Robert Ibrahim akol.

Akropolis Praha 2010

Interpretace text
(nejen) ke sttn maturit Robert Ibrahim akol.

CIP Katalogizace vknize Nrodn knihovna R Ibrahim, Robert Interpretace text: (nejen) ke sttn maturit/ RobertIbrahim a kol. Praha: Akropolis, 2010 ISBN 978-80-87481-05-9 (bro.) 821.162.3 * 82.07 * 82:37.016 * 371.279.5/.6 esk literatura interpretace a pijet literrnho dla literrn vchova maturitn zkouky texty pruky 82.0 Literatura (teorie) [11]

Lektorovala: prof. PhDr. Jaroslava Jankov, CSc. Robert Ibrahim (vedouc autorskho kolektivu), 2010 Robert Adam, 2010 Alena A. Fidlerov, 2010 Jan ihk, 2010 Bohuslav aJana Hoffmannovi, 2010 Ji Hol, 2010 Petr Nejedl, 2010 Graphic & Cover Design Petr Bernek, 2010 Filip Tom Akropolis, 2010 ISBN 978-80-87481-05-9 ISBN 978-80-87481-15-8 (ePUB) ISBN 978-80-87481-16-5 (PDF)

PEDMLUVA
Mil tenky, mil teni, clem tto knky je ukzat, jak lze prakticky pistupovat kinterpretaci textu. M slouit jako pomcka kpprav na stn zkouku sttn maturity zetiny, doufme ale, e tm se okruh jejch uivatel afunkce nevyerpaj. Akoli m publikace praktick el, nebylo nam clem poskytnout zsobnk hotovch interpretac, kter se studenti nau nazpam aumaturitn zkouky pak jen odkaj (natst by to vzhledem kpodob zkouky nemlo bt ani mon). lo nm oukzn metody cesty. Ideln ten bude knaim interpretacm pistupovat jako kinspiraci, kterou kreativn vyuije pi vlastn prci slibovolnmi texty. Interpretace textu bv nkdy nahrazovna velmi podrobnou evidenc konkrtnch jazykovch prostedk. Jakkoli je tento pesn apodrobn vet uiten anepostradateln, od interpretace se li. Tou se stv a utdn zamylen nad funkc tchto prostedk ve struktue textu. To bv kmen razu, protoe neexistuj pedem hotov odpovdi, nelze nap. tvrdit, e jeden prostedek m jen jednu funkci, resp. e jednu funkci lze realizovat jen jednm prostedkem (co ale na druhou stranu neznamen naprostou svvoli). Je mon, e nkter zde uveden interpretace budou psobit pli odborn nebo pli specializovan. Nam zmrem bylo, aby pedkldan interpretace byly sice srozumiteln (samozejm pi vynaloen sil), ale aby zrove neslevovaly znrok, kter by maturitn zkouka mla mt. Publikace je sestavena zpatncti kapitol, kadou kapitolu tvo ukzka umleckho aneumleckho textu ajejich nsledn interpretace, kter se co nejvce sousted na text ukzek apouze vnkterch ppadech pihl kcelku dla, poppad kirmu kontextu. Umleck texty byly zvoleny sohledem na katalog poadavk pro maturitn zkouku zeskho jazyka aliteratury (zcela zmrn jsme se vyhnuli zahraninm literaturm), neumleck texty reprezentuj zkladn funkn styly. Rozsah ukzek adlka interpretac se sice mohou kapitolu od kapitoly liit, ale snaili jsme se dret vuritch mezch. Ponechali jsme vkompetenci autor, jestli budou chtt volit ukzky, mezi nimi je njak souvislost, nebo jestli vyberou ukzky, kter nemaj nic spolenho. Tm jsme se snaili obshnout ob monosti, kter nov maturitn zkouka nabz, upozorujeme vak, e jsme tm nechtli odliit kapitoly podle nronosti (neplat tedy, e kapitoly, vnich je mezi obma ukzkami souvislost, jsou ureny pro vy rove, akapitoly druhho typu pro zkladn rove). Doufme, e nae knka spln svj cl, toti alespo sten odpov na otzku, jak je text udln, tj. jakmi prostedky autor dosahuje naplnn svho zmru. Robert Ibrahim, vedouc autorskho kolektivu

