ANDR VAN LYSEBETH

PRNJMA
TECHNIKA DECHU

Obsah
Pedmluva .......................................................................................................... 9 Co je prna? ...................................................................................................... 12 Co si o n mysl vda?.................................................................................... 12 1. Prna .............................................................................................. 12 Co je prna? ............................................................................................ 13 Vdom kontrola prny ..................................................................... 14 2. Prna vzduchu............................................................................. 17 JIN A JANG ............................................................................................... 18 Prna = zporn ionty ........................................................................ 19 Zdroje malch, ivotodrnch iont ............................................. 21 Ltkov pemna elektrick energie ............................................ 22 Podporujme elektrickou ltkovou pemnu ............................. 23 Sauna a prna ........................................................................................ 25 Shrnut ...................................................................................................... 25 3. Prna a klima............................................................................... 26 Elektrick pole atmosfry ................................................................. 27 Mstn obmny ....................................................................................... 29 Pli rychl pechody ........................................................................ 29 Syntza ..................................................................................................... 30 4. Prna v organismu..................................................................... 31 5. Prna a kosmonauti .................................................................. 38 Klimatizace ............................................................................................. 40 Nkolik zvr....................................................................................... 46 Zporn elektrick pole ..................................................................... 47 6. Orgny k pijmn prny........................................................ 48 Ke ........................................................................................................... 50 Jazyk .......................................................................................................... 50 Nos ............................................................................................................. 52 Plicn sklpky .......................................................................................... 54 Prna je podzena mysli ................................................................... 54 7. Nasvejme vzduch ..................................................................... 55 8. ichov oblast ............................................................................. 59 Prnjma Zklady a praxe .................................................................... 62 9. Dlka dechu.................................................................................. 62

10. Dalanti..................................................................................... 66 nosn sprcha ..................................................................................... 66 Technika .................................................................................................. 66 Vysouen nosnch drek.................................................................... 67 11. Mme prnick tlo? .............................................................. 70 12. Nddhana ............................................................................. 74 proiujc dech ............................................................................. 74 Nd............................................................................................................ 74 Ida a pingala ........................................................................................... 75 Soustedn ............................................................................................. 78 Vhodn okamik ................................................................................... 79 Trvn ........................................................................................................ 79 Pomr mezi vdechem a ndechem.............................................. 79 Shrnut ...................................................................................................... 79 13. Kumbhaka .................................................................................. 81 Zadren dechu ................................................................................ 81 Cle kumbhaky ....................................................................................... 85 Povzbuzen vnitrobunnho dchn......................................... 85 Odstupovn......................................................................................... 86 Ovldn ivotnho uzlu.................................................................. 89 Kl od organick kontroly................................................................ 90 Povzbuzen pneumogastrickho nervu ....................................... 91 14. Jak zadrovat dech? ................................................................ 92 Poznmka ................................................................................................ 96 15. Anulmavilma ........................................................................ 97 16. Rytmus ........................................................................................ 97 Rytmick dchn .............................................................................. 100 pln rytmick dchn .................................................................. 101 Stdav rytmick dchn ............................................................. 102 17. Vilmaprnjma ................................................................. 103 Technika ............................................................................................... 103 Cyklus A postupn ndech ......................................................... 103 Cyklus B postupn vdech ......................................................... 104 Zdokonalujeme cvien ................................................................... 104 Vilmaprnjma s mlabandhou.............................................. 104 Vhody ................................................................................................... 105

Zdravotn vhody .............................................................................. 106 Dal zdokonalen .............................................................................. 106 V posteli ................................................................................................ 106 Vilmaprnjma za chze............................................................ 106 18. Prnamudra neboli ntimudra ..................................... 108 Technika ............................................................................................... 110 Vchoz pozice: ................................................................................... 110 Vlastn cvien ..................................................................................... 110 Prvn etapa (s przdnmi plcemi) ............................................. 111 Druh etapa (zatek ndechu) Brnin fze: ...................... 111 Tet etapa ebern fze: ................................................................ 111 tvrt etapa Klavikulrn fze:..................................................... 112 Pt etapa (zadren s plnmi plcemi) .................................... 112 est etapa (vdech) ........................................................................ 112 Soustedn .......................................................................................... 112 Soustedn pi vdechu................................................................. 114 m........................................................................................................ 114 Blahodrn inky ............................................................................ 115 19. Kontrola bin stny .......................................................... 117 A. Situace na konci vdechu bez kontroly bin stny. ..... 122 B. Brnice na konci ndechu bez kontroly bin stny. .... 122 C. pln vdech s kontrolovanou bin stnou. ................... 124 D. Jgov ndech s kontrolou bin stny. ............................. 124 Fyziologick odezvy ......................................................................... 126 Pi cvien jgy ................................................................................... 129 Jak se uit sm? .................................................................................. 130 Vliv na hrudn a klavikulrn ndech......................................... 131 Zadren dechu s plnmi plcemi ................................................ 131 A bn dchn? ............................................................................... 132 Kontrola ano! Keovit staen ne! ........................................... 132 Dchn s uvolnnou bin stnou ............................................ 133 20. Prnick nabjen ................................................................. 137 Technika ............................................................................................... 137 Ndech (praka) pijmac st ................................................ 137 Zadren dechu (kumbhaka) ukldajc st ....................... 138 Vdech (raka) rozvodn st ................................................ 139

Opakovn ............................................................................................ 139 Kontraindikace ................................................................................... 140 Psychick inky ............................................................................... 140 21. Samavrttiprnjma tvercov prnjma ............. 141 Sprvn postoj .................................................................................... 141 Vlastn cvien ..................................................................................... 142 Rytmus................................................................................................... 142 pln cvien ....................................................................................... 143 Soustedn .......................................................................................... 144 Varianta: ............................................................................................... 145 Doba trvn .......................................................................................... 145 Vhody tvercov prnjmy ....................................................... 146 22. Dalandharabandha ............................................................ 148 Etymologie ........................................................................................... 148 Technika ............................................................................................... 149 Jak postupovat .................................................................................... 149 Pro dalandhara? ............................................................................ 150 Dalandharabandha a sarvngsana s halsanou ................ 153 23. Co jsou nd?........................................................................... 155 Shrnut ................................................................................................... 160 24. Hlavn nd .............................................................................. 161 25. Kaplabhti ............................................................................ 166 Etymologie ........................................................................................... 166 Technika ............................................................................................... 167 Strun popis cvien a pedbn poznmky....................... 167 Pozice: .................................................................................................... 167 Hrudnk ................................................................................................. 167 Bin stna .......................................................................................... 168 Rytmus................................................................................................... 169 Chyba...................................................................................................... 169 Kontrola hlasivkov trbiny ....................................................... 169 Postupn ncvik................................................................................. 170 Pouit .................................................................................................... 170 Soustedn .......................................................................................... 171 Bandhy................................................................................................... 171 Kontraindikace ................................................................................... 171

Shrnut ................................................................................................... 171 Varianta se stdavm dchnm................................................. 172 inky kaplabhti ........................................................................... 173 26. Kaplabhti inky na mozek....................................... 176 27. Bhastrika mch .................................................................. 179 Technika ............................................................................................... 180 Varianta bhastriky ............................................................................ 181 Fyziologick inky .......................................................................... 182 Prnick inky.................................................................................. 182 Opaten ................................................................................................ 183 28. Udadaj ................................................................................. 184 Technika ............................................................................................... 185 Obvykl uddaj ............................................................................... 185 Kontraindikace ................................................................................... 189 inky .................................................................................................... 189 inky na psychiku ........................................................................... 190 Uddaj bhem san ....................................................................... 191 29. Dnamudra gesto zasvcenho ............................... 191 Ukazovek .......................................................................................... 192 Spojen palce s ukazovkem ....................................................... 192 30. Stkr, stl, plvini ........................................................... 193 Stkr-stl ......................................................................................... 193 Bhramar ............................................................................................... 193 Plvini .................................................................................................... 193 Esoterick prnjma Jej zklady a praxe ....................................... 194 31. Prna a apna ........................................................................ 194 32. Srjabhdakumbhaka ........................................................ 198 Pozice ..................................................................................................... 198 inky .................................................................................................... 199 Shrnut ................................................................................................... 200 33. Kundalin ................................................................................. 200 Pl jedince a pl druhu ............................................................ 200 34. Avinmudra ........................................................................... 207 Avinmudra ........................................................................................ 209 Etymologie ........................................................................................... 209 Na zdech ............................................................................................. 210

Ve spojen s sanami ........................................................................ 210 Dchn.................................................................................................. 211 Zdravotn inky: .............................................................................. 211 35. Mlabandha ............................................................................ 212 Vznam pnevnho parasympatiku ........................................... 213 Technika ............................................................................................... 215 36. Trajabandha ........................................................................... 218 Uddjnabandha ................................................................................. 218 37. Koi a akry ............................................................................ 221 nandamajaka ............................................................................... 222 Vidnamajaka ............................................................................ 223 Manmajaka ................................................................................... 224 Prnamajaka a annamajaka ................................................. 225 akry ...................................................................................................... 226 38. Mladhraakra.................................................................... 231 Shrnut ................................................................................................... 234 39. Sahasrraakra ..................................................................... 235 Uvdomit si sahasrraakru ......................................................... 235 Suumna................................................................................................ 236 40. Jednotliv akry .................................................................... 238 Svdhithnaakra ............................................................................ 239 Manipuraakra ................................................................................... 240 Srjaakra a andraakra ............................................................... 241 Anhataakra ...................................................................................... 241 Viuddhiakra ..................................................................................... 242 dakra .......................................................................................... 242 Sahasrraakra ................................................................................... 243 41. Probuzen aker .................................................................... 244 Pedbn podmnky ....................................................................... 244 V em toto cvien spov? ........................................................... 244 Probuzen mladhraakry ........................................................... 245 Svdhithnaakra ............................................................................ 246 Nbhiakra (neboli manipuraakra) ......................................... 246 Srjaakra a andraakra ............................................................... 248 Anhataakra ...................................................................................... 248 Viuddhiakra ..................................................................................... 248

dakra .......................................................................................... 248 Sahasrraakra ................................................................................... 249 Dal pokyny ........................................................................................ 249 Doba trvn .......................................................................................... 250 42. Prnuttana vstup prny................................................ 250 Prvn st .............................................................................................. 251 Prnuttana ........................................................................................... 251 43. Cvime pozvolna ................................................................... 252 Navrhovan postupy ........................................................................ 253 Prvn etapa ........................................................................................... 254 Druh etapa ......................................................................................... 255 Tet etapa ............................................................................................ 255 tvrt etapa ......................................................................................... 256 Pt etapa ............................................................................................. 256 est etapa ........................................................................................... 256 Neprovdjte ................................................................................... 257 Sanskrtsko-esk slovnk ........................................................................ 257

Pedmluva
V poslednm svazku sv tdln prce se znm odbornk Andr Van Lysebeth odvn pout do tmatu prnjmy, je je prv tak obtn jako oehav. 1 Zpadn autoi, kte o tto ltce pojednvali ped nm, prokzali pouze jej povrchn znalosti a tm, co psali o monostech praktickho cvien, vedli asto tene k ponn pro jejich fyzick i duevn zdrav velice nebezpenmu. Nleit pipraven indit hathajgini, ji psali o tomto tmatu, oslovovali indick tene, kte mli pedbn znalosti dan problematiky a Prvn kniha vyla v eskm jazyce pod nzvem Jga, Praha, 1972, Um se jgu, Praha 1998; druh Cvime jgu, Praha, 1988, Zdokonaluji se v jze, Praha 1999; pozn. pekl.
1

ili v prosted k provdn popisovanch cvien vhodnm; peklady jejich prac do evropskch jazyk, dozajista neodpovdaj pokynm, kter by dvali osobm ze Zpadu, je by pijali mezi sv ky. Ti, kdo psali pmo anglicky, se prozrav omezili na veobecn informace. A to nehovome o starch sanskrtskch textech, z nich vychzej nkter autentick nauky o prnjm, protoe zmnn texty jsou zmrn formulovny nesrozumiteln, aby jim ostatn mohli porozumt a vychzet z nich v praxi jen za stlho pispn uitel povolanch z hlediska technickho i morlnho. V tto prci pojednv Andr Van Lysebeth o teorii i praktickm cvien prnjmy. V teoretick sti popisuje v evropskm jazyce nleit, soustavn, srozumiteln a co nejplnji, co je prna, a svj vklad dopluje nezbytnmi daji o ndch, akrch atd. Jak sprvn k v pedmluv, prnu lze povaovat za zdroj a pln souhrn vech vesmrnch energi. V indickm pojet kosmogonie, v n m tak pvod nzev prny, je prna protjkem ki, kterou lze rovn povaovat za zdroj a pln souhrn veker vesmrn hmoty. Prv psobenm prvopoten prny neboli protoenergie na prvopoten ku neboli proto-hmotu vznik svt mnoetnosti skutenost, v jeho vdom ijeme. A protoe mezi makrokosmem, tedy vesmrem, a mikrokosmem, lovkem, existuje podle indickch pedstav totonost kvalitativn i kvantitativn, je prna tak souhrnem veker energie oivujc lovka, energie, jejm nejsnze postehnutelnm projevem a na nj lze tedy nejjednodueji psobit je dech, dchn. Proto se hathajgin nejvce spolhprv na dchn, aby ovldal vechny potenciln v nm existujc energie a doshl tak dokonal harmonie s vesmrem, v nm ije. Protoe modern zpadn vda v souasnm stadiu svho vvoje m tendenci spatovat ve vech formch energie projevy elektiny i elektromagnetismu, nejlepm srovnnm, kter lze v dnen dob mezi pranou a modernm zpadnm pojetm uinit, je samozejm to, je provd Andr Van Lysebeth s elektinou. Jako kad pirovnn me i toto bt prospn a v tto knize se objevuje asto. A je vak urit srovnn jakkoli pdn a pesvdiv, nedokazuje jet totonost a bylo by nebezpen nechat se jm zmst. Jak

poznamenv r Rmakrna, kdy se o nkom k, e je tygr, neznamen to, e m tyg drpy a srst. [L Enseigment de Rmakrishna, Paris 1949, str. 1280.] Podle mho nzoru je pravdpodobn, e jak bude modern zpadn vda stle rychlejm tempem init dal pokroky, dospje jednoho dne k jet ir pedstav energie, v n bude elektina jen jednm z vce ppad. A prv s touto novou koncepc bude teba srovnat prnu. Toto pirovnn prny i spe jedn jej strnky k elektrick energii nen nov dokonce ani v Indii. U ped vce ne sto lety velice ortodoxn Svm Dajnanda Sarasvat napsal, e bh Indra kterho Sr Aurbind povaoval za duevn slu vldnouc silm ostatnm 2 je vepronikajc elektina.3 Ke kadmu praktickmu cvien prnjmy uvd Andr Van Lysebeth stejn jako ve svch pedchozch knihch pouen s nezbytnmi pedpisy. Velice moude a s potebnm drazem uvd podmnky, je jako jedin umouj dan cvien bezpen provdt. Pl bych si, aby dn ten neopomjel ve svm naden tato varovn, protoe ten, kdo by na n zapomnl, by se vystavil stejnmu nebezpe jako ti, kdo chtli s dvrou provdt prnjmu podle mn spolehlivch knih. Jean Herbert

2 3

On the Veda, Pondichry 1956, str. 302-312. Satyartha Praksh, Paris et Neuchtel 1940, str. 216.

Co je prna? Co si o n mysl vda?

1. Prna
Prna znamen v jze tot co elektina v na civilizaci. Pedstavme si, e ns Wellsv stroj asu penese do doby dva tisce let ped nam letopotem k njakmu jginovi. Pedstavme si, e bychom mu popisovali nai civilizaci s letadly, telefony, rozhlasem, televiz, vysavai, lednikami, automobily, nezapomnli bychom ani na satelity a vesmrn rakety a pokraovali kapesnmi baterkami, elektronickmi mozky, tramvajemi a mixry, ale zapomnli se mu zmnit o elektin; asi by ml o na civilizaci velice mylnou pedstavu. Nepochopil by nic o jejm hnacm motoru, elektrick energii, na kterou krom poruchy v dodvce proudu asto zapomnme. Ignorovat i pehlet existenci prny, jej psoben na lidsk organismus, zpsob, jak ji uchovvat a libovoln dit, by tak znamenalo nepoznat pravou jgu. Lze samozejm cviit sany a nezabvat se pranou, protoe tyto pozice v urit me tm samoinn zabezpeuj prnickou rovnovhu, a zatenk se o ni nemus starat. Po urit dob cvien vak doshne maxima. Chce-li pokroit, mus pekonat etapu ist mechanickho a fyzickho provdn san a ostatnch cvien jgy a pejt k prnjm. Napodobme proto indick filozofy, kte zanaj vdycky tm, e vymez pouvan pojmy.

Co je prna?
Co je tedy prna? Jde o okultn, tajuplnou slu, zdroj zzranch schopnost? Svm ivnanda k: Prna je souhrn vech energi obsaench v tomto vesmru. Jak obshl! Podle jgin se tento vesmr skld z ki, kosmickho teru, a Prny, to jest z energie. Kdy Prna psob na ku, vznikaj veker formy hmoty. Toto pojet celkem vzato odpovd pedstavm jadern fyziky, je povauje hmotu za rzn upravenou energii. Vda pojem teru neuznv (i u neuznv), alespo prozatm! Kdy pi Prna s velkm potenm psmenem, mm na mysli tuto kosmickou energii chpanou v jejm celku, a prna s malm psmenem bude oznaovat jej projevy. Proto je Prna nerozrznn kosmick energie a prna rozrznn energie projevujc se njakm zpsobem. Magnetismus je projevem Prny stejn tak jako elektrick energie a gravitace. Vechno, co se v naem vesmru pohybuje, je projevem Prny: dky prn vane vtr, vznik zemtesen, dopad sekyra, vzlt letadlo, exploduje hvzda a filozof uvauje. Prna je univerzln. ijeme v ocenu prny, v nm kad iv bytost je vr. Jgini tvrd, e charakteristickou vlastnost ivota je pitahovat k sob prnu, uchovvat ji a promovat, aby psobila na vnitn prosted i ve vnjm svt. ten se me zeptat, pro radji pouvm slovo prna ne energie. Pro ns Zpaany energie znamen nco pli hmotnho, nco omezenjho. Pro jgina je i mylenka jemnou formou prny, ale pro Zpaana je energie nco zcela odlinho. Nae energie jen to eknme je pli prmyslov. Podle jgin je prna ptomn ve vzduchu, a pesto nen kyslkem, duskem ani jinm chemickm prvkem tvocm atmosfru. Prna existuje v potrav, ve vod, ve slunen energii, a pesto to nejsou vitamny, teplo ani ultrafialov paprsky. Vzduch, voda, potrava, slunen svtlo tuto prnu, na kter zvis ivoin i rostlinn ivot. Prna prostupuje celm tlem i tam, kam neme vzduch. Prna je na pravou potravou, protoe bez prny nen ivot mon. Tato ivotn dynamick sla je pouze zvltn a jemnou formou prny, je napluje cel vesmr. Celm kosmem by potom prostupoval latentn

ivot, a aby se projevil na hmotn rovni, pouvala by due k oiven tla a jeho orgn prnu. Jet stle se pidrujeme souasnch zpadnch teori! Nicmn jgini zachzej pi tvrzen o existenci tto energie jet dl, co by dn jadern fyzik neodmtl. Riov prohlauj co pedstavuje samotn zklad jgy , e se prna me ukldat a shromaovat v nervovm systmu, zejmna v solrnm plexu. Krom toho kladou draz na hlavn a zkladn pedstavu, e nm jga nabz schopnost libovoln dit mysl proud prny. Jga tak clevdom umouje pstup k samotnm zdrojm ivota.

Vdom kontrola prny

Objevit existenci prny je pozoruhodn. Odhalit, e je mon ji ovldat a stanovit pravidla a techniky vhodn k tomuto elu, je asn: jgini uinili oboj. Vda o kontrole prny se nazv prnjma (ajma = omezit, ovldat). Veker jgov cvien sleduj tento cl, a to nejen dechov techniky. Jeden pklad za vechny: ovldnm prny jgini zastavuj srden tep. Uvedeme si pokusy, kter provdla doktorka Threse Brossov v Indii se soubnm zznamem kardiografu a pneumografu (pstroj pro zkoumn plic, pozn. pekl.). Byla tak objektivn konstatovna zstava srdce. Zde je nkolik odstavc z lkainy zprvy: Kdy jgin naznauje, e ovldl srdce, na isoelektrick kivce lze pozorovat pouze nepatrn kmitn (fibrilaci), pouhou stopu po stazch srdce, kter jsou tm neznateln. Pi pohledu na tuto kivku bychom mohli co nejpesnji odhadnout, zda v pedchozch a nsledujcch okamicch byl elektrick obraz nejen normln, ale i zven ve svm napt podle jginovy vle. Pramlo zle na tom, e nae hypotzy tyto jevy pitaj abnormln koncentraci kyslinku uhliitho v krvi, zmn osy srdce i zmn ionizace tkn, jejich kombinacm i dalm netuenm jevm, protoe souasn stav naich vdomost nm jet neumouje zaujmout njak stanovisko. A je tento mechanismus jakkoli, pesto je ohromujc, e extrmn pokles elektrickho napt nastv tehdy, kdy jgin naznauje odnmn ivotn energie svmu

srdci, a e nvrat k normlnmu i zvenmu elektrickmu napt nastv, kdy prohlauje, e kontroluje sprvnou funkci srdce. ivotn energie (prna) je pro jgina elektrickou energi, o n tvrd, e m stejnou povahu jako blesk. Na stran druh prv jedinenou vdou o dechu me jgin tuto ivotn energii dit, alespo tu, kterou erp z prody. Nejnovj vzkumy zpesnily lohu plic, pokud se te krevnho elektrickho nboje, kdy plicn sklpky z nadechnutho vzduchu zskvaj zporn ionty, je poskytuj koloidm ivotn energii. Ocitme se tak v ptomnosti praktik s co nejdokonalejm ovldnm rznch lidskch innost, kte, a nevd zhola nic o uspodn svch orgn, jsou pesto pny jejich funkc. T se ostatn asnmu zdrav, je by nemohli mt, kdyby bhem svch neobvyklch a dlouhch cvien neustle poruovali zkony fyziologick innosti. Jak jsme vidli, sama teorie, na n jsou nkter tato cvien zaloena, se potvrzuje nejenom skutenmi vsledky, ale i novmi objevy zpadn vdy. Pekldat prnjmu jako dechov cvien by bylo politovnhodnm omezenm dosahu tchto cvien a pehlelo by jejich prav cl, kterm je zachycovat, uchovvat a vdom kontrolovat prnick ivotn energie v tle. Prnjma je koneckonc tak clem san, bandh a muder; protoe mezi psychikou a pranou existuje vzjemn psoben, hathajga se neomezuje jen na tlesnou strnku. Mezi duevn jgou neboli rdajgou a hathajgou vlastn nen podstatn rozdl. Shrnut: Prna = souhrn vech vesmrnch energi. Prna nen magnetismem, gravitac ani elektrickou energi, ale tyto rozlin jevy jsou projevy univerzln Prny. Vude ve vesmru, kde existuje pohyb, se projevuje Prna. Sebenepatrnj pohyb, jako je pohyb elektron okolo atomovho jdra, svalov sla nebo rna pst od hrubho lovka, vechno je projevem univerzln Prny. ivot, ivotn energie je rovn jejm projevem. Na zvr prvn kapitoly uvdme nkolik odstavc z Hufelandovy knihy Umn

prodluovat lidsk ivot, vydan na potku 19. stolet, kter obsahuje nzory podivuhodn blzk k ve uvedenm pedstavm jgin: Co je ivot? Co je ivotn energie? S mnoha takovmi otzkami se pi studiu prody setkvme na kadm kroku. Jsou zdnliv prost, protoe se tkaj vednch jev a udlost, jich jsme svdky kad den, a pesto je velice obtn na n odpovdt. Jakmile filozof pouije slova energie, meme si bt jisti, e nev jak dl, protoe vysvtluje nco slovem, kter je samo o sob zhadou. Pisuzovala se vbec nkdy tomuto vrazu njak jasn pedstava? Fyzika proto zavedla bezpoet energi, jako je gravitace, pitalivost, elektina, magnetismus atd., je jsou ve sv podstat pouhm matematickm x, to jest velkou neznmou, kterou hledme. Potebujeme vak njak znaky, abychom zachytili vci, jejich existenci nememe popt, ale jejich podstata je nepochopiteln. Proto pouiji tak slova energie, s tm, e nerozhoduji, je-li to, co nazvme ivotn energi, vlastn hmota nebo jen vlastnost hmoty. Tato ivotn energie je nesporn jednou z nejobecnjch, nejmocnjch a nejnepochopitelnjch sil prody. Vechno prostupuje a ve pohn. Je pravdpodobn zdrojem vech ostatnch energi tohoto fyziklnho a organickho svta. Prv ona ve vytv, udruje a obnovuje a po tiscilet se znovu s kadm jarem projevuje novm tvoenm, tak ndhern svm, jako by vylo z rukou Stvoitele. Je nevyerpateln a nekonen jako skuten bosk dech. A konen je to prv ona, energie zdokonalovan a podncovan dokonalejm uspodnm, co zaehuje samu podstatu mylen a due a dv rozumn bytosti nejen ivot, ale tak vdom ivota a poitek z nj, nebo jsem vypozoroval, e toto vdom ceny ivota a pocit tst z nho plynouc bvaj mrn ivotn energii, a e tak jako urit pemra ivotn energie vytv lep pedpoklady ke vem radostem a innostem a dv ivotu jet vce kouzla, tak nedostatek ivotn energie vytv nudu a znechucen ivotem, jm se bohuel vyznauje nae stolet. Pi pozornm studiu projev tto ivotn energie v naem organizovanm svt lze vysledovat tyto vlastnosti a zkony: ivotn energie je nejjemnj, nejpronikavj a nejskrytj silou, ji doposud v prod znme; ped v tomto smru

svtlo, elektrickou energii i magnetismus, je jsou j zjevn v kadm ohledu nejbli. Akoli prostupuje kadou ltku, existuj urit formy hmoty, k nim m oividn ble ne k jinm a svm zpsobem se s nimi ztotouje. Tuto formu hmoty nazvme.organickou strukturou i prost uspodnm a organickmi nazvme iv organismy, kter jsou takto uspodny, tj. rostliny a zvata. Tuto organickou strukturu, jak se zd, vytv urit rozloen, urit smsice nejjemnjch stic, a v tomto smru shledvme zarejc podobu mezi ivotn energi a magnetismem. Tato ivotn sla me existovat ve volnm i latentnm stavu, a tak se velice podob tepeln i elektrick energii. Upesnme si, e tyto dky jsou pevzaty z francouzskho pekladu z roku 1838!

2. Prna vzduchu
Nejdleitjm zdrojem ivotodrn prny je atmosfra. Jgini nkolik tisc let pedtm, ne vda objevila elektrickou energii, zjistili, e atmosfra je rozechvvna jemnou energi, kter pedstavuje hlavn zdroj vech energi psobcch v lidskm tle. V tto souvislosti jednm z nejvznamnjch tvrzen je to, kter uvd doktorka Threse Brossov, citovan v pedel kapitole, tvrzen jgina, podle nho energie, kter mu umouje ovldat srdce i jeho zstavu, m stejnou povahu jako blesk. To je pekvapujc tvrzen, kdy uvme, e pro prodn nrody blesk vdy byl a stle je hrzostran, ale i nadpirozen jev a e jsou daleky toho stanovovat povahovou shodu, ba dokonce jakkoli vztah mezi bleskem a ivotodrnmi energiemi, je umouj innost jejich vlastnho organismu! Kdy porovnme teorie jgy s pozorovnmi a objevy zpadn vdy, meme prohlsit, e prnu atmosfry tvo ne-li pln, tedy alespo pevn zelektrizovan stice, tj. negativn ionty; pitom v naem tle existuje opravdov metabolismus elektrick energie zskvan z atmosfry. Zpadn prameny z tto oblasti jsou dleit, a je jich poskrovnu, protoe nai vdci se mnohem vce zajmaj o

to, co se dje ve Van Allenov psu, ne o ionizaci atmosfry tsn nad zem, o to, kde ijeme, o nae nejbli ivotn prosted! Abychom nali daje o atmosfrick elektrick energii a jejch biologickch incch, soustedil se n vbr na dva badatele pracujc v rznch zemch. Prvn je Fred Vles, profesor na trasbursk lkask fakult a editel Institutu pro biologickou fyziku, druh je Rus ievskij z Kyjeva. erpme pedevm z prac Freda Vlese, hlavn z jeho poutav knihy Biologick stavy vyvolan elektrickmi vlastnostmi atmosfry4, kter mohla vyvolat pevrat v biologii, ale nemla zaslouen ohlas.

JIN A JANG
Zjitn, e se vda krom nkolika vzcnch vjimek a donedvna nezajmala o vliv atmosfrick elektrick energie na lovka, je pekvapiv. Geofyzikov ns u, e zemkoule je vodi, jeho povrch je nabit zporn, zatmco svrchn atmosfra je kladn. Atmosfra, nae ivotn prosted, se nachz v elektrostatickm poli piblin smrovanm odshora dol s potencilnmi rozdly od sta do sto padesti volt na metr nadmosk vky. O existenci takto smrovanho silovho pole vdli v n od starovku. Odboen ns zavede ke zkoumn nskho pojet jinu a jangu. Poslechnme si te Souli de Moranta, kter po prvn svtov vlce v Evrop propagoval nskou akupunkturu: Jeden z nejzhadnjch moment nskch znalost je prvoad vznam, jak je pisuzovn vzjemn zvislosti jinu a jangu. Tyto pojmy se pouvaj v nejrznjm smyslu a asto badatele matou. Jang je to, co je nahoe, na rozdl od toho, co je dole, jinu. Kdy byla objevena elektrick energie, okamit bylo kladn pole nazvno jang a zporn pole jin. Pat lkai E. a H. Biancinov uvedli ve velice zajmavm lnku5 nkolik poznatk o vztazch mezi kosmickou a atmosfrickou Les conditions biologiques cres par les proprits lectriques de iatmosphre, Paris, Herman & Cie, 6, rue de la Sorbonn.
4

elektinou a lidskou fyziologi. Je zajmav porovnat tento lnek s nskmi znalostmi. Pokud jde o existenci a znamnka tto energie, Beccaria u dvno prokzal, e normln znamnko projev klidnho nebe je kladn. an rozpoznvaj kladnou energii jang a jej pvod pisuzuj slunci a hvzdm; zdrojem zporn energie jin je zem. Jedno nsk dlo pojednv o tto otzce takto (I sio u menn ze 17. stolet p. Kr., str. 38): Jang je to, co je lehk a ist. Je to energie, kter se vzn nahoe a je zn utvoeno nebe. Jin je hust a tk. Nabyl zetelnho tvaru a stal se konkrtnm, aby stvoil zemi. Energie azurovho nebe je vysoko, ale rostlinm pin potravu! Tyto pojmy jsou pevzaty z dl z 28. stolet ped Kristem, ale jak sta an tyto sly objevili a rozliili energii jang kladnou atmosfrickou energii od energie jin, zpornho nboje zem, to nikdo nev. Biologick klimatologie umouje vyvozovat dleit pojmy k pochopen jgy a naich reakc v rznch zempisnch oblastech a klimatickch podmnkch. Pro tuto chvli si pouze zapamatujeme, e potenciln gradient atmosfry se znan li podle msta a obdob (denn a seznn zmny). Ovlivuj ho kosmick jevy: lunrn fze, slunen aktivita atd. Mn se podle vech povtrnostnch jev a za uritch podmnek se me elektrick pole doasn pevrtit.

Prna = zporn ionty

Pro tuto chvli nai pozornost upout ionizace atmosfry. Jeden z jejch nejzjevnjch projev je blesk. Jedin blesk vybj do vzduchu tolik elektrick energie, kolik spotebuje velkomsto, jako je napklad Pa, za nkolik dn! Atmosfrick elektrick energie je vak dleit neustle, i kdy se neprojevuje v pozoruhodn podob blesku. Atmosfrick elektina, jej loha v biologii a lidsk fyziologii, Paris-Mdical, 15. 4. 1900.
5

Tato kapitola bude urit trochu suchoprn, ale vzhledem k zkladnmu vznamu jejch zvr ji nememe vynechat. Naped si pipomeneme, e iont je elektricky nabit atom nebo st molekuly a e ionty jsou pravou hybnou silou ivota buky; z valn sti pedstavuj jej ivotodrn, to znamen prnick potencil. V atmosfe se lze setkat se dvma typy iont: 1. s malmi zpornmi ili normlnmi ionty. Jsou to elektricky velice aktivn pranepatrn balky elektrick energie v tm istm stavu. Ve vzduchu, kter vdechujeme, tvo jeden i nkolik atom kyslku i dusku nesouc nboj odpovdajc jednomu elektronu. Tyto mal zporn ionty dodvaj organismu ivotodrnou energii a pedstavuj atmosfrickou prnu v jej aktivn podob; 2. s velkmi neboli pomalmi ionty. Tvo je polymolekulrn, tedy mnohem t jdra, k nim se pipojil normln zporn iont, o nm by se spe dalo ci, e byl tmto jdrem chycen do pasti. Zapamatujeme si tedy, e mal, ivotodrn zporn ionty jsou rychl a velice pohybliv a e tk a pomal ionty jsou jako mucholapky, na n se lep mal ionty, je pitahuj a zachycuj. Ptomnost poetnch tkch pomalch iont, je lapaj mal, rychl ionty, sniuje vodivost vzduchu, k emu dochz zvlt tehdy, kdy je vzduch zneitn prachem, kouem a mlhou. Zhruba lze ci, e koncentrace malch iont v atmosfe se sniuje, zvyujeli se koncentrace velkch, a naopak, neboli e koncentrace prvnch je nepmo mrn koncentraci druhch. Proto je ve zneitn mstsk atmosfe pebytek tkch iont. Na venkov, kde je vzduch ist, lze napotat jeden, dva i ti mal ionty na jeden tk; ve mst je tento pomr jeden ku dvma stm sedmdesti pti tkm a v nkterch ppadech dokonce i jeden ku esti stm tkch! Budemeli povaovat negativn ionty za hybnou slu ivota uvnit buky (doktor Goust), pochopme, pro je mstsk atmosfra chud na prnu, pro je tedy vysilujc. To vysvtluje a potvrzuje jgov teorie, je tvrd, e prna nen kyslk, dusk ani dn z chemickch sloek ovzdu, protoe ve

mstech stejn jako na venkov je obsah kyslku ve skutenosti stejn. Avak pevaha tkch, pomalch iont a nedostatek malch, zpornch pohyblivch iont in vzduch ve velkomstech mn osvujcm a posilujcm ne na venkov. Prach je tud stejn kodliv, ne-li kodlivj ne vfukov plyny z automobil a prmyslov exhalace, protoe sniuje a oslabuje atmosfrickou prnu. Z toho ovem nevyplv, e sta mt doma klimatizaci a pohlcova prachu, abychom ji dchali. Klimatizace neobnovuje mal zporn ionty. Jedin een je zabrnit, aby se prach dostal do atmosfry a odstranil z n mal ivotodrn ionty. Kou stejn jako mlha maj podobn inek. Ve velkomstech se asto vechny tyto ti prvky spojuj. Je proto s podivem, e napklad Londan6 jsou v zim tak sklesl?K tomuto bodu se vrtm v pt kapitole.

Zdroje malch, ivotodrnch iont

Ionizovat zporn atomy kyslku znamen dodvat jim elektrickou energii. Dje se tak psobenm silnch energetickch zdroj. Kterch? Dleitm faktorem ionizace vzduchu je telurick zen, tj. pirozen radioaktivn zen zem, je je na rozdl od mnohem silnj uml radioaktivity tak slab, e nen pro ns nikterak kodliv. (Nkter skly vyzauj paprsky gama.) Nicmn hlavnm zdrojem malch ivotodrnch iont je elektromagnetick zen krtk vlnov dlky, vychzejc ze Slunce, nevyerpatelnho energetickho genertoru. Dal zdroj, kosmick zen, je velice dleit, protoe slunen zen je nepravideln (stdn dne a noci, oblanost); kosmick zen vak psob ve dne v noci; pronik i nejhust vrstvou mrak, a pesto nic neztrc na sv energii; lze je zachytit i pod zem. Znan mnostv ivotodrnch iont vznik pohybem velkch vodnch ploch i vypaovnm; proto je na moskm pobe vzduch Mus se vak uznat, e londnsk vzduch je v souasn dob dky pijatm innm opatenm mn zneitn. V City opt hnzd vlatovky: to u nco znamen!
6

tak osvujc; nen to pouze ptomnost jdu, dalo by se dokonce ci, e ten hraje podrunou lohu. Pro maximln ivotodrnou ionizaci se u moe vechny tyto podmnky spojuj: obrovsk vodn masa v pohybu a jej vypaovn, innost vtru z irho moe, neptomnost prachu, nejmocnj ionizace sluncem a kosmickm zenm. Na moskm behu i na irm moi se utpme v mnostv prny, pro nkter nadmru citliv organismy nkdy i pli intenzivn, take nejsou schopny tento zven pliv energie pijmout a zpracovat. Nkter dti jsou proto neklidn a pedrdn a dospl zase nemohou spt. Jgov techniky prnjmy maj mimo jin za cl umonit nm zachycovat zven mnostv prny, uchovvat a rozdlovat ji v organismu a vst ji tam, kde je ji citeln zapoteb. Jak asi tute, tyto teoretick vahy brzy vyst v praxi: Unce praxe m vt hodnotu ne tuny teorie (Svm ivnanda).

Ltkov pemna elektrick energie

Vraz ltkov pemna (metabolismus) je vm dobe znm. Obvykle oznauje veker procesy, ktermi nae tlo promuje potravu na molekuly, bu aby vytvoilo buky, nebo aby uvolnilo ivotodrnou energii. Vme tak, e existuje ltkov pemna vody, kter v tle slou jako dve pro vechno. Postupn vytv vnitrobunnou i mimobunnou kapalinu, je soust tvorby krve a lymfy atd.; rozpout toxick ltky, je odchzej vymovacmi orgny (k, plcemi, stevy, ledvinami). Mlokdo vak v, e existuje ltkov pemna elektrick energie: je obrovskou zsluhou Freda Vlese, e ji zkoumal. Kad tvor vetn lovka se zporn nabj pijmnm malch negativnch iont. Sloitmi cestami putuj organismem, v nm se podlej na oxidoredukci.7 Veker tyto ivotn dleit jevy doprovzej oxidace a redukce, a to ani nemluvme o mnohem sloitjch funkcch a psoben uvnit kad buky, zvlt nervov. Ostatn druhy metabolismu na tto elektrick
7

Pijet elektronu odpovd redukci, odnt oxidaci.

ltkov pemn tak kajc zvis. Kad savec ijc v prod tyto zporn nboje pijm vzan s nadechnutm kyslkem a jejich pebytek vtinou vyluuje k. Musme se nleit nabt jako baterie vaeho vozu, abychom se naplnili zpornou elektrickou energi a pak mohli k jej ppadn pebytek vylouit. Fred Vles zjistil, e u my nabitch stejnm potencilem se mrtv my vybj velice pomalu, zatmco iv vykazuje siln bytek zporn energie, co svd o velk ivotodrn elektrick innosti; znamen to t, e organismus je dostaten zsobovn malmi, ivotodrnmi zpornmi ionty. Tm se zpadn vda zcela shoduje s jgovmi teoriemi o prn a potvrzuje je. Fred Vles zjistil, e teplokrevn zvata, tedy savci, maj bytek elektrick energie vt ne studenokrevn (napklad by), u nich je tm nulov. U savc, kte zskali tepelnou regulaci, je proto reim elektrickch vmn s atmosfrou velice dleit. by jsou zvisl na vzdun prn mn ne my. Zmiteln a namen ltkov pemna elektrick energie objasuje mnoh. Zapamatujme si, e pijmn zpornch iont je velice dleit k tomu, aby se iv organismus udroval v maximln innosti, tedy abychom pln nabili sv blokov akumultory, ponvad musme zajistit odsun pouitch iont, nebo organismus se potebuje pod inn dobjet. Z hlediska elektiny je zdrav organismus srovnateln s horskm jezerem neustle napjenm erstvou vodou, kter okamit odtk bystinou; zeslbl a nemocn je bainou, v n voda pouze stoj a zahnv. Ve probh tak, jako by bytek iont byl stejn dleit jako jejich pjem, jako by ho podmioval, stejn tak jako vdech ovlivuje ndech.

Podporujme elektrickou ltkovou pemnu

Fred Vles ukzal, e tento elektrick bytek podporuje fotochemick psoben ultrafialovho zen pochzejcho zejmna ze slunench paprsk. Opalovn dodv ivotn energii a podporuje elektrickou ltkovou pemnu. To vysvtluje, pro nesm bt organismus elektricky izolovn a pro m bt uzemnn, nebo je tak pedmtem stlho niku elektrick energie. Podle Fabrova

obraznho vyjden jsou vechna zvata v prod podrobena neustl elektrolb a nemohou se j vyhnout. Srst udruje vzduch mezi chlupy, co pedstavuje nejlep tepelnou izolan ltku, a pitom nebrn odvdn elektrick energie. Chlupy naopak slou jako obrcen hromosvody. Jist jste si vimli elektrickch vlastnost koi srsti: kdy hladme koku, me se vytvoit elektrostatick praskn. Tlapami jsou zvata v pmm spojen se zem. To je podle Freda Vlese natolik podstatn, e se pt, nen-li nutn znovu pehodnotit adu vzkum tkajcch se metabolismu savc, provdnch se zvaty v klecch, kdy se nepihlelo k elektrickm podmnkm. U lovka tvo odv izolan vrstvu, je brn normlnmu odvdn elektrick energie k a omezuje elektrickou vmnu s atmosfrou. Krom toho zachycuje ultrafialov paprsky. Boty ns v tomto smyslu tak izoluj a pispvaj ke sniovn na ivotn energie. Nrody ijc tm nah mly vdycky mnohem vc ivotn energie, ale jakmile se oblkly po vzoru bloch, jejich ivotn energie se snila. Zpadn spoleensk oblek, do nho se s komickm efektem stroj ern Afrian, aby napodobili blochy, je absurdnost vedouc k vnm dsledkm pro jejich zdrav. Pedstava prny jako atmosfrick elektrick energie stejn tak jako nutnost jej neustl obnovy rozhodn objasuje mnoh. Vysvtluje, pro chodit bos v prod vyvolv zvltn pocit povznesen nlady, kter nen pociovn doma na podlaze, protoe organismus nen uzemnn. S. Kneipp, lovk s obrovskou intuic, to vytuil, a proto doporuoval brouzdat se trvou zvlhlou rann rosou. Rosa umouje organismu lpe se uzemnit. Prochzet se bos ekou nebo potokem m inky nedosaiteln pi koupeli doma ve van. Kdy zvme prnickou strnku nkterch jev, mnoho tajuplnch a nevysvtlitelnch vc se nejenom vyjasn, ale t zavd podnt k jejmu praktickmu vyuvn v naem chovn vbec a pedevm k jgovmu dchn.

Sauna a prna
Neekan pohled na cel problm nm te skt sauna. Fred Vles toti pipout, e jakkoli zve, kter se negativn nabj tm, e pijm zporn ionty dchnm, toho me tak doshnout vyluovnm kladnch iont odpaovnm vody. Jestlie existuje njak msto, kde se lovk vydatn pot, pak je to jist sauna! Po dobr saun se lovk ct tak oiven a nabit jako po dlouh prochzce prodou, co me bt jedin dsledkem vylouen toxin. Oteven vlsenic a zrychlen krevnho obhu v tle vede k celkovmu poslen, je me vysvtlit valnou st ink sauny. Ale pocit nabit a dynaminosti me tak vyplvat ze zven elektrickho nboje organismu.

Shrnut
Prna je souhrn vech vesmrnch energi. Prna s malm p je jednou z jejch zvltnch forem; v atmosfe ji tvo hlavn mal, zporn ionty. Obsah atmosfrick prny zvis na dleitch seznnch a zempisnch zmnch. Tk pomal ionty, pokud jde o prnu, jsou z prnickho hlediska bezvznamn; jako past na mal ionty jsou dokonce nepzniv. Prach, kou a mlha sniuj prnu vzduchu. Slunce, kosmick zen a ohromn vodn plochy v pohybu a jejich vypaovn jsou hlavnmi zdroji ionizace a nabjej vzduch pranou. Existuje ltkov pemna elektrick energie. Organismus pijm atmosfrickou elektrickou energii, vyuv ji a zbavuje se j k; m je tato ltkov vmna aktivnj pi pijmn zpornch iont a vyluovn pebyten elektrick energie, tm je iv bytost ipernj a t se dobrmu zdrav.

3. Prna a klima
Chemicky je vzduch jednoduchou sms plyn, sloenou z jednadvaceti procent kyslku, osmasedmdesti procent dusku a jednoho procenta argonu a vzcnch plyn. Zatmco na povrchu zemkoule je jeho sloen fyzikln pozoruhodn stl, elektricky je naopak neuviteln promnn. Kadm okamikem, od msta k mstu se jeho charakteristiky znan mn, obas jsou zcela opan. V tto kapitole se budeme zabvat zempisnmi promnami. Maj podstatn vznam, protoe mohou ovlivnit nkter nae rozhodnut, ponaje volbou msta, kde strvme pt dovolenou, a po vbr msta, na nm si postavme dm. Atmosfra, ten ocen prostoupen pranou, nen pranou prostoupena vude stejn. M sv klidn a neklidn oblasti, proudy a jezera, viditeln i nepostehnuteln boue, jako jsou boue magnetick, o n se lovk zajm spe proto, e ru jeho rdiov spojen, ne proto, e maj vliv na jeho zdrav! Jakmile studujeme tyto jemn prnick jevy, vahy o barometrickm tlaku, srkch (d, snh), sle a smru vtru, hydrometrickm stupni vzduchu, to ve z hlediska ivotn sly ustupuje do pozad. Mezi rznmi zempisnmi oblastmi existuj znan rozdly a lovk neekal na 20. stolet, aby poznal, jak m podneb nkterch mst (mosk beh, vysok hory) vliv na jeho ivot, pesnji na jeho ivotn energii a zdrav. Dlouho hledal vysvtlen v ryze chemickch vlastnostech atmosfry. ivotodrn inky, napklad pi pobytu u atlantskho pobe, byly pisuzovny tomu, e z mosk vody se odpauje jd a brm, slanmu vzduchu, ptomnosti kyslinku kemiitho na psitch plch. Vechny tyhle initele samozejm psob, a kdy k nim pipojme jet ptomnost stopovch prvk, jejich vznam ze zdravotnho a lebnho hlediska se v souasn dob zan teprve rsovat, otevraj se irok monosti. Jak postupuje modern vdeck bdn, tak vlastn roste vznam fyziklnch vlastnost vzduchu. Fyziologick zmny zapinn podnebm se asto projevuj u bhem prvnch hodin pobytu, dokonce i bhem nkolika minut. Sta, kdy obyvatel velkomsta pijede k moi, aby bu okamit usnul, anebo byl naopak

pedrdn natolik, e trp nespavost! Lv podl na tom maj prv fyzikln vlastnosti vzduchu.

Elektrick pole atmosfry

Elektrick pole atmosfry nezamovat s ionizac znali a donedvna pouze meteorologov: biologov se o n nezajmali. Elektrick pole se nesm zamovat se zpornmi ionty, probranmi ve. Te si prostudujeme potencilov rozdl na metr nadmosk vky: nazv se potencilov gradient. Zemkoule je zelektrizovan koule, jej napt se znan mn podle nadmosk vky na jeden metr vkovho rozdlu a o sto a vce volt! Nkdy tento potencilov gradient vystoup na nkolik tisc volt! A protoe lovk je vtinou men ne dva metry, me bt hlava vystavena mnohem vymu napt ne doln sti tla. Podle tchto potencilovch rozdl lze rozdlit klima do ty hlavnch typ, ale biofyzika zmiuje a studuje pouze ti: 1. Oblasti velkho klimatu Jsou to oblasti, kde je atmosfrick elektrick pole velmi vysok a kde napt stoup nejmn o sto volt na metr. Tyto oblasti odpovdaj tomu, co nazvme msta s velice zdravm vzduchem; jsou fyziologicky povzbudiv. 2. Oblasti stednho klimatu V tchto oblastech se mn elektrick potencil mezi ticeti a sto volty na metr. Tato msta se zdravm vzduchem dodvaj ivotn energii, ale nepovzbuzuj a neposiluj tolik jako ta pedel. 3. Oblasti malho klimatu Rozdl potencilu zde kles pod ticet volt. Tyto oblasti dodvaj ivotn energie mnohem mn ne pedchzejc a na nervzn osoby maj utiujc inek.

4. Oblasti s nulovm klimatem Musme bohuel pidat tvrt klima, kter je dlem lovka, klima obytnch prostor, v nich trv ti sta dn v roce a jejich potencil se bl nule. Mstsk lovk ijc obvykle v zneitn atmosfe ad a byt by ml chodit nabvat novch sil a obnovovat svou ivotn energii do oblast s vym klimatem, aby v nich nabil sv nervov baterie, za pedpokladu, e je snese! Aby si vybral msto pro dovolenou, mus bt schopen rozpoznat rzn klimata. Mus se proto prochzet s voltmetrem v kapse (oekv u, e bude muset nosit vude Geigerv pota), aby si zmil potencilov rozdl msta, kde se rozhodne usadit? To samozejm ne. Podle uritch rozliovacch znak lze tyto oblasti snadno rozpoznat pedevm podle vzhledu krajiny, dle podle typu vegetace, je zvis jak na typu klimatu, tak i na sloen pdy. Humus byl koneckonc vyroben jak samotnmi rostlinami, tak minerlnm pdnm podlom! 1. Oblasti velkho klimatu Tm vdycky to jsou rozlehl planiny a roviny s irokm obzorem, kde nic nebrn vtru, aby je profukoval; jejich idelnm pkladem je pobe Severnho moe i Atlantiku. Vegetace v nich nen bujn; chybj vysok opadav listne. Jehlinany, zejmna borovice, se zde mohou ctit dobe. Tot plat i pro vy nadmoskou vku. 2. Oblasti stednho klimatu Jsou to chrnnj krajinn oblasti blzko skal i v dol, pobl les a hj, na planinch, v hlubokch pbench ztokch, chrnnch ped vtrem z moe. Vegetace u je tu hojnj ne v oblastech velkho klimatu, pesto vak nijak bujn. Je zde mnoho opadavch listn, ale nikoli hustch, hojn pastvin, topol. 3. Oblasti malho klimatu Mimo jin jde o hlubok a kovinat dol, behy ek protkajcch kaony. Vegetace je zde neobyejn bujn, bohat na

drnovit rostliny, jak rostou podl zd. etn jsou kapradiny i listnatci. Tedy: jehlinany bez kapradin = velk klima; jehlinany s kapradinami = mal klima. Ke tvrtmu klimatu nen popis nutn

Mstn obmny
Nenechme se tm mlit! Tyto oblasti nebvaj pli rozshl. V oblasti s velkm klimatem se lze setkat s uzavenmi msty, v nich kles potencil pod sto, ba dokonce pod ticet volt! Na takov pli u Severnho moe bude potencil vy ne tisc volt; o padest metr dle, v prohlubni psench dun, u vldne stedn klima; ped hotelem za psenmi dunami klesne potencil na mal klima. V hotelovm pokoji se zavenmi okny se sn na nulu! Na nkolika stovkch metr tyi typy klimatu! Msta jsou zdrav kodliv nejen pro tm naprost nedostatek malch, aktivnch zpornch iont (rovn v oblastech velkho klimatu petvej nkolikaposchoov domy ulice v kaony s malm klimatem), ale tak pro hromadn vfukovch plyn a bakterie penen prachem zvenm projdjcmi automobily. Tyto znalosti vm umon vybrat si pmo v dan lokalit msta odpovdajc tomu, co hledte, a vyvarovat se omylu, e sta bydlet v njakm pmoskm mst, abyste tak zskali veker vhody velkho klimatu.

Pli rychl pechody

Upozornme na dal pravidlo: slab organismus se nesm vystavovat pli rychlmu sledu zvanch klimatickch zmn. Pi obyejn projce na kole irokm dolm projdme oblast stednho klimatu; dol se zuuje a jedeme po lesnch cestch, to jest oblast malho klimatu. Kdy vyplhme na svah, abychom se pokochali krajinou, jsme v oblasti velkho klimatu. Vichni pouvme dopravnch prostedk, a tak sami meme posoudit, jak rychle probhaj zmny klimatu. Jedin naprosto zdrav organismus si me dovolit pejt narz z jednoho klimatickho typu do druhho.

Proda vybavila lovka prem nohou, kter mu umouj se pemisovat, ale jen omezenou rychlost. Automobil, jen je ve skutenosti pojzdnou Faradayovou klec, natst lovka chrn ped okolnm elektrickm polem i ped nsledky pli nhlch atmosfrickch zmn, jim by byl vystaven, kdyby bhem jedinho dne pod irm nebem proel Franci od severu k jihu. Kdy si uvdomte, jak reagujete na rzn atmosfrick prosted, dospjete k zajmavm zjitnm a poznte, kter vm vyhovuj nejlpe. Je to v kadm ohledu natolik zvan, e kdybychom studovali ppady mimodn dlouhovkosti a jejho zempisnho rozmstn, zjistili bychom, e takov ppady se objevuj zejmna u horal. Balkn je oblast stoletch a nejstar oban nkdejho SSSR, kter stle jezd na koni, nikdy neopustil rodn hory. Nezvisle na jinch initelch ij Hunzov na malm zem v Himlaji. Ukazuje se tak, e se mezi zem, klimatem, rostlinstvem a ostatnmi ivmi organismy vetn lovka vytv urit rovnovha. Tato rovnovha se nem asto poruovat. Sta a statn venkovan ili padest i vce let na stejnm mst, na pd svho statku, a nikdy neopustili svou ves. Naproti tomu je jist, e radikln, ale doasn zmna klimatu me velice prospt. Je vhodn pravideln navtvovat oblasti velkho klimatu a strvit tam nezbytnou dobu, aby se mu organismus pizpsobil, prnicky nabil a poslil. Takov klimatick zmna je vbojem, kter me bt povzbuzujc.

Syntza
lovk je tak trvale podzen energim z kosmu, kter jej zaplavuj pvalem prny. Jejich nejblim zdrojem je slunce a kosmick zen m na iv bytosti zatm ne zcela prozkouman, ale urit zsadn vliv. Druh pl pedstavuje zem, je tyto energie pohlcuje a shromauje. Lidsk organismus, jakoto vibrujc elektrick soustava, je djitm neustlch vmn kosmickch i telurickch energi, je ho obklopuj. Neml by se proto ped nimi nevraiv izolovat zdmi, okny, odvem a obuv. Plce a ke jsou pro ns zemm, kde dochz k vmn s vnjm prostedm.

Vymujme prnu svou k a plcemi, je jsou skutenmi elektrickmi houbami, a veme tuto prnu a k bukm. Ve svm kadodennm chovn bychom mli pihldnout k tomu, co pedchzelo; bylo by vnm nedorozumnm to podceovat. Prnjma nm nabz psychofyziologick techniky potebn ke kontrole a vdommu pouvn tchto energi pro n fyzick a psychick rozvoj.

