Jak pet ekonomick kolaps

Argentinsk kolaps Toto tma nen nov. Kdy Argentina spadla po spir{le do soci{lnho a ekonomickho kolapsu na konci 90. let, zmnil se kadmu ivot. Bez ohledu na piny je zde mnoho, z eho se meme pouit od zem, kter byla prosperujc, ale dnes se vzpamatovv z ekonomick krize, kter uvrhla okolo 60% lid do chudoby. Mj bratr ped nkolika tdny navtvil Argentinu. ije ji nkolik let ve panlsku. Bhem prvnho tdne onemocnl silnou chipkou, i kdy nebyl v chladnm klimatu a peoval o sebe. Nen pochyb o tom, e onemocnl kvli spoust novch vir v m zemi, kter nenaleznete v zemch prvn tdy. Bda a hlad n{s vedou do situace, kdy i pestoe m{te potraviny, pste a zdravotn pi, vtina ostatnch toto nem a proto onemocn a nemoci po celm regionu. Co m zarazilo na tto zpr{v je to, e jsem to vlastn vidl pich{zet msc pedtm, ne se nov viry rozily a ve zpr{v{ch zaali mluvit o tomto novm zdravotnm poplachu, co dokazuje, e mluven, pemlen a sdlen mylenek s podobn myslcmi lidmi (ano, vy) pom{h{ vidt vci, kter pich{zej a pipravit se na n s pedstihem. Tak jsem zaal pemlet o nkolika ot{zk{ch, o kterch jsem se dozvdl (bu tvrd, nebo pomoc tohoto fra) po vech tch letech ivota ve zkolabovan zemi, kter{ se pokou dostat z ekonomick katastrofy a veho co s tm souvis. I kdy je moje anglitina omezen{, douf{m, e budu schopen pedat hlavn mylenky a koncepty, kter{ v{m poskytnou lep obr{zek o tom, jak se vypo{dat se dny, kdy ekonomika ve va zemi zkolabuje. Jak pet ekonomick kolaps {st 1: Msto nebo venkov? Jednou se m nkdo zeptal, jak se ije lidem na venkov. Jestli se maj lpe, ne obyvatel mst. Jako vdy, neexistuje jednoduch{ odpov. Peju si, abych mohl ct, e venkov je dobr a msto patn, ale nemohu, protoe pokud m{m bt pln upmn, a snam se o to existuje ada ot{zek, kter mus bt analyzov{ny, obzvl{t ot{zka bezpenosti. Samozejm, ti na venkov maj kus zem a zvata a jsou lpe pipraven v ot{zce potravin. Nen poteba mt nkolik akr plodin. P{r ovocnch strom, p{r zvat (nap. slepice, kr{vy a kr{lci) a mal sad by v{s zajistily roky dopedu oproti lidem ve mstech. Kuata, vejce a kr{lci by poskytov ali blkoviny, jedna nebo dv kr{vy na mlko a sr, trochu zeleniny a ovoce, vejce a kr{lci by mohli bt obchodov{ni za mouku na chlb, za tstoviny a cukr, nebo za sl.

Samozejm e existuj vjimky, napklad nkter provincie na severu maj poutn podneb, a tm nikdy tam nepr. Je tm nemon t bez zem a zvat vyadujcch potravu a vodu, kterou budete muset koupit. Takov lid to mli tk; nen divu, severn provincie trp nejvce v m zemi. Ti ijc ve mstech se prost mus zadit jak mohou. Ceny potravin se zvily o 200 a 300%. Lid sniovali n{klady co jen mohli, ab si mohli koupit jdlo. Nkte jedli co se dalo; lovili pt{ky nebo jedli toulav psy a koky, jin hladovli. Pokud dojde na potraviny, pi krizi msta prohr{vaj. Obvykle nedostatek potravin nebo nemonost je zskat je to, co spout nepokoje a rabov{n pi SHTF (SHTF = Shit Hits The Fan = vraz pouvan survivalisty pro popis katastrofick situace). Kdy dojde na ot{zku bezpenosti, je to jet vce komplikovan. Zapomete na stlen z 300 yard na ty, kte v{m chtj ublit. Toto penechejte ozbrojenm komandm a 12ti letm dtem, kter vyrostly na Internetu a pedstraj dosplost. Njak{ fakta: 1. Ti, kte v{m budou chtt ublit nebo v{s okr{st nepijdou s m{va jc pirtskou vlajkou nad hlavami. 2. Ani na v{s nezanou stlet 200 yard od v{s. 3. Nepijedou za velkho rand{lu na kolech, nebo obleeni do oranov, uprchl trestanci prost uteou v trestaneckch uniform{ch, take je lpe pozn{te. Ani nebudou nosit etzy okolo krku a koen bundy. Kdybych dostal dolar pokad, kdy m okradla osoba, kter{ vypadala norm{ln, obleen{ stejn bn jako my, pak bych ml dost penz na pknou zbra. Existuj vjimky, ale nebudou obleeni jako ve filmech. 4. Mu se enou se dvma nebo temi dtmi se neme jen tak zastavit a ekat. Nezajm{ m, jestli jste SEAL, SWAT, nebo Rambo, {dn est smysl v{m neekne, e na v{s nkdo m zbran, kdy se pr{v snate opravit rozbitou vodn pumpu, nebo kdy nesete velk batoh suench fazol, kter jste r{no koupil. Nejlep alarm, kter kad me mt na farm, jsou psi. Ale psi mohou bt zabiti a otr{veni. Mmu pteli pes jednu noc nkdo otr{vil tyi psy, vichni zemeli. Po vech tch letech jsem se dozvdl, e i kdy osoba, kter{ ije v tto zemi, je bezpenj, kdy pijde as na mal loupee, tat{ osoba je vystavena extrmn n{silnm dom{cm loupem. Zloinci vd, e jsou izolovan a jejich pocit nezranitelnosti je poslen. Kdy zato na venkovsk dm nebo hospod{stv,

obvykle zstanou po cel hodiny nebo dny a budou muit vlastnky. Slyel jsem to vechno: eny a dti st{le zn{silov{ny, lid piv{z{ni k posteli a mueni elektinou, biti, p{leni acetylenovou pochodn. Velk{ msta nejsou o mnoho bezpenj pro survivalistu, kter se rozhodne zstat ve mst. Bude muset elit nosm, loupem a docela hodn riskovat, e ho postel kvli tomu, co m{ v kaps{ch, nebo dokonce i kvli jeho obleen. Tak kam jt? Betonov{ dungle je nebezpen{ a tak it daleko od toho veho je na vlastn pst. eenm je zstat daleko od mst, ale ve skupin{ch a to bu v mal mstsk komunit nebo pokud m{te p{tele nebo rodinu, kter{ mysl jako vy, tak s nimi vytvoit vlastn malou obci. Nkdo si me myslet, e soused v r{mci vzdlenosti, na kterou je slyet mluven, znamen{ ztr{tu soukrom a svobody, ale to je cena, kterou budete muset zaplatit, pokud chcete mt nkoho, kdo v{m pome, pokud byste to nkdy poteboval. Pro ty, kte si mysl, e nikdy nebudou potebovat od nkoho pomoc, protoe budou mt vdy po ruce svou puku, kontrolovat obzor pukohledem kadch pt minut a celou dobu mt na z{dech v batohu lk{rniku <. Dospte! Sluby Jakmukoliv scn{i elte, sluby pravdpodobn utrp na kvalit nebo zmiz. Myslete dopedu, analyzujte mon scn{e a kter sluby by mly bt ovlivnn ve va oblasti. Pemlejte o nejpravdpodobnjm scn{i, ale tak myslete mimo krabici. Co je pravdpodobnj? Torn{do? Ale teroristick tok nen tak len, jak jste si myslel ped nkolika lety, e? Tak analyzujte dsledky upadajcch slueb. Pokud nepjde elektrick proud, budete muset nco udlat se vm tm masem co m{te v lednici mete jej vysuit nebo zavait. Pemlejte o z{sob{ch, kter pro tyto koly budete potebovat, jet dve, ne budou poteba. M{te ve vaem potai kompletn n{vod, jak pipravit maso<ale jak si jej petete, kdy nepjde elektrick proud? Vytisknte si ve, co povaujete za potebn. Voda Nikdo nevydr dlouho bez vody. Mstsk survivalista me zjistit, e voda je nekvalitn (v takovm ppad me vyut vodnho filtru), nebo e nen voda k dispozici vbec. Kdy se to stane, ve velkch mstech miliony lid vyerpaj balenou vodu bhem nkolika minut. V mm ppad voda z vodovodu nen pli dobr{ . Vidm v n mal ern {steky a nkter dal vci, kter vypad{ jako mrtv asy.

Chu ale nen tak patn{. Nen dobr{, ale vm, e existuj {sti zem, kde je to mnohem hor. M{m-li bt upmn, vysok procento zem nem{ pitnou vodu vbec. Pokud si mete postavit studnu, udlejte to, dejte si to na za{tek svho survivalovho seznamu priorit. Voda m{ vt prioritu ne zbran, lky nebo dokonce jdlo. Naetete tolik vody, kolik jen mete. Naplte PET lahve vodou a uskladnte na studen msto a dejte do ernho plastovho pytle, aby na vodu nesvtilo slunce. Voda bude mt po p{r mscch plastovou pachu, ale je to lep ne vodu nemt. S jakmkoliv scn{em se setk{te, voda bude problm. V mm ppad ekonomick{ krize vytvoila problmy firm{m s vodou, kter omezily drbu a kvalitu kvli snen n{klad. Voda vyaduje zvl{tn pi a bude tak i tak v njakm katastrofickm scn{i problmem. I pokud m{te vodu z vodovodu, tak kvalitn filtr je nutn, stejn tak jako erpadlo, pokud njak seenete. Snate se mt z{sobu vody alespo na 2 a 4 tdny. Elektrick energie Str{vil jsem spoustu asu bez elektiny. Elektina byla problm v m zemi i ped kriz v roce 2001. Opravdov problm zan{, kdy jste nkolik hodin bez svtla. Pi krizi v roce 2001 byla polovina zem bez elektiny 3 dny. Buenos Aires bylo jednm velkm temnm hbitovem. Lid uvzli ve vtazch, potraviny se kazily, nemocnice mly palivo do gener{tor jen na nkolik hodin. Bez elektiny jsou dny krat. Po z{padu slunce nen moc co dlat. etl jsem pi svk{ch a svtiln{ch, po chvli z toho zane bolet hlava. Mete pracovat okolo domu, ale jen s n{adm bez elektiny. Zloinnost po z{padu slunce stoup{, take pokud po z{padu slunce nkam jdete, mjte v jedn ruce svtilnu a ve druh zbra. Bt ve mst bez svtla je po chvli depresivn. Str{vil jsem noci poslouch{nm r{dia, jedenm jdla z konzerv a itnm mch zbran pod svtlem elovky. Pak jsem se oenil, ml syna a zjistil, e kdy m{te koho milovat, vpadky elektiny nejsou tak patn. V takovch situacch rodina mor{ln pom{h{. Co se te baterek mjte dv nebo ti LED elovky. Nejsou drah, maj hodnotu sv v{hy ve zlat. Siln svtc baterka je nezbytn{, zvl{t pokud kontrolujete v{ majetek kvli vetelcm. Ale na prozaitj vci, jako je pprava jdla, odchod na toaletu nebo dl{n vc kolem domu, je LED elovka k nezaplacen. Zkuste myt n{dob ve tm, zatmco drte 60ti lumenovou baterku v jedn ruce a budete vdt, o em mluvm. LED diody maj tak tu vhodu, e maj schopnost tm cel tden nepetritho provozu a diody vydr navdy. Nabjec baterie jsou nutnost. Mjte

