhDr.Romana Moares (redakce@svetprumyslu.cz)
Extern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing.Ivan Jemelka,
Dana D. Dakov
Jazykov prava: Hana Roubalov
P prava i nzer tn ch podkl ad: Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr.Hana Uhrkov,
Ing.Zdenk Bezina
Grafi ck prava, sazba, pedti skov p prava a ti sk:
Smart Connections, s. r. o. (grafka@svetprumyslu.cz), Trifox, s. r. o. (trifox@trifox.cz)
Adresa vydavatel stv :
Smart Connections, s. r. o., Radnin 231/4, 78701 umperk, I: 27854647
Cena j ednotl i vho vti sku: 89 K | 3,2
Pedpl atn: informace podv aobjednvky pijm SEND Pedplatn, spol. sr. o.,
Velbku 1800/77, 19300 Praha 9 Horn Poernice | www.send.cz
Regi stran sl o: MK R E 18823
I SSN: 1804-3925
Uzvrka sl a ke dni : 10. 6. 2011
sl o vydn : V/2011 | kvten~erven 2011
Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc nazem R kad dva msce aje publikac vydavatelstv Smart Connections, s. r. o., provozovatele
informanho serveru www.svetprumyslu.cz.
Konec jednoho
vhodnho een
4 V/2011
obsah
/ spolenosti ajejich rozvoj
Volkswagen Slovakia, a. s. | Na pln plyn ............................................................................ 22
INA SKALICA, spol. s r. o., INA Kysuce, a. s. | Loiska nejen pro automobily ............... 32
Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o. | Znaka kvality a efektivity ............... 36
Eissmann Automotive Slovensko, s. r. o. | Luxus se dl v Holi ................................. 42
MUBEA HZP, s. r. o. | Pruiny a stabiliztory pro vrobce automobil ................................ 46
JTEKT Automotive Czech Plzen, s. r. o. | Dbme na bezpenost koncovho uivatele .. 50
ZETOR TRACTORS, a. s. | ZETOR hled nov trhy ................................................................... 52
TROLIGA BUS, spol. s r. o. | Sm vojk v poli ....................................................................... 56
LB Minerals, s. r. o. | esk kaoliny a keramick a stavebn suroviny ..................................... 58
OKD, a. s. | Cena ernho uhl me bt za pt let i dvojnsobn............................................... 62
EZ Distribuce, a. s. | Cestou harmonie s prodou ................................................................ 74
EZ Men, s. r. o. | EZ chyst revolun projekt inteligentnho men spoteby energi .. 80
Hewlett-Packard | Smart grids, nov slovn spojen v energetice ........................................... 84
/ editorial
Konec jednoho vhodnho een ................................................................................................... 3
/ ozvny z Bruselu
LDI EVROPSKHO PRMYSLU VOLAJ PO KONSOLIDACI ROZPOT ................................................ 6
/ zameno na
Strojrenstv
Automobilov prmysl............................................................................................................ 9
Bankovn a finann sektor .................................................................................................. 11
Energetika ................................................................................................................................... 12
Potraviny a npoje .................................................................................................................. 15
/ svt, Evropa amy
na bude Kub pomhat s tbou ropy v Mexickm zlivu .......................................................... 16
Prokzan rezervy ropy loni stouply o est miliard barel ........................................................... 16
Svtov spoteba energie loni stoupla, nejvt je nov v n ................................................... 17
Tranzitn zem se zavzaly k podpoe plynovodu Nabucco ........................................................... 17
/ report
esk podnikatelky budou soutit u po tvt ............................................................... 18
14. ronk exportn ceny DHL UNICREDIT ............................................................................ 19
Dr. Ing. Jn Fabin je editelem
pro rozvoj a strategii, mstoped-
sedou pedstavenstva a zstupcem
generlnho editele OKD, a. s.
Pipomeme, e OKD je jedinm
producentem ernho uhl v esk
republice, t jej v Ostravsko-kar-
vinskm revru.
Dr. Ing. Jn Fabin
Poprv fral v 11 letech
str.210

eu
5 V/2011
Msc v Evrop .................................................................................................................................... 206
Komise chce lep normy, kter by poslily evropskou konkurenceschopnost a podpoily zjmy
spotebitel / Sprva ekonomickch zleitost v EU: vznamn krok vped / Evropsk komise
vt zaloen Institutu evropskho prva / Mn byrokracie pro mal podniky
Svt se mn ......................................................................................................................................... 208
Ped 70 lety zemel zakladatel znaky Jawa Frantiek Janeek / Ped 84 lety byla ukonena
vroba automobilu Ford modelu T / Ped 130 lety se zaal v Praze pouvat klasick telefon
/ rozhovor
Dr. Ing. Jn Fabin Poprv fral v 11 letech
Soubn prezentace t zce na
sebe navazujcch klovch odvtv
prmyslu v sob spojuje ji nkoli-
kaletou tradici konn jarnch ve-
letrh s prmyslovou tematikou
vhlavnm mst Praze. V letonm
roce se veletrhy pedstavily od 3.do
5. kvtna.
Strojrenstv
Ohldnut za kvtnovmi
prmyslovmi veletrhy
str.7
Slovensk elektrrne, a. s. | Bezpen vroba elektiny .................................................... 92
Termostav-Mrz, spol s r. o., Koice | Na trhu rozhoduj a boduj kvalita a reference .... 96
SEPS, a.s. | Poslnm SEPS je spolehliv provozovn penosov soustavy... .............................. 98
ZAT, a. s. | Heslem ZAT jsou komplexn dodvky systm zen ............................................... 104
NAFTA, a. s. | Zemn plyn na Slovensku m prozravho sprvce ............................................. 108
Parker Hannifin Czech Republic, s. r. o. | Oprme se o kvalitn distribuci ................. 112
Bekaert Bohumn, s. r. o. | Pozinkovan drt nejvy kvality ........................................... 114
PILSEN STEEL, s.r.o. | Kuje plny na t kalibr ................................................................ 118
Ingersoll-Rand CZ, s. r. o. | Kompresory hlavn pro Evropu ............................................... 122
Hettich R, k.s. | len rodiny .................................................................................................. 126
AGROSTROJ Pelhimov, a. s. | Dok vyhovt itm nejnronjm poadavkm klient ..... 128
M Povrly, a. s. | Tradin esk vrobce nejen mdnch produkt .................................... 132
Sochorov vlcovna T, a. s. | Modern vlcovna 21. stolet ........................................... 134
GCE, s. r. o. | Vrobce zazen pro pouvn istch plyn ..................................................... 138
BorsodChem MCHZ, s. r. o. | Chemie me patit k ivotu ................................................ 142
Explosia, a. s. | Tradin vrobce vbunin .............................................................................. 146
Povod Labe, sttn podnik | Chrn ped povodnmi ...................................................... 148
Povod Vltavy, sttn podnik | Voda, prodn zdroj mnoha podob .................................. 152
EVAK, a. s. | Jak se EVAK vypodal s transformac?......................................................... 156
SAPELI, a. s. | Dvee, kter maj vkus ....................................................................................... 160
KONE, a. s. | Leader vtah, eskaltor a automatickch dve ............................................... 164
SITEL, spol. s r.o. | Data, data, data... .................................................................................... 166
Allgemeine Baugesellschaft A. Porr
Aktiengesellschaft | Stav mosty od tradice k modernosti .............................................................. 170
WANZL, spol. s r.o. | Pbh vozku, kter dobyl svt ............................................................ 174
Slovensk pota, a.s. | Pripravuje sa na liberalizciu .......................................................... 178
SITA CZ, a.s. | SITA m plny velk, avak reln ..................................................................... 184
Panasonic Networks Czech s.r.o. | Japonsk obraz m plzesk z ............................ 188
Hilton Prague | Synonymum kvality a pohodl ....................................................................... 192
Pacific Direct, s. r. o. | Luxusn hotelov kosmetika na mru ................................................ 194
Danone, a.s. | Zdrav, kter chutn .......................................................................................... 196
Klobouck lesn, s. r. o. | Devo jako byznys ........................................................................ 198
Vojensk lesy a statky R, s. p. | Leton novinkou je aukce les nastojato ................... 200
VLM SR, . p. |Modern lesncka spolonos ............................................................................. 202
6 V/2011
Ozvny z Bruselu
LDI EVROPSKHO
PRMYSLU VOLAJ
PO KONSOLIDACI
ROZPOT
Budape, 10. ervna 2011
Prezidenti evropskch prmyslovch
svaz sdruen v evropsk konfederaci
BUSINESSEUROPE v ptek 10. ervna
2011 jednali vrmci svho pravidelnho
setkn vBudapeti opalivch otzkch
evropsk ekonomiky. Mezi hlavn tmata
patila poteba lep koordinace hospo-
dskch politik, hrozba nsk ekono-
miky pro evropsk frmy, budoucnost
podpory inovac aproblematika pracovn
doby. ZaR se astnil prezident Svazu
prmyslu a dopravy R Jaroslav Hank.
Spoluprce vrmci BUSINESSEUROPE je
pro esk prmysl stejn, protoe nm
umouje tlait na zmnu souasnho
regulanho rmce, kter esk frmy ome-
zuje, ekl Hank.
Monm eenm neuten situace n-
kterch evropskch ekonomik by ml
bt tzv. six-pack zamen nalep ko-
ordinaci hospodskch politik, konso-
lidace veejnch rozpot a odstrann
makroekonomickch nerovnovh. Ojeho
podob se ale zatm nemohou dohodnout
Evropsk parlament sRadou EU, akoli by
ml bt podle plnu pijat naervnovm
summitu, setkn evropskch premir
aprezident. Vdebat smaarskm mi-
nistrem ekonomie Gyrgy Matolcsy peli
zstupci BUSINESSEUROPE jeho nereali-
stick plny nato, jak se Maarsko stane
ekonomickm ldrem stedoevropskho
regionu, adoporuili evropskm ldrm
zamit se pedevm na dslednou
konsolidaci veejnch fnanc, indexace
mezd apenzijn reformy azvyovn za-
mstnanosti. Prezident Hank dopluje,
e podmnkou zlepen ekonomick si-
tuace je identifkace klovch reforem
ajejich implementace. IEvropsk komise
u ve svch ervnovch doporuench
k eskmu Nrodnmu programu re-
forem zdrazuje pedevm potebu
konsolidace vdaj sttnho rozpotu,
nezbytnost schvlen komplexn penzijn
reformy, zven fexibility trhu prce,
poslen odbornho vzdlvn azlepen
kvality veejnch slueb (vetn protiko-
rupn strategie). Kdy si neumme sta-
novit priority doma, mli bychom aspo
poslouchat ty, kdo nm dobe rad! podo-
tk ktomu prezident Hank snarkou
na doporuen Evropsk komise. Jinak
strohou debatu prezident oivil popis
ekonomick situace v ecku a prosba
prezidenta eckho prmyslovho svazu
SEV Dimitrise Daskalopoulose o solida-
ritu, na kterou nejrychleji zareagovala
vis maior vpadem elektrickho proudu
vcel budov.
Evropsk frmy jsou dlouhodob ohro-
ovny rostouc nskou ekonomikou.
na nedodruje ani 10 let po vstupu
doWTO nkter jeho zkladn pravidla.
Provzanost naich ekonomik je pitom
znan EU je nejvtm obchodnm
partnerem ny sobratem 480 mld. USD
(rok 2010) a na je druhm nejvtm
obchodnm partnerem EU. Pro R je pak
na tetm nejvznamnjm partnerem.
V n m sv poboky asi 20 eskch
frem, stovky dalch snskmi partnery
obchoduj. BUSINESSEUROPE nazklad
vypracovan analzy evropsko-nskch
vztah doporuuje, aby se EU vjednnch
snou zamila naochranu technologi,
pstup evropskch frem na nsk trh,
zkaz netarifnch barir, omezen sttn
podpory nskch frem a adu dalch.
esk frmy si nejvce stuj na neta-
rifn pekky obchodu rzn povinn
dovozn certifkty, certifkty onezvad-
nosti vrobk apod. Ty navyuj cenu zbo
azrove nut frmy pedvat podrobn
technick specifkace aknow-how ov-
robcch atechnologich. To je nepijateln
aEU by se tomuto problmu mla zat
intenzivn vnovat, ekl Hank.
V oblasti inovac jsou souasn diskuse
navzny na iniciativu Evropa inovac,
kter poaduje zvit evropsk investice
dovzkumu avvoje na3 % HDP, zlepen
rmcovch podmnek apstupu kfnan-
covn vzkumu adokonen Evropskho
vzkumnho prostoru. BUSINESSEUROPE
povauje krom fnancovn vzkumu
za stejn silnou a prosperujc prmy-
slovou zkladnu, spoluprci prmyslu
auniverzit, draz naoblasti, kde je poten-
cil pidan hodnoty pro Evropu, atak
podporu inovac veslubch.
R dosud nedostla zvazku zvit fnan-
covn vzkumu zveejnch prostedk
na 1 % HDP (bez zahrnut fnannch
zdroj EU). Podnikatel dlouhodob
kritizuj nzkou efektivnost vzkumu
a vvoje, kter zpsobuje mal zjem
frem nafnancovn. Diskutovan nvrh
Strategie mezinrodn konkurenceschop-
nosti R dle kritizuje slabou poptvku
povzkumu anedostatek kompetentnch
lidskch zdroj.
Prezidenti BUSINESSEUROPE tak schv-
lili mandt pro jednn sodbory (ETUC)
v rmci evropskho socilnho dialogu
orevizi smrnice opracovn dob tkajc
se jen zenho okruhu tmat pracovn
pohotovost, nhradn doba odpoinku,
nrok naplacenou dovolenou vppad
dlouhodob nemocnosti audren opt-
-out (vjimky zprmrn maximln t-
denn pracovn doby 48 hodin).
Kontakt: Milan Mostn, tiskov mluv
SPR (mmostyn@spcr.cz)
Michal Kadera, editel CEBRE astl
delegt SPR (michal.kadera@cebre.cz)
eu
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 7 V/2011
Strojrenstv
Ohldnut
za kvtnovmi
prmyslovmi
veletrhy
Soubn prezentace t zce na sebe
navazujcch klovch odvtv prmyslu
v sob spojuje ji nkolikaletou tradici
konn jarnch veletrh s prmyslovou
tematikou v hlavnm mst Praze. V le-
tonm roce se veletrhy pedstavily od
3. do5. kvtna vesloen:
FOR INDUSTRY 10. mezinrodn veletrh
strojrenskch technologi
FOR SURFACE 6. mezinrodn veletrh
povrchovch prav afnlnch techno-
logi
FOR WASTE & CLEANING 6. mezin-
rodn veletrh nakldn sodpady, recyk-
lace, prmyslov akomunln ekologie,
klidu aitn.
Veletrhy byly slavnostn zahjeny verni-
s ve vstupn hale pestienm psky
Mgr. Ondejem Lnnikou starostou
mstsk sti Praha-Letany, Ing. Jim
Jirkou nmstkem ministra prmyslu
aobchodu pro ekonomiku aIng.Pavlem
Sehnalem pedsedou pedstavenstva
spolenosti ABF. Prask veletrn arel
Letany byl 3 kvtnov dny mstem pro
odborn komunikace zce navazujcch
obor, doprovodn programy naaktuln
tmata, pedvdn modernch trend,
zajmav informace ze svta prmyslu
atechnologick spoluprce. Nvtvnci
mli monost zhldnout vedvou vstav-
nch halch novinky a trendy pedsta-
vovan vce jak 250 spolenostmi z 11
zem svta: esk republika, Itlie, Fran-
cie, Nmecko, Rusko, Slovensko, panl-
sko, vdsko, vcarsko, Tchaj-Wan, Velk
Britnie. Vesrovnn spedchozm rokem
se zvil poet vstavn plochy utchto
veletrh o 40 % a poet zastnnch
vystavovatel se zvil o17 %.
Prezentace najarnch veletrzch pedvedla
to, sm pichz frmy natrh vdob re-
lativnho oiven poptvky adokzala, e
idnes jsou schopni et strojai pinst
nco novho na nron trh. Nejlep
expozice, exponty a technologie byly
ocenny prestinmi cenami TOP EXPO,
GRAND PRIX amedailemi esk spole-
nosti strojrensk technologie. Vsoutn
kategorii Architektonick a estetick
ztvrnn expozice, kde porota hodno-
tila funknost expozice, jej kriteria pro
komunikaci se zkaznkem, oznaen ajej
vzhledovou strnku, zskala cenu TOP
EXPO spolenost RITTAL CZECH, s. r. o.,
jako nejpsobivj expozice veletrhu
adal ocenn zadesignov zpracovn
expozice zskala spolenost EKOLAMP,
s. r. o.
Doc. Ing. Ivo Kvasnika, CSc., strun
zhodnotil prci odborn komise a ne-
lehkou lohu vybrat z 27 pihlench
expont ty nejlep. Vrmci mezinrod-
nho veletrhu FOR INDUSTRY zskaly oce-
nn GRAND PRIX bez udn poad frmy:
CNC INVEST, s. r. o., zavertikln obrbc
centrum SUGINO xion II 5AX, TAJ-
MAC ZPS, a. s., zadlouhoton automat
MANURHIN KMX 532 TREND a HEXAGON
METROLOGY, s. r. o., zamobiln mic stroj
ROMER ABSOLUTE ARM TYP 7525. GRAND
PRIX FOR SURFACE 2011 zskala spole-
nost Mac Dermid CZ, s. r.o.,zatechnologii
tvalentnho dekorativnho chromovn
spouitm elektrolytu 3. generace TRIMA-
CIII. Ocenn GRAND PRIX FOR WASTE &
CLEANING 2011 si odnesly spolenosti
REFLEX ZLN, spol. sr. o., zatyhrannou
sklolamintovou ndobu na sbr td-
nho komunlnho odpadu aNEOVISION,
s. r. o., zaJETTY robota pro itn ain-
spekci vzduchotechnickho potrub.
U tetm rokem vyhlauje esk spo-
lenost strojrenskch technologi Cenu
zatechnologii. Tato cena se udluje nej-
vznamnjmu technologickmu een,
progresivn technologii, ppadn netra-
dinmu postupu vestrojrensk vrob,
kter jsou prezentovny vrmci veletrhu
FOR INDUSTRY a FOR SURFACE. Vysta-
ven exponty mus splovat nron
podmnky apoadavky souasnho trhu
v oblasti vyuit modernch technologi
a sniovn vrobnch nklad a stroj-
nch as. Pedseda hodnotitelsk ko-
mise prof. dr. Ing. Frantiek Holeovsk
letos pedal celkem ti ocenn, z nich
prvn medaili si odnesla spolenost CNC
INVEST, s. r. o., zavertikln obrbc cen-
trum SUGINO xion II 5AX. Druhou
medaili za technologii zskala spole-
nost PROFIKA, s. r. o., za soustrunick
centrum s podavaem HANWHA XD 32
SERIES. estn uznn zatechnologii zs-
kala spolenost PEGAS GONDA, s. r. o.,
zapsovou pilu nakov Pegas 600 Camel
X CNC 1000.
Pi pleitosti konn 10. jubilejnho ro-
nku veletrhu FOR INDUSTRY pedala edi-
telka obchodnho tmu Prmysl Ing.Hana
Markov Ocenn ABF zadesetiletou ak-
tivn ast aspoluprci nastrojrenskm
veletrhu vPraze frm TEXIMP s.r.o.
Soubn prmyslov veletrhy poskytly
mnoho monost v navzn novch
obchodnch kontakt pro obchodnky
a vrobce rznho zamen a odborn
veejnost mla monost zhldnout irok
spektrum vrobk atechnologi vroby,
kter jsou vdnen dob aktuln. Ocenn
vystavovatel a seznamy vech zast-
nnch subjekt jsou pro vs kdispozici
na internetovch strnkch veletrh:
www.forindustry.cz, www.forsurface.cz,
www.forwaste.cz.
8 V/2011
Strojrenstv
REMET, spol. s r.o.
Jak ji bylo uvedeno v minulm lnku,
kter byl uveejnn veSpecilu Svta pr-
myslu, vodstavci opedpokldanch no-
vch investicch, podailo se spolenosti
REMET, spol. s r.o. v meziase realizovat
nkter technologick zmry.
Napelomu msc bezna adubna po-
stupn uvedli dozkuebnho provozu dv
nov tavic zazen, umoujc vyuit
technologie taven bez ochrann soln
lzn. Krom naven vrobn kapacity
o cca 500 tun za msc pinesla tato re-
alizace sporu v nkladech na tavic sl
anarecyklaci soln strusky.
Jednm znov provozovanch technolo-
gickch agregt je tzv. odtavovac pec.
Samotn technologie taven vodtavovac
peci nen neznm, zcela nov je vak
aplikace hokovho systmu saktivnm
zenm vkonu. Pouitm tohoto zazen
lze doshnout zen atmosfry a opti-
mlnho rozloen tepla vcelm objemu
tavic komory. Tm dochz kminimalizaci
materilovch atepelnch ztrt pi taven.
Dal realizovanou investic do techno-
logie, kterou nyn poloprovozn ovuj,
je indukn erpadlo. Pro snadnj po-
chopen se pokusme strun vysvtlit
funkci: Jde vlastn ozazen pevn spo-
jen s tavic pec, je je schopno trvale
udlovat roztavenmu kovu v komoe
tavicho agregtu takov defnovan smr
pohybu, pomoc nho je vszen mate-
ril strhvn pod hladinu, kde dochz
kjeho roztaven. Tm je prakticky zame-
zeno vzniku ztrt jeho oxidac.
Ikdy jsou krtkodob zkuenosti spole-
nosti svyuitm tto technologie taven
velice dobr, spn provozn aplikace
nen jednoduch z dvodu investin
i asov nronosti. Zejmna vysok
poadavky na kvalitu vszky vyvolvaj
v tto souvislosti potebu realizace dal-
ch investic dopidruench technologi
voblasti pravy vstupnch surovin. Sohle-
dem na ve uveden se pedpokld
plnohodnotn provozn realizace tto
technologie taven vprbhu roku 2013.
Your Partner for ...
ferrous scrap
non-ferrous mixed metals
E-scrap
metals
Industriestra Tel: +43 7472/64181-0 Fax: +43 7472/64181-38

Automobilov prmysl
ME-Inspection SK | avojskho 1 | 841 04 Bratislava | Slovensk Republika www.me-inspection.sk
MERACIE SYSTMY A SYSTMY VIZULNEJ KONTROLY
pre kovovrobu pre pneumatiky a gumu pre automobilov priemysel
a MICRO-EPSILON company
Brnnsk Autosalon
pilkal tm sto tisc
nvtvnk
Prestin pehldka osobnch a lehkch
uitkovch automobil se nabrnnskm
vstaviti uskutenila ji podest a vy-
slala veejnosti jasn signl: v automo-
bilovm prmyslu je krize u minulost!
Domc vrobci vozidel idodavatel dl
apsluenstv jedou znovu napln plyn
a rozhbaly se tak obchody. Vechny
znaky se vBrn chlubily rostoucm pro-
dejem naeskm trhu aada objednvek
se podepsala pmo navstaviti.
Pardn podvanou nabdl nejvt anej-
modernj pavilon P, kter se rovn ex-
pozic zaadil po bok enevy a dalch
pikovch automobilovch show. Pozor-
nost nvtvnk zde pitahovaly novinky,
kter teprve m doprodejn st. Volks-
wagen do Brna pivezl ji tet generaci
legendrnho Brouka a neekanou es-
kou premiru mlo tak kompaktn SUV
Audi Q3. Dokonce nati premiry vozy
Hyundai i40, Elantra aVeloster lkala
zdomcnl znaka Hyundai. Koste sle-
dovanm novinkm patily tak vozy Kia
Rio, Citron DS4 nebo nov Peugeot 308.
Skutenost, e automobilky stle roziuj
nabdku naalternativn pohon, vBrn po-
tvrdily esk premiry prvnho hybridnho
dieselovho vozu nasvt Peugeot 3008
HYbrid4 ahybridnho elektromobilu Opel
Ampera se zehovm motorem.
Asi vbec nejvt zjem byl vpavilonu P
okoncepty, kter narozdl odsriov vy-
rbnch model opravdu nikde jinde ne
naprestinch autosalonech neuvidte. Ci-
tron se pochlubil elektrickm konceptem
Survolt adal superrychl elektromobil
EX1 dominoval expozici Peugeot. Znaka
koda eskm zkaznkm poprv uk-
zala studii VisionD s futuristicky istmi
liniemi, kter naznauje designov smr
vvoje dalch model mladoboleslav-
sk automobilky. Autosalon Brno 2011
pro ns byl spn, zhodnotil leton
ronk Martin Sejpal, marketingov spe-
cialista spolenosti koda Auto. Sobotn
anedln nvtvnost byla dobr avelice
spn byly testovac jzdy. Nasadili jsme
donich deset voz, kter se celou sobotu
anedli nezastavily.
Zajmav novinky nvtvnky ekaly tak
v pavilonu V, mezi nimi napklad esk
premiry elegantnho modelu Range
Rover Evoque nebo sedmimstnho Fi-
atu Freemont. Aozjemce opt nemly
nouzi. V na expozici bylo pod dost
lid, o vkendu i ve vednch dnech. Na-
m hlavnm clem bylo prezentovat nov
modely, co se podailo na100 %, protoe
10 V/2011
Automobilov prmysl
tyto vozy byly obletovny permanentn
pocel tden. Pmo namst se prodalo
asi 25 aut azskali jsme tak spoustu za-
jmavch kontakt, napklad nazjemce
o Jeepy, se ktermi mme domluven
pedvdc jzdy, pochvaloval si ast
Marek Ventruba, jednatel spolenosti Mo-
tortec, kter na veletrhu prezentovala
znaky Fiat, Alfa Romeo, Lancia aJeep.
Historick pavilon Aopt patil nablska-
nm veternm, kter tentokrt obsadily
u celou jeho plochu. Abylo co obdivovat!
Kuniktm druhho ronku specializo-
van vstavy Classic Show Brno patily
teba Laurin & Klement Typ F zroku 1907,
kterm jezdil hrab Alexandr Kolovrat,
nebo replika vrtul pohnnho francouz-
skho vozu Helica zroku 1919.
Dodejme, e veletrh byl tak djitm
ady zajmavch sout, od fnle ste-
dokolskho kln miniaturnch monopo-
st pohnnch sifonovmi bombikami
Formule 1 vekolch a povysoce pres-
tin vyhlen anket onejlep tykolky
naeskm trhu nebo nejlep autoservisy
aautooprave. Pmo navstaviti prob-
hala tak specifck anketa Lady Car, vn
VIP dmsk porota u potet vybrala nej-
lep vz pro enu. Nejvce hlas tentokrt
zskal elegantn asporn Hyundai ix35.
Na pt Autosalon Brno si pokme
jet dva roky, ale u pt rok vbeznu
se nabrnnskm vstaviti meme tit
na nejvt tuzemskou motocyklovou
show Motosalon a v ervnu na tradin
Autotec.
Bankovn a finann sektor

Pro factoring (2. dl)
Pro koho je factoring vhodn? Zjednoduen by se dalo ci, e pro kad podnikn, kter potebuje k svmu
rozvoji dal nann prostedky a generuje vhodn pohledvky. Pokud dodvte svm zkaznkm se splatnost do
devadesti dn, mte jich, eknme, minimln pt a V ron obrat se alespo pibliuje 20 mil. K, kad renomovan
factoringov spolenost rda posoud, za jakch podmnek by Vm mohla factoringov nancovn nabdnout.
Za jak dlouho od Vs klient dostane penze? Rychlost a prun jednn jsou astm argumentem pro factoringov
een. Factoringov spolenost doke zpravidla velmi rychle odhadnout, zda bude schopna konkrtnmu zjemci
vyhovt, a nvazn, pokud budouc klient d k dispozici potebn informace v odpovdajc kvalit, zajist schvlen
rmce a v dech destek milion bhem velmi krtk doby. Skuten plat, e erpn prostedk me bt zahjeno do deseti pracovnch
dn od prvnho kontaktu.
Jak ete seznn vkyvy v trbch? Obecn plat, e factoring doke koprovat trby klienta, e objem penz, kter m k dispozici,
v podstat roste spolen s pohledvkami a kryje bez zatujc administrativy vy potebu nancovn. Mlokdo si ovem uvdomuje, e
seznnost me znamenat vy potebu nancovn i v obdob, kdy je stav pohledvek nzk, ale je teba nancovat zbo pipraven na
sklad nebo platit pedem dodavatelm. Nkter factoringov spolenosti na to dokou reagovat dodatenm nancovnm, kter daj
svmu klientovi doasn k dispozici nad rmec nroku z pohledvek.
Kdo je typickm uivatelem factoringu? Nevm, zda lze strun specikovat typickho uivatele factoringu, ale urit je mon u ady
rem, kter factoring vyuvaj, nalzt nkter spolen znaky a z nich odvodit podobnou motivaci pro volbu tohoto produktu. Factoring
potebuje ten, kdo e rozpor mezi platebnmi podmnkami svch dodavatel a tmi, kter vyaduj jeho odbratel, ppadn chce
prodlouenm splatnosti zskat konkurenn vhodu. Takov situace nastvaj asto ve velkoobchodn innosti. Pomeme i tam, kde je
nutn eit dlouhou nvratnost, teba pi dodvkch do zdravotnictv. Dal z typickch motiv, rychlost a prunost jednn, byl ji zmnn.
Typick je i zjem o komplexn een v oblasti pohledvek, protoe factoring zajist nejen nancovn, ale i jejich sprvu, to znamen
komunikaci s odbrateli, upomnn a ppadn i pevzet rizika neplacen. V neposledn ad je teba zmnit i to, e factoringov een bv
asto k dispozici i tm, kte neuspli v bance se dost o vr.
A jak je vlastn rozdl mezi provoznm vrem a factoringem? Oba produkty zajiuj psun dalch nannch zdroj do podnikn,
factoring je ovem komplexnj. Krom nann funkce toti pin dal pidanou hodnotu v oblasti komplexn sprvy pohledvek
a v ppad tzv. bezregresnho factoringu i ji zmnn pevzet rizika neplacen.
Banky si v Evrop
pronajmaj m dl vc
kancel
Banky si vEvrop oddubna 2010 dole-
tonho bezna pronajaly o20 procent vc
kancel, ne je ptilet prmr. Objem
pronjm vPraze vuplynulm roce pe-
kroil ptilet prmr o25 procent. Trhu
dominovala bankovn centra Londn, Pa
a Frankfurt nad Mohanem. Oznmila to
realitn poradensk spolenost Cushman
& Wakefeld.
Bankovn sektor v esk republice byl
v uplynulm roce tak celkem aktivn.
Nkolik bank rozilo sv pronajat plochy
azrove prodlouilo pronjem svch st-
vajcch prostor, uvedla vedouc kancel-
skho tmu vCushman & Wakefeld Radka
Novak. Komern banka si vprojektu City
West vPraze-Stodlkch nechv postavit
15 000 metr tverench ploch kancel.
Unicredit zase podepsala pronjem ploch
vbudov Filadelfa vBB Centru. Sthovn
do jedn centrly nevyluuje ani esk
spoitelna. VPraze se vletonm prvnm
tvrtlet pronajalo 85 020 metr tvere-
nch kancel, co je meziron nrst o75
procent. Piblin tetinu pronjm ale
tvoily takzvan renegociace, obnoven
smlouvy stvajcch njemc.
Do Evropy nadle podle konzultantsk
frmy smuj banky zny. Vid pleitosti
na rozvinutm, avak v souasn dob
nedostaten zsobenm trhu pjek.
esko se ale zatm dohledku nskch
frem nedostalo. Vesk republice zatm
neregistrujeme dnou poptvku pokan-
celskch plochch odnskch investor,
a u odbank nebo jinch frem, uzavela
analytika Cushman & Wakefeld.
Hackei v kvtnu napadli
dvakrt vc t, ne
Citigroup myslela
Bhem kvtnovho toku naservery ame-
rickho bankovnho stavu Citigroup se
hackei dostali kezhruba 360 000 t. To
je skoro dvakrt vc, ne banka pvodn
odhadovala. Citigroup stouto informac
pichz prv vdob, kdy jsou americk
banky pod zvenm tlakem zkonodrc,
aby zabezpeen t zvily. Hackei se
ktm dostali pes sla kreditnch karet.
Tet nejvt banka v USA upesnila, e
prolomeny byly pstupov kdy k cel-
kem 360 083 tm v Severn Americe.
Z toho vce ne 217 000 karet u banka
nahradila, zbytek byly neaktivn nebo z-
lon karty, kter jejich majitel prakticky
nepouvali. Banka vydala kartu novou
aspolu sn tak zaslala dopis svysvtle-
nm. Banka potvrdila, e hackei zatoili
24. kvtna, klienti byli otoku informovni
3. ervna. Nicmn k datm, kter jsou
nutn kespchn podvodu, se podle z-
stupc banky hackei nedostali. Citigroup
m vSevern Americe zhruba 21 milion
klient, problm se tedy tkal zhruba jed-
noho procenta znich. Hackei se dostali
ke jmnm, slm t a kontaktnm
informacm klient. Ostatn data zstala
podle Citigroup vbezpe. Vtinu t,
kde byly prolomeny kdy, banka identif-
kovala bhem sedmi dn. Citigroup mla
pozjitn toho toku svolat tiskovou kon-
ferenci, nan to oznmit azrove ujistit
klienty, e ktomu banka pistupuje sve-
kerou vnost. Onapaden ty se mla
tak osobn postarat, uvedla kpostupu
banky Li-May Chew ze spolenosti IDC
Financial Insights. Citigroup se stala jed-
nou zmnoha frem, najejich potaov
systmy vposledn dob hackei zatoili.
12 V/2011
Energetika
koda Power vylep
elektrrnu v Helsinkch
za 300 milion K
Plzesk koda Power ze skupiny Doosan
zmodernizuje zavce ne 300 milion ko-
run teplrensk turbosoustroj elektrrny
Salmisaari vHelsinkch. Rozshl zakzka,
podepsan vkvtnu, prodlou ivotnost
turbny o 20 let; zazen bude uvedeno
doprovozu vz 2012, ekl mediln z-
stupce kody Power Petr Pazek.
Kontrakt zahrnuje retroft vysokotlakho
dlu, kompletn novou nzkotlakou st
parn turbny, nov genertor ast pslu-
enstv vetn monte auveden dopro-
vozu, dodal. Modernizac turbosoustroj
se zv elektrick vkon turbny o12 MW.
Teplrna Salmisaari B selektrickm vko-
nem 160 MW atepelnm 280 MW zaji-
uje dodvky elektiny atepla pro fnskou
metropoli. Doprovozu byla uvedena po-
tkem 80. let minulho stolet. Dodavate-
lem originln parn turbny byla tehdej
maarsk frma Lang podle licence BBC.
Provozovatel elektrrny, spolenost Hel-
sinky Energy, je tradinm zkaznkem,
jemu koda Power u v 70. letech mi-
nulho stolet dodala dv parn turbny
do teplrny Hanasaari, je v minulch
letech modernizovala. koda Power zs-
knm novho projektu napluje dlouho-
dobou strategii psobit voblasti retroft
a modernizac nejen vlastnch vrobk,
ale i parnch turbn ostatnch vrobc,
dodal Pazek.
koda Power je vrobce adodavatel za-
zen pro elektrrny, pedevm strojoven
parnch turbn. V portfoliu m turbny
vkon odpti do1 250 MW. Podnik ped-
loni v prosinci koupila za 11,5 miliardy
korun jihokorejsk strojrensk skupina
Doosan, nejstar frma v Koreji. koda
Power sronmi trbami kosmi miliardm
korun zamstnv pes 1 100 lid atrvale
posiluje. Podnik stle pibr kvalifko-
van profese, ekl Tom Moravec zadu
prce.
Doosan dodv elektrrny, stavebn
a strojn psluenstv, lodn dieselov
motory a eleznice a obytn budovy.
Pedloni ml trby 18,2 miliardy USD (asi
350 miliard K).
Akcie NWR budou
soust londnskho
indexu FTSE 250
Akcie pvodem esk tebn spolenosti
New World Resources (NWR) se odpon-
dl 20. ervna stanou soust irho
akciovho indexu londnsk burzy FTSE
250. Oznmila to dnes frma, kter sesta-
vuje indexy FTSE. NWR vdubnu rozhodla
ozmn registrace sdla doBritnie, aby
se mohla kvalifkovat donkterho zped-
nch britskch akciovch index.
Pijet NWR doFTSE 250 je soust pra-
videlnch tvrtletnch zmn index FTSE.
Spolu s NWR se do irho londnskho
indexu dostala frma digitlnch mdi
Perform Group avypadvaj znj inves-
tin fond Schroders Asia Pacifc arealitn
frma Helical Bar. Do prestinho indexu
FTSE 100 se napklad vrac potravinsk
frma Tate & Lyle avypadne nj cestovn
kancel TUI Travel. Zmny index jsou
odrazem zmn celkovch hodnot obcho-
dovanch akci jednotlivch frem.
NWR v dubnu zaloila britskou holdin-
govou spolenost NWR Plc, kter se stala
novou mateskou frmou NWR. Odzmny
registrace sdla apijet donkterho zin-
dex FTSE si veden spolenosti slibuje
stabilnj investorskou zkladnu avt
zjem oakcie frmy ugloblnch institu-
cionlnch investor.
Akcie NWR na prask burze se budou
dl obchodovat beze zmn. Dle se akcie
NWR obchoduj navaravsk burze.
NWR je pedn tebn frmou vestedn
Evrop a jednou z nejvtch prmys-
lovch skupin v esku. Klov majetek
NWR pedstavuje ernouheln tebn
spolenost OKD, kter provozuje naOst-
ravsku aKarvinsku pt dol.
Czech Coal chce
nabzet teplrnm nov
smlouvy, uhl ale zdra
Task skupina Czech Coal nabdne tep-
lrnm smlouvy nadodvky hndho uhl
odroku 2013 doroku 2022, zrove ale
komoditu zdra, potvrdila mluv frmy
Gabriela Beneov. Teplrnm postupn
kon souasn smlouvy nadodvky uhl,
kterho je podle nich nyn natrhu nedo-
statek. Zdraen by se mohlo pohybovat
okolo 50 procent. Podle mstopedsedy
Teplrenskho sdruen Tome Drpely
je cena nabzen mosteckm taem
pli vysok.
Vechny tebn spolenosti vznamn
prosperuj se stvajc cenou, ekl dnes
Drpela nasetkn snovini. Podle edi-
tele Teplrenskho sdruen Martina Hjka
navc dodvky do roku 2022 nezaru
teplrnm dlouhodobou existenci nadal
obdob. Energetick prmyslov holding
(EPH), kter vesku teplrny provozuje,
povauje nabdku zanepijatelnou. Zdra-
en uhl by se dle nj promtlo do cen
tepla.
Czech Coal chce nabzet teplrnm m-
chanou sms z rzn vhevnho hn-
dho uhl, jeho cena by se mla pohy-
bovat narovni 80 procent ceny ernho
uhl. Uhl se prodv podle vhevnosti
a u hndho se souasn obvykl cena
uteplren pohybuje mezi 40 a 45 koru-
nami zagigajoule. Vhevnost hndho
uhl se pohybuje oddeseti do18 gigajoul
natunu.
13 V/2011
Mstopedseda pedstavenstva Czech
Coalu Jan Dienstl v rozhovoru pro TK
nakonci bezna uvedl, e pi 80 procen-
tech ceny ernho uhl by stl gigajoule
zhndho uhl 60 a 68 korun, cena er-
nho uhl ale nyn asto atakuje istokoru-
novou hranici. Czech Coal dnes zdraen
potvrdil. Cena by se skuten mohla
pohybovat okolo 70 korun zagigajoule,
ekla Beneov. Odhady o padestipro-
centnm zdraen ale odmtla. Pauln to
nelze ct. Jednotliv kontrakty se budou
dlat individuln, aodtoho bude odviset
icena, dodala.
Jednm z dvod plnovanho zdrao-
vn je podle ta relativn nzk cena
hndho uhl. Itopen plynem stoj zhruba
trojnsobek, a tak mohou zejmna tep-
lrensk spolenosti nasadit vy ceny
ahodn vydlvat. Problm je vtom, e
teplrny jsou zvykl navysok zisky amy
se o tu mari chceme podlit. Ale vem
teplrnm to uhl dme, jen jde ocenu,
ekl v beznu TK Dienstl. Czech Coal
nabz uhl ipi zachovn tebnch limit.
Tato cena je naprosto nepijateln, pro-
toe teplrnm by se podstatn zvily
nklady na vrobu tepla a souasn by
musely z ekonomickch dvod zcela
pestat vyrbt elektrickou energii. To
by dramaticky zvilo cenu tepla avedlo
by to k totln destrukci systm cent-
rlnho zsobovn teplem, zopakoval
argumenty teplren mluv Energetickho
a prmyslovho holdingu (EPH) Martin
Mak. Souasn cena hndho uhl po-
dle nj odpovd cenm jinde vEvrop.
Zdraen interpretuje jako zneuit domi-
nantnho postaven Czech Coalu.
V Praze se otevou dv
nov dobjec stanice
pro elektromobily
S dobjecch zdroj pro elektromobily
vesku se vetvrtek rozroste odal dv
stanice. U svho praskho sdla je ote-
ve pro veejnost spolenost Siemens.
Vmetropoli tak bude kdispozici zhruba
deset dobjecch stanic, dalch asi 20
jich vPraze pipravuje dokonce roku in-
stalovat EZ.
Spolenost Siemens dobjec stanice vy-
rb a podle mluvho Pavla Kaidla m
frma zjem zazen dodvat tak pro EZ.
Otvrn dobjecch stanic je trendem,
kterho se vposlednch mscch chopila
ada tuzemskch energetickch frem.
Od zatku roku v Praze zpstupnila ji
tyi dobjec stanice spolenost Prask
energetika.
Sv prvn stanice ji pedstavila tak spo-
lenost E.ON, nov stanice chyst RWE.
Dobjec stanice je u tak nadlnici D1
vesmru naPrahu.
EZ nedvno pedstavil partnery, se kte-
rmi se pro vstavbu aprovoz stanic spojil.
Pat mezi n napklad obchodn centrum
Arkdy Pankrc, obchodn etzce Kauf-
land aTesco, etzec rychlho oberstven
McDonalds. Do roku 2013 plnuje EZ
postavit kolem 200 dobjecch stanic.
Firmy chtj vybudovnm infrastruktury
dobjecch stanic vytvoit podmnky pro
vyuit elektromobil. Tch zatm vesku
jezd jen kolem t destek. Energetick
frmy ekaj, e jejich poet vptch le-
tech vznamn poroste. Automobilky
vak stle zlepuj jejich parametry, aby
zvily dojezd voz najedno nabit zde-
stek nastovky kilometr.
Teplrny chtj rovn
podmnky pro sv
podnikn
Teplrny zajiujc dlkov zsobovn
teplem chtj posttu narovnn podm-
nek pro podnikn vevztahu kloklnm
plynovm zdrojm. Zrove daj, aby
stt pedstavil dlouhodobou koncepci
eskho teplrenstv, nazklad kter by
teplrny mohly naplnovat svou budouc-
nost. Nasetkn snovini to dnes uvedli
vedouc zstupci Teplrenskho sdruen.
Dlkov zsobovn teplem je zvisl
nahndm uhl ajeden zhlavnch pro-
blm teplren je rostouc cena tto ko-
modity kvli tebnm limitm. Jen tento
faktor by vptch letech podle teplrnk
mohl zdrait teplo odestky procent.
Vichni mluv o dchodov a zdravot-
nick reform, otom, jestli d nkdo 100
korun zapobyt vnemocnici nebo 50 ko-
run. Ale jestli nkdo d 15 000 nebo d
40 000 korun zaenergii ron..., to nikoho
nezajm, ekl mstopedseda Teplren-
skho sdruen Tom Drpela.
Nklady se teplrnm zv tak, a
od roku 2013 budou muset nakupovat
emisn povolenky. Odroku 2016 budou
navc nuceni novmi investicemi splovat
psnj emisn limity.
Dal prostedky teplrny vynakldaj
na ekologick dan a nov by si mly
piplatit tak nadani zpidan hodnoty,
kter se m zvit na14 ansledn 17,5
procenta, sm pot nvrh ministerstva
fnanc.
Zstupci teplren namtaj, e jim stt zru
dosud jedinou vhodu natrhu, tedy sn-
enou sazbu DPH. Prosazuj proto zruen
ekologick dan, kterou neplat domovn
kotelny nazemn plyn. Premir Petr Neas
ale vdopise Teplrenskmu sdruen na-
psal, e toto pravidlo vlda mnit nehodl.
Nevye to problmy teplrenstv, ale
alespo by se tm ukzala snaha vyrov-
nat podmnky na trhu, uvedl editel
Teplrenskho sdruen Martin Hjek.
Lokln vroba tepla zplynu je podle nj
vystavena nesrovnateln mrnjm tech-
nickm aekonomickm poadavkm. Pi
nedostatku uhl mus tak teplrny potat
sinvesticemi dozmn palivov zkladny.
Je tu snaha vymtit plen eskho uhl
apodpoit dovoz plynu ze zahrani, ekl
Drpela. Stt by se ml podle nj jasn
vyjdit, jakm zpsobem s teplrnami
vbudoucnu pot avytvoit prostor pro
adaptaci teplrenstv nanov podmnky.
Nebo me stt ct, e teplrny nauhl
nechce, e se zru, ale potebujeme to
slyet, abychom se nato mohli pipravit,
dodal.
Bez dlouhodobho vhledu nelze po-
dle Teplrenskho sdruen pistoupit
k nutnm investicm do splnn zps-
nnch emisnch limit po roce 2016
a obnovy vrobnho zazen. Pestavba
14 V/2011
Energetika
hndouhelnch zdroj nazemn plyn je
podle sdruen ekonomicky nereln.
Teplo vyroben ztuzemskho hndho
uhl odebr pes 600 000 domcnost
atak prmyslov podniky. Mnohm tep-
lrnm ale kon dlouhodob kontrakty
naodbr uhl aporoce 2015 podle Tep-
lrenskho sdruen nen zajitno pes
50 procent spoteby teplren.
Teplrny se nyn stebnmi frmami sna
dohodnout nanovch kontraktech odo-
dvkch uhl. Jednn se to hlavn kolem
asovho rozsahu dodvek acen. Nap-
klad Plzesk teplrensk zvauje nabdky
spolenosti Czech Coal aEnergetickho
aprmyslovho podniku (EPH).
Teplrny poaduj, aby pi ppadnm
prolomen tebnch limit mly zajitn
psun vytenho uhl. Jsme proti pro-
lomen limit bez zruky, e uhl pjde
teplrnm, uvedl Hjek. Stt vak od-
mt teplrnm tyto zruky poskytnout.
Prolomen limit zvauje vppad, e se
vbudoucnu domluv tebn frmy sma-
jiteli pozemk stojcmi zalimity.
Klaus: Odstoupen
Nmecka od jdra
je iracionln
a populistick
Rozhodnut Nmecka odstoupit od ja-
dern energetiky je iracionln apopuli-
stick krok. Pi sv nvtv Hamburku to
ekl esk prezident Vclav Klaus. Politiky
aekonomy, kte dokou odhadnout jeho
dopady naceny elektiny vesku zadeset
let, oznail prezident zagnie.
Toto rozhodnut je zcela iracionln,
uvedl Klaus pi zahjen Nmecko-es-
kho hospodskho fra v Hamburku
k zmru nmeck vldy vyadit z pro-
vozu vechny jadern elektrrny v zemi
doroku 2022. Nmci jsou normln racio-
nln lid, ale tomuhle nerozumm, dodal
prezident azdraznil, e esk republika
hodl nadle jadernou energii vyuvat.
J to povauji za naprosto nerozumn,
populistick krok nanmeck stran. Je to
jist politick bezradnost am to straliv
zlob, ekl Klaus.
Kabinet kanclky Angely Merkelov
schvlil nvrh novely zkona o jadern
energii, kter pot s tm, e sedm nej-
starch atomovch reaktor, doasn od-
stavench vbeznu pohavrii vjaponsk
jadern elektrrn Fukuima, u nebude
znovu uvedeno doprovozu. To sam se
tk poruchovho reaktoru vKrmmelu,
kter stoj ji tyi roky. Zbvajcch devt
jadernch zazen bude postupn od-
pojovno ze st mezi roky 2015 a2022.
Msto nich chce Nmecko vce vyuvat
energii z obnovitelnch zdroj, jej ka-
pacity se maj v ptch letech vrazn
rozit.
Premir Petr Neas pi nedvn nvtv
Dran uvedl, e podle pedbnch
odhad esk vldy odstaven jadernch
elektrren vNmecku zv poroce 2022
cenu elektiny vesku o30 procent. Ta-
kov zdraen by podle nj ovem na-
stalo jen v ppad, e by esk repub-
lika nakrok Nmecka nijak nereagovala,
napklad dostavbou jadern elektrrny
Temeln.
J obdivuji nkter nae ekonomy
apolitiky, e pesn v, kolik zastaven ja-
dern energetiky zadeset let ovlivn cenu
vesk republice. To m jako ekonoma
fascinuje, to jsou gniov, poznamenal
k tomu Klaus. Podle nj dopady tako-
vho rozhodnut nyn nikdo nezn anem
smysl otom takhle hovoit.
Nmeckho odklonu od atomu, kter
podporuje vtina tamn veejnosti, se
Klaus dotkl i pi pednce o evropsk
integraci. Prohlsil, e nev apotolm,
kte dnes bojuj proti jadern energii.
Zajejich dajn dobrmi mysly se po-
dle prezidenta asto skrv lobbismus
vrobc zdroj alternativnch energi.
Klaus ve vystoupen zopakoval sv v-
hrady kprohlubovn integrace Evropsk
unie ajej spolen mn. Zaveden eura
oznail zakardinln chybu. Nevidm d-
nou monost een dnen eck amo-
nch dalch kriz vrmci eurosystmu,
ekl kesnahm EU eit dluhov problmy
nkterch lenskch stt.
S pedstaviteli Hamburku Klaus hovoil
mimo jin osplavnosti Labe, kter spojuje
eskou republiku stmto severonmec-
km pstavem. J i hambursk strana
jsme nkolikrt zdraznili, e je poteba,
abychom ho udreli vnjak podob, aby
se nanm dalo inadle plavat, uvedl pre-
zident k plnm berlnsk vldy omezit
investice donmeck sti tohoto toku.
esko s tm nesouhlas, nebo se obv
dalho omezen pepravy zbo poece,
kterou ktomuto elu chce vbudoucnu
vyuvat vevt me.
Potraviny a npoje
Slavnosti piva 2011
15. ronk
Vstavit esk Budjovice a.s.
ve dnech 3. 6. 4. 6. 2011
Zatek ervna patil na eskobudjo-
vickm vstaviti oblbenmu pivnmu
festivalu, letos ji 15. ronku vstavy
Slavnosti piva.
Tradin pehldka vrobc naeho n-
rodnho npoje se stala vletonm roce
opt velkm zitkem pro odbornou ii-
rokou veejnost. Nabdla nvtvnkm
nejen irok vbr produkce tuzemskch
a zahraninch pivovar, minipivovar
a rodinnch pivovar, ale i alkoholick,
nealkoholick npoje, destilty, likry,
medoviny, mchan npoje, prezentace
potravin aveho, co kdobrmu pivu pat.
Vstava prezentujc esk pivovarnictv
zav vposlednch letech velk rozkvt.
Letonho ronku se zastnilo vce
vystavovatel, do degustan soute
bylo pihleno vce vzork piv atak n-
vtvnost, navzdory tm proprenmu
ptenmu veeru, se zvila.
st uren odborn veejnosti prestin
degustan sout Pivo esk republiky
2011 probhala ji odstedy 1. 6. vatrak-
tivnch prostorch pavilonu R2. Zastnilo
se j letos 53 pivovar s 283 vzorky piv,
kter soutily v 17 kategorich. Velk
prostor byl dn vletonm roce minipivo-
varm, kter mohly soutit v5 kategori-
ch atuto pleitost veznanm rozsahu
tak vyuily. Naregulrn prbh soute
dohlel zstupce inspekn spolenosti
TV SD Czech s.r.o. aztitu nad n pijali
ministr zemdlstv, hejtman Jihoeskho
kraje aprimtor Statutrnho msta esk
Budjovice. Vyhlen vtz aslavnostn
pedn cen adiplom probhlo zaasti
irok veejnosti aady vznamnch host
vsobotu vPivovarsk zahrad, spolu svy-
hlenm vsledku soute pod patronac
Syndiktu jihoeskch novin Novin-
sk pivo 2011. Stejn jako cel sout,
bylo ivyhlen doprovzeno ptelskou
asrdenou atmosfrou.
Druh st vstavy, uren irok veej-
nosti, probhla v lesoparkovm arelu
eskobudjovickho vstavit v ptek
avsobotu. Nvtvnci se mohli seznmit
s produkc 18 pivovar, posedt vjejich
expozicch, ochutnat znm i neznm
druhy piv, ppadn si nechat natoit piva
z degustan soute. Hudebn dopro-
vodn program abohat nabdka oberst-
ven , vetn maarsk kotlkov kuchyn,
doplnila pjemnou nladu vech tm
20 000 nvtvnk, kte se pili bavit
spolen spteli nebo ochutnvat apo-
znvat nov druhy nrodnho npoje.
Prostor ped pavilonem R2 patil vsobotu
veejn ochutnvce potravin zaazench
do soute Regionln agrrn komory
jihoeskm kraje CHUTN HEZKY. Jiho-
esky, kde byla oteven pojzdn pro-
dejna s nabdkou potravinskch v-
robk a npoj z produkce ocennch
jihoeskch vrobc. Do jubilejnho p-
tho ronku soute pihlsilo 48 sub-
jekt zcelch jinch ech 145 vrobk,
znaku zskaly vdy ti vrobky v osmi
kategorich od alkoholickch npoj
pes ryb speciality a po mlkrensk
produkty.
Ovysok prestii soute svd stle ros-
touc poet uchaze otuto znaku, kter
dobr jmno jihoeskch zemdlc
apotravin.
Po celou dobu vstavy tak probhaly
varelu vstavit prezentace eskch po-
travinskch vrobk ocennch nrodn
znakou kvality KLASA s ochutnvkami
aprodejem.
Vrmci oblbenho hesla Ryba mus pla-
vat anaSlavnostech piva byl opravdu
bohat vbr npoj nepili zkrtka ani
milovnci ryb, kte mohli pocelou dobu
vstavy ochutnvat adu rybch specialit
vRybsk bat.
15. ronk vstavy se letos opravdu po-
vedl. Jestlie plat, e vstava je odrazem
stavu prezentovanho oboru, pak esk
pivovarnictv je oborem vzkvtajcm, p-
vtivm asvelkou budoucnost.
16 V/2011
Svt, Evropa a my
na je pipravena sehrt dleitou roli vrozvoji kubnskho ropnho prmyslu, vetn
przkumu atby loisek vMexickm zlivu. Zem otom podepsaly dohody ospoluprci,
ale jejich text nezveejnily. Spoluprce, dov vmiliardch dolar, pitom zejm vyvol
znepokojen vsousednch Spojench sttech.
nsk sttn spolenost China National Petroleum Corp uvedla, e podle smluv poskytne
svou plnou odbornou pomoc, aby Kuba mohla zvit produkci ropy. CNPC se vdohodch
tak zavzala krozshlej spoluprci spodnikem Cubapetroleo, ato vprzkumu arozvoji
pozemnch ipobench nalezi.
Smlouvy ospoluprci venergetice zanu uzavel pi sv nvtv Kuby nsk vicepre-
zident Si in-pching. Zda si CNPC odKuby pronajala bloky vMexickm zlivu kexploraci,
nen jasn. Expert nakubnskou ropu Jorge Pin ale uvd, e Kuba nedvno jednala
opronjmu pti ze svch 59 pobench ropnch blok n.
Vechny dlky skldaky si nakonec sedly namsto, ekl agentue Reuters. Mimo jin
jde i o dv dal dohody, ktermi se ob zem zavzaly k jednn o rozshl expanzi
kubnsk ropn rafnerie ve mst Cienfuegos a o vstavb tovrny na zkapalnn
zemn plyn (LNG).
Podle informovanch zdroj by tyto dva projekty mohly stt est miliard dolar (tm
100 miliard K). Vtinu ztoho by zajistila na se zrukou odVenezuely, dvou kubn-
skch spojenc.
Vyhldky kubnsk tby se setkaly sopozic zkonodrc zFloridy, kte se boj oivotn
prosted sttu. Pedloili proto veWashingtonu nvrhy, kter maj kubnsk ropn vrty
zastavit prostednictvm trest pro zahranin frmy ijednotlivce, kte by se nakubnsk
tb podleli. Americk frmy naKub podnikat nesmj kvli dlouhodobmu embargu
ostrova.
na bude Kub pomhat s tbou ropy
v Mexickm zlivu
Prokzan rezervy ropy loni
stouply o est miliard barel
Prokzan rezervy ropy se vloskm roce zvily oest miliard barel
na 1,383 bilionu barel. Celkov spoteba ropy pak inila 32 miliard
barel. Vyplv to ze statistiky zveejnn ropnou spolenost BP.
Spoteba ropy loni podvou letech poklesu stoupla na87,4 milionu barel
denn z84,7 milionu barel vroce 2009. Zacel rok tak inila 32 miliard
barel. Tba ropy se pak loni zvila na82 milion barel ropy denn,
tedy 29,9 miliardy barel ron.
Pouze mrn stouply rovn prokzan rezervy plynu, ato na187,1bi-
lionu metr krychlovch ze 186,6 bilionu vroce 2009. Spoteba plynu vak
stoupla o7,4 procenta, co byl nejvy rst odroku 1984, na3,164mi-
liardy metr krychlovch. Tba se zvila o7,3 procenta.
17 V/2011
Svtov spoteba energie loni stoupla, nejvt je nov v n
Celosvtov spoteba energie se loni zvila o5,6 procenta, tedy nejrych-
lejm tempem odroku 1973. Nejvtm spotebitelem energie se stala
na, kter vystdala Spojen stty. Vyplv to z vron energetick
zprvy, kterou dnes zveejnil ropn gigant BP.
BP upozornila, e loskmu rstu spoteby energie pedchzel tlum
zpsoben svtovou hospodskou kriz. Dodala, e spoteba loni pe-
konala maximum zobdob ped pchodem krize. Spoteba se podle BP
zvila uvech forem energie avevech regionech.
Spoteba energie vn loni podle zprvy stoupla o11,2 procenta, zatmco
vUSA inil nrst pouze 3,7 procenta. Podl ny nacelosvtov poptvce
poenergii loni doshl 20,3 procenta apodl USA inil 19 procent. na
byla loni svelkm nskokem nejvtm spotebitelem uhl. Spojen stty
nicmn zstaly nejvtm spotebitelem ropy, napsala agentura AP.
Poptvka poenergii vlenskch zemch Organizace pro hospodskou
spoluprci arozvoj (OECD), kter sdruuje ekonomicky nejvysplej stty
svta vetn esk republiky, loni stoupla o 3,5 procenta. V ostatnch
zemch se poptvka zvila o7,5 procenta.
Celosvtov spoteba ropy loni podle BP stoupla o 3,1 procenta, tedy
nejprudm tempem od roku 2004. Globln spoteba uhl se zvila
o7,6 procenta, nejrychleji odroku 2003. Podl uhl nacelkov spoteb
energie tak vzrostl na29,6 procenta z25,6 procenta ped deseti lety.
Hlavnm svtovm palivem loni zstala ropa, jej podl na celkov
spoteb energie inil 33,6 procenta. Podl ropy naspoteb se vak ji
11 let zasebou sniuje.
Tranzitn zem plnovanho plynovodu Nabu-
cco dnes podepsaly dohody o podpoe tohoto
projektu. Dokonily tak prvn rmec pro tuto
investici. Agentue MTI to sdlilo konsorcium
Nabucco Gas Pipeline International. Dodalo, e
podpis dohod je vznamnm krokem v rozvoji
projektu.
Nabucco m pivst plyn z oblasti Kaspickho
moe a Stedn Asie do Evropy, a snit tak jej
energetickou zvislost na Rusku. Plynovod m
prochzet pes Turecko, Rakousko, Bulharsko,
Rumunsko aMaarsko. Dnes podepsan dohody
opodpoe projektu jsou bilaterlnmi mluvami
mezi vldami tchto zem afrmami, kter napro-
jektu Nabucco pracuj.
f konsorcia Nabucco Gas Pipeline International
Reinhard Mitschek minul msc uvedl, e v-
stavba plynovodu Nabucco by mla zat vroce
2013 akomern peprava plynu vroce 2017. To
je odva roky pozdji, ne se doposud uvdlo.
Nabucco m pepravit a 31 miliard metr krych-
lovch plynu ron. Partnery v konsorciu jsou
tureck Botas, rakousk OMV, nmeck RWE, ma-
arsk MOL, rumunsk Transgaz abulharsk BEH.
Tranzitn zem se
zavzaly k podpoe
plynovodu Nabucco
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz.
18 V/2011
Vte, e poet en podnikatelek pomalu, ale jist stoup? Podle vzkum spolenosti CCB
Czech Credit Bureau, odbornho garanta soute Ocenn eskch Podnikatelek, je uns
cca55000 en zaregistrovanch jako fyzick osoba podnikatel.
esk podnikatelky budou
soutit u potvrt
Prv napodporu en podnikatelek byla
ped tymi lety zaloena sout Ocenn
eskch Podnikatelek OCP, u jejho
zrodu stla Jana venkov, partnerka
Mazars, a Helena Kohoutov, editelka
Agentury Helas. Tento projekt m za cl
podpoit azviditelnit mal, stedn avelk
podniky zaloen vesk republice nej-
pozdji k1. lednu 2007, kter jsou 100%
vlastnny ekou. Sout OCP byla vy-
tvoena na podporu eskch en, kter
pomnoha letech usilovn prce doshly
vynikajcch fnannch vsledk. Krom
toho ale prokzaly, e jsou nejen dobrmi
podnikatelkami, ale tak vbornmi ma-
naerkami apersonalistkami.
Nazatku ervna byl vyhlen dal ro-
nk tto prestin soute. Ob zaklada-
telky zde pedstavily kritria ajednotliv
kategorie soute a zpsob hodnocen
en podnikatelek. Jejich osobn zkue-
nosti anzory napodmnky pro podnikn
daly podnt kad aktulnch otzek.
Z databze odbornho garanta vzelo
vletonm roce 9 894 potencilnch kan-
didtek. Po dal selekci dle kritria exi-
stence fnann zvrky na sbrce listin
a souasn z potu zamstnanc od 10
ve bylo vybrno 196 semifnalistek. Ale
to neznamen, e se nemete pihlsit
iVy. Jsteli tedy eka, 100% majitelka
frmy, nevhejte. Termn pro uzaven ve-
ejnch pihlek je 21. z 2011. Nawebu
www.oceneniceskychpodnikatelek.cz
naleznete vechny potebn informace
kpihlen do4. ronku soute.
1) esk zakladatelka, kter podnik
vlastn ad
Udluj se ceny za prvn a tet msto.
Soutc kategorie jsou nsledujc:
t Mal rmy (1024 zamstnanc)
t Stedn rmy (2599 zamstnanc)
t Velk spolenosti (100 avce
zamstnanc)
2) Cena GE Money Bank vjimen
podnikatelka
Zde se hodnot vjimen podnikatelka
bez ohledu na poet zamstnanc, jej
vliv naobohacen trhu nebo spolenosti,
zohlednn socilnch adalch aspekt
jej innosti. Udluje se jedna cena.
3) Vjimen rst frmy
Zde se hodnot zen vjimen rst
innosti frmy zaposledn ti sledovan
roky bez ohledu nakategorii, vekter se
frma nachz. Udluje se jedna cena.
Patronem tto ceny je hlavn partner,
spolenost MasterCard.
astnkem soute me bt:
t pouze esk obanka ena
t tato ena je 100% majitelkou spolenosti
t obchodn spolenosti a podnikatelky, kte-
r vedou povinn podvojn etnictv dle
zkona . 563/1991 Sb. o etnictv. Jej
spolenost/frma byla zaloena nejpozdji
k1. lednu 2007
Do soute me bt esk ena nomi-
novna:
t Na zklad fnann analzy veejn do-
stupnch daj vech spolenost v esk
republice (100% vlastnn enou aspotem
zamstnanc vce ne 10 osob) zpracovanch
ODBORNM GARANTEM, kterm je prestin
spolenost, specialista na rating a scoring
frem CCB Czech Credit Bureau, a. s.
t Vtzka pedchozch ronk se me dosou-
te pihlsit nejdve zansledujc 3 roky
(pklad: vtzka ronku 2008 se me pi-
hlsit nejdve vroce 2011).
t Nov se dosoute me esk ena pihlsit
izvlastn iniciativy (napklad dky prezen-
taci/inzerci soute v mdich). Pihlka
dosoute bude uvedena nawebov strnce
www.oceneniceskychpodnikatelek.cz.
Firma mus splovat poadovan kritria
soute a dle poskytnout etn vkazy
za posledn tyi uzaven roky, kter budou
plohou registrace. Tyto daje budou analy-
zovny odbornm garantem CCB aauditorskou
spolenost Mazars.
Soutn kategorie
Podmnky asti
ZVIDITELNTE SV EXPORTN SPCHY
PIHLASTE SE DO SOUTE!
Zapojte se do 14. ronku Exportn ceny DHL UNICREDIT, ve kter se ji vce ne 14 let udluj prestin ceny
exportn orientovanm malm a stedn velkm frmm v esk republice s drazem
na jejich vznam pro eskou ekonomiku.
Sout pod ztitou vldn agentury CzechTrade vm nabz zajmav srovnn s ostatnmi exportry
a zviditelnn va frmy u odborn i ir veejnosti.
Vtzov navc zskvaj atraktivn ceny od vznamnch partner Exportn ceny DHL UNICREDIT.
Vichni pihlen exporti zskaj zajmav benefty:
ADVOKTN KANCEL NOVICK A MEJZLK jedna prvn konzultace zdarma.
COFACE prvnm 10 pihlenm exportrm poskytne informace o 3 vybranch spolenostech.
KOMPASS Czech Republic s.r.o. slevov certifkt na sluby ve vi 3000 K + DPH.
ESK INFORMAN AGENTURA IA pedplatn elektronickho manaerskho zpravodajskho pehledu na 5 tdn.
VYDAVATELSTV SMART-MEDIA ron pedplatn asopis Svt prmyslu a pedplatn Trade Investment na dva roky.
ast na Klubovch setknch exportr.
Pihlaste se do soute jet dnes prostednictvm www.exportnicena.cz
ast v souti je bezplatn, pro pihlen uvete zkladn daje o va frm a jejm exportu.

Uzvrka pihlek do soute je 21. jna 2011 ve 12:00 hodin.
Soutn kategorie
Mal spolenost
Stedn velk spolenost
Exportr regionu Krlovhradeck kraj
Exportr teritoria Spoleenstv nezvislch stt
Nejspnj klient CzechTrade
Dal ocenn
Zvltn ocenn CzechTrade za exportn inovaci roku
14. ronk EXPORTN CENA DHL UNICREDIT
pod ztitou agentury CzechTrade
14. ronk EXPORTN CENA DHL UNICREDIT
pod ztitou agentury CzechTrade
ZAKLADATEL GENERLN PARTNER ZTITA ODBORN GARANT
PARTNEI
MEDILN PARTNEI
POADATEL
AGENTURA HELAS
':>dZ
M A G A Z N T D E N K U P R O F I T
CzechTrade
Konkurujme uniktnost
Exportn cena DHL UniCredit vdy pinese njak dobr pklady, kter vs utvrd v tom, e m
smysl exportovat, vysvtluje Ing. Ivan Jukl, MBA, generln editel agentury CzechTrade, jinak
tak porotce soute, kter je urena pro stedn a mal rmy. Prv tyto spolenosti toti mnoh-
dy dlouho vhaj s expanz do zahrani. CzechTrade stla u zrodu soute v roce 1997, kdy v R
pevldalo zporn saldo bilance exportu.
Vae agentura CzechTrade se vnuje zahraninmu
obchodu. Nen proto divu, e zatiujete sout
Exportn cena DHL UniCredit
Tm, e poslnm agentury CzechTrade je pomhat ze-
jmna malm a stednm podnikm dostat se do za-
hrani a u jako exporti i investoi, je nae ast
v souti logick. Chceme-li slouit remn klientele, mu-
sme vedle n bt vidni, abychom v rmci osvty mohli
pmo nabdnout n potencil proexportnch slueb.
Dv ocenn udluje tak vae agentura CzechTra-
de. Jedna z cen se letos dokala inovace.
Cenu za design jsme se rozhodli nahradit zvltnm
ocennm za exportn inovaci. Inovac chceme ocenit
njakou skuten zlomovou zmnu, kdy napklad dojde k vyvinut pln novho produktu, v idelnm ppad i s pomoc nov
technologie. Upozorujeme tak na potebu inovac pro budoucnost R.
Druh cena, Nespnj klient CzechTrade, je v podstat tradin. Jejm smyslem je jet silnji upozornit na to, e tak mal
a stedn rmy jsou potenciln dobrmi exportry, navc dky podpoe CzechTrade mohou pravdpodobnost svho spchu
zvit. Letos tak u tto ceny pipravujeme nov kritria, ale zatm bych si je jet ponechal jako pracovn tajemstv.
CzechTrade pipravuje novinky, m se otvrat vce ne tyicet novch kancel, mn se vize agentury
CzechTrade m narozdl od mnoha podobnch agentur monost prokzat svou jedinenost dky vlastn tzv. B2B zahranin sti.
Dynamick zmny v okolnm svt a souasn ekonomick vvoj vak jednoznan tla i na jej promnu. Mon to nkomu
bude znt pehnan, ale mla by co nejdve plnit nov, nrodn posln. Tradin asistence, kter jsme rmm vdycky nabzeli,
tedy uspodat propagan i vzdlvac akci, pipravit schzku, sledovat obchodn ppady, pomhat je dothnout do konce
atd., jsou ureny jen stvajcm exportrm a nesta pro poteby exportu budoucho. Musme se tedy posunout dl, a proto
chceme vce slouit rozvoji domcch inovanch rem. Rozen s CzechTrade by se mla daleko vc zamovat na nov ple-
itosti a ve spoluprci s klienty je odhalovat dve ne konkurence.
Jakm zpsobem toho chcete doshnout?
Za novou viz mus stt skuten nov sluby, a ty m dl tm vc zanou nabvat charakteru projekt, kter budou open o
nov techniky, jako je napklad foresight. Pro CzechTrade je foresight nstrojem, s jeho pomoc se sname odhalit budouc
pleitosti. Navc budeme usilovat o vytvoen platformy, jaksi transformovan st, tvoen jak naimi inovanmi rmami, tak
ostatnmi partnery nancovanmi z veejnch zdroj, jako jsou CzechInvest, Technologick agentura, Technologick centrum AV
a dal. Usilujeme o vznik modernho a akceschopnho inovanho ekosystmu.
A vbec: jak je vvoj v exportnch pleitostech pro esk rmy?
Pro nrodn ekonomickou radu vldy (NERV) jsme zpracovvali analzu, dokumentovali jsme v n mylenku, e v eskm exportu
je mal podl vlastnch inovac. Znme n dosavadn a v posledn dob nepzniv trend zdraujc cenu lidsk prce. Ped
1520 lety jsme se mohli spolehnout na relativn levnou pracovn slu, ale dnes ji ne.
Klidn spnek na kladn obchodn bilanci nedv ani siln koncentrace naeho vvozu prakticky do dvou obor, kter jsou ve-
sms vlajkovou lod zahraninch koncern. Rozhodnut pesunout vrobu z R jinam prakticky u nkolika mlo investor me
k souasn vnitn, rozpotov nerovnovze pidat jet nerovnovhu vnj. S tm by se nae ekonomika vyrovnvala jen tko.
Inspiraci, jak nedoucmu vvoji pedejt, lze nalzt u malch mrtnch ekonomik, napklad Dnska, Finska apod. Ty v podstat
nemaj z naeho pohledu klasickou vrobu, klasick prmysl. Ovem dky novm technologim, nejen informanm, ale dnes i na-
pklad biotechnologim, se dostvaj na piku jak v rznch trnch skulinch, tak i v celch oborech. Nakonec i mnoho naich
tradinch strojrenskch rem opout velkosriovou vrobu a orientuje se na zakzky it na mru. Pechod od velkch objem
k uniktnm a celosvtov aplikovatelnm eenm je tedy dalm nezbytnm a logickm krokem. Prv proto je poteba hledat
pleitosti jet dve ne nabudou podoby konkrtn poptvky a vnovat se vyhledvn novch trend.
Ing. Ivan Jukl, MBA, generln editel agentury CzechTrade
,
,
Exportn cena DHL UniCredit
Uniktn pbhy exportr
Letos byl vyhlen ji 14. ronk soute o Exportn cenu DHL UniCredit. Od zatku m sout
stejn cl vyhodnotit a vyzdvihnout nejlep esk exportry v kategorii malch a stednch -
rem, vysvtluje Ing. Ludk Drnec, dlouholet porotce uveden soute, jinak jednatel a obchodn
editel DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
Pro by se mal a stedn rmy mly soute zastnit?
Krom toho, e jako v kad souti se daj zskat ceny od jednot-
livch partner, za hlavn benet povaujeme medializaci a zviditel-
nn rem. Mal a stedn spolenosti toti dost asto v mdich vidt
nejsou. Pokud rmy uspj, seznm se svmi pbhy veejnost.
Jste dlouholetm porotcem soute, a proto: me vs jet
nm pekvapit?
To je prv hezk na souti malch a stednch exportr, nap-
klad proti souti nejvtch exportnch spolenost, u ns mme
v podstat kad rok vtze jin, a dost asto i jin soutc, teba
nkter rmy ji nemou soutit, protoe vvojem se ze stednch
staly vtmi, a tak vypadly z naich kritri. Nejvt krsa soute
prv spov v tom, e dopedu absolutn nemete tuit, jak do-
padne, prakticky rok co rok mme nov vtze, pbhy, zkuenosti.
Hodnotcm kritriem exportr, v rmci va soute, je in-
dex souin mezironho rstu exportu a podlu exportu na
obratu. Mete kritrium jednodue a srozumiteln vysvtlit?
Sout prola za 14 let uritmi modikacemi, pidvaly se katego-
rie, a samozejm jsme zvaovali i to, zda ji teba nemit i njak
jinak, ale nakonec nepili jsme na dn objektivnj kritrium,
a my chceme hodnotit kvantitativn, tzn. exaktn, podle njakho
sla, proto se drme zmiovanho indexu. Ten porovnv nrst
mezironho exportu, ale jet ho zrove relativizuje celkovm ob-
ratem rmy. Pklad: kdy to zjednodum, lze ci, e kdy dv rmy
doshly exportu ve vi 50 milion, pitom prvn dlala obrat ve vi
100 milion a druh ve vi pl miliardy, tak samozejm prvn rma
je zvhodnna, protoe m relativn vt export vi svmu obratu.
emu vy, jako porotce, budete vnovat nejvt pozornost?
Protoe, jak u jsem naznail, psobm v souti dlouho, tak vdycky chci, abychom vsledky rem, zejmna v top 10 v obou hlav-
nch kategorich, mly skuten velice dobe zauditovan. Bohuel se nm v minulosti obas stalo, e se v topce objevil nkdo,
u koho se pozdji ukzalo, eknme, e kupkladu nem ideln platebn morlku. Musme si bt jisti, e vyhrli ti sprvn vtzov,
kte maj na trhu dobr renom, e za nimi nkde jinde nezstv njak negativn stopa ve form pohledvek apod. Kouzeln je
pak prce s mediln agenturou na tom, jak pbhy naich vtz co nejlpe prodat. Protoe, jak jsem kal, mediln aspekt, jak
pro ns, jako pro spoluorganiztory soute, tak samozejm hlavn pro soutc, j povauji za velice podstatn.
Pojme do subjektivn roviny A na co se v rmci soute tte vy osobn nejvc?
eknu vm to upmn tm se na osobn setkn s vtzi jednotlivch kategori v rmci galaveeru. Kolikrt jsou to velice mal
rmy, teba o 30 i 40 lidech, rodinn rmy, s naprosto jedinenm produktem, kter jsou schopny vyvet eknme do velmi exo-
tickch destinac. Kad rok se seznamujeme s uniktnmi a zajmavmi pbhy.
Opravdu se kad rok v souti objevuj inspirujc novinky, kter vs nadchnou, zaujmou, pekvap?
D se ct, e ano. Jedinenost troiku stimulujeme kupkladu i tm, e jsme do soute ped nkolika lety pidali speciln katego-
rii, konkrtn vvoz do uritho nesnadnho teritoria. To znamen, e si nevybrme jednoduch destinace typu Nmecko,
Rakousko apod., ale napklad Rusko, na, Indie, Latinsk Amerika, zkrtka teritoria, do kterch et exporti maj vt problm
vyvet.
A skuten kad rok, a u co se te vrobku nebo pbhu, nachzme spn exportn ppady. Loni jsme tu mli rmu, kter
ve velkm mnostv vyv designov dmky do arabskch zem. Nebo spch zaznamenaly odbavovac strojky pro mstskou hro-
madnou dopravu vyven do Latinsk Ameriky, a tak dle. Kolikrt ani netute, e se takovhle produkty vbec v esku vyrbj.
Ing. Ludk Drnec, dlouholet porotce soute
,
22 V/2011
Volkswagen Slovakia, a.s.
Na pln plyn
Spolenost VOLKSWAGEN SLOVAKIA, a.s.,
bratislavsk vrobn-montn zvod
nmeckho koncernu VOLKSWAGEN a.s.,
oekv v roce 2011 pokraovn
pozitivnho vvoje na automobilovm
trhu. Po vraznch investicch do no-
vch vrobnch kapacit nyn spolenost
finiuje ppravy na vrobu vozidel ady
New Small Family.
Spolenost VOLKSWAGEN SLOVAKIA, a.s.,
kter vesvm zvod vBratislav vyrb
osobn vozy a pevodovky a v zvod
vMartin komponenty, je jednm znej-
vtch slovenskch exportr, jeho v-
voz pedstavuje vce ne 7 % celkovho
exportu Slovensk republiky. Pokrizovm
obdob, kter vrazn zashlo prv auto-
mobilov prmysl, se spolenost chyst
tm zdvojnsobit objem vroby.
Ani vroce 2010 si pitom nemohla sto-
vat nanedostatek prce prv naopak.
Losk rok pinesl adu vznamnch
milnk. V prvnm pololet roku 2010
produkce vozidel stoupla ve srovnn
se stejnm obdobm pedchozho roku
o vce ne 43 %, produkce pevodovek
o78 % a produkce komponent o63 %.
Odledna dokonce ervna 2010 opustilo
vrobn linky bratislavskho zvodu t-
m 65 000 vozidel znaek Audi, Porsche,
koda aVolkswagen z toho vce ne
20 000 vozidel tvoil Volkswagen Toua-
reg. Zatkem roku pitom spolenost
zahjila vrobu nov generace vozidel
Volkswagen Touareg aPorsche Cayenne.
Vdubnu pibyla vroba prvnho sriov
vyrbnho hybridnho vozidla koncernu
Volkswagen Touareg Hybrid.
Pozitivn trend ve vvoji poptvky byl
zaznamenn ivdruhm pololet loskho
roku. Abychom uspokojili poptvku, za-
ali jsme ji koncem srpna svrobou vo-
zidel v nepetritm provozu 24 hodin,
sedm dn vtdnu, k Andreas Tostmann,
pedseda pedstavenstva VW SK. V bra-
tislavskm zvod dky tomu vzniklo
piblin 1000 novch pracovnch mst.
Svtov rarita
V kvtnu spolenost ukonila v-
robu kody Octavia, aby uvolnila pro-
story pro ppravu vroby vozidel ady
See nothing.
New Small Family. S New Small Family vzroste vrobn
kapacita VW SK na400000 vozidel ron. Celkov investice
souvisejc svrobou tto nov ady doshnou ve 308
milion eur, piem samotn vroba vytvo piblin 1500
novch pracovnch mst. Dal pracovn msta se vytvo
u dodavatel. S nedostatkem vhodnch pracovnk si
veden spolenosti starosti nedl. Natrhu prce vokol
Bratislavy je schopnch lid dost, k Andreas Tostmann
adodv, e nov pracovnci nsledn projdou systmem
kolen tak, aby mli odpovdajc dovednosti potebn pro
automobilov prmysl. kolen zahrnuje imetody thl
vroby i ochrany ivotnho prosted. Trvalm clem je mo-
tivace zamstnanc ajejich zapojen dorozvoje podniku.
Soust pikov technologie, kterou VW SK instaluje
pro novou vrobu, je inov lakovna skapacitou do600
nalakovanch karosri denn. Rozen stvajc lakovny
onovou pstavbu vhodnot piblin 100 milion eur je
nejvt atechnologicky nejkomplexnj investic vrmci
pprav navrobu NSF, uvd Andreas Tostmann. Lakovna
bude vybavena zazenm, kter pat mezi nejmodernj
dostupn technologie voblasti lakovn nasvt. Nap-
klad such odluova stic, kter redukuje emise a o90
% a sniuje spotebu energi o 80 %, nen zatm instalo-
van vsriov vrob nikde nasvt. Mezi dal pikov
technologie pat napklad pln automatick stkac
linka sestvajc z52 robot nebo nejmodernj, vysoce
ekologick provoz povrchov pravy karosri uvajc
technologii Proces 2010, kter sn hmotnost vozidla
o0,5 kg.
Pre spolocnos Volkswagen Slovakia (VW SK) ie pri vrobe vozidiel
iednm z prvoradch cieov ai eIektivne nakladanie s elektrickou ener-
giou.V suvislosti so zavzkom znizova uhlikovu stopu, cize emisie
sklenikovch plynov, patri setrenie spotrieb energii pre VW SK medzi
hlavn priority. Spolocnos starostlivo sleduie spotrebu energie, vyviia
aktivity a realizuie proiekty na iei hospodarne vyuzivanie. Potvrdila to
Renata Valekova, zmocnenec pre zivotn prostredie VW SK. Po uspes-
nei realizacii energetickho opatrenia regulacie vnutornho osvetlenia
v hale H1 martinskei pobocky, vedenie bratislavskho zavodu VW SK
spustilo zaciatkom roka 2011 proiekt regulacie vonkaisieho osvetlenia
arealu vrobnho zavodu. Osaden ie takmer tisickou svietidiel, co
znamena spotrebu elektrickei energie aku ma verein osvetlenie v ma-
lom meste.
%RORQiPMDVQpHRVYHWRYDQLHYRQNDMtFKSULHVWRURYPiYHNpUH]HU
Y\RVDWNDPRQRVWL~VSRUHOHNWULFNHMHQHUJLH3RLDGDYNDQDLQWHQ]L
WXRVYHWOHQLDYU{]Q\FKDVWLDFK]iYRGXVDYSULHEHKXQRFLPHQt$UHiO
VPH]KDGLVNDRVYHWOHQLDUR]GHOLOLGRGYDGVLDWLFKVNXStQVPRQRVRX
VDPRVWDWQHM UHJXOiFLH 3UL GRGUDQt QDYUKQXWpKR KDUPRQRJUDPX UH
JXOiFLH P{X ~VSRU\ HQHUJLH GRVDKRYD ]DXMtPDYp KRGQRW\ povedal
Miroslav Velcick z oddelenia planovania vrobnho zavodu VW SK.
Simulacia regulacie pomocou
technologie SEAK Ener-
getics potvrdila domnienky
Miroslava Velcickho o znac-
nch moznostiach uspor elek-
trickei energie. Svietidla area-
lovho osvetlenia su osaden
prevazne vysokotlakovmi
sodikovmi vboikami. Tato
technologia dokaze tieto sve-
teln zdroie regulova v roz-
sahu 100 az 15 . Samot-
na regulacia sa vykonava vo
svietidle a pokyny pre zmenu
vkonu sa prenasaiu po napa-
iacom vedeni. Vekos napa-
iacieho naptia ie bezo zmien.
6\VWpPUHJXOiFLHYRQNDMLHKRRVYHWOHQLDNWRUSRQ~NODVORYHQVNiU
PD 6($. SRYDXMHP ]D YHPL ]DXMtPDY 'RSRVLD LDGQD LQi UPD
QHSULODVQLHtPSRGREQP0RQRVUHJXOiFLHYWDNRPWRLURNRPUR]
VDKXDY\WYiUDQLHVNXStQQH]iYLVOHRGHOHNWULFNFKRNUXKRYEROL~LWNR
YpKRGQRW\NWRUpUR]KRGOL povedal Milan Hodal, veduci technickho
servisu vrobnho zavodu VW SK.
5LDGLDFHFHQWUXP
EIektivne riadi osvetlenie napaian
trinastimi rozvadzacmi s instalovanm
prikonom vyse 200 kW nie ie iednodu-
ch. Topologia svetelnch skupin neko-
piruie topologiu elektrickch okruhov.
Niektor sveteln skupiny su napaian
az tromi elektrickmi okruhmi. Kaz-
du skupinu ie mozn nezavisle riadi,
dokonca ai elektronicky vypnu. Tech-
nologia SEAK Energetics umozuie
sviedidla preskupi, cize zmeni topolo-
giu svetelnch skupin.
Centralne selektivne riadenie prikonu
osvetovacei sustavy a centralny od-
pocet spotreby elektrickei energie, to
su dve zakladn zmyslupln vlastnosti,
ktor riadiace centrum ma. Instalova-
n prikon, aktualny prikon, aktualna
uspora, ci miera znizenia emisie skle-
nikovch plynov vplyvom aktualneho
stupa redukcie prikonu su alsie inIor-
macie, ktor centralny riadiaci systm
poskytuie.
Riadiace centrum ie spoien s ochranou zavodu, ktora v pripade potre-
by napriklad zasah hasicov, pomocou tlacidla uvedie osvetlenie arealu
do stupa naivyssei intenzity. Po skonceni zasahu sa regulacn stupe
vracia na pvodnu urove.
+DOD+
Sucasne so spustenim regulacie arealovho osvetlenia bola spustena
regulacia osvetlenia v hale H2 martinskei pobocky, kde bola pouzi-
ta ta ista technologia. Realizacie energetickch uspornch opatreni su
naplanovan taktiez v hale H6b a H3 bratislavskho zavodu VW SK.
2VYHWOHQLHDUHiOX9RONVZDJHQ%UDWLVODYD
VUHJXODQPV\VWpPRP6($.(QHUJHWLFV
0JU9ODGLPtU0DFKDOtN9:6.,QJ-R]HI6HGOiN6($.
9VWXSGREUDWLVODYVNpKRDUHiOX9:6.
WDWLVWLFNpRNQRULDGLDFHKR
SRtWDD
9DYR2UDYHF6($.D9HOLFN
9:]DKiMHQLHVN~REQHMSUHYiG]N\
5R]PLHVWQHQLHVYLHWLGLHOUR]YiG]DRYDULDGLDFHKRFHQWUD ZZZVHDNVN
See everything.
Our adaptive xenon light system with glare-free
high beam: provides optimal road illumination with dynamic
swiveling and camera controlled high beam regulation.
Depending on surroundings, trafc volume and driving speed.
Intelligence which sees it all without glaring others.
Light which independently adapts to all situations
www.al-lighting.com A Magneti Marelli Company
Prvn vozidla nov modelov ady NSF opust vrobn
zvod v druh polovin roku 2011. Modely znaek
Volkswagen, Seat a koda budou k dispozici v troj-
dveovm aptidveovm proveden. Se zahjenm jejich
vroby se bratislavsk zvod stane spti znakami vozidel
vyrbnmi pod jednou stechou svtovou raritou.
Dynamick rozvoj
Volkswagen Slovakia, a. s., vznikl vroce 1991 aji vestejnm
roce zaala sriov vroba Volkswagenu Passat Variant.
Dnes pat VW SK se svmi 6 500 zamstnanci knejvtm
slovenskm zamstnavatelm aknejvtm exportrm
naSlovensku. Vzvod VW SK vBratislav se dnes exklu-
zivn vyrbj Volkswagen Touareg, Audi Q7 a karosrie
Porsche Cayenne. Vozy smuj pevn dozem Evrop-
sk unie, ale tak dony. Vroce 2009 sjelo zvrobnch
linek veVW SK tm 106 000 vozidel. Martinsk zvod
Working with the worlds leading car manufacturers,
TRW designs, develops and manufactures intelligent
solutions for all major automotive markets.