4. Prna v organismu
Kdy z hlediska biologick fyziky uvaujeme o organickm ivot, zjiujeme, e zkladem bunnho ivota jsou elektrick jevy, a dospvme k pedstav, e podstatou veho je elektrick nboj. Dr. J. BELOT. Zkoumn bioelektrickch, tj. prnickch jev, jejich djitm je n organismus, m neobyejn vznam, uvaujeme-li o jejich praktickm vyuit, jeho clem je shromaovat a ovldat prnu, protoe je nutn pochopit, jak a pro prostednictvm tchto jemnch energi psob prnjma na nae tlo. Proto uvedeme prce nkolika zpadnch vdc, kte tezi jgin podpraj zpadn vdeckou pesnost a umouj porozumt mechanismm psoben nsk akupunktury, empirick medicny na energetickm, jinmi slovy prnickm zklad. Pedchoz kapitoly ukzaly, e modern fyzika potvrdila jgov pojet prny. Te pistupme k otzce, je je pro ns nanejv dleit, k otzce prny v lidskm tle; uvidme, e se i tyto pedstavy jgin shoduj s pedvojem vdy. Uvaujme nejprve o buce, zkladnm kameni lidskho tla. Pro jginy je v nekonenm prnickm ocenu, kter pedstavuje hmotn svt, vechno iv, od nejskromnj buky po nejvyvinutj ivou bytost, uspodan energetick vr. Prna je zkladn energie, je oivuje vechny formy ivota. Prna nen takzvanou hrubou

hmotou, ale spe energi uvdjc ji do pohybu. Doprovz ivot od jeho potku, udruje ho a peuje o nj. Kad buka sama o sob je sdlem dleitch prnickch projev (jgini vytuili existenci bunk, nejmench ivch bytost) a cel organismus je kontrolovn touto pranou. Podvejme se na to podrobn. Dr. Ren Allendy pe: Dlouhou dobu odvdl lkae od zkoumn nedostiitelnch jev urit skepticismus, reakce na starovk mysticismus, pehnan sklon k hmatateln vcnosti, zrdn to chylce platnho vdeckho ducha. Pesto maj tyto ivotn dleit mechanismy svj potek prv na rovni toho nejnepatrnjho a nejnehmatatelnjho, a u jde o normln jevy i chorobn projevy, o patologick zmny i uzdraven. Mnoho tchto nepostiitelnch jev se u stalo soust vdy; lkask bdn by se mlo ubrat pedevm tmto smrem. Buka se dlouho povaovala za poten prvek ivota a uvaovn na jej rovni vedlo k tomu, e se z hlediska medicny jevila jako nejvy stupe zeveobecnn. Bylo to obdob histologie a patologick anatomie. Zdlo se, e ni stupe ivota u neexistuje. Dnes se nm buka naopak jev jako neobyejn sloit organismus. Zd se, e tyto ivotn dleit mechanismy, zejmna asimilace a disimilace, je spolen zakldaj vivu, jsou vzny nejenom na atomov, ale tak elektronov zmny na koncch dlouhch etzc vazeb tsn obepnajcch organickou molekulu. Zcela nepatrn iontov, atomov i elektronov zmna ve na tomto konci nov atom (absorpce), nebo naopak tento etz peruuje (eliminace). Molekula se sama o sob udruje ve stavu pomrn rovnovhy i zachovalosti neustlmi zmnami tohoto druhu. Robert Tournaire ve svm pozoruhodnm dle Zrozen ivota (La Naissance de la Vie, Paris 1938, str. 136) k: Abychom odhalili podstatu tchto proces, metabolismus ivota, musme proniknout do uspodn molekul a atom, do jejich podstaty, jejich elektronov rovn a jejich kvant. Dve spatovala medicna a biologie v ivotu pouhou chemickou reakci, to jest zcela mechanickou atomovou a molekulovou vmnu. Tebae tato pedstava plat nadle, dnes smuje k pesnjmu vkladu, protoe nyn chpeme, e tyto zmny zvis na elektrickm potencilu, z eho vyplv, e podstata danho

jevu se pesouv z atomu na elektron. Viva, stejn tak jako veker vmna plyn v plicch, je koneckonc jev elektrick. Profesor Pech z Montpellieru (Siecle Mdical, erven-listopad 1927) definuje vyivovac index jako rozdl elektrickho potencilu bu mezi dvma tknmi ivho tvora, nebo mezi tkn ivho tvora a chemicky urenou i neurenou ltkou, se kterou je ve styku, i mezi tkn ivho tvora a vnitnm i vnjm prostedm, ze kterho se vyivuje. Tento index je vi tkni zvolenho ivho tvora kladn i zporn; mosk voda tak m pro lovka zporn index, ale umle osolen kladn. Otzka vivy se proto pesunuje z chemie do fyziky a souvis s nejjemnjmi vlivy, jak meme poznat. Stejn tak sren koloidnch roztok, kterm Auguste Lumiere pisuzuje strnut a mnoho nemoc, by zpsobovalo to, e micely ztrcej svj elektrick nboj. K shrnut cituji dr. Gousta: Ionizace m v bukch zsadn vznam. Elektrolyty jsou biologicky inn ionizac. V organismu jsou ionty hybnou silou bunk a tkn. Kadou buku lze proto povaovat za dynamo svho druhu a lidsk tlo jako celek za obrovskou bioelektrickou syntzu. Z prvnho dojmu bychom mohli usuzovat, e djitm elektrickch projev je pouze nervov systm. Jeho vlkna a uspodn pipomnaj telefonn a elektrickou s a mozek pipomn pota, kter m slaovat jejich chod. Veker ivotn dleit jevy jsou na vech rovnch zeny jevy bioelektrickmi. Prv zmny elektrickho tedy prnickho potencilu se nervovmi vlkny a vytvej nervov vzruchy, ale toto proudn a pedvn biologick energie se neomezuje pouze na nervov systm. Fred Vles ukzal, e lidsk organismus je mstem skuten ltkov pemny elektrick energie, protoe tlo pijm kosmickou energii, vyuv ji k zabezpeen vech vnitnch ivotn dleitch pochod a pak se urit sti zbavuje stlm bytkem elektron. Pipomeme si, e Wilhelm Reich pomoc micch pstroj, je ml k dispozici, prokzal, e en bioenergie se neme omezovat jen na nervov systm. Spe lze pipustit, e se vemi tlesnmi membrnami a tekutinami. Tato domnnka dokazuje sprvnost teorie Fr. Krause z Berlna, jen zjistil, e tlo d elektrick pochody. Tlo tvo

nesetn mezn plochy mezi membrnami a elektrolytickmi tekutinami rzn hustoty a sloen. Podle dobe znmho fyziklnho zkona se na hranici mezi vodivmi kapalinami a membrnami vytv elektrick napt. Rozdly hustoty a struktury membrn se projevuj naptm a meznmi povrchy, a tud vedou k rozdlm potencilu. Nae tlo se skld z bezpotu vnitnch ploch s rznm energetickm potencilem. Bioelektrick energie je v lidskm organismu v neustlm pohybu, proud z potenciln vyho msta k potenciln nimu a sna se o uritou rovnovhu, j nikdy nedosahuje. Tyto ustavin se vyrovnvajc elektrick nboje penej stice tlesnch tekutin, ionty, to jest atomy nesouc urit elektrick nboj. Podle toho, zda se pohybuj k zpornmu i kladnmu plu, nazvaj se kationty i anionty. Obrovsk vznam tohoto zkladnho poznatku pochopme bhem dal etby, uvidme, e podle teori jgin je tlo schopno tuto energii shromaovat a libovoln ji ovldat. Prna podle jgin prostupuje celm tlem, kter lze povaovat za skuten akumultor a transformtor. ivotn energie vlastn zvis na dostatenm pijmn prny a jejm sprvnm vyuvn. Jet budeme mt pleitost citovat nkter zpadn prameny, je nm umon dt jgovm teorim pevn vdeck zklady. Poslechnme si nejprve dr. Bianciniho: V biologii maj elektrick jevy zsadn vznam. Viva a pohyb vytvej elektrickou energii. Vyivovac innosti odpovd stl proud, jen se nazv klidov; funkce orgn je spojena se stdavm proudem, jen se nazv inn. Klidov proudy (vyivovac innost) tedy zejm vznikaj z chemickch reakc, kter probhaj uvnit protoplazmy; z tohoto zornho hlu by se iv tkn daly pirovnat k nekonenmu mnostv dlch elektrickch lnk. inn proudy, je lze jasn objasnit na rovni sval, lz a bln (tegument) se vysvtluj vztahy, je spojuj elektrick jevy s innost vlsenic. Zmny elektrickho potencilu vyvolvaj zmny povrchovho napt a jev osmzy, podobn jako zmny povrchovho napt a jev osmzy zpsobuj zmny elektrickho potencilu.

Avak zmny povrchovho napt a mechanick deformace v iv tkni probhaj neustle, a tak umouj nepetritou tvorbu elektrick energie. Tyto skutenosti ukazuj, e potenciln rozdly v organismu jsou zvisl na ivotnch projevech. Oblasti nejmn aktivn jsou vzhledem k oblastem nejaktivnjm elektronegativn. Ped nkolika lety jsme s dnes ji zesnulm elektrologem doktorem Dimierem provdli vzkum tkajc se existence lidsk elektrick energie a jejho men; k jejmu men jsme pouili velice citliv galvanometr a zjistili jsme, e nsk akupunkturn body mly neobyejn silnou emisn schopnost. Kdy jsme na nohou stejnho jedince propojili dva body cu-san-li mdnm drtkem, bylo dokonce mon vlnovm umem zesilovae zjistit mezi obma stranami tla ptomnost stlho proudu. Po mnoha pozorovnch jsme se mohli pesvdit, e u normln zdravch lid dosahoval elektrick nboj prmrn hodnoty osmi tiscin miliampru (mikroampru); zatmco u unavench lid tato hodnota dosahovala sotva jeden a dva mikroampry; u lid podrdnch i keovit staench a patnct mikroampru. Meme se tedy ptt, zda to, co se nazv ivotn energie, nen pedevm tento elektrick potencil, a kdy si stujeme na navu, nemme-li vrazy jsem vyerpn, jsem vyzen brt tm doslova. ivotn energie a zdrav ani je chceme redukovat na elektrickou energii se projevuj ptomnost znanho bioelektrickho nboje, iontovmi vmnami, naptm potencilu a vyvenost tchto funkc; to znamen, e zdrav mnohem vce zvis na rozveden a harmonickm en tchto proudu, ne se obyejn mysl. Hodnoty nad patnct mikroampru u pedrdnch osob ukazuj, e doopravdy ij ve stlm zkratu a.vybjej sv akumultory. Wielhelm Reich napsal tato hlubokomysln a mnohodsan slova, je stoj za zamylen: o nich je teba meditovat: Ped nmi se jako zkladn rozdlen organismu otevr nov pstup k pochopen organickch nemoc. Neurzy se nyn jev ve zcela odlinm svtle, ne jak je chpou psychoanalytikov. Nejsou pouze dsledkem nevyeench psychickch konflikt i infantilnch fixac, tyto fixace a konflikty spe vyvolvaj podstatn poruchy v hospodaen s

ivoinou elektinou a tmto zpsobem se v tle ustaluj. Proto se domnvme, e psychick pochody nelze oddlovat od somatickch. Je tedy jasn, e lovk, kter by byl schopen tuto bioelektrickou energii shromaovat, ovldat ji a libovoln ji v organismu rozvdt, by ml kl k fyzickmu a duevnmu zdrav. To je ostatn pvodn cl prnjmy. Z uvedenho lze lpe pochopit, jak na tlo psob nsk akupunktura. Kdyby vdci neobjevili, jak se tato elektrick energie v tlesnch kapalinch a tknch vytv, jak je pijmna, jak obh i jak je uspodna do proud, nepochopili bychom, jak psob akupunktura. Souli de Morant napsal: Podle nzoru nkolika elektrolog akupunkturn jehly vyvolvaly elektrick vboj z tla do vzduchu. asto jsem zjistil, e zesilova na stbrn jehle, zaveden do pedepsanho bodu staenho svalu, zaznamenal rychlou pvalovou vlnu; v uritch ppadech ji bylo mon vnmat prstem a ctit v tomto okamiku opravdov vboj, jak stoup dlan a pa a in je topornmi. Mezi nam zporn nabitm tlem a obvykle kladnm nbojem vzduchu se vytvej stlosmrn proudy, jejich vnitn inky jsou mlo znm, ale kter zjevn vyvolvaj buzen perifernho a centrlnho nervovho systmu a sekundrn celho organismu. Tento elektrick potencil atmosfry vak v teme bodu, a to i za krsnho poas a bez jakkoli piny, je by je mohla pedem vysvtlit, podlh zejmna bhem dne neustlm a asto neobyejn vraznm zmnm (dosahuj tvrtiny a tetiny jeho hodnoty). Tyto nepedvdateln zmny se znan li od msta k mstu, ba i k mstu sousednmu. Jsou mnohem citelnj pi zvten oblanosti, bouce, deti, snhu i mlze a mohou doshnout t tisc a pti tisc volt8 a v prbhu necel minuty se z tisce kladnch volt zmnit na stejnou Tyto hodnoty se mohou zdt nadnesen, ale tak tomu doopravdy je. Musme ovem vzt v vahu neobyejn slabou intenzitu elektrickho proudu, dky n meme tato zven napt snet a bez hony je pet, tebae vrazn psob na nai biologickou rovnovhu.
8

hodnotu zpornou. Tento potencil kles tak silnm vtrem, nkdy a po zmnu znamnka. Povzbudit a rozptlit jsou slova, kter vtin Evropan nic uritho neeknou, ale jsou naopak velice srozumiteln tomu, kdo tuto energetiku zn. Povzbudit znamen pout energii z opan sti jinu a jangu pro kterou st organismu. Tato energie se krv a povzbud ji, vesms dochz k lepmu prokrvovn, zvyuje se trofika a probouz se ivotn energie. Rozptlit znamen odvst energetick pebytek soustedn v njak sti organismu do opan sti jinu a jangu; ztlumit pemru ivotn energie a krve, odkrvit, utiit bolest. Prostedky uvan k povzbuzen a rozptlen ivotn energie zvis na jinu a jangu. V Nei-ingu (28. stolet p. Kr.) se na jednom mst vyprv, jak si lid ve 30. stolet p. Kr, jet ped objevem mdi a tenkch jehel a ped pouvnm kamennch hrot povimli, e vpichy vyvolvaj strach a vysiluj, a e poehovn povzbuzuje ivotn pochody. Tm se dosplo k objevu, jak rozptlit energii nejprve kamennmi hroty a pak tenkmi mdnmi jehlami, a jak ji povzbudit nejprve rozhavenmi oharky a potom fiou, kter nazvme moxa: z japonskho slova (mogua), je se k nm dostalo z holandtiny. V tto dob se domnvali, e jehly mohou pouze rozptylovat i alespo snadno rozptylovat a e moxa vdycky povzbuzuje, a lpe ne jehly. Pomrn rychle si vak zkoumav nsk duch poviml, e vpichy a poehovn v uritch bodech tla nemaj pouze veobecn inky, ale e maj tak vliv na urit orgny. Pozdji, bezpochyby ped 18. stoletm p. Kr, an zjistili, e nkter body maj vdy povzbudiv inky a jin zase utiujc. Od tto doby jsou znmy tm vechny body. Pak objevili meridiny\ drhy, na kterch se tyto body nalzaj; kad orgn ml adu rezonannch a budivch bod a svou drhu. Souasn poznali, e se tyto drhy na koncch vzjemn propojuj. Mnoho nemocnch tak poukazovalo na to, e pi vpichu ctili nco probhnout podl dan drhy, a uvdli, e toto nco se vdycky ilo stejnm smrem na dan drze a pak pelo do dal. Tak byl objeven energetick obh, v nm se std jin s jangem. Drhy tohoto energetickho obhu nevedou znmmi systmy: tepennm, nervovm atd. an se domnvaj, e tento obh je ve

spojen s kosmickou energi jang v nejvym bod (chien-mg) a s pozemskou energi jin v nejnim bod (jung-chuan). Organismus by tmto zpsobem fungoval jako akumultor a transformtor jinu a jangu.

5. Prna a kosmonauti
Kdy vyuuji jgu a jej techniky, snam se nic si nevymlet a co nejpesnji se dret ducha a litery jgy. erpm z nejvrohodnjch pramen, k nim mm pstup, a pidvm k nim vsledky sv vlastn ptadvacetilet zkuenosti. Pispvm zejmna do oblasti kuchyn: jga mi poskytuje zkladn suroviny, kter pizpsobuji zpadnm chutm a potebm tak, aby byla pitaliv. To je ve. Jeden z osobnch pnos tkv podle mho v tom, e jsem byl prvn, kdo prokzal souvztanost mezi nktermi vdeckmi objevy a jgovou teori o prn. Protoe se oprm o zpadn vzkumy, proveden bez jakkoli vazby k jze, jsem pesvden, e jednu z forem atmosfrick prny, ne-li tu zkladn, tvo voln zporn ionty, pranepatrn balky elektrick energie penen vzdunmi atomy kyslku, a e lidsk organismus tuto energii pijm.9 Jeden autor se domnv, e lze prnu ztotonit s oznem, dokonce i s vzcnmi plyny (neonem, argonem atd.). Tento nzor nesdlm, protoe tyto plyny jsou stejn jako kyslk a dusk chemickmi slokami vzduchu; jgick texty jsou vak jasn: prna je jemn energie stejn povahy jako blesk, ale li se od samotnho vzduchu. Te bych rd doplnil pedchoz vklad, nebo jde o zkladn pojem prnjmy, dokonce i cel jgy. Nsledujc strnky naznauj, jak zpadn vda potvrzuje geniln intuici starovkch indickch ri a mudrc, a objasuj

lnky k tomuto tmatu jsem uveejnil v msnku Yoga, kter vydvm od roku 1965.

obrovsk vznam prny v biologii lovka. Jsem pesvden, e budouc medicna bude prnick. Na prvnm mst uvdm lnek uveejnn v denku Le Monde 24.-25. bezna 1968 pod nzvem inky atmosfrick elektrick energie na zdrav studovan specialisty v Brianqonu v rubrice Lkask a vdeck aktuality: Briancon, bezen. Briancon, jen je svm zazenm a vybavenm vznamnm klimatickm stediskem, uvtal astnky jednodennho kolokvia o atmosfrick ionizaci, podanho Brianconskm centrem bioklimatickho vzkumu. Ze zvr kongresu vyplv nutnost zat s nleitm vzkumem atmosfrick elektrick energie. Pednesen, obas rozporupln prce jasn ukzaly potebu u spoluprce fyzik s lkai. Vyvstala poteba provdt men na rozmanitch mstech, stanovit metodologii vzkumu a zskvat solidn informace z centrlnho zdroje, aby se pedelo asto pli osamocen prci v oblasti studia kvantitativnho i kvalitativnho dopadu atmosfrickch elektricky nabitch stic na iv organismy. Pozornost astnk kolokvia, jemu pedsedal profesor Bricart z pask fakulty prodnch vd, upoutaly prce Toulonsk laboratoe pro podmosk vzkum, pednesen dr. Vogtem. Pokusy toulonsk laboratoe se tkaj hlavn vliv pemry atmosfrickch iont. Z jejich studie vyplv, e psoben zpornch iont vyvolv zmny dechovch konstant (zven parcilnho sklpkovho tlaku kyslku a snen parcilnho sklpkovho tlaku kyslinku uhliitho) a e psoben kladnch iont vytv jev opan. Posledn odstavec m klov vznam: vyplv z nj, e zporn ionty podporuj v plicch prchod kyslku jemnou sklpkovou membrnou, j se kyslk lpe ve na krev. A naopak, pomhaj vyluovn C02. Vsledek: vt vzn kyslku a snadnj a plnj vyluovn pebytenho kyslinku uhliitho. Pokraujme: Na stran druh pemra kladnch iont vede ke sniovn vitln kapacity plic a maximlnho vdechovho obsahu. Obhov stroj, jak se zd, vn poruchy nevykazuje, ale dal testy dokazuj, e kladn ionty mohou postupn sniovat psychofyziologick vkon.

Pedchoz kapitoly vnovan atmosfrick prn jasn ukzaly, e prmysl chrl do mstskho ovzdu tisce tun prachu a e kad prachov zrnko je na ivotodrn zporn ionty past. Z toho vyplv katastrofln nedostatek volnch zpornch iont zachycovanch prachem a alarmujc zvyovn zdrav kodlivch kladnch iont. To neekanm zpsobem vysvtluje atmosfrick zneitn. Domnvme se, e zneitn mstskho vzduchu zpsobuj zejmna kodliv plyny a kodliviny (kyslink uhelnat, siiit, dusiit atd., je chrl tovrny, vtopny a automobily), ale e prach je nekodn. Tyto toxick plyny nepochybn naruuj dchac cesty a intoxikuj organismus, ale tm naprost odstrann zpornch iont prachem a zven potu kladnch iont, kter pmo podkopvaj ivotn energii, zludn postihuje nae ivotn sly. Vymovac orgny (ledviny, jtra atd.) mohou v urit me pijat toxiny neutralizovat a vylouit je krom kyslinku uhelnatho, kter nenvratn pokozuje hemoglobin. Naproti tomu nic nenahrad ztrtu ivotn energie, kterou jsou postieni obyvatel mst, nucen dchat vzduch bez prny. Tento bytek ivotn energie podkopv pirozenou imunitu vi choroboplodnm zrodkm, je, jak tvrd Claude Bernard, psob kodliv jen v oslabenm tle. Boj proti zneitn by se ml proto zamit na prach stejn jako na ostatn zneiujc ltky.

Klimatizace
Na Zpad si zakldme na tom, e jsme vylepili vzduch, kter dchme. Nai specialist podle teoreticky idelnch norem stanovili stupe jeho vlhkosti, teplotu atd. a etn veejn i soukrom budovy byly s velkmi nklady vybaveny klimatizac, kter m bt z hlediska ivotnho pohodl a zdrav nejvt vymoenost. Nicmn tito vyvolen, kte se asto proti sv vli t tomuto zazen, bvaj mnohem mn nadeni ne vynlezci (a prodejci) tchto klimatizanch systm. Obas se lidem, kte mus trvit as v kancelch s klimatizac, stsk po starch budovch: Mohli jsme si alespo otevt okno.

To ve se d vysvtlit vzdunou pranou: vzduch po prchodu klimatizanm zazenm, kter zporn, oivujc ionty polap, se stv netenm plynem bez ivotodrnch ink. Kdy se lid, kte jsou pinuceni dchat tento vzduch, veer vrt dom, ct se vyerpni, asto trp migrnami, jejich pracovn vkonnost je nevaln a sniuje se i jejich duevn schopnost soustedit se na prci. Vzduch se stal nesnesitelnm a lid, kte tento vzduch zbaven prny dchaj, ij ze svch rezerv a jinch, ojedinlch zdroj prny (nap. potravy), co tak velmi naruuje jejich celkov zdrav. Souasn klimatizace je klimatizac naruby! Kdo vak by dnes popl podobnm tvrzenm sluchu? Pravda vak pozvolna vychz najevo. Petme si toto: Uml ionizace a klimatizace O otzce klimatizace, je zjevn bv ponkud zanedbvna, pojednal Andr Langevin, inenr z pask fakulty prodnch vd. Souasn klimatizace se svou stlou teplotou, tyiceti a sedmdesti stupni vlhkosti a nov zavedenm odpraovaem se mus v souasn dob povaovat za nedokonalou. Aby se stala funkn, Langevin ji navrhuje doplnit o zazen k tvorb umlch atmosfrickch iont. Dal vznamn prce ukzaly, e tyto ionty zasahuj do vech ivotn dleitch funkc. Ukazuje se, e je nap. velice vhodn zevrubnji zkoumat inky zpornch iont kyslku na organismus, aby se zjistilo, zda tyto ionty mohou psobit jako skuten katalyztory bhem oxidace krve. Prozatm vak Langevin doporuuje, aby byli uivatel klimatizace upozornni, e je uiten opatit ji spolehlivou ionizac, co je faktor doposud prakticky opomjen. Praktick vyuvn uml ionizace by mlo zlepit abnormln ivotn podmnky, v nich obvykle ij obyvatel mst. Tyto vty tedy odmtaj klimatizaci takovou, jak je chpna v souasn dob. Nkdo by mohl namtnout, e klimatizace s odpraovaem je vznamn pozitivn krok. Ano, vzduch se mus zbavit prachu, ale hlavn se mus zabrnit vypoutn prachu tak, aby se zachycoval u ve vrobnch tovrnch; kdy je opust, je pli pozd, u se stalo. Tmto pastm na ionty se mus zabrnit, aby zcela nezniily vzduch,

jej dchme, a nepipustit, aby unikaly do vzduchu: vechno ostatn je iluzorn. Pedchoz odstavce tak potvrzuj, e tyto ionty zasahuj do vech ivotn dleitch funkc. Ta vta by se mla vytisknout v milionovm nkladu a rozeslat vem odpovdnm politikm a initelm. Zporn ionty zasahuj do vech ivotn dleitch funkc. Jsou to skuten katalyztory pi oxidaci krve. Jakmile se tyto zporn ionty odstran, naru se tm vechny ivotn dleit funkce, a tud zdrav vech obyvatel. Langevin se zmnil o uml ionizaci. Ta je v souasn dob pedmtem intenzivnch vzkum v nkolika zemch. Pro a na? K tmto vzkumm dal podnt pedevm kosmick vzkum a biofyzika aplikovan pro budouc meziplanetrn lety. Kosmonauti jsou urit mui, kte prochzej velmi psnm vbrem! Pedstavuj vkvt lovenstva po fyzick, psychologick i duevn strnce. Kosmonaut mus bt dokonale zdrav, urostl, odolat zti pi startu, letu na obn drze a nvratu kosmick kabiny na zem a mt nezbytnou odvahu a psychickou energii, aby pekonal stralivou zkouku nerv pi ekn na start v nepatrn kabin, pocit odlouenosti od svta, nedostatek prostoru a zatuchl vzduch. Krom toho se od nj vyaduje a tento poadavek v budoucnu jet vzroste , aby byl souasn fyzikem, matematikem, astronomem, inenrem, mechanikem a bhv m jet, protoe se bude moci spolhat pouze sm na sebe, aby opravil pstroje pi dlouhch meziplanetrnch letech, na kter se u dnes poml. Zjistilo se vak, e tito vybran mui s ocelovmi svaly, rychlmi a jistmi reflexy, vyrovnanou nervovou soustavou, dobe trnovan a iven, se v kosmick kabin neobyejn rychle unav. Velice rychle se sniuje jejich schopnost soustedn, reflexy ztrcej na pohotovosti a pesnosti a kosmonauti si stuj na ble neurit pocit vyerpn. Mohlo by se to pitat stavu bezte, kdyby se tyto reakce neobjevovaly i pi trninku, kdy byla kabina prost na zemi. Byla to zhada. Jedinho biofyzika by samozejm nenapadlo poradit se s njakm jginem, a pesto by to nebyl patn npad! Jgin by okamit uhodil hebk na hlaviku. V kosmick kabin nen prna, ekl by, a protoe lovk nen propojen s velkm

kosmickm dynamem, s nevyerpatelnou zsobrnou univerzln prny, ije ze svch rezerv, kter se velice rychle vyerpaj, pokud se prbn neobnovuj. Je nutno piznat, e vzkum se pomrn brzy zamil na elektrick vlastnosti vzduchu a v souasn dob u existuj pstroje, je v kosmickch kabinch umouj vytvoit elektromagnetick podmnky, jak jsou pod irm nebem. Vzkum byl dlouho top secret. Ve Spojench sttech byl veden jako Titre 35 Code U. S. 1952. Section 181-188. Dnes u je odtajnn, protoe se ukzalo, e rusk konkurence se potkala se stejnmi problmy a vyeila je. Za nsledujc informace vdme americk firm, kter tyto genertory zpornch iont vyrb: Klo nesporn zjitno, e mezi zem a atmosfrou existuje elektrick pole. Toto elektrick pole je (vi zemi) obvykle kladn a jeho intenzita m dov nkolik stovek volt na jeden metr. Navrhujeme teni, aby si znovu peetl tet kapitolu o potencilovm gradientu. V tto kapitole jsme si pro zjednoduen nepipomnli pojem elektrick pole, nai pozornost upoutaly pedevm zporn ionty. Jak je posln tohoto kladnho pole? Zporn ionty se takkajc vznej voln ve vy nadmosk vce, kde vznikaj zejmna ionizac slunenho zen. Zstaly by tam neomezen, protoe zem je nabita zporn. Tsn u zem vak existuje kladn elektrick pole. Elektrick pole nelze zamovat s ionty. Toto pole m urit smr, je to vektorov veliina; nezhmotuje se v podob iont. Ionty jsou nositeli elektrick energie a elektrick pole psob jako sla, kter tmito ionty pohybuje, pitahuje je nebo je odpuzuje. Ionty se chovaj jako elezn piliny pitahovan magnetickm polem magnetu. Tok zpornch iont proto kles a k zemi, jen kdy je pitahuje kladn elektrick pole. Po tomto upesnn lpe rozumme dalmu textu: V domech, kter jsou izolovny a maj vlastnosti Faradayovy klece, neexistuje elektrick pole. O tom jsem se ostatn zmnil, kdy jsem napsal, e v nkterch bytech je nulov potencilov gradient. Elektrick pole zem je pirozen elektrick sla, je blahodrn psob na iv organismy a j se lovk pizpsobil u ped nkolika tisciletmi. Nen nejmench pochyb o tom, e vvoj s tmto faktorem

potal. Uskutenn pokusy ukazuj, e toto elektrick pole v samm nitru tla vytv elektrick proud, jen povzbuzuje cel organismus a jeho nervov systm, co na opltku zase zvyuje innost mozku Ale vrame se rychle k dvrn znmm zpornm iontm: Blahodrn inky pisuzovan tomuto elektrickmu poli vyvolv spolen innost kladnho elektrickho pole a zpornch iont pohybujcch se voln atmosfrou; innost, jej poten hybnou silou je elektrick pole, ale v n jsou ionty nositeli elektrickho nboje. To je dokonale jasn. Tmto zpsobem probh atmosfrou a celm lidskm tlem stl elektrick proud. Za normlnch atmosfrickch podmnek probh tento stl elektrick proud kolem deseti a dvancti ampr za vteinu celm tlem, co je piblin deset a estnct ampr za sekundu a centimetr tveren. Tyto proudy jsou neobyejn slab, ale ivotn dleit. Napklad pitalivost Msce na kapku vody je absolutn zanedbateln. U ocenu vak vyvolv na povrchu na zemkoule jeden z nejvznamnjch kosmickch jev, pliv a odliv, kdy se pohybuj miliardy tun vody. Protoe ionty voln se pohybujc vzduchem existuj vdycky (poznmka: mnostv se mn v obrovskm rozsahu a v nkterch ppadech lze ci, e tyto pzniv zporn ionty tm neexistuj), je kladn elektrick pole se svou intenzitou nejvznamnjm faktorem pi vzniku stlho elektrickho proudu v lidskm tle, a je tud pinou vytvench blahodrnch fyziologickch ink. Bez ptomnosti tohoto elektrickho pole jako hybn sly by tyto ionty zstaly nehybn a neprobhal by proud, fyziologick inky by tedy nenastaly []. Elektrick proud vyvolan tmto elektrickm polem prochz vemi bukami, orgny a nervovm systmem, povzbuzuje metabolismus stejn jako ostatn fyziologick funkce ivch organism. Jestlie organismus setrvv na njakm mst i v prostoru, v nm toto kladn elektrick pole neexistuje (ve Faradayov kleci), i je-li toto pole pli slab, projevuje se nava, netenost a nedostatek ivotn energie. To je hlavn pina navy a otuplosti v automobilech, letadlech, tancch, ponorkch, vlacch a dnes tak v

kosmickch kabinch. Ve vech tchto ppadech pokusy ukzaly, e vytven zenho umlho elektrickho pole je jedinm innm, pln spolehlivm a nekodnm prostedkem, jen me znan oddlit vznik navy, vyerpn a ospalosti. Fyziologick inky umlho elektrickho pole jsou stejn jako u pirozenho. Znovu pipomnme, e vznam tohoto faktoru odhalily pedevm mimodn podmnky pevldajc v kosmick kabin; citovan zprva upesuje: Protoe kad kosmick kabina je kovov, pedstavuje naprosto ideln Faradayovu klec, v n i nejlpe trnovan kosmonaut rychle jev znmky fyziologickch poruch (nap. kardiovaskulrn innosti, metabolismu, elektrolytick rovnovhy atd.) a zvlt pedasn navy a vyerpanosti. Tyto fyziologick poruchy byly nade vi pochybnost zjitny bhem americkch orbitlnch let a zcela oteven je piznali i Rusov. Glenn stejn jako Carpenter se velice rychle unavili. U kosmonauta Titova byla nava, vyerpanost a fyziologick poruchy takov, e mu ji po esti obletech zem bylo vyloen patn. Tyto nepjemn jevy se objevovaly u od potku kosmickho vzkumu a hovoilo se o nich bhem symposia v houstonskm Stedisku kosmickch let 21. 9. 1962. Nicmn bhem spolenho letu v srpnu 1962 rut kosmonaute Nikolajev a Popov znmky navy pekvapiv nejevili, tebae jejich let trval devadest est a sedmdest dv hodiny. Oba piloti prokzali neobyejnou vitalitu, co je nepopirateln. Vysvtlovat jejich mimodnou vitalitu pedchozm trninkem by bylo naprostm omylem. Tm mn lze tvrdit, e znanou vitalitu obou ruskch kosmonaut zpsobily drogy. Jedinm monm a vrohodnm vysvtlenm tto pozoruhodn vitality je pipustit, e Rusov u v tto dob spn pouili stejnou techniku, kterou Amerian pokftili na antinavov pohlazen. Vzkumy v tto oblasti se v USA provdly s vdeckou pesnost, kter vs uetm, nebo zajmav jsou pedevm jejich vsledky. Vzkum tchto elektrickch (pelote si prnickch) proud ovlivnil tak medicnu. Dr. Daniel zjistil, e dlouhotrvajc zchvaty kale se znan zkracuj u pacient lench elektrickm polem. To lze

elektrofyziologicky vysvtlit a objasnit ve svtle nejnovjch vzkum tkajcch se pemny kyslku pijmanho a vzanho tlesnmi bukami, je ho zpracovvaj, zejmna bukami srdenmi. Vznam tohoto principu a jeho vyuit v neobyejn mnohostrannch oblastech je patrn i ve spojitosti s poslednmi objevy nmeckho profesora Wartburga tkajcmi se rakovinnch bunk. Kdy se zdrav buky dostanou do prosted, v nm nemohou normln dchat, pechzej do stadia.fermentace a stvaj se pak opravdovmi rakovinnmi bukami. Energie potebn k asimilaci trvenm se zskv prostednictvm atmosfrickho vzduchu neobyejn sloitmi elektrickmi pochody. Bhem tchto pochod je nositelem tto energie kyselina tri-fosforamidov, kter je neobyejn energeticky nabita. V prod toto elektrostatick pole vznamn ovlivuje etzec dchn-fosforizace pi nm se na odpovdajcm stupni stane.aktivnm atmosfrick kyslk. Pouvn elektrostatickho pole se proto skuten stalo soust lby srden neprchodnosti (infarkt) a anginy pectoris. Danielovi pacienti, kte proli touto terapi, nepopirateln zskali.

Nkolik zvr
Tit autoi upozoruj na dsledky vyplvajc z neptomnosti elektrickho pole a proudu: Neptomnost elektrickho proudu je vdycky nepzniv, m na ivotn energi lovka vdycky negativn inky a me i nebezpen ovlivnit jeho plodnost: - dlouhovkost civilizovanho lovka zvis na vysokm stupni tohoto stlho a dostaten intenzivnho elektrickho pole; - nejdleitj fyziologick funkce srden a dechov innost, trven, metabolismus atd. toto elektrick pole povzbuzuje a pzniv ovlivuje; - mnoho domnlch.modernch nemoc souvis s chybjc i pli slabou intenzitou elektrickho pole ve velkomstech; - lid nucen t v domech i v prostorech, je jsou elektricky odizolovan, a tud maj fyzikln vlastnosti Faradayovy klece, v

n elektrick pole neme existovat, se rychle unav a vyerpaj. Natst m nedostatek prny vliv na produktivitu lovka, protoe v na vrobn-konzumn civilizaci je zdrav mn dleit ne produktivita! Ve, co tuto produktivitu sniuje, je ipso facto podstatn! Je tedy nadje, e ve jmnu produktivity bude vzkum i men pokraovat, aby zabezpeily i obnovily pirozen elektrick (prnick) pole tam, kde je ho teba!

Zporn elektrick pole

Vidli jsme, e v prod je zporn iont, steka nesouc aktivn elektrickou energii, pitahovn k zemi tm, e na rovni zem a dolnch vrstev atmosfry existuje kladn elektrick pole. Tm se mezi vymi zporn ionizovanmi vrstvami atmosfry a kladnm elektrickm polem, v nm lovk ije a pohybuje se, kdy je v prod, vytv stl proud odshora dol. Vidli jsme tragick dsledky, je s sebou nese zruen tohoto elektrickho pole v atmosfe a pohlcovn zpornch iont prachem, kouem atd., zejmna nad velkmi prmyslovmi celky. Podvejme se te, co nastv v ppad inverze nboj, tedy kdy se toto elektrick pole stane zpornm a ionty kladnmi. V americkm asopise Pwduct Engineering z 13. nora 1967 se doteme zvlt toto: Zporn pole: Nkter prostory z uml hmoty, jako jsou automobilov karosrie, mohou dokonce vytvet zporn elektrick pole (poznmka: kter odpuzuje zporn ionty, ale kladn pitahuje). Nbytek z uml hmoty stejn jako umlohmotn potahy kesel a nstnn obklady urychluj u majitel tchto vrobk i vozidel duevn navu. Napklad polyetylnov pedmty a obloen vytvej zporn elektrick pole od pti tisc do deseti tisc volt na metr: v naprosto uzavenm prostoru s polyetylnem me doshnout toto zporn pole a sto tisc volt na metr.

To dokazuje, e kad by ml bt velmi opatrn i pi vbru materil, je jej obklopuj, dokonce i odv. Kdo na sob neml prdlo (pnsk koile atd.), kter se lep na ki a pi svlkm se pisv k tlu? Obas peskakuj i jiskry z chloupk, je se pi svlkn koile naje. lnek v Aeroaspace Medecine z ledna 1964 jasn k: Z tho dvodu je dleit i odv. Nkter uml tkaniny vytvej zporn elektrostatick nboj, jen odpuzuje zporn ionty od osoby, kter je nos. Take i kdy se pohybujeme ve sprvn ionizovan atmosfe, takov odv me sten naruit blahodrn inky proudu zpornch, zdrav prospnch iont. Natst meme zskvat prnu pmo nosn sliznic a pijmat ji bezprostedn. Doporuuj se bavlnn odvy, protoe nemn elektrick pole ani proud iont. Pohybujme se proto co nejastji v prod, daleko od mst, abychom znovu naplnili sv prnick baterie. Protoe jsme vak po valnou st svho ivota nuceni t v nepznivch prnickch podmnkch, budou pro ns techniky jgy k zskvn prny o to uitenj!

6. Orgny k pijmn prny

zkladnm clem jgy je kontrola ivotodrn energie neboli prny (nazv se tak, protoe ivotn dech, prna, je nejdleitj a nejbezprostednji kontrolovateln ze vech ivotn dleitch rytm). k tomu musme pedevm zabezpeit vdomou kontrolu vech ivotnch a emonch reakc, pohrouen vdom do tchto vnitnch energi nm dod slu, kterou se vdom me povznst do oblasti nadvdom. Cvienm a innosti, kter umouj kontrolu tla a energi, se k hathajga, tebae jsou pouze jednm z prostedk jgy, pedstavuj zkladn prpravu na cest k jednot, vchoz bod k dalmu rozvoji. Alain Danielou. Mtode de rintegration, str. 21 a 30.

V pedelch kapitolch jsme se pro ozejmn dovolvali modern vdy. Prna ani techniky prnjmy se vak o vdu oprat nepotebuj. Pro jginy je podstatn, e tento systm funguje a pin pedpokldan vsledky. V tto oblasti jsou nejmn o tyi a pt tisc let zkuenost ped nmi. U ist logicky uvaujcch ten urit vzbud dvru zjitn, e se zpadn vda pranou zabv a e teorie jgy o prn potvrzuje a posvcuje. Co pesn slovo prnjma znamen? Slovo prnjma se skld ze slova prna a ajama, kter znamen dlka, rozen, zadren, ale tak kontrola. Prnjma je tedy uen jgy o kontrole prny lovka. Povimnte si, e jsme nenapsali v lidskm tle, protoe prnjma se netk jen tlesn strnky. Prnjma je ivotn nejdleitj uen, protoe veker energie projevujc se v podob ivota jsou prnick: kad iv bytost od zrozen a do smrti vdom pouv prnu, a pesto nemus cviit prnjmu. Clem jgy je tento prnick metabolismus vdom zintenzvnit a kontrolovat, aby zdesateronsobila tlesnou, duevn a psychickou energii kadho ka. Pekldat prnjmu jako dechov cvien i kontrola dechu by vyvolvalo omezenou pedstavu, protoe kontrolovat dech nen cl, ale pouze neobyejn inn prostedek k tomu, jak doshnout kontroly ivotn dleit energie a jak ji rozvdt. N organismus je v trvalm spojen s kosmem prostoupenm energetickmi, prnickmi vibracemi. Zkladn rozdl mezi neivm pedmtem a je to idle i nejdokonalej robot a ivou bytost, od amby po lovka, spov v tom, e prvn je pasivn podzen psoben kosmickch sil, zatmco iv bytost se prny zmocuje, petv ji a vyuv k vlastnm clm. Existujeme pouze proto, e neustle erpme prnu z kosmu, a toto erpn zajiuj zvltn orgny. Podle jgin jsou hlavn msta k pijmn prny tato: 1. Nervov zakonen nosnch dutin, 2. plicn sklpky, 3. jazyk, 4. ke. Postupn o nich pohovome, piem zaneme u tch, kter jsou nejmn dleit.

Ke
Nemusme asi pipomnat, e ke je vc ne pouh obal: je to jeden z nejdleitjch a nejobjemnjch tlesnch orgn. Bez n nelze t, jak to dokazuj velk popleniny. Obecn znm je pedevm jej vymovac funkce, jej posln jako orgnu k pijmn ivotn energie vak u znmo nen. Pry se vyluuj toxiny, je by se jinak hromadily v organismu. Mnohem mn znm, o to vak pro ns zajmavj, je prnick loha ke. Je i mla by bt ve styku s energeticky vibrujcm vzduchem, protoe me, jak to potvrzuj teorie jgy, pmo pijmat znan mnostv slunen prny. To ovem stav opalovn do ponkud jinho svtla. U jgin slunit se neznamen pouze nechat se osmahnout, protoe v Indii nikdo netou po tom bt oplen do hnd, douc je naopak mt svtl zabarven ke. Pro jginy vystavovat ki slunci znamen pijmat zivou slunen energii. Na Zpad se domnvme, e ke na slunen paprsky reaguje automaticky. To je pravda, ale jgini prohlauj, e toto pijmn energie lze ovlivovat, zvyovat a clevdom kontrolovat. Tebae hlavn lohou ke je pijmat prnu, je rovn orgnem jejho vyluovn: v pedchozch kapitolch jsme se dozvdli, e tak zajiuje pro ivot dleit vyzaovn elektrick energie. Poznat zkony kontroly prny, je vysvtlme dle, povede k aktivnmu slunn a zv hodnotu strvenho asu na vzduchu a na slunci. Bude to pro ns o to cennj, o jsou tyto pleitosti vzcnj. Kdy vbec budeme mt odv, kter ns ochrn ped nepohodou, a pitom ns nebude izolovat od kosmick prny? Proto sv tlo vystavujme slunci a vzduchu, kdykoli se k tomu naskytne pleitost.

Jazyk
Jsi, co j! Jsme zahutn slunce! Nen obiln zrnko, list saltu i jablko koncentrovan slunen energie? Pro jginy je jazyk dleit orgn k pijmn prny. Podstatn st tlesn energie se zskv potravou. lovku se zdravm

rozumem, ijcm na Zpad, se dokonce zd, e je jedinm zdrojem energie, a pedstavuje pro nj pravou pohonnou sms. Budeme-li tlo povaovat za jednoduch tepeln stroj a pi tom zstaneme, zdl by se tento nzor oprvnn a nepopeme vznam dietetiky (srov. Um se jgu, str. 259 a nsl.). To ale plat pouze o hutnch a tuhch sticch tla. Jakmile pistoupme k oblasti jemnch, ivotodrnch, tedy prnickch energi, stvaj se tyto hmotn sloky mn podstatnmi. Jde-li o prnu, je vce vzna jazykem ne aludkem a tenkm stevem. Jgini spojuj prnu s chut: vydv-li potrava chu, lze z n jet naerpat prnu. (Abychom si rozumli: chu nen prna, svd vak o jej ptomnosti.) Jgini proto vkaj potravu tak dlouho, a je bez chuti; potom po pijet jemn prny ji polykaj a trvic systm ji me zpracovat na materil ke stavb tla. Na vkn se tak u nepohl jen jako na prostedek k usnadnn trven v aludku a stevech. Nevkme-li potravu tak dlouho, a je bez chuti protoe podle jgy v trvic trubici neexistuj dal orgny k pijmn prny , me potrava bezpochyby obnovit nae fyzick tlo, ale nenabj se pln nae prnick, energetick baterie. Po zral vaze meme tyto jgov teorie uznat. Jsme-li vyerpni a unaveni a najme se, tm okamit se ctme posilnni, mme dojem, e se nm ivotn sla obnovila a e jsme pipraveni pustit se opt do prce. Fyziologicky se tento posilujc inek projev nejdve za dv a ti hodiny po poit potravy, protoe trven jet ani nezaalo! Ne potrava uvoln energii, je teba ji naopak vynaloit, protoe velice sloit proces trven vyaduje a sedmdest procent pouiteln nervov energie. Jgov teorie potravy to ve vysvtluje, pipustme-li, e prnick energie se pijm jazykem, a nikoli trvenm. Rdi bychom pipomnli, e homeopatie doporuuje ponechat lky co nejdle pod jazykem. Nen homeopatie vlastn vce prnick ne chemick, ne-li vlun prnick lebn metoda?

Nos
A m ke a jazyk jakkoli vznamnou lohu, hlavn orgn k pijmni prny je pro jginy nos. Vzduch je na hlavn potravou: jeho odnt znamen odebrat se bhem nkolika minut na vnost, jeho nedostatek vyvolv vn fyziologick poruchy. mrn k osmncti ndechm jednoho litru vzduchu za minutu projde nosem prmrn asi tinct tisc litr vzduchu za dvacet tyi hodin v obou smrech! Dva litry tekutin a jeden kilogram tuh potraty jsou ve srovnn s tmto objemem smn! Jeliko je vzduch na hlavn potravou, je prchod tohoto ivotodrnho prvku peliv steen; proto je v nosnch drkch mnoho citlivch nervovch receptor, je mohou rozpoznat vechny kvalitativn zmny vzduchu. Nos se tedy neomezuje jen na pravu vzduchu, kter zbavuje prachu, ohv jej a zvlhuje, ale tak posuzuje jeho jemn vlastnosti. Zpach okamit spout dleit fyziologick mechanismy: tlo je ve stavu pohotovosti, protoe kad zpach ihned podezr ze kodlivosti. Citlivost ichovch nervovch receptor je neuviteln. Pedstavte si na okamik vechno, co se dje, kdy pivonte k ri. Mnostv vydvan vn je tak nepatrn a zedn tm atomick , e by ji mohly zaznamenat a zmit pouze dokonal mc pstroje jadern fyziky, a nae ichov stroj na ni pesto okamit reaguje, take ji vnmme. A nesta nm ji jen vnmat, pesn ji urujeme: ihned rozpoznme vni re, konvalinky i lilie, naplujc ovzdu. Dovolme si mal odboen. Lid vdycky pisuzovali vnm dleit posln: u ve starovku uml lovk z rostlin a kvt zskvat utiujc ionizovan a ionizujc ltky. Prodn vn jsou nositeli prny, bioelektrick energie. Vn je v ivot rostlin hlavn a nejopojnj prvek. Jej role je dvoj: na jedn stran pitahuje blanokdl hmyz sbrajc nektar a zajiujc oplodnn; na stran druh psob negativn, to znamen, e odpuzuje, ba i hub, asto na velkou vzdlenost, nkter mikroorganismy i cizopasn hmyz. Pjemn vn ns podncuje zhluboka se nadechnout, protoe organismus v, e je to pro ns prospn. Vdechovat vni kvtin znamen bt

ve vnitnm spojen s prodou. Kdo, by jenom jednou v ivot, uctil korsickou macchii, m pochop! Aromaterapie, to jest lba nkterch nemoc balzamickmi vnmi, prov v souasn dob opt oblibu. Je to svm zpsobem superhomeopatie! Jestli si dobe vzpomnme, Hahnemann, zakladatel homeopatie, pouval na sklonku svho ivota stle vzcnjch roztok: dospl a k tomu, e nemocn nutil sv vtvory ichat. Pipomnm, e jsou inn jedin prodn balzamick ltky, uml nemaj takovou psobnost. Podle autor aromaterapie se inky prodn rostlinn ltky rychle celm organismem dky sv jemnosti a elektrick ivotn energii (uvdm slova, kter pouvaj zastnci tto terapie). Ionizovan, rostlinn aromatick ltka se dostv do krevnho obhu, prostupuje sebenepatrnj organick zkout, napluje je, vydatn oivuje polarizovan a vybit buky, vyrovnv nedostatek elektron nabjenm bioelektromagnetickch akumultoru, vibran rezonanc zabrauje sren koloidnch roztok bunn galaxie, rozkld zken a choroboplodn ltky tlesnch v. Okysliuje toxick odpad metabolismu, zvyuje energetickou bilanci, povzbuzuje innost organick oxidace a autoregulace a dospv tak do plic a ledvin, je ji vydechuj i vymuj bez jedin stopy. Protoe tyto siln elektrolytick nboje promvaj kadou buku, obnovuj indukc jej vibran vlnn a zajiuj elektrokrevn vmny uvnit tkn i mimo ni. (Dr. Jean Valnet, revue VHpital, Paris 1961). Aromaterapie se zakld na vstebvn tkavch, ionizovanch a prnizovanch ltek nosn sliznic. Protoe navc psob na nervov zakonen nosu, je jsou reflexn ve spojen s nervovmi centry v me (zejmna v prodlouen me), mohou vyvolat hlubok a bezprostedn reakce ve vech funkcch organismu. Objasn nm to dvrn znm pklad: co uinte, kdy nkdo upadne do bezvdom? Okamit vyhledte spsnou lahviku se pavkem a nechte k n piichnout osobu, je omdlela. Protoe je ve skutenosti v bezvdom, prakticky nedch. Na jak rovni tento drdiv plyn psob? V plicch? Nikoli, protoe a do plicnch sklpk se dostane nepatrn zlomek! pavek psob prv na nervov zakonen nosn skoepy. Zhy zan postien osoba opt

dchat, srdce bu rychleji, zsinal tv se zabarvuje do rov, otevraj se oi a zcela pekvapena se pt, co se s n stalo. To nm ukazuje, jak je nos ve spojen s ivotn dleitmi nervovmi centry.10 Rdi bychom jet upozornili na endonazln reflexoterapii, lebnou techniku, kter vzbuzovala velk nadje, ale pro praktick obte se neujala. Jemn drdn pesnch bod v nosn dutin vyvolv reflexn reakce ve vzdlench vnitnch orgnech: aludku, jtrech, ledvinch, slezin atd. Lebn vyuit tohoto jevu dalo podnt k endonazln reflexoterapii. M to ale jeden hek. Odpovdajc oblast danho orgnu je velice nepatrn a pesn poloha je u kadho jedince jin, nebo jako neexistuj dva toton otisky prst, tak je tak jedinen nervov geografie nosn skoepy kadho jedince. Ped lbou se proto mus peliv a trpliv nakreslit osobn nosn mapa. Tato lba se navc d pouvat pouze v ppad zanajcch funknch poruch, a nikoli organickch pokozen. Pro sv praktick nevhody se tato metoda nerozila. Pesto potvrzuje, e nosn skoepa je reflexn spojena s nervovm systmem, jen d tlesn funkce. Tyto zvry jsou velice dleit k pochopen zkon o uchovvn prnick energie, jak je stanovili jgini.

Plicn sklpky
Je-li nosn skoepa hlavnm orgnem pijmn prny, jsou i plce dleitm mstem prnickch projev. Pedvn vzdunho kyslku v plicnch sklpcch do krve bezprostedn zvis na fyziklnch, to jest bioelektrickch vlastnostech krve.

Prna je podzena mysli

Jednm z nejpozoruhodnjch objev jgin, kter by sm o sob odvodoval cvien a studium jgy, je to, e prna je podzena

10

Odkazuji tene na 24. kapitolu na str. 192 a nsl.

mysli. Jinmi slovy, soustednou mysl lze pijmat vt mnostv prny. Hathajga, k n jsou cvien prnjmy jednm z hlavnch kl spolu s sanami a relaxac , se v tomto bod spojuje s rdajgou s jgou duevn kontroly , protoe duevn innost me clevdom ovldat pijmn, sousteovn a rozdlovn prny v lidskm tle. Zapamatujte si toto pravidlo: pjem a shromaovn prny je pod kontrolou mysli, protoe prv ona d cvien prnjmy.

7. Nasvejme vzduch
I nejvednj slovn obraty stejn jako lidov poekadla a pslov skrvaj neobyejnou moudrost pro ty, kdo je pouvaj. ekne-li nkdo, pjdu se nalokat vzduchu, znamen to jen tolik, e se pjde nkam ven nadchat erstvho vzduchu, protoe v obytnch mstnostech je vzduch zatuchl. Tento obrat by se ml chpat doslova, protoe bychom opravdu mli nasvat vzduch msto tm pasivnho dchn, jak je vesms bn u druhu homo domesticus, jm jsme (znte tolik homo sapiens?). Kdy se my, usedl civilizovan lid, ocitneme na istm venkovskm vzduchu a dchme i se sname dchat jako jgini, jinmi slovy plnm dechem, i tehdy vzduch jen nadechujeme, ale nenasvme ho. Jak je mezi tm rozdl? Pro zve voln ijc v prod i pro prodnho lovka je okoln vzduch jako pro ns prostedm nezbytnm pro ivot a krom toho pin mnoho informac a poznatk o vnjm svt. Lidsk ich je ve srovnn se zvaty zakrnl. Zvatm vzduch pedv spoustu vjem a informac, a to ani nehovome o policejnch psech, jejich ich ns vdycky naploval asem. Ve vzduchu se to hem pachy: pachem koisti skryt ve vysok trv savany i neptele na han. Asijt i afrit lovci dobe vd, e vtr nese jejich pach ke zvi a varuje ji; aby se piblili ke koisti, pihlej ke smru vtru.

Co se te ns, n ich u slou pouze k vnmn vn jdla i umlch voavek, vjimen kvtin. Namtnete, e v metru je lep radji nic nectit: Souhlasm. Ale vrame se k nasvn vzduchu. Pi ndechu vtahuje zve do sebe vzduch nozdrami, je jsou asto velice pohybliv. Povimnte si v zoologick zahrad chp nosoroce nebo obyejnho domcho krlka: nadechuj se aktivn. Nkter kmeny ijc v sept s prodou (napklad v Africe) dokazuj, e tak prodn lovk zachycuje a ohmatv vzduch nozdrami, a to velice aktivn. Chp obsahuje nepatrn svaly, kter u ns zstvaj neinn, ale u takzvanch divoch maj znanou pohyblivost. Pi kadm ndechu se jejich nosn drky roziuj, aby vzduch opravdu uchopily. Vyzkouejme si takov ndech. Nejprve dchejme normln, a u obyejnm i plnm jgovm dechem. Nozdry zstvaj prakticky nehybn. Potom se zhluboka a energicky nadechnme s uvolnnm nosnm chpm; zjistme, e sn pi ndechu chce k sob nosn chp piblit a zmenit tm prchod nosnch drek pi vstupu vzduchu. Dokonce se stv, e se jedna drka pi tomto nasvn zcela ucpe. Zkusme si te vzduch nast. Nadechujme a roztahujme chp staenm sval k tomu urench (pi vdechu se mus uvolnit). Kdy se nkolikrt tmto zpsobem nadechnete, zjistte, e vzduch vstupuje mnohem snadnji, vydatnji a stejnomrnji (tedy obma nosnmi drkami, co je z hlediska pijmn prny neobyejn dleit, srov, ida a pingala, 24. kapitola, str. 192 a nsl). Nasvat vzduch roztaenm chp napomh nejen zvenmu psunu vzduchu, ale aktivn d proud vzduchu, jen pronik do nosn skoepy, k oblastem protkanm nejcitlivjmi nervovmi zakonenmi. Tebae nervov zakonen naeho chp se schopnost zkoumat a zjiovat pachy jsou ve srovnn se zvetem ijcm ve svt rznch ichovch vjem zakrnl, navzdory vemu maj pekvapujc citlivost. V pedel kapitole jsme ostatn hovoili o aromaterapii.

N nos je opravdov prnick antna. Roztaenm nosnch drek se mn tvar nlevky tvoc vnitn st nosnho pvsku a vede nadechnut vzduch k nosnm dutinm, v nich jsou nesetn nervov zakonen, a kde je podle jgin hlavn pijma prny. Zd se, e tato zvltn schopnost nozder reflexn vyvolv uritou zmnu postupn v celm dechovm stroj od nosnch drek a snad k prdukm, a nen vyloueno, e ovlivuje i plicn sklpky. Dechov stroj, vnitn zce propojen s nervovm systmem, pedstavuje v tomto ohledu organick celek. Je to, jako kdy se zakousnete do ovoce: jako zakousnut vyvol v stech sliny a pozvolna uvede do pohybu reakce v cel trvic trubici, dokonce i tam, kam se potrava jet pmo nedostala,11 tak i aktivn pivdn vzduchu uvd v innost nervov mechanismy, je ovlivuj pijmn vzduchu na vech rovnch dchacho stroj: proto odporn zpach okamit zablokuje dechov mechanismy. Protoe nemme po ruce nov a pesn vdeck poznatky o postupnch reakcch nosnch dutin, uvdm na podporu tohoto tvrzen dobe znm pklad: kchn. Celkem vzato nepatrn podrdn nervovch zakonen nosnch dutin (prach, drdiv plyn) reflexn vyvol celkovou odpov dchacho stroj. Kdy se tento nervov mechanismus spust, nic ho neme zastavit. Tato reakce zahrnuje prudk staen brnice a nkterch obliejovch sval: abyste se o tom pesvdili, sta pozorovat grimasy nkoho, kdo prv kch. To dokazuje, e velice slab podnt sta k tomu, aby postupn vyvolal celkovou reakci dchacho stroj, je je tomuto podntu nemrn. V ppad alergie me bt podnt ke kchn jet nepatrnj (napklad pyl nkterch kvt). Pi aktivnm nasvn istho vzduchu nosnmi drkami nejde o prudkou reakci, ale naopak o euforick pocit otevenosti k vnjmu svtu, k nmu dochz pijmnm ivotodrnho prvku vytvenho okolnm vzduchem, kter pedstavuje nae prav ivotn prosted; pli asto na to zapomnme, co je politovnhodn! Uen o podmnnch reflexech pavlovovsk koly, jej pokusy se psy jsou kadmu znmy, ukzalo, e aluden vy jsou vymovny souasn se slinami.
11

Ve probh tak, jako by pi ndechu roztaen nosnch drek ovlivovalo vnmavost celho dchacho systmu. Bhem dechovch cvien a provdn prnjmy se proto snate aktivn rozevrat chp. Toto doporuen plat pro vechna cvien prnjmy vetn stdavho dchn: v tomto ppad se k prchodu vzduchu roztahuje pouze nosn drka nestlaen prstem. Vnmn prchodu erstvho vzduchu v nosnch drkch se tak stv mnohem lepm a nepopirateln napomh nezbytnmu soustedn mysli na pijmn vzduchu a prny. Dchat tmto zpsobem nen samozejm mon cel den; ale pravideln nasvn vzduchu vede k tomu, e nosn drky znovu zskaj svou pohyblivost. asem se tento zvyk zddn po pedcch, ale ztracen s nstupem usedlho ivota, ktermu okzale kme civilizace, alespo sten ve dne, ale nkdy i v noci obnov. Tebae je tato zmna neznateln, me zvit a to nechceme bt pli optimistit a o deset procent mnostv vdechovanho vzduchu. mrn k osmncti ndechm za minutu by to za rok pedstavovalo pt set tisc litr vzduchu, je by plce pijaly navc a dodaly energii bukm.12 Vyzkouejte si opak a stdejte normln ndech s aktivnm zachycovnm vzduchu, a okamit se pesvdte o innosti tohoto dchn. Povimnete si tak, e jedin toto aktivn zachycovn vzduchu vede k pirozenmu, harmonickmu a rovnovnmu dchn, co je douc za vech okolnost, zejmna ale bhem cvien prnjmy. Jestlie ns proda tmito svaly obdaila, tak urit proto, abychom je pouvali. Cvienm jgy tak lze posilovat nosn svaly, ale lze i ci: Pedchal jsem se, mm unaven nos!

I pi velice povrchnm ndechu (pt set kubickch centimetr na jeden ndech) je to njakch pt milion litr, kter se dostanou do plic.