zdrav mnostv n{hradnch kvalitnch bateri a snate se je sjednotit co nejvce to pjde. Tak m{m 2 nebo 3 balen obyejnch Duracell bateri, pro ppad nouze, datum spoteby maj do roku 2012. Dobjec NM baterie maj nevhodu ztr{ty energie po urit dob, take mjte bn baterie i nabjec a jednou za as je zkontrolujte. Po vech tch letech problm s elektinou, kter dva pstroje bych nejradji vlastnil?: 1) Genertor. 2) Nabjeka bateri, kter{ m{ sol{rn panel, nebo malou kliku. Plyn Plyn klesl na kvalit a je ho m{lo. Snate se mt elektrick spor{k v ppad, e jste bez plynu. Pokud elektina a plyn pestane fungovat, lze pout plynov vai pro kempovn, pokud mte dostatek plechovek s plynem. Ty, kter pracuj s kapalnm palivem se zdaj bt dlouhodob lep, protoe mohou pouvat rzn typy paliva. Mete skladovat pouze omezen mnostv stlaenho plynu. Mimochodem, msto, kter je bez plynu po dobu del ne dva tdny je smrtc past, vypadnte odtamtud, ne bude pli pozd. Rozdln mentalita Dval jsem se na kan{l People & Art v noci s manelkou. Byla to show, kde se nat{el p{r bhem danho asovho obdob a jin lid hlasovali o tom, kdo z nich m nejhor zlozvyk. Byli jsme v na posteli a kdy jsem se snail usnout, slyel jsem, e ten chl{pek je policejn zbrojn instruktor a to m zajmalo a snail jsem se neusnout. Manelka toho chl{pka ekla, e j vad, e jej manel utr{c 500 dolar msn za krm na obliej, speci{ln ampon a kondicionr a vyletn neht! Co to je za idiota? 500 dolar to je mal gener{tor a zbra a nkolik balen munice, ekl jsem manelce. To je jdlo na dva msce, ekla. Oba dva jsme pemleli nad praktickm vyuitm pro tyto penze, penze, kter ten chl{pek v podstat vyhazoval. Pi SHTF se penze ji nem penzi, ale uvidte je jako nezbytn zbo, kter si za n mete koupit. Vci jako potraviny, lky, paliva, soukrom lkask sluby. Mn pijde nepijateln utratit 500 dolar za kosmetiku. J{ to vidm tak, e nkdo s takovou mentalitou nedok{e pet tden bez kreditn karty.

Jakmile jednou zaijete nedostatek vc, kter berete za samozejm, jako jdlo a lky, vae priority se n{hle zmn. Napklad jsem si nechal odstranit dva zuby moudrosti v loskm roce. V obou ppadech mi byla pedeps{na antibiotika a siln ibuprofen proti bolesti. Vzal jsem si antibiotika (koupil jsem si dv balen na stejn pedpis, abych ml jedno balen pro ppad nouze) ale nepouil jsem ibuprofen, pidal jsem ho ke sv hrom{dce lk. Pro? Protoe lky nejsou vdy dostupn a nejsem si jist, jestli budou dostupn v budoucnu. Jist, bolelo to jako ert, ale bolest sama o sob vs nezabije. Dobr pro budov{n charakteru, pokud se m pt{te. Pin{et obti kvli lep budoucnosti to je mentalita, kterou byste mli mt, pokud chcete bt pipraveni. Jsou vci, u kterch je hezk je mt, kter ale mus bt obtov{ny kvli zsk{n nezbytnch vc. Jsou vci, kter nejsou z{kladn, ale pesto jsou dleit. Moje ena jde ke kadenkovi jednou za msc nebo dva. Nen to ot{zka ivota a smrti, ale dky tomu se ct lpe a zvyuje to jej mor{lku. Koupil jsem si konzoli Xbox a nebo se dvm se enou na filmy, prost jen pro relaxaci. 7 nebo 10 dolar msn m nezabije. Survivalisti by se mli vyhnout z{vislostem na alkoholu, drog{ch a cigaret{ch. Jsou patn pro vae zdrav, stoj spoustu penz, kter byste mohli utratit jinak a vytv{ z{vislost na nem, co by v budoucnu nemuselo bt dostupn. Kdo by pak musel tolerovat vai nevrlou n{ladu, kdy budete pi SHTF bez cigaret? Jak pet ekonomick kolaps {st 2: ern / ed trh Pi SHTF se ern / ed trh objev vude kolem v{s. V m zemi jsou nakonec ed trhy pijateln. Zpo{tku to bylo o obchodnch dovednostech nebo emeslnch vrobcch za potraviny. Okresy a msta si vytvoily sv vlastn trhy, a vytvoily si vlastn lstky, podobn jako penze, kter byly pouity k obchodu. Toto netrv alo dlouho. Lstky bylo snadn vytvoit na svm dom{cm potai, nebyla {dn{ kontrola a nakonec se lid vr{tili k paprovm penzm. Tyto trhy se obvykle nachzely ve skladech nebo na przdnch pozemcch a byly zeny nkolika chytrmi chl{pky a nkolika gangstery, nebo bezpenostn slubou. Kad si me pronajmout st{nek uvnit tchto trh za 50 a 100 pesos (20 a 30 dolar) za den a prod{vat sv zbo nebo sluby. Mr na tchto trzch je obvykle respektov{n<eknme, e organiz{toi nevolaj policii, kdy nkdo zkus nco jako kr{de, bitku nebo vyuv{n en. Nen to dobr pro jejich obchod a kdokoliv zkus takov bordel tak zjist, kolik bolesti lidsk tlo schyt{. Nkdy dokonce sami uniformovan policist zajiuj bezpenost na tchto trzch, samozejm za mal poplatek. Ale jako vdy, muste bt opatrn. Mete se setkat s kapesnmi zlodji,

nebo dokonce s tokem, kdy opustte trh. Jakmile opustte trh, jste v tom s{m na vlastn pst, jako vdy. Tyto trhy se vyvj a nyn je dostupn spousta produkt. Dnes jsem navtvil svj mstn trh sklad, kter je celkem dobe zazen a udrov{n ist. Mli ped p{r dny problmy s prodejem odcizenho zbo a falench znaek obleen. Co se d{ najt na tchto trzch? Vtinou jdlo a obleen. Nkter maj vt vbr, ale obecn vdy maj sr, konzervovan{ jdla, koen, med, vejce, ovoce, zeleninu, pivo, vno a maso, stejn tak peivo a tstoviny. Je to levnj ne v supermarketech. Nkdy jsou k dispozici i erstv ryby, ale ne vdy, lid nev potravin{m, kter potebuj lednici dostanou je naopak v supermarketech. Odvy jsou tak popul{rn a najdete kopie znaek, napodobeniny, nebo dokonce ukraden origin{ly, to sam plat pro boty. Dtsk obleen, spodn pr{dlo, ponoky, lon pr{dlo a runky jsou velmi popul{rn. Nkte prod{vaj hraky, ale vdy z ny, pedevm se patnou kvalitou i kdy existuj vjimky. Jin prod{vaj n{stroje, tak z ny, ale jsou tak vtinou nekvalitn. Nkter nabzej sv sluby a opravy vc nebo nabz pr{ci jako drb{. Divili byste se, jak haraburd,tito lid dok{ou opravit: televize, CD pehr{vae, elektrick n{ad, atd. Po jdle a obleen jsou tet nejpopul{rnj skupinou CD, DVD, filmy, hudba, hern konzole, programy, videohry, prost to co zde skon dva dny po ofici{lnm uvolnn v USA. Kadop{dn, je mon sehnat tm ve, pokud chcete, zeptejte se v okol, promluvte si tmi spr{vnmi lidmi a seenete i ileg{ln vci, jako jsou drogy, nebo na ernm trhu zbran a munici. Zlato Kad chce koupit zlato! Kupuju zlato. Platm v hotovosti . sign{ly jsou vude, i v TV! Nespojil jsem si to s tm, co se tady dje, protoe lo o podadn zlato jako perky a to bu ukraden nebo vyprodan, protoe potebovali penze, ne zlat mince o kterch mluvte. Nikdo neplat za skutenou hodnotu vc, take velk POZOR! Zamte se na lidi kupujc zlat mince. Vzhledem k tomu, e nen mon urit skuten miner{ln podl zlata, tak mal obchody a prodejci za n zaplat stejn jako za bn zlat perky. Co bych dlal bt v{mi: Msto kupovn zlatch minc kupte mnoho malch zlatch prstnk a dalch perk. Mly by bt levnj ne zlat mince a pokud nastane SHTF, tak nebudete ztrcet penze prodejem kvalitnch zlatch minc v hodnot podadnho zlata. Kdybych mohl cestovat zp{tky v ase, tak bych koupil mal s{ek naplnn zlatmi prsteny.

Mal zlodjci budou kr{st zlat etzky pmo z krku a prod{vat je u tchto malch vudyptomnch prodejc. To je velmi bn na n{drach, v podchodech a dal peplnnch oblastech. Take moje rada pokud se pipravujete na malou ekonomickou krizi, zlat mince maj smysl. Zachov{te hodnotu vc a budete schopni je prodat za tuto hodnotu dealerm zlata, nebo jinm survivalist, kte znaj skutenou hodnotu tto vci. V mm ppad byly zlat mince vborn{ investice, zabr{nily abych piel o penze, kdy mstn ekonomika zkrachovala. I kdy je to tu patn, mu jt do banky a dostat za zlat mince skutenou hodnotu, to sam plat o istm stbru. Ale tam kde iji v{m mstn dealei zaplat za zlat mince stejn jako za obyejn zlat perky, bez ohledu na to o jak typ zlata jde. Take musm ct, e pro obchodov{n jsou lep zlat perky ne zlat mince. Jak pet ekonomick kolaps {st 3: Zbran, munice a dal vybaven Po SHTF v roce 2001 jen ti zkoprs s vymytm mozkem a idioti s IQ motla vili, e by je policie ochr{nila ped vlnou trestnch innost, kter{ by n{sledovala po kolapsu ekonomiky. Mnoho lid, kte ped kolapsem byli proti palnm zbranm, belo po kolapsu do obchodu se zbranmi chtli poradit, jak br{nit sebe a sv rodiny. Koupili by si revolver, krabici munice, nechali to vechno ve skni v domnn, e je z{zran ochr{n ped vetelci. Mon{ si nemyslte, e steln zbran jsou skuten nutn, nebo vae pesvden v{m neumouje koupit si n{stroj uren k zabjen lid. Take se pravdpodobn pt{te sami sebe, je zbra opravdu nutn pi SHTF? Zmn to vbec nco? Proel jsem si tot{lnm ekonomickm kolapsem roce 2001 a st{le se potk{m s n{sledky, po pti letech ctm, e mohu ot{zku zodpovdt. Ano, bude potebovat palnou zbra, pepov sprej, maetu, v{len{ sekeru, kyj s trcmi rezavmi hebky, nebo jakoukoliv zbra, kter{ se ti dostane do rukou. Mnoho bylo naps{no o zbranch. Kad kdo se zajm{ o ozbrojen survival m{ svou vlastn pedstavu o dlosteleck baterii. Nkte jsou vce orientovan na lov, jin jen na sebeobranu a jin zvauj oboj, podvejme se na veobecn pouit zbran. Primrn obrannou zbran survivalisty je jednorun steln{ zbra. Je to zbra, kter{ zst{v{ s nm, kdy podnik{n nco ve mst, nebo pracuje na poli. Survivalista NEN voj{k, i kdy by byl voj{k, tak msto nen a nebude bojit, a to ani pi SHTF. Lid, pokud m{te z{jem o re{ln situace ve svt pi SHTF a chcete se pipravit na

