Vybran kapitoly z pediatrie, Bohuslav Mrzena Rst a vvoj dtte Rst anatomick a morfologick zmny Vvoj fyziologick a funkn

kn zmny Kvalitativn a kvantitativn rzn tkn rostou rzn rychle: - thymus a lymfatick soustava roste velmi rychle - NS roste velmi rychle 5ti let dt mozek m vhu, dt se nau bhem prvnch 5 let vci, kter si zapamatuje do celho svho ivota - Srdce, plce, TS rostou pomalu - Pohlavn lzy, dloha zvt se zpotku vlivem hormon matky, pak se zmenuj a rostou a v dospvn Obdob novorozeneck - prvnch 7 dn ivota - obdob siln se rozvjejch adaptanch proces - po narozen bytek tlesn hmotnosti fyziologick bytek tlesn hmotnosti ( a 10% ) upravuje se do 3 tdn - viva kojenm viva sprvnm sloenm, teploty, pedvn obrannch ltek organismu, vytven citov vazby mezi dttem a matkou Obdob kojeneck - od konce 1.msce do konce 1.roku - nejintenzivnj obdob z hlediska rstu a vvoje - dt ztrojnsob svou porodn vhu ( za rok ) - rozvoj motoriky: - z potku dt le jen na zdech, pot se pevrac pes bok na bicho, podprat se o lokty, v 6.mscch se zan posazovat ( posazovn mus bt pouze aktivn pithnut vlastn silou dtte ), do konce roku se zan stavt a chodit Obdob batolec - druh a tet rok ivota - dt vyroste asi o 12 cm a zv svou hmotnost o 2,5 kila - nastv zpomalen rstu i bytek podkonho tuku - tukov vrstva je nejvce vyvinuta v 9.msc ivota, tm jak se zan hbat ( chodit ) - lep motorika chze se vyvj kolem 15.msce, bh kolem 18.msce - v 18.mscch um dt asi 10 slov, postav v ze t kostek Pedkoln vk - objevuj se prvn znmky charakterovch vlastnost i diferenciace osobnosti - dt se pipravuje na koln vuku - je velmi schopn se uit ciz jazyky ( maj-li bt do budoucna zafixovny, mus bt spojeny se tenm a psanm ) koln vk - nstup do koly 15 rok ivota - zan zaazovn do sociln struktury - psychick zmny - vytv se vlastn nzorov hladina ( zvlt se projevuje v obdob puberty) - rstov aktivace ( urychlen ) zan ji ped nstupem puberty, u dvek dochz ke zpomalen asi v 16 letech, u chlapc v 18 letech - obdob, kdy je intenzivn rst tm spe se mohou projevit nepzniv vlivy zpsoben nap. nadmrnm tlesnm zatovnm Uren vhy a vky: BMI index = kg/m2

BSA = H W 60 / 100 Pro chlapce: (vka otce + vka matky) 2 x 1,08

Pro dvky: Vka otce 0,923 + vka matky ) /2 V rznm vkovm obdob meme rozvjet rzn pohybov vlastnosti: 4 zkladn pohybov schopnosti ( dovednosti ) - obrat - rychlost - sla - vytrvalost nejdve me dlat cviky na rozvoj obratnosti pozdji na rychlost ( protoe nen velk vdej energie dorb pro rostouc organismus u mu v pubert roste sla)

Onemocnn novorozeneckho obdob - vyaduj vysok nroky na adaptaci centrlnho nervovho systmu a kardiorespiranho systmu - poloha plodu v dloze i vlastn prbh porodu se mohou podlet na ad patologickch zmn, kter vyaduj krom intenzivn lby akutnho stavu i doasnou rehabilitan pi - pevn st asi 90% chorob probh fyziologicky mezi 48 42 tdnem thotenstv - porodn vha: 3200g ( u dvek ), 3500g chlapci - prvn vyeten novorozence bezprostedn po porodu slou k vyeten posouzen stupn adaptace na zevn podmnky a zjitn ptomnosti vrozench vad - hodnocen zkladnch ivotnch funkc a projev se provd v 1. A 10. Nkdy i v 15.minut po narozen - stanoven schma podle Abgavov ? Apgave score: Hodnocen 0 bod 1 bod 2 body - srden akce dn pod 100/min nad 100/min - dchn dn slab pl siln kik - svalov tonus dn slab dobr - barva ke bled rov - odpov na dn grimasa kik podrdn nosn cvkou - optimln score se pohybuje mezi 8 10 body - po narozen je povinnost toto vyetit a napsat do propoutc zprvy - pi hodnotch nich jde o poruchu adaptace zpsoben pedevm hypoxi - vyeten m tak vznam pro odhadnut prognzy dalho vvoje dtte vyhledvn vrozench vad - roztp rtu - roztp patra - roztp elisti vyeten nervovho systmu meningo nco kloubn a kostn deformity a vady konetin: nap. syndaktylie ( srostl prsty atd. ) chromozomln a genetick vady ( nap. Downv syndrom ) vyeten na ptomnost fenylketonurie screening hypotyrezy PORODY nejastj zpsob porodu je porod hlavikou vzcnj jsou porody koncem pnevnm 5% - porod kleov - riziko hypoxie pi kompresi pupenku

bv tak porann ( ruptura ) m.sternocleidomastoideus nebo zlomenina kln kosti pi kadm porodu se vytv porodn ndor caput sucredaneum? spontnn nevyaduje dnho zkroku

Kefalhaematom - zpsobeno prchodem pnv - me bt nad jednou i vce kost leben - vtinou se sm vsteb porod csaskm ezem - z pediatrickho hlediska povaovn za spolehlivj ne porod kleov - nutno pravideln sledovat ozvy plodu porann novorozence: - nevim pi jakym druhu porodu - zlomenina kln kosti - obran lcnho nervu - obrna pan pleten - porann krnho sympatiku - obran brninho nervu Paresis pl.bronchiale Horn typ - koenov vlkna C5, C6 - obrna sval ramne, pae, lopatky - pedlokt nepostieno vyeten: Moro reflex ( leh na stole, udem do stolu lekne se ) rehabilitace: polohovn v ADD poloze, stimulan mase, elektrolba Doln typ - C7 Th1 - Nepzniv - Porucha hybnosti pedlokt, ruky Rehabilitace: ji od 1.tde ivota Porann vlastnho krnho sympatiku Hernerova trias - Pokles hornho vka - Zpadl on bulbus - Zen zornic Obrna brninho nervu pareti nervus phernici - na 1.pohled nen vidt - brnice se nepohybuje vzne ventilace, omezen dchacch pohyb na postien stran, cyanza NOVOROZENEC S NZKOU PORODN HMOTNOST X mn ne 2500g Pina: zkrcen nedonoen novorozenec porod nastv ped 38 tdnem hypotrofie donoen, ale nitrodlon vvoj zpsobil rstovou retardaci 2000 2499 1500 1999 stedn nedonoen Pod 1500 tce nedonoen

Pina: Ze strany matky hormonln dysfunkce, genetick vlivy, anomlie porodnch cest, genitln problm, insuficience placenty, chronick on.matky, vliv psychosociln ( alkohol, drogy, cigarety )

Z strany dtte vrozen vvojov vady, nitrodlon zskan infekce, poruchy pupenku ada odchylek: - nevyvinut chrupavky unch boltc - zvten mal fontanela ( srst lebench kost ) - pevaha neurokrania nad obliejovou st - pon pupenku ble symfze - nesestoupl varlata do ourku - velk stydk pysky nekryj mal stydk pysky - nejvraznj ochlupen - vrsit obliej - lanugo - nezralost dchacch orgn ( v plicch artiatelektatick faktor zpsob, e stny sklpk plicnch pi 1.vdechu se rozlep, vzduch pronik dovnit sklpk kles vzdunost plic, etn atelektzy - vzne termoregulan schopnost - nedostaten funkce ledvin - hospitalizace na specilnch oddlench ( inkubtory ) udrovna stl tlesn teplota, nen ohroen infekc + 02 Hypotrofit novorozenci - lebn postupy podobn jako u nedonoenc - vhu nabraj lpe Asphyctick syndrom novorozence - hypoxie ( zven mn. O2 ) kombinovna s hyperjapni ( + CO2 ) - tk respiran ndostatenost, porucha vnitnho prosted - ohroen Z - ni hmotnostn skupiny poruen vvoj pl. Parenchymu, neostatek pl. Surfaktentu ( na povrchu stn ) kles povrchov napt v alveolu a) asn AS - piny v nitrodlonm ivot: ze strany matky: nedostaten fce placenty, hypoxie matky, chronick plicn a srden onemocnn ze strany dtte: vrozen vady, anomlie pupenku - rod se se znmkami nedostaten innosti kardio-respiranho systmu - nzk hodnoty dle Abgarov - nepravideln, snen dchn, cyanza, bradykardie, hypotonie rehabilitan lba: pi prav vitlnch funkc, pi rozvoji ventilan innosti, preventivn funkce zamen na rozvoj otorick aktivity, zabrnn vzniku pohybov retardace pozdn AS po krtkm obdob normlnho stavu do 24-48h po narozen nejastj forma syndrom respiran tsn - RSD respiratory distres syndrom ptomnost hyalinnch blanek v alveolech, kter zhoruj transport O2 alveolrn stnou do plicnch kapilr lba: oxygenoterapie zajitn ventilace s antibiotickou bronchodilatan lbou rehabilitace: dechov gymnastika, reedukace dchn ( zp. forma pasivnho cvien, zajitn reedukace motorick aktivity dtte - dti mohou bt retardovan ) 1. reflexn metody, dlouhodob a systematick rehabilitace, zcvik rodi efekt a po mnoha mscch LOUTENKY Pznak: icterus neonatorum - dleit zjistit pinu vzniku - nebezpen jsou ty, kter se objevuj hned po narozen - riziko: pestup l.barviva ( bilirubinu ) do krve, CNS b) -

v tomto obdob je zven propustnost hematoencefalick membrny pro bilirubin, proto pronik barvivo do BG mozku s nslednm tkm postienm, nsleduje tk psychomotorick retardace, do prbhu roku ivota rychlost zvis na pin vzniku

dlen: 1) hemolytick zpsoben nadmrnm nebo urychlenm rozpadem erytrocyt a uvolnnm barviva do plazmy 2) jatern porucha jatern buky 3) obstrukn pina v omezen prchodnosti luovch cest , snen odtoku lue z jater ( v jtrech se tvo lu, umouje trven tuk, umouje vst ebvn vitamin rozpustnch v tucch A, D, K, E ) st luovho barviva odchz stolic okyslienm bilirubinu se zmn na zelen biliverdin proto je stolice u kojenc lut zelen