12

8. ichov oblast
V tto kapitole se onm podceovanm orgnem, nosem, a zejmna ichem, jeho je sdlem, budeme zabvat ponkud vce. lohu nosu pi pijmn prny jsme u pipomnli, ale nezabhali jsme do podrobnost. Te je vhodn pleitost pistoupit k tto otzce z jinho zornho hlu, a tak vyjdeme od ichu. ich je velice zvltn smysl! U lovka se zd, e m pouze druhoad vznam, pedevm srovnme-li jej s ichem u zvat. Smyslov ivot mravence, a tud obsah jeho psychiky, tvo tm vlun ichov vjemy. Jeho tykadla, zamen na vnmn rozlinch pach, mu umouj sledovat rzn stopy; cestu mu vyznauj pachy. Podle pachu rovn rozeznv ptele, zjiuje neptele, ct vajka a rozpoznv sv mravenit. Mraven mozek je samozejm jednoduch, ale u mnoha savc, z nich nkte jsou nm velice blzc, je ich znan vyvinut. Okamit se vm vybav pes; mte pravdu: pes je icha! Vznam ichovch vjem zvete zvis na vnmavm povrchu urenm tmto vjemm. ichov sliznice psa pokrv prakticky cel sloit labyrint jeho enichu, jeho rozvinut plocha by odpovdala tm polovin plochy jeho srsti! U lovka je naopak tato oblast nepatrn: sotva o rozmru potovn znmky! loha ichu u civilizovanho lovka se zjevn stle zmenuje. Vypad to tak, e jak se lovk stv stle intelektultjm a civilizuje se, nabv u nho stle vc na vznamu zrak a sluch ke kod ostatnch smysl, a ichu obzvlt. Vznam slovesa ctit je o to npadnj: slovo ctit oznauje jak vdom vnmn njakho pachu, tak provn ostatnch vjem. Ctit se vztahuje k pocitm, ale i vnitnm vjemm: Ctm se dobe. Uvidme, e mozkov centra odpovdajc ichovmu smyslu maj vnitn odezvy a ovlivuj chovn i psychiku. Sloveso ctit se spojuje s tuenm: Ctm, e to patn dopadne. Nek se o lovku, kter m intuici, e m nos i ich? Nebo ten lovk a mi neleze pod nos. Zve ichem vyhledv koist, vt neptele a spout se jm u nho sexuln reflex. Pach vydvan samikami nkterch motl pivb sameka i na nkolikakilometrovou vzdlenost. A takov me bt

ichov citlivost nkterch ivoinch druh. Akoli vznam ichu u lovka slbne, je s nm pevn spjat, nebo tato propojen jsou soust samotn struktury naeho mozku. Proto je k tomu v tomto pojednn a praxi technik prnjmy nutn pihldnout. N mozek se bhem vvoje zvtoval jako postupn se rozrstajc msto. M historick sted, v nm jsou starobyl tvrti (paleocortex), a nov msto (neocortex). Citliv nervov zakonen, je pokrvaj pomrn omezenou oblast ichovho stroj v nose, jsou v pmm spojen s historickm centrem, s mozkovmi strukturami zddnmi od nejvzdlenjch pedk. Reflexn navazujeme spojen s vnitnm mozkem a odtud s orgny, jako je srdce, krevn obh, moov mch, steva, lunk, on panenky atd.; jinm propojenm ovlivujeme hypofzu a tm hormonln cel endokrinn systm, n chemick nervov systm. Abychom pi prnjm sprvn dchali, musme znt aerodynamick zvltnosti svho nosu. Proud vzduchu vstupujc do nosu se v kad nosn drce rozdluje do t chodbiek (viz ilustrace). V ichov oblasti na vrcholu nosn klenby mn vzduch smr svho toku a pichz do styku s oblast schopnou vnmat pachy. Pi bnm ndechu se tto ichov oblasti dotkne jenom pranepatrn st nadechnutho vzduchu. Vl je mon vdom dit znan proud vzduchu k tto citliv ichov oblasti. Aby se zachytilo co nejvc prny a zvila innost cvien prnjmy, mus se vzduch k tto oblasti vdom vst. Znme ji cvien, pi nm si bhem ndechu pedstavujeme, e vonme k ri: proud vzduchu se automaticky zpomaluje a smuje k tto velice citliv oblasti. K tomu tak dochz pi cvien prnjmy se zpomalenm dchnm. Existuje vak jet jeden prostedek, jak tento vzdun tok, a tu

d pijmn prny a innost prnjmy, zintenzvnit. Co dl enichajc pes? Ohrnuje nos! Krtkmi postupnmi ndechy vede daleko vt tok vzduchu s pachy k oblasti, v n pachy zachycuj nervov buky (je maj zakonen v podob kartk i nepatrnch tykadel). Kaplabhti a bhastrika maj podobn inek. Rychl obrcen proudu a zven dechovho vkonu vyvolv v tto strategick oblasti zven ven, kter posiluje a povzbuzuje vnitn mozek. Vzduch je vak teba v hlasivkov trbin zpomalit, aby do n nevstupoval prudce, ba dokonce vdom jej dit; ostatn vytv v n charakteristick zvuk. Tm lpe porozumme vznamu stdavho dchn urenho k povzbuzen tto sti jak v lev nosn drce (id), tak v prav nosn drce (pingale). ich otevr brnu k nejhlubm psychickm vrstvm a bude uiten se te zmnit o pouvn nkterch vn k vyvoln stav due. Aby eny byly pitaliv, u tisce let pouvaj parfmy. V Indii ho ve vech chrmech vonn tyinky ze santalovho deva (dhp) a doprovzej nezbytn meditaci a prnjmu. Jeden z nejlepch zpsob, jak povzbudit idu a pingalu, je pouvat vonn tyinky i jednodue provdt stdav dchn

vdechovnm vn skuten kvtiny, re i konvalinky. Sta se soustedit na vni, aby se mysl zcela ponoila do dechov innosti. Rozumov uvaovn, kter je tolik spojeno s vizulnmi a sluchovmi vjemy, se tak odpojuje. Proto je lep cviit prnjmu se zavenma oima, v klidu, a pokud mono v tichu. Je snadn vl zmnit podl proudn vzduchu nosn skoepou a vst jeho mnohem vt st k tto ichov oblasti. Poloha nosnch drek umouje nejenom lpe vyrovnvat tok vzduchu v nosnch drkch, ale tak jej dit k tto ichov oblasti, k akumultoru prny. Vezmme si ri: vl meme snit jej vni zenm proudu vzduchu k spodnm chodbikm nebo ji naopak zvit, kdy ji pivedeme k vrcholku nosn klenby. K tomu se poj dal vc: koncentrace. Kdy se do tto oblasti soustedme, vhroume, vnmme vn mnohem istji. Kdy se do tto oblasti koncentrujeme, je s n vdom j v pmm spojen a do vegetativnho nervovho systmu se otevraj nov pstupov cesty. Tento zpsob dchn, kdy vzduch vedeme k tto ichov oblasti, lze provdt pi relaxaci. Bhem uvolovn na levm boku se soustete do prav nosn drky a pivete do n co nejvc vzduchu. Tot provete na pravm boku s levou nosn drkou.

Prnjma Zklady a praxe

9. Dlka dechu
Kad na innosti odpovd urit typ dchn. Nemusme bt jginy, abychom vdli, e pi bhu dchme jinak, ne jsme-li pohodln usazeni v kesle, a e n dechov rytmus v bdlm stavu se li od rytmu, kter nastoup ve spnku. Jgini vak dchn zkoumali podrobnji a vymezili vzjemn vztahy mezi dechem a vemi lidskmi innostmi, nejenom tlesnmi, ale tak duevnmi a emonmi v nejirm slova smyslu. Rozhnvan lovk dch jinak ne zkostliv; dchn spokojenho

smka je zcela odlin od dchn lovka nervznho. Jginm sta pozorn sledovat, jak nkdo dch, aby rozpoznali jeho fyzick i psychick stav. Starovc indit riov zkoumali mon zpsoby dechu: dlku, rytmus, trvn, rozsah, tit atd. Proto ns te bude zajmat dlka dechu. Jak se m? Nejjednodu metodou je navlhit si dla a piloit si ji k nosnm drkm. Pi vdechu poctte na dlani proud vzduchu a odpaovn vlhkosti vyvol pocit chladu. Pomalu oddalujte dla, a nebudete proud vzduchu ctit. Kdy zmte vzdlenost dlan od nosnch drek, dostanete piblinou dlku dechu. Vt pesnosti lze doshnout pomoc bavlnnho klcku na hedvbn niti, kterou drte ped nosnmi drkami a postupn ji oddalujete, a zstane nehybn. Tmto zpsobem zmili jgini prmrnou dlku dechu, vyjdenou v palcch,13 u nejrozmanitjch lidskch innost, od bhu po samdhi. V Ghrandasamhit, klasickm pojednn jgy, ri Ghranda k (lk 84-96): Tlo m devadest est palc (jeden metr osmdest centimetr). Obvykl proud vzduchu pi vdechu je dvanct palc (co odpovd devti anglickm palcm i dvaceti centimetrm); kdy se zpv, je jeho dlka estnct palc; pi chzi dvacet tyi palce; ve spnku ticet palc; pi pohlavnm aktu ticet est; pi namhav fyzick innosti jet vt. Kdy se postupn zkracuje pirozen dlka proudu vydechovanho vzduchu, zvtuje se ivotn energie; prodlouen dechu tuto ivotn energii sniuje. Krom toho riov vypozorovali, e m vc je mysl nm pln zaujata, m vc je soustedna, tm vc se dech zkracuje; v samdhi se stv nepozorovatelnm. Abychom doshli maximlnho soustedn, doporuuje nm jga uvdomit si dchn a postupn zkracovat jeho dlku. Usate se do sv oblben polohy, pte je rovn a kolm, hlava v rovnovn poloze. Uvolnte se a znehybnte jako socha. Uvdomte si dech; vteinu po vtein, bez rozptlen sledujte jeho vstup a Nezamovat s anglickm palcem. Jejich palec odpovd asi dvma centimetrm.
13

vstup. Pi ndechu mus bt pln a hlubok sledujte co mon nejdle, jak vzduch vstupuje do nosnch drek, nosnho hltanu, hrdla, prduek. Pi vdechu zpomalte proud vzduchu z nosnch drek a zkracujte dlku dechu. Dech se mus stvat stle tim a jemnjm, stle pomalejm, ale zstv hlubok. Pi vdechu ani ndechu nesm dojt k jedinmu zadrhnut. Za tchto podmnek nastvaj nejlep prnick a plynn vmny. Soustedn je zkladn prvek: nenechte sv starosti, aby vs rozptlily! Namtnete po pravd, e je to obtn. Opakujte si proto njakou mantru. Zpaanm doporuuji pranavu, to jest opakovat si v duchu slabiku m. Na zatku ji mete vyslovovat ptkrt nahlas s tm, e rozvibrujete v hrudnku a hrdle (polovina asu vdechu) a m v hlav (srv. Um se jgu, str. 49); potom ji stle zeslabujte, a vyvane, to jest, a ji budete opakovat v duchu. m pronen v duchu m pronikavj psychick a prnick inky ne vyslovovan nahlas. Sledujte tak njakou dobu zkracovn dechu. Nebrate mysli, dokonale soustedn, aby se stle vce upnala na nitern vyslovovn slabiky m; dovolte, aby dech, slabika m a bdl vdom splynuly, smsily se, sjednotily. Mezi ndechem a vdechem dlouho neprodlvejte, snad jen tak na jednu vteinu. Kdy budete toto cvien provdt del dobu, me se dostavit ospalost. Budete si moci zdmnout, to je technick nedostatek bez nsledk, ale je lep se mu vyvarovat. Jednm z cl tohoto cvien je, aby kontrolovan vyplavalo na povrch nevdom. Vlastn se muste dostat do stavu zdnlivho spnku, ale tm nepozorovateln a bez peruen vdom. Nkdy se objevuj barvy a svteln vry. A vs nepekvap, ani nezneklidn: tyto fosfeny vychzej z nevdom. Zstate k nim neutrln, nevyhledvejte je, ani neodmtejte. Zmiuji se o tchto jevech, a vjimench, proto, aby se osoby, u nich se projev, nemusely znepokojovat. S przdnmi plcemi pokojn zastavte dech a svou soustednou pozornost vete k doln sti ptee, ke kov kosti. Pi tomto zadren dechu je snadn zaostit vdom v tto oblasti. Mon v n poctte njak vibrace.

V kadm ppad si pedstavte, e do tohoto msta vedete proud prny v podob svtla a tepla. Po urit dob v tto oblasti zeteln zaijete pocit tepla, dokonce i mravenen. Jestlie nic zvltnho nevnmte, neznamen to, e je cvien neinn: jeho psoben je naprosto spolehliv. Vytrvale pokraujte ve cvien! Pi ndechu vete bdl vdom podl ptee vzhru; pedstavte si, e toto teplo stoup pte odspodu nahoru. Tm povedete prnu je se podizuje mysli, jak u jsme pedtm vidli podl ptee. Krom zsahu vy moci toto cvien nhle neperuujte. Provdjte je pokud mono na osamlm mst, kde vs nebude ruit. Nvrat k normlnmu bdlmu vdom probh tak, e cyklus absolvujeme v opanm smru; to znamen, e opt budeme vyslovovat slabiku m v duchu, potom nahlas a nakonec budeme pozvolna prodluovat dech. Toto cvien je velmi inn a nen nebezpen. Zadren dechu s przdnmi plcemi nepedstavuje nebezpe. Jeho inky na psychiku jsou hlubok. Vdom pohrouen mysli oslabuje logick uvaovn a souasn probouz intuici. Kadodenn pravideln ptiminutov cvien, pedevm pi vchodu a zpadu slunce, zklidn psychiku a v den proz nov pohoda; krom toho poctte mnoho prnickch ink. Prna, uvolnn z doln sti ptee a veden podl n, dodv ivotodrnou energii ivotn dleitm nervovm centrm a neustle je aktivuje bez zptnch otes.

10. Dalanti nosn sprcha

Nti, metoda k proiovn nosnch drek nasvnm vody z prost misky, m jist nejble k pvodnm technikm jgy. Jgini a staroindit riov ijc u vodnch tok i pramen velmi pravdpodobn nasvali istou vodu do nosnch drek z dlan. Potom pouvali misku, a proto zavedli techniku popsanou v knize Um se jgu na str. 45 a 46. Jak se jga postupn zdokonalovala, stvaly se jej techniky propracovanjmi. D se pedpokldat, e pozdji k provdn dalanti pouvali elovou ndobku, pojmenovanou lota, kter se podobala ajov konvici. Cel postup je sm o sob velice snadn a pjemn.

Technika
Lota se napln osolenou vodou. Nkte jgini pouvaj tak teplou vodu, jak snesou, jin vodu pokojov teploty, ba i studenou. Kad postup m sv vhody. Tepl voda lpe a rychleji uvoluje hleny zachycen v nosnch drkch; studen voda povzbuzuje a otuuje: nech si kad vybere podle libosti. Soli je asi jedna kvov lika (zarovnan) na jednu lotu (pl litru). Abyste provedli dalanti, zavete si nstavec loty napklad do lev nosn drky. Hlavu sklote napravo a nechte vodu vtkat do nosu: sama vytee druhou nosn drkou. Aby pice nepropustn utsnila nosn drku, mus mt kuelovit tvar. Dleit: bhem celho postupu mus sta zstat oteven, a dchte nebo ne.

Kdy asi polovina obsahu loty protee levou nosn drkou do prav, opakujte stejn postup s druhou nosn drkou. Kdy nemte lotu, mete dalanti provdt s ajovou konvic. V tomto ppad se ale jej pika nezavd do nosn drky, ale k jejmu otvoru. Je to sice mn praktick, ale funguje to tak dobe. Vhodn je i kaptko.

Vysouen nosnch drek

Po dalanti je velice dleit nosn drky a skoepu nosn vysuit. Nejprve sklote hlavu a nechte zbytek vody sm z nosnch drek vytci. Vysouen se provd tm, e se provtraj. Proto pedklote trup a levou rukou uchopte za zdy prav zpst. Obma nosnmi drkami potom siln vydechnte a sklnjte hlavu dol. Nadechnte se, okamit energicky vypute vzduch z obou nosnch drek, pitom zvedejte hlavu. Tot provete s klonem hlavy nalevo, pak napravo atd.

Dodrujte tento postup: hlavu sklonit, hlavu zvednout, naklonit nalevo, naklonit napravo. Pokraujte tak asi jednu a dv minuty, dokud nejsou ob nosn drky dokonale such. Asi nemusme dodvat, e toto vysouen meme pouvat pro kadou formu nti.

Vysuen nosnch drek je velice dleit: siln vypute vzduch, pitom zvednte hlavu

pak ji sklote

potom vlevo (a grimasa nevad!).

nakonec napravo a to ve opakujte alespo po dobu jedn minuty.

11. Mme prnick tlo?

Mme jemn neboli prnick tlo? V esoterick literatue i literatue jgy se asto setkvme s vrazy jako astrln tlo, terick tlo a dalmi hermetickmi vrazy, nad ktermi tone nezasvcen ten v rozpacch, protoe vtinou nenajde jejich pesnou definici. Dovolm si pesto podat jednu definici, ale vysthm se vraz, jako je astrln tlo, kter je nepesn a vyvolv pedstavu jakhosi pzraku zjevujcho se mezi hvzdami. Fluidick dvojnk nen o nic lep, protoe pozitivistick a racionln ten nad tmito slovy vrat obo a pohoruje se. Domnnka, e by ml njakho dvojnka, se mu nezamlouv a spojen s fluidickm i terickm mu nic nek. Dvm proto pednost vrazu prnick tlo, protoe tlo zahrnuje pedstavu hmotnho celku sloenho z st a prnick ns odkazuje i k fyzikln strnce jev. Vraz prnick tlo nen samozejm ideln, ale rozhodl jsem se pro nj, protoe nevm o lepm. Ne pejdeme dle, v rychlosti si shrneme to nejpodstatnj z pedelch kapitol. V prn se spojuj veker energie projevujc se ve vesmru; prna pedstavuje jejich zvltn a vymezen projevy. Odhalili jsme urit formy prny, zejmna prnu vzduchu. Vme, e n organismus je mstem rozmanitch prnickch projev, hlavn nervov energie elektrick povahy , a e existuj elektrick proudy, je protkaj tlem, ale nikoli po nervovch drhch.14 Tyto energetick drhy pravdpodobn odpovdaj akupunkturnm meridinm, terapii, o jej incch ji nen pochyb. Prnick tlo se Toto tma je podrobn rozebrno ve 23. kapitole na str. 183, vnovan ndm.
14

skld ze vech jemnch energi utvench, pijmanch a rozvdnch v naem organismu. Podvejme se na to podrobn. Napodobme indick myslitele, kte asto pouvaj pirovnn, aby mlo srozumiteln pojmy upesnili. Tato pirovnn ve skutenosti probouzej dostaten pesnou intuitivn pedstavu o uritch jevech, je by jinak zstaly mlo pochopiteln. Pirovnejme lidskou bytost k ponorce. Jej ocelovou konstrukc je nae pokoka; strojnm vybavenm orgny, velitelskm stanovitm mozek. Plavidlo jako elektrick s prostupuj nervy. Tm plavidlem je hmota a pevnost jej oceli je nm zrukou jej skutenosti. Prv tak hutn fyzick tlo (jeho kosti, maso atd.) tvo pevn, hmotn stice. Ponorka m ale tak prnick tlo! Omez-li se toto obvan plavidlo na pevn sti, pedstavuje pouze netenou, nehybnou masu hmoty. Provozu schopnm se stv, a kdy jm protk energie a kdy od genertoru k motoru prochz elektrick proud, aby spustil lodn roub, nebo aby se vnitn telefonn st, je spojuje rzn stanovit a sti ponorky, pedaly rozkazy i natoilo kormidlo. Vechny tyto energie (zde vesms ryze elektrick), kter ponorku znsobuj, tvo jej prnick tlo, je je tm nehmotn. Tento prnick dvojnk ponorky nen toton s jejm hmotnm tlem, stejn jako elektrick proud nelze ztotoovat s jeho vodii, tebae mezi nimi existuje vazba a vzjemn na sebe psob. Vodie psob na proud, protoe proud protk vodii; zatmco hutnho, fyzickho tla tohoto obrnnho plavidla se lze dotknout, spatit je, zvit je, prnick tlo nelze vnmat smysly pmo: zviditeluje se a svmi projevy v podob pohybu nebo na nkterch pstrojch (voltmetru, amprmetru atd.). Toto jemn neboli prnick tlo skuten d tlo hmotn, z nho sten vniklo, protoe prv genertory (ty jsou velice hmotn) vytvej proud z mazutu rovn velice hmatatelnho a viditelnho. Stejn je tomu v naem tle. Potrava se promuje v prnu, i spe pedstavuje jeden ze zdroj prny, a vechny energie obhajc tlem tvo jemn neboli prnick tlo, kter doopravdy d tlo hmotn, nkdy oznaovan za hrub. Hrub tlo nen toton s prnickm tlem, ale prolnaj se, navzjem na sebe psob.

Prostednictvm prnickho tla je ponorka ve spojen s okolnm svtem. Radarem (naimi smyslovmi orgny) se na obrazovce naeho vdom objevuj obrazy vnjho svta: pekky, neptelsk plavidla, sptelen letadla, s nimi se styn dstojnk (nae bdl j) seznamuje; na zklad tchto daj uruje akce a protiakce ponorky. Rdiov pijmae a vyslae mu umouj spojen s jinmi plavidly a vrchnm velenm. Nkde je tak na stri kapitn plavidla, nae hlubinn j, nejvy instance na osobnosti. Mohli bychom srovnvat dl, pipomenout admirla a hlavu sttu, pohovoit o nejvym j atd.; ale to by ns zavedlo do houtin filozofovn, kde nechceme zabloudit, zejmna vychzme-li od jednoduchho pirovnn. Vdom i bdl j na pkaz hlubinnho j a s jeho souhlasem d pohyb vlenho plavidla a rozhoduje, e mus zstat v pstavu, nebo e se m pipravit k vyplut a jakm smrem. Prv tak se vzjemn proln nae prnick tlo s tlem fyzickm. Prvn je skutenou hybnou pkou, ale zstv nstrojem ve slubch naeho j, tebas jemnm. Vyvolv otzku: Existuj nemoci prnickho pvodu? Existuje-li prnick tlo u ponorky, me toto tlo vykazovat njak poruchy? Prudk pokles elektrickho potencilu me znan snit vkon motor, vyadit radar i rdiov pstroje. Piny mohou bt fyziklnho pvodu: napklad zkrat, nevhodn palivo, kter nedovoluje genertoru sprvn chod a vrobu nezbytnho proudu (prny). Stejn tak nedostaten viva, co do kvality i mnostv (viva v nejirm slova smyslu, vzduch je jednou z jejch hlavnch sloek) me psobit na nae prnick tlo a naruit chod fyzickho tla. Nkter poruchy ale mohou bt ist prnick. V takovm ppad lky s fyzickmi inky nezapsob, jenom nkdy nemoc odsunou. Kolik nemoc lench chemickmi lky se opt objevilo jinde v jin podob! kme: to jsou nervy. Nemli bychom uvaovat o prnickch poruchch a pouvat na n prnick lky? Nemaj vliv na prnick tlo akupunkturn jehly, je rozptyluj a posiluj pebytek jangu a jinu a uzdravuj pote odolvajc jinm lkm? Prnick poruchy mohou tak vzniknout

omylem nmonho dstojnka i patnho manvrovn. Duevn poruchy mohou ovlivovat tlesn zdrav a veker psychosomatika nm to potvrzuje. V kadm ppad, cl prnjmy nen lebn! Jejm skutenm clem je zabezpeit celistvost prnickho tla, jeho rovnovhu, zajistit mu v kadm okamiku potebnou zsobu prny, kontrolovat ji a shromaovat. A nakonec promnit celek hutn tlo-prnick tlo v nstroj sebeuskutenn. Cvien popsan dve mla tento cl, ale jak vidte, pekrauj a dalece! pouh zdravovdn dchn, kter m prost zajistit dostaten zsobovn kyslkem. Ale nad touto energetickou rovnovhou jsou naemu j k dispozici vechny dic pky neobyejn sloitho mechanismu, jm je iv organismus, od nejjednoduho po nejsloitj, od mavky po lovka. Prostednictvm prnickho i jemnho tla musme kontrolovat fyzick tlo a psobit na n nejen ve shod s poadavky hlubinnho j, ale tak naeho malho j. U jgina se to dje vdom a innji dky technikm prnjmy a koncentrace. Hlubok jednota jgy se projevuje zvenm prnickch dopad cvien san, protoe cvien kontroly dechu nejsou jedin, kter psob na prnick tlo! Tak sany ovlivuj prnick tlo, a kdy chce jgin ukzat rozdl mezi gymnastikou i sportem a jgou, prost ekne: Gymnastikou se prna vydv, zatmco sany prnu v lidskm tle shromauj a reguluj jej tok. A proto po sprvn provedench sanch se musme ctit odpoinut, plni dynamismu a ivota, jinak je provdme nesprvn. Postoje psob na prnick tlo pmo a to vysvtluje jejich mimodnou innost, tebae z vnjho pohledu se nedje nic zvltnho, protoe tlo vykonv jen pomal pohyby, ba zstv i nehybn. Proto cvien prnjmy maj svj vznam a psobnost pouze s cvienm san. Kdy prnjma vyvolala njak obte natst znm mlo ppad , jednalo se o osoby, je zaaly cviit prnjmu bez san a krom toho pepnaly sv schopnosti.

12. Nddhana proiujc dech

V pedel kapitole jsme upesnili pojem prnickho tla, utvenho vemi jemnmi energiemi (nervovmi a dalmi) psobcmi v naem tle. Toto energetick tlo zajiuje soudrnost hutnjch hmotnch stic naeho viditelnho tla. Je to nae ivotn sla. Pokraujme ve srovnn s ponorkou. Vme, e elektrick energie v tomto vlenm plavidle protk hmotnmi vodii (elektrickou a telefonn st); obejde se dokonce i bez vodi, napklad u penosnch vyslaek, radaru i palubnho nmonho rdia. Podobn ani v naem tle neprotk tato energie nahodile, ale pesn urenmi drhami, je zena a vedena. Stejn jako se nesm zamovat elektrick veden (elektrick a telefonn s) se samotnou elektrickou energi, nesm se ztotoovat energie obhajc nam tlem s jejmi vodii; nesm se proto zamovat prna a jej drhy, nd.

Nd
Jak jsou tyto vodie? Podle anatomie jgy je nae tlo prostoupeno sloitou st 72 000 nd v sanskrtu doslova trubicemi , v nich tato energie obh. Nkte autoi tyto nd ztotouj s nervovmi drhami, jin tvrd, e jsou velice jemn, smysly nevnmateln, ale pesto hmotn. Zastnci teorie nd nervov drhy pipomnaj, e star klasick pojednn ri popisuj tyto nd jako kanlky se temi vrstvami. Vnitn vrstva se nazv sira, prostedn damani a vnj nd. Posledn pojmenovn oznauje tak cel toto stroj. Elektrick s a nervov drhy maj ostatn podobnou strukturu: navrstven plt. Podrobnji o tom pohovome ve 24. kapitole. Jgini tvrd, e u obyejnho lovka je mnoho tchto vodi pro prnick energie neprchodnch, a e tato energie tud obh v

organismu nedostaten. Protoe prna je zkladn hybnou silou vekerho naeho fyzickho a duevnho ivota, vede takov nevyven stav k rozmanitm psychosomatickm poruchm. Zajistit voln kolobh prnickch energi na vech rovnch je jednm ze zkladnch cl jgy. Proto riov doporuovali vhodnou stravu, sany, kter uchovvaj co nejvc nd otevench, zdrav a prost ivot v prod, jak to okolnosti dovoluj. Cvien jgy, jak je popsno v knihch Um se jgu a Zdokonalujeme se v jze, umouje tak lidem na Zpad, aby si zachovali propustnost dostatenho potu nd, zabezpeuje sprvn energetick metabolismus dostaujc bnm potebm. K dosaen dynamickho zdrav na psychick i fyzick rovni je ale prnjma nepostradateln. Prvn zvazn podmnka je zaruit, aby tato rozvodn s splovala sv posln.

Ida a pingala
Mezi tmito jemnmi vodii rozliuj jgini dva hlavn, jim se nyn chci vnovat; nazvaj se ida a pingala. Nebudeme zabhat do podrobnost. Sta, abychom vdli, e ida je energetick vodi, jen zan v lev nosn drce a pingala v prav a e od nosnch drek tyto vodie, tyto nd dospvaj k ptei a vedou podl n. Podle nkterch tradic se tyto nd nkolikrt k doln sti ptee vzjemn k, kdy prochzej nkolika hlavnmi akrami, jimi se v tuto chvli nemusme zabvat. Kad nosn drka m svou osobitou lohu. Nejsou vzjemn zamniteln. Je nutn, aby ob byly oteven a prchodn. Proto se mus ped cvienm prnjmy provdt nti, nosn sprcha, jej technika je popsna v 10. kapitole. Navzdory tomuto proplchnut je bn, e jedna drka zstv zaven, co je vlastn pirozen. Jgini, jakoto bedliv pozorovatel, si povimli, e se neuzave vdycky stejn drka a e se uzavrn nosnch drek periodicky mn asi po dvou hodinch. Tento jev nae medicna dobe zn pod nzvem houpac rma, protoe jedna nosn drka se zavr, kdy se druh otevr. Stdn probh po cel den vtinou podle stavu ivotn rovnovhy a zejmna podle stavu jater. Houpac rma je proto pouze

chorobnm rozenm obvyklho jevu, kter zpravidla zstv nepovimnut. Tm trvale je i bez tohoto ucpn jedna drka otevenj ne druh. Abyste v uritm okamiku poznali, kter nosn drka dch vc, pouijte testu z 9. kapitoly, j se m dlka dechu: navlhete si dla a pilote si ji ve smru vydechovanho vzduchu k jedn a pak k druh nosn drce. Zeteln uctte rozdl intenzity proudu vzduchu. Dal velice jednoduch prostedek, jak vidt rozdl obou proud vzduchu vychzejcch z nosnch drek, a to nejen za chladnho poas, kdy je vlhkost dechu viditeln, spov v tom, e piblte zrctko k nosu. Normln vydechnte a pozorujte ob nepravideln sraeniny par na zrctku. Jak postupovat s uvolovnm nosnch drek? Krom mechanickho ucpn, jako jsou hleny (kter by nti mla odstranit), polyp i velkch vchylek nosn pepky, existuje mnoho metod, jak jednu nosn drku uvolnit (znm jich nejmn osm!). Prakticky sta znt dv i ti. Prvn technika je sice pomalej ne ostatn dv, jimi se budeme zabvat ne, ale m tu vhodu, e je jednoduch, snadn a naprosto spolehliv. Je-li uzavena lev nosn drka, sta, kdy si lehnete na prav bok a uvolnte se. Po urit dob, od jedn do t minut, uctte, jak se tato nosn drka uvoluje a jak j voln prochz vzduch; druh se nezavr. Kdy se na uzavenou nosn drku soustedte, rychleji se uvoln. Pipomnm, e ida je lunrn, ochlazujc nosn drka, a pingala solrn, oteplujc nosn drka. Tradice jgy doporuuje v noci dchat pravou nosn drkou (pingalou). Proto se m spt na levm boku. Mnoho lid s tm vh, obvaj se, e by se stlaovalo srdce. Tato obava je neopodstatnn, protoe srdce je asi ve stedn sti hrudnku. Svm ivnanda upesnil, e na tomto boku se mnohem lpe trv potrava; takov tvrzen by neil lka jen tak, hledal by oporu ve fyziologii. Na levm boku je vskutku aludek lpe podepen a pracuje normlnji ne na pravm. Druh technika spov v tom, e si palcem stlate urit bod na ji, u krnch obratl, u doln sti lebky. Po chvli hledn ho me kad najt. Jemn, ale stl tlak v tomto bod bez obt otevr nosn drky i pi prvnch pznacch rmy, kter vs cvien prnjmy a dalanti zbav. Tato druh technika m vhodu

ve sv rychlosti, ale funguje samozejm jen tehdy, stlate-li nebo masrujete-li sprvn bod. Tet technika je ze vech nejrychlej. V Indii pat k vbav dokonalho jgina krtk berla zakonen vidlic. Aby jgin uvolnil njakou nosn drku, podepe na nkolik vtein touto vidlic opan podpa. To sta k oteven nosn drky. Protoe na Zpad vtinou podobn nstroj nemme po ruce, meme toto podpa (silnji) pitlait k opradlu idle. Pesn msto zjistme snadno, protoe je mnohem citlivj. Nejinnj klasick cvien k proitn tchto dvou nd se nazv nddhana. Je to stdav dchn bez zadren dechu, jeho clem je vyvit a vyrovnat prnick proud v obou nosnch drkch, ale hlavn proistit s nd, jinak cvien prnjmy maj omezenj psobnost. Na zatku cvien nen nutn, aby proud vzduchu byl po obou stranch naprosto stejn. Jedin znan uzaven vm je samozejm zabrn provdt, a proto je v tomto ppad teba nejprve otevt nosn drku jednou z uvedench technik. Ne popeme vlastn cvien, muste vdt, jak toto stdn dchn dit. Kdy jste se nauili, jak nosn drky uvolovat, k tomu, abyste se nauili stdav dchat, se je muste nauit sprvn uzavrat! Zanme postavenm prst. Rozevete pravou dla a ohnte ukazovek a prostednk k dlani. Palec zstv voln a bude uzavrat pravou nosn drku. Prstenk a malek se postaraj o levou. Prvn fotografie ukazuje, jak si ponat (viz str. 97). Muste stlait sprvn msto na nose, abyste danou nosn drku uzaveli: najdete je snadno. K tomu pouijte prst, jak bylo uvedeno; pilote je k nosu tm u obo; potom s nimi pohybujte dol podl nosn kosti, kterou ctte pod k, v tomto mst tenkou. Kdy prsty dospjete k dolnmu konci nosn kosti, narazte na mkkou tk chp, je sebemenmu tlaku prst povoluje a uzavr vstupn otvor vzduchu. Prv v tomto mst budete bhem cvien stdav stlaovat nos. Dleit doporuen: nosu se dotkaj pouze bka prst, nehty by nikdy nemly pijt s nosem do styku!

Te me zat cvien. Postoj: jako obvykle: pte bude rovn, dren tla uvolnn, pirozen. Soustete se. 1. Pomalu a zhluboka vydechnte, nosn drky neuzavrte, ale bute k tomu pipraveni. 2. Pomalu a tie se nadechnte levou nosn drkou, kdy jste pravou nosn drku uzaveli palcem. 3. Na konci ndechu uzavete ob nosn drky. Na dv i ti vteiny zadrte dech, ne na vc! 4. Lev nosn drka zstv uzaven, vydechnte pravou nosn drkou, co mon nejtieji a zhluboka. 5. Kdy jsou plce przdn, pomalu a tie se okamit nadechnte pravou nosn drkou. 6. Uzavete ob nosn drky, vteinu pokejte a pak uvolnte levou nosn drku, kterou stle pomalu a zhluboka vydechujete. 7. Ihned se znovu nadechnte stejnou nosn drkou atd. Shrnut: - vdech levou, - ndech levou, - vdech pravou, - ndech pravou, - vdech levou, - ndech levou atd.

Soustedn
Na zatku bude pozornost pln zaujata pohyby prst, stdnm nosnch drek pi uzavrn a uvolovn. Co se zd na prvn pohled sloit, se brzy stane jednoduchm a logickm. A se nebudete muset zabvat prsty, soustete se na prchod vzduchu v nosnch drkch, poppad si pedstavte prnu, jak bylo popsno dve.

Vhodn okamik
Nejvhodnj je rno i veer. Absolutn pravidlo: nikdy necviit okamit po jdle, vykat alespo pl hodiny.

Trvn
Toto cvien mete cviit libovoln dlouho, nectte-li navu. Neunav se vtinou plce, ale ruka nebo psychika! Aby se pae pli rychle neunavila, opete si ji o hrudnk. Zhy najdete nejlep polohu, kter vm umon cviit bez nmahy. Kdy po dvou i tech minutch poctte na tvch teplo, je to znmka toho, e bylo povzbuzeno bunn dchn a e cvien doshlo jednoho z cl: nabt bunn baterie erstvou pranou. Pravideln cvien proiuje nd bhem nkolika tdn. U po prvnch vnch a sprvn provedench pokusech poctte blahodrn inky tohoto cvien, kter je bez nebezpe, je-li provdno snadno, beze spchu a v klidu.

Pomr mezi vdechem a ndechem

Na potku se pomrem vdechu a ndechu nezabvejte, dbejte pouze na to, aby se dchn zpomalovalo. Po urit dob, kdy si cvien osvojte, vyrovnejte dlku vdechu a ndechu. Provdjte toto cvien vytrvale, a se rovnovha ndechu a vdechu stane automatickou a nenucenou, a teprve pak pejdte k dkladnjm cvienm.

Shrnut
Jde o cvien bez zadren dechu, jeho clem je vyvit dech tak, aby: - se proistily nd a zajistila se psobnost dalch cvien prnjmy; - se doshlo toho, e pi stdavm uzavrn nosnch drek kadou stranou prochz stejn proud vzduchy (tedy prny); - dolo k rovnomrnmu rozdlen dlky vdechu a ndechu.

Nestahujte keovit obliejov svaly, hlavn okolo o, na ele, kolem rt a brady; nesvrejte zuby, uvolnte elisti, jazyk, hrdlo a krk. Rty, uvolnn a usmvajc se, jsou u sebe. Bhem cvien mjte zaven oi.

Pi ncviku stdavho dchn ohnte ukazovek a prostednk. Palec budete pouvat k uzaven prav nosn drky, prstenk a malek k utsnn lev.

Stdav dchn je zkladn cvien prnjmy. Provdjte je kad den!

13. Kumbhaka Zadren dechu

tasmin sr vsa pravsa jr catir vihda prnjma prnjma je zastaven ndechu a vdechu a dosahuje se po san. Patadali, Jcastra (II, 49). Tento citt natolik zdrazuje zsadn vznam zadren dechu v prnjm, e tvo samu jej podstatu, ostatn techniky slou k jej

pprav a doprovzej ji. Tuto dlouhou a mon nezivnou kapitolu vnujeme zkladnm podmnkm zadren dechu. Je-li teba se dkladn seznmit s njakou kapitolou, pak je to tato; budeme-li se zabvat dsledky, je zadren dechu vyvolv, meme je bez nebezpe zalenit do osobnho cvien a zskat obrovsk vhody jak po strnce fyzickho zdrav, tak jeho psychick dynamiky. Jgini mohou zadret dech na dlouh minuty (pl hodiny a vce) bez osudnch nsledk, ba prv naopak. Pro fyziologii je to nepochopiteln zhada. Jak si lze domyslet, jgini tyto kousky neprovdj, aby ohromili fyziology, ale aby kontrolovali prnu a ovlivovali svou psychiku. Jsou to techniky zamen tak trochu na podvanou, tebae po tiscilet sama jejich existence zstvala utajena. Pro jginy tedy prnjma zan zadrenm dechu nebo alespo dechovmi cvienmi s uritm zastavenm dechu (neekl jsem, e se s nimi ztotouje). To je tak pro Zapadan okamik, kter mu brn v rozletu! K zadren dechu se mus dkladn pipravit a cvien z pedelch kapitol tvo zklad tto ppravy. Vzhledem k zvanm psychofyziologickm reakcm vyplvajcm ze zadren dechu (v sanskrtu kumbhaka) je tato opatrnost jist nezbytn, ale lovk nesm bt ustraen. Zejmna bez kvalifikovanho uitele je nutn velice pesn vdt, co se bhem zadren dechu dje. Podvejme se v prv ad na ist fyziologick odezvy zadren dechu, a proto si naped povimnme velmistr schopnch zadret dchn na ticet i vce minut: tule a mro. Jsou to zvata ohromn zajmav, protoe navzdory rozdlm vnj podoby, ivotnho zpsobu atd. jde o savce, jejich fyziologii lze srovnat s na. Jak je v takovm ppad mon, e jsme schopni zadret dech sotva na dvacet pt a sedmdest pt vtein, vjimen trnovan potpi i lovci perel a moskch hub na ti a tyi minuty, co je pouhch deset procent monost mroe? Mroi me konkurovat jedin savec: lenochod. Nemm na mysli velice zvltn typ lovka zd se, e jsou pomalu na vyhynut , ale bezzub zve brazilskch prales, kter m na kad tlapce dva prsty, ije zaveno na vtvch

a vd za sv pojmenovn pomalosti pohyb. To vzbudilo zjem biolog, podntilo jejich zvdavost a vzkumy, tkajc se tzv. ponornho reflexu. Na pomoc jim piel rypou (neboli tule chobotnat) a umonil jim nco mlo o tchto jevech objasnit. Toto zve, kter me bt dlouh a est metr a vit jednu tunu, pat mezi nejvt ijc savce na tto planet. ije podl mexickch beh stejn jako v blzkosti Guadeloupu. Prv tam se skupina americkch vdc pustila do een tohoto problmu. Jejmi leny byli slavn fyziolog Per Scholander ze Scripps Institution of Oceanography, jeho kolega Merrill Spencer a inenr Marcos Intaglietta. V noru 1964 se expedice vydala k pobe Guadeloupu, aby odchytila nkolik rypou. Bhem pokus byla chycen zvata pevn pipoutna k zatenm prknm a k jejich ploutevn tepn byly pipevnny pstroje ke kontrole jejich fyziologickch reakc. Potom byli rypoui ponoeni do bazn naplnnch vodou. Skupina zkoumala reakce dvancti zvat, samc i samiek. Kdy stdali dobu jejich nucenho ponoen od deseti do dvaceti, ba i do ticeti minut, zjistili, e ponorn reflex se pln spustil a po nkolika ponorech. Podle veho, jak ekl Spencer, potebovali rypoui uritou dobu k tomu, aby pochopili, e se pokusy podobaj skutenmu ponoen. Pstroje ukzaly, e se okamit po sputn reflexu (od okamiku, kdy se nos rypoue ponoil do vody) prudce zpo

malil srden tep. Na soui byl obvykle osmdest a devadest der za minutu, ale ihned klesl na dvanct der, co odpovd nhlmu tlumu krevnho obhu kvli spoe kyslku penenho krv. Takov tlum krevnho obhu by mohl mt vn nsledky na srdce, ale hlavn na mozek, pro nj jakkoli del neptomnost kyslku zpsobuje asto smrteln, vdy nevratn pokozen. Vzkumy ukzaly, e v organismu rypoue se nade vi pochybnost uzavraj vlsenice ocasu a ploutv, aby krev bohat na kyslk proudila k orgnm, je ji potebuj nejvc: k srdci a mozku. Aby rypou zsoboval ocas a ploutve kyslkem, uvoluje kyslk vzan ve svalech, v nich m obvykle jeho velkou rezervu. Dal dleit zjitn: ponoen rypou mn svj metabolismus, jen sten rozkld cukr, aby uvolnil energii a nemusel sahat k omezenm zsobm kyslku. Zpadn vda zkoum tento ponorn reflex z hlediska vyuit pro lovka. V dnen dob to nejsou u jenom lovci perel a moskch hub, kte mysl pi pprav na sv povoln na omezenou zsobu kyslku. Posdky ponorek, piloti nadzvukovch a stratosfrickch letadel a kosmonauti se za uritch okolnost vystavuj nebezpe nhlho peruen psunu kyslku. Kdyby tak lovk ovldal ponorn reflex, zskal by v ppad nepedvdateln nehody drahocenn minuty, je rozhoduj o ivot i smrti. Vzkumy toti ukzaly, e u lovka rudimentrn ponorn reflex existuje, snad zakrnl, protoe nen pouvn. A jeliko jej m kad, me se trninkem poslit. Vdci podali jednoho starho lovce perel, aby ponoil hlavu do vdra s vodou; tak u nj klesl puls na dvanct der za minutu tak rychle, e ho experimenttor zatahal za vlasy, aby hlavu vyndal a ujistil se, e je v podku! Kdy si potp pro zmnu ucpal nosn drky na suchu, bylo snen potu der mnohem men. Badatel z toho vyvodili, e ke sputn tohoto reflexu hraj znanou lohu psychologick okolnosti, protoe i u rypoue se spoutl, a kdy zve poznalo, e se m chovat jako pi skutenm ponoen. Ponechme na chvli rypoue, aby se v klidu a mru ponoili vak se s nimi jet shledme , a vrame se k prnjm. Prvn zvr: dlouh zadren dechu jgin lze vysvtlit biologicky. Pipomnme, e zadren dechu spout zkladn psychofyziologick

mechanismy, je jsou u lovka v zakrnlm stavu a cvienm se mohou rozvinout. Te je teba se zeptat: Na a pro?

Cle kumbhaky
Odpov nen jednoduch, protoe techniky prnjmy se tkaj cel psychofyziologick oblasti. Abychom zjednoduili a zracionalizovali toto pojednn, podvejme se v prv ad na bezprostedn vsledky a cle a pak se vrame k jemnjm inkm a clm vzneenjm. U hathajgina vyvolv zadren dechu v tle pedevm uvolnn energie, prny, a tu pak co nejlpe rozdluje do celho organismu. Jgin chce doshnout takov schopnosti, aby tuto energii libovoln dil k jakkoli sti tla, kam se rozhodne ji poslat.

Povzbuzen vnitrobunnho dchn

Bezprostednm clem rznch cvien prnjmy s kumbhakou je podpoit vnitn dchn. Rdi bychom pipomnli, e existuj dva typy dchn: 1. Vnj neboli plicn dchn, kter se uskuteuje v plicch. Zahrnuje vechny nervov a svalov mechanismy nutn ke vstupu vnjho vzduchu do plic, vmn plyn v plicnch sklpcch a odstrann pouitho vzduchu. Obvykl vnj dchn obsahuje dv fze: ndech a vdech. Jgini k nim pipojili dal dv a dchn m potom tyi sti v tomto poad: - raka vdech (nejdleitj st); - kumbhaka s przdnmi plcemi; - praka ndech (jeho innost zvis na prvn fzi); - kumbhaka s plnmi plcemi. Zmnou kad fze vznikaj rozmanit cvien prnjmy. Z hlediska prnjmy jsou fze se zadrenm dechu nejdleitj jak fyziologicky, tak psychologicky, ostatn maj smysl jenom v zvislosti na nich. 2. Vnitn neboli bunn dchn, jedin skuten dchn asto nedoceovan , protoe pedstavuje prav posln vnjho

dchn, nastv v kad buce. Kterkoli buka ve styku s kyslkem tento kyslk pijm; oxidac nkterch bunnch prvk se uvoluje energie tm, e se tvo C02, jeho se buka zbavuje. Podpoit bunn dchn je prvotnm clem prnjmy, clem, kter doprovz zven tvorba vnitnho tepla zaktivizovanho vnitrobunnm spalovnm. Cvien by mlo vst a k silnmu pocen. V naem mrnm podneb dochz k pocen mnohem pomaleji ne v Indii; k jeho vyvoln je teba jasnho pocitu zvyovn tlesn teploty. Z toho vyplv magnetizace tla, oiven v nejirm slova smyslu, aktivizovnm biologickch pochod vnitrobunnho spalovn. Tuto uvolnnou energii, tuto osvobozenou prnu lze pout k vym psychofyziologickm clm, o nich jet bude e. Sedav Zpaan ijc v nehybnm vzduchu bytu m mlo pleitost zaktivovat bunn dchn. Toto dchn psob jako urychlova, kter povzbuzuje normln a ivotn dleit pochody ve vech bukch organismu. Pravideln cvien zajiuje sprvn fyziologick dynamismus, zlepuje ivotn tonus a umouje odolvat stresu a strastem ivota. Nejde o nhl vzpruen ani uml povzbuzen, ale o hlubok nabit ivotn energi.

Odstupovn
inky zadren dechu stejn jako jeho skal zvis na jeho trvn. Rozdlme si proto kumbhaku s plnmi plcemi na rzn stupn a potom pohovome o jejich incch: Kumbhaka od t do dvaceti vtein. Hlavn inek tohoto zadren, kter je dostupn kadmu, umouje lpe vyuit, lpe trvit nadechnut vzduch. Kdy odebereme a analyzujeme vydechnut vzduch (pi bnm dchn), zjistme, e pouze est procent z jednadvaceti procent kyslku, jej nadechnut vzduch obsahoval, organismus doopravdy pijal. Skutenost, e vydechnut vzduch obsahuje trnct a patnct procent kyslku, prv dovoluje pivst k ivotu postienho lovka dchnm z st do st. Kdy se prodlou doba styku vzduchu s plicn membrnou, budou vmny probhat za lepch podmnek:

pijmn kyslku souasn zlepuje plnj uvolnn kyslinku uhliitho (C02). Takov dchn se pibliuje optimlnm podmnkm. Tato kumbhaka se me provdt kdykoli bez omezen a pedstavuje nezbytnou ppravu k dal etap. Kumbhaka od dvaceti do devadesti vtein. Kdy zadren dechu peshne dvacet vtein, vznikaj mnohem vraznj reakce. Nen nebezpen, provd-li se za podmnek, kter si podrobn popeme v oddlu cvien. Zpaan by v zsad neml zadren dechu prodluovat, krom vjimek a pod vedenm kvalifikovanho uitele. Toto zadren dechu lze zvldnout a do okamiku, kdy reflexn mechanismy zskaj pevahu nad vl a spust vdech. Dech je zadrovn a na snesitelnou hranici bez pehnanho sil a prudkch reakc organismu. Pomalm a pravidelnm postupem podporovanm kadodenn prax jsou tato cvien jet dostupn lovku ijcmu na Zpad, dodruje-li uritou opatrnost a pon-li si se zdravm rozumem. Existuj rzn omezujc pravidla: viz dle v textu. Kumbhaka od devadesti vtein do nkolika minut15. Tato kategorie pivd jgina a ke kontrolovanm pedkomatickm stavm, pi nich dochz k hlubokm fyziologickm reakcm vedoucm nkdy a k naprostmu nabit ivotn energi (bezpochyby v organismu podncuj tvorbu biostimultor objevench Filatovem). V roce 1933 se profesor Filatov, len Lkask akademie SSSR, odbornk na transplantace onch rohovek, zabval uchovvnm onch rohovek ochlazovnm. S pekvapenm zjistil, e transplantty, je byly vystaveny delm zmrazenm, pirostly lpe ne erstv on rohovky. Tato neekan skutenost byla vchozm bodem systematickho bdn jev, je v ivch tknch nastvaj jejich zmrazovnm a reakc organismu pijmajcho transplantt. Tak zde A do ticeti minut, podle tvrzen jgin. Nicmn jsem nikdy neml osobn pleitost takov zadren dechu namit.
15

ekalo vdce pekvapen: transplantty mly podporujc a omlazujc inky na cel organismus pijmajc transplantt. Filatov pedpokld, e buky transplanttu, vystaveny chladu a ohroeny smrt, vytvej v boji za peit njakou stimulujc ltku. Po dlouhch vzkumech vyslovil slavnou teorii: Kdy se njak tk oddlena od organismu udruje v podmnkch pro peit nepznivch, dle nikoli smrtcch, jej biochemick innost se mn v tvorbu nespecifickch biostimultor, tj. schopnch povzbudit vechny ivotn reakce organism, do nich jsou transplantovny. Jestlie se cel organismus ocitne v tchto nepznivch, ale nikoli smrtcch podmnkch, zanou se tyto biostimultory tvoit, ani se dan tkn oddl od organismu? Tato domnnka je pravdpodobn. Peruen psunu kyslku jist vede zhy k nepznivm podmnkm, kter pi dle trvajcm psoben maj za nsledek duen (asfyxii) a nakonec smrt. Filatovova teorie by vysvtlovala a pro logicky uvaujc osoby uinila pravdpodobnm tvrzen ri, podle nich je intenzivn prnjma zdrojem mld! Jak se lze dovtpit, je tato intenzivn prnjma fyziologickou akrobaci, je nen bez nebezpe a me se provdt pouze pod vedenm povolanch uitel. Kdy indit jgini tvrd, e prnjma je nebezpen a nutno ji cviit pod vedenm gurua, maj na mysli prv takov intenzivn cvien. Maj samozejm pravdu. Tato vhrada se netk zadren dechu nepesahujc dv minuty. Soustedme se proto na kumbhaku do devadesti vtein, pro ns Zapadan nejzajmavj. Fyziologick inky kumbhaky do devadesti vtein Tato kumbhaka by mla vst k ve uvedenmu ponornmu reflexu a vyvolvat dleit zmny krevnho obhu v konetinch. To vysvtluje, pro je toto cvien nutn provdt v lotosov pozici, siddhsan nebo alespo v diamantov poloze: aby se zpomalil krevn obh v dolnch konetinch ve prospch mozku a srdce. Dochz rovn k zvanm zmnm metabolismu: sten rozkldn cukru k pmmu zskvn kyslku, je nahrazuje peruen jeho vnjho psunu. Bhem zadren dechu se obsah krevnho C02 zvyuje. Plicn vtrn hraje tak lohu tepelnho chladie, kter odvd teplo z vnitrobunnho spalovn. Bez

innosti chladie by se v automobil pehl. Stejn tak spalovn ivch motor, bunk, vytv teplo, kter by organismus bez ke, ale hlavn bez plic, je maj chladic lohu, pehlo. Pi zadren dechu je plicn chladi mimo provoz. Organismus proto d kon chladi, aby pracoval rychleji. To vysvtluje skuten pocit tepla a ppadn pocen. Je pochopiteln, e jgini mohou kontrolou dechu ovldat pocit zimy. V roce 1966 byl do SSSR pozvn Svm Dhrndra Brahmar, guru Indry Gndhov, aby nauil kosmonauty technikm jgy, a v Moskv uprosted zimy vystoupil z letadla Air-India odn do prsvitnho muelnu! Sovtt pedstavitel, oekvajc ho na letiti, zachumlni do koich, beranic a rukavic, byli ohromeni, kdy ho spatili usmvavho v tomto odvu za nejkrutj moskevsk zimy. Jeden z nich nabdl Dhrndrovi Brahmarmu svj koich, ten ale s smvem odmtl: Kdy potebuji teplo, vytvm si ho uvnit.

Ovldn ivotnho uzlu

Hlavn inky tto kumbhaky vak nastvaj ve vegetativnm nervovm systmu, pedevm na rovni dchacho centra v me, ve vyboulenin v doln sti mozku, je se nazv mozkomn bulbus a kde je ivotn uzel. Pouh vpich jehly do tohoto msta zabj. Poslnm tohoto dchacho centra je pizpsobovat dchn jak vnjm, tak vnitrnm okolnostem. Je to pesn a stl rezontor celkovho psychofyziologickho stavu. Sousteuje nepebern mnostv informac z celho tla: reaguje na sebemen zmny krevnho pH, pomr C02, obsah kyslku stejn jako na krevn tlak v cvch, kter ho obklopuj. Toto dchac centrum je soust prodlouen mchy, co mu dv vsadn a jedinen postaven, protoe je tak v pmm spojen s celm nervovm systmem: je v bezprostednm propojen nejenom se vemi mnmi centry, je d dechovou innost, ale tak s bloudivm neboli pneumogastrickm nervem (viz dle) stejn jako s vymi mozkovmi centry. Kad zmna z vnjho svta zaznamenan smysly, kad zmna psychickho jednn (vdom mozkov innost, duevn innost, emoce) se okamit odr v tomto dchacm centru, aby danmu

stavu pizpsobilo dchn. Zejmna kad emoce mn dechov rytmus a vyvolv zmny obsahu C02. Dchac centrum tak psob na krevn obh a opan. Sebenepatrnj pohyb svalu zasahuje do sloen krve a ovlivuje dchac centrum. Zvltnost tohoto dchacho centra je, e jako ostatn vegetativn centra obvykle pracuje autonomn, ale m jedinenou vsadu, e je me dit vdom j, e s nm me spolupracovat. Bhem tto kumbhaky potlauje vdom j reflexn innost dchacho centra a podizuje je sv vli. Technick pirovnn: dchac centrum ve vednm ivot jedn jako automatick pilot osobnho dopravnho letadla, kter d vechny jeho reakce. Lidsk pilot dohl pouze na smr letu. Podle libosti vak me automatickho pilota odpojit a pevzt zen do svch rukou. Jakmile vdom j zasahuje do dechov innosti, aby ji zpomalilo, zrychlilo i spe zastavilo, used za zen.

Kl od organick kontroly
Dchn je nejdleitj hranin funkc, kter z fyziologickho hlediska oddluje dv zcela odlin oblasti: na jedn stran je to nevdom a reflexn organick innost a na stran druh innost vdom, voln. Jestlie nelze pmo ovldat jtra, aludek i slezinu, je kdykoli mon dit dchn. Co se stane, kdy nevdom dchn pejde k vdommu? Vdom j je v tomto okamiku v pmm spojen s dchnm. Bhem kumbhaky se vdom j pmo propojuje s dchacm centrem a pebr do rukou strategick zen celho organismu, a to jet pevnji ne pi vdomm zpomalovn dchn. Po nkolika vteinch kumbhaky nastane souboj dchacho centra s vl vdomho j, kter znemouje dchac pohyby. U po nkolika vteinch zadren dechu zaznamenv dchac centrum zmny ve sloen krve: objem C02 narst, zatmco kles obsah kyslku. Pedrdn dchac centrum se sna znovu spustit dechov pohyby, ale vdom j mu v tom brn. m dle vydr, tm vc ovlivn dchac centrum ovldajc ndechov reflex. Povzbuzen tohoto dchacho centra psob potom na bloudiv (neboli pneumogastrick) nerv.

Povzbuzen pneumogastrickho nervu

Pipomnme, e nervov systm vegetativnho ivota se skld ze sympatickho nervovho systmu, kter se thne podl ptee a jeho nervov uzliny jsou roztroueny podl obratl. Je to systm akce: mobilizuje a uvoluje rezervy organismu a vyuv je k jednn ve vnjm svt. Na druh stran existuje bloudiv neboli pneumogastrick nerv, jen vychz z bulbu dchacho centra, inervuje hltan, hrtan, prdunice, plce, aortu, srdce, jcen, aludek, tenk stevo, slinivku bin, jtra, slezinu, ledviny, tlust stevo, vnitn cvy, zkrtka vechny orgny stejn jako jeho antagonista, sympatikus. Oba systmy jsou protichdn: prvn m urychlujc lohu, druh zpomalovac, tebae se v nkterch ppadech jejich lohy pevracej. Pneumogastrick nerv kontroluje organick zabezpeen. Rdi bychom pipomnli, e prmrn civilizovan lovk je hlavn pod vlivem sympatiku; jinmi slovy, jeho vegetativn nervov systm se vyznauje neustlou pedrdnost sympatiku. Toto naruen rovnovhy je potkem mnoha projev, kter snadno rozpoznte. lovk s pevldajcm sympatikem m rozen zorniky a chladn oi msto jiskrnch. M sucho v stech, studen pot, najednou bledne. Prv sympatikus stav vlasy na hlav, vyvolv chvn (buen), pli rychl tep srdce. Pedrdn sympatiku zpomaluje peristaltiku trvic trubice, sniuje vymovn trvicch v, vede asto ke keovit zcp, pomalmu a obtnmu trven. Nadprodukce adrenalinu pak navc zpsobuje, e lovk je stle pedrdn. To je klasick pznak samozejm v rznm stupni reakc obyvatele velkomsta chycenho ve vru rozmanitch zleitost, zavalenho odpovdnost, to znamen sammi starostmi. patn sp, je siln popudliv, zkostliv i agresivn. Kumbhaka povzbuzuje prv jeho antagonistu, bloudiv nerv, toho, kdo pin vodu k stm, kdo nech ki vyschnout a obnov jej normln hebkost, kdo zklidn srdce, zpomal puls, zlep peristaltiku stev, vyl zcpu a podpo vymovn trvicch lz. Prodlouen zadren dechu povzbuzujc bloudiv nerv obnovuje neurovegetativn rovnovhu. Lidem s pevldajcm sympatikem se proto vce ne komukoli druhmu doporuuje dchat bhem dne co mon nejpomaleji, zhluboka a pln, aby postehli,

jak postupn miz vechny projevy obrovskho pedrdn sympatiku. Tato kumbhaka je pro n prvotdnm vyvaovacm prostedkem.

14. Jak zadrovat dech?

Zadren dechu podporuje bunn dchn, zintenzivuje bioenergickou tvorbu a prnick vmny v celm tle mocnm psobenm na neurovegetativn systm. Tchto vhod lze doshnout bez nebezpe, nicmn pi dodrovn nsledujcch pravidel: 1. Pravideln cviit klasick sany (napklad popsan v knize Um se jgu), aby se udrovala ohebn pte po cel dlce. Nikoli bezdvodn se star pojednn (zejmna Atnngajga od Patadaliho) zmiuj o sanch jako o pedstupni k prnjm. sany v celm tle povzbuzuj krevn obh, rozevraj vlsenice a umouj prn uvolnn bhem zadren dechu dokonale prostoupit cel organismus a dynamizovat ho bez zkrat. V tle neuvolnnm sanami (je se vyznauje zejmna ztuhlou pte) mohou del zadren dechu vyvolat prnick poruchy, nicmn bez vnch nsledk, protoe sta vzdt se cvien prnjmy, aby se vechno opt vrtilo do podku. Cvien prnjmy se zadrenm dechu delm ne tyicet vtein se doporuuje provdt po sanch. 2. Bhem cvien prnjmy s kumbhakou mus bt pte co mon nejrovnj a nejsvislej. Pnev mus bt pesto mrn pedklonna. Nesm se cviit vlee. 3. Bhem zadren dechu je teba provdt mlabandhu (srov. 35. kapitolu, str. 255), to znamen sthnout a zvednout anus, co ovlivuje cel perineum. Pedstavte si pte jako sloupec na sob poloench minc se stedovm otvorem, uprosted nho je zavena nit. Pten obratle jsou tmito mincemi; nit mchou. Protoe mchou budou probhat znan prnick proudy, a si je uvdomte nebo ne, mus mcha v ptei viset voln.