re{ln een, pak pochopte, e to nen ern nebo bl. Jednou se probudte a uslyte v r{diu, e ekonomika se zhroutila a e akciov trh je uzaven na dobu neuritou. Co byste udlal? Po{d muste chodit do pr{ce. Polbte manelku na rozlouenou, pehodte puku pes z{da a budete pipraveni stlet? Nedostanete se daleko. Nkdo v{s zastel, d{ do vzen, nebo do stavu pro duevn chor. Co se snam vysvtlit je, e je v po{dku, kdy se pipravujete na invazi ny, Nmc, OSN nebo maran do va zem. Je to extrm, mn pravdpodobn scn{. Existuje nekonen spektrum edi mezi ernou a blou. Bl{ je v{ prmrn bn den a ern{ je celkov TEOTWAWKI (konec svta tak jak ho z nme) jetr mui napadajc planetu. Puky maj velmi dleit msto v survivalistov arzen{lu. Ale muste pochopit, e 90% asu budete mt u sebe jednorun stelnou zbra. Nemete se srovn{vat s voj{kem v Ir{ku, kter m{ zbra u sebe po celou dobu. Ptm se vs, kolik znte voj{k v mask{ch a s M4kou chodcch po mst, kdy se vr{t dom? Co funguje pro v{lku nefunguje pro survivalisty, a to zejmna pro mstsk survivalisty. I kdy budete t v stran daleko od msta, budete muset pracovat, ne? N ebo mte zamstnance, kte se postaraj o vechny vae bn koly, take mete cel den bt na str{i s pukou? Voj{k je sou{st obrovskho stroje, jeho kolem je nst zbra, zatmco jin se staraj o dalch poteby. Survivalistu, kter nen sou{st velk survivalov skupiny, nikdo nekryje. Kdy mu hled{ radu, co pout k obran, nkte jako prvn doporuuj puku nebo. eknme, e vypuknou rasov nepokoje ve mst. Po{d muste chodit kad den do pr{ce. Co m{te dlat? Strit si brokovnici do kapsy? Jednorun steln{ zbra, i kdyby mla bt mn siln{, me bt pouita pro ochranu domova a pro noen kamkoliv jdete. Pokud se objev povodn, mete po{d naskoit na evakuan lo i se zbran. Jsem si jist, e v{s z{chrann tm nebude prohled{vat, j estli nenesete zbra. Co kdy si vae vl{da uvdom, e by pi SHTF ztratila kontrolu nad ud{lostmi a zak{e vechny steln zbran na neurito? Nev o v{s (v R vak podlhaj registraci p.p.), ale pokud by to bylo tak patn, radji bych byl ozbrojen. Mete schovat pistoli pod bundu, ale neschov{te pod obleen puku.

Pistole (a jin jednorun paln zbran) Revolver nebo pistole? Jednoznan pistole! Obecn lze ci, e revolver je obtnj ovl{dat ne pistoli. Double Action je tvrd{ a to ovlivuje rychlost a pesnost. I kdy se revolvery zdaj bt jednoduch, nejsou tak odoln jako sluebn pistole. Kvalitn pistole odolaj psku, bl{tu, pn a jsou veobecn lep ne revolvery. J{ osobn jsem ml problm s novm revolverem Taurus Tracker .357 magnum. Po njak dob stlen jsem ho nabil a vystlel vech 7 ran co nejrychleji to lo a kdy jsem se pot snail vyndat pr{zdn n{bojnice, zjistil jsem, e se zasekly, protoe se rozt{hly kvli teplu. Musel jsem pokat, dokud revolver nevychladnul a pot jsem mohl vyt{hnout n{bojnice. Jednou jsem vidl, jak do prodejny zbran veel tpek a chtl vymnit .357 magnum revolver za 9mm pistol. ekl, e jel autem, kdy na nho z jinho auta nkdo zaal stlet. Byl pron{sledov{n nkolik blok. ekl, e vyt hnul svj revolver a zaal na nj stlet, ale rychle vystlel cel z{sobnk. Poteboval vt z{sobnk a rychlej nabjen. Musel jsem s nm souhlasit. Nkte se modl a mysl si, e co vstel, to z{sah, ale s tm nesouhlasm, to je mon tak akor{ t pro odstelovae, ale ne pro survivalisty. Mjte na mysli, e zloinci jsou zbablci a proto to ve skupin{ch. Survivalista by ml bt schopen elit vce ne jednomu tonkovi. Dostat se do pestelky se dvma i temi ozbrojenmi mui a mezitm nabjet estirann revolver je velmi tk. Vcerann{ pistole me bt mt z{sobnk na 15 a 19 n{boj a to u je rozdl, pokud jste v pestelce v poetn nevhod. Soudn lka, kter bydlel v mm okol byl loni zabit. Byl pepaden pti nebo esti mui, kdy odch{zel z restaurace. Ne ho zabili, stihl zabt tyi z nich a dal zranit. Pravideln stlel ze svho Glocku .40. Jsem si jist, e ml tst, ale tak si myslm, e jeho volba zbran byla t dleit{. Lid v m zemi, kte berou sebeobranu v{n, nos Glocky. Ti, kte nemaj penze na Glock, nos Bersa, FM High Powers nebo 1911 .45. Co se te r{e, je to na nekonenou debatu. eknme, e obvykl (v Argentin p.p.) jsou r{e 9mm, .40 Smith & Wesson a .45 ACP. R{e 9mm me bt navc pouita v karabin{ch a v nkterch samopalech. Bez ohledu na r{i si poite 500 a 1000 kus kvalitn munice. 100 kus v{m pi krizi nevysta. Tak nezapomete, e pi krizi vl{da bude mt tendenci omezovat prodej zbran a munice.

Puky Ji dve jsem uvedl, e mstsk survivalista bude 90% asu nosit pistoli, aby ochr{nil sebe a rodinu ped tonky. Chladn{ a tvrd{ realita uk{zala, e vtina tonk se objev kdy vych{zte z nebo vch{zte do domu, kdy jste nejvce zraniteln. Tm nikdo nen tak hloup, aby se pokusili vloupat do domu plnho ozbrojench lid. Vte mi lidi, genofond se vyist s{m pomrn rychle pi SHTF. Je tedy puka nezbytn{? Samozejm e ano! Je zde po{d tch 10% a tch 10% v{m po{d me zkazit den. A tyhle procenta vylet nahoru, pokud pouijete puku k lovu. Pokud si vystate jen s jednou pukou, tak a je poloautomatick{ (samonabjec). Ide{ln byste mli mt jednu samonabjec a jednu opakovac puku. Jakoukoliv si vyberete, tak pokud je to mon, snate se, aby mla stejnou r{i, jak{ je obvykl{ u arm{dy va zem. Proti opakovacm puk{m nic nem{m, ale je nepravdpodobn, e byste na nkoho stleli na 300 metr. Samonabjec puka je lep do boje. Opakovac puky krom pesnosti maj i tu vhodu, e jsou odolnj a to je dleit! Jsou jednoduch, snadno se opravuj a pi spr{vnm zach{zen v{m vydr del dobu n jin druhy zbran. Pamatujte si, co jsem napsal pedtm survivalista nen voj{k slouc v Ir{ku. Jste v tom sami na vlastn pst. Brokovnice Brokovnice jsou veobecn dobrou volbou. Jejich hlavn vhodu vidm v devastujc zastavovac sle a v monosti pout speci{ln typy munice jako je jednotn{ stela nebo mn devastujc stely. Nejsem si tolik jist s jejm vyuitm uvnit domu. Karabiny a samopaly s pistolovm nbojem Pokud by to bylo mon, vybral bych si poloautomatick samopal, nebo podobnou malou karabinu s pistolovm nbojem. Kombinace 9mm pistole a 9mm karabiny nebo samopalu m spoustu vhod. Nkte si mysl, e automatick{ stelba je pltv{nm n{boj. Nemyslm si to, pokud pouijete svou hlavu a tuto funkci budete pouvat s rozmyslem. Tak je vhoda mt zbran ve stejn r{i z logistickho hlediska.

Ochrana tla Poite si ochranu tla (neprstelnou vestu)! Poite si takovou, kterou schovte pod obleen. Nakonec skonte s dvma nebo temi sady brnn pro rodinn pslunky a jet njak v z{sob. Seete si neprstelnou vestu u te, pi SHTF ji budete potebovat, vte mi. Nenosm ji cel den, ale vdy pokud jdu na nebezpen{ msta, kdy jedn{m s lidmi, kterm nevm a nebo kdy jdu uit a musm cestovat kolem plnoci pes nebezpen{ msta. Jak pet ekonomick kolaps {st 4: Mezihra Uitel soci{lnch stud vysvtloval rzn druh soci{lnch pyramid. Prvn pyramida vysvtluje z{kladn spolenost. Pyramida se dvma horizont{lnmi liniemi rozdlujc ji na horn {st (vy soci{ln tda) , na prostedn {st (stedn tda) a na spodn st (chud, proletari{t). Uitel vysvtloval, e stedn tda se chov{ jako polt{ mezi bohatmi a chudmi a e se star{ o soci{ln napt. Druh{ pyramida mla velkou prostedn {st, to je pyramida reprezentujc nejrozvinutj zem svta (1st Word countries). Spodn {st je velmi tenk{ a ipky naznauj, e je monost dostat se z nejni do stedn tdy a ze stedn do nejvy tdy soci{ln pyramidy. N{ uitel n{m ekl, e to byla klasick{ demokratick{ kapitalistick{ spolenost a v zemch, jako jsou ty evropsk a socialistick, je pyramida podobn{, ale o trochu plo stedn stda zabr{ nejvce msta a zbyl dv m{lo msta. Je jen m{lo rozdl mezi tmito temi pyramidami. Tet typ pyramidy ukazuje komunistickou spolenost, kde ipky z nejni a stedn tdy se sna dos{hnout vrcholku, ale pak se odraz zp{tky. Mal{ nejvy vrstva a jedna velk{ ni vrstva, mezi nimi je minim{ln stedn tda. Pak jsme otoili str{nku a uvidli tvrtou pyramidu, na kter ipky vedou ze stedn do nejni chud tdy. Co to je? zeptali se nkte z n{s. Uitel se na n{s podval a ekl: Tohle jsme my. Je to zkolabovan{ zem, kter{ se promnila v zemi tetho svta, kde stedn tda skoro neexistuje jedna velk{ chud{ nejni tda a velmi mal{ nejvy tda. Co jsou ty ipky, kter smuj ze stedu do spodu pyramidy? zeptal se nkdo. To se stedn tda mn v chud. Jak vidte, pjmy stedn tdy nesta, aby vbec mohla fungovat jako stedn tda. Nkte z nejvy spadnou na stedn tdu, ale obrovsk{ vtina stedn tdy se zmn na chud. ekl uitel.

