Jméno Příjmení: Viktor Hlubek Student ID: 239465

Studijní program: B-ZSI-P Datum odevzdání: 8.1.2022

Hodnotil: Počet bodů/Známka:

Motor 2JZ-GTE
Úvod
Motor 2JZ-GTE je řadový šestiválec s obsahem 3.0 vyráběn automobilkou Toyota v letech 1991 až 2004.
Oproti ostatním verzím motorů 2JZ od Toyoty je verze GTE obohacena o dvě turbodmychadla. Motor 2JZ-GTE
je v dnešní době fenoménem a pravděpodobně jedním z nejžádanějších motorů na trhu motorsportu. Této
skutečnosti bylo dosaženo díky jeho odolnosti a vysoké nabídce možnosti úprav a vylepšování.
Tento motor jsem si vybral, neboť mě v posledních letech velice zaujal motorsport a jelikož je tento motor
jedním ze základů skoro všech upravených aut, chtěl jsem se o něm sám dozvědět více a pochopit jeho
oblíbenost.

Aplikace motoru 2JZ-GTE:

 Lexus GS 300 (1993-2004)
 Toyota Aristo (1993-2004/pouze japonský trh)
 Toyota Supra (1993-2002)

Verze motorů 2JZ:

 2JZ-GE
 2JZ-GTE (turboverze)
 2JZ-FSE

Schéma výrobku a popis jeho funkcí

Obr 1. a 2. Motor 2JZ-GTE

1
Parametry motoru
Technické údaje motoru
Kód motoru 2JZ-GTE
Typ motoru Čtyřdobý spalovací motor
Rozložení Řadový motor
Počet válců 6
Počet ventilů 24
Typ paliva Benzín
Zdvihový objem 3.0L, 2997 cc
Přeplňování dvěma turbodmychadly
Kompresní poměr 8,5:1
Zdvihový poměr 86mm x 86mm
Max. otáčky 6800 RPM
Max. výkon (Japonský trh) 206 kW při 5600 RPM
Max. výkon 239 kW při 5600 RPM
Max. kroutící moment 434 Nm při 3600 RPM
Max. kroutící moment (VVT-i) 451 Nm při 3600 RPM
Váha 230 kg

Specifikace motoru
1. Řadový šestiválec
2. DOHC=Dvě váčkové hřídele v hlavě válců
3. Intercooler-mezichladič
4. Dvě sekvenčně zapojená turbodmychadla
5. Litinový blok válců
6. Hliníková hlava válců
7. Kovaná ocelová kliková hřídel
8. Písty se zahloubenou korunkou
9. VVT-i=Proměnné časování ventilů

obr 3. Otevřený blok motoru s písty obr 4. Otevřená hlava válců

2
Proměnné časování ventilů
(VVT-i = „Variable Valve Timing“)
Proměnné časování ventilů je technologie, která nám umožňuje řídit zdvih, moment a trvání otevření ventilů
v závislosti na chodu motoru.

Obr.4 Systém VVT-i (Toyota)

V automobilech bez systému VVT-i dochází i při nízkých otáčkách k neustálému přifukování vzduchu a tím ve
válcích vzniká tlak. Tlak pak omezuje pohyb pístů a tím jsou výkon i spotřeba zhoršeny. Jednoduše řečeno,
otevírání a zavírání ventilů je poddané úhlu klikové hřídele, a proto ztrácí schopnost se přizpůsobit chodu a
rychlosti motoru a tím pozměnit časování ventilů. Při nastavitelném časování ventilů se doba, kdy jsou oba
ventily (sací i výfukový) otevřené zároveň, prodlužuje a díky tomu je potom část výfukových plynů vrácena
zpět do válců. Ve válci je podtlak oslaben a ztráta vzduchu je zmírněna. Tento proces nám zlepšuje spotřebu,
nespálený benzín je navrácen do spalovací komory což sníží vypouštění uhlovodíků. Při vyšších otáčkách má
časování ventilů optimální kontrolu danou chodem motoru. Setrvačnost sání je maximálně využita k zajištění
vzduchu, což se poté projevuje zvýšením výkonu. Časování se tedy podřizuje chodu motoru a rychlosti.

Motory 2JT-GTE v letech 1997-2004 jsou o trochu výkonnější, jelikož byly obohaceny o systém VVT-i.
Technologie je více než třicet let stará a používána dodnes. Tento vynález napomohl ekologii okolo aut a
vylepšil pohon a chod hnacích ústrojí.