4. Je nezbytn cviit nalano. Jestlie se cvien vdomho a pomalho dchn bez zadren dechu mohou provdt kdykoli bhem dne, u prnjmy s kumbhakou tomu tak nen. as, jen mus uplynout mezi poslednm jdlem a cvienm prnjmy, se samozejm mn podle mnostv a povahy jdla a podle osobnch dispozic. Nkter osoby trv rychle, jin maj trven pomal, zejmna lid s pevahou sympatiku, kterm vak tato cvien prospj nejvc. Kdy se prnjma provd po sanch, nevznik dn problm, protoe tak ped nimi mus bt aludek przdn. Pro informaci, tato doba se me mnit od jedn a pl hodiny do pti hodin! V kadm ppad, nejde-li o doasn trvic pote, nen teba se obvat vnch nsledk. 5. S ncvikem nutno postupovat pomalu. 6. Posledn bod bychom chtli zvl zdraznit, nebo zadret dech je pomrn snadn a tato jednoduchost me osoby nepipraven sanami svdt k neuvenmu zadrovn dechu, z nho vyplv urit euforie, kter po cvien petrvv. Tento pjemn pocit me vst k prodluovn doby zadren dechu a jeho astjmu opakovn. To me obas vst k horece, je postienm nahn hrzu. J osobn jsem jeden poznal. Jednalo se o mladka, kter pro vn deformace ptee (hrb) nemohl cviit sany. Naden jgou, vnoval asi hodinu denn hlavn duevn koncentraci a meditaci. V jedn knize objevil rzn cvien prnjmy se zadrenm dechu a od prvnho dne se do nich vehementn pustil. Proil pocit neobyejn euforie, ale druh den ml ticet devt stup horeky! Zatelefonoval mi, aby m podal o radu; obval se, e horeku zpsobila prnjma. Mohl jsem mu pomoci pouze tmto ujitnm: horeka poklesne, kdy pestane cviit. Co se tak stalo. Stav jeho ptee neumooval sprvn rozvdn prny a byl pinou jeho pot. Jak jsme vidli, pocit tepla je normln, ale neme petrvvat hodiny; mus se po skonen cvien dosti rychle rozplynout. Takov zchvat horeky nevede k vnm nsledkm: je spe varovnm, vstrahou. Lid postien tmito neobyejnmi, ale velice nekodnmi jevy jsou z nich asto tak vydeni, e se u

neodvauj zadrovat dech! Tmto potm se lze vyvarovat postupn prodluovanm a opakovanm cvienm. 7. Jak je nejbnj omyl, jeho se dopoutj nezkuen zatenci, kdy chtj zadret dech? Prost se dkladn nafukuj, nebo pedpokldaj, e uzavenm co nejvtho mnostv vzduchu v plicch vydr dle. Pro zadren dechu nen rozhodujc posledn ndech, nebo vzdun kyslk uzaven v plicch pedstavuje bezvznamn mnostv ve srovnn s kyslkem penenm krv, jeho nasycen zvis na pedchozm dchn. Proto zadren dechu mus pedchzet pln, pomal a hlubok dchn, alespo cvien hyperventilace plic, jako je kaplabhti a bhastrika (viz 25. kapitola, str. 201, 27. kapitola, str. 216). Cvien s prohloubenm dchnm tedy plicn hyperventilac vyvolvaj mohutn odsun C02, a proto po nich mus nutn nsledovat zadren dechu, aby byla obnovena normln hladina obsahu C02 v krvi. Je omylem se domnvat, e C02 je sm o sob kodliv: jeho ptomnost ve sprvn stanovenm mnostv je nezbytn pro chemickou rovnovhu krve, v n tvo hlavn sloku. Aby byl dech sprvn zadren, musme v prv ad provst alespo pt plnch hlubokch jgovch ndech a vdech, ani se posledn peene, a potom plynule zadret dech. Ke konci se ndech zpomaluje, aby se tm nepozorovateln promnil v pln zastaven dechu. Bhem zadren dechu, jet vc ne pi cvien s hlubokm dchnm, je teba vekerou pozornost soustedit na to, co se dje v tle, pedevm v hrudnku, a poslechnout si, jak bije srdce. 8. Pi zadrenm dechu je ve v nejlepm podku, jestlie se po nkolika vteinch srden tep zpomal a srdce bije klidn a mocn. Pak dojde k tomu, e si nhle uvdomme krevn obh v podob pulzace, je jakoby rytmicky ots celm hrudnkem. Jeli tomu tak, je to skvl: tyto reakce jsou normln. Po urit dob, kter je rzn u kadho jedince, se organismus doaduje vzduchu. Zatenk se nesm tto poteb pli dlouho vzprat a nech vdech sm od sebe tm nepozorovateln rozbhnout. Nkte jgini doporuuj se nadechnout nkolika centimetr

krychlovch erstvho vzduchu tsn ped vdechem kvli usnadnn kontroly vdechu. Vdech mus bt pomal, plynul a pln. Na zvr muste rychle vypudit posledn zbytky vzduchu staenm meziebernch a binch sval. Na konci tohoto rychlho vdechu na dv a ti vteiny zadrte dech a pak obnovte ndech. Vyvarujte se toho, abyste dech nsiln zadreli i ho nhle uvolnili. Mus nastat pozvoln pechod bez nsilnho a trhavho vypuzovn i zastavovn zadrovanho dechu. Sv monosti peshnete, jestlie nejste schopni kontrolovat vdech, to znamen, zadrte-li dech, a mte pocit, e prasknete, a muste-li chvatn vyprzdnit plce, abyste se co nejrychleji nadechli erstvho vzduchu. Muste kontrolovat vechny fze vetn vdechu a nslednho ndechu. Jestli vs del zadren dechu pinut po spnm vdechu pli rychle se nadechnout, nedlejte si starosti: dn dsledky z toho nevyvozujte, je to jen znamen, e muste zat znovu a zkrtit dobu zadren dechu. Na zatku nemete udlat dnou vnou chybu. Po urit pprav mete zadren dechu dohnat tak daleko, e dochz k urit konfrontaci mezi dechem a vmi. Dech mete postupn zadrovat tak dlouho, a budete mt pocit navy, ale ne duen, a a se zanete potit i spe vlhnout. V tom okamiku v organismu dochz k velice zvltn vibraci: k mus cviit kumbhaku, a poct, e prna prostupuje celm tlem, od vrcholu hlavu po prsty u nohou. Potom mus pomalu vydechovat pravou nosn drkou (Hathajgapradpika II. 49). Je vhodn provst srii pti i esti prnjm se zadrenm dechu, nkolik minut si odpoinout a pak znovu zat nov cyklus pti i esti prnjm se zadrenm dechu. S pekvapenm zjistte, e zadren dechu se mnohem snadnji provd bhem druh srie ne bhem prvn. Zadren dechu ve skutenosti mocn povzbuzuje slezinu, kter se stahuje a do krevnho obhu uvoluje velk mnostv ervench krvinek. Po urit dob hlubokho dchn umouje tato krev, obohacen jak o erven krvinky, tak o kyslk, mnohem dle a snadnji zadret dech. Nepouvejte hodinky, tento zpadn sklon vede k honb za vkonem, co je nejen proti duchu jgy, ale i proti vaemu zjmu,

protoe vs to nut pekraovat sv meze se vemi nebezpemi, je z toho vyplvaj. Pleitostn kontrola pro informaci je ppustn.

Poznmka
Kdy budete provdt cvien prnjmy se zadrenm dechu delm ne deset vtein, muste ji nutn doprovzet dalandharabandhou (srov, str. 175 a nsl).

15. Anulmavilma
Tm se otevela cesta, kter vede ke cvienm prnjmy s kumbhakou. Od tto chvle proto vichni, kdo pravideln pstovali ppravn cvien k prnjm, mohou zat se zadrovnm dechu. daje o soustedn atd. plat samozejm dle. A proto provdj cvien zmnn ve 12. kapitole na str. 95 s touto obmnou: - vdech levou nosn drkou; - ndech levou nosn drkou; - kumbhaka s plnmi plcemi; - vdech pravou nosn drkou; - ndech pravou nosn drkou; - kumbhaka s przdnmi plcemi; - okamit zat cel postup znovu. Pi zadrovanm dechu jsou ob nosn drky uzaveny. Bez kumbhaky se toto cvien nazv nddhana. Jakmile se zavede fze se zadrenm dechu, mn se jeho povaha i nzev, stv se z nho anulmavilma, dleit a klasick cvien prnjmy.

16. Rytmus
Prvek, kter te zavedeme do naich cvien prnjmy, je podstatn: jde o rytmus a pomr mezi jednotlivmi fzemi dechov innosti. Kosmos je ve skutenosti prostoupen rytmem. Oten zemkoule okolo sv osy a jej orbitln let kolem Slunce uruj stdn dne a noci stejn jako ronch obdob. Tyto rytmy nejsou zavedeny nhodn, vyplvaj z vnitnho uspodn hmoty a vesmru. Rytmus je zkladn vlastnost kosmu. V prbhu vvoje byl veker pozemsk ivot, a rostlinn, ivoin i lidsk, utven tmito rytmy. Je doopravdy nhoda, e jeden lunrn cyklus a menstruan cyklus eny maj dvacet osm dn? Ani bychom se

podrobn zabvali vlivem zkladnch kosmickch rytm na psychofyziologick chovn lovka co by pesahovalo jak zmry, tak poteby tto knihy , konstatujme, e lidsk organismus je na rytmus velice citliv, e je jm prostoupen. Mezi tmito rytmy je nejzjevnj a bezpochyby nejdleitj rytmus srdenho tepu a dchn, tebae v tomto ohledu nm me cytologie (nauka o buce) pinst pekvapen. K srdenmu a dechovmu rytmu poznamenvme, e jsou spolu zce propojen. Vzjemn zvislost tchto biologickch rytm vyplv ze sam stavby naeho organismu. Vkon (prtok), a tud rytmus srdenho tepu, je urovn a ovlivovn silou srdenho svalu, vnitnm tenm (vazkost) krve a souasn vnitnm prmrem krevnch kanlk od aorty po vlsenice; jsou tak uzouk, e erven krvinky pt milion jich sotva vypln jeden milimetr kubick do nich mus podle poteb organismu vstupovat husm pochodem. Kdyby se vechny vlsenice spojily, mily by asi sto tisc kilometr a zaujmaly by plochu o vme tm sedmi tisc metr tverench. Vytvej skuten spojen krve s bukami, je plavou v mezibunn tekutin. Krevn obh ve vlsenicch si uchovv sv tajemstv. Dobe znm a jednoduch fyzikln zkon umouje spotat slu, kterou mus vyvinout erpadlo, aby obhalo systmem v okruhu danou rychlost znmho mnostv kapaliny urit vazkosti. Kdy provedeme tyto instalatrsk vpoty, zjistme, e srdce, aby pekonalo vnitn odpor vlsenic k prtoku krve, by muselo bt tisckrt silnj, ne ve skutenosti je! Proto je stle bnji uznvno, e srdce pohn krev pouze v tepnch a tepnkch a e ji pivd a k vlsenicm. Dal prtok krve zajiuj vlsenice vlastn neproniknutelnou st. Stejn jako aludek nenut prochzet potravu trvic trubic, tak srdce nen skutenou hnac silou krevnho obhu ve vlsenicch; o pohyb strvenho jdla se staraj sama steva svmi peristaltickmi pohyby. Podobnm zpsobem snad vlsenice nut obhat krev svou mikroskopickou st. Stejn jako stevn peristaltika vzjemn souvis s innost aludku a naopak, je rytmus srdench der zce svzn s prtokem vlsenic, jen odpovd zkladnmu rytmu lidskho organismu. Tato rychlost zvis na potebch bunk. Srden rytmus

je proto vzjemn souet fyziologickch poteb celho organismu: lovk, kter b, vnm, jak se zvyuje a zrychluje jeho dechov rytmus i tep. Tm se vechny biologick rytmy organismu zapojuj do innosti a jejich soulad eurytmie znamen zdrav, zatmco jejich nesoulad vede k nemoci. V tomto smru je dleit vatek z knihy dr. Salmanoffa Tajemstv a moudrost tla: Existuj ppady, a nejsou vjimen, kdy smrt nemocnho nelze vysvtlit prbhem choroby, nedostatenost zkladnch funkc (dchn, krevnho obhu, vyluovn) ani vnmi pedsmrtelnmi komplikacemi. Zbv jedin pravdpodobn hypotza: jde o naruen synchronizovan eurytmie. U zdravho lovka mus poet ndech a vdech kolsat od estncti do dvaceti za minutu, srdce se mus 72 a 80krt sthnout a ledviny pefiltrovat N cm3 moi. Uvolovn kyslku je na sv drze plce, krev, myoglobin, kyselina mln, svalov fibrila velice rytmick: dochz k nmu 300krt za minutu. S pekvapenm zjiujeme, e mezi tmto rytmem a dchnm (18krt za minutu), srdenmi stahy (72 krt za minutu), a rytmem tpen myoglobinu (300krt za minutu) je kvantitativn, pedem dan pomr. Poet ndech a vdech za minutu: 18 (R) znsoben tymi dv poet srdench stah: 72 (C); poet tchto srdench stah 7275 (C) vynsoben tymi dv poet psunu kyslku kosternm svalm pinenho myoglobinem (M) 75 x 4 = 300. Tento pomr by mohl bt vyjden jako matematick vzorec pro synchronizovan rytmus: Rx4 = CCx4=M. Jeden ndech mus dodat dostaten obsah kyslku pro tyi stahy myokardu. Jedno staen myokardu mus dodat obsah kyslku pro tyi stahy svalovch fibril hladkch i pn pruhovanch sval. Tento synchronizovan rytmus potu ndech, systol a psunu myoglobinu svalovm fibrilm je patrn. erven krvinky jsou vektory, dopravci kyslku. Kdyby se kyslk v krvi jen rozpoutl, ale nevzal s ervenmi krvinkami (erytrocyty), muselo by srdce k zajitn tkovho dchn bt v rytmu tyicetkrt rychlejm, ne tomu je.

Vzkum rytmu rznch fyziologickch funkc by mohl poskytnout znan zajmav daje. Rytmus peristaltiky plnho a przdnho aludku, rytmus vymovn aludench a stevnch v, rytmus vymovn lue jtry a lunkem, doba a rytmus nkterch reakc katabolismu a anabolismu by mohly rozit nae znalosti o synchronizovan eurytmii. Rytmus tak ovlivuje nai odolnost. Kad v, e rytmick chze dovoluje ujt znan vt vzdlenost s men navou a e nepravideln a nerytmick chze unavuje rychleji. Zavst rytmus do prce ji zjednoduuje a sniuje svalovou i duevn nmahu. Rytmus se tancem a hudbou zviditeluje a ov, m vliv na emotivitu, psob na samotnou duevn innost. Rytmus konen ovlivuje celou lidskou bytost na vech rovnch. Tyto neobyejn jevy neunikly jginm, bystrm pozorovatelm. Tisce let ped Salmanoffem si povimli, e tyi srden dery odpovdaj jednomu ndechu. Jejich prvnm clem je zajistit synchronizaci srdenho tepu s dchnm. Krom toho zpozorovali, e uvenou zmnou tchto zkladnch rytm je mon ovlivovat veker fyziologick, ale i psychick funkce lovka. Prv z tohoto zornho hlu je teba pistupovat k cvien rytmickho dchn; zde je prvn cvien.

Rytmick dchn
Zaujmte svou oblbenou polohu vsed pro cvien prnjmy; vykejte, a se dchn samo dostane do normlnho klidnho rytmu; mezitm upete svou pozornost na srden dery i tep krve. Nen to obtn: sta, kdy se soustedte do srden oblasti, abyste si je podle libosti uvdomili. Pokud to zatm nedokete, mete prost nahmatat pulz palcem na zpst a potat dery. Jakmile budete zeteln vnmat srden tep a pomoc pulzu i bez nj pjde o to, abyste vdom synchronizovali srden a dechov rytmus. Potejte dva tepy na ndech a tyi na vdech a dchejte tak asi minutu: vme u, e pi cvien prnjmy trv vdech vesms dvojnsobnou dobu ndechu. Tento rytmus je ostatn pirozen. Pleitostn si

povimnte koky stoen do klubka, kter pede; sledujte jej dechov rytmus na bie: zjistte, e vdech trv dvakrt dle ne ndech. Proto postupn prodluujte dchn; potejte ti tepy na ndech (praka) a est na vdech (raka). Je-li vm to pjemn, pejdte na tyi tepy pro praku a osm pro raku atd. Povimnte si, e doposud nebyl zadrovn dech. V prv ad je podstatn ustlit rytmus a prodlouit ho, ne se pipoj kumbhaka, zadren dechu, je mus bt ostatn pedmtem zvltnho ncviku (viz 14. kapitola). Zhy se vytvo dokonal synchronizace a uvdomte si, e toto pravideln, rytmick a vdom dchn pln zamstnv duevn innost: to je jeden z cl cvien. Z toho vyplv klid a pohoda, je se vytv arovnm psobenm rytmu, jen je lkem proti pedrdnosti modernho ivota. Pro utien rozruench nerv, pro zklidnn osob zneklidnlch naptm, je psob nae len civilizace, nen nad rytmick dchn. Vechna cvien popsan v pedelch kapitolch se daj vylepit, synchronizujeme-li dchn se srdenmi dery, zejmna u stdavho dchn. Jestlie jsme pedtm o rytmu nehovoili, bylo tomu tak proto, e pi ncviku tchto cvien je pozornost cele zaujata asovmi detaily spjatmi s jejich provdnm, a chtt, abyste se hned soustedili na rytmus, by bylo spe zdrojem nepozornosti, a ne jejich tmelcm prvkem. Jakmile si vak techniku stdavho dchn dobe osvojte, budete moci a mli byste cvien prnjmy provdt bez obav a nebezpe rytmicky, a tm poslit jejich innost. Doba trvn kadho ndechu m pouze omezen vznam, rozhodujc sloku pedstavuje rytmus. Zapamatujte si to.

pln rytmick dchn

Ne pikrote k ncviku rytmickho stdavho dchn, muste si nacviit pln jgov dchn s kontrolovanou bin stnou a s krtkm zadrenm dechu. Pomr: (na zatku) praka = jedna jednotka, kumbhaka = dv jednotky. Jinmi slovy nadechnte se na dobu ty tep, zadrte dech na osm tep a vydechnte na osm. Po nkolika pokusech si najdte svou optimln dobu trvn dechu, kter se vyznauje tm, e ve cvien mete pokraovat bez navy jakkoli

dlouho. Krom tto plynulosti si povimnme, e soustedn co je zklad je usnadovno rytmem, jen upoutv pozornost. Po urit praxi prodlute dobu, kdy zadrujete dech, abyste postupn doshli klasickho rytmu: praka = jedna jednotka, kumbhaka = tyi jednotky, raka = dv jednotky. Kdy ndech trv tyi tepy (jedna jednotka), zadrte dech s plnmi plcemi na estnct der (tyi jednotky) a vydechnte na osm tep (dv jednotky).

Stdav rytmick dchn

A budete mt ve uveden cvien dobe zait, mete provdt stdav dchn se zadrenm dechem ve stejnm rytmu 1: 4: 2. Toto klasick a intenzivn cvien je bezpen, dodrujete-li tyto zkladn podmnky: plynulost, soustedn, rytmus. Doba trvn je prvek zcela druhotn. Zdrazuji tento bod, protoe u Zpaana se doba trvn asto stv clem. Je to vlastn prvek nejen nejmn dleit, ale koneckonc tm jedin, kter by mohl vyvolat nepjemnosti. Dodrujte tedy pravidla pro zadren dechu z pedel kapitoly pro vechna cvien, a nevystavte se nebezpe. Cvite vytrvale, pravideln a pozvolna, a se rytmus stane va pirozenost, a pestanete potat. Pak pro vs bude rytmick dchn stejn pirozen jako chze. V prnjm, vc ne pi emkoli jinm, spolu vechno vzjemn souvis a vyplv jedno z druhho, ale nesm se postupovat pli rychle; nesnate se jednotliv etapy jen proltnout, mus se projt jedna po druh. Nespchat je koneckonc nejlep zpsob, jak naprosto bezpen a rychle pokroit.

17. Vilmaprnjma
Je obrovsk koda, e na Zpad je vilmaprnjma tak mlo znm. K jejm vhodm pat i to, e umouje cviit se zadrenm dechem bez jakhokoli nebezpe. Jej zkladn charakteristikou je, e zadren dechu bhem ndechu i vdechu dl dl na nkolik stup.

Technika
Poloha: Tak jako jin cvien prnjmy i vilmaprnjma se provd v jgov poloze nebo na nzk idli, ale d se provdt i pi chzi, ba i vlee.

Cyklus A postupn ndech

V tomto cvien m hlavn lohu rytmus. Ne zanete s vilmou, zjistte si, jak mte pulz, a poddejte se rytmu tep. Na zatku si mete mit tep palcem, ne vm rytmus pejde do krve; bude pak vam metronomem. Potom se bhem dvou tep nadechnte, bhem dvou tep zadrte dech, znovu se bhem dvou der nadechnte, opt bhem dvou tep zadrte dech atd., a zcela naplnte plce vzduchem. Kdy jsou plce pln (pln jgov ndech na ti fze s kontrolovanou bin stnou), zadrte dech na pt a deset vtein a pak pomalu vydechnte obma nosnmi drkami. Upesuji, e rovn ndech provdme obma nosnmi drkami. Jakmile jsou plce przdn, zanete se opt nadechovat podle ve uvedenho nvodu. Srie pti postupnch ndech (po nich vak nsleduje plynul vdech) tvo cyklus A vilmaprnjmy.

Cyklus B postupn vdech

Cyklus B se od cyklu A li v tom, e dochz k postupnmu vdechu: dv doby zadren, dv doby vdech, dv doby zadren, dv doby vdech atd., a jsou plce pln przdn. Po krtkm, pti a desetivteinovm zadren dechu se s przdnmi plcemi znovu nadechnte jedinm plynulm ndechem. Pt takovch vdech tvo cyklus B. Cyklus A s cyklem B tvo jednu plnou vilmaprnjmu. Po tto prnjm si odpoite v poloze avsany a dchejte normln. Pokroil mohou pokraovat dalm plnm cyklem, nect-li se unaveni. Kad cvien prnjmy je teba okamit peruit, jakmile se projev nava nebo jakkoli pote. Nejdleitjmi prvky tohoto cvien jsou soustedn a rytmus, jsou mnohem dleitj ne doba jeho trvn.

Zdokonalujeme cvien
Zdokonalen nespov v dob trvn, kter se bude vdy rovnat dvma tepm, ale v potu peruen. Aby se tento poet zvil, pi kadm peruen muste snit mnostv vydechovanho (i nadechovanho) vzduchu. U zatenk se plce napln (i vyprzdn) u pouze po tech i tyech peruench. Ncvikem lze snit mnostv vydechovanho (i nadechovanho) vzduchu a na osm, deset i vce peruen. Bhem vilmaprnjmy je dchn vdycky tich, zastaven probh nensiln, hlasivkov trbina je uzavena.

Vilmaprnjma s mlabandhou
Vilmaprnjma s mlabandhou se stv skutenm cvienm prnjmy v pravm smyslu toho slova. Ne se zaute, muste samotnmu cvien a udrovn rytmu vnovat vekerou pozornost. Jakmile cvien dobe ovldte, to znamen po nkolika dnech ncviku, muste cvien doplnit o mlabandhu, j se stahuje itn svra spolen se zdvihacm svalem konenku, m se stahuje cel

perineum (srv, str. 255). Mlabandha se provd pi kadm zadren dechu. Proto pi kad fzi jeho zadren sthnte konenk. Kdy se ale nadechujete i vydechujete, podle toho, jde-li o cyklus A i cyklus B, mlabandhu uvolnte. Bhem mlabandhy soustete svou pozornost do mladhraakry, to jest do stahovan anln oblasti. Mlabandha se tedy provd pi kadm stenm zadren dechu, ale tak pi pti a desetivteinovm zadren dechu na konci ndechu i vdechu.

Vhody
Toto cvien m vechny blahodrn inky cvien prnjmy se zadrenm dechu, a to bez jakhokoli nebezpe. Jedin kardiaci se mus vzdt vech cvien prnjmy se zadrenm dechem (viz dve uveden kontraindikace). Pi cvien prnjmy se stlm zadrenm dechu se stv, e nevdomky pekrote svou kapacitu. Bhem tohoto zadren dechu vm pipad pohodln zadret dech jet na nkolika vtein, ale pak, kdy nastane okamik pedepsanho vdechu, kter m trvat dvojnsobek doby ndechu, u nejste schopni dostt pravidlm: muste pli rychle vydechnout a cvien je na nic, rytmus a proporce miz. Bhem vilmaprnjmy jsou zadren krtk, cvien se snadno kontroluje a samoinn d, protoe se mn pouze poet peruen. Vilmaprnjma pomh soustedit se na dech a zrytmizovat jej. Nadechovat se po dobu dvou vtein (i dvou tep, co je elnj) nut pozornost, aby se soustedila na cvien, a zabrauje rozptylovn. Toto cvien pedstavuje mrnou, postupnou a neznatelnou ppravu k prnjm. Plicn sklpky se napluj rovnomrn a plynule, dchn se zpomaluje a vmny plyn v plicch probhaj za nejlepch podmnek. Vilmaprnjma nekod plicm, adept si uvdomuje sv hranice, a proto se nevystavuje nebezpe, e by je nedopatenm pekroil. Je to ideln cvien pro ty, kdo provozuj prnjmu bez zkuenho uitele.

Zdravotn vhody
M vechny vhody cvien se zadrenm dechem a cvien doprovzen mlabandhou, popsan v pedelch kapitolch. Zvltn pednost tohoto cvien je, e upravuje krevn tlak. Stav osob s lehce snenm i zvenm tlakem se postupn zlepuje.

Dal zdokonalen
Bhem stenho ndechu (tedy mezi dvma zadrenmi dechu) si pedstavte, e vonte k ri a souasn se soustete na proud erstvho vzduchu, jej muste vnmat horn st nosn skoepy; toto msto nejbohatji protkan citlivmi nervovmi zakonenmi je nejdleitjm orgnem pro zachycovn vzdun prny. Ve uveden pedstava usnadn vaemu vdom, aby se zcela pohrouilo do dchn. Proto se v Indii zapaluj vonn santalov tyinky, je vzduchu dodvaj vni, proiuj ho a zlepuj soustedn.

V posteli
Toto cvien lze provdt vlee, napklad v posteli veer ped usnutm nebo rno, ne vstanete. Ped spanm se cvi cyklus B, protoe zkliduje a umouje hlub spnek. Po probuzen je vhodnj dt pednost cyklu A, jen lpe dynamizuje a rozptyluje posledn zchvvy spnku. Pes den, provd-li se toto cvien vlee, se mus prostdat ob fze v poad: ptkrt A, ptkrt B. Bhem dne je ale lep cviit vsed.

Vilmaprnjma za chze
Vilmaprnjma je velice vhodn ke cvien za chze v prod. Ostatn cvien stdavho dchn lze cviit tak, e se chze vyuije jako metronomu; obtn je vak najt vhodn rytmus: jestlie se v chzi nadechujete, ne udlte tyi kroky, pak na tyi kroky zadrte dech a vydechujete bhem dalch ty, stv se, e ji pekraujete svou kapacitu. Muste si to vyzkouet. Pi chzi s

pravidelnm krokem po rovin tento rytmus vyctte snadno, ale ve zvlnnm ternu, kde se krok mn, muste neustle rytmus upravovat. Protoe u vilmaprnjmy mete poet peruen libovoln mnit, pizpsobuje se cvien automaticky va dechov kapacit a rychlosti chze. Na rozdl od cvien provdnho v klidu, to jest vsed i vlee, se zadren dechu pi chzi na konci vdechu nkdy tak vynechv. Tedy ndech dva kroky, zadren dechu dva kroky, nov ndech dva kroky, zadren dechu dva kroky atd., a jsou plce pln, a pak se okamit vyprazduj pomalu, ale plynule k novmu ndechu, jak je popsno ve. Po pti cyklech A (s ndechem) nsleduje pt cykl B (s vdechem), po nm odpovme a voln dchme bez starost o rytmus. Cvien lze opakovat, jakmile je dech normln. Dal rozdl: mlabandha je nepovinn. Vilmaprnjma za chze je mimodn dynamizujc. Vyzkouejte si ji bhem nkolika minut: uctte teplo na tvch a po celm tle, co naznauje, e se oivilo bunn dchn, prav vnitn dchn. Nepovinn si mete pedstavovat slabiku m a vyslovovat ji v duchu pi kadm stenm ndechu i vdechu. Poet peruen se ale za kadou cenu nesnate zvyovat: cvien mus bt vdycky pjemn a snadn, nem vyvolvat pote, v tom tkv zruka bezpenosti.

18. Prnamudra neboli ntimudra

V prbhu stalet se jga pedvala od uitele k kovi, od st k uchu pod peet tajemstv. Ve starch pojednnch toto tajemstv podporoval strun text, tko srozumiteln a dvojsmysln vty: Toto cvien jako vzcn klenot mus zstat tajemstvm. Takov pojednn jsou bez vysvtlujcho komente nepouiteln. Napklad v Ghrandasamhit (1.16-19) je nsledujc popis vrisradhauti, kter odpovd ankhprakaln (viz kniha Cvime jgu, str. 13): Zcela naplnit sta vodou, potom ji pomalu polykat; dovst ji do aludku, pinutit do stev a vypudit ji konenkem. Tato technika mus zstat tajn. Proiuje tlo. Pelivm provedenm k zskv ziv tlo (to jest oitn, ist, pozn. AVL). Vrisraje nejvzneenj dhauti. Ten, kdo ji provd, snadno oiuje zneitn tlo a promuje je v tlo ryz. Je jasn, e na zklad takovchto daj nemohl toto cvien krom omezenho okruhu zasvcench nikdo provdt. Navzdory tomu je tu jet upesnn, e mus zstat velice tajn. tme dle: Tato podoba dhauti (agnisradhauti) mus bt uchovna v tajnosti. I. 22: Toto dhauti mus zstat velkm tajemstvm a nesm bt nikomu zjeveno. A pepjat starostlivost uchovat tajemstv, kter prostupuje celou jgickou literaturou, se mnoha Zapadnu nelib dotk. Spatuj v tomto postoji velkch ri, kte tak zmrn pipravuj lidstvo o sv drahocenn poznn, projev sobectv. Zasvcenci odpovdaj, e pokud riov prosadili zkon tajemstv, nem toto opaten za cl pipravit nezasvcen o plody jejich zkuenost, ale naopak je chrnit ped uritmi nebezpemi. (Rodie dvaj zpalky z dosahu dt, aby pedeli netst.) Riov dodvaj, e kad k, jen si doopravdy peje cviit jgu, svho uitele potk. Toto vysvtlen je ale pouze sten. Zkon tajemstv vyplv ze sam zsady individulnho pedvn jgy, kdy uitel zasvcuje a vede ka krok za krokem, etapu po etap. Jet dnes v mnoha indickch ramech nesm ci jednoho uitele mezi sebou hovoit o cviench, je se u. Tmto zkazem si uitel uchovv monost odhalit kadmu kovi osobn a ve vhodn

okamik techniky odpovdajc stupni jeho pokroilosti. Dovoluje mu pedvat uen po svm, dokonce si i pleitostn odporovat. Tyto rozpory jsou vlastn jen zdnliv, protoe urit cvien prospn pro jednoho ka me bt nevhodn pro jeho spoluka. Je proto logick, e je zakzno techniky smovat. Tento zkaz ci dobrovoln pijmaj a dodruj, protoe maj ve svho uitele naprostou dvru. Navc pee sdlenho tajemstv vytv zvltn pouto: tajn spolenosti z nj zskvaj valnou st sv sly. Nkter esoterick dy uchovvaj v tajnosti adu praktik, kter by irok veejnost mohla bez nepjemnch nsledk znt. Vyhrazovat je pouze pro zasvcen zvyuje hodnotu tchto cvien a obad. Tajemstv rovn asto chrn ped neptelstvm zven a umouje pekat nepze doby. Nevyzradit tajemstv tak ochrauje ped zkreslenm. Jakkoli neomezen en se vymyk jakkoli kontrole, a tm se otevr prostor pro zkreslovn a pekrucovn. kovi z tajnho cvien rovn plynou vhody: chrn ho ped nemstnou zvdavost a dodv mu vce sil podle dobe znmho psychologickho zkona, e innost lze nahradit slovem. Ten, kdo na potkn van o svch plnech, je uskuteuje jen vjimen! Parn kotel me spustit sirnu nebo roztoit lodn roub. Kdy se ustavin spout sirna, pak nesta tlak na lodn roub. O svm cvien nemluvte! Neroztrubujte do svta, e cvite jgu, hlavn bhem prvnch msc. Myslm si, e mnoho lid u jgy nevydrelo, protoe o n vude pouze mluvili! Velc muov inu bvaj skoup na slovo. Takov jsou tedy dvody pro zachovvat tajemstv. To, e se dnes jga po celm svt, patrn znamen konec tohoto tajnho dob. Ve skutenosti tomu tak vlastn nen. V Indii se jet dnes kte dl nepej jakmukoli najdou pravovrn, nekontrolovatelnmu en jgy. Pokud vm, cvien popsan v tto kapitole nebylo nikdy zveejnno. Lze z toho usoudit, e jeho vyzrazenm porum zkon o zachovn tajemstv? Nemyslm si to. Vdy pod plat pkaz, nech se toto cvien provd v stran, bez jakhokoli svdka. V tom je pece rozdl! Cvien samo o sob nemus zstat zjemcm utajeno, naopak mus zstat v tajnosti to, jak se provd.

Je-li mon provdt sany v ptomnosti nezastnn osoby a znan tak nesniovat innost, pak napklad u prnamudry pedstavuje jakkoli ciz ast ptele i zjemce o jgu ruiv prvek, kter jej spnost ohrouje. Prnamudra je pln prnjma. Pomineme-li jej prnickou strnku, tedy kontrolu jemnch tlesnch energi, pat i do kategorie muder neboli symbolickch gest, to jest tlesnch projev s psychickou odezvou. Jet vc ne sany vyaduje toto cvien peliv studium, kdy se mus do psmenka dodrovat veker pokyny.

Technika Vchoz pozice:

V klasickm pojet je touto pozic vhradn poloha lotosu. Pro Zapadan, kte jet nezvldaj padmsanu, je vhodn siddhsana, poppad vadrsana. Ta se konen (doasn, ale nikoli nastlo) me provdt na idli. Ruce jsou sloeny v klnu (na sob) dlanmi vzhru. Pte mus bt rovn.

Vlastn cvien
Ne toto cvien podrobn popi, rd bych, abyste se podvali na fotografie a udlali si obecnou pedstavu o tom, jak se postupuje. Jde o prnjmu spojenou s pohyby pa a dlan. Nejprve se v rychlosti podvejme, jak prnamudra probh: - bhem ndechu, pomalho a lehkho, opoutj ruce kln a zvedaj se podle toho, jak se napluj plce; pae se rozevraj, kdy jsou plce pln; - po zadren dechu s plnmi plcemi se ruce na konci vdechu opt pomalu vracej do vchoz polohy v klnu. V kad fzi mus bt peliv a do detailu dodrovny zsady cvien. Nespchejte! Svdomit si prostudujte do nejmench podrobnosti veker daje; as, kter tomuto uen vnujete, vm

tde vynahrad blahodrn inky, je budou odmnou za vai snahu.

Prvn etapa (s przdnmi plcemi)

Cvien zan po plnm vdechu, kdy staen bin stny vypud posledn zbytky vzduchu. Toto staen provz mlabandha, staen konenku. S przdnmi plcemi se zastavte sta na nkolik vtein , abyste se soustedili, ne zanete s prnamudrou. Dokud nezane ndech, zstvaj ruce v kln nehybn, dlan jsou otoeny vzhru a prsty lehce pokren. Te jste pipraveni k druh etap.

Druh etapa (zatek ndechu) Brnin fze:

Lehce uvolnte staen bin stny a uvolnte mlabandhu. Pozvolna spoutte ndech; vzduch jemn vchz obma nosnmi drkami a snen brnice vyvolv lehk tlak v podbiku, dlan opoutj kln, lokty se oddaluj od tla a rozeven prsty m pmo na bicho, jako by je ozaovaly. Podle toho, jak nabv na sle bin fze ndechu, stoupaj dlan podl pedn sti bicha; sleduj vzestup vnitrobiniho tlaku.

Tet etapa ebern fze:

Kdy skon bin fze, dlan, jejich rozeven prsty stle m proti bichu, jsou na rovni aludku, ve vi solrnho plexu, proti manipuraake. Ndech pokrauje roziovnm hrudnku a roztahovnm eber. Zatmco se plce napluj k horn sti, dlan pokrauj v pomalm vzestupu a lokty se vzdaluj od tla; hrudnk se rovnomrn rozevr. Prsty u nem k tlu, ale jsou te soubn s hrudnkem na rovni prsou. Stoupaj a do konce hrudn fze. V tomto okamiku jsou dlan na rovni klnch kost, lokty oddleny od tla, pae rovnobn se zem.

tvrt etapa Klavikulrn fze:

Brnice se zplotila, hrudnk rozil, ale je jet mon se nadechnout trochu vzduchu nadzvednutm hrudnho koe pod klnmi kostmi (viz Um se jgu, str. 39). Na konci plnho ndechu prochzej dlan ped krkem a tv, vzdaluj se od tla, a je rozpaeno; dlan smuj nahoru a dopedu, jako by zachycovaly paprsky vychzejcho slunce. V konen poloze jsou pae v prodlouen ramen a rovnobn se zem. Svaly jsou uvolnn, plce zcela naplnn.

Pt etapa (zadren s plnmi plcemi)

V tomto vnmavm postoji znehybnte a zadrte dech na tak dlouhou dobu, pokud vm to bude pjemn. Tato fze je nejdleitj a vrtme se k n, a si pohovome o soustedn. Bhem zadren dechu samozejm dodrujte vechny pedchoz pokyny: dbejte na pohodlnost, snadnost, postupnost.

est etapa (vdech)

Kdy zadrovn dechu pestv bt pjemn a nechcete, aby se vm udlalo nevolno, vdechnte nkolik kubickch centimetr erstvho vzduchu, aby dolo k vdechu v opanm poad ne pi ndechu (co se p plnmu jgovmu vdechu). Nejprve se vyprzdn horn st plic: pibliovn lokt, kter potek vdechu doprovz, usnaduje pedevm vyprazdovn horn sti plic. Potom se pirozen stlauje hrudnk a zplouje bicho. Bhem vdechu dlan postupn klesaj. Na konci vdechu se vrac do klna a bin staen nakonec vypud posledn zbytky vzduchu, na adu pichz mlabandha a pak okamit pokrauje stejnm postupem.

Soustedn
Bhem ndechu: Bin fze: Soustete se na vechny sti bicha podle toho, jak ped nimi prochzej prsty. Pedstavte si, e z konek prst vychz prnick

proud, prozauje bin orgny a prostupuje je vdomm a ivotn energi. Pedevm se soustete, kdy dlanmi prochz nad solrnm plexem, ale nezastavujte. ebern fze: Kdy se dlan pemst ped hrudnk, pedstavte si vzduch, kter vstupuje do plic a napluje je. Klavikulrn fze: Soustete se na teplo z dlan na krku a oblieji; vyslejte prnu do krku a o. Zadren: Nejpodstatnj sti prnamudry je zadren dechu, kdy jsou pae rozeven a dlan smuj k vychzejcmu slunci (nezle na tom, zda skutenmu i pomyslnmu). Tato st se opr o jgov pojet vzjemnho psoben tla a psychiky. Lidstvo neekalo na jginy ani na modern psychologii, aby zjistilo, e jakkoli psychick stav, jakkoli emoce se projevuj njakm postojem. V modern terminologii m kad citov pohnut sv tlesn vyjden. Plat to u zvat: pes projevuje radost vrtnm ocasu. U koky pohyby ocasu naopak vyjaduj podrdn a neklid. U lovka, tebae pohyb nahradila e, zstv rovn neobyejn psobivm vyjadovacm prostedkem. Mim asto dosahuje pohybovm vyjdenm silnjho inku ne promlouvajc herec. Je-li dobe znmo, e tlo tak posunky, pohyby a drenm tla vyjaduje duevn hnut, opan reakce, toti to, e dren tla podmiuje psychick stav, se u tak bn neuznv a nevyuv. Hufeland, velk znalec lidsk povahy, trudomyslnm lidem doporuoval, aby se postavili ped zrcadlo a smli se, protoe psychiku rychle prostoup pocit odpovdajc tomuto tlesnmu vrazu. Tato st cvien se zakld na tomto principu zvratnosti pi vzjemnm psoben tla na psychiku. Onen pohyb na uvtanou, v nj vyst cvien pi zadrovn dechu, je gestem pijet a oteven se vesmru. Rozevt takto nru, to je, ne, radji nepopisovat, jak pedstavy tento postoj vzbuzuje! Bute vnmav, intuitivn, to je ve! Zatmco se zadrenm dechem a zavenma oima naslouchte psychick odezv tto mudry, pedstavujte si vychzejc slunce,

sytte se jeho paprsky, nechvte se prozaovat vesmrnou ivotn energi. Toto cvien se nesm intelektualizovat; vnitn postoj mus vzniknout sm od sebe. Tlo i dui pak zaplav asn uvolnn. Brada n vzhru, smuje ke slunci (skutenmu i pomyslnmu). Krn a jov svaly zstvaj uvolnn stejn tak jako svaly pa a pedlokt (v mon me). Zpst i prsty takt. Psychick klima, kter se nkdy projevuje u pi prvnm zadren dechu, se kadm opakovnm zesiluje. Proto se m prnamudra provdt alespo ptkrt.

Soustedn pi vdechu
Pi vdechu se soustete na pln a pomal vyprazdovn plic; prociujte jednotliv sti tla, kolem nich pejdj dlan.

m
Toto cvien doprovz pranava, to jest tich m. Pi ndechu naslouchejte, jak ve vs zn dlouh m Bhem zadren dechu mete bu zachovvat naprost vnitn mlen (tedy bez slabiky m) a jen si pedstavovat slunce, abyste soustedili veker psychick sly, nebo v duchu vyslovujte: nti, nti, nth. [nti znamen mr. Je lep pouvat tento sanskrtsk vraz (foneticky n ty) s prothlm n s nslednou slabikou ty. n ty!] Bhem vdechu vnitn naslouchejte slabice m. Na zatku, to jest pi ncviku tohoto cvien, asi nedokete souasn vykonat pohyb, soustedit se na vechny sti tla a jet naslouchat slabice m! Po urit praxi to zvldnete bez obt. Pedevm si muste sprvn osvojit vnj pohyby, kter mus plynout, nesm bt keovit i trhav, ale mus na sebe ladn navazovat. Na zatku je uiten cviit ped zrcadlem, abyste mohli kontrolovat pohyby pa a ujistili se, jsou-li ladn: to je velice dleit. Trhav pohyby se odrej ve vnitnm rozpoloen. Vechny etapy cvien mus bt plynul. Kdy si osvojte jednotliv pohyby, soustete se na

jednotliv sti tla a pak si pedstavujte, e z prst vyzauje prna. Slabiku m pipojte nakonec.

Blahodrn inky
Abyste posoudili, nakolik je toto cvien inn, sta je provst nkolikrt po sob a pak narz znehybnt s dlanmi v kln. Ihned si povimnete, jak je bhem prnamudry ndech harmonitj, hlub a pjemnj. Uvdomovat si dchn je snadnj, vdom je schopnj se soustedit. Bhem zadren dechu se dostavuje pocit mru, klidu a vyrovnanosti. Pochopte, e se mus cviit o samot, protoe ptomnost jakhokoli svdka by vs ruila. Zejmna bhem posledn etapy uvolnn tv vyjaduje vnitn rozpoloen a podl se na klidu a pohod. Tm spe je nemysliteln provdt toto cvien veejn. Nezasvcen by je povaovali za smn, protoe by jim unikal jeho vznam. Proto mudrci vdom doporuovali provdt toto cvien v tajnosti. S nikm o nm nehovote, nesvujte se jinmu kovi ani va drah polovice! Prnamudra mus zstat va dvrnou zleitost, aby neztratila nic ze sv psobnosti. Provdt je veejn je mon jedin pi vuce, napklad na kurzech. Ale i v tomto ppad okamit vyctte, e pi spolenm cvien nelze doshnout nleit intenzity proitku. Jedin skuten mistr by svou ptomnost mohl uvolnit citov obsah prnamudry u nkolika k souasn.

19. Kontrola bin stny

sany, pes to, e jsou tak poetn, se opraj o nkolik mlo zkladnch princip: nehybnost, kontrolu dchn, nensilnost, protaen sval a vnitn soustednosti. Opomjet i pehlet by jen jedin z tchto prvk by umenovalo innost poloh. Stejn je tomu u prnjmy a jgovho dchn, jejich pilem je aktivn innost bin stny, kter ovlivuje prbh dchn a podmiuje jeho innost. Kontrola bin stny dovoluje jginovi libovoln mnit napt v bie a hrudnku, co vyvolv zvan odezvy. Proto by bylo politovnhodn a to je slab slovo! , aby zpadn k o tto kontrole vbec nic nevdl. Na Zpad je dobe znm technika plnho jgovho dchn, ale pesn a pln pouen o neobyejn aktivn loze bin stny prakticky chyb. Je to pouen tm nezbytnj, m se techniky prnjmy li od zpadnch pedstav, e

bin stna mus zstat pi dchn pasivn a uvolnn. Kdy bin stna bez odporu povoluje tlaku, kterm brnice psob na vnitn orgny, umouje bin dchn, ktermu se tak mimochodem k proto, e je doprovz uvolnn bicha. Jak se na Zpad dosplo k tomu, e se vychvaluje bin dchn s uvolnnou bin stnou? Mm dojem, e je to dsledek atletick techniky dchn, tm vlun ebernho. Oba nrtky, kter jsem si vypjil z prce vnovan dechov rehabilitaci, to ukazuj.

Autor, jeho jmno neuvedu, prvem odmt atletick dchn, kter prost a jednodue odstrauje bin dchn; nahrazuje je binm dchnm. Toto dchn je bezpochyby lep ne dchn atlet, protoe umouje plnj a pirozenj ndech. Nicmn pi cvien prnjmy m adu nevhod. Vlivem podobnch dl a bez pesnch pokyn se i u mnoha k jgy rozila pedstava o loze

bin stny, podle n se bhem bin fze ndechu mus bin stna uvolnit a bicho nafouknout. Hlavn mui dchaj tmto zpsobem, protoe enm v tom brn snaha lbit se (thl linie!): velice nerady uvoluj bin stnu, aby nemly bicho. Ven dmy, thlou linii jsem dal do uvozovek bez ironie, protoe vae starost o vzhled vs pibliuje pravd vc ne pny, kte bin stnu nechvaj ochabnout. Mon by bylo lep pejmenovat bin fzi na brnin fzi. Tato brnin fze jgovho dchn je nejdleitj; pesto je nejen mon, ale dokonce naprosto nutn provdt kontrolu bin stny. Prnjma je bez aktivn kontroly bin stny nemysliteln a my si te spolen probereme vechno. Abychom pochopili, co se dje mechanicky, pirovnejme trup k vlci rozdlenmu na nepoddajnou hrudn st a tvrnou st bin; jeho tvrnost zce zvis na tonusu bin stny. Ta je tvrn a kontrolovateln vl a jej innost se odr na vech dechovch pochodech. V tomto vlci si pedstavte pst, kter se pohybuje odshora dol: brnici. Je mimochodem pekvapiv zjistit, jak mlo lid v, e njak brnice vbec existuje, a mezi osobami, kter vd, e ji maj, je jen mlo tch, kdo znaj jej sprvn tvar, umstn a mru jejch pohyb. Mme-li vit doktoru A. Salmanoffovi, pak i st lka podceuje jej vznam: Pbh o patofyziologii brnice je smn a souasn velice smutn. Klinick praxe zajist dobe zn brnin znt pohrudnice, brnin ochrnut, brnin vedy. Celkem bezvznamn sval, kter m hlavn lohu pi dchn, tak bv zmiovn jen letmo []. V lkask literatue se patofyziologick loha brnice pi vzniku chronickch onemocnn zcela opomj a pehl. Podvejme se na brnici ble a pokusme se posoudit jej vztah k rznm funkcm organismu. Ve zdravm organismu se brnice osmnctkrt za minutu vychl o tyi centimetry nahoru a tyi centimetry dol. Pohybuje se v prmru v rozpt osmi centimetr. Osmnct pohyb za minutu, tedy 1000 za hodinu a 24000 za den! Zvate na okamik vykonanou prci tohoto svalu s rozshlm povrchem, nejmocnjho svalu naeho tla, kter se poniuje na dokonal erpadlo stlaujc jtra, slezinu a steva a podporujc

portln a abdominln obh krve. Kdy brnice stlauje krevn a mzn cvy bicha, urychluje iln obh od bicha k hrudnku: je to druh, iln srdce. Poet pohyb brnice za minutu odpovd tvrtin potu der srdce. Jej dynamick psoben je vak mnohem mocnj, ne je tomu u srdench sval, protoe povrch tohoto erpadla je daleko vt a vyvolv silnj propulzi ne srdce. Sta si jedenkrt pedstavit povrch brnice, abychom pijali za svj fakt, e v tomto svalu mme pinejmenm druh srdce, mon i nco vc.

V laboratoch konen fyziologov zanaj zjiovat, jak je skuten stav hraninho krevnho prtoku souasn se srdenm a jak je loha brnice pi odvodu krve z jater a sleziny, kter za uritch podmnek a napklad v zimnm obdob mohou zadrovat ticet a padest procent obhajc krve; jak je el tto brnin pumpy pi propulzi lymfy k hrudnmu kanlku a loha brnice pi

soustavnm stlaovn stevnch klk (24000krt za den) jedinho msta pi celkovm metabolismu , kde dochz k tajupln promn vstebanch vivnch ltek urench pro tkn a buky. Brnice je dobr a vkonn mln nepostradateln pro vivu organismu. Kdy brnice systematicky stlauje jtra, usnaduje a snad i d vtok lue, zabezpeuje krevn obh v jtrech a nepmo psob na veker jejich funkce: glykogenickou, urikopoetickou, antitoxickou, lipopexickou, proteopexickou atd. Jestlie nechceme zapomenout na lohu brnice pro fyziologii jater, pochopme snadno relativn hodnotu, je mohou mt rzn funkce pi vyetovn jater, protoe za rozhodujc se bohuel pijmaj testy a vsledky zkouek provedench na samotnch jtrech a ta existuj pouze v pedstavch lid, kte pracuj v laboratoch. Kdy se zlep funkce brnice, vdycky se zlep funkce jater, a to i navzdory neradostnm testm. Uvidme, e brnice me pln zastvat svou lohu, pouze kdy se brnin dchn provd s kontrolovanou bin stnou. Prozkoumejme nejprve, co se dje, kdy se brnin fze uskuteuje s uvolnnou bin stnou, potom s kontrolovanou. Tento rozdl ukazuj obrzky dole.

A. Situace na konci vdechu bez kontroly bin stny.

Brnice je v horn poloze, bin svaly pouze sledovaly vdech a zadruj vnitn orgny; nenastal nucen vdech. Bin dutina se stala vejitou. Bin stna nen napjat, vnitn orgny se nevystavuj vnmu tlaku.

B. Brnice na konci ndechu bez kontroly bin stny.

Po hraninm ndechu bez kontroly bin stny kles brnice a spodn st plic se sprvn naplnila vzduchem. Cle: nadechnout maximln obsah vzduchu do spodn sti plic poklesnutm a zplotnm brnice, je dosaeno. Povimnme si u nyn, e bin dutina, na zatku vejit, se promnila ve zplotl balon (odtud

nzev nafoukl bicho), ale jej objem se prakticky nezmnil: vnitn orgny prost poklesly dol a dopedu. Po uritm ase z toho me vniknout stl deformace bin stny a bicha. Dchn je stle vc bin, co m nepjemn dsledky, kter si v tto kapitole podrobn popeme. Vnitn orgny jsou abnormln pekrveny a zpomaluj krevn obh, vechny biologick pochody jsou tlumeny. Tento zpsob dchn, kter se ani za normlnch podmnek nedoporuuje, je pi prnjm nepijateln, protoe krom jinch nevhod potlauje hrudn a klavikulrn dchn. Oba nsledujc obrzky ukazuj sprvn zpsob dchn, to znamen s kontrolovanou bin stnou.

C. pln vdech s kontrolovanou bin stnou.

Na konci vdechu staen bin stna (nebyla ostatn uvolnna ani bhem ndechu) stlauje bin orgny dozadu a nahoru, napomh vstupu hraninho pstu a podporuje maximln vypuzen zbytkovho vzduchu. Tato innost bin stny zvyuje vnitrobin a vnitrohrudn tlak. Vnitn orgny jako stlaen mosk houby jsou zbaveny pebytku krve, obnovuj svj tvar a obvykl objem.

D. Jgov ndech s kontrolou bin stny.

Bhem ndechu brnice-jako pst postupn kles; na konci ndechu je v doln poloze jako u ndechu bez kontroly bin stny (obrzek B). V objemu nadechnutho vzduchu proto nen rozdl,

tebae pi klesn brnice kladla bin stna prun odpor, msto aby ochable povolila vnitnostem zatlaovanm brnic. Pod pupkem zstv bin stna stle staen (nikoli vak keovit!). Nad pupkem trochu povoluje, ale stle kontroluje vnitn orgny a vyvj na n tlak. V pozicch C a D je proto objem bin dutiny men ne v polohch A a B. Bicho se nedeformuje: tento objem (C a D) je idelnm objemem. Pirozen provitost umouje splasknut vnitnch orgn, je obnov svj normln tvar a objem. Protichdnost (vyznaen ipkami) mezi tlakem brnice a odporem bin stny navc zvyuje vnitrobin tlak, co masruje a vrazn povzbuzuje vnitn orgny. Veker funkce jsou fyziologicky stimulovny a z toho vyplv posilnn vekerch ivotnch pochod. Jedin bin ndech provzen kontrolou bin stny tak umouje sprvn proveden hrudn a klavikulrn neboli mitrln fze.

Tyto ti fze plnho jgovho dchn se proto mohou dokonale zavrit jenom pi stl kontrole bin stny. Tm spe, e jedin tento zpsob dchn dodv prnjm vekerou innost a vznam. Brnin ndech s kontrolovanou bin stnou vyvauje bin a hrudn fzi.

Fyziologick odezvy
Aktivn lohu bin stny pipomnla pouze Jgammmsa rmata Kuvalajnandy, zakladatele Institutu pro vdeck vzkum jgy v Lnavle, v seitu z roku 1930, kter je nyn rozebrn. Uvdme zde peklad jeho zsadn sti: Pro pochopen fyziologie jgovch cvien urench k duchovnmu rozvoji m pi provdn prnjmy studium tlakovch zmn obrovskou dleitost. Metody jgy k probuzen kundalin charakterizuj zejmna dv vci. Tkaj se bu prodlouen ptee a jejch pvsk, nebo pvodu velkho mnostv krve do tkn okolo

ptee, hlavn do pnevn a bedern krajiny. Bhem cvien prnjmy (s kontrolovanou bin stnou) se protaen ptee dosahuje stahovnm brnice, zejmna innost jejch dvou krura. 16 Po co nejhlubm ndechu, kdy je brnice maximln staena a zaujm nejni polohu, je odtlaovna nahoru velkmi pmmi svaly (uprosted bicha), kter stlauj vnitnosti. Tento tlak se stetv se stahovanou brnic a jejmi dvma krura. Tm je zajitn stl tah, kter psob na pte a pilehl oblasti. Vidme, e za probuzen kundalin odpovd jak zven vnitrobin tlak vytven bhem cvien prnjmy innost a reakc anatomickch st, tak tah nahoru obou krura. Udret bhem cvien prnjmy kontrolovanou a staenou bin stnu znan zesiluje tlakov rozdl v trupu mezi bichem a okolnm prostorem v hrudnku, tedy v plicch. Souboj klesajc brnice a odporujc bin stny pmo psob na bin svaly, ale nem vliv na hrudnk. Strun: na bin rovni zven tlak; na hrudn rovni pi ndechu podtlak (jinak by vnj vzduch nemohl proniknout do plic). Rozdl mezi kladnm zvenm tlakem v bie a normlnm podtlakem v hrudnku m velice dleit dsledky na krevn obh. Ob rovn oddluje brnin klenba, kterou vak prochzej kanlky, hlavn doln dut la, je odvd iln krev z tla pod brnic, to jest ze vech binch orgn. Tato doln dut la pedstavuje pro vnitrobin tlak ventil. Kdy se stla balnek naplnn tekutinou, zvyuje se v nm tlak; m-li ale takov balnek nahoe otvor, bude z nj po stlaen stkat tekutina. Bicho si pon jako balnek, v nm je doln dut la jeho otvorem. Tlak psobc na bin vnitnosti stetnutm brnice a binho svalstva popohn iln krev z vnitnost pod brnic do hrudn sti. iln krev proto nestoj ve vnitnostech, ale prt skrze brnici k srdci, kter ji ene do plic, v nich se uvoluje pebyten C02, a ve se opt s kyslkem a pranou. Vechno se odehrv, jako by Krura je mnon slo od krus, kter zde oznauje dv vazivov prodlouen od brnin kupole spojen s bedernmi obratly. Jsou to skuten pile brnin klenby.
16

hrudnk doslova nasval krev z doln sti; toto nasvn je mrn tlakovmu rozdlu mezi obma rovnmi. Dchn s kontrolovanou bin stnou znan urychluje obh iln krve v bie, a tm koneckonc v celm organismu. Dky tomuto mocnmu zintenzvnn innosti se do celkovho krevnho obhu opt dostv obrovsk mnostv stagnujc krve, je je v plicch proiovna a opt odeslna do obhu: je tak oivovn cel organismus. Vrame se k srdci. Bylo bohuel zjitno, e polovina obyvatel prmyslovch zem m kardiovaskulrn pote, a lze se ptt, nen-li takov dchn pro kardiaky nebezpen. Nikoli, naopak, protoe tento pokles brnice srdci ulehuje: ani v jedinm okamiku nen stlaovno. Aktivace vracejc se iln krve odlehuje jeho prci. Proto lkai z laboratoe v Lnavle tvrd: Prnjma je jedno z nejlepch cvien pro slab srdce a oslaben plce. Kdy je fyziologie prnjmy dobe pochopena a prnjma dobe pouvna, dosahuje se asnch vsledk. Pesto upesuj, e kardiaci a osoby se slabmi plcemi mus bt pi zadrovn dechu opatrn (viz 14. kapitola, str. 114, kontraindikace pro kumbhaku). Dalo by se namtnout, e popohn-li petlak v bie iln krev nahoru doln dutou lou, mus stejn petlak brnit ptoku tepenn krve proudc do bicha bin aortou, aby j zsobila celou st tla pod brnic. Oba vlivy se mly vzjemn ruit. Ve skutenosti tomu tak nen. Vysvtlm to: protoe krev obh v uzavenm okruhu, jakkoli urychlen prtoku v ktermkoli jeho mst urychluje obh v jeho celku.17 Vnitrohrudn petlak nezplouje aortu, protoe tepny maj dosti tuhou obalovou vrstvu, aby mechanicky takovmu tlakovmu zven odolaly. Srdce nemus podvat zven vkon, aby se krev dostala do spodn sti stlaenho bicha, protoe tepenn krev je do tchto orgn, vytlauje-li se iln krev nahoru, tm nasvna. Srdce tak pracuje za nejlepch podmnek. M-li nkdo jet njak pochyby, nsledujc dky od badatel z Lnavly je jist rozptl: Opak je tak pravdou. Proto je teba se vyvarovat i sebemenmu zpomalen obhu stlaovnm (napklad zkmi botami, opasky, lmci, ale i pli tsnm prstenem).
17

Pro ndech byla propracovna dv stanoviska. Zpadn dechov tlovchova doporuuje, aby bin svaly byly uvolnny a nafoukly se tlakem vnitnost odtlaovanch dopedu a k doln sti bicha. Technika jgy vyaduje, aby tyto svaly zstaly staen. Zpadn lkai tvrd, e nafoukl bicho dovoluje brnici klesnout jet n, co pr zajiuje vt hrudn kapacitu, tedy ndech s vtm obsahem vzduchu. Podle nich kontrolovan bin stna brn tomuto poklesu brnice a vede k menmu hrudnmu rozen, tud ke snenmu psunu vzduchu. Vykonali jsme mnoho pokus a zjistili jsme, e toto zpadn tvrzen je vce domnnkou ne skutenost. Z tchto pokus jsme vyvodili, e prudk pokles vnitroplicnho tlaku je vt pi ndechu s kontrolovanou bin stnou ne pi ndechu s uvolnnou. Tyto vsledky ns pivedly k zvru, e plicn kapacita se bhem ndechu s kontrolovanou bin stnou zvtuje mnohem vc ne s uvolnnm a nafouklm bichem. A to je prv ono!