Nevm kolik lid v mstnosti najednou pochopilo, e jsou chud. Uitel pokraoval: M{me stedn tdu, kter{ se n{hle promn v chud v podstat vytvoen spolenosti chudch lid, ji neexistuje stedn tda, kter{ by zmrnila napt. Stedn tda n{hle zjiuje, e maj pli vysokou kvalifikaci pro pr{ci, kterou najdou, nezamstnanost vylet do z{vratnch vek pli mnoho nabdky, pli mlo poptvky. Vy nyn studujete architekturu, ale jen 3 nebo 4 procenta z vs se tm bude skuten ivit. Po nkolika mscch se ve vyplnilo. I poet student se snil alespo o 50%. Nevidli smysl ve studiu neho, emu se nebudou moci vnovat, nebo nemli na studium penze. Nkdo kdysi na tomto fru ekl, e pokud by se toto stalo v USA, soci{ln nepokoje by byly mnohem hor. Za prv, ekl jsem mu, e nesouhlasm, protoe se vichni lid pizpsob, kdy nemaj jinou monost. Ale nyn to vce zvauji, mon{ ml pravdu. Vtina z n{s jsou lid, jejich prarodie unikly z obansk v{lky, bu ve panlsku, nebo v Itlii nai rodie peily pinavou v{lku. Mohou oban USA pet to co jsme peili my? Samozejm e mohou, i kdy si myslm, e jich tolik nebude mnoho se jich nepipravuje a berou ve jako samozejmost. To budou ti, kte budou zodpovdn za soci{ln nepokoje pi SHTF, kte jsou pli ln se o sebe postarat ped SHTF, nebo kte si zvykli bhem let na pohodl a v, e se o n vl{da postar{, protoe platili dan. Ale nakonec se pizpsob, lid se vdycky pizpsob. Byli byste pekvapeni. A ti, kte se nebudou chtt pizpsobit nov realit, tak umou mlad a tm se vyist genofond a zajist se pokraov{n druhu. Bylo to tak po tisce let. Trestn innosti a nebezpe I kdy trestn iny byly vdy problmem v Jin Americe, moje zem byla celkem vjimka. Bylo to nebezpen, ano, ale nic podobnho jako po ekonomick krizi v roce 2001. lovk byl schopen nechat hr{t si dti na chodnku nebo je nechat vracet se dom z p{rty. To se ve ale zmnilo. Na chodncch si u dti nehraj. Mon{ dti jezd na kole p{r metr po chodnku, ale vdy pod dohledem dospl osoby. Dt jedouc na kole na vlastn pst by bylo o kolo ihned okradeno, pravdpodobn by pi tom bylo zranno proto rodie nikdy nenech{vaj zodpovdn rodie dti na ulici samotn. Teenagei pedstavuj vt problm. Nemete je dret cel den doma a i kdy jsou dokonce tak velc, e mou sami ven, kdy zapadne slunce, je zle.

Kdy je rodie organizuj sami, vezmou je s sebou k nkomu dom, nebo do klubu a v urit as si je vyzvednou. Taxky se pouvaj zdka, bylo zde toti hodn ppad zn{silnn, take {dn rodi za babku nepust svho syna i dceru do rukou cizho lovka. Po letech takovho ivota, se tm kad nauil bt opatrn, nkdy se to museli tvrd nauit. Prakticky nikdo nenech{v{ oteven nebo odemen dvee a okna. Tak se nikdy nevykl{n z okna, aby mluvili se svmi p{teli. Mohl by to zahldnout patn lovk, vidt v{s jako snadn cl, vyt{hnul by zbra a vzal by v{s dovnit vaeho domu. Neexistuj {dn zbojnick z{kony. Dve jste slyeli, jak lid kali: Neml by ses pi pepaden br{nit, dej jim co chtj a oni t nechaj jt. To u neplat. Tihle chl{pci jsou pod vlivem drog a nebo v{s prost nen{vid, protoe m{te lep ivot ne o kterm oni kdy snili, protoe byli od narozen zneuv{ni, take v{m ubl a pon v{s jak jen mou. Putn krimin{lnka do domu rovn{ se tomu, e zn{siln/zml{t/bude muit a zneuvat kohokoliv koho najde. Ped p{r lety jsem osobn nakreslil {ru a po dlouh a v{n konverzaci s mou enou jsem se rozhodl, e nikoho za {dnou cenu za tuto {ru nepustm. Zjistili jsme, e jsou hor vci ne smrt. Rozhodl jsem se, e u sebe budu mt vdy zbra. Draze by zaplatili za mj ivot, i s roky. Zdaleka nejnebezpenj okamik dne je, kdy j{ (nebo moje manelka) opoutm/vstupuji do mho domu. Pevn bezpen dm neme bt snadno prolomen, take zloinci pokaj, a budete st{t pede dvemi s kli a pak na v{s sko. To je dvod, pro si d{v{m velik pozor, kdy se pibliuji k domu rozhldnu se po okol a pokud nevidm nic zvl{tnho, pokrauji v chzi nebo jzd okolo bloku. Nikdy neotevr{m dvee, pokud je v okol podezel{ osoba. Kdokoliv, koho nezn{me, zauk{ na dvee je t{z{n z druhho postrannho okna. Zloinci se asto vyd{vaj za pracovnky energetickch spolenost, e pr jdou nco opravit. NE! Pokud nco mus opravit, mou to opravit na chodnku. Cokoliv uvnit vaeho domu je vae zodpovdnost a spolenost v{m to neoprav. A tak i onak, je vdy lep hr{t na jistotu je lep bt hrub, ne mrtv. Co se te dopravy autem okna a dvee mus bt vdy zavena, zbra mus bt na dosah ruky a dopravn znaky a semafory maj pi SHTF naprosto nov vznam. Pokud vae zem zkolabuje stejn tak jako ta moje, tak si na m vzpomenete, kdykoliv uvidte semafor. Nikdy nezastavujte na ervenou nebo na stopce, pokud nen velk provoz a to zejmna v noci.

Nejprve by v{m policie napsala pokutu za nezastaven na ervenou, pokud v{s uvid (dal zpsob, jak si ct o platek, pokud v{s uvid projet na ervenou), ale po nkolika mscch si uvdomili, e nic nezmou lid radji riskuj pokutu ne sv ivoty, tak se rozhodli permanentn d{t na semafory lutou po osm nebo dev{t veer. To je samozejm velmi nebezpen. Non dopravn nehody bvaj ast a brut{ln, protoe nkdy se oba vozy mezi sebou sraz v pln rychlosti. MissinLink poloil dobr ot{zky, kter by v{s mohly zajmat, protoe jde o bezpenostn problm, tady jsou: Jezd si zloinky v autech nebo v n{kladnch vozech? Skrvaj se nebo pl? Jak tito zloinci to na venkov? Podobn{ ot{zka by mohla bt poloena i co se te mst. Nkdy prost pijedou na msto kde pracujete, pokud jste daleko od domova, ale vtinou asu se za v{mi pl. Zloinci nejsou hloup str{v cel dny ek{nm na uritch mstech, pedevm na mstech vaich kadodennch innost. Napklad pokud uvid, e zamyk{te v noci br{nu, tak pokaj za stromem dokud se nepiblte. Toto se dje asto. Psi jsou nejlepm alarmem, kter me te sehnat a zloinci to v. Otr{v je lky kdy spte a zato uprosted noci. Vm o mnoha lidech, kte takto pili o psa. Pokud maj strach z bezpenosti, ukryj se blzko hlavn br{ny a pokaj si na v{s dokud neodch{zte, nebo se nevracte. Kdy zastavte u brny a muste vystoupit z vozidla abyste oteveli/zaveli br{nu, tak zato. ekl bych, e je to nejastj typ toku. Nejastj doba toku? Den, noc, veer, r{no? Ch{pu, kdy je to pi odchodu/pchodu dom, atd. 7 hodin rno, 9 hodin rno, 1 hodina odpoledne, 7 hodin odpoledne to jsou nejastj doby tok. Neexistuje {dn{ bezpen{ hodina. Noc je obzvl{t nebezpen{. Mon{ jsou toky bhem dne rychlej, chtj v{s oloupit a pak rychle zmizet, zatmco v noci maj vce asu. Ale nejsou zde {dn pevn vzorce chov{n. Pokud bych mohl d{t jednu radu ohledn bezpenosti pi SHTF, bylo by to: Mt oi a ui oteven pi pchodu/odchodu do/z domova. Pokud je to mon, mjte v obou ppadech po ruce zbra. Pokud se v{m zd{ nco divn, pak objete blok a znova to peliv zkontrolujte. Pokud to po{d vidte, zavolejte policii (pokud je jet dostupn{) nebo vyhledejte pomoc. Pokud jdete k domu s velkm potem lid, odejdou. Jednou jsem uvidl p{r divnch lid vyhlejcch u mch dve. Objel jsem cel blok a st{le je tam vidl. Zaal jsem blikat svtly a troubit a oni odeli. Ml jsem u sebe zbra, tak bute opatrn pokud to zkoute. Tak si pamatujte, e auto je jeden tk a siln kus stroje. Znal jsem tpka, kter ml na n{raznku velk ch romovan

trubky specieln na odr{en tch, kte byli tak hloup, e se jej snaili zastavit postavenm se ped auto. Tu a tam se m nkdo pokou zastavit tak, e se mi postav ped auto (pedpokl{d{m, e jsou st{le bl{zn, kte se takto nechaj okr{st) uprosted ulice. Prost jsem se plnou rychlost rozjel proti nim. Vdy uskoili stranou. Poprv m tohle znervzovalo, ale vte mi, nyn je to pro m bn stejn jako azen. Myslm, e je to trochu smutn. Jak pet ekonomick kolaps {st 5: Nezbytn vci Seznam vc, kter byste si obstarali, pokud byste mli druhou anci. Je to dobr n{pad, protoe v{m me pomoci vyhnout se chyb{m, kter jsem udlal j{. Jsou vci, na kter nemyslte dokud je nepotebujete a pak u je pozd. eknme, e jste varov{n 2 roky pedem objev se vla s kouzelnou hlkou a ekne: Tv{ zem se propadne do stoky do dvou let, byl jsi varov{n. Existuje nkolik vc, kter bych byl bval udlal jinak a vci, kter bych si koupil jsou: Potraviny Brzy se dostanu k ot{zce jdla, ale nikdy nemete mt dostatek konzerv a jinch trvanlivch potravin. Toto byla pravdpodobn moje nejvt chyba, pehldl jsem ot{zku potravin. Ptal jsem se sv eny co by udlala, pokud by se vr{tila zpt v ase ped krizi v roce 2001. Moje ena se moc nezajm{ o ppravu (preparedness), ale odpovdla: Koupila bych potraviny. Pamatuje si vechny ty pr{zdn reg{ly v supermarketech? Rozhodn vce potravin zvl{t ty, co vydr nkolik let. Automobil Koupil bych si auto s pohonem 44, i pro ivot do msta, kter v{m umon jezdit pes chodnky i pustiny daleko od z{taras a nepokoj. Vz 44 m{ tak vce hmoty a sly v ppad, e by se v{s nkdo snail srazit jinm autem.