Zdvih Zdvih

Zážeh Výfuk Sání Stlačení Zážeh Výfuk Sání Stlačení

Výfukový Výfukový Sací

Sací ventil
ventil ventil
ventil

Úhel Úhel
kliky kliky

obr.5 Graf normálního časování ventilů obr.6 Graf proměnného časování ventilů
(Toyota VVT-i)

3
Sekvenční turbodmychadla
Sekvenční zapojení turbodmychadel je takové, kdy dvě turbodmychadla nefungují vždy zároveň. Princip je
takový, že při nižších rychlostech motor užívá pouze jednoho turbodmychadla, ale při rychlostech vyšších
přepne na druhé nebo roztočí turbodmychadla obě zároveň. U turbodmychadel s menším průtokem vzduchu
dochází k náběhu rychleji, avšak ve větších rychlostech již nestíhají podporovat výkon. Naproti tomu velká
turbodmychadla mají ve vysokých rychlostech velké možnosti, ale při nízkých otáčkách se jim nedostává
dostatečného proudu vzduchu a nabíhají pomalu. Motory se sekvenčními turbodmychadly proto používají
menší i větší turbodmychadla. V nízkých otáčkách se točí menší turbo, při středních otáčkách začne plyn
proudit i do turba většího a pomalu ho roztáčí a zahřívá. Při vysoké rychlosti pak proudí plyn do velkého nebo
obou turbodmychadel a zamezí se tak prodlevě přepnutí mezi turbodmychadly a ztrátě výkonu. U
sekvenčního zapojení může být využito i více než dvou turbodmychadel.

obr.7 Sekvenční turbodmychadla

motoru 2JZ-GTE

Aplikace sekvenčních turbodmychadel:

 Porsche 959 (1986-1988)
 Mazda RX-7 (1991-2002)
 Toyota Supra (1993-2002)
 BMW X6 M50d (2002-2014)

obr.8 Sekvenční zapojení turbodmychadel

(v češtině nenalezeno)

4
Perspektivy dalšího zdokonalení a uplatnění
Jelikož se tento motor delší dobu nevyrábí jeho zdokonalování a vylepšování již velmi pokročilo. Úpravy a
možnosti, jak motor vylepšit, byly rozděleny do úrovní neboli takzvaných stage. Mezi hlavní úpravy a rozdíly
patří obměna za pevnější, kované díly nebo kvalitnější komponenty, ba i přeorganizování zapojení
turbodmychadel a tak dále. Po dosažení nejvyšší úrovně úprav by měl motor ustát až 2000 koňských sil, ale
to už je dle mého balancování na hraně a není to potřebné. Motor je oblíbený pro svoji prvotřídní kvalitu,
výdrž a širokou škálu možností úprav, proto je dnes nejčastěji vidět na „drift“ scéně.

Závěr
Jsem opravdu rád, že jsem si vybral právě toto téma a tento úchvatný motor. Dle mého je celá řada motorů
JZ jedinečná, a hlavně pak jejich vlajková loď 2JZ-GTE. Motor je skvost, až si kolikrát neuvědomíme, že motor
je přes 25 let starý. Jsem rád, že lidé i v dnešní době nacházejí způsoby, jak tyto motory používat. Popravdě
řečeno mě budoucnost automobilismu trochu děsí. Zmenšování obsahů a provazování automobilů více a více
elektronikou mi přijde nespolehlivé a nejasné, protože podle mého názoru na to svět ještě není připravený.
Zaujalo mě velice téma proměnných časování ventilů, jelikož je to věc, která je užita i v mém osobním
automobilu. Dále jsem se naučil novým zkratkám jako „DOHC“ a plno dalších pojmů v anglickém jazyce.

Snažím se prohloubit své znalosti v motorismu a automobilismu, ale poslední dobou na to nebyl čas, a tak
vám chci poděkovat za skvělou příležitost se opět něco nového přiučit skrze školu a zadání této práce.

Seznam použitých zdrojů

[1] Technologie VVT-i. Global.toyota [online]. Londýn: Toyota, 1995 [cit. 2022-01-08]. Dostupné
z: https://global.toyota/en/detail/7893162
[2] 2JZ Engine. Wikiversity [online]. Londýn: Wikiversity, 2019 [cit. 2022-01-08]. Dostupné z:
https://en.wikiversity.org/wiki/Digital_Media_Concepts/2JZ_Engine
[3] Toyota 2JZ-GTE. Engine-specs.net [online]. Londýn: engine-specs, 2019 [cit. 2022-01-08].
Dostupné z: https://www.engine-specs.net/toyota/2jz-gte.html
[4] Variable Valve Timing (VVT). Variable Valve Timing (VVT) [online]. Londýn: austincc, 2019 [cit.
2022-01-08]. Dostupné z: https://www.austincc.edu/wkibbe/vvt.htm