OBSAH
Pedmluva esk literatura do konce 18. stolet 01 Zrcadlo lovieho spasenie publicistick styl (Valtr Komrek: Kronika zoufalstv anadje) Interpretace text Petr Nejedl 02 Jan Amos Komensk: Labyrint svta arj srdce rtorick styl (Petr Pithart: Slavnostn projev) Interpretace text Alena A. Fidlerov 03 Antonn Francl Skora: Zpvnk vdecky odborn styl (Jaroslav Markl: Nejstar sbrky eskch lidovch psn) Interpretace text Petr Nejedl esk prza 19. stolet 04 Vclav Rodomil Kramerius: elezn koile populrn naun styl (Jaroslav Spirhanzl-Duri: Zpta e) Interpretace text Robert Adam 05 Karel V. Rais: Kdy se pipozdv prost sdlovac styl (Karel V. Rais Svatopluk ech: Vbr zlist ptel) Interpretace text Robert Adam esk poezie 19. stolet 06 Karel Hynek Mcha: Mj prakticky odborn styl (Magdalena Dobromila Rettigov: Domc kuchaka) Interpretace text Robert Ibrahim 07 Otakar Auednek: Zpvajc labut prost sdlovac styl (pepis zznamu hodiny etiny) Interpretace text Robert Ibrahim 5

10 12 14 18 20 22 30 32 33

40 41 42 48 50 51

56 59 60 66 67 70

esk prza 20.21. stolet 08 Karel apek: Utkvn asu publicistick styl (Ivan Motl: Report od Odry) Interpretace text Jan ihk 09 Ivan Olbracht: Nikola uhaj loupenk publicistick styl (H.: uhajv ppad) Interpretace text Ji Hol 10 Arnot Lustig: Modlitba pro Kateinu Horovitzovou publicistick styl (Ota Kraus Erich Schn: Tovrna na smrt) Interpretace text Ji Hol esk poezie 20.21. stolet 11 Vclav Hrab: Voda naichl nikotinem publicistick styl (Vclav Hrab: Ticet ajedna noc) Interpretace text Bohuslav aJana Hoffmannovi 12 Ladislav Novk: Kouzlo letn noci prakticky odborn styl (pedpov poas) Interpretace text Bohuslav aJana Hoffmannovi 13 an: Sonety pro nic aza nic publicistick styl (reklama) Interpretace text Robert Ibrahim esk drama 19.21. stolet 14 Ladislav Stroupenick: Nai furianti administrativn styl (jednac d zastupitelstva msta) Interpretace text Bohuslav aJana Hoffmannovi 15 Vclav Havel: Audience administrativn styl (aloba) Interpretace text Jan ihk

78 79 81 88 89 90 94 96 97

102 103 104 110 110 112 118 119 120

126 128 130 136 138 140

07
esk poezie 19. stolet Otakar Auednek: Zpvajc labut prost sdlovac styl (pepis zznamu hodiny etiny) Interpretace text Robert Ibrahim

TEXT 1 Otakar Auednek: Zpvajc labut

1

M chor vidiny se trp vnoci divn aernou hladinou m due tie plovou, jak spcch na vodch kdy labut snh ivne, jsa oblit msce tou z fosforovou. snhy ivouc vod ernch na sametu, tich labut jak vly poblouznil, vy bl milenky vech exotickch kvt, vech hvzd, je pr kvm vhloub jezer lskou spil, vy sestry lotos, m trpte se nm, kdy zluny oply tl vaich na lilie se ron tesouc, rcete mi, kam jdeme stm snhem naich sn, jen luny svtlo pije? Mch psn labut, je vnoc mdlch, tkch vn jste nm trply, ju vzlete ve kln lun nad samet ernch vod, nad snivch kvt tni; m dui ulevte, je nervosami stn, tou psn zakvilte, tou snnou poesi, ji zdavu pochop snad nervosn jen eny, asladce bolestnou pomalou agoni, tak zvolna zemete svm zpvem usmrceny!