N{dre na palivo Nejen kanystry, ale i velk kovov ndoby. Nejsem si jist jejich kapacitou, ale vidl jsem je na stavb{ch a nebyly tak drah ped kriz v roce 2001. Nyn nevm, njakou dobu jsem je nevidl. Genertor: Jsou k n{m dov{eny a pro n{s velmi drah. Myslm si, e je v dnen dob vyr{bj u n{s, ale nejsem si jist kvalitou. Televize a DVD pehr{va Chozen na veei nebo do kina je nejen nebezpen, ale i drah. Najdete mnohem lep vyuit pro tyto penze pi SHTF. V Buenos Aires jsou msta, kde si mete zajt na veei, filmy i divadeln pedstaven a str{vit as v bezpe. Maj bu vlastn zabezpeen, nebo jsou dohodnut s polici na zven bezpenosti. Ale to jsou msta jen pro turisty a pro extrmn bohat. M{m dobr socio-ekonomick postaven, lep ne 96% populace, take si mohu dovolit tento obnos penz utratit jednou, nebo dvakr{t do msce. Chozen na proch{zku je tak monost a my to dl{me kadou chvli, ale eknme, e ten pohled nen tak dobr a mete chodit pky pouze 6 blok stejnm smrem, ne se dostanete mimo bezpenou znu, pak jste na zem na vlastn pst. Mete jt ven na proch{zku, ale neriskoval bych to. Ped p{r dny ekala mlad{ ena se svou estimsn dcerou na autobusov zast{vce. Policista pron{sledujc zloince v aut zah{jil palbu bez ohledu na kolemjdouc tak jako vdycky. Kulka r{e 9mm prola pmo skrze dt i matku. Z{zrakem kulka nezas{hla {dn dleit org{n dtte a matka tak peila. Byla to jen n{hoda? Mon{, myslm si, e Bh kon{ nevyzpytateln. M{me zde mnoho ppad jako je tento, kdy nevinn lid byli posteleni polici. Take zpt k televizi. Dobr{ msta jsou pli drah{ a proch{zka v noci se enou/ptelkyn je vylouena. Popcorn, pizza a film zn jako dobr pl{n. Nek{m, abyste str{vili cel den ped TV jako zombie. ten je fajn, s{m ho m{m r{d, ale pi SHTF. Kopie DVDek lze nalzt vude a stoj jen p{r dolar. TV je levn{ a bezpen{ z{bava. Play Station nebo Xbox se tak hod. Dokonce i kdy zem zkolabuje, vdycky se najde tpek s DVD vypalovakou co dl{ kopie. Je o em pemlet, pokud mte rdi filmy.

Knihy Pokud m{te r{di knihy, kupte si je nyn, i kdy je njakou dobu nebudete st. Pokud vae ekonomika zkolabuje, stane se papr pro mnoho lid zdrojem pjmu. M{me zde tisce sbra papru a kartonu. Vsledkem je, e knihy nejsou levn, protoe maj samy o sob hodnotu v papru. Knihy jsou tak tk a dlaj transport dra, mnoho z nich je titno v cizin. Jeden pklad: Vr{til jsem se z n{vtvy rodi ve panlsku se temi kufry. Jeden kufr byl pln knih. Knihy tu stoj o 80 a 200% vce ne v USA nebo ve panlsku. Zbran a munice Vdycky jsem ml r{d zbran, take jsem je vdycky ml. Pokud nem{te dobr vbr zbran pro peit, kupte je nyn, nebo jakmile to rozpoet dovol. Je to jedna z vaich priorit hned po potravin{ch, vod a obydl. Seete si alespo pistoli a poloautomatickou vojenskou puku, opakovac puku. Dal vybaven Moje rada je vidt to co pravideln pouv{m o em si myslte, e budete po SHTF potebovat. U tchto vrobk zjistte kde jsou vyr{bny. Pokud se vyr{b mimo vai zemi, tak jejich cena bu vzroste, nebo se pestanou kompletn dov{et po SHTF. V mm ppad jsou dobrm pkladem iletky Gillette. Vyr{b se v USA a pr{v te stoj majlant. Ale jak jsem ekl pedtm zkontrolujte si, co se dov. Vci, jako je alkohol / vno, hezk pero, parfmy, make-up a dal obdobn druhy pedmt se budou hodit, kdy se budete potebovat skamar{dit s uritmi typy lid. Rtnka ped kriz st{la 4 dolary, ale protoe se vyr{b ve Francii, tak st{la 20 dolar a ped dvma msci ji pestali pln dov{et. V ostatnch ppadech lid daj vdt, e chtj prost a jednodue platek, tu a tam 50 nebo 100 dolar v z{vislosti na situaci odvede svou pr{ci. Pouval jsem d{rky (parfmy), abych rychleji dostal pas uetil jsem nkolik msc a pouil jsem platek pokad, kdy m policie zastavila kvli kontrole. Vm, e to neplat pro vyspl zem, kde je vtina dstojnk estnch, ale prosm pochopte, e v zemch tetho svta se to dje, nenech{m se zastelit rozzlobenm policistou za 10 nebo 20 pesos, d{m jim jejich platek. Jednou jsem je zkusil neuplatit a u to nikdy znova neudl{m.

Potraviny Choulostiv{ ot{zka. I kdy ne stejnm zpsobem, tk{ se n{s vech. Mjte na pamti, e pi SHTF, a u jste pipraven nebo ne, potraviny budou vdy ve vaich mylenk{ch. Pokud potraviny nem{te, udl{te COKOLIV, abyste je zskali a pokud jste pipraven, budete mt starosti, abyste jich zskali vce do budoucna. Jakmile ceny potravin vzrostou o 200 a 300%, nebo jednodue nebudou, tak si uvdomte, jak cennou komoditou potraviny jsou. Pro ty co si mysl, e v USA nikdy nebude problm s potravinami: Pijete se podvat do m zem, akoliv je tu na severu p{r pout, vtina zem je rodn{ pampa. Tsn po druh svtov v{lce Argentina prakticky krmila Evropu, Argentina byla zn{m{ v Evrop jako obilnice svta. Dobytek a obil uivily svou vlastn zemi a jin kontinent. Take co se stalo? Pro tu m{me tak m{lo, pokud vbec njak, jdla a nakonec ho jme z kontejner? Ta zem tu pece po{d je ne? No, zem je po{d stejn{, ta zem, kter{ se kdysi nazvala obilnice svta, ale nkter vci se zmnily. Nkolik velkch nadn{rodnch spolenost jako je Benetton koupily stovky tisc akr prodnch zdroj. Nezn{m pesn slo, ale vzpomn{m si, e mdia zaala mluvit o integrit suverenity zem, kter{ je v nebezpe, take si dovedete pedstavit, kolik akr bylo koupeno. Pot z{hadn mdia opustila toto tma. Dalm dleitm faktorem je, e se na novou ekonomikou nen pro obchod dobr prod{vat argentinsk potraviny v Argentin. Pro prod{vat 1kg masa na tuzemskm trhu za 17 pesos, kdy me bt prod{no do panlska za 17 euro, piem 1 euro = 3,5 pesos? [Poznmka redakce: Irsk bramborov hladomor nebyl vsledkem nedostatku jdla v Irsku, ale irt rolnci byli pli chud na to, aby si cokoliv koupili anglit vlastnci pozemk prod{vali zbo tomu, kdo zaplatil nejvce.]. To ve v kombinaci s vysokou nezamstnanost, platy, kter nesta na zakoupen minim{lnho mnostv kalori pro typickou rodinu a vysok ceny vystily v to, e zem zaala pomalu trpt hladem. Mohu pesn zaostit na okamik, kdy si cel{ zem uvdomila, co se dje. Po krizi v roce 2001 to bylo patn, ale lid v Buenos Aires, v hlavnm mst a nejbohat provincii, si neuvdomili, jak patn vci ve skutenosti jsou v ostatnch provincich. To bylo do doby, ne si uitel vimli, e dti maj problmy se vzdl{nm. Vimli si, e maj problmy se soustednm, e usnaj a e je pro n obtn eit matematick rovnice.

Pozdji zjistili, e to bylo kvli podviv, dti nedost{valy minim{ln mnostv ivin pro zdrav fungujc tlo. Zlomov bod byl, kdy reportr vedl rozhovor s malou holikou okolo 8 nebo 9 let. Reportr se holiky zeptal, m by chtla bt a vyroste. Dvka se rozbreela a ekla, e nechce bt nim, e j to je jedno. Reportr se ji zeptal, pro bre. ekla, e bre, protoe m{ hlad, e po cel dny nic nejedla a pak jsem si uvdomil, jak hubena ta holika vlastn byla. Vidt hladov dti je hrozn, myslm, e jsme vichni vidli obr{zky hladovjcch dt v Africe. Ale kdy je vidte, jak mluv stejnm jazykem, se stejnm pzvukem ve va vlastn zemi, pak je to skuten na nervy. Lid o tom mluvili cel tdny a vedli rozhovory s pediatry, kte potvrdili, e poet dt umrajcch hladem v poslednch nkolika mscch prudce stoupl. Take a se stane cokoliv hurikn, ekonomick kolaps, zemtesen, nebo Zemi zas{hne meteorit potraviny a voda jsou vdy na prvnm mst. V ide{lnm ppad ji m{te z{sobu jdla ve sklep na jeden rok<nebo nem{te? Ani j{ jsem ji neml pi SHTF a eknme, e jsem ml knedlk v krku po ce lou tu dobu, ml jsem strach, e supermarkety budou pln zaven a e j{ a moje rodina budeme ponech{ni bez jdla. Pokud nem{te vyeenou ot{zku potravin, udlejte to co jsem udlal j{: zante kupovat navc trochu potravin pokad, kdy jdete do supermarketu. Znaky potravin, kter byste mli hledat, pro skladov{n jsou (seazeny podle dleitosti): 1) Nen poteba lednika. 2) Vysok{ nutrin hodnota. 3) Datum spoteby v rozmez 1 a 5 let. 4) Nen poteba voda. 5) Nen poteba vaen. Obvykle jde o konzervy masa, ryb, zeleniny, suen tstoviny, dehydrovan polvky, okol{da, suen mlko, marmel{dy, polvky, re a suen fazole. Potraviny v konzerv{ch jsou dobr z hlediska data spoteby, vtinou nejsou dehydrovan, take nepotebuj vodu a mete je jst rovnou z konzervy. Jen si dejte pozor, aby se konzerva nepokodila, jakmile se do n dostane vzduch, tak se zkaz pokud se to pesto stane, tak obsah konzervy rychle snzte. Mou oblbenou konzervou je tu{k. Vydr dlouho a je pln blkovin a bez ohledu na to, jak asto ho jm, tak mi chutn{.