TRW Engineered Fasteners & Components is your
reliable partner for all projects in the area of
fastening systems, modules and high-quality components.
www.trw-efc.com
Saint-Gobain Sekurit
Safety and comfort for automotive living spaces
The supplier Saint-Gobain Sekurit latest trend of automotive glazing
The French automotive glass producer is
well prepared for the future of mobility.
One of the new star products is named
SGS ClimaCoat. This windshield with im-
proved insulation properties premieres
in the new VW Passat. Volkswagen, as
biggest customer of the supplier offers
in his mass model such a windshield as
Klimakomfortverglasung. New is the
totally invisible coating. A conductive
multilayer coating is applied on one of
the inner side of one glass. Especial at-
tractive is the operation with a standard
14 Volt power supply. This simplifies
the implementation unlike the previous
solution with 42 Volt and decreases
the system complexity. This opens the
application towards the medium-sized
segment. As world novelty in automo-
tive glazing it incorporates two key
benefits in one windscreen: heatable
in the winter and heat reflecting in the
summer.
In winter at -5 C, the wireless heata-
ble coating de-ices and de-fogs the
windshield in less than 2 minutes.
The remaining water flm can be easi-
ly wiped away. Moreover it prevents
re-icing in the frst few minutes of driving
underlines Javier Colmenares, Vice presi-
dent Sales, Marketing and new Projects.
And in summer, as the manager, the heat
refective coating of the SGS ClimaCoat
windscreen noticeably reduces the heat
buildup inside vehicles. This adds to fuel
economy, as the air conditioning system
takes less time to cool the vehicle down.
This occurs by refecting the IR radiation.
Only 29 % of the IR radiation of approx.
800 W/m
2
passes through SGS ClimaCoat
(Standard: > 50 %) says Colmenares. In
comparison to astandard glazing Saint-
-Gobain Sekurit prospects afuel saving of
0.1 liter per 100 km. By using the all-wea-
ther windshield 2.5 g/km of CO
2
emissions
can be saved.
Outlook for e cars
ClimaCoat is ftted into this area of electro
mobility. 1st of all is the insulation of acar
to reduce sources for heating, cooling and
de-fogging. By end of 2012 Saint-Gobain
Sekurit launches alow emissivity solution
for big sunroofs which is important for the
sustainable heat management of cars.
The principle here is that drivers head
feels cool at extreme external and inter-
nal conditions, says Colmenares. On the
other hand, Sekurit is working on redu-
cing the glazing weight which means that
thin glazing will be able to cut the vehicle
weight by up to fve kilos. Regarding the
weight saving, Saint-Gobain Sekurit sees
also a space for polycarbonate glazing
such as the roof or for complex shapes.
We are also plastic industry as the most
important supplier - FreeGlass - is one of
our brands, so Javier Colmenares, both,
glass and polycarbonate, are ftting to-
gether.
Added-value glazing
for automotive living
spaces produced in
Slovakia and Czech
Republic
Worldwide Saint-Gobain Sekurit supp-
lies the major car makers with added-
-value products. In the Czech Republic,
Saint-Gobain Sekurit Hoovice facility
handles the fnal product SGS Clima-
Coat. Saint-Gobain Sekurit invested in
a new line of its Hoovice plant for the
all-weather windshield SGS ClimaCoat
and other complex windshield. For Javier
Colmenares, this product is a textbook
case. It illustrates our strategy of making
innovation the driver of our development
model. This enables us to anticipate and
even to initiate the latest trends. This is
also the best way for us to support our
customers diferentiation strategies and
diferentiate ourselves by the value crea-
tion. In 2010, Saint-Gobain Sekurit as
automotive branch of the Saint-Gobain
group gained a turnover of 1.9 billion
Euros; thereof slightly more than 50 %
was achieved in Europe.
Ann-Katrin Glsing
Javier Colmenares: ClimaCoat the most reflecti-
ve coating you can get on the market
28 V/2011
Volkswagen Slovakia, a.s.
Na pln plyn
KUKA Roboter Austria GmbH, organizacn slozka, Tel.: +420 226 212 271
Find out more about the new
KUKA product generation from
ZZZDXWRPDWLRQEHFRPHVHDV\FRP
Or scan this QR code with your
cell phone.
Automation becomes easy.
([SHULHQFH KRZ .8.$ KDV GHGLFDWHG
LWVHOI WR VLPSOLI\LQJ HYHU\ GLPHQVLRQ RI
URERWLFV Automation becomes easy. Easy
to plan. Easy to integrate. Easy to operate.
Easy to maintain. Easy to adapt to specifc
requirements. With the new QUANTEC
robot generation more versatile and
powerful than ever before. With the new
KR C4 control system that systematically
dispenses with limiting hardware. With the
new KUKA smartPAD the simplest way of
operating robots intuitively.
w
w
w
.
z
e
r
o
s
e
v
e
n
.
d
e
vroce 2009 vyrobil celkem 24,7 milionu
komponent.
Odroku 2003 je titm vroby segment
SUV, do kterho nmeck automobilka
v Bratislav investovala v roce 2000 a
2002 pes 700 milion eur. Volkswagen si
odluxusnho vozu hodn sliboval aoe-
kvn se naplnila zanecelch osm let
se vbratislavskm zvod vyrobilo zhruba
500 tisc Touareg. Touareg je opravdu
pikov vrobek. Zatkem loskho
roku jsme zahjili vrobu Touareg hyb-
rid prvnho hybridnho vozidla znaky
VW. Jsme hrdi na to, e vroba tak vy-
nikajcho vrobku byla umstna prv
knm naSlovensko, k pedseda ped-
stavenstva.
Vletonm roce pedpokldme rst pro-
dukce v nvaznosti na rst poptvky,
odpovd Andreas Tostmann naotzku,
jak odhaduje dal vvoj na trhu. Plny
pro pt obdob jsou tedy jasn dan
aveden bude mt nyn pln ruce prce
s jejich realizac. Soud podle dosavad-
nho vvoje tto vznamn frmy lze nic-
mn oekvat, e dn vt pekky
se najej ambicizn cest nevyskytnou.
Jsme hrd nanae vsledky za19 let na
psobnosti na Slovensku. Tento vvoj
je zvazkem naeho nasazen a odhod-
ln dosahovat stanovench cl i v bu-
doucnu, potvrzuje Andreas Tostmann.
Romana Moares
www.mt.com
0cdvola vhcvaj o lobc|olc|naj
lachnikv
BORBET is partner of the automobile manufacturers.
30 V/2011
SKUTONE SPOAHLIV BEZSILIKNOV
UZATVRACIE A REGULAN KLAPKY EBRO ARMATUREN
PRE AUTOMOBILOV PRIEMYSEL
obchodno-technick zastpenie EBRO v SR:
my zabezpeujeme,
aby vetko klaplo.
Vy projektujete alebo
staviate zariadenia
v automobilovom priemysle
MONEY BACK
WITH EVERY PURCHASE
As a sector spauuiuu iuteruatioual shoppiuu
commuuit]. l]ouess offers memoers the
opportuuit] to receive moue] oack with ever]
purchase from over 18.500 lo]alt] Partuers.
There are uo reuistratiou fees. aud the
memoership is also free of charue. l]ouess
was fouuded o] Huoert Freidl iu 2008 aud
has oeeu so successful that it has alread]
expaudedoverseasiiutotheU8AaudCauada
aswellasiutotheUuitedAraoEmiratesi0uoai.
worldwide.over1.7millioumemoerscurreutl]
prot from the shoppiuu commuuit]. l]ouess
is curreutl] active iu 21 Europeau couutries.
each with its owu reuioual ofce. aud plaus to
oeactiveiu88couutrieso]2015.
lu 8eptemoer 2010. l]ouess received the
l80 9001.2008 certicatiou couducted o]
0ualit] Austria 0moH. lu additiou. it was
also awarded the TV Rheiulaud certicatiou
for oeiuu the FlR8T worldwide shoppiuu
commuuit]withaproveuservicethatprovides
price oeuets to a shoppiuu commuuit] /
CA8HBACK.
lu 2008. the Child & Famil] Fouudatiou was
fouuded aud stauds for social commitmeut
aud solidarit] with the philosoph] Preserviuu
life throuuh educatiou. A perceutaue of all
purchasesmadethrouuhl]ouessautomaticall]
uoestotheFouudatiou.
Further information can be found at
www.lyoness.net.
32 V/2011
1. Neodpustm si otzku: Co je nej-
dleitj pro vrcholovho mana-
era, kter mus sedt na dvou idlch
dvou zvod zrove?
Odpove nie je nijako zloit: Potrebujete
kvalitn manarske tmy adobr asov
manament.
2. V zvod INA Kysuce se vyrbj
hlavn valiv loiska a psluenstv.
Mohl byste toto ble rozvst i
upesnit?
Produkn spektrum INA Kysuce, a. s.,
tvoria predovetkm rzne varicie
produktov, prevane losk nabze gu-
kovch valivch teliesok. Rozmerovo sa
nachdza vina produkcie medzi 10 a
250 mm, o sa tka vonkajch priemerov.
Vposlednom ase pribda doproduk-
nho spektra viac pecilnych, vlune
zkazncky orientovanch produktov,
ktor momentlne objemovo prevyuj
pvodne zaveden vrobu katalgovch
loiskovch produktov.
Pokia ide okoncov nasadenie produktov
INA Kysuce, a. s., je tieto mon rozde-
li do skupn Automotiv, resp. Industry.
V oboch skupinch sa nachdzaj pro-
dukty, ktor si vyaduj vyiu precznos
(presnos) spracovania.
INA SKALICA spol. s r.o., INA Kysuce, a. s.
Loiska nejen pro automobily
INA SKALICA, spol. s r. o., a INA Kysu-
ce, a. s., patria do skupiny Schaeffler
Gruppe, ktor je so svojimi znakami
INA, LuK a FAG celosvetovo na pici vo
vrobe valivch losk a patr k renomo-
vanm dodvateom automobilovho
priemyslu, vysvtluje Ing. Jaroslav Pat-
ka, generln editel INA Kysuce a jed-
natel INA SKALICA. So svojm centrom
v Herzogenaurachu (Nemecko) a vrob-
nmi zvodmi rozmiestnenmi po celom
svete m 65 000 zamestnancov a realizo-
vala v roku 2009 obrat 7,3 mld. .
33 V/2011
Produkn spektrum patriace do sku-
piny Automotiv m vdy konkrtneho
koncovho zkaznka avetky detaily s
poda konkrtnych poiadaviek zkazn-
kov, medzi ktorch patria najm: BMW,
Audi, VW, Mercedes, PSA, koda, Seat,
Renault aal. Objemovo vek skupinu
tvoria npravov (kolesov) loiskov jed-
notky, ktor okrem prenosu krtiaceho
momentu plnia aj bezpenostn funkciu
generovanm ABS signlu pre riadiacu
jednotku vozidla. alou vznamnou
produknou skupinou v Automotiv s
napnacie a vodiace kladky, ktor za-
bezpeuj bezchybn chod rozvodovej
sstavy motorov, prevane u osobnch
motorovch vozidiel.
Produkn spektrum patriace do sku-
piny veobecnho strojrstva Industry je
vprevanej miere tvoren katalgovmi
produktmi, ktor maj vemi vestrann
pouitie. aiskovmi produktmi s
presn radilne gukov loisk aupna-
cie liatinov loiskov jednotky.
Nekatalgov spektrum produkcie Indus-
try je uren predovetkm pre strojrsky,
textiln a ponohospodrsky priemysel,
priom k najvm zkaznkom patria:
CLASS, John Deere, Jungheinrich aal.
3. Obdobn otzka pro rmu INA
SKALICA.
Produkty vyrban v INA SKALICA,
spol. s r.o., meme rozdeli rovnako
dodvoch okruhov, produkty pre automo-
bilov priemysel aveobecn strojrstvo.
Pod automobilov priemysel patria najm
komponenty do prevodoviek a moto-
rov. S to oceov klietky sihlami, ihlov
loisk a presn podloky, pouvan
domanulnych a automatickch prevo-
doviek pre uloenie hriadeov alebo pre
uloenie ojnc, prpadne ozubench kl
v spaovacch motoroch. alej radiace
systmy asynchrnne krky, zabezpeu-
jce zmenu radiaceho stupa vprevodov-
kch avneposlednom rade hydraulick
amechanick napnacie kladky remeov,
ktor slia knapnaniu remea napren-
anie krtiaceho momentu zmotora na
pomocn zariadenia (chladenie, posilo-
va riadenia, alterntor at.).
Do okruhu veobecnho strojrstva
zahame produkty, ktor sa pouvaj
ako rotan alebo linerne komponenty
pre stavbu vozidiel, strojov a zariaden.
Ktomuto spektru vrobkov patria zvran
klietky, masvne klietky, ihlov loisk,
presn podloky, valekov loisk avo-
diace puzdr.
Pre ilustrciu mem uvies pr prkladov,
kde vade sa nae produkty vyuvaj:
prevodovky veternch elektrrn, brzdy
vlakovch sprav, rzne elektromotory,
medicnske prstroje, textiln stroje, zdv-
hacie zariadenia, sstruhy, frzy, vtaky,
brsky, manipulan arobotick zariade-
nia, montne pracovisk, ponohospo-
drska technika, tlaiarensk zariadenia,
stroje na spracovanie dreva, zariadenia
pre potravinrsky priemysel, zhradn
technika, run nradie a mnoh in.
Meme sa dokonca pochvli loiskami
doraketoplnu alebo doformule 1.
4. Jak je tedy vlastn rozdl mezi
Kysuc a Skalic?
Zkladn rozdiel je vo valivch telieskach.
Zatia o INA Kysuce montuje dosvojich
Vizitka:
pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:
INA Kysuce, a.s.
Sdlo: Slovensk republika, Kysuck Nov Mesto
Zaloen spolenosti: 1999
Poet zamstnanc: 3 482
Obor podnikn: vroba a vvoj valivch losk
a prsluenstva
Ron obrat spolenosti (2010): 307 190
Management:
Generln editel: Ing. Jaroslav Patka
Vizitka:
INA SKALICA spol. s r.o.
Sdlo: Slovensk republika, Skalica
Obor podnikn: vroba a predaj losk, zariaden
a prsluenstva pre automobilov priemysel
Ron obrat spolenosti (2010): 268 468
Management:
Generln editel: Ing. Jaroslav Patka
34 V/2011
losk guky, vINA SKALICA sa pouvaj
ihliky, resp. valeky.
5. Kam m vae produkty?
Vetky nae produkty expedujeme
do skladov v Nemecku, odkia s alej
distribuovan do celho sveta. Vzha-
dom k tomu, e niektor nai zkaznci
sa nachdzaj nazem eska, resp. Slo-
venska alebo vkrajinch strednej Eurpy,
zaoberme sa momentlne stratgiou
dodvok priamo dovrobnch zvodov
naich odberateov.
6. Jak mte leton hospodsk
vsledky? Co krize?
Rok 2009 bol poznaen svetovou hos-
podrskou krzou, ktorej dopady sme
poctili v40% poklese dopytu ponaich
vrobkoch. Toto sa hrubm spsobom
dotklo chodu naich friem. Museli sme
prija mnostvo opatren smerovanch
nacash fow, zniovanie skladovch zsob,
zvenie nkladovej disciplny avnepo-
slednom rade sme boli nten pristpi
knepopulrnym opatreniam naznenie
personlnych nkladov v podobe hro-
madnho prepania.
Nadruhej strane musm kontatova, e
sme poas krzy nezahali a obdobie
nedostatku prce sme vyuili nazmenu.
Krza ns printila prehodnoti nae do-
terajie myslenie, nau logiku vrobnch
procesov. Via orientcia nazkaznka,
podporen princpmi Lean Produktion
a neustle zlepovanie nm prinieslo
spech.
Mem poveda, e dnes po krze sme
thlej asilnej ako kedykovek pred-
tm. Rok 2010, i u v hospodrskych
alebo kvalitatvnych ukazovateoch,
meme oznai zanajspenej vcelej
naej histrii. Ak zoberieme predkrzov
rok 2008 ako bzu, potom v roku 2010
realizujeme 15% nrast odbytu. Pre rok
2011 je plnovan nrast alch 25 %
pre obidve slovensk frmy.
7. Mte vbec na Slovensku konku-
renci?
My vnmame prtomnos slovenskch
loiskrskych friem, ale poda inform-
ci, ktor mme kdispozcii, si nazklade
rozdielnosti vyrbanho produktovho
spektra natrhu nekonkurujeme.
8. Jak jsou vae vztahy smrem
k obchodnmu zastoupen Schaeer
Slovensko?
Naa spolonos sa prevane zameriava na Izolcie strench
a obvodovch plov, stenov a stren skladan systmy,
stenov a stren sendviov systmy, zemn izolcie,
klampiarske prce, svetlky, odborn a technick poradenstvo.
Certifkt kvality EN ISO 9001:2008
Referencie:
KIKA Bratislava, Hornbach BA a KE, INA Kysuck Nov Mesto, TESCO
Zlat Piesky, Polus City Center Bratislava, Coca Cola Pietany, Lindner
Slovakia, Tesco Jihlava, ...
Kontaktn daje:
Global Systm spol. s r.o., Ivansk cesta 25, 821 04 Bratislava, Slovensko
tel.: 00421 2 4363 4041-2,fax: 00421 2 4363 4041
web: www.global-system.sk, e-mail: global@global-system.sk
INA SKALICA spol. s r.o., INA Kysuce, a. s.
Loiska nejen pro automobily
35 V/2011
Schaefer Slovensko, spol. s r. o., je ob-
chodn zastpenie skupiny Schaefer
naSlovensku pre znaky INA aFAG. Sku-
pina so znakami INA a FAG disponuje
portfliom produktov, ktor patr k naj-
rozsiahlejm vloiskovej vrobe ame
pokry vetky oblasti pouitia. Spolon
tandardn katalg obsahuje viac ako
40 000 typov, ktor s dodvan do 60
rznych oblast priemyslu.
Schaefer Slovensko, spol.sr.o., zabez-
peuje ponuku tchto produktov naslo-
venskom trhu. Bohat ponuka obsahuje
predovetkm valiv loisk vetkch
typov, klzn loisk a linerne systmy,
okrem toho ponuka zaha aj bohat
sluby v oblasti vpotov, diagnostiky,
drby amonte valivch losk akom-
pletnch systmov.
Schaefer Slovensko, spol. sr.o. so svo-
jimi dvoma sesterskmi spolonosami,
vrobnmi zvodmi INA Kysuce, a. s.,
aINASKALICA, spol. sr.o., reprezentuj
zujmy skupiny Schaefer naSlovensku
aprispievaj spolone vznamnou mie-
rou krozvoju priemyslu naSlovensku.
9. Jak mte postaven, myslm tm
vae dva zvody, v rmci Schaeer
Gruppe?
Slovensk zvody patria svojimi do-
siahnutmi vsledkami k pike v rmci
Schaefer Gruppe. Svojm know-how
nielen v technolgich, vrobnch pro-
cesoch, ale aj vkontrukcii, resp. vo vvoji
novch produktov sme presvedili vede-
nie koncernu onaich schopnostiach, o
potvrdzuje aj fakt, e vroku 2011 je plno-
van preinvestova vobidvoch zvodoch
cca90mil. donovch technologickch
zariaden. al argument, ktor potvr-
dzuje to, e frma snami pota, je nae
zaradenie doprogramu rozvoja skupiny
vrmci Eurpy, o znamen vkonenom
dsledku rozrenie vrobnch plch
vkrtkom asovom horizonte.
10. Mete dnes pedstavit hlavn
koly obou vaich zvod v roce
2011?
Nam hlavnm cieom pre rok 2011 je
zskanie alch spokojnch zkaznkov,
a to zvenm kvality naej produkcie,
zlepenm presnosti naich dodvok,
skvalitnenm servisu. Popri tom sa bu-
deme snai vytvori podmienky pre
splnenie naich cieov voblasti alieho
technickho a technologickho rozvoja
obidvoch zvodov skupiny Schaefer na
Slovensku.
Firma Liko-S dodala pre spolonos INA Kysuck Nov
Mesto a Skalica halov vstavky inLIKO a prestaviten
prieky FORM-A-ROOM Omega 100. Produkty pre
pohodln pracovn miesto v priemyselnej vrobe.
Liko-S, spol. s r.o.
Polianky 5
841 01 Bratislava
Tel. : +421 2 6428 5527
GSM: +421 903 727 917
E-mail: info@liko-s.sk
www.liko-s.sk
ZZZKDEHUNRUQF]
SDUWQHUSURVWDYEXVWURM
VWURMQtHOHPHQW\
VWDYHEQLFRYpV\VWpP\
pohony etzy
pohony emeny
hdelov klouby a kloubov hdele
ozuben kola, tyce a soukol
trapzov srouby a matice
omezovace krouticho momentu
hdelov spojky
normovan dly
zakzkov vroba
dopravnky a dopravnkov linky
hlinkov a ocelov oplocen
pracovn stoly
montzn linky
linern veden
kryty a dlc stny
rmy stroj
zvedac systmy
36 V/2011
Noovick spolenost Hyundai
Motor Manufacturing Czech s. r. o.,
kter v listopadu oslavila vrobu
t set tischo vozu, ve stejn dob
pevzala prestin ocenn z rukou
pednch pedstavitel vldy esk
republiky v rmci Nrodn ceny
kvality j byla udlena cena Start
Plus. Na spolenosti HMMC byla oce-
nna zejmna jej siln orientace
na zkaznka a s tm souvisejc
rychl rozvoj kvality vroby a po-
skytovanch slueb.
Kategorie Start Plus se vypisuje pro
frmy, kter se kadoron soute
kvality astn poprv, aje pedstup-
nm kModelu Excellence EFQM (Eu-
ropean Foundation for Quality Ma-
nagement, Evropsk nadace zen
kvality), kter je pouvn v Evrop-
sk cen zakvalitu vmnoha zemch
Evropy a jeho obdoba dle v USA,
Japonsku amnoha dalch zemch.
Tato prestin cena je ocennm
na prce avypovd okvalit na
vroby, k Petr Vank, generln
manaer oddlen vnjch vztah.
Dobr rok
Ocenn kvality asov pipadlo
navznamn milnk noovick spo-
lenosti vlistopadu sjel zvrobn
linky slavnostn vyzdoben vz ss-
lovkou 300000 nastee konkrtn
typ Hyundai i30 cw s benzinovm
motorem 1.6 azbrusu novou esti-
stupovou manuln pevodovkou,
jej sriov vroba byla v Noovi-
cch zahjena loni vlistopadu t-
m naden pesn podvou letech
odzahjen sriov vroby vnovm
zvod.
Hyundai m zasebou obecn dobr
rok. Prodej jihokorejskch automo-
bilek Hyundai Motor Company
aKia Motors vbeznu prudce rostl.
Hyundai prodal 317973 voz, to je
o36procent vce ne vloskm roce.
Prodej jej dcein spolenosti Kia se
pak zvil o55 procent na173095
voz. Na evropskm trhu por
svho hlavnho konkurenta frmu
Toyota. Hlavnm dvodem tohoto
spchu je bezesporu technolo-
gie Hyundai dnes pedstavuje
technologickou piku vevybaven
aut, v motorech, ale i v designu
akvalit proveden. M tak skvl
pomr kvalita-cena. Zkladn vbava
Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o.
Znaka kvality a efektivity
37 V/2011
obsahuje tm ve, co zkaznk mus
u jinch znaek draze dokupovat, k
Petr Vank.
Dodv, e dal konkurenn vhodou
je trval navyovn produktivity aefek-
tivity. Nae instalovan ron kapacita
je 200 tisc voz, piem tento objem
zvldneme vyrobit s2 600 zamstnanci,
k. Tovrna m rovn vysok stupe
automatizace (nap. provoz lisovny je pln
automatizovn), co je bezesporu v-
hoda podniku postavenho
nazelen louce.
Dynamick rozvoj
Spolenost Hyundai Motor Manufactu-
ring Czech sdl na ploe o rozloze 200
hektar v prmyslov zn Noovice.
Jedn se oprvn vrobn zvod Hyundai
v Evrop. Dal ti zvody m Hyundai
vKoreji, podvou vIndii, n apojednom
vUSA aTurecku. Noovick zvod je nej-
mlad aodborn veejnost jej povauje
souasn zanejmodernj vEvrop. Petr
Vank rozhodn odmt ren, e tovrna
pedstavuje vchodoevropskou mon-
tovnu svtovho koncernu. Nemontu-
jeme dlce, ale vytvme vrobky svy
pidanou hodnotou. Ten, kdo by vil
cestu do naeho zvodu, by s takovm
oznaenm rozhodn nepiel, k.
Zkladn sti vroby v Hyundai Motor
Manufacturing Czech tvo lisovna, sva-
ovna, lakovna, montn hala avrobna
pevodovek. Pi vstavb zvodu byl
od samho potku kladen velk draz
naohleduplnost vi ivotnmu prosted.
Cel vstavba probhla vrekordnm ase:
Vizitka:
Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.
Sdlo: esk republika, Noovice, okr. Frdek-Mstek
Zaloen spolenosti: 7. 7. 2006
Obor podnikn: vroba osobnch automobil
Management:
Generln editel: Ho Don Kang
38 V/2011
odvztyen prvnho pile vdubnu 2007
ubhlo pouhch 18 msc a tovrna
byla postavena. Proinvestovno zde bylo
990mil. eur. Celkem investice dozvodu
peshnou schystanm rozenm ono-
vou halu pevodovkrny 1,12 miliardy eur.
V zvod se od sputn sriov vroby
v listopadu 2008 vyrbj automobily
Hyundai i30 nsledovan verz kombi
i30 cw. Model i30 byl vyvinut speciln
pro evropsk trh v nmeckm Rssel-
sheimu aodpovd vysokm poadavkm
zdejch zkaznk nakvalitu, bezpenost
a atraktivn design. Vroba je dle sou-
stedna na pevodovky, kter Hyundai
Motor Manufacturing Czech dodv ipro
sestersk zvod Kia vilin. Odlistopadu
2009 se vnoovickm zvod vyrb MPV
vsegmentu B Kia Venga. Produkce MPV
modelu pod znakou Hyundai zaala na
podzim roku 2010.
Klov zamstnavatel
regionu
Plnovan vrobn kapacita pi tsmn-
nm provozu, kter m bt zahjen vjnu
2011, je 300000 aut ron. Nazvldnut
Vvoj komponent a modul
Interirov a exterirov komponenty a moduly
Pasivn akustick moduly
Vvoj, konstrukce a vroba nstroj a zazen pro vrobn procesy
Lisovn za tepla
Produkty a sluzby
Nabdka produkt, kompetenc a sIuzeb v ceIm rozsahu automobiIovho procesnho cykIu systmovch moduI pro
interir a akustiku.
Lisovn za tepla
PUR technologie
Vstikovn
Tven za tepla
Vakuov tven
Dlen materilu
Spojovn komponent
Lemovn
Kasrovn
Stavba model a prototyp
Konstrukce a vroba kontrolnch a mcch ppravk
Copyright 2008, NARETEC
Konstrukce a vroba jednoelovch stroj a zazen
Montzn stroje a zazen
Dopravn a manipulan technika
Testovac zazen pro vvoj a sriovou vrobu
Projektmanagement, poradenstv a servis
Plnovn vrobnch a montznch proces
Plnovn dopravnch tok
Preventivn drzba a servis
NARETEC, s.r.o.
ul. 28. jna 70
301 00 Plze - Bl Hora
Czech Republic
tel. +420 378 019 111
fax. +420 378 019 200
naretec@naretec.cz
www.naretec.cz
Jen nkolik spolenost v esk republice se me prezentovat referencemi v oblasti zen projekt nejen v klasick bytov vstavb, ale
tak v zen investorskch prmyslovch projekt od projekt budovn prmyslovch zn, zastupovn investor v jednn se sttnmi
orgny, komplexnm zenm staveb a do zskn povolen k zahjen zkuebnho vrobnho provozu. Skupina PRODECOM HOLDING
do segment prmyslovho developmentu vstoupila ast na projektu vstavby automobilovho zvodu TPCA v Ovrech a nsledn
spn realizovanm projektem prmyslov zny Noovice a spoluprac pi vstavb vrobnho zvodu spolenosti Hyundai. Dnes pat
PRODECOM HOLDING a jej editel, pan Martin Petrzik, ke pikovm odbornkm na komplexn zen prmyslovch investinch
projekt.
JBK: Pane Petrziku, jak zaala Vae spoluprce se spolenost Hyundai?
Martin Petrzik: V roce 2006 jsme zahjili prce na pprav projektu prmyslov zny Noovice, kter byla zzena pro vybudov-
n automobilovho vrobnho zvodu spolenosti Hyundai. Nae spolenost zajiovala innosti editele (hlavnho manaera) vstavby
a technick dozor investora Moravskoslezskho kraje jak pro celou prmyslovou znu, tak pro realizaci jednotlivch dlch staveb.
Investora jsme tak zastupovali pi komunikaci se zstupci automobilky Hyundai. Pozdji si ns Hyundai vybral pro manaersk zen
celho procesu uveden vrobnho zvodu do trvalho provozu. Zastupovali jsme Hyundai tak pi jednn s orgny sttn sprvy a samo-
sprvy a koordinovali jsme splnn vech podmnek pro zkuebn provoz. V roce 2008 Hyundai zskal povolen ke sputn zkuebnho
provozu.
JBK: V em se li prmyslov a bytov development?
Martin Petrzik: Postupn jsme si vybudovali kompletn know-how pro ob zmnn odvtv developmentu a dnes meme investorm
obou uvedench typ staveb nabdnout velmi irok portfolio slueb, a u jde o manaersk zen celho projektu, zpracovn i pouze
proveden kontroly projektov dokumentace, vyzen potebnch povolen i organizaci vbrovch zen na zhotovitele staveb a tak
technick dozor investora.
JBK: Na jakch dalch prmyslovch projektech se Vae spolenost podlela?
Martin Petrzik: V roce 2009 pokraovala nae spoluprce s Hyundai, kdy PRODECOM koordinoval proces posuzovn vliv na ivotn
prosted. Dnes koordinujeme proces zemnho a stavebnho zen pro rozen pevodovkrny a pipravovali jsme dokumentaci pro
stavebn pravy nkolika budov vrobnho zvodu Hyundai. Postupn jsme zaali pracovat pro dal prmyslov investory, vtinou
dodavatele spolenosti Hyundai. V loskm roce jsme dokonili ppravu dokumentace pro zemn rozhodnut pro rozshl prmyslov
projekt v prmyslov zn Monov Multimodln Cargo Ostrava Monov. Pro spolenost IKEA momentln dme projekt staveb-
nch prav v obchodnm dom v Ostrav vetn vbrovch zen na zhotovitele, technick dozor a zajitn uveden do provozu, dle
zajiujeme technick dozor investora pro stavbu Leteck Cargo Monov a pipravujeme tak studii proveditelnosti pro prmyslovou
znu Karvin. Pro prmyslov vrobn arel v Tinci zajiujeme komplexn projektov a inenrsk prce.
JBK: Jak dal sluby Va spolenosti mohou investoi a developei vyut?
Martin Petrzik: V rmci na holdingov struktury PRODECOM poskytuje specializovan konzultan, manaersk, projektov a inenr-
sk sluby v oblasti stavebnictv pro developery a investory prmyslovch, bytovch nebo jakchkoli jinch projekt. Speciln nabdkou
na spolenosti jsou typov projekty staveb, kter vrazn zkracuj dobu vstavy a sniuj nklady zejmna v prvnch fzch developer-
skho projektu.
Sadov 79/39, 702 00 Ostrava Moravsk Ostrava
martin.petrzik@prodecom.cz, tel +420 777 779 727
www.prodecom.cz
40 V/2011
Prvn dodavatel obou komodit
Elektiny a Plynu
Pechod k nm je opravdu jednoduch! Nai pracovnci za Vs
bezplatn vyd vechny formality. Vy ji budete pouze sledovat,
kolik dky naim cenm uette!
Naimi odbrateli jsou zkaznci z oblasti prmyslu, obchodu,
dopravy a veejnho sektoru nejen z esk republiky.
Jsme spolenost se schopnost pizpsobit se a individuln
pistupovat k potebm zkaznka.
ISO 9001 and 14001 certified
Lumius, spol. s r.o., tel.: +420 558 638 780, e-mail: lumius@lumius.cz
www.lumius.cz
Kompletn dodvku infrastruktury
pro Hyundai Motor Manufacturing
Czech dodala spolenost ICZ
www.i.cz
40 V/20111
tto produkce bude poteba vybudovat
druhou halu pevodovkrny aposlit ijin
provozy, napklad lisovnu, kde bude in-
stalovn paraleln druh lis, vysvtluje
Petr Vank.
Vsouasn dob zamstnv spolenost
Hyundai Motor Manufacturing Czech pes
dva tisce dv st zamstnanc, z nich
vce ne 95 % pedstavuj oban
esk republiky, asice obyvatel mo-
ravskoslezskho regionu. Krom toho
frma poskytuje prci dalm 4 000 lidem
pracujcm usubdodavatel ase zavede-
nm tsmnnho provozu se pot, e
toto slo stoupne na7 000. Naasovn
nbhu vroby noovick automobilky
nemohlo bt lep frma vyuila ady
pracovnk, kte dky restrukturalizaci
obch prmyslovch podnik hledali no-
vou prci. V souasn dob jsme jedinou
frmou vregionu, kter nabr nov lidi,
k Petr Vank. Nedostatkem vhodnch
lid se opravdu netrpme.
Otom, e HMMC si je dobe vdom sv
spoleensk lohy, svd iada projekt
podanch napodporu regionu aveejn
prospnch akc. Ale bezesporu jed-
nm znejvtch
pnos je prv vytven novch pra-
covnch mst v regionu, kde mra neza-
mstnanosti tradin nepat knejnim.
Romana Moares
Hlavn pinu postupn ztrty podlu dev-
nch palet na trhu hledejme v technickch
parametrech a zejmna ve vysokch pro-
voznch nkladech. Plastov palety i pes
svoji nzkou a stlou hmotnost umouj
vysokou ztovou odolnost. Cena plasto-
v palety je piblin estinsobn oproti
devn, pesto jej nvratnost se vykazuje
dodvou let avzhledem kvce ne desetilet
minimln ivotnosti pin nemal spory.
Plastov palety se dky rozshlmu vvoji
nabz v mnoha provedench urench pro
jednotliv odvtv prmyslu.
Vmnoha oblastech prmyslu se setkvme
s poadavkem na snadnou drbu palet
zdvodu zamezen penosu neistot dov-
robnho procesu. Pokud hledme plastovou
paletu splujc tyto podmnky, musme
klst draz na konstrukn proveden pale-
ty. Paleta by mla mt zaoblen vnj hrany
konstruknho spojen liin snohami ahorn
lonou plochou (obr. 1). Prav nebo dokon-
ce ostr hly jsou he omyvateln a ide-
lnm mstech pro usazovn neistot. Dal-
m dleitm prvkem je hladk proveden
spodn sti liin azejmna proveden horn
lon plochy. Zde mme dv monosti
oboustrann uzaven hladk povrch, nebo
voln prtokov, tzn. bez U proflovanch
st vesmru odtoku pi myt, kter mohou
zachytit neistoty (obr.2).
Nejjednodu zpsob, jak vyrobit obou-
strann uzavenou a hladkou paletu, se
me jevit vystknout pln monolit. Tato
paleta by ovem byla velmi tk, drah
a nemla by ideln ztovou reglovou
odolnost. Nejastji pouvanou technologi
vroby je sendviov systm, tzn. vroba
nkolika odlehench, z jedn strany hlad-
kch a z druh konstrukn vyztuench
st nsledn vzjemn tepeln svaench.
Uvoln prtokovch typ jsou sendviovou
technologi kryty liiny u zkladn monolit-
n konstrukn vyztuen palety (obr. 3).
Oboustrann uzaven paleta se vyrb
z nsledujcch kus horn lon plocha,
sted palety a spodn kryty liin. U send-
viovho systmu, kter tvo paletu leh
s vysokou ztovou odolnost, je velmi
dleit technologie svaovn apedevm
konstrukn vyztuen. Proveden a etnost
vztuh m vliv na hmotnost a pevnost pa-
lety. Clem urit nen co nejvce vztuh, ale
co nejlep een zaruujc vysokou zt-
ovou odolnost. Velmi efektivnm eenm
je vyuit estihrannch prvk obsahujcch
tup hly odoln vtm tlakm (obr. 4).
Zpsob svaovn je do jist mry limito-
vn konstrukc palety a technologi vroby.
Zde je teba doclit odolnho obvodov-
ho svru. Svr nesm povolit sebemen
prasklinku, kterou by nenvratn pronikala
neistota do palety. Kvalitu svru ovliv-
uje zkladn vlastnost plast smrtitel-
nost. Prv rozmrov odchylky zpsobuj
v mst svru hranu, kter se odstrauje
frzovnm (obr. 5). Tento proces redukuje
kontaktn msto svru, a tm i sniuje zt-
ovou odolnost. Na trhu se ji objevuj pa-
lety vyrbn novou technologi pomoc T
profl vkontaktnch mstech pro svaovn.
Tato technologie garantuje maximln kon-
taktn plochu svru, ipoofrzovn, zaruu-
jc vysoce odoln spoj (obr. 6). Dleit je
tak proveden svru vnitnch kontaktnch
ploch jednotlivch dl, kdy bodov svry
nezaruuj nejlep ztov vlastnosti. Ide-
ln podmnky nabz zrcadlov svr v pln
kontaktn ploe vnitnch vztuh (obr. 7).
Pi vbru vhodn palety je teba vnovat
pozornost technickm vlastnostem palety
adoplkm. Statick nosnost nebv hlav-
nm ukazatelem ztov odolnosti palety,
ale dynamick, a zejmna pokud bude pa-
leta skladovna v traverzovm regle, tak
reglov nosnost. Vt nosnosti nabzen
palety ne poadovan zaruuj pi stan-
dardn manipulaci del ivotnost. Pro vbr
doplk je nutn zvit el vyuit jedno-
elov nebo univerzln. Nabz se varianty
palet bez liin (pouze nanohou) asliinami
(2, 3, 5 i 6 liinami), ppadn proveden se
zarkami (obvodov, stedov) nebo bez
zarek (pedevm pro loen pytl, aby ne-
dolo kprotren). Uzarek je teba uvst,
zdali budou slouit pro pepravky (zarky
zasahujc do vnitnho rozmru palety)
nebo kartony, kdy je nutn pout zarky
vy sco nejmenm zsahem dovnitnho
rozmru palety z dvodu monho poko-
zen obvodovch hran karton.
Dal volbou, jak zajistit efektivn sledovn
logistickho toku nejen palety, ale ipepra-
vovanch produkt, je opatit paletu RFID
nosiem. Tato technologie nabz pehled-
nou identifkaci adky monosti dynamick
zmny ukldanch informac v celm ob-
hu se stv synonymem modern palety.
Nabdka plastovch palet je velmi irok
smnostvm variac. Tedy u vbr dodava-
tele je velmi dleit. Je otzkou, jestli bude
reagovat na poptvku nabdkou nkolika
palet, v horm ppad celho sortimentu
palet, anebo doporu jednu splujc ve-
ker poadavky. Jednodue eeno, nech-li
dodavatel riziko vbru naodbrateli, nebo
jej pln ponese sm.
www.ppocz.com
Jak postupovat pi vbru vhodn palety?
Plastov palety jsou ji mnoho let neodmyslitelnou soust materilovch tok pro jednotliv oblasti prmyslu apostupn
nahrazuj devn EUR palety nevyhovujc vmnoha parametrech novm poadavkm trhu.
obr. 1
obr. 4
obr. 6
obr. 5
obr. 2
obr. 3
obr. 7
42 V/2011
Eissmann Automotive Slovensko, s. r. o.,
(EAS) se specializuje na vrobu inte-
rirovch prvk pro prmiov znaky
automobil, jako jsou Porsche, Audi AG,
Daimler AG, Aston Martin Lagonda,
Jaguar, McLaren a dal.
Jedn se zejmna oalounn loketnch
oprek, dvench vpln nebo stedovch
konzol. Vyrb tak komplexn interiry
vetn monte. Zvod v Holi nabz
vechny vrobn operace odvsek ke
pes zapnn dl a pojejich potaen
k akonenou mont vech dl. Spe-
cializuje se na vrobu stedn velkch
avelkch interirovch prvk, atm velmi
vznamn dopluje nabdku skupiny Ei-
ssmann. Na Slovensku psob od roku
2000. Pat ke dvma nejvtm dcerm
skupiny a jej podl na celkovm obratu
nmeck nadnrodn spolenosti je mezi
30 a 40 procenty.
Zaspecializac nastedn velk alounick
dly stoj hlavn ekonomick alogistick
zmry, ale tak vyuit vysoce kvalifko-
vanho personlu sdlouholetmi zkue-
nostmi. Holsk frma m aktuln 700
zamstnanc. Jsou to zejmna odbornci
sprax vezpracovn ke aalounictv.
Technit pracovnci maj stedokolsk
odborn nebo vysokokolsk vzdln.
Stejn operac vna nabdce je alou-
nn plastovch vlisk k, koenkou
nebo alcantarou (uml semi). Trh si
vak d globln pstup dodavatel,
a proto se znan st naich kapacit
pesouv k zapovn mkkch st
interir, tskovmu opracovn vlisk
i monti celk, ekl vedouc vroby EAS
Branislav Juhs. Jak dodal, krom vrob-
nch innost nabz slovensk frma tak
podprn operace spojen s kontrolou
atestovnm hotovch vrobk i celch
Vizitka:
Eissmann Automotive Slovensko s. r. o.
Sdlo: Slovensk republika, Hol
Poet zamstnanc: 700
Obor podnikn: produkce interirovch doplk pro
automobilov prmysl z ke a syntetick ke
Ron obrat spolenosti: 40 mil.
Management:
Generln editel: Klaus Besch
Obchodn editel: Klaus Besch
Vrobn editel: Branislav Juhs
Eissmann Automotive Slovensko, s. r. o.
Luxus se dl v Holi
43 V/2011
Podle pana Juhse je velmi dleitm
clem spolenosti rovn fexibilita do-
dvek. Pokud jde o prunost vroby,
je holsk spolenost schopn jt nad
rmec bnch smluvn defnovanch
podmnek a krtkodob nabdnout pro
jednotliv projekty a 25% naven do-
dvek. Losk rok toti ukzal, e natrhu
Automotive se prosad pouze dodavatel,
kte jsou schopni absolutn prun rea-
govat napoadavky zkaznk.
Zavznamn tak EAS povauje pokrao-
vn vprojektu EPS (Eissmann Produktion
System). Jeho hlavn soust je elimi-
nace vrobnch ztrt, zven produktivity
sladnm vrobnch operac audrovn
podku napracoviti.
Hospodsk stagnace zashla i EAS.
Jsme dodavatel vybaven pro auto-
mobily prmiovch znaek a z dvodu
znan stagnace tohoto trnho seg-
mentu jsme pochopiteln krizi poctili
i my. Krom toho v roce 2009 skonila
vroba nkolika ptench model au-
tomobil a produkce novch byla za-
hjena a letos. Komplikovanou situaci
jsme zvldli zejmna dky siln podpoe
ze strany naich zamstnanc. Podailo
se nm tak pipravit vechny plnovan
vrobnch proces. Zvod vHoli dispo-
nuje mic a diagnostickou laborato
s irokm spektrem klimatickch a me-
chanickch zkouek vetn modernho
3D micho stediska.
Vdnen sloit situaci naautomobilo-
vm trhu je nam prioritnm clem uspo-
kojit stle vt nroky naich odbratel.
Nai budoucnost vidme zejmna v na-
bdce ucelench zakzek, kdy zkaznk
nen nucen se obracet na rzn doda-
vatele, ale nae spolenost je schopna
nabdnout globln zasteen celho
projektu, uvedl pan Juhs. Pod pojmem
komplexnch slueb si je poteba ped-
stavit mimo ryze vrobnch proces tak
zpracovn grafckho, designovho n-
vrhu, vrobu funknch vzork a zabez-
peen vysoce kvalifkovanho vrobnho
personlu.
44 V/2011
projekty pro rok 2010, konstatoval pan
Juhs. Vysvtlil, e co se tk motivace
zamstnanc, funguje zde modulrn
prmiov systm, kter se skld ze ty
hlavnch pil. Prvn jsou produktivita
azmetkovitost, kter se hodnot msn.
Dal dva, podek na pracoviti a do-
chzka, jsou odmovny kvartln. Velmi
dleitm kritriem pro zabezpeen vy-
sok kvality vroby je ztotonn zamst-
nanc sprodukovanm vrobkem. Kad
pracovnk m pleitost prohldnout si
svj vrobek zabudovan vkompletnm
vozidle. Misti avedouc pracovnci tak
navtvuj zkaznky spolenosti a jsou
konfrontovni sjejich poadavky nakva-
litu. Dalm velmi dleitm prvkem jsou
workshopy, kter se stdav podaj
v dceinch spolenostech skupiny Ei-
ssmann anakterch jsou prezentovny
vsledky jednotlivch skupin ismonou
implementac novch vrobnch postup
i technologickch novinek.
Kvalita, fexibilita a spolehlivost jsou
vlastnosti, bez nich nelze podnikat
naautomobilovm trhu. My krom toho
chceme bt pro nae odbratele ispoleh-
livm partnerem. Domnvm se, e se nm
to da. Takka v90 procentech projekt
toti pokraujeme vespoluprci snaimi
zkaznky i na novch a nstupnickch
modelech v jednotlivch typovch a-
dch, vysvtlil Juhs plny spolenosti
EAS dodalho obdob.
Vvoj ve spolenosti Eissmann je pe-
vn v kompetenci nmeck centrly.
Podle pana Juhse ale plnn poadavk
zkaznka je velmi sloit a dynamick
proces avyaduje, aby ivdceinch spo-
lenostech fungovala technick oddlen,
vvojov kancele aprototypov dlny.
Proto m i EAS k dispozici celou klu
tchto vvojovch aprototypovch pra-
covi, m je schopna okamit reagovat
na zmny, a u iniciovan zkaznkem,
nebo na zklad internch poadavk
vroby.
Kfremn kultue Skupiny Eissmann pat
ipe oivotn prosted. EAS se zavzala
kdodrovn vech relevantnch pedpis
tkajcch se ivotnho prosted aochrany
pi prci. Trvale se sna sniovat dopady
vroby vekologick oblasti. Krom toho
povaujeme za dleit aspekt v tomto
ohledu i minimalizaci zmetkovosti. m
ni poet neshodnch vrobk se vy-
produkuje, tm ni dopad naivotn pro-
sted m vroba nhrad zatyto zmetky,
zdraznil pan Juhs.
Eissmann Automotive Slovensko, s. r. o.
Luxus se dl v Holi
45 V/2011
Spolenost Eissmann
byla zaloena v roce
1964 v jihozpadnm
Nmecku jako mal
rodinn frma. Vpr-
bhu uplynulch
tyiceti let se z n
stala mezinrodn
spolenost, kter
psob v devti
zemch na ty-
ech kontinen-
tech. Skupina
E i s s m a n n
Automoti ve
si sv jmno
zskala dky
top-kvalit-
nmu koenmu
alounn interir vozidel.
Dnes m povst systmovho dodavatele
apartnera tm vech velkch vrobc
vesvt automobilovho prmyslu.
Je svtovou jednikou voblasti automo-
bilovch interir. Vrobn sortiment tvo
rzn komponenty vnitnho vybaven
voz, jako jsou stedov konzole, adic
pky, run brzdy, pstrojov desky, v-
pln dve, loketn oprky, kombinovan
ovldac prvky apodobn. Vyvj adodv
rovn kompletn interiry pro prmiov
segment automobil.
Logistick partner pro
EISSMANN Automotive s.r.o. Slovensko
www.feico.cz
46 V/2011
Skupina Mubea je vrobcem komponent
do automobilovho prmyslu s celo-
svtovou psobnost. Naimi zkaznky
jsou vichni svtov vznamn vrobci
automobil. V souasnosti m Mubea
po celm svt cca 6 000 zamstnanc
v 17 vrobnch zvodech a tech
vzkumn-vvojovch centrech.
Spolenosti Mubea HZP s.r.o. a Mu-
bea IT Spring Wire s.r.o. jsou stoprocentn
dcein spolenosti a pat dnes mezi
nejvznamnj v cel skupin, vysvt-
luje Ing.tpn Urbanec, jednatel obou
prostjovskch spolenost.
Ze irok kly produkt, jejich vrobu
skupina zajiuje, se frma MUBEA HZP
specializuje nanpravov pruiny asta-
biliztory. Spolenost vznikla vroce 1997,
poet zamstnanc se bl 500. Celkov
vR skupina Mubea zamstnv dov
1 300 pracovnk.
1. Na vod upesujc otzku:
v R psob vedle vs jet ti rmy,
v jejich nzvu guruje slovo Mubea:
v ebrku jsou to Mubea, spol.
s r.o., a Mubea Transmission Com-
ponents s.r.o., v Prostjov Mubea
IT Spring Wire s.r.o. Je to nhoda,
nebo jak jsou vae vzjemn
vztahy?
Pestoe je Mubea rodinnm podnikem,
stala se dky pikov technologii akvalit
vznamnou globln frmou.
esk republika byla jednm z prvnch
zahraninch mst, kde Mubea investo-
vala. V ebrku zaaly aktivity ji v roce
1994. Zvod v Prostjov vznikl pozdji
vroce 1997. Vmi vyjmenovan spole-
nosti jsou nae sestersk frmy, dodvajc
nm nkter zkomponent. zce rovn
spolupracujeme s velkou nstrojrnou
v ebrku, kter stejn jako ostatn n-
strojrny v koncernu pispv k rozvoji
know-how Mubea produkt.
Nae sestersk prostjovsk frma Mubea
IT Spring Wire, oteven v roce 2006, je
nam vnitnm dodavatelem polotovar
pro vrobu pruin astabiliztor.
2. Spadte pod vcarskou spole-
nost Mubea Engineering AG Jak
je vae postaven v jejm rmci?
Pokud se tk vcarsk Mubea Engi-
neering AG, ta je nam kapitlovm
vlastnkem.
3. Zajmalo by ns spe vznamov
postaven MUBEA HZP ve skupin.
Jak je Vae dleitost v n?
Investice spolenosti Mubea vProstjov
se ad jak objemem, tak ivysokou rovn
technologie k nejrozshlejm zahrani-
nm projektm. Navc jak v Prostjov,
tak ivebrku probhaj dal investin
projekty v Prostjov te stavme no-
vou vrobn halu adoroku 2014 i 2015
bychom mli zdvojnsobit nae stva-
jc kapacity. Z toho vyplv, e nejsme
dnm druhoadm hrem apsoben
spolenosti vesk republice m dlouho-
dob charakter.
MUBEA HZP s.r.o. Pruiny
a stabiliztory pro vrobce automobil
Vibration Insulation
Systems & Components
47 V/2011
4. Zabvte se vrobou npravo-
vch pruin a stabiliztor do osob-
nch automobil. Mohl byste rozvst
tuto zkladn informaci o vaem
vrobnm programu (teba i z hle-
diska objemu)?
Jak u jsem avizoval, Mubea jako skupina
m irok portfolio vrobk, prakticky
vevech znich patme mezi svtov ldry.
Podvozkov dly, to znamen npravov
pruiny astabiliztory, tvo asi 50 % ce-
losvtovho obratu. V tomto segmentu
jsme svtovou dvojkou.
Pipomenu konkrtn sla: v roce 2010
Mubea vyrobila 45 milion npravovch
pruin a13 milion stabiliztor, kdy si
pedstavte, e jedno auto m tyi pru-
iny adva stabiliztory, zjistte, nakolika
automobilech jsme celosvtov umstni.
Pro plnost: vProstjov jsme vroce 2010
vyrobili pes 7 milion pruin a6,5 milionu
stabiliztor. To rovn potvrzuje vznam
naich zvod.
V tto souvislosti bych rd pipomnl
jednu vjimenost skupiny Mubea.
Jako prvn na svt pila s vrobou
npravovch pruin technologi tven
za studena, co na jedn stran zsad-
nm zpsobem zlepilo jzdn vlastnosti
automobil a na druh stran pisplo
kjejich vznamnmu snen hmotnosti.
Vbec vechny vrobky, kter m Mubea
ve svm portfoliu, jsou vyvjeny a vyr-
bny sclem zajistit snen hmotnosti au-
tomobil. To pispv kezvyovn ivot-
nosti vozidel, sniovn spoteby aredukci
Vizitka:
MUBEA - HZP s.r.o.
Sdlo: esk republika, Prostjov
Poet zamstnanc: 485
Obor podnikn: vroba komponent
pro automobilov prmysl
Ron obrat spolenosti: 2,54 mld. K
Management:
Generln editel: Ing. tpn Urbanec, CSc.
Stabiln dodavatel elektrick energie
a zemnho plynu provozujc lokln
distribun soustavy a vlastnc pslun
licence pro obchod.
www.svservisni.cz
48 V/2011
MUBEA HZP s.r.o. Pruiny
a stabiliztory pro vrobce automobil
emis. Ochrana ivotnho prosted je pro
nai spolenost jednou zpriorit.
5. Kam m vae produkty, tj. kon
v esku nebo v Evrop i ve svt?
Lze vsledky procentuln rozdlit?
Kdo jsou vai hlavn zkaznci?
Zvod v Prostjov samozejm zso-
buje vechny vznamn automobilky
vesvm okol. Ktm pat uns pedevm
koda Auto aTPCA Koln. Zsadn st
produkce je exportovna jak doEvropy,
tak idozmo.
6. Znte ji zkladn hospod-
sk vsledky za rok 2010? Byli jste
spn, tj. ziskov? Nakolik zashla
krize vae vrobn odvtv?
Ve srovnn s rokem 2009 byl rok 2010
rokem spnm. Pestoe jet nejsou
hotov fnln sla, meme ji dnes ci,
e jsme splnili plnovan hodnoty roku
2010. Toho bylo dosaeno pevn dky
nrstu vkon o15 % narove 2,5 mld.
K, dslednou kontrolou nklad, zvyo-
vnm produktivity prce aracionlnmi
investicemi, pispvajcmi kdosaen po-
adovanch spor.
Te kekrizi. My jsme ji zaznamenali prav-
dpodobn mnohem dve ne jin pod-
niky vR, protoe mme zvody veSpo-
jench sttech. A n postup? Za prv
jsme pijali vrazn sporn opaten,
nebyla oblast, ve kter by se nezaalo
razantn etit, okamit se zastavily v-
daje navechno, co nebylo nezbytn pro
plnn naich povinnost coby dodava-
tel. Chtli jsme zstat fnann zdravou
frmou.
Druh krok smoval k udren naeho
pracovnho tmu. Jist vte, e kdy oe-
kvte snen obratu, tak mete zat
propoutt lidi, abyste sv personln
nklady adaptovali na vzniklou situaci.
My jsme ale li jinou cestou: po mnoha
rozhovorech spracovnky, sodbory, jsme
vichni obtovali uritou st svch pjm
pro to, abychom n tm voekvan krizi
udreli pohromad.
Ate uvedu dleitou poznmku: kdy se
ukzalo, e vsledek roku 2009, nakter
jsme se takto pipravovali, byl lep, ne
jsme ekali, tak adekvtn st toho, co
jsme dobrovoln uetili, byla nam za-
mstnavatelem ihned vyplacena zpt.
Take lid vidli, e opaten skuten ne-
byla proto, e by si nkdo chtl jet vkrizi
vc pivydlat, ale e to bylo opravdu seri-
zn opaten zamen nazchranu ce-
lho tmu. Ato se nm nsledn vyplatilo,
protoe jsme byli potom naoiven pi-
praveni vpln sle. Rok 2010 pinesl znovu
nrst obratu, kter nm opt umouje
dal rst ainvestice.
7. A ned se ct alespo obecn,
jestli jste v ernch i ervench
slech?
My jsme, ekl bych, vrozumnch ernch
slech. Automobilov trh je tak tvrd, e
zkaznci vs nenechaj mt pli rozkon
sla. Kevemu je to trh hodn transpa-
rentn. Nae zisky jsou vc ne skromn,
bojuje se o kad procento nadlidskm
silm. Jako frma jsme fnann zdrav
ainvestujeme.
Mon jedna pozitivn poznmka: nae
spolenost si velice v podnikatelskho
ovzdu vR, ato vesmyslu proaktivity jak
regionln, tak sttn. Myslme si, ainae
dal investice to dokazuje, e R se
vtomto smru chov rozumn azdrav.
8. Na jak koly (vetn novinek
i investic) se soustedte v letonm
roce? U jste hovoil o vstavb nov
vrobn haly
Ano, zmnn investice stoj na prvnm
mst. Novou vrobn halu stavme odlo-
skho roku adoprovozu ji musme uvst
letos vz. Dky n doroku 2014 i 2015
zdvojnsobme nae vrobn kapacity.
Nrst vak bude postupn, protoe
pedpokldme jet dal technologick
investice.
Druhou prioritou je zskn kvalifkova-
nch zamstnanc. VR se tm podailo
zniit uovsk kolstv, najednou zaala
chybt cel skupina odbornk, kte by
Firma VAMK s.r.o. je zavedenou klidovou firmou, kter se
klidovmi prcemi a technikou profesionln zabv ji
od roku 1990. Pi servisnm klidu pouvme modern klido-
vou techniku a metody. Realizujeme klidy bytovch i nebyto-
vch prostor, kolaudan klidy, generln klidy, speciln
klidy ordinac a zdravotnickch zazen, itn koberc, myt
oken, vloh myt ve vkch a ostatn prce souvisejc s kli-
dem. Soust servisu je zajitn npln do hygienickch dv-
kova.
Spolenost VAMK s.r.o. je zamstnavatelem vce jak 50% osob
se zdravotnm postienm a oprvnna vystavovat Potvrzen
o Nhradnm plnn, kter pesn definuje zkon .435/2004 Sb.
VAMK s.r.o.
Na Hrzi 4, Prostjov
Telefon: 582 340 051
Fax: 582 345 379
e-mail: vam@uklidvam.cz
www.uklidvam.cz
Upnac technologie a
DXWRPDWL]DQtV\VWpP\
www.schunk.com
KZ-Prmyslov
itn
je dlouhodobm
partnerem pro
MUBEU-HZP
v oblasti
termickho itn.
49 V/2011
byli pipraveni a schopni obsluhovat
sloitj technologick zazen. Natst
se situace pozvolna mn klepmu aspo-
luprce se kolami dostv nov rozmr.
N dal kapacitn rozvoj nutn vyaduje
odborn kvalifkovan sly. Proto jsme jak
v ebrku, tak v Prostjov investovali
do vybudovn vlastnch uovskch
zazen. Budeme se snait vychovat si
sv vlastn odbornky se znalost obsluhy
naich specializovanch technologi.
Zvrem jet jedna mylenka. Neustle
vR slyme negativn poznmky natma
automobilov prmysl amontovny. Mu-
bea je vysoce inovativn high-tech spo-
lenost. Automobilov prmysl i v krizi
prokzal svou slu avznam. Dobe fungu-
jc, siln vrobn zkladny, jako jsou nae
vebrce avProstjov, se spolehlivm
pracovnm tmem jsou pedpokladem
pro to, aby se sem pesunuly ivzkumn
a vvojov aktivity. To je dal krok, pro
kter u dnes vytvme pedpoklady,
ale kter se neobejde bez kvalifkovanch
odbornk.
CRAISS logistic, s.r.o.
Na Radosti 414
155 21 Praha 5
Tel.: +420 235 091 911
e-mail: info.czechrepublic@craiss.com
www.craiss.com
CRAISS
Logistik mit Prol
Vte, e nklady na tisk tvo obvykle 2% obratu frmy?
Vte, e s nmi mete uetit a
30 % nklad na tisk?
Vte, e dky nm mete mt pln pehled o vech
tiskovch zazench?
www.konicaminolta.cz
50 V/2011
Systmy zen jsou jednou z nejdlei-
tjch soust osobnch automobil,
proto spolenost JTEKT Automotive
Czech Plzen s.r.o., kter je dceinou
spolenost firmy JTEKT Europe, Ltd.,
db na perfektn kvalitu svch vrobk.
Spolenost vznikla v Plzni v roce 2006
jako nstupnick subjekt Koyo Steering
Systems Czech s.r.o. Od zatku fungo-
vn objemy vroby stoupaj, v souasn
dob vyrb plzesk zvod 1,4 milionu
kus systm zen. Akoli i JTEKT
postihla ekonomick krize, spolenost se
s tm dokzala vypodat a v souasn
dob chyst velk investice do novch
technologi.
Podle slov generlnho managera Jana
Jika lze zaloen spolenosti vnmat
v pm souvislosti s expanzivn poli-
tikou automobilek Toyota a PSA, kter
se rozhodly vybudovat spolen zvod
navrobu malch osobnch automobil
vOvrech uKolna. Rozhodnut olokali-
zaci spolenosti doPlzn padlo zejmna
sohledem navhodnou strategickou po-
lohu, bohatou industriln historii Plzn,
propracovanou koncepn podporu no-
vch investor avneposledn ad tak
s pihldnutm k faktu, e prmyslov
zna Borsk pole soused sarelem Zpa-
doesk univerzity, kter skt pleitost
pro osloven kvalifkovanch odbornk
nutnch pro budouc rozvoj spolenosti.
V esk republice jsou umstny ti z-
vody spadajc dokoncernu JTEKT. Krom
plzeskho zvodu jde o jeho dceinou
spolenost vPardubicch aospolenost
Koyo Bearings esk republika s.r.o., kter
sdl vOlomouci.
Produktov portfolio spolenosti zahrnuje
ti zkladn typy systm zen manu-
ln hebenov zen, zen selektrickm
pastorkovm posilovaem azen selek-
trickm sloupkovm posilovaem.
Jak jsou objemy vroby systm
zen a pro kter typy voz?
Sriovou vrobu jsme spustili v noru
roku 2005 ajej objem odt doby plynule
roste. Vsouasn dob spolenost vyrb
systmy zen pro celou adu osobnch
automobil znaek Toyota (Aygo, Yaris,
Auris, Avensis), Peugeot (107, 207), Cit-
ron (C1, C3) aDacia (Logan) vcelkovm
ronm objemu piblin 1,4 milionu vy-
robench kus.
Ovlivnila ekonomick recese njak
vrazn hospodaen spolenosti?
Pestoe byly objemy vroby v letech
2009 a2010 vrazn ovlivnny negativn
situac naodbytovch trzch, podailo se
dky zsadnm krokm eliminujcm nee-
fektivn innosti avstupy udret pijateln
hospodsk vsledek. Tato skutenost
je pslibem pro plnovan budouc roz-
vojov aktivity, kter zahrnuj nov pro-
jekty pro nov zkaznky. Klov pro dal
expanzi bude pedevm rok 2013, kdy
zahjme sriovou vrobu systm zen
pro strategicky vznamnho zkaznka.
Celkov objem vroby v tomto roce by
ml peshnout 2,2 milionu vyrobench
systm zen. Vme, e bezproblmov
zvldnut tohoto projektu nm me ote-
vt cestu kdalm zajmavm zakzkm,
popsal Jan Jik.
Poctili zamstnanci spolenosti
JTEKT dopady hospodsk krize?
Odbytov krize zashla nai spolenost
ve fzi rozvoje, kdy dochzelo k velkm
nborm novch zamstnanc. Spokle-
sem vroby asnslednm nastartovnm
aktivit smujcch kzsadn optimalizaci
vech vstup eilo veden spolenosti
rovn otzku optimalizace potu zamst-
nanc spolenosti. Jeliko je nae vroba
pomrn sofstikovan anron nado-
drovn psnch kvalitativnch pravidel,
vyuvme primrn vlastn, nikoli agen-
turn zamstnance. Vrobn zamstnanci
prochz dlouhodobm zakolenm ped
JTEKT Automotive Czech Plzen s.r.o.
Dbme na bezpenost koncovho uivatele
51 V/2011
tm, ne mohou plnohodnotn vykonvat
sven pozice, sdlil Jan Jik.
Ztohoto dvodu jsme zvolili pomrn
nestandardn zpsob pro peklenut kritic-
kho obdob, kter nm pomohl elimino-
vat nutnost zsadn redukce zakolench
zamstnanc. Toto een nm umonilo
na jedn stran snit poet vrobnch
zamstnanc na rove odpovdajc
aktulnm potebm a na stran druh
zabrnilo jejich propoutn za pedpo-
kladu, e oekvme jejich optovn
vyuit v blzk budoucnosti. Jde o to,
e jsme zaloili vlastn agenturu prce,
prostednictvm kter umisujeme vy-
bran pracovnky vsousednch frmch,
kter maj monost zajistit jejich doasn
pracovn vyten. Jedn se v podstat
o trojstrann vhodnou symbizu, po-
kraoval generln manager.
Plnujete do budoucna njak velk
investice?
Doposud spolenost realizovala inves-
tice vcelkov hodnot dosahujc tm
1,3 miliardy korun. S ohledem na nov
budouc projekty plnuje proinvestovat
vhorizontu t let dalch zhruba 900 mi-
lin K. Jeden z velkch investinch
zmr, kter bude vyadovat znanou
st prostedk, se tk projektu pro ji
zmnnho novho zkaznka. Tento pro-
jekt je, co se te objemu vroby, skuten
velice vznamn. Znamen to tedy, e
budeme muset investovat donovch pro-
stor apedevm donovch technologi
avybaven, vysvtlil generln manager.
V em tkv spch spolenosti JTEKT
Automotive Czech Plzen s.r.o.?
Snahou veden je ji odsamotnho zalo-
en budovat silnou interkulturn spole-
nost vyuvajc synergii tech kultur, kter
se vnaem fremnm prosted prolnaj.
Vprv ad se jedn opikov techno-
logie a proven know-how matesk
spolenosti v Japonsku, kter v kombi-
naci skvalifkovanm apedevm vysoce
inovativnm mstnm personlem dok-
ou generovat produkt, jen je vevech
parametrech konkurenceschopn. Tato
synergie je doplnna technologickou
iobchodn podporou na centrly vLy-
onu. Dky aktivitm centrlnho nkupu
vyuvme spor z rozsahu pro zskn
zajmavch cen komponent, uvedl ge-
nerln manager.
Rovn tme zpodpory francouzskho
technologickoinovanho centra, kter za-
jiuje kontinuln konkurenceschopnost
naich vrobk po strnce technickch
parametr. Velmi nm pomh ifakt, e
nae spolenost byla ji od svho zalo-
en pedurena k tomu, aby se s ohle-
dem na svou strategickou polohu stala
modelovm zvodem koncernu. Ztoho
vyplv i to, e instalovan technologie
pat kepikovm aneustle se investuje
dorozvoje vech klovch ipodprnch
systm, dodal Jan Jik.
Podporuje spolenost JTEKT dobro-
inn projekty?
Vminulosti jsme napklad fnann pod-
poili nkup socilnch voz pro dtsk
domovy, pispvali jsme naaktivity voz-
k vrmci regionu apodporovali jsme
dal charitativn ikulturn-spoleensk
akce. Vposlednch dvou letech jsme kvli
odbytov krizi zredukovali sponzoringy
sportovnch akulturnch akc. Co se te
pomoci potebnm, nat pracujeme dl,
jeliko ctme (jako vznamn podnikatel-
sk subjekt a zamstnavatel) spoluzod-
povdnost za vvoj socilnho klimatu
vregionu konstatoval Jan Jik.
Na co me bt spolenost JTEKT
opravdu hrd?
Vroce 2009 jsme dostali ocenn Nejlep
dodavatel pro kolnsk zvod TPCA. Toto
ocenn se nm navc podailo vroce 2010
znovu obhjit. Jedn se o ohodnocen
odnaeho nejvznamnjho zkaznka,
eho si skuten velice vme, uvedl
Jan Jik.
Jak spolenost JTEKT el konkuren-
nm tlakm?
V prvn ad se sname udret vysok
standard na vroby azrove pracujeme
natom, abychom byli cenov zajmav pro
nae zkaznky, co nen vbec jednodu-
ch. Jedn se okombinaci nkolika prvk.
Musme neustle zlepovat proces snio-
vn nklad, zrove ale musme zajistit
atak garantovat poadovanou kvalitu.
Systm zen je toti vautomobilu jednm
z nejdleitjch prvk, kter ovlivuje
bezpenost, aproto je tak dleit az-
sadn dbt na kvalitu naich vrobk.
Dosavadn vsledky ns utvrzuj vtom, e
se spolenost ubr sprvnm smrem,
uzavel generln manaer.
Barbora ancov
52 V/2011
Jsme tradin vrobce zemdlsk
techniky a jeden z nejvtch regio-
nlnch zamstnavatel, pedstavuje
firmu ZETOR TRACTORS a. s., jej vkonn
editel Marin Lipovsk. Bhem sv
historie dokzal ZETOR vrazn pozved-
nout jmno eskch vrobc po celm
svt. V letonm roce slav znaka
65. vro svho vzniku nzev Zetor
byl zaregistrovn Obchodn a ivnosten-
skou komorou eskoslovensk republiky
17. srpna 1946. Proto se v letonm roce
zamujeme na osloven koncovch
zkaznk netradin formou, roadshow,
pi n veejnosti pedstavme celch
ptaedest let psoben znaky ZETOR
skrze nejdleitj milnky.
1. Hned na vod krtk, ale ote-
ven a hav otzka: Skonila ji
pro ZETOR TRACTORS krize?
Hospodsk krize je dky globalizaci ve-
obecnm fenomnem anetk se pouze
na spolenosti. To, zda pokles poptvky
pozemdlskch strojch vyvolan kriz
skonil, nelze dnes jet zodpovdn
zhodnotit. Pestoe se dnes stle vce
hovo oekonomickm oiven, otzkou
je, jak a s jakm asovm odstupem se
to projev vzemdlstv. Tento segment
se tradin potk iscelou adou svch
specifckch problm, jako je zemdl-
sk politika EU anrodnch stt, environ-
mentln politika (nap. diskutovan pod-
pora plodin pro biopaliva),
ceny komodit avneposledn ad ipoas.
Podstatn bude i to, zda a do jak mry
dnes tolik proklamovan krty vevldnch
vdajch zashnou prv oblast zemdl-
stv. Co se te roku 2011, nepotme
vnaich plnech sdnm dramatickm
oivenm, jdeme spe cestou diverzif-
kace a hledn novch trh. Kapacitn
jsme ovem pipraveni ppadn naven
objednvek zkonzumovat.
2. m byla pnosn fze spole-
nost ZETOR TRACTORS a. s., Zetor
Trade, s. r. o., a Zetor P. D. C., a. s.?
Hlavn cle fze byly dva: zaprv sjednotit
klov podnikatelsk aktivity pod zna-
kou Zetor dojedn spolenosti azlepit
tak transparentnost a percepci znaky
unaich obchodnch partner, zadruh
zefektivnit vnitn procesy a uspoit n-
klady, co v ppad existence t samo-
statnch prvnch subjekt jinak eit
nelze. Dolo tak logicky ke sjednocen
innost voblasti obchodu, administrativy
aIT akruen nkterch redundantnch
pozic. Nkter integran procesy budou
probhat jet ivtomto roce, nicmn ji
dnes lze ci, e jsme fz doshli plnova-
nch efekt. Fze rovn pinesla imnoho
nekvantifkovatelnch pnos, zejmna
lep intern komunikaci a prunost pi
rozhodovn azen aktivit skupiny Zetor.
Vizitka:
ZETOR TRACTORS a.s.
Sdlo: esk republika, Brno
Poet zamstnanc: 744
Obor podnikn: vroba a prodej traktor, motor
a nhradnch dl
Ron obrat spolenosti: 2,973 miliardy
Management:
Vrobn editel a zastupujc vkonn editel:
Marin Lipovsk
Obchodn editel: Yaman Yalcin
ZETOR TRACTORS a. s.
ZETOR hled nov trhy
Marin Lipovsk
53 V/2011
54 V/2011
3. Pojme na horkou pdu: eko-
nomika. Ve dvou letech ped rokem
2010 ZETOR zaznamenal ztrtu.
Naopak za ti tvrtlet roku 2010
jste doshli konsolidovan zisk ped
zdannm ve vi 103 milion korun.
Mete alespo pedbn ct, zda
se vm loni podailo doshnout
kladnho hospodskho vsledku?
Ano, meme potvrdit, e se nm po-
dailo doshnout pozitivnch vsledk
hospodaen. Za rok 2010 doshl Zetor
istho zisku 115,7 milionu korun. Trby
zprodeje traktor atraktorovch kompo-
nent doshly stky 3,6 miliardy korun.
V porovnn s hospodaenm skupiny
Zetor Group vroce 2009, kdy trby inily
3,4 miliardy korun, se jedn onrst o8 %.
4. Pozitivn vliv na kladn vsledky
hospodaen se pit, podle dostup-
nch informac, pravm vroby
i prodejn strategie. Co konkrtn
se za tmito slovy skrv, tj. prava
vroby a prava prodejn strategie?
Vestrunosti pile spchu vroce 2010
byly: dsledn sporn opaten nap
celou firmou, jednoznan orientace
na vrobky a zkaznky generujc zisk
a odbourn aktivit s nepimenou zis-
kovost a dlouhodob plnovn vrob-
nch kapacit sclem maximln prun je
pizpsobovat objemu objednvek. Co
se te obchodnch aktivit, velk draz
klademe na zskn novch trh, ovem
vdy spimenou ziskovost.
5. Plat stle, e nejvtm odby-
titm vaich traktor je esk,
slovensk a polsk trh a v ppad
komponent brazilsk trh? Co brn
Zetoru obsadit cel svt? Podailo
se vm kupkladu obnovit po ltech
trh v Irku?
Na konci roku 2010 se nm v Irku po-
dailo uzavt stedndob kontrakt
s vznamnou mstn spolenost, kter
m velmi zk vazby nejenom namstn
farme, ale tak nazainteresovan mini-
sterstva. Irck trh je podobn jako dal
zem arabskho svta znan ovlivnn
veejnmi fnancemi anaopak, proto je f-
nann siln spolenost pohybujc se ne-
jenom vprivtn sfe, ale tak vevldnch
kruzch, jedinm klem ktmto trhm.
Vsituaci, kdy si zatm vtina svtovch
frem na irck trh netrouf v obavch
obezpenost akoupschopnost tamnho
obyvatelstva, Zetor se stv prkopnkem
anavazuje najednu znejvtch zahrani-
nch spoluprac tehdejho SSR, kdy byla
virckm mst Iskanderyiah, kter le
zhruba 40 km jihozpadn odBagddu,
ZETOR TRACTORS a. s.
ZETOR hled nov trhy
55 V/2011
vybudovna montovna traktor Zetor
ast brnnskho know-how se tak pe-
nesla takka o3000 km doirckch pou-
t. Spoluprce to byla ale spn mezi
lty 19701990 zde bylo sestaveno pes
80 000 traktor. V 90. letech byla mon-
tovna ve vlce zniena, pesto zstv
znaka Zetor na irckm trhu vnmna
velmi kladn.
Krom irckho trhu se v loskm roce
podailo Zetoru proniknout nadal nov
trhy, jako jsou Litva, Makedonie, Srbsko
apipravuj se vstupy nadal teritoria. V-
znamnm spchem bylo tak zdvojnso-
ben dodvek doBrazlie, kter tak tento
nejvt jihoamerick trh katapultovalo
napozice pednch odbratel br-
nnskho Zetoru.
6. Pojme k produktm. Pat stle
k nejprodvanjm traktorm
znaky Zetor model Proxima? m
je jedinen a pnosn pro zkaz-
nky, m je pitahuje? Potte ji
(po krizi) se sriovou vrobou svho
nejsilnjho modelu Maxterra?
Proxima je stle nejprodvanj mode-
lovou adu. Traktory tto ady korespon-
duj svce ne 60 lety vlastn konstrukce
a vroby traktor. Vykazuj maximln
vkon aspolehlivost. Je zde tak kladen
draz najednoduchou obsluhu, vysokou
ivotnost, nzk nklady auniverzlnost.
Stejn tak jako uostatnch modelovch
ad izde plat, e spluje vzrstajc po-
teby zkaznk namnohostrann vyuit,
komfort, bezpenost aproduktivitu.
Museli jsme pehodnotit nae mo-
delov ady a nvazn zmnit poad
vvojovch kol naeho technickho
rozvoje. Momentln upednostujeme
zaveden sriov vroby traktor Forterra
Power snovou pevodovkou asmotory
vemisnm stupni stage IIIb. Maxterru pl-
nujeme uvst natrh vroce 2013.
7. S jakmi novinkami pot ZETOR
TRACTORS v roce 2011, ppadn
v letech nsledujcch? Jakou mte
remn strategii (pro vvoj, vrobu,
prodej i obchod, investice)?
Zetor pichz pro rok 2011 s inovacemi
traktor ady Proxima, Proxima Plus aPro-
xima Power. Hlavn inovac je zaveden
mechanick hydrauliky od italsk frmy
Mita s regulac od thla tetho bodu.
Nejvt rozdl oproti v souasnosti
nabzen hydraulice Zetor je absence
vnitnho vlce. S ohledem na zstavbu
novch ovldacch prvk doznal zmn
klepmu iinterir kabiny. Snbhem mo-
delu 2011 se utraktor ady Proxima ru
pevodovka snsobiem. Nsobi zstv
utraktor Proxima Plus (dvoustupov)
a Proxima Power (tstupov). Traktory
maj tak nov typov oznaen.
Co se te strategie, dleit je inadle
rozvjet tradin trhy, jako je R, SR nebo
Polsko, etablovat se vEvrop nazemch
spro ns vhodnou clovou skupinou, jako
je Bulharsko nebo Rumunsko, a rozvjet
nov anetradin trhy (Irk, Malajsie).
Spolenost JVP Praha a.s. je evropskm vrobcem
plastovch dl technologi vakuovho tven
plast s monost nslednho vyztuovn pno-
vm systmem Bayfex. Vyrbme dly a do velikosti
2 3 m. Tyto dly maj irok pouit a jsou pouvny
mimo jin i pi vrob traktor ZETOR.
www.jvp.cz
KKR KR KR KR KR KR KR KKR KKR KKR KR KR R KKK L L L L L L L L LLDV DV DV DV VVVVV DDV VVDP DP P DP P DDP PP DP DP D DDL DL DL DL DL DL LSK SK SK SK SK SK SS
sss. s. ssss rrr. r. rr oo. ooo SSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSTTTTTTTTTTTTTTTTEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEELLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL
KRLDVDPDLSK
s.r.o. STEEL
Spolecnost KRALOVOPOLSKA S1LLL. s.r.o. je
dynanicky se rozvijejici cesk firna zabvajici
se nkupen a prodejen hutniho naterilu.
Ze skladu v arelu Krlovopolske. a.s. v Brne
nabizine sirok sortinent oceli t. JJ JD.
laterily dodvne ve vrobnich delkch
pipadne nadelene dle pozadavk zkaznika
fornou piez nebo vpalk.
TTe eIII Te . . +4 +4 +4EE +4 D D D D 3E 3E D4 4 BBB BD
FFaxxx ++4E 4EEED D DD D 3E 333 D4 D4 D4 BD BDDEEEE
NNoob ob b. + . +++4E 4ED EED 4 77E4 4 4B 4B 4B 444B DD DD DD
TeI. +4ED 3E D4 BD
Fax +4ED 3E D4 BDE
Nob. +4ED 7E4 4B DD
e
t
e
e
I
c
.
c
z
v
p
o
p
o
I
o
I
o
k
s
kk
s
s
a
s
aaa
tt
w
w
w
w
.
ww
kkk
r
a
I
a
oo
I
r
k
r
k
a
I
a
v
o
v
o
p
o
p
o
w
w
w
.
k
r
a
I
o
v
o
p
o
I
s
k
a
s
t
e
e
I
.
c
z