Pi cvien jgy
Vznam kontroly bin stny jsem nejjasnji pochopil bhem cvien v Atngajga Nilajam v Maisuru pod vedenm K. Pattabiho Joise. Spatil jsem tam tohoto uitele kontrolovat napt bhem prnjmy, zejmna stlaovnm palc bin stny nad stydkou sponou, u pon velkch pmch sval, aby se ujistil, e toto napt je sprvn (viz foto). Laborato v Lnavle jsem navtvil: je vybavena zpadn technikou a jej vdeck tm provd pokusy s poadovanou pesnost. Kdy se kontroluje bin stna bhem vech dechovch fz (ndech-vdech-zadren dechu), je zven tlak na hru zcela patrn. Po jedn a dvou minutch tohoto typu dchn se na zatku bn pociuje urit nava binch, ale i meziebernch sval. Pesto m lovk pocit celkov euforie. Pjemn teplo, kter se rozlv po tvch, zaplavuje cel tlo, je znmkou toho, e se povzbudilo bunn dchn.

Jsem pesvden, e plce lpe vou kyslk a prnu, kdy je vnitrobin tlak vy. Staen bin stny pi vdechu, hlavn na jeho konci, navc mnohem lpe vyprazduje plce od zbytkovho vzduchu. Po krtk adaptaci, mnc se podle intenzity cvien a kvality dechovho svalstva, u cvienec nebude uvaovat o jinm dchn.

Jak se uit sm?

Aktivn kontrola bin stny se tk vech fz prnjmy, ale pi zadren dechu s plnmi plcemi je nezbytn. Ped vlastnm uenm sprvn kontroly tohoto svalstva, je uiten se trochu vc seznmit s bin stnou. Tato svalov stna obsahuje nkolik svalovch vrstev, nkter jsou rozloeny ikmo, jin vodorovn i svisle. K nejdleitjm pat vlastn pm svaly, je vedou od stydk krajiny k hrudnku (hrudn kosti a ebrm). Pi kontrolovanm dchn maj hlavn lohu. Vykazuj zeteln rozdl odporu mezi st pod a nad pupkem. st stlaovan mezi pupkem a spodn st hrudn kosti meovitm vbkem, abych ji nazval pravm jmnem klade mnohem men odpor ne doln st bicha. Abyste se o tom pesvdili, sta zadret dech s plnmi plcemi, zpevnit bin stnu a potom se udeit hranou ruky do sti pod pupkem: bez bolesti sn i velice prudk rny. Naproti tomu st nad pupkem bude po mnohem slabm deru bolestiv. Pejdme k praxi! Usednte do polohy lotosu, siddhsany i vadrsany. Narovnejte pte protaenm zdovho svalstva a lehce sklote pnev dopedu. V poloze lotosu je tento sklon automaticky sprvn, kdy se ob kolena dotkaj zem, protoe se mus nathnout prv svaly, je je teba kontrolovat. A u je zaujat poloha jakkoli, zapamatujte si, e je prakticky nemon provdt toto cvien sprvn, jsou-,li zda zakulacen, k emu v tzv, krejovsk poloze (vsed na zemi se zkenma nohama) dochz tm vdycky. Jestlie ani jednu z uvedench san neovldte, mete cviit vsed na nzk idli.

Pro srovnn zante zmrn nesprvnm pokusem. Zhluboka vyprzdnte plce staenm sval bin stny, abyste vypudili posledn zbytky vzduchu. Te se zhluboka nadechujte, uvolnte pitom bin stnu (nesprvn) a pozorujte bicho, kter se dopedu nafukuje jako koen mch: prv tomu muste zabrnit! Tentokrt pejdme ke sprvnmu pokusu! Znovu zhluboka vyprzdnte plce jako pedtm. Na konci vdechu je bin stna pevn: ponechte ji tak. Ne se nadechnete, pitisknte lev ukazovek mezi pupek a stydkou krajinu a prav ukazovek mezi pupek a prsn kost (sternum). Opete se dobe o bicho, abyste si vyzkoueli rozdl odporu. Te se s prsty na uvedench mstech pomalu nadechujte. Doln st bin stny ponechte staenou a bhem celho ndechu pouze lehce roziujte st bin stny nad pupkem. Bin stna klade odpor tlaku vytvenho poklesem brnice, je odtlauje orgny k doln sti a dopedu proti stn bicha. Pod prsty zeteln uctte rozdl odporu v obou stech bin stny. Ndech proto vyaduje urit svalov sil a tento tlak se zcela pen na bin orgny, je jsou vydatn, by nensiln masrovny, a tud posilovny.

Vliv na hrudn a klavikulrn ndech

Kdy na konci vdechu dospje staen brnice, protihr kontrolovan bin stny, do nejniho bodu, zjistte, e hrudn st ndechu se rozebh snadnji, samovolnji a ve vtm rozsahu ne s uvolnnou bin stnou a vystouplm bichem. Meziebern svaly, kter jsou jakmsi prodlouenm bin stny, lpe zvedaj a roztahuj ebra: hrudn ko se rozevr. Posledn fze dchn, dchn klavikulrn, se potom lehce a jednodue rozvj a uzavr cel cyklus.

Zadren dechu s plnmi plcemi

Zadrte dech s kontrolovanou bin stnou a dodrujte pitom pravidla pro zadren dechu (musm to pipomnat?). Pi zadren dechu je zven tlaku v trupu (bie a hrudnku) nejznatejnj.

Ctte potom, e byste mli vzduch uzavt v hrudnku, aby tlak nestoupal nad hlasivkovou trbinu, co se provd dalandharabandhou (viz 22. kapitola, str. 175) Tmto zpsobem se nepekrvuje obliej a tlak zstv vlun v plicch, co jim neme ukodit, protoe se rovnomrn rozkld po celm povrchu plicn membrny (co je asi sto tyicet metr tverench). Tak se podstatn zlepuje kvalita vmny vzduchu.

A bn dchn?
Kontrola bin stny se nemus provdt pouze bhem cvien prnjmy. Normln bn dchn by mlo bt tmto jgovm dchnm s kontrolovanou bin stnou, tebae v mrnj podob. Kdy si bhem dne na n vzpomenete, zpevnte bin stnu, pedevm st pod pupkem. Hlavn v aut se posate tak, abyste mohli dchat s kontrolovanou bin stnou. Nepostihne vs automobilov pandro (rezerva, jak kaj Amerian), protoe povolen bicho se rychle napluje tukovmi poltky. Dchn s kontrolovanou bin stnou se postupn stane va druhou pirozenost i spe se k n vrtte, protoe jde o to, najt znovu bin tonus pravho pirozenho dchn.

Kontrola ano! Keovit staen ne!

ten by si mohl myslet, e se vracm k atletickmu dchn prsa vypnout, bicho zastrit. Ani v nejmenm! Mezi obma je obrovsk rozdl. Pi atletickm dchn prsa vypnout, bicho zastrit je mon jedin hrudn dchn poppad klavikulrn: brnin fze (nejpodstatnj) prakticky chyb. Na stran druh kontrolovan bin stna neznamen keovit staen. Keovit staen bin stna, tuh jako krun, brn jakmukoli hraninmu dchn. Osoby s hornm (subklavikulrnm) dchnm, zpsobenm keovit staenm bichem, jsou neustle napjat, naplnny zkost, maj seven hrdlo a keovit staen solrn plexus. Maj vtinou kehk zdrav, jsou zimomiv, patn trv, jsou asto huben v dsledku nesprvnho vstebvnm potravy.

patn sp a jsou nchyln k migrnm. Subklavikulrn dchn nedostaten provtrv plce, sniuje fyzickou a nervovou odolnost, zkracuje ivot. Tuh bin stna asto navc skrv ucpan steva (keovitou stevn zcpu). sany je mohou uvolnit, ale jedin jgov dchn s relaxac jim me inn pomoci. Tyto osoby se v prv ad mus nauit relaxovat bin stnu a pohybovat brnic. Kdy budou mn napjat a schopn uvolnit bin stnu a pohybovat brnic, cvien san jim pinese maximln dobrodin. Relaxace bicha je pro n pedbnou podmnkou k pohyblivosti brnice, zablokovan v horn poloze keovitm staenm bin stny a nedostatenou pohyblivost eber. Relaxace keovit staenho bicha vede k pozoruhodnm dsledkm: odkrvuje se solrn plexus, dchn nabv na rozsahu, uvoluje se ke trvic trubice, zlepuje se trven, zcpa je mn urputn, rozplv se zkostn pocit stsnnosti a miz, zlepuje se spnek. Ne pistoup k prnjm s kontrolovanou bin stnou, mus projt dobm dchn s uvolnnou bin stnou. Vechny daje v knize Um se jgu, str. 34, plat zejmna pro tyto osoby.

Dchn s uvolnnou bin stnou

Podvejme se te, k emu dochz u osob, kter opravdu dchaj pouze bichem a jejich bin stna ochabla a uvolnila se u vtiny mu. Tento stav vede k mnoha nepjemnm dsledkm. Protoe orgny u nic nedr na jejich mstech, tm vynvaj z pnve v beztvarm pytli, jm se stalo bicho. Vnitnosti se stle vtm objemem se pekrvuj a jejich vha stle vc roztahuje bin stnu. Je to bludn kruh! Krevn mstnn zabrauje sprvn funkci orgn. Trvic trubice, zejmna tlust stevo, je peplnna zbytenou zt z nahromadnch zbytk nkolika jdel, ale i z plynovch kapes. Tuky se vrhaj na zbyl upotebiteln obsah. Tito lid tak asto trp zcpou, ale ta je vyvolna malm tonusem tlustho steva pecpanho odpadem, kter u nem slu se vyprazdovat. Podotkm, e dokonce ani obyejn projmadlo se nemus snadno vstebat. Pod-li se projmadlo, kter psob na stevn sliznici, aby

vyvolalo stahy ochablho steva, osob trpc keovitou zcpou, jet ji zhor! Ale vrame se k dchn s kontrolovanou bin stnou. Osobm, jejich bicho je uvolnn, se vesms neda sthnout bin stnu s patinou silou. Mus naped poslit bin svalstvo. Nejinnj jgov prostedek je zastavovat se ve ticeti a edesti stupnch pi zvedm nohou bhem cvien halsany a sarvngsany.18 Po nkolika tdnech zskaj svaly opt svj tonus a bhem cvien prnjmy budou schopny kontrolovat bin stnu.

Guru K. Pattabhi Jois, z Atngajga Nilajam v Maisuru otoen zdy k objektivu, vdycky osobn a neustle kontroluje, jak probh cvien prnjmy, i kdy jde o zkuen ky jako v tomto ppad. Vidme sprvn pln jgov ndech na konci ndechu. Lotos je velice seven, paty proti bichu, ruce poloeny na kolenou se
18

Viz kniha Um se jgu, str. 99 a 136.

dotkaj zem. Pnev je lehce pedklonna, aby tlaila podbiek proti patm. Hrudnk je pln rozen, bicho nen nafoukl, bin stna je kontrolovna. U nelze nadechnout ani centimetr krychlov vzduchu. Povimnte si polohy zataen brady, aby se usnadnila uddaj.

Jsme na konci hlubokho ndechu. k, jen nadechl levou nosn drkou, se pipravuje zadret dech s plnmi plcemi. Uin tak s dalandharabandou. st bicha nad pupkem je prun, ale pevn. Tlak v bie se udruje na vysok rovni. Bicho nen nafoukl, nepesahuje sternum. Peliv si fotografie prohldnte, poskytuj hlavn informace o pesnm prbhu prnjmy. Povimnte si zejmna polohy ptee.

Aby guru zkontroloval napt bin stny, vtlauje palce do bin stny (pesn proti pmm svalm). Fotografie ukazuje kontrolovan bicho: Jenom st nad pupkem se velice lehce nadouv, zatmco vzduch vstupuje do plic. Jde o ndech v polovin brnin fze.

20. Prnick nabjen

Prnjma m za cl zvit, pijmat a vzat prnu, shromaovat ji v uritch centrech a pak tuto energii rozvdt v tle. V tto kapitole se naume prnizovat tlo, a u celkov i sten podle pn. Cvien za tmto elem navrhovan je neobyejn zajmav, protoe je jednoduch, psobiv a bezpen.

Technika
Usednte musm to upesovat? do zvolen sany pro prnjmu. A bude tato pozice jakkoli, naped se ujistte, e pte nen prohnut, ale rovn a svisl.

Ndech (praka) pijmac st

Bhem ndechu, jen je pomal, rovnomrn a pln, soustete vekerou pozornost na proudn vzduchu v nosnch drkch. Soustedn usnaduje pohled na piku nosu, jeho ob chp muste rozliovat. Trochu ilhte: nesmte to pehnt, ne ze strachu ze ilhn, ale kvli nav onho svalstva. Oi jsou tm zaven, co in toto soustedn (kter je uritou formou trtaku) mnohem pjemnj. Tento soustedn pohled nen povinn: pedstavuje jednoduchou pomcku usnadujc koncentraci. Bhem ndechu si pedstavujte, e nosnmi drkami zachycujete prnu v podob ist energie. Abyste si soustedn usnadnili, mete si prnu pedstavit jako svtlo (lut i modr) vstupujc do nosn skoepy. Upesuji, e nesm bt zamovna pedstava a iluze. Vnitn obraz doopravdy pomh vzn prny: tiscilet zkuenosti jgin to dokazuj. Prnjma je psychick a tlesn metoda souasn. Normln vzn prny je, pravda, automatick, jinak bychom nemohli t. Prnickou energii obsaenou ve vzduchu pijm tlo od narozen, ani o tom vme. Pesto nelze provdt prnjmu a nevdt o tom! Geniln objev jgin a pravdpodobn jeden z nejvtch objev uinnch lidstvem

spov v tom, e bdl vdom m vliv na vzn prny a me jej pijmn, uchovvn i obh v organismu zvyovat. Prnjma je mysliteln pouze s aktivn spoluast mysli, je se projevuje koncentrac; jejm nejinnjm prostedkem je pedstava, poppad vybran mantra. Slabika m je z tohoto hlediska ideln. Vrame se ale k naemu cvien. Kdy si jgin pedstavuje, e pijm svtelnou energii nosnmi drkami, skuten zvyuje mnostv vzan prny. Nevm, zda se ji provdly v tomto smru njak vdeck pokusy: nen to ostatn podstatn. Zato vme, e dodrovnm jgovch postup se dosahuje konkrtnch vsledk. Jgini, kte zastavuj technikami prnjmy srdce, se naprosto nezabvaj tm, zda pouvan metody jsou i nejsou vdecky kontrolovateln, leda konenmi vsledky (napklad zznamem elektrokardiografu). Pro n je to pouhopouh potvrzen, nic vc. Jgini praktikuj prnjmu u tisce let a jejm prostednictvm dosahuj blahodrnch ink i bez elektrokardiogramu!

Zadren dechu (kumbhaka) ukldajc st

Na konci pomalho a vdomho ndechu doprovzenho vznm prny na rovni nosn skoepy jemn zadrte dech a uzavete ho v plicch provedenm dalandharabandhy (viz 22. kapitola, str. 175). Pitom zamte soustednou pozornost k aluden krajin a poppad na ni mete spoinout pohledem: pohled nesm zstat upen na pice nosu. Bhem zadren dechu s plnmi plcemi zstv mysl trvale soustedna na danou oblast. Pedstavujte si, dokete-li to, e do tto oblasti vyslte svtlo a energii. Nemete-li si takov obraz vybavit, nevad: nejpodstatnj je zvnitnit se do oblasti mezi dolnm vbkem hrudn kosti a pupkem. Po zadren dechu (jeho trvn nelze urit, protoe zvis na vs a na vaem trninku) uctte nejprve pulzaci a pak reakce bin stny, pedevm v pmch svalech. Projevuj se jako rytmick stahy tchto sval, je se prodluovnm zadren dechu zesiluj. Tuto kumbhaku povinn doprovz mlabandha (staen itnho svrae a perinea). Zmnn

stahy jsou brzy provzeny vibrac v tto oblasti; po celou dobu se do tto oblasti sousteujte a pedstavujte si, e do n ukldte energii. Kdy se zadren dechu stv nepohodln, muste pejt k vdechu.

Vdech (raka) rozvodn st

Vdech je nejpodstatnj st tohoto cvien, protoe pi nm podle sv vle rozvdte proud prny bu do celho organismu, nebo do vybran oblasti. Vdech proto mus bt dlouh, kontrolovan a pln. To pedpokld, e zadren dechu nesm bt pli dlouh. Pomal vdech je ochrann prostedek ped pehnanm zadrenm dechu. Kdy se vm poda kontrolovat pomal vdech, mte jistotu, e jste nepekroili sv monosti. Zatmco vzduch pomalu protk nosnmi drkami (nevydechuje se tedy sty), pedstavujte si, e z oblasti mezi pupkem a hrudn kost vm do celho tla proud prna. Muste ctit tlo jako jeden celek a vyslat do nj prnu. Pi vdechu jet mohou psobit rytmick stahy bin stny: to je normln. Jestlie si z njak dvodu pejete povzbudit nkterou st tla (konetinu i orgn), vete proud prny k vybran oblasti s pedstavou, e do tto sti smuje proud tepla. Napklad si vyvrknete kotnk. Povedete proto prnick proud do bolestiv oblasti provdnm tto prnjmy. Po nkolika minutch v n uctte teplo, je me bt velice intenzivn: to zvis na stupni va vnitn koncentrace. Pocit tepla je rychle vnmn i pi prmrnm soustedn.

Opakovn
Pedchoz popis tvo jednu prnjmu. Proto je teba ji opakovat nkolik minut. Pi nav mete cvien bez jakchkoli pot na chvli peruit a dchat normln. Podstatn je udret pozornost na dchn i pi normlnm dchn. Uvedl jsem pklad vyvrknutho kotnku, ale toto cvien lze zamit tak na rzn orgny. Jestlie

nkoho trp napklad jtra to se me stt i ku jgy povede proud prny do tto bolestiv oblasti. Alespo na Zpad vesms zanme cviit jgu s njakm dluhem, kter je teba postupn splatit: za omyly uplynulch let se plat. Jga usnaduje a urychluje splacen tohoto dluhu!

Kontraindikace
Toto cvieni nem ani jedinou kontraindikaci, protoe nelze peprnizovat njak orgn, stejn jako nen mon bt pespli zdrav! Uveme se skuten ppad: Jedna ptelkyn, kter cviila jgu, se stala obt automobilov nehody; nkolikrt denn po deset minut provdla tuto prnjmu na nemocninm lku. Mla zasaenu jednu ledvinu a pte. K pekvapen vech oetujcch lka se z nehody zotavila neuviteln rychle a bez nsledk.

Psychick inky
Teorie tkajc se prny, nen pi provdn tto prnjmy nezbytn. Zmnil jsem se sice o psychick strnce prnjmy, a v tomto ohledu je dan cvien na hranici mezi tlesnm a psychickm. I kdy si odmyslte vechen dosavadn vklad, budete-li uveden cvien provdt, pinese vm to obrovsk blahodrn inky. Vdom mysl je pi nm pln soustedna a uvoluje hlub vrstvy psychiky; v dsledku toho si pln uvdomujeme vlastn tlo, eho lze jinmi prostedky jen obtn doshnout. Vdom prostupuje cel tlo a tlesn i psychick rovn se harmonicky propojuj. Tato prnjma oduevuje tlo, co je cl i sama podstata hathajgy. Tato prnjma pedstavuje zatek meditace, a kdy ji provozujeme, po nkolika minutch se dostaneme do stavu velice blzkmu hlubok meditaci. Meditace nespov v tom nco dlat, ale dt nemu voln prbh. Meditace je jeden stav, a nikoli sled duevnch innost. Ne bezdvodn se prnjma v Patadaliho Atngajze ad mezi sany a ist psychick etapy koncentrace vedouc k nejvymu sjednocen, k samdhi.

Poznmka Toto prnick nabjen se me tak provdt vlee v poloze avsany nebo v posteli.

21. Samavrttiprnjma tvercov prnjma

Prnjma probran v tto kapitole je zcela jedinen, protoe je jednoduch a bezpen a protoe obsahuje vechny vlastnosti tisciletch vdomost odkzanch starovkmi rii. Je dokonce klasitj a bnj ne proslul technika s pomrem jednotlivch fz 1: 4: 2 v dlech pojednvajcch o prnjm. Jejm charakteristickm rysem je, e vechny tyi fze dchn trvaj stejnou dobu.

Sprvn postoj
Usednte do sv oblben pozice vhodn pro prnjmu. Jak vme, podstatn je to, aby pte byla rovn, tlesn vha se rovnomrn rozloila okolo tit v podbiku, mezi pupek a stydkou krajinu, a tlo bylo v pohod. V tto poloze sedte na sedacch kostech. Se zatkem jakhokoli cvien nepospchejte. Dobr je chvli se vnovat sprvn poloze ptee, je zajiuje stabilitu vyluujc veker ruiv staen sval. Hlava na vrcholku ptee zstv jako vdycky v rovnovn poloze. Nkolikrt si uvdomte postaven ptee. Obratel po obratli ji od kov kosti nahoru napimujte, a tam, kde atlas a epovec (krn obratle) podpraj lebku s jejm cennm obsahem. Ponechte soustednou mysl prochzet podl ptee odspoda nahoru, odshora dol jako kabinu vtahu. Krom toho, e tm po dobu cvien zajiujete pjemn pocit v celm tle, u toto pedbn soustedn pispv k zvnitnn mysli, nutnmu k spnmu vsledku kadho cvien prnjmy.

Vlastn cvien
Zatmco bn a obvykl dchn m pouze dv sti, ndech (praku) a vdech (raku), jga k nim pipojuje zadren dechu (kumbhaku), kter lze provdt s plnmi i przdnmi plcemi. Skuten prnjma zan a s kumbhakou. tvercov prnjma spojuje tyto tyi fze v jedno jedin cvien, v nm kad fze m stejnou dobu trvn.

Rytmus
Pro kad cvien prnjmy je zsadn rytmus. Nejjednodum prostedkem k zajitn tohoto rytmu by bylo napklad potat do esti pi ndechu, na est dob zadret atd. Tebae tento zpsob nen vyloen nesprvn, daleko lep je zajistit tento rytmus tm, e si v duchu opakujeme slabiku m, samozejm krtkou. Soustedit se na slabiku m m tu vhodu, e dovoluje hlubok vnitn pohrouen. Nkdo by mohl namtnout, e kdyby se jedna fze rovnala esti slabikm m, je nutn stejn potat, a tm se nepmo vrtit k potn, jemu jsme se mli vyhnout. Tato nmitka nen odvodnn, protoe existuj postupy dovolujc zachovat urit poet jednotek m rozdlench do skupin i bez potn. Pklad: pedpokldejme, e si zvolte tyi slabiky m jako zkladn rytmus. Sta opakovat dvakrt dv slabiky m. V duchu slyte m-m/m-m: to je jednoduch. U esti to bude mm-m/m-m-m. Mezi skupinou dvou, t i ty slabik m se nemuste dlouho zastavovat. Tento rytmus se brzy ustl sm; lze ho i bez potn vyctit. ci pi tomto cvien asto vnmaj tlukot srdce. V takovm ppad mohou rytmizovat svou tyfzovou prnjmu tm, e ji slad se srdenmi tepy. Je to ideln zpsob, jak postupovat, ale nevnmme-li dery srdce, na vsledku prnjmy to nic nemn.

pln cvien
Nejprve bez potn zhluboka vyprzdnte plce, potom s przdnmi plcemi zadrte dech, napklad po dobu ty slabik m, je doprovzej tyi stahy avinmudry (viz 34. kapitola). Potom se nadechnte (pitom kontrolujte bin stnu) a dodrujte plnou jgovou techniku, piem ndech bude odpovdat tyem slabikm tm. Kdy jsou plce pln, zadrte na dobu ty slabik tm a ty avinmuder dech. Vyprazdujte plce po dobu ty slabik tm s uvolnnm perineem. Cel postup libovoln opakujte bez peruen. Poet slabik tm zvis na dechov kapacit kadho jedince. Pro zatek si vyzkouejte tverec se tymi slabikami m. S nim potem nem toto cvien smysl, protoe osoby, jejich dechov kapacita nedostauje, uin lpe, kdy budou provdt prost pln jgov dchn bez zadren dechu a potn. tvercov prnjma od esti do osmi slabik m pedstavuje prmr. Muste mt as, abyste dobe vyprzdnili plce a pak je bhem aktivn fze cvieni pln naplnili. Sprvn doba trvn je takov, mete-li toto cvien provdt bez navy neomezen dlouho. tvercovou prnjmu obvykle doprovz avinmudra, kter se uskuteuje pi kadm zadren dechu, piem jedno staen odpovd kad v duchu vyslovovan slabice m. Bhem ndechu a vdechu jsou svaly perinea uvolnn.

Soustedn
Zkladem tohoto cvien je soustedn. Udluje mu maximln innost. Vdom mysl mus bt na tuto prnjmu co nejvce soustedna a je teba se vysthat jakhokoli rozptylovn. Na zatku je bn, e je rozptlena, ale muste ji nenavn vracet ke cvien a neztrcet chu. Po urit dob dojde k vnitnmu pohrouen, co je jeden z cl tto prnjmy, kter usnaduje dosaen meditanho stavu (je jeho ideln ppravou). Jak se soustedit? Kam zamit pozornost? Bhem ndechu se sousteujte na slabiku m a na proud vzduchu v nosnch dutinch. Muste ho vst co mon nejhloubji do nosu. Bhem zadren dechu s plnmi plcemi se koncentrujte na slabiku m a stahy avinmudry, poppad i na srden tep. Podstatn je vst pozornost do oblasti stahovan avinmudrou. Synchronn srden dery jsou dleit, ale nikoli nutn doplujc prvek. Bhem vdechu se sousteujte na oteplen vzduch v nosnch drkch vychzejc z plic a na slabiku m.

Zadren dechu s przdnmi plcemi: soustete se na slabiku m a avinmudru (stejn jako pi zadren dechu s plnmi plcemi).

Varianta:
Msto toho, abyste se soustedili na prchod vzduchu v nosnch drkch, mete toto cvien provdt v uddaj a pohrouit se do umu vzduchu, umn zpsobovanho lehkm sevenm hlasivkov trbiny. Toto naslouchn napomh koncentraci.

Doba trvn
U jsem se zmnil, e tvercov prnjma se me provdt, jeli plynul, bez asovho omezen. Upesnme si, e tak dlouho, dokud trv vnitn soustedn na cvien. Jestlie tato prnjma unavuje nebo se stv nepjemnou, muste ji peruit a vrtit se k n pozdji. Lze ji provdt kdykoli, jen bezprostedn po vydatnm jdle ne. Protoe toto cvien ztrc mnoho na sv hodnot, kdy mysl nen soustedna, nesm se nikdy stt mechanickm a nevdomm. Po celou dobu tto prnjmy mus bt mysl co mon nejpozornj; tomuto poadavku se nevymyk ani pijmn prny. Bute bdl! Polospnek je technick chyba, kter je teba se vyvarovat, protoe brn pekroit obtn popsateln, ale doshneme-li jej snadno rozpoznateln prh. Jakmile tento prh pekrote, vdom se ocit ve zvltnm stavu: uvdomujete si veker fze cvien, jste soustedni a pohroueni, ale vnj zvuky u prakticky neslyte i je slyte velice slab, protoe u neru soustedn. Mechanismy vnitn samomluvy, kter ns v obvyklm bdlm stavu nut v duchu hovoit, vypnaj a vdom, oitno od ruivho neklidu logickho uvaovn, se utiuje. Sta potom krek, abyste vstoupili do meditanho stavu, v nm lze vdom pozorovat vlastn mysl i tlo s uritm nadhledem. U nejste ve sv vdom mysli, ale spe za n, pestvte se s n

ztotoovat. Na tto rovni me nastat vnmn hlubokho J, pozorovatele, kter je mimo as, prostor i hranice fyzickho tla.

Vhody tvercov prnjmy

Po prvnm pokusu, by nedokonalm, si uvdomte, jak je toto cvien psobiv a dokonal. Spojuje rytmus, mudru, vnitn soustedn, slabiku m, zadren dechu a kontrolu ivotnch pochod. Je bezpen, dodrujete-li pravidlo absolutnho pohodl bhem zadren dechu; a mete-li toto cvien provdt neomezen dlouho, mte jistotu, e nikdy, ani nevdom, nepekrote svou dechovou kapacitu. Postupn a citliv, tedy bez nebezpe, pipravujete plce k delmu zadren dechu. Muste se ale pesvdit, e rytmus a soustedn jsou mnohem podstatnj ne hrub as zadren, potan na vteiny, ten m pouze vedlej vznam. S jistou prax kad brzy objev vlastn rytmus, jen umouje nejhlub koncentraci, nejlep plynulost a rytmus, kter neunavuje, ale dynamizuje. Z prnickho hlediska je toto cvien asn. Samovoln a rovnomrn rozdluje prnu a rozvd ji do hutnho i jemnho tla. Tebae je zdnliv povzbuzovna avinmudrou pouze mladhraakra, nabj se stejnomrn vechna prnick a psychick energetick centra, co m pro psychofyzickou rovnovhu nejvt vznam. Nkte autoi nedoporuuj jakoukoli koncentraci na centra pod srdcem, zejmna na dolnm konci ptee. Mon maj v uritm smyslu pravdu. Nen vyloueno, e neobyejn dlouh a intenzivn soustedn do tchto oblast mohou mt bez gurua v nkterch ppadech nepjemn nsledky. Tito autoi se obvaj neekanho probuzen tajupln kundalin. Vte mi, e kundalin se tak snadno neprobouz. Kundalin je energie skryt v kad iv bytosti, jako je skryt obrovsk jadern energie v nejobyejnjm kamnku na zahradn cest. To je vdeck fakt. Dal rovn vdeck fakt je, e by se tato energie dala teoreticky uvolnit. Pi nhlm uvolnn energie by tento kamnek mohl vyhodit do povt cel dm. Takov

nebezpe je skuten, vdecky podloen, ale prakticky zcela vylouen. Rodie mohou nechat dti, aby si s tmi kamnky hrly bez obav z atomovho vbuchu. Nejvt nebezpe by bylo rozbit okno! Pi kad pleitosti jsem se na toto neekan probuzen jgin vyptval: vtina mi potvrdila, e toto soustedn nen nebezpen. Jen nkte mli vhrady, ale nedokzali mi vysvtlit, v em pesn tkv skuten nebezpe, jim by se Zapadn uskuteovnm tto koncentrace mohl vystavit. Z osobn zkuenosti i ze zkuenosti dalch k potvrzuji, e jsem nikdy nezjistit nic jinho ne nov, zdrav a vyven rozvjen ivotnho dynamismu a pravho duchovnho ivota. Provdjte toto cvien pesn a kadodenn, pedevm po sanch. Pro po sanch? Jednodue proto, e sany pedstavuj ideln ppravu k prnjm. V Patadaliho Jgaste nsleduje prnjma bezprostedn po sanch, co vbec neznamen, e muste zvldnout vechny sany, abyste mohli cviit nejjednodu cvien prnjmy, tebae v posloupnosti cvien m prnjma sv logick msto hned po sanch. sany zlepuj tlesnou propustnost zvenmu prnickmu obhu a umouj lep ivotaschopnost cel lidsk bytosti vetn psychiky. Proto tvercovou prnjmu provozujte bez obav!

22. Dalandharabandha
Bandha stejn jako dal slova jgovho slovnku jsou do zpadnch evropskch jazyk obtn peloiteln. Bandha znamen souasn: svzat, kontrolovat, uzavt, dret, spojit, sthnout. Pi cvien jgy, zejmna prnjmy, oznauje bandha rzn svalov staen uren k ovlivovn krevnho obhu, nervovho systmu a lz s vnitn sekrec. Tm vechny bandhy zajiuj pedevm kontrolu njakho tlesnho otvoru. Z hlediska jgy maj bandhy za cl probudit a kontrolovat jemn prnick energie, je sdl v tle. Poznali jsme u podrobn uddjnabandhu (nezamovat s uddaj). Z hlediska prnjmy je dalandharabandha pravdpodobn nejdleitj, protoe mus povinn doprovzet kad del zadren dechu (kumbhaku s plnmi plcemi).

Etymologie
Dala znamen s, pletivo, laov. Brada mus bt pititna na prsa, aby uzavela tepennou s krku; to se nazv staen st,19 obtn pro samotn bohy (ivasamhita IV. 60-61-62) citovno Alainem Danilouem, kter upesuje: Brada se opr o trojhelnkovou dutinu ze spojen klnch kost, co v krku vytv tlak na centrum nejvy istoty (viuddhiakru), brn dchn, a jeli zadren dech (kumbhaka), zamezuje tlaku vzduchu psobit nad hlasivkovou trbinu. Podle jinch autor dala znamen nervy, kter prochzej krkem a vedou k mozku. Dhara oznauje tah nahoru. Etymologii, kterou se zde nebudeme zdrovat, nm objasn technika.

19

Upesuji, e tato s oznauje s nd.

Technika
Ne pistoupme k podrobnmu technickmu popisu, nahldnme do klasickch pojednn. Hathajgapradpika popisuje tuto techniku strun ve lku III. 70-77: Kdyk sthl hrdlo, pitiskne mocn bradu na prsa. Tato bandha se nazv daladhara. Pedchz pedasnmu strnut a smrti. Nazv se dalandhara, protoe stlauje nervy vedouc k mozku a zastavuje tok nektaru proudcho dol. Tento text je pomrn znm; veobecn vak znmo nen, e se o daladhae zmiuj upaniady [Jgaumanjupaniad, lk 51): Dalandharabandhou, kter stahuje krn dutinu, se ohnm trven nespaluje nektar, jen stk z lotosu s tiscem okvtnch pltk (mozku), a kontrolou ivotnch energi se probouz kundalin. Kdyby se nkdo pi provdn dalandharabandhy drel tchto popis, stailo by sthnout krn svaly a pitisknout bradu na prsa. V praxi to ale nen tak jednoduch. Pipomnm, e klasick pojednn o hathajze byla zejmna strunmi vtahy, nikoli plnmi a podrobnmi technickmi prukami.

Jak postupovat
Tebae se dalandhara me provdt v kterkoli fzi dchn, popi ji pi zadren dechu s plnmi plcemi: nadechnte se, zadrte dech a polknte sliny; po tomto polknut se zvltnm zpsobem stahuj krn svaly; v tto poloze je sevete a pak sklote bradu na vidlici hrudn kosti (vydut vykrojen horn sti hrudn kosti mezi klnmi kostmi). Podstatn je sprvn sklonit bradu na toto msto, aby se doshlo jedn ze zkladnch podmnek dalandhary, a to protaen krnch obratl, a aby bylo zajitno ideln stlaen krku. Proto jsou klov tyto ti body: - stlaen krku, - staen krnch sval, - protaen krnch obratl. Krn svaly zstvaj staen po celou dobu dalandharabandhy. Kdy se pokuste vydechnout nebo nadechnout, zjistte, e to nen

mon a e dalandharabandha doopravdy uzavr dech v hrudnku. To je rovn zkouka sprvnosti dalandharabandhy. V nkterch ppadech se dalandharabandha provd bhem ndechu i vdechu. Potom je nutn ji lehce uvolnit a povolit hlasivkovou trbinu, aby byl ponechn prchod vzduchu, jen v n vytv charakteristick umn pro uddaj (srov, str. 215). Kdy dalandharabandhu uvat? Dalandhara, jak jsem se zmnil, me doprovzet vechny fze jakhokoli cvien prnjmy, ale mus povinn doprovzet kad del zadren dechu. Dalandhara ve spojen s mlabandhou a uddjnabandhou tvo trajabandhu, trojitou bandhu.

Pro dalandhara?
Z hlediska jgy dalandharabandha upravuje prnick proud v estncti ivotnch centrech, kter te nebudu podrobn rozebrat. Vede prnu k centrm na dolnm konci ptee. Jet o nich pohovome, a budeme studovat akry. Pro tuto chvli posta nsledujc fyziologick vysvtlen, abychom zdvodnili, pro dalandharu provdt. Ta toti vyvolv: 1. Uzaven dechu v hrudnku Pi zadren dechu s plnmi plcemi je mon uzavt nadechnut vzduch napklad stisknutm nosu a rovnm drenm hlavy bez seven hlasivkov trbiny. Vyzkouejte si to a vnmejte, co se dje (nen to nebezpen, kdy se to provd pleitostn a zkusmo), a ponechte tlak vzduchu vystoupit a do nosnch drek. Zaijete zvltn pocit v uch, co vs nepekvap, protoe nos, krk a ui jsou propojen a vzjemn spolu souvis. Pi cvien prnjmy se tento tlak vzduchu nesm dostat nad hlasivkovou trbinu, zejmna do Eustachovy trubice: to je zcela jasn pkaz. Zadret dech a nesklonit pitom hlavu je mon, sthneme-li krk a hlasivkovou trbinu. To sta pro krtkodob zadren dechu. Pro dlouh zadren uzavr dalandhara, bezpenostn zklopka, dech v hrudnku.

2. inek na srdce Bhem zadren dechu, jak jsme si upesnili, se nesm rozbuit srdce. dery se mus naopak zpomalit a ustlit na klidnm, pravidelnm a mocnm rytmu. Abychom porozumli, pro dalandharabandha upravuje srden innost, musme si pedstavit krk; tato strategick oblast obsahuje ctyhodn mnostv tepen, il, nervovch center, ale i ttnou lzu, o n budeme hovoit dle. Abychom toto tma vyerpali, potebovali bychom nkolik kapitol! Pojme k tomu podstatnmu. Kad v, e karotida (krn tepna, krkavice) prochz krkem a tvo nejdleitj krevn cvu pro proplachovn mozku krv (odtud jej ivotn dleit vznam). Po kad stran krku existuj vlastn ti karotidy; tvo rozvtven zkladn karotidy. V krku se maten tepna rozvtvuje a vytv karotickou dutinu, je m tenk stny, a proto je citliv na jakkoli tlak. Z karotickch dutin na kad stran krku je jedna vychzej nervov drhy a jgini vd, e stlaenm tohoto msta se znateln mn innost mozku, tedy vdom stav. ivasamhita (I. 55) popisuje velice nebezpen cvien, kter se me provdt pouze pod pmm a osobnm dohledem zkuenho gurua. Uvdm tento text, abych ukzal, e starovc indit jgini pesn znali psychofyziologick odezvy dalandharabandhy: Jgin mus stlait oba karotick nervy (po obou stranch krku). Tak se projev ist brahma a k poznv blaenost. Nae fyziologie ns u, e v tchto karotickch dutinch jsou nervov zakonen a velice citliv tlakov receptory na jakoukoli tlakovou zmnu v tto oblasti a e kad zven tlaku reflexn vede ke snen tepennho napt a zpomalen srdenho tepu. Prv del zadren dechu zpsobuje zven tohoto tepennho napt a zrychlen srdenho pulzu me dokonce vyvolat buen. Poslnm dalandharabandhy je tud chrnit srdce a cvn systm ped kodlivmi inky dlouhho zadren dechu.

To je fyziologick vysvtlen dalandhary. Jgini zjistili, e stlaen nerv spojench s karotickmi dutinami krom vlivu na tepenn napt a srden tep vytv stav bezvdom, kter nen polospnkem ani mdlobou, ale spe hypnotickm transem. Jgammmsa (IV. 136) k: Tento trans, kontrolovn zkuenmi, zvnituje lidsk vdom a vede k mimosmyslovmu vnmn. Otevraj se jemn svty a osobn vdom se stv stle jemnjm; toto vnmn vede a na prh, za nm se osobn vdom ztrc a jedinec splv s nekonenem. Mechanick stlaen, provdn jginy pomoc prst, mus bt lehk, aby se dotklo pouze tchto nerv: nesmme stlait samotnou tepnu, co by po del dob vyvolalo nedostatek krve v mozku a jeho nezvratn pokozen. Tak, jak je provdj jgini, toto stlaen nerv citeln neovlivuje zavlaovn mozku krv a neme jej proto pokodit. Staen krnch sval bhem dalandharabandhy na tyto nervy jemn psob a ve zmnn jevy se projevuj, ale velice slab. Dalandhara umouje vnmat obh prny a zkliduje psychiku. Popis rznch vdomch stav naznaench ve neznamen, e se jich muste obvat, ani po nich touit. V praxi se objev pouze po

velice dlouh dob cvien, kter je pro obyejnho Zapadan, jen m mlo asu, nedosaiteln. 3. Protaen krn oblasti ptee Je-li brada sprvn sklonna na vidlici hrudn kosti, zeteln vnmte jasn protaen je tedy krnch obratl , je vede a k zdovm svalm. Je-li pte ve sprvn poloze, protaen je psob na mchu a povzbuzuje vechna pten nervov centra. Dky dalandhae uvoluje krn protaen leben nervy velice dleit a psob na mozkomn bulbus, kter obsahuje dchac a srden centra dc vazomotoriku a nkter zkladn ltkov vmny. Je to ivotn uzel, v nm bodnut jehlou zabj! Je to tak vchoz bod parasympatiku. Protaenm je psob dalandhara tak na dchac centrum, je je pi zadren dechu znan podrdno. Ani jsme zachzeli do anatomickch podrobnost, je zajmaj odbornky, chpeme vznam dalandhary a dokeme si pedstavit, jak hlubok odezvy v pslunch oblastech vyvolv. Meme proto dvovat jginm, tm velkm empirikm, a kad zadren dechu doprovzet dalandharabandhou. 4. Stlaen ttn lzy Dleit vliv zpsoben stlaenm krku bradou se projevuje na rovni ttn lzy. Lid se zvenou innost ttn lzy (tedy ti, kte se l, protoe porucha ttn lzy neprojde bez povimnut) nesm dalandharu, ale ani cvien prnjmy provdt; nicmn maj povoleno, a dokonce se jim doporuuje pln jgov dchn.

Dalandharabandha a sarvngsana s halsanou

Tomuto cvien prnjmy mus pedchzet sany. Dalandharabandha se d sprvn a bez navy provdt jen tehdy, provozujete-li pravideln sarvngsanu (polohu svky) a halsanu (polohu pluhu). Tyto dv pozice automaticky vedou k dalandhae a z toho vyplvajcmu protaen je.

Ti, kdo pstuj prnjmu, mus proto tmto dvma polohm vnovat vce asu a provdt je dslednji ne ostatn, dlan tedy mus bt co mon nejvc u lopatek a lokty u sebe, aby krn pte byla kolmo k jej zbvajc sti.

Tento k z Atngajga Nilajam v Maisuru ukazuje dandharabandhu, kter vede ke zvltnmu zakiven ptee, aby vyvolala tah na mchu. Sprvn poloha pnve je dosaena v padmsan, kdy se ob kolena dotkaj zem. Svaly krku jsou bhem dalandhary siln staeny, brada kles do vidlice prsn kosti, nikoli na samotn sternum.

23. Co jsou nd?

Kdy jsem zaal pst tuto kapitolu vnovanou ndm, vzpomnl jsem si na stedn kolu a odpoledn psemn prce, pi nich jsem nad przdnm paprem, s loktem openm o lavici, bradu v dlani a s neptomnm pohledem z okna nebo do stropu marn ekal na inspiraci a okusoval konec plnicho pera. Uvzdychan odvm se to piznat? jsem nenpadn poilhval na spolukv papr. Te mi inspirace k psan nechyb, ale vad mi sloitost tak obshl ltky o ndch, obsahujc pedstavy, tak odlin od toho, co vme na Zpad. Z kterho konce se do toho pustit? Ped patncti lety bych s psanm tto kapitoly paradoxn nevhal! Podloil bych ji pracemi dr. Vasanta G. Releho, napklad jeho knihou The Mysterious Kundalin, v n se pokou pesn sladit klasickou anatomii a fyziologii s anatomi a fyziologi jgy, a pravdpodobn bych napsal, e nd jgin se mohou v naem tle pirovnat k nervovm drhm a akry k rznm plexm. Co by souasn byla i nebyla pravda. Vychzel jsem z pesvden, e nemohou existovat dv fyziologie, a piklonil jsem se k tvrzen, podle nho mohou pedstavy jgin o ndch, akrch atd, odpovdat naim souasnm znalostem anatomie a fyziologie. Dnes jsem si tm mnohem mn jist a piklnm se naopak k souit vdeck fyziologie zpadnho typu, zaloen na objektivnm pozorovn a men, fyziologie, o jej pesnosti nikdo nepochybuje, a odlin, a obdobn anatomie a fyziologie jgy. A kdy tu nebyla jin hypotza, pipadalo mi jasn, e hovo-li klasick texty o 72.000 ndch, urench v organismu k obhu energie, oznauj nervov drhy a penenou energi jsou nervov vzruchy. Protoe jsem se touto otzkou nepestal zabvat, studoval jsem dal star texty a nalezl v nich drazn tvrzen, kter vyluovala domnnku, e nd jsou nervov drhy. Tebae jsem byl zmaten, nebrnilo mi to ve cvien prnjmy podle technik jgy a dosahoval jsem pedpovdanch ink!

Pomlel jsem na to, e tuto otzku obejdu a o loze nd a aker nepojednm, protoe cvien tm stejn nic neztrat na hodnot a innosti. Nemyslm si ale, e na to mm prvo, protoe k tomu, abychom pochopili, jak prnjmy psob, maj rozhodujc vznam. Nejprve se podvejme, jak jsem dospl k tomu, abych neztotooval nd s nervovmi drhami. V pozoruhodnm dle Nadis in Yoga dr. V. Apteho z Institutu v Lnavle stoj: V jgick literatue se nd objevuj asto. To je tak zarejc. Nkter texty naznauj, e nd jsou nervov drhy, ale jin jasn ukazuj, e tomu tak nen. Mezi tmito texty bvaj takov rozpory, e ve stejnm pojednn, kter vychz z pedpokladu, e nd jsou nervov drhy, lze najt odstavce, je tomu protie. Na stran 23 je Apte jet nesmlouvavj: Kad pokus udlit jim (ndm a akrm) njak pesn anatomick vznam je odsouzen k nespchu. (Any attempt to give an anatomical meaning to this is bound to fail). To je pln jasn! Dal autor, jeho povauji za autoritu, lama Anagarika Gvinda, v pozoruhodnm dle Zklady tibetsk mystiky pe: Nd se nemohou ztotoovat s nervovmi drhami. Takov peklady jsou nedorozumnm. Nd nejsou ly, tepny ani nervov drhy. Vyvstv otzka: A co tedy jsou? Mon si pomyslte, e pokud se tato pojednn mezi sebou zjevn neshoduj, pak bude lep otoit strnku a hovoit o nem jinm. Nejde jen o zbyten akademick spor? Jsem naopak pesvden, e tyto znalosti maj obrovsk praktick dosah. Poteboval bych celou knihu, abych o tch zleitostech pojednal, a bylo by bezpochyby jednodu ji napsat, ne se pokouet, jak to te inm, shrnout ve do nkolika strnek. Hned na zatku km, e z psn anatomickho, zpadnho hlediska se touto otzkou zabvat nelze. Souhlasm s nzorem lamy Anagarika Gvindy (kter s nm nepiel prvn!): Vechny pokusy ukazuj, e jgu nelze posuzovat mtky anatomie a fyziologie zaloenmi na pitvch i na experimentln psychologu.

Tento lama se narodil v Nmecku roku 1898 a v osmncti letech vydal prvn knihu o buddhismu. Studoval potom filozofii, umn a archeologii na tech evropskch univerzitch. Dlouho il na Cejlonu a pak v Indii, kde studoval sanskrt. Potom se obrtil k Tibetu. V souasn dob ije se svou enou Li Gtam na pat Himalje. Jsem Ind evropskho pvodu, k. Lid s evropskm vzdlnm, kte maj pstup k hodnovrnm zdrojm, jsou pro lidstvo pokladem. Jako len sekty Kagjpta strvil dvacet sedm let svho ivota studiem tantrickch nauk v poustevnch u nohou tibetskch uitel. Vele doporuuji jeho ve uvedenou knihu nejen k etb, ale tak ke studiu. Umouje porovnat indick a tibetsk pedstavy. Jeho nzor m vhu! Anatomie jgy je ve sv podstat dynamick, protoe popisuje spe dynamick fyziologick a psychologick pochody ne anatomick struktury. Zakld se na vnitnm pozorovn, nikoli na vnjm zkoumn njakho uspodn. Kdy vyjdeme z tohoto dynamickho pojet fyziologie nd, veker rozpory se rozplvaj. Jestlie prna je elektrick energie a obrn jsem ukzal, e tomu tak je (zporn ionty, co nevyluuje jin formy, jako napklad mikromagnetick pole v lidskm tle) , a jestlie povaujeme prnick tlo za utvoen tmito energiemi, budou nd veker vodie tto energie, a jsou jakkoli, a tyto vodie mohou bt rozmanit! Prna vzduchu me psobit pmo na nervov zakonen v nosn skoep, se vzduchem pronikat do plic a pijmna krv obhat s n v tepnch, vlsenicch a ilch. Prna, penen krv a do mozku, se me stt hybnou silou innosti neuron a potom obhat v podob nervovch zchvv motorickmi nervovmi drhami atd. Vychzme-li z tohoto dynamickho pojet prny a nd, nemusme obh prny omezovat na njak zvltn typ vodie, nervov drhy, ly i tepny. Pojednn si potom pestanou protieit a jejich tvrzen se dopluj. Nervov drhy jsou proto vodii prny, ale nejsou jedinmi! Nkte zpadn vdci tuto bioenergii, kterou jga pojmenovala

prna, vytuili a snaili se ji mit pomoc pstroj. sten se jim to podailo. Zejmna Wilhelmu Reichovi, osob v nkterch spoleenskch kruzch kritizovan, ani ne tak pro jeho teorie jako pro obchodn uplatnn, k nmu je chtl vyut. Freudisty mon napadl neprvem! Wielhelm Reich doslova napsal: Penen tto bioenergie se neme omezovat pouze na nervov systm. Je teba spe pipustit, e se pedv vemi tlesnmi membrnami a tekutinami.20 To objasuje otzku nd. Ve stejnm dle (str. 285) uvd: iv organismus obsahuje orgonovou energii v kad buce, j je tvoen, a neustle se sm orgonoticky nabj z atmosfry prostednictvm dchn. erven krevn tlska jsou mikroskopicky modrav, orgonem nabit vezikule; penej biologickou energii od povrchu plicnch alveol ke tknm tla. Chlorofyl rostlin, jen je variantou elezo obsahujc blkoviny, ivoin krve, obsahuje orgon, kter absorbuje pmo z atmosfry a ze slunenho zen. Nahrate orgon pranou a tento text by mohl bt soust njakho jgickho pojednn! Dr. George C. D. Hass v doslovu k Himov pekladu Tincti upaniad poznamenv: Je jasn, e pouitm slova nd mli autoi upaniad na mysli stejn kanlky, je byly podrobn popsny v pojednnch vnovanch jze a dalm tmatm. Tato pojednn povauj nd za obn kanlky rznch ivotodrnch energi v jemnm neboli terickm nositeli, kter existuje jako protivha hmotnho tla v sloit struktue, jm je lidsk organismus. Bylo by tak mon provst srovnn nd s akupunkturnmi drhami. Nkte autoi jsou etbou tchto text pekvapeni. Prvem si mysl, jak se domnvm, e nd jsou zcela hmotn a jsou soust viditelnho, hmatatelnho a fyzickho lidskho tla! Nevidm v tom vak rozpor! Prnick tlo se nesm povaovat za njakho ducha i nehmotn pelud. Prnick tlo je hmotn, stejn jako je hmotn
20

W. Reich, Funkce orgasmu, Praha 1993

elektrick energie, by neviditeln, krom jejch projev, vodi, kabel a elektrick st. Ve starch upaniadch, zejmna v hndgjpaniad a Brhadranjakpaniad, se nd popisuj takto: Jemn tlo je seskupen sedmncti sloek a sdl v tchto ndch. Mohli bychom tento text dokonale pochopit odlienm energie od jejch vodi. Energie, prna, je soust jemnho tla, zatmco jej vodie jsou soust hrubho, molekulrnho tla, kter pitv skalpel. Zpadn anatomie je objektivn, popisuje viditeln a hmatateln sti, pitv, oddluje, td. Anatomie jgy, opakuji, se nezakld na pitvm mrtvol. Je subjektivn, zamen na vnitn pozorovn pochod odehrvajcch se v ivm a vdomm lidskm tle. Jgini dky neobyejn jemn duevn koncentraci upen na fyziologick pochody odvjejc se v jejich vlastnm organismu vnmaj, jak do nich vstupuje prna, a jsou schopni ve svm tle sledovat drhu tto energie. Pmo vnmaj, jak se petv, obh, shromauje. Tato energie me postupn vyuvat skuten a objektivn anatomick a fyziologick nosie, a se mezi sebou jakkoli li. Jgini mezi tmito energetickmi nosii nerozliuj. Pipomnm pklad elektrick energie v dom: neobh pouze elektrickm vedenm; me je opustit rovkou a stt se svtelnou energi. Me tak uzemnnm proudit vodovodnm potrubm a ztrcet se v zemi, pohlcovna zpornou hmotou zem. Ten, kdo by byl schopen tuto energii vidt a sledovat ji, by nehledl na jej rzn vodie. Brhadranjakpaniad (IV. 3-20) k: (lovk) m nd. Jsou tisckrt ten ne vlas a jsou naplnny blou, modrou, ervenou nebo zelenou tekutinou.

Shrnut
Meme pipustit, e nd: - prozauj cel hmotn tlo; - nevychzej z tla (jsou tedy anatomick a hmotn); - se li od prnickho tla, ale prnick tlo je v nich obsaeno a funguje jimi. ivasamhita (II. 8) pirovnv nd k lotosovm vlknm (kter prostupuj celou rostlinou) a tvrd, e vedou podl ptee k jejmu dolnmu konci a e je pte podpr. Uvd tak jejich koeny. Lze je tud povaovat za anatomick uspodn a pipustit, e jsou tak nervovmi drhami. Nemlo by se rovn zapomnat na etymologii slova nd, protoe upesuje, e nd znamen kanl, veden, trubici. V Ghrandasamhit jsou nd kanlky, kter vedou ivotodrnou energii vzduchu a do mst, v nich se vyuv pro ivotn dleit pochody, a je jej anatomick stav jakkoli. Znme mnoho ivotn dleitch pochod zasahujcch souasn tepny, ly a nervy, ale nd nelze ztotonit s dnou z nich.21 Protoe clem prnjmy je clevdom kontrola jemnch energi obhajcch v lidskm tle, je dleit vdt, kudy tyto energie probhaj, a hlavn znt jej hlavn obn kanlky.

Kuvalayananda Swami & Shukla: Kuyvalyadhama Samiti, Lonavla 1958.

21

Gorakshasatakam,

24. Hlavn nd
Fyziologie jgy, zaloen na vnitnm tedy subjektivnm pozorovn pochod odehrvajcch se v ivm tle a na obhu energi, nen zdaleka jednoduch. Nae zpadn vda samozejm a asto oprvnn subjektivnm dajm nedvuje, ale u prnjmy byla tato metoda bezpochyby jedin, kterou jgini mli k pozorovn a zkoumn jemnch proud prny ve svm organismu. Upesnme si to a vimnme si, e napklad existuj dva zpsoby, jak objevit drhu sedacho nervu. Zpadn metoda spov v pitvn mrtvoly a sledovn drhy tohoto nervu po cel jeho dlce. Tato metoda je objektivn a nepopirateln. Druhou metodu pouvaj zcela proti sv vli lid postien ischiasem; drhu tohoto nervu ct podl stehna a k palci u nohy, protoe je tento nerv podrdn. Kdy jgini prohloubili svou schopnost vnitnho vnmn, ctili ve svm organismu drhu obhu energie podl nd. Cel jejich jemn fyziologie se zakld na tomto vnitnm pozorovn: pak je znzornili graficky. Prohldnme si dv znzornn nd a aker. Prvn vzbuzuje dvru svou jednoduchost. Pedstavuje frontispice monumentlnho dla Arthura Avalona The Serpent Power. Tebae nebyla pevzata do francouzskho pekladu, nejednomu teni bude dvrn znmo z rznch jinch dl o prnjm. Druh odrazuje svou sloitost. Jde o star pergamen zachycujc drhy hlavnch nd a polohu aker, zkladnch ivotnch bod.

Na tomto vyobrazen se nd ida a pingala k a obtej okolo suumny jako dva hadi okolo Merkurovy hole. Tento obrzek byl pak mnohokrt reprodukovn v literatue o jze. Anangarika Gvinda ve svm uvedenm dle zdrazuje, e v tibetsk tradici o spirlovitm prbhu drhy idy a pingaly nen nikde zmnka.