Krom toho je mon ho zkombinovat s mraenou zeleninou nebo s r. Konzervovan ovoce a zelenina jsou tak dobr, ale maj mn vitamn, ne kdy jsou erstv, proto pijte i tekutinu, ve kter jsou naloen. Suen tstoviny sice potebuj velk mnostv vody a vaen, ale jsou nejlepm zpsobem jak uchovat sacharidy k pohodlnmu pouit. Penice me bt tak skladov{na ve velkm mnostv a je vivn{, ale vyaduje vce ppravy ke konzumaci. Stali jsme se celkem nez{visl na lednici a pouv{me ji jen ke zmraen naich erstvch tstovin, pizzy a kadeav zeleniny. Prakticky zmrazme ve, protoe to dle vydr, prakticky napo{d a i kdy vypadne proud, tak zmraen potraviny vydr jet hodiny, nkdy i den nebo dva. m vt mnostv potravin zamrazte, tm dle si udr svou teplotu. Pesto kad, kdo byl njakou dobu bez erstvho ovoce v, e po urit dob zane trpt kurdjemi. Jakmile zanete jst opt erstv ovoce a zeleninu, tak kurdje zmiz. Zdrav a fitness Navtivte IHNED vaeho doktora a nechte se d{t do po{dku. Navtivte zubae a ujistte se, e vae zuby jsou v perfektnm stavu. Nen nic horho ne mt bolesti zub a nikoho kdo by se o to postaral. Pamatujte, e doktoi nemus bt v bu doucnu tak snadno dostupn jako nyn. Napklad jsem podstoupil operaci o a te vidm dobe i bez brl. To se hod, pi SHTF by se brle mohly rozbt a pak by bylo tm nemon je nahradit. Lid v{s pak i jinak hodnot, kdy nenoste brle. Lid jsou po{d po tom vem instinktivn zvata. Zloinci se na v{s budou dvat jako na slabou osobu, pokud noste brle. Sta lid a eny jsou obzvl{ zraniteln. Po nich a dtech pich{z na adu men lid, m men jste, tm vce zraniteln vypad{te a je vt pravdpodobnost, e si v{s vyberou jako ob. Zn to krut, ale takovm zpsobem to prost funguje. Mlad, dobe vyvinut a svalnat mu se irokmi rameny se jen tak nestane obt zlodj. Pokud si v{s ale vybere profesion{ln skupina, pak je to samozejm o nem jinm. Ptej se hodn svho doktora. Zvykni si na tuhle filozofii a ptej se vech mechanik, doktor, policist vdycky se me nauit nco novho od lid s kvalifikac. Jako survivalista a chytr{ osoba byste mli vdt od veho trochu, vdycky bute zvdav. Takto jsem se nauil mt rozen z{soby antibiotik. Doktor mi ekl, e si tlo zvykne, pokud pouv{te stejn druh antibiotik, co je pot dl{ {sten

nefunkn, obzvl{t to plat u malch dt, take m{m nyn dva rozdln druhy antibiotik. Cvien na sob p{r hodin tikr{t do tdne v{s udr ve form. Cvim doma, m{m laviku a p{r inek. Zkuste teba aerobik a nebo posilov{n. Boxovac pytel se tak hod procviuje vtinu sval a budete mt v psti vt dernou slu. Beck p sy a cyklistick kola jsou tak dobr. Survivalista, kter str{v tdn 3 hodiny cvienm se zbranmi a {dn as cvienm svho tla to nedl{ spr{vn. Pedstavte si, kdyby jste museli utct daleko od nepokoj/stelby/tok popadnete sv evakuan zavazadlo a bojujete holma rukama proti nkomu, kdo v{s pekvapil. To plat pro ivot obecn, ped i po SHTF, lovk by ml vdt, jak bojovat holma rukama. Nemuste bt Bruce Lee nebo Miek Tyson, sta jen vdt, jak vykrt der, jak si krt obliej a nebo zn{t nco z bojovho umn. Procviov{n obrannch pohybu je uiten, zvl{t pokud to cvite s nkm, kdo v tom m{ praxi. Zn{t prvn pomoc je vdy uiten. Projdu kurzem prvn pomoci u ervenho ke. Mjte lk{rniku a dal speci{ln leky, mete je potebovat. Pokud berete pravideln njak lky, mjte jich z{sobu alespo na jeden rok. Lky je tk sehnat a jsou drah, mnoho z nich se vyr{b v zahrani a pi SHTF mou bt nedostupn. M{m v z{sob tolik lk, kolik jen mu. Vedle bn lk{rniky prvn pomoci mm i Ibuprofen a antibiotika, oboje jak pro dti, tak pro dospl. Antibiotika jsou zde vz{cn{. Plicn infekce jsou velmi nebezpen. Tak nezapomete udrovat dm ist a vtran, co je jedna z cest k prevenci nemoc. To je tk, kdy je msto pln pny, v{b a krys. Moje okol nen tak patn, jsou mnohem hor msta, kde lid doslova sp a j s krysami. v{bi jsou problm, ale drm je na uzd jeden, kter je dod{v{m ve stkak{ch, kter se rozmst okolo domu. To mi pipomn{, e byste mli mt z{sobu jed na krysy a v{bi. Sluby jsou obecn patn a popel{i nejsou vjimkou. Jednou tden st{vkovali a pak jste mohli vidt pobhat krysy v hromad{ch odpadk, kter lid vyh{zely na ulice. To je samozejm nezdrav a pom{h{ to it nemoce po mst, take to mjte na pamti.

Jak pet ekonomick kolaps {st 6.1: Vce o bezpenosti nosy Teorii stojc za nosy je snadn vysvtlit, ale nyn se vyvinula do komplikovanho problmu, kter se objevuje v nkolika form{ch a survivalista by ml vdt, jak lpe ochr{nit sebe a svou rodinu. Zpsoby nos, kter se najednou objevily, jsou pinejmenm asn. Nejdve skoro neslyte o nosech kvli penzm, ale bhem nkolika msc po ekonomickm kolapsu je najednou kad unesen. Zpr{vy hovo o 3 a 5, nkdy dokonce 10 nosech denn v Buenos Aires. Jak plynul as, zpr{vy pestaly o nosech hovoit. Znamen{ to, e nosy pestaly? Nemyslm si to. St{le slym o lidech unesench v mm sousedstv. A pestoe je m okol lep oproti vtin Buenos Aires, mohu pouze konstatovat, e jsou nosy st{le velmi popul{rn, ale to, e o tom mdia nemluv m{ jasn politick dvody. Pro nosy zaaly v zemi, kde pedtm bylo tm nula tchto ppad? Protoe od t doby, co krachla ekonomika se n{hle objevila spousta chudch lid, kte nemli dost penz, aby nakrmili sv rodiny. To je hlavn, ale ne jedin dvod. Po prvn vln nepokoj a rabov{n bylo oividn, e vl{da a policie nem{ kontrolu nad tm, co se dje. Oividn byli zahlceni. Jakmile je zruena rovnice trestn{ innost = vzen, lid pochop, e za sv iny nebudou potrest{ni. Najednou se objev vykraden banky a jin kr{dee, nosy, vrady je to ot{zka mor{lnch hodnot a nerv, a trest je tm mimo rovnici. 1) Prvn typ nos, kter se objevil, je ten bn. Lid byli chyceni skupinou nosc, kdy li pky nebo dili. Dobe organizovan{ skupina pti a esti len s bojovmi pukami, samopaly a komunikanmi prostedky unese osobu alespo se dvma vozy. Nenechte se zmlit, tito lid v, co dlaj. Ve vtin skupin pravdpodobn naleznete lidi, kte na tom byli tak patn, e se rozhodli si pivydlat k soci{lnm dvkm. Ob je unesena do vzd{lenj oblasti extrmn chudch tvrt v Buenos Aires. Zavolaj si o smn vysok vkupn a vyjedn{v{n zan{. Osoba je drena po dobu nkolika dn, mon{ i p{r tdn. Pokud se osoba po msci neobjev, zapomete na ni, je u mrtv{. Nkdy je tak mu, zalep jim pi tom sta lepc p{skou jako v TV ob se udus k smrti, ume na infarkt nebo zdravotn komplikace a nebo ji prost zastel. Maj strach z chycen ani ne kvli efektivnosti policie, ale kvli tomu, e

vtinou jeden z nosc zn{ ob. Zamstnance, kamar{d, soused a nebo pbuzn, kter zn{ osobu X, kter{ m{ Y penz. Tyto druhy nos jsou obecn velmi hrzn, s lepcmi p{skami, uezan prsty poslan rodin a dal kreativn prostedky k donucen zaplacen vkupnho. Peit tchto nos se pohybuje okolo 60% a 70%. 2) Druhmu typu nos se k{ express nos kvli tomu, e se obj ev nhle a jen mal mnostv penz je {d{no jako vkupn, take ho rodina vyd{ i zhruba kolem jedn hodiny a pokud jde ve podle pl{nu, tak je ob do dvou hodin proputna. To je zdaleka nejvce popul{rn druh nos v m zemi. Dokonce i policie v{m rad, abyste zaplatili vkupn a nechali to za sebou. Ob je vybr{na n{hodn kvli obleen, kdy vypad{, e se d{ snadno kontrolovat a ovl{dat a je nepravdpodobn, e by odolala toku. nosci zjistili, e je to mal zisk, ale rychl, s nzkm rizikem a v dl ouhodobm horizontu je to velmi ziskov a nepotebuje to komplikovanou a drahou logistiku jako pedchoz typ nos u tch potebujete msto pro ob, krmit ji a hldat ji 24 hodin denn 7 dn v tdnu. Pravdpodobnost peit je mnohem vy okolo 90%. To ale neznamen{, e je ob v dobrch rukou. Dvky bvaj vtinu asu zn{silov{ny gangem. Mum se da o trochu lpe, b{vaj zml{ceni. ance na peit jsou vy, protoe nosci ob neznaj a ta je po proputn neme nahl{sit. Jak jsem ji ekl, pokud v{s po{daj o vkupn, radji jim ho dejte. 3) Tet typ nos nen tak nebezpen jako pedchoz typy, ale po{d byste mli vdt, jak se na n pipravit. Je to obecn o pprav na co nejvce monch scn{, e? Virtu{ln nosy v{s jist pekvap. Jde o bohatho lovka, u kterho se v, e bude urit as mimo msto nebo nebude mt monost komunikace po uritou dobu. nosci zavolaj rodin a eknou, e osoba X byla unesena a e maj 30 a 60 minut na zaplacen vkupnho. Rodina bez komunikace s osobou X radji zaplat a a pot zjist, e lo o podvod. Vnoval jsem as ot{zce nos protoe pevn vm, e kdy vae zem projde ekonomickou kriz, tak zoufal a nemor{ln lid objev umn nos. Osobn zn{m mue, kter tikr{t unikl svm noscm. Jednou unikl po stee a dvakr{t vyskoil z jedoucho auta. Nejde o {dnho nabuenho sportovce, ale malho podsaditho pades{tiletho lovka.