SpoIehIivpartnerspoIecnostiZETOR.
ObchodnzastoupenproCRaSRfirmy
GRAMMER-sedackyprotraktory,nkIadn
vozidIa,autobusy,stavebnstroje
avysokozdvinvozkyproprvovrobn
zkaznky.
Ing. Frantiek Patera ochodn zastoupen
Strakonick 510/2860, 150 00 Praha 5
Te|.: 257 319 220 Mob.: 602 227 202
patera.zast@volny.cz
Promens a.s. Pluky 38 760 01 Zln Czech Republic tel.: +420 577 051 111 fax: +420 577 051 137
e-mail: sales.zlin@promens.com www.zlin.promens.com
- Komplexn vvoj od konstrukce dl, materilu,
forem, balen, zkouek a testovn a po sriovou
vrobu a kompletn zjitn logistiky
- PA-RIM, PU-RIM, DCPD-RIM (Telene)
- Thermoforming (vakuov tvarovn)
- Hand lay-up GRP
- CNC oez, lakovn, lepen, svaovn
ultrazvukem a mont
ISO 9001, ISO/TS 16949, ISO 14001
Vvoj a vroba
velkoplonch plastovch dl
Autobusov doprava pat k nejoblbe-
njm druhm cestovn. Zvlt pdem
elezn opony se znan rozila, ze-
jmna v podob dovolenkovch zjezd.
Oblibu takovch aktivit uruje dohro-
mady nkolik faktor, d se ci tyiK.
Kvalitn prvodce, kvalitn program,
kvalitn idi, ale t kvalitn autobus!
I na nm zle, zda se vlet poda
Vroba autobus pat knronm pod-
nikatelskm innostem. Sv o tom v
i Marin Troliga, majitel frmy TROLIGA
BUS, spol. sr. o. Jej uniktnost tkv vtom,
e je v souasnosti jedinm vrobcem
autobus naSlovensku.
Levoa, rodit
autobus
Domovinu m frma vpodh Vysokch
Tater vestarobyl Levoi. Jedno znejkrs-
njch slovenskch mst proslavil ze-
jmna ezb Mistr Pavel se svm oltem,
umstnm vkostele sv. Jakuba. Pomysln
hozenou rukavici historickho designu
se vrobce sna petavit vmodern tv
autobus souasnosti.
Nae spolenost vyrb autobusy vpro-
veden mstsk, pmstsk, dvojpod-
lan doubledecker amezimstsk. Je-
jich hlavn hnac jednotkou jsou motory
Cummins a motory IVECO, kter spluj
vechny poadovan euronormy. Pe-
devm nazmoskou provenienci jsme
vsadili, nebo zabezpeuje dlouhou i-
votnost vozidla pi nzk spoteb nafty.
Natyto motory je prvn zrun prohldka
a poujet 250000 km anebo potyech
letech. Dal charakteristick rysy naich
produkt tvo ni pohotovostn hmot-
nost, kvalita, bezpenost amal provozn
nklady. Pokud jde osluby, poskytujeme
24hodinov servis svjezdovm vozidlem
pro nae autobusy adodvku nhradnch
dl pro vechny autobusy jako Karosa,
Ikarus, SOR, Crossway i SCANIA, a to
za vhodn ceny. Standardn kapacita
naich mezimstskch autobus, kter
produkujeme na zklad vlastn kon-
strukce adesignu, je 51 mst ksezen.
Vysok spolehlivost je na mst. Spo-
lenost zabezpeuje veejnou osobn
dopravu s lennm na mstskou, p-
mstskou, dlkovou a zjezdovou. Slo-
vensk a evropsk silnice pitom brzd
vozov park 180 autobus standardnho
inejmodernjho proveden. Jak vbec
je souasn stav autobusov dopravy
naSlovensku?
Poprivatizaci arevoluci se naSlovensku
zaalo s obnovou vozovch park Slo-
venskej autobusovej dopravy, a. s., atak
v dopravnch podnicch, co obanovi
poskytuje vt komfort a bezpenost.
Situace zhlediska obnovy autobus vozo-
vch park dopravnch spolenost naSlo-
vensku je asi 10procentn. Takto nzk
procento je odvisl pedevm od ve
fnannch prostedk, kter maj msta
na obnovu vozovch park. Myslm si,
e dobudoucna se budou tyto renovace
vce rozvjet, a tm pdem se zv i po-
ptvka po prodeji autobus, pedevm
svhodnmi podmnkami, atak, pokud
jde okvalitu, oboj meme poskytnout.
Kdy se ekne vrobn
zzem
Vrobn kapacity frmy TROLIGA BUS jsou
zhruba pi uritm roziovn navrobu
a na1 000 kus ron. Technologick
postupy se pitom sna aplikovat nastle
PRISTA OIL SLOVAKIA, s. r. o.
autorizovan distribtor
]QDN\9DOYROLQH
SUH6ORYHQVN~UHSXEOLNX
7HO
)D[
ZZZSULVWDVN
LQIR#SULVWDVN
TROLIGA BUS, spol. s r. o.
Sm vojk v poli
57 V/2011
vy rovni. Co se tk vvoje, spolu-
pracuje se spolenostmi zcelho svta.
Jedn se napklad o americkou frmu
Cummins i italsk podnik FPT Indus-
trie S. p. A., vrobce znaky IVECO. Nai
konstrukti a technologov byli u nich
vykolen, co se tk zabudovvn jed-
notlivch komponent doautobus. Spo-
jenm modernch technologi, technick
konstrukce amonte kvalitnch motor
nm umouje nabzet spolehliv atech-
nicky kvalitn vrobek novho autobusu,
prodvan pod znakou Leonis, Fenix,
Sirius, Taurus aPegasus. Autobusy se t
velk popularit, protoe pi dobr cen
spluj vechny poadavky zkaznka, a
u z pohledu cestujcho, anebo samot-
nho provozovatele.
Kvli narstajc poptvce po tchto
vozidlech ze strany odbratel se frma
rozhodla rozit vrobn prostory. Krom
jinho modernizuje haly. Azrove hled
nov lidi, kte by se chtli podlet nav-
rob tuzemskch autobus.
Uvtme v kadm ppad kvalifko-
van a odborn pracovnky znal
problematiky, i kdy sehnat takov
lidi je nkdy oek, hlavn co se tk
praxe adcch, respektive vedoucch
zamstnanc. Chod na spolenosti by
ale bez takovch lid nemohl fungovat.
Stejn tak jako bez dostatku fnanc. V-
roba, vvoj, servisn sluby, marketingov
aktivity, to ve nco stoj. Vjakm rozpo-
loen tedy frmu zashla hospodsk
krize ajak vbec prospvala vroce 2010?
Krize ns postihla, tak jako kadho pod-
nikatele, ale v malm procentu. V sou-
asnosti nepracujeme s penzi posky-
tovanmi z eurofond, ale spolenost
funguje z sti z fnannch prostedk
poskytnutch bankou azsti zvlastnch
ekonomickch zdroj. Pes probhajc
hospodskou krizi jsme vminulm roce
pijmali nov lidi dopracovnho pomru,
avppad poteby stle pijmme.
Produktov portfolio
pro blzkou
budoucnost
Autobusy jsou obecn velmi dokonal
technick stroje, kter zasluhuj obdiv
i respekt. Ty souasn se pibliuj stro-
jm dalek budoucnosti nejen svm de-
signem, ale itechnikou. Je vidt, e vozov
park se znan vylepuje, ba ikomfort pro
cestujc je navysok rovni. Dleitou roli
nabvaj iekologick een.
V rmci ekologickho pro-
gramu vyvjme
autobus nahybridn pohon aakumulto-
rov autobus, kter meme povaovat
zaunikt nejen voblasti eten ivotnho
prosted. Vblzk budoucnosti pibudou
t dvojpodlan doubledecker, low-entry
apmstsk CNG naplynov pohon. Pro-
dukty jsou vyhotoven podle skutench
poadavk bnch cestujcch.
Krom vvoje novch typ autobus
neustle pracujeme na zvyovn kva-
lity, funknosti, pohodl amodernizovn
designu autobus vzjmu maximlnho
plnn poadavk zkaznka. V tomto
smru realizujeme ivrobu nazakzku.
Adam Hodman
Vizitka:
TROLIGA BUS, spol. s r.o.
Sdlo: Slovensk republika, Koick 20, 080 01
Preov
Poet zamstnanc: 70
Obor podnikn: vroba motorovch vozidiel, moto-
rov, dopravnch prostriedkov, dielov a prsluenstva
pre motorov vozidl a in dopravn prostriedky
Management:
Generln editel: Marin Troliga
58 V/2011
LB Minerals, s.r.o. esk kaoliny
a keramick a stavebn suroviny
Spolenost LB MINERALS, s.r.o. pat
do nadnrodn skupiny LASSELSBERGER.
Hlavn npln jej innosti je tba,
prava a zpracovn kaolin, jl, ivc,
kameniva a psk. Dle tak zajiuje
prodej dalch svch produkt, napklad
filtran kemeliny, steliva a tukov
omtky. O innosti firmy i jejm budou-
cm rozvoji hovo generln editel
Ing. Ladislav Matouek.
Mete strun popsat proces vzniku
spolenosti a nejvznamnj meznky
v dob jej existence?
Ped rokem 1989 existovaly vtehdejm
eskoslovensku samostatn velk pod-
niky vkeramickm astavebnm prmyslu,
kter po roce 1989 prochzely rznmi
formami privatizace. Rakousk rodinn
frma Lasselsberger, pvodn oriento-
van pedevm na tbu a zpracovn
psk akameniva zDunaje, zaloila vroce
1992 spolenost Lasselsberger Holding
International, kter vnsledujcch letech
postupn zskala vtinov podly vuve-
dench eskch frmch v nsledujcm
poad:
t 1996 vtinov podl
vCHKZ Chlumany a.s.
t 1997 vtinov podl
vHOB Keramika Horn Bza a.s.
t 1999 vtinov podl
vCalofrig Borovany a.s.
t 2002 vtinov podl
vRako Rakovnk a.s. aKEMAT Skaln
Vechny esk frmy snovm spolenm
vlastnkem fzovaly vletech 20032005
do akciov spolenosti Lasselsberger
a.s. Zrove v roce 2002 vzniklo divizn
uspodn podle pevaujcch vrob,
v naem ppad vznikla Divize Suro-
viny, sluujc vechny tby surovin
ajejich zpracovatelsk zvody, oddlen
z dve samostatnch spolenost. Od
1. 11. 2007 se takto vznikl Divize Suroviny
stala prvnm subjektem pod nzvem
LB MINERALS, a.s., ansledn od1. 1.2009
dolo kezmn prvn formy naLB MINE-
RALS, s.r.o. Narozsahu, hlavnch oborech
innosti, majetku, struktue a veden se
tyto zmny ji vpodstat neprojevily.
Jak produkty jsou pro rmu stejn?
Hlavn innost LBM je tba, prava
azpracovn kaolin, jl, ivc, kameniva
a psk, produkujeme a prodvme flt-
ran kemelinu, steliva atukov omtky.
Nejvznamnj zekonomickho pohledu
je produkce plavench kaolin akeramic-
kch surovin jako jsou jly aivce. Kaolin
spolenost produkuje cca 500000 t ron.
Vposlednch letech se stle vce prosazuje
mlet kaolin pro vrobu sklennch vl-
ken. My jsme tento trend zachytili adnes
m nae spolenost vtomto oboru velmi
siln postaven vrmci Evropy. Zhlediska
mnostv je samozejm nejvt pro-
dukce psk akameniva, jej objem in
cca 2,63 mil. t ron. Tuto oblast pro-
dukce uns dlme nadv zkladn sti:
psek a kamenivo jako vedlej produkt
u zkladn vroby a psek a kamenivo
jako hlavn produkt vdan lokalit. Nae
spolenost se vposlednch letech zam-
ila pedevm naprvn skupinu, aby tak
vmaximln mon me zhodnotila avy-
uila ve zji jednou naten suroviny.
Zekologickho ahospodrnho pohledu
to povaujeme zavhodnj ne neustl
otevrn novch lokalit.
Jak je kvalita uvedench surovin, z-
le pouze na kvalit loiska?
Zkladn parametry jsou dny kvalitou
naich loisek, dle vak zle na tech-
nick atechnologick vysplosti nsled-
nho zpracovatelskho procesu avelmi
tak nalidech vcelm vrobnm procesu.
Nae spolenost m certifkovn systm
managementu kvality ISO 9001 a jako
jedna zprvnch vtebnm prmyslu je
rovn certifkovna systmem ISO 14000.
Vsledky LBM zposlednch let snad do-
kldaj, e se nm natrhu da, ato vetn
kvality naich vrobk.
Existuje velk konkurence na trhu, co
preferuj vai zkaznci?
Konkurence v surovinch v posled-
nch letech vzrst, protoe se objevuj
Blatensk strojrny spolupracuj s frmou CHKZ
Chlumany, Keramikou Horn Bza a nyn LB od
roku 1994 a uvedli spolen do provozu mnoho
spnch zakzek.
&

<KsK Z &

d-
-
d
d
-
^

s
E
-
<KsKZ-

h
Adresa: Rosice 161, 538 34 Rosice

Telefon: +420 602 107 224
E-mail: kovomont.rosice@centrum.cz
Partner spolenosti
LB MINERALS
www.liebherr.cz
Vytvme prokazateln spory
Pro 100.000 zkaznk,
v 15-ti zemch nap Evropou
Skupina Brammer je Evropsk distributor prmyslovch sou-
stek, se silnm geograckm pokrytm, kter svm zkaznk
z oblasti drby a oprav poskytuje sluby s pidanou hodnotou
v celkem 325 pobokch od Islandu po Slovensko. V roce 2010
jsme pro nae klienty vytvoili 3920 projekt, s potvrzenmi
sporami za 29 mil. EUR a pomohli jsme jim
snit celkov akvizin nklady
zvit efektivitu vroby
snit pracovn kapitl

V esk republice operujeme 9 obchodnch poboek, 3 servis-
n stediska a nrodn distribun centrum. Se 120 zamstnanci
a bezkonkurennm rozsahem sortimentu a slueb jsme ldrem
v oblasti prmyslov distribuce. Patme ke pice v konsolidaci
dodavatel, sniovn sklad a podpoe drby. Vyuvme nae
zkuenosti, elektronickou komunikaci i koncept Insite k udrov-
n kol prmyslu v pohybu. Meme pracovat tak pro Vs.
Tm pro klov zkaznky v esk republice
www.brammer.biz
T +420 277 003 465
F +420 277 003 330
E ka.cz@brammer.biz
www.skalenskaautodoprava.cz
Silnin nkladn motorov doprava
Oprvnn k hornick innosti
Zemn prce (pomocn prce pro stavby)
Provoz erpac stanice Skaln
Dlouhodob obchodn partner
spolenosti LB Minerals, s.r.o.
dodavatel ize zem, kter zde ped nko-
lika lety jet nepsobily (nap. Ukrajina,
Turecko, Bulharsko, ukaolinu izmosk
stty, jako Brazlie apod.). Pesto se nm
da udret nae pozice natrzch vEvrop.
Tradinm odbytitm je pedevm N-
mecko, Benelux, Francie, Rakousko, Itlie,
Slovensko, ale tak Polsko, Bulharsko,
Rumunsko, Rusko, Ukrajina, Skandinvie
a zem bval Jugoslvie. Prostednic-
tvm nadnrodnch spolenost se nae
suroviny tak dodvaj nap. doKanady,
Indie, Banglade, Etiopie, Kazachstnu,
Uzbekistnu, Litvy aLotyska, Alru, Irnu
nebo Spojench arabskch emirt. Nai
zkaznci oceuj pedevm spolehlivost,
pravidelnost, kvalitu, tradici a celkovou
prodejn podporu a servis. Dleit je
icena, ta je ale vdy otzkou obchodnho
umn kompromisu.
Ovlivnila hospodaen rmy recese,
a pokud ano, jak se s n rma vypo-
dala?
Nae produkty jsou vyuvny vrznch
prmyslovch odvtvch, dky tomu
bylo mon pi stagnaci jednoho, nap.
paprenskho prmyslu, kompenzovat
tento pokles dodvkami dojinch obor.
Posledn hospodsk a fnann krize
zashla vpodstat vechny vrobn obory.
Napoklesy vrob aprodej jsme reagovali
zavedenm tzv. spornho programu,
kter zahrnoval sporn opaten pi
vech innostech, pedevm pak sporu
akontrolu nklad. Podailo se nm tak
projt toto obdob bez hromadnho pro-
poutn zamstnanc i zavrn provoz.
Zhruba od jara 2010 jsme zaznamenali
prorstov tendence natrhu, pedevm
ukaolinu, azbytek roku 2010 ji byl sta-
bilizovan.
Jak ovlivuje tba produ, jakm zp-
sobem zajiujete minimalizaci jejch
vliv na okoln prosted i na obyvatele
(hluk, prach, ovlivnn hladiny spod-
nch vod, dopravn zt)?
Kad tebn innost je urit zsah
doprody, dnen pedpisy, normy akont-
roly tchto vliv vR pat knejpsnjm
vEvrop. Zahjen vlastn tebn innosti
pedchz nkolikastupov legislativn
proces, vnm jsou vlivy naivotn pro-
sted ve vech vmi uvdnch aspek-
tech posuzovny. Jsme vybaveni vlastn
technikou pro zkrpn, itn adrbu
arel akomunikac, minimalizujc vznik
sekundrn pranosti. Dopravn trasy t-
en suroviny jsou mysln vedeny vz-
ezech, kde ji byla surovina vytena,
a tedy z vt sti pod rovn okolnho
ternu, co minimalizuje vliv pranosti
ahluku naokol. Co se tk dopravn z-
te, zde narme na obecn problm
dopravy vR, tj. patn stav silnin st,
neexistence obchvat obc amst apod.
Samostatnou kapitolou je dopravn poli-
tika eskch drah, kdy nae zvody jsou
mnohde vybaveny pro plnn aexpedici
elezninmi vagony, ale zdvodu nepru-
nosti ave cen tuto dopravu nai zkaz-
nci neakceptuj atrvaj naautomobilov
doprav. Vem ppadnm negativnm
vlivm na innosti na nejbli okol
se sname pedchzet a ve spoluprci
sokolnmi obcemi je eit.
Jak plny m spolenost do bu-
doucna?
Zkladnm clem spolenosti LB
MINERALS, s.r.o., bude i nadle udren,
ppadn poslen pozic na nronch
zpadoevropskch istedo- avchodoev-
ropskch trzch. Nechceme se orientovat
na zsadn zven objem produkce,
nbr na kvalitu, hospodrn vyuvn
loisek, zhodnocen i mn kvalitnch
surovin ajejich ppadn uplatnn vnov
vznikajcch oborech, jako je speciln
keramika, uml kameny apod. Ve bude
samozejm zleet zvelk sti navvoji
jednotlivch odvtv v Evrop, na hos-
podsk a nap. i energetick politice
sttu aEvropy.
Dana D. Dakov
Vizitka:
LB MINERALS, s.r.o.
Sdlo: esk republika, Horn Bza . p. 431
Zaloen spolenosti: 2007 jako samostatn prvn
subjekt
Poet zamstnanc: 820
Obor podnikn: hornick innost v rozsahu
ustanoven 2 psm. a), b), c), d), e), g) a i) a
innost provdn hornickm zpsobem v rozsahu
ustanoven 3 psm. a), b), e), f ) a i) zk. .
61/1988 Sb., vroba stavebnch hmot a stavebnch
vrobk, zprostedkovn obchodu a slueb
Ron obrat spolenosti:1,8 mld. K (2010)
Management:
Generln editel: Ing. Ladislav Matouek
Obchodn editel: Mgr. Jan Komi
Ekonomick editel: Ing. Pavel Brta
62 V/2011
OKD, a.s. Cena ernho uhl
me bt za pt let i dvojnsobn
Spolenost OKD ukonila rozshl
modernizan projekt POP 2010. Co
jste si od nj slibovali, byla skuten
vae pracovit takto podinvestovna?
Stav technologickho vybaven OKD,
jak tady bylo ped 5 nebo 10 lety, nebyl
dlouhodob udriteln. Zazen by ina-
dle fungovalo, ale podnik by pestal bt
konkurenceschopn. Bojujeme o msto
natrhu pedevm spolskmi dlnmi spo-
lenostmi, kter jsou pmo nebo nepmo
podporovny sttem, ato je samozejm
velmi tk. Proto je nutn mt vhodn
zvolenou cenovou politiku a tak efek-
tivn tit. Doba ivotnosti kombajn,
vztu, dopravnk apodobnch nutnch
zazen se v prmru pohybuje okolo
11 let, take investice vtto oblasti byla
absolutn nutnost. Koncem roku 2007
probhaly diskuse s nejvznamnjmi
globlnmi dodavateli tchto technologi.
Projekt POP 2010 byl rozdlen nankup
technologi pro rabu atbu acelkov
investice doshly tm 10 miliard korun,
piem vechny byly realizovny doroku
2010, take v souasn dob jsou nov
pozen technologie ji pouvny.
Nkter dl investice jsou vak stle
prbn realizovny, protoe zhruba
polovina nyn provozovanch technologi
pouvanch ktb arab je stle p-
vodnch. Projekt POP 2010 vak zrove
znamenal vrazn posun vzajitn bez-
penosti napracovitch, protoe nap-
klad uraebnch stroj je ni pranost,
vibrace a cel ada dalch parametr.
Tm 500 milion jsme investovali dovy-
baven zamstnanc a jejich osobnch
ochrannch pomcek, dky emu zskali
nov obleen, pilby, trika, koile, lampy,
nejlep dostupnou obuv, tzv. sebez-
chrann pstroje adal.
Efekty tchto investic jsou u jasn vidi-
teln. Co se tk razovosti, dostali jsme
se na sla naprosto srovnateln s USA,
Dr. Ing. Jan Fabin, editel pro rozvoj
astrategii OKD, zstupce G amstoped-
seda pedstavenstva
63 V/2011
Austrli nebo Jihoafrickou republikou,
kter dobvaj uhl za mnohem jedno-
duch podmnek ne my, pesto nejsme
vzajitn bezpenosti hor ne oni. Dal-
m dleitm aspektem je produktivita
prce, kter je napracovitch vybavench
novmi technologiemi vy o zhruba
70 procent. Rd uvdm jedno slo
vroce 2010 jsme provozovali vprmru
17 dobvacch komplex, rok pedtm
20 a ped pti lety jet 32. To ve pi
tm stejnm objemu tby. Spe ne
produktivita prce zstv pro ns nejd-
leitjm parametrem bezpenost prce,
kterou lidem musme zajistit.
Znamen to tedy, e jste po snen po-
tu dobvacch komplex museli snit
i poet pracovnk, kte je obsluhuj,
a tedy propoutt?
My jsme nikdy nepistoupili k hromad-
nmu propoutn, ato ani vdob krize.
Protoe jsme velk spolenost, kter za-
mstnv pes 17 000 lid, mme piro-
zen bytek pracovnk, kte odchzej
dodchodu nebo zvlastnho rozhodnut;
ron je to nkolik stovek zamstnanc.
Naopak jsme nabrali kolegy douritch
specifckch profes. Nae spolenost je
tak aktivn v oblasti kolstv, kde si vy-
chovvme budouc odbornky asten
tak suplujeme lohu sttu. Potebujeme
avbudoucnu ibudeme potebovat strojn
zmenky, elektrike, ale ibsk ine-
nry apodobn.
Nkup novch technologi tedy nezna-
men, e musme propoutt, spe pote-
bujeme vce odbornk naspecializovan
pozice. Kdy to peenu, je tradin hor-
nk druh navyhynut. Perspektiva tby
v souasnch objemech je minimln
do roku 2030, ale jet ped 20 lety se
prorokovalo ukonen tebn innosti
kolemlet 20162018. Pi postupujc mo-
dernizaci nebudeme v budoucnu mu-
set pijmat tolik lid jako dnes, protoe
Vizitka:
OKD, a.s.
Sdlo: esk republika, Ostrava
Poet zamstnanc: 13 700 vlastnch zamstnanc
a tm 4 000 kontraktor
Obor podnikn: tba, zpracovn a prodej
ernho uhl
Ron obrat spolenosti (2010): 44 mld. K
Management:
Generln editel: Dr. Ing. Klaus-Dieter Beck
editel pro rozvoj a strategii: Dr. Ing. Jn Fabin
Vrobn editel: Ing. Leo Bayer
Z E Z E M P R O Z E MI
64 V/2011
nov technologie pln mn poadavky
naspecializaci vzdln kadho zamst-
nance. U to nen jako ped 10 lety, dnes
nai lid pracuj s joysticky nebo mus
umt ovldat pota, protoe mnoh
stroje jsou zeny na dlku, elektronicky
nebo potaem.
Vechny hlavn technologick uzly jsou
dnes dky POP 2010 vybaveny vysokou
mrou automatizace zen son-line mo-
nitoringem provoznch daj, kdy nap-
klad kad porubov vztu je vybavena
azena vlastnm nezvislm potaem
adalmi prvky automatizace, co nez-
vislmu pozorovateli pijde jako scna
z vdecko-fantastickho flmu. U kdy
jsem chodil na zkladn kolu, tak nm
tehdej nbori zOKD ped rokem 1989
tvrdili, e hornci vlastn jen obsluhuj
stroje atm fyzicky nepracuj
kali vm, e se u ns fyzicky
nepracuje?
Ano, tvrdili nm, malm klukm, e zans
budou pracovat stroje.
Do jak mry se tomuto snu vech hor-
nk mohou vae pracovit piblit
dky projektu POP 2010?
Fyzick prce naacht vdy byla abude.
Jsou innosti, kter se bez lidsk prce
neobejdou, a u jde o instalaci vztu
pi rab, itn, zabezpeovn nkte-
rch postup i jin, ale ty hlavn hor-
nick innosti u stroje opravdu dlaj.
Je vak tk paualizovat, protoe my
tme i nzk sloje do jednoho metru,
kde jet ped 10 lety pro tuto mocnost
nebyly dostupn pluhov kombajny do-
plnn dopravnkem. Lid tam museli
provdt vlastn tbu, pokldat vztue
a podobn. Podl fyzick prce tam byl
opravdu znan, ale dnes jsme podili
mechanizaci vude, kde to lo, adky POP
2010 lidsk nmahy jet ubude.
D se ct teba procentuln, kolik
podlu lidsk prce ubylo v poslednch
letech?
Takto se to ct ned, protoe dve nap-
klad obrovsk vztue narabch museli
pinst, zvednout aupevnit dva nebo ti
chlapi, dnes to piveze azvedne ploina
alid je jen upevn. Princip tby uhl ale
zstv stejn, proto nelze ct pesn,
o kolik mn nmahy si prce v hornic-
tv dky investicm vyd. Jsou innosti,
kter se bez lidsk prce nikdy neobejdou.
Na potku rozhovoru jste zmnil
polskou konkurenci. Soutte v do-
dvkch i se spolenostmi z Austrlie
nebo USA?
ekl bych, e jen nepmo. My dob-
vme koksovateln a energetick uhl.
Co se tk konkrtn koksovatelnho uhl,
jsme my apolsk doly schopni dodat asi
80 procent spoteby v regionu, zbytek
se dov z Austrlie a USA. Co se te
energetickho uhl, tak tady dodvme
natrh asi 5,5 milionu tun ron aPolci
55 nebo 60 milion tun zarok, ale to je
dan itm, e polsk energetika je zalo-
ena hlavn naspalovn uhl, aproto je
tam ivelk poptvka ze strany vnitnho
trhu. Ani tak ale nejsou schopni uspokojit
svou potebu, aproto se zvyuj dodvky
zUkrajiny aRuska. ZUSA se dov hlavn
koksovateln uhl, protoe pro vrobu
koksu potebujete asi pt druh uhl ato
americk m urit specifck vlastnosti.
Uhl ze zmo proto slou jako domch-
va toho naeho, ale e by v budoucnu
pochzelo 100 procent dodvek ze z-
mo, to si nedovedu pedstavit.
Vyten zsob ve stvajcm revru se
odhaduje zhruba za 20 let. Vte u, co
bude potom?
Hornick innost je specifck vtom, e se
pohybujete v obrovskch potencilnch
slech, ale s obrovskou nepedvdatel-
nost. My dnes mme vnaem revru vy-
titeln zsoby vobjemu pes 220 mili-
on tun, celkov se ale mnostv uhl a
popolskou hranici odhaduje vnaemsou-
asnm revru na vce ne miliardu tun.
Spostupnm zlepovnm technologi se
d usuzovat, e si v budoucnu budeme
moci shnout nadal zsoby, kter jsou
nyn pod zem. Ped dvaceti lety byly ofci-
ln deklarovan zsoby uhl vrevru OKD
odhadnuty na120150 milion tun uhl.
Bylo to dno teba itm, e estimetrov
sloj byla rozdlena nalvky, kdeto dnes
nm dodavatel vyrobili technologii, kter
um takovou sloj vytit kompletn. Nic se
nezmnilo, uhl tady le piblin 250mi-
lion let, ale pouhou zmnou dobvac
technologie se nae zsoby zvily. My ne-
vme, jak technologie budou dostupn
napklad za 10 let a kam se posunou
ceny. Jestlie ped 5 lety stla tuna kok-
sovatelnho uhl 80100 USD a dnes je
to 250300 USD, za5 let to klidn me
bt ikvli neekanm jevm, jako zpla-
vm vAustrlii azemtesen vJaponsku,
350 nebo i400 USD. Pak se vyplat tit
ivmstech, kde je to dnes nerentabiln.
Kdy jsme ped lety hovoili s eskmi
politiky o tom, e uhl je strategick z-
sobrna energi pro eskou republiku,
tak se nm smli. Pr si meme dovzt
teba kapaln plyn atopit jm. Pila zima
2009, Rusov uthli kohoutky naplyno-
vodu anajednou se cel svt zblznil. Uhl
je navc nejspravedlivji distribuovan
surovina, protoe je tm vude, naroz-
dl odplynu nebo ropy, ajet vtinou
65 V/2011
vnerizikovch regionech svta. Udlosti
v Japonsku, Libyi a na dalch mstech
svta snad pimj politiky zamyslet se
nad tm, zdali se nemme vce spolhat
nasuroviny, kter mme zahumny. Nejde
oto, e by mla vlda nco vyvlastovat
austupovat tam. Ve se d realizovat
zadodren zsad ochrany lid aivotnho
prosted.
Jeliko OKD stle usiluje o komern
zprovoznn dolu Frentt, mte jasno
v tom, kolik asu potebujete na jeho
ppadn zprovoznn?
Nejdve trochu pipomenu, co se kolem
toho odehrlo v minulosti. Dl Frentt
byl koncepn navren na pelomu 70.
a 80. let minulho stolet. Dnes tam
existuj dv achty apovrchov budovy
a to je ve, co se v tto oblasti nachz.
Pohled tehdej eskoslovensk vldy
byl takov, e se tam d postavit mega-
lomansk komplex, jeho kapacita by
na dlouhou dobu byla schopna uspo-
kojovat kapacitu republiky, ppadn
okolnch zem. Pozmn reimu bylo ve
utlumeno ahornictv bylo vpoad priorit
zcela opomjeno. Nm pipadla povinnost
konzervanho reimu staveb a dlnch
dl, kter tam jsou, anato vynakldme
ron a 60 milion korun; krom cel
ady technickch opaten tam napklad
zamstnvme 40 lid.
Pvodn se vrmci onoho megaloman-
skho projektu potalo svce ne 60 ki-
lometry tverenmi dobvacho prostoru
(pro cel arel). Obce vokol se proti tomu
postavily, protoe vid zsah do ivota
obyvatel, ale stmto se potalo vnvrhu
starm destky let. My si ale dnes musme
podit detailn inenrsk geologick
przkum, abychom zjistili rozloen lo-
iska aeliminovali tbu vmstech, kter
jsou pod citlivmi oblastmi nebo by se
vnich nevyplatilo tit. Diskuse, je vsou-
asn dob probh mezi obany, politiky
avmdich, je pedasn, protoe OKD se
dnes ani nedoke vyjdit, jak akde by
tba ppadn mohla probhat.
A vte tedy, zdali tam vbec chcete
tit?
Nevme. Musme si nejdve zjistit lokln
rozloen zsob uhl. Pokud navc zjistme,
e koksovateln uhl, kter bude jednou
stt teba 400 USD, je pod obcemi, snimi
se urit nedohodneme, tak nem smysl
doarelu investovat. Geologick przkum
bude trvat piblin 5 let. Existuj pvodn
geologick przkumy, ty nm ale ocel
oblasti nekaj, jak je kvalita uhl, jak
jsou tektonick poruchy, pesn smrn
uloen sloj apod. Pak je tady zen opo-
souzen vlivu stavby naivotn prosted
ateprve nsledn by mohla zat vlastn
66 V/2011
prce nadolech. To je minimln 10 nebo
15 let, a potom meme eventuln
zat tit.
Ze starho geologickho przkumu
vm tedy vychz, e tam tit chcete
Vme, e tam uhl je. Krom naich souas-
nch zsob narovni 220 milion tun je
voblasti jet asi 1,5 miliardy tun.
Jakou technologi by se tam mlo tit?
pln stejnou, jakou tme vsouasnm
revru. Pouvme dnes novou technolo-
gii, aproto vme, e se d tit bezpen
aetrn.
Bude ppadn oteven dolu Frentt
vhodn pro hut, kter potebuj kok-
sovateln uhl?
Urit ano, protoe my a polsk doly
jsme jejich hlavn dodavatel. Pokud tady
tba skon, region nebude sobstan
a na dovoz se nelze spolhat, protoe
nejsou dostaten pepravn kapacity
v pstavech. Navc uhl muste od n-
koho koupit, ale dnes jsou vesvt velc
spotebitel, jako na, Indie adal. My
jsme siln spojeni stmto regionem, kter
byl postaven natb uhl, apokud my
aPolci pestaneme tit, nen vyloueno,
e hutn prmysl tak zanikne.
Pokud se nepoda prosadit oteven
dolu Frentt, mte pedstavu o tom,
kolik pracovnch mst se zru a v jakm
asovm horizontu?
Tko ct, protoe je mon, e zaneme
tit namstech, kter jsou dnes pro ns
ztechnologickho nebo jinho hlediska
nepstupn. Pokud toto ale nenastane,
propustme za 20 let vechny zamst-
nance. Je tak mon, e za5 let budeme
vykazovat stejn zsoby jako nyn dky
novm loiskm.
Je tedy teoreticky mon, e nebudete
chtt zprovoznit dl Frentt?
Ned se to vylouit, musme se toti d-
vat nanvratnost investic. Je tak dle-
it, jestli stt bude chtt vyut zsoby
navlastnm zem.
Vte tomu, e se vm poda vytit
vechny zsoby, kter jsou teoreticky
OKD k dispozici?
Samozejm, pokud budeme mt zkaz-
nky abudeme pracovat vsouladu soe-
kvnm obc aobyvatel regionu.
Me uhl v budoucnu nahradit z pod-
statn sti jadern energetika?
Pokud dojde k nrstu spoteby ener-
gie, tak fakt, e jadern energetika zane
produkovat vce elektiny, neznamen, e
se sn spoteba uhl. Jen se zv podl
elektiny z jinch ne uhelnch zdroj
v energetickm mixu. Absolutn mno-
stv spotebovanho uhl ale me bt
klidn vt.
Petr Pohorsk
Vroba:
t FYJCJMODIMVUFOQSPTFQBSUOWUSO
t LSZDDIQMBDIFU
t BVUPQMBDIFU
t QMBDIFUOBQWTOWP[LZ
t QMBDIFUOBQJLSWO[SBKDIPCFUPOV
t QMBDIFUOBQFWFOIPSLDIJWJODITNT
t TLMEBDDIOESOBWPEV
4QPMFOPTUQSPWE[FNOBEFNPMJOQSDF
www.dufex.cz
Dufex, s. r. o., Baka . p. 503, tel.: 558 649 429, mob.: 608 807 895
e-mail: dufex@dufex.cz
,SZU
t TUFDI
t TFQUJL
t EUTLDIQTLPWJ
t KF[SFL
t CB[O
t QFSHPM
GASCONTROL dodavatel pro doly a energetiku
GASCONTROL, spolenost s r. o., Nov Svt 59a/1407, Havov-Such
tel.: 596 496 411, fax: 596 412 397, e-mail: gascontrol@gascontrol.cz
www.gascontrol.cz
Pro dln odvtv nabzme kompletn realizaci od projektu a po servis.
Centrln a sekov klimatizace
Jsme dodavatelem dlnch klimatizac. GASCONTROL instaloval modern technologie s pouitm
tzv. freecoolingu o vkonu 15 MW chladu. Realizujeme tak vstavb sekovch klimatizac. Nasa-
zen inn klimatizace dovol v nronch mikroklimatickch podmnkch uvedench oblast plnit
oekvan tebn vsledky.
pravny
Realizujeme dodvky technologie pravny uhl pro zajitn kvality dodvek jednotlivch sortiment.
Degazan stanice
Navrhujeme a realizujeme systmy dln degazace umoujc prbn odsvn metanu, vznikl-
ho hornickou innost na dlnch pracovitch, z kterch je systmem potrub piveden do stanice
s vodokrunmi vvvami a odtud rozveden do st povrchovho vyuit.
ROK6Q
Dodvme rozvodn pole napt, uren pro vypnn a zapnn elektrickho zazen s jmenovitm
sdruenm naptm 6000 V, frekvenc 50 Hz, a to bu jako samostatn jednotka, anebo ve spojen
jako soust rozvodny s vce vvody i pvody. Je ureno pro pouit ve vbunm prosted hlubin-
nch dol s vskytem metanu.
erpac stanice k oderpvn provozn i dln vody
erpn navrhujeme v proveden z hlubinnho dolu a na povrch.
Navrhujeme a realizujeme systmy pro ohev dlnch vtr
Teplotn vmnk petlaovan ventiltorem vyhv vtan dln vtry a zabezpeuje tak bezpen
povrch vtan jmy.
Dodvme odpraovac zazen
Pi raen novch dlnch dl pi pouit modern razic techniky je pro zlepen mstnch pracovnch
podmnek vyuvno ltran odpraovac zazen, kter na zklad podtlakovho odsvn z pro-
storu eznho orgnu oddluje nebezpen brozn ltky zachycenm na ltru.
Firma ZAM-SERVIS s.r.o. Ostrava, esk Republika se zamuje svm vrobnm programem
na vrobky uren do prosted s nebezpem vbuchu plyn a prachu v uhelnch dolech
a hlavn se v poslednm obdob uplatuje ve spolenosti OKD a.s. Ostrava. Jedn se zejmna
o elektronick zazen a systmy, kter pomhaj zvyovat bezpenost dlnch pracovnk.
Mezi tyto vrobky pat: Bezdrtov signalizace a hlasit hovorov spojen mezi
nareem v dopravn ndob tnho zazen a obsluhou tnho stroje typu VFSK5 Nov
typov ada detektor metanu, kyslku a oxidu uhelnatho typu
SC-CH4, SC-TOX Kamerov systm typu KS-01 s penosovm mo-
dulem Identifikace dlnch pracovnk v prostorech dol ohroe-
nch nebezpem dlnch otes typu ISI umouje kontrolovat poet
a identifikovat dln pracovnky nachzejc se v nebezpenm prostoru.
Systm optickch penos z dlnch technologi hlavn u novch
projekt probhajcch na OKD a.s. oznaen jako POP. Spoluprce s OKD
a.s. se nadle vyvij a spolenost ZAM-SERVIS s.r.o. e projekty na mru
pmo pro OKD a.s.
Penosn teka RFID
www.zam.cz
Firma Transl, v. o. s., pro sv tuzemsk odbratele postupn vy-
vinula trat zvsnch drah typ ZD 24 C, ZD 24 C/100, ZD 24 D,
ZD 34 D, ZD 24 C/120 a ZD 24 D/130. Srovnateln typy spn
exportujeme na polsk trh. Pekliz sekc mechanizovanch v-
ztu uskutenn v rmci programu POP 2010 byl spn rea-
lizovn na trati typu ZD 34 D, kter byla vyvjena zejmna pro
ely dopravy BNH. Dalm zlepenm parametr tohoto typu
byla vyvinuta tra ZD 24 D/130, kter je v souasn dob pova-
ovna za prioritn typ pro optimalizaci dln zvsn dopravy.
SDLO FIRMY:
PRODUKTY:
ZVSN DRHY
DLN VLEKY
ZAZEN PRAVEN
KOMPONENTY PRO SVISLOU
DLN DOPRAVU
KOMPONENTY PRO HEBLOV
DOPRAVNKY
PBORSK 333
738 01 FRDEK- MSTEK
TEL./FAX: +420 558 646 910
E-MAIL: TRANSL@TRANSL.CZ
WWW.TRANSL.CZ
ZZZIDPXUFRPSO
GLENTOR s.r.o. spolupracuje s OKD, a.s. od roku 1997 dodvkami novch i opravench hydraulickch prvk
na zklad dlouhodobch obchodnch smluv. Servisn stedisko v Ostrav Vtkovicch zabezpecuje 24 hodi-
nov sluzby pro zajistn nepetrzitho provozu vsech druh mobilnch dlnch stroj.
GLENTOR s.r.o. dodv zejmna axiln pstov pevodnky vlastn i zahranicn vroby, dle rucn a nozn
ovladace, pojistn, vkonov, rzov i proporciln ventily, dc a pipojovac bloky, zmky, fltracn prvky, mul-
tifunkcn hadice a hydraulick vrtac kladiva.
GLENTOR s.r.o. db o pravideln skolen svch pracovnk u originlnch vrobc k zajistn vysok odbornosti
provdnch prac pi demontzi, montzi a ovovn vsledk nastaven novch i opravovanch hydraulic-
kch prvk.
GLENTOR s.r.o. m pro OKD, a.s. zaveden vmnn zpsob
dodvek vsech smluvnch hydraulickch prvk a soucasn
drz skladem i nejcastji pouzvan nov prvky pevzn
hydrogenertory i hydromotory a ovladace dle dlouhodo-
bch smluv. Pro zajistn operativn opravrensk cinnosti
udrzujeme trvale skladem nhradn dly jak z nas vlastn
vroby, tak nhradn dly od svtovch vrobc.
GLENTOR s.r.o. trvale usiluje o poskytovn pohotovch
a spolehlivch sluzeb dlnm pracovistm v maximlnm
moznm rozsahu a m zjem uplatnit sv dlouholet zku-
senosti i pi servisu a opravch nov poizovanch dlnch
technologi.
15 let s OKD, a.s.
w w w.gl ent or.c z
sK<
s
d /<,K&& ^>
Dy,Z
<WK>>Wy
K<Z
s WK>
>Wy
WK>>WyK<
POL ALPEX, s. r. o. garance jistoty a kvality

Dlouholet a stabiln partner OKD ji od roku 1992
Provdn dln stavebnch prac veho druhu
Instalace dlnch technologi
Vybavovn a likvidace porub
Plenn dlouhch dlnch dl
ul. Karola Sliwky 27/4
Karvin-Frytt 73301
tel: +420 596 318 448
+420 596 323 434
fax: +420 596 318 448
E-mail: cz_bastav@seznam.cz
www.czbastav.cz
RPS Ostrava, a.s., je projekn inenrsk spolenost psobc na eskm i zahraninm trhu od roku 1997.
Firma zajiuje dodavatelsko-inenrskou innost, projektov innosti, provdn staveb, dodvky tech-
nologickch celk a ocelovch konstrukc v oblasti energetiky, zpracovn biomasy, koksoven a praven
nerostnch surovin.
Spolenost Vm nabz sluby v nsledujcch oblastech:
Projektov dokumentace
Vrobn dokumentace
Engineering staveb
Ekologizace stavajcch technologi a vroba bio-paliva
een problematiky sypkch hmot
Dodvky technologickch celk na kl
RPS Ostrava, a.s.
v dodavatel technologi pro
pravu, skladovn a dopravu surovin
RPS Ostrava, a.s. Ciheln 1191/95, 702 00 Ostrava-Moravsk Ostrava
info@rpsostrava.cz, www.rpsostrava.cz

The Eickhoff Group
and its Products
Eickhoff Bergbautechnik GmbH
Hunscheidtstrae 176
44789 Bochum
Germany
Telephone: +49 234 975 2450
Telefax: +49 234 975 2477
Internet: www.eickhoff-bochum.de
e-mail: kontakt@eickhoff-bochum.de
Eickhoff Polonia
ul. Podleska 72
43-190 Mikolow
Polen
Tel: +48 322066011
Fax: +48 322028744
e-mail: eickhoff_sekretariat@onet.pl
POLCARBO
spolehliv partner
Zajisuje jiz 19 let pro OKD, a. s.,
hornickou cinnost dodavatelskm
zpsobem.
Na dolech CSM, Darkov a Karvin
vytzily kolektivy frmy vce jak 7 mi-
lion tun uhl.
Mimodnch vsledk dosahuje
s nejmodernjs dln technikou
v rmci programu POP 2010.
Pro OKD, a. s., je i do budoucna
POLCARBO
spolehlivm obchodnm partnerem.
74 V/2011
EZ Distribuce, a. s., je licencovanm
distributorem elektrick energie jak pro
velkoodbratele, tak pro maloodbrate-
le. Zsobujeme elektinou dv tetiny
zem esk republiky, vysvtluje
Ing. Richard Vidlika, MBA, pedseda
pedstavenstva a generln editel
EZ Distribuce, a. s.
Spolenost vznikla ped esti lety integrac
pti bvalch regionlnch distribunch
spolenost. K1. jnu 2010 dokonila fzi
sfrmou EZ Distribun zazen. Spole-
nost sdl vDn, spravuje aktiva vevi
asi 120 miliard, zamstnv piblin
1200 pracovnk. Je soust Skupiny EZ.
1. Pro vlastn sfzovaly pedch-
zejc spolenosti a vznikla jedin
EZ Distribuce, a. s.?
Pod EZ Distribun zazen spadal ma-
jetek slouc kdistribuci elektrick ener-
gie. Fz jsme doshli toho, e majetek,
kter jsme my vyuvali k distribuci,
ale nevlastnili jej, m jednoho sprvce
Zdroj: EZ, a. s.
Zdroj: EZ, a. s.
Cestou harmonie s prodou
75 V/2011
a vlastnka. drba a rozvoj tohoto ma-
jetku je tak komplexnj aefektivnj.
2. Jak ji ve zaznlo, va hlavn
podnikatelskou aktivitou je distri-
buce elektrick energie a provoz
distribun soustavy. Kolik elektiny
ron distribuujete? Jac odbratel
pevldaj, prvnick i fyzick osoby
(poetn, objemov)?
Celkem mme cca 3,5 milionu odbrovch
mst. Mezi naimi zkaznky poetn pe-
vldaj maloodbratel. Co se vak te
odebranch TWh, tak pirozen vedou
velkoodbratel.
3. Jak kvalitn (a spolehliv) jsou
technologie a souvisejc zazen
distribun soustavy? Kolik do nich
muste ron investovat? Jak kon-
krtn kroky podnikte i zajiujete
(napklad pipomeme dv ti akce
v roce 2010) pro zvyovn kvality
a spolehlivosti dodvek energie
odbratelm?
Pedn bych chtl ct, e energetika vR
byla a je na velmi vysok rovni i v po-
rovnn s ostatnmi lenskmi stty EU.
Samozejm dodrujeme legislativu,
kter nm pedepisuje kvalitu dodvky.
Jedn se ovyhlku 540, kter je inn
od1.1.2007. Je to soubor ukazatel, kter
pedepisuj distributorovi kvalitu dodvky.
Napklad se sleduj parametry dodvek
elektiny, poty jejich peruen apod. Po-
kud distributor nespln nkter ukazatele,
mus platit nhradu zanedodren kvality.
EZ Distribuce investuje dost prbn
kolem 10,2 miliardy korun ron. Pro-
stedky smuj jak do vlastn obnovy,
to znamen, e s zlepujeme astavme
napklad nov rozvodny, tak do pipo-
jen vyvolanho zkaznkem (pozn.: z-
kaznk m podle zkona prvo podat
opipojen, a u jde omsto kbydlen i
k podnikn, o spotebu, nebo vrobu).
Podvme-li se na zmiovan miliardy
podrobnji, tak investice vevi zhruba
3 miliardy jsou vyvolny novmi poa-
davky zkaznk napipojen a7 miliard
investujeme dovlastn obnovy arozvoje.
Navc piblin 1 miliardu si vydaj n-
klady naopravy adrbu stvajcho za-
zen. Jsou to sla, kter dokldaj, jak
zodpovdn kudrovn arozvoji distri-
bun soustavy pistupujeme.
4. Zatm hovome jen e sel. M-
ete pipomenout konkrtn akce?
Urit. Dokonili jsme nejvt stavbu
v historii spolenosti veden Mrovka
Hlinsko. Stavba si vydala cca 500 mi-
lion korun. Pipomnl bych tak spo-
lenou investin akci s firmou EPS.
Na Morav stavme tzv. uzlovou roz-
vodnu 400/110kV Kletn. st rozvodny
pat penosov soustav, st distribun
soustav, tj. nm. Smyslem akce je zvit
transforman vkon na zem severn
Moravy.
Vizitka:
Sdlo: esk republika, Dn
Obor podnikn: el. energetika
Management:
Generln editel: Ing. Richard Vidlika, MBA
Finann editel: Ing. Petra Holomkov
editel seku Poskytovn st: Ing. Ji Koptk
Z
d
r
o
j
:

E
Z
,

a
.

s
.
76 V/2011
5. Mete pohovoit o ekonomick
vkonnosti va spolenosti? Jak vy-
pad vkaz zisku a ztrt za rok 2010,
vygenerovali jste zisk?
Nejprve musm zmnit, e nae podnikn
je regulovan podnikn. To znamen,
e mru pimenho zisku nm uruje
legislativa prostednictvm Energetic-
kho regulanho adu. Zisk jsme vy-
generovali, a to i pes negativn dopad
fotovoltaickho boomu. A mohu-li jeho
vi alespo naznait, pohybuje se vdu
miliard korun.
6. U jste na to narazil. Zlou krev
vyvolalo v posledn dob pipojovn
alternativnch dodavatel elektiny.
Jak je role a pozice EZ Distribuce
v dan oblasti?
Nerad bych odpovdal pli zeiroka.
Nicmn jsme vnaprost vtin ppad
pipraveni pipojovat vrobny zobnovitel-
nch zdroj, a u hovome obioplyno-
vch, solrnch nebo vtrnch zdrojch. To
je ale zjednoduen pohled pouze zhle-
diska monost akapacity distribun st.
Pozornost musme vnovat tzv. pohledu
bilannmu. Pokud je ohroena spolehli-
vost provozu energetick soustavy R, tak
EPS, a. s., je oprvnn dt distributorm
pokyn, aby reagovali nastav, kter me
zpsobit ohroen bezpenho aspolehli-
vho provozu soustavy. Tento pokyn jsme
obdreli, aproto dosti opipojen uri-
tch zdroj ji nebyly kladn vyizovny.
Nechci zjednoduovat, pesto vyznn
ve uvedenho chpejte tak, e venerge-
tickm mixu esk republiky maj obnovi-
teln zdroje sv msto, ale vrozumn me.
A tu mru defnuje Nrodn akn pln,
co je vldn dokument, kter prochz
zenm vBruselu, ovem jet nen sou-
st prvnho du R. Hodnoty, kekte-
rm se zavzala vlda R, jsou vyven,
tzn. potaj s takovou skladbou zdroj,
kter udruje stav mezi zdroji a spote-
bou vrovnovze. Naopak dlouhodobou
bilann nerovnovhu vsoustav neme
jej provozovatel pipustit.
Mimodn zjem onov investice doob-
lasti vroby elektrick energie zobnovi-
telnch zdroj byl zpsoben zejmna tm,
e podpora uritm druhm zdroj byla
prost enormn, napklad ufotovoltaic-
kch elektrren byla dvakrt vy ne
teba vsousednm Nmecku. Proto nastal
boom. Zisky majitel fotovoltaickch elek-
trren byly vuritou dobu nepimen.
Pvodnm zmrem bylo garantovat
nvratnost investic do15 let, ale pokud
se vlivem vhodnch podmnek vR n-
vratnost zkrtila napolovinu, vyvolalo to
enormn zjem investor i ze zahrani.
Prost takto vhodn ve podpory vda-
nm ase nebyla nikde vokolnch zemch.
a.. vstavba kabelovch veden NN, VN
b.. opravy kabel, spojky
c.. inenrsk innost
d.. vstavba fotovoltaickch elektrren na kl
e.. projektov pprava
f.. drba a sprva veejnho osvtlen
kontakt:
RHelektro s.r.o., ikova 139, Tinec 739 61
tel.: +420 558 989 940 +420 731 494 710
www.rhelektro.com hrycek@rhelektro.com
nabz:
mont, opravy, revize a zkouky elektrickch

zazen
projektov innost ve vstavb
vroba, obchod a sluby
provdn staveb
zmenictv
Elektrospolenost B. D. spol. s r. o. vlastn certifikty:
ISO 9001 a 14001 a OHSAS 18001
tel.: 596 632 388, fax: 596 632 497
e-mail: info@ebd.cz, www.ebd.cz
Elektrospolenost B. D. spol. s r. o.
Prask 2323, 438 01 atec
tel.: 411 126 490, www.montaze-elektro.cz
e
-
m
a
i
l
:

m
o
n
t
a
z
e
.
e
l
e
k
t
r
o
@
e
m
a
i
l
.
c
z
Firma HANZL ELEKTROMONTE s.r.o., sdl na adrese Prask 2323, 438 01 atec, vznikla
v srpnu 2006. Spolenost m technick i logistick zzem a zabv se komplexnmi
slubami v oblasti energetiky, prmyslu i domcnosti a jej veden a kmenov zamstnanci
maj dlouholetou praxi mont a projekce zazen NN a VN.
lenn spolenosti je uspodno na, veden, pprava staveb, logistika, projekn kancel,
smluvn obchodn kancel, stavby. Firma disponuje technickm zzemm a strojnm
vybavenm potebnm pro svoji innost.
Jsme driteli certifktu SN EN ISO 9001:2001, SN EN ISO 14001:2005, SN OHSAS 18001-
2008, Mme pravideln prokolen pracovnky s potebnmi osvdenmi a certifkty:
kompletn sortiment kabelovch soubor, prce pod naptm PPN, prci ve vkch,
mont, oprava, drba a revize vyhrazench elektrickch zazen NN a VN, rozvad NN,
VN a transformtorovch stanic.
Jsme Smluvnm partnerem Skupiny EZ v atci s pevn stanovenou pracovn dobou
a vybavenmi temi pepkami, obsazenmi kvalifkovanmi pracovnky pro uspokojen
poteb zkaznka a zpracovn jeho poadavku.
Realizujeme stavby pro nae obchodn partnery v kompletnm rozsahu NN, VN do 35 kV, a to
vetn projektov dokumentace, reviz a inenrinku.
MONT ELEKTRICKCH VEDEN A ZAZEN VECH DRUH A NAPT
PROJEKTY, REVIZE
OBCHODN INNOST
Elektromontn spolenost
Eliprom spol. s r.o., elivskho 24, 466 01 Jablonec nad Nisou
tel./fax: 483 314 839, tel.: 483 316 672, e-mail: eliprom@eliprom.cz
ISO 9001:2008
ISO 14001:2004
OHSAS 18001:2007
SEG s.r.o.
Skladov 4, 326 00 Plze
VE-monte, a.s.
Arnota z Pardubic 2082, 531 17 Pardubice
. . . vae bezpen cesta k elektrick energii.
Modern
elektromonte
s tradic
Spolenosti MSEM, a.s. Frdek-Mstek,
VE-monte, a.s. Pardubice
a SEG s.r.o. Plze,
jsou vznamnmi dodavateli montnch prac
pro distribun energetick spolenosti.
Nabzme komplexn een v oblasti vstavby,
oprav a drby distribunch energetickch zazen.
Pi realizaci zakzek klademe draz na kvalitu,
bezpenost prce a ochranu ivotnho prosted.
Spolenosti jsou soust Energetickho
a prmyslovho holdingu.
MSEM, a.s.
Collo louky 126, 738 02 Frdek - Mstek
78 V/2011
7. Ve rm se u vs objevuje spojen
harmonie lovka s prodou. Co si
za tm mme pedstavit?
Skupina EZ veobecn vnuje velkou
pozornost projektm spojenm s ivot-
nm prostedm ajako nejvt tuzemsk
flantrop nan vznamn pispv. Vna
spolenosti se zodpovdn vztah k i-
votnmu prosted projevuje kupkladu
standardy technickch een. Pouvme,
nebo nov zavdme, takov zazen,
jejich dopad naivotn prosted je mini-
mln, vsouladu spovolenmi limity. P-
kladem me bt teba to, e nazklad
vyhodnocen rizik zneitn nasazujeme
technologie, kter zabrauj kontaminaci
pdy, resp.zneitn ovzdu.
EZ Distribuce m legislativn zvazky
vi ivotnmu prosted voblasti ochrany
fry afauny. Meme hovoit ostovkch
milion korun, kter investujeme doza-
zen. Konkrtn dodoplkov ochrany
veden vysokho napt chrnc ptactvo
ustarch typ konzol ped zsahem elek-
trickm proudem. V souasn dob u
jdeme cestou prevence svyuitm bezpe-
nch konzol, nakterch zdvodu prosto-
rovho rozmstn vodi nemusej ji bt
pouvny doplkov ochrany. Tento zp-
sob je nejen ekonomicky vhodnj, ale
zrove ipraktitj sohledem naprovoz
adrbu zazen. Vnkterch ppadech
stojme ped rozhodnutm, zda osazovat
vrchn veden vizuln ochranou ped
mechanickm nrazem ptka dovodi
pi letu. Ztchto dvod monitorujeme
zatm jeden zvytipovanch sek veden,
kde dochz podle ornitolog kvy frek-
venci pelet ptactva, specilnm kame-
rovm systmem.
Zdroj: EZ, a. s.
79 V/2011
Verschienungssysteme individuell perfekt zukunftsorientiert
EL-NE Elektrotechnik Ges.m.b.H. Kalkofenweg 8 A-5400 Hallein-Gamp
Telefon: +43 (0) 62 45/83 3 70-0, 82 3 24-0
Fax: +43 (0) 62 45/82 3 24-22
E-mail: mail@el-ne.at
Internet: www.el-ne.at
FN: 56179t LG Salzburg
UID: ATU34635703
LLLK1RO1LClllK
EL-NE Electrical Engineering Company -
We will advise you gladly, especially when it comes to individual, economically
www.el-ne.at ,
or send us an email to mail@el-ne.at .
EL-NE Elektrotechnika s.r.o. -
Kompetentn partner pro systmy rozvodu proudu a svorkovnic.
Rdi Vm porkud jde o individuln a ekonomick een
pret informace najdete na naem web u www.el-ne.at , nebo
nm zalete E-mail na mail@el-ne.at .
Zanedbateln nejsou ani nae aktivity pi
vstavb novch zazen vrmci schva-
lovacch zen. Jednak u vznamnch
staveb prochzme procesem EIA (posu-
zovn vliv naivotn prosted), jednak
pi stavb volme vdy een, kter jsou
kprosted co mon nejetrnj. Nap.se
sname vyhbat lesnm sekm, neohro-
ovat pirozen teritoria divok zve, co
nejmn naruovat krajinn rz. Inves-
tujeme tak do obnovy energetickho
zazen, abychom je pevedli na nov,
nronj standardy. Za dleitou po-
vauji i skutenost, e nae spolenost
je dritelem ocenn Bezpen
podnik a usiluje o zskn certif-
ktu ISO 14001, m chceme sob
iveejnosti dokzat systmov pstup
pi zen oblasti ochrany ivotnho
prosted.
8. Jak hlavn cle si klade EZ Dis-
tribuce, a. s., v letonm roce?
Jako jeden zklovch cl mohu zmnit
to, e budeme dl pracovat naproblema-
tice obnovitelnch zdroj sukonenm
podpory pro fotovoltaick elektrrny tato
otzka toti nekon. Dalm zcl je nov
koncept efektivnho asset managementu,
79 V/20111
Zdroj: EZ, a. s.
kter pedstavuje lep sprvu naeho ma-
jetku akde se bez modernjch pstup
neobejdeme. Jet pipomenu prioritu,
kterou jsme si stanovili ji vloskm roce,
atou je tvorba novho automatizovanho
systmu dispeerskho zen. Vsouasn
dob mme dispeink pt ajejich poet
chceme redukovat apejt namodernj
systm dispeerskho zen.
Plnn vech tchto cl sjednocuje nae
sil o efektivn fungovn. Spolenost
EZ Distribuce m nejen bn podni-
katelsk povinnosti jako kad jin spo-
lenost, ale nese jako regulovan subjekt
zodpovdnost tak vi sttu.
80 V/2011
Futuristick pedstava, e jednoho dne
bude tm kadou domcnost v esk
kotlin dit pota, nen a tak vzd-
len hudba budoucnosti, jak by se mohlo
zatm jevit. Nejen on-line sledovn
spoteby energi v domcnosti, vyhod-
nocovn historie spoteby, ale i zen
spotebi v domcnosti bezdrtovm
modulem a mnoho dalch monost
slibuje modern inteligentn elektromr.
Vyhodnocen skutench monost tchto
novch midel i nvrhu optimlnho
zpsobu jejich nasazen vesk republice
vrazn pispje projekt AMM (Advanced
Meter Management) Skupiny EZ.
S pomoc inteligentnch mi se zkaz-
nk bude moci aktivn zapojit do ener-
getickho trhu, ovlivnit svou spotebu
a tm i uetit.
V praxi by to mohlo vypadat tak, e
za10a 15 let by spotebie jako praka,
lednika, vytpn nebo klimatizace byly
zeny bezdrtov z dicho modulu,
jen by vyhodnocoval signly z dicho
centra i aktuln spotebu domcnosti
vjednotlivch dennch anonch asech.
Na zklad aktuln odbrov situace
vdistribun sti icen elektrick energie by
tento modul pak vypnal i aktivoval chod
jednotlivch spotebi v domcnosti
tak, aby se pokud mono vyhnul dobm
snejvymi nroky nadodvky, kter jsou
vtchto asech nejdra.
Nen to fkce, jednou to pijde, k On-
dej Mamula, vedouc pilotnho projektu
AMM realizovanho dceinou spolenost
EZ Men, s. r. o. Vrmci tohoto projektu
bude vdruh polovin roku 2011 inteli-
gentnmi elektromry, onco jednodu-
mi, ne bylo ve uvedeno, vybaveno
na33 tisc domcnost vetech eskch
lokalitch veVrchlab, vokol Jemanic
anaPardubicku. Budeme tyto technolo-
gie podrobn zkoumat v relnch pod-
mnkch esk republiky, abychom byli
pipraveni nasplnn poadavku Evropsk
unie doroku 2020 nasadit tato midla
vevtin domcnost, popisuje vyhldky
Ondej Mamula.
Evropsk unie d, aby spotebitel mohl
lpe sledovat svoji spotebu amohl nani
adekvtnm zpsobem reagovat. Dnen
Frantiek Mller pracuje od roku 1994 v energetice v oboru informanch technologi.
Do roku 2005 pracoval ve Vchodoesk energetice, a. s., jako vedouc pracovnk GIS.
V souasnosti pracuje jako specialista v EZ Men, s. r. o.
Byl, mimo jin, odpovdn za nsledujc projekty:
- geograck informan systm Vchodoesk energetiky (VE),
- pozen dat o distribun soustav VE,
- automatizovan systm technicko-ekonomickho zen distribuce,
- projekt migrace zkaznickho systmu VE do SAP/R3,
- projekt zen vkonu EZ Men,
- pilotn projekt Automated meter management ve Skupin EZ,
- rozen pilotn projekt WPP AMM.
Rovn se podlel na zaloen Sdruen sprvc st vchodnch ech a NEMOFORA a je
zstupcem EZ Men v PRIME Alianci.
EZ Men, s. r. o. EZ chyst revolun
projekt inteligentnho men spoteby energi
81 V/2011
elektromr pouze registruje celkovou
spotebu a ta je jednou za rok po ode-
tu vyfakturovna. Po instalaci novho
midla bude zkaznk moci vysledovat,
kolik energie spoteboval vekterou dobu,
astm dle pracovat. Tento systm dle
umon, aby obchodnci selektinou vy-
tveli nov tarify, kter budou zkaznka
motivovat k omezen spoteby v hodi-
nch, kdy je cena energi vy, tedy na-
pklad nezapnat praku nebo myku
v exponovanch asech, a tm uetit
zaelektinu.
Musme si vak vyzkouet, zdali je zkaz-
nk ochoten na takov tarify reagovat,
upozoruje Ondej Mamula. Dnen z-
kaznk, kter vyuv dvoutarifn sazbu,
plat vuritch hodinch dne ni sazbu
za elektinu. Podmnkou pro piznn
takov sazby je vak upraven elektro-
instalace v dom, dky kter je mon
vzdlenm povelem zdispeinku zablo-
kovat uritou skupinu spotebi. Syst-
mem HDO (hromadn dlkov ovldn)
tak zkaznkovi vpedem stanoven as,
obvykle v obdob tak zvan piky, kdy
je cena elektiny vy a s me bt
ipetena, zablokujeme napklad bojler
nebo akumulan kamna. Tento systm je
pro zkaznka fnann vhodn, nijak ne-
sniuje jeho komfort, napklad tepelnou
pohodu vdomcnosti, azrove umo-
uje distributorovi udret dostatenou
stabilitu st a obchodnkovi nabdnout
ni ceny energie.
Tarify, kter budeme v projektu testo-
vat, vak budou bez blokace. Zkaznk
bude mt monost svou spotebu sledo-
vat, bude znt rozdlnou cenu elektiny
v rznch hodinch dne a sm se bude
moci rozhodnout, zda bude prt zadraho
vdob piky, nebo zda radi vyuije ni
ceny energie nap. v dopolednch nebo
nonch hodinch.
S dodavateli technologi tak eme,
zdali takto i nadle budeme regulovat
cel okruhy vytpn, jak se to dnes dje
pomoc HDO, nebo budeme komunikovat
Vizitka:
EZ Men, s.r.o.
Sdlo: esk republika, Hradec Krlov, Riegrovo
nmst 1493
Zaloen spolenosti: spolenost zahjila svoji
innost v plnm rozsahu 1. 6. 2005
Obor podnikn: odety spotebovan elektrick
energie, monte, demonte, vmna, ovovn
a drba mic techniky a jej nkup
Management:
Generln editel: Filip Seck
Obchodn-ekonomick editel: Martin Michek
Provozn-technick editel: Pemysl Vni
Ondej Mamula pracuje v energetice od roku 1998. Od roku 2004 pracuje pro Skupinu EZ,
pevn v oblasti regulace a legislativy a procesn-organi-
zanch zmn. V souasn dob je vedoucm projektu
WPP AMM.
V letech 2004 a 2007 byl lenem, pozdji vedoucm
Integran kancele EZ, jej lohou byla postakvizin
integrace a transformace pti REAS v nov procesn
orientovan spolenosti.
V letech 1998 a 2004 pracoval pro poradenskou spole-
nost Accenture v oblasti utilit, se zamenm na strategii,
zmny podnikatelskch model a procesn reengineering.
Ondej Mamula vystudoval VUT v Praze, fakultu strojnho
inenrstv. V roce 2007 dokonil postgraduln studium
na Joseph M. Katz University of Pittsburg a zskal titul MBA.
82 V/2011
s dicm systmem chytr domcnosti
a nebo dokonce pmo povelovat jed-
notliv spotebie. Ji dnes jsou natrhu
kdispozici elektromry spslunm bez-
drtovm modulem a tak spotebie,
kter um reagovat na jeho podnty.
Nov technologie vak jet nedozrly
do podoby, abychom byli schopni tyto
sluby poskytovat v parametrech, jak
chceme, nedozrla ktomu ani pslun
legislativa, vysvtluje okolnosti pilotnho
projektu Frantiek Mller, vedouc tech-
nickho tmu.
Chytr elektromry by vak vbudoucnu
dky obousmrn komunikaci vrelnm
ase mohly zkaznkovi pinst nejen
mnohem ir spektrum tarif, ale i in-
tegraci men spoteby dalch mdi
spotebovvanch vdomcnosti, tj. vody,
plynu atepla.
Chytr elektromry se tak stvaj v-
znamnou soust dalch pokroko-
vch technologickch een, napklad
tzv. chytrch st. Dvodem pechodu
kchytrm stm jsou itechnick podmnky
vsouvislosti srozmachem obnovitelnch
zdroj energie ze slunce, vtru a jinch.
Vrazn narst rozptlen neboli dis-
perzn vroba, kter zsadnm zpsobem
zasahuje dostvajc koncepce distribu-
nch apenosovch st zaloen nacent-
rlnch energetickch zdrojch, pten sti
apaprskovitm pipojen odbrnch mst.
V prbhu doby se mn msta vroby
aspoteby, avak pten st st je stle
stejn. A pokud se zanou mnit pod-
mnky u na rovni nzkho napt nebo
u trafostanice, kter zsobuje obec nebo
st msta, tak napklad pi instalaci solr-
nch zdroj me v uritch obdobch bt
problmem zajistit dostatenou kvalitu
dodvky, aby nedochzelo ke znmmu
poblikvn rovek nebo a k pokozen
spotebi.
Dalm nastupujcm elementem v sti
jsou elektromobily. Pokud se dost na-
poj vce tchto voz, bude to fenomn,
kter budou energetici muset eit. Pokud
se na jednom mst bude nabjet vce
elektromobil, z nich kad me pi
nabjen mt spotebu jako cel rodinn
dm, vzrst riziko technickch problm,
protoe souasn s na takovou piko-
vou zt nen dimenzovan. S pomoc
chytrho elektromru bude monost
nejenom sledovat nabjen auta, ale
v ppad poteby zablokovat spotebu
unkterch spotebi, kter nejsou zcela
nezbytn pro chod domu. Osobn se
domnvm, e do budoucna nebude stait
EZ Men, s. r. o. EZ chyst revolun
projekt inteligentnho men spoteby energi
83 V/2011