Dv pedstavu o jejich skuten sloitosti a rozvinutch znalostech jgin, tkajcch se obhu jemnch energi v tle. Obrzek se nesm povaovat za pesn anatomick zobrazen nd, protoe vme, e nd existuj v tle. Autor obrzku, nazvanho prnjma, nakreslil nd pro nzornost mimo tlo. Nejde proto o pesn popis, ale o vzjemn vztahy mezi energetickmi drhami a rozvodnmi centry (akrami). Pipomnm, e nd je mnoho. Krom potu 72000, kter jsem uvedl ve, se nkter pojednn zmiuj o 350000 (ivasamhita). Kdo je spotal? Podle mne nikdo, tato sla se nesm brt doslova, stejn jako u san, jich m bt 84000 (i 8400000?). V jednom dleitm textu (Grakaataka sekty Nth) guru Grakhnth k: Existuje tolik san jako ivch stvoen. Jedin Mahvara (nejvy bh, iva) zn vechny. Z osmdesti ty lakh (jeden lakh = 100000) je pouze osmdest tyi pouitelnch pro lovka. V t dob bezpochyby uitel vyuovali osmdest tyi nejdleitjch san, ale aby ukzali, e jejich vbr je neomezen, tvrdili, e existuje mnoho dalch, teba stotisckrt vc. Stejn je tomu s ndmi. Abychom pedeli zmatku, musme se pesto pokusit udlat si o ndch jasno a rozmotat sple, v n nechybj rozpory klasickch text. Tyto rozpory ns nemus znepokojovat, protoe vme, e v mnoha ppadech vyplvaj z nesprvnho pekladu pvodnho textu. Lze ci, e pekladatel sanskrtskch text nebyli vdycky obeznmeni s jgou, a proto se jim nepodailo pesn pochopit, co chtl autor ci. Na jejich omluvu dodvm, e tyto texty jsou pro nezasvcen asto nepochopiteln. Jsou za tchto podmnek stvajc rozpory pekvapiv? Opak by byl zarejc. Pidrme-li se toho nejpodstatnjho co nm sta , pak se tato pojednn shoduj. Vrame se ke Grakaatace. O ndch upesuje (lk 17-23): 17. Mezi tisci ndmi, kter slou jako kanlky (vodie) prny, se jich sedmdest dva uvd jako dleitch. Z nich je deset zvlt podstatnch. 18. Ida a pingala a tet suumna, ostatn jsou ghandr, hastidihva, pua a davin.

19. Alambua, kuhu a ankhin dest. Tato s nd by mla bt jginm vdycky znma. 20. Ida na lev stran, pingala napravo a suumna uprosted. Ghandr kon v levm oku. 21. Hastidihva kon v pravm oku. Pua v pravm uchu, javin v levm uchu a alambua smuje k stm. 22. Kuhuje nad penisem. ankhin v mladhe (anusu). Tchto deset nd je ureno tmito konci a kad pedstavuje jednu cestu prny. 23. Nd ida, pingala a suumna neustle rozvdj prnu. Pznan jsou pro n vldnouc bostva, ktermi jsou Luna, Slunce a Ohe. Zpaan si mus pedevm zapamatovat tyto ti posledn nd a vdt, e ostatnch sedm se spojuje s tlesnmi otvory a smyslovmi orgny: oima, nosnmi drkami, uima, sty, konenkem, otvorem pohlavnch orgn, co je devt dleitch nd plus dest, bezpochyby nejpodstatnj, je prochz celm tlem od anusu k vlasov ktici, suumna. Ti nejpodstatnj z nich jsou ida a pingala (zanajc v nosnch drkch) a nd uveden naposled, suumna. Pojednn se shoduj v umstn idy nalevo (lev nosn drka) a pingaly napravo (prav nosn drka), odkud vedou dol podl ptee, aby se spojily ve spolenm zdle vech nd, zvanm kanda, kter se podob vejci a je nad penisem a pod pupkem (kov kost?) . Ida spojuje prnickm obhem lev varle (u eny lev vajenk) s levou nosn drkou podl lev strany ptee. Ida je lunrn a nazv se tak andrand (andra = Luna, ha). Pingala je jej vznamov protjek na druh stran. Je to slunen nd (tha = srjand). To m pivd k pojmu polarity. Autoi jednomysln kladou suumnu do mrudandy, co je pte. Omezme se pro tuto chvli na idu a pingalu a o suumn pro jej mimodn vznam z hlediska prnjmy pojednme zvl. Samotn potek idy a pingaly v nosnch drkch ukazuje na jejich osobitou lohu pi cvien prnjmy, protoe kontroluj hlavn vstupn otvory prny do lidskho tla. V zpadn anatomii a fyziologii by se ida a pingala mohly ztotonit s nervovmi zakonenmi v nosnch drkch vedoucmi do mozku a pak sloitou cestou pokraujcmi dvma etzci

sympatickch nervovch uzlin, je se thnou podl ptee ponaje ptenmi obratli. Suumnu lze poppad ztotonit s mchou. Rozdl je vak v jejm potku (anusu), protoe mcha v tto sti tla nezan. Kdy ale vezmeme v vahu, e nervov vlkna ovldajc itn svra propojuj pte s pnevnm parasympatikem, lze pipustit, e mezi anusem a mozkem prostednictvm mchy existuje njak spojen. Zda se uveden nd skuten shoduj s orthosympatickmi etzci a mchou nebo ne, nen pro cvien prnjmy tak dleit, protoe tyto techniky funguj, jak jsou popsny. O mon shod s uvedenmi anatomickmi stmi hovome ist akademicky. Nen vyloueno, e budouc vzkumy objev v souvislosti s idou, pingalou a suumnou jin anatomick drhy, ale to nic nezmn na cvien prnjmy, alespo na prvn pohled.

25. Kaplabhti
Tebae stry22 zaazuj kaplabhti mezi atkriji proiovn , prakticky je toto cvien nedlnou soust prnjmy, v jejm rmci pedstavuje jedno z nejklasitjch cvien, je mus kad k prnjmy znt a provdt.

Etymologie
Toto slovo se skld z kapala, kter znamen lebka, a bhti, sanskrtskho koene znamenajcho rozzit, proistit. Kaplabhti tedy znamen doslova proitn lebky. Lebka oznauje v tomto ppad vzduchov kanlky hlavy: nosn drky, nosn skoepu a dal dutiny, je toto cvien proiuje.

Klasick pojednn o jze, jako je Hathajgapradpika a Ghrandasamhita.

22

Technika
Ne tuto techniku podrobn popeme, rdi bychom upozornili, e existuje nkolik variant. Samotn Ghrandasamhita uvd ti. Poet variant jenom zdrazuje vznam tohoto cvien. Omezme se na dv nejbnj praktick obmny.

Strun popis cvien a pedbn poznmky

Na rozdl od bnho dchn, v nm je aktivn ndech a pasivn vdech, je bhem kaplabhti vdech aktivn a tm prudk a ndech pasivn. Pi cvien prnjmy je navc vdech pomalej (obecn trv dvojnsobnou dobu) ne ndech. Bhem kaplabhti je tomu naopak. Kaplabhti se skld z krtkch dvek prudce vydechovanho vzduchu, po nich nsleduje pasivn ndech.

Pozice:
V mrnjm proveden se toto cvien me provdt v jakkoli pozici vhodn pro prnjmu, to jest v siddhsan, vadrsan nebo v poloze lotosu. Pro dkladnj proveden tohoto cvien, zamen zejmna na dosaen uritch duchovnch cl, je nezbytn poloha lotosu. Ruce jsou v poloze dnamudry.23

Hrudnk
Kaplabhti je ist brnin, tud bin prnjma; pesto v n m hrudnk dleitou lohu, protoe zstv naprosto nehybn. Ped cvienm kaplabhti se vypne hru, kter mus zstat v poloze pi ndechu s roztaenmi ebry. Po cel cvien je hrudnk pokud mono nehybn: to je k jejmu sprvnmu proveden nezbytn podmnka.

23

Viz 29. kapitola, str. 223.

Kdy si bhem cvien povimnete hrudnku, uvidte, e se posledn ebra, by zablokovna, pohybuj. Tento pohyb je nevyhnuteln a pasivn, protoe ho vyvolv tah sval bin stny, spojen s tmito ebry. Kadmu aktivnmu a myslnmu pohybu hrudnku se ale muste vyhnout.

Bin stna
Bin stna je hybnou silou tohoto cvien. Zapomete na daje z kapitoly Kontrola bin stny: vyadovan kontrola pro kaplabhti je naprosto odlin. Abyste se tto prnjm nauili, usednte do sv oblben pozice, a kdy napmte pte a vypnete hru, soustete se na to, co se dje v bie. Peneste tit z hrudnku do podbiku, pod pupek. Te uvolnte bin stnu: bicho vystoup. Prudce sthnte ekl bych dokonce velice prudce svaly bin stny, pedevm velk pm svaly. Toto staen vyvol prudk vypuzen uritho mnostv vzduchu. Okamit pomalu uvolnte bin stnu. Bicho pozvolna vystoup a do plic pasivn a nehlun vnikne urit mnostv vzduchu. Kaplabhti se skld z rychlho sledu tchto prudkch vypuzen vzduchu s nslednm pasivnm ndechem. Bhem pasivnho ndechu pozorn kontrolujte uvolnn bin stny tak, aby vzduch vstupoval pomrn pomalu. Vdech trv asi dv desetiny vteiny, ndech se mn od osmi desetin do t desetin vteiny podle rytmu, v nm se cvien provd (viz ne Vdechov rychlost). Jak poznte, zda je vypuzen dostaten energick a krtk? Upete pohled na nosn chp (mus bt uvolnn): pi vdechu se zeteln a nhle roziuje. Bhem ndechu se nepohybuje. Stahujc se bin stna prudce nar na podbiek smrem ke kov kosti. Stahuje se zejmna spodn st bin stny. Nepokouejte se znovu stahovat bin stnu, abyste se pi kadm vypuzen zbavili vce vzduchu, nebo dleit nen mnostv vydechnutho vzduchu protoe objem je sotva vt ne vydechnut mnostv pi obvyklm dchn , ale sla vypuzen. Ujistte se o n, kdy si pedstavte, e se touto bin stnou prudce udete do podbiku. Nkte ci se

zpotku asto sna stahovat bin stnu co mon nejvc dozadu a dopoutj se chyby tm, e stahuj bin stnu jet jednou. Jin prostedek k vizuln kontrole sprvnho vdechu: posate se ped zrcadlo. Pi vdechu pozorujte, co se dje s krkem a v prohlubni klnch kost (dlcch). Kdy m vdech poadovanou slu, spatte, jak se tyto dlky nadzvedvaj a na okamik se nadouv krk, protoe se zvedaj plce (innost brnice, kter tak stoup vzhru). Provete nov prudk vdech, po nm nsleduje pasivn ndech s pozvolna uvolovanou bin stnou. Kaplabhti se skld jen z rzn dlouhch sri tchto vdech.

Rytmus
Kvalita tohoto cvien zvis na kvalit vdechu, to jest na jeho sle, poet vdech za minutu je a druhoad. Postupn zvyujte vdechovou rychlost a na edest za minutu, potom zrychlujte a k maximlnm sto dvaceti vdechm za minutu. To je ppustn maximum z Lnavly, tebae jsem toto cvien vidl provdt jet rychleji. Kdy se cvien zrychl nad sto dvacet za minutu, je to na kor kvality vdech, a proto souhlasm s doporuenm z Lnavly.

Chyba
Mnoho k se sna vyrovnvat vdech a nsledn ndech. To je nejastj chyba (s novm staenm bin stny). Kdy se sniuje sla vdechu, oslabuje se innost cvien. Ndech mus trvat alespo tikrt dle ne vdech.

Kontrola hlasivkov trbiny

Existuj dva zpsoby, jak kontrolovat smr proudu vydechovanho vzduchu. Lze ho nasmrovat do nosnch drek. Jeho hlasitost je tm stejn jako pi smrkn, ale bez kapesnku. Takov vydechovn je na rovni nosnch drek velice hlun a asto i vychzej hleny: proto si u nosnch drek podrte kapesnk. Takto provdn cvien odvoduje sv pojmenovn: proiovn

lebky. Muste v nm pokraovat, dokud hleny nepestanou vychzet. Kdy v tomto cvien pokraujete, co se jako prnjmy doporuuje, muste potom na rovni hlasivkov trbiny kontrolovat a zpomalovat vdech. K tomu je teba sthnout hlasivkovou trbinu jako pi uddaj, ale mnohem mrnji. Pi vdechu se v hrdle, nikoli v nosnch drkch, vytv lehk um. Ndech je tich. Po nkolika pokusech naleznete sprvnou techniku.

Postupn ncvik
Dalm zkladnm prvkem kaplabhti je poet dvek prudkch vdech. Tak zde se nesm nic uspchat. Kaplabhti je energick cvien; plce si na n mus pozvolna zvykat. Bhem prvnho tdne provdjte srii deseti prudkch vdech (po nich samozejm nsleduje zpomalen ndech). Po prvn srii si na ticet vtein odpoite a dchejte pomalu a plynule. Provete asi ti dvky i srie po deseti. Kad tden pidejte deset vdech, a postupn dospjete ke sto dvaceti (doba trvn je jedna minuta), po nich nsleduje stejn dlouh doba odpoinku. Ti srie po sto dvaceti pedstavuj sprvnou mru. V Indii dosahuj jgini a nkolika stovek vdech. Jako prvn se ve skutenosti unav bin stna. Kdy srovnme kaplabhti s obvyklm dchnm, pi nm dchme sotva dvacetkrt za minutu, je rychlost kaplabhti estinsobn. Kaplabhti je cvien binho, ale velice povrchnho dchn.

Pouit
Kaplabhti by se mlo cviit na zatku prnjmy, ale i ped sanami, aby vypudila zbytkov vzduch z plic a dobe okysliila krev (srv. inky).

Soustedn
Ze zatku se muste soustedit na sprvn provdn samho cvien jako takovho: na slu vdechu, zpomalen ndechu, rychlost provdn, udren nehybnho a vypjatho hrudnku, uvolnn tv (neklebit se!). Potom se soustete na bin oblast pod pupkem, na msto staen sval v okamiku vdechu. Bhem odpoinku se nadle vciujte do tto sti tla.

Bandhy
Ndech a vdech po sob nsleduj bez peruen. Protoe nedochz k zadren dechu, neprovd se daladharabandha. Kdy se toto cvien provd intenzivn (dov nkolik minut), vytv se samovoln a nevdom mlabandha. V takovm ppad je cvien sprvn, jinak nemte tuto bandhu provdt vdom.

Kontraindikace
Toto cvien m stejn omezen jako veker cvien prnjmy. Kad osoba trpc zjevnm zpalem plic je nesm provdt. Kardiaci je vykonvat mohou, ale po dlouh pprav dchn s kontrolovanou bin stnou atd. Rozedma plic (emfyzm) v zsad nen kontraindikac, protoe v takovm ppad u je st zasaen nemoc nevratn a kaplabhti ji neme zhorit. Rozedma plic vak naznauje patn stav plic, kter nabd k velk opatrnosti.

Shrnut
Pozice: Siddhsana, vadrsana i lotos (nutn pro intenzivn provdn). Pte je rovn. Hlava v rovnovn poloze. Po cel cvien je hru vypjata a znehybnna. Cvien:

Bleskov, rzn staen binch sval vypuzuje vzduch. Zpomalen uvolnn binch sval vyvolv pasivn ndech. Pi provdn kaplabhti jsou v innosti pouze bin svaly. Nutno uvolnit tv, zejmna nosn drky. Ndech trv tikrt dle ne vdech vzduchu. Cvien se mus rozdlit na nkolik sri co do potu a rychlosti a postupn dospt ke tem srim po sto dvaceti vypuzench dechu za minutu. Pak je teba si odpoinout a pokraovat. Omyly Hrudnk se podl na cvien. Zvedaj se ramena. Vyrovnv se doba vdechu s ndechem. Stahuje se znovu bicho. Neudr se rovn a nehybn pte. Cvi se nepozorn. Obtuje se sla vdechu rychlosti.

Varianta se stdavm dchnm

Ve ve popsanm kaplabhti jsou nosn drky voln. Kaplabhti lze ale tak provdt pi stdavm dchn se vemi vhodami, je to pin. Kaplabhti se stdavm dchnm existuje ve dvou variantch, z nich ta prvn je jednodu: Varianta I Provdjte kaplabhti podle nvodu, ale uzavete pitom levou nosn drku na pt vdech a ndech. Potom tot provete s pravou nosn drkou pi stejnm potu vdech a ndech. Pokraujte tmto zpsobem do konce srie. Je to cvien snadn. Varianta II V tto obmn se std dchn pi kadm vdechu a ndechu. Toto stdn je vak pro rychlost dchn obtn. Jinmi slovy: - vydechnte a nadechnte se levou nosn drkou (prav je uzavena),

- vydechnte a nadechnte se pravou nosn drkou (lev je uzavena), - vydechnte a nadechnte se levou nosn drkou (prav je uzavena), - vydechnte a nadechnte se pravou nosn drkou (lev je uzavena) atd. po celou srii. Ke kaplabhti se stdavm dchnm pistupte, a kdy budete dobe ovldat normln kaplabhti. K tto variant kaplabhti mete pejt, a se pohyby zcela zautomatizuj a soustedn pozornost bude uvolnn pro pohyby prst. Zante pomalu a ponechte na rychlosti, aby se postupn zvyovala sama. Jinak plat veker ostatn doporuen.

inky kaplabhti
Hlavn inky kaplabhti jsou: Vypuzen zbytkovho vzduchu Ani pln jgov dchn plce zcela nezbav rezidulnho, zneitnho vzduchu, kter v nich zstv i po vdechu. Lze toho vak doshnout rychlm sledem prudkch vdech kaplabhti, tmto zpsobem lze plce dokonale proistit. Kaplabhti je vbornou prevenc proti pznakm tuberkulzy. CO2 Kaplabhti dkladn zbavuje tlo C02, jeho pomr se v krvi rychle sniuje. Ji pi dvou a tminutovm cvien dochz k dokonalmu proitn organismu. Snen pomru C02 v organismu je abnormln, ale blahodrn. Normln obsah C02 se navc velice rychle obnovuje automaticky, kdy perume cvien. Na prvn pohled by se logicky zdlo, e je to cvien zbyten, protoe pomr C02 v krvi se velice zhy vrt na obvyklou rove. Jeho vhodou je, e obh-li krev pomalu a je-li pomr CO2, normln, nezbavuj se buky tak snadno C02, kter produkuj. Doasn, prudk pokles

pomru C02 v krvi dv bukm monost zbavit se rychle vlastnho C02. Kyslk Bhem kaplabhti se krev zrove nasycuje kyslkem. Buky ho rychle vou a uvoluj C02 (viz ve). Z toho vyplv zven bunn innost, dleit pedevm pro civilizovanho lovka, kter vede pli sedav ivot. Kaplabhti povzbuzuje bunn dchn, co se projevuje pocitem tepla v celm tle. lovk ijc ve voln prod se dostaten tlesn namh, aby se automaticky udrovala sprvn metabolick innost jeho bunk. Civilizovan lovk ijc zpomalen potebuje kadodenn dostaten psun kyslku do krve a povzbuzujc douek pro bunn dchn. Krevn obh Nkolikrt jsem u ml pleitost tene upozornit na posln brnice, kter aktivn podporuje krevn obh. M lohu ilnho srdce. Tato funkce je jet dleitj u civilizovanho lovka, jeho svalov innost je mnohem men ne u prodnho lovka, a jeho vratn iln obh se tud neustle zpomaluje, co se bezdn odr na srdenm vkonu tepenn krve. Kaplabhti promuje brnici ve vkonnou pumpu nasvajc iln krev. Veker iln krev se znovu dostv do obhu a je okysliovna. Po dvou i tech minutch cvien vibruj vechny tkn. Cel organismus se rozechvv inkem kaplabhti. Stoupenci kundalinjgy provdj shodlouh cvien kaplabhti, aby povzbudili energetick duchovn centra odpovdajc tto kosmick energii, kter se u obyejnho lovka neprojev. Proto ci, kte cvi jgu s duchovnm clem, se mus provdn kaplabhti a dalch cvien prnjmy vnovat mnohem intenzivnji a dle ne ti, kdo sleduj pouze zdravotn cl! Na Zpad by se pedpokldal opak! Kaplabhti v organismu vyvolv intenzivn prnickou innost, a proto ci, kte cvi kaplabhti dlouh minuty, ji mus provdt v poloze lotosu. Reakce organismu mohou bt velice prudk a

nrazov se projevuj v celm tle. Nohy proto mus bt pevn propleteny v poloze lotosu. Je jasn, e takovto cvien je povoleno pouze pod pmm dohledem zkuenho osvcenho gurua (to je pkaz!). Toto nebezpe je na Zpad teoretick, protoe takov reakce se objevuj a po intenzivnm cvien, kter nen v dosahu Zapadan, jeho bin svaly se unav a vyerpaj ped dosaenm tohoto nebezpenho prahu. Plce Kaplabhti proiuje plce a udruje jejich houbovitou prunost. Vmna plyn probh aktivnji. Brnice Brnice se na kaplabhti podl velice intenzivn, ale pasivn. Na jej innosti se nepodl stahovn jejho svalovho psu: pohyby vytv bin stna, je stlauje bin vnitnosti dozadu a nahoru. Brnice je tak prostednictvm vnitnost ovldna bin stnou. Je aktivn, ale nedochz k svalovm stahm z jej strany. Kaplabhti udruje pohyblivost a prunost brnice, jej ivotn vznam se nesm podceovat. Bin stna Kaplabhti vede ke skvl kontrole vech sval bin stny, zejmna pmch sval, je zskvaj na sle i na prunosti, co je pro kvalitu binho svalstva neobyejn dleit. innost bin stny navc odstrauje na bin stn tukov poltky. Tyto nedouc tkn (celulitida, nadbyten tuk atd.) se pravidelnm cvienm kaplabhti a dalch cvien prnjmy rozpoutj oxidac. Bin orgny Vechny orgny bin dutiny jsou bez vjimky povzbuzovny a fyziologicky masrovny, hlavn trvic trubice a pilehl lzy.

Zlepuje se trven a nedochz k pocitu tkosti po jdle.24 Kaplabhti tak povzbuzuje stevn peristaltiku a psob proti zcp, a keovit i atonick. Nervov systm Kaplabhti vrazn psob na nervov, zvlt neurovegetativn systm. Pekyslien krve spojen se snenm pomrem C02, jen je pirozenm drdidlem dchacho centra, ho utiuje, a to se odr na celm neurovegetativnm systmu. Kaplabhti je pro cel nervov systm skvl posilujc prostedek.

26. Kaplabhti inky na mozek

V pedel kapitole, vnovan kaplabhti, jsme zkoumali veobecn dopad tohoto zkladnho cvien prnjmy. Ten je u sm o sob dostatenm zdvodnnm, abychom toto cvien pravideln provdli. Posiluje se tm cel organismus, protoe toto cvien zvtuje prnick potencil kadho ka. Dleitm bodem, jen si zasluhuje samostatn pojednn, kter najdete ne, jsou inky a vliv kaplabhti, ale i vech cvien prnjmy na krevn obh, a to pedevm na nitromozkov. Dchn mn objem mozku! Tento fakt je dobe znm tm, kdo studovali fyziologii, ale irok veejnost o nm nev. Kad m vce i mn dokonalou pedstavu o tom, jak mozek vypad, ale lid se vesms domnvaj, e je uzaven v lebce, nehybn jako vlask oech ve skopce toto pirovnn se asto pouv pro podobnost mozku k polovin vlaskho oechu. Mozek jako polovina vlaskho oechu se rozdluje na dva laloky a jeho povrch m To neznamen, e se kaplabhti me cviit hned po jdle! Tsn po jdle by se trven naopak naruilo. Uveden inek je tedy nepm.
24

mnoho zvit. Jako vlask oech je mozek uzaven ve skopce, lebce, ale prv vnitek vlaskho oechu se chvje a pohybuje! Pi ndechu, kdy se plce napluj vzduchem, zmenuje mozek objem; pi vdechu naopak objem zvtuje. Rozsah pohybu je mrn dechov innosti. Jeho pohyb je snadno vnmateln na spncch. Na chvli se soustete a provete rychl a hlubok ndech: povimnte si lehkho pocitu snenho tlaku ve spncch. V kadm ppad se mozek chov jako houba, kter se v rytmu dchn zmenuje a napluje. A jako u houby, stdav stlaovan a zase uvolovan, ovlivuje tento dvoj pohyb obh tekutin v mozku, pedevm obh krve. Kdy si uvdomme, e mozek spotebuje nejvc kyslku v tle, okamit pochopme vznam tto skutenosti. pln jgov dchn zvtuje rozsah tto objemov zmny a podporuje proplachovn mozku. Kaplabhti (stejn jako bhastrika) vak tento prtok urychluje v asnm rozsahu. Bn dchn pozmuje mozkov objem asi osmnctkrt za minutu v obou smrech. Pedstavte si, co se dje bhem kaplabhti, pi n dosahuje rytmus sto dvaceti vdech za minutu! Probh prav mas mozku. Mas doprovzen pumpovnm z tepennho obhu, protoe pi vdechu mozek nabobtnv krv. mrn ke sto dvaceti pumpnutm za minutu vhnte do mozku hotov pval krve, jen ho zavlauje, proplachuje, otevr vechny vlsenice a oivuje mozkov buky a lzy s vnitn sekrec, zejmna hypofzu a epifzu, jejich vznam nelze podceovat. A to bez nebezpe, protoe tlak zstv stle v normlnch fyziologickch mezch: zrychluje se pouze obh krve. Tato innost kaplabhti v pravm slova smyslu mozek zavlauje. Dsledky takovhoto proplachovn jsou nedozrn. Mozek, bohat propran kyslkem, je pirozen povzbuzovn, co blahodrn psob na modernho lovka trpcho sedavm zpsobem ivota, lovka, jeho dchn je nedostaten, protoe povrchn, a kter navc dch asto zkaen a zneitn vzduch (oba tyto pojmy nelze zamovat!). Jak je pstup jgy logick! Kdy sany uvoln tlesn klouby, prothnou svaly a ulev nervovm koenm, pipravuj cel organismus, aby pijal dal prnu bez nebezpe prnickho zkratu. sany, doprovzeny vhodnm dchnm, zvyuj mnostv

voln prny v lidskm tle a umouj jej vyven rozdlovn do celho organismu. Prnjma potom k tomu dodv vlastn inky a jet zvyuje vzn prny a nabj akumultory (akry), z nich je prna podle poteby rozvdna do vech orgn. Prnjma pak pmo povzbuzuje mozek, myslc orgn, kter se zbavuje stojat iln krve (i u lovka se sedavm zamstnnm alespo pli pomalu obhajc), a pin mu pliv erstv okyslien krve. Dky kaplabhti probh tato innost ve vt me. Kdy pipomenu etymologii slova kaplabhti, je doslova znamen zc lebka i kter proiuje lebku a jeho obsah, nen skuten vznam slova kaplabhti proitn, vymyt mozku, jen se stv bystrm, probuzenm, prokyslienm? Snate se pijmout tento vznam: kaplabhti oiuje a doslova proiuje mozek! Mozek, tmto zpsobem proplchnut, zavlaen a okyslien, je pipraven k obrovskmu dobrodrustv vnitnho zkoumn psychiky. Jako poslun nstroj, jako ostr iletka bude inn spolupracovat pi cvien koncentrace. Nebo prv v tomto poad sestavil Patadali osm etap! Jasn a bystr mozek me mnohem mn podlehnout nejastj technick pekce (kter peruuje koncentraci a meditaci): polospnku. Povzbuzen mozku, a tud celho centrlnho nervovho systmu se zrychlenm krevnm obhem v tle, vytv zvltn vibraci tla, v nm je kad buka obnovovna, posilovna, rozechvv se ivotem a dynamickou energi. Hlavn inky kaplabhti tak jsou mas mozku, mas celho nervovho systmu. Zmna objemu mozku vak psob tak na obh mozkomnho moku. Abyste si uvdomili posilujc inky kaplabhti, sta, kdy ji napklad po velmi nabitm a unavujcm dni budete provdt ti a tyi minuty (vetn odpoinku). Okamit poctte, jak se nava rozplv a jak jste opt pipraveni k dal innosti. nava a jej toxiny se v tom nejvlastnjm slova smyslu rozpoutj a odplavuj se erstvou krv proudc obrovskou rychlost do mozku. Bhem nkolika minut zskvaj mozkov buky ztracenou ivotaschopnost a jsou opt sv a pouiteln! Proto kaplabhti psob jako jedinen povzbuzuj prostedek mozku. Pi tlesnm cvien a

sportu se dchn tak podle tlesn nmahy zrychluje, ale tato nmaha tm okamit spotebovv zven psun kyslku vdechovanho zrychlenm a dkladnjm dchnm. V jze je pro tlesnou nehybnost svalov vypt minimln a vyuvn kyslku a prny maximln. Proto prnjma et a nabj nae baterie, zatmco sport ns unavuje. Na tom nen nic patnho, protoe tlesnou navu tak potebujeme: je to patrn jedna z vc, kter modernmu lovku chybj nejvc. Prv modern lovk, tm vhradn duevn inn, vak vyaduje od svho mozku a nervovho systmu velice mnoho. Potebuje cvien, jako je kaplabhti, aby toto stl duevn peten vyrovnal. A ije sport a tak kaplabhti! A bhastrika! Provdjme kaplabhti, a msto toho, abychom ili s mozkem plnm toxin, ijme dynamicky a vyrovnan s prozenou lebkou s dobe proitnm a okyslienm mozkem. Pekvap nkoho, e pravideln cvien kaplabhti zlepuje koncentraci a pam, e podporuje duevn schopnosti? Stame se tvoivmi dky kaplabhti!

27. Bhastrika mch

Na indick vesnici je kov vznamn lovk. V kovrn rozdmchv mchem eav uhl, kter rozhavuje elezo. Prv mchu bhastrice vd tato prnjma za sv pojmenovn. Tebae jde o klasick cvien, zstv kolem nho mnoho nejasnost. Dokonce i Ghrandasamhita (lk 75-76) ji vysvtluje velice neurit: Jako se stle nafukuje a stlauje kovsk mch, stejn tak pomalu nadechuje jgin obma nosnmi drkami vzduch a napluje jm bicho; pak ho rychle vyfoukne (a vzduch zvu jako mch). Kdy se tak dvacetkrt nadechne a vydechne, provede kumbhaku (zadren dechu) a vydechne stejnm zpsobem. Nech mudrc provd tuto bhastriku s kumbhakou tikrt. Nikdy neonemocn a bude mt stle dobr zdrav.

Tento popis by mohl tak dobe odpovdat kaplabhti. S kaplabhti m bhastrika ve skutenosti mnoho spolench rys: stv se, e se ob cvien zamuj; nkte uitel je vbec nerozliuj. Jestlie ale porovnme rzn pojet a techniky, zjistme, e mezi obma cvienmi existuje znan rozdl. Podvejte se na srovnvac tabulku na konci tto kapitoly. Kaplabhti se nicmn me povaovat za mrnj podobu bhastriky, a tud za ppravu k tto prnjm.

Technika
Postoj: siddhsana nebo lotos s vylouenm jakkoli jin pozice. Tolerance na zatku: pozic me bt vadrsana, kdy prvn dv nezvldte. Bhem provdn bhastriky se uvd do innosti cel dchac systm. Podstatou bhastriky je pln jgov dchn na ti doby (srv, kniha Um se jgu, str. 34 a nsl.), ale provdn s kontrolovanou bin stnou (srv, str. 143).

Jak se nauit bhastiku: Ve zvolen pozici pi zachovn naprosto rovn a nehybn ptee po cel cvien provdjte co mon nejplnj dchn s kontrolovanou bin stnou; potom zesilte vdech stahovnm bin stny a zrychlete rytmus, ani snte rozsah. Zrychlen mus bt postupn, aby se rozsah dchn nepoddil rychlosti (kter nepekro edest ndech a vdech). Bhem bhastriky vytv lehk uzaven hlasivkov trbiny (uddaj) charakteristick umn. Ke cvien bhastriky mus bt nosn drky naprosto ist a prchodn.

Asi po jedn minut, a doshnete jakhokoli potu staen mchu, muste povinn zadret dech se temi bandhami (trajabandha, str. 258).25 Na zatku nepekraujte tyicet vdech, potom pomalu zvyujte a na edest s tou podmnkou, e pi cvien nepociujete navu, alespo jednu minutu. Zadren dechu pedchz co nejhlub ndech. Dech zadrte a na hranici svch monost pi dodrovn vech ponauen o zadren dechu. Na konci zadren dechu vdechnte nkolik kubickch centimetr vzduchu a pomalu a zhluboka vydechnte pravou nosn drkou (pingalou). Zvnitnn: Bhem zadren dechu s trajabandhou se zvnitnte do oblasti mladhraakry: to je podstatn.

Varianta bhastriky
Bhastriku lze pi zachovn vech uvedench pokyn provdt i se stdavm dchnm. Ndech idou (levou nosn drkou), vdech pingalou (pravou nosn drkou), nov ndech pingalou, vdech idou, dal ndech idou atd. Na zatku muste postupovat pomalu, aby se synchronizovaly pohyby prst ovldajcch stdav dchn s dchnm bhastriky. Tato varianta je jet innj ne dchn v bhastrice. Sm se provdt, a kdy je zkladn cvien dobe zait a pohodln. Maximln rychlost: padest ndech a vdech za minutu.

Obvykle se tato trajabandha provd s przdnmi plcemi, aby se usnadnilo zeslen uddjnabandhy. Tato trajabandha je pro bhastriku charakteristick.

25

Fyziologick inky
Jako vechna cvien prnjmy m bhastrika na organismus velk vliv. Toto intenzivn cvien se mus provdt v rukavikch, hlavn na zatku. Krev se nasycuje kyslkem a vyluuje obrovsk mnostv C02. Krevn pH a obsah C02 se doasn mn. C02 nen jedovat plyn. Je soust normlnho krevnho sloen v pesn stanovenm a pozoruhodn stlm mnostv. Piduen osoby nezachrauje podn kyslku, ale vdechuje se jim C02 (ani je znmo pro, C02 vystupuje v roli zachrnce). Obvykle se pebytek C02 vyluuje krv bhem prchodu plicnmi sklpky. Vylouen znanho mnostv C02 bhem bhastriky (a tak pi kaplabhti) sniuje jeho pomr v krvi. K nejrychlejmu zajitn obvyklho pomru C02 zadrujete dech s plnmi plcemi. Bhastrikou se ale urychlilo bunn dchn, co podncuje ivotaschopnost celho organismu v tom nejvlastnjm slova smyslu. Dal inky bhastriky jsou stejn jako u kaplabhti.

Prnick inky
Z hlediska prnjmy je bhastrika zkladnm cvienm. Bhem samotnho cvien psob rychlej prtok krve v mozku na aktivaci rezonannch center dakry a sahasrraakry. Bhem zadren dechu se aktivuj orgny a rezonann plexy spodnch aker. Zvnitnn bhem zadren dechu jak znmo provdme do oblasti mladhraakry. Pi bhastrice se spojuje prna s apnou a nastv mezi nimi rovnovha. Jejich spojen psob na kundalin (na povzbuzen tvoivch psychickch center lovka). Jinak vede bhastrika prnick energie suumnou, stedovm kanlkem. Vstupu tto energie obvykle brn uzly (doslovn peklad slova granthi). Cvien bhastriky dovoluje uvedenm energim povzbuzenm touto prnjmou uzly prorazit a na rovni individuln integrace stoupat k centrm vedoucm do mozku i spe do jeho jemn podoby, sahasrraakry.

Tato prnjma pedstavuje jedno z nejlepch ppravnch cvien k pratjhe (odtaen smysl) a dhran (jgov koncentraci), kter jsou dalmi etapami jgy.

Opaten
Protoe je bhastrika jedno z nejintenzivnjch cvien jgy nejenom samo o sob, ale tak proto, e pi n dochz k maximlnmu zadren dechu s plnmi plcemi, je nezbytn ji cviit se zdravm rozumem a s mrou. Nespchat! Bhastrika me mt neblah inky na srdce (napklad arytmie), ale tyto zporn dsledky ustvaj, upustme-li od cvien; jsou tedy (natst) vratn. U plic je to nepjemnj, protoe je me postihnout rozedma (emfyzm), kter je nevratn! Pro bezpen provdn se mus bhastrika cviit nensiln. Rychlost nesm bt potenm clem, nezamovat ji s ukvapenost! Rozumnm a pozvolnm ncvikem se plce zvtuj, co jim d monost snet bhastriku pi zachovn opatrnosti bez nebezpe. Zapamatujte si, e plicn sklpky pat mezi nejjemnj tlesn tkn. Pokud jde o srdce, bezpenost zajiuje dalandharabandha svm mocnm staenm krnch sval. Tato tabulka opakuje a srovnv techniku kaplabhti a bhastriky.

28. Udadaj
Uddaj je jedno ze zkladnch cvien prnjmy, nejen samo o sob, ale tak proto, e je to dleit prvek pi cvien san: toto osobit pouit je podrobn popsno na konci tto kapitoly. U kaplabhti nen etymologie obtn, ale u uddaj se vklady mimochodem naprosto protichdn li podle autor. Nkdy se uddaj rozkld na pedponu ud zvedat (srv, uddjnabandha) a daja, co je prastar indick forma pozdravu (napklad dajarama). V irm slova smyslu by uddaj znamenalo to, co se vyjaduje hlasit, protoe tato prnjma nen tich. Jin autoi tvrd, e uddaj znamen to, co vede k spchu nebo vtz, protoe hrudnk se pi nm mus rozit jako hru bojovnka.

Kdo m pravdu? Mon vichni, protoe spojenm umu a rozenm hrudnku se oba zkladn prvky uddaj sdruuj.

Technika
Uddaj jako vlastn prnjmov cvien m dv hlavn podoby, ob klasick a pln, tebae jedna je pro zatenky dostupnj. Ne pojednme o obou podobch, povimnme si, e charakteristick prvek uddaj je sten uzaven hlasivkov trbiny, aby se zpomalil vstup a vstup vzduchu. Zkuste si to! Sthnte krn svaly na zatku krku, na rovni pon klnch kost, a nadechnte se. Ten zpomalenho vzduchu vyvolv tlumen a stl zvuk, kter nevytvej hlasivky ani ten vzduchu o mkk patro jako pi chrpn. Staen hlasivkov trbiny zmrn zuuje vstupn kanlky vzduchu. Cl tohoto stenho zen: viz inky. Ndech stejn jako vdech budou mrn hlasit a prakticky stejnho rozsahu. Kdy se pi cvien san pedepisuje dchat v uddaj, jde o toto sten uzaven hlasivkov trbiny.

Obvykl uddaj
Pozice: Tebae se uddaj me provdt v jakkoli pozici a za jakchkoli okolnost, kdy doprovz cvien san, pak jde vhradn o sten uzaven hlasivkov trbiny. Stv-li se ovem uddaj prnjmou, potom vyaduje pozici siddhsany, polovinho lotosu i lotosu, kter je ze vech nejvhodnj. Vadrsana se povoluje jen zatenkm. Poloha pa m v uddaj zvltn vznam. Mus bt napjaty, hbety rukou proti kolenm. Prsty rukou tvo dnamudru, co znamen mudru zasvcence (viz dal kapitola).

Pte: Pte je ve sprvn poloze, je-li pnev lehce naklonna dopedu, k emu dochz automaticky v poloze lotosu s obma koleny dotkajcmi se zem: bedern st ptee je lehce prohnuta. Ndech (praka): Ndech se provd s kontrolovanou bin stnou (viz str. 143 a nsl.), bude pomal a zejmna hrudn. Jakmile brnice trochu poklesne a setkv se s rostoucm odporem sti kontrolovan bin stny, ndech pokrauje, snate se nadechnout co nejvce vzduchu a maximln rozit ebra. Abyste naplnili plce pln, zvednte horn st hrudnku (klavikulrn ndech). Na konci ndechu u nesm bt mon nadechnout jedin krychlov centimetr vzduchu; hru je iroce vypjata, co ospravedluje pouit pojmenovn vtz. Bhem celho ndechu zstv zopakujme si to hlasivkov trbina seven, vzduch-vytv stejnomrn zvuk stejnho rozsahu, charakteristick pro uddaj. Na konci ndechu zastavte na dv vteiny ne dle dech tm, e uzavete hlasivkovou trbinu, a pak vydechnete. Vdech (raka): Lehce pootevete hlasivkovou trbinu a pak jet rznji sthnte bin stnu, m je sputn vdech, kter doprovz jednotvrn a rovnomrn zvuk jako pi ndechu. Stahujte vdechov hrudn svaly, aby se k sob piblila ebra. Kdy hrudnk poklesne, dokonete vdech, piem kln kosti mus klesnout a zda se nesm zakulatit. Dleit: pte zstv po cel cvien naprosto pevn a nehybn. Vdech mus trvat alespo dvojnsobnou dobu ndechu a aktivnm staenm bin stny muste vypudit veker vzduch. Na konci vdechu zadrte na dv vteiny dech a pak se opt nadechnte, jak je uvedeno ve. Zvnitnn: Po celou dobu cvien se zvnitujte na:

- prchod vzduchu v nosnch drkch, zejmna na klenbu nosn skoepy; - umn vzduchu na rovni hlasivkov trbiny (srov. inky na psychiku). Doba trvn: Provete cyklus minimln deseti ndech a vdech. Odpoite si, pak zopakujte tyi a pt takovch cykl. Uddaj by se mlo provdt kad den. Po cvien dv a ti minuty relaxujte v poloze avsany, dchejte normln. Prna-uddaj Prna-uddaj je nejintenzivnj podoba tto prnjmy a mohou ji cviit pouze pokroilej ci, kte souasn provdj normln uddaj a zadren dechu. Prna-uddaj pedpokld del zadren dechu s plnmi plcemi. Pozice: Siddhsana (kter me bt pohodlnj s malm poltkem pod hdmi, ani to ukod jej innosti) nebo jasn vhodnj poloha lotosu. Lev ruka je opena jako u jednoduchho uddaj v pozici dnamudry. Prav pae je pokrena, aby mohla prsty uzavrat nos jako u techniky stdavho dchn.26 Provete uddaj souasn s dalandharabandhou, i kdy nkte jgini pouvaj dalandharabandhu pouze pi zadren dechu (kumbhaka). Ndech: Ndech provete obma nosnmi drkami, prav ruka je pipravena je uzavt. Pipomnme, e ukazovek a prostednk jsou ohnuty, prav palec uzavr pravou nosn drku, prstenk a malek levou nosn drku. To je obvykl postup. Podle nkterch kol se ukazovek a prostednk opraj o koen nosu.
26

sten seven hlasivkov trbiny: stejn jako u jednoduchho uddaj. Kontrolovan bin stna, hrudn a klavikulrn ndech jako u jednoduchho uddaj. Pi ndechu uvolujte obliejov svaly a dvejte pozor, aby zpomalen probhalo na rovni hlasivkov trbiny, nikoli v nosnch drkch, v nich mus vzduch prochzet pomalu (prudce nadechovat vzduch proti nosn sliznici je zakzno). Ndech bude vdycky stejn pomal jako u jednoduchho uddaj. J osobn dvm pednost cvien s dalandharabandhou bhem vech fz. Zadren dechu (kumbhaka): Zadren dechu, kter bylo u jednoduchho uddaj pouze symbolick, se zde stv hlavnm prvkem cvien a bhem tto fze je nutn dalandhara. Tato bandha bude energick, jinmi slovy, staen krnch sval bude intenzivn, aby zcela uzavelo dchac cesty. Nos je uzaven prsty. Toto zadren dechu bude co nejdel, nutno dodrovat obecn pravidla zadrovn dechu. Hrudnk zstv vypjat ndechovmi svaly. Bhem zadren dechu se snate sthnout bin stnu, abyste odtlaili vnitn orgny k ptei, co jet zvyuje vnitrobin tlak. Kumbhaku mus doprovzet mlabandha. To je velice dleit. Vdech (raka): Zadren dechu mete prodlouit a k lehkmu pocitu vibrace v solrnm plexu, ne dle. Vdech provdme vhradn levou nosn drkou. Doba trvn: snate se o co nejdel vdech; jeho doba bude nejmn dvojnsobnou dobou ndechu. Postupn ncvik umouje dospt a k tynsobn dob, co je konen cl, a cestu k nmu nesmte uspchat. Ndech je tehdy sprvn, kdy zvuk pi uddaj zstv stl a stejnho rozsahu. Vdech bude tak co nejplnj, dokonce nucen. Po krtkm, dvou a tvteinovm zadren dechu s przdnmi plcemi se znovu nadechnte. Nov ndech je zkouka. Nesta, kdy

pohodln zadrte dech a pak plynule a pomalu vydechnete, ale jet se muste dokzat kontrolovan nadechnout jako pi jednoduchm uddaj. Jestlie se po zadren s pomalm vdechem muste co nejrychleji nadechnout, pak je to znmka toho, e jste zadren dechu pehnali. Zkrate proto dobu kumbhaky, a dokete cel cyklus prna-uddaj provst pohodln. Kdy se vm nhodou stane, e pekrote svou dechovou kapacitu, nen to nic vnho. Kdyby se vak takovto pepnn stalo zvykem, mohlo by to asem vst k plicnm i srdenm potm (viz Kontraindikace). Zvnitnn: Stejn jako u jednoduchho uddaj. Doba cykl: Indit jgini, pracujc na pln vazek, provdj 250-300 cykl. S prmrnm zadrenm dechu to pedstavuje asi stejn tolik minut (nejmn). Zvr: uddaj by se mlo cviit po ti a vce hodin. Nemusm snad dodvat, e to na Zpad nikomu nevyhovuje, proto na zatku sta pt a dvacet uddaj. Postupn zvyujte na patnct a dvacet minut, co u nen patn.

Kontraindikace
dn cvien prnjmy s delm zadrenm dechu se nedoporuuj kardiakm a osobm s plicnmi chorobami. Kdy ale uddaj cvite bez zadren dechu (jednoduch uddaj) vlee a se zvednutma nohama, je to pro srdce blahodrn. Pro srdce zdravch osob je uddaj nejlep cvien.

inky
Jga je jedin tlesn disciplna, kter se sna vyvolvat dleit tlakov zmny v bie a plicch. Uddjnabandha, naul, dchn s kontrolovanou bin stnou znan pozmuj tlak uvnit tla. Jedin takov cvien dok vytvoit znan a kontrolovan podtlak v hrudnku. Normln se samozejm me nadechnut vzduch dostat

do plic pouze podtlakem v hrudnku, ale tento podtlak je pomrn slab. Tak pi vdechu vychz vzduch z plic uvolnnm meziebernch sval, poppad ve spojen se staenm binch sval, co v plicch vytv lehk petlak. Hrudn ko si pon jako kovsk mch. Toto pirovnn nm ostatn umouje pochopit, pro se sten uzavr hlasivkov trbina. Kdy zmente otvor mchu, aby do nj vstoupilo stejn mnostv vzduchu za stejnou dobu, muste dodat vce energie (mocnj podtlak) a pi vdechu se muste o nj silnji opt, abyste vzduch vypudili. sten uzaven hlasivkov trbiny psob stejn, a proto se bhem ndechu zvyuje vnitrohrudn podtlak; ten znan sav efekt, jej maj plce na iln obh. U znan inky dchn s kontrolovanou bin stnou se uddajm jet zvtuj. Pi vdechu stoup vnitroplicn tlak, co je pro plce znamenit, protoe se udruje jejich prunost. Prnick a plynn vmny jsou bhem uddaj lep ne pi obvyklm, ale i jgovm dchn s kontrolovanou bin stnou. Stlaovn binch orgn podporuje energetick psychick centra ve spojen s podbikem, zejmna manipuraakru a svdhithnaakru. Provdn mlabandhy krom toho, e chrn pnevn dutinu ped vnitrobinm petlakem, psob na mladhraakru.

inky na psychiku
Bhem uddaj, zejmna bhem prna-uddaj, se vzjemn proln hathajga s rdajgou. Zvnitnn, kter nastv upnutm pozornosti na prchod vzduchu nosnmi drkami a na stl umn, vede k naprostmu pohrouen mysli a na nejni monou mru sniuje ruiv vliv logickho uvaovn. Mrn uddaj asto pomh doshnout meditace. Cvien uddaj probouz prnickou a psychickou energii. Dalandharabandha, kter prna-uddaj doprovz, k tomu pipojuje vlastn inky.

Uddaj bhem san

Charakteristick rys jgy praktikovan v jin Indii je ten, e se ke cvien san a pozdravu slunci pipojuje uddaj. sten uzaven hlasivkov trbiny a pznan umn uddaj doprovz cel cvien. Dech se nezadruje. Na rovni hlasivkov trbiny neustle proud umn sem a tam. Ndech a vdech vdy trvaj stejnou dobu, aby se vyrovnala prna a apna, co se povauje za mimodn dleit. Pesto se stv, e k rytmus zrychluje, zejmna kdy dospv k maximln fzi njak sany. Napklad v konen dynamick fzi polohy kobry je dchn v uddaj rovnovn, ale pomal. Jak se pozice zintenzivuje, sna se dech sm o sob zrychlit; podobn je tomu pi cvien pozdravu slunci: nebrate se tomu, naopak, uddaj mete provdt bhem chze i pi bhu.

29. Dnamudra gesto zasvcenho

Dnamudra, gesto zasvcenho, je symbolick gesto doprovzejc meditaci a nkter cvien prnjmy. Spov v tom, e se oto dlan k nebi a nathnou vechny prsty vetn palce; potom se pokr ukazovek a spoj se s palcem. Nehet ukazovku se opr o sted palce, v ohb lnku palce. Prostednk, prstenk a malek zstvaj u sebe a nataen. Spojen palce a ukazovku m pi provdn dnamudry zvltn symbolickou hodnotu. Palec symbolizuje J, hlavn jeho projev v lidsk podob. Palec je prst pro lovka nejpznanj; ani jedno zve nem palec. Dokonce ani opice, kter m pt oddlench prst jako lovk, skuten palec nem, protoe jej neme postavit proti ostatnm prstm. Tato protilehlost promnila zvec tlapku v ruku, to jest v tvoiv nstroj schopn petvet neopracovanou hmotu a vtisknout j ducha. Bez pomoci palce by ostatn prsty nebyly schopn provst sebemen lidskou prci.

Aby palec sploval sv posln, dr se od ostatnch prst stranou a obrcen eln proti nim. Hled na n, posuzuje je, ale je vdycky pipraven s nimi spolupracovat. Proto tak m nejosobitj otisk. Kdy se snmaj otisky prst, je dleit zejmna otisk palce!

Ukazovek
Ukazovek je prst osobitosti. Symbolizuje mal osobn j. Naznauje to jeho pojmenovn: ukazovk. Kdy chce pedstaven na njakm shromdn oznait uritho jedince, nam na nj ukazovek. Palec je symbolem J, ukazovek malho j.

Spojen palce s ukazovkem

Ostatn prsty symbolizuj rzn strnky lidsk bytosti a jejich symbolika se mn podle kol. Napklad prstenk, na nm se nos prsten, symbol manelstv, vyjaduje asto touhu po smysln radosti. Prostednk radasickou ctidost atd. Zkladn prvek v symbolice dnamudry je ale spojen, jednota ukazovku a palce (v jze se lze stle setkvat s pedstavou jednoty, znovu spojit, co bylo oddleno). Je teba, aby se ukazovek (mal j) od ostatnch prst odchlil a piklonil se k palci (J), kter se k nmu tak okamit skln. Jejich spojen vytv kruh, prstenec, symbol nekonena. Spojen ukazovku a palce tak symbolizuje kosmick splynut malho j a J.

30. Stkr, stl, plvini

Tato tri cvien prnjmy uveden v nzvu jsou mn dleit ve srovnn s tmi, je jsme dosud podrobn studovali. Jejich praktick pouit je na Zpad omezen, hlavn z klimatickch dvod. Uvdme je zde pouze pro plnost.

Stkr-stl
Stkr a stl je dchn sty, kter m ochlazovat tlo. Tato zvltnost je jist dobr v tropickm podneb a pslun cvien jsou velice uiten pro ky ijc v Indii. Tak utiuj ze. Na Zpad se ve vlhkm podneb dchat sty nedoporuuje, protoe nos mus naped vzduch oht a upravit. Provdt ve zmnn cvien by mohlo po del dob vyvolat angnu nebo znt prduek.

Bhramar
Bhramar je dchn doprovzen charakteristickm zvukem; je obtn srozumiteln popsat, jak se m provdt.

Plvini
Plvini, plavek, je mn vznamn cvien prnjmy. k sty polyk vzduch a jcnem ho posl do aludku, a se nafoukne jako balon: kdy se poplc po aludku, vydv dut zvuk! Potom me nekonen dlouho plavat na vod, odtud pojmenovn plavek. Na Zpad nevidm praktick i prnick vyuit tohoto cvien.

Esoterick prnjma Jej zklady a praxe

31. Prna a apna

Do tto chvle jsme v tomto pojednn nerozliovali mezi Pranou, to jest kosmickou energi ve vech jejch podobch ve vesmru okolo ns, a pranou, to jest energi, kter do ns vstupuje, shromauje se, obh a vychz z ns, protoe tato prna, je v ns psob, je prost doasnm a osobitm projevem univerzln kosmick energie, jako nen chemick rozdl mezi vodou pokrvajc ti tvrtiny tto zemkoule ve form ocen, det, kter cr ze stechy, a vodou, ji pijmme potravou, tekutinami a je tvo ti tvrtiny vhy naeho tla. Voda prochz planetrnm kolobhem. Vypauje se z ocenu, pluje v podob mrak oblohou, pad jako d, dv ivot iv hmot bez vody nen ivot a pak proud ekami, aby se vrtila do ocenu, z nho vyla. Jakmile se vak voda stane soust tla, mn v naem slovnku podle vnitnho posln sv pojmenovn. Kdy ji vstebv trvic trubice, stv se krv, kter je vlastn zednou moskou vodou s psadou ervench krvinek, je ji obarvuj, blch krvinek a dalch sloek. Pvodn voda se tak stv tkovm mokem, mezitkovou tekutinou, v n plavou buky, a mezibunnou kapalinou. Podle poadovanho posln mn voda pojmenovn, ani je to proti logice. Stejn tak vstupuje do naeho tla kosmick Prna a vytv v nm prnick tlo, nae energetick tlo. Prv toto prnick tlo oivuje hrubou a hutnou hmotu a vytv nae viditeln a hmatateln tlo. Podobn jako se voda specializuje, promuje se podle jgin v prnickm tle tak prna. A m jin pojmenovn! Vechny ivotodrn energie oivujc fyzick tlo se stvaj dechem, pneumou, v sanskrtu: vju, co doslova znamen vzduch. Vju, ivotodrn dech, zajiuje rzn tlesn funkce. Na rozdl od

hutnho fyzickho tla, kter se rozdluje na jednotliv anatomick sti, tvo prnick tlo nedlnou jednotu, kter se dl pouze na ivotn dleit innosti, zvltn funkce, je nelze pesn vymezit do njakho tlesnho msta. Tyto funkce vytvej odpovdajc orgny a oivuj je. Tak jako se mus dodat potrava hutnmu tlu, jinmi slovy, pijmat z vnjho prosted hmotn prvky, z nich se tlo skld a je pedstavuj stl psun jeho zkladnch sloek, tak prnick tlo mus z vnjho prosted pijmat prnu. Funkce k pijmn energie se nazv prnavju. Prnavju proto zahrnuje jemn systm k pijmn prny a jeho hlavnm orgnem jsou dchac cesty. Hlavn sdlo je v hrudnku, tebae existuj i jin vstupn stroj (napklad jazyk a ke). Tak pijmn tuh i tekut potravy zvis na tto prn. Potom se tato energie vstebv. Veker vstebvac funkce naeho tla d zvltn forma prny nazvan samnavju. Star se o potravu, vstebv ji, pivd ji k jtrm atd. Hlavn sdlo: mezi brnic a pupkem. Potom se energie mus rozdlit a rozvst tam, kde je j poteba. Tuto funkci zajiuje vjnavju, jeho innost je mnohem ir ne u pedelch, protoe prostupuje celm tlem. Zabezpeuje jak krevn a lymfatick obh, tak obh nervov energie nervovmi drhami. Na rozdl od neivch pedmt je jednm z charakteristickch znak ivota dynamick chod, stl psun jak hmotnch stic, tak elektromagnetickch energetickch proud, poppad dalch forem energie, je mohou bt jet objeveny. ivot je eka! Jedin behy (tlesn podoba) maj uritou stlost, ale jej voda nen nikdy tat! Pijmat energii a potravu ale nesta, mus se tak odvdt. Vyluovac funkci zastv apnavju. Apnavju a prnavju jsou nejdleitj prny v tle. Vechny vymovac funkce zvis na apn, jej innost smuje dol a ven. Apnavju d innost ledvin, filtruje mo, uvoluje svrae pi moen a vyprazduje moov mch. Apna vede stolici ke konenku a ve vhodn okamik uvoluje itn svra a vytlauje vkaly. Apnavju vyvolv menstruaci. Apnavju ejakuluje sperma. U en je apnavju v innosti pi porodu. Psob pedevm

v podbiku (v podpupen oblasti), peuje zejmna o pnevn orgny, hlavn o pohlavn orgny. Tm se jeho innost neomezuje: apnavju tak vyluuje pebytenou vodu pocenm. Konen apnavju vypuzuje dchacmi cestami zbytky obsahujc CO2. Plce proto maj dvoj prnickou funkci. Pedevm v nich sdl prnavju se vemi vzdunmi kanlky od nosnho otvoru k plicnm sklpkm, protoe, jak jsme si u upesnili, zachycuj vnj prnu. Krom toho jsou ale plce dleit vymovac orgn. Bhem vdechu je pi vyluovn C02 a dalho odpadu v plynn podob v innosti prv apnavju. Ostatn psob v tle a energetick anatomie jgin je stejn sloit jako nae popisn anatomie! Posledn z hlavnch vju je udnavju, jen sdl v krku a jeho funkc je projev, protoe lovk se vyjaduje pedevm vydvnm hlasu (fonac). Udnavju umouje vyjdit mylenky, uruje prtok vzduchu hlasivkami a jejich napt pi hovoru. Dal vedlej prny zastvaj zvltn funkce jako kchn (dvadatta), zvn (krkal), mrkn (krma) atd. Snad by bylo dobr to shrnout! Pijmn prny v jakkoli podob a ktermkoli tlesnm mstem, na n psob, m na starosti prnavju, kter tvo vstupn pl. Vechno, co z organismu vychz na ktermkoli mst a v jakkoli podob, ovld apnavju. Oba mus bt v rovnovze, protoe na nich zvis zdrav. Zcpa, naruen funkce ledvin, nedostaten vyluovn C02 z plic stejn jako patn propustnost konch pr jsou hlavn zdroje nemoc. Kdy se jedna z tchto funkc pln zastav, nastv drama. Kdy pestanou fungovat ledviny, nastv smrt urmi (hromadnm odpadovch duskatch ltek v krvi). Apnavju je stejn ivotn dleit jako prnavju. Vstupn pl mus vyvaovat vstupn pl. Tak lze pochopit, pro jgini, zvlt v jin Indii, pikldaj obrovsk vznam rovnovze vdechu a ndechu (co do trvn) bhem cvien san (srv. Zdokonalujeme se v jze, str. 14). Mezi obma ply jsou stupovit rozloeny vnitn, rovn hlavn obhy (vstebvn-samna, rozvod-vjna, vyjadovn-udna); z praktickho hlediska je lze ale mnohem obtnj kontrolovat ne vstupn a vstupn pl. Rovnovn

funkce prny a apny podmiuje a tm automaticky zajiuje sprvn vstebvn a obh energie. Rovnovn funkce apny je podstatn. Pipomnm, e psob zejmna pod pupkem. Avinmudra a mlabandha27 umouj doshnout clevdom kontroly tchto energi. Jgini ale neusiluj jen o rovnovhu tchto dvou pl. Bhem prnjmy se sna obrtit smr energetickho toku apny, vesms smujcho ke spodn sti tla, aby stoupal nahoru a spojil se s pranou. Spojen prny a apny se pipisuje mimodn dleitost, nebo valnou mrou pispv k dosaen konenho cle jgy.

27

Viz 34. a 35. kapitola, str. 245 a nsl.