4) fyziologicky zpsoben rozpadem novorozeneckch erytrocyt, kter maj odlinou hodnotu bilirubinu oproti starm dtem, vznikl mnostv bilirubinu je nevyzrlmi jtry pomalu zpracovvno, snadno pechz do ke - zven mnostv bilirubinu v plazm zstv v mezch, nevyaduje len 5) nadmrn vystupovan rozpad erytrocyt, zpsoben imunologickm procesem pi nesouhlasu Rh faktoru zvan hemolytick onemocnn novorozence hemolyticus neonatorium fetln erytroblastom dochz k imunizaci matky, kter Rh faktor nem krvinami dtte, kter Rh faktor m, je na rozdl od matky Rh+ senzibilace jejich erytrocyt, kter si vytv xltky proti krvinkm dtte rozpadaj se 1.thotenstv - protiltek X Rh+ pozitivn krvinek dtte - v krvi je mlo, klinick projevy mohou bt minimln, jde jen o anmii novorozence Opakovan thotenstv mn.protiltek stoup, dochz ke zven rozpadu erytrocyt dtte bhem nitrodlonho ivota, plod do svhoobhu vyplavuje mlad nezral erytroblasty ast vskyt nutno zjistit hned po narozen vyeten hlavn bilirubinu v pupenkov krvi - zahjit len, kter vyaduje transfuzi krve

Krvciv choroby novorozence - pokles mnostv koagulanch faktor, jejich tvorba zvis na ptomnosti vitaminu K - riziko je nejvt mezi 2. a 4.dnem po narozen a vede k poklesu koagulanch faktor I. obdob II. obdob III. obdob destikov faktor + faktor VIII + f IX + f X se podl na tvorb tromboplastinu krve, kter vytv protrombin, kter se pemuje na trombin k tomu je zapoteb Ca + fV fVI + fVII tento trombin mn fibrinogen na fibrin a nastv retrakce fibrinogenu

Klinick projevy - krvcen ze zavacho systmu - zvracen krve hemateneza - melaena krev ve stolici ( ern barva ) - u dvek i krvcen z rodidel Lba podn vitaminu K v injekn form nkdy preventivn vitamin K pamatovat na tuto monost pi intrakranilnch porannch

Choroby krevn - v dtskm vk nejsou pli ast, ale velmi zvan - mohou pesouvat omezen jeho pohybov aktivity, co sniuje jeho fyzickou zdatnost a rehabilitac je poteba upravovat

nzk poet ervench krvinek zpsobuje redukci kyslkov transportn fce krve, vzhledem k tomu, e je snen koncentrace hemoglobinu postien blch krvinek leukmie je stle onemocnnm zvanm ve velk vtin konc smrt, ale da se navodit remise choroby, po delm ase vak choroba opt vypukne hemoglobin pod 140 pod 100 pod 110 pod 120 pod 4,5 pod 3,5 pod 3,5 pod 4 erytrocyty/mil 44 32 35 38 hematokrit

vk 1.den ivota 2.-12.msc 2.-5.rok 5.-15.rok

Anmie - teprve kdy hodnoty erytrocyt u novorozence klesnou pod 4,5 milion atd. projevy pi krevnch chorobch - hepato megalia- zvten jater - spleno megalia zvten sleziny - krvciv choroby do ke tekovit petechie, plon vrony katechomy - krvcen z nosu epistaxe - zvracen krve hematenesa - krev ve stolici - melaena - krvcen me bt do dutiny bin, do CNS, do dutiny lebn ( nsledkem mohou bt obrny ) CHOROBY ERVEN KREVN ADY anemie pokles potu erytrocyt a hemoglobinu pod hranice pslun pro dan vk 1) anemie z nedostaten a poruen formy: - zpsoben bu nedostatkem ltek podlejcch se na tvorb krvinek ( Fe, vitamin B12, kyselina listov ) a nebo tlumem innosti tkn odpovdnch za jejich tvorbu ( kostn de ) elezo - nejastji v dtskm vku jsou anmie z nedostatku eleza anemie hypochromi a anemie mitrocitln - objevuj se pedevm v prvnch letech ivota, v t dob je jet nedostatek zsob eleza v tle( zejmna u nedonoench dt a nkdy u dt dlouho krmench vhradn mlnou stravou ) - v laboratoi zjiujeme ptomnost malch erytrocyt ( mikrocyt ) a nzkou hodnotu koncentrace hemoglobinu - dt je bled, trp nechutenstvm, npadn navnost, podrdnost - snena transportn kapacita krve pro kyslk zv se tepov frekvence ( srdce mus vce pracovat, aby do tkn dopravilo kyslk ) lba: substitun dodat elezo 2) anemie z nedostatku vitaminu B12 - dostatek vitaminu B12 zle na dobr funkci sliznice aluden - podobn vypad anemie pi nedostatku kyseliny listov 3) anemie z nedostatku kyseliny listov - pi laboratornm vyeten zjiujeme erytrocyty megaloblastick 4) anemie megaloblastick - zhoubn - zpsoben nedostatkem vnitnho principu ve sliznici aluden, psobcho nedostaten vstebvn kyseliny listov a vitaminu B12 5) anemie z tlumu tvorby ( ablastick ) - vrozen ddin, nkdy jsou spojeny i s dalmi vvojovmi poruchami ( jako srsty prst syndaktylie, nebo nadpoetn lnky prst ) - zskan vznikaj psobenm ltek chemick povahy nebo bakteriemi nebo viry cytotoxick ltky mohou bt i nkter lky ( nap. antiepilektika), chemiklie ( nap. toluen, benzen rozpoutdla, istc prostedky.) - hyponastick anemie me vzniknout tak po nadmrnch dvkch RTG zen 6) anemie postinfekn

provzej tk infekn onemocnn virovho nebo bakterilnho pvodu zpsobeny poruchou metabolismu eleza ( tvorby Fe )

7) anemie z nadmrnch ztrt ztrty mimocvn - nap. anemie posthemoragick provzejc rozshl krvcen nap. po razech, autonehodch - zvis na mnostv ztracen krve a na rychlosti jejho vzniku - pi nhl ztrt se rozvj ok s poklesem krevnho tlaku, slabm pulzem, s bledost lba: zastaven krvcen a pop.nhrada ztracen krve anemie ze ztrt intravaslnch - hemolza hemolytick anmie - pinou je bu chybn struktura erytrocyt nebo poruchy vznikajc psobenm zevnch initel, kter zpsobuj rozpad ( hemolzu ) erytrocyt ( nap. had jed, hemolyziny) spolenm znakem je rozpad erytrocyt s nslednm vzestupem bilirubinu se loutenkou vdy je nutn ptrat po pin

Polylobulie - nadpoetn mnostv erytrocyt - v dtstv je vzcn, pouze u novorozenc zjiujeme zven poet erytrocyt ( fyziologick polyglobulie kompenzan mechanismus za kompenzan hypoxii ) - fetln hemoglobin je schopen vzat vt mnostv kyslku i pi nim parcilnm laku kyslku klinickm onemocnnm je medhemoglobinemie - vznik na toxickm podklad, zejmna psobenm dusinan CHOROBY BL KREVN ADY agranulocytza - vymizen granulocyt z perifern krve - vrozen - zskan tlum krvetvorby nap. po aplikaci nkterch lk, nebo po ozen nebo jako dsledek ndorovho procesu - nedostatek granulocyt pedstavuje snenou schopnost bunn imunity, take je zven sklon k hnisavm a zntlivm onemocnnm lba: obtn, pokusy o transplantaci kostn den leukmie a hemoblastzy - nejastj je akutn lymfoblastick leukmie, kdy se do krevnho obhu dostvaj nevyzrl buky lymfoblasty jsou rovn mnoeny nejen v perifern krvi, ale tak v kostn deni a nkterch orgnech lba: cytostatika ( je to ndorov onemocnn ), transfuze krve, rehabilitace je zapoteb v prbhu lby na lku jako lehk forma kondinho cvien chronick leukmie myeloidn malign lymfogranulom postieny pedevm mzn uzliny krvciv onemocnn - poruchy cvn stny - poruchy krevnch destiek - porucha koagulanch faktor 1) porucha cvn stny anafylaktoidn komora projevem je krvcen na podklad imunologick poruchy nebo traumatickm podklad - jde o zvenou prostupnost stny kapilry pro krvinky, objevuj se drobn tekovit vrony krevn, nejastji na hdch symetricky na obou stranch, pi krvcen do kloubu je snen pohyblivost kloubu lba: antibiotika a kortikoidy 2) porucha z nedostaten innosti krevnch destiek

3) 4) -

bu je snen jejich poet trombocytopenie nebo je snen jejich funkce trombocytopatie krvciv projevy nahromadn koagulanch faktor fibrinu snen cvnho prsvitu pokles potu leukocyt, destrukce ervench krvinek a hemolytick anemie me se objevovat pi otravch a sepsch hemofilie nedostatek faktoru VIII onemocnn je ddin postihuje zejmna mue, eny jsou penaeky ( vzan na pohlavn chromozom X ) projevuje se intenzivnm krvcenm i pi lehkm porann, charakteristick je krvcen do kloubu ( zejmna kolennho ) omezuje aktivn i pasivn hybnost lba: substitun dodn chybjcho faktoru, vznam rehabilitace pi postien pohyblivho systmu z potku jen fyzikln ( aplikace ledovch obklad a polohovn konetin ), pozdji uvolovn kloubu odlehujcmi masemi, protahovn zkrcench sval a jejich posilovn izometrickmi aktivnmi pohyby VROZEN VADY SRDEN Kmenov bb. se formuj v zrodenm obdob loutkovho vaku Pro pochopen vrozench vad srdench je poteba pipomenout vznik fetlnho obhu K vrozenm vadm srdenm dochz tm, e zstanou nkter partie srden na rovni fetlnho vvoje

Piny vzniku : vlivy genetick, ale tak vlivy infekn, zvlt se uplatovala rubeola (zardnky)

Fetln obh: krev saturovan kyslkem z placenty proud pupen umbilikln lou (krev saturovan kyslkem jde lou!) do vlastnho obhu plodu do doln dut ly a do prav sn, st objemu protk otevenou sovou pepkou (foramen ovale) do lev sn dle do lev komory a je vypuzovna do ascendentn vzestupn aorty, z n jsou pednostn zsobeny koronrn arterie, mozkov tepny a horn polovina tla, st krevnho objemu pichzejcho do prav sn z horn dut ly pokrauje do prav komory a odtud plicn tepnou do plic, vzhledem k ostatn vymu tlaku v oblasti plicn tepny se vrac spojkou v ductus arteriosus botali do sestupn descendentn aorty a zsobuje doln oblasti tla desaturovan krev z organismu plodu cestu pupenkov tepny, arteria umbilicalis je transportovna zpt do placentrnho obhu

Obh krve u plodu se utv asi od 15. dne od oplozen vajka, kdy rychle rostoucmu plodu ji nedostauje psun ltek prostou difuz z okol, dochz proto ke spojen zkladu srdce a cv plodu s cvami loutkovho vku, vytv se obh loutkov, teprve pak se zane vytvet obh placentrn, jeho vvoj trv do 3. msce nitrodlonho ivota a zstv ve funkci a do porodu

Veker ltky nezbytn k rstu a vvoji plodu ale i zplodiny prochzej tedy placentou, obhem placentrnm

Z placenty pichz krev bohat na kyslk a na iviny jednak do jater,jednak pmo do doln dut ly, kter sbr krev z doln sti zrodku, doln dutou ilou se tato smen krev dostv do prav sn, do n pivd tak krev horn dut la z horn sti zrodku a otevenm foramen ovale v sov pepce se pevn st tto krve dostv do lev sn, z lev sn do lev komory a z n je aortou rozvdna do celho tla Mal mnostv krve pedevm krev z horn dut ly pichz z prav sin do prav komory a z n do plicnice, vtina tto krve pijde spojkou mezi plicnic a aortou tzv. botalovm duejem do aorty, pouze mal st prochz plcemi a z nich plicnmi ilami do levho srdce, vtvemi sestupn aorty jsou arterie pupenkov, kter odvedou krev z plodu do placenty

srdce plodu a velk cvy vytvej se z jednoduch trubice, kter se len na ti oddly z nich kad se jet podln rozdl na dv sti, tak vzniknou z 1.odd. pedsn, ze 2.odd. komory a ze 3.odd. arteria pulmonalis a aorta prvn podnty v innosti srden zanaj se u plodu vytvet ve svalovin lev komory, zanaj se objevovat nepravideln nznaky stah v dalm obdob dochz ke smrovn obou komor, pozdji i obou pedsn, jejich smrovn je zpotku pomalej ne smrovn komor, teprve pozdji dochz k rytmick souhe innosti jednotlivch oddl srdench a k tvorb vzruch ve stn prav sn pod stm horn dut ly, odkud se podnty pevodnm systmem a do srden svaloviny od 5. msce nitrodlonho ivota lze v souvislosti se zdokonalovnm vkonnosti srdce plodu zjiovat rovn tep srden srdce plodu tepe v tto dob velmi rychle,poet tep je asi 150-200 za min. co je asi 2-3X vce ne je tep srdce matina

v druh polovin nitrodlonho ivota kles poet tep asi na 130-150, za to vrazn stoup mnostv krve vypuzovan pi kadm stahu komor do obhu

v okamiku porodu a peruen placentrnho obhu pi zatku vlastn ventilace novorozence dochz ke zmnm tlakovm i prtokovm, s provzdunnm plic kles tlak v plicnm eiti, postupn se uzavr tepenn duej a formen ovale, obh krevn se tak pizpsobuje zevnmu prosted, nkter sti fetlnho obhu zstvaj ale i po narozen, tk se to pedevm zkrat, funkn dleitch v intrauterinnm ivot a stv se to podkladem pro vznik vrozench vvojovch vad srdench

dleitm znakem je cyanza, kter se objevuje pi vzestupu redukovanho hemoglobinu v krvi, jej vnik je podmnn jednak hyposaturac kyslkem v plicch, jednak pms venzn desaturovan krve v arterilnm systmu

Srden vady dlme

1.

srden vady bez zkrat -necyanotick -jsou to pedevm stenzy, zmny polohy a postaven srdce a duplikatury -stenza plicn tepny: zen plicnice se nejastji vyskytuje v oblasti chlopn, objevuje se bu samostatn nebo v kombinaci jako soust jin srden vady tzv. Fallotovy tetralogie, pi stenze plicn tepny je znan peten plicn tepny kter pracuje proti zvenmu odporu, klinicky se projevuje dunost, pedevm nmahovou, navnost a ni tlesnou zdatnost, poslechov slyme elest ve 2. mezieb vlevo u sterna -hypertrofie lev komory: pi zvanjch zenm je teba chirurgick een -coarktace aorty: zen , kter je lokalizovno bu ped odstupem tepenn dueje nebo a za tepennm duejem, vznamn hemodynamick pekka, kter vede k peten lev komory-k jej hypertrofii, klinick projevy: dunost, znmky srdenho selhvn, dleitm diagnostickm znakem je tlakov rozdl mezi tlakem krevnm na hornch a dolnch konetinch, na hornch konetinch je tlak vy, na femorlnch arterich je puls snen asto nehmatn, lba kardiochirurgick, vytt zen sti postien aorty -stenza aorty: peten lev komory pi malm systolickm objemu, me to vst k bezvdom pi nhl zven tlesn zti, prudk zmna aktivity z klidu do pohybu me bt pinnou nejen stavu bezvdom nbr i nhlho mrt dtte -vrozen chlopov vady: stenza mitrln chlopn, peten lev sn, me se objevit edm plic jako nsledek petlaku v plicnm eiti -zdvojen aortln oblouk (arcus aortae duplex): petrvvn zrodenho vvojovho stupn vytven aortlnho oblouku mezi rozdvojenm probh jcen a trachea, oba tyto orgny jsou zdvojenou aortou stlaovny co psob dchac a polykac pote, klinicky se projevuje inspiran stridorem a polykacmi potemi, zejmna pi polykn tu stravy, lba jedin chirurgick a m bt co nejdve

2. vady s levo-pravm zkratem-s monou cyanzou

-oteven tepenn duej (ductus arteriosus persistens) -defekt sov pepky-petrvv foramen ovale mezi snmi, bez cyanzy -defekt komorov pepky: zvyuje se npl lev komory zvtujc objem krve v plicnm eiti, pi velkm objemu recirkulujc krve me dojt v tto oblasti k recirkulaci a hypertenzi a peten levho srdce,

projevuje se elestem a hmatnm vrem (4. mezieb u sterna), operan een u velkch defekt

3. vady s pravo-levm zkratem-cyanotick

Vady s pravo-levm zkratem Jejich trvalm znakem je ptomnost cyanzy Tkn jsou zsobeny krv s nim obsahem kyslku Trp hypoxi take je omezena vkonnost a zdatnost dtte Nejastj je u tohoto typu Falltova tetralogie Nasedajc aorta nad pravou komorou Stenza plicnice Hypertrofie prav komory Vada se zjist hned po narozen pro vraznou cyanzu V pozdjm vku se dt opouje ve vvoji Typick je, e dt kadou chvli odpov, nap. si na hiti sedne na bobek tm si zkrt obhovou drhu, zpevn brnici a lpe se dodch

Lba: pouze chirurgick - posunuje se do ranjch vkovch obdob aby se nevyvinuly sekundrn zmny jako nap. hypertrofie prav komory Transpozice velkch cv - aorta postupuje z prav komory a plicnice z lev komory - do velkho obhu se dostv odkyslien krev, okyslien krev se dostv zpt do plic - v posledn dob se zmnila operan taktika: provd se switch operace tzn. e se oto aorta s plicnic ( jako vypnaem nechpu ) Atresie trikuspidln chlopn a dal vady Rehabilitan pe: - mus bt zajitna pedevm pooperan pe, protoe pi kardiochirurgickm zkroku se provd torakotomie s postienm dchacch sval, a proto ji v pedoperanm obdob mus bt ncvik dechov gymnastiky k doclen vtch exploz hrudn stny, co se pak vyuije ve stavu pooperanm - kondin cvien se stupovanou intenzitou a zvyovn tlesn zdatnosti pi nvratu dtte d normlnho ivotnho prosted - tchto dt je dob kontrolovat stav bicyklovou ergometri, ab bylo mono bijektivn zjiovat rove tlesn zdatnosti a pomoc kvantitativn scismocardisgrafie zmny sly srden a minutov sly srden ZSKAN ONEMOCNN SRDEN Znt endokardu endokarditis ( nitroblny srden ) - nejastji bakterilnho pvodu - bu ve form akutn nebo subakutn - nejastji jsou to streptokoky a stafylokoky, kdy po prodlan angn se potom rozbh endokarditida - pi tomto zntu je nava, teplota, nkdy zvten sleziny i drobn krevn vrony - na chlopnch nejastji na mitrln chlopni se vytvej vrstky a ty pak zpsobuj nemonost tsnho uzvru chlopn, co se projevuje slyitelnm elestem vrstky se mohou nhle uvolnit a zpsobovat embolie dalch orgn ) - v souasn dob pi antibiotick lb zkladnho onemocnn se endokarditidy vyskytuj mlokdy rehabilitace: - z potku doby rekonvalescence jenom mrn - vdy sledovan poslechovm nlezem a ztovm vyetenm - vechny tyto vady vyaduj dlouhodob sledovn a prevenci bakterilnch infekc

Znt myokardu myokarditis znt srdenho svalu - nastv nejastji na podklad infekce bakteriln i virov - pinou mohou bt i rzn toxick vlivy - pznaky z potku nenpadn jen zven navnost pozdji u dunost, dle vznik i srden selhvn, objevuje se tachykardie, poruchy rytmu, cyanza, zvten jater a sleziny - typick jsou zmny na EKG, kdy kivka je ploch s poruchami srdenho rytmu lba: musme ptrat po pin lba antibiotiky podporovat srden innost nutn psn klid na lku rehabilitace: - z potku jen pasivn - aktivn formy teprve v obdob rekonvalescence s postupnm zatovnm Znt perikardu perikarditis znt osrdenku - vzcnj onemocnn - asto bakterilnho nebo virovho pvodu, ale tak pi tuberkulze nebo ndorovch onemocnnch - me se objevit i jako komplikace po kardiochirurgickch zkrocch - klinicky jsou 2 formy: 1) such - bez ptomnosti vpotku v prikardiln dutin 2) s vpotkem vypluje perikardiln dutinu, na RTG m typick trojhelnkovit tvar - pi extrmnm nahromadn vpotku, by dochzelo k omezovn kontrakc srdench a k tampond srdce projev snen cyklick vdej, snen minutov objem srden mus se proto vas eit punkc ( odsn vpotku z perikard.dutiny ) rehabilitace: - z potku pouze pasivn - pozdji dechov gymnastika, posilovn sval hrudnku Kardiomyopatie - nezntliv postien myokardu - asto vrozenho pvodu - nkdy spojeny s enzymatickmi poruchami, s poruchami vmny ltkov - klinicky maj mnoho forem, jsou bu: hypertrofick kardomyopatie restriktivn kardiomyopatie proto tak jejich lba je rozdln spolenm znakem je omezen kontraktility myokardu, zjistiteln pi seismocarditick grafii

na . se mohou sledovat pouze strukturln zmny nap. men rozdly v obvodu srdenm pi systole a diastole PORUCHY SRDEN FREKVENCE A RYTMU 1) arytmie poruchy srdenho rytmu: - mohou vznikat z mnoha pin: - jednak pi nepravidelnch impulzech z centra primrn automacie ( tj. ze sinusovho uzlu ) nebo vznikem impulzu v atopickch mstech ( atrioventrikulrn uzel, Hissv svazek ) pop. poruchou penosu z centra primrn automacie na ni centra sinusov arytmie - vznik kolsnm impulz ze sinusovho uzlu - m obvykle vztah k dechov frekvenci - je dsledkem kolsnm impulz hlavovho nervu - spojen s dchnm, astj u mladch lid, povauje se za fyziologickou arytmii sinusov bradykardie - vznik zpomalenm impulz ze sinusovho uzlu - zpsobena zvenm uplatnnm n.vagus - bv projevem trnovanosti - nkdy me bt projevem onemocnn pi snenm ltkovm metabolismu pi hypotyreze paroxyzmln tachykardie - jde o nhl zchvatovit zven tepov frekvence me oshnout a 200 300 tep/min - me se objevit jako samostatn funkn porucha, ale tak u nkterch srdench vad - jestlie je pvod tachyrakdie v snch nebezpe srdenho selhn je men

- jestlie je pvod v komorch je nebezpe selhn vt prvn pomoc: sname se aktivovat n.vagus tlakem na on bulbi a nebo tlakem nebo mas karotickho sinu lba: betabloktory Rychl stahy sn - kmitn flutter, nebo mhn fibrilace - frekvence pi kmitn je 300/min, pi mhn a 600/min - natst se vechny tyto impulzy ze sn se nepevedou na komory, dochz k tzv. fyziologickmu bloku take frekvence komor bv kolem 150/min, pokud by se vak kmitn nebo mhn tkalo pmo komor je to zvan porucha rychle vedouc k zstav srdce - tyto poruchy se mohou projevit v prbhu kardiochirurgickch zkrok, nebo pi razu elektrickm proudem lba: podvme kardiotonika, provdme defibrilaci, kdy pomoc elektroimpulz z defibriltoru navozujeme normln sinusov rytmus Pedasn stahy srden extrasystoly 2) Poruchy pevodu vzruchu = blokdy - dochz k porue pevodu vzruchu z centra primrn automacie ( ze sn na komory ) - blokda me vznikat kdekoli v pevonm systmu nejastj formou je prodlouen sokomorov veden pevod vzruchu ze sn na komoru je prodlouen blok 1.stupn 2.stupe atrioventrikulrn blok - ne vechny stahy sn se pevedou na komory 3. stupe atrioventrikulrn disociace nejt forma - sn i komory si tepou vlastnm rytmem - vyskytuj se jako forma vrozen kde me bt spojena s jinou vadou srden - nebo zskan pi myokarditidch nebo po kardiochirurgickch zkrocch - zvanch klinickm pznakem je pokles frekvence komor pod 40, kdy dochz k porue perifernho prokrven, srdenho selhn a kolapsovm stavm Lba: podvn antiarytmik ovlivuj pevod vzruch v srdenm svalu, nkdy jsou zavdny elektrostimultory, kter umle navozuj pslun rytmus - pouvaj se nitrosrden stimultory, zavdn katetrizan cvn stnou pmo do sn - nkte pacienti dokou sami ovlivnit svj srden rytmus nebo sv extrasystoly zaujetm urit polohy nebo stylem dchn - pat sem tak ortostatick labilita neurovegetativn labilita, kdy pi zmn tonu arteriol ( zmna leh stoj ) nhle se sn prtok krve mozkem, dochz ke kolapsovmu stavu s bradykardi a hypotenz ( setkvme se s tm hlavn u astenickch dvek ) pozn.: rytmus srden je velmi cennm ukazatelem aktivity vegetativnho systmu variabilita srdenho rytmu je toti zena neurovegetativn autonomnm NS i stres index normln hodnoty mezi 50 150 HYPERTENZE - zven systmovho TK - jsou pi nm postihovny dal orgny a systmy - v prbhu dtstv TK stoup, take vdy namenou hodnotu musme porovnvat s vkovou normou - men tlaku u dt mus bt provdno sprvn irokou manetou, kter m zaujmat asi 1/3 pae, maneta m bt vdy ve vi srdce - pi zvenm TK je zapoteb vdy ptrat po pin a pedevm lit zkladn onemocnn, kter hypertenzi vyvolv - piny nkolik skupin: a) onemocnn ledvin glomerulonefritis, hydronefrza, ndory ledvin. b) Cvn a obhov zmny stenza aorty, abnormality ledvinn tepny. c) Hormonln vlivy neuroblastom, feochromocytom, Cushingova choroba,

Hypertyreza d) Ostatn piny nap. v dsledku podvn kortikoid, obezita,. k pznakm pat: bolest hlavy, pedrdn, zrakov poruchy terapie : mus bt pedevm zamena na lbu zkladnho onemocnn souasn podvan antihypertenziva dlme je do nkolika lkovch skupin: diuretika odvodovn ( sn se objem cirkulujcch tekutin TK klesne ) betabloktory utlumen sympatikovch bunk kter aktivuj ve bloktory kalciovch kanl rozen cv AC ( adenokortiko ) inhibitory

Piny z hlediska patofyziologickho: - zven perifern odpor v periferii jsou cvy zen nebo jich je mnoho - zven tepov objem ovlivovn TK - sympatick aktivita zvyuje TF, TK - vdy je u hypertenze zapoteb zjistit jak je aktivita autonomnho NS - HRV high reaction variability - SI stres index ONEMOCNN POJIVOV TKN - jde o postien pojiva v kolagenu = kolagenzy - pat sem: juveniln revmatoidn artritis systmov lupus erytrmathodes revmatick horeka dermatomyositis a dal Juveniln revmatoidn artritis - je postiena synoviln vstelka kloub a je doprovzena i mimokloubnmi pznaky - pvod onemocnn: uvauje se bu o autoimunnm mechanismu tzn. tvorba protiltek proti vlastn tkni, kter se pak po kontaktu s mikroorganismy stane antigenem a nebo je to hyperimunn reakce k nkterm mikroorganismm ( bakterim nebo virm ) - jde o nehnisav znt synovie, kter je zduel, infiltrovan lymfocyty zduen zpsobuje omezen hybnosti kloubu a zmny jeho konfigurace, pozdji dochz k destrukci chrupavky a dle pak ke kostnm zmnm pod chrupavkou s deformacemi celho kloubu - mohou bt tak postieny rstov zny kosti a tm naruen rst kosti - mohou bt postieny i jin serzn blny jako pohrudnice, osrdenk, pobinice - me bt i postien vtho postu kloub = polyartikulrn forma, nejastji run klouby, lnky prst jsou bolestiv zduel, svalov kontraktury potom omezuj hybnost kloubu, kter me vystit a v jeho nehybnost = ankylzu - k mimoklubnm manifestacm pat perikarditid, znt duhovky a asnatho tlska, projevuje se svtloplachost, ztrtou zrakov ostrosti a proto kad dt u nho je diagnza juv.rev.artritis je nutno pravideln poslat na on kontroly - lba je i dlouhodob, komplexn, na prvnm mst je kyselina acetylo.. nap. acylpyrin, dle protizntliv lky ( brufen, ibuprofen ), prvotn naden pro kortikoidy vyprchalo pro jejich sekundrn nepzniv inky rehabilitace a FT: - velmi vznamn - je zapoteb zabrnit vzniku ankylz - zajistit mobilizaci postiench kloub - posilovat svalov systm izometrickmi ztemi a postupn zvyovat celkovou tlesnou aktivitu ( plavn, jzda na bicyklovm ergometru ), lzesk len ( znan vznam, u ns provdno hlavn v Lznch Podbradech, kde jsou souasn leny tak dti obzn ) i kdy je onemocnn dlouhodob, prognza je v celku dobr, vnj ppady vyaduj nkdy ortopedick een vzniklch kostnch a kloubnch deformit

Lupus erytrematodes - vyskytuje se zatkem 8.roku ivota - astji jsou postieny dvky - zatek je netypick jako bn infekce hornch cest dchacch teploty, navnost, bolesti kloub, kter jsou zduel, tepl, s omezenou pasivn i aktivn hybnost , nkdy se objevuje tak znt ledvin - nejtypitjm pznakem, kter je pro diagnzu rozhodujc je motlovit vyrka ( na nose a tvch ) vychzejc z koene nosu a c se symetricky na ob tve - je to drobn pupnkov enantm ( vyrka ), kter se zhoruje na svtle (na slunci ) - lba stejn jako u juveniln rev.artritidy tzn. salicylty rehabilitace: - pedevm u kloubnho postien - asto provzenho myocytidami a tendovaginitidami - aktivace a mobilizace postiench oblast m znan preventivn vznam zabrnn zkrcench sval a svalovch kontraktur Dermatomyocytis - nehnisav znt pn pruhovanho svalstva a souasn i ke - pvod nejsp imunologick povahy s postienm bunn imunity - u dtte je pozorovna postupujc svalov slabost zhorujc se chze do schod a postupn i jin pohybov innosti, kter dt dve snadno zvldlo - postien svaly jsou na pohmat tuh, velmi zvan je postien sval dutiny stn, kter m za nsledek znan polykac pote a sval dchacch s nsledkem pot pi dchn - kon projevy: projevuj se pedevm nad extenzory, z potku je to ervenav zabarven pechzejc do hyperpigmentace, ke v postien oblasti je tuh a zduel s postienm i podkonho vaziva a podobn jako svalov tk ke i postupn atrofuje ( ztenuje se ) rehabilitace: - jak v akutn fzi, kdy je zapoteb zabrnit kontrakturm a atrofim - a pozdji m vrazn posilujc vznam vedle pznivho vlivu psychologickho - na potku cvien pasivn, aktivn posilovn hned jak odezn akutn pznaky - vsledky je mono sledovat elektromyograficky Revmatick horeka februsrheumatica - dve mnohem astj onemocnn - od nstupu lby penicilinem znan pokles vskytu - vyskytovala se po pedchoz infekci betahemolytickm streptokokem, kter zpsobil angnu nebo splu a pak po nkolika tdnech se objevila rev.horeka a pot artritis, carditis, revmatick uzlky a chorea minor ( nervov postien ) - jde tedy o autoimunn chorobu, kde vyvolavatelem je infekce carditis lba: projevuje se pedevm elestem, kter dve ptomen nebyl vyskytoval se nad mitrln chlopn, trikuspidln chlopn nebo nad aortou zvten srdce s projevy jeho selhvn a se zmnami na EKG kivce dlouhodob spov v ptiletm podvn penicilinu jakoto prevence vzniku recidiv a vzniku novho streptokokovho onemocnn lebn tlesn vchova m v akutn fzi jen pasivn charakter a aktivn innost teprve pi zklidnn klinickch projev pokud nejsou znmky aktivity procesu, nen sprvn v dalm ivot omezovat pohybovou aktivitu dtte

CHOROBY DCHACHO SYTMU - on.dchacho systmu v dtskm vku je nejastj pinou nemoci - nejastjm pznakem on.dchac soustavy je kael - kael je obrann reflex bu vyvolan podrdnm fyziklnch nebo chemickch receptor - kael vdy podporujeme podle charakteru kale je kael bu: - Such drdiv - Nebo vlhk - Zle na jeho pvodu a na mnostv ptomnosti hlenu

Vykalvn je nutno podporovat tm, e lky ovlivnme vaskozitu hlenu a jednak pomoc rehabilitace posilujeme vykalvn mase, polohovn, odst - dti asto hleny nevyplivvaj ale polykaj proto je nkdy zapoteb odsvn hlenu z dchacch cest - u tkch forem plicnch onemocnn je cyanza - pi chronick hypoxii u plicnch ale i kardiologickch onemocnn se objevuj palikovit prsty s rozenm poslednho lnku prst a vyklenutm neht - varovnm pznakem pi porue ventilace je dunost = dyspnoe - dyspnoe: inspiran nebo exspiran typ dyspnoe zle na tom kde je pekka jestli nad nebo pod bifurgac inspiran pi pekkch nad bifurkac trachei ( objevuje se typicky pi laryngitidch, cizch tlesech v prdunici) exspiran prodlouen ten vdech nap. pi astmatickm zchvatu - dalm pznakem je dechov frekvence Nemoci hornch cest dchacch - vrozen anomlie - jejich een je pedevm chirurgick, a proto rehabilitace se uplatuje u stav, kdy je zapoteb reedukace dchn atresie choan - pedstavuje zvan problm novorozenec m omezenou schopnost dchat nosem, pi oboustrannm postien je porucha ventilace - projevuje se lapavm dchnm sty, nemonost dchn nosem, znemouje kojen - zjist se hned na porodnm sle, pi prvnm oeten novorozence cvka nepronik dle do nosu deviace nosn pepky - klinicky nebv vznamn - projevuje se teprve v pozdjm vku - operovat se m teprve po dokonen rstu kost oblieje hypoplazie doln elisti - bv spojena s makroglosi ( zbytnn jazyka ) a roztpem patra tracheoezofageln ptl - jcen a prdunice jsou spojeny krtkou spojkou a zle na prsvitu jak zpsobuje pote - je-li prchodn tak to jsou pedevm aspiran phody, kdy tekutiny vnikaj do plic, je to provzeno kalem, dle se me projevovat nadmrn meteorismus, kdy naopak vzduch pronik do zavacho stroj hypertrofie adenoidnch vegetac - zbytnn nosnch mandl - dt neme dchat nosem, dch sty, m pitom typick vzhled ( facies adenoidea m pooteven sta, spadlou dse, psob pihlouple ) - odpad ohvn vdechovanho vzduchu - je snena samoistc funkce asinkovho epitelu, kter odstrauje a zachycuje drobn prachov steky - je odlin mechanika dchn, je vce vyuvno dchn doln polovinou hrudnku, naopak horn polovina se oplouje - jsou ochabl mezilopatkov svaly s viscmi lopatkami, vadn dren tla, kulat zda, ochabl bin svalstvo - krom toho zbytnn a.v. se stv loiskem astch opakovacch se infekc hornch cest dchacch lba: odstrann a.v. a v pooperan pi rehabilitace, pi n je zapoteb dt nauit dchat nosem ochabl uzvr stnho otvoru musme posilovat a tm doclme dchn nosem ( foukn do mku, bublifuk ) Rhinitis acuta ( akutn rma - nejrozenj on. HCD - u malch dt me mt charakter celkovho onemocnn s horenatm prbhem a komplikacemi jako znt stedou, znt vedlejch dutin apod.

pinou jsou nejastji viry inkuban doba je velmi krtk, vskyt je seznn pedevm v podzimnch mscch a na potku jara klinicky zduen a prosknut ze sliznice dutiny nosn, sekrece z potku dk vodnat, pozdji hlenovit asto spojeno s kalem ( pedevm v noci ), kdy dtti stkaj v poloze na zdech hleny do prduek, je proto zapoteb ped spnkem dbt na vyitn dutiny nosn je dobr dbt na odstraovn hlen polohovnm ( lehna bie ) lpe ne kapn kapek, kter mohou zpsobit plicn pote ( po vdechnut ) a vbec nedvat olejovit kapky, kter naruuj fci asinkovho epitelu

rma senn ( alergick ) - nebv provzena horekami, ale zduenou sliznic a vodnatou sekrec znt vedlejch dutin - nejastj je sinusitismaxillaris znt elistnch dutin sinusitisethmoidalis znt elnch dutin sinusistisfrontalis elisti a nosn dutiny jsou vyvinuty ji pi narozen dutiny eln se vyvjej a v pozdjm vku jist zduen sliznic tchto dutin me bt ptomno ji pi rm, ale pi skutenm postien tchto dutin bv zven teplota a citlivost v typickch bodech, kdy tlakem v tchto mstech zjiujeme citlivost diagnza pomoc rtg snmku a lba punkc dutiny, kdy odsajeme hnisav hlen a pop.provedeme vplach dutiny a vstkneme antibiotikum ( jinak samozejm podvme antibiotikum celkov ) znt stedou .. medie - pichz obvykle jako komplikace rmy a zntu nosohltanu - klinick pznaky zntu s horekou navc s intenzivn bolest ucha ( palpace - tlak ped zvukovodem ) - pi vyeten ucha se zjiuje vyklenut bubnku, nechceme aby bubnek praskl, ale provd se paracentza ( uml perforace bubnku ) uvolnn hnisu ze stedou - celkov lba antibiotiky znt nosohltanu rinofaryngitid akuta - velmi ast ale lehce probhajc onemocnn - zntliv zmny postihujc klenbu nosohltanu, oblouky patrov , piina obvykle viry nebo bakterie - dt m teploty, bolest v krku, zduen podelistnch uzlin, nkdy zvracen nebo bolesti bicha - nosohltan je zarudl, zejmna pi streptokokovch infekcch a pslun uzliny zduel angina tonsilitis - jde o postien krnch mandl, nejastji mezi 2. 5.rokem, kdy tato lymfatick tk je jet vce hypertrofick ne pozdji - m 4 formy: katarln, folikulrn, lakunrn, pseudomembranzn katarln jen povrchov zarudnut tonsil a oblouk patrovch folikulrn drobn tekovit bl vky na povrchu tonsil lakunrn vky jsou rozshlej a vypluj lakuny a krypty tonsil pseudomembranzn rozshl povlaky pokrvajc tm cel povrch tosili, ale nepesahuj jej hranice jde o horenat onemocnn s bolest pi polykn a zduenm regionlnch uzlin ( pedevm podelistnch ) Lba: klid na lku po dobu horeky je zapoteb pedejt krvavm komplikacm jako je znt ledvin a revmatick horeka antibiotika znt hrtanu laryngitis akuta - on.vyskytujc se u malch dt, nejastji mezi 6. Mscem a 3.rokem ivota - pinou je nejastji virus - zen a otok sliznice v subglotickm prostoru asto spojen se spasmem hlasovch vaz, ppadn sval v hrtanu to zpsobuje pekku prchodu vzduchu pi vdechu je tedy zten inspirium, kter je provzeno typickm zvukovm efektem ( stridoinspiran ) prvn pomoc vzt dt do nrue a postavit se s nm k otevenmu oknu -

zatek nemoci z pravidla nhl, nejastji v nonch hodinch po usnut dt se probouz s inspiran dunost, vrazn dun, zatahuje jugulu, je excitovan, pi zten ventilaci tak zatahuje meziebern prostory a epigastrium stav se zhoruje pi neklidu, pli a ven pohybov aktivit dtte krom bn lby zntu je nkdy zapoteb podat mrn sedativa a to nejen dtti, ale tak matce pouh inhalace chladnho vzduchu sn otok a pznaky se znan zmrn dve se provdla tracheotomie, ale u se nedl

ciz tleso v dchacch cestch corpus aliensum - pi nhle vznikl dunosti je zapoteb vylouit monost vdechnut cizho tlesa, kter je typick spe pro ni vk - nkdy ciz tleso zstane v oblasti subotickho prostoru a vyvol pznaky laryngitidy, pronikne-li do nich oddl ( do prduek ), pak mnohem astji do prav jej prbh je pmj ne na stran lev - proniknou-li ne = zvukov projevy mohou vymizet a klinick znmky mohou bt zcela minimln a neptomnost cizho tlesa potom upozorn petrvvajc drdiv kael a nsledn znt plic - teprve rtg me pispt k diagnze a dle bronchoskopick vyeten, pi kterm souasn meme ciz tleso odstranit - zvl nebezpen jsou rostlinn vci: hrek, oka, arady. ( patn se vyndavaj) - velkou roli hraje i tvar tlesa NEMOCI DOLNCH CEST DCHACCH Znt prduek bronchitis akuta - typick pro dti, ast, proto, e dtsk prduky jsou krtk a irok a jejich stna pomrn mkk s bohatou sliznic, kter zdu a zpsob u malch dt vraznj obstrukci - me bt t tendence ke kolapsu prdukov stny a nebo k dchacch cest z vnjku - jde o zntlivou infiltraci sliznice, projevuje se kalem a hlenovou sekrec - bvaj postieny i HCD, vedlej dutiny, nosn dutiny atd. - krom kale tak vrazn poslechov nlez na hrudnku ( pskoty, vrzoty, drobn chrpky ) - hlav se projevuje na podzim a na jae lba: na lku, zvlhovn a ochlazovn vzduchu ke komplexn lb pat i otuovn, saunovn a dechov cvien zamen na nvyk ekonomickho dchn rehabilitace zamen na dechovou gymnastiku, podporu vykalvn, mase, polohovn v drennch polohch, odsvn hlen, LTV u opakujcch se a chronicky probhajcch forem onemocnn akutn znt prduinek bronchiolitis - postihuje sliznici drobnch prduinkovch vtv - postieni bvaj pedevm kojenci a mal batolata - vdy onemocnn celkov - prbh bv dramatick, nkdy i se znmkami selhvn krevnho obhu lba: protizntliv, odstraovn hlen z D nkdy i kardiotomick lba, nkdy i kyslk a rehabilitace teprve po odeznn pznak PNEUMONIE zvan onemocnn respiranho traktu zvlt v dtskm vku bu ve form akutn nebo chronick zvlt v oblasti plic v dtskm vku je to i onemocnn celkov krom postien vlastnho plicnho parenchymu se objevuj tak pznaky kardiologick a kardiovaskulrn tzn. cyanza, obhov selhvn, pznaky od NS ( kee, poruchy vdom, ochablost ), i GIT ( zvracen prjem ) podle rozsahu se oznauj pneumonie lobrn ( je postien cel lalok ) nebo bronchopneumonie, bronchopneumonie intersticiln a bronchopneumonie segmentln pina: nejastji bakteriln ( pneumokoky, stafylokoky) virov ( mikotick plsov ) vdechnut cizho tlesa, nebo plynnch ltk ( p.aspiran )

klinicky se pneumonie projevuje tak, e po nkolika dnech bnho infektu hornch cest dchacch je zven teplota, kael ( z potku such a drdiv ) ; u malch kojenc a novorozence je asto namhav dchn s cyanzou lba: antibiotika, zkapalnn hlenu atd. rehabilitace: po odeznn onemocnn na potku rekonvalescence, kdy ovlivujeme a trnujeme ventilaci plicn, podporujeme vykalvn ( z potku spe pasivn formy, reedukace dchn, pozdji pechzme k aktivn innosti pacienta spojenou s pohybem ) LTV pozitivn ovlivuje ventilaci, m t vznam pro zvyovn tlesn zdatnosti u pacient, kte byli dlouhodob upoutni na lko m vznam tak psychoterapeutick s produkc endorfn, zlepen nlady, poslen sebedvry u aspiranch pneumoni zle na druhu aspirovan ltky ciz tleso musme pedevm odstranit, zvl nebezpen jsou pneumonie zpsoben tzv.kerosonov??? pneumonie u novorozenc aspiran pneumonie je nap.po vdechnut plodov vody v prbh porodu, proto je zapoteb provst jej odst z dchacch cest

ATELEKTZA - nevzdun st plce, postihujc jeden nebo vce segment - vrozen formy jsou u novorozenc s nzkou porodn hmotnost, u kterch chyb plicn surfaktant ( antiatelektatick faktor ) - zskan ateltzy mohou vznikat: a) pi obstrukci bronchu ( nejastji ) hlenov ztka nebo ciz tleso ; obstrukce zpsoben ndorem ve stn bronchu b) atelektza vznik tlakem zven na bronchus bu zvtenou uzlinou nebo ndorem c) poruchy povrchovho napt, kter jsou spe jenom u novorozenc, v pozdjm vku se ji nevyskytuj d) nervosvalov poruchy objevuj se pi obrnch brnice nap. pi obrn n.phrenicus

klinick projevy: pi a.malho rozsahu jsou nenpadn, jedin rtg snmek je me objevit - pi vtm rozsahu atelektzy jsou tak dal pznaky jako drdiv kael - a.vtho rozsahu m typick obraz, kdy nevzdun tk se jev jako zastnn, pesn ohranien, na postien segment nebo lalok a m trojhelnkovit tvar s hrotem u prduky a utlauje???? stnu hrudn lba: podle piny, nap. odstrann cizho tlesa, odstrann hlenov ztky mtodou bronchoskopie rehabilitace: pispv k rozvinut atelektzy, vyuv se pasivn ( mase, polohovn ) a aktivn ( sname se o zven ventilace, nkdy se pouv i krtkovlnn diatermie ) EMFYZM - zven vzdunost plic, nadmrn rozpt plicnch sklpk - krom celkem vzcnho vrozenho emfyzmu je zskan forma bu obstrukn nebo kompenzatorn emfyzm obstrukn emfyzm - pekka nepsob jako pln uzvr, ale funguje jako ventil, kter podporuje pi vdechu proudn vzduchu do segmentu ( lumen bronchu je ir ) naopak nik vzduchu pi expiriu je znemonn - tj. nap. pi aspiraci cizho tlesa - emfyzematzn rozpt plce pak petlauje mediastinum v.srdce ke zdrav stran, tm je ale omezena ventilace i v tto zdrav sti plic kompenzatorn emfyzm - vyskytuje se v sousedstv atelektz a vznik rozptm plicnch sklpk do uvolnnho prostoru bulzn emfyzm - zvltn forma - vznik prasknutm rozepjatch plicnch sklpk, vznikaj rozshlej dutiny buly, ovem plocha respiranho povrchu se zmenuje

pznaky emfyzmu: - dunost ( z potku jen nmahov, pozdji i klidov ) - nad postienou plc je zvun poklep - na rtg je zven vzdunost plic, oplotn brnice a vodorovn prbh eber ( tzv. soudkovit tvar hrudnku ) lba: zjistit pinu ( ciz tleso, nebo v dsledku astmatu ) rehabilitace: dechov gymnastika, poslen vdechovch sval a zlepen ekonomiky dchn BRONCHYEKTAZIE - pedstavuj trval rozen prduek v rznm rozsahu i tvaru BRONCHODILATACE - pechodn rozen - vznik pi nhl obstrukci bronchu po jejm odeznn opt miz BRONCHYEKTAZIE - mohou vznikat jako vrozen na podklad vrozen mncennosti chrupavit tkn prdukovho systmu - astj jsou formy zskan, podmnn zntlivm postienm a oslabenm stny prduek pi opakovanch a chronickch zntlivch onemocnnch, zejmna obstruknho typu - stvaj se sdlem infektu, take souasn pispvaj ke znovuvzplanut zntlivho procesu a tak se vytv bludn kruh ( circulus vitiosus ) - mn astou pinou jsou chronick ciz tlesa, co se v souasnosti ji tm nevyskytuje - podle tvaru rozliujeme bronchyektazie: kulovit, cylindrick, vakovit - postieny bvaj pedevm doln laloky - samostatnou jednotku tvo kartagenerovo trias a pat sem: bronchyektazie, sinusitid , vitusviscerum inversus ( obrcen uloen orgny ) - hl.pznakem produktivn kael, zejmna po rnu s velkou expektorac hustho hlenu hnisavho charakteru, nkdy i pchnouc dt he prospv, je bled, trp nechutenstvm a opouje se v rstu - . Nen pli typick, teprve bronchografie nm zobraz velikost a tvar bronchyaktazi a bronchoskopie, kter souasn umon odst hlen pop. proplchnut dutiny Lba: antibiotika, odstrann infekt, mutolitika a rehabilitace ( podporujeme dech.gymnastiku a expektorace, dal formou je tzv. polohov dren CYSTICK FIBROSA MUKOVISCIDZA - zvan onemocnn - krom plic je postiena i zevn sekrece slinivky bin - vyvj se na vrozenm podklad a m ddin charakter - pro zvenou viskozitu hlenu je omezena samoistc fce asinkovho epitelu dchacch cest, postupn se vyvjej obstrukn zmny s nslednmi zmnami fibrotickmi - v dalm prbhu onemocnn dochz ke vzniku bronchyektazi - dle se vyskytuje drdiv kael bez vykalvn nebo hlen ulpv na stn prduek - diagnzu potvrzuje vyeten iont ? v potu, kter jsou pi cystick fibrose zven - nkdy sama matka si vimne, e m dt slan pot - na rtg intersticiln zmny s drobnmi cystic.projasnnmi lba: sloit a komplexn ; antibiotika se irokm spektrem, vitaminy, enzymy slinivky bin, mukolitika podporujc zkapalnn a tm snadnj odkalvn hlen ve form aerosolu rehabilitace: m pomoci odstraovat hlen, zlepit ventilan schopnosti, posilovat dchac svaly, starost matky mus s dttem rehabilitovat prognza: stle velmi vn, spojen s vysokou mrtnost komplikace: mezi nejvnj komplikace pat jatern cirhza se vznikem hypertenze v portlnm obhu, petenm pravho srdce pi vzniku hypertenze v plicnm obhu jeden z rodi pen tuto nemoc na svho potomka, rodi nem dn projevy, nev e je penaeem a nemoc se projev a u jeho potomka pozn.: dve se tyto dti nedoval vce ne kolnho vku Difzn intersticiln plicn fibrza

chronick onemocnn jde o fibrotick zmny v mezialveolrnch septech s nahromadnm pojiva podl cv i v malch prdukch difuze plyn je tedy prodlouena, a to zpsobuje zhoren difuze plyn alveokapilrn membrnou nemoc se zan objevovat po 6 roce vku, z potku jen kael, subfebrilie, dunost ( nejprve jen nmahov, pozdji i respiran insuficience s cyanzou, tachypno a znmkami chronick hypoxie, co jsou nap.tzv. palikovit prsty ) postupn se zmenuje dechov objem a vyvolv kompenzatorn tachykardii lba: podvn kortikoid ( dlouhodob ) a vdy je nutno hledt vyjt pokud mono s malou dvkou LTV spov v dechov gymnastice se zamenm na ekonomizaci dchn komplikac je selhvn pravho srdce

Znt pohrudnice pleuritis - bu jsou doprovzeny vpotkem = pleuritis exudativa - nebo nejsou provzeny vpotkem = pleuritis suca - je zapoteb zjistit charakter vpotku, co napomh diagnze: - je li serzn a hnisav, tak je pvod spe bakteriln - je-li hemoragick s pms krve, svd to spe pro ndor - klinicky se projevuje nejspe omezenm ventilace na postien stran, kter je podmnno bolest - lba je podle piny: pi vtm nahromadn vpotku je zapoteb provst odst, protoe jinak vpotek petlauje srdce na druhou stranu a naruuje krevn obh ; nkdy je zapoteb odst opakovat - LTV nutno zlepit mobilizaci hrudnku v dsledku omezen hybnosti dchacch sval na stran vpotku dochz k ochabnut dch.sval - tm e je ventilace omezena je zhorena pohyblivost na postien stran a rozvjej se retrakn procesy, zpsoben srsty pleurlnch list a tm je postin plce fixovna i ke stn hrudn - hnisav vpotek nazvme empirem, po nm se objevuj deformity hrudnku i ptee - s rehab.cvien je zapoteb zat ji na potku rekonvalescence, nejdve polohovnm a masemi, postupn vechny zpsoby dechov gymnastiky zamen na protaen postien oblasti a poslen ochablch dchacch sval na postien stran Pneumotorax - nahromadn vzduchu v interpleurlnm prostoru - bu oteven zpsoben komunikac s vnjm prostedm ( atmosfrou ) nap. pi nehod - nebo rupturou bul nebo cyst uzaven pneumotorax ( bula praskne do interpleurlnho prostoru ) - pi klinickm vyeten pozorujeme omezen ventilan pohyby na postien stran - diagnza je podle rtg vyeten - pokud se do interpleurln dutiny dostane krev = hemothorax- to se stv pedevm pi ndorovch procesech - chylothorax mza ( lymfa ) se dostv do interpleurln dutiny - LTV uplatuje se v obdob rekonvalescence, zamuje se na rozvinut kolabovan charakteru nutno pamatovat na to, e by mohlo dojt k recidiv ( obnoven ) pneumotoraxu - postupn lze aplikovat i vy tlesn zte s posilovnm dechovch sval, rovn je zapoteb se vnovat korekci vadnho dren tla, kdy jednostrannm pneumotoraxem dochz ke skolizm Asthma bronchiale prdukov zducha - alergick onemocnn - jeho potek vskytu se v souasn dob posunuje stle do asnjch obdob dtskho vku - reakce antigen antiltka - jde o zchvatovit onemocnn, podmnn obstrukc bronch ( prodlouen expirium vdechov dunost ) 3 sloky 1) spasmus hladkho svalstva prduek 2) edm sliznice plic 3) hypersekrece hlenu - jsou to zmny se zvenm odporem proudcho vzduchu - k uvedenm zmnm dochz na podklad imunologick reakce systmu antigen protiltka, jde o rekci vystupovanou, hyperergickou ; jako antigen se me uplatovat mnoho ltek: domc prach, pyl, prach z pe, roztoi nkdy je to bakteriln alergie nkdy v nkter potravin jako vajen blek, ryby, mlko, aromatick ovoce

Onemocnn ledvin a dc -

v klinickm obrazu pi astmatickm zchvatu se projevuje nhle vdechov dunost, projevujc se prodlouenm a ztenm vdechem postien dt zaujm ortoptickou polohu s fixac pomocnch auxilirnch sval prodlouen vdech je provzen typickmi poslechovmi fenomny usilovn ventilace dochz k dechov nedostatenosti, poklesu kyslku a vzestupu CO2 v arteriln krvi souasn dochz k peten pravho srdce komplexn terapie je rozloena do dvou fz: 1) lba akutnho stavu, kdy je zapoteb doshnout bronchodilatace 2) lba obdob klidov fze, kdy postien pznaky netrp, ale je zapoteb vnovat se imunologick terapii, otestovat co je pinou astmatu a bu vyrobit vakcny zpsobujc hyposenzibilaci ( na mru, podle toho co se u pac.zjistilo ) vznamn je LTV uplatuj se jak v obdob akutnho zchvatu, kdy jde o dechovou gymnastiku, kter m usnadnit vdech, tak v obdob klidov fze, kdy je LTV zvl dleit jde o kondin cvien s ovlivnnm celkov tlesn zdatnosti astmatici jsou schopni i vysokch tlesnch vkon ( OH ), protoe cvienm v mezidob ( mezi zchvaty ) si mohou vypstovat dobrou fyzickou formu rehabilitace m u tchto pacient vznam nejen na zlepen kyslkov transportn kapacity, ale tak na nervosvalovou koordinaci LTV tak motivuje a zlepuje psychiku, u to, e se dt me zastnit tlesnch cvien, vyvolv u dtte pocit sebejistoty, minimalizuje komplex mncennosti a umouje dtem uplatnit se ve spolenosti stejn starch dt je tak zapoteb vdt, e existuje ponmahov bronchospasmus, kter se me vyskytovat po ztch jako je bh, jzda na kole, plavn zle na sprvnm dvkovn a sledovn dtte na druh stran je plavn pro tyto dti velmi uiten lpe je zaazovat zte krtkodob, trvajc 1 2 minuty u zte trvajc vce ne 6 minut u mladch dt je vskyt ponmahovho bronchospasmu vy ne u dt starch dleit je dechov gymnastika - jejm clem nevytvoen novho typu ventilace a novho typu dchn je zapoteb, aby tyto nvyky dt zskalo v klidovm obdob zvyovn imunologick odolnosti ( saunovn dtti to mus bt pjemn )

Ledviny + plce + steva + ke Ltkov pemny: Plce plynn produkty Stevo pvn produkty Ledviny vylu.konen odpadn produkty lt.pemny a cizorod l.ve vodnm roztoku. Tm pispvaj podstatnou mrou k udrovn vnitnho prosted

LEDVINY: 1. Pomhaj udret stl objem krevn plazmy a celkov objem tlovch tekutin 2. d osmotick pomry v krvi a tknch vyluovnm vhodnho mnostv vody a v n rozputnch sol vdy v nleit koncentraci 3. Vyluuj kysel produkty ltkov pemny a tak spolu s plcemi, jimi se tlo ubavuje CO2, udruj .. plazmy krevn na skoro stl vi 4. Vyluuj nadbyten soli a jejich sloueniny, kter se vytvej v tle nebo jsou pijmny potravou 5. Zbavuj organismus ostatnch odpadnch ltek vzniklch pi ltkov pemn, hlavn pi ltkov pemn blkovin a pi rozpadu a obnov tlesnch tkn Proto pi klinickm sledovn on.ledvin je zapoteb vyetit zmny jejich funkce pi udren homeostzy Pi diagnostice poruch vvodnch cest moovch je zamena pozornost hlavn na mechanismus odtoku moi Zkladn funkce ledvin odvod moe a jej analza kvalitativn a kvantitativn je zkladnm diagnostickm vyetenm pi poruchch innosti moovho systmu

V moi sledujeme: Blkovinu proteinurie: pokozen bazlnch membrn glomerul nebo ptomnost znt.procesu v movch cestch Fyziologicky po nmaze proteinurie u sportovc neb u atletickch jedinc je ortostatick proteinurie jinak on.ledvin Kre v ( erytrocyty ) hematuri Makroskopick vidt okem Mikroskopick Bu postien ledvin ( znt ), toxick vliv, kamnky, ndory, jin on. ( hematologick on., poruchy krevsrlivosti, hemofilie, vrozen srden vady) - Vdy zvan ppad vyadujc podrobn vyeten Denn vdej moi diurza seduje se bilance tekutin rovnovha pjem vdej/24h Zven diurzy polyurie pi nadrnm pjmu tekutin ( fyziologick ) On.s poruchou osmotick regulace - Ledvinov nebo mimoledvinov pvod ( DM, D insipidus ) Snen diurzy oliguri Vymizen diurzy- anurie akutn selhvn innosti ledvin, mo se netvo -

X retence moi mo se tvo normln, vzne vak jej vyprazdovn

ast moen poakysurie: U malch dt fyziologick ( neumj jet ovldat svrae ) Pozdji projev zntu vodnch mo.cest

VROZEN ANOMLIE MOOVHO SYSTMU AGENEZA LEDVIN nevvin ledvin pi oboustranm vskytunesluiteln se ivotem jednostann dibr fce druhostrann ledviny ( kompenativn zvten hypertofick ) se nemus projevit

HYPOPLAZIE LEDVIN ledvinov nedostatenos vzcn podoovit ledvina ren arcuatus ren discoides ren duplicatus zdvojen ledviny v.pnviky ( pelviduplex ) zpravidla na jednu stanu, asto i ureter duple nemus sama o sob dlat pote, asto se objev jen pi zntlivm on.

POHYBLIV LEDVINA ren mirans zpsobena chabost zvsnho apartu ledvin, u asthenikch s mn vyvinutm svalstvem je astj u dvat, postien ledvina je uloena kaudlnji, nkdy me dochzet k ohnut moovodu zten odtok moe z pnviky LTV korigovat vadn dren tla, kompenzovat innost ledvin

CYSTY V LEDVINCH Bu izolovan nebo mnohoetn Redukce funknho ledvin a k insuficienci ledvinn Nkdy familrn

INFEKCE MOOVHO SYSTMU Infekn proces me postihnout jakoukoli st mo.systmu, klinicky se rozliuj na infekce: Ledvin a pnviky Dolnch vvodnch cest ( mo-mch + mo.trubice ) Pvodce zntu mo.cest: Ve tevech patogenn mikroby asto u kojenc a malch batolat Hlavn u en i pozdji u kolaek je vskyt podstatn vy ( pokyn WC utrat se smrem od uretry ke konenku )

PYELONEFRITIIS - Infekce ledvin a pnviky Akutn u novorozenc akutn a tk, celkov horeka, zvracen, ada pot bolesti bicha ( znt ledvin a pnviky ) - v laboraoi: zrachlen sedimentace, zven poet leukocyt v krvi a v moi je hnis, blkoviny, leukocyty Chronick zvan onemocnn dochz ke zmnm glomerulrncho tubulu prucha funkce ledvin a k ledvin.selhn spojena nkdy s arteriln hypertenz -

INFEKCE DOLNCH MOOVCH CEST CYSTIIS + URETRITIS postihuje hlavn mo.mch a mo.trubici obte pi moen, bolest, plen, ezn v moi blkovina a leukocyty a bakterie lba: antibiotika a sulfonamidy kdy je znt opakovan nutno vdy myslet na anatomick zmny, zda znt nen na podklad vrozen anomalie ( stenza st nebo zen pi vstn ureteru do mo.trubice ) nkdy se vyskytuje vezikouretrln reflux pi nm jde o zptn tok moe z mche pi jeho kontrakci zpt do moovodu nkdy potebuje chirurgick een nkdy sta RHB:

posilovn dna pnevnho + binho svalsva + ncvik peruovanho moen, c podporuje vdom a pln vypazdnnmomche a ovldn sfinkteru dosaen toho, e vmchi nezstv zbytek moi, v n by se usazovala infekce ped chirurg.zkrokem je dlit se zamit na poslen binch sval

GLOMERULONEFRITIS nky povaovna za autonomn chorobu, pi n si organisus vytv protiltky proti vlastn tkni vlk vznam betahemologick streptokoky s glomerulonefritidou se setkvme 7-14 dn po probl angin ( kdy nen dn lena ) prvn pzay netypick, jen subfebrilie, bolesti hlavy, navnost svtle erven zbarven moe hematurie vtinou mikroskopick dal pznaky: otoky, zven T pi nhlm zve TK me djt k postien CNS, pruchm vom, kem dleit je prevence dsledn lba bnch on., pedchzen lehkch infekt vlastn lba: dietn opaten, neslan dieta, medikamentzn ovlivnn hypertenze, dsledn klid na lku dal prbh on.: krom akutn fomy me b typ subakutn a forma chronick dchz k postupn destrukci nefron, zhoren ledvin.fc a k chornickmu selhn ledvin lba chronick formy: kortikoidy, imunosupresiva ( brzd imunitn procesy ), pi chronickm selhvn hemodialza ( uml ledvina ) pi chronick form je nepzniv prognza, spojen s vysokm TK

NEFROTICK SYNDROM ( syndrom = soubor pznak ) otoky, vrazn proteinurie snen blkovin v plazm - hypoproteinmie pvod asto neznm, nkdy navazuje na glomerulonefritidu, nkdy je komplikac jinch onemocnn podstata: zven propsutnost bazlnch membrn glomerul pro blkoviny dochz k jejm ztrtm a poklesu hladiny v plazm pokles onkotickho tlaku vznik rozshlch otok - otoky tstovit, typick na oblieji hlavn kolem o - klinicky z potku nenpadn, a otoky upozorn na nemo - lebn se uplatuj kortikoidy, diuretika - prognza: nepzniv, nkdy on.vyaduje trval podvn kortikoid LEDVINN MOOV KAMENY ( nefrolithias urolithias ) dti mn asto ne dospl pina nejastji porucha koncentrace Ca a jeho udren v rozpsn form predispozin faktor- infekce mo.cest, dle obstrukn zmny kdekoliv v rbhu mo.cest objevuj se: koliky ( bolesti ), poruchy moen s bolest RTG diagnza jen kdy jsou konkrementy kontrastn tj. kdy chyb Ca Nkdy poteba UZ vyeten, cystoskopie, ureteroskopie kamnek se zjist i odstran Vt kameny odstrauj se chirurgicky RHB: posilovn svalstva systematicky hlavn bin svaly Pedoperan + pooperan prbh -

Ledvinn selhn urmie, insuficience renln - zvan poruen funkce ledvin - bu akutn nebo chronick

k akutnmu selhn ledvin me dojt tak z jinch pin ne renlnch nap. pi velk ztrt krve s poklesem minutovho objemu v dsledku nedostatenho prtoku krve ledvinami - chronick urmie je renlnho pvodu - na potku bv bu glomerulitida nebo .nefritidy nebo vrozen anomlie pi akutnm selhn je omezen tvorby moe anurie - protoe je snen glomerulrn filtrace dochz k vzestupu urei a draslku je hyperkaliemie vn ohroen innosti srden a me bt pinou smrti - to ve vede k poruchm vnitnho prosted, zmnm acidobazick rovnovhy, poruchm sloen elektrolyt - clem lby je nahrazen fce ledvin umlm zpsobem odstrann kodlivch ltek z organismu provd se bu peritoneln dialza nebo se pacient napoj na umlou ledvinu u chronickho ledvinnho selhn v diet omezme blkoviny a sledujeme pravu vodnho a elektrolytovho hospodstv - pi ledvinnm selhn dochz tak k hypertenzi, kter mus bt lena Hydronefrza - rozen dutch prostor ledvin, nkdy i s rozenm moovodu = hydroureter - je to v dsledku obstrukce nejastji nad moovm mchem - diagnza je na podklad rtg vyeten, kter znzorn rozen pnviky, event.uretery - lba pedevm chirurgick non pomoovn enuresis naturna - je to vl neovladateln vyprazdovn mo.mche - me se tak vyskytovat ve form denn - fyziologicky se vyskytuje u kojenc a dt do 3 let - v 5ti letech se vyskytuje jet asi u 10% dt - ve kolnm vku asi u 1% dt - astj u chlapc ne u dvek - nkdy zjistme e v anamnze nkterho z rodi se non pomoovn vyskytovalo - pomoovn je bu jev trval, nebo se objevuje jen obasn nap pi oekvn nepjemnch zitk apod. - nkdy se objevuje u prvorozenho jemu se narod mlad sourozenec mladmu se matka vc vnuje, a star se zane pomoovat, aby pilkal zjem rodi - rovn v souvislosti s rozvodem rodi, kdy to dti nepjemn vnmaj se me objevit - tyto psychosociln piny jsou nejastj pinou, v malm procentu me bt organick podklad jako poruchy sfinkteru, znty vvodnch mo.cest apod. - lba je sloitj a dlouhodob, je nutn upravit denn reim dtte, omezit veern pjem tekutin v.polvek a jinch potravin a ppadn dt v noci probudit, aby se vymoilo - je tak zapoteb provdt ncvik vdomho ovldn moen, tzn. peruovan moen - LTV mus brt do vahy sloit proces moen, kdy je zapojen nejen vlastn moov systm, ale tak svalov systm bin, zdov,pnevn i dolnch konetin - snahou rehabilitace je ovldat moov akt tj. spoutn a zadren moe - je zapoteb posilovat bin lis, zdov a hov svalstvo - nedlnou soust je i psychoterapie, kdy dt nesm bt stresovno tm, e je neustle upozorovno na svj nedostatek, ale naopak mus bt pochvleno kdy k pomoen nedojde Benign proteinurie - ptomnost blkoviny neznamen vdy onemocnn ledvin - nkdy se objevuje jako tzv. ponmahov proteinurie, kdy dochz pechodn k snen prtoku krve ledvinami, protoe srden objem je distribuovn do aktivnch sval - v ledvinch pak dochz k lokln acidze a ischemii - ptomnost blkoviny me nkdy trvat i dle ne 24h po skonen svalov aktivit - tento stav nevyaduje lbu a sta jenom odpoinek tlesn klid k prav stavu ortostatick proteinurie - objevuje se u thlch vysokch pedevm dvek, pinou me bt tlak trobnch orgn na velk ledvinn tepny s nslednou ischemi a acidzou tento - tento typ proteinurie se objevuje veer po celodenn nmaze, naopak v rann moi blkovina nebv, protoe v poloze vlee k dnm problmm nedochz

PORUCHY VMNY LTEK A ENERGI - souhrnn to oznaujeme jako poruchy metabolismu - pat sem jednak poruchy vmny jednotlivch st metabolismu tzn. cukr, tuk, blkovin a jednak poruchy energetick rovnovhy - v pediatrii je to velk skupina zvanch onemocnn - z hlediska lebn tlesn vchovy jsou nejdleitj poruchy vmny energie kam pat zejmna nadmrn zmnoen tukov tkn to psob, krom jinch klinickch pznak, nadmrnou hmotnost obezita - tukov tk se vyskytuje v organismu jednak jako tuk strukturln a jednak jako tuk zsobn - pi mnoen tuku strukturlnho dochz ke zvenmu ukldn tuku v parenchymovch orgnech jtrech, slinivce bin steatza - tuku zsobn hromad se pedevm v zsobnch oblastech v podko - o obezit hovome jestlie tlesn hmotnost pekro normu pro danou vkovou skupinu populace o 20% - jde o poruchu rovnovhy mezi pjmem a vdejem energie - nkdy jsou sice genetick vlivy nkolik generac je obznch, ale asto je to tak tak, e se v rodin pedvaj urit vivov zvyklosti tyto zvyklosti pak mohou vst k myln pedstav, e se jedn o vliv genetick - velk vznam m tak psychick rovnovha nadm. pjem potravy m asto i vliv psychogenn kdy nap. dt hled jdlo jako nhradu za nedostatenou pi - zatky obezity mohou bt ji v kojeneckm vku kdy zmnoenm a zvtenm tukovch bunk se i pozdji nabz monost k jejich dalmu zmnoovn - dti kojen proto maj men vskyt obezity v pozdjm obdob ne dti umle iven rznmi kaemi - nejastji se zan objevovat obezita mezi 7. a 11.rokem ivota u dt bv rozloe tuk rovnomrnj ne v dosplosti v dosp.se pak objevuje typ hruka a jablko - nadmrn tlesn hmotnost pedstavuje zt obhovho, respiranho, pohybovho systmu - deformity DKK vboen kolena, ploch nohy - deformity ptee pravideln nlez pi zjitn obezity a prv z tchto dvod je plavn nejlep formou aktivity u obznch dt nejsou zaten klouby a dochz k vdeji energie - lba je dlouhodob a vyaduje spoluprci dtte a rodiny mus to bt jednak redukce pjmu potravy tj.jej energetick hodnoty, omezujeme pedevm cukry a tuky, u rostoucho organismu neomezujeme blkoviny zaazujeme ovoce a zelninu, rovn je dleit frekvence potravy tot mnostv je lep mt rozdleno do vce dvek - pro LTV je zapoteb zvit tlesnou aktivitu, aby se dolo k redukci tukovch zsob - krtkodob cvien maj vznam pouze aktivan, snen tlesn hmotnosti nezpsob - inn jsou dlouhodob tlesn zaten, provdn v setrvalm stavu, delm ne 20 minut tm toti dochz k vdeji tuk, jako energetickho zdroje, plat zde pravidlo, e tuky ho v plamenu glycid - je zapoteb dti motivovat, vyuv se cvien na bicyklovm ergometru, kdy meme pesn dvkovat intenzitu a dlku zte, dle cyklistika a plavn - pokud jde o chzi doporuuje se nordic walking - skupinov cvien maj vt vznam Lzn Podbrady

Pemna ltek na energii jsou metabolick pochody, kter spolu zce souvis. Pemna ltek je vdy spojena s pemnou energi a naopak. Ltkov a energetick pemny v organismu, oznaujeme souhrnnm nzvem METABOLISMUS. Pemna ltek zle na souhe dvou zkladnch dj , kter se nazvaj ASIMELACE a DISEMILACE. Asimelac rozumme vznik sloitch organickch ltek, vytvejcch se v organismu z jednoduchch slouenin, tyto ltky obsahuj znan mnostv nahromadn energie Disemilace uvoluje se nahromadn energie tm, e sloitj sloueniny jsou tpeny opt ve vchoz produkty, uvolnn energie je pak pouita k potebm organismu

Tak se zjistilo, e bhem ivota dochz nejen k neustl pemn ltek a energi v organismu, ale tak k neustl vmn ltek mezi zevnm a vnitnm prostedm. Tak bhem ivota se nkolikrte obmn veker prvky a sloueniny tvoc hmotu organismu. Pitom ovem jednota organismu jako celku zstv nenaruena, veker pemna ltek i kdy je sebevc sloit probh v urit souhe a podku.

Lba obezity Hlavn velk vdej energie

Ji u obznch dt lze zjistit zmny kardiovaskulrn dynamiky. Jednotliv parametry srden vkonnosti (systolick sla, minutov sla srden, kontraktilita, ejekn frakce) jsou men tkn jsou mn zsobovny krv a tedy i kyslkem ve srovnn s neobznmi dtmi.

Hubenost (Kachexie) Pedstavuje porucha energetickho metabolismu z nedostatenho pjmu ivin Ve vystupovan form jde o podvivu Nedostaten pjem stravy me bt zpsoben nkolika okolnostmi

Rodinn konstitun hubenost podmnna geneticky, snen chu k jdlu, nevyaduje speciln
lbu, jen psychoterapii a pouen rodi o prav reimu vivy

Gastrointestinln omezen , spojen s poruchou vstebvn, kter se tk bu vech zkladnch

ivin anebo jen v jednotlivch poruchch vstebvn tuk, cukr nebo blkovin

Endokrinn poruchy pi nedostaten funkci hypofzy nebo hyperfunkci ttn lzy nebo
poruen innosti nadledvin Lba nhrada nedostaten tvoench hormon, nebo blokda jejich nadprodukce

Psychick jevy ast, pi mentln anorexii ze zatku mysln omezen stravy, to vede
k vymizen pocitu hladu a tkm ztrtm hmotnosti ( a 50%) Lba psychoterapie, podvn vivovch ltek nitroiln cestou

Poruchy metabolismu cukru

cukrovka (diabetes mellitus) nejrozenj forma poruchy metab. Glycid, Onemocnn zpsoben nedostatkem produkce inzulnu v bukch Langerhansovch ostrvk slinivky bin, asto je genetick zklad Dt asto pije, vce mo, hubne, je unaven, pedrdn, nkdy se objevuj hnisav kon infekce, he se hoj rny, v moi je cukr, ketonurie Vdy je zapoteb zjistit hladinu cukru v krvi (glykmie). Lba podvn inzulnu injekn cestou(denn) a dodrovnm diety

Dieta a regulace tlesn aktivity jsou formy lby (fyzick aktivita spaluje cukry a sniuje potebu inzulnu)

Zven zt bez pijmu energetickch zdroj vede k hypoglykmii. Lebn tlesn vchova je zamena na rozloen do celodennho programu, vyadujeme cvien vytrvalostn (energeticky nron), pouvme rozvoj obratnosti a posilovn vech svalovch skupin

Endokrinologick onemocnn (lzy s vnitn sekrec)

lzy bez vvodu, jejich vmky se nazvaj hormony hormony jsou vyluovny do mznho i krevnho obhu a odvdny do celho organismu tak lzy psob i na innost vzdlench orgn lzy s vnj sekrec vyluuj sv vmky jen na uritm mst a maj vlastn vvod (slinn lzy) lzy s vnitn sekrec jsou ve sv innosti v zkm vztahu jednak spolu navzjem jednak s nervovou soustavou, take zmna innosti jedn lzy vyvol i zmny v innosti ostatnch lz - hormony nejsou ani zdrojem energie ani stavebnm materilem pro organismus, maj jin el podlej se na zen fyziologickch funkc organismu, jsou nezbytn pro rst a vvoj dtte a zabezpeuj do uritch hranic schopnost vyrovnvat se zmnami zevnho prosted - mnostv hormon je pomrn mal, a pesto jejich inek v uvedenm smyslu je velk - lzy s vnitn sekrec jsou regulovny jednak mezi sebou navzjem, jednak nervovou soustavou (autonomn NS), jednak podnty zevnho i vnitnho prosted tzv. zptnou vazbou (hladina cukru zptn ovlivuje produkci inzulnu) hypofza centrln lza s vnitn sekrec, jej innost je regulovna nadazenmi centry v hypotalamu, vychz z jejho anatomickho i funknho uspodn umoujcho rozdlen hypofzy na adenohypofzu a neurohypofzu vskyt patologickch stav hypofunkce nebo hyperfunkce