zablokovn
celho okruhu, ale bude nutn
komunikace inteligentnho mie s -
dicm systmem v inteligentnm dom
zkaznka. Velc zkaznci z oblasti pr-
myslu se pi sjednvn smlouvy o dodv-
kch elektiny mus zavzat ke konkrtn
vi odbr v jednotlivch hodinch a
pokud to nedodr, jsou penalizovni.
Pro domcnosti se to nedl, tam spo-
tebu, prbh icelkovou vi odhadujeme
na zklad statistik podle takzvanch
typovch diagram dodvek. Poinstalaci
inteligentnch mi u budeme schopni
reagovat on-line anespolhat se pouze
nastatistiku, kter me bt u3,5 milionu
odbratel nespolehliv, popisuje Ondej
Mamula.
EU chce po lenskch sttech, tedy
ipoesk republice, aby doroku 2020 in-
teligentn elektromry nasadila u80 pro-
cent maloodbratel. Kad zem ale
m monost navrhnout technologick
nebo ekonomick zmny tak, aby se mohl
vybrat i jin systm pro konkrtn zemi
nejvhodnj. Vzhledem k existenci
HDO povaujeme za nanejv douc
takovou studii udlat. U ns ji funguje
adu let zaveden systm, kdy pomoc
impuls velektrick sti se urit okruhy
spoteby, napklad pmotopn topen,
akumulan kamna nebo bojler, zapnaj
jen pi levnjm tarifu. Stvajc elektro-
mry jsou pomrn levn amy snimi ne-
mme dn problm, nadruhou stranu
je to technologie morln pekonan
ainteligentn elektromr doke mnohem
vce. Clem projektu AMM je v relnch
podmnkch esk republiky systm
inteligentnch midel provit a dopo-
ruit nejvhodnj technologii, zpsob
iasovn jejho zaveden. Vppad plo-
nho nasazen by investice do celho
systmu nakonec nesl zkaznk v tarifu
zadistribuci elektricn energie, nechceme
proto nic uspchat, ve chceme detailn
provit a vyhodnotit. Pokud pistou-
pme na poadavek Bruselu,
pak potrv nejmn doroku
2015, ne zaneme smaso-
vou instalac novch elekt-
romr. Abychom termny
EU stihli, pak bychom mezi
roky 2015 a 2020 museli
inteligentnmi elektromry
osadit a 3 000 odbrnch
mst denn anatakovou
logistickou operaci dnes
nejsme pipraveni, upo-
zoruje Frantiek Mller.
Pro spotebitele to
me znamenat, e si
v horizontu 10 a 15
let budou muset podit nov spo-
tebie, kter budou vybaveny ipem
a bezdrtov modul elektromru je tak
bude moci dit. Pesto si vedouc pro-
jektu nemysl, e by to obyvatelstvo od-
radilo od ochoty nechat si inteligentn
mie zavdt. Spotebie jako praka
alednika adal vydrely dve cel nae
mld nebo idle, dnes je jejich ivotnost
znjakho zhadnho zpsobu mnohem
krat. Zaveden zmnnho systmu sle-
dovn spoteby potrv 10 a 15 let azatu
dobu bude ji trh zasycen spotebii, kter
budou umt komunikovat sbezdrtovm
modulem vmii. Zrove si lid budou
muset koupit nov spotebie, protoe
zkrtka skon ivotnost tch starch. Bu-
dou teba onkolik stokorun dra, ale
mohou jim uetit mnohem vce penz,
v vspch projektu jeho vedouc.
Spolenost EZ Men, s. r. o., je nyn
vefzi testovn technologi. Mme ho-
tovu koncepci projektu a jsou vybrni
tyi dodavatel midel, protoe chceme
posoudit nejen jejich schopnosti napoli
technologickho vvoje, ale i jejich ob-
chodn fexibilitu. Vyhodnocujeme si, jak
jsou prun aschopn plnit nae specifck
poadavky. 35 tisc mi chceme insta-
lovat od ervna do prosince letonho
roku. Nyn probhaj komplexn zkouky
tchto technologi, abychom zajistili, e
zkaznkovi jejich instalac nezpsobme
pokles kvality dodvky elektrick energie,
by se jedn o pilotn projekt. Zkaznk
by snovm elektromrem neml poctit
dn rozdl. Postupn vak poinstalaci
chytrch elektromr chceme zjiovat
jejich reakce aoekvn, spolen snimi
budovat zklady novho een auit je
jej vyuvat. Uitek zchytrch st ichyt-
rch elektromr me mt pouze chytr
zkaznk, ubezpeuje Ondej Mamula.
Petr Pohorsk
84 V/2011
Hewlett-Packard Smart grids,
nov slovn spojen v energetice
Energetika se opt dostala na pedn
msta naich zpravodajskch relac. Jen
co na as skonila diskuze o fotovoltaice,
objevilo se tma havrie ve Fukuim
a po nm lnky a reporte o rstu ceny
elektin v souvislosti s odstavenm 7
nmeckch reaktor.
Zpoza strnek vystrkuje rky dal nov
slovn spojen senergetikou Smart Grids.
Co jsou Smart Grids, pro ns zajmaj
apro onich musme nco vdt?
Jednodue proto, e vbudoucnu budou
soust naeho ivota jako ivota spote-
bitele, tak jak je dnes jeho soust digitln
televize nebo mobiln telefon. Smart Grids
pedstavuj takov nastaven apropojen
distribunch st elektrick energie, pi
kterm dochz kvrob, spoteb are-
gulaci distribuce energie vpokud mono
omezench (ostrovnch) systmech. Nov
technologie Smart Grids pak umon vhod-
nm zpsobem integrovat dodistribun
st obnoviteln, auritm zpsobem sto-
chasticky pedpovdatel, vrobn zdroje
energie a nae zvyky spoteby energie.
Clem zkuebnch test azkuebnch pro-
voz vech stvajcch projekt Smart Grids
vedench energetiky je ovit, e je v silch
vrobn a regulan technologie udret
85 V/2011
stabilitu st vevybran oblasti vprovozu.
Ztov impulzy pro test tchto schop-
nost jsou: predikovatelnost vroby vOZE,
nhl klimatick zmny, havrie, odstvky,
poruchy apod. Napomoc si pak vroba
adistribuce vdan oblasti bere technologii
regulace spoteby nebo nkterou zforem
skladovn elektrick energie dotepelnch
vmnk nebo vodnch peerpvacch
elektrren. Ekonomicky atraktivnj vna-
ich podmnkch mohou bt teba kogene-
ran zdroje elektrick energie tedy zdroje
schopn vyrbt souasn elektinu iteplo,
atmto zpsobem balancovat stabilitu dis-
tribun st. Souasn startuje schopnost
regulace spoteby u bnch sbratel
pomoc inteligentnch elektromr an-
sledn iinteligentnch (Smart ) spotebi.
Dotto oblasti se ji pustili vrobci bl
elektroniky atechnologick frmy pipra-
vujc regulan systmy pro domcnost.
Tyto technologie znm jako AMM jsou
ji ivesk republice vpilotnm provozu.
Jen opatrn se rozbh itet pohled, kdy
vznamnou st regulace spoteby pe-
vezmou elektrick dopravn prostedky
(projekty E-mobility) abaterie obecn.
Instalace Smart Grids je velkou vzvou
nejen pro spolenosti vyrbjc adistribu-
ujc elektrickou energii e ajejich tradin
dodavatele men a regulace, ale i pro
nov pchoz hre dotohoto oboru, ze-
jmna spolenosti z oblasti IT. Nasazen
Smart Grids vyaduje abude vyadovat
nasazen mnohem sofstikovanjch een
IT podpory men aregulace, ne je znme
dosud. Dnes dochz kregulaci pevn
nastch VVN aVN , vbudoucnu se pesune
vznamn st tto lohy vsouvislosti se
Smart Grids inahladinu NN. Ztoho dvodu
se zmn ipoadavky na softwarov vyba-
ven distributora. Nazklad tchto poteb
vznikaj nov een, ovuj se teoretick
poznatky, buduje se know-how.
Spolenost Hewlett Packard jako jedna
zpednch technologickch spolenost
svta IT je soust mnoha podobnch
projekt. Jednm zposteh, kter jsme
si zmnoha projekt vesvt pinesli, je
rozdlnost poteb zadavatel, pichzej-
cch z rozlinch prmyslovch odvtv.
Naopak, pes pohled narozdln zadn
avstupn podmnky, pivd nae zkaznky
kpodobnm konceptm een ahledn
mitelnch vstup. Mon stejn po-
dobn jsou pak i nstroje, kter budou
mit spch tchto projekt.
Nae spolenost byla lenem dodavatel-
skho uskupen projektu Toyota Smart
City, kde zadavatelem byl vrobce auto-
mobil a energetick spolenost. Clem
projektu bylo realizovat infrastrukturu sti
(oblasti) msta tajcho cca 70 dom aza-
jistit vtto oblasti monost zen aregu-
lace spoteby pomoc celkem cca 1 400
inteligentnch distribunch adomcch
zazen pro zen spoteby vetn parku
elektromobil.
Vlastn energetick regulace ajej podpora,
oven pipravench scn, to jsou v-
sledky pilotnho projektu, kter zajm dis-
tribun odbornky avrobce novch voz.
Konenm clem projektu vak nen jen
to, vechny tyto sluby mus bt prodny
konenmu zkaznkovi spotebiteli, ten
mus pochopit jejich pidanou hodnotu,
oblbit si nov sluby. Pak je teprve projekt
komern spn.
Jak tedy konen zkaznk, obyvatel da-
nho regionu, pozn, e je soust tech-
nologick zmny? Pozn to tak, e dostane
nov sluby. Clem vech tchto projekt
nen jen ovit si nasazen technologie,
ale ioven si atraktivity novch slueb,
oven si zmn vevztahu zkaznk ado-
davatel. Dle naich zkuenost prv zde se
nalz hlavn fronta vboji ospn nasa-
zen nov technologie avichni potenciln
zadavatel stoj vevztahu kzkaznkovi
ped kolem nabdnout avyhodnotit re-
akci natyto nov sluby. To znamen rozvoj
systm pro zen vztahu se zkaznky,
poslen lohy call center, nov produkty
zaveden dostvajcch billingovch sys-
tm nebo lep systmy pro zen servis-
nch pracovnk vternu. Ukazuje se, e
ityto systmy budou t neodmysliteln
patit dosady produkt Smart Grids, asice
dooblast lep podpory nov zavedench
produkt amen jejich spnosti.
Budoucnost naich Smart Grids bude
zpotku jin, ale itak meme oekvat
spotebie reagujc apracujc vnovch
tarifech spoteby, ty zaelektinu sm-
snm ztovnm a tarify it na mru
rozdlnm spotebitelskm skupinm.
Celkov si vak budeme muset naSmart
Grids prost pivyknout jako nave nov.
Frantiek Voldn
Sales Executive, Hewlett-Packard
Vldy, regultoi a spotHELWHO SR{DGXM HIHNWLYQ Y\X{YQ
HQHUJL HxHQ SUR VSUYX HQHUJL VSROHQRVWL /DQGLV*\U
pizpVREHQ SR{DGDYNP ]ND]QN SRPK Y\KRYt tmto
WODNP WP {H XPR{XMH GLW YDxH V\VWP\ VH ]YxHQRX
pHVQRVW D VSROHKOLYRVW 1DxH HxHQ *ULGVWUHDP MH H[LELOQ
$00SODWIRUPDNWHURWHYUKODGNRXFHVWXWHFKQRORJLPDLQ
IRUPDFPDXPR{XMHY\WYHWLQWHOLJHQWQVW
-DNRGRGDYDWHOHQHUJLHEXGHWHPW]YxHQRXLQQRVWSURYR]X
DYWxVSROHKOLYRVWVWDWPLNOLGQVSQHNY]KOHGHPNWHFK
QRORJLFNPX NQRZKRZ D QPL SRVN\WRYDQP ]NXxHQRVWHP
1DxHHxHQYPSRP{HGRVKQRXWOHSxKRGRSDGXQD{LYRWQ
prostHGWP{HXPR{QYDxLP]ND]QNm GLWVYRXVSRWebu
HQHUJLH D VQL{RYDW YDxH ]DW{HQ YH xSLNFK 7R YxH ]QDPHQ
ePDQDJHHQHUJ\EHWWHUq
&KFHWHOLVHGR]YdWYFHQDYxWLYWH
ZZZODQGLVJ\UF]DZZZODQGLVJ\UHX
/DQGLV*\USRVN\WXMH
9NRQQ]HOHQHxHQ
VFOHPPDQDJHHQHUJ\EHWWHU
Evropsk komise vydala dokument o prioritch energetickch infrastruktur Evrop-
sk unie, kterm dominuje AMM (inteligentn men). Landis+Gyr, globln spo-
lecnost s vedoucm postavenm v inteligentnm men a v esench pro zen
energi, uvtal tento dokument a naprosto souhlas s tvrzenm, ze pechod od sou-
casn sov infrastruktury k technologim AMM a smart grid vsak nepostupuje tak
rychle, jak je potebn.
,Je povzbudiv, ze Evropsk komise neoznacila pouze mnoho vhod, kter technologie smart metering a smart grid mohou pinst
evropskm zkaznkm; ale uznala tak, ze tyto klcov technologie nejsou v soucasn dob nasazovny dostatecn rychle. Cm
rychleji bude smart metering nasazen, tm dve budou moci evropst zkaznci a energetick spolecnosti vyuzvat vhod sluzeb, kter
poskytuje, ekl Jon Stretch, vkonn viceprezident EMEA. ,Kritickou otzkou je, jak bude schopna EU promnit tento fakt v akci.
Nezbv nm plis mnoho casu k dosazen cl 20-20-20 Evropsk unie ostatn svtov regiony nasazuj tyto technologie rychleji
nez Evropa, dodal.
,nfrastrukturn balcek byl publikovn ve strategickm dokumentu EU ,Energie 2020, kter tak povazuje ,urychlen procesu za-
veden inteligentnch elektromr za prioritu. nteligentn elektromry a energetick st jsou zdraznny jako klc k realizaci plnho
potencilu pro obnovitelnou energii a spory energie, a tak jako zklad pro dobe fungujc evropsk energetick trh a spolehlivost
energetickch dodvek.
Landis+Gyr, kter m nasazeno pes 300 million micch bod a pes 1000 systm AMM po celm svt, tvrd, ze dvody pekzek
v Evrop jsou politickho a legislativnho charakteru. ,Technologie je k dispozici, je nutno ji pouze uvst v zivot. Bez co mozn nej-
rychlejsho polozen zklad smart grid prostednictvm AMM nebude infrastuktura pipravena vytvoit za 10 let energeticky efektivn
ekonomiku s malm dopadem na emise uhlku, poznamenal Stretch.
V prbhu dalsch let bude Evropsk komise vyhodnocovat dals legislativn poteby k dosazen cl 2020. ,Podncujeme Komisi
k podniknut vsech krok potebnch k zrychlen tempa nasazen inteligentnch elektromr napc celou Evropou. Vyvineme co
mozn nejvts sil, abychom k tomu sami pozitivn ve vsech smrech pispli, uzavel Stretch.
Landis+Gyr apeluje na Evropskou komisi za prosa-
zovn rychlejho zaveden AMM (smart metering)
Y(YURS
TRANSTECH CZ je distributorem frmy ADD Production pro
eskou republiku. Firma dodv systm ADDAX IMS pro in-
teligentn men energi azen spoteby energie. Co konkrtn
si pod tm mme pedstavit?
ADDAX IMS je komplexn hardwarov i softwarov sys-
tm pro men energi azen odbru elektrick. ADDAX
IMS vyuij hlavn distributoi elektrick energie pro men
spoteby nasvch odbrnch mstech, zejmna bytovch do-
mech amench provozovnch. Pouv se ivevelkch insti-
tucch pro zjitn rozdlen spoteby mezi jednotlivmi pro-
vozy, nap. v lznch, univerzitch a velkch kancelskch
budovch. Zkrtka vude tam, kde je poteba modern, lev-
n aspolehliv mit adit spotebu energie.
Povzte mi, zjakch st se systm skld.
ADDAX IMS se skld ze vech t vrstev inteligentnho m-
en. Prvn vrstva jsou koncov zazen, tedy statick elek-
tromry, routery a komunikan rozhran. Druhou vrstvu
pedstavuje penos namench daj a pkaz po veden
nzkho ivysokho napt aGPRS. Tet vrstva je Data Ma-
nagement, kter vnaem ppad pedstavuje software SIMS,
uren pro sbr namench hodnot asprvu elektromr.
Jak jsou hlavn vlastnosti vaeho systmu pro inteligentn me-
n? Uvech vrobc budou asi dost podobn, ale urit nabzte
nco, co nenabz vichni.
Samozejm, ve co nabz konkurence nabzme tak
aktomu inco navc. Zkladn funkcionality elektromr
jsou ovldn tarifu apomocnch rel podle vnitn spnac
tabulky ipodle on line povel zcentrly (ve zmnn SIMS
nebo nadazen systm distributora), men proflu energie
ijinch veliin, zen spoteby, detekce pokus omanipula-
ci s elektromrem a to i kdy je elektromr vypnut, prce
vpedplatnm ikreditnm reimu, monost odpojen odbr-
nho msta (nap. pi ukonen odbru), automatick syn-
chronizace asu zNTP serveru. Tyto funkcionality poskytuj
irokou klu monost keten energi.
ato zajmav, co nenabz vichni?
Nejzajmavj monost systmu ADDAX IMS je penos dat
poveden vysokho napt. Standardn se komunikace elek-
tromru pslunch k jedn distribun trafostanici schz
vdata koncentrtoru vtrafostanici adata koncentrtor dle
komunikuje s nadazenm systmem pomoc GPRS. AD-
DAX IMS umouje prostednictvm penosu poveden vy-
sokho napt svst komunikace z distribunch trafostanic
do trafostanice vn/vvn a odtud ji komunikace s centrlou
probh pooptickm kabelu i klasickm ethernetu. Hlavn
vhodou je, e distributor nemus platit poplatky mobilnm
opertorm, co zlevn provozovn st chytrch elektrom-
r. Dal vhodou je, e cel komunikan trasa je majetkem
distributora a ten nen zvisl na zprostedkovn sti ko-
munikace mobilnm opertorem anehroz vpadky komuni-
kace zdvodu problm nastran opertora. Nezanedbatel-
nm pnosem je, e namen daje apovely neprochzej
skrze komunikan systmy druhch stran a distributor je
m tm pdem pln pod kontrolou.
Posledn otzka, kde se meme selektromry odADD setkat?
Spolenost ADD Production prodala celosvtov ji
1 899 522 inteligentnch elektromr, to je daj z bezna
2011, do dneka to je
jet o pr destek ti-
sc vce. Jedn se pouze
ointeligentn elektrom-
ry, vrobou klasickch
elektromr se frma
ADD nikdy nezabva-
la. V esk republice
se s naimi elektromry
mete setkat v pilot-
nch projektech EZu,
PRE aE.ONu.
jednofzov elektromr
TRANSTECH CZ
inteligentn men energi
Ing. Jan Skil, technick editel spolenosti
88 V/2011
Vzvou automobilovmu prmy-
slu v esk republice je zvislost
na vvozu. V posledn dob vak
pronikly na prmiov trhy zem
jako na aIndie, dve znm ze-
jmna masovou vrobou levnho
zbo. Tyto zem jsou nyn schop-
ny konkurovat tradinm prmy-
slovm zemm. Z toho vznikaj
otaznky nad dlouhodobou ivot-
nost obchodnho portfolia. Jak
produkty, jak een lze vymlet
vrmci hodnototvornch st bu-
doucnosti? Umon nm pokr-
vat nklady avytvet zisk? Azde
je opt zkladem rychlost: trhy
jsou stle dynamitj azmenu-
je se as namodernizaci aoiven
obchodnho portfolia.
Hromadn spoluprce
Ve vku hromadn spoluprce
ji koly nepln jednotlivci, n-
br skupiny. Firmy nyn zapojuj
dovvoje svch produkt zkaz-
nky. Vezmme jako pklad Fiat
500: bhem vvoje byli zkaz-
nci vyzvni ke hlasovn o jeho
designu i k podvn nvrh
ohledn interiru. Vz, kter vzni-
kl, odpovdal pn vtiny zkaz-
nk, akdy Fiat oznmil uveden
natrh, ml u 80000 objednvek.
Pizpsobovn apersonalizace
Lid jsou za osobn rys ochotni
vyvinout vt sil a vynaloit
vce penz. Nen to ppad jen re-
lativn levnch produkt, nbr
i dlouhho seznamu variant, je
kupujcmu umouj vytvoit v-
robek vyhovujc jeho osobnmu
stylu.
Web 2.0
Pestoe je Web 2.0 pro mnoh
reklamnm trikem, m reln do-
pady. Zkaznci mohou prosted-
nictvm novch mdi lpe komu-
nikovat avymovat si informace
a nzory. Pro frmy to me bt
obrovskou vhodou, nebo to
tak me produkt zniit. Pkla-
dem je Buick Crossover: General
Motors chtl uvst na trh nov
SUV. Rychle se rozneslo, e chce
vz prodvat pod znakou Buick.
Na internetu se tomu dostalo
velice negativnho ohlasu. To pi-
mlo GM, aby plny na uveden
vozu na trh zruil, pestoe by
vz mohl jt ji dovroby. Pokud
jde ohodnocen kvality vrobk,
a tud jejich konkurenceschop-
nost, maj nyn vznamn vliv
fra, blogy, Twitter adal sociln
mdia. Stanou-li se jist otzky
i problmy pedmtem veej-
n diskuse a diskutuje se o nich
aanalyzuj se veskupinch, me
to poskytnout vznamn vhled
dozkuenost, hodnot apn c-
lovch skupin.
Zvyuje se mobilita a mnoho
organizac nyn vybavuje svj
personl technologi potebnou
k prci z domova, z hotelu i
naletitch. Umonn mobilnho
pstupu k podnikovm datm
aaplikacm znamen adu vzev:
dostupnost, funkcionalitu a veli-
ce vznamnou bezpenost.
Nov vk komunikace kdyko-
li a kdekoli vytv nov vzvy
ve smyslu rovnovhy mezi prac
a ivotem. To je t jasn identi-
fkovateln megatrend. Sprvn
rovnovha znamen zajistit, e se
v osobn ivot prost nezmn
v ivot pracovn. Jednm z klo-
vch aspekt rovnovhy mezi
prac a ivotem je celoivotn
vzdlvn. V pracovnm proste-
d podlhajcm rychlm zmnm
se lid musej ustavin pizp-
sobovat novm kolm a v-
zvm. Aby lid byli produktivn
aodborn zdatn, frmy potebuj
svm zamstnancm nabzet od-
povdajc monosti rozvoje pro-
fesnch aosobnch dovednost.
Strnut populace
Hlavn roli celoivotnho vzd-
lvn podtrhuj statistiky o de-
mografckch zmnch. Dalm
trendem je strnouc populace
prmyslovch zem. Velice to
ovlivn vechny oblasti spolenos-
ti, odtrhu prce pes pisthova-
leckou politiku a pofnancovn
systmu socilnho zabezpeen.
Urbanizace, zvlt v rozvojo-
vch a nastupujcch zemch, vy-
tv stle vce megalopol. Tato
megamsta i aglomerace, jako
Mexico City i Manila, jsou obrov-
skmi vzvami pro projektanty
ve smyslu mobilnosti, logistiky
ainfrastruktury.
Na vznamu, v neposledn ad
v dsledku rstu svtov popu-
Jak ICT mn dnen svt avytv pleitosti dobudoucna
Nov trendy pinesou hlubok zmny vmnoha oblastech spolenosti abudou vrazn ovlivovat ekono-
mick prosted, v nm frmy psob. Za posledn krize mnoho frem, jejich obchodn modely se dve
zdly bt robustn, bylo nuceno uchlit se pod ochranu ped konkurzem nebo likvidac. Prv v dsledku
megatrend prudce vzrostla intenzita a rychlost, s n nov vzvy vznikaly. Ekonomick krize proto maj
daleko vt dopad, ne tomu bylo kdy v minulosti. Zvltnm skalm pro frmy jsou strnul nkladov
struktury. Vysok pevn nklady byly hlavn pinou, pro bylo ze hry vyloueno mnoho hr.
T-Systems Czech Republic a. s.
89 V/2011
lace a stle vt industrializace
vedouc ke klimatickm zm-
nm v hrozivm mtku, zskala
iochrana ivotnho prosted.
Aby se zabrnilo zvyovn hladi-
ny ocen azneiovn vzduchu
a vody, potebujeme v ptch
dvou destkch let najt energe-
ticky efektivnj a ist techno-
logie. Ztohoto dvodu je dalm
trendem ekologie.
Kad si uvdomuje, e mno-
ho svtovch zdroj je v zsad
omezench ae souasn rove
spoteby nen udriteln. Mus-
me najt odpov na otzku, jak
lze snit spotebu, ani by se sn-
ila ivotn rove. Mnoho zem
z tchto dvod vrazn inves-
tuje do obnovitelnch energi,
jako vtrn, vodn a do biopaliv.
Trh senergi
Na trhu s energiemi je to vldn
a sttn regulace, co nut frmy
k vt zodpovdnosti za zacho-
vn prodnch zdroj a udri-
teln rozvoj. V dsledku toho
cena energie poroste, ale vroba
a distribuce energie bude ekolo-
gitj.
Virtualizace
Nov trend spustily i snahy s-
ti IT frem zmnit fxn nklady
v promnliv a kapitlov nkla-
dy v provozn nklady: podniky
se dnes sna virtualizovat sv
infrastruktury. Jednm z pklad
je vyleovn lon kapacity.
Servery pouvan pro ukldn
dat se ji neprovozuj ve vlast-
nm fremnm datovm centru,
ale nkde ve svt. Jinmi slovy,
stroje ji nejsou fyzicky ptomny
ve fremnch prostorch. Lze t
virtualizovat vpoetn vkon
a provoz aplikac. Firmy prost
plat za zdroje, kter aktuln
potebuj. Mohou pizpsobovat
zdroje v souladu s promnlivou
potebou.
Vezmeme-li tyto megatrendy
dohromady aporovnme-li je, je
jasn, e vechny neovlivuj svt
byznysu stejnou mrou. Nkter
spe ovlivn chovn spotebite-
l, jin maj sociln a politick
dsledky. Nkter jsou ji dnes
vrazn viditeln, jin se projev
nejdve zankolik let. Firmy mu-
sej potat strendy, kter budou
nejvce ovlivovat jejich podni-
kn, protoe chtj zachovat rst
a konkurenceschopnost. V tto
souvislosti mus uvit, jak mo-
hou co nejlpe vyut ICT vesvj
prospch.
ICT je prostedek, jen posky-
tuje funkcionalitu k podpoe
obchodn innosti. Pi srovnn
megatrend zjistme, e je ICT
obzvl dleit pro nkter
z nich. Znzorn-li se megatren-
dy grafcky, pokud jde o jejich
zvanost pro vztah mezi byzny-
sem a spotebiteli, asov rmec
a roli ICT, vynikne jako obzvl
dleitch devt megatrend,
kter by mly bt pokldny
zakritick. Souasn je frmy mo-
hou formovat a dit pomoc ICT.
Byznys Zkaznci 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Ekonomick krize
Zvislost na exportu
Konsolidace portfolia
Hromadn spoluprce
Hromadn customizace
Web 2.0
Sociln st
Mobiln zazen
Vyven prce - ivota
Strnut
Celoivotn vzdlvn
Urbanizace
ivotn prosted
ochrana zdroj
Zsahy legislativy
a vldy
Globln bezpenost
Virtualizace
Velikost kruhu se vztahuje k relevanci v ICT
1 rok a vce 3 roky a vce 5 let a vce
7
13
9
10
11
12
14
15
16
2
3
4
6
8
1
5
'\QDPLFNpVtRYp,7VOXE\
6SROXSUiFH
0RELOQtSRGQLNiQt
%H]SHQRVWDRFKUDQDGDW
7UYDOHXGULWHOQUR]YRM
DVRFLiOQtRGSRYGQRVW
T-Systems Czech Republic a. s.
90 V/2011
An important new recognition of FUMAGALLISPA by
the POWER market.
SLOVENSKE ELEKTRARNE (SL), the leading Slovak elec-
tricity producer company, outsources twocontracts to
FUMAGALLI SPA, for the supply of valves (Gate, Globe,
Check and Butterfly) and for the foundation of 2 new
units 3 & 4 of the nuclear power plant of MOCHOVCE.
These are two supply contracts for the supply of manual
and motorised On Off valves with diameters ranging
from 2 to 88, designated to the non classified areas
of the power plant.
FUMAGALLI SPA has won two international tenders,
after having received the full status from SLOVENSKE
ELEKTRARNE, fruit of the strong and consolidated ex-
perience of FUMAGALLI SPA and the high quality and
reliability obtained by its valves over the years in the
supply sector for POWER systems.
The strong production capacities and, at the same time,
the set up time scales that have always distinguished
our company are our guarantee of performance granted
by the market over the years.
The challenge, which we accepted with SLOVENSKE
ELEKTRARNE, is even more stimulating for our company
since it confirms what we have always deemed to be
our main prerogatives: producing within the promised
time scale, guaranteeing the required quality and keep-
ing price competitive over time.
The history of the Mochovce plant is fairly turbulent. It
all started at the beginning of the 1980s when, under
the Communist regime, a decision was made to build
a nuclear power plant that however remained unfin-
ished for a long time.
The Slovak government was later independently able
to complete the Mochovce reactors 1 and 2, which only
became operational at the end of the 1990s.
The plant belongs to Slovenske Elektrarne, which has
been controlled by ENEL since 2005 by 66%.
Enel has decided upon completion by 2013 of the
Mochovce reactors 3 and 4 (VVER 440/213 reactors
of originally Soviet design). These two reactors would
go on to compensate the necessary closure of reactors
1 and 2 (VVER 440/230 reactors of originally Soviet
design) of the Bohunice nuclear plant.
At the end of our contracts, scheduled for 2013, we
will supply more than 1,300 valves up to DN 88 to the
plant, manufactured in accordance with ENEL param-
eters and complying with our statuses obtained from
the same over the years.
The trust granted to us is based on more than 15,000
valves supplied to the Enel group in the recent history
of FUMAGALLI in Italy and abroad, on 34 plants and
systems set up by the customer.
From Cutro in Calabria to Chivasso in Piedmone, from
Larderello in Tuscany to Fusina in Veneto, from Escatron
Fumagalli Spa VALVES
MOCHOVCE Project
91 V/2011
in Spain to Marcinelle in Belgium,
now in Italy and in Europe, the FC
logo of Fumagalli Valves is present
in the electrical power plant now
owned by other administrators such
as E.ON, Endesa, Tirreno Power,
Edipower,
Acquiring and managing this type
of contracts, which are increasingly
demanding and complicated, helps
to reassert our organisation in the
eyes of our client base as one of the
valve production companies in Italy
to which you can outsource with
total peace of mind.
The recent entry of FUMAGALLI SPA into the Associazi-
one Italiana Valvolieri Riuniti (AVR) is another decision
that the management of FUMAGALLI SPA made in order
to always be present and proactive, also in terms of
legislation and innovation, on its market of the produc-
tion of valves.
This enables us to follow the changes and needs of
innovation that come from the market and to give our
proactive contribution of knowledge and experience
to this.
The acquisition of these contracts also opens the door
to FUMAGALLI SPA for the new nuclear sector in Italy.
Being part of this project will therefore be the most
direct and important testing bench for FUMAGALLI
SPA for what will be the next opportunities, which
will come from the renewed foundation plan of new
nuclear plants in Italy.
After acquiring the supplies of valves for the Archimede
Project (first global project for the integration between
thermal solar and this type of conventional plant) and
other important projects in Italy in the Oil & Gas sector,
such as the hydrogen project of the Taranto refinery (Te-
chint) and the Busalla system (Technip KTI), Mochovce
is another crowning achievement of FUMAGALLI SPA.
It will be the job of our quality office (recently further
reinforced with highly qualified personnel and backup
technical instruments) to guarantee the demanding
test requirements needed for the delicate service of
our valves.
The selection of especially reliable partners for com-
ponents that we do not produce, such as electrical
actuators, guarantees a performance that meets the
expectations of our customers.
New frontiers are now waiting for
us, ever more demanding and im-
portant.
Yet again this time, as we promised
after the Archimede Project, we say
the same words to our present and
future customers:
We are ready.
Milan April 2011
Vincenzo Di Croce
Vice Sales Manager
92 V/2011
l o g i s t i k a
Slovensk elektrrne, a.s.
Bezpen vroba elektiny
Spolenost Slovensk elektrrne, a.s., je
nejvtm vrobcem elektiny na Slo-
vensku. Po ukonen privatizace v dubnu
2006 se jejm hlavnm akcionem stala
spolenost Enel S.p.A. se 66% podlem.
Zbylch 34 % akci vlastn Fond nrod-
nho majetku, jeho akcionsk prva
vykonv Ministerstvo hospodrstva
Slovenskej republiky.
Majoritn
vlastnk Enel
Spolenost Enel je nejvt energetic-
kou spolenost vItlii adruhou nejvt
spolenost podle instalovanho vkonu
v Evrop. Vyrb, distribuuje a prodv
elektinu a plyn v rmci Evropy, Severn
aLatinsk Ameriky. Poakvizici panlsk
spolenosti Endesa m Enel zastoupen
v23 zemch spiblin 95000 MW insta-
lovan vrobn kapacity a svoje sluby
poskytuje 61 milinm zkaznk. Spole-
nost zamstnvala kekonci roku 2010 vce
ne 78000 lid. Provozuje irok portfolio
vodnch, tepelnch, jadernch, geoter-
mlnch, vtrnch afotovoltaickch elek-
trren. Vnosy zarok 2010 byly narovni
73,4 mld. eur s nrstem o 14,0 % proti
hodnot 64,4 mld. eur vroce 2009. Nrst
odr hlavn zven vnos z prodeje
elektiny nazahraninch trzch
Nov energie pro
Slovensko
Slovensk elektrrne, a.s., vyuvaj zkue-
nosti anejlep praktiky Skupiny Enel pro
svj rst. Programy jako Quasar aDesign
to Cost se staly nenahraditelnou soust
frmy. Zrove jsou Slovensk elektrrne
ldrem v inenrinku jadernch zazen
vrmci Skupiny Enel. Spolenost plnuje
dle expandovat v rmci regionu, a to
prostednictvm svho ambiciznho in-
vestinho plnu.
Spolenost respektuje vechny sv za-
mstnance, vytv kreativn atmosfru
amotivuje svoje odbornky naplno vyu-
vat schopnosti atalent. Prv ty pedurily
Slovensk elekrrne napozici inenrsk
zkladny pro celou Skupinu Enel, nap-
klad pro vytvoen jadernho informa-
nho akompetennho centra.
Vsledky v kostce
Pedmtem innosti Slovenskch elek-
trrn je vroba, prodej, dovoz, vvoz
a rozvod elektrick energie, jako i v-
roba a prodej tepla. Spolenost je pro-
vozovatelem dvou jadernch elektrren,
dvou tepelnch elektrren a34 vodnch
elektrren. Ty generuj 5 737,24 MW in-
stalovanho vkonu, tj. 5401 MW istho
vkonu. Vroce 2010 spolenost vyrobila
22463 GWh elektrick energie. Pooitn
o vlastn spotebu dodala do elektrick
st vc ne 21 TWh elektrick energie.
Z podlu jednotlivch zdroj na istch
dodvkch pedstavovaly jadern elek-
trrny 64,5 %, vodn elektrrny 24,7 %
a tepeln elektrrny 10,8 %. Ke konci
roku 2010 ml podnik celkem 5 419 za-
mstnanc.
Modernizace zvila
vkon
Slovensk elektrrne dokonily program
modernizace azvyovn vkonu naobou
blocch jadern elektrrny Bohunice V2.
Spolenost investovala do programu
500 milin eur azvila instalovan v-
kon kadho z blok na 505 MW. Byla
tak zvena rove elektrrny voblasti
jadern atechnick bezpenosti, provozn
spolehlivosti, havarijn pipravenosti, ja-
ko iekonomickho provozu. Dky tomu
Bohunice produkuj istou elektinu, z-
rove vytvej hodnotnou zkladnu pro
vzkum a vvoj. Program modernizace
a zven vkonu Atomov elektrrny
Bohunice pedstavoval druhou nejv-
znamnj investici Slovenskch elektrrn
poprojektu dobudovn Atomov elek-
trrny Mochovce.
Certifikty
mezinrodnch
standard
Slovensk elektrrne zskaly po 7ms-
nm snaen certifkty ISO 9001:2008,
ISO 14001:2004 aOHSAS 18001:2007, tj.
certifkty manaerstv kvality, ivotnho
prosted a BOZP. Uveden certifkty
potvrzuj soulad psoben Slovenskch
elektrrn s poadavky mezinrodnch
standard. Spolenost tak veejn dekla-
ruje svj zvazek zabezpeovat bezpe-
nou, kvalitn aspolehlivou vrobu ado-
dvku elektrick energie atepla, vytvet
bezpen pracovn prosted, zvyovat
povdom a zlepovat environmentln
chovn vlastnch zamstnanc adodava-
tel avneposledn ad zvit efektivnost
vech proces prostednictvm nstroj
aprojekt trvalho zlepovn.
Odolnj proti
zemtesen
Slovensk elektrrny chtj zvit odolnost
prvnch dvou blok jadern elektrrny
v Mochovcch proti zemtesen. Spo-
lenost ji vypsala tendr naprvn etapu
projektu, vjeho rmci se m vypracovat
koncept apslun dokumentace. Projekt
pipravuje ji del dobu, nejde tedy obez-
prostedn reakce nasituaci vJaponsku.
Na Slovensku jsou dnes v provozu dva
bloky atomov elektrrny v zpadoslo-
venskch Jaslovskch Bohunicch astejn
poet vjihoslovenskch Mochovcch, kde
se tak dokonuj dva rozestavn bloky.
Odolnj vi zemtesen je podle slo-
venskho adu jadernho dozoru bo-
hunick elektrrna, kter by mla ustt
otesy osmho stupn z 12dln kly
stupnice, Mochovce odolaj zemtesen
osle 7,4 stupn.
Energie pro vzdln
Slovensk elektrrne odmnily tyi nej-
lep prce student slovenskch vyso-
kch kol, kter souvisej s energetikou,
azrove udlila stipendia 50 studentm
slovenskch vysokch kol a univerzit
na akademick rok 2010/2011. Spole-
nost podporuje kolstv, vdu avzkum
ve spoluprci se slovenskmi technic-
kmi univerzitami nazklad Memoranda
odlouhodob spoluprci. Spoleenskou
zodpovdnost pi podnikn vtchto pro-
jektech zasteuje program Energie pro
vzdln. Slovensk elektrrne udlily
ceny Aurela Stodolu afnann dary vevi
3 330 eur zanejlep diplomovou adok-
torandskou prci. Finann dar zanejlep
bakalskou prci byl vevi 1 660 eur.
Prejadrovelektrrne
poskytujemehlavnetieto
sluzby:
- spracovanie PSA tudii na 1.,
2. a 3. urovni pre plny vykon
reaktora a odstaveny reaktor
na vymenu paliva,
- priprava podkladov pre
rozhodovanie pri zvyovani
bezpecnosti prevadzky
jadrovej elektrarne,
- vyvoj monitoru rizika
jadroveho bloku,
- optimalizacia limitov
a podmienok prevadzky,
- optimalizacia udrzbovych
cinnosti na baze spoahli-
vostne orientovanej udrzby,
- spoahlivostne analyzy
pocitacovych bezpecnost-
nych systemov a systemov
merania a regulacie (softver
a hardver),
- analyzy rizika vnutornych
poziarov a zaplav, prasknutia
vysoko-energetickych
potrubi, externych udalosti,
- vyvoj opatreni na riade nie
havarii, navrhy bezpecnost-
nych poziadaviek, havarij-
nych predpisov a navodov,
- hodnotenie rizika pri
vyraovani jadrovych blokov
z prevadzky.
Cinnosti RELKO su rozirene
aj do oblasti elektrizacnej
sustavy, chemickeho priemyslu
a inych potencialne nebezpec-
nych technolgii. Cieom je
rozvija vedecku zakladu pre
odhad a riadenie rizika, a tak
zlepsi prevenciu a zmiernenie
nasledkov azkych havarii.
www.relko.sk
STATIKA
STAVIEB
+421 903 600 810
www. s t a t i k a s t a v i e b . s k
(*3 (*3 (*3 (*3 (*3 (*3 (*3 (*3
SES Energoprojekt, s.r.o
One of the partners
Everybody comes from somewhere and only rarely starts from scratch.
Especially not in the energy sector.
Our roots are in the old Energoprojekt on Bubensk st., more precisely in its branch
of Bratislava. It was long ago but most of our colleagues remember it.
From that time we know SE as a respectable partner.
Behind us are old projects of EVO II revamp, project of new EVO I blocks,
projects of endless ENO A revamps, including new fluidized bed boiler, projects of
slag disposal in ENO, super emergency feed water system in NPP J. Bohunice and
many others. Between them practically everything that a company as SE can ask
for from a skilled designer.
Before us are project for new TG15 in Vojany and an interesting study of extension
of power plant Novky. We believe that we can manage this to the satisfaction of
our partner.
Koloman Prnay, company manager

More at www.energoprojekt.sk
ENERGO CONTROL s.r.o.
Automatizcia energetiky a
priemyselnch procesov
vypracovanie projektovej dokumentcie
vvoj aplikacnho softwru
realizcia dodvok a vroba elektrozariaden
realizcia montze, uvedenie do prevdzky
Automatizovanch Systmov Riadenia
Pri plynrni 2,
Kosice 040 01, Slovensk republika
tel.: +421 55 72 88777
fax:+421 55 72 88 778
ec@energocontrol.sk
www.energocontrol.sk
ERPADL
SIGMA SLOVAKIA, spol. s r.o., Zvolensk cesta 14, 974 03 Bansk Bystrica
tel.: 048/472 36 00, fax: 048/472 36 36, email: sigma@sigmaslovakia.sk
www.sigmaslovakia.sk
u
m
e
n
i
e

e
r
p
a
Dodvky priemyselnch erpadiel, priemyselnch

erpadiel na K, erpadiel pre jadrov energetiku
Rekontrukcie erpacch stanc v energetike,
petrochmi, priemysle a vodnom hospodrstve
Poradenstvo v oblasti erpacej techniky
ENERGO ERM a.s.
iarotechnick prce - prce
vetkch typov
Tepeln, protipoiarne,
protihlukov izolcie
Mont leen - leenrske prce
Uskutoovanie stavieb a ich
zmien
Stren izolcie, izolcie proti
vlhkosti a agresvnym vplyvom
Murrstvo
Ochrann ntery technologickch
zariaden a stavebnch kontrukci
Sancia betnovch kontrukci
vrtane komnov
Likvidcia azbestov
ENERGOTERM, a.s.
Pribiova 47
P.O. Box 45
840 04 Bratislava 44
tel: +421 02/65316662
65316664
fax: +421 02/65316707
e-mail: energoterm@termstav.sk
v
T
p
M
U
z
S
v
M
O
z
S
v
L
spn soust
hospodstv
Slovensk elektrrne jsou zodpovdnou,
aktivn aspnou soust slovenskho
hospodstv apispvaj kjeho dynamic-
kmu rstu. Zahlavn anemnn posln
povauj zabezpeit spolehlivou vrobu
elektrick energie pro vechny zkaz-
nky pi zachovn nejvy bezpenosti
vroby a trvale konkurennch cench.
Naplnn posln vyaduje vytven
partnerstv a spoluprci v regionech
s frmami z energetiky a jinch odvtv
hospodstv nalokln inamezinrodn
rovni. Slovensko vyrb z jdra zhruba
polovinu elektrick energie. Tento podl
vzroste po oekvanm dokonen te-
tho atvrtho bloku jadern elektrrny
vMochovcch, najejich dostavb pracuj
Slovensk elektrrne. Navc naSloven-
sku se pot isvstavbou nov jadern
elektrrny, investice se m pohybovat
mezi 46 miliardami eur.
Spolonos Geoaktul, s. r. o. vykon-
va geodetick a kartograck prce
na dianinch stavbch a investi-
nch stavbch vieho rozsahu. Mo-
mentlne pracujeme na stavbe MO34
na jadrovej elektrrni v Mochovciach
pre hlavnho dodvatea stavebnch
prc na jadrovom ostrove. Njdete
ns na www.geoaktual.sk
Tepeln chladov izolcie technologickch
zariaden a stavieb
Izolcie chladiarn a mraziarn
Vroba izolanch panelov a roho
Vlastn projekn innos
Prce realizujeme v tuzemsku a v zahrani
Vznamn stavby realizovan naou spolonosou:
Atomov elektrre Jaslovsk Bohunice V1 1. a 2. blok
Atomov elektrre Jaslovsk Bohunice V2 3. a 4. blok
Atomov elektrre Jaslovsk Bohunice V1 1. a 2. blok rekontrukcia
Atomov elektrre Jaslovsk Bohunice V2 3. a 4. blok rekontrukcia
Atomov elektrre Mochovce 1. blok
Atomov elektrre Mochovce 2. blok
Atomov elektrre Mochovce 3. a 4. blok u uzavret zmluvy
AE J.Bohunice + Mochovce pravideln celoron drba
Stavitesk 3, P.O. Box 64
830 00 Bratislava, Slovakia a.s.
www.termotechna.sk
96 V/2011
Termostav-Mrz spol. s r. o., Koice
Na trhu rozhoduj a boduj kvalita a reference
k Michal Varchol, generln editel
soukrom spolenosti Termostav-Mrz,
s.r.o., Koice.
Od ervence 1994 firma psob na do-
mcch a zahraninch trzch zejmna
v oblastech ruvzdornch vyzdvek,
izolac, vstavby a oprav komn. Za tu
dobu se svmi sukcesy staila zapsat
do povdom mnoha odbratel, inves-
tor a obchodnch partner.
K rozvoji na spolenosti napomohla
skutenost, e vychz ztradic Termostavu
zvodu 3 Koice, zaloenho potkem
roku 1962. Fungoval plnch 30 let, pot
proel transformac na sttn podnik
Termostav Koice a z nho v roce 1994
privatizac vznikla frma Termostav-Mrz,
k Michal Varchol.
kolem novho subjektu bylo realizovat
stavebn prce charakteru ruvzdornch
vyzdvek atepelnch izolac pro intenzivn
rozvjen prmyslu na Slovensku, v e-
chch apostupn i vzahrani.
Z domova do celho
svta
Zkuenosti, nasbran praktickm ko-
lenm vhutnch kombintech vOstrav,
Tinci a V Koice, pozdji v zemch
EU, hlavn v Nmecku, se ukzaly jako
sprvn zvolen strategie.
Provdme dnes prce vevech prmys-
lovch odvtvch. Disponujeme dostate-
nm potem odbornk, co je vdnen
konkurenci velkou vhodou. Nai pracov-
nci uplatuj osvden technologie aza-
zen, pracuj stradinmi inovmi, eko-
logicky oetenmi materily. D se ci,
e psobme prakticky pocelm svt.
Nen to frze, ale fakt. Sta nahldnout
na webu podniku do sekce Reference.
Nejvce se frm da v hutnictv a ener-
getice. Sektory disponuj velkm potem
zakzek, hlavn na koksovch baterich
agigantickch vysokch pecch.
V souasnosti mme velkou zakzku
vU.S. STEEL Koice. Pedstavuje naprost
novum vproblematice koksovch bate-
ri. Provd se est stn na celou vku,
na cel zbr s pemostnm. Nechci jt
pli dodetail, ale jde opravdu otech-
nologick progres.
Slova generlnho editele ukazuj, e se
frma neboj novch vzev. Ktomu je vak
poteba zkuench manaer, technik
adlnk.
Jedna velk rodina
Jejich vbru frma vnuje patin d-
raz, je ale pochopiteln. Spolenost, coby
soukrom subjekt, si zakzky shn are-
alizuje sama.
Do dicch funkc pijmme mlad in-
enry ze kol. Preferujeme teoretick
Vizitka:
Termostav-Mrz spol. s r.o.
Sdlo: ul. Priemyseln, 042 99 Koice
Zaloen spolenosti: Termostav .p. zvod 3 Koice
vznikol 2. 1. 1962 a 1. 7. 1994 bol pretransformo-
van na skromn spolonos Termostav-Mrz s.r.o.
Poet zamstnanc: 208 (k 1. 6. 2011)
Obor podnikn: stavebnctvo
Ron obrat spolenosti (2010): 10 403 tis. eur
Management:
Prezident spolenosti: Ing. tefan Mrz
Generln editel: Michal Varchol
Ekonomick editel: Ing. Ivan Bosak
Vrobn editel: Ing. Oliver Kabo
97 V/2011
znalosti, shodn zhruba se zamenm
na frmy, ajazykov vybaven, potebn
pro aktivity vzahrani. Vybran jedinci se
pak zdokonaluj prax uns. Dlnick pro-
fese si vychovvme sami. Dobr forma se
nm osvdila narodinn bzi. Pracuje-li
uns otec aje dobr odbornk, sna se
svj fortel pedat nasyna. Systm funguje
spolehliv.
Zaopatit dostatek odbornk pro takovou
personln flosofi je jeden kol. Druh,
nemn dleit, tvo otzka marke-
tingov strategie frmy ohledn kvality
slueb pro zkaznky.
Jde o serizn pstup, postaven a od-
bornost, aspekty zaruujc uritou jis-
totu na konkurennm trhu. Tko vs
nkdo oslov znovu, pokud mu patn
odvedete pedchoz prci. I kdy dnes
jsou tlaky nacenov proveden pomrn
velk. Nadomcm, ale izahraninm trhu
rozhoduj a boduj pedevm reference
akvalita.
Navc k tomu nabzme servis a starost
oprodukt jak podobu zakzky, tak poje-
jm uveden doprovozu, prozrazuje dle
editel nco zknow-how frmy.
Za vm hledej
penze!
Sem pat ikadoron tzv. dotaznkov
systm ke vzjemn komunikaci s kli-
enty ohledn objednanho produktu.
Pin nm informan pehled nejen
okritickch mstech zakzky, ale t opo-
znatcch klient, co dobudoucna vylepit.
Data jsou soust podnikovho systmu,
na kter frma pela ped dvma roky
a kter vem zamstnancm poskytuje
daje von-line podob.
Spolenost se sna pi sv innosti pou-
vat nejprogresivnj metody. Zvlt,
kdy si jako privtn frma vytv fnann
zzem zvlastnch zdroj.
Tm, e spolupracujeme se pikovmi
frmami zciziny, dostvme se knovm
technologim, knovm provedenm ma-
teril a produkt. Zskan informan
potencil nm umouje zjistit, co je
v brani novho. Zrove ho podle po-
teby petavme v inovan nkup, na-
pklad v podob spornch a pitom
vkonnch agregt.
Promylen pstup, zejmna vdob hle-
dn spor z hlediska energetick spo-
teby. Jde ozdrav postoj frmy, uplatu-
jc vlastn technick kvality aschopnosti.
Nae frma je trochu vzdlen bnmu
stavebnictv, mme termny spotan
na hodinu. Agregty jsou drah a mus
produkovat, a vhutnictv, i energetice.
Jedeme podle sovch graf, neplnme-li,
hroz nm nemal fnann sankce.
eve, dr se svho
kopyta
Ozodpovdnosti veden vrmci rozvoje
frmy svd ifakt, e neriskuje sdobrm
jmnem natrhu.
Neexpandujeme do innost, v nich
nejsme doma. Zdokonalujeme akti-
vity, kterm dobe rozumme a umme
v nich fundovan poradit, zrealizovat je
a k tomu pidat potebn servis. To je
nae domna.
Navc takov pechod vyaduje dic apa-
rt, styn pracovnk mus bt ukadho
projektu. Styn pracovnk je ale teba
ivevztahu kbudoucnosti frmy. Vem ji
pan editel spatuje?
Dle se oprat ostabilizovan tm pracov-
nk, vzdlvat jej azdokonalovat tak, aby
svou produkc pokryl poteby podniku.
Pokud jde o oblasti technologi a tech-
niky, chceme inadle spolupracovat sv-
znamnmi evropskmi frmami. Souasn
mme v myslu vce prezentovat frmu
na vstavch i konferencch za elem
nejen erpat zkuenosti odsvch koleg,
ale sami tak pispvat do tohoto infor-
manho toku mylenek.
Adam Hodman
98 V/2011
SEPS, a.s. Poslnm SEPS je spolehliv
provozovn penosov soustavy...
k generln editel spolenosti Ing.Jn
Horkovi.
Slovensk elektrizan prenosov
sstava, a.s. (SEPS) byla zaloena v roce
2002. V rmci nrodnho hospodstv
Slovensk republiky je soust elektro-
energetickho sovho odvtv, kter
m charakter pirozenho monopolu.
Spolenost zamstnv pes 500 zamst-
nanc, kte svou prci dle slov generl-
nho editele spolenosti SEPS vykon-
vaj na vysok odborn rovni, protoe
to v tomto sektoru ani jinak nelze.
Jak m spolenost SEPS hlavn cle?
Poslnm SEPS je spolehliv provozo-
vn penosov soustavy, zabezpeovat
dispeersk zen soustavy, jej drbu,
obnovu a rozvoj tak, aby byla zaruen
bezpenost provozu, spolehlivost akva-
litn dodvka elektiny vem uivatelm
penosov soustavy ajej paraleln provoz
se sousednmi penosovmi soustavami.
Pitom je nutn dodrovat transparentn
anediskriminan principy pstupu ksou-
stav s minimlnmi dopady na ivotn
prosted arespektovat poadavky vypl-
vajc znrodn ievropsk legislativy, zre-
gulanch rozhodnut RSO (adu pro
regulaci sovch odvt) azrelevantnch
pravidel provozu a mezinrodn spolu-
prce nadnrodn synchronn propojen
elektrizan soustavy EU, popsal generln
editel spolenosti SEPS.
Postihla spolenost SEPS ekonomick
krize?
Ipes nepzniv podmnky celosvtov
krize se v roce 2009 podailo naplnit
adokonce pekroit plnovan vsledek
hospodaen. Pokles penosu aspoteby
elektiny se negativn projevil na sti
regulovanch vnos spolenosti, jimi
jsou penos, ztrty a systmov sluby.
Ty byly ni o zhruba 6,1 mil. oproti
pvodnmu pedpokladu, ekl generln
editel. Dle doplnil, e striktn regulan
rmec pro rok 2009 projevujc se snenm
poplatk za klov regulovan sluby
spolenosti takt nevytvel vhodn
podmnky pro zopakovn dobrho v-
99 V/2011
sledku hospodaen zroku 2008. Vtomto
roce byl hospodsk vsledek 29,4 mil.
pozdann.
Musela spolenost kvli nann krizi
pistoupit k propoutn zamstnanc?
Spolenost SEPS uplatovala opaten
smujc koptimalizaci potu pracovnch
pozic vprbhu roku 2010. Zmny orga-
nizan struktury a funknho schmatu
spolenosti SEPS byly ovlivnn zejmna
strategi spolenosti, situac natrhu selek-
trickou energi avneposledn ad tak
kriz. Stav pracovnch pozic se mnil sc-
lem doshnout takovho stavu zamst-
nanc, aby spolenost mohla vpln me
naplnit svoje podnikatelsk aktivity ana-
dle zabezpeovat dlouhodobou stabilitu
penosov soustavy, lil generln editel.
Jakm zpsobem spolenost SEPS
kompenzovala dopady ekonomick
krize?
Rok 2009 byl pro SEPS celkov spn,
ale ne bezproblmov aani jednoduch.
Byli jsme nuceni pijmout pln eten
nklad, kter byl zamen pedevm
nasporu provoznch nklad, omezen
investinch aktivit a udren fnann
a ekonomick stability spolenosti. Z-
rove byla pijata opaten nani erpn
regulovanch nklad, kde se spolenosti
podailo uetit vce ne 10 mil. . Tato
opaten voblasti nklad spolu smrn
vymi vnosy zpeshraninho provozu
penosov soustavy pispla k celkov
lepmu vsledku hospodaen, ne ped-
pokldal pln, ato o0,9 mil. ped zdan-
nm, vysvtlil Ing.Jn Horkovi.
Vizitka:
Slovensk elektrizan prenosov sstava, a.s.
Sdlo: Mlynsk nivy 59/A, 824 84 Bratislava 26,
Slovensk republika
Poet zamstnanc: 517 (31. 12. 2010)
Obor podnikn: prenos elektriny, prevdzkovanie
prenosovej sstavy, zabezpeovanie dispeerskho
riadenia sstavy, drba, obnova a rozvoj prenosovej
sstavy a jej paraleln prevdzka so susednmi
prenosovmi sstavami
Ron obrat spolenosti: predben obrat spolo-
nosti za rok 2010 poda IFRS je 450 004 258
Management:
Pedseda pedstavenstva a generln editel:
Ing. Jn Horkovi
Mstopedseda pedstavenstva a vrchn editel seku
rozvoje a investic: Ing. Emil Krondiak, PhD.
len pedstavenstva a vrchn editel seku
ekonomiky: Ing. Igor Groaft
100 V/2011
SEPS, a.s. Poslnm SEPS je spolehliv
provozovn penosov soustavy...
Jak spolenost SEPS hospodaila v lo-
skm roce a jak vsledky oekv
v roce 2011?
Poetnm uzaven roku 2010 jsme do-
shli vsledku hospodaen ped zdannm
vevi 40 mil. apozdann 31,2mil.,
piem obrat inil 450 mil. . V ka-
dm ppad se vporovnn srokem 2009
jedn ozlepen astalo se tak dky opat-
en managementu spolenosti. Svoji roli
ale tak sehrla skutenost, e RSO pod
vlivem zkuenost zroku 2009, kdy dolo
k otevrn trhu a snen, resp. i zniku
velk sti vnos z aukc, umonil s-
tenou sanaci vnos vrmci regulova-
nch innost. Musme uvst, e ipes toto
sten zlepen vroce 2010 dosaen
rove ziskovosti neumouje potebnou
rentabilitu aktiv, nebo aktiva spolenosti
vlivem provedench investic rostou, po-
psal situaci generln editel Horkovi.
Vroce 2011 m spolenost naplnovan
vsledek hospodaen ped zdannm
na rovni tm 20 mil. , co je mn,
ne oekvme vroce 2010. Tady znovu
plat, e pro rok 2011 regulace vymezuje
na spolenosti u prostor v oblasti
ziskovosti, protoe ceny zapenos stag-
nuj, provozn nklady hlavn vlivem n-
rstu odpis stoupaj a ceny ostatnch
regulovanch slueb poklesly. Zrove
se zuuje i prostor pro spory regulo-
van sti nklad, co spolu s uvede-
nmi vlivy redukuje ziskovost spolenosti
nanedostaujc rove. Ztchto dvod
spolenost pipravila na rok 2011 pln,
je umouje souasn model regulace
a realita v oblasti provoznch nklad
ovlivnnch infac. I z tchto dvod
spolenost jedn o zmnch regula-
nho rmce, kter by umonil dosahovat
lepch vsledk dovolujcch potebnou
rove investic. Zrove spolenost hled
v regulaci tak een, kter pinese co
nejmen dopady nklad svch slueb
na koncov ceny elektiny, podotkl ge-
nerln editel.
Plnuje spolenost SEPS v nadchzej-
cm obdob njak investice?
Investin pln na spolenosti v roce
2011 je zamen hlavn napokraovn
adokonen realizace zakzek zapoatch
v pedchzejcch letech. V rmci sou-
boru staveb Veden 2400 kV Lemany
Moldava pokrauj prce na vcesys-
tmovm veden 2400 kV + 2110 kV
Spnac stanice Koice Lemeany aroz-
en rozvodny 400 kV v Lemeanech
s clem dokonit cel soubor staveb
v jnu 2011. Dokonenm realizace to-
hoto souboru staveb se zv spolehlivost
napjen U.S. Steel vKoicch avznamn
se zv bezpenost aspolehlivost elek-
trizan soustavy v celm regionu v-
chodnho Slovenska. Vroce 2011 pokra-
uj prce na realizaci souboru staveb
spory z nkladov na energie zaujmaj kad firmu
Aj firma podnikajca v oblasti, ktor je charakteristick
ako predikovatenou spotrebou energi, me vaka
spoluprci s inovatvnym partnerom systematicky pl-
nova a optimalizova spotrebu energi.
Spolonos IPESOFT pretavuje poznatky z optimaliz-
cie energetickch systmov v priemysle a energetike
do podmienok rznych klientov, i u v energetike, v-
robnch firmch alebo naprklad aj v doprave. Projekt
IPESOFT REMS, v rmci ktorho sa elezninej spo-
lonosti Cargo Slovakia podarilo zavies inn kontrolu nad podstatnou asou
energetickch nkladov, prvom zskal v Slovenskej republike prestne ocenenie
IT projekt roka 2010. Poda zakladatea a generlneho riaditea Miroslava Kuns-
cha me IPESOFT prve vaka kombincii inovanho potencilu internho tmu
pecialistov s spenmi referenciami v rznych odvetviach ponknu rieenia pre
energetick manament pre irok spektrum firiem.
Ako mu IT rieenia prispie k energetickm sporm v podnikoch?
Mnoho priemyselnch firiem m dosia o svojej spotrebe energie informciu len
vo forme faktry od dodvatea, bez znalosti detailov o priebehu spotreby. V ta-
kom prpade bude spotrebite v podstate len plati za spotrebovan energie, bez
monosti efektvne riadi nklady na ich obstaranie. Informan systmy pracu-
jce v relnom ase, v ktorch je IPESOFT priekopnkom, umouj podnikom
plnova a cielene riadi nkup a spotrebu energi vetko na zklade presnho
monitorovania spotreby, analz a pokroilch predikci, takpovediac v priamom
prenose, v danom ase, v aktulnych podmienkach vroby.
Take za pomoci takchto systmov mu realizova spory hlavne
vek vrobn firmy?
Definoval by som to inak. Aplikcia IPESOFT SKEI je systm na optimlne riade-
nie vroby a spotreby energi. Rieenia v tomto systme podporuj plnovanie,
monitorovanie, vyhodnocovanie a riadenie vroby a spotreby energi, a to naprie
priemyselnmi odvetviami a bez obmedzen vekosou firmy. Mu ho vyui vet-
ky firmy, ktorch manari sa zaujmaj o sporu nkladov na energie, priom
v dnenej dobe s spory nkladov asi najastejie slovn spojenie v slovnku
manarov. Odpoviem iastone aj otzkou: Ak na zklade referenci doku nae
systmy zni nklady na energie v rdoch a desiatok percent, ktor manar by
rd nezapsal takto vsledok do vronej sprvy?
Mono rozri monosti pre energetick spory tak, aby firma nielen
riadila spotrebu energi, ale aj ceny energetickch surovn?
Na sasnom liberalizovanom trhu s energiami me firma ovplyvni aj nkupn
cenu energi. IPESOFT m cenn sksenosti aj v tejto oblasti, a to s oboma stra-
nami tohto toku energi, so spotrebitemi energi vrobnmi podnikmi, ako aj
s obchodnkmi s energiami. Prve pre nich je uren IPESOFT SELT, komplexn
rieenie pre podporu obchodovania na liberalizovanom trhu s elektrinou, plynom
a teplom. Obchodnkom dva do rk nstroje na vytvranie a funkn realizciu
zmlv a burzovch obchodov od CRM a po fakturciu a riadenie rizk.
Spolonos IPESOFT je spoahlivm a overenm partnerom v oblasti energetiky
a priemyslu, ktor prina inovatvne rieenia pre manament energi, pomhajce
efektvne riadi nkup a predaj, ako aj spotrebu a distribciu energi pre irok
klu energetickch nosiov.
www.ipesoft.sk
drba vegetcie www.vegetatio.sk
Komplexn povrchov prava kovovch
a betnovch kontrukci a stavieb.
Prce pre SEPS, a. s.
101 V/2011
Za desa rokov projektanti LiV-EPI, s. r. o. prispeli k novm miestam na mape
najvch diel vo vstavbe a rekontrukcii elektroenergetickch zariaden na Slo-
vensku. Od svojho vzniku v roku 2001, kedy sa z projeknho oddelenia, ktor
pracovalo pre skupinu LiV, vytvorila samostatn projekn organizcia, LiV-EPI, s. r. o.
zaznamenva trval rast nielen potu, ale aj zloitosti projeknch rieen. Medzi najv-
ie projekty patria rekontrukcie ESt 400/110 kV Horn daa, ESt 400 kV Moldava, ESt
Levice, ESt Lemeany, Vmena transformtorov 220 kV na 400 kV USS Koice. Zrove sa
spolonos venuje kompletnej projeknej a ininierskej innosti pri vstavbe a rekontrukci roz-
vodn VVN/VN pre vetky distribun spolonosti na Slovensku. Dalou oblasou je projektovanie vyveden vkonov z pa-
roplynovch a pikovch zdrojov ako napr. PPC Levice a pikov zdroj PPC Power v Bratislave. O kvalite a spoahlivosti
projekcie sved spoluprca s JAVYS, JE Jaslovsk Bohunice a Mochovce.
Rast objemu prce je sprevdzan odbornm rastom celej spolonosti. Stala sa znmou vysokou precznosou a odbor-
nou spoahlivosou navrhovanch rieen. Precznos projektovania je podporen najmodernejm softvrovm vybavenm
spolonosti.
Na rchlosti rastu jej neubrala ani krza v rokoch 2009 a 2010, kedy spolonos rstla v objeme trieb medzirone o 25 %,
a stala sa pre partnerov dveryhodnou nielen pre odbornos ale aj ekonomick spoahlivos. Za desa rokov je LiV-EPI, s. r. o.
jednou z najvch, odborne a technologicky najvyspelejch projeknch organizci v tomto regine.
Budcnos spolonosti vid jej riadite Ing. Peter Mekel hlavne v kva-
litatvnom raste a relnom udran rastu spolonosti. Vziou spo-
lonosti je predva rozum, o, rozmenen na drobn, znamen
by medzi prvmi v znalostiach prevdzky, kontrukcie a vstavby
modernch elektroenergetickch zariaden. Znamen to sledova
najnovie technologick trendy vvoja a vroby energetickch zaria-
den, aby projekty zodpovedali najvym poiadavkm na odborn
rove, spoahlivos a pouvatesk komfort pre zkaznka. Spo-
lonos si uvedomuje potrebu vchovy novch projektantov a preto
nadviazala uiu spoluprcu s pracoviskami ilinskej Univerzity.
Riadite spolonosti Ing. Peter Mekel vid strategick cie pre budce
obdobie v rozren psobenia spolonosti za hranice Slovenska pre
kultrnu a technologick prbuznos hlavne do eskej republiky, ale
spene sa rozvja spoluprca aj s partnermi z Nemecka a Rakska.
LiV-EPI, s. r. o. 10 rokov napredovania
www.liv-epi.sk
102 V/2011
PROFIL SPOLONOSTI
Spolonos ELCON BRATISLAVA, a. s. vznikla v roku
1997 so zameranm na poskytovanie sluieb pre ener-
getiku a to najm vykonvanm oprv, rekontrukci
a vstavby distribunch a prenosovch veden 110 kV,
220 kV a 400 kV.
Poas uplynulch rokov sme sa pri realizcii montnych
prc na vedeniach VVN v Slovenskej a eskej republike
prezentovali vbornou kvalitou monte, dodranm do-
hodnutch termnov a operatvnosou pri plnen poiada-
viek odberateov.
Za 14 rokov naej existencie sme si vybudovali stabiln
kder kvalitnch technicko-ininierskych a montnych
pracovnkov a vybavili sa najmodernejmi zahranin-
mi montnymi mechanizmami a nradm, ako aj pe-
cilnymi montnymi pomckami vlastnej kontrukcie.
Poas tohto obdobia sme realizovali vstavbu cca.
100 km novch 400 kV veden, mont 700 km OPGW
ln a preizolciu veden v dke viac ako 500 km.
Aby sme pre naich zkaznkov zabezpeili maximlnu
kvalitu, prela naa spolonos v roku 1999 certifika-
nm konanm spolonosou TV a zskala certifikt
systmu riadenia kvality. V sasnosti vlastnme cer-
tifikty systmu manarstva kvality poda noriem ISO
9001, ISO 14001, ISO 18001 a ISO 3834-2.
Pre zlepenie a skvalitnenie styku so zkaznkmi v es-
kej republike sme vytvorili u v roku 1997 organizan
zloku spolonosti v Prahe a v slade s naou trhovou
stratgiou sme v roku 2000 zaloili dcrsku spolonos
ELCON PRAHA a.s.
ELCON BRATISLAVA a.s.
Priekopy 20, SK - 821 08 Bratislava, Slovensk republika
tel.: +421 2 50 109 111, fax: +421 2 50 109 102
elcon@elcon-bratislava.sk, www.elcon-bratislava.sk
103 V/2011
Transformcia 400/100 kV Medzibrod
aTransformcia 400/110 kV Voa.
Pipomete nkter z nejvtch sp-
ch spolenosti SEPS.
Zajeden znejvtch spch povau-
jeme zahjen innosti k1.1. 2011 orga-
niztora krtkodobho trhu selektinou
OKTE, a.s. dcein spolenosti SEPS,
kter vznikla 11. 8. 2010. lohou OKTE je
organizovat avyhodnocovat krtkodob
trh s elektinou a zabezpeovat zto-
vn odchylek nazem SR. Vbudoucm
obdob plnujeme rozen jej psob-
nosti voblasti sprvy a sbru namench
dat atak provdn centrln fakturace
poplatk souvisejcch sprovozem elek-
trizan soustavy v souladu s ostatnmi
novelizacemi zkona oenergetice. Tmto
se doshne zjednoduench fnannch
tok azjednoduen fakturanch slueb,
uvedl Ing.Jn Horkovi.
Za dleit tak povaujeme spn
propojen nrodnch trh s elektinou
vR aSR pi zachovn suverenity zen
nrodnch penosovch soustav. Clem
je umonit astnkm obou nrod-
nch trh poptvat a nabzet elektinu
na nrodnch trnch mstech. A to bu
svsledkem jedn ceny pro nrodn trhy
po odsouhlasen kivek nabdky a po-
ptvky vppad dostaten disponibiln
penosov kapacity, nebo dvou rznch
cen pro ob oblasti penosovch sou-
stav v ppad, e dostupn kapacita
spolenho peshraninho proflu je
ni ne celkov poptvka na penos,
konstatoval generln editel adodal, e
propojen trhu selektinou R aSR pin
vhody pro astnky obou trh atak pro
provozovatele nrodnch penosovch
soustav EPS aSEPS.
Barbora ancov
w
w
w
.
e
k
o
m
o
n
t
n
i
t
r
a
.
s
k
EKOMONT NITRA s.r.o.
Jeleneck 3, 949 01 Nitra
e-mail: ekomont@ekomontnitra.sk
EKOMONT NITRA s.r.o.
ntery ocelovch kontrukci
veden VVN a rozvodn VVN
reprolcie betnovch kontrukci
CWS s. r. o.
Tovrn 1378/40
400 01 st nad Labem
Czech republic
tel.: +420 477 101 477-80
fax: +420 477 101 470
www.cws.cz
104 V/2011
Tich: Spolenost ZAT je pipravena do-
dat pro Temeln vznamnou st dicho
systmu bloku a pomocnch provoz.
Spolenost ZAT je uznvanm dodava-
telem komplexn automatizace. Zkue-
nosti vtomto oboru jsou dny bezmla
padestiletou tradic. Firma se uplatuje
pedevm voblastech energetiky, povr-
chov tby, dopravy surovin, distribuce
plynu, prmyslovch proces, eleznic
azdravotnictv. Vsouasn dob m spo-
lenost 377 kvalifkovanch zamstnanc,
znich 143 jsou vysokokolci a160 spe-
cialist zejmna technickch profes. Dal
zamstnanci pracuj vpodprnch proce-
sech zajiujcch nap. kontrolu kvality,
rozvoj infrastruktury adal.
Jedinm akcionem ZAT je spolenost
BRIXEN INVESTMENTS LIMITED.
Firma sdl vPbrami, sv pracovit m
ivPlzni, kde pracuje vrmci vzkumn-
vvojovho centra 100 pracovnk, dal
pracovit jsou vPraze, Opatovicch, Du-
kovanech aBlin. Vervnu 2009 otevela
novou obchodn-technickou kancel
naSlovensku vTrnav.
Kdnenmu dni m frma ZAT kontraho-
vn objem zakzek vt ne 1,6 miliardy
korun, a to pevn v dodvkch pro
jadernou energetiku. Podle vkonnho
editele pro obchod arealizaci Iva Tichho
se krize projevila vhospodaen spole-
nosti zejmna snenm potu mench za-
kzek. Vedle toho vroce 2008 a2009 do-
bhaly dlouhodob kontrakty ansledn
se rozbhaly nov. Vechny tyto aspekty
se projevily v poklesu treb roku 2010
cca o 20 %, upesnil Tich. V souasn
dob mme zcela naplnnou vrobn
azvelk sti iinenrskou kapacitu, reali-
zace novch projekt je vplnm bhu, co
se opt kladn projev vhospodskch
vsledcch nsledujcch let.
Zkladem vtiny dodvek ZAT je vlastn
dic systm snzvem SANDRA (Safety
AND Reliability Automation). Tento sys-
tm nov generace je postaven na nej-
modernjch principech vvoje dicch
systm s vyuitm nejnovjch tech-
nologi zajiujcch zkaznkm dostup-
nost systmu na dalch 10 let. Systm
je vevysok kvalit vyrbn frmou ZAT
prostednictvm automatizovanch linek.
Dodvky dorznch obor zajiujeme
projektovm zpsobem. Rozum se tm, e
Zdroj: ZAT, a. s.ZAzAt, A.s.
Zdroj: ZAT, a. s.ZAzAt, A.s.
ZAT a.s. Heslem ZAT jsou
komplexn dodvky systm zen
105 V/2011
manaei projektu jsou vneustlm kon-
taktu se zkaznkem ainternmi procesy
frmy a d realizaci dodvky, upesnil
Tich.
Tich tak popsal sluby, kter firma
ZAT poskytuje, nansledujcm pkladu:
Elektrrna se rozhodne investovat, atm
nap.zlepit i zefektivnit parametry v-
roby elektrick energie. Pracovnci ZAT
zjist namst, ojakou technologii aza-
zen jde ajak m zkaznk zadn, tj. jeho
poadavky aoekvn. Nazklad tchto
poadavk navrhnou pracovnci ZAT pod
vedenm manaera projektu een, kter
manaer projektu se zkaznkem pro-
jedn appadn dopln ovhodn pravy.
Uspje-li frma ZAT vevbrovm zen,
kter zkaznk organizuje s clem zskat
co nejlep cenu a technick een, je
uzaven kontrakt. Na zklad toho jsou
sputny intern procesy v ZAT spojen
se zajitnm komplexn dodvky vetn
garannho nebo i pozrunho servisu.
Intern procesy pedstavuj vypracovn
projektov dokumentace, vrobu dicho
systmu ajeho mont dle projektov do-
kumentace dorozvad vetn zkouky
provujc poadovanou funkci. Nsle-
duje instalace dodanho zazen u z-
kaznka, uveden doprovozu azkuebn
provoz. Pi tchto innostech zkaznk
spolupracuje s frmou ZAT na dodvce,
nap. formou schvalovn dokumentace,
asti nazkoukch atestech apod. Clem
spoluprce je splnn poadavku azadn
zkaznka vrmci konenho produktu.
Podle Tichho komplexn dodvky ZAT
odvvoje, vroby vlastnho dicho sys-
tmu pes dodvku a poservis dodanho
zazen jsou tmto rozsahem v eskch
pomrech ojedinlou zleitost. Takto
pojat dodvky vautomatizaci vyaduj
znan know-how, mnoho znalost ado-
vednost, kter nai zamstnanci maj.
Jsou to dodvky svelkou pidanou hod-
notou, doplnil Tich.
Mezi dal anemn dleit oblasti pat
pro frmu ZAT spoluprce svysokmi ko-
lami, ato pedevm vedvou oblastech.
Prvn je voblasti vvoje dicch systm,
stejn pi rozen funkc dicho sys-
tmu SANDRA. Na tomto vvoji se po-
dl pedevm Zpadoesk universita
vPlzni. Druhou oblast spoluprce je n-
bor novch pracovnch sil. Kooperujeme
se kolami v rmci rznch grantovch
projekt. st student, kte se nanich
podl, pak najde vna frm zamstnn,
upesnil Tich.
Stejn dleit, jako provzanost spole-
nosti s akademickmi pracoviti, je pro
ZAT ispoluprce sVzkumnm stavem
jadern energetiky vei. Kooperace se
samozejm zamuje na dodvky pro
jadernou energetiku. Ktmto vysoce so-
fstikovanm zakzkm poskytuje speci-
alizovan stav vei nezvisl odborn
posudky spolehlivosti.
Oblast jadern energetiky je jednm znej-
vznamnjch odbyti produkt spole-
nosti ZAT. Vjadern elektrrn Dukovany
budou jej systmy dit vespoluprci se
spolenost koda jadern strojrenstv
asfrancouzskou frmou DSS vechny tyi
(/(.752,167$/$1
MATERIL
tel.: 318 628 877
fax: 318 628 986
Vizitka:
ZAT a.s.
Sdlo: K Podles 541, 261 80 Pbram VI,
esk republika / Czech Republic
Poet zamstnanc: 370 (k 31. 3. 2011)
Obor podnikn: dodvky komplexnch een
v oblasti automatizace pro energetiku a prmyslov
procesy, vroba zdravotnickch pstroj
Management:
Vkonn editelka managementu/Chief Executive
Ocer: Vladislava eskov
Vkonn editel pro obchod a realizaci/Sales and
Implementation Executive Director: Ivo Tich
Vkonn editel pro rozvoj a vrobu dicch sys-
tm/Control Systems Development and Production
Executive Director: Ji Vactko
Z
d
r
o
j
:

Z
A
T
,

a
.

s
.
ZA zAt, A.s.
Z
d
r
o
j
:

Z
A
T
,

a
.

s
.
ZA zAt, A.s.
bloky. Pispvme tm k prodlouen i-
votnosti elektrrny aknaven vkonu
jednotlivch blok. Pro spolenost ZAT je
velmi dleit, e neztrc nakompeten-
cch v jadern energetice a naopak sv
kompetence aschopnosti dodvat doto-
hoto oboru si roziuje, zdraznil Tich.
Systmy dodvan frmou ZAT do ja-
dern elektrrny spluj a zajiuj bez-
penostn funkce kategorie A, B, C a N
dle SNIEC61226. Jde osystmy pro blo-
kovou anouzovou dozornu, systm pro
zen primrnho okruhu (vespoluprci
sDSS), systmy pro zen sekundrnho
okruhu, systmy pro zen pomocnch
provoz a technologick potaov in-
forman systm.
Vznamnm produktem systmu zen
primrnho okruhu je Systm zen regu-
lanch mechanism (ty) tlakovodnch
jadernch reaktor typu VVER. Tento pro-
dukt frma ZAT ji dodala vpotu devti
komplet naukrajinsk trh atyi kom-
plety pro Dukovany. Nyn realizujeme
kontrakty pro jadernou elektrrnu Temeln
aMochovce, podotkl Tich.
Voblasti klasickch elektrren (tepelnch,
vodnch) je spolenost ZAT znm vcelm
svt pedevm dky dicm systmm,
kter d provoz genertor vrobnch
Koramex a.s. Susice je specializovan a certihkovan hrma na vrobu specilnch rozva-
dcovch skn pro nrocn provozy (jadern elektrrny} a dle pro kolejov vozidla
(lokomotivy, tramvaje, metro, trolejbusy}. Vroba probh podle technick dokumentace
a pozadavk odbratele na CNC strojch, z oceli, hlinku, nerezi, mdi i mosazi, svaovno
na zklad certihkace CSN EN ISO 9001:2009, DIN EN 150S5-2, CSN EN 3S34-2, CD
5]5:2009 A DIN 6700-2.
KORAMEXa.s.
Prazska 268
3+2 01 Susice
tel.: 3/6 S03 821
fax: 3/6 S03 82S
koramex@koramex.cz
www.koramex.cz
.292952%$
ST$9(%1 I 11267
Z
d
r
o
j
:

Z
A
T
,

a
.