10

15

20

Otakar Auednek: Zpvajc labut (sb. Zpvajc labut, 1891, cit. podle esk elektronick knihovna. Poezie 19. stolet; ed. sbrky Ji Flaiman; L, Praha; http://www.ceska-poezie.cz, pstup 15. 11. 2010)

66

TEXT 2 [] <0> Tk, dobr den, jet jednou. Tak pote. Nkdo. N, tak dobe, take eee. Aha. Hmm. N, tak Pavel tady radji nen, kdy m dneska prezentaci, to je rozumn. <2> To je nhoda. <0> No jo, ale Martin j asi nem. <1> J j sem ml mt na dneek? [smch] <1> Tak j j --- zpracuju, ale j sem j ml mt na zejtek. <0> Ne. Pro na ztek? Jak ste na to piel, e na ztek zrovna. <1> Sem to k spotal podle potu lid <0> No, vidite to. <2> Aha. <0> To je bezva, co? Tak Alena. Tak pote. Ale Martine! Kde mte Prkae? <1> No to sem prv vera pracoval, tak sem ho nechal upotae. <0> Prosim vs. <vichni> [smch] <0> To sou vci. Te se bude vymlouvat, chlapec, e pracuje, aproto ho neme nosit. Vdy vy ste ho et ani jednou neml ve kole! <1> Ale ml. <0> Jo jednou. Kdy ste si ho puil zknihovny, no. Jo, to jo. <vichni> [smch] <0> Pak u ste ho nikdy nevidl. <1> Vera sem ho ml. <0> Vera ste [---] Martine! Neml ste ho na lavici teda. <1> To je mon, e ne, ale ml sem ho tady. <0> Hmm. To je bezvadn. Tak! Hmm. <3> Tak j mm Otakara Bezinu. Narodil se roku osumnct set edest osum azemel devatenct set dvacet devt. Eee, byl to bsnk, esejista, prozaik amyslitel. Byl to pedstavitel, pedstavitel symbolismu. <0> no. <3> Vlastnm mnem se menoval Vclav Jebav. Narodil se ze tetho manelstv obuvnka avyrstal jako jedin dt starch rodi. Zkladn koln vzdln zskal vPotkch. Roku osmnct set osmdest ti pestoupil do slavnj mansk koly, do relky vTeli, kde se vlivem uitel, nebo zde vlivem uitel echa
67

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

aMldka vldnul il kulturn ruch, kterho se astnil Bezina. Po maturit roku osumnct set osumdest sedum pijal msto uitele. Seznmil se tam sfilosofkou Annou Pamrovou, se kterou si cel ivot pak dopisoval atady ta korespondence spolu skorespondenc se spolukem Bau Bauerem zachycuje Bezinovo mylenkov zrn jako vtvrm obdob. Po doplovac maturit na uitelskm stavu vPraze psobil vNov i na Morav. Zde il osamle avnoval se zejmna po smrti rodi studiu jazyk, literatur, filozofickch spis avlastn literaturn tvorb. Za sv dlo zskal Bezina adu poct. Roku devatenct set tinct byl menovn dopisujcm, devatenct set dvacet ti dnm lenem v . Deva <0> esk akademie vd, e. No vidite to. <3> devatenct set devatenct estnm doktorem filozofie k vPraze. Jako Univerzity Karlov. <0> Hmm. <3> [smch] Nabdnuta profesura filozofie na brnnsk univerzit devatenct set dvacet jedna. Pak byl <0> Co, co sn udlal? <3> Odmtl. <0> Odmtl, sprvn. <3> byl navrhovn za eskho kandidta pro Nobelovu cenu. <0> Vidte to, n. koda! <3> Avdvou rocch. Roku devatenct set dvacet jedna adevatenct set dvacet osum. <0> Kura. <3> No, aroku devatenct set dvacet osm obdrel takzvanou vel velkou sttn cenu. Celou stku sto tisc korun vak vnoval Svatoboru. <0> To byl takov spolek. Takov nadace. Pedstavte si, chud uitel vyhraje sto tisc za prvn republiky, zsk. To bylo hodn penz. [] <3> [] Ipesto, e na zatku sv cesty smujc ksymbolismu se inspiroval alexandrnem, pravidelnost arm se objevuje jenom vjeho prvn sbrce Tajemn dlky. Pozdji se propracovval kvolnmu veri, kter mu umonil [---] pro vytvoen symbolovch etz [---] hudebnosti a[---] mylenek. <0> To sou vci, Aleno. Teda vy mte ale vyjadovn, to by lovk neek! <3> Ale tohleto mm zrovna ze svho refertu, kter u sem psala. <0> To je asn! <3> [smch]
68

<0> Takhle si povdte sTerezou? [smch] <3> Ne. <0> N? Ato je koda! To by bylo roz roztomil to poslouchat. [] <3> [] Stavitel chrm [odkaln] bylo vo tom, e spolenost je vlastn vedena gen genilnmi staviteli, kte stavj ten chrm naeho ivota, apak dal sbrka Ruce, to u se dokopal ktomu, e <0> Co udlal? Dokopal? <3> [smch] e asi nejsou dn geniln ruce, ale vichni se podlej, podlej na stavn chrmu. <0> Ste na nj drsn, teda. No! Adl! <3> No. pak teda u asi vo tady t bsnice. <0> N, to bude asi nejlep. []
Cit. podle Schola (databanka vyuovacch hodin pi stavu eskho jazyka ateorie komunikace Filozofick fakulty UK, http://ames.ff.cuni.cz, pstup 15. 11. 2010)

85

90

69

INTERPRETACE TEXT Robert Ibrahim

Auednkova sbrka Zpvajc labut (1891), vjej elo autor postavil stejnojmennou bse, pat do obdob esk predekadence (pelom 80.90. let 19. stolet). Otakara Auednka (18681947) meme zaadit mezi etn epigony Jaroslava Vrchlickho (18531912), pedstavitele esk parnasistn poezie, na ni predekadenti vdom navazuj (vjejich tvorb je ovem tak znt invaznost na romantickou poezii). Tato nvaznost se projevila zejmna vpoadavku lartpourlartismu, tj. snahy oist umn (srov. spojen snnou poesi [17]), neuiten umn vyvzan ze vech mimoestetickch slueb spolenosti, vlasti, nrodu, politice, filozofii atd. Mluv bsn se nachz v(velmi pravdpodobn dobrovolnm) osamn, pipad si nepochopen, resp. ho me pochopit jen zk segment populace (nervzn eny), ato jet pouze snad [18]. Zatmco ostatn lid pravdpodobn sp, jeho due je jakmsi tajemnm poutem spojena smscem (nejen smscem, ale tak sexotickmi kvty ahvzdami), vjeho jedovat, fosforov zi ov (mluv je tedy svm zpsobem nmsn, jeho vidiny jsou mscem zavlaovny1). Toto oiven ovem nen nijak pjemn (ovem nalzat poten vnepjemnch vcech pat ke zvrcenosti subjektu srov. sladce bolestnou pomalou agoni [19]), subjekt se toti trp chormi vidinami (ble neuren nemoc, chorobnost, stonn jsou opt nm, co subjekt in odlouenm od spolenosti), kter pirovnv klabutm plujcm po ern hladin jeho due.2 Mluvme sice ooiven, ale je poteba dodat, e subjekt ov jen sten akoli si je vdom svho problmu (t ho divn pedstavy, fantazie, sny) ajeho monho een (vidiny, kter doposud zstvaly nm, je nutno artikulovat, by by to mlo znamenat smrt3), nen schopen ho njak (vy)eit: zvr bsn se rozplv do vzvy, kter pravdpodobn zstv nerealizovan (na sebevradu nezbv mluvmu dost sil, bezvldn se pt kam jdeme? [11] Tm to vypad, jako by vidiny-labut byly vdui-jezeru uvznn anemohly vzltnout podobn motiv najdeme vsonetu Labu Stphana Mallarma, zakladatele francouzskho symbolismu). Motiv nehybnosti, strnulosti je vyjden iautorovou zmrnou monotnnost, opakovnm, kter je pznan pro celou sbrku (opakuj se vn stle tyt motivy, zvuky, slova, vere). Snahu po vjimenosti bychom mohli shledat ivplnu lexiklnm (slovn zsoba), kter obsahuje npadn mnoho cizch (pejatch) slov (fosforovou [4], sametu [5], lotos [9], oply [10], lilie [10], nervosami [16], agoni [19]), nebo vzmrnm naruovn bnho slovnho podku (velk mnostv inverz).
1 2 3 Takto interpretujeme obtn vere 10 a11: oply luny jsou rosa, kter se ron na tla labut, kter jsou pirovnny klilim. Tuto interpretaci podporuj tak dal vskyty spojen rosy aopl ve sbrce. Pedstava due jako krajiny byla vtomto obdob velmi rozen, stejn jako zobrazen due jako ernho jezera srov. nap. obraz(y) ern jezero Jana Preislera. Tato artikulace samozejm me znamenat stvoen poslednho umleckho dla ped smrt srov. ustlen slovn spojen labut pse. e se ale bude jednat odlo vznikl zutrpen, je patrn zoxymorickho (oxymron je oblben prostedek pre/ dekadence) spojen psn zakvilte [17]: nejedn se tedy olahodc zpv, ale okvlen.

70

Exkluzivitu vykazuje tak vbr metra bsn. Jedn se oestistop jamb (na sudch slabikch vere je tendence umisovat pzvuk, kdeto na lichch slabikch nesm stt pzvuk vceslabinho slova) sczurou po est slabice (tj. na estou slabiku vere spad konec slova, aver se tak pravideln dl na dva plvere) alexandrin. Pvodn vlast alexandrinu je Francie, kde se snm setkme ji ve stedovkch verovanch romnech oAlexandru Velikm (odtud jeho nzev). Ve francouztin se ale jedn over sylabick, tedy over, vnm je normovn jen poet slabik (1213 slabik ve veri), nikoli rozmstn pzvuk. Masov rozen alexandrinu ve Francii vedlo ktomu, e je francouzskmi teni vnmn jako ver pomrn obyejn, bezpznakov. Nikterak ale uns. Do esk poezie byl tento francouzsk dvanctislabin a tinctislabin ver sczurou uprosted pejat jako czurovan estistop jamb (co do jist mry vychz ztoho, e dsledkem pzvukovch pomr ve francouztin je slabika ped czurou aped koncem vere pzvun, co vyvolv vzestupn dojem). Czura vestistopm jambu ver len na dva tstop jamby, aprv odtud pramen punc jist nronosti aartistnosti eskho alexandrinu. (Ani bychom chtli esk jamb dmonizovat, musme piznat, e jambick vere vetin pinej citelnj zsah do rytmickho slovnku, tj. sohledem knorm omezuj vbr slov vce, ne teba trocheje.) Alexandrin nem oporu vtradinm systmu eskch meter, aje tud vnmn jako rozmr importovan; jeho uit vesk poezii je spe epizodick avtinou se poj sodkazem na jeho pvodn vlast, Francii. (Tyto charakteristiky eskho alexandrinu vak nelze brt jako jedin mon, zle ina dalch slokch bsn, nap. motivice, lexiku.) Tak je tomu ive Zpvajcch labutch, kde m alexandrin charakter siln stylizovanho, exkluzivnho avirtuznho vere. Domc inspiraci vAuednkov uit alexandrinu bychom snad mohli nalzt vMchov Mji, kde se alexandrin relativn hojn vyskytuje (srov. tak mchovsk obraz lskou opilch hvzd prcch do jezera [8] nebo obrat luny kln [14]). Mchovsk alexandrin se ovem od Auednkova vmnoha ohledech li: jinak je nap. een zatek akonec vere. Mcha velmi asto umisuje na zatek tslabin slovo (nebo takt), Auednek tak uinil pouze vjednom ppad [15] (jindy vzorn zan jednoslabinm nepzvunm slovem), ato jet vznikl konflikt snormou zmrnil tm, e se jedn ospojen pedloky ajmna (opticky se tak zatek tohoto vere neli od zbylch ver). Tot plat iozatku druhho plvere, kde si Mcha opt pon velmi svobodn, zatmco Auednek si dovol neshodu jen ve dvou ppadech: jeden znich se opt tk pedloky (jedn se ostejn ver jako vprvnm ppad), ve druhm je konflikt zmrnn tm, e pzvuk pipad na pedponu, tedy takovou st slova, po kter nsleduje siln morfologick ev (pomalou [19]). Mchovy alexandriny jsou tak vtinou musk, tj. zakonen lichoslabinm slovnm celkem, aMcha na tuto pozici rd umisuje jednoslabin pzvun slovo. Naproti tomu Auednkovy alexandriny ve Zpvajcch labutch jsou vechny ensk (tj. zakonen sudoslabinmi slovnmi celky), atak je posledn slabika vere vdy nepzvun avere vyznvaj jakoby tieji, mkeji. Ze srovnn sMchovmi alexandriny tedy
71

vyplv, e se Auednek snail zachovat vekerou psnost atechnickou nesnadnost zvolenho metra, m se snail piblit (lartpourlartistickmu) idelu dokonal apesn formy. Text 2 je ukzkou pepisu autentick nahrvky zhodiny etiny na praskm gymnziu. Tmatem hodiny je interpretace jedn bsn (pojmenovan podle eskho bsnka Otokara Beziny) ze sbrky Josefa Hirala Prka. Zpepisu vyplv, e Prka nen tmatem jen tto hodiny, ale e se jedn odlouhodobj projekt. Na zatku projektu si kad student ve td vybral jednu Hiralovu bse (jedn se oparodick npodoby eskch bsnk 19. a20. stolet), jej interpretaci si pipravil doma ave kole ji formou 1015 minutovho refertu pedstavil. (Pepis meme rozdlit zhruba do dvou tematickch blok: prvn zachycuje krtkou diskusi vnovanou tomu, kter ze student je sto ujmout se slova, adruh tvo vod kjednomu zrefert. sla 1, 2, 3 oznauj studenty 3. ronku gymnzia, slo 0 vyuujcho; nesrozumiteln pase jsou zachyceny pomoc hranat zvorky se temi pomlkami [---].) Pi interpretaci Textu 2 vyjdme zfaktu, e se jedn opepis mluven komunikace, dialogu, kter vnkterch mstech (vklad oivot adle O. Beziny) pechz do monologu. To, e se jedn opepis, kter mnoho vc nezachycuje a/nebo nen sto zachytit, je vznamn okolnost prce spvodn nahrvkou by pro komplexn analzu byla samozejm mnohem smysluplnj. Vimnme si nejprve zvukov strnky. Jednotliv repliky astnk komunikace jsou pro n samotn srozumiteln (nesetkvme se nap. stm, e by se nkter zastnk poteboval ujistit, jestli dobe rozuml), mn srozumiteln u jsou pochopiteln pro autora pepisu, kter el jak tomu, e na hodin nebyl ptomen aastnky komunikace pmo nezn, tak snen kvalit nahrvky (nahrvka byla pozena na digitln diktafon umistn na katede; astnci komunikace otom, e jsou nahrvni, vdli, co pochopiteln mohlo mt na jejich projev vliv4). Na prvn pohled je patrn, e vslovnost vmnohm neodpovd spisovn norm. Podvejme se nejprve na dlku samohlsek: okamit si vimneme jak krcen (vidite to [11] , prosim vs [17]), tak dlouen (n [1, 2, 61, 92], no [34], tk [1]). Prvn je projevem nespisovn obecn etiny5 (uvedli jsme, e se jedn opepis zhodiny na praskm gymnziu, vyuujc astudenti 1 a2 pochzej zPrahy, studentka 3 vPraze dlouhodob ije, jej rodnou e je vak rutina) asniuje stylovou rove projevu, druh jev je typick pro emocionln zabarven projev. Otom, co je aco nen pijateln pro spisovnou vslovnost, ns pouuje ortoepie. Tak nap. vslovnost pote [1, 13], Jak ste na to piel? [9] je spisovn, ale nap. vynechn j ve spojen To sou vci [19, 75], puil [23], mnem [35], menoval [35], et [21] nebo Ste na nj drsn [90] u ne.

Zkoumat mru tohoto vlivu nen pln snadn, me se jednat iozdnliv nepostehnuteln okolnosti: nap. aby uitel usnadnil pepisujcmu nahrvky identifikaci jednotlivch mluvch, sna se je dsledn oslovovat jejich jmny. Je patrn nad rmec tto interpretace rozhodnout, jestli se jedn oprojev nespisovnosti, nebo mluvenosti.

72

Nespisovn je pochopiteln tak zjednoduen vslovnosti (k [10]), nslovn (protetick) vve tvarech vo tom [84], vo [] t bsnice [91], vynechn l vtvaru pest (neek [76]), zmna za (kterho [40] , bezvadn [29], svho [77] , t [91]). Meme tedy shrnout, e se jedn otext, jeho mluv se uit nespisovnch prostedk nevyhbaj, zajmav (pro nkter mon okujc) je, e nespisovnost se promt nejen do projevu student, ale ivyuujcho (kter nejene studenty neopravuje, ale nespisovn tvary dokonce sm pouv, ne-li pmo upednostuje). Zkomunikan situace (vyuovac hodina) vyplv, e mezi mluvmi by ml bt hierarchick vztah: vimnme si, e diskusi zan vyuujc, kter ji rovn moderuje aklade dotazy. Vztah nadzenosti apodzenosti se vna ukzce ovem neuplatuje zcela: vstupn avelmi neformln dialog mezi vyuujcm astudentem slo 1psob spe jako rozhovor dvou pikujcch se kamard ne jako rozhovor uitele astudenta, kter nejene si nepipravil refert, ale zrove si zapomnl uebnici doma. Uitelovo chovn tedy nen zcela jednoznan: jakoby std a zmrn i nezmrn, a vhodn i nevhodn roli autority aroli ovilnho (srov. nap. opakujc se vkiky no vidite to [11, 51, 61]) spolenka. Jist nejednoznanost se projevuje tak vtom, e uitel sice neustle vol konfrontan styl, zrove se ho ale (tm za kadou cenu) sna odlehit (nabz se tedy otzka, do jak mry se zjeho strany jedn ohru). Zmnn konfrontan styl (kter vlastn nen nim jinm ne hyperbolizovanou snahou po kontaktu) je patrn zneustlho vyjadovn hodnotcch koment: tak nap. msto prostho konstatovn faktu, e student, kter ml mt na hodinu pipraven refert, chyb, vyjd uitel ve sv replice siln podezen, e student chyb zmrn, aby se refertu vyhnul [13]. Konfrontan je pochopiteln tak uvn ironie, 6 kter ale studenti vzsad akceptuj, nereaguj na n nebo reaguj adekvtn, obas dokonce uiteli oplcej stejnou minc. Ironie, poppad drz chovn ze strany student je zase akceptovno uitelem anevyvolv jeho trestajc reakce atd. (Ustudenta slo 1se mimochodem jedn opkn pklad vejkovn: uitel mu vytk, e neml knihu ani jednou ve kole, m nemysl vbudov, ale ssebou na hodin. Student pedstr, e metonymii nepochopil, adr se zmrn nepenesenho vznamu.) Takov styl komunikace je vak mon jen tehdy, pokud mezi astnky komunikace panuje ptelstv. Sptelskou atmosfrou, jistou neformlnost aspontnnost komunikace tak me korespondovat ive popsan uvn nespisovnho jazyka (vztah neformlnosti anespisovnosti me pochopiteln fungovat recipron: uit nespisovn etiny me vst knavozen neformln atmosfry; to ovem neznamen, e spisovnost je neptelsk nebo e nelze mt ptelsk vztah se studenty amluvit spisovn). Krom vstupnho dialogu uitele astudenta slo 1 m vna ukzce nejvce prostoru studentka slo 3. Zaujmout ns me nap. stylov nejednotnost jejho projevu (nespisovn tvary vedle a knin psobcch konstrukc jako narodil se ze tetho
6 Jedn se pedevm ouvn vraz vopanm vznamu, ne jakmu odpovd kontext: N, tak Pavel tady radji nen, kdy m dneska prezentaci, to je rozumn [23], To je bezva, co? [13], To je bezvadn [29], To je asn! [79] Podobn je rovn uit vrazu chlapec [1920] vreplice, kterou uitel studenta kr.

73