TECHNICK SERVISN INFORMACE Kolovat: Vedouc servisu Vedouc karosrny

NOV VYDN .124/2003 Vedouc skladu ND Mistr Pejmac technici Technici

08 ervna 2005

Ford Motor Company Vechna prva vyhrazena. Tato pruka pedstavuje pouze servisn informace. Vechny bezplatn opravy a vmny jsou bez vjimky pedmtem individuln zruky poskytovan konkrtn spolenost Ford. Vyobrazen, technick informace, daje a popisn text v tto publikaci byly v dob vydn sprvn a odpovdaj naim nejlepm znalostem.

Toto nov vydn nahrazuje vechny pedel verze. Zlikvidujte prosm vechny pedel verze. Viz pouze elektronick verze tto TSI ve FordEtis. Byly pepracovny Servisn informace. 'Seznam spolench zvad systmu Delphi HPCR' byl odstrann a byl vydn jako doplujc informace k TSI 46/2005.
Pdavn informace k diagnostice systmu Common Rail Delphi Model: Vechny - vzntov motory se systmem Common Rail Delphi Vechny Zem: 303-14 Skupina: Shrnut

Pedmt:

Tato TSI pedstavuje systm Common Rail Delphi. Vnujte prosm as prostudovn a porozumn tto Technick servisn informaci. K provdn efektivn diagnostiky a oprav systmu Common Rail Delphi je zapoteb pochopen souvislost a zvltnost tohoto systmu.

Servisn informace

Veobecn informace
Dly dvoumodulovho a jednomodulovho systmu

Poloka
A B 1 2 3

Popis Dvoumodulov systm Jednomodulov systm IDM (ovldac modul vstikovae) PCM EEC V (dic modul pohonu) PCM Delphi

Na modern vzntov motory jsou kladeny stle vy poadavky. V poped nestoj pouze samotn emise vfukovch plyn, nbr tak vzrstajc ekologick uvdomn a poadavek na stle vt hospodrnost a vy jzdn komfort. To vyaduje pouvn komplexnch vstikovacch systm, vysok vstikovac tlaky a pesn odmovn paliva pln elektronicky zenmi systmy. Dky vymu vstikovacmu tlaku je palivo pemovno vstikovac tryskou na velmi mal kapiky paliva, kter jsou pak rovn dky vymu tlaku optimln rozdlovny do spalovacho prostoru. Pi nslednm spalovn tak vznik mn neshoelch uhlovodk (HC), mn oxidu uhelnatho (CO) a mn stic saz ve vfukovch plynech. Krom toho se vlivem optimlnho tvoen smsi sniuje spoteba paliva. Zven klepn vzntovho motoru s pmm vstikovnm je podstatn redukovno pomoc pdavnho pilotnho (pedazenho) vstiku. Tmto opatenm mohou bt rovn sneny emise NOx. Vy nroky na jzdn komfort, emise hluku a vfukovch plyn vedou ke stle se

zvyujcm poadavkm na vstikovac systm a jeho regulaci:

- vysok vstikovac tlaky, - prbh vstikovn, - pedvstik, - hodnoty pro vstikovanou dvku, zatek vstikovn a plnic tlak upraven kadmu provoznmu stavu, - regulace volnobhu nezvisl na zaten motoru, - zen recirkulace vfukovch plyn (EGR), - mal tolerance okamiku vstiku a vstikovan dvky a vysok pesnost bhem cel ivotnosti, - mon vlivy ostatnch systm, jako nap. elektronick stabilizan program, PATS (pasivn systm proti krdei), - obshl diagnostick monosti, - strategie nhrady pi porue.

Aby bylo mono splnit vechny tyto poadavky, m vstikovac systm Common Rail Delphi velk spektrum vkonu. U systmu vstikovn Common Rail (s akumultorem tlaku) je oddleno vytven tlaku a vstikovn. Vstikovac tlak je vytven nezvisle na otkch motoru a vstikovanm mnostv. Systm vstikovn Common Rail tvo vysokotlak erpadlo a akumultor tlaku paliva (Rail). V tomto zsobnku je stle k dispozici konstantn tlak paliva k rozdlovn na elektricky zen vstikovae. U tohoto zpsobu vstikovn vzntovho motoru, pp. zen motoru, nem idi pm vliv na vstikovan mnostv paliva, nebo nap. pedl plynu nem dn mechanick spojen se vstikovacm erpadlem. Vstikovan dvka je pitom urovna podle rznch ovlivujcch initel. Jsou to napklad:
pn idie (poloha pedlu plynu), provozn stav, teplota motoru, dsledky na emise kodlivin, ochrana motoru a pevodovky ped pokozenm, poruchy v systmu.

Podle tchto initel vypote modul PCM vstikovan mnostv, piem me bt mnn tak okamik vstiku a vstikovac tlak. Odmovn mnostv paliva je pitom provdno pln elektronicky, elektromagnetickmi ventily, zenmi modulem PCM, kter jsou umstny pmo ve vstikovach. Pln elektronick zen vzntovho motoru m z tohoto dvodu obshlou zabezpeovac koncepci (integrovanou v software modulu PCM). Rozezn vyskytujc se odchylky a zvady funkce a v zvislosti na jejich inku provd odpovdajc opaten (nap. omezen vkonu snenm vstikovanho mnostv paliva). Dostupn publikace
Technick servisn kolen; Systmy vstikovn a regulace vzntovch motor Technick servisn informace -

Objednac slo

TSI 37/2003; TSI 38/2003; TSI 42/2003; TSI 44/2002; TSI 69/2003; TSI 78/2003; TSI 93/2003; TSI 106/2003; TSI 107/2003, TSI 4/2004, TSI 8/2004, TSI 64/2004, TSI 98/2004

303-04 Palivov systm

Dvoumodulov/jednomodulov systm

Jak bylo ji uvedeno dve (dvoumodulov systm a jednomodulov systm), systmy Common Rail Delphi se dl na dva znm systmy:
- Dvoumodulov systm. Zde jsou pouvny moduly IDM s pozinkovanmi kontakty a moduly IDM s pozinkovanmi/pozlacenmi kontakty konektor. Tyto moduly IDM se nesmj vzjemn zamovat. - Jednomodulov systm.

 Pi zaveden systmu Common Rail Delphi byl do dotynch vozidel nejprve montovn pouze dvoumodulov systm. Dvoumodulov systm znamen, e vedle znmho modulu PCM EEC V je namontovn jet pdavn modul IDM, tedy druh dic jednotka pro zen motoru. Stle vce je vak dvoumodulov systm ve vrob nahrazovn jednomodulovm systmem. Jednomodulov systm znamen, e moduly PCM EEC V a IDM byly vzjemn sloueny do jednoho modulu, takzvanho PCM Delphi. V modulu PCM Delphi jsou funkce a strategie v podstat identick jako u dvoumodulovho systmu.
Na obrzku je dvoumodulov systm. U jednomodulovho systmu je modul IDM integrovn v modulu PCM.

Poloka
A B C D E F 1 2

Popis potrub ke vstikovam vysokotlak potrub zptn veden paliva od erpadla k palivov ndri/filtru pvod paliva veden prosklho paliva zptn veden do ndre vstikova vysokotlak komora paliva (Common Rail)

3 4 5 6 7 *

vysokotlak erpadlo filtr paliva palivov ndr IDM * PCM EEC V * U novjch systm jsou vestavny do jednoho dicho modulu.

Nzkotlak palivov systm

Veobecn informace Podvacm erpadlem integrovanm do vysokotlakho erpadla je palivo nasvno z palivov ndre pes filtr paliva. Vysokotlak erpadlo stlauje palivo a vytlauje je do vysokotlak komory paliva. V zvislosti na poadavku je pro vstikovae pro kad vstik k dispozici potebn tlak paliva. Prsaky od vstikova a od vysokotlakho erpadla jsou vedeny pes Venturiho trubici, odvdny zptnm vedenm paliva a dostvaj se tak zpt do palivov ndre nebo jsou podle poteby pivdny do filtru paliva pro pedeht paliva. Mon piny zvad palivovho veden a palivov ndre Palivov veden me bt ucpan cizmi sticemi nebo zmknutm. Volnmi nebo netsnmi spojkami veden a porznm materilem hadic me do nzkotlakho systmu rovn vnikat vzduch. Dle me zablokovan veden zpsobit zven podtlak a tm zvit monost vnikn vzduchu do nzkotlakho systmu. Vadn ventily nebo veden pro plnn a odvzdunn palivov ndre mohou ovlivnit proudn paliva v nzkotlakm systmu. Nsledky v ppad zvady (nzkotlak systm obsahuje vzduch nebo je blokovn) patn startovatelnost motoru pi teplm a studenm motoru. Nepravideln volnobh. Motor nenasko. Motor nastartuje, ihned se vak zastav. Motor m mal vkon. Poznmka: Vechna vozidla se systmem Common Rail Delphi (regulace okamiku a tlaku vstikovn) maj strategii, kter zabrauje, e je mono vypotebovat palivo z ndre. Pokud je v palivov ndri u jen urit zbytkov mnostv, je zenm motoru zpsobeno cukn motoru. To by mlo slouit idii jako pdavn varovn (pot, co se dve rozsvtila kontrolka paliva), e je teba bezpodmnen natankovat palivo. Pokud je toto varovn idiem ignorovno, je u vozidel Ford Focus 1999 (08/1998-) a Mondeo 2001 (10/2000-) nebezpe, e se palivov systm vyprzdn a zpsob tak velk kody ve vysokotlakm palivovm systmu. U vozidla Ford Transit 2000.5 (01/2000-) je po ignorovn varovn (vyvolnm cukn motoru) po uritm ase motor odstaven systmem zen. Tato funkce bude v budoucnu zavedena tak u ostatnch model.
Filtr paliva

Funkce Vstikovac systm Common Rail m filtr paliva navren podle specilnch poadavk. Nejdleitj novinkou je funkce pedehvn paliva.

Ve filtru paliva je do zptnho veden zabudovn teplotn zvisl regulan ventil. U vozidla Mondeo 2001 (10/2000-) je montovn promnn teplotn ventil. U vozidel Focus 1999 (08/1998-), Transit 2000.5 (01/2000-) a Transit/Tourneo Connect 2002.5 (06/2002-) je teplotn ventil jen dvoupolohov - oteven nebo zaven. Regulan ventil je bimetalicky zen kulikov ventil. Zahvnm bimetalu se kulikov ventil kontinuln otevr. Pi teplot < 0 C je prtok filtrem asi 55 a max. 65 l/h. Pi teplot > 50 C je prtok filtrem men ne 5 l/h. U tohoto zpsobu zptnho veden paliva nevznik dn blokovn zptnho veden paliva. Odvodnn filtru paliva

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 *

Popis ppoj zptnho veden ppoj pvodnho veden (z ndre) ppoj pvodnho veden (k vysokotlakmu erpadlu) * vloka filtru odvodovac roub bimetal kulikov ventil Ppoje pvodnho veden jsou na tomto obrzku zobrazeny pmo za sebou.

Filtr paliva mus bt v danch servisnch intervalech pravideln odvodovn. Pro odvodnn je teba povolit odvodovac roub a nechat odtci kapalinu, dokud nen viditeln ist motorov nafta (pouvejte hadiku a zchytnou ndobu). Upozornn (v zvislosti na vozidle):
- Vzhledem k omezen pstupnosti odvodovacho roubu mus bt filtr paliva vymontovn podle odpovdajc aktuln servisn literatury. Dle, v zvislosti na vozidle, se pod filtrem paliva nachz alterntor, take vytkajc palivo z odvodovacho roubu by mohlo zpsobit nebezpe poru.

Mon piny zvad

Filtr paliva me bt ucpn neistotami. Netsnostmi u palivovho filtru me krom toho vnikat vzduch do nzkotlakho systmu. Nsledky v ppad zvady patn startovatelnost motoru pi teplm a studenm motoru. Nepravideln volnobh. Motor nestartuje. Motor nastartuje, ihned se vak zastav. Motor m mal vkon.
Vysokotlak systm

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8 9

Popis podln vysokotlak komora paliva sfrick vysokotlak komora paliva potrub ke vstikovam vstikova ppoj prosklho paliva konektor elektromagnetickho ventilu vysokotlak potrub snma teploty paliva dvkovac ventil paliva

10 11 12 13 14 15

ochrann tt pro Venturiho trubici vysokotlak erpadlo pvodn veden (od palivov ndre) zptn veden paliva (k palivov ndri) zptn veden paliva (k vysokotlakmu erpadlu) snma tlaku paliva

Vstikovac systm Common Rail Delphi byl poprv pouit v motoru 1.8 Duratorq-TDCi ve vozidle Focus 1999 (08/1998-) a vozidle Transit/Tourneo Connect 2002.5 (06/2002-). V dob pedn do tisku jsou tmto vstikovacm systmem vybavena vozidla Mondeo 2001 (10/2000-) a vozidla Transit (01/2000-) s pednm pohonem. Vstikovac systm Common Rail je vstikovac systm s tlakovm zsobnkem. To znamen, e v systmu je vdy k dispozici trval tlak paliva. To je rozdl proti konvennm systmm, u kterch je tlak znovu vytvoen po prbhu kadho vstiku. Vytven tlaku a vstikovn paliva je tedy u vstikovacho systmu Common Rail oddlen. Vstikovac tlak je vytven nezvisle na otkch motoru, na vstikovanm mnostv a je pipraven ve vysokotlak komoe paliva pro vstikovn. Pednosti vstikovacho systmu Common Rail:
- vy vstikovac tlak do cca 160 MPa (star systmy do cca 140 MPa), - vstikovan mnostv, tlak paliva ve vysokotlakm zsobnku (Rail - komora) a potek vstiku jsou pizpsobeny kadmu provoznmu stavu, - variabiln pilotn vstik k optimalizaci kvality spalovn ve vech provoznch stavech, - mal odchylky a vysok pesnost bhem cel ivotnosti.

Obecn funkce Ve vysokotlakm erpadle je palivo, kter bylo pedtm nasto z ndre dopravnm erpadlem, zabudovanm do vysokotlakho erpadla, natlakovno a vysokotlakm vedenm je dodvno do vysokotlak komory paliva. Zde je natlakovan palivo akumulovno. Na vstikovach je tm stle k dispozici optimln tlak paliva. Okamik vstiku a mnostv vstikovanho paliva jsou vypoteny modulem PCM a nsledn zaslny do modulu IDM. U novjch systm je modul IDM integrovn do modulu PCM. Modul IDM, pi zohlednn rznch vstupnch veliin, ovld elektromagneticky zen vstikovae, kter vstikuj palivo v zadanm mnostv do pslunch vlc. Vedenm prsak je vedeno zbytkov palivo zpt do vysokotlakho erpadla pes Venturiho trubici. Snma tlaku paliva na vysokotlak komoe paliva dv informaci modulu IDM (u novjch systm vestavnho do modulu PCM) o aktulnm tlaku paliva. Dal veliinou je teplota paliva. Z tchto veliin d dvkovac ventil paliva odmovn paliva pro vysokotlak erpadlo, m je pro kad provozn stav zajitn optimln tlak paliva. istota POZNMKA: Vzhledem k velmi pesnmu opracovn soust vysokotlakho palivovho systmu je teba pi jakchkoli pracch na tomto systmu dbt na naprostou istotu! Je zde teba dodrovat pokyny aktuln dlensk literatury.
Vysokotlak veden paliva a veden prsak

Vysokotlak veden paliva POZNMKA: Polomry ohnut potrub jsou pesn naladny na systm a nesmj bt mnny. Po kadm uvolnn vstikovacch potrub se mus veden bezpodmnen vymnit, protoe jinak mohou vlivem vysokch tlak paliva vzniknout netsnosti v ppojkch veden. POZNMKA: Po demonti jednoho nebo vce vysokotlakch palivovch potrub mus bt tato vymnna za nov. To je z toho dvodu, e pruby starho potrub mohou bt deformovan a po optovnm pitaen mohou bt pinou niku paliva. Vysokotlak potrub paliva spojuj vysokotlak erpadlo s vysokotlakou komorou paliva, a

vysokotlakou komoru paliva paliva s jednotlivmi vstikovai.

Vysokotlak palivov potrub

Veden prsak Vzhledem k principu innosti vstikova (viz oddl "Vstikova") je st paliva vedena jako prsak od vstikova do zptnho veden paliva. Vadn vstikova (prsak elektromagnetickho ventilu) je mono zjistit tak, e mnostv prsak vech vstikova je meno za urit as odmrnou ndobou (speciln nad). Pokud je u jednoho (nebo vce) vstikova zjitna odchylka mnostv prsaku (viz aktuln servisn literatura), poukazuje to na zvadu vstikovae.
VstikovaeVstikovae u motoru 2.0 Duratorq-TDCi

Poloka
A B C 1 2 3 4

Popis Elektromagnetick ventil Hydraulick servosystm Vstikovac tryska Vstikova Pchytka veden prosklho paliva Veden prosklho paliva Konektor elektromagnetickho ventilu

Potek vstiku a vstikovan mnostv se nastavuje elektricky ovldanmi vstikovai. Vstikovae se rozdluj na rzn funkn bloky:
- Vstikovac tryska - Hydraulick servosystm

- Elektromagnetick ventil

Identifikan slo (korekn faktor vstikovae)

Uvnit hydraulickho servosystmu jsou rzn trysky s velmi malm prmrem, kter maj sv vrobn tolerance. Tyto vrobn tolerance jsou obsaeny v identifikanm sle na vnj ploe vstikovae. Pro zajitn optimlnho odmovn paliva se mus modulu IDM bezpodmnen oznmit vmna vstikovae. To se provd zadnm identifikanho sla do modulu IDM pstrojem WDS pro odpovdajc vlec. Poznmka: Pokud se pstrojem WDS nezad sprvn identifikan slo, mohou vzniknout nsledujc zvady:
- zven tvorba ernho koue - nepravideln volnobh - zven hluk spalovn

Nsledky zvady vstikova (mechanick zvady) zven tvorba ernho nebo blho koue netsnosti vstikovae zeslen hluk spalovn z dvodu zakarbonovanch jehel trysky nepravideln volnobh patn startovn 303-14 Systm zen motoru
Dvoumodulov systm - systm s modulem PCM a oddlenm modulem IDMPehled dvoumodulovho systmu - systm s modulem PCM a oddlenm modulem IDM

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Popis snma CHT (teplota hlavy vlc) snma absolutnho tlaku a teploty s integrovanm T-MAP (absolutn tlak a teplota v potrub sn) snma MAF (hmotnost prtoku nasvanho vzduchu) snma APP (poloha pedlu plynu) spna BPP (poloha pedlu brzdy) spna CPP (poloha pedlu spojky) snma polohy ve ventilu EGR snma CKP (poloha klikovho hdele) snma CMP (poloha vakovho hdele) KS (snma klepn) snma vysokho tlaku snma IDM (BARO (tlak vzduchu) integrovan v dicm modulu)

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

vysokotlak erpadlo spnac skka PCM DLC (diagnostick konektor) elektromagnetick ventil EGR elektromagnetick ventil plnicho tlaku elektromagnetick ventil klapky sn (jen Focus 1999 (08/1998-) s motorem 85 kW) kontrolka pedhaven havic svky zen vtrku chladie elektrick pihva (ne pro skandinvsk zem) rel pro odpojen klimatizace (WAC) spojka kompresoru klimatizace vstikova

Jednomodulov systm - s jednm modulem PCM (IDM integrovn v PCM)Pehled jednomodulovch systm - s jednm modulem PCM (IDM integrovn v PCM)

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Popis snma CHT snma absolutnho tlaku v potrub sn s integrovanm snmaem T-MAP snma MAF snma APP spna BPP spna CPP snma polohy ve ventilu EGR snma CKP snma CMP KS snma vysokho tlaku vysokotlak erpadlo

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

spnac skka PCM (snma BARO integrovan v dicm modulu) DLC elektrick ovlada nastavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla (jen pi stupni emis IV) elektromagnetick ventil EGR elektromagnetick ventil plnicho tlaku elektromagnetick ventil klapky sn (jen Focus 85 kW) kontrolka pedhaven kontrolka emis (MIL) (od 1. 1. 2004) havic svky zen vtrku chladie elektrick pihva (ne pro skandinvsk zem) rel pro odpojen klimatizace (WAC) spojka kompresoru A/C vstikova

dic modul pohonu PCM EEC V (dvoumodulov systm)

POZNMKA: Pokud je modul PCM naprogramovn posledn verz software pstrojem WDS, mus bt zajitno, aby tak modul IDM byl naprogramovn posledn verz software. Pokud by se to tak neprovedlo automaticky pi peprogramovn, mus to bt provedeno nsledn manuln. Jinak by mohlo dojt ke zvenmu hluku spalovn, zven spoteb paliva a tvorb ernho koue. Modul PCM EEC V vypot celkovou vstikovanou dvku a okamik vstiku, a vypoten data pole do modulu IDM, kter ovld vstikovae zen elektromagnetickmi ventily.
IDM (dvoumodulov systm)

POZNMKA: Pokud byl modul IDM naprogramovn posledn verz software pstrojem WDS, mus bt zajitno, aby tak modul PCM byl naprogramovn posledn verz software. Pokud k tomu nedojde automaticky pi novm naprogramovn, mus to bt provedeno bezpodmnen ihned manuln (pstrojem WDS). Jinak by mohlo dojt ke zvenmu hluku spalovn, zven spoteb paliva a tvorb ernho koue. POZNMKA: Pi peprogramovn modulu IDM mus bt zajitno, aby byly zadny korekn hodnoty vstikova. Pokud by tomu tak nebylo, nen mono nsledn nastartovat motor. Pi novm programovn pouijte sla vstikova uveden na vstikovach a ne informace na nlepce na vku ventil. Mohou se vzjemn liit.

 Modul IDM je inteligentn palivov akn len. Zpracovv dle informace tkajc se vstikovan dvky a okamiku vstiku od modulu PCM a ovld vstikovae. Nsledujc snmae jsou pmo pipojeny na IDM:
snma snma snma snma snma snma CKP CMP teploty paliva KS tlaku paliva BARO

st tchto informac je dodvna pes sbrnici CAN do modulu PCM pro vpoet vstikovn. Ji digitalizovan signl otek je modulem IDM posln do modulu PCM pmo, samostatnm kabelem. Dvodem toho je vy priorita signlu otek, kter slou pro vpoet vstikovanho mnostv a okamiku vstiku. Snma BARO je vestavn v modulu IDM pro pravu plnicho tlaku a vstikovan dvky. Snma tlaku vzduchu BARO je pouit pi vpotu jen tehdy, pokud je namontovno turbodmychadlo.
PCM Delphi (jednomodulov systm)

Poloka
1 2 3

Popis bn PCM EEC V IDM PCM Delphi

Nkdy je u vozidel Ford se vzntovm motorem se vstikovacm systmem Common Rail Delphi pouvn jen jeden modul PCM. Odpad samostatn modul IDM. V modulu PCM Delphi jsou dly a funkce modul PCM EEC V a IDM integrovny. Zde se mluv o takzvanm jednomodulovm systmu. Strategie zen motoru a ovldn vstikova jsou stejn jako u systmu zen motoru s PCM EEC V a IDM, s takzvanm dvoumodulovm systmem.
zen haven

Poloka
1 2 3 4 5 6 7

Popis signl CHT CKP PCM kontrolka haven rel havicch svek (v centrln rozvodn skce) paraleln zapojen pojistky (po 50 A) havic svky

Kontrolka haven

U vozidel bez EOBD m kontrolka haven druhou funkci: blik-li bhem jzdy, slou jako kontrolka poruchy a informuje idie o porue v systmu zen motoru. U vozidel s EOBD slou kontrolka haven rovn jako kontrolka zvady. Jsou signalizovny jen zvady v systmu zen motoru, kter nemaj vliv na emise. Kontrolka haven je nezvisle spnna na vlastnm zen haven. Nek nic o stavu haven. Pokud napklad nefunguje jedna nebo vce havicch svek, nen tak kontrolkou zjistiteln haven. Do modulu PCM je integrovno zen haven. Je rozdleno na dv oblasti. Pedhaven PCM dostv od snmae CHT pslun teplotn signl. Doba pedhaven je zvisl na signlu teploty (nzk teplota = del doba pedhaven). idi je o pedhavovn informovn kontrolkou haven na pstrojovm panelu. Nsledn haven Za pedhavenm nsleduje po startu motoru fze nslednho haven. Nslednm havenm se zmenuje hlunost motoru, zlepuje kvalita chodu a krtce po sputn se vlivem lep innosti spalovn zmenuj emise uhlovodk (HC). Nsledn je haveno a do otek motoru asi 2500 1/min. Pi pekroen otek motoru 2500 1/min je fze nslednho haven peruena. Tm se zvyuje ivotnost havicch svek. Nsledky v ppad zvady (studen motor) Del startovn Hlun spalovn po nastartovn Neklidn chod motoru
Snma CKP (poloha klikovho hdele)

Funkce Umstn: na prub pevodovky u bloku motoru. Snma CKP snm induktivn pesnou hlovou polohu klikovho hdele a otky motoru. Snmac krouek pro snma CKP

Poloka
A B 1

Popis krouek snmae motoru 2.0 DuraTorq-TDCi krouek snmae motoru 1.8 DuraTorq-TDCi mezera v krouku snmae (-2 zuby)

Snma CKP induktivn sleduje krouek snmae se 60-2 zuby. Zubov mezera v krouku snmae je umstna 90 stup ped horn vrat 3. vlce a slou systmu zen motoru jako vztan znaka pro polohu klikovho hdele. Signl snmae CKP slou:
- k uren otek motoru - pro synchronizaci se signlem CMP - k uren polohy klikovho hdele

Hodnoty Odpor snmae CKP:

- asi 300 a 580 ohm

Napov signl snmae CKP pi startovacch otkch:

- asi 2,9 a 3,4 V

Pomoc osciloskopu pstroje WDS je mono sledovat signl CKP pi startovn (pokud je v podku) a pi tocm se motoru.

Poloka
A 1 2 3

Popis signl CKP (sinusov prbh napt) napt (V) 60-2 pulz na otku klikovho hdele (360 stup) vztan znaka (zubov mezera na krouku snmae 60-2)

Nsledky v ppad zvady Pi vpadku signlu nen mono motor nastartovat, pp. zhasne. Ppadn je uloen kd zvady. Kdy nen mon nastartovat motor startrem, je mon zkontrolovat ptomnost signlu CKP pomoc osciloskopu pi startovn. astou pinou pi problmech se startovnm je koroze na snmai CKP a/nebo na krouku snmae. Ji mal stopy koroze mohou ovlivnit signl. Kd zvady "pli vysok tlak paliva"
- Vnj ruiv vlivy (vychzejc z jinch elektrickch zdroj) mohou negativn ovlivnit signl CKP. Me to vst k tomu, e piky signlu snmae CKP jsou vy, ne by skuten mly bt. - Dsledkem je, e systm vypote pro startovn motoru namsto zadanho tlaku paliva 20 MPa napklad tlak paliva 60 MPa, a tak tak palivo dodv. - Takov poadavek tlaku paliva je shledn systmem jako neplatn, take modul PCM nastav vstikovan mnostv na nulu. Tm je zabrnno nastartovn motoru. - Dvodem toho je, e signl CKP je penen od modulu IDM do modulu PCM nefiltrovan a tm nchylnj na ruiv vlivy zvnjku a od samotnho systmu. - Pokud by tento ppad nastal, vypnte na ti sekundy spnac skku, nsledn opt zapnte a opakujte startovn. Snma CMP (poloha vakovho hdele)

Funkce Signl CMP potebuje modul IDM pro ovldn jednotlivch vstikova podle poad vstikovn. Snma CMP pracuje na zklad Hallova principu. Digitln signl se pouv ve spojen se signlem CKP k identifikaci 1. vlce. Hodnoty Osciloskopem je mono sledovat signl CMP pi startovn (pokud je v podku) a pi bcm motoru. Podle proveden systmu je snma CMP napjen rznm referennm naptm:

- 5 V u starch systm - 12 V u novjch systm - Pro dal informace viz TSI 69/2003.

Men odporu na snmai tlaku paliva nen mon, nebo zde se jedn o prvek s integrovanm obvodem. Nsledky v ppad zvady Bhem startu motoru dochz k synchronizaci signl CKP a CMP. Pokud nen zenm motoru signl CMP nalezen, nen umonno startovn. To znamen, e vstikovan mnostv je nastaveno na nulu. Ve vozidlech jsou pouity dv rzn strategie synchronizace, implementovan v software zen motoru. Strategie 1:
- Pi vpadku signlu CMP za bhu motoru zhasne ihned motor a nov start nen mon.

Strategie 2:
- Pi vpadku signlu za bhu motoru b motor neruen dle. Po odstaven motoru vak nen mono znovu nastartovat. Snma MAP (absolutn tlak v potrub sn) / IAT (teplota vzduchu v potrub sn) a snma T-MAP

Obrzek znzoruje snma T-MAP Systm je vybaven bu snmai MAP a IAT nebo jednm snmaem T-MAP. Ve snmai T-MAP jsou snmae MAP a IAT vzjemn sdrueny v jednom dlu. Funkce Umstn: v systmu nasvn vzduchu, za turbodmychadlem. Snmaem MAP je men plnic tlak v potrub sn. m vy je plnic tlak, tm vt je maximln mon vstikovan dvka, kter se me vstikovat podle polohy pedlu plynu nebo podle zaten motoru. Signl MAF ovlivuje nsledujc funkce:
- vstikovanou dvku - systm EGR - regulaci plnicho tlaku

Snma IAT snm teplotu nasvanho/plncho vzduchu. Signl slou jako korekn veliina pro zohlednn vlivu teploty na hustotu plncho vzduchu. Signl IAT ovlivuje nsledujc funkce:
- vstikovanou dvku - okamik vstiku - systm EGR

Hodnoty Referenn napt: 5 V

 Snma pracuje v rozsahu napt 0 a 5 V. Nsledky v ppad zvady Je sneno vstikovan mnostv (snen vkon motoru).
Snma CHT (teplota hlavy vlc)Umstn snmae CHT na motoru 2.0 Duratorq-DI

Poloka
1 2 3

Popis hlava vlc hrot snmae snma CHT

Snma CHT (CHT = Cylinder Head Temperature - teplota hlavy vlc) nahrazuje snma ECT (teplota chladic kapaliny) a idlo teploty pro ukazatel teploty v pstrojovm panelu. Snma CHT je naroubovn do hlavy vlc a m teplotu materilu hlavy namsto teploty chladic kapaliny. Tm je pi peht motoru umonno (nap. pi ztrt chladic kapaliny) pesnj men teploty. Jednou vymontovan snma CHT se mus vdy vymnit a pitom se mus pesn dodret pedepsan utahovac moment. Jinak nen mono vylouit pokozen snmae (nap. deformac sondy snmae). Pouit signlu CHT:
vstikovan dvka zatek vstiku volnobn otky zen haven systm EGR zen teplomru a kontroln svtilny haven

Hodnoty Referenn napt: 5 V Snma CHT pracuje v rozsahu napt 0,5 a 4,75 V. Nsledky v ppad zvady Rozpojen regulan obvod:
- Pi rozpojenm regulanm obvodu pebr systm maximln hodnotu teploty 120 C. - V tomto ppad b vtrk chladie stle a motor b se snenm vkonem (snen vstikovan mnostv).

Zkrat:
- Pi zkratu pebr systm hodnotu teploty, kter je vy ne 132 C. - V tomto ppad se motor zastav, pp. neme bt nastartovn.

 Pi chybn funkci snmae nebo pi peht motoru je aktivovna bezpenostn funkce peht motoru. V tomto reimu je vkon motoru snen tm, e je vstikovno mn paliva. Stoup-li teplota motoru dle, je v zvislosti na typu vozidla vkon motoru dle sniovn. Aby se zabrnilo pokozen motoru, nen mono pi teplot hlavy vlc ni ne -35 C motor nastartovat. Dvodem by bylo vt vstikovan mnostv, kter by v tomto ppad mohlo zpsobit znien motoru. Pro zem s extrmn chladnm klimatem je pouita zvltn strategie, pp. zazen pro pihvn motoru.
Snma MAF (hmotnost prtoku nasvanho vzduchu)

Funkce Umstn: v potrub sn, pmo za istiem vzduchu Snma MAF pracuje na principu ohvanho drtu. Snma MAF slou vhradn k zen recirkulace vfukovch plyn (EGR) (uzaven regulan obvod) a neslou pro odmovn paliva jako u zehovho motoru. Hodnoty Napjec napt na snmai MAF = 10,5 a 14,7 V Snma MAF pracuje v rozsahu napt 0,5 a 4,75 V. Nsledky v ppad zvady Pi vpadku signlu snmae MAF je pomr EGR zen podle nouzovho pole charakteristik. To znamen, e pomr EGR recirkulace vfukovch plyn je dle vzdlen od bn hranice, a tm nen u tak efektivn zeno sniovn NOx.
Snma VSS (rychlost jzdy vozidla)

Funkce POZNMKA: U novjch vozidel s manuln pevodovkou snma VSS odpad. Rychlost jzdy vozidla je snmna systmem ABS. Snma VSS pracuje na principu Hallova efektu a dv obdlnkov napov signl, jeho frekvence je proporcionln aktuln rychlosti jzdy. Signl slou:
- k vpotu zaazenho rychlostnho stupn,

- jako informace pro palubn pota, - jako informace o rychlosti jzdy pro pstrojov panel, - jako informace pro regulaci rychlosti integrovan do PCM.

Hodnoty Signl VSS je mono sledovat pi jedoucm vozidle osciloskopem. Napjec napt: 10,5 a 14,7 V. Obdlnkov napov signl: 0 V / 12 V. Nsledky v ppad zvady zven otky volnobhu, nekomfortn cukn pi azen.
Snma APP (poloha pedlu plynu)

Funkce Snma APP tvo rezistor, jeho odpor se mn vlivem natoen pedlu plynu. Je to kontaktn potenciometr (celkem ti potenciometry). APP 1 je protibn k APP 2 a APP 3 a slou ke kontrole platnosti daje. Hodnoty Referenn napt: 5 V. APP 1 pracuje v rozsahu napt 5 a 0 V. APP 2 pracuje v rozsahu napt 0 a 5 V. APP 3 pracuje v rozsahu napt 0 a 5 V. Nsledky v ppad zvady Pi vpadku jednoho ze dvou potenciometr se motor to jen otkami zvenho volnobhu.
KS (snma klepn)Umstn snmae KS u motoru 2.0 DuraTorq-TDCi

Funkce Snma klepn registruje zven vibrace, kter vznikaj z dvodu vyho hluku spalovn. Signl slou modulu IDM jako korekn veliina pro pizpsoben mnostv pedvstiku a hlavnho vstiku. Korekc vstikovanho mnostv je adaptivn sniovn hluk spalovn po celou dobu ivotnosti. Oblast, ve kter je mono provdt pedvstik, je z dvodu fyziklnch/mechanickch mez omezena. To znamen, e pedvstik se odpoj od uritch otek a/nebo uritho zaten motoru.

Poloka
1 2 3 4

Popis Vstikova IDM Snma KS Pedvstik a hlavn vstik

Hodnoty Men odporu na snmai KS nen mon, nebo se jedn o piezoelektrick len. Osciloskopem je mono zkontrolovat, dv-li snma KS njak signl. Nsledky v ppad zvady Rozpojen regulan obvod:
- Pi rozpojenm regulanm obvodu je pedvstik odpojen; tm je vnmateln silnj hluk spalovn.

Zkrat:
- Pi zkratu se motor zastav. Motor je sice mono znovu nastartovat, ale po krtk dob se znovu zastav. Snma FTS (teplota paliva)

Funkce Snma teploty paliva je umstn v pvodu paliva na zadn stran vysokotlakho erpadla. M teplotu paliva v nzkotlakm systmu. Pomoc tohoto signlu je teplota paliva prbn kontrolovna, aby se zabrnilo peht palivovho systmu.

Hodnoty Referenn napt: 5 V Snma teploty paliva pracuje v rozsahu napt 0 a 5 V. Nsledky v ppad zvady (modr snma teploty paliva) Rozpojen regulan obvod:
- Systm pebr teplotu 39 C; nsledkem je neklidn, drsn bh motoru.

Zkrat:
- Pi zkratu pebr systm teplotu vy ne 90 C (tedy nad maximln ppustnou teplotou paliva). V tomto ppad je systm odstaven pro peht ve vysokotlakm palivovm systmu. Motor se zastav, pp. jej nen mono nastartovat.

Nsledky v ppad zvady (zelen snma teploty paliva, star) V obou ppadech, zkrat nebo rozpojen regulan obvod, se motor zastav, pp. jej nen mono nastartovat.
Snma FRP (tlak paliva)

Funkce Snma tlaku paliva m s vysokou pesnost a bhem krtk doby okamit tlak paliva ve vysokotlak komoe paliva a pedv signl napt podle stvajcho tlaku do modulu IDM. Snma tlaku paliva pracuje jako analogov rezistor. Zmna odporu je mrn tlaku ve vysokotlak komoe paliva. Snma tlaku paliva pracuje s membrnou, kter je umstna na snmacm prvku. Elektrick odpor snmacho prvku umstnho na membrn se mn, jestlie se mn jej tvar vlivem pracovnho tlaku. Signl snmae tlaku paliva se pouv pro:
- uren mnostv vstikovanho paliva, - uren zatku vstiku, - ovldn dvkovacho ventilu paliva na vysokotlakm erpadle.

Hodnoty Referenn napt: 5 V Snma tlaku paliva pracuje v rozsahu napt 0 a 5 V. Men odporu na snmai tlaku paliva nen mon, nebo zde se jedn o prvek s integrovanm obvodem. Nsledky v ppad zvady Tlak paliva je kritick hodnota. Pi vpadku signlu nen mon zen vstikovn. Zkrat / rozpojen regulan obvod:
- V tomto ppad pebr modul IDM tlak vy ne 200 MPa. Z toho dvodu se vstikovan mnostv nastav na nulu a motor se zastav, pp. jej nen mono nastartovat.

 Pi nevrohodnm signlu je vstikovan mnostv nastaveno na nulu. Tlak paliva je mimo rozsah V systmu zen motoru dochz k prbnmu srovnvn poadavku na tlak paliva (vypotvanho systmem) a skutenho tlaku paliva ve vysokotlak komoe paliva (menho snmaem tlaku paliva). Pi bezvadn funkci systmu jsou oba parametry srovnvny v rozsahu 5 MPa. Pokud je rozdl tlaku vt ne 5 MPa, je vstikovan mnostv nastaveno na 0 a motor zhasne nebo jej nen mono nastartovat. Pokud je poadovan tlak paliva nap. 35 MPa a aktuln namen tlak je jen 29 MPa, vozidlo se po uritm ase zastav. as se zkracuje pi vych otkch. Pokud je v tomto ase poadovanho tlaku dosaeno, provede se vpoet znovu. Dvodem toho je, e pi odchylkch mimo tolerann pole neme bt zajitno kontrolovan vstikovn. Krom monost, e se zde jedn o vadn men tlaku paliva nebo vadn dvkovn paliva, me se jednat tak o netsnosti elektromagnetickch ventil vstikova. V ppad netsnosti na elektromagnetickm ventilu vstikovae je prsak netsnho elektromagnetickho ventilu veden do veden prsak. Vsledkem je zven mnostv prsak, kter je vedenm prsak pivdno do zptnho veden paliva. Toto zven mnostv prsak je mono zmit pomoc specilnho nad (jedna odmrka pro kad vstikova), kter se pipoj zvl k veden prsak kadho vstikovae. Po proveden men podle pedepsanho postupu (viz aktuln servisn literatura) je mono podle jednotlivch mnostv prsak stanovit, kter vstikova vykazuje nadmrn prsak. Odchylka vt ne +5 MPa by mohla upozornit na zablokovan vstikova. Zablokovan vstikova ji nen schopen se pln otevt podle poadavk. To znamen, e neme pln dochzet k vypotanmu poklesu tlaku ve vysokotlak komoe paliva. Jakmile je pekroena odchylka tlaku vce ne +5 MPa, je vstikovan mnostv nastaveno na nulu.
Snma polohy ve ventilu EGR

Funkce Ve ventilu EGR je vestavn snma polohy, kter zjiuje okamitou polohu ventilu a vysl zptn hlen do modulu PCM. Zpravidla je snma polohy konstruovn nsledujcm zpsobem.
- Stupe emisn normy III: jen ve spojen s nezenm turbodmychadlem (bez pestavovn rozvdcch lopatek) - v tomto ppad nen montovn snma MAF. - Stupe emisn normy IV: ve spojen s variabilnm turbodmychadlem (elektricky

ovldan pestavovn rozvdcch lopatek). Snma polohy slou pdavn se snmaem MAF jako zptn hlen o mnostv zptn vedench vfukovch plyn.

Hodnoty Referenn napt: 5 V Snma polohy ve ventilu EGR pracuje v rozsahu napt 0 a 5 V. Nsledky v ppad zvady Zven tvorba ernho koue. Systm EGR je odpojen. Snen vkon motoru.
Spna brzdovch svtel / spna BPP

Poloka
1 2

Popis Spna BPP Spna brzdovch svtel

Funkce Signl spnae brzdovch svtel ovlivuje odmovn paliva pi brzdn a zaazenm rychlostnm stupni pi volnobnch otkch. Pklad: Bhem brzdn dostv PCM signl od spnae brzdovch svtel, m se sn dvka paliva pi regulaci volnobhu. Tm je zabrnno, aby regulace volnobhu stle drela volnobn otky a psobila tak proti brzdn. U vozidel s tempomatem je na pedlov skupin jet dal spna pedlu brzdy. Jeho funkc je pouze vypnout tempomat pi ovldn brzdy. Hodnoty pro Focus 1999 (08/1998-) a Mondeo 2001 (10/2000-) POZNMKA: Spna brzdovch svtel funguje jako spnac kontakt, spna BPP (pokud je pouit) jako kontakt rozpnac. Kontrola napt na odpojenm konektoru spnae brzdovch svtel:
- kolk 3 a kostra = 10,5 a 14,7 V

Kontrola napt na konektoru spnae BPP:

- kolk 2 a kostra = 10,5 a 14,7 V

Kontrola odporu na spnai brzdovch svtel:

- mezi kolky 1 a 3: vce ne 10 000 ohm

Kontrola odporu na spnai BPP:

- mezi kolky 1 a 2: < 1 ohm Spna CPP (poloha pedlu spojky)

Funkce Pomoc spnae CPP rozezn modul PCM sepnut nebo rozpojen spojky. Krtkodobm snenm vstikovan dvky pi ovldn spojky se zabrn vibracm motoru pi azen. Spna CPP je umstn na drku pedlu. U vozidel s tempomatem je pi selpnut spojky vypnut tempomat spnaem CPP. Hodnoty pro Focus 1999 (08/1998-) a Mondeo 2001 (10/2000-) POZNMKA: Spna CPP obsahuje dva kontakty; jeden funguje jako spnac, druh jako rozpnac. Kontrola odporu na spnai CPP:
- mezi kolky 1 a 3: < 1 ohm (rozpnac kontakt) - mezi kolky 4 a 5: vce ne 10 000 ohm (spnac kontakt)

Nsledky v ppad zvady Bhem azen dochz k vibracm motoru.

Dvkovac ventil paliva (IMV)

Funkce Dvkovac ventil paliva reguluje, v zvislosti na tlaku paliva ve vysokotlak komoe paliva, dvku paliva, kter se pivd do vysokotlakho prostoru vysokotlakho erpadla podle spoteby paliva. Tm se dvka paliva, kter proud zpt do palivov ndre, omez na minimum.

Poloka
1 2

Popis dopravn tlak do vysokotlakho prostoru vysokotlakho erpadla

Dvkovac ventil paliva je zen modulem IDM pes signly modulovan kou

impulz (PWM). Zpsob modulace kou impulz je funkc:

- poadavku idie - poadavku tlaku paliva - otek motoru

V bezproudovm stavu je dvkovac ventil paliva pln oteven. Nsledky v ppad zvady V ppad zvady je vstikovan mnostv nastaveno na nulu a motor se zastav, pp. jej nen mono nastartovat. Zvady funkce na dvkovacm ventilu paliva jsou zjistiteln pi prbnm pizpsobovn poadovanho tlaku paliva (vypotvanho systmem) a skutenho tlaku paliva (menho ve vysokotlak komoe paliva). Pi odchylce vt ne +/- 50 MPa je nastaveno vstikovan mnostv na 0 a motor zhasne, pp. jej nen mono nastartovat.
Elektromagnetick ventil vstikovae

Poloka
1 2 3

Popis jehla ventilu s talkem pruina elektromagnetickho ventilu elektromagnetick ventil

Funkce Vstikovae jsou vybaveny elektromagnetickmi ventily. Ovldn pro odmovn paliva zajiuje modul IDM. Napjen elektromagnetickch ventil probh ve dvou fzch. Na zatku vstikovn je elektromagnetick ventil ovldn zvenm zbrovm proudem (asi 12 A), aby rychle otvral. Po urit dob je zbrov proud snen na ni pdrn proud (piblin 6 A). Takto se zabrn zbytenmu vvoji tepla v IDM. Vstikovan dvka je urena dobou oteven a tlakem ve vysokotlak komoe paliva. Vstikovn se ukon, kdy elektromagnetick ventil nen napjen a jehla trysky pot zavr. Adaptace vstikova

 Vzhledem k mechanickm tolerancm, kter se mn bhem ivotnosti elektromagnetickch ventil vstikova, se modul IDM mus v pravidelnch intervalech pizpsobovat tto zmn toleranc. Pi prvnm naprogramovn jsou vechny tyi vstikovae nastaveny na stejn okamik vstiku. Adaptace je provdna individuln pro kad vlec, v intervalu 900 sekund. Poad jednotlivch adaptac je provdno v poad zapalovn. Je zapoato u 1. vlce. Aby mohla bt adaptace provedena, musej bt otky motoru v uritm rozsahu (pes 1800 1/min; na 4., 5. nebo 6. rychlostn stupe), pi rychlosti jzdy vozidla 50 ... 100 km/h a pi teplot chladic kapaliny pes 70 C. Pokud bhem adaptace je tento rozsah oputn (podmnky ji nejsou splnny), je adaptace zastavena a je pokraovno a pi ptm dosaen tohoto rozsahu. Bhem provdn adaptace je pedvstik odpojen.

Poloka
1 2 3 4

Popis proud (A) zbrov proud pdrn proud as

Modul IDM vysl elektromagnetickmu ventilu vstikovae signl pro vstik o dlce podle charakteristiky (napklad 8 ms). Podle odbru proudu elektromagnetickho ventilu me modul IDM zjistit, zda elektromagnetick ventil spluje pedpoklady modulu IDM nebo zda reaguje rychleji (napklad za 7 ms) nebo pomaleji (napklad za 10 ms). Odbr proudu elektromagnetickho ventilu slou tedy jako referenn hodnota pro vyslan signl modulem IDM. Pi odchylce vyslanho signlu a reakci elektromagnetickho ventilu mus bt provedena adaptace v adaptivnm poli charakteristik. Pokud by v extrmnm ppad nebyly po del dobu dosaeny provozn podmnky pro provdn adaptace, mohlo by se stt, e by mohlo dojt k potm. Mohou nastat nsledujc pote:
- neklidn chod motoru, - zven emise ernho koue, - zven hluk spalovn.

Po ukonen adaptace jednoho vlce je pokraovno u nsledujcho vlce (podle poad zapalovn). POZNMKA: Bhem adaptace je signl pro vstik tak krtk, e jehla trysky nen pro vstikovn nadzvednuta. Nsledek: v tomto okamiku dochz k vynechvn zaplen, kter me bt vnmno ve jmenovanm rozsahu otek a rychlost. Hodnoty

 Napjec napt na vstikovai pi zapnut spnac skce:

- 10,5 a 14,7 V

Kontrola odporu vstikovae:

- < 1 Ohm

Nsledky v ppad zvady Neklidn chod motoru Zven tvorba ernho koue Zven hluk spalovn Tlak paliva je mimo rozsah
EGR a elektromagnetick ventil plnicho tlaku

Poloka
1 2

Popis Elektromagnetick ventil EGR Elektromagnetick ventil plnicho tlaku

Funkce Elektromagnetick ventily jsou zsobovny podtlakem vakuovm erpadlem. Signly od PCM d tento podtlak, m zen plnicho tlaku probh pes podtlakov ovlada, pp. zen toku EGR pes ventil EGR. Proud tchto signl uruje podtlak, kter je pivdn k elektromagnetickmu ventilu EGR, pp. k podtlakovmu ovladai turbodmychadla. Hodnoty Napjec napt na pslunm elektromagnetickm ventilu pi zapnut spnac skce:
- asi 10,5 a 14,7 V

Kontrola odporu na pslunm elektromagnetickm ventilu:

- asi 12 ohm

Nsledky v ppad zvady elektromagnetickho ventilu EGR Systm EGR je odpojen. Snen vkon motoru. Zven tvorba ernho koue. Nsledky v ppad zvady elektromagnetickho ventilu plnicho tlaku Snen vkon motoru.
Elektromagnetick ventil klapky v potrub sn

Poloka
1 2 3 4 5 6

Popis Potrub sn Klapka v potrub sn Elektromagnetick ventil klapky v potrub sn Podtlakov ovlada PCM Spnac skka

Funkce Vzntov motory maj vysok kompresn pomr. Vysok kompresn tlak nastho vzduchu psob pes psty a ojnice na klikov hdel a pi odstaven motoru zpsobuje vibrace. Elektromagnetick ventil klapky v potrub sn pipoj podtlakov ovlada klapky v potrub sn, m se klapka uzave. Tm se zabrn vibracm motoru pi jeho odstaven. Pi odstaven motoru je napjen elektromagnetick ventil klapky v potrub sn. Tm se uvoln podtlak k podtlakovmu ovladai pro ovldn klapky v potrub sn a klapka se krtkodob uzave. Pi vpadku signlu nebo pi vpadku elektromagnetickho ventilu zstv klapka v potrub sn pi odstaven motoru otevena. Hodnoty Napjec napt na elektromagnetickm ventilu klapky v potrub sn:
- asi 10,5 a 14,7 V

Odpor na elektromagnetickm ventilu klapky v potrub sn:

- asi 48 ohm

Nsledky v ppad zvady Klapka sn vzne v otevenm stavu:

- Startovatelnost a bh motoru nejsou ovlivnny. - Pi odstavovn motoru se vak zesl kmitn motoru.

Klapka sn vzne v uzavenm stavu:

- Motor nestartuje. Elektrick ovlada pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla

Poloka
1 2 3

Popis Elektrick ovlada pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla Ovldac pka Thlo pro pestavovn rozvdcch lopatek

Vzntov motory se systmem Common Rail Delphi, kter spluj emisn normu stupn IV, maj variabiln turbodmychadlo, u kterho jsou elektrickm ovladaem pestavovny rozvdc lopatky turbodmychadla. Elektrickm pestavovnm rozvdcch lopatek je dosaeno pesn polohy rozvdcch lopatek pro kad provozn stav. To m pozitivn vliv na emise vfuku, a je proto plnn IV. stupe emisn normy. Elektrick ovlada pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla tvo celkem dva nsledujc dly:
- ovldac jednotka - dic jednotka

Poloka
A B 1 2 3 4 5 6 7 Ovlada

Popis pestavovac mechanizmus dic elektronika ovldac motor blok kontakt ovldacho motoru induktivn snma hnac hdel nekov pevod hnac pastorek kontakty ovldacho motoru

Ovldac motor v ovldac jednotce ovld nekovm pevodem hnac hdel. Hnac hdel je ovldac pkou spojen s rozvdcmi lopatkami. Ovldnm ovldac pky je provdno pestavovn rozvdcch lopatek. Na konci hnacho hdele ovldac jednotky je induktivn idlo. Otenm hnacho hdele je zde indukn vytven pulzn kov modulovan signl, kterm je pesn urena aktuln velikost hlu rozvdcch lopatek. Hodnoty Napjec napt na elektrickm ovladai pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla:
- 10,5 a 14,7 V dic jednotka

zen ovldacho motoru zajiuje dic jednotka. dc jednotka je spojena sbrnic CAN s modulem PCM. hlov poloha elektrickho ovladae pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla je vypotena modulem PCM a pedna sbrnic CAN elektronick ovldac jednotce. hlov poloha rozvdcch lopatek je sledovna induktivnm snmaem a ve form

pulznho kov modulovanho signlu pedvna dic jednotce. V dic jednotce elektrickho ovladae pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla je snma teploty, kter po pekroen nejvy ppustn teploty 160 9 C (nap. pi teple vzniklm popojdnm v kolon) nastav ovldac motor do bezpenostn polohy. To znamen, e rozvdc lopatky jsou pln oteveny. Tm je zabrnno, aby v extrmnm ppad monho vznut za tepla (nsledkem peht) nebyl k dispozici maximln plnic tlak (pi tm uzavench lopatkch). Zvady funkce elektrickho ovladae pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla jsou zjitny modulem PCM pes sbrnici CAN. Nsledky v ppad zvady V ppad zvady je zaazen program nouzovho chodu se snenm vkonem motoru (snen vstikovanho mnostv). Strategie
Strategie zapnut zapalovn

Pi zapnut zapalovn je modul PCM napjen naptm a zapnn pes hlavn rel. Nejprve modul PCM zkontroluje funkci vekerch vstupnch signl jako nap. ECT, MAP, MAF (vlastn test). Nsledn je systmem PATS zkontrolovn kd klku. Pokud je v podku, udl systm povolen ke startu. Poznmka:
- U dvoumodulovho systmu je ke vstikovam pipojeno napt, i kdy nebylo udleno povolen ke startu systmem PATS. - U jednomodulovho systmu nen pipojeno napt ke vstikovam, kdy systm PATS odmtl startovn.

Po udlen povolen ke startu modul PCM zapne modul IDM (pes rel IDM). Jakmile je modul IDM napjen naptm, zkontroluje rovn funkci vekerch vstupnch signl jako nap. CKP, CMP, KS (vlastn test). Pot, co je vlastn test modulu IDM bezchybn ukonen, vyle signl OK pes sbrnici CAN do modulu PCM. Motor me bt nyn nastartovn. Poznmka:
- Pokud by do urit doby (piblin 12 sekund) nebyl idiem proveden start motoru, je to systmem shledno jako zvada a motor nenasko. - Po vypnut a novm zapnut zapalovn vak systm obdr nov povolen startu. Strategie startovn motoruNa obrzku je dvoumodulov systm. U jednomodulovho systmu je modul IDM integrovn v modulu PCM.

Poloka

Popis

1 2 3 4

IDM PCM signl CKP oddlen kabelov svazek IDM/PCM pro penos signlu CKP

Pro start motoru mus bt napt autobaterie vt ne 9 V. Dle je teba, aby startr ml otky 190 ... 225 1/min (zvisl na variant vozidla a motoru). Bhem startovn porovnv modul PCM hodnoty pole charakteristik zaten motoru se signly snma (CHT, MAP, IAT). Souasn modul IDM porovnv signly snmae tlaku paliva, teploty paliva, CKP, CMP s daty pole charakteristiky. Nsledn vyle modul IDM signl CKP do modulu PCM oddlenm kabelovm svazkem (ji digitalizovan). Dvodem oddlenho kabelovho svazku do modulu PCM (tedy ne pes sbrnici CAN) je vy priorita, kterou se mus penet signl CKP do modulu PCM. Tm je zajitn vpoet vstikovanho mnostv a rychl proveden okamiku vstiku, podle poadavk. Upozornn pro zkouen signlu CKP pi nenastartovn motoru:
- Signl otek motoru je vytven pomoc signlu snmae CKP. Zkontrolujte dataloggerem WDS v sekci "PCM", zda existuje signl CKP. Pokud existuje, zkontrolujte v sekci "ICU", zda je signl i zde. Pokud by signl nebyl, mohl by bt vadn oddlen kabel z modulu IDM do modulu PCM. Na obrzku je dvoumodulov systm. U jednomodulovho systmu je modul IDM integrovn v modulu PCM.

Poloka
1 2 3 4 5 6

Popis vaka pro zjitn 1. vlce snma CMP snma CKP zubov mezera na krouku snmae pro polohu klikovho hdele IDM vstikovan mnostv a okamik vstiku

7 8 9 10

signl otek (ji digitalizovan) oddlen kabelov svazek IDM/PCM PCM synchronizace signl CKP/CMP

Souasn se signlem CKP je z modulu IDM do modulu PCM penen signl CMP sbrnic CAN. V modulu PCM nyn dochz k synchronizaci signlu CKP se signlem CMP. Poznmka:
- Synchronizace u systmu vstikovn Common Rail m vy vznam. Porovnnm polohy klikovho hdele (CKP) a vakovho hdele (CMP) je urena poloha 1. vlce, a tm i poad vstikovn. - Teprve kdy je synchronizace spn ukonena (zjitna poloha 1. vlce), me bt provdno vstikovn. - Pi chybjcm signlu CMP nen dovoleno vstikovn, to znamen, e motor nenasko.

U starch vozidel (v dob pedn do tisku) nen pi chybjcm signlu CMP uloen v systmu dn kd zvady. U novjch vozidel byla tato strategie implementovna, take pi chybjcm signlu CMP je kd zvady uloen. Po spnm ukonen synchronizace vypotv modul PCM vstikovan mnostv a okamik vstiku. Modul PCM m ochrannou funkci. Zjist-li modul PCM vadn vstupn signly nebo jin zvady, kter by mohly mt za nsledek pokozen nebo dokonce znien systmu, je mnostv paliva nastaveno na nulu, a tm znemonno nastartovn motoru. Vypotan vstikovan mnostv a okamik vstiku jsou jako kompletn blok dat pedny do modulu IDM. Modul IDM dekduje blok dat na urit mnostv pedvstiku a hlavnho vstiku. Po ukonen dekdovn nsleduje povolen startu. Je provedeno vstikovn a palivo se v motoru vznt. Poznmka:
- Jet nen volnobh! - Motor pouze naskoil.

Ochrann psmo pro dvouhmotov setrvank je pi asi 400 1/min. Pi dosaen otek 400 1/min je kmitn dvouhmotovho setrvanku obzvlt vysok - nebezpe pokozen dvouhmotovho setrvanku. Pokud nen mono tyto otky z uritho dvodu pekroit, systm nastav vstikovan mnostv na nulu a motor se zastav. Vadn dvouhmotov setrvank Vadn dvouhmotov setrvank (napklad vytluen pruiny ve dvouhmotovm setrvanku) m za nsledek zpravidla zven kmitn, kter je rovn nejvy pi otkch 400 1/min. Tato zven mra kmitn je sledovna snmaem CKP. Systm proto nastav vstikovan mnostv na nulu a motor se zastav. Kontrola volnho bhu motoru Kontrola volnho bhu motoru je aktivn v rozsahu otek 450 a 700 1/min. V tto fzi systm kontroluje bezvadn bh motoru. Krom monho tkopdnho chodu samotnho motoru, mohou bh motoru brzdit tak vadn dly / pomocn agregty. Vadn dly / pomocn agregty mohou bt:
- blokovan kompresor klimatizace,

- blokovan erpadlo posilovae zen, - vadn vstikova, vadn dl motoru (motor b jen na ti vlce).

V tomto ppad nen vstikovan mnostv dle zvyovno, co znamen, e i pi ovldn pedlu plynu nedochz ke zvyovn otek.
Strategie volnobhu

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8 9

Popis vstikova signl CMP (jen u starho software) signl vstikovn (pedvstik a hlavn vstik) IDM snma KS snma CKP snma APP snma CHT PCM

Pot, co byly pekonny otky kontroly volnobnch otek motoru, pejde systm do volnobhu. Pi volnobhu (otky volnobhu zvisej na typu vozidla) bv tlak paliva piblin 25 MPa. Hlavnmi vstupnmi veliinami pro modul PCM jsou pi volnobhu signly CKP, CHT a APP. Hlavnmi vstupnmi veliinami pro modul IDM je signl snmae KS. Obzvlt pi volnobhu je velmi pesn sledovn hluk spalovn, aby byl zajitn co nejklidnj bh motoru. To funguje optimln adaptac mnostv pedvstiku. Provozn teplota volnobhu je od:
- 60 ... 75 C u vozidla Transit 2000.5 (01/2000-), - 70 ... 75 C u vozidel Focus 1999 (08/1998-) a Mondeo 2001 (10/2000-). zen volnobhu

Spoteba paliva pi volnobhu je urovna zejmna otkami volnobhu a innost. Pednost jsou co mon nejni otky volnobhu, protoe volnobh v hust silnin doprav m velk vznam (minimalizace spoteby paliva). Volnobh mus bt sezen tak, aby otky volnobhu pi vech podmnkch (nap.

zapnut klimatizace, zaten elektrick s vozidla atp.) neklesly pli nzko, motor bel klidn nebo se dokonce nezastavil. Pro zen otek volnobhu se mn vstikovan dvka regultorem volnobhu tak dlouho, a zmen skuten otky jsou rovny zadanm poadovanm otkm. Poadovan otky jsou pitom ovlivovny regulan charakteristikou signlu CHT. Dal ovlivujc veliiny:
- rychlost jzdy (zchytn systm otek), - zen alterntoru (Smart-Charging) me zvit otky volnobhu, - tempomat. Vpoet odmovn palivaNa obrzku je dvoumodulov systm. U jednomodulovho systmu je modul IDM integrovn v modulu PCM.

Poloka
1 2 3 4 5 6 7

Popis mnostv paliva pedvstiku a hlavnho vstiku IDM PCM vstikova snma CKP snma CHT signl pro vstik

Vzntov motory b zpravidla bez pouit krtic klapky, a pracuj proto stle s pebytkem vzduchu. Toiv moment, pp. vkon vzntovho motoru se mn pouze pizpsobenm nastavenho mnostv paliva (vstikovan mnostv). Pi vpotu odmovn paliva se pouvaj dv rozdln strategie:
- startovn motoru - motor b

Startovac dvka Pi startovn motoru se vypot vstikovan dvka v zvislosti na teplot motoru a otkch motoru. Startovac dvka je dodvna od zapnut zapalovn a k dosaen uritch minimlnch otek. idi nem na startovac dvku dn vliv. Jzda Pi normln jzd se vstikovan dvka vypot z nsledujcch hlavnch veliin:
- APP

- otek motoru

Vpoet vstikovan dvky je navc ovlivovn jinmi veliinami (korekn veliiny) jako nap. teplotou motoru a plnicm tlakem.
Na obrzku je dvoumodulov systm. U jednomodulovho systmu je modul IDM integrovn v modulu PCM.

Poloka
1 2 3 4 5 6

Popis mnostv paliva pedvstiku a hlavnho vstiku IDM PCM vstikova CKP APP

Za bhu motoru je odmovn mnostv paliva modulem PCM zaloeno na nsledujcch dvou vpotech:
- volnobn otky - ovldn pedlu plynu

Oba vpoty jsou provdny trvale paraleln a nezvisle na sob. Vypoten hodnoty z otek volnobhu a ovldn pedlu plynu jsou navzjem porovnvny vpoetn jednotkou. Tato vpoetn jednotka pak rozhoduje, kter vpoet (otky volnobhu nebo ovldn pedlu plynu) je pouit pro vstupn signl pro vstikovn. Vpoetn jednotka pitom vdy vybere vt hodnotu mnostv vstikovanho paliva.

Poloka
1 2 3 4 5 6

Popis vpoet ovldn pedlu plynu tlumi vibrac vpotov jednotka omezova signl ke vstikovam vpoet otek volnobhu

 Pklad:
- Motor studen - vpoet otek volnobhu dv otky volnobhu 1200 1/min, pp. vstikovan mnostv 7 mg. Pedl plynu je minimln selpnut, piem vpoet hodnoty pro polohu pedlu plynu pedpokld vstikovan mnostv 6 mg. Protoe vpoet hodnoty pedlu plynu je ni ne vsledek vpotu otek volnobhu, m vpoet otek volnobhu vy prioritu. Jakmile dv vpoet hodnoty pro polohu pedlu plynu vy vstikovan mnostv (pedl plynu je vce selpnut) ne vpoet otek volnobhu (vpoet hodnoty pro polohu pedlu plynu > 12 mg), plat vpoet hodnoty pro polohu pedlu plynu.

Vpoet odmovn mnostv paliva pi zapojenm tempomatu Pklad:

- Vozidlo jede na 5. rychlostn stupe pi 2500 1/min rychlost 100 km/h (62 mph). Pi tchto podmnkch se nyn zapne tempomat.

Pro dve jmenovan veliiny je vstikovan mnostv, kter je nutn pro udren dan rychlosti, brno z vpotu otek volnobhu. To znamen, e je zde rychlost regulovna jako volnobh. Pi zmn podmnek zaten (napklad pi jzd ve stoupn) se systm sna rychlost udret. Pi odpovdajcm ovldn pedlu plynu m vpoet hodnoty pro polohu pedlu plynu opt vy prioritu. Vpoet otek volnobhu pevezme opt svou pvodn funkci a pi nsledujcm zapnut tempomatu.
Tlumi vibrac

Poloka
1 2 3 4 5

Popis otky motoru skokov selpnut pedlu plynu (pn idie) prbh otek motoru bez aktivnho tlumen vibrac prbh otek motoru s aktivnm tlumenm vibrac as

Mezi vpotem ovldn pedlu plynu a vpoetn jednotkou se nachz tzv. softwarov filtr. Nhl selpnut nebo putn pedlu plynu dv velkou zmnu vstikovanho mnostv a tm tak pedvanho toivho momentu. Prun uloen hnac stroj je vlivem tto skokov zmny zaten motoru vybuzeno k nepjemnmu kubn (kolsn otek). Tlumi vibrac zabrauje tomuto nedoucmu jevu nsledovn:
- Pi vzrstu otek motoru je vstikovno pimen mn, pi poklesu otek motoru je vstikovno vce.

Softwarov filtr dle zabrauje strmmu poklesu otek pi azen.

Regulace rovnomrnosti chodu (Cylinder Balancing)

 K ve popsanm externm ztovm momentm pistupuje kvalita spalovn a intern tec momenty, kter se musej vyrovnvat. Intern tec momenty se mn nepatrn ale nepetrit po celou dobu ivotnosti motoru. Jednotliv vlce navc nevytvej bhem cel doby ivotnosti motoru stejn toiv moment. Pinou jsou mechanick tolerance a zmny bhem doby ivotnosti motoru. To by mlo za nsledek neklidn chod motoru, obzvlt pi volnobhu. Regulace rovnomrnosti chodu uruje zrychlen klikovho hdele pomoc snmae CKP po kadm spalovn a tato zrychlen navzjem porovnv. Podle rozdl otek je vstikovan dvka pro kad vlec individuln sezena tak, aby k vytven celkovho toivho momentu dodvaly vechny vlce pokud mono stejn podl.
Extern zsah dvky paliva

U externho zsahu do mnostv paliva je vstikovan dvka ovlivovna jinou dic jednotkou (nap. protiprokluzovou regulac). dic jednotka sdl modulu PCM, zda a o kolik se m zmnit toiv moment motoru a tm vstikovan dvka.
zen tlaku paliva

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8 9

Popis IDM / PCM vysokotlak erpadlo vysokotlak prostor pvod paliva dvkovac ventil paliva snma tlaku paliva vysokotlak komora paliva elektromagnetick ventil jehla vstikovac trysky

zen motoru u vstikovacho systmu Common Rail je schopno zajistit optimln

vstikovac tlak pro kad provozn stav. Ve vysokotlakm prostoru vysokotlakho erpadla systmu Common Rail se palivo stla a dopravuje se do vysokotlak komory paliva. Dopravovan mnostv je pitom zeno dvkovacm ventilem paliva tm, e se mn prez otvoru dvkovacho ventilu. Tlak paliva je zen tak, aby byl optimln k dispozici pro kad provozn stav. Tm se sn hlukov emise pi hoen paliva. Krom jinho me bt systm zen motoru odmovn mnostv paliva velmi precizn, co pozitivn psob na emise vfuku a spotebu paliva. Snma tlaku paliva informuje o aktulnm tlaku paliva prbn modul IDM (dvoumodulov systm), pp. modul PCM (jednomodulov systm). zen tlaku se provd dvkovacm ventilem paliva, pi kterm se prez tohoto ventilu krtkodob zmenuje. Tm je dopravovno men mnostv paliva (v ppad nutnosti tak dn palivo) z vysokotlakho erpadla, dokud nen dosaeno poadovanho tlaku paliva. Poznmka:
- Tlak paliva je zvisl na otkch motoru a zaten motoru. Podle poadavk idie na zaten motoru me bt k dispozici ji maximln tlak paliva i pi otkch asi 1500 1/min (v zvislosti na vozidle).

Zastaven motoru V dsledku funkce vzntovho motoru je zastaven motoru mono provst pouze peruenm pvodu paliva. U pln elektronickho zen motoru se toto dje zadnm pro modul PCM "vstikovan dvka = 0". Pslun elektromagnetick ventily pro vstikovn paliva tm nejsou dle aktivovny a motor se zastav. Pokles tlaku po zastaven motoru POZNMKA: Ped otevenm vysokotlakho systmu je teba dbt bezpenostnho upozornn aktuln servisn literatury. Pokles tlaku nastv tm, e elektromagnetick ventily ovldaj vstikovae v krtkch intervalech. Zbrov proud pi tom pokad sta otevt ovldac ventily, zstv vak dostaten mal, aby se nezvedla jehla trysky a tm nevzniklo nemysln vstikovn. Napjenm elektromagnetickch ventil tlak bhem nkolika sekund pln poklesne. Po zastaven motoru je snen tlaku slyiteln z msta vstikova jako krtk chrpn.
Systm EGR

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Popis elektromagnetick ventil EGR snma MAF PCM oxidan katalyztor (dvoucestn - dvoureakn) turbodmychadlo ventil EGR erpadlo podtlaku snma polohy ve ventilu EGR chladi plnicho vzduchu (nen u vech variant) chladi EGR (nen u vech variant)

Pouitm turbodmychadel, kter se pouvaj u vech zde popisovanch vzntovch motor, vzrstaj s kompresnm a spalovacm vkonem tak teploty ve spalovacm prostoru. Teploty spalovn jsou dle zvyovny pouitm pmho vstiku paliva. Oboj vede k tomu, e se zvyuje tvorba oxid dusku (NOx) ve vfukovch plynech. Aby bylo mono udret tento podl NOx ve vfukovch plynech pi zpsujcch se meznch hodnotch, pouv se systm EGR. Recirkulace vfukovch plyn se provd v oblasti stenho zaten pimenm vfukovch plyn do nasvanho vzduchu. Tm se zmenuje koncentrace kyslku v nasvanm vzduchu. Krom toho maj vfukov plyny vy mrnou tepelnou kapacitu ne vzduch, a podl vody ve zptn vedench vfukovch plynech sniuje dodaten teploty spalovn. Tyto vlivy sniuj teplotu spalovn (a tm i podl NOx) a sniuj dle ji snen mnostv vfukovch plyn. Mnostv zptnch vfukovch plyn je pesn urovno modulem PCM. Nadmrn mnostv zpt pivdnch vfukovch plyn by vlivem nedostatku vzduchu vedlo k nrstu emis saz, CO a HC. Z tohoto dvodu vyaduje PCM zptn hlen o mnostv zpt pivdnch plyn. Jsou pouity ti odlin systmy, kter se odliuj nsledujcm zpsobem:

- snma polohy ve ventilu EGR (u motor s turbodmychadlem zenm klapkovm ventilem, emisn stupe III) - snma MAF (u motor s promnnm turbodmychadlem, emisn stupe IV) - snma MAF kombinovan se snmaem polohy ve ventilu EGR (u motor s variabilnm turbodmychadlem, emisn stupe IV)

U vech t systm je ventil EGR aktivovn podtlakem od elektromagnetickho ventilu EGR. Pomr taktu, ve kterm je aktivovn elektromagnetick ventil EGR modulem PCM, pitom uruje podtlak pichzejc k ventilu EGR. To znamen, e dvkovn mnostv vfukovch plyn je pi tom provdno jet pesnji. Systm se snmaem polohy ve ventilu EGR Snma polohy ve ventilu EGR signalizuje modulu PCM okamitou polohu ventilu EGR. Z toho me modul PCM urit okamit mnostv zptn vedench vfukovch plyn v zvislosti na tlaku v potrub sn (MAP), m se vytv uzaven regulan obvod. Systm se snmaem MAF Mnostv zptn vedench vfukovch plyn pi oteven ventilu EGR pmo ovlivuje namenou hodnotu snmae MAF. Bhem recirkulace vfukovch plyn odpovd redukovan hmotnost vzduchu, zmen snmaem MAF, pesn hodnot zptn vedench vfukovch plyn. Pokud je mnostv zptn vedench vfukovch plyn pli velk, poklesne nasvan hmotnost vzduchu na uritou mezn hodnotu. Modul PCM potom sniuje podl vracench vfukovch plyn, m se vytv uzaven regulan obvod. Systm se snmaem MAF a snmaem polohy U vozidel se stupnm emisn normy IV jsou oba snmae (MAF a snma polohy) pouity kombinovan. Signl snmae polohy slou pitom jako pdavn korekn veliina pro zptn veden mnostv vfukovch plyn. To znamen, e dvkovn mnostv vfukovch plyn je pi tom provdno jet pesnji. Tmto zpsobem je mono zvenm mnostvm zptn vedench vfukovch plyn se vce piblit hranici bhu motoru, m jsou emise NOx jet vce sneny.
zen plnicho tlakuObrzek znzoruje systm plnn turbodmychadla s promnnou geometri turbny a elektromagnetickm zenm ventilu

Poloka

Popis

1 2 3 4 5 6 7 8

elektromagnetick ventil plnicho tlaku snma MAP snma IAT chladi plnicho vzduchu (nen u vech variant) podtlakov ovlada promnn geometrie turbny turbodmychadlo PCM erpadlo podtlaku

Obrzek znzoruje systm plnn turbodmychadla s promnnou geometri turbny a elektrickm ovladaem pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla

Poloka
1 2 3 4 5

Popis snma T-MAP chladi plnicho vzduchu (nen u vech variant) elektrick ovlada pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla turbodmychadlo PCM

U variabilnho turbodmychadla je plnic tlak zen pestavovnm vodicch rozvdcch lopatek. Tm je mono pro kad provozn stav nastavit optimln plnic tlak. Skuten hodnota plnicho tlaku je mena snmaem MAP. Poadovan hodnota zvis pitom na otkch motoru, vstikovanm mnostv a na koreknch veliinch IAT a BARO. Pi odchylkch regulace jsou rozvdc lopatky variabilnho turbodmychadla seizovny elektromagnetickm ventilem plnicho tlaku, pp. elektrickm ovladaem pestavovn rozvdcch lopatek turbodmychadla. Pi chybn funkci regulace plnicho tlaku je prostednictvm odmovn paliva sniovn vkon motoru. U turbodmychadla s klapkovm ventilem slou signl MAP jako bezpenostn faktor, jestlie klapkov ventil od uritho plnicho tlaku neotvr. V tomto ppad se tak zde sniuje vkon motoru.

Strategie poruch PCM

Poloka
1 2 3 4 5 6 7 8

Popis konektor PCM mikroprocesor pam provoznch dat (RAM) datov pam EEPROM PATS rel napjen pojistka autobaterie

POZNMKA: DTC (kdy zvad) a adaptan hodnoty mohou bt elektronicky smazny pstrojem WDS. POZNMKA: Modul PCM m trval pipojen k napt autobaterie. Napt slou mj. k aktivovn LED-kontrolky pro PATS. Pro ukldn kd zvad (DTC) a jinch dat pouv modul PCM u vzntovch motor pam EEPROM. Datov pam EEPROM je energeticky nezvisl pam (pam uren pouze pro ten), co znamen, e v n obsaen data se zachovaj tak pi peruen napjen (nap. odpojen autobaterie, zastaven motoru). Bhem jzdy se vechny nov kdy zvad a adaptan data motoru (nap. adaptan data paliva) ukldaj nejdve do pamti provoznch dat (RAM) modulu PCM. Po zastaven motoru, jako i v uritch asovch intervalech bhem jzdy, jsou tyto daje peneny do pamti EEPROM. Pro zajitn tohoto procesu zstv rel napjen aktivovno jet 1,2 sekundy po vypnut zapalovn (power latch). Po zapnut spnac skky se kdy DTC uloen v EEPROM kopruj do pamti RAM.