s
.
ZA zAt, A.s.
ZAT a.s. Heslem ZAT jsou
komplexn dodvky systm zen
107 V/2011
blok v rznch provoznch reimech,
jako je regulace napt, regulace jalovho
vkonu nebo regulace cos f. Tm je zaji-
tna stabiln dodvka elektrick energie
doenergetick st. Krom toho spole-
nost ZAT dodv systmy zen zajiujc
provoz celch vrobnch blok apomoc-
nch provoz klasickch elektrren atep-
lren vetn zen kotl aparnch turbn.
Mezi nejvznamnj tuzemsk dodvky
pat systmy zen pracujc v Elektrr-
nch Opatovice, vteplrnch Strakonice,
Psek, Pbram, Maleice, Dvr Krlov
a dalch. Ze zahraninch dodvek pra-
cuj dic systmy vMongolsku, Jemenu,
na Kub, v Srbsku, Mexiku, Bangladi,
Saudsk Arbii, Gruzii, vepanlsku, n
avdalch zemch.
Pokud jde o eleznici, ZAT se podlel
na modernizaci elektrodispeink SDC
Plze a esk Budjovice. Dodan sys-
tm zahrnuje bezobslun zen dod-
vek elektrick energie vrmci napjecch
atransformanch stanic, rozvoden ae-
lezninch stanic.
Ped dvma lety ZAT zprovoznil nov elek-
trodispeinky tak vPardubicch avst
nad Labem. Vsouasnosti frma dodv
tyto systmy na nov budovanm ko-
ridoru PlzeCheb a pipravuje je pro
instalaci natrati PlzePraha.
V oblasti automatizace pro povrchovou
tbu adopravu surovin ZAT nabz tech-
nologick informan systmy, dispeinky
a dic systmy prakticky pro vechny
seky tby (zen psovch doprav-
nk, kolesovch akorekovch rypadel,
zaklada, skldkovch stroj, praven
uhl adrtren aerpacch stanic dlnch,
odpadnch vod). Komplexn dodvku za-
zen pro zen celho procesu tby frma
ZAT dodala spolenosti Sokolsk uheln
pro dl Ji. Dal vznamn dodvky
realizuje tak pro Mosteckou uhelnou
spolenost apro Severoesk doly.
V odvtv distribuce plynu v souasn
dob provd pevn servis amoderni-
zace zazen, kter ji frma dodala svm
zkaznkm.
Pro sfru automatizace prmyslovch
proces frma ZAT vyvinula specifck
produkt nazen bioplynovch stanic.
Zcela specifckm anovm smrem pod-
nikn je pro ZAT zdravotnictv. Spolenost
zaala ped nkolika lety zabezpeovat
dodvky, servis aodbornou podporu pi
pouit pstroje, kter pro len vyuv
metodu mesodiencefalick modulace.
Firma ZAT se stala jedinm vrobcem
tohoto pstroje vyrbnho nazklad
ruskho patentu. Vrobek je certifko-
vn. Bezpenost jeho provozu je ovena
Elektrotechnickm zkuebnm stavem.
Vvoj a vroba pstroje m svj man-
agement kvality. Zazen prolo klinic-
kmi zkoukami a v roce 2007 dostalo
oprvnn klb cukrovky. Nae frma
ji uvedla natrh nkolik tchto pstroj,
uvedl Tich. Zaloili jsme tak frmu MDM
Centrum, kter metodu mesodiencefa-
lick modulace nabz k vyuit vem
diabetikm.
Spolenost ZAT je ojedinlou tuzemskou
frmou, jej dodvky se vyznauj velkou
pidanou hodnotou. Spolenost je pipra-
vena vyut svch zkuenost venergetice
ivdalch oborech avznamn se podlet
nadodvkch systm zen pro investice
vtuzemsku izahrani. Spolenost ZAT m
vysoce kvalifkovan zamstnance aje v-
znamnm zamstnavatelem vR zvlt
vpbramskm aplzeskm regionu.
Ing.Ivan Jemelka
V spolehliv dodavatel elektronickch komponent
Tko dostupn komponenty
Bluetooth, Wi, GPS, GSM moduly
Monochromatick LCD displeje, TFT displeje
Zkaznick een
Pln technick podpora
+420 283 023 170, komponenty@akermann.cz
www.akermann.cz
108 V/2011
V lednu 2009 zashla (nejen) Slovensko
plynov krize. pln zastaven dodvek
zemnho plynu z Ruska pes Ukrajinu
trvalo zhruba dva tdny. Redukce
zsobovn zavinil dlouhodob spor
mezi Kyjevem a Moskvou o ceny za plyn
na tehdejm trhu.
Pi hledn nhradnch cest ohledn
vpadk dodvek plynu pro prmysl
v tomto obdob hrla klovou roli spo-
lenost Nafta, hlavn sprvce zemnho
plynu vpodzemnch zsobncch naSlo-
vensku. Prakticky tm vechen plyn,
spotebovan v zemi bhem krize, po-
chzel ztohoto zdroje. Situace vak byla
nestandardn, zUkrajiny plyn vbec netekl
abezpenostn standard potal snejve
30% poklesem dodvek. Hranice vak
byla pekroena, proto se hledala pod-
prn een, jak dodat plyn dovchodn
sti sttu. Firma Nafta pitom podpoila
tbu ze zsobnk pes tranzitn plyno-
vod vesmru ze zpadu navchod. Tento
reverzn (opan) chod vtranzitnm plyno-
vodu nastal poprv po40 letech provozu.
Stt, sprvce a zodpo-
vdnost
Skladovn zemnho plynu tvo asi 70 %
aktivit spolenosti, modernizovan tech-
nologick jednotky pitom zajiuj bez-
pen provoz ji vce ne 35 let. Druhou
oblast, ve kter se podnik profluje, je
przkum atba uhlovodk.
V plynrenstv Evropy hraje Slovensko
dleitou roli a pepravou ptiny spo-
tebovanho objemu zemnho plynu
v zpadn sti starho kontinentu je
jednou z nejvtch tranzitnch zem.
Bhem poslednch let Evropsk unie
zaznamenala vt pokles tby plynu.
Vsledkem je zven zjem oskladovac
kapacity, na trhu tak pibv projekt
pro vybudovn podzemnch zsobnk.
Jde o nstroj energetick bezpenosti,
pouvan k vyrovnvn rozdlu mezi
letn azimn spotebou plynu, respektive
navykryt dennch rozdl, m se zaji-
uje bezpenost provozu distribun st.
Nave uveden problmy reagovala spo-
lenost Nafta roziovnm skladovacch
kapacit. Jedn se oprojekt Gajary-Bden,
jeho prvn etapa byla uvedena dopro-
vozu vroce 2008. Pojeho realizaci nae
skladovac kapacita doshne 2,5miliardy
NAFTA, a. s. Zemn plyn na
Slovensku m prozravho sprvce
109 V/2011
krychlovch metr, vysvtluje Ing.Martin
Holl, generln editel spolenosti Nafta.
Podl skladovacch kapacit na spoteb
plynu naSlovensku je ji nyn vrmci EU
nadstandardn. Poukonen akce to bude
vce ne 50 %. Vm, e investice Gajary-
Bden se bude ponedvn plynov krizi
vnmat jako jedna zmonost, jak zajistit
vy bezpenost dodvek nazem Slo-
venska, dodv.
Energetickou spolehlivost lze tak podpo-
it peshraninmi vpomocnmi dodv-
kami plynu nazklad smluv, kter uzavel
Slovensk plynrensk priemysel (SPP) se
spolenostmi, nmeckou E.ON Ruhrgas
a francouzskou GDF Suez. Pi nouzov
situaci je SPP schopn pokrt pes 20 %
spoteby plynu zjinch zdroj ne zrus-
kch. Dohody vychzej ze spolenho
vlastnictv frmy Nafta, kde majoritnm,
56,15%, akcionem spolenosti je SPP
(E.ON Ruhrgas aGaz de France dr vSPP
spolen 49% podl), 40,45 % akci vlastn
spolenost E.ON Ruhrgas, ostatn akcio-
ni pak dr zbyl, 3,4% podl.
Dal variantou energetick bezpenosti
jsou smlouvy operuen dodvek, zp-
sob vhodn pro subjekty, kter maj kdis-
pozici jin zdroje energie, napklad uhl
i jin palivo.
Technologick rozvoj
kapacit
Distribuc pes zem Slovenska doraz
zemn plyn k podzemnmu zsobnku
PZZP Lb na Zhor, jen funguje veV-
desk pnvi odroku 1973. Ponaje ro-
kem 2007 spolenost Nafta tento komplex
roziuje o strukturu Gajary-Bden, aby
zvila vlastn skladovac kapacity z ak-
tulnch 2,2 mld. m
3
na2,5 mld. m
3
vroce
2014. Tento nrst pispje kbezpenosti
dodvek zemnho plynu vrmci Slovenska
akrajin Evropsk unie, k Martin Holl.
Vstavba m ti etapy. V rmci t prvn
frma vybudovala sbrn plynov ste-
disko azabezpeila expedinm pipoje-
nm jeho nvaznost napotrubn s. Druh
etapa e realizaci centrlnho arelu
Gajary-Bden s kompresorovou stanic
a zabezpeen jeho pipojen expedi-
nm plynovodem natranzitn plynovod.
Krom jinho byly odvrtan dal dv
sondy, namontovny dva nov turbokom-
presory atechnologie adsorpnho suen.
Pokraovala i mont technologickch
avstavba liniovch st sclem sputn
dla do provozu v roce 2011, uvd se
vRon zprv frmy zarok 2010.
Tet etapa by mla zabezpeit dodln
centrlnho arelu na plnou kapacitu
astavbu t sbrnch stedisek spslu-
nmi technologickmi zazenmi aostat-
nmi podprnmi objekty.
Bhem roku 2010 frma inovovala istva-
jc technologie, kde dal investice smo-
valy domodernizace hlavnch technolo-
gickch celk adozvyovn bezpenosti.
Za90 let naftovho podnikn byla naSlo-
vensku objevena loiska o objemu pes
25 mld. m
3
geologickch zsob zem-
nho plynu. Celkov kapacita zsobnk
nazem sttu in 2,77 mld. m
3
, piem
maximln denn vkon tby je 34 mi-
lin m
3
. Pro poteby zem se vyuv
kapacita narovni 1,5 mld. m
3
.
Slovensko disponuje podzemnmi zsob-
nky plynu, situovanmi v jihozpadn
sti krajiny. Je to proto, e naZhor jde
ARMATUREN
Doduvulol olynolsnych u orolioozurnich
kubolovych u oolrubnich orosluo irmy
Mnohuloly soolohlivy doduvulol soociulnich
ormyslovych urmulur u nuhrudnich dil oro
olynuronsky, chomicky u onorgolicky ormysl.
Produkly irom.
MOKVELD
FLOWSERVE(ARGUS/AUDCO)
XOMOX/TUFLIN
ARI ARMATUREN
SEMPELL
MCT BRATTBERG
info@uniimport.cz www.uniimport.cz
telefon: +420296180180-1 fax: +420296180182-3
UNI-IMPORT Praha spol. s r.o. Sokolsk 1792/52 120 00 Praha 2
111 V/2011
o kvalitnj loisko (otzka struktury
loiska, propustnosti horniny a dalch
parametr). Na vchod republiky pi-
pad v vahu ohnisko u obce Ptruka
na slovensko-ukrajinsk hranici, je m
vak komplikovanj strukturu. Pesto
vchod nezstv stranou.
Hledn uhlovodko-
vch rezerv
Krom podzemnho skladovn zemnho
plynu se spolenost vnuje i przkumu
atb uhlovodk, ato veVchodoslo-
vensk nin aVdesk pnvi. I v roce
2010 provedla technick a organizan
opaten ke stabilizaci jejich produkce
s clem minimalizovat pirozen pokles
tby ze stvajcch zdroj. Pi hledn
novch loisek plynu byla frma vposled-
nch letech spn, co j zajistilo tbu
nadalch pt a deset let.
Hlavn sil jsme loni zamili na rea-
lizaci hlubokho przkumnho vrtu
Husky veVdesk pnvi. Tak se pro-
vedla hlubok sonda s fnln hloubkou
4200 m naexistujcm plynovm loisku
v oblasti Zvod na Zhor. Zatmco vrt
vHuske neprokzal ptomnost uhlovo-
dk, produkn testovn vrtu v oblasti
Zvod bude probhat ivroce 2011, do-
kumentuje Ron zprva ponn frmy.
Vrmci identifkace novch przkumnch
monost bylo veVdesk pnvi nov
zem pokryto 3D seismickm menm.
Vsledky se vyuij vprzkumn innosti
vnsledujcch letech. Ktomu navchod
republiky spolenost uvedla do tby
nov zdroje zemnho plynu a benznu,
sbrn plynov stedisko Teb a vrt
Sliepkovce 3.
Vporovnn se spotebou Slovenska vak
rove tto tby pedstavuje jen 2 %.
Snahou frmy je tento podl vbudoucnu
zvit, napklad spoluprac se spole-
nost OMV vpodob przkum hlubokch
nalezi. Tba plynu zdomcch zdroj
tak me sten pispvat kezlepen
energetick bezpenosti, nebude vak
sehrvat rozhodujc roli.
Posilovn pozice
Vroce 2010 frma podnikala vevelmi slo-
itm hospodskm prosted. Pesto se
j zvenm marketingovho sil aatrak-
tivity produkt podailo umstit na trhu
plnou produkci akapacitu. Rovn jsme
kontinuln optimalizovali nae innosti,
pedevm v oblasti podprnch slueb
a nkupu. Souasn jsme realizac roz-
vojovch investic v oblasti skladovn
aprzkumu pispli kezmrnn dopadu
krize nahospodstv, tvrd Martin Holl.
Mnostv nronch projekt, kter
vespolenosti probhaj, jejich profesio-
nln realizace z hlediska asu, nklad
i kvality svd o odpovdnosti a pro-
fesionalit firmy. Ta napklad klade
velk draz na to, aby jej innost mla
minimln negativn dopad na ivotn
prosted. Bezpen aspolehliv provoz
azodpovdnost vi ivotnmu prosted
jsou nevyhnutelnmi faktory spnosti
naeho podnikn, k generln editel.
Vyuvn modernch technologi, jejich
sprvn drba a provoz, jako i psn
dodrovn legislativnch norem, jsou
naimi hlavnmi nstroji, dodv.
Uvedenm pstupem se frm da roz-
iovat portfolio zkaznk. Zatmco
v roce 2003 mla jen dva, dnes je jich
u jedenct. Krom domcch frem jde
i o spolenosti z jinch zem Evropsk
unie, napklad z esk republiky, v-
carska, Nmecka i Francie. Spolenost
si tak i nadle chce udret a posilovat
svoje postaven na tuzemskm i zahra-
ninm trhu. Tomu by mlo krom ve
uvedench projekt napomoci i zave-
den novch produkt na plynrensk
trh, kter podpo jeho dal rozvoj. Vt
likvidita plynrenskho trhu, jako iroz-
iovn pepravn infrastruktury, povede
ke zven podlu skladovacch slueb
nabzench nakrtkodob bzi, vyuva-
nch zaelem obchodovn splynem,
odhaduje budouc vvoj Martin Holl.
Adam Hodman
112 V/2011
Parker Hannifin Czech Republic s. r. o.
Oprme se o kvalitn distribuci
Tuzemsk trh t mnoho firem zastu-
pujcch vznamn zahranin partnery.
Jejich hlavnm clem je prodvat pro-
dukty mateskch koncern na vysok
profesionln rovni. Takov kol
v souasnm konkurennm prosted
vyaduje kvalitn systm distribuce. Jak
se v tomto smru u ns da firm Parker
Hannifin? Na to se Svt prmyslu zeptal
Ing. Miroslava Trybuka, generlnho
manaera pro eskou a Slovenskou
republiku.
Historie
Parker Hannifin v R
Historie esk frmy zan vroce 1991
zaloenm obchodnho aservisnho cen-
tra obsluhujcho jak eskou republiku,
tak i Slovensko. O dva roky pozdji je
zahjena vrobn spoluprce s tuzem-
skmi frmami. Bhem nsledujcch ty
let jsou postaveny vlastn vrobn zvody
vSadsk aChomutov. Vsouasn dob
m Parker vR aSR ti obchodn poboky,
ato vKlecanech, Ostrav aBansk Bystrici,
celkov pak zamstnv vce ne 850 lid.
Tato dnes siln obchodn znaka odstarto-
vala vroce 1918 jako mal frma. Vdnen
dob se Parker Hannifn ad k ldrm
v oblasti technologi zen pohybu se
zastoupenm v48 zemch svta. Pispv
ktomu ipsobnost naevropskm trhu,
kter se datuje od roku 1960, kdy bylo
naletiti Shiphol vNizozem vybudovno
prodejn aservisn stedisko. Vsouasnosti
zahrnuj aktivity starho kontinentu vpo-
dob vvoje, vroby aprodeje produkt
asystm pes 130 evropskch poboek.
Firma se technologicky len do devti
skupin: letectv, manipulace skapalinami
aplyny, regulace klimatu, hydraulika, elek-
tromechanika, pneumatika, fltrace, zen
proces, tsnn a stnn. V rmci nich
je rozdlena do jednotlivch diviz spe-
cializovanch na konkrtn produktov
portfolio, m m zajitno komplexn
pokryt danho trhu.
Vrobky znaky Parker tak lze nalzt vcel
ad trnch oblast, jako jsou prmyslov
stroje, telekomunikace i automobilov
prmysl, ale imedicnsk technika nebo
zemdlstv.
Know-how
na zkaznick een
Rozshl produktov potencil ale nen
vechno. Nasvtovm trhu toti rozhoduj
co nejkvalitnj anejkomplexnj sluby
pro zkaznky.
Zklady naich zkaznickch een se
opraj o celofremn strategii WinValue
sdrazem naposkytovn takovch sys-
tm, kter zkaznkm pinej zv-
en jejich produktivity, efektivity vroby
asporu vnejirm slova smyslu. Zpo-
hledu lidskch zdroj se sname aktivn
vyhledvat kandidty ji s jistou zkue-
nost vesvch oborech. Jejich potencil,
znalosti azkuenosti intern rozvjme sys-
tmem vzdlvn voblasti produktovch
aaplikanch znalost, spoluprac navvoji
zkaznickch een i prav stvajcch
een dle specifkac zkaznk.
K uvedenm zkladm frma zkazn-
km nabz pidanou hodnotu veform
spoluprce pomoc distributor, a to
ve tyech klovch segmentech: hyd-
raulika, pneumatika, fltrace achlazen.
Klademe velk draz nabudovn apod-
poru nezvislch distribunch partner,
co se odr inastruktue naich prodej,
kdy st treb realizovanch tmto pro-
dejnm kanlem tvo opravdu vznamn
podl. Dky nim pronikme do oblasti
drby stroj azazen vprmyslovch
podnicch, mme monost zalenit nae
produkty do zkaznickch een, kter
nai partnei vyvjej a samostatn, i
vespoluprci snmi azvyovat tak po-
vdom trhu omonostech aproduktech
znaky Parker. Spoluprce sdistributory
pro ns je a i do budoucna zstane kl-
ov.
Firm toti umouj i ir a detailnj
obraz ostavu trhu, poadavcch aoek-
vnch zkaznk. Nen divu, e spolenost
vzjemnou spoluprci dle prohlubuje.
Vrmci obchodn strategie podniku tak
vznikla s specializovanch prodejen
ParkerStore, vsouasnosti psobc v15
eskch aslovenskch mstech.
Jedn se o korportn model Parkeru
uvdn vivot naimi distribunmi part-
nery. Provozovnm vzdlvacho centra,
pop. diagnostickho pracovit aprode-
jen ParkerStore n partner zskv statut
Parker Premier Distributor. Tm se stv
vnm hrem narelevantnm trhu aje
schopen uspokojit poadavky i velkho
E-mail: fcek@apekpraha.cz
Dodvky a monte potrubnch
systmu Transair.
www.apekpraha.cz
113 V/2011
prmyslovho podniku. Rozvoj a pod-
pora distribun st pat dostrategickch
kol na prodejn organizace. Krom
prodejnch cl a zvyovn povdom
oznace aproduktovch aplikacch Parker
tmto konceptem prezentuje jejich ped-
nosti, vhody avhodnosti pouit irmu
okruhu zkaznk. Vzdlvac centra slou
jak vlastnm zamstnancm naich distri-
butor, tak ijejich clovm zkaznkm.
Spojen aktivit
posiluje ekonomiku
Tm ale pe ozkaznky zdaleka nekon.
Pro lep sluby asouinnost spartnery
frma od dubna 2009 sjednotila esk
akvizice pod jednu stechu Parker Hanni-
fn Czech Republic. Vdob hospodsk
recese potenciln rozhodnut pro zen
podniku.
Clem je vyuit synergickch efekt p-
soben natrhu, optimalizace nkladovch
struktur arozen portfolia produkt pro
stvajc ipotenciln zkaznky. Domn-
vme se, e takovto model je efektivn,
co se projevilo i v obdob ekonomick
krize, kdy jsme byli schopni ji vprbhu
zaleovn akvizic realizovat st efekt
a spor. Hlavn potencil je ovem stra-
tegick oekvme, e bude psobit
dlouhodob a bude jednm ze silnch
faktor, kter podpo nae slc postaven
natrhu a ji loklnho, i celosvtovho
charakteru. I dky novm spolenostem
anaim novm kolegm jsme byli schopni
recesi zvldnout, pes pokles prodej,
vpomrn zajmavch ernch slech.
Na tomto mst je nutn zdraznit, e
Ing.Trybuek vykonv funkci generl-
nho editele odervence 2010. Co tedy
bude kolem manaerskho tmu pod
jeho vedenm pro obdob ptch t a
pti let?
Dokonujeme akvizin proces apipra-
vujeme vevazb nastrategii spolenosti
zkladn rmce ptiletho obchodnho
plnu. Chystme se podpoit novmi soft-
warovmi eenmi hlavn podprn pro-
cesy tak, abychom byli schopni zkaznky
obslouit rychleji apesnji. Revidujeme
obchodn politiku ve vazb na zmnu
trhu, pemlme ovhodnosti stvajcch
segmentac trhu izkaznk. Pemlme
o naich potebch a pemlme o po-
tebch naich zkaznk. Vme, e to,
co pipravujeme dnes, bude na ivotn
a obchodn realitou za dva, ti roky. Le-
tos mme velmi dobe nalpnuto. Mu-
sme vdt, co, jak apro budeme dlat
zarok, dva. Musme vdt opleitostech
na trhu a vas je zuitkovat. Nemme
dn men pln nazmiovan obdob
ne kontinuln rst. Nam spolenm
kolem bude jej naplnit.
Inovan postupy,
vzva souasnosti
Kpozitivnmu uskutenn danch myle-
nek pispv cel koncern svou prozravou
politikou. Investuje domodernch vrob-
nch zazen i postup, pokud vnm
skuten souasn ibudouc pnos dan
technologie pro vlastn poteby. Sousted
se na vvoj novch vrobk a aplikac
vpodob subsystm zakomponovanch
dostroj atechnologi zaelem zven
rovn aefektivity vroby. Soust celo-
fremnch standard je idraz naekologii.
Firemn vrobky jsou vyvjeny tak, aby
jejich pouit nezatovalo ivotn pro-
sted. Napklad esk vrobn zvody
jsou driteli certifktu ISO 14001, intern
jdeme zarmec poadavk danch legis-
lativou i normami.
Pedevm se frma ale sna dslednm
uplatovnm metod LEAN zoptimalizo-
vat sv procesy a postupy tak, aby byly
minimalizovny i odstranny veker
formy pltvn pipadajc vvahu. el
je jasn nabdnout zkaznkovi vysok
pomr hodnoty aceny.
Kombinace rozvn investin politiky
a metod neustlho postupnho zlep-
ovn je cesta, kter je soust strate-
gie spolenosti Parker. Ta se me opt
o kvalitn a irok produktov portfolio,
profesionln tm, robustn avysoce od-
born zdatnou distributorskou s. Jsme
fnann siln. Mme tak vechny ped-
poklady k tomu, abychom nekoprovali
pouze trend trhu, ale li nad jeho rst
zvyovnm naeho podlu nanm.
Adam Hodman
Vizitka:
Parker Hannin Czech Republic s.r.o.
Sdlo: esk republika, Sadsk, Podbradsk 1005,
okres Nymburk, PS 289 12
Poet zamstnanc: cca 850
Obor podnikn: vroba rznch typ termoplas-
tickch a gumovch vrobk mimo vulkanizace,
zpracovn gumrenskch sms, vroba soust
klimatizanch systm
Management:
Generln manaer pro eskou a Slovenskou
republiku: Ing. Miroslav Trybuek
nternational luminum a tin eden .
our partner or luminum a tin .
rou many year o e perience e ave built up a uni ue
compete in i re ure ravity and ilt ie a tin .
e provide complete ini ed aluminum ca ted product .
nternational luminium a tin eden
. . o 471
1 kil tuna
eden
Phone no.: +4 1 1 51
Fax: +4 1 1 51 7
E-mail: in o iac ab. e
Web: .iac ab. e
Contact:
114 V/2011
Spolenost Bekaert Bohumn s.r.o. pat
ke stejnojmenn belgick globln
spolenosti NV Bekaert SA, kter vyrb
vce ne 140 let v rznch stech svta
kovov lankov vztue pro radiln pne-
umatiky, pozinkovan a pobezinalizo-
van drty, armovn do beton, vztue
tlakovch hadic, speciln kovov vlkna
do filtr, vodivch plast a textili. Pro-
dukuje rovn drty potaen nylonem
pro knin vazby nebo drty na uzvry
umivch vn.
Firma Bekaert Bohumn s.r.o. vznikla vroce
1995, kdy mezi spolenostmi NVBekaert
SA aDB Bohumn, a. s., vznikl spolen
podnik Bekaert-DB Bohumn,s.r.o. V-
stavba spolenho podniku zaala vroce
1996 abyla ukonena vroce 1998. Samo-
statn spolenost Bekaert Bohumn s.r.o.
existuje odroku 2001.
Vsouasn dob vespolenosti pracuje
160 kmenovch a nkolik agenturnch
zamstnanc. Uveden poet zamstna-
nch je dlouhodob stabiln.
Podle generlnho editele spolenosti
Bekaert Bohumn s.r.o. Jiho Formnka
pedbn trby spolenosti vroce 2010
doshly 1,9 miliardy korun aodhadovan
zisk ped zdannm inil loni 154 milion
korun.
TK uvedla, e zisk frmy zarok 2009 klesl
jen oest procent na108 milion korun.
Pitom jin hutn frmy se nasevern Mo-
rav propadly do ztrty nebo byl jejich
zisk ni odestky procent. Bekaert Bo-
humn s.r.o. prodala pedloni 86,5 tisce
tun svch vrobk pi trbch 1,7 miliardy
korun, co znamenalo meziron pokles
vtrbch 300 milion korun.
Vizitka:
Bekaert Bohumn s.r.o.
Sdlo: esk republika, Bohumn
Poet zamstnanc: 160
Obor podnikn: vroba ocelovch drt a vrobky
z ocelovch drt
Ron obrat spolenosti: 2 mld. K
Management:
Generln editel: Dr. Ing. Ji Formnek
Obchodn editel: Ing. Radek Michalk
Vrobn editel: Ing. Julian Uher
Bekaert Bohumn s.r.o.
Pozinkovan drt nejvy kvality
115 V/2011
Je pravda, e nae spolenost prola
kriz v roce 2009 relativn dobe. Hlav-
nm dvodem je, e podnik Bekaert Bo-
humns.r.o. dodv sv vrobky dorz-
nch prmyslovch odvtv. Protoe ne
vechna prmyslov odvtv byla kriz
zasaena takovm zpsobem jako nap-
klad automobilov prmysl, zmnnou
diverzifkac prmyslovch odvtv jsme
doshli toho, e nae trby v roce 2009
skuten pli neklesly, komentoval in-
formace TK Formnek.
Vesku m Bekaert dva vrobn zvody.
VBohumn vyrb prmyslov nzkouh-
lkov pozinkovan a pobezinalizovan
ocelov kulat drty o rzn pevnosti,
prmru a variabiln tlouce rovho
protikoroznho povlaku. Dalm produk-
tem tohoto typu jsou pozinkovan oce-
lov ploch drty.
Technologie vroby zan taenm na-
koupenho vlcovanho drtu na dr-
tovenskch tarenskch strojch, kde
dochz kpostupnmu zmenovn p-
vodnho prmru naprmr poadovan.
Pot je drt zaveden dopozinkovac linky,
kde ponezbytn tepeln achemick pe-
dprav prochz tekutou zinkovou nebo
bezinalovou lzn. Vefnln fzi se drt na-
vj doorbitu apozapskovn azabalen
se odesl k zkaznkovi. Vechny stroje
a zazen, kter jsou v podniku instalo-
vny, vyrobila divize Bekaert Enginee-
ring, kter je soust belgick spolenosti
NVBekaert SA.
Jak uvedl Formnek, dodavatel surovho
vlcovanho drtu se nachzej jak vz-
padn, tak ivestedn Evrop.
Nae produkty jsou nzkouhlkov oce-
lov drty, kter jsou rovm pozinkov-
nm pokoveny. Navlastnosti tchto drt
se kladou vysok nroky, a to zejmna
V dopravce pro Benelux
Vroba drevench vrobkov poda
vkresovej dokumentcie,
drevench obalovch
materilov a paliet.
Certifkt systmu kvality ISO 9001.
Certifkovan suiare reziva
poda normy FAO ISPM . 15/2002.
Vlastimil MICHAJLOV
e-mail: michajlov@stonline.sk
tel./fax: +421 57 775 77 97
mobil: +421 903 902 712
117 V/2011
nakorozn odolnost azcela hladk aleskl
povrch bez sebemench hrudek. Drt
mus mt homogenn vnitn strukturu
pocel sv dlce api navjen doorbit
mus bt umrtven takovm zpsobem,
aby se dal uzkaznk velice snadno api
vysokch rychlostech odvjet, vysvtlil
Formnek.
Pozinkovan a pobezinalizovan drty
se pouvaj jako nosie v napovch
kabelech avkabelech pro datovou komu-
nikaci. Dle se pouvaj ve stavebnictv
kvrob pletiv, prmyslovch abezpe-
nostnch oplocen, st pro vyztuovn
svah askalnch stn, kvrob gabion
svysokou ivotnost akmnoha aplikacm
v zemdlstv. Z tchto drt se dlaj
rovn hebky bez nutnosti fnlnho
pokoven. K jejich dalmu vyuit pat
vroba stropnch zvsnch systm.
Lze je pout ipro fxaci stench krytin
nebo pro vrobu drtovch komponent
vautomobilovm prmyslu apodobn.
Vedruhm zvod vPetrovicch uKarvin
se pod obchodnm oznaenm Dramix
vyrb ocelov rozptlen konstrukn
vztu do betonu, prmyslovch pod-
lah, stkanch beton, Prefa dlc apo-
dobnch aplikac. Soust dodvek ve
uvedench komponent jsou ipoadovan
pevnostn vpoty.
Nai zkaznci jsou vrobci kabel pro
datovou komunikaci, napov systmy
avrobk pro rzn aplikace vestaveb-
nictv, prmyslu avzemdlstv. Vrobky
vyvme docel Evropy apleitostn
imimo Evropu, konstatoval Formnek.
Spolenost Bekaert Bohumn s.r.o. nem
vlastn vzkum. Evropsk vzkum avvoj
se realizuje vBelgii. Formnek ale upozor-
nil, e v podniku Bekaert Bohumns.r.o.
se provd aplikovan vvoj. Poznatky
zskan v laboratornch podmnkch se
frma sna aplikovat do podmnek ma-
sov vroby.
Vsouvislosti svsledky vzkumu avvoje
spolenosti NV Bekaert SA si zasluhuj
pozornost dv zajmav novinky voblasti
potahovanch drt vyuvanch pi v-
rob kninch vazeb, kter belgick frma
pedstavila na mezinrodnm veletrhu
Ipex 2010 vBirminghamu.
Prvn ze zmnnch dvou novch pro-
dukt tto frmy je drt Ecobind, kter je
potaen zelenm, tedy zekologickho
hlediska etrnm polymerem vyrbnm
z prodnch surovin. Tento polymer m
stejnou odolnost a trvanlivost jako jin
druhy polymer pouvanch kpotaho-
vn icch drt, ale narozdl odnich je
CO
2
neutrln abiologicky degradabiln,
take umouje vyrbt zcela ekologick
vazby kolnch seit,
manul, di,
kalend a dal-
ch podobnch
tiskovin, jak zcela
jist pivtaj vichni
pznivci ekologie
audritelnho rozvoje.
Druhou novinkou frmy Bekaert premi-
rov pedstavenou naveletrhu Ipex byl
potahovan drt na it kninch vazeb
s nzvem Glow-in-the-dark, co v pe-
kladu znamen zc vetm. Tento ic
drt je potaen specilnm polymerem se
schopnost absorbovat svtelnou energii
z jakhokoliv zdroje svtla. Jakmile se
tento potaen ic drt ocitne ve tm,
zane naerpanou energii uvolovat vpo-
dob mkce nazelenalho zen. Jeho
pouit tak umouje vrobu zejmna
kancelskch akolnch tiskovin vyzna-
ujcch se efektem svtlkovn. Podni-
km zabvajcm se vrobou takovchto
specializovanch tiskovch produkt tak
dv pleitost nabdnout svm zkazn-
km dal zajmavou pidanou hodnotu.
Ing.Ivan Jemelka
www.cargoprague.cz
www.mmtechnik.cz
SPECIALISTA NA PROVDN STECH
A OPLTN BUDOV
BASE IC, s. r. o.
Star 1470/6, 735 64 Havov-Prostedn Such
tel.: 608 113 697, e-mail: baseic@base-ic.cz, www.base-ic.cz
Jakoto vrobn podnik stedn velikosti je spolenost CONDAT
Lubriants se svou vce ne stoletou tradic v dnenm korportnm
svt skutenou raritou.
Prakticky od samho potku byl rozvoj spolenosti CONDAT
Lubriants zce spjat s technologi vroby ocelovho drtu
a produktov ada VICAFIL spolenosti CONDAT je celosvtov
pokldna za etalon jakosti v danm odvtv.
Spolenost Rexim je ji takka 2 desetilet vhradnm distributorem
produkt CONDAT pro R a SR s vznamnm podlem na vvoji
novch produkt v ad prmyslovch odvtv.
C O N D A T
L U B R I F I A N T S
www.rexim.cz
117 V/20011
118 V/2011
PILSEN STEEL s.r.o.
kuje plny na t kalibr
K vce ne 150letm koenm znaky
KODA pat i provozn trojlstek v po-
dob kovrny, ocelrny a slvrny. Jeho
tv dnes reprezentuje spolenost Pilsen
Steel. Jak firma k tomuto jmnu pila?
Jak si vede v ocelskm prmyslu a jak
se j vbec da naplovat pvodn odkaz
Emila kody? Hovo RNDr.Vladislav
ma, obchodn editel spolenosti,
od srpna 2010 zrove poven vko-
nem funkce generlnho editele Pilsen
Steel.
Vroce 1990 byla zaloena akciov spo-
lenost koda. Ti roky pot privatizac
podniku vzniklo nkolik jeho dceinek,
mezi nimi ikoda Hut akoda Kovrny.
Spostupem asu se spolenost rozhodla
zamit jen na energetiku a dopravn
strojrenstv. Rok 2004 tak pinesl pro-
dej obou hutnickch subjekt a jejich
vlenn donadnrodn skupiny ruskho
koncernu OMZ, bohuel sprvem uvat
jmno KODA pouze ti roky. Limit nm
vyprel v roce 2007, proto vzeel nov
nzev Pilsen Steel. Neustle se vak ctme
bt kodovkou.
Nen divu, v metalurgickostrojrenskm
odvtv je toto jmno stle celosvtovm
pojmem. Firma se proto sna svm v-
robnm potencilem pokraovat vrozvoji
uznvanch hodnot v duchu dynamiky
21. stolet.
Plnme zakzky apoadavky nejnronj-
ch zkaznk navrobu hrub ifnln
opracovanch rozmrnch, tvarov sloi-
tch odlitk, vkovk atak ingot svy-
sokou kvalitou vnitn struktury apesn
stanovenho chemickho sloen zoceli
a litiny vlastn produkce. Nae vrobky
jdou docelho svta apouvaj se vcel
ad aplikac tkho prmyslu a ener-
getiky nap. pro parn turbny, gener-
tory, lodn stavitelstv, dieselov motory,
lisy abuchary, vlcovny, obrbc stroje,
pumpy akompresory, vtrn elektrrny
amoho dalch zazen .
Sinusoidy ocelskho
prmyslu
Svt ocelovch produkt prodlal vletech
20038 obrovsk boom a poteba trhu
tkho strojrenstv se bhem tohoto
obdob zdvojnsobila. Zhruba vestejn
me pibylo ivrobc, zejmna dodava-
tel velkch vkovk. Pak ale zatoila
hospodsk krize.
Po roce 2008 poteba trhu prudce po-
klesla. Investice do tkho prmyslu
se siln omezily, vytvoil se velk rozdl
mezi obchodn poptvkou a kapacitou
dodavatel. Tento stav zatm stle pe-
trvv. Ikdy poteba odlitk avkovk
ARC-Heating s.r.o. partner spolenosti
Pilsen Steel v oblasti tepelnho zpracovn.
ARC-Heating s.r.o. se sdlem v Plzni navazuje na
vce jak 12-ti letou spnou obchodn innost
spolenosti ARC-H a.s. zastoupen fnsk spolenosti
Heatmasters OY v esk republice a na Slovensku.
Zamuje se na zajitn slueb v oblasti tepelnho
zpracovn kov s vyuitm dlouhodobch zkuenost
a pedanho know-how od spolenost Heatmasters
OY a Heatmasters PL, kter zajiuj servisn sluby po
celm svt ji vce ne 30 let.
V oblasti komplexnho zajitn poadavk v oblasti
tepelnho zpracovn pat spolenost ARC-Heating
s.r.o. od roku 2007 mezi vznamn partnery
spolenosti Pilsen Steel, svmi dlouholetmi
zkuenostmi se podl na zavdn novch technologi
pi opravch odlitk.
V souasn dob zajiuje poadavky v tepelnm
zpracovn tak dalm vznamnm partnerm
z rznch prmyslovch oblast, nap. koda Power,
koda Transportation, koda JS, Alstom Power,
Siemens Areva (Finsko), YIT (Wales), SES Tlmae,
Foster Wheeler (Polsko), BTG Slovensko, Vattenfall
(Dnsko), Slovnaft, Dalkia, Chemopetrol, Heatmasters
Al-Otaishan (Saudsk Arbie) a dal.
Nabzen sluby spolenosti ARC-Heating s.r.o.
1. Extern tepeln zpracovn pmo ve vrobnch
prostorech zkaznka mobilnmi hacmi
zazenmi.
2. Extern tepeln zpracovn v mobilnch pecch,
kter nainstalujeme a provozujeme ve vrobnch
prostorch zkaznka.
3. Tepeln zpracovn v provozovn ARC-Heating
s.r.o. K dispozici dv stacionrn hac pece, jedna
variabiln modulov, rozmr dle poadavk
zkaznka.
4. Pronjem mobilnch hacch
zazen Heatmasters
5. Pronjem mobilnch (modulr-
nch) pec
6. Stanoven technologickch
postup pro tepeln zpracovn
a technologick poradenstv.
120 V/2011
PILSEN STEEL s.r.o.
kuje plny na t kalibr
mrn stoup, je stle obtn zskvat za-
kzky. Zrove nadbytek kapacit natrhu
a konkurence z Asie siln tla na ceny,
co vkonench dsledcch inabourv
podnikov zisky.
Ojejich aktivn podobu se odsrpna 2010
star nov vlastnk, spolenost United
Pilsen S.A. V jejm ele stoj Igor amis,
majetkov ovldajc ruskou frmu Bum-
ma, pednho vrobce stroj a zazen
pro tbu ropy, lit trub zuhlkovch ale-
govanch ocel a litin. Je tak logick, e
nov majitel zstv inorod v oblasti
metalurgickostrojrenskho prmyslu.
Co pinesla zmna pro frmu samotnou?
Pechod od prmyslovho podniku
ksoukrom osob je patrn. Pedstavitel
skupiny OMZ pli nezasahovali do in-
ternho chodu frmy, zajmali se hlavn
ofnann zleitosti avkazy. Relativn
vt svoboda mla ale i sv negativa.
Pi poteb schvlit investice i dleit
organizan kroky ve trvalo nemrn
dlouho. Dnes jsme sice pod vtm drob-
nohledem, ptomnost novho vlastnka
vak urychluje realizaci zvanch frem-
nch rozhodnut.
Bt pod vt kontrolou ne dve je samo-
zejm obtnj pro dic management.
Me ale jt ouritou vhodu zhlediska
ppadnho rozvoje a fungovn frmy.
Zvlt vdob, kdy podniky e problmy
se zajitnm dostatku prce.
Celosvtov nastal velk tlum investic
dotkho strojrenstv, dopady se pro-
jevily iuns. Srovnm-li objem zakzek
zobdob vrcholc konjunktury, co bylo
asi 6 miliard korun, srokem loskm, ob-
jem se snil napolovinu. Ztoho zhruba
polovina znamenala bytek v tunch,
nebo jsme mn vyrbli, druh st se
projevila vesnen cen. Rok 2011 je vak
opt veznamen navyovn vroby le-
tos bychom mli peshnout objemem
treb 4 miliardy K.
Racionalita pin
ovoce
Trh tkho strojrenstv je, byl a bude
vdy cyklickho charakteru. Pesto n-
sledky krize frmu Pilsen Steel nepoloily
nalopatky. Naopak, ekonomickou recesi
vzala jako pleitost, jak spolenost ze-
fektivnit, zproduktivnit.
Vprvnm kole jsme snili zamstnaneck
stav asi o 20 %. Pesto frma dnes opt
doke produkovat v tunch prakticky
tolik, co ped kriz, i s vrazn nim
mnostvm zamstnanc. K tomu jsme
vyuili zejmna rok 2010 kobnov naich
klovch zazen. Bhem pti msc
proel n velk lis plnou generlkou,
modernizac a zvenm kapacity z 10
na12 tis. tun, souasn jsme kompletn
opravili aodzklad pestavli nai elek-
trickou obloukovou pec. Nyn jsou oba
tyto klov agregty vrazn rychlej,
Vizitka:
PILSEN STEEL s.r.o.
Sdlo: Tylova 1/57, 316 00 Plze, esk republika
Zaloen spolenosti:
1993 zaloen spolenost KODA, HUT, Plze, s.r.o.,
a KODA, KOVRNY, Plze, s.r.o.
2007 slouen obou spolenost, zmna znaky a
zaloen nstupnick spolenosti PILSEN STEEL s.r.o.
Poet zamstnanc: 949
Obor podnikn: vroba a hutn zpracovn eleza
a oceli, slvrenstv, kovstv, kovoobrbn, slvn
eleznch a neeleznch kov, modelstv
Ron obrat spolenosti: 3 306 622 tis. K
Management:
Obchodn editel, t.. poven zenm spolenosti:
Dr. RNDr. Vladislav ma
Vrobn editel, hlavn inenr: Ing. Roman Heide
Vrobce a dodavatel
vcch zazen a dicch systm.
RVS Chodov, s.r.o.
Tel.: + 420 602 278 444
www.rvs.cz
t ps ov vhy t z s obn kov vhy
t py t l ovac vhy t pl o i nov vhy
t kont i nul n a di s kont i nul n ven
121 V/2011
efektivnj a pinej velkou sporu
nklad.
Tm, e frma vhodn naasovala prove-
den inovac, nepokodilaklov klienty.
Navc vyuila snen poptvky na trhu
apipravila se nastart nov konjunktury.
Ut pevld kusov vroba, atak pojmy,
jako automatizace arobotizace, zstvaj
stranou. Do poped naopak vystupuj
uniktn vrobn zazen.
V naem ppad jde zejmna o nai
chloubu, pnvovou rafnan pec ASEA.
Dky n vyrbme ocel nejvy jakosti
a mme lep vsledky v kvalit oproti
vtin na konkurence. Prmrn me-
talurgick frmy dosahuj zmetkovitosti
okolo 35 %, kdeto my se stabiln dr-
me vrozmez 12 %. Nai klienti rozdl
oceuj zvenm nkupem uns, nebo
si cen men riziko ohledn jakosti akva-
lity dodanho materilu. Vznamnou roli
pitom hraje tak fakt, e mme kompletn
vrobn cyklus ,pod jednou stechou
odvroby oceli a pofnln opracovn.
Dan skutenost se odr ivezvenm
potu uskutennch projekt. Aby jich
uten pibvalo, vnuje frma velkou
pozornost inovacm avzkumu.
Inovace ivzkumy provozujeme ponej-
vce vlastnmi prostedky a maximln
vyuvme know-how naich odbornk.
zce spolupracujeme sadou naich z-
kaznk, hlavn urotor, navvoji novch
materil se zvenm procentem obsahu
wolframu i chromu, kdy v souinnosti
s nimi simulujeme a testujeme mecha-
nick vlastnosti tchto materil podel
provozn dob. Dle se chceme zamit
navrobu tch produkt. Dosud jsme
produkovali ingoty dovhy 200 tun, nyn
jsme ji tuto hranici posunuli a na 250
tun. Pestupem do,t vhy nm ubude
konkurence, kter je zde v du destek
frem, tm se pro ns obchod stane v-
nosnjm azajmavjm. Mimochodem,
jsme jedin frma nasvt, kter doke
lt i 250tunov ingoty spodem (co je
nov, mnohem ekonomitj zpsob
vroby ingot).
Myslet na zadn
koleka se vyplat
Sml plny se neobejdou bez poteb-
nch odbornk. Ty frma zskv jak spo-
luprac svysokmi kolami, tak ivlastnmi
silami. Vprvnm ppad se jedn okoope-
raci napklad sTechnickou univerzitou
Ostrava, Fakultou metalurgie a materi-
lovho inenrstv formou spoluprce
se studenty na jednotlivch projektech,
zamench naoptimalizaci vroby, tech-
nologickch proces aivdalch oblas-
tech odborn adic sfry. Druh zpsob
vede ke konn internch vzdlvacch
semin pro podnikov zamstnance.
Provozujeme tak zvan Kvalifkan ste-
disko, v nm si vlastnmi silami vycho-
vvme potebn profese typu slva,
ocel. Na tato msta si pedem vyhle-
dvme potenciln uchazee, kter pak
pekolujeme pro nae poteby. Nen to
lehk, ale dokeme vlastnmi silami po-
krt potebn nedostatek odbornk.
Doknow-how modern spolenosti pat
i ochrana ivotnho prosted. V tomto
smru zpsujc se poadavky ze strany
EU nafrmu tla hned ze dvou stran.
Jednak jde onormy ze strany unie, jednak
musme respektovat, e sdlme uprosted
Plzn. Oto vce je nutn ochrana zdrav
aprosted obyvatel msta. Proto jsme u
ped asem pistoupili k rekonstrukcm
a investicm do odpraovn a odsvn
naich elektrickch obloukovch pec.
Dnes je jejich provoz vrazn istj ne
dve aspluje pedepsan normy. Kon-
trolujeme pravideln obsah prachovch
stic, kyslinku uhelnatho, tdme od-
pady, pracujeme semisnmi povolenkami.
Zajistili jsme si iregistraci pro nae pro-
dukty dle smrnice REACH, pipravujeme
se nacertifkaci podle ISO 14001.
Zvod Pilsen Steel pedstavuje frmu se
silnou pozic nadomcm izahraninm
trhu. Proto je naprvnm mst teba mt
jasn utdn cle aplny dobudoucna.
Pedevm chceme doplnit nai kovrnu
sclem jet zvit efektivitu prce anae
produkn monosti bylo rozhodnuto
investovat dokovskho manipultoru
frmy GLAMA. Koup manipultoru zna-
men dal vznamn krok kupedu, za-
zen bude instalovno do konce roku
2012. Jeho nasazenm oekvme dal
zkvalitnn vroby vkovk, zven ob-
jemu produkce pi snen nklad, ve
ve stylu spolenosti s velkou tradic, lo-
gickm tokem vroby, irokm rozsahem
produkce originlnch vrobk a stle
se rozvjejcm odbornm a technickm
zzemm.
Adam Hodman
122 V/2011
Spolenost Ingersoll-Rand je nadn-
rodn koncern s vce ne stoletou tradic,
kter v souasn dob zamstnv
zhruba 60 000 lid ve zhruba 100 vrob-
nch zvodech a vzkumnch centrech,
uvedl Pavel Hnl, generln editel
Ingersoll-Rand CZ, s. r. o., se sdlem
v Uniov.
1. Mohl byste strun pedstavit
esk zvod v Uniov, tj. Ingersoll-
-Rand CZ, s. r. o.?
Hlavnm nosnm programem vrobnho
zvodu spolenosti Ingersoll-Rand CZ,
s.r.o., vUniov je vroba rotanch aps-
tovch kompresor, kter tvo nejv-
znamnj st obratu zvodu. Zvod se
vak nezamuje pouze naprodukci stan-
dardnch model, ale rovn disponuje
vysoce kvalitnm inenrskm tmem pro
design a pravu kompresor dle speci-
fckch pn zkaznka. Zvod se rovn
velmi vrazn podl navvoji azavdn
novch model pro evropsk trh. Dle
zvod vyrb kompresory pro klimatizan
zazen vozidel adven systmy.
2. Jste soust nadnrodnho ame-
rickho koncernu Ingersoll-Rand.
Jak v jeho rmci mte postaven?
Stojte jen nkde v kout?
Cel koncern je rozdlen na tyi z-
kladn divize Industrial Technologies
(produkty, sluby asystmy pro efektivn
hospodaen senergiemi, nap. systmy
na vrobu a distribuci stlaenho vzdu-
chu, nstroje pro pepravu materilu),
Climate Solutions (klimatizan systmy
obecn HVACR), Security Technologies
(systmy ochrany a bezpenosti, dven
systmy) a Residential Solutions (sys-
tmy zabezpeujc komfortn, efektivn
a bezpen zabezpeen domcnost,
nap. klimatizan systmy budov, vzd-
len zen budov apod.).
Zvod v Uniov pat mezi klov v-
robn zvody vdivizi Industrial Technolo-
gies, nicmn zvod vUniov je jedinm
evropskm zvodem koncernu, kter vy-
rb pro ti zve uvedench zkladnch
diviz spolenosti Ingersoll-Rand. Tedy
zde pod jednou stechou zabezpeujeme
velmi rozdln vrobn procesy pro na-
prosto rozdln skupiny zkaznk.
Nazvr je teba dodat, e vHostivicch
uPrahy se nachz Technologick centrum
spolenosti arovn vzdlvac centrum,
tzv. Ingersoll University.
3. V esk republice psob jet
jedna rma (v Koln) nesouc
ve svm nzvu jmno Ingersoll-Rand.
Jak je v vztah k nim?
Korporace m tyi zkladn divize, jak
ji bylo zmnno ve. Zvod v Koln,
Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing
Czech Republic, s. r. o., pat do sektoru
Climate Solutions, tedy vroba klima-
tizanch zazen. Ingersoll-Rand pat
mezi nejvt vrobce v oboru stacio-
nrnho apepravnho chlazen aklima-
tizac vozidel obchodnch znaek Huss-
mann aThermoking azvod vKoln je
Vizitka:
Ingersoll-Rand CZ s.r.o.
Sdlo: esk republika, Uniov
Poet zamstnanc: 261
Obor podnikn: mont kompresor, vroba kovn
Ron obrat spolenosti: 1 492 000 000 K
Management:
Generln editel: Pavel Hnl
Obchodn editel: Martin Dzik
Ingersoll-Rand CZ, s. r. o.
Kompresory hlavn pro Evropu
123 V/2011
pedevm zamen na tento typ pro-
dukce. Jedin vztah mezi zvody spov
vnzkoobjemovch dodvkch chladicch
kompresor zUniova dozvodu vKoln
pro fnln mont, dle zvody stle pro-
vuj monosti vzjemn spoluprce.
Samozejm vmna zkuenost a vz-
jemn partnerstv mezi zvody probh,
oba zvody jsou vak zeny oddlen
jako dv samostatn jednotky.
4. Specializujete se na mont
a testovn stacionrnch roubo-
vch kompresor ve vkonovm
spektru 1350 kW a od jna 2004
tak na mont 2 a 4vlcovch
pstovch kompresor pro chladic
okruhy. Promite, ale zn to velmi
sloit Mohl byste srozumiteln,
populrn a pitom i sprvn od-
born tyto produkty pedstavit? (Co
to je a k emu to slou?)
Kompresor je stroj uren ke stlaovn
(kompresi) plyn a par. Rozdleny jsou
na dv zkladn skupiny, a to bu ob-
jemov (aerostatick) sem pat nap.
pstov i rotan, kter zde vyrbme,
a rychlostn (aerodynamick) turbo-
kompresory.
Vzhledem k tomu, e kompresor m
v technice mnohostrann pouit, exis-
tuje mnoho druh kompresor. Meme
jmenovat dv vybran oblasti, relevantn
kvrob zde vUniov:
Kompresor jako vrobce mdia stlae-
nho vzduchu pouvanho vtlakovch
rozvodech, nap. vevrobnch zvodech,
slou kpohnn pneumatickch prvk,
nap. na vrobnch linkch. Na vrobu
tchto kompresor se zamuje zvod
v Uniov pedevm zde hovome
o portfoliu vrobk divize Industrial
Technologies.
Kompresor m rovn svou podstatnou
roli v klimatizanch systmech, kde se
pry chladiva vkompresoru stlauj api-
vd dokondenztoru, kde zkondenzuj.
Zde hovome nap. o systmech Ther-
moking, pro kter dodvme kompresory
donaeho sesterskho zvodu vKoln.
Vroba klimatizanch jednotek je npln
divize Climate Solutions.
Samozejm, oba zmnn typy kompre-
sor kompresory pro vrobu stlae-
nho vzduchu akompresory pro pouit
v klimatizanch jednotkch vyrbn
zde, jsou dv naprosto odlin technick
zleitosti.
5. Kam m vae produkce? Kon
v tuzemsku, v Evrop i ve svt? Lze
procentuln rozdlit, kdo jsou vai
hlavn zkaznci?
N zvod je primrn uren kpokrvn
evropsk poptvky vtina produkce
tedy kon v zahrani v Evrop. V n-
kterch ppadech vyrbme i pro jin
trhy, ale toto mnostv produkce je velmi
zanedbateln. Nelze vyjmenovat hlavn
zkaznky, je jich mnoho a jejich oblast
podnikn nen vrazn vymezena stla-
en vzduch je zkrtka poteba vmnoha
oborech lidsk innosti. Tedy dodvme
pro spolenosti zabvajc se naprosto
odlinmi sframi podnikn dodvme
jak pro zkaznky vautomobilovm i po-
travinskm prmyslu, tak ikompresory
uren pro pouit nalodch.
6. Clem zvodu je stt se Centrem
excelence pro vrobu a testovn
elektromechanickch zazen
a systm. Co se za tm skrv, co si
mme pedstavit za spojenm Cent-
rum excelence?
Pokud hovome oexcelenci, bavme se
pedevm orobustnosti akvalit proces
vvoje insledn vroby pikovch pro-
dukt, je vedou kuspokojen zkaznka.
Prakticky je teba zanat neustlm
vzdlvnm a kolenm naich zamst-
nanc pes zavdn metod neustlho
zlepovn a aplikac mylenek & prin-
cip zethlovn vnaich podmnkch
ainnostech.
Musme se soustavn srovnvat snejlep-
mi auit se odjinch, mapovat nae in-
nosti aaktivity zamen natok hodnot
a eliminaci pltvn vnaich aktivitch
ainnostech.
Karosrna a Slvrna Velim
Speciln nstavby na mru
www.kov.cz
Renomovan dodavatel
HOHNWURPDJQHWLFNFKYHQWLO
pro kolejov vozidla.
124 V/2011
Abych byl konkrtn: spolenost In-
gersoll-Rand investovala prostedky
dovvoje sjednocen ady roubovch,
olejem chlazench kompresor, kter se
u sten vyrb vuniovskm zvod.
Lokln technick tm spolenosti je ak-
tivn zapojen dovvoje azkouek tchto
nov vyvjench stroj vUSA odsamho
potku. kolem engineerskho tmu zde
vUniov je pomoci svvojem evropsk
verze stroj jak podesignov strnce sd-
razem na lean principy, tak i po strnce
legislativy. Vrobn ineni se pak za-
muj na rychl a bezproblmov start
vroby, ve kterm jsou v m dle vt
me aplikovny principy thl vroby
aToyota Production System.
7. Pojme k ekonomice. Mte ji
vyhodnoceny vsledky za rok 2010?
Mohl byste je, alespo v rmci mo-
nost, piblit?
V tto chvli nejsou vsledky ofciln,
ale v porovnn mezi 2009 a 2010 jsme
zaznamenali nrst treb ozhruba 38 %.
Oekvan trby za prodej vrobk by
se za rok 2010 mly pohybovat kolem
1,5miliardy korun.
8. eho chcete letos, ppadn v dal-
ch letech jako rma doshnout?
Mete pipomenout napklad ped-
pokldan hospodsk vsledky,
rozvoj, investice, novinky
Chtli bychom udret objem vroby mi-
nimln vestejnm objemu jako vroce
2010, neustle se zlepovat vkvalit na-
ich vrobk aslueb.
V oblasti vvoje spolenost Ingersoll-
Rand Corp. zvauje monost investovat
do vstavby modernho research & de-
velopment a test centra v Evrop pro
divizi ITS. Toto vzkumn centrum by zce
spolupracovalo jak stmem centrlnho
engineeringu divize ITS spolenosti In-
gersoll-Rand vUSA vSevern Karoln, tak
svrobnm zvodem vUniov. Hlavnm
kolem by bylo rychl, spolehliv aefek-
tivn nasazovn novch een atechno-
logi dostroj vyrbnch jak v Uniov,
tak ivostatnch vrobnch zvodech spo-
lenosti Ingersoll-Rand vesvt.
Uniovsk zvod vtto souvislosti zpraco-
vv studii investice doengineersk labo-
ratoe, kter by umonila univerzln testy
a zkouky jak jednotlivch komponent,
tak celch stroj nezvisle navrobnch
testovacch kapacitch.
Nazvr mohu jet zmnit fakt, e vroce
2010 zakoupila nae spolenost dal po-
zemek vprmyslov zn vtsnm sou-
sedstv sexistujcm zvodem. Vm, e
toto rozhodnut vrcholovho veden kor-
porace odr budouc zmr investovat
dorozen stvajcho vrobnho zvodu
jako vraz dvry vekvalitn prci tmu
zde vUniov zaposledn roky.
d
&
t
d&D^
,
^
^
0HFKDQLFNpRSUDFRYDQLH
.RQWUXNFLDDYURED
SUtSUDYNRYIRULHP
DQiVWURMRY
3URWRW\SLQJ
EBK ERET BERNARD, s. r. o., Sokolovsk 2112/74c, 323 00 Plze-Bolevec
Tel: +420 377 538 787 Fax: +420 377 538 787 E-mail: info@ebk.cz
761135<+$',&(,=2/$&(
www.ebk.cz
Na hlavn technologi je manuln a poloautomatick
stotisk. Od roku 2004 jsme rozili zamen na kvalitn
velkoplon digitln tisk a tamponov tisk.
Prioritou jsou investice do rychle se rozvjejc frmy, kter rok
od roku znsobuje svj ron obrat. Ve vlastnch prostorch
nabzme tisk a potisk pro interir a exterir klasickou
technologi, UV technologi (polymerizan proces vytvrzo-
vn ultrafalovmi paprsky) a digitln tisk.
www.vprint.cz
Firma V PRINT s.r.o. Byla zaloena v roce 1997.
Ingersoll-Rand CZ, s. r. o.
Kompresory hlavn pro Evropu
Bllhof CZ 20. vro zaloen
ohldnut
esk poboka mezinrodnho koncernu Bllhof,
kter byla zaloena 19. prosince 1991, slav tento rok
jubilejnch 20 let innosti na eskm a slovenskm
trhu. Od svho zaloen prola spolenost Bllhof
CZ, nejprve pod vedenm Miloe Pohla a Hanse
Hamadera a od roku 2008 v ele s Petrem kem a
Wolfgangem hlerem, boulivm rozvojem, kter
pemnil zprvu skromn zastoupen frmy Bllhof v
esk republice v silnou, modern spolenost.
Stabiln tm pracovnk esk poboky frmy Bllhof
si jet dobe pamatuje na rok 1991, na jej prvn sdlo
umstn v prostorch obytnho domu, resp. bytu,
a na prvn sklad, kter se nachzel v objektu pilehlch
gar. Od konce roku 1992 Bllhof CZ vyuvala pro svoji innost sluby logistick frmy Silvaco se sdlem v Praze 10. Od potku
innosti mla poboka k dispozici sklad sv matesk spolenosti v rakouskm Paschingu na pedmst Linze. Tok zbo mezi
Paschingem a Prahou byl tehdy zen pomoc paprovch karet a vmna informac probhala faxem nebo pes pevnou telefonn
linku. V dnenm modernm svt je tm nepedstaviteln, e skladov hospodstv stejn jako sprva zakzek a dal obchodn
administrativa, bylo zeno de-facto bez pouit pota, pouze s pomoc paprov evidence. Jedin modern IT technologie,
kterou mli prvn zamstnanci spolenosti k dispozici, byl textov editor T602, kter bylo mono zskat vhodn na trhu.
Ve srovnn se souasnou realitou spolenosti Bllhof CZ tm neuviteln.
Na konci roku 1996 dolo u Bllhof CZ k dalmu sthovn. Firma si pronajala skladov prostory v arelu frmy IPS STAX v Praze
a tm zskala svou prvn, skuten vlastn platformu pro dal rozvoj. Progrese nastala i v IT oblasti, kdy byl v letech 1996 1998
instalovn a vyuvn vlastn informan systm pracujc na bzi AS400.
V listopadu 1997 zapoala dlouho plnovan stavba vlastnho fremnho sdla v prmyslovm parku Tulipn na okraji Prahy
nedaleko letit Ruzyn, v blzkosti obce Hostivice.
V prbhu dalch 10 let byla nov centrla vybavena modernm skladovm zazenm a s narstajcm portfoliem zkaznk,
kter si vydalo rozen tmu spolupracovnk, bylo tak pistavno druh patro administrativn budovy. V roce 2006 byla
kompletn stavba za asti zstupc rodiny Bllhof slavnostn pedna do uvn zamstnancm.
Bllhof CZ zskala za dobu svho psoben na eskm a slovenskm trhu stabiln portfolio zkaznk a dnes pat k ldrm
na trhu jak v oblasti spojovac a montn techniky tak v poskytovn logistickch slueb v zsobovn. Kad rok spolenost
Bllhof CZ uspokoj poadavky bezmla 700 zkaznk z oblasti veobecnho prmyslu, vroby kolejovch vozidel a vozidel
hromadn dopravy, pes elektrotechniku a po medicnskou techniku a letectv. Ron obrat frmy v. dodvek vlastnch produkt
do automobilovho prmyslu pesahuje 300 milion CZK. Krizov rok 2009 jen potvrdil a dle upevnil pozici frmy na eskm
trhu, ale i zdrav sebevdom vlastnch zamstnanc.
V oblasti nkupu zajiuje Bllhof CZ na trhu na svj et a riziko pes 75% sv poteby generovan poadavky zkaznk. Vechny
nkupn a dodavatelsk zdroje spolenosti podlhaj psnmu, profesionlnmu systmu zen jakosti a hodnocen dodavatele.
Krom tchto vlastnch zdroj vyuv Bllhof CZ tak centrln sklady koncernu Bllhof v Senci nedaleko Bratislavy, kde je
umstno na 50 tis. druh artikl a v Bielefeldu v SRN, kde je zkaznkm v ppad poteby do 24 hodin k dispozici dalch vce
ne 100 tis. druh zbo.
Se svmi cca 43 systmy pro ekonomick zsobovn ECOSIT (= ECOnomic Supply In Time), jejich prostednictvm spolenost
realizuje vce ne 60% celkovho obratu, si Bllhof CZ vybudovala vd postaven mezi spolenostmi poskytujcmi logistick
een it na mru zkaznkm.
Dky pravidelnm technickm kolenm vlastnch zamstnanc podanm pedevm ve vrobnch destinacch koncernu
v Nmecku a Francii a tak dky irokmu technickmu zzem, v. vzkumnho a vvojovho centra a vlastn akreditovan
laboratoe, poskytuj pracovnci Bllhof CZ kompetentn technick poradenstv ve vech aspektech a oblastech spojovn. Vyuit
nejmodernjch technickch een pro optimalizaci dodvek a nklad a cel spektrum vlastnch produkt Bllhof CZ tak
pravideln vystavuje a prezentuje zkaznkm na mezinrodnch strojrenskch veletrzch.
. o o .
126 V/2011
Hettich R k.s.
len rodiny
Skupina Hettich, kter podnik ji
vce ne jedno stolet a m zastoupen
v celm svt, vznikla na skromnch
zkladech jako rodinn podnik. Jednm
z nejmladch pbuznch ve skupin je
vrobn podnik v esk republice.
Skupina podnik Hettich m zastoupen
navtin kontinent. Barvy loga Hettich
mete spatit vUSA, vAustrlii, Indii, n
a odroku 1993 vesk republice. To
nen patn vizitka rodinnho podniku,
kter byl zaloen ped 123 lety veSchram-
bergu, vmal nmeck vesnici veSchwar-
zwaldu. Samozejm je mon, e jste
jmno Hettich dosud nezaznamenali,
ale jestlie mte radost z lehce a jemn
se zavrajcch zsuvek v kuchyni nebo
zchytrho kovn vnbytku Ikea, mon
jste majiteli vrobk Hettich, ani byste
o tom vdli. Akoliv se vrobky frmy
uplatuj tak vautomobilovm prmyslu
avelektrickch pstrojch, hlavn orientac
Hettichu je vroba aprodej nbytkovho
kovn podle motta: Technik fr Mbel
= technika pro nbytek. Horst Blom je
jednatelem Hettichu R k.s. a vyprv
oobchodu avrobnch investicchpod-
niku, lecm vsrdci Vysoiny, kter dnes
zamstnv asi 600 zamstnanc.
Historie Hettichu
Kdy jsme se zeptali najeho osobu, jako
prvn zmnil Horst Blom, e je enat
a jeho dv dcery u maj sv vlastn ro-
diny. Tento smysl pro priority velmi dobe
vystihuje spolenost Hettich. Skupina
podnik o sob vdy hovo jako oro-
dinnm podniku Hettich. My Nmci jsme
hrdi narodinn frmy; nejsou moc vidt
a nen o nich pli slyet, ale prosperuj
velmi dobe. Klovm faktorem tto pro-
sperity je kontinuita. Vele skupiny dnes
stoj Dr. Andreas Hettich, kter pevzal
funkci veveden spolenosti vroce 2005.
Je prasynovcem Karla, zakladatele frmy.
Vizitka:
Hettich R k.s.
Sdlo: Jihlavsk 3, 591 01 r nad Szavou,
esk republika
Zaloen spolenosti: 6. z 1993
Poet zamstnanc: 622 Hettich R k.s.,
6 300 skupina Hettich
Obor podnikn: vroba drobnho zbo,
nbytkovho kovn a koup zbo za elem jeho
dalho prodeje a prodej mimo obory vyhrazen
ivnostenskm zkonem
Ron obrat spolenosti: 940 tisc K Hettich R k.s.,
840 mil. EUR obrat skupiny Hettich
Management:
Generln editel: Dipl. Ing. Horst Blom
Jednatel: Mgr. Oldich Pl
Vrobn editel: Ing. Roman Chrom
127 V/2011
Jeho pedchdce Anton mu uvolnil msto
pomnohaletm veden skupiny, ale stle
spolenost podporuje audruje sn zk
kontakt; nkdo me opustit prci bez
mrknut oka, ale vrodinnm podniku se
odpovdnost dd z generace na gene-
raci, protoe novek pebr ote astar
garda mu nabz znalosti azkuenosti; An-
ton Hettich vede poradn vbor skupiny.
tyi barvy v logu Hettich znamenaj
kvalitu, inovaci, orientaci na zkaznky
aspolehlivost. Tyto hodnoty maj koeny
ve spolenosti, pochzejc z 19. stolet.
Karl Hettich podal vroce 1888 prmyslov
vynlez namechanismus dokukakovch
hodin (kotvov krokov stroj je sou-
stka vhodinch, kter zajiuje pohyb
kyvadla hodin). Tak si Karl zajistil spn
obchod, kter ve Schrambergu vydrel
dlouhch tyicet let. Vprbhu let pe-
vzal veden jeho syn Franz, kter zaal
svrobou zvs azahjil tak spnou
tradici vroby nbytkovho kovn.
Datem narozen modern skupiny
Hettich je rok 1930, kdy se Franzv bratr
prozeteln pesthoval nasever azaloil
frmu Paul Hettich GmbH vemst Her-
ford, vSevernm Porn-Vestflsku, vcen-
tru nmeckho nbytkskho prmyslu.
Zde skupina roziovala vrobu odjedno-
duchch zvs a roub pes akvizice
a roziovn sortimentu a do dnen
podoby globlnho koncernu. Vroce 2011
pedstavuje stedn sdlo skupiny, kter
je stle v Herfordu, nejen vznamnho
zamstnavatele, ale tak soust mstn
historie. Hettich je dleitm zamstna-
vatelem ji tm cel stolet.
Cesta do esk
republiky
Vroce 1993, krtce potzv. sametov revo-
luci (pd komunismu), se esk aSloven-
sk republika vydaly svou vlastn cestou.
Takov situace vdy pedstavuje nov
monosti a Hettich ml dvoj motivaci
pro zaloen dcein spolenosti vesku.
Jednak to byly relativn nzk mzdov
nklady, kter jsou pitaliv pro jakko-
liv druh podnikn, ale tehdej vlastnk,
Anton, chtl tak podpoit proces zmn
vesk republice apodlet se navstupu
novho sttu do spoleenstv zpadn
Evropy.
V tomto duchu byla zaloena vrobn
spolenost Hettich R k.s. veru nad
Szavou, ve mst, kter je znm jako
centrum prmyslu i jako populrn ly-
ask a rekrean oblast. Zpotku lo
ojednoduchou prmyslovou vrobu, do-
plujc vrobu nmeckch spolenost
ve skupin. Avak jak k Horst Blom,
zaalo to jako vrobn innost nron
napracovn slu, ale kdy jsme zjistili, e
jsou zde technicky zdatn lid, zaali jsme
se roziovat ainvestovat domodernjch
stroj azazen apozdvojnsoben v-
robn plochy vroce 2006 pokrv dnen
vroba irokou oblast komponent pro
nbytek, jako jsou zvsy amechanismy
posuvnch dve nebo dly, vyroben
tlakovm litm zinku, dly z plast, oceli
ahlinku. Dodvky smuj donmeckch
podnik veskupin akdalm zkaznkm
pat et vrobci nbytku, elezstv,
truhli ihlavn obchody etzce DIY.
Pcha rodiny
Kdy jsem se ptal, na je Hettich R hrd,
neetil Horst Blom slovy. Krom samot-
nho spchu v podnikn, certifktu
kvality ISO 9001 a nedvnho zdvojn-
soben vroby zskala spolenost vrmci
pe obezpenost prce aochranu zdrav
ocenn Bezpen podnik odMinister-
stva prce asocilnch vc. Ovem snad
nejvtm dvodem khrdosti je jmeno-
vn spolenosti Regionlnm zamst-
navatelem roku v roce 2005 a zskn
tetho msta v letech 2008 a 2010. He-
ttich si tak udruje pedn pozici mezi
spolenostmi, zamujcmi se na pi
o zamstnance. Horst Blom povauje
spoluprci s600 zamstnanci zapjem-
nou a v, e tento pocit je vzjemn.
Osobn se domnvm, e znmkou
angaovanosti zamstnanc je skute-
nost, e nae ,zdravost* in 97,5 %.
*(Hettich R pouv pojem zdravost
kesledovn absence msto obvyklejho
vyjden nemocnost.)
Vyhldky
do budoucnosti
Bez ohledu na dopad nedvn ekono-
mick krize v oblasti prodeje plnuje
skupina Hettich dal rst a Horst Blom
snaptm oekv ohlas nanov vrobky,
kter budou pedstaveny vkvtnu nabl-
cm se veletrhu Interzum vKoln nad
Rnem: Jsem absolutn pesvden, e
to bude pro Hettich velk udlost!
Jak pro Hettich R, tak pro celou rodinu
jsou velmi dleit investice dovzdlvn
zamstnanc. Hettich provd inovace
a zdokonaluje kvalitu, co znamen, e
vrobn zazen je na vy rovni ne
stroje, pouvan v odbornm vcviku
na kolch. To, spolen se snenou
porodnost vesk republice amenm
potem absolvent ze stednch kol, zna-
men, e je obtn zskat zamstnance
s adekvtnmi znalostmi. Proto Hettich
kol nov pracovnky, aby doshli po-
adovan rovn znalost a pispli tak
k dalmu rozvoji rodinnho podniku.
Jak k Horst Blom, patme ve svm
oboru ktm nejlepm nasvt ato je
pro dobrou rodinu dleit.
Dave Foxall
povrchov pravy KTL
a galvanick zinkovn
www.lakum.cz jancura@galma.cz
Firma PALSERVIS, s.r.o. je vznamn dodavatel
frmy HETTICH voblasti obalovho materilu.
w w w . p a l s e r v i s . c z
128 V/2011
Jak byste zhodnotil dva roky nazpt,
souasnost a jak vidte budoucnost
z hlediska prosperity rmy?
Dky exportu jsme svzni se zpadn
Evropou, mm-li bt konkrtn, tak jsme
vroce 2009 zaznamenali snen vroby
v naem oboru v celm tomto bloku
o 40 %. V roce 2010 se nm produkce
navila o20 % azbylch 20 % procent,
pedpokldm, doshneme vroce 2011.
sla hovo jasn, co ns vedlo krazant-
nm opatenm, kter jsme museli zavst.
Jako prvn jsme propustili agenturn pra-
covnky, dle jsme, a neradi, propustili
dalch naich 80 zamstnanc zvroby
smonost nvratu. Dle jsme museli sh-
nout i na mzdy, kdy dolo k plonmu
snen o 20 %. Opaten byla cel ada,
ale tato byla ta nejzsadnj. Krize pro
ns je pedevm pouenm dobudoucna.
D se pedpokldat, e ktmto turbulen-
cm bude dochzet natrhu astji, ikdy
s krat dobou trvn. Proto chystme
vnitropodnikov systm, kdy budeme lidi
zamstnvat astji nadohody oprove-
den prce, abychom byli vce fexibiln.
AGROSTROJ Pelhimov, a. s. Dok vyhovt
itm nejnronjm poadavkm klient
AGROSTROJ Pelhimov, a. s., je dnes u
nejvtm vrobcem zemdlskch stroj
v esk republice. Jedn se o akciovou
spolenost bez podlu sttu a zahrani-
nho kapitlu. V souasn dob dosahuje
se svmi 1 500 zamstnanci ronho
obratu ve vi 108 mil. eur s prmrnm
ronm rstem 5 %. Co trp tohoto
vrobce a na co je naopak pyn?
Na tyto a dal otzky odpovd Lubomr
Stoklsek, jednatel firmy AGROSTROJ
Pelhimov, a. s.
129 V/2011
Pedstavte strun vae portfolio?
Portfolio frmy se skld z16 obchodnch
partner, kte maj celkem 34 zvod
po celm svt. Vtina frem je na prv-
nm a ptm mst ve svm pedmtu
innosti. Struktura naich partner by se
dala rozdlit do pti zkladnch obor.
To znamen, e dodvme dosegment
zemdlsk techniky, stavebnch stroj,
manipulan techniky, komunln tech-
niky, autobus a nkladnch aut. Nai
obchodn partnei odns odebraj pe-
devm zemdlsk stroje adle uitkov
vozidla. Pomr mezi obma artikly in
cca 50 na50 %.
Do jakch zem vyvte sv stroje?
Je teba ct, e Agrostroj Pelhimov
je univerzln kooperan firma. N
zkladn obchod smuje tedy pedevm
dooblast kooperac vroby komplet,
montnch a podmontnch skupin
a fnlnch vrobk pro nae obchodn
partnery. Tmi jsou firmy, kter maj
globln charakter apat mezi tzv. TOP 5
www. e . e
www.zvvz.cz
Vizitka:
AGROSTROJ Pelhimov, a.s.
Sdlo: esk republika, Vysoina, Pelhimov
Zaloen spolenosti: 1990 (akciov spolenost)
Obor podnikn: strojrenstv
Ron obrat spolenosti (2010): 2 mld. K
Management:
Generln editel: Lubomr Stoklsek
Obchodn editel: Ing. Jaroslav Hab
Vrobn editel: Zdenk Novk
130 V/2011
vesvm oboru vrmci celosvtovho trhu.
Budu -li konkrtn, tak u zemdlskch
stroj vyrbme 85 % fnlnch vrobk.
Dle naich partner jsme nejvt
univerzln kooperace v Evrop, co
potvrzuje ifakt, e zpracovvme 50 tisc
tun oceli ron. Nam hlavnm teritoriem
exportu jsou zpadn a skandinvsk
zem Evropy. Jsou jimi Nmecko, Francie,
vdsko, Dnsko aHolandsko.
Cena oceli m vzrstajc trend. Jak
se to dotk va produkce a vstup-
nch cen do vroby?
Samozejm se tento fakt nacench v-
robk odr. Pravideln proto jednme
svrobci oceli naimi partnery ado-
chz kjistm kompromism. Avak nrst
cen tto komodity je dan.
D se v R hovoit o podpoe podni-
kn a ze strany sttu, nebo EU?
My patme dokategorie velkch podnik,
co je samozejm problm, protoe pod-
pora tchto frem zrznch strukturlnch
fond je velmi omezena. Avak urit dl
projekty, nainovaci anakolic stedisko,
mme. EU se natchto projektech podl
z40 %, co je ipro nai velkou frmu p-
jemn podpora. Tyto prostedky bychom
museli bez tohoto pspvku investovat
zvlastnch zdroj.
Jak byste zhodnotil rove eskho
strojrenskho prmyslu?
Myslm si, e frmy psobc natrhu jsou
velmi dobr, bohuel se vak potkaj
sproblmy, kter se vrepublice objevuj
ji nkolik let. Mm na mysli pedevm
patnou strukturu kolstv. Vposlednch
letech toti nae koly auilit neprodu-
kuj prakticky dn pouiteln strojae.
Bohuel jsou vdnen dob stedn ivy-
sok koly zameny zcela jinm smrem.
J to vidm jako zsadn problm, protoe
pak kon velk mnostv naich oban
naadu prce.
Potkte se tedy s nedostatkem kva-
likovanch pracovnk?
Zde musm ci, e jsme jako jedna zmla
frem zaali ji ped deseti lety zce spolu-
pracovat sdvma prmyslovmi kolami
atymi uiliti. Podali jsme idny ote-
vench dve pro ky zkladnch kol
a jejich rodie. Za zmnnou dobu jsme
pijali 480 novch zamstnanc, znich
420 u ns zstalo. Zajmav tak je, e
vkov prmr zamstnanc in 37 let
anankterch secch dokonce 27 rok.
AGROSTROJ Pelhimov, a. s. Dok vyhovt
itm nejnronjm poadavkm klient
131 V/2011
To, e nen otyto obory vposlednch le-
tech zjem, nen ani tak zdvodu fnann
atraktivity, protoe mzdy, alespo v na-
em podniku, jsou slun. Ale problm
vidm opravdu v pstupu Ministerstva
kolstv avjeho propagaci tchto obor.
My bohuel nememe pijmout lovka,
kter nem odborn vzdln. Napklad
nejlevnj technologie, na kterch za-
mstnanci pracuj, maj hodnotu 6 milion
korun.
Abychom souasn nepzniv trend ale-
spo sten zvrtili, oteveli jsme nai
sveskou kolu atak budeme otevrat
vlastn vzdlvac stedisko. Zamujeme
se jak nauovskou vchovu, tak nare-
kvalifkaci. Jako velmi pnosn vidm ito,
e tmto studentm umonme praktic-
kou st vuky pmo ve vrob v na
spolenosti. Tak nkladn technologie
si kola pochopiteln dovolit neme
aci budou dobe pipraveni pro reln
zamstnn vestrojrenskm prmyslu.
Jak dleit jsou pro vs modern
technologie?
Tak jako ji vad podnik jsou pro ns
technologie zsadn. Za poslednch ti-
nct let se nm podailo vymnit vechny
technologie, ato z 90 %. Obmna probh
podle poteby a jednotlivch projekt.
Ron se d hovoit oinvesticch vdu
destek milion korun.
Co vs jako rmu nejvce trp?
Co byste zmnil, kdybyste ml tu
monost?
Jakoto exportrovi by nm urit po-
mohlo vstoupit do mnov unie. esk
republika m 70 % svho HDP oriento-
vno navvoz, tud by bylo dobr tmto
frmm vytvoit k podnikn pznivj
podmnky. Bohuel si myslm, e souasn
ekonomick situace nm nedovol dotto
unie vstoupit. Je velkou chybou, e jsme
doeurozny nevstoupili u vroce 2006,
kdy byly optimln podmnky.
Dle si myslm, e je zde opravdu velk
problm snedostatkem kvalifkovanch
lid, co povede kodlivu frem navchod.
Podmnky kpodnikn nejsou vR zrovna
optimln, ato dky velkm reijnm n-
kladm, jako je cena elektrick energie,
pohonnch hmot apod. Tyto poloky
mme jedny znejdrach vEvrop, co
nelze pehlet.
Jakm spchem se mete pochlu-
bit, na co jste nejvce pyn?
Zejmna je to hodnocen Agrostroje Pel-
himov naimi obchodnmi partnery. Dle
ns velmi potilo ocenn Subdodavatel
roku od Czech Investu. Jsem pyn, e
jsme konkurenceschopn adokeme vy-
hovt itm nejnronjm poadavkm
naich klient. Myslm, e ikolektiv vech
zamstnanc chpe souasnou situaci,
kdy bylo teba snit mzdov nklady.
Samozejm jakmile se situace na trhu
stabilizuje aobjem zakzek zv, musme
vrtit tyto penze tam, kde byly vzaty.
Jarmila noblov
www.imet-cz.cz
Sidlo spolecnosLl ul. Mru 3267, Frdek Mstek 1el +420 558 628 133 Lmull info@imet-cz.cz
prost vdsk ocel
Schmiedeberger Gieerei GmbH
Sphroguss Grauguss Temperguss Modellbau Bearbeitung
Ein Unternehmen der
Altenberger Strasse 59a, D- 01762 Schmiedeberg
Telefon: +49 (0)35052 2130, Telefax: +49 (0)35052 65315
E-Mail: Info@schmie-guss.de, Internet: www.schmie-guss.de
Deutsche Giesserei- und Industrie-Holding AG
Ihr kompetenter Partner
fr Eisengusswerkstoffe
132 V/2011
Firma M Povrly, a. s., je tradinm
eskm vrobcem mdnch, mosaznch
a specilnch za studena vlcovanch
ps, pruh a plech pro dal zpra-
covn. O souasn pozici spolenosti
i vyhldkch do budoucna jsme hovoili
s vkonnm editelem Ing.Tomem
Merglem a managerem pro klov
zkaznky Tomem ehoem.
Historie frmy zan vroce 1898, kdy byla
vPovrlech vybudovna tovrna nazpra-
covn vlcovanch polotovar z mdi
amosazi. Bhem let prola uritm vvo-
jem, nicmn pvodn zamen zstalo.
Firma je zasteena vhradn eskm
kapitlem, vroce 2007 dolo kvraznmu
poslen stability spolenosti vstupem
novho majoritnho akcione, kterm
je spolenost MTX CZ, a. s. (60%), aspo-
lenost Metalimex, a. s. (40%).
Jak se vyvjela rma bhem sv
existence?
Nae technologie jsou specifck ajedno-
elov, proto zde bhem vvoje nedoch-
zelo kvraznm zmnm vproduktovm
z am -
en spolenosti, k ma-
nager pro klov zkaznky Tom eho.
V dvn minulosti tu krom souasn
vroby byla jet tarna nadrty avroba
ty. Ta byla postupn ukonena apodnik
se specializoval navlcovan polotovary,
tedy plechy apsy, kter jsou zde vyrbny
dodnes. Tto specializaci byly pizpsobo-
vny vprbhu let vechny dl investice.
Vporevolun dob probhla nejvznam-
n j
investin akce v letech
20062007, kter tm
zdvojnsobila vrobn ka-
pacitu spolenosti. Investice byla reali-
zovna na dv etapy, v roce 2007 jsme
museli kvli modernizaci tavicch pec
adal nsledn technologie pozastavit
tm polovinu frmy, prvn tyi msce
jsme tak nevyrbli z vlastnho lit, ale
veker vstupy jsme museli nakupovat
ve form polotovar, co vrazn pro-
drailo cel vrobn proces. Dleit ale
bylo, e se nm podailo udret portfolio
zkaznk avrmci tchto omezen mi-
M Povrly, a. s. Tradin esk
vrobce nejen mdnch produkt
133 V/2011
nimalizovat ztrty objemu prodej, co
bylo clem tohoto pechodnho een.
Toto podnikn je velmi specifck vtom,
e materily, kter zpracovvme, jsou
komoditami, to znamen, e se obchoduj
nakomoditnch trzch/burzch. Zde dolo
vposlednch letech kdrastickmu nrstu
ceny, pro pklad zatkem roku 1999 se
tuna mdi prodvala za cca 1 350 USD
ansledn vzrostla jej cena a khranici
10000 USD zatunu. Bhem poslednch
t let navc dochz k vrazn volatilit,
neboli k vraznm cenovm zmnm
ve velmi krtkm obdob. Dlouhodob
rst cen komodit tak vyvolal pokles fnln
spoteby, protoe vtina obor hled lev-
nj alternativy. Obecn trh poslednch
10 a 15 let vykazuje siln pokles, krize ho
jet zvyuje azrychluje. Na spolenosti
se oproti tomuto trendu trhu da odroku
1997 postupn navyovat objemy prodej
zcca 5600 t a natm dvojnsobnou
hranici dosaenou v letech 20042006.
Vposlednch tech letech se vak, vzhle-
dem kezrychlujcmu se poklesu trhu do-
provzenmu globln ekonomickou kriz,
ani na frm neda udret rostouc trend
adochz kesniovn objemu prodej.
Knejvtmu poklesu dolo vroce 2009.
Tento rok byl pro ns rokem krizovho -
zen konkurenn boj srazil nankterch
trzch aunkterch produkt pidanou
hodnotu (cenu) na takovou rove, e
jsme se rozhodli tyto trhy opustit, vno-
vat se sniovn nklad ve spolenosti
apipravit se tak nadal mon zhoren
situace natrzch.
Jak je sortiment vrobk?
V souasn dob vyrbme mosazn
plechy apsy, osvtluje vkonn editel
Ing.Tom Mergl. Dalm dleitm sor-
timentem jsou mosazn kalky, co je
polotovar pro zbrojn prmysl, apak jsou
to Cu sten psy aplechy, tedy vrobky
pro stavebn prmysl. Minoritn zleitost
jsou chromovan tye a elektrody. Pro-
centuln je m pro stavebn prmysl
zastoupena cca 45 %, mosazn kalky
asi 22 % amosazn psy aplechy zhruba
30%. Zbytek je zmnn minoritn sorti-
ment. Take zhruba plka produkce jde
dostavebnictv aplka doprmyslovho
segmentu. Ovem stavebnictv je obor
velmi citliv na vkyv cen na komodit-
nch trzch.
Jste esk spolenost; jak se vm
podailo se udret v nepznivch
podmnkch, aby vs nepohltila
siln konkurence?
Jsme ryze eskou spolenost s eskm
vlastnkem, kam pat firma Metali-
mex,a.s., Al Invest Bidlin, a. s., aM
Povrly, k Tom eho. Vstup kapitlov
silnho vlastnka pomohl na spolenosti
vdob poinvestici api nslednm po-
klesu trhu. Paradoxn je pro ns velkou
konkurenn vhodou, e jsme vevrop-
skm mtku mal frma, n potencil
se pohybuje vrovni 10000tun, ainves-
tic jsme ho zvili na 16 a 20 000 tun
(podle struktury sortimentu). Je tak pro
ns mnohem jednodu zskat zpt st
ztracench zakzek neli pro nkolika-
nsobn vt konkurenty. Trh se navc
dlouhodob zmenuje, i v tom ppad
je men frma vhodou. Dal oblast, kde
jsme, troufm si ct, okrok dl, je prce
s LME (pozn. Londnsk burza kov)
tedy se specifkem naeho podnikn.
Nai zkaznci nakupuj, tak jako my,
odsvch dodavatel vrobky ovlivnn
aktuln trn cenou komodity se vemi
riziky, spojenmi se zmnou ceny. My se
sname poskytnout jim fnann servis
v oblasti nabdky rznch monost ce-
nn, abychom jim pomohli tato rizika
minimalizovat. Ing.Tom Mergl dodv:
Jsme schopni zkaznkovi hldat urit
cenov rovn podle jeho poadavk
nebo mu zafxovat cenu a po odbru
zbo. Dle nabzme monost zafxovat
jednu cenovou rove pro cel rok aadu
dalch monost dle charakteru apoteb
danho zkaznka. Tmto se sname vy-
chzet vstc poadavkm klient amini-
malizovat tak pro n rizika zmny ceny.
Kam rma smuje nyn?
Bhem tohoto roku dolo ke stabilizaci,
pokrauje Ing.Tom Mergl, jsme sob-
stan, ale uplynul ti roky jsme peili
tak dky vznamn podpoe majorit-
nho vlastnka. Te se sname najt co
nejrozmanitj soustavu produkt, nae
akvizice proto smuj vce doprmyslo-
vho sektoru. Od bezna 2011 bychom
chtli znovu uvst doprovozu tavic pec,
postavenou sice tak v rmci zmnn
investice, kter vak byla kvli poklesu
objemu prodeje v roce 2009 odstavena
zprovozu. Nyn se poptvka vrac krovni,
kdy ji nejsme schopni vrmci stvajc lic
kapacity uspokojit, proto itato technolo-
gie nalit mdnch produkt me zat
efektivn pracovat.
Dana D. Dakov
134 V/2011
Hlavnm vrobnm sortimentem spo-
lenosti Sochorov vlcovna T, a. s.,
(SCHVT) jsou kruhov tye prmru
70 300 mm a sochory a bloky 70 70
300 300 mm. Hlavnm vrobnm
sortimentem spolenosti jsou uhlkov,
uhlkmanganov a legovan ulechtil
konstrukn oceli, v menm rozsahu
korozivzdorn a nstrojov oceli.
Prodej vrobk se uskuteuje prosted-
nictvm obchodn st Moravia Steel, a.s.
Piblin 70 procent vroby je ureno
naexportn, zbytek natuzemsk trhy.
Prodejn strategi spolenosti je co nej-
vce diverzifkovat trh sdlouhmi vlco-
vanmi vrobky, aby vppad vpadku
nkterho dleitho prmyslovho od-
vtv byly rozeny dodvky do jinho
sektoru prmyslu, ekl vkonn editel
SCHV T Pavel Kalvoda. Nejvznamnj-
mi odbrateli vlcovny jsou zkaznci
automobilovho prmyslu, kterm dod-
vme vce ne 20 % vrobk, dodal. Vsek-
toru automobilovho prmyslu SCHVT
dodv sv vrobky pevn dokovren.
Knejvznamnjm pat kovrna koda
Auto, a. s., kde se z dodvanho mate-
rilu kovaj klikov hdele pro osobn
Sochorov vlcovna T, a. s.
Modern vlcovna 21. stolet
135 V/2011

automo-
bily. Dalmi vznam-
nmi odbrateli vlcovny jsou zejmna
zkaznci ze stavebnho astrojrenskho
prmyslu, vrobci tlakovch lahv aza-
zen, dle pak zkaznci lodnho prmyslu.
Podle Kalvody jsou vposledn dob velmi
perspektivn odbratel ocel pro petro-
chemick prmysl. Nae spolenost m
velmi rozshl vrobn program, kter
umouje vyrbt irokou klu znaek
ocel, rozmr vvalk i zpsob zpra-
covn tchto vvalk. To je pro nae z-
kaznky vhoda, nebo pokryjeme irok
rozsah jejich poteb pi dosaen tradin
vysok rovn kvality naich vrobk,
dodal Kalvoda.
Souasn vrobn kapacita vlcovny in
cca 280 tisc tun ron spedpokldanm
navenm a na 300 tisc tun. Piblin
50 procent vroby je dodvno po te-
pelnm zpracovn. To se provd zae-
lem zajitn poadovan struktury oceli
apoadovanch mechanickch vlastnost
tyov oceli v zvislosti na poadavku
zkaznka. Vpodstat jsme schopni do-
shnout poadovanch vlastnost vvalk
na mru zkaznka. Umouje to irok
kla variant tepelnho zpracovn
(hn a zulechtn), kter mme
zapracovny v naich technologic-
kch postupech, objasnil Kalvoda.
Pidanou hodnotu vrobk SCHV T
zvyuje i vroba loupanch ty, jej
objem pedstavuje asi 8 % produkce.
Jde o materil, u nho se odstran
vrchn zokujen vrstva na specilnch
loupacch strojch. Loupan tye si ob-
jednv zkaznk pro jejich vysokou po-
vrchovou kvalitu arozmrovou pesnost.
Jak Kalvoda uvedl, kapacita vlcovny je
srovnateln napklad sfrmou Ascometal
nebo Corus Engineering Steel. Vhodou
SCHV T je zejmna vlcovn vvalk
vrozmrov ad 220 a 300 mm, kde je
men konkurenn prosted.
Vlcovna nakupuje vszku vhradn
od spolenosti Tineck elezrny, a. s.
Tato spolenost vyrb ocel modern tech-
nologi. Zpracovv tekut surov elezo
vkonvertoru pi relativn nzkm podlu
rotu s nslednm vyuitm nejmoder-
nj sekundrn metalurgie. Ocel vyro-
ben tmto postupem je typick vysokou
istotou. Odlv se nazazen pro plynul
odlvn dokontislitk nebo doingot.
Kontislitek je konenm produktem v-
roby oceli. Vzhledem kcharakteru svho
tuhnut pi odlvn zaruuje nejvt
vtek kovu. Vhodou odlvn konti-
slitku je ito, e je nazazen plynulho
odlvn nadlen napesn dlky podle
poadavku SCHV T, aby pi fnln vrob
navlcovn byly co nejmen ztrty kovu,
atm inzk pedvha. Tyto skutenosti
jsou ihlavnm dvodem, pro jsou jako
vstupn vszka nasazovny navlcovn
pednostn kontislitky. Ingoty se pou-
vaj na vlcovn k vrob nkterch
specilnch znaek, kter nelze odlvat
dokontislitk, nebo pro maloobjemov
znaky ocel. Ve vlcovn se zpracov-
vaj kontislitky rzn velikosti, konkrtn
Vizitka:
Sochorov vlcovna T, a.s.
Sdlo: esk republika, Tinec Star Msto,
Prmyslov 1000, PS 739 70
Poet zamstnanc: 704
Obor podnikn: hutnictv
Management:
Vkonn editel: Ing. Pavel Kalvoda
Finann editel: Ing. Marie Pibylov
Vrobn-technick editel: Miroslav Duda
Nabzme sluby v oblasti:
bezpenosti a ochrany zdrav, koordinace
BOZP na staveniti
porn ochrany
pracovnho prosted a hygieny prce
provozn ekologie
problematiky REACH a chemickch ltek
systm QMS, EMS, OHSAS, ISO/TS
16949, vrobkov certifikace a metrologie
reviz a zkouek zazen, ocelovch
konstrukc
men emis
odbr a analz vod
analz paliv, plyn, eleza, oceli, litin, ba-
revnch kov, koksrenskch analz apod.
zkouek mechanickch vlastnost
zkuebnictv a kvantometrie
ENVIFORM a. s.
Zvodn 814
73965 Tinec, Star msto
Tel.: 558 532 367
Fax: 558 535 930
enviform@enviform.cz
www.enviform.cz
Poboky: Kladno, Ostrava, Dobr u FM, Star msto u Uherskho Hradit, Kyjov
136 V/2011
prmr 410 a525 mm aobdlnkov kon-
tislitek 300x350mm. Prmr kontislitku
m rozhodujc vznam pro vnitn kva-
litu konenho vvalku. Plat toti pm
mra, e m vt je stupe petven,
tm lep je vnitn kvalita vvalk. Proto
se kontislitky oprmru 525 mm aingoty
nasazuj na vrobu rozmrovho sorti-
mentu ovelkch rozmrech.
Ohev materilu vSCHV T probh bu
vkrokov peci nov generace nebo vesti
dvoukomorovch hlubinnch pecch.
Krokov ohvac pec slou k postup-
nmu ohevu vech druh kontislitk.
Ohev probh v celkem devti znch
a navlcovac teplotu. Kontislitky se pi
ohevu posunuj krokovacm mechanis-
mem. V hlubinnch pecch se ohvaj
pevn ingoty. Ohev probh podle
kivek danch znakou vyrbn oceli.
Po oht vszkovho materilu na pe-
depsanou teplotu nastv proces vl-
covn. Proces sestv z pedvlcovn
nablokov stolici, zan dojde nabloko-
vch nkch k odstrann obou konc
pedvalku. Z pedvalku jsou nsledn
odstranny sekundrn okuje psobenm
vysokotlak vody. Pak pedvalek pechz
nasochorov poad (vratn uspodn),
kde vzvislosti napoadovanm rozmru
je vyvlcovn konen vvalek najedn
ze t stolic sochorovho poad. Vvalek
je konen produkt vlcovac trati. Vpod-
mnkch SCHV T se jedn okruhovou ty,
sochor nebo blok. Vychlazovn vvalku
probh bu voln navzduchu navychla-
zovacm loi, nebo zen vevychlazova-
cch jmch.
Navlcovac tra navazuje provoz pra-
ven. Po oven identifkace materilu
pi vstupu do praven pomoc jiskrov
zkouky se provd odhrotovn vvalk.
To je odstrann otep na koncch v-
valk, kter je nezbytn provst z tech-
nologickch dvod i pro zajitn bez-
penosti prce pi dalm zpracovn. Pi
vychlazovn vvalk zpravidla dochz
ke vzniku pnut, kter me mt za n-
sledek zkiven vvalku. Zkaznk vak
vyaduje dodat vvalky s pedepsanm
stupnm pmosti. Proto se vvalky rov-
naj narovnacch zazench nebo lisech.
Ped vlastn defektoskopickou kontrolou
je teba vvalky zbavit zbytk okuj, aby
jimi nebyla kontrola negativn ovlivnna.
Tato vrobn operace se provd bu
na tryskai nebo pomoc hyperbolick
rovnaky. Defektoskopick kontrola je
jednou znejdleitjch operac, nebo
zde jsou odhaleny nejbnji se vysky-
tujc vady vznikajc pi vlcovn oceli,
tj. povrchov avnitn vady. Pro detekci
vnitnch vad se pouv ultrazvukov
metoda. Detekce povrchovch vad se
DlouholeI parIher spolehosIi
Sochorov vlcovha 1Z a.s. v oblasIi
zvodhiho sIravovhi.
www.gastrosluzby.cz
Sochorov vlcovna T, a. s.
Modern vlcovna 21. stolet
137 V/2011
provd bu metodou magnetickch
rozptylovch tok, nebo metodou ter-
movize. Pot nsleduje podle pedepsa-
nho vrobnho toku loupn materilu,
ppadn oprava materilu a adjust.
Konen adjust sestv zkontroly roz-
mr, povrchu a pmosti vvalk, zp-
sob balen aznaen vvalk azkontroly
proveden vech poadovanch vrobnch
operac. Pi adjusti se provd ikontrola
proti zmn ukadho vvalku mobil-
nm spektrometrem.
Vznamnou soust vrobnho cyklu je
provoz tepelnho zpracovn sestvajc
ze t zulechovacch a dvou hacch
linek. Vposlednm obdob dolo knrstu
vroby zejmna zulechtn oceli, ke-
mu pispla vstavba nov zulechovac
linky. Proces zulechtn probh vedvou
fzch, ktermi jsou kalen apopoutn.
Kalen je rychl ochlazen materilu zkalic
teploty do kalicho mdia pro dosaen
poadovan struktury oceli. Jako kalic
mdium se pouv voda, olej, vzduchov
sprcha apolymer. Novou metodou je ka-
len dopolymeru, nebo se jedn oeko-
logicky etrnou metodu kalen. Polymer
vnkterch ppadech nahradil zastaralou
metodu kalen dooleje, kter mla nega-
tivn dopad naivotn prosted.
Vsouasn dob zamstnvme 703lid
adlouhodob patme knejvznamnj-
m astabilnm zamstnavatelm vregi-
onu, konstatoval Kalvoda. Piznal, e krize
SCHVT nejvce postihla vroce 2009, kdy
vlcovna byla nucena se vypodat svelmi
rychlm propadem vroby aprodeje asi
o30 procent vesrovnn spedchozmi
roky. Podle Kalvody kspnmu peko-
nn krizovho obdob pisplo nkolik
rozhodujcch faktor. Tm nejvznam-
njm bylo lenstv v siln skupin Ti-
neck elezrny Moravia Steel (T MS).
Vznam mla irealizace ady spornch
opaten ve vech oblastech fungo-
vn spolenosti. Mimo jin dolo tak
kesnen potu zamstnanc ozhruba
10procent. Vrozhodujc me lo oagen-
turn zamstnance a dchodce. Dalm
klovm faktorem bylo udren velmi
kvalifkovanho tmu spolupracovnk,
schopnost prun reagovat na situaci
natrhu, obstt vevelmi ostr konkurenci
azskat inkter nov zkaznky. Sprv-
nost tto strategie se potvrzuje ji letos,
kdy se situace vcelm odvtv postupn
konsoliduje a trh i pes svou znanou
volatilitu vykazuje rst, zdraznil Kalvoda.
Vlastn provoz vlcovny byl vystavn
v roce 1982 jako soust bval huti
POLDI. V roce 1998 provoz pevzaly
Tineck elezrny, a. s. Odkoupenm
majetku odsprvc konkursnch podstat
potkem roku 2002 bylo zavreno vce
ne ti roky trvajc obdob, kdy mly
Tineck elezrny, a. s., tento majetek
vpronjmu apostupn, ponaje druhou
polovinou roku 1998, obnovovaly
vrobu a zamstnanost v arelu Dn.
V nsledujcch mscch byly postupn
realizovny vechny nezbytn kroky
ktomu, aby od1. 7. 2002 zaala fungovat
SCHV T jako plnohodnotn akciov
spolenost, kter je soust skupiny
T MS.