Take, co mete udlat pro ochranu sv rodiny i sebe ped nosci? a) Nemluvte o niem co m{ ekonomickou hodnotu ve va rodin. Zvl{t si na to d{vejte pozor v ptomnosti lid s ekonomickmi nebo drogovmi problmy, tito lid vdy potebuj penze. Nevte svm zamstnancm s vnitnmi obchodnmi z{leitostmi. Pamatujte si ten kdo informuje je nkdo blzko obti. b) Drte se zp{tky. Zn{m lidi, kte maj tolik penz, e by si mohli dovolit jakkoliv auto, ale pesto jezd v obyejnch autech. Dokonce i soukrom koly doporuuj rodim, aby jejich dti msto kolnch uniforem nosily bn obleen. c) Naute se vyhbav zen. Nikdy nedovolte, aby v{s auta odzla od nikovch cest. Opt se vyplat pouvat neprstelnou vestu. zen auta Cena a dostupnost n{hradnch dl uruje jak auto byste si mli koupit. Dalm faktorem ke zv{en je to, jak jsem ji ekl, e sluby po SHTF utrp na kvalit. To znamen{, e silnice u nebudou to, co bvaly. Po nkolika mscch bez drby budou silnice vypadat jako kdyby je bombardovala letadla. D a rozdly teplot velmi rychle zni vozovky. Pr{v te jsou v Buenos Aires na ulici dry o velikosti n{kla{ku. Byly i ppady, kdy se auta ztila do takovho kr{teru. Proto se vyhbejte se autm s nzkm podvozkem. Doporuuji 4 x 4 SUV. To ale neznamen{, e byste si mli koupit co nejvt 44 auto mohlo by se vm kvli velikosti zablokovat v z{tarasech. Mal Suzuki 44 je dobr{ volba. Kadop{dn mjte na mysli, e auto by mlo bt kompromisem mezi rychlost, snadnm manvrovnm a pohyblivost a mezi nhonem 44. OK, take jste nyn str{vil hodiny hled{nm nejlep volby na Internetu a koupili jste si sv SHTF 44 auto. Co d{l? To je ve? Nanetst ne. Vbr spr{vnho vozidla v{m d{v{ n{stroj, ale nyn se muste nauit jej pouvat a nen to to, co se ute, kdy jste si dlali idisk prkaz, ve skutenosti je to prav opak. Zabralo mi 2 roky nauit se dit tak, jak dm te reagov{n bez pemlen. Co to znamen{? U necouv{m a neuhb{m, kdy se nkdo dostane blzko mho auta; pokrauju v jzd jakoby se nic nestalo. Pes vbhne ped auto a j{ se nepohnu ani o centimetr, mek ude do elnho skla a nic. Zabil jsem v sob toho PC chl{pka, toho,

kter by kdysi ekl: Pozor! Pejede nkoho/nco! Takov reagov{n v{s pi SHTF me zabt. Muste se pipravit na lidi, kte budou na ve auto h{zet vci, kte se v{m posta v ped auto, take zastavte, nebo nabour{te do poulinho osvtlen/stromu/ehokoliv, aby v{s mohli okr{st. Chce to as a odhodl{n, ale muste se dostat do bodu, e i kdyby v{m odletlo eln sklo, tak budete pokraovat v zen jak nejlpe umte. Kdy v{m nkdo d{ zkroucen hebky na cestu a propchne pneumatiky, tak budete v klidu a budete pokraovat v jzd. Vdy pokraujte v jzd a se dje cokoliv, dokud se nedostanete k benzinov stanici nebo na bezpen msto. Obzvl{ v noci nebo brzo rno nesmte nikdy auto zastavit. Samozejm to nen vdy mon. Nkdy je dopravn z{cpa a vy muste zastavit. V tomto ppad zpomalte ne dojedete k autm a jete pomalu bez zastaven, dokud nebudete moci jet, nap. na semaforu. Nikdy nezastavujte. Nikdy si neodznte tkov cesty tm, e se piblte pli blzko k autu ped v{mi. Nechte si ped sebou alespo 5 metr, abyste mli prostor pro manvrovn. V noci v Buenos Aires nikdo na ervenou nezastavuje. Proto se mnoho okrsk rozhodlo v noci semafory vypnat, aby se pedelo autonehod{m. V Buenos Aires jsou msta, kde se na ervenou nezastavuje cel den. Dnes jsem se v 13:30 vracel z univerzity a projel jsem na ervenou ped policejn hldkou. Policista neekl ani slovo. Ch{pe, e nikdo ne tto cest nezastavuje, dokud to nen nevyhnuteln. Policie to ale nepochop pes noc. Bude trvat nkolik msc po SHTF, ne policie pochop novou realitu zem. Dokonce i te jsou nkte, kte v{s zastav, kdy projedete v noci na ervenou. Ale vtina hldek to ch{pe, nkdy sami jezd na ervenou. Dal vc, se kterou se muste vypo{dat jsou lid na ulici. Lid, kte ij v rozvinutch zemch maj mal problmy a m{lo stresu ve srovn{n s lidmi, kte nevd, kde sehnat penze pro nakrmen svch rodin v n{sledujcm tdnu. Tady jsou na ulici lid tak nervzn a agresivn, e se asto navz{jem zabj. Tohle by nemlo bt ignorov{no, kdy ude SHTF lid budou agresivn a mou bt agresivn. Obvykle zanou boj kvli njak malichernosti, jen proto, e jsou nervzn, ne bo natvan na svt. Po{d mete bt uml{cen k smrti plkou, nebo holma rukama, vte o tom? Vzbroj vaeho auta by toto mla br{t na zetel. P{lka, nebo pepov sprej posta k tomu, abyste elili neozbrojenmu tonkovi. Vdy m{m v aut jeden pepov sprej a malou p{lku, nehled na 9mm pistoli, kterou m{m u sebe.

Taktika pepovho spreje v aut je n{sledujc: 1) idi idiot zane boj kvli XYZ. 2) Tento idi v{s sleduje, troub, blik{ svtly, atd. 3) Zpomalm a nech{m ho pijet vedle mho auta. 4) V 9 z 10 ppad takov idi st{hne oknko, aby v{s zaal jet vce ur{et. 5) To je as, kdy vyt{hnete pepov sprej, st{hnete sv oknko a neekan mu nastk{te obsah pepovho spreje do jeho oknka. Zajistte si tm to, e v{s idi pestane pronsledovat a zabrnte nsilnm ud{lostem, kter by mohli vst a k pouit smrtc sly. S{m jsem ml nkolik problm s ostatnmi idii. Jedn sobotn noci m pron{sledoval chl{pek v obrnn dod{vce pes nkolik blok, blikal svtly a drel se za mnou. Nevm, jestli to byl dement, jestli byl na drog{ch, opil, nebo jestli m chtl okr{st. V tomto ppad vlastnictv menho a rychlejho auta dovoluje uniknout takovm idim. Jednou mi zas nkdo urazil prav zptn zrc{tko. Jednou lovk vystoupil na erven ze svho auta a zaal mi buit do auta. Samozejm jsem z auta nevystoupil to by bylo hloup a nebezpen. Co jsem udlal? Nechal jsem msto mezi mm autem a tm pede mnou. lovk mi kopal do auta z prav strany. Zaadil jsem zp{teku a chytil jsem toho lovka mezi mm a jeho autem a natlail jsem ho na jeho auto. Ten lovk spadl na zem, nikdy jsem nezjistil, jestli se zranil. Pedpokl{d{m, e moc ne, protoe m auto nijak nenadskoilo. Pot jsem z msta odjel. Jak pet ekonomick kolaps {st 6.2: Vce o bezpenosti Mli byste zn{t sv auto a vdt, eho je schopn. Otoka o 180 stup s pouitm run brzdy nen zase tak tk{ a po jednom nebo dvou dnech zkouen ji budete schopni snadno provst. Pokud v{s nkdo pron{sleduje a situace je v{n{, pouijte n{hle brzdu, pron{sledujc auto do v{s naraz, zni si chladi a motor. Nabour{te si zadek auta, ale vae auto bude po{d fungovat, auto pron{sledovatel nikoliv. Autm blokujcch vozovku (nosci, zlodji) se vyhnte otokou o 180 stup, n ebo rychle zaate zp{teku a otote se pomoc brzd, tak se t otote skoro o 180 stup. Pokud v{m zablokuj auty cestu, nebourejte do nich jako v TV. Mli byste POMALU pijet n{raznkem vaeho auta k ose kola auta blokujcho cestu (obvykle daj auto nap cestou, aby pokryli vce msta) a pak zrychlit. Zavazadlov prostor v

zadn {sti auta nen tak tk jako pedek auta s motorem. Stelba z pistole bhem tohoto manvru udr ostatn d{l od v{s. Existuje nkolik obrannch idiskch technik. Jako mnoz, rd jsem poslouchal hudbu bhem zen a r{d jsem ji ml putnou nahlas. Rychle jsem zjistil, e to nen pli chytr, protoe neslyte, co se dje okolo v{s: stelba, ev lid, zvuk aut, atd. Mjte hlasitost tak nzkou, abyste slyeli, co se dje okolo v{s. Nebo ji vypnte pln v rizikovch oblastech. Samozejm by po celou dobu mly bt zaveny okna a dvee. Tak mjte alespo palivo o objemu poloviny n{dre v kanystrech. Me se st{t, e narazte na z{tarasy, se ktermi jste nepotali a kter budete muset objet del cestou. Pak je dobr mt navc palivo. A vdy mjte oi na stopk{ch a dvejte se na cestu. Nejen kvli ostatnm autm a lidem, ale i kvli pokozenm na silnici (nkdy skoro jako kr{ter), kvli objektm, kte mou d{t zloinci na cestu, aby vs zastavili. Jak pet ekonomick kolaps {st 7: aj s tetou Sheeple Pro se chce pesthovat do panlska? Tady se ije mnohem lpe. Tady si me dovolit 3 pokojsk, zahradnka, soukromou kolu, soukrom zdravotnick hodiny a hodiny tenisu. Me t v nem, co Evropan povauj za vilu. To byl star argument, kdy m{ matka, teta a babika mly aj v obv{ku mch rodi. M{ matka se opt h{dala s mou tetou. Mj otec byl pry, ne h{dka vbec zaala. el opravit nco v dom, jako vdy, kdy je v okol m{ teta. Je to ji nkolik let, kdy vedle n naposledy vydrel 5 minut, vedle jej ploch mysli a mentality ovce. V tto zemi existuje mnoho lid, jako je moje teta. Lid, kte se pekvapiv neboj SHTF, ale t se na nj. Znamen{ to levnj pracovnky, levnj sluby a nov vyuit pleitost. A nemluvm jen o mstnch, ale samozejm i o mezin{rodnch korporacch. Co mstn ignoruj, nebo je jednodue nezajm{, je to, e jsou st{le nuceni t s tmi, kte jsou v mnohem hor pozici. Mon{ jste bohat, ale kamkoliv pak pjdete, budete muset bt v obrnnm voze s bodyguardy. Nebudete mt svobodu, alespo ne tu relnou. Jak jsem ji nkolikr{t psal, lid v{s pekvap tm, jak jsou neuviteln vynalzav a/nebo neuviteln hloup. Vtina je jen st{do, kter se sna proplout ivotem, bt astn, e jejich oblben fotbalov tm vyhr{l fin{le a e si mou d{t p{r piv s kamardy.