32. Srjabhdakumbhaka
Hodnotu a smysl srjabhdakumbhaky lze ocenit, a dobe porozumme pojmm prnavju a apnavju a pochopme vznam jejich rovnovhy. Jgin se sna ob tyto sly spojit a kontrolovat; srjabhdakumbhaka je v tomto smru znamenit cvien. Nejprve se podvejme na jej nzev a pvod. Srja slunce u dobe znme dky srjanamaskru, pozdravu slunci, kter provdj jgini za rozbesku dne. Zde ale jde o slunen nosn drku, to jest o pingalu, pravou nosn drku. Bhda znamen to, co pror. Clem tohoto cvien je prorazit slunen nd, zprchodnit ji. Upozoruji, e mnoho pojednn toto cvien nazv prost srjabhdana bez slova kumbhaka. Zjednoduuje se tm sice pojmenovn, ale domnvm se, e je uiten alespo v nzvu zopakovat cel pojmenovn, jak se o nm zmiuje Hathajgapradpika, protoe charakteristickm rysem tohoto cvien je del zadren dechu. Srjabhda je hlavn zvltn podobou zadren dechu. Podvejme se te na jej techniku.

Pozice
Jakkoli pozice krom lotosu a siddhsany je vylouena. Ppustn je pouze vadrsana. Prav ruka je pipravena jako u stdavho dchn, protoe bude postupn uzavrat nosn drky (viz 12. kapitola, str. 94 a nsl.). Bhem srjabhdy se ndech vdycky provd slunen (pravou) nosn drkou. Co nejhloubji se nadechnte s kontrolovanou bin stnou a pak ob nosn drky uzavete. Zadrte dech s dalandharabandhou. Na konci zadren dechu, kdy zadren pestv bt pohodln, tedy tsn ped vdechem, sthnte co nejvc bicho (uddjnabandha) a snate se zatlait bin orgny co nejvc k ptei. Souasn provete mlabandhu. To je vlastn trajabandha, ale

proveden a na konci zadren dechu. Dalandharabandha je maximlnm staenm. Kdy u je zadren dechu nepjemn, pomalu vydechnte lunrn, levou nosn drkou (idou). Bez odpoinku okamit pokraujte s novm ndechem slunen nosn drkou a cel postup zopakujte. Kvli bezpenosti: muste bt schopni pomalu vydechnout a okamit ve cvien pokraovat, ani byste museli mezi dvmi srjabhdami normln dchat. Jestlie nekontrolujete vdech a ctte potebu si mezi dvma zadrenmi dechu odpoinout, pekraujete svou kapacitu! Kdy se vm to stane jednou, nen to podstatn. Sta, zanete-li znovu a zadrte dech krat dobu, ale soustavn pekraovat svou kapacitu by bylo nebezpen. Jgini provdj toto cvien dkladn. Zadruj dech, a se jim perl pot u konk vlas a neht. Zpadn ci by je nemli napodobovat, protoe je pekraovna hranice, kdy lze jet cviit bez nebezpe, a protoe se v Indii zpot (proto!) mnohem rychleji ne na Zpad. Je lep cviit dle a bezpen ne riskovat plicn i srden pote.

inky
Ghrandasamhita tvrd: Srjabhdakumbhaka odstrauje st a smrt, probouz kundalin a zvyuje tlesn ohe. Tmto ohnm je bunn dchn, kter se nejprve projevuje pocitem tepla na tvch, potom v celm tle, a je podporuje trven (trvic ohe). Hathajgapradpika dodv: Touto technikou je vzduch mocn pivdn do suumny. Jde proto o cvien, kterm se kontroluje prna v lidskm tle. Kdy se proraz slunen nd a zprchodn se, probouz trajabandha s kumbhakou latentn energie a otevr suumnand. Nechceme se tmito jemnmi odezvami pli zabvat, ale toto cvien pestoe je ureno pro pokroil, zejmna je-li zadren del celkov povzbuzuje tlo, posiluje jeho ivotaschopnost a psychickou slu. Toto cvien se nem provdt tsn ped spanm.

Nejlep doba je rno nebo v poledne ped jdlem. Nikdy se nesm cviit bezprostedn po jdle. Je-li vak zadren dechu opravdu krtk, mohou je provdt s vhodami vichni vetn zatenk.

Shrnut
- Nadechnte se pomalu pingalou (pravou nosn drkou). - Co nejdel zadren s plnmi plcemi (s trajabandhou). - Vydechnte pomalu idou (levou nosn drkou) atd. Na Zpad sta prmrn ptkrt.

33. Kundalin
Pl jedince a pl druhu
Rozhodujc okamik pro kadho jedince nastv ve chvli, kdy otcovsk spermie pronik do vajka a oploduje je. Na startovn e peit druhu jich byly na zatku miliony. Jenom nejrychlej a nejsilnj se dostvaj a k vajku, kter je oekv. Po poslednm vbru vstupuje vtz do vajka, je se za nm vzpt uzavr, a v tomto okamiku vznikla prvn opravdov buka novho jedince. Abyste vy, teni i tenko, i j, autor tchto dk, v tuto chvli existovali, bylo teba nespoetn nhod. Kdyby mezi miliony spermi, je byly na startovn e ivota, pronikla do vajka jin, nebyli byste to pln vy, kdo by piel na svt. Kdyby se v otec oenil s jinou enou, byl by to asi jin lovk, kdo by nosil vae jmno a kdo by se asi narodil ve stejn dob, ale nebyl byste to vy, i v ppad, e by se v otec oenil s va matkou, ale v dob, kdy jste byl poat, by byl nkde na cestch, protoe vajko, je dalo zrod va bytosti, by nebylo oplodnno a vy byste neetl tyto dky. Pedstavte si, e je tomu stejn s va babikou a ddekem a tak dl a k potku lidskho druhu. Kolik neuvitelnch a netuench

nhod bylo zapoteb, abychom ili v druh polovin tohoto rozhodujcho 20. stolet! Jakmile je spermie ve vajku, jsou kostky nenvratn vreny. V t chvli u jste to cele vy, nositel ddinho kapitlu druhu a nesmrnho mnostv potencilnch schopnost, z nich se vm do souasnosti podailo vyut nepatrnou st, ale mnohem vce jich zstv v latentnm stavu. Oplodnn buka je spojen poloviny otcovskho genetickho kapitlu s kapitlem mateskm. Tajemn sly druhu psobily, aby se dv lidsk bytosti spojily a splynuly. Psobily z hlubin jejich nevdom psychiky a te je to pro druh phodn okamik: pokrauje ve svm dle v novm jedinci. Na potku je lovk jednobunn, ale ne na dlouho! Na podnt ivotn dynamick energie matesk buky (oplodnnho vajka) se prvn pln buka se svou svbytnost dal buky budou jejmi sestrami velice zhy polarizuje: jej hlavn sloky jdra se oddl, smuj k plm buky, kter se roztp ve dv, to je prvn mitza. Dlen rychle postupuje. Dv buky se brzy rozrstaj na tyi, osm, estnct atd. ivotn dynamismus bunnho rozmnoovn pokrauje nkolik let v nepedstavitelnm rytmu pro lidsk mozek, jen je pesto sm utvoen miliardami stejnch bunk, nslednic prvn. Ale nejdme pli rychle. Vrame se na okamik, kdy jedince tvo tyi buky, protoe tehdy dochz k jejich zsadnmu rozrznn: ti z tchto bunk se rychle a plynule rozmnouj a vyvjej se ve ti velk bunn skupiny. Prvn, ektoderm, d vznik ki a nervovmu systmu. To bude strce hranic a nae sluba pro styk s veejnost, ale tak velitelsk sbor , nervov buky, je budou vldnout vekermu naemu vnitnmu a socilnmu ivotu. Druh buka, mezoderm, dlenm vytvo kostru, opat ji pevnmi svaly, dod cvy tepny, vlsenice, ly a napln je krv. Tet, endoderm, vytvo dchac systm (hrtan, prduky, prduinky, plce), trvic trubici s pilehlmi lzami, jtra, slinivku bin atd.

Co se ale stane se tvrtou? Zatmco jej sestiky se rychle rozmnouj, tvrt se dl mnohem pomaleji. tvary vznikajc z ostatnch t bunk ji v krtk dob pokrvaj a obaluj. Vyvj se z n pohlavn systm. Tento ostrvek druhu chce jejm prostednictvm pet. Je to rezervn tvrtina. Ano, pohlavn buky tvo skuten tvrtinu vech tlesnch bunk. Do puberty, do dosplosti zstvaj v pozad, zatmco buky jedince se donekonena rozmnouj; kdy je jedinec dospl, jejich rozmnoovac innost se zpomaluje, ale rozmnouj se naopak buky pohlavn. Tvo ostrvek druhu a tento pl druhu je v pnvi, v oblasti kov kosti (sacrum). Pl jedince se nachz na opan stran, skrv se v lebce, v mozku, v nm se rozvj svbytn mylen. Mezi obma ply je pte, ivotn osa, spojnice mezi obma ply. Tyto rezervn buky znamenaj pro druh nesmrtelnost obsaenou v kadm jedinci, protoe pohlavn buky, opust-li tlo a spoj-li se s druhou polovinou, aby daly vznik nov matesk buce, z n vznikne nov jedinec, unikaj smrti. Jedin buky vznikl z prvnch t somatickch bunk umraj. Po cel n ivot mezi tmito dvma ply probh urit souinnost a vzjemn psoben. Pl jedince, mozek, je ovlivovn hypofzou, je psob na pohlavn orgny a v mld zpomaluje jejich vvoj. Pl druhu naopak psob na vechny tlesn funkce muskmi i enskmi hormony, podl se na tvarovn tla (na druhotnch pohlavnch znacch) a m vliv na psychiku. Na vyven souinnosti obou pl hodn zle. Dynamick innost druhu, vn hnac sla vvoje z pokolen na pokolen, tedy vychz z dolnho konce ptee. Tato kosmick dynamick energie, nositelka vekerch latentnch schopnost budoucho vvoje druhu i nositelka cel jeho minulosti a vldkyn jeho ptomnosti, je kundalin. Tento rezervor monost osobnho a genetickho vvoje, tedy vvoje druhu, dme v kadm lovku. Probudit tuto dynamickou energii je cl intenzivn prnjmy doveden do krajnosti.

Jedinec je pro druh vm a souasn nim; aby druh existoval, mus se obnovovat a projevovat jedinci: bez jedinc neexistuje druh! Pro druh je vak jedinec bezvznamn. Pro nesmrteln druh (alespo nesmrteln na rovni pozemskho projevu, protoe i tato planeta se jednoho dne vrt do nicoty, z n vzela) je smrt jedinc nejen bezvznamnou udlost, ale pmo podmnkou jeho vvoje. Prv proto, e jedinci jsou smrteln, me je druh nahrazovat jinmi, a tak se vyvjet. Smrt jedinc umouje vvoj a zajiuje tvrnost druhu, co je paradoxn stav; aby druh peil, vkld do vnku kadho lovka silnou touhu po ivot a projevu: je to pud sebezchovy, peit, z nich vyplvaj ostatn pudy lovka i spe jedince, protoe to plat pro vechny druhy. Proto si kad peje t co mon nejdle, proto smrt ds ty, kdo nepochopili jej hlubok smysl. Aby se druh vyvjel, mus se po urit dob kadho jedince vzdt. Stv se, e druh pivd miliony jedinc k sebevrad, aby sm peil! Vezmme si teba lumky. Tito drobn hlodavci podobn hrabom se chovaj prapodivn. Po dva, ti, nkdy i tyi roky se nedje nic neobvyklho. ij v norch, iv se, rozmnouj se. A jako vichni hlodavci m tento druh obrovskou rozmnoovac schopnost. Pak nhle jako na povel jich tisce opout sv nory. Jako pi dokonale zorganizovanm sthovn se po nkolika stovkch ad za sebe, a jako se potky zvtuj v potoky, roziuj v ky a mohutn v eky, je se nakonec vlvaj do moe, tak stovky tisc lumk vytvej obrovsk hejna, kter podnikaj svj Drang nach Westen. Pi svm pochodu na zpad, k moi, prochzej pes pole, lesy, ky, eky, dokonce i msta! Pozoruhodn na tom je, e to souasn postihuje vechny jedince, i na velkou vzdlenost. Dospvaj pak na mosk beh, ten je vak nezastav! Proud lumk se vlv do moe pokrvajcho se hlodavci plovoucmi na zpad. Nedostanou se daleko. Brzy se vyerpaj a utonou po milionech. Jejich mrtvolky vyvren moem se pak hromad na behu. Nkte vdci se domnvali, e toto prapodivn chovn lze vysvtlit atavistickou pamt druhu, kter se v pradvn dob sthoval do njak pohostinnj zem vce na zpad. Chtli tm dokzat oddlen kontinent. Ale lumci jako druh ke kod zastnc tto teorie vznikl a v tetihorch, v dob, kdy u mezi kontinenty byly

tm stejn vzdlenosti jako dnes, to jest tisce kilometr. Zhadu objasnili biologov: k tto kolektivn a hromadn sebevrad dochz tehdy, kdy pemnoen zem u neumouje druhu pet. Proto druh, ohroen plnm vyhynutm, radji obtuje miliony jedinc ve prospch nkolika mlo jedinc, kte zstanou na pevnin, rozmnouj se a zajiuj pokraovn druhu. Biologick druh lze povaovat za uritou sjednocujc rove zahrnujc vechny jedince a schopnou na n psobit. Druh nen mtus, ale spe stvajc dynamick energie ptomn v kadm jedinci, a pesto ho pesahujc. K tomu vak pistupuje jet nco. Kad druh se polarizoval na dal rovni. Projevuje se ve form dvou vzjemn se doplujcch princip, absolutnm enskm principem a absolutnm muskm principem a kad jedinec je vce i mn jejich dokonalm obrazem. Tato polarizace je zkladn: krom jednobunnch organism se kad druh pohlavn rozliuje a pohlav je jedna z kosmickch strnek jeho projevu a ivota. Pohlav prostupuje celho jedince, prosakuje jeho tlem i psychikou a zcela ovlivuje jeho chovn. Kdy Freud tvrd, e vechno je libido, znamen to, e pohlav zcela prostupuje jedince a podmiuje jeho vztahy k jinm jedincm lidskho druhu, dokonce i k jinm druhm i k neivm pedmtm. Pedstava pohlav se proto neomezuje, jak si lid asto pedstavuj, na pohlavn stroj. Kad jedinec m samozejm sv pohlavn orgny, ale pohlav je mnohem vc ne to. Je to zpsob byt. Sexuln vztah se rovn neomezuje na pohlavn innost. Mt sexuln vztah je pro vtinu lid synonymem pro milovn. To je obrovsk omyl! Kdy Freud tvrd, e novorozen m sexuln vztah ke sv matce, znamen to, e chovn novorozente je u ovlivnno jeho pohlavm. Nemluvn muskho pohlav se chov ke sv matce pln jinak ne k otci, bratru i seste. Do urit mry lze ci, e kad jedinec m i sexuln vztah k pedmtm. Nebo mu d auto jinak ne ena! Lze-li chpat sexuln vztah jako jakkoli chovn ovlivnn pohlavm jedince, pak lze i ci, e kad m sexuln vztah ke kadmu mui a kad en! To ovem nic nemn na skutenosti, e tato polarizace se nejvraznji projevuje v pohlavnch orgnech.

Kdy se absolutn ensk princip, projeven v jedinci tohoto pohlav, setk s absolutnm muskm principem v jinm jedinci a kdy z tohoto setkn vznikne dvojice, by i jen doasn, je to pro druh kosmick udlost. Pohlavn buky a orgny, kter slou k jejich tvorb a zachovn, jsou tedy mstem, kde se setkv pl druhu v jedinci a souasn mstem setkn polarizovanch energi v ensk a musk podob. Sexualita je proto hybnou silou jedince a zkladn dynamickou energi druhu v lovku. Pi pohlavnm aktu nachz jedinec i druh sv naplnn. Pevst sexualitu na kosmickou rove je jedin zpsob, jak j dt posvtnou hodnotu v absolutnm slova smyslu. Vi sexualit lidstvo kols mezi rznmi postoji: 1. Tabu, kter vede pehnanm puritnstvm k jejmu potlaovn. 2. Zdrav sexualita, je usiluje o normln uspokojen obvykl poteby bez psnch morlnch zbran stejn jako u jakkoli jin tlesn funkce. 3. Sublimace, kter me bt jen vjimenm stavem. 4. Kosmizace, je v sob zahrnuje zdrav uspokojen, a pitom je pesahuje. Takov postoj je charakteristick pro jgu, a nikoli pohlavn zdrenlivost, jak si to nkte lid pedstavuj! Kosmizace je zkladem tajnch cvien tantrismu a tato forma je pravdpodobn nejstar prapvodn jgou starovk Indie; souasn jga patrn vznikla vzjemnm psobenm pedstav rijskch dobyvatel a vdomost, snad prehistorickch, pedevm pvodnch drvidskch obyvatel. Hathajga je jga Slunce (Ha) a Luny (Tha), jga musk a ensk polarizace, jga polarizace idy a pingaly, jga polarizace druhu a jedince. Proto tantrismus obsahuje rituln sexuln cvien: bylo by marn to poprat. Clem bylo uinit posvtnou vekerou sexualitu. Mimochodem, je to nhoda, e doln konec ptee se nazv sacrum? Vrtme se k tomu, a budeme hovoit o akrch. Zaktivizovat pl druhu je jeden ze zkladnch prvk prnjmy, protoe ivot erpme z jeho dynamick energie. Cvien mlabandhy a avinmudry m za cl kontrolovat pl druhu a vytvet napt mezi tmto posvtnm plem a plem jedince v

mozku, lotosem s tisci okvtnmi pltky a nejvy akrou (v individulnm slova smyslu). Kdy sly druhu stoupaj pte, aby se spojily s energiemi jedince, je jejich setkn tak kosmickou udlost. Dynamismus druhu, kter podntil vvoj lidskho rodu a kontroloval ho po miliony let, je v kadm z ns. A do dosplosti je velice aktivn, pak ustv, stv se latentnm: to je kundalin. Proto je kundalin zobrazovna jako had, jen symbolizuje slu druhu, a tento had se tiaplkrt obt okolo lingamu, ivova znaku, posvtnho falu, v trojhelnku, jeho vrchol smuje dol a symbolizuje ensk pohlav. Kundalin nen sexualita a spojen pohlav: kdyby tomu tak bylo, stailo by jginm, aby si pipomenuli tento lingam v trojhelnku, jeho vrchol by smoval dol, a nic vc. Kundalin se spojuje se sexualitou, projevuje se jejm prostednictvm, ale sama o sob touto sexualitou nen. Cel indick mytologie je vlastn symbolickm zpodobnnm kosmickch sil. iva je kosmick musk princip. akti je kosmick ensk princip. Z jejich spojen vznikaj druhy. akti je prvopoten prodou. Vrame se vak k plu druhu a jedince v ns; prv vdomou kontrolou oblasti hrze (perinea) mlabandhou a avinmudrou me jedinec zmobilizovat a probudit veker latentn sly druhu a tvoiv je v sob vyuvat jako opory k osobnmu vvoji. Podle popis obsaench v nkterch pojednnch si ci jgy asto pedstavuj, e probuzen kundalin je tak nenadl a prudk jako etzov reakce atomu a e k nmu dochz zistajasna. Maj bezpochyby pravdu v tom smyslu, e se kundalin me probudit neekan a promnit celho lovka. Takov probuzen vak me nastat pouze za cenu mnohaletho sil, dky poznn a uplatnn tajnch technik pouvanch pod osobnm a stlm dohledem gurua. Takov ppady jsou velice vjimen, a pokud jde o souasnou dobu, nevm o jedinm hodnovrnm ppadu. Naproti tomu urit zeslen obvyklho napt mezi plem druhu a plem jedince me doopravdy nastat. Naprost probuzen kundalin me bt velice nebezpen (uklidnte se, nen k tomu mon dospt nhodou cvienmi popsanmi v tto i jin knize), ale sten a postupn

probuzen je bezpen, protoe je kontrolovateln tm, kdo pouv techniky jgy. Neobvejte se dnho vbuchu i zkratu! Kdo provd prnjmu ve spojen s bandhami, ten si zajiuje kontrolu nad prnickmi energiemi, je do nj vstupuj, je schopen je hromadit a libovoln usmrovat; a navc me tit ze zkladnho ivotnho dynamismu, jen je v nm zastoupen pohlavnm plem, a rozvjet svou skutenou tvoivost.

34. Avinmudra
Cvien prnjmy je nemysliteln spjato s cvienm muder a bandh. Kdy prnjma negativn psob na fyzick a psychick zdrav, je to vtinou proto, e k pistupuje k prnjm, ale necvi sany, nebo proto, e se pi cvien opr o teoretick a trkovit daje, na kter nhodn narazil pi etb, ale pedevm proto, e do cvien prnjmy nezalenil mudry a bandhy. Mudry a bandhy slou k tomu, aby kontrolovaly a vedly prnick a psychick sly pijat, vyvolan i dan do obhu prnjmou. Provdt prnjmu bez bandh je stejn neastn jako poutt elektrick proud do st bez transformtor a pojistek: mstn zkraty, kter by byly bez sebemenho nebezpe, kdyby s normln chrnily pojistky, by celou s zkratovaly a zpsobily by nedozrn kody. ci s dobrmi mysly, ale patn pouen, tak ve svm organismu mohou vyvolat prnick zkraty. Dalandharabandhu stejn jako uddjnabandhu u dobe znme. Te pidme k vzbroji dv cvien, kter maj mnoho spolench bod, a proto je nutn je studovat spolen: jde o avinmudru a mlabandhu. K pochopen dleitosti a lohy mlabandhy a avinmudry, ale tak k jejich sprvnmu pouvn se krtce zmnm o anatomii a fyziologii. Uklidnte se, sloitmi anatomickmi podrobnostmi se zabvat nebudeme. Vme, e bhem prnjmy jgin ovld tlak a podtlak v hrudnku jak v hrudn sti (nad brnic), tak v bin oblasti.

Pi dchn bhem cvien prnjmy s kontrolovanou bin stnou dochz na jedn stran k souboji mezi svalstvem, kter stahuje brnin klenbu, zatlauje bin orgny dol a dopedu, a s kontrolovanou a staenou bin stnou, je neochabuje, ale tomuto tlaku odolv. Vsledkem toho je zven vnitrobin tlak se vemi pznivmi dsledky, je z toho vyplvaj. Pirovnejme bicho k hrnci. Nahoe je (pohybliv) poklice, to jest brnin klenba, bon stny pedstavuje bin stna, zdov, bokov svaly a pte, dno hrnce tvo pnev. Podvejte se obrzek pnve a uvidte, e spodn st tto kostn pnve je proraena! Uzavr ji nkolik dleitch sval a vaz, je tvo pnevn spodinu. Pedstavte si tento hrnec naplnn to jest se vemi binmi orgny. Jestlie se poklic opete o tento obsah, se tlak vemi smry, tedy vodorovn a ke dnu hrnce. Vodorovn tomuto tlaku spolehliv el kontrolovan bin stna. Pokud jde o tlak psobc na dno hrnce, na pnevn kosti, ten nen nebezpen, protoe me odolat jakmukoli fyziologickmu tlaku. Ale vidli jsme, e zklad pnve sten tvo pnevn spodina: je-li slab a uvolnn, trpn se podd tlaku psobcmu shora. Proto ji musme tak kontrolovat; jinmi slovy, sthnout ji a poslit. Staen pnevn spodiny zajiuje mlabandha a avinmudra. Co tuto pnevn spodinu tvo? Hlavn zvedac svaly anusu (Levatores Ani) a kostrn svaly (Coccygeis). Tato spodina zcela zapluje doln dutinu pnve a je pevn uchycena od stydk kosti a ke kostri a kov kosti. Je to takov svalov houpaka zaven mezi pnevnmi kostmi. Tato svalov houpaka m zase nkolik otvor k pohlavnm orgnm a anusu, je jsou jejmi slabmi msty. Aby se zajistila pevnost tohoto celku uvdomme si, e tk tto houpaky tvo svaly , je vyztuena st z velice odoln vazivov vrstvy. Kdy mlabandha a avinmudra pslun svaly stahuj, umouj tto houpace odolat zvenmu tlaku orgn stlaovanch shora dol brnic. Poznamenvm, e je to ve skutenosti sloitj: v tto oblasti jsou dal dleit svaly stejn jako ivotn dleit nervov centra, ale pro pochopen to sta.

Avinmudra
Postupn se seznmme a budeme ji provdt s avinmudrou, jde o ovldn anlnho svrae a staen svalstva pnevn spodiny, je tvo zkladn prvek mlabandhy. Avinmudra vede k tomu, e si tuto oblast budete uvdomovat i k poslen zastnnch sval, co vm pozdji umon provdt mlabandhu bez sebemench pot.

Etymologie
V sanskrtu avin doslova znamen kobylu. Pro se tato mudra nazv kobyl mudrou? Dvod je velice prost! Kdy kobyla vytla sv kobliky, nkolikrt rozthne a sthne anus: avinmudra toto ponn napodobuje a pracuje s itnm svraem. Po cel den tento svra uzavr vnitn vystn trvic trubice, anus. Tak jako vechny svrae zstv i tento kruhov svra stle staen a uvoluje se jen tehdy, otevr-li tento otvor pi vymovn vkal. To je dvoj normln, obvykl a kadodenn stav anlnho svrae (krom lid trpcch zcpou). Anln svra a svalstvo, kter ho obklopuje, se vak mohou dostat do dalch dvou, mn bnch, pesto vak tak vednch situac. Pedstavte si, e se vm chce na zchod, ale vnj okolnosti vm v tom brn: tuto tlesnou potebu mete zadret. Nemluvn to nedovede, protoe dan sval jet vdom neovld: andlek proto zapin plnky. Co nedovede nemluvn, dokete vy. m bude tato tlesn poteba nalhavj, tm pevnji a vdomji muste sthnout anln svra i s pilehlou oblast perinea. Jgini nazvaj toto staen kuana. K opan situaci dochz rovn! Doufm, e netrpte zcpou. Jestlie pravideln cvite sany a sprvn se stravujete, s takovmi potemi se nesetkte. Pedstavte si lovka trpcho zcpou na zchod, jak marn ek na vytouen vyprzdnn: sna se pomoci prod tlaenm. Svra se otevr, ale bohuel nic. Anus vystoupil z perinea. To se nazv prakana. Avinmudra je spojen kuany a prakany, je nsleduj jedna za druhou. Nejprve siln sthnte anln svra a

zdvihac sval anusu. Muste sevt anus a pithnout ho nahoru. Potom naopak vytlaujete anus dol uvolnnm svrae. Opakovat tento postup bez peruen nen nic jinho ne avinmudra. Rytmus: ti vteiny staen, ti vteiny uvolnn svrae. Poet: zante sri pti a pak jejich poet postupn zvyujte. Pozice: Vjimen popisuji pozici a po technice cvien. Avinmudra se me provdt v jakkoli poloze. K uen a provdn avinmudry jako samostatnho cvien se vak pece jen doporuuj urit polohy.

Na zdech
Lehnte si na zda. Pokrte kolena, abyste spodn st zad pitiskli k zemi. Chodidla jsou asi ticet centimetr od sebe. V tto poloze se d mnohem snze anlnm svraem pohybovat, protoe se me lehko uvolnit bin stna. Provdjte tento cvik po dobu pti minut. Pak se uvolnte.

Ve spojen s sanami
Avinmudra se provd tak v poloze sarvngsany. Zaujmte klasickou polohu sarvngsany, potom lehce pokrte nohy, kolena jsou od sebe. Avinmudra je neobyejn uiten pro osoby trpc vtry. Dal varianta: v poloze rsany. Zaujmte klasickou polohu, potom oddalte od sebe kolena a nechte chodidla poklesnout dozadu, ale tak, aby nevytvely tah na zdov svaly od obratlov dlky. Vtajsana neboli pavanamuktsana. Mimodn vhodnou pozic ke cvien avinmudry je pavanamuktsana, jej nzev doslova znamen poloha, kter uvoluje vtry. Lituji, ale je to tak! Vchoz poloha je na zdech. Pokrte ob kolena, obejmte je paemi a pithnte ob kolena k hrudi. Stehna stlauj bicho a jeho

obsah. Avinmudru provdjte v tto poloze. Obsahuj-li steva plyny, bute si jisti vsledkem: nesele! Pavanamuktsana je vlastn konenou pozic vtajsany.

Dchn
Avinmudru je nejlep provdt se synchronizovanm dchnm. Vme, e je spojena s jednm ze zkladnch cvien prnjmy se zadrenm dechem, tvercovou prnjmou (viz 21. kapitola, str. 169 a nsl.). Avinmudra se provd tak tmto zpsobem: Ndech (praka): uvolnn svra; kumbhaka (zadren dechu s plnmi plcemi): rozthnout svra; vdech (raka): uvolnn svra; kumbhaka (zadren dechu s przdnmi plcemi): staen svrae. Cvien provdjte po dobu deseti ndech a vdech. Po odpoinku zante nov cyklus, ale cvien bhem zadren dechu provdjte v opanm poad: kumbhaka s plnmi plcemi: sthnte svra, kumbhaka s przdnmi plcemi: rozthnte svra.

Zdravotn inky:
Avinmudra je ideln cvien k poslen pnevn spodiny. Posiluje svalstvo tto oblasti, kter se stv vdom kontrolovanou, a proto zabrauje poklesu (ptze) konenku, dlohy, vaginy a moovho mche. Postupn stahovn a roziovn samotnho svrae pedchz nepjemnm hemoroidm. Pzniv ovlivovny a odkrvovny jsou ly anusu. Mimodn dleit je toto cvien pro budouc maminky, protoe psob na cel pohlavn systm. Prun a souasn siln pnevn spodina usnaduje porod. Kdyby mlad eny pravideln provdly avinmudru, porody by byly mnohem mn bolestiv. Avinmudra je velice uiten doplnk k obvyklm technikm bezbolestnho porodu. inek avinmudry (a mlabandhy) na pnevn st parasympatiku je takov, e tato dv cvien inn odstrauj zcpu.

Jejich vliv se ale neomezuje pouze na tento nezvisl nervov systm, jen d vymovac pohyby tlustho steva a konenku (peristaltiku koncov sti trvic trubice), ale sah a ke svalm, je se spolupodlej na vyprazdovn stolice. Bhem cvien avinmudry se objevuj dal jevy, k nim se podrobn vrtme pi popisu mlabandhy.

35. Mlabandha
A jsou filozofick nebo jin vahy tkajc se propojen plu druhu a plu jedince u lovka jakkoli, ist fyziologick prospnost mlabandhy se vysvtluje anatomicky a sta k tomu, aby se odvodnilo jej provdn bhem cvien prnjmy. Proto ne pistoupme k praxi, vypravme se znovu do hjemstv anatomie a fyziologie. Nervovou innost naeho organismu zajiuje na jedn stran nervov systm vdomch a volnch ivotnch pochod a na stran druh nezvisl nervov systm, jen oslabuje i urychluje funkce vnitnch orgn. Nervov systm oznaen jako nezvisl, protoe jsme ho povaovali za zcela nezvisl na volnm nervovm systmu, m dv vtve: 1. Sympatik, kter jde podl ptee od zdovch obratl a k prvnm dvma bedernm obratlm a inervuje pedevm srdce, zrychluje mu tep. d tak trvic trubici a pilehl lzy. 2. Parasympatik neboli bloudiv nerv, jen vychz z prodlouen mchy na spodn sti mozku a inervuje tak tm bez vjimky stejn orgny. Sympatik a parasympatik psob protichdn. Bloudiv nerv zpomaluje srden tep, kter je mocnj a pomalej. Zrychlenm i zpomalenm se vnitn orgny neobyejn citliv pizpsobuj okolnostem a reaguj na n. To je dobe znmo a u jsme o tom hovoili. Tento obrzek ale nen pln! Existuje jedno dleit opomenut: pnevn parasympatik!

Vznam pnevnho parasympatiku

lovka bychom mohli pirovnat k rostlin, kter m koeny v pnvi i pesnji v kov kosti, z n se zved dlouh a prun stonek, pte. Na vrcholku rozkvt jako kvt mozek prozen osobnm vdomm. Mlabandha je staen tohoto koene, zkladny. Zklad cel kostry tvo kov kost (sacrum). Je tak sdlem plu druhu; pl jedince se nachz na protilehl stran, v lebce. Kov kost je mnohem vc ne hrub trojhelnkov kost. Tvo ji pt kovch obratl, je se spojily v jeden celek. Jejmi spojovacmi otvory prochzej kov nervov drhy, jejich vznam nelze podceovat. Nervov vlkna, je vystupuj z tchto otvrk, se propltaj jako elektrick drty v silnj kabel (pnevn nerv), jen prochz proudovm transformtorem (pnevnm plexem), z nho vede nervov proud k pnevnm orgnm prostednictvm izolovanch vodi (nerv). Nkter tato motorick vlkna spojuj sestupn tlust stevo, rectum, anus a moov mch (apna!). Jin vlkna (vazodilatan) vedou k uvedenm orgnm, ale tak k penisu (u eny ke klitorisu a zevnm rodidlm) stejn jako ke svalm vnjch pohlavnch orgn. Pnevn parasympatikus tak ovld strategick funkce. Chcete-li, pozorn si prohldnte schematick obrzek na protilehl strnce; neobyejn vznam pnevnho parasympatiku je patrn na prvn pohled. Tak mnohem lpe pochopte, co se dje pi cvien prnjmy. Bhem zadren dechu je parasympatik podrdn ve svm potku, v bulbu na spodn sti mozku. O tchto odezvch jsem hovoil (srov, kumbhaka, ponorn reflex atd.). Toto podrdn se postupn celm parasympatickm systmem a posiluje zkladn tlesn funkce (anabolick). Kov, pnevn st parasympatiku se vak tm pln tomuto povzbuzen vymyk, a tomu je prv teba zabrnit. Mus se povzbudit cel parasympatick systm, protoe povzbuzen omezen na poten st ve spodin leben me vytvoit uritou nerovnovhu.

Jak toto povzbuzen rozit a ke kov a pnevn sti parasympatiku? Provdnm avinmudry a mlabandhy, je se dopluj. Ob ovlivuj stejnou oblast tla a maj velice podobn prnick odezvy. Co plat o jedn, napklad z hlediska nervov innosti, se me vztahovat na druhou. Ob psob zejmna na zkladn akru, mladhraakru, o n jet podrobn pohovom (38. kapitola, str. 271 a nsl.).

Protoe hovome o anatomii, uvedu vatek z holandskho lkae, jgaterapeuta dr. Ramy Poldermana:28

knihy

Ne ukonme tuto lekci z anatomie, musme obrtit svou pozornost na Luschkovu kostrn lzu (Luschkovo tlsko), jej fyziologick a praktick loha je velice mlo znma. Jde o nepravidelnou masu bunk na pice kostre. Je vejit, velikosti hrachu, proplachovna vlsenicemi a protkna nezvislmi nervovmi vlkny. Tato lza se podob.karotickmu tlsku v krku u karotick tepny, je ovlivuje tepenn napt, dchn a spnek. Nerv, kter d toto karotick tlsko, se v jze nazv vidand29. Toto kostrn tlsko m podobnou funkci. Bhem praktikovn mlabandhy jsou povzbuzovna nervov zakonen kostrnho tlska. Prostednictvm nervovch vlken se toto kostrn tlsko pmo spojuje s neprovou nervovou uzlinou, s nezvislm nervovm centrem. Zpadn fyziologie zatm vnovala tomuto drobnmu, ale dleitmu tlsku pouze omezenou pozornost. Karotick dutina se stala clem podrobnho vzkumu a jej fyziologick vznam je zcela prokazateln. Jgini ji po stalet znaj funkci a vyuit obou tchto tlsek.

Technika
Avinmudra pedstavuje povinnou ppravu ke cvien mlabandhy. Pi avinmude nsleduje po staen rozen, zatmco bhem mlabandhy je staen anlnho svrae mocnj a del, co je obt navc. Ve skutenosti to nen obtn, protoe vak svaly zdvihae anusu a anlnho svrae jsou pouze svaly, kter nejsou

"Doe zelf volgende stop in yoga, vyd. Stichting Yoga Nederland, str. 59. Zmnil jsem o karotickch dutinch u dalandharabandhy. Z toho lze vyvodit, e vechno spolu souvis a e bandhy tvo vnitn uspodan a vzjemn zvisl celek.
29

28

soustavn cvieny, jejich sla poroste a postupnm a pravidelnm cvienm. Ne pejdeme k pesnm praktickm pokynm, pipomeme si zkladn prvky mlabandhy: - stl staen vnjho a souasn i vnitnho anlnho svrae; - staen zdvihacho svalu anusu; - staen pnevn spodiny (viz avinmudra); - staen podbiku, aby byly odtlaeny vnitnosti ke kov kosti; - kumbhaka, to jest zadren dechu s plnmi plcemi. Tento prvek nen nezbytn, protoe mlabandha asto trv velmi dlouho, i bhem nkolika prnjm. Jestlie jeden z prvnch ty prvk chyb, stejnou mrou se sniuje psobnost a sprvnost tohoto cvien. Te meme pejt k praxi. Mlabandha poskytuje dokonalou kontrolu tto ivotn dleit sti tla a umouje ji libovoln ovldat; tato kontrola je tak naprost, e dovoluje nasvat konenkem vodu, aby ji potom vylouila a vyprzdnila obsah tlustho steva pi dkladnm proiovn stev (bati). Osoby, kter dn proiovn neprovdj, si neuvdomuj, e anus, rektum a tlust stevo se nikdy nezbav zbytk stolice, je by mly bt omezen, a stvaj se tak vchozm bodem mnoha nemoc, kter oslabuj tlo a otravuj ivot.30 Na zatku podrte tuto bandhu nkolik vtein, ale ncvikem ji prodluujte. Potom svaly pln uvolnte, to znamen, e tuto bandhu povolte. Muste ji provdt dvakrt denn, vdy po dvaceti staench. Tm doshnete dokonalho ovldnut tto sti tla a budete se tit dokonalmu zdrav. Tuto bandhu muste tak provdt na zchod, aby se vytlaily posledn zbytky, je by jinak zstaly v tlustm stevu. Ukame si, jak nutno postupovat: Po hlubokm ndechu zadrte dech a sthnte anus. Kdy u nemete vzduch udret, vydechnte a uvolnte svra. Opakujte dvacetkrt. Dokonal proitn trvic trubice zajiuje ankhpraklana, jedna z omlazujcch metod popsanch v knize Zdokonalujeme se v jze, str. 13.
30

Krom zchodu se me mlabandha provdt i na idli. Usate se na idli obrcen jako na kon, trup je co nejdl od opradla, chodidla vedle nohou idle, dlan na opradle. Ped cvienm muste mt przdn aludek. Provete staen, jak popsno ve. Velice prostou zkoukou zjistte, zda tento svra kontrolujete. Zatmco se nadechujete, sthnte tento svra a provete mlabandhu. Staen podrte po dobu zadren dechu, a kdy vydechujete, pokuste se neuvolnit svaly, tedy zachovat mlabandhu. Jestlie svra nemte pln pod kontrolou, uvoln se tato bandha sama. Pi provdn mlabandhy i avinmudry muste stahovat oba svrae uzavrajc konenk. Existuje vnj anln svra, kter blokuje konec trvic trubice, to kad v. Podstatn ale je si zapamatovat, e konenk je opaten druhm svalovm prstencem, vnitnm svraem, asi dva a ti centimetry dle v rektu. Muste sthnout oba svrae. Vlastn je snadn uvdomit si, e jsou dva. Obrate svou pozornost ke konenku a sthnte ho. Potom se nepatrn soustete za tento svra a sthnte ho: okamit poctte intenzivn staen v cel oblasti konenku a perinea. Teprve pak je provdn mlabandhy sprvn; tento detail jsem zatm v dn publikovan knize nenael. Vznam staen druhho svrae vyplv z toho, e prv nad tmto prstencem jsou uloena zakonen nkterch nerv, kter psob na tlust stevo, bin stnu a brnici, zkrtka na vechny orgny, je spoutj vyprazdovn stolice. innost mlabandhy zvis na souasnm staen obou svra.

36. Trajabandha
Trajabandha znamen ti bandhy. Pi tomto cvien se provdj ti bandhy souasn. Tm se dosahuje maximlnch ink, protoe jejich psobnost se sdruuje. Trajabandha se vtinou provd s przdnmi plcemi. Zmnn ti bandhy se uzavraj v tomto poad: - mlabandha, - uddjnabandha, - dalandharabandha.

Uddjnabandha
Strun pipomenu uddjnabandhu, kter je popsna v knize Um se jgu, str. 233. Uddjna znamen v sanskrtu vznst se. Kdy ji provdme, ctme, e se aludek doslova zved, vzn se! Tato bandha se tak provd nalano a nejvhodnj chvle je rann cvien san. Lehce se pedklote, dlan opete o stehna nad koleny nebo u slabin; pln vyprzdnte plce (vha trupu mus spovat na pach). Potom falenm ndechem zvednte brnici a pithnte k ptei steva, kter se odtlauj dozadu: tmto zpsobem se bicho sthne. Podrte nkolik vtein, potom bandhu uvolnte a znovu se nadechnte. Tato bandha je velice dleit pro trvic trubici; mlabandha se s uddjnabandhou uritm zpsobem dopluj, protoe zastnn orgny jsou v zkm spojem a dokonale synchronizovny. Tyto dv bandhy bychom mli provdt soubn. Kdy je zvldneme samostatn, musme je pak spojit v jedin cvien. Nejlep vsledky se dosahuj spojenm vech t bandh, tedy pipojenm krnho staen, dalandharabandhy s przdnmi plcemi. Zatenci mohou zat i s plnmi plcemi, protoe je to jednodu. Kdy se plce zapln vzduchem, ebra se zvednou (co vede k rozen hrudnku), pak sklote krk, a brada tla na tlo. Ke cvien tchto bandh je lep zvolit klidn msto, kde nebudete rueni a budete sami, protoe hlavn lohu m pi nm soustedn. Kdy tyto ti bandhy provdte samostatn, muste se vdycky soustedit

na stahovan svaly, ale kdy vechny ti bandhy spojte, muste se nejprve koncentrovat na mlabandhu, potom na uddjnabandhu, kterou stahujete na druhm mst, a nakonec na dalandharabandhu. Zstate soustedni na vechny ti souasn, a kdy bandhy uvolujete (v opanm poad, tedy nejprve povolte dalandharabandhu, pak uddjnu a nakonec mlabandhu), sousteujte se na kadou uvolovanou bandhu.

37. Koi a akry

K pochopen hlubokho smyslu prnjmy a jejho posln, kter pesahuje rmec ryze fyziologick a tlesn, je nutno se obeznmit s nktermi zkladnmi pedstavami indickho mylen. Nech je zpadn ten klidn, nepjde o filozofick i nboensk pojmy. Omlouvm se vak za sanskrtsk vrazy, protoe ta slova nemaj v romnskch i germnskch jazycch pesn odpovdajc protjek, tebae jsou odvozena ze stejnho sanskrtskho zkladu. Indick pojet o stavb lovka je velice propracovan, ale vynasnam se o co nejpanoramatitj pohled, kter by vystihl hlavn rysy, a detaily penechme odbornkm nebo si je ponechme pro pt knihu. Po tiscilet si indit mudrci a myslitel kladli otzku: Kdo jsem?, Co jsem?. Protoe nemli pravdu zjevenou v evangelich a Starm zkon, hledali odpov sami v sob vnitnm zkoumnm a pozorovnm. A jak postupn pronikali do stle hlubch vrstev svho tla a psychiky, pibliovali se ke sv nejbytostnj podstat. Podrobn rozpitvali a urili rzn sloky sv bytosti a jejich tiscilet empirismus m nedocenitelnou hodnotu nejen z teoretickho hlediska, ale tak s ohledem k praktickmu vyuit. Nebudu se pokouet rekonstruovat, ba ani jen nartnout zdlouhav postup, jen je dovedl k vypracovn osobitho psychobiofyzickho systmu, ale radji pistoupm rovnou k dleitm pojmm. Podle indickch myslitel a ri se lidsk bytost skld z rznch rozvrstven, ponaje od nejjemnjho stavu byt a k nejhutnjmu jeho projevu, viditelnmu tlu. Kad rozvrstven se nazv ka, slovo, kter bych se pro sna zapamatovn pokusil peloit jako vrstva, tebae v sob neobsahuje pedstavu oddlenosti od ostatnch sloek, pedstavu nemajc nic spolenho s indickm mylenm, je povauje lidskou bytost za nedliteln a nerozdliteln celek. Zauvaujme na chvli, chcete-li. Jako lidsk bytost disponujeme pedevm hmotnm, viditelnm a vaitelnm tlem, tvoenm zjistitelnmi molekulami a atomy.

Na rozdl od molekul a atom anorganick sfry jsou vak tyto hmotn stice vnitn uspodny do tlesnho tvaru oivovanho tajemnou ivotodrnou energi, kter je uchrn ped entropickm znikem. Vnmme, myslme, milujeme, trpme, chodme, jme, ale hlavn se mnme. Jet jednou pipomnme, e si nikdy nejsme pesn sami sob dvakrt podobni, ani z hlediska hmotnho sloen, ba ani po strnce duevn. A tento celek si k j. Podvejme se, jak Indov tento biofyzick celek pojmaj. Jde samozejm o jedince, ivouc sted, oddlen, i alespo zdnliv oddlen od ostatnch jedinc tho i jinho druhu. Kde je vak jeho zdroj? Podle indickch myslitel maj nejhutnj vrstvy potek v nejjemnjch rozvrstvench, je jsou vi ostatnm v kauzlnm vztahu. Indick postoj je svm zpsobem v protikladu k zpadn vd: hled do dalekohledu z opan strany! Pro nai zpadn vdu je vdom umstno urit v mozku a je povaovno za prvodn jev mozkov innosti. Pro indick jginy a myslitele je naopak mozek pouhm nstrojem psychiky a spe je vtvorem na psychiky ne naopak. Pro indickho myslitele psychika vytv mozek a vyuv jej. Mozek je soust psychiky! Absurdn! Paradoxn! Mon. Ale ne zaujmeme njak stanovisko, pomysleme na to, e pro necivilizovanho lovka, kter by poprv uslyel rdio, by bylo naprosto jasn, e to, co hovo, je v rozhlasovm pijmai. Pro ns je rozhlasov pijma naladn na uritou vlnou dlku, protoe rdio je pouh nstroj projevu tto vlnov dlky! nandamajaka je podle indickch myslitel nae kauzln vrstva, nae nejhlub ka, zdroj ostatnch.

nandamajaka
nandamajaku, pinu ostatnch k, charakterizuje absolutn blaenost (nanda), kter obklopuje svatoz dvtmana. Slovo dvtman se skld ze dva, kter v sanskrtu znamen lovk, a tman, co by asi odpovdalo pojmu due. Dvtman znamen dui lovka, nai vlastn podstatu. Je to J (s velkm potenm psmenem) lidsk bytosti. Dvtman je Hlubok pozorovatel a Skryt stavitel ostatnch rozvrstven. Jeho povahou je

ist vdom, pedstava, je se naprosto vymyk zpadnmu mylen. nandamajaka je mimo as a prostor. Dvtman je mimo nahodilost a dvojice protiklad. Podle indickho mylen nen lovk tlo a due, ale prv due si vytvoila tlo, co nen v rozporu s kesanskm mylenm. Jedin podstatn rozdl je v tom, e pro kesanskho myslitele se due spojuje s hmotou pouze jednou, m jedin vtlen. Pro indickho myslitele je due ve vnm kolobhu postupnch zrozen a mrt a spojuje se s hmotou pokad, kdy se po smrti jej tlesn ltky rozlo. ten namtne, e tento jedin rozdl je rozdl jako hrom. Souhlasm, ale pidrme-li se uspodn danho jedince, jedinho vtlen, nic podstatnho se z celkovho hlediska nezmn. Meme proto na tento pojmov rozdl zapomenout. Dal vrstvy vystupujc z tohoto dynamickho stedu se postupn zhmotuj. Tato kauzln vrstva je mimo projeven a nikdy nebude clem vdy. Zpadn psychologie o n nehovo.

Vidnamajaka
V dynamickm procesu zhmotovn si dvtman neboli due nejprve utv urit individuln centrum a podstupuje prvn zhutnn: vidnamajaka. Tato ka se utv kolem pojmu ahamkry, co znamen: ctn ega. Je to j (s malm potenm psmenem) modern psychologie. Touto tajemnou schopnost si uvdomuji, e j jsem jedinec, vdom sted oddlen od ostatnch. Je to princip individualizace. Ono j je odkazov centrum, k nmu se vztahuj veker ivotn zkuenosti, jako se loukot kola vztahuj k jeho ose. Pi zrozen jsem se fyzicky i duevn naprosto liil od toho, co jsem (j) te. A za nkolik let j bude jet odlinj. A pesto m j bude ptomno. Toto hlubok ctn individualizace, toto stl odkazov centrum je pil, okolo nho se utv vidnamajaka, co se d velice piblin peloit jako schopnost myslit, rozum. Myslm, tedy (j) jsem, nle do vidnamajaki. Na tto rovni se nachz tak vdom, jm rozumme to, co nm umouje

ctit dobro a zlo (a nikoli to, co si je vdomo na duevn innosti). Jinak zde sdl t inteligence (buddhi).

Manmajaka
Vidnamajaka a manmajaka se vzjemn prostupuj a pekrvaj. Manmajaka je psychickou innost, kter nesouvis s pedstavou vidnamajaki. Zahrnuje veker nae psychick prostedky vnmn vnjho svta. Vytv nai psychiku (to jest to, co studuje modern psychologie), je se vyvj soubn s tlem. Zahrnuje jak nae instinkty zddn po prapedcch, tak i veker nae osobn podmnn reflexy, kter jsme si vytvoili od narozen. Zahrnuje nae komplexy, vdom pocity i osobn nevdom. Je to vrstva, do n se sna proniknout psychoanalytik. Zahrnuje tak veker obsahy pamti nashromdn od narozen. Kdy j s nm, jsem si vdom sm sebe a pam je v innosti, protoe po probuzen se mohu rozpomenout na obsah svch sn. Bhem sn j mohu zakouet rzn pocity, bt zden nebo vesel, podle povahy snu. Vechno, co se na tomto snu podl, to jest m nevdom, schopnost vytvet si v duchu pedstavy, vechno, co ovlivuje obsah sn (nevdom popudy, vzpomnky, potlaen touhy atd.), je soust manmajaki. Kdy j s nm, moje schopnost mylen ani rozum nejsou v innosti. J mohu snt, e ltm jako ptk, a nepekvap mne to. Protoe mj rozum a schopnost myslet (vidnamajaka) pi snn nejsou v innosti. Manmajaka tak obsahuje psychick nstroje innosti. J se mohu vyjadovat, jednat ve vnjm svt. Za mm jednajcm tlem je hybn pka, duevn innost s hlubinnmi popudy. Vidnamajaka a manmajaka lze kvli srozumitelnosti oznait za psychickou vrstvu. Pedstavuj to, co okultist nazvaj astrln tlo, co je nejasn vraz, kter pouvm jen nerad. Kauzln ka (nandamajaka) je mimo as a prostor (due je nesmrteln), psychick tlo vak m jen jeden rozmr. Je asov, nikoli prostorov. Kdy j snm, sen nezaujm x metr krychlovch! Sen se pesto odvj v ase, protoe encefalogram mi z encefalografick kivky doke na vteinu pesn vyst, kdy sen

zaal a kdy skonil. Mimochodem, as ve snu se znan li od asu na hodinkch. Sen, kter ve skutenosti trval jen velmi krtce, mi me pipadat jako nkolikahodinov! Stejn tak nemaj objem ani vhu nae pocity. Kolik gram v hnv? Absurdn otzka, samozejm. Prv proto, e nae psychika je jednorozmrn, me spojit do tho celkovho vnmn vjemy vytven v rznch stech mozkov kry odpovdajc centrm vnmn tto kry.

Prnamajaka a annamajaka
Pomysleme si pohyb, a prosm, nae kostra, svaly a lachy se dvaj do pohybu. Je to bezpochyby pirozen, ale kdy se nad tm zamyslme, vlastn velice zhadn! Jak me neuchopiteln mylenka uvst do pohybu hmotn sti? To prv uvidme. Nejprve prozkoumejme tu nejhutnj vrstvu, tlesnou vrstvu, annamajaku. Rozbor lidskho tla nm k, e tlo se skld piblin z 65 procent kyslku, 18 procent uhlku, 10 procent vodku, 3 procent dusku, 2 procent vpnku, 1 procenta fosforu. To je (asi) 99 procent. Zbyl 1 procento se rozdluje mezi dalch dvaadvacet prvk od eleza k titanu, pes kobalt, nikl a molybden. To jsou hmotn sloky lidskho tla. Odkud pochzej? Samozejm ze stravy, a touto stravou se chpe strava pevn, tekut a plynn (vzduch). Tyto hmotn prvky jsou ze sv podstaty neten. Do pohybu je vak uvdj energie, je je seskupuj a oivuj. Vechny tyto energie (prny) tvo prnamajaku (pozor: nikoliv prnjmu!). Je to jemn prnick tlo, je je vak hmotn. Jsou to veker elektrick, magnetick a dal energie psobc v naem tle, energie, kter tomuto tlu dvaj ivouc zevnjek. Hmotnou vrstvou (annamajakou) prostupuj energetick elektrick proudy podl silokivek a hmotnch vodi: vracme se k ndm. Protoe annamajaka je nejhutnj, asto je pedmtem pohrdn: Zpad se tohoto omylu dopoutl po stalet! Annamajaka, molekulrn tlo, je pesto jedin ka, v n se ostatn koi setkvaj. Je posvtnm jevitm, na nm se odehrv kosmick drama lidsk existence. Bez n by nebyla lidsk innost na

pozemsk rovni mon. Podmiuje povahu a dokonalost projevu lovka v jeho celku. Pronik j, prostupuje j psychika (jejm je projevem). Cl jgy je uinit ji co mon nejdokonalej a zduchovnit ji. Tyto dv vrstvy vak jsou samy o sob neten. Jsou tyrozmrn. Existuj v asu a prostoru a po smrti se zcela rozkldaj, aby se okamit vrtily do fyzickho svta. Skutenou hnac silou za innost annamajaki (vrstvy vytven stravou) a prnamajakou (energetickou vrstvou) je psychika (manmajaka a vidnamajaka). Msto, v nm psychick energie psob na spodn ni vrstvy a spojuj se s nimi, jsou akry, a o nich te ble pojednme.

akry
Srovnn s rozhlasovm pijmaem uveden ve nm jet analogicky umon pochopit velice dleit pojem prnjmy: pevdn jedn innosti probhajc na dan projevovan rovni byt do druh. Rozhlasov (i televizn) vlny odpovdaj urit innosti elektromagnetickho pole. Kdy psob na urit uspodn (rdio) prostednictvm jinho typu energie (elektrick proud v rdiu), projev se tato jemn vibrace elektromagnetickho pole v podob hrubch vibrac okolnho vzduchu, vibrac vnmatelnch lidskm sluchem. V prostoru se pesto tyto rzn projevy vzjemn pekrvaj. Neslyiteln rdiov vlny vypluj veker prostor mstnosti, v n je poslouchm v podob zvukovch vln. Poznamenvm, e vibrace elektromagnetickho pole se stala vibrac vzduchu, ale pesto nepestala bt vibrac elektromagnetickho pole. Ob vibrace se v prostoru vzjemn pekrvaj. Stejn tak se na projeven rovni (tlesn innosti) prostednictvm aker a prnickho tla rozlv psychick dynamick energie. Je to pochod oboustrann. Vibrace vzduchu (hlas hlasatela), zachycena mikrofonem a zpracovna vyslaem, se pen na rovni rdiovch vln. Rzn koi jsou proto rozdlnmi ivotnmi rovnmi lovka, vzjemn se propltaj, pekrvaj, psob jedny na druh, a pesto se nems. To je pklad promny psychick energie v tlesn pohyb.

Nkdo nkoho uraz. V psychice uraenho lovka stoup zlost (jeden rozmr: as). Psob na urit nervov a mozkov energetick centra (akry), kter spoutj adu prnickch reakc (tv rudne hnvem, protoe se do n nahrnula krev), svraj se psti. Kdy zlost doshne o troiku vt intenzity, lze oekvat rnu pst: nd ovldly pohyby molekul a atom sval uraenho lovka. Jgin je lovk schopn vdom pechzet z jedn rovn na druhou i spe libovoln a vdom kontrolovat tyto pochody, zvtovat i sniovat jejich intenzitu podle svho pn. To se nazv ovldn tla a mysli, co je podstata jgy. Jgin tak me utlumit innost na vech rovnch (kch) a sthnout se do nandamajaki, k Hlubokmu pozorovateli, i spe nechat tohoto Hlubokho pozorovatele, aby se doasn odpoutal ode veho, co nen jeho podstatou. Je ponoen do absolutn blaenosti (nandy). To je nejvy proitek, samdhi. V tomto okamiku se tento Pozorovatel tak spojuje s celm vesmrem, a to beze smysl. Jsou mu zjevena tajemstv, je mohou potom zmnit funkce zhmotnnch k, to jest vech ostatnch k. Proto jgov tradice tvrd: do samdhi vstupuje obyejn lovk, vychz mudrc. Tato promna zhmotnnch k je tak znakem prav samdhi: pouh utlumen k (beze zmn), bez nejvyho proitku, se sotva me povaovat za samdhi. Asi by bylo dobr, abychom si zde vechno shrnuli a rychle zopakovali, ale tentokrt bychom mli vyjt od nejhutnjch prvk. Annamajaka, sloen z hmotnch prvk pinench potravou, je prostoupena, oivovna a kontrolovna prnamajakou (vemi prnickmi energiemi) obhajc stovkami a tisci ndmi. Prnamajaka je zena a prostoupena manmajakou a vidnamajakou (psychickm tlem), kter j pinej vdom a nevdom mylen a pocit j. Moje hmotn pae se zved, protoe ji prnick energie nut, aby se zvedla vlivem mylen, projevem vle. A je dvod, kter m nut zvednout pai, jakkoli, nle psychice. Prv zde psob akry, je jsou s ndmi jednou z nejastjch tmat jgick literatury, ani se tm jejich povaha pes to vechno jasn upesnila. akry jsou vsadnmi spojovacmi msty, v nich se psychick tlo spojuje s tlem energetickm (prnamajakou).

akry jsou jemn energetick centra, v nich se psychick a duchovn dynamika propojuje s nepohyblivmi prvky (jimi je hutn a prnick tlo) a kontroluj je. akrami mn psychick energie rove projevu. Abychom si tuto pedstavu lpe upesnili, vrame se k pirovnn s rozhlasovm pijmaem. Elektromagnetick pole rdiovch vln vibruje na dan frekvenci, ale lidsk sluch je nesly; aby se zhmotnilo, potebujeme prostednka, rozhlasov pijma. Tebae rdio je cele ve spojen s rdiovou vlnou a je do n ponoeno, vsadnm mstem, kudy rdiov vlna pronik do rdia, je antna. Toto stejn spojovac msto je akrou rozhlasovho pijmae. Od tto akry se rdiov vlny vodii (ndmi) energi rdia (pranou) pochzejc z bateri i elektrick st, na tom nezle. Rdiov vlny nakonec projevuje reproduktor. Rdiov vlny tedy pely z jemn rovn na hrubou. Stejn je tomu u lovka. Psychick tlo, to jsou rdiov vlny, akry jsou msta, ktermi vstupuj do prnickho tla psychick energie a vytvej v nm vry (v sanskrtu akra = kolo, vr). V akrch se psychick vrstvy setkvaj s energetickmi a hutnmi vrstvami a d je. Jsou to zrove energetick a vdom centra. U obyejnho lovka pracuj akry a nd automaticky, bez zasahovn vdomho j a vle. Jgin nejen vdom vstupuje do tchto vr, ale tak me zvtovat napt psychick energie tam, kde si peje, a to jak na hmotn, tak na duevn rovni. Proto je prav jgin (vjimka!) mimodn bytost v nejpesnjm slova smyslu. akry jsou nutn ve spojen s ndmi. Jsou to vmnky vysokho napt v elektrick sti. Psychick akry existuj po cel ivot, tebae maj hmotn, tlesn zklad. Mohou bt studovny a popisovny bu jako urit anatomick sti, nebo jako centra vnmn podle toho, zda jsou vnmny v psychick i anatomick vrstv. Zajmav by bylo srovnat akupunkturu s akrami, ale bohuel zde na to nen msto. Vme, e nkter nd odpovdaj akupunkturnm drhm. Tyto nsk body, centra, kde akupunkturist psob na energie kolujc po drhch zavdnm zlatch i stbrnch jehel, jsou akry. V lidskm tle existuje na tisce aker.

Stejn jako v ppad nd nebylo nutn se jimi zabvat podrobn; podstatn je znt hlavn akry. Tm pochopme obrovsk rozsah prnjmy, dynamiky dechu. Rzn cvien prnjmy pozmuj podmnky pijmn prny, obh v nd, jej sousteovn a rozvod v akrch a akrami, ale zkladn dynamick prvek je duevn innost. Cvien prnjmy bez koncentrace jsou pouhmi cviky zdrav prospnho dchn, nic vc. Soustednm umouj pln projevit zdroje psychick dynamiky na rovni pozemskho ivota. Prnick tlo (prnamajaka) je tedy stejn rozvrstven v na lidsk struktue. Proto je jga nemysliteln bez prnjmy. Kontrola vych vrstev nen mon bez vdomho propojen a ovldn vrstev nich. Nepedstavujme si vak, e tyto vrstvy se od sebe odliuj jako slupky u cibule: vzjemn se prostupuj a jejich innost je oboustrann, bu od psychiky k hmotnmu, vnjmu svtu, nebo od nj k jemn psychice. Mal j proto pechz z jedn rovn do druh. Hlubinn pozorovatel je jako zrnko psku v perlorodce. Zrnko psku je skrytou a zapomenutou pinou perly, jejm je stedem. Dvtnam si tmto zpsobem vytv prostedky a skrv se v nich. Due si vytv tlo a vdechuje mu ivot. Hlubinn pozorovatel je to, co v lovku pesahuje as a prostor, a je tedy nesmrteln. To ostatn jsou jeho nstroje, jeho tla (rozum se psychick, duevn, prnick a hmotn). Tento Pozorovatel, sestupujc z jedn rovn na druhou, se spojuje se stle hutnjmi vrstvami, a pesto se sm nestv asovm ani prostorovm. Rdiov vlny stle vibruj v elektromagnetickm poli, i kdy se spojuj s rozhlasovm pijmaem, jen je zhmotuje. Sestupuj na rove projevu, a pesto neopoutj rove jemn a neslyiteln elektromagnetick vlny. Prnjmu by bylo mono definovat jako psychofyziologick postup, kterm se uvd v innost rzn akry, a tak se v tchto energetickch centrech probouz vdom.

Vzjemn vztah s kesanskm uenm: nandamajaka odpovd dui. Ostatn vrstvy jsou tly v hutnch a jemnch podobch. Vy koi vzjemn prostupuj a obnovuj vrstvy ni. Annamajaka a prnamajaka maj tyi rozmry (ti prostorov + as). Manmajaka a vidnamajaka existuj pouze v ase. nandamajaka je mimo as a prostor.

38. Mladhraakra
Kdy kontroluji pvod proudu a ovldac tlatka dcho panelu potae, kontroluji cel bh a vyuit elektrick energie pstroje a dm jeho prci. Stejn tak, kdy je ovldn omezen poet klovch aker, je kontrolovno cel prnick a hmotn tlo. Nkter akry jsou ve spojen s plem druhu v pnvi, jin s plem jedince v mozku. Oba ply jsou vzjemn propojeny hlavnmi vodii prny, ndmi, idou, pingalou a suumnou na drze, na n jsou stupovit seazeny ostatn akry, z nich kad kontroluje uritou st prnickho obhu. akra, kterou prostudujeme na prvnm mst, je nejtsnji spojena s plem druhu: jde o akru-koen, mladhraakru. Mula je koen, adhra podklad. Mladhraakra je proto akra, kter nese koen lovka v jeho celku, a to nejenom jeho hmotn tlo! Toto energetick centrum m stejn vznam, protoe je souasn potkem t hlavnch nd, ale krom toho je sdlem kundalin, latentn energie druhu v kad iv bytosti. Navc je jednm z hlavnch orgn apny. Vidli jsme, e pro prnickou rovnovhu hutnho a jemnho tla je podstatn rovnovha prny a apny. Apnavju se nejinnji kontroluje v mladhraake, v oblasti anusu. Mladhraakra proto v prnickm uspodn a postaven aker pedstavuje strategickou kiovatku.

Nen pekvapujc, e si kundalin vybrala za sdlo prv nejmn dstojnou st tla? Odpov na tuto otzku objasn zrove jinou otzku, je bv v dlech pojednvajcch o prnjm pedmtem sporu, a to: Jsou akry v ptei, i mimo ni? Kundalin ve skutenosti nesdl v anusu, ale v nervovch centrech, je ovldaj rektum, anus, moov mch a pohlavn orgny. Vzpomete si na parasympatickou pnevn s, o n jsme hovoili pi popisu avinmudry. Pnevn parasympatikus nen mon ovldat pmo, ale vl se d psobit na jeho zakonen, to jest anln svra, a ovlivovat samo nervov centrum (pnevn plexus) a nervov centra kov mchy. Toto centrum pohlavnho reflexu je v me, uzaveno kovou kost. Kdy jgin psob na tento koncov pl, anus a perineum, nepmo ovlivuje nervovho dc stedisko, kov plexus, kter je pravm sdlem kundalin i spe mstem, kde se kundalin, jemn a kosmick energie druhu, spojuje s nervovmi centry jedince v kov kosti. Zatenk i nezasvcenec si innost tohoto plexu nen schopen uvdomit. Cvienmi k poslen tto akry na potku nejzazch zakonen tuto akru jgin probouz (pomoc zvltnch technik krijjgy), to znamen, e toto centrum (nervov plexus) me pmo vnmat a pmo si je uvdomovat. Toto uvdomn vyvolv pocity, kter se objevuj v oblasti vdom v podob neskutench barev, protoe nevznikaj z vnjch svtelnch podnt. Lze tak vnmat uritou vibraci. Proto t jgini popisovali barvy aker a pevedli vibrace vnman v rznch akrch ve slabiky. Zrakov vjemy jsou nestl, ale jak se zd, otej se a v: proto tak pouili slova akra = kolo, vr. Nkdy jsou akry symbolizovny lotosy, protoe tyto neskuten barvy psob jako kvtiny. Pro jginy, pedevm ty, kte se zamuj na tantru, je lovk (mikrokosmos) npodobou makrokosmu (vesmr). Osobn energie jsou mikroskopickmi projevy makrokosmick energie symbolicky pedstavovan njakou bohyn. Kad akra je sdlem urit zvltn formy energie souasn psychick (v povaze manmajaki) a energetick (prnamajaki); tato energie bv symbolizovna a personifikovna, podle zasvcenc je sdlem bohyn. To vede k rznm umleckm zobrazenm aker, kter jsou a to je teba ci , ist subjektivn a ovlivuje nboensk a

filozofick zamen tch, kdo s nimi mli njakou zkuenost. Bylo by omylem brt tyto pedstavy doslova a pevdt je na Zpad tak, jak jsou popisovny v Indii i jak je otiskl Arthur Avalon. Pi vkladu aker vdycky popeme jej anatomickou obdobu (je-li to mon a shoduj-li se autoi), jej psychickou protihodnotu a u mladhraakry jej protihodnotu kosmickou. Na spodnm konci kov kosti s ve uvedenm kovm plexem je dleit nervov centrum (viz spojen s kostr). V tomto mst se spltaj nespoetn motorick a senzitivn nervov zakonen. Provdnm pedepsanch cvien, ponaje u nervovch zakonen (motorickch a senzitivnch) anlnho svrae, lze na toto skuten dc centrum psobit, a se doopravdy nachz kdekoli. Stahovnm anlnho svrae a perinea se tak ovlivuj pohlavn orgny jak u eny, tak u mue. Je tud mon psobit na centra, je d reflexn sexuln innost v me. Proto lze na vyobrazench tto koenov akry spatit lingam (musk pohlavn orgn), symbolizujc musk tvoiv prvek vesmru, jen sm o sob pedstavuje boha ivu a kter je pouze symbolem kosmick sly, a nikoliv bohem v zpadnm slova smyslu. Lingam je v trojhelnku s vrcholem dol. Tento trojhelnk pedstavuje jni, to jest ensk pohlavn orgn, a tm i univerzln kosmick ensk prvek. Zobrazuje produ, tvoivou bohyni akti. V tto zkladn ake se ensk a musk kosmick prvek spojuje. Kdy zpadn automobilista spat obrcen trojhelnk, v, e jde o znaku Stopl, a ten, kdo by ji ignoroval, by si dlouho po silnicch nepojezdil. V Indii kad v, e obrcen trojhelnk symbolizuje jni. Proto podle toho, jak se v Indii ubral vvoj k urit pohlavn zdrenlivosti (nezamovat s mravn istotou, to je omyl: jde o dv naprosto odlin vci), tak nkte uitel trochu podvdli. Msto toho, aby zobrazovali mladhraakru, jak ji popisuje tradice: obrcen trojhelnk s lingamem a hadem, zapomnli na lingam a trojhelnk otoili vrcholem nahoru. Svm ivnanda patil mezi ty dokonce byl prvn, pokud vm , kdo toto tradin zobrazen mladhraakry zmnili. Dal autoi (zejmna zpadn) tento pehldnut a opraven obrzek v prbhu asu prost okoprovali. Z jakho dvodu? Svmho ivnandu

jako asketu a pedstavenho ramu toto tradin zobrazen pravdpodobn odpuzovalo. V Indii, zejmna v drvidsk oblasti jedin, kter je skuten domorod a pvodn existoval aktick kult, jen dal vznik tantrismu, jeho nkter strnky se zakldaj na sexulnch obadech a cviench; protoe se vak tantrismus tak zneuval, vyvolalo to vi nmu reakci a pipravilo ho to o dobrou povst. Vzhledem k tomuto zneuvn to bylo oprvnn, nicmn vak hluboce nespravedliv vi tantrismu, o nm Arnaud Desjardins ekl, e v naem vku, kalijuze, pedstavuje nejpvodnj formu nvratu ke kosmickm zdrojm ivota. Bu jak bu, nen zapoteb se zabvat tantrismem, aby bylo mon psobit na mladhraakru. Nkte uitel (vhradn ti modern a vesms asketov) varuj sv ky ped pouvnm tto akry. To je, navzdory veker ct, kterou jsme jim povinovni, patrn omyl. Je-li povzbuzovn pouze pl jedince, dochz k nerovnovze a lovk se uzavr svmu hlubinnmu zdroji, koenm, zdroji, jeho tvoiv a vvojov dynamick sla je zakotvena v druhu. Nebo kundalin je tak zpodobnnm vvojov sly, kter d zmny u vech druh. Kundalin v sob obsahuje veker souasn a budouc vvojov monosti lovka. Nesprvn by t bylo povzbuzovat pouze koenovou akru. Elektrick proud vytv potenciln rozdl mezi dvma ply. Stejn je tomu i u lovka.

Shrnut
Mladhraakra, koenov akra, je spojovacm mstem plu druhu v lovku, vchozm bodem t hlavnch nd (idy, pingaly a suumny) a jednm z hlavnch innch orgn apny, vymovac tlesn innosti, je mus bt v rovnovze s pvodem prny v jakkoli podob do lovka. K zaktivizovn tto akry se pouv avinmudra, mlabandha stejn tak jako nkter krije.

39. Sahasrraakra
Po mladhraake prostudujeme jej opan pl, sahasrraakra, akru plu jedince v mozku. Je-li z popisu starch pojednn a ve spojen s naimi anatomickmi znalostmi mon stanovit s uritou pesnost msto koenov akry a nkterch dalch, se sahasrraakrou tomu tak nen: je v mozku, a to je ve, co o n vme. Nicmn jako spojovac msto s dynamickmi vmnami mezi manmajakou a dcm centrem plu jedince je mon si ji bez obt uvdomit; a co je dleit, jej skuten anatomick umstn m ist akademick vznam. Propojujc obh mezi koenovou akrou a sahasrraakrou tvo ida, pingala a suumna. Ostatn akry jsou podl tto osy jako msta kolem dlnice. Podl tohoto hlavnho spojen probhaj neustl vmny prnick energie. Kdy jgin kontroluje tyto dv protilehl akry, ovld ostatn akry a jejich innost, a tm nepmo cel organismus.

Uvdomit si sahasrraakru
Zde je technika uren k uvdomn sahasrraakry. Usednte do sany pro prnjmu, pte je rovn a svisl; nejprve dchejte klidn. Kdy je dchn klidn a pravideln, zamte svj vnitn zrak na lebku. Upete svou mysl do bodu, jen se nachz na pomysln spojnici mezi spnky. Soustedte-li se cele do tto oblasti, uctte v n s trochou trplivosti a praxe tep. Po urit dob si vypstujete vnmavost na jemn zvuky a svteln vjemy, ale ty nejsou nutn ani dleit. Je to jen monost, nic vc. Nepoda-li se vm tento tep v hlav vnmat, mete se to nauit nsledujcm zpsobem: pilote bka prst na spnky, abyste pod nimi uctili pulz tepen. Vcite se do tohoto msta a pokuste se vnmat tep co mon nejzetelnji. Potom pomalu prsty oddalujte a snate se vnmat pulz tepen na spncch bez dotyku prst. Nen to obtn. Kdy se vm to poda a soustedit se do tto oblasti u nebude obtn, pak si pedstavte, e tento tep se pozvolna pesouv dovnit hlavy, a oba tepy splynou v jedin na pl cesty mezi spnky. To je

nejrychlej a nejpraktitj zpsob, jak vnmat tep v tto oblasti. Obas ho lze poctit na vrcholku hlavy: to je tak sprvn. Sahasrraakra zahrnuje cel mozek, ale mozkem nen, ten je pouze jejm nstrojem, jej tlesnou protihodnotou. Protoe v sahasrraake lze pomrn rychle vnmat svteln vjemy, je zobrazovna jako ziv lotos s nespoetnmi okvtnmi pltky. slo tisc, uvdn v textech, nelze brt doslova. Znamen mnoho i bezpoet. Nejde o dnou pesnou selnou hodnotu.

Suumna
Suumna je hlavn vodi (nd) prny a vypsalo se o n u mnoho inkoustu. Podle tantrik vychz ze srdce, ale jgick pojednn tm jednomysln hovo o jejm vchozm bod z mladhraakry, odkud suumna vede na zpad. V tajn inician ei zpad znamen zadn stranu tla. To vyplv z toho, e jgini vdycky cvi tv k vychzejcmu slunci, k vchodu. Tlesn strana ozen vychzejcm sluncem je strana vchodn, zda zpadn. Proto paima (zpad) v paimttnsan znamen protaen zpadn strany, zdov protaen. Vrame se vak k suumn: ponaje mladhraakrou smuje dozadu, to jest ke kov kosti, a pak stoup podl mrudandy, kter se jednomysln ztotouje s pte. Pi vystn z ptee tedy v hlav se suumna rozdvojuje. Prvn vtev vede na vrcholek hlavy (brahmarandhra), tam, kde vlasy vytvej korunku, druh je propojena s dakrou (mstem mezi oima). Suumnu lze sten ztotonit s mchou, ale nikoli vylun! Plat to pro jej drhu pte. Suumna je drha nervov energie, kter probh od anusu ke kov kosti, spojuje se s mchou a pokrauje v n. Jej drha vede a k vym centrm v mozku. Z praktickho a technickho hlediska nen ani tak dleit naprosto pesn urit sprvnou drhu suumny stejn jako pesn vdt, kde jsou akry. Pojednn krom toho upesuj, e suumna pror rzn akry, co pedpokld, e jsou v ptei, zatmco nkter popisy je kladou mimo pte. Podle mho nzoru maj ob

pojet pravdu. Je velice pravdpodobn, e dan akra (akra je na hranici anatomie a psychiky) mnohem dkladnji povzbuzuje nervov centrum v ptei. Naproti tomu soustedme-li se na njak orgn i uritou oblast mimo pte, napklad na srden tep, dochz k odezvm v suumn. Jinmi slovy, metody aktivace aker zaloen na pedstav nesouvisejc se suumnou nejsou nijak scestn a nevyvracej domnnku o tom, e akry jsou uvnit suumny. V jze je vznam suumny obrovsk. U obyejnho lovka obhaj prnick proudy hlavn idou a pingalou; jgin usiluje o to, aby prnu a apnu pinutil obhat suumnou. Bt si vdom ptee je zsadn vc, a cviit sany se soustednm na protaen ptee, zejmna bhem dynamickch fz, je jej dleitou slokou. Vznam san jako ppravy k prnjm se tm jen opt potvrzuje. K tomu, abychom mohli vst energii pte, je prvoad pedstava. Jgin si pedstavuje suumnu jako dut kanlek uvnit ptee. Kdy nezasvcen sly slovo pedstavit si, domnvaj se, e jde o istou autosugesci. Kdy si pedstavm, e poslm do svch dlan prnu, skuten se do nich nahrne krev a dlan se doopravdy otepl. Vnitn obraz pedchz fyziologii a posiluje ji. Vznam pisuzovan suumn vyplv z toho, e prochz akrami, ktermi ida ani pingala nevedou. U obyejnho lovka, jen necvi jgu, jsou akry nezvisl centra pracujc automaticky a nevdom, obas psob souinn jedno s druhm, ale vdy bez vdom lovka, a tud bez vdom kontroly, prv jako funguj steva, ani se o n lovk mus starat. Kdy vede jgin prnu a apnu suumnou, dosahuje vdomho ovldn prny a aker; tm se probouz jemn psychick sly. Tato cvien maj za cl zaktivizovat duevn a duchovn sily. Suumna m jet jeden zsadn vznam. Kdy jgin zaktivizuje suumnu, propojuje innost idy a pingaly a spojuje centrum plu druhu s centrem plu jedince. Tento dokonal proiovac prvek umouje slouit innost vech zkladnch aker na vech rovnch. Kdy se probud kundalin (velice vjimen ppad), pohybuje se prv suumnou. Zabezpeen spov proto v oteven suumny; lze ho doshnout tm, e si ji uvdomujeme, a trplivm a vytrvalm cvienm, je me bez nadszky trvat cel lta.

40. Jednotliv akry

Veker pokusy ztotonit akry s pesnmi anatomickmi stmi, a jsou jakkoli svdn, pi dkladnm zkoumn neobstoj a zejmna nejsou v souladu se zkuenostmi jgin a s klasickmi texty. Ztotonit je s plexy by se zdlo jet nejpijatelnj a nejlpe by to ladilo s jgovou teori. Navzdory vemu dl existuj velk rozpory, je toto ztotonn se vm vudy in nepijatelnm. Pokusy s nm je ztotonit vychzej z domnnky, e akry jsou orgny; jsou to vak energetick centra (nejenom fyzick, ale i psychick energie). akry jsou pinejmenm jak soust manmajaki to jest jednorozmrn psychick struktury , tak prnamajaki, prnickho tla. K aktivaci dochz hlavn v psychice, na mentln rovni. To tak vysvtluje vznam lohy pisuzovan duevn innosti, uvdomovn. Pojet akry proto mus zahrnovat: - centrum v duevn vrstv (manmajaka); - jej spojovac bod s prnamajakou; - jej drhu ndmi (hlavn idu a pingalu) a pak mn dleitmi ndmi, kter ji vedou a k - rezonannmu orgnu i orgnm; stejn akra me mt nkolik rezonannch orgn. Tak mladhraakra m koncov rezonann bod v oblasti anusu, jej prnick drha vede ke kov kosti a odtud tato tlesn drha stoup k mozku a mozkovm dcm centrm. Kdy jgin provd mlabandhu, je si vdom jej innosti a toto staen je clevdom (m tud protihodnotu v mozku a psychice). Pouh pomylen na mladhraakru mezi tmto zaktivizovanm koncem (anus) a mozkovmi dcmi centry okamit zajist energetick obh. Pesn drha je z praktickho hlediska nepodstatn. Kdy vytome njak telefonn slo a dotyn se na druhm konci ozve, je spojen dleit. Kdo pak by se staral o skutenou drhu elektrickho signlu bhem rozhovoru po drtech, pes stednu atd. krom Sprvy telekomunikac? Stejn je tomu pi cvien zamenm na aktivaci aker, podstatn je koncov pl se svou vdomou protihodnotou,

spojen se zajiuje automaticky, jakmile se na n soustedme i na n zamme svou vli. Protoe jsme prostudovali dv protilehl akry (mladhraakru a sahasrraakru) a nastnili vznam suumny, velk ivotn osy propojujc tyto dva ply, meme pistoupit k dalm hlavnm akrm. Kolik jich je? Vtina pojednn se zmiuje o esti. Vzdejme poctu Siru Johnu Woodroffovi (Arthuru Avalonovi) a jeho monumentlnmu dlu Had sla, kter jich popisuje est (ostatn autoi jeho roztdn pejali). Jak vme, ve skutenosti existuj stovky, ne-li tisce aker. Stanovit, kter jsou nejdleitj, je proto otzkou nzoru. est aker vybranch Arthurem Avalonem urit pat mezi ty hlavn, ale je na mst pipojit k nim pipojit dal dv, jen vjimen zmiovan, z praktickho hlediska vak dleit, protoe jsou zahrnuty mezi akrakriji, to jest uren k zaktivizovn aker. Tyto dv akry, je pipojuji k esti akrm Arthura Avalona, jsou srjaakra (slunen akra) a andraakra (lunrn akra).

Svdhithnaakra
Jak je tajn etymologie tohoto slova? Sva znamen to, co je nemu vlastn (co nle sob) a adhithna je sdlo. Svdhithna znamen jej vlastn sdlo. sdlo? Kundalin. Prvn dv akry jsou tedy nerozlun spjaty a velice blzk jedna ke druh. Kdy psobme na mladhraakru, psobme souasn na svdhithnaakra. Svdhithnaakra je v tsn blzkosti mladhraakry. Texty ji popisuj nepatrn nad a ped mladhraakrou. Na zklad nejspolehlivjch zdroj, kter jsme mli k dispozici (literrn i pm), pipustme, e svdhithnaakra je u mue u koene penisu (lingamu) a u eny bu v dloze, nebo u koene klitorisu (ensk obdob penisu). Mladhraakru i svdhithnaakru ovld tak apna, to jest vymovac energie. Bezpochyby proto je nkte autoi kladou k semennmu vku. Svdhithnaakra by ve skutenosti mla mt odpovdajc sloku v bedern oblasti, pravm dicm centru. Pnevn orgny urit d pnevn parasympatikus, o nm jsem iroce hovoil, ale tak vlkna

vychzejc z bedern mchy. Bhem vyprazdovn (stolice, moe, ejakulace) je v innosti prv pnevn parasympatikus. Mlabandha psob vlun na reflexn centra kov kosti. Kdy nkdo pemh potebu jt na zchod nebo zadruje ejakulaci, utlumuje reflexn centra doln bedern mchy apny. Nervov vlkna vychzejc z tchto center se spojuj v doln mezenterick nervov uzlin. Kontrola mladhraakry a svdhithnaakry zajiuje ovldn vymovacch energi a sexulnch reflex stejn jako apny.

Manipuraakra
Jej doslovn peklad je msto drahokam. Mani, drahokam (vzpomete si na slavnou buddhistickou mantru: m mani padm hm: klenote v lotosu). Pur znamen msto, historick sted msta. Daipur: msto Dai Singha, krle, kter je nechal vystavt. Udaipur atd. Jej pojmenovn naznauje vznam tto akry, nkdy nazvan nbhiakra, to jest pupen akra, protoe soustednm na pupek jgin ovld tuto akru. Patadali ve svch aforismech napsal: Nbhiakra kjavjha dnam Stl soustedn na pupek vede k poznn celho tla. Manipuraakru d samnavju, prna vstebvn potravy. Soustedit se na tuto akru a zaktivizovat ji pispv ke kontrole vstebvn potravy. Tato akra proto d aludek, jtra, tenk stevo. Jej innost nezahrnuje tlust stevo. Wilhelm Reich napsal (Funkce orgasmu, str. 216): Mus existovat njak vegetativn centrum, odkud biologick energie (prna) vychz a kam se vrac. K tto otzce jsme nalezli zchytn bod ve znmch skutenostech z fyziologie. Producenti biopsychick energie (akry) le v prostoru bicha znmho sdla emoc. Jsou jimi velk centra autonomnho nervovho systmu, pedevm plexus solaris. Pohled na anatomick zobrazen vegetativnho nervovho systmu ns pesvd, e vegetativn ganglia jsou nejhust v bin a genitln krajin. (Poznmky jsem pipojil j, o tom ten jist nepochybuje.)

Je toto hlavn nervov centrum, tuen Wilhelmem Reichem, manipuraakrou jgin? Nkte autoi bez vhn umisuj manipuraakru do solrnho plexu. Ml se, nebo maj pravdu? Vme, jak je odvn ztotoovat uritou akru s njakou pesnou anatomickou st. Ovldn nbhiakry neboli manipuraakry, podle toho, jak ji chcete nazvat, doshneme koncentrac na pupek. Bhem cvien prnjmy s delm zadrenm dechu (s plnmi plcemi), kdy dospvte do stavu, v nm u pestv bt pohodln, se vytvej v bin stn reflexn stahy, a to hlavn v pupen oblasti, kde vznikaj vibrace. Jestlie toto zadren dechu jet prodloute, dospje toto staen a vibrace a k svdhithnaake a mladhraake. To je maximln hranice, kam a se mete odvit, a to jet pomalm postupem a za pedpokladu pravidelnho provdn san a prnjmy. A tak za pedpokladu dokonal fyzick formy.

Srjaakra a andraakra
Srjaakra je slunen akra (srja: v sanskrtu slunce). Je sice mn dleit ne manipuraakra, ale dopluje jej innost. Je vpravo u jater, tedy trochu nad pupkem. Stejn jako manipuraakra je srjaakra sdlem samny, vstebvac energie organismu. andraakra je protipl srjaakry, jak naznauje u samo jej pojmenovn: andra znamen v sanskrtu lunu. Se srjaakrou je osov soumrn vi pupku, tedy lehce vlevo a nad pupkem. Jejich rovnovn a vzjemn innost s nbhiakrou je pro dokonal ovldn samny, vstebvac energii, nezbytn.

Anhataakra
Anhataakra je srden akra, jej aktivace se dosahuje tm, e si uvdomujete srden tep a sousteujete se na nj. Srdce se povauje za sdlo dvtmana, osobn due. Kdy nkdo ukazuje na sebe, m ukazovkem na srdce, nikoli na mozek! Jgini sem kladou sdlo osobnosti, ale toto tvrzen se nesm brt doslova. Tato osobitost, osobn due, samozejm nen obsaena v orgnu samm,

ale je to energie, kter nut bt srdce, je je pmo spjata s na individualitou. Je tomu tak proto, e srdce okamit odpovd na emoce zmnou tepu a e jeho innost spojujeme se zmnami psychiky? Kdy jgin medituje o tom, co nut srdce bt, a ne o sti tla nazvan srdce, uvdomuje si sv hlubinn J. Sousteovn se na mystick srdce ostatn zaujmalo dleit msto v mystickch technikch kesanskho Zpadu. Kristus bv zobrazovn se zcm srdcem. Kesant mystikov tak samozejm nemli na mysli tlesn orgn, ale to, co mu odpovd v psychice.

Viuddhiakra
Tato akra m sv odpovdajc centrum v krku, zejmna v hltanu a hlasivkch. Je aktivovna tm, e si tuto oblast uvdomujete, a jej nejhlub centrum je v krn ptei. Tato akra kontroluje udnu, to jest veker formy psychosomatick energie, kter dojdou njakho vyjden. Kdy lovk vyjaduje sv mylenky a projevuje je, je v innosti udnavju. Hovome prostednictvm udny, jej oblast se neomezuje na hlasivky, ale na celou oblast krku a st stejn jako tve. Na udn zvis tak veker mimika. innm prostedkem kontroly tto akry je dchat v uddaj.

dakra
dakra le mezi obom, uprosted ela. Kdy nkte zpadn ci spat vyobrazen tto akry, pedstavuj si ji nkde na ele. Aktivan centrum odpovdajc tto ake je ve skutenosti v mozku, v mst mezi obom, ale za eln kost. Jestlie se dokete dobe soustedit na sahasrraakru, bez obt poctte tep stejn dobe v dake jako v sahasrraake. Do tohoto pomyslnho msta mezi obom je vhodn nensiln nasmrovat oi. Tato poloha o se koneckonc m dodrovat bhem cvien lajajgy i krijjgy, o nich budeme mluvit za chvli. Nkte autoi tuto akru bez vhn ztotouj s epifzou, modernm pojmenovnm pro slavnou iinku mozkovou, je byla

dlouho povaovna za sdlo due. Tato pranepatrn lza, kter je dlouh jen asi osm milimetr, je velice tajupln a ani dnes nen znmo, k emu vemu slou. Nkte autoi ji dokonce nevhaj ztotonit se slavnm tetm okem. Natst maj takov vahy spe akademick ne praktick vznam. Dleit je, abychom si zapamatovali, e daakra je z prnickho hlediska dleit kiovatka. Suumna, jak vme, k n vede jednu ze svch koncovch vtv. Ida a pingala maj svj potek v nosnch drkch, ale stoupaj pak pmo k dake. Tato kiovatka je proto po mladhraake jedna z nejdleitjch. daakra se nkdy nazv ivantra, to jest ivovo oko, nebo dnantra, oko moudrosti. Aktivace dakry probouz intuici. Domnvm se, e koncentrace na toto centrum a jeho zaktivovn mohou inn rozvjet intuici, protoe je to centrum, kde se sdruuje veker mozkov innost, a nejen mozkov kry, sdla schopnosti logickho mylen. daakra tak otevr pstup k sahasrraake. Ob akry pracuj spolen a jejich aktivace vychz ze stejnch zsad: uinit tep krve v rznch stech mozku vdomm, a tm roziovat jeho cvn soustavu (abychom zstali v oblasti fyziologickch vklad) a podporovat praktick vyuit schopnost, je z toho vyplvaj.

Sahasrraakra
Sahasrraakra bv obvykle popisovna a po dake. Uvdme ji jen pro osven pamti, protoe jsme o n pojednali u na zatku jako o protiplu mladhraakry.

41. Probuzen aker

Pi popisu aker jsme se dreli toho podstatnho, ale tuto kapitolu bychom mli znt jako sv boty. Nezabvali jsme se podrobn potem okvtnch pltk, barvami, bostvy aker atd., toho se pln zhostil Arthur Avalon a jin, lpe ne bychom to dokzali my. Dreli jsme se praktickch vdomost, bez nich se pi provdn technik probuzen i vdom aktivace aker neobejdete.

Pedbn podmnky
Abychom se pojistili proti jakmukoli nebezpe, kter pirovnvm k prnickm zkratm, musme ped zaktivovnm aker nejprve cviit sany a pak prnjmu. Teprve potom meme pejt k zaktivovn aker. Prnjma napluje energi a dopluje innost san. Pak se cvi bez nebezpe.

V em toto cvien spov?

Muste usednout do polohy lotosu nebo siddhsany, hbety rukou jsou pi provdn dnamudry openy o kolena; pak tuto energii postupn pevedete z plu druhu k plu jedince, pitom prochzte vemi energetickmi centry. Podle ne uveden techniky k soustedn nedochz v centru odpovdajcmu suumn, ale v rezonannch orgnech tchto aker. Je daleko jednodu uvdomit si rezonann orgny aker ne centra v ptei i manmajake. Zkladn cvien prnjmy slouc k zaktivovn aker tak, jak je to popsno ne, cvien, kter bylo po dlouhou dobu peliv stezenm tajemstvm zasvcenc, je tvercov prnjma. Je vhodn, protoe vs chrn ped jakmkoli pepnnm bhem zadren dechu a dokonale vyvauje prnu a apnu, co je pi tchto cviench podstatn. S cvienm zamenm na aktivaci aker lze tedy zat, a dokonale zvldnete techniku tvercov prnjmy (viz str. 169). Je dleit, abyste po cel cvien v rytmu srdenho tepu opakovali slabiku m. Slou bhem tohoto cvien jako metronom.

Probuzen mladhraakry
Provdte mlabandhu a uvdomujete si energii apny, to znamen, e myslte na vymovac funkci organismu, kter sdl v mladhraake. Kdy se sousteujete na mladhraakru a mlabandhu, pipomete si tak dynamickou energii druhu, je se projevuje sexualitou. Mete si vybavit tuto slu, kter v prbhu milion let spojovala nespoetn dvojice, je nepetrit pedvaly ivot a k vm. Tuto slu je dleit vnmat neosobn, jako slu nadosobn. Pro jedince bylo samozejm! podstatn, e se jeho otec setkal s jeho matkou. Pro druh je to vak naprosto podrun detail! Druh pokrauje ve svm dle sexuln pitalivost, kter zajiuje jeho zachovn. Bhem provdn mlabandhy nezapomete na staen vnitnho i vnjho svrae. Po celou dobu cvien uprejte pohled do oblasti dakry a dchejte pravideln. Zvnitnn pi tvercov prnjm trv minimln jednu minutu. U pouh pomylen na mladhraakru vytv pm spojen mezi vdommi centry sahasrraakry, mozkem, a touto koenovou akrou. Mlabandha a avinmudra toto spojen posiluj a dodvaj jeho proudu na intenzit. Krijjgovmi cviky se lze tohoto cle dobrat velice inn. Prostednictvm tchto technik jgy pak dochz v organismu k velmi zvltnmu procesu. Vzpomete si, e apnavju je zvltn podobou prny, kter se projevuje v lidskm tle jako vymovac energie. Vtinou smuje apnavju ven, aby vylouil tlesn neistoty, a prakticky vdycky dol (mo, vyprazdovn stev, ejakulace, menstruace, porod). Existuj dv vjimky: pocen a vdech. Ndech vykonv prnavju, vdech zvis na apn. Bhem zadren dechu kontrolujete prnu i apnu, za pedpokladu, e souasn provdte nuilabandhu. Po urit dob cvien tto prnjmy (zadren dechu s dalandharabandhou a mlabandhou) se v oblasti mladhraakry povzbuzuje apnavju a vytv v n siln prnick proud, jen se nkdy projevuje uritou vibrac. Tuto vibraci lze zeteln vnmat bhem delho zadren dechu. Energetick proud vyvolan v tomto

mst m pirozen sklon stoupat podl suumnou smrem k sahasrraake, pi pechodu se setkv s rznmi akrami. Uveden postup mus jgin vdom dit a vhodn cvien vstup usnaduj a urychluj. Vstup prny se nazv prnuttana. Tradin pojednn popisuj vjemy, je pi nm vznikaj. Podob se mravenen nebo stoupn hork pry pte. Tento pocit pedstavuje vchoz, nejelementrnj stadium probuzen aker. Projevuje se tm, e podl ptee vznikaj opravdov centra vdom, zvlt pak vnmn svtla na nkterch rovnch. Prnuttana pokrauje soustednm na dal akry zpsobem podrobn popsanm dle.

Svdhithnaakra
Nic nemnte na pozici ani dchn, tedy tvercov prnjm. Neprovdte u mlabandhu, ale pechzte k avinmude se staenm perinea a koene penisu u mue, klitorisu u eny. Sta, budete-li si dokonale uvdomovat tyto pohyby asi po jednu minutu a pak pejdete k dal ake.

Nbhiakra (neboli manipuraakra)

Uvolnte anln svra. Po celou dobu trvn tto fze se zvnitnte do pupku a vnmte v nm krevn pulz (bin aortu), na konci zadren dechu tak mete sthnout bin stnu. Pokuste se proniknout vnitnm vnmnm do bin oblasti okolo pupku a vnmejte tam vstebvac energii, je promuje potravu ve vae vlastn tlo.

Aktivace tedy probh zdola nahoru, od plu druhu v kov kosti k plu jedince v mozku. Koncentrace na dv spodn akry se nesm obvat ti (zbon eholnci a reholnice), kdo uinili slib pohlavn zdrenlivosti. V jejich ppad jim toto cvien umon plnj a snadnj sublimaci energi tchto center jejich pivedenm do centra jedince, do sahasrraakry.

Srjaakra a andraakra
T technika a doporuen jako ve, ale peneste vdom vce vpravo a v od pupku, tedy k jtrm. Potom tot vlevo k slinivce bin a slezin.

Anhataakra
Pokraujte ve tvercov prnjm. Podstatn je, abyste vnmali dery srdce. Tep mus bt pomal a siln. Je-li povrchn a rozbu-li se srdce, znamen to, e je zadren dechu pli dlouh nebo vm nevyhovuje. Konen muste ctit tep, jak prostupuje celm tlem, ale stle vnmte jeho sted, to znamen srden oblast.

Viuddhiakra
tvercov prnjma bez bandh. Uvdomujte si oblast krku. Pedstavte si tichou slabiku m, uvdomujte si, jak se rozechvlvaj hlasivky, jako kdybyste slabiku m zpvali nahlas. Dchejte pomalu a vdom, stle se vciujte do krku, hlavn do hlasivkov trbiny. Uvdomujte si tak jazyk, zejmna jeho koen.

dakra
tvercov prnjma bez bandh. Oi po dobu cvien uprejte do dakry, ale vnmm tto souhry by bylo pi sousteovn na ni centra dosti neuspodan. Mli byste te vnmat tep, pulzaci za eln kost uprosted ela v hlav. Sousteujte se na n co mon nejdle.

Uvdomujte si prchod vzduchu nosnmi drkami. Pedstavte si, e nosnmi drkami (idou a pingalou) pijmte energii, a vete ji do centra tepu v dake.

Sahasrraakra
Dostvme se k plu jedince. Technika je stejn jako u dakry, ale muste ctit, e veker tlesn energie vedou do msta vnmn tepu krve uprosted hlavy, a mli byste ctit, e odtud vyzauj do celho tla. Pedstavte si hlavu prostoupenou svtlem a teplem. Pedstavte si tak v rytmu tepu slabiku m, m, m. Prociujte jednotu vdom a celho tla. Provejte radost z tohoto vnmn. Potom mete cvien opt zat od mladhraakry nebo je peruit.

Dal pokyny
Zkladn podmnkou tohoto cvien je uvdomovat si rzn sti tla a zvnitnit se do orgn, kter slou jako projekce dotyn akry. Kad centrum i skuten akra se automaticky aktivuje, a to propojenm se sahasrraakrou v suumn. Dlouhodobou prax se toto vnmn stv stle pesnjm a zetelnjm. Reakce na jemn centrum me vytvet barvy, ale to pro zdrn cvien nen podstatn. Jde o pouhou monost. Abyste si nic nenamlouvali, neuvdm vnman barvy. Nejsou samy o sob dleit. Tmto cvienm mete kontrolovat manmajaku i vidnamajaku souasn s prnamajakou. V tomto bod je jga povaovan za tlesnou spojovna s jgou duevn neboli rdajgou, ob nelze oddlovat. Prnjma tmto cvienm umouje propojit tyi rovn existence. Jak toto meditan cvien na akry a jejich probuzen (i uvdomovn) zdokonalujete, napluje vs radost. nandamajaka tmto zpsobem pozvolna prostupuje ostatnmi kosami. Pocit radosti je odmna, ale i dkaz sprvnho a blahodrnho cvien. Poskytne vm dynamick zdrav, klid a vyrovnanost, je jsou toitm ped ivotnmi bouemi a nevyhnutelnmi trampotami.

Doba trvn
Prmrn doba jedn tvercov prnjmy trv nejmn pl minuty. Pro devt aker to je tm pt minut. Minimln je teba provst ti pln cykly, co pedstavuje pinejmenm tvrt hodiny cvien. Jako svdomit zpadn ci byste mli uvedenou dobu zdvojnsobit. V Indii se toto cvien provd a dv hodiny! Necelou plhodinu me toto cvien se zdravm rozumem a prmrnm zdravm vykonvat bez omezen kad. Je samozejm, e ten, kdo by je provdl hodinu, mus potat se zvltnmi fyzickmi a psychickmi reakcemi. K tomu je nutn ptomnost zkuenho uitele. I na Zpad, cvite-li opravdu pravideln a kad den a postupujete-li pomalu, vyctte vlastnm pozorovnm, kam a mete pokraovat.

42. Prnuttana vstup prny

K aktivaci aker existuje mnoho tantrickch (i jinch) cvien. asto jsou velice sloit, vyaduj spoustu asu a dohled zkuenho uitele, aby byla pro danho jedince vhodn. Ne uveden technika m nkolik vhod: - je oprotna od indickch nboenskch i jinch pedstav; - je pro Zapadan naprosto bezpen; - a konen nevyaduje pli asu. Pesto je klasick a pvodn. Stejn jako u pozic nejsou nutn nejpsobivj akrobatick polohy! Jednoduchmi sanami je mon doshnout dokonale vyvenho cvien a pizpsobit je potebm Zpadu. Je zbyten zanat cvienm krij, kdy neprovdte pravideln pedtm popsan cvien prnjmy, uren hlavn k proitn nd (stdav a rytmick dchn). Prnuttanu je teba provdt v poloze lotosu i siddhsany. Ostatn pozice nejsou vhodn.

Prvn st
Pprava, zvnitnn: Klidn dchejte obma nosnmi drkami, soustete se na prchod vzduchu nosem a pedstavujte si, e pi prodlouenm vdechu vychz z nosu tepl pra. Pi ndechu si pedstavujte, e do vs vstupuje ziv vzduch a e jeho svtlem je prna: nebudete ostatn vzdleni od vdeck pravdy, svtlo je jednm z energetickch projev prostupujcch vzduch.

Prnuttana
K vstupu prny dochz pedevm pi vdechu. Zvnitnte se do oblasti mladhraakry a v oblasti kov kosti si pedstavte pocit tepla. Provete mlabandhu. Bhem vdechu si pedstavujte, e tato energie stoup pte jako tepl mza, a vete ji a do oblasti sahasrraakry. Pi vdechu si pedstavujte slabiku m (jedin a dlouh m). Muste se do cvien naprosto vnitn pohrouit. Pi ndechu se soustete na slabiku m. Nechte do vs nadechovan vzduch vstupovat a vete nejprve prnu do oblasti sahasrraakry a potom do oblasti mladhraakry. Bez zadren dechu. Pomr mezi ndechem a vdechem si mete zvolit: rovnovhu ndechu a vdechu nebo vdech dvakrt del ne doba ndechu, co je vhodnj jenom tehdy, kdy to nevyvolv navu. Pi ndechu mete uvolnit mlabandhu, jestlie vs pi tomto cvien pli unavuje. Ve cvien pokraujte alespo pt minut, aby duevn innost zcela splynula s dchnm a abyste skuten vnmali teplo podl ptee. Pedstavte-li si v duchu teplo, vrazn vm to pome pi vnmn skutenho tepla. Jgini si pedstavuj, e v trojhelnku na dolnm konci ptee doutn hav uhlk i ohe, kter pi ndechu rozdmchvaj mchem. Tmto zpsobem vede jgin prnu suumnou a nechv ji prochzet vemi akrami. K dosaen tohoto vsledku je teba dlouho a vytrvale cviit. Konenm clem je pln ovldnout prnu v tle a prostednictvm aker i manmajaku, duevn innost. Tento

cl mte pak na dosah, protoe pedstavuje jednu z etap nutnch k tomu, abyste se dobrali tch nejjemnjch oblast hlubinnho byt. Prnjma vytv solidn zklad k naprostmu propojen vech k a jejich innost. V kadm ppad toto cvien zvyuje i bez probuzen aker vai ivotodrnou energii, psychofyzickou slu, kterou mete po libosti zintenzvnit a vyut. Zkliduje nervy a vede k novmu klidu a vyrovnanosti. Navc pispv k lepmu soustedn.

43. Cvime pozvolna

Mte te k dispozici velkou zsobu technik; vlastn vechny, kter lze psemn it a nevystavovat vs nebezpe. Jak tyto techniky postupn a popoad pouvat? 1. Dodrujte etick a dietetick zsady zdravho ivota. 2. Pravideln provozujte ostatn techniky hathajgy, zejmna kadodenn cvien san, a nezapomnejte na Pozdrav slunci. Je to nejlep pprava k prnjm a v nejlep ochrnce ped jakmkoli nebezpem. sany v tle zprchoduj obh prnickch energi, podporuj sprvn pijmn a rozvdn prny v tle. sany vm umon na del dobu bez nmahy znehybnt v san vhodn pro cvien prnjmy. 3. Bhem cvien san pouvejte vdom kontroly prny. Proto se vdycky soustete na dchn a do tlesn sti, je se pln podl na dan san. Bhem san vyvaujte prnu a apnu a rovnomrn rozdlujte dobu ndechu a vdechu. Tak bhem cvien san dchejte v uddaj (sten uzaven hlasivkov trbiny). 4. Kdy v tle i psychice poctte asn inky prnjmy, mohlo by vs to svst k tomu, e sany jsou nco nepodstatnho, a e se vykonvaj pouze k udrovn tlesn prunosti, e jsou dokonce zbyten. To by byla obrovsk chyba a svdilo by to o naprostm nepochopen prnjmy a jejho vyuit v jze ve vech tlesnch i psychickch etapch. Kdy v Indii zanaj

uitel sv ky uit prnjm, dbaj na to, aby ve cvien nepolevili, ale naopak je zintenzvnili. 5. V technikch prnjmy, hlavn se zadrenm dechu, postupujte pomalu. A k nim pistoupte, peliv dodrujte veker pokyny, zejmna pomal prodluovn doby zadren dechu. 6. Hlavn prvek prnjmy je koncentrace mysli. Prnjmu nelze chpat bez koncentrace. Prnjma sice jet pat do hathajgy, ale je u soust rdajgy, jgy duevn kontroly. 7. K pokroilej etap pejdte, a se plce a tlo pi pedchozch cviench ct pjemn a a se duevn innost sousteuje na dchn s nejmen mrou rozptlen. 8. Toto rozptylovn vak pijmejte jako nevyhnutelnou vc; objevl-li se, okamit pinute mysl ke cvien. Jedin po dlouh dob se duevn innost zcela pohrou do cvien prnjmy stejn jako do san. 9. Udlejte si vlastn rozvrh postupnho cvien (viz nkolik podnt ne), ale pevn si neurujte dnou lhtu, kdy pejdete k dal etap. 10. U prnjmy je kadodenn cvien zrukou spchu i ochranou ped monm nebezpem vc ne kdekoli jinde. Kdy opravdu nemete cviit, alespo ten den vnujte chvli plnmu jgovmu dchn a as od asu se bhem dne soustete na dchn.

Navrhovan postupy
Nabzen postupy vyhovuj vtin Zpaan. Ped kadm cvienm dodrujte tyto pokyny: - pedevm vyprzdnte moov mch a tak steva; - proistte si nos provdnm nti a pelivm vysuenm nosnch drek; - mte-li i po nti jednu nosn drku uzavenou, pouijte nkterou techniku k jejmu oteven popsanou v tto knize (viz str. 93); - nejlep je cviit pod irm nebem nebo alespo v dobe vyvtran, v zim vyht mstnosti;

vdycky dchejte nosem jak pi ndechu, tak vdechu, samozejm krom cvien uvedench opan (zejmna stl a stkr); opete jazyk o dse za hornmi ezky nebo jej ohnte ke klenb patra. Je-li to nutn, polknte sliny; cvite se zavenma i tm zavenma oima, je-li v pohled upen na piku nosu (trtak); pslunou pozici zaujmte peliv, dbejte o to, aby pte byla ve sprvn poloze. Uvolnte obliej, ramena, pae, pedlokt, dlan a dbejte, aby tomu tak bylo po celou dobu danho cvien; nos nen pumpa, jedin zvuk, kter mete zaslechnout, nastv pi zpomalen vzduchu v hlasivkov trbin, a nikoli tenm vzduchu v nose. Chp nosu mus umoovat sprvn dchn. Tyto pedbn podmnky plat pro vechny etapy prnjmy.

Prvn etapa
1. Ped kadm cvienm prnjmy je podstatn uvdomit si akt koncentrace na dchn, jeho zkracovn a zpomalovn (viz str. 77 a nsl.). Podle asovch monost se takto sousteujte asi dv a pt minut. Na zatku necvite pli dlouho. 2. Po koncentraci pichz na adu proitn nd pomoc nddhany (str. 77 a nsl.), co je stdav dchn bez zadren dechu. Nddhan vnujte stejnou dobu jako koncentraci. Vdycky cvite s kontrolovanou bin stnou (str. 91 a nsl.). 3. Kdy mte dost asu, mete provdt i prnamudru (str. 131 a nsl.). 4. Od potku mete cviit tak prnick nabjen (str. 163 a nsl.), a to ve vaich ztrtovch (i ziskovch?) chvlch. Kdy nemte pes den as, mete prnick nabjen uskutenit v posteli. Na konci kadho cvien prnjmy se podle svch asovch monost na dv a ti minuty (nebo i vce) uvolnte.

Druh etapa
Jakmile splnte pedbn podmnky, zante s ncvikem koncentrace (bod . 1 ve) a s nddhanou (bod . 2 ve) po dv a ti minuty. Uctte-li, e jste dobe soustedni, pejdte od nddhany k anulmavilm, to znamen, pipojte zadren dechu, kter nemuste mit. Anulmavilm vnujte alespo pt minut. Pi zadren dechu (musm to pipomnat?) peliv dodrujte pravidla pro kumbhaku (srov, str. 111). Jakmile zadren dechu pekro deset vtein, je povinn dalandharabandha (viz str. 175). Dalandharabandhou a anulmavilmou postupn pipravujete plce k zadren dechu, a to zcela bezpen. Bez jakkoli zmny mete pozvolna do cvien zalenit rytmus, napklad po dvou i tech tdnech (srov, str. 119). K cvien mete pipojit tvercovou prnjmu. Provdjte tak prnick nabjen i mimo vlastn cvien, a stejn tak prnamudru. Cvien mete bhem dne rozdlit na dv sti po deseti a patncti minutch.

Tet etapa
Cvien prnjmy je teba na tomto stupni rozdlit na dv fze. Rno i v poledne ped jdlem a pak ped vee. Cvien mete zat anulmavilmou. Nsleduje asi ptiminutov tvercov prnjma. Nyn piate ke cvien kaplabhti. Pozorn si pette dan daje v kapitole vnovan tomuto cvien (viz str. 195 a nsl.). Na zatku ji provdjte velice pomalu. Nezamujte se hned na rychlost, dejte j monost, aby se cvienm sama rozvjela. Ani potom vak nesm rychlost pekroit sto dvacet vdech za minutu. Provdjte cvien celkem pt minut, vetn sti vyhrazen odpoinku. Vdy kaplabhti pomrn rychle unavuje svaly bin stny, co vs chrn ped pepnnm. Mm na mysli kaplabhti bez stdavho dchn.

Po pimenm ncviku kaplabhti (dva a ti tdny) mete pejt ke kaplabhti se stdavm dchnm (str. 201). Cvien uzavr prnamudra.

tvrt etapa
Dv cvien denn. Lze je rozdlit jako v pedchoz etap. Kaplabhti s obma nosnmi drkami se napklad provd dv minuty. Po odpoinku ani zmnte zaujatou sanu s plnm jgovm dchnm a kontrolovanou bin stnou , provete kaplabhti se stdavm dchnm. Opt si odpoite, pak vykonejte bhastriku. Krom toho provdjte cvien ze tet etapy.

Pt etapa
Ti kadodenn cvien. Kaplabhti po dobu dvou minut (se stdavm dchnm). Tminutov bhastrika. Potom srjabhdakumbhaka. Anulmavilma s delm zadrenm dechu. Ve volnm ase provdjte avinmudru, mlabandhu a uddaj.

est etapa
Ti cvien denn. Prvn dv: stejn jako ve. Pak pipojte ke cvien prnjmy a san bandhy. Bhem tetho cvien tetinu asu provdjte ve uveden cvien. Dv tetiny vnujte aktivaci aker, kter zavr cvien prnjmy (srov, str. 285 a nsl). To je hranice, kam a smte bez veden zkuenho uitele na Zpad (ale i jinde) dojt. Tyto etapy jsou jednou z monost, nikoli psnm pravidlem. Trvn kadho cvien a pechod k dal etap je na vaem uven. Povedou vs reakce organismu i psychiky a pomoc svho vrnho gurua, zdravho rozumu a pimenosti, rozpoznte, je-li cvien spn.

Neprovdjte
Vyvarujte se nsledujcch chyb: 1. Nikdy necvite v poten fzi trven. Mohou-li se mrn cvien prnjmy provdt, kdy trven pimen pokroilo (jedna a dv hodiny po jdle), cvien s delm zadrenm dechu lze provdt a ti hodiny po jdle. 2. Vdy si proistte nosn drky (nti a kaplabhti se o to postaraj). 3. Nikdy necvite se zakulacenou pte; ta mus bt rovn. 4. O svm cvien s nikm nehovote. 5. Nepozmujte asto poad cvien. Osvojte si uritou posloupnost a dejte tlu a plicm monost, aby se j pizpsobily. 6. Nepeskakujte etapy, v jze se spch nevyplc. 7. Necvite podle svch nlad; dodrujte svj d. 8. Nebute pli bojcn; cvien popsan v tto knize jsou pi dodrovn pravidel bezpen. 9. Kdy sv cvien perute, nevracejte se tam, kde jste je peruili. Projdte znovu samozejm rychleji nsledn etapy. 10. Nikdy necvite a do navy. Jakmile se projev, perute cvien a provete polohu avsany.

Sanskrtsko-esk slovnk
dakra doslova rozkaz, energetick centrum uprosted ela agnisradhauti proitn aludku a stev, jinm nzev pro ankhpraklanu a vrisradhauti ahamkra ctn ega

kuana staen anlnho svrae alambua nd st anhataakra doslova neutichajc, energetick centrum v oblasti srdce nandamajaka pinn vrstva, sdlo blaenosti annamajaka hutn vrstva, je sloena z atom a molekul anulma ve smru vlasu, po srsti, pirozenm smrem anulmavilma cvien se stdavm dechem s kumbhakou apna zkrcen apnavju apnavju vymovac energie v tle, zkrcen apna ram poustevna, stupe ivota avin kobyla avinmudra kobyl mudra, stahovn a uvolovn anlnho svrae tman univerzln due, J bandha pouto, uzvr, vazba bati klystr, technika k proiovn stev bhastrika mch bhramar melk brahmarandhra vrcholek hlavy buddhi inteligence akra kolo, kruh, disk, vr, centrum jemn psychofyziologick energie andra msc, luna andraakra lunrn akra, energetick centrum v oblasti slinivky, je ve spojen s manipuraakrou andrandl lunrn nd, ida damani stedn obal nd, dvadattavju energie kchn dhrana jgov koncentrace, est len rdajgy dala s, pletivo, laov dalandharabandha doslova zmek dalanti nosn sprcha, proitn nosu osolenou vodou dva lovk, iv bytost dvtman osobn due, due lovka dnamudra gesto zasvcenho

dnantra oko moudrosti, jin nzev pro dakru ghadr nd v levm oku Grakhnth legendrn zakladatel hathajgy, autor Grakaataky Grakaataka zkladn text sekty Nth granthi uzel ha luna hastidihva nd v pravm oku ida nd zanajc v lev nosn drce, jin nzev andrand javin nd v levm uchu kanda koen, stedisko, spolen zdlo vech nd kapala lebka, slupka kaplabhti doslova zc lebka ka vrstva, schrnka, tlo krija pprava, in, ob, uskutenn krkalvju energie zvn kuhu nd nad penisem (klitorisem) kumbhaka zadren dechu, doslova hrnec, dbn kundalin had sla, latentn (neprobuzen) tajemn energie umstn v mladhraake, kter je symbolizovna spcm hadem tiaplkrte obtoenm okolo lingamu, jej probuzen je jeden z cl hathajgy a tantrajgy krmavju energie mrkn lajajga rozputn v J lota ndobka k provdn dalanti manipuraakra energetick centrum v oblasti pupku, jin nzev nbhiakra; doslova msto klenot manmajaka psychick vrstva, sdlo instinkt, pamti, d innost tla mantra prpov, zvuk, magick formule mrudanda pte mudra gesto mula koen, zklad, pvod mlabandha staen anlnho svrae a zdvihae anusu mladhraakra koenov akra, energetick centrum v oblasti perinea nbhiakra pupen akra, jin nzev pro manipuraakru

nd trubice, kanlek, la, eka, proud; kanlek vedouc jemnou prnickou energii; vnj obal tohoto kanlku nddhana cvien k proitn nd, pedevm idy a pingaly nauli pohyb binmi orgny nti proitn nosu padmsana poloha lotosu paima zpad paimttsana poloha klet pavanamuktsana poloha uvolujc vtry pingala nd zanajc v prav nosn drce, jin nzev srjand; doslova rudohnd plvini plavek, dechov cvien, pi nm se polyk vzduch do bicha prakna uvolnn anlnho svrae prna souhrn veker energie ve vesmru; jakkoli projev energie; t zkrcen prnavju, pijmac energie lidskho organismu; doslova dech, vtr, ivot prnamajaka hutn vrstva obsahujc veker energie psobc v tle pranava slabika m prnavju pijmac energie v tle, zkrcen t prna prnuttana vstup prny pratjhra odtaen smysl, pt len rdajgy pua nd v pravm uchu praka ndech prna dokonal rdajga krlovsk jga, Patadaliho jga raka vdech sahasrraakra energetick centrum na vrcholku hlavy, lotos s tisci okvtnmi pltky samdhi spojem, ponoen, splynut, konen etapa rdajgy samnavju vstebvac energie v tle, zkrcen samna siddhsana dokonal pozice sira vnitn obal nd, doslova koryto stl dechov cvien, kdy se dch sty stkr dechov cvien, kdy se dch sty

srja slunce srjandl slunen nd, pingala srjanamaskr pozdrav slunci srjaakra slunen akra, energetick centrum v oblasti jater, je ve spojen s manipuraakrou suumna nd vedouc pte z mladhraakry do sahasrraakry, doslova milostiv svdhithnaakra doslova jej prav sdlo (kundalin), energetick centrum v oblasti koene penisu (klitorisu) vrn, svmin pn, hospod, uctiv osloven guru ankhin nd zanajc v anusu, v oblasti mladhraakry nti klid, mr, vyhasnut stra spis, uebnice at est atkrija est zkladnch proitn ivantra ivovo oko, jin nzev pro dakru tha slunce trtak upen pohled na vnj i vnitn pedmt udnavju vyjadovac energie v tle, zkrcen udna uddaj dechov cvien se staenou hlasivkovou trbinou vadrsana diamantov poloha, sed v kleku na patch vrisradhauti proitn aludku a stev, jin nzev pro ankhpraklanu i agnisradhauti vtsana poloha vtru vidnamajaka psychick vrstva, sdlo ega vilma protichdn, proti srsti viuddhiakra doslova istota, energetick centrum v oblasti krku, ttn lzy vjnavju energie prostupujc celm tlem a dc vechny jeho funkce, zkrcen vjna