Ing.Ivan Jemelka
138 V/2011
GCE, s. r. o., je pednm evropskm
vrobcem zazen pro pouvn technic-
kch, medicinlnch a specilnch istch
plyn, k Ing. Ladislav Cheben, gene-
rln editel GCE, s. r. o. Tradice vroby
tohoto sortimentu v Chotboi zapoala
ji v tictch letech dvactho stolet
a nsledn byla rozvjena pod znakou
Chotboskch strojren. Ovem drama-
tick rozvoj zaznamenala firma od roku
1993 vstupem do nadnrodn skupiny
GCE Group, kdy dolo k rozen aplikace
naeho sortimentu do medicinlnho,
laboratornho a poslze i leteckho
segmentu. V letech 19932009 se obrat
zvil desetinsobn.
Vyrbte zazen pro pouit tech-
nickch plyn. Sortiment vrobk za-
hrnuje: lahvov uzavrac a redukn
ventily, svaovac hoky a ezac
nstavce, svaovac soupravy, such
pedlohy, redukn panely, strojn
hoky, hoky MIG/MAG/TIG a dal
psluenstv pro svaovn. eho
vyrbte nejvc, co se na trhu nejlpe
uplatuje?
Vmi popisovan sortiment je jednou
z pti vrobkovch oblast, z nich dv
spadaj do oblasti ist prmyslovho
pouit, tedy aplikace pro run astrojn
plamenn svaovn, pop. ezn aapli-
kace pro centrln rozvody technickch
plyn.
rove poptvky atedy vyrbnho ob-
jemu jednotlivch produkt velmi vrn
kopruje jejich poad vtlakovch aplika-
cch, tedy pokud zapotek tlakov vtve
povaujeme prakticky vdy uzavrac
ventil vysokotlak lahve nsledovan re-
duknm ventilem, nsledn psluenstv
vpodob hadic abezpenostnch prvk
anakonec fnln vkonn len, kterm
mohou bt zazen pro ezn, svaovn,
nahvn pop. rovnn plamenem.
Nejvych vrobnch objem dosahuj
uzavrac ventily, jejich poptvka vy-
kazuje a komoditn charakter, naproti
tomu fnln aplikace jsou charakterizo-
vny velmi irokm sortimentem, kter je
charakterizovn zejmna rznmi technic-
GCE, s. r. o. Vrobce zazen
pro pouvn istch plyn
139 V/2011
vroba a prodej soustrunickch automat Ecoturn
generln opravy a servis stroj MAS
konstrukce stroj
pesn obrbn na CNC strojch
hromadn vroba dl na vakovch automatech
zakzkov vroba nstroj
Brom Frantiek s.r.o., Ndran 544, Tn nad Vltavou

tel.: 385 721 522-4, e-mail: brom@brom.cz
www.brom.cz
140 V/2011
kmi, pop. marketingovmi poadavky
jednotlivch zkaznk. Dlouhodob
vysok poptvka poGCE vrobcch zto-
hoto segmentu je motivovna zejmna
vysokou rovn kvality, kter se promt
v oblasti bezpenosti a spolehlivosti
vevztahu kekonenmu uivateli.
Dle se zabvte vrobou zdravot-
nick techniky (speciln redukn
ventily a prtokomry) a vrobou
ventil a reduknch panel pro
pouit vysoce istch, korozivnch
a jedovatch plyn pro laboratoe,
chemick, petrochemick i elek-
trotechnick prmysl. Pro koho
konkrtn jsou ureny?
Vrobn program zdravotnick alabora-
torn techniky pedstavuje vce ne 50%
podlu z celkovho obratu GCE, s. r. o.
Naimi nejvznamnjmi zkaznky vob-
lasti medicinlnch aplikac jsou zejmna
nadnrodn plynask spolenosti, kter
jsou vrobci adodavateli zdravotnickch
plyn.
Vroba produkt z medicinlnho seg-
mentu je podmnna nejenom specil-
nmi poadavky nabezpenost, pesnost
a hygienu v prbhu celho vrobnho
procesu, ale navc ischopnost porozumt
respiranm a aspiranm poadavkm
pacienta ji vefzi vvoje takovho pro-
duktu.
Jste driteli certikt
EN ISO 9001:2008 a ISO 13485:2003
a jste oprvnni oznaovat cel sorti-
ment vyrbnch zdravotnickch
prostedk znakou CE. Bylo tk
certikt a znaku CE zskat?
Zskn certifkt CE byl pomrn sloit,
ale legislativn pesn popsan proces,
kter odstartoval zavedenm azsknm
EN ISO 9001:2008 a ISO 13485:2003
ansledn pokraoval shromaovnm
podklad vyadovanch normami pro
jednotliv typy naich vrobk azejmna
EU legislativou a po oven a fnln
vydn certifkt CE.
Dnes je pro ns naprostou samozejmost,
e ji pi vvoji novho vrobku postupu-
jeme v souladu s podmnkami nutnmi
pro nslednou vrobkovou certifkaci.
Spadte pod mezinrodn skupinu
GCE Group. Jakou v n mte pozici?
GCE, s. r. o., je vrmci GCE Group vpozici
centrln vrobn a vvojov jednotky.
VGCE, s. r. o., jsou tedy soustedny mimo
vroby inejdleitj skupinov funkce,
GCE, s. r. o. Vrobce zazen
pro pouvn istch plyn
141 V/2011
jako R&D, Group Logistic aSupply Chain
Management. Poadavky zkaznk jsou
eeny pes 13 regionlnch prodejnch
jednotek, kter operuj na vznamnch
svtovch trzch.
Kam se bude ubrat vvoj va spo-
lenosti v roce 2011?
Hlavn projekty a aktivity spolenosti
GCE, s. r. o., vroce 2011 budou smovat
kdosaen jet vy zkaznick spoko-
jenosti, tedy kdalmu navyovn kvality
vrobk, ale pedevm knavyovn z-
kaznickch slueb aservisu.
www.dachser.cz
TR

I PILR

E KVALITY
V LOGISTICE
LID TECHNIKA IT
142 V/2011
BorsodChem MCHZ, s. r. o.
Chemie me patit k ivotu
Spolenost BorsodChem MCHZ, s.r.o.,
Ostrava, jako len mezinrodn skupiny
BORSODCHEM, je chemickou firmou pso-
bc v regionu Moravskoslezskho kraje.
BorsodChem MCHZ, s.r.o., ji nkolik let
investuje do technologi etrnch k i-
votnmu prosted. Jednm z dkaz je
ifakt, e pt rok podnik sn dky inves-
ticm dostecho zazen emise benzenu
o90 % oproti roku 2009.
Generlnm editelem chemiky sd-
lc v Ostrav Marinskch Horch je
odz 2009 Ing.Pemysl Anteck, MBA.
Vposlednch pti letech investovala nae
spolenost doetrnjch technologi 196
milion korun. Vdy tyto investice inily
vce ne polovinu ronho investinho
rozpotu, prozrazuje Ing.Anteck vroz-
hovoru pro Svt prmyslu.
Pro laickou veejnost je vae chemika
mon tak trochu tajemn neznm,
kdo tedy jste a co vlastn vyrbte?
Jestli tajemn, nevm, mon asi jako
chemie obecn, ale neznm urit ne.
Nae spolenost vdnen podob nava-
zuje natradin chemick vroby, jejich
vznik se datuje ji od roku 1927. Zm-
rem bylo tehdy vyut blzkho zdroje
koksrenskho plynu pro zabezpeen
pedvlenho hospodstv pavkem,
kyselinou dusinou a umlmi hnojivy
podobn jako v okoln Evrop. Dnen
nosn vrobky anilin a cyklohexylamin
maj svj potek vroce 1962. D se ci, e
vefrm byly dokoneny zsadn techno-
logick asurovinov zmny, kter si vynu-
tily trn zmny poroce 1990 apostupn
byly nkter vroby, jako napklad vroba
143 V/2011
sorbitu, duskatch sol, izopropylaminu
nebo hnojiv, zastaveny. Dnen vrobkov
portfolio zahrnuje pedevm anilin, kter
se tak nejvt mrou podl natrbch
spolenosti, dle cyklohexylamin, dicyk-
lohexylamin, speciln aminy, kyselinu
dusinou adietyloxalt.
S chemickou vrobou v regionu je spo-
jena obava oban o vlastn zdrav.
Maj se obyvatel Moravskoslezskho
kraje eho bt?
Oban se opravdu nemaj eho bt,
vechny nae technologie jsou toti
srovnateln s nejlepmi dostupnmi
technikami amme pro vechny platn
integrovan povolen. Dodrujeme
psn emisn limity pro ochranu ovzdu
apovrchovch vod api vrob vech pro-
dukt klademe trval draz nakomplexn
ochranu ivotnho prosted abezpenost.
Odroku 1998 jsme dritelem osvden
Evropsk rady svazu chemickho pr-
myslu Responsible Care Odpovdn
podnikn vchemii. Voblasti bezpenosti
aochrany zdrav splujeme odroku 2005
poadavky programu Bezpen podnik.
Nen to ons pli znmo, ale jako prvn
chemick spolenost v esk republice
jsme dky dlouhodob snaze o zajitn
rovnovhy mezi rovinou ekonomickou,
enviromentln asociln zskali odSvazu
chemickho prmyslu R ji vroce 2006
Cenu udritelnho rozvoje.
Jakou mrou se vae spolenost podl
na zneiovn ivotnho prosted
pmo v Ostrav?
Patme k frmm, kter se na zneio-
vn podl minimln. Jak vte, Ostravu
trp pedevm poltav prach, kter m
na svdom nedchateln ovzdu, ale
v ppad na frmy jde o emise tchto
ltek dove pouh jedn tuny ron.
Vae rma se ale v Integrovanm regis-
tru zneiovatel objevuje na nelicho-
tivch pednch mstech s benzenem.
Samozejm, e pi zpracovn asi sta tisc
tun benzenu ron dochzelo kemism
doodzdu pi jeho sten ze elezninch
cisteren dovrobnho zazen. Napklad
v roce 2009 to bylo asi 2 104 kilogram,
co odpovd 0,02 % zcelkovho mno-
stv.
Ji v roce 2008 jsme stanovili postupn
kroky kminimalizaci emis abhem lo-
skho a letonho roku jsme provedli
celkovou rekontrukci stecho zazen.
Vizitka:
BorsodChem MCHZ, s.r.o.
Sdlo: esk republika, Ostrava Marinsk Hory
Poet zamstnanc: 359 (ke 31. 12. 2009)
Obor podnikn: chemick vroba
Ron obrat spolenosti (2009): 2 723 mil. K
Management:
Generln editel, jednatel: Ing. Pemysl Anteck, MBA
Obchodn manaer: Ing. Vclav Novk, MBA
Vrobn manaer: Ing. Radim Frmmer, MBA
144 V/2011
BorsodChem MCHZ, s. r. o.
Chemie me patit k ivotu
Tato ekologick investice zavce ne dva
miliony korun se projevila ji vtomto roce
snenm emis benzenu doovzdu ovce
ne patnct procent. Vroce 2011 to bude
ovce ne devadest procent proti roku
2009.
Co dl vae spolenost pro udren
tak pozitivnho trendu v oblasti ivot-
nho prosted a zven bezpenosti?
Kolik do pe investovala v uplynulch
letech?
Jak jsem ji naznail, na zvyovn spo-
lehlivosti vrobnho zazen se zamu-
jeme dlouhodob atrvale. Vposlednch
pti letech investovala nae spolenost
dotto oblasti 196 milion korun avdy
tyto investice inily vce ne polovinu
investinho rozpotu.
Dokonce i v krizovm roce 2009 se po-
dailo tento trend udret adoekologic-
kch projekt aakc spznivm dopadem
na ivotn prosted jsme vloili 77 pro-
cent zcelkovch investinch prostedk.
Aobdobn je tomu iletos.
Mezi nejvznamnj investice vposled-
nch letech z mho pohledu pat: in-
stalace zazen na vyuit pavkovch
odplyn, zven pornho zabezpeen
veskladu holavin azahjen komplexn
modernizace istiky odpadnch vod.
Koncem minulho roku se bval mi-
nistr ivotnho prosted setkal se z-
stupci prmyslovch podnik a vyzval
je k jaksi dobrovoln dohod. Jak
je jej smysl a bude ji vae spolenost
schopna uzavt?
Ano, mte pravdu. Byli jsme jako jedna
z osmi frem Moravskoslezskho kraje
osloveni a musm ct, e je to vbec
poprv, kdy mme monost problmy
ivotnho prosted diskutovat takto
www.vemex.cz
145 V/2011
Chemoprojekt, a. s.
je dritelem certifikt LRQA
ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004
Chemoprojekt, a. s.
Tebohostick 14, 100 31 Praha 10
tel.: +420 261 305 418
fax: +420 261 305 341
e-mail: info@chemoprojekt.cz
www.chemoprojekt.cz
Chemoprojekt, a. s. je eskou projekn, inenrskou a dodavatelskou spolenost, lenem Skupiny
SAFINA, a psob v oblasti chemickho prmyslu ji od roku 1950 jako pedn dodavatel strojnho zazen,
se zamenm na organickou a anorganickou chemii, petrochemii, rafinerie ropy a zpracovn plynu,
biotechnologie, potravinsk technologie a gumrensk technologie.
Chemoprojekt, a. s. je firma, kter na zklad bohatch zkuenost v oblasti chemickho inenrstv a tech-
nologie nabz zejmna realizaci projekt na kl v oblasti duskat chemie, zpracovn vod a zemnho plynu.
Nejvznamnj projekty realizovan Chemoprojektem v poslednch letech ve spoluprci s BC-MCHZ:
BC-MCHZ 2x hydrogenan linka anilinu 40 kt/r, 2005 a 2006, stavby na kl
BD + prodej licence na vrobu anilinu 150 kt/r pro TOSOH Tokuyama, Japonsko, 2005
Obnova stvajc destilan linky anilinu BD + DD pro BC-MCHZ, 2007
Nkter ostatn projekty realizovan Chemoprojektem v poslednch letech formou EPC/EP:
Duslo ala, Slovensko vroba kyseliny dusin 900 t/d, 1997
PRECHEZA Perov vroba kyseliny srov 410 t/d, 2001
Lovochemie Lovosice vroba kyseliny dusin 900 t/d, 2003
SETUZA st/L. zvod na vrobu Biodieselu 100 kt/r, 2007
Nitrogenmvek, Petfrd, Maarsko vroba kyseliny dusin 1500 t/d, 2007
MEROCO, Leopoldov, Slovensko zvod na vrobu Biodieselu 100 kt/r, 2008
Grande Paroise, Le Grand Quevilly, Rouen, Francie vroba kyseliny dusin 1500 t/d, 2009
BorsodChem Kazincbarcika, Maarsko vroba kyseliny dusin 660 t/d, 2009
GRODNO AZOT, Grodno, Blorusko rekonstrukce jednotky moovina 1400 t/d a nov granulace 1200 t/d, 2009
Kauuk Kralupy vroba butadienu 120 tis. t/r, 2009
PREOL Lovosice zvod na vrobu Biodieselu, 100 kt/r, 2009
Evrochim, Novomoskovsk, Rusko jednotka granulace mooviny 2000 t/d, 2009
Evrochim, Novomoskovsk, Rusko jednotka granulace mooviny 1400 t/d, 2010
ZAO Fosagro, erepovec, Rusko jednotka mooviny 1500 t/d, 2011
BorsodChem, Kazincbarcika, Maarsko sklad pavku 2000 t, 2011
ZAK Kedzierzyn-Kozle, Polsko vroba kyseliny dusin 900 t/d a dusinanu amonnho 1800 t/d, r. 2011
Chemoprojekt, a. s. je soust Skupiny SAFINA skldajc se ze spolenost SAFINA, a. s.,
VUAB Pharma a.s., TECHNOEXPORT, a. s., SAFINA Service, a. s., Chemoproject Nitrogen, a. s.
napmo. Vtuto chvli probh fnalizace
dohody, ale ji te mohu ci, e nae
spolenost ptiletou dohodu uzave
anapln vechny stanoven cle.
Jak dal plny m vae spolenost
v oblasti ochrany ivotnho prosted
v nejbli budoucnosti?
V minulm roce, pestoe jet dozn-
valy nsledky recese, se zaal projevovat
nrst prodej naich produkt a dky
prozrav realizovanm ekonomickm
opatenm voblastech prodeje naich v-
robk, nkupu surovin aenergi, ale tak
ve vech ostatnch innostech, skonil
tento rok pro nai spolenost velice dob-
rm hospodskm vsledkem. Akoliv
vletonm roce budeme elit negativnm
dopadm z nrstu cen energi, nap.
jen u elektiny bude tento dopad init
zhruba dvacet milion korun, udr nae
spolenost objem investic ivtomto roce
vpodobn vi, tedy dodevadesti mi-
lion korun.
Klovou investic, kter byla zahjena
vloskm roce abude dokonena vroce
2012, je rozshl modernizace biologick
istrny odpadnch vod. Tato vce ne sedm-
destimilionov investice vrazn ovlivn
kvalitu vypoutnch odpadnch vod ajej
pozitivn pnos pro ivotn prosted je
neodiskutovateln.
Je tedy zejm, e se vekerou svou in-
nost sname beze zbytku naplnit n
tradin fremn slogan Chemie pat
kivotu.
O firm
BorsodChem Zrt se sdlem vMaarsku je
pedn evropsk vrobce MDI, TDI, PVC
pryskyic, zkladnch chemikli, specil-
nch chemikli apetrochemikli.
Dcein frmy a poboky jsou v dalch
sedmi zemch svta. ist trby spole-
nosti zarok 2009 doshly 6 277 milion
eur.
Vce informac leze zskat nawebov ad-
rese www.borsodchem-group.com.
146 V/2011
Explosia a.s.
Tradin vrobce vbunin
Explosia a.s. je tradin a nejvznam-
nj esk vrobce vbunin, jeho
historie sah do roku 1920, kdy byla
zaloena eskoslovensk akciov
tovrna na ltky vbun v Semtn
u Pardubic, vysvtluje Ing. Josef Tich,
generln editel Explosia a.s. Tradice
nzvu Explosia se odvj od roku 1934.
Explosia a.s. je samostatnou, stabiln
spolenost s vznamnm postavenm
na trhu prmyslovch trhavin a stelivin
v R. Explosia je zrove mezinrodn
znmm a uznvanm vrobcem a je
proto vznamnm exportrem do ady
zem Evropsk unie i mimo ni. 100%
vlastnkem akci Explosia a.s. je stt.
Spolenost Explosia a.s. v souasn dob
zamstnv cca 450 pracovnk.
1. Explosia a.s. v roce 2010 oslavila
vro 90 let od svho vzniku
90 let psoben na trhu je velk milnk
pro kadou vrobn spolenost. Dlou-
hodob tradice je pro ns nejen velkm
zvazkem, ale imotivac pro dal rozvoj
spolenosti, ato jak voblasti inovac na-
ich vrobk, tak ivrozvoji slueb naim
zkaznkm. Spolenost Explosia proto
pipravila naoslavu svho vznamnho
vro nkolik akc. Tou nejvznamnj
byl Steleck den snslednm veernm
programem v prostorch pardubickho
zmku, kterho se zastnili mimo jin
zstupci naich nejvznamnjch zkaz-
nk apartnerskch spolenost zR ize
zahrani, zstupci Pardubickho kraje i
msta Pardubic. Soust programu bylo
ocenn osobnost, kter se v minulosti
vznamnou mrou podlely na rozvoji
Explosie. Pro sv zamstnance a jejich
hosty pipravila spolenost Explosia a.s.
spoleensk veer, kter byl zrove po-
dkovnm zajejich dlouhodobou akva-
litn prci, kter je zkladem spchu na
spolenosti.
2. Nakolik vznamn postaven
zaujm Explosia v oblasti trhavin
a stelivin na trhu R? Jste i vznam-
nm exportrem
Ipes omezen, kter vyplvaj zpovahy
vyuit stelivin a trhavin, se spolenost
Explosia a.s. pohybuje navysoce konku-
rennm trhu. Na konkurenc nadom-
cm trhu jsou pedevm velk nadnrodn
spolenosti, zajitn silnm kapitlem.
Ipesto zaujm spolenost Explosia a.s.
voblasti trhavin astelivin naeskm trhu
dominantn postaven. Svoji pozici vpo-
slednch letech jet vce posilujeme, ato
pedevm dky zkaznicky orientovanm
slubm, kter poskytuje nae dcein
spolenost Fospol a.s. Akvizice tto spo-
lenosti, kterou jsme provedli vroce 2007,
nm umonila nabzet naim zkaznkm
komplexn sluby v oblasti rozpojovn
hornin adal speciln sluby, jako jsou
napklad demolice.
Na slovenskm trhu jsme pro udren
trnho podlu aplikovali defenzivn stra-
tegii nkupem konkurennho vrobce
Istrochem Explosives v roce 2008. V-
robu tto spolenosti se nm podailo
zrozhodujc sti pesunout doExplosie
aIstrochem pro ns vsouasn dob fun-
guje pedevm jako obchodn zastoupen
naslovenskm trhu.
Vrmci velkch evropskch asvtovch
trh dochz v poslednch letech, po-
dobn jako vjinch oblastech, kekonso-
lidaci, kter je veden ze strany ji jednou
zmnnch globlnch hr. Dlouho-
dob tradice kvality naich vrobk spolu
spznivou cenou, kter jsou podpoeny
stabiln partnerskou a distribun st,
nm umouje odolvat tlaku konku-
rence a naopak navyovat trn podly
v klovch regionech. V oblasti trhavin
se Explosia orientuje pedevm na ev-
ropsk trh, udynamit aspecilnch pro-
dukt pronik idovzdlenjch teritori.
Voblasti stelivin Explosia psob krom
Austrlie na vech kontinentech. O na
spnosti vzahrani svd isla: vroce
2010 tvoil export vce ne 55 % znaeho
obratu zavlastn vrobky.
3. Mete pipomenout nkolik
nejdleitjch vrobnch pro-
dukt (steliviny, trhaviny, speciln
vrobky), co se tk teba nejvtho
objemu?
Explosia je jednm z mla svtovch
vrobc trhavin na bzi nitroglycerinu.
V rmci esk republiky jsme jedinm
vrobcem klasickch bleskovic, ernho
prachu anaco nelze zapomenout, tak v-
robcem plastick trhaviny SEMTEX vetn
specialit znho odvozench. Explosia se
rovn sna upevovat si svoje postaven
ivoblasti emulznch trhavin, kter mohou
bt dopravovny v nevbun podob
namsto aplikace pomoc tzv. nabjecch
voz. Zatmto elem Explosia vminulm
roce rozila svoji fotilu nabjecch voz
odal nov stroj. Zpohledu objemu pat
mezi vznamn atradin itzv. prkov
trhaviny na bzi dusinanu amonnho
atrinitrotoluenu.
Voblasti stelivin se Explosie dlouhodob
opr ozavedenou vrobu bezdmnch
prach pedevm pro loveckou a spor-
tovn munici. Jsme rovn jednm zmla
svtovch vrobc propelent pro auto-
mobilov airbagy. Spolenost Explosia
a.s. nabz iadu prach pro pouit vpo-
licejnch a vojenskch nbojch malch
a stednch r, kter spluj parame-
147 V/2011
try pslunch vojenskch standard.
Vzhledem ke zpsobilosti Explosie
vyrbt prachy i pro vojensk aplikace
se astnme mezinrodnch tendr, na-
pklad na dodvky spalitelnch npln
nap. pro velkorovou munici, tankov
kanny nebo houfnice aj. rove tchto
produkt vyrbnch Explosi je srovna-
teln sneju svtovou pikou.
Ve specilnch trhavinch nabzme i-
rokou adu vrobk pro zvltn vyuit,
pedevm vojenskmi apolicejnmi jed-
notkami ahasiskm zchrannm sborem.
Jako pklad lze uvst ohebn kumulativn
nloe, rzn varianty listovch trhavin,
trhavinu veform pasty anebo prlomov
rmy pro rychl prnik zd douzavench
budov. Explosia tak zabezpeuje vrobu
pyroprostedk pro systm katapulte
pilot letadel.
4. Ekonomick otzka V ron
obrat se pohybuje kolem 500 milion
korun. Pekonte za rok 2010 toto
slo?
Stejn jako ostatn podniky v rmci eu-
rozny jsme se vminulm roce potkali
sdopady krize svtovho hospodstv.
Mrn oiven vnaem oboru podnikn
bylo dno pedevm zakzkami nabudo-
vn dopravn infrastruktury vR ivzahra-
ni, vrmci kterch jsou trhaviny hojn
vyuvny. Tyto zakzky nm pomohly
alespo sten kompenzovat vpadky
voblasti tendr pro AR adal armdy
zem NATO. Ipes ve uveden se nm
podailo udret ron obrat spolenosti
narovni pedelch let, aikdy spole-
nost vyke v hospodskm vsledku
za rok 2010 jet ztrtu, bude dky pro-
bhl restrukturalizaci vrazn ni ne
vpedchozch 2 letech.
5. Mnoz vai spolenost stle
spojuj jen s plastickou trhavinou
SEMTEX. Ten nejsp nen jedinou
plastickou trhavinou na svt,
obdobn typy trhavin vyrb ada
vrobc
SEMTEX nen skuten jedinou plastic-
kou trhavinou nasvt. Dotto skupiny
trhavin pat iamerick plastick trhavina
soznaenm C4, vdsk Sprngdeg m/46,
britsk PW4, ale jsou samozejm idal
Tuto skutenost neberou zejmna esk
mdia nazetel akadou zmnku opouit
plastick trhaviny zpravidla personifkuj
jako pouit semtexu.
6. Jak posln m Vzkumn stav
prmyslov chemie (VPCH)?
sek VPCH svou innost zamuje pe-
devm navzkum avvoj technologi v-
roby prmyslovch avojenskch trhavin,
bezdmnch prach apropelent, spali-
telnch mas, dle technologi laborac n-
pln amunice vetn souvisejc aplikan
problematiky. Zabv se malosriovou
vrobou propelent, specilnch trhavin,
identifkanch ltek, munice, deteknch
set pro obrann sloky avrobou nebo
kompletovnm zkuebnch zazen pro
testovn vbunin.
Dle zajiuje provdn mezioperan
a konen kontroly kvalitativnch para-
metr vyrbnch vrobk. Zajiuje in-
nosti spojen se systmy kvality ISO 9000
a14000, AQUAP, akreditovanch zkueben
podle SN EN 17025 aj. Pevn st
naeho souasnho sortimentu vrobk
je produktem innosti VPCH.
7. Jsou hodn vyuvny vae
sluby, konkrtn: analytick sluby,
akreditovan zkuebna balistiky,
akreditovan laborato bezpe-
nostnho inenrstv, hasic systmy
EXPRO, men tepelnch tok, v-
buchov svaovn kov, zkuebna
trhavin?
Uveden sluby jsou pro ns svm cha-
rakterem spe slubami doplkovmi.
Poptvka po tchto slubch je ve vt-
in ppad vyvolna aktuln potebou
zkaznk, nikoliv na aktivn obchodn
a marketingovou innost. Napklad
v oblasti analytickch slueb jsme jedni
z mla v R, kte jsou schopni prov-
dt kvalitativn i kvantitativn analzy
obsahu vbunin i v neznmch vzor-
cch. Proto jsou nae sluby pevn
vyuvny Polici esk republiky. Sluby
akreditovan zkuebny balistiky a labo-
ratoe bezpenostnho inenrstv jsou
vyuvny nap. eskm adem pro zkou-
en zbran asteliva Praha.
8. Zastujete se hodn veletrh:
IDET Brno, Eurosatory Pa, IWA No-
rimberk atd. m vs obohatily a m
vy je jako rma?
ast na zmnnch veletrzch je nedl-
nou soust naeho marketingovho
mixu. Narozdl odmnoha jinch odvtv
hraj veletrhy voboru vbunin astelivin
vznamnou roli apro spolenost Explosia
a.s. je to jedinen monost prezentovat
sv vrobky svm partnerm azkazn-
km. Ve vtin ppad jde o veletrhy
kontraktan, take je to vhodn ple-
itost, jak ofciln uzavt za asti el-
nch pedstavitel partnerskch frem
vznamn kontrakty. Je samozejmost,
e vrmci kadho zahraninho veletrhu
tak dsledn podporujeme nae lokln
distributory apartnery vdanm teritoriu,
co vznamn posiluje nae vzjemn
vztahy. ast na tchto veletrzch pro
ns m ale ihlub vznam, protoe nm
nabz efektivn cestu pro sledovn trend
anovinek una pm konkurence.
9. Jak novinky pipravujete v roce
2011? Daj se alespo obecn
pedstavit, ani bychom prozradili
vrobn, obchodn i prmyslov
tajemstv?
Urit neprozradm dn tajemstv, e
nae spolenost chce letos uvst vylepe-
nou modifkaci trhaviny PERUNIT.
Voblasti stelivin chceme spn zavrit
steleck zkouky se dvma novmi druhy
bezdmnch prach urench pro zahra-
nin partnery a zavst nkolik novch
propelent pro automobilov prmysl.
Pro ptele steleckch aktivit pak pi-
pravujeme rozen naeho sortimentu
prach urench pro pebjen steliva
vetn rozshlho pebjecho manulu.
148 V/2011
Povod Labe, sttn podnik, je ze zkona
sprvcem povod, co zahrnuje rozsh-
lou oblast innost od podpory innosti
vodoprvnch ad. Spolenost se
vyjaduje ke vem aktivitm v ploe
povod, kter se dotkaj vodnch zdroj,
zjiovn a hodnocen stavu a jakosti
vod. Podnik rovn participuje na vodo-
hospodskm plnovn a spoluprci
s HM v rmci hlsn povodov sluby.
Podl se tak na realizaci revitalizanch
a protipovodovch opaten a po sa-
motnou sprvu vodohospodskch dl
a vodnch tok.
Celkov dlka nmi spravovanch vod-
nch tok k31. 12. 2010 byla 3844,5 kilo-
metru aknim ponaje letonm rokem
pibylo dalch vce ne 5000 kilometr
drobnch vodnch tok nazklad trans-
formace Zemdlsk vodohospodsk
sprvy. Dopravn vznamn vodn cesta
vna sprv je dlouh 244,8 km aje jed-
nm z naich dlch provoznch kol,
uvedl generln editel podniku Tom
Vank.
Povod Labe, sttn pspvkov orga-
nizace, byla v roce 1994 privatizovna
dopodoby akciov spolenosti. Jedinou
Vizitka:
Povod Labe, sttn podnik
Sdlo: esk republika, 500 03 Hradec Krlov,
Vta Nejedlho 951
Poet zamstnanc: 940 (k 31. 12. 2010)
Obor podnikn: vodn hospodstv
Ron obrat spolenosti: 960 mil. K
Management:
Generln editel: Ing. Tom Vank
Technick editel: Ing. Ji Kremsa
Finann editel: Ing. Jan Valena
editel pro sprvu povod: Ing. Vclav Jirsek
Investin editel: Ing. Marin ebesta
Chrn ped povodnmi
149 V/2011
akcii mlo vdren Ministerstvo zemdlstv. Vroce 2001
byla akciov spolenost zkonem zesttnna abyl zaloen
sttn podnik.
Podnik m zvody Hradec Krlov, Pardubice, Jablonec
nad Nisou, Stedn Labe aDoln Labe. Ty zajiuj veker
provozn-technick innosti. Aktivity zvod se odli-
uj s ohledem na regionln umstn zvodu, krajinn
a hydrologick podmnky a na charakter spravovanch
vodnch tok avodnch dl. Napklad zvod Doln Labe
e pedevm problematiku plavby odMlnka posttn
hranici, zvod Pardubice i Hradec Krlov zejmna sprvu
vodrenskch ndr aostatnch vodnch tok.
Povod Labe, sttn podnik, zamstnv 940 pracovnk.
Pevn jde ostedokolky. Vysokokolsky vzdlanch
specialist vespolenosti pracuje vce ne 17 procent.
Zarok 2010 podnik vykzal hospodsk vsledek vevi
27,5 milionu korun, co jsou 2,6 procenta zcelkovho ob-
jemu treb. Na prioritou nen vytven zisku, ale zajio-
vn innost uloench sttnmu podniku zkony, statutem
azakldac listinou, okomentoval tento vsledek Vank.
Hospodsk a podnikatelsk innost podniku je zam-
ena naochranu api omnostv ajakost povrchovch
apodzemnch vod. Je to jedna znaich innost vymezen
zkonem ovodch. Nazklad monitoringu stavu jakosti
vod posuzujeme, zda jsou dodrovny limity vypoutn
odpadnch vod. Navrhujeme vodoprvnm adm opat-
en knprav zvadnho stavu pro ty subjekty, kter jej
zpsobily. Protoe zce spolupracujeme v rmci Mezi-
nrodn komise na ochranu vod s nmeckmi partnery,
musme bt schopni provst analzy vech mezinrodn
sledovanch parametr jakosti vody. Pro tyto innosti
mme laborato odpovdajcm zpsobem vybavenu
Firma LABSK, strojn a stavebn spolenost s.r.o., vznikla v roce 1992
a v roce 2001 s n splynula fz rma STA-MO s.r.o.
Jako spolenost se zamenm na generln dodvky technologic-
kch celk a staveb se za dobu dvaceti let stala silnou a perspektivn
rmou ve dvou smrech, a to klasick dodvky staveb jako jeden
smr a specializovan dodvky technologi a ocelovch konstrukc
zejmna pro vodohospodstv. Vedle funkce generlnho dodavate-
le provd prce i jako subdodavatel stavebnch, zmenickch,
zemnch, obrbcch, tesaskch, truhlskch, elektroinstalanch
prac a dopravy vetn vnitrozemsk vodn.
Spolenost je certikovna dle SN EN ISO 9001:2001, SN EN ISO
14001:2005,SN 73 2601 Z2: 1994, OHSAS 18001
150 V/2011
MENZI MUCK stroje vcarsk vroby, pro kter nejsou urujc dn limity. Stroje
peduren nejen pro speciln nasazen. Dok pracovat ve 100% svazch, horskch
ternech, jsou ureny pro prce ve vod a v bahn v hloubkch a do 4,5 metru. Stroje
se dky speciln konstrukci podvozku a pohonu, kter se vyrb v nkolika modikacch,
dok pizpsobit kadmu ternu. Dky obrovskmu vkonu a monostem irok na-
bdky psluenstv a nstroj najdou tyto stroje uplatnn ve vech odvtvch prmyslu.
technologi ipersonln, objasnil Vank.
Podotkl jet, e v oblasti kvality vody
spolenost neprovd vlastn vvoj av-
zkum, zce vak spolupracuje svysokmi
kolami azahraninmi partnery tak, aby
se udrela naevropsk pice. Odsvho
zaloen vroce 1966 Povod Labe syste-
maticky monitoruje kvalitu vod vtocch
a pehradch. M tak cenn informace
ovvoji vad parametr akritri.
Podnik dle sleduje, zda se nezhoruje
stav vod z jinch dvod, napklad
z plonch zdroj. Hodnot rovn, zda
hospodaen s vodami smuje k cli
dosaen dobrho chemickho a ekolo-
gickho stavu vodnch tvar do roku
2015. Nazklad takovho vyhodnocen
pedv spolenost vodoprvnm adm
stanoviska apodnty kppadnmu een
zvadnho stavu. Podobn tak iniciuje
ustednch vodoprvnch orgn, tedy
upslunch ministerstev, nvrhy nap-
padn pravy legislativy.
Kkolm podniku pat izabezpeit pod-
mnky pro to, aby uivatel mohli odebrat
povrchovou vodu zvodnho toku. Ktomu
4530+&130,5&3
/&&9*456+)3"/*$&
130%&+4&37*4
3&1"4&"1+07/
7f&$)5:14530+.&/;*.6$,
S1AVOPLAS1 KL spol. s r. o.. Staohy PGG. BB4 7B Staohy.
tel.: BBB 4PBBGB. fax:BBB 4O4JOP. stavoplast@stavoplastkl.oz.
www.stavoplastkl.oz; www.nenzinuokoz.oz
www.pspr
Poskytuje sluby spojen se stavbou
novch a opravami stvajcch vodo-
hospodskch staveb v esk repub-
lice i v zahrani. Projekn a konstruk-
n prce vetn vroby a monte
technologi (nap. provdc projekty
vodnch dl v Severnm Irku). Zajiu-
jeme speciln prce pod vodou -
irok rozsah stavebnch prac. Ten
sediment a jejich likvidaci.
PS PROFI s.r.o.
Chrn ped povodnmi
151 V/2011
mus mt odbratel vystaveno vodohos-
podsk povolen. Povolenka vychz
zvodohospodsk bilance. Porovnv se
vn vodnost toku, ekologick poadavky
anroky naodbry jednotlivch uivatel.
Povod Labe na jm spravovanch vod-
nch tocch provozuje22 pehrad, 30 zdy-
madel, 163 jez, 7 rybnk a 9 poldr.
Na tchto vodnch tocch je v provozu
celkem 420 vodnch elektrren o celko-
vm instalovanm vkonu 110 660 kW.
Podnik znich ale provozuje pouze 20ma-
lch vodnch elektrren. Jejich celkov
instalovan vkon je 5892 kW sdodv-
kou do st rozvodnch zvod 23 589
MWh elektrick energie. Uveden daje
jsou platn k 31. 12. 2010. Nae trby
zadodvku elektrick energie in zhruba
40milion korun, 45 procent zcelkovch
treb, konstatoval Vank.
Labsk vodn cesta byla nejvce vytena
po dobu pepravy energetickho uhl
zLovosic dotepeln elektrrny Chvaletice.
Doukonen pepravy uhl vervnu 1996
bylo poLabi pepravovno ti a 3,8mi-
lionu tun materilu. Provoz zdymadel
byl tsmnn a prmrn bylo kadm
zdymadlem proplaveno 18 lod denn. Jak
ekl Vank, vsouasn dob je nasted-
nm Labi pepravovno ron asi 50 tisc
tun zbo, nadolnm Labi je proplavovno
piblin 250 a 350 tisc tun.
Proplavovna jsou nastednm Labi pr-
mrn dv plavidla jednm zdymadlem
za den, na dolnm Labi jde prmrn
o78 lod denn. Poty lod zahrnuj nejen
nkladn plavbu, ale iosobn asportovn,
poznamenal Vank.
Spolenost je u nkolika veejnch p-
stav provozovatelem jejich vodn sti.
To znamen, e zajiuje plavebn hloubky,
peuje o pstavn zdi a jejich vybaven,
vetn odstraovn led z pstavnch
bazn a vodn cesty. Provozovatelem
pozemn sti pstavu je obvykle jin,
nesttn, subjekt.
Podle zkona . 114/1995 Sb., o vnitro-
zemsk plavb, me pi splnn zklad-
nch podmnek vyuvat veejn pstav
kad, ato bezplatn. Placen jsou pouze
sluby poskytovan provozovatelem po-
zemn sti pstavu.
Rovn proplaven plavebnmi komorami
je bezplatn. Sprva vodn cesty nen tedy
hrazena zdnch poplatk oduivatel
vodn cesty ani ze sttnch prostedk.
Vznamnm kolem Povod Labe je
obecn ochrana proti kodlivm inkm
vod. Stt vynakld naprotipovodovou
prevenci a odstraovn povodovch
kod prostedky vdech miliard korun.
Pokud je vody moc, jsou povodn, po-
kud j je mlo, ohrouje ns sucho. Tyto
dva fenomny se stdaj od nepamti,
proda se snimi vypod anepotebuje
ochranu. Ten, kdo se stmito fenomny
potk, je spolenost, protoe limituj jej
ekonomick isociln rozvoj, ekl Vank.
Jak dodal, vhistorii vedla nkdy neschop-
nost spolenosti vypodat se s jednm
zobou uvedench dopad ikjejmu lo-
klnmu zniku. Podle Vaka proto obecn
ochrana spolenosti proti tmto inkm
mus bt zaloena nauvdomn si takov
hrozby anapreventivn pprav adapta-
nch opaten zemn regulanch, orga-
nizanch, technickch atechnologickch.
Proln se vnich zodpovdnost osobn
izodpovdnost spolen, tedy sttu, pi
respektovn zkladnch ekonomickch
pravidel, dodal Vank.
Pozemky v zplavovch oblastech pa-
t pevn soukromm majitelm.
Podnik vlastn jen pozemky, na kterch
se vyskytuj koryta vodnch tok nebo
jsou v jejich bezprostedn nvaznosti.
Jedenkrt za6let je pehodnocovn sou-
hrnn rozsah zplavovch zem. Podle
aktuln situace se pehodnocuje jen pi
vznamnch rozvojovch stavbch, ze-
jmna stavbch infrastruktury. Kad tok
m vymezen zplavov zem aaktivn
znu prchodu povodovho prtoku.
V tto zn je zkaz vstavby s vjim-
kou most nebo istren odpadnch vod.
Vzplavovm zem mimo aktivn znu
je mon na zklad posouzen zmn
odtokovch pomr stavt. Pro takov
ppady jsou vak vdy stanoveny speci-
fck poadavky.
Pokud se jedn o rybolov, na vodren-
skch ndrch m podnik zavedeno tak-
zvan elov ryb hospodaen. To nen
zameno naprodukci rybho masa, ale
nabiologick vyuit ryb obsdky kesn-
en vskytu as a sinic. Jinak na vech
vodnch tocch spad chov ryb a jejich
odlov do kompetence eskho ryb-
skho svazu apro Povod Labe to nem
dn fnann pnos.
Povod Labe spravuje pozemky ocelkov
ploe piblin 105,4 milionu metr tve-
rench. Pro poteby Povod Labe provd
vlastnmi pracovnky prce vronm ob-
jemu asi 290 milion korun. Vtto stce
jsou zahrnuty nklady nastavebn prce,
dopravu, tbu deva, tbu nnos atd.
Ing.Ivan Jemelka
Waters - pedn svtov vrobce laboratorn
instrumentln techniky LC a MS
pro analzy cizorodch ltek ve vodch.
www.waters.com
152 V/2011
1. Jako sttn podnik se podlte
na sprv vznamnch vodnch tok
a vodnch dl na nich vybudovanch.
Co vechno vae innost obn?
Sttn podniky Povod vykonvaj sprvu
vznamnch vodnch tok a urench
drobnch vodnch tok a vykonvaj
prvo hospodait skonkrtnmi vodnmi
dly ve vlastnictv sttu. V souvislosti
s transformac Zemdlsk vodohospo-
dsk sprvy k1. 1. 2011 pely dosprvy
sttnch podnik Povod drobn vodn
toky dosud j spravovan zrove se sou-
visejcmi vodnmi dly. Sttn podniky
Povod maj tedy povinnost pedevm
peovat o koryta vodnch tok, provo-
zovat a udrovat vodn dla v korytech
vodnch tok, obnovovat pirozen ko-
ryta vodnch tok a spolupracovat pi
znekodovn havri navodnch tocch.
Na vyuvanch dopravn vznamnch
vodnch cestch maj povinnost vytyovat
plavebn drhu a udrovat jejich splav-
nost. Nemn vznamnou povinnost je
zjiovn ahodnocen stavu povrchovch
apodzemnch vod azpracovn vodohos-
podsk bilance. Nelze opomenout ani
koncepn innost, kterou je plnovn
voblasti vod.
2. Od bezna 2010 psobte v roli ge-
nerlnho editele. Jak se dvte zptn
na svou ron psobnost?
Do funkce generlnho editele jsem
byl jmenovn ministrem zemdlstv
8.3.2010. Uskutenil jsem nkter zmny
vmanagementu podniku. Byl aktualizo-
vn pln hospodaen, kter se dailo plnit
a dky tomu podnik doshl v roce 2010
pznivho hospodskho vsledku.
Podailo se dokonit posledn ti akce
vrmci odstraovn nsledk povodn
vroce 2009 abylo tak spn dokoneno
programov fnancovn zdotanho ti-
tulu 229 110 ministerstva zemdlstv.
Vrazn jsme se posunuli vped vadmi-
nistraci akc naochranu ped povodnmi
vrmci programu Podpora prevence ped
povodnmi II.
Vizitka:
Povod Vltavy, sttn podnik
Sdlo: Holekova 8/106, 150 24 Praha 5, esk
republika
Zaloen spolenosti: 1. ledna 2001
Poet zamstnanc: 788 (k 31. 12. 2010)
Obor podnikn: sprva vznamnch vodnch tok,
innosti spojen se zjiovnm a hodnocenm stavu
povrchovch a podzemnch vod v oblastech povod
Vltavy, sprva drobnch vodnch tok v dan oblasti
Ron obrat spolenosti (2010): 1 216,380 mil. K
Management:
Generln editel: RNDr. Petr Kubala
editel sekce ekonomick: Ing. Tom Matjka
editel sekce sprvy povod: Ing. Tom Kendk
editel sekce technick: Ing. Karel Mach
editel sekce provozn: Ing. Richard Kuera
editel sekce investin: Ing. Tom Havlek
editel zvodu Horn Vltava: Ing. Zdenk Zdek
editel zvodu Berounka: Ing. Milo Kuera
editel zvodu Doln Vltava: Ing. Ji Friedel
Voda, prodn zdroj mnoha podob
153 V/2011
3. V pedchdce, Ing. Jan Slanec,
byl odvoln pro nedostatky pi
pprav protipovodovch opaten
navrhovanch obcemi a msty. Po-
dailo se vm v tomto smru vylepit
situaci?
V uvedenm reimu navrhovatel =
obec adatel = Povod Vltavy, sttn
podnik pipravujeme 16 staveb s cel-
kovm nkladem cca 1,2 mld. K. Mohu
konstatovat, e jejich pprava zazname-
nala odbezna 2010 vrazn posun. Pro
vech 16 staveb jsme ji podali dost
odotaci, s15 obcemi mme podepsanou
smlouvu oasti naprogramu. Ustavby
PPO Strakonice jsme pro urychlen ad-
ministrace pevzali investorstv ji vefzi
ppravy a stavba m v souasn dob
dodavatele vybranho v zadvacm -
zen a je pipravena k zahjen. Stavba
Domalice, zkapacitnn Zubiny byla
zahjena ji v listopadu 2010, u stavby
PPO Svrovec probhlo zadvac -
zen na dodavatele v prbhu kvtna
2011 a nsledn bude stavba zahjena.
Pro dalch 5 staveb je vydno stavebn
povolen a pipravujeme podklady pro
zadvac zen nadodavatele stavby tak,
aby byly akce zahjeny jet vroce 2011.
U zbvajcch 8 staveb probh pprava
podklad pro stavebn zen a zadn
stavby tak, aby 4 znich mohly bt zah-
jeny kekonci roku 2011 azbvajc 4 po-
tkem roku 2012. Pipravit stavby dopo-
psan fze vyadovalo mimodn sil,
nebo pedvan podklady musely bt
uady staveb doplovny ogeologick
a hydrogeologick przkumy, matema-
tick modely proudn podzemnch vod,
geodetick men, byly dodaten eeny
problmy drennch vod, stavby musely
bt dodaten projednvny s orgny
veejn sprvy, svlastnky dotench po-
zemk arovn obhajovny nasetknch
sobany. Vtina obc nemla ktermnu
pedvn podklad zajitna prva
kdotenm pozemkm veform, jakou
vyaduje dotan program, a tento stav
bylo nutn eit vevzjemn spoluprci
obc, Ministerstva zemdlstv a Povod
Vltavy, sttnho podniku. Pro dodren
termn dotanho programu se ukzalo
jako nezbytn, aby sttn podnik Povod
Vltavy hradil nklady ppravy staveb
zvlastnch zdroj.
4. Od povodn u uteklo tm
10 let. Jak je v souasn dob
situace kolem toku Vltavy z hlediska
protipovodov ochrany?
Odpovodn vroce 2002 bylo vykonno
voblasti protipovodov ochrany velk
mnostv prce. Konkrtn pro Vltavu
- Projektv rekonstrukc| p|avebn|ch zar|zen|, p|av|de|, hvdrau||ckvch obvod0
- Komp|etn| opravv a rekonstrukce p|avebn|ch komor (vcetne hvdrau||kv
a automat|ckeho ov|adan|)
- Komp|etn| opravv a rekonstrukce jez0 (vcetne hvdrau||kv a automat|ckeho
ov|adan|)
- vvroba, opravv a rekonstrukce hrad|de|
- vvroba, opravv a rekonstrukce |od|, p|ovouc|ch ponton0 a p|ovouc|ch zar|zen|
- vvroba, opravv a rekonstrukce |odn|ch bagr0
- Kovoobraben|, r0zne oce|ove konstrukce
- Hvdrau||cke svstemv
- Povrchove upravv vcetne meta||zace a p|skovan|
Montazn| a vvrobn| sdruzen| spo|. s r.o. Me|n|k
Oe|n| 3542, 276 01 Me|n|k, 1e|./lax: 315 670 326
www.mvs-wa|ter.cz, e-ma||: mvs.wa|tert|sca||.cz
Rudolfovsk t. 597
P.O.BOX 65
370 04 esk Budjovice
tel./fax: 387 221 549
e-mail: info@zvanovec.cz
www.zvanovec.cz
Firma byla zaloena v roce
1992 panem Jaroslavem
Zvnovcem a specializuje
se na vodn stavby.
Fi
1
Zv
se
Provdme
prmyslov a inenrsk stavby
ekologick stavby
OV
skldky odpad
vodn a zemdlsk stavby
obansk stavby a rekonstrukce
vroba ocelovch konstrukc
obchodn innost
www.vhscb.cz
154 V/2011
byly zpracovny studie odtokovch po-
mr, matematick modely pro vpoet
hladin povodovch prtok, nvrhy
pro stanoven zplavovch zem ajejich
aktivnch zn atd. V rmci staveb pro-
tipovodov ochrany jsme realizovali
naVltav 3 stavby zpozice investora, ato
pravy koryta aprohrbky Vltavy ves-
km Krumlov vdlce cca 1,3 km, pravu
koryta Vltavy veskch Budjovicch v.
km233,1239,5 aprotipovodov opat-
en naochranu hl. m. Prahy hrz Trja.
Vroce 2011 plnuje sttn podnik Povod
Vltavy jako investor mimo jin zahjen
5 staveb naVltav s protipovodovm
elem z programu 129 120 Podpora
prevence ped povodnmi II. Jde oakce
Vodn dlo Lipno I zven retence
opaten v ndri, Vodn dlo Lipno II
zven bezpenosti pi povodnch,
Vltava, esk Krumlov rekonstrukce
jezu Jelen lvka, Protipovodov opat-
en esk Budjovice, Jirskovo nbe
aProtipovodov opaten msta Vel-
trusy.
Mimo program 129120 pipravujeme za-
hjen stavby sprotipovodovm elem
Zven kapacity koryta Vltavy v katas-
trlnm zem Nov Ouholice aVeltrusy,
kterou bude Povod Vltavy, sttn podnik,
vpln vi fnancovat zvlastnch zdroj.
5. Do innosti va rmy spad i mo-
nitoring jakosti vody v povod Vltavy.
Doznala jakost povrchov vody v po-
slednch zhruba 10 letech zlepen?
Jak hodnotte toto obdob?
Sledovn jakosti povrchov vody vevod-
nch tocch v povod Vltavy vnujeme
velkou pozornost abylo tomu tak ivmi-
nulosti. Dokladem toho je skutenost, e
prvn ucelenj informace ojakosti vody
mme ji ze edestch let 20. stolet,
ikdy nkdy pouze unkolika mlo uka-
zatel. Hodnocen jakosti povrchovch
vod zpracovv sttn podnik Povod
Vltavy kadoron vrmci tzv. Vodohos-
podskch bilanc v oblastech povod
Horn Vltavy, Berounky a Doln Vltavy.
Vyhodnocovn jakosti povrchov vody se
vdy uskuteuje jednak podle platnho
nazen vldy, tkajcho se doten vcn
oblasti (tzn. o ukazatelch a hodnotch
ppustnho zneitn povrchovch vod),
jednak podle SN 75 7221 Jakost vod
Klasifkace jakosti povrchovch vod.
Pi hodnocen asovho vvoje jakosti
vody ve vodnch tocch nen mon se
zamovat pouze na krtk asov ob-
dob poslednch pti i deseti let. P-
padn zmny vjakosti vody je nezbytn
posuzovat i s pihldnutm k tomu, jak
se jakost vody ve vodnm toku ji m-
nila vdelch asovch obdobch. Pokud
bychom se omezili pi hodnocen zmn
vjakosti vody jen naobdob poslednch
deseti let, jak zn vae otzka, tak bychom
mohli tak jednodue konstatovat, e se u
vznamnjch vodnch tok vlastn nic
zsadnho nedje. Porovnn historickch
dat ojakosti povrchov vody vevodnch
tocch (v tekoucch vodch) s daty sou-
asnmi ukazuje, e vjakosti povrchov
vody dolo odkonce 60. let minulho sto-
let uvech vznamnjch vodnch tok
k podstatnmu zlepen. Pinou bylo
zejmna vrazn omezovn zneitn,
vypoutnho z bodovch zdroj zne-
itn komunlnho nebo prmyslovho
charakteru. Pkladem nejvznamnjch
pozitivnch asovch zmn vjakosti povr-
chov vody je teba Vltava pod Vtnm,
eskm Krumlovem aeskmi Budjovi-
cemi nebo Berounka pod Plzn. Vevtin
vodnch tok dolo v poslednch letech
krom poklesu organickho zneitn
ikvraznmu zlepen jakosti vody vuka-
zateli amoniakln dusk. Patrn je ipokles
celkovho fosforu auady vodnch tok
mrn klesaj i koncentrace dusinano-
vho dusku. V poslednch letech vak
zan pevaovat vliv plonho znei-
tn, ppadn doplnnho izneitnm
difuznm. Takov zdroje zneitn nelze
podchytit jednorzov avkrtk asov
dob, stejn tak jako nelze hodnotit je-
jich vliv najakost vody vevodnch tocch
nap. z roku na rok. Jedn se zejmna
ovlivy zemdlskho hospodaen vblz-
kosti vodnch tok (volba pstovanch
plodin, hnojen pozemk, pastva zvat
apod.).
6. S kvalitou vody zce souvis
i innost istren. Dotk se vs tak
revitalizace istrny odpadnch vod
v Praze-Bubeni?
Jako sprvci povod samozejm vtme
kadou intenzifkaci stvajc istrny od-
padnch vod. Rozen prask stedn
OV je oto komplikovanj, e je ums-
tna naCsaskm ostrov. Doufme, e
vstavbou tzv. Nov vodn linky dojde
kezlepen jakosti jak vypoutnch od-
padnch vod, tak nsledn vody veVltav.
7. Vyuvte pi sv innosti systmy
GIS?
Systmy geografickch informanch
systm (GIS) jsou vyuvny ve velk
me tm vemi organizanmi slokami
naeho podniku. GIS systmy vyuvme
knahlen nageografck data vprosto-
rovch souvislostech a nad mapovm
podkladem. Zrove aktivn vytvme
vlastn prostorov data pro poteby vyu-
it vjednotlivch odbornch innostech
podniku nebo zaelem prezentace dat
odborn veejnosti, jako je napklad pub-
likovn dat vrmci Informanho systmu
veejn sprvy Voda, kde mimo jin
prezentujeme data Centrln evidence
vodnch tok (CEVT) aCentrln technick
Voda, prodn zdroj mnoha podob
155 V/2011
evidence jev (CTEJ). Ktmto elm vy-
uvme jak velk celopodnikov webov
mapov aplikace, tak lokln instalovan
GIS nstroje.
8. Lto uk na dvee. Mnoho lid
trv dovolenou u vody. Jak se
vlastn e pohyb rekreanch plavi-
del po Vltav?
Jsme sprvcem Vltavsk vodn cesty an-
kterch vodnch ndr, na kterch lze
provozovat plavbu. Vykonvme sprvu
adrbu vodnch cest vetn plavebnch
komor. Pohyb plavidel potchto cestch
e pslun prvn pedpisy, kter mus
respektovat vichni astnci provozu
navodn cest, tedy imal rekrean pla-
vidla. Lze to pirovnat k situaci na po-
zemnch komunikacch, kdy i cyklista je
povinen dodrovat dopravn pedpisy.
9. Povod Vltavy se jako partner
podl na mezinrodnm projektu
LABEL (Adaptace zplavovch rizik
v povod eky Labe). V jak fzi se
nyn projekt nachz a jakou roli
v nm hraje vae rma?
Nejprve bych rd upesnil npl projektu.
Projekt LABEL je zamen naadaptovn
se napovodov, nikoli zplavov riziko.
To znamen pedevm identifkovat toto
riziko apizpsobit se mu. Projekt LABEL
je spolufnancovn z prostedk ERDF
prostednictvm programu Central Europe
20072013. Povod Vltavy, sttn podnik,
je jednm z20 projektovch partner ze
ty zem (Nmecko, Rakousko, Maarsko
aesk republika), kte se astn tohoto
projektu. Projekt byl zahjen vroce 2008
ajeho trvn je plnovno dokonce roku
2011. Jsme tedy vsamm zvru projektu.
V rmci tohoto projektu zpracovvme
dv studie, kter se ob zce dotkaj
povodovch rizik, ale svou podstatou
jsou naprosto odlin. Prvn studie je za-
mena naposouzen efektivity rznch
zpsob protipovodovch opaten
a jejich ppadnou kombinaci v povod
Lunice aNerky avliv tchto opaten
na stvajc i v souasnosti budovan
protipovodov opaten. Druh studie
je ist teoretick a navazuje na studii
zpracovn map povodovho nebez-
pe apovodovch rizik naJizee, kter
byla vrmci tohoto projektu zpracovna
sttnm podnikem Povod Labe. Pro ns
je partnerstv v projektu LABEL velkm
pnosem, a to hlavn z toho dvodu,
e mme anci seznmit se spstupem
ostatnch projektovch partner kproble-
matice povodovch rizik apovodovho
nebezpe asamotn implementaci smr-
nice 2007/60/ES namezinrodn rovni.
10. Rostouc draz na zajitn
vy ochrany ivotnho prosted jde
ruku v ruce s otzkou kvality vody
eskch tok. Mete ble pohovoit
o aktivitch Povod Vltavy v tomto
sektoru slueb?
Uskuteujeme natekoucch astojatch
vodch nacelm svm zjmovm zem
tzv. Provozn monitoring jakosti povr-
chovch vod, vjeho rmci se vnujeme
zejmna sledovn fyziklnch, chemic-
kch, biologickch a radiochemickch
ukazatel. Pozornost vnujeme nejen
zkladnmu spektru ltek (BSK
5
, CHSK
Cr
,
pH, formy fosforu, dusku atd), postihu-
jcch nap. eutrofzan pochody vnaich
tocch, ale tak irokmu spektru orga-
nickch (nap. liva, pesticidy) aanorga-
nickch ltek (nap. kovy), kter jsou pro
vodn prosted cizorod. Akreditovan
podnikov vodohospodsk laboratoe
jsou vybaveny odbornm personlem
apikovou technikou. Kombinace obo-
jho nm umouje zskvat vsledky
stle se roziujcho spektra ltek, kter
jsou v rmci monitoringu povrchovch
vod poadovny, asouasn garantovat
vysokou kvalitu analytickch vsledk.
Jsme schopni poskytovat sluby vodo-
hospodskch laborato nejenom pro
poteby naeho podniku, ale tak pro
odbornou alaickou veejnost.
11. Mte v letonm roce ped
sebou njak vznamn projekty?
Pokud ano, jakou formou je budete
nancovat?
Prioritou pro leton rok je pprava aza-
hjen staveb protipovodov ochrany
z programu 129 120 Podpora prevence
ped povodnmi II. Realizovnm oprav
prbn zajiujeme drbu koryt vod-
nch tok a vodnch dl podle sestave-
nho plnu. Vroce 2011 je natuto innost
zatm plnovno 165 mil. K z vlastnch
zdroj podniku, dal monosti fnanco-
vn je prostednictvm dotanch titul
ministerstva zemdlstv, zamench
naodstraovn povodovch kod nebo
na podporu sprvy drobnch vodnch
tok. Vznamnm projektem plnovn
v oblasti vod jsou tvorby map povod-
ovho nebezpe a povodovch rizik
vdlch povodch Horn Vltavy, Berounky
aDoln Vltavy. Tvorba tchto map je fnan-
covna spodporou operanho programu
ivotn prosted.
12. Vnujete se jako rma vzkum-
nm kolm?
Ve sv nplni innosti nemme pmo
een vzkumnch kol, ale pesto se
namnohch takovch kolech podlme
jako spolueitel, kdy aktivn spolupra-
cujeme pi een danch problm az-
rove je pak vyuvme jako konen
uivatel. Vposlednm obdob velmi zce
spolupracujeme na mnohch vzkum-
nch kolech, mj. sVzkumnm stavem
vodohospodskm T.G.M., v. v. i., vPraze,
seskou zemdlskou univerzitou Praha
aseskm hydrometeorologickm sta-
vem, zamench nalokality, kde jsou ji
vsouasn dob zaznamenny nebo se
oekvaj vraznj problmy s mno-
stvm nebo jakost vod. Mezi dlouhodob
vzkumn koly, nakterch se sttn pod-
nik Povod Vltavy podl ajejich vsledky
ji adu let vyuv, pat nap. bilance
mnostv ajakosti podzemnch vod vji-
hoeskch pnvch sprognzou krtko-
dobho vvoje nebo monitoring povr-
chovch vod pro ryb a dusinanovou
smrnici.
13. Jak investice plnujete v p-
tch pti letech?
Vroce 2012 pipravujeme kzahjen re-
konstrukci jezu naBerounce vernoicch
vetn rybho pechodu a propusti pro
vodky. V roce 2013 bude po ukonen
programu 129 120 Podpora prevence
ped povodnmi II pokraovat pprava
dalch akc protipovodov ochrany sre-
alizac poroce 2013, nap. prava Klabavy
v Rokycanech. Zajmavm projektem je
Zabezpeen vodnho dla Orlk ped
inky velkch vod, kde je vsouasnosti
vrmci studie proveditelnosti zpracovna
ada variant een. V oblasti revitalizac
vodnch tok jsou pipravovny dv vt
stavby, ato naStropnici uNovch Hrad
anaBlanici veVlaimi.
156 V/2011
EVAK a.s.
Jak se EVAK vypodal s transformac?
Spolenost EVAK a.s. se na eskm
vodrenskm trhu objevila
1. kvtna 2010. Jej vznik byl zavrenm
pldruhho roku trvajcho procesu
transformace spolenost 1. JVS, a. s.,
aVodovody a kanalizace Jin echy, a. s.
Druh jmenovan spolenost se rozdlila
a jej st, zabvajc se provozovnm
vodohospodskho majetku, se slouila
s 1. JVS, a. s. to je zklad na spole-
nosti. Zbvajc st, kter poskytuje
rzn sluby zamen na vodn hospo-
dstv, se transformovala na spolenost
s ruenm omezenm a psob na trhu
pod nzvem AQUASERV.
Tento proces umonil fakt, e se v roce
2008 jedinm vlastnkem 1. JVS stala
ENERGIE AG BOHEMIA, s. r. o. (soust
rakousk skupiny Energie AG), kter ji
nkolik let majoritn ovldala iVodovody
akanalizace Jin echy. Spolenost vesv
vsledn podob avelikosti zsobuje pit-
nou vodou vce ne pl milionu obyvatel
Jihoeskho aPlzeskho kraje. Naotzky
tkajc se transformace spolenosti adal
otzky odpovd generln editel frmy
EVAK Ing.Ji Heman.
Pro k transformaci dolo a co z n pro
rmu EVAK plyne?
Pro EVAK a.s. jako provozovatelskou
frmu, je velkou vhodou plon pokryt
regionu to dn z pedelch frem
nemla. Umouje nm to daleko efektiv-
nji koncipovat obsluhu zkaznk api-
bliovat se jim vce ne dv. Nyn mme
obchodn kancele vetyech hlavnch
lokalitch, take si zkaznci mohou sv
zleitosti vydit ble bydliti anemus
jezdit doeskch Budjovic. To povauji
zaprvn ahlavn vhodu. Ty ostatn ply-
nou z efektivnjho vyuit provoznch
aktiv. Samotn provoz, kter operuje
na zem o velikosti piblin 100 krt
200 kilometr, je geografcky rozdlen
natyi provozn oblasti, piem dalm
samostatnm stediskem je statutrn
msto esk Budjovice. Tyto oblasti mus
bt vad innost doznan mry auto-
nomn, protoe jinak by nebyly schopny
dostaten prun reagovat napoteby
zkaznk. adu obslunch innost vak
bylo mon koncentrovat dosdla spole-
nosti se vemi ekonomickmi vhodami,
kter to pin. Existence spolenosti
AQUASERV umonila tento proces doth-
nout v nkterch innostech jet dle
asoustedit najedno msto obsluhu vech
spolenost skupiny ENERGIE AG BOHE-
MIA to se tk zejmna laboratornch
slueb aservisu vodomr.
Jak ovlivuj innost EVAKu evropsk
dotace?
Tohle je velmi nepjemn akomplikovan
otzka. Nepatme mezi frmy, kter ev-
ropsk dotace vyuvaj pmo jako jejich
pjemce, asto se vak jejich pjemci
stvaj naimi klienty obce amsta, je-
jich vodovody akanalizace provozujeme.
Pro celkov zhodnocen je tedy dobr
vyslechnout zejmna nzor komunl-
nch politik. Nahldnete-li teba dov-
sledk ankety, kterou zorganizoval server
www.vodarenstvi.cz, dostanete jedno-
znan obrzek: vysok administrativn
nronost, bez poradc se neobejdete.
Ktomu je dle nutn pipost, e kvli zs-
kn dotac nkdy obce zaad doprojekt
i vci, bez kterch by se klidn obely.
A pak nklady, kter spolkne samotn
proces perozdlovn jak na evropsk,
tak na nrodn rovni... Jednou vtou
157 V/2011
shrnuto: efektivita penz zevropskch do-
tac je a neuviteln nzk. A tak nzk,
e jde nebojm se to ci o vslovn
pltvn prostedky, za kter by mohlo
bt pozeno leccos uitenho.
Druh strnka evropskch dotac, siln
specifck pro n obor abezprostedn
se ns tkajc, je bezprecedentn vm-
ovn se sttu dosmluv mezi nmi jako
provozovatelem a mstem i obc jako
vlastnkem infrastruktury. Umm pochopit,
e Evropsk komise stanov jako jasn po-
adavek, e zdotac, poskytnutch obcm,
nesm pro ns jako pro provozovatele
vzejt nedovolen sttn podpora. Co u
ale chpu mnohem he, je, jak Evrop-
sk komise inae Ministerstvo ivotnho
prosted (potamo Sttn fond ivotnho
prosted) takovto poadavek napluj:
zaplat nehorzn prostedky soukrom
poradensk frm a nechaj ji za n vy-
tvoit systm, v nm se bez n nadle
ji nemohou obejt avnm si pak ona
sama zasttn penze pro sebe vytv
nekonen trh dalch poradenskch
slueb. Avedle toho sttn ednk, kter
by snad ml ctt abrnit pedevm nae
nrodn prvo, nut obce ajejich smluvn
partnery podepisovat ujednn, kter jsou
sduchem, ale bohuel obas isliterou n-
rodnho prva vpkrm rozporu protoe
Evropsk komise si to tak peje... Je mi
ztoho smutno, obansky se stm nikdy
nemohu smit, ale pracovn stm njak
t musm.
Jak se stavte k plnovanmu zven
DPH, kter se dotkne i odbratel
vody?
Jakkoli zdraen vody vlivem sttnch
zsah povauji za kodliv. Nicmn
zven DPH umm alespo vnmat vkon-
textu cel poloreformy daovho sys-
tmu ajsem pesvden, e a se peene
prvn reakce, zjistme, e dn vznamn
dopad tato zmna nem. Je to jako kdy
uvolnte i nathnete jedno zmnoha lan,
ktermi je pipoutna prun s. Nkter
oka se zvt, nkter zmen, celkov tvar
se trochu pozmn, ale pod to bude ta
stejn s. Daleko nebezpenj jsou po-
dle mho mnn zmny, kter stt chyst
mnohem mn npadn, zejmna zven
poplatk zaodbr podzemn vody. Je-li
navc dvodem takovho zven hlavn
skutenost, e m stt mlo penz napro-
tipovodov opaten, jde veker ekono-
mick logika stranou avsledkem je ir
zdraen, kter se vdnm systmu nim
nekompenzuje. Jeho dopad naspotebu
vody bude ryze negativn a ekonomice
naeho odvtv ukod.
Jsou nov nazen a normy, kter mu-
ste splovat, dostaujc, nebo naopak
pehnan?
Jeden veobecn trend legislativnho v-
voje, kter vidm jednoznan, je smrem
kezvyovn administrativn nronosti.
Proti negativnm jevm veho druhu bo-
jujeme hlavn tm, e je klasifkujeme,
vme, mme asumarizujeme done-
Dodavatel vodrenskch
a plynrenskch armatur.
Vizitka:
EVAK a.s.
Sdlo: Severn 8/2264, 370 10 esk Budjovice,
esk republika,
Poet zamstnanc: 800
Ron obrat spolenosti: 1,8 miliardy K
Management:
Generln editel: Ing. Ji Heman
Technick editel: Ing. Ji Lipold
Provozn editel: Ing. Lubor Tomanec
editel internch slueb: Ing. Petr Zike
editel pro strategick rozvoj: Ing. Martin Kala
Okrun 595
esk Budjovice
tel.: 737 221 553
www.auto-future.cz
0d zmru az po uveden| do provozu

Od tm nuly ke komplexn firm, od
tm ru|v | p|r s||e s|uzeo. Ta| se
d popsal 20 |el s|up|rv K&h a jeji
z||adri l|rrv - a|c|ov spo|ecnosti
K&h K|NET|6. Rvze ces|v |ap|l|, lec|ro|od|e s|ouzi-
ci oc|rar z|volri|o prosled, draz ra |va||lu a
spo|e|||vosl, l|ex|o||rosl a |orp|exri s|uzov - lo jsou
||avri alr|oulv spo|ecnosti, kter se do soucasr
podoov poslupr vvpracova|a z ra| proje|lov
|arce|e.
Na sarr pocl|u lo ov|v
pedevsir so||dri zra|osl|
zpracovri c|slirers|vc|
|a|, s o|op|vrer ja|o
vvs|edrvr produ|ler, a
|va||l||ace pro proje|lovri
nrocrvc| p|vrrers|vc| a
lep|rers|vc| zaizeri. Rea||la rozs|| vvslavov
c|slirer odpadric| vod v Ces| a 3|overs| repuo||ce
v pos|edric| dvacel| |lec| urc||a, ze spo|ecrosl rosl|a
odoorr | oojerer svvc| praci pedevsir pi casl| ra
llo vvslavo a ra piprav a rea||zac| vodo|ospod-
s|vc| slaveo voec. \ soucasr doo je sc|opra
mimo c|slirer odpadric| vod pro oovvale|slvo a
prrvs| zaj|sl|l rovrz upravrv vodv, cerpaci slar|ce,
polruori prrvs|ov rozvodv a lec|ro|od|c| vvoaveri
a vvslrojeri |vdrolec|r|c|vc| ooje|l. K&h K|NET|6
a.s. pali v lorlo oooru | r|o|||a roz|odujicir
dodavale|r lec|ro|od|c| csl| slaveo v Cesk
repuo||ce a ra 3|overs|u.
l|uoo| zra|osl zpracovri o|o|od|c|v roz|oz|le|rvc|
suoslrl je od sar|o pocl|u jedrir z rosrvc|
prodrar spolecrosl|. 0res reri pro K&h K|NET|6
a.s. podslalr, zda se jedr
o |a|v zis|ar pi citn
odpadric| vod, o|o|od|c|v
roz|oz|le|r |orur|ri reoo
prrvs|ov odpadv, ved|ejsi
produ|lv z c|ovu |ospod-
s|vc| zvial reoo ci|er
pslovar zerdlsk
p|od|rv. \e vsec| pipadec| je vvsluper araerooric|
lec|ro|od|i o|op|vr a je|o ererdel|c| z|odroceri pi
vvroo e|e|lr|c| ererd|e a lep|a. 8|op|vr resporr
pali | oorov|le|rvr zdrojr ererd|e a r|ro lo
zpracovri o|o|od|c|v roz|oz|le|rvc| odpad poskytne
slao|||zovarv produ|l, |lerv je rozr vvuzil d|e
v zerd|slvi ja|o |va||lri |roj|vo. Jesl||ze je dres
o|op|vr spa|ovr ra |odereracric| jedrol|c| pede-
vsir s ci|er vvroo|l ,ze|erou' e|e|lr|c|ou ererd||,
v oudoucru oude zejr da|e|o vice vvuzivro | lep|o,
kter p| spa|ovri vzr||. K&h K|NET|6 a.s. je
p|praver pro sv z|azri|v vveit i tuto csl jej|c|
zmr.
Citri odpadric| vod, uprava vodv a zpracovri
o|o|od|c|v roz|oz|le|rvc| suoslrl raji jedro spo|ecn
- vvzaduji zra|osl lec|ro|od|c|vc| proces, kter
prooi|aji za prorr||vvc| provozric| podrire|. K&h
K|NET|6 a.s. pal k t men csl| |rzervrs|o-
dodavale|s|vc| l|rer, |ler svoje rvr|v a dodv|v
opiraji o v|aslri vvvoj a |rovace v oo|asl| lec|ro|od|c-
|vc| proces, vvroo| a zaizeri, o v|aslri |aooraloe a
c|er|c|o-lec|ro|od|c|ou s|uzou v rrc| s|up|rv K&h.
To r|ro j|r urozuje p|slupoval |e |azdru zadri
z|azri|a |rd|v|du|r, p|prav|l a rea||zoval rvr| ,ra
riru', uzce spo|upracoval p| uvdri di|a do provozu
a pos|vloval |va||l||ovar provozri poraderslvi.
K&h K|NET|6 a.s. a s|up|ra K&h ro|ou pos|vlroul
|orp|exri s|uzov - od prvolric| |orzu|laci pes
jedrol||v slupr proje|lov do|urerlace a souv|sejici
|rzervrs| s|uzov, v|aslri vvroou a z|userou rorlzri
s|oz|u po ucasl p| uvdri do provozu a provozri
poraderslvi. 3arozejr, vcetn serv|su | dodarvr
slrojr a zaizerir a rs|edrvr opravr a roderr|-
zacir d|ou|odoo provozovarvc| lec|ro|od|c|vc|
ce||.
\|aslri slrojri vvrooa a perso-
r|ri vvoaveri urozuje p|pra-
voval rvr|v, vvpoclv a vvroou
oce|ovvc| |orslru|ci, rdrzi a
j|rvc| vvroo| pod|e pozadav|
z|azri|, a lo | r|ro ooorv
||avri|o zareri. 3lejr la|
vvrooa e|e|lro zaj|sli pod|e
pozadav|u z|azri|a vvroou a rorlz rozvadc.
3|up|ra prrvs|ov auloral|zace r z|userosl|
r|ro vodo|ospods|vc| provoz la| s adou j|rvc|
proces, rap. susrrar|, pecer| reoo vvroorir|
||r|ar|.
Z||adrir lr|er a|c|ov spo|ecnosti K&h K|NET|6
jsou s|ce pedevsir Ces| a 3|overs| repuo|||a, a|e
l|rra r z|userosl| | ze za|rar|c, pedevsir z Rus|
lederace a zeri 3N3. Nejvzd|erjsi za|z|a voec
ov|a rea||zovra v 10 885 |r vzd|err C|aoarovs|u.
V|ro svvc| v|aslric| ooc|odric| pipad mze K&h
K|NET|6 a.s. raoidroul sv zra|osl| | parlrerm, kte
pro |orp|elac| svvc| |rvesl|cric| ce|| poteouji
vves|l jej|c| vodo|ospodskou csl, zpracovri
o|o|od|c|v roz|oz|le|rvc| suoslrl a odpad reoo j|rou
csl jej|c| dodv|v, |ler spad do ce||ov|o vvroori-
|o prodraru a|c|ov spo|ecnosti K&h K|NET|6.

ronrakr.
&l rlhETl0 a.s.
Z|arn|oka JJ. JJ9 01 r|arovy
re|.. J76 J56 111. lax.. J76 J22 771
e-ma||. knkkn-k|ner|o.oz nrro.//uuu.kn-k|ner|o.oz

Pe o vodu v k|atovskm reg|onu

A|c|ov spo|ecnost 8umavsk
vodovody a kana||zace psooi ja|o
provozovale| vodovod a |ara||zaci
msla K|alov od 1. |edra 1995.
Jejir| za||adale|| a spo|uv|aslri|v
jsou a|c|ov spo|ecnost K&h K|NET|6 a rsto
K|alovv. 8umavsk vodovody a kana||zace a.s. jsou
cleny skupiny K&h.
3po|ecrosl od sv|o vzr||u poslupr peoira|a zodpo-
vdrosl za da|si vodrers| zaizeri a v soucasr
doo provozuje vodovodri a |ara||zacri svslrv 15
ooci. P|lrou vodou zsoouje lr 30 000 oovvale|.
3oucsli provozovar|o vodrers||o svslru je 23
cerpacic| slar|c a 28 vodojer s ce||ovvr oojerer
1 500 r
3
zsoori|o prosloru. \odovodri sili o
ce||ov d|ce |o|er 250 |r je v pro|u ro|u oovva-
telr red|oru dodro lr 2 r||. r
3
p|lr vodv.
Na veejrou |ara||zac|
je rapojero pes 2Z 200
oovvale|. 0||a slo|ov
st se o|izi | 1Z5 |r.
Nejvtm cistrenskm
zaizerir red|oru je
c|slirra odpadric| vod
K|alovv s |apac|lou 100 000 e|v|va|erlric| oovvale|,
|ler je di|v s||rru polrav|rskmu prmyslu
ve rst K|alovec| vvuzivra ra jrerov|lv vv|or.
\ |lec| 2001-2003 pros|a zsadri re|orslru|ci a
roderr|zaci, provozovale| vsa| prozr vruje sl|ou
pozorrosl ||avrir prv|r lec|ro|od|c| ||r|v a jej|c|
prozrru vv|epsovri. Provozovri c|slirrv je
pomrn nrocr prv |v|| vvso|ru zalizeri
z polrav|rs||o prrvs|u, |ler ravic, ra rozdi| od
|orur|ric| odpadric| vod, p|c|zi ra cistrnu
odpadric| vod rerovrorrn, v zv|s|osl| ra provozu
polrav|rs|vc| zvod. Na dru| slrar je prv
la|ovv s|oz|lv provoz zdrojer reocer|le|rvc| provoz-
ric| z|userosli.
8umavsk vodovody a kana||zace a.s. raji v|aslri
a|red|lovarou |aooralo, ve |ler provdi rozoor vzor|
p|lr vodv | odpadric| vod ja| z v|aslric| zaizeri, la|
ra oojedrv|u pro j|r zjerce. \|aslri z|useri
odoorric|, a|red|lovar |aooralo a rozrosl zapojeri
spec|a||sl ze seslers|vc| l|rer s|up|rv K&h vvlveji
opl|r|ri podrir|v pro pos|vlovri odoorr|o lec|-
ro|od|c||o serv|su pro adu rsls|vc| a ooecric|
c|slirer odpadric| vod.
\e||ou pozorrosl vruje spo|ecrosl slavu vodovodric|
a |ara||zacric| sili. \ sarolrr rst K|alovv a
n|lervc| je|o rsls|vc| cslec| ov|a provedera
v |lec| 200-2008 v rrc| proje|lu ,K|alovv - cist
mslo' re|orslru|ce cca 10 vodo|ospodsk
|rlraslru|lurv. Ce||ov r||adv pes||v 150 r||. Kc a
ra l|rarcovri se podi|e|v zdroje Fordu soudrzrosl|
Eu. Pes jedrozracn piros llo |rvesl|cri a|ce ov lo
saro pro z|va||lovri rsls|vc| vodo|ospods|vc|
sili reslac||o. 0o st jsou dooe zdo|urerlovar
s poroci deodral|c||o |rlorracri|o svslru |0l3)
ra svslrov p|allorr 0eo Ved|a Proless|ora| a jsou
ror|lorovrv s vvuz|lir rejroderrjsi soucasr
lec|r||v. 3vsleral|c| |orlro|a, udrzoa a oorova
vodrers| sil ved|a poslupr |e srizeri zlrl vodv
z pvodric| 35 ra soucasrvc| rr rez 15 .
0odoor pce je vrovra |ara||zacn sti, kde
ror|lor|rd roo||rir| |arerar|, citri |ara||zace,
|ara||zacric| pipoje| a u||cric| vpusli spec||ri
lec|r||ou, |va||l||ovar udrzoa a
oorova ved|a za doou provozovri
spolecnost 8umavsk vodovody a
kana||zace | vvrazrru z|epseri
jeji|o slavu. 3po|ecrosl sarozej-
m provdi | adu dop||ovvc|
c|rrosli, |e |lervr pali rap. svoz
a |||v|dace odpadric| vod a |a| ze septik a zurp a
da|si.
Pro v|aslri|v vodo|ospods| |rlraslru|lurv zaj|suji
8umavsk vodovody a kana||zace a.s. v sou|adu s
p|alrou |ed|s|al|vou ves|erou poleorou do|urerlac|,
ja|o je rajel|ov a provozri ev|derce, pasporlv,
|ara||zacn dv, provozri dv vodovod a |ara||zaci
a la| jeder z rejd|ez|ljsic| do|urerl pro oudouci
poz|l|vri vvvoj vodo|ospods| |rlraslru|lurv - P|r
oorovv. 3po|ecrosl je persor|r | lec|r|c|v vvoavera
pro zpracovri poleor proje|lov do|urerlace,
|rzervrs|ou c|rrosl a je sc|opra provdl | rovou
vvslavou reoo roderr|zace a re|orslru|ce vodo|os-
pods|vc| zaizeri.
Kva||lri s|uzov, odoorrosl, svsleral|c| pce o provo-
zovarv rajele|, oc|ola a vslicrosl |e |||erlm, to
jsou ||avri zsadv up|alovar a|c|ovou spo|ecnost
8umavsk vodovody a kana||zace v |azdoderri
prax|.

ronrakr.
$umavske vooovooy a kana||zaoe a.s.
0s|. Leo|i J7. JJ9 01 r|arovy
re|.. J76 J56 222. lax.. J76 J56 22J
e-ma||. svksvak.oz nrro.//uuu.svak.oz
7 7H HF FK KQ QR RO OR RJ JL LH HS SU UR R L LY YR RW WQ Qt tS SU UR RV VW W H HG Gt t
smyslnch pozinch a programovch
dokument. To nco stoj narovni sttu,
kde potlam-li sv obansk pesvd-
en nad tm mohu mvnout rukou aci,
e kdy u stt jednou ty penze nadanch
vybral, je jeho vc, naco je vyd. Druh
st je ale na konci, kde data vznikaj
tedy uns. Tyto nklady neseme my apo-
tamo nai zkaznci. Opt nemohu ne
konstatovat, e je to smutn.
Druh st trendu je zpsovn norem
veho druhu ve jmnu na prvn pohled
bohulibch princip, jako je napklad
princip pedbn opatrnosti. Tam vznik
ada nesmysl, ktermi ns obany stt
(nebo astji Evropsk komise) chrn
ped nm, ped m vbec chrnit ne-
potebujeme. To je dsledek masivnho
penosu kompetenc odpolitik smrem
k expertm a ti, jak znmo, skon-li
prce najedn smrnici, mus zat pra-
covat nanem, co ji zapr let nahrad.
Pkladem absurdnch dsledk je nap-
klad prvn vlna dost obruselsk vjimky
ze smrnice o pitn vod. V ad obc,
kde dosud pili velmi levnou abezesporu
chutnou a kvalitn vodu, by nyn mli
investovat destky milion korun dov-
stavby pravny, kter nepatrn vylep
jeden pedbn opatrn parametr, aby
se veel dotabulek, vrobu vody prodra
onkolik korun nakubk ajej vslednou
chu spe pokaz. Pro zapojen zdravho
rozumu nen nikde msto. A pokud ho
chcete zapojit alespo doasn aproblm
odloit, muste nakonec poslat dost
doBruselu, odkud se vm vrt nco jako
politick deklarace, kterou zkrtka adobe
nen mon naplnit. Absurdn svt...
Jak mte plny se spolenost EVAK
do budoucna?
Je jet pli brzy potransformaci, aproto
nedvme prioritu niemu jinmu ne
dotaen jejch dsledk nap frmou.
Nejvce prce ns jet ek vpersonln
oblasti te nemm prvotn namysli v-
mnu zamstnanc, kdy jde sp oprci
snimi aoto, aby se snovou strukturou
ajejmi poadavky naprci zcela sili. To
je daleko t pro veden frmy, ale hlavn
pro vechny doten zamstnance, ne se
naprvn pohled me zdt. Protoe byla
podstatou transformace fze, dky n
se sely skupiny lid formovanch dosti
odlinou pracovn minulost, dopadlo
nakadho hodn zmn, kterm se mu-
sel pizpsobit. Tohle zvldnout je velk
vzva jet nanjakou dobu.
Nicmn tm naim ctnm konkurentm
nijak nenaznauji, e bychom se snad
uzaveli dosvch problm anetroufali si
bojovat okad kousek trhu, kter pro ns
bude mt njakou ekonomickou logiku.
Prv naopak.
Jarmila noblov
Vrbensk 6
370 31 esk Budjovi ce
tel . : 389 106 425
fax: 389 106 426
mobi l : 602 114 099
606 646 342
opvk@opvk. cz
www. opvk. cz
Materily pro
vstavbu
i rekonstrukce
inenrskch
st a ZTV
www. opvk. cz
DODAVATEL PRO EVAK

SOKOFLOK, s. r. o.
tuzemsk dodavatel vysoce innch organickch
fokulant, koagulant a dalch specilnch chemikli
pro pravu a itn vod (SOKOFLOK, FLOERGER)
adresa: Tovrn 1362,
Sokolov 356 05, R
tel.: (+420) 352 350 711715, fax: (+420) 352 623 178
e-mail: sokoflok@sokoflok.cz, web: www.sokoflok.cz
+ Tradicn dodavatel materilu
pro vodovody a kanalizace.
+ Dodvky az na msto urcen.
Tran-Sig-Na,spol.sr.o.
Dukelskych hrdin 19, Praha /
www.tran-sig-ma.cz
160 V/2011
Firma SAPELI, a. s., vyrb rozshl
sortiment vnitnch dve, kter tvo
ady Praktik a Premium, a to v provede-
n polodrkovm i bezpolodrkovm
a s rznmi zpsoby otevrn. Krom
tradinho otonho jde o dvee posuvn
po stn i do pouzdra, lamelov, kyvn
i dokonce obousmrn posuvn-kyvn.
ada Praktik se skld zdve, kter jsou
skuten praktick pro ivot, a to nejen
dky svm mechanicky odolnm povr-
chm, ale isnadn drb. Do ady Pre-
mium pat dvee ve vy kategorii jak
zpracovn, tak i cenov rovn.
SAPELI je pedevm vrobcem interi-
rovch dve s dhovanm povrchem.
Pouv ale tak flie, laminty amasiv.
Spolenost m celkem ti vrobn zvody
aobchodn centrum. Polensk zvod vy-
rb dhovan dvee, dal dva jihlavsk
zvody se sousteuj navrobu zrubn
adve sumlmi povrchy. Celkem SAPELI
zamstnv pes 420 pracovnk.
Vroce 2010 se frma zamila nanaplnn
vrobnch kapacit a udren zamstna-
nosti. Podle jejho pedsedy pedstaven-
stva Jaroslava Vrtala se tento cl zdail.
Spolenost doshla mezironho nrstu
vtechnickch jednotkch tyi procenta.
Vyrobila 225 000 kus dve a 185 000
kus zrubn. Nejvt nrst produkce
nastal vad Praktik, naopak vad Pre-
mium dolo kpoklesu.
Losk obrat frmy poklesl pod 1 mili-
ardu. Nicmn dleit je, aby ipes pe-
chodn pokles SAPELI zstalo fnann
zdravou a pevnou frmou, bez zaten
vry, ekl Vrtal.
Dky zakzkov vrob frma nabz pes
800000 monch kombinac dve az-
rubn.
SAPELI, a. s.
Dvee, kter maj vkus
161 V/2011
Vnabdce mme iadu specilnch dve.
Klima dvee do vlhka, zvukov izolan
dvee, mechanicky odoln a bezpe-
nostn dvee, protiporn akouotsn
uzvry nebo nejnovj produkt, dvee
pmo domokra, upozornil Vrtal. Jak dle
zdraznil, vechny tyto vrobky jsou cer-
tifkovan. Podle nj nen esk vrobce,
kter by SAPELI byl schopen v tto i
konkurovat.
Pi vbru specilnch dve, jako nap-
klad klima dvee nebo zvukov izolan
dvee, se zkaznci nemus podizovat
technickmu een na kor designu
SAPELI doke tyto dvee vyrobit tak, e
jsou vzhledov nerozeznateln odostat-
nch normlnch dve vinteriru.
Ke dvem pat zrubn. Na potku
90.let minulho stolet SAPELI jako jedna
zprvnch pila natrh stakzvanou oblo-
kovou zrubn. Dnes se devn obloka
bere zasamozejmost. Zrubn spoludo-
tv dven kdlo. Jsou jeho doplkem,
aproto svm designem imaterilem mus
vhodn korespondovat, vysvtlil Vrtal.
Dlouhodobou snahou konstruktr ade-
signr SAPELI je, aby funkn rzn v-
robky spolenosti vytvely vzhledov
jednotn srie. Vrtal ktomu poznamenal,
e jeho frma um zadit byt specilnmi
dvemi od vchodovch s bezpenostn
a protiporn funkc pes dvee klima
do koupelen i odvtrvanch sp
pozvukov izolan dvee dolonic adt-
skch pokojk i mechanicky odolnch
dve do kuchyn a po dvee ve stan-
dardn vbav.
SAPELI standardn poskytuje na sv
vrobky zruku dva roky. Pokud si
EPEBWBUFMCSVTODIBMFQJDDITZTUN
BPDISBOODIQSBDPWODIQSPTUFEL
$oust|edu[e se na dodavky matera| a vrobk 3M
ze[mena v ob|astech :
|ep|c| svstemv
brusne svstemv
prostredkv osobn| ochranv pr| prac|
Je take vvrobcem brusnvch pas0, kotouc0 a da|s|ch
produkt0 z mater|a|0 3M.

$po|ecnost p|nasi svm partnerm:
Sp|ckova resen| vedouc| k zelekt|vnen| vvrobn|ch proces0,
zvvsovan| kva||tv, sn|zovan| ce|kovvch nak|ad0 a pomoc pr|
budovan| |mage.
Spo|ecnost je cert|l|kovana v sou|adu s normou |SOu000 a |SO14000.
www.pskacasyn.cz
!UTORIZOVANDISTRIBUTOR
0RMYSLOVPRODUKTY
9UREFH]iPNGRGYHtDGtOSURDXWRSUP\VO
Spolenost HOBES, spol. s r. o., vrobce zadlabacch zmk s padestiletou tradic, neustle pracuje na nvrhu a vvoji novch pro-
dukt. Pi vvoji tchto novinek vdy zce spolupracujeme s naimi odbrateli. Ve spoluprci se spolenost Sapeli a. s. byl po zmku s
tichou stelkou realizovn vvoj nejvznamnj novinky, zadlabacho zmku dle normy norm B 5350.
Dalmi vrobnmi programy je produkce autodl dle ISO/TS 16949:2002, samostatn nstrojrna s konstrukc pro vlastn poteby i
extern zkaznky a tak malosriov zakzkov vroba. S vlastn galvanovnou, mont a dopravou je HOBES, spol. sr. o., pipravena
plnit vechny zkaznick poadavky.
Vizitka:
SAPELI, a.s.
Sdlo: esk republika, Poln, Na Podhoe 185
Poet zamstnanc: 430
Obor podnikn: vroba interirovch dve a zrubn
Ron obrat spolenosti: 1,3 miliardy K
Management:
Pedseda pedstavenstva: Ing. Jaroslav Vrtal
Generln editel/jednatel: Ing. Vclav Brad
Obchodn editel: Ing. Stanislav Zikmund
Vrobn editel: Ing. Josef Blahu
162 V/2011
vak zkaznk nech dvee a zrubn
namontovat autorizovanmi frmami
abhem pouvn dve si je d sedit,
je mon zruku prodlouit a napt let.
Produkujeme vrobky, kter zkaznkm
slou pomrn dlouhou dobu a nelze
oekvat, e si dvee i zrubn budou
mnit kad dva roky. Prodlouenou zru-
kou chceme jednoznan poukzat navy-
nikajc kvalitu dve SAPELI, podotkl Vrtal.
Ped tymi lety zaala spolenost nabzet
zdarma zkaznkm poradenstv byto-
vho designra vrmci on-line projektu
www.umimeudelatdomov.cz. Od lo-
skho roku pak byly tyto virtuln po-
radny peneseny do relnho prosted
vzorkoven SAPELI, vnich nyn probhaj
celodenn poradny bytovch designr.
Loni SAPELI otevelo vzorkovnu SAPELI
CENTRUM v jihlavskm Bedichov,
pobl dlnice D 1. Na ploe 750 metr
tverench je vystaveno pes 75 model
dvench kdel azrubn. Firma tu rovn
vybudovala obchodn centrlu.
Obchod spolenosti je een formou auto-
rizovanch acertifkovanch obchodnch
partner. Firma m pes 60 autorizova-
nch acertifkovanch prodejc, kte se
specializuj nasortiment SAPELI, adalch
tm 200 prodejnch mst.
OR-CZ spol. s r.o., Brnnsk 19, 571 01 Moravsk Tebov
tel.: +420 461 361 111, fax: +420 461 319 030, e-mail: orcz@orcz.cz, www.orcz.cz
Dodavatelem podnikovho informanho systmu provozovanho ve frm SAPELI od roku 1998 je spolenost OR-CZ spol. s r.o.
Ta je jednm z nejvznamnjch eskch tvrc ERP een a systmovch integrtor v R. Vlastn ERP een
OR-SYSTEM je stabilnm pedmtem podnikn spolenosti od jejho vzniku v roce 1991. Jeho neustl vvoj je zce spojen
s poadavky a potebami naich zkaznk a partner ve shod s rozvojem a modernizac vech proces zen frmy.
OR-SYSTEM je spolehlivm komplexnm eenm pro zen fnann a logistick agendy vrobnch a obchodnch spolenost.
Pokrv poteby vekerch standardnch podnikovch proces a funkc ponaje nkupem pes tvorbu technologick
dokumentace, plnovn a zen vroby, kapacitn bilancovn vrobnch zdroj, kalkulace,
mzdy, personalistiku, sprvu majetku, fnann etnictv, controlling a kone prodejem.
Integrovanou soust systmu, standardn vyuvanou v SAPELI, je tak uniktn een
Konfgurtoru vrobk, Automatizace tvorby TPV a propojen cel prodejn a nkupn st.
Dleitou vhodou OR-SYSTEMu nen pouze monost pizpsobit standardn een procesm
a podmnkm uivatele, ale dky vlastnictv zdrojovch kd celho een i vytvoen zcela
nov, pln integrovan funkcionality. Stabilitu a kvalitu poskytovn slueb vvoje softwaru
garantuje zkuen a prax proven tm analytik, programtor a konzultant.
SAPELI, a. s.
Dvee, kter maj vkus
163 V/2011
Firma disponuje obchodnm zastoupe-
nm na Slovensku, v Maarsku, Polsku,
Rakousku avNmecku. Vminulm roce
navc realizovala dodvky do Egypta
vhodnot 1,5 milionu korun.
Marketing je jednou ze stejnch vlajko-
vch lod spolenosti. Je zaclen namaxi-
mln zven komfortu ai slueb pro
koncov zkaznky. Clem podle Vrtala
je, aby SAPELI dokzalo nejen prun
reagovat napoptvku trhu, ale udrelo si
ivysokou rove, kterou vtomto oboru
nastolilo.
Pkladem jedn z marketingovch akc
je regionln projekt SAPELI pivd irafy
doJihlavy ajeho vznik je spjat s50.osla-
vami vro zaloen jihlavsk zoo.
Naoslavch jsme se lehce spolupodleli.
Chtli jsme v t spoluprci pokraovat,
aprotoe vzoo zvaovali zaveden chovu
iraf, vloili jsme se doakce, zaujali vd
postaven, no acel projekt veform troj-
spoluprce mezi SAPELI, zoo ajihlavskm
magistrtem funguje u ti roky, objasnil
Vrtal. Podle nj zde naplno zafungoval
prv marketing. Projekt zanal v le-
tech, kdy vroba byla peplnn a bylo
poteba vce zviditelnit voln pracovn
msta. Veejn akce vtom dobe poslou-
ily. Pestoe si v rmci kadoronch
aktivit hrajeme pouze sdtmi regionl-
nch kol zVysoiny, troufm si tvrdit, e
dnes naVysoin mlokdo nev, kdo jsme
aco je npln naich vrobnch zvod,
pochlubil se Vrtal.
Spolenost tak vydv fremn aso-
pis Dvee dlaj domov. Jak Vrtal uvedl,
ke spolenosti typu a velikosti SAPELI
podobn fremn materil pat. Pouvaj
jej obchodn partnei kvli informacm,
kter se dokatalogu nevejdou, ikoncov
zkaznci, kte se zasopisu dozvd vce
ne zreklamnch prospekt.
Ing.Ivan Jemelka
www.dyhyvecera.cz
www. var ex. cz
164 V/2011
KONE je jednou ze svtov vedoucch
spolenost na trhu s vtahy a eskalto-
ry. Poskytuje inovativn a servisn ee-
n pro vtahy, eskaltory, automatick
dvee a pohybliv chodnky. Podporuje
zkaznky na kadm kroku, od designu,
vroby, instalace a k servisu a moder-
nizaci, upesuje Ing. Branislav Bal,
generln editel KONE, a. s., se sdlem
v Praze.
1. Historie spolenosti KONE je
urit bohat
Rd bych pipomnl, zejmna zmezin-
rodnho hlediska, e spolenost KONE
minul rok oslavila 100 let svho trvn.
Firmu zaloila rodina Herlin jako malou
zmenickou dlnu. Zasto let se zn stal
jeden znejvtch vrobc vtah aeska-
ltor nasvt. Odroku 2002, pokoupi
frmy Waldoor, vyrbme, provdme servis
amodernizujeme automatick dvee.
VR m KONE zastoupen odroku 1990.
Vroce 1991 dolo kakvizici spolenosti
Pragolift. Tato spolenost se vt dob spe-
cializovala narychle se pohybujc vtahy.
Myslm si, e jedna z jejch aplikac byla
na ikovsk vi, kde jet donedvna
byly nejrychlej vtahy vcel R.
2. Spadte pod nskou spolenost
KONE Corporation, kter je vam je-
dinm akcionem. Jak mte v jejm
rmci postaven?
Pokldm za vhodn upozornit hned
v vodu, e KONE Corporation sdl
vEspoo, nedaleko Helsinek. Co se te na-
eho postaven, je zejm, e jak objemem,
tak i rozlohou naeho operanho pro-
storu spotem obyvatel pes 15 milion
(R aSR) jsou vt zem, kter hraj dle-
itj roli vKONE. Ale pesto jsme urit
jednou z nejspnjch frem v rmci
korporace co do modernizac. V tomto
rozvjejcm se byznysu hraje KONE vR
aSR vznamnou roli.
3. Ji v vodu jste
naznail, e KONE je
jednou ze svtov ve-
doucch spolenost
na trhu s vtahy,
eskaltory, automa-
tickmi dvemi. Mohl
byste popsat alespo jednu zajma-
vou novinku, trend?
Pro plnost bych rd upesnil, e se jedn
v podstat o tyi segmenty, ve vtu
chyb pohybliv chodnky. Nicmn se v-
nujeme pedevm vtahm, ukterch na-
bzme celou klu produkt, nap. vetn
autovtah. Achcete-li novinku, myslm
si, e budoucnost maj vtahy stzv.rege-
nerativnm pohonem, kter spotebuj a
o30 % mn energie. Nerad bych Vs za-
toval technickmi detaily, pesto eeno
konkrtnm pkladem: Vppad provozu
kabiny, je jede przdn nahoru nebo
naopak pln vyuit smrem dol, se vy-
vaovac zva, respektive kabina stvaj
motorem an vtahov stroj generto-
rem, a tak lze zskat elektrickou energii,
kterou vracme zpt do st, respektive
naprovoz vtahu, osvtlen, brzdn apod.
Firma H E L G O S, s. r. o.,
vznikla v roce 1992. Pedm-
tem podnikan nas spolecnosti
je poskytovn komplexnch
sluzeb v oblasti projektovn,
vroby, montze a nslednho
zrucnho a pozrucnho ser-
visu vsech typ vtah. Nase
spolecnost je drzitelem mezi-
nrodnho certifktu systmu
zen a zabezpecovn jakosti
dle CSN EN SO 9001:2001.
Soucst poskytovanch sluzeb
je prodej a montz na klc vsech
typ vtah v souladu platnmi
normami. Pro pohodl nasich
klient zajisujeme kompletn
servis na vtazch dle platnch
norem. Nosnm programem
spolecnosti je integrovan orga-
nizacn systm, kter zajisuje
velmi fexibiln reakce na poza-
davky zkaznka.
Nase spolecnost m od roku
2001 tak vlastn stedisko pro
vrobu vtahovch rozvad-
c s frekvencnmi mnici pro
vsechny druhy vtah. Rzn
proveden kabin a pslusenstv
vtah je vzdy navrzeno tak
aby vyhovovalo pedstavm
zkaznka.
Nasim clem je spokojenost z-
kaznk s nmi poskytovanmi
sluzbami.
z MHGQDWHOUP\+(/*26VUR
+(/*26VURWHO
5HYROXQtVWtQDG/DEHPZZZKHOJRVF]
CO: 46711732, DC: CZ46711732 Zpis v OR vedenm Krajskm soudem v st n. L., oddl C, vlozka 2570
KONE, a. s. Leader vtah,
eskaltor a automatickch dve
165 V/2011
4. Na jak trhy m vae produkty,
tj. kon v tuzemsku nebo v Evrop i
ve svt?
Chtl bych zdraznit, na to jsme zapo-
mnli, e my, KONE, a. s., nic nevyrbme.
Tato spolenost je obchodn servisn
organizace. KONE m samozejm sv
vrobn tovrny, vR je jedna vst nad
Labem, ale to je pln jin divize korpo-
race, kter spad pod vrobu.
5. Nicmn jste obchodn orga-
nizac, take o prodeji mte infor-
mace...
KONE m zastoupen ve vce ne 50
zemch svta. V dalch sttech psob
agenti, take prakticky prodvme sv
produkty do tm 100 zem svta. Co
se te kontinent, nejvce rostoucm
regionem je Asie. Evropa pesto zstv
stle nejsilnj.
6. Ji v vodu rozhovoru zaznlo
tvrzen, e podporujete zkaznky
na kadm kroku, od designu, v-
roby a instalace a k servisu a mo-
dernizaci
Jet bych to upesnil: zanme vlastn
o dva kroky dv. Oslovujeme zkaznka
pes marketingovou komunikaci sinfor-
macemi, co jsme za frmu a jak sluby
poskytujeme. Nam zmrem je, aby
se nai zkaznci stali zrove i naimi
fanouky. Tzn., pokud potebuj pomoc
ohledn vtah, eskaltor nebo dve,
jejich prvn mylenka bude: KONE mi
me pomoci.
Samozejm jedna vc jsou zkaznci
nanov vtahy unovch staveb, kde je
zahjena spoluprce ji odzatku pro-
jektu sinvestorem, architektem, nsledn
stavebn frmou a nakonec s konenm
vlastnkem vtahu. Dal vc jsou pak
modernizace. Ty jsou vtinou zameny
naspoleenstv bytovch drustev avlast-
nk bytovch jednotek. Pro informaci,
existuje tzv. norma EN 81, kter mluv
obezpenosti vtah. Aprv toto tma
je nam klovm pro komunikaci. Maji-
tel vtah jsou toti zodpovdni zajejich
stav abezpenost. Pipomnm, e vR
anaSlovensku je asi 80 % vtah, kter
nespluj evropskou normu. Proto prov-
dme jakousi osvtu.
Dleit je rovn pohyb lid po budo-
vch. Ten by ml bt co nejsnadnj anej-
leh, zanete-li u automatickch dve,
pokraujete pes eskaltory a konte
vtahy. Tak tam jsme schopni navrh-
nout to nejlep een, my tomu kme
People Flow, odbornji eeno kapacitn
vpoet, co vysvtlm: Kad budova
podle rznch stavebnch norem mus
mt uritou propustnost lid smujcch
dovnit iven. Take pomhme architek-
tm vyspecifkovat, kolik ajakch vtah,
eskaltor, dve apod. v budov mus
bt osazeno, aby se lid bezpen a co
nejrychleji dostali dovnit iven.
7. Zashla krize i Vae vrobn od-
vtv? Mete pipomenout zkladn
hospodsk vsledky za rok 2010?
Krize se ns samozejm dotkla, hlavn
v byznysu novch vtah, protoe sta-
vebn trh poklesl, mon a o 8 %, co
mlo jet vt dopady navlastn vta-
hov trh. Ve stavebnictv byly zasaeny
tak rezidenn budovy, kancelsk
prostory, obchodn centra apod., kter
klesaly a kolem 20 %. Na druh stran
se spn vyvjel modernizan trend,
objemy prac vtto oblasti nm pomhaj
pekonat krizi.
Vsledky prodeje a zisku za KONE v R
aSR nepublikujeme. Mohu jenom uvst,
e celosvtov mlo KONE v roce 2010
ron ist obrat 5 miliard eur.
8. Jak si kladete cle v letonm
roce, vetn ppadnch novinek
a investic?
KONE pin natrh jak zlepen stvajcch
produkt, tak produkty pln nov. Sna-
me se vyplnit ity nejmen trn mezery.
Ohledn produkt: pipravujeme nkolik
novinek, ktermi bychom se chtli dostat
my kme doachet, kter nemohou
ostatn konkurenti obsadit, protoe st-
vajc vtahov achty jsou hodn rzno-
rod. Kdy modernizujete, vtah mnte,
tak achta je dan, muste do danho
prostoru vtah umstit, abyste splovali
vechny normy, hlavn bezpenostn. Ato
pedstavuje jist omezen, protoe muste
mt velkou variabilitu produkt jen roz-
mr achet je nkolik stovek. Vtah mus
bt it pesn namru, aby se prostor co
nejvc vyuil. Uvtah novch je situace
jednodu, protoe achta se kresl u
pi zpracovvn pln objekt tak, jak
to potebujete.
9. Dala by se jet na zvr v kostce
shrnout ti vae klov remn po-
selstv: People Flow solution, Design
a Eco Eciency?
People Flow solution smuje, jak ji bylo
eeno, kplynulmu abezpenmu po-
hybu osob pobudov, odvstupnch dve,
keskaltorm, vtahm i traveltorm.
Design hraje unaich zkaznk stle vt
roli ajsme pipraveni vyhovt itm nej-
nronjm individulnm poadavkm.
Eco Efciency pedevm znamen, e
nae zazen jsou etrn k ivotnmu
prosted, a tak i cel chovn KONE je
urovno tmto trendem. Ukzkou spor-
nho een provozu vtah je instalace
regenerativnho pohonu na budov fa-
kulty architektury VUT etc elektrickou
energii pi provozu objektu o30 %.
Kvintings.r.o.
Kvintings.r.o.
V Luhu 1029/14 140 00 Praha 4
e-mail:kvinting@kvinting.cz
$NUHGLWRYDQpPHQtKOXNX
Studie Nvrhy Realizace
M.L.K.
67$9(%1$2%&+2'1632/(1267
SPOL. S R.O.
Partner firmy KONE pro
PRGHUQL]DFLYWDK
mlksro@email.cz
www.mlksro.cz
SPOLEHLIV PARTNER
www.okletenky.cz
>
Pepravn partner spolenosti Kone
www.tnt.cz www.princip.cz
166 V/2011
SITEL, spol. s r.o.
Data, data, data...
Informac je mnoho, a tak penos dat se
stv stle vce sofistikovanm oborem.
Pro penosy nesta kabely, je poteba
disponovat kvalitnj st pro kvalit-
nj penos. Velmi dobrm zzemm
se na trhu profiluje spolenost
SITEL, spol. s r.o.
Obor telekomunikace se vzsad zabv
penosem informac mezi vce i mn
vzdlenmi subjekty. Znamen to v-
mnu prakticky vech informac (hlaso-
vch, obrazovch a datovch), kter si
dva subjekty (osoby), nebo i subjekt
vce, nap. pi konferennch hovorech,
vymuj pmo mezi sebou. Pro mo-
nost takovhoto penosu informac jsou
nezbytn jednak kvalitn telekomunikan
s, tvoen stmi pevnmi (kabelovmi
aradiovmi, tj. bezdrtovmi) astmi mo-
bilnmi, ajednak kvalitn telekomunikan
penosov aspojovac systmy idal za-
zen. Podnikat vtomto oboru nen jedno-
duch, zahrnuje to nejen kvalitn znalosti,
ale i siln zzem spolenosti. Pokud se
podvme dooboru telekomunikace, tak
objevme vznamnho hre spolenost
SITEL, kter se zabv vstavbou tchto
st, tchto systm izazen at jejich
drbou aservisem.
Na pevnm pili
Pokud se podvme do trhu, tak nen
mnoho spolenost, kter by se pynily
dvacetiletou tradic. Spolenost SITEL
letos slav dvact vro. Pi bilancovn
dvacetiletho psoben spolenosti SITEL
naeskm trhu nen mon jednoznan
urit nejt obdob. Je vak mon za-
stavit se u nkolika meznk, kter spo-
lenost musela pekonvat se zvenm
silm:
t TBNPUO W[OJL TQPMFOPTUJ LEZ TF
spolenost rozvjela netuenm tem-
pem azpvodn plnovan mal frmy
s nkolika destkami pracovnk vznikl
podnik stedn velikosti s potem za-
mstnanc desetkrt vym (aktuln
s63 zamstnanci). Nsledoval nrst po-
adavk nazkvalitnn dicch postup
aorganizanch opaten snimi spojench,
obrovsk poteba i fnannch nrok,
kter stmto rozvojem spolenosti sou-
visely atd. Implementovali jsme vhodn
informan systm, zavedli jsme jednotn
postupy a systmy jakosti podle norem
ISO atd.;
t VUMVNFO JOWFTUJODI BLUJWJU WFMLDI
provozovatel telekomunikanch st
a slueb po splasknut tzv. telekomu-
167 V/2011
nikanho boomu na fnannch trzch.
Tehdy krachovala ada vznamnch nad-
nrodnch telekomunikanch opertor
adalch investor voblasti telekomuni-
kac, znich mnoz patili knaim priorit-
nm zkaznkm. Nepznivm dsledkem
tohoto utlumen investinch aktivit bylo
ito, e se podstatn zvila konkurence
mezi zhotoviteli telekomunikanch tras
acelch st, atm se isnily pleitosti
pro zskvn zakzek;
tTJUVBDFQPOIMNNSUNIPTQPMF-
nka, pana Miloe Fiera, kter vyvolala
nutnost proveden ady organizanch
aprovoznch zmn izmn vevrcholovm
zen spolenosti.
Obzvlt obtnm obdobm pro nai
spolenost byl rok 2005, kdy vdsledku
celosvtov krize v telekomunikanm
sektoru dolo kvraznmu utlumen in-
vestinch akc, tm i ke snen pracov-
nch pleitost avraznmu snen ceny
prac, uvedl Jan Novk, generln editel
spolenosti SITEL. Zanejvt spch lze
povaovat pedevm skutenost, e spo-
lenost peila vechna kritick obdob
jako spolenost vesvm jdru zdrav.
Sttn neznamen
snadn
Mnoho spolenost se na eskm trhu
sna dostat dosttnho sektoru aposky-
tovat sluby vtomto segmentu. Spole-
nost SITEL se vesttnm sektoru pohybuje
odsvho vzniku. Podle slov Jana Novka
je ale nutn upesnit, e sluby poskytuj
nejen voblasti sttn, ale iveejn sprvy.
Jsou dva zsadn rozdly pi zakzkch
pro tuto oblast.
Prvnm z nich je, e pi zakzkch
pro sttn a veejnou sprvu neplat
168 V/2011
SITEL, spol. s r.o.
Data, data, data...
zkuenosti z pedchozch zakzek. Za-
tmco komern subjekt se obrac naspo-
lenost, kter ho uspokojila pi minulm
obchodnm ppadu, pedchz bn za-
kzce vbrov zen podle zkona ove-
ejnch zakzkch. Pi nm se vprvn ad
posuzuje splnn zkonnch pedpoklad
a teprve nsledn kvalita nabzenho
een. Pi takov sloit procedue pak
mohou jinak kvalitn nabdky ztroskotat
na formlnch chybch (nap. chybjc
podpis).
Druh rozdl bv vpodmnkch zadn.
Komern subjekt m vtinou jasnou
pedstavu o clech zakzky a m zjem
jednat pmo ozpsobu realizace. Uzak-
zek pro sttn sprvu se podmnky een
mnohdy upesuj a vdalch kolech v-
brovho zen nazklad vyhodnocen
nabdek prvnho kola. To pidv znanou
mru nejistoty pro soutc spolenosti.
Podle Jana Novka maj zkaznci spo-
lenosti SITEL ze sttn sprvy, kte jsou
tvoeni pevn stednmi a bezpe-
nostnmi orgny, mimodn vysok
nroky nakvalitu projekt irealizaci za-
kzek, na krtk lhty jejich ukonen,
na splnn kvalifkanch pedpoklad
a certifkanch poadavk atd. Nae
spchy u tchto zkaznk se opraj
o dlouhodob osvdenou vzjemnou
spoluprci ivelmi dobrou povst na spo-
lenosti, spojenou se schopnost dostt
nejvym nrokm, vyplvajcm zasti
R vEvropsk unii avNATO, upesuje
Jan Novk.
Obdobn lze charakterizovat tak poa-
davky kraj, mst aobc, kter vsouasn
dob realizuj adu projekt s vyuitm
fnancovn z Evropskch fond. Tak
zde se jedn ovznamn sluby. Teore-
ticky i prakticky zde me uspt pouze
spolenost poskytujc nejvy kvalitu
zapimen ceny avtinou vrekordnch
asech realizace, vysvtluje Jan Novk
adopluje: Jsem velmi rd, e spolenost
SITEL je vtchto projektech spn nejen
vrmci dodvek avstavby, ale zejmna
zdlouhodob perspektivy, tj. vrmci na
tel.: 602 720 995
telekomunikan
monte
KABELKOM, spol. s r. o.
stavebn rma zabv se vstavbou dopravnch staveb,
inenrskch st, sportovnch hi, dle rodinn domy,
prmyslov stavby
rma vlastn vekerou potebnou mechanizaci a dopravn
prostedky (nap. bagry, nkladn automobily, nakladae,
hutnc techniku atd)
rma m zavedenu certikaci ISO 9001
rma je na trhu od r. 1992
esk Budjovice, echova 47
tel./fax: 386 357 627
Miroslav CIBRK
CK STAVBA
Provdme tyto prce:
Malsk, natrask, vkopov, rekonstrukce chodnk,
zmkov dlaba, stavby oprnch zd,
zednick a bourac prce, pokldka kanalizace,
klidov prce, vyklzec prce (pdy, sklepy)
Disponujeme:
Avi se sklpkou, dvma kompresory, elektrocentrlou, ezakou,
hutnm pchem, malm psovm bagrem
a dal drobnou mechanizac, kontejnery na odvoz odpadu
Na telefonick podn jsme schopni nastoupit
s uvedenou technikou IHNED, vetn sobot a nedl.
Hrbovick 77/25, 400 01 st nad Labem, tel.: 736 707 917
Tme se na spoluprci s Vmi!
169 V/2011
asistence pi provozu, drb a servisu
projekt vznamnch zkaznk jak ze
sttn sprvy, tak ize samosprvy.
Pozor chrnno!
S pokraujcm rozvojem informanch
technologi, kter dky celosvtov sti
umouj pstup kpenenm informa-
cm i nedoucm subjektm, stle vce
frem zjiuje, e data je poteba kvalitn
chrnit. Ale ochrana dat je vysoce speciali-
zovan profesionln innost, nron jak
z hlediska pikovho technologickho
vybaven, tak i naprosto spolehlivho
a vysoce kvalifkovanho personlnho
zzem. Z ve uvedenho rovn vy-
plv, e se jedn i o innost fnann
velmi nronou. Podle Jana Novka je
bezpen a nepetrit innost veke-
rch technologickch prvk podmnna
nejen jejich umstnm v bezpenm
a defnovanm prosted, zaruujcm
pesn stanoven podmnky z hlediska
vnj teploty a vlhkosti, zlohovanho
napjen, automatickho pornho
samozhecho zabezpeen, kontroly
vstupu a pohybu obsluhujcho perso-
nlu vetn komplexnho nepetritho
a operativnho monitoringu reagujcho
nejen zhlediska pohybu osob, ale izhle-
diska kontroly dominantnch technickch,
prostorovch a penosovch parametr
dotench technologi. Integrace dat sice
umouje jejich okamitou dosaitelnost
aakceleruje potebnou provozn operativ-
nost, zrove vak me zpsobit fatln
nsledky (osobn, pp. fremn) pi jejich
zcizen. Vtina subjekt si to bohuel
uvdom, a kdy se tak stane. Iztchto
dvod zaznamenvme zven zjem
oumstn pslunch technologi vespe-
cializovanch prostorch ktomu urench
(nap. datov centra).
A co na to trend?
Pi pohledu na pekotn vvoj teleko-
munikan oblasti v minulm desetilet
lze konstatovat, e telekomunikan st
prodlaly zsadn revoluci zavedenm
jednotnho formtu penosu informac
zaloenm na rodin protokol TCP/IP
(Transmission Control Protocol/Internet
Protocol, esky primrn transportn pro-
tokol TCP/protokol sov vrstvy IP).
Z toho tak vyplv sjednocen pro-
stedk telekomunikanch technologi,
kter se posunuly ble k technologim
potaovm. Podle Jana Novka bude
tento trend inadle pokraovat alze ped-
pokldat, e hranice mezi obma tech-
nologiemi zcela zmiz. To ssebou pin
dva zkladn smry vvoje. Zaprv roz-
prosten inteligence telekomunikanch
zazen smrem kekoncovmu uivateli
(srovnejte nap. inteligenci modernho
IP telefonu s klasickm analogovm te-
lefonem) a za druh virtualizaci slueb
itechnologi. Koncov uivatel ji nebude
muset vlastnit vechny HW (hardware
technick vybaven) iSW (software pro-
gramov vybaven) prostedky osobn,
ale bude mt monost tyto prostedky
sdlet sostatnmi uivateli anakupovat je
jako slubu. Zkladn pedpoklad tohoto
trendu globln internetov s je ji
poloen a prvn vlatovky sdlen pro-
stedk se ji objevily u velkch hr,
jako je nap. Google. Oba trendy pinesou
dnes netuen rozvoj telekomunikanch
slueb nejen co do vvoje technologi,
ale pedevm v oblasti novch slueb
(sdlen aplikac ofce, centrln loit
dat, pstupy dodatabz veho druhu
nap. televizn poady, dlkov zen
inteligentn procesy soukromch apod-
nikovch subjekt atd.).
Pavel Libora
Vizitka:
SITEL, spol. s r.o.
Sdlo: esk republika, Praha
Poet zamstnanc: 633
Obor podnikn: elektronick komunikace
(telekomunikace, informan technologie)
Ron obrat spolenosti: cca 900 mil. K
Management:
editel, jednatel: Ing. Jan Novk, CSc.
Obchodn editel: Ing. Marius Marcolla
Vrobn editel: Karel Kudera
Technick editel: Doc. Ing. Milo Schlitter, CSc.
170 V/2011
Allgemeine Baugesellschaft A. Porr Aktiengesellschaft
Stav mosty od tradice k modernosti
S vkem mohou pijt zkuenosti
a moudrost a u skupiny PORR se zd,
e se pro ni stalo mnoho let strve-
nch ve stavebnm prmyslu nejvt
vhodou.
Zejm jedna z nejstarch stavebnch
spolenost na svt? Dr. Franz Schei-
benecker, jeden z editel skupiny
PORR, by vhal s odsouhlasenm tohoto
tvrzen. Pipout vak, e tato firma je
nejstar v Rakousku a mon i v cel
Evrop. Historie skupiny PORR trva-
jc 141 let byla po celm kontinentu
i za jeho hranicemi svdkem stavebn
innosti, kter sahala od tradinjch
projekt, jako jsou hotely a kancele,
po nejmodernj ekologick dla, jako
je itn kontaminovan pdy pro bez-
penj budouc vyuit. Clem skupiny
PORR je bt nejlep ve vem, m se
zabv, a jej zbr innost je irok.
Dr. Scheibenecker, kter pro skupinu
pracuje 17 let, uvd: Pracujeme s klien-
tem od nvrhu, tedy prvn mylenky,
a po vyzen stavebnho povolen pro
skutenou vstavbu a pozdj sprvu
budovy. Nabzme vstavbu ve vech
jejch stadich.
Dlouh historie
Koeny skupiny PORR sahaj doroku 1869,
kdy byla zaloena stavebn spolenost
Allgemeine sterreichische Baugesell-
schaft. Ta otyi roky pozdji pomhala
s vstavbou hotel a pavilon pro Sv-
tovou vstavu veVdni v roce 1873, co
byla pro takto mlad podnik prestin
zakzka. O nkolik dekd pozdji, tj.
na potku 20. stolet, pomhal civiln
inenr a vynlezce Arthur Porr zavst
beton jako modern stavebn materil
prostednictvm sv vlastn spolenosti
A. Porr Betonbauunernehmung GmbH,
kterou zaloil vroce 1908. Vroce 1927 se
tyto spolenosti spojily dojedn podn-
zvem Allgemeine Baugesellschaft A. Porr
Aktiengesellschaft, kter je veobecn
znma jako PORR.
Souasnost
Spolenost PORR, kter vznikla fz vroce
1927, pedstavuje podle souasn korpo-
rtn struktury strategickou holdingovou
spolenost se tymi dceinmi akciovmi
spolenostmi, kter jsou a najednu pln
vlastnny spolenost PORR. Kad dce-
in spolenost zamuje svou odbornost
nauritou ne uvedenou oblast staveb-
nho odvtv:
Porr Projekt und Hochbau Aktienge-
sellschaft (nebo PPH) se specializuje
navstavbu budov, a u se jedn okan-
cele, hotely, univerzity, byty, prmyslov
tovrny nebo revitalizaci chrnnch ar-
chitektonickch pamtek.
Porr Technobau und Umwelt Aktienge-
sellschaft (nebo PTU) je vtv pro civiln
inenrstv, kter se zabv stavbou tu-
nel, most, elezninch trat, elektrren,
silnic afotbalovch stadion.
TERRAG-ASDAG Aktiengesellschaft
(nebo T-A) je jedna z pednch rakous-
kch spolenost navstavbu silnic aje-
din dcein spolenost, kter nen 100%
vlastnna skupinou PORR.
Porr Solutions je projektovm specia-
listou skupiny PORR, kter se zamuje
na developersk projekty nemovitost
ainfrastruktury.
V uplynulch letech se tyto spolenosti
podlely na stavebnch pracch, na n
jsou oprvnn hrd. Jednm z tako-
vch ppad je dlnice M6 vMaarsku.
Vervenci 2008 vyhrla spolenost PORR
jako soust joint venture (kter zahrno-
valo rakouskho provozovatele dlnic
172 V/2011
Allgemeine Baugesellschaft A. Porr Aktiengesellschaft
Stav mosty od tradice k modernosti
ASFINAG) veejnou zakzku na fnanco-
vn, plnovn, vstavbu, provoz adrbu
(podobu 30 let) seku dlnice mezi msty
Dunajvros aSzekszrd. Tento dlnin
sek odlce 65,1 km si vydal celkem 58
most, tedy tm jeden most najeden
kilometr dlnice. Termn splnn byl pro
frmu dal vzvou, nebo dlnice mla
bt otevena pro uvn zapouhch 20
msc odzahjen vstavby. Nen teba
pipomnat, e projekt byl dokonen vas.
Zamstnavatel prvn
volby
Skupina PORR se ukzala bt atraktivnm
zamstnavatelem, nebo mnoho lid zde
pracuje ji odukonen vysokokolskho
studia avydr a dodchodovho vku.
Pro je tak populrn? Zkrtka proto, e
krom obvykle poskytovanch podmnek
se skupina PORR sna bt tak sociln
orientovanou spolenost, kter respek-
tuje sv pracovnky. Krom toho znamen
141 let jejho fungovn, e je vnmna
jako velk lo vboui, kter doke ustt
plavbu rozbouenmi ekonomickmi vo-
dami.
Tento dojem rozhodn proel zdvodu
globln fnann situace v poslednch
letech velkm testem. Obrat skupiny klesl
v roce 2009 oproti pedchozmu roku
o9,6 %. (Pokles byl vak oekvn vzhle-
dem k tomu, e rok 2008 byl obzvlt
dobr.) Nebylo mon vyhnout se pijet
obtnch rozhodnut a v nkterch ze-
mch musela skupina pizpsobit pracovn
slu aktuln situaci natrhu. Snen potu
pracovnk ovem inilo pouh 2 %, co
je vrazn mn, ne kolik inil pokles
obratu. Pokud jde o budoucnost, pes-
toe byl rok 2011 pvodn oekvn jako
obtn pro cel stavebn sektor, skupina
sopatrnm optimismem pedpovd
v druh polovin roku naven objed-
nvek.
Do Evropy i dl
Internetov strnka skupiny jasn de-
klaruje fremn flozofi, pokud jde o jej
fungovn vzahrani: ... zavazujeme se
zohledovat podmnky amentalitu, kter
jsou specifck pro danou hostitelskou
zemi. V praxi se toto krdo projevuje
v pstupu frmy. Pi zahjen projektu
vnov zemi (asto jako soust existuj-
cch pln expanze klienta) zakld PORR
zahajovac tm klovch zamstnanc
PORR snezbytnmi zkuenostmi adoved-
nostmi. Projektov tm je pot doplnn
mstnmi pracovnky. Tento ir tm pot
postupuje podle standardnch pracovnch
postup, standard kvality aprojektov
metodologie PORR, m je vytvoen t-
mov duch bn ve spolenosti PORR.
V prbhu asu se spolu s dalmi pro-
jekty vyvenost tmu posouv, dokud
nen nov vtev organizace zcela tvoena
novmi zamstnanci zhostitelsk zem.
Dr. Scheibenecker ktomu uvd: Nam
clem je stt se vevech ohledech mstnm
hrem.
VrobNy z pirodniho
Namene
www.kamenengineering.cz
KMEN ENGINEERING s.r.o.
Na Okrouhlku 1630
500 02 Hradec Krlov 2
Telefon.: 495 521 536
Prv vchodoslovensk stavebn s.r.o.
elezobetonovch konstrukc
www.pvs-monolit.cz
173 V/2011
V poslednch letech byl tento pstup
uplatnn vestedn avchodn Evrop
od vcarska po Slovensko i od Polska
po Rumunsko. V minulosti fungovala
skupina jet dl, a to v Severn Africe
avrnu vhov e, avak ped 20 a 30
lety vedly rostouc nestabilita anebezpe
vtchto regionech kekonzervativnjmu
pstupu kmezinrodn expanzi. Strategi
spolenosti PORR je vak mylenka, e
je as vydat se opt za hranice Evropy.
S touto mylenkou se zamuje v prvn
ad naLibyi astty vrmci Spoleenstv
nrod (Commonwealth).
Budouc zmny
Skupina PORR nedvno jmenovala p.Karl-
-Heinz Strausse jako novho generlnho
editele. Jak je to pi zmn natakovm
postu obvykl, nen pochyb o tom, e
i celou organizaci ekaj nov zmny.
(S ohledem na to, e v dob poskytnut
rozhovoru byl p.Strauss napozici pouze
dva tdny, bylo jet trochu brzy odhado-
vat povahu zmn.) Avak, jak uvd inter-
netov strnka spolenosti, stavebnictv
znamen zmnu azmna znamen od-
povdnost. A u budou zmny jakkoli
aa u budoucnost skrv cokoliv, skupina
PORR se 141letou histori hodl pokra-
ovat v co nejlepm vynakldn tto
odpovdnosti veprospch budoucnosti.
Dave Foxall
174 V/2011
Kdy v roce 1950 vyvinul Rudolf Wanzl
prototyp nkupnho vozku, netuil, e
vytv zklad budoucho impria. Od t
doby model proel adou zmn, tkaj-
cch se komfortnho nkupu a prodeje.
Dnes je stejnojmenn firma nejvtm
vrobcem nkupnch vozk na svt
s produkc pes 2 miliony kus rznch
typ ron.
Souasn koncern psob prostednic-
tvm poboek aobchodnch zastoupen
pocelm svt, vrobn zvody jsou vN-
mecku, Francii, n a esk republice.
Uns vznikla poboka vroce 1991 vOlo-
mouci, take letos jubiluje. Jist dvod
pro mal ohldnut zajejm dosavadnm
psobenm na tuzemskm trhu. Hovo
Ing.Roman Adami, editel ajednatel frmy
WANZL spol. sr. o.
Uplynulo ji 20 let odrozhodnut Rudolfa
Wanzla zaloit u ns poboku rodinn
frmy. Krom argument ekonomickch
jej ktomu vedly idvody srden, nebo
jeho rodina pochz zJvov uOlomouce.
Odsamch zatk mu pomhal realizo-
vat podnikatelsk plny vR aSR Ing.Jan
Zajc, kter frmu pocel obdob spn
budoval a dil. Dnes jsme schopni eit
ity nejnronj poadavky zkaznk.
Strategie je jasn
vodn slova novho editele frmy pln
vystihuj jej sukces. Sm se pi nstupu
pedstavil netradin, proel manulnm
kolekem na galvanovn, ve vrob,
veskladu inaservise.
Stejnm bodem na prce jsou e-
en, kter vychzej vstc individulnm
poadavkm zkaznk a spluj jejich
vysok nroky. Proto bych rd kontinuln
Vizitka:
WANZL spol. s r.o.
Sdlo: esk republika, Hnvotn 333
Poet zamstnanc: 200
Obor podnikn: obchodn innost, strojrenstv,
galvanizrstv
Ron obrat spolenosti (2010): 468 211 842 K
Management:
editel a jednatel: Ing. Roman Adami
WANZL spol. s r.o.
Pbh vozku, kter dobyl svt
175 V/2011
navzal navelmi spnou etapu svho pedchdce acelho
jeho kolektivu pracovnk.
Znaka Wanzl plat zaspecialistu navrobu nkupnch vozk.
Krom nich frma vyrb i dal typy napklad transportnch
a letitnch vozk, s nimi se lze setkat na mnoha svtovch
letitch. Podnikov portfolio produkt je ale mnohem bohat.
Jde ovrobn programy pro kompletn vybaven prodejen vpo-
dob vstupnch zazen, reglovch systm i pokladnch box.
Pro n zvod pedstavuj velmi dleitou zkladnu vrobky pro
logistiku aprmysl. Vtomto sektoru se nesname prodvat jen
katalogov zbo jako takov, ale spolen se zkaznky t hledat
een na kl pro kompletn intern logistiku, a u vrobnch
zvod, velkosklad nebo e-shop. Dal pole psobnosti pro
frmu tvo oblast nvrhu interir prodejen. Umme nabdnout
komplexn een: od nvrhu prodejny formou 3D vizualizace
pes jej kompletn dodvku a po takov logick uspodn,
je pln uspokoj iklienty naich zkaznk.
Podporovat rozvoj znaky Wanzl jako symbol kvality a dostat
ji dopovdom ivjinch oblastech podnikn, takovou m vizi
Ing.Adami. Draz pitom klade naprunost vreakci napoteby
zkaznk.
Jedn se ojednu znejdleitjch konkurennch vhod, kterou
se sname ipes neustle rostouc velikost frmy udret. Nehle-
dme pitom na velikost klienta, dokeme pokrt poadavky
jak velkch etzc, tak i malch zkaznk. Rychlou a pmou
reakci napoteby zkaznk tud vidm dobudoucna jako jeden
ze stejnch bod. Je to jedin cesta, jak zstat zkaznkm
nablzku vneustle se mncm trhu.
177 V/2011
Ve pro klientelu
Naslouchat poadavkm zkaznk je
pi dnen konkurenci stle dleitjm
atributem, stejn jako rozmanit nabdka
slueb, asto pomhajc nejedn frm
vboji shospodskou kriz.
Ani nm se ekonomick recese nevy-
hnula. Pinesla pokles obratu a mar
v maloobchod, tm i zaveden spor-
nch opaten vrznch maloobchodnch
etzcch, co jsou nai nejvt zkaznci.
Dan skutenost se projevila ve sne-
nm potu oteven novch prodejen,
nvazn pak vni poptvce ponaich
produktech. Pesto vasn a pimen
opaten managementu udrela frmu
vernch slech. Oto lpe se nm star-
tovalo vloskm roce, kdy u jsme bhem
jeho druh poloviny zaznamenali slun
rst aten pokrauje.
esk poboka provozuje modern v-
robu. Jejm centrem je zvod vHnvotn
uOlomouce, oteven vroce 1996. Ti roky
pot byl rozen odal vrobn prostory.
Svmu uplatnn zde dojdou i takov
pojmy, jako automatizace, robotizace i
ji zmnn 3D vizualizace.
Prunost ve vrobnch procesech po-
vaujeme zadleit aspekt, stejn jako
vyuit automatizace. Samozejm nasa-
zujeme u ns svaovac automaty a jin
automatizovan vrobn systmy, aby-
chom zachovali maximln reakceschop-
nost na zkaznick zmny. Konkrtnm
pkladem me bt nae nstrojrna. Je-
jm prostednictvm jsme schopni vrmci
hodin reagovat na konkrtn mylenky
klient, a u je to teba pedstavenm
prototypu novho vrobku, i tvorbou
novho vrobnho zazen. Vdy pitom
hledme optimln kompromis mezi auto-
matizac, prunost ankladovost vroby.
Obsah posledn vty zce navazuje
na dal aktivitu frmy. V jejm prosted
se rod zajmav projekt na zlepovac
nvrhy s nzvem WIZE, odstartovan
nakonci loskho roku.
Nen nic novho na tom, e vborn
npady prv voblasti optimalizac pro-
ces a jejich zjednoduovn pichzej
pmo odzasvcench pracovnk. Ztto
podstaty t i projekt WIZE. Jednotnou
formou podncuje, motivuje, vyhodno-
cuje a realizuje nvrhy ze strany vech
zamstnanc tak, abychom se posouvali
dopedu. Mohu spotenm ci, e akce
u pin prvn ovoce, napklad zkraco-
vn aeliminaci ztrtovch as vevrob
pi seizovn stroj.
Vedle stroj je klovm faktorem tak
lidsk potencil pro pokryt vrobnch
postup. V tomto smru frm pomh
zvlt duch rodinn spolenosti i vy-
sok fremn kultura, a tak problm ne-
dostatku pracovnk nee.
Sname se vychovvat potebn za-
mstnance intern. Myslm, e prv vy-
sok vrobn ikulturn standardy uvnit
spolenosti tomuto procesu vznamn
napomhaj. Nov pracovnci tady na-
chzej pomrn solidn zzem, tud je
nemusme nron hledat natrhu.
Zelen se, zelen
Zmnn realita prostupuje vevelk me
docelho vrobnho procesu, vetn ino-
vac technologickho parku. Pi een tto
problematiky frma vychz hlavn zad
vlastnch odbornk.
Pi vvoji vrobk jsme ve spoluprci
s mateskm podnikem v Nmecku
schopni mnoh ze specializovanch jed-
noelovch stroj vyrobit sami. Vezna-
lostech zpracovn, napklad drtu, tkv
pomrn velk sla, kter nm pomh
optimalizovat ekonomick ukazatele
frmy.
Odrazila se napklad ivevstavb nov
galvanick linky, zprovoznn vroce 2007,
take ze zvodu vychzej hotov, povr-
chov upraven vrobky. Pi jejm vzniku
musela mt frma napamti izpsujc se
poadavky naochranu ivotnho prosted
ze strany Evropsk unie.
Ji pi vstavb musela bt zpracovna
studie ivotnho prosted. Dostali jsme
velmi psn limity. Pesto se nm je da
prbn plnit isrezervou, nebo jsme
vprmru natetin pedepsanch hod-
not. Speciln oblasti itn odpadn
vody z galvanovny vnujeme neustle
velkou pozornost, ale tak napklad t-
dn vekerho odpadu spolenosti.
Firma prosperuje. Jej nejbli budouc-
nost tak lze charakterizovat temi pojmy:
strategi novho editele, souinnost sko-
lektivem spolupracovnk a dosaenm
spolench cl pi roziovn solidnch
zklad frmy.
Budoucnost firmy vidm pedevm
votevenosti asnaze hledat een, ato
bu nov pro posunut frmy dl, anebo
een pmo pro nae zkaznky. To je to,
co si myslm, e ns nejvce spojuje. Co
se tk dalho rozvoje, skuten chceme
zstat blzko tomu, co zkaznci potebuj,
arychle najejich poteby reagovat.
Adam Hodman
KOMPLEXN ZPRACOVN PLECHU
POMOC CNC TECHNOLOGI
www.laser-tech.cz
w
w
w
.
a
p
l
u
s
m
.
c
z
FKHPLFNRGODNRYQD
WU\VNQ
RGUH]HQ
SDVLYDFH
www.kaeser.com
Komplexn sluby v oblasti
stlacenho vzduchu.
178 V/2011
Slovensk pota, a.s.
Pripravuje sa na liberalizciu
Najaktulnejou tmou sasnosti je pre
Slovensk potu, a.s., (SP) prprava na li-
beralizciu trhu, ktor sa definitvne
otvor 1. 1. 2012. SP je presveden, e
uspeje aj na otvorenom trhu a udr si
pozciu ldra.
Liberalizciou strat SP vhradu aj v po-
slednej oblasti, listoch do50 g. Povinnos-
ou poskytovatea univerzlnej potovej
sluby aj naalej bude zabezpei cenovo
dostupn potov sluby pre kadho
obana ttu. Potov vhradu, ktor
nrodnm potovm podnikom zabez-
peuje fnancovanie povinnost univer-
zlnej sluby, nahrad poliberalizcii in
mechanizmus. Jeho zsady uprav nov
zkon o potovch slubch, ktor m
Nrodn rada SR prija v tomto roku.
Dleit je, aby sme dostatone posilnili
svoju konkurencieschopnos amaximlne
zefektvnili fungovanie. Nae aktivity bud
preto zameran na komplexnos sluieb,
povedala vedca komunikanho odde-
lenia SP Bela Liskov.
Kov klasika
Vminulom roku SP prepravila adoruila
spolu 314668479 listovch abalkovch
zsielok 1. a2. triedy, reklamnch adreso-
vanch zsielok apotovch peanch
poukazov. Aktulne zabezpeuje potov
sluby prostrednctvom 1 547 pt, 46
Pt Partner a75 potovch stredsk.
Medzi kov sluby SP, ktor s zro-
ve najintenzvnejie vyuvan a tvo-
ria najpodstatnejiu skupinu prjmov,
patria sluby zameran na naplnenie
komunikanch adistribunch potrieb
zkaznkov, to znamen listy a balky
s doplnkovmi slubami (doporuene,
dobierka a pod.), expresn sluby, peri-
odick zsielky, radn zsielky asluby
potovho platobnho styku. Zhadiska
doruenho objemu ved letky, naj-
v ekonomick efekt prinaj zsielky,
ktor SP doruuje v mestskch a husto
osdlench oblastiach, a preto sa o ne
zaujma konkurencia. Na druhej strane
Vizitka:
Slovensk pota, a. s.
Sdlo: Partiznska cesta 9, 975 99 Bansk Bystrica
Zaloen spolenosti: 1. janura 1993, akciov
spolonos od 1. oktbra 2004
Poet zamstnanc: 15 229 (k 31. 12. 2010)
Obor podnikn:
1. poskytovanie univerzlnej potovej sluby
v rozsahu vymedzenom potovou licenciou na
zklade osobitnho predpisu
2. vkon potovej prevdzky na zem SR
3. zrchlen a kurirna doprava zsielok
4. vstavba, prevdzka a rozvoj jednotnej siete
poty na zem Slovenskej republiky
Management:
Pedsedkyn pedstavenstva, generln editelka:
Ing. Marcela Hrd
Mstopedsedkyn pedstavenstva, editelka nanc
a sprvy majetku: Ing. Rita Tornyaiov
lenka pedstavenstva, editelka obchodu
a marketingu: Ing. Gabriela Ondruov
179 V/2011
doruovanie vo vidieckych a riedko
osdlench oblastiach svojimi nkladmi
vysoko prekrauje tarify. Vsledkom je
len mal miera zisku uviny kovch
sluieb SP.
Krza sa nevyhla
ani pote
Krza sa dotkla samozrejme aj poty
a vplyvy zasiahli predovetkm objemy
zsielok generovan fremnou klientelou,
priom tieto vplyvy s stle badaten.
Odosielatelia racionalizuj svoje zsielky
kombinciou rznych komunikanch
prostriedkov, redukuj frekvencie zsie-
lok, ich vekos aj vhu, frmy obmedzuj
svoje directmailov aktivity. Znenie v-
nosov malo za nsledok sporn opat-
renia do vntra spolonosti smerom ku
zniovaniu nkladov a zvyovaniu efek-
tvnosti poskytovania sluieb.
o sa tka obanov, psanie listov bolo
vnedvnej minulosti samozrejmosou. Dnes
prevauje komunikcia prostrednctvom
e-mailov, sms, socilnych siet, vysvetlila
Bela Liskov. Doplnila, e vdomcnos-
tiach, ktor intenzvne komunikuj pro-
strednctvom internetu, dolo kvznam-
nmu nrastu potovch zsielok najm
vaka zsielkovmu obchodu.
Elektronick
budcnos?
Poda Bely Liskovej maj zkaznci z-
ujem predovetkm o elektronizciu
sluieb (naprklad pri podaji zsielok vo
forme elektronickch vstupov, spraco-
van obchodnej korepondencie zkaz-
nka aelektronickom spracovan nedoru-
ench vrtench zsielok apod.) Preto
je naim cieom dokoni automatizciu
pt, o nm umon rozvja alie sluby
spridanou hodnotou pre konenho spotre-
bitea azvi komfort obsluhy pri potovej
priehradke, dodala.
SP plnuje zavies nov azelektronizova
tradin sluby, chce sa zapoji doelek-
tronizcie ttnej a verejnej sprvy
e-Governmentu (naprklad poskytovanie
vpisov z obchodnho ivnostenskho
atrestnho registra apod.). SP uvauje aj
orozren spoluprce smobilnmi ope-
rtormi aalch mench slubch na-
prklad predaj lstkov nakultrne apor-
tov podujatia. SP sa podarilo rozri
slubu Infoweb (vsledok doruenia je
dostupn na webovej strnke www.po-
sta.sk) k balkom 1. triedy a poistenm
balkom 1. triedy vo vntrottnom styku.
Spojenie tradinej sluby selektronickm
komfortom prinieslo vznik prvej elektro-
nickej sluby eSIPO. Kvli sprehadneniu
informci o jednotlivch produktov, SP
vytvorila elektronick produktov listy,
ktor s k dispozcii takisto na webovej
strnke spolonosti.
ISS Facility Services s.r.o.
Antala Staka 510/38
140 00 Praha 4, Czech Republic
tel.: +420 261 392 311
fax: +420 261 392 320
www.cz.issworld.com
iss@cz.issworld.com
ISS Facility Services s.r.o.
Mokr Zhon 2
821 04 Bratislava, Slovakia
tel.: +421 232 630 111
fax: +421 232 630 199
www.sk.issworld.com
iss.slovakia@sk.issworld.com
P
r
i
n
a
m
e

c
h
u

d
o

v
h
o

i
v
o
t
a
!
www.doxx.sk|0850 166 556
181 V/2011
Spolenost KOVAL systems, a.s. byla zaloena
v roce 1993 jako soukrom spolenost pod nzvem
EK, s.r.o.. Zamovala se na vrobu bankovn techniky -
pedevm mechanickho zabezpeen bankovnch
pracovi, prostedk na uloen a uschovvn denn
penn hotovosti, lehk trezorov techniky a archivn
technologie. V roce 2009 se EK, s.r.o. petransformovala
na akciovou spolenost KOVAL systems, a.s..
www.kovalsystems.com
KOVAL systems, a.s., Krna 950/10, 018 61 Belua, Slovensko | tel.: +421 42 462 41 70-71 | fax: +421 42 462 41 72 | e-mail: sales@kovalsystems.com
Orientace vrobnho programu je udvna
aktulnmi trendy ve ve uvedench odvtvch
a poadavky trhu, kter podntily rozen sortimentu
o produkty, jako napklad automatizovan sklady,
archivy, automatizovan garov systmy, info-kiosky,
bankomaty, smnrensk automaty a vrobky speciln
navren pro potovn provoz. Dky vysok kvalit
a prun reakci na poteby trhu se spolenost rychle
etablovala na evropskch trzch.
a) POSTBOXY
j) TDIKY k) REGLOV SYSTMY
i) INFO- KIOSKY h) TREZORY
b) KLIENTSK SCHRNKY c) ASOV TREZORY
f) DOTAN ZAZEN g) REGISTRAN SKN h) TREZORY Y ZEN g) REGISTRAN SKN
a
b
c
f
h
j
e
d
i
g
k
l
e) POTOVN SCHRNKY
BEZPENOSTN
DVEE
d) ODKLDAC SCHRNKY
Vroba bankovn, trezorov, archivn, skladov technologie a automatizace
.RPSOH[QiVSUiYDQHKQXWHQRVWt
9UREDGLVWULE~FLDDSUHGDMHQHUJLt
,QWDOiFLHWHFKQLFNFK]DULDGHQt
EXGRYDHOHNWURLQWDOiFLH
. o .s
Osvedila sa nm internetov sluba Track and Trace (sle-
dovanie zsielok online...), za polron obdobie sme prijali
avybavili vye desatisc poiadaviek. Funkcionalitu sluby ne-
ustle rozirujeme narzne typy produktov, uviedla Liskov.
Nov generlna riaditeka
Novou generlnou riaditekou SP sa koncom marca stala
Ing.Marcela Hrd, ktor vminulom roku stla naele eskej
poty. Ponuka vies Slovensk potu ma osobne vemi pote-
ila. Ide ojednu znajvznamnejch slovenskch spolonost,
sluby ktorej sa dotkaj takmer vetkch obanov. Rada by
som Slovenskej pote pomohla njs a presadi dlhodob
perspektvu, na ktorej je treba zaa pracova prve teraz,
kedy el nielen liberalizcii trhu, ale tie technologickej kon-
kurencii, zdraznila Marcela Hrd asvoje zmery upresnila:
Moja prca bude zameran natri hlavn smery. Popri snahe
natartova obchodn aktivity aintern debatu otruktre
nkladov, by som tie rada vytila prleitosti asmery, kto-
rmi sa Slovensk pota me alej rozvja.
Marcela Hrd sa medzi pikovch manarov zaradila
vznamnmi pozciami veskch aerolnich avspolonos-
tiach Letite Praha, a. s., aSprva Letite Praha. Okrem inho
psobila aj vspolonostiach Siemens, Alcatel aContactel.
Slovensk pota, a.s.
Slovensk pota, a.s., (SP) vznikla 1. janura 1993 a za-
iatkom oktbra 2004 sa pretransformovala na akciov
spolonos so 100percentnou asou ttu. K31. 12. 2010
SP zamestnvala 15 229 zamestnancov. Najpoetnejou
skupinou s potov doruovatelia (5181 zamestnancov),
nasleduj priehradkov zamestnanci (2508 zamestnancov)
avedci pt (1546 zamestnancov).
SP poskytuje modern komunikan, distribun a pla-
tobn sluby nadomcom trhu am vytvoren logistick
podmienky napodnikanie vstrednej avchodnej Eurpe.
Odsvojho vzniku hospodri samostatne, teda bez dotci
zo ttneho rozpotu. Ratingov agentra Moodys udelila
SP u tret rok zasebou rating verovho rizika narovni
Aaa.sk, o je najvyia mon rove. V roku 2008 spo-
lonos zskala aj certifkty, ktor potvrdzuj zavedenie
audriavanie systmu manarstva kvality asystmu envi-
ronmentlneho manarstva, zodpovedajce poiadavkm
normy STN EN ISO 9001: 2001a STN EN ISO 14001:2005.
183 V/2011
Spolonos Auto-Impex u 20 rokov spolupracuje so Slovenskou Potou a.s.. Dvadsa rokov sa sname pom pomha pri Slovenskej Pote pri dosahovan jej hlavnho ciea, doruova vetky zsielky vas, prispsobova-
nm produktov asluieb presne na mieru tak, aby spali vetky poadovan technick aprevdzkov p v parametre.
Prakticky vkadom Slovenskom meste jazdia potrske 3,5 tonov dodvkov vozidl apodvozky ky so skriovmi nadstavbami pre rozvoz listov a zsielok. 6,5 tonov a12 tonov vozidl so skriovmi nadstavbami
shydraulickmi elami, ktor zabezpeuj medzimestsk prevozy poty v kontajneroch zjednod nod noduili cel systm nakldky avykldky poty. Pre diakov prepravu poty slia ahae snvesom. Tmito vozidlami
nahradila Slovensk Pota a.s. eleznin prepravu. Diakov prepravy sa vykonvaj vnono no nom reime, o zefektvuje vyuitenos vozidiel alogistiku preprv.
Auto-Impex zabezpeuje nielen vozidl, ale aj kompletn servisn sluby k nim, ktor zah zah zahaj predpsan kontroly STK, EK,overovanie tachografov, servisn prehliadky predpsan vrobcom, opravy vozidiel a po
zabezpeenie mobility vo forme nhradnch vozidiel pre zachovanie preczne nastaven ven venej logistiky Slovenskej pota.
1.6.2011 sme spustili vspoluprci so Slovenskou Potou a.s. call centrum cez ktor tor tor sa plnuj, organizuj arealizuj vetky kony spojen so starostlivosou ovetky potrske nkladn vozidl na zem celho
Slovenska. Zriadenie Call centra etr mzdov nklady, nklady na prejazd do s do s do servisu, ako aj zniuje celkov servisn nklady.
Samozrejme poskytujeme aj prevenciu pre vozidl vo vysokom vyaen, ak ak ak Slovensk Pota m. Kad dva mesiace vyhodnocujeme daje z vozidiel hlavnej dopravnej siete ostave vozidla, stave pneumatk ana
zklade vsledkov kolme prevdzkov personl za elom znenia nk nk nkladov na vozidlo azvenia efektivity prevdzky.
Vysoko si vime dveru Slovenskej Poty a.s. asname sa nae slub ub uby rozvja poda poiadaviek, ktor nm dvaj. Verme, e tak ako doteraz bud nami dodan vozidl asluby garanciou spoahlivosti.
............UUU 222222222000000000 rrrrrrrrroooooookkkkkkkkkkooooovvvvvvv mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee sssssssssssssssssssssssssppppppppppppppppppppooooooooooollllllllllllllllllooooooooooonnnnnnn cccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccceeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeesssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu......................................................................................................................
...U 20 rokov mme spolon cestu....
www.auto-impex.sk
184 V/2011
SITA CZ jako soust nejvtho ope-
rtora odpad v Evrop skupiny SUEZ
ENVIRONNEMENT vstoupila na trh v esk
republice symbolicky na pelomu tisci-
let v roce 2001 jako posledn z vtch
nadnrodnch firem. Po fzch ve sku-
pin GDF SUEZ byl i v SITA CZ zahjen
v roce 2003 projekt budovn nrodn
firmy se silnmi vazbami na skupinu
SITA Evropa. Bhem ty let probhala
postupn restrukturalizace a nsledn
konsolidace skupiny. Roky 2007 a 2009
byly ve znamen masivnho rozvoje,
kter s men intenzitou pokrauje
dosud. Celkem bylo proinvestovno
do clench akvizic, rozvoje logistick
st, novch technologi nebo zven
jejich efektivity a obnovy svozovho
parku 1,3 miliardy korun eskch, co je
zhruba 60 % ronho obratu.
Vroce 2003 tala skupina 33 spolenost
vesk republice a8 naSlovensku. Drtiv
vtina znich byla fzovna doSITA CZ
aSITA SK. Nsledn bylo vobdob rozvoje
realizovno dalch 10 spnch acle-
nch akvizic. Zrove byly dokoupeny
uty frem podly odminoritnch akcio-
n avechny spolenosti se postupn
slouily ze SITA CZ nebo na Slovensku
ze SITA SK.
O pekkch, spch, ale i plnech
dobudoucna jsme hovoili sgenerlnm
editelem SITA CZ Ing. Zdekem Hors-
kem.
Jak hlavn pekky jste museli
po pchodu na tuzemsk trh peko-
nat?
dn zsadn pekky se nevyskytly,
spe pote aproblmy. Zhlediska situ-
ace natrhu sananch projekt, kde tak
psobme, nm nejvt pote psobila
a psob politick nestabilita a zmny
strategie Ministerstva fnanc pi een
starch ekologickch kod. Uklasickch
discipln odpadovho hospodstv, kam
adme sbr, svoz a vyuit nebo ekolo-
gick znekodnn odpad, vidm hlavn
problmy vestle tolerovanm nelegl-
nm nakldn sodpady avyuvn prak-
tik, kter jsou ji vevysplch zemch EU
zakzny nebo psn regulovny. Jako
pklad bych uvedl vyuit autoklv pro
infekn zdravotnick odpad a nkter
techniky biodegradace. Jako zsadn pro-
blm pak vidm odloen pijet novho
zkona oodpadech, kter ml jasn pod-
poit modern trendy nakldn sodpady
oproti prostmu skldkovn.
SITA CZ a.s.
SITA m plny velk, avak reln
185 V/2011
Nejtvrdm okem, kter jsme lous-
kali uvnit frmy, pak byla implemen-
tace transparentn ajednotn fremn
kultury. Pracovnci pochzejc zmalch
fzovanch frem se asto tko identif-
kuj sfremn kulturou novho vlastnka,
obzvl je-li tm vlastnkem velk nad-
nrodn spolenost.
D se i v tomto oboru a pi va veli-
kosti hovoit o konkurenci?
Samozejm. Prv v tto chvli panuje
vesk republice velmi siln konkurenn
prosted, kter ns nut sniovat ceny
anabzet naim inovm zkaznkm nov
a lep sluby. Na druh stran SITA
CZ jako nejlpe technologicky vybaven
odpadov frma vR mus se svoj konku-
renc komunikovat, protoe konkurenn
frmy voz nkter odpady od svch z-
kaznk kodstrann donaich zazen,
ato vcelkovm objemu pes 300 milion
ron. ist proto, e takovm zaze-
nm samy nedisponuj. Toto je vak bn
situace v cel Evrop, protoe nkter
technologie jsou efektivn jen pi uritm
mnostv odpad (critical mass). Vce by se
jich
na malm trhu
prost neuivilo. Napklad v Belgii
jsou jen dv rozhodujc spalovny nebez-
pench odpad, na kter vak nav
mnoho externch svozovch spolenost,
kter jsou jinak konkurenty.
ekaj ns v odpadovm hospo-
dstv njak pevratn novinky
v oblasti likvidace odpadu z hlediska
technologie?
Vyspl zem Evropy urit. Mezi mo-
dern trendy, kter tyto zem ji zachytily
a realizuj, smuj do zven efektivity
materilovho vyuit nap. nov z-
vod nazpracovn PET lahv skapacitou
40tisc tun ron veFrancii, kde vsled-
nm produktem je opt PET lhev pro
dal vyuit (systm botlle to botlle) nebo
osm komplexnch zvod naenergetick
vyuit odpad v UK. V esk republice
vak zatm vtomto smru panuje obdob
zimnho spnku. Vroli startra, kter by
R poslal do tohoto mezinrodnho z-
vodu, je Ministerstvo ivotnho prosted
apotamo vlda aParlament. Nov zkon
oodpadech, kter se ji bohuel pipra-
vuje vce ne ti roky, by ml legislativnmi
afnannmi nstroji motivovat investory
prv krealizaci takovch novinek iuns.
Jak jsou pro vs dleit tzv. ekolo-
gick dotace? Vyuvte jich?
Ekologick dotace jsou vpmm roz-
poru s budovnm transparentnho
trhu. Jak meme konkurovat obecn
kompostrn, kter byla z 80 % po-
zena z dotace, kdy jako velk spole-
nost natyto dotace nedoshneme nebo
jejich ve je omezena na 500 000 eur
jednorzov? Dotace maj smovat doe-
en starch ekologickch zt nebo
kod, na podporu projekt a program
smujcch dosnen mnostv odpad
aspoteby energi, dovzdlvn voblasti
ekologick vchovy azvyovn ekologic-
kho povdom uoban. Pro smuj
donkupu svozov techniky vmst A,
kde odpad sv komunln podnik, ane
tak domsta B, kde sv odpad privtn
spolenost? ij tam jin oban? Oeko-
nomice tchto dotacemi podporovanch
projekt a jejich transparetnosti mm
siln pochybnosti.
Na co jste, za dobu psoben
ve funkci generlnho editele,
nejvce pyn? Co se vm podailo
uskutenit?
Jsem pyn hlavn nasv kolegy avbec
vechny pracovnky SITA CZ. Zapouhch
osm let jsme dohnali a v mnoha ppa-
Vizitka:
SITA CZ a.s.
Sdlo: esk republika, panlsk 10/1073,
120 00 Praha 2
Obor podnikn: komplexn sluby v odpadovm
hospodstv
Ron obrat spolenosti: konsolidovan obrat
za rok 2010 tm 2 mld. K
Management:
Generln editel: Dipl. Ing. Zdenk Horsk, Ph.D.
187 V/2011
dech ipedstihli nadnrodn spolenosti, kter zde psob
odroku 1991. Zrove byla nae cesta velmi efektivn. Vdy
jsme proinvestovali jen tetinu toho, co nkter spolenosti
spodobnm obratem. Ajejich akcioni te jist oekvaj
nvrat svch investic. Dokzali jsme svm umem, pedv-
davost, ale ipilnou prac apokorou kesvm zkaznkm
ikonkurenci nalzt sv msto natrhu asvj podl zvyovat.
Vdy vroce 2003 jsme obsluhovali jen ti velk prmyslov
podniky, nyn jich mme tm dv stovky.
Jak mte plny do budoucna?
Velk, ale reln. Nechceme bt vparafrzi Jana Nerudy
kometou, kter vylet, zasvt azhasne aupadne dotem-
noty vesmru. N stedndob pln doroku 2017 vychz
zovenho konceptu, kter nabzme inaim klientm,
ato je koncept trvale udriteln vroby aspoteby (USV).
Nechceme ani prvoplnovit zit, zit by mly nae
sluby anai spokojen pracovnci. Velmi vak zle napo-
stupu ppravy aschvalovn novch standard pro oblast
odpadovho hospodstv ministerstvem aParlamentem.
Jsme regulovan odvtv podnikn, a proto jsou tyto
standardy pro ns zsadn. Ji nyn v mnoha ppadech
nabzme evropskou kvalitu zaesk ceny, tj. ceny a
tikrt ni ne vzemch EU15. Pslunost keskupin SUEZ
ENVIRONNEMENT ns vak ktomu zavazuje azvyovn
kvality, nabdka novch slueb ainovace jsou hlavnmi pili
pro budoucnost. e se nm to da, potvrzuje iskutenost,
e SITA CZ je zpoven matesk SUEZ ENVIRONNEMENT
odpovdn zarozvoj ivdalch zemch, mezi ty nejdle-
itj pat Slovensko, Rumunsko anov iKazachstn.
Jarmila noblov
www.odpadyracio.cz
Firma odpady Racio s. r. o. Josef Kopiva se zabv technologickm itnm
a likvidac kapalnho odpadu.
PROVDME
itn ndr, jmek, lapol, cisteren, kontejner, myek, tukovch jmek,
septik a ostatnch ndr zneitnch usazeninami a kaly.
DLE NABZME
Monitoring kanalizanho potrub kamera s vlastnm osvitem, vyvaovac
hlavou a menm vzdlenosti o prmru 80450 cm a nslednm pozenm
videozznamu na CD nosi.
Detektorovn a vyhledn kanalizace a kanalizanch ppojek (uren smru
a hloubky kanalizace).
ODVOZ A ITN
odpadnch vod s obsahem ropnch ltek a s obsahem tkch kov a emul-
govanch vod
vech druh odpadnch vod s obsahem kalu
itn a proplachovn kanalizace rotan tryskou
itn a vymvn tlakovou vodou
itn kanalizace tlakovm vozem
itn a vyezvn tukov kanalizace
NOV NABZME
drba a opravy rozvod vody v celm rozsahu
realizace novch rozvod vody
drba a vmna sanitrnho zazen (vany, umyvadla, msy, vodovodn baterie)
opravy splakov deov kanalizace
vmna stoupacho potrub
vkopov prce (pomoc bagrovac techniky i drobn manuln vkopy)
drobn zednick prce opravy podlah, stn, obklad
188 V/2011
Panasonic Networks Czech s.r.o.
Japonsk obraz m plzesk z
Geografick poloha ve stedu Evropy,
potebn dopravn infrastruktura,
prmyslov tradice, kvalita pi nich
vrobnch nkladech. To jsou dvody vel-
kho zjmu svtovch vrobc o esko.
Zvlt v produkci plochch televizor
platme za evropskou velmoc a giganti
jako Foxconn, Hitachi i Panasonic se
u ns sna investovat. O tom, jak se
da firm Panasonic v Plzni, si s re-
daktorem Svta prmyslu povdal pan
Makoto Takahashi, editel Panasonic AVC
Networks Czech, s.r.o.
Zkladn kmen tovrny Panasonic vPlzni
byl poloen vroce 1996, aby ji vnsle-
dujcm zaala vlastn vroba klasickch
CRT televizor. Zarok se zhotovilo 500000
televizor, spolenost hladce absolvovala
audity kvality azskala pslun evropsk
certifkty. Rok 1999 pinesl dv podstatn
skutenosti vzniklo oddlen vzkumu
avvoje snapojenm naZpadoeskou
univerzitu a z tovrn produkce vzeel
miliont televizor. Vroba rapidn rostla
azadalch pt let vyplhala a narove
sedmi milion kus. Zrove se do to-
vrny dostal nov produkt ploch PDP
aLCD televize.
e frma pat do japonskho koncernu
Panasonic Corporation, je noenm dv
do lesa. Prosted, v nm podnik, je
vak a neuviteln konkurenn. Jsou
nutn vysok investice do roziovn
vroby ivzkumu avvoje, take peij
jen siln jedinci. Sta pohldnout pr let
nazptek, kolik bylo vrobc televiz ako-
lik jich je dnes.
Kiki po japonsku
Poet hr natomto trhu se snil nati,
respektive tyi. Nastu mla nemalou
zsluhu probhajc globln krize. Jak si
sn poradili vPlzni?
innm receptem na krizi je zejmna
zvyovn efektivity vynaloench n-
klad, neustl snaha o zlepen, je je
dlouhodob pirozenou metodou pro
japonsk spolenosti. Nae hospodaen
tm bylo ovlivnno, nicmn trvale pracu-
jeme natom, abychom tuto situaci zmnili
bhem nsledujcho obdob nkolika let.
Krize se japonsky ekne kiki, jde o dva
znaky jeden oznauje nebezpe, druh
pleitost. Zem vychzejcho slunce ji
tak bere jako anci pro velk siln podniky,
kter mohou poskoit hodn dopedu.
Vpodn trn reality to znamen pipravit
se narst, kter pijde potlumu.
Vsouasn dob opt povelmi dyna-
mickm rozvoji tovrna v Plzni vyrb
a dodv na trh cel Evropy miliony te-
leviz ron.
Napozitivnm obratu se podl imetoda
sjaponskm nzvem Itakona. Principem
je detailn rozbor vech nklad a naro-
ve zkladnch surovin. Japonci ji u pr
let nasazuj kdosaen efektivnch spor.
Szka na firemn DNA
Uveden racionalit se trochu vymyk
dovoz komponent a z Japonska, a to
iobrazovek, vrobce jej vak zdvoduje,
e jde ovelmi hi-tech technologie. Krom
toho Plze je nejvt tovrnou navrobu
televizor splochou obrazovkou vEvrop.
Tomuto postaven odpovd irove pro-
cesu produkce, vetn jeho automatizace.
Technologie vroby televizor zazname-
nala zvrat nstupem plochch obrazovek
apoadavkem navysokou variabilitu do-
dvanch model hlavn naevropskm
trhu. Proto se automatizace sousteuje
zejmna na kontrolu kvality v prbhu
stabiln a spolehliv partner na poli slueb
v oborech porn ochrana a bezpenost prce
since 1990
www.seaspol.cz
"Kdy jsem spolenost zakldal nebylo jednoduch pesvdit prvn klienty o
na mylence" k jednatel spolenosti pan Rudolf LEHOFER. "Dnes, po vce
jak 20 letech psoben na eskm trhu, jsme stabiln zdravou spolenost, jej
hlavn devizou je odbornost, profesionalita a spolehlivost, eho si cen
zejmna nai smluvn partnei z ad nejen eskch, ale i neustle pibvajcch
zahraninch spolenost."
R
Spolenost se specializuje
na oblast energetiky prmys-
lovch podnik, energetickch
a distribunch spolenost
s clem vrazn snit provozn
nklady. Mezi jej zkaznky pat
napklad Panasonic, Daikin,
AGC, Showa Aluminium, EP
holding, EZ, Volkswagen,
KODA Auto, ArcelorMittal,
Letit Praha a dal.
INSTAR ITS Ostrava, a.s.
Varavsk 1144/48
709 00 Ostrava
Tel.: +420 596 625 112
www.instar.cz
INSTAR ITS Ostrava dodv komplexn systmy
energetickho managementu zaloen na vlast-
nm aplikanm softwarovm produktu ENERGIS
vetn dodvek hardware, infrastruktury a m-
en. Nabzen sluby zahrnuj tak outsourcing,
outhosting nebo cloud computing tchto een.
Spolenost Panasonic AVC Networks Czech vyu-
v jako klov nstroj prosazovn energetic-
kho managementu v podniku informan systm
ENERGIS. Systm sleduje a d spoteby vech
typ energie - elektiny, zemnho plynu, vody,
tepla, inku. V dsledku pravidelnho vyhod-
nocovn oblast s nejvy mrnou spotebou do-
chz k vznamnm sporm v nkladech. Velkm
pnosem je automatizovan zen odbrovch
diagram elektiny a plynu. Nezanedbatelnm
efektem je snen zte ivotnho prosted
emisemi CO
2
. Vsledky jsou pes webov rozhran
systmu kdykoliv pstupn klovm pracovn-
km spolenosti, kte tak zajiuj trval proces
zlepovn.
Informan systm ENERGIS je produktem spole-
nosti INSTAR ITS Ostrava a je v souladu s normou
EN 16001.
190 V/2011
Panasonic Networks Czech s.r.o.
Japonsk obraz m plzesk z
celho vrobnho procesu, vlastn funkci
vrobk, evidenci a vasnou dodvku
zkaznkovi.
V jeho jmnu si koncern vbec zakld
na tom, e klov komponenty svch
vrobk vyrb sm. Pstup je sice onco
nkladnj, ale vrac se vkvalit, kterou
oceuj prv klienti. Tm se chce Panaso-
nic Corporation liit od konkurence. M
to vefremn DNA.
Ve znamen tetho
rozmru
M nato inesmrn pole psobnosti, ne-
bo trh selektronikou neustle mn svou
tv. Kter aktuln trendy frma sleduje?
Panasonic sleduje vvoj nejnovjch
technologi, ato nejen naevropskm trhu.
Koncentrujeme se zejmna naproces v-
voje inovativnch vrobnch technologi.
Jako prvn koncern prezentoval v lo-
skm roce funkn 3D systm. Letos mme
tyto televize ji na trhu a jsou spn.
Trendem nanm bude nadle 3D vizua-
lizace asamozejm dal zven kvality
aspolehlivosti provzen nejvy kvalitou
obrazu akomfortem pro zkaznky. Pokud
jde oesko, uns vyvjme LCD televizory
amme tak softwarovou zkladnu.
Dan aktivity zajiuje oddlen vzkumu
avvoje vPlzni, vespoluprci sPanasonic
Europe Software Development Labora-
tory tamt, kter spad pod laboratoe
v Nmecku. V n se vyml digitln
software pro vyrbn televizory. LCD
technologie se mus vyrbt dl, nebo
je nutn pro men obrazovky, zatmco
plazma je lep pro ty velk, kter chce
frma dl rozvjet. Vvoj smuje kvelkm
interaktivnm panelm, kde budou inter-
net atelevizn obrazovka dohromady, co
je pro Panasonic strategick zleitost. To
by technologie LCD nezvldla. Dleitou
otzkou pro frmu je i politika ochrany
ivotnho prosted.
Jednikou v oblasti
zelench inovac
Zvod vPlzni reprezentuje prvn ekologic-
kou tovrnu vEvrop, ambice spolenosti
jsou vak mnohem vy.
Cel koncern Panasonic vyhlsil ekolo-
gick program stt se pedn eko-ino-
vativn frmou do roku 2018. Ochrana
ivotnho prosted pedstavuje prioritu
naplovanou nejen plnnm psnch
emisnch limit tkajcch se vroby, ale
v konenm dsledku i vrobou ekolo-
gicky zamench produkt, kter jsou e-
191 V/2011
trn kivotnmu prosted. Uvdomujeme
si a reagujeme na chovn spotebitel,
kte m dl vce hodnot nejen ekologic-
kou povahu vrobk, ale ichovn dan
vrobn spolenosti jako celku.
Jet ped pr lety by si Panasonic proti-
eil prosazovnm plazmov obrazovky
svysokou spotebou azrove zdrazo-
vnm ochrany ivotnho prosted. Dky
vvoji jsou dnes u rozdly mezi spote-
bou stejn velkch LCD a plazmovch
obrazovek zanedbateln. Vzkum pitom
vychz zfaktu, e Panasonic je japonsk
spolenost adraz nasoulad sprodou
je pro tuto zemi typick.
Je nutn zdraznit, e Panasonic pova-
uje ochranu ivotnho prosted za je-
den ze zkladnch flozofckch kamen
vztahu frmy ke spolenosti, ve kter
psob. Odpovdnost vrobce kn api-
spvn kjejmu dalmu rozvoji byla de-
fnovna zakladatelem panem Konosuke
Matsushita ji u zrodu pvodn vrobn
spolenosti.
Zrove jde i o obchodn rozhodnut.
Zkaznci jsou na oblast ekologie, a ze-
jmna spoteby energie citliv, m se zde
otevr enormn prostor pro nov byznys.
Potencil
starho kontinentu
Od znaky Panasonic se do budoucna
oekv cel ada zmn, nov koncepty
anov strategie, ato voblasti jak designu,
tak isamotn vroby.
Pro pt adal roky pipravuj nai nvr-
hi dal atraktivn modely ajist pocho-
pte, e to zatm nemu prozradit. Mohu
ale slbit, e Panasonic bude pokraovat
v uvdn inovativnch vrobk, kter
uspokoj poadavky naich zkaznk,
lid, kterm nae vrobky obohacuj jejich
ivot, pesn tak, jak to k n slogan:
Panasonic ideas for life.
Panasonic je japonsk spolenost s90le-
tou tradic apat vJaponsku mezi uzn-
van spolenosti. Potencil k rozvoji se
nachz pevn mimo Japonsko, a to
je teba vnmat. Evropa poskytuje nepe-
bern monosti jako testovac prosted
pro nov produkty. Vtomto ohledu rychl
vvoj technologie LCD dv tuit, e tak
doty let ji nahrad typ OLED. Navele-
trhu IFA u frma uvedla prvn prototypy
OLED televizor sorganickmi diodami.
Pokud natomto poli uspje, ance naglo-
bln spch j vzroste. Velkou vhodou
pitom je sla znaky, kterou Panasonic
bezesporu m.
Adam Hodman
VZNAMN DODAVATEL SPOLECNOST
. . .
V OBLAST REGENERACE ODPAD
www. e .cz
192 V/2011
Hilton Prague
Synonymum kvality a pohodl
Hilton Prague je modern hotel, nejvt
v esk republice i ve stedn a v-
chodn Evrop. Nabz vysok komfort
a pohostinnost klientm na cestch
za obchodem i odpoinkem. Svj provoz
zahjil v Praze ped dvancti lety a mezi
etnmi praskmi hotely si uchoval
i dnes vjimenou pozici.
Hotel Hilton m dnes nasvt tm neo-
tesitelnou pozici. Je zastoupen vevce ze-
mch ne kterkoliv jin hotelov znaka
provozuje pes 530 hotel v76 zemch
na esti kontinentech. Nzev Hilton je
doslova spjat s novodobou histori lid-
stva prv v prostorch hotel Hilton
se udlo mnoho vznamnch udlost,
byla uzavena ada mezinrodnch dohod
i dleitch obchodnch smluv azorga-
nizovno nespoet akc celosvtovho
vznamu.
Siln pozice v Praze
VPraze zahjil Hilton svoji innost vroce
1995, kdy pevzal stvajc hotel Atrium
nachzejc se nedaleko stedu msta.
Dnes pedstavuje nejvt modern hotel
nejen vesk republice, ale ivestedn
Evrop hostm nabz 791 pokoj
aapartmn aprostory ndhern atriov
recepce. Krom toho nabz konferenn
prostory, kter se ad mezi nejmodernj
svho druhu vestedn avchodn Evrop.
Mezi n pat ikongresov sl pro 1500
host, sl Hilton Grand Ballroom pro 650
delegt i 33 zasedacch mstnost ho-
telu. Kdispozici jsou salonky pro rzn
ely, odobchodnch prezentac nanej-
vy rovni pofremn zasedn.
V roce 2007 Hilton otevel v Praze svj
druh hotel, Hilton Old Town Prague, kter
nabz pes 300 elegantn zazench hos-
tinskch pokoj. Dky perfektnmu ums-
tn ubran Starho Msta praskho se
tomuto hotelu spolenosti Hilton podailo
hladce propojit autentick zitek zPrahy
sluxusem avybavenm, jak lze odznaky
Hilton oekvat. Jeho interir navrhl
znm designr David Collins, kterho
inspirovala klasick prask architektura
aprvky eskho kubismu.
Hotely Hilton vPraze nabz ideln pro-
story pro pleitost jakhokoliv typu
odkonferenc aobchodnch jednn pes
fremn vnon verky a posvatby. Oba
hotely jsou rovn znm kvalitou svch
cateringovch slueb, kter zkaznkm
dok splnit poadavky pesn namru.
Vznamnm milnkem Hiltonu v Praze
bylo oteven prvnho skutenho sky
baru vesk republice, Cloud 9 sky bar &
lounge vz roku 2008. Zvkytyiceti
metr nad zem na stee hotelu Hilton
Prague se Cloud 9 chlub zcela jedinenm
vhledem naiv centrum Prahy. Krom
irok nabdky vtench koktejl vetn
nkolika specilnch signature drink
nabz Cloud 9 ideliktn jdla vporcch
idelnch pro sdlen gurmnskch zitk
spteli.
Tento rok je pro ns tak vznamn, k
Ruhsar Eryoner, editelka pro podnika-
telsk rozvoj skupiny Hilton Prague &
Hilton Prague Old Town. Budeme slavit
20let vro postaven hotelov budovy,
kter poprv hostm otevela dvee vroce
1991.
Ocenn kvalita
Pjemn zazen pokoje, pestr paleta
restaurac apikov vybaven zasedac
prostory pro rzn typy akc jsou pro
hosty zrukou pjemn strvenho apro-
duktivnho pobytu. Fitness klub Cybex he-
alth club & spa, Casino Atrium i obchody
abutiky nabzej rzn monosti vyuit
volnho asu. Okvalit slueb svd ito,
e hotel Hilton Prague byl vroce 2010vy-
hlen nejlepm hotelem vesk repub-
lice magaznem Travel Trade Gazette u
potvrt zasebou. Stejn ocenn zskal
i v roce 2007 na udlen svtovch cen
cestovnho ruchu World Travel Awards
2007. Odva roky pozdji byl Hilton Prague
rovn zvolen teni asopisu Business
Traveller UK Magazine jako druh nejlep
business hotel vevchodn Evrop. Vroce
2010 zskal Hilton Praguecenu nejlep
193 V/2011
business hotelvesk republice vpresti-
nm ocennBusiness Destinations Travel
Awards 2010.
Praha je atraktivnm mstem pro mezin-
rodn jednn nejen zhlediska vhodnch
cen, ale isnadn pstupnosti keklovm
trhm. Nam clem je poet takovchto
jednn v Hilton Prague zvit. K tomu
meme vyut podpory mezinrodn
obchodn st Hilton, k Ruhsar Eryoner.
Podnikatelsk
klientela
Zacelosvtovm spchem hotel Hilton
stoj tvrd prce asiln znaka, stejn jako
kvalifkovan personl, mezinrodn tm
pracovnk aintenzivn kolic programy.
Protoe se vcel sti Hilton Hotels uplat-
uj jednotn standardy, nabz ivechny
znaky portfolia hotel Hilton jednotn
sluby aprodukty vysok kvality.
Jeliko vt st naich pjm pramen
zpodnikatelskho segmentu, domnvme
se, e na vraznou konkurenn vho-
dou jsou prv sluby, kter poskytujeme
voblasti obchodnch jednn, k Ruhsar
Eryoner. Zasedac prostory Hilton Hotels
Prague jsou elegantn a efektivn za-
zeny. Kdispozici jsou salonky pro rzn
ely, odobchodnch prezentac nanej-
vy rovni pofremn zasedn, vybaveny
nejmodernj audiovizuln technikou.
Zaruujeme, e kad pn naich zkaz-
nk bude splnno kjejich nejvy spoko-
jenosti. Nabzme jedinen sluby, mezi
kter pat napklad jednotliv registrace
pro astnky jednn, pln sluby na-
eho business centra, pidlen manaera
akce i monost vyut nabdky vysoce
cennho Executive Floor aLounge, kter
nabzej oberstven zdarma pocel den
avoln pstup doftness centra abaznu,
vysvtluje.
Prost nejlep
Dal klovou vhodou, kter pispv
kspchu spolenosti, je existence pro-
dejn st Hilton, kter podporuje psun
podnikatelskch host doPrahy. Skute-
nost, e nyn mme vPraze druh hotel,
Hilton Prague Old Town, nm umouje
nabzet rzn produkty nazklad poteb
naich klient, tvrd editelka pro podni-
katelsk rozvoj.
Po prv uplynulch krizovch letech
je vysoce dleitm aspektem cenov
vhodnost. V roce 2011 se oekv, e
poet nvtvnk msta Prahy poroste,
nicmn prmrn cena zapokoj vhotelu
Hilton pedstavuje uritou nevhodu.
Proto se veden hotelu hodl zamit
naspeciln akce, kter by dohotel mly
pilkat vt poet nvtvnk.
Nam hlavnm clem je udret si povst
nejlepho hotelu vesk republice podle
vyhodnocen TTG stejn, jako zajistit, aby-
chom jak pro nvtvnky z podnikatel-
skho segmentu, tak pro ty, kte doPrahy
pijedou za zbavou i na dovolenou,
zstali z hlediska vbru hotelu prvn
volbou, uzavr rozhovor pan Eryoner.
Romana Moares
194 V/2011
Kdy Martin Samek zakldal v roce 1993
firmu na vrobu hotelov kosmetiky,
jist ani nepomyslel na to, e by se
rodinn firma mohla za pr let vyplhat
do ebku top pti nejspnjch
firem v tomto oboru na svt. Navc se
zaadila do mezinrodn skupiny Pacific
Direct Group, jej jmno tak asem
pevzala. Pacific Direct, s.r.o., se nyn
zabv nejen vrobou samotn luxusn
hotelov kosmetiky a distribuc doplk,
jako jsou pantofle, itka i upany,
svm zkaznkm nabz tak kompletn
servis od vyfukovn lahv a po komple-
taci balk i drkovch set.
Ve svch potcch se Pacific Direct
(pvodn Wisam) specializoval pouze
navrobu hotelov kosmetiky. Protoe ale
obchody jen kvetly, mohl majitel nakoupit
stroje azat vyrbt vevtm mtku.
Vroce 1997 prola spolenost zsadnm
zlomem. Jej dosavadn majitel Martin
Samek prodal majoritn podl spolenosti
Pacifc Direct Ltd. se sdlem veVelk Bri-
tnii. Oest let pozdji spolenost Wisam
pevzala jmno Pacifc Direct. Posledn
zmna probhla vroce 2008, kdy se ma-
joritnm vlastnkem Pacifc Direct stala
britsk spolenost Primary Capital.
Protoe esk trh je podle jednatele spo-
lenosti Josefa Tesaka pro tento sorti-
ment vrobk mal, z90 % frma sv pro-
Pacific Direct, s.r.o.
Luxusn hotelov kosmetika na mru
195 V/2011
dukty vyv dozahrani. Mme poboky
nakadm kontinentu, nae zastoupen je
vevech vtch zemch. Nejvce se pohy-
bujeme vzpadn Evrop, zamujeme se
ale inadal rostouc trhy, jako je Rusko
avchodn Evropa, velk potencil vidme
naBlzkm vchod avAfrice, uvedl jed-
natel Pacifc Direct stm, e sv vrobky
frma exportuje do110 zem svta. Mezi
nejvznamnj zkaznky podle slov Jo-
sefa Tesaka pat spolenost InterConti-
nental, jej hotely vdestkch zem svta
Pacifc Direct zsobuje svmi vrobky.
Pacifc Direct ovem nedodv kosme-
tiku adoplky pouze doty- aptihvz-
dikovch hotel, jej dal innost je
tak vroba kosmetiky pro boutique e-
tzce, aerolinky i zaocensk lodi. Jsme
schopni vyrobit kosmetiku adoplky pro
kadho, skm najdeme spolenou e,
ekl Josef Tesak.
Ikdy spolenost Pacifc Direct odsvch
potk slavila spchy a hospodsk
rst, ekonomick krize postihla iji. Vichni
zaali vdob krize eit sv cestovn n-
klady, etili nadovolench astm spo-
jench vdajch aklesla tak nvtvnost
hotel. To samozejm ovlivnilo i nae
podnikn. Pokud toti hotel potebuje
uspoit, prvn, co pijde naadu, jsou prv
drobn doplky a kosmetika, je dod-
vme my, ekl jednatel Tesak.
Vdob krize se tedy mnohalet rst zasta-
vil, dle slov Josefa Tesaka se spolenost
v hospodaen mrn propadla. V roce
2008 mla frma obrat 360 milion korun.
Vroce 2009 byl obrat piblin narovni
roku 2006 a2007, co bylo zhruba 280mi-
lion korun ron. V roce 2010 u se si-
tuace stabilizovala, oekvme obrat nad
300 milion korun, sdlil Josef Tesak.
Pestoe se nm krize nevyhnula, dala
nm alespo prostor rozhldnout se ko-
lem sebe apodvat se, jak bychom mohli
zefektivnit nai prci. Provedli jsme re-
strukturalizaci adal organizan zmny,
vylil jednatel. Srestrukturalizac neod-
mysliteln souviselo tak sniovn potu
zamstnanc. Nejdve jsme propustili
agenturn extern zamstnance, zmny se
bohuel dotkly ikmenovch pracovnk.
V roce 2008 jsme zamstnvali 210 lid,
nyn uns pracuje piblin 165 pracov-
nk, podotkl Josef Tesak.
Krom roziovn ad svch vrobk ikos-
metiky, na kter Pacifc Direct tak pra-
cuje se znmmi kosmetickmi znakami,
vptm roce ek frmu zsadn investice.
Budeme realizovat neutralizan stanici
na peditn odpadnch vod naeho
vrobnho zvodu, investice se bude po-
hybovat kolem 5 milion korun, stanice
by mla bt dokonena v ptm roce,
dodal jednatel.
Spolenost Pacifc Direct pat celosvtov
mezi top pt vrobc hotelov kosmetiky
ael tak velk konkurenci. Abychom byli
co nejkonkurenceschopnj, sname se
zkaznkovi nabdnout individuln een.
Pracujeme tak na tom, abychom lep
efektivitou co nejvce stlaili ceny. Neu-
stle inovujeme a roziujeme portfolio
naich vrobk, aby mli klienti skuten
zeho vybrat, konstatoval jednatel spo-
lenosti.
Bli informace ospolenosti Pacifc Di-
rect naleznete nastnkch www.pacifc-
direct.net.
Barbora ancov
www.kratoska.cz
dodavatel chemickch surovin a specialit
Etikety pro ce| svt
www.svs.eu
Vizitka:
Pacic Direct, s.r.o.
Sdlo: esk republika
Poet zamstnanc: 160
Obor podnikn: vroba kosmetickch ppravk,
obchodn innost
Ron obrat spolenosti: 300 000 000 K
Management:
Generln editel: Josef Tesak
Obchodn editel: Oliver Hromek
Vrobn editel: Petr Kulhav
196 V/2011
Danone a.s.
Zdrav, kter chutn
Danone a.s. je soust spolenosti
Danone, jednoho z nejvtch svtovch
potravinskch koncern. Nabz irok
sortiment erstvch mlnch vrobk
jogurty, tvarohy, jogurtov npoje a fer-
mentovan vrobky. Spolenost Danone
si v tchto vrobcch postupn zskala
nejvt okruh zkaznk na eskm trhu
a jej vrobky se staly nejprodvanjmi
erstvmi mlnmi produkty v R.
Od roku 1995 zskala spolenost
Danone ji nkolikrt ocenn Pee
rodinky, svdc o uznn eskch
spotebitel (tato cena vyjaduje ob-
libu vrobk u eskch spotebitel).
Spolenost Danone R zskala vcekrt
od spolenosti Danone prestin cenu
DanInov, kter je kadoron v celo-
svtovm mtku udlovna nejoriginl-
njm inovacm (ocenny byly napklad
vrobky Prince Kouzelnk, Jemn, Activia,
Actimel aada dalch).
Jednika na trhu
Historie frmy Danone spad doroku 1919
do panlska, konkrtn do Barcelony,
kde zakladatel spolenosti Isaac Carasso
vyrobil prvn jogurt, kter se prodval
vlkrnch. Vsouasn dob je spole-
nost Danone svtovou jednikou natrhu
erstvch mlnch vrobk.
Na eskm trhu operuje od roku 1990.
Zprvu byly jogurty vyrbny ve spolu-
prci smlkrnou vBeneov. Vroce 1994
mlkrna zmnila vlastnka avznikla Da-
none a.s. Spolenost si postupn nala
sv zkaznky apopularita jejch vrobk
stle rostla. Od roku 1997 je s podlem
28 % naeskm trhu jednikou vesvm
segmentu.
Milnkem vvoje spolenosti v esk
republice byl urit rok 2004, k Milo
tafen, manaer pro extern komunikaci.
Povstupu doEU dostali monost se skva-
litou naich vrobk seznmit i spote-
bitel vostatnch zemch Evropsk unie.
spn vvoz znamenal zdvojnsoben
vroby na souasnch cca 80 tis. tun,
dodv.
Vrobn zvod Danone vBeneov se stal
vznamnm zamstnavatelem v bene-
ovskm regionu a jeho produkce dnes
pedstavuje pes 60 % eskho exportu
jogurt. Pln pi tom spluje zkladn
princip spolenosti Danone: vyuv lo-
klnch pracovnk, eskho mlka aino-
vuje vrobky typick nebo potebn pro
domc trh.
Modern provozy
Danone v esk republice vyrb v Be-
neov ji odroku 1990. Zdej zvod byl
nkladnmi rekonstrukcemi pebudovn
Vizitka:
Danone a.s.
Poet zamstnanc: 394
Obor podnikn: vroba potravin a npoj,
mlkrenstv
Ron obrat spolenosti: 3 402 381 000 K
Management:
Generln editel: Thibaut Helleputte
Obchodn editel: Krszysztof Tomasz Chmura
Vrobn editel: Robert Peka
197 V/2011
namodern specializovan provoz vyr-
bjc jogurty a jogurtov npoje. Jeho
ron vroba in piblin 80 tis. tun, ze-
ho je asi polovina exportovna zejmna
dookolnch zem. Hlavnm vrobkem je
Activia, kter pedstavuje asi 65 % vroby.
Zpohledu exportu je tak velice spn
vrobek Kostci, kter je vyven dodal-
ch 5 evropskch zem.
Spolenost Danone investovala dotohoto
vrobnho zvodu odjeho pevzet pes
dv miliardy korun. Technologie vroby
abalen jsou nanejvy svtov rovni.
Nicmn kad rok probhaj dal inves-
tice sclem zajistit vysokou konkurence-
schopnost amonost vyvet. Vsouasn
dob je vrobn kapacita vyuita tm
na100 %.
Nae spolenost si vroce 2008 vytila
velice ambicizn cl, ato doshnout sn-
en produkce sklenkovch plyn doroku
2012 o 30 %, zdrazuje Milo tafen.
Vesk republice se nm podailo snit
tyto emise vroce 2009 o8 % avloskm
roce o8,4 %. Natento rok pak pipravu-
jeme investici, kter nm umon vyut
produkce pry kvrob elektrick energie,
co opt pispje ke snen produkce
CO
2
, uvd.
Za zmnku stoj, e spolenost Danone
vyrb v 49 zvodech po celm svt.
Z pohledu frmou hodnocench para-
metr voblasti vroby, efektivity akvality
pat beneovsk zvod mezi ti nejlep.
Nejnovj trendy
Spotebitelsk preference naeskm trhu
jsou do jist mry specifck. Typickm
pkladem je vysok podl smetanovch
jogurt, kter pedstavuj asi 30 % trhu.
Tak je zde vrazn vy podl konzumace
ovocnch jogurt oproti blm, kdy pro-
deje prvn zmiovanch pedstavuj 80 %.
Aco tzv. bio produkty? Organick zem-
dlstv je urit velice dobrou alternativou
zpohledu zachovn ivotnho prosted
a problematikou ivotnho prosted se
zevrubn zabv ispolenost Danone, ze-
jmna voblasti sniovn emis CO
2
, k
Milo tafen. Zjem spotebitel vesk
republice a na Slovensku sledujeme
a v souasn dob nen tak vznamn,
abychom jmenovan vrobky zaali vy-
rbt. Situaci vak budeme jednoznan
monitorovat audlme ve pro to, aby-
chom vyli vstc zkaznkm, dodv.
Dle jeho slov nen situace ve spoteb
fermentovanch mlnch vrobk, tedy
zejmna jogurt, vdnen dob naes-
km trhu nijak dobr. Vminulosti jsme
zaznamenali velice pozitivn trend mezi
roky 1996 a 2001, kdy vna zemi vzrostla
spoteba z6 kg na14 kg naosobu arok.
Od t doby se nrst zastavil a trh byl
stabiln. Vloskm roce vak dolo kpo-
mrn vznamnmu poklesu spoteby
o5 %. Pinami se zabvme. Jako mon
een vidme podporu kvalitn advry-
hodn osvty voblasti stravovn azdra-
vho ivotnho stylu. Souasn strava
toti nespluje vivn doporuen, podle
kterch bychom mli denn konzumovat
23 porce mlnch vrobk, vysvtluje.
Hlavn mise spolenosti dodalch let je
identick s celosvtovou mis Danone,
tedy dodat prostednictvm potravin
zdrav co nejvtmu potu lid. Stm je
spojena snaha ozven spoteby jogurt
prostednictvm dalch inovac a zaji-
tn kvalitn edukace v tto oblasti pro
co nejir populaci. Vme, e tyto cle
jsou velice ambicizn a e je mon je
realizovat pouze svysoce kvalifkovanmi
a motivovanmi lidmi. Je tedy logick,
e dalm nam clem je doshnout co
nejlepch vsledk voblasti spokojenosti
zamstnanc, pijmat kvalitn lidi a za-
jiovat jejich dal profesn rst, uzavr
rozhovor Milo tafen.
Romana Moares
198 V/2011
Klobouck lesn s.r.o.
Devo jako byznys
Nejvt objem dv, a to jak eziva, tak
kulatiny, je prodvn v esk republice.
A je to tak dobe, protoe stromy, kter
vyrostly v esku, by mly bt zpraco-
vny opt v esku, vysvtluje Vojtch
Dork, jednatel spolenosti Klobouck
Lesn.
Vam obchodnm artiklem je devo.
Jak jsou specika pro jeho prodej?
Pokud budeme hovoit ospecifkaci pro-
deje dv, tak si nejprve musme upesnit,
zda se jedn odv opracovan (ezivo)
nebo odv neopracovan surov (kula-
tina). Vobou ppadech je odbyt ovlivnn
zejmna seznnost vroby apoptvky. Co
se tk eziva, tak odbyt tohoto zbo je
zvisl zejmna napoptvce stavebnho
odvtv. Nejvt poptvka je v obdob
druhho a tetho tvrtlet roku. Pokud
budeme hovoit osurovm dv, pak se
vroba (tba) realizuje zejmna v ob-
dob prvnho atvrtho tvrtlet. Vtinou
bezprostedn po tb surovho dv
nsleduje jeho prodej zpracovatelm.
Jak devo je nejdanj, ppadn
jak sluba?
Nejpoptvanjm surovm dvm je
smrkov kulatina, tzv. pilask kulatina.
Nejpoptvanjm ezivem je stavebn
smrkov ezivo. Co se tk slueb, tak
nejpoptvanj slubou v lesnickm
sektoru je tebn a pstebn innost.
Vdevaskm sektoru je to poez kulatiny
avroba celulzy.
Prodvte vc v esku nebo do zahra-
ni?
Nejvt objem dv, a to jak eziva, tak
kulatiny, je prodvn vesk republice.
A je to tak dobe, protoe stromy, kter
vyrostly vesku, by mly bt zpracovny
opt vesku.
Je esk devo kvalitn a dan?
esk devo je velmi dan apoptvan
zejmna vEvrop. Jeho kvalita je dna kli-
matickmi podmnkami vR azpsobem
vchovy, pesnji pstovn lesa. Ve je
dno tm, e lesy byly spravovny plon
abyl velk draz nato, aby byly peliv
oetovny, proezvny avytovny.
Odbornci kaj, e deva je dostatek.
Jak je to mon, kdy stromy rostou
relativn pomalu v zvislosti na tb
deva?
Je to dno nkolika faktory, kter bych
rozvinul ne:
t rostouc vmra lesnch pozemk vR,
t efektivnj pstovn avroba suro-
vho dv,
t efektivnj zpracovn doeziva, po-
ppad nslednch produkt,
t nzk prmrn spoteba dv
naosobu vR.
s expresnch erpacch stanic pro osobn vozidla.
www.eurowag.com
Vizitka:
Klobouck lesn s.r.o.
Sdlo: esk republika, Brno, (provozovna Brumov-
-Bylnice, Zlnsk kraj)
Poet zamstnanc: 160
Obor podnikn: lesnictv, tba deva, pilask
vroba, doprava dv
Ron obrat spolenosti: 910 mil. K
Management:
Jednatel spolenosti: Ing. Vojtch Dork
www.vhsj avor.cz
199 V/2011
Co dl vae rma, aby zachovala rov-
novhu mezi spotebou a vsadbou
deva?
dme se adodrujeme lesn hospod-
sk pln, poppad osnovy hospodaen,
je tuto problematiku oetuj. Veker
normy jsou psn amusej se dodrovat.
To je iodpovd nato, pro je uns tolik
kvalitnho deva, ipes relativn vysokou
spotebu.
Je nutn, aby prodejce ml certikaci
FSC a PEFC, ppadn dal certikty?
Nebo je to pouze konkurenn vhoda?
Je to dobudoucna nezbytnou nutnost,
aby frma mohla psobit na trhu se d-
vm. Certifkace by mla zajiovat ze-
jmna kontrolu nad tokem dv odtby
a po konenho odbratele tak, aby
nedochzelo k prodeji dv zskanho
zkontroverznch zdroj. Certifkace slou
ikesledovn kvality vrobku aeviden-
nm, poppad statistickm elm.
Jak asto jste v lese? Mte njak les
oblbeny vc ne jin a pro?
V lese jsem prakticky kad den, jeliko
je to nezbytnost pro nai innost aprci.
Oblben les je pro mne obecn veker
zdrav audrovan les. Mm rd vni lesa
aprochzka vlese m nesmrn nabj.
Pavel Libora
OLSPED s.r.o., Sladkovskho 234/47, 772 00 Olomouc-Holice
tel.: +420 585 311 840, +420 587 421 218, mobil: +420 602 503 976
e-mail: olsped@volny.cz
peprava elezninch vozovch zsilek ve vhodnm pepravnm prostedku
po eskch a evropskch eleznicch vetn SNS
peprava a spedin sluby do vech Pobaltskch zem
zajmav ceny a slevy ve vnitrosttn a mezinrodn peprav po eleznici
informace o pohybu zsilek
poradenstv v oboru eleznin peprava
sluby bezpenostnho poradce na pepravu nebezpench vc po eleznici
MEZINRODN A VNITROSTTN ZASILATELSTV
redukor koenovch nbh
manipulan tdc vozk
frzovac odkorova
portlov jeb
redukor koenovch nbh
manipulan tdc vozk
frzovac odkorova
portlov jeb
rre re re re re re re re re eee rrrr ddddddddddu du du du du du du du du ukkkkkkkko ko ko kko ko ko ko ko ko ko kkkk rr rrrrr r r kkko ko ko kko ko ko ko ko ko ko ko ko ko oe e e e e e e e e e e eno no no no no no nno novv v v v v v v v v v v v v v v v h ch chhh ch chh chh ch ch ch ch ccc nnnnnnnnnn nnb b b b b b b b b b b b b b h h h hhhh h hh h h h h h h h h h rrre re e re re eee r ddu du u du du du du ukko ko ko ko ko ko ko ko kkk rrrrrr kkko ko ko kkko ko ko ooe e e e e e e eno no no no no no no v v v v v v v hh chh ch ch ch ch ch ccc nnnnnnnnnnnb b b b b b b b b b b bh h h h h h hh h redukor koenovch nbh
mmmmma ma ma ma ma ma ma ma aa mm ii ni ni ni ni ni ni ni ni nipu pu pu pu pu pu pu pu pu pu ppppppp lllllla la la la la la la an n n n n n n n n n tt t t t t t t t t t t t t d d d d d d d d d d d ddc c c c c c c c vvvvo vo vo vo vo vo vooo v z z z z z z z zkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk mmmma ma ma ma ma ma a m i ni nnni ni ni ni ni nipu pu pu pu pu pu pu pu p lllla la a la la lan n n n n n n n n t t t t t t ttd d d d d d d dc c c c cc c c vo vo vo vo vo vo vo vo z z z z zkkkkkkkkkkkk manipulan tdc vozk
fr fr fr ffr fr fr fr fr fr fr fr frrr f z z z z z z z z z z z zov ov ov ov ov ov ov vv oovac ac ac cc ac ac aaaac dddd odd od odd od od od od od od od odddkkkkkkkkkko ko ko ko ko ko ko ko kkk r r r r r r r r r r ov ov ov ov ov ov ov ovv o a a a a a a a a a a a a a a a a aa fffr fr fr fr ffrr frz z z z z z zov ov ov ov ov ov ov ov v o ac ac c ac ac ac ac aa d od od od odd odd oddddko ko ko ko ko ko ko ko kkk r r r r r r r ov ov ovv ov ovv ov ov a a a a aaa a frzovac odkorova
po po po po po po po po po po po pp rrt rt rt rt rt rt rtttttl l l l l l l l l l l l ov ov ov ov ov ov ov ov ov je je je je je je je je je je je je je je jeeeee bbbbbbbbbbbbbbbbbbbb pppo po po po po po poo po p rt rt rtt rt rttl l l l l l l l l ov ov ov ov ov ov ov ov jjjjje je je je jeeee j bbbbbbbbbb portlov jeb
technology systems solutions
made
in
Germany
PAUL Maschinenfabrik GmbH & Co. KG
www.paul.de
Max-Paul-Strae 1
88525 Drmentingen / Germany
Phone: +49 (0) 73 71 / 5 00 - 0
Fax: +49 (0) 73 71 / 5 00 - 111
Mail: holz@paul.eu
nteligentneenprokapovn
nteligentneenprorozmtn
nteligentneenprokapovn
nteligentneenprorozmtn
nt nteligentn eligentn e een en pro prokapov kapovn n nteligentneenprokapovn
nt nteligentn eligentn e een en pro pro ro rozm zmt tn n nteligentneenprorozmtn
made
in
Germany
www.baljer-zembrod.cz
U Svitavy 2
618 00 Brno / Czech Republic
Tel.: +420 548 216 456
Fax: +420 548 216 270
e-mail: mail@baljer-zembrod.cz
BALJER-ZEMBROD, spol. s.r.o.
l :|aa,
||a\Z+ :,:lem: :.(.e. l:e lZ le(a| ||e: :a. Z7+. www.||a\Z+.::
"ame(e.e :,:lem, Jale.e :|l
200 V/2011
Vojensk lesy a statky R, s.p.
Leton novinkou je aukce les nastojato
Vojensk lesy a statky R, s.p. ( VLS)
jsou podnikem s osmdestiletou tradic,
kter hospoda s vcvikovmi prostory
Armdy R. Celkem est lesnickch
diviz a jejich lesnch sprv spravuje
126 000 ha lesa, co je pt procent
veker lesn pdy R. VLS maj pod
patronac tak 7 000 ha zemdlsk
pdy a soust jejich hospodaen je
i myslivost a rybstv.
Podnikatelsk innost sttnho podniku je
zamena nadodrovn ekologick abio-
logick rovnovhy na svenm zem.
Nejedn se vak pouze ovojensk jezdy,
ale tak omen cviit, munin sklady
adal objekty rznho stupn utajen.
Hospodaen vlesch se d stejnmi prv-
nmi normami jako u ostatnch sprvc
lesnch majetk, jen podmnky obhospo-
daovn jsou sloitj. Lesn porosty zde
maj pedevm funkci ochranou, kolem
specilnch ploch sloucch k vcviku
armd, aby pi vcviku nedolo kohroen
veejnosti, nebo slou jako kryt vojen-
skm zazenm podlhajcm uritmu
stupni utajen. Ztoho vyplvaj omezen,
pedevm vstupu veejnosti. Pes inten-
zivn vcvik vojsk je pokozen ivotnho
prosted jen mal aomezen nanejbli
okol. Na druhou stranu, dky dlouho-
dobmu vylouen pstupu veejnosti
jsou tato zem velmi cenn svskytem
znanho mnostv zvlt chrnnch
druh rostlin aivoich. Je zde vyhleno
velk mnostv zvlt chrnnch zem,
nrodnch prodnch pamtek, prodnch
rezervac aprodnch pamtek.
V lesch, ke kterm maj VLS prvo hos-
podaen, vykonv sttn sprvu les
Vojensk lesn ad Praha. Ministerstvo
zemdlstv R je stednm orgnem
sttn sprvy les aMinisterstvo ivotnho
prosted R (MP R) vykonv vrchn
sttn dozor vlesch. MP R je tak or-
gnem ochrany prody na pozemcch
mimo vojensk jezdy.
Jakch cl se podailo VLS doshnout?
Zeptali jsme se editele VLS Ing. Jiho
Janoty.
Ve funkci editele jste ji vce jak jeden
rok. Jak jste si vytyil cle a jakch se
vm ji podailo doshnout?
Po mm nstupu pro ns byla jedna
znejdleitjch otzek dodren rovno-
mrnho zsoben trhu devem, ato bez
vkyv. Podailo se nm tedy uspokojit
jak stl odbratele, se ktermi mme
rmcov smlouvy, tak ty regionln. Dal-
m stejnm clem byla snaha pejt
navy podl nakupovan prce vrmci
na frmy. Nkter nae jednotky zajio-
valy vekerou prci svmi zamstnanci,
pak ale byly tak divize, kter vtinov
podl prce nakupovaly. Stanovili jsme
tedy jist procentueln podl nakupovan
prce, kterho jsme vloskm roce do-
shli astejn chceme postupovat inadle.
eili jsme i reorganizaci struktury pod-
niku. Vrmci jednotlivch diviz jsme na-
vrhli optimln poet zamstnanc, ato
zejmna technik. Aposlednm zsadnm
bodem, ktermu se vnujeme od ped-
chozho roku, je prodej nepotebnho
majetku VLS. Tmto smrem se chceme
ubrat iletos.
www.tesastop.cz
T
O
P

s
.
r
.
o
.
7(&+1,.$6752-($6/8%<
Kdy tedy probhne prvn aukce porost
a kde se o n zjemci mohou dozvdt
vce?
V souasn dob je vbrov zen pi-
praveno k vypsn a my ekme pouze
nasouhlas zakladatele, tedy Ministerstva
obrany. Bli podrobnosti naleznou z-
jemci nainternetovch strnkch VLS.
Kter lokality jsou pro veejnost p-
stupn? Potte s komernm vyuitm
konkrtnch lokalit v budoucnu?
Vzhledem ke struktue na organizace,
kdy hospodame nazem, kter je vyle-
nno pedevm pro obranu sttu, tak jsou
tyto plochy asto nepstupn. Jedinou
organizan jednotkou, kde provdme
hospodaen apohyb nvtvnk tohoto
zem nen njak vrazn omezovn, je
bval vojensk vcvikov prostor Ralsko.
Pooputn lokality sovtskou armdou
byl tento prostor doroku 2004 armdou
pyrotechnicky asanovn. My v tto in-
nosti pokraujeme aprostor byl bhem
uplynulch let veejnosti zcela zpstup-
nn. Vznikly zde in-line a beck trasy,
turistick stezky nebo stezky pro bkae.
Stejnm smrem postupujeme ivostat-
nch zpstupnnch okrajovch stech
vojenskch jezd, kde jsme vespoluprci
s armdou vytvoili cyklostezky a trasy
pro turisty.
Jak si stoj VLS v souvislosti se zem-
dlstvm?
Je asi dobr zmnit, e provozujeme tzv.
ekologick zemdlstv. Ron vyprodu-
kujeme milion litr mlka. Vojensk lesy
byly mezi prvnmi zemdlsky hospoda-
cmi subjekty, kter pivezly dorepubliky
masn plemeno Hereford. Krom tohoto
plemene je chovno i plemeno Simen-
tal a v tomto duchu, kdy chceme pejt
od mlka pedevm k masn vrob,
chceme i nadle v chovu skotu pokra-
ovat.
Zazmnku stoj ito, e stejn jako usou-
kromch zemdlc, jsou pro ns velmi
dleit dotace. Bohuel se jejich objem
stle zmenuje.
VLS a ekologie?
V souasn dob jsou vojensk jezdy
zpohledu ochrany prody jedny znejcen-
njch zem vrepublice. Celkem je vle-
sch, kter obhospodaujeme, vyhleno
43 vn chrnnch zem, kam spadaj
chrnn krajinn oblasti nebo prodn
pamtky arezervace. Vtina plochy je za-
azena donaturovch zem analeznete
uns tak 25 evropsky chrnnch lokalit.
Zachovalost prody je dna pedevm
tm, e sem veejnost nemla pstup.
Pevn vm, e se zpstupnnm tchto
ploch stav tto krajiny nijak vrazn ne-
zmn. Je teba bt kprod ohledupln,
abychom ji mohli v tomto stavu pedat
idalm generacm.
Jarmila noblov
.203/(;1/(61,&.e6/8%< .203/(;1/(61,&.e6/8%<
Firma Jihozpadn GHvDsk a.s. spolupracXMH VH Firma ma FF JJiho iho JJJ zzpadn padn GH GHvvD D vvvv sk sk a a kkkk .s. s s spolupra polupra ss ccXMH XMH VH
sttnm podnikHP VRMHQsk OHsy a statky s.p. na st sttnm tnm ttt podni podnikk iii HP HP kkkk VVRMHQ RMHQ VVVV sk sk kkkk OH OHsy sy aa st staa ttt tky s. tky s pp. na na
UHDOLzaci Dynamickho nkupnho systmu y p y
www.jz-drevarska.cz
Vizitka:
Vojensk lesy a statky R, s.p.
Zaloen spolenosti: 24. kvtna 1928
Obor podnikn: lesnictv
Management:
Generln editel: Ing. Ji Janota
Ekonomick nmstek: Ing. Zdenk Mocek
Vrobn nmstek: Ing. Jaroslav Melichar
Krom les samotnch obhospoda-
ujete tak zemdlskou pdu, ryb-
nky a spad pod vs i myslivost. Kter
z tchto odvtv vm dl nejvt ra-
dost a kter naopak starosti?
Vrmci naich treb tvo zisky zobhos-
podaovn lesa 70 %, zemdlstv in
necelch 10 % a dvacet procent z treb
zskvme z divize ostrahy a slueb pro
armdu R. Ostatn aktivity, jako je ryb-
stv amyslivost, in vtchto polokch
jen nepatrn procento.
Obhospodaujeme 189 000 ha honebn
plochy s tm, e myslivost provozujeme
ve vlastn reii. Z dvod elovosti
a zpsobu hospodaen na pozemcch
urench pro obranu sttu nejsou nae
honitby pronajmny. Redukn odlov je
provdn naimi zamstnanci aclem je
prodej trofejov zve zjemcm z ad
veejnosti. Jde tedy o provozovn ko-
mern myslivosti.
Losk hospodsk vsledek by se ml
pohybovat okolo 125 milion korun. Dky
pznivm cenm deva byl losk zisk
vy, ne se pedpokldalo. To nm umo-
nilo investovat do ady oprav techniky
a dalho zazen. Leton trn zisk, dle
mch odhad, nepeshne stku 100
milion korun. Dvodem je snen dotac
atak potu zakzek odArmdy R.
Kolik deva ron vytte a jak plochy
jsou znova osazeny? Chystte njak
zmny do budoucna?
Ron vytme 800 a 900 tisc m
3
deva
ansledn obnova tchto ploch in 1500
ha lesa vsadby novho lesa. V tomto
roce bychom chtli vyzkouet v ome-
zenm mnostv nov model, tzv. aukci
porost nastojato. Pjde o vysouten
konkrtn plochy s pedem zmenou
zsobou devn hmoty, kterou si vherce
aukce v dan lht sm vyt a prod.
Vzhledem kespecifce aelovosti hos-
podaen uplatujeme model vroby
aprodeje naOM (stvajc systm VLS).
Kloboucka lesn s.r.o. jako jedna z nejvtch lesnickch firem
v CR vam nabz nasledujc sluby:
info@klobouckalesni.cz
202 V/2011
VLM SR, .p.
Modern lesncka spolonos
Sasn VLM SR vznikli po rozdelen
eskoslovenska v roku 1993 pre potreby
efektvneho a ekologickho obhospoda-
rovania lesnej a ponohospodrskej pdy
vo vojenskch vcvikovch priestoroch
armdy SR. Hospodri na vmere 72 800
ha lesnej pdy s ronou abou cca
300 000 m
3
a tvoria ho tri odtepn z-
vody: Malacky, Kemarok, Kamenica nad
Cirochou a Sprva lesov v Plieovciach.
VLM SR, .p., Plieovce odroku 2004 preli
niekokmi fzami reorganizcie riadenia,
optimalizcie pracovnch postupov, zvy-
ovania technologickej abezpenostnej
rovne. Jednou znajdleitejch zmien
bol prechod nadodvku prc slubami,
prostrednctvom dodvateov prc vles-
nckych, ale aj inch innostiach, ktor tvo-
ria portflio podniku. Efekt, ktor ttny
podnik dosiahol, bol vtom, e sa zvila
produktivita prce v tchto odvetviach
a znilo reijn a odvodov zaaenie.
Pre optimalizciu riadenia vhlavnej les-
nckej innosti sa navetkch rovniach
riadenia podarilo vybudova jedinen
informan infratruktru sliacu pre
potreby evidencie, kontroly abezpenosti
riadenia vroby.
Ako jedin lesncka frma sme dokzali
implementova presn a transparentn
evidenciu vyaenho dreva pomocou
oznaovania vetkho dreva jedinenm
iarovm kdom. Tento systm zazname-
nva pohyb drevnej hmoty odmomentu
jej vyaenia a domomentu expedcie.
Rozrenm azmodernizovanm informa-
nej infratruktry sa n podnik psobiaci
od vchodu a po zpad Slovenska stal
modernm lesnckym podnikom, pracu-
jcim snajmodernejmi technolgiami
dostupnmi na naom trhu, uvdza ge-
nerlny riadite podniku Ing. Jn Jurica.
Naou prioritnou lohou je obhospoda-
rovanie lesov aponohospodrskej pdy
vo vojenskch vcvikovch priestoroch
vyuvanch pre vcvik Ozbrojench sl
SR. Hospodrenie pri udriavan a zve-
aovan vetkch funkci lesnch eko-
systmov tak, aby bol zachovan slad
medzi verejnoprospenmi zujmami
azujmami vlastnkov lesov vzmysle pod-
mienok trvalo udratenho hospodrenia
je poslanm, ktor je zakomponovan
vo vetkch prijmanch rozhodnutiach
ako aj vkonnch procesoch, popisuje
zameranie spolonosti.
Trvalo udraten
hospodrenie
Lesn a ponohospodrska pda, pred-
tm vyuvan pre armdne ely,
vo vojenskch obvodoch na zem
203 V/2011
Slovenskej republiky v podstate nee-
xistuje. Vo vojenskch obvodoch sa pre
vcvik ozbrojench sl vyuvali a stle
vyuvaj len pozemky, i u lesn alebo
ponohospodrske, sosobitnm reimom
hospodrenia aist druhy pozemkov ako
napr. zastavan plochy, ostatn plochy
alen vo vemi malej miere plochy vodn.
Vlesoch, ktor VLM SR, .p. spravuje, spo-
va trvalo udraten spsob hospod-
renia vdodriavan sborov kritri, sub-
kriri aindiktorov Slovenskho systmu
certifkcie lesov (SFSC), o pre podnik
znamen obhospodarovanie a uvanie
lesov alesnch pozemkov takm spso-
bom avtakom rozsahu, ktor zabezpe-
uje zachovanie biodiverzity, produktivity,
schopnosti prirodzenej obnovy, ekologic-
kej stability, ako i potencilu plni teraz
ivbudcnosti najdleitejie ekologick,
ekonomick a socilne funkcie, nielen
na miestnej, ale aj na nrodnej rovni,
ato bez negatvneho dopadu naostatn
ekosystmy.
Kov innos
Vstup Slovenska doE pre ns znamenal
predovetkm postupn prijmanie opat-
ren pre splnenie podmienok hospodre-
nia vyplvajcich z prvnych predpisov
harmonizovanch spredpismi Eurpskej
nie. Vstupom Slovenska doE aneskr aj
prijatm eura sa nm samozrejme otvorili
nov monosti obchodovania naeurp-
skom trhu. Zruenm colnho priestoru
bol urchlen proces dodvok od pre-
dajcu ku kupujcemu, hovor generlny
riadite. V sasnosti psobme na trhu
v Raksku, Posku a eskej republike.
Avak zanajv prnos vstupu Slovenska
do E povaujeme monos erpania
fnannch prostriedkov zfondov Eurp-
skej nie, dodva.
Kovou atm aj najrozvinutejou in-
nosou spolonosti je podla jeho slov
lesn vroba, teda sprva a vyuvanie
lesnho aponohospodrskeho majetku
aprrodnch zdrojov apodnikatesk in-
nos voblasti lesnej, ponohospodrskej,
drevospracujcej a ostatnej s nimi svi-
siacej vroby. Okrem toho VLM SP, .p.,
poskytuje sluby v oblasti poovnctva,
rybolovu, ubytovania, banskej innosti
ain, o poskytuje podniku irie podni-
katesk monosti.
Vizitka:
Vojensk lesy a majetky SR ttny podnik
Sdlo: Slovensk republika, Plieovce
Zaloen spolenosti: zaloen zakladacou listinou
zo da 30. 12. 1992
Poet zamstnanc: 217
Obor podnikn: lesnctvo, poovnctvo
Ron obrat spolenosti: cca 15 mil.
Management:
Generln editel: Ing. Jn Jurica
Zstupce generlnho editele, vedouc oddlen
vroby: Ing. Vladimr Ziman
Zstupce generlnho editele, vedouc oddlen
ekonomiky : Ing. Peter Krpean
204 V/2011
VLM SR, .p.
Modern lesncka spolonos
Investcie do budcna
V oblasti spracovania biomasy bolo
v poslednom obdob prijatch niekoko
zsadnch rozhodnut. V prvom rade je
potrebn vypracova prognzu voblasti
vsadby energetickch rchlorastcich
drevn nabielych plochch. Vroba bio-
masy bude perspektvne realizovan
predovetkm spracovanm vetkej do-
stupnej drevnej hmoty nehrbia naener-
getick tiepku, ako ispomnanm zakla-
danm plant pre rchlorastce dreviny.
Z pohadu technologickho zabezpe-
enia uvedenho vrobnho procesu
vsasnosti disponujeme dostatonm
technickm a personlnym zabezpe-
enm. V krtkom asovom horizonte
plnujeme vyuitie nami produkovanej
biomasy navrobu tepla vbytovch apre-
vdzkovch priestoroch, tvrd riadite.
V uplynulch rokoch podnik investoval
vo viacerch oblastiach. Nie je mon
opomen investcie vynaloen nakom-
plexn rekontrukciu nehnutenho ma-
jetku. Najvraznejie investcie boli vak
realizovan voblasti IT. Komplexn pre-
stavba MRP aplikcii, investcia dogeogra-
fckho informanho systmu, spustenie
elektronickej registratry acontent mana-
gementu, ako aj materilno technick
vybavenie vetkch pracovsk sa javia
ako jedny znajefektvnejch doterajch
investci, o vrazne posilnilo konkuren-
cieschopnos podniku nadomcom iza-
hraninom trhu. Vsasnosti rozvjame
tieto investcie alej, avak trend vo vvoji
tejto oblasti je tak rchly, e ns nti ha-
da alie nov rieenia ainvestova aj
naalej, uvdza riadite.
Situcia na Slovensku
Voblasti lesnho hospodrstva je situcia
z pohadu legislatvy pomerne zloit.
Na sprvu a obhospodarovanie lesov
vplva Ministerstvo pdohospodrstva
cez zkon olesoch asasne aj Minister-
stvo ivotnho prostredia prostrednc-
tvom zkona oochrane prrody akrajiny.
ia, vmnohch prpadoch si tieto zkony
odporuj, o sauje relne spravovanie
aobhospodarovanie lesov. Druhm ve-
km problmom je skutonos, e tt
neuhrdza i u ttnym alebo nettnym
vlastnkom lesov iadnu nhradu resp.,
ohodnotenie za produkciu pozitvnych
externalt t.j., mimoproduknch funkci
lesov. Vnosy z nich zskavaj v preva-
nej miere in subjekty ne sprvcovia
avlastnci lesov.
Prioritou VLM SR, .p., je z dlhodobho
hadiska udranie konkurencieschopnosti
podniku apostupn zvyovanie objemu
investci, ako aj veobecn rozvoj podni-
kateskch aktivt.
Autori fotograf: Ing.Pavol Tomala,
Ing.Jn Chlp, Ing.Teodor Derco
Spolonos VPP s.r.o. Jelenec sa zaober dovozom, predajom a servisom lesnej techniky
na zem Slovenskej republiky od roku 1996. V ponuke m irok sortiment strojov
urench na abu, manipulciu, spracovanie,
drvenie a likvidciu drevnej hmoty.
Lesn traktory VALTRA s vhodn ako an
prostriedok k vyvacm spravm, lesnm frzam,
harvesterom, procesorom, tiepkovaom, lanovkami
a a na prce v lesnch klkach. Ccharakterizuje ich
najm vysok svetlos podvozku, vysok vkon (70
370 HP), rovn profl podvozku bez krtiaceho
momentu, vysok pevnos rmu a vemi dobr
jazdn vlastnosti v akom lesnom terne.
V sortimente spolonosti s taktie vyvacie vozy
(8 14 ton) ahydraulick ruky PATRUUNA aKESLA,
profesionlne diskov a bubnov tiepkovae
JUNKKARI a KESLA (do 60 cm), lesn a pov frzy
SEPPI M, harvestery a procesory KESLA, lesn
navijaky IGLAND, Fransgard, Pfanzelt a stroje na
bezvzkov ahanie dreva Fransgard. Novinkou s
vrubov energetick kliete Biojack a do priemeru
30 cm.
K vetkm strojom zabezpeujeme kvalifkovan
zrun apozrun servis na celom zem SR.
1DDUPD$/%$)RUUHVWVUR6PLDQ\6ORYHQVNRPiKLVWyULXRGURNXPLQXOpKR
VWRURLD D QDFKiG]D VD QD ~]HPt 9FKRGQpKR 6ORYHQVND Y RNUHVH 6SLVNi 1RYi 9HV
UHJLyQ6SLNWRUiMHERKDWi]DVW~SHQtPLKOLQDWpKRGUHYDSUHQDXGUHYRVSUDFXM~FXVSR-
ORQRV
6SRORQRV$/%$)RUUHVWVURMH]DORHQiQDPD[LPiOQRPY\XLWtGRVWXSQFKLQYHVWRYD-
QFKWHFKQROyJLtQDVSUDFRYDQLHGUHYQHMVXURYLQ\DXWRPDWL]RYDQpSUYN\SRUH]XDGRSUDY-
QFKV\VWpPRYVXLDUQHGUHYDD]DEH]SHHQLDWUYDOFKGRGiYRNVXURYLQ\SUHVSRORQRV
Y\EXGRYDQLD VL HNRQRPLFN\ VWDELOQFK RGEHUDWHRY QDLFK YURENRY R E\ ]DEH]SHLOR
HNRQRPLFNDSUHYiG]NRYUDVWDVWDELOLWXUP\QDWUKX
'RGiYDWHVNRRGEHUDWHVNpY]DK\PHG]LOHVQPLVSRORQRVDPLNWRUPLDNRGRGiYDWH-
OLDGUHYQHMVXURYLQ\V~9RMHQVNpOHV\DPDMHWN\R].HPDURNDVXEMHNW\PHVWVNFKOHVRY
V~]DORHQpQDRERMVWUDQQHMG{YHUHDRWYRUHQRVWLNWRUpVDWNDM~SUREOpPRYQDWUKXVGUH-
YRP DOH KODYQH MH WR SODWE\ VFKRSQRV QiV VSUDFRYDWHRY
DRGEHUDWHRYGUHYDNWRUiQDGQHQFKHXUySVN\FKDVYH-
WRYFKWUKRFKQLHMHMHGQRGXFKi2EMHPVSUDFRYDQLDGUHYQHM
KPRW\ VD X QiV SRK\EXMH Y PQRVWYH P
3
URQH Y-
VOHGNRPV~YUREN\SUHVWDYHEQp~HO\NWRUpXPLHVWXMHPH
YPQRVWYHQDGRPiFRPWUKXRVWDWQpV~GLVWULEXRYDQp
GR]DKUDQLLD
1DLPS{VREHQtPYUHJLyQH9FKRGQpKR6ORYHQVNDDREODVWL6SLDFKFHPHSULVSLHNUR]-
YRMX WRKWR UHJLyQX D KODYQH N Y\WYRUHQLX QRYFK SULPiUQ\FK D QiVOHGQH VHNXQGiUQ\FK
SUtOHLWRVWtNWRUpWDNQDSRPiKDM~N]Y\RYDQLXLYRWQHM~URYQHYREODVWL9FKRGQpKR6OR-
YHQVND
$/%$ )RU U HVW V U R
$/%$)RUUHVWVUR3DYOD6XULQD6PLDQ\6ORYHQVNiUHSXEOLND
206 V/2011
Msc v Evrop
Komise chce lep
normy, kter by
poslily evropskou
konkurenceschopnost
a podpoily zjmy
spotebitel
Normy jsou rozhodujcm nstrojem me-
zinrodn konkurenceschopnosti. Spote-
bitel by nemli bt nuceni nkolikrt
mnit nabjeku u svch elektronickch
pstroj. Tak masov en elektrickch
automobil se neobejde bez obecnch
norem pro jejich nabjen. Spolenosti vy-
rbjc mobiln telefony nebo potaov
vybaven veejn svdj boj o vedouc
roli svch norem. Dobr norma me ne-
pochybn zjednoduit ivot spotebitele,
podpoit udriteln rozvoj, poslit evrop-
skou konkurenceschopnost a vedouc
postaven vtechnologich nasvtovch
trzch.
Evropsk komise dnes navrhuje srii legis-
lativnch anelegislativnch opaten kvy-
pracovn vtho potu norem, jejich
pprava by byla zrove rychlej. Normy
jsou soubory dobrovolnch technickch
kritri akritri kvality pro vrobky, sluby
a vrobn procesy. Nikdo nen povinen
je pouvat i uplatovat, ale pomhaj
podnikm spolupracovat aetit penze
spotebitelm. V minulosti vak bylo
teba nkolik let kvypracovn evropsk
normy, proto mly nkter normy pli
velk zpodn za rychle se vyvjejcmi
technologiemi. Proto byla nkter od-
vtv zdrenliv kzapojen se donorma-
lizace nebo nebyla sto mt zpozitivnch
ink norem uitek. To by ml zmnit
pedloen soubor opaten. Evropsk
rada vesvch zvrech z4. nora oUnii
inovac vyzvala Komisi, aby vypracovala
nvrhy naurychlen, zjednoduen amo-
dernizaci normalizanch postup, a to
zejmna sclem umonit, aby se normy
vypracovan prmyslem mohly stt ev-
ropskmi normami.
Ktomu, aby byla Evropa spn, mus
reagovat navzvu krychl inovaci, udr-
itelnosti, konvergenci technologi a in-
tenzivn svtov konkurenceschopnosti.
Dynamick evropsk standardizan
systm je zsadn pro poslen kvality
ainovace aposlen role Evropy jako sv-
tovho ekonomickho initele, uvedl
mstopedseda Evropsk komise Antonio
Tajani, kter je odpovdn za prmysl
apodnikn. Krom toho normy umouj
nm vem, abychom obdreli tu nejlep
kvalitu udritelnch vrobk zani cenu.
Normalizace je tak klovou podmnkou
pro sprvn fungovn naeho vnitnho
trhu, dodal.
Sprva ekonomickch
zleitost v EU:
vznamn krok vped
Evropsk unie ajej lensk stty pijaly
adu dleitch rozhodnut, kter posl
ekonomickou arozpotovou koordinaci
vcel EU azejmna veurozn. Vyv se
tak nerovnovha existujc mezi dvma
stmi evropsk hospodsk amnov
unie. Nedvn krize ukzala, e je velmi
dleit, aby lensk stty koordinovaly
sv hospodsk politiky vu spoluprci.
Pijat rozhodnut tuto tsnj koordinaci
zajist. Vzjemn provzan ekonomiky
lenskch stt EU tak budou moci lpe
vydldit cestu rozvoji a tvorb novch
pracovnch mst. Jedn se o vznamn
pokrok.
Nov sprva ekonomickch zleitost
je zaloena na tech hlavnch reakcch
nakrizi:
1. Poslen naeho spolenho hos-
podskho programu p snj m
dohledem EU.
Schvlili jsme hospodsk priority pro EU:
Strategie Evropa 2020 je spolenm hos-
podskm programem EU. Stanov jasn
priority acle narovni EU ajednotlivch
lenskch stt zaelem podpory rstu
Evropy vptm desetilet. Ron analza
rstu uruje prioritn opaten pro ptch
osmnct msc, kter se stvaj soust
nrodnch cl aopaten itch namru
potebm jednotlivch lenskch stt.
Pakt euro plus stanov dodaten zvazky
pro zem, kter se ho astn.
Bude zaveden psnj dohled EU nad
hospodskmi a fsklnmi politikami:
Komise navrhla vybavit EU lepmi pro-
stedky kzabrnn neudritelnm veej-
nm fnancm avrazn nevyven kon-
kurenceschopnosti mezi lenskmi stty.
Systm zahrnuje sankce: zemm eurozny,
kter nedodruj pravidla, mohou hrozit
pokuty. Evropsk parlament aRada maj
balek opaten dokonit vervnu 2011.
Budeme projednvat nae hospodsk
priority a rozpotov politiky kad rok
ve stejnou dobu: N nov koordinan
nstroj kmonitorovn zvazk narovni
EU se nazv evropsk semestr. Vprvnm
pololet kadho roku se budou konat dis-
kuse ohospodskm programu EU naz-
klad ron analzy rstu, kterou Komise
pedlo vlednu, aoprioritch lenskch
stt, kter lensk stty pedlo najae
vesvch nrodnch programech. Vervnu
budou vydna konkrtn doporuen pro
jednotliv zem a lensk stty budou
mt as je zapracovat dosvch rozpot
ahospodskch politik napt rok.
2. Zabezpeen stability eurozny.
Vroce 2010 reagovala EU nakrizi sttnch
dluh zavedenm doasnch podprnch
mechanism, kter v roce 2013 nahrad
stl Evropsk mechanismus stability.
Tato podprn opaten pomhaj za-
bezpeit fnann stabilitu eurozny. Jsou
podmnna psnmi programy fskln
konsolidace areforem avytvena vzk
spoluprci s Mezinrodnm mnovm
fondem.
3. Ozdraven finannho sektoru.
EU zavedla nov pravidla azdila agen-
tury k vasnjmu rozpoznn a een
vekerch problm a k zajitn toho,
aby byli vichni akti vefnannm sek-
toru dn regulovni a kontrolovni.
Mezi dal opaten v tomto sektoru se
zaad systematitj apsnj ztov
testy bank, kter prv probhaj. Zdrav
fnann sektor je zkladn podmnkou
toho, aby podniky a domcnosti mly
pstup kvrm.
Evropsk komise vt
zaloen Institutu
evropskho prva
Komisaka Evropsk unie pro spravedlnost
Viviane Redingov oznaila zaloen Insti-
tutu evropskho prva za dleit krok
nacest kvytvoen evropskho prostoru
prva. Institut, kter je nezvislou nezis-
kovou organizac, bude pomhat zlepit
prvn jednotnost vEvrop tm, e bude
pinet praktick rady tvrcm politik
apedstavitelm veejn sprvy.
207 V/2011
Zaloen Institutu evropskho prva je
dleitm milnkem pi vytven celounij-
nho prostoru prva aspravedlnos, uvedla
mstopedsedkyn Komise Redingov.
Institut m potencil dodat znanou
pidanou hodnotu evropskmu prvnmu
vzkumu, kter zdokonaluje provdn
prva EU apomh, aby prvo fungovalo
ku prospchu oban i podnik.Jsem
pesvden, e Institut evropskho
prva pln vyuije bohat rznorodosti
evropskch prvnch systm apispje
krozvoji evropsk prvn kultury.
Nakadodenn ivot evropskch oban,
podnik a vnitrosttnch politickch
a prvnch struktur m evropsk prvo
zsadn vliv. Pro dal rozvoj azdokona-
len vech oblast evropskho prva
civilnho, trestnho nebo sprvnho je
zapoteb akademick vzkum ajustin
vzdlvn.
Institut bude pomhat analyzovat obte,
kterm el praktikujc prvnci, hledat
mon een, kter by zlepila uplat-
ovn prva EU, a pipravovat obecn
nvrhy reforem prvnch pedpis EU
ve vech oblastech. Pro prvnky, aka-
demiky a jin specialisty bude rovn
mstem pro vmnu informac adiskus.
Iniciativa vytvoit Institut evropskho
prva podporovan aknm plnem Ko-
mise na vytvoen skutenho prostoru
svobody, bezpenosti aprva pro obany
(IP/10/447) se inspiruje nevldn organi-
zac snzvem American Law Institute. Ta
hrla zsadn roli pi vytven jednotnho
obchodnho zkonku, jen nap pade-
sti stty USA usnaduje koupi, prodej
adal obchodn transakce.
Krom poslen evropskho prvnho v-
zkumu hodl Komise zdokonalit kolen
praktikujcch prvnk, pokud jde opo-
uvn a uplatovn prva EU v praxi.
Napodzim proto plnuje pedstavit kom-
plexn akn pln evropskho justinho
vzdlvn.
Institut evropskho prva bude:
t hodnotit astimulovat vvoj prva EU,
prvn politiky apraxe;
t pedkldat nvrhy, jak dle rozvinout
cel soubor prva EU ajak poslit pro-
vdn prva EU lenskmi stty;
t identifkovat a analyzovat prvn v-
voj voblastech vpravomoci lenskch
stt, kter jsou relevantn na rovni
EU;
t studovat pstupy EU kmezinrodnmu
prvu aposilovat roli, kterou by prvo
EU mohlo hrt v globlnm mtku,
nap. u nvrh mezinrodnprvnch
instrument nebo vzorovch pravidel;
t provdt panevropsk vzkum iusnad-
ovat jeho provdn, nap. zsady
a pravidla pro vytven, posuzovn
a zdokonalovn prvnch pedpis,
kter jsou spolen vem evropskm
prvnm systmm;
t mstem pro vmnu nzor mezi prv-
nky vychzejc zrznch prvnch tra-
dic, ato jak prvnk zakademickch
kruh, tak soudc, advokt nebo dal-
ch prvnch odbornk,
t Rada institutu me, bu zvlastn ini-
ciativy, nebo v nvaznosti na dosti
uchaze, udlovat stipendia.
t Institut bude sdlit veVdni vRakousku.
Mn byrokracie pro
mal podniky
Na zasedn konanm ve dnech
30. a 31. kvtna projednala Rada pro
konkurenceschopnost celou adu inicia-
tiv, jejich clem je snit byrokracii, atm
usnadnit ivot malm a stednm pod-
nikm. Heslem dne bylo zjednoduen,
inteligentn regulace, hladk prbh zen
apomoc.
Rada pezkoumala iniciativu Small Busi-
ness Act(SBA), kter od svho zahjen
ped dvma roky vznamn pispla
ke zlepen podnikatelskho prosted
pro mal astedn podniky. Vbudoucnosti
se sil zam zejmna nasnen byro-
kracie, usnadnn pstupu kfnancovn,
podporu pstupu podnik nanov trhy
apovzbuzen podnikavosti.
Ministi posoudili pokrok dosaen
votzce vytvoen nov formy obchodn
spolenosti, tzv. Evropsk soukrom spo-
lenosti neboli SPE (zlatinskho Societas
Privata Europaea), sclem eit problmy,
snimi se potkaj mal astedn podniky,
kter chtj psobit ivzahrani. Zizovn
poboek v jinch lenskch sttech je
vsouasnosti velice nkladnou aasov
nronou zleitost, nebo kad lensk
stt m pro zakldn obchodnch spo-
lenost sv specifck pravidla. Evropsk
soukrom spolenost s sebou pinese
fexibiln reim prva obchodnch spole-
nost pro celou EU asn nklady nado-
drovn pedpis spojen se zakldnm
aprovozem malch astednch podnik.
Napoadu jednn bylo rovn zjednodu-
en pravidel vkaznictv pro mikropod-
niky. Ministi doshli politick dohody
onov smrnici, kter lenskm sttm
umon osvobodit velmi mal podniky
(tj. podniky smn ne 10 zamstnanci)
od povinnosti zveejovat ron etn
zvrku. Kbodm, unich je jet teba
naleznout shodu, pat prahov hodnoty
pro obrat abilann sumu, kter se budou
pro vymezen mikropodnik pouvat.
V oblasti vzkumu Rada pezkoumala
spolen program Eurostars, jen spn
mal astedn podniky podporuje spoluf-
nancovnm trn orientovanch vzkum-
nch projekt, kter tyto podniky uskute-
uj. Tento program se opr orozshlou
evropskou spoluprci lenskch stt
pi aplikovanm vzkumu a inovacch
ve vech technologickch nebo prmy-
slovch oblastech.
Mal astedn podniky, jich vEU psob
23 milion, tvo pte jejho hospod-
stv, podlej se hlavn mrou na tvorb
bohatstv a hospodskm rstu a jsou
hlavnm motorem inovac. Vce ne 99 %
vech evropskch podnik v Evropsk
unii tvo prv mal a stedn podniky.
Zamstnvaj vce ne 90 milion osob,
co pedstavuje 67 % pracovnch sil vsou-
kromm sektoru. Devt zdeseti malch
a stednch podnik jsou mikropodniky
smn ne 10 zamstnanci.
Svt se mn
Ped 70 lety zemel
zakladatel znaky
Jawa Frantiek
Janeek
Ped 70 lety, 4. ervna 1941, zemel
ve svm praskm zvod esk pr-
myslnk, konstruktr azakladatel znaky
Jawa Frantiek Janeek. Kvrob svtov
proslulch motocykl se tento nadan
a prozrav technik dostal pes prodej
avvoj zbran.
Po prvn svtov vlce zaloil Janeek
vPraze-Nuslch zbrojovku, kter zamst-
nvala pes 1 100 pracovnk. Potkala se
ale s klesajcm odbytem, a tak Janeek
vsrpnu 1929 zaregistroval znaku Jawa,
na n zskal licenci od nmeckho v-
robce motocykl Wanderer. Prvn stroje
pli spolehliv nebyly, obrat klepmu
nastal a spchodem konstruktr Ang-
liana George Williama Patchetta aJosefa
Jozfa.
Za druh svtov vlky obsadila Jane-
kovy zvody nmeck armda. Zakladatel
frmy vak prozrav nechal ukrt ped
Nmci tisce nhradnch dl akonstruk-
ti pracovali na vvoji novch stroj
ilegln. Povlce mla Jawa dky nepe-
ruenmu vvoji nskok ped konkurenc
amohla zat ihned vyrbt. Nov moto-
cykl Jawa 250, takzvan prk, si rychle
zskal svtovou proslulost.
Frantiek Janeek se narodil vevchodo-
esk vsi Klter nad Ddinou 23. ledna
1878. Vzdln zskal natechnice vPraze
a Berln. Jako zamstnanec Kolbenovy
tovrny pobval tak vNizozemsku, kde
se zaal vce vnovat sv celoivotn
vni vynalzn. Zdokonalil napklad
obloukovou lampu a pihlsil na 60 pa-
tent voboru zbran.
Ped 84 lety byla
ukonena vroba
automobilu Ford
modelu T
Kdy z tovrnho psu v Detroitu sjel
27. kvtna 1927 posledn automobil Ford
model T, ml vrobn slo 15,007.033.
Teprve omnoho desetilet pozdji tento
poet pekonal legendrn Brouk zVolks-
wagenu.
Prvn Ford modelu T, lidov nazvan
Plechov Lza nebo Lzinka, byl vyroben
27. z 1908. Byl to tyvlec sobsahem
2,9 litru, vkonem 20 koskch sil, maxi-
mln rychlost 70 kilometr za hodinu,
spotebou okolo 14 litr nasto kilometr,
vil 600 kilogram apedevm stl 825
dolar, dky emu byl dostupn ipro p-
slunky stedn vrstvy. Pot, co byla vroce
1913 zavedena jeho psov vroba, klesla
ijeho cena a nakonench 260 dolar.
Jeho karoserie, nejprve devn, potaen
plechem, odroku 1911 celokovov, byla
nabzena vrznch variantch. Ikdy zpo-
tku byly vozy igrantov erven, syt
zelen, modr nebo ed, odroku 1914
mly barvu vhradn ernou. Plechov
Lzinka byla maximln spolehliv, odoln
a jednoduch. idi, pokud nebyl na-
prost technick antitalent, si pr dokzal
ppadn defekty opravit sm zapomoci
roubovku, drtu avkac gumy.
Ped 130 lety se zaal
v Praze pouvat
klasick telefon
U kolbky klasick telefonn linky
vPraze stla osvcen podnikatelsk ro-
dina Frey. Bedich Frey z Freyenfelsu
byl majitelem proslul lkrny U b-
lho jednoroce na Staromstskm n-
mst. Za svho pobytu v Pai piichl
k cukrovarnictv a v roce 1835 zaloil
vtehdy odlehlch Vysoanech cukrovar.
V tme roce se narodil jeho syn Bed-
ich Frey mlad, jen pozdji rodinn
podnik rozvjel. Jeho piinnm se od
21. kvtna 1881 zaal na zem dnen
Prahy poprv prakticky pouvat telefon.
Zaspoluprce schemikem Hugo Jelnkem
Frey vyvinul novou metodu itn cukru,
takzvanou Frey-Jelnkovu saturaci. Poot-
cov smrti Bedich junior frmu pevzal
anaas se stal istarostou Vysoan. Azaal
tak myslet dopedu v irm spektru.
Vroce 1881 si nechal jako prvn praktick
uivatel zavst telefonn linku, asi kilometr
dlouh kabel ze svho bytu dokancele
cukrovaru.
Z on linky se nedalo dovolat nikam ji-
nam ne prv dobytu i kancele. Ale
telefon byl patentovn vUSA vroce 1876.
Uhlkov mikrofon pochz z Edisonovy
dlny aje odva roky mlad atho roku
zskal patent natelefonn s Emile Berliner
vPai. Bedich Frey tedy zaal pouvat
novou technologii pouhch pt let poje-
jm patentovn.
seznam inzerent
A+M Rousnov s. r. o. ................................................ 177
AKERMANN ELECTRONIC PRAHA, spol. s r. o. ............... 107
ALBA Forrest s. r. o. ................................................... 205
ALFA LAVAL s. r. o. ..................................................... 123
APEK Praha, s. r. o. .................................................... 112
ARC-Heating s. r. o. ................................................... 119
Asco-Joucomatic, s. r. o. ............................................. 123
AUTO - IMPEX spol. s r. o. ............................................ 183
AUTO FUTURE, s. r. o. .................................................. 157
Automotive Lighting, s. r. o. ........................................ 23
Autosaln Brno 2011 ................................................9-10
BALJER-ZEMBROD, spol. s r. o. .................................... 199
BASE IC, s. r. o. ........................................................... 117
BECKER PRNTE esk republika s. r. o. ........................ 67
Berolina ................................................................... 193
Beskyd Cargo, s. r. o. .................................................. 115
Blatensk strojrny s. r. o. ............................................ 59
BLLHOFF, s. r. o. ....................................................... 125
BONUL, s. r. o. ........................................................... 182
Borbet ....................................................................... 29
Brammer Czech a. s. .................................................... 60
BROM FRANTIEK s. r. o. ............................................ 139
CARGO PRAGUE s. r. o. ................................................ 117
COFELY a. s. ............................................................... 182
CRAISS Logistic s. r. o. .................................................. 49
CWS s. r. o. ................................................................ 103
CZ BASTAV s. r. o. ......................................................... 72
SOB FACTORING a. s. .................................................. 11
DACHSER Czech Republic a. s. ..................................... 141
DOXX - Stravn lstky, spol. s r. o. ................................ 180
Dr.-Ing. Max Schltter GmbH & Co. KG ....................... 176
Duex, s. r. o. .............................................................. 68
Dhy Veea a spol., s r. o. .......................................... 163
EBK ERET BERNARD, s. r. o. ......................................... 124
Eickhof polonia ltd. ..................................................... 73
EKOMONT NITRA, s. r. o. ............................................. 103
EL-NE Elektrotechnika s. r. o. ........................................ 79
ELCON BRATISLAVA a. s. organizan sloka Praha .... 102
ELDOR II, spol. s r. o. .................................................. 105
ELEKTROSPOLENOST B.D. spol. s r. o. ........................... 76
ELIPROM spol. s r. o. .................................................... 76
EMONTAS, s. r. o. ......................................................... 78
ENERGO CONTROL s. r. o. .............................................. 94
ENERGOTERM a. s. ....................................................... 94
Enviform a. s. ............................................................ 135
ERBY - STATIKA STAVIEB, s. r. o. ..................................... 93
Exportn cena DHL UniCredit .................................. 19-21
FAMUR S. A. ................................................................ 70
FEIco, spol. s. r. o. ........................................................ 45
Fibet S. p. A. ................................................................ 46
For Industry ..................................................................7
Fumagallivalve ...................................................... 90-91
GASCONTROL, spolenost s r. o. .................................... 68
GAUSS Electronic s. r. o. ............................................. 105
GEOAKTUL, s. r. o. ...................................................... 95
Ginesio Plus a. s. ....................................................... 197
GLENTOR s. r. o. ........................................................... 70
GLOBAL SYSTM, spol. s r. o. ......................................... 34
Haberkorn Ulmer, s. r. o. .............................................. 35
HANZL ELEKTROMONTE s. r. o. ................................... 76
HAWLE ARMATURY, spol. s r. o. ................................... 157
HELGOS s. r. o. ........................................................... 164
HENNLICH INDUSTRIETECHNIK spol. s r. o. ..................... 71
Hewlett - Packard .................................................. 84-85
HOBES, spol. s r. o. ..................................................... 161
CHEMOPROJEKT, a. s. ................................................. 145
ICZ a. s. ....................................................................... 40
IMET-AKE s. r. o. ........................................................... 95
IMET-CZ, spol. s r. o. ................................................... 131
INA SKALICA spol. s r. o. a INA Kysuce a. s. ................ 32-35
INCO ENGINEERING, s. r. o. ............................................ 72
Instalatrstv, zmenictv M.M., spol. s r. o. .............. 117
INSTAR ITS Ostrava, a. s. ............................................ 189
International Aluminium Casting .............................. 113
IPESOFT spol. s r. o. .................................................... 100
ISS Facility Services spol. s r. o. ................................... 179
Jihozpadn devask a.s. ......................................... 201
JOHNSONDIVERSEY CR s. r. o. ...................................... 193
JOMIKOV s. r. o. ............................................................ 69
Josef Kopiva Racio s. r. o. .......................................... 187
JVP Praha a. s. ............................................................. 55
K & H KINETIC a. s. ..................................................... 158
Kabelkom spol. s r. o. ................................................ 168
KAESER KOMPRESSOREN s. r. o. .................................. 177
KMEN ENGINEERING s. r. o. ....................................... 172
KLOBOUCK LESN s. r. o. ............................................ 201
Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r. o. .... 49
Koramex a. s. ............................................................ 106
KOV VELIM s. r. o. ....................................................... 123
KOVAL SYSTEMS, a. s. ................................................. 181
Kovomont Rosice spol. s r. o. ........................................ 60
Krlovopolsk Steel s. r. o. ........................................... 55
KRTOKA CHEMIN spol. s r. o. .................................... 195
KS Klima Service a. s. ................................................ 40
KUKA .......................................................................... 28
Kvinting spol. s. r. o. .................................................. 165
KZ-Prmyslov itn s. r. o. ....................................... 48
LABSK, strojn a stavebn spolenost s. r. o. .............. 149
LAKUM - GALMA a.s. .................................................. 127
Landis + Gyr s. r. o. ...................................................... 86
LASER-TECH, spol. s. r. o. ............................................ 177
Liebherr Stavebn stroje CZ s. r. o. ................................. 60
LIKO-S, spol. s r. o. ....................................................... 35
Link24 systems s. r. o. ................................................ 199
LiV - EPI, s. r. o. .......................................................... 101
Lumius, spol. s r. o. ...................................................... 40
Lyoness Management GmbH ....................................... 31
M.L.K. stavebn a obchodn spolenost, spol. s r. o. ...... 165
MalenaLak s. r. o. ...................................................... 127
Martech s. r. o. - SK ...................................................... 30
ME - INSPECTION SK, spol. s r. o. .....................................9
MERIT GROUP a. s. ..................................................... 175
Metran Rohsto -Handels .............................................8
Mettler - Toledo, s. r. o. ................................................ 30
Miroslav Cibrk, CK Stavba st n.L. ............................ 168
MONTN A VROBN SDRUEN spol. s r. o. ............... 153
MPSJ spol. s r. o. ........................................................ 168
MSEM, a. s. ................................................................. 77
Mrdter Dvok, lisovna, spol. s r. o. ............................ 45
NARETEC s. r. o. ........................................................... 38
O L S P E D s. r. o. ........................................................ 199
OCENN ESKCH PODNIKATELEK ................................ 18
OK-Tours, a. s. ........................................................... 165
OR-CZ spol. s r. o. ....................................................... 162
PAKRA ZF servis s. r. o. ................................................. 55
PALSERVIS, s. r. o. ...................................................... 127
Pantek (CS) s. r. o. ...................................................... 107
Piska a syn a. s. ........................................................ 161
PLOSAB s. r. o. ............................................................. 72
POL-ALPEX, s. r. o. ........................................................ 71
POLCARBO spol. s r. o. .................................................. 72
PPO GROUP CZ, s. r. o. .................................................. 41
Princip a. s. ............................................................... 165
PRISTA OIL SLOVAKIA, s. r. o. ......................................... 56
ProCS, s. r. o. ............................................................... 95
PROJECT DESIGN, ENGINEERING & CONSTRUCTION
MANAGEMENT s. r. o. . .................................................. 39
PROMENS a. s. ............................................................. 55
Prv Vchodoslovensk stavebn s. r. o. ..................... 172
PS PROFI s. r. o. ......................................................... 150
PSJ Hydrotranzit, a. s. ................................................ 111
PVK s. r. o. ................................................................. 159
RELKO, spol. s r. o. ........................................................ 93
RES-UH s. r. o. ............................................................ 191
REXIM spol. s r. o. ...................................................... 117
Rexnord Kette GmbH ................................................ 129
RH ELEKTRO s. r. o. ....................................................... 76
ROBINCO Slovakia s. r. o. ............................................ 179
RPS Ostrava, a. s. ........................................................ 72
RVS Chodov, s. r. o. .................................................... 120
Saint- Gobain ........................................................ 26-27
Saturitas s. r. o. ......................................................... 211
SEAK - Ing. Jozef Sedlk ............................................... 24
SEASPOL s. r. o. .......................................................... 189
SENIOR spol. s r. o. ..................................................... 168
SES ENERGOPROJEKT s. r. o. .......................................... 93
Schmiedeberger Gieerei GmbH ............................... 131
SCHUNK Intec s. r. o. .................................................... 48
SIGMA SLOVAKIA, spol. s r. o. ........................................ 94
Skalensk autodoprava a. s. ........................................ 60
Slavnosti Piva ............................................................. 15
SOKOFLOK s. r. o. ........................................................ 159
SSAB Swedish Steel, spol. s r. o. ................................. 131
Stavitelstv eho s. r. o. ............................................ 147
STAVOPLAST KL spol. s r. o. ......................................... 150
SV servisn s. r. o. ......................................................... 47
SVITEK TRADING s. r. o. ................................................ 71
SVS, spol. s. r. o. ........................................................ 195
T-Systems Czech Republic a. s. ................................ 88-89
Teplotechna - Prima, s. r. o. ....................................... 186
TERMOSTAV - MRZ CZ, s. r. o. ................................. 96-97
TERMOTECHNA a. s. ..................................................... 95
TESAS TOP s. r. o. ....................................................... 200
TESTING SERVICE s. r. o ................................................. 28
TFM slovakia s. r. o. .................................................... 124
TGsystem s. r. o. ......................................................... 100
TNT EXPRESS WORLDWIDE ......................................... 165
Tran - Sig - Ma spol. s r. o. ........................................... 159
TRANSL, v. o. s. ............................................................ 69
TRANSLOG s. r. o. ....................................................... 180
Transtech CZ, a. s ......................................................... 87
TRW ............................................................................ 25
Tineck gastrosluby s. r. o. ....................................... 136
UNI-IMPORT Praha spol. s r. o. .................................... 109
V-PRINT s. r. o. ........................................................... 124
VAMK s. r. o. ............................................................... 48
VAREX CZECH s. r. o..................................................... 163
VEGETATIO, s. r. o ....................................................... 100
VEMEX s. r. o. ............................................................. 144
VHS Vodohospodsk stavby, spol. s r. o. ................ 153
VIENNA-COMPONENTS-TRADING s. r. o. ....................... 107
Vlastimil Michajlov DREVOVYROBA ............................. 115
Vodohospodsk stavby Javornk - CZ s. r. o. .............. 198
Voestalipine Tubulars ................................................ 110
VPP verejno-prospen podnik spol. s r. o. ............... 204
VEZ, a. s. ................................................................... 94
W. A. G. minerln paliva, a. s. .................................... 198
WAGO Elektro, spol. s r. o. ............................................2
WATERS GESELLSCHAFT M. B. H. ................................. 151
YASKAWA Czech s. r. o. ................................................. 47
Zakady Grniczo-Hutnicze Bolesaw S. A. ................ 116
ZAM - SERVIS s. r. o. ..................................................... 69
ZVNOVEC a. s. .......................................................... 153
ZVVZ a. s. .................................................................. 129
209 V/2011
210 V/2011
Dr. Ing. Jn Fabin
Poprv fral v11 letech
bodem vjinak rychlm pracov-
nm ivot.
Z mnohch mylenek, kter
ho provzej ivotem, zvl
vyzvedv jednu: Spoctivost
nejdl dojde. Zsadn ho za-
shla jedna dleit udlost
vosobnm ivot vobdob
dospvn nhle zemeli b-
hem krtk doby ddeek
i babika, u kterch il, je-
liko rodie byli jet vAf-
rice, a jemu krom povin-
nost nagymnziu zstala
starost iocel hospod-
stv adm.
Vstvm v 6.30 hodin,
kdy vtinou vstvaj
nae dti. Prv ony
jsou nejlepm a nej-
krsnjm budkem.
Nsleduj bn rann
innosti apak lehk sn-
dan aj, peivo, sr,
unka ahodn smchu
ktomu;-).
U sndan hudbu ne-
poslouchm, netu noviny, nedvm se
na televizi, necvim, nerelaxuji Dti
vypluj program dokonale, take poslou-
chme smch adtsk moudra ta jsou
lep ne zprvy, pedevm v posledn
dob.
Krom ptku nosm do prce obleky.
Pokud nejsem v prci, dvm pednost
pohodlnmu, sportovnmu nebo elegant-
nmu obleen, rozhoduji se podle situace.
Do prce odjdm vtinou kolem 7.30
hodin, asto vezu syna dokolky. Cestou
mu musm poutt jeho oblbence, tento
msc jsou to Proclaimers, R&R Band Mar-
cela Woodmana, havajsk muzika, take
se spolu ladme naden. Jezdm Audi A6
Avant, ajeliko mi to zdomu doprce trv
pouze 34 minuty, tak dn telefonty
vtinou nestihnu ;-).
Typick den u m ani neexistuje, asto
se jeho obsah mn ivcekrt vprbhu
dne. Obvykle pracuju vkanceli, ale n-
kdy a 50 % dne trvm najednnch. Nej-
dleitj koly apotebn tmata nej-
radji probrm osobn. Cestuju hodn,
hlavn pi reprezentaci spolenosti NWR
vi investorm aakciovm trhm. Volm
letadla, vlaky, auta, autobusy, prost jez-
dm vm, co m kola.
Obdvm vtinou v kantn OKD, na-
prost vtina obd je s kolegy, kde
Dr. Ing. Jn
Fabin je editelem pro rozvoj
a strategii, mstopedsedou pedstaven-
stva a zstupcem generlnho editele
OKD, a. s. Pipomeme, e OKD je jedi-
nm producentem ernho uhl v esk
republice, t jej v hlubinnch dolech
v jin sti Hornoslezsk uheln pnve
v Ostravsko-karvinskm revru.
Jn Fabin m nasvm kont, vtom dob-
rm slova smyslu, vak funkc mnohem
vc pojme si je alespo vyjmenovat:
provozn editel NWR, pedseda pedsta-
venstva NWR Karbonia SA, viceprezident
Sdruen pro rozvoj Moravskoslezskho
kraje, len pedstavenstva Hospodsk
komory Moravskoslezskho kraje, len
vdeck rady VB Technick univerzity
Ostrava, len dozor rady Institutu istch
technologi.
Narodil se vKoicch, je mu 45 rok. Vy-
rstal vZambii, vAfrice, kde otec pracoval
jako profesor hornictv naUNZA Zam-
bijsk univerzit. Poprv fral v11 letech
nahlubinnch dolech vCopperbeltu, co
jsou mdn doly naseveru Zambie.
Je enat, srodinou ije vdom se zahra-
dou vOstrav, jak jinak nad prostorem
bval (nejhlub) achty Ostravska. Ne-
me t bez sv rodiny. Je jeho pevnm
asto eme pracovn zleitosti. Jdlo
vybrm podle hladu a nlady, jm na-
prosto vechno mm oblben sladk
jdla: palainky, iky apodobn.
Dom jsem dv odchzel po19. a 20.ho-
din. To se ale ponarozen dt zmnilo.
Te konm vtinou kolem 18. hodiny,
abych si stihl ut dti, asto je iukldm
k spnku. Potom vtinou pracuju a
doplnoci, nezdka ipes vkendy.
Rodina je hlavn npln mch volnch
chvil kad den. Kdy to jde, sportuji. T-
m se na tenis s kolegy jednou tdn,
bhvm pravideln, dle monost se
vracm kfotbalu hrval jsem ho zvodn
a do35rok, sleduju vTV sporty veho
druhu kvelk radosti m manelky.
Letos plnuji koupi novho kola, podnik-
neme vlety do okol Ostravy a Beskyd
is5letm synem, kter se loni nauil jezdit
nakole.
Odpoledn kvu piju vtinou u prce
a denn tisk tu a veer, v noci. asto
tu nebo proltnu troje a patery noviny,
tdenky denn: teda sp se zamm
nahlavn apro byznys podstatn lnky.
Pednost dvm britskmu listu Finan-
cial Times, nmeckm novinm Die Welt,
Suddeutsche Zeitung, FAZ, eskm den-
km aasopism, jako jsou Hospodsk
noviny, MF Dnes, Lidov noviny, Ekonom
aEURO.
Veem nejastji doma srodinou, pre-
feruji veee spe lehk, nejradji zele-
ninov salty, manelka vak asto va
pro dti, take nkdy neodolm ani tepl
veei. Zhruba 10krt do msce mm
pracovn veee s kolegy a obchodnmi
partnery. Sladk jdlo asladkosti mi stle
udlaj velkou radost, mm moc rd ame-
rick palainky sjavorovm sirupem.
Ped spanm sahm vdy po knize. U t
usnm snad kad den u asi 30 let. Prv
mm rozetench vce knih, protoe n-
kter tu nacestch (spe vhov aroz-
mrov men) apak je dokonuju doma.
tu prv AColossal Failure of Common
Sense: The Inside Story of the Collapse
of Lehman Brother, autor Lawrence
G. McDonalda a Patricka Robinsona,
tk se pdu investin banky Lehman
Brothers, romn Dark Places od Gillian
Flynnov, jde o kriminln pbh a nej-
novji jsem zaal st Zeitoun od Dave
Eggerse, jeho dj se odehrv napozad
prodn katastrofy vNew Orleans.
3 V/2011
SATURITAS s.r.o., Kenova 438/7, 162 00 Praha 6 Veleslavn
tel.: +420 222 365554, +420541228944 , mobil: +420 776 262706, of ce@saturitas.com
MYSLETE NA BUDOUCNOST
ZABEZPETE SE PROTI INFLACI
CARD
NO
VALID
THRU
CASHBACK CARD
000.000.000.001
John Smith
001 12/20
000.000.000.001
John Smith
001 12/20
Money back
with every purchase
The simple idea Money back with every purchase excites customers
- Lyoness Trading Partners not only gain new customers they gain
/2<$/UHSHDWFXVWRPHUV7KHUHVXOWVRIVSHFLFVDOHVDQGGHPRJUDSKLF
DQDO\VHVLQWKHUHFHQWSDVWWUDQVODWHVLQWRWDQJLEOHEHQHWVIUHH
continuous marketing and an increase in turnover.
For more Information: www.lyoness.net

5/2011

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

5/2011

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

89 K | 3,2 | www.svetprumyslu.

Industriestra Tel: +43 7472/64181-0 Fax: +43 7472/64181-38

Adresa: Rosice 161, 538 34 Rosice

POL ALPEX, s. r. o. garance jistoty a kvality

mont, opravy, revize a zkouky elektrickch

projektov innost ve vstavb

vroba, obchod a sluby

Dodvky priemyselnch erpadiel, priemyselnch

You might also like