Povimnte si, jak se nic nezmnilo od dob starovkho ma, kde csa tvrdil, e jedin co muste lidu dt jsou chlb a hry, abyste je udreli pod kontrolou. Lid jako m{ teta jsou hlup{ci, kte miluj rekreaci v Brazlii a mysl si, e komunismus na Kub je nejlep dlo, hned vedle kr{jenho chleba. Vr{t se zpt zamilovan do Kuby. Oh! Ty letoviska, jdlo, tolik veselch lid. Zd{ se, e zapomnaj, e kdy Kub{nci neudlaj hezk smv, tak jsou popraveni a maj pleitosti. A maj skvl as, protoe jsou to turisti s penzi a mohou si dovolit t jako kr{lov. Pro se tam nepesthuj bez penz, tak jak ij Kub{nci? Podvejme se, jestli nekup se svmi manelkami a dcerami, aby peili, podvejme se, jestli neij jako krysy. Dal problm, kter chci vypchnout. U SHTF jako politick krize nebo ekonomickho kolapsu trv{, ne se objev. Nebude deklarovn SHTF den. Ano, jsou ud{losti jako hranin kameny a milnky v historii. Ale njak as trv{, ne se spolenost zmn kousek po kousku, dokud nen nov{ realita asimilov{na a pijata, vdom i nevdom, celou populac. Po nkolika mscch uslyte, j ak si lidi povdaj o minulosti a o uritch ud{lostech, kter zmnily jejich svt. Pro nkoho to me bt kurz 1 dolar za 1 peso, pro nkoho krize v roce 2001. Lid to pouvaj v bn konverzaci. Take jsi byl na Havaji? Wau!, Ano, ale vr{tili jsme se ped 1:1, te je nemon platit za takov vlet, Ano, je to patn. Tento as nejistoty, dokud lid nepijmou, e se svt kolem nich zmnil, trv{ msce nebo dokonce roky. Jednoho dne uvidte vce ebrajcch lid, vce prostitutek, dom bez n{tru, auta zanou vypadat opotebovan, protoe lid nemaj penze na jejich opravu, a eknete si: Wau, takhle to ped 6 a 12 msci nebylo. Vci se nepijmou ze dne na den, SHTF se me objevit bhem vtein, ale trv{ msce, ne se naplno projev. To dvod, pro byste mli mt otevenou a nez{vislou mentalitu, mt oi a ui nastraen okolo sebe a dret se naped ped st{dem. Finann bezpenost a schopnost pesthovat se = nejlep survivalov{ vlastnost Co m piv{d k m fin{ln vaze o survivalu, mj konen z{vr ohledn peit velk krize. Penze. Ano, paprov penze, zlato, stbro, ale vtinou penze na tech v

nkolikabezpench zemch a penze investovan do nemovitost. Nae spolenost je zaloen{ na penzch. Nejen na tch paprovch, ale i na tch na tech a na virtu{lnch penzch. Kdyby penze byly nepouitelnm konceptem,

pineslo by to velk celosvtov kolaps, prakticky konec lidstva. Zem, nkolik zem, dokonce i kontinent se me dostat do bdy, piem s sebou strh{v{ i paprov penze, ale mrn tomu vyvst{v{ druh konec. Opravdu vm a historie tak ukazuje, e vdy jsou vtzov a poraen, dobvan a dobyvatel, rovnov{ha jing jang vdy zst{v{. Obrovsk meteorit by mohl zniit Zemi a mal zelen muek by n{s mohl zotroit, ale z nekonenho spektra monost jsou tyto scn{e nepravdpodobn. Radji bych se pipravil na ty nepravdpodobn. A je velice pravdpodobn, e si vae zem projde ekonomickm kolapsem, zaije obanskou v{lku nebo prodn katastrofu, pravdpodobn budete mt monost utct nkam do bezpe. To je pesn to, co tisce Argentinc udlali, co m{ rodina udlala a co zamlm udlat co nejdve. Pr{v minul tden mi rodie ekli, e narazili na star p{tele, kte se ned{vno odsthovali do panlska. Zloinci se k nim vloupali dom, kdy byli doma, nevm co se pesn stalo, ale muselo to bt hrozn, take mli pln zuby nebezpe a pesthovali se se svou dcerou do panlska. Povauji s{m sebe za obana svta a nem{m problm se pesthovat, kdy musm. Siln v{m odporuuji o tom popemlet, protoe to me bt posledn een. Sice vm v koncept pevnost-stup, ale nevm, e je mon odrazit cel hladovjc a pobl{znn n{rod. Pokud bychom zvaovali dlouhodob a permanentn TEOTWAWKI (The End Of The World As We Know It = konec svta tak jak ho zn{me), zvate pesthov{n do jin vzd{len zem a pl{nujte podle toho. To znamen{ mt penze na tech, mt pipraven doklady a cestovn pasy, mon{ se i nauit jin jazyk. Kdy te o tom pemlm, solidn finann situace a zajitn svtsk a bohat z{soben mentality pro sv dti je to, co mj otec, vdom i nevdom, zajistil sv rodin, aby peila a skuten uspl, zatmco miliony otc selhalo. etete penze, investujte, cestuje, hledejte si nov kamar{dy, navtvujte dlouho ztracen pbuzn, r{di v{s uvid, cestujte okolo a ute se o rozdlnch kultur{ch, jak bt flexibiln a adaptovat se na n. To jsou nejlep rady, jak v{m mu d{t, kdy nastane SHTF. Nkdy v{m jednodue dojdou monosti. Stalo se to tady, stalo se to pedtm, stalo se to na nkolika mstech. Me se to st{t i v{m.

lovk nen survivalistu jednodue proto, e ije v lesch, nos cel den mask{e a m{ vdycky puku pes rameno. To nen to, co v ivot chci a nen to typ lovka, kterho povauji za flexibiln adaptabiln osobu. Dle mho n{zoru se survivalista me ctit pohodln v lesch stejn tak jako na p{rty obklopen ovcemi. Me hr{t oboje, me se adaptovat. Je to osoba, kter{ se um usm{t na ty, kte mysl jinak. Osoba, kter{ nedok{e tolerovat ptomnost lid, kte nejsou jako on, m{ omezenou schopnost adaptace a je proto omezen{, kdy dojde na peit. Mon{ je nejlep v survivalu v prod, ale ne v re{lnm svt v peit ve spolenosti. Je dobr v peit vyadovanho pi p{du letadla v Amazonii, co je skvl, ale neum se vyrovnat se spolenosti a ostatnmi lidmi. Muste opustit mylenku, e stup je jedin{ posledn odpov na krizi. To je chybn. Posledn monost je opustit zemi nebo region. A to vyaduje soci{ln dovednosti a spory. Mjte to na pamti, ne zanete utr{cet penze za posledn stup. stup do domu, zabarik{dov{n se v nm je velmi dleit, je to pedposledn een, je to msto, na kterm jste v bezpe bhem malch a stednch kriz (kter jsou pravdpodobnj ne velk SHTF) a je to tak v{ domov, msto, kde str{vte vtinu ivota, kdy se nic nestane. Ale pi SHTF velkho rozsahu muste odejt, jako mi u mnoho lid doporuilo. Jak pet ekonomick kolaps {st 8: Posledn mylenka poselstv nadje Nakonec v{m vem chci d{t poselstv nadje a pipomenout v{m i mn, e survival je o peit, ale ne o pouhm faktu it, ale astnho a bohatho it. Pipravujte se, protoe je chytr to dlat a ne proto, e se tte na SHTF a jin katastrofy. Nedlejte tu chybu, e si budete myslet, e je pro v{s SHTF novm istm za{tkem a e vechny vae problmy prost jen tak zmiz a budete mt nov za{tek v novm skvlm svt. Takto to nefunguje. Spe opan vechno se zhor, mal problmy se pelij ve velk, mnohem v{nj problmy. Pokud m{te problmy s pitm, budete pt vce, pokud si neumte podret zamstn{n, str{vte cel roky nezamstnan, pokud m{te njakou v{nou chorobu, budete mt t sehnat lbu. Opakuji vechno se zhor. Nkdo se m jednou zeptal: Jak to je, kdy neme zastelit zloince 200 metr od tebe, ale policie nedl{ nic pro to, aby ho zastavila? SHTF, i jakkoliv jin typ krize, nen fr. Bude to absolutn nefr.

Budou dob a estn lid, kte budou hladovt, zatmco ti zkaen budou mt zisk, nebudete mt policistu, kter by v{s chr{nil, ale zajist po v{s pjdou, kdy v{s nkdo falen obvin. Takhle to funguje. Take kdo se t na TEOTWAWKI jako na nov za{tek radji se znovu a lpe zamyslete a vyrovnejte se se svm ivotem nyn. Survivalisti jsou asto povaov{n za temn fatalisty, uctvae konce svta. Tak to nen, opravdov survivalista by takov neml bt. Negativn lid to budou mt tk v krizi. Naopak to budou mt positivn osoby s dobrou nturou. Vzte, e jsou nebezpe a situace, kter nemete pedpovdat a na kter se nemete pipravit jak nejlpe umte. Ale nikdy nezapomete t ivot naplno. Vy ani j{ nevme, jak dlouho budeme jet t, take z toho dostate to nejlep, kadou probhajc minutou. Survivalista by neml bt pesimista, ml by bt vdy pozitivn, vesel a uvat si ivota vc ne kdokoliv jin, protoe ch{pe, e kad{ minuta mru, kterou m{me, je drahocenn{ a unik{tn a nikdy to nepovauje za samozejmost. Jak to vidm j: survivalista je vit{ln, v kondici, zvdav a osoba s humorem. Je v kondici, protoe se star{ o sv tlo a jeho tlo se star{ o nj, je zvdav, protoe si mysl, e je dleit se celou dobu uit novm vcem a to uen si uv{, m{ smysl pro humor, protoe si je sm se sebou jist a zachz s druhmi tak, jak chce aby bylo jednno s nm. To je zpsob, jakm bychom se mli chovat. Bt survivalistou je z 90% d{no ment{lnm postojem. A i kdy se SHTF neobjev ve vaem ivot, tak tento ment{ln postoj dl{ v{ ivot vce bohatm a naplujcm. V ivot jsou vci, kter m{me pod kontrolou a kter pod kontrolou nem{me. Survivalov zpsob mylen je ten, e jsme si jist, e m{me pod kontrolou to, co meme a pijm{me to, co pod kontrolou nem{me. Take pokud m{te takovou mentalitu, a u dky pln sobstanosti, nebo dky z{sob{m, zbranm, evakuanm zavazadlm, tak si nastavte laku o kousek v, chote napmen, bez ohledu na to, jestli jste doktor nebo etn, idi nebo devorubec, bute hrd.

Jste nepochybn lepm lovkem. Pnev Vm, e si mnoho z v{s klade ot{zku: Kdo je ten lovk s takovm obr{zkem? P{nev je v m zemi symbolem. Byla pouita pro odstrann zbytench prezident, celkem jich bylo pt v jednom tdnu. Lid buili p{nvemi doma i na ulicch jako znak protestu. Zvuk milion p{nv je<pokoujc. Je to jako obrovsk{ vibran vlna, kterou nikdo neme ignorovat, proto musel prezident utct z vl{dn budovy ze stechy vrtulnkem. Je to tak znak hladu. Tisce Argentinc buily p{nvemi na protest vi zavenm dvem u bank, kter jim odmtly vr{tit penze. Vskutku mocn symbol. To jen dokazuje, e nez{le na zbranch jako M16, FAL, M1A1, je to sla vle, na em z{le. P{nev. Kdy kad Argentinec s n buil, sla vech sjednocench byla dostaten{, aby odstranila prezidenta podporovanho celou arm{dou. Nepadl {dn vstel, to jen vle lid<a byly slyet